Vývoj využívání nerostných surovin na území ČR

Vývoj využívání nerostných surovin na území ČR Zdeňka Petáková 2009

Stříbro 2006.

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu 1 ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Vývoj dobývání v historii Česká republika: Geologická mapa.

Stáří důlních děl Malé oblasti

© Česká geologická služba

Rozsáhlejší areály

Stářdůlních děl

Rambousek P. a kol., in print


Přehled muzeí s hornickou a geologickou tématikou 1. Hornické muzeum OKD Landek 2. Hornické muzeum Planá

• 30 expozic založeno po roce 1989

3. Hornické muzeum Příbram 4. Muzeum zlata Nový Knín

• nejstarší je příbramská z roku 1886

5. Národní technické muzeum Praha 6. Městské muzeum Zlaté Hory 7. Hornický skanzen Zlaté Hory 8. Hornický skanzen na dole Mayrau

Stříbrný důl Jiřetín pod Jedlovou

Muzeum Krupka

9. Hornický skanzen Stříbro 10. Hornický skanzen Solvayovy lomy 11. České muzeum stříbra Kutná Hora 12. Grafitový důl Český Krumlov 13. Stříbrný důl Jiřetín pod Jedlovou

Městské muzeum MěstskéRtyně muzeum v Podkrkonoší Zlaté Hory Muzeum Horní Blatná

Podkrušnohorské technické muzeum

Hornický skanzen Zl. Hory

14. Hornická naučná stezka Jihlava-Lesnov 15. Štola Pod Farou Přibyslav 16. Hornický skanzen dolu Paskov 17. Důl Michal v Ostravě 18. Regionální muzeum Jílové u Prahy

České muzeum stříbra Kutná Hora

Hornické muzeum Planá

Hornické muzeum OKD Landek Muzeum břidlice Budišov

19. Štola sv. Josefa Dolní Studené 20. Štola v Halířích 21. Hornické muzeum Krásno 22. Muzeum Horní Slavkov 23. Expozice těžby uranu Bystřice p. Pernšt. 24. Muzeum břidlice Budišov

Hornický skanzen Stříbro

Hornické muzeum Příbram

25. Muzeum naftového dobývání a geologie

Expozice těžby uranu Bystřice

26. Prácheňské muzeum

Hornický skanzen dolu Paskov

27. Hornické muzeum Rudolfov 28. Hornické muzeum v Harrachově 29. Podkrušnohorské technické muzeum 30. Muzeum v Krupce

Prácheňské muzeum Písek

31. Štola sv. Martina

Hornické muzeum Rudolfov

32. Muzeum Horní Blatná 33. Chrustenická šachta

Muzeum naftového dobývání a geologie

34. Muzeum Vysočiny Jihlava 35. Muzeum TGM Rakovník 36. Sládečkovo vlastivědné muzeum Kladno

Grafitový důl Český Krumlov

37. Městské muzeum Rtyně v Podkrkonoší

Petr Lukeš, 2007, MS ČGS.

38. Obří důl – Kovárna 39. Údolí Milířky – hornická naučná stezka 40. Muzeum Jiřetín

Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

3

Pravěk

Paleolit • nástroje z kvarcitu a křemene: lokální zdroje. Střední Čechy: 1,5 mil. let • lovci mamutů – nástroje z pazourku z morén, surovina pochází z Polska (30-20 tis. let) • nejstarší plastika na světě: Věstonická venuše – keramika – 25 tis. let stará Mezolit • rozsáhlý těžební a zpracovatelský areál rohovce v Krumlovském lese (datováno na dobu před 9200 lety) Neolit (6000–4400 př. n. l.) • jíly pro stavby a keramické nádoby – nejběžnější užití nerostných surovin. Mašovická Hedvika – kultovní soška z rondelu (nález r. 2007) - 4700 př. n. l., slévačství mědi • hlazené kamenné nástroje z místních hornin: těžební areál Jistebsko, severní Čechy Eneolit (4400–2300 př. n. l.): mohyly, v záp. Evr. megality, metalurgie

Věstonická venuše.

Doba bronzová (2300–800 př. n. l.): rýžování kasiteritu Krušné Hory a Slavkovský les, mlýnské kameny

Foto: M. Oliva.

Doba bronzová: kultura zvoncovitých pohárů

Petřkoviká venuše, severní Morava, hematit, stáří 23 tis. let. Výška 4,6 cm. Uložení: Archeologický ústav AV ČR Brno. Autor fotografie: M. Havelka.

Doba stěhování národů 5.–6. st. n. l.

poč. 2. tis. př. n. l.

Řivnáčský kulturní okruh: hlazený kamenný nástroj.

Kulturní okruh lineární keramiky.


4

Jistebsko – neolitický těžební areál středoevropského významu Vůbec nejstarší v terénu viditelný doklad lidské aktivity v Evropě s. od Balkánu Na svahu Maršovického vrchu u Jistebska, několik set těžebních jam Surovina: amfibolový rohovec

Podle: Šrein et al. (2003).

Stáří exploatace:

Jistebsko – pohled na část těžebního pole.

5400–4500 př. n. l. Výroba: kamenné dřevozpracující nástroje, zbraně a atributy bojovníků Odhad celkové produkce: stovky tisíců kusů Znovuobjeveno: r. 2002 Nejrozsáhlejší a nejstarší těžební areál a dílna ve střední a západní Evropě – přes 20 ha, intaktně dochováno Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Jistebsko – detail.

Autor tabule: Petr Šída.

5 Autorka fotografií: Blanka Šreinová, Národní muzeum.

Keltské etnikum Rýžování zlata Zpracování železa Kamenné mlýny

Mušlový statér, Stradonice.

Grafit v keramice Švartna Keltská keramika s grafitem. Oppidum Třísov.

Švartna a kopie keltského prstenu. Foto D. Mašek.


Bronzové spony, duchcovský poklad.

6

Švartnové náramky – importní artikl evropského významu

Materiál: sideritický bitumenní jílovec (švartna) Zdroj: nadloží kounovské černouhelné sloje Datace výroby: keltské etnikum, (4–2 st. př. n. l.) Nálezy: v hrobových výbavách od Maďarska po Velkou Británii Dílny: např. u obce Mšecké Žehrovice, úlomky i hotové výrobky o celkové hmotnosti 260 kg

Foto Bavros: Archiv Boiové a Fergunna.

Foto Křižák: Archiv Boiové a Fergunna.


Foto: I. Turnovec, H. Illášová.7

Keltské sklářství – import a zpracování skleněných ingotů • z vyspělejších oblastí dováženy skleněné ingoty • na místě využita invence ve vytváření jednotlivých korálků. Stradonice, Staré Hradisko – nalezeny dílny • unikátní technika výroby skleněných náramků

Korály s očky, latén. Vícenice, záp. Čechy.

Prstencové korály. Stradonice, stř. Čechy.


8

Historie využívání kovů prvek

svět

naše území

zlato

6 tis. př. n. l.

? Zlaté Hory – 1200 př. n. l. systém šachta – štola rýžování lidmi Knovízské kultury (900 př. n. l., Otava) Keltové – rýžování (300 př. n. l.)

měď

hutněna v Mezopotámii na přelomu 6. a 5. tisíciletí př. n. l.

slévačství mědi v neolitu (6. tis. – 4 400 př. n. l.) měděné a bronzové výrobky užívána lidmi únětické kultury (1800-1600 př. n. l.)

stříbro

4000 př. n. l.

973 první zmínky o dolování (Kaňk u Kutné Hory)

olovo

3500 př. n. l.

?

cín

1700 př. n. l.

rýžování kasiteritu v oblasti Krupky v Krušných horách a ve Slavk. lese v době bronzové (2300–800 př.n.l.)

železo

první prokazatelné tavby: 3.-2. tis. př. n. l.

Keltové (700–50 př. n. l.): těžba a zpracování železných rud středočeského ordoviku i jinde

rtuť

750 př. n. l.

? asi středověk


9

Dolování stříbra • Bylo velmi důležité ve středověku – podpořilo vznik mincovního systému.Vznikala významná hornická města: • Jihlava (1234) – Jihlavský Horní zákon 1249 • Kutná Hora ve druhé polovině 13. století, Ius regale montanorum.

Katedrála sv. Barbory, Kutná Hora, 14.-16. st. Foto: V. Štědrá.

Drátkové stříbro, Kutná Hora.

Foto: D. Mašek, 2008.

Foto V. Štědrá.


Pražský groš Jana Lucemburského z let 13101346, mincovna Kutná Hora, 3,6 g, průměr 28 mm. Foto: P. Hrazdíra, 2008.

10

Jáchymov

Příbram • těžba od 18. století

Jáchymov

• 1875 světový primát – 1000 m vertikální hloubky • 1849 založeno báňské učiliště, 1865 povýšení na Báňskou akademii

Jáchymovský tolar – replika.

• 19. století: hlavní producent stříbra a neželezných kovů v Rakousko-Uherské monarchii

Foto: P. Trtík.

• 1948 – 1992 těží se uran – celkově 50 tis. t De re metallica libri XII, 1556.

Hornické muzeum Příbram, skanzen Ševčínský důl (1879).

• maximální produkce : 1533 – 9 t stříbra • během 16. a 17. století: celková produkce 750 t stříbra • Georgius Agricola: De re metallica libri XII, 1556 • mincovna v Jáchymově: jáchymovský tolar • 1716 – založení první horní školy na světě Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Foto: zdroj Hornické muzeum Příbram.

Foto: D. Mašek, 2007.

11

Zlato • 1200 př. n. l. – těžba v oblasti Zlatých Hor • rýžováno Kelty a ve středověku • kulminace těžby ve 13. a 14. století • celkové množství produkce zlata: 100 t Au • Odhad celkového množství dnešních zásob pro ložiska Kašperské Hory a Mokrsko: 100 t zlata Vzorky křepického zlata, jižní Čechy. Foto Petr Rajlich.

Kolekce středověkých želízek hornického nářadí (Nový Knín). Foto: zdroj Hornické muzeum Příbram.

Portál štoly Naděje, Kašperské Hory, Šumava. Foto: Dalibor Mašek, 2008.

Ústí středověké štoly, novodobé zajištění portálem s mříží, Kašperské Hory.


Drahé kameny

Mozaika ve Svatováclavské kapli, Pražský hrad (1372).

Kaple Sv. Kříže – hrad Karlštejn (1365). Mozaika z jaspisů a ametystů z okolí Ciboušova (zde zachována šachta, štola a odval ze 14. st.). Chrysoprasy z Polska, ametysty a jaspisy z okolí Ciboušova. Foto: Dalibor Mašek, 2007.

Foto podle kol. (1984): Dějiny českého výtvarného umění.- Nakl. Academia.


Český granát

Vltavíny

• pyrop – z vulkanických brekcií • první sběry: Keltové • psaná historie od 14. století • běžně užíván ve špercích od 19. století

Fota vltavínů: autor J. Kynický.

Vltavín, jižní Čechy. Foto: Miroslav Toužimský, 2008.

• tektity, z meteorického kráteru Ries v Německu • používány od doby kamenné • dnes těženy v jižních Čechách u obcí Besednice a Ločenice Rýžování granátů a separace sítováním. Foto: Martin Frouz.

• ve špercích běžně používány od 19. století


14

Sklo a sklářství • První důkazy technologie výroby skla: z období Velké Moravy (korálky, drobné ozdoby). • Souvislý vývoj domácí sklářské výroby - od 13. století, suroviny: žilný křemen, potaš, dřevěné uhlí. • Typické české broušené sklo se vyvinulo z renesanční a barokní řezby v křemeni a drahých kamenech. • Výroba skla se široce rozšířila již v 18. st. – roku 1799 je evidováno již 79 skláren. • 1900: Čechy jsou vedoucím světovým producentem skleněné bižuterie.

Foto D. Mašek

Vitráž Alfonse Muchy, chrám sv. Víta, Pražský hrad. Foto: Dalibor Mašek, 2007.

Zbytky po středověké těžbě žilného křemene a zlata, Šumava.

Číše českého typu, 15. století. Foto G. Urbánek, in: Drahotová, O. a kol. (2005): Historie sklářské výroby v českých zemích.- Acad.

Provodín: nejstarší u nás těžené ložisko pískovců pro sklářskou výrobu.


Stavebnictví • První kamenné stavby – mohyly v eneolitu a v době bronzové (4400–800 př. n. l.) • Keltská opevnění a stavby – Závist, Obří hrad (vliv antiky) • poté stavěno jen ze dřeva (Germáni, Slované) • zdění na kámen a maltu – Mikulčice • 1160 – nejstarší písemný záznam těžby dekoračního kamene – Slivenec • 1253 v českých zemích 20 měst, do r. 1305 založeno dalších 120 měst • nejstarší cihelna – Stod 1580

Obří hrad na Šumavě – keltský obranný násep.

Celková produkce štì rkopískù z výhradních a nevýhradních ložisek na

Celková produkce štì rkopískù z výhradních a Produkce štěrkopísků v ČR tis. m 3

Produkce štěrkopísků ve Středočeském kraji území Støedoèeského kraje od roku 1992 do roku 2006 v tis. m3

nevýhradních ložisek v ÈR v tis. m3

tis. m 3

4000

25000

3500 20000

3000 2500

15000

2000 výhradní ložiska nevýhradní ložiska

10000

1500 1000

5000

500 0 1990

2004

2005 roky

2006

0 Podle J. Godányho, D. Maška, K. Duška a kol., 2007, MS ČGS.

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006


16

Spotřeba fosilních paliv v ČR - historie • 80 – 85 % energie před nástupem parního stroje byla z rostlin, živočichů a energie lidská •hlavní změny nastaly po roce 1830, s nástupem průmyslové revoluce • během 2. poloviny 19. století dala domácí uhelná základna vzniknout průmyslu • v roce 1913 činila produkce černého i hnědého uhlí na území dnešní ČR více než 80 % těžby uhlí v rakouských zemích (na tomto území žilo 35 % obyvatel tehdejších rakouských zemí) • 50. léta 20. st. – 1989: orientace na těžký průmysl, spotřeba paliv stoupá i v rámci intenzifikace zemědělství Spotřeba energie z fosilních paliv pro území Československa a Rakouska 1920-2000 Figure 7: Domestic Energy Consumption (DEC) of Czechoslovak Territory and Austria 300

[GJ/cap]

250 200 150 100 50

Czechoslovak Territory Československo

2000

1990

1980

1970

1960

1950

1940

1930

1920

-

Austria Rakousko


Podle Gingrich a kol. (2006).

17

Černé uhlí • poprvé využíváno Kelty – při výrobě železa • Ostravsko-karvinský region, Plzeňsko, Kladensko a Rosická oblast • sedimenty karbonského stáří • průmyslově těženo od 19. století, převážně pro železárny • dnes – těžba probíhá jen v ostravsko – karvinské oblasti Historické foto a mapa podle: Vokřínek P. ed (1996).

Důl Anselm, 1914-1915.

Ce lko vá tě ž ba č ečerného rné ho uhlí v ČR o d ro ku 1990 do-2005 ro ku 2005 Produkce uhlí 1990 40

Mld35tun 30 mil. tun

25 20

tì žba

15 10 5

ro ky rok

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

19 90

0

MS, ČGS

1885, důlní mapa, Ostravsko.


18

Hnědé uhlí • těženo od 18. století

Těžba hnědé ho uhlí v tis. tun v ČR od roku 1990 do roku 2005

Produkce hnědého uhlí 1990 - 2005

tis. t 90000 70000 60000 50000

tì žba

40000 30000 20000

Povrchový lom Bílina – Maxim Gorkij.

10000

Foto: J. Godány.

0 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

• 20.-21. století: pro výrobu elektřiny, nyní pochází 48 % elektrické energie v ČR z hnědého uhlí

80000

tis tun

• v 19. století využíváno převážně pro výrobu železa

MS, ČGS

roky

Brown coal and humodyl deposits in CR

hnědé uhlí lignit

years

MS ČGS, Godány a kol. 2007.

Plán rekultivačních postupů: Velkolom Bílina.


Pramen: Severočeské doly a. s., Doly Bílina.

19

Uran – ČR jediným významným producentem v EU • Od roku 1853 Jáchymov (Joachimsthal) • polonium a radium bylo poprvé stanoveno z jáchymovské rudy M. Currie-Sklodowskou

Uraninit. Foto podle: F. Lepka (2003).

• 1945–1989 těžba pro SSSR, politicky silně sledováno • 1948 – počátek těžby uranu v Příbrami • 1000 t uranu vytěženo v letech 1945–2000 • dnes těžba probíhá pouze na ložisku Rožná • Problémy se znečištěním, hlavně podzemních vod v České křídové pánvi Mapa hlavních ložisek uranu v ČR – vytěžených n. v těžbě.

Ložisko Rožná – celkový pohled. Foto: D. Holeczy, in Kříbek B. – Hájek A. eds. (2005).

Mapka podle: F. Lepka (2003).


Životnost energetických surovin (odhadováno pro dnešní výši spotřeby)

Svět

ČR

uhlí

150–220 let*

Černé uhlí: 15 let vytěžitelné, 68 let průmyslové Hnědé uhlí (/vč. zásob za limity): 21 vytěžitelné, 30 let průmyslové**

plyn

60–70 let*

Místní zdroje se na energetice podílí jen zlomkově

ropa

40–45 let*

Místní zdroje se na výrobě el. en. podílí jen zlomkově

uran

60 let bez recyklace 140 let s recyklací*

2–5 let (vytěžitelné zásoby) 14 let průmyslové zásoby**

• Evropa je nyní z poloviny závislá na dovozu energie v podobě ropy, uhlí a zemního plynu. • Spoléhání na obnovitelné zdroje je utopií – i v technologicky nejvyspělejších zemích pokrývají jen max 10 – 20 % spotřeby. • Elektrárny založené na principu jaderné fúze mohou dodávat na trh elektřinu zhruba za 50 let. *Údaje podle: Řípa, M. a kol., 2005, studie BP a dalších zdrojů. ** Údaje vyčísleny podle ČGS – Geofondu.


Státní energetická koncepce Životnost zásob Mostecké uhelné, a. s. Podle Usnesení vlády č. 211/2004 Zdroje produkce energie (elektřiny) v ČR:

V roce 2005 hnědé uhlí

48 %

jaderné zdroje

33 %

černé uhlí

6%

zemní plyn

5%

obnovitelné zdroje

5%

Pro rok 2030 hnědé uhlí

31 %

jaderné zdroje

38 %

černé uhlí

4%

zemní plyn

7%

obnovitelné zdroje

17 %

Podle Zprávy skupiny Czech Coal, Činnost a udržitelný rozvoj v roce 2006.


Budoucnost závisí na energetické politice • Základ organizace naší společnosti je postaven na spotřebě energie. TWh

120 100

Spotřeba energie v ČR

80 60

2 0 2 0

2 0 1 5

2 0 1 0

2 0 0 5

0

Vodní elektrárny

2 0 4 0

Jaderné elektrárny

Plyn a obnovitelné zdroje

2 0 3 5

20

2 0 3 0

Nyní existující uhelné elektrárny

2 0 2 5

40

Podle J. Feista, ČEZ, Žofínské fórum (2007).


Použitá literatura: Drahotová O. a kol. (2005): Historie sklářské výroby v českých zemích. – Nakl. Academia. Praha. Feist J. (2007): Budeme schopni zajistit bezpečné zásobení elektřinou?- ČEZ, 65.Žofínské fórum. http://energetika.zeleni.cz/3834/clanek/65-zofinskeforum/ Gingrich S. – Kušková P. – Krausmann F. (2006): Social Metabolism and Land Use in The Czechoslovak Territory. A long assessment from 18302000. Poster. The conference proceedings of the Ninth biennial conference of International Society for Ecological Economics on “Ecological sustainability and human well-being”, 15-18, December 2006, New Delhi. kol. (1984): Dějiny českého výtvarného umění. I/1. Od počátků do konce středověku. – Nakl. Academia. Praha. kol. (2007): Zpráva skupiny Czech Coal, Činnost a udržitelný rozvoj v roce 2006. Kříbek B. – Hájek A. eds. (2005): Uranové ložisko Rožná. Model pozdně variských a povariských mineralizací. – Vyd. ČGS. Praha. Lepka F. (2003): Český uran. Neznámé hospodářské a politické souvislosti 1945-2002. – Vyd. Nakl. Květa Vinklátová – KNIHY 555.Liberec. Pleiner R. – Rybová A. (1978): Pravěké dějiny Čech. – Nakl. Academia. Praha. Rambousek P. – Čápová D. - Kramolišová, P. a kol (v tisku): Těžební antropogenní tvary reliéfu a poddolovaná území, mapa 1:1 mil. In: Tábor, I. ed.: Atlas krajiny České republiky, VÚKOZ Průhonice. Praha. Řípa M. – Weinzettl V. – Mlynář J. – Žáček Fr. (2005): Řízená termojaderná syntéza pro každého.- Ústav fyziky plazmatu AV ČR. Vyd. Skupina ČEZ. http://www.cez.cz/cs/vzdelavani/publikace/11.html Vokřínek P. ed. (1996): Landek – svědek dávné minulosti. – Vyd. Librex. Ostrava.

Doporučená literatura: Filip J. (1995): Keltská civilizace a její dědictví. – Nakl. Academia. Praha. kolektiv autorů (2003): Rudné a uranové hornictví České republiky. – Anagram. Ostrava. Kužvart M. a kol. (1983): Ložiska nerudních surovin ČSR. – UK. Praha. Lutovský M. – Smejtek L. a kol. (2005): Pravěká Praha. – Nakl. Libri. Praha. Morávek P. (2008): Zlaté doteky pěti kontinentů. – Mladá fronta, edice Kolumbus. Praha. Morávek P. a kol. (1992): Zlato v Českém masívu. – Vyd. Ústř. Úst. Geol. Praha. Petáková Z. (2007): Drahé kameny a jejich užití na našem území. – Minerální suroviny, 4, 10-13. Starý J. a kol. (2007): Surovinové zdroje České republiky. Nerostné suroviny. (Stav 2006). – ČGS-Geofond. Suldovský J. (2006): Kronika hornictví Zemí koruny české. – CLD Design, Ústí n. L. Waldhauser J. – Lehrberger G. – Morteani G. (1994): Zlatá země Gabreta. 4000 let rýžování zlata po obou stranách Šumavy. – Nár. Techn. Muz. ve spolupráci s Technickou univerzitou Mnichov. Praha.


Poděkování patří: České geologické službě a MŽP RNDr. Jiřímu Zachariášovi, Ph.D., ÚGMNZ PřF UK Katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK RNDr. Blance Šreinové, Národní muzeum RNDr. P. Hyršlovi, RNDr. I. Turnovcovi a RNDr. T. Řídkošilovi Kolegům a kolegyním z odboru geologie ložisek nerostných surovin, ČGS. Autorům, kteří laskavě poskytli svolení k použití fotografií: M. Frouzovi, V. Štědré, D. Maškovi, P. Hrazdírovi, J. Godánymu, P. Rajlichovi, P. Trtíkovi (www,zlate-mince.cz), prof. J. Svobodovi z AÚ AV ČR Brno, doc. M. Olivovi z Moravského zemského muzea Brno. Heleně Neubertové, ČGS, za pomoc s grafickým zpracováním. Autorství fotografií: strana 4: keramika: podle Pleiner, R. – Rybová, A. (1978): Pravěké dějiny Čech. Academia; Strana 6: mušlový statér: podle Vencovský, F. – Kopecký, L. (2002) a kol.: Lidé a peníze. Vyd. ČNB. http://www.national-geographic.cz/lide-a-kultura/osudy-kamene-stesti-667/ Ostatní: jak uvedeno nebo Z. Petáková


Vývoj využívání nerostných surovin na území ČR

Recommend Documents