ze dne

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.4.2015 C(2015) 2623 final

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. …/.. ze dne 27.4.2015 kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení

(Text s významem pro EHP)

CS

CS

DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1.

SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Odůvodnění a cíle návrhu Používání kotlů na tuhá paliva k vytápění a částečně také k ohřevu pitné i užitkové vody je v EU značně rozšířeno. Většinu v současné době prodávaných kotlů na tuhá paliva představují kotle na biomasu a/nebo fosilní paliva, na trh však současně vstupují nové technologie jako například kogenerační kotle a soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a solárních zařízení a/nebo regulátorů teploty. Dopad používání kotlů na tuhá paliva na životní prostředí je v EU značný. Současná spotřeba energie ve fázi používání těchto výrobků je odhadována na 608 PJ (14,5 Mtoe). Záměrem tohoto nařízení je zavést harmonizovaný režim označování výrobků štítky podle jejich energetické účinnosti a spotřeby energie, který by spotřebitelům poskytl normalizované informace o výrobku. Požadavky na označení štítkem jsou také dynamickou pobídkou pro výrobce motivující ke zvyšování energetické účinnosti a k rychlejšímu navyšování tržního podílu samostatných energeticky účinných kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotlů na tuhá paliva a z doplňkových ohřívačů, solárních zařízení a regulátorů teploty. Nařízení má sloužit k doplnění navrhovaného nařízení Komise provádějícího směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign pro kotle na tuhá paliva. Obecné souvislosti Jedním z hlavních důvodů přetrvávajícího prodeje kotlů na tuhá paliva s nízkou účinností je skutečnost, že koneční uživatelé zakládají svá rozhodnutí při nákupu spíše na kupní ceně výrobku než na nákladech v průběhu celého životního cyklu; tuto skutečnost současně bohužel podporuje současná praxe, která do cen energií plně nezahrnuje environmentální náklady. Dále platí, že informace o energetické účinnosti kotlů na tuhá paliva, které mají kupující k dispozici, jsou omezené, na základě čehož dochází k asymetrii informací, zejména tehdy, jestliže jsou kotle na tuhá paliva kombinovány s jinými výrobky. Častým důsledkem je, že si koneční uživatelé nechají ujít příležitost k nákladově efektivnímu zvýšení energetické účinnosti. Dalším problémem mohou být rozdílné motivace: například majitel budovy, který zakoupí a instaluje kotel na tuhá paliva, může být motivován nižší pořizovací cenou, zatímco nájemce může v důsledku toho platit vyšší částky za energie. Obchodníkům, kteří prodávají kotle na tuhá paliva konečným uživatelům a obvykle je také instalují, rovněž scházejí normalizované informace nezbytné k tomu, aby byli schopni nabízet konečným uživatelům soupravy kotlů na tuhá paliva. Záměrem tohoto návrhu je nabídnout řešení těchto tržních překážek zavedením evropských energetických štítků pro samostatné kotle na tuhá paliva a pro soupravy sestávají z kotle na tuhá paliva a dalších výrobků určených pro vytápění. Zavádí obecně známou stupnici A–G, která má zahrnout různé typy kotlů na tuhá paliva, doplněnou o špičkové kategorie A+, A++ a A+++, jejichž smyslem je podpořit využívání kogenerace a účinné využívání obnovitelných zdrojů energie. Normalizované informace o výrobcích budou konečným uživatelům

CS

2

CS

poskytnuty v podobě tzv. technických listů (tj. informačních sdělení), na internetu a v reklamních materiálech. Cílem tohoto návrhu je snížit energetickou spotřebu kotlů na tuhá paliva. Stávající opatření v oblasti působnosti návrhu Vedle navrhovaného prováděcího opatření v oblasti ekodesignu, které zavádí požadavky na minimální energetickou účinnost pro kotle na tuhá paliva, se environmentální výkonností těchto výrobků zabývají také následující opatření, byť nikoli v oblasti označování energetickými štítky: –

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU1 ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov;

–

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU2 ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti.

Soudržnost s dalšími cíli a politickými strategiemi EU Podpora navyšování tržního podílu vysoce účinných kotlů na tuhá paliva přispívá ke strategii Evropa 2020 a k jejímu cíli dosáhnout do roku 2020 20% úspory energií tím, že usiluje o podporu účinnějšího a udržitelnějšího využívání zdrojů, ochrany životního prostředí, posilování vedoucí úlohy EU ve vývoji nových zelených technologií, zlepšování podnikatelského prostředí a větší informovanost spotřebitelů při rozhodování. Podpora navyšování tržního podílu vysoce účinných kotlů na tuhá paliva využívajících biomasu navíc přispívá k cílům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES3 ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato směrnice stanovuje pro jednotlivé členské státy povinné cíle, které mají do roku 2020 zajistit dosažení určitého podílu energie z obnovitelných zdrojů, přičemž výsledný celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU by měl dosáhnout 20 %. Členské státy předložily Komisi národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, z nichž vyplývá, že přibližně polovinu cílové hodnoty v EU bude představovat využívání bioenergie. Vzhledem k tomu, že dostupné zdroje biomasy jsou omezené, je energeticky účinné využívání bioenergie velmi významné. Tento návrh zachovává přístup pokud možno co nejbližší přístupu týkajícímu se požadavků na označování kotlů a ohřívačů využívajících jiná než tuhá paliva štítky, který zaujímá nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení4.

1 2 3 4

CS

Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13. Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1. Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16. Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 1.

3

CS

2.

KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami EU a mezinárodní zúčastněné subjekty a odborníci členských států byli konzultováni od samotného zahájení přípravné studie a v rámci konzultačního fóra o ekodesignu ustaveného podle rámcové směrnice o ekodesignu5 probíhaly diskuse o energetickém štítkování a o potenciálních požadavcích na ekodesign. Členy konzultačního fóra jsou odborníci z členských států a zúčastněné subjekty zastupující výrobce, maloobchodní prodejci, nevládní organizace (NGO) z oblasti životního prostředí a organizace spotřebitelů. Na setkání konzultačního fóra dne 12. června 2012 předložila Komise pracovní dokument navrhující požadavky na ekodesign a projekt označování kotlů na tuhá paliva energetickými štítky. Všechny příslušné pracovní dokumenty byly předány členským státům, Evropskému parlamentu a zúčastněným stranám a v systému CIRCA spravovaném Komisí byly zveřejněny pracovní dokumenty pro konzultační fórum společně s připomínkami zúčastněných stran, které byly obdrženy v písemné podobě. O iniciativě se dále diskutovalo na dvoustranných jednáních mezi pracovníky Komise a různými zúčastněnými stranami a členskými státy. Předloha nařízení byla v souladu s Dohodou o technických překážkách obchodu poskytnuta Světové obchodní organizaci dne 26. června 2013. Shrnutí reakcí a způsoby jejich zohlednění Projekt energetického štítkování kotlů na tuhá paliva je zúčastněnými stranami a členskými státy v zásadě podporován. Stanoviska hlavních zúčastněných stran ke klíčovým rysům návrhu Komise lze shrnout následujícím způsobem: Rozsah výrobků Členské státy a zúčastněné strany se shodly, že oblast působnosti nařízení by měla zahrnovat soupravy sestávající z kotlů na tuhá paliva a ze solárních zařízení a/nebo regulátorů teploty. Štítek Členské státy a zúčastněné strany se shodly na používání téhož typu štítku a tříd účinnosti uvedených na štítku pro výrobky a soupravy kombinující výrobky, jaké jsou používány u kotlů na jiná než tuhá paliva. Členské státy se zatím shodly na tom, že označování třídami účinnosti A–G by se nemělo používat pro účinnosti ohřevu vody, ale takové označování bude znovu zváženo později při přezkumu. Členské státy a NGO z oblasti životního prostředí podpořily princip zavedení „koeficientu u štítků pro kotle na biomasu“, jehož účelem by bylo předejít znevýhodnění prodeje kotlů na biomasu ve srovnání s plynovými a olejovými kotli. Převážná část zástupců odvětví vytápění tento přístup zpochybnila, nenavrhla však alternativní řešení. Pokud jde o konkrétní hodnotu tohoto koeficientu, NGO z oblasti životního prostředí podporovaly relativně nízkou hodnotu 1,15, což by znamenalo, že kotle na biomasu budou spadat do tříd A+ až C. Většina členských států upřednostňovala značně vyšší hodnotu, která by kotlům na biomasu umožnila dosáhnout vyšších tříd, kterých mohou dosáhnout tepelná čerpadla. Zvolená hodnota 1,45 umožňuje nejlepším kotlům na biomasu rovněž dosáhnout třídy A++.

5

CS

Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.

4

CS

Jeden členský stát a NGO z oblasti životního prostředí požadovaly, aby byly na štítku uváděny informace o úrovni emisí. Jiné členské státy měly za to, že uvádět na štítku úroveň emisí není nutné. Nařízení přihlíží k připomínkám zúčastněných stran a členských států. Shromažďování a využívání odborných poznatků Příspěvek odborných poznatků z oblasti vědy Externí odborné poznatky byly shromažďovány především v průběhu přípravné studie a jejich součástí byla analýza technických, environmentálních a ekonomických hledisek, provedená jménem generálního ředitelství Komise pro energetiku sdružením externích konzultantů. Hlavní organizace/odborníci, s nimiž probíhaly konzultace Přípravná studie byla uskutečněna v rámci otevřeného postupu a zohlednila příspěvky příslušných zúčastněných stran včetně výrobců, subjektů provádějících instalaci, maloobchodních prodejců a jejich sdružení, NGO z oblasti životního prostředí, organizací spotřebitelů a odborníků. Shrnutí obdržených a využitých doporučení Nebyla uvedena žádná potenciálně závažná rizika s nevratnými důsledky. Posouzení dopadů Posouzení dopadů možných politických opatření bylo provedeno na základě čl. 15 odst. 4 písm. b) směrnice 2009/125/ES. Bylo zváženo několik možností politik, které by vedly k transformaci trhu s cílem dosáhnout příslušných úrovní ambicí, včetně možnosti „pokračování beze změn“, samoregulace, pouhé uvádění spotřeby energie na energetických štítcích, regulace pouze v oblasti ekodesignu a kombinace dvou posledně uvedených možností spolu s uváděním či neuváděním emisí částic na energetických štítcích. Vzhledem k jednoznačnému legislativnímu mandátu ke stanovení požadavků na ekodesign a uvádění spotřeby energie na energetických štítcích kotlů na tuhá paliva však byla hloubka analýzy ostatních možností, než jakou představuje prováděcí právní akt, přiměřená a důraz byl kladen na posouzení navrhovaných prováděcích nařízení. Dopady politických možností pro zavedení energetických štítků byly posouzeny ve srovnání se scénářem „pokračování beze změn“. Na základě posouzení nákladů a přínosů a jako nejvhodnější řešení problému selhání trhu v rozšiřování kotlů na tuhá paliva se zdokonalenou environmentální výkonností vyplynula kombinace požadavků na ekodesign s uváděním spotřeby energie na energetických štítcích, neboť nejlépe vyhovuje požadavkům směrnic o ekodesignu a o energetických štítcích. Proto byla zvolena varianta zavádějící režim uvádění energetické účinnosti na energetických štítcích výrobků a sestav, společně s požadavky na ekodesign, neboť přináší nejvyšší úspory. Při posouzení dopadů bylo zjištěno, že uplatnění koeficientu u štítků pro kotle na biomasu je v souladu s požadavky na podporu obnovitelné energie.

CS

5

CS

3.

PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Shrnutí navrhovaných opatření Navrhované opatření stanovuje nové požadavky na povinné označování energetickými štítky a požadavky na normalizované informace o výrobcích pro dodavatele uvádějící na trh a/nebo uvádějící do provozu kotle na tuhá paliva a/nebo soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a z doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a pro obchodníky nabízející samostatné kotle na tuhá paliva a soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a z doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a/nebo solárních zařízení. Kotle generující teplo výlučně za účelem ohřevu pitné nebo užitkové vody, kotle určené k ohřevu a distribuci plynných teplonosných médií a kogenerační kotle o elektrické kapacitě 50 kW a vyšší jsou z působnosti opatření vyloučeny, neboť jsou již rovněž vyloučeny z působnosti nařízení o energetických štítcích, která se vztahují na kotle využívající jiná než tuhá paliva. Kotle využívající pouze nedřevní biomasu jsou vyloučeny z toho důvodu, že jsou používány pouze ve zvláštních případech. Klasifikace kotlů na tuhá paliva podle jejich energetické účinnosti vychází z režimu, který je uplatňován na kotle a ohřívače využívající jiná než tuhá paliva. Zavádí identický štítek pro kotle na tuhá paliva s platností od stejné doby, kdy vstoupí v platnost pravidla pro označování štítky ostatních kotlů a ohřívačů. Je zaváděna ve dvou fázích. Nejprve budou zavedeny štítky s označeními třídy A++ až G a později bude doplněna další třída A+++ završující klasifikační stupnici s cílem zajistit soudržnost s přístupem k ostatním kotlům a ohřívačům. Koeficient pro biomasu je zaváděn s cílem podpořit energetickou účinnost kotlů na biomasu (což by přístup uplatňovaný na ostatní obnovitelné způsoby vytápění pro kotle na biomasu nezajistil) a rovněž s cílem pokračovat v podpoře obnovitelných paliv na úkor paliv fosilních (což by přístup uplatňovaný na fosilní paliva pro biomasu nezajistil). Jestliže určitý kotel na tuhá paliva dokáže využívat více druhů tuhých paliv, je klasifikace energetické účinnosti uváděná na energetických štítcích určena podle paliva, pro které je kotel optimalizován. Současně s přezkumem právních předpisů budou přezkoumány požadavky na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích, pokud jde o kotle a ohřívače na jiná než tuhá paliva. Dále budou pro kotle na tuhá paliva zavedeny normalizované informace o výrobcích, jako jsou technické listy výrobků a technická dokumentace, a budou stanoveny požadavky na poskytování informací při jakékoli formě prodeje kotlů na tuhá paliva na dálku a jako součást všech druhů reklamy a příslušných technických propagačních materiálů. Jelikož mohou být kotle na tuhá paliva prodávány jako součást souprav kombinujících další výrobky pro vytápění, jako jsou solární zařízení a regulátory teploty, zavádí se označování souprav štítky a uvádění srozumitelných výpočtů na technických listech za účelem poskytnutí informací konečnému uživateli o celkové účinnosti takové soupravy výrobků. Štítek soupravy a technický list může vydat dodavatel a prodávající obchodník. Štítek soupravy je založen na třídách energetické účinnosti G až A+++ a zohledňuje potenciálně vyšší energetickou účinnost těchto souprav. Navrhované štítky výrobků a souprav a normalizované informace o výrobcích pomohou překonat nedostatek informací mezi kupujícími kotlů na tuhá paliva a existenci rozdílných motivací majitelů budov a jejich nájemců.

CS

6

CS

Metody měření a postupy ověřování pro účely dohledu nad trhem stanovené tímto nařízením jsou sjednoceny s postupy a metodami obsaženými v navrhovaném prováděcím opatření pro ekodesign. Právní základ Tímto nařízením v přenesené pravomoci se provádí směrnice 2010/30/EU, zejména článek 10 této směrnice. Zásada subsidiarity Tímto nařízením se provádí směrnice 2010/30/EU v souladu s článkem 10 této směrnice. Zásada proporcionality V souladu se zásadou proporcionality nepřesahuje toto opatření rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cíle. Toto prováděcího opatření má formu nařízení, které je přímo použitelné ve všech členských státech. Tím je zajištěno, že veřejné správě jednotlivých států a EU nevzniknou další náklady při provedení tohoto prováděcího předpisu do vnitrostátních právních předpisů. Volba nástroje Navrhovaný nástroj: nařízení v přenesené pravomoci Rozpočtové důsledky Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU. DALŠÍ INFORMACE Přezkum/revize/ustanovení o skončení platnosti Návrh obsahuje ustanovení o revizi. Evropský hospodářský prostor Navrhovaný akt se týká záležitostí EHP, a jeho působnost by proto měla být rozšířena na Evropský hospodářský prostor.

CS

7

CS

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. …/.. ze dne 27.4.2015 kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku6, a zejména na článek 10 této směrnice, vzhledem k těmto důvodům:

CS

(1)

Podle směrnice 2010/30/EU je Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se uvádění energetické účinnosti na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, které disponují významným potenciálem pro úspory energie a u nichž se při srovnatelné funkčnosti vyskytují velké rozdíly v příslušné úrovni výkonnosti.

(2)

Ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů se srovnatelnou funkčností včetně kotlů na tuhá paliva vykazují velké rozdíly v energetické účinnosti. Energie, kterou kotle na tuhá paliva využívají k vytápění vnitřních prostor, představuje významný podíl na celkové poptávce po energiích v Unii. Prostor pro snižování spotřeby energie kotlů na tuhá paliva je značný a zahrnuje jejich kombinování s vhodnou regulací teploty a solárními zařízeními; z toho důvodu by se požadavky na uvádění energetické spotřeby na energetických štítcích měly vztahovat rovněž na soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení.

(3)

Kotle generující teplo výlučně za účelem ohřevu pitné nebo užitkové vody, kotle určené k ohřevu plynných teplonosných médií, kogenerační jednotky o elektrické kapacitě 50 kW a vyšším a kotle na jinou než dřevní biomasu se vyznačují zvláštními technickými vlastnostmi, a měly by být proto z působnosti tohoto nařízení vyloučeny.

6

Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1.

8

CS

(4)

Je vhodné zavést harmonizovaná opatření týkající se uvádění spotřeby energie kotlů na tuhá paliva na energetických štítcích a v normalizovaných informacích o výrobku, aby byla výrobcům poskytnuta motivace ke zvyšování energetické účinnosti kotlů na tuhá paliva, aby byli koneční uživatelé stimulováni ke koupi energeticky účinných výrobků a aby bylo podpořeno fungování vnitřního trhu.

(5)

Za účelem poskytnutí srovnatelných informací spotřebitelům o kotlích na tuhá paliva je vhodné zavést stupnici pro klasifikaci údajů na energetických štítcích v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení7. Přijetí přístupu uplatňovaného tímto nařízením na obnovitelné zdroje energie by nevedlo k podpoře energetické účinnosti kotlů na biomasu. Přijetí přístupu uplatňovaného na fosilní paliva pro biomasu by nebylo v souladu s cílem podpory obnovitelných zdrojů energie stanoveným směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů8. Je proto vhodné, aby toto nařízení stanovilo zvláštní přístup ke kotlům na biomasu, a sice „koeficient pro biomasu“ stanovený v takové výši, která umožní dosažení třídy A++ kondenzačním kotlům na biomasu.

(6)

Informace uváděné na štítku by měly být získávány prostřednictvím spolehlivých, přesných a reprodukovatelných postupů měření a výpočtů, které zohledňují uznávané metody měření a výpočtů odpovídající aktuálnímu stavu techniky včetně, pokud jsou dostupné, harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány v souladu s postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci9 za účelem zavedení požadavků na ekodesign.

(7)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotné provedení a obsah štítků, pokud jde o kotle na tuhá paliva.

(8)

Dále by toto nařízení mělo upřesnit požadavky na dokumentaci výrobku a technickou dokumentaci pro kotle na tuhá paliva.

(9)

Toto nařízení by rovněž mělo stanovit požadavky týkající se informací, které mají být poskytovány v případě jakékoli formy prodeje kotlů na tuhá paliva na dálku a jako součást všech forem reklamy a technických propagačních materiálů kotlů na tuhá paliva.

(10)

V případech, kdy štítky a informace o výrobku vycházejí z technických listů výrobků poskytnutých dodavateli, je třeba zajistit snadný přístup konečného uživatele k informacím o energetické výkonnosti souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, solárních zařízení a regulátorů teploty.

7

Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 1. Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16. Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

8 9

CS

9

CS

(11)

Je vhodné stanovit přezkum ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1.

Toto nařízení stanovuje požadavky na energetické štítky pro kotle na tuhá paliva a na poskytování doplňkových informací o těchto kotlích se jmenovitým tepelným výkonem 70 kW nebo nižším a pro soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva se jmenovitým tepelným výkonem 70 kW nebo nižším a z regulátorů teploty a solárních zařízení.

2.

Toto nařízení se nevztahuje na: a)

kotle generující teplo výlučně za účelem ohřevu pitné nebo užitkové vody;

b)

kotle určené k ohřevu a rozvodu plynných teplonosných médií, jako je pára nebo vzduch;

c)

kogenerační jednotky na tuhá paliva o maximálním elektrickém výkonu 50 kW a vyšším;

d)

kotle na jinou než dřevní biomasu. Článek 2 Definice

Kromě definic stanovených v článku 2 směrnice 2010/30/EU se pro účely tohoto nařízení použijí tyto definice:

CS

1.

„kotlem na tuhá paliva“ se rozumí zařízení vybavené jedním nebo více generátory tepla na tuhé palivo dodávajícími teplo do teplovodního systému ústředního vytápění za účelem dosažení a udržení požadované vnitřní teploty v jednom nebo více uzavřených prostorech, u něhož tepelné ztráty do okolního prostředí nepřesahují 6 % jmenovitého tepelného výkonu;

2.

„teplovodním systémem ústředního vytápění“ se rozumí systém, v němž je používána voda jako teplonosné médium pro přenos centrálně generovaného tepla do tepelných zářičů určených k vytápění uzavřených prostor uvnitř budov nebo jejich částí, včetně sítí blokového a dálkového vytápění;

3.

„generátorem tepla na tuhá paliva“ se rozumí součást kotle na tuhá paliva, která generuje teplo spalováním tuhých paliv;

4.

„jmenovitým tepelným výkonem“ nebo „Pr“ se rozumí deklarovaný tepelný výkon kotle na tuhá paliva, který zajišťuje vytápění uzavřených prostor spalováním preferovaného paliva, vyjádřený v kW;

10

CS

CS

5.

„tuhými palivy“ se rozumějí paliva, která jsou při běžné pokojové teplotě v pevném skupenství, včetně pevné biomasy a tuhých fosilních paliv;

6.

„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslových a komunálních odpadů;

7.

„dřevní biomasou“ se rozumí biomasa pocházející ze stromovitých a keřovitých dřevin, včetně kulatiny, dřevní štěpky, stlačené dřevní hmoty ve formě pelet, stlačené dřevní hmoty ve formě briket a včetně pilin;

8.

„nedřevní biomasou“ se rozumí biomasa jiného než dřevního původu, včetně slámy, ozdobnice čínské, rákosu, jader, obilovin, olivových pecek a pokrutin a skořápek z ořechů;

9.

„fosilními palivy“ se rozumějí jiná paliva než biomasa, včetně antracitu, hnědého uhlí, koksu, černého uhlí; a pro účely tohoto nařízení také rašelina;

10.

„kotlem na biomasu“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který jako preferované palivo využívá biomasu;

11.

„kotlem na jinou než dřevní biomasu“ se rozumí kotel na biomasu, který jako preferované palivo využívá jinou než dřevní biomasu a u nějž nejsou dřevní biomasa, fosilní paliva ani směs biomasy a fosilního paliva uvedeny mezi dalšími vhodnými palivy;

12.

„preferovaným palivem“ se rozumí jednotlivé tuhé palivo, které má být v kotli na základě pokynů dodavatele přednostně využíváno;

13.

„dalšími vhodnými palivy“ se rozumějí tuhá paliva jiná než preferované palivo, která mohou být v kotli na tuhá paliva využívána na základě pokynů dodavatele, přičemž zahrnují jakékoli palivo, které je uvedeno v příručce pro osoby provádějící instalaci a pro konečné uživatele, na internetových stránkách dodavatele s volným přístupem, v technických propagačních materiálech a v reklamních materiálech;

14.

„kogeneračním kotlem na tuhá paliva“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který je schopen současně generovat tepelnou a elektrickou energii;

15.

„doplňkovým ohřívačem“ se rozumí druhotný kotel nebo tepelné čerpadlo, spadající do oblasti působnosti nařízení Komise (EU) č. 811/2013, nebo druhotný kotel na tuhá paliva generující dodatečné teplo v případě poptávky po teplu přesahující jmenovitý tepelný výkon hlavního kotle na tuhá paliva;

16.

„regulátorem teploty“ se rozumí zařízení, které funguje jako rozhraní vůči konečnému uživateli, pokud jde o hodnoty a časové nastavení požadované vnitřní teploty, a předává relevantní údaje rozhraní kotle na tuhá paliva, např. centrální řídící jednotce, čímž pomáhá regulovat vnitřní teplotu;

17.

„solárním zařízením“ se rozumí výhradně solární systém, solární kolektor, solární zásobník teplé vody nebo čerpadlo v kolektorovém okruhu, které jsou uváděny na trh samostatně;

11

CS

18.

„výhradně solárním systémem“ se rozumí zařízení, které je vybaveno jedním nebo více solárními kolektory a solárními zásobníky teplé vody, popřípadě i čerpadly v kolektorovém okruhu a jinými částmi a které je uváděno na trh jako jedna jednotka a není vybaveno žádným zdrojem tepla, s možnou výjimkou jednoho nebo více záložních ponorných ohřívačů;

19.

„solárním kolektorem“ se rozumí zařízení navržené za účelem absorpce globálního solárního ozáření a přenosu takto vyrobené tepelné energie na kapalinu, která jím protéká;

20.

„solárním zásobníkem teplé vody“ se rozumí zásobník teplé vody pro uchovávání tepelné energie vyrobené jedním nebo více solárními kolektory;

21.

„zásobníkem teplé vody“ se rozumí nádoba pro uchovávání teplé vody za účelem ohřevu vody a/nebo vytápění vnitřních prostorů, včetně jakýchkoli přídatných látek, která není vybavena žádným zdrojem tepla, s možnou výjimkou jednoho nebo více záložních ponorných ohřívačů;

22.

„záložním ponorným ohřívačem“ se rozumí elektrický odporový ohřívač pracující na bázi Jouleova jevu, který je součástí zásobníku teplé vody a vyrábí teplo pouze, když je vnější zdroj tepla přerušen (a to i v době údržby) nebo mimo provoz, nebo je součástí solárního zásobníku teplé vody a dodává teplo, když solární zdroj tepla není dostačující k zajištění požadované úrovně tepelné pohody;

23.

„soupravou sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení“ se rozumí souprava nabízená konečnému uživateli, která obsahuje kotel na tuhá paliva kombinovaný s jedním nebo více doplňkovými ohřívači, jedním nebo více regulátory teploty nebo jedním nebo více solárními zařízeními;

24.

„kombinovaným kotlem“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který je navržen tak, aby rovněž vyráběl teplo pro dodávku teplé pitné nebo užitkové vody o dané teplotě, v daném množství a průtoku ve stanoveném časovém období, a který je připojen k vnějšímu přívodu pitné nebo užitkové vody.

Pro účely příloh II až X jsou další definice stanoveny v příloze I. Článek 3 Povinnosti dodavatelů a časový harmonogram 1.

Ode dne 1. dubna 2017 musí dodavatelé uvádějící kotle na tuhá paliva na trh nebo uvádějící je do provozu, včetně souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení, zajistit, že: a)

CS

každý kotel na tuhá paliva bude opatřen tištěným štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 1.1 přílohy III, a odpovídajícím třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II a každý kotel na tuhá paliva určený k používání jako součást soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení je opatřen druhým štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 2 přílohy III;

12

CS

2.

3.

CS

b)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model kotle na tuhá paliva elektronický štítek provedený ve formátu a obsahující informace, které jsou stanoveny v bodě 1.1 přílohy III, a odpovídající třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II;

c)

každý kotel na tuhá paliva bude opatřen technickým listem výrobku v souladu s bodem 1 přílohy IV a každý kotel na tuhá paliva určený k používání jako součást soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení je opatřen druhým technickým listem v souladu s bodem 2 přílohy IV;

d)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model kotle na tuhá paliva elektronický informační list výrobku v souladu s bodem 1 přílohy IV;

e)

technická dokumentace, jak je stanovena v bodě 1 přílohy V, bude na vyžádání zpřístupněna orgánům členských států a Komisi;

f)

každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu;

g)

každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu.

Ode dne 26. září 2019 musí dodavatelé uvádějící kotle na tuhá paliva na trh nebo uvádějící je do provozu, včetně kotlů, které jsou součástí soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení, zajistit, že: a)

každý kotel na tuhá paliva bude opatřen tištěným štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 1.2 přílohy III, a odpovídajícím třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II;

b)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model kotle na tuhá paliva elektronický štítek provedený ve formátu a obsahující informace, které jsou stanoveny v bodě 1.2 přílohy III, a odpovídající třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II.

Ode dne 1. dubna 2017 musí dodavatelé uvádějící na trh nebo uvádějící do provozu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení zajistit, že: a)

každá souprava sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení bude opatřena tištěným štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 2 přílohy III, a odpovídajícím třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II;

b)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model zahrnující soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení elektronický štítek provedený ve formátu a obsahující informace, které

13

CS

jsou stanoveny v bodě 2 přílohy III, a odpovídající třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II; c)

každá souprava sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení bude opatřena informačním listem v souladu s bodem 2 přílohy IV;

d)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model zahrnující soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení elektronický informační list v souladu s bodem 2 přílohy IV;

e)

technická dokumentace, jak je stanovena v bodě 2 přílohy V, bude na vyžádání zpřístupněna orgánům členských států a Komisi;

f)

každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu;

g)

každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu. Článek 4 Povinnosti obchodníků

1.

2.

CS

Obchodníci prodávající kotle na tuhá paliva musí zajistit, že: a)

každý kotel na tuhá paliva bude v místě prodeje označen štítkem poskytnutým dodavatelem podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, umístěným na vnější straně přední části kotle na tuhá paliva tak, aby byl zřetelně viditelný;

b)

kotle na tuhá paliva nabízené k prodeji, pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, kdy nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, budou uváděny na trh společně s informacemi poskytnutými dodavatelem podle bodu 1 přílohy VI, s výjimkou případů, kdy je nabídka provedena prostřednictvím internetu, přičemž v takových případech se použijí ustanovení přílohy VII;

c)

každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu;

d)

každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu.

Obchodníci prodávající soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení musí zajistit, že:

14

CS

a)

každá nabídka konkrétní soupravy bude obsahovat třídu energetické účinnosti této soupravy tak, že na tento systém umístí štítek poskytnutý dodavatelem podle čl. 3 odst. 3 písm. a) a informační list výrobku poskytnutý dodavatelem podle čl. 3 odst. 3 písm. c) s řádně vyplněnými vlastnostmi této soupravy;

b)

soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení, které se nabízí k prodeji, pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, kdy nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavenou soupravu, budou na trh uváděny společně s informacemi poskytnutými podle bodu 2 přílohy VI, s výjimkou případů, kdy je nabídka provedena prostřednictvím internetu, přičemž v takových případech se použijí ustanovení přílohy VII;

c)

každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu;

d)

každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu. Článek 5 Metody měření a výpočtů

Informace, které mají být poskytnuty na základě článků 3 a 4, se získají spolehlivými, přesnými a reprodukovatelnými metodami měření a výpočtů, které zohledňují uznávané metody měření a výpočtů odpovídající aktuálnímu stavu techniky, jak je stanoveno v příloze VIII. Index energetické účinnosti se vypočítá postupem stanoveným v příloze IX. Článek 6 Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem Členské státy uplatní při posuzování shody deklarované třídy energetické účinnosti kotlů na tuhá paliva a souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení s tímto nařízením postup stanovený v příloze X. Článek 7 Přezkum Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok nejpozději dne 1. ledna 2022. V přezkumu bude zejména posouzeno, zda u štítků pro kombinované kotle bude vhodné doplnit třídu energetické účinnosti ohřevu vody.

CS

15

CS

Článek 8 Vstup v platnost 1.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.

Použije se ode dne 1. dubna 2017. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. f) a g), čl. 3 odst. 3 písm. f) a g), čl. 4 odst. 1 písm. b), c) a d) a čl. 4 odst. 2 písm. b), c) a d) se nicméně použijí od 1. července 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 27.4.2015.

Za Komisi předseda Jean-Claude JUNCKER

CS

16

CS