ZÁKLADNÍ TENDENCE DEMOGRAFICKÉHO, SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE LIBERECKÉHO KRAJE

ZÁKLADNÍ TENDENCE DEMOGRAFICKÉHO, SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE LIBERECKÉHO KRAJE - 2015 Regionální statistiky Liberec, 31. 8. 2016 Kód publikace: 330136-16 Č. j.: 2 / 2016 – 77

Zpracoval: Krajská správa Českého statistického úřadu v Liberci Ředitel odboru: Dagmar Dvořáková Kontaktní osoba: Stanislava Riegerová, e-mail: [email protected]

© Český statistický úřad, Liberec, 2016

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na internetu: www.czso.cz KONTAKTY V ÚSTŘEDÍ Český statistický úřad | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10, tel.: 274 051 111 | www.czso.cz Oddělení informačních služeb | tel.: 274 052 648, 274 052 304, 274 052 451 | e-mail: [email protected] Prodejna publikací ČSÚ | tel.: 274 052 361 | e-mail: [email protected] Evropská data (ESDS), mezinárodní srovnání | tel.: 274 052 347, 274 052 757 | e-mail: [email protected] Ústřední statistická knihovna | tel.: 274 052 361 | e-mail: [email protected]

INFORMAČNÍ SLUŽBY V REGIONECH Hl. m. Praha | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10, tel.: 274 052 673, 274 054 223 e-mail: [email protected] | www.praha.czso.cz Středočeský kraj | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10, tel.: 274 054 175 e-mail: [email protected] | www.stredocesky.czso.cz České Budějovice | Žižkova 1, 370 77 České Budějovice, tel.: 386 718 440 e-mail: [email protected] | www.cbudejovice.czso.cz Plzeň | Slovanská alej 36, 326 64 Plzeň, tel.: 377 612 108, 377 612 249 e-mail: [email protected] | www.plzen.czso.cz Karlovy Vary | Sportovní 28, 360 01 Karlovy Vary, tel.: 353 114 529, 353 114 525 e-mail: [email protected] | www.kvary.czso.cz Ústí nad Labem | Špálova 2684, 400 11 Ústí nad Labem, tel.: 472 706 176, 472 706 121 e-mail: [email protected] | www.ustinadlabem.czso.cz Liberec | Nám. Dr. Edvarda Beneše 585/26, 460 01 Liberec 1, tel.: 485 238 811 e-mail: [email protected] | www.liberec.czso.cz Hradec Králové | Myslivečkova 914, 500 03 Hradec Králové 3, tel.: 495 762 322, 495 762 317 e-mail: [email protected] | www.hradeckralove.czso.cz Pardubice | V Ráji 872, 531 53 Pardubice, tel.: 466 743 480, 466 743 418 e-mail: [email protected] | www.pardubice.czso.cz Jihlava | Ke Skalce 30, 586 01 Jihlava, tel.: 567 109 062, 567 109 080 e-mail: [email protected] | www.jihlava.czso.cz Brno | Jezuitská 2, 601 59 Brno, tel: 542 528 115, 542 528 200 e-mail: [email protected] | www.brno.czso.cz Olomouc | Jeremenkova 1142/42, 772 11 Olomouc, tel.: 585 731 516, 585 731 509 e-mail: [email protected] | www.olomouc.czso.cz Zlín | tř. Tomáše Bati 1565, 761 76 Zlín, tel.: 577 004 931, 577 004 935 e-mail: [email protected] | www.zlin.czso.cz Ostrava | Repinova 17, 702 03 Ostrava, tel: 595 131 230, 595 131 232 e-mail: [email protected] | www.ostrava.czso.cz

ISBN 978-80-250- 2714-1 © Český statistický úřad, Liberec, 2016

Obsah Úvod .................................................................................................................................................................. 4 Shrnutí hlavních poznatků .................................................................................................................................5 1. Demografický vývoj .......................................................................................................................................7 2. Sociální vývoj .............................................................................................................................................. 17 3. Ekonomický vývoj ........................................................................................................................................44 4. Životní prostředí ..........................................................................................................................................74 5. Mezikrajské srovnání...................................................................................................................................82

Tabulková příloha..........................................................................................................................................93 Tab. 1.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – demografický vývoj.......................................... 94 Tab. 1.2 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – sociální vývoj ................................................... 95 Tab. 1.3 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – ekonomický vývoj ............................................ 96 Tab. 1.4 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – životní prostředí............................................... 97 Tab. 2.1 Dlouhodobý vývoj Libereckého kraje v letech 2000–2015 .....................................................98 Tab. 3.1 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj – demografický vývoj ................................................. 100 Tab. 3.2 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj – sociální vývoj........................................................... 101 Tab. 3.3 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj – ekonomický vývoj .................................................... 104 Tab. 3.4 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj – životní prostředí ...................................................... 106 Tab. 4.1 Vybrané ukazatele podle okresů Libereckého kraje v roce 2010 a 2015 ............................ 107

Kartogramy ..................................................................................................................................................109

Základní tendence vývoje Libereckého kraje - 2015

3

Úvod Předkládaný materiál je analytickým obrazem vybraných tendencí demografického, sociálního, ekonomického a environmentálního vývoje Libereckého kraje v roce 2015, s návazností na vývoj v předchozích letech (zpravidla od roku 2010). Zahrnuje oblasti, kde můžeme vývoj kvantifikovat pomocí statistických ukazatelů, přičemž klademe důraz na jevy v kraji významné. V textu posuzujeme vývoj na území kraje i vývoj ve srovnání s ostatními kraji České republiky. Zařadili jsme také samostatnou kapitolu s mezikrajským srovnáním. Vzhledem k systému postupného zpracování dat zatím nemáme k dispozici kompletní údaje za rok 2015. Proto můžeme v některých oblastech (především makroekonomika) zpracovat hodnocení pouze do roku 2014, v dalších oblastech jsou údaje za rok 2015 zatím pouze předběžné a budou se postupně zpřesňovat. Obdobné materiály byly zpracovány ve všech krajích České republiky. Také tabulková část má sjednocený obsah, aby byla uživatelům usnadněna možnost srovnání vývoje v jednotlivých krajích. Nově je v ní zařazen dlouhodobý pohled na vývoj vybraných ukazatelů od roku 2000, tedy od vzniku krajů jako územně samosprávných celků. Tabulková příloha analýzy může obsahovat pouze omezený počet statistických ukazatelů. Širší rozsah informací v podrobnějším územním členění můžete najít ve veřejné databázi ČSÚ na adrese https://vdb.czso.cz nebo můžete kontaktovat pracoviště informačních služeb na krajské správě ČSÚ. Aktuální údaje průběžně zveřejňujeme na internetové adrese www.liberec.czso.cz. Komplexní pohled na vývoj v kraji poskytuje Statistická ročenka Libereckého kraje pravidelně vydávaná v průběhu měsíce prosince. Přehled vybraných ukazatelů o krátkodobém vývoji regionu nabízí Statistický bulletin Libereckého kraje, který vždy vychází 95. den po skončení příslušného čtvrtletí.

*

*

*

Čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Zkratka „i. d.“ v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Zkratka p. b. označuje procentní body. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou platné k 22. 8. 2016. Zpřesňují údaje publikované již dříve, ale mohou být ještě dále upřesňovány. Pokud není uveden zdroj, jsou uveřejněny údaje ze statistických zjišťování ČSÚ.

4


Shrnutí hlavních poznatků Demografický • vývoj

Počet obyvatel Libereckého kraje se v roce 2015 zvýšil především stěhováním, ale také přirozenou měnou. Nárůst počtu obyvatel přirozenou měnou i kladným saldem migrace byl zaznamenán v okresech Liberec a Česká Lípa. Okresy Semily a Jablonec nad Nisou naopak obyvatele v průběhu roku 2015 ztratily.

•

Průměrný věk obyvatel Libereckého kraje v roce 2015 činil 41,6 let. Ženám bylo průměrně 42,9 let, mužům 40,1 let.

•

Porodnost v kraji byla nejvyšší za posledních pět let, na druhé straně zemřelo nejvíce osob od roku 1995. Pokračoval vzestupný trend dětí narozených mimo manželství. Průměrný věk matky při narození prvního dítěte za posledních deset vzrostl o 1,3 roku na 28,3 let.

•

Z dlouhodobého pohledu je patrný pokles umělých přerušení těhotenství, zatímco počet samovolných potratů spíše pozvolna narůstá.

•

Počet sňatků uzavřených v roce 2015 v Libereckém kraji poprvé od roku 2010 překročil dvoutisícovou hranici. Dlouhodobě se zvyšuje průměrný věk snoubenců při prvním sňatku. Přetrvává vysoká míra rozvodovost.

•

Počet uchazečů o zaměstnání se v Libereckém kraji od roku 2013 snižuje. V roce 2015 se poprvé od roku 2009 dostal pod hranici 20 tis. osob. V roce 2015 měli největší problém najít zaměstnání uchazeči se středoškolským vzděláním bez maturity, kteří tvořili více než 40 % všech v kraji registrovaných nezaměstnaných.

•

Mzdy v Libereckém kraji dlouhodobě rostou. Po odečtení vlivu inflace mzda v roce 2015 meziročně reálně vzrostla o 3,3 %. V mezikrajském srovnání se krajská mzda umístila na 5. nejvyšší pozici.

•

Počet žáků základních škol byl ve školním roce 2015/2016 nejvyšší za posledních devět let, meziročně mírně poklesl počet dětí v mateřských školách. Ubývají studující na středních školách, výrazně poklesl zájem o studium na vyšších odborných školách. Nadále klesal počet studentů Technické univerzity.

•

V roce 2015 v kraji přibylo nemocensky pojištěných osob, vzrostl počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti, ale současně se meziročně snížila průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti.

•

Kriminalita v Libereckém kraji překračuje republikový průměr. V roce 2015 v přepočtu na 1 000 obyvatel připadlo 25,4 zjištěných trestných činů a v rámci krajů České republiky se jednalo o 3. nejvyšší hodnotu.

•

Liberecký kraj dlouhodobě patří mezi regiony s nižší úrovní hrubého domácího produktu. HDP na obyvatele v roce 2014 dosáhlo 77,9 % republikového průměru.

•

K vyšším patří v Libereckém kraji podíl výdajů na vědu a výzkum na HDP – v roce 2014 obsadil v mezikrajském srovnání 5. nejvyšší a v roce 2012 dokonce 3. nejvyšší příčku.

•

Vybavenost domácností informačními technologiemi je v kraji v porovnání s ostatními regiony stále nízká – osobním počítačem v roce 2014 disponovalo zhruba 69 % a přístupem k internetu 69,1 % populace.

•

V kraji se od roku 2013 snižuje počet mikropodniků (1–9 zaměstnanců) a malých podniků (10–49 zaměstnanců), naopak přibývalo podniků bez zaměstnanců a středních podniků (50–249 zaměstnanců).

Sociální vývoj

Ekonomický vývoj


5

Životní prostředí

6

•

Rok 2015 patřil z pohledu sklizně k dobrým. Mimořádně výnosný byl především pro většinu obilovin, cukrovku technickou a řepku. Naopak sklizeň brambor byla za posledních deset let nejnižší.

•

V posledních deseti letech v kraji významně rostly především chovy koní, ovcí a koz. Navýšily se i stavy skotu, výrazně omezen byl však chov prasat a drůbeže.

•

Tržby průmyslových podniků v Libereckém kraji byly v roce 2015 nejvyšší za posledních šest let, většina z nich pocházela z přímého vývozu.

•

Rostly také tržby podniků ze zpracovatelského průmyslu, ve kterém mělo nejvyšší zastoupení odvětví výroby motorových vozidel, ačkoliv jeho postavení v období 2010 až 2013 klesalo a svoji pozici znovu posiluje až v posledních dvou letech. Vývoz přesahující 80 % tržeb zaznamenalo odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, výroby textilií, výroby základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství a výroby strojů a zařízení jinde neuvedených.

•

Objem základní stavební výroby velkých stavebních firem (s více než 50 zaměstnanci) v Libereckém kraji v letech 2010 až 2015 jako v jediném regionu nepřetržitě klesal. Malé stavební firmy (s 20 a více zaměstnanci) zaznamenaly pokles objemu stavebních prací podle dodavatelských smluv v letech 2010 až 2014, ovšem v roce 2015 došlo k výraznému oživení a stavební práce meziročně vzrostly o téměř 50 %.

•

Rokem 2015 byl zastaven pokles počtu vydaných stavebních povolení započatý v roce 2010.

•

V roce 2015 bylo dokončeno nejméně bytů za posledních deset let (628 bytů), maxima bylo dosaženo v roce 2009 (1 480 bytů). V přepočtu na 1 000 obyvatel bylo nejvíce bytů v období 2006 až 2015 dokončeno v obci Bedřichov (24,5 ‰), následovaly obce Albrechtice v Jizerských horách (22,9 ‰) a Šimonovice (21,2 ‰).

•

V souvislosti se změnou zákona o pozemních komunikacích, která vstoupila v platnost 1. ledna 2016, se v Libereckém kraji nově nachází 4,6 km dálnic II. třídy.

•

Mezi hromadnými ubytovacími zařízeními v kraji převažují penziony, z hlediska lůžkové kapacity dominují hotelová zařízení. Nejvíce zařízení se nachází v okrese Semily.

•

Návštěvnost v Libereckém kraji byla v roce 2015 nejvyšší za poslední čtyři roky. Mezi turisty převažují domácí návštěvníci, více než polovinu zahraničních hostů tvořili turisté z Německa. Domácí návštěvníci kraj nejvíce navštěvují v letních měsících, zahraniční hosté preferují první měsíce roku a teprve poté měsíce letní.

•

Zemědělská půda postupně ubývá, zmenšuje se především plocha orné půdy. Roste rozloha lesních pozemků a v roce 2015 mírně vzrostla také výměra zastavěných ploch a nádvoří.

•

Cena vodného v Libereckém kraji byla druhá nejvyšší v republice a cena za odvádění odpadních vod byla mezi kraji dokonce nejvyšší a převyšovala republikový průměr o téměř 10 Kč.

•

V kraji klesá produkce všech látek znečišťujících ovzduší (včetně tuhých).

•

Produkce podnikového i komunálního odpadu vykazuje proměnlivý charakter. Podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu v kraji je pod republikovým průměrem a meziročně se snížil.

•

Investice na ochranu životního prostředí v roce 2014 výrazně poklesly a byly nejnižší za posledních devět let.


1. Demografický vývoj 1.1 Sídelní struktura Na území Libereckého kraje žije pouze 4,2 % obyvatel republiky.

Liberecký kraj tvoří pouze 4,0 % území celé České republiky a je s výjimkou 2 Hlavního města Prahy se svými 3 163 km nejmenším krajem v republice. Ke konci roku 2015 počet obyvatel Libereckého kraje dosáhl 439 639 osob. Žije zde pouhých 4,2 % obyvatel celého státu, což je po Karlovarském kraji druhý nejnižší podíl. Sídelní strukturu regionu tvoří 4 okresy, z hlediska rozlohy je 2 největším okres Česká Lípa (1 073 km , 33,9% podíl na krajské hodnotě), z hlediska počtu obyvatel dominuje okres Liberec (172 681 osob, 39,3% podíl). Administrativní strukturu dotváří 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně), 215 obcí, 39 měst a 2 městyse.

V krajském městě žije 23,5 % populace, nejmenší obec má pouze 86 obyvatel.

Z hlediska velikostních skupin obcí podle počtu obyvatel je zástupcem největší velikostní skupiny (50 000 a více obyvatel) krajské město Liberec se 103 288 obyvateli (23,5 % krajské populace), do velikostní skupiny od 20 000 do 49 999 obyvatel se řadí dvě okresní města Jablonec nad Nisou (45 510 obyvatel) a Česká Lípa (37 158 obyvatel). Poslední okresní město Semily s 8 447 obyvateli předstihla v počtu obyvatel města Turnov (14 349 obyvatel) a Nový Bor (11 844 obyvatel). Největší počet obcí Libereckého kraje spadá do velikostní kategorie 200 až 499 obyvatel (65 obcí), ve kterých ke konci roku 2015 žilo 20 414 obyvatel (4,6 % obyvatel kraje). Celkem 45 191 obyvatel žilo v 62 obcích kategorie 500 až 999 obyvatel. Do kategorie méně než 200 obyvatel v našem kraji patří 28 obcí, nejméně lidnatou z nich byla obec Rakousy v okrese Semily, ve které k 31. 12. 2015 žilo 86 obyvatel.

Graf 1.1 Sídelní struktura Libereckého kraje k 31. 12. 2015 počet obyvatel

počet obcí 72

120,0 62

103,3 60

100,0 82,7

48

80,0 65,2 60,0

28

28

40,0

45,2

39,5

53,3

36 24

17

26,2 10

20,0 3,9

počet obcí

počet obyvatel (tis. osob)

65

20,4

12 2

2

1 0 50 000 a více

20 000 –49 999

10 000 –19 999

5 000 –9 999

2 000 –4 999

1 000 –1 999

500 –999

200 –499

do 199

0,0

1.2 Vývoj počtu obyvatel a věková struktura Celkový počet obyvatel V průběhu roku 2015 se počet obyvatel Libereckého kraje navýšil o 788 osob (0,2 %) a v kraji k 31. 12. 2015 žilo již zmíněných 439 639 osob (z toho 223 732 kraje se meziročně navýšil pouze nepatrně. žen, tj. 50,9 % populace). Od roku 2002 v kraji přibylo 12 318 osob (2,9 %). Nejvyšší souvislý přírůstek populace byl zaznamenán v letech 2005 až 2008


7

(v úhrnu o 9 762 obyvatel). Meziroční nepatrné snížení počtu obyvatel bylo vykázáno v roce 2002 (o 75 osob) a v roce 2004 (o 159 osob). Od roku 2009 se každoroční přírůstky obyvatel postupně snižují a v roce 2012 dokonce obyvatel v kraji meziročně nepatrně ubylo (o 6 osob). Tento vývoj ovlivnila bezesporu i v té době nepříznivá ekonomická situace. Od roku 2013 se již meziroční přírůstek obyvatel každoročně znovu pozvolna navyšuje. V posledních dvou letech roste počet obyvatel zásluhou přirozené měny i migrace.

V letech 2002 a 2003 populace kraje přirozenou měnou ubývala, zatímco stěhováním kraj obyvatele naopak získával. V roce 2004 však záporné saldo vykázaly již oba ukazatele. V letech 2005 až 2008 přibývá obyvatel přirozenou měnou i stěhováním, výrazně více se však na celkovém přírůstku obyvatel podílela migrace. Od roku 2009 se každoroční přírůstky přirozené měny i stěhování postupně snižují, přirozený přírůstek zjištěný v roce 2009 je dokonce srovnatelný s vlivem migrace. Zatímco však přirozená měna zůstává v kladných hodnotách po celé následující období, migrační saldo se v letech 2012 a 2013 dostává do záporných čísel. V posledních dvou letech se populace kraje rozrůstá díky přirozené měně i migraci, význam migrace je však opět výrazně vyšší. V roce 2015 se celkový přírůstek oproti předcházejícímu roku více než ztrojnásobil. Kladný výsledek byl dosažen především zásluhou stěhování (+663 osob), přínosem byla však také přirozená měna (+125 osob). Nárůst počtu obyvatel byl, obdobně jako v předchozím roce, zaznamenán v okrese Liberec (o 925 osob, tj. 0,5 %) a Česká Lípa (o 205 osob, tj. 0,2 %). V obou případech tento výsledek ovlivnila kladná přirozená měna i kladné saldo migrace s tím, že dynamičtěji se projevilo stěhování. Okresy Semily a Jablonec nad Nisou naopak obyvatele v průběhu roku 2015 ztratily, a to o 189 osob (0,3 %) v prvně uvedeném a o 153 osob (0,2 %) ve druhém okrese. V Jablonci nad Nisou způsobilo úbytek obyvatel záporné saldo migrace, v okrese Semily se však do záporných hodnot dostalo jak saldo migrace, tak přirozená měna.

Kladné saldo však zaznamenala pouze zahraniční migrace.

V rámci stěhování kladnou hodnotu zaznamenala pouze zahraniční migrace, kterou kraj získal 865 obyvatel (1 285 přistěhovalých a 420 vystěhovalých). Saldo zahraničního stěhování je dlouhodobě kladné a je významným příspěvkem ke zvyšování počtu obyvatel kraje. Podle státního občanství byl v roce 2015 nejvyšší příliv zaznamenán u osob s mongolským občanstvím (+194 osob), přičemž převážná většina z nich směřovala do okresu Česká Lípa. Druhé nejvyšší kladné saldo příslušelo osobám se slovenským státním občanstvím (+192), počet přistěhovalých z Ukrajiny převýšil počet vystěhovalých do této země o 112 osob. Obdobně jako v předchozím roce nepatrně poklesl počet osob s vietnamským státním občanstvím.

Liberecký kraj ztrácí obyvatele v důsledku stěhování v rámci krajů.

Liberecký kraj naopak ztrácí obyvatele v důsledku stěhování v rámci krajů České republiky, v roce 2015 deficit dosáhl 202 obyvatel (3 479 přistěhovalých a 3 681 vystěhovalých). Významná je výměna obyvatel s Hlavním městem Prahou, Středočeským a Ústeckým krajem. Se dvěma prvně uvedenými kraji má Liberecký kraj zápornou bilanci (-368, resp. -95 osob), se sousedícím krajem kladnou (194 osob).

8


Graf 1.2 Pohyb obyvatel v Libereckém kraji přirozený přírůstek (úbytek)

přírůstek (úbytek) stěhováním

celkový přírůstek (úbytek)

2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 -1 000

-500

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

počet osob

V kraji žilo nejvíce cizinců z Ukrajiny a Slovenska.

Ke konci roku 2015 na území Libereckého kraje žilo celkem 17 894 cizinců (bez cizinců s platným azylem), 4,1% podíl na celkovém počtu obyvatel je dlouhodobě nejvyšší. Podle státního občanství bylo nejvíce cizinců z Ukrajiny (4 908 osob) a Slovenska (4 298 osob). Převážná většina cizinců byla hlášena na území okresu Liberec (48,7 % z celkového počtu cizinců), nejméně jich pobývalo v okrese Semily (9,8 %).

Graf 1.3 Zahraniční migrace podle státního občanství v Libereckém kraji v roce 2015 přistěhovalí

vystěhovalí

saldo zahraniční migrace

Slovensko

192

Německo

21

Bulharsko

63

Rumunsko

69

Maďarsko

39

Mongolsko

194

Ukrajina

112

Česká republika

19

Vietnam

-6

Rusko

27

Jiné -100

135 -50

0

50

100 počet osob


150

200

250

9

Graf 1.4 Cizinci a jejich podíl na obyvatelstvu v Libereckém kraji cizinci celkem

podíl cizinců na obyvatelstvu

osoby

17 500

4,20

3,8

3,8

3,8

3,8

3,9

4,1

4,00

17 000

3,80

16 500

3,60

16 000

3,40 16 776

16 660

16 604

16 819

17 048

17 894

2010

2011

2012

2013

2014

2015

15 500

%

18 000

3,20

Klesá zájem obyvatel kraje žít ve městech.

K 31. prosinci 2015 žilo ve 39 městech Libereckého kraje 340 498 obyvatel, což je o 409 osob více než na konci roku předchozího. Podíl městského obyvatelstva na populaci kraje se meziročně nepatrně snížil o 0,05 p. b. na 77,4 %, z dlouhodobého pohledu zájem lidí bydlet ve městech nepřetržitě klesá od roku 1999. Výjimkou byl pouze rok 2006, ve kterém statut města získaly další 3 obce.

Nejmenším městem Osečná s 1 100 obyvateli.

Celkový přírůstek obyvatel regionálních měst ovlivnila kladná přirozená měna (+80 osob) i kladné saldo stěhování (+329 osob). Celkový meziroční úbytek obyvatel byl zaznamenán ve 23 městech, přírůstek vykázalo 16 měst. Pouze v 10 městech bylo zjištěno kladné přirozené i migrační saldo, 12 měst registrovalo snížení počtu obyvatel v důsledku přirozené měny i stěhování obyvatel. Absolutně nejvyšší přírůstek zaznamenalo město Liberec (+726 osob), v přepočtu na 1 000 obyvatel pak město Ralsko (17,3 ‰). Úbytek obyvatel dosáhl nejvyšší absolutní i relativní hodnoty ve městě Železný Brod (-138 osob, resp. -22,4 ‰). Nejmenším městem Libereckého kraje byla Osečná s 1 100 obyvateli.

Průměrný věk obyvatel Libereckého kraje roste, ale stále je pod úrovní za ČR.

Jednou ze základních charakteristik struktury obyvatelstva je jeho věkové složení, které v sobě odráží předchozí demografický vývoj včetně migračních procesů. Průměrný věk obyvatel Libereckého kraje v roce 2015 činil 41,6 let, ve srovnání s koncem roku 2014 je obyvatelstvo kraje starší o 0,2 roku, v komparaci s populací celé České republiky je však o 0,3 roku mladší. Ženám bylo průměrně 42,9 let, průměrný věk mužů v kraji dosáhl 40,1 let a poprvé tak v dlouhodobém vývoji překročil hranici 40 let. Nejmladším okresem Libereckého kraje je s průměrným věkem 40,9 let okres Česká Lípa, nejstarším s věkem 42,7 let okres Semily. V rámci 215 obcí Libereckého kraje se průměrný věk v roce 2015 pohyboval v rozmezí od 33,8 let (obec Tachov, okres Česká Lípa) do 51,7 let (obec Troskovice, okres Semily).

Meziročně vzrostl počet Hodnoty průměrného věku ovlivňuje věková struktura obyvatel. Ke konci roku dětí a seniorů. 2015 tvořilo populaci Libereckého kraje 69 406 dětí ve věku 0–14 let (15,8 % obyvatel kraje), 289 890 osob ve věku 15–64 let (65,9 %) a 80 343 obyvatel starších 65 let (18,3 %). Početní meziroční nárůst zaznamenala dětská složka (o 705 osob, tj. 1,0 %) a obyvatelé nad 65 let věku (o 3 025 osob, tj. 3,9 %). Obyvatel v produktivním věku 15–64 let bylo naopak o 2 942 osob (1,0 %) méně.

10


Graf 1.5 Průměrný věk obyvatel Libereckého kraje a jeho okresů Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

Liberecký kraj

43,0 42,0 41,0 40,0

věk

39,0 38,0 37,0 36,0 35,0 34,0

Ke konci roku 2015 na 100 dětí připadlo 115,8 seniorů.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

33,0

Do roku 2010 převyšoval podíl dětské složky v Libereckém kraji podíl osob starších 65 let, v roce 2011 se tento poměr obrátil a hodnota indexu stáří (tj. počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0–14 let) tak poprvé překročila pomyslnou hranici 100 a v následujících letech nadále rostla. Ke konci roku 2015 na 100 dětí připadlo 115,8 seniorů. Výrazně odlišný je index stáří v případě mužů a žen. Zatímco na 100 chlapců ve věku 0–14 let ke konci roku 2015 připadalo 95,0 seniorů, na 100 dívek v tomto věku to bylo 137,6 seniorek a příčinou je vysoké zastoupení žen v nejvyšších věkových kategoriích.

Index stáří třetí nejnižší V případě okresů Libereckého kraje je dlouhodobě nejvyšší hodnota indexu v rámci mezikrajského stáří vykazována v okrese Semily, ke konci roku 2015 na 100 dětí připadlo již srovnání. 132,8 seniorů. Nejnižší hodnotu „drží“ tento ukazatel v okrese Česká Lípa, na 100 dětí ve věku 0–14 let připadlo 106,8 osob starších 65 let. Mezi ostatními kraji České republiky byl index stáří za Liberecký kraj třetí nejnižší, a to po Středočeském kraji, ve kterém byla hodnota 100 překročena vůbec poprvé (100,5) a v Ústeckém kraji (111,7). Graf 1.6 Věková struktura a index stáří v Libereckém kraji index stáří (65+ / 0–14)

80 000

100,0

60 000

75,0

40 000

50,0

20 000

25,0

index stáří (%)

65 a více let

125,0

0,0


2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0 1992

věková struktura (osoby)

0–14 let 100 000

11

Graf 1.7 Index stáří podle okresů Libereckého kraje (stav k 31. 12.) Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

140,0

index stáří (%)

120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0

Index ekonomického zatížení dosáhl svého minima v roce 2006, v dalších letech nepřetržitě roste.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

1995

1991

0,0

Dalším demografickým ukazatelem odrážejícím věkové složení populace daného území je index ekonomického zatížení (tj. počet osob ve věku 0–14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15–64 let). V Libereckém kraji v roce 2015 na 100 osob v produktivním věku připadlo 51,7 osob ekonomicky neaktivních, tj. meziročně více o 1,8 osob. Nejméně příznivá hodnota ukazatele byla v roce 2015 zjištěna v okrese Semily (53,3), opačně tomu bylo v okrese Česká Lípa (48,5). Index ekonomického zatížení v rámci krajů České republiky dosáhl nejvyšší hodnoty v Královéhradeckém kraji (53,3), nejnižší v Moravskoslezském kraji (49,1).

Graf 1.8 Index ekonomického zatížení v Libereckém kraji 50,0

index

40,0

30,0

20,0

48,8

47,7

46,5

45,7

45,1

44,4

43,7

43,1

42,4

41,7

41,1

40,3

40,1

39,8

39,6

39,7

40,1

41,1

42,3

44,3

46,4

48,2

49,9

51,7

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

10,0

0,0

1.3 Demografické události Narodilo se nejvíce dětí V průběhu roku 2015 se v Libereckém kraji živě narodilo 4 683 dětí (nejvíce za posledních pět let. za posledních pět let), převahu měli chlapci (51,2 % dětí). Téměř polovina živě narozených (46,9 %) byla pro rodiče prvním dítětem, 37,3 % dětí bylo druhorozených a 15,7 % dětí se narodilo v pořadí jako třetí. Pokračuje vzestupný trend dětí narozených mimo manželství.

12

Nadále pokračoval vzestupný trend dětí narozených mimo manželství. Zatímco v roce 2014 tento podíl dosáhl 52,0 %, o rok později již do této skupiny v Libereckém kraji spadá téměř 54 % živě narozených dětí. Nejvyšší zastoupení dětí narozených mimo manželství dlouhodobě vykazuje okres


Česká Lípa (59,5 %), nejnižší pak okres Semily (48,3 %). Matky 378 dětí narozených mimo manželství v roce 2015 v Libereckém kraji neuvedly otce dítěte, z toho 350 dětí se narodilo matkám svobodným, 26 rozvedeným a v případě 2 dětí byla matka vdovou. Průměrný věk matek při narození 1. dítěte roste.

Průměrný věk matky při narození prvního dítěte za posledních deset vzrostl o 1,3 roku na 28,3 let. Obdobně vzrostl také průměrný věk matky bez ohledu na pořadí narozeného dítěte, v roce 2015 tak ženy v našem kraji v průměru 1 rodily ve věku 30,3 let. Hodnota úhrnné plodnosti činila 1,629, čímž dosáhla v období let 2006–2015 svého maxima. Matkám ve věku 40 a více let se v roce 2015 živě narodilo 152 dětí (o téměř 73 % více než v roce 2010), nejvíce dětí se pak v průběhu celého sledovaného období každoročně narodilo matkám ve věkové kategorii 30–34 let (v roce 2015 více než 32 % ze všech živě narozených dětí v kraji). V přepočtu na 1 000 obyvatel se v roce 2015 matkám v Libereckém kraji narodilo 10,7 dětí, tato hodnota převýšila republikový průměr (10,5 ‰). Mezi okresy kraje byla nejvyšší relativní hodnota zjištěna v okrese Liberec (11,3 ‰), nejnižší v okrese Semily (10,0 ‰).

Graf 1.9 Struktura zemřelých podle příčiny úmrtí a podle pohlaví v Libereckém kraji v roce 2015

Graf 1.10 Struktura zemřelých podle věkových skupin v Libereckém kraji v roce 2015

novotvary

nemoci oběhové soustavy

do 14 let

15–39 let

40–59 let

nemoci dýchací soustavy

vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti ostatní

60–69 let

70–79 let

80–89 let

nemoci trávicí soustavy

90 a více let 0,5

1,7

14,3 11,7

22,9 12,0

4,2 3,5

8,8

28,4

4,6 8,0

6,6

20,8

%

%

7,0

32,7 muži 40,0

ženy 23,8

48,5

Nejčetnější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy.

V loňském roce v Libereckém kraji zemřelo 4 558 osob (nejvíce od roku 1995), tj. meziročně o 212 úmrtí (4,9 %) více. Většinu zemřelých představovali muži (50,2 %) a téměř jedna třetina zemřelých dosáhla věku 80–89 let. Nejčetnější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy (44,2 % všech úmrtí). Ačkoli počet úmrtí na nemoci oběhové soustavy meziročně mírně poklesl (o 1,4 %),

1

Počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15–49 let) neměnné.


13

v dlouhodobém horizontu kolísá a stále přesahuje vysokou hranici 2 000 případů ročně. Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou nádorová onemocnění. V roce 2015 na ně zemřelo 1 170 osob (25,7 % všech úmrtí), tzn. o 4,3 % více než v roce 2014. V důsledku vnějších příčin v kraji v roce 2015 zemřelo 262 osob, z toho 61 osob (z nich 83,6 % mužů) ukončilo svůj život dobrovolně. V meziročním srovnání se snížil počet dětí zemřelých do 28 dnů od narození (tzv. novorozenecká úmrtnost ze 1,6 ‰ na 1,1 ‰) i počet zemřelých do 1 roku po narození (tzv. kojenecká úmrtnost z 2,5 ‰ na 2,1 ‰). Hrubá míra úmrtnosti v roce 2015 činila 10,4 zemřelých na 1 000 obyvatel středního stavu. V rámci okresů Libereckého kraje nejnižší hodnotu vykázal okres Česká Lípa (9,6 ‰), nejvyšší okres Semily (11,7 ‰). Přibývá počet samovolných potratů.

V roce 2015 v Libereckém kraji potratem skončilo 1 880 těhotenství, což je o 48 případů (2,5 %) méně než v předchozím roce a týkaly se především svobodných žen (53,5 %). Na 100 narozených tak připadlo 40,0 potratů. Počet samovolných potratů se zvýšil o 1,1 % na 720 případů. Jejich zastoupení na celkovém počtu potratů trvale stoupá (v roce 1992 11,1 %, v roce 2015 více než 38 %) a tato skutečnost souvisí mimo jiné s odkladem rodičovství žen do vyššího věku. V roce 2015 bylo evidováno 1 106 umělých přerušení těhotenství, tj. 58,8 % ze všech potratů. Miniinterrupce, které se provádějí do 7. týdne těhotenství u prvorodiček a do 8. týdne u ostatních rodiček, pak tvořily více než dvě třetiny všech umělých přerušení těhotenství. Ze zdravotních důvodů bylo ukončeno 226 těhotenství (20,4 % ze všech umělých přerušení těhotenství). Graf 1.11 Potraty v Libereckém kraji UPT

samovolné

ostatní vč. mimoděložní těhotenství

6 000

počet případů

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

Počet sňatků překročil 2 tis. hranici.

14

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0

Počet sňatků v roce 2015 v Libereckém kraji poprvé od roku 2010 překročil dvoutisícovou hranici. Bylo uzavřeno 2 031 manželství (tj. 4,6 událostí na 1 000 obyvatel) a meziročně se tento počet navýšil o 182 sňatků, tedy o 9,8 %. Relativně nejvíce párů vstupujících do manželství bylo evidováno v okrese Semily (4,8 ‰), nejméně v okrese Česká Lípa (4,5 ‰).


77,0

3 000

66,0

2 500

55,0

2 000

44,0

1 500

33,0

1 000

22,0

500

11,0

0

sňatky na 100 rozvodů

sňatky

Graf 1.12 Sňatky v Libereckém kraji 3 500

Průměrný věk ženicha při prvním sňatku dosáhl 32,3 let, nevěsty 29,5 let.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0,0

Průměrný věk snoubenců při prvním sňatku se dlouhodobě zvyšuje. Výjimkou byl rok 2012, kdy došlo k jeho nepatrnému meziročnímu snížení. Oběma snoubencům uzavírajícím svůj první sňatek v roce 2015 bylo v průměru o 0,4 roku více než v roce předchozím, muži dosáhli průměrného věku 32,3 let a ženy 29,5 roku. Ve srovnání s rokem 2010 je to u ženichů i nevěst shodně více o 1,1 roku. Ve většině případů byl při uzavírání manželství starší muž (67,8 % případů), naopak ženy převyšovaly svým věkem manžela v případě 22,5 % sňatků. V kraji bylo v roce 2015 uzavřeno 33 sňatků, při kterých byl ženich starší o 20 a více let než nevěsta, pouze v jednom případě to bylo naopak.

Graf 1.13 Průměrný věk snoubenců při prvním sňatku v Libereckém kraji ženich

nevěsta

35,0 30,0

roky

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0

Většina rozvodů se dotýká nezletilých dětí.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0,0

Ve sledovaném roce 2015 bylo rozvodem v Libereckém kraji ukončeno 1 235 manželství, údaj se ve srovnání s předchozím rokem víceméně nezměnil a hrubá míra rozvodovosti dosáhla 2,8 ‰ (společně se Středočeským krajem nejvyšší hodnota v mezikrajském srovnání). Více než 53 % rozvodů bylo iniciováno ze strany ženy, v téměř 20 % případů šlo o společný návrh manželů. Většina rozvodů se bohužel dotýkala nezletilých dětí (58,0 %). Ve většině případů se jak u žen (78,1 %), tak u mužů (76,8 %) jednalo o první rozvod.


15

V roce 2015 se po 15 a více letech soužití rozvedlo 41,5 % párů, druhým nejčastějším obdobím je 5 až 9 rok trvání manželství, když po této době skončilo rozvodem 22,8 % manželství. Průměrný věk při prvním rozvodu dosáhl 42,2 let u mužů a 39,4 let u žen. Graf 1.14 Struktura rozvodů podle délky trvání manželství v Libereckém kraji 0–4 let

5–9 let

10–14 let

15 a více let

100,0 90,0 80,0 70,0 %

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

0,0

Důvodem rozvodů jsou Podle uvedených údajů o příčině rozvratu manželství jsou stále častěji uváděny zpravidla obecné obecné pohnutky (tj. „rozdílnost povah, názorů a zájmu“ a „ostatní“) pohnutky. před konkrétně vymezenými příčinami. Uvedené dvě kategorie v roce 2015 zahrnovaly 86,6 % případů u mužů a 89,3 % případů u žen. Nevěra partnera byla uvedena jako příčina rozvratu manželství na straně muže ve 3,6 % a na straně ženy pak ve 2,3 % případů.

16


2. Sociální vývoj 2.1 Zaměstnanost Pracovní sílu v kraji tvořilo 58,6 % osob starších 15 let.

Zdrojem údajů o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které probíhá nepřetržitě od roku 1992 na území celé České republiky. Podle jeho výsledků v Libereckém kraji populaci starší 15 let v roce 2015 tvořilo 370,0 tis. osob. Meziroční přírůstky uvedené věkové kategorie se zastavily v roce 2010, od následujícího roku dochází k nepatrným poklesům. Ten poslední mezi roky 2014 a 2015 činil pouze 200 osob (0,1 %). Z populace Libereckého kraje starší 15 let představovalo 216,9 tis. osob pracovní sílu (tj. 58,6 %). Ta se meziročně rozrostla o 2,1 tis. osob (1,0 %) a reprezentovalo ji 205,0 tis. zaměstnaných a 11,9 tis. nezaměstnaných osob.

Ve struktuře pracovní síly roste zastoupení osob ve věku 60 a více let.

Na strukturu pracovní síly podle věku působí vedle demografických vlivů také vlivy sociálně ekonomické, jako např. prodlužující se příprava na povolání nebo prodlužování věku pro odchod do důchodu. Zatímco v roce 1993 osoby do 30 let tvořily 27,6 % pracovní síly, do roku 2015 jejich podíl poklesl o 8,8 procentních bodů na 18,8 %. Naopak zastoupení osob ve věku 60 a více let vzrostlo o 2,4 procentní body na 6,4 %. Rostoucí zájem o vyšší stupně vzdělání ovlivňuje také vzdělanostní strukturu pracovní síly, v populaci tak obecně klesá zastoupení osob s nižším vzděláním ve prospěch toho vyššího. Zatímco tedy v roce 1993 uvedlo 15,7 % pracovní síly základní nebo žádné vzdělání, střední bez maturity 46,3 %, střední s maturitou 31,5 % a vysokoškolské 6,4 %, v roce 2015 již bylo složení v poměru 6,6 % pracovní síly se základním či bez vzdělání, 40,4 % se středním bez maturity, 36,0 % se středním s maturitou a 17,0 % s vysokoškolským vzděláním.

Graf 2.1 Struktura pracovní síly a míra ekonomické aktivity v Libereckém kraji (VŠPS) zaměstnaní

nezaměstnaní

míra EA celkem

míra EA muži

míra EA ženy

240,0

75,0

pracovní síla (tis. osob)

220,0

70,0 16,5

200,0

12,8

9,7

16,8

15,1

15,4

20,0

17,7

14,0

11,9 65,0

180,0

60,0 %

160,0

55,0 198,8

199,3

199,7

197,3

201,5

198,0

193,8

196,0

200,8

205,0

140,0

50,0

120,0

45,0

100,0

40,0 2006 *)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

údaje vážené na data demografické statistiky po promítnutí SLDB 2011


17

Více než polovina zaměstnaných v Libereckém kraji působila v terciární sféře.

Počet zaměstnaných se od roku 1993 vyvíjí spíše kolísavě s minimem v roce 2012 (193,8 tis. osob) a maximem v roce 1995 (211,7 tis. osob). V posledních třech letech však počet zaměstnaných plynule rostl. Nejvíce osob bylo v Libereckém kraji v roce 2015 zaměstnáno v terciární sféře (104,7 tis. osob, tj. 51,1 % všech zaměstnaných), z toho téměř čtvrtina v odvětví velkoobchodu, maloobchodu, opravy motorových vozidel. Průmyslová odvětví zaměstnávala 97,2 tis. osob (47,4 %), z toho 81,0 % ve zpracovatelském průmyslu. Zaměstnanost v primárním sektoru tvořilo 3,2 tis. osob, tj. 1,6 % všech zaměstnaných v kraji. Terciární sféra se však stala největším zaměstnavatelem až zhruba po roce 2008, do té doby bylo nejvíce osob zaměstnáno v sekundárním sektoru. Tato skutečnost pravděpodobně souvisí s hospodářskou recesí, která průmyslové odvětví (charakteristické pro Liberecký kraj) postihla ve větší míře než sektor služeb. Od roku 2012 se pak podíl zaměstnaných v terciární sféře pohybuje nad 50% hranicí. Zaměstnanost v zemědělských odvětvích dlouhodobě spíše klesá.

Většina zaměstnaných je v zaměstnaneckém poměru.

Většina zaměstnaných je co do postavení v zaměstnání v zaměstnaneckém poměru, popř. je členem produkčního družstva. V roce 2015 se jednalo o 82,7 % zaměstnaných osob. V pozici zaměstnavatele vystupovalo 2,5 % osob, na vlastní účet pracovalo 14,1 % osob a 0,8 % osob se označilo za pomáhající rodinné příslušníky. Tato struktura se dlouhodobě nemění.

pracovní síla (tis. osob)

Graf 2.2 Struktura zaměstnaných a míra zaměstnanosti podle pohlaví v Libereckém kraji (VŠPS) muži

ženy

míra zaměstnanosti muži

míra zaměstnanosti ženy

220,0

70,0

200,0

65,0

180,0

84,1

84,4

84,0

83,5

83,5

82,9

82,7

84,8

84,6

87,6

60,0

160,0

55,0

140,0

50,0

120,0

45,0 114,7

114,9

115,7

113,7

118,0

115,1

111,1

111,2

116,2

117,4

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

100,0

*)

%

40,0

Údaje vážené na data demografické statistiky po promítnutí SLDB 2011

Jedna pětina zaměstnaných jsou řemeslníci a opraváři

18

míra zaměstnanosti celkem

Z pohledu klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) patřilo v roce 2015 nejvíce zaměstnaných do skupiny řemeslníků a opravářů (20,4 %). Dalších 18,1 % představovali techničtí a odborní pracovníci, 17,1 % obsluha strojů a zařízení, montéři. Pracovníci ve službách a prodeji se podíleli 15,1 % a specialisté 11,2 %. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tvořili 5,3 %. Z hlediska vývoje počtu zaměstnaných v jednotlivých klasifikacích se od roku 2006 nejvýrazněji (téměř dvojnásobně) navýšil počet pracovníků ve službách a prodeji (z 16,2 tis. osob na 31,1 tis. osob) a přibylo také specialistů (o 37,7 % na 23,0 tis. osob). Naopak klesající tendence zaznamenali zákonodárci a řídící pracovníci


(z 17,4 tis. osob na 8,2 tis. osob), ubylo také pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (o 22,8 % na 10,9 tis. osob) a kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství (z 2,1 tis. osob na 1,6 tis. osob). Počet zaměstnaných v ostatních klasifikačních skupinách v rámci sledovaného období kolísal, ale k významným změnám v jejich počtu nedošlo. Vyšší míru zaměstnanosti obecně vykazují muži.

Míra zaměstnanosti obyvatel Libereckého kraje (tj. podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších) v horizontu deseti let v zásadě spíše klesá. Výjimkou byly pouze roky 2010, 2013 a 2015, ve kterých došlo k meziročním navýšením její hodnoty. Nejvyšší hodnoty ukazatel paradoxně nabyl v roce 2015 (55,4 %), což ovšem ovlivnil především meziroční nárůst počtu zaměstnaných při současném nepatrném poklesu počtu obyvatel ve věku 15 a více let v tomto roce. Minimální hodnota pak byla zjištěna v roce 2012 (52,2 %). Vyšší míru zaměstnanosti obecně vykazují muži než ženy. V roce 2015 tedy její hodnota v případě mužů činila 65,2 % (stejně jako v roce 2006) a v případě žen 46,1 % (o 1,5 p. b. více než před deseti lety). V rámci mezikrajského srovnání se Liberecký kraj s mírou zaměstnanosti mužů umístil na sedmé nejvyšší příčce, hodnota v případě žen pak byla naopak čtvrtá nejnižší. Z mezikrajského srovnání vyplývá, že nejvyšší hodnota byla jak u mužů, tak u žen zjištěna v Hlavním městě Praze (69,3 % u mužů a 51,8 % u žen), nejnižší míru zaměstnanosti mužů pak vykázal Moravskoslezský kraj (61,2 %) a žen kraj Ústecký (44,6 %).

Nejvyšší míru ekonomické aktivity vykázalo Hlavní město Praha.

Míra ekonomické aktivity v Libereckém kraji v roce 2015, která vyjadřuje podíl pracovní síly na celkovém počtu obyvatel ve věku 15 a více let, meziročně vzrostla o 0,6 procentních bodů na 58,6 %. Hodnota ukazatele dlouhodobě klesala až do roku 2011, v následujícím roce 2012 nastal zlom a od té doby pozvolna roste. V rámci mezikrajského srovnání se jednalo o 6. nejnižší hodnotu, která se o 0,8 procentních bodů pohybovala pod republikovým průměrem. Nejvyšší míru ekonomické aktivity vykázalo Hlavní město Praha (62,0 %), nejnižší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v Olomouckém kraji (57,0 %). Míra ekonomické aktivity žen je z objektivních důvodů (menší účast na trhu práce, starost o děti a domácnost, dřívější odchod do důchodu apod.) podstatně nižší. V případě Libereckého kraje činila 49,8 % (3. nejnižší hodnota mezi kraji České republiky) a meziročně vzrostla o 0,9 procentních bodů. V případě mužů míra ekonomické aktivity vzrostla meziročně o 0,3 procentní body na 67,9 % a jednalo se o sedmou nejnižší krajskou hodnotu. Rozdíl mezi hodnotou mužů a žen činil více než 18 procentních bodů.

Dochází k růstu počtu osob s druhým a dalším zaměstnáním.

Druhé a další zaměstnání mělo v roce 2015 v Libereckém kraji 4,6 tis. osob. Meziročně je to o 7,9 % méně a od roku 1993 se počet těchto osob snížil o téměř 60 %. Zájem o druhé nebo další zaměstnání v zásadě s většími či menšími výkyvy až do roku 2007 klesal, v následujícím období však opět dochází k jeho pozvolnému nárůstu. Určitý vývoj zaznamenal také počet osob s druhým a dalším zaměstnáním z pohledu pohlaví. Z analýzy tohoto ukazatele je patrné, že větší počet osob s dalším zaměstnáním je obvykle jednoznačně na straně mužů. Výjimkou však byly roky 2009 a 2010, kdy patrně v důsledku dopadů hospodářské krize (muži o druhé zaměstnání mohli v této souvislosti přijít) evidovaly více vedlejších pracovních poměrů ženy. V zásadě specifický je


19

i rok 2015, kdy je poměr mezi muži a ženami s druhým a dalším zaměstnáním velice vyrovnaný, i když nepatrnou převahu držely ženy (2,28 tis. mužů a 2,31 tis. žen). Ženy převažují mezi nezaměstnanými po většinu sledovaného období.

Počet nezaměstnaných v posledních čtyřech letech postupně klesal. Maximální počet osob bez zaměstnání byl v kraji vykázán v roce 2012 (20,0 tis. osob), naopak historického minima bylo dosaženo v roce 1993 (7,1 tis. osob). Začátek 90. let minulého století byl obecně z pohledu počtu nezaměstnaných příznivější, od roku 1998 (s výjimkou roku 2008) se totiž počet nezaměstnaných již pohybuje vysoko nad 10 tis. osobami. Z 11,9 tis. nezaměstnaných v roce 2015 představovaly více než 58 % ženy. Ženy převažují mezi nezaměstnanými po většinu sledovaného období, naopak tomu bylo pouze v letech 1994, 1999, 2000, 2009, 2011 a 2012.

Většinu nezaměstnaných tvořily osoby se středním vzděláním bez maturity.

Většině nezaměstnaných bylo v roce 2015 mezi 30 až 44 lety (35,3 % nezaměstnaných) a dále mezi 45 až 59 lety (31,9 %). Z hlediska vzdělání se ze 41,4 % jednalo o osoby se středním vzděláním bez maturity. Více než 26 % tvořili nezaměstnaní se základním vzděláním a bez vzdělání, 25,7 % osoby s maturitou a 6,5 % vysokoškoláci. Nejvíce nezaměstnaných v roce 2015 uvedlo, že práci hledalo více než 2 roky (28,2 %), naopak 19,3 % z nich ji našlo do 3 měsíců. V roce 1993 do 3 měsíců nové zaměstnání získalo 42,1 % nezaměstnaných.

Graf 2.3 Pracovní síla podle vzdělání a ekonomického postavení v Libereckém kraji (VŠPS) nezaměstnaní 9,0

100,0

7,5

80,0

6,0

60,0

4,5

40,0

3,0

20,0

1,5

0,0

nezaměstnaní (tis. osob)

zaměstnaní (tis. osob)

zaměstnaní 120,0

0,0 1993 2005 2010 2015 1993 2005 2010 2015 1993 2005 2010 2015 1993 2005 2010 2015 základní vzdělání a bez vzdělání

střední bez maturity

střední s maturitou

vysokoškolské

vzdělanostní skupina Pozn.: údaje za nezaměstnané s vysokoškolským vzděláním v letech 1993 a 2004 nejsou k dispozici

Obecná míra nezaměstnanosti mezi kraji 6. nejvyšší.

20

Obecná míra nezaměstnanosti v zásadě kopírovala vývoj počtu nezaměstnaných. V roce 2015 v kraji činila 5,5 %, meziročně tak byla o 1,0 p. b. nižší a mezi kraji šestá nejvyšší. Historicky nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2012 (kdy byl zároveň nejvyšší počet nezaměstnaných), když dosáhla 9,3 %, nejnižší hodnota pak připadla na rok 1993 (3,3 %). V případě mužů se ukazatel v roce 2015 rovnal 4,1 % (sedmá nejvyšší hodnota mezi kraji) a v případě žen 7,3 % (pátá nejvyšší hodnota). Obecná míra nezaměstnanosti byla po celé období let 1993 až 2015 vyšší na straně žen, nejvíce se však obě míry přiblížily v roce 1994 (muži 3,6 %, ženy 4,0 %), naopak největší rozdíl byl zjištěn v roce 1998 (muži 4,8 %, ženy 9,6 %).


Graf 2.4 Obecná míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Libereckém kraji (VŠPS) celkem

muži

ženy

12,0 10,0

%

8,0 6,0 4,0 2,0

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0,0

Posledních pět let klesá Do skupiny ekonomicky neaktivních (tzn. důchodci, žáci a studenti, osoby počet ekonomicky pečující o rodinu) v roce 2015 patřilo 153,1 tis. osob starších 15 let (41,4 % neaktivních. z celkového počtu). Meziročně je to o 2,4 tis. osob méně (1,5 %) a posledních pět let je možné sledovat pravidelný každoroční pokles. Z dlouhodobého pohledu se však počet ekonomicky neaktivních s většími či menšími výkyvy navyšuje, ve srovnání s rokem 1993 byl zaznamenán nárůst o téměř jednu čtvrtinu. Z hlediska věku tvoří logicky největší část ekonomicky neaktivních osoby nad 60 let (62,9 % v roce 2015), nejméně jsou pak zastoupeny osoby 45 až 59leté (6,5 %) a osoby 30 až 44leté (8,6 %). Mladí lidé mezi 15 a 29 lety představovali 22,1 % neaktivních. Ve více než dvacetiletém časovém horizontu je patrné, že mezi ekonomicky neaktivními klesá především v posledních letech zastoupení populace ve věku 15 až 29 let (mezi roky 1993 a 2015 z 32,6 % na 22,1 %) a 45 až 59 let (z 10,6 % na 6,5 %). Naopak podíl věkové skupiny 30 až 44 let a zejména 60 a více let spíše roste, v prvním případě z 5,6 % na 8,6 %, ve druhém z 51,2 % na 62,9 %. Graf 2.5 Pracovní síla podle věku a ekonomického postavení v Libereckém kraji (VŠPS) nezaměstnaní 10,0

90,0

9,0

80,0

8,0

70,0

7,0

60,0

6,0

50,0

5,0

40,0

4,0

30,0

3,0

20,0

2,0

10,0

1,0

nezaměstnaní (tis. osob)

zaměstnaní (tis. osob)

zaměstnaní 100,0

0,0

0,0 1993 2005 2010 2015 1993 2005 2010 2015 1993 2005 2010 2015 1993 2005 2010 2015 15–29 let

30– 44 let

45– 59 let věková skupina

60 a více let

Pozn.: údaje za nezaměstnané ve věkové skupině 60 a více let v letech 1993, 2005 a 2015 nejsou k dispozici


21

Tuto skutečnost ovlivňuje především demografický vývoj, tj. jednak stárnutí populace a dále také odkládání narození dítěte do vyššího věku. Vliv odkládání mateřství do vyššího věku je více patrný při hodnocení věkové struktury ekonomicky neaktivních z hlediska pohlaví. Zatímco podíl neaktivních mužů ve věku 30 až 44 let dosáhl v roce 2015 3,8 %, v případě žen je zastoupení více než 11% a od roku 1993 se navýšilo o 4,2 p. b. (u mužů o 1,2 p. b.). Muži evidovali naopak více neaktivních ve věkové skupině 15 až 29 let (24,6 %, ženy 20,5 % v roce 2015) a také 60 a více let (muži 65,9 %, ženy 61,1 %). Osoby 45 až 59leté byly naopak více zastoupeny ve struktuře ekonomicky neaktivních žen (7,0 % ku 5,6 %).

2.2 Nezaměstnanost Stav uchazečů o zaměstnání na konci roku 2015 poklesl pod 20 tis. osob.

K poslednímu dni roku 2015 evidovaly úřady práce v Libereckém kraji 19 507 neumístěných uchazečů o zaměstnání. Meziročně je to o 17,0 % méně s tím, že jejich počet se od roku 2013 snižuje každoročně a zároveň se poprvé od roku 2009 znovu dostal pod hranici 20 tisíc. Nejvíce osob bez práce bylo v Libereckém kraji zaznamenáno v roce 2009 (26 273 osob), tedy roce, ve kterém se projevila hospodářská krize, a do statistik nezaměstnanosti se promítly důsledky hromadného propouštění zejména průmyslových firem. Nejméně uchazečů pak bylo registrováno v roce 1990 (1 169 osob), hranice 10 tisící nezaměstnaných byla atakována již v roce 1997.

Graf 2.6 Meziroční změna počtu uchazečů o zaměstnání v Libereckém kraji 50,0 40,0

%

30,0 20,0 10,0 0,0 -10,0 -20,0 2010

Ve struktuře uchazečů z hlediska pohlaví převažují jednoznačně ženy.

2011

2012

2013

2014

2015

Ve struktuře uchazečů z hlediska pohlaví převažují jednoznačně ženy, výjimkou byl pouze rok 2009, ve kterém 50,4 % tvořili muži. V roce 2015 pak bylo na úřadech práce v kraji registrováno 10 322 žen (meziročně o 16,2 % méně) a 9 185 mužů (meziročně o 17,8 % méně). Počet nezaměstnaných mužů byl pak nejvyšší v roce 2009 (13 230 osob), zatímco počet žen v roce 2013 (13 286 osob).

Mezi „dosažitelné“ patří Od roku 2004 sledují úřady práce tzv. dosažitelné uchazeče, tj. uchazeče, kteří téměř 95 % uchazečů mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného o zaměstnání. pracovního místa (nejsou ve vazbě, ve výkonu trestu, nepobírají peněžitou pomoc v mateřství, hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené, nejsou v pracovní neschopnosti, nejsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů a

22


nevykonávají krátkodobé zaměstnání), a jejichž počet se používá při výpočtu podílu nezaměstnaných osob. V roce 2015 pak do skupiny dosažitelných bylo zařazeno 18 444 uchazečů, tedy 94,6 %. Nejvíce těchto uchazečů však úřady práce evidovaly v době hospodářské krize, tj. v roce 2009 (25 787 osob), kdy se jejich podíl dostal na úroveň 98,2 % všech nezaměstnaných.

Mezi nezaměstnanými Osoby se zdravotním postižením mezi uchazeči v roce 2015 tvořily 13,1 % 13,1 % osob se (2 557 osob). Počátkem 90. let 20. století se jejich počet pohyboval v řádech zdravotním postižením. stovek, v roce 1996 již překročil hranici 1 000 osob a od roku 1998 je v evidencích úřadů práce každoročně více než 2 000 uchazečů se zdravotním postižením. Hranice 3 000 uchazečů v rámci této specifické skupiny byla historicky překročena zatím pouze třikrát, tj. poprvé v roce 2004 (3 042 osob) a následně opět v letech ekonomické recese, tj. v roce 2009 (3 180 osob) a 2010 (3 138 osob). Absolventů a mladistvých v evidencích úřadů práce Libereckého kraje výrazně ubylo.

Počet absolventů a mladistvých v evidencích úřadů práce Libereckého kraje v roce 2015 reprezentovalo 974 osob, tj. 5,0 % všech uchazečů, což je meziročně o 21,8 % méně. Tento počet je nejnižší od roku 1992, kdy bylo v této skupině registrováno pouze 430 nezaměstnaných. Méně než 1 000 absolventů a mladistvých bylo mezi uchazeči zaznamenáno (pomineme-li období 1991 až 1996) již jen v roce 2007 (978 osob). Naopak nejvíce těchto uchazečů bylo vykázáno v roce 1998 (2 735 osob).

Nejvíce nezaměstnaných ve věku 35 až 44 let.

Ve struktuře nezaměstnaných z hlediska věku převažovaly v roce 2015 osoby 35 až 44leté (24,8 % všech uchazečů). Druhou skupinou nejčetnějších uchazečů pak byly osoby ve věku 45 až 54 let (21,6 %), následovali uchazeči ve věku 25 až 34 let (20,8 %) a uchazeči nad 55 let tvořili 18,2 %. Nejméně


23

početnou skupinou pak byli mladí lidé ve věku 20 až 24 let (10,6 %) a především do 19 let (3,9 %). V dlouhodobém časovém horizontu se však zastoupení zejména mladých uchazečů a uchazečů starších 55 let významně změnilo. Počet nezaměstnaných do 19 let vykazuje v posledních letech spíše klesající trend – počet zjištěný v roce 2015 (tj. 763 osob) byl dokonce srovnatelný s hodnotami vykazovanými na počátku 90. let a jejich zastoupení pokleslo z 14,0 % v roce 1992 na zmíněných 3,9 % v roce 2015. Naopak uchazečů ve věku 55 a více let v čase významně přibylo (ze 117 v roce 1992 na 3 555 v roce 2015). Zatímco v roce 1992 tvořily tyto osoby necelá 3 % uchazečů, v roce 2015 to byla již téměř pětina z nich. Tento vývoj je ovlivněn jednak trendem zvyšujícího se zájmu o vyšší formy vzdělávání (mladí lidé studují déle) a dále také opatřeními, která byla přijata v souvislosti s důchodovou reformou, tj. zejména navýšením věku pro odchod do řádného starobního důchodu. Graf 2.7 Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání, věku, délky evidence a kvalifikace v Libereckém kraji střední bez maturity vysokoškolské

30 000

30 000

25 000

25 000

20 000

20 000

uchazeči

uchazeči

základní a bez vzdělání střední s maturitou

15 000

15–24 let

25–34 let

45–54 let

55 a více let

35–44 let

15 000

10 000

10 000

5 000

5 000

0

0 2010

2011

do 3 měsíců 6–12 měsíců nad 24 měsíců

2012

2013

2014

2010

3–6 měsíců 12–24 měsíců

2011

2012

nemanuální– vysoce kvalifikovaní manuální–kvalifikovaní

30 000

2013

2014

2015

nemanuální– s nižší kvalifikací manuální–nekvalifikovaní

30 000

uchazeči

uchazeči

25 000 20 000 15 000

25 000 20 000 15 000

10 000

10 000

5 000

5 000

0

0 2010

24

2011

2012

2013

2014

2015

2010

2011


2012

2013

2014

2015

Uchazeči o zaměstnání se středoškolským vzděláním bez maturity hledali práci obtížně.

V roce 2015 měli největší problém najít zaměstnání uchazeči mající středoškolské vzdělání bez maturity, když tvořili více než 40 % všech registrovaných nezaměstnaných a podobně na tom byli také uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání (31,3 %). Zhruba čtvrtinu představovali uchazeči se středoškolským vzděláním s maturitou. Nejméně byly mezi nezaměstnanými zastoupeny osoby s vysokoškolským vzděláním (5,3 %) a s vyšším odborným vzděláním včetně nástavbového (0,8 %). Tato struktura se víceméně příliš neměnila. Významně se však od druhé poloviny 90. let navýšil počet vysokoškolsky vzdělaných uchazečů o zaměstnání, což opět souvisí s obecným růstem vysokoškoláků v populaci regionu. Zatímco tedy v roce 1997 úřady práce v kraji evidovaly 264 osob s akademickým vzděláním, v roce 2015 jich bylo již téměř čtyřikrát více (1 039 osob). Počet uchazečů se základním vzděláním a bez vzdělání se od stejného roku zvýšil o 65,6 % na 6 103 osob, středoškoláků bez maturity přibylo o 74,6 % na 7 893 osob a s maturitou o 71,0 % na 4 321 osob. Meziročně se však počet uchazečů ve všech vzdělanostních skupinách snížil, nejvýrazněji, tj. o 21,0 % ve skupině středoškolsky vzdělaných bez maturity.

Téměř 40 % uchazečů nemůže dlouhodobě získat zaměstnání.

Dlouhodobě nezaměstnaní (osoby v evidenci úřadu práce déle než 1 rok) na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v roce 2015 dosáhli 39,7 % a jednalo se o třetí historicky nejvyšší podíl. Nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných registrovaly úřady práce v roce 2014 (43,0 %) a v roce 2013 (40,4 %). Počátkem 90. let minulého století, tj. v roce 1994 se dlouhodobá nezaměstnanost dotkla pouze 15,2 % uchazečů, od té doby s většími či menšími výkyvy jejich podíl spíše narůstá. Většinu dlouhodobě nezaměstnaných tvořily dlouhodobě ženy, v roce 2015 jejich zastoupení mezi těmito uchazeči dosáhlo 59,0 % s tím, že pouze v 90. letech vykazovaly více než 60% podíl.

Graf 2.8 Dlouhodobě nezaměstnaní (déle než 1 rok) v Libereckém kraji (stav k 31. 12.) celkem

ženy

12 000 10 000 7 736

8 000 6 000 4 000 2 000

799

Podíl nezaměstnaných osob v roce 2015 dosáhl 6,36 %.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

0

Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15–64 let na obyvatelstvu stejného věku) v roce 2015 dosáhl 6,36 %. Meziročně je to o 1,35 p. b. méně a ve srovnání s rokem 2013 se jedná o pokles ve výši 2,1 p. b. V dostupné časové řadě, tj. období 2005 až 2015 byl podobně dlouhý propad zaznamenán ještě mezi roky 2005 až 2007, v roce 2007 navíc ukazatel dosáhl zatím minimální hodnoty (4,35 %). V následujících dvou letech, ve kterých se projevila hospodářská krize, se ukazatel meziročně navýšil až


25

na 8,29 %. Maximální hodnota však byla vykázána v roce 2013 (8,46 %). V zásadě stejně se vyvíjel podíl nezaměstnaných osob podle pohlaví. V roce 2015 pak jeho hodnota v případě mužů dosáhla 5,94 % a v případě žen 6,80 %. Hodnota ukazatele byla po celé sledované období vyšší na straně žen, výjimkou byl pouze krizový rok 2009 (muži 8,33 %, ženy 8,25 %). Nejvyšší nezaměstnanost v letech 2007 až 2013 v okrese Česká Lípa.

Vývoj nezaměstnanosti v rámci jednotlivých okresů v zásadě kopíroval vývoj v kraji a ovlivnila jej především již několikrát zmiňovaná hospodářská recese. Nejvyšší podíl nezaměstnaných v letech 2007 až 2013 evidovaly úřady práce v okrese Česká Lípa. Jednalo se o důsledek hromadného propouštění a následného zániku místní sklářské společnosti. Do té doby a od roku 2014 byla nejvyšší nezaměstnanost znovu dosahována v okrese Liberec. Naopak nejmenší hodnoty nezaměstnanosti vykazovaly úřady práce v okrese Jablonec nad Nisou. V okrese Česká Lípa a Jablonec nad Nisou byl maximální podíl nezaměstnaných zjištěn v roce 2009, ve zbývajících dvou okresech pak stejně jako v celém kraji až v roce 2013. V roce 2015 nezaměstnanost v okrese Liberec dosáhla 7,09 % (meziročně o 1,04 p. b. méně), v okrese Semily 6,58 % (meziročně o 1,25 p. b.), v okrese Česká Lípa 5,65 % (meziročně o 2,15 p. b. méně) a v okrese Jablonec nad Nisou 5,64 % (meziročně o 1,09 p. b. méně).

Graf 2.9 Nezaměstnanost podle pohlaví v Libereckém kraji (MPSV) uchazeči-ženy podíl nezaměstnaných žen

osoby

15 000

uchazeči-muži podíl nezaměstnaných mužů

13,00

14 000

12,00

13 000

11,00

12 000

10,00

11 000

9,00

10 000

8,00 %

9 000

7,00

8 000

6,00

7 000

5,00

6 000

4,00

5 000

3,00 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Z hlediska mezikrajského srovnání nejvyšší podíl nezaměstnaných v Ústeckém kraji.

Z hlediska mezikrajského srovnání byl po celé období let 2005 až 2015 nejvyšší podíl nezaměstnaných zaznamenáván v Ústeckém kraji (8,91 % v roce 2015) a naopak tomu bylo v Hlavním městě Praze (4,20 % v roce 2015). Liberecký kraj se v tomto srovnání v roce 2015 umístil na šesté nejvyšší pozici, v případě mužů to však byla až devátá nejvyšší hodnota a v případě žen sedmá nejvyšší hodnota. Podíl nezaměstnaných mužů byl v roce 2015 nejvyšší v Moravskoslezském kraji (8,74 %) a v případě žen v Ústeckém kraji (9,28 %). Nejnižší hodnotu vykázalo u obou pohlaví Hlavní město Praha (4,02 % muži, 4,38 % ženy).

Počet volných míst nepřetržitě roste 7 let.

Počet volných pracovních míst nabízených úřady práce v Libereckém kraji se v dlouhodobé časové řadě let 1990 až 2015 pohyboval v rozmezí od 1 201 míst (rok 2009) do 5 947 míst (rok 2015). Počet volných pozic nepřetržitě roste již posledních sedm let (od roku 2009), v předchozích letech spíše kolísal bez jednoznačné vývojové tendence. V přepočtu na jedno volné pracovní místo

26


v roce 2015 připadlo 3,28 uchazeče, meziročně o 3,25 uchazeče méně. Hodnota ukazatele klesá již čtvrtý rok v řadě. Méně než dva uchazeči na jedno volné pracovní místo byli zaznamenáni pouze v letech 1994 až 1996). Maximální hodnota byla dosažena v roce 2009 (21,88 uchazečů) a dále také v roce 2010 (18,10 uchazečů). Podíl uchazečů o zaměstnání, kteří mají nárok na podporu v nezaměstnanosti, v dlouhodobé časové řadě spíše klesá. Zatímco tedy v roce 1994 podporu v nezaměstnanosti pobíralo 46,6 % uchazečů a v roce 1997 dokonce 54,5 % uchazečů, v roce 2015 bylo jejich zastoupení již jen zhruba čtvrtinové. Graf 2.10 Nezaměstnanost v Libereckém kraji (MPSV) podíl nezaměstnaných osob 10,0

25,0

8,5

20,0

7,0

15,0

5,5

10,0

4,0

5,0

2,5

0,0

1,0

%

osoby

počet uchazečů na 1 volné místo 30,0

2010 2011 2012 2013 2014 2015 Pozn.: Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu = podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %)

2.3 Příjmy a životní podmínky domácností Mezi kraji druhý nejnižší podíl na republikovém ČDDD.

K hodnocení materiálního bohatství domácností trvale bydlících na území daného regionu je využíván ukazatel čistý disponibilní důchod domácností

(ČDDD). Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností dosáhla v roce 2014 v Libereckém kraji 83,0 mld. Kč v běžných cenách. Podíl Libereckého kraje na republikovém čistém disponibilním důchodu domácností v uvedeném roce činil 3,9 % a byl tak po Karlovarském kraji (2,6 %) druhý nejnižší. Naopak nejvyšší podíl byl vykázán v Hlavním městě Praze (15,5 %) a Středočeském kraji (13,3 %).

ČDDD v přepočtu na 1 obyvatele Libereckého kraje pak pátý nejnižší.

Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele Libereckého kraje dosáhl 189 176 Kč, a ačkoliv to byla v dlouhodobém porovnání maximální hodnota, pohybovala se o 13,7 tis. Kč (6,8 %) pod republikovým průměrem (202 915 Kč na 1 obyvatele). Příjmová situace domácností v kraji není příliš příznivá ani z pohledu mezikrajského srovnání, uvedená hodnota byla pátá nejnižší. Nejvyšší hodnota byla tradičně vykázána v Hlavním městě Praze (264 100 Kč na 1 obyvatele) a Středočeském kraji (216 633 Kč na 1 obyvatele). V Ústeckém kraji, který se umístil na posledním místě pomyslného žebříčku, čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele dosáhl pouze 174 662 Kč.


27

Graf 2.11 Vývoj čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele ČR

Liberecký kraj

210

tis. Kč na obyvatele

175 140 105 70 35 2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

0

Situaci, postavení a příjmy domácností také mapuje výběrové šetření Životní podmínky domácností. Na základě jeho výsledků na území Libereckého kraje v roce 2015 hospodařilo 178 743 domácností (tj. 4,1 % z republikového úhrnu) s průměrným počtem 2,42 členů. Vyživované děti uvedlo 36,5 % domácností, z toho 1,0 % domácností mělo 4 a více dětí. Podíl domácností pečujících o děti do 12 let dosáhl 23,2 %, což byla druhá nejvyšší hodnota po Středočeském kraji (24,3 %). Na opačném konci žebříčku se umístil Pardubický kraj s 19,0 % zastoupením těchto domácností. Průměrný čistý peněžní příjem domácností v kraji podle šetření SILC nedosáhl na republikový průměr.

Průměrný čistý peněžní příjem výše uvedených domácností přepočtený na jednu osobu, zjišťovaný za rok 2014, dosáhl částky 153,2 tis. Kč (ve srovnání s rokem 2013 nárůst o 6,3 %). Ve srovnání s republikovým průměrem (157,6 tis. Kč) to byl příjem podprůměrný, v rámci ostatních regionů pak sedmý nejvyšší. Napříč Českou republikou se průměrný čistý příjem pohyboval v rozmezí od 136,0 tis. Kč (Moravskoslezský kraj) do 209,9 tis. Kč (Hlavní město Praha). Struktura hrubých peněžních příjmů se v Libereckém kraji dlouhodobě nemění. Jejich největší část tvoří příjmy ze závislé činnosti (62,7 % v roce 2014), téměř čtvrtinu představují sociální příjmy, necelých 11 % příjmy z podnikání. Ostatní příjmy představují zanedbatelnou položku.

Více než jedna čtvrtina domácností patří do příjmové skupiny 10 001 až 12 000 Kč.

Z hlediska velikosti čistého měsíčního příjmu na osobu spadalo 26,0 % domácností v Libereckém kraji do příjmové skupiny 10 001 až 12 000 Kč a tato skupina byla nejčastější také u dalších 6 krajů. Naopak v Hlavním městě Praze, Středočeském, Jihočeském, Ústeckém, Královéhradeckém a Zlínském kraji byly nejčastěji zastoupeny domácnosti s měsíčním příjmem ve výši 12 001 až 15 000 Kč. Výjimkou v rámci České republiky se stal Plzeňský kraj, ve kterém byly shodně 22,0 % zastoupeny domácnosti v příjmové skupině 10 001 až 12 000 Kč a 15 001 až 20 000 Kč.

Měsíční náklady na bydlení představují více než 18 % čistých peněžních příjmů domácností.

Měsíční náklady na bydlení domácnosti v Libereckém kraji v roce 2015 dosáhly částky 5 667 Kč a z čistých peněžních příjmů domácnosti „zabraly“ 18,4 %. Největší položkou nákladů byly náklady na elektrickou energii (1 597 Kč, tj. 28,2 %), druhou významnou položkou bylo nájemné (1 280 Kč, 22,6 %). Na plyn z dálkového zdroje vynaložily domácnosti 13,7 % z výdajů na bydlení, na teplo a teplou vodu 13,4 %.

28


Nejvyšší náklady na bydlení měly domácnosti v Hlavním městě Praze.

Nejvyšší náklady na bydlení měly domácnosti v Hlavním městě Praze (7 227 Kč), nejlevněji „bydlely“ domácnosti v Kraji Vysočina (4 624 Kč). Průměrné náklady na bydlení za Českou republiku dosáhly částky 5 540 Kč. V Libereckém kraji byly třetí nejvyšší a společně s Hlavním městem Prahou, Ústeckým, Moravskoslezským a Jihomoravským krajem překročily republikovou úroveň. Největší část čistých peněžních příjmů pak náklady na bydlení tvořily v případě domácností z Ústeckého kraje (21,1 %) a dvacetiprocentní hranici překročily také v Moravskoslezském kraji (20,9 %).

2.4 Mzdy 2

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dlouhodobě roste.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda (v přepočtu na plně zaměstnané) získaná z podnikového čtvrtletního výkaznictví za subjekty s pracovištěm na území Libereckého kraje v roce 2015 dosáhla částky 24 685 Kč. Mzda dlouhodobě nepřetržitě roste. Ve srovnání s rokem 2014 se nominálně zvýšila o 3,6 %, reálně vzhledem k nízkému růstu spotřebitelských cen posílila o 3,3 %. Ve srovnání s republikovým průměrem, který činil 26 467 Kč a který meziročně vzrostl o 3,4 % (reálně o 3,1 %), byla krajská mzda o 1 782 Kč nižší. Mzdový vývoj v kraji je doprovázen meziročním nárůstem zaměstnanosti o 1,5 % na 139,5 tis. osob (3,6 % z republikového úhrnu).

Mzda v Hlavním městě Praze výrazně překračuje průměrnou mzdu za ČR.

Z mezikrajského srovnání je patrné, že nejvyšší mzdu vykazuje Hlavní město Praha (33 852 Kč), které překračuje průměrnou mzdu ČR o téměř 28 %. Nejnižší mzdový průměr vykazuje s 22 750 Kč Karlovarský kraj. Mzda v Libereckém kraji se v mezikrajském srovnání umístila na 5. nejvyšší pozici.

Podle odvětví nejvyšší mzda v roce 2014 v peněžnictví a pojišťovnictví.

Z ročního zpracování výkazů a s ročním zpožděním jsou také k dispozici údaje o mzdě podle odvětví. Nejvyšší mzda v přepočtu na plně zaměstnané v Libereckém kraji v roce 2014 byla vykázána v peněžnictví a pojišťovnictví (34 343 Kč), druhé v pořadí byly informační a komunikační činnosti (33 685 Kč). V průmyslu, který má v našem kraji dominantní postavení, činila mzda 25 897 Kč. Nejnižší mzdu pobírali zaměstnaní v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (11 555 Kč).

Mzdy mužů výrazně vyšší než mzdy žen.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji na základě výsledků strukturální statistiky mezd zaměstnanců dosáhla v roce 26 358 Kč, což je o 1 244 Kč (5,0 %) více než v roce 2014. Ve srovnání s metodicky srovnatelným rokem 2011, ve kterém byli do údajů zahrnuti dříve nesledovaní zaměstnanci podniků s 1–9 zaměstnanci, zaměstnanci neziskových institucí a podnikatelů-fyzických osob, si zaměstnanci v našem kraji polepšili o více než tři tisíce korun. Výdělek na straně mužů v roce 2015 činil 29 250 Kč a byl tak o 6 332 Kč vyšší než příjem žen, který tvořil 78,4 % mzdy mužů. Meziroční

3

2

Průměrná hrubá měsíční mzda počítaná podle skutečného místa pracoviště zaměstnanců – tzv. pracovištní metodou (nikoli podle sídla podniku); za osoby přepočtené na plně zaměstnané.

3

Údaje o průměrných mzdách jsou výsledkem výběrového šetření mezd Ministerstva práce a sociálních věcí (šetření o průměrném výdělku) a Ministerstva financí ČR (šetření o platu). Toto výběrové šetření se odlišuje od ostatních mzdových zjišťování, neboť jsou sledovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoliv celkové objemy mzdových prostředků na úrovni podniků či organizací. Od roku 2011 jsou do šetření zahrnuti dříve nesledovaní zaměstnanci z podniků s méně než 10 zaměstnanci a také zaměstnanci neziskových institucí a podnikatelů-fyzických osob. Výsledky tak nejsou s předchozími roky srovnatelné.


29

mzdový nárůst v případě mužů představoval 5,9 %, u žen byl zaznamenán pomalejší nárůst, a to o 4,3 %. Klíčovou položkou mzdy je základní složka (64,8 %), následovaná prémiemi a odměnami (16,8 %) a mzdovými náhradami (10,7 %). Nejnižší mzdy u pracovníků ve službách a prodeji.

Z hlediska hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali v roce 2015 v Libereckém kraji nejvyšší průměrné mzdy řídící pracovníci (57 377 Kč). Průměrná mzda specialistů dosáhla 34 745 Kč, technických a odborných pracovníků 29 584 Kč. Nejnižší mzdy byly zjištěny u pracovníků ve službách a prodeji – jejich průměrný měsíční výdělek činil 17 722 Kč.

Graf 2.12 Průměrná hrubá měsíční mzda podle tříd CZ-ISCO v Libereckém kraji v roce 2015 Liberecký kraj

Česká republika

pořadí mzdy v rámci ostatních krajů

70 000

15 814

18 133

4

1

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

22 815

23 843

4

Obsluha strojů a zařízení, montéři

23 683

24 674

7

Řemeslníci a opraváři

17 668

17 722

9

Pracovníci ve službách a prodeji

23 218

21 912

4

Úředníci

5 Specialisté

4 Řídící pracovníci

0

30 509

10 000

29 584

20 000

Techničtí a odborní pracovníci

34 745

30 000

39 472

40 000

57 377

Kč

50 000

60 846

60 000

Relativně nejvíce mzda vzrostla pomocným a nekvalifikovaným pracovníkům.

Meziročně si pak v kraji absolutně nejvíce polepšili řídící pracovníci (o 3 863 Kč, 7,2 %), relativně nejvíce vzrostla mzda pomocným a nekvalifikovaným pracovníkům (o téměř 10 %, 1 625 Kč). Nejnižší meziroční mzdový nárůst ve výši 231 Kč (1,1 %) zaznamenaly úřednické profese. V pětiletém časovém horizontu (mezi roky 2011 a 2015) vykázaly relativně nejvyšší nárůst průměrné hrubé mzdy pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (21,6 %, v úhrnu o 3 226 Kč), absolutně nejvíce se za posledních pět let mzda navýšila řídícím pracovníkům (o 7 882 Kč). Opačně tomu bylo u pracovníků ve službách a prodeji, kde bylo zjištěné relativní i absolutní navýšení nejnižší (o 9,3 %, v úhrnu o 1 507 Kč). S výjimkou řídících pracovníků a úředníků, u kterých došlo v roce 2013 k meziročnímu poklesu, rostly mzdy v ostatních třídách každoročně po celé pětileté období.

Mezi kraji ČR 5. nejvyšší mzda mužů i žen.

Absolutně nejvyšší mzdy a to i v případě obou pohlaví byly vypláceny v Hlavním městě Praze – celková mzda dosáhla částky 36 371 Kč, mužů 41 171 Kč a žen 30 936 Kč. Nejnižší výdělky celkem a zároveň i nejnižší výdělky mužů evidoval Karlovarský kraj (24 119 Kč, resp. 26 536 Kč). V případě mzdy žen byla nejnižší úroveň mzdy dosažena v Zlínském kraji (20 874 Kč). V případě Libereckého kraje se ve všech případech jednalo o 5. nejvyšší mzdu.

Ve všech krajích vyšší mzdy v případě mužů.

Průměrné hrubé měsíční mzdy mužů byly ve všech krajích vyšší než mzdy žen. Absolutně nejvyšší rozdíl byl vykázán v Hlavním městě Praze (o 10 235 Kč), nejméně se mzdy z tohoto pohledu lišily v Karlovarském kraji (o 4 856 Kč). Nejvíce se průměrné mzdy obou pohlaví přiblížily v Karlovarském kraji, když zde mzda žen tvořila 81,7 % mzdy mužů. Více než 80 % mzdy mužů

30


představovala mzda žen také ještě v Královéhradeckém (81,6 %), Ústeckém (80,5 %), Jihočeském (80,4 %) a Olomouckém kraji (80,3 %). Nejnižší podíl byl pak zaznamenán v Kraji Vysočina (74,8 %). Medián mzdy žen představuje 83,4 % mediánu mužů.

Mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení charakterizuje medián mezd. Jeho hodnota za Liberecký kraj v roce 2015 dosáhla 23 946 Kč, což je 5,2 % více než v roce 2014 a o 13,9 % více než v roce 2011. Medián mzdy mužů činil 25 813 Kč (nárůst o 5,4 %) a medián mzdy žen 21 518 Kč (nárůst o 3,9 %). Rozdíl mezi mediánem mužů a žen činil o 4 295 Kč, medián žen tak představoval 83,4 % mediánu mužů.

Graf 2.13 Vývoj průměrné měsíční mzdy a mediánu mezd v Libereckém kraji

Kč

22 918

29 250

26 358

ženy

21 794

27 105

muži

24 767

21 444

26 498

24 231

medián mezd

21 038

25 981

ženy

23 709

20 633

muži

25 641

23 422

25 000

21 671

30 000

25 089

35 000

27 832

průměrná mzda

40 000

20 000

21 518

25 813

23 946

20 659

24 252

22 476

20 282

23 519

21 931

19 688

23 169

21 473

19 260

22 783

21 084

19 946

5 000

24 241

10 000

22 289

15 000

0 2010

2011

2012

2013

2014

2015

Pozn.: od roku 2011 nejsou údaje v důsledku metodických změn s údaji z předchozích let srovnatelné

Nejvyšší mzdový medián byl v roce 2015 vykázán v Hlavním městě Praze (28 677 Kč), nejnižší v Karlovarském kraji (21 747 Kč). Z hlediska pohlaví byl nejvyšší mzdový medián jak u mužů, tak žen vykázán v Hlavním městě Praze (31 321 Kč, resp. 26 409 Kč). Nejnižší medián v případě mužů vykázal Olomoucký (23 789 Kč) a v případě žen Zlínský kraj (19 044 Kč). Liberecký kraj ve všech kategoriích obsadil čtvrtou nejvyšší příčku. Rozdíl mezi průměrnou hrubou měsíční mzdou a mediánem mezd dosáhl 2 412 Kč.

Rozdíl mezi průměrnou hrubou měsíční mzdou a mediánem mezd v Libereckém kraji v roce 2015 dosáhl 2 412 Kč (v případě mužů 3 437 Kč a v případě žen 1 400 Kč). Nejmarkantnější diference pak byla zjištěna v Hlavním městě Praze (7 694 Kč), nejméně se hodnoty obou ukazatelů odlišovaly v Moravskoslezském kraji (2 359 Kč).

2.5 Vzdělávání Počet dětí v mateřských školkách meziročně mírně poklesl.

Ve školním roce 2015/2016 je v Libereckém kraji evidováno 238 mateřských škol, které navštěvuje 15 510 dětí. Nejčastějším zřizovatelem jsou obce (219 škol, tj. 92,0 %), 14 mateřských škol zřídil soukromý sektor, 4 školky Liberecký kraj a 1 školka v našem kraji je církevní. Počet dětí v mateřských školách Libereckého kraje od školního roku 2005/2006 až do loňského roku rostl (celkově o 2 947 dětí). V letošním roce údaj meziročně mírně poklesl, a to o 235 dětí (1,5 %). V předškolních zařízeních pracuje v přepočtu na plně zaměstnané celkem 1 277 pedagogů (z toho pouze 6 mužů), tj. o 256 pracovníků více než před deseti lety. Ve školním roce 2015/2016 připadlo na 1 třídu 22,6 dětí, na jednoho pedagoga pak 12,1 dětí. Celkem bylo podáno 6 868 žádostí o přijetí do mateřské školy, z toho 1 553 žádostem (22,6 %


31

z celkového počtu) nebylo vyhověno. Do mateřské školy nakonec nastoupilo 95,1 % dětí, kterým byla žádost jejich rodičů schválena. Nejčastějším zřizovatelem základních škol jsou obce.

Podle zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve školním roce 2015/2016 působí v Libereckém kraji 205 základních škol a od školního roku 2005/2006 se tento údaj snížil o 21 škol. Liberecký kraj je zřizovatelem 9 základních škol, které jsou určeny pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), 187 škol bylo založeno obcemi (z toho 23 škol pro SVP) a 4 školy byly soukromé (z toho 1 pro SVP). MŠMT je zřizovatelem 3 základních škol a všechny jsou určeny pro SVP, církev spravuje 2 základní školy. Počet tříd ve školách byl dlouhodobě nejnižší ve školním roce 2012/2013 (1 888 tříd), od tohoto roku počet tříd každoročně rostl až na 1 986 tříd ve školním roce 2015/2016. V tomto školním roce navštěvovalo základní školy v Libereckém kraji celkem 38 826 žáků (nejvíce za posledních 9 let), učilo je v přepočtu na plně zaměstnané 2 679 pedagogů (z toho 412 mužů, tj. 15,4 %). Na 1 třídu vycházelo průměrně 19,5 žáků, na 1 učitelku/učitele připadalo 14,5 žáka.

Za posledních 10 let se snížil počet středních škol, žáků i pedagogů.

Střední vzdělání ve školním roce 2015/2016 v Libereckém kraji poskytuje celkem 50 škol, což je o 11 škol méně než tomu bylo před deseti lety. Souběžně se snižováním počtu těchto vzdělávacích zařízení klesal také počet žáků. Zatímco ve školním roce 2006/2007 v rámci zmíněných středních škol studovalo 22 483 žáků, v průběhu poslední dekády se jejich počet postupně snižoval až na současných 15 916 žáků (o 6 567 osob, tj. o téměř 30 % méně). Meziroční úbytek žáků středních škol ve školním roce 2015/2016 pak dosáhl 2,6 %.

Graf 2.14 Vývoj počtu žáků a studentů v Libereckém kraji děti v mateřských školách žáci základních škol studenti středních škol (denní tudium) studenti vyšších odborných škol (denní studium)

studenti VŠ s trvalým bydlištěm v Libereckém kraji studující VŠ v Libereckém kraji absolventi VŠ v Libereckém kraji

45

14

40

12

35 10 v tis.

v tis.

30 25 20

8 6

15

4

10 2

5

2015/16

2014/15

2013/14

2012/13

2011/12

2015/16

2014/15

2013/14

2012/13

2011/12

2010/11

2010/11

0

0

Výuku na středních školách aktuálně zajišťuje 1 444 pedagogů (přepočteno na plně zaměstnané). S ohledem na výše zmíněný vývoj v oblasti středního školství byl však uvedený počet učitelů od školního roku 2006/2007 nejnižší a v desetiletém časovém horizontu představoval pokles ve výši 24,2 % (461 osob).

32


Také počet tříd na středních školách každoročně klesá. Ve školním roce 2015/2016 studium probíhalo v 683 třídách (o 208 tříd, tj. 23,3 % méně než ve školním roce 2006/2007). Do prvních ročníků bylo ve školním roce 2015/2016 nově přijato 4 369 žáků (nejméně v desetileté časové řadě), meziročně je to o 0,6 % méně. Zájem o studium na vyšších odborných školách klesá.

V Libereckém kraji bylo ve školním roce 2015/2016 zřízeno 6 vyšších odborných škol s 23 studijními skupinami denního studia. Denní formu vzdělávání na těchto školách zvolilo 314 studentů, 6 studentů se účastnilo ostatních forem vzdělávání. Pokles zájmu o studium na vyšších odborných školách dokládá vývoj počtu studentů, který od školního roku 2007/2008 každoročně klesá. Meziročně se počet studentů snížil o 71 osob (18,2 %), ve srovnání se situací před deseti lety dokonce o téměř 60 % (456 osob). Pedagogickou činnost na vyšších odborných školách zajišťuje 28 učitelů (přepočteno na plně zaměstnané), což je meziročně o 7 učitelů a v porovnání se školním rokem 2006/2007 pak o 31 učitelů méně.

V kraji mělo trvalé bydliště necelých 10 tis. vysokoškoláků.

Ve školním roce 2015/2016 mělo v Libereckém kraji trvalé bydliště 9 949 studentů vysokých škol se státním občanstvím ČR. Od školního roku 2000/2001 (6 237 studentů) do roku 2010/2011 (12 688 studentů) počet těchto studentů nepřetržitě rostl. V následujících letech se však jejich počet každoročně snižuje, v posledním sledovaném roce meziročně o 8,3 %.

Počet studentů vysokých škol v kraji poklesl.

Na veřejných a soukromých vysokých školách v Libereckém kraji pak v roce 2015/2016 studovalo celkem 6 881 studentů. Většina těchto studentů (93,6 %, tj. 6 444 osob) měla státní občanství ČR, z toho 73,2 % z nich studovala prezenčně. Celkový počet studentů rostl od roku 2000/2001 (6 259 osob) až do roku 2009/2010 (10 218 osob) a od té doby pozvolna klesá. Stejně se vyvíjel také počet studentů státního občanství ČR, jejich minimální počet připadl na rok 2000/2001 (5 915 osob) a maximální na rok 2009/2010 (9 612 osob). Zájem o prezenční formu studia se vyvíjel kolísavě, je zde však patrný spíše klesající trend. Zatímco tedy ve školním roce 2000/2001 v této formě studovalo 81,8 % českých studentů, v roce 2015/2016 tvořili tito studenti již jen zmíněných 73,2 %. Počet absolventů vysokých škol v Libereckém kraji rostl až do roku 2012/2013 (2 087 osob) a od roku 2000/2001 se tak zhruba ztrojnásobil. V posledních třech letech však absolventů každoročně ubývá. V roce 2015 akademický titul získalo 1 582 studentů, meziročně o 10,1 % méně a v porovnání s rokem 2012/2013 dokonce o téměř čtvrtinu méně.

Jedinou veřejnou vysokou školou v kraji je Technická univerzita v Liberci.

V Libereckém kraji působí od roku 1953 jediná veřejná vysoká škola. Byla založena jako Vysoká škola strojní, v roce 1960 se z ní stala Vysoká škola strojní a textilní a od 1. ledna 1995 jí byl přiznán název Technická univerzita v Liberci. Na jejích 6 fakultách (jejich počet se dlouhodobě nemění) v roce 2015/2016 studovalo 6 618 osob (4 696 v rámci prezenčního studia), z toho 6 187 se státním občanstvím ČR. Počet studentů v posledních sedmi letech každoročně klesá, maximální počet studentů v poslední dekádě univerzita zaznamenala v roce 2009/2010 (9 617 osob). Počet absolventů se státním občanstvím ČR byl nejvyšší v roce 2011/2012 (1 900 osob) a od té doby také klesá (v roce 2015/2016 na 1 476 osob).


33

2.6 Zdravotnictví V roce 2014 nejnižší počet obyvatel na 1 lékaře od roku 2004.

V roce 2014 ve státních i nestátních zdravotnických zařízeních Libereckého kraje pracovalo 1 700 lékařů, z toho jich 1 693 (99,6 %) působilo v nestátních zdravotnických zařízeních. Na 1 lékaře připadlo v průměru 258 obyvatel, což byl nejnižší počet od roku 1994. Na 1 000 obyvatel v roce 2014 vycházelo 3,9 lékaře. Ambulantní péče byla zajišťována 1 172 lékaři (tj. 374 obyvatel na 1 lékaře, 26,7 lékařů na 10 000 obyvatel). V případě těchto ukazatelů Liberecký kraj zaostává za průměry České republiky a patří mu spodní příčky mezikrajského žebříčku. Graf 2.15 Lůžka a ošetřovací doba v nemocnicích lůžka - ČR

ošetřovací doba - Liberecký kraj

ošetřovací doba - ČR

9,0

9,0

8,0

8,0

7,0

7,0

6,0

6,0

5,0

5,0

4,0

4,0

3,0

3,0

2,0

2,0

1,0

1,0 0,0

0,0 2006

Počet nemocnic se nemění, klesá však počet lůžek.

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

průměrná ošetřovací doba (dny)

lůžka na 1 000 obyvatel

lůžka - Liberecký kraj

2014

Obyvatelé Libereckého kraje mohli v roce 2014 využít služeb 8 nemocnic, 1 léčebny dlouhodobě nemocných a 3 odborných léčebných ústavů. Počet uvedených zařízení se dlouhodobě víceméně nemění, jejich lůžková kapacita však klesá. V případě nemocničních lůžek (včetně ambulantních) jejich počet poklesl v porovnání s rokem 2010 o 7,5 % na 2 474 lůžek a to i přes mírné meziroční navýšení počtu o 20 lůžek, tj. 0,8 % v roce 2014. Zdravotnickou péči v nemocnicích v roce 2014 zajišťovalo 748,4 lékařů (přepočtený stav), tj. o 5,0 % více než v roce 2010. Celkem bylo v tomto roce v nemocnicích Libereckého kraje hospitalizováno 89 136 pacientů, oproti roku 2013 to bylo o 535 osob (o 0,6 %) více a v přepočtu na 10 000 obyvatel připadlo 2 031 realizovaných hospitalizací, což Liberecký kraj řadilo do poloviny pomyslného mezikrajského žebříčku. Průměrná délka ošetřovací doby v nemocnici trvala 7,5 dne stejně jako v roce předchozím, využití lůžkového fondu (tj. podíl počtu ošetřovacích dnů a průměrného počtu stanovených lůžek) bylo od roku 2006 nejvyšší a ve srovnání s rokem 2013 se zvýšilo o 3,5 dnů na 272,2 dnů.

2.7 Dočasná pracovní neschopnost Od roku 2012 jsou údaje „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ získávány zpracováním dat z administrativního zdroje Informačního 4 systému České správy sociálního zabezpečení (IS ČSSZ) . Statistika

4

Statistika pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz byla do roku 2011 sledována statistickým výkazem „Nem Úr 1-02“, jehož výsledky byly doplněny údaji z administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení (zpravodajskou jednotkou byly všechny podniky nad 25 zaměstnanců/pojištěnců; údaje za podniky s menším počtem zaměstnanců a osoby samostatně

34


zachycuje veškerá onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost u nemocensky pojištěných osob. Administrativní data IS ČSSZ jsou vykazována za všechny zaměstnance právnických i fyzických osob a samostatně za osoby samostatně výdělečně činné. V nově hlášených případech neschopnosti převažuje neschopnost pro nemoc.

V roce 2015 bylo v Libereckém kraji 148 893 nemocensky pojištěných osob, oproti roku předchozímu tento počet vzrostl o 1 683 osob, tj. o 1,1 %. Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti mezi roky 2014 a 2015 vzrostl o 17,5 % (8 972 případů) na 60 126 událostí. Největší měrou se na uvedeném počtu podílela pracovní neschopnost pro nemoc (53 213 případů, tj. 88,5 %). Dočasná pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu tvořila 2,8 % (1 660 případů) a v 8,7 % (5 253 případů) byly příčinou ostatní úrazy.

Od roku 2008 klesá průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti v kraji.

Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti v kraji se meziročně snížila ze 42,77 dne na 40,21 kalendářního dne a byla tak od roku 2008 nejkratší. Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc trvala v roce 2015 v průměru na jedno onemocnění 38,79 kalendářního dne a proti roku 2014 se snížila o 2,83 dne, jednalo se o nejnižší hodnotu za posledních devět let.

Vyšší procento dočasné pracovní neschopnosti vykázaly ženy.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v roce 2015 (tzn. kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz) v našem kraji dosáhlo 4,449 % a ve srovnání s rokem 2014 vzrostlo o 0,377 p. b. Vyšší procento dočasné pracovní neschopnosti vykázaly ženy (5,089 %).

Graf 2.16 Průměrné procento pracovní neschopnosti podle pohlaví v Libereckém kraji LBK muži

LBK ženy

ČR muži

ČR ženy

7,000 6,000 5,000

%

4,000

4,116 3,435

3,000

5,089

3,858

4,578

3,605

4,722

3,627

4,380

3,474

4,306

3,549

4,516

1,000

3,636

2,000

0,000 2010

2011

2012

2013

2014

2015

Ve všech krajích klesá V mezikrajském porovnání obsadil Liberecký kraj v roce 2015 čtvrtou nejnižší průměrná délka jedné příčku v pomyslném žebříčku hodnot průměrné doby trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti. pracovní neschopnosti a naopak šestou nejvyšší příčku z pohledu průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti. Meziročně došlo ve všech krajích k poklesu průměrné délky jedné pracovní neschopnosti, naopak se ve všech krajích republiky zvýšilo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti.

výdělečně činné byly získávány z ČSSZ). Pro rok 2012 v důsledku snižování administrativní náročnosti a zátěže zpravodajských jednotek již nebyl výkaz „Nem Úr 1-02“ zařazen do Programu statistických zjišťování a byla ukončena jeho působnost. Rokem 2011 tak končí i srovnatelnost časových řad.


35

Graf 2.17 Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Libereckém kraji průměrný denní stav dočasně práce neschopných 5,0

7 500

4,0

7 000 6 500

%

3,0 5 939

5 801

2,0

6 000

2011

2012

2013

2014

ostatní úraz

pracovní úraz

pro nemoc

celkem

ostatní úraz

pracovní úraz

pro nemoc

celkem

ostatní úraz

pracovní úraz

pro nemoc

celkem

ostatní úraz

pracovní úraz

pro nemoc

5 500

celkem

ostatní úraz

pro nemoc

celkem

ostatní úraz

pracovní úraz

pro nemoc

celkem

2010

pracovní úraz

5 415

1,0 0,0

5 994

6 096

osoby

6 624

5 000

2015

Pozn.: data od roku 2012 nejsou v důsledku změn v metodě zjišťování s daty z předešlých let srovnatelná

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se zvýšilo jak v kraji, tak v okresech.

Shodně jako v celém Libereckém kraji můžeme sledovat obdobné tendence také u jeho okresů. Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti se v roce 2015 snížila ve všech okresech kraje, nejdéle v průměru trvala v okrese Semily (44,6 dnů) a Česká Lípa (43,8 dnů). Nejkratší doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti je dlouhodobě vykazována v okrese Liberec. Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se v roce 2015 meziročně zvýšilo také ve všech okresech kraje. Nejvyšší procento pracovní neschopnosti je dlouhodobě vykazováno v okrese Česká Lípa, v roce 2015 to bylo 5,159 % (o 0,710 p. b. více než v celém kraji). Nejnižší procento pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno v okrese Liberec (4,183 %).

2.8 Sociální služby V roce 2015 vyplaceno Dávky státní sociální podpory reprezentuje přídavek na dítě, rodičovský nejméně dávek od roku příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné. Podle zákona o státní sociální podpoře mají nárok na přídavek na dítě rodiny s příjmem do 2,4 2010. násobku životního minima a dávka činí měsíčně podle věku dítěte 500–700 Kč. Rodičovský příspěvek se vyplácí rodinám nejdéle do 4 let věku dítěte, až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč. Příspěvek na bydlení stát vyplácí lidem s nízkým příjmem, pokud 30 % jejich příjmů nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. Porodné je příspěvek na náklady související s narozením dítěte a jeho výše činí 13 000 Kč, resp. 10 000 Kč (první, resp. druhé živě narozené dítě). Pohřebné se vyplácí osobě, která zajistila pohřeb nezaopatřenému dítěti, a to ve výši 5 000 Kč. Dávky na 1 obyvatele Libereckého kraje mezi kraji třetí nejvyšší.

36

V roce 2015 bylo v Libereckém kraji vyplaceno přes 520 tisíc dávek (včetně dávek pěstounské péče), tj. nejméně od roku 2010, oproti kterému se tento počet snížil o téměř 19 %. Celkové výdaje na uvedené dávky v roce 2015 dosáhly 1,67 mld. Kč. Nejméně finančních prostředků bylo na dávky státní sociální podpory vynaloženo v roce 2012 (1,58 mld. Kč), jejich maximální


částka pak byla zjištěna v roce 2010 (1,86 mld. Kč). S výjimkou roku 2013, ve kterém se výdaje meziročně navýšily (o 3,6 %), výdaje související s dávkami státní sociální podpory v kraji klesají. V přepočtu na 1 obyvatele kraje v roce 2015 připadlo 3 793 Kč, meziročně o 7 Kč méně a ve srovnání s rokem 2010 o 446 Kč méně. V porovnání s ostatními regiony České republiky jsou výdaje na dávky státní sociální podpory na 1 obyvatele v Libereckém kraji třetí nejvyšší a republikový průměr (3 569 Kč) překročily o 224 Kč. Více prostředků je vypláceno již jen v Ústeckém (4 415 Kč) a Moravskoslezském kraji (4 276 Kč), tedy v krajích s vysokým podílem nezaměstnaných. Naopak nejnižší částka byla vykázána v Plzeňském kraji (2 941 Kč). Největší počet dávek připadl na přídavek na dítě.

Přídavek na dítě v roce 2015 představoval 44,1 % (229,5 tis. dávek) vyplacených dávek státní sociální podpory, což byl nejnižší podíl v letech 2010 až 2015. Nejvyšší zastoupení měly přídavky v roce 2012 (49,0 % vyplacených dávek). Absolutně nejvíce jich však bylo poskytnuto v roce 2010 (287,1 tis.) a nejméně opět v roce 2015. Co do objemu finančních prostředků byly přídavky na dítě nejvyšší v roce 2010 (174,0 mil. Kč), od té doby se částka každoročně snižuje a v roce 2015 pak činila již jen 137,3 mil. Kč (od roku 2010 o 21,0 % méně). Snižování objemu dávek státní sociální podpory je možné přičíst změnám v sociální politice státu, které byly realizovány v roce 2010. Stát totiž v tomto roce přistoupil k omezování sociální výdajů. V souvislosti s tímto krokem byla snižována výše některých dávek, zkracována doba, po kterou je bylo možné pobírat, a zároveň byly zpřísňovány podmínky pro jejich přiznání.

Graf 2.18 Struktura výdajů na nemocenské pojištění v Libereckém kraji nemocenské

peněžitá pomoc v mateřství

ošetřovné

100,0 90,0

13,4

15,9

18,2

80,0

23,7

28,8

30,0

32,1

30,7

28,2

26,1

73,8

69,3

66,9

64,0

64,5

67,4

68,8

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

%

70,0 60,0 50,0 40,0

84,0

81,5

79,4

30,0 20,0 10,0 0,0 2006

Téměř 70 % dávek nemocenského pojištění tvoří nemocenské dávky.

2007

2008

Nemocenské pojištění slouží k pokrytí ztráty příjmů v krátkodobých sociálních událostech, jako je například dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě. V roce 2015 byly v Libereckém kraji z nemocenského pojištění vyplaceny dávky v celkové hodnotě téměř 816 mil. Kč, tj. o 8,2 % více než v roce 2014. Z dlouhodobého pohledu objem pojištění rostl až do roku 2007, v následujících letech však vzhledem k právním úpravám zákona o nemocenském pojištění klesal až do svého minima v roce 2012, kdy přestavoval pouze necelých 47 % objemu roku 2007. V následujících letech se


37

částka pojištění opět začala navyšovat. Výdaje na dávky nemocenského pojištění byly v roce 2015 v Libereckém kraji z 68,8 % tvořeny výplatou nemocenské dávky a z 26,1 % výplatou peněžité pomoci v mateřství. V celé České republice byl podíl vyplacené nemocenské nižší (64 %), a pomoc v mateřství naopak vyšší (31,6 %). S výše uvedeným objemem výdajů na dávky nemocenského pojištění za rok 2015 se kraj na jejich celorepublikovém úhrnu podílel 3,4 % (počtem obyvatel se kraj podílí necelými 4,2 %). Liberecký kraj byl jedním ze tří krajů (s Královéhradeckým a Zlínským), ve kterých výdaje na dávky nemocenského pojištění v porovnání let 2010 až 2015 poklesly, v našem kraji o 2,5 %. V ČR naopak vzrostly o 5,8 %. Zařízení sociálních služeb jsou zařízení poskytující některou ze sociálních služeb, jako například pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, ošetřování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Obecně se rozlišují tři typy sociální služby, tj. pobytové, ambulantní a terénní. Pobytové služby jsou spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb, kde člověk žije. Příkladem mohou být domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem (pro osoby nemocné stařeckou demencí, Alzheimerovou nemocí a ostatními typy demencí, kteří mají z důvodu těchto onemocnění sníženou soběstačnost a proto potřebují pravidelnou pomoc jiné osoby) nebo domovy pro osoby se zdravotním postižením. Graf 2.19 Počet vybraných zařízení sociálních služeb v Libereckém kraji

Graf 2.20 Počet lůžek ve vybraných zařízeních sociálních služeb v Libereckém kraji

domovy pro seniory

domovy pro seniory

domovy se zvláštním režimem

domovy se zvláštním režimem

domovy pro osoby se zdravotním postižením

domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 400

18 16

1 200 počet lůžek

počet zařízení

14 12 10 8

1 000 800 600

6

400

4 200

2 0

0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Na 1 000 obyvatel starších 65 let připadlo přibližně 12 lůžek v domovech pro seniory.

38

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

V domovech pro seniory působících na území Libereckého kraje bylo v roce 2015 k dispozici 950 lůžek (v přepočtu na 1 000 obyvatel starších 65 let je to 11,8 lůžek), meziročně o 38 lůžek méně. Kapacita těchto zařízení se ve sledovaném období v zásadě navyšovala s maximem v roce 2012 (1 038 lůžek), v následujícím roce se však počet lůžek opět vrátil pod 1 000 hranici. Domovy se zvláštním režimem v roce 2015 disponovaly 380 lůžky (tj. 4,7 lůžek na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let) a jejich počet se v posledních šesti letech pohyboval v rozmezí od 321 (v roce 2013) do 455 lůžek (v roce 2010). Pro osoby se zdravotním postižením bylo v roce 2015 určeno 329 lůžek


(meziročně o 24 lůžek více), což znamenalo 4,1 lůžek na 1 000 obyvatel starších 65 let. Podobně jako v případě lůžek v domovech se zvláštním režimem i počet lůžek pro osoby se zdravotním postižením v časové řadě let 2010 a 2015 v kraji kolísal. Nejvíce jich pak příslušná domovy nabízely v roce 2010 (354 lůžek), naopak nejméně v roce 2014 (305 lůžek). Lůžková kapacita zařízení sociální péče je nedostačující.

V porovnání s ostatními regiony České republiky se Liberecký kraj v počtu lůžek na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let v případě všech výše uvedených zařízení sociálních služeb v roce 2015 umístil na druhé nejhorší pozici. Nejvíce lůžek na 1 000 obyvatel daného věku v domovech pro seniory vykázal Jihočeský kraj (25,7 ‰), v domovech se zvláštním režimem Jihomoravský kraj (13,5 ‰) a v domovech pro zdravotně postižené Ústecký kraj (10,8 ‰). Nejméně příznivá situace pak byla v případě všech zařízení zjištěna v Hlavním městě Praze (10,4 ‰ v prvním, 2,3 ‰ ve druhém a třetím případě).

Zájem o umístění v zařízeních sociální péče překračuje jejich kapacity.

Neuspokojené žádosti o poskytnutí sociální služby v domovech pro seniory významně převyšují počet těchto žádostí v ostatních zařízeních po celé sledované období. S ohledem na demografický vývoj, tj. stárnutí populace není překvapivé, že zájem o umístění v těchto zařízeních výrazně překračuje jejich kapacity, není tedy neobvyklé, když se na vyřízení žádosti čeká několik měsíců i let. V roce 2015 tak nebylo v Libereckém kraji vyhověno 1 087 žádostem o umístění do domova pro seniory, v roce 2010 byl však tento počet téměř dvojnásobný. S výjimkou roku 2013, kdy místo v domově nezískalo „pouze“ 855 žadatelů, překračoval počet neuspokojených žádostí v případě těchto zařízení každoročně hranici jednoho tisíce. Počet neuspokojených žádostí v domovech se zvláštním režimem od roku 2010 (763 žádostí) do roku 2013 (232 žádostí) klesal, v roce 2015 však neuspělo již 375 žadatelů (meziročně o 143 žádostí více). Nejméně neuspokojených žadatelů zaznamenaly domovy pro osoby se zdravotním postižením, v roce 2015 nebylo vyhověno pouze 13 žádostem s tím, že jejich počet od roku 2010 postupně klesal.

2.9 Důchodci, důchody Počet příjemců starobních důchodů se meziročně zvýšil.

Ke konci roku 2015 v Libereckém kraji evidováno 100 473 příjemců starobních důchodů (včetně souběhu s vdovských nebo vdoveckým, bez poměrného). Meziročně je to o 1,1 % příjemců více, od roku 2010 se pak počet těchto příjemců navýšil v úhrnu o 7 159 osob, tj. o 7,7 %. Vyšší zastoupení mezi starobními důchodci měly po celé sledované období ženy, jejich podíl se však v časové řadě let 2010 až 2015 každoročně snižoval ve prospěch mužů (z 63,1 % v roce 2010 na 61,3 % v roce 2015). Počet mužů totiž rostl dynamičtěji (v průměru ročně o 2,5 %) a setrvale než počet žen (v průměru ročně o 0,9 %), který v roce 2012 a 2013 meziročně poklesl. Počet příjemců starobních důchodů sólo (bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým) v roce 2015 čítal 76 210 osob (meziročně o 1,7 % více, od roku 2010 pak o 10,5 % více) a představoval tak 75,9 % všech výše uvedených starobních důchodců. Počet těchto příjemců i jejich podíl na celkovém počtu příjemců starobních důchodů pak od roku 2010 každoročně narůstal.


39

Téměř 24 % příjemců starobního důchodu pobíralo předčasný starobní důchod.

Předčasný starobní důchod (včetně souběhu, bez poměrného) v Libereckém kraji v roce 2015 pobíralo 23 915 seniorů, tzn. 23,8 % všech příjemců starobního důchodu. Od roku 2010 se pak podíl předčasných starobních důchodců navýšil o 6,1 p. b. Většinu z nich tvořily po celé sledované období ženy (13 710 osob v roce 2015), jejich zastoupení však dlouhodobě klesá ve prospěch mužů a mezi roky 2010 a 2015 se snížilo z 59,9 % na 57,3 %. Podíl mužů pobírajících předčasný starobní důchod na počtu starobních důchodců-mužů dosáhl v roce 2015 v našem kraji 26,2 % a byl tak vyšší než stejný podíl v případě žen (22,3 %). V zásadě to tedy znamená, že muži volí předčasný důchod častěji než ženy. V horizontu posledních šesti let navíc procento předčasných důchodců v případě mužů i žen roste. Z hlediska okresů Libereckého kraje byl nejvyšší podíl příjemců předčasného starobního důchodu na počtu příjemců starobního důchodu v roce 2015 zjištěn v okrese Liberec (27,3 %), naopak tomu bylo v okrese Česká Lípa (19,9 %). Napříč Českou republikou pak tento podíl v roce 2015 kolísal v rozmezí od 13,2 % (Hlavní město Praha) do 31,1 % (Kraj Vysočina). Hodnota zjištěná v Libereckém kraji byla čtvrtou nejnižší a pod republikovým průměrem se pohybovala o 1,0 p. b. (24,8 %).

Graf 2.21 Příjemci starobního důchodu v Libereckém kraji příjemci starobního důchodu celkem

příjemci starobního důchodu sólo (bez souběhu)

120 000 100 000

osoby

80 000

93 314

97 614

98 014

98 479

99 332

100 473

60 000 40 000 20 000 68 955

73 021

73 440

73 994

74 968

76 210

0 2010

Průměrný starobní důchod sólo v roce 2015 v Libereckém kraji překročil 11 tis. Kč.

40

2011

2012

2013

2014

2015

Průměrný starobní důchod sólo (bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým a bez poměrného) v roce 2015 v Libereckém kraji dosáhl 11 269 Kč, tj. o 264 Kč (2,4 %) více než v roce 2014 a o 1 205 Kč (12,0 %) více než v roce 2010. Dlouhodobě vyšší průměrný důchod pobírají muži a bylo tomu tak i v rámci sledovaného období. Starobní důchod sólo mužů byl tak v roce 2015 ve srovnání s důchodem žen vyšší o 2 069 Kč – u žen dosáhl částky 10 313 Kč (meziročně o 241 Kč, tj. 2,4 % více) a u mužů 12 382 Kč (meziročně o 283 Kč, tj. o 2,3 % více). Tempo růstu zmíněného důchodu je v případě obou pohlaví ve sledovaném období srovnatelné. V mezikrajském srovnání je průměrný celkový starobní důchod sólo zjištěný v roce 2015 v Libereckém kraji pátým nejvyšším a oproti republikovému průměru (11 363 Kč) byl nižší pouze o 94 Kč. Absolutně nejvyšší důchod pobírali v roce 2015 senioři v Hlavním městě Praze (12 172 Kč), na opačné straně žebříčku se s 11 009 Kč umístil Olomoucký kraj.


Tvořil 47,1 % mzdového Průměrný starobní důchod sólo v roce 2015 tvořil 47,1 % mzdového mediánu. mediánu. Při hodnocení tohoto poměru je však nutné si uvědomit, že mzdový medián představuje hrubý příjem, zatímco průměrný důchod je příjmem čistým. V časové řadě let 2010 až 2015 se průměrný důchod mediánu nejvíce přiblížil v roce 2011, když představoval 49,9 %, naopak tomu bylo v roce 2010 (45,2 %). Od tohoto roku je v zásadě možné konstatovat, že se podíl průměrného starobního důchodu na mzdovém mediánu postupně snižoval. Graf 2.22 Průměrný měsíční starobní důchod sólo podle pohlaví v Libereckém kraji muži

ženy

Graf 2.23 Rozdíl mezi průměrným měsíčním starobním důchodem sólo mužů a žen v Libereckém kraji 2 100

14 000

2 050

12 000

2 000 10 000

Kč

Kč

1 950 8 000

1 900

6 000 1 850 4 000

2014

2015

2 069

2013

2 027

2012

2 006

2011

1 974

2010

1 925

0

1 750

1 854

12 382 10 313

2 000

11 087 9 233

1 800

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1 700

2.10 Kriminalita, dopravní nehody Klesá počet zjištěných trestných činů.

Trestná činnost v Libereckém kraji měla od roku 2007 do roku 2012 klesající tendenci. Zlom ve vývoji nastal v roce 2013, kdy byla prezidentem vyhlášena amnestie. Od roku 2014 počet zjištěných trestných činů opětovně klesá. V průběhu roku 2015 bylo v Libereckém kraji zjištěno 11 154 trestných činů, ve srovnání s předchozím rokem došlo k poklesu o více než jednu desetinu, v porovnání s rokem 2013 ke snížení o jednu pětinu.

Přesto Liberecký kraj patří ke krajům s vyšší kriminalitou.

Liberecký kraj dlouhodobě i přes tento vývoj patří ke krajům s vyšší kriminalitou, která překračuje republikový průměr. V roce 2015 v přepočtu na 1 000 obyvatel připadlo 25,4 zjištěných trestných činů a v rámci krajů České republiky se jednalo o 3. nejvyšší hodnotu. Nejvyšší trestná činnost byla vykázána v Hlavním městě Praze (50,8), nejnižší v Pardubickém kraji (13,2). Mezi okresy Libereckého kraje v negativním smyslu slova dominuje s 29,3 trestnými činy na 1 000 obyvatel okres Liberec, v těsném závěsu je však také okres Česká Lípa (29,0). Nejnižší kriminalitu vykázal okres Semily (15,8).

Z více než tří čtvrtin převažuje obecná kriminalita.

Z více než tří čtvrtin se na uvedeném počtu trestných činů podílela obecná kriminalita, která však zároveň zaznamenala meziroční 12,9% pokles. V jejím rámci převažuje majetková trestná činnost (6 128 činů, tj. 72,9 % obecné kriminality). Nejčastěji jsou v tomto případě řešeny krádeže prosté (3 407 činů), při bližší specifikaci se pachatelé zaměřují především na krádeže dvoustopých


41

motorových vozidel (17,6 % prostých loupeží) a krádeže věcí z automobilů (15,2 %). Krádeže vloupáním se na majetkové trestné činnosti v našem kraji ve sledovaném roce podílely téměř 29 %. Do kategorie násilných činů bylo zařazeno 920 trestných skutků, jednalo se především o úmyslné ublížení na zdraví (281 činů). V kraji bylo spácháno a úspěšně vyšetřeno 7 vražd.

30,0

6 000

28,5

4 000

27,0

2 000

25,5

0

24,0 2015

31,5

8 000

2014

10 000

2013

33,0

2012

12 000

2011

34,5

2010

36,0

14 000

2009

objasněné trestné činy

2008

16 000

2006

zjištěné trestné činy na 1 000 obyvatel 37,5

2007

zjištěné trestné činy

trestné činy

18 000

‰

Graf 2.24 Kriminalita v Libereckém kraji

Trestné činy spadající do kategorie hospodářské kriminality tvořily 10,4 % všech zjištěných činů a ve srovnání s rokem 2014 jich bylo v našem kraji zjištěno o 4,1 % méně. Mezi tímto druhem kriminality dominují úvěrové podvody (více než jedna čtvrtina) a neoprávněná držení platebních karet (19,3 %). Celkově pak bylo v roce 2015 v Libereckém kraji objasněno 5 409 trestných činů – v případě obecné kriminality bylo úspěšně vyřešeno 3 404 činů, v případě hospodářské kriminality pak 630 skutků. V roce 2015 bylo v souvislosti s trestnými činy stíháno 5 114 osob, mezi kterými je vysoký podíl recidivistů (47,5 %) a nezanedbatelné je také zastoupení žen (15,4 %). V roce 2015 na území Libereckého kraje šetřeno téměř 3 900 dopravních nehod.

V roce 2015 bylo Policií České republiky na území Libereckého kraje šetřeno 3 889 nehod na pozemních komunikacích, z toho v 1 040 případech došlo o nehody s následky na životě nebo zdraví do 30 dnů po nehodě. Při těchto nehodách bylo 23 osob usmrceno (z toho 18 osob mimo obec), 122 osob těžce a 1 174 osob lehce zraněno. Způsobená hmotná škoda dosáhla hodnoty 177,54 mil. Kč, v průměru na jednu nehodu připadlo 45 651 Kč (tj. nejnižší hodnota mezi kraji České republiky).

Graf 2.25 Struktura zjištěných trestných činů v Libereckém kraji

42

13 764

13 674

13 003

hospodářské trestné činy

13 963

12 504

10 293 1 001 4 427 2 517

11 201 1 141 4 727 2 899

9 655 1 213 4 021 2 176

8 405 1 163 3 407 1 772

11 154 10 688 1 142 4 372 2 628

18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

obecné trestné činy krádeže vloupáním

10 729 1 107 4 394 2 757

počet činů

zjištěné trestné činy celkem krádeže prosté

2010

2011

2012

2013

2014

2015


Celková nehodovost se v kraji meziročně zvýšila o 8,9 %.

Ve srovnání s předchozím rokem se celková nehodovost v kraji zvýšila o 8,9 % (317 událostí), ve srovnání s rokem 2009, kdy došlo ke změně pravidel pro hlášení dopravních nehod a jsou povinně hlášeny pouze nehody se zraněním nebo škodou nad 100 tis. Kč, se počet nehod snížil o necelých 11 % (477 událostí). V rámci mezikrajského srovnání z absolutního pohledu se jedná o 5. nejnižší údaj, 9,4 nehod v přepočtu na 1 000 však představuje 6. nejvyšší hodnotu. V relativním vyjádření mezi kraji dominuje Hlavní město Praha (17,0 nehod na 1 000 obyvatel), naopak nejnižší hodnota byla vykázána v Plzeňském kraji (5,6 nehod). Z okresů Libereckého kraje je situace nejhorší v okrese Česká Lípa (11,9 nehod), nejlepší v okrese Semily (7,1 nehod).

Graf 2.26 Vývoj počtu nehod a jejich následků v Libereckém kraji (rok 1996=100 %) nehody

usmrcené osoby

lehce zraněné osoby

těžce zraněné osoby

140,0 120,0 100,0 %

80,0 60,0 40,0 20,0

Alkohol příčinou 5,7 % nehod.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0,0

Pod vlivem alkoholu bylo na silnicích Libereckého kraje způsobeno 221 nehod (5,7 % z celkového počtu). Nejčastější příčinou nehod v našem kraji je nesprávný způsob jízdy, na který připadla více než jedna polovina nehod v roce 2015. Nepřiměřená rychlost zapříčinila 18,5 % nehod. Místem, na kterém bylo způsobeno nejvíce nehod, byly místní komunikace (1 274 nehod, 32,8 %). Závažnost nehod na území Libereckého kraj, měřená počtem zemřelých na 1 000 dopravních nehod, je v rámci krajů České republiky po Hlavním městě Praze a Ústeckém kraji třetí nejnižší. Nejhorší bilanci má z tohoto pohledu Jihočeský kraj (15,8 usmrcených).

Graf 2.27 Nehody podle hlavních příčin v Libereckém kraji v roce 2015 nesprávný způsob jízdy 50,7%

nedání přednosti v jízdě 9,6% nesprávné předjíždění 2,0% nepřiměřená rychlost jízdy 18,5%

technická závada vozidla 0,6% nezaviněno řidičem 18,6%


43

3. Ekonomický vývoj 3.1 Makroekonomický vývoj Český statistický úřad zveřejnil 15. prosince 2015 předběžné údaje regionálních účtů za rok 2014 a zároveň zpřesnil data za roky 2011 až 2013, navazující na předcházející revize ročních národních účtů. Revidovaná verze regionálních účtů za rok 2014 a předběžné údaje za rok 2015 budou vydány na konci roku 2016. HPH v Libereckém kraji byla v roce 2014 v mezikrajském srovnání druhá nejnižší.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), představující rozdíl mezi celkovou produkcí v základních cenách a mezispotřebou v kupních cenách, vykazuje v Libereckém kraji od roku 2009 vzestupnou tendenci. V roce 2014 dosáhla objemu 125 154 mil. Kč v běžných cenách a ve srovnání s předchozím rokem tak došlo k nárůstu o 5,9 % (při celostátním růstu 5,5 %). Mezi kraji byla v roce 2014 hrubá přidaná hodnota po Karlovarském kraji druhá nejnižší. Nejvyšší meziroční nárůst v kraji vykázalo odvětví stavebnictví (o 16,2 %), dále informační a komunikační činnosti (o 10,9 %), zemědělství, lesnictví a rybářství (o 9,1 %). K mírnému poklesu došlo pouze v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (o 1,0 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (o 0,2 %).

Graf 3.1 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Libereckém kraji

Liberecký kraj

2014

Česká republika

zemědělství, lesnictví a rybářství stavebnictví informační a komunikační činnosti činnosti v oblasti nemovitostí veřejná správa, vzdělání, zdravotní a sociální péče

2014

1995

1995 0%

10%

Hlavním odvětvím sekundárního sektoru byl zpracovatelský průmysl.

44

průmysl obchod, doprava, ubytování a pohostinství peněžnictví a pojišťovnictví profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti ostatní činnosti

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zastoupení podílu primárního sektoru na tvorbě hrubé přidané hodnoty se v Libereckém kraji od roku 2011 mírně zvýšilo. V roce 2014 zaujímal 2,3 % hrubé přidané hodnoty kraje a ve srovnání s úrovní za celou Českou republiku byl o 0,4 p. b. nižší, když nejvyšší rozdíl byl vykázán v roce 1995 (o 1,4 p. b.). V mezikrajském srovnání se Liberecký kraj v roce 2014 zařadil na 11. pozici, nižší podíl primárního sektoru vykázaly kraje Ústecký (2,2 %), Moravskoslezský (1,8 %) a logicky Hlavní město Praha (0,4 %). Sekundární sektor v roce 2014 v Libereckém kraji tvořil 47,5 % hrubé přidané hodnoty, což bylo o 9,5 p. b. více než v případě České republiky. Sekundární sektor byl nadprůměrný po celé sledované období, v roce 2005, kdy dosáhl svého maxima (50,0 %) dokonce


o 12,3 p. b. Hlavním odvětvím sekundárního sektoru byl zpracovatelský průmysl. Podíl terciárního sektoru v Libereckém kraji se dlouhodobě pohybuje pod republikovým průměrem, v roce 2014 dosáhl 50,2 % a ve srovnání s úrovní České republiky byl nižší o 9,1 p. b. Mezi kraji se pak Liberecký kraj zařadil podílem terciárního sektoru na 7. místo. HDP na jednoho obyvatele kraje dosáhl 77,9 % republikového průměru.

Hrubý domácí produkt (HDP) je základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonnosti ekonomiky na daném území. Regionální HDP v Libereckém kraji v roce 2014 dosáhl 138,3 mld. Kč v běžných cenách, což v přepočtu představovalo 315,2 tis. Kč na jednoho obyvatele. HDP na jednoho obyvatele kraje tak dosáhl 77,9 % republikového průměru, mezi kraji to znamenalo 4. nejhorší pozici. Podíl HDP Libereckého kraje na celostátním průměru se od roku 2010 drží na hodnotě 3,2 %, což je po Karlovarském kraji (1,9 %) druhá nejnižší hodnota mezi kraji. Z dlouhodobého pohledu se podíl hrubého domácího produktu našeho kraje na celostátním úhrnu pozvolna snižoval (v roce 1995 podíl dosahoval 3,8 %). Graf 3.2 Hrubý domácí produkt v Libereckém kraji podíl kraje na HDP ČR

HDP ve stálých cenách se mezi roky 2013 a 2014 zvýšil o necelá 2 %.

2014

2013

0,0 2012

0 2011

0,5 2010

50 2009

1,0

2008

100

2007

1,5

2006

150

2005

2,0

2004

200

2003

2,5

2002

250

2001

3,0

2000

300

1999

3,5

1998

350

1997

4,0

1996

400

%

Liberecký kraj

4,5

1995

HDP na obyvatele (tis. Kč, b. c.)

Česká republika 450

Hrubý domácí produkt představuje na regionální úrovni základní ukazatel produkce lokální ekonomiky (ukazatel výroby). Od roku 2010 se v Libereckém kraji meziroční přírůstky hrubého domácího produktu ve stálých cenách (reálný růst či pokles) postupně snižovaly (nárůst o 4,7 % v roce 2010, nárůst o 3,2 % v roce 2011) a od roku 2012 byly již zaznamenávány meziroční poklesy (v roce 2012 o 0,4 % a v roce 2013 o 1,3 %). V roce 2014 bylo v kraji předběžně zaznamenáno meziroční zvýšení HDP ve stálých cenách o 1,6 % (mezi kraji 8. pozice). Meziroční zvýšení hrubého domácího produktu ve stálých cenách bylo v roce 2014 zaznamenáno, s výjimkou Kraje Vysočina, kde hodnota zůstala na úrovni předchozího roku, ve všech krajích. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán ve Zlínském kraji (o 5,6 %), nejnižší v kraji Karlovarském (o 0,3 %). Pokud jde o „krizový rok“, tj. rok 2009, je patrné, že meziroční pokles hrubého domácího produktu vykázaly všechny kraje, nejvýraznější pak Moravskoslezský kraj (-7,6 %). Jednoznačně pozitivní vývoj v následujících pěti letech zaregistroval pouze Jihomoravský kraj.


45

Graf 3.3 =Meziroční růst/pokles HDP ve stálých cenách Česká republika

Liberecký kraj

15,0

růst / pokles (%)

10,0 5,0 0,0 -5,0

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

-10,0

Regionální HDP na zaměstnaného v Libereckém kraji představuje 85,0 % republikového průměru.

Produktivitu práce ve sledovaném regionu popisuje přepočet regionálního hrubého domácího produktu na jednoho zaměstnaného (podle místa pracoviště včetně sebezaměstnaných). Podle nejnovějších údajů předběžně dosáhl tento ukazatel v Libereckém kraji v roce 2014 hodnoty 708,9 tis. Kč (běžné ceny), tedy meziročně o 0,8 % více. Ve srovnání s („předkrizovým“) rokem 2008 se jedná o 9,9% růst. Snížení produktivity práce v roce 2009 (meziročně o 1,3 %) ovlivnil jednak pokles hrubého domácího produktu v běžných cenách (meziročně o 3,5 %), jednak pokles počtu zaměstnaných (meziročně o 2,2 %). Při porovnání s ostatními kraji České republiky byla krajská hodnota v roce 2014 čtvrtá nejnižší, představovala 85,0 % republikového průměru. Průměr za Českou republiku (834,0 tis. Kč) však opět ovlivnilo Hlavní město Praha (1 156,0 tis. Kč), ve kterém je trvale hodnota produktu výrazně nadprůměrná. Naopak nejnižší úroveň takto vyjádřené produktivity práce zaznamenal Karlovarský kraj (613,1 tis. Kč).

Mezi kraji 2. nejhorší pozice co do objemu prostředků investovaných do pořízení fixního kapitálu.

Investiční aktivita vyjádřená prostřednictvím tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) v Libereckém kraji byla v roce 2013 (naposledy dostupné údaje) vyjádřena částkou 28,8 mld. Kč (běžné ceny) a jednalo se tak o 2,8 % z celorepublikového objemu prostředků určeného na tento druh investic. V období let 1995–2013 byla nejvyšší míra investování v našem kraji zaznamenána v roce 2008 (35,1 mld. Kč), opačně tomu bylo v roce 1996 (16,7 mld. Kč). Úroveň tvorby hrubého fixního kapitálů se dlouhodobě vyvíjela spíše kolísavě, v roce 2013 byla od roku 2007 nejnižší a meziročně poklesla o 13,8 %. V mezikrajském srovnání obsadil v roce 2013 Liberecký kraj co do objemu prostředků investovaných do pořízení fixního kapitálu 2. nejhorší pozici, méně investoval pouze Karlovarský kraj (17,5 mld. Kč). První místo žebříčku již tradičně obsadilo Hlavní město Praha (284,7 mld. Kč), následoval Středočeský kraj (132,2 mld. Kč).

THFK v přepočtu na 1 obyvatele kraje v roce 2013 tvoří 67,4 % republikového objemu.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) na 1 obyvatele v Libereckém kraji je dlouhodobě pod republikovým průměrem, v přepočtu na 1 obyvatele kraje bylo v roce 2013 vytvořeno 65 714 Kč hrubého fixního kapitálu, tedy o 31 785 Kč méně než na 1 obyvatele České republiky. Objem prostředků investovaných v našem kraji tvořil 67,4 % republikového objemu, což je o 8,8 p. b. méně než v roce 2012. Nižší THFK na 1 obyvatele v roce 2013 vykázaly pouze

46


Karlovarský (58 107 Kč) a Královéhradecký kraj (56 759 Kč). Naopak nadprůměrný objem investic do tvorby hrubého fixního kapitálů přepočtený na 1 obyvatele vykázalo i v roce 2013 Hlavní město Praha (228 690 Kč, více než dvojnásobek republikového průměru), ale také Středočeský kraj (101 903 Kč). Graf 3.4 Hrubý domácí produkt na zaměstnaného v Libereckém kraji

708,9

703,2

696,5

663,5

649,2

636,6

100,0

645,3

78,0 619,5

200,0 600,9

81,0

564,0

300,0

506,7

84,0

480,3

400,0

491,1

87,0

479,7

500,0

451,0

90,0

419,9

600,0

393,5

93,0

349,4

700,0

315,4

96,0

0,0

%

HDP na zaměstnaného (ČR = 100 %)

800,0

276,6

tis. Kč (běžné ceny)

HDP na zaměstnaného

75,0

2013

2014

2012

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

72,0

Graf 3.5 Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu na obyvatele ČR

Liberecký kraj

120

tis. Kč na obyvatele

100 80 60 40 20

2014

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

0

3.2 Věda, IT Výdaje na vědu a výzkum v Libereckém kraji v posledních pěti letech poměrně významně vzrostly.

Výdaje na vědu a výzkum v Libereckém kraji v posledních pěti letech poměrně významně vzrostly. V absolutním vyjádření bylo do vědy a výzkumu v roce 2014 investováno o 1,2 mld. Kč více než v roce 2010, relativně se pak výdaje v tomto období navýšily o více než 80 %. V roce 2014 tak bylo v našem regionu na tuto oblast určeno 2,6 mld. Kč. V posledních třech letech se navíc do vědy a výzkumu každoročně investují více než 2 mld. Kč s tím, že rekordně nejvyšší hodnoty výdaje dosáhly v roce 2012 (2,9 mld. Kč). Výše uvedený objem výdajů zjištěných v roce 2014 zaplatily z 64,1 % soukromé firmy (1,7 mld. Kč), více než čtvrtina pocházela ze státního rozpočtu ČR (0,7 mld. Kč) a zbývající část prostředků byla téměř výhradně získána z peněz EU (0,3 mld. Kč).


47

Jednoznačně nejvýraznější nárůst zaznamenaný v roce 2011 (meziročně o 28,4 %) a především v roce 2012 (meziročně o 53,1 %) pak způsobily zejména příjmy ze strukturálních fondů EU. Tato skutečnost je patrná ze struktury výdajů podle jejich původu. Ačkoliv i v roce 2012 pocházela většina zdrojů z podnikatelského sektoru, snížilo se jejich zastoupení na historické minimum 41,7 %, a to ve prospěch prostředků čerpaných z EU, které v tomto roce tvořily 38,4 % realizovaných výdajů, tedy nejvíce v celé dostupné časové řadě. Graf 3.6 Výdaje na vědu a výzkum podle původu finančních prostředků v Libereckém kraji podnikatelské

veřejné zdroje z ČR

veřejné zdroje ze zahraničí

ostatní národní zdroje

100,0 90,0 80,0

%

70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Objem výdajů poskytovaných EU na vědu a výzkum se od roku 2010 téměř ztrojnásobil.

Význam Evropské unie jako poskytovatele výdajů na výzkum a vývoj se v posledních pěti letech (s již zmíněným maximálním objemem v roce 2012) zvýšil, od roku 2010 se objem těchto zdrojů téměř ztrojnásobil. Jejich vývoj je však spíše kolísavý. Naopak objem výdajů pocházejících z podnikatelského prostředí roste každoročně a podobně (s výjimkou roku 2012) tomu je také u prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu ČR.

Výdaje na vědu a výzkum v Libereckém kraji v roce 2014 tvořily 1,9 % HDP.

Výše uvedený vývoj se promítl také do ukazatele výdajů na vědu a výzkum jako podílu na hrubém domácím produktu (HDP). V roce 2014 tento podíl v Libereckém kraji dosáhl 1,9 %, což byla po roce 2012, kdy výdaje na vědu a výzkum tvořily dokonce 2,2 % HDP, druhá nejvyšší hodnota. V porovnání s ostatními kraji se Liberecký region dlouhodobě pohybuje mezi kraji s vyšší hodnotou tohoto ukazatele. Konkrétně v roce 2014 obsadil v pomyslném srovnání 5. nejvyšší příčku, v roce 2012 dokonce příčku 3. a dosažená hodnota navíc převýšila republikový průměr (o 1,8 %). Ke krajům, ve kterých je podíl výdajů na vědu a výzkum na HDP nejvyšší, patří kraj Jihomoravský (3,7 % v roce 2014), Hlavní město Praha (2,9 %), kraj Plzeňský (2,2 %) a Středočeský (2,0 %).

Nejvíce výdajů na VaV vynaloženo v podnikatelském sektoru.

Největší část výše uvedených výdajů na vědu a výzkum se v roce 2014 vynaložilo v podnikatelském sektoru (2,0 mld. Kč, tj. 77,7 %), další téměř pětina výdajů byla proinvestována na vědu a výzkum ve vysokoškolském sektoru (0,5 mld. Kč, tj. 19,7 %). Soukromé podniky, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další subjekty v Libereckém kraji pak v posledních pěti letech vynaložily za u nich provedený vývoj a výzkum v úhrnu zhruba 11 mld. Kč a za posledních deset let téměř 18 mld. Kč. V žádném ze sektorů ovšem výdaje v průběhu období 2010 až 2014 nerostly kontinuálně. Při porovnání krajních let

48


sledovaného období se však v případě všech sektorů objem výdajů navýšil, a to v sektoru podnikatelském o 71,8 %, vládní sektor zaznamenal dokonce téměř čtyřnásobný a vysokoškolský sektor více než dvojnásobný nárůst výdajů. S výjimkou vysokoškolského a soukromého neziskového sektoru, ve kterých bylo nejvíce prostředků proinvestováno v roce 2011, byl objem výdajů v ostatních sektorech nejvyšší v roce 2012. Z hlediska druhu převažují neinvestiční výdaje.

Z hlediska druhového členění výdajů na vědu a výzkum dlouhodobě převažují neinvestiční výdaje (82,8 % z celkových výdajů v roce 2014, tj. 2,2 mld. Kč) nad výdaji investičními (0,5 ml. Kč v roce 2014). Nejvyšší podíl zaznamenaly investiční výdaje v roce 2012 (39,8 %), tedy v roce, ve kterém se výdaje na vědu a výzkum navýšily především díky příjmům ze strukturálních fondů EU. Více než polovinu neinvestičních výdajů tvořily po celé sledované období mzdy, v roce 2014 představovaly 57,4 % (1,2 mld. Kč). Na ostatní výdaje bylo v roce 2014 určeno 0,9 mld. Kč, tedy 42,6 % neinvestičních výdajů.

Základním výzkumem se zabýval především vysokoškolský sektor.

Nejvyšší objem výdajů (51,3 %) byl v roce 2014 určen na experimentální vývoj, na aplikovaný výzkum bylo použito 34,9 % celkových výdajů na výzkum a vývoj. V letech 2010 až 2013 však největší část prostředků směřovala do aplikovaného výzkumu. Základním výzkumem se co do objemu vložených zdrojů zabýval po celé sledované období především vysokoškolský sektor – v roce 2014 mířily téměř tři čtvrtiny výdajů určené na základní výzkum právě do tohoto sektoru. Naopak aplikovaný výzkum byl doménou a experimentálním vývojem se téměř výhradně zabýval podnikatelský sektor (73,2 % prostředků na aplikovaný výzkum a 96,7 % prostředků na experimentální vývoj v roce 2014).

Počet výzkumných pracovišť v kraji roste.

V roce 2014 působilo V Libereckém kraji 110 pracovišť (meziročně o 11 více) zabývajících se vědou a výzkumem a 87,3 % z nich působilo v podnikatelském sektoru. Ve vládním sektoru došlo v roce 2014 k poklesu o jedno pracoviště na 6 pracovišť (5,5 % z celkového počtu), ve vysokoškolském sektoru vyvíjelo svou činnost 7,3 %, tj. 8 pracovišť, když v roce 2014 jedno pracoviště přibylo. V soukromém neziskovém sektoru v roce 2014 nepůsobilo v kraji již žádné pracoviště zabývající se vědou a výzkumem.

Zvyšuje se také počet výzkumných pracovníků.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtený na plně zaměstnané) vědy a výzkumu se od roku 2010 postupně zvyšoval. V roce 2014 zaměstnával vědeckovýzkumný obor v kraji 2 107 osob (meziroční nárůst o 2,1 %), z toho 72,0 % osob působilo v podnikatelském sektoru. V rámci vědy a výzkumu na vysokoškolské úrovni pracovalo 543 osob a vládní instituce zaměstnávaly 47 osob. Ženy z celkového počtu zaměstnanců vědy a výzkumu v kraji tvořily necelou čtvrtinu, tj. 23,2 %. Polovinu výše uvedeného celkového počtu zaměstnanců vědy a výzkumu tvořili výzkumní pracovníci (1 053 osob, z toho 16,4 % žen) s tím, že ve srovnání s rokem 2013 se jejich počet navýšil o 8,0 %. Nejvyšší podíl výzkumných pracovníků vykázal vládní sektor (56,6 %), hodnota za vysokoškolský sektor dosáhla 53,5 % a za podnikatelský sektor 48,5 %. Nejvyšší relativní meziroční nárůst počtu výzkumných pracovníků zaznamenal v roce 2014 vládní sektor (o 42,3 %), absolutně nejvíce pak výzkumníků přibylo v podnikatelském sektoru (o 50 osob). Zastoupení techniků mezi zaměstnanci vědy a výzkumu v Libereckém kraji v roce 2014 činilo 37,7 % (795 osob).


49

Nejvyšší podíl techniků byl zjištěn v podnikatelském sektoru (38,8 % zaměstnanců vědy a výzkumu v tomto sektoru), vládní sektor zaměstnával 36,5 % a vysokoškolský 34,7 % techniků. Kraj patří k regionům V roce 2014 disponovalo v Libereckém kraji osobním počítačem téměř 69 % s nižší vybaveností zde žijících domácností (průměr za roky 2013–2015). Ve srovnání s rokem domácností počítačem. 2010 (průměr let 2009–2011) je uvedená hodnota o 19,3 p. b. vyšší. Přes toto navýšení se však Liberecký kraj v pomyslném mezikrajském žebříčku aktuálně umístil až na 12. pozici, nižší vybavenost domácností počítačem byla zjištěna pouze v Olomouckém (64,1 %) a Ústeckém kraji (62,4 %). Naopak nejvyšší vybavenost domácností počítačem ve sledovaném období byla zaznamenána v Hlavním městě Praze (77,2 %), následoval kraj Středočeský (74,5 %). Vybavenost domácností osobním počítačem se v dlouhodobém časovém horizontu ve všech krajích zvyšuje, přičemž nejvyšší nárůst domácností vybavených osobním počítačem mezi průměry let 2010 a 2014 byl zaznamenán právě v Libereckém kraji, nejnižší pak v kraji Ústeckém (o 8,7 p. b.). Nejvíce domácností vybavených počítačem připojeným k internetu bylo v Hlavním městě Praze.

Počítačem připojeným k internetu bylo v roce 2014 v Libereckém kraji vybaveno 69,1 % domácností, což znamenalo 10. místo v mezikrajském srovnání. Prvenství si i v tomto případě udrželo Hlavní město Praha (76,7 %), ke kterému se přiblížil Středočeský kraj (75,1 %). Nejnižší podíl domácností s přístupem k internetu byl zjištěn v Olomouckém kraji (62,2 %). Od roku 2010 se vybavenost internetem v Libereckém kraji navýšila o více než pětinu (21,5 p. b.), což je nejvíce mezi ostatními regiony ČR. Nejnižší nárůst domácností s přístupem k internetu byl mezi krajními roky 2010 a 2014 zaznamenán v Olomouckém kraji (o 10,5 p. b.).

Graf 3.7 Informační technologie v domácnostech a u jednotlivců v Libereckém kraji jednotlivci počítač

jednotlivci internet

domácnosti počítač

domácnosti internet

80,0 70,0 60,0 %

50,0 40,0 30,0 55,9 54,1 49,4 47,6

60,4 59,0 54,4 53,0

64,8 64,5 60,4 59,8

68,1 68,1 63,5 63,0

71,0 78,1 68,8 66,1

10,0

48,9 45,9 42,3 39,9

20,0

2009

2010

2011

2012

2013

2014

0,0

Mezi kraji nejvyšší nárůst podílu osob ve věku 16 let využívajících osobní počítač a internet.

Pokud se zaměříme na jednotlivé osoby, používalo v roce 2014 osobní počítač v Libereckém kraji 71,0 % z celkového počtu osob ve věku 16 a více let. Tento podíl řadí Liberecký kraj mezi kraji na 10. místo, první pozici s podílem 80,5 % zaujímá Hlavní město Praha. Nejnižší podíl osob sledovaného věku pak používal počítač v Ústeckém kraji (63,5 %). Podíl jednotlivců používajících počítač v Libereckém kraji vzrostl ve srovnání s rokem 2010 o 15,1 p. b., což byl nejvyšší nárůst mezi kraji. Ještě výrazněji ve všech krajích vzrostl podíl jednotlivců starších šestnácti let, užívajících internet. Nejvyšší podíl těchto uživatelů (83,2 %) byl vykázán

50


v Hlavním městě Praze, Liberecký kraj se s podílem 78,1 % umístil mezi kraji na 6. nejvyšší pozici. Na konci pomyslného žebříčku zůstal s podílem 65,6 % Olomoucký kraj. Nárůst podílu jednotlivých uživatelů internetu starších šestnácti let v Libereckém kraji mezi roky 2010 a 2014 byl mezi kraji opět nejvyšší a dosáhl hodnoty 24,0 p. b., nejnižší nárůst podílu uživatelů internetu byl zjištěn v Kraji Vysočina (o 7,0 p. b.). Nákupy přes internet realizovala necelá jedna třetina osob ve věku 16 a více let.

Každým rokem roste také počet osob, které využívají internet k nakupování. Výsledek šetření se týká jednotlivců ve věku 16let a starších, kteří si v posledních 12 měsících objednali přes internet jakékoliv zboží nebo službu pro soukromé účely. V roce 2014 využilo v Libereckém kraji internet k nákupu 31,7 % z celkového počtu osob ve věku 16 a více let, což byl po Ústeckém kraji (27,1 %) druhý nejnižší podíl. Na opačném konci žebříčku se umístil Královéhradecký kraj (44,6 %). Oproti roku 2010 byl nejvyšší nárůst podílu „nakupujících přes internet“ zaznamenán v Karlovarském kraji (o 19,7 p. b.). V Libereckém kraji hodnota tohoto ukazatele vzrostla o téměř 15 p. b., nejnižší nárůst (o 2,2 p. b.) byl zjištěn v Ústeckém kraji.

3.3 Organizační struktura Počet subjektů se sídlem v Libereckém kraji se zvyšuje.

Počet registrovaných ekonomických subjektů se v Libereckém kraji mezi roky 2013 a 2015 navýšil o 1,3 % na 116 006 fyzických a právnických osob. Počet fyzických osob vzrostl během zmíněného tříletého období o 1 933 subjektů (2,1 %), počet právnických osob se naopak o 399 subjektů (1,9 %) snížil. Nárůst počtu fyzických osob v roce 2014 (meziročně o 1 729 subjektů) však způsobily především metodické změny spočívající v zahrnutí zahraničních fyzických osob, které byly do té doby započítávány mezi osoby právnické.

Graf 3.8 Ekonomické subjekty v Libereckém kraji (stav k 31. 12.) subjekty celkem

z toho subjekty se zjištěnou aktivitou

140 000

počet subjektů

120 000 100 000

118 766

117 230

119 908

114 472

115 262

116 006

80 000 60 000 40 000 20 000 56 832

58 376

59 537

56 799

55 462

54 618

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0 vlivem zpřesnění dat podle Registru osob (ROS) nejsou údaje od roku 2013 plně srovnatelné s předchozími roky

Rozhodující část tvoří fyzické osoby.

Největší zastoupení mezi ekonomickými subjekty sídlícími v Libereckém kraji mají dlouhodobě fyzické osoby. Ke konci roku 2015 do této skupiny patřilo 82,2 % subjektů (95 300 subjektů). Většina z nich pak podnikala na základě živnostenského oprávnění (85 501 osob, tj. 89,7 % fyzických osob). V evidenci bylo dále také 1 895 zemědělských podnikatelů a 6 776 osob s tzv. svobodným povoláním. Zatímco živnostníků a zemědělských podnikatelů v období 2013 až 2015 každoročně přibývalo (mezi roky 2013 a 2015 o 3,5 %, resp. dokonce o 39,6 %), počet subjektů se svobodným povoláním postupně klesal (mezi krajními roky o 27,4 %). K 31. 12. 2015 sídlilo na území kraje 1 128


51

zahraničních fyzických osob, což je meziročně o 100 subjektů (8,1 %) méně než ke stejnému datu roku 2014. Mezi právnickými osobami převažovaly obchodní společnosti.

Mezi právnickými osobami (20 706 subjektů) v roce 2015 převažovaly z více než 55 % obchodní společnosti, z toho nejčetněji byly zastoupeny společnosti s ručením omezeným (10 416 subjektů, tj. 50,3 % právnických osob). Druhá nejčastěji zastoupená právní forma mezi právnickými osobami byly spolky (17,3 % právnických osob, tj. 3 585 subjektů) a třetí společenství vlastníků jednotek (11,1 %, tj. 2 290 subjektů). V kraji mělo sídlo také 1 160 pobočných spolků, 502 příspěvkových organizací nebo 392 družstev. Relativně nejvyšší přírůstek v počtu subjektů zaznamenaly mezi roky 2013 a 2015 nadační fondy (o 56,5 % na 36 subjektů), o 14,4 % vzrostl počet obecně prospěšných společností a 12,3% nárůst vykázala společenství vlastníků jednotek. Absolutně nejvíce však v daném období přibylo společností s ručením omezeným (o 580 subjektů), již zmíněných společenství vlastníků jednotek (o 250 subjektů) a spolků (o 216 subjektů). Naopak klesající počet subjektů od roku 2013 zaznamenávají právní formy veřejná obchodní společnost (ze 486 na 470 subjektů) nebo akciová společnost (ze 487 na 480 subjektů).

Více než 60 % subjektů zapsaných v RES neuvádí počet svých zaměstnanců.

Více než 60 % výše uvedených subjektů zapsaných v Registru ekonomických subjektů (RES) neuvádí počet svých zaměstnanců. Mezi subjekty se zjištěným počtem zaměstnanců přibývaly mezi roky 2013 a 2015 především podniky bez zaměstnanců (o 651 subjektů více) a střední podniky s 50–249 zaměstnanci (o 13 subjektů více). Naopak počet mikropodniků (1–9 zaměstnanců) a malých podniků (10–49 zaměstnanců) od roku 2013 každoročně klesal, v prvním případě v úhrnu tří let o 53 subjektů a ve druhém případě o 46 subjektů. Počet velkých podniků (s více než 250 zaměstnanci) je víceméně stabilní, resp. v roce 2015 jich bylo 71, tedy meziročně o 2 více.

Nejvíce subjektů patřilo do odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel.

Téměř 22 % ekonomických subjektů se sídlem v Libereckém kraji v roce 2015 svou činností spadalo do odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou byly průmyslové podniky (14,9 %), z toho převažující jsou subjekty zabývající se zpracovatelským průmyslem (93,9 % podniků z odvětví průmyslu). Ve stavebnictví působilo 13,4 % subjektů a 10,3 % subjektů patřilo do odvětví profesní, vědecké a technické činnosti. S výjimkou odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (pokles o 1 433 subjektů) a odvětví zpracovatelského průmyslu (pokles o 96 subjektů) rostl v letech 2013 až 2015 počet subjektů v ostatních odvětvích každým rokem. Nejvýrazněji přibylo subjektů orientovaných na zemědělství (o 647 subjektů) a profesní, vědecké a technické činnosti (o 589 subjektů více).

Podniky se zjištěnou aktivitou tvořily 47,1 % subjektů v kraji.

Z celkového počtu ekonomických subjektů patřilo mezi podniky se zjištěnou aktivitou 47,1 % z nich, v případě fyzických osob 45,9 % a v případě právnických osob 52,4 % subjektů. Podíl živnostníků se zjištěnou aktivitou na jejich celkovém počtu v registru dosáhl 44,6 %, v případě zemědělských podnikatelů to byly více než tři čtvrtiny. Z hlediska okresů Libereckého kraje byl nejvyšší podíl subjektů se zjištěnou aktivitou na celkovém počtu subjektů v registru evidován v okrese Semily (53,9 %), nejnižší v okrese Liberec (44,3 %).

52


3.4 Zemědělství Zemědělská produkce Zemědělská produkce vyjádřená souhrnným zemědělským účtem (SZÚ) pokračovala v růstu v běžných cenách v Libereckém kraji v roce 2014 pokračovala v růstu započatém v roce 2010. započatém v roce 2010 a dosáhla 2 471,6 mil. Kč. Ve srovnání s její definitivní hodnotou za rok 2013 došlo k nárůstu o 4,2 %, oproti roku 2010 se pak navýšila o 33,7 %. Uvedený meziroční růst ovlivnila především živočišná produkce, z dlouhodobého pohledu se však na jejím zvyšování podílí hlavně produkce rostlinná. Ačkoliv je v případě živočišné produkce v rámci sledovaného období patrná rostoucí tendence, vývoj je spíše kolísavý. Naopak objem rostlinné produkce každoročně nepřetržitě rostl. Pro Liberecký kraj typičtější rostlinná produkce tak v roce 2014 tvořila 54,1 % a živočišná výroba 42,6 % celkové zemědělské produkce. Živočišnou produkci kraje tvoří z více než 65 % výroba živočišných produktů, především produkce mléka.

Ve struktuře rostlinné výroby převažovaly obiloviny (35,3 % rostlinné produkce), zejména pšenice a špalda (60,2 % obilovin) a dále pícniny (33,0 %). Téměř 22 % představovaly technické plodiny, v rámci nichž z 92,2 % dominovalo semeno řepky a řepice. Živočišnou produkci kraje tvoří z více než 65 % výroba živočišných produktů (téměř výhradně produkce mléka), zbývajících 34,8 % připadlo na chov zvířat (z 52,0 % se jednalo o chov skotu). Liberecká produkce zemědělských podniků se na souhrnném zemědělském účtu za Českou republiku v roce 2014 podílela 1,8 % (po kraji Karlovarském druhý nejnižší podíl) s tím, že rostlinná produkce kraje tvořila 1,7 % a živočišná 2,0 % tohoto úhrnu. Nejvyšší podíl na souhrnném zemědělském účtu připadá na Středočeský kraj (včetně Hlavního města Prahy), v roce 2014 se jednalo o 18,2 %.

Nejvíce se na výměře zemědělské půdy v kraji podílí trvalé travní porosty.

Výměra zemědělské půdy v Libereckém kraji zjištěná soupisem osevních ploch k 31. 5. 2015 činila 98 450 ha a ve srovnání s rokem 2010 se její plocha navýšila pouze nepatrně, tj. o 0,2 % (242 ha). Posledních šest let bylo rovnoměrně rozděleno na období navyšování a poklesu výměry obhospodařované zemědělské půdy. Po té co v roce 2012 byla plocha zemědělské půdy v kraji v rámci sledovaného období nejvyšší (tj. 102 113 ha), v následujících třech letech se výměra každoročně snižovala a v roce 2015 de facto dosahovala výměry roku 2010. Nejvýrazněji se mezi rokem 2010 a 2015 snížily plochy ovocných sadů (o 44,4 %) a o 1,5 % poklesla také výměra orné půdy. Naopak rozloha zahrad a trvalých travních porostů se v tomto období navýšila, a to v prvním případě o 10,6 % a ve druhém o 2,5 %. Nejvíce se na zemědělské půdě v kraji podílí trvalé travní porosty (60,2 % v roce 2015) a orná půda (38,9 % v roce 2015). Výměra všech druhů zemědělské půdy se však vyvíjela kolísavě bez zjevného trendu.

V šestiletém období se snížila plocha obilovin a olejnin, naopak vzrostla plocha okopanin.

S ohledem na výše uvedený vývoj výměry zemědělské půdy se vyvíjely také osevní plochy. V roce 2015 bylo zemědělskými plodinami oseto 37 319 ha půdy, což je ve srovnání s rokem 2010, kdy byla výměra osevů v šestileté časové řadě nejvyšší, o 663 ha méně. Ve struktuře osevních ploch během šestiletého období klesl podíl ploch obilovin (poklesl podíl žita, ovsa, triticale, naopak vzrostl podíl pšenice a ječmene) a olejnin (tedy převážně řepky). Naopak se navýšil podíl okopanin díky nárůstu zastoupení cukrovky technické a dále plodin sklízených na zeleno, zejména kukuřice na zeleno a siláž.


53

obiloviny celkem osevní plocha

pšenice celkem sklizeň

obiloviny celkem sklizeň

30 000

150 000

25 000

125 000

20 000

100 000

15 000

75 000

10 000

50 000

5 000

25 000 0

0

hektary

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

řepka osevní plocha

brambory celkem osevní plocha

cukrovka technická osevní plocha

řepka sklizeň

brambory celkem sklizeň

cukrovka technická sklizeň

8 000

64 000

7 000

56 000

6 000

48 000

5 000

40 000

4 000

32 000

3 000

24 000

2 000

16 000

1 000

8 000

0

0 2006

Historicky druhý nejvyšší hektarový výnos obilovin byl v roce 2015.

54

tuny

pšenice celkem osevní plocha

tuny

hektary

Graf 3.9 Sklizeň a osevní plochy vybraných zemědělských plodin v Libereckém kraji

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Rok 2015 můžeme po mimořádně úrodném roce 2014 označit za velmi dobrý, a to i přesto, že meziročně došlo ke snížení sklizní prakticky všech sledovaných zemědělských plodin (výjimkou byly pouze luskoviny). Historicky druhý nejvyšší (absolutně nejvyšší byl vykázán v roce 2014) hektarový výnos obilovin dosažený v roce 2015 ovlivnil také jejich sklizeň. Ta byla v desetiletém časovém horizontu třetí nejvyšší, když dosáhla 116 517 tun. Více obilovin bylo od roku 2000 sklizeno pouze v roce 2008 (129 169 tun) a v roce 2014 (122 216 tun). Mimořádně výnosný byl rok 2015 také u většiny plodin spadajících do kategorie obilovin. V případě pšenice však byla dosažena zásluhou hektarového výnosu (6,04 tun, tj. od roku 1993 druhý nejvyšší po výnosu z roku 2014, který činil 6,36 tun) dokonce historicky druhá nejvyšší sklizeň (po sklizni roku 2014). Největší produkce ječmene a žita v posledních deseti letech však byla, i přes zmíněné vysoké hektarové výnosy dosažené v roce 2015, zaznamenána v roce 2008, v případě ovsa v roce 2007. Velmi pozitivně je možné hodnotit úrodu technické cukrovky (51 438 tun), což je od roku 1992 druhá nejlepší sklizeň. Více cukrovky bylo sklizeno již jen v roce 2014 (60 489 tun). Příznivá byla také produkce řepky (19 132 tun, tj. od roku


1993 pátá nejvyšší) při historicky třetím nejvyšším hektarovém výnosu (3,40 tun). Naopak sklizeň brambor byla za poslední dekádu nejnižší a stejně tomu bylo také v případě kukuřice na zeleno a siláž. V posledních deseti letech lze sledovat nepřetržitý růst pouze u počtu chovaných koní.

Ze soupisu hospodářských zvířat k 1. 4. 2015 vyplývá, že Liberecký kraj zaznamenal meziroční nárůst v počtu všech hospodářských zvířat. Z dlouhodobého pohledu je však možné v posledních deseti letech sledovat nepřetržitý růst pouze počtu chovaných koní (mezi roky 2006 a 2015 o 39,0 %). Podobně, i když s drobnými výkyvy, na tom byly také chovy ovcí a koz. Stavy ovcí se mezi roky 2006 a 2010 více než zdvojnásobily a chovy koz se rozrostly o 83,0 %. Stavy skotu po dlouhodobém poklesu, který započal již začátkem 90. let, od roku 2006 do roku 2011 znovu každoročně rostly. Přesto, že v následujících letech vývoj kolísal, byl stav zjištěný v roce 2015 (tj. 47 365 kusů) v časovém horizontu deseti let nejvyšší a dostal se na úroveň druhé poloviny 90. let. Vývoj počtu krav výše uvedené tendence víceméně kopíroval a v roce 2015 bylo v kraji chováno 20 908 kusů těchto zvířat, tedy nejvíce za posledních deset let. Ve srovnání s jejich počtem v roce 1990 je však chov nadále zhruba poloviční. Naopak vývoj ve stavech prasat vykazuje spíše klesající tendence s tím, že mezi roky 2006 a 2015 se chovy těchto zvířat v našem kraji omezily o více než 41 %. Podobně jsou na tom také chovy drůbeže, ačkoliv v posledních třech letech se jejich počty postupně navyšovaly až na 77 856 kusů. Aktuální stavy drůbeže však představují pouze 77 % jejich počtu před deseti lety a necelých 8 % chovů z roku 1994 tedy roku, ve kterém bylo v kraji chováno nejvíce drůbeže za posledních 24 let. Ještě markantněji byly omezeny chovy slepic – mezi roky 2006 a 2015 o téměř 78 %, v porovnání s rokem 1995 (v tomto roce byl chov slepic v kraji za posledních 24 let nejvyšší) představuje současný stav zhruba pouze 1 %.

Graf 3.10 Stavy vybraných hospodářských zvířat v Libereckém kraji (stav k 1. 4.) skot celkem

krávy

prasata celkem

ovce a berani drůbež

koně a hříbata 50 000

100 000

45 000

90 000

40 000

80 000

35 000

kusy

30 000 25 000

70 000 60 000 50 000

20 000

40 000

15 000

Průměrná dojivost v posledních třech letech roste.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

0

2007

10 000

0 2006

20 000

5 000

2007

30 000

10 000

2006

kusy

slepice

110 000

Výroba mléka, po období poklesu v letech 2010 až 2012, v posledních třech letech v kraji rostla. Tuto skutečnost způsobila především vyšší průměrná dojivost (7 368 l na 1 krávu v roce 2015, tj. o 18,2 % více než v roce 2010), protože počet dojnic klesal. I přes uvedené zvýšení však byla dojivost v kraji


55

v roce 2015 třetí nejnižší v ČR (nejvyšší ve Zlínském kraji, nejnižší v kraji Karlovarském) a liberečtí farmáři se na českém zemědělství výrobou mléka podíleli 2,6 %. Největšími producenty byli farmáři ze Středočeského kraje včetně Hlavního města Prahy (12,7% podíl). Objem prodeje jatečného skotu se po poklesu v roce 2012 v dalších letech zvyšoval, v roce 2015 meziročně o 10,7 % a představoval 3,1 % celorepublikového úhrnu. Prodej jatečných prasat v Libereckém kraji naopak klesal, za posledních šest let o téměř 20 %. Obdobný trend je možné sledovat u prodeje jatečné drůbeže. Ten se v posledních dvou letech dostal pod hranici 3 tisíc tun živé hmotnosti a ve srovnání s rokem 2010 poklesl zhruba o jednu pětinu. Na prodeji jatečných prasat v úhrnu za Českou republiku se zemědělci z našeho kraje v roce 2015 podíleli nejméně, tj. necelým 1 %, prodej jatečné drůbeže tvořil 1,0 %. Snáška konzumních vajec v kraji v rámci sledovaného období (tj. 2010 až 2015) kolísala a maximální hodnotu zaznamenala v roce 2012 (1 386 tisíc kusů vajec), což je ve srovnání s hodnotou za rok 2015 o 9,0 % méně.

3.5 Lesnictví Podíl lesní půdy je mezi Ačkoliv Liberecký kraj tvoří pouze 4,0 % území celé České republiky, z hlediska kraji nejvyšší. lesnatosti zaujímá mezi ostatními regiony České republiky jednoznačné prvenství. Lesní půda z celkové rozlohy kraje představuje 44,6 %, tedy vysoko nad průměrem České republiky (33,8 %), a lesy se rozprostírají na 141 007 ha jeho území. Mezi roky 2014 a 2015 se rozloha lesních pozemků navýšila o 114 ha, od roku 2010 pak celkem o 606 ha a v desetiletém časovém horizontu o 983 ha. Vzhledem k charakteru krajiny jsou nejrozsáhlejší lesní komplexy situovány do horských oblastí. Místní lesní hospodářství je pak významně omezeno zájmy ochrany přírody. Na území Libereckého kraje se totiž nachází kromě 5 chráněných krajinných oblastí také 1 národní park, 8 národních přírodních rezervací a 36 přírodních rezervací a dále 9 národních přírodních památek a 73 přírodních památek. Graf 3.11 Zalesňování a přirozená obnova v Libereckém kraji zalesnění

přirozená obnova

1 000 800

896

922

854 779

ha

600 599

797

765

732

778

599

400 200 0

106

131 2006

2007

V druhové skladbě dřevin převažují v kraji jehličnany.

56

114 2008

216 2009

216 2010

200 2011

143 2012

184 2013

222 2014

242 2015

V druhové skladbě dřevin v hospodářsky evidovaných lesních porostech Libereckého kraje převažují jehličnany (v roce 2015 ze 77,4 %) nad listnatými stromy. Zhruba polovinu dřevin tvoří smrk ztepilý, čtvrtina připadá na borovici lesní, z listnatých dřevin je pak nejvíce zastoupen buk lesní (kolem 7 %) a bříza bělokorá (kolem 5 %). Výměra jehličnatých dřevin však od roku 2000 postupně klesá ve prospěch listnatých porostů.


Struktura výsadby odpovídá druhové skladbě lesů.

V posledních šesti letech byla obnova lesa v Libereckém kraji nejvýznamnější v roce 2014, kdy se zalesnění dočkalo 922 ha půdy. V roce 2015 tak bylo zalesňování méně intenzivní a ve srovnání s rokem 2014 nižší o 15,6 %. Poměr mezi dřevinami využívanými k obnově lesních porostů se v kraji dlouhodobě nemění a převahu mají stále jehličnany. Podíl zalesňování jehličnany se ve sledované časové řadě nejčastěji pohyboval kolem 66 %, výjimkou byly pouze roky 2010 a 2011, kdy se jejich zastoupení snížilo ve prospěch listnatých stromů přibližně na 62 %. Struktura výsadby z pohledu druhu dřeviny odpovídá výše uvedené druhové skladbě lesů. V případě jehličnanů byly po celé sledované období nejčastěji vysazovány smrky. Zatímco však na začátku období tvořily více než 50 % jehličnanů, postupně se jejich zastoupení snižovalo až na 48,7 % v roce 2015, a to ve prospěch borovic, které tak aktuálně tvoří 46,7 % jehličnatých dřevin užívaných k zalesňování. Z listnatých dřevin se nejčastěji vysazovaly buky (62,0 % v roce 2015) a dále duby (27,5 %). Přirozenou obnovou bylo v roce 2015 zalesněno dalších 242 ha půdy. Graf 3.12 Těžba v Libereckém kraji jehličnaté dřeviny

listnaté dřeviny

600 500 61

300

84

51

484

515

482

435

472

34 538

482

480

26

85 68

38

200 100

77

102 93

57

532

400

74

105

0

listnaté (tis. m3 b.k.)

119 111

545

jehličnaté (tis. m3 b.k.)

700

17

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

0

Těžba dřeva na území kraje pokrývá necelá 4 % republikové těžby.

Těžba dřeva na území Libereckého kraje pokrývá v průměru 3,7 % republikové těžby (největším producentem dřeva je Jihočeský kraj, v roce 2015 se 14,3% podílem). V roce 2015 bylo v lesích Libereckého kraje vytěženo 3 576 218 m b. k. dřeva, meziročně je to o 7,1 % méně. V horizontu sledovaného období 2010 až 2015 bylo maximální množství dřeva v našem 3 kraji vyprodukováno v roce 2014 (620 061 m b. k.), naopak tomu bylo v roce 3 2012 (518 670 m b. k.).

Ve sledovaném období převládala v kraji těžba „úmyslná“ nad těžbou nahodilou.

Z hlediska struktury těžby převažovala v Libereckém kraji po sledované období 5 těžba „úmyslná“ nad těžbou nahodilou . V roce 2010 a 2015 však nahodilá těžba tvořila téměř 28 % produkce dřeva, v ostatních letech se již pohybovala v rozmezí od 8,2 % (rok 2013) do 12,1 % (rok 2012). Převažujícím důvodem nahodilé těžby byla ve všech sledovaných letech živelní kalamita. Z hlediska ostatních regionů České republiky vystupuje Moravskoslezský kraj.

5

Nahodilá těžba dřeva zahrnuje údaje za nahodilé těžby a kalamity všeho druhu (abiotické a biotické příčiny). Do celkového rozsahu se zahrnují též souše, ojedinělé polomy, vývraty, veškerá lapáková hmota položená za účelem zachycení kůrovců a jedinci, ve kterých zimuje škodlivý hmyz (kůrovci apod.). Nahodilá těžba dřeva (zpracovaná) představuje množství zpracovaného dřeva v rámci nahodilé těžby.


57

V tomto kraji po celé období let 2010 až 2015 převažovala nahodilá těžba (v roce 2014 dokonce z 80,1 %) s tím, že v posledních čtyřech letech tvoří její významnější část těžba hmyzová. Převahu nahodilé těžby nad „úmyslnou“ je v roce 2015 možné sledovat ještě také v Jihomoravském kraji a v posledních dvou letech také v kraji Olomouckém.

3.6 Průmysl V roce 2015 se tržby meziročně zvýšily v 11 krajích.

V horizontu šestiletého období znamenaly roky 2010 až 2013 pro velké průmyslové podniky (se 100 a více zaměstnanci) v České republice období postupného zpomalování růstu tržeb z průmyslové činnosti a podobně tomu bylo také ve většině krajů. Úspěšné období však pro průmysl představoval rok 2011, ve kterém všechny kraje dosáhly meziročního růstu tržeb a podobně také rok 2014 (výjimkou bylo pouze Hlavní město Praha, ve kterém se tržby meziročně snížily). Dynamičtěji však tržby rostly v roce 2014. V roce 2015 se tržby meziročně zvýšily již jen v 11 krajích, dynamika růstu však byla ve srovnání s minulým rokem u většiny krajů nižší (výjimkou byl pouze kraj Olomoucký a Moravskoslezský) a ve zbývajících třech krajích (Karlovarský, Ústecký a Královéhradecký) se tržby meziročně dokonce snížily.

V letech 2010–2015 vzrostl objem tržeb průmyslové povahy o více než jednu třetinu.

Objem tržeb průmyslové povahy dosáhl v roce 2015 v Libereckém kraji 149 143 mil. Kč (běžné ceny), tedy nejvíce v rámci sledovaného období a v porovnání s rokem 2010 byl vyšší o 35,1 %. Tržby se navíc od roku 2010 zvyšovaly nepřetržitě, výjimkou byl pouze rok 2012, ve kterém meziročně nepatrně poklesly (o 0,1 %). Po zmíněném mírném propadu v roce 2012 se dynamika růstu tržeb začala zrychlovat až na 12,5 % v roce 2014, ovšem v roce 2015 opět zpomalila na 5,5 %.

Graf 3.13 Tržby (bez DPH) z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v Libereckém kraji zpracovatelský průmysl

podíl zpracovatelského průmyslu

podíl přímého vývozu 120,0

140 000

105,0

120 000

90,0

100 000

75,0

80 000

60,0

60 000

45,0

40 000

30,0

20 000

15,0

0

0,0 2010

Objem tržeb realizovaných v rámci přímého vývozu u průmyslových podniků v Libereckém kraji od roku 2010 nepřetržitě roste.

58

%

mil. Kč (běžné ceny)

průmysl celkem 160 000

2011

2012

2013

2014

2015

Většina výše uvedených tržeb průmyslové povahy v Libereckém kraji je po celé sledované období realizována v rámci přímého vývozu. V roce 2015 z přímého vývozu pocházelo 101 485 mil. Kč, tzn. 68,0 % všech tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy. Objem tržeb realizovaných v rámci přímého vývozu navíc v případě průmyslových podniků v Libereckém kraji od roku 2010 nepřetržitě roste. Mezi roky 2010 a 2015 se z absolutního pohledu tyto tržby navýšily o 33 330 mil. Kč, což znamená 48,9% nárůst. V návaznosti na rostoucí význam přímého vývozu vzrostl od roku 2010 také podíl vývozu z necelých


62 % na zmíněných 68,0 %. V úhrnu za Českou republiku tvořily v roce 2015 tržby za přímý vývoz 61,7 % tržeb z průmyslové činnosti. Napříč Českou republikou se vývoz na celkových průmyslových tržbách v roce 2015 podílel v rozmezí od 39,5 % (Hlavní město Praha) do 73,3 % (Královéhradecký kraj). Pro Hlavní město Prahu a také Ústecký kraj (42,3 % v roce 2015) je však nižší význam přímého vývozu charakteristický. Druhým největším odvětvím zpracovatelského průmyslu v kraji je výroba strojů a zařízení jinde neuvedených.

Podniky zpracovatelského průmyslu působící v Libereckém kraji své tržby v období 2010 až 2015 každoročně zvyšovaly. V roce 2015 zaznamenaly meziroční růst ve výši 5,2 %, ovšem v daném časovém horizontu rostly nejdynamičtěji v roce 2014 (meziročně o 12,4 %). Největší zastoupení měla v roce 2015 v rámci objemu tržeb zpracovatelského průmyslu odvětví výroby motorových vozidel (50,7 %), ačkoliv jejich postavení v libereckém zpracovatelském průmyslu během období 2010 až 2013 klesalo (z 51,8 % na 46,7 %) a teprve v posledních dvou letech svoji pozici znovu postupně posilovalo. Druhým největším odvětvím zpracovatelského průmyslu v kraji je výroba strojů a zařízení jinde neuvedených. Význam tohoto odvětví v rámci sledovaného období rostl a v roce 2015 vytvářelo 13,3 % tržeb (v roce 2010 to bylo 10,1 %). Třetí pozice v roce 2015 patřila s 8,3% podílem na tržbách odvětví výroby elektrických zařízení (jeho pozice byla v zásadě stabilní) a čtvrtá s 6,9% podílem odvětví výroby pryžových a plastových výrobků (zastoupení tohoto odvětví vykazovalo spíše klesající tendenci). Podíl tržeb za přímý vývoz v posledních šesti letech narůstal a mezi roky 2010 a 2015 vzrostl z 64,2 % na 70,4 %. Vývoz přesahující 80 % tržeb v letech 2010 až 2015 zaznamenala odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (88,0 % v roce 2015), výroby textilií (87,3 % v roce 2015), výroby základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (84,6 % v roce 2015) a výroby strojů a zařízení jinde neuvedených (84,3 % v roce 2015). V případě odvětví výroby motorových vozidel bylo vývozem v roce 2015 zajištěno 64,6 % tržeb a objem vývozu v tomto odvětví ve sledované časové řadě narůstal.

Nejvíce pracovních příležitostí nabízelo odvětví výroby motorových vozidel.

Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu Libereckého kraje s výjimkou roku 2013 (meziroční nepatrný pokles ve výši 0,2 %) ve sledovaném období rostla, mezi roky 2010 a 2015 o 9,1 % na 40 405 osob. Nejvíce pracovních příležitostí nabízelo odvětví výroby motorových vozidel, ve kterém bylo v roce 2015 zaměstnáno 41,6 % všech pracovníků zpracovatelského průmyslu. Zaměstnanost v tomto odvětví rostla s výjimkou roku 2011 každoročně, nárůst mezi roky 2010 a 2015 dosáhl 19,0 %. Relativně nejvíce se však počet zaměstnanců navýšil v odvětví výroby strojů a zařízení jinde neuvedených, a to o 41,6 % s tím, že se toto odvětví na zaměstnanosti v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2015 podílelo 12,2 %. V odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků pracovalo 9,6 % osob (mezi roky 2010 a 2015 o 3,6 % více) a v odvětví výroby pryžových a plastových výrobků 8,8 % osob (mezi roky 2010 a 2015 o 21,3 % méně). Jediným odvětvím, ve kterém počet zaměstnanců rostl nepřetržitě po celé sledované období, byla výroba elektrických zařízení (5,0% podíl na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu v roce 2015) a počet zaměstnanců se v tomto oboru mezi roky 2010 a 2015 navýšil téměř o 19 %.


59

Graf 3.14 Průměrný evidenční počet zaměstnanců a průměrná hrubá mzda v průmyslových podnicích v Libereckém kraji průměrný evidenční počet zaměstnanců

průměrná hrubá měsíční mzda 30 000

55 000 29218

50 000 45 000 27 028

35 000

28 000 27 000

26 183

26 000

25 373

25 000

30 000

24 000

25 000

23 000

20 000

22 000

15 000 40 211

40 429

40 369

41 737

43 395

5 000

21 000 40 101

10 000

29 000

Kč

osoby

40 000

27 652

28 280

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0

20 000 19 000 18 000

3.7 Energetika Produkce elektřiny vzrostla díky fotovoltaice.

Celková výroba elektřiny brutto v Libereckém kraji v roce 2015 dosáhla 373,1 GWh a meziročně tak vzrostla o 9,8 %. S výjimkou roku 2014, kdy produkce meziročně poklesla o 5,5 %, se výroba elektrické energie v kraji navyšovala každoročně. Zatímco v roce 2010 bylo vyrobeno 170,6 GWh, o pět let později již byla výroba více než dvojnásobná. Zlomovým rokem se pro výrobu elektřiny v kraji stal rok 2011, ve kterém došlo k meziročnímu 80,0% nárůstu produkce (především díky výraznému zvýšení výroby fotovoltaické energie), která se od té doby pohybovala nad hranicí 300 GWh za rok. Liberecký kraj se s výše uvedeným objemem výroby na celorepublikovém úhrnu (83 888,3 GWh) po celé sledovaného období podílel 0,4 %, pouze v roce 2010 to byla 0,2 %. Více než čtvrtinu elektrické energie vyrobené v České republice v roce 2015 vyprodukovaly elektrárny v Ústeckém kraji (zejména produkce parních elektráren), dalších 18,5 % připadlo na elektrárny v Jihočeském kraji (téměř výhradně produkce jaderné elektrárny Temelín) a 16,5 % v Kraji Vysočina (téměř výhradně produkce jaderné elektrárny Dukovany). Výroba jaderné energie se soustředila pouze ve dvou již zmíněných krajích (Jihočeském a Kraji Vysočina). Nejvíce elektřiny pocházející z vodních a fotovoltaických elektráren bylo vyprodukováno ve Středočeském kraji, větrná energie pak byla využita hlavně v Ústeckém kraji.

V kraji převažují fotovoltaické, plynové a spalovací elektrárny.

Z hlediska struktury technologie výroby elektrické energie převažovaly v našem kraji v roce 2015 fotovoltaické (30,8 %) a plynové a spalovací elektrárny (30,6 %). Vodní elektrárny se na výrobě energie podílely z 16,2 %, větrné elektrárny z 14,2 % a 8,3 % elektřiny bylo získáno prostřednictvím parních elektráren. Fotovoltaické elektrárny se však primárním zdrojem elektrické energie staly až v roce 2011. V roce 2010 se na výrobě elektřiny největší měrou podílely vodní elektrárny (48,1 %), druhé místo patřilo plynovým a spalovacím zařízením (22,2 %) a třetí elektrárnám parním (21,9 %), fotovoltaické elektrárny v tomto roce vyprodukovaly necelých 6 % energie.

60


Graf 3.15 Výroba elektřiny brutto v Libereckém kraji

Graf 3.16 Výroba elektřiny brutto podle typu elektrárny v Libereckém kraji v roce 2015 parní vodní fotovoltaické

400,0 350,0

plynové a spalovací větrné

300,0 8,3

GWh

250,0 30,8 200,0

%

150,0

30,6

100,0 170,6

307,0

310,3

359,7

339,9

373,1

14,2 50,0

2010

2011

2012

2013

2014

2015

16,2

0,0

V roce 2015 došlo k nárůstu výroby el. energie ve větrných elektrárnách v kraji.

Nejvýraznější meziroční změnu ve výrobě elektřiny zaznamenaly v roce 2015 větrné elektrárny s nárůstem ve výši 29,6 %, které zároveň vykázaly nejdynamičtější rozvoj také v rámci sledovaného období. V roce 2010 bylo prostřednictvím větrných elektráren v našem kraji získáno 3,6 GWh elektrické energie, v roce 2015 to však bylo již 53,0 GWh, tedy zhruba 14krát více. Rostoucí trend co do výroby elektřiny zaznamenaly v letech 2010 až 2015 také plynové a spalovací elektrárny v kraji, jejich produkce v uvedeném období vzrostla více než trojnásobně. Naopak výroba elektřiny prostřednictvím parních a vodních elektráren v kraji oslabovala (mezi roky 2010 a 2015 o 17,4 % a o 26,4 %). Produkce fotovoltaické energie se pohybovala v rozmezí od 9,8 GWh (rok 2010) do 114,9 GWh (v roce 2015).

Podíl kraje na republikové spotřebě činí 4,3 %.

V roce 2015 bylo v Libereckém kraji spotřebováno 2 416,5 GWh elektrické energie (netto hodnota), což je meziročně o 1,9 % více. Co do spotřeby elektřiny se Liberecký kraj v roce 2015 na republikovém úhrnu 56 465,1 GWh podílel 4,3 %, tedy ve sledovaném období nejvíce (v letech 2010 až 2013 se podílel nejčastěji z 3,6 %). Mezi ostatními regiony České republiky to byl třetí nejnižší podíl (po kraji Karlovarském s 2,6 % a Pardubickém s 4,2 %). Na opačném konci žebříčku se umístil Středočeský kraj s 14,0% podílem. Více než 10% spotřebu vykázal také ještě Moravskoslezský kraj (13,5 %), Hlavní město Praha a Ústecký kraj (shodně 10,3 %).

Průmysl je největším odběratelem elektrické energie v kraji.

Největším odběratelem elektrické energie v kraji je pak dlouhodobě průmysl (39,7 % celkové spotřeby v roce 2015), v pořadí druhým domácnosti (28,8 % v roce 2015) a v rámci obchodu, služeb, školství a zdravotnictví bylo v roce 2015 spotřebováno dalších 25,9 % elektrické energie. Průmysl vykazuje nejvyšší spotřebu elektrické energie také v dalších 8 krajích. Naopak v Jihočeském a Zlínském kraji dominují domácnosti, v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina jsou to ostatní sektory a v Hlavním městě Praze vykazuje nejvyšší spotřebu elektřiny sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví.


61

Graf 3.17 Spotřeba elektřiny v Libereckém kraji 2 550,0

Graf 3.18 Spotřeba elektřiny v domácnostech Libereckého kraje 760,0

2 500,0 740,0 720,0 GWh

2 400,0

2 350,0

2014

2015

694,8

2 416,5

2013

692,9

2 372,3

2012

717,8

2 509,6

2011

751,8

2 513,5

2010

2 250,0

660,0

723,2

2 497,5

680,0 2 519,6

2 300,0

700,0

755,9

GWh

2 450,0

2010

2011

2012

2013

2014

2015

640,0

Spotřeba domácností představovala necelých 29 % celkové spotřeby elektřiny v kraji.

Spotřeba elektřiny v případě domácností dosáhla v roce 2015 v našem kraji 694,8 GWh, meziročně se tak mírně o 0,3 % navýšila a představovala 28,8 % celkové spotřeby elektřiny v kraji. Největší měrou se domácnosti na celkové spotřebě elektrické energie podílely v Jihočeském kraji (39,2 %), nejméně pak v kraji Moravskoslezském (16,6 %). V přepočtu na 1 obyvatele dosáhla spotřeba elektřiny v roce 2015 v našem regionu 1 582,1 kWh, což je v mezikrajském srovnání čtvrtá nejvyšší hodnota. Napříč Českou republikou pak hodnota kolísala v rozmezí od 1 042,9 kWh (Karlovarský kraj) do 1 895,0 kWh (Středočeský kraj) a celorepublikový průměr dosáhl 1 364,4 kWh.

3.8 Stavebnictví Objem ZSV vytvořený v roce 2015 byl meziročně nižší.

Velké stavební firmy (s 50 a více zaměstnanci) sídlící na území Libereckého kraje jako jediné v republice zaznamenaly v období 2010 až 2015 nepřetržitý 6 pokles objemu základní stavební výroby (ZSV) . Objem ZSV vytvořený v roce 2015 (tj. 2 877 mil. Kč) byl totiž opět meziročně nižší, tentokráte o 2,4 %. Od roku 2010 se tak ZSV v našem kraji snížila o 736 mil. Kč, což představuje více než 20% pokles. Nepřetržitě se snižovalo inženýrské i pozemní (s mírným oživením v roce 2013) stavitelství, a to od roku 2010 o 10,8 %, resp. dokonce o 35,9 %. Zásluhou uvedeného propadu se snížil význam pozemního stavitelství z 51,4 % v roce 2010 na 41,4 % v roce 2015 ve prospěch stavebnictví inženýrského (ze 46,2 % na 51,7 %).

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví od roku 2013 postupně klesá.

Vývoj zaměstnanosti v analyzovaných stavebních firmách výše uvedený vývoj jednoznačně nekopíruje. Průměrný evidenční počet zaměstnanců se totiž od roku 2010 do roku 2012 zvyšoval a teprve od roku 2013 postupně klesá. V roce 2015 tak velké stavební firmy v kraji zaměstnávaly 1 643 osob (nejméně za posledních šest let), meziročně o 1,9 % méně, v porovnání s rokem 2012 dokonce o téměř čtvrtinu méně.

6

Základní stavební výroba ZSV představuje objem stavebních prací, které jednotka provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního stavu včetně produktivní práce učňů a objemu stavebních prací na vlastním hmotném investičním majetku.

62


Graf 3.19 Základní stavební výroba v Libereckém kraji (podniky s 50 a více zaměstnanci sídlící v kraji) produktivita práce ze ZSV celkem 3 000

5 000

2 500

4 000

1 914

2 000 1 768

1 757

3 000

1 762

1751 1 500

1 504

1 000

2 000

500

1 000 3 613

3 331

3 279

3 118

2 949

2 877

2010

2011

2012

2013

2014

2015

produktivita práce (tis. Kč)

ZSV (mld. Kč)

základní stavební výroba (ZSV) 6 000

0

0

Průměrná mzda zaměstnanců stavebních firem v roce 2015 nejvyšší v posledních šesti letech.

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve velkých stavebních firmách vykazovaly klesající tendenci od počátku sledovaného období do roku 2013. V roce 2013 tak byly jejich zaměstnancům vypláceny nejnižší mzdy za posledních šest let (tj. 26 662 Kč). V roce 2014 a 2015 dochází k meziročním mzdovým nárůstům, v prvním případě o 5,3 % a ve druhém o téměř 1 %. V roce 2015 tak zaměstnanci stavebních firem v průměru pobírali 28 341 Kč měsíčně, tedy naopak nejvíce v posledních šesti letech.

Graf 3.20 Počet zaměstnanců a průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví v Libereckém kraji (podniky s 50 a více zaměstnanci sídlící v kraji) počet zaměstnanců

průměrná hrubá mzda

3 000

28 341 28 072 27 711

2 000

28 000

27 673

27 500 27 124

1 500

27 000 26 662

1 000

Kč

počet osob

2 500

28 500

26 500

500

26 000 1 887

1 896

2 180

1 764

1 674

1 643

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0

25 500

V roce 2015 došlo k výraznému oživení stavebních prací.

7

Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv (stavební práce „S“) provedených v Libereckém kraji menšími stavebními firmami (s 20 a více zaměstnanci) klesal od roku 2010 do roku 2014 (v úhrnu o 2 377 mil. Kč, tj. o 27,6 %). V roce 2015 však došlo k výraznému oživení a stavební práce těchto firem vzrostly na 9 149 mil. Kč, což je meziročně o 46,8 % více a hodnotu za rok 2010 překročily o 6,3 %. S výjimkou Zlínského, Karlovarského a

7

Stavební práce „S“ (podle dodavatelských smluv) celkem vyjadřují celkovou hodnotu vlastních výkonů ze stavební činnosti vykazující jednotky (včetně zabudovaných materiálů) provedenou na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele (stavebníka) včetně hodnoty eventuálních poddodávek stavebních prací přijatých od jiných dodavatelských organizací pro splnění dané smlouvy o dodávce pro konečného uživatele. (Nepatří sem poddodávky stavebních prací vykazující jednotky pro jiné dodavatele ani dodávky stavebních prací realizované mezi závodovými jednotkami vykazující jednotky). Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovaných hodnotách (hodnota výkonů, která byla provedena, ale ještě nezúčtována, se stanoví odhadem) bez daně z přidané hodnoty.


63

Plzeňského kraje se objem stavebních prací meziročně navýšil také v ostatních regionech České republiky, nejvýrazněji pak právě v Libereckém kraji. Z hlediska vnitroregionálního srovnání připadá největší část stavebních prací dlouhodobě na okres Liberec (46,8 % v roce 2015, 53,8 % v roce 2013), vzhledem k této skutečnosti byl vývoj stavebních prací v tomto okrese shodný s vývojem krajským. Podobně se situace vyvíjela také v okrese Česká Lípa, do kterého byl směřován druhý nejvyšší objem prací (23,3 % stavebních prací v roce 2015). Stavební aktivita v okrese Jablonec nad Nisou na rozdíl od předchozích dvou okresů a s výjimkou roku 2014 každoročně rostla, mezi roky 2010 a 2015 se dokonce více než ztrojnásobila a v roce 2015 tvořila 18,2 % stavebních prací. Stavební aktivita v okrese Semily dlouhodobě spíše oslabuje, v roce 2015 představoval objem zde provedených stavebních prací necelých 12 % krajského úhrnu. Stavební aktivita však V přepočtu na 1 obyvatele bylo v našem kraji v roce 2015 realizováno ve srovnání s ostatními 20,8 tis. Kč stavebních prací „S“. Stavební aktivita v kraji tak byla ve srovnání kraji čtvrtá nejnižší. s republikovým průměrem (25,4 tis. Kč) nižší a v porovnání s ostatními regiony České republiky čtvrtá nejnižší (po kraji Zlínském s 15,7 tis. Kč, Ústeckém s 19,0 tis. Kč a Středočeském s 19,4 tis. Kč). V rámci kraje se pak hodnota pohybovala mezi 14,4 tis. Kč (okres Semily) a 24,9 tis. Kč (okres Liberec). Více než polovina stavebních prací určena pro veřejné zadavatele.

Pro veřejné zadavatele bylo v roce 2015 určeno 51,0 % stavebních prací podle dodavatelských smluv, v porovnání s výchozím rokem 2010 je to o 3,6 p. b. méně. Největší podíl prací pro veřejné zadavatele na celkovém objemu staveb „S“ byl v kraji v letech 2010, 2011 a 2015 realizován v okrese Česká Lípa (nejvíce v roce 2010, tj. 69,3 %) a v letech 2012 až 2014 v okrese Liberec (nejvíce v roce 2013, tj. 64,4 %). Z mezikrajského pohledu se veřejní zadavatelé na stavebních pracích v roce 2015 největší měrou podíleli v Kraji Vysočina (53,6 %) a nejnižší zastoupení měli v Hlavním městě Praze (28,9 %). Liberecký kraj se v tomto srovnání umístil na třetí nejvyšší příčce.

Graf 3.21 Počet a orientační hodnota stavebních povolení v Libereckém kraji bytové

nebytové

na ochranu životního prostředí

ostatní

2015

2014

2013

2012

2011

2010 2 000

64

1 500 1 000 500 vydaná stavební povolení a ohlášení

0

0

1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 orientační hodnota stavebních povolení a ohlášení (mil. Kč)


Zastaven pokles zájmu o stavební činnost.

V roce 2015 zaevidovaly stavební úřady v Libereckém kraji celkem 3 109 stavebních povolení, což meziročně znamená o 0,6 % více. Rokem 2015 tak byl zastaven pokles zájmu o stavební činnost započatý v roce 2010. Výhradní podíl na meziročním nárůstu vydaných stavebních povolení však měla povolení související s bytovou výstavbou (meziročně o 15,5 % povolení více), především pak povolení určená na změnu již dokončených staveb (meziroční nárůst o 32,2 %). Počet stavebních povolení požadovaných na novou výstavbu meziročně vzrostl méně dynamicky (o 2,2 %), ovšem zájem o tato povolení rostl již druhým rokem. Počet povolení vydaných na výstavbu nebytových budov, staveb na ochranu životního prostředí a ostatní stavby naopak i v roce 2015 nadále klesal. Nejvíce stavebních povolení dlouhodobě vydávají stavební úřady v okrese Liberec, v roce 2015 na tento okres připadlo 33,3 % všech povolení v kraji. Nejnižší stavební aktivita je z tohoto pohledu patrná v okrese Jablonec nad Nisou (19,5 % povolení v roce 2015). Zbývající dva okresy si pozici v průběhu období 2010 až 2015 vyměnily. Zatímco v jeho první polovině byl podíl vydaných stavebních povolení vyšší v okrese Česká Lípa, ve druhé polovině vydávaly více rozhodnutí stavební úřady na semilsku. Pokud jde o vývoj v počtu vydaných stavebních povolení, je třeba zmínit okres Česká Lípa a okres Liberec. V okrese Česká Lípa jako jediném totiž počet vydaných stavebních povolení začal klesat až od roku 2012 (a nikoliv od roku 2010 jako ve zbývajících regionech) a v okrese Liberec také jako v jediném byl v roce 2015 zaznamenán meziroční pokles počtu vydaných stavebních povolení (o 7,2 %). Nejvyšší meziroční nárůst počtu stavebních povolení pak v roce 2015 vykázal okres Česká Lípa (o 9,4 %).

Celková průměrná hodnota na jedno stavební povolení se snižuje.

Celková orientační hodnota povolených staveb v roce 2015 v kraji meziročně vzrostla o 12,8 % a činila tak 7 701 mil. Kč. Maximální hodnota byla ve sledovaném období zjištěna v roce 2011 (15 421 mil. Kč) a od té doby až do roku 2014 se každým rokem snižovala. Meziročně nižší orientační hodnotu zaznamenala v roce 2015 pouze stavební povolení vydaná na změnu již dokončených bytových budov (o 12,1 %) a na ostatní stavby (o 8,1 %). Nejvyšší hodnotu měly v roce 2015 stavby v okrese Liberec (2 380 mil. Kč), nejnižší v okrese Jablonec nad Nisou (1 611 mil. Kč). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení ve sledované časové řadě kolísala s tím, že maximální částka byla vykázána v roce 2011 (3 734 tis. Kč) a minimální v roce 2014 (2 211 tis. Kč). V roce 2015 pak dosáhla 2 477 tis. Kč, což je meziročně o 12,0 % více. Nejvyšší meziroční nárůst hodnoty 1 stavebního povolení vykázaly nebytové budovy (o 42,7 %), naopak nižší hodnota byla evidována pouze v případě povolení na bytové budovy (o 8,1 %). Mezi roky 2010 a 2015 se významně měnila průměrná hodnota jednoho stavebního povolení především v případě staveb na ochranu životního prostředí – zatímco v roce 2010 činila 4 625 tis. Kč, v roce 2015 to bylo již jen 805 tis. Kč.


65

3.9 Bytová výstavba Maxima dosáhla bytová V poslední dekádě bylo v Libereckém kraji dokončeno celkem 10 605 bytů, výstavba v kraji v roce z toho nejméně (628 bytů) v roce 2015. Maxima dosáhla bytová výstavba v kraji 2009. v roce 2009, kdy bylo dokončeno 1 480 bytů. Zmíněné období je možné rozdělit na dvě části. V období 2006 až 2009 počet dokončených bytů kontinuálně rostl, poté (s výjimkou oživení v roce 2012) intenzita bytové výstavby již jen postupně klesala. V případě zahajované výstavby je patrný podobný ovšem kolísavější trend. V zásadě je však možné říci, že posledních sedm let zájem o výstavbu v kraji spíše klesá. Od roku 2006 do roku 2015 byla zahájena výstavba 10 793 bytů (nejvíce v roce 2006, nejméně v roce 2013). V horizontu uplynulých 10 let pak převažovaly roky, ve kterých bylo více bytů zahájeno než dokončeno a rozestavěnost tak rostla. Výjimkou bylo pouze období 2010 až 2013, ve kterém došlo k dočasnému poklesu počtu rozestavěných bytů. Graf 3.22 Zahájená a dokončená bytová výstavba v Libereckém kraji zahájené byty

dokončené byty

2 000 1 355 1 480

byty

1 600

1 256

1 198 1 200

1252

1 024 957

800

774

681

628

400 1 595

1 244

1 591

1 535

1 152

839

747

637

749

704

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0

Byty v rodinných domech tvořily v roce 2015 téměř 70 % zahájených bytů.

66

Ve struktuře bytové výstavby převažovaly po celé sledované období byty v rodinných domech. V roce 2015 tvořily téměř 70 % zahájených a téměř 80 % dokončených bytů. Druhou nejpočetnější skupinu představovaly v případě zahajované výstavby do roku 2010 byty v bytových domech, následně jejich význam klesá jednak ve prospěch rodinné výstavby a dále také nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným a bytovým domům. Mezi roky 2006 a 2015 se tak podíl zahájených bytů v bytových domech snížil z 34,6 % na 11,2 %, naopak zastoupení bytů zahájených v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným a bytovým domům vzrostl z 5,5 % na 11,5 %. Počet dokončených bytů v bytových domech pak výrazně poklesl až v roce 2013 (meziročně téměř o 80 %) a v roce 2015 tvořil již jen 3,8 % celkové dokončené výstavby (v roce 2006 to bylo 41,1 %).


Graf 3.23 Struktura zahájené bytové výstavby v Libereckém kraji bytové domy

nástavby, přístavby, vestavby k RD a BD

nebytové budovy

stavebně upravené nebytové prostory

domy s pečovatelskou službou a domovy-penziony

Nejvíce dokončených bytů bylo v letech 2006 až 2015 realizováno v krajském městě.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2006

%

rodinné domy

Z celkového výše uvedeného počtu bytů dokončených v kraji v letech 2006 až 2015 jich bylo nejvíce realizováno v krajském městě Liberci (3 001 bytů, tj. 28,3 % všech dokončených bytů). Druhé místo z tohoto pohledu patřilo městu Jablonec nad Nisou (725 bytů, tj. 6,8 %) a třetí městu Česká Lípa (398 bytů, tj. 3,8 %). Více než 200 bytů bylo v daném období dokončeno ve městech Turnov, Harrachov, Nový Bor a více než 100 bytů vykázaly také obce Šimonovice, Hrádek nad Nisou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Frýdlant, Stráž nad Nisou, Hejnice, Velké Hamry, Lomnice nad Popelkou a Ralsko.

Graf 3.24 Struktura dokončené bytové výstavby v Libereckém kraji bytové domy

nástavby, přístavby, vestavby k RD a BD

nebytové budovy

stavebně upravené nebytové prostory

domy s pečovatelskou službou a domovy-penziony

Nejvyšší intenzita bytové výstavby v letech 2006–2015 v rekreačních oblastech a v zázemí velkých měst.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 2006

%

rodinné domy

Nejvyšší intenzita bytové výstavby vyjádřená v přepočtu na 1 000 obyvatel byla v letech 2006 až 2015 zjištěna v obcích nacházejících se v rekreačních oblastech, anebo v zázemí velkých měst. První místo v tomto srovnání obsadil Bedřichov (24,5 bytů na 1 000 obyvatel), následovaný Albrechticemi v Jizerských horách (22,9 ‰) a Šimonovicemi (21,2 ‰). Hranice 10 bytů na 1 000 obyvatel byla překročena také v obci Harrachov (17,7 ‰), Vítkovice (16,4 ‰), Svojkov (14,9 ‰), Bohatice (13,8 ‰), Radvanec (12,8 ‰), Troskovice (12,2 ‰), Jestřabí v Krkonoších (12,0 ‰) a Horní Libchava (11,3 ‰). Ve třech obcích kraje, tj. v obci Vrchovany, Pertoltice a Holenice nebyl v uvedeném období dokončen žádný byt.


67

Ve většině obcí byla následována nárůstem počtu obyvatel.

Intenzita bytové výstavby byla ve většině výše zmíněných obcí následována také nárůstem počtu obyvatel. Nejvyšší, zhruba dvojnásobný, přírůstek počtu obyvatel mezi roky 2006 a 2015 zaznamenala obec Šimonovice. V obci Radvanec vzrostl počet obyvatel o více než 68 % a v obci Svojkov o 59,1 %. Významný nárůst pak vykázala také obec Horní Libchava (o 49,5 %) a obec Bohatice (o 42,3 %).

Pouze ve 25 obcích kraje byl v letech 2006 až 2015 dokončen alespoň jeden byt v bytovém domě.

Ve 181 obcích kraje v posledních deseti letech tvořily byty dokončené v rodinných domech více než 50 % všech dokončených bytů, z toho v 68 obcích byl podíl rodinné výstavby dokonce 100%. Naopak pouze ve 25 obcích kraje byl v letech 2006 až 2015 dokončen alespoň jeden byt v bytovém domě a jen v 6 obcích (tj. obec Loužnice, Jablonec nad Jizerou, Harrachov, Nové Město pod Smrkem, Velké Hamry a Rokytnice nad Jizerou) pak převažovala výstavba bytů v bytových domech nad ostatní výstavbou (ovšem jen v obci Loužnice bylo všech 18 bytů realizováno výhradně v bytových domech). Nové byty v domovech-penzionech a domovech pro seniory v posledních deseti letech vznikly pouze ve městě Liberec (2 byty) a Lomnice nad Popelkou (7 bytů). Nejvíce nástaveb, přístaveb a vestaveb k rodinným domům realizovali stavebníci v Jablonci nad Nisou, Turnově (shodně 24 bytů) a v Lomnici nad Popelkou (23 bytů). Nástavby, přístavby a vestavby k bytovým domům byly nejpočetněji zastoupeny ve výstavbě města Jablonec nad Nisou (40 bytů). Byty vzniklé stavebními úpravami nebytových prostor evidovalo především město Liberec (127 bytů) a zhruba o polovinu méně pak také město Hejnice (66 bytů). Úpravou nebytových budov nejvíce nových bytů získalo město Jablonec nad Nisou (48 bytů), obec Vítkovice (43 bytů) a město Liberec (39 bytů).

68


Velikost jednoho dokončeného bytu z pohledu obytné plochy dosáhla v roce 2 2015 v případě rodinných domů průměrně 99,1 m a v případě bytových domů 2 43,0 m . Největší rodinné domy se pak v daném roce stavěly v obci Kořenov 2 (208,5 m ). Byty v bytových domech byly v roce 2015 dokončeny pouze ve městě Liberec a Nový Bor s tím, že jejich obytná plocha v průměru dosáhla 2 2 v prvním případě 35,3 m a ve druhém 58,6 m .

Obytná plocha dokončeného bytu v rodinném domě v roce 2015 dosáhla 2 99,1 m .

Graf 3.25 Struktura dokončených bytů podle velikosti v Libereckém kraji garsoniery

byty s kuchyní a 1 pokojem

byty s kuchyní a 2 pokoji



byty s kuchyní a 5 a více pokoji

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

3.10 Doprava Celková délka pozemních komunikací se v horizontu deseti let snížila.

Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic České republiky činila celková délka pozemních komunikací k 31. 12. 2015 na území Libereckého kraje 2 422,3 km, tedy stejně jako tomu bylo v roce 2014. V horizontu deseti let je to však o 7,8 km méně. Plocha komunikací v kraji se ovšem podle dostupných údajů nepřetržitě snižovala již od roku 2003 (2 437,2 km) do roku 2012 (2 412,0 km). Nejrozsáhlejší plocha komunikací se nacházela na území okresu Liberec (29,6 %). Územím okresu Česká Lípa procházelo 26,5 %, okresu Semily 25,6 % a okresu Jablonec nad Nisou 18,4 % komunikací.

Liberecký kraj eviduje od 1. ledna 2016 na svém území dálnice II. třídy.

V souvislosti se změnou zákona o pozemních komunikacích, která nabyla účinnosti 1. lednu 2016, byla většina rychlostních silnic v České republice přeznačena na dálnice II. třídy. Do kategorie dálnice nebyly zařazeny pouze dva úseky bývalých rychlostních komunikací, tj. R35 Liberec – Ohrazenice a R63 Bystřany – Řehlovice, které jsou nyní vedeny jako silnice I. třídy. S ohledem na výše uvedené eviduje Liberecký kraj od 1. ledna 2016 na svém území 4,6 km dálnic, resp. dálnic II. třídy a 2 417,7 km silnic. Dálnice se pak nachází na území dvou okresů, tj. Liberec (4,1 km) a Semily (0,5 km). Ve struktuře silniční sítě převažovaly z 65,7 % silnice III. třídy, které slouží především k propojení obcí. Nejvyšší zastoupení tohoto typu silnic eviduje okres Jablonec nad Nisou (76,6 % místní sítě). Silnice II. třídy sloužící ke spojení jednotlivých okresů tvořily zhruba pětinu komunikací a nejvíce jsou zastoupeny v silniční síti okresu Semily (30,4 % místní sítě). Pro dálkovou a mezinárodní dopravu slouží silnice I. třídy, jejich podíl v kraji dosáhl 14,1 % a nejvíce jich v rámci svého území evidoval okres Liberec (16,7 % místní sítě).


69

2

Hustota silniční sítě v Libereckém kraji převyšuje průměr České republiky.

Hustota silniční sítě v Libereckém kraji 76,4 km na 100 km území převyšuje 2 průměr České republiky (70,7 km na 100 km ). Nejhustší silniční síť vykazuje 2 zalidněný okres Jablonec nad Nisou (110,6 % km na 100 km ), a to i přesto, že značnou část jeho území zabírají Jizerské hory. Naopak nejnižší hustotou 2 silniční sítě se vyznačuje okres Česká Lípa (59,8 km na 100 km ), na jehož teritoriu se nachází bývalý Vojenský újezd Ralsko.

Počet automobilů v Libereckém kraji každoročně narůstá.

K 31. 12. 2014 bylo na území Libereckého kraje registrováno celkem 195 482 osobních automobilů a jejich počet od roku 1999 (s výjimkou roku 2000 a 2009, ve kterých byl zaznamenán mírný pokles) každoročně narůstá. Meziročně se počet automobilů v Libereckém kraji v roce 2014 navýšil o 3 849 vozidel (2,0 %), v porovnání s hodnotou před deseti lety je to o 26 090 (15,4 %) vozidel více a v porovnání s rokem 1999 je to již 37,9% nárůst (tj. o 53 754 vozidel více).

3.11 Cestovní ruch Vzhledem k revizi dat o kapacitách a návštěvnosti za rok 2012 a 2013, která byla provedena na základě projektu Ministerstva pro místní rozvoj „Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu“, nejsou údaje před rokem 2012 srovnatelné. S ohledem na tuto skutečnost bude v následující části analýzy hodnoceno období 2012 až 2015. Nabídka hromadných ubytovacích zařízení se meziročně zvýšila, ve struktuře převažují penziony.

Hosté, kteří v roce 2015 zamířili do Libereckého kraje, mohli k přenocování využít služeb 892 hromadných ubytovacích zařízení a v rámci nich 43 651 lůžek. Meziročně se tak kapacita těchto zařízení v kraji navýšila o 26 zařízení a 1 044 lůžek. Struktura hromadných ubytovacích zařízení se dlouhodobě nemění. Převahu mají penziony, které v roce 2015 představovaly 43,0 % všech ubytovacích kapacit v kraji (384 zařízení). Pomineme-li ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná, kterých bylo na území kraje 217, byly druhou nejpočetnější skupinou hromadných ubytovacích zařízení hotely. Ty tvořily 18,3 % s tím, že z 64,4 % se jednalo o tříhvězdičková zařízení. Pětihvězdičkový hotel v kraji nadále chybí. V regionu se nacházelo také 45 chatových osad, 58 turistických ubytoven a 25 kempů.

V hotelových zařízeních bylo v roce 2015 nabízeno téměř 30 % všech lůžek v kraji.

Z hlediska lůžkové kapacity dominují hotelová zařízení, v rámci nichž bylo v roce 2015 nabízeno 12 999 lůžek, tedy téměř 30 % potenciálu všech zařízení v kraji (8 180 lůžky disponují tříhvězdičkové hotely). S mírným odstupem je pak následovaly penziony s 11 430 lůžky (26,2 %). V nabídce chatových osad bylo 4 316 lůžek a 30 míst pro stany a karavany, turistické ubytovny nabízely 2 420 lůžek a kapacita kempů čítala 1 813 lůžek a 2 544 míst pro stany a karavany.

Nejvíce zařízení se nachází v okrese Semily.

Rozmístění hromadných ubytovacích zařízení v Libereckém kraji odráží potenciál místního cestovního ruchu. Nejvíce zařízení se vzhledem k charakteru krajiny (oblast Krkonoš) nachází v okrese Semily – v roce 2015 to bylo 352 zařízení. I zde převažovaly penziony (145 zařízení). Okres Semily byl zároveň jediným okresem, který mohl návštěvníkům nabídnout jednak nejvíce hotelových zařízení (75 zařízení), ale především ve všech kategoriích, samozřejmě s výjimkou pětihvězdičkového zařízení. Okresem s druhým

70


nejvyšším počtem ubytovacích zařízení byl Jablonec nad Nisou (284 zařízení v roce 2015). V tomto regionu služby poskytovalo především 145 penzionů a 43 hotelů, jako v jediném okrese kraje se zde nenacházela žádná chatová osada. Na území okresu Česká Lípa se bylo možné ubytovat ve 140 zařízeních a okres Liberec disponoval 116 zařízeními (z toho 48 penzionů a 24 hotelů). Okres Česká Lípa pak vedle 46 penzionů a 21 hotelů evidoval také 36 chatových osad, tedy v porovnání s ostatními regiony kraje jednoznačně nejvíce. Graf 3.26 Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie v Libereckém kraji v roce 2015 hotel, motel, botel **** 18 hotel, motel, botel *** 105 hotel, motel, botel ** 21

ostatní 217

hotel, motel, botel * 16 hotel garni ****,***,**,* 3

turistická ubytovna 58 penzion 384

chatová osada 45 kemp 25

Návštěvnost Návštěvnost Libereckého kraje byla v roce 2015 nejvyšší za poslední čtyři roky, Libereckého kraje se když do kraje zavítalo a v některém z hromadných ubytovacích zařízení také meziročně zvýšila. přenocovalo 820 802 turistů. Meziročně je to o 17,2 % více, v porovnání s rokem 2012 se pak zájem o Liberecký kraj navýšil o 8,9 %. Vzhledem k již výše zmíněným přírodním atraktivitám nejvíce hostů mířilo do okresu Semily (329 761 osob, tj. 40,2 % všech návštěvníků kraje), naopak nejnižší návštěvnost vykázal v roce 2015 okres Česká Lípa (146 670 osob, tj. 17,9 %). Meziročně nejvýrazněji přibylo hostů v okrese Jablonec nad Nisou (o 26,5 %). Graf 3.27 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorií v Libereckém kraji 2012

2013

2014

2015

250 000

150 000 100 000 50 000


ostatní zařízení jinde nespec.

turistické ubytovny

chatové osady

kempy

penziony

hotely garni

hotely, motely, botely *

hotely, motely, botely **

hotely, motely, botely ***

0 hotely, motely, botely ****

počet hostů

200 000

71

Převažují hosté z České Ve struktuře návštěvníků kraje dlouhodobě převažují hosté z České republiky. republiky. V roce 2015 tvořili 79,8 % turistů (655 249 osob). Ze zahraničí pak přicestovalo 165 553 hostů. Vývoj počtu domácích a zahraničních návštěvníků byl však v období 2012 až 2015 odlišný. Zatímco návštěvnost domácích hostů s výjimkou propadu v roce 2014 rostla, počet zahraničních turistů v kraji až do roku 2014 naopak klesal. V roce 2015 pak došlo k meziročnímu nárůstu v případě obou skupin hostů, tj. o 17,7 % v případě domácích a o 15,5 % v případě zahraničních turistů. Nejvíce zahraničních návštěvníků přicestovalo do kraje z Německa.

Více než polovina zahraničních návštěvníků přicestovala do kraje z Německa, 14,9 % z Polska a 6,8 % z Nizozemska. Více než 5% zastoupení měli ještě turisté ze sousedního Slovenska (5,3 %). Tato struktura hostů se pak v Libereckém kraji dlouhodobě nemění.

Graf 3.28 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Libereckého kraje v jednotlivých měsících rezidenti

nerezidenti

140 000 120 000 hosté

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2012

2013

2014

2015

Nejvíce zahraničních návštěvníků do kraje přijelo v únoru.

Nejvíce hostů do Libereckého kraje míří především v prázdninových měsících. Tuto skutečnost však významně ovlivňují domácí návštěvníci, kteří v kraji pobývají nejčastěji v měsíci srpnu a červenci. V srpnu 2015 do našeho kraje přicestovalo 112 847 (17,2 % všech domácích hostů roku 2015) a v měsíci červenci 105 128 domácích hostů (16,0 %). Zahraniční hosté však k návštěvě kraje preferují především první měsíce roku a teprve poté měsíce letní. V roce 2015 tedy nejvíce zahraničních hostů do našeho kraje zavítalo v únoru (20 158 osob, tj. 12,2 % zahraničních hostů), poté v srpnu (18 880 osob, tj. 11,4 %) a dále v lednu (18 594 osob, tj. 11,2 %).

V roce 2015 hosté v kraji v průměru strávili 4,1 dny.

Výše uvedení hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Libereckého kraje přenocovali v úhrnu 2 572 976 nocí (2 016 953 nocí domácí a 556 023 nocí zahraniční hosté). Počet strávených nocí ve sledovaném období až do roku 2014 klesal, teprve v roce 2015 došlo k meziročnímu 15,2 % nárůstu. Průměrný počet přenocování hostů v kraji se s ohledem na vývoj návštěvnosti a počtu přenocování ve sledované časové řadě postupně snižoval. Zatímco ještě v roce 2012 hosté v kraji v průměru strávili 3,4 noci (4,4 dny) v roce 2015 to byly již jen 3,1 noci (4,1 dny). Podobný trend je patrný v případě domácích i zahraničních hostů s tím, že zahraniční hosté pobývají v kraji déle. V roce 2015 tak průměrná doba pobytu zahraničních hostů činila 3,4 noci (3,6 noci v roce 2012) a domácích hostů 3,1 noci (3,4 noci v roce 2012).

72


Čisté využití lůžek v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji v roce 2015 činilo 26,1 % (meziročně o 2,6 p. b. více, ve srovnání s rokem 2012 o 1,0 p. b. méně), pokoje byly využity na 31,1 % (meziročně o 0,3 p. b. méně, oproti roku 2012 o 2,6 p. b. více). Podle výsledku VŠCR je Liberecký kraj třetím nejčastějším cílem delších turistických cest.

Z výsledků výběrového šetření cestovního ruchu vyplývá, že se Liberecký kraj v roce 2015 stal pro občany starší 15 let třetím nejčastějším cílem jejich delších turistických cest (4 noclehy v řadě za sebou mimo obvyklé prostředí), do regionu směřuje každá desátá cesta. Z pohledu kratších cest (alespoň jeden a nejvíce tři noclehy mimo obvyklé prostředí) je pak dokonce druhým nejnavštěvovanějším krajem a směřuje sem každá jedenáctá cesta. Nejoblíbenějším krajem z pohledu delších i kratších cest byl Středočeský kraj, opačně tomu bylo v případě kraje Karlovarského.


73

4. Životní prostředí 4.1 Půdní fond Nejvyšší zastoupení chráněných území na rozloze kraje.

2

Na území Libereckého kraje se nachází 1 107 km ploch chráněných území, což je v porovnání s ostatními regiony České republiky pátá největší rozloha. V poměru k celkové rozloze kraje chráněná území představují 35,0 % a z tohoto pohledu je to mezi kraji jednoznačně nejvíce. Největší plochu zaujímalo pět chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Český ráj, 2 Jizerské hory, Kokořínsko-Máchův kraj, Lužické hory), tj. 980 km . 2 Na Krkonošský národní park připadalo 117 km . Počet maloplošných chráněných území se meziročně o 2 navýšil a v kraji se tak v roce 2015 2 nacházelo 126 těchto ploch na 57 km . Od roku 2010 se v kraji počet a rozloha území chráněných soustavou Natura 2000 změnily pouze nepatrně. V regionu se i nadále nacházejí 3 ptačí oblasti (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše) 2 s rozlohou 34 km a dále 50 evropsky významných lokalit (oproti roku 2010 o 1 méně), např. Kokořínsko, Bílá Desná – kanál protržené přehrady, Jizerské 2 smrčiny, Dolní Ploučnice atd.) na ploše 42 km .

Ptačí oblasti v ČR (Zdroj: AOPK ČR)

Ke konci roku 2015 další úbytek zemědělské půdy.

74

Evropsky významné lokality (Zdroj: AOPK ČR)

Půdní fond v Libereckém kraji zaznamenal ke konci roku 2015 další úbytek zemědělské půdy. Její rozloha činila 139 521 ha, což bylo meziročně o 0,1 % méně a ve srovnání s rokem 2010 pak o 0,4 % méně. Na úbytku zemědělské půdy se významně podílí orná půda. Mezi roky 2010 a 2015 se její výměra v kraji snížila o 1 983 ha (3,0 %) na 64 160 ha. Orná půda ubývá ve všech okresech, zejména pak na Liberecku (mezi roky 2010 a 2015 o 1 251 ha, tj. 5,7 %). Na úkor orné půdy se v Libereckém kraji rozšiřovaly především plochy trvalých travních porostů (v letech 2010 až 2015 o 1 418 ha, tj. 2,2 %), plochy ovocných sadů v uvedeném období vzrostly o 2,1 %, plochy zahrad o 0,6 %. Nejvýraznější nárůst výměry trvalých travních porostů se projevil v okrese Liberec (o 4,6 %), kde naopak jako v jediném okrese v kraji poklesly plochy ovocných sadů o 2,4 %. Naopak zbývající okresy zaznamenaly v daném období nejvyšší nárůst právě v případě ploch ovocných sadů, v okrese Česká Lípa dokonce o 8,9 %.


Graf 4.1 Výměra zemědělské a orné půdy v Libereckém kraji zemědělská půda

orná půda

podíl orné půdy na zemědělské

160 000

49,0 48,7 48,5

48,2 47,9

výměra (ha)

120 000

48,0 47,5

100 000

47,5 47,2

46,9

80 000

47,0 46,6

46,5

60 000

46,3

46,0

64 160

139 521

64 708

139 690

64 933

139 748

65 190

139 826

65 640

139 896

66 142

140 013

66 503

140 090

67 138

140 188

67 690

140 307

68 381

20 000

46,5 46,0

140 477

40 000

podíl (%)

140 000

0

45,5 45,0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Od roku 2010 vzrostla v Libereckém kraji výměra vodních ploch a lesních pozemků.

Výměra nezemědělské půdy se od roku 2010 v kraji zvýšila o 532 ha (0,3 %) na 176 823 ha. Vzrostla rozloha vodních ploch (o 0,8 %), lesních pozemků (o 0,4 %) i zastavěných ploch a nádvoří (o 0,2 %). K největšímu nárůstu zastavěných ploch mezi sledovanými roky došlo v okrese Jablonec nad Nisou (o 2,0 %), naopak v okrese Česká Lípa se tyto plochy o 1,6 % snížily.

Liberecký kraj lze hodnotit jako vyváženou krajinu.

Z pohledu koeficientu ekologické stability krajiny jako ukazatele, který reflektuje změny ve využití půdy, se Liberecký kraj s hodnotou koeficientu 2,32 mezi ostatními regiony umístil na první nejlepší pozici. Dosažená hodnota pak krajinu označuje za vcelku vyváženou, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Na opačném konci žebříčku se s hodnotou 0,31 umístilo Hlavní město Praha, kde hodnotu koeficientu ovlivnil především vysoký podíl zastavěných a ostatních ploch. Území hlavního města je tak možné označit za intenzivně využívané a oslabené činností člověka. Nízké hodnoty koeficientu ekologické stability zaznamenal v roce 2015 také kraj Středočeský (0,67) a Jihomoravský (0,68), ve kterém však intenzivní využití krajiny souvisí především se zemědělskou výrobou a vysokým podílem orné půdy, která je ekologicky negativním prvkem.

Ekologicky bylo v kraji obhospodařováno 23,0 % zemědělské půdy.

Obhospodařovaná zemědělská půda v kraji v roce 2015 zabírala 98 450 ha, tj. 70,6 % zemědělské půdy, z celkové výměry orné půdy pak bylo obhospodařováno téměř 60 %. Alternativou ke klasické zemědělské výrobě je ekologické zemědělství, ve kterém nejsou používány chemické přípravky, umělé látky ani genetické modifikace. V Libereckém kraji bylo v roce 2014 evidováno 227 ekologických podniků (ekofarem). Výměra ekologicky obhospodařované půdy činila 32 071 ha, tj. 23,0 % z celkové výměry zemědělské půdy v kraji, což po Karlovarském kraji (44,0 %) znamenalo druhou nejvyšší mezikrajskou hodnotu. V rámci jednotlivých kategorií užití půdy se v ekologickém režimu v Libereckém kraji v roce 2014 nacházelo 1 825 ha (2,8 %) orné půdy a 29 889 ha (45,3 %) trvalých travních porostů.


75

4.2 Vodovody a kanalizace Podíl obyvatel napojených na veřejný vodovod dosahuje téměř 93 %.

V roce 2015 bylo v Libereckém kraji zásobováno pitnou vodou z veřejných vodovodů 407 170 obyvatel Libereckého kraje, tedy o 4 464 obyvatele více než v předchozím roce. Podíl obyvatel napojených na veřejný vodovod se zvýšil o 0,9 p. b. na 92,7 %. Úplné napojení obyvatel vykázaly v roce 2015 pouze dva regiony, a to Hlavní město Praha a Karlovarský kraj, nejnižší podíl byl vykázán v kraji Plzeňském (83,9 %). Vodovodní síť se během sledovaného roku v našem kraji rozšířila pouze nepatrně o 19 km na 3 834 km. Počet vodovodních přípojek se prakticky nezměnil, vzrostl o pouhých 36 kusů na 86 619 kusů.

Celkové množství fakturované vody se meziročně zvýšilo.

Výroba vody určené k realizaci v roce 2015 meziročně mírně vzrostla 3 3 o 76 tis m (0,3 %) a dosáhla tak 26 254 tis. m . Také stouplo množství vody 3 fakturované celkem, a to o 2,1 % na 19 266 tis. m . Domácnosti z tohoto 3 objemu odebraly 12 856 tis. m (meziročně o 0,6 % více) a ostatní odběratelé 3 6 410 tis. m (více o 5,1 %).

Graf 4.2 Specifické množství vody fakturované domácnostem, vodné a stočné v Libereckém kraji (ceny vodného a stočného jsou uvedeny bez DPH) stočné

množství vody fakturované domácnostem

45,0

117,0

40,0

104,0

35,0

91,0

30,0

78,0

25,0

65,0

20,0

52,0

15,0

39,0

10,0

26,0

5,0

31,7

34,7

33,2

37,2

36,4

40,5

36,9

37,5

38,5

39,0

39,8

40,4

litry/osobu/den

Kč/m3

vodné

13,0 0,0

0,0 2010

2011

2012

2013

2014

2015

Spotřeba domácností v našem kraji 6. nejvyšší.

Specifické množství vody fakturované celkem dosáhlo v roce 2015 v Libereckém kraji 129,6 litrů na osobu a den a v porovnání s předchozím rokem vzrostlo o 1,2 litru (0,9 %). Nejvyšší celková spotřeba byla vykázána v Hlavním městě Praze (170,5 litrů na osobu a den), nejnižší ve Zlínském kraji (113,2 litrů na osobu a den). Průměr za Českou republiku činil 131,5 litrů na osobu a den. Množství vody fakturované v Libereckém kraji domácnostem naopak meziročně mírně pokleslo, a to o 0,4 litru na 86,5 litrů na osobu a den. Nejvyšší spotřebu dlouhodobě vykazují pražské domácnosti, kde denně jedna osoba odebrala průměrně 106,0 litrů vody. Spotřeba domácností v našem kraji byla 6. nejvyšší, průměr za Českou republiku dosáhl 87,9 litrů na osobu a den.

Cena vodného je po Ústeckém kraji druhá nejvyšší v republice.

Cena vodného v Libereckém kraji v roce 2015 dosáhla částky 39,80 Kč 3 za 1 m vody. Meziročně vzrostla o 1,30 Kč, ve srovnání s rokem 2010 o 8,10 Kč a v rámci mezikrajského srovnání představovala po Ústeckém kraji 3 (42,50 Kč za 1 m ) druhou nejvyšší účtovanou cenu. Proti průměru celé 3 republiky (35,60 Kč za 1 m ) byla cena vody v loňském roce v kraji vyšší

76


o 4,20 Kč. Tržby za vodné v Libereckém kraji v roce 2015 dosáhly 767,0 mil. Kč (bez DPH), tj. meziročně o 5,5 % více. 3

Objem nefakturované vody představoval v našem kraji 7,0 mil. m (meziročně o 4,3 % méně) a většinou se jednalo o ztráty v rámci trubní sítě (82,0 % nefakturované vody). Podíl ztrát z vyrobené vody určené k realizaci v našem kraji dosáhl 21,8 %, což po Ústeckém kraji (25,0 %) znamenalo druhou nejvyšší hodnotu. Necelých 69 % obyvatel kraje bydlí v domech napojených na kanalizaci.

V domech napojených na kanalizaci v Libereckém kraji v roce 2015 bydlelo 302 722 obyvatel, tj. 68,9 % středního stavu obyvatel v daném roce. Uvedený podíl meziročně vzrostl o 0,4 procentní body a stejný vývoj také nastal u podílu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci končící čističkou odpadních vod. Ukazatel se meziročně zvýšil o 0,9 p. b. na 67,4 %. Kanalizační síť se v Libereckém kraji prodloužila o 8 km na 1 534 km, počet kanalizačních přípojek vzrostl o 312 kusů na 44 958 kusů.

Podíl čištěných odpadních vod vypouštěných do kanalizace se blíží 98 %.

V roce 2015 kanalizací odteklo 16 358 tis. m odpadních vod (o 0,3 % více než v roce 2014), z toho 60,3 % tvořily vody splaškové. Objem čištěných vod se meziročně snížil o 0,7 % a podíl čištěných odpadních vod vypouštěných do kanalizace dosáhl 97,9 % (meziročně o 0,7 p. b. více). Ve srovnání s předchozím rokem bylo do vodních toků vypuštěno o 0,7 % vody méně 3 (36 374 tis. m ).

V Libereckém kraji v roce 2015 nejvyšší cena za odvádění odpadních vod.

Cena za odvádění odpadních vod (tedy stočné) se v roce 2015 v Libereckém 3 kraji meziročně zvýšila o 1,40 Kč na 40,40 Kč za m , hodnotu z roku 2010 překročila o necelých 6 Kč. Mezi ostatními kraji byla uvedená částka nejvyšší a republikový průměr převyšovala o téměř 10 Kč. Nejnižší průměrná platba stočného byla vykázána v Plzeňském kraji (24,60 Kč).

3

Graf 4.3 Vývoj ceny vodného a stočného vodné České republika

stočné Liberecký kraj

České republika

Liberecký kraj

44,0 40,0 Kč za 1 m3

36,0 32,0 28,0 24,0 20,0 16,0 2006

Počet čistíren odpadních vod se nemění.

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Počet čistíren odpadních vod se v roce 2015 oproti roku minulému nezměnil. V provozu bylo 79 zařízení, z toho 77 s mechanicko-biologickým principem čištění. Také kapacita čistíren zůstala víceméně na úrovni roku 2014. Množství vyprodukovaných kalů pokleslo o 0,8 % na 5 872 tun sušiny, přičemž 93,9 % tohoto objemu bylo zlikvidováno přímou aplikací a rekultivací.


77

4.3 Emise Český hydrometeorologický ústav provedl v roce 2014 z důvodů nové struktury stacionárních zdrojů přepočet celé časové řady. Emisní bilance za rok 2013 byla zpracována pro všechny kategorie zdrojů z aktuálních dostupných podkladů a odpovídá požadavkům na mezinárodní inventarizace emisí. Do skupiny základních znečišťujících látek patří tuhé emise v ovzduší, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx) a oxid uhelnatý (CO). Z hlediska jejich objemu v ovzduší se měří jejich celková produkce v tunách nebo měrné emise v přepočtu na kilometr čtvereční nebo v kilogramech na obyvatele. Množství znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší a jejich zdroje eviduje Registr 8 emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) . Nejnovější údaje jsou k dispozici z roku 2014. Graf 4.4 Měrné emise REZZO 1–4 podle zdroje znečištění v Libereckém kraji tuhých znečišťujících látek*)

oxidu siřičitého

oxidu dusíku

oxidu uhelnatého

8,00 7,00

t/km2

6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

*) zahrnují emise TZL, NH3 a VOC ze stavebních činností, chovů hosp. zvířat, aplikace minerálních hnojiv a nesledovaných zdrojů použití rozpouštědel

Největším znečišťovatelem ovzduší v kraji je oxid uhelnatý, jeho objem se však snižuje.

8

Největším znečišťovatelem ovzduší je dlouhodobě oxid uhelnatý. V roce 2014 bylo všemi znečišťujícími zdroji (REZZO 1–4) v Libereckém kraji vyprodukováno více než 15,5 tis. tun této látky. V porovnání s rokem 2013 to však bylo o 2,7 tis. tun, tj. o 15,1 % méně. Objem oxidu uhelnatého vypouštěného v kraji do ovzduší se postupně snižuje, v porovnání s rokem 2010 o 27,0 %. Klíčovým producentem oxidu uhelnatého jsou tzv. malé

Podle závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonech se REZZO člení na:

REZZO 1 – zahrnuje stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Zařízení této skupiny jsou označována jako „velké zdroje znečišťování“. REZZO 2 – zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Uvedená skupina je označována jako „střední zdroje znečišťování“. REZZO 3 – zahrnuje stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Uvedená skupina je označována jako „malé zdroje znečišťování“. REZZO 4 – zahrnuje mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená skupina je označována jako „mobilní zdroje znečišťování“.

78


stacionární zdroje znečišťování (REZZO 3) určené ke spalování paliv. Měrné emise oxidu uhelnatého v Libereckém kraji v roce 2014 dosáhly 4,92 tun 2 2 na km (v roce 2010 to bylo 6,74 tun na km ). Klesá také produkce oxidů dusíku

Také produkce oxidů dusíku v Libereckém kraji v posledních letech klesá, v roce 2014 se naměřené hodnoty meziročně snížily o 5,9 % a dosáhly objemu 3,0 tis. tun. V porovnání s rokem 2010 pak došlo ke snížení o více než 15 %. V tomto případě emise produkují především mobilní zdroje (REZZO 4).

a oxidu siřičitého.

Všemi znečišťujícími zdroji bylo v roce 2014 v Libereckém kraji vyprodukováno 1,3 tis. tun oxidu siřičitého, meziročně tak došlo k poklesu o více než 20 %, oproti roku 2010 bylo znečištění ovzduší v Libereckém kraji touto látkou o více než 30 % nižší. Hlavním původcem tohoto znečištění byly malé stacionární zdroje znečišťování (REZZO 3) určené ke spalování paliv.

Také množství tuhých znečišťujících látek vykazuje klesající tendenci.

V roce 2014 zatížilo ovzduší Libereckého kraje 1,3 tis. tun tuhých znečisťujících látek, tedy o necelých 10 % méně než v roce předchozím a o téměř 22 % méně při srovnání s rokem 2010. Z dlouhodobého pohledu vykazuje produkce těchto škodlivých látek v kraji klesající tendenci.

Graf 4.5 Měrné emise znečišťujících látek REZZO 1–3 v Libereckém kraji a jeho okresech

t/km2

tuhých znečišťujících látek*)

oxidu siřičitého

oxidu dusíku

oxidu uhelnatého

8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 2010

2014

Liberecký kraj

2010

2014

Česká Lípa

2010

2014

Jablonec nad Nisou

2010

2014

Liberec

2010

2014 Semily

*) nezahrnují emise TZL, NH3 a VOC ze stavebních činností, chovů hosp. zvířat, aplikace minerálníchhnojiv a nesledovaných zdrojů použití rozpouštědel 2

Měrné emise za všechny znečišťující zdroje (REZZO 1–4) na km v Libereckém kraji v roce 2014 v případě oxidu uhelnatého dosáhly 4,92 tun, oxidů dusíku 0,96 tun, oxidu siřičitého 0,41 tun a tuhých znečišťujících látek 0,42 tun.

4.4 Odpady Nejvyšší podíl nebezpečného podnikového odpadu mezi kraji.

Podniky se sídlem v Libereckém kraji v roce 2014 vyprodukovaly celkem 446 299 tun odpadu. Vývoj produkce podnikových odpadů má od roku 2010 proměnlivý charakter. V porovnání s předchozím rokem klesla krajská produkce o 57,0 tis. tun (11,3 %), naopak oproti roku 2010 vzrostla o téměř 55 %. Podíl nebezpečného podnikového odpadu činil 12,8 % a byl tak mezi kraji ČR nejvyšší. V roce 2014 v Libereckém kraji na 1 mil. Kč vytvořeného hrubého domácího produktu (v běžných cenách) připadlo 3,2 tuny podnikového odpadu. Nejvyšší „odpadová náročnost“ pak byla v desetiletém časovém horizontu zaznamenána v roce 2008 (5,7 tun podnikového odpadu na 1 mil. Kč hrubého domácího produktu), naopak v roce 2009 to byly pouze 2,0 tuny odpadu.


79

V roce 2014 činil podíl využitých odpadů 32,0 %.

Poměr využitých odpadů v roce 2014 v Libereckém kraji oproti jejich odstraňování byl na rozdíl od roku předchozího ve prospěch využívání odpadů. Využité odpady dosáhly objemu 242 805 tun, podíl využitých odpadů z nakládání s odpady celkem tak činil 32,0 % (v roce 2013 to bylo 240 tis. tun, tj. 27,4 %), odstraňovaného odpadu pak bylo 207 999 tun, podíl činil 27,4 % (v roce 2013 to bylo 486 tis. tun, tj. 55,2 %). Jedním ze způsobů využití odpadů je jejich recyklace. Touto cestou bylo v roce 2014 „zlikvidováno“ 38,4 % odpadů určených k využití, což bylo o 4,6 procentního bodu více než v roce 2013. Od roku 2011 se navíc tento podíl každý rok zvyšuje.

Graf 4.6 Produkce komunálního odpadu (v kg/obyvatele) produkce komunálního odpadu celkem

z toho odděleně sbírané složky

350

kg/1 obyvatele

300 250

282

287

276

265

271

200 150 100 50 0

37,5 2010

Na jednoho obyvatele kraje průměrně připadlo 271 kg odpadu.

48,1 2011

37,3 2012

38,7 2013

37,3 2014

Produkce komunálního odpadu v roce 2014 v Libereckém kraji činila 119,1 tisíce tun a po snižování jeho produkce od roku 2011 došlo v uvedeném roce k meziročnímu nárůstu o 2,8 tis. tun, tj. 2,4 %. Na jednoho obyvatele kraje průměrně připadlo 271 kg odpadu a každý obyvatel kraje tak vyprodukoval o 6 kg odpadu více než v roce 2013. Ani z pohledu vývoje objemu tříděného komunálního odpadu nebyla situace v kraji příznivá, podíl tohoto odpadu se meziročně snížil o 0,8 p. b. na 13,8 %.

4.5 Výdaje na ochranu životního prostředí Výdaje na ochranu životního prostředí meziročně poklesly.

V souvislosti s ochranou životního prostředí bylo v roce 2014 na území Libereckého kraje proinvestováno 485,2 mil. Kč, což je o 49,1 % méně než v roce předchozím. Ve sledovaném období 2010–2014 se jedná o nejnižší investovanou částku, která v přepočtu na 1 obyvatele představovala 1 106 Kč. V roce 2014 bylo investory sídlícími v Libereckém kraji na ochranu životního prostředí vloženo 4 152,9 tis. Kč. Jednu pětinu této částky tvořily investiční náklady, zbývající 80 % neinvestiční náklady. Celkový objem výdajů se meziročně snížil o 1,1 % s tím, že investice vzrostly o 8,2 % a neinvestiční náklady byly o 3,2 % nižší.

Téměř 58 % investičních nákladů bylo určeno na ochranu ovzduší a klimatu.

80

Téměř 58 % investičních nákladů bylo v roce 2014 určeno na ochranu ovzduší a klimatu, na nakládání s odpady směřovalo 10,5 % nákladů a na nakládání s odpadními vodami 10,0 % investičních nákladů. Od roku 2010 se po roce 2013 jednalo o druhou nejnižší částku investic.


Graf 4.7 Investice a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle kraje sídla investora a podle účelu vynaložení v Libereckém kraji ochrana ovzduší a klimatu

ochrana ovzduší a klimatu nakládání s odpadními vodami nakládání s odpady ostatní

nakládání s odpadními vodami nakládání s odpady ostatní 1,1%

5,2%

21,5%

0,7%

8,7% 17,0%

6,5%

8,6%

1,4% 7,4% 14,5%

10,5%

27,9%

15,8% 60,6% 6,7% 71,7%

10,0%

58,0%

53,7% 63,3% 58,0%

rok 2014

rok 2005

rok 2010

rok 2010

rok 2005

rok 2014

Investiční náklady

37,0% 34,3%

Neinvestiční náklady

Neinvestiční výdaje byly z 34,3 % použity na projekty související s nakládání s odpady, 6,5 % tvořily výdaje na nakládání s odpadními vodami a 1,1 % výdaje na ochranu o ovzduší a klimatu.


81

5. Mezikrajské srovnání Ekonomice se v roce 2015 dařilo, což dokládá nárůst hrubého domácího produktu (HDP) České republiky o víc než 4 % – nejvyšší za posledních osm let. V regionálním pohledu jsou však informace o vývoji HDP k dispozici pouze do roku 2014 (výsledky za rok 2015 budou zveřejněny v prosinci 2016). Hospodářský vývoj v roce 2014 ukončil období recese, když HDP ve srovnatelných cenách (s. c.) meziročně neklesl v žádném kraji – ve 13 krajích vzrostl a v jednom kraji stagnoval. Takto příznivý meziroční vývoj z hlediska všech krajů byl naposledy zjištěn v roce 2007. V letech 2008–2013 pak regionální HDP v s. c. každým rokem klesal minimálně ve dvou krajích. Jednotlivé kraje zaznamenaly v tomto období meziroční pokles HDP nejčastěji třikrát. Pouze jednou (v roce 2009) HDP poklesl v Jihomoravském kraji. Naopak vleklé hospodářské problémy měly Karlovarský a Ústecký kraj, ve kterých HDP v s. c. klesal po celé období 2008–2013, respektive v letech 2009–2013. Populace stárne ve všech krajích, lidé se dožívají vyššího věku.

Demografický vývoj v jednotlivých krajích sdílel v letech 2010–2015 řadu společných rysů. V celém státě populace stárla, což dokumentoval rostoucí průměrný věk obyvatel. Zvýšil se podíl dětí i seniorů, vzrostl průměrný věk snoubenců při prvním sňatku a podíl dětí narozených mimo manželství. Ve srovnání mezních let uvedeného časového intervalu klesl ve všech krajích počet narozených dětí i počet rozvodů, naopak vzrostl absolutní počet zemřelých. S ohledem na celospolečenský vývoj, životní styl nebo pokroky v medicíně se neustále zvyšovala střední délka života. Naděje dožití mužů i žen díky tomu vzrostla ve všech krajích.

Od roku 2010 je nejlidnatějším územím kraj Středočeský.

I přes výše uvedené společné demografické tendence lze vysledovat mnoho územních disparit, z nichž některé si udržely déletrvající platnost. Vysoká různorodost byla v mezikrajském srovnání zachována u počtu obyvatel a hustoty zalidnění. Výměrou největšími kraji České republiky zůstaly kraje Středočeský a Jihočeský, nejmenším krajem je Hlavní město Praha. Od vzniku současné podoby krajů (k 1. 1. 2000) se jejich vnější hranice měnily minimálně, proto se pořadí krajů podle katastrální výměry nezměnilo. Poslední úpravy hranic krajů proběhly k 1. lednu 2016 v souvislosti s redukcí vojenských újezdů. Dynamičtější vývoj byl ve sledovaném období zaznamenán v počtu obyvatel a s tím spojené hustotě zalidnění. Až do roku 2008 byl nejlidnatějším kraj Moravskoslezský, v roce 2009 Praha a od roku 2010 žije nejvíce obyvatel v kraji Středočeském. Především díky výrazné migrační vlně se populace Středočeského kraje v letech 2000–2015 zvětšila o 209,0 tis. osob. Druhý nejvyšší přírůstek obyvatel (114,4 tis.) příslušel druhému nejlidnatějšímu kraji Hlavnímu městu Praze, a to opět zásluhou vysokých počtů přistěhovalých. Třetí nejlidnatější kraj Moravskoslezský charakterizoval trend opačný. Od roku 2000 přišel o nejvíce obyvatel ze všech krajů (o 46,9 tis. osob). Převažující populační úbytek byl v letech 2000–2015 vykázán v šesti ze čtrnácti krajů, přičemž k nejvýraznějšímu úbytku došlo na východě republiky. Dlouhodobý pokles počtu obyvatel charakterizoval také nejzápadnější a nejméně lidnatý kraj Karlovarský, především vlivem zvýšeného počtu vystěhovalých po roce 2008.

82


2

Jihočeský kraj má mezi kraji nejnižší hustotu zalidnění.

Nejvyšší hustota zalidnění, 2 555 obyvatel na km , náležela Hlavnímu městu Praze, kde druhý nejvyšší počet obyvatel žije na nejmenší ploše. Hustota obyvatel v Praze byla více než jedenáctkrát vyšší než u druhého v pořadí 2 - kraje Moravskoslezského. Celorepublikový průměr 134 obyvatel km překonaly ještě kraje Jihomoravský, Ústecký, Zlínský a Liberecký. Odlišnou sídelní strukturu charakterizuje především rozlehlý kraj Jihočeský s hustotou 2 64 obyvatel na km , v jehož příhraničí se nachází řídce osídlená část Šumavy.

Nejvyšší úbytek obyvatel stěhováním je dlouhodobě v kraji Moravskoslezském.

Dlouhodobou převahu živě narozených nad zemřelými vykázala od roku 2000 trojice krajů Liberecký, Středočeský a Hl. m. Praha. Od roku 2010 se k nim přiřadily kraje Jihomoravský, Kraj Vysočina, Pardubický a Jihočeský. Opačný jev byl typický především pro kraj Moravskoslezský a Zlínský, pro které je převaha živě narozených nad zemřelými spíše ojedinělá. Dlouhodobou stálost si uchovávají i základní migrační proudy. Suverénně nejvyšší kladné saldo stěhování měl v relativním pohledu v letech 2000–2015 kraj Středočeský, s odstupem následovaný Prahou a dále krajem Plzeňským. Trvale kladné migrační saldo si od roku 2000 držel vedle Středočeského kraje pouze kraj Jihočeský. Opačný trend nastal v kraji Moravskoslezském. Déletrvající převaha vystěhovalých nad přistěhovalými je dále typická pro kraje Karlovarský, Olomoucký, Zlínský a Kraj Vysočina.

V roce 2015 poprvé převážily počty osob starších 65 let nad počty dětí do 15 let ve všech krajích.

Ke změně věkového složení a stárnutí populace docházelo ve všech krajích České republiky. Zatímco v roce 2000 byla nejmladší populace Karlovarského kraje s průměrným věkem 37,7 let, o 15 let později byli v průměru nejmladší obyvatelé Středočeského kraje s věkem 40,8 let. Jelikož stěhování je častější u mladší generace, nejvyšší růst průměrného věku vykázaly kraje s vysokým migračním úbytkem. Naopak velmi pozvolné bylo stárnutí populace v Praze a Středočeském kraji. Hlavní město v roce 2013 ztratilo pozici věkově nejstaršího kraje, kterou do té doby zastávalo, v roce 2015 bylo dokonce pátým nejmladším mezi 14 kraji. Nejstarším krajem byl v letech 2013–2015 kraj Královéhradecký. V roce 2000 měly všechny kraje (s výjimkou Hlavního města Prahy) více dětí do 15 let než osob ve věku 65 a více let. Stárnutím populace kraje postupně přišly o převahu dětí nad seniory, jako poslední ji zaznamenal Středočeský kraj v roce 2014 a v roce 2015 již bylo ve všech krajích více seniorů než dětí.

Nejvyšší úmrtnost v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Dlouhodobě nejvyšší úmrtnost obyvatel charakterizuje území s vysokým zastoupením těžebního průmyslu a výrazným znečištěním ovzduší, tj. kraj Moravskoslezský a Ústecký (shodně 11,2 zemřelých na 1 000 obyvatel). Za touto dvojicí se v roce 2015 řadil kraj Olomoucký a Plzeňský. Úmrtnost je kromě věkové struktury, struktury zaměstnanosti a kvality životního prostředí ovlivňována širokou škálou faktorů – od genetických po kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Také proto dosahuje horších výsledků nejen pohraničí, ale i odlehlejší oblasti (tzv. vnitřní periferie). Nejpříznivější úmrtnostní poměry naopak vykazuje většina velkých měst a jejich zázemí. Z pohledu krajů byla nejnižší úmrtnost v roce 2015 zaznamenána v Hlavním městě Praze (9,8 zemřelých na 1 000 obyvatel).

Nejvyšší naděje dožití je v Praze.

Zlepšování úmrtnostních poměrů se dlouhodobě promítá i do rostoucí naděje dožití. Nejvyšší naději dožití měly v letech 2010–2015 děti narozené v Praze,


83

kde naděje dožití chlapce narozeného v letech 2014–2015 činila 77,7 let a dívky 82,6 let. Na opačném pólu se umístil kraj Ústecký, naděje dožití zde u chlapců činila 73,9 let a u dívek 79,6 let. Od roku 2010 vzrostla střední délka života ve všech krajích. Nejvyšší růst byl u mužů zaznamenán v kraji Zlínském a u žen v kraji Olomouckém. Podíl cizinců vzrostl ve všech krajích, nejvíc jich žije v Praze.

Zastoupení cizinců v populaci se od roku 2011 postupně mírně zvyšuje, v roce 2015 se meziročně zvýšilo ve všech krajích. Jejich nejvyšší podíl byl v Praze (13,5 %), kde mezi roky 2010 a 2015 vzrostl počet cizinců o téměř 23 tis. osob. V ostatních krajích se v roce 2015 pohyboval podíl cizinců od 6,4 % v kraji Karlovarském po 1,5 % v kraji Zlínském. Z celkového počtu 464,7 tis. cizinců v České republice jich nejvíce žilo v Praze (36,9 %).

Graf 5.1 Změny počtu obyvatel v krajích v letech 2010 až 2015 přirozený přírůstek/úbytek

přírůstek/úbytek stěhováním

na 1 000 obyvatel (roční průměr)

10 8 6 4 2 0 -2 -4 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Zaměstnanost roste od roku 2011, nejrychlejší tempo růstu v roce 2015.

Růst ekonomiky zlepšoval situaci na trhu práce. Zaměstnanost rostla v posledních pěti letech; v roce 2015 bylo tempo růstu nejrychlejší. Hodnoty ukazatele v krajích přitom odrážejí vedle demografického vývoje také ekonomickou kondici podniků na území jednotlivých regionů. V roce 2015 byla nejvyšší zaměstnanost v Hl. městě Praze, Středočeském a Plzeňském kraji a naopak nejnižší v regionech na severu Čech a Moravy (v Ústeckém a Moravskoslezském kraji). Zaměstnanost rostla proti roku 2014 meziročně nejrychleji ve čtyřech krajích (Plzeňský, Karlovarský, Olomoucký a Zlínský) shodně o 1,5 procentního bodu; ve dvou krajích (Hl. městě Praze a Kraji Vysočina) došlo k meziročnímu poklesu.

Největší rozdíly v zaměstnanosti mezi pohlavími v kraji Libereckém.

Zaměstnanost mužů a žen se od sebe logicky liší ve vazbě na mateřství a větší zapojení žen do výchovy dětí. U obou pohlaví byla nejvyšší zaměstnanost v Hlavním městě Praze; u mužů se přes meziroční pokles přiblížila k hodnotě 70 %, u žen se přehoupla přes 50% hranici. Největší rozdíl v zaměstnanosti obou pohlaví byl zaznamenán v Libereckém kraji, v roce 2015 činil 19 procentních bodů.

Dlouhodobý růst zaměstnanosti v sektoru služeb.

V současnosti je nejvýznamnějším sektorem z hlediska zaměstnanosti sektor služeb (terciární sektor). Dlouhodobě počet zaměstnaných v tomto sektoru roste a dlouhodobě se zvyšuje i jeho podíl na celkové zaměstnanosti. Zastoupení sektoru služeb se v jednotlivých krajích značně liší. Více než 80 % zaměstnaných v tomto sektoru má Hlavní město Praha, naopak v Kraji Vysočina a ve Zlínském kraji je ve službách zaměstnána necelá polovina z celkového počtu zaměstnaných osob v kraji.

84


Graf 5.2 Míra zaměstnanosti a zaměstnanost podle sektorů v krajích v roce 2015 míra zaměstnanosti

podíl zaměstnaných podle sektorů

62

primární

sekundární

terciární

100 60 90 průměr ČR = 56,4 %

58

80 70

56 %

%

60

54

50 40

52

30 20

50

10 ZLK

MSK

OLK

JHM

VYS

PAK

HKK

LBK

ULK

PLK

KVK

JHC

STC

ČR

0 PHA

MSK

ZLK

OLK

VYS

JHM

PAK

HKK

LBK

ULK

KVK

PLK

JHC

STC

PHA

48

Oživení zaměstnanosti v sektoru průmyslu a stavebnictví.

V posledních letech se zvýšila zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví. Zatímco po roce 2008 došlo v tomto sektoru k výraznému útlumu, v posledních dvou letech je vidět oživení. Meziroční nárůst počtu zaměstnaných v sekundárním sektoru proti roku 2014 se nejvíc projevil v Královéhradeckém kraji, kde zaměstnanost meziročně stoupla o 3,9 %, v dalších dvou krajích (Karlovarském a Jihočeském) byl nárůst více než 3%.

Nejvíc volných pracovních míst v Hlavním městě Praze a Středočeském kraji.

Svižný růst ekonomiky se kladně promítl i do nezaměstnanosti. Zatímco na sklonku roku 2014 nabízely úřady práce 59 tis. volných pracovních míst, o dvanáct měsíců později to bylo téměř 103 tis. volných pozic. Nejvíc jich bylo k dispozici v Hl. městě Praze a ve Středočeském kraji, tedy v regionech s nižší nezaměstnaností. Tento nesoulad mezi nabídkou volných pracovních míst a počty uchazečů o zaměstnání má vedle regionálního rozměru i aspekt kvalifikační.

Nezaměstnanost klesala ve všech krajích, u mužů rychleji než u žen.

Z dlouhodobého hlediska podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na obyvatelstvu stejného věku od roku 2009 rostl (s víceméně pravidelnými cyklickými výkyvy) a kulminoval počátkem roku 2014, kdy se nezaměstnanost vyšplhala k 8,6 %. V průběhu celého roku 2015 se podíl nezaměstnaných snižoval, nejnižší úroveň byla na podzim (v říjnu a listopadu shodně 5,9 %), mírný nárůst nastal v závěru roku. Proti konci roku 2014 se nezaměstnanost snížila o 1,2 procentního bodu, pokles podílu nezaměstnaných mužů byl rychlejší než u žen.

Největší meziroční pokles nezaměstnanosti v Olomouckém a Ústeckém kraji.

Ve všech krajích došlo k meziročnímu snížení podílu nezaměstnaných, nejvýraznější pokles byl v krajích Olomouckém a Ústeckém; obdobný vývoj nezaměstnanosti byl zaznamenán u obou pohlaví. Navzdory příznivému vývoji se nezaměstnanost v Ústeckém a Moravskoslezském kraji pohybovala na sklonku roku 2015 výrazně přes 8 %. Podíl nezaměstnaných mužů byl nejvyšší v kraji Moravskoslezském (8,7 %) a žen v kraji Ústeckém (9,3 %). Dobrým signálem je úbytek uchazečů, kteří hledají své místo na trhu práce déle


85

než jeden rok. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob meziročně klesl ve všech krajích, nejvíc v kraji Olomouckém a Ústeckém. Graf 5.3 Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a dlouhodobá nezaměstnanost podle krajů k 31. 12. 2015 uchazeči o zaměstnání 80 70

10,0

5,0

9,0

4,5

8,0

4,0

7,0

3,5

podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob*)

6,0

40

5,0 4,0

30

3,0

průměr ČR = 2,7 %

3,0 %

50

na 1 pracovní místo

celkem (tis. osob)

60

2,5 2,0 1,5

uchazeči celkem

na 1 pracovní místo

ZLK

MSK

OLK

JHM

VYS

PAK

LBK

HKK

0,0 ULK

0,0

PLK

0,5 KVK

1,0

JHC

ZLK

MSK

OLK

VYS

JHM

PAK

LBK

HKK

ULK

PLK

KVK

JHC

STC

PHA

0

1,0

PHA

10

2,0

STC

20

*) podíl nezaměstnaných 12 měsíců a déle na počtu obyvatel ve věku 15–64 let

Příjmy domácností se postupně zvyšují, ale rozdíly mezi kraji zůstávají.

Z výsledků výběrového šetření o sociální a ekonomické situaci domácností Životní podmínky 2015 vyplývá, že čistý peněžní příjem domácností na osobu vzrostl v posledním zjišťovaném roce (2014) oproti roku předchozímu v průměru o 4,4 tis. Kč, pouze v Kraji Vysočina došlo meziročně k poklesu příjmů. Nejvýraznější (více než desetiprocentní) nárůst zaznamenaly příjmy v kraji Karlovarském, v peněžním vyjádření to představuje vzestup o více než 14 tis. Kč na osobu za rok. Peněžní příjmy domácností v krajích se výrazně liší v závislosti na ekonomické situaci v regionu. Nejlépe jsou na tom domácnosti v Hl. městě Praze a naopak nejnižší čisté příjmy měly domácnosti v kraji Moravskoslezském.

Oživení růstu mezd v posledních dvou letech.

Stoupající poptávka po pracovní síle se projevila i v oblasti mezd. Jejich relativně rychlý růst se po roce 2008 značně zpomalil a až v posledních dvou letech je znát oživení. Tempo růstu mezd v roce 2015 bylo nejrychlejší za posledních sedm let a v průběhu roku se zrychlilo (ze 1,6 % v 1. čtvrtletí na 3,3 % v závěru roku).

Mzdy v Praze o téměř 30 % vyšší oproti ostatním krajům.

Podle předběžných výsledků roku 2015 rostly meziročně mzdy v průměru o 2,7 %, nejrychleji pak v Karlovarském a Jihočeském kraji (o 4,4, resp. 4,2 %), nejpomaleji v Hl. městě Praze (o 1,2 %). Diference mezi kraji zůstávají zachovány, i když náskok Hl. města Prahy se v čase mírně snižuje. Nejvyšší průměrné mzdy v roce 2015 byly vypláceny v Hl. městě Praze (33 852 Kč) a proti nejnižším mzdám v Karlovarském kraji (22 750 Kč) byly o 11 tis. Kč vyšší. V těchto dvou krajích byly zaznamenány i nejvyšší a nejnižší hodnoty mediánu mezd avšak rozdíl mezi nimi nebyl tak výrazný (necelých 7 tisíc korun).

86


Starobní důchody Výše starobních důchodů vzrostla v roce 2015 meziročně o 2,5 % a tempo mužů jsou o pětinu růstu bylo nejrychlejší za poslední čtyři roky. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším vyšší než důchody žen. průměrným starobním důchodem vypláceným v Hlavním městě Praze a v Olomouckém kraji byl 10% a v čase se nemění. Obdobně rozdíl v důchodech mezi oběma pohlavími je stálý, muži pobírají dlouhodobě o více než pětinu vyšší důchod než ženy. V jednotlivých krajích se rozdíly mezi pohlavími ve vyplácených starobních důchodech pohybují od 18 % v Hlavním městě Praze po téměř 32 % v kraji Moravskoslezském. Tempo růstu podílu příjemců předčasných důchodů zpomalilo.

I když se ekonomice v roce 2015 dařilo, podíl příjemců předčasných důchodů z celkového počtu příjemců starobních důchodů dále rostl. Tempo růstu se ale výrazně zpomalilo a bylo čtyřikrát nižší než v roce 2011. Nejvyšší podíl předčasných důchodů má Kraj Vysočina (31,1 %); v tomto kraji spolu s Jihočeským, Pardubickým a Olomouckým rostl podíl předčasných důchodů meziročně nejrychleji. Z hlediska pohlaví převažuje ve všech krajích podíl předčasných důchodů mužů. Největší rozdíl v roce 2015 byl v kraji Olomouckém, kde předčasný důchod pobíralo 32 % starobních důchodců - mužů a 25 % starobních důchodkyň - žen.

Graf 5.4 Regionální HDP ve srovnatelných cenách v letech 2008, 2010 a 2014 podle krajů 2008

2010

2014

180 160

rok 2000 = 100 %

140 120 100 80 60 40 20 0 ČR

PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

HDP v roce 2014 nepřekonal v polovině krajů předkrizový rok 2008.

Z hlediska hospodářského vývoje po období recese došlo v roce 2014 již prakticky ve všech krajích k oživení ekonomiky, pouze v jednom kraji HDP ve srovnatelných cenách (s. c.) stagnoval. Tento pozitivní vývoj však v celé polovině krajů nestačil k dosažení hodnot předkrizového roku 2008. To platí i pro výkonnost české ekonomiky, která se nad úroveň roku 2008 dostala až v roce 2015. Mezi kraji nejpříznivější vývoj a největší nárůst HDP v stálých cenách ve srovnání s rokem 2008 dosáhly kraje Plzeňský, Jihomoravský a Zlínský. Naopak nejvíc se za rokem 2008 opožďují Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj.

Ve struktuře hrubé přidané hodnoty klesal po roce 2010 podíl stavebnictví a služeb.

Do vývoje HDP se promítají změny ve struktuře hrubé přidané hodnoty (HPH). Na rozdíl od dlouhodobých trendů se v letech 2010 až 2014 ve všech krajích zvyšoval podíl primárního sektoru a s výjimkou Prahy klesal podíl terciéru. Ze sekundárního sektoru se ve všech krajích snížilo zastoupení stavebnictví a zvýšilo zastoupení zpracovatelského průmyslu. Váha zpracovatelského průmyslu nejvíce vzrostla v krajích Moravskoslezském, Královéhradeckém, Ústeckém, Kraji Vysočina a Středočeském kraji.


87

Nejvyšší ekonomickou výkonnost má Hlavní město Praha.

Krajem s nejvyšší ekonomickou výkonností je Hlavní město Praha, které má mezi kraji výlučné postavení i vysokým podílem terciárního sektoru na HPH (84 %). HDP Prahy v přepočtu na obyvatele překračuje již od roku 2001 dvojnásobek republikového průměru a v posledních osmi letech je trojnásobný v porovnání s nejméně úspěšným Karlovarským krajem. Ani ostatní kraje republikový průměr nedosahují, nejvíc se mu přibližuje Jihomoravský kraj.

Zemědělská produkce v roce 2014 nejvyšší v historii ve všech krajích kromě Jihomoravského.

Zemědělská produkce roku 2014 v běžných cenách byla ve všech krajích kromě Jihomoravského historicky nejvyšší. Tomuto výsledku napomohla rekordní sklizeň většiny plodin. Výsledek Jihomoravského kraje, který je naším největším pěstitelem vinné révy, ovlivnila horší úroda hroznů. V mezikrajském srovnání měl v letech 2012 až 2014 nejvyšší zemědělskou produkci na hektar zemědělské půdy Pardubický kraj, který patří k největším producentům jatečné drůbeže, a naopak nejnižší produkci mají dlouhodobě kraje Karlovarský a Liberecký.

V roce 2015 výsledky sklizně horší, v chovu skotu lepší.

Sklizeň roku 2015 sice nepřekonala rekordní rok 2014, ale produkce obilovin a řepky byla relativně vysoká. Suché a teplé počasí v průběhu vegetace však nepříznivě poznamenalo sklizeň brambor a píce. V živočišné výrobě se v roce 2015 zvýšila meziročně výroba mléka, jatečného skotu a drůbeže, naopak klesla snáška vajec a výroba jatečných prasat. Jak se tyto změny společně s cenovým vývojem projeví na hodnotě zemědělské produkce za rok 2015, bude zveřejněno koncem roku 2016.

Již dva roky se zvyšuje zaměstnanost v průmyslu. Roste podíl tržeb za přímý vývoz.

Výsledky průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci jsou v roce 2015 příznivé. Tržby z průmyslové činnosti vzrostly, zvýšila se orientace na přímý vývoz. Největší podíl tržeb za přímý vývoz (nad 70 %) mají kraje Středočeský, Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický a Kraj Vysočina. Naopak nejméně je na exportu závislé Hlavní město Praha (podíl 40 %) a Ústecký kraj (42 %). Zaměstnanost ve velkých průmyslových firmách ČR se meziročně již dva roky zvyšuje, vzrostla ve většině krajů (kromě Hlavního města Prahy a Karlovarského kraje), nejvíc v krajích Olomouckém a Zlínském. Dlouhodobě největší počet osob zaměstnává „velký“ průmysl v Moravskoslezském kraji; v roce 2015 celkem 107 tis. osob.

Stavební produkce se Stavebnictví prošlo v letech 2009–2013 kritickým obdobím snižování výroby, po letech restrikcí kdy se během pěti let objem stavebních prací provedených podniky s 20 a více druhým rokem zvyšuje. zaměstnanci v tuzemsku propadl o třetinu. V roce 2014 došlo k obratu ve vývoji a produkce stavebnictví se již druhým rokem zvyšuje. Vzrůstá objem prací provedených pro soukromé zadavatele; ještě rychleji rostou práce pro veřejného zadavatele. V roce 2015 v ČR tvořily 41 % celkového objemu stavebních prací. Nejvyšší podíl veřejných zakázek měl v roce 2015 Kraj Vysočina (téměř 54 %), nadpoloviční podíl měly i kraje Jihomoravský, Liberecký a Olomoucký. Naopak nejnižší podíl veřejných zakázek mělo Hlavní město Praha (29 %) a Ústecký kraj (33 %). V přepočtu na obyvatele se nejvíc staví v Praze a v Jihočeském kraji,

88

Objem stavebních prací provedených na území kraje v roce 2015 meziročně vzrostl ve všech krajích s výjimkou Plzeňského, Karlovarského a Zlínského. V intenzitě výstavby je v období 2010–2015 mezi kraji premiantem Hl. m. Praha, která je o 78 % nad republikovým průměrem, za ní v pořadí je kraj


nejméně ve Zlínském kraji.

Jihočeský (nad průměrem o 38 %) a těsně nadprůměrné jsou Jihomoravský a Karlovarský kraj (ten vlivem výstavby v roce 2010). Ostatní kraje již mají podprůměrnou intenzitu výstavby; nejnižší je ve Zlínském kraji – 72 % republikového průměru.

Počet zahájených bytů se od roku 2014 zvyšuje.

Oživení ekonomiky v roce 2014 přineslo i rozvoj bytové výstavby. Po roce 2013, kdy byla celostátně zahájena výstavba nejmenšího počtu bytů od roku 2000, se jejich počty začaly zvyšovat. S ročním posunem totéž platí pro dokončené byty: jejich počet dosáhl svého dna v roce 2014 a v roce 2015 již počty rostly. V regionálním členění počet zahájených a dokončených bytů v roce 2015 vzrostl v devíti krajích.

Nejvyšší intenzitu bytové výstavby má Praha a Středočeský kraj a nejnižší Ústecký kraj.

V letech 2010–2013 měl nejvyšší intenzitu zahájené i dokončené bytové výstavby Středočeský kraj, který byl v roce 2014 odsunut Hl. městem Prahou na druhé místo. Také v roce 2015 mělo nejvyšší intenzitu výstavby bytů Hl. město Praha – 4,1 zahájených i dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Krajem s nejnižší intenzitou bytové výstavby je v dlouhodobém pohledu (od roku 1990) Ústecký kraj.

Ve všech krajích vzrostl počet hostů ubytovaných v HUZ, čtyři kraje měly nižší počet přenocování cizinců.

Růst ekonomiky a vyšší zaměstnanost patřily v roce 2015 k faktorům, které přispěly ke zvýšení počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) cestovního ruchu. Všechny kraje zaznamenaly zvýšený zájem jak domácí, tak zahraniční klientely, pouze v Kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji se počet zahraničních hostů snížil. Ve všech krajích vzrostl rovněž celkový počet přenocování hostů. Přitom ve čtyřech krajích (Karlovarském, Zlínském, Jihomoravském a Kraji Vysočina) se o tento nárůst zasloužila tuzemská klientela, která eliminovala úbytek počtu nocí zahraničních hostů.


89

Nejvíc hostů, zejména z ciziny, přijíždí do Prahy, v přepočtu přenocování na obyvatele vede Karlovarský kraj.

Dominantní postavení v cestovním ruchu má Hlavní město Praha, které láká zejména cizince. Na celorepublikové návštěvnosti cizinců se podílí ze dvou třetin, na počtu tuzemských hostů z desetiny. V roce 2015 se v HUZ Prahy ubytovalo 6,6 mil. návštěvníků. Na 1 tis. obyvatel připadá v Praze 12,6 tis. noclehů v HUZ. Tato hodnota však v rámci krajů nepředstavuje maximum. Největší počet přenocování v přepočtu na 1 tis. obyvatel má jistě i díky lázeňství Karlovarský kraj (15,5 tis. přenocování). S odstupem za nimi následují kraje známé svými rekreačními oblastmi – Královéhradecký (6,6 tis. noclehů na 1 tis. obyvatel), Liberecký a Jihočeský kraj (5,9 a 5,7 tis. noclehů na 1 tis. obyvatel).

Úbytek orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů a lesní půdy

V posledních letech lze ve všech krajích sledovat úbytek orné půdy, a to převážně ve prospěch trvalých travních porostů a lesních pozemků. Orné půdy (v porovnání let 2015 a 2000) nejvíce ubylo v Libereckém kraji (téměř o 10 %). Druhou příčku obsadil kraj Karlovarský (pokles o 8 %), třetí příčka pak patřila Hlavnímu městu Praze (snížení o 7,7 %). Nejmenší pokles byl zaznamenán ve Středočeském kraji. Nejvyšší podíl orné půdy na orné půdě ČR v roce 2015 měl kraj Středočeský – 18,4 %, za ním následuje kraj Jihomoravský s podílem na orné půdě ČR 11,8 % a Kraj Vysočina (10,6 %).

nárůst zastavěných ploch a nádvoří.

Z dlouhodobého hlediska došlo ve více než polovině krajů ČR k nárůstu zastavěných ploch a nádvoří, nejvíce v kraji Jihočeském (o více než 4 % proti roku 2010).

Rozšiřování ploch ekologického zemědělství ve všech krajích.

V posledních letech je také zřetelný vliv ekologického zemědělství, které je moderní formou obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. V roce 2015 byl v mezikrajském srovnání největší podíl na ekologicky obhospodařované půdě v ČR zaznamenán v Jihočeském kraji, a to 15 %; naopak nejmenší podíl vykazoval kraj Pardubický (2,8 %), za ním následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský (po 4 %).

Graf 5.5 Průměrná cena za vodné a stočné podle krajů v letech 2010 a 2015 vodné za rok 2015 vodné za rok 2010

45

stočné za rok 2015 stočné za rok 2010

cena v Kč za 1 m3

40 35 30 25 20 15 10 5 0 ČR

PHA

STC

Růst podílu obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů.

90

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Dlouhodobě se v České republice zvyšuje i podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu. Stoprocentní pokrytí obyvatel zásobovaných vodou z veřejných zdrojů vykázaly v roce 2015 Hlavní město Praha a Karlovarský kraj. Ve srovnání let 2010 a 2015 stoupl podíl obyvatel zásobovaných vodou ve všech krajích ČR kromě Jihočeského kraje, kde došlo k poklesu o 0,3 p. b.


Dlouhodobě nejdražší voda je v Ústeckém kraji.

V České republice dlouhodobě klesala výroba i spotřeba vody, v roce 2015 se pokles zastavil. Cena vody (bez DPH) však neustále roste; nejdražší voda je v Ústeckém kraji. V roce 2015 zaplatili obyvatelé Ústeckého kraje v průměru 3 za 1 m fakturované pitné vody 42,50 Kč, zatímco v celé České republice 35,60 Kč, proti průměru republiky byla tak jednotková cena vody v roce 2015 v Ústeckém kraji vyšší o 6,90 Kč. Nejméně za vodu v loňském roce platili 3 v Pardubickém kraji (31 Kč za 1 m ). V roce 2015 spotřebovaly nejvíce vody domácnosti v Hl. m. Praze (více než 106 litrů na osobu a den), naproti tomu ve Zlínském kraji byla denní spotřeba vody na obyvatele nižší než 76 litrů.

Postupné snižování měrných emisí, velké rozdíly mezi kraji však zůstávají.

V posledních letech dochází v České republice k postupnému snižování měrných emisí znečišťujících látek, ať již stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) nebo mobilních zdrojů (REZZO 4). Z územního hlediska však i nadále zůstávají nejhůře postižena území, která jsou nejblíže stacionárním zdrojům znečištění. Z krajů jsou na tom dlouhodobě vlivem emisí ze stacionárních zdrojů znečištění nejhůře kraje Ústecký a Moravskoslezský. Při zohlednění mobilních zdrojů se k oběma krajům přiřadilo i Hlavní město Praha a kraj Středočeský.

Produkce komunálního odpadu na obyvatele poklesla pouze v šesti krajích ČR.

Produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele v porovnání let 2010 a 2014 klesla v šesti krajích České republiky, nejvíce pak ve Středočeském kraji, a to téměř o 62 kg. Ve zbylých osmi krajích byl zaznamenán nárůst, přičemž nejvíce se produkce komunálního odpadu v porovnávaném období zvýšila v Kraji Vysočina – o 28 kg na jednoho obyvatele. V meziročním srovnání let 2013 a 2014 poklesla produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele celkem ve čtyřech krajích, a to ve Středočeském a Ústeckém kraji, v Hlavním městě Praze a v Královéhradeckém kraji.

Růst objemu investic na ochranu životního prostředí v 11 krajích republiky.

Objem investic na ochranu životního prostředí podle místa investice v meziročním srovnání let 2010 a 2014 vzrostl celkem v jedenácti krajích ČR (nejvíce v Kraji Vysočina), naopak pokles investic byl zaznamenán v Hlavním městě Praze, Libereckém a Královéhradeckém kraji. Nejvíce prostředků na jednoho obyvatele bylo v roce 2014 investováno v Kraji Vysočina (5 513 Kč), Moravskoslezském (4 718 Kč) a Plzeňském kraji (4 344 Kč).

Neinvestiční výdaje na ochranu životního prostředí vzrostly ve všech krajích kromě Ústeckého.

Neinvestiční výdaje na ochranu životního prostředí zjišťované podle sídla investora vzrostly v porovnání let 2010 a 2014 ve všech krajích České republiky s výjimkou Ústeckého, kde došlo ke snížení neinvestičních výdajů o více jak polovinu. Na 1 obyvatele bylo v roce 2014 nejvíce neinvestičních výdajů (podle sídla investora) vynaloženo v Hlavním městě Praze (11 tis. Kč), pětkrát méně bylo investováno v Kraji Vysočina.


91

Tabulková příloha


93

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

0,3 -0,4 -0,6 -0,8 -0,1 -0,8

0,1 -1,0 -1,0 -1,3 -0,9 -0,8

-0,2 -1,3 -1,1 -1,4 -0,9 -1,4

-1,3 -0,7 -1,3 -1,5 -1,5 -1,2

1,3 1,5 1,5 0,6 1,2 1,3

-0,8 -0,2 -1,0 -1,2 -0,9 -0,8

-1,2 -0,8 -1,3 -1,1 -0,9 -0,2

-3,2 -2,0 -2,2 -2,5 -2,5 -2,2

38,1 39,8 41,6 44,3 45,3 47,2

33,7 35,7 37,7 38,9 41,3 42,2

35,8 36,7 38,4 39,6 41,4 43,1

39,9 43,0 45,1 45,7 47,8 48,2

31,9 32,8 35,6 37,4 39,1 40,6

44,2 46,5 47,7 49,8 50,4 52,2

106,7 110,0 113,1 116,1 118,3 120,6

109,0 112,6 116,2 119,6 122,1 124,2

113,4 116,1 118,4 120,2 121,2 122,0

109,6 112,9 116,5 119,5 122,1 123,9

114,5 117,8 121,1 123,6 126,3 128,6

105,4 108,6 112,5 116,0 118,9 121,5

74,7 75,1 75,2 75,4 76,0 76,3

74,0 74,1 74,3 74,4 74,9 75,3

73,5 73,7 74,4 74,8 75,1 75,4

72,6 72,7 73,3 73,8 74,1 74,2

81,1 81,5 81,7 81,9 82,0 82,2

80,3 80,7 81,0 81,1 81,9 82,0

80,9 81,3 81,4 81,6 81,5 81,8

79,7 79,9 79,7 80,0 80,6 80,9

3,1 3,1 3,1 3,2 3,3 3,4

1,5 1,5 1,5 1,6 1,6 1,6

1,4 1,4 1,4 1,4 1,4 1,5

1,8 1,9 1,9 1,9 2,0 2,0

Vysočina

Jihomoravský 1,3 0,8 0,5 0,7 1,2 0,6

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

kraje Hl. město Praha

Česká republika

Tab. 1.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – demografický vývoj

Přirozený přírůstek/úbytek na 1 000 obyvatel (‰) 2010 2011 2012 2013 2014 2015

1,0 0,2 0,0 -0,2 0,4 -0,0

2,0 1,5 1,4 1,4 2,0 1,9

2,2 1,5 1,3 1,0 1,7 1,2

0,8 0,0 0,2 -0,4 0,0 -0,5

0,7 -0,6 -0,4 -1,0 -0,2 -0,8

2010 2011 2012 2013 2014 2015

1,5 1,6 1,0 -0,1 2,1 1,5

4,5 4,6 2,7 -4,3 10,7 4,8

11,7 9,8 8,4 7,1 8,2 7,6

0,9 0,6 0,5 0,5 0,9 1,4

-0,4 1,4 2,1 2,3 3,0 3,4

2010 2011 2012 2013 2014 2015

40,3 41,8 43,4 45,0 46,7 47,8

35,3 36,6 37,4 38,7 40,6 41,2

36,9 38,0 40,5 42,2 44,3 45,7

40,4 42,5 43,7 45,7 48,4 48,3

41,7 43,8 45,9 46,4 49,1 49,4

0,7 -0,2 -0,8 -1,2 -1,3 -1,8

0,4 -0,2 -0,9 -1,5 -0,7 -1,1

2,0 1,0 0,5 0,3 0,2 0,3

0,8 -0,6 -0,6 -0,8 -0,2 -0,5

0,8 -0,1 -0,0 -0,6 0,6 -0,3

0,5 0,1 -0,1 -0,4 0,9 0,3

Přírůstek/úbytek stěhováním na 1 000 obyvatel (‰) -1,3 -1,9 -3,9 -3,5 -2,1 -3,1

-0,6 -0,3 -0,6 -0,5 -0,7 -0,3

0,1 0,6 -0,5 -0,2 0,3 1,5

-0,1 -0,7 -1,0 -1,0 -0,4 0,2

0,8 0,4 0,1 -0,3 0,2 -0,2

Živě narození mimo manželství (%) 58,5 58,3 58,7 60,7 61,6 62,6

54,4 56,1 58,0 59,3 61,1 62,3

45,5 47,4 48,4 49,8 52,0 53,7

40,8 42,4 43,8 47,1 47,9 49,7

Index stáří k 31. 12. (%) 20101) 2011 2012 2013 2014 2015

107,6 110,4 113,3 115,7 117,4 119,0

129,2 129,7 129,2 128,3 125,8 123,8

94,6 95,9 97,4 98,8 99,6 100,5

106,2 109,8 113,2 116,0 118,4 120,4

113,4 116,6 119,2 121,8 123,8 125,3

99,9 103,4 108,7 113,4 117,5 121,9

92,1 96,0 100,8 105,1 108,5 111,7

96,8 100,7 105,2 109,1 112,5 115,8

112,8 116,5 120,5 123,6 126,4 129,3

Naděje dožití mužů při narození (roky) - dvouleté období 2010 2011 2012 2013 2014 2015

74,3 74,5 74,8 75,1 75,5 75,8

76,3 76,5 77,0 77,3 77,5 77,7

74,3 74,6 74,9 75,2 75,7 76,2

74,8 75,0 75,1 75,4 75,8 75,6

74,9 75,1 75,2 75,5 76,0 76,2

72,7 73,2 74,0 74,1 74,1 74,4

72,3 72,8 73,0 73,0 73,6 73,9

74,4 74,8 75,3 75,1 75,1 75,7

75,2 75,5 75,6 75,9 76,2 76,6

74,8 74,8 74,9 75,3 76,1 76,3

75,1 75,5 75,6 75,9 76,2 76,7

Naděje dožití žen při narození (roky) - dvouleté období 2010 2011 2012 2013 2014 2015

80,4 80,7 80,8 81,0 81,4 81,6

81,2 81,7 81,8 82,1 82,5 82,6

80,2 80,6 80,6 80,9 81,3 81,4

80,4 80,8 81,0 80,9 81,2 81,5

80,1 80,4 80,8 80,9 81,3 81,4

79,3 79,5 79,7 80,0 80,3 80,3

78,6 78,7 79,0 79,0 79,3 79,6

80,1 80,8 80,8 80,9 81,5 81,4

80,8 81,3 81,5 81,6 81,8 81,9

80,5 80,3 80,7 81,1 81,6 82,1

81,1 81,3 81,2 81,7 82,4 82,3

Podíl cizinců (bez azylantů) na obyvatelstvu (%) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 1)

94

4,0 4,1 4,1 4,2 4,3 4,4

11,8 12,9 13,1 13,0 13,2 13,5

4,6 4,5 4,4 4,4 4,6 4,6

2,4 2,3 2,3 2,4 2,4 2,6

4,4 4,2 4,2 4,4 4,5 4,7

6,4 6,4 6,1 6,3 6,3 6,4

3,7 3,7 3,7 3,8 3,9 4,0

3,8 3,8 3,8 3,8 3,9 4,1

2,7 2,5 2,4 2,4 2,4 2,5

2,3 2,2 2,2 2,2 2,2 2,3

stav k 1. 1. 2011


1,6 1,5 1,5 1,5 1,5 1,6

Česká republika

Hl. město Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Tab. 1.2 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – sociální vývoj

54,2 54,4 54,5 55,2 55,7 56,4

59,9 59,2 60,0 60,2 60,6 60,2

56,6 56,9 57,6 57,6 57,9 59,0

55,0 55,4 54,5 54,6 55,6 56,2

55,6 56,3 56,6 57,3 57,2 58,7

55,0 54,8 53,7 55,0 55,2 56,8

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

53,7 53,4 53,9 55,8 55,9 57,1

50,6 51,7 52,9 51,2 52,2 53,7

52,0 53,0 53,3 55,0 54,7 56,2

50,9 51,4 51,8 52,1 52,8 53,2

Podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. (%)1) (MPSV) 6,6 8,9 10,2 8,1 6,3 7,5 8,1 5,7 8,0 9,8 7,3 5,7 6,5 7,2 5,9 8,5 10,5 7,7 6,5 7,0 7,6 6,4 9,3 11,5 8,5 7,3 7,4 8,1 5,7 8,2 10,7 7,7 6,4 6,2 7,4 4,6 7,1 8,9 6,4 5,0 5,1 6,2

Královéhradecký

54,1 53,5 53,2 54,3 55,0 54,7

Liberecký

53,3 54,3 54,0 55,0 56,3 57,3

Ústecký

Pardubický

kraje

Míra zaměstnanosti (%) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2010 2011 2012 2013 2014 2015

7,4 6,8 7,4 8,2 7,5 6,2

3,6 3,6 4,2 5,1 5,0 4,2

53,5 53,3 53,7 53,7 54,6 55,4

6,4 5,8 6,4 7,1 6,2 5,1

8,5 7,6 8,1 8,9 8,2 7,0

9,1 8,3 8,9 9,8 8,8 7,0

7,9 7,0 7,8 8,3 7,4 6,0

9,0 8,3 9,2 10,5 9,8 8,6

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných k 31. 12. (%)2) (MPSV) 1,5 1,9 3,3 4,1 2,8 1,5 2,2 2,5 2,8 1,7 1,9 3,3 4,3 2,8 1,6 2,2 2,6 2,9 1,8 1,9 3,3 4,6 2,9 1,9 2,2 2,6 3,0 2,3 2,4 4,0 5,5 3,5 2,5 2,7 3,1 3,7 2,2 2,2 4,1 5,6 3,4 2,5 2,4 3,1 3,7 1,6 1,7 3,4 4,6 2,7 1,8 1,7 2,4 3,0 Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (tis. Kč)

3,1 3,3 3,5 4,1 4,1 3,1

2,8 2,7 2,7 3,3 3,0 2,3

3,6 3,7 3,8 4,9 5,1 4,4

174,6 178,1 180,7 177,9 183,2 .

178,8 182,1 185,1 184,4 189,8 .

176,4 178,6 179,6 178,4 184,0 .

2,4 2,5 2,7 3,3 3,4 2,7

0,8 0,9 1,1 1,8 2,0 1,7

1,7 1,9 2,1 2,6 2,7 2,2

2010 2011 2012 2013 2014 2015

196,6 197,0 198,9 198,6 202,9 .

264,9 262,0 260,1 260,9 264,1 .

216,1 214,9 218,5 213,9 216,6 .

2010 2011 2012 2013 2014 2015

53,9 53,3 52,2 52,9 54,2 55,4

6,1 5,6 6,1 6,9 6,4 5,4

2010 2011 2012 2013 2014 2015

2010 2011 2012 2013 2014 2015

51,1 51,9 50,7 52,2 52,7 52,8

185,8 187,6 188,3 186,7 193,7 .

194,9 196,7 201,4 203,4 205,1 .

173,8 176,3 174,5 177,4 181,8 .

174,0 175,8 173,6 173,6 174,7 .

185,1 182,6 183,7 184,0 189,2 .

189,7 188,7 192,6 192,9 198,1 .

180,7 183,0 188,6 187,2 193,8 .

185,0 188,5 189,2 190,8 195,3 .

193,3 191,1 195,5 199,0 203,2 .

Medián mezd (Kč)3) (MPSV, MF) 22 608 28 392 23 386 20 479 22 634 20 110 21 860 22 289 21 174 20 721 21 059 22 139 21 423 20 666 21 883 21 782 21 997 22 266 22 844 23 726 10 138 10 567 10 793 10 985 11 090 11 363

27 162 27 182 27 410 27 750 28 677 10 855 11 304 11 560 11 767 11 878 12 172

22 447 22 576 22 874 23 579 24 582 10 198 10 643 10 882 11 087 11 207 11 499

20 303 20 455 20 898 21 675 22 697

21 554 21 752 21 999 23 175 24 135

19 183 19 327 20 274 20 690 21 747

20 533 20 999 21 385 21 686 22 644

21 017 21 672 21 993 22 772 23 946

20 266 20 958 21 134 21 750 22 521

20 527 20 598 20 740 21 413 22 283

20 378 20 644 21 194 21 757 22 600

10 024 10 459 10 680 10 872 10 985 11 260

Průměrný měsíční starobní důchod sólo (Kč)4) (MPSV) 10 088 9 944 10 057 10 064 10 009 9 913 9 853 10 520 10 349 10 476 10 489 10 444 10 337 10 285 10 740 10 554 10 697 10 708 10 667 10 557 10 504 10 933 10 725 10 881 10 900 10 854 10 745 10 695 11 038 10 817 10 979 11 005 10 955 10 853 10 804 11 308 11 064 11 240 11 269 11 221 11 123 11 079

21 127 21 447 21 840 22 392 23 328

20 717 20 594 20 836 21 651 21 918

20 153 20 036 20 576 21 094 21 770

21 383 21 838 21 958 22 377 23 116

10 016 10 443 10 662 10 845 10 950 11 218

9 837 10 253 10 465 10 644 10 744 11 009

9 910 10 333 10 555 10 748 10 852 11 122

10 218 10 642 10 868 11 058 11 157 11 428

Podíl příjemců předčasného starobního důchodu na počtu příjemců starobního důchodu (%)5) (ČSSZ) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 1) 2)

19,1 21,6 22,5 23,3 24,1 24,8

10,6 11,7 12,2 12,6 13,0 13,2

16,5 18,9 19,7 20,4 21,0 21,5

19,3 22,2 23,3 24,2 25,2 25,9

22,4 24,9 25,8 26,7 27,4 27,9

21,0 24,0 24,9 25,8 26,5 27,2

22,0 24,5 25,4 26,2 27,0 27,5

17,7 20,5 21,4 22,3 23,1 23,8

18,9 21,7 22,8 23,8 24,8 25,5

22,6 25,6 26,6 27,6 28,7 29,5

24,5 27,1 28,3 29,3 30,3 31,1

17,9 20,3 21,2 22,0 22,7 23,3

20,7 23,8 24,9 25,9 26,9 27,8

19,6 22,4 23,5 24,5 25,4 26,1

22,6 25,2 26,2 27,2 28,2 28,9

podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let v evidenci úřadu práce na počtu obyvatel ve věku 15–64 let podíl dlouhodobě nezaměstnaných (12 měsíců a déle) na počtu obyvatel ve věku 15–64 let

3)

od roku 2011 jsou zahrnuti dříve nesledovaní zaměstnanci podniků s 1–9 zaměstnanci, zaměstnanci neziskových institucí a podnikatelů-fyzických osob 4) bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; podle metodiky MPSV bez poměrného starobního důchodu; data za prosinec 5) včetně souběhu s vdovským nebo vdoveckým; předčasným důchodem se rozumí přiznání kráceného starobního důchodu podle § 30 a § 31 zákona č. 155/1995 Sb.; data za prosinec


95

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

102,0 103,2 97,4 99,9 105,6 .

103,7 104,0 99,5 95,7 101,1 .

27,4 32,4 34,3 36,5 38,5 .

25,7 29,0 30,3 31,1 34,8 .

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve velkých průmyslových podnicích2) (tis. fyzických osob) 73,9 90,9 41,5 50,5 20,7 52,5 40,1 37,1 41,8 44,1 63,2 40,6 44,4 80,1 86,4 43,6 53,0 20,3 52,9 40,2 40,4 43,2 47,1 70,0 41,2 46,3 82,2 88,5 44,3 54,0 19,6 52,2 40,4 39,8 43,1 46,4 67,7 40,0 46,3 77,9 89,5 45,5 55,3 19,5 49,5 40,4 43,0 43,1 47,0 65,3 39,1 46,3 78,9 92,1 45,6 57,6 19,5 50,4 41,7 43,9 44,8 47,3 67,1 40,9 48,2 77,5 95,3 47,3 59,7 19,2 52,6 43,4 45,3 46,3 48,1 68,9 44,2 52,0

108,6 110,4 111,5 106,3 104,7 107,0

102,3 102,0 99,1 99,5 102,0 .

102,3 99,0 99,6 100,4 101,8 .

101,4 106,6 99,1 98,3 102,6 .

101,1 100,0 100,5 99,4 101,1 .

2010 2011 2012 2013 20141) 2015

29,2 33,8 34,7 36,4 39,0 .

Ústecký

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Plzeňský

317,1 319,6 326,1 331,5 343,8 .

Vysočina

104,1 103,1 99,3 98,2 102,8 .

333,7 345,6 348,3 347,2 369,3 .

Pardubický

102,8 103,2 101,3 102,7 101,2 .

811,8 808,5 803,6 807,5 829,2 .

Královéhradecký

311,6 328,4 331,3 323,1 337,7 .

375,9 383,2 384,6 387,9 404,8 .

Liberecký

313,1 323,6 323,3 329,3 359,4 .

2010 2011 2012 2013 2014 2015

Karlovarský

285,6 296,1 299,3 299,5 314,5 .

Jihočeský

353,2 361,1 370,5 385,6 397,2 .

Středočeský

Jihomoravský

kraje Hl. město Praha

Česká republika

Tab. 1.3 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – ekonomický vývoj

Hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele (tis. Kč) 346,5 353,5 345,4 361,5 384,1 .

269,2 272,8 271,0 270,9 276,9 .

298,6 301,4 301,7 300,9 309,6 .

287,1 293,6 298,7 300,6 315,2 .

327,4 330,3 331,9 333,7 356,0 .

308,8 320,2 305,1 312,2 327,5 .

300,5 315,8 322,6 326,2 335,0 .

Vývoj HDP - předchozí rok = 100 (srovnatelné ceny, %) 105,2 102,6 95,7 102,9 104,0 .

98,3 98,9 98,6 98,5 100,3 .

96,8 98,8 99,5 98,6 100,4 .

104,7 103,2 99,6 98,7 101,6 .

103,6 101,5 98,0 98,1 103,8 .

104,9 103,8 93,2 100,3 102,4 .

101,6 103,6 100,2 98,1 100,0 .

Zemědělská produkce na 1 ha obhospodařované zemědělské půdy (tis. Kč) 26,6 29,2 31,5 31,5 32,7 .

33,4 38,9 40,7 42,1 44,1 .

26,6 30,5 31,7 32,8 36,6 .

2010 2011 2012 2013 2014 2015

749,7 775,2 776,0 767,8 782,7 806,9

2010 2011 2012 2013 2014 2015

25,7 24,3 22,7 20,9 22,6 25,4

46,2 43,9 40,6 38,0 41,4 42,4

19,6 18,1 18,0 15,5 16,5 19,4

27,3 35,4 33,1 30,4 32,8 36,5

23,1 22,1 19,4 17,5 22,3 22,1

2010 2011 2012 2013 2014 2015

3,5 2,7 2,8 2,4 2,3 2,4

4,9 2,8 3,2 3,1 3,9 4,1

5,9 5,0 4,6 4,1 3,2 3,7

3,4 3,2 3,1 2,1 2,0 2,0

3,3 2,5 2,5 2,5 2,4 2,1

16,2 17,7 17,8 18,0 21,9 .

24,4 27,7 28,6 30,8 33,7 .

18,8 21,6 22,5 23,7 24,9 .

32,7 36,0 37,5 38,9 43,2 .

31,6 38,7 41,1 42,8 49,1 .

31,3 36,5 38,2 40,3 43,6 .

34,1 42,0 37,3 42,7 41,1 .

29,1 33,6 33,7 35,5 38,8 .

Stavební práce podle místa stavby na 1 obyvatele (tis. Kč) 36,2 24,4 18,7 16,7 23,2 22,7

27,4 27,2 19,2 20,3 17,5 19,0

19,6 18,8 17,3 15,3 14,2 20,8

17,6 15,1 18,6 14,0 17,1 22,4

17,9 16,2 15,9 14,5 20,9 24,0

17,2 19,6 19,2 17,4 23,3 23,8

26,5 22,1 22,9 22,0 23,7 30,6

19,9 16,8 20,0 18,7 16,3 21,0

20,7 16,9 16,0 15,8 16,8 15,7

24,9 25,0 21,3 19,0 19,3 21,6

3,4 2,6 2,5 2,3 2,0 2,0

3,9 3,1 3,2 3,0 2,8 2,8

2,6 2,0 2,3 1,9 2,2 1,7

2,4 1,8 1,9 1,4 1,4 1,6

2,3 2,0 2,2 2,0 1,6 1,8

Dokončené byty na 1 000 obyvatel 2,8 2,1 1,8 1,4 1,1 1,4

1,3 1,5 1,5 1,1 0,9 1,0

2,9 2,2 2,9 1,8 1,6 1,4

3,3 2,4 2,5 1,9 1,9 1,9

3,2 2,5 2,5 2,0 1,9 2,1

Počet přenocování hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních3) na 1 000 obyvatel 2010 2011 2012 2013 2014 2015 1) 2) 3)

96

3 509 3 643 4 118 4 120 4 081 4 467

9 684 10 459 11 613 11 773 11 790 12 608

1 343 1 414 1 645 1 593 1 502 1 677

4 252 4 178 4 956 5 010 5 074 5 718

2 420 2 328 2 681 2 565 2 552 2 983

13 715 14 402 15 792 15 226 15 015 15 468

1 049 1 193 1 404 1 431 1 440 1 596

5 021 4 907 5 854 5 823 5 092 5 859

5 654 5 577 6 089 5 813 5 565 6 571

1 859 1 839 2 008 2 008 1 981 2 286

1 655 1 839 2 285 2 312 2 256 2 358

1 765 1 877 2 242 2 429 2 539 2 619

2 207 2 320 2 476 2 552 2 512 2 801

semidefinitivní výsledky podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem na území kraje na základě výsledků projektu MMR "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" došlo k revizi dat o kapacitách a návštěvnosti; údaje před rokem 2012 nejsou srovnatelné


2 656 2 598 2 959 3 027 3 160 3 438

1 393 1 467 1 641 1 591 1 595 1 835

Tab. 1.4 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – životní prostředí Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Kraj Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Hl. město Praha

Česká republika

kraje

Měrné emise oxidu siřičitého REZZO 1–4 (t/km2) 2010

2,0

2,7

2,0

0,9

0,9

2,8

10,8

0,6

1,2

2,7

0,3

0,4

0,7

1,1

4,0

2011

2,0

1,0

2,0

0,8

0,9

2,6

11,5

0,4

1,1

2,7

0,3

0,4

0,7

1,1

4,0

2012

2,0

0,8

1,9

0,8

0,9

2,8

10,6

0,5

1,1

2,6

0,4

0,3

0,7

1,2

3,8

2013

1,8

1,0

1,9

0,8

0,9

2,9

7,8

0,5

1,0

2,7

0,3

0,3

0,7

1,2

3,7

2014

1,6

0,5

1,8

0,7

0,9

2,9

6,9

0,4

0,9

2,6

0,3

0,3

0,7

1,1

3,5

2015

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Měrné emise oxidů dusíku REZZO 1–4 (t/km2) 2010

2,8

17,2

2,9

1,1

1,3

3,0

10,6

1,1

1,4

3,4

1,4

2,0

1,7

1,7

5,1

2011

2,6

15,1

2,7

1,1

1,2

2,6

9,8

1,1

1,4

3,2

1,4

1,9

1,7

1,6

4,7

2012

2,5

13,8

2,6

1,0

1,2

2,5

8,5

1,0

1,3

3,1

1,3

1,8

1,6

1,6

4,4

2013

2,3

13,4

2,4

1,0

1,2

2,2

7,4

1,0

1,4

3,0

1,3

1,7

1,6

1,5

4,5

2014

2,2

12,7

2,3

0,9

1,0

2,0

6,4

1,0

1,3

3,1

1,3

1,7

1,5

1,5

4,2

2015

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Produkce podnikového odpadu na 1 obyvatele (kg) 2010

1 942

5 676

1 195

1 799

1 850

556

1 737

656

904

710

643

2 014

848

1 674

2 126

2011

1 898

4 646

1 478

1 554

1 727

579

1 937

1 058

717

768

769

1 902

967

1 575

2 529

2012

1 897

4 827

1 478

1 899

1 627

538

1 766

1 116

681

827

733

1 934

1 117

959

2 499

2013

1 915

5 029

1 565

1 611

1 694

661

1 529

1 148

730

847

798

1 923

1 163

1 472

2 269

2014

1 923

5 023

1 344

1 765

2 253

517

1 615

1 017

770

1 352

1 013

1 901

1 018

1 217

2 145

2015

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele (kg) 2010

317

297

416

342

239

301

307

282

267

.

302

296

307

298

335

2011

320

307

517

310

240

311

320

287

277

273

311

279

300

291

293

2012

308

304

375

311

243

285

318

276

274

294

326

277

318

300

318

2013

307

303

372

315

231

289

327

265

275

299

318

288

308

297

317

2014

310

301

355

325

252

307

318

271

272

303

329

295

312

308

325

2015

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

12,5 12,9 12,3 10,9 11,8 .

14,3 14,0 13,5 12,0 13,3 .

16,5 18,3 17,2 17,4 18,9 .

15,8 14,6 13,4 14,9 14,9 .

Podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu (%) 2010 2011 2012 2013 2014 2015

15,9 14,4 13,9 13,9 14,3 .

16,0 15,6 16,3 16,8 16,5 .

11,6 9,5 10,7 10,9 11,7 .

17,5 18,5 14,4 14,0 13,6 .

18,6 20,5 18,3 17,8 17,7 .

14,2 11,5 12,8 13,1 13,1 .

13,5 13,1 11,5 10,7 12,2 .

13,3 16,8 13,5 14,6 13,8 .

18,4 19,2 17,1 17,1 17,0 .

. 15,6 13,5 14,1 14,2 .

16,7 16,6 16,2 16,9 16,9 .

2010

89,5

104,4

90,0

86,4

90,6

88,5

83,2

87,0

86,7

81,8

80,1

90,1

84,3

79,0

94,3

2011

88,6

105,2

89,3

85,7

83,4

84,3

81,7

86,5

82,7

80,9

79,8

91,3

83,7

78,5

94,4

2012

87,9

106,3

88,6

86,6

81,6

82,9

79,3

84,0

81,8

79,5

79,7

92,6

83,5

76,8

91,5

2013

87,2

111,4

85,5

86,2

80,5

81,8

79,0

82,0

78,1

77,1

79,0

91,2

81,7

76,2

90,7

2014

87,3

106,0

82,9

84,7

87,3

83,0

90,3

86,9

77,6

75,7

77,7

91,5

82,5

75,7

88,9

2015

87,9

106,0

83,5

85,4

87,6

83,4

89,1

86,5

79,9

77,8

79,3

92,4

82,2

75,6

90,8

Specifické denní množství vody fakturované domácnostem na 1 obyvatele (l)

Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle místa investice na 1 obyvatele (Kč) 2010

2 153

2 177

2 246

2 403

1 994

1 391

2 555

2 089

1 386

2 235

1 511

2 709

1 371

2 357

2 288

2011

2 364

1 598

1 965

2 330

2 678

2 255

3 009

3 445

1 959

2 283

2 518

1 607

1 423

2 207

4 056

2012

2 438

1 468

2 786

1 920

2 245

1 662

2 664

2 973

2 681

2 947

2 649

2 594

2 428

2 007

2 911

2013

2 576

1 549

2 687

2 303

2 322

1 558

4 198

2 173

2 536

3 363

2 687

2 174

1 902

2 080

3 676

2014

2 983

1 154

2 562

2 757

4 344

3 171

3 296

1 106

1 839

3 673

5 513

2 665

2 418

3 504

4 718

2015

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.


97

Tab. 2.1 Dlouhodobý vývoj Libereckého kraje v letech 2000–2015

OBYVATELSTVO Obyvatelstvo1) v tom ve věku: 0–14 let 15–64 let 65 a více let Průměrný věk1) Sňatky Rozvody Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek/úbytek Přírůstek/úbytek stěhováním Celkový přírůstek/úbytek SOCIÁLNÍ VÝVOJ Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele Ekonomicky aktivní (pracovní síla) Ekonomicky neaktivní (15 a více let) Míra ekonomické aktivity Uchazeči o zaměstnání evidovaní úřady práce1) Podíl nezaměstnaných osob1) Prům. měsíční starobní důchod sólo2) Lékaři na 1 000 obyvatel Děti, žáci a studenti k 30. 9. mateřských škol základních škol středních škol vč. konzervatoří (denní studium) vysokých škol3) Zjištěné trestné činy na 1 000 obyvatel EKONOMICKÝ VÝVOJ Hrubý domácí produkt předchozí rok=100 (srovnatel. ceny) Výdaje na výzkum a vývoj celkem Registrované ekonomické subjekty1) Zemědělská produkce Počet zaměstnanců v průmyslu4) Stavební práce dle dodavatelských smluv podle místa stavby5) Dokončené byty Hosté v hromadných ubyt. zařízeních VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ŽP) Zemědělská půda1) z toho orná půda Nezemědělská půda1) z toho: lesní pozemky zastavěné plochy a nádvoří Specifické množství vody fakturované domácnostem na 1 obyvatele Produkce komunál. odpadu na 1 obyv. Pořízené investice na ochranu ŽP podle místa investice na 1 obyvatele 1) 2) 3) 4) 5)

98

Měřicí jednotka

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

osoby

429 121

427 396

427 321

427 722

427 563

429 031

430 774

433 948

72 524 301 422 55 175

70 969 301 650 54 777

69 673 302 953 54 695

68 107 304 772 54 843

66 954 305 218 55 391

65 672 306 991 56 368

64 607 308 672 57 495

64 489 310 659 58 800

osoby osoby osoby osoby osoby osoby osoby

38 2 458 1 307 4 090 4 526 3 264 2 719 -436 545 109

38 2 362 1 448 4 013 4 355 3 508 4 017 -342 -509 -851

39 2 425 1 466 4 132 4 473 4 729 4 463 -341 266 -75

39 2 067 1 504 4 045 4 460 5 303 4 487 -415 816 401

39 2 254 1 468 4 312 4 349 4 448 4 570 -37 -122 -159

39 2 278 1 394 4 271 4 227 5 354 3 930 44 1 424 1 468

40 2 339 1 548 4 466 4 143 5 780 4 360 323 1 420 1 743

40 2 564 1 537 5 045 4 289 7 349 4 931 756 2 418 3 174

tis. Kč tis. osob tis. osob %

97 215,2 140,6 60,5

97 215,7 140,4 60,6

99 215,7 141,4 60,4

97 214,6 143,9 59,9

95 218,2 141,9 60,6

96 215,6 145,8 59,7

96 215,3 149,0 59,1

94 212,2 155,6 57,7

osoby

14 016

15 987

19 334

21 065

20 299

18 923

17 258

14 566

.

.

.

.

.

5,7

5,2

4,4

6 215 3,2

6 731 3,2

6 757 3,3

6 998 3,3

7 202 3,4

7 676 3,4

8 114 3,4

8 670 3,5

12 495 48 227

12 483 46 877

12 518 45 574

12 660 43 884

12 723 42 288

12 563 40 430

12 601 38 850

12 878 37 630

. . 37,4

. 5 915 33,9

22 006 5 976 38,4

22 574 6 220 36,7

22 521 6 280 35,9

22 703 6 646 35,1

22 483 7 239 34,4

21 914 8 150 37,1

mil. Kč % mil. Kč

90 082 105,0 .

96 478 102,2 728,3

99 051 101,7 766,1

95 556 95,4 816,8

102 396 104,5 867,7

113 823 112,6 1 109,6

120 553 106,5 1 482,9

125 101 101,2 1 312,3

mil. Kč

89 752 .

93 186 .

102 924 .

107 354 1 597

108 207 2 021

109 557 1 828

111 299 1 903

112 830 2 246

fyz. os.

51 277

50 840

51 546

48 555

46 222

48 087

53 223

52 419

mil. Kč

6 385 1 001 840 134

6 891 869 830 177

6 474 983 870 801

7 856 1 143 796 138

8 147 1 316 754 776

8 476 1 133 768 061

8 379 1 024 802 499

8 289 1 198 709 225

ha

141 096 71 261

140 953 70 767

140 880 70 519

140 792 69 776

140 682 69 374

140 578 68 812

140 477 68 381

140 307 67 690

ha

175 216

175 336

175 409

175 504

175 618

175 725

175 819

175 993

139 613 5 055

139 660 5 036

139 711 5 030

139 827 5 030

139 890 5 037

139 923 5 020

140 024 5 017

140 141 5 226

109,5 .

108,2 216

108,1 305

105,7 288

102,6 284

95,3 276

95,5 277

98,3 286

.

1 354

1 157

1 465

1 175

1 070

917

1 692

roky

% Kč osoby osoby

osoby

litr/den kg Kč

stav k 31. 12. bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; od roku 2010 podle metodiky MPSV bez poměrného starobního důchodu studenti státního občanství ČR s místem výuky v kraji k 31. 12. podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji; průměrný evidenční počet zaměstnanců podniky s 20 a více zaměstnanci


2008

2009

2010

2011

437 325

439 027

439 942

64 521 312 102 60 702

65 264 311 091 62 672

66 347 309 203 64 392

6)

40 2 343 1 400 5 220 4 295 6 537 4 085 925 2 452 3 377

40 2 094 1 401 5 206 4 313 5 069 4 260 893 809 1 702

40 1 928 1 351 5 120 4 251 4 396 4 350 869 46 915

6)

92 209,5 161,5 56,5

93 214,0 159,5 57,3

16 605 5,0

6)

2012

2013

2014

2015

Měřicí jednotka

438 600

438 594

438 609

438 851

439 639

67 139 303 874 67 587

67 715 299 670 71 209

68 196 296 026 74 387

68 701 292 832 77 318

69 406 289 890 80 343

41 1 954 1 296 4 654 4 228 3 946 3 692 426 254 680

41 1 929 1 142 4 592 4 386 3 950 4 162 206 -212 -6

41 1 877 1 311 4 535 4 423 4 236 4 333 112 -97 15

41 1 849 1 236 4 435 4 346 4 550 4 397 89 153 242

42 2 031 1 235 4 683 4 558 4 764 4 101 125 663 788

94 216,6 157,1 58,0

93 213,4 158,0 57,5

92 213,8 157,5 57,6

93 213,7 156,9 57,7

93 214,8 155,4 58,0

. 216,9 153,1 58,6

26 273

25 653

23 286

24 185

25 909

23 496

19 507

8,3

8,1

7,3

7,7

8,5

7,7

6,4

9 563 3,6

9 984 3,7

10 064 3,7

10 489 3,8

10 708 3,8

10 900 3,8

11 005 3,9

11 269 .

13 406 36 403

13 718 35 427

14 329 35 206

14 866 35 350

15 400 35 628

15 675 36 499

15 745 37 561

15 510 38 826

21 578 9 070 35,5

21 321 9 612 33,5

20 376 9 465 31,3

19 078 8 809 31,2

17 723 8 317 29,6

16 873 7 882 31,8

16 334 7 151 28,5

15 916 6 444 25,4

127 616 103,5 1 516,6

123 138 93,5 1 328,9

126 195 104,7 1 449,3

128 644 103,2 1 861,2

130 995 99,6 2 850,4

131 822 98,7 2 365,0

138 318 101,6 2 610,2

. . .

114 491 2 316

114 990 1 842

117 230 1 849

118 766 2 163

119 908 2 277

115 262 2 472

116 006 .

49 756

41 412

40 101

40 211

40 429

40 369

41 737

43 395

9 873 1 355 703 787

8 973 1 480 652 987

8 607 1 256 632 568

8 231 957 632 794

7 579 1 252 9) 753 932

6 706 774 752 732

6 230 681 700 144

9 149 628 820 802

140 188 67 138

140 090 66 503

140 013 66 142

139 896 65 640

139 826 65 190

139 748 64 933

139 690 64 708

139 521 64 160

176 110

176 203

176 291

176 442

176 516

176 598

176 652

176 823

140 233 5 226

140 275 5 230

140 402 5 239

140 611 5 233

140 789 5 240

140 806 5 258

140 893 5 253

141 007 5 249

89,3 315

89,9 284

87,0 282

86,5 287

84,0 276

82,0 265

86,9 271

86,5 .

2 249

3 826

2 089

3 445

2 973

2 173

1 106

.

6)

6) 6)

7)

114 472 2 373

8)

OBYVATELSTVO 1) osoby Obyvatelstvo v tom ve věku: 0–14 let 15–64 let 65 a více let 1) roky Průměrný věk Sňatky Rozvody osoby Živě narození osoby Zemřelí osoby Přistěhovalí osoby Vystěhovalí osoby Přirozený přírůstek/úbytek osoby Přírůstek/úbytek stěhováním osoby Celkový přírůstek/úbytek SOCIÁLNÍ VÝVOJ Čistý disponibilní důchod domácností tis. Kč na 1 obyvatele tis. osob Ekonomicky aktivní (pracovní síla) tis. osob Ekonomicky neaktivní (15 a více let) Míra ekonomické aktivity % Uchazeči o zaměstnání evidovaní úřady 1) osoby práce %

Podíl nezaměstnaných osob1)

Prům. měsíční starobní důchod sólo2) Kč osoby Lékaři na 1 000 obyvatel osoby Děti, žáci a studenti k 30. 9. mateřských škol základních škol středních škol vč. konzervatoří (denní studium) vysokých škol3) Zjištěné trestné činy na 1 000 obyvatel EKONOMICKÝ VÝVOJ mil. Kč Hrubý domácí produkt % předchozí rok=100 (srovnatel. ceny) mil. Kč Výdaje na výzkum a vývoj celkem Registrované ekonom. subjekty1) mil. Kč Zemědělská produkce 4) fyz. os. Počet zaměstnanců v průmyslu Stavební práce dle dodavatelských smluv 5) mil. Kč podle místa stavby Dokončené byty osoby Hosté v hromadných ubyt. zařízeních VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ŽP) Zemědělská půda1) ha z toho orná půda Nezemědělská půda1) ha z toho: lesní pozemky zastavěné plochy a nádvoří Specifické množství vody fakturované litr/den domácnostem na 1 obyvatele kg Produkce komunál. odpadu na 1 obyv. Pořízené investice na ochranu ŽP podle místa investice na 1 obyvatele Kč

údaje od roku 2011 navazují na výsledky SLDB 2011 podle místa trvalého pobytu

7)

od roku 2013 vlivem zpřesnění dat podle Registru osob nejsou údaje plně srovnatelné s předchozími roky semidefinitivní výsledky 9) od roku 2012 revidované údaje na základě výsledků šetření MMR 8)


99

Tab. 3.1 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj - demografický vývoj Měřicí jednotka

2010

2011

2012

2013

2014

2015

439 942 3,8

438 600 3,8

438 594 3,8

438 609 3,8

438 851 3,9

439 639 4,1

215 468 224 474 1 928 1 351 70,1 5 120 45,5 1,578 1 942 1 513 37,9 4 251

214 983 223 617 1 954 1 296 66,3 4 654 47,4 1,478 1 962 1 215 42,1 4 228

215 119 223 475 1 929 1 142 59,2 4 592 48,4 1,495 1 939 1 179 42,1 4 386

215 178 223 431 1 877 1 311 69,8 4 535 49,8 1,507 1 843 1 126 40,5 4 423

215 413 223 438 1 849 1 236 66,8 4 435 52,0 1,510 1 928 1 165 43,17 4 346

215 907 223 732 2 031 1 235 60,81 4 683 53,7 1,629 1 879 1 106 39,94 4 558

osoby

2 107 1 182 869 4 396 820 4 350 643 46 177 915

2 117 1 124 426 3 946 620 3 692 183 254 437 680

2 211 1 164 206 3 950 799 4 162 616 -212 183 -6

2 110 1 155 112 4 236 863 4 333 725 -97 138 15

2 044 1 122 89 4 550 1 047 4 397 584 153 463 242

2 015 1 170 125 4 764 1 285 4 101 420 663 865 788

‰ ‰ ‰ ‰ ‰ ‰ ‰ ‰ ‰ ‰

11,7 9,7 2,0 10,0 9,9 0,1 2,1 1,9 1,6 1,0

10,6 9,7 1,0 9,0 8,4 0,6 1,6 1,7 3,4 1,7

10,5 10,0 0,5 9,0 9,5 -0,5 -0,0 3,7 2,8 1,7

10,3 10,1 0,3 9,7 9,9 -0,2 0,0 3,3 4,4 2,0

10,1 9,9 0,2 10,4 10,0 0,3 0,6 7,0 2,5 1,6

10,7 10,4 0,3 10,8 9,3 1,5 1,8 4,5 2,1 1,1

66 347 15,1 309 203 70,3 64 392 14,6 40,3

67 139 15,3 303 874 69,3 67 587 15,4 40,6

67 715 15,4 299 670 68,3 71 209 16,2 40,9

68 196 15,5 296 026 67,5 74 387 17,0 41,1

68 701 15,7 292 832 66,7 77 318 17,6 41,4

69 406 15,8 289 890 65,9 80 343 18,3 41,6

38,9 41,8

39,2 42,0

39,4 42,3

39,7 42,5

39,9 42,8

40,1 42,9

%

97,1

100,7

105,2

109,1

112,5

115,8

%

42,3

44,3

46,4

48,2

49,9

51,7

Naděje dožití při narození (dvouleté průměry) muži ženy

roky roky

74,37 80,14

74,77 80,77

75,26 80,79

75,06 80,95

75,09 81,47

75,67 81,45

Naděje dožití ve věku 65 let (dvouleté průměry) muži ženy

roky roky

15,28 18,34

15,52 18,89

15,83 18,91

15,57 18,96

15,59 19,32

16,03 19,26

Obyvatelstvo k 31. 12.1) z toho podíl cizinců (bez azylantů) v tom: muži ženy Sňatky Rozvody Rozvody na 100 sňatků Živě narození z toho mimo manželství Úhrnná plodnost2) Potraty z toho umělá přerušení těhotenství Potraty na 100 narozených Zemřelí celkem z toho podle příčin smrti: nemoci oběhové soustavy novotvary Přirozený přírůstek Přistěhovalí celkem z toho z ciziny Vystěhovalí celkem z toho do ciziny Přírůstek stěhováním celkem z toho s cizinou Celkový přírůstek Na 1 000 obyvatel středního stavu: živě narození zemřelí přirozený přírůstek přistěhovalí vystěhovalí přírůstek stěhováním celkový přírůstek Mrtvorozenost Kojenecká úmrtnost Novorozenecká úmrtnost Obyvatelstvo k 31. 12. ve věku1): 0–14 let

osoby %

počet počet počet osoby % počet počet osoby

osoby osoby osoby osoby

osoby % osoby % osoby % roky

15–64 let 65 a více let Průměrný věk k 31. 12.1) v tom: muži ženy Index stáří1),3) Index ekonomického zatížení1),4)

1)

v roce 2011 promítnuty výsledky Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo k 26. 3. 2011 počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15–49 let) neměnné 3) počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14 let 4) počet osob ve věku 0–14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15–64 let 2)

100


Tab.3.2 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj - sociální vývoj Měřicí jednotka VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS) Obyvatelstvo ve věku 15 a více let z toho podle dosaženého vzdělání: základní a bez vzdělání střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské2) Pracovní síla (ekonomicky aktivní obyvatelstvo) v tom: zaměstnaní v NH z toho ženy nezaměstnaní z toho ženy Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Zaměstnaní v NH podle sektorů: primární (zemědělství, lesnictví, rybářství) sekundární (průmysl a stavebnictví) terciární (služby) Zaměstnaní v NH podle postavení v zaměstnání: zaměstnanci3) zaměstnavatelé pracující na vlastní účet Míra ekonomické aktivity v tom: muži ženy Míra zaměstnanosti v tom: muži ženy Obecná míra nezaměstnanosti v tom: muži ženy NEZAMĚSTNANOST k 31. 12. (MPSV, evidence úřadů práce) Uchazeči o zaměstnání evidovaní úřady práce z toho: ženy absolventi škol a mladiství osoby se zdravotním postižením s nárokem na podporu v nezaměstnanosti dosažitelní v tom podle věku: do 19 let 20–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55 a více let průměrný věk v tom podle dosaženého vzdělání: základní a bez vzdělání střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1)

tis. osob % % % % tis. osob

373,7 17,1 40,1 32,4 10,3 216,6

373,4 17,7 40,4 29,8 12,0 214,7

371,3 18,9 39,2 29,7 12,1 213,8

370,6 17,5 38,4 29,4 14,7 213,7

370,2 16,5 37,7 31,8 13,9 214,8

370,0 16,5 37,9 32,3 13,3 216,9

tis. osob

201,5 83,5 15,1 8,2 157,1

199,1 83,4 15,6 7,7 158,7

193,8 82,7 20,0 9,6 157,5

196,0 84,8 17,7 9,5 156,9

200,8 84,6 14,0 8,5 155,4

205,0 87,6 11,9 6,9 153,1

% % %

2,0 47,7 50,2

2,1 49,3 48,6

2,4 46,5 51,1

1,4 47,7 50,9

1,4 47,6 51,0

1,6 47,4 51,1

% % % %

81,9 3,4 14,0 58,0

80,0 3,3 15,3 57,5

81,3 2,4 15,6 57,6

83,3 1,9 13,7 57,7

82,2 2,6 14,5 58,0

77,1 0,6 8,6 58,6

%

68,8 47,7 53,9

68,2 47,4 53,3

67,3 48,4 52,2

66,3 49,5 52,9

67,6 48,9 54,2

67,9 49,8 55,4

%

65,0 43,4 7,0

63,8 43,4 7,2

61,5 43,3 9,3

61,7 44,5 8,3

64,5 44,5 6,5

65,2 46,1 5,5

5,5 8,9

6,4 8,4

8,5 10,4

6,9 10,0

4,5 9,1

4,1 7,3

25 653

23 286

24 185

25 909

23 496

19 507

12 867 1 390 3 138 7 585 24 913

12 009 1 456 2 937 5 685 22 323

12 346 1 788 2 870 4 492 23 330

13 286 1 674 2 927 4 979 25 097

12 317 1 245 2 746 4 888 22 620

10 322 974 2 557 4 639 18 444

roky

1 135 3 135 5 734 5 830 5 630 4 189 39,8

1 214 3 181 5 145 5 378 5 130 3 238 38,9

1 190 3 340 5 265 5 578 5 150 3 662 38,5

1 023 3 361 5 748 6 212 5 390 4 175 39,3

891 2 830 4 959 5 831 5 005 3 980 40,3

763 2 071 4 058 4 844 4 216 3 555 40,9

osoby osoby osoby osoby osoby

6 959 11 849 5 701 138 1 144

6 627 10 412 5 153 162 932

7 012 10 693 5 233 165 1 082

7 526 11 141 5 870 182 1 190

7 056 9 995 5 157 172 1 116

6 103 7 893 4 321 151 1 039

osoby


101

Tab.3.2 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj - sociální vývoj pokračování Měřicí jednotka z toho podle klasifikace zaměstnání: nemanuální pracovníci vysoce kvalifikovaní (třídy 1–3) s nižší kvalifikací (třídy 4 a 5) manuální pracovníci kvalifikovaní (třídy 6–8) nekvalifikovaní (třída 9) z toho podle délky evidence: do 3 měsíců 3–6 měsíců 6–12 měsíců od 1 roku do 2 let více než 2 roky Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných osob4) v tom: muži ženy Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob5) Volná pracovní místa Uchazeči na 1 volné pracovní místo ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ celkem na 1 obyvatele průměr ČR = 100 VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ MEZD6) Průměrná hrubá měsíční mzda v tom: muži ženy Medián mezd v tom: muži ženy ŠKOLSTVÍ (MŠMT) Děti, žáci a studenti k 30. 9. mateřských škol základních škol středních škol vč. konzervatoří (denní studium) vyšších odborných škol (denní studium) Studenti vysokých škol (občané ČR) k 31. 12. s trvalým bydlištěm v kraji s místem výuky v kraji z toho v prezenčním studiu Absolventi VŠ (občané ČR) s místem výuky v kraji ZDRAVOTNICTVÍ (ÚZIS, ČSÚ) Lékaři celkem (vč. smluvních) z toho v nestátních zařízeních na 1 000 obyvatel Nemocnice lůžka hospitalizovaní pacienti průměrná ošetřovací doba využití lůžek Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti

102

2010

2011

2012

2013

2014

2015

osoby 3 936 6 777

2 985 6 869

1 967 6 429

2 978 8 183

2 703 7 262

2 368 5 925

8 118 6 158

6 760 6 067

6 485 4 930

8 357 6 145

6 713 6 266

5 402 5 247

osoby osoby osoby osoby osoby Kč %

8 221 4 409 4 432 4 886 3 705 5 786 8,06

6 505 4 376 3 922 3 755 4 728 5 448 7,34

6 431 4 446 4 560 3 809 4 939 6 002 7,75

6 273 4 362 4 815 4 635 5 824 6 200 8,5

5 827 3 751 3 817 3 869 6 232 5 884 7,7

5 547 3 252 2 972 2 454 5 282 6 126 6,4

7,07 7,62 2,8 1 780 13,1

7,55 7,97 2,9 1 831 13,2

8,2 8,7 3,5 2 549 10,2

7,3 8,1 3,4 3 596 6,5

5,9 6,8

% počet počet

8,00 8,11 2,8 1 417 18,1

5 947 3,3

mil. Kč Kč %

81 329 185 056 94,1

79 983 182 555 92,7

80 566 183 692 92,4

80 685 184 014 92,6

83 013 189 176 93,2

. . .

Kč

25 089

23 240

23 850

24 381

25 114

26 358

Kč

27 832 21 671 22 289

25 609 20 394 21 017

26 073 21 070 21 672

26 745 21 466 21 993

27 629 21 964 22 772

29 250 22 918 23 946

24 241 19 946

22 840 19 171

23 339 19 744

23 576 20 149

24 500 20 713

25 813 21 518

14 329 35 206 19 049 494

14 866 35 350 17 992 492

15 400 35 628 16 889 473

15 675 36 499 16 192 429

15 745 37 561 15 808 385

15 510 38 826 15 409 314

12 688 9 465 71,6 2 018

12 372 8 809 71,1 2 047

12 022 8 317 71,7 2 087

11 478 7 882 73,4 1 823

10 849 7 151 73,6 1 760

9 949 6 444 73,2 1 582

počet

1 620 1 612 3,7

1 648 1 639 3,8

1 648 1 641 3,8

1 686 1 678 3,8

1 700 1 693 3,9

. . .

počet tis. osob dny dny

2 674 88 376 7,8 257,4

2 613 87 535 7,6 250,6

2 600 89 859 7,3 254,0

2 454 88 601 7,5 268,7

2 474 89 136 7,5 272,2

. . . .

%

4,050

3,915

3,911

4,152

4,072

4,449

kalendář. dny

45,1

44,0

44,6

42,4

42,8

40,2

osoby

počet

počet

% počet počet


Tab.3.2 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj - sociální vývoj dokončení Měřicí jednotka STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA7) Počet vyplacených dávek celkem (vč. pěstounské péče) z toho přídavek na dítě Výdaje na dávky celkem (vč. pěstounské péče) z toho přídavek na dítě Výdaje na dávky státní sociální podpory (vč. pěstounské péče) na 1 obyvatele ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (MPSV)

v tis.

2010

2011

2012

2013

2014

2015

639,9 287,1

550,5 268,3

526,4 258,1

529,4 252,1

534,1 245,0

520,6 229,5

1 857,2 174,0

1 626,6 160,9

1 584,8 154,1

1 641,8 150,6

1 667,6 146,5

1 665,9 137,3

4 239

3 713

3 613

3 745

3 800

3 793

počet počet počet

916 455 354

922 347 342

1 038 381 336

962 321 309

988 416 305

950 380 329

Příjemci starobního důchodu celkem8)

počet

z toho ženy Příjemci starobního důchodu sólo (bez souběhu) Příjemci předčasného starobního důchodu8) 9)

počet počet

93 314 58 903 68 955 16 513 9 899

97 614 61 030 73 021 19 984 11 675

98 014 60 894 73 440 21 000 12 170

98 479 60 843 73 994 21 952 12 662

99 332 61 133 74 968 22 981 13 239

100 473 61 546 76 210 23 915 13 710

17,7

20,5

21,4

22,3

23,1

23,8

19,2 16,8

22,7 19,1

23,8 20,0

24,7 20,8

25,5 21,7

26,2 22,3

10 064

10 489

10 708

10 900

11 005

11 269

11 087 9 233

11 547 9 622

11 784 9 810

11 987 9 981

12 099 10 072

12 382 10 313

45,2

49,9

49,4

49,6

48,3

47,1

836 823

776 979

682 503

712 566

754 064

815 671

579 825 241 178 15 681

519 545 233 006 24 139

436 723 218 805 26 429

459 489 218 867 33 842

507 974 212 448 33 200

561 430 213 031 40 920

13 764 31,3 6 403 18

13 674 31,2 6 559 26

13 003 29,6 5 801 25

13 963 31,8 6 195 20

12 504 28,5 5 999 28

11 154 25,4 5 409 23

mil. Kč

Kč

Lůžka v domovech pro seniory Lůžka v domovech se zvláštním režimem Lůžka pro osoby se zdravotním postižením DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ (MPSV, ČSSZ; stav v prosinci)

z toho ženy Podíl příjemců předčasného starobního důchodu na počtu příjemců starobního důchodu celkem (včetně souběhu) v tom: muži ženy Průměrný měsíční starobní důchod sólo10) v tom: muži ženy

%

Kč

Podíl průměrného starobního důchodu sólo10) na mzdovém mediánu NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ (ČSSZ) Výdaje na dávky nemocenského pojištění celkem z toho dávky: nemocenské peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné KRIMINALITA, NEHODY Zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel Objasněné trestné činy Usmrcené osoby při dopravních nehodách

% tis. Kč


1)

v roce 2010 údaje vážené na data demografické statistiky před promítnutím Sčítání lidu, domů a bytů 2011 zahrnuje vyšší odborné vzdělání 3) zaměstnanci včetně členů produkčních družstev 4) podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na počtu obyvatel ve věku 15–64 let 5) podíl dlouhodobě nezaměstnaných (12 měsíců a déle) na počtu obyvatel ve věku 15–64 let 6) Zdroj: MPSV ČR (Informační systém o průměrném výdělku) a MF ČR (Informační systém o platu a služebním příjmu); od roku 2011 jsou zahrnuti dříve nesledovaní zaměstnanci podniků s 1–9 zaměstnanci, zaměstnanci neziskových institucí a podnikatelů-fyzických osob 2)

7)

data do roku 2012 podle výplatního místa, od roku 2013 podle místa trvalého bydliště příjemce

8)

včetně souběhu s vdovským nebo vdoveckým; podle metodiky MPSV bez poměrného starobního důchodu 9) předčasným důchodem se rozumí přiznání kráceného starobního důchodu podle § 30 a § 31 zákona č. 155/1995 Sb. 10) bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; podle metodiky MPSV bez poměrného starobního důchodu


103

Tab. 3.3 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj - ekonomický vývoj Měřicí jednotka MAKROEKONOMIKA Hrubý domácí produkt (HDP) Vývoj HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100) Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele průměr ČR = 100 Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnaného průměr ČR = 100 Hrubá přidaná hodnota (HPH) v tom sektory: primární sekundární terciární Tvorba hrubého fixního kapitálu Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele průměr ČR = 100 Zaměstnaní v hlavním pracovním poměru (včetně sebezaměstnaných) podle místa pracoviště1) z toho zaměstnanci NÁKLADY PRÁCE Měsíční náklady práce na 1 zaměstnance v tom: přímé náklady sociální požitky sociální náklady a výdaje personální náklady a výdaje daně a dotace VĚDA A VÝZKUM Výdaje na vědu a výzkum celkem z toho: mzdové financované z veřejných zdrojů ČR Zaměstnanci ve vědě a výzkumu celkem z toho výzkumní pracovníci INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Domácnosti používající:2) osobní počítač přístup k internetu REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ3) Registrované subjekty k 31. 12. z toho fyzické osoby z toho živnostníci z toho subjekty se zjištěnou aktivitou k 31. 12. z toho fyzické osoby z toho živnostníci Vzniklé subjekty z toho fyzické osoby z toho živnostníci ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělská produkce celkem4) z toho: rostlinná produkce živočišná produkce Obhospodařovaná zemědělská půda z toho orná Sklizeň obilovin brambor Stavy hospodářských zvířat k 1.4. skot prasata drůbež Výroba jatečného skotu Výroba jatečných prasat Výroba jatečné drůbeže Výroba mléka Snáška vajec (komzumních)

104

2010

2011

2012

2013

2014

2015

mil. Kč

126 195

128 644

130 995

131 822

138 318

.

% Kč % Kč % mil. Kč

104,7 287 144 76,4 649 198 83,0 114 360

103,2 293 619 76,6 663 500 83,2 116 304

99,6 298 671 77,7 696 548 87,3 117 915

98,7 300 639 77,5 703 223 87,6 118 197

101,6 315 209 77,9 708 865 85,0 125 154

% % % mil. Kč Kč %

1,5 44,2 54,3 29 276 66 615 65,7

1,9 44,3 53,7 31 402 71 672 70,4

2,2 45,8 51,9 33 439 76 242 76,2

2,2 46,7 51,1 28 814 65 714 67,4

2,3 47,5 50,2

. . .

. . . . . . . . . . . . .

osoby

194 386 168 194

193 887 160 568

188 063 159 754

187 454 162 848

195 126 168 099

. .

Kč

29 924

30 050

31 522

31 796

33 150

21 611 316 7 790 272 -65

22 317 315 8 006 277 -61

22 853 294 8 180 248 -53

23 050 273 8 265 272 -64

24 026 287 8 621 320 -104

. . . . . . .

1 449

1 861

2 850

2 365

2 610

.

645 457 1 338 636

842 662 1 756 991

987 568 1 899 933

1 073 613 2 063 975

1 239 674 2 107 1 053

. . . .

49,4 47,6

54,4 53,0

60,4 59,8

63,5 63,0

68,8 69,1

. .

117 230 93 790 89 233 56 832 44 272 40 900 4 439 3 072 2 909

118 766 95 268 90 675 58 376 45 249 41 814 3 889 2 998 2 926

119 908 95 852 91 117 59 537 45 392 41 895 3 660 2 757 2 690

114 472 93 367 82 647 56 799 43 942 37 628 3 219 2 456 2 187

115 262 95 096 84 731 55 462 43 558 38 402 2 959 2 269 2 190

116 006 95 300 85 501 54 618 43 766 38 168 3 256 2 494 2 102

1 849

2 163

2 277

2 373

2 472

.

956 845 98 208 38 916

1 160 936 98 323 38 339

1 278 925 102 113 40 036

1 316 984 100 219 38 188

1 336 1 053 99 735 37 691

. . 98 450 38 326

93 375 5 058

112 212 6 392

92 967 4 774

105 398 3 991

122 216 4 659

116 517 3 614


44 565 37 459 75 732

46 726 24 942 73 799

45 606 22 712 82 893

45 035 20 689 55 917

45 942 21 108 60 496

47 365 22 124 77 856

t ž.hm. t ž.hm. t ž.hm. tis. l tis. ks

4 954 3 492 3 105 70 049 1 104

5 581 3 388 2 769 69 948 1 057

5 096 3 424 3 157 69 824 1 386

4 564 3 402 3 975 70 402 1 287

4 831 2 920 2 834 73 249 1 246

5 347 2 831 2 519 76 941 1 261

mil. Kč

přep. os.

% % počet

počet

počet

mil. Kč

ha

8)

8)

8)

t


Tab. 3.3 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj - ekonomický vývoj dokončení Měřicí jednotka LESNICTVÍ Zalesňování Těžba dřeva z toho nahodilá živelní PRŮMYSL (za subjekty se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji) Průměrný počet podniků Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy celkem na 1 zaměstnance Průměrný evidenční počet zaměstnanců Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance ENERGETIKA (ERÚ) Výroba elektřiny brutto podíl na ČR Spotřeba elektřiny5) podíl na ČR Spotřeba elektřiny5) v domácnostech na 1 obyvatele STAVEBNICTVÍ (za subjekty s 50 a více zaměstnanci se sídlem v kraji) Průměrný počet podniků Základní stavební výroba celkem na 1 zaměstnance Průměrný evidenční počet zaměstnanců Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance Stavební práce dle dodavatelských smluv v tuzemsku podle místa stavby celkem6) z toho pro veřejné zadavatele VYDANÁ STAVEBNÍ POVOLENÍ Orientační hodnota staveb celkem z toho: budov (bytových a nebytových) na ochranu životního prostředí Průměrná hodnota na 1 stavební povolení BYTOVÁ VÝSTAVBA Zahájené byty z toho v nových rodinných domech Dokončené byty z toho v nových rodinných domech

ha m3 b. k.

2011

2012

2013

2014

2015

732 612 187 145 370

854 549 301 34 657

765 518 670 49 244

797 593 104 31 285

922 620 061 30 854

778 576 218 101 504

112

104

101

99

103

104

mil. Kč tis. Kč fyz. os. Kč

110 372 2 752 40 101 25 373

115 867 2 881 40 211 26 183

115 768 2 863 40 429 27 028

125 623 3 096 40 425 27 618

142 784 3 421 41 742 28 297

149 143 3 437 43 395 29 218

GWh % GWh % kWh

170,6 0,2 2 519,6 3,6 1 720,0

307,0 0,4 2 497,5 3,5 1 650,6

310,3 0,4 2 513,5 3,6 1 714,1

359,7 0,4 2 509,6 3,6 1 637,0

339,9 0,4 2 372,3 4,2 1 579,1

373,1 0,4 2 416,5 4,3 1 582,1

počet mil. Kč tis. Kč fyz. os. Kč

17 3 613 1 914 1 887 27 711

19 3 331 1 757 1 896 27 673

21 3 279 1 504 2 180 27 124

17 3 118 1 768 1 764 26 662

16 2 949 1 762 1 674 28 072

16 2 877 1 751 1 643 28 341

mil. Kč

8 607 4 698

8 231 3 836

7 579 3 461

6 706 3 672

6 230 3 175

9 149 4 663

mil. Kč

12 506

15 421

10 572

7 785

6 830

7 701

tis. Kč

5 598 4 093 2 976

6 190 4 568 3 734

6 252 775 2 793

4 509 221 2 245

4 371 459 2 211

5 391 471 2 477

1 152 669 1 256 806

839 628 957 646

747 571 1 252 712

637 521 774 619

749 492 681 522

704 484 628 501

Kč Kč

32 476 43 821

32 927 39 078

34 076 32 771

34 210 48 531

32 391 33 845

30 986 52 892

počet

184 060

187 007

191 387

191 633

195 482

.

počet počet osoby

777 37 976 632 568 148 269 4,5 4,7

756 36 553 632 794 145 829 4,4 4,6

1 007 46 441 753 932 170 427 4,4 4,6

989 45 863 752 732 159 869 4,4 4,5

866 42 607 700 144 143 370 4,2 4,4

892 43 651 820 802 165 553 4,1 4,5

počet

počet počet

Průměrná hodnota 1 m2 obytné plochy dokončeného bytu v novém rodinném domě v novém bytovém domě DOPRAVA (Ministerstvo dopravy) Osobní automobily včetně dodávkových k 31. 12. CESTOVNÍ RUCH7) Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních Hosté celkem z toho ze zahraničí Průměrná doba pobytu hostů v HUZ z toho hostů ze zahraničí

2010

dny

1)

odhad celkového počtu zaměstnaných podle metodiky ESA95 (Evropský systém účtů 1995) tříleté klouzavé průměry (např. údaj roku 2011 je vypočten z dat roku 2010, 2011 a 2012) 3) vlivem zpřesnění dat podle Registru osob (ROS) nejsou údaje od roku 2013 plně srovnatelné s předchozími roky 4) v roce 2014 semidefinitivní výsledky 5) od roku 2014 spotřeba elektřiny v hodnotě netto, do roku 2013 v hodnotě brutto 6) za subjekty s 20 a více zaměstnanci 7) na základě výsledků projektu MMR "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" došlo k revizi dat o kapacitách a návštěvnosti za roky 2012 a 2013; z toho důvodu nejsou údaje před rokem 2012 srovnatelné 2)

8)

od roku 2014 včetně zahraničních fyzických osob


105

Tab. 3.4 Vybrané ukazatele za Liberecký kraj - vývoj životního prostředí Měřicí jednotka PŮDA (ČÚZK) Zemědělská půda k 31. 12. z toho: orná půda zahrady a ovocné sady trvalé travní porosty Nezemědělská půda k 31. 12. z toho: lesní pozemky zastavěné plochy a nádvoří VODOVODY A KANALIZACE Specifické množství vody fakturované domácnostem na 1 obyvatele Čistírny odpadních vod (ČOV) Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci z toho na kanalizaci s koncovou ČOV Podíl čištěných odpadních vod (bez srážkových) Celková kapacita ČOV Produkce kalů z ČOV OVZDUŠÍ Měrné emise tuhých znečišťujících látek (REZZO 1–4) v tom: stacionární zdroje (REZZO 1–3) mobilní zdroje (REZZO 4)

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ha

140 013

139 896

139 826

139 748

139 690

139 521

ha

66 142 8 962 64 882 176 291

65 640 8 974 65 254 176 442

65 190 9 001 65 607 176 516

64 933 9 006 65 782 176 598

64 708 9 025 65 929 176 652

64 160 9 033 66 300 176 823

140 402 5 239

140 611 5 233

140 789 5 240

140 806 5 258

140 893 5 253

141 007 5 249

litr/den počet

87,0 81

86,5 82

84,0 81

82,0 79

86,9 79

86,5 79

%

68,2 66,2 99,7

68,9 67,3 99,5

66,4 64,5 98,2

68,2 66,2 99,0

68,5 66,5 97,2

68,9 67,4 97,9

175 995 5 314

141 726 5 006

141 424 5 365

139 991 5 423

136 007 5 917

135 999 5 872

0,53

0,46

0,47

0,46

0,42

.

0,46 0,07

0,38 0,07

0,41 0,07

0,40 0,06

0,35 0,06

. .

% m3/den t sušiny

t/km2

Měrné emise oxidu siřičitého (REZZO 1–4) z toho stacionární zdroje (REZZO 1–3)

t/km2

0,58 0,58

0,44 0,44

0,46 0,46

0,51 0,51

0,41 0,41

. .

Měrné emise oxidů dusíku (REZZO 1–4) v tom: stacionární zdroje (REZZO 1–3) mobilní zdroje (REZZO 4) Měrné emise oxidu uhelnatého (REZZO 1–4)1) v tom: stacionární zdroje (REZZO 1–3) mobilní zdroje (REZZO 4) ODPADY Produkce podnikového odpadu celkem1) z toho: zpracovatelský průmysl zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi stavebnictví Produkce podnikového odpadu na 1 obyvatele Produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele Podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu Odděleně sbírané složky komunálního odpadu na 1 obyvatele

t/km2

1,13

1,10

1,05

1,02

0,96

.

0,38 0,74

0,34 0,76

0,34 0,71

0,33 0,68

0,32 0,64

. .

6,74

5,64

5,88

5,79

4,92

.

5,56 1,18

4,57 1,07

4,93 0,95

4,92 0,87

4,11 0,81

. .

t

288 182

463 729

489 270

503 275

446 299

.

t

115 262

116 546

120 111

130 723

136 396

.

t t kg kg

66 239 68 160 656 282

235 125 83 101 1 058 287

95 639 226 170 1 116 276

111 612 215 970 1 148 265

159 384 111 908 1 017 271

. . . .

%

13,3

16,8

13,5

14,6

13,8

.

kg

37,6

48,1

37,3

38,7

37,3

.

Kč

2 089

3 445

2 973

2 173

1 106

.

958 179

1 500 598

989 676

770 224

833 358

.

5,2 8,7 14,5

16,6 5,3 5,2

13,7 13,9 8,7

4,8 28,0 15,9

58,0 10,0 10,5

. . .

3 199 050

3 466 928

3 162 947

3 430 320

3 319 514

.

0,7 8,6 37,0

0,6 7,2 39,8

0,8 7,2 33,1

0,5 8,2 36,4

1,1 6,5 34,3

VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle místa investice na 1 obyvatele Investice na ochranu životního prostředí podle sídla investora z toho: ochrana ovzduší a klimatu nakládání s odpadními vodami nakládání s odpady Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle sídla investora z toho: ochrana ovzduší a klimatu nakládání s odpadními vodami nakládání s odpady 1)

t/km2

tis. Kč % % % tis. Kč % % %

podle sídla podniku

106


. . .

Tab. 4.1 Vybrané ukazatele podle okresů Libereckého kraje v roce 2010 a 2015 v tom okresy

Obyvatelstvo k 31. 12. z toho cizinci (bez azylantů)

Rok

Kraj celkem

2010 2015 2010 2015

439 942 439 639 16 776 17 894

104 278 103 021 2 919 3 602

90 569 89 850 3 756 3 827

170 410 172 681 8 409 8 712

74 685 74 087 1 692 1 753

2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015

15,1 15,8 70,3 65,9 14,6 18,3 40,3 41,6 97,1 115,8 42,3 51,7 2,1 1,8 2,0 0,3 0,1 1,5

15,8 15,8 71,7 67,3 12,5 16,9 39,2 40,9 78,7 106,8 39,4 48,5 1,3 2,0 2,1 0,6 -0,8 1,4

14,7 15,6 70,1 65,4 15,3 19,0 40,8 42,0 104,1 122,0 42,7 53,0 2,0 -1,7 1,8 0,1 0,1 -1,8

15,1 16,2 70,2 65,7 14,6 18,1 40,3 41,2 96,5 111,2 42,4 52,2 3,6 5,4 2,9 1,1 0,8 4,3

14,4 14,9 68,6 65,2 17,0 19,8 41,4 42,7 117,8 132,8 45,7 53,3 -0,2 -2,5 0,0 -1,8 -0,2 -0,8

. .

75,40 81,48 4 962 3 662

75,56 81,05 9 799 8 332

76,14 81,62 3 955 3 242

7,3 6,0 6,0 5,7 14,0 12,9 27,1 21,0 94,7 90,7 14,4 16,8 34,4 41,6 7,4 5,6 7,6 5,3 7,3 6,0 2,7 2,6 3,1 3,6 4,878 4,326 14,3 20,0 14,9 22,2 13,9 18,6

7,9 7,7 4,6 4,7 10,3 11,5 29,5 22,1 97,5 96,2 17,1 17,4 33,1 41,4 8,0 7,1 8,1 6,5 7,9 7,7 2,7 3,0 4,2 4,6 3,609 4,183 21,0 27,3 23,1 30,1 19,8 25,5

7,3 6,4 5,8 5,2 11,9 15,1 29,1 27,6 98,8 98,4 16,5 19,7 32,5 38,4 7,6 6,6 7,9 6,7 7,3 6,4 2,5 2,6 4,1 3,8 3,740 4,422 18,7 25,4 20,6 28,6 17,6 23,4

Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Liberec

Semily

v tom ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Průměrný věk k 31. 12. Index stáří2) Index ekonomického zatížení3) Přírůstek/úbytek na 1 000 obyvatel přirozenou měnou stěhováním Naděje dožití při narození (v období 2011–2015) muži ženy Neumístění uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce celkem k 31. 12. z toho (%): ženy absolventi škol a mladiství osoby se zdravotním postižením s nárokem na podporu v nezaměstnanosti dosažitelní ve věku 55 a více let evidovaní 12 a více měsíců Podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. (%)4) v tom: muži ženy Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob k 31. 12. (%)5) Lékaři na 1 000 obyvatel Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti Podíl příjemců předčasného starobního důchodu na počtu příjemců starobního důchodu (%)6) v tom: muži ženy

2010 2015

25 653 19 507

74,20 80,94 6 937 4 271

2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2014 2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015

8,1 6,8 5,4 5,0 12,2 13,1 29,6 23,8 97,1 94,6 16,3 18,2 33,5 39,7 8,1 6,4 8,0 5,9 8,1 6,8 2,8 2,7 3,7 3,9 4,050 4,449 17,7 23,8 19,2 26,2 16,8 22,3

9,8 6,3 6,0 4,9 14,0 15,0 31,7 26,5 97,3 91,7 16,5 19,8 33,9 35,5 9,0 5,7 8,3 5,0 9,8 6,3 3,1 2,2 3,0 3,0 4,460 5,159 13,9 19,9 15,0 21,2 13,3 19,0


107

Tab. 4.1 Vybrané ukazatele podle okresů Libereckého kraje v roce 2010 a 2015 dokončení v tom okresy Rok

Zjištěné trestné činy na 1 000 obyvatel z toho násilné a mravnostní Dopravní nehody na 1 000 obyvatel Soukromí podnikatelé (živnostníci) celkem na 1 000 obyvatel k 31. 12. z toho: se zjištěnou ekonomickou aktivitou subjekty vzniklé v roce Stavební práce dle dodavatelských smluv podle místa stavby7) na 1 obyvatele (tis. Kč) Počet bytů na 1 000 obyvatel: zahájených dokončených

Kraj celkem

Jablonec nad Nisou

Česká Lípa

Liberec

Semily

2010 2015 2010 2015 2010 2015 2010 2015

31,3 22,6 2,9 2,4 19,2 8,9 202,8 194,5

38,7 15,9 3,5 2,8 13,9 11,9 178,5 172,0

31,8 17,5 3,3 2,2 12,6 7,4 203,6 200,1

31,2 16,7 2,9 2,6 8,8 8,6 219,1 204,0

20,8 31,1 1,7 1,4 12,9 7,1 198,8 196,8

2010 2015 2010 2015 2010 2015

92,2 86,8 6,6 4,8 19,6 20,8

80,9 74,5 6,6 4,3 27,8 20,7

100,7 95,5 6,9 4,7 6,0 18,5

88,6 83,4 6,4 5,1 24,8 24,9

105,6 101,3 6,8 4,8 12,7 14,4

2010 2015 2010 2015

2,6 1,6 2,9 1,4

1,8 0,9 1,5 1,4

2,8 1,5 2,5 1,1

3,2 1,9 3,7 1,5

2,2 1,9 3,3 1,7

2012 2015 2012 2015 2012 2015

46 441 43 651 105,9 99,4 753 932 820 802

9 881 9 413 95,9 91,5 139 862 146 670

11 947 10 377 132,9 115,3 157 762 159 604

9 046 8 568 52,9 49,8 174 832 184 767

15 567 15 293 208,5 206,3 281 476 329 761

2010 2015 2010 2015

20,9 20,3 1,7 1,7

22,3 22,0 1,5 1,5

7,7 7,3 2,0 2,0

22,1 20,9 1,8 1,8

24,7 24,3 1,5 1,5

2010 2014 2010 2014 2010 2014 2010 2014

0,39 0,29 0,58 0,41 0,38 0,32 5,56 4,11

0,28 0,22 0,45 0,33 0,26 0,30 4,02 3,11

0,54 0,40 0,76 0,56 0,83 0,50 7,51 5,30

0,41 0,27 0,67 0,39 0,43 0,31 5,89 4,25

0,45 0,37 0,57 0,47 0,26 0,24 6,34 4,76

Hromadná ubytovací zařízení: lůžka lůžka na 1 000 obyvatel hosté

9) 9)

9)

Podíl na celkové výměře k 31. 12. (%): orná půda zastavěné plochy a nádvoří Měrné emise (t/km2) (REZZO 1–3): tuhých znečišťujících látek8) oxidu siřičitého oxidů dusíku oxidu uhelnatého 1)

stav k 1. 1. 2011

2)

počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14 let 3) počet osob ve věku 0–14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15–64 let 4) podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na počtu obyvatel ve věku 15–64 let 5) podíl dlouhodobě nezaměstnaných (12 měsíců a déle) na počtu obyvatel ve věku 15–64 let 6) data za prosinec; starobní důchod vč. souběhu s vdovským nebo vdoveckým; předčasným důchodem se rozumí přiznání kráceného starobního důchodu podle § 30 a § 31 zákona č. 155/1995 Sb. 7) podniky s 20 a více zaměstnanci 8)

9)

nezahrnují emise TZL, NH3 a VOC ze stavebních činností, chovů hosp. zvířat, aplikace min. hnojiv a nesledovaných zdrojů použití rozpouštědel hodnota s nižší, omezenou spolehlivostí

108


KARTOGRAMY


109

110



111

112



113

114



115

116



117

118



119

120



121

ZÁKLADNÍ TENDENCE DEMOGRAFICKÉHO, SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE LIBERECKÉHO KRAJE

Recommend Documents