ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

4

Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

březen 2011 Ročník X., měsíčník, 08.04. 2011

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV Vývoj cen: Potravinářská pšenice................. 5 280 Krmná pšenice........................... 4 647 Potravinářský ječmen................. 4 070 Krmný ječmen .......................... 4 020 Sladovnický ječmen ................... 4 518 Krmná kukuřice.......................... 4 801 Krmný oves .............................. 3 468 Žito.......................................... 4 519 Řepka olejná ............................ 11 830

Obsah: Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t

Obiloviny a olejniny Ceny zemědělských výrobců.................... Informace z domácích burz...................... Porovnání průměrných cen...................... Intervenční zásoby................................. Zahraniční obchod ČR............................. Informace ze zahraničních trhů................ Krmiva Ceny průmyslových výrobců.................... Zahraniční obchod ČR............................. Informace ze zahraničních trhů………………. Statistický přehled, aktuality……………………

2 2 3 4 5 5 7 7 8 10

Komoditní zpravodajství OBILOVINY Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu měsíce únor roku 2011 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku zvýšily o 29,7 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový nárůst o 53,1 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v únoru roku 2011 významně ovlivnil proti stejnému období předchozího roku 2010 prudký cenový nárůst u obilovin o 72,1 %. U potravinářské pšenice byla v únoru 2011 průměrná cena 5 280 Kč/t a proti únoru roku 2010 se cena zvýšila o 2 547 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku zvýšila o 2 051 Kč/t a dosáhla v únoru 2011 výše 4 647 Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v únoru 2011 činila 4 518 Kč/t, vykázal cenový nárůst o 1 238 Kč/t proti stejnému období roku 2010, kdy jeho cena dosahovala výše 3 280 Kč/t.

Cenovou změnu prokázal i ječmen krmný, jehož cena v únoru 2011 činila 4 020 Kč/t, což představuje nárůst o 1 642 Kč/t oproti roku 2010. Meziroční nárůst byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena v únoru 2011 činila 4 801 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2010 se tak zvýšila o 1 946 Kč/t. Žito prokázalo meziroční nárůst ceny o 2 220 Kč/t, v únoru roku 2011 tak dosahovalo cenové hladiny 4 519 Kč/t, v loňském roce 2 299 Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v únoru 2011 činila 11 830 Kč/t, bylo tak prokázáno zvýšení hladiny ceny oproti stejnému období v roce 2010 o 4 706 Kč/t. Oves krmný, jehož cena v měsíci únor 2011 dosahovala výše 3 468 Kč/t, zaznamenal meziroční navýšení ceny o 1 033 Kč/t. TIS

ČR

SZIF

1

4

březen 2011 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ

OBILOVINY, OLEJNINY Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců

Kč/t

2009

2010

2010

Měsíc

Název

2011

Měsíc

10.

11.

12.

1.

2.

10.

11.

12.

1.

2.

Pšenice potravinářská

2 698

2 612

2 663

2 661

2 733

4 510

4 558

4 649

4 816

5 280

Pšenice krmná

2 400

2 407

2 419

2 509

2 596

3 436

3 580

3 702

3 882

4 647

Ječmen sladovnický

3 383

3 514

3 336

3 343

3 280

3 652

4 017

4 147

4 241

4 518

Ječmen potravinářský

2 500

2 786

-

2 574

-

3 473

3 271

4 392

3 742

4 070

Ječmen krmný

2 360

2 301

2 300

2 330

2 378

3 138

3 201

3 393

3 615

4 020

Žito

2 313

2 298

2 413

2 245

2 299

3 794

3 820

4 506

4 296

4 519

Oves krmný

2 349

2 442

2 215

2 275

2 435

2 844

2 963

3 009

3 252

3 468

Kukuřice krmná

2 524

2 409

2 502

2 629

2 855

4 046

4 013

4 205

4 498

4 801

Semeno řepky olejné

6 281

6 290

6 668

6 799

7 124

8 455

8 631

8 768

10 313

11 830

Pramen: ČSÚ Poznámka: – údaj není k dispozici

Informace z domácích burz Kotovaná nabídka a poptávka promptních a termínových obchodů na OBHK Kč/t 16.03.2011 Komodita

Semeno řepky Řepkové výlisky

Průměrná registrovaná cena (Kč/t)

23.03.2011

Měsíc plnění


10 500

3

-

-

30.03.2011

Měsíc plnění


Měsíc plnění

10 500

3

10 800

4

-

-

-

-

Řepkový ext. šrot

5 000

3

5 000

3

5 000

4

Pšenice potr.

5 100

3

5 100

3

5 300

4

Pšenice krmná

4 300

3

4 300

3

4 500

4

Pramen: Obchodní burza Hradec Králové Poznámka: - údaj není k dispozici

Ceny komodit na Plodinové burze Brno - Promptní obchody Kč/t

za období od 22.02. – 08.03.2011

Komodita

Parita FCA

Parita DDP


5 788

6 000

Pšenice krmná

4 887

5 071


4 977

5 134

Ječmen krmný

4 417

4 543

Žito

5 349

5 785

Kukuřice Řepka

5 265

5 423

11 257

12 057

Pramen: Plodinová burza Brno Poznámka: Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny; Cena Kč/t – bez DPH

Zpráva o trhu obilovin a olejnin 08. 04. 2011

2

4

březen 2011 POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN

Porovnání průměrných cen Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské, Pš. mouky v roce 2009/2010/2011 v Kč/kg

Pš. potravinářská Pš. mouka hladká 00 extra Pš. mouka hladká

CZV CPV SC

2009 VI. VII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

2,93

2,99

3,06

3,03

3,01

3,07

3,09

2,82

2,69

2,70

2,61

2,66

8,48

7,63

7,63

7,49

7,52

7,66

7,42

7,16

6,81

6,47

6,36

6,47

11,62 11,06 10,45 10,18 10,59

9,69

9,38

9,62

9,22

9,16

9,04

8,90

2010 Pš. potravinářská Pš. mouka hladká 00 extra Pš. mouka hladká

Pš. potravinářská Pš. mouka hladká 00 extra Pš. mouka hladká

CZV CPV SC

CZV CPV SC

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

2,66

2,73

2,80

2,74

2,73

2,81

2,92

3,43

4,22

4,51

4,56

4,65

6,55

6,16

6,13

5,98

5,92

5,87

5,71

5,88

6,09

6,27

7,18

7,74

8,41

8,73

8,38

8,67

8,50

8,29

7,99

7,99

8,59

8,88

10,03

10,37

I.

II.

III.

IV.

V.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

2011 VI. VII.

4,82 5,28 8,24 8,67 10,71 11,24

Pramen: ČSÚ Poznámka: CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny. Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Od 1.1.2005 ČSÚ změnil strukturu sledovaných výrobků

Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t za období 2009/2010/2011

12 000 11 500 11 000 10 500 10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 7 500 7 000 6 500 6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

Kč/t

Pšenice potravinářská CZV

Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV

II.

I.

XI.

XII.

X.

IX.

VII.

V.

VI.

IV.

VIII.

Měsíce

III.

I.

II.

XII.

X.

XI.

IX.

VIII.

VI.

VII.

V.

IV.

III.

I.

II.

Pšeničná mouka hladká SC

Pramen: ČSÚ


3

4

březen 2011 INTERVENČNÍ ZÁSOBY

Intervenční zásoby Množství intervenčních zásob obilovin v České republice za období 28.03. – 01.04.2011

t

Plodina Celkem Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám

Pšenice ob.

Ječmen

Žito

Kukuřice

364 726

61 338

303 388

-

0

0

0

0

-

0

210 399

60 937

149 462

-

0

189 455

60 930

128 525

-

0

0

0

0

-

0

0

0

0

-

0

20 913

0

20 913

-

0

ztráty/korekce

31

7

24

-

0

Hrubý zůstatek

154 327

401

153 926

-

0

Vázané množství:

154 327

401

153 926

-

0

7 856

0

7 856

-

0

0

0

0

-

0

vnitřní trh export potravinová pomoc

0

0

0

-

0

146 471

401

146 070

-

0

Čistý zůstatek

0

0

0

-

0

Množství v nabídce

0

0

0

-

0

pomoc nejchudším osobám

Pramen: SZIF

Množství intervenčních zásob obilovin v EU 27 za období k 04.03.2011

t

Plodina Celkem Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám

Pšenice ob.

Ječmen

Žito

Kukuřice

5 981 579

273 323

5 493 670

-

214 586

0

0

0

-

0

2 979 697

127 235

2 637 875

-

214 586

2 495 606

88 219

2 404 246

-

3 141

0

0

0

-

0

0

0

0

-

0

479 288

38 746

230 476

-

210 067

ztráty/korekce

4 802

270

3 154

-

1 378

Hrubý zůstatek

3 001 882

146 088

2 855 795

-

0

Vázané množství:

3 001 882

146 088

2 855 794

-

0

307 375

0

307 375

-

0

export

0

0

0

-

0

potravinová pomoc

0

0

0

-

0

2 694 507

146 088

2 548 419

-

0

Čistý zůstatek

0

0

0

-

0

Množství v nabídce

0

0

0

-

0

vnitřní trh

pomoc nejchudším osobám

Pramen: SZIF


4

4

březen 2011 INTERVENČNÍ ZÁSOBY, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR IN

Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 01.01. do 28.02. 2011 Dovoz Název

Pšenice celkem z toho pšenice durum Žito Ječmen celkem Oves Kukuřice Semena řepky olejky

Množství vt

Jednotková cena v Kč/t

931,7 37,3 5 821,7 486,1 7,6 3 666,9 5 080,9

6 12 5 5 29 51 17

Vývoz Množství v t 1.02.- 28.02. 2011

766,0 079,8 307,5 552,3 815,6 039,2 900,3

638,6 7,3 2 447,3 361,5 7,6 1 957,1 3 391,0

Množství vt 227 26 2 66 8 35 19

317,6 098,1 172,0 863,5 019,0 111,8 240,9

Jednotková cena v Kč/t 5 5 4 4 5 5 10

Množství v t 1.02.- 28.02. 2011

544,0 559,2 409,4 996,6 670,3 619,9 661,5

111 12 1 39 4 13 12

033,4 570,6 073,2 744,8 298,1 261,1 855,5

Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TISČRSZIF k 06.04.2011 Poznámka : Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží, * údaj není uveden, protože neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8);

Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Vývoz: V únoru 2011 se zvýšil export pšenice celkem k předchozímu měsíci o 45,6 t na 111 033,4 tun, jednotková cena činila 5 663,2 Kč/t. Do Německa bylo prodáno 61 330,1 t tj. 55,2 % pšenice. Měsíc únor 2011 přinesl u komodity ječmen úhrnné zvýšení exportu o 12 570,5 t (+46,3 %) na celkových 39 744,8 t za jednotkovou cenu 5 081,5 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo Německo, kam se exportovalo 37,4 %, tj. 14 857,2 t za jednotkovou cenu 4 711,2 Kč/t. Sledovaný export semen řepky olejky se v tomto měsíci zvýšil, a to celkem o 6 470,1 t (+201,3 %) na celkových 12 855,5 t za jednotkovou cenu 10 992,9 Kč/t. 9 779,2 t, tj. (76,1 %) řepky se vyvezlo do Německa.

Dovoz: V období od 1.2. do 28.02. 2011 ve srovnání s předchozím měsícem se dovoz pšenice celkem do České republiky zvýšil na 638,6 t. Největší množství pšenice pocházelo ze Slovenska, odkud bylo dovezeno 638,6 t, tj. 217,9 %. U dovozu ječmene došlo ke zvýšení importu, celkem o 236,9 t na 361,5 t. U dovozů žita došlo tento měsíc k jeho snížení o 927,1 t na 2 447,3 t, jednotková cena komodity žito činila za měsíc únor roku 2011 5 286,2 Kč/t. Z Německa pocházelo 89,2 % importů, tj. 2 182,8 t žita za jednotkovou cenu 5 247,4 Kč/t.

Informace ze zahraničních trhů Velkoobchodní ceny obilovin v Chorvatsku Období Komodita

02/2011

II. 2011 Min.

Max.

HRK/t I. 2011

průměr

průměr

II.11/I.11 %

Pšenice

1 200

2 260

2 160

1 760

23

Kukuřice

1 200

1 750

1 500

1 420

6

-

-

Ječmen krmný

-

-

-

Pramen: TISUP; ceny jsou uvedeny bez DPH (22%);


5

4

březen 2011 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ

Ceny obilovin a kukuřice v Polsku 03/2011 11.03.2011

Komodita

Min.

Max.

PLN/t

18.03.2011 Průměr

Min.

Max.

25.03.2011 Průměr

Min.

Max.

Průměr

Pšenice

800

1 350

987

800

1 350

992

820

1 200

992

Ječmen

725

1 250

924

750

1 300

942

750

1 100

937

Oves

600

1 100

766

600

1 100

776

615

1 100

781

Žito

550

1 000

754

600

1 000

767

600

900

746

950

1 300

1 030

900

1 100

1 014

910

1 150

1 028

Kukuřice

Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz

Průměrné ceny obilovin na burzách v Rakousku za období 2010/2011 Komodita

EUR/t

2010

Burza

2011

únor

březen

duben

květen

únor

122,00

120,00

119,00

124,50

300,00

Pšenice měkká

Vídeň

-

-

-

245,00

Ječmen krmný

Vídeň

99,50

101,75

100,75

100,75

218,50

Wels

107,50

106,50

100,50

100,50

220,00

Žito

Vídeň

101,00

101,00

-

-

246,50

Wels

-

-

-

-

-

Kukuřice krmná

Vídeň

-

-

121,00

130,50

226,00

Wels

117,50

117,50

119,50

127,50

220,00

Wels

-

Pramen: AMA;

Měsíční nákupní ceny obilovin, kukuřice na Slovensku, období Nákupní cena od zemědělských výrobců únor 2011 (€/t)

Komodita

Min.

únor 2011

€/t

Vývoj průměrných cen II. 11 / I. 11

II. 11 / II. 10

€/t

Max.

průměr

€/t

%

%

164,00

330,00

209,87

-14,04

-6,3

100,50

91,9

140,00

230,00

211,17

37,35

21,5

116,04

122,0

Žito potravinářské

185,00

230,00

200,85

10,93

5,8

110,84

123,1

Ječmen krmný

130,00

199,00

188,20

-

97,87

108,4

Krmná kukuřice

112,00

240,00

194,13

5,9

75,96

64,3

Pšenice potravinářská (A) krmná

10,86

Pramen: ATIS – Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH a bez dopravy; 1*= údaj není zveřejněn, protože je méně než tři respondenti;

Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2011

HUF/t

Týden

Komodita 8.

9.

10.

11.

12.

78 143,24

75 373,87

76 209,78

76 126,15

77 239,29

Pšenice krmná

-

-

-

-

-

Kukuřice krmná

56 731,80

55 954,24

56 015,94

56 971,40

53 136,05

-

-

-

-

-


Ječmen krmný Pramen: AKII Poznámka: - data nejsou k dispozici


6

4

březen 2011 CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ KRMIV, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ

KRMIVA Ceny průmyslových výrobců Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců krmných směsí Název krmné směsi

2009

2010

Listopad

Prosinec

4 283,6

4 284,3

4 306,9

6 767,5

6 760,6

5 159,5 5 242,6

KS pro prasata nad 65 kg KS pro výkrm brojlerů KS pro předvýkrm prasat KS pro nosnice

Leden

Kč/t

2010 Únor

2011

Listopad

Prosinec

Leden

Únor

4 284,5

4 860,7

4 850,4

4 859,4

5 063,8

6 653,7

6 630,8

7 289,3

7 340,3

7 344,1

7 396,9

5 161,6

5 221,7

5 082,3

5 668,5

5 678,4

5 733,9

5 751,4

5 242,6

5 227,2

5 229,6

5 971,7

5 938,8

6 233,1

6 230,8

Pramen: ČSÚ - = údaj není k dispozici

Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz krmiv a zbytků z potravinářského průmyslu od 01.01. do 28.02. 2011 Dovoz Název

Otruby, vedlejší výrobky mlýnské Zbytky škrobárenské Řízky řepné Bagasa a jiné cukr. odpady Mláto, odpady pivovarnické, lihovar. Pokrutiny, odpad po extr. rost. tuků

Množství vt

Vývoz

Jednotková cena Kč/t

Množství v t 1.02.- 28.02. 2011

Množství vt

Množství v t Jednotková 1.02.- 28.02. cena Kč/t 2011

1 563,2

5 631,9

869,5

12 516,9

3 682,3

6 145,4

355,9

38 050,9

74,4

-

-

-

27,8

7 153,1

27,8

25 144,1

1 671,2

14 483,8

-

-

-

431,7

3 421,4

64,6

848,9

4 474,1

510,8

2 828,8

803,9

1 228,4

70 481,6

8 228,2

37 113,7

726,3

7 532,3

196,0

Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TISČRSZIF k 06.04.2011 Poznámka: Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží; * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8);

Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.2. do 28.02.2011 se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil dovoz pokrutin, odpadu po extrahování rostlinných tuků do ČR, a to o 3 745,8 t (o 11,2 %) na 37 113,7 t za jednotkovou cenu 7 589,4 Kč/t. 84,9 %, tj.

31 493,2 t pokrutin, pocházelo z Německa za 7 590,3 Kč/t. Import otrub se zvýšil oproti lednu 2011 o 175,7 t (+25,3 %) na 869,5 t za 5 930,0 Kč/t. 638,0 t bylo dovezeno z Polska za jednotkovou cenu 5 161,1 Kč/t.

Vývoz: V období od 1.2. do 28.02.2011 se ve srovnání s minulým měsícem snížil export mláta, odpadů pivovarnických, lihovar. z ČR o 372,0 t (-23,2%) na množství 1 228,4 t za jednotkovou cenu 1 055,8 Kč/t. Vývoz otrub se proti minulému

měsíci snížil o 7,6 t, tj. 0,1 % na 6 145,4 t. Do Německa byla v tomto měsíci prodána podstatná část exportu otrub z ČR 67,1 %, (4 123,5 t).


7

4


Informace ze zahraničních trhů Průměrné měsíční odbytové ceny krmných směsí na Slovensku Slovensko celkem Název krmné směsi výkrm brojlerů, startér výkrm brojlerů, růst výkrm brojlerů, finální nosnice

Drůbež

2011

Vývoj cen

II. 2011

I. 2011

€/t

€/t

€/t

II. 11 / I. 11

327,07

-

-

II. 11 / II. 10

%

-

€/t

%

73,80

29,1

315,80

304,30

11,50

3,8

83,00

35,7

306,75

284,35

22,40

7,9

84,28

37,9

249,54

245,60

3,93

1,6

53,59

27,4

startér

436,03

408,34

27,69

6,8

85,23

24,3

předvýkrm

300,98

252,19

48,79

19,3

52,01

20,9 40,5

dokrm

246,63

222,31

24,33

10,9

71,08

prasnice rodící

229,49

203,47

26,02

12,8

60,16

35,5

prasnice kojící

291,36

255,00

36,36

14,3

60,67

26,3

telata, startér

266,17

253,86

12,31

4,8

51,03

23,7

mladý dobytek

22,3

Prasata

Hovězí dobytek

únor

212,74

-

-

-

38,83

výkrm

-

-

-

-

-

-

dojnice

238,53

233,46

5,06

2,2

42,90

21,9

Pramen: ATIS – Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Tečka = ceny nebyly v předchozím období k dispozici.

Měsíční srovnání průměrných odbytových cen mlýnských krmiv od zpracovatelů II. 2011

I. 2011

€/t

€/t

Krmná mouka

133,56

Otruby

105,23

Název produktu

II. 11 / I. 11

II. 11 / II. 10

€/t

%

€/t

%

119,98

13,58

11,3

44,17

49,4

97,41

7,82

8,0

50,72

93,0

Pramen: ATIS – Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy.

Průměrné prodejní ceny šrotu a otrub zjištěné v nejvýzn. mlýnech v Polsku Výrobek

Druh

Cena (PLN/kg)

2011

Strukturovaný obrat (%)

06.03.

13.03.

20.03.

27.03.

06.03.

13.03.

20.03.

27.03.

žitné

563

534

586

560

3,2

5,1

2,7

3,3

pšeničné

599

606

594

584

25,6

21,2

19,0

28,1

žitné

-

-

-

-

0,0

0,0

0,0

0,0

pšeničné

-

-

-

-

0,0

0,2

0,0

0,0

žitné

521

534

501

499

7,1

6,4

7,6

8,4

pšeničné

V pytlích Otruby Šrot

Volně ložené Otruby

Šrot

556

535

524

519

64,1

67,1

70,7

60,2

žitné

-

-

-

-

0,0

0,0

0,0

0,0

pšeničné

-

-

-

-

0,0

0,0

0,0

0,0

Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Poznámka: * - nedostatečný počet respondentů, pomlčka = údaj není k dispozici.


8

4


Obchodní ceny krmných směsí v Maďarsku za únor 2011

HUF/t

2010

Název krmné směsi

2011

září

říjen

listopad

0 – 3 týden předvýkrm

78 456

82 387

85 169

3 – 6 týden vlastní výkrm

74 457

75 843

81 611

6 – 7 týden konečná fáze

67 452

71 253

75 233

I. fáze

67 559

73 070

II. fáze

57 343

60 970

III. fáze

-

-

prosinec

leden

únor

84 739

88 032

92 774

82 021

84 533

85 077

77 444

79 386

81 553

77 351

77 325

78 379

80 221

64 327

66 437

66 564

70 170

-

-

-

-

KS pro výkrm brojlerů

KS pro výkrm prasata

Pramen: AKII Poznámka: - = ceny nebyly v předchozím období k dispozici

Referenční ceny – únor 2011 Pšenice potravinářská €/t 13.01.11

20.01.11

27.01.11

10.02.11

17.02.11

24.02.11

Brno

211,36

-

219,96

Brno

241,20

-

246,18

Bratislava

206,16

215,85

291,70

Bratislava

227,89

279,81

196,75

-

262,00

265,00

Mnichov

272,50

275,00

270,00

276,00

282,00

287,00

Boloňa

293,00

293,00

293,00

Mnichov Boloňa Ljubljana

231,77

248,66

265,89

Ljubljana

Rouen/Creil

256,08

257,58

261,58

Rouen/Creil

-

309,80

269,96

275,51

269,51

256,51

Krmný ječmen €/t Brno

162,05

-

176,84

Bratislava

186,00

175,00

-

-

220,00

220,00

Mnichov

265,00

270,00

270,00

Boloňa

Mnichov Boloňa Ljubljana Rouen/Creil

-

-

-

216,58

220,58

215,58

Brno

183,99

-

188,28

Bratislava

197,72

185,00

150,00

-

-

-

265,00

263,00

259,00

Ljubljana

-

-

-

Rouen/Creil

-

214,51

204,51

Pramen: AgrarMarkt Austria

Termínované obchody na burze MATIF (Marché à Terme International de France, Paris) Pšenice €/t 09.02.11

16.02.11

23.02.11

10.02.10

17.02.10

24.02.10

Květen 2011

275,50

258,75

241,75

Srpen

2011

244,50

227,75

210,75

Květen 2010

128,25

127,75

126,25

Srpen

128,00

130,00

120,25

Listopad 2011

245,75

234,00

213,25

Listopad 2010

-

-

-

Červen 2011

242,25

236,25

226,25

Červen 2010

135,75

135,50

134,50

Srpen

2011

243,25

238,25

Listopad 2011

211,25

209,50

228,50

Srpen

2010

138,75

138,00

136,75

201,75

Listopad 2010

137,00

136,75

136,50

2010

Kukuřice €/t

Pramen: AgrarMarkt Austria


9

4

březen 2011 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY

Termínované obchody na burze WCE a MATIF Řepka €/t (WCE) 09.02.11

16.02.11

23.02.11

2011

452,45

436,37

432,70

Květen

Červenec 2011

464,18

441,83

Listopad

2011

443,58

421,55

Květen

2011

476,75

457,75

449,00

Květen

Srpen

2011

457,50

437,50

429,75

Srpen

Listopad 2011

459,25

442,75

431,25

Květen

10.02.10

17.02.10

24.02.10

2010

264,74

269,30

268,56

432,70

Červenec 2010

268,99

273,58

274,17

432,70

Listopad 2010

271,87

277,24

278,65

2010

290,00

294,25

295,25

2010

288,00

290,00

290,75

Listopad 2010

294,00

294,75

295,25

Řepka €/t (MATIF)

Poznámka: WCE = Winnipeg Commodity Exchange, Kanada; Pramen: AgrarMarkt Austria

Trendy u komodit – obilovin, jejich ceny na trzích v Polsku Obiloviny

16.02.11

23.02.11

02.03.11

09.03.11

16.03.11

PLN/t 23.03.11

30.03.11

Pšenice krmná

900-910

890-900

870-890

870-900

860-910

880-910

900-940

Kukuřice

880-930

900-930

900-920

890-920

880-920

880-920

890-940

Tritikale

850-860

780-830

770-820

790-820

780-800

780-820

810-830

Ječmen krmný

820-840

780-810

770-790

790-820

780-810

770-790

790-800

Žito krmné

780-800

780-800

780-790

770-780

750-780

750-790

760-790

970-1 000

970-980

960-980

960-980

920-960

940-980

950-990

810-840

810-830

770-800

770-810

770-800

780-810

800-820

Pšenice Žito

Pramen: Sparks Polska 03/2011

Situace na vnitřním trhu obilovin v EU Pšenice setá potravinářská

€/t

Ječmen krmný

FR Rouen (220 Hagberg)

230,44

FR Rouen

BE Antverpy

225,00

DE Hamburg

232,00

HU Transdanubia

-

217,44

DE Hannover

-

DE Hamburg

248,00

AT Wien

-

HU Transdanubia

-

AT Wien

-

PL Zachodni


AT Wien

250,00

FR Creil (dvouřadý)

DE Hannover

-

€/t

FR Bordeaux

243,10

€/t

Kukuřice krmná

184,44

PL Slaski

Pšenice setá

€/t

197,38

€/t 202,44

DE Stuttgart

-

PL Zachodni

211,97

PL Slaski

Žito potravinářské

219,76

€/t

DE Hamburg

214,00

PL Slaski

181,20

Pramen: SZIF, ŘVO z 24.03.2011


10

4


€/t

Měsíční tržní ceny EU 27 únor 2011 Komodita

Rakousko

225,00

266,05

Kukuřice krmná 223,84

Belgie

247,43

267,75

242,96

Bulharsko

218,37

228,99

201,14

-

181,15

-

-

-

-

-

255,29

-

Státy

Pš. krmná

Kypr

Pšenice

Ječ.slad.

Ječ. krmný

Žito

267,50

220,45

246,50

-

219,11

-

Česká republika

212,63

242,83

224,64

211,14

187,61

235,41

Německo

233,09

263,81

238,56

262,12

213,24

230,47

Dánsko

222,04

267,59

-

234,30

198,44

-

Estonsko

231,05

237,97

-

-

187,02

166,17

Španělsko

-

243,65

242,67

241,36

226,06

-

Finsko

-

223,55

-

201,12

181,12

-

Francie

250,11

264,71

235,15

228,07

210,93

-

-

267,62

241,90

-

-

-

Maďarsko

250,15

264,40

210,09

-

171,13

-

Irsko

242,62

-

-

-

224,48

-

Itálie

-

285,27

236,09

-

251,06

-

Litva

227,52

239,60

-

202,25

202,22

230,99

Řecko

Lucembursko Lotyšsko Malta

-

-

-

-

-

-

205,28

231,56

-

-

166,66

186,40 -

-

-

-

-

-

Nizozemí

245,54

-

242,11

-

219,18

-

Polsko

230,46

245,88

228,68

222,91

204,06

211,79

Portugalsko

259,65

-

243,12

-

234,15

-

Rumunsko

194,78

229,66

202,23

-

171,58

-

-

260,47

-

-

203,42

-

Slovinsko

-

286,64

233,89

-

-

-

Slovensko

196,53

244,76

203,82

-

170,69

-

Velká Británie

245,33

275,10

-

-

214,02

-

Švédsko

Pramen: EK

Odhady světové produkce cereálií březen 2011

mil.t 10/11 předpověď

sklizeň KOMODITA

PŠENICE

KUKUŘICE

Cereálie celkem

Produkce Obchod Spotřeba Hlavní exportéři* Produkce Obchod Spotřeba Produkce Obchod Spotřeba Hlavní exportéři*

06/07

07/08

08/09

09/10 (odhad)

24.02

24.03

598 111 609 47 710 87 725 1 588 222 1 628 117

609 110 613 41 795 101 775 1 698 239 1 685 114

686 136 641 64 799 84 781 1 802 249 1 727 152

678 128 648 73 813 86 816 1 792 240 1 760 163

648 124 661 57 811 93 845 1 728 243 1 790 105

649 123 662 58 808 94 842 1 726 243 1 788 106

Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No.409 k 24.03.2011 Poznámka: * = Argentina, Austrálie, Kanada, EU, Kazachstán, Rusko, Ukrajina, USA;


11

4


Pšenice by měla svoji produkční výkonnost ve světě snížit celkem o 29,0 mil.t na 648,0 mil.t (2009/10 -2010/11)

Pšenice Světová produkce 686,0

678,0

2008/2009

2009/2010

650

649,0

mil.t

550 450 350 250 150 50 2010/2011

Pramen:IGC, GMR No.409

U pšenice odhadovaná světová produkce poklesne o 29,0 mil.t na 648,0 mil.t, produkce kukuřice by se měla snížit o 5,0 mil.t na 808,0 mil.t, u celosvětové produkce cereálií se očekává pokles produkce o 3,7 % na celkových 1 726,0 mil.t.

mil.t

Odhadovaná produkce pšenice, kukuřice, cereálií celkem za období 2009/2010 - 2010/2011 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

1 792,0 1 726,0

Pšenice měkká Pšenice měkká

813,0 678,0

649,0

808,0

Kukuřice Kukuřice Cereálie celkem Cereálie celkem

Pramen:IGC, GMR No.409

Situace na vnitřním trhu – intervenční zásoby EU obiloviny k 24. březen 2011 DG AGRI zveřejnil odhad ploch obilovin na r. 2011/2012, kde celkové plochy mají dosáhnout 57,1 mil. ha (56,3 v r. 2010/11, tzn. +1,5% meziročně), k poklesu má dojít zejména u pšenice tvrdé (-7,9 % meziročně). Odhad produkce obilovin pro r. 2011 činí 288,4 mil. t (277,2 v r. 2010, tzn. +4,1% meziročně), přičemž největší pokles se očekává u produkce tvrdé pšenice (-5,2% meziročně). V intervenčních zásobách EU 27 se k 18.3.2011 nacházelo 2 731 798 t obilovin, z toho 145 721 t pšenice a 2 586 078 t ječmene. Největší zásoby obilovin se k 18.3. nacházely v FR 679 tis. t (ječmen), DE 625 tis. t


(ječmen), HU 384 tis. t (269 tis. t ječmene, 115 tis. t pšenice), PL 285 tis. t (ječmen), FI 127 tis. t (ječmen) a CZ 154 327 t (153 926 t ječmene a 401 t pšenice). K prodeji na vnitřní trh v EU 27 bylo celkem vyčleněno 2,8 mil. t obilovin, k 18.3.2011 bylo prodáno 2,5 mil. t (2,4 mil. t ječmen, 88 tis. t pšenice) a k prodeji zbývalo 277 588 t ječmene (DE 42 tis. t, FI 103 tis. t, SE 85 tis. t, UK 40 tis. t, FR 147 t a CZ 7 856 t). Pro program pomoci nejchudším osobám v EU bylo k 18.3.2011 z celkového množství 2,8 mil. t obilovin odebráno 305 tis. t obilovin, z toho 304 tis. t ječmene (BE, FR, AT, FI, EE, LV, PL) a 618 t pšenice

12

4


(PL). V období od 16. 3. do 22. 3. 2011 byly vydány vývozní licence na 364 tis. t pšenice, 16 tis. t pšeničné mouky, 66 tis. t pšenice tvrdé, 23 tis. t ječmene, 12 tis. t kukuřice a dovozní licence byly vydány na 20 tis. t pšenice, 1 tis. t pšeničné mouky, 8 tis. t pšenice tvrdé, 168 tis. t kukuřice. Dovoz do EU za 38 týdnů hosp. r. 2010/11 dosahuje 9,2 mil. t

(loni 6,4 mil. t; předloni 8,7 mil. t), vývoz z EU dosahuje 21,7 mil. t (loni 16,4 mil. t; předloni 22,8 mil. t), EU je čistým vývozcem 12,5 mil. t obilovin (loni čistý vývozce 10 mil. t; předloni 14,1 mil. t). Pramen: SZIF, ŘVO z 24.03.2011

Svět – Celková bilance komodita Kukuřice (2006/07 – 2010/11) 2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

mil. t

2010/11*

2010/11 : 2009/10

Produkce

Svět celkem

713,5

793,6

798,3

812,1

814,3

+0,3

USA

267,5

331,2

307,1

332,5

316,2

-4,9

Čína

151,6

152,3

165,9

158,0

168,0

+6,3

EU - 27

53,8

47,6

62,3

57,1

55,2

-3,4

Brazílie

51,0

58,6

51,0

56,1

51,0

-9,1

Mexiko

22,4

23,6

24,2

20,4

24,0

+17,8

Argentina

22,5

22,0

15,5

22,8

22,0

-3,5

Svět celkem

728,1

775,5

781,9

815,0

836,9

+2,7

USA

230,7

261,6

259,3

281,4

293,4

+4,3

Čína

145,0

149,0

152,0

159,0

162,0

+1,9

EU - 27

62,3

64,0

61,6

60,0

59,5

-0,8

Brazílie

41,0

42,5

45,5

47,0

48,3

+2,8

Mexiko

30,7

32,0

32,4

30,2

31,1

+3,0

Svět celkem

91,5

98,3

84,0

93,0

91,3

-1,8

USA

54,2

60,7

47,8

49,9

50,0

+0,2

Argentina

15,7

15,7

8,5

17,0

13,0

-23,4

Brazílie

8,1

7,9

7,2

8,6

9,0

+4,4

Ukrajina

1,0

2,1

5,5

5,1

5,5

+8,4

110,1

131,4

147,8

145,2

122,5

-15,6

Čína

36,6

39,4

53,8

53,3

60,1

+12,8

USA

33,1

41,3

42,5

43,4

17,1

-60,5

Brazílie

3,6

12,6

12,1

10,5

7,2

-31,3

EU - 27

7,4

4,4

6,1

4,7

4,9

+4,1

Spotřeba

Exporty

Konečné zásoby

Svět celkem

Pramen: AgrarMarkt 03/2011 Poznámka: * = prognózy


13

4

březen 2011 AKTUALITY

Mezinárodní kotace obilovin podle týdenního hlášení IGC London Datum Pšenice

22.02.2011

US$/t

15.02.2011

EUR/t

23.02.2010

EUR/t

US No 2 HRW, 11,5 %, Golf

345,00

251,82

271,58

153,33

US No 2 SRW, Golf

319,00

232,85

255,30

145,93

US DNS 14 % (PNW)

485,00

354,01

378,14

191,11

Argentina, Up River

350,00

255,47

259,00

159,26

EU, Franz., grade 1 b)

354,70

259,00

273,00

122,00

EU, Germany, B-Qualität

357,00

260,58

272,32

130,37

EU, United Kingdom, Feed

325,00

237,23

252,34

112,59

Canada CWRS 13,5 %, St. Law.

454,00

331,39

355,94

209,63

-

-

-

125,19

289,00

210,95

227,92

142,96

EU, France, Feed b)

285,00

208,03

218,30

102,22

EU, France, Spring Malting

330,00

240,88

245,68

117,78

Black Sea Milling Australia ASW Ječmen

EU, Germany, Feed

-

-

-

-

Australia (Adelaide) Feed

266,00

194,16

203,50

110,37

Australia (Adelaide) Malting

312,00

227,74

234,58

147,41

Canada (St. Lawrence), Malting

368,00

268,61

270,10

170,37

-

-

-

103,70

US Yellow Corn 3, Golf

294,00

214,60

219,78

124,44

Argentina, up River

287,00

209,49

215,34

120,74

Black Sea Feed Kukuřice

Pramen: IGC Grain Market indicators ze dne 22.02.2011

Rekordní poptávka po krmivech Především rychlý hospodářský růst v Číně se podílel na nárůstu globální poptávky po krmivech na rekordní hodnotu 1,07 mld. tun. Celosvětová poptávka po krmivech se v posledních letech trvale zvyšuje. Důvodem je rostoucí prosperita v rozvojových a rozvíjejících se zemích v Asii a Jižní Americe, která v konečném důsledku vede ke zvýšení spotřeby masa. Jak sdělila Mezinárodní rada pro obiloviny (IGC) ve své poslední zprávě, poptávka po krmných obilovinách, olejninových šrotech a rybí moučce, stejně jako po glutenu a výpalcích z výroby bioetanolu vzrostla meziročně na rekordní hodnotu 1,07 mld. t (nárůst asi o tři procenta). Klíčovým faktorem pro zvýšení poptávky po krmivech je rychlý hospodářský růst v Číně, kde by se měla poptávka po jmenovaných komponentách krmných dávek v aktuální sezóně zvýšit o 15 na 203 mil. t. Významný nárůst poptávky po krmivech pro hospodářská zvířata se očekává také v Brazílii a v Indii. V Evropské unii stejně jako v Kanadě by mělo dojít vlivem současných velmi vysokých cen krmiv naopak ke zbrždění poptávky. Vzhledem k nižší


úrodě pšenice a ječmene v EU-27 a v oblasti Černého moře by měl být do receptur krmných směsí zařazen větší podíl kukuřice. V posledních letech kontinuálně ztrácejí obiloviny jako krmivo na významu. V průběhu posledních pěti let poklesl podíl obilovin v krmných směsí ze 75 na loňských 72 % a v období 2011/12 IGC očekává další pokles jejich podílu na 71 %. Výrazný nárůst zájmu ze strany krmivářského průmyslu naopak zaznamenaly olejninové šroty, zejména sojový a řepkový extrahovaný šrot. Londýnští tržní experti očekávají, že rostoucí globální poptávka po těchto šrotech stoupne v průběhu hospodářského roku 2010/11 o téměř 7 % na 245,7 mil. t. Největším zájemcem o tyto komodity je Čína. Ale i v zemích EU v posledních letech kontinuálně stoupá množství zkrmených olejninových šrotů a naopak podíl obilovin v krmných směsích klesá jak u výrobců tak i u zemědělců. Pramen: www.agronavigator.cz k 15.03.2011

14

4


Produkce obilovin v ČR 2009 - 2010 Plodina

Osevní plocha (ha)

Výnos (t/ha)

2009

2010

793 472

785 491

5,33

5,08

4 229 261

3 992 965

37 827

48 086

3,41

3,51

128 812

168 588

831 300

833 577

5,24

4,99

4 358 073

4 161 553

38 453

30 249

4,63

3,91

178 070

118 233

Ječmen ozimý

134 613

110 207

4,82

4,50

648 753

495 786

Ječmen jarní

320 207

278 718

4,23

3,91

1 354 278

1 088 670

Ječmen celkem

454 820

388 925

4,40

4,07

2 003 032

1 584 456

Pšenice ozimá Pšenice jarní Pšenice celkem Žito

2009

Sklizeň (t)

2010

2009

2010

Oves

50 021

52 278

3,32

2,64

165 993

138 244

Triticale

52 950

45 871

4,21

3,73

222 711

171 200

1 427 543

1 350 899

4,85

4,57

6 927 878

6 173 686

Základní obiloviny Kukuřice

105 268

103 276

8,45

6,71

889 574

692 589

Ostatní obiloviny

8 868

8 661

1,64

1,31

14 547

11 343

Obiloviny celkem

1 541 679

1 462 836

5,08

4,70

7 831 998

6 877 619

Pramen: www.czso.cz k 14.02.2011

Odhad budoucího vývoje světového obchodu se zrninami Uvádějí se odhady International Grain Council do r. 2015/16, pokud jde o produkci, spotřebu a zásoby obilovin, vč. kukuřice a rýže a závěry 32. zasedání IGC v r. 2010 v Austrálii. Uvádí se stav ve sféře obilovin v r. 2010. Podle výhledu International Grain Council (IGC) se do r. 2015/16 očekává každoroční celosvětový růst obchodu se zrninami pro příštích 5 let o 2 %. Pokud jde o obchodování s kukuřicí očekává se snížení, hlavně v průmyslovém zpracování. Ve studii je poprvé zahrnuta i rýže, u níž se očekává, že obchod i spotřeba budou nadále vyrovnané, ale zvýšené. Zvýšená spotřeba bude odpovídat růstu obyvatelstva. Světové zásoby rýže se budou pravděpodobně zvyšovat a celkový objem světového obchodu s rýží by se měl z dosavadních 31 mil. t zvýšit o 5 mil. t v souvislosti se zvýšenou poptávkou v Asii a Africe. Na 32. zasedání IGG v Perthu (Austrálie) byla věnována pozornost růstu cen obilovin za dobu od předcházejícího zasedání, a také obtížně zdůvodnitelnému kolísání cen. Světové zásoby obilovin se v r. 2010/11 ztenčily, protože produkce pšenice, kukuřice a ječmene byla nižší než spotřeba. Toto snížení se projevilo ve zpomalení růstu využívání obilovin pro produkci etanolu v USA. Zásadní bylo snížení dodávek ze Společenství nezávislých států, především Ruska, téměř o 30 mil. t pšenice a ječmene, dále z USA, Argentiny a Austrálie. Počítalo se s objemem obchodu se zrninami 241 mil. t, což by bylo podstatně více než v předcházejícím roce. Obdobné snížení obchodu s pšenicí v r. 2010/11 by mělo být vyrovnáno zvýšením u kukuřice. Zásoby obilovin v předcházejících 3 letech vzrostly o 120 mil. t, ale v r. 2011/12 se očekává snížení zásob asi o 60 mil. t, což jde z poloviny na vrub kukuřice. Pro r. 2011/12 IGC předpokládá, že se plochy pěstování pšenice zvýší o 2 %, že dojde k určitému zvýšení cen, že dojde ke snížení


v Kanadě a Rusku v důsledku extrémního počasí v minulém létě. IGC bere v úvahu i situaci v Austrálii. Přestože v Austrálii se úroda pšenice v r. 2010 celkově považuje za rekordní, některá místa v západní Austrálii byla postižena velkými dešti. Na jednání v Austrálii byla jako člen poprvé uvítána Saúdská Arábie. Ve studii zpracované International Grains Council (IGC) publikované 25. listopadu 2010 se odhadují světové zásoby pšenice pro hospodářský rok 2010-2011 180 mil. t, což je o 16 mil. t (o 8 %) méně než byla skutečnost v předcházejícím roce. V r. 2008-2009 to bylo 169 mil. t, v r. 2007-8 121 mil. t. Produkci v r. 2010-11 odhaduje IGC na 644 mil. t, což je o 33 mil. t (o 5 %) méně než v r. 2009-10, kdy byla historicky třetí největší úroda, (v r. 2008-9 686 mil. t). Vysoce úspěšná sklizeň byla na jižní polokouli, především v Brazílii a Argentině. V Argentině se sklizeň zvýšila proti předcházejícímu roku o 5 mil. t na 13 mil. t. Deště v Austrálii způsobily zhoršení situace. I když se dosáhlo odhadovaných 23 mil. t, ale některé oblasti měly velké ztráty a škody na kvalitě. Produkce v USA a na Ukrajině se mírně snížila. Spotřeba pšenice v hospodářském roce 2010-11 se odhaduje na rekordních 660 mil. t, což je o 10 mil. t. více než v r. 2009-2010. Odhad z října 2010 byl o 8 mil. t nižší, ale atraktivní ceny vedly k importu krmné pšenice do Pacifické Asie, včetně Jižní Korey a Filipin. Obchod s pšenicí se pro r. 2010-11 odhaduje na 122 mil. t (v r. 2009-10 127 mil. t, v r. 2008-09 136 mil. t. Odhad konečných zásob kukuřice pro r. 2010-11 je 121 mil. t, což je o 31 mil. t (20 %) méně než v předcházejícím roce. Pramen: www.agronavigator.cz k 09.03.2011

15

4


Potraviny v Maďarsku výrazně zdražily V Maďarsku se potýkají s nárůstem cen potravin, které v průběhu roku celkově vzrostly o 40 %. V Maďarsku došlo v průběhu jednoho roku k výraznému nárůstu cen potravin. Spekulace, korektura hloubky krize a výpadky způsobené špatným počasím vedly ke zvýšení cen potravin téměř o 40 %, jak se uvádí v deníku Pester Lloyd. Na zvýšení cen potravin se největší měrou podílely především obiloviny a brambory, jejichž ceny vzrostly o 70, resp. 90 %. Všechny produkty rostlinného původu dohromady stojí nyní o 57,6 % více v porovnání s loňským rokem, zatímco produkty živočišného původu a živá zvířata podražily pouze o 10 %. V průběhu jediného měsíce vzrostla cena pšenice o 17 %; v porovnání s dubnem roku 2010 se její cena zdvojnásobila. Cena technických plodin v lednu stoupla v meziročním srovnání o 35 %,

cena olejnin o 68 %. Zelenina je nyní dražší o 17,4 %, ceny ovoce včetně vinných hroznů se zvýšily o 55,5 %. Za jatečná prasata výkrmci nyní dostávají o 2,3 % více v porovnání s lednem 2010, za jatečný skot o 37 % více. Důvodem jsou stoupající ceny krmiv. Drůbež je v obchodech dražší o 8,3 %. V průběhu roku sice došlo ke zvýšení ceny vyplácené producentům za mléko o 21,6 %, ale stále to nestačí k pokrytí výrobních nákladů. Deník odhaduje, že stoupající ceny potravin budou v příštích měsících na pořadu dne v celé Evropě. Ve východní Evropě ale, kde proti sobě stojí výrazně nižší příjmy a téměř stejně vysoké ceny jako v Evropě západní, pocítí nárůst cen potravin zvlášť citelně. Pramen: www.agronavigator.cz k 23.03.2011

První zimní polní den Společnost VP AGRO, spol. s r. o. a RAGT Czech, s.r.o., uspořádaly v Branišovicích první zimní polní den, na kterém byly představeny nové odrůdy ozimé pšenice, mezi které patří Forhand, Bekend, Premio, Meister nebo Golem a další. Na trh bude letos uvedena i nová odrůda Elan, s níž pojedou při správné technologii pěstování vaše výnosy z kopce nahoru. Odrůda ozimé pšenice Elan, i když není zatím registrována, poskytuje excelentní výnosy ve všech oblastech pěstování, přičemž ve výnosech překonává

i krmné odrůdy. Je třetím rokem ve státních zkouškách. K vysokému výnosu přispívá zejména to, že odrůda vytváří deset až dvanáct produktivních pater v klasu při střední odnoživosti. Vyznačuje se výbornou potravinářskou jakostí A ve všech parametrech, zejména vysokým obsahem bílkovin v zrnu. Zdravotní stav této odrůdy je velmi dobrý, vyniká odolností vůči poléhání a dobrou mrazuvzdorností. Pramen: www.agroweb.cz k 15.03.2011

Jaro se otevírá, co neopomenout Únorové teploty klesající hluboko pod bod mrazu ozimům nesvědčily. U slabé řepky a jarních plodin setých na podzim lze kalkulovat se zaorávkami. Pěstitelé by měli počítat s nízkým obsahem minerálního dusíku dostupného pro rostliny, který byl proplaven do hlubších vrstev půdy, a přizpůsobit tomu hnojení. Tyto informace zazněly na tradičním semináři pořádaném Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., v PrazeRuzyni (VÚRV). Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV doporučil jarní hnojení řepky dusíkem podle stavu porostu a půdy. Hnojiva s ledkovou formou N by měli pěstitelé upřednostnit při pozdějším a rychlejším nástupu jara, kromě běžných porostů je vhodná tato forma dusíku pro slabé a poškozené porosty při větším

množství dosud nerozložené slámy v půdě. Amidická forma N je vhodná při aplikaci vyšších dávek dusíku na začátku jarní vegetace, zejména v oblastech s častými pozdějšími přísušky, při časnějším nástupu jara a riziku pozdějších mrazů, pro běžné porosty kromě velmi slabých a výrazněji poškozených po zimě. Amonná forma N v kombinaci se sírou se mimo jiné uplatní při nedostatku síry v prokořeněném půdním profilu, shrnul. Doplnil, že řepka je z pohledu znečištění vod nitráty bezpečnou plodinou. Dokáže odčerpat dusík i po jetelovinách či obilninách hnojených statkovými hnojivy. Pramen: www.uroda.cz k 10.03.2011

Řepce hrozí zaorávky Podle evidence Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin je zhruba 10 % zaseté ozimé řepky odsouzeno k zaorávkám a dalších asi 20 % je v silném ohrožení. Právě počasí v těchto dnech a několika příštích týdnech zřejmě rozhodne o tom, jaká část z těchto dvaceti procent nepřežije. Celkové zaorávky odhadujeme v intervalu 10–30 %, můj osobní tip je kolem 17 %," uvedl doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., poradce svazu a pedagog České zemědělské univerzity v Praze. Jak

dodal, na vině je především pozdní setí zhruba 100 000 ha řepky a problematická zima spolu holomrazy v předjaří. "Na většině republiky už není sníh a holomrazy –10 až –15 °C představují pro zeslabené porosty značné riziko. Kromě jiného také proto, že jsme na přelomu ledna a února měli období, kdy denní teploty přesáhly 10 °C a mnoho porostů řepky ztratilo nejvyšší míru otužení, " uvedl doc. Baranyk. Pramen: www.uroda.cz k 09.03.2011


16

4


Hybridní odrůda tritikale Nová odrůda ozimého tritikale ’HYT Prime’ vyšlechtěná Dr. Elmarem Weissmannem byla registrována ve Francii. Jedná se o první hybridní odrůdu tritikale na světě. První hybridní odrůda tritikale na světě byla uvedena na evropský trh. Nová odrůda ozimého tritikale ’HYT Prime’ vyšlechtěná Dr. Elmarem Weissmannem ze Singenu (Německo) byla zapsána do francouzské listiny odrůd ve spolupráci s Unisigmou z Froissy. Registrace je výsledkem více než 15 let trvajícího společného vývoje se Saatzucht Dr. Hege GbR ve Waldenburgu. Podle informací šlechtitelů poskytuje krátkostébelný hybrid vedle jistého výnosu zrna a dobré rezistence vůči chorobám také nadprůměrný obsah proteinů. Odnožování je možné snížit výsevním množstvím. Šlechtitelé chtějí, podobně

jako u hybridního žita, ječmene nebo řepky, poskytnout „inovativní přínos pro stabilní výnosy“. Podle zkušeností přinášejí hybridy přednosti v mezních situacích: využívají stávající zdroje lépe a nabízejí větší časové rozmezí pro výsev. Osivo pro velkoplošné pěstování by mělo být k dispozici od podzimu 2011. Hybridní tritikale se bude prodávat v balení obsahujícím 750 000 klíčivých obilek. Podle výše výsevku budou nutná minimálně 2 balení na hektar. Cena by se měla pohybovat na úrovni hybridního ječmene. V budoucnu se počítá s registrací dalších hybridů ozimého a jarního tritikale. Pramen: www.agronavigator.cz k 15.03.2011

Potravináři jsou pro zvýšení cen Pro výrobce potravin by bylo v současnosti optimální zvýšení cen potravin o osm až deset procent, řekl dnes na Žofínském fóru prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Ceny potravinářských komodit v posledních měsících vzrostly o desítky procent, zvyšuje se také cena dalších vstupů. Zdražování potravin u nás podle Tomana brzdí svým tlakem na nízké ceny obchodní řetězce. "Obchodníci by pak toto zvýšení cen měli akceptovat a je spotřeba, aby si spotřebitelé zvykli, že potraviny nemohou stále fungovat jako sociální polštář, tedy že jejich ceny budou za každou cenu nízké, a to tak, že na úkor výrobců a zemědělců," uvedl Toman. Kromě ceny komodit potravinářům stále rostou ceny energie, pohonných hmot či lidské práce. "Ceny zemědělských komodit na burzách v posledních několika letech prudce

rostou," podotkl šéf Potravinářské komory. Jako příklad přitom uvedl kukuřici, jejíž cena v Evropské unii meziročně vzrostla více než o polovinu. Téměř o pětinu zdražilo v Evropě například také máslo. Růst cen je celosvětový. Například v jižní Americe se podle Tomana meziročně zvýšila cena hovězího masa téměř o 90 procent. Toman v souvislosti s rostoucími cenami komodit upozornil na rizika spojená se zvyšováním dovozu potravin. "Je více než zřejmé, že vystavit se takřka absolutní závislosti na dovozech se musí zákonitě projevit nejen v omezení domácí potravinářské, ale i zemědělské výroby, ale také na zvýšení cen pro konečného spotřebitele," řekl. Pramen: www.agroweb.cz k 28.03.2011

Potraviny dovážené z Japonska do České republiky jsou pod důkladnou kontrolou České dozorové orgány začaly kontrolovat potraviny dovážené z Japonska už minulý týden. Chtějí tak vyvrátit jakékoli podezření, že by se k nám mohlo dostat nebezpečné zboží z regionů poblíž jaderné elektrárny Fukušima. Podle aktuálních informací Státní veterinární správy i Státní zemědělské a potravinářské inspekce je vše v pořádku. Evropská unie nařídila členských zemím, aby od 28. března začaly přísněji kontrolovat zásilky rostlinného a živočišného původu pocházející z Japonska. Česká republika zvýšila dohled nad japonskými potravinami už minulý týden, ještě před tímto nařízením. „Rozhodně není žádný důvod k panice. V zájmu co nejlepší ochrany spotřebitele začaly české dozorové orgány testovat japonské potraviny ještě dříve, než k tomu vyzvala Evropská unie. A to přesto, že agrární dovoz z Japonska není příliš významný. Naše kontrolní mechanismy jsou velmi dobře nastavené a navíc je prověřila nedávná aféra s dioxinovým masem z Německa,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa. Státní zemědělská a potravinářská inspekce má s Generálním ředitelstvím cel uzavřenou dohodu, podle které budou všechny zásilky potravin neživočišného původu z Japonska propuštěny do obchodů až po kontrole dokumentace,

odběru vzorků a předložení vyhovujících výsledků z laboratoře. Do té doby zůstává zásilka pod celním dohledem. Inspektoři zatím odebrali dva vzorky zeleného čaje, výsledky budou mít za dva až za tři týdny. Státní veterinární správa kontroluje potraviny živočišného původu. Od jaderné havárie ve Fukušimě ale do České republiky žádné takové zboží přímo z Japonska nepřišlo. Přesto Státní veterinární správa upozornila všechny krajské veterinární správy na nařízení Evropské unie o přísnějším dohledu. Evropská unie kontroluje všechny potravinové zásilky z Japonska na svých hranicích. Agrární obchod mezi Českou republikou a Japonskem není, co do objemu, příliš významný. V posledních pěti letech dosahuje obrat ročně 500 až 600 milionů korun. Dovoz z Japonska přitom činí maximálně 10% z celkového obratu. Česká republika dováží různorodý sortiment zboží ve velmi malých objemech. Nejvýznamnější položky jsou: přípravky pro omáčky, čaj, droždí, řasy, konzervované ovoce a ořechy, svatojánský chléb a akvarijní rybky. Jednoznačně převažuje vývoz, který přesahuje i více 90% obratu vzájemného agrárního obchodu. Česká republika vyváží do Japonska převážně chmel a slad.

Pramen: www.agronavigator.cz k 29.03.2011


17

4


Agrární export v Německu dosáhl rekordní výše Podle předběžných čísel BMELV vyvezlo Německo v roce 2010 do zahraničí živá zvířata a zemědělské výrobky v hodnotě 51,82 mld. €. Po zemědělských produktech z Německa byla v průběhu uplynulého roku v zahraničí nebývale vysoká poptávka. Německý agrární export v roce 2010 podle Landvolk Presedienst (na základě předběžných údajů Spolkového ministerstva zemědělství - BMELV) dokonce výrazně předstihl rekordní hodnotu z roku 2008 (49,6 mld. €). Spolková republika v roce 2010 vyvezla do zahraničí živá zvířata a zemědělské výrobky v hodnotě 51,82 mld. €, což představuje v meziročním srovnání nárůst o 9,6 %. Protože by tato předběžná čísla mohla být podle názoru expertů ještě korigována směrem nahoru díky dodatečným hlášením, mohla by dokonce překročit hranici 54 mld. €. Protože ale na druhé straně vzrostl i celkový objem dovozů zemědělských produktů v porovnání s předchozím rokem, zůstala obchodní bilance negativní. V uplynulém roce do Německa zamířily potraviny v celkové hodnotě 60,67 mld. €, což bylo o 8 % více než v roce 2009. Negativní saldo ve výši 8,9 mld. € se ale oproti předchozímu roku snížilo o 8,9 procent. Nejvíce se na rekorním nárůstu exportu

podílelo mlékárenské odvětví. V roce 2010 se celkem exportovalo 5,9 mil. t mléčných výrobků v celkové hodnotě 7,3 mld. €, což představuje meziroční nárůst o 19,8 %. Výrazně nižší nárůst byl zaznamenán v segmentu masa a masných výrobků (7,7 mld. €, + 5,8 %) a v segmentu obilninových výrobků a pečiva (4,46 mld. €, + 8,3). Významný úspěch na zahraničních trzích slavilo německé kakao a výrobky z kakaa, kterých se exportovalo za 3,1 mld. € (+ 20,4 %) stejně jako pivo a víno, jichž se vyvezlo o 13,8 a 18,6 % více, tj. v hodnotovém vyjádření za 946 resp. 931 mil. €. Významným dovozním artiklem byly v loňském roce olejniny a výrobky z nich (+ 5,4 % na 6,06 mld. €). Na druhém a třetím místě importní statistiky se umístily maso a masné výrobky s celkovým objemem ve výši 5,7 a mléko a mléčné výrobky s 4,94 mld. €. Zatímco import masa stoupl „pouze“ přibližně o 4 %, u mléčných výrobků se jednalo o významných 15,2 %. Nejvýznamnější nárůst v meziročním srovnání byl ale zaúčtován u dovozu kávy (+ 27,9 % na téměř 3 mld. €). Pramen: www.agronavigator.cz k 28.03.2011

Ministerstvo zemědělství loni rozdělilo dotace ve výši téměř 42 miliard korun Celkem 41, 8 miliardy korun přidělilo Ministerstvo zemědělství v roce 2010 zemědělcům v rámci různých programů formou přímých plateb, národních dotací, Programu rozvoje venkova a podpory lesního a vodního hospodářství. Peníze dostali zejména zemědělci jako platbu na plochu, také se za ně například postavily zábrany proti povodním nebo zbudovaly čistírny odpadních vod, bioplynové stanice a upravily cesty. „V rámci národních dotací se většina dotačních titulů a programů využila v maximální možné míře. Dotace příjemci vyčerpali z 91%, konkrétně šlo o 41, 8 miliardy z celkových 46 miliard,“ řekl ke shrnujícím údajům za hospodaření v loňském roce ministr zemědělství Ivan Fuksa.Největší objem peněz ministerstvo loni vyplatilo na jednotné platbě na plochu, a to více než 15 miliard korun. Prostředky dostali sedláci na půdu, kterou obhospodařují s ohledem na životní prostředí, zdraví pěstovaných rostlin a pohodu chovaných zvířat. Tyto peníze jdou ze sta procent ze zdrojů EU. Cílem jednotné platby je zabezpečit zemědělcům stabilnější příjmy. „Farmáři se mohou rozhodnout, co chtějí produkovat, přičemž mají zaručenou stejnou výši podpory nezávisle na tom, co pěstují. Díky tomu se mohou lépe přizpůsobit poptávce,“ vysvětlil ministr zemědělství Fuksa. Přes Program rozvoje venkova získalo české zemědělství a venkov v roce 2010 více než 15 miliard korun. Peníze posloužily ke zlepšení infrastruktury, životního prostředí i konkurenceschopnosti farmářů. Například v Záhořanech ve Středních Čechách postavili vodovod, kanalizaci a čističku za více než 34 miliony korun, z toho víc než 28 milionů pokryla dotace Ministerstva zemědělství. V obci se zlepšilo zásobování obyvatel pitnou vodou. Nová kanalizace a čistička snížily znečištění podzemních zdrojů pitné vody a také řeky Vltavy.Více než 13 milionů poskytlo ministerstvo na výsadbu stromů v biokoridorech, revitalizaci potoku


Olšana a vybudování polních cest mezi obcemi Skřípov a Brodek na Prostějovsku. Na zpevněných cestách se zemědělská technika pohybuje rychleji, navíc je můžou využívat i cyklisté. Společnost Berry servis s. r. o. loni vybudovala nový fóliovník pro pěstování malin a ostružin za téměř 6 milionů korun. Z toho 1,7 milionu dostala z Programu rozvoje venkova. Přínosem je prodloužení sklizně až do pozdního podzimu. Zemědělský podnik tak s pomocí ministerstva zvýšil svoji konkurenceschopnost. Dotace téměř 6 milionů korun pomohla Farmě Šumava s.r.o. z Prachaticka opravit a zmodernizovat stáje s dojnicemi. Celkem rekonstrukce stála více než 15 milionů. „Do vodního hospodářství vložilo v roce 2010 Ministerstvo zemědělství kolem 4, 5 miliardy korun. Například zajištění stability břehů a dna Vltavy v Českých Budějovicích stálo mezi lety 2008 až 2010 159 milionů korun, z toho dotace ze státního rozpočtu činila 154 milionů,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa. Úprava Vltavy ochrání v Budějovicích před stoletou vodou asi 1000 bytů, ve kterých žije více než dva tisíce lidí. Zemní hráz, stěna a mobilní hrazení v Praze – Troji jsou součástí protipovodňových staveb hlavního města. Opatření za 90 milionů korun, přičemž dotace od Ministerstva zemědělství dosáhla více než 85 milionů, chrání městskou část Troja proti tak rozsáhlé povodni, jaká tudy protekla v roce 2002. Současně ochraňuje i silniční tunel vnitřního městského okruhu v oblasti Pelc-Tyrolka, tedy celkem majetek za 2,4 miliardy korun. Všechny peníze z ministerských programů a podpor se loni žadatelům nepodařilo vyčerpat, to ale není nic mimořádného. Z přímých plateb, včetně doplňkových plateb k přímým platbám, se ještě k příslušným adresátům nedostaly více než 2,5 miliardy korun. „Neznamená to však, že o ně přijdou. Tuto podporu ministerstvo vyplácí vždy na přelomu roku, takže peníze se vyplatí a v účetnictví se objeví až za rok

18

4


2011,“ vysvětlil Ivan Fuksa. Z Programu rozvoje venkova zbývalo loni vybrat ještě více než miliardu. Také v tomto případě budou podle předpokladů žadatelé nárokovat finanční výpomoc v letošním roce. Loni nestihli vyčerpat peníze zejména rybáři. V rámci Operačního programu Rybářství mají na realizaci projektu dva roky, většina žadatelů však odložila z ekonomických důvodů podání žádosti až na konec

stanovené lhůty. Protože jde již o schválené projekty, neporušili rybáři podmínky pro poskytnutí dotace a peníze jim ministerstvo vyplatí v letošním roce. Příjmy resortu dosáhly za rok 2010 částky téměř 30 miliard korun a tvořily je zejména příjmy z rozpočtu EU v rámci schválené Společné zemědělské politiky. Pramen: www.agronavigator.cz k 31.03.2011

Na jihu Čech škody na řepce jen někde V jižních Čechách uplynulá zima nezpůsobila výraznější škody. Mráz poškodil zejména porosty řepky na některých místech. Rostliny zmrzly, když přišly tuhé mrazy a půda nebyla pokrytá sněhem. Někde museli zemědělci část řepky zaorat. Informovala o tom ředitelka jihočeské agrární komory Hana Hricová. Dodala, že současné počasí nahrává zemědělcům, aby se věnovali jarním pracím, které nemají výrazné zpoždění. Někde už mají zaseto, stihli i pohnojit a čekají na dobu vhodnou pro zasetí kukuřice. Hricová připustila, že situace se liší místo od místa, v různé fázi mohou být jarní práce i na polích jednoho družstva. Družstvo Zeas Agro Rábín na Prachaticku musí zaorat asi pětinu řepky, která nepřežila holomrazy. Loni ji v podstatě vůbec zaorávat nemuseli, i když zima byla dlouhá. Rostliny ale dlouho kryla vrstva sněhu, sdělil

předseda představenstva Milan Müller. Rábínské družstvo nyní dokončuje první etapu jarních prací, tedy osev jařin a připravují se na osev kukuřice. Problém jim způsobuje podmáčená půda, na niž nemůže vjet technika. V Zemědělském družstvu Bernartice na Písecku zatím se zaoráváním řepky čekají. O rozsahu poškození porostu rozhodne až počasí v následujících dnech. Pokud se v noci oteplí a zaprší, ukáže se, které rostliny budou schopny vegetace a které ne, míní předseda družstva Pavel Novotný. Podle něj je možné, že mráz poškodil jen listy a rostliny proto při příznivých podmínkách mohou dál růst. Nedostatek vláhy chybí i ostatním ozimům, nyní strádají, dodal. Pramen: www.agroweb.cz k 31.03.2011

Zjednodušovat, ale je otázka jak Zhruba od podzimu roku 2005 se mluví a píše o zjednodušování společné zemědělské politiky (SZP). Něco se skutečně v tomto směru i udělalo, ale farmáři si stále stěžují na velkou administrativní zátěž a zbytečné kontroly. „Všechno je to o rovnováze, o rovnováze mezi touhou po zjednodušení a nutností splnit cíle politiky, o rovnováze mezi přáním ulehčit zemědělcům a administrativním pracovníkům a nutností zajistit daňovým poplatníkům řádné nakládání s jejich penězi,“ vysvětlil farmářům v Mnichově komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş. Připomněl, že aplikace doporučení navržených skupinou na vysoké úrovni by mělo do roku 2012 snížit administrativní zátěž pro podniky o čtvrtinu. Podle komisaře má zjednodušení SZP tři rozměry. Na prvním místě by mělo být nástrojem pro budoucnost. Je třeba zlepšit čitelnost a srozumitelnost SZP, zejména úpravou právních předpisů. Dále je nutné opatření, která má SZP k dispozici, účinně využívat. Za to jsou odpovědné členské státy i jejich organizační složky na regionální a místní úrovni. Musí se ale zintenzívnit výměna

osvědčených postupů mezi členskými státy a prostřednictvím zemědělského poradenského systému i mezi farmáři. Cioloş poukázal na to, že snížit administrativní zátěž, zjednodušit kontroly a zlepšit jejich zacílení může certifikace, například na principu známého systému kontrolních bodů ve výrobě (HACCP). Je také podle něho třeba rozšířit nové technologie, které usnadní život jak zemědělcům, tak i úředníkům. Jako třetí „rozměr“ označil komisař samotné zjednodušení SZP. Jak poznamenal, v tomto směru se vykonalo již hodně práce, ale SZP nemůže být jen jednoduchá. Potřebuje přísné kontroly, které zajistí řádné hospodaření s veřejnými penězi. Ale požadavky kladené na zemědělce by měly být praktické a snadno ověřitelné. Zejména je třeba zjednodušit život drobným sedlákům, aby administrativní zátěž na ně kladená nepřevýšila to, co jim SZP poskytuje. Pramen: www.agroweb.cz k 01.04.2011

USA: Méně sóji, více kukuřice Podle aktuálního odhadu USDA poklesnou pěstitelské plochy sóji, ale stoupnou plochy kukuřice a pšenice. Aktuální odhad amerického ministerstva zemědělství (USDA) potvrzuje nižší pěstitelské plochy sóji k nadcházejícímu výsevu. Pěstování kukuřice oproti tomu vzroste více, než se očekávalo. Američtí farmáři letos na jaře vysejí sóju pravděpodobně jen na 31 mil. ha, rozloha pěstitelských ploch se tak v meziročním srovnání sníží o jedno procento. Pěstitelské plochy kukuřice podle odhadu USDA oproti


tomu vzrostou o 4,5 % na téměř 37,3 mil. ha. Podle průzkumu američtí farmáři zvýšili pěstitelské plochy pšenice o 8,2 % na 58 mil. ha. To je více, než činily poslední odhady. Vyhlídky sklizně pšenice však v důsledku nedostatku srážek v mnoha oblastech amerického pšeničného pásu nejsou příliš optimistické a porosty pšenice vypadají podstatně hůře než v jiných letech. Pramen: www.agronavigator.cz k 05.04.2011

19

4


Trh biopotravin loni asi opět rostl Tuzemský trh s biopotravinami v roce 2009 stagnoval, když spotřebitelé za ně utratili 1,77 miliardy korun, což bylo přibližně stejně jako v roce 2008. Vyplývá to z údajů, které dnes na tiskové konferenci zveřejnil Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Loni podle odhadů odborníků začal trh s biopotravinami opět růst. Podle Andrey Hrabalové z ÚZEI se trh s biopotravinami vyrovnal s finanční a ekonomickou krizí celkem dobře. Po růstu o desítky procent v předchozích letech předloni sice stagnoval, ale neklesal tak jako trh konvenčních potravin. Pro roky 2010 a 2011 již ústav očekává opětovný růst trhu. "Já chci být strašně opatrný, ale přesto si myslím, že trh v roce 2010 rostl a řekl bych, že rostl okolo pěti až deseti procent. Je to můj subjektivní názor z rozhovorů s výrobci a maloobchodníky, není podložený daty," uvedl k vývoji prodejů biopotravin v roce 2010 Tom Václavík z agentury Green Marketing, který dlouhodobě

dění na biotrhu sleduje. Obyvatel ČR předloni za biopotraviny v průměru utratil 200 korun. Jejich podíl na celkové spotřebě je přesto stále velmi malý, činil 0,71 procenta. České firmy do zahraničí předloni vyvezly biopotraviny za přibližně 367 milionů korun. V maloobchodní síti se jich prodalo za 1,68 miliardy Kč, ve veřejném stravováním za 14 milionů. Hodnota přímého prodeje bioproduktů výrobci zákazníkům dosáhla zhruba 70 milionů Kč. Nejvíce čeští spotřebitelé biopotraviny nakupují v maloobchodních řetězcích. V roce 2009 tam za ně zaplatili 1,2 miliardy korun a podíl na celkových prodejích biopotravin v ČR zde činil bezmála 69 procent. Na pomyslném druhém místě se umístily prodejny zdravé výživy se 17procentním podílem. O tři procentní body na sedm procent se meziročně zvýšil podíl lékáren. Pramen: www.agroweb.cz k 04.04.2011

Česko i Německo chce zemědělské dotace jen pro aktivní zemědělce Německá ministryně výživy, zemědělství a ochrany spotřebitele Ilse Aignerová řešila v Praze se svým českým protějškem Ivanem Fuksou především systém přímých plateb v budoucí Společné zemědělské politice, od definice aktivního zemědělce, po odmítnutí diskriminace farem na základě jejich velikosti. Věnovali se také nutnému zjednodušení pravidel SZP, posílení konkurenceschopnosti a využití obnovitelných zdrojů energie. Česká republika a Německo se shodují v mnoha názorech na budoucí podobu Společné zemědělské politiky EU. Potvrdilo to jednání ministra Fuksy se spolkovou ministryní zemědělství Ilse Aignerovou. Ministr Fuksa ocenil německou podporu deklaraci odmítající zastropování plateb podle velikosti podniků. V pěti východních spolkových zemích Německa, obdobně jako v České republice, jsou kvůli historickému vývoji zemědělské podniky s větší rozlohou, než je to obvyklé v západní části Evropy. Oba šéfové resortu také shodně zdůraznili, že agrární dotace by do budoucna měli pobírat jen aktivní zemědělci. „Definice aktivního zemědělce není jednoduchá, nicméně shoda panuje v tom, že golfová hřiště ani letiště se nedají k zemědělským podnikům počítat,“ vysvětlil ministr Fuksa. Naproti tomu je možné uvažovat o tom, že by se přímé platby vztahovaly například na rekultivace bývalých dolů pro zemědělské nebo krajinotvorné účely. Případné podrobnější vymezení definice aktivního zemědělce by měla být v kompetenci jednotlivých členských států. Německo i Česko jsou dále jednotné například v prosazování

jednodušších pravidel SZP a důrazu na konkurenceschopnost a inovace v evropském zemědělství. Ministři se shodli na úzké spolupráci při výměně zkušeností s využíváním obnovitelných zdrojů energie. České ministerstvo právě dokončuje podrobnou analýzu, která se zabývá možnostmi využití biomasy pro energetiku a rozvoj venkova. V Německu se mnohem více než v ČR upřednostňuje biomasa ze zbytků, v bioplynových stanicích spalují asi 15 procent celkového objemu vyprodukované kejdy, a i tento poměr chce Německo dále zvyšovat. Český ministr zemědělství se svou německou resortní kolegyní také otevřel jednání k problematice sladkovodního rybářství a vysvětlil argumenty České republiky pro posílení financování této oblasti. S cílem získat podporu ze strany Německa ministr Fuksa zašle do Berlína společné prohlášení vnitrozemských států k podpoře sladkovodní akvakultury, které inicioval a společně s ministry zemědělství Slovenska, Maďarska, Rakouska a Lucemburska předal minulý měsíc v Bruselu eurokomisařce pro rybářství Marii Damanaki. Německo představuje pro ČR jednoho z nejvýznamnějších partnerů v agrárním obchodu. Je na prvním místě v pořadí všech zemí podle hodnoty dovozu. V pořadí podle hodnoty vývozu se dlouhodobě umísťuje na druhém místě. Pramen: www.businessinfo.cz k 14.03.2011

Český trh s biopotravinami v roce 2009 udržel hodnoty z předešlého roku, pro rok 2010 se odhaduje mírný růst spotřeby Spotřebitelé v České republice utratili v roce 2009 za biopotraviny 1,77 miliardy korun, což je zhruba stejně jako v roce 2008. Průměrná roční spotřeba na obyvatele činila necelých 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů dosáhl 0,71 % podobně jako v roce předchozím. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Trh s biopotravinami se tak s finanční a ekonomickou krizí vyrovnal velice dobře. Po rychlém růstu spotřeby v letech 2007 a 2008 došlo


pouze ke stagnaci trhu, nikoli k poklesu jako u konvenčních potravin. Pro roky 2010 a 2011 je očekáván další nárůst spotřeby. Celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu dosáhl v roce 2009 přibližně 2,13 miliardy korun. Z toho obrat v maloobchodě činil 1,68 mld. Kč, ve veřejném stravování přes 14 mil. Kč a téměř 70 mil. Kč dosáhl obrat přímého prodeje. Celkem se tedy na českém trhu prodalo v roce 2009 biopotravin za 1,77 miliardy Kč. Do zahraničí české společnosti vyvezly

20

4


biopotravin za přibližně 367 mil. Kč. Mezi největší exportéry patřily v roce 2009 firmy RACIO, s.r.o., Sonnentor, s.r.o. FRUJO, a.s. a PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Podíl biopotravin z dovozu na celkovém domácím maloobchodním obratu nelze jednoznačně stanovit z důvodu nedostupnosti dat. Objem dovozu finálních biopotravin (tj. bez zahrnutí dovozu bioproduktů a biopotravin určených k dalšímu zpracování) je odhadován ve výši 770 mil. Kč (46 % maloobchodního obratu v ČR). Hlavními dovozci v roce 2009 byly firmy Hipp Czech s.r.o., TopBio mlýn, s.r.o., Excellent Plzeň, s.r.o. a Fair Trade Centrum, s.r.o. Významný podíl dovozu realizují také přímo maloobchodní řetězce. Nejvíce biopotravin nakoupí čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích (68,6 %, tj. za 1,2 mld. Kč v 2009), dále pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (17,3 %) a vzrůstá podíl lékáren (7,0 % oproti 4,0 % v roce 2008). V nezávislých drobných prodejnách potravin se v roce 2009 prodalo biopotravin za 41 milionů Kč (2,4 %). Výrazně vzrostl podíl přímého prodeje biopotravin zahrnující přímý prodej jak ze dvora, tak i od výrobců a distributorů (3,9 %). Přibližně 0,8 % biopotravin se v roce 2009 prodalo prostřednictvím gastronomických zařízení. Z pohledu hlavních kategorií potravin se na maloobchodním obratu nejvíce podílely „Ostatní zpracované potraviny“ (42 % podíl, přičemž téměř polovinu tvoří hotové pokrmy typu dětských výživ). Druhou příčku si udržuje kategorie „Mléko a mléčné výrobky“ (20 %), následovaná kategorií „Ovoce a zelenina“ (10 %, zahrnující nově dle mezinárodní klasifikace CPA taktéž ovocné a zeleninové šťávy). Vzhledem k uplatnění jiné klasifikace kategorií potravin není možné provést přímé meziroční srovnání vývoje. Z dostupných údajů lze však konstatovat, že k největšímu nárůstu došlo u kategorie „Ostatní zpracované potraviny“ a dále u kategorií „Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky“ a „Maso a masné výrobky“. Ke konci roku 2010 bylo registrováno 404 výrobců biopotravin, respektive 618 výrobních provozoven. Oproti konci roku 2009, kdy bylo registrováno 395 výrobců (resp. 497 provozoven) vzrostl počet výrobců biopotravin pouze o 2 %, což představuje významné zpomalení ve srovnání s 14 % nárůstem v roce 2009 a 82 % nárůstem v roce 2008. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří, dle převažující činnosti českých výrobců, zpracování masa, výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků, zpracování mléka a mléčných výrobků a zpracování zeleniny a ovoce. V posledních letech výrazně roste počet registrovaných výrobců vína. Z pohledu obratu dosáhla v roce 2009 největší objem výroby kategorie „Ostatní zpracované potraviny“ (24,1 %; zejména podkategorie „Káva a čaj“), následovaná kategoriemi „Mléko a mléčné výrobky“ (19,8 %) a „Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky (19,1 %). Celkový obrat výroby biopotravin dosáhl v roce 2009 ve velkoobchodních cenách 1,2 mld. Kč, přičemž čeští výrobci vyvezli biopotraviny za přibližně 352 mil. Kč (30 % celkového obratu výroby). Nejvíce biopotravin směřovalo do Rakouska. Na českém trhu využívali výrobci k prodeji biopotravin nejčastěji maloobchodní řetězce (41 %), prodejny zdravé výživy a biopotravin (24 %) a velkoobchody (20 %). Do výroby biopotravin se postupně pouští nejen „bio specialisté“, ale také střední a velké potravinářské firmy. Z průzkumu ÚZEI mezi výrobci totiž vyplývá, že u více jak poloviny (55 %) aktivních výrobců se podíl biopotravin podílí na jejich celkovém obratu méně než 5 %. Pouze 15 % výrobců uvedlo, že podíl biopotravin na


jejich celkovém obratu je vyšší než 90 %. Počet registrovaných distributorů ke konci roku 2010 vzrostl na 186 provozoven (resp. 172 subjektů), což představuje minimální nárůst vzhledem k 184 provozovnám registrovaným k 31. 12. 2009. Je třeba ale zmínit, že v obchodu s biopotravinami navíc působí velký počet subjektů realizujících maloobchodní prodej (tj. maloobchodní řetězce, obchody zdravé výživy apod.), tyto se však dle zákona o ekologickém zemědělství od roku 2006 nemusí registrovat. Celkový obrat registrovaných distributorů dosáhl v roce 2009 ve velkoobchodních cenách 392 mil. Kč (nárůst o 47 % proti roku 2008 především díky růstu prodeje dětských výživ). Obrat za prodej dětských výživ představuje téměř 75 % celkového obratu distributorů, a to díky dominantnímu postavení společnosti Hipp Czech s.r.o., která je absolutně největší firmou na českém trhu, měřeno obratem z prodeje biopotravin. Distributoři dovezli v roce 2009 biopotraviny za zhruba 338 mil. Kč (tj. 86 % jejich celkového obratu prodeje). V tomto objemu však není zahrnut dovoz biopotravin samotnými maloobchodními řetězci, který je odhadován na zhruba 330 mil. Kč. Do ČR míří zejména hotové výrobky ze západní Evropy, nejčastěji Německa a Rakouska. Největším odbytištěm mezi distributory je přirozeně český trh. Většina distributorů prodává na českém trhu 100 % svého sortimentu, celkem tedy na českém trhu skončilo 96 % objemu distribuovaných biopotravin v celkovém objemu 376 mil. Kč. K prodeji biopotravin na českém trhu distributoři nejčastěji využívají maloobchodní řetězce (65 %), lékárny (19 %) a prodejny zdravé výživy a biopotravin (8 %). V České republice se ekologickým zemědělstvím a produkcí bioproduktů k 31. 12. 2010 zabývalo celkem 3 517 ekologických farem. Nově vstoupilo do ekologického zemědělství 942 farem, 114 svoji činnost skončilo, což představuje nejvyšší absolutní nárůst od roku 1990. Ke konci roku 2010 hospodařilo ekologickým způsobem přes 10 % registrovaných zemědělských podnikatelů v ČR. Celková výměra ekologicky obhospodařovaných ploch vzrostla o téměř 50 tis. ha na celkových 448 202 ha, což představuje 10,55 % podíl na celkové zemědělské půdě ČR. Podílem ploch v ekologickém zemědělství patří Česká republika k předním zemím na světě. Po stagnaci spotřeby biopotravin v roce 2009, způsobené meziročním cenovým propadem biopotravin a mírným poklesem celkové spotřeby potravin v ČR díky ekonomické krizi, očekáváme v příštích letech opět pozvolný růst objemu prodeje biopotravin. Předpokládá se růst spotřeby biopotravin zejména v rámci gastronomických zařízení a výraznější zvýšení podílu přímého prodeje z farem. Přispět by k tomu měla i stále trvající podpora státu ve formě dotací či zvýhodnění poskytovaných pro ekologické zemědělce a výrobce v rámci Programu rozvoje venkova na roky 2007-2013 a dále nový „Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015“ schválený na konci roku 2010. Cílem tohoto Akčního plánu je kromě dosažení 15 % podílu ekologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělské půdě ČR, také navýšení podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin na 3 % a zvýšení podílu českých biopotravin na 60 %. Ke zvýšení poptávky spotřebitelů přispěla také celonárodní informační kampaň pod názvem „Ekologické zemědělství a biopotraviny“ realizovaná v letech 2008 2010 za téměř 30 mil. Kč. Pramen: www.bio-info.cz k 04.04.2011

21

4


Ekologické zemědělství může za 10 let zdvojnásobit produkci potravin Drobní hospodáři jsou schopni během deseti let zdvojnásobit svou produkci, a to díky využití principů ekologického zemědělství, uvádí zpráva OSN. Na základě rozsáhlého studia vědeckých výzkumů z poslední doby zpráva požaduje přechod k ekologickému hospodaření jako způsobu zvýšení produkce potravin a zlepšení situace nejchudších obyvatel planety. „Abychom nakrmili 9 miliard lidí, kteří mají obývat Zemi roku 2050, potřebujeme nutně přijmout nejúčinnější dostupné zemědělské postupy," říká Olivier De Schutter zvláštní reportér OSN pro oblast práva na potraviny a autor zprávy. „Stávající vědecké poznání ukazuje, že agroekologické* přístupy překonávají vliv umělých hnojiv na zvyšování produkce potravin právě v zemích, kde lidé nejvíce trpí hladem." „Dosud realizované agroekologické pokusy ukazují na průměrné zvýšení úrody o 80 % v 57 rozvojových zemích s průměrným zvýšením o 116 % ve všech projektech prováděných v Africe. De Schutter říká: „nedávné projekty prováděné ve 20 afrických zemích přinesly zdvojnásobení výnosů za 3 až 10 let." „Konvenční zemědělství závisí na drahých vstupech, posiluje změnu klimatu a není odolné vůči výkyvům počasí. Jednoduše: dnes již tento způsob hospodaření není nejlepší volbou," zdůraznil De Schutter. „Významná část vědecké obce v současnosti přiznává pozitivní vliv agroekologických principů na produkci potravin, snížení chudoby a omezování dopadů klimatických změn. Například v Malawi, zemi, která před několika lety spustila velký dotační program na podporu umělých hnojiv dnes zavádějí ekologické

postupy, které přinesou prospěch 1,3 milionům nejchudších, díky zvýšení výnosů kukuřice z 1 tuny na hektar na 2-3 tuny/ha. Zpráva také zmiňuje projekty v Indonésii, Vietnamu a Bangladéši, kde bylo zaznamenáno omezení použití insekticidů při pěstování rýže o 92 %, což vedlo k významným úsporám pro nejchudší hospodáře. „Umělé pesticidy a hnojiva jsou nahrazovány znalostmi. Je to velký úspěch, navíc srovnatelné výsledky získáváme ve většině afrických, asijských a jihoamerických zemích," poznamenal nezávislý expert. Zpráva identifikuje řadu opatření, které by státy měly přijmout k podpoře agroekologické praxe. „Agroekologie je znalostní přístup. Potřebuje především podporu ze strany výzkumu a dalších služeb," říká De Schutter a dodává: „klíčovou roli zde hrají právě státy, neboť soukromé společnosti nebudou investovat do přístupů, které nelze opatřit patentem, a které nepřinášejí nové trhy pro agrochemii či vylepšená osiva." De Schutter také vyzývá státy, aby podporovaly asociace malých zemědělců, které jsou schopné mezi své členy účinně šířit příklady dobré agroekologické praxe „Problém hladu a změn klimatu nevyřeší průmyslové zemědělství s ohromnými plantážemi. Řešení hledejme v podpoře znalostí a pokusech drobných zemědělců a ve zvýšení příjmů menších výrobců tak, aby mohli přispívat k rozvoji venkova. Pramen: www.bio-info.cz k 31.03.2011

Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od 06.04.2011

1 EUR = 24,420 CZK 1 GBP = 27,827 CZK 1 HRK = 3,313 CZK

1 CAD = 17,807 CZK 100 HUF = 9,275 CZK 1 RON = 5,955 CZK

1 USD = 17,077 CZK 1 PLN = 6,127 CZK

Vydavatel

Odpovědný pracovník

Komoditní manager

TIS ČR, SZIF

Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného oddělení agrární informatiky

Ing. Martin Manev, Ph.D., MBA

tel.: 222 871 577 fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

tel.: 222 871 759 fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz

Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TISČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TISČR SZIF.


22

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

Recommend Documents