„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR
2010
Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
1 Vzdělávání v EU a ČR V této kapitole se dozvíte: •
Co Evropané studují, zda je vzdělání důležité, informační technologie v EU.
Budete schopni: •
Vysvětlit, proč je vzdělávání důležité.
Klíčová slova této kapitoly: Vzdělání, studium. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina (teorie) Evropská unie se chce stát nejdynamičtější světovou znalostní ekonomikou. To znamená, že musí výrazně investovat do výzkumu (zdroje nových znalostí) a do vzdělávání a odborné přípravy, které lidem tyto nové znalosti zpřístupňují. Důležité je zejména školení pracovníků v dovednostech týkajících se informačních technologií a také zajištění snadnějšího a rychlejšího přístupu k internetu pro školy, podniky a domácnosti.
Prosperující ekonomika potřebuje, aby lidé pracovali déle, a aby se v průběhu svého pracovního života učili novým věcem. Klíčovým slovem je „celoživotní vzdělávání“. Počet dospělých navštěvujících školicí kurzy v EU roste – v roce 2006 to bylo 9,6 % lidí ve věku od 25 do 64 let. V boji za hospodářský úspěch na celosvětovém trhu čelí Evropská unie „tradičním“ soupeřům, jako jsou Japonsko a Spojené státy, i novým, jako je Čína a Indie.1
1
Zdroj: http://europa.eu/abc/keyfigures/education/index_cs.htm
2
Co vlastně Evropané studují?
Evropské ženy, které byly ještě v minulé generaci méně vzdělané než muži, nyní muže dohnaly. V roce 2004 tvořily ženy 55 % mladých lidí v EU, kteří dokončili vysokoškolské vzdělání.
Studijní obory, které si Evropané vybírají, se liší v závislosti na jejich pohlaví: muži si spíše vybírají přírodní vědy, informační technologie a strojírenství, ženy spíše umění, humanitní vědy a právo.
Evropa potřebuje kvalifikované lidi ve všech profesích. Zejména potřebuje více žen, které se budou věnovat kariéře, a více vědců (obou pohlaví), kteří budou provádět nezbytný výzkum.
Obr. 1
Počet
Absolventi vysokých škol podle pohlaví a oborů v EU 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0
329439 255962 207509 114525
Humanitní vědy a umění
Muži
137034
110756 73383
101815
Právo
Přírodní vědy, matematika a informatika
ženy
Strojírenství, zpracovatelských průmysl a stavebnictví
Obor Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z Eurostatu.
Obecně platí, že čím nižší má člověk vzdělání, tím je pravděpodobnější, že bude nezaměstnaný. Pokud člověk dokončil „terciární“ vzdělání (vystudoval např. univerzitu), je u něj nebezpečí, že nebude mít práci, více než o polovinu menší než u člověka, který má pouze základní či nižší středoškolské vzdělání.2 2
Zdroj: http://europa.eu/abc/keyfigures/education/index_cs.htm
3
Je důležité vzdělání?
Vzdělání je klíč k úspěchu nejen pro jednotlivce, ale také pro celou Evropskou unii. Každá země Evropské unie vynakládá dostatek finančních prostředků do vzdělávání svých občanů. Vzdělávání i po dokončení povinné školní docházky, zejména na vysokoškolské úrovni, je pro většinu lidí hlavní podmínkou úspěšné kariéry! Převážná většina mladých lidí v dnešní EU dokončila minimálně vyšší středoškolský stupeň vzdělání.
„Rovnost mezi ženami a muži je základním rysem demokratické společnosti.“
Navzdory rostoucí účasti žen na trhu práce a vysokoškolském vzdělávání stále na trhu práce přetrvávají rozdíly mezi postavením mužů a žen. Odstranění diskriminace na základě pohlaví je nejen otázkou sociální spravedlnosti, ale také otázkou ekonomické nezbytnosti. Rovnost pohlaví v zaměstnání je klíčovým prvkem pro generování silného růstu a vytváření pracovních míst. Je velmi důležité reagovat na současné demografické výzvy v podobě stárnoucí populace, klesajícího počtu pracovních sil a snižující se porodnosti, neboť tak lze přispět po finanční stránce k zajištění udržitelného rozvoje sociálních systémů.3
Metodika -Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97 Metodika vzdělávání aplikovaná v České republice vychází především z mezinárodní klasifikace ISCED 97 vydané UNESCO. Klasifikace byla v rámci přípravy české verze porovnávána s uspořádáním úrovní a oborů vzdělání v českém školství a v detailech doplněna či upravena tak, aby byla v ČR bez problémů použitelná.4
3 4
Zdroj: http://ec.europa.eu/employment_social/esf/fields/woman_cs.htm Zdroj: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodika_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_isced_97
4
Obr. 2 - Vzdělávání v ČR
Mateřská škola poskytuje předškolní vzdělávání dětem ve věku 3-5 let. Vzdělávání není povinné, účast je však vysoká, v předškolním roce téměř 93 % dětí v příslušném věku. Povinná školní docházka je devítiletá (6-15 let věku). Žáci ji uskutečňují převážně (téměř 80 % příslušné populace) společně v základních školách organizovaných do dvou stupňů. Počínaje druhým stupněm však existují možnosti pokračovat v povinném vzdělávání v gymnáziích (po 5. ročníku v osmiletém, po 7. ročníku v šestiletém), popř. v konzervatořích. Po splnění povinné školní docházky pokračuje 96 % populace (vztaženo k populaci 15-18 let) v nepovinném vyšším sekundárním vzdělávání, a to buď ve všeobecném v gymnáziích, která jsou kromě uvedených osmi- a šestiletých i čtyřletá (přes 20 % populace) nebo v odborném v ostatních středních školách (48,5 % ve čtyřletých oborech ukončených maturitní zkouškou, 23 % v dvou až tříletých oborech s výučním listem, a v některých dalších oborech), popř. v konzervatořích. Alespoň vyšší sekundární vzdělání získá 94 % populace ve věku 25 až 34 let. Ti, kdo ukončili vyšší sekundární vzdělání v oborech s výučním listem, mohou pokračovat nástavbovým studiem, které má úroveň ISCED 4A a je ukončeno maturitní zkouškou, nebo si rozšířit kvalifikaci ve studiu zkráceném.
5
Ti, kdo získali vzdělání ukončené maturitní zkouškou (ISCED 3A, popř. 4A – přes 72 % populace), mohou pokračovat na terciární úrovni, a to buď na vyšších odborných školách (ISCED 5B), nebo na vysokých školách (ISCED 5A a 6). Z absolventů s maturitní zkouškou z roku 2008 bylo v témže roce zapsáno do terciárního vzdělání 60 %. Kromě toho mají absolventi s maturitní zkouškou možnost rozšířit si kvalifikaci v postsekundárních programech středních škol (v tzv. zkráceném studiu). Zastoupení soukromých a církevních škol a jejich žáků ve šk. roce 2008/09 představovalo v mateřských školách 2,2 % škol a 1,5 % žáků, v základních školách 2,6 % škol a 1,3 % žáků, mezi středními školami 25,7 % škol a 15,6 % žáků, mezi vyššími odbornými školami 33,2 % škol a 34,8 % studentů a mezi vysokými školami 63,3 % škol a 13,7 % studentů.5
Informační technologie v EU? Stále více firem i domácností po celé EU má připojení k internetu a právě na internetu se také v neustále rostoucí míře odehrává i podnikání, čímž se zvyšuje efektivita. Do roku 2007 měla připojení na internet již většina podniků a 54 % domácností z 27 členských států EU. Mezi jednotlivými zeměmi však existují rozdíly. Například v Nizozemsku mělo v roce 2007 přístup k internetu 83 % domácností, zatímco v Bulharsku jejich počet dosahoval pouhých 19 %. Jednou z priorit EU je zajistit všem občanům rychlý a spolehlivý přístup k internetu a umožnit jim osvojení dovedností, které jsou k práci s informační technologií potřeba. „Digitální propast“ mezi obyvateli různých států a regionů je potřeba snížit.6
5 6
Zdroj: EUROPEAN COMMISSION – Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. 2009/2010. Zdroj: http://europa.eu/abc/keyfigures/education/index_cs.htm
6
Pols ko Port ugal sko Ky pr Mad a rs ko Če sk á rep ubl ik a Ře ck o Rum unsk o Bul h arsk o
Li tva I tál ie
Ni z o z em sko Š véd sk o Dá ns ko Luce m bu rsko Fi ns ko Velk á Bri táni e Ně m ec ko Ra ko usko Be lg ie Slov insk o I rsko Mart a Esto nsk o Loty š sko Fran ci e Slov ensk o Špan ělsko
%
Obr. 3 Procento domácností s přístupem k internetu v EU
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
země
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z www.europa.eu
7
KŘÍŽOVKA
Otázky: 1) Zkratka Evropské unie.
2) Co dělá dívka na obrázku? 3) Jaká země je na obr. 3 na 12 místě? 4) Jak dlouho trvá povinná školní docházka? 5) Která země má nejmenší přístup k internetu z EU? 6) Metodika vzdělávání aplikovaná v České republice vychází především z mezinárodní klasifikace, jakou má zkratku?
!
8
