VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Využití ergoterapie pro aktivizaci seniorů na OGNP Jihlava Bakalářská práce
Autor: Tereza Dvořáková Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Tereza Dvořáková
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
………………….…………… Tereza Dvořáková
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat paní Renatě Horňákové a Lucii Sobotkové z oddělení OGNP za pomoc s realizací mého aktivizačního programu.
Anotace DVOŘÁKOVÁ, Tereza: Využití ergoterapie pro aktivizaci seniorů na OGNP Jihlava. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem práce je připravit a zrealizovat program s využitím prvků ergoterapie pro seniory z Oddělení geriatrie a následné péče v nemocnici Jihlava. Teoretická část práce se zabývá stářím a stárnutím, zdravotní a sociální péčí o seniory v ČR a aktivizací se zaměřením na ergoterapii. Konkrétně se potom zmiňuje o aspektech stárnutí, o onemocnění seniorského věku a o potřebách seniorů. Praktická část se zaobírá aktivizací s využitím prvků ergoterapie, OGNP a vlastním aktivizačním programem. Součástí práce jsou fotografie dokumentující průběh programu.
Klíčová slova Aktivizace, aktivizační program, ergoterapie, nemocnice Jihlava, senioři.
Annotation DVOŘÁKOVÁ, Tereza: Use of occupational therapy for the activation of seniors on OGNP Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Martina Černá Ph.D . Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2016 The aim is to prepare and implement a program of using elements of occupational therapy for the elderly from the Ward of Geriatrics and follow-up care at the hospital in Jihlava. The theoretical part deals with old age and aging, health and social care for the elderly in the Czech Republic and activities with focusing on occupational therapy. Next specifically, then on aspects of aging, a disease of old age and the needs of seniors. The practical part deals with activities utilizing elements of occupational therapy, OGNP and own activation program. The work also contains photos documenting the progress of the program.
Keywords Activation, activation program, occupational therapy, hospital Jihlava, seniors.
Seznam fotografií Fotografie 1 :Senior kreslí kmen (zdroj: vlastní) ........................................................... 33 Fotografie 2 : Hotový polštář (zdroj: vlastní) ................................................................. 34 Fotografie 3 : Senior si aranžuje listy (zdroj: vlastní) .................................................... 35 Fotografie 4 : Senior natírá barvu na jablko (zdroj: vlastní)........................................... 36 Fotografie 5 : Výsledná koláž stromu (zdroj: vlastní) .................................................... 37 Fotografie 6 : Senior dokončil aktivitu (zdroj: vlastní) .................................................. 39 Fotografie 7 : Senior kreslí kmen stromu (zdroj: vlastní) ............................................... 41 Fotografie 8 : Výsledek práce seniora (zdroj: vlastní) .................................................... 42 Fotografie 9 : Senior si aranžuje listy (zdroj: vlastní) .................................................... 43 Fotografie 10: Konečný výsledek seniora (zdroj: vlastní) .............................................. 44 Fotografie 11: Senior nanáší lepidlo (zdroj: vlastní) ...................................................... 45 Fotografie 12: Hotový polštář (zdroj: vlastní) ............................................................... 46 Fotografie 13: Senior společně s terapeutkou nalepují listy (zdroj: vlastní) ................. 47 Fotografie 14: Hotový polštář (zdroj: vlastní) ................................................................ 48
Obsah 1.
ÚVOD ..................................................................................................................... 10
LITERÁRNÍ REŠERŠE............................................................................................... 11 2.
3.
4.
TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 12 2.1.
STÁŘÍ A
STÁRNUTÍ ............................................................................................ 12
2.2.
SYSTÉM ZDRAVOTNÍ A
2.3.
ERGOTERAPIE JAKO NÁSTROJ AKTIVIZACE ........................................................ 24
SOCIÁLNÍ PÉČE O SENIORY V
ČR ................................ 20
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 27 3.1.
VYUŽITÍ VÝTVARNÝCH ČINNOSTÍ V
3.2.
ODDĚLENÍ GERIATRICKÉ A
3.3.
AKTIVIZAČNÍ PROGRAM .................................................................................... 30
3.4.
REALIZACE AKTIVIZAČNÍHO PROGRAMU ........................................................... 31
3.5.
ZPĚTNÁ VAZBA ................................................................................................. 48
ERGOTERAPII ............................................ 27
NÁSLEDNÉ PÉČE JIHLAVA ....................................... 28
ZÁVĚR ................................................................................................................... 50
5. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 51
1. Úvod Tématem mé bakalářské práce je využití ergoterapie pro aktivizaci seniorů na OGNP Jihlava. K vypracování tohoto tématu jsem se rozhodla po absolvování čtyř týdenní praxe na tomto oddělení, kterou jsem tam vykonávala v období od 3. 11. 2014 do 28. 11. 2014. V této době jsem měla možnost se účastnit několika aktivizací pacientů a všechny se mi velmi líbily. Aktivizace pro pacienty geriatrického oddělení neslouží jen jako aktivizace v pravém slova smyslu. Slouží ale i jako výplň ke zkrácení volného času, který by jinak pacienti museli trávit na lůžku. Dále také posiluje mezilidské vztahy a může socializovat jedince, kteří se díky svému životnímu stylu či zdravotnímu stavu ocitli na okraji společnosti. Aktivizování pacientů má svojí zásadní roli během pobytu ve zdravotnickém nebo sociálním zařízení. Právě z tohoto důvodu jsem se rozhodla pro aktivizaci seniorů ve zdravotnickém zařízení zaměřit svou závěrečnou práci. Zdravotní stav či psychické rozpoložení u každého seniora, v té dané situaci může být různé, rozhodla jsem se, že si aktivit připravím více, a každý zúčastněný si bude moci vybrat, podle toho, jak se bude cítit a co se mu zrovna bude chtít dělat. Teoretická část je zaměřena na stáří a stárnutí z pohledu vývojové psychologie, dále na změny ve stáří, na nejčastější zdravotní komplikace ve stáří a na potřeby seniorů. Potom také na aktivizaci. Praktická část se věnuje charakteristice oddělení geriatrie a následné péče v Jihlavě, popisu účastněných, popisu metody a zpětné vazby ve formě ankety. Cílem této bakalářské práce je připravit a zrealizovat program s využitím prvků ergoterapie pro seniory o Oddělení geriatrie a následné péče v Nemocnici Jihlava. Přínosem pro praxi je vytvoření a ověření aktivit, které mohou být v zařízení nadále užívány a tím zpestřit čas, který zde musí pacienti trávit. Dále také změnit názor či pohled lidí, kteří si myslí, že toto oddělení je konečná etapa lidského života a že seniorům, zde není věnována dostatečná a potřebná péče.
10
Literární rešerše V této práci jsem nejvíce čerpala z literatury zabývající se tématikou seniorů od nakladatelství Grada. Především z knih: - MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1 vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. - MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3148-3. - HROZENSKÁ, Martina a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Sociální péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 191 s. ISBN 978-80-247-4139-0. - HOLCZEROVÁ, Vladimíra a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Volnočasové aktivity pro seniory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 96 s., [4 ] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-4697-5. Po stránce vývojové psychologie jsem získávala informace z knih: - THOROVÁ, Kateřina. Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Vyd. 1. Praha: Portál, 2015, 575 s. ISBN 978-80-262-0714-6. - LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9 . - VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd.1. Praha: Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. A v neposlední řadě jsem také citovala ze zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách.
11
2. Teoretická část 2.1.
Stáří a stárnutí
Blíže specifikovat pojem stárnutí je velmi obtížné. Sice můžeme v současné literatuře najít několik definic o tomto specifickém a nezvratném procesu, ovšem ani o jedné nelze říci, že je zcela trefná. Proces stárnutí je neodvratný fyziologický děj, který má za následek stáří. To představuje vrchol celého lidského života.1 S nadsázkou lze říci, že si každý připadá starý v jiném věku. Ovšem to, co se neliší, a je u většiny starých lidí stejné, jsou mýty o stáří. Ty se začaly poprvé objevovat v odborné literatuře od roku 1980 a postupně se formovaly až do konce roku 1889. Mezi takové mýty patří například mýtus o tom, že stáří začíná dnem, kdy člověk dosáhl důchodového věku, mýtus o tom, že všichni senioři jsou stejní a tudíž mají stejné potřeby nebo mýtus o tom, že když člověk nechodí do práce, tak vlastně nic nedělá. Je důležité podotknout, že některé z mýtů se přenesly i do současnosti.2 2.1.1. Stáří Stáří uzavírá náš životní cyklus. V tomto období narůstá množství zdravotních, ale i psychických obtíží. Byť je toto období spjaté s polymorbiditou, tak ne vždy je stáří opakem slova nemoc. Toto období je charakteristické involučními změnami. Mezi takové změny například patří postupné ubývání tělesných sil nebo zmenšování a ubývání tkání v těle. Během stáří je nutné se adaptovat na nově vzniklé situace, například odchod do důchodu, finanční nejistota, ztráta partnera či uznání další - nové sociální role.3 Stáří můžeme klasifikovat do několika různých skupin. Jednou z nich je kalendářní dělení po patnácti letech. - 60 – 74 let rané stáří, - 75 – 89 vlastní stáří,
1
MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. 2 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. 1. vyd. Praha: Galén, 2012, 194 s. ISBN 978-80-7262-900-8. 3 HOLMEROVÁ, Iva. Průvodce vyšším věkem: manuál pro seniory a jejich pečovatele. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014, 206 s. Lékař a pacient. ISBN 978-80-204-3119-6.
12
- 90 a více let dlouhověkost.4 Kromě dělení na kalendářní věk, ten se tedy vyznačuje dosažením jistého věku, existuje dělení na stáří biologické. Biologické stáří označuje funkční schopnosti a vlastnosti daného jedince. Bližší vymezení tohoto stáří je nepřesné, neboť vždy odpovídá na involuční změny člověka.5 2.1.2. Stárnutí Jedná se o nenávratný a neopakovatelný biologický děj, který postihuje živou hmotu. Během tohoto procesu se vzájemně prolínají a ovlivňují složité děje. Například změny degenerativní, morfologické nebo funkční, které probíhají v jednotlivých orgánech. Stárnutí postihuje každého jedince jinak, je to individuální záležitost. S tím souvisí i rychlost, kterou dotyčný stárne. Ta má mnoho faktorů. Mezi takové faktory, které ji ovlivňují, se řadí z velké části genetika. Ta jde ruku v ruce se životním stylem a prostředím, ve kterém se jedinec pohybuje.6 Stárnutí můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupina je stárnutí fyziologické. Jedná se o takové stárnutí, které probíhá zcela přirozeně a je normální součástí života jedince. Druhá skupina je stárnutí patologické. Toto stárnutí se vyznačuje tím, že má různé odchylky od fyziologického. Například se jedná o syndrom předčasného stárnutí nebo o nepoměr mezi kalendářním a funkčním věkem.7 S vysvětlením, proč ke stárnutí dochází, se zabývají teorie stárnutí. V současné době těchto teorií existuje několik, a proto uvedu jen některé. - Teorie o působení zevních vlivů: principem této ekologické teorie je to, že zevní působení vlivů má jak pozitivní, tak i negativní dopad na stárnutí. - Genetická teorie: jak již název napovídá, hlavní roli u této teorie má genetika, to znamená, že délka života je předem dána genetickým kódem.
4
DIENSTBIER, Zdeněk a Zdenka PROCHÁZKOVÁ. Ó, sladké stáří. Vyd. 1. Praha: Radix, 2011, 169 s ISBN 978-80-87573-00-6. 5 DIENSTBIER, Zdeněk a Zdenka PROCHÁZKOVÁ. Ó sladké stáří. Vyd. 1. Praha: Radix, 2011, 169 s ISBN 978-80-87573-00-6. 6 Poznámky z přednášky Sociální geriatrie a gerontologie 7 Poznámky z přednášky Sociální geriatrie a gerontologie
13
- Imunologická teorie: během buněčného dělení dochází k chybám, které organizmus jedince s přibývajícími roky nerozpozná, neodstraní je a dochází k poškození vlastních buněk.8 2.1.3. Aspekty stárnutí Stáří a to, jakým způsobem probíhá je ovlivněno mnoho aspekty. Mezi ně patří změny fyziologické, psychické a sociální. Vlastní průběh stárnutí je ovlivněn tím, jak u daného člověka fyzicky probíhá. Nástup a projevy stárnutí jsou individuální. Aspekty rozdělujeme do tří skupin, a to na aspekty biologické, psychologické a sociální.9 2.1.3.1. Aspekty biologické Společným znakem biologických aspektů je celkový pokles výkonnosti všech tělesných funkcí a orgánů. Je patrná atrofie tkání, která postihuje všechny orgány. Viditelnou známkou je opotřebení či ztráta chrupu. Dále je snížená tvorba slin a celkové zpomalení metabolismu. To má za následek zhoršené vstřebávání živin. Také vzniká riziko, že se po šedesátém roce může objevit cukrovka II. typu, které se říká stařecká cukrovka. Na kožním ústrojí se objevují stařecké skvrny, snižuje se elasticita kůže, kůže je suchá, „papírová“ a objevují se vrásky. To je výsledkem snižující se hydratace a úbytkem kolagenových vláken. Dalším patrným znakem jsou šedivějící, řídnoucí vlasy a chlupy. Je snížená schopnost termoregulace. Někteří senioři proto mohou hůře snášet teplotní výkyvy. Změny nastávají i u pohybového ústrojí. Ty se vyznačují poklesem svalové hmoty, křehkosti kostí a sníženou pohyblivostí kloubů. To vede ke vzniku artrózy či osteoporózy. Postava seniora se snižuje o několik málo centimetrů vlivem atrofie meziobratlových plotének. Kosti se stávají pórovitější a hrozí riziko zlomenin. K dalším změnám nastává v cévním systému. Cévy postupně ztrácejí pružnost a na vnitřní stěně tepen se usazuje tuk. Nastává snižování přívodu kyslíku k orgánům a zhoršuje se jejich výkonnost. Mění se také smyslové vnímání. Zmenšuje se pružnost oční čočky a snižuje se její akomodační schopnost. Senior špatně zaostřuje na krátkou vzdálenost, barvy vidí nepříliš jasně a snižuje se rychlost reagování na zrakové podněty. A podobně je na tom i sluchové ústrojí. Tam dochází ke ztrátě vnímání
především
vysokých
tónů.
Změny
na
sluchových
drahách
vedou
8
MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. 9 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3148-3.
14
k nedoslýchavosti. Ta často způsobuje, že senior nedokáže příliš dobře vnímat řeč a zapříčiní problém v komunikaci, který může ústit až k sociální izolaci.10 2.1.3.2. Aspekty psychologické Psychologické změny jsou opět otázkou individuality a věku. Tyto aspekty v zásadě nemění kvalitu života jedince. Výjimkou může být stárnutí patologické. Psychologické aspekty jsou v kontextu s těmi biologickými, protože zhoršující se zdravotní stav seniora může vyvolat změny psychologické. V některých případech se jedná i o změny intelektového typu. 11 Mezi hlavní psychologický aspekt patří změna kognitivních funkcí. To se projevuje zhoršením paměti. Paměť dlouhodobá u většiny seniorů funguje stále dobře, změny nastávají zpravidla u té krátkodobé. Proto například zážitky z dětství a dob minulých jsou uchovány v paměti seniora tak dobře, jakoby se staly včera. Mimo jiné tyto vzpomínky jsou velmi často zkreslené jak po obsahové stránce, tak i po emoční. Další kognitivní změnou je změna inteligence. Ovšem ale i tady platí, že změny jsou individuální a kognitivní dovednosti se mění odlišně v závislosti na věku. Do této skupiny spadá i tvořivost. Je dokázané, že s věkem tvořivost klesá. Přesto ale zůstává fakt, že člověk je tvořivý po celý život. Více záleží na motivaci a vytrvalosti než na kalendářním věku. Příkladem může být například Goethe, který dopsal druhý díl knihy Faust ve svých osmdesáti třech letech.12 Do psychologických aspektů také řadíme emoce. Nejčastěji dochází k jejich nestabilitě až labilitě, s tím souvisejí výkyvy a změny nálad. V některých případech může dojít i k citové oploštělosti. Také se mění povahové rysy člověka. Může nastat taková změna, že z vlastností negativních je posun k vlastnostem neutrálním či pozitivním a naopak. Povahové vlastnosti se zvýrazňují, většinou se jedná o ty negativní rysy. Dále se změní potřeby, životní hodnoty a zájmy seniora. U zájmů se jedná spíše o pokles, ať už částečný nebo úplný. Objevují se tendence k bilancování svého života
10
THOROVÁ, Kateřina. Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Vyd. 1. Praha: Portál, 2015, 575 s. ISBN 978-80-262-0714-6. 11 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3148-3. 12 LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9.
15
a posuzování jej. V neposlední řadě je změna ve schopnosti adaptace, která je snížená a senior si hůře zvyká na náročné a nové situace.13 2.1.3.3. Aspekty sociální Odchod do důchodu může být „strašákem“ některých starých lidí. Pro někoho to znamená konec těžké práce, pro druhé naopak hodně volného času. Pro všechny to ale znamená, že si musí přetvořit svůj život. Změní se jejich socioekonomický status. S tím souvisí i snížení příjmu a změna ekonomické situace. Ta může vyvolat strach z budoucnosti. Staří lidé se mohou často cítit osamělí, protože je postila ztráta životního partnera. Proto je rodina velmi důležitý prvek v životě seniora. Volný čas v důchodu je právě může s rodinou sblížit. I proto je dobré mít s rodinou dobrý vztah a společné zájmy a trávit tak čas pospolu. Mnohdy může rodina zastat kontakt se společenským prostředím, kterého senior kvůli svému zdravotnímu stavu není schopen. Důležitý sociální aspekt je tedy naplánování času a zálib, které budou sloužit k výplni volného času seniora. Ten kdo toho v životě hodně prožil, tak tím víc má poté možností, až ho bude dohánět nemohoucnost. 14 2.1.4. Nejčastější onemocnění a rizikové faktory ve stáří Je důležité si uvědomit, že stáří nelze brát jako nemoc. Stáří bývá nemocemi „pouze“ doprovázeno. Podle některých studií je dokázáno, že téměř 90% seniorů nad 75 let trpí alespoň jednou chronickou chorobou. Stárnutí je spjato se změnami, které postihují všechny orgány v lidském těle. Tyto orgány potom ztrácí funkčnost a stávají se méně přizpůsobivé. Tím orgán selhává a ztrácí svoji funkci. Tyto změny mají za následek zvýšené riziko onemocnění.15 2.1.4.1. Pohybový aparát Nemoci pohybového aparátu postihují jak kosti, tak i svaly. Dochází k postupnému ubývání fyzické výkonosti, snižuje se svalová síla, pohyb je pomalejší a člověk hůře reaguje na podněty. Zejména u žen po přechodu hrozí úbytek kostní hmoty a s tím spojené riziko osteoporózy. Klouby bývají postižené artrózou a jsou hůře ohebné. S tím je spjato několik faktorů, které ovlivňují život seniora, jako například zhoršená koordinace, méně síly a s tím spojené potíže s chůzí. Vhodná je prevence, která může
13
MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3148-3. 14 ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem: [vývojová psychologie] : přepracované vydání. Vyd. 2. Praha: Portál, 2004, 390 s ISBN 80-736-7124-7. 15 Poznámky z přednášky Sociální geriatrie a gerontologie
16
zmírnit výše uvedené zdravotní obtíže. Vhodné je například cvičení. U seniora to představuje vycházka se psem, do přírody nebo práce na zahradě. Příjmem vápníku lze předejít osteoporóze. Vhodné u žen jsou i tablety k tomu určené. Pokud senior má problémy s bolestí kloubů, je dobré odlehčit kloub kompenzační pomůckou.16 Změny pohybového systému zvyšují náchylnost k pádům. Ty bývají osob starších 65 let nejčastější příčinou smrtelných úrazů. Dále jsou pády ovlivněny zhoršeným zrakem, degenerativními změnami CNS, změnami vestibulárního ústrojí… I u pádů je důležitá prevence. Například snížit riziko mechanických pádů lze vytvořením vhodného a bezpečného prostředí pro seniora. To zahrnuje vhodné osvětlení, neklouzavou podlahu a podlahu bez zbytečných překážek, madla na toaletě a v koupelně či vhodnou výšku postele.17 2.1.4.2. Močová inkontinence Touto poruchou v České republice trpí více než 200 tisíc seniorů nad 65 let. Jednou z příčin je zhoršení funkce svěrače močové trubice. Ta bývá především u starších žen doprovázena sníženou hladinou ženských pohlavních orgánů. Další příčina je způsobena zvýšenou dráždivostí močového měchýře. Vyšší výskyt dráždivosti bývá v důsledku např. močové infekce nebo změn v nervovém systému. Příčinou může být i poškození funkce mozku a míchy. V některých případech je možná operace a vyléčení tohoto problému. V ostatních případech se inkontinence řeší pomocí kompenzačních pomůcek a léků.18 2.1.4.3. Kardiovaskulární systém V tomto systému ubývají srdeční svalové buňky (kardiomyocity), které jsou nahrazeny za vazivovou tkáň. Důsledkem toho se mění – snižuje pružnost srdeční svaloviny. Změny nastávají i v arteriálním řečišti. Dochází ke snižování pružnosti cévních stěn vlivem ubývání elastinu a přibývání kolagenu ve stěnách tepen.19 Mezi choroby kardiovaskulárního systému patří například infarkt myokardu, vysoký krevní tlak, cévní mozková příhoda nebo angina pectoris. Jednou z těchto chorob trpí 16
TOPINKOVÁ, Eva. Nejčastější potíže seniorů [online]. [cit. 2015-09-28]. Dostupné z: http://www.vfn.cz/priloha/5240069cab5d4/nejcastejsi-potize-senioru.pdf 17 KLÁN, Jan a Eva TOPINKOVÁ. Pády a jejich rizikové faktory ve stáří. Česká gerontologická revue [online]. 2003 (2): 38-43 [cit. 2015-09-28]. DOI: 1801-8661. Dostupné z: http://www.geriatrickarevue.cz/pdf/gr_03_02_08.pdf 18 TOPINKOVÁ, Eva. Nejčastější potíže seniorů [online]. [cit. 2015-09-28]. Dostupné z: http://www.vfn.cz/priloha/5240069cab5d4/nejcastejsi-potize-senioru.pdf 19 HOLMEROVÁ, Iva. Průvodce vyšším věkem: manuál pro seniory a jejich pečovatele. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014, 206. Lékař a pacient. ISBN 978-80-204-3119-6.
17
skoro 70% seniorů. S věkem stoupá riziko výskytu těchto chorob. I zde má velký význam prevence. Důležité jsou pravidelné kontroly krevního tlaku u lékaře, popřípadě nasazení léku na jeho snížení. Mezi další faktory ovlivňující vznik kardiovaskulárního onemocnění je vhodná fyzická aktivita a správná životospráva.20 2.1.4.4. Stařecká křehkost Stařecká křehkost je soubor příznaků, mezi které patří pokles fyzické zdatnosti, omezení některých psychických, fyzických nebo sociálních funkcí, projevuje se také zhoršenou kvalitou života či zvýšenou nemocností a úmrtností. Tyto příznaky mají za následek zvýšenou potřebu pomoci seniorů. Důležitá je prevence (například důkladný pohybový režim) a včasná diagnostika.21 2.1.5. Potřeby seniorů Některé potřeby seniorů se vlivem stáří mění. Každý jedinec a jeho potřeby jsou individuální. Ovšem hlavní rozdíly nejsou v potřebách jako takových, ale spíše v tom, jakým způsobem mohou být a jsou naplňovány a uspokojovány. I během tohoto věku jsou důležité nejen potřeby fyziologické, ale také ty psychické. 22 2.1.5.1. Potřeba stimulace a otevřenost novým zkušenostem Potřeba stimulace se postupem času snižuje, ať už jde o intenzitu nebo o různorodost podnětů. Vyšší intenzita může seniora podráždit. V průběhu stárnutí starší člověk spíše tíhne ke klidu a stereotypu, tudíž potřeba otevřenosti k novým zkušenostem klesá. Nové informace mohou způsobit nejistotu a nechápavost seniora. Ale na druhou stranu každý potřebuje individuální podněty, které by ho stimulovali a aktivovali. Nedostatek v této oblasti může mít špatný dopad na život seniora.23 2.1.5.2. Potřeba sociálního kontaktu a citové vazby Pro seniory je velice důležitý kontakt s lidmi, které znají, protože to jim přináší pocit jistoty a bezpečí a zároveň vědí, co od takových lidí mohou očekávat. Rodina, přátelé a okruh známých jsou ti, kdo tuto potřebu naplňují. S tím souvisí i pocit patřit 20
TOPINKOVÁ, Eva. Nejčastější potíže seniorů [online]. [cit. 2015-09-28]. Dostupné z: http://www.vfn.cz/priloha/5240069cab5d4/nejcastejsi-potize-senioru.pdf 21 PROBLEMATIKA SENIORSKÉHO VĚKU: Stařecká křehkost, sarkopenie a disabilita. Practicus: Odborný časopis společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP [online]. 2013 (2): 13-17 [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2013-02/13-Problematika-seniorskehoveku.pdf 22 ČEVELA, Rostislav, Zdeněk KALVACH a Libuše ČELEDOVÁ. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 263 s ISBN 978-80-247-3901-4. 23 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5.
18
k nějaké skupině. V první řadě to bývá především rodina. Navíc u seniora, který je umístěn v některé instituci, hrozí obavy ze ztráty vlastní identity či ze ztráty kontaktů a vazeb. Tyto obavy bývají velmi silné a především u starších seniorů by se na ně měl brát ohled.24 2.1.5.3. Potřeba jistoty a bezpečí Pro každého jedince je tato potřeba jednou z důležitějších, a čím starší člověk je, tím má tato potřeba větší význam. To je dáno především změnou zdravotního stavu a kompetencí, které senior má. Starší člověk se zároveň musí smířit i s tím, že mu ubývají síly a stává se závislým na pomoci druhých. S touto potřebou souvisí i potřeba psychického bezpečí. Ta se může projevit například větší fixací na rodinu či partnera.25 2.1.5.4. Potřeba seberealizace Vlivem stáří tato potřeba klesá, mění se její význam a způsob uspokojování. Dále je tato potřeba spojována s odchodem do důchodu. Někteří senioři se cítí méněcenní, a na tuto situaci můžou reagovat rezignací, jiní senioři se snaží tyto pocity kompenzovat novými koníčky. Časté je také vyzdvihování minulých úspěchů v jejich životě. Tato potřeba je tedy někdy realizována na základě minulosti. Důležité je rovněž zachovat možnost, aby senior mohl o sobě a svém životě sám rozhodovat a sám za sebe jednat, přinejmenším v takových věcech, které jsou pro něj zvladatelné a dostupné. Například aby si senior sám mohl určit, co a kdy bude jíst, kdy půjde spát apod. 26 2.1.5.5. Potřeba otevřené budoucnosti a naděje Tato potřeba se realizuje zachováváním soběstačnosti
a
sebeúcty seniora
prostřednictvím rolí nebo mezilidských vztahů. Přesto musí starší člověk přijmout fakt vlastní smrti a zároveň mít radost z existence zachovaných hodnot. S tím souvisí i přenesení větší pozornosti na život potomstva a jejich dětí. Dále je pozornost přenesena na duchovní přesahování smyslových i rozumových možností a skutečností. Senior se také musí přizpůsobit změnám svého smyslu života. Jedná se náročnou, ale zároveň důležitou situaci v životě seniora.27
24
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. 25 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. 26 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a 461 s ISBN 978-80-246-1318-5. 27 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a 461 s ISBN 978-80-246-1318-5.
stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007,
19
2.2.
Systém zdravotní a sociální péče o seniory v ČR
Péči o seniory v České Republice dělíme do dvou skupin. První skupina je péče zdravotní a druhou potom péče sociální. Tyto dva druhy péče jsou v praxi neoddělitelné, neboť zdravotní obtíže jdou ruku v ruce s těmi sociálními a platí to i naopak. Model poskytování péče o staré občany v ČR se opírá o klasické pojetí, kde na prvním místě v poskytování péče o nesoběstačné stojí rodina. Teprve až když rodina není schopna plnit tuto funkci, tak na řadu přichází státní služby. Proto je důležité vytvářet uspokojivou sít sociálních služeb, které vyplní mezery v rodinné péči či ji zcela nahradí.28 2.2.1. Zdravotní péče o seniory Do zdravotní péče spadají především nemocnice. Ty mají různá oddělení, která dělíme na základní, tam řadíme například interní či chirurgické oddělení, dalším typem jsou různá specializovaná oddělení, která slouží k vyléčení náhlých zdravotních problémů a pomáhají s návratem do původního sociálního prostředí.29 V rámci zdravotní péče je v Jihlavě zřízeno oddělení geriatrické a následné péče. Tomuto tématu se budu více věnovat v praktické části této bakalářské práce. Dále do zdravotní péče patří hospice a léčebny dlouhodobě nemocných, které zajišťují paliativní péči30. Definice paliativní medicíny dle WHO: “Paliativní medicína je celková léčba a péče o nemocné, jejichž nemoc nereaguje na kurativní léčbu. Nejdůležitější je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a duchovních problémů nemocných. Cílem paliativní medicíny je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodin.“31 Ambulantní a terénní služba se také řadí do zdravotního sektoru. Tato péče je specifická tím, že odborný zdravotnický personál poskytuje péči klientovi v jeho domácím prostředí. Tato služba je určená lidem, kteří nemusí být hospitalizováni, ale přesto jsou u nich důležité úkony, které klienti sami nezvládají. Například se jedná 28
HROZENSKÁ, Martina a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Sociální péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 191 s ISBN 978-80-247-4139-0. 29 MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s ISBN 978-80-247-3872-7. 30 Paliativní péče není záležitostí, která je vždy nutně spojována se stářím. Paliativní péči mají všechny obory v lékařství. V současnosti je tato péče nejčastěji poskytována pacientům s nádorovým onemocněním. 31 KUPKA, Martin. Psychosociální aspekty paliativní péče. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 216 s Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4650-0.
20
o aplikaci inzulínu, podávání léku, převazy ran atd. Principem této služby je, že klient může zůstat ve svém domově, tam kde se cítí šťastně a spokojeně. Tuto službu hradí zdravotní pojišťovny a musí ji předepsat praktický lékař.32 Konkrétně v Jihlavě a okolí tuto zdravotní službu zajišťuje Oblastní charita Jihlava. 2.2.2. Sociální péče o seniory Sociální služby jsou zakotveny v zákonu 108/2006 Sb. o sociálních službách. Dle tohoto zákona (§ 38): “Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení.“33 Tento zákon také obsahuje všechny zařízení, kde poskytují sociální služby. Jelikož se má bakalářská práce zaměřuje na seniory, uvedu pouze některé instituce, které se zaměřují na péči seniorů. 2.2.2.1. Centra denních služeb (§45) (1) V těchto centrech se poskytují služby ambulantní a to takovým lidem, kteří mají omezenou soběstačnost
především
kvůli
věku, chronickému
onemocnění
či
zdravotnímu postižení, jejichž situace si žádá asistenci další fyzické osoby. 34 „(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, d) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, e) sociálně terapeutické činnosti, f) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“35
32
MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1 vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s ISBN 978-80-247-3872-7. 33 Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 34 Zákon č 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 35 Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf
21
2.2.2.2. Denní stacionáře (§46) (1) Denní stacionáře jsou ambulantní služby, které se poskytují lidem se sníženou soběstačností ať už z důvodu věku nebo zdravotního postižení. Dále také osobám s chronickým duševním onemocněním v takové situaci, která vyžaduje stálou asistenci jiné osoby.36 „(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“37 2.2.2.3. Domovy pro seniory (§49) (1) Pobytové služby, které jsou poskytovány osobám, které z důvodu věku mají sníženou soběstačnost a potřebují pravidelnou pomoc jiné osoby.38 „(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“39
36
Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 37 Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 38 Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 39 Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf
zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z:
22
2.2.2.4. Domovy se zvláštním režimem (§50) (1) Pobytová služba je poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění či z důvodu závislosti na návykových látkách. Potom také lidem se stařeckou demencí a Alzheimerovou nemocí, kteří se o sebe nezvládají postarat sami a potřebují pomoc jiné osoby.40 „(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“41 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§52) (1) Jinými slovy lze říci, že to jsou sociální lůžka. V zařízeních zdravotnického 2.2.2.5.
lůžkového typu se poskytují pobytové služby, pro osoby, které byly hospitalizovány a jejichž zdravotní stav již nevyžaduje další hospitalizaci, ale přesto se tyto osoby neobejdou bez pomoci druhých, ale prozatím jim nebyla zajištěna jiná sociální služba, která by zajistila potřebnou péči.42 „(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
40
Zákon č 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 41 Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 42 Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf
23
f) sociálně terapeutické činnosti, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“43
2.3.
Ergoterapie jako nástroj aktivizace
2.3.1. Aktivizace „Aktivizace je proces, kterým jsou lidé (jedinci nebo i
skupiny) vedeni
k činorodosti.“44 Aktivizace a aktivizační programy nebo činnosti jsou velmi důležitou složkou při celkové péči o seniora. Aktivita u člověka může zmírnit negativní projevy stárnutí. Naproti tomu nečinnost mozkových funkcí má na člověka spíše negativní vliv. To znamená, že postupně narůstá míra nesoběstačnosti a tudíž i závislosti na druhé osobě.45 Při aktivizaci seniorů v pobytových zařízeních je klíčové, aby byl každému jednotlivci dán prostor a příležitost k tomu, aby mohl žít tak, jak si přeje, jak mu to nejvíce vyhovuje a mohl tak navázat na to, co považuje za důležité. Z tohoto důvodu hraje velkou roli individualita, je podstatné znát potřeby a přání jednotlivých klientů, kteří jsou do aktivizace zapojeni a respektovat jejich volbu rozhodnutí.46 Aktivizace má mnoho výhod: - Slouží jako zdroj seberealizace a smysluplnosti, dále také přináší uspokojení, rozptýlení a potěšení, - má společenskou funkci, zajišťuje kontakt s ostatními lidmi, to může mít pozitivní vliv na i komunikaci (senior se necítí izolovaný), - napomáhá při udržování zdravotního stavu seniora,
43
Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. 14. 3. 2006. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf 44 CSC.ABZ.CZ: Slovník cizích slov [online]. [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/aktivizace-aktivisace-aktyvizace 45 SUCHÁ, Jitka, Iva JINDROVÁ a Běla HÁTLOVÁ. Hry a činnosti pro aktivní seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 173 s., [8 ] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-262-0335-3. 46 HOLCZEROVÁ, Vladimíra a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Volnočasové aktivity pro seniory. Vyd.1. Praha: Grada, 2013, 96 s., [4 ] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-4697-5.
24
- odvádí pozornost od bolesti či smutných myšlenek.47 Aktivizaci seniorů lze rozdělit do dvou skupin - aktivizace v užším slova smyslu a v širším slova smyslu. U aktivizace seniorů v užším smyslu se jedná o prevenci imobilizačního syndromu. Je zaměřena na seniory, kteří jsou ohroženi ztrátou soběstačnosti, nebo tuto funkci již ztratili. Jednou z metod aktivizace je například ergoterapie. Mezi širší aktivizaci patří smysluplné a uspokojující trávení volného času nebo třeba rozvíjení a udržování pohybové kondice seniora.48 2.3.1.1.
Druhy aktivit
Aktivity můžeme rozdělit do různých skupin: - Individuální – Mezi výhody této aktivizace patří práce s klientem. Je cílená na jednoho seniora a může se rychle a cíleně přizpůsobovat jeho potřebám a přáním. - Skupinová – U této aktivity je významným prvkem komunikace uvnitř skupiny, skupinové aktivity jsou zábavnější a lze tvořit složitější věci, protože každý ze skupiny zvládne něco a jako celek je skupina schopná. Nevýhodou může být, pokud je ve skupině introvertní typ jedince. Je důležité dát prostor každému seniorovi ve skupině. Ideální jsou skupiny do pěti členů. - Pasivní – Do pasivní aktivizace řadíme například relaxaci či poslech hudby. - Aktivní – Mezi tuto aktivizaci patří například rytmická cvičení, trénování kognitivních funkcí nebo nácvik jemné motoriky. - Aktivity, které jsou zaměřeny na fyzickou stránku. - Aktivity, které jsou zaměřeny na kognitivní funkce.49 Výše zmíněné druhy aktivit by měly být zastoupeny rovnoměrně a jejich složení by se mělo co nejvíce podobat běžnému životu seniora.50
47
SUCHÁ, Jitka, Iva JINDROVÁ a Běla HÁTLOVÁ. Hry a činnosti pro aktivní seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 173 s ., [8 ] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-262-0335-3. 48 HOLCZEROVÁ, Vladimíra a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Volnočasové aktivity pro seniory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 96 ., [4 ] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-4697-5. 49 SUCHÁ, Jitka, Iva JINDROVÁ a Běla HÁTLOVÁ. Hry a činnosti pro aktivní seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 173 s.., [8 ] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-262-0335-3. 50 SUCHÁ, Jitka, Iva JINDROVÁ a Běla HÁTLOVÁ. Hry a činnosti pro aktivní seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 173 s., [8 ] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-262-0335-3.
25
2.3.2. Ergoterapie Slovo ergoterapie je složenina slov ergon = práce a therapia = léčení, terapie. Tento výraz vznikl v Řecku. Dříve se namísto ergoterapie užíval výraz pracovní terapie.51 „Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových a rekreačních činností u osob jakéhokoli věku s různým typem postižení
(fyzickým,
smyslovým,
psychickým,
mentálním
nebo
sociálním
znevýhodněním). Podporuje maximálně možnou participaci jedince v běžném životě, přičemž respektuje plně jeho osobnost a možnosti.“52 Ergoterapie dělí svoji působnost do tří částí: I. II. III.
běžné denní činnosti, práce a produktivní činnosti, hra a volný čas.53
2.3.2.1. Cíle ergoterapie Jeden z hlavních cílů této terapie je dát možnost osobám, aby si mohli zachovat, co největší míru soběstačnosti v běžných denních činnostech54, v pracovních aktivitách a v neposlední řadě i ve volnočasových aktivitách.55 Dalším cílem je podporovat možnost rozvíjení jedince v otázce zdraví. Při tom důležitým prvkem je vycházet z daných potřeb jedince. Ergoterapie také napomáhá rozvíjet, zdokonalovat a udržovat účelný výkon jedince v běžném životě. A zároveň působí i jako prevence vzniku dysfunkce, může ji zlepšit či dokonce minimalizovat.56 Konkrétní technice využití výtvarných činností v ergoterapii se budu zabývat v praktické části mé bakalářské práce.
51
KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 368 s. ISBN 978-80-2472699-1. 52 Česká Asociace Ergoterapeutů: Co je ergoterapie? [online]. [cit. 2015-10-21]. Dostupné z: http://www.ergoterapie.cz/Page.aspx?PageID=1 53 KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 368 s. ISBN 978-80-2472699-1. 54 V literatuře jsou velmi často tyto činnosti uváděny jako ADL z anglického názvu activities of daily living. 55 Česká Asociace Ergoterapeutů: Ergoterapie a její cíle [online]. [cit. 2015-10-21]. Dostupné z: http://www.ergoterapie.cz/Page.aspx?PageID=1 56 KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 368 s. ISBN 978-80-2472699-1.
26
3. Praktická část 3.1.
Využití výtvarných činností v ergoterapii
Historický význam výtvarných činností v ergoterapii kolísal a stále kolísá. Stálou otázkou zůstává terapeutický význam této metody. Přesto důvody, pro užívání této metody jako terapeutického prostředku, mají stejný význam jako u ostatních terapií.57 Měřítko užívání výtvarných činností se liší. Záleží nejen na druhu zařízení, ale také na možnostech a vybavenosti daného pracoviště. Dále je nezbytné uvědomit si, že ne každý se na tuto terapii hodí. Do této terapie například řadíme tyto činnosti: - malování, - kreslení, - práce s papírem, - decoupage (dekupáž), - malování na hedvábí, - výroba keramických výrobků, - vaření, - pečení a mnohé další.58 Jednou z pozitivních věcí při využívání výtvarných činností v ergoterapii je skutečnost, že potřeba lidí „něco“ tvořit je naprosto přirozená. Samozřejmě u každého jedince jinak silná. O potřebě seberealizace, kam můžeme potřebu tvoření a vytváření zařadit, se zmiňuje Abraham Maslow ve své pyramidě potřeb. Patří sem například vytvoření útulného domova, uvaření dobrého jídla či vyhotovení něčeho ojedinělého a pěkného. Nejen proces tvorby je důležitý. Pro mnoho lidí je rovněž důležité osvojení nové činnosti a hotový produkt.59 Při práci musí ergoterapeut své činnosti řádně naplánovat, aby se zaměřil jak na hotový výrobek, tak i na postup tvorby. Zároveň musí vybrat vhodné aktivity, které zvládnou všichni členové terapie, a měl by vybírat takové činnosti, které budou mít různé zaměření, například nácvik jemné či hrubé motoriky, činnosti nenáročné na čas, činnosti 57
JELÍNKOVÁ, Jana, Mária KRIVOŠÍKOVÁ a Ludmila ŠAJTAROVÁ. Ergoterapie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 272 s. ISBN 978-80-7367-583-7. 58 JELÍNKOVÁ, Jana, Mária KRIVOŠÍKOVÁ a Ludmila ŠAJTAROVÁ. Ergoterapie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 272 s ISBN 978-80-7367-583-7. 59 JELÍNKOVÁ, Jana, Mária KRIVOŠÍKOVÁ a Ludmila ŠAJTAROVÁ. Ergoterapie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 272 s. ISBN 978-80-7367-583-7.
27
vyžadující párovou spolupráci, činnosti náročné na paměť, samostatnost nebo zručnost.60 Činnosti, které provádíme, se skládají z různých částí a dílčích dovedností a právě tyto dovednosti lze díky ergoterapii skvěle procvičit. Činnosti se nemusí na první pohled vůbec podobat, ale shodují se v tom, že mají stejné nebo podobné nároky na dovednosti, které jsou v dané situaci žádoucí.61 U výtvarných činností se může procvičovat potřebná dovednost v situaci, která je pro člověka přirozená. Například abychom se neumazali, musíme si obléct pracovní oblečení. Při páci s modelovací hmotou nebo hlínou si při promačkávání materiálu procvičujeme jemnou motoriku a sílu prstů a dlaně. A právě díky tomuto efektu, můžeme pomocí výtvarných činností mít vliv na výkon jedince v ostatních činnostech.62
3.2.
Oddělení geriatrické a následné péče Jihlava
Nejdříve byla samostatně otevřena v roce 1988 Léčebna dlouhodobě nemocných. V pozdějších letech se název změnil na Oddělení dlouhodobě nemocných Nemocnice Jihlava. Tehdy byla kapacita 88 lůžek. V současné době toto oddělení nese název Oddělení geriatrické a následné péče. Na tomto oddělení nalezneme 70 lůžek, z toho 15 lůžek na stanici paliativní péče. Toto oddělení je doménou geriatrického oboru. Na oddělení geriatrické jsou přijímáni pacienti vyššího věku s chronickými obtížemi a s problémy, které jsou typické pro seniorský věk. Tyto problémy přispívají ke zhoršené soběstačnosti a ke snížení funkčního potenciálu. Na stanici paliativní péče jsou přijímáni pacienti, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním. Cílem této stanice je dopřát důstojnou a kvalitní péči všem pacientům.63 Na tomto oddělení se nachází 3 - lůžkové pokoje, sociální zařízení se nachází vždy mezi 2 pokoji. OGNP má k dispozici 3 lůžka, které jsou nadstandartní. V péči o pacienty se střídá 41 pracovníků a 5 lékařů. Na oddělení jsou přijímáni především pacienti, kteří jsou starší 65 let z celého Kraje Vysočina. Oddělení poskytuje celistvou 60
JELÍNKOVÁ, Jana, Mária KRIVOŠÍKOVÁ a Ludmila ŠAJTAROVÁ. Ergoterapie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 272 s. ISBN 978-80-7367-583-7. 61 JELÍNKOVÁ, Jana, Mária KRIVOŠÍKOVÁ a Ludmila ŠAJTAROVÁ. Ergoterapie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 272 s. ISBN 978-80-7367-583-7. 62 JELÍNKOVÁ, Jana, Mária KRIVOŠÍKOVÁ a Ludmila ŠAJTAROVÁ. Ergoterapie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 272 s. ISBN 978-80-7367-583-7. 63 Nemocnice Jihlava: Historie oddělení [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://nemji.cz/historieoddeleni/ms-5799/p1=1014
28
léčbu seniorům, kteří jsou po úrazech, kteří trpí poškozením pohybového ústrojí či po cévních mozkových příhodách. Velký důraz je kladen na aktivizaci pacientů. Přímo v budově se nachází pracovní terapie i s kuchyňkou, kterou především využívají ženy. V terapii si mohou pacienti vytvářet podle svých zájmů různé výrobky jak pro sebe, tak pro svoji rodinu nebo výzdobu na oddělení. Zároveň je v této terapii možné sledovat televizi a filmy. Mezi další terapie, které oddělení využívá, patří muzikoterapie, canisterapie nebo ergoterapie. Důraz je rovněž kladen na socializaci a pacienty navštěvují děti z různých mateřských škol. A jelikož stále přibývá pacientů s demencí, oddělení na to zareagovalo vytvořením aktivizačního programu, který se zabývá především tréninkem paměti. Tento trénink bývá zpravidla dvakrát týdně.64 V současné době (rok 2016) je sociální pracovníkem na oddělení paní Bc. Renata Horňáková. Mezi její kompetence patří především řešení sociální problematiky u pacientů, ale také: -
„Vydávání důchodů z pokladny nemocnice.
-
Informuje o příspěvcích, pečovatelských a sociálních službách.
-
Kontaktuje agentury domácí péče v návaznosti na nemocniční péči.
-
Zpracovává žádosti do ústavů sociální péče či jiných zařízení.
-
Spolupracuje s Intervenčním centrem Kraje Vysočina na případech domácího násilí, např. při zjištění týrání seniorů.
-
Osamoceným seniorům zajišťuje platby a drobné nákupy.
-
Zprostředkuje pedikúru, kadeřnické a holičské služby.“65
V neposlední řadě geriatrické oddělení podporuje dobrovolnickou činnost, protože dobrovolník je významným článkem ve vztahu pacient – okolní svět. Dobrovolník seniorům zpravidla předčítá, naslouchá, doprovází na procházkách a další. Nejvíce na oddělení docházejí dobrovolníci, kteří jsou studenti různých škol nebo jednotlivci
64
Nemocnice Jihlava: Spektrum péče [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://nemji.cz/spektrumpece/d -1028/p1=1014 65 Nemocnice Jihlava: Spektrum péče [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://nemji.cz/spektrumpece/d -1028/p1=1014
29
z jihlavských organizací jako například z Centra pro rodinu nebo z Domácí hospic Vysočina.66
3.3.
Aktivizační program
Aktivizační program pro seniory z nemocnice Jihlava zahrnuje celkem 3 aktivity. Každá z aktivit v tomto programu je jinak složitá a vyžaduje různé nároky na seniora. Časová náročnost: 2 hodiny. Záleží na zdravotním a psychickém stavu seniora při plnění aktivit. Cíl: Aktivity v tomto projektu jsou zaměřeny jak na pracovní postup, tak také na hotový výrobek. Mojí myšlenkou celého tohoto projektu bylo to, aby senioři měli na nemocnici i ty pozitivnější vzpomínky a aby viděli a měli hmatatelný výsledek své práce, který si mohou odnést domů. Náklady na aktivity: Celkové náklady se pohybují v řádech stovek českých korun. Nejvyšší položkou jsou polštáře a celková cena se od nich odráží. Dále také záleží na vybavení terapeutické dílny, zdali jsou k dispozici pomůcky jako čtvrtky, lepidlo, barvy atd., které jsou většinou hrazeny zařízením v rámci terapie. V ostatních případech je nutné se o nákladech dohodnout s určitým zařízením popřípadě s účastníky programu. 3.3.1. Aktivita č. 1 Název: koláž stromu z listů Náročnost: lehká Zaměření: jemná motorika, fantazie Pomůcky: čtvrtky, lepidlo, pastelky, sušené listy či jiné přírodniny Postup: Podle velikosti čtvrtky načrtneme kmen našeho stromu. Pokud je senior šikovný, může si kmen nakreslit sám. Poté už jenom natřeme plochu koruny stromu lepidlem a lepíme sušené listy, a pokud máme, lepíme i jiné přírodniny. 3.3.2. Aktivita č. 2 Název: tiskání jablíček na polštáře Náročnost: střední 66
Nemocnice Jihlava: Spektrum péče [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://nemji.cz/spektrumpece/d -1028/p1=1014
30
Zaměření: jemná motorika, posilování svalů dlaně a síly prstů, fantazie Pomůcky: polštáře, jablka nebo jiný předmět na tisknutí, temperové barvy, štětce Postup: Každému účastníkovi rozdáme jeden polštář a jednu půlku rozkrojeného jablka. Podle barvy polštáře zvolíme vhodnou barvu tempery. Zvolenou barvu štětcem naneseme na půlku rozkrojeného jablka a silnějším přitisknutím na polštář přeneseme barvu. Poté necháme barvu důkladně zaschnout nejméně 5 hodin. 3.3.3. Aktivita č. 3 Název: vykrajování vánočních ozdob z modelovací hmoty Náročnost: těžká Zaměření: jemná motorika, posilování svalů dlaně a posilování síly prstů Pomůcky: podložka, váleček, modelovací hmota, vykrajovátka, temperové barvy, štětce Postup: Nejprve si na podložce vyválíme modelovací hmotu. Výška vyválené placky by měla cca půl centimetru. Potom už jenom vykrajujeme požadované tvary, Dokud je hmota ještě poddajná, uděláme v horní části vykrojeného tvaru dírku na provázek. Poté už necháme vykrojené ozdoby zatvrdnout minimálně 24 hodin. Další den je pomocí temperových barviček nabarvíme a necháme opět zaschnout pár hodin. V poslední řadě přivážeme provázek a ozdoba je hotová.
3.4.
Realizace aktivizačního programu
Realizace mého aktivizačního programu se uskutečnila v pátek 13. 11. 2015 od 9 :30 do 11:00. Sama jsem přišla už v 9 hodin, abych si stihla vše připravit. S paní terapeutkou jsem byla dopředu domluvená, aby přišli alespoň čtyři senioři. Nakonec přišlo osm klientů. Prvně mě tento počet vyděsil, protože jsem se bála, že nebudu mít čas věnovat všem klientům a k tomu si ještě zapisovat poznámky a fotit. Ale na druhou stranu jsem byla ráda, protože takový počet, podle paní terapeutky, chodí velmi málo. Celá terapie se trochu zpozdila, protože někteří klienti přišli až později a čekalo se na ně. Nejprve jsem se všem účastněným představila a sdělila, o co v tomto programu půjde. Důkladně jsem vysvětlila jednotlivé úkoly a nechala seniory, aby si sami vybrali, co chtějí tvořit. Nakonec se všichni dohodli, že budou dělat věci společně a popořádku dle 31
obtížnosti. Jako první se dělala koláž z nasušených listů. Šikovnější senioři si kmen stromu nakreslili sami, ostatním jsem pomáhala buďto já nebo paní terapeutka. Lepení listů už potom zvládl téměř každý senior sám. Tato aktivita zabrala zhruba půl hodiny času. Další aktivitou bylo tiskání na polštáře. Pro všechny seniory to bylo něco nového, a ne všichni se na to tvářili pozitivně. Nakonec se i tohoto úkolu zhostili všichni přítomní na jedničku. Tiskáním jsme zabrali poměrně hodně času, protože nám trvalo déle, než jsme uklidily všechny barvy a především než jsme umyly ruce seniorů. A jelikož jsem tento program zamýšlela v rámci pouze jednoho dopoledne, tak na poslední aktivitu nám nezbyl čas. Během celého projektu byla dobrá nálada, senioři se aktivně zapojovali do debat, někteří vtipkovali a
celý program probíhal bez
sebemenších problémů. Jednotlivé účastníky podrobněji popíši níž. Popis skupiny: Na aktivizační program přišlo celkem 8 seniorů. Skupina se skládala ze 7 žen a 1 muže. Do tvoření se zapojilo seniorů pouze 7, protože jedna klientka toho nebyla přes svoji nemoc schopná, a celou terapii si prohlížela časopisy. Věk účastněných se pohyboval v rozmezí od 70 do 92 let. Jednalo se o seniory z oddělení geriatrického a 1 seniorka byl z oddělení následné péče. Nejčastěji se objevovaly diagnózy jako demence, onemocnění pohybového aparátu a kardiovaskulární choroby. Všichni se společně shodli na stejném pořadí aktivit dle náročnosti od lehké po těžší. 3.4.1. Senior č. 1 Senior č. 1 byl nejšikovnější a nejaktivnější z celé skupiny. Dle mého názoru si myslím, že důvodem byl nižší věk oproti ostatním seniorům a nepřítomnost problémů s pohybovým aparátem. Dokonce velmi příjemně a dlouze vyprávěl téměř o všem, co ho napadlo a pohotově reagoval na ostatní účastníky terapie. Dle mého názoru se aktivně podílel na pozitivní náladě a elánu celé skupiny. Při první aktivitě si senior zvládl kmen stromu nakreslit sám. Zbylé lepení listů mu nedělalo nejmenší problémy.
Také patřil k jednomu z nejrychlejších, kteří tuto
aktivitu měli hotovou mezi prvními. Velmi se mi líbilo, že zbylí čas využil tím, že do obrázku začal malovat další stromy a květiny.
32
Fotografie 1 :Senior kreslí kmen (zdroj: vlastní)
33
Při druhém úkolu se senior příliš zapojovat nechtěl a svůj vlastní polštář si tisknout nechtěl. Rozhodl se, že se bude pouze koukat. Nakonec mu účastník, co seděl po jeho levé ruce, nabídl, že mohou spolupracovat a to dotyčný přijal. Kromě tiskání jablek opět využil svoji fantazii a na polštář začal malovat štětcem drobné motivy.
Fotografie 2: Hotový polštář (zdroj: vlastní)
3.4.2. Senior č. 2 Senior č. 2 byl i přes své onemocnění velmi šikovný. Senior měl ovšem velký elán a chuť něco tvořit a něčemu se přiučit a to se odráželo na jeho výsledku. Zároveň se také snažil zapojit do komunikace s ostatními. Já jsem si všimla, že nejvíce ale komunikoval s účastníky terapie, kteří seděli v jeho blízkosti. Kmen stromu jsem seniorovi nakreslila sama, prý by to už nezvládl skrz jeho třes ruky. Se samotným lepením si dotyčný poradil relativně dobře. Občas jsem pomohla s přitisknutím listů na čtvrtku, protože senior neměl tolik síly. To se pravděpodobně odrazilo i na tom, že senior byl oproti ostatním pomalejší a koláž měl hotovou déle než ostatní. Ke konci, když senior sám viděl, že je pomalejší než ostatní, tak bylo vidět, že mírně znervózněl. Nejspíš z toho důvodu, že se bál, že třeba zdržuje. Když jsem si toho všimla, tak jsme šla seniorovi pomoc a začala si s ním povídat, aby nebyl ve stresu. 34
Fotografie 3: Senior si aranžuje listy (zdroj: vlastní)
35
Do další aktivity se zapojil zase velmi aktivně. Sám si zvolil barvu polštáře. Ze začátku pracoval sám a z této aktivity se velmi těšil. Po nějaké době se k němu přidal senior č. 1, který seděl vedle něho. Ani jednomu nevadila spolupráce s tím druhým, tak nebyl důvod řešit to více. Pouze jsme se domluvili, kdo si hotový polštář odnese, aby posléze nevznikaly nepříjemné konflikty. Senior č. 2 si v této aktivitě vedl lépe než v té předešlé. Myslím si, že důvodem byla právě spolupráce. Senior byl rychlejší, když mu něco nešlo, měl se na koho obrátit a
také měl jistotu v tom druhém.
Fotografie 4: Senior natírá barvu na jablko (zdroj: vlastní)
3.4.3. Senior č. 3 Senior č. 3 byl mírně hendikepován skrze své postižení levé ruky, ale na jeho práci se to výrazně nepodepsalo. Dotyčný měl velmi pozitivní náladu a tu v dostatečné míře ji šířil mezi ostatní. Stále prohlašoval jednu větu: “Co jsem nezkusil, zkusit musím.“ a opravdu se touto věto řídil a z aktivit všechny zkusil. Ovšem i přes to všechno byl senior po určité stránce náročný. Sice se obou úkolu vždy zhostil obstojně, ale bavili ho jen malou chvilku a poté už nechtěl v aktivitě dál pokračovat. Nakonec ji vždy dokončil.
36
Kmen stromu jsem seniorovi pomáhala nakreslit já. Poté si už zvládal listy lepit sám, i když konkrétně u lepení měl nemotorné ruce. Zprvu na koláž moc listů nepoužil a čtvrtka byla poloprázdná. Jelikož byl hotový velmi rychle, tak pozoroval ostatní. Asi po 5 minutách pozorování se rozhodl, že koláž více zaplní a začal pracovat, tak jako na začátku.
Senior
ještě
nakonec
dokreslil
trávu
a
vybarvil
kmen
stromu.
Fotografie 5: Výsledná koláž stromu (zdroj: vlastní)
37
I u další aktivity byl senior zpočátku velmi aktivní a těšil se z ní. Ovšem nastala opět stejná situace. A to taková, že to měl hotové nejrychleji a poté už nechtěl pokračovat. Pozoroval ostatní a při tom povídal své historky z mládí a tím bavil celou skupinu. Myslím si, že bavení ostatních seniora bavilo všeobecně nejvíce. Tento senior byl rozhodně nejupovídanější z celé skupiny. Nanášení barvy na jablko dělalo seniorovi potíže a s tímto úkolem jsme mu pomohla. Tiskání už dotyčný zvládal sám a lépe. Ale i přes to byl senior od barvy hodně ušpiněný a dokonce ji i jedl. Byla na něm také vidět radost, že si může polštář odnést sebou.
38
Fotografie 6: Senior dokončil aktivitu (zdroj: vlastní)
39
3.4.4. Senior č. 4 Senior č. 4 byl nejtišším a nejméně výrazným členem skupiny. Myslím si, že to bylo asi kvůli jeho druhu onemocněním, kterým se do určité míry lišil od ostatních seniorů. S ostatními účastníky terapie téměř nekomunikoval a soustředil se na práci. Byl šikovný a se všemi úkoly si poradil dobře. U první aktivity si kmen si nakreslil sám, nechtěl vůbec pomoc prakticky s ničím. S lepením listů si také poradil. Kdybych za seniorem občas nezašla, tak snad ani nevím, že se aktivity účastní.
40
Fotografie 7: Senior kreslí kmen stromu (zdroj: vlastní)
41
Barvu polštáře si senior zvolil sám. Měl také jasnou představu o barvě, kterou použije na jablíčka. Tiskání mu nedělalo problém a pomoc nepotřeboval. Polštář měl hotový poměrně rychle, protože zvolil pouze tři obtisky, více jich nechtěl. Zbytek terapie se pouze koukal na ostatní a už více se do průběhu programu nezapojoval,
Fotografie 8: Výsledek práce seniora (zdroj: vlastní)
3.4.5. Senior č. 5 Senior č. 5 byl snaživý, šikovný a aktivní. Do obou aktivit šel s energií a bylo vidět, že je šťastný, že může něco tvořit a být s ostatními. Patřil k těm komunikativnějším účastníkům, ale zároveň byl velmi soustředěný na svojí práci. U první aktivity potřeboval senior pomoc pouze s kresbou kmene. Aranžování a lepení listů zvládal téměř sám. Seniorovi jsem občas pomáhala pouze s přitiskáváním listů na čtvrtku. Tato aktivita mu trvala déle, než některým účastněným, protože stále chtěl lepit listy dál a dál. Nebylo to tedy zapříčiněno rychlostí, ale potřebou estetiky řádně zaplnit celý prostor čtvrtky. Na první pohled bylo vidět seniorovo zapálení pro tuto aktivitu.
42
Fotografie 9: Senior si aranžuje listy (zdroj: vlastní)
43
I u druhé aktivity se senior zapojil značně aktivně. Dokonce se na tuto aktivitu více soustředil než na tu první a při tomto úkolu příliš nekomunikoval s ostatními členy skupiny. Na začátku měl jasnou představu o barvě polštářku a s nadšením začal kombinovat i barvy temper. Všechny úkony u této aktivity senior zvládal sám bez větších problémů. Chtěl pomoc pouze s jednou věcí a to s překrytím bílého obtisku jablka na zelený. Bílá se mu na polštáři nelíbila a bál se, že sám by tento krok nezvládl.
Fotografie 10: Konečný výsledek seniora (zdroj: vlastní)
3.4.6. Senior č. 6 Senior č. 6 patřil k méně výrazným členům skupiny. S ostatními členy příliš nekomunikoval, ale i tak vypadal senior spokojeně a stále se na všechny účastníky usmíval. Když pracoval sám, práce mu příliš dobře nešla, ale pokud jsem s ním pracovala já nebo paní terapeutka, tak si vedl ve své práci o poznání lépe. Z tohoto důvodu jsem u seniora strávila asi nejvíc času. Navíc jsme si skvěle popovídali, takže si myslím, že toto setkání bylo přínosem pro obě strany.
44
Kmen stromu chtěl dotyčný namalovat, sám se na tento krok neodvážil. Zřejmě kvůli zdravotním problémům s rukou, které senior měl. Se samotným lepením potřeboval senior velkou pomoc. Ze začátku pouze sledoval ostatní a k ničemu se příliš neměl, a proto jsem přišla seniorovi na pomoc. Hned když jsem přišla, tak se stále omlouval, že mu to nejde. Snažila jsem se ho uklidnit, že se nic neděje a že mu s tím pomůžu. Lepení šlo dotyčnému samo, problém měl spíše s přitiskáváním listů na papír.
Fotografie 11: Senior nanáší lepidlo (zdroj: vlastní)
45
U druhé aktivity si dotyčný nanesl barvu na jablko sám. Poté zkoušel i sám jablka tiskat na polštář, ale neměl dost síly a obtisky nebyly příliš dobře vidět. Navíc si sám zvolil hnědou temperu a ta na oranžovém podkladu nebyla vhodnou volbou. O pomoc si sice neřekl, ale bylo vidět, že by ji uvítal. Ráda jsem za seniorem zašla a pomohla mu, opět jsme při tom pokračovali v naší debatě. Celkový výsledek se ale velmi líbil.
Fotografie 12: Hotový polštář (zdroj: vlastní)
3.4.7. Senior č. 7 U tohoto seniora byl velký problém s komunikací, protože dotyčný byl téměř neslyšící. Ze začátku jsem nevěděla jak komunikovat, ale hodně mi pomohla paní terapeutka. Se seniorem jsme komunikovaly buďto velmi hlasitě nebo pomocí tužky a papíru. Jelikož byl na oddělení senior nový a na terapii byl asi po druhé, tak si k němu sedla paní terapeutka a celou dobu pracovala s ním. Další z důvodů spolupráce byl ten, že se senior ze začátku nechtěl aktivit účastnit. Nakonec se ale zúčastnil obou dvou. Kmen stromu u první aktivity si senior zvládl nakreslit sám. S lepením mu občas pomohla terapeutka. Na výtvoru si dal záležet. Když dolepil korunu stromu, tak využil zbylý čas tím, že začal dokreslovat detaily. Všechny nás senior velmi příjemně
46
překvapil, protože jeho kresby byly krásné. Nakonec to byla velmi povedená koláž.
Fotografie 13: Senior společně s terapeutkou nalepují listy (zdroj: vlastní)
Druhé aktivity se senior původně nechtěl vůbec účastnit. Dle mého názoru si myslím, že nevěděl, o co půjde a velkou bariérou byla komunikace. Nakonec jsme ho přesvědčily a senior se aktivity účastnil. Všechno ohledně této aktivity dotyčný zvládal sám. Paradoxně, jak se senior této aktivity nechtěl účastnit, tak jeho konečný výsledek byl velice povedený.
47
Fotografie 14: Hotový polštář (zdroj: vlastní)
3.5.
Zpětná vazba
3.5.1. Zpětná vazba od seniorů Zpětnou vazbu od účastníků programu jsem získala z malé ankety, kterou jsem udělala po programu s každým seniorem zvlášť. Anketa se skládala z 3 otázek: 1) Dělal (a) jste tyto aktivity někdy předtím? (Kdy?, Kolikrát?) 2) Líbil se Vám tento aktivizační program? 3) Co se Vám na programu líbilo/ nelíbilo? Ad 1) Co se týče koláže z listů, tak až na jednoho seniora, tuto aktivitu nikdy předtím nedělali. Senior, co tuto aktivitu již někdy dělal, pracoval ve školství, konkrétně vyučoval na prvním stupni základní školy a koláž dělali ve výtvarné výchově. Druhá aktivita (polštáře) byla pro všechny účastníky aktivizace nová, všichni jí dělali poprvé.
48
Ad 2) Dle ohlasů se tento aktivizační program všem líbil. Většina seniorů pozitivně vnímá skutečnost, že je pro ně mnohem lepší, když jdou na nějaký připravený aktivizační program, než když leží pouze v posteli na pokoji a nikdo si jich nevšímá. Ad 3) Téměř všichni se shodli na tom, že nejvíce na tomto aktivizačním programu se jim líbilo to, že si mohli svůj výtvor (polštáře) odnést domů a budou tak mít hezkou památku. Někteří senioři se rozhodli, že ho s příchodem vánoc využijí jako dárek pro své blízké. Dále se také líbilo lepení nasušených listů. Na jedné věci se ovšem shodli všichni senioři, a to na té, že celý program doprovázela skvělá nálada všech účastněných. 3.5.2. Zpětná vazba od terapeutické pracovnice Dále mě také zajímal názor terapeutické pracovnice, která byla přítomna po celou dobu programu a drobnou pomocí seniorům se také účastnila. A z toho důvodu jsem chtěla znát i její pohled. Otázky jsem jí položila podobné jako účastníkům programu a zněly takto: 1) Dělala jste některou z těchto aktivit se seniory v dřívější době? 2) Líbil se Vám tento program? 3) Co se Vám líbilo/ nelíbilo? Co se týče aktivit, tak koláž z listů dělá se skupinou poměrně často, většinou také na podzim. Polštářky nikdy předtím nezkoušela. Celkově program se jí líbil, protože aktivity byly různorodé a při každém úkolu se používalo více činností. Například u polštářů – natírání štětcem, práce s jablkem, trénink kreativity při výběru barev… Nejvíce se jí zamlouvaly nápady, potom mě také pochválila za práci s pacienty a velmi se jí líbilo, že si senioři mohli odnést polštářek sebou.
49
4. Závěr Tato bakalářská práce byla zaměřena na aktivizaci seniorů s prvky ergoterapie. Teoretická část se zaobírá především pojmy spojené se stářím, stárnutím a všeobecně výrazem senior. Déle se v této části píše o současné péči o seniory v ČR a to z pohledu jak sociálního, tak i zdravotního. V neposlední řadě se zmiňuje o aktivizaci a ergoterapii v širším slova smyslu. Praktická část se věnuje využívání výtvarných prvků v ergoterapii. Je zde popsáno i geriatrické oddělení jihlavské nemocnice. Hlavní segment praktické části tvoří popis aktivizačního programu. Vše je doplněno o autentické fotografie. Cílem této práce bylo připravit a zrealizovat program s využitím prvků ergoterapie pro seniory o Oddělení geriatrie a následné péče v Nemocnici Jihlava. Stanovený cíl byl splněn. To odvozuji od reakcí seniorů, které mi po skončení aktivizačního programu sdělili. Kromě toho pozitivní reakce měla i terapeutická pracovnice. Kapitola v praktické části s názvem zpětná vazba je toho důkazem. Aktivizační program se původně skládal ze tří aktivit, ale v rámci dopoledního konání jsme stihli aktivity pouze dvě. Nicméně si nemyslím, že by to bylo nějakým způsobem na škodu. Co se týče finanční stránky, tak ze svého rozpočtu jsem hradila pouze polštáře a jablka. Ostatní pomůcky jako barvy a čtvrtky byly zapůjčené z pracovní terapie. Do tohoto programu jsem tedy celkem investovala asi 250,- korun. Když jsem týden na to navštívila paní terapeutku na oddělení, tak mi sama opět a znovu potvrdila úspěšnost tohoto programu. Účastníci jí prý ještě několik dní poté vyprávěli, jakou mají z polštářku radost a jak dobře se jim na něm spí. Tímto se mi potvrdilo, že celý program byl úspěšný a moje snaha nepřišla vniveč. Tato práce by se dala více rozpracovat například zdokonalením nebo rozšířením aktivizačního programu, který by se stal více univerzální a tím vhodný pro všechny účastníky
terapie.
50
5. Seznam použité literatury Tištěné zdroje: 1. ČEVELA, Rostislav, Zdeněk KALVACH a Libuše ČELEDOVÁ. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 263s . ISBN 978-80-247-3901-4. 2. DIENSTBIER, Zdeněk a Zdenka PROCHÁZKOVÁ. Ó, sladké stáří. Vyd.1. Praha: Radix, 2011, 169 s. ISBN 978-80-87573-00-6. 3. DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 112s . ISBN 978-80-247-4138-3. 4. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. 1. vyd. Praha: Galén, 2012, 194s . ISBN 978-80-7262-900-8. 5. HOLCZEROVÁ, Vladimíra a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Volnočasové aktivity pro seniory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 96 s., [4 ] s. barev. obr. příl. ISBN 97880-247-4697-5. 6. HOLMEROVÁ, Iva. Průvodce vyšším věkem: manuál pro seniory a jejich pečovatele. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014, 206 s. Lékař a pacient. ISBN 978-80-204-3119-6. 7. HROZENSKÁ, Martina a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Sociální péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 191 s. ISBN 978-80-247-4139-0. 8. JELÍNKOVÁ, Jana, Mária KRIVOŠÍKOVÁ a
Ludmila ŠAJTAROVÁ.
Ergoterapie. Vyd.1. Praha: Portál, 2009, 272 s. ISBN 978-80-7367-583-7. 9. KLEVETOVÁ, Dana a Irena DLABALOVÁ. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 202 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-2472169-9. 10. KOHL, Mary Ann F. 200 výtvarných činností: náměty pro tvořivost dětí od 3 let. Vyd. 5. Praha: Portál, 2010, 271 s. ISBN 978-80-7367-820-3. 11. KOPECKÁ, Ilona. Psychologie: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 187 s. ISBN 978-80-247-3875-8. 12. KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 368s. ISBN 978-80-247-2699-1. 13. KUPKA, Martin. Psychosociální aspekty paliativní péče. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 216 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4650-0.
51
14. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9 . 15. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních [sic] zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3148-3. 16. MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192s . ISBN 978-80-247-3872-7. 17. Poznámky z přednášky Sociální geriatrie a gerontologie 18. ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem: [vývojová psychologie] : přepracované vydání. Vyd. 2. Praha: Portál, 2004, 390 s. ISBN 80-736-7124-7. 19. SUCHÁ, Jitka, Iva JINDROVÁ a Běla HÁTLOVÁ. Hry a činnosti pro aktivní seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 173 s ., [8 ] s. barev. obr. příl. ISBN 97880-262-0335-3. 20. THOROVÁ, Kateřina. Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt. Vyd. 1. Praha: Portál, 2015, 575 s. ISBN 978-80-262-0714-6. 21. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5. 22. VYSKOTOVÁ, Jana a Kateřina MACHÁČKOVÁ. Jemná motorika: vývoj, motorická kontrola, hodnocení a testování. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 176 s. ISBN 978-80-247-4698-2. Elektronické zdroje: 1. Česká Asociace Ergoterapeutů [online]. [cit. 2015-10-21]. Dostupné z: http://www. ergoterapie.cz/Page.aspx?PageID=1 2. KLÁN, Jan a Eva TOPINKOVÁ. Pády a jejich rizikové faktory ve stáří. Česká gerontologická
revue
[online].
[cit.
2015-09-28].
Dostupné
z:
http://www.geriatrickarevue.cz/pdf/gr_03_02_08.pdf 3. Nemocnice Jihlava [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: https://nemji.cz 4. PROBLEMATIKA SENIORSKÉHO VĚKU: Stařecká křehkost, sarkopenie a disabilita. Practicus: Odborný časopis společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
[online].
2013
(2):
13-17
[cit.
2015-10-20].
Dostupné
z:
http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2013-02/13-Problematikaseniorskeho-veku.pdf
52
5. TOPINKOVÁ, Eva. Nejčastější potíže seniorů. Česká gerontologická revue [online].
[cit.
2015-09-28].
Dostupné
z:
http://www.vfn.cz/priloha/5240069cab5d4/nejcastejsi-potize-senioru.pdf 6. Zákon č. 108/2006 Sb.: o sociálních službách. In: Sbírka zákonů. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf
53