MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
Výzkum pružnosti a míry polohových změn na lehací ploše Diplomová práce
Brno 2012/2013
Bc. Marie Štefanová
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Výzkum pružnosti a míry polohových změn na lehací ploše zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: 8. 4. 2013
Bc. Marie Štefanová
Poděkování Děkuji firmě Ahorn CZ za půjčení roštu a matrací. Děkuji Ing. Heleně Prokopové za konzultace z problematiky oblasti lůžek a Ing. Josefu Hlavatému za pomoc s výzkumem, který probíhal ve zkušebně nábytku. Děkuji také všem přátelům za vypůjčení optiky, techniky a programů nutných k výzkumu míry polohových změn a Ing. Josefu Urbanovi, Ph.D. za technický doprovod. Děkuji respondentům výzkumu za jejich obětavost a trpělivost při spolupráci na časově náročném výzkumu.
Děkuji doc. MUDr. Ivanu Müllerovi, CSc. za odborné vedení této práce.
Abstrakt Název práce: Výzkum pružnosti a míry polohových změn na lehací ploše Autor: Marie Štefanová
Tato práce se zabývá mírou polohových změn při spánku na lehacích plochách s různou rezervou pružení. Dále řešíme opotřebení matrace v závislosti na pružnosti podkladu. Práce má tři části, první obsahuje dotazníkový průzkum mladých respondentů zaměřený na schopnost výběru optimálního lůžka, druhá obsahuje výzkum míry polohových změn a motoriky spánku a jejich změn při spánku na lehacích plochách s různou rezervou pružení.
Klíčová slova: optimální lůžko, rezerva pružení, polohová změna, opotřebení matrace
Abstract Name of the thesis: Research of flexibility and degree of positional changes on lying surface Author: Marie Štefanová
This thesis deals with the degree of positional changes during sleep on lying surfaces with different flexibility reserve. It also resolves the problem of mattress wear depending on the flexibility of the base. Thesis is divided into three parts, the first contains of a questionnaire survey of young respondents focused on the ability to select an optimal bed, the second contains research solves the degree of positional changes and sleep motorics on lying surfaces with different flexibility reserve. In the third part of this thesis we examine the effect of use of the flexible lamella grate on the mattresses wear in cyclic test.
Key words: optimal bed, flexibility reserve, positional changes, mattresses wear
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 1
2
Cíl práce..................................................................................................................... 4
3
Materiál a metodika ................................................................................................... 5 3.1
Průzkum ............................................................................................................. 5
3.2
Výzkum pro zjištění míry pružnosti a rezervy pružení a jejich význam............ 5
3.2.1
Praktické zkoumání míry pružnosti a rezervy pružení u dvou
respondentů ............................................................................................................... 5 3.2.2
Výzkum vlivu užití pružného lamelového roštu na míru opotřebení
matrace... ................................................................................................................... 7 4
Literární přehled ..................................................................................................... 10 4.1
Historie lůžka ................................................................................................... 10
4.2
Historie pružení ................................................................................................ 11
4.2.1 4.3
Pěnové materiály....................................................................................... 12
Současné pružení a rezerva pružení ................................................................. 13
4.3.1
Pružiny ...................................................................................................... 13
4.3.2
Pěnové materiály....................................................................................... 14
4.3.3
Další materiály používané pro konstrukci lehacích ploch ........................ 17
4.3.4
Nosný podklad matrace – rošt .................................................................. 19
4.4
Současná lůžka ................................................................................................. 20
4.5
Výběr optimálního lůžka .................................................................................. 20
4.5.1
Volba rozměru lehací plochy .................................................................... 21
4.5.2
Vlastnosti lehací plochy ............................................................................ 21
4.5.3
Polohování lehací plochy .......................................................................... 22
4.5.4
Nosný podklad matrace ............................................................................ 22
4.5.5
Matrace ..................................................................................................... 24
4.5.6
Nekalé, klamavé a agresivní obchodní praktiky ....................................... 25
4.6
Zdravotní aspekty lůžka ................................................................................... 26
4.6.1
Hmotnostní rozložení ................................................................................ 26
4.6.2
Skladba čalounění a jeho vliv na zdraví ................................................... 27
4.6.3
Prototypová činnost – ležení ..................................................................... 27
4.6.4
Příliš měkké lůžko se špatnou přizpůsobivostí ......................................... 28
4.6.5
Příliš tvrdé lůžko se špatnou přizpůsobivostí ........................................... 28
4.6.6
Nevhodné osvětlení místa spánku............................................................. 29
4.6.7
Chemické výpary ve vztahu k lůžku ......................................................... 30
4.7
Spánek, jeho fáze a tělesné projevy ................................................................. 32
4.7.1
Obecné pojednání o spánkových fázích.................................................... 32
4.8
Faktory ovlivňující spánek lidí......................................................................... 34
4.9
Míra polohových změn při spánku ................................................................... 35
5
Stručný návod pro výběr optimální lehací plochy .................................................. 36
6
Výsledky ................................................................................................................. 39 6.1
Výsledky průzkumu konfrontace představ mladých respondentů s nabídkou
trhu a cenou, schopnost vybrat si optimální lehací plochu ......................................... 39 6.1.1
Výsledky dotazníkového průzkumu kvantitativní .................................... 39
6.1.2
Výsledky dotazníkového průzkumu kvalitativní ...................................... 41
6.2
Výsledky výzkumu míry polohových změn a motoriky spánku s ohledem na
rezervu pružení lehací plochy ..................................................................................... 42 6.2.1
Výsledky míry polohových změn a motoriky spánku 1. respondenta ...... 42
6.2.2
Výsledky míry polohových změn a motoriky spánku 2. respondenta ...... 60
6.3
Výsledky výzkumu vlivu užití pružného lamelového roštu na míru opotřebení
matrace ........................................................................................................................ 75 7
Diskuze k výsledkům průzkumu a výzkumů .......................................................... 80 7.1
Diskuze k průzkumu konfrontace představ mladých respondentů s nabídkou
trhu a cenou, schopnost vybrat si optimální lehací plochu ......................................... 80
7.2
Diskuze k výzkumu míry polohových změn a motoriky spánku ..................... 86
7.2.1
Diskuze k výzkumu míry polohových změn a motoriky spánku
1. respondenta ......................................................................................................... 86 7.2.2
Diskuze k výzkumu míry polohových změn a motoriky spánku
2. respondenta ......................................................................................................... 89 7.3
Diskuze k výzkumu vlivu užití pružného lamelového roštu na míru opotřebení
matrace ........................................................................................................................ 92 8
Zhodnocení přínosu práce pro praktické uplatnění................................................. 96
9
Závěr ....................................................................................................................... 97
10
Přehled literatury..................................................................................................... 98
11
Seznam zkratek ..................................................................................................... 100
12
Summary ............................................................................................................... 101
13
Přílohy................................................................................................................... 102
Seznam příloh 1. Dotazník pro průzkum 2. Vstupní dotazník k výzkumu polohových změn
Seznam obrázků Obrázek 1: Sodoma: Alexandr a Roxana – Villa Farnesina ............................................. 1 Obrázek 2: Stanovení ztráty výšky matrace, Zkouška trvanlivosti .................................. 8 Obrázek 3: Zkouška tvrdosti ............................................................................................. 8 Obrázek 4: Detail PUR pěny (Sedlák, 2005) .................................................................. 15 Obrázek 5: Struktura a vlákno (Sedlák, 2005) ................................................................ 16 Obrázek 6: Struktura a vlákno (Sedlák, 2005) ................................................................ 16 Obrázek 7: SAG faktor (Sedlák, 2005) ........................................................................... 17 Obrázek 8: Dynamické namáhání a změna tvrdosti (Sedlák, 2005) ............................... 17 Obrázek 9: Příklad použití 3D úpletu v potahu matrace ................................................. 18 Obrázek 10: Lamelový rošt Lussoflex (použitý pro výzkum) ........................................ 23
Obrázek 11: Matrace Lucida (použitá pro výzkum) ....................................................... 24 Obrázek 12: Ukázka některých správných a problematických poloh na lůžku (Prokopová a Pidrová, 2008) .......................................................................................... 29 Obrázek 13: Difuzér s vonným olejem v expozici na veletrhu (Miláno) ....................... 31 Obrázek 14: Pryžové pouzdro lamel ............................................................................... 92
Seznam grafů Graf 1: Míra polohových změn 1. noc ............................................................................ 44 Graf 2: Motorika spánku 1. noc ...................................................................................... 45 Graf 3: Míra polohových změn 2. noc ............................................................................ 46 Graf 4: Motorika spánku 2. noc ...................................................................................... 46 Graf 5: Míra polohových změn 3. noc ............................................................................ 47 Graf 6: Motorika spánku 3. noc ...................................................................................... 48 Graf 7: Míra polohových změn 4. noc ............................................................................ 49 Graf 8: Motorika spánku 4. noc ...................................................................................... 50 Graf 9: Míra polohových změn 1. noc ............................................................................ 51 Graf 10: Motorika spánku 1. noc .................................................................................... 52 Graf 11: Míra polohových změn 2. noc .......................................................................... 53 Graf 12: Motorika spánku 2. noc .................................................................................... 53 Graf 13: Míra polohových změn 3. noc .......................................................................... 54 Graf 14: Motorika spánku 3. noc .................................................................................... 55 Graf 15: Míra polohových změn 4. noc .......................................................................... 56 Graf 16: Motorika spánku 4. noc .................................................................................... 57 Graf 17: Celková motorika spánku – matrace s roštem .................................................. 58 Graf 18: Celková motorika spánku - matrace ................................................................. 59 Graf 19: Míra polohových změn 1. noc .......................................................................... 62 Graf 20: Motorika spánku 1. noc .................................................................................... 63 Graf 21: Míra polohových změn 2. noc .......................................................................... 64 Graf 22: Motorika spánku 2. noc .................................................................................... 65 Graf 23: Míra polohových změn 3. noc .......................................................................... 66 Graf 24: Motorika spánku 3. noc .................................................................................... 66 Graf 25: Míra polohových změn 1. noc .......................................................................... 68
Graf 26: Motorika spánku 1. noc .................................................................................... 68 Graf 27: Míra polohových změn 2. noc .......................................................................... 69 Graf 28: Motorika spánku 2. noc .................................................................................... 70 Graf 29: Míra polohových změn 3. noc .......................................................................... 71 Graf 30: Motorika spánku 3. noc .................................................................................... 72 Graf 31: Celková motorika spánku – matrace s roštem .................................................. 73 Graf 32: Celková motorika spánku – matrace ................................................................ 74 Graf 33: Křivka deflexe samostatné matrace po 100 cyklech ........................................ 77 Graf 34: Křivka deflexe samostatné matrace po 30 000 cyklech ................................... 77 Graf 35: Křivka deflexe matrace s roštem po 100 cyklech............................................. 78 Graf 36: Křivka deflexe matrace s roštem po 30 000 cyklech........................................ 78 Graf 37: Křivka deflexe matrace bez roštu po 100 cyklech ........................................... 79 Graf 38: Křivka deflexe matrace bez roštu po 30 000 cyklech ...................................... 79 Graf 40: Schopnost vybrat optimální lůžko .................................................................... 81 Graf 41: Míra zastoupení typu matrace současné a budoucí .......................................... 81 Graf 39: Orientace v problematice lůžek ........................................................................ 81 Graf 42: Respondenty vyžadované vlastnosti matrace ................................................... 82 Graf 44: Marketingová ovlivnitelnost............................................................................. 83 Graf 45: Forma přípravy spotřebitelů před nákupem lůžka............................................ 83 Graf 43: Příprava před koupí .......................................................................................... 83 Graf 46: Výběr s ohledem na doporučení druhé osoby .................................................. 84 Graf 49: Cenové kategorie lůžka a jejich zastoupení ..................................................... 85 Graf 48: Konfrontace představy ceny lůžka ................................................................... 85 Graf 51: Celková motorika spánku M ............................................................................ 88 Graf 52: Motorika spánku – srovnání s literárním zdrojem............................................ 88 Graf 50: Celková motorika spánku R + M ..................................................................... 88 Graf 54: Celková motorika spánku M ............................................................................ 90 Graf 53: Celková motorika spánku R + M ..................................................................... 90 Graf 55: Motorika spánku – srovnání s literárním zdrojem............................................ 91 Graf 56: Hodnota tvrdosti – rozdíl počáteční a konečné ................................................ 93 Graf 57: Poměrná ztráta tvrdosti lehacích ploch ............................................................ 94
1 Úvod Pro odpočinek již naši prapředci hledali co nejlepší místo, které je chránilo před přímým nebezpečím i povětrností. Aby zvýšili pohodlí místa odpočinku, vypomáhali si nejrůznějším způsobem. Znakem pohodlí považujeme nejen tuhost plochy, na které tělo spočine a teplotně – vlhkostní komfort při spánku. Důležitou vlastností je i přiměřená pružnost lehací plochy, která zajišťuje nízkou namáhavost při polohových změnách během spánku a snižuje svalové napětí při ležení – tudíž umožní relaxaci těla. Z počátku lidstvo používalo pro zlepšení místa odpočinku rostlinné materiály či kožešiny rozprostřené po zemi. Lidé starověkých civilizací upravovali místo pro spánek podle podnebí – Egypťanům stačila rákosová rohož, v Indii lidé spali na vyvýšeném stupínku pokrytém silnou vrstvou textilií a polštářů, v Číně se užívaly na jihu bambusové rohože a nízké jílové vytápěné pece na severu. V starověkém Řecku už vznikaly první postele či lehátka. V České republice se dochovaly jen některé kostry lůžek na zámcích – nejstarší renesanční ze 17. stol. Dále nám mohou ke studiu sloužit i malby znázorňující výjevy s dobovým lůžkem a literární popisy dobových interiérů či zvyklostí. Obrázek 1: Sodoma: Alexandr a Roxana – Villa Farnesina
Dějiny současného lůžka můžeme vázat k velkému přelomu v oblasti skladby lehací plochy, který nastal v polovině 20. století, kdy byly vynalezeny nové čalounické materiály a vkládané nosné rošty s předpruženými lamelami. V tuto dobu teprve byly naplněny podmínky potřebné k návratu jednodílné matrace.
1
Navzdory nechvalným statistikám věnujícím se spánku či spíše spánkovým obtížím (WHO), kde se dovíme, že celá jedna pětina lidí spí špatně, trpí nespavostí a to napříč celým světem západní kultury, je pozornost ve společnosti věnovaná tomuto aktuálnímu tématu velice podhodnocena. Vědci po celém světě se sice asi od 60. let věnují studiu spánku a jeho objasnění. Přesto je pro nás stále velkou záhadou a problémy spojené se špatným spánkem jsou jen obtížně řešitelné a často neřešitelné vůbec. Ve většině studií se nedočteme slov „je“, pouze „může být“. Existuje mnoho hypotéz a vysoce pravděpodobných předpokladů, ale ani při současném stavu vědy a techniky se mnohdy nedají podložit jednoznačnými výsledky. Důvodem náročnosti výzkumů věnujících se spánku je kromě technické, finanční a odborné náročnosti (multioborové) při pořizování a zpracovávání dat i prostý fakt, že spánek je pro každého jedince zcela jedinečný jako otisk prstu. Spánek je snadno ovlivnitelný řadou vnějších i vnitřních faktorů a ani zajištění identických podmínek prostředí spánku nezajistí ve dvou po sobě jdoucích dnech stejné nebo i jen podobné výsledky výzkumů. Navíc se spánek a i jeho viditelné projevy (např. polohové změny) značně vyvíjí i v čase dlouhodobého horizontu. Zcela jinak probíhá spánek u dětí (zde jsou odlišnosti spánku i mezi kojenci a batolaty, např. podíl REM fáze ve spánku), u dětí předškolního věku, který je znám často neklidným spánkem s nočními můrami, u adolescentů, kteří usínají pozdě v noci a vyspávají dopoledne, u mladých lidí, kdy nejkvalitnější spánek je právě mezi 20-30 rokem života, u dospělých jedinců, kteří různou měrou podléhají pracovnímu stresu i emočním výkyvům z komplikovaných společenských vztahů nebo u starších lidí, kteří trpí zhruba v 50 % noční nespavostí, ale přes den mají tendenci pospávat. Nedostatek spánku dospělého (24 hodin bez spánku, týden s pouhými pěti hodinami spánku denně) se vyznačuje stavy, které jsou srovnatelné s jednou promile alkoholu v krvi. To může být příčinou smrtelných autonehod, pracovních úrazů, snížené mentální i pracovní výkonnosti, neschopnosti učit se a pamatovat si, rozhodovat a rozlišovat mezi důležitými a nedůležitými věcmi. Je možné (ale stále nepodložené), že spánek pomáhá posilovat imunitní systém a zlepšuje hojení ran. Řešení a léčba problémů se spánkem nejprve spadala pouze do kompetencí psychologů, od 80. let se začaly řešit i somatické příčiny nespavosti či problematického spánku. Novým nastupujícím trendem je kognitivně-behaviorální terapie lidí postižených některými „lehčími“ druhy nespavosti. Kde je nezbytnou podmínkou i optimalizace lůžka a celé místnosti pro usnadnění usnutí. Je totiž mnoho lidí, kteří 2
neznají zásady spánkové hygieny. Zprvu jim špatná spánková hygiena v ničem nevadí, ale s přibývajícím věkem začíná být obtížnější především 1. fáze spánku – usínání. Problémem je společensky vynucené narušování přirozených cirkadiánních rytmů u dospělých (např. práce na noční směny) nebo i adolescentů, pro které je přirozené spát do pozdního dopoledne (asi 9 – 10 hodiny), ale povinná školní docházka si žádá jiné časy vstávání. Optimální odpočinek je důležitý pro mentální vývoj dítěte, zdraví tělesné i duševní v každém věku a pro spokojené stáří.
3
2 Cíl práce Terénní průzkum: konfrontace představ mladých respondentů s nabídkou trhu a cenou, schopnost vybrat si optimální lehací plochu. Pokus o vypracování stručného návodu pro výběr optimální lehací plochy. Výzkum: a) Pružnosti a rezervy pružení b) Míry polohových změn a motoriky spánku s ohledem na rezervu pružení Zhodnocení přínosu práce pro praktické využití.
4
3 Materiál a metodika 3.1 Průzkum V první fázi práce proběhl sběr dat pomocí dotazníkového průzkumu o lůžku, orientaci na trhu s lůžky a schopnosti respondentů vybrat si optimální lůžko. Druhá fáze průzkumu spočívá v následném rozhovoru s respondenty o jejich pohnutkách k výběru či užívání konkrétního lůžka. Sběr dat proběhl kvalitativní formou na skupině s náhodným výběrem šedesáti převážně mladých respondentů. Získané hodnoty budou graficky zpracovány.
3.2 Výzkum pro zjištění míry pružnosti a rezervy pružení a jejich význam 3.2.1 Praktické zkoumání míry pružnosti a rezervy pružení u dvou respondentů 3.2.1.1 Materiál: Pro výzkum budou použity dvě shodné matrace pro dva respondenty, které budou v první fázi výzkumu uloženy na pevném podkladu, a v druhé fázi výzkumu bude pod matraci použit pružný lamelový rošt. Subjektivní hodnocení respondentů ohledně míry komfortu ležení a spaní proběhne za pomoci upravené vizuální analogové škály. Objektivní hodnocení proběhne pomocí kamery s nočním viděním, kde nás bude zajímat míra polohových změn respondentů. Pro výzkum je použito: •
rošt firmy Ahorn: Lussoflex – se změkčením v oblasti ramenní kolébky a individuálním nastavováním tuhosti lamel v oblasti beder (viz obr. 10)
•
2 × pěnová matrace vyrobená pro firmu Ahorn: Lucida – s povrchovou vrstvou PUR pěny N3530 s objemovou hmotností v garanci 32,5 – 35,5 kg/m3, garancí odporu proti stlačení (40 %) 2,55 – 3,45 kPa a střední částí z pojené PPUR pěny R8065. Povrchová vrstva PUR pěny je směrem k jádru matrace příčně profilována a neproběhla žádná technologická úprava materiálu ani otevírání buněk. Potah je opatřen kontinuálním typem proševu. (viz obr. 11)
•
kamera s nočním viděním SONY Handycam DCR–SR36 5
3.2.1.2 Metodika: 1. Určení doby trvání jednotlivých fází výzkumu: Pro optimální stanovení výsledků s ohledem na časovou a materiální náročnost budou obě fáze výzkumu probíhat po dobu 6 dnů, které jsou akceptovatelné i z hlediska adaptace na jinou lehací plochu. a) Matrace uložena na pružném lamelovém roštu. b) Matrace uložena na pevném podkladu.
Snímání respondenta kamerou s infrazářičem SONY Handycam DCR– SR36 proběhne po dobu 3 dnů po úplné adaptaci na lehací plochu 6 – 8 hodin dle individuální potřeby spánku respondenta.
2. Metody zaznamenávání výsledků v průběhu výzkumu: a) Slovní hodnocení komfortu ležení a kvality spánku, zaznamenání významných stresových situací dne, které mohou spánek ovlivnit. b) Hodnocení komfortu a diskomfortu ležení a kvality spánku pomocí vizuální analogové škály. c) Sledování míry a četnosti polohových změn zaznamenaných kamerou v průběhu spánku.
Protože čas spánku trvá každou noc různě dlouhou dobu, je nutné získané hodnoty pro potřeby souhrnných výsledků převést na počet nočních pohybů či obratů na jednotku intervalu sledování. Interval v našem případě činí 10 minut. Kde:
∑
p … počet pohybů o … počet obratů t … čas spánku [min]
∑
6
3. Hodnocení výsledků výzkumu: Míra komfortu se zaznamenává nejen slovně – díky použití vizuální analogové škály (VAS) je možné úroveň vnímání komfortu převést do číselných hodnot. Srovnáním hodnot dojde k potvrzení nebo vyvrácení vstupní hypotézy – pružný lamelový rošt přispívá díky svým vlastnostem k navýšení rezervy pružení a tudíž ke komfortu ležení a zvýšení kvality spánku. Výzkum míry polohových změn při spánku bude pracovat se vstupní hypotézou, že optimální lehací plocha snižuje u zdravých lidí potřebu polohových změn. Tato hypotéza bude potvrzena nebo vyvrácena. Motorika spánku či charakter polohových změn je zaznamenáván pro konfrontaci s literárními zdroji, které ve všech studovaných případech operují se stejnými daty.
3.2.2 Výzkum vlivu užití pružného lamelového roštu na míru opotřebení matrace 3.2.2.1 Materiál: Zkoumány budou dvě shodné pěnové matrace, které budou podrobeny zkoušce na zkušebním zařízení akreditované zkušebny nábytku dle normy ČSN EN 1957 (Bytový nábytek – Postele a matrace – Metody zkoušení pro stanovení funkčních charakteristik) s přihlédnutím k normám ČSN 91 0223 a ČSN 91 0220. Pro potřebu srovnání si upravíme podmínky výzkumu na jiné než normované, tj.: v jednom případě bude jako podklad matrace použit pružný lamelový rošt. Pro výzkum je použito: •
rošt firmy Ahorn: Lussoflex – se změkčením v oblasti ramenní kolébky a individuálním nastavováním tuhosti lamel v oblasti beder (viz obr. 10)
•
2 × pěnová matrace vyrobená pro firmu Ahorn: Lucida – s povrchovou vrstvou PUR pěny N3530 (garance viz str. 5) a střední částí z pojené PPUR pěny R8065. Povrchová vrstva PUR pěny je směrem k jádru matrace příčně profilována a neproběhla žádná technologická úprava materiálu ani otevírání buněk. Potah je opatřen kontinuálním typem proševu. (viz obr. 11)
7
3.2.2.2 Metodika: 1. Výběr vhodného zkušebního zařízení: Zkušební zařízení vybíráme z vybavení zkušebny nábytku. Jedná se o mechanickou zkoušku cyklickou. Našim požadavkům odpovídá „Zkušební zařízení pro testování postelí a matrací dle ČSN EN 1957“ 2. Obrázkový popis strojů:
Obrázek 2: a) Stanovení ztráty výšky matrace b) Zkouška trvanlivosti
Obrázek 3: Zkouška tvrdosti
8
3.
Určení doby trvání (počtu cyklů) výzkumu: Dle normy ČSN EN 1957 jsme stanovili počet cyklů na 30 000. Zkouška
tvrdosti i stanovení ztráty výšky matrace proběhne po 100, 20 000 a 30 000 cyklech. V případě měření kombinace matrace s roštem proběhne zkouška tvrdosti i stanovení ztráty výšky dvakrát. Nejprve pouze na matraci, poté na kombinaci matrace s roštem.
4.
Hodnocení výsledků výzkumu:
Sekundární možnost užití pružného lamelového roštu je v prodloužení životnosti matrace, která je dána především zachováním původních vlastností, které je uživatel schopen ihned po ulehnutí rozeznat. Jde tedy o funkční charakteristiky, především tvrdost případně měkkost lehací plochy. Je prokázáno, že PUR pěny užíváním ztrácí původní tvrdost a měknou. Do jaké míry může ovlivnit ztrátu tvrdosti matrace pružný lamelový rošt, na kterém je matrace uložena získáme vyhodnocením výstupů pořízených dle normy ČSN EN 1957. Jedná se o výstupy číselné a grafické. Srovnáním konkrétních hodnot a grafů posoudíme míru opotřebení matrace (míra změknutí).
9
4 Literární přehled 4.1 Historie lůžka Co se týče činnosti čalouníkovy v nejstarších dobách, můžeme říci, že čalouník býval vždy jakýmsi konečným doplňovatelem zhotovených předmětů, ať už byly navrženy truhlářem nebo modelářem. Z dějin nábytku v starém Egyptě vidíme, že již v dávných dobách před narozením Kristovým přidělávali polštáře na dřevěné kostry nebo zhotovovali volné ležící polštáře, pro něž dělali důmyslně sestavené kostry. Pevné polštářování se vyrábělo za současného prošívání a mnohonásobného obšívání hran. Volně ležící polštáře přilnuly vlastní silou na kostru. Dámské polštáře se plnily peřím, ostatní žíněmi a rostlinnými náhražkami. Na potahy se používalo kůže, která nesla různé vřezané a vrubované vzory a nejvíce byla oblíbena barva červená. Větší oblibě se těšily tkaniny různými vzory vyšívané a švy se zakrývaly stuhami, prýmky, různým řasením a později třásněmi. (Cimburek et al., 1948) Staří Římané na lehátkách jedli, spali, četli, diskutovali i psali. Lůžka v ložnicích byla širší a vyšší. Proto před ně byly přistavovány stoličky pro pohodlnější ulehnutí. V mnoha domácnostech byly pro ulehnutí vytvořeny kamenné palandy, vyvýšené nad podlahou. Na ně pak byly pokládány rohože, matrace, pokrývky a polštáře. Žíněnky a polštáře byly vycpávány vlněnými výčesky. Častěji se ale spávalo na lůžkách ze dřeva nebo i z bronzu. Základní lehací plocha byla vytvořena z rámu vypleteného koženými řemeny. Matrace pokládané na lehací plochu byly pokrývány měkkými kožešinami a vyšívanými přehozy. Vedle honosného nábytku musely většině Římanů posloužit slamníky nacpávané travinami. Zámožný Říman, který si mohl dovolit vlastní lůžko, měl na výběr mezi rozličnými typy. Vedle obyčejné postele s jedním místem pro spaní existovala manželská postel „lectulus genialis“. (Dlabal, 2000)
První dochovaná zmínka o posteli či lehátku je od Homéra – čtyřnohý ozdobný rám, v němž jsou napjaty řemeny z býčí kůže pokryté kožešinou nebo kobercem, za přikrývku sloužil lněný nebo vlněný kabátec. Později se začaly v majetných vrstvách používat vaky plněné rákosem nebo trávou. Římané k plnění vaků používali i živočišné materiály jako vlnu nebo peří. Ve středověku se pro bohaté lidi vyráběla drahá, zdobená a mohutná lůžka, s ozdobným baldachýnem jako ochranou proti chladu, průvanu 10
a hmyzu. Na laťový rám se ukládaly polštáře vyplněné rostlinným materiálem (slamníky). Pro změkčení lehací plochy se užívaly peřiny spodnice, kterých mohl být i větší počet. Vysoké polštáře se umisťovaly k hlavě i k nohám, přikrývka byla péřová či vlněná. Prostí lidé používali slámu či slamníky položené na zem nebo na lavici. (Prokopová a Pidrová, 2008)
4.2 Historie pružení Časově omezenou a částečnou pružnost můžeme předpokládat u slamníků plněných režnou (žitnou) slámou, která se však velice rychle slehla a o svou pružnost přišla. Pružiny pro technické účely jsou známé již z doby renesance (Leonardo da Vinci), ale tlačné pružiny pro užití v čalounění byly vynalezeny a patentovány kovářem ve Vídni na počátku 19. století. Používaly se ale pouze v čalounění sedacího nábytku – typické pro biedermeier. (Prokopová a Pidrová, 2008)
Potřeba zvýšit pohodlnost sezení a odpočinku zlepšením kvality čalounění vedla nejen k zvyšování zručnosti ve vytváření vnitřní skladby čalounění, ale i hledání dalších čalounických materiálů. A tak se okolo roku 1800 začaly ve Vídni i Paříži pro zlepšení pružení uplatňovat kovové tlačné pružiny, nejprve jednokuželové, za studena točené, neuzlované. Objev tlačných pružin, postupně zdokonalovaných, zvýšil čalounické možnosti a inicioval vznik mnoha nových zpracovatelských technologií. V Anglii bylo používání kovových pružin patentováno v roce 1828. (Prokopová a Štork, 2006)
Od konce 19. století začal být vyvíjen tlak na hygienu lůžek (omyvatelnost), pro jejich výrobu se proto začal často používat kov a z kovu byl řešen i nosný rošt – drátěnka, která byla zpočátku pevná a později pružicí. Celistvý slamník pak již nedokázal reagovat na pružnost podkladu a došlo k jeho rozdělení na tři díly. (Prokopová a Pidrová, 2008)
První lamelový rošt ještě spojený s kostrou lůžka byl zkonstruován v roce 1953 ve Švýcarsku výrobcem židlí panem Degenem, který tak na radu lékaře pomáhal od bolestí zad své manželce. Sériově se začal vyrábět až v Německu v dílnách truhláře pana Thomase, kde se rošty kompatibilní s matrací zdokonalovaly nejprve jako pevná
11
součást lůžka, od roku 1958 se rošt stal volně vkládaným do lůžka. (Prokopová a Pidrová, 2008)
4.2.1 Pěnové materiály V historických dobách se čalounění zhotovovalo z přírodních materiálů rostlinných a živočišných. Před dvěma sty lety přibyly kovové pružné, ručně stáčené, nekalené pružiny, před více než sto lety se začaly používat pružné kovové drátěnky do postelí a v průběhu dalšího století byly postupně činěny pokusy a vyvíjeny různě pružné a různě trvanlivé pojené tvarovky a desky. V začátku 20. stol. se podařilo vyrobit první lehčený plast – pěnovou pryž. Základním materiálem jsou přírodní a syntetický kaučuk, do nichž se přidávají přísady. (Prokopová a Štork, 2006)
Vývoj PUR pěn: 1. generace pěn (polovina 50. let) -
pěny esterového typu pro technické účely
-
uzavřené buňky
2. generace pěn (60. léta) -
první esterové typy s otevřenými buňkami
-
první použití pro čalounický průmysl
3. generace pěn (80. léta) -
pěny éterového typu
-
první vysoce elastické pěny
-
tvrdostní řady
90. léta -
značné rozšíření sortimentu se snahou o co nejpřesnější přiblížení požadavkům zákazníků
-
rozvoj kontrolních mechanismů během všech fází výroby, vývoje a expedice
(Sedlák, 2005)
12
4.3 Současné pružení a rezerva pružení 4.3.1 Pružiny 4.3.1.1 Tlačné pružiny Tlačné jedno- i dvoukuželové pružiny a technologie jejich spojování se zdokonalují. Tlačné kovové pružiny z patentovaných drátů různých průměrů, kalených, různých tvarů, uzlovaných i neuzlovaných, kvalitativně odlišných při různé velikosti horního a spodního závitu, počtu činných závitů a jejich úhlu stoupání se strojovým spirálovým splétáním tenkým drátem vytvářejí pružinové kostry. Nejznámější jsou kostry, jejichž obvod lze zpevnit jedním nebo dvěma obvodovými rámy. Válcové nebo soudkové pružiny z tenkých drátů a o malém průměru závitů se stlačují o jednu třetinu své výšky i více do textilních sáčků šitých nebo spojovaných ultrazvukem a vzájemně spojených do nekonečných pásů. Různé nebo různě stlačené pružiny mají různý odpor proti stlačení, a proto se z nich pro lůžkové čalounění vyrábějí vícezónová jádra. (Prokopová a Štork, 2006) Existují také tlačné pružiny z jiných než kovových materiálů (např. pružiny tuhých nebo polotuhých plastů, pružiny z PUR pěn, kombinované, dřevěné). Je více důvodů jejich produkce. Např. možné vytváření tzv. „elektrosmogu“, který vzniká činností zatěžovaných a odlehčovaných kovových pružin, jehož (stále exaktně nepodloženým) důsledkem je přitahování prachu z okolí matrace do matrace obdobně jako u elektrospotřebičů. Nebo podstatně objektivnější důvod – jádro matrace z kovových pružin není kompatibilní s polohovacím roštem. 4.3.1.2 Tažné pružiny Vývoj v kovových pružicích prvcích pokračoval vlnitými pružinami v provedení rovném či obloukovém, tvarovaném do prostorových konstrukcí, dále tažnými šroubovitými pružinami různých průměrů a délek spojovanými do pružných lůžkových, sedadlových a opěradlových roštů. Pro zavěšení pružin k rámům dřevěným nebo kovovým vznikly závěsné háčky, sponky a další. Pro vysoké čalounění se nad sebou ve výrobku kombinují dva a více pružných systémů z kovových pružících prvků.
13
4.3.2 Pěnové materiály V současné době užíváme různé druhy pěnových pryží, PUR pěn a pojených PUR pěn. a) Standardní pěny -
W: se sníženým odporem proti stlačení
-
N: s normálním odporem proti stlačení
-
H: se zvýšeným odporem proti stlačení
b) Vysoce elastické pěny -
Duren komfort
-
Celtex
c) Speciální pěny
-
-
pěny se sníženou hořlavostí
-
viscoelastické pěny
„suché“ pěny atd. (Sedlák, 2005) Pro kosmický výzkum byly vytvořeny viskoelastické PUR pěny, které se tvarují
tlakem a teplem. Po uvolnění pro všeobecné využití pomáhá uplatnění těchto pěn lidem upoutaným na vozík či lůžko, ale zlepšuje i kvalitu lehacích ploch pro všechny. Buď se do míst matrace, kde je předpokládáno otlačování ležící osoby, vkládají pásy viskoelastické PUR pěny, nebo se překrývá viskoelastickou pěnou celá matrace. Již 3 cm vysoká podložka dokáže podstatně zlepšit vlastnosti lehací plochy. Pro některé uživatele je její vlastnost kumulovat teplo nevhodná (pocit pálení nebo zvýšené pocení), pokud není záměrně děrovaná. Byla vyrobena i viskoelastická pěna ze směsi přírodního a syntetického kaučuku. (Prokopová a Štork, 2006) „Suché pěny“ se používají pro čalounění do exteriéru. Vyznačují se otevřenou buněčnou strukturou, která umožňuje vysokou prodyšnost a ve srovnání s běžnými PUR pěnami velice rychle vysychají. Suché pěny obsahují i antibakteriální složky, které omezují vznik plísní a bakterií i při častém vystavování vlhkosti. Firma Eurofoam je nabízí pod obchodním názvem Dryfeel®. (www, č. 3) Šetrné k životnímu prostředí jsou pěny vyráběné s příměsí rostlinných olejů. Pro technické účely se rostlinné polyoly získávají z rostliny skočce obecného. Výroba těchto
14
pěn není energeticky ky náročnější náro než výroba jiných PUR pěn. n. Tyto pěny firma Eurofoam vyrábí pod názvem Nawapur®. (www, (www č. 7)
Speciální pěna vznikla kombinací PUR pěny p a materiálu Tencel®. Vlákenný celulózový materiál Tencel® je používán použí i k výrobě textilií a jako výplň výpl do lůžkovin, vyznačuje uje se silnou schopností sorpce vlhkosti. Pro potřeby pot eby výroby je tento celulózový materiál použit v práškové formě form již přímo ve výchozí vypěňovací ovací směsi smě a doplňuje vlastnosti kvalitní prodyšné PUR pěny p o své výrazné sorpční ní vlastnosti. V této podobě má pěna podstatně lepší hygienické vlastnosti než jiné pěny, p přii správné aplikaci do matrace zajistí tepelný a vlhkostní komfort. Firma Eurofoam produkuje tuto jedinečnou jedine pěnu nu pod obchodním názvem Cellpur®. (www, č. 2) 4.3.2.1 Technologie úpravy PUR PU pěn pro čalounický obor PUR pěny ny se standardně standardn snadno zpracovávají řezáním, ezáním, vysekáváním, frézováním, prošíváním s jinými materiály a lepením. Kromě užití celé škály nových pěnových materiálů se dá docílit požadovaných vlastností výrobku i kombinací materiálů a tvarovým řezáním pěnových materiálů. (Prokopová a Štork, 2006)
Crush technologie: technologie pomocí vícenásobného stlačení bloku pěny ěny až na 15 % objemu dojde k nárůstu ůstu počtu po otevřených buněkk a zvýšení prodyšnosti pěny. p Konečná ná úprava povrchu nástřikem nást ikem PUR barev, které jsou pružné, prodyšné a nepropouští kapaliny. Vhodné k užití se zvýšenými hygienickými nároky (např. ( mateřské školy, dětská tská oddělení odd nemocnic). (Sedlák, 2005)
Obrázek 4: Detail PUR pěny ny (Sedlák, 2005)
15
4.3.2.2 Základní vlastnosti PUR pěn p Objemová hmotnost Jednotka: kg/m3 (dle EN ISO 845) Objemová hmotnost u pěn p může že dosáhnout teoretického rozsahu 7-1000 7 kg/m3, objemová hmotnost otnost PU elastomeru je 1200 kg/m kg 3. Vzduch tvoříí u běžných pěn p 95-98 % objemu. (Sedlák, 2005)
Pěna s vyšší objemovou hmotností má silnější vlákna – předpoklad ředpoklad vyšší odolnosti vůči únavěě či č poškození.
Obrázek 5: Struktura a vlákno (Sedlák, 2005)
Pěna s většími buňkami kami má silnější siln vlákna – předpoklad edpoklad vyšší odolnosti vůči v únavě či poškození. Obrázek 6: Struktura a vlákno (Sedlák, 2005)
Odpor proti stlačení PUR pěny p Jednotka: kPa / 40 % (EN ISO 3386-1) 3386 Parametr pěny, ny, který uživatel vnímá již při p prvním kontaktu. Standardně Standardn se udává jako síla nutná ke stlačení stla ení vzorku definované plochy o 40 %. Při Př stejné objemové hmotnosti je možné produkovat pěny p s rozdílným ozdílným odporem proti stlačení stlač („tvrdostní řady“). SAG faktor (také zvaný „faktor komfortu“) vyjadřuje uje schopnost pěny p nést zatížení při různém zném stupni stlačení. stla SAG faktor je vztah vycházející z tuhosti pěny při jejím různém stlačení.. Tento vztah je vyjádřen vyjá poměrem hodnot při ři 65% stlačení stla a 25% stlačení, ení, což odpovídá stlačení stla přii zatížení usednutím (65%) a zatížení opřením op rukama za tělem (25%). Číslo, íslo, které nám podílem hodnot vyjde, vyjadřuje vyjad uje kvalitu pěny. p Čím
16
vyšší číslo, íslo, tím vyšší kvalita pěny p (např. běžné pěny ny SAG faktor = 2, HR pěny p SAG faktor = 3). (Sedlák, 2005)
Obrázek 7:: SAG faktor (Sedlák, 2005)
Dynamické namáhání versus změna zm tvrdosti Životnost PUR pěn pě je dána zachováním původních vlastností (uživatel nejvíc vnímá „tvrdost“ či „měkkost“) ěkkost“).
Obrázek 8:: Dynamické namáhání a změna zm tvrdosti (Sedlák, 2005)
Přii stejném cyklickém zatížení a stejné objemové hmotnosti jsou změny zm u „tvrdých“ typů zřetelnější. ější. (Sedlák, 2005)
4.3.3 Další materiály používané používané pro konstrukci lehacích ploch ELASTIC – polyesterové rouno s kolmo kladenými vlákny vykazuje zvýšenou odolnost proti stlačení ení a deformaci při p i statickém i dynamickém namáhání. Oproti PUR pěnám nám stejné kvality umožňuje umož použití až o 30 % nižší objemovéé hmotnosti, má zhruba o polovinu vyšší prodyšnost, prodyšnost ale díky své struktuře neumožňuje uje rychlé proudění proud 17
vzduchu spojeného s tepelným nepohodlím. Použité vlákno je samozhášlivé a při hoření neprodukuje jedovaté plyny. Tento materiál produkuje firma Jilana. (Novák, 2012)
Distanční 3D úplet („3D mřížka“, „3D textilie“) vznikla provázáním dvou plochých pletenin další hustou soustavou nití. A to nití vytvořenou ze 100 % polyesteru. 3D úplet se vyznačuje optimálním rozložením hmotnosti těla po své ploše, bodovou pružností a výbornou prodyšností. Tento materiál vytváří mezi tělem uživatele lůžka a pěnovým jádrem matrace vzduchový polštář, kde dochází k cirkulaci vzduchu a upravování teplotního komfortu. Další výhodou 3D úpletu je jeho úplná propustnost pro tekutiny. (www, č. 5)
Obrázek 9: Příklad použití 3D úpletu v potahu matrace
Geltech® je gelový materiál používaný v konstrukci lehacích ploch pro vlastnost rovnoměrného rozkládání tlaku těla po celé styčné ploše a odvádění tepla od těla. Snižuje možnost omezení krevního oběhu vlivem utlačování cév i pravděpodobnost vzniku proleženin. Vlivem konzistence materiálu je schopen vést a akumulovat teplo, tím vzniká pocit chladu. Tento materiál je užíván pro své hygienické a fyzikální vlastnosti (vytváří nevhodné prostředí pro usazení a množení roztočů a bakterií) především na matrace v nemocnicích nebo v domech pro seniory. Materiál je neprodyšný. (www, č. 4)
18
4.3.4 Nosný podklad matrace – rošt Rošt pod matrací musí správným způsobem zachytávat tlak, který je vyvíjen na matraci, dále musí být trvanlivou oporou pro tělo a podporovat regulaci vlhkosti. Při respektování fyziologických zakřivení těla má podepírat celé tělo i zachycovat zvýšený tlak ramen a pánve. Při polohových změnách ve spánku pak rošt skrze rezervu v pružení usnadňuje noční obracení. Typologie nosných podkladů: • Rovné nebo polohovatelné – horizontálně nebo vertikálně; mechanicky nebo elektromotorem • Nepružné nebo pružné Nepružné: • Plná deska • Deska s otvory • Příčně pokládaná širší prkna • Laťkový rošt volný nebo pevný • Jiné Pružné: • jednoduchý kovový rám s drátěnkou • kombinovaný kovový rám s drátěnkou a tlačnými pružinami • rošt z vlnitých pružin • rošt z předepjatých lamel z vrstveného dřeva uložených v pevných nebo pružných pouzdrech • rošt s pružnou bodovou nosností, přestavitelností a individuální přizpůsobivostí • pružicí rošt z tenkých masivních lamel a podélných nosníků z PUR pěn – součást matrace, pokládán na pevný podklad • kombinované rošty s bodovými nosiči a lamelami v pružných blocích • rošty s křidélky nebo terči různého tvaru, různého druhu pružení, uložené na pružně uložených příčnících (lamelách, dutých tyčích z kompozitních plastů apod.) (Prokopová a Štork, 2006) Novinkou je polohovací rošt, který je vkomponován přímo v matraci. Výsledná konstrukce matrace ale není svou výškou nadměrná oproti běžným matracím. Rošt principiálně funguje na pístovém pohybu množství krátkých segmentů z tvrdého plastu, každá část roštu přitom může být ovládána samostatně. (Čapka, 2012)
19
4.4 Současná lůžka V současnosti existuje mnoho typů lůžek založených na různých technických pojetích, o kterých se můžeme dočíst v literatuře věnující se typologii nábytku. Na území České republiky je nejobvyklejší způsob skladby lůžka z kostry, nosného podkladu – lamelového či laťového roštu, matrace.
V současné době očekáváme na trhu lůžek velký nárůst trendu tzv. „kontinentálního“ typu lůžek, který k nám přichází z anglosaských zemí a USA, kde je tento systém skladby vysoké lehací plochy standardní, oblíbený a užívaný u velké části obyvatel. Do roku 2012 byl tento typ lůžek v ČR zastoupen pouze zahraniční produkcí. Čeští výrobci se začínají tomuto trendu také přizpůsobovat a systém „boxspring“ je již k dostání i u firmy Gumotex. (Čapka, 2012) „Kontinentální spaní“ má kromě řady výhod (zvýšená poloha lehací plochy, která je ergonomicky příjemnější – až 67 cm) i některé nevýhody. Za ně můžeme jmenovat zhoršenou hygienu lůžka, obtížnou manipulaci s mohutným nosným podkladem, nemožnost měnit jednotlivé komponenty za nové, nemožnost nastavovat individuální tuhost lehací plochy a vysokou finanční náročnost.
4.5 Výběr optimálního lůžka Špatný výběr čalouněného nábytku většinou vzniká z nedostatku informací a spěchu při nákupu. (Prokopová, Müller, Maňák, 2007)
Dobře konstruované lůžko během pasivního ležení ve spánku permanentně pracuje ve prospěch svého uživatele. Musí však splňovat požadavky pevnosti, podpory a pružnosti. Nevhodné lůžko, matrace či lůžkoviny mohou naopak vyvolat nespavost, stres a únavu, případně i jiné zdravotní potíže (bolest, alergii, nadměrné pocení). Dobrá lehací plocha podporuje uložení páteře v jejím přirozeném individuálním tvaru. Použití příliš měkké nebo příliš tvrdé lehací plochy vede k podvědomému napínání svalů kvůli zachování správné polohy páteře. Tím se mimo jiné snižuje účinek hormonu melatoninu a svalová únava vede k pocitu bolesti a nutnosti častějšího obracení, měnění poloh.
20
Lůžko nesmí člověka nutit do nepřirozených poloh. Mohou zhoršovat krevní oběh a znesnadňovat regeneraci meziobratlových plotének. Nesprávné vyživování plotének během dlouhodobého špatného ležení může vést k opotřebení vazivového prstence a výhřezu jádra. Dochází rovněž ke stlačování nervových struktur, které je vnímáno jako bolest. Správný spánek lze ovlivnit splněním řad požadavků. K nim patří vedle optimální konstrukce lehací plochy tvořené rámem, matrací a roštem také tepelný komfort a hygienické požadavky, zdravotní nezávadnost použitých materiálů, prostorový a psychický komfort lůžka, jeho orientace v interiéru a vhodné ukládání lůžkovin. (Kanická a Holouš, 2011)
4.5.1 Volba rozměru lehací plochy Každá lehací plocha má být samostatná, ale může být ve společné konstrukci (rámu lůžka). Velikost každé lehací plochy: šířka nejméně 900 mm, délka nejméně 2 000 mm (vztaženo k výšce člověka by měla být delší než uživatel o délku jeho chodidla). Délka postele, resp. využitelná délka lehací plochy je dána výškou postavy + délkou chodidla (aby bylo možno se v lůžku „natáhnout“). Proto se udává tento přídavný rozměr 250 až 340 mm. Kvalitní odpočinek a spánek vleže je nesmírně důležitý, proto by pro sebe měl mít i velmi vysoký člověk lůžko odpovídající délky i šířky – min. 900 mm, lépe 1 000 mm. Šířka lehací plochy by měla být taková, aby člověk ležící na zádech s volně položenými pokrčenými pažemi měl po okrajích ještě 20-50 mm prostor (na lůžkoviny). (Prokopová, Müller a Maňák, 2007)
4.5.2 Vlastnosti lehací plochy Kvalitní lehací plocha podle individuálních potřeb uživatele (manželé rozdílných hmotností, výšky, rozložení hmotnosti v těle budou mít materiálem rozdílné lehací plochy, povrchově nerozeznatelné) – matrace v návaznosti na vhodný, s matrací plně kompatibilní rošt, pro dokonalé větrání lůžka je nutná prodyšnost kostry, roštu i matrace. Lehací plocha musí být tak nosná (hmotnost, výška, rozložení hmotnosti v těle), aby při ležení na boku byla zachována přímka páteře a při ležení na zádech byla páteř ve 21
svém fyziologickém tvaru. Měkkost lehací plochy musí být taková, aby nedocházelo ke stlačování podkoží a omezování krevního oběhu, a tím tělo nebylo nuceno k častému obracení, pružnost lehací plochy – nesmí být sice trampolínou, ale musí být taková, aby usnadňovala obracení a otáčení se ležícího. I při zatížení by měla mít lehací plocha rezervu pružení pro pružnost potřebnou pro otáčení, obracení těla. (Prokopová, Müller a Maňák, 2007)
4.5.3 Polohování lehací plochy Rozhodnutí o typu lehací plochy – rovná, nebo s měněním tvaru, polohování mechanické, nebo elektrické – vždy jen v místech shodujících se s klouby a segmenty páteře postavy. Nutno určit, jaké polohování a proč, možnosti: -
jen hlava od ramenního kloubu
-
hlava a tělo včetně nohou od ramenního kloubu (srdce a paty jsou v přímce – výhodné pro proudění krve)
-
hlavy od ramenního kloubu, kyčlí do sedu
-
nohy v podkolení
Existují různé způsoby, nejčastěji polohování až v pěti místech. Lidé s nemocemi dýchacími a srdečními spíše využijí polohování v polosedu, lidé s nemocemi cév dolních končetin užívají polohu zvýšených dolních končetin atd. Všechny typy matrací a roštů nejsou kompatibilní. Zpravidla bývá dodavatelem roštu a matrace pro kostru lůžka jiný výrobce, proto je třeba sjednotit rozměry, ale i odpovídající skladby matrací a roštů – „lehací plochy“. (Prokopová, Müller a Maňák, 2007)
4.5.4 Nosný podklad matrace Nosná konstrukce pro umístění matrace je pružná nebo nepružná. Nepružný nosný podklad může být z velkoplošného materiálu opatřeného odvětrávacími otvory, lepší hygienické vlastnosti má volný nebo pevný laťkový rošt.
22
Obrázek 10: Lamelový rošt Lussoflex (použitý pro výzkum)
Vzdušný lamelový rošt lépe odvětrává a odvádí tělesnou vlhkost. Lamely jsou nosné prvky lehací plochy vyrobené z předpjatého vrstveného nejčastěji bukového dřeva. Díky pružnému uchycení se mohou naklánět, přizpůsobit se tvaru těla a pohybu na lůžku a udržovat během spánku páteř v její fyziologické poloze. Nejjednodušší jsou lamely osazené v pevném pouzdře v rámu, lepší pružení zajišťují dvoj- a třílamely v otočných pouzdrech, nejcitlivější jsou rošty s bodovými kyvnými křidélkovými nosiči z plastů, ale i ze dřeva a mohou se kombinovat i s lamelami. Dokonalejší rošty umožňují v bederní části nastavení tuhosti dle změny tělesné hmotnosti uživatele (např. v těhotenství). Lamelové a ostatní rošty bývají pevné nebo polohovatelné. Ruční nastavení části roštu pod hlavou i nohama je manipulačně namáhavější než elektrické, které probíhá přímo z lůžka. Speciální rošty umožňují i výškovou regulaci lehací plochy. Polohovací rošty vyžadují pružnější matrace, které budou dobře kopírovat pohyb celého roštu (latexové nebo kvalitní PUR matrace). Pružinové matrace jsou nevhodné. (Kanická a Holouš, 2011) Výhodné je, když rošt při motorovém polohování nemění svoji polohu vůči stolku, lampě. Ovladače polohování mohou být kabelové nebo bezdrátové, které fungují na principu infračerveného záření. Dokonalejší než lamelové jsou rošty s místním (bodovým) podepíráním. Malé podpěrné pružně uložené plošky tvaru křidélek, plošek, čtverců, květů atp. mohou být kombinovány v části roštu s lamelami. Nosné dílce mají různé systémy pružení, bývají různě pružně uloženy na lamelách nebo nosných tyčích. Nastavení tuhosti nosných tyčí v kombinaci s křidélky mají rošty LATTOFLEX WINX 300. 23
4.5.5 Matrace Nejdůležitější součástí lůžka je matrace. Zpravidla je volně položena na roštu. Je vyrobena buď z jednoho, nebo častěji pro zlepšení užitných vlastností z různých materiálů. Matraci tvoří zpravidla tzv. jádro a potah. Luxusnější matrace mohou mít potah snímatelný a prací. Matrace musí pružně nést celé tělo se všemi jeho oblinami a nepravidelnostmi a usnadňovat změny polohy během spánku. Musí být tedy přiměřeně měkká, aby bylo ve spánku umožněno dokonalé svalové uvolnění a aby nedocházelo ke stlačování pokožky. Pokud se člověk na tvrdé matraci otlačuje vlastní hmotností, je nucen často měnit polohu.
Obrázek 11: Matrace Lucida (použitá pro výzkum)
Vzhledem k rozložení tělesné hmotnosti člověka by matrace měla mít v podélném řezu různou tuhost. V oblasti ramen by měla být měkčí a tužší v oblasti bederní páteře. U latexových matrací se zónové tuhosti dosahuje různě velkými otvory v jádru matrace. Pěnové matrace jsou prořezávané s dutinami nebo vyztužené. Ideální je možnost nastavení tuhosti i v průběhu jejího užívání, např. v těhotenství. Dobrá matrace musí umožnit přísun čistého suchého vzduchu, odvětrávání potu a ošetření proti prachu, špíně a roztočům. Musí se přizpůsobit svému uživateli, nikoliv naopak. (Kanická a Holouš, 2011) Podle materiálu jádra rozlišujeme tyto druhy matrací: -
Slamník – sláma
-
Futon – bavlna, pryžokokos 24
-
Matrace vyráběné klasickou technologií - koňské žíně, vlna, africká tráva apod. přírodní materiály
-
Pružinová – s různými druhy kovových nebo nekovových tlačných pružin v kombinaci s pryžokokosem, pěnovou pryží, PUR pěnami, distanční pleteninou, jinými materiály
-
Pěnová a) z PUR pěn různých hustot, měkkostí a zpracování b) z pěnové pryže – převážně ze směsi přírodního (20 %) a syntetického (80 %) kaučuku
-
Vzduchová
-
Vodní
4.5.6 Nekalé, klamavé a agresivní obchodní praktiky Nekalá obchodní praktika: podstatně narušuje nebo je schopná podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele (nepatří tam osoby zranitelné z důvodu psychické nebo fyzické slabosti či věku), který je jejímu působení vystaven nebo kterému je určena ve vztahu k danému produktu.
Příklady klamavých praktik: -
Prodávající uvádí nepravdivý údaj, ale i údaj sice pravdivý, ale zavádějící nebo vyvolávající záměnu výrobků (např. značka jakosti, výrobek má speciální schválení, i když tomu tak není)
-
Porušení práva duševního vlastnictví (noř. vyvolání zdání, že jde o proslulého výrobce)
-
Nepravdivý výprodej
-
Slevová akce s omezeným počtem výrobků
-
Opomenutí uvést některé závažné informace, které průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci atd.
Příklady agresivních praktik: -
S přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. 25
-
např.: seniorské zájezdy, horší podmínky úvěru pro zadlužené
-
bez uzavření smlouvy nemůže spotřebitel opustit provozovnu
-
opakované nabídky telefonem, mailem
-
nabádání dětí, aby koupily určitý výrobek či o tom přesvědčily rodiče
-
vytváření dojmu, že spotřebitel vyhrál či vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, ale není to pravda
(Picková, 2012)
4.6 Zdravotní aspekty lůžka Definice zdraví podle WHO: Zdraví je stav úplné tělesné a duševní pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady. Člověk a jeho zdraví je ovlivněno zevním a vnitřním prostředím.
Člověk a zdraví Zevní prostředí ovzduší, voda, potrava
Vnitřní prostředí homeostáza
Zevní prostředí výroba, interiér, nábytek
Charakter zdravotních rizik v interiéru Úrazovost v domácnostech je hlášena u 49,7 % všech ošetřených úrazů. -
Mechanický: zhmožděniny, rány, zlomeniny
-
Fyzikální: úrazy elektrickým proudem, spáleniny
-
Chemický: otravy, poleptání, chemické výpary
-
Alergický: prach, umělé materiály, pokojové rostliny
-
Biologický: infekce, plísně, roztoči, domácí zvířata, hmyz
(Müller, 2012)
4.6.1 Hmotnostní rozložení Tělesná hmotnost se v populaci zvyšuje, až 30 % dětí v České republice je obézních a hrozí tak metabolický syndrom. Tělesná hmotnost se popisuje za pomoci BMI (Body mass index), kde se tělesná hmotnost v kg dělí umocněnou tělesnou výškou v m. Výsledek se srovnává s následujícím vyhodnocením. (Müller, 2012)
26
Tabulka 1: Vyhodnocení BMI
do 20 20 - 25 26 - 30 30 - 40 nad 40
hubenost přiměřenost nadváha otylost, obezita zhoubná otylost
Podívejme se na stavbu těla a tělesné tvary, ve kterých existují různé úrovňové rozdíly. V pohledu ze strany vykazuje zakřivení páteř a u nohou kolenní jamka. V pohledu zepředu vidíme mezi lidmi rozdíly v šíři ramen, pasu, boků, délce končetin, u žen velikosti ňader a další. Rozdíly jsou v hmotnosti i v rozdělení hmotnosti v těle. Pro každého člověka je potřeba hledat optimální čalouněný nábytek. Chyby se stávají zejména při výběru lehací plochy. (Prokopová a Štork, 2006)
4.6.2 Skladba čalounění a jeho vliv na zdraví a) Hledisko ergonomie -
pevná část nábytku (kostra) a tvarovací vrstva čalounění
b) Hledisko vlivu materiálů na pokožku -
vrchní potahový materiál, vnitřní čalounické materiály skrz potahový materiál
c) Hledisko vlivu materiálů na prostor a zpětně na člověka -
všechny části čalouněného nábytku
-
přítomnost formaldehydu
d) Údržba čalounění – pratelnost, protišpinivé úpravy, úpravy proti biotickým činitelům, propustnost vodních par atd. (Klašková, 2012)
4.6.3 Prototypová činnost – ležení Dlouhodobé jednostranné ležení, které se vztahuje především k nemocným lidem a seniorům, vede ke škodám na zdraví. Ty se projevují zejména proleženinami, žilními a srdečně-cévními nemocemi, dýchacími nemocemi a celkovou fyzickou a duševní dekondicí. Prevenci škod z dlouhodobého nadměrného lehu slouží polohování. Požadavky na speciální polohování pro zdravotnické účely splňují lůžka firmy Linet. 27
Popis poloh: a) Polosed (Fowlerova poloha) – při nemocech dýchacích a srdečních b) Dolní končetiny ve zvýšené poloze (Trendelenburgova poloha) – cévní nemoci c) Zvýšený trup i s hlavou (Antitrendelenburgova poloha) – úvod a ukončení narkózy a užití při kolapsech d) Stabilizovaná poloha – při bezvědomí (na boku s pokrčenými končetinami a stočenou hlavou) (Müller, 2012)
4.6.4 Příliš měkké lůžko se špatnou přizpůsobivostí Jestliže je lehací plocha příliš měkká, nenosná, tělo se propadne, vzniká efekt závěsné sítě. Vznikají abnormální zakřivení, která způsobují na konkávní straně páteře kompresi na měkkých tkáních a kloubních plochách. Na konvexní straně páteře vzniká stálý tah na svaly a vazy. Tah způsobuje bolest svalů. Při akutních bolestech zad postižený člověk nevědomky napíná, aby tělo uchránil před nečekanými pohyby. Lehací plochy, které jsou příliš měkké, podepírají tělo velmi málo. Spánek je přerušovaný, neboť vzniká bolest. Také držení těla způsobuje efekt prohnutí, který působí rušivě na normální tělesné pohyby během noci. V důsledku toho je obtížnější změnit polohu těla. Musí se vynaložit větší síla svalů, aby byl pohyb proveden, tím je tělo méně uvolněné a kvalita spánku menší. (Prokopová a Štork, 2006)
4.6.5 Příliš tvrdé lůžko se špatnou přizpůsobivostí Jestliže je lehací plocha příliš tvrdá, pak je páteř nesprávně podepřená. V poloze na boku se dostávají pod tlak především ramena a v menší míře pánev. Páteř se v důsledku toho esovitě zakřivuje nepřirozeným způsobem. To je způsobeno skutečností, že ramena bývají širší než pánev. Vlivem nočního uvolnění svalů na straně jedné a váhy těla na straně druhé se bederní obratle prohnou. Vedle toho tvrdá lehací plocha zvyšuje tlak v oblasti kontaktních ploch. To má negativní vliv na krevní oběh v lokální tkáni. Tato ischémie dráždí centrální nervový systém s cílem, aby změnil polohu těla, aby krevní oběh mohl opět normálně fungovat. Bolest, která v důsledku 28
ischémie vzniká, se tak zmenší a člověk může dále spát. Ale po chvíli se tento stav opakuje, člověk se budí, mění polohu a spánek je narušen. (Prokopová a Štork, 2006)
Obrázek 12: Ukázka některých správných a problematických poloh na lůžku (Prokopová a Pidrová, 2008)
4.6.6 Nevhodné osvětlení místa spánku Ještě donedávna se mělo za to, že tvorbu melatoninu ovlivňuje množství světla dopadajícího na sítnici. Konkrétně pokud na sítnici dopadá velké množství světla (denní nebo běžné umělé osvětlení), tvorba melatoninu se nespustí anebo se zastaví. Tyto vědecké poznatky vedly např. v oblasti nábytkové tvorby k rozšíření tzv. nočního orientačního osvětlení s nízkou svítivostí do míst hlavních komunikací (ložnice – kuchyň – WC – koupelna), aby při nočním chození nedocházelo k přerušení procesu tvorby melatoninu. Avšak bylo prokázáno, že tvorbu melatoninu i serotoninu neovlivňuje světlo obecně, tedy celé jeho barevné spektrum, ale jen jeho modrá složka – světlo o vlnové délce 446 – 477 nm. Jeho poměrné zastoupení v barevném spektru denního světla se mění během dne nejvýrazněji. Má krátkou vlnovou délku (směrem 29
k červené se vlnová délka prodlužuje). Atmosféra zachycuje krátkovlnné záření. Úbytek modrého světla brzdí účinek serotoninu a aktivuje vyměšování melatoninu. Tato přechodná doba v přírodě trvá 1-2 hodiny. Večer s užitím umělého světla s podílem modré složky tuto fázi oddalujeme a snižujeme celkově produkci melatoninu přes noc. Nedostatek melatoninu může způsobovat nespavost a být příčinou zvýšené pravděpodobnosti vzniku rakoviny. (Čapka a Medřický, 2013)
V populaci se odlišují vyhraněné typy ranní („skřivani“) a večerní („noční sůvy“), kdy dochází k posunu celého rytmu do časnější nebo pozdější doby. Ranní typ je obvykle méně přizpůsobivý pro noční práci. Večerní typy se noční práci lépe přizpůsobují, kromě nepravidelných spánkových poruch mají tito jedinci též vyšší tendenci k extroverzi, neurotismu a anxietě a někdy i k vyšší konzumaci alkoholu, kávy a cigaret. (Gilbertová a Matoušek, 2002)
4.6.7 Chemické výpary ve vztahu k lůžku 4.6.7.1 Rizika z chemických výparů Většina současných čalounických materiálů pružicích, tvarovacích, kypřicích a dalších škodliviny běžně neuvolňuje. Pokud je čalounění lepeno roztokovými lepidly, mohou se z nového výrobku krátkodobě odvětrávat rozpouštědla. Měřením bylo zjištěno, že je velký rozdíl mezi únikem škodlivin u nového nábytku a po jednom až dvou týdnech instalace. Proto by bylo dobré nový nábytek po umístění v bytě nejméně 14 dnů, po které unikne většina škodlivin, nepoužívat. Materiály přírodního i chemického původu se vyznačují charakteristickou vůní, která není uznatelnou reklamací. Jakmile však mají materiály jiný pach než svůj přirozený, může jít o pach z plísní, mikroorganismů, apod. Je pravděpodobné, že některé materiály nebo hotové výrobky byly skladovány nesprávně, např. ve vlhkém prostředí. Pach je zde signálem rizika a důvodem k reklamaci. (Prokopová a Štork, 2006)
4.6.7.2 Vůně a podpora prodeje lůžek Výzkum Erica Spangenberga (Washington State University) a týmu vědců ze Švýcarska.
30
Švýcarský vědecký tým exaktně zjistil, že jednoduché vůně vznášející se v prostorech jsou lepší než komplexní. Jednoduchá vůně oproti komplexní přispívá k plynulosti kognitivních funkcí, mozek se plně soustředí na věc, kterou řeší. Lidé, kteří byli vystaveni v obchodech jednoduché vůni, nakupovali asi o 20 % více, než lidé vystavení vůním složeným nebo žádným. Výzkum potvrdil i pozitivní změnu na výkonu studentů. Při čichání jednoduché vůně rozptýlené v učebně byli studenti schopni vyřešit víc problémů v kratším čase, oproti výkonům podaným při působení komplexní vůně. Závěr výzkumu je takový, že nejúčinnější vůně nemusí být vždy zároveň nejpříjemnější. (Srb, 2012) Pro prodej lůžek je vhodné užít podle sortimentu a typu cílových zákazníků vůni borové pryskyřice (afrodiziakum), vůni vanilky (pocit bezpečí) nebo vůni citrusu (obecně podporující aktivitu při nakupování).
Obrázek 13: Difuzér s vonným olejem v expozici na veletrhu (Miláno)
31
4.6.7.3 Čichové vnímání a rozdíly mezi muži a ženami Čich způsobuje hédonické potěšení, ale zároveň to je smysl, který nás varuje před nebezpečím (např. zápach z infekcí) a na podvědomé úrovni napomáhá výběru vhodného partnera. Ženy obecně mají lepší čichové schopnosti, tři základní schopnosti: -
identifikace (pojmenování pachu)
-
diskriminace (rozeznání více různých stimulů od sebe)
-
senzibilita (nejnižší čichový práh – rozeznání od prázdného stimulu)
Nejlépe hodnocená vůně: vanilka (po vanilce voní mateřské mléko, první příjemná vůně v životě každého jedince). Při opakovaném vystavování jedince působení konkrétního pachu se dá zvýšit jeho citlivost na ten druh pachu. (Nováková, 2012)
4.7 Spánek, jeho fáze a tělesné projevy Mozek ovšem není během spánku vytížen rovnoměrně. Některé jeho oblasti jsou utlumeny, jiné naopak pracuji nadále. Přijímají smyslové vjemy, které si později neuvědomujeme. Zdravý spánek je charakterizován stereotypní polohou těla, minimálním pohybem, snížením reakcí na vnější podněty a spánkovými epizodami, které probíhají dle předem daného vzorce. Části mozku se zásadním vlivem na spánek je epifýza (pineální žláza). Epifýza syntetizuje řadu hormonů, mezi nimi také melatonin, který se vylučuje při pobytu člověka v temnotě a který způsobuje ospalost. (Šonka, 2005)
4.7.1 Obecné pojednání o spánkových fázích Spánek je periodicky se dostavující fyziologická ztráta vědomí sloužící k tělesné a duševní regeneraci. (Müller, 2009)
Spánek je obecně charakterizován sníženou reaktivitou na okolní podněty, snížením motorických projevů organismu s cyklickým střídáním během 24 hodin.
32
Spánkové fáze jsou: 1. N–REM spánek (non–rapid–eye–movement, spánek klidový), která se jinak nazývá fázi synchronní a mající čtyři stadia. 2. REM spánek (rapid–eye–movement, spánek s rychlými očními pohyby) jinak také nazývaný spánek paradoxní. Během noci se fáze N–REM a REM pravidelně střídají ve 4 – 5 spánkových cyklech. Spánkový cyklus v trvání 90 minut proběhne během noci čtyři až pětkrát. Přitom k ránu se N–REM spánek stává kratším a mělčím, zatímco fáze REM se prodlužují z cca 10 minut na více než 30 minut (Silbernagl a Despopoulos, 2004).
4.7.1.1 N–REM Mezi začátkem usínání a hlubokým spánkem uběhne celkově asi 30 minut. Přechod ze stavu bdění do N–REM spánku se děje přechodnými stádii. 1. Usínání: Přechod ze stavu bdění do dřímoty. Člověk ztrácí zájem o okolí, redukuje se schopnost sebekontroly a občas se vyskytne myoklonie (svalové záškuby). Při usínání, které může trvat v řádu sekund nebo i 15 až 20 minut (podle stavu mysli a stupně únavy), mozek vysílá vlny théta. Tyto vlny podporují uvolnění a jsou charakterizovány pohotovostí mysli k novým věcem, k učení a sugesci. Vědomí je v souladu s podvědomím. Zíváme, zavíráme oči a hledáme příjemnou polohu. Dýchání je čím dál hlubší a pomalejší. Klesá možnost probuzení, svalový tonus a reflexní vzrušivost se oslabuje. 2. Dřímota – povrchní spánek: Dochází k postupné ztrátě vědomí. 3. Středně hluboký spánek: Směšují se vlny delta a théta, tato fáze trvá asi 10 minut. Organismus je v psychickém a fyzickém klidu a nastává stav bezvědomí. 4. Hluboký spánek: Převažují vlny delta, tato fáze trvá asi 30 minut. (Dessaintová, 1999)
4.7.1.2 REM Během paradoxního spánku úplně spíme a zároveň jsme velmi blízko bdělému stavu s rytmy alfa a beta. Nedochází prakticky k žádnému svalovému napětí, avšak svaly v obličeji se aktivně stahují. Oči se velmi rychle pohybují – sledují, co se děje ve snech. Občas se hýbou i prsty rukou a nohou, zatímco paže, nohy a hruď zůstávají 33
nehybné. Fyziologická činnost je velice intenzivní: srdeční rytmus se zrychluje, dýchaní je nepravidelné a mělčí. Činnost pohlavních orgánů se zvyšuje, dochází k erekcím a sekrecím. Na začátku noci trvá REM asi 10 minut. (Dessaintová, 1999)
4.8 Faktory ovlivňující spánek lidí Potřeba spánku u jednotlivých lidí je různá a mění se s věkem. Novorozenec potřebuje 20-22 hodin spánku denně, šestileté dítě potřebuje ke svému zdárnému vývinu 10-12 hodin denně, dospělý člověk s 7-8 hodin a u starých lidí se spánková potřeba snižuje na konečných 5-6 hodin denně. Kromě věku ovlivňuje délku spánku i tělesná konstituce, druh pracovního vytížení, celková životospráva a způsob života celkově. Svůj podíl zde má i genetická výbava, která je základním určovatelem duševních a tělesných pochodů, jejímž výsledkem je tedy i potřeba a výsledná kvalita spánku. Dalším z faktorů ovlivňujícím spánek je teplota místa spánku. Ideální rozmezí pro Evropana by se mělo pohybovat mezi 18-22°C. Negativně působí příliš nízký i vysoký atmosférický tlak. Usnutí a prohloubení spánku mírně podporují i potraviny obsahující polysacharidy nebo tryptofan. Dalším faktorem ovlivňujícím kvalitu spánku je lůžko. Laboratorní výzkumy prokázaly, že měkké lůžko napomáhá usnutí více než lůžko tvrdé. A v neposlední řadě je spánek ovlivňován také hlukem. Citlivost na hluk se u každého jedince liší, ale je patrné, že se vzrůstající hladinou akustického tlaku kvalita spánku klesá. Citlivost na hluk se rovněž také zvyšuje s přibývajícím věkem. Neméně důležitým faktorem při usínání je dobře vyvětraná místnost. (Praško, Espa – Červená a Závěšická, 2004) Spánková deprivace Ne každý člověk je schopný dospávat noci probděné nebo s výrazně kratší dobou spánku. Dospáváním ve dnech volna se určitě dá dohnat okamžitá duševní nebo fyzická výkonnost, ale není zřejmé, jestli tento způsob spánku umí eliminovat zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob. Při poruchách spánku, které se vyznačují jeho přerušováním z různých důvodů (např. obstrukční spánková apnoe, nykturie), dochází k přerušování spánku nejčastěji v mělkých stádiích a nedochází tak k prohlubování spánku, zejména pak v druhé polovině noci, která se vyznačuje vyšším zastoupením REM spánku. 34
REM – sny živé, dějové, emočně zabarvené často se sexuálním podtextem. N-REM – fádní sny, opakují většinou děje prožitého dne. (Šonka, 2012)
4.9 Míra polohových změn při spánku Během spánku mění spící osoba 20-60 krát částečně nebo úplně svoji polohu. Tzv. motorika spánku má svoji strukturu: spaní na boku činí cca 50 % (z toho 32 % spaní na pravém a 18 % na levém boku), 44 % představuje spaní na zádech a 6 % spaní na břiše. Noční pohyby odstraňují svalové napětí. (Kanická a Holouš, 2011) Předpokládáme, že na kvalitně řešené lehací ploše se počet obracení a změn poloh snižuje, takže si člověk více ve spánku odpočine.
Z rehabilitačního hlediska se uvádí za nejlepší polohu ke spánkové relaxaci poloha na boku s poohnutím končetin a podložením hlavy malým polštářkem. Případně to může být i poloha na zádech, ale s pokrčenými koleny (uvolní se tím totiž ohýbače kolen, ohýbač kyčle a důležitý pánevně – stehenní vaz). Čím více je zvětšena bederní lordóza při ležení a spaní, tím je zhoršena relaxace – uvolnění. (Prokopová, Müller a Maňák, 2007)
Spánek spotřebuje 33 % lidského života, během spánku člověk asi 50× změní polohu, vyprodukuje asi 250 ml potu. Spánek je důležitý k obnově cévní logistiky, uvolnění periferních nervů, odlehčení kůže, odstranění toxických látek z metabolizmu, k budování a obnově struktur. (Müller, 2009)
Popis poloh při spánku -
Relaxační – kolenoprsní (často ležení na přechodu bok – břicho, bok – záda)
-
Antalgická – na břichu (přetíží se ale rotací krční páteř)
-
Na zádech
-
Na boku
35
5 Stručný návod pro výběr optimální lehací plochy 1. Cenový průzkum současné nabídky trhu a základní orientace. 2. Rozhodnutí o typu lůžka (s vkládacím roštem a volnou matrací, s pevně očalouněnou lehací plochou, kontinentální, vodní…) 3. Pokud zvolíme lůžkovou kostru, vkládací rošt a matraci -
Lůžkovou kostru s rámem volíme podle vlastního vkusu a s doporučením vyvarovat se konstrukcí s výčnělky, ostrými hranami či masivním lemem po obvodu lehací plochy.
-
Matraci vybíráme již v kombinaci se zamýšleným podkladem především podle vlastního pocitu pohodlí.
-
Optimální rozměr lehací plochy je součtem výšky člověka + délky chodidla, do šíře pak 90 – 100 cm.
4. Výběr podkladu matrace a) Pokud volím pevný podklad (latě, nepolohovací lamelový rošt) -
Lze jej kombinovat se všemi typy matrací, pokud mezery mezi vlysy nebo lamelami jsou menší nebo rovny 40 mm.
b) Pokud volím ručně polohovatelný rošt (s jedním místem ohybu – pod rameny) -
Neslučuje se s matracemi s kovovým pružinovým jádrem, pokud nejsou speciálně vytvořeny s dělenou pružinovou kostrou.
-
Existují i matrace s pružinami z PUR pěny a jiných tuhých nebo polotuhých plastů, které jsou pocitově obdobné, ale lze je užít k polohovacímu roštu.
c) Pokud volím motorově polohovatelný rošt (s více místy ohybu) -
Nejvhodnější jsou matrace, které úplně kopírují polohovaný rošt („latexové“ a některé z PUR pěn).
-
Dobré je si kompatibilitu matrace k polohovacímu roštu na prodejně ověřit.
5. Výběr matrace •
Nekupuji matraci, kterou si nemohu vyzkoušet.
36
•
Vyloučím z výběru všechny „ortopedické“ a „anatomické“ matrace, které užitím klamavé reklamy poukazují na nečestného prodejce a zvyšují pravděpodobnost nekvalitního či předraženého zboží.
•
Jsem obezřetný ke všem „slevovým akcím“, kde se často kromě ceny slevuje i na kvalitě materiálu a provedení.
•
Vybírat mohu mezi matracemi jednostrannými × oboustrannými, jednosměrnými × centrálně obousměrně zónovanými, bez zón.
•
Doba zkoušení lehací plochy: do minuty po ulehnutí jsme schopni rozpoznat, že nám lůžko nevyhovuje, za tři minuty už víme, že by to mohlo být to pravé, reálně jsme schopni určit favorita až po asi 15 minutách, kdy se uvolníme a kdy nám začnou relaxovat svaly.
a) Jádro matrace -
Viskoelastická PUR pěna („líná pěna“) nás může mile či nemile překvapit: měkne tělesným teplem, teplo v sobě mírně kumuluje a je méně prodyšná než většina ostatních PUR pěn, což na prodejně nepoznáme. Nedoporučuje se tedy lidem, kteří v noci „hřejí“ (vysokou bazální teplotu mají především mladí lidé). Je vhodná pro nepohyblivé osoby, pro běžné uživatele max. v horní části matrace v tloušťce do 40 mm.
-
Tuhost se u většiny pěnových matrací s užíváním mírně snižuje (u levných materiálů výrazněji)
-
Lepené matrace většinou v prvních týdnech výrazně chemicky zapáchají. Pokud chcete matraci z více vrstev, existují i matrace nelepené, vrstvy na sobě drží třením a potahem.
-
Zónování sériových matrací nemusí být pro každého, když máte např. kratší trup a dlouhé nohy, nejste už rameny nebo boky na změkčené zóně. Zónování matrací také nemusí být vhodné pro lidi trpící otoky. Pak je lepší užít pro zónování pružný lamelový rošt, který bývá individuálně nastavitelný.
b) Potah matrace -
Dobře zpracovaný detail potahu je důležitý. Pokud je potah nekvalitní, má dírky či puštěné oko, nebo je křivě ušitý, nelze očekávat nic dobrého ani od jádra matrace.
37
-
Pokud nemá potah zdrhovadlo, nedá se sundat a vyprat, to snižuje možnosti hygieny.
-
Pokud je potah snímatelný, dá se podle pokynů na cedulce vyprat nebo vyčistit. Ze zákona musí mít každý textilní potah uvedenou materiálovou skladbu v %, česky, celými slovy a snímatelné potahy i návod na údržbu.
-
Materiály potahů jsou různé, některé mají speciální vlastnosti – ničí stříbrem bakterie, mikrovlákno zamezí vniknutí roztoče do matrace, uvolňují vůni a jiné s bambusovým vláknem dobře odvádí vlhkost od těla.
Pokud máte speciální požadavky: -
Zvýšená nosnost roštu a matrace (nad 100 či 120 kg – třeba se informovat)
-
Potah snižující výskyt alergické reakce (speciální potah z mikrovlákna – založeno na principu častého praní)
-
Matrace pro nadměrné užívání (pro seniory, dlouhodobě nemocné…), jsou po obvodu zpevněné – snesou i častější užívání, zjednoduší vstávání.
-
Lůžko pro osoby trvale ležící – je vhodné užít polohovací rošt i s vertikálním zdvihem, který je důležitý pro uchování zdravých zad pečující osoby. Vhodná matrace je dobře ohebná pěnová s viskoelastickou pěnou, která sníží otlačování měkkých tkání.
38
6 Výsledky 6.1 Výsledky průzkumu konfrontace představ mladých respondentů s nabídkou trhu a cenou, schopnost vybrat si optimální lehací plochu 6.1.1 Výsledky dotazníkového průzkumu kvantitativní Kvantitativní výsledky jsou vyhodnocovány z dotazníkového průzkumu výběrové skupiny mladých lidí. 6.1.1.1 Obecná charakteristika respondentů
Tabulka 2: Věk respondentů
Věk 18 - 20 21 - 25 26 - 30 31 a víc
% žen 23 40 20 17
Tabulka 3: Rozdělení do příjmových skupin
% mužů 10 30 40 20
Tabulka 4: Stáří používaného lůžka
Věk lůžka 1 - 3 roky 4 - 7 let 8 a víc
% žen 40 37 23
Příjem minimální podprůměrný průměrný nadprůměrný vysoký
% žen 27 40 67 0 0
% mužů 10 37 37 10 7
Tabulka 5: Spokojenost se stávajícím lůžkem
% mužů 37 20 43
Spokojenost s lůžkem Ano Ne
% žen 70 30
% mužů 87 13
Tabulka 6: Orientace v problematice lůžek
Tabulka 7: Představa ceny zvoleného typu lůžka
Orientace v problematice Ano Ne
Představa ceny lůžka Odpovídající Neodpovídající
% žen 40 60
% mužů 33 67
39
% žen 63 37
% mužů 63 37
Tabulka 8: Marketingová ovlivnitelnost
Tabulka 9: Příprava před koupí lůžka
Marketingová ovlivnitelnost Vysoká Střední Nízká
Příprava před koupí Vysoká Střední Nízká
% žen 67 10 23
% mužů 57 37 7
% žen 47 20 33
% mužů 20 53 27
Tabulka 10: Schopnost vybrat optimální lůžko
% žen 40 23 37
Schop. vybrat Vysoká Střední Nízká
% mužů 37 17 47
6.1.1.2 Srovnání současného stavu lůžka s realizovatelnou představou nového lůžka
Tabulka 11: Kvalita lůžka
Kvalita levná standardní vysoká luxusní
současné % 14 67 19 0
Tabulka 12: Konstrukce lůžka
budoucí % 0 46 54 0
Tabulka 13: Typ rámu lůžka
Rám masivní dýhovaný laminovaný kovový čalouněný
současné % 50 14 17 3 17
současné % 22 31 47 92 8 0
budoucí % 100 0 0
Tabulka 14:
budoucí % 63 13 4 17 8
Matrace PUR latex visko pěna pružinová neví
budoucí % 21 8 71 75 17 8
Cena do 5 tis Kč 6 - 15 tis Kč 16 - 20 tis Kč 26 - 60 tis Kč
Tabulka 15: Podklad matrace
Podklad deska latě lamely pevný ručně pol. motorový
Konstrukce současné % běžná (KRM) 75 celočal. 19 rozkládací 3
současné % 22 6 14 19 39
budoucí % 29 17 13 17 29
Tabulka 16: Odhad ceny lůžka
40
současné % 23 69 0 8
budoucí % 6 53 35 6
6.1.1.3 Aspekty výběru nového lůžka respondenty
Tabulka 17: Cenový aspekt výběru
Cenový aspekt cena cena / kvalita kvalita
% žen 0 90 10
Tabulka 18: Původ výrobku
% mužů 3 83 13
Tabulka 19: Žádané vlastnosti matrace
Vlastnosti anatomická ortopedická zónovaná protialergická partnerská antibakteriální nespecifikuji nevím
% žen 20 23 7 20 20 17 27 3
% mužů 30 17 23 23 20 10 13 33
Původ ČR region nezáleží
% žen 17 13 70
% mužů 23 40 37
Tabulka 20: Rozhodnutí dle doporučení
Doporučení prodejce lékaře odborníka přátel vím sama pocitově, zkusím
% žen 33 3 40 13 7 57
% mužů 23 13 23 20 27 50
Tabulka 21: Typ přípravy před koupí
Příprava cenový průzkum vl. zkušenosti odbor. doporuč. diskuze žádná
% žen 50 50 20 23 17
% mužů 47 50 27 43 13
6.1.2 Výsledky dotazníkového průzkumu kvalitativní Kvantitativní výsledky dotazníkového průzkumu jsou konfrontovány s kvalitativními výsledky v diskuzi k průzkumu v kapitole 6. Kvalitativní údaje byly získány následným rozhovorem s respondenty dotazníkového průzkumu.
41
6.2 Výsledky výzkumu míry polohových změn a motoriky spánku s ohledem na rezervu pružení lehací plochy 6.2.1 Výsledky míry polohových změn a motoriky spánku 1. respondenta 6.2.1.1 Vstupní údaje 1. respondenta Obecné charakteristiky Pohlaví: žena
Citlivost na podněty: významná
Věk: 25 let
Povaha: spíš labilní
Kvalita spánku: dobrá
Aktivita: noční
Stranová dominance: pravá
Místo spánku Nejčastější místo spánku: koleje
Časté místo spánku: domov
Míra užívání: 5 × týdně
Míra užívání: 2 × týdně
Podklad matrace: pevná deska
Podklad matrace: latě
Matrace: vcelku, pěnová, nízká, tvrdá
Matrace: vcelku, pěnová, nízká, tvrdá
Stáří matrace: 2 roky
Stáří matrace: 4 roky
Polštář: velký až pod záda
Polštář: velký a malý
Pohodlné lůžko: NE
Pohodlné lůžko: NE
- důvod: tvrdé, proležené, vrže
- důvod: tvrdé
Základní fyzické údaje Výška: 164 cm
Obvod ramen: 94 cm
Hmotnost: 51 kg
Obvod pasu: 65 cm
BMI: 19,0 … hubenost
Obvod boků: 94 cm
42
Spánkové charakteristiky Dostatek spánku: ANO -
Pracovní dny (5): 7 hod
-
Dny odpočinku (2): 9 hod
Problematické usínání: NE (× hluk, světlo) Problémy během spánku: NE Problémy při probouzení: ANO Bolesti hlavy: NE Bolesti zad: NE Fyzický stav: 6,2 (dle VAS, kde 1 = špatný, 10 = výborný) -
ztuhlost z nedostatku pohybu
Psychický stav: 7,5 (dle VAS, kde 1 = špatný, 10 = výborný) -
mírný stres z povinností
Subjektivní popis zkoušené lehací plochy: a) Matrace: matrace samotná byla hodně tuhá, tvrdší než kolejní matrace. Moc dobře se mi na ní nespalo, navíc první tři noci strašně zapáchala. b) Matrace a rošt: matrace s roštem dohromady zas tak tuhá nebyla, spalo se mi lépe. Řekla bych, že se pocitově nezdála ani tak tuhá jako kolejní matrace. Také matrace už tolik nezapáchala. Celkově mám lepší pocit z matrace s roštem.
6.2.1.2 Výsledky 1. respondenta – kombinace roštu a matrace 1. noc Před spaním:
Silná nepohoda, palčivý zápach z matrace, který způsobil pozdní usnutí.
Po probuzení:
Slabá bolest hlavy ze zápachu matrace, pocit ztuhlosti těla, slabá bolest ramenou, která po rozhýbání mizí. Pálí mě oči.
VAS: 4,2 (subjektivní hodnocení pomocí vizuální analogové škály) Čas usnutí: 1:32 od ulehnutí
43
Tabulka 22: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 0:10 4 1 0:20 4 1 0:30 0:40 0:50 1:00 1 1:10 3 2 1:20 1 1:30 3 1:40 5 1 1:50 1 2:00 2:10
Čas pohyby obraty 4:30 1 4:40 1 4:50 1 5:00 2 5:10 2 1 5:20 1 5:30 1 1 5:40 2 5:50 6:00 2 6:10 6:20 1 Celkem 40 21
Čas pohyby obraty 2:20 2 1 2:30 3 1 2:40 1 2:50 3:00 3:10 3:20 3:30 1 3:40 3 1 3:50 2 1 4:00 1 4:10 4:20 1
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Graf 1: Míra polohových změn
Tabulka 23: Motorika spánku
1.noc Minuty %
Pravý bok 72 19
Levý bok 154 42
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
94 25
10 3
28 8
0 0
12 3
0 0
44
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
Graf 2: Motorika spánku
2. noc Před spaním:
Zápach z matrace je slabší, ale stále nepříjemný. Trochu cvičím – lehkými pohyby uvolňuji ramena.
Po probuzení:
Budím se odpočatější. Trochu mě bolí ramena, po rozhýbání tuhost mizí. Pálí mě oči.
VAS: 5,6 Čas usnutí: 0:22 od ulehnutí Tabulka 24: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 1 0:10 0:20 0:30 0:40 0:50 1 1 1:00 4 2 1:10 1 1:20 1:30 1 1:40 1:50 2:00 2:10 2 1 2:20 1 1 2:30 1 1 2:40
Čas pohyby obraty 2 2:50 1 1 3:00 1 3:10 2 1 3:20 2 3:30 3:40 3:50 3 1 4:00 2 1 4:10 3 2 4:20 3 1 4:30 1 4:40 4:50 5:00 5:10 5:20
45
Čas pohyby obraty 5:30 5:40 2 5:50 2 6:00 1 2 6:10 6:20 6:30 1 6:40 3 6:50 1 1 7:00 2 2 7:10 3 2 7:20 2 1 7:30 1 7:40 Celkem 43 28
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
0:10 0:30 0:50 1:10 1:30 1:50 2:10 2:30 2:50 3:10 3:30 3:50 4:10 4:30 4:50 5:10 5:30 5:50 6:10 6:30 6:50 7:10 7:30
0
Graf 3: Míra polohových změn
Tabulka 25: Motorika spánku
2.noc Minuty %
Pravý bok 79 20
Levý bok 80 20
Záda 163 41
Z-P 35 9
Z-L 38 10
Břicho 0 0
B-P 0 0
B-L 0 0
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Graf 4: Motorika spánku
46
Břicho
B-P
B-L
3. noc Před spaním:
Matrace už téměř nezapáchá. Trochu cvičím – lehkými pohyby uvolňuji ramena. Po výletě jsem příjemně fyzicky unavena.
Po probuzení:
Ráno se budím odpočatá a svěží. Mám jen lehce ztuhlá ramena, ale to brzy ustupuje.
VAS: 7,5 Čas usnutí: 0:14 od ulehnutí Tabulka 26: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 0:10 1 1 0:20 0:30 0:40 1 0:50 1 1:00 3 1 1:10 4 1 1:20 1 1:30 1 1:40 1 1:50 1 2:00 2:10 2:20 3 2:30 2 1 2:40 4
Čas pohyby obraty 2:50 3:00 2 3:10 2 1 3:20 3:30 1 3:40 2 3:50 4:00 4:10 1 4:20 2 4:30 4:40 1 4:50 1 5:00 1 5:10 5:20 1
Čas pohyby obraty 5:30 1 2 5:40 2 1 5:50 2 6:00 2 1 6:10 6:20 2 6:30 6:40 1 6:50 1 7:00 3 7:10 1 7:20 2 7:30 7:40 7:50 1 Celkem 43 21
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
0:10 0:30 0:50 1:10 1:30 1:50 2:10 2:30 2:50 3:10 3:30 3:50 4:10 4:30 4:50 5:10 5:30 5:50 6:10 6:30 6:50 7:10 7:30 7:50
0
Graf 5: Míra polohových změn
47
Tabulka 27: Motorika spánku
3.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 27 182 170 4 6 39 36 1
Z - L Břicho B - P B-L 85 0 0 0 18 0 0 0
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
Graf 6: Motorika spánku
4. noc Před spaním:
Jdu spát bolavá z celodenního sezení. Lehce jsem cvičila cca hodinu před spaním. Drahnou chvíli nezvládám uspat myšlenky.
Po probuzení:
Ráno jsem dobře odpočatá. Mám jen lehce ztuhlé jedno rameno. Po rozhýbání hned ztuhlost ustupuje. Takže fajn.
VAS: 7,9 Čas usnutí: 0:31 od ulehnutí
48
Tabulka 28: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 0:10 4 2 0:20 2 1 0:30 1 0:40 1 0:50 1:00 1:10 1 1 1:20 2 2 1:30 2 1:40 1 1:50 2:00 2:10 2:20 2:30 2
Čas pohyby obraty 2:40 2 1 2:50 1 3:00 1 3:10 1 3:20 1 2 3:30 3:40 3:50 4:00 4:10 1 1 4:20 1 4:30 4:40 2 4:50 1 5:00
Čas pohyby obraty 5:10 2 1 5:20 1 2 5:30 1 5:40 5:50 6:00 6:10 1 1 6:20 6:30 2 6:40 6:50 2 1 7:00 1 1 Celkem 31 22
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
6:50
6:30
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Graf 7: Míra polohových změn
Tabulka 29: Motorika spánku
4.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 33 139 87 19 8 34 21 5
Z - L Břicho B - P B-L 134 0 0 0 33 0 0 0
49
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
Graf 8: Motorika spánku
6.2.1.3 Výsledky 1. respondenta – kombinace pevného podkladu a matrace 1. noc Před spaním:
Matrace je pocitově velice tuhá a to mi moc nevyhovuje. Spíš vůbec. Přijde mi to snad i horší než kolejní lůžko. Opět cítím trochu zápach od lepidla.
Po probuzení:
Ráno pocit ztuhlosti. Odkrvená paže, bolest ramenou. Nejsem příliš odpočatá. Pálí mě oči.
VAS: 3,4 Čas usnutí: 0:38 od ulehnutí
50
Tabulka 30: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 2:40 2:50 3:00 3:10 3:20 3 1 3:30 2 3:40 2 2 3:50 3 2 4:00 5 2 4:10 2 4:20 2 4:30 2 2 4:40 2 4:50 5:00 1 1
Čas pohyby obraty 0:10 1 0:20 1 0:30 0:40 2 1 0:50 4 1 1:00 1 1:10 1 1:20 1 1:30 1 1:40 1 2 1:50 3 2:00 2 1 2:10 1 2:20 3 2:30 1
Čas pohyby obraty 5:10 4 1 5:20 2 3 5:30 1 1 5:40 2 5:50 1 2 6:00 6:10 6:20 6:30 6:40 2 6:50 2 7:00 1 7:10 1 Celkem 53 32
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
Graf 9: Míra polohových změn
Tabulka 31: Motorika spánku
5.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 65 126 148 53 15 30 35 12
Z - L Břicho B - P B-L 35 0 0 0 8 0 0 0
51
7:10
6:50
6:30
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
Graf 10: Motorika spánku
2. noc Před spaním:
Jdu spát pozdě, stresově náročnější den. Lehkými pohyby uvolňuji ramena.
Po probuzení:
Ráno pocit ztuhlosti hlavně u ramenou, který už hraničí se slabou bolestí a trochu ztuhlou cítím i hrudní páteř. Nejsem příliš odpočatá. Ztuhlost neustupuje ani po rozhýbání.
VAS: 3,3 Čas usnutí: 0:30 od ulehnutí Tabulka 32: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 0:10 1 0:20 4 1 0:30 0:40 0:50 1 1:00 1 1:10 2 1 1:20 2 2 1:30 1 1:40 1 1:50 2:00 2:10 3 2:20 3 1 2:30 2
Čas pohyby obraty 2:40 3 1 2:50 1 1 3:00 3:10 1 3:20 3:30 2 2 3:40 3:50 1 4:00 1 4:10 1 4:20 3 1 4:30 1 2 4:40 1 1 4:50 1 2 5:00
52
Čas pohyby obraty 5:10 1 5:20 1 5:30 2 1 5:40 1 1 5:50 1 1 6:00 1 6:10 1 1 6:20 1 6:30 4 2 6:40 2 2 6:50 1 7:00 1 1 Celkem 48 30
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
6:50
6:30
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Graf 11: Míra polohových změn
Tabulka 33: Motorika spánku
6.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 129 45 127 97 31 11 31 23
Z-L
Břicho B - P 5 0 11 1 0 3
B-L 0 0
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Graf 12: Motorika spánku
53
Břicho
B-P
B-L
3. noc Před spaním:
Jdu spát dost pozdě, ráno jdu prvně na zodpovědnou brigádu. Jsem z toho trochu na rozpacích, ale nijak zásadně.
Po probuzení:
Pocit ztuhlosti – především ramena a hrudní páteř, trochu to i bolí. Pobolívají mě kyčle. Pálí mě oči. Nejsem příliš odpočatá. Ztuhlost po důkladném rozhýbání ustoupila.
VAS: 3,9 Čas usnutí: 0:25 od ulehnutí Tabulka 34: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 0:10 2 0:20 1 1 0:30 0:40 0:50 1:00 2 1 1:10 2 2 1:20 4 1 1:30 2 1 1:40 1:50 2:00 2:10 2:20
Čas pohyby obraty 2:30 1 1 2:40 3 2:50 3 1 3:00 4 2 3:10 2 1 3:20 3:30 3:40 3:50 4:00 1 4:10 2 1 4:20 4 3 4:30 1 4:40 1 2
Čas pohyby obraty 4:50 5 1 5:00 1 1 5:10 5:20 5:30 5:40 5:50 2 2 6:00 1 6:10 6:20 6:30 1 1 Celkem 43 24
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
Graf 13: Míra polohových změn
54
6:30
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Tabulka 35: Motorika spánku
7.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 152 79 137 8 39 20 35 2
Z - L Břicho B - P B-L 12 0 0 0 3 0 0 0
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
Graf 14: Motorika spánku
4. noc Před spaním:
Jdu spát dost pozdě, usnu extra rychle. Před spaním jsem necvičila, protože jsem v pohodě – na brigádě jsem se hýbala.
Po probuzení:
Ráno jsem tuhá jak týden stará veka. Bolí mě ramena a nepřestávají ani po důkladném rozhýbávání. Bolí i hrudní páteř a kyčle. Nejsem odpočatá, ba naopak rozlámaná.
VAS: 3,2 Čas usnutí: 0:10 od ulehnutí
55
Tabulka 36: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 0:10 2 1 0:20 5 0:30 4 0:40 3 0:50 1:00 1 1:10 1:20 1 1:30 2 1 1:40 2 1 1:50 4 2:00 2:10 2:20 2:30 2:40
Čas pohyby obraty 2:50 1 3:00 3:10 1 2 3:20 3:30 3 3:40 2 3:50 1 4:00 2 4:10 1 4:20 4:30 2 1 4:40 1 2 4:50 2 5:00 1 2 5:10 3 1 5:20
Čas pohyby obraty 5:30 5:40 5:50 6:00 1 6:10 6:20 6:30 1 2 6:40 1 2 6:50 1 2 7:00 2 1 7:10 2 1 7:20 1 7:30 1 Celkem 47 26
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
0:10 0:30 0:50 1:10 1:30 1:50 2:10 2:30 2:50 3:10 3:30 3:50 4:10 4:30 4:50 5:10 5:30 5:50 6:10 6:30 6:50 7:10 7:30
0
Graf 15: Míra polohových změn
Tabulka 37: Motorika spánku
8.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 111 99 133 59 25 22 30 13
Z - L Břicho B - P B-L 41 0 0 0 9 0 0 0
56
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
Graf 16: Motorika spánku
6.2.1.4 Souhrnné výsledky 1. respondenta Souhrn pro subjektivní hodnocení komfortu pomocí VAS Tabulka 38: VAS 1. respondenta
VAS 1. 2. 3. 4. Průměr
R+M 4,2 5,6 7,5 7,9 6,3
M 3,4 3,3 3,9 3,2 3,45
Souhrn pro míru polohových změn Tabulka 39: Výpočet sumy intervalů
t/10 1. 2. 3. 4.
R+M 38 46 47 42
M 43 42 39 45
57
B-L
Tabulka 40: Průměr pohybů a obratů na interval
noc R+M 1. 2. 3. 4. Průměr
pohyby 1,05 0,93 0,91 0,74 0,91
obraty 0,55 0,61 0,45 0,52 0,53
noc M 1. 2. 3. 4. Průměr
pohyby 1,23 1,14 1,1 1,04 1,13
obraty 0,74 0,71 0,62 0,58 0,66
Tabulka 41: Rozdíl pohybů a obratů
∆ pohyby obraty
Průměr R+M 0,91 0,53
Změna % 124,2 124,4
Průměr M 1,13 0,66
Souhrn pro celkovou motoriku spánku Tabulka 42: Celková motorika spánku na matraci s roštem
Pravý bok 1. 19 2. 20 3. 6 4. 8 Průměr % 13 R+M
Levý bok 42 20 39 34 34
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
25 41 36 21 31
3 9 1 5 4
8 10 18 33 17
0 0 0 0 0
3 0 0 0 1
0 0 0 0 0
Celková motorika spánku - matrace s roštem 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý Levý bok bok
Záda
Z-P
Z-L
Graf 17: Celková motorika spánku – matrace s roštem
58
Břicho
B-P
B-L
Tabulka 43: Celková motorika spánku na matraci
Pravý bok 1. 15 2. 31 3. 39 4. 25 Průměr % 28 M
Levý bok 30 11 20 22 21
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
35 31 35 30 33
12 23 2 13 13
8 1 3 9 5
0 0 0 0 0
0 3 0 0 1
0 0 0 0 0
Celková motorika spánku - matrace 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý Levý bok bok
Záda
Z-P
Z-L
Graf 18: Celková motorika spánku - matrace
59
Břicho
B-P
B-L
6.2.2 Výsledky míry polohových změn a motoriky spánku 2. respondenta Vstupní údaje 2. respondenta Obecné charakteristiky Pohlaví: muž
Citlivost na podněty: nízká
Věk: 24 let
Povaha: spíš stabilní
Kvalita spánku: dobrá
Aktivita: denní
Stranová dominance: pravá
Místo spánku Nejčastější místo spánku: domov
Časté místo spánku: koleje
Míra užívání: 4 × týdně
Míra užívání: 3 × týdně
Podklad matrace: pevná deska
Podklad matrace: pevná deska
Matrace: vcelku, pěnová, vysoká, tvrdá
Matrace: vcelku, pěnová, vysoká, tvrdá
Stáří matrace: 1 rok
Stáří matrace: 2 roky
Polštář: velký - muchlaný
Polštář: velký
Pohodlné lůžko: ANO
Pohodlné lůžko: NE - důvod: vrže, špatná konstrukce, matrace
je větší než rám a občas vyskakuje, malý rozměr lehací plochy (190 × 80)
Základní fyzické údaje Výška: 173 cm
Obvod ramen: 114 cm
Hmotnost: 66 kg
Obvod pasu: 80 cm
BMI: 22 (norma)
Obvod boků: 90 cm
Spánkové charakteristiky Dostatek spánku: ANO -
Pracovní dny (5): 7 - 8 hod
-
Dny odpočinku (2): 7 - 8 hod
Problematické usínání: NE (× hluk, trochu světlo) Problémy během spánku: NE Problémy při probouzení: ANO (pocit nevyspání) Bolesti hlavy: NE Bolesti zad: NE (zřídka – špatné dlouhé sezení) 60
Fyzický stav: 7,1 -
lepší průměr
Psychický stav: 6,0 -
mírné rozpaky ze současného stavu věcí
Subjektivní popis zkoušené lehací plochy: a) Matrace: působila na mě docela příjemně, líbila se mi její velikost a také její větší tuhost. První noc mi na ní bylo poměrně horko, ale pak to odeznělo a spaní na ní bylo příjemné. Bez roštu byla lehací plocha velmi stabilní a tuhá, ale pohodlná. Subjektivně hodnotím tuto matraci kladně a nemám k ní větší výhrady. b) Matrace a rošt: V kombinaci s roštem bylo lůžko trochu nestabilní. Pohyby v různých částech matrace se díky pružnosti lamel přenášely do celé plochy (což je samozřejmě logické). Jinak jsem během zkušebních nocí nezpozoroval markantnější rozdíl mezi samotnou matrací a kombinací matrace rošt. I v tomto případě hodnotím kladně.
Výsledky 2. respondenta – kombinace roštu a matrace
1. noc Před spaním:
Jdu spát později než obvykle. Matrace je příjemná, ale poměrně tuhá. Trochu nezvyk díky poloze lůžka, které mám běžně obráceně – pravá strana u stěny.
Po probuzení:
Ráno jsem odpočatý, i když trochu nedospalý. Spánek byl příjemný, žádnou nepohodu nevnímám.
VAS: 7,7 (subjektivní hodnocení pomocí vizuální analogové škály) Čas usnutí: 0:10 od ulehnutí
61
Tabulka 44: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 0:10 2 0:20 0:30 1 1 0:40 1 2 0:50 2 1:00 1:10 1:20 3 1:30 1 1 1:40 1 1:50 2:00 2:10 1
Čas pohyby obraty 2:20 1 1 2:30 2 1 2:40 1 1 2:50 3:00 1 1 3:10 1 3:20 1 3:30 3:40 3:50 2 4:00 1 2 4:10 4:20
Čas pohyby obraty 4:30 4:40 4:50 5:00 5:10 1 1 5:20 2 1 5:30 1 2 5:40 1 5:50 1 6:00 Celkem 20 22
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Graf 19: Míra polohových změn
Tabulka 45: Motorika spánku
1.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 81 142 53 19 24 42 16 6
Z - L Břicho B - P B-L 11 0 27 19 3 0 8 6
62
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
Graf 20: Motorika spánku
2. noc Před spaním:
Večer usínám jako obvykle. Hlavou se mi honí myšlenky, což svědčí o ne úplně perfektní noci.
Po probuzení:
Budím se odpočatý, cítím lehkou ztuhlost ramen a slabou bolest krční páteře. Po chvíli po rychlém rozhýbání problém mizí. V noci jsem se několikrát probudil.
VAS: 6,5 Čas usnutí: 0:21 od ulehnutí
63
Tabulka 46: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 2:40 1 2:50 3 3:00 1 1 3:10 2 2 3:20 3:30 2 3:40 3:50 1 2 4:00 2 1 4:10 1 2 4:20 1 4:30 1 4:40 2 1 4:50 1 2 5:00 1 2
Čas pohyby obraty 0:10 0:20 0:30 1 0:40 1 0:50 1:00 1:10 1 1 1:20 1 1:30 1 1:40 1:50 2:00 1 2:10 1 2 2:20 2:30 1
Čas pohyby obraty 5:10 1 5:20 1 1 5:30 1 1 5:40 5:50 1 6:00 6:10 1 2 6:20 2 1 6:30 1 6:40 1 1 6:50 1 7:00 1 1 7:10 1 7:20 1 Celkem 29 34
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
7:10
6:50
6:30
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Graf 21: Míra polohových změn
Tabulka 47: Motorika spánku
2.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 36 118 75 19 8 27 17 4
Z - L Břicho B - P B-L 39 8 124 23 9 2 28 5
64
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
Graf 22: Motorika spánku
3. noc Před spaním:
Večer usínám jako obvykle. Neděje se nic nestandardního. Snad jen že pružný rošt pod matrací je pro mě stále dost nezvyklý.
Po probuzení:
Budím se odpočatý, necítím žádnou nepohodu. Spalo se mi pěkně.
VAS: 8,1 Čas usnutí: 0:20 od ulehnutí Tabulka 48: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 0:10 1 0:20 0:30 1 1 0:40 0:50 1:00 1:10 1 1 1:20 2 1:30 1:40 1:50 2:00 1 1 2:10 1 1 2:20 2
Čas pohyby obraty 2:30 2:40 2:50 3:00 3 1 3:10 2 2 3:20 3:30 2 3:40 3:50 1 2 4:00 2 1 4:10 1 2 4:20 4:30 1 4:40 2
65
Čas pohyby obraty 4:50 1 2 5:00 2 5:10 1 5:20 1 1 5:30 1 1 5:40 5:50 6:00 6:10 1 2 6:20 3 1 6:30 6:40 1 Celkem 25 28
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
6:30
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Graf 23: Míra polohových změn
Tabulka 49: Motorika spánku
3.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 37 133 88 21 9 34 22 5
Z - L Břicho B - P B-L 46 8 47 15 12 2 12 4
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Graf 24: Motorika spánku
66
Břicho
B-P
B-L
Výsledky 2. respondenta – kombinace pevného podkladu a matrace 1. noc Před spaním:
Jdu spát pozdě, ale nejsem unavený. Kromě větší stability matrace na pevném podkladu, která na roštu jakoby „plavala“ a byl cítit každý pohyb, nepozoruji větší rozdíl mezi matrací a matrací v kombinaci s roštem.
Po probuzení:
Budím se odpočatý bez jakékoli bolesti nebo ztuhlosti. Samotná matrace je poměrně tuhá, což mi vyhovuje.
VAS: 8,3 Čas usnutí: 0:16 od ulehnutí Tabulka 50: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 0:10 1 0:20 0:30 1 0:40 1 1 0:50 1:00 1:10 2 2 1:20 3 1:30 1 2 1:40 1:50 2:00 2:10 3 2
Čas pohyby obraty 2:20 1 1 2:30 2:40 2:50 2 2 3:00 4 2 3:10 2 3:20 1 2 3:30 1 1 3:40 3:50 1 4:00 1 1 4:10 2 4:20 1
67
Čas pohyby obraty 4:30 1 4:40 2 4:50 1 5:00 2 5:10 1 2 5:20 2 5:30 5:40 1 2 5:50 6:00 1 6:10 1 6:20 2 Celkem 30 32
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Graf 25: Míra polohových změn
Tabulka 51: Motorika spánku
4.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 103 67 81 33 27 18 21 9
Z - L Břicho B - P B-L 10 26 59 0 3 7 16 0
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Graf 26: Motorika spánku
68
Břicho
B-P
B-L
2. noc Před spaním:
Jdu spát před půlnocí. Z nevhodného sezení na kolejních pracovních pekložidlích mě bolí záda.
Po probuzení:
Ráno jsem vyspalý, odpočatý, záda již nebolí. Matrace je mi pohodlná. Rád bych ještě ležel, ale musím vstávat do školy.
VAS: 7,3 Čas usnutí: 0:18 od ulehnutí
Tabulka 52: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 2:40 1 2:50 1 1 3:00 3 1 3:10 1 3:20 1 1 3:30 3:40 3:50 4:00 4:10 2 4:20 4:30 1 4:40 1 4:50 3 5:00 1 1
Čas pohyby obraty 0:10 1 0:20 0:30 0:40 0:50 2 1 1:00 1:10 1 1:20 2 1:30 1:40 1 1 1:50 1 2:00 2:10 1 2:20 2:30 2
Čas pohyby obraty 5:10 5:20 1 1 5:30 2 1 5:40 1 1 5:50 1 6:00 2 2 6:10 1 2 6:20 1 1 6:30 1 6:40 2 2 6:50 2 7:00 1 Celkem 27 30
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
Graf 27: Míra polohových změn
69
6:50
6:30
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Tabulka 53: Motorika spánku
5.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 92 81 39 34 22 20 9 8
Z-L
Břicho B - P B-L 6 36 114 10 1 9 28 2
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
Graf 28: Motorika spánku
3. noc Před spaním:
Jdu spát celkem brzy. Z nedostatku pohybu a z celodenního sezení ve škole i na koleji mě zase bolí záda. Hlavou se mi zase honí myšlenky, tak nemůžu dlouho usnout.
Po probuzení:
Ráno jsem trochu nevyspalý. Záda již nebolí, jen trochu ramena. V noci jsem se budil.
VAS: 6,8 Čas usnutí: 0:32 od ulehnutí
70
Tabulka 54: Míra polohových změn
Čas pohyby obraty 2:20 1 1 2:30 2:40 2:50 3 3:00 1 2 3:10 3 2 3:20 1 2 3:30 1 3:40 3:50 4:00 1 1 4:10 2 4:20 1
Čas pohyby obraty 0:10 1 0:20 0:30 1 0:40 1 1 0:50 1:00 1:10 2 2 1:20 3 1:30 1 2 1:40 1:50 2:00 2:10 2 2
Čas pohyby obraty 4:30 4:40 2 2 4:50 1 5:00 2 2 5:10 1 5:20 5:30 5:40 1 2 5:50 1 6:00 1 6:10 2 Celkem 27 30
5 4 3 pohyby 2
obraty
1
6:10
5:50
5:30
5:10
4:50
4:30
4:10
3:50
3:30
3:10
2:50
2:30
2:10
1:50
1:30
1:10
0:50
0:30
0:10
0
Graf 29: Míra polohových změn
Tabulka 55: Motorika spánku
6.noc Minuty %
Pravý Levý bok bok Záda Z - P 103 51 82 36 28 14 22 10
Z-L 8 2
71
Břicho B - P B-L 19 66 0 5 18 0
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý bok Levý bok
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
Graf 30: Motorika spánku
6.2.2.1 Souhrnné výsledky 2. respondenta Souhrn pro subjektivní hodnocení komfortu pomocí VAS Tabulka 56: VAS 2. respondenta
VAS 1. 2. 3. Průměr
R+M 7,7 6,5 8,1 7,4
M 8,3 7,3 6,8 7,5
Souhrn pro míru polohových změn Tabulka 57: Výpočet sumy intervalů
t/10 1. 2. 3.
R+M
M 36 44 40
38 42 37
72
B-P
B-L
Tabulka 58: Počet pohybů a obratů na interval
noc R+M 1. 2. 3. Průměr
pohyby 0,55 0,65 0,63 0,61
obraty 0,61 0,77 0,7 0,69
noc M 1. 2. 3. Průměr
pohyby 0,79 0,64 0,73 0,72
obraty 0,84 0,71 0,81 0,79
Tabulka 59: Rozdíl pohybů a obratů
∆ pohyby obraty
Průměr R+M 0,61 0,69
Změna % 118,0 113,5
Průměr M 0,72 0,79
Souhrn pro celkovou motoriku spánku Tabulka 60: Celková motorika spánku na matraci s roštem
Pravý bok 1. 24 2. 8 3. 9 Průměr % 14 R+M
Levý bok 42 27 34 34
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
16 17 22 18
6 4 5 5
3 9 12 8
0 2 2 1
8 28 12 16
6 5 4 5
Celková motorika spánku - matrace s roštem 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý Levý bok bok
Záda
Z-P
Z-L
Graf 31: Celková motorika spánku – matrace s roštem
73
Břicho
B-P
B-L
Tabulka 61: Celková motorika spánku na matraci
Pravý bok 1. 27 2. 22 3. 28 Průměr % 26 M
Levý bok 18 20 14 17
Záda
Z-P
Z-L
Břicho
B-P
B-L
21 9 22 18
9 8 10 9
3 1 2 2
7 9 5 7
16 28 18 20
0 2 0 1
Celková motorika spánku - matrace 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pravý Levý bok bok
Záda
Z-P
Z-L
Graf 32: Celková motorika spánku – matrace
74
Břicho
B-P
B-L
6.3 Výsledky výzkumu vlivu užití pružného lamelového roštu na míru opotřebení matrace V následujících tabulkách jsou zobrazeny podle normy ČSN EN 1957 výsledky změny výšky i změny tvrdosti zkoušených předmětů. V posledních dvou sloupcích můžeme najít přepočítané hodnoty tvrdosti lehací plochy, které jsou bezrozměrné a posuzují se na škále, kde 1 je velmi tvrdá zkušební jednotka a 10 je velmi měkká zkušební jednotka
Tabulka 62
Matrace VZ. Č. 1 SAMOSTATNÁ MATRACE Funkční vlastnosti Úkon Časový úsek Výška č. vyhodnocování předmětu [mm] 1 2 3
4
Před zkouškou trvanlivosti Výchozí měření po 100 cyklech Po zkoušce po 20 000 cyklech Po zkoušce po 30 000 cyklech
Změna výšky [mm]
Hodnota Změna tvrdosti tvrdosti [N/mm] [N/mm]
Členění tvrdosti lůžka
Změna tvrdosti lůžka
146,03
-
-
-
-
-
141,93
-4,10
16,54
-
1,10
-
141,07
-0,87
13,15
-3,39
1,70
0,59
138,50
-2,57
12,26
-0,89
1,89
0,19
Členění tvrdosti lůžka
Změna tvrdosti lůžka
Tabulka 63
Matrace VZ. Č. 2 MATRACE NA ROŠTU Funkční vlastnosti Úkon Časový úsek Výška č. vyhodnocování přemětu [mm] 1 2 3
4
Před zkouškou trvanlivosti Výchozí měření po 100 cyklech Po zkoušce po 20 000 cyklech Po zkoušce po 30 000 cyklech
Změna výšky [mm]
Hodnota Změna tvrdosti tvrdosti [N/mm] [N/mm]
245,07
-
-
-
-
-
240,40
-4,67
9,80
-
2,92
-
230,43
-9,97
9,41
-0,39
3,52
0,60
227,43
-3,00
8,63
-0,78
4,30
0,77
75
Tabulka 64
Matrace VZ. Č. 2 MATRACE PO ODSTRANĚNÍ ROŠTU Funkční vlastnosti Úkon Časový úsek Výška č. vyhodnocování přemětu [mm] 1 2 3
4
Před zkouškou trvanlivosti Výchozí měření po 100 cyklech Po zkoušce po 20 000 cyklech Po zkoušce po 30 000 cyklech
Změna výšky [mm]
Hodnota Změna tvrdosti tvrdosti [N/mm] [N/mm]
Členění tvrdosti lůžka
Změna tvrdosti lůžka
147,20
-
-
-
-
-
144,73
-2,47
15,15
-
1,20
-
138,40
-6,33
13,85
-1,30
1,56
0,36
140,73
2,33
12,99
-0,86
1,71
0,15
Pro srovnání změny tvrdosti jsme si zvolili funkční charakteristiku zkoušených jednotek „Hodnota tvrdosti“. Tabulka 65: Hodnota tvrdosti
Hodnota tvrdosti [N/mm] 1. Výchozí měření po 100 cyklech
Samostatná matrace
Rošt a matrace
Matrace bez roštu
16,54
9,80
15,15
2. Po 20000 cyklech
13,15
9,41
13,85
12,26
8,63
12,99
4,28
1,17
2,16
25,9
11,9
14,3
3. Konečné měření po 30000 cyklech Rozdíl 1. - 3. Rozdíl %
76
Křivka zatížení / průhyb ůhyb (deflexe) zkušebních předmětů p
a) Křivka ivka deflexe samostatně samostatn zkoušené matrace po 100 a 30 000 cyklech
Graf 33: Křivka ivka deflexe samostatné matrace po 100 cyklech
Graf 34: Křivka deflexe exe samostatné matrace po 30 000 cyklech
77
b) Křivka ivka deflexe zkoušené kombinace matrace a roštu po 100 a 30 000 cyklech
Graf 35: Křivka ivka deflexe matrace s roštem po 100 cyklech
Graf 36: Křivka ivka deflexe matrace matra s roštem po 30 000 cyklech
78
c) Křivka ivka deflexe matrace bez roštu po 100 a 30 000 cyklech
Graf 37: Křivka ivka deflexe matrace bez roštu po 100 cyklech
Graf 38: Křivka ivka deflexe matrace bez roštu po 30 000 cyklech cykl
79
7 Diskuze k výsledkům průzkumu a výzkumů 7.1 Diskuze k průzkumu konfrontace představ mladých respondentů s nabídkou trhu a cenou, schopnost vybrat si optimální lehací plochu Lůžko nepatří obecně k reprezentačním místům domácnosti a lidé jeho výběru nevěnují takovou pozornost ani peníze, jakou si zasluhuje vzhledem k míře jeho využívání v našem životě a tomu, co pro naše zdraví znamená. Ani vzorek populace, který byl osloven tímto dotazníkovým průzkumem, toto tvrzení současným stavem svých lůžek nevyvrátil. Paradoxně je v kvantitativní části průzkumu většina respondentů se svým lůžkem spokojena (70 % žen a 82 % mužů). V následném rozhovoru ovšem 40 % spokojených uživatelů (především věkové skupiny od 26 let) lůžka přiznává, že ráno nebývají příliš odpočatí, pozorují ztuhlost nebo bolest zad či pletenců končetin. Považují to většinou za svůj normální stav a nepřipouštějí možnost, že by individuálně řešené optimální lůžko mohlo jejich stav zlepšit. Zde narážíme na často slepé dodržování rodinných zažitých vzorů jednání, nebo obhajování vlastních zafixovaných myšlenkových konstruktů, které si uživatel ve svůj vlastní neprospěch dogmatizuje. Např.: „U nás se vždycky spalo na pružinových matracích a všichni jsme s nimi byli vždycky spokojeni.“ -
Uživatelka trpí dědičnou bolestí páteře na přechodu křížové a bederní oblasti stejně jako její matka.
„Nejlepší je tvrdé ležení, aspoň si rovnám záda.“ -
Pozn.: McKenzie – rehabilitační koncept léčení zad vleže na břiše v záklonu (hyperextenze)
„Myslím si, že není dobré mít moc pohodlnou postel, pak už se člověk nikdy nikde jinde pořádně nevyspí.“ „Mám svoji matraci už 15 let a pořád je dobrá.“ „Říkal mi to doktor, pěkně latě a navrch pevnou matraci…“ „No jo, záda mě bolí, ale to nemůže být z matrace. Ta na to nemůže mít vliv.“
80
Orientace v problematice výběru výb lůžka u respondentů není příliš vysoká. Často ani nevědí, co mají v současné souč době v lůžku žku za matraci. Nízká schopnost vybrat si optimální lůžko je především ředevším u mužů, muž kde hraničí téměř s 50 %.
Graf 39: Orientace v problematice lůžek l
Graf 40:: Schopnost vybrat optimální lůžko
Graf 41:: Míra zastoupení typu matrace současné a budoucí
Příprava před ed koupí je víc vyhraněná u žen, které se častěji ji připravují důkladně d (47 %), nebo se naopak často č nepřipraví vůbec nebo jen minimálně (33 %). %) S nízkou přípravou ípravou a nedostatkem informací často asto souvisí i vysoká šance nechat se ovlivnit klamavou reklamou nebo marketingovými výmysly některých n kterých agresivních prodejců. prodejc 81
Důkazem toho je i ženami nejčastěji vyžadovaná vlastnost matrace tzv. „ortopedická“, která není nijak zdravotně podložená, ba přesněji ji odborníky zavrhovaná pro tendence narovnávat páteř,, která má být naopak optimálně optimáln lehací plochou podpořena podpo ve svých přirozených irozených prohnutích. Muži preferují „anatomickou“ vlastnost matrace, matra která taktéž není nijak podložena a stejně stejn jako označení ení „ortopedická“ je považována za klamavou reklamu.
Graf 42:: Respondenty vyžadované vlastnosti matrace
Nejčastější jší formou přípravy p u mužů i žen je cenový průzkum zkum na internetu inter a zohlednění ní dosavadních vlastních zkušeností. U více systematicky smýšlejících mužů muž je častou přípravou ípravou i diskuze s přáteli a zohledňování ování i jejich zkušeností s typem lůžka, výrobcem čii prodejcem.
82
Graf 43: Příprava před koupí
Graf 44: Marketingová ovlivnitelnost
Graf 45: Forma přípravy ípravy spotř spotřebitelů před nákupem lůžka
V konečném ném výběru výbě je často zohledněno doporučení nějaké jaké vlivné osoby. Nejčastěji ji jde o samotného prodejce (či ( v některých případech ípadech o stolaře), stolař který pro většinu respondentů vystupuje i jako odborník. U lidí trpících bolestmi pohybového ústrojí jde i o doporučení čení lékaře. léka Přesto esto zhruba polovina respondentů správně správn klade největší důraz raz na osobní ozkoušení lehací plochy.
83
Graf 46: Výběr s ohledem na doporučení doporu druhé osoby
Zajímavé je i zjištění, zjiště že mladý český spotřebitel ebitel není navzdory celostátní snaze popularizovat české eské produkty příliš zaměřen na vyhledávání českých eských výrobků. výrobk Týká se to především žen. Obecně je spotřebiteli nejvíce preferován ován optimální poměr pom cena/kvalita. Bohužel ale většinový v zákazník není schopen rozeznat nekvalitní ne od kvalitního výrobku (především ředevším u matrací). A někdy n kdy utratí neadekvátní částku za matraci vnucenou podomním prodejcem.
Obrázek 14: Preference původu ůvodu lůžka l
Na druhou stranu někdy spotřebitel očekává ekává nadstandardní vlastnosti od levně levn či „v akci“ zakoupené matrace či lehací plochy. I někteří mladí spotřebitelé řebitelé (37 %) nemají obecně dobrou představu edstavu o ceně lůžka kvality, kterou by si rádi ádi dopřáli. Ale 84
v kvalitativním hodnocení je třeba t podotknout, že většina tšina mladých spotřebitelů spot se dokáže rychlým průzkumem zkumem na internetu v cenách snadno zorientovat.
Problém se nedostatečnou čnou informovaností a náchylností ke špatnému výběru výb lůžka či zaplacení vyšší ceny za neodpovídající kvalitu lehací plochy je spíš u starších věkových v skupin spotřebitelů,, kteří nemají čas se informovat, dále u seniorů, ů, kteří kteř nemají přístup k informacím a u sociálně slabých obyvatel, kteříí jsou orientováni jen na cenu. Mladí Mla lidé si začínají uvědomovat domovat cenu vlastního zdraví do budoucích let a jsou ochotni si našetřit na kvalitnější jší lůžko, než by si mohli běžně b dovolit, jak můžeme ůžeme vidět vid v posledním grafu.
Graf 48: Cenové kategorie lůžka žka a jejich zastoupení Graf 47: Konfrontace představy edstavy ceny lůžka
85
7.2 Diskuze k výzkumu míry polohových změn a motoriky spánku 7.2.1 Diskuze k výzkumu míry polohových změn a motoriky spánku 1. respondenta První respondent je žena citlivě reagující na změnu skladby lůžka. Udává, že na ni má vliv i hluk či umělé osvětlení v místě spánku, ale v průběhu výzkumu nebyl žádný z těchto vnějších negativních faktorů pozorován. Stejně tak i v průběhu pozorování respondent neudává žádný zásadní psychický výkyv v podobě nadměrného stresu nebo emočního vypětí, je psychicky zdravý s dostatkem a dobrou kvalitou spánku. Po stránce fyzické se jedná o hubenou ženu s typickými ženskými proporcemi, kde ramena a boky jsou stejného obvodu a obvod pasu je výrazně menší. Má klenutější bederní lordózu, než druhý respondent. Je fyzicky zdráva, bez bolesti, s občasným pocitem ztuhlosti z nedostatku pohybu. Preferuje matrace měkčí a zkoušená matrace jí nepřipadá komfortní, ale je na tvrdé lůžko zvyklá z kolejí i z domova. Mezi matrací na pevném podkladu a matrací na pružném roštu pozoruje při prvním zkoušení rozdíl, ale ne výrazný. V průběhu výzkumu je rozdíl v subjektivním vnímání komfortu již patrný, jak můžeme vidět v tabulce. Matrace na pevném podkladu je vnímána jako diskomfortní. V případě matrace na pružném roštu respondent uvádí zpočátku ranní ztuhlost a slabou bolest ramenou, která poslední den končí ztuhlostí jednoho ramene. Oproti matraci na pevném podkladu, kde se ranní stav ztuhlosti v průběhu výzkumu prohlubuje a od ztuhlosti, odkrvené paže a bolesti ramenou prvního dne až po ztuhlost, bolest ramen, co nepřestává ani po důkladném rozhýbání, bolest hrudní páteře a kyčlí. Kdy respondent není odpočatý, naopak rozlámaný. Tabulka 66: VAS 1. respondenta
VAS 1. 2. 3. 4. Průměr
R+M 4,2 5,6 7,5 7,9 6,3
M 3,4 3,3 3,9 3,2 3,5
86
První respondent udává jako nestandardní faktor výzkumu silný zápach z matrace, který je pro lepené PUR matrace charakteristický a odezní s vytěkáním ředidel či rozpouštědel z lepidla z jádra matrace. Navzdory intenzivnímu větrání byla koncentrace VOC látek v prvních dnech v pokoji příliš vysoká a mohla ovlivnit výsledky výzkumu. Z toho důvodu respondent v prvním dnu výzkumu snímaném kamerou (což je čtvrtý den užívání této lehací plochy složené z roštu a matrace) usíná po dobu 1,5 hodiny a ráno se budí s mírnou bolestí hlavy a pálením očí.
Navzdory nepříznivým podmínkám prvních dnů výzkumu v neprospěch lehací plochy z matrace v kombinaci s pružným lamelovým roštem, byl zaznamenán při přechodu na matraci bez pružného roštu průměrně o 24 % vyšší počet pohybů i obratů za noc, které byly i výraznější. To svědčí o vyšším svalovém napětí respondenta spícího na matraci bez roštu – tedy s nulovou rezervou pružení. Noční obraty slouží především k uvolnění svalového napětí a uvolnění stlačované pokožky, cév a nervů a dále také k regulaci teploty a vlhkosti v lůžku. Pokud budeme konfrontovat počet změn poloh prvního respondenta s literárními daty, vejdeme se do rozmezí 20 – 60 jen s obraty, které jsme vyhodnotili na počet 21 – 32. Dalších menších pohybů jsme pozorovali 40 – 53. Protože je hodnocení co je „jen“ pohyb a co „již“ obrat do značné míry závislé na posouzení pozorovatele, můžeme konstatovat, že literární údaj 20 – 60 změn poloh je akceptovatelný i z hlediska našeho výzkumu.
Dostáváme se k motorice spánku prvního respondenta, kde prostým srovnáním grafů zjistíme zásadní odlišnosti v míře zaujímání konkrétních poloh při spánku na matraci s pružným podkladem nebo na matraci bez pružného podkladu. Již na první pohled nás zaujme obrácený poměr zatěžování levého a pravého boku v jednotlivých případech, přičemž ležení na zádech si zachovává stále cca 31 % podíl ve spánkové motorice.
Tabulka 67: Motorika spánku 1. respondent
% Literatura M+R M
Pravá 32 18 42
Levá 18 51 26
Záda 44 31 33
Břicho 6 0 0
87
Graf 49:: Celková motorika spánku R + M
Graf 50:: Celková motorika spánku M
Pro srovnání s literaturou, která nezohledňuje nezohled relaxační ní koleno-prsní koleno polohy, jsme v následující tabulce sloučily slou některé hodnoty.
Motorika spánku - srovnání 60 50 40 Literatura
30
M+R 20
M
10 0 Pravá
Levá
Záda
Břicho
Graf 51: Motorika spánku – srovnání s literárním zdrojem
Z grafu vyčteme, teme, že hodnotám motoriky spánku čerpaných z literatury se více blíží struktura hodnot získaných z užívání lehací plochy s pevným podkladem. Hodnoty, které vzešly ze zkoumání vlivu pružného roštu, roštu jsou zcela překvapivé. ekvapivé.
88
7.2.2 Diskuze k výzkumu míry polohových změn a motoriky spánku 2. respondenta Druhý respondent je muž, který je povahově stabilnější s nízkou citlivostí na změny. Při usínání udává citlivost na hluk, ten však v průběhu usínání nebyl pozorován. Respondent neudává ani žádný významný emoční výkyv, je psychicky zdravý, jen momentálně nespokojený se současným stavem věcí, s dostatkem a dobrou kvalitou spánku.
Po stránce fyzické se jedná o muže s BMI v normě s typickými mužskými proporcemi tvaru trojúhelníku, kde ramena jsou největšího obvodu a obvod pasu je výrazně menší, stejně tak i obvod boků, které jsou štíhlé. Fyzické zdraví má narušené astmatem, ale v současné době je utlumeno a dušnost jej netrápí. Mezi matrací na pevném podkladu a matrací na pružném roštu nepozoruje při prvním zkoušení rozdíl. Oba typy skladby lůžka jsou mu pohodlné, vyhovuje mu tuhá lehací plocha. V průběhu výzkumu nepozorujeme významný rozdíl v subjektivním vnímání komfortu, jak můžeme vidět v tabulce. Matrace na pevném podkladu je vnímána jako stabilnější, na matraci na pružném roštu není respondent zvyklý a připadá mu trochu labilní, „plovoucí“. Ráno se budí na obou typech lehací plochy většinou odpočatý bez vnímání nepohody. Výjimečně pozoruje mírnou ztuhlost ramen, která rozhýbáním rychle mizí.
Tabulka 68: VAS 2. respondenta
VAS 1. 2. 3. Průměr
R+M 7,7 6,5 8,1 7,4
M 8,3 7,3 6,8 7,5
Byl zaznamenán při přechodu na matraci bez pružného roštu průměrně o 18 % vyšší počet pohybů a o 14% vyšší počet obratů za noc. Opět to svědčí o vyšším svalovém napětí respondenta spícího na matraci bez roštu. Kdy početnější noční obraty uvolňují zvýšené svalové napětí a uvolňují stlačovaná místa těla.
89
Pokud budeme konfrontovat počet po změn poloh druhého respondenta s literárními daty, vejdeme se zhruba do rozmezí 20 – 60 s obraty i pohyby,, které jsme vyhodnotili na počet 20 – 30 obratůů a 22 – 34 pohybů.
Dostáváme se k motorice spánku druhého respondenta, enta, kde srovnáním grafů graf opět zjistíme zásadní odlišnosti v mířee zaujímání konkrétních poloh při př spánku na matraci s pružným podkladem nebo na matraci bez pružného podkladu obdobného charakteru jako u prvního respondenta. respondenta
Graf 53:: Celková motorika spánku M
Graf 52:: Celková motorika spánku R + M
Opětt nás zaujme obrácený poměr pom zatěžování žování levého a pravého boku v jednotlivých případech, ípadech, přičemž p emž ležení na zádech si zachovává stále asi 18 % podíl ve spánkové motorice. Pro srovnání s literaturou, jsme v následující tabulce sloučily čily některé ně hodnoty. Tabulka 69:: Motorika spánku 2. respondent
% Literatura M+R M
Pravá 32 37 55
Levá 18 45 20
Záda 44 18 18
Břicho 6 1 1
90
Motorika spánku - srovnání 60 50 40 Literatura
30
M+R 20
M
10 0 Pravá
Levá
Záda
Břicho
Graf 54: Motorika spánku – srovnání s literárním zdrojem
Z grafu vyčteme, že hodnotám motoriky spánku čerpaných z literatury se příliš neblíží ani jedna ze struktur hodnot získaných z užívání rozdílných lehacích ploch. Hodnoty, které vzešly ze zkoumání vlivu pružného roštu, jsou v míře zatěžování levého boku obdobného charakteru jako u prvního respondenta, což je opět překvapivé.
Oba respondenti na lůžku s pružným podkladem vykazují odlišné preference zatěžovaných stran těla při ležení na boku. Zatímco při užití pevného podkladu upřednostnili ležení na pravém boku případně na poloze kombinující pravý bok a záda či břicho. Při užití pružného podkladu preferovali respondenti ležení na levém boku či v poloze kombinující levý bok a záda či břicho. Důvodem proč došlo k tomuto jevu, se můžeme jen dohadovat. Některé z možných důvodů této skutečnosti zde můžeme naznačit. Mluvící pro spaní na pravém boku může být nesymetrické uložení nepárových orgánů v těle, kdy při vyšším stlačení levé strany těla vznikají vyšší nároky na činnost srdce, nebo že játra uložená vpravo jsou těžší, či že i zdraví lidé mají bočitost – lehkou pravostrannou skoliózu. Avšak při optimální skladbě lůžka a při užití pružného roštu dochází k eliminaci tlaků na tělo ležícího a je tedy možné, že ležení na levé straně se stává při kvalitnější relaxaci výhodnější. Může to být způsobeno třeba užíváním tří laloků plic na pravé straně těla místo dvou laloků vlevo k uspokojení hladu po kyslíku. Nebo při motorické dominanci pravé strany těla (které je u většiny populace) může při ležení na levém boku dojít k jejímu lepšímu odpočinku.
91
7.3 Diskuze k výzkumu vlivu užití pružného lamelového lamelového roštu na míru opotřebení řebení matrace PUR pěna, na, která je často často užívaným materiálem pro výrobu matrací při p užívání ztrácí své vlastnosti. Námi řešené ešené vlastnosti matrace jsou pružnost a tvrdost, které jsou značně provázány. Opotřebované Opotř PUR pěny jsou měkčí,, tedy kladou nižší odpor proti stlačení, a ztrácí pružnost, tedy mají sklony k trvalým deformacím,, které se projevují jako ztráta výšky.. Protože je měření m ztráty tvrdosti přesnější než měření ěření pružnosti a vypovídací schopnosti o míře mí opotřebení matrace jsouu srovnatelné, postupovali jsme podle normy ČSN SN EN 1957 s částečnou modifikací pro účely ely výzkumu. Pružnost je u našich zkušebních jednotek dvojího typu. První se odehrává v mikroskopické struktuře struktuř polyuretanové pěny,, kterou vnímáme jako celkovou pružnost matrace a druhou nazýváme rezervou pružení u lamelového roštu, která je dána pružností předepjatých edepjatých lamel a pružicími pryžovými pouzdry lamel.
Obrázek 15:: Pryžové pouzdro lamel
Pro interpretaci výsledků výsledk výzkumu jsme vybrali ze všech měřených ěřených a vypočítaných ítaných charakteristik hodnotu tvrdosti matrace čii lehací plochy. Změna výšky lehací plochy je závislá na čase měření po ukončení ení cyklického namáhání pro zkoušení trvanlivosti, proto je náchylná k vyšším nepřesnostem v měření. Protože Protož jsme si vědomi rozdílných intervalů,, které uplynuli mezi koncem zkoušky a počátkem po átkem měření m ztráty výšky zkoušeného objektu v jednom případě, nezahrnuli jsme tyto naměřené nam výsledky do konečného ného hodnocení. Hodnoty členění tvrdosti lůžka žka získané výpočtem výpo z měření hodnoty tvrdosti lůžka žka jsme vynechali, protože by šlo o duplikování výsledků. výsledk Tento způsob sob vyhodnocení je určený ur ený pro koncové uživatele služeb a zadavatele zkoušek 92
zkušebně nábytku. Tam jsou naměřené hodnoty převedeny na desetibodovou škálu, kde 1 je velmi tuhá zkušební jednotka a 10 je hodnota pro velmi měkkou zkušební jednotku. Dle této interpretace se jedná o velmi tvrdou zkušební jednotku v případě matrace na pevném podkladu i v případě lehací plochy složené z pružného lamelového roštu a shodné matrace. V následujícím grafu vidíme rozdíl hodnot počátečního měření tvrdosti, které proběhlo po 100 cyklech a konečného měření tvrdosti, které jsme provedli po 30 000 cyklech. V první fázi proběhla zkouška trvanlivosti na samostatné matraci, její rozdíl počáteční a konečné hodnoty můžeme vidět jako první sloupec (4,28 N/mm). Druhá fáze je rozdělena na dvě měření, kde první proběhlo na matraci s roštem (rozdíl 1,17 N/mm) a druhé pro objektivní srovnání hodnoty tvrdosti proběhlo bez roštu (rozdíl 2,16 N/mm). Z toho usuzujeme, že míra opotřebení samostatné matrace je výrazně vyšší, než míra opotřebení matrace uložené na roštu. A míra opotřebení roštu je nižší než opotřebení na něm uložené matrace.
Hodnota tvrdosti [N/mm] 5 4 3 2 1 0 Samostatná Rošt a matrace Matrace bez matrace roštu Graf 55: Hodnota tvrdosti – rozdíl počáteční a konečné
K nejvýraznějšímu snížení tvrdosti matrace dochází v prvních dnech (cca 2 týdny) jejího užívání. Celkově se odpor proti stlačení s užíváním lehací plochy snižuje až o 35 %. Tomuto neblahému jevu se u některých produktů předchází otevíráním buněk pěny při jejím několikanásobném extrémním stlačování. Protože každá ze zkoušených matrací byla ve výzkumu míry polohových změn používána již před tímto výzkumem po dobu 12 dnů, mělo dojít k eliminaci nejvýraznějšího měknutí pěn prvních dnů zatěžování. Přesto, když se podíváme na graf, 93
kde je znázorněno změknutí matrace v procentech, uvidíme u matrace zkoušené na pevném podkladu stále velmi výrazné snížení její tvrdosti (o 26 %). U matrace zatěžované na lamelovém roštu došlo k nižšímu poklesu tvrdosti (o 14 %). Nejnižší úbytek hodnot tvrdosti se projevil u měření matrace uložené na roštu, kde se do výsledku promítá i podstatně nižší náchylnost k opotřebení u lamelového roštu (tedy i pryžových pouzder lamel).
Ztráta tvrdosti % 30 25 20 15 10 5 0 Samostatná matrace
Rošt a matrace
Matrace bez roštu
Graf 56: Poměrná ztráta tvrdosti lehacích ploch
Na grafech s křivkami zatížení / průhybu lehací plochy můžeme vidět křivku typickou pro sendvičové matrace. Zhruba ve střední části grafu je vidět zapojení středního tvrdšího materiálu matrace z pojené PUR pěny, který se na grafu projevuje strmějším sklonem křivky, kdežto pro měkké materiály křivka stoupá mírněji. U křivky zatížení samostatně zkoušené matrace můžeme pozorovat po 30 000 cyklech křivku ve střední části grafu stoupající mírněji než u křivky získané po 100 cyklech. Došlo tedy ke graficky patrnému snížení tvrdosti zkoušené matrace.
Z výsledků výzkumu jasně vyplývá, že pružný podklad matrace výrazně snižuje míru opotřebení matrace. V našem výzkumu nebylo zohledněno rázové namáhání lehací plochy, které vzniká při usedání na okraj lůžka v procesu ulehnutí. Vzhledem k mechanice dynamického namáhání lehací plochy při našem výzkumu můžeme najít částečnou shodu ve způsobu zatěžování při usedání. Proto předpokládáme výrazný pozitivní vliv užití podkladu matrace s dostatečnou rezervou pružení na snížení jejího opotřebení i při rázovém zatěžování lehací plochy. Pokládáme tedy za vhodné užívat 94
pružného podkladu matrace i v lůžkách vystaveným zvýšené zátěži (např. v domovech pro seniory či v kolejních lůžkách pro studenty). Dále můžeme konstatovat, že užití pružného lamelového roštu, který svou funkcí prodlouží životnost matrace, snižuje ekologickou zátěž spojenou s likvidací i výrobou matrace. Dalším námětem k diskuzi se stává samotná norma ČSN EN 1957, která zkouší všechny matrace, které nejsou pevně spojeny se svým podkladem v neoddělitelný celek (např. jako u celočalouněných lůžek), na pevném podkladu. Zkouší tak i některé silně profilované matrace, které jsou přímo určeny k užití na pružném podkladu a polohovatelném roštu a jejich samostatnost vůči podkladu umožňuje optimální kombinování prvků pro individuální lehací plochu. Proto soudíme, že norma ČSN EN 1957 ve své podobě již nevyhovuje zkoušení současné běžné skladby lůžek.
95
8 Zhodnocení přínosu práce pro praktické uplatnění Tato práce s názvem „Výzkum pružnosti a míry polohových změn na lehací ploše“, vznikla ve spolupráci s firmou Ahorn CZ, která poskytla pro účely výzkumu své výrobky. Tento výzkum vedení firmy v první řadě poskytne zpětnou vazbu o kvalitě jejich výrobků, které byly podrobeny zkoušce trvanlivosti. Práce se také zaobírá aktuální problematikou rezervy pružení a jejího vlivu na kvalitu spánku, tyto výsledky mohou být firmou použity k marketingovým účelům. Stejně tak mohou být tyto výsledky prospěšné společensky spolu s námi vypracovaným návodem na výběr optimální lehací plochy, který má sloužit k lepší orientaci spotřebitelů na trhu s lůžky a k eliminaci vlivu obchodníků s nekalými praktikami. Výzkumu míry opotřebení matrace může být podnětem pro diskuzi nad normou ČSN EN 1957, která se ve světle výsledků výzkumu jeví zastaralou. Dále má výzkum míry opotřebení matrace environmentální dosah. Matrace, která je po ekologické stránce náročná na výrobu i likvidaci, má na pružném podkladu delší životnost. V neposlední řadě je v této diplomové práci zaznamenáno několik postřehů z celosvětově aktuálních témat, které se dají aplikovat na podpoření maloobchodu s čalouněným nábytkem a při kvalitním informování konečných uživatelů i významně prospět zlepšení jejich zdravotního stavu.
96
9 Závěr Z vyhodnocení průzkumu konfrontace představ mladých respondentů s nabídkou trhu a cenou lůžek a dále schopností vybrat si optimální lehací plochu musíme konstatovat, že orientace respondentů v problematice lůžek není dobrá. Ke špatné informovanosti spotřebitelů se váže i snadnější podlehnutí klamavé reklamě, volba nevhodného lůžka a vydání vysoké částky za lůžko neodpovídající kvality. Pro rychlou orientaci spotřebitelů v problematice lůžek byl vypracován stručný návod pro výběr optimální lehací plochy.
Výzkum míry polohových změn s ohledem na rezervu pružení lehací plochy potvrdil vstupní hypotézu, že rezerva pružení v podobě pružicího lamelového roštu snižuje počet nočních obratů a pohybů spících osob. Tím je uživatelům lůžka s rezervou pružení umožněna kvalitnější regenerace tělesných i duševních sil. Při výzkumu motoriky spánku na matraci s různým typem podkladu jsme zjistili, že respondenti na lůžku s pružným podkladem kromě snížení počtu nočních obratů vykazují ještě odlišné preference zatěžovaných stran těla při ležení na boku. Zatímco při užití pevného podkladu upřednostnili respondenti ležení na pravém boku případně na poloze kombinující pravý bok a záda či břicho. Při užití pružného podkladu preferovali respondenti ležení na levém boku. Tento překvapivý výsledek by bylo vhodné prověřit ve výzkumu uskutečněném na vyšším počtu respondentů. Důvodem proč došlo k tomuto jevu, se můžeme jen dohadovat. V diskuzi k této části výzkumu je několik možností nastíněno.
Při vyhodnocení výzkumu vlivu užití pružného lamelového roštu na míru opotřebení matrace jsme konstatovali, že pružný podklad výrazně snižuje opotřebení matrace při jejím dlouhodobém zatěžování (i dynamického charakteru). Vzhledem k získaným výsledkům této části výzkumu navrhujeme přezkoumání kompatibility normy ČSN EN 1957 se současným stavem běžné skladby lůžka.
97
10 Přehled literatury Knižní zdroje: 1. CIMBUREK, F., HALÁK, J., HERAIN, K., WIRTH, Z., 1948. Dějiny nábytkového
umění I. Brno, Rovnost, 332 s. 2. DESSAINTOVÁ, M.-P., KOZLÍKOVÁ, A., 1999. Nezačínejte stárnout. Praha, Portál,
231 s. ISBN 80-717-8255-6 3. DLABAL, S., 2000. Nábytkové umění: vybrané kapitoly z historie. Praha, Grada,
309 s. ISBN 80-716-9655-2 4. GILBERTOVÁ, S., 2002. Ergonomie: Optimalizace lidské činnosti. Praha, Grada
Publishing, 239 s. ISBN 80-247-0226-6 5. KANICKÁ, L., HOLOUŠ, Z., 2011. Nábytek: typologie, základy tvorby. Praha,
Grada, 159 s. ISBN 978-80-247-3746-1 6. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., ZÁVĚŠICKÁ, L., 2004. Nespavost: zvládání
nespavosti. Praha, Portál, 102 s. ISBN 80-717-8919-4 7. PROKOPOVÁ, H., MÜLLER, I., MAŇÁK, H., 2007. Byt, který se vám přizpůsobí.
Brno, ERA, 129 s. ISBN 978-80-7366-106-9 8. PROKOPOVÁ, H., PIDROVÁ, V., 2008. Ložnice: design/ styl/ odpočinek/ spánek.
Brno, ERA, 149 s. ISBN 978-80-7366-8 9. PROKOPOVÁ, H., Štork, V., 2006. Čalouněný nábytek. Brno, ERA, 138 s. ISBN 80-736-6053-9 10. SILBERNAGL, S. DESPOPOULOS, A., 2004. Atlas fyziologie člověka. 6. přeprac. a rozš. vyd. Praha, Grada, 435 s. ISBN 80-247-0630-X
Články a odborné přednášky: 1. ČAPKA, R., 2012. Prosadí se kontinentální spaní i v našich zeměpisných šířkách? Stolařský magazín, 5:16-17 2. ČAPKA, R., 2012. Skrytá síla pro sedací a lehací nábytek, Stolařský magazín, 4:6-7 3. ČAPKA, R., MEDŘICKÝ, H., 2013. Sviťme zdravě! (1. Část) Jak správně vybírat světelné zdroje pro práci a odpočinek, Stolařský magazín, 3:56-58 4. KLAŠKOVÁ, E., 2012. Prezentace: Nábytek jako prostředek pro zachování zdraví, Brno, 22 s.
98
5. MÜLLER, I., 2009. Prezentace: Hektická doba zvyšuje potřebu odpočinku, dokonalého ležení a spaní na kvalitní lehací ploše, Brno, 45 s. 6. MÜLLER, I., 2012. Prezentace: Prototypové činnosti a nábytek, Brno, 39 s. 7. MÜLLER, I., 2012. Prezentace: Zdraví a nábytek, Brno, 30 s. 8. NOVÁK, F., 2012. Zákazníky přesvědčila vyšší kvalita a užitná hodnota, Stolařský magazín, 12:6-7 9. NOVÁKOVÁ, L., 2012. Čichové vnímání u mužů a žen, Ženšen, 6.11.:30:2336:56 10. PICKOVÁ, I., 2012. Prezentace: Nekalé, klamavé a agresivní obchodní praktiky, Brno, 22 s. 11. SEDLÁK, R., 2005. Prezentace BPP a Eurofoam: 7. Mezinárodní konference cechu čalouníků a dekoratérů, Brno 12. SRB, M., 2012. Zahraniční aktualita: Účinek vůní, Ženšen, 27.11.:05:15-07:57 13. ŠONKA, K., 2012. Medicína spánku a bdění, Ženšen, 3.1.: 22:37-29:40
Normy: 1. ČSN EN 1957: Bytový nábytek – Postele a matrace – Metody zkoušení pro stanovení funkčních charakteristik, 2004. 2. ČSN 91 0223: Zkoušení čalouněného lehacího nábytku, 1989. 3. ČSN 91 0220: Nábytek sedací a lehací – metoda zkoušení měkkosti, 2003. 4. EN ISO 3386-1: Měkké lehčené polymerní materiály – stanovení odporu proti stlačení. Část 1: Nízkohustotní materiály, 1999
Zdroje z World Wide Web: 1.
www.ahorn.cz (obr. 10, 11)
2.
www.cellpur.at
3.
www.eurofoam-bohemia.cz/dryfeel
4.
www.geltech.cz
5.
www.jilana.cz
6.
www.pro.corbis.com (obr. 1)
7.
www.nawapur.at
99
11 Seznam zkratek BMI
… Body Mass Index
SAG … Faktor komfortu, Tlakový modul VAS … „Visual analogy scale“, Vizuální analogová škála VOC … „Volatile organic compounds“, Těkavé organické sloučeniny WHO … „World Health Organization“, Světová zdravotnická organizace REM … „Rapid eye movement“, fáze spánku s rychlými pohyby očí N-REM … „Non- rapid eye movement“, fáze spánku bez rychlých pohybů očí KRM … Kostra, rošt, matrace M
… Matrace (samostatná)
R+M … Rošt a matrace B-L
… Břicho – levý bok, poloha při spánku
B-P
… Břicho – pravý bok, poloha při spánku
Z-L
… Záda – levý bok, poloha při spánku
Z-P
… Záda – pravý bok, poloha při spánku
100
12 Summary In this thesis we deal with the influence of various lying surfaces with different flexibility on degree of positional changes during sleeping. In the first part of the thesis, we have decided to use a questionnaire survey of two groups of respondents. From a result of survey which solves confrontation of young respondent’s notion with the market and the price of beds as well as the ability to select optimal lying surface, we state that orientation of the respondents in the question of beds is not good. Bed consumer awareness is also related to the easier succumbing in deceptive advertising, choice of unsuitable bed and pay high price for inadequate quality of the bed. For quick orientation of consumers in the issue of beds, the short guide for the selection of optimal lying surface has been prepared. Research of the degree of positional changes during sleeping regarded to flexibility of lying surface confirmed the initial hypothesis that the flexibility reserve in the form of flexible lamella grate reduces the number of nighttime turnovers and movements of sleeping people. Beds with reserve of flexibility allow better regeneration of physical and mental strength. In research of sleep motorics on a mattress with different basis we found that respondents in bed with lamella grate have different preferences loaded sides of the body when they are lying on the hip. In the case we used the solid base of lying surface respondents prefer lying on his right side or on the position combining the right hip and back or abdomen. When we used flexible base of lying surface respondents prefer lying on left side. This surprising result should be examined in the research with a higher number of respondents. The reason why there is this phenomenon, we can only speculate. In the discussion of this research we consider several options. In evaluation of research that solves influence of flexible lamella grate on the wear of mattresses, we observed that the flexible base distinctly reduces wear on the mattress in the long-term loading (and dynamic character). In light of the results of this research, we recommend to review the compatibility of the ČSN EN 1957 standard with the current state of common bed’s structure.
101
13 Přílohy
102
Průzkum pro diplomovou práci LDF MENDELU – Nábytkové inženýrství a) Popisuji lůžko, které vlastním …… let. Jsem × nejsem
s ním spokojen/a
b) Popisuji svou realizovatelnou představu nového lůžka. 1.
a) žena
b) muž
Věk
2.
Měsíční příjem: a) minimální d) nadprůměrný
3.
Vzdělání: a) ZŠ
b) podprůměrný
b) SŠ
c) VŠ
c) průměrný (cca 24 000 Kč)
e) vysoký f) nemám vlastní příjem, označuji průměrný rodinný
Představa lůžka:
Kvalita:
…
× Neorientuji se na tomto trhu a nemám žádnou představu
a) levná
b) standardní
Konstrukce: a) běžná (viz ↓)
c) vysoká
b) celočalouněná
d) luxusní c) rozkládací pohovka
d) jiná (vodní, vzduchová…) jaká ………… Kostra:
a) masivní
b) dýhovaná
c) lamino
d) kovová
e) čalouněná
Matrace:
a) PUR
b) latex
c) líná pěna
d) pružiny
e) nevím
Podklad:
a) deska
b) latě
c) lamelový rošt
a) pevný
b) polohovatelný ručně
d) bodově reagující rošt
c) polohovatelný motorově
4. Výběr nového lůžka: Zásadní je:
a) cena
b) cena / kvalita
c) kvalita
Původ:
a) ČR
b) region (truhlář)
c) nezáleží
Vlastnost matrace: □ anatomická □ protialergická
□ ortopedická
□ zónovaná
□ partnerská
□ antibakteriální
□ nepotřebuji specifikovat Příprava před koupí:
□ nevím
□ žádná □ cenový průzkum na internetu □ průzkum diskuzí a doporučení na internetu □ diskuze s přáteli a vlastní zkušenosti □ načtení odborných doporučení □ jiná ……
Dle doporučení:
a) prodejce
b) lékaře
e) vím sám/a, co potřebuji
c) přátel
d) odborníka
f) zkoušením – dle pocitu komfortu
Odhad ceny zvoleného lůžka (na 1 osobu) a) do 5 tis
b) 6 – 15 tis
c) 16 – 25 tis
Děkuji za vyplnění dotazníku.
d) 26 – 60 tis
e) nad 60 tis
Marie Štefanová
103
VSTUPNÍ DOTAZNÍK 1. Muž
žena
Věk:
2. Jak byste označili kvalitu svého spánku? výborná
dobrá
průměrná
špatná
3. Jste povahově: stabilní – spíš stabilní – spíš labilní – labilní 4. Jste typ: noční (jste více aktivní v noci) - denní (jste více aktivní ráno) 5. Nejčastější místo spánku:
koleje - privát - domov
6. Skladba lůžka 1: pokuste se popsat lůžko, na kterém spíte nejčastěji Jak často na tomto lůžku spíte? a) Podložka: pevná deska - drátěnka - laťkový rošt - lamelový rošt b) Matrace:
vcelku × dělená pěnová × pružinová vysoká × nízká měkká × tvrdá (subjektivní posouzení) přibližné stáří:
c) Polštář:
malý pod hlavu – velký až pod záda – anatom. tvarovaný
Shledáváte na tomto lůžku nedostatky? NE – je pohodlné
ANO
Jaké nedostatky:
7. Druhé nejčastější místo spánku:
koleje - privát - domov
8. Skladba lůžka 2: pokuste se popsat druhé často užívané lůžko Jak často na tomto lůžku spíte? a) Podložka: pevná deska - drátěnka - laťkový rošt - lamelový rošt b) Matrace:
vcelku × dělená pěnová × pružinová vysoká × nízká měkká × tvrdá (subjektivní posouzení) přibližné stáří:
c) Polštář:
malý pod hlavu – velký až pod záda – anatom. tvarovaný
Shledáváte na tomto lůžku nedostatky? NE – je pohodlné Jaké nedostatky:
104
ANO
9. Kolik hodin přibližně věnujete spánku a. v pracovní dny: b. ve dny odpočinku (uveďte jejich zastoupení v týdnu): 10. Považujete dobu strávenou spánkem za dostačující
ANO
NE
11. Je pro vás některá fáze spánku problematická: a) usínání:
ANO
NE
Jaké (např. dušnost, bolesti, zneklidňující myšlenky): Nepříznivé prostředí (např. hluk, světlo, zápach): b) během spánku:
ANO
NE
Jaké (např. noční můry, nadměrné pocení, přehřívání, bolesti, křeče): c) při probouzení
ANO
NE – budím se svěží
Jaké (např. malátnost, nedostatek energie, „rozlámanost“): 12. Trpíte bolestmi hlavy?
NE
ANO
Jak často? 13. Trpíte bolestmi zad?
NE
ANO
V jaké oblasti:
Jak často?
14. Jak byste určili svůj fyzický stav
Výborný
Špatný
15. Jak byste určili svůj psychický stav
Výborný
Špatný
Subjektivní popis zkoušené lehací plochy: a) Matrace
b) Matrace a rošt
105
