VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Zdravotně sociální pracovník

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Zdravotně sociální pracovník

Prostituce a její zdravotně sociální dopady Bakalářská práce

Autor: Karolína Hrbáčková Vedoucí práce: PhDr. Jana Novotná, Ph.D.

Jihlava 2016

Copyright © 2016 Karolína Hrbáčková

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní PhDr. Janě Novotné, Ph.D. za odborné vedení, poskytnutí cenných informací a podpoře při tvorbě bakalářské práce. Můj dík patří také mé rodině za důvěru, kterou ve mně vkládají a ženám, díky kterým mohla být tato práce zrealizována.

Anotace HRBÁČKOVÁ, Karolína: Prostituce a její zdravotněsociální dopady. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra sociální práce. Vedoucí práce: PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016.

Cílem bakalářské práce je analyzovat zdravotní a sociální dopady výkonu prostituce. Teoretická část charakterizuje prostituci, její formy a druhy, onemocnění, která mohou být vázána k výkonu prostituce. Dále se zabývá pohledem společnosti a kriminální činy, jež se mohou k prostituci přidružit. Praktická část je koncipována na základě odpovědí z polostrukturovaných rozhovorů a představuje dopady prostituce. Přínos práce je pro odbornou veřejnost a pro studenty sociálních oborů.

Klíčová slova: Prostituce, příčiny prostituce, pohlavně přenosné choroby, prostituce a společnost, kriminalita spojená s prostitucí, sociální práce s prostitutkami.

Annotation HRBÁČKOVÁ, Karolína: Prostitution and its health-social impacts. Bachelor thesis. College of Polytechnics . Department of Social Work . Supervisor: PhDr . Jana Novotná , Ph.D. Levels of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2016.

The aim of the thesis is to analyze the health and social consequences of the execution of prostitution. The theoretical part characterizes prostitution, its forms and types, diseases that may be linked to the performance of prostitution. It also deals with the perspective of society and the criminal acts that may be associated to prostitution. The practical part is drawn based on the responses from interviews and shows the impact of prostitution. Contribution work is for professionals and students of social fields.

Keywords: Prostitution, the causes of prostitution, sexually transmitted diseases, prostitution and society, crime associated with prostitution, social work with prostitutes.

Seznam tabulek Tabulka číslo 1 : Základní charakteristika respondentek

Seznam schémat Schéma číslo 1: Příčiny prostituce Schéma číslo 2: Subjektivní hodnocení dětství Schéma číslo 3: Zdravotní stav žen před zahájením prostituce Schéma číslo 4: První slovo, které charakterizuje celé tělo prostituujících žen Schéma číslo 5: Síť sociálních kontaktů prostituujících žen Schéma číslo 6: Důvody relevantní k ukončení prostituce

Obsah Úvod................................................................................................................................ 12 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Prostituce...................................................................................................................... 14 1.1 Základní pojmy ..................................................................................................... 14 1.2 Historie prostituce ................................................................................................. 14 1.3 Příčiny prostituce................................................................................................... 16 1.4 Formy prostituce ................................................................................................... 18 1.4.1 Formy dle Urbana, Dubského, Bajury ............................................................ 18 1.4.2 Formy dle Chmelíka ....................................................................................... 18 1. 5 Charakteristika prostituujících osob ..................................................................... 20 2 Zdravotní dopady ......................................................................................................... 20 2.1 Pohlavně přenosné choroby .................................................................................. 20 2.1.1 Kapavka .......................................................................................................... 21 2.1.2 Infekce způsobené chlamydiemi .................................................................... 21 2.1.3 Syfilis .............................................................................................................. 22 2.1.4 Infekce lidským papilomavirem ..................................................................... 22 2.1.5 Syndrom získaného selhání imunity (AIDS) .................................................. 23 2.1.6 Hepatitidy ....................................................................................................... 24 2.1.7 Choroby způsobené kvasinkami ..................................................................... 25 2.2 Psychické obtíže .................................................................................................... 25 2.2.1 Stres ................................................................................................................ 25 2.2.2 Deprese ........................................................................................................... 26 2.3 Preventivní opatření .............................................................................................. 26 3 Sociální dopady............................................................................................................ 27 3.1 Sociální dopady prostituce .................................................................................... 27 3.2 Přístupy státu k prostituci ...................................................................................... 28 3.3 Prostituce v České republice ................................................................................. 28 3.4 Kriminalita spojená s prostitucí............................................................................. 29 3.4.1 Obchod s lidmi................................................................................................ 29 3.4.2 Ohrožení mravnosti a zdraví společnosti........................................................ 30 3.5 Sociální práce s prostitutkami ............................................................................... 30

II: PRAKTICKÁ ČÁST 4 Cíl práce a výzkumné otázky ....................................................................................... 32 4. 1 Metodologie výzkumu.......................................................................................... 33 4.2 Harmonogram výzkumu........................................................................................ 33 5 Interpretace výsledků výzkumu ................................................................................... 34 5.1 Charakteristika respondentek ................................................................................ 34 5.2 Zahájení prostituční kariéry .................................................................................. 37 5.3 Charakteristika dětství a dospívání ....................................................................... 38 5.4 Zdravotní dopady prostituce.................................................................................. 41 5.5 Sociální dopady prostituce .................................................................................... 47 5.6 Důvody relevantní k ukončení prostituce.............................................................. 52 5.7 Poslední, co chci říct o prostituci….. .................................................................... 53 Diskuze ........................................................................................................................... 54 Závěr ............................................................................................................................... 55 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 59 Seznam příloh ................................................................................................................. 64 Příloha číslo 1: ................................................................................................................ 65 Příloha číslo 2: ................................................................................................................ 66

Úvod Prostituce je chápána jako společenský problém, jež se vyznačuje odklonem od norem evropské kultury. Ačkoliv je prostituce dlouhodobým problémem a v minulosti se vyvíjely různé snahy o její potlačení, nebo úplné zrušení, pokaždé se prokázala pouze snaha a nápaditost lidí v porušování nařízení ohledně zákazů. Objevovalo se nespočet případů trestné činnosti spjatých s utajením prostituce a nucením osob k prodejné lásce nátlakem. V současné době je prostituce v České Republice nelegální, uvažuje se však o podání návrhu na zlegalizování. Tento výzkum pomůže nahlédnout a také částečně poznat prostředí, ze kterého vznikne osoba, jež je schopna své tělo nabízet ke koupi. Téma prostituce je pro mne velmi zajímavé a chci prohloubit své znalosti o této problematice. Přitažlivost tohoto problému je dána mnohaletými boji na jedné straně a neustálou poptávkou na straně druhé. Cílem této práce je vytvořit studii, ve které se popíší, zdravotně sociální aspekty prostituce. Práce nastíní možný přenos chorob, jejich průběh a léčbu. Odkáže také na podněty k vzniku psychických poruch, jejich rozvoji a terapii. Dalším cílem práce je popsat z jakého sociálního prostředí pocházejí osoby provozující prostituci, pomůže nahlédnout a také částečně poznat prostředí, ze kterého vznikne osoba, jež je schopna své tělo nabízet ke koupi. Tato studie zachycuje přesnou sociální charakteristiku a další determinanty, které ovlivňovaly osoby během jejich života a mohly je směřovat k prostituci. Také odkazuje na sociálním prostředí, ve kterém se prostituující osoby nachází nyní, tedy, kdo tvoří jejich nejbližší okolí a jestli mají dostupnou podpůrnou síť sociálních kontaktů. Praktická část práce je zpracována jako kvalitativní výzkum pomocí rozhovorů se 7 prostituujícími ženami. Otázky zkoumají charakteristiku žen, důvody vstupu do prostituce, sociální prostředí rodiny prostitutek, stávající podpůrnou sociální síť, změny společenských vztahů následkem prostituce a předsudků na ni vázaných, ale i zdravotní stav před poskytováním služeb, tělesné a duševní změny, poruchy a nemoci, které se projevily jako následek této činnosti, té které prostituující ženy. Pro sestavení teoretické části je čerpáno z odborné literatury, odborných časopisů a internetových zdrojů, které obsáhle pojednávají o problematice prostituce a sociálních deviací.

12

Teoretická část je sestavena ze tří hlavních podkapitol. V první části se definuje prostituce jako pojem, dále se přiblíží vývoj problematiky, a poukáže se na různé formy poskytování prostituce. Další část práce je věnována zdravotním dopadům prostituce a popíše různé nemoci orgánů, které se vyskytují jako důsledek prostituce. V této části budou popsány i psychické poruchy nemoci, jež souvisí s činností prostitutek. Poslední, třetí část, se věnuje problematice postavení prostitutek ve společnosti a sociálně- patologickým jevům, které s prostitucí nejčastěji souvisí. Přínos této práce bude mít význam pro odbornou veřejnost, která získá prohloubení znalostí o této problematice díky zpracování teoretické části, ale i analýze vzniklé z praktické části. Dále bude přínosem pro obor sociální práce a pro studenty, kteří budou čerpat ze seznamu citované literatury při zpracovávání svých prací.

13

I.

Teoretická část

1 Prostituce 1.1 Základní pojmy V Akademickém slovníku z roku 1835 je prostituce definována jako „tělesné nemanželské oddání se dívky nebo ženy muži za účelem poskytnutí mu nedovolených prožitků´´ (Lacroix, 2003, s. 14). Slovo prostituce vzniklo z latinského prostituere- veřejně vystupovat nebo veřejně lákat ke smilstvu. Slovo prostituce se ve smyslu, v jakém ho známe a používáme dnes, se začalo užívat ve druhé polovině 18. století, do té doby se ženy, jež provozovaly sexuální služby za hmotnou odměnu, byly kurtizány, konkubíny nebo otrokyně (Lacroix, 2003). Ondrejkovič (2009) dodává, že v evropské společnosti je prostituce chápána jako hetero- či homosexuální služby poskytované za určitou protihodnotu. Dále také uvádí, že prostituce je jeden z nejstarších sociálních jevů, který porušuje sociokulturní normy sexuálního chování a v současnosti se řadí do sociálních deviací. Pojem zdravotní dopady je spjat s veškerou činností, jež má vliv na zdraví, ať pozitivní nebo negativní. Zdravotní dopady související s prostitucí vesměs narušují tělesnou a duševní integritu, popisovány budou tedy negativní dopady. Tedy stav těla po určité činnosti, vykazující známky poškození určitých orgánů, celých tělesných soustav nebo psychiky (Havelková, Reissmanová, 2009). Sociální dopady jsou spjaté s patologickou činností prostituce, která se týká nejenom prostitutek samotných, ale také celé společnosti (Havelková, Bellak- Hančilová, 2014).

1.2 Historie prostituce První stopy prostituce lze hledat v Chaldeji (Starý orient). Herodot, též nazývaný jako otec dějepisu, napsal: „Babyloňané mají jeden nestoudný zvyk - každá domorodá žena se musí jednou za život odebrat do Venušina chrámu a tam se oddat cizinci´´ (Lacroix, 2003, s. 37). Tento druh prostituce nebyl vnímán jako patologický jev, ale jako posvátná činnost (Lacroix, 2003). Ve starověkém Řecku byla prostituce také široce rozšířená, podléhala však přísné hierarchii. Za nejváženější ženy považovány kněžky nebo heréty (vzdělané prostitutky, společnice).

14

Heréty se svými klienty většinou provozovaly sex pouze pro uspokojení božstev, jejich hlavním úkolem bylo vytvoření příjemného prostředí a smysluplná komunikace, ke které byla důležitá všeobecná vzdělanost heréty. Slovem pornai byly označovány prostitutky, ke kterým kvůli uspokojení sexuálních tužeb docházeli muži všech společenských vrstev (21. století, 2012). Flétnistky, označovány také jako auletridy, provozovaly prostituci pouze jako možnost, ale ne povinnost. Navštěvovaly různé slavnosti, kde usilovaly o pobavení mužů a umožnily jim zapomenout na těžkosti všedního života. Na nejnižší třídu otroků a propuštěnců zbyly takzvané dikteriadky. Tyto ženy pocházely z jiných krajů a prodávali je překupníci (Lacroix, 2003). V Řecku byla i hojně rozšířena chlapecká prostituce, pro starší muže bylo znakem mužnosti mít vztah s osobou stejného pohlaví ve věku od 14 do 25 let (Ceskatelevize.cz, Wágnerová, 2013). Ve středověku již významnost prostitutek klesla a pohlíželo se na ně jako na špinavé osoby, které jsou původcem mnoha nemocí a žijí na pokraji společnosti (Rheinheimer, 2000). Mezi lidmi se šířila především syfilis a dlouho se předpokládalo, že je sexuálně přenosná i lepra, proto mnoho malomocných žen zůstávalo bez pomoci a bez peněz na zajištění stravy (www. zdravi.e15.cz, Duchková, 2010). V tomto období existuje prostituce příležitostní, kdy ženy poskytovaly své tělo pouze v období nouze, profesionální prostituce znamenala, že se ženy nabízely v určitých městských čtvrtích nebo po hostincích, potulná prostituce se týkala žen, které se vyskytovaly v různých částech města, kde se kumulovalo více obyvatel nebo chodily za vojskem a konečně prostitutky, které byly zakotvené v soukromých nebo městských nevěstincích (Rheinheimer, 2000). V pozdním středověku byl zaveden dohled nad prostitutkami, který zprvu prováděl popravčí, ale posléze přešel na vévodu či na jiné autority města. Tímto se stala prostitutce hlídanou, bylo na ni pohlíženo, jako na další zdroj financí pro město. Prostitutky se nesměly vyskytovat na ulicích, mohly se nabízet pouze v nevěstincích. Ženy, které byly chyceny při prodávání svého těla v ulicích města nebo na tržištích byly vykázány za hradby města (Ehrlichová, 2012). Ani Česká republika se ve středověku nevyhnula prostituci. Ve Valentinské ulici Starého Města v Praze byla známá postarší dáma, které se neřeklo jinak než Stará Líza. V mládí prý bývala velmi krásná a v pokročilém věku za své krásy ještě hodlala čerpat prostitucí. V okolí Staroměstského náměstí se nacházelo několik nevzhledných nevěstinců jako „Mastný drdol´´ (název odvozen od účesu majitelky, která si jej zpevňovala koňským sádlem) nebo „Kafemlejnek´´(Toufar, 2006).

15

V období novověku zažila rozmach především dětská prostituce, jelikož se rychle šířily pohlavní nemoci, většina zákazníků volila raději mladé prostitutky. Nebylo výjimkou, že nevěstince nabízely dívky od 9 let věku (Vaníčková, 2007). V roce 1803 vstoupil v platnost nový trestní zákoník, jež ustanovil Josef II. Heterosexuální prostituce byla považována jako: „… závažný policejní přestupek. Za nejtěžší zločin byla v prvním díle trestního zákoníku označena homosexuální prostituce´´ (König-Hollerwöger, 2009, s. 121). V roce 1873 ve Vídni došlo k reglementaci prostituce, jelikož zde z 650 000 obyvatel bylo 20 000 služebnic lásky, bylo třeba ochránit obyvatele. Každá prostitutka dostala svou knížku v pevné vazbě, byly hlídány policií a každý týden se musely dostavit na lékařskou kontrolu. V prvním roce působnosti knížek jich bylo vydáno 1546, prostitutky měly pocit, že jsou chráněné a privilegované, pokud vlastnily knížku, nemohly být vyhnány za bránu města a měly tak jistou obživu (Ehrlichová, 2012). Během první světové války vznikla nová pravidla i pro obchodnice s láskou. Jako první opět trpěly potulné prostitutky, musela se omezit hrozba nákazy vojáků pohlavními chorobami. Zhoršila se kvalita služeb poskytovaných v „bordelech´´, protože ženy již nemusely o zákazníky tolik usilovat, přestaly dbát na svůj zevnějšek. První světová válka dala vznik „pojízdnému polnímu puffu´´. Měly velký úspěch a Ernst Jirgal je popsal takto: „Z milostného života zůstala jen zvířecí část. Ne, méně než zvířecí část. Ženy jako hromosvod pudů, rychle a automaticky. Tím upadal veškerý smysl pro rodinu´´ ( Bassermann, 1993, s. 257). Po první světové válce se objevil návrh na zákaz prostituce a její trestní stíhaní. Říšská rada však návrh zamítla. V některých částech světa se dále vyvíjela snaha o abolici prostituce, zde docházelo k vytváření tajných útulků prostituce a zhoršil se i vzhled ulic (Bassermann, 1993).

1.3 Příčiny prostituce Ve starších pramenech se jako příčiny prostituce nejčastěji uváděly biologické důvody biologizující teorie. Tato teorie předpokládá, že ženy jsou k prostituci náchylné, stejně tak jako je trestná činnost veskrze mužská záležitost. Jejich náchylnost k této aktivitě je vysvětlována různými somatickými poruchami nebo stavbou těla, typické obličeje prostituce ve své studii vytvořil A. Lomboroso společně s G. Ferrerem (Urban, 2005). Psychologizující teorie se opírají o poruchy osobnosti nebo závažné narušení psychického vývoje důsledkem znásilnění, přílišné sexuální aktivity nebo variační potřebou erotiky (Urban, Dubský, 2012). Tyto teorie se staví na empirických výzkumech, které uvádí, že

16

většina osob provozujících prostituci, byla v dětství sexuálně zneužívána. Dále bylo zkoumáno IQ, hodnotová orientace, rysy osobnosti a psychické vlastnosti. Někdy psychologické teorie odkazují i na důsledek tradiční podřízenosti žen mužům (Urban, 2005). Teorie zhotovené sociology se opírají o názor, že prostituce je důsledek společenské role ženy. Často je prostituce též vysvětlována pomocí labellingu, teorie anomie, subkulturní teorie, situační teorie nebo interakční teorie, kdy je spjatá se sociální deviací, nepochopením společensky uznávaných norem, a následně jejich nesprávným hodnocením (Ondrejkoviš a kol., 2009). Dubský, Urban a Bajura (2012) dodávají, že: „Někteří sociologové kladou důraz především na ekonomickou stránku: prostituce je i jednou, byť extrémní formou individuálního, osobního kapitálu (sexappealu), od níž vede řada mezistupňů až k manželství, a které vždy mohou být charakterizovány jako ekonomické zhodnocení sexuality´´ (Urban, Dubský, Bajura, 2012, s. 179). Matoušek (2010) uvádí několik důvodů, proč se ženy uchylují k prostituci. Motivace vnějším tlakem vzniká například u dívek, které v 18 letech opustí dětský domov a nemají kam jít, v tomto případě mohou vidět jediné východisko a možnost obživy pouze v prostituci. Do této skupiny patří i ženy, které neměly dostatečné zázemí v dětství ani v dospívání. K prostituci se mohou ženy dostat vlastním chování, promiskuitou. Tyto ženy vypovídají, že mnohdy při sexuálním styku pociťují vzrušení a někdy zažijí orgasmus. Spouštějícím mechanismem je otázka: „Proč si za to nevzít peníze?“ a následné setkání s někým, kdo je uvede do výkonu prostituce jako takové. Pokud ženy preferují práci v nočních hodinách (například matky malých dětí), nechtějí nebo nemohou pracovat každý den v týdnu (studentky) a touží o oddělení osobního života od práce (homosexuálně orientované prostitutky vnímají sex s muži jako čistě pracovní, emocionální náplň hledají u žen) mohou racionálním uvažováním dojít k prostituci, jelikož ji přijmou pouze jako práci, za kterou lze dostat poměrně velký obnos peněz, při svobodnější a nezávislejší pracovní době (Matoušek, 2010). Důvody pro začátek prostituce mohou být vnímány ve dvou hlavních bodech. A to v osobních příčinách, mezi které řadí citové nedostatky, dřívější sexuální zneužívání, abúzus návykových látek a setkání s osobou, jež se chystá vstoupit do světa prostituce, nebo v něm již figuruje. Stejně tak jsou důležité takzvané globální příčiny. V první řadě se popisují problémy s financemi, ekonomický a politický stav země, dále mentalita obyvatel a kulturní prostředí, které ovlivňuje vnímání vztahu muž - žena a tím také určuje postavení ženy ve společnosti (Kolenčík, 2000).

17

Vaníčková (2007) je ve shodě s Kolenčíkem, že pro vstup do prostituce je dle ní determinující jistá citová deprivace. Vnímá jako podstatné dřívější zneužívání, což je v mnoha případech incest, který vede i k trvalé citové deprivaci a nenaplnění vztahu mezi dítětem a rodičem. Dále též uvádí, že do prostituce snáze vstupují osoby, jejichž základní potřeby nebyly adekvátně naplňovány a následkem toho pociťují subdeprivaci až deprivaci. Ve většině případů tedy ženy prostituují z ekonomických důvodů. Existují však i případy, kdy je prostituce klíčem k profesnímu růstu nebo dosažením vyššího společenského statusu. Ojedinělé jsou i případy, kdy se osoby k prostituci uchylují po zklamání a je pro ně nástrojem pomsty. Ondrejkovič (2005) však podotýká, že prostituce nevzniká spontánně, ale je výsledkem biopsychosociálního vývoje každého jedince.

1.4 Formy prostituce 1.4.1 Formy dle Urbana, Dubského, Bajury Obvyklou formou prostituce je veřejná prostituce, jež lze poskytovat jako veřejnou a legální službu a osoby, které tuto službu poskytují, pracují ve specializovaných zařízeních, jako jsou erotické masážní salony, veřejné domy nebo vyhraněné ulici městských čtvrtí. Nejčastější formou prostituce je ta skrytá, nelegální. Prostituující osoby na sebe upozorňují a aktivně vyhledávají své zákazníky. Své služby poskytují v pronajatých bytech, penzionech nebo hotelech. Obě tyto formy jsou úzce propojené (Urban, Dubský, Bajura, 2012).

1.4.2 Formy dle Chmelíka Chmelík rozděluje prostituci dle subjektu na dětskou, ženskou a mužskou. V ženské prostituci se pohybuje nejvíce osob. Je to určeno poptávkou. Ženská prostituce se dělí dále na místo jejího poskytování. Jedná se o privátní prostituci, kterou poskytují reprezentativní ženy, jež své klienty často doprovází na společenské akce. Tyto ženy nebo muži mají často pouze úzký okruh klientů, se kterými udržují pravidelný kontakt. V hotelové prostituci se úroveň prostitutek odvíjí od úrovně hotelu a klientů, kteří ho navštěvují. Převážně se zde nachází ženy s vysokoškolským vzděláním a schopností mluvit alespoň jedním cizím jazykem, jelikož jejich klientelu většinou tvoří cizinci. Klienti tedy nejsou stálí, ale často se mění (Chmelík, 2003).

18

Dalším způsobem je poskytování služeb v bytech prostituujících osob. V tomto případě klient navštěvuje byt prostituující osoby a ve většině případů je přítomna i třetí osoba (touto formou je poskytována i dětská prostituce nebo hromadný sex). U bytové prostituce existuje předpoklad, že má velmi blízko k organizovanému zločinu. Vesměs, ale mají ženy stálou klientelu. Ženy si mohou pronajmout byt, aby neprovozovaly prostituci v místě svého bydliště, s dalšími prostituujícími osobami. Na rozdíl od prostituce provozované v barech nebo klubech jsou odkázány jen na sebe a v případě problémů s klienty jsou vystaveny nebezpečí (Kolenčík, 2000). Prostituce, poskytovaná v různých masážních salonech a erotických podnicích, se nazývá barová. Ženy zde v mnoha případech pracují z donucení, je na nich dopouštěno násilí a jsou zneužívány. Část jejich výdělku náleží majiteli zařízení, který jim jako kompenzaci poskytuje ochranu při konfliktech s klienty. Nejproblematičtější formou prostituce je označována prostituce nabízená na ulicích a u silnic. Většinou ji provozují ženy, jež jsou charakterizovány závislostí na drogách, nízkým intelektem nebo nemožností sehnat jiné zaměstnání po opuštění institucionální péče. Často se u nich objevují pohlavní choroby, protože nedbají na ochranu během styku a podléhají trestné činnosti (Chmelík, 2003). U mužské prostituce platí podobné dělení dle místa poskytování služeb, jako u ženské prostituce. Gigolové nabízejí své erotické služby prostřednictví inzerátů. U mužské prostituce však neustále dochází k nárůstu homosexuální prostituce. Mezi muži je vysoké procento chlapců a mužů, kteří nejsou homosexuálové, ale tuto formu prostituce provozují jen z komerčních důvodů. Mnoho z nich pochází z neúplných, rozvrácených rodin, ze sociálně slabého prostředí, někteří jsou na útěku, buď od rodin (biologických i náhradních) nebo z výchovných ústavů. Jde ale i o chlapce, kteří byli po dovršení zletilosti propuštěni z vazeb nebo z institucionální péče. S rostoucí počtem homosexuálních prostitutů klesá i jejich věk, jehož průměr se pohybuje kolem 17 let, při čemž jejich vrchol je kolem 20. roku věku, existuje jen málo mužů, kteří i po dovršení 30 let dále v sexbyznysu pracují. Vysoké procento prostituujících chlapců a mužů je závislých na alkoholu a drogách (nejčastěji pervitin), ale také na hracích automatech, často se dopouštějí trestné činnosti, dochází ke krádežím či loupežným přepadením (Urban, Dubský, Bajura, 2012). Součástí prostituce je také dětská prostituce, ač je tato aktivita nelegální, Vaníčková (2007) uvádí, že se ročně v dětské prostituci pohybuje od 500 tisíc až po 1,2 milionů dětí. Vetší

19

skupinu tvoří dívky, které jsou nabízeny na ulici a diskrétně hledají zákazníky, chlapci jsou využíváni v pornografickém průmyslu. Nezralý dětský organismus je mnohem více náchylný na pohlavně přenosné choroby než organismus dospělého člověka. Na území Evropy se ročně v prostituci pohybuje 150 tisíc nezletilých a celosvětově je to až milion dětí (Hanušová, 2006).

1. 5 Charakteristika prostituujících osob A. Lomboroso ve své studii uvedl, že prostituující ženy mají malou lebeční kapacitu, tudíž jsou téměř na úrovni mentální zaostalosti. Uváděl též, že prostitutky mají tendenci k obezitě, hrubší hlas a rodí se bez anomálií, jež způsobují vady krásy, také se jim netvoří tolik vrásky jako ostatním ženám (www.wlu.edu, 2015). Giddens (2005) píše, že prostituce je veskrze prací žen, ale v dětské prostituci je poměr chlapců a děvčat vyrovnaný. Podle Weisse (2005) je nejvíce chlapců zastoupeno v homosexuální prostituci a to v oblasti Prahy a okolí. Průměrný věk prostitutek se pohybuje kolem 23 - 24 let. Ženy mladší 18 let nebo starší 40 let nabízejí své služby většinou na ulicích. V klubech a nočních podnicích pracují ženy kolem 22 let, pokud jsou starší 25 let, jde v mnoha případech o cizinky. Ženy provozující prostituci, pochází z nižších sociálních vrstev a procento žen ze střední třídy je zanedbatelné, většinou jde o ženy s malými dětmi, které po rozvodu nemají jinou možnost výdělku (Giddens, 2005). Tomuto tvrzení oponuje Matoušek (2010), který tvrdí, že nespočet mladých a krásných žen se nachází v situaci, kdy je pro ni prostituce jediným východiskem tíživé situace.

2 Zdravotní dopady Výkonem prostituce se ženy vystavují mnoha zdravotním komplikacím. Nejvýznamnější skupinu tvoří pohlavně přenosné choroby, které napadají buď pohlavní orgány, nebo se z pohlavních orgánů mohou šířit a napadat ostatní tělesné soustavy, čímž zapříčiňují jejich kolaps. Tato část práce se však zaměřuje i na postižení a komplikace způsobené psychickými potížemi a samotné psychické obtíže vznikající důsledkem prostituce.

2.1 Pohlavně přenosné choroby Pohlavně přenosné choroby jsou ve většině případů přenášeny z osoby na osobu při sexuální styku, nemusí však dojít k přenosu výlučně během samotného aktu, ale u činností spjatých

20

s pohlavním aktem, jako je líbání, orální i anální styk (www.news-medical.net, Robertson, 2014). Do této skupiny spadá více než 50 organismů způsobujících onemocnění (Wheatovi, 2006).

2.1.1 Kapavka Původci kapavky (též gonorrhoeae) jsou gramnegativní diplokoky zvané Neisseria gonorrhoeae, které napadají sliznice lidského těla, tudíž je přenos možný jak vaginální, tak orální i anální cestou. Inkubační doba bývá nejčastěji 2- 8 dní, většinou probíhá bez příznaků (Wheatovi, 2006). U mužů je nejčastější projevem uretritida, neboli zúžená močová trubice, což způsobuje bolestivé močení, dále se u mužů ve většině případů objevuje hnisavý běložlutý výtok z penisu (z 95 %). Pokud není onemocnění včas odhaleno a léčeno, mikroby napadají prostatu a nadvarle a vyvolávají zde bolestivé záněty. I u žen se jako první příznak objevuje uretritida a s ní spojené bolestivé močení a výtok z močové trubice, jež způsobuje podráždění malých a velkých stydkých pysků. Gonokoky napadají též párové žlázky u poševního vstupu způsobující sekreci a zvlhčování poševního vstupu. Během probíhající nemoci lze v tomto místě nahmatat citlivé zduření a v ústí žláz vytéká hnis, který mnohdy infikuje sliznici rekta. Diagnóza kapavky je prováděna polymerázovou řetězovou ze vzorku moči (Záhumenský, Jilich, Vaňousová, 2015). Během léčby je důležitý klid na lůžku a užívání antibiotik. 2 - 3 dny po ukončení léčby antibiotiky se provádí bakteriologické vyšetření, serologické vyšetření až po uplynutí lhůty 4 měsíců (Venerologie.cz, 2010).

2.1.2 Infekce způsobené chlamydiemi Původcem je bakterie Chlamydia trachomatis, která se ve většině případů přenáší pohlavním stykem, ale i přímým kontaktem s infikovaným předmětem (Wheatovi, 2006). Choroba probíhá ve třech stádiích. První stádium začíná po 3-12 dnech po kontaktu s bakterií objevením malého nebolestivého vřídku, který je velmi často přehlédnut. U žen je lokalizován ve vaginální stěně. První varovný příznak bývá až výtok, svědění a pálení. Pro druhé stádium je charakteristické zduření mízních uzlin a v oblasti močové trubice, vaginy a rekta vznikají píštěle (nepřirozený, uměle vzniklý vývod na povrch kůže). Po vyhojení píštělí zůstávají

21

jizvy. Následkem zjizvení se ve třetím stádiu vyskytují poruchy lymfatického systému. Pokud se infekce šíří krevním oběhem dál, vznikají onemocnění jako artritida, pneumonitida nebo hepatitida (Ždichynec, 2011). Diagnóza je prováděna serologickým vyšetření se stanovením protilátek. Léčba je úspěšná pomocí antibiotik a prognóza po zaléčení uspokojivá (Venerologie.cz. 2010).

2.1.3 Syfilis Syfilis způsobuje spirálovitá bakterie Spirocheta Treponema Pallidum, jež se do vlhkých sliznic nebo genitálií pomocí svého tvaru zahloubí, a vytváří tak nebolestivý vřed charakteristický pro první stádium tohoto onemocnění, které je v této chvíli vysoce nakažlivé. V první fázi proniká mikrob do těla pomocí narušené struktury kůže a v místě vniku vzniká tvrdý nebolestivý vřed, který je naplněn živými bakteriemi, tudíž je vysoce infekční. Dochází též ke zduření tříselných uzlin. V období 2- 4 týdnů dochází ke spontánnímu vyhojení vředu, po kterém zůstává jizva a infekce se šíří dál do těla pomocí mízní soustavy. Během druhé fáze různě po těle vzniká exantém, jenž se bez léčby hojí a znovu se objevuje. Nakaženému zduří uzliny na krku, v podpaždí a v tříslech, nepociťuje však bolest. V ústech vznikají bílé plochy, které jsou též vysoce nakažlivé (Jilich, Kulířová, 2011). V průběhu časné syfilis, se střídají různé příznaky s obdobím bez příznaků, poté se rozvijí období latence, kdy nejsou známy žádné viditelné příznaky, choroba však postupuje do všech orgánů. V třetí fázi nakažený již není tak velkou hrozbou pro okolí, jelikož treponemy dospěly do ohraničeného chronického zánětu. Tato fáze je charakteristická vznikem aneurysmatu na aortě, destrukcí chrupavek a kostí obličeje, dochází k destrukci nervové soustavy a rozpadu osobnosti, což je doprovázeno ztrátou řeči, halucinacemi a demencí (Kuklová, 2011). Syfilis je určena z mikroskopických testů průkazem mikrobu stěrem z části těla, kde je indikován vřed, či jiný symptom druhé fáze. Možný je též odběr krevních testů v každém stádiu nebo odběrem mozkomíšního moku. Léčba je prováděna v nemocniční prostředí, pomocí daných dávek antibiotik. Součástí rehabilitace je i dlouhodobá dispenzarizace (Medicinenet.com, 2012).

2.1.4 Infekce lidským papilomavirem Tento virus spadá do DNA virů, je známo více než 120 genotypů a z toho 30 postihuje urogenitální soustavu (Medicinapropraxi.cz, Poršová, 2008). Přenáší se pohlavním stykem a

22

je velmi nakažlivý. Virus přetrvává v těle mnoho let, čímž způsobuje změny buněk a vyvolává různé druhy nádorů, dle lokalizace viru. Přestože je celosvětově nespočet lidí nakažených, příznaky probíhají asymptomaticky, mnoho lidí nemusí o nákaze vědět a přenáší ji tedy nevědomky na další osoby. V rámci národního programu je očkování pro dívky a chlapce ve věku 12 - 13 let poskytováno zdarma. Vakcinace probíhá ve třech dávkách s dvouměsíčními rozestupy (Immunise.health.gov.au, 2015). Léčba probíhá prvotně pomocí odstranění napadené tkáně. Lze provést pouze konizaci při časném stádiu, později již mohou být ohroženy všechny reprodukční orgány, je tedy nutné vyjmout dělohu a pánevní lymfatické tkáně. Při výskytu metastáz je nutná radioterapie nebo chemoterapie (Cervix.cz, 2014).

2.1.5 Syndrom získaného selhání imunity (AIDS) Poprvé na sebe tato choroba upoutala pozornost v roce 1981, kdy se začala objevovat mezi homosexuály a drogově závislými. Bohužel v Africe již AIDS kolovala několik let. Přepokládá se, že první nakažený člověk mohl být už po II. světové válce, kdy byl možný přenos mezi řezníky a lovenými šimpanzi (Marib, Mallat, 2005). Pacientem 0 byl označen kanadský stevard, který díky své promiskuitě mohl za nákazu téměř 250 lidí (Jilich, Kulířová, 2014). Přenos je možný pouze krví a tělesnými sekrety (sperma, poševní sekret). Virus se vyskytuje i ve slinách a slzách, touto cestou se ale nepřenáší. Kapénkami je přenos vyloučen, jelikož virus na vzduchu rychle vysychá a následně umírá. Nejčastěji dochází k přenosu během nechráněného pohlavního styku, kdy se na sliznici vytvářejí drobné ranky, kterými se virus dostává do krevního oběhu. Při infikování virem HIV se rozvíjí první, neboli akutní fáze AIDS. Fáze trvá přibližně 2 týdny, objevují se symptomy podobné chřipce. Je to únava, noční pocení, bolesti kloubů, zduření uzlin, průjmy. Virus se dostává do lymfatické tkáně, kde nejenže infikuje, ale i ničí pomocné T- lymfocyty, které vytvářejí prostředí pro správné imunologické reakce (Marib, Mallat, 2005). Virus HIV se dokáže velmi rychle replikovat a objevují se u něj nesčetné mutace při replikování RNA buněk hostitele na provirovou DNA (Jilich, Kulířová, 2014). Po odeznění akutních příznaků přichází období až 10 letého klidu. Pokud nakažený nepodstoupí léčbu, plně se rozvine onemocnění AIDS. Ve třetí fázi dochází k úplnému zhroucení imunity. Organismus vytváří autoimunní reakce vůči mikroorganismům, které jsou součástí lidské mikroflóry, nedokáže se

23

kvůli nedostatku T- lymfocytů bránit ani lehkým infekčním onemocněním. Běžný je výskyt virového zánětu oční sítnice, výskyt červenofialových ložisek na kůži, rozvoj demence, tuberkulóza, pneumonie a značný úbytek na váze způsobený průjmy (Jilich, Kulířová, 2014). V roce 1996 byl objeven způsob, jak potlačit virovou zátěž. Látka byla nazvána „triplkoktejl´´. Obsahuje 3 účinné látky, inhibitor, který zpomaluje činnost viru, reverzní transkriptázy, jež zabraňují replikaci viru a inhibitor virové proteázy, který zabraňuje viru vytvářet funkční bílkoviny. Pacienti během léčby musí užívat denně mnoho léků, po jejich vysazení se prudce zvyšuje počet viru v krvi, tudíž je nutné brát léky nepřetržitě, během léčby se nacházejí v remisi nemoci, dochází pouze k potlačení, ne vyléčení (Marib, Mallat, 2005).

2.1.6 Hepatitidy Onemocněním virovou hepatitidou trpí ročně miliony lidí. Hepatotropní viry napadají jaterní parenchym a způsobují jeho zánět, který může vést až k nekróze jaterních buněk. Správná funkce jaterních buněk je důležitá pro čištění organismu a termoregulaci. Viry se dělí na A, B, C, D a E. Virus hepatitidy A se přenáší kontaminovaným jídlem či vodou, nedostatečnou hygienou a hepatitidy E se též přenáší potravinami nebo vodou. Virem hepatitidy B se lze nakazit při nechráněném pohlavním styku, krví, sdílením injekčních stříkaček, ale i z matky na dítě. Virus hepatitidy D se přenáší krví, pokud je virus nepoškozený, jinak je možný přenos pouze za přítomnosti viru hepatitidy B. Hepatitida C je nebezpečná při kontaktu s nakaženou krví. Nákaza hepatitidou A nebo E většinou nepřechází do chronického onemocnění, ale projevuje se pouze v akutní formě. Onemocnění hepatitidou B, C a D však může probíhat akutně, ale i jako chronické onemocnění (Husa, 2005). Inkubační doba je závislá na druhu hepatitidy a je v rozmezí od 2 do 24 týdnů. V průběhu inkubační doby lze virus nalézt v krevním obraze, ale jaterní testy jsou ještě v normě. Později se objevuje neurčitá bolest v podžebří, únava, žluté zbarvení kůže a bělma, tmavá moč a světlá stolice. Diagnóza probíhá pomocí laboratorních testů, které dokáží s jistotou potvrdit onemocnění hepatitidou. Při léčbě nekomplikovaných akutních hepatitid je doporučován klid na lůžku a vyloučení hepatotoxických látek ve stravě, užívání podpůrných bylinných čajů a léků na zmírnění doprovodných symptomů (nauzea, nechutenství). Rekonvalescence probíhá 1 až 3 měsíce. Chronická onemocnění vyžadují delší dobu léčby, 4 až 12 měsíců. K terapii se využívají virostatika a interferon alfa, což jsou agresivní látky,

24

které mohou způsobovat mnoho nežádoucích účinků. V průběhu léčby je pacient v kontaktu s praktickým lékařem a specialistou (Krekulová, Řehák, 2002).

2.1.7 Choroby způsobené kvasinkami Kvasinky se mohou vyskytovat na povrchu genitálií nebo v pochvě bez toho, aby způsobovaly symptomy onemocnění. Pokud se je však organismus vystaven nějaké stresové situaci, musí se bránit jiné infekci, jež napadla tělo, dochází k propuknutí mykotické infekce (Wheatovi, 2006). Nejčastěji se vyskytují kvasinky Ureaplasma urealytica a Mycoplasma homina.

U mužů je symptomem uretritida a potíže při močení, výjimečně se objevuje zánět prostaty. U žen je nákaza charakteristická průkazem vaginitidy, který se může podílet na zánětu dělohy, vaječníků a vejcovodů. Často se vyskytují s chlamydiovými infekcemi. Diagnóza je prováděna kultivací a detekcí nukleových kyselin. Úspěšná léčba je prováděna lokálními mastmi, zavádění poševních tablet, nebo per os léky (Páralová, 2008).

2.2 Psychické obtíže 2.2.1 Stres Prostituce jako taková, především však ta dětská, má podobu dlouhodobě působícího stresu. Síla stresu závisí na vlastním vnímání, té které osoby a pocitu ohrožení osobnosti. U nejslabších osob může docházet až k psychické smrti osobnosti. V těchto případech sebeúcta a sebehodnocení se zhroutí a jedinec se stává zlostným, unavenější pociťuje silněji ohrožení (Vaníčková, 2007). Nejčastější příznaky stresu jsou fyziologické, vznikají různé somatické potíže, jako jsou neustávající bolesti hlavy a zažívací potíže. Další jsou emocionální příznaky, kdy se jedinec špatně soustředí, zažívá časté změny nálad, je podrážděný, popudlivý a sociálně odtažitý. Mezi behaviorální příznaky spadá zvýšená nemocnost, zvýšená potřeba nikotinu, analgetik nebo alkoholu, zhoršení spánku, změna chuti k jídlu nebo snížení pracovního výkonu. Pokud jsou osoby dlouhodobě vystavovány stresu, vyskytují se u nich závažnější onemocnění, která jim zabraňují vykonávat prostituci. Může jít o ischemickou chorobu srdeční, vytváření zhoubných nádorů (pravděpodobnost je vyšší i z důvodu nakažení pohlavními chorobami), (Bartůňková, 2010).

25

2.2.2 Deprese Výkon prostituce je téměř vždy vázán na přítomnost negativních prožitků. Pokud je organismus dlouhodobě vystavován stresujícím událostem, vyskytuje se u jedince deprese jako symptom onemocnění nebo přímo jako onemocnění řadící se pod afektivní poruchy (poruchy nálad). Deprese je definována dlouhodobě pokleslou náladou, osoba pociťuje úzkost, únavu, pocit osamělosti a nicotnosti. Existuje mnoho druhů depresí, dle způsobu vzniku, či spouštěče, délky trvání nebo hloubky vnímaných negativních pocitů (Svitko, 2006). Herman a Doubek (2008) poukazují na skutečnost „…že geneticky podložené osobnostní rysy zvyšují pravděpodobnost, že daný jedinec vstoupí do vysoce rizikové životní situace a rovněž bude mít vyšší geneticky podložené riziko pro vznik depresivní choroby´´ (Herman, Doubek, 2008, s. 22). Léčba deprese probíhá podávání antidepresiv (nejčastěji tricyklických a antidepresiv 2. generace) a účasti na psychoterapii (Práško, Buliková, Sigmundová, 2009).

2.3 Preventivní opatření Nejspolehlivější prevencí proti nákaze pohlavními chorobami je abstinence, tedy vyhýbání se pohlavnímu styku v jakékoliv podobě (Wheatovi, 2006). Tento způsob prevence je pro prostituující ženy nemožný. Je tedy nutné, aby dodržovaly pravidla pro bezpečný sex, pohlavní styk poskytovaly pouze s ochranou a docházely na pravidelné gynekologické prohlídky kvůli včasné detekci případného onemocnění. Při výkonu nebezpečných praktik je důležité stanovit hranice, kam až je žena ochotná zajít a při práci s klientem na nich trvat. Největší nebezpečí představují pohlavně přenosné choroby v období, kdy nakažený jedinec nepociťuje žádné příznaky onemocnění. V takové chvíli si není vědom možného přenosu a nákazy ostatních. Při rizikovém chování může nevědomě nakazit mnoho lidí. U prostituujících osob závislých na návykových látkách se často objevuje více pohlavně přenosných chorob, například syfilis a AIDS nebo hepatitidy. Prostituující ženy by také měly dbát na duševní hygienu. Poskytovat svému tělu i duši plně vyhovující relaxaci a oddělovat striktně osobní a pracovní život. Při pocitu nepohody vyhledat pomoc u blízkých osob, či u odborníků, ale se zamezilo rozvoji psychických potíží, které se následně odrážejí ve zdraví celého těla (Rozkoš bez rizika, 2014).

26

3 Sociální dopady Osoby, ať už ženy nebo muži, ale i děti, jdou následkem prostituce vyčleňováni ze společnosti. Neustále přetrvává názor, že prostituující osoby jsou přenašeči chorob a nebezpečím pro společnost. V následujících kapitolách jsou popsány postoje společnosti k prostituci a trestné činy úzce spjaté s touto činností (Havelková, Bellak-Hančilová, 2014).

3.1 Sociální dopady prostituce Ženy, jež mají příjem pouze z prostituce, často neplatí zdravotní a sociální pojištění. Prostituce není legislativně zakotvená, tudíž finance z ní nelze zdanit. Jestliže prostituující osoby neplatí zdravotní a sociální pojištění, nemají v případě neschopnosti práce nárok na dávky vyplácené z nemocenského pojištění. Navíc pokud dojde k nechtěnému otěhotnění, žena stojí před nesnadnou volbou. Mnohdy je dítě svěřeno do institucionální péče, jindy nemá žena jinou možnost než se vrátit brzy do světa prostituce (Mvcr.cz, 2008). Nedostatky lze hledat i v systému školství. Studenti, kteří jsou ohroženi vstupem do prostituce, nedostávají dostatek informací o možnostech obrany a především o dopadech prostituce (Dunovský, 2005). S nedostatečným vzděláním se mohou ženy potýkat ve chvíli, kdy se rozhodnou opustit prostituci. Jejich navrácení do společnosti může znesnadňovat několik faktorů, a to sociální naivita, psychická i sociální nevyspělost, zadlužení a přehnaná očekávání (Mvcr.cz, 2008). Pokud jsou prostituující osoby závislé na návykových látkách, je jejich resocializace velmi obtížná. Prostituce je pro ně prostředkem k dosažení tolik potřebné dávky a vzdát se prostituce by znamenalo odvykací stav a možné umístění v institucionální péči a zde podstoupit léčbu závislosti (Matoušek, 2005). Pohyb v prostituci po dobu delší než 5 let představuje riziko. Po této době se u osob může měnit sebepojetí. Jako obrana se utvářejí mechanismy, které prostituující jedincům pomáhají zabránit přílišným změnám osobnosti. Patří mezi ně popírání, devalvace jiných osob, zesměšňování klientů, denní snění, racionalizace, ale také agrese. (Weiss, 2010). Působení prostituce na rodinné vztahy se projevuje v obtížích žen založit rodinu nebo nemožnost udržení stávajících partnerských vztahů. Kvůli prostituci se jim mění hodnotový žebříček a dochází k poklesu životní úrovně (Zelinka, 2008).

27

3.2 Přístupy státu k prostituci V mnohaletém boji společnosti s prostitucí bylo aplikováno několik přístupů. V minulosti bylo dokázáno, že úplný zákaz prostituce její situaci ještě zhoršuje, jelikož jsou vyvíjeny snahy o její potlačení, které vedou k další kriminální činnosti, do kterých je zapojeno více osob. Pomocí prohibice bylo uzákoněno potrestat všechny prostituující osoby, ale také osoby podílející se na chodu a využívání prostituce (Havelková, Bellak-Hančilová, 2014). Dalším přístupem je abolice, která zakládala princip beztrestnosti prostituce, ale trestné bylo kuplířství, obchod se ženami a provozování nevěstinců. Samotné prostitutky byly považovány za oběti a byly zákonem chráněny. Pokud je

prostituce pod státní

k výkonu prostituce a zřízení

kontrolou, jedná s o regulaci. Je tedy nutné povolení státu nevěstinců. Pracovnice podléhají registraci, docházejí na

lékařské kontroly a odvádějí státu daně. Princip odklonu od kriminalizace prostituci staví na úroveň běžné výdělečné činnosti a příslušnými zákony ji upravuje tak, aby bylo co nejvíce zamezeno vykořisťování žen (König-Hollerwöger, 2009).

3.3 Prostituce v České republice Postoj naší země je k prostituci takový, že ji zásadně popírá a jako důsledek neexistují žádné právní normy, které by ji regulovaly a tudíž ani žádné zákonné předpisy, které by ji přímo zakazovaly. Vyplývá z toho tedy, že prostituující osoby nemají žádné povinnosti, ale žádná práva, která by je ochraňovala (Ze sexbyznysu na trh práce, R- R, Šídová, Poláková, Malinová, 2013). Jelikož stát doposud nevydal zákony regulující prostituci, převzaly iniciativu obce. Ty mají právo řídit, hlídat a udržovat pořádek na svém vymezeném území. Tímto avšak začaly rozpory mezi státem a obcemi. Stát potřeboval vydat normu, která by regulovala pravomoci obcí a tak v roce 1995 určil, že obce mohou samostatně působit a vydávat vyhlášky, které budou zamezovat negativní důsledkům provozování prostituce (Havelková, BellakHančilová,2014). Bohužel se stát několikrát od vydání zákona obracel na Ústavní soud kvůli podezření na porušení pravomocí obcí. Po dobu 8 let soud rušit obecní vyhlášky pro jejich nedostatečné upřesnění místa a času. Výsledkem bylo, že většina obcí zakázala pouliční prostituci, tedy zakázala aktivity prostitutek, ale nepostihuje vyhledávání prostituce klienty

28

(Mvcr.cz, 2015). Porušením vyhlášky jsou prostitutky pokutovány až do výše 30 tisíc korun. Jelikož obce dohled nad prostitucí na svém území dodržují, dochází k vytváření vysokých dluhů stran prostituujících osob, které nejsou schopny zaplatit. Tato skutečnost také zhoršuje jejich návrat do běžného života (Havelková, Bellak- Hančilová, 2014).

3.4 Kriminalita spojená s prostitucí 3.4.1 Obchod s lidmi Obchodování s lidmi se netýká pouze určitých zemí, ale v různých formách se projevuje celosvětově. Obchod není mnoho odlišný od otroctví. Ženy jsou ponižujícím způsobem prodávány za nejvyšší nabídnutou cenu. Ačkoliv v České republice oficiálně prostituce neexistuje, neměl by zde být přítomen ani obchod s lidmi. Realita je ale odlišná. Do naší země je ročně přes Slovensko přiváděno několik tisíc žen z Rumunska, Bulharska, Ukrajiny nebo Ruska (König-Hollerwöger, 2009). U všech žen nemusí jít nutně o násilné přemisťování. Mnoho žen jednoduše migruje za prací (LaStrada, 2008). Dle statistik ročně podléhá na celém světě obchodu s lidi až 900 tisíc osob. Týká se to nejenom žen, ale i mladých dívek a chlapců a také dětí obou pohlaví. U většiny z nich dochází k tělesnu a psychickému týrání, omezování pohybu a svobody vůle (Jelínek, 2014). Ženy se z ekonomických důvodů mohou přemisťovat do jiných zemí díky vidině vyššího platového ohodnocení. Bohužel mnohdy situace nebývá ideální a mají velký problém na novém místě sehnat zaměstnání. V době ekonomického útlumu státy upřednostňují zaměstnávání vlastních občanů. Ženy tedy jako poslední možnost volí prostituci, která jim z části poskytne plat, za který do dané ženy přišly. Je to však jejich svobodné rozhodnutí a nejsou do něj nuceny žádnou jinou osobou. Podstatný rozdíl mezi běžnou a násilnou migrací je možnost volby a absence citového či tělesného nátlaku (König-Hollerwöger, 2009). Změna v trestním zákoníku nastala v roce 2002, kdy byl přijat zákon o trestnosti obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku. Další změnou bylo v roce 2004 rozšíření na další trestné formy vykořisťování, jako jsou nucené práce (Havelková, Bellak- Hančilová, 2014). Poslední změna se objevila v novém trestním zákoníku z roku 2010, kdy §168 odst. 2 stanoví, že: ,, odnětím svobody na dvě léta až deset let bude potrestán, kdo jinou osobu za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo lsti anebo zneužívaje jejího omylu, tísně nebo

29

závislosti, přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby jí bylo jiným užito a) k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla ´´ (Jelínek, 2014, s. 296).

3.4.2 Ohrožení mravnosti a zdraví společnosti Ustanovení § 226 Trestního zákona stanoví, že každá osoba, která vědomě provozuje pohlavní styk či aktivity s tímto související a zná svůj nepříznivý zdravotní stav, bude potrestána odnětím svobody až po dobu 6 měsíců. Jde o jedince, kteří i přes možnost nákazy ostatních osob neustanou ve své činnosti (Jelínek, 2014, s. 285) V ustanovení § 217 Trestního zákona o Ohrožování mravní výchovy mládeže je psáno, že: ,,kdo vydá byť i z nedbalosti, osobu mladší než osmnáct let nebezpečí zpustnutí tím, že a) ji umožní vést zahálčivý nebo nemravný život, nebo b) ji svádí k zahálčivému nebo nemravnímu životu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta´´ (Jelínek, 2014, s. 268). Dalšími trestnými činy související s prostitucí je znásilňování, sexuální nátlak, pohlavní zneužití, styk mezi příbuznými, okrádání, šíření pornografie, výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie, účast na pornografickém představení a navazování nedovoleného styku s dítětem (Trestnizakonik.cz, 2016).

3.5 Sociální práce s prostitutkami Sociální pracovníci usilují během práce s prostituujícími osobami především o zmírňování škod. Zaměřují se na prevenci pohlavně přenosných chorob, zabránění sociálního poklesu ve společnosti, pomáhají zamezit závislostem, či zprostředkují její léčbu a také zamezují kontaktu s kriminalitou u prostituujících žen. Pokud žena chce opustit práci prostitutky, instituce jsou schopny tohoto pomocí resocializace dosáhnout (Matoušek, 2005). Proces resocializace zahrnuje pomoc při nalezení nové práce, případně ubytování. Klade se důraz na osvojení základných sociálních návyků, jako jsou dodržování režimu, dochvilnost a smysl pro povinnost (Jandourek, 2007). Při práci s prostitutkami je nejvíce využívaná metoda streetwork, jež má především funkci monitorovací, kdy se sociální pracovník snaží zjistit nějaké informace o prostituce, o její kariéře a zdravotním stavu. Při práci v podnicích je největším problémem se do erotického klubu vůbec dostat. Překážkou bývá majitel podniku nebo ochranka, jelikož často pociťují ohrožení ze strany terénního pracovníka (Matoušek, 2005).

30

Nestátních organizací, které se touto problematikou zabývají, je dnes v České republice několik. Patří mezi ně Rozkoš bez rizika, její hlavní aktivitou je zmenšit zdravotní a sociální rizika u žen poskytujících sexuální služby a také široké veřejnosti. Organizace poskytuje klientkám sociální poradenství a terapeutické služby a zdravotní vyšetření, především týkající se pohlavních chorob. Pro veřejnost vytváří osvětové přednášky, týkající se problematiky prostituce a pohlavních chorob (Rozkosbezrizika.cz, 2013). Organizace La Strada poskytuje pomoc osobám, které se stali obětmi obchodu s lidmi a pomáhá přispívat k odstranění obchodování s lidmi a jejich vykořisťování (Strada.cz,2015). Dále se prostitucí zabývá Projekt Šance, což je první preventivní a humanitární program pro komerčně sexuálně zneužívané děti a mládež a oběti obchodování s lidmi, kteří žijí v na území České republiky (Sance.info, 2008).

31

II. Praktická část 4 Cíl práce a výzkumné otázky Cílem mé práce je zmapovat a popsat zdravotní a sociální dopady prostituce. Byly stanoveny 2 výzkumné otázky a to: Výzkumná otázka číslo 1: Jaké jsou zdravotní dopady prostituce a jak působí na subjektivní pohodu ženy? Výzkumná otázka číslo 2: Jaké jsou sociální dopady prostituce a jak působí na subjektivní pohodu ženy?

32

4. 1 Metodologie výzkumu Pro vypracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Podstatou takového výzkumu je práce s malou skupinou respondentů, v tomto případě respondentek. Sběr dat probíhal s pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Bylo kladeno 12 hlavních otázek, jež byly otevřené. Všechny rozhovory se uskutečňovaly v neutrálním prostředí. Nejčastěji se jednalo o veřejné prostory v ranních či pozdních večerních hodinách, dle požadavků a časového harmonogramu respondentek. Byly upřednostňovány klidné provozovny bez rušivých vlivů.

4.2 Harmonogram výzkumu Sběr dat probíhal od září 2015 až do března 2016. Ačkoliv byly otázky sestavované tak, aby byly srozumitelné a odpovídání na ně časově nenáročně, bylo velmi obtížné nakontaktovat ženy, které by byly ochotné podílet se na této práci. Problémem byla bariér odporu a neochoty spolupracovat a cokoliv o sobě prozradit. Bylo velmi náročné přesvědčit 7 žen, aby se podělily o své zkušenosti a pocity a pomohly tak k hlubšímu poznání jejich světa. Přes síť dostupných kontaktů se podařilo spojit se se ženami, které byly ochotné zapojit se do této práce. Nahrávání rozhovorů probíhalo v rámci února a prvních 14 dní v březnu.

33

5 Interpretace výsledků výzkumu 5.1 Charakteristika respondentek Rozhovor probíhal se 7 ženami. Pouze 1 žena byla z Jihlavy, zbytek žen pocházel z různých koutů České republiky, avšak v Jihlavě měly rodinu nebo přátele, díky kterým byly nakontaktovány. Je tedy minimální možnost nahodilého setkání v budoucnosti, což mohlo částečně ovlivnit pocit důvěry a zlepšit tok informací relevantních pro bakalářskou práci.

Respondentka č. 1 2 3 4 5 6 7

Věk Vzdělání Rodinný stav 38 SŠ Rozvedená 35 SŠ Vdaná 43 SŠ Vdaná 19 ZŠ Svobodná 45 SŠ Rozvedená 24 VŠ Svobodná 23 VŠ Svobodná

Provozuje prostituci 5 let 5 let 4 roky 1 rok 10 let 3 roky 2 roky

Tabulka číslo 1: Základní charakteristika respondentek (Zdroj: Vlastní výzkum)

Nejmladší respondentce bylo 19 let, nejstarší 45. Jejich věk determinoval očekávání a pohled na prostituci. Mladší ženy prostituci vnímaly spíše z pozitivního hlediska, je to pro ně způsob přivýdělku, který je příliš časově neomezuje, a předpokládají, že po ukončení studia s prostitucí skončí a vstoupí do pracovního poměru v oboru, který vystudovali. Navíc prostituci provozovaly v místě studia (v obou případech odlišné od místa bydliště), tudíž se snižovala možnost, že o tom budou informováni jejich rodina či přátelé žijící v jiném městě. Nejmladší respondentka vnímala prostituci jako plnohodnotnou práci a tvrdí: „Díky tomu jsem se osamostatnila a vydělala první peníze´´. Pro respondentky ve věku od 35 do 45 let byla prostituce převážně prostředkem k zaplacení dluhů nebo vydělání potřebných peněz k obživě. Vnímali tuto práci jako poslední možnost. „V životě jsem si nepředstavovala, že budu něco podobného dělat, donutily mě k tomu okolnosti´´, shrnuje svou situaci respondentka č. 2. Jejich pohled na prostituci je ovlivněn zklamáním z těžkých životních situací. Stále se objevují předsudky, kdy je prostituující žena popisována jako osoba na okraji společnosti, kterou lze na první pohled označit a poznat jakou činnost vykonává. Ženy, se kterými jsem nahrávala rozhovory, však ničím nebyly odlišné od „běžných´´ žen. Jejich projev byl kultivovaný a srozumitelný. Ženy byly uvědomělé a to vetší byl jejich stud.

34

Většina žen měla absolvované střední školy zakončené maturitní zkouškou z různých oborů. Dvě dívky studovaly vysokou školu a prostituce byla jako prostředek k získání potřebných financí na zajištění bydlení, stravy a potřeb pro studium. Jedna dívka studující vysokou školu provozovala prostituci jako společnice. Tato forma prostituce je charakteristická jistou svobodou. Respondentka č. 6 ji popisuje slovy: „Chodí to tak, že si mě někdo zaplatí a já mu dělám společnost třeba v restauraci nebo v baru nebo na nějakých společenských akcích a pak je vlastně na mě, jak večer skončí, jestli chci nebo nechci. Je to dobrý přivýdělek, ale i taková ta zábava, člověk pozná nové lidi´´. Není tedy nutný pohlavní styk. Je možná volba a rozhodnutí na základě sympatií, ale jak respondentka podotkla, většinou se od ní styk na konci večera očekává. Respondentky ve věku 19, 23 a 24 let byly svobodné a bez partnera. Rozvedené byly 2 ženy a 2 byly vdané. Většina žen byla bez trvalého vztahu. Dopady na partnerské vztahy budou popsány níže v kapitole o sociálních dopadech. Logicky vyplývá, že čím starší žena je, tím déle provozuje prostituci. Evokuje to určitou trvalost a souvislost výkonu prostituce, která může zhoršovat pozdější možnost návratu či zahájení legálního pracovního poměru, jelikož během prostituce je značná časová variabilita a vysoký plat neúměrný času stráveného prací. Z odpovědí žen je také patrné, že všechny jsou v produktivním věku. V tomto období by měly být ekonomicky aktivní a odvádět daně státu, ačkoliv se tak při prostituci neděje. Navíc ženy přicházejí o sociální výhody a pozdější zajištění v důchodovém věku. Pro vstup do prostituce existuje několik možných cest. Mnohdy se ženy musejí svěřit se svou tíživou situací někomu blízkému, který je schopen usnadnit zahájení prostituce. Může jít o seznámení s majitelem klubu či doporučení klientům. Způsob, jakým se ženy dostaly do světa prostituce, slouží jako rozšiřující charakteristika. Nejčastěji se ženy dostaly k prostituci přes blízkou kamarádku, která jim byla oporou a snažila se jim pomoci v těžké finanční situaci doporučením vlastním známým, kteří se pohybují ve světě prostituce. Dále se 2 ženy dostaly k prostituci přes známého, v obou případech šlo o respondentky, které nechtěly, aby kdokoliv věděl o jejich aktivitě v této činnosti. Pouze jediná žena nalezla kontakt relevantní pro vstup do prostituce v inzerátu na internetu. Lze však nalézt nespočet internetových stránek s kontakty. Nikde se ale nevyskytuje heslo prostituce, pouze zvýrazněné slovo „nezávisle či flirt´´, při případném

35

spojení mezi zákazníkem a prostituující ženou jsou dojednány podmínky a místo při prvním spojení. Pro doplnění informací o výkonu prostituce byly pokládány otázky týkající se místa provozování a určitá specifika klientely. Pouze 2 ženy vykonávaly prostituci v místě svého bydliště, zbytek žen za prací odjíždělo do větších měst (Praha, Brno, Olomouc, Ostrava) a studenty vysokých škol vykonávaly prostituci v místě studia. Velká města částečně zaručují pocit bezpečí ze zachování anonymity a především rozsáhlejší klientelu. Respondentky uváděly, že mají převážně stálou klientelu. „S klienty se stýkám tak 2x-3x do měsíce, jezdím sama, anebo si pro mě posílají auto´´, říká respondentka č. 2. Tato výpověď evokuje jistý vztah s klienty založený na konzistenci, tedy relativní stálosti, a částečné důvěře mezi prostituující osobou a klientem. Respondentka č. 1 tvrdí: „Je to práce, kterou musím udělat, oddělat si to a potom toho člověka nikdy nemusím vidět. Nestává se, že bych potkala nějakého klient dvakrát´´. Dále dodává, že je důležitý odstup od klientů a zaměření se pouze na činnost prostituce. Je zde patrný obranný postoj vůči klientům i z výrazu tváře a držení těla během popisování klientely. Žena byla v té chvíli napjatá, výraz její tváře se změnil na rozhněvaný a rychleji dýchala. Byl patrný nesoulad mezi jejími hodnotami a prací prostitutky. Místo, kde se prostituce realizuje je u respondentek odlišné. Tři respondentky vykonávají prostituci hotelovou, to znamená, že výkon prostituce je vázán na hotelový pokoj, který zaplatí jejich klient. Většinou se tato forma prostituce realizuje v hodinových hotelech, kde je možné platit pouze od hodiny. Bytovou prostituci provozují 2 respondentky. Výkon prostituce je realizován v jejich vlastních bytech. Jak to probíhá, popisuje respondentka č. 4: „Chlap mi zavolá, domluvíme se, v kolik přijde. Hned jak přijde ke mně, tak jde do sprchy. Každej musí, jinak by nic nebylo. Já se před tím taky vždycky osprchuju. Zaplatí mi a potom, jestli chce, může se umejt znovu, každopádně, já hned jak odejde se umejt jdu´´. Jedná se tedy o to, že žena přijímá muže ve svém bytě, což jí může poskytovat pocit bezpečí, ale i ohrožení, jelikož muže lze vnímat jako ohrožení nejenom pro vlastní intimitu, ale i svého domova. Respondentka č. 1 provozuje barovou prostituci, objasnila, že to znamená čekání, zda s vámi někdo naváže kontakt. Pracuje pod záštitou klubu, což jí poskytuje ochranu, ale část jejího výdělku připadá majiteli zařízení. Poslední respondentka vykonává privátní prostituci, tedy vystupuje jako společnice a místo výkonu se odvíjí od klienta, většinou však prostituce probíhá v hotelových pokojích.

36

5.2 Zahájení prostituční kariéry Matoušek (2010) uvádí, že nejčastěji jsou ženy k prostituci nuceny vnějšími skutečnostmi, jako jsou nemožnost uplatnění na trhu práce (nedostatečné vzdělání či praxe v oboru, pracovní pozice neodpovídající potřebám daného kraje), nízké příjmy nebo dluhy. Ženy jsou nuceny mnohdy vykonávat několik prací najednou, ale ani to nemusí stačit k pokrytí nákladů domácnosti nebo hrazení dluhů. Vidí jedinou možnost v prostituci, kdy jsou za relativně krátký čas odměněny vyšší finanční hodnotou, než při různých brigádách. V případě, že je žena samoživitelka, plat či mzda z pracovního poměru ji nepokryjí náklady spojené s domácností a péčí o dítě, uvažuje o dalším pracovním poměru, avšak takový krok by ji znemožnil plnohodnotnou péči o dítě. Jediným východiskem může být zahájení prostituce, při dobré organizaci stále zůstává dostatek času pro společné aktivity s potomky. Z výzkumného souboru vyplývá, že motivy zahájení prostituce byly ekonomické a sociální. Jako ekonomické důvody bylo uváděno nedostatek financí nebo zadluženost. Respondentky, které jsou rozvedené, shodně uvádí, že po ukončení manželství nemohly sehnat práci, anebo jim práce nepokryla náklady na samostatné bydlení. Po rozvody byla zároveň oslabena jejich pozice ve společnosti. Svou situaci popisuje respondentka č. 3: „Začala jsem kvůli finanční situaci. Zůstala jsem s dítětem sama, potom co splácím po manželovi dluhy, jsem v insolvenci, takže pracuji normálně na plný úvazek v továrně. Bohužel nás to s dcerou neuživí. Splácím i další dluhy, takže jsem byla přinucená k ráznějšímu kroku a bohužel nic lepšího se nenaskytlo“. Sociálními motivy byla touha po osamostatnění a schopnost vést život nezávislý na příjmechh jiné osoby, kromě té vlastní.

37

Nezaměstnanost

Zadlužení

Příčiny prostituce

Nedostatek financí

Osamostatnění se

Schéma číslo 1: Příčiny prostituce (Zdroj: Vlastní výzkum)

Mezi nejvýznamnější motivy patří motivy ekonomické. Potvrzuje se tedy tvrzení Matouška a Kolenčíka, kteří tvrdí, že ženy zahajují prostituci z ekonomických důvodů a mnohem častěji než v dřívějších dobách musejí převzít odpovědnost za obživu a zajištění celé rodiny.

5.3 Charakteristika dětství a dospívání Matějček (2015) uvádí základní potřeby, které musí být uspokojovány, aby docházelo k perspektivnímu vývoji dítěte jako celku. Jedná se o dostatek kvalitních a proměnlivých vnějších podnětů, potřeba stálosti, řádu a smyslu v podnětech, stálost v prvotních sociálních vztazích a potřeba vlastní identity a otevřené budoucnosti. Pokud tyto potřeby nebudou uspokojovány, vystavuje se dítě možným poruchám psychického vývoje. Pro vstup do prostituce je determinující citová deprivace pramenící z dětství (Vaníčková, 2007). Kolenčík (2000) označuje jako hlavní důvody ekonomické a osobní příčiny. Mezi osobní příčiny spadá citová deprivace vznikající následkem rozvodu rodičů, zneužívání, tělesné týrání, zanedbávání nebo také setkání s osobou, která již prostituci provozuje. Objevuje se nespočet teorií, které vysvětlují příčiny prostituce v neuspokojivém dětství. Ženy, které v dětství byly vystavovány násilí, ať tělesnému či fyzickému, jsou poznamenané a

38

nemusejí krizové situace, jako rozvod, zadlužení či ztráta dítěte, zvládat dle očekávání společnosti a mohou hledat pomoc v prostituci. Rozvod rodičů a vyrůstání pouze s matkou je také predisponující situací, neboť dívka není schopna identifikovat role matky a otce ve vzájemné interakci. Matka ji zastává jak matku, tak i otce, což vede k mnoha nejasným bodům a konfliktům v roli matky. V dospělosti může žena vnímat rozpor mezi očekáváním od role matky a jejími získanými poznatky z dětství.

Krásné

Spokojené

Negativní

Hodnocení dětství Pozitivní

Neuspokojivé

Velmi hezké

Bezproblémové

Schéma číslo 2: Subjektivní hodnocení dětství (Zdroj: Vlastní výzkum)

Z odpovědí je patrné, že respondentky vyrůstaly v úplné rodině, kde se na výchově podílela matka i otec, tak i v neúplných rodinách. Respondentka č. 1 o svém dětství mluví takto: „Moje dětství bylo krásný. Měla jsem oba rodiče, žili jsme si na vesničce, bylo to tam moc prima. Pořád jsme byli venku, hráli jsme si se sourozenci. Mám krásné vzpomínky. Když to tak vezmu, bylo to nejhezčí období mýho života´´. A respondentka č. 2 mi sdělila, že měla: „ Běžné spokojené dětství. Naše rodina neměla žádné problémy. Oba moji rodiče jsou moc hodní lidé a dávali nám to nejlepší, co mohli. ´´ A závěrem ještě dodává: „Rozhodně si nemyslím, že moje dětství mohlo mít vliv na to, co teď dělám. To určitě ne. ´´

39

Během vyprávění byl cítit jejich vnitřní klid a nostalgie. Podle jejich vzpomínek bylo dětství spokojené a nezažily během něj žádné traumatizující události, které by mohly být předpokladem pro pozdější výkon prostituce. Prostituce již není záležitostí pouze žen, jež utrpěly během dětství a dospívání psychickou deprivaci. Prostituce se týká i osob, které měli spokojené a klidné dětství, kdy byli jejich potřeby bezprostředně a plně uspokojovány matkou i otcem. Další soubor žen pochází z neúplné rodiny. Respondentka č. 3 vyrůstala sice v neúplné rodině a to pouze s otcem, ale na dětství nemá negativní vzpomínky. Své dětství hodnotí jako poklidné dospívání se sourozenci. O vztahu se svou matkou se nevyjádřila. Naznačila jen, že od nich odešla, když byly hodně malí a téměř si na ni nevzpomíná. O otci mluvila velmi laskavě. Řeč jejího těla byla uvolněná a neprozrazovala žádné skryté náznaky. Jinak své dětství popisuje respondentka č. 5: „Jsem ze 4 dětí, úplně nejmladší. Sestry jsou starší o 20, 17 a 15 let. Když mi zemřel tatínek, byla moje maminka pořád hodně pohledná. Začala se seznamovat přes inzeráty. Musela jsem s ní pořád cestovat, sestry už s námi nebydlely, tak jsem byla pořád sama. Neměla jsem si s kým hrát. Maminka se věnovala příteli, na mě ji čas nezbýval. Když jsem zlobila, zavřela mě do jiné místnosti, tam jsem si pobrečela. Nevzpomínám na to ráda, nebylo to nic hezkého.´´ Z této výpovědi je patrná citová deprivace. Žena v dětství utrpěla ztrátu otce a v přeneseném smyslu i matky, protože se jí přestala věnovat kvůli získání nového partnera. Neměla blízkého přítele, ani osobu, ke které by mohla vzhlížet a vědět, že je pro ni kdykoliv k dispozici. Dále se zmínila, že se situace začala zlepšovat v době, kdy začala chodit do školy. Sice se často stěhovali, ale stále měla alespoň nějaký kontakt s vrstevníky a autoritou v podobě učitelů. Takové dětství v ní zformovalo pokroucený obraz o své osobě, ale i o ostatních lidech. Osoba matky pro ni od určitého věku nebyla zdrojem útěchy, ale osobou, která ji paradoxně působila utrpení. Časté střídání partnerů matky v ní nevzbuzovalo jistotu a víru v trvalost vztahů. Traumatizující zážitky z dětství spojené se stálou nejistotou a pocitem méněcennosti se stává relevantním při vstupu do prostituce. Rizikovým a nejspíš rozhodným faktorem byl rozvod a dluhové zatížení, které musela žena rychle vyřešit. Respondentka č. 4 o svém dětství také nemluví pozitivně. „Naši se rozvedli, když mi byly 4. Tátu jsem viděla snad 2x, nemá o mě zájem. Máma moc času neměla. Chodila do dvou prací, když byla doma, byl nervní a křičela na mě. Byla jsem zvyklá hrát si doma sama, nebo jsem

40

chodila ven s kámoškama. Když mi bylo 10, tak si máma našla přítele a pak s ním měla ještě 2 děti. S bráchama jsem jí musela pomáhat, ale aspoň na mě občas byla milá. Ale většinou to bylo hrozný. Byla jsem tam prostě navíc, v jejich nový rodině. Bráchy mám ráda, jsou ještě malý. Hned, jak mi bylo 18, jsem se sbalila a odešla. Myslela jsem, že mě máma bude chtít zastavit, ale řekla mi jen, že když mám kde bejt a za co jíst, nemá mi stejně už co zakazovat. Prostě jsem tam nepatřila, moje rodina to už nebyla. ´´ Tato dívka v pouhých 19 letech musela přijmout odpovědnost za svůj život a zvolila odchod z odborného učiliště, aby se pomocí prostituce mohla plně osamostatnit. V tomto věku a se základním vzděláním bohužel neměla příliš široké spektrum pracovních možností. Prostituce ji poskytuje finance, ale i časovou flexibilitu, kterou velmi oceňuje. Z jejích slov však jde cítit lítost, potřeba pochopení a touha být matce blíže. Partnera matky vnímá jako rivala, kvůli kterému musela opustit domov. Z věty: „Byla jsem tam prostě navíc, v jejich nový rodině,´´ je patrné, že matka se nesnažila o udržení či posílené vztahu se svou dcerou a orientovala se pouze na přítele a později na mladší děti. Je samozřejmé, že novorozenci a batolata vyžadují více času, ale je neméně důležité, aby se matky věnovala i starším dětem a dál tak utvářela jejich osobnost a upevňovala hodnoty všech členů rodiny. To jak každý prožívá své dětství je velmi důležité. Díky nejbližším osobám si utváříme poznatky o světě, které následně převádíme do praxe pomocí svých osobnostních rysů. Naše vlastnosti a temperament určují, jak se s každou situací vyrovnáme a co je z dané záležitosti pro nás relevantní do budoucnosti. Některé respondentky zažily krásné dětství a jiné nikoliv, avšak v současnosti se věnují prostituci obě skupiny žen. Stále se potvrzuje, že ženy vyrůstající v nepříznivých sociálních poměrech a psychicky deprivované se uchylují k prostituci. Avšak je zde patrný i jistý posun, kdy i ženy, které své dětství vnímají výhradně pozitivně, prostituci vykonávají a je to determinováno jejich finanční situací.

5.4 Zdravotní dopady prostituce Během výkonu prostituce jsou ženy ohroženy mnoha chorobami. Nakazit se mohou virovými a bakteriálními infekcemi, ale i chorobami, jež mohou změnit celý jejich život a působit komplikace po mnoho let. Nejsou však ohroženy jen nemocemi postihující tělesné orgány a soustavy, ale i psychickými poruchami, jež jsou svým projevem mnohdy skryté a tím větší potíže ženám způsobují. Zdravotní dopady prostituce byly rozděleny do 3 okruhů.

41

První okruh se orientoval na zdravotní stav před zahájením prostituce. Soubor žen uváděl dobrý zdravotní stav, infekční onemocnění, psychické onemocnění, úraz a poruchy plodnosti. Pouze jedna respondentka odmítla na tuto otázku odpovídat. Respondentky uvádějící dobrý zdravotní stav ani v dětství neprodělaly žádnou vážnou chorobu ani úraz, negativně odpověděly i na otázku týkající se jejich psychického zdraví. Z toho plyne, že jejich zdravotní stav není zvýšeně rizikový pro výkon prostituce. Tato aktivita je velmi náročná na fyzické zdraví, protože ženy přicházejí do blízkého kontaktu s mnoha lidi, je u nich tedy vyšší pravděpodobnost nákazy při snížené imunitě (ale také přenosu nákazy). Ale také psychické zdraví prochází zatěžkávací zkouškou. Může se projevovat úzkostnými stavy až depresí, kompulzivními myšlenkami, poruchami sebepojetí až úplným rozpadem osobnosti. Respondentka č. 6 uvedla, že v 16 letech onemocněla mononukleózou. Léčila se s ní po dobu 6 měsíců a v současné době je zdravá a cítí se dobře. Mononukleóza je virové onemocnění, které se přenáší slinami. Po vyléčení již není nebezpečná, v těle na ni vznikají protilátky a nelze ji prodělat vícekrát za život (pouze vzácně a s mírnějšími příznaky). Pro výkon prostituce tedy není relevantní, znovu propuknutí onemocnění hrozí pouze při velké stresové zátěži. Přenos protilátek slinami nebo tělesnými sekrety není možný. Respondentka č. 3 vyprávěla o autonehodě: „Najednou se ozvala rána a já ucítila bolest. Nevěděla jsem, co mě bolí, jen že je to hrozná bolest. Měla jsem zlomenou ruku a holenní kost. Musela jsem na operaci a dostala jsem do ruky šrouby. Půl roku jsem chodila na rehabilitace, ale ještě pořád mě to občas pobolívá. Už v té době jsem byla nezaměstnaná a opravdu nešlo najít zaměstnání, u kterého bych si nohu a ruku šetřila. Nevydržím tak dlouho stát, aby mě to nezačalo pobolívat, je to potom nepříjemný.´´ Výhodou prostituce pro respondentku č. 3 je především menší fyzická náročnost, která jí umožňuje nezatěžovat poškozené kosti a v případě, že cítí bolest, nemusí pracovat. Sama ale říká, že se snaží provozovat prostituci, tak často jak to jde. Psychické onemocnění ve formě těžkých úzkostí prožila respondentka č. 2. Ačkoliv dětství popisuje jako krásné, klidné a naprosto bezproblémové, uvádí, že od 15 let trpí na úzkostné stavy. Žena nakonec připustila, že ve 14 letech podstoupila operaci, při níž jí byla odstraněna štítná žláza kvůli podezření na nádorové onemocnění. Po operaci musela nahradit hormony tyroxin a trijodtyronin hormonálními léky. Lze odvodit, že taková situace v respondentce v období puberty, kdy jsou emoce velmi nestálé a osoba je velmi zranitelná, vyvolaly obavy a strach o budoucnost, což mohlo vyústit až v opakující se ataky úzkostných stavů. Úzkostné

42

stavy ji doprovázejí i v současnosti. V této době je schopna si je interpretovat. Je vystavena velkému vypětí při práci ve velko-závodě a především prostitucí. Velmi se za ní stydí a doufá, že dluhy splatí, co nejrychleji, aby mohla s touto činností skončit a opět se bez obav věnovat nestigmatizující práci a péči o svou dceru. O kombinaci tělesného onemocnění a psychického choroby vypráví respondentka č. 1: „Nebyla jsem na tom zdravotně moc dobře. Proto jsme se taky rozvedli s manželem, protože jsme strašně dlouho bojovali o miminko a nešlo nám to, takže se vlastně zjistilo, že mám nějaký zdravotní problémy i jsem o miminko přišla, takže pak jsem na tom byla hodně špatně psychicky a všechny ty problémy vlastně vyústily v to, že jsme se rozvedli. Paradoxně od tý doby, co jsem rozvedená a co jsem začala žít tímhle tím stylem života, tak je mi líp. Psychicky rozhodně. A fyzicky, no tím, že jsem to mimčo prostě odpískala tak taky. ´´ Tento popis životní situace je velmi emotivní, respondentka měla při vyprávění slzy v očích, což způsobilo rozpor s její poslední větou. Její vstup do prostituce je sloučením několika rizikových faktorů. Ač měla nádherné dětství a byla vychovávaná matkou i otcem, bohužel následkem nemožnosti otěhotnět, prodělaným potratem, rozvodem a zadlužením se dostala až do světa prostituce. Sama však tvrdí, že prostituce ji pomáhá v překonání depresí a umožňuje ji normálně fungovat bez všude přítomného pocitu selhání vlastního těla při plození potomků. V době, která bezprostředně předcházela vstupu do prostituce, ženy shodně uvádějí, že žádné potíže nepociťovaly. Vnímaly, ale silný stres a strach, který je provázel během prvních kontaktů se zákazníky. Tyto obavy se vyskytovaly ve spojitosti se změnou, kterou prostituce vnesla do života respondentek.

43

ZDRAVOTNÍ STAV PŘED PROSTITUCÍ

Úrazy

Infekční onemocnění

Psychická onemocnění

Neplodnost

Bez onemocnění

Schéma číslo 3: Zdravotní stav žen před zahájením prostituce (Zdroj: Vlastní výzkum)

Druhý okruh se týkal postojů k využívání zdravotní péče, a to u praktického a gynekologického lékaře. Ženy uváděly, že ke gynekologickému lékaři dochází jednou za 6 měsíců. Pravidelně si nechávají dělat stěry děložního čípku kvůli včasnému odhalení karcinomu děložního hrdla (2. nejčastější nádorové onemocnění rodidel). „Kvůli problémům musím chodit na pravidelné prohlídky, ale chodila bych i tak. Mám hrozný strach z nemocí. Jen zakašlu a už se pozoruju, jestli se mi nezhoršují příznaky, nemám teplotu a tak. Na gynekologii chodím opravdu každýho půl roku. Nemohla bych jinak. Mám strach z těch všech nemocí, co můžete chytit´´, říká respondentka č. 1. Dalším pozorovaným postojem bylo docházení ke gynekologickému lékaři jednou za rok. I to je však postačující. Většina gynekologických lékařů častější návštěvy nevyžaduje, pokud se u pacientek neobjevují potíže. Respondentka č. 6 navštěvuje gynekologického lékaře přibližně jednou za 2 roky. „Prostě to častěji nestihnu. Vím, že bych měla, když dělám tohle, ale fakt si dávám pozor. ´´ Na otázku, jak si tedy dává pozor, respondentka odpověděla následovně: „Před a po sexu se pořádně umyju a nikdy bych nešla bez ochrany. Hlavně si klienty vybírám, jako společnice si myslím, že zase takový vysoký riziko nákazy nemám´´.

44

Bohužel ani prestižní pozice nezaručuje ochranu před pohlavními chorobami. Ohrožení jsou všichni, kdo jsou promiskuitní a nedbají na ochranu při styku. A takovou charakteristiku prostituující žena není schopna během pár hodin odhalit. Návštěva u praktického lékaře by měla být uskutečňována přibližně každé 2 roky. Lékař doplňuje informace o pacientovi, kontroluje očkování proti tetanu a provádí komplexní fyzikální vyšetření (měření TK, P, aspekce krku, palpace štítné žlázy a uzlin, perkuse ledvin, auskultace srdce a plic,….), od 40 let je navíc v 4letém intervalu prováděno EKG. Interval návštěv u praktického lékaře byl dodržován. Respondentky tvrdily, že praktického lékaře navštěvují kvůli preventivní prohlídce každý rok. Respondentka č. 6 pouze jednou za 3 roky. Objevila i záporná odpověď, která je způsobena nízkým věkem respondentky. Do 19 let byla registrovaná u lékaře pro děti a dorost. Tvrdí, že lékaře už má vybraného a v nejbližších dnech se za ním chystá kvůli registraci, během registrace je prováděna preventivní prohlídka. Doplňující otázkou zde bylo postoj k ochraně. Uspokojivé bylo, že žádná žena ani neuvažuje, že by byla schopna provozovat pohlavní styk bez ochrany. Použití kondomu je jejich podmínkou a na nechráněný styk by nepřistoupily ani v případě silných citových sympatií ke klientovi, ani po nabídnutí vysoké finanční úplaty. Odpovědnost k přístupu k vlastnímu zdraví i zdraví svých klientů svědčí i fakt, že ženy nikdy neposkytly pohlavní styk pod vlivem alkoholu či návykových látek. V takovém stavu by nebyly schopné plně zvážit rizika své práce. Poslední okruh týkající se zdravotního stavu mapovala otázka:,, Kdybyste měla mluvit za celé své tělo, jaké první slovo Vás napadne?´´ Zaznělo slovo stud. Vypovídá to o pocitu hanby a vnímání, že žena nedělá správnou věc. Opět se zde potvrzuje, že kohorta respondentek prostituci vykonává kvůli finanční tísni a ne kvůli promiskuitě či snad zábavě. Také to dosvědčuje odpovědný přístup žen ke svému zdraví. Podobně se dá interpretovat slovo hanba. U slova nahota a odevzdanost může jít o naprosté obnažení a pocit zranitelnosti před klientem, kdy pohlavní styk přestává být intimní záležitostí, ale stává se pouze prostředkem k získání financí. U citlivých žen může prodejnost styku způsobit změny i v intimním životě. Stres a náročnost svědčí o strachu spjatém s prostitucí a citovém vypětí. Lze vycházet ale i z náročnosti během zamlčování prostituce nebo vydělání dostatek peněz pro vlastní obživu.

45

ODEVZDANOST

STRES

STUD

NAHOTA

NÁROČNOST

Slovo, které mluví za celé tělo

HANBA

Schéma číslo 4: První slovo, které charakterizuje celé tělo prostituujících žen (Zdroj: Vlastní výzkum)

Zdravotní dopady jsou u každé ženy individuální. Jedinečnost organismu se mimo jiné projevuje odolností ke stresu, cizorodým látkám a vyrovnáváním se zátěžovými situacemi. Záleží na dosavadním vývoji ženy, jejím vrozeným vlastnostem a osobám, které ji obklopují. Prostituce je náročná na organismus jako celek. Žena je ohrožena mikroorganismy, ale i vnějšími podněty, které útočí na její psychické zdraví a musí projevit velkou odolnost a zručnost při psychohygieně. Z rozhovorů s malou skupinou respondentek vyplývá, že o prostituujících osobách již nelze s takovou samozřejmostí mluvit, jako o potencionálních přenašečích pohlavních chorob. V současné době mají prostituující ženy spíše strach ze svých klientů, kteří na své zdraví nedbají v takové míře jako ony. Co se týká psychického zdraví, objevuje se zde více odchylek než u tělesného zdraví. Bohužel psychohygiena je velmi zanedbávaná a neklade se ji takový význam jako preventivním prohlídkám. Ženy jsou mnohdy vystavovány vnějším útokům, ale ještě častěji musejí odolávat svému vlastnímu svědomí. Projevují se u nich úzkosti, které mohou přetrvávat i po ukončení prostituce. Podle slov, jež ženy odpověděly na subjektivní prožívání, však určitou úzkost vykazovaly všechny. Nepadlo žádné pozitivní slovo, pouze pojmy, které značí obavy a strach. Nejrozšířenějšími zdravotními dopady jsou dle mých rozhovorů psychické potíže.

46

5.5 Sociální dopady prostituce Sociální dopady prostituce mohou být různé. Starší teorie předpokládají, že jedinci, jež provozují prostituci (není rozdíl mezi osobami provozující prostituci dobrovolně a mezi osobami, které ji provozují z donucení) jsou ze společnosti vyloučeni a znovu začlenění bývá obtížné. Problémy spočívají v rigiditě

společnosti, kdy dominantní jedinci přistupují

k prostituci odmítavě a vnímají ji jako

patologický jev. Následkem toho vyvíjejí aktivity

k jejímu absolutnímu potlačení, což podnítí vynalézavost osob zainteresovaných v prostituci a rozšíří se nespočet dalších patologických jevů. Bohužel většina z nich je nebezpečná (například obchod s lidmi). Další možností je, že společnost vytváří iluzi, že prostituce neexistuje, tudíž není nutné ji potlačovat ani ji legislativně zaštiťovat. I zde se objevují jedinci, kteří ji vnímají jako nevhodnou, ale cílená aktivita brojící proti prostituujícím osobám se nevyskytuje. Důležitým determinantem ale zůstává, jak žena vnímá sebe sama. Pokud sama na sobě vnímá stigma, projevuje se u ní oddálení od rodiny a přátel a sama sebe vyloučí ze společnosti. Je velmi důležité, jak kvalitní má vztahy k rodinným příslušníkům a zda má pevná přátelství. Dobré vztahy ji mohou pomoci překlenout tíživé situace pojící se s prostitucí či prostituci předcházející a především zlepšit celkové sebepojetí. Rogers definoval sebepojetí jako: ,,soubor všech myšlenek, vjemů a hodnot, které charakterizují ,,já´´ a zahrnuje vědomí ,,co jsem´´ a ,,co dokážu´´. Pro stanovení sociálních dopadů byly také stanoveny 3 okruhy. První okruh se zabývala kvalitou současných vztahů a schopností efektivně rozdělovat čas mezi rodinu a práci. Respondentka č. 1 uvádí, že vztahy v rodině téměř žádné neexistují, její rodiče jsou po smrti a se sourozenci se nestýká. O vztahy s muži říká: „Po rozvodu jsem měla pár známostí, ale maximálně na několik měsíců. Není to udržitelný. Žádný normální chlap nechce nic mít s prostitutkou, a ti kteří chtějí, tak ty zase nechci já. Vždycky, když se to blížilo k vážnější známosti, musela jsem to ukončit. Nemůžu si dovolit teď s prostitucí skončit, až všechno poplatím. Pak snad někoho ještě najdu´´. Podobnými slovy se ke svým vztahům s nejbližšími členy rodiny vyjadřuje respondentka č. 5. Uvádí, že vztahy žádné nemá. Rodiče jsou po smrti a se sestrami není v kontaktu, částečně za

47

to může vzdálenost, protože každá sestra bydlí v jiném koutě republiky, ale také pocit odcizení, způsobený těžkým dětstvím. Ani respondentka č. 4 nemá pocit, že prostituce ji znemožňuje kontakt s rodinou kvůli časové náročnosti. S matkou ani s otcem se nevídá, jen uvádí nárazové a velmi výjimečné schůzky s nevlastním bratrem. Své vztahy nepopisuje jako uspokojivé, ale dodává, že je plně kompenzuje ve vztazích s přáteli. Naopak respondentka č. 2 rodiče má stále oba a jsou ji velkou oporou. O prostituci neví, ale každý víkend pravidelně hlídají její dceru. „Rodiče si ji berou vždycky od pátku do neděle. Prostituci dělám většinou v pátek a v sobotu. Takže nemusím nikomu nic vysvětlovat a nikdo nic neví´´. Jak rozděluje čas mezi rodinu a práci je podle ní přijatelné, ale ne dlouho udržitelné. Posledních 5 let pro ni bylo velmi náročných a neví, jak dlouho takové tempo ještě zvládne. „Udržovat vztahy při této práci je únavný. Skloubit život s prací prostitutky, zajistit chod domácnosti a to všechno. Ale vztahy zvládám´´. Takto se vyjádřila respondenta č. 3. Z jejích slov není patrný žádný velký nedostatek ve vztazích, sama ale uznává, že co se týká vztahů s rodinou, je vždy mnoho prostoru pro jejich zlepšení. Respondentka č. 6 tvrdí, že vztahy s rodinnými příslušníky jsou velmi dobré, pravidelně se navštěvují a tráví spolu mnoho času, s matkou jsou v kontaktu minimálně jednou týdně alespoň přes telefon. Dobré vztahy má i se širší rodinou. I poslední respondentka popisuje vztahy k rodinným příslušníkům velmi pozitivně a podotýká, že se vždy těší, až pojede na pár dní domů k rodičům. Jsou ji velkou oporou a dokáží ji dodat sílu. Tyto dvě ženy vykonávají prostituci vůli získání financí pro studium na vysoké škole, finančně tedy ulehčují svým rodičům a stávají se tak více nezávislé. Z těchto odpovědí lze vyvodit částečné neuspokojení ve vztazích. Avšak toto neuspokojení je znatelné nejvíce u osob, jež své dětství popisovaly jako negativní. Dá se předpokládat, že pokud své dětství vnímaly jako traumatizující, je velký předpoklad, že ani v dospělosti nelze napáchané škody na vztazích zacelit a ženy si vztahy kompenzují s jinými osobami. Výjimkou zde byla žena, která měla krásné dětství, ale rodiče jsou již po smrti. Ženy, které popisovaly své vztahy jako uspokojivé nebo kvalitní v nich nacházejí oporou v těžkých chvílích. Pevné vztahy mezi členy rodiny poskytují pocit bezpečí a pomáhají svým

48

členům v seberealizaci. Dodává jim pocit potřebnosti a zlepšování pohledu na sebe sama. Kontaktem s blízkou osobou se snižuje hladina stresu a pozitivně působí na vnímání okolí.

SÍŤ SOCIÁLNÍCH KONTAKTŮ

Rodiče

Hlídání

Emocionální opora

Přátelé

Emocionální opora

Finanční pomoc

Děti

Partner

Finanční pomoc

Emocionální opora

Emocionální opora

Pocit potřebnosti

Schéma číslo 5: Síť sociálních kontaktů prostituujících žen (Zdroj: Vlastní výzkum)

Nejmladší ženy byly svobodné a nepociťovaly, že by jim prostituce znemožňovala najít trvalý vztah. Rozvedené ženy ve výkonu prostituce už vnímaly jistá úskalí. Respondentka č. 5 na to reaguje takto: „Měla jsem vztahy vždycky tak na pár měsíců, pak mě to přestalo bavit (respondentka vykonává prostituci již 10 let). Teď mám teda partnera už 2 roky, o prostituci ví, ale nevadí mu to. Ví, že to dělat musím´´. Respondentky č. 2 a 3 byli vdané a jejich manželé o prostituci věděli. Tvrdí, že nevnímají žádné potíže, které by vznikaly ve vztahu následkem prostituce. Druhá otázka se zabývala předsudky, a jak ovlivňují vztahy prostituujících osob. Prostituce je stále obestoupena předsudky a je velmi těžké se jim vyhnout. Mohou způsobovat zhoršení pohledu na sebe samu, ale také vyloučení ze společnosti.

49

Více jak polovina žen uváděla, že jejich vztahy nejsou předsudky vůbec ovlivněny. Ženy buď tvrdily, že o své aktivitě nikdo z blízkých ani přátel neví, nebo že to vědí pouze přátelé, jež sami prostituují či osoby, s nimiž mají kvalitní vztah, který nelze poznamenat prostitucí. Respondenta č. 1 o tom říká: „Občas mám pocit, že zákazník proti mně má nějaký předsudky, ale snažím se toho nevšímat´´. Vztahy s přáteli ji předsudky nijak neovlivňují. Udává, že téměř všichni její přátelé se pohybují v prostituci a její největší přítelkyně je velmi tolerantní a chápe důvod, proč vykonává prostituci. Jinak se předsudky projevují na vztazích respondentky č. 3. „Kamarádi, kteří to ví, není jich moc, to ignorují. Nevyjadřují se k tomu. Nikdy se neptají na práci. Rozhodně nemůžu očekávat kladný ohlasy. Ale cením si toho, že mi jsou stále oporou.´´ S negativní odezvou se setkala respondentka č. 4. Popisuje situace, kdy se setkala s hrubým slovním napadením. Se svou prací se netají, proto se setkává také nejvíce s názory jednotlivců, které nejsou nikdy pozitivní. Tvrdí, že většina lidí ji hned odsoudí a pouze pár osob zaujme neutrální postoj. Nejvíce přátel má mezi prostituujícími osobami, kde je možné se pohybovat beze strachu z předsudků. Na otázku, zda toto vnímání osob ovlivňuje nějakým způsobem pohled na sebe sama, odpovídá negativně a dodává, že je důležité nebrat si urážky osobně, protože nikdo z útočících osob prostitutkám nebude poskytovat peníze na bydlení a stravu. Společnost není připravena přijmout prostituci jako běžnou práci, ze které není třeba se pohoršovat ani se za ni stydět. Prostituující osoby usilují o utajení své činnosti, aby pohled blízkých osob nebyl poznamenán touto skutečností. Sami podléhají předsudkům a dovolují, aby ovlivňovaly jejich vnímání své osoby a působily negativně na jejich vztahy. Společnosti bohužel nevyvíjí žádné aktivity, aby život prostituujících osob usnadnila a dovolila jim vydělávat finance řádně s legislativní ochranou, možností platit daně a sociální a zdravotní pojištění. Třetí okruh mapoval sociální síť vztahů, které poskytují ženě nejsilnější oporu. Respondentky č. 2, 6 a 7 pociťují nejvíce opory od své rodiny. Respondentky č. 1 a 4, které nemají rodinu nebo kontakt s ní mají nejbližší vztah ke svým přátelům. Respondentka č. 1 vypráví o vztahu se svou přítelkyní: „Díky bohu za ní. Hrozně mi pomohla a nejenom psychicky.´´ Respondentka č. 5 nachází pochopení a bezpečí u svého partnera a oporu u dětí má respondentka č. 3. Ačkoliv každá žena nachází oporu u někoho jiného, je pro všechny stejně

50

potřebná. Díky ní mohou prostituci vykonávat a vědí, že tyto osoby vůči nim nezaujmou předsudečný postoj. Sociální dopady prostituce se u žen projevují různě. Největší váha sociálních dopadů u respondentek byla na jejich vnímání sebe sama ve společnosti. Na základě předsudků ženy zaujímaly postoj sami k sobě, většinou ne příliš pozitivní, a si vytvářely si stigma. Stigma je určitá vlastnost osoby, ať fyzická či psychická, která nositeli způsobuje zdroj hanby (Giddens, 1999). Česká společnost má hluboce zakořeněnou identitu prostituujících žen, která počítá s chorobami, vulgárním vystupováním a sváděním mužů. Ženy, které nemají místo mezi „slušnými´´ lidmi. Prostituující ženy, ač zdravé a slušné, tuto roli přijmout a sami se vyloučí ze společnosti. Ženy vesměs tvrdily, že je předsudky neovlivňují a snaží se je ignorovat, stejně tak jejich blízcí, ale při vyprávění o nich se necítily dobře. Otázka na předsudky se vyskytovala přibližně v polovině rozhovoru, takže atmosféra již nebyla tak stísněná jako při prvních otázkách. Bylo zřejmé, že předsudky vnímají sami na sobě velmi zřetelně, ale nechtějí o nich mluvit. Jejich práce je obestoupena studem a intenzivně pociťují, jak je společnost vnímá. Několik respondentek přiznalo, že na prostituující osoby nahlíželo se stejnými předsudky, čehož teď velmi litují. Respondentky popisovaly svou síť sociálních kontaktů a jejich kvalitu. V případě, kdy neměly rodinu (tedy rodiče, partnera nebo děti) jim oporu poskytovali blízcí přátelé. Žádná žena nebyla na své potíže zcela sama a měl alespoň jeden velmi kvalitní vztah, který dokázal vykompenzovat několik nestabilních přátelství. Oporu jim ve vztazích poskytovali i osoby, které o prostituci nevěděli. Jednalo se o hlídání dítěte, či jen pocit, že pro někoho je prostituující osoba důležitá a ví, že má v blízkosti osobu, na kterou se může spolehnout. Nejvíce pociťovaly ženy sociální dopady na vlastním vnímání. Ničím se výrazně neodlišovaly od neprostituujících žen, pouze svým pocitem vyloučení ze společnosti. Pouze jediná respondentka se setkala s přímým slovním útokem na svou osobu. Respondentce je pouze 19 let, takže pravděpodobně šlo o napadení ze stran vrstevníků, kteří si ještě nemusejí uvědomovat dopad slov na psychiku prostituujících žen. Ani jedna z respondentek nebyla obětí obchodu s lidmi, ani nebyla k prostituci nucena jinou osobou, pouze vnějšími nepříznivými událostmi. Žádná žena neohrožovala mravnost společnosti a ani zdraví sebe či svých klientů.

51

5.6 Důvody relevantní k ukončení prostituce Nejčastěji uváděným důvodem k ukončení prostituce bylo finanční zajištění a s tím spjaté splacení dluhy. Ženy usilují o finanční nezávislost a poplacení všech závazků. Uváděly, že by jezdily často na dovolenou, kupovaly by jídlo bez rozmyslu a dětem by zajistily vše potřebné, bez ohledu na cenu. Toto je však snem téměř každé ženy. U této kohorty žen je to ale částečně odůvodněné situací, se kterou se ženy potýkají. Každý finanční obnos je brzy pohlcen splátkami či poplatky za domácnost a na potřebné věci jim mnohdy nezbývá příliš mnoho, a už vůbec ne na drobné radosti.

Výhra velkého obnosu peněz

Splacení dluhů

Zajištěný muž

Důvody k ukončení prostituce

Ukončení vysokoškolského studia

Vážná známost

Schéma číslo 6: Důvody relevantní k ukončení prostituce (Zdroj: Vlastní výzkum)

Dále ženy uváděly výhru velkého obnosu peněz. Většinou však se smíchem, protože si uvědomovaly malou možnost výhry, avšak není důvod, proč by jim to nemohlo vyjít. Popisovaly pocit euforie, kdy by ihned ukončily prostituci a žily dál bez pocitu znečištění cizími muži. Respondentka č. 3 říká: „Asi bych se i s rodinou odstěhovala někam daleko, koupili bychom si dům a žili si v klidu. Nikdo by nevěděl, co jsem dělala a nemusela bych se už stydět.´´ Z těchto slov je patrný stud za prostituci a touhu po naprostém utajení a nemožnosti být nikým spojována s touto činností. Zajištěný muž by byl relevantním důvodem k ukončení prostituce pro 3 respondentky. Našly by v něm partnera pro život a nemusely by kvůli obživě vykonávat prostituci. Po zvážení

52

připustily, že pokud by vůči muži cítily silné sympatie, byly by ochotné hledat jinou práci bez možnosti, že by je muž živil. Rádi by do budoucnosti ukončily prostituci a vykonávaly jinou práci, která by je naplňovala a umožňovala jim seberealizaci. Pro respondentky studující vysokou školu byla odpověď jednoznačná. Po dokončení školy chtějí zaujmout pracovní místo, které by odpovídalo jejich vzdělání. Respondentka č. 7, ale neví, zda najde práci tak rychle a s prostitucí neskončí hned po ukončení studia, ale až poté, co bude mít jisté jiné zaměstnání, které ji uživí. Vysokoškolská studentky, respondentka č. 6 podotýká, že by prostituci ukončila i pokud by našla vhodného partnera. Ať to bylo vysloveno pomocí jiných slov, pro ženy je relevantním důvodem k ukončení prostituce zlepšení finanční situace. Prostituce jim poskytuje finance, které jim jiná pracovní pozice není schopna nabídnout. Pokud by měly dostatek peněz, aby mohly ukončit prostituci, neváhaly by hledat jinou pracovní pozici, kterou by nemusely skrývat před blízkými či veřejností.

5.7 Poslední, co chci říct o prostituci….. Konec rozhovoru byl situován jako volný prostor na sdělení toho, co ženy sami považují důležité mi říct o prostituci. Atmosféra v té chvíli již byla uvolněnější, jelikož ženy věděly, že rozhovor je téměř u konce. Uvolněnost velmi napomohla k vyslovení těchto vět. V každé větě je důležité sdělení a potvrzuje strukturu celého rozhovoru. Respondentka č. 1: „Důležitý je brát to jako práci. Nevzrušovat se tím o co vlastě jde, ale jen si to oddělat.´´ Respondentka č. 2: „Musím to vydržet, ale už aby to bylo za mnou.´´ Respondentka č. 3: „ Docela se za to stydím.´´ Respondentka č. 4: „Chlapi jsou občas hrozný, prostě si na ně dávat pozor pořád a být milá i na ty odporný.´´ Respondentka č. 5: „Já nikoho neodsuzuju. Myslí si, že když někdo neví, proč to ta dotyčná dělá, určitě bych toho člověka neodsuzovala. Všem přeju, aby to mohli přestat dělat, když je to nebaví a byly šťastný.´´ Respondentka č. 6: „Hlavní je se chránit, když se nechráníte je to hodně nebezpečné.´´

53

Respondentka č. 7: „Není to pro slabé povahy.´´ Prostituce je vnímána jako společenský problém a svou charakteristikou porušuje sexuální normy. Problematikou prostituce se zabývá několik vědních disciplín, které usilují o popsání příčin, důsledků a především charakteristiku prostituujících osob. Jsou mezi nimi sexuologie, sociologie, sociální antropologie, právo, kriminologie, psychologie a v neposlední řadě sociální práce (Urban, 2008). „Přijímám, že existují lidé, kteří budou mít k otázce prostituce vždy morální námitky. Jsem toho názoru, že je to odvětví, které zde bylo od nepaměti, nezanikne, a jako město, které odpovídá za lidi, kteří zde žijí, a zajímá se o ně – včetně žen, které v tomto odvětví pracují – jsme museli zaujmout pragmatický postoj, abychom je ochránili (Mark Dobson, radní města Leedsu, Rozkosbezrizika.cz,2016)."

54

Závěr Prostituce je problém tížící evropskou společnost již po staletí. Tato téma je neustále zajímavé, jelikož se struktura prostituujících osob stále mění, stejně tak i prostředí, ze kterého prostitutky pocházejí a jejich psychologické procesy a podmíněnosti. Bakalářská práce Výzkum na téma Zdravotní a sociální dopady prostituce žen se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické části. Prostituce je již po mnoho let problémem evropské společnosti, jelikož ji nelze nikdy zcela popřít. V důsledku prostituce se rozvíjejí další nezákonné činnosti například obchodování a prodej žen a dětí. Podstatným problémem prostituce je též poskytování služeb bez náležité ochrany přenášení chorob. Náročná je též prevence prostituujících osob. V minulosti se o prevenci usilovalo pomocí zdravotních knížek, kam se jednotlivé lékařské prohlídky zapisovaly. Bohužel se tento způsob prevence neudržel dlouhodobě. Prostituce je tedy stále aktuálním problémem. V teoretické části se shrnují poznatky a teoretické přístupy k prostituci. První část je věnována prostituci jako takové. Definován je zde pojem prostituce od různých autorů a vývoj od Chaldeje, až po novověk, kdy se vyvíjely snahy o hlídání prostituce a pozdější pokus o úplné potlačení. Jsou zde popsány i příčiny prostituce a také její formy prostituce. Poslední část je věnována charakteristice prostituujících osob. Druhá část je věnována zdravotním dopadům prostituce, kde se klade důraz na choroby, které jsou přenosné pohlavním stykem, ale také psychické potíže, které mohou vyplývat z výkonu prostituce. Sociálními dopady se zabývá třetí část bakalářské práce. Jsou popsány různé postoje společnosti k prostituci a vývoj prostituce v České republice. Dále se zabývá trestnými činy, které se mohou objevovat s prostitucí, jako je obchod s lidmi a ohrožení mravnosti a zdraví společnosti. Také je popsána sociální práce s prostituujícími osobami a hlavní organizace spolupracující s prostituujícími jedinci na území České republiky. Díky vytvořené teoretické části a z ní získaných informací, mohla být realizovaná praktická část bakalářské práce. Praktická část byla sestavena jako kvalitativní výzkum a byly zvoleny 2 výzkumné otázky, které korespondovaly s cílem práce. Tedy analyzovat zdravotní a sociální dopady prostituce. Cíl byl splněn. Jednalo se o otázky: Jaké jsou zdravotní dopady prostituce a jak působí na subjektivní pohodu ženy? Jaké jsou sociální dopady prostituce a jak působí na subjektivní pohodu ženy? Pro zodpovězení těchto otázek co nejobsáhleji bylo stanoveno 12 hlavních otázek rozhovoru, který byl polostrukturovaný, Na otázky mi odpovídalo 7 žen ve věku od 19 do 45 let. Sběr dat byl obtížný. U některých respondentek se jistá nevole

55

projevovala i během rozhovorů, na otázky odpovídaly rychle a bez podrobností, ale každá informace, kterou se rozhodly mi sdělit, byla velmi cenná a obohatila tuto práci. První otázky se orientovaly na osobu prostituující ženy. O každé ženě tak vznikl jistý obraz základních informací, počínající věkem, dosaženým vzděláním, rodinným stavem, délkou vykonávání prostituce, ale i kde prostituci vykonává, proč a kdo ji k ní dopomohl. Respondentky nepocházely z nejnižších společenských vrstev, prostituci vykonávaly, aby se nepropadly do chudoby. Byly obtěžkány dluhy nebo nedostatečnými příjmy a kvůli zlepšení své situace se rozhodly pro prostituci. Jednalo se o ženy, které byly uvědomělé a jejich situace je tížila, avšak skončením prostituce by přišly o výrazný zdroj příjmu, na kterém byly závislé a díky kterému dokázaly postupně splácet své dluhy, či platit výdaje spojené s domácností nebo studie na vysoké škole. Výkon prostituce byl vázán především na ekonomické a také na sociální příčiny. V ekonomických příčinách se objevovalo zadlužení, nezaměstnanost a nedostatek financí. V sociálních příčinách zazněl důvod ke vstupu do prostituce touha po osamostatnění se, který částečně koreloval s ekonomickými důvody. Dětství respondentek bylo různé. Některé jej charakterizují jako krásné, spokojené a bez problémů, jiné ale jako traumatizující a plné negativních chvil, z nichž si i nadále nesou nepříjemné pocity. Ale i zde se objevuje posun, jelikož již nelze tvrdit, že k prostituci tíhnout více ženy, které pocházejí z problémových rodin a na kterých bylo dopouštěno násilí, ač fyzické, psychické nebo sexuální. Respondentky vypovídaly o negativních prožitcích z dětství a psychické deprivaci. Vnímaly své dětství jako neuspokojivé nebo negativní. Další skupin uváděla harmonické dětství a popisovaly jej slovy krásné, velmi hezké, spokojené, bezproblémové a pozitivní. Tyto odpovědi evokují opět posun a potvrzují, že prostituce může být jen prostředkem k získání financí rychleji a za kratší časový úsek, než při běžném pracovním poměru. Zdravotní stav žen před zahájením prostituce byl různorodý. Ženy popisovaly infekční onemocnění, úraz, úzkosti nebo problémy s reprodukčním aparátem. V době, kdy ženy zahájily prostituci však žádné závažné komplikace, které by znemožňovaly nebo omezovaly její výkon, neměly. Intervaly k preventivním prohlídkám u gynekologického nebo praktického lékaře si ženy hlídaly a pravidelně na ně docházely. Znatelněji byla dodržována prevence u gynekologického lékaře, kam většina žen docházela buď jednou za 6, jednou za 12

56

měsíců nebo jednou za 24 měsíců. Respondentka, která uvedla, že navštěvuje gynekologického lékaře jednou za 2 roky, si ale vědoma, že by měla chodit častěji. Návštěvy u praktického lékaře byly dodržovány méně, ale pravidelnost vykazovala více než polovina žen, některé chodily na preventivní prohlídky i jednou za rok. Na otázku, zda se při pohlavní styku ženy chrání, byla jednoznačná odpověď. Všechny respondenty uvedly, že nechráněný styk pro ně nepřipadá v úvahu ani za větší finanční úplatek. Z odpovědí plyne, že ke svému tělu přistupují zodpovědně a jsou si vědomy všech zdravotních rizik plynoucích z prostituce. Největším dopadem na zdraví u respondentek byl výskyt úzkostí a změněný pohled na sebe sama. Pozitivním bylo vyhledávání gynekologického či praktického lékaře, kvůli zachování vlastního zdraví. Další část otázek se zabývala sociálními kontakty, poskytováním opory a vlivem předsudků na vztahy prostituujících osob. Prostituující ženy se dokáží začlenit do společnosti, bez toho, aby byly kýmkoliv identifikovány a vnímány jedinci, skupinami či komunitami jako hrozba. Problém je však v tom, jak ženy vnímají sebe. Na základě představ a předsudků o prostituci si vytvořily obraz o svých osobách a vnímají se jako poznamenané. Za prostituci se stydí a pociťují, že ovlivňuje jejich vztahy. Ženy uváděly, že mají pevnou oporu v různých osobách, většinou se jednalo o blízké přátele, rodiče, partnera nebo děti. Kontakt s nimi jim poskytuje pocit bezpečí, potřebnosti a smyslu. I když ženy téměř shodně tvrdily, že jejich aktivita v prostituci nijak neovlivňuje jejich vztahy, bylo cítit jisté napětí. Většina respondentek uváděla, že prostituci tají před svými blízkými (rodiče, přátelé, děti). Utajení však vyžaduje neustálé napětí a pocit ohroženosti, což pevnosti vztahu nepřidává a citlivá osoba vycítí, že něco není v pořádku. Prostituce je zkouškou pevnosti vztahu, ale i důvěry, kterou do vztahu ženy a blízké osoby vkládají. Respondentky, které nebyly v manželském nebo partnerském vztahu, vnímaly prostituci jako překážku při hledání dlouhodobého vztahu. Tato práce je velmi omezující a náročná na toleranci mužů. Vdané respondentky těžkosti plynoucí z prostituce nevnímaly, priorita pro ně byla ve finančním zabezpečení. Prostituce tedy neohrožuje ženy v takovém rozsahu, jako tomu bylo dříve. Nevystavují se takovému pohrdání a exkluzi široké veřejnosti. Za to se musejí vyrovnávat sami se sebou a svým svědomím, které jim poukazuje na nesprávnost prostituce. Jejich morální hledisko je ovlivňuje více, než si sami uvědomují a zasahuje do kvality jejich vztahů.

57

Sociální dopady nejsou tak znatelné a prokazatelné jako zdravotní dopady. Avšak spolu úzce souvisejí a navzájem se ovlivňují. Hlavní dopady na zdraví žen představuje změněné sebepojetí a výskyt úzkostí. U tohoto výzkumného souboru byla patrná odpovědnost za své zdraví a zdraví svých klientů. Ženy dodržovaly termíny preventivních prohlídek a lpěly na ochraně při styku. Následkem toho se u nich neobjevovalo tak vysoké riziko nakažení pohlavně přenosnou chorobou. Avšak stále jsou ohroženy psychickými poruchami plynoucích z náročnosti prostituce. Sociální dopady byly především v podléhání předsudků a ztotožnění se s nimi. Jako důsledek podlehnutí předsudečnému vnímání prostituujících osob se ženy vyhýbaly kontaktu s širší veřejností a vyhledávaly oporu u blízkých osob nebo u žen, které se také pohybují ve světě prostituce. Ženy také uváděly problém v nalezení trvalého A kvalitního partnerského vztahu. Na základě dat získaných z odpovědí lze usoudit posun ve vývoji prostituujících osob. Již neposkytují své tělo k prodeji jen ženy z okraje společnosti, téměř vyloučené ze společenského dění, ale i ženy běžně se zapojující do chodu společnosti a na první pohled zaměnitelné s neprostituujícími ženami, jak svým vystupováním, tak vzhledem nebo vzděláním. Prostituce prošla jistý vývojem, kdy již není prací pro otrokyně a ženy z nejnižších vrstev, ale lze najít vzdělané a krásné ženy, jež tuto činnost provozují. Stále je však obestoupena mnoha předsudky a obavami stran společnosti, ale i prostituujících osob. Přínos této práce pro praxi je umožnění náhledu do prostituce ze zdravotního a sociálního aspektu a pohled na prostituci z jiné perspektivy. Čerpat z ní mohou pracovníci organizací zaměřené na sexbyznys a studenti, které problematika prostituce zaujme. Dále může být námětem pro zpracování diplomové práce a rozšířena o psychologickou charakteristiku prostituujících osob.

58

Seznam použitých zdrojů Monografické zdroje 1. BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 2. DUNOVSKÝ, Jiří. Problematika dětských práv a komerčního sexuálního zneužívání dětí u nás a ve světě. vyd. 1. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1201-6. 3. GIDDENS, Anthony. Sociologie. vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 595 s. ISBN 80-7203124-4. 4. HANUŠOVÁ, Jaroslava. Sexuální zneužívání. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006, 36 s. ISBN 80-86991-64-4. 5. HAVELKOVÁ, Marie a Jitka REISSMANNOVÁ. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-5050-1. 6. HERMAN, Erik a Pavel DOUBEK. Deprese a stres: vliv nepříznivé životní události na rozvoj psychické poruchy. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2008, 94 s. ISBN 978-80-7345157-8. 7. HUSA, Petr. Virové hepatitidy. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. ISBN 9788072623044. 8. CHMELÍK, Jan. Mravnost, pornografie a mravnostní kriminalita. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 201s. ISBN 80-7178-739-6. 9. JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 285 s. ISBN 978-80-7367-269-0. 10. JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 4. vyd. Praha: Leges, 2014, 976 s. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-044-4. 11. JELÍNEK, Jiří. Trestní zákoník a trestní řád: s poznámkami a judikaturou : zákon o soudnictví ve věcech mládeže, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, advokátní tarif. 5. aktualiz. vyd. podle stavu k 1.11.2014. Praha: Leges, 2014, 1246 s. Glosátor. ISBN 9788075020499. 12. KELLER, Jan. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme. vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011, 197 s. Sociologické aktuality. ISBN 97880-7419-059-9. 13. KOLENČÍK, M. Svet nepoznanej reality: história a súčasnosť prostitúcie.Žiilina L.A.X. media, s.r.o, 2000, ISBN 80-968498-6-7. 14. KÖNIG-HOLLERWÖGER, Rainer. Na ulici-- u silnice: Rakousko - Česko. vyd. 1. Brno: Littera, 2009, 193 s. ISBN 978-80-85763-50-8.

59

15. KREKULOVÁ, Laura a Vratislav ŘEHÁK. Virové hepatitidy: prevence, diagnostika a léčba. vyd. 2. V Praze: Triton, 2002. ISBN 80-7254-218-4. 16. LACROIX, Paul. Dějiny prostituce. Olomouc: Fontána [Olomouc], 2003, 185 s. ISBN 80-7336-056-X. 17. LENDEROVÁ, Milena. Chytila patrola, aneb, Prostituce za Rakouska i republiky. vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2002, 219 s., [16] s. obr. příl. (některé barev.). ISBN 80246-0379-9. 18. ONDREJKOVIČ, Peter. Sociálna patológia. 3. dopl. a preprac. vyd. Bratislava: VEDA, vydavateľstvo SAV, 2009, 577 s. ISBN 9788022410748. 19. PASTOR, Zlatko. Sexualita ženy. vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 204 s. ISBN 978-80247-1989-4. 20. PRAŠKO, Ján, Barbora BULIKOVÁ a Zuzana SIGMUNDOVÁ. Depresivní porucha a jak ji překonat. 1. vyd. Praha: Galén, 2010, 91 s. ISBN 978-80-7262-656-4. 21. Oldřich Matoušek, Pavla Kodymová, Jana Koláčková. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. vyd. 2. Editor Praha: Portál, 2010, 351 s. ISBN 97880-7367-818-0. 22. SVITKO, Jelena. Stres, nespavost a deprese. 1. vyd. Bratislava: Eugenika, 2006, 152 s. ISBN 80-89227-35-x. 23. ŠÍDOVÁ, Lucie, Jana POLÁKOVÁ a Hana MALINOVÁ. Ze sexybyznysu na trh práce?: přenos znalostí v oblasti legálního uchopení prostituce a jeho dopad na trh práce. vyd. 1. Brno: Rozkoš bez rizika, 2013, 187 s. ISBN 978-80-260-4963-0. 24. URBAN, Lukáš, Josef DUBSKÝ a Jan BAJURA. Sociální deviace. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 231 s. ISBN 978-80-7380-397-1. 25. URBAN, Lukáš. Sociologie aplikovaná v bezpečnostně právní praxi. vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky, 2004, s. 171. ISBN 80-7251-150-5. 26. URBAN, Lukáš. Sociologie trochu jinak. vyd. 1. Praha: Grada, 2008. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-2493-5. 27. VANÍČKOVÁ, Eva. Dětská prostituce. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 80-247-2218-6.

60

28. WHEAT, Ed a Gaye WHEAT. Tajemství milování: o sexu pravdivě a otevřeně. 1. vyd. Praha: Návrat domů, 2006. ISBN 80-7255-015-2. 29. WEISS, P. a kol., Sexuální zneužívání dětí, Grada, 2005. ISBN 80 – 247 – 0929 – 5. 30. WEISS, Petr. Sexuologie. vyd. 1. Praha: Grada, 2010, xiii, 724 s. ISBN 978-80-2472492-8. 31. ŽDICHYNEC, Bohumil. Chlamydie: skrytá hrozba v těle. 2. vyd. Praha: Český klub, 2011, 111 s. Zdraví a život. ISBN 978-80-86922-41-6. Odborné články 32. CHROMÝ, Jakub. Nad právním postihem provozování prostituce (nejen) dle návrhu trestního zákoníku. Státní zastupitelství, 2007, V, č. 9, s. 13 - 20. ISSN 1214-3758. Internetové zdroje 33. BURČÍKOVÁ, Petra. Obchodování s lidmi a nucená či vykořisťující práce v České Republice

[online].

In:

.

2008,

s.

36

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://www.strada.cz/publikace-a-vystupy-la-strada-cr 34. Cervix: Rakovin děložního čípku - Léčba [online]. 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-verejnost--rakovina-delozniho-cipku--lecba 35. MUDr. DUCHKOVÁ, DrSc., Hana. Historie pohlavních chorob. In: Zdravotnictví Medicína

[online].

Ústí

nad

Labem,

2010

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/historie-pohlavnich-chorob-130596 36. Human Papillomavirus. Immunise Australia program [online]. 2015 [cit. 2015-08-01]. Dostupné

z

http://www.immunise.health.gov.au/internet/immunise/publishing.nsf/Content/immunise-hpv 37 Chlamydiová infekce: bakterie Chlamydia trachomatis. Venerologie [online]. 2010 [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: http://www.venerologie.cz/onemocneni/chlamydie 38. Image Collection: Sexually Transmitted Diseases (STDs): Syphilis. MedicineNet.com: We bring doctors knowlege to you [online]. 2012 [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: http://www.medicinenet.com/image-collection/syphilis_picture/picture.htm

61

39.

Kapavka.

Venerologie

[online].

2010 [cit. 2015-07-29].

Dostupné

z:

http://www.venerologie.cz/onemocneni/kapavka 40. KRCHOVÁ, Andrea, Hana VÍZNEROVÁ a Petra KUTÁLKOVÁ. Ženy migrantky v České republice: Úvod do problematiky [online]. 2008, 30 s. [cit. 2015-08-24]. Dostupné z: http://www.strada.cz/cz/ke-stazeni-a-odkazy/publikace-a-vystupy-la-strada-cr 41. La Strada Česká republika: Hledáte pomoc [online]. 2010, 2015 [cit. 2015-08-10]. Dostupné z: http://www.strada.cz/cz/hledate-pomoc-cesky 42. Medicína pro praxi: Lidský papilomavirus [online]. 2008 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: www.medicinapropraxi.cz 43. Ministerstvo vnitra ČR: Prostituce a obecně závazné vyhlášky obcí [online]. 2015 [cit. 2015-08-26]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/prostituce-a-obecne-zavazne-vyhlaskyobci.aspx 44. Ministerstvo vnitra ČR: Rozbor problémů souvisejících s prostitucí [online]. [cit. 201604-13]. Dostupné z:
[online].

In:

.

2008,

s.

36

[cit.

2016-04-16].

Dostupné

z:

http://www.strada.cz/publikace-a-vystupy-la-strada-cr 46. Prostituce-charakteristika. In: 47.

Rozkoš

bez

rizika

[online].

2010,

2015

[cit.

2015-08-03].

Dostupné

z:

http://www.rozkosbezrizika.cz/ 48. Rozkoš bez rizika. Průvodce bezpečnější prací v sexbyznysu: S tebou ne!. In: Rozkoš beez rizika [online]. 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.rozkosbezrizika.cz/kestazeni/soubory/sexualni-praktiky-a-bezpecnejsi-sex/detail 49. The female born for criminal. In: Washington and Lee university [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://crimescandalspectacle.academic.wlu.edu/the-female-borncriminal/

62

50. Trestní zákoník: Hlava 3. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti [online]. 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.trestnizakonik.cz/cast-II/hlava-3 51. ZELINKA, O. Prostituce jako sociální a patologický problém [online] 2008 [cit.2016-0413]. 55 s. Bakalářská práce. UTB ve Zlíně a IMS Brno.Www.imsbrno.cz 52. Zlatá éra prostituce [online]. 2013 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1054168-zlata-era-nevestincu

63

Seznam příloh Příloha číslo 1: Otázky k polostrukturovanému rozhovoru Příloha číslo 2: Rozkoš bez rizika: Deklarace práv sexuálních pracovníků a pracovnic v Evropě

64

Příloha číslo 1: Otázky k polostrukturovanému rozhovoru 1. Mohla byste se prosím anonymně představit? (věk, vzdělání, rodinný stav) 2. Pověste mi prosím, jak dlouho provozujete prostituci? (jak jste se k ní dostala, existence jiného pracovního poměru) 3. Vnímám, že vstup do prostituce byl velkou změnou. Jaký byl u Vás důvod zahájení prostituce? 4. To jak prožíváme své dětství a to jaké máme během dětství a dospívání vztahy nás ovlivňuje po celý život. Mohla byste mi vyprávět, jaké bylo Vaše dětství? 5. Výkon prostituce je časově náročný a v dnešní uspěchané době je velmi problematické udržovat kvalitní vztahy a rovnoměrně rozdělovat čas mezi osobní a pracovní život. Pověste mi prosím, jaké máte vztahy s nejbližšími příbuznými. 6. Prostituce je stále obestoupena mnoha předsudky. Jakým způsobem prostituce ovlivňuje Vaše vztahy? 7. Pro udržení zdravého života je často důležité mít kolem sebe i pár přátel. Řekněte mi prosím, zda máte někoho, kdo je Vám oporou. 8. Dobrý zdravotní stav, fyzický i psychický, je nutný pro schopnost kvalitně pracovat, ale i odpočívat. Pověste mi prosím, jaký byl Váš zdravotní stav před zahájením prostituce. 9. Prevence je důležitá a mnohdy lze díky ní včas odhalit choroby a předcházet vzniku komplikací. Jak se stavíte k preventivním prohlídkám u praktického a gynekologického lékaře? 10. Kdybyste měla mluvit za celé své tělo, jaké první slovo Vás napadne? 11. Představte si, že se stal zázrak a Vy už jste nemusela vykonávat prostituci. Jak byste poznala, že se zázrak stal a co by to bylo za zázrak? 12. Poslední otázka. Pověděla byste na závěr něco o prostituci, co je podle Vás důležité?

65

Příloha číslo 2: Deklarace práv sexuálních pracovníků a pracovnic v Evropě (Rozkoš bez rizika)

66