VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Kvalita života žen před menopauzou a po menopauze
Bakalářská práce
Autor: Věra Marčíková Vedoucí práce: Prof. MUDr. Jozef Novotný, Ph.D. (in Med.) Jihlava 2014
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života žen před menopauzou a po menopauze. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám kvalitou života, stručnou anatomií ženského pohlavního systému, fyziologií pohlavních hormonů, ovariálním a menstruačním cyklem, klimakterickými potížemi, léčbou a sexualitou žen po menopauze. Praktická část se zabývá analýzou a vyhodnocením získaných dat. Cílem práce bylo zjistit, zda se mění, tedy zhoršuje kvalita života ženy po menopauze. Klíčová slova: kvalita života, menopauza, klimakterium, pohlavní orgány ženy, hormony, ovariální a menstruační cyklus, dotazník
Annotation Bachelor thesis is focused on the quality of women´s life before and after menopause. It is divided into theoretical and practical part. Theoretical part describes quality of life, an brief anatomy of the female reproductive system, physiology of sex hormones, ovarian and menstrual cycle, climacteric complaints, treatment and sexuality of women after menopause. Practical part is focused on the analysis and evaluation of obtained data. The aim of the bachelor thesis was to determine, whether the quality of women´s life is changing after menopause. Keywords: quality of life, menopause, climacteric, female sexual organs, hormones, ovarian and menstrual cycle, questionnaire
Poděkování Ráda bych poděkovala Prof. MUDr. Jozefu Novotnému, Ph.D (in Med.). za odborné vedení mé bakalářské práce, ochotu, poskytnutý čas a trpělivost. Dále bych ráda poděkovala zdravotnickému personálu Nemocnice Jihlava, který mi umožnil dotazníkové šetření a ochotně se mnou spolupracoval. Děkuji také respondentkám, které mi s laskavostí vyplnily dotazník a bez kterých by tato práce nevznikla. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině a přátelům, kteří mě během studia a psaní bakalářské práce podporovali.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1
2
ÚVOD ................................................................................................................... 8 1.1
Cíl práce........................................................................................................ 10
1.2
Hypotézy....................................................................................................... 10
TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................... 11 2.1
KVALITA ŽIVOTA .................................................................................... 11
2.1.1
Historie .................................................................................................. 11
2.1.2
Definice ................................................................................................. 11
2.1.3
Rozsah kvality života ............................................................................ 12
2.1.4
Domény kvality života .......................................................................... 12
2.1.5
Měření kvality života ............................................................................ 12
2.1.5.1 Objektivní metody měření kvality života ......................................... 13 2.1.5.2 Subjektivní metody měření kvality života ....................................... 14 2.1.5.3 Smíšené metody měření kvality života ............................................ 15 2.1.6
Nástroje pro měření kvality života vzhledem ke zdraví ........................ 15
2.1.7
Zkoumání kvality života z pohledu psychologie, sociologie a medicíny …………………………………………………………………………16
2.1.8 2.2
Kvalita života žen po menopauze ......................................................... 17
ŽENA ........................................................................................................... 17
2.2.1
Jednotlivá období života ....................................................................... 17
2.2.2
Anatomie pohlavních orgánů ženy........................................................ 17
2.2.2.1 Vnitřní pohlavní orgány ................................................................... 17 2.2.2.2 Zevní pohlavní orgány ..................................................................... 19 2.2.3
Fyziologie pohlavních hormonů ........................................................... 20
2.2.3.1 Estrogeny.......................................................................................... 20 2.2.3.2 Gestageny ......................................................................................... 21 2.2.3.3 Androgeny ........................................................................................ 21 2.2.4
Ovariální cyklus .................................................................................... 21
2.2.5
Menstruační cyklus ............................................................................... 22
2.2.6
Klimakterium a menopauza .................................................................. 22
2.2.6.1 Terminologie dle WHO.................................................................... 23 2.2.7
Klimakterické potíže ............................................................................. 24
2.2.7.1 Klimakterický syndrom .................................................................... 24 2.2.7.2 Organický estrogen-deficitní syndrom ............................................. 25 2.2.7.3 Metabolický estrogen-deficitní syndrom ......................................... 26 2.2.8
Terapie................................................................................................... 27
2.2.8.1 Hormonální terapie........................................................................... 27 2.2.8.2 Alternativní terapie........................................................................... 28 2.2.9
Sexualita ................................................................................................ 29
2.2.9.1 Možnost otěhotnění v období menopauzy a antikoncepce .............. 30 3
4
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................ 31 3.1
Metodika výzkumu ....................................................................................... 31
3.2
Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí ................................. 31
3.3
Průběh výzkumu ........................................................................................... 31
3.4
Zpracování získaných dat ............................................................................. 32
3.5
Výsledky výzkumu ....................................................................................... 33
3.6
Diskuze ......................................................................................................... 51
3.7
Doporučení pro praxi .................................................................................... 56
ZÁVĚR .............................................................................................................. 57
Seznam použité literatury ............................................................................................... 58 Seznam tabulek ............................................................................................................... 61 Seznam grafů .................................................................................................................. 62 Seznam obrázků .............................................................................................................. 63 Přílohy............................................................................................................................. 63
1
ÚVOD
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Kvalita života žen před menopauzou a po menopauze“. Mohla jsem si vybrat z mnoha jiných, ale právě toto téma mě velmi zaujalo. Bylo pro mě zajímavé vyzkoušet si práci s dotazníkem, spolupráci s respondentkami, vyhodnocování a porovnávání sesbíraných výsledků. Dospívající ženy určitě nepřemýšlí nad tím, jak bude jejich život probíhat po menopauze. Přijde však čas, kdy budou jejich klimakterické potíže ovlivňovat více či méně jejich kvalitu života. Jednou se to bude týkat také mě. Je pravda, že to nebude zítra či pozítří, ale čím víc na tuto situaci bude člověk připraven, tím lépe se s novou životní situací vyrovná. Poslední dobou se kolem mě pohybuje hodně žen, které nyní prochází tímto obdobím, a zjišťuji, že i v dnešní době se ženy stydí komukoli svěřit se svými intimními problémy. Domnívám se, že by bylo vhodné pořádat besedy pro věkovou kategorii těchto žen, informovat je a pomáhat jim řešit jejich situaci, protože zdravotnictví a vzdělanost lékařů v České republice jsou na takové úrovni, aby ženy nemusely trpět nedostatkem informací v této oblasti a mohly si udržet vyšší kvalitu života. Ženy si často s klimakteriem spojují ztrátu atraktivity a stárnutí, proto je důležité poskytnout jim v této oblasti co nejvíce informací. David Seedhouse je autorem následujícího citátu: „Zdraví určitého člověka je co nejúžeji propojeno s kvalitou jeho života“ (Křivohlavý, 2002). Uvidíme, zda se mi v této práci potvrdí. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí a to na část teoretickou a praktickou. Teoretickou část bychom si mohli pomyslně rozdělit na dva hlavní úseky. V první polovině se zabývám kvalitou života. Zde je zmíněna její historie, definice, rozsah kvality života, domény, nástroje pro měření a zkoumání kvality života z pohledu psychologie, sociologie a medicíny. V druhé polovině se věnuji anatomii pohlavních orgánů ženy, fyziologii pohlavních hormonů, ovariálnímu a menstruačnímu cyklu, klimakteriu a potížím s ním spojenými. Popisuji zde také hormonální a alternativní léčbu. Teoretickou část uzavírají změny sexuality ženy během klimakteria.
8
Na začátku praktické části se zabývám metodikou výzkumu, průběhem výzkumu, charakteristikou respondentů a výzkumného prostředí. Nejdůležitější část obsahuje výsledky výzkumu týkajících se fyzických funkcí, fyzického a emočního omezení rolí, sociálních funkcí, bolesti, duševního zdraví, vitality a všeobecného vnímání vlastního zdraví. Výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů se slovním hodnocením. Praktická část je zakončená diskuzí a doporučením pro praxi. Práce obsahuje také přílohy, do nichž jsem zařadila názorný popis anatomie pohlavních orgánů ženy, žádost o povolení průzkumu, informovaný souhlas, průvodní popis k dotazníku a samotný dotazník.
9
1.1
Cíl práce
Zjistit kvalitu života ženy před menopauzou a po menopauze a současně sledovat kvalitu psychického zdraví v souvislosti s menopauzou.
1.2
Hypotézy
Hypotéza 1: Předpokládám, že menopauza zhoršuje vnímání vlastního zdraví. Hypotéza 2: Předpokládám, že menopauza omezuje fyzické funkce. Hypotéza 3: Domnívám se, že tělesné a emocionální potíže ovlivňují kvalitu života ženy po menopauze při práci a ve společenském životě. Hypotéza 4: Domnívám se, že bolest ovlivňuje kvalitu života ženy po menopauze. Hypotéza 5: Domnívám se, menopauza zhoršuje duševní zdraví a vitalitu ženy.
10
2
TEORETICKÁ ČÁST
2.1
KVALITA ŽIVOTA
2.1.1 Historie Již v dávné historii se objevuje zájem o kvalitu života. Koncem 30. let 20. století se pojem kvalita života zařazuje do psychologie. V roce 1920 poprvé použil termín kvalita života Pigou, který se však s ohlasem nesetkal. Až po druhé světové válce se znovu objevuje tento pojem. V roce 1968 byla založena v Evropě organizace Římský klub, která pojem kvalita života použila ve svém programu. Hlavním cílem Římského klubu bylo zvyšování životní úrovně a kvality života. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005) Definováním pojmu kvalita života se začali odborníci více zabývat v 70. letech 20. století. Organizace spojených národů (dále jen OSN) přijala 12 faktorů ovlivňující kvalitu života a označila je jako „podmínky života“. Sociální indikátory OSN systematizovala do osmi skupin. V České republice se tímto pojmem zabýval Jaro Křivohlavý od 80. let 20. století. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005)
2.1.2 Definice V literatuře neexistuje ani jedna akceptovatelná definice „kvality života“. Naopak se setkáváme s pojmy jako „sociální pohoda, sociální blahobyt a lidský rozvoj“. Světová zdravotnická organizace (dále jen WHO) popisuje zdraví jako „stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody“, nejenom nepřítomnost nemoci. WHO a její definice kvality života dle Payna (2005, str. 208) zní následovně: „Kvalita je to, jak jedinec vnímá své postavení ve světě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije a to ve vztahu k jeho osobním cílům, očekáváním, zájmům a životnímu stylu“. Kvalita života je ovlivněna činiteli, jako je pohlaví, věk, polymorbidita, vzdělání, ekonomická situace, rodinná situace, kulturní zázemí, hodnoty apod. (Slováček a kol., 2004)
11
2.1.3 Rozsah kvality života Rozsah pojetí kvality života rozdělujeme podle Křivohlavého (2002) do tří odlišných rovin.
V makro-rovině posuzujeme kvalitu zemí, kontinentů či velkých společností. Zabývá se pojmy, jako jsou morální hodnota, hladomor, epidemie, chudoba, terorismus, vzdělávání a zdravotní péče.
V mezo-rovině se jedná o měření malých sociálních skupin, jako jsou nemocnice, podniky a pečovatelské domy. Hlavním tématem jsou i otázky vzájemných vztahů, sociálního klimatu, existence, hodnot a základních potřeb každého člověka.
V osobní (personální) rovině se zabýváme jednotlivcem. Jedná se o subjektivní hodnocení jedincova života. Jedinec hodnotí kvalitu života dle svých představ, naděje, přesvědčení, pojetí a očekávání.
Podle Bergsmy a Engela (1988) rozlišujeme ještě čtvrtou rovinu a to rovinu fyzickou (tělesnou). V této rovině jde o pozorovatelné měření chování druhých lidí, např. chůze před a po ortopedické léčbě. (Křivohlavý, 2002)
2.1.4 Domény kvality života Při měření kvality života užíváme pojmy jako domény, dimenze, komponenty, ukazatele a indikátory. Nejčastěji se užívají pojmy domény a indikátory. WHO rozlišuje šest domén kvality života, každá doména má určité množství indikátorů. Mezi domény WHO řadíme fyzickou a psychickou kvalitu života, nezávislost, prostředí, sociální vztahy a spiritualita. (Gurková, 2011)
2.1.5 Měření kvality života Pro měření kvality života byla vyvinuta celá řada metod. Nejčastější formou je dotazník. (Payne, 2005) Vaďurová a Mühlpachr (2005) uvádějí dvě skupiny nástrojů pro měření kvality života, obecné a specifické.
12
Obecné nástroje mohou být aplikovány na osoby s různým druhem nemoci či zdravotním stavem. Použití je vhodné u průzkumů zdravotního stavu, programů zdravotní péče a při porovnání jednotlivých nemocí. Specifické nástroje se užívají pro určitou oblast měření. Např. danou nemoc, populaci, podmínky nebo schopnosti. Výhodou u specifických nástrojů je možnost citlivě zhodnotit určitou oblast. Tento nástroj je přesnější než obecný. Podle Křivohlavého (2002) rozdělujeme metody měření kvality života do tří skupin. I.
Kvalitu života hodnotí druhá osoba – objektivní
II.
Hodnotitelem je sama daná osoba – subjektivní
III.
Kombinace metod I. a II. – smíšené
2.1.5.1 Objektivní metody měření kvality života APACHE II (Acute Physiological and Chronic Health Evaluation System) Metoda označená Hodnotící systém akutního a chronicky změněného zdravotního stavu. Ryze fyziologickými a patofyziologickými kritérii se pokouší vystihnout celkový stav nemocného. Cílem této metody je zjistit vážnost nemoci. APACHE II se hojně užívá ve Velké Británii. (Křivohlavý, 2002) Karnofskyho index (The Karnofsky Performance Scale) Nejčastěji se využívá v onkologii a v paliativní péči. Velký důraz je kladen na tělesný rozměr kvality života. Hodnotu určuje lékař a vyjadřuje svůj názor na celkový zdravotní stav nemocného. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005) Visual Analogue Scale - VAS Tato metoda hodnotí celkový stav pacienta. Jedná se o tzv. Vizuální škálování celkového stavu pacienta. (Křivohlavý, 2002) Index kvality života - ILF Index kvality života má předem stanovená kritéria – sociální opora pacienta, sebeobslužnost, zvládání těžkostí spojených s nemocí, celkový emocionální stav a bolest pacienta. Na stanovení kritérií kvality života se nepodílí jen hodnotitel, ale větší počet lidí. (Křivohlavý, 2002)
13
Spitzer Quality of Life Index - QL Tato metoda slouží pro zjištění kvality života pacientů před a po ukončení terapie. (Křivohlavý, 2002) 2.1.5.2 Subjektivní metody měření kvality života Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life - SEIQoL Systém individuálního hodnocení kvality života patří k nejrozšířenější metodě. SEIQoL vyšlo z metody ,,Repertory Grid“. „Repertory Grid“ je metoda sítí životních pojetí a cílů. George Kelly vyvinul tuto techniku dotazování, která byla adaptována pro měření kvality života a ke zjišťování osobních cílů. Myšlenky a činy o věcech, lidech a ideálech jsou důsledkem osobnostních představ, které máme uspořádané do hierarchie. Chceme-li porozumět druhému člověku, musíme vědět, jak vypadá repertoár mentálních představ, hodnot a cílů. SEIQoL metoda je formou strukturovaného rozhovoru, a proto je velmi individuální a dotazovaný ji definuje subjektivně. Pojetí kvality života závisí na systému hodnot, které má dotazovaná osoba. Tato osoba uvede pět životních cílů – „cue“, které považuje za nejdůležitější. Mezi nejčastější životní cíle patří rodina, zdraví, práce, vzdělání apod. (Křivohlavý, 2001) Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life - Direct Weighting (SEIQoL-DW) Nástroj SEIQoL-DW vychází z metody SEIQoL. V této metodě respondent také označuje pro něj nejdůležitější oblasti života. SEIQoL-DW je složen z pěti barevných disků, které se otáčí kolem centrálního bodu. Metoda probíhá v polostrukturovaném rozhovoru. Rozhovor má tři kroky: identifikace životních cílů, zjištění současného stavu každého životního cíle a kvantifikace relativní důležitosti daných životních cílů. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005) Lancashire Quality of Life Profile - LQoLP, Lancashire Quality of Life Profile - European Version - LQoLP-EU Jedná se o kombinaci objektivních a subjektivních aspektů kvality života. LQoLP se užívá pro psychiatrické pacienty, především schizofreniky. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005)
14
Dotazník SQUALA Sebeposuzovací dotazník vychází z Maslowovy teorie potřeb. Dotazník lze aplikovat v medicínské, psychologické, sociální i pedagogické oblasti. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005) 2.1.5.3 Smíšené metody měření kvality života Manchester Short Assessment of Quality of Life – MANSA Krátký způsob hodnocení kvality života. Pomocí této metody nehodnotíme jen spokojenost se životem, ale i celou řadu dalších dimenzí. Zjišťujeme, jak je člověk spokojen s rodinnými vztahy, finanční situací, se zdravotním stavem, náboženstvím, zaměstnáním apod. (Křivohlavý, 2002) Life Satisfactory Scale – LSS LSS - Škála životního uspokojení je rozpracována v rámci metody MANSA. Hodnocení se zapisuje ležatým křížkem na vizuální stupnici, která má sedm stupňů. (Křivohlavý, 2002)
2.1.6 Nástroje pro měření kvality života vzhledem ke zdraví Dotazník SF-36 (Short-form) Dotazník hodnotí kvalitu života napříč věkovým složením, typem léčby a různorodosti onemocnění. Tento dotazník patří k nejpoužívanějším v různých medicínských oborech. Jedná se o samovyplňovací dotazník. Zahrnuje 36 položek, které jsou ještě rozčleněny do 8 dimenzí a 2 hlavních kategorií, tj. vliv fyzické složky a vliv psychické složky. Mezi osm dimenzí řadíme: fyzické fungování, omezení rolí v důsledku zdravotních problémů, tělesná bolest, sociální fungování, celkové duševní zdraví, omezení rolí v důsledku emocionálních potíží, vitalita a celkové vnímání zdraví. Z tohoto dotazníku byla vytvořena kratší forma SF-12. (Němec a kol., 2009) WHOQoL-100, WHOQoL-BREF Pro měření kvality života vyvinula tyto nástroje WHO. Mohou se použít v různých kulturních podmínkách a v různých zemích. Díky WHOQoL nástroji můžeme získat hodnocení lékařské péče. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005)
15
The EuroQol Instrument – EQ-5D Slouží pro měření výsledků zdravotní péče. Jedná se o sebeposuzovací dotazník, který může být použitý pro ekonomické a klinické hodnocení zdravotní péče a u výzkumu zdraví v populaci. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005) The Sickness Impact Profile (SIP) Tímto nástrojem můžeme zjistit dopad nemoci na pocity, chování a denní aktivity. Obsahuje 136 otázek a 12 podkategorií. Mezi oněch 12 podkategorií můžeme zařadit mimo jiné mobilitu, stravu, odpočinek, práci, volný čas, emoce apod. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005) Nottingham Health Profile (NHP) NHP je příliš strohý, poskytne pouze povrchní obraz. Nástroj je rozdělen do dvou částí, na část subjektivně vnímané zdraví a na vliv zdraví. (Vaďurová, Mühlpachr, 2005)
2.1.7 Zkoumání kvality života z pohledu psychologie, sociologie a medicíny Existují tři přístupy ke zkoumání kvality života – psychologický, sociologický a medicínský. Z psychologického pohledu se nejvíce zaměřujeme na subjektivně prožívanou pohodu a spokojenost s vlastním životem. Subjektivní pohoda má rozměr kognitivní a emocionální. Kognitivní rozměr představuje racionální hodnocení života, to znamená, zda jsme se životem spokojeni či nikoli. Emocionální rozměr reprezentuje citové prožívání. Zjišťujeme jak je daná osoba emočně naladěná. Kvalita života v sociologickém pojetí je zaměřena na atributy sociální úspěšnosti, jako je vzdělání, majetek, status, vybavení domácnosti, rodinný stav. U atributů je zkoumán jejich vztah ke kvalitě života. Termín kvalita života je zmiňován v medicíně od 70. let. Problematika kvality života je zde poměrně nová, ale velmi zdůrazňovaná. Oblast fyzického a psychosomatického zdraví je v medicíně a ve zdravotnictví těžištěm zkoumání kvality života. Nejčastěji se objevuje pojem „kvalita života ovlivněná zdravím“. Znamená to, že je možné specifikovat subjektivní pocit životní pohody s přítomností nemoci, úrazu, léčby a jejími vedlejšími účinky. Kromě úspěšné či neúspěšné terapie sledujeme objektivní a subjektivní údaje o psychickém a fyzickém stavu jedince. (Payne, 2005) 16
2.1.8 Kvalita života žen po menopauze Kvalita života žen se po menopauze výrazně mění. Životní styl, kultura a společnost ovlivňují pocity ženy při přechodu. Řada studií zkoumá kvalitu života žen po menopauze, ale změřit ji je obtížné, neboť každá žena definuje kvalitu života jinak. Populace žen stárne, a proto úroveň poskytované péče je na prvním místě. (Moravcová, Mareš, 2011)
2.2
ŽENA
2.2.1 Jednotlivá období života Žena neboli nositelka života má biologické poslání a to reprodukci. Schopnost rodit děti je časově omezené v takzvaném období pohlavní zralosti. Než dojde k pohlavní zralosti, žena projde postupně obdobím novorozeneckým, kojeneckým a dětským. Dívka pohlavně dospívá mezi 12-15 lety. Dochází k vývoji druhotným pohlavním znakům a k první menstruaci. Období pohlavní zralosti trvá různě dlouho. Poté nastává klimakterium (přechod) a plynule přechází do klidového období, tedy stáří. (Jeníček, 1999)
2.2.2 Anatomie pohlavních orgánů ženy Z hlediska anatomie klasifikujeme ženské pohlavní orgány na vnitřní, zevní a pochvu. Mezi vnitřní pohlavní orgány patří vaječníky, vejcovody a děloha. Do zevních pohlavních orgánů patří hrma, malé a velké stydké pysky, poštěváček, poševní vchod, panenská blána, bulbi vestibuli, bartholinské žlázy a vlastně i hráz a pubické ochlupení. (Citterbart, 2001) Názorný popis anatomie pohlavních orgánů ženy je zobrazen v příloze 1. 2.2.2.1 Vnitřní pohlavní orgány Vaječník (ovarium, oophoron) Vaječník je endokrinní párová žláza produkující ženské zárodečné buňky (vajíčka) a pohlavní hormony. Tvar a velikost ovaria jsou velmi proměnlivé, hmotnost se pohybuje kolem 6-10 gramů. Do pohlavní zralosti je vaječník hladký a má 17
šedorůžovou barvu, posléze je hrbolatý vlivem dozrávajících folikulů. Během stárnutí dochází k zmenšování a svrašťování vaječníku. (Čihák, 2002) Vejcovod (salpinx, tuba uterina) Vejcovod je párový trubicovitý orgán dlouhý 10-15 cm o průměru 4-6 mm. Do břišní dutiny je nálevkovitě otevřený a přivrácený v těsné blízkosti k vaječníku. Vejcovod je složen ze sliznice, hladké svaloviny a serózního povlaku. Povrch sliznice je tvořen jednovrstevným cylindrickým epitelem s řasinkami a sekrečními buňkami bez řasinek. Řasinky kmitají směrem k děloze. Hlavní funkcí vejcovodu je transport vajíčka do dělohy. (Čihák, 2002) Děloha (uterus, metra) Děloha je dutý svalový orgán hruškovitého tvaru, který je uložen v centru pánve. U dělohy popisujeme tělo děložní (corpus uteri) a hrdlo děložní (cervix uteri). Mezi tělem a hrdlem je zúžená část dlouhá asi 1 cm – isthmus uteri. Na těle děložním popisujeme dno děložní (fundus uteri), rohy děložní (cornua uteri) a hrany děložní (margo uteri). Další součástí dělohy je děložní čípek (portio vaginalis), který vystupuje do pochvy. Vývojem se děloha dostává do postavení anteflexe a anteverze. Anteflexe je ohnutí dělohy v isthmu dopředu. Anteverze je překlopení anteflektované dělohy dopředu. (Naňka, Elišková, 2009) Na děložní stěně rozeznáváme tři vrstvy – endometrium, myometrium, perimetrium. Endometrium se nachází v těle dělohy a je tvořen jednovrstevným cylindrickým epitelem. Stratum basale a stratum functionale jsou dvě vrstvy endometria. Stratum basale je srostlé s myomeriem a neodlučuje se při menstruaci. Naopak stratum functionale prodělává cyklické změny závislé na hormonech zvané jako endometriální cyklus. Změny v růstu a odlučování vrstev nazýváme menstruační cyklus. (Citterbart, 2001) Myometrium je hladká svalovina, která určuje velikost a tvar dělohy. Během těhotenství se svalovina dokáže zvětšit až desetinásobně. Myometrium se mění pod vlivem estrogenů, proto se v pubertě děloha zvětšuje a v séniu zmenšuje. (Citterbart, 2001) Perimetrium je tvořeno z peritonea tvořící povrch dělohy. (Čihák, 2002)
18
Pochva (vagina, colpos) Pochva je předozadně oploštělá trubice sloužící jako odvodná cesta a ženský kopulační orgán. Poševní stěna je složena ze tří vrstev – sliznice, svaloviny a zevního obalu (adventicie).
Sliznice
je
tvořena
mnohovrstevným
dlaždicovým
epitelem.
Mnohovrstevný dlaždicový epitel je závislý na množství estrogenu. Pochva je tvořena hladkou svalovinou, síťovitě uspořádanou. (Čihák, 2002; Citterbart, 2001) 2.2.2.2 Zevní pohlavní orgány Hrma (mons pubis, mons Veneris) Hrma je část zevních rodidel trojúhelníkového tvaru pokrytá ochlupením. Je tvořena tukovým polštářem před symfysou a nad ní. (Čihák, 2002) Malé stydké pysky (labia minora pudendi) Malé stydké pysky jsou slizniční řasy uloženy na vnitřní straně velkých pysků. Tvoří je řídké kolagenní vazivo s podílem elastických vláken. (Čihák, 2002) Velké stydké pysky (labia majora pudendi) Velké stydké pysky jsou tvořeny párovou kožní řasou s tukovým polštářem. Jedná se o přímé pokračování hrmy. Kůže velkých stydkých pysků je více pigmentovaná a pokryta ochlupením. (Citterbart, 2001) Poštěváček (clitoris) Poštěváček je topořivý orgán. Úpon poštěváčku je na dolních ramenech stydkých kostí. Je dlouhý asi 6 cm, ale je vidět pouze jeho zakončení (glans clitoridis). (Weiss, 2010) Poševní vchod (vestibulum vaginae) Poševní vchod je ohraničen poštěváčkem a malými stydkými pysky. Střed poševního vchodu je vlastní vstup do pochvy. (Citterbart, 2001) Bulbus vestibuli Bulbus vestibuli je topořivé těleso. Nachází se vpředu a po stranách poševního vchodu. (Citterbart, 2001) Bartholinská žláza (glandula vestibularis major Bartholini) Bartholinská žláza je párová a nachází se v oblasti velkých stydkých pysků. Glandulae vestibulares minores jsou drobné žlázky rozmístěné po celém obvodu poševního vchodu. (Citterbart, 2001) 19
Hráz (perineum) Hráz je oblast mezi velkými stydkými pysky a řitním otvorem. Je složena z kůže, podkoží a svaloviny. Její šířka je asi 4 cm. (Citterbart, 2001) Pubické ochlupení (pubes) Pubické ochlupení je druhotný pohlavní znak. U dospělé ženy pokrývá hrmu a velké stydké pysky. Jeho růst je ovlivněný hladinou hormonů. (Citterbart, 2001)
2.2.3 Fyziologie pohlavních hormonů Reprodukční funkce ženy řídí systém tvořený hypotalamem, adenohypofýzou, vaječníky a dělohou. Hypotalamus produkuje GnRH = gonadoliberin, který stimuluje tvorbu a produkci hormonů adenohypofýzy. Adenohypofýza řídí tvorbu a uvolnění FSH = folikostimulačního hormonu a LH = luteinizačního hormonu. V ovariu jsou zejména produkovány steroidní pohlavní hormony – estrogeny, gestageny a androgeny. Steroidní pohlavní hormony jsou tvořeny pod vlivem gonadotropinů FSH a LH (Trojan, 2003) 2.2.3.1 Estrogeny U ženy nalézáme tři přirozené estrogeny – estron, estradiol a estriol. Estrogeny mají stimulační a proliferační vliv na pohlavní orgány, sekundární pohlavní znaky a přídatné reprodukční orgány. Hladina estrogenů se mění v závislosti na menstruačním cyklu. (Citterbart, 2001) Funkce:
Proliferují vaginální sliznici, děložní hrdlo, myometrium a endometrium.
Ovlivňují růst svaloviny vejcovodu a jeho pohyblivost.
Snižují množství cholesterolu a využití glukózy.
Působí na růst a větvení mlékovodů.
Ochraňují ženské tělo před osteoporózou.
Zvyšují zpětnou resorpci sodíku a vody v ledvinách.
20
2.2.3.2 Gestageny Tvorba gestagenů (progesteronů, progestinů) je na rozdíl od estrogenů velmi nízká. Nejdůležitějším úkolem je příprava a udržení těhotenství. Koncentrace gestagenů se mění dle menstruačního cyklu. (Citterbart, 2001) Funkce:
Ovlivňují endometrium, myometrium a děložní hrdlo.
Podporují v mléčné žláze tvorbu lobulů a alveolů.
Zabraňují po ovulaci sekreci luteinizačního hormonu.
Zvyšují bazální teplotu.
2.2.3.3 Androgeny K androgenům patří testosteron, androstendion, dihydrotestosteron, androsteron a dehydroepiandrosteron. Androgeny jsou produkovány v ovariích, ale hlavním místem produkce jsou nadledviny. Menstruační cyklus výrazně neovlivňuje množství androgenů. (Citterbart, 2001; Trojan, 2003) Funkce:
Řídí růst axilárního a pubického ochlupení.
Udržují libido.
2.2.4 Ovariální cyklus Základní anatomickou a funkční jednotkou je folikul obsahující oocyty (vajíčka). Největší počet folikulů je u plodu mezi 5. -6. měsícem těhotenství, kdy v obou ovariích je 6-7 miliónů buněk. Při narození množství kolísá mezi 1-2 milióny. V období pohlavní zralosti se nachází v ovariích asi 300-400 tisíc folikulů. Na začátku každého cyklu se vlivem FSH a LH několik folikulů zvětšuje, pouze jeden folikul v jednom ovarium začíná růst rychleji a vzniká tzv. Graafův folikul, ostatní zanikají. Během zrání folikulů stoupá hladina estrogenů. Zralý Graafův folikul vyklenuje povrch ovaria, místo vyklenutí se ztenčuje a nakonec praská. Vajíčko se vyplaví do břišní dutiny, kde je uchopeno fimbriemi vejcovodu a putuje do dělohy. Proces uvolnění vajíčka z ovaria se nazývá ovulace. Ovulace nastane asi 14. den menstruačního cyklu a je závislá na mnohonásobném zvýšení hladiny LH. Za 3-4 dny se folikul mění na tzv. žluté 21
tělísko (corpus luteum), které produkuje progesteron a estrogen. Žluté tělísko involuje, pokud není oplozeno a klesá tvorba progesteronu a estrogenu. FSH stoupá při ukončení činnosti žlutého tělíska a je zahájen nový ovariální cyklus. (Trojan, 2003; Dylevský, 2009)
2.2.5 Menstruační cyklus Během menstruačního cyklu dochází ke změnám děložní sliznice v závislosti na ovariálním cyklu. Podle změn děložní sliznice popisujeme čtyři fáze menstruačního cyklu. (Trojan, 2003; Dylevský, 2009; Kittnar, 2011) 1. Menstruační fáze (1.-4. den cyklu) je charakteristická odstraněním celé povrchové vrstvy endometria, projevující se krvácením. Krev odchází z dělohy vagínou ven. Menstruační krvácení trvá 3-5 dnů a krevní ztráta se pohybuje mezi 30-50 ml. Délka cyklu a objem menstruační krve je individuální. 2. V proliferační fázi (5.-14. den cyklu) se obnovuje epitelový povrch endometria po proběhlé menstruaci. Dochází ke zmožení slizničního vaziva a dělení buněk děložních žlázek pod vlivem estrogenů. 3. V sekreční fázi (15.-28. den cyklu) narůstá prokrvení obnovené sliznice, čímž se zajišťuje vhodné prostředí pro přežití a vývoj embrya. Tato fáze je nejvíce ovlivňována progesteronem. 4. Ischemická fáze (28. den cyklu) nastoupí, není-li oplodněno vajíčko. Trvá asi 24 hodin a je typická snížením prokrvení děložní sliznice. Následuje menstruace. Menstruační cyklus a zrání folikulu je znázorněné v příloze 2.
2.2.6 Klimakterium a menopauza Klimakterium neboli přechod je proces, během kterého dochází k postupnému vyhasínání funkce vaječníků. Organismus ženy přechází z období plodnosti do období reprodukčního klidu. Žena tedy už nemůže otěhotnět. (Jeníček, 1999) Během přechodu dochází k podstatným změnám. Tyto změny jsou přirozené a postihují všechny ženy. Zástava pravidelné menstruace je označována jako menopauza, která nejčastěji nastává mezi 49. až 51. rokem života. Mezi přípustné hranice řadíme věk
22
45 až 55 let. Menopauza je individuální a u některých žen může přijít dříve či později. (Donát, 2000) U žen, kterým nastoupila puberta dříve, můžeme očekávat, že přechod přijde později. Naopak u pozdějšího nástupu puberty je období reprodukce kratší. Faktory ovlivňující dřívější nástup klimakteria jsou váha pod 60 kg, výška pod 155 cm, kouření, nízký životní standard, rodinná a pracovní zátěž, neuspokojivé a vysilující povolání. Ženám s jedním vaječníkem, bez dělohy a kuřačkám nastupuje klimakterium až o několik let dříve. Při dlouhodobém užívání antikoncepce, pozdním těhotenství nastává přechod později. (Schneider, 1999) 2.2.6.1 Terminologie dle WHO Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1981 vytvořila návrh k používání následující terminologie. (Cittebart, 2001) Premenopauza – je to období před menopauzou, menstruace začíná být nepravidelná Menopauza – jedná se o trvalé vymizení menstruace Perimenopauza – období těsně před menopauzou až jeden rok po menopauze Postmenopauza – začíná jeden rok po menopauze, jsou zde vyhaslé ovariální funkce Klimakterium – období mezi premenopauzou a postmenopauzou
Obrázek 1 Jednotlivá období klimakteria Dostupné z: http://mujweb.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_8.htm
23
2.2.7 Klimakterické potíže Nedostatek estrogenů může vést k řadě příznaků. Symptomy rozdělujeme podle rychlosti nástupu, závažnosti a délky trvání do tří skupin. (Citterbart, 2001)
Akutní – symptomatologie klimakterického syndromu
Subakutní – symptomatologie organického estrogen-deficitního syndromu
Chronické – symptomatologie metabolického estrogen-deficitního syndromu
2.2.7.1 Klimakterický syndrom Klimakterický syndrom můžeme také nazývat klimakterickou nemocí. Potíže se mohou vyskytnout i několik let před poslední menstruací, jindy až po ní, a mohou se vyskytovat ještě mnoho let v postmenopaze. Nejčastěji se objevují dva až tři roky před poslední menstruací. (Donát, 2000) Pojem
klimakterický syndrom
původně
zahrnoval
veškerou
symptomatologii
vazomotorickou, metabolickou a psychickou. Dnes termín označuje jen symptomy vazomotorické a psychické. (Citterbart, 2001) V klimakterickém syndromu se mohou vyskytovat symptomy jako návaly horka, pocení, závratě, bolesti hlavy, palpitace, parestézie, tachykardie, dyspnoe, obstipace, nauzea, zvracení a sexuální potíže. (Citterbart, 2001) Návaly horka a pocení Návaly horka a pocení patří k nejčastějším potížím, obtěžují asi 75% žen a velmi snižují kvalitu života. Frekvence je velmi individuální, od několika mírných návalů týdně až do více než šest návalů za hodinu. Návaly jsou pociťovány v obličeji, na krku, hrudi a bedrech. V noci jsou označovány jako „noční poty“, které jsou příčinou nespavosti a zvýšené únavy ve dne. (Phillipsová, 2005) Psychické potíže Samotné klimakterium, osobnost a sociální prostředí jsou faktory, které někdy vytvářejí psychopatologii. Psychické potíže se vyskytují samostatně nebo častěji doprovází příznaky klimakterického syndromu, jako jsou návaly horka a pocení. Při klimakterické nemoci
je
škála
psychických
potíží
široká,
např.
roztržitost,
roztěkanost,
nesoustředěnost, nervozita, nerozhodnost, stres, deprese, úzkost, beznaděj, netečnost, pocit vyčerpanosti a únavy. (Donát, 2000) 24
Kupperman
vytvořil
pro
hodnocení
závažnosti
klimakterického
syndromu
tzv. menopauzální index. Hodnotí se 10 symptomů, ke kterým žena přidělí určitý počet bodů a vynásobí s příslušným indexem. Celkový počet bodů se sečte a klimakterický syndrom vyhodnotíme jako lehký, střední nebo těžký. (Citterbart, 2001) Tabulka 1 Kuppermanův index Symptom
Index
Návaly horka
4
Zvýšené pocení
2
Poruchy spánku
2
Podrážděnost
2
Deprese
1
Poruchy soustředění
1
Závratě
1
Bolesti hlavy
1
Bolesti kloubů
1
Bušení srdce
1
Míra obtíží: silné 3 střední 2 lehké 1 žádné 0 Výsledek je součtem násobků: index symptomů x míra obtíží Hodnocení: > 35 těžký klimakterický syndrom 20-35 střední klimakterický syndrom 15-20 lehký klimakterický syndrom
Dostupné z: Fait, 2004, str. 4
2.2.7.2 Organický estrogen-deficitní syndrom Prvních dvacet let po menopauze se rozvíjí změny, které snižují kvalitu života žen. Dochází k atrofii některých orgánů, např. k atrofii pochvy, dělohy, uretry a močového měchýře, svalstva pánevního dna, kůže, prsů a dalších sliznic. (Roztočil, 2011) Atrofická pochva je suchá a velmi náchylná k infekci. Vznikají obvyklé příznaky, jako je výtok, svědění a celkový dyskomfort. Změny uretry způsobují časté nucení na močení, pálení a řezání při močení, tlak v podbřišku. Atrofie sliznic se týká skoro všech orgánů. Zvýšená lámavost nehtů, suché a řídké vlasy, suchá a zvrásněná kůže, suchost v ústech, poruchy chuti, syndrom suchého oka. Příčinou všech těchto potíží je nedostatek estrogenů (Roztočil, 2011), které se v ženském těle sice neustále tvoří, ale už ne v takové míře jako před klimakteriem (Schneider, 2004).
25
2.2.7.3 Metabolický estrogen-deficitní syndrom Nedostatek estrogenů může vést až k poškození metabolismu. V podobě osteoporózy, onemocnění kardiovaskulárního systému a změny v centrálním nervovém systému mohou tyto onemocnění ohrožovat zdraví ženy či její život. (Donát, 2000) Osteoporóza WHO definovala v roce 1994 osteoporózu, která je charakterizovaná úbytkem kostní hmoty a úpadkem mikroarchitektury kostní tkáně. Tato situace vede ke zvýšené kostní křehkosti a k následnému vyššímu riziku zlomenin. (Phillipsová, 2005) Osteoporóza se může projevit bolestmi páteře, kostí a kloubů, zmenšováním postavy a stařeckým nahrbením. Tyto potíže se nemusí vůbec objevit a osteoporóza se ukáže až s první zlomeninou. Typické osteoporotické zlomeniny jsou zlomeniny obratlů, zápěstí a kyčle. (Donát, 2000) Osteoporóza u žen po menopauze se nejčastěji vyskytuje ve věku 55 – 75 let. Poměr žen a můžu je 6 : 1. Zlomenina může vést k imobilitě a v pokročilém věku způsobit i úmrtí. (Komárek, Provazník a kol., 2011) Na ztrátě kostní hmoty se podílí deficit estrogenů, kouření, nízká váha, výskyt osteoporózy v rodině, nedostatečný příjem vápníku v potravě, nízká pohybová aktivita, nadměrné požívání kofeinu, alkoholu, některých léků a drog. (Citterbart, 2001) Onemocnění kardiovaskulárního systému Onemocnění srdce a cév jsou na prvním místě příčin úmrtí v ekonomicky rozvinutých zemích. Nejčastější příčinou úmrtí je ateroskleróza. V postmenopauzálním období se mění poměr HDL a LDL cholesterolu. LDL cholesterol stoupá a ukládá se ve stěnách cév, cévy se stávají tvrdší a užší. Klesající množství HDL cholesterolu už nechrání tepny před kornatěním a uzávěrem. Dochází k poruchám zásobení životně důležitých orgánů kyslíkem a dalšími látkami. Porucha metabolismu tuků neboli dyslipidémie je součástí Kaplanova „smrtícího kvarteta“. Kromě dyslipidémie smrtící kvarteto dále obsahuje diabetes melitus 2. typu, hypertenzi a obezitu. (Eiseleová, 1999; Mandovec, 2008)
26
Změny v centrálním nervovém systému Nejčastějším důvodem zhoršování duševních funkcí je Alzheimerova choroba. Příčina není známá, ale vznik této choroby nejspíš souvisí s nedostatkem estrogenů. Nemoc začíná nenápadně, dochází k postupné ztrátě paměti až k těžkým poruchám osobnosti, sociálního chování a řeči. (Jeníček, 1999)
2.2.8 Terapie 2.2.8.1 Hormonální terapie K léčbě estrogen-deficitního syndromu se užívá léčba pouze estrogeny (ERT = estrogen replacement therapy) nebo estrogen v kombinaci s progestageny (HRT = hormone replacement therapy). Druh a intenzita potíží určuje způsob léčby. S hormonální substituční terapií začínáme na nejnižší účinné dávce, pokud nevede k požadovanému odstranění potíží, dávka se postupně zvyšuje. (Citterbart, 2001) Hormonální terapie je předepisována na krátký čas pro zbavení akutních potíží nebo dlouhodobě, aby se předešlo možným budoucím zdravotním rizikům. Krátkodobé užívání hormonů po dobu dvou až tří let ženu neohrožuje, po delší době se však mohou dostavit závažnější zdravotní problémy. (Schneider, 1999) Způsob podání léčby je perorálně, subkutánně, perkutánně, transdermálně, intranasálně a vaginálně. (Fait, 2004) Rizika a kontraindikace Každý podaný lék s sebou nese jisté nežádoucí účinky a rizika, se kterými musíme počítat. Může se objevit mastodynie (bolest v krajině prsní žlázy), retence tekutin, krvácení, nausea (pocit na zvracení), křeče dolních končetin, bolest hlavy, deprese, anxieta (úzkost), nadýmání a zvýšená chuť k jídlu. (Fait, 2004) Rizika a kontraindikace se liší od ženy k ženě, je tedy nutné postupovat individuálně. (Gukelberger-Felix, 2014)
27
Absolutní kontraindikace je v těchto případech
Neléčený karcinom endometria a prsu
Aktivní hepatopatie
Akutní žilní trombóza a tromboembolizace
Krvácení z dělohy nejasného původu (Fait, 2004)
2.2.8.2 Alternativní terapie Fytoestrogeny Fytoestrogeny se nacházejí v malém množství v některých rostlinách a potravinách rostlinného původu. Strukturou se velmi podobají lidskému hormonu estrogenu. Jsou rozdělovány do tří hlavních skupin na izoflavony, kumestany a lignany. Potraviny bohaté na fytoestrogeny jsou sojové boby, tofu, sojové maso, sojové mléko, sojová mouka, sojové dezerty a sojový chléb. (Phillipsová, 2005) Akupunktura Akupunktura užívá čtrnáct energetických drah, které probíhají tělem. Na těchto drahách rozpoznáváme blokády životní energie, takzvané „čchi“. Používají se velmi jemné jehličky, které se vpichují do akupunkturních bodů. WHO prokázala blahodárný vliv akupunktury proti bolestem během menopauzy. Nevýhodou může být přecitlivělost lidí na vpich jehliček do těla. (Phillipsová, 2005) Reflexologie Při reflexologii stimulujeme reflexní body na chodidlech, které podle takzvané reflexní mapy odpovídají tělesným orgánům. Dochází ke zlepšení lymfatického systému, krevního oběhu, nervového systému a k uvolnění svalového napětí. (Phillipsová, 2005) Výživa Naše tělo potřebuje pro správnou funkci organismu optimální rozložení živin. Optimální rozložení živin je 15 % bílkovin, 30 % tuků a 55 % sacharidů. Zdravá výživa obsahuje vitamíny, minerální látky a stopové prvky. Nesmíme zapomínat na příjem tekutin. (Hauser, 2006)
28
Deset pravidel zdravé a plnohodnotné výživy 1. Jíst rozmanitě, aby tělo získalo všechny potřebné látky. 2. Denní příjem obilnin a brambor. 3. Ke každému jídlu sníst malou porci ovoce a zeleniny. 4. Maso, uzeniny a vejce by se měly objevit v našem jídelníčku pouze jedenkrát týdně. Ryby jsou dovoleny častěji. 5. Rostlinné tuky jsou vhodnější než živočišné tuky. 6. Cukr a sůl užívat co nejméně. 7. Denně vypít 1,5 až 2 litry tekutin, nejlépe vody či bylinných čajů. Mléko a káva se nezapočítávají do příjmu tekutin. 8. Dbát na šetrnou přípravu pokrmu. Maso dušené místo smaženého, zelenina syrová místo vařená. 9. Jídlo jíst pomalu. 10. Pravidelně sledovat svou váhu. (Hauser, 2006) Cvičení Studie ukázaly, že pravidelné cvičení může zmírnit návaly horka a psychické potíže. Pro ženy je zejména jóga a břišní tanec v menopauze velmi vhodný. (Phillipsová, 2005)
2.2.9 Sexualita V organismu ženy dochází v klimakteriu k mnoho anatomickým a psychickým změnám. Změny jako je ztráta pubického ochlupení, zmenšení množství podkožního tuku na Venušině pahorku, zmenšená pochva, ztenčená a snížená elasticita poševní stěny, zvrásněné velké pysky a ztenčené malé pysky, zmenšení velikosti a citlivosti klitorisu, zmenšení dělohy a změna citlivosti bradavek mohou negativně ovlivňovat sexualitu ženy. Během klimakteria dochází ke snížení sexuálního apetitu (libida) a k nedostatečné lubrikaci poševního vchodu. Snížená lubrikace způsobuje nepříjemné pocity až bolest při pohlavním styku. (Roztočil, 2011) Nedostatek libida může být zapříčiněn spíše z důvodů psychických než fyzických. Nespokojenost se svým tělem a nízká sebedůvěra jsou mnohem větším problémem než hormony. S vyšším věkem se pohlavní život zlepšuje. Ženy mají více zkušeností, sebedůvěry, ustupují zábrany a obavy. (Phillipsová, 2005)
29
2.2.9.1 Možnost otěhotnění v období menopauzy a antikoncepce Ženy po čtyřicítce jsou stále plodné a možnost otěhotnění i po padesátce stále existuje. Žena je pokládána za neplodnou po 48 roce života a jeden rok po poslední menstruaci. (Phillipsová, 2005) Vyšetření krve nám potvrdí, zda je zde možnost otěhotnění či nikoli. Zjišťujeme hodnoty hormonů gonadotropinů z hypofýzy a estrogenů z vaječníků. Antikoncepce v přechodu je stále nutná do vyloučení možnosti otěhotnění. Volíme ji individuálně podle typu ženy, zdravotního stavu, sexuálního života a gynekologického nálezu. (Donát, 2000)
30
3
PRAKTICKÁ ČÁST
3.1
Metodika výzkumu
Pro zpracování kvantitativního výzkumu byl použit standardizovaný dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím, který byl vybrán po dohodě s vedoucím práce. Dotazník obsahuje 11 otázek podle domén týkajících se fyzických funkcí, fyzického a emočního omezení rolí, sociálních funkcí, bolesti, duševního zdraví, vitality a všeobecného vnímání vlastního zdraví. Dotazník je uveden v příloze 6.
3.2
Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí
Dotazníky byly rozdávány v Nemocnici Jihlava po schválení žádosti o povolení průzkumu formou dotazníku náměstkyní ošetřovatelské péče Mgr. Cmuntové. Žádost o povolení průzkumu formou dotazníku je uvedena v příloze 3. Téma mé bakalářské práce se týká žen, tudíž respondenty byly pouze ženy. Průměrný věk respondentek byl 61 let. Většina žen uvedla středoškolské vzdělání. V Nemocnici Jihlava jsem obcházela oddělení a žádala pacientky o vyplnění dotazníků. Osobně jsem oslovila 80 respondentek, které vyplnily dotazník 2x, jak se cítily před menopauzou a nyní po menopauze. Návratnost tedy byla 100 %. Vyplňování dotazníků bylo občas obtížné, neboť se jednalo většinou o starší pacientky, kterým chyběly kompenzační pomůcky jako brýle či naslouchátko.
3.3
Průběh výzkumu
Výzkum probíhal v Nemocnici Jihlava od poloviny listopadu 2013 do poloviny února 2014. Dotazníky jsem respondentkám rozdávala osobně. V případě nejasností jsem zodpověděla jejich dotazy a pomohla dovysvětlit případné nesrozumitelnosti.
31
3.4
Zpracování získaných dat
Získaná data byla zpracována pomocí počítačového programu Microsoft Office Word 2007 pro psaný text. Na tvorbu tabulek a grafů byl použit program Microsoft Office Excel 2007. K otázkám z dotazníku jsem zpracovala grafy. Pro lepší přehlednost a znázornění dat jsem u některých otázek vytvořila pouze tabulku. Výsledky jsou uvedeny v absolutních číslech. Zvolila jsem sloupcové grafy, kde každá odpověď obsahuje dva sloupce pro ženy před menopauzou a po menopauze. Sloupec pro ženy před menopauzou je barvy modré a pro ženy po menopauze červené.
32
3.5
Výsledky výzkumu
Otázka č. 1: Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově?
60 48
počet respondentek
50 40
29
30
21
21
20 12 10
8
8
8 4
1 0 Výborné
Velmi dobré
Dobré
Dosti dobré
Špatné
subjektivní hodnocení celkového zdraví Před menopauzou
Po menopauze
Graf 1 Subjektivní hodnocení celkového zdraví
Z uvedeného grafu je patrné, že 48 žen před menopauzou a 29 žen po menopauze považuje své zdraví za dobré. Ženy před menopauzou hodnotí své zdraví spíše kladně, 8 z nich jej pokládá za výborné, 12 za velmi dobré, 4 za dosti dobré a 8 za špatné. Naopak ženy po menopauze vyhodnotily své zdraví jako horší. Pouze 1 respondentka si myslí, že její zdraví je výborné a dalších 8 posuzuje své zdraví za velmi dobré. Za dosti dobré a špatné hodnotí své zdraví shodně 21 žen.
33
Otázka č. 2: Jak byste hodnotil(a) své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem?
35
32
počet respondentek
30
28
30 25
20
20
20 13
15 10 5
4
4
4
5
0 Mnohem lepší Poněkud lepší než Přibližně stejné Poněkud horší Mnohem horší než před rokem před rokem jako před rokem než před rokem než před rokem subjektivní hodnocení zdraví v současnosti a před rokem Před menopauzou
Po menopauze
Graf 2 Subjektivní hodnocení zdraví v současnosti a před rokem
Na otázku „Jak byste hodnotil(a) své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem?“ odpovědělo 32 žen před menopauzou, že je přibližně stejné jako před rokem a pro 30 žen po menopauze je poněkud horší než před rokem. Z grafu je viditelné, že se ženám před i po menopauze za rok zdraví spíše zhoršilo. Mnohem lepší zdraví než před rokem pociťuje stejný počet dotazovaných a to 4, jak před tak i po menopauze. Z celkového počtu 80 respondentek před menopauzou hodnotí své zdraví 4 ženy jako poněkud lepší než před rokem, 20 za poněkud horší než před rokem a totožně 20 za mnohem horší než před rokem. Z celkového počtu 80 respondentek po menopauze vnímá své zdraví 5 žen jako poněkud lepší než před rokem, 28 za přibližně stejné jako před rokem a 13 za mnohem horší než před rokem.
34
Otázka č. 3: Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry?
Tabulka 2 Omezení činností během typického dne
Otázka
Odpověď
Před menopauzou Po menopauze
Usilovné činnosti jako je běh, nošení těžkých předmětů, provozování náročných sportů
Ano, omezuje hodně
28
56
Ano, omezuje trochu
28
19
Ne, vůbec neomezuje
24
5
Středně namáhavé činnosti Ano, omezuje hodně jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, Ano, omezuje trochu jízda na kole Ne, vůbec neomezuje
16
29
16
33
48
18
Ano, omezuje hodně
8
22
Ano, omezuje trochu
16
37
Ne, vůbec neomezuje
56
21
Ano, omezuje hodně Vyjít po schodech několik Ano, omezuje trochu pater Ne, vůbec neomezuje
8
31
20
37
52
12
Ano, omezuje hodně
4
8
Ano, omezuje trochu
12
32
Ne, vůbec neomezuje
64
40
Ano, omezuje hodně
12
17
Předklon, shýbaní, poklek Ano, omezuje trochu
16
41
Ne, vůbec neomezuje
52
22
Ano, omezuje hodně
8
28
Ano, omezuje trochu
20
27
Ne, vůbec neomezuje
52
25
Ano, omezuje hodně Chůze po ulici několik set Ano, omezuje trochu metrů Ne, vůbec neomezuje
4
11
8
33
68
36
Zvedání nebo nesení běžného nákupu
Vyjít po schodech jedno patro
Chůze asi jeden kilometr
35
Tabulka 3 Omezení činností během typického dne – pokračování
Ano, omezuje hodně
4
4
Ano, omezuje trochu
8
20
Ne, vůbec neomezuje
68
56
Ano, omezuje hodně Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další Ano, omezuje trochu osoby Ne, vůbec neomezuje
4
3
12
17
64
60
Chůze po ulici sto metrů
V otázce 3 máme 10 podotázek, v tabulkách 2 a 3 vidíme, jak momentální zdraví omezuje činnosti vykonávané během typického dne.
Usilovné činnosti jako je běh, nošení těžkých předmětů, provozování náročných sportů. Pro ženy po menopauze jsou tyto aktivity více omezující než pro ženy před menopauzou. Celkem 56 respondentek po menopauze odpovědělo, že je tyto činnosti omezují hodně, 19 žen omezuje trochu a pouhým 5 ženám nevadí, tudíž je neomezují vůbec. Co se týká žen před menopauzou, 28 dotazovaných je omezováno těmito činnostmi hodně, 28 trochu a 24 žen není omezováno vůbec. Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole. Tyto aktivity tolik neomezují ženy před menopauzou jako ženy po menopauze. Shodně 16 respondetek před menopauzou odpovědělo, že je tyto činnosti omezují hodně a trochu, 48 není omezováno vůbec. Celkem 29 dotazovaných po menopauze si myslí, že jsou omezovány hodně, 33 trochu a 18 není omezováno vůbec. Zvedání nebo nesení běžného nákupu není omezující pro 56 žen před menopauzou, 16 omezuje trochu a 8 hodně. Naopak pro 37 žen po menopauze jsou tyto činnosti omezující trochu, 22 žen omezuje hodně a 21 neomezuje vůbec. Vyjít po schodech několik pater je pro 37 žen po menopauze omezující trochu, pro 31 hodně a 12 neomezuje vůbec. Co se týká žen před menopauzou, 52 respondentek není omezováno vůbec, 20 omezuje trochu a 8 hodně.
36
Vyjít po schodech jedno patro není pro ženy před i po menopauze tolik omezující. Tato činnost neomezuje vůbec 64 žen před menopauzou, 12 omezuje trochu a pouze 4 hodně. Vyjití po schodech jedno patro není pro 40 žen po menopauze omezující vůbec, 32 omezuje trochu a 8 hodně. Předklon, shýbaní, poklek. U této možnosti označilo 52 dotazovaných před menopauzou, že je neomezuje vůbec, 16 trochu a 12 hodně. Ze souboru 41 žen po menopauze si myslí, že je tato činnost omezuje trochu, 17 hodně a 22 neomezuje vůbec. Chůze asi jeden kilometr je pro 28 žen po menopauze omezující hodně, pro 27 trochu a 25 neomezuje vůbec. Celkem 52 respondentek před menopauzou si myslí, že chůze asi jeden kilometr je neomezuje vůbec, 20 omezuje trochu a 8 hodně. Chůze po ulici několik set metrů. U této možnosti zvolilo 68 respondentek před menopauzou, že je neomezuje vůbec, 8 omezuje trochu a 4 hodně. Celkem 36 žen po menopauze označilo možnost „neomezuje vůbec“, 33 omezuje trochu a 11 hodně. Chůze po ulici sto metrů není vůbec pro 68 žen před menopauzou omezující, 8 respondentek omezuje trochu a 4 hodně. Co se týká žen po menopauze, 56 dotazovaných neomezuje vůbec, 20 omezuje trochu a 4 hodně. Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby není pro ženy před i po menopauze obtížné. Ze souboru 64 žen před menopauzou si myslí, že je tyto činnosti neomezují vůbec, 12 omezuje trochu a 4 hodně. Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby není pro 60 žen po menopauze omezující vůbec, 17 omezuje trochu a 3 hodně.
37
Otázka č. 4: Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím?
Tabulka 4 Problémy při práci kvůli zdravotním potížím
Otázka
Odpověď
Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti?
Ano
Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)?
Ano
Byl(a) jste omezen(a) v druhu práce nebo jiných činností? Měl(a) jste potíže při práci nebo jiných činnostech (například jste musel(a) vynaložit zvláštní úsilí)?
Před menopauzou
Ne
Ne Ano Ne Ano Ne
Po menopauze
36
50
44
30
36
60
44
20
36
57
44
23
40
62
40
18
Otázka 4 obsahuje 4 podotázky, v tabulce 4 vidíme, jestli se uvedené problémy při práci vyskytly v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím. Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? Z nabízených variant „ano, ne“, zvolilo 50 žen po menopauze možnost ano a 30 ne. Ženy před menopauzou spíše volili ne a to 44, počet dotazovaných s odpovědí ano je 36. Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)? Z tabulky 4 je viditelné, že ženy po menopauze udělaly méně než ženy před menopauzou. Celkem 60 žen po menopauze označilo možnost ano a 20 ne. Naopak 44 žen před menopauzou označilo ano a 36 ne.
38
Byl(a) jste omezen(a) v druhu práce nebo jiných činností? Omezení v práci pocítilo 57 žen po menopauze a 36 před menopauzou. Odpověď ne zvolilo 44 žen před menopauzou a 23 žen po menopauze. Měl(a) jste potíže při práci nebo jiných činnostech (například jste musel(a) vynaložit zvláštní úsilí)? Z tabulky 4 je patrné, že 62 žen po menopauze měly potíže při práci více než ženy před menopauzou. Ženy před menopauzou shodně volily možnost „ano“ či „ne“ a to 40 respondentek. Počet žen po menopauze s odpovědí ne je pouze 18.
39
Otázka č. 5: Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? Tabulka 5 Problémy při práci kvůli emocionálním potížím
Otázka
Odpověď
Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti?
Ano
Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)?
Ano
Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykle?
Před menopauzou
Ne
Ne Ano Ne
Po menopauze
28
45
52
35
32
53
48
27
40
41
40
39
Otázka 5 obsahuje 3 podotázky, v tabulce 5 vidíme, jestli se uvedené problémy při práci vyskytly v posledních 4 týdnech kvůli emocionálním potížím.
Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? Ženy před menopauzou nejčastěji volily variantu „ne“ a to 52 dotazovaných, odpověď „ano“ zvolilo 28 žen. Celkem 45 žen po menopauze označilo ano a 35 ne. Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)? Z tabulky 5 je viditelné, že ženy po menopauze udělaly méně než ženy před menopauzou. Celkem 53 žen po menopauze označilo možnost ano a 27 ne. Naopak 48 žen před menopauzou označilo ne a 32 ano. Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykle? Méně pozorných bylo 41 žen po menopauze a 39 zvolilo možnost „ne“. Ženy před menopauzou shodně volily možnost „ano“ či „ne“ a to 40 respondentek.
40
Otázka č. 6: Uveďte, do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech.
35
počet respondentek
30
32 28
25 20
23
21 18
16
15
15 10 4
5
3
0 0 Vůbec ne
Trochu
Mírně
Poměrně dost
Velmi silně
vliv tělesných nebo emocionálních potíží na společenský život Před menopauzou
Po menopauze
Graf 3 Vliv tělesných nebo emocionálních potíží na společenský život
Z uvedeného grafu vyplývá, že 23 respondentkám po menopauze bránily tělesné nebo emocionální potíže normálnímu společenskému životu za poslední 4 týdny poměrně dost, 18 vůbec ne, 21 trochu, 15 mírně a 3 ženám velmi silně. Ze souboru žen před menopauzou si 32 žen myslí, že jim tělesné a emocionální potíže brání trochu, 28 vůbec ne, 16 mírně, 4 velmi silně. Z nabízených odpovědí variantu „poměrně dost“ nezvolila žádná žena před menopauzou.
41
Otázka č. 7: Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech?
30 24 24
počet respondentek
25 20 16
17
16 14
15
12
11 10
8
8 6 4
5 0 Žádné
Velmi mírné
Mírné
Střední
Silné
Velmi silné
stupeň bolesti Před menopauzou
Po menopauze
Graf 4 Stupeň bolesti
Na otázku „Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech?“ volily ženy jak před tak i po menopauze nejčastěji variantu „střední“. Celkem 24 žen před menopauzou odpovědělo, že jejich bolesti jsou střední, 16 žádné, 16 velmi mírné, 8 mírné, 4 silné a 12 velmi silné. Co se týče žen po menopauze, 24 dotazovaných měly bolesti střední, 11 žádné, 8 velmi mírné, 14 mírné, 17 silné a 6 respondentek mělo bolesti velmi silné.
42
Otázka č. 8: Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech?
35 30
počet respondentek
30
28 24
25 20
17 15
15
12 10
10
8
8
8
5 0 Vůbec ne
Trochu Před menopauzou
Mírně
Poměrně dost
Velmi silně
Po menopauze
Graf 5 Vliv bolesti na práci
Na uvedeném grafu můžeme vidět, že 30 ženám po menopauze bolesti bránily v práci za poslední 4 týdny poměrně dost, 10 vůbec ne, 17 trochu a 15 respondetkám mírně. Ze souboru žen před menopauzou 28 odpovědělo, že jim bolesti nebránily v práci za poslední 4 týdny vůbec, 8 trochu, 12 mírně a 24 poměrně dost. Variantu „velmi silně“ hodnotí dotazované jak před tak i po menopauze shodně 8 žen.
43
Otázka č. 9: Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). Tabulka 6 Pocity zdraví
Otázka
Odpověď Pořád
Po menopauze
12
1
16
9
12
11
20
34
16
20
Nikdy
4
5
Pořád
8
0
4
6
8
13
28
28
24
29
Nikdy
8
4
Pořád
4
2
Většinou
4
3
Dost často
0
6
Občas
4
19
Málokdy
16
16
Nikdy
52
34
Pořád
16
3
24
18
4
16
24
30
8
12
Nikdy
4
1
Pořád
12
2
16
5
12
9
20
33
16
22
4
9
Většinou Jak často v předchozích 4 týdnech Dost často jste se cítil(a) pln(a) Občas elánu? Málokdy
Většinou Jak často v předchozích 4 týdnech Dost často jste byl(a) velmi Občas nervózní? Málokdy
Jak často v předchozích 4 týdnech jste měl(a) takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit?
Před menopauzou
Většinou Jak často v předchozích 4 týdnech Dost často jste pociťoval(a) klid a Občas pohodu? Málokdy
Většinou Jak často v předchozích 4 týdnech Dost často jste byl(a) pln(a) Občas energie? Málokdy Nikdy
44
Tabulka 7 Pocity zdraví – pokračování
Otázka
Odpověď Pořád
Před menopauzou
Po menopauze 4
0
8
6
4
13
20
24
28
23
Nikdy
16
14
Pořád
12
5
8
10
0
17
24
34
28
12
Nikdy
8
2
Pořád
12
5
32
11
12
18
12
29
12
14
Nikdy
0
3
Pořád
4
7
16
12
12
19
36
31
12
11
0
0
Většinou Jak často v předchozích 4 týdnech Dost často jste pociťoval(a) Občas pesimismus a smutek? Málokdy
Většinou Jak často v předchozích 4 týdnech Dost často jste se cítil(a) Občas vyčerpán(a)? Málokdy
Většinou Jak často v Dost často předchozích 4 týdnech jste byl(a) šťastný(á)? Občas Málokdy
Většinou Jak často v předchozích 4 týdnech Dost často jste se cítil(a) Občas unaven(á)? Málokdy Nikdy
45
Otázka 9 obsahuje 9 podotázek, v tabulce 6 a 7 můžeme vidět, jak pocity ovlivňují pohodu ženy.
Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil(a) pln(a) elánu? Pouze 1 respondentka po menopauze se cítí plna elánu pořád, 9 většinou, 11 dost často, 34 občas, 20 málokdy a 5 nikdy. Celkem 20 žen před menopauzou se cítí plny elánu občas, 16 málokdy, 4 nikdy, 12 dost často, 16 většinou a 12 pořád. Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl(a) velmi nervózní? Ženy před menopauzou i po menopauze shodně označily možnost „občas“ a to 28 respondentek. Ze souboru žen po menopauze bylo nervózních 29 málokdy, 4 nikdy, 13 dost často, 6 většinou a variantu „pořád“ nezvolila žádná žena. Naopak 8 žen před menopauzou se cítí nervózní pořád, 4 většinou, 8 dost často, 24 málokdy a 8 nikdy. Jak často v předchozích 4 týdnech jste měl(a) takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? Nejčastější odpověď byla nikdy, tu zvolilo 52 žen před menopauzou a 34 žen po menopauze. Celkem 16 žen před menopauzou mělo depresi málokdy, dost často ji neměla žádná respondentka a shodně 4 ženy ji měly občas, většinou a pořád. Co se týká žen po menopauze, 16 mělo depresi málokdy, 19 občas, 6 dost často, 3 většinou a 2 pořád. Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval(a) klid a pohodu? Klid a pohodu pociťovalo 16 žen před menopauzou pořád, 24 většinou, 4 dost často, 24 občas, 8 málokdy a dokonce 4 nikdy. Po menopauze nejčastěji volily variantu „občas“ a to 30 dotazovaných, dále 16 dost často, 18 většinou, 3 pořád, 12 málokdy a 1 nikdy. Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl(a) pln(a) energie? Z tabulky 6 můžeme vidět, že energie u žen po menopauze ubývá, 33 respondentek se cítilo plné energie občas, 22 málokdy, 9 nikdy, 9 dost často, 5 většinou a pouze 2 pořád. Naopak 20 žen před menopauzou se cítily plné energie občas, 12 dost často, 16 většinou, 12 pořád, 16 málokdy a 4 nikdy.
46
Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval(a) pesimismus a smutek? Celkem 28 žen před menopauzou pociťovalo pesimismus a smutek málokdy, 16 nikdy, 20 občas, 4 dost často, 8 většinou a dokonce 4 pořád. Ženy po menopauze jsou na tom podobně jako ženy před menopauzou, 24 dotazovaných pociťovalo pesimismus a smutek občas, 23 málokdy, 14 nikdy, 13 dost často a 6 většinou. Variantu „pořád“ nezvolila žádná žena po menopauze. Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil(a) vyčerpán(a)? Z tabulky 7 vyplývá, že 28 žen před menopauzou se cítí vyčerpané málokdy, 8 nikdy, 24 občas, 8 většinou, 12 pořád a žádná dost často. Ze souboru žen po menopauze se cítí 34 respondentek vyčerpaných občas, 12 málokdy, 2 nikdy, 17 dost často, 10 většinou a 5 pořád. Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl(a) šťastný(á)? Ženy před menopauzou jsou šťastnější, než ženy po menopauze. Variantu „většinou“ zvolilo 32 žen před menopauzou a na možnost „nikdy“ neodpověděla žádná respondentka. Shodně 12 žen se cítí šťastně pořád, dost často, občas a málokdy. Celkem 29 žen po menopauze se cítí šťastně občas, 18 dost často, 11 většinou, 5 pořád, 14 málokdy a 3 nikdy. Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil(a) unaven(á)? Na tabulce 7 vidíme, že unavenost je u žen před i po menopauze poměrně stejná, 36 žen před menopauzou se cítí unavených občas, 12 dost často, 16 většinou, 4 pořád, 12 málokdy a variantu „nikdy“ nezvolila žádná respondentka. Co se týká žen po menopauze, 31 se cítilo unavených občas, 19 dost často, 12 většinou, 7 pořád, 11 málokdy a žádná nikdy.
47
Otázka č. 10: Uveďte, jak často v předchozích 4 týdnech bránily Vaše tělesné nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atp.)?
40
36
počet respondentek
35 28
30
26 23
25 20
16
14
15 9
10
8
5 0
0
0 Pořád
Většinu času Před menopauzou
Občas
Málokdy
Nikdy
Po menopauze
Graf 6 Tělesné a emocionální obtíže
Z uvedeného grafu vyplývá, že obtíže brání společenskému životu více ženám po menopauze, než ženám před menopauzou. Obtíže společenskému životu brání 28 ženám před menopauzou občas, 16 málokdy a 36 respondentkám obtíže nebránily nikdy. Možnost „pořád“ a „většinu času“ nezvolila žádná žena před menopauzou. Celkem 26 ženám po menopauze brání obtíže společenskému životu občas, 23 málokdy, 8 nikdy, 14 většinu času a dokonce 9 respondentkám pořád.
48
Otázka č. 11: Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? Tabulka 8 Subjektivní vnímání zdraví a nemoci
Otázka
Odpověď Jistě ano
2
4
16
8
29
36
18
Určitě ne
32
15
Jistě ano
16
6
16
12
32
26
12
20
Určitě ne
4
16
Jistě ano
0
5
Spíše ano
16
24
8
21
Spíše ne
28
18
Určitě ne
28
12
Jistě ano
4
3
Spíše ano
16
5
Nejsem si jist
24
16
Spíše ne
32
26
Určitě ne
4
30
Spíše ano Jsem stejně zdráv(a) jako kdokoliv jiný Nejsem si jist Spíše ne
Mé zdraví je perfektní
Po menopauze 0
Zdá se, že onemocním Spíše ano jakoukoliv nemocí Nejsem si jist snadněji než jiní lidé Spíše ne
Očekávám, že se mé zdraví zhorší
Před menopauzou
Nejsem si jist
49
Otázka 11 obsahuje 4 podotázky, v tabulce 8 můžeme vidět, jak respondentky subjektivně vnímají zdraví a nemoc.
Zdá se, že onemocním jakoukoliv nemocí snadněji než jiní lidé. Ženy před menopauzou předpokládají, že tak snad neonemocní než ženy po menopauze. Celkem 36 žen před menopauzou si myslí, že spíše onemocní než jiní lidé, 32 určitě ne, 8 si není jistých, 4 spíše ano a na možnost „jistě ano“ neodpověděla žádná respondentka před menopauzou. Ženy po menopauze nejčastěji označily možnost „nejsem si jist“ a to 29 dotazovaných, 18 spíše neonemocní, 15 určitě ne, 16 spíše ano a 2 jistě ano. Jsem stejně zdráv(a) jako kdokoliv jiný si 32 žen před menopauzou není jistá, 12 spíše ne, 4 určitě ne. Odpověď „jistě ano“ a „spíše ano“ označilo shodně 16 respondentek. Ze souboru žen po menopauze se 12 domnívá, že jsou spíše zdravé jako kdokoliv jiný, 26 si není jistých, 16 určitě ne, 20 spíše ne a 6 jistě ano. Očekávám, že se mé zdraví zhorší. Možnost „jistě ano“ nezvolila žádná žena před menopauzou, 16 se domnívá, že se jim spíše zdraví zhorší, 8 si není jistých, 28 spíše ne a taktéž 28 určitě ne. Z 80 respondentek se 24 žen po menopauze domnívá, že se jim zdraví spíše zhorší, 21 si není jistých, 18 spíše ne, 12 určitě ne a 5 určitě ano. Mé zdraví je perfektní označilo variantu „určitě ne“ 30 žen po menopauze, 26 spíše ne, 16 si není jistých, 5 spíše ano a pouze 3 určitě ano. Celkem 32 žen před menopauzou hodnotí své zdraví, že spíše perfektní není, 4 určitě ne, 24 si není jistých, 16 spíše ano a 4 jistě ano.
50
Doplňující otázka: Během dnešního dne užívám tyto léky. Ženy v dotaznících nejčastěji uváděly tyto léky:
3.6
Antiulceróza (Omeprazol, Helicid, Nolpaza, Apo-ome)
Antihypertenziva (Lorista, Lozap)
Antidiabetika (Glyclada, Glucophage)
Antikoagulancia (Warfarin)
Hormony štítné žlázy (Letrox, Euthyrox)
Antidepresiva (Citalec)
Občasné užívání analgetik
Diskuze
Menopauza je trvalé vymizení menstruace v důsledku vyhasínání funkce vaječníků, kde životní styl, společnost a kultura ovlivňuje kvalitu života ženy. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života ženy před menopauzou a po menopauze a současně sledovat kvalitu psychického zdraví v souvislosti s menopauzou. Na zjištění kvality života jsem si stanovila pět hypotéz. Hypotézy jsou sestaveny podle hlavních domén v dotazníku.
Hypotéza 1: Předpokládám, že menopauza zhoršuje vnímání vlastního zdraví. K objasnění této hypotézy patří otázky číslo 1, 2 a 11, které se vztahují k doméně všeobecného vnímání vlastního zdraví. Ženy po menopauze hodnotí své celkové zdraví spíše za horší než ženy před menopauzou. Celkem 29 žen po menopauze se domnívá, že jejich zdraví je dobré. Za dosti dobré a špatné jej považuje shodně 21 žen. Pouze 1 respondentka si myslí, že je výborné a 8 velmi dobré. Ženy před menopauzou hodnotí své zdraví spíše kladně, 8 z nich jej pokládá za výborné, 12 za velmi dobré, 4 za dosti dobré a 8 za špatné. Ve druhé otázce respondentky hodnotily své zdraví dnes ve srovnání před rokem. Celkem 30 žen po menopauze se domnívá, že jejich zdraví je poněkud horší než před rokem. Dále 28 respondentek odpovědělo, že jejich zdraví je přibližně stejné jako před rokem a u 13 je mnohem horší než před rokem. Ženy před menopauzou nejčastěji volily 51
variantu přibližně stejné jako před rokem a shodně 21 dotazovaných označilo možnost poněkud a mnohem horší než před rokem. Jedenáctá otázka obsahuje 4 podotázky. Ženy před menopauzou nepředpokládají, že by onemocněly snadněji než jiní lidé. Z celkového počtu se 16 respondentek po menopauze domnívá, že onemocní snadněji než jiní lidé. Dále ženy po menopauze volily možnost „nejsem si jist“. Na otázku jestli jsou stejně zdravé jako kdokoliv jiný si ženy před i po menopauze nejsou jisté, ale u dotazovaných po menopauze se také často objevovaly odpovědi spíše ne a určitě ne. Po menopauze 24 respondentek předpokládá, že se jim jejich zdraví spíše zhorší. Ženy před menopauzou neočekávají zhoršení zdraví. Respondentky před menopauzou nepokládají své zdraví za perfektní, ale hodnotí ho lépe než ženy po menopauze. Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 2: Předpokládám, že menopauza omezuje fyzické funkce. Doména fyzických funkcí se vztahuje k této hypotéze a k otázce číslo 3, která obsahuje 10 podotázek. Činnosti jako je běh, nošení těžkých předmětů, provozování náročných sportů a chůze asi jeden kilometr je pro ženy po menopauze mnohem více náročná než před menopauzou. Po menopauze je pro 56 žen hodně omezující běh, nošení těžkých předmětů a provozování náročných sportů. Chůze asi jeden kilometr je hodně omezující pro 28 respondentek. Luxování, hraní kuželek, jízda na kole, nesení nákupu, vyjít po schodech několik pater, předklon, shýbání a poklek je pro ženy po menopauze středně namáhavé, pro ženy před menopauzou nejsou tyto činnosti omezující vůbec. Ženy před i po menopauze vůbec neomezuje vyjít po schodech jedno patro, chůze několik metrů, koupání a oblékání. Hypotéza se potvrdila jen částečně.
52
Hypotéza 3: Domnívám se, že tělesné a emocionální potíže ovlivňují kvalitu života ženy po menopauze při práci a ve společenském životě. K objasnění této hypotézy jsem vyhodnocovala otázky číslo 4, 5, 6 a 10, které se vztahují k doménám tělesného, emocionálního omezení rolí a sociálních funkcí. Ženy po menopauze pocítily mnohem větší problémy při práci kvůli zdravotním potížím než ženy před menopauzou. Z celkového počtu 80 respondentek se 50 ženám po menopauze zkrátil čas, který věnovaly práci, 60 jich vykonalo méně práce, než zamýšlelo, 57 bylo omezeno v práci a dokonce 62 dotazovaných mělo při práci potíže. Zatímco ženy před menopauzou takové potíže neměly a shodně 36 ženám se zkrátil čas, který věnovaly práci, udělaly méně, než chtěly, byly omezené v druhu práce a 40 mělo potíže při práci. Respondentky před menopauzou neměly problémy při práci kvůli emocionálním potížím na rozdíl od žen po menopauze. Celkem 45 ženám po menopauze se zkrátil čas, který věnovaly práci, 53 udělalo méně práce, než mělo v úmyslu a 41 bylo při práci méně pozorných než obvykle. Dále 28 respondentkám se před menopauzou zkrátil čas, který věnovaly práci, 32 udělalo méně, než chtělo a 40 bylo při práci méně pozorných než obvykle. Tělesné nebo emocionální potíže brání normálnímu společenskému životu 23 ženám po menopauze poměrně dost, 3 velmi silně, 15 mírně, 21 trochu a 18 vůbec. Dotazované před menopauzou neměly téměř žádné obtíže, pouze 4 velmi silně, 16 mírně, 32 trochu a 28 vůbec. Tělesné nebo emocionální potíže tedy brání společenskému životu častěji ženám po menopauze než ženám před menopauzou. Celkem 9 respondentkám po menopauze brání potíže pořád, 14 většinu času, 26 občas, 23 málokdy a 8 potíže nemělo nikdy. Ženy před menopauzou potíže tak často neměly, 36 nikdy, 16 málokdy a 28 občas. Hypotéza se potvrdila.
53
Hypotéza 4: Domnívám se, že bolest ovlivňuje kvalitu života ženy po menopauze. K této hypotéze se vztahují otázky číslo 7 a 8, doména bolest. Respondentky před i po menopauze měly za poslední 4 týdny střední bolesti a to shodně 24 žen. Celkem 16 žen před menopauzou odpovědělo, že jejich bolesti nejsou žádné, 16 velmi mírné, 8 mírné, 4 silné a 12 velmi silné. Co se týče žen po menopauze, 11 dotazovaných nemělo bolesti žádné, 8 velmi mírné, 14 mírné, 17 silné a 6 respondentek mělo bolesti velmi silné. Celkem 30 ženám po menopauze bránily bolesti v práci, zaměstnání i doma poměrně dost, 8 velmi silně, 15 mírně, 17 trochu a 10 vůbec ne. Respondentky před menopauzou nebyly bolestí tolik omezené a 28 ženám nebránily bolesti vůbec, 8 trochu, 12 mírně, 24 poměrně dost a 8 velmi silně. Výsledky ukazují, že ženy po menopauze bolest omezuje více než ženy před menopauzou, ale stupeň bolesti je u žen shodný. Hypotéza se potvrdila jen částečně.
Hypotéza 5: Domnívám se, menopauza zhoršuje duševní zdraví a vitalitu ženy. K objasnění této hypotézy jsem vyhodnocovala otázku číslo 9, která se vztahuje k doménám duševního zdraví a vitality. Tato otázka obsahuje 9 podotázek. První podotázka zjišťovala od respondentek, jak moc se cítily plné energie. Celkem 34 žen po menopauze volily možnost občas, 20 málokdy a pouze 1 respondentka se cítila plna elánu pořád. Nejčastější odpovědí u žen před menopauzou byla varianta občas, tu zvolilo 20 respondentek, shodně 16 dotazovaných vybralo možnost málokdy a většinou. Nervozitou trpěly ženy před i po menopauze téměř stejně, 29 žen po menopauze bylo nervózních málokdy, 28 občas a 3 dost často. Celkem 28 žen před menopauzou bylo nervózních občas, 24 málokdy. Další podotázkou bylo, jak často respondentky trpěly depresí, že je nemohlo nic rozveselit. Dotazované před menopauzou netrpěly skoro vůbec depresí, 52 ji nemělo
54
nikdy a druhá nejčastější
odpověď
byla
málokdy,
na
kterou odpovědělo
16 respondentek. Po menopauze nemělo depresi 34 žen nikdy, 16 málokdy a 19 občas. Klid a pohodu pociťovaly ženy před menopauzou častěji než respondentky po menopauze. Pocit klidu a pohody mělo shodně 24 žen před menopauzou občas a většinou, 16 respondentek pořád. Po menopauze mělo pocit klidu a pohody 18 dotazovaných většinou a 30 občas. Energie u žen po menopauze ubývá, 33 respondentek se cítilo plné energie občas, 22 málokdy a pouze 2 pořád. Naopak 20 žen před menopauzou se cítily plné energie občas, 16 většinou a 16 málokdy. V šesté podotázce jsem zjišťovala, jak moc respondentky pociťovaly pesimismus a smutek. Nejčastější odpověď u 24 žen po menopauze byla občas, druhá nejčastější odpověď byla málokdy, kterou zvolilo 23 žen. Před menopauzou 28 žen pociťovalo pesimismus a smutek málokdy a 20 respondentek občas. Dále jsem zjišťovala, jak moc byly dotazované vyčerpané za poslední 4 týdny. Po menopauze bylo vyčerpaných 34 žen občas a 28 žen před menopauzou málokdy. Osmá otázka se týkala, jak moc jsou ženy šťastné. Respondentky před menopauzou byly šťastné většinou, tuto možnost zvolilo 32 žen. Po menopauze 29 dotazovaných nejčastěji označilo možnost občas. Poslední devátá podotázka zjišťovala únavu, kdy se ženy před i po menopauze cítí být unavené občas. Po menopauze 31 žen a před menopauzou 36 žen. Ženy po menopauze se cítily plné elánu a energie jen občas a málokdy, než ženy před menopauzou, které se cítily plné elánu a energie častěji. Nervozita, pesimismus a smutek se objevoval u žen před i po menopauze téměř stejně. Nejčastěji volily možnost občas a málokdy. Deprese se po menopauze vyskytovala častěji než u žen před menopauzou. Ženy před menopauzou byly šťastné, pociťovaly klid a pohodu častěji než dotazované po menopauze. Unavené a vyčerpané byly respondentky před i po menopauze téměř stejně. Hypotéza se potvrdila jen částečně.
55
3.7
Doporučení pro praxi
Řekla bych, že téma menopauza se tak často neobjevuje a nehovoří se o něm. Ženy by měly být více informované o klimakterických potížích a následné hormonální i alternativní léčbě. Více medializace a pořádání přednášek pro veřejnost by určitě objasnilo nemálo otázek žen na toto téma. Otázkou je, kolik žen by přednášky navštívilo. Vhodnější jsou letáčky a brožury, které by předával každé ženě její gynekolog. Neustále jsme informováni o aktuálních tématech jako je různé očkování, proč do tohoto okruhu nezahrnout zrovna problematiku menopauzy. Jistě by to napomohlo alespoň částečně k tomu, aby ženy po menopauze nevnímaly kvalitu svého života tak negativně. Základními kroky prevence podle Komárka a Provazníka (2011) je individuální zhodnocení rizika onemocnění, informace o potencionálním riziku a pomoci při změně způsobu života. Změna způsobu života je většinou nejefektivnější k částečnému snížení problémů při menopauze. Lepší kvalita života je také spojena s větší podporou rodiny a přátel.
56
4
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života ženy před menopauzou a po menopauze a současně sledovat kvalitu psychického zdraví v souvislosti s menopauzou. Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že kvalita života žen po menopauze je spíše negativně vnímána než u žen před menopauzou. Celkové zdraví není hodnoceno tak dobře. Usilovné činnosti jako je běh, nošení těžkých předmětů, provozování náročných sportů a chůze asi jeden kilometr je pro ženy po menopauze mnohem více náročná než před menopauzou. Ženy po menopauze musí vynaložit mnohem větší úsilí při práci kvůli zdravotním problémům, zároveň jsou omezené v druhu činnosti a vykonají méně práce, než chtějí. Kvůli emocionálním potížím pociťují i sníženou pozornost. Jejich společenský život je ovlivněn tělesnými nebo emocionálními potížemi. Také bolest jim ve větší míře brání při práci i doma. V menší míře se cítí šťastné, plné elánu a energie. Nepociťují tolik klidu a pohody. Téměř totožně se u obou skupin projevuje únava, vyčerpání, nervozita, pesimismus a smutek. Po menopauze se spíše objevuje deprese, ale nikoli ve velké míře. Ženám po menopauze více brání tělesné či emocionální potíže ve společenském životě, jako jsou návštěvy přátel a příbuzných. Čtvrtina těchto žen se domnívá, že se jim jejich zdraví spíše zhorší. Respondentky před menopauzou nepokládají své zdraví za perfektní, ale hodnotí ho lépe než ženy po menopauze. Z výsledku výzkumu je sice evidentní, že ženy po menopauze pociťují, že se jejich kvalita života zhoršila na rozdíl od období před menopauzou. Nelze však dojít k závěru, že by respondentky v jednotlivých variantách odpovědí volily pouze negativní možnosti. Je tedy jasné, že menopauza má jen částečný vliv na kvalitu života ženy. Kvalita psychického zdraví v souvislosti s menopauzou je rovněž ovlivněna jen částečně. Měli bychom tedy mít na paměti, že menopauza nepředstavuje konec dosavadního života, je to pouze zakončení určité životní etapy, po níž následuje další. A v mnohém záleží také na přístupu samotné ženy, neboť pesimistický přístup k čemukoli rozhodně situaci příliš neřeší.
57
Seznam použité literatury 1. CITTERBART, K. Gynekologie. Praha: Galén a Karolinum, 2001. ISBN 807262-094-0 (Galén), ISBN 80-246-0318-7 (Karolinum) 2. ČIHÁK, R. Anatomie 2. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. ISBN 978-80-2470143-1 3. DONÁT, J. Klimakterium. Praha: Jan Vašut, 2000. ISBN 80-7236-174-0 4. DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-3240-4 5. EISELEOVÁ, H. Žena po 40. Praha: Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-058-2 6. FAIT, T. Klimakterium a hormonální substituční terapie. Moderní babictví, 2004, č. 3. 7. GUKELBERGER-FELIX, G. Fünf Risiken für Frauen, Der Spiegel, 2014. 8. GURKOVÁ, E. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3625-9 9. HAUSER, P., J. Domácí lékař. Nový velký průvodce. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-0934-1 10. JENÍČEK, J. Žena v přechodu: aneb Ženou po celý život. Praha: Grada Publishing spol. s.r.o., 1999. ISBN 80-7169-752-4 11. KITTNAR, O. a kolektiv. Lékařská fyziologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3068-4 12. KOMÁREK, L., PROVAZNÍK, K. a kolektiv. Ochrana a podpora zdraví. Praha: Nadace CINDI, 3. lékařská fakulta UK, 2011. ISBN 978-80-260-1159-0 13. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178551-2
58
14. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. ISBN 80-247-0179-0 15. MANDOVEC, A. Kardiovaskulární choroby u žen. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2807-0 16. MORAVCOVÁ, M., MAREŠ, J. Nástroje pro hodnocení kvality života žen po menopauze. Zdravotně sociální vědy, 2011, strany 434-442. ISSN 1212-4117. 17. NAŇKA, O., ELIŠKOVÁ, M. Přehled anatomie. Praha: Galén a Karolinum, 2009. ISBN 978-80-7262-612-0 (Galén), ISBN 978-80-246-1717-6 (Karolinum) 18. NĚMEC, F., CHALOUPKA, R., KRBEC, M., MESSNER, P. Hodnocení kvality života pacientů s degenerativním onemocněním bederní páteře. Acta Chirurgiae orthopaedicae et Traumatologiae čechoslovaca, Praha: Galén, 2009, roč. 76, č. 1, strany 20-24. ISSN 0001-5415. 19. PHILLIPSOVÁ, R. Kniha knih o menopauze. Praha: Fortuna Print, 2005. ISBN 80-7321-163-7 20. PAYNE, J. a kolektiv. Kvalita života a zdraví. Praha: Triton, 2005. ISBN 807254-657-0 21. ROZTOČIL, A. a kolektiv. Moderní gynekologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-2832-2 22. SCHNEIDER, S. Hodným holkám začíná klimakterium. Ty druhé jdou dál. Praha: Pragma, 1999. ISBN 80-7205-712-X 23. SCHNEIDER, S. Velký hormonální podvod. Olomouc: Fontána, 2004. ISBN 807336-109-4 24. SLOVÁČEK,
L.,
SLOVÁČKOVÁ,
B.,
JEBAVÝ,
L.,
BLAŽEK,
M., KAČEROVSKÝ, J. Kvalita života nemocných – jeden z důležitých parametrů komplexního hodnocení léčby. Vojenské zdravotnické listy, ročník LXXIII, 2004, č. 1.
59
25. TROJAN, S. a kolektiv. Lékařská fyziologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0512-5 26. VAĎUROVÁ,
H.,
MÜHLPACHR,
P.
Kvalita
života:
Teoretická
a metodologická východiska. Brno: Masarykova univerzita v Brně 2005. ISBN 80-210-3754-7 27. WEISS, P. a kolektiv. Sexuologie. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-2492-8
Elektronické dokumenty 1. PORODNICE: Deník pro těhotné a rodiny s dětmi. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.porodnice.cz/anatomie-pohlavnich-organu-zeny-muze 2. LÉKÁRENSKÁ PÉČE: Elektronické učební texty. Zásady farmaceutické péče při hormonální substituci a kontracepci [online]. 2002 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://mujweb.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_8.htm
60
Seznam tabulek Tabulka 1 Kuppermanův index....................................................................................... 25 Tabulka 2 Omezení činností během typického dne ........................................................ 35 Tabulka 3 Omezení činností během typického dne – pokračování ................................ 36 Tabulka 4 Problémy při práci kvůli zdravotním potížím ................................................ 38 Tabulka 5 Problémy při práci kvůli emocionálním potížím ........................................... 40 Tabulka 6 Pocity zdraví .................................................................................................. 44 Tabulka 7 Pocity zdraví – pokračování .......................................................................... 45 Tabulka 8 Subjektivní vnímání zdraví a nemoci ............................................................ 49
61
Seznam grafů Graf 1 Subjektivní hodnocení celkového zdraví ............................................................. 33 Graf 2 Subjektivní hodnocení zdraví v současnosti a před rokem ................................. 34 Graf 3 Vliv tělesných nebo emocionálních potíží na společenský život ........................ 41 Graf 4 Stupeň bolesti ...................................................................................................... 42 Graf 5 Vliv bolesti na práci............................................................................................. 43 Graf 6 Tělesné a emocionální obtíže .............................................................................. 48
62
Seznam obrázků Obrázek 1 Jednotlivá období klimakteria ....................................................................... 23 Obrázek 2 Zevní pohlavní orgány ženy .......................................................................... 64 Obrázek 3 Vnitřní pohlavní orgány ženy z boku ............................................................ 64 Obrázek 4 Menstruační cyklus a zrání folikulu .............................................................. 65
Přílohy Příloha 1 Anatomie pohlavních orgánů ženy Příloha 2 Menstruační cyklus a zrání folikulu Příloha 3 Žádost o povolení průzkumu Příloha 4 Informovaný souhlas Příloha 5 Průvodní popis k dotazníku Příloha 6 Dotazník
63
Příloha 1 Anatomie pohlavních orgánů ženy
Obrázek 2 Zevní pohlavní orgány ženy Dostupné z: http://www.porodnice.cz/anatomie-pohlavnich-organu-zeny-muze
Obrázek 3 Vnitřní pohlavní orgány ženy z boku Dostupné z: http://www.porodnice.cz/anatomie-pohlavnich-organu-zeny-muze
Příloha 2 Menstruační cyklus a zrání folikulu
Obrázek 4 Menstruační cyklus a zrání folikulu Dostupné z: http://mujweb.cz/david.placek/5roc/dipl_pra/d3_8.htm
Příloha 3 Žádost o povolení průzkumu
Příloha 4 Informovaný souhlas
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava Telefon: +420 567 141 111, Fax: +420 567 300 727, Email:
[email protected] IČ: 71226401, DIČ: CZ71226401
Informovaný souhlas pro výzkumný projekt: Kvalita života žen před menopauzou a po menopauze řešitel práce: Věra Marčíková, studentka 3. ročníku bakalářského studia Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Všeobecná sestra
Prohlášení Prohlašuji, že souhlasím s účastí na výše uvedeném projektu. Řešitel/ka projektu mne informoval/a o podstatě výzkumu a seznámil/a mne s cíli a metodami a postupy, které budou při výzkumu používány. Souhlasím s tím, že všechny získané údaje budou použity jen pro účely výzkumu a že výsledky výzkumu mohou být anonymně publikovány. Měl/a jsem možnost vše si řádně, v klidu a v dostatečně poskytnutém čase zvážit, měl/a jsem možnost se řešitele/ky zeptat na vše, co jsem považoval/a za pro mne podstatné a potřebné vědět. Na tyto mé dotazy jsem dostal/a jasnou a srozumitelnou odpověď. Jsem informován/a , že mám možnost kdykoliv od spolupráce na projektu odstoupit, a to i bez udání důvodu.
Jméno, příjmení a podpis řešitele práce: Věra Marčíková V Jihlavě
dne:___________________
Podpis:_______________________
Jméno, příjmení a podpis účastníka v projektu (zákonného zástupce):_______________ ______________________________________________________________________ V________________
dne:_______________
Podpis:_________________
Příloha 5 Průvodní popis k dotazníku
Vážená respondentko, jmenuji se Věra Marčíková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Všeobecná sestra. Na ukončení studia vypracovávám bakalářskou práci na téma „Kvalita života žen před menopauzou a po menopauze“. Prosím Vás o spolupráci při vyplňování dotazníku, který je anonymní a poslouží jen na vypracování mé bakalářské práce. Najděte si prosím několik minut z Vašeho cenného času na vyplnění odpovědí v dotazníku, za co Vám předem děkuji. Vaše odpovědi, podle Vašeho nejlepšího svědomí poslouží na seriózní vypracování mé bakalářské práce. Ještě jednou Vám děkuji za Vaši spolupráci, čím přispějete i vy k mému úspěšnému ukončení studia.
Věra Marčíková V Jihlavě ____________________
_______________________
Příloha 6 Dotazník Copyright:
Česká verze: 1/2006
Medical Outcomes Trust 1996
EMA-services, s.r.o.
Boston, MA
U tří lvů 14
U.S.A.
Health Services Research Unit, 1996
370 01 České Budějovice
Oxford, Great Britain
Česká republika
DOTAZNÍK SF – 36 O KVALITĚ ŽIVOTA PODMÍNĚNÉ ZDRAVÍM Návod: V tomto dotazníku jsou otázky týkající se Vašeho zdraví. Vaše odpovědi pomohou určit, jak se cítíte a jak dobře se Vám daří zvládat obvyklé činnosti. Identifikace (nepovinný údaj): Příjmení:……………….……...….. Jméno:…………………………… Datum narození:
dd-mm-rrrr
Pohlaví:
muž / žena
Nehodící se škrtněte (položka z indikačního seznamu)
Typ intervence: /trvání nemoci/stavu
Vyplní Váš lékař/ zdravotník/ sociální pracovník/ therapeut (položka ze seznamu nemocí)
Nemoc/stav:
Vyplní Váš lékař/ zdravotník/ sociální pracovník/ therapeut
Nejvyšší dosažené vzdělání:
Základní-střední-vysokoškolské
Nehodící se škrtněte
Odpovězte na každou z otázek tím, že vyznačíte příslušnou odpověď. Nejste-li si jisti jak odpovědět, odpovězte, jak nejlépe umíte. 1. Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově: Výborné Velmi dobré Dobré Dosti dobré Špatné
(zakroužkujte jedno číslo) 1 2 3 4 5
2. Jak byste hodnotil(a) své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem?
Mnohem lepší než před rokem Poněkud lepší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem
(zakroužkujte jedno číslo) 1 2 3 4 5
3. Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) ČINNOSTI
Ne, vůbec neomezuje
Ano, omezuje hodně
Ano, omezuje trochu
Usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů
1
2
3
Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole
1
2
3
c.
Zvedání nebo nesení běžného nákupu
1
2
3
d.
Vyjít po schodech několik pater
1
2
3
e.
Vyjít po schodech jedno patro
1
2
3
f.
Předklon, shýbání, poklek
1
2
3
g.
Chůze asi jeden kilometr
1
2
3
h.
Chůze po ulici několik set metrů
1
2
3
i.
Chůze po ulici sto metrů
1
2
3
j.
Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby
1
2
3
a.
b.
4. Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) ANO
NE
a.
Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti?
1
2
b.
Udělal(a) jste méně, než jste chtěl(a)?
1
2
c.
Byla jste omezen(a) v druhu práce nebo jiných činností?
1
2
d.
Měl(a) jste potíže při práci nebo jiných činnostech (například jste musel(a) vynaložit zvláštní úsilí)?
1
2
5. Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce)
a. b. c.
ANO
NE
1 1 1
2 2 2
Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? Udělal(a) jste méně, než jste chtěla? Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykle?
6. Uveďte, do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. (zakroužkujte jedno číslo) Vůbec ne Trochu Mírně Poměrně dost Velmi silně
1 2 3 4 5
7. Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? (zakroužkujte jedno číslo) Žádné Velmi mírné Mírné Střední Silné Velmi silné
1 2 3 4 5 6
8. Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? (zakroužkujte jedno číslo) Vůbec ne Trochu Mírně Poměrně dost Velmi silně
1 2 3 4 5
9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). Jak často v předchozích 4 týdnech … (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce)
Pořád
Většinou
Dost často
Občas Málokdy
Nikdy
a.
jste se cítil(a) pln(a) elánu
1
2
3
4
5
6
b.
jste byl(a) velmi nervózní
1
2
3
4
5
6
c.
jste měl(a) takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit
1
2
3
4
5
6
d.
jste pociťoval(a) klid a pohodu
1
2
3
4
5
6
e.
jste byl(a) pln(a) energie
1
2
3
4
5
6
f.
jste pociťoval(a) pesimismus a smutek
1
2
3
4
5
6
g.
jste se cítila vyčerpán(a)
1
2
3
4
5
6
h.
jste byl(a) šťastný(á)
1
2
3
4
5
6
i.
jste se cítil(a) unaven(a)
1
2
3
4
5
6
10. Uveďte, jak často v předchozích 4 týdnech bránily Vaše tělesné nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atp.)? (zakroužkujte jedno číslo) Pořád Většinu času Občas Málokdy Nikdy
1 2 3 4 5
11. Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení?
a.
Zdá se, že onemocním (jakoukoli nemocí) snadněji než jiní lidé
Jistě ano
Spíše ano
Nejsem si jist
Spíše ne
Určitě ne
1
2
3
4
5
b.
Jsem stejně zdráv(a) jako kdokoliv jiný
1
2
3
4
5
c.
Očekávám, že se mé zdraví zhorší
1
2
3
4
5
d.
Mé zdraví je perfektní
1
2
3
4
5
Během dnešního dne užívám tyto léky: Název / síla v miligramech 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Datum:
Ráno
Poledne
Večer