Závěrečná evaluace působení Agentury pro sociální začleňování v lokalitě Hodonín
Sociotrendy 2015
ISBN 978-80-87742-20-4
Obsah 1. Úvod ...................................................................................................................................... 3 2. Zadání a cíle evaluace ............................................................................................................ 5 3. Metody sběru dat .................................................................................................................. 6 4. Spolupráce města a Agentury za jejího působení v Hodoníně .............................................. 8 4.1 Důvody přihlášení města ke spolupráci a Agenturou...................................................... 8 4.2 Lokální partnerství ......................................................................................................... 10 5. Současná spolupráce mezi městem a Agenturou a mezi subjekty...................................... 13 5.1 Pokračování lokálního partnerství, scházení se po odchodu Agentury......................... 13 5.2 Navázání spolupráce v režimu vzdálené podpory ......................................................... 13 5.3 Integrační politiky města, přístup k sociální problematice a k sociálnímu vyloučení ... 14 6. Zhodnocení činnosti Agentury a Hodonína v jednotlivých oblastech ................................. 16 6.1 Bydlení ........................................................................................................................... 16 6.2 Zaměstnanost ................................................................................................................ 18 6.3 Vzdělávání a volný čas ................................................................................................... 20 6.4 Sociální služby................................................................................................................ 22 6.5 Bezpečnost .................................................................................................................... 25 7. Přehled plánovaných/realizovaných projektů za působení Agentury po jejím odchodu a jejich naplnění ......................................................................................................................... 27 8. Klíčové okamžiky intervence Agentury pro sociální začleňování v Hodoníně, hlavní oblasti spolupráce města a Agentury.................................................................................................. 32 9. Život v SVL z pohledu jejich obyvatel................................................................................... 34 10. Případová studie – další vývoj systému prostupného bydlení .......................................... 38 11. Závěrečné shrnutí a doporučení........................................................................................ 42 Seznam zkratek........................................................................................................................ 44 Literatura ................................................................................................................................. 45
www.sociotrendy.cz
2 / 45
1. Úvod Závěrečná evaluační zpráva lokality Hodonín navazuje na průběžnou evaluační zprávu, která byla zpracována v roce 2012. Evaluační zpráva předkládá výsledky provedené evaluace a výzkumného terénního šetření, které proběhlo v rámci projektu Evaluace v lokálních partnerstvích v lokalitách z roku 2011. Zadavatelem evaluace je Úřad vlády ČR, Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách (dále jen Agentura). Terénní šetření v rámci této evaluace bylo realizováno v květnu – červu 2015. Předkládaná evaluační zpráva obsahuje závěrečné zhodnocení činnosti Agentury pro sociální začleňování v Hodoníně a situaci naplňování inkluzivních politik i po jejím odchodu. Cílem této zprávy bylo vyhodnotit, nakolik se podařilo realizovat stanovené záměry lokálního partnerství, a jakým způsobem k tomu přispěla Agentura ve spolupráci s jednotlivými zainteresovanými subjekty. Dále je pozornost zaměřena na další vývoj a realizovaná opatření inkluzivních politik města po té, co Agentura z Hodonína odešla a ukončila režim vzdálené podpory. První část dokumentu je zaměřena na počátky navázání spolupráce města s Agenturou, zejména jaká byla očekávání jednotlivých aktérů, a zda se je podařilo obecně naplnit, a jak jednotliví aktéři zpětně spolupráci s Agenturou, i s ohledem na svá rozdílná očekávání, hodnotí. Následuje kapitola popisující průběh spolupráce v rámci vzdálené podpory, způsob pokračování lokálního partnerství a scházení se po odchodu Agentury, a také hodnotí rozdílný přístup k sociálnímu vyloučení a sociální problematice ze strany politického a úřednického aparátu, i ze strany neziskové sféry. Kapitola zhodnocení činnosti Agentury a Hodonína v jednotlivých oblastech popisuje konkrétní realizovaná opatření a vývoj situace v oblastech bydlení, zaměstnanost, vzdělávání a volný čas, sociální služby a bezpečnost. Je zde komparován výchozí stav v jednotlivých oblastech a způsob naplnění vytyčených cílů, zejména s ohledem na přínos Agentury a způsob intervence u dílčích opatření. Samostatnou kapitolu tvoří přehled plánovaných a realizovaných projektů na podporu sociálního začleňování za působení Agentury i po jejím odchodu. Uvedena je také kapitola, která shrnuje konkrétní klíčové okamžiky intervence Agentury pro sociální začleňování v Hodoníně, hlavní oblasti spolupráce Agentury a města a činnost lokálního konzultanta. Všechny kapitoly jsou doplněny o výpovědi subjektů, které tvořily lokální partnerství a v rámci realizovaného výzkumného terénního šetření se vyjadřovaly ke všem výše uvedeným oblastem a tématům (činnost a průběh LP, hodnocení spolupráce s Agenturou, integrační politiky města, realizace konkrétních opatření v jednotlivých oblastech, projekty, přínos a intervence Agentury a lokálního konzultanta, atd.) Rozhovory byly provedeny také se samotnými obyvateli označené vyloučené lokality na ulici Pravoslava Veselého a Janáčkova. Zhodnocení vlivu působení Agentury na život ve vyloučené lokalitě, zaznamenání změn a vyjádření se k životu v uvedené lokalitě jsou uvedeny v příslušné kapitole ke konci dokumentu.
www.sociotrendy.cz
3 / 45
Poslední kapitolou před samotným závěrečným shrnutím a uvedením doporučení, je zpracovaná případová studie na téma „Další vývoj prostupného bydlení.“ V rámci případové studie je zkoumáno, nakolik je úspěšně zavedený systém prostupného bydlení v Hodoníně udržitelný a zda dochází k jeho rozvoji. Komparací výchozího stavu k lednu 2013, kdy byl systém zaveden, a současnou situací (2015) bylo zjišťováno, zda byly zapojeny další subjekty, zda byla rozšířena kapacita jednotlivých stupňů bydlení, a také, v jakém rozsahu probíhá doplňující terénní práce s klienty systému.
www.sociotrendy.cz
4 / 45
2. Zadání a cíle evaluace Závěrečná evaluace v Hodoníně měla zhodnotit udržitelnost a efektivitu integračních struktur obce za působení i po odchodu Agentury. Zhodnotit sociální integrační politiky ve městě, a to se zvláštním zřetelem k připravenosti institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření, která se podařilo nastavit za spolupráce s Agenturou. Dále měla evaluace popsat změnu situace sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních integračních politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, změnu nabídky sociálních služeb, popřípadě služeb ve vzdělávání, služeb na podporu zaměstnávání obyvatel ze SVL a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry. Současně byla zjišťována míra vlivu Agentury na jednotlivá realizovaná opatření a kroky, které město Hodonín během působení Agentury i po jejím odchodu realizovalo. Cílem evaluační analýzy je: a)
vyhodnotit adekvátnost sociálních (integračních) politik v obci a zjistit, zda zavedená opatření odpovídají potřebám lidí ohrožených sociálním vyloučením;
b)
zhodnotit udržitelnost a efektivitu integračních struktur Hodonína i po odchodu Agentury. Zhodnotit sociální (integrační) politiky v obci, a to se zvláštním zřetelem k připravenosti institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření a k adekvátnosti postupů orgánů samosprávy v oblasti sociálních (integračních) politik v období 2011-2014;
c)
zhodnotit změnu situace sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních (integračních) politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, vč. změny nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb návratu na trh práce a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry;
d)
poskytnout podklady pro změnu a přizpůsobení metod a procesů fungování aktérů na celkové i lokální úrovni.
www.sociotrendy.cz
5 / 45
3. Metody sběru dat Evaluační zpráva tvoří ucelený systém společně s evaluační zprávou působení Agentury v Hodoníně za rok 2012 a situační analýzou z roku 2011. Jedná se o hlavní dokumenty, které mapují průběh působení Agentury v Hodoníně, a to od počáteční výchozí situace a identifikovaných problémů, až po zhodnocení situace po odchodu Agentury a zhodnocení udržitelnosti nastavených integračních politik a opatření. Evaluační zpráva byla vypracována na základě následujících metodických postupů a datových zdrojů: a) analýza sekundárních dat Pro město Hodonín byly použity dostupné relevantní dokumenty, analýzy a publikace. Jednalo se zejména o Situační analýzu z roku 2011, Evaluaci působení Agentury v Hodoníně z roku 2012, Strategický plán sociálního začleňování na rok 2013 - 2014 a Analýzu bezpečnost a možnosti jejího zlepšování v Hodoníně. Dále se jednalo o podklady poskytnuté lokálním konzultantem, tedy o interní materiály Agentury, jakými byly hodnotící a monitorovací zprávy lokálního partnerství a jednotlivých pracovních skupin, popřípadě podklady, které nám poskytli sami oslovení respondenti (například brožura k zavedenému systému prostupného bydlení, pravidla přidělování bytů, vyhodnocení jedné ze schůzek v rámci komunitního scházení se s domovnicí a zástupci města, podklady k projektovým záměrům apod.). b) hloubkové rozhovory Polostrukturované hloubkové rozhovory představovaly hlavní kvalitativní výzkumnou metodu, která sloužila jako podklad pro zpracování této evaluační analýzy. V rámci šetření byly stanoveny dvě hlavní cílové skupiny výzkumu– zástupci institucí a organizací a obyvatelé označené vyloučené lokality. Výzkumný soubor respondentů zastupujících instituce a organizace v Hodoníně vycházel ze seznamu členů lokálního partnerství. Měřítkem relevance výběru dotázaných byla oblast jejich působení a naplňování inkluzivních opatření v jednotlivých oblastech. Cílem hloubkových rozhovorů bylo získat hodnocení a interpretaci nastavených opatření v jednotlivých oblastech, které jsou těmto zástupcům lokálního partnerství dobře známé a na něž se soustředí jejich profesní a odborná činnost. Výběr výzkumného souboru zástupců institucí a organizací byl konzultován s lokálním konzultantem, který v obci působil. Hloubkové rozhovory se zástupci sociálně vyloučené lokality byly provedeny s 25 respondenty. Účelem těchto rozhovorů bylo zhodnocení realizovaných opatření a intervence Agentury vzhledem k potřebám cílové skupiny, zda byly deklarované potřeby naplněny a v jaké míře. Současně bylo zjišťováno, zda jsou obyvateli sociálně vyloučených lokalit pozorovány nějaké přímé posuny v oblasti sociální integrace v dané obci a změny týkající se způsobu života těchto osob. Byly zjišťovány významy, které oni sami přikládají aktivitám, které v dané lokalitě probíhají. Pro výzkumná zjištění z interview, která proběhla se zástupci obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách, byla použita teorie sociálních reprezentací. Jedná se o vyhledání
www.sociotrendy.cz
6 / 45
přesvědčení sdílená danou skupinou osob, která mají důležitou funkci ve vysvětlování reality a společenských aktivit a jsou pro danou skupinu charakteristická. Důležitost vyhledání různých typů sociálních reprezentací spočívá v okolnosti, že osoby spadající do určité reprezentace používají k řešení situací spojených s jejím předmětem podobné modelové aktivity. Jedná se o metodu, která je jednou z metod používaných v integrovaném výzkumném přístupu s převahou kvalitativních postupů.
www.sociotrendy.cz
7 / 45
4. Spolupráce města a Agentury za jejího působení v Hodoníně Následující kapitola shrnuje počátek spolupráce města Hodonín s Agenturou, zejména co se týče počátečních očekávání a důvodů města pro přihlášení se ke spolupráci, dále identifikuje hlavní problémy, jež byly popsány v situační analýze, a zhodnocuje stav jejich vyřešení. Následuje zhodnocení činnosti lokálního partnerství, předání agendy a samostatné vedení integračních politik subjekty ve městě Hodonín. Kapitolu doplňují názory oslovených expertů na činnost Agentury, na její přínosy, popřípadě neúspěchy.
4.1 Důvody přihlášení města ke spolupráci a Agenturou Na základě evaluace zpracované v roce 2012, přihlášku zpracovával a podával bývalý vedoucí sociálního odboru města a dle výpovědí oslovených expertů byl právě tento zástupce označen za jasného iniciátora spolupráce. V rámci druhého šetření, které bylo podkladem pro zpracování této závěrečné analýzy, se sice toto tvrzení ze strany několika subjektů potvrdilo, nicméně zaznamenali jsme také názory, že podnět pro navázání spolupráce města s Agenturou dala ředitelka neziskové organizace Společenství Romů na Moravě s pobočkou v Hodoníně, a že to byla právě ona, kdo Agenturu do města dostal. Rozporuplné názory ohledně subjektu, který dal v roce 2011 podnět pro zahájení spolupráce s Agenturou, mohou souviset také se zcela odlišnými očekáváními, které některé subjekty od spolupráce s Agenturou měly, od čehož se následně odvíjí také rozdílné hodnocení působení Agentury v Hodoníně a naplnění deklarovaných požadavků a cílů. Hlavními očekáváním, zejména ze strany úřednického aparátu, byla profesionalizace a navýšení kapacit v oblasti služeb sociální prevence, dalším očekáváním bylo také vytvoření fungující platformy, kde by se setkávali zástupci samosprávy a poskytovatelé sociálních služeb, neziskové organizace. Intervence se očekávala také v oblasti sociálního bydlení a zájem byl také v oblasti zapojení některých institucí, na které mají zástupci úřednického aparátu jen částečný vliv, nicméně pro řešení vytyčených problémů se jedná o instituce zásadní a klíčové – například Městská bytová správa. Jak již bylo zmíněno, zásluhu na přizvání Agentury do Hodonína měly, dle výpovědí některých jedinců, také jiné subjekty - nezisková organizace Společenství Romů na Moravě (SRNM). Očekávání od spolupráce s Agenturou byla ze strany tohoto subjektu, na rozdíl od očekávání úřednického aparátu, značně rozdílná. Největším záměrem k navázání spolupráce bylo, podle vedoucí hodonínské pobočky SRNM, zřízení azylového domu pro rodiny s dětmi, aby nemuselo v případě krizové situace docházet k rozdělování rodiny, a další krizové bydlení, které by nabízelo pomoc a ubytování jednotlivcům či rodinám v krizových životních situacích. „My jsme si od toho slibovali azylák pro rodiny s dětma. Je tu jen pro muže, a pak je tu pro matky a v případě celé rodiny se rodina musí rozpadnout, chtěli jsme azylový dům i s komplexní péčí, aby tam byly programy pro děti, pro rodiče, a dál aby se někam posunuli, aby tam byla pomoc s dalším bydlením. (...) My jsme agenturu zaveleli z toho důvodu, že jsme chtěli ubytovnu, my jsme věděli, že to nespadne do klína. Oni to tam sice zapsali, ale vůbec na to nereagovali.“
www.sociotrendy.cz
8 / 45
Specifikem města Hodonín je charakter sociálně vyloučené lokality, neboť se jedná pouze o několik vybraných domů na ulicích Pravoslava Veselého a Janáčkova. Obecně jsou však tyto domy i jejich okolí upravené a lokalita nese znaky sociálního vyloučení pouze na základě jejich obyvatel, kterými jsou většinou osoby nezaměstnané, pobírající sociální dávky, příslušející etnické menšině, v několika případech drogově závislé. Případně se dle respondentů v rámci migrace obyvatel čas od času do této lokality přistěhuje problémová, hlučná, velmi početná, zadlužená a nezaměstnaná rodina, nicméně vlivem působení města i komunity obyvatel daných ulic, dlouho v Hodoníně taková rodina nezůstává. V Hodoníně opravdu nelze mluvit o vyloučené lokalitě jako takové, s jakými se výzkumníci setkávali například v rámci jiných obcí, kde lze za vyloučenou považovat většinu území obce. I v tomto smyslu panují u zástupců institucí a organizací ve městě rozdílné názory na pojem sociální vyloučení a lokalizace vyloučené lokality. Přínosnost Agentury v tomto směru popsal jeden ze zástupců městských institucí: „.....pomohla tu (Agentura) s tou komunikací, to zprostředkování komunikace...já jsem vůbec nevěděl do té doby, že tu jsou takové vyloučené lokality.“ „Lokální partnerství se tu setkalo dvakrát do roka, vím, že se tam tenkrát prezentovala problematika té naší jako-by problematické lokality, i když ona to vysloveně žádná romská lokalita, prostě je to oblast, která městu zůstala, ty nízko-kvalitní byty.“ Hodnocení řešení identifikovaných problémů v situační analýze 2011 Obecně bylo ve městě Hodonín v roce 2011 identifikováno poměrně málo ohnisek problémů, oproti některým jiným obcím, ve kterých Agentura současně působila. Jak bylo v situační analýze popsáno, tyto problémy představovaly spíše důsledek neprofesionálního a nedůsledného přístupu ze strany samosprávy města, popřípadě dalších institucí.
Neschopnost efektivní komunikace NNO a města
Ačkoliv byl tento problém na počátku sestavování lokálního partnerství řešen zejména ohledně sporu města a neziskové organizace Sdružení Romů a národnostních menšin, nedá se říci, že by ani v současné době nebyly vztahy mezi sociálním odborem a některými NNO v Hodoníně napjaté. Po rozhovorech se zástupci města i se zástupci NNO v Hodoníně lze usoudit, že město se k podpoře některých organizací staví spíše pasivně, což dokazuje také velmi nízká finanční podpora některých neziskových organizací. Neziskové organizace, jako například hodonínská pobočka Společenství Romů na Moravě, nejsou městem finančně podporovány, a ohledně poskytování terénní sociální práce sociálně vyloučeným obyvatelům panují mezi těmito dvěma subjekty značné neshody. V jisté míře tak problém s neschopností efektivní komunikace mezi městem a NNO přetrvává v Hodoníně dál, nicméně situaci lze považovat za lepší i s ohledem na sestavení lokálního partnerství, v rámci kterého spolu začali jednotliví aktéři více komunikovat a spolupracovat.
Malá kapacita sociálních služeb poskytovaných terénní formou
Tento problém měl být původně vyřešen prostřednictvím nově vzniklého Centra pomoci rodinám, ve kterém by našly zázemí také služby SAS pro rodiny s dětmi a takto rozšířená služba by dokázala pokrýt poptávku po těchto službách s ohledem na vysoký počet rodin
www.sociotrendy.cz
9 / 45
v evidenci OSPOD. Projekt byl nakonec ze strany města zamítnut. Potřeba rozšíření sociální terénní práce tak byla naplněna z realizovaného projektu sociálního odboru „Zajištění kvality poskytování sociálně-právní ochrany dětí v Hodoníně“. V rámci tohoto projektu byly personální kapacity OSPOD posíleny o 4 sociální terénní pracovníky a další potřeba rozvoje terénních sociálních služeb nebyla ze strany města identifikována.
Netransparentní přidělování sociálních bytů
Městu chyběla koncepce sociálního bydlení s jasnými pravidly a jasným fungováním. Chyběly také služby azylového domu pro ženy nebo matky a jednotlivé stupně bydlení nebyly vnímány jako prostupné. Od příchodu Agentury do Hodonína započalo ve spolupráci s lokálním konzultantem zpracování koncepce systému prostupného bydlení, který byl od roku 2013 spuštěn (viz Případová studie).
4.2 Lokální partnerství Agentura začala ve městě Hodonín působit v období června roku 2011. Do září vznikala situační analýza a lokální konzultantka započala spolupráci s místními partnery. Mapováním situace se ve městě Hodonín zabývali účastníci lokálního partnerství v rámci společných jednání, a také lokální konzultantka v rámci individuálních rozhovorů. Co se týče členů lokálního partnerství, velmi početně byl zastoupen sociální odbor Městského úřadu Hodonín a neziskový sektor. Ačkoliv byly do lokálního partnerství zapojeny všechny hodonínské základní školy, postoj většiny z nich byl spíše pasivní a aktivněji proto vystupovala pouze jedna z nich, základní škola Vančurova. Dalšími aktéry, kteří byli z pohledu lokálního konzultanta hodnoceni jako nejaktivnější, patřili, kromě již zmíněného sociálního odboru a ZŠ Vančurova, Oblastní Charita Hodonín, Společenství Romů na Moravě a Úřad práce. Městská policie se s lokálním konzultantem scházela v rámci schůzek komise prevence kriminality. Politická reprezentace města se účastnila lokálního partnerství zejména v začátcích, z jejího zastoupení se jednalo o dva zástupce starosty. Nízkou aktivitu politického aparátu v lokálním partnerství lze spatřovat také v souvislosti s tím, že v nastavování některých opatření a inkluzivních nástrojů panovaly mezi sociálním odborem a zastupitelstvem, popřípadě dalšími představiteli města, značné rozpory a vlivem politické vůle, která působení Agentury v Hodoníně vnímala v negativním smyslu, došlo k nerealizaci některých z navrhovaných opatření. Toto tvrzení se nám potvrdilo také na základě výpovědí některých zástupců sociálního odboru či lokálního konzultanta, jak je uvedeno dále v textu. Změna lokálního konzultanta Začátkem roku 2012 došlo na pozici lokálního konzultanta ke změně. Novým lokálním konzultantem se stal bývalý pracovním sociálního odboru města Hodonín, změna tedy nepředstavovala významné riziko, které by činnost lokálního partnerství zpomalilo nebo ovlivnilo, neboť lokální konzultant znal místní poměry i problémy, zapojené subjekty a v rámci města jednal pouze z jiné pozice. Díky předchozímu působení na městském úřadě byl konzultant pozitivně přijat ze strany lokálních partnerů. Druhý lokální konzultant působil ve městě až do odchodu Agentury, v Hodoníně se tedy za celé působení Agentury vystřídali lokální konzultanti dva. www.sociotrendy.cz
10 / 45
Zhodnocení spolupráce města s Agenturou Spolupráce s Agenturou byla velmi kladně hodnocena v tom smyslu, že nastavila spolupráci mezi různými subjekty, které se o sobě navzájem začaly dozvídat a jejich činnost byla zkoordinována. Schůzky lokálního partnerství probíhaly zhruba jednou za půl roku a účast jednotlivých partnerů byla dle respondentů dobrá, tedy výrazně nechyběl žádný klíčový a důležitý subjekt. V Hodoníně bylo již dříve velmi dobře nastavené komunitní plánování a s ním spojená spolupráce mezi subjekty, kladně však v rámci lokálního partnerství bylo hodnoceno zapojení městské policie, která v pracovních skupinách komunitního plánování chyběla. „Ty subjekty různé o sobě začaly vědět, že se zkoordinovala jejich činnost, bylo dobré, že se toho účastnili všichni, i policie se účastnila a každý mohl za svou oblast říct, v čem by se ta pomoc dala zlepšit.“ „A bylo dobré, že tlačila (Agentura) na zástupce města, aby si dalo do svého programového vyhlášení tu podporu a zlepšení vztahů se sociálně slabými obyvateli.“ Někteří oslovení zástupci bývalého lokálního partnerství však měli na působení Agentury názor zcela odlišný, což souvisí s již popsaným rozporem mezi očekáváním od toho, co Agentura městu přinese, a stejně tak s rozporem, který ve městě panuje ohledně toho, kdo inicioval zařazení Hodonína do měst spolupracujících s Agenturou pro sociální začleňování. Níže uvedený záznam výpovědi zástupce NNO Společenství Romů na Moravě výstižně ilustruje nejen tyto četné rozpory, ale také stále přetrvávající problém se zlepšením spolupráce mezi sociálním odborem a poskytovateli sociálních služeb se zaměřením na romské obyvatelstvo. „....pro nás Agentura neudělala absolutně nic, jakože s velkým N (...) Agentura s náma jako s nevládkama neřešila co bysme chtěli a co bysme potřebovali. (...) Takže Agentura jediné co bylo, je to krizové centrum, zřejmě tam není lůžková, zřejmě je to krizová intervence, poradenství, není to pobytová služba, nic takového, a pro nás je to k ničemu a ti lidé potřebují, když se něco stane, tak oni nám sem vletí do dveří a my pomůžeme, mimo protokol.“ Z pohledu Agentury je však nepříznivé hodnocení hodonínské pobočky SRNM ze strany některých členů původního LP do jisté míry pochopitelná, neboť ani podle lokálního konzultanta nepracovala tato nezisková organizace v době působení ASZ ve městě zcela profesionálně. Hodonínská pobočka SRNM zajištovala pro Agenturu lokální asistenci a poskytovala zázemí pro činnost lokálních konzultantů, popřípadě dalších pracovníků ASZ. Podle vyjádření lokálního konzultanta byla tato asistence na velmi nízké úrovni, stejně jako kvalita poskytovaných služeb pro osoby sociálně vyloučené a kompetence místních pracovnic organizace. Ze strany LK bylo z tohoto důvodu dokonce uvažováno o předčasném ukončení smlouvy o lokální asistenci. Vztah SRNM vzhledem k ASZ se podle lokálního konzultanta rapidně změnil právě po ukončení smlouvy o asistenci, kdy Agentura přestala pracovnici organizace financovat. Finanční zajištění pobočky SRNM Hodonín je všeobecně podle vyjádření LK dost nestabilní, neboť služba není registrovanou sociální službou dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, současně město pobočku finančně nepodporuje a činnost služby a tamních pracovnic je tedy závislá výhradně na získaných dotacích.
www.sociotrendy.cz
11 / 45
Na druhou stranu, lokální konzultant všeobecně spolupráci s městem hodnotil poměrně kladně, zejména účast a aktivitu lokálních partnerů na připravovaných a realizovaných opatřeních, neboť z jeho pohledu bylo možné říct, že účast a míra zapojení byla sice v jednotlivých případech různá, nicméně nějakým způsobem se na projektech ve spolupráci Agenturou podíleli všichni. Některá společně definovaná inkluzivní opatření se promítla také do Akčního plánu prorodinných aktivit na rok 2014, který odbor sociálních služeb každoročně předkládá ke schválení orgánům města. Jedná se například o:
podporu prostupného bydlení (opatření 1.2.6. Bydlení jako nezbytná životní podmínka dobře fungující rodiny) terénní sociální práci (opatření 1.2.7. Sociální práce jako nástroj předcházení sociálnímu vyloučení) finanční příspěvky na volnočasové aktivity pro děti ze sociálně slabých rodin (opatření 3.2.3. Podpora dětí ze sociálně slabých rodin) školní psychologové, primární prevence na školách a komunitní práce v lokalitě sociálních bytů (opatření 3.3.1. Podpora zdraví, včetně podpory výchovy k občanské odpovědnosti s cílem prevence sociálně-patologických jevů).
Shrnutí
V Hodoníně panuje rozdílný názor ohledně toho, kdo inicioval spolupráci s Agenturou, v rámci čehož lze identifikovat rozdílná očekávání od spolupráce i rozdílné hodnocení činnosti ASZ ve městě Ze strany úřednického aparátu panuje názor, že podnět pro navázání spolupráce s Agenturou dal sociální odbor (bývalý vedoucí), který od spolupráce očekával zejména profesionalizaci a navýšení kapacit oblasti sociální prevence a vytvoření fungující platformy mezioborové spolupráce, zástupci sociálního odboru hodnotili spolupráci s ASZ velmi pozitivně. Ze strany neziskového sektoru, konkrétně ze strany organizace Společenství Romů na Moravě panuje ten názor, že to byla tato organizace, kdo vstup Agentury do města inicioval, důvodem byla potřeba zřízení krizového, azylového bydlení pro celé rodiny a vzhledem k tomu, že toto realizováno nebylo, spolupráce je z tohoto hlediska aktéry hodnocena velmi negativně a nepřínosně. Napjaté vztahy a neefektivní komunikace mezi sociálním odborem a některými NNO, které nejsou městem podporované, neustále přetrvává. Za pozitivní, s ohledem na působení Agentury, bylo označeno zejména zlepšení komunikace mezi zainteresovanými subjekty, nastavení vzájemného scházení se a koordinace jednotlivých odborných činností.
www.sociotrendy.cz
12 / 45
5. Současná spolupráce mezi městem a Agenturou a mezi subjekty V této kapitole je popsán další vývoj spolupráce mezi jednotlivými subjekty lokálního partnerství i po odchodu Agentury z Hodonína v červnu roku 2014. Bylo zkoumáno především to, do jaké míry pokračují aktéři lokálního partnerství se scházením se a v udržování a rozvíjení nastavených opatření inkluzivní politiky, zda došlo k předání agendy a v jakém rozsahu byla poskytována vzdálená podpora ze strany Agentury. Zhodnoceny jsou také integrační politiky města a přístup Hodonína k problematice sociálního vyloučení, zejména s ohledem na rozdíly mezi politickým a úřednickým aparátem.
5.1 Pokračování lokálního partnerství, scházení se po odchodu Agentury Jak již bylo zmíněno, před vstupem Agentury do města fungovalo v Hodoníně poměrně dobře komunitní plánování a aktéři se scházeli takto. Po příchodu Agentury a vzniku lokálního partnerství přibylo mnohým subjektům ještě scházení se v rámci lokálního partnerství a v rámci příslušných pracovních skupin. To bylo z pohledu většiny dotázaných někdy dost náročné, a stejně tak se aktivity a stanovené cíle pracovních skupin lokálního partnerství a komunitního plánování v mnoha věcech opakovaly. V rámci působení Agentury v Hodoníně tedy jednotlivé subjekty fungovaly jak v režimu komunitního plánování, tak v režimu strategického plánování a lokálního partnerství. Za období působení Agentury v Hodoníně, tedy v letech 2011-2014, nedošlo ke schválení Strategického plánu sociálního začleňování ze strany Zastupitelstva města a opatření, která byla z velké části obsahem původního návrhu plánu, byla prosazována jednotlivě prostřednictvím vedení sociálního odboru MěÚ, nebo byla integrována do jiných strategických materiálů města (např. dokumenty komunitního plánování). Spolupráce mezi jednotlivými subjekty města Hodonín za všechny oblasti tak probíhá v rámci komunitního plánování, popřípadě policie a bezpečnostní orgány se scházejí v rámci komise prevence kriminality. Spolupráce města s Agenturou po jejím odchodu probíhala v rámci režimu vzdálené podpory, jak je pospáno níže.
5.2 Navázání spolupráce v režimu vzdálené podpory Po ukončení spolupráce byla od září 2014 obnovena spolupráce s Agenturou prostřednictvím vzdálené podpory. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke schválení memoranda o vzdálené podpoře ze strany Zastupitelstva města Hodonín (důvodem byly politické neshody mezi některými členy zastupitelstva města a negativní vnímání Agentury ze strany některých členů), probíhala vzdálená podpora jen ve velmi omezeném rozsahu, zejména se jednalo konzultace prostřednictvím e-mailu. Nicméně režim vzdálené podpory byl, i v omezené podobě, hodnocen ze strany města pozitivně, stejně tak jako participace města
www.sociotrendy.cz
13 / 45
i Agentury na plnění plánu vzdálené podpory, který byl zpracován se dvěma záměry. A to zajistit rozvoj systému prostupného bydlení a zajistit projektové poradenství pro udržení či podporu stávajících, případně nových aktivit v oblasti sociálního začleňování v Hodoníně. Plán vzdálené podpory byl schválen v prosinci 2014. V tom samém měsíci byla městu oficiálně nabídnuta také možnost přihlásit se do koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, město však nabídku odmítlo. Nevyužití nabídky bylo ze strany města zdůvodněno tím, že vzdálená podpora pro ně představovala dostatečný nástroj a město bude nadále pokračovat v činnostech a aktivitách komunitního plánování. Hlavní náplní vzdálené podpory bylo ze strany Agentury pro sociální začleňování prostřednictvím lokálního konzultanta zejména předávání informací, metodická podpora, zprostředkování projektových výzev. Ze strany města byly také vyžádány konzultace k vyhodnocení činnosti pracovníků programu prevence kriminality, tedy domovnice a asistenta prevence kriminality.
5.3 Integrační politiky města, přístup k sociální problematice a k sociálnímu vyloučení Jak již bylo zmíněno, problémy se sociálním vyloučením a občanských soužitím nejsou v Hodoníně tak významné jako v některých jiných obcích, kde Agentura působila také. Na první pohled lze konstatovat, že integrace a opatření proti sociálnímu vyloučení v Hodoníně fungují. Sociální byty, ve kterých označení vyloučení obyvatelé žijí, se neustále opravují a renovují, okolí domů se daří udržovat čisté, na vztah mezi sociálně vyloučenými obyvateli a ostatnímu dohlíží v daných ulicích domovnice a asistent prevence kriminality. Pro děti ze SVL není problém docházet do blízké základní školy a v mnoha případech ve studiu pokračují i dále, podařilo se zavést systém prostupného bydlení a mnoho dalšího. Problémy, které by ovlivňovaly integrační politiku města a prosazování podpůrných opatření, lze ovšem spatřovat zejména ve spolupráci a v komunikaci mezi jednotlivými subjekty. Na jedné straně je to nízká ochota a zájem vedení města a politické reprezentace významněji se o sociální problematiku zasazovat a realizovat konkrétní opatření, na druhé straně je to zcela viditelný problém v komunikaci mezi sociálním odborem města a některými poskytovateli sociálních služeb. Již před a během působení Agentury v Hodoníně byly identifikovány problémy ve spolupráci mezi sociálním odborem a některými neziskovými organizacemi, z realizovaného výzkumného šetření vyplývá, že tyto problémy stále přetrvávají, zejména z toho důvodu, že integrační politiky a agendu sociálních věcí převzal zcela sociální odbor městského úřadu, který díky realizovanému projektu na personální rozšíření pracovníků OSPOD získal potřebné navýšení kapacit svých terénních pracovníků, kteří podle zástupů tohoto úřadu zvládají poptávku po službách pokrýt. Problém se pak ukazuje zejména u neziskové organizace Společenství Romů na Moravě (SRNM), která poskytuje v Hodoníně terénní služby a volnočasové vyžití pro děti a obyvatele sociálně vyloučené lokality. Jak vyplynulo z realizovaných rozhovorů se zástupci sociálního odboru a této neziskové organizace, město tuto organizaci finančně ani jinak nepodporuje. Sociální odbor si tak přebírá většinovou správu nad poskytováním terénních služeb pro sociálně vyloučené obyvatele v Hodoníně
www.sociotrendy.cz
14 / 45
a komunikace mezi ním a konkrétně organizací SRNM je téměř nulová, tedy každý subjekt „hraje sám za sebe“. „Město co tady udělalo, tak my jsme měli projekt „Města z jiného těsta“, chtěli jsme to mít v tom dvoře Pravoslava a sociálka si to vzala pod sebe a my jsme museli vracet peníze.“ Závěrem lze tedy říci, že z vypozorovaných událostí vyplývá, že vedení a řízení integrační politiky a opatření má ve svých rukou výhradně sociální odbor města, který se díky vlastní aktivní činnosti stává nezávislým nejen na politických rozhodnutí vedení města, ale také na některých poskytovatelích služeb pro rodiny s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit. Toto tvrzení lze demonstrovat na příkladu situace, která byla řešena za působení Agentury ve městě; Mělo být zřízeno Centrum pomoci v rodinách, jelikož OSPOD identifikoval velké množství evidovaných rodin a malou kapacitu terénních služeb, jelikož Rada města projekt nakonec zamítla, sociální odbor si zažádal o vlastní projekt a kapacity terénních pracovníků posílil v rámci svého oddělení SPOD, čímž redukoval také potřebnost některých dalších neziskových organizací zaměřených na terénní práce s vyloučenými obyvateli. Shrnutí
Během spolupráce města s ASZ i po jejím odchodu panovaly neshody mezi sociálním odborem a politickou reprezentací, která zaujala odmítavý postoj k většině navržených opatření a kroků. Nedošlo ke schválení Strategického plánu města ze strany Zastupitelstva města, klíčová opatření jsou tedy prosazována prostřednictvím vedení sociálního odboru. Od září 2014 město pokračovalo ve spolupráci s ASZ v režimu vzdálení podpory pouze v omezeném režimu, protože Zastupitelstvo města neschválilo memorandum o vzdálené podpoře. Město nevyužilo nabídky další spolupráce v rámci koordinovaného přístupu. Hlavní náplní vzdálené podpory bylo ze strany ASZ prostřednictvím lokálního konzultanta zejména předávání informací, metodická podpora, zprostředkování projektových výzev
www.sociotrendy.cz
15 / 45
6. Zhodnocení činnosti Agentury a Hodonína v jednotlivých oblastech Následující kapitola obsahuje shrnutí zásadních intervencí Agentury a lokálního partnerství v oblastech bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních služeb a bezpečnosti v Hodoníně v letech 2011 až 2014. Je popsán způsob a míra vlivu, jakou se Agentura podílela na realizaci jednotlivých zaváděných opatření, případně jsou uvedeny také důvody, které vedly k tomu, že některá opatření realizována nebyla. U každé oblasti jsou popsány hlavní úspěchy, kterých se městu podařilo dosáhnout, ať už samostatně nebo ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování.
6.1 Bydlení Město má sociální byty na ulici Pravoslava Veselého, jedná se o 4 vchody po 12 bytech. Městských bytů je 46. Pro obyvatele a žadatele o tyto byty platí zásady pro přidělování městských i sociálních bytů, popřípadě zásady systému prostupného bydlení. Město se i nadále, jako tomu bylo před vstupem Agentury, snaží nepodporovat v Hodoníně soukromé ubytovny1. „...soukromníci mají ubytovny, ale je to spíš ten byznys, takže se spíš město snaží nepodporovat aby tady vznikaly další, ale jsou na těch ubytovnách na těch soukromých ubytovaní i sociálně vyloučení...“ Výjimku tvoří ty ubytovny, které se zapojily do systému prostupného bydlení, a jejichž nastavené poplatky odpovídají možnostem sociálně slabších jedinců a současně mají navázanou spolupráci s městským úřadem a za jejich klienty dochází terénní sociální pracovnice (více o systému prostupného bydlení viz Případová studie). Odpovídající stanovená měsíční finanční částka úhrady souvisí také s výše popsaným bojem města proti soukromým parazitujícím ubytovnám. Díky tomu, že se zde takové ubytovny podařilo eliminovat, nevzniká předražené a konkurenční prostředí mezi majiteli soukromých ubytoven. Obsazenost sociálních bytů zůstává vysoká. Jisté problémy způsobuje poměrně vysoká migrace obyvatel. Z výpovědí zástupců města i paní domovnice však vyplývá, že se situace ohledně migrace a problémových rodin postupně lepší. Pomohla k tomu některá nastavená opatření, která jsou uplatňována zejména ze strany sociálního odboru a ze strany domovnice. „Migrace je velká, obyvatelé se střídají, co půl roku až tři roky, ale poslední dobou se to mění spíš k lepšímu ty rodiny. Ta sociálka se nad tím zamyslela, že těm problémovým se třeba nájem prodlužuje jen o tři měsíce a je odbor sociálního hnutí, že tam chodí pravidelně ukazovat, že mají zaplacené nájmy, a když ne, tak preventistka to popožene a naběhne tam a vyřídí se to.“
1
Město Hodonín se rozhodlo neproplácet náklady na nájem v ubytovnách. Tímto způsobem se město snaží motivovat potenciální klienty ubytoven k tomu, aby raději využili sociálních služeb (noclehárny, azylové domy apod.), ve kterých je s nimi zároveň odborně pracováno a je jim nabídnuto řešení jejich nepříznivé životní situace
www.sociotrendy.cz
16 / 45
V situační analýze Hodonína zpracované v roce 2012 2 byla popsána základní charakteristika lokality. Kromě obecné deskripce zde byly popsány identifikované nedostatky či problémy, co se domů i jejich okolí týče. Jednalo se např. o: absenci hřiště či volnočasového využití v zatravněném vnitrobloku mezi domy, absenci laviček (obyvatelé domů posedávali před vchodem, na chodníku). Dále byly byty vytápěny převážně plynovými topnými tělesy a většinou se jednalo o velmi staré přístroje, některé byty byly ve velmi špatném stavu, bylo by potřebné provést zateplení domů. V rámci závěrečného evaluačního šetření bylo rovněž zkoumáno, nakolik se kvalita bydlení v označené sociálně vyloučené lokalitě změnila, zda se podařilo některé z identifikovaných problémů odstranit či opravit, a jak vypadá život na ulicích Janáčkova a Pravoslava Veselého v současné době, v roce 2015. Z výpovědí zástupkyně Městské bytové správy a domovnice i na základě pozorování výzkumníka v lokalitě lze usoudit, že lokalita opravdu doznala změn a stav domů a bytů se nejen zlepšil, ale je i nadále vyvíjeno úsilí, co se oprav a zvyšování kvality tohoto „sociálního“ bydlení týče. V domech a jejich okolí se během posledních let opravilo zábradlí, chodníky, sklepy, ve vnitrobloku domů na ulici Pravoslava Veselého bylo vybudováno chybějící dětské minihřiště (viz projekt Zahájení komunitní práce na ulici Pravoslava Veselého a Janáčkova). V bytech byly opraveny koupelny, okna a obyvatelům bylo vyměněno staré topení za etážové. Dále je záměrem města a Městské bytové správy opravit střechy domů (především v ulici Janáčkova), nechat vyměnit zvonky na domech za nové a především upravit fasády domů a provést jejich zateplení. „Ve dvoře je kvalitní minihřiště, a když tam přišli ti montéři, je tam samá zeleň, jakože není to taková lokalita, jak když se člověk dívá v televizi na vyloučené, je to mezi rodinnýma domama takové dva bloky (jsou to nejstarší domy).“ Situaci kvality bydlení ve vyloučené lokalitě a soužití obyvatel také ovlivnil realizovaný projekt komunitní práce na ulicích Pravoslava Veselého a Janáčkova, v rámci kterého byly zajištěny nejen funkce domovnice a asistenta prevence, ale také došlo k nastavení scházení se mezi zástupci města a neziskových organizací a obyvateli zmíněných dvou ulic. Toto scházení zůstalo zachováno i po skončení projektu. Schůzky nyní probíhají v rámci programu prevence kriminality, který díky dotacím MV ČR zajistil pokračování činnosti domovnice a asistentů prevence kriminality. Scházení se z praxe velmi osvědčilo, stejně tak jako vzájemná komunikace obyvatel s městem skrze domovnici či APK. „....a bývají tam ty schůzky s obyvateli...když probíhal ten projekt tak se scházeli tak jednou za dva měsíce, kolem 20 lidí se tam schází, např. jednorázově ve dvoře. Teď se zas dělala schůzka ohledně úklidu, kontrole a řešil se i ten dvůr, aby tam byl pořádek, tráva přerostlá, já se snažím, já ten dvůr udržuju, chtěla jsem, aby se tam stromy zasadily...“
2
Situační analýza Hodonín, zpracováno: Demografické informační centrum, o.s. Praha, říjen 2011. Analýza byla zpracována v rámci projektu „Situační analýzy v lokalitách vybraných v roce 2011“ pro Úřad vlády České republiky, Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách (Agentura).
www.sociotrendy.cz
17 / 45
Shrnutí
V Hodoníně od roku 2013 (od roku 2014 oficiálně) funguje systém prostupného bydlení se všemi stupni. Majitelé soukromých ubytoven zapojeni do systému prostupného bydlení spolupracují u klientů se sociálními pracovnicemi MěÚ. Část obecního fondu se pod správou Městské bytové správy s.r.o. podařilo vyčlenit za účelem provozu krátkodobého tréninkového bydlení. Pravidla přidělování obecních bytů byla upravena tak, aby byla transparentní a nediskriminující. Agentura v oblasti bydlení spolupracovala na přípravě konceptu prostupného systému, zajistila přenos zkušeností a potřebného know how. Zajistila stáž v Litvínově. Byl realizován projekt „Zahájení komunitní práce na ulici Janáčkova a Pravoslava Veselého“ a zřízena činnost domovnice, která dohlíží na pořádek a bezproblémové soužití obyvatel v SVL. Označené vyloučené domy a byty město neustále renovuje, opravuje a vybavuje.
6.2 Zaměstnanost Do roku 2012 byli sociálně znevýhodnění obyvatelé běžně zaměstnáváni v rámci veřejné služby u Městského úřadu Hodonín. Náhradou za veřejnou službu se v Hodoníně staly veřejně prospěšné práce (VPP), které bývají vykonávány v rámci města a městských organizací nebo v rámci technických služeb. Počty pracovních míst na VPP se v Hodoníně odvíjí od finančních možností města, za poslední tři roky (tedy zhruba od roku 2012) zaměstnává městský úřad kolem 30 až 40 uchazečů ročně. Jako největší problém spojený s výkonem VPP byl zástupcem úřadu práce popsán výběr uchazečů. Od roku 2015 je možné zaměstnávat v rámci VPP uchazeče i na pomocné práce v administrativě a počet osob vykonávající VPP se tedy postupně díky těmto novým pozicím zvyšuje. V Hodoníně by se do jisté míry dalo hovořit také o nastaveném systému prostupného zaměstnávání, neboť člověk, který se osvědčí na VPP (dříve ve VS) může být vyžádán městem na další práce v rámci VPP s tím, že tohoto pracovníka schvaluje úřad práce, a pokud je s ním město spokojené, může být tento člověk zaměstnán v rámci společensky účelných pracovních míst, většinou na dobu 6 měsíců s možností prodloužení. V rámci města získávají na VPP uchazeči pracovní uplatnění zejména v městských firmách a organizacích, nejčastěji se jedná např. o ZOO, firmy TESPRA, TEZA apod. Soukromé subjekty se do systému tak, jak funguje nyní, navázat nepodařilo, alespoň ne v takovém rozsahu, že by bylo běžné, aby pracovníci, co se osvědčí, pravidelně přecházeli na pracovní místa k soukromým vlastníkům podniků. Ačkoliv se doposud v Hodoníně nepodařilo vybudovat žádný sociální podnik, v únoru 2013 se v Hodoníně díky Agentuře ve spolupráci s neziskovou organizací P3 – People, Planet, Profit konal odborný seminář k tématu sociálního podnikání, kterého se zúčastnili zájemci z řad samosprávy města Hodonín, neziskových organizací i zaměstnavatelů a dalších subjektů ze soukromého podnikatelského sektoru.
www.sociotrendy.cz
18 / 45
Co se pracovního uplatnění sociálně vyloučených osob týče, dle výpovědí terénního pracovníka, který pravidelně dochází do rodin sociálně vyloučené lokality a obyvatel lokality samotných, jedním z možných způsobů zaměstnání u soukromníka je pro muže (ze SVL) firma Galur s.r.o., která se zaměřuje na zemní a výkopové práce, a kde Romové získávají místa na pracovní smlouvu. Další firmy, kde bývají Romové zaměstnáni, jsou taktéž stavebního charakteru. Pro ženy je pracovní uplatnění horší, většinou se jedná o manuální práce na poli nebo jinou výpomoc. Na otázku, zda jsou sociálně vyloučení obyvatelé motivováni jít do práce a zaměstnání si udržet, panovaly v Hodoníně rozdílné názory, zejména mezi neziskovou organizací a jejími terénními pracovníky a mezi zástupci úřadu práce. Rozporuplnost názorů je ilustrována níže uvedenými výroky pracovníka neziskové organizace a úřadu práce. „Ale oni pracovat potřebují a chtějí, a tak pracují, lidi jsou zde zvyklí makat, tady když se projdete tak Romy ani nepotkáte, protože jsou všichni v práci.“ „Motivace k zaměstnání nejsou, s tím že lidé se naučili přežívat na dávkách a chuť jít pracovat zde už skoro vůbec není.“ Zástupce úřadu práce také velmi pozitivně hodnotil činnost lokálního konzultanta v oblasti podpory zaměstnávání, s ohledem na zajištění komunikace mezi úřadem práce, romskými centry a neziskovými organizacemi a jejich klienty. Neziskové organizace lokální konzultant informoval o možnostech zapojit se do jednotlivých projektů na podporu zaměstnanosti a pracovníci těchto organizací pak nabídky delegovaly svým klientům. „...LK si bral podklady o projektech a on to v rámci své činnosti konzultoval s romskými centry, aby klienti věděli, že je možnost zapojit se do těch projektů, dělal prostředníka mezi úřadem práce a těmi lidmi, těmi nezaměstnanými.“ Co se týče projektů na podporu zaměstnanosti, za spolupráce s Agenturou nevznikl žádný konkrétní projekt, který by se týkal podpory sociálně vyloučených obyvatel. Úřad práce standardně každoročně realizuje projekty na podporu zaměstnávání znevýhodněných cílových skupin na trhu práce, do kterých spadají také Romové a sociálně vyloučení obyvatelé. Tato činnost však probíhá nezávisle na intervenci Agentury v městě Hodonín. Projekty 3 jsou většinou realizovány ve spolupráci s Jihomoravským krajem a probíhají na krajské úrovni nebo je město Hodonín jednou z projektem podpořených lokalit Jihomoravského kraje. Nerealizaci projektů na podporu zaměstnávání sociálně vyloučených osob ve spolupráci s Agenturou vysvětlil zástupce úřadu práce tak, že „....vzhledem 3
Např. projekt Nová šance (Realizátorem je ÚP ČR prostřednictvím Úřadu práce v Brně, doba realizace byla je od srpna 2014 do srpna 2015), který zahrnoval i město Hodonín a byl určen pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci ÚP déle než jeden rok. Uchazeči byli umisťování na SÚPM na dobu 8 měsíců a v celém okrese Hodonín se podařilo podpořit kolem 120 lidí. Projekt Práce jako pomoc (CZ.1.04/2.1.00/70.00039; projekt byl financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu. Realizátorem byl Úřad práce a realizace probíhala v Jihomoravském kraji), v rámci kterého bylo osobám ve věku 45+ let poskytováno pracovní poradenství a bilanční diagnostika. Ve spolupráci s inspektorátem práce se město Hodonín podílelo na projektu SÚIP zaměřeného na nelegální a pololegální práce. V rámci projektu byli lidé podezřelí z výkonu nelegální práce posílání ke zprostředkovatelce zaměstnávané v rámci projektu, která těmto osobám vysvětluje rizika spojená s nelegální prací a motivuje je k řádné evidenci na úřadě práce, intenzivně s nimi pracuje. Její činnost popsal také jeden z dotázaných expertů: „...volá si je často intenzivně s nimi pracuje, aby se buďto nechali vyřadit a nastoupili do zaměstnání nebo toho nechali. A má celkem dobrou úspěšnost, spousta lidí se nechali vyřadit, oni měli v rámci toho, byly předvoláváni na určité datum a čas a museli se například max. se museli do 20 minut dostavit.“
www.sociotrendy.cz
19 / 45
k malému počtu SVL (spíš to jsou lidi sociálním vyloučením ohrožení), nejsou přímo projekty a aktivity pro obyvatele SVL, ale celkově jsou na podporu znevýhodněných skupin na trhu práce.“ Shrnutí
V únoru 2013 se v Hodoníně z iniciativy Agentury ve spolupráci s NNO P3 konal odborný seminář na téma sociální podnikání. Sociální podnik se nepodařilo zřídit. Ve spolupráci s lokálním konzultantem se v Hodoníně podařilo prosadit podmínku zaměstnávat 10 % dlouhodobě nezaměstnaných při veřejných zakázkách. Projekty na podporu zaměstnanosti jsou realizovány ÚP na celokrajské úrovni. Lokální konzultant zprostředkovával nabídku účasti na projektech ÚP neziskovým organizacím a jejich klientům. V Hodoníně došlo ke zvýšení počtu osob vykonávajících VPP a podařilo se zapojit i další městské organizace, jako například ZOO Hodonín. V Hodoníně lze hovořit o fungujícím prostupném zaměstnávání, nicméně soukromé subjekty se doposud zapojit nepodařilo.
6.3 Vzdělávání a volný čas Za hlavní opatření, které bylo za spolupráce s Agenturou v oblasti školství nastaveno a řediteli škol poptáváno, lze považovat především školní psychology. Školní psychologové působí na všech 4 základních školách od roku 2013. V současné době jsou financováni z rozpočtu města. Vzhledem k tomu, že se jejich činnost na školách velmi osvědčila a ukázala se jako pomocná a přínosná, zvažuje město uzavřít s těmito pracovníky pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V Hodoníně působí 2 školní psychologové na čtyřech školách, přičemž každý psycholog působí na 0,5 úvazku na dvou školách (např. školní psycholožka Lucie Vaňáčková působí v pondělí a úterý na ZŠ Vančurova, ve čtvrtek a v pátek na ZŠ U Červených domků a pátky se střídají dle sudých a lichých týdnů, nicméně mezi školami panuje dobrá spolupráce a v případě potřeby není problém se domluvit, že jeden celý týden bude působit psycholožka jen na jedné škole, recipročně se to počítá a druhá škola si to může vybrat jindy). Školní psychologové jsou ze strany ředitelů škol hodnoceni velmi pozitivně. „Máme školní psycholožku, velice potřebná záležitost,...máme tady čerstvou absolventku, každým rokem je uvolňována na terénní práce a ty její metodické věci, které u nás uplatňuje, mě jako řediteli obrovsky pomáhají. Ona je schopna řešit ty problémy hned, mnohdy jsme ty problémy, které jsme nevynímali jako problémy, jsme řešili, až když se ukázaly, a bylo pozdě a ona to řeší hned, v zárodku.“ Asistenti pedagoga působí na většině hodonínských základních škol, jejich činnost je ale obecně zaměřena na práci s dětmi, které mají specifické poruchy učení nebo chování, popřípadě mentální či duševní postižení, nedá se tedy v rámci zkoumané problematiky
www.sociotrendy.cz
20 / 45
hovořit o asistentech pedagogů za účelem integrace sociálně znevýhodněných a vyloučených dětí do většinového kolektivu. Vzhledem k tomu, že počet sociálně vyloučených obyvatel ve městě není tak vysoký a dle terénní pracovnice i domovnice jsou mezi dětmi žijícími v označených lokalitách převážně děti předškolního věku, nebyl v Hodoníně co se týče docházky Romských dětí do základních škol identifikován žádný zásadní problém. Do lokálního partnerství byly zapojeny 4 základní školy v Hodoníně4, přičemž počet romských dětí na žádné z nich nepředstavuje významné údaje. Například na ZŠ Vančurovu, která byla v rámci LP hodnocena jako aktivní, dochází zhruba 4 až 5 romských dětí. Obdobné podobné početní zastoupení romských dětí lze hledat i ve třídách dalších hodonínských základních škol. S ohledem na to, že nedochází k problémům s integrací romských dětí do kolektivu a ani jejich docházka do školy či komunikace s rodiči nepředstavuje výrazný problém, nebyly za působení Agentury ani po jejím odchodu realizovány na základních školách žádné významné projekty zaměřené na inkluzi, integraci sociálně znevýhodněných dětí do kolektivu a na motivaci jejich rodičů posílat děti do škol. „... z těch sociálně znevýhodněných k nám chodí 5 Romů, ale nemají problémy se začleňováním a děti je berou, není s nimi problém, připravují se na výuku a rodiče ví, že se stanou terčem, pokud je učitelé vyhodnotí jako problémové, např. dostanou informaci o třídních schůzkách a pokud rodič nepřijde, tak se to řeší už i přes ředitelnu, OSPOD, a my i když přijímáme nové žáky, tak rodiče upozorňujeme, že jsme náročná škola a že ty nároky a požadavky tu jsou.“ Nicméně i přes to byla dle ředitele jedné ze základních škol účast na lokálním partnerství velikým přínosem: „....chodil jsem tam pravidelně, tam se řešili problémy přípravné třídy, integrace, začleňování jiných etnik do výuky, myslím že to mělo velmi konstruktivní úroveň.“ V rámci lokálního partnerství řešil lokální konzultant s řediteli škol zejména otázku přípravných tříd. „Dokonce ohledně přípravných tříd byl přizván i externí ředitel, skrze Agenturu a měl velice fundované odpovědi na otázky, které ti zástupci lokálního partnerství kladli a myslím, že ty informace od Agentury byly přínosné.“ Co se týče sociálně znevýhodněných dětí na školách, například na ZŠ Vančurova se podařilo od školního roku 2014/2015 získat dárce pro jedno sociálně znevýhodněné dítě. Pracovnice ve školní družině vytipovaly jednoho žáka a tomu bude sponzor hradit výdaje za stravování. Kromě tohoto specifického případu jsou děti ze sociálně znevýhodněného prostředí na této základní škole osvobozeny od placení neinvestičních výdajů na družinu, což je měsíčně asi 200 korun. Počet takto znevýhodněných dětí se zde pohybuje přibližně okolo 5 nebo 6. V rámci podpory volnočasového vyžití sociálně znevýhodněných dětí byl v Hodoníně vytvořen fond na vyplácení příspěvků na kroužky. Již za spolupráce s Agenturou byl ve městě identifikován problém s dostupností placených volnočasových aktivit pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Město na tento problém reagovalo vytvořením již zmíněného fondu, ze kterého je možné na základě doporučení OSPOD vyplácet takovým rodinám a dětem příspěvky na volnočasové aktivity.
4
Do lokálního partnerství byly zapojeny čtyři základní školy v Hodoníně: ZŠ Vančurova, ZŠ U Červených domků, ZŠ Mírové náměstí, ZŠ Očovská.
www.sociotrendy.cz
21 / 45
Finanční gramotnost je na většině škol zavedena v rámci dalších předmětů, jako je matematika nebo občanská výchova, popřípadě do školy dochází pracovníci neziskových organizace a realizují přednášky či besedy na témata spojená s financemi, rizikem zadlužení apod. Na ZŠ U Červených domků však byla od školního roku 2011/12 v devátém ročníku finanční gramotnost vyučována jako volitelný předmět a vzhledem k tomu, že škola zkvalitnila nabídku volitelných předmětů, od školního roku 2013/2014 se předmět finanční gramotnost stal povinným pro všechny žáky 9. ročníku. Shrnutí
Ve spolupráci s Agenturou se na Hodonínských školách podařilo zajistit od roku 2013 působení školních psychologů. Ze strany Agentury a LP nebyly v oblasti vzdělávání realizovány žádné významné projekty na podporu začleňování sociálně vyloučených dětí; nedochází k problémům s integrací Romských dětí do kolektivu na školách. Nastavení lokálního partnerství bylo některými řediteli škol vnímáno velmi přínosně. V rámci lokálního partnerství řešil lokální konzultant s řediteli škol zejména otázku přípravných tříd. Na jedné ZŠ byla zavedena finanční gramotnost samostatně jako povinný předmět pro žáky 9. ročníku.
6.4 Sociální služby Před zahájením spolupráce Agentury s městem Hodonín byly v situační zprávě z roku 2011 popsány problémy související s oblastí poskytování sociálních služeb, které by (také) ve spolupráci s Agenturou měly být vyřešeny. Jednalo se o nedostatek terénních sociálních služeb pro obyvatele sociálně vyloučené lokality a absence azylového bydlení pro matky nebo samotné ženy. Co se týče poskytování sociálních služeb, na základě výpovědí jednotlivých aktérů se zdá, že sociální odbor a poskytovatelé služeb stojí spíš proti sobě, než aby se společným úsilím snažili o soulad v poskytování služeb osobám sociálně vyloučeným nebo vyloučením ohroženým. V městě mělo dojít k rozšíření služeb SAS v rámci nově vzniklého Centra pomoci rodinám, město však od toho záměru ustoupilo a terénní práci posílilo skrze terénní sociální pracovnice městského úřadu (viz níže projekt Zajištění kvality poskytování sociálně-právní ochrany dětí v Hodoníně). Služby SAS pro rodiny s dětmi, které v Hodoníně poskytuje Oblastní Charita tak byly podpořeny v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, projekt byl financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím OP LZZ. Co se azylového domu pro matky s dětmi týče, jeho zařízení do systému prostupného bydlení bylo uvažováno již od počátku spolupráce s Agenturou ve městě. V Hodoníně dále za působení Agentury vznikla ubytovna Oblastní Charity. Ubytovna při OCH Hodonín tak po dohodě s městem vznikla v Hodoníně v roce 2012 a sociální služba byla taktéž realizována v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“ (viz výše služby SAS OCH Hodonín). Dle výpovědí zástupců poskytovatelů sociálních služeb „...a udělala to, Charita, sehnal prachy a ta ubytovna se udělala, protože nás to fakt tlačilo, takže se to udělalo a upřednostnilo před jinými projekty…“
www.sociotrendy.cz
22 / 45
Projekty a projektové záměry v oblasti sociálních služeb V oblasti sociálních služeb město ve spolupráci s Agenturou podávalo dva projekty, na jejichž vzniku se přímo podílela nejprve první lokální konzultantka, následně konzultant nový. Jednalo se o investiční projekt na vznik Centra pomoci rodinám a návazný neinvestiční projekt na rozšíření kapacity služeb SAS pro rodiny s dětmi, které do té doby v Hodoníně poskytovala Oblastní Charita. Vzhledem k počtu rodin evidovaných u OSPOD na počátku spolupráce s Agenturou (asi 65 rodin), bylo identifikováno jako potřebné terénní služby docházející do rodin rozšířit. Projekty IOP a návazný z OP LZZ byly úspěšně schváleny vedením města, následně také ze strany MPSV. V době, kdy započala realizace investičního projektu a vše bylo připraveno na realizaci tzv. měkkého projektu, dle dotázaných expertů město z plnění projektu odstoupilo. Důvodem prý byla obava z nutné dlouhodobé udržitelnosti zavedených služeb, na které by prý město nemělo dle dotázaných z dlouhodobého hlediska potřebné finanční prostředky5. Dalšími důvody pro nerealizaci projektu byly časové průtahy při hodnocení projektu a při výběrovém řízení na poskytovatele služeb SAS. Tímto byla realizace projektu ukončena, od celého záměru bylo ustoupeno v březnu 2014 a finanční dotace byla vrácena MPSV ČR. Odbor sociálních služeb města Hodonín však realizoval od 1. února 2014 do 30. června 2015 projekt „Zajištění kvality poskytování sociálně-právní ochrany dětí v Hodoníně“, v rámci kterého byly mj. rozšířeny kapacity terénních pracovníků sociálního odboru města. Pracovníci sociálního odboru projektový záměr konzultovali také s lokálním konzultantem, který jim poskytoval metodickou podporu a věcně připomínkoval obsah projektové žádosti. V rámci úspěšně podaného a realizovaného projektu byl OSPOD posílen o 4 terénní pracovníky, což pokrylo původní poptávku po službách SAS. Posílené kapacity terénních pracovníků OSPOD zůstanou z většiny zachovány i po skončení projektu. „Neshledali jsme v PS větší potřebnost po této službě, když na začátku vznikala potřebnost po SAS, tak jsme vycházeli z toho, že počet rodin na jednoho pracovníka OSPOD byl velmi vysoký. V současné době je situace taková, že je OSPOD posílený projektem a není už ta potřebnost tak velká, počet pracovníků se navýšil, navyšovali jsme o 4 pracovníky OSPODU… a zůstávají nám 3 pracovníci SPOD, takže kapacity zůstanou rozšířeny.“ Co se týče potřebnosti některé sociální služby, jako aktuální byla označena nedostatečná kapacita azylového domu pro matky s dětmi (který je mj. součástí systému prostupného bydlení). Navýšení kapacity však komplikuje změna podmínek Jihomoravského kraje k přidělování dotací na pobytové sociální služby, jak uvádí jedna z pracovnic sociálního odboru: „V současné době v komunitním plánu se nám ukazuje potřebnost, co bych řekla, že je tu nejpalčivější - řešíme navýšení kapacity azylového domu pro matky s dětmi. Je tam i poptávka, máme tu malý dům, je tam kapacita 18 lůžek a vlastně máme nějakou metodiku hodnocení služeb jihomoravského kraje a v rámci metodiky nevychází dobře efektivita služby. Vzhledem k počtu úvazků by měla mít služba větší kapacitu a jihomoravský kraj změnil podmínky přidělování dotací na tyto služby, a pokud se neupraví metodika kraje, která by zohledňovala velikost kapacity této služby… ale ta poptávka je veliká.“
5
Podmínkou investičního projektu byla udržitelnost minimálně 20 let s ohledem na dlouhodobé poskytování služeb SAS, které by ve vzniklém Centru pomoci rodinám měly zázemí.
www.sociotrendy.cz
23 / 45
Také někteří zástupci neziskových organizací potvrzovali potřebnost zřízení krizového bydlení pro celé rodiny v Hodoníně za tím účelem, aby v případě nepříznivých životních situací nemuselo docházet k rozdělování rodin a s rodinou bylo v rámci řešení situace pracováno jako s celkem. Ještě za působení Agentury ve městě probíhalo jednání se soukromým investorem, který měl v Hodoníně zájem vybudovat sociální bydlení pro celé rodiny. Město však tento záměr nepodpořilo, i přes identifikovaný velký nedostatek volných nájemních bytů, které by za tímto účelem mohly sloužit, a soukromý objekt by tak tuto potřebnost alespoň do jisté míry mohl naplnit. V Hodoníně byla také identifikována potřeba střediska výchovné péče, v rámci čehož vznikl cíl takové středisko ve městě zřídit. Záměru se ujal také lokální konzultant ve spolupráci s expertem Agentury na rodinnou politiku. Společně iniciovali jednání o vzniku SVP v Hodoníně, na kterém se sešli všichni klíčoví a zainteresovaní aktéři, kteří se o vznik SVP zasazovali6. Vznik tohoto zařízení byl poté projednán a Radou města a bylo odsouhlaseno zapůjčení prostor pro ambulantní provoz SVP. I přes to, že všechna schválení proběhla úspěšně, doposud se středisko zprovoznit nepodařilo. Dle výpovědí pracovníků sociálního odboru se tak děje z důvodu neshody s radou města, která sice již jednou projekt a zapůjčení prostor odsouhlasila, nicméně neustále své postoje a stanoviska mění, zejména co se týče právě zajištění prostor, kde by byly služby SVP poskytovány. Dle výpovědí zástupců sociálního odboru by však ke zprovoznění střediska výchovné péče dojít mělo v nejbližší době. „....s tím záměrem mohu říct, že neustále bojujeme. To středisko mělo fungovat od minulého týdne, nicméně přes nějaké peripetie, které souvisí s vedením města, rada neodsouhlasila středisku provozní prostory, neustále to mění, přesouvají a myslím, že to prostě nechtějí. Víceméně ta rada schválí prostoty, které už jim ta organizace nabídla po desáté, tak by SVP mělo fungovat příští měsíc v polovině června.“ Shrnutí
Ve spolupráci s Agenturou a LK podával Hodonín v oblasti sociálních služeb dva projekty – investiční a návazný na zřízení Centra pomoci rodinám a poskytování služeb. Projekt nakonec z mnoha důvodů (průtahy při podávání, nutná dlouhodobá finanční udržitelnost) a neaktivitě politického aparátu nebyl realizován. Chybějící kapacity terénních pracovníků byly doplněny v rámci projektu MěÚ „Zajištění kvality poskytování SPOD v Hodoníně“. Lokální konzultant a expert Agentury na rodinnou politiku iniciovali jednání o vzniku SVP v Hodoníně. Podle některých neziskových organizací ve městě výrazně chybí krizové bydlení pro celé rodiny, za tímto účelem probíhalo jednání se soukromým investorem, město však záměr nepodpořilo.
6
Vznik nového, většího, střediska výchovné péče byl zakotven také ve dvou klíčových strategických dokumentech města Hodonín, a to v Plánu prevence kriminality 2014 a v Plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2014
www.sociotrendy.cz
24 / 45
6.5 Bezpečnost V oblasti bezpečnosti a prevence navázala Agentura spolupráci zejména prostřednictvím hodonínské komise prevence kriminality a lokální konzultant se zapojil do aktivit a činností spojených s tvorbou Plánu prevence kriminality na roky 2013 – 2016. V rámci dokumentu prevence kriminality lokální konzultant navrhoval některá opatření, zejména se jednalo o projednání vyhlášky regulace hazardu, dále o realizaci výzkumu pocitu bezpečí. V rámci rozšíření stávající odborné péče o rodinu a mládež byla navržena ve spolupráci s Agenturou opatření směřovaná ke vzniku Centra pomoci rodinám7 a vzniku Střediska výchovné péče. Na podnět návrhu lokálního konzultanta byly v roce 2013 modernizovány internetové stránky Městské policie Hodonín. Dále se Agentura podílela například na spolupráci s organizací kulatého stolu k regulaci hazardu (např. hradila externího facilitátora), financovala realizovaný výzkum pocitu bezpečí v Hodoníně, poskytovala projektové poradenství k plánovaným projektům (Centrum pomoci rodinám a Středisko výchovné péče). V roce 2013 se také městské policii ve spolupráci s Agenturou podařilo prosadit podání dotační žádosti na projekt zahájení komunitní práce na označených vyloučených ulicích (Pravoslava Veselého a Janáčkova), v rámci kterého vznikla také pozice domovnice. V roce 2014 se obdobným způsobem podařilo zajistit pozici asistentů prevence kriminality. Zmíněné aktivity, a to projekt a domovnice s asistenty prevence kriminality, byly financovány z dotace Jihomoravského kraje, návaznost činnosti těchto pracovníků byla zajištěna z dotací Ministerstva vnitra ČR. Městská policie zastávala v lokálním partnerství velmi aktivní roli. Mezi největší opatření, která byla ve spolupráci s lokálním konzultantem zavedena, patří zavedení asistenta prevence kriminality, který v označené sociálně vyloučené lokalitě spolupracuje na dodržování veřejného pořádku a vyřizování problémových situací obyvatel s tamní domovnicí. Podle městské policie byla právě Agentura tím podnětem, proč by měli do spolupráce s asistenty prevence jít, i přes to, že v Hodoníně nejsou problémy se sociálním vyloučením s Romy vůbec zásadní. V současné době v Hodoníně působí jeden asistent (dříve byli APK dva, jeden z nich však nadále v činnosti pokračovat nechtěl, nicméně v době realizace terénního šetření naší výzkumnou agenturou byl již vybrán další člověk na pozici asistenta, tedy od 1. července 2015 zde budou opět působit asistenti dva). Asistenti i domovník působí v Hodoníně od roku 2012 a doposud byli financováni z městského rozpočtu. Nyní se městu podařilo získat na další rok dotace z MV ČR a asistenti i domovnice budou financováni touto cestou. Dle městské policie by však město mělo dále ze svého rozpočtu tyto pracovníky podporovat, i kdyby státní dotaci nezískalo, neboť shledává v oblasti bezpečnosti, zajišťování veřejného pořádku i občanského soužití tyto pozice velmi přínosnými. „...určitě nám Agentura pomohla i s tím, že to byl nějaký argument pro to město, i ta Agentura byla tím argumentem, proč do toho jít, i pan Kružík byl hostem schůzek prevence kriminality, dával nám tam i podklady a další takové záležitosti.“
7
Viz Projekty a projektové záměry v oblasti sociálních služeb, str. 15.
www.sociotrendy.cz
25 / 45
Činnost městské policie spolu s asistenty prevence kriminality lze považovat za velmi intenzivní. Od začátku roku 2015 provedla městská policie velké množství kontrol (ke konci března jich bylo kolem 100), které se zaměřovaly zejména na ulice Pravoslava Veselého a Janáčkova a řešily problémy spojené s občanským soužitím, s veřejným pořádkem nebo podomním prodejem. Co se týče projektů, tak městská policie kromě projektů na asistenty a domovnici žádné další, které by se bezprostředně týkaly sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel, nerealizovala. Z projektů, které realizovány byly, se jedná o běžné projekty zaměřené na zajištění kamerového systému ve městě, na práci s drogově závislými, na realizaci preventivních programů apod. 8 Ačkoliv přímo v lokalitě nebyl zaznamenán zvýšený výskyt heren, nonstop barů atd., město Hodonín má hustou síť heren a restaurací s výherními automaty, které v mnoha případech prohlubují negativní společenské jevy obyvatel Hodonína. Tématem regulace hazardu se město zabývalo také v rámci spolupráce s Agenturou, lokální konzultant se zasazoval také o řešení této problematiky. Ačkoliv podle lokálního konzultanta byli zástupci městského úřadu i členové zastupitelstva přijetí vyhlášky regulace hazardu nakloněni, k jejímu přijetí doposud nedošlo. Co se tedy týká přijetí vyhlášky ve větším rozsahu, která by například omezovala výskyt heren nebo jejich provozní dobu, dle dotázaných expertů se o této věci neustále diskutuje a téma je často otevíráno, nicméně konkrétní výstupy zatím v žádné podobě nejsou. Shrnutí
Lokální konzultant se zapojil do aktivit a činností komise prevence kriminality spojených s tvorbou Plánu prevence kriminality na roky 2013 – 2016. LK navrhoval a inicioval některá opatření, zejména se jednalo o projednání vyhlášky regulace hazardu, dále o realizaci výzkumu pocitu bezpečí, modernizaci webových stránek městské policie. K přijetí vyhlášky omezující hazard a výskyt heren doposud nedošlo. Ve spolupráci s Agenturou se podařilo realizovat projekt, v rámci něhož vznikla funkce asistenta prevence kriminality a funkce domovníka.
8
Projekty prevence kriminality a projekty na prevenci drog ve spolupráci s Oblastní Charitou Hodonín; od roku 2012 do roku 2014 byl realizován projekt na mobilní kameru.
www.sociotrendy.cz
26 / 45
7. Přehled plánovaných/realizovaných projektů za působení Agentury po jejím odchodu a jejich naplnění Níže jsou uvedeny projekty, jejich stručná charakteristika a naplnění za období, kdy v Hodoníně působila Agentura pro sociální začleňování, tedy od června 2011 do června 2014. U každého projektu je uvedena také míra, s jakou se na projektové žádosti či realizaci projektu podílela Agentura, zejména prostřednictvím lokálního konzultanta. Až do května roku 2012 nebyla v Hodoníně ve spolupráci s lokálním konzultantem zahájena realizace žádného projektu či opatření. Následně byla podána žádost o investiční a návazný měkký projekt na služby SAS, který nakonec realizován nebyl. Většina pozornosti lokálního partnerství se soustředila na zavedení funkčního systému prostupného bydlení, do kterého se zapojili představitelé města, městská bytová správa, neziskové organizace i soukromí majitelé ubytoven. Centrum pomoci rodinám Stav: projekt nebyl realizován Centrum pomoci rodinám, operační program IOP, výzva 3.1 b. – zázemí pro služby SAS Centrum pomoci rodinám, operační program: OP LZZ, výzva č. 55 V době působení agentury v Hodoníně byl investiční i návazný měkký projekt v procesu přípravy a hodnocení. Lokální konzultant se přímo podílel na podávání projektové žádosti, jeho činnost byla kooperační, zajišťoval komunikaci mezi městem a poskytovatelem dotace, měl také roli prostředníka mezi žadatelem projektu a dalšími potenciálními subjekty zapojenými z města Hodonín. V rámci metodické podpory připomínkoval obsah projektové žádosti. Cílem projektu bylo vybudovat zázemí pro služby SAS, které by posílily poskytování těchto služeb na území města Hodonín, do té doby je zajišťovala pouze Oblastní Charita Hodonín. Služby SAS bylo potřeba rozšířit přibližně o 65 rodin evidovaných na OSPOD. Projekt nakonec realizován nebyl, dle výpovědí oslovených zástupců sociálního odboru byl projekt zamítnut ze strany města, neboť dle indikátorů projektu byla udržitelnost služeb SAS nastavena na nejméně 10 let (5 let fungování sociálních služeb SAS a 5 let využití objektu pro sociální účely), na což by město nemělo z dlouhodobého hlediska potřebné finance. Došlo totiž ke značnému zdržení celého projektu, které bylo způsobené jak činností subjektů mimo zástupce města (např. Centrum pro regionální rozvoj), tak i na straně politické reprezentace města. Zkrátila se tak doba, po kterou by byl provoz financován z OP LZZ, a naopak se prodloužila doba, po kterou by udržitelnost projektu musela být zajištěna z finančních prostředků města, na což město nebylo ochotno přistoupit a realizaci projektu zamítlo. Nicméně posílené služby SAS, které měly vzniknout z realizovaného projektu, byly nahrazeny posílením personálních kapacit na sociálním odboru MěÚ Hodonín (4 sociální terénní pracovnice) z projektu Zajištění kvality poskytování sociálně-právní ochrany dětí v Hodoníně. Tento projekt a kapacitní navýšení terénních pracovnic pokryly dle zástupců města poptávku po službách SAS a tyto již dále nebyly identifikovány za potřebné.
www.sociotrendy.cz
27 / 45
Zajištění kvality poskytování sociálně-právní ochrany dětí v Hodoníně Stav: projekt byl realizován Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/C2.00090 Doba realizace: 1. únor 2014 až 30. červen 2015 Žadatel a realizátor projektu: Město Hodonín, odbor sociálních služeb Cílem projektu bylo vytvoření podmínek pro systematickou sociální práci orgánů SPOD s rodinami a dětmi jako nezbytného předpokladu pro aktivity veřejných orgánů v oblasti sociální integrace osob ohrožených sociálním vyloučením v Hodoníně. Dále bylo cílem v souladu s novelou zákona o SPOD zkvalitnit a metodicky a odborně posílit činnosti jednotlivých pracovníků v nových činnostech a oblastech souvisejících s novelou. Jedním z klíčových výstupů projektu bylo posílení personálních kapacit sociálního odboru města Hodonín. V rámci projektu vznikla čtyři nová pracovní místa pro terénní sociální pracovníky, kteří se zaměřují na preventivní a poradenskou činnost v rodinách ohrožených sociálním vyloučením. Při městském úřadě tak nově působily 4 sociální pracovnice, po skončení projektu zůstane zachována činnost tří z nich. Zahájení komunitní práce na ulici Pravoslava Veselého a Janáčkova Stav: projekt byl realizován Doba realizace: od roku 2013 – 30. června 2014 Míra spolupráce s lokálním konzultantem, s ASZ: Žadatel, realizátor projektu: Odbor sociálních služeb Městského úřadu Hodonín Donátor: Jihomoravský kraj Projekt byl v souladu s Plánem prevence kriminality města Hodonín na období 2013 – 2016 (Specifický cíl č. 2: Obnova herních prvků dětských hřišť, vybudování nového hřiště). Projekt zahájil odbor sociálních služeb města Hodonín z dotace Jihomoravského kraje a v rámci projektu byli zavedeni dva noví pracovníci: asistent prevence kriminality a domovník. Projekt vznikl s cílem působit v lokalitě ulice Pravoslava Veselého a Janáčkova, neboť právě zde se nachází několik domů, jejichž obyvatelé jsou označeni za sociálně vyloučené nebo vyloučením ohrožené. Okolními obyvateli jsou tyto domy vnímány jako problémové, zejména co se týče dodržování principů společného soužití, dodržování domovního řádu, nočního klidu atd. Cílem projektu bylo “vybudování spoluodpovědnosti obyvatel lokality za prostředí, ve kterém žijí, obnovení smyslu pro udržování pořádku a bezpečí v domech a jejich okolí, participace na řešení společných problémů, mediace komunikace mezi zainteresovanými stranami (Městská bytová správa, Město Hodonín, Městská policie, nestátní neziskové organizace) a nájemníky.”9 V rámci projektu došlo k nastavení pravidelných setkání zástupců městských či neziskových institucí a organizací a obyvatel dvou zmíněných ulic. Na setkáních byla 9
Tisková zpráva sociálního odboru města Hodonín ze dne 2. 12. 2013 v rámci zahájení komunitní práce s obyvateli z Pr. Veselého a Janáčkovy ulice. Dostupné z: http://www.hodonin.eu/tiskove-zpravy-2-12-2013/d1068962
www.sociotrendy.cz
28 / 45
vyhodnocována situace v lokalitě, byl prováděn sběr návrhů, podnětů a opatření, která byla místními považována za potřebná pro bezpečný, klidný a kvalitní život v této lokalitě (viz příklad z praxe – zápis ze schůzky). Předpokladem pro realizaci projektu bylo působení APK a domovnice v lokalitě. Činností domovnice je především provádění kontrol jednotlivých vchodů a dvora, je v intenzivním kontaktu s nájemníky a řeší případné vzniklé konflikty a problémy. Je současně klíčovou kontaktní osobou mezi nájemníky a zástupci města, jakými jsou městská policie, asistenti prevence kriminality, správa bytového fondu atd. Domovnice se zabývá zejména otázkami bezpečnosti a zajišťováním pořádku v domě i v jeho bezprostředním okolí. Součástí projektu bylo také vybudování dětského minihřiště ve vnitrobloku mezi domy na ulici Pravoslava Veselého. Potřebnost dětského hřiště pro sociálně vyloučené obyvatele a jejich děti byla identifikována již v situační analýze města Hodonín, která proběhla v roce 2011. Příklad z praxe: Dne 30. 3. 2015 se v odpoledních hodinách na dětském minihřišti mezi domy Pravoslava Veselého a Janáčkova, uskutečnilo setkání zástupců institucí a organizací města a obyvateli žijících v domech ohrožených sociálním vyloučením na ulicích Janáčkova a Pravoslava Veselého. Setkání se konalo v rámci preventivního projektu „Domovník – preventista 2014“. Kromě obyvatel uvedených dvou ulic se setkání dále účastnil místostarosta, zástupci odboru sociálních služeb, zástupci Městské bytové správy Hodonín, zástupci městské policie, člen sociální komise, zástupci Společenství Romů na Moravě, Sdružení Romů a národnostních menšin a paní domovnice. Hlavním bodem setkání bylo vyhodnocení dotazníkového šetření, které se uskutečnilo v prosinci 2014, a které se zaměřovalo na hodnocení činnosti domovnice, šetření pocitu bezpečnosti obyvatel uvedených dvou ulic a hodnocení řešení problémů obyvatel domovnicí či asistenty prevence kriminality. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, vráceno jich bylo 85, tedy i samotnou účast obyvatel na dotazníkovém šetření lze hodnotit velmi pozitivně. Činnost asistentů prevence kriminality i domovníka byla v těchto lokalitách obecně hodnocena jako nutná a přínosná. Obyvatelé dále chválili čistotu okolí domů, ve dvoře, spolupráci městské policie a domovnice. Dále byl velmi kladně hodnocen pořádek v lokalitě, který je prý mnohem větší než v minulosti. O zajištění úklidu v jednotlivých vchodech na obou ulicích se stará zejména domovnice a další obyvatelka lokality. Obyvatelé jsou s jejich činností velmi spokojeni. V rámci diskuze byly ze strany obyvatel vzneseny návrhy a požadavky, jejichž realizace bude následně zástupci přítomných institucí a organizací projednána (níže je uveden příklad podnětů vzešlých z diskuze).
Byl vznesen požadavek, aby byl ve dvoře umístěn kontejner na listí. Obyvatelé vznesli požadavek, aby údržbu zeleně dvoru a ulic Janáčkova a Pravoslava Veselého zajišťovali dva pracovníci, kteří se budou o tyto prostory starat.
Na otázku, v čem by mělo podle dotázaných dojít ke zlepšení, resp. na co by se domovník a APK měli více zaměřit, byly zaznamenány například následující odpovědi:
APK – preventivní práce s rodiči jak vychovávat děti
www.sociotrendy.cz
29 / 45
Romské rodiny, děti-výchova Neplatiči, problémy Nutná kontrola v létě – drogy Bydlí zde cizí lidé
V rámci dotazníku byl zjišťován také názor obyvatel na činnost domovnice a APK, vyhodnocení dotazníku je uvedeno v tabulce níže. Otázka
Ano
Ne
Částečně
Považujete za přínos, že ve Vašem bydlišti působí domovník?
72
13
-
Byl domovník nápomocen při řešení problému?
70
11
-
Byl problém za pomocí domovníka vyřešen?
61
12
5
Považujete za přínos, že ve Vašem bydlišti působí APK?
62
17
-
Byli APK nápomocni při řešení problému?
56
15
-
Byl problém za pomocí APK vyřešen?
47
14
10
Měla by práce domovníka a APK pokračovat i v příštím roce?
74
8
-
V jakých oblastech se podle Vás situace na ul. Pr. Veselého a janáčkova zlepšila?
70 60 50 40 30 20 10 0
59
66
25
44
44 25
4
Program prevence kriminality 2014 Žadatel: Městská policie Hodonín Donátor: Ministerstvo vnitra ČR V rámci programu jsou podpořeni také asistenti prevence kriminality a domovnice. Do konce června 2014 byli APK a domovnice podpořeni z projektu Jihomoravského kraje, od 1. 7. 2014 získalo město na tyto pracovníky dotaci z Ministerstva vnitra ČR v rámci programu
www.sociotrendy.cz
30 / 45
prevence kriminality. Město chce o dotaci na tyto pracovníky z MV ČR žádat každoročně vzhledem k tomu, že se tyto funkce velmi osvědčily.
www.sociotrendy.cz
31 / 45
8. Klíčové okamžiky intervence Agentury pro sociální začleňování v Hodoníně, hlavní oblasti spolupráce města a Agentury Obecně byla činnost Agentury a zejména lokálního konzultanta z pohledu jednotlivých subjektů lokálního partnerství hodnocena pozitivně, především co se nastavení vzájemné spolupráce a komunikace mezi aktéry týče. Kladně byla hodnocena také iniciace LK v případě zapojení některých subjektů, kteří doposud jednali a komunikovali pouze v rámci své činnosti, například městská policie. Další přínos Agentury byl spatřován v tom, že nastavila určitou komunikaci mezi politickým aparátem a úředníky, a že LK dosáhl znatelných výsledků při prosazování integračních a sociálních opatření u politické reprezentace, která této oblasti nevyjadřuje potřebnou podporu. V oblasti bydlení byl ve spolupráci a Agenturou nastaven systém prostupného bydlení. V rámci tohoto opatření poskytoval lokální konzultant, popřípadě další zástupci Agentury, konzultace a byla zajištěna a realizována jednodenní návštěva města Litvínov, kde došlo ke zprostředkování příkladů dobré praxe a přenosu zkušeností se zaváděním systému prostupného bydlení. V rámci vzdálené podpory lokální konzultant předával zainteresovaným aktérům dotační výzvy, informace a další metodickou podporu, zejména v rámci Plánu vzdálené podpory, který se týkal systému prostupného bydlení a projektového poradenství pro udržení či podporu stávajících nebo plánovaných aktivit v oblasti sociálního začleňování v Hodoníně. Město si naopak od konzultantky pro vzdálenou podporu v rámci režimu vzdálené podpory vyžádalo především konzultace k vyhodnocení činnosti APK a domovnice. I přesto, že v Hodoníně nebyly realizovány žádné projekty vzešlé z LP na podporu zaměstnávání obyvatel SVL, Agentura prostřednictvím lokálního konzultanta pomáhala při zprostředkování celokrajských projektů ÚP Hodonín cílovým skupinám. Lokální konzultant fungoval jako prostředník mezi ÚP a obyvateli SVL, nezaměstnanými, komunikoval s romskými centry, aby přesvědčovali a říkali klientům, že je možnost se zapojit do různých projektů na podporu zaměstnanosti. Jedním z cílů města bylo zřízení sociálního podniku. K realizaci tohoto záměru sice nedošlo, nicméně v únoru 2013 se v Hodoníně díky Agentuře ve spolupráci s neziskovou organizací P3 – People, Planet, Profit konal odborný seminář k tématu sociálního podnikání, kterého se zúčastnili zájemci z řad samosprávy města Hodonín, neziskových organizací i zaměstnavatelů a dalších subjektů ze soukromého podnikatelského sektoru. Díky semináři došlo k přenosu příkladů dobré praxe a zkušeností se sociálním podnikáním. Metodickou podporu a projektové poradenství a doporučení poskytovala Agentura a lokální konzultant zejména v případě nerealizovaného investičního a návazného projektu na vznik Centra pomoci rodinám, dále spolupracoval se sociálním odborem při podávání projektu na zkvalitnění poskytování služeb SPOD, který následně uspěl. Metodická pomoc, poradenství a konzultace ze strany Agentury byly zmiňovány také ve spojitosti s projektem Zahájení komunitní práce na ulici Pravoslava veselého a Janáčkova, který byl také úspěšně
www.sociotrendy.cz
32 / 45
realizován a jehož výstupy – domovnice a asistent prevence kriminality, mají velmi pozitivní hodnocení, a to jak mezi zástupci LP, tak i mezi obyvateli těchto ulic. V oblasti bezpečnosti se lokální konzultant zapojil do aktualizace hodonínského Plánu prevence kriminality. Agentura navrhovala některá z opatření, např. vytvoření komplexního systému primárně-preventivních aktivit pro školy nebo se podílela na zahájení diskuze o regulaci hazardu a finančně zajistila externího facilitátora. Dále Agentura navrhla a následně zafinancovala realizované šetření pocitu bezpečnosti a na podnět návrhu lokálního konzultanta byly v roce 2013 modernizovány internetové stránky Městské policie Hodonín. V rámci rozšíření stávající odborné péče o rodinu a mládež byla navržena ve spolupráci s Agenturou opatření ohledně vzniku Střediska výchovné péče. V roce 2013 se také městské policii ve spolupráci s Agenturou podařilo prosadit podání dotační žádosti na projekt zahájení komunitní práce na označených vyloučených ulicích (Pravoslava Veselého a Janáčkova), v rámci kterého vznikla také pozice domovnice. Na školách pomohla Agentura zejména se zavedením pozic školních psychologů a při zřizování přípravných tříd realizovala setkání ředitelů škol, za účasti externích hostů a ředitelů, kteří zprostředkovali příklady dobré praxe a zkušenosti se zaváděním přípravných tříd.
www.sociotrendy.cz
33 / 45
9. Život v SVL z pohledu jejich obyvatel Rozhovory probíhaly v Hodoníně s obyvateli jak označených vyloučených domů, tak s dalšími obyvateli okolních domků v bezprostřední blízkosti označené sociálně vyloučené lokality. Otázky byly strukturovány zejména dle témat (bydlení a občanské soužití, bezpečnost, volný čas, zaměstnání atd.). Jedním z cílů rozhovorů bylo zjistit, jaké jsou v současné době nejpalčivější problémy obyvatel sociálně vyloučené lokality, a také zda se působení Agentury a zavedená sociální a integrační opatření nějakým způsobem promítla do života lidí žijících v blízkosti označené vyloučené lokality. Téma bydlení, soužití Co se bydlení a života v SVL týče, většina respondentů velmi kladně hodnotila to, že město se velmi snaží lokalitu udržovat opravenou a čistou, a že i když se jedná o označenou vyloučenou lokalitu, nevnímají to za tak závažnou nálepku, jakou jsou označovány jiné vyloučené lokality po České republice, jak dokazuje výpověď jedné z dotázaných. „Já mám příbuzné v Čechách, tam na Mostecku, a to byste měli vidět, to oproti tomu je to tady naprosto vyhovující, tady je zeleň, ty domy se opravují a kromě občasnýho hluku a vysedávání venku a dětí, co tu pobíhají, byste ani neřekli, že tu žijí Cikáni.“ Obyvatelé sociálních bytů se pozitivně vyjadřovali k postupným opravám domů a bytů, zejména ti, kteří dříve bydleli v bytech s nevyhovujícím topením, starou koupelnou (na ulici Janáčkova) apod. „Jo, to se nám tu měnilo, hezky to teď vypadá ty byty, teď se stěhovala rodina vedle nás, tak jim to opravovali, a když jsme se tam byli podívat, tak to měli nový, myslím, že se tu pořád něco opravuje a jsme rádi, že nám vyměnili to topení, to jsme za to byli fakt rádi, to pomohlo.“ Za největší problémy, jaké dotázaní ohledně soužití s obyvateli označených vyloučených domů zmínili, lze považovat zejména rušení nočního klidu, vysedávání lidí před domy, děti, které neorganizovaně tráví svůj volný čas na ulici nebo občasný nepořádek kolem popelnic. Tedy nejedná se o žádné závažné problémy, které by výrazným způsoben narušovaly občanské soužití a znemožňovaly ostatním obyvatelům bydlet v daných ulicích. „Jenom přes noc bývá hluk, ale zase jsem rádi, že to není takový, takový to extrémní, že by tu bylo nějaké násilí a rvačky, a že tady ty ulice, i když tu bydlí Romové, jsou celkem uklizené, že to není ten extrém, co vídáte na internetu nebo v televizi.“ „Problém to až tak není, ale víte jak to je, oni tam sice mají mezi těma domama ten opravený prostor, ale oni stejně vyženou děcka ven, jak to má tak tři roky, už to vyženou ven a oni tam pak pobíhají a zase posedávají venku a jí tam těstoviny a v tomhle se myslím moc nezměnilo.“ Někteří dotázaní zmiňovali problémy se soužitím a trávením volného času vyloučených obyvatel o něco významněji. „Problémem tu je, že pokud někteří obyvatelé dělají nepořádek, třeba dělají oheň venku a tak je vystěhovávají, ale jejich babička zůstane vedle ve vchodu, tak tam za ní chodí pořád a jsou tam pořád… není tam žádná výchova, o ty v kočáře se matka stará a ty co mají 3 roky, tak je vyžene ven a jsou to děti ulice. A i to soužití, když tyto děti
www.sociotrendy.cz
34 / 45
dojdou na hřiště, tak všechny ostatní odejdou.“ Potíže s Romskými dětmi zmiňuje a potvrzuje i další dotázaný: „Co nám tu dělá starosti, jsou asi ty Romské děti, tady z Pravoslava. Tam je to vidět hodně, že je ten problém, že oni svůj volný čas tráví na ulici a snaží se všemožně zabavit, a když k tomu není ta důsledná výchova. Problémy jsou především s tím, že tu pobíhají, odhazují odpadky, jak to rozbalí, tak to tam nechají ležet a jdou od toho, vůbec nemají ty návyky.“ Jako další nežádoucí chování dětí ze sociálně vyloučených domů bylo označeno zvonění na cizí zvonky, poškozování společných věcí, lámání zeleně, houpání se na prádelních šňůrách nebo sbírání nedopalků od cigaret, které následně kouří. Zmiňována byla také poměrně častá migrace obyvatel v sociálních bytech a problémy, které se čas od času s nově příchozí rodinou vyskytují. Nicméně sami respondenti potvrdili, že pokud se problémová rodina objeví, velmi často zafunguje komunita jako celek a i ve spolupráci s domovnicí a sociálním odborem se zasadí o to, aby se taková rodina musela odstěhovat. Celkově byla však změna situace ohledně migrace hodnocena spíše pozitivně a dotázaní uváděli, že postupně se tento problém mění k lepšímu. „Hodonín je pomezí Skalica, Senica a oni migrují k nám, migrace je velká, obyvatelé se střídají, co půl roku až tři roky, ale poslední dobou se to mění spíš k lepšímu ty rodiny“ Téma zaměstnanost Co se týče zaměstnanosti, většina dotázaných obyvatel sociálně vyloučené lokality byla nezaměstnaná, ženy byly většinou na mateřské dovolené. Pokud měly dříve zkušenost s pracovním poměrem nebo v současné době pracovaly, jednalo se zejména o pomocné práce, úklidové práce apod., kde pracovní podmínky nebyly vyhovující, nicméně vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí některé respondentky uváděly, že byly rády, že mohly pracovat alespoň takovýmto způsobem, i když se jednalo spíše o brigádu, než o stálé, dlouhodobější zaměstnání. „Chodily jsme na pole pracovat, sázely jsme stromky a tak a nejdřív nám dával na ruku 600 korun za den, a pak to snížili na 400 za den, a co my s tím měly dělat, ale když práci potřebujete a jinde vás nevemou...“ „Když jsem chtěla práci, tak jsem musela vzít loupání cibule a pomáhala jsem v kuchyni, ale musela jsem tam být navíc, musela jsem chodit i v sobotu a v neděli a nic navíc jsem za to nedostala, žádný příplatek, a o víkendu...ale jiná práce nebyla a platili...“ Některé z respondentek popsaly také situaci, kdy se při hledání práce v nedávné době setkaly s rasovou diskriminací. „Mám dceru, servírka vyučená, provozní s praxí, šikovná, pak našla místo i jinde, ale hosté nechtěli být obsluhováni Romkou, že jinak tam nebudou chodit, a tak to místo nedostala.“ Oslovení muži měli většinou zkušenosti s prací na dělnických pozicích, pár dotázaných uvedlo, že pracovali nebo pracují pro místní firmu Galur s.r.o., která se zabývá zemními a výkopovými pracemi. Zde mívají většinou podepsanou běžnou pracovní smlouvu.
www.sociotrendy.cz
35 / 45
Téma vzdělávání a volný čas V blízkosti SVL se nachází základní škola Mírové náměstí, kam dochází většina dětí z ulic Pravoslava Veselého a Janáčkova. „Na Vančurce a dalších školách není Romů, není jich tolik, naše děti chodí tady kousek do základky (pozn. ZŠ Mírové náměstí).“ Co se týče docházky, děti ze sociálně vyloučených rodin jsou v Hodoníně zvyklé do školy i do školky chodit, není zde identifikován žádný zásadnější problém v této oblasti. Pro Romské děti je dále běžné, že po ukončení základní školy ve studiu pokračují a někteří z nich si dodělají výuční list. Specifická je situace na jedné ze tříd na ZŠ Mírové náměstí, neboť se jedná o sportovně zaměřenou školu a některé třídy jsou vyhrazené pro sportovce, ale i mezi nimi se najdou Romské děti. „Náš syn chodí tady na Mírovou, a tam to vidím, že mají ty podmínky trochu jiné, než co mi říkají kamarádky, oni tam mají tu sportovní třídu a to víte, to je samej hokejista a oni se k nim chovají… no prostě jim všechno projde, protože ta škola má za ně peníze, tak jsou na ty děcka takoví mírnější a mají pak třeba víc úlev… ale zase tam mají ten sport, to jo, třeba náš syn tam chodí plavat a jde mu to, i vyhrál.“ Jak již bylo zmíněno, Romské děti tráví většinu času venku, nicméně pokud někam dochází, tak zmiňován byl klub (tzn. NZDM Pohoda) nebo děvčata mají při Společenství Romů na Moravě taneční kroužek Terne čhaja. Tato nezisková organizace realizuje také pravidelné fotbalové turnaje nebo přímo trénuje mladé chlapce v rámci futsalového družstva. „Jo to tančení je dobrý, holky to baví a mají to pěkný, chodíme na jejich vystoupení a vím, že kluci tady od vedle tam někteří chodí hrát ten fotbal, takže to je dobrý, že tu něco takového pro ty děcka, je, že paní Vašková to tak vede.“ Téma bezpečnost a prevence V rámci opatření, která Agentura realizovala nebo pomohla realizovat v Hodoníně, nejvíce v praxi na obyvatele ulic Pravoslava Veselého a Janáčkova dopadlo zřejmě zavedení domovnice a asistenta prevence kriminality, ačkoliv většina z dotázaných o přímém vlivu Agentury na tyto pozice nevěděla. S těmito pracovníky se obyvatelé označené vyloučené lokality osobně setkávají, řeší s nimi své problémy, ať už ve vztahu vyloučení obyvatelé vůči městu nebo okolní obyvatelé vůči vyloučeným10. Přímý dopad mělo na obyvatele těchto ulic také nastavení pravidelných setkávání se zástupci institucí a organizací. „Jo, chodím tam, na ty setkání, minule se tam zase řešil noční klid a o vánocích, minulej rok se dělalo nějaký to dotazníkový šetření, tak to jsme odevzdávali, ale jsme rádi, že tu ten asistent policie (pozn. respondent měl na mysli asistenta prevence kriminality) je, že člověk aspoň ví, že se tu někdo takový je, že se o to to město stará, a že je na koho se v případě problému obrátit.“ „Vím, že tu něco takového probíhá, žena tam párkrát byla. Ale myslím, že je to dobře, že se to aktivně řeší a řeší se i ty problémy mezi lidma. Toho pomocníka policie tu potkávám čas od času, má uniformu, o domovnici nevím, ale ta pracuje asi spíš s těma Romama, v tom domě na Pravoslavovi.“
10
Viz příklad dobré praxe u projektu „Zahájení komunitní práce na ulici Pravoslava Veselého a Janáčkova“.
www.sociotrendy.cz
36 / 45
V oblasti bezpečnosti byl velmi často zmiňován problém s užíváním drog, který v Hodoníně neustále probíhá. Respondenti uváděli, že z přenesené zkušenosti ví, že v Hodoníně není problém sehnat drogy i za pár desítek korun a jsou tak dostupné široké škále lidí. Dalším zmiňovaným rizikem byl výskyt heren, zejména ve spojitosti s mladistvými, kteří se tam mohou bez problému dostat. „Tady je problém s drogami, vaří se v každém druhém baráku, tráva tady roste všude...takže to je problém, je problém gamblerství...za poslední tři, čtyři roky, všechno to tady mají Vietnamci, to tady roste velkým tempem. Teď se tady udělala gigantická herna, sice je tam kontrola, že je nepouští do 18, ale můj syn má 17 a dostane se tam, takže to je problém.“ „Na 46 (pozn. číslo vchodu na ul. Pravoslava Veselého) je výklenek, kde jsou pořád drogy, stříkačky apod., a pak se Vám stane, že i děti tady z ulice volají policii kvůli tomu, a já si myslím, že to pro ně není vůbec dobý, aby si mezi tímhle venku hráli, že to je tady problém a s tím by se něco mělo dělat.“ Shrnutí
Většina respondentů velmi kladně hodnotila to, že město se velmi snaží lokalitu udržovat opravenou a čistou, že byty opravuje. Z opatření, která byla Agenturou a lokálním konzultantem v Hodoníně nastavena, mělo na obyvatele ulic Pravoslava Veselého a Janáčkova největší dopad zejména zřízení domovnice a asistentů prevence kriminality. Většina z dotázaných o vlivu Agentury na tyto pozice nevěděla. Přímý dopad mělo na obyvatele těchto ulic také nastavení pravidelných setkávání se zástupci institucí a organizací. Tyto funkce byly hodnoceny velmi pozitivně a přínosně, obyvatelé se vyjadřovali zejména k zajišťování veřejného pořádku a pravidelných schůzek konaných ve dvoře na ulici Pravoslava Veselého. Většina dětí ze SVL dochází do základní školy Mírové náměstí, které je v blízkosti SVL, s docházením a integrací dětí do školy nejsou ani z pohledu obyvatel v Hodoníně větší problémy.
www.sociotrendy.cz
37 / 45
10. Případová studie – další vývoj systému prostupného bydlení Systém prostupného bydlení lze považovat za viditelný úspěch působení Agentury v obci, neboť činnost lokálních partnerů i lokálního konzultanta se z velké části přesunula právě na oblast bydlení a na zavedení fungujícího systému. Agentura v této oblasti aktivně spolupracovala nejen na přípravě konceptu samotného systému, ale především zajistila přenos zkušeností a potřebného know how. Realizace samotné přípravy systému prostupného bydlení započala jednodenní stáží v Litvínově, které se zúčastnili pracovníci sociálního odboru a lokální konzultant. Součástí této návštěvy byla odborná konference zaměřená na oblast sociálního bydlení a dále bylo představeno úspěšné zavedení a fungování modelu v praxi. Je bezpochyby, že Agentura městu v této oblasti přinesla jedinečnou příležitost využít těchto zkušeností a interních zdrojů, na druhou stranu přenos praxe, zkušeností a znalostí probíhal výhradně mezi zástupci sociálního odboru a lokálním konzultantem, a další členové lokálního partnerství v této věci zůstávali stranou. Co se týče zavádění systému prostupného bydlení samotného, nutno podotknout, že město Hodonín mělo při počátku, oproti ostatním obcím, kde se prostupné bydlení zavést nepodařilo, několik nesporných výhod. Především město má ve svém vlastnictví asi 380 bytů, které se neustále opravují a rekonstruují. Ve městě fungují sociální byty na ulici Pravoslava Veselého, kde převážně bydlí sociálně vyloučení obyvatelé. „Byty se opravují tak, aby byl standard k nastěhování. Město má 380 bytů a teď se prodávají a zase se mají nějaké byty budovat jako DPS - tam má být 20 bytů a na náměstí se má rekonstruovat 5 nebo 6 bytů, vzniknou, je snaha, aby ty byty byly. Nemáme byty se sníženou kvalitou, jen ty staré, a pokud se uvolní, tak se spravují.“ Strategie systému prostupného bydlení byla předána Radě města, která projekt schválila s tím, že každý rok bude sociální odbor podávat radě hodnotící zprávu o průběhu systému prostupného bydlení, jakým způsobem funguje, jakou vykazuje udržitelnost, potřebnost a jaká je kapacitní vytíženost bydlení v jednotlivých stupních. Od 1. ledna 2013 běžel systém prostupného bydlení pilotně, po jeho ověření, od 22. října 2014, začal systém ve městě Hodonín fungovat oficiálně. I. stupeň První stupeň prostupného bydlení zahrnuje v Hodoníně tři služby možného ubytování pro osoby, které se ocitly v krizové životní situaci, kterou neumí vlastními silami vyřešit. Noclehárna pro osoby bez přístřeší se nachází na ulici Sacharovova 39, její kapacita je 27 lůžek a klienti zde platí 60 korun za strávenou noc. Noclehárna nabízí možnost přespání a využití hygienického zařízení a její pracovníci předávají informace a kontakty na další služby, které by klientům v jejich nepříznivé situaci pomohly. Azylový dům pro muže nabízí své služby jedincům, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci, v hmotné nouzi nebo jsou ohroženi sociálním vyloučením. Nachází se na ulici Skácelova 2 a je provozován neziskovou organizací Psychocentrum Domeček Hodonín. Cílovou skupinou jsou především duševně nemocní klienti, dále pachatelé trestné činnosti ve věku od 19 do 64 let, přičemž jejich pobyt v azylovém domě je časově omezen, s klientem je
www.sociotrendy.cz
38 / 45
smlouva většinou uzavírána na dobu 6 měsíců, nejdéle na jeden rok. Kapacita zařízení je 20 lůžek a klienti zde platí 3 300 korun za osobu na měsíc. Domov pro matky s dětmi je zařízení azylového typu provozované Oblastní Charitou Hodonín. Zařízení je umístěno na ulici tř. Dukelských hrdinů 57 a nabízí 6 bytových jednotek. Cílovou skupinou jsou matky s nezaopatřenými dětmi a těhotné ženy od 18 let s trvalým pobytem v ČR. Pobyt je zde časově omezen, smlouva bývá s klienty podepisována nejdéle na dobu 1 roku, přičemž cena za jeden den pobytu je pro matky 70 korun, pro děti 40 korun a pro těhotné ženy 100 korun na den. Na prvním stupni se předpokládá intenzivní práce s klientem tak, aby byl po opuštění zařízení či služby (tzn. zpravidla po jednom roce) schopen vyřešit svou sociální a bytovou situaci a aby byl schopen integrovat se zpět do společnosti a do běžného života. II. stupeň Ubytovna Oblastní Charity Hodonín funguje od roku 2012 a je určena především pro rodiny s dětmi a ženy. Nachází se na ulici Sacharovova 40, nabízí 13 pokojů různých velikostí, přičemž kapacita ubytovny je asi 40 osob. Cena za ubytování se pro dospělou osobu pohybuje mezi třemi a čtyřmi tisíci za měsíc, za dítě je to 1 500 Kč za měsíc. Ubytovna Rozistav nabízí ubytování pro dospělé muže a ženy (není zde možné ubytovat nezletilé děti) a nachází se na ulici Plucárna 12, kapacita zařízení je 23 dvojlůžkových pokojů. Cena za pobyt dospělé osoby je 3 850 Kč za měsíc. Ubytovna má nově zrekonstruovanou pobočku také na ulici Rodinova 2, která je určena výhradně pro matky a těhotné ženy a disponuje celkem čtyřmi pokoji. Ceny za ubytování jsou obdobné jako u charitní ubytovny, tedy za dospělou osobu je to 4 000 Kč na měsíc a za dítě 1 500 Kč za měsíc. Ubytovna U nádraží je nově zrekonstruovanou budovou na ulici Svatopluka Čecha 4a. Je určena pro ženy i muže, cena za dospělou osobu je zde 4 000 Kč za měsíc a ubytovna má kapacitu 24 dvojlůžkových pokojů. U všech čtyř ubytoven zapojených do druhého stupně prostupného bydlení je zajištěna aktivní spolupráce se sociálními pracovníky odboru sociálních služeb při Městském úřadě Hodonín. V každé z ubytoven, kromě ubytovny Rodinova 2, je k dispozici také správce, který dohlíží na chod ubytovny, na platby za ubytování apod. Cílem druhého stupně prostupného bydlení je osobám a rodinám s nízkými příjmy poskytnout přechodné sociální bydlení v případě, že nemají možnost jiného ubytování. S klienty je intenzivně pracováno za účelem předcházení vzniku dalších nežádoucích sociálně patologických jevů a důraz je kladen na zajištění pomoci klientům při přechodu do dalšího, třetího, stupně. III. stupeň Třetí stupeň zahrnuje byty v samostatném nájemním bydlení a spadají do něho různé typy bydlení. Jedná se o startovací byty, které se nachází na ulici Brandlova a jsou ve správě Městské bytové správy s.r.o. O přidělení startovacího bytu rozhoduje na základě doporučení bytové komise Rada města. K přidělení startovacího bytu se váže několik dalších podmínek,
www.sociotrendy.cz
39 / 45
například žadatel musí být příjmově vymezen, musí mít věk do 36 let a smlouvu podepisuje zpravidla na jeden rok, popřípadě může být smlouva prodlužována až po dobu pěti let. Městské byty se nacházejí na více ulicích v Hodoníne (Skácelova, Lipová alej, Janáčkova, Slavíkova a Šafaříkova) a jsou také spravovány Městskou bytovou správnou s.r.o. Posledním typem bydlení ve třetím stupni jsou sociální byty na ulici Pravoslava Veselého. Nájemní smlouvu u sociálního bytu lze uzavírat nejdéle na dobu jednoho roku, a to za podmínky uzavření dohody o vykonatelnosti notářského zápisu. Následné prodloužení smlouvy je možné vždy na další jeden rok. Fungování systému v praxi Do systému je zapojeno zejména město Hodonín a odbor sociálních služeb městského úřadu, dále Městská bytová správa s.r.o., Oblastní charita Hodonín, organizace Psychocentrum Domeček Hodonín o.p.s. a soukromí vlastníci ubytoven. Již v rámci spolupráce města s Agenturou i po ukončení spolupráce bylo ze strany ASZ doporučováno městu navýšit počty sociálních bytů, popřípadě s ohledem na argument města, že výstavbu nových bytů neplánuje, a že je k dispozici dostatek volných bytů na komerčním trhu, bylo doporučováno navázat spolupráci s některým ze soukromých pronajímatelů bytů. Ačkoliv k jednání s majiteli bytů v jistém rozsahu došlo, zajistit další možnosti „sociálního bydlení“ v rámci systému prostupného bydlení, se doposud městu nepodařilo. Zástupci sociálního odboru uvedli, že od spuštění systému k žádným zásadním změnám nedošlo, počty bytů, domů (včetně azylových) a ubytoven zůstaly zachovány, stejně tak jako jejich dostupné kapacity. „Máme pořád noclehárnu, ubytovnu a azylový dům s tím, že pro rodiny tu nic nového nevzniklo, stejně tak pro jedince. Počet sociálních bytů máme pořád stejný, daří se nám umisťovat do sociálních bytů, máme maminku v městské a další jsou v sociálních bytech.“ „Je tam chariťácká, na jednu noc a vedle udělali ubytovnu, ti co museli opustit náš byt na Pravoslava, ještě před příchodem Agentury, a potom se tu řešilo prostupné bydlení, to se mě zdá, že to není úplně, že by to fungovalo.“ Udržitelnost systému z pohledu zapojených subjektů Na otázku, zda je podle dotázaných systém prostupného bydlení v Hodoníně udržitelný, nezaznívaly v celku kladné odpovědi. Systém sice nějakým způsobem funguje, městu se podařilo zapojit do něj ubytovny a přechodná ubytovací zařízení ve vlastnictví neziskových organizací i soukromých osob, samo město má k dispozici startovací, městské i sociální byty, z pohledu zástupců města i neziskových organizací však systém jako takový udržitelný není. Jedním z důvodů je identifikovaný nízký zájem klientů o prostupný systém i z toho důvodu, že město má sociálních bytů k dispozici málo. Dalším přetrvávajícím problémem je zadluženost klientů. V případě, že je klient dlužníkem vůči městu Hodonín, nicméně aktivně se podílí na řešení své situace ve spolupráci se sociálními pracovníky či jinými odborníky, například formou splátkových kalendářů, je možné jej do systému zařadit a klient tak může postupně získat i sociální byt.
www.sociotrendy.cz
40 / 45
„On jako ani ten zájem od těch lidí není, že vidí, že těch bytů máme málo. I oni sami jsou dlužníky, nemají na to, aby to spláceli, snažíme se je motivovat, že se vysplácí, a pak to funguje.“ Dalším aspektem udržitelnosti je v současnosti připravovaný zákon o sociálním bydlení, kdy se většina dotázaných zástupců sociálního odboru obává, že současná pravidla a systém fungování prostupného bydlení, budou tímto zákonem ovlivněny. „Do udržitelnosti hodně zasáhne zákon o sociálním bydlení, to se pak bude muset změnit, nemyslím si, že to bude dlouhodobě udržitelné.“ Podle pracovnice neziskové organizace Společenství Romů na Moravě se dlouhodobá neudržitelnost systému prostupného bydlení odráží také v nereálných očekáváních jednak zástupců sociálního odboru, a také soukromých investorů, kteří měli být původně do modelu zahrnuti. V tomto důsledku také zřejmě nedochází k rozvoji systému prostupného bydlení, protože se nepodařilo navázat spolupráci se subjekty, s jakými bylo původně zamýšleno a plánováno. „Soukromí investoři si to představovali jak Hurvínek válku… absolutně to neklaplo. Byli do toho zakomponovaní i soukromí investoři, ale na sociálce si mysleli, že mu budou kecat do toho, koho ubytovat. Například, že sociálka si ubytuje 60 % lidí a on si může bytovat 40 % do své vlastní ubytovny, a to v tom případě od toho ustoupil, ale to byl jediný takový schopný investor, jinak už nic.“
www.sociotrendy.cz
41 / 45
11. Závěrečné shrnutí a doporučení Vzhledem k tomu, že počet zapojených subjektů do systému prostupného bydlení v Hodoníně stagnuje a nebyli do něho zapojeni žádní další majitelé bytů, bylo již v předchozí evaluační zprávě navrženo vyčlenit více sociálních bytů pro obyvatele ohrožené sociálním vyloučením, kteří by byli zapojeni do systému prostupného bydlení. Při tom se nemusí jednat výhradně o výstavbu nových bytů městem, nebo vyčleňování městských bytů za účelem provozu sociálního bydlení, ale také o spolupráci se soukromými investory, kteří projevují zájem byty z dotací Ministerstva místního rozvoje ČR budovat, nicméně k tomuto kroku potřebují souhlasné vyjádření města, které může být příčinou neúspěchu takové žádosti a zamezení dalšího rozvoje prostupného a sociálního bydlení v Hodoníně. V souvislosti s tím se doporučuje zvažovat nabídky soukromých investorů a pravidelně vyhodnocovat situaci ohledně poptávky po sociálním bydlení ze strany obyvatel města a situaci ohledně potřebnosti sociálních bytů a potenciálního zapojení soukromých subjektů v rámci dotací MMR ČR. Současně je navrhováno posílit kapacity azylového domu pro matky s dětmi a zřídit v Hodoníně krizovou pobytovou službu pro celé rodiny v krizových životních situacích tak, aby nemuselo docházet k jejich rozdělování a současně aby rodina systémem prostupného bydlení mohla společně procházet již od prvního stupně, kde by s rodinou zároveň bylo pracováno jako s celkem. Vzhledem k velmi pozitivnímu hodnocení ze stran obyvatel vyloučené lokality i zástupců institucí je doporučeno zachovat činnost domovnice – preventistky a asistentů prevence kriminality v označené sociálně vyloučené lokalitě, stejně tak jako i nadále realizovat pravidelná setkání zástupců města a neziskových organizací s obyvateli ulic Pravoslava Veselého a Janáčkova a pravidelně vyhodnocovat připomínky, podněty a návrhy ze strany veřejnosti a reagovat na skutečné potřeby obyvatel této lokality. Na základě dotazníkového šetření, kterého se účastnili obyvatelé zmíněných dvou ulic, byla činnost domovnice a APK vyhodnocena jako potřebná a přínosná. Doporučuje se, s ohledem na potřeby identifikované obyvateli označení vyloučené lokality, zástupci neziskového sektoru i domovnicí zajistit více volnočasového využití pro starší děti a mládež, stejně tak jako pro malé děti, neboť již od předškolního věku tráví veškerý svůj volný čas neorganizovaně na ulici, což může vést k budoucímu výskytu nežádoucích sociálně patologických jevů u takových dětí. Doporučuje se proto zejména posílení terénních pracovníků při NZDM, kteří by aktivně vyhledávali děti a stahovali je z ulic do nízkoprahu, kde by mohly smysluplně a kvalitně trávit svůj volný čas a účastnit se na preventivních programech. V sociálně vyloučené lokalitě byl identifikován zvýšený výskyt drogově závislých, kteří na ulicích nechávají nepořádek a předměty související s užíváním drog. Ty jsou tak volně přístupné dětem, které si na ulici hrají a tráví zde volný čas. V této souvislosti se doporučuje posílit kapacity terénních služeb pro drogově závislé s ohledem na aktivní vyhledávání uživatelů drog na ulici. Popřípadě na minimalizování případných rizik spojených s možností dětí naleznout předměty souvisejícími s užíváním drog zejména pro obyvatele ulice Pravoslava Veselého.
www.sociotrendy.cz
42 / 45
Na školách se doporučuje zachovat činnost školních psycholog, alespoň ve stávající kapacitě, tedy 0,5 úvazky školního psychologa na školu. V ideálním případě ve vytipovaných hodonínských základních školách činnost školního psychologa posílit na 1 celý úvazek. Dále je doporučeno zvážit zavedení povinného předmětu finanční gramotnost pro žáky druhého stupně na více základních školách v Hodoníně, zejména na těch, kde je zaznamenán větší výskyt dětí ze sociálně znevýhodněného rodinného prostředí.
www.sociotrendy.cz
43 / 45
Seznam zkratek APK ASZ ČR ESF EU IOP LK LP MěÚ MPSV MŠ NNO NZDM OP LZZ OP VK PS SAS SVL TP ÚP VPP VS ZŠ
www.sociotrendy.cz
Asistent prevence kriminality Agentura pro sociální začleňování Česká republika Evropský sociální fond Evropská unie Integrovaný operační program Lokální konzultant Lokální partnerství Městský úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Mateřská škola Nestátní nezisková organizace Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost Pracovní skupina Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně vyloučená lokalita Terénní programy Úřad práce Veřejně prospěšné práce Veřejná služba Základní škola
44 / 45
Literatura
Bezpečnost a možnosti jejího zlepšování v Hodoníně, 2013 Evaluační zpráva lokality Hodonín, 2012 Působení ASZ v Hodoníně (2011-2014) a doporučení pro další sociálně-integrační aktivity Situační analýza Hodonína, 2011 Strategický plán sociálního začleňování pro Město Hodonín na období 2013 - 2014
www.sociotrendy.cz
45 / 45