VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Činnost, charakteristika, hospodaření a analýza financování Nadace VIA se sídlem v Praze Bakalářská práce

Autor: Dana Tobolková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2011

Copyright © 2010 Dana Tobolková

Abstrakt TOBOLKOVÁ, Dana: Činnost, charakteristika, hospodaření a analýza financování Nadace VIA se sídlem v Praze. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 81 stran. Bakalářská práce se zabývá především problematikou financování neziskových organizací. Autorka se zaměřila na charakteristiku, činnost, hospodaření a především provedla analýzu financování Nadace VIA v Praze. Práce je rozčleněna do dvou částí – praktické a teoretické. Teoretická část se zaměřuje na vymezení základních pojmů nestátní neziskové organizace, filantropie a charity. Následuje srovnání v přístupu k filantropii se Spojenými státy. Pro hlubší pochopení tématu se autorka věnuje historii dobročinnosti a vývoji počtu nestátních neziskových organizací v České republice. V neposlední řadě je zde objasněna problematika vztahu státu a neziskového sektoru a jeho financování. Praktická část se podrobně věnuje činnosti Nadace VIA. Autorka zde rozebírá zdroje financování této nadace, nadační příspěvky, členění nákladů a provedla také horizontální a vertikální analýzu příjmů a výdajů. V bakalářské práci vychází především z vlastních zkušeností získaných během semestrální praxe v Nadaci VIA.

Klíčová slova Dárcovství. Charita. Filantropie. Financování. Nadace. Nadace VIA. Neziskový sektor.

Abstract TOBOLKOVÁ, Dana: The activity, characterization, financial management and analysis of the financing of the VIA Foundation in Prague. Bachelor work. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Supervisor Ing. Věra Nečadová. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2011, 81 pages. The bachelor work deals mainly with the financing of NGOs. Authoress focused on the characterization, activities, financial management, and especially analyzed financing of the VIA Foundation in Prague. The work is divided into two sections – theoretical and practical. The theoretical part focuses on defining the basic concepts and types of nonprofit organizations, philanthropy and charity. It is followed by comparison of the approach to philanthropy in the United States and the Czech Republic. To facilitate better understanding of this topic a part of the work is devoted to the history of philanthropy and NGO development in the Czech Republic. Last but not least, there is an issue of clarifying the relationship between the state and the non-profit sector and its financing. The practical part is devoted to the activities of the VIA Foundation. In this part the authoress analyzed the sources of VIA´s funding, distributed grants, structure of costs and also made horizontal and vertical analysis of receipts and expenditures. The bachelor work is based mainly on her own experience gained during the semestral practice in the VIA Foundation.

Key words Donation. Charity. Philanthropy. Financing. Foundation. VIA Foundation. Nonprofit sector.

Předmluva Téma neziskového sektoru povaţuji za velmi zajímavé. V české společnosti však o něj není zatím projevován velký zájem. Centrum pro výzkum neziskového sektoru vydalo zajímavou publikaci Dárcovství v očích veřejnosti, která předkládá ucelený obraz o individuálním dárcovství v České republice. Prokázalo se, ţe Češi neznají názvy neziskových organizací a dokonce si je pletou s názvy sbírek, také nerozlišují mezi právními formami neziskových organizací a znají spíše mediálně známé organizace. Tento fakt jsem si sama ověřila při zpracování dotazníkového šetření, které bylo součástí seminární práce z mé semestrální praxe. Většina respondentů dokonce neměla ponětí, ţe například dobrovolní hasiči či místní fotbalový tým mají formu neziskové organizace. Tyto okolnosti mne vedly ke zpracování bakalářské práce na téma neziskový sektor. Zaměřila jsem se na financování neziskových organizací, které představuje zajímavou problematiku. Práce je koncipována do dvou částí. V teoretické části nejprve vymezuji pojem nestátní neziskové organizace a také se zmiňuji o neziskových aktivitách v minulosti, jeţ jsou důleţité pro pochopení souvislostí. Dále povaţuji za důleţité, aby se čtenář dozvěděl o vztahu mezi neziskovým sektorem a státem a o moţnostech financování neziskových organizací. Stěţejní částí je praktická část, kde čtenáře seznamuji s činností Nadace VIA a předkládám analýzu financování nadace, resp. analýzu dárců, dále rozebírám nadační příspěvky a členění nákladů. V neposlední řadě předkládám horizontální a vertikální analýzu příjmů a výdajů. Při zpracování práce pro mne bylo velkým přínosem absolvování praxe v Nadaci VIA. Pracovala jsem s nejrůznějšími zdroji. Vůbec nejdůleţitějším zdrojem bylo Centrum pro výzkum neziskového sektoru, které systematicky a trvale zkoumá stav a rozvoj neziskového sektoru a vydává zajímavé publikace, ze kterých jsem nejednou čerpala. Jako další zdroj mi poslouţily tištěné knihy či nejrůznější články na internetu týkající se tématu neziskový sektor. Předpokládaným adresátem práce je kaţdý občan v České republice, jehoţ téma neziskového sektoru zajímá a chce se o něm něco dozvědět. Dalším adresátem mohou být neziskové organizace, které řeší problém financování a dlouhodobé udrţitelnosti.

Závěrem chci na tomto místě poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také všem, kdo mi zapůjčili literaturu a další materiály k tomuto tématu a také lidem, kteří mi poskytli konzultaci a radu, především Táni Hlavaté a Jiřímu Bártovi z Nadace VIA.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ―). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 12. 2010 ................................................... Podpis

Obsah Seznam obrázků .......................................................................................................... 11 Seznam tabulek ........................................................................................................... 12 Seznam zkratek ........................................................................................................... 13 Úvod ........................................................................................................................... 14 1 Teoretická část .................................................................................................... 15 1.1 Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace ............................................ 15 1.1.1 Uţší definice .......................................................................................... 15 1.1.2 Širší definice .......................................................................................... 16 1.2 Neziskové aktivity v minulosti ...................................................................... 17 1.2.1 Význam filantropie a charity .................................................................. 17 1.2.2 Historie dobročinnosti v ČR ................................................................... 18 1.2.3 Srovnání s USA ..................................................................................... 20 1.2.4 Vývoj počtu nestátních neziskových organizací v ČR po r. 1989............ 21 1.3 Neziskový sektor a stát ................................................................................. 23 1.3.1 Nadační investiční fond ......................................................................... 24 1.3.2 Státní dotační politika ............................................................................ 26 1.3.3 Daňové úlevy a zvýhodnění ................................................................... 28 1.4 Financování neziskových organizací ............................................................. 30 1.4.1 Zahraniční nadace a nadační fondy ........................................................ 32 1.4.2 Evropská unie ........................................................................................ 32 1.4.3 Individuální dárcovství .......................................................................... 33 1.4.4 Firemní dárcovství ................................................................................. 34 1.4.5 Nadace a nadační fond ........................................................................... 35 2 Praktická část ...................................................................................................... 37 2.1 Představení Nadace VIA ............................................................................... 37 2.1.1 Okolnosti vzniku Nadace VIA ............................................................... 37 2.2 Tři základní pilíře činnosti ............................................................................ 38 2.2.1 Podpora místních iniciativ...................................................................... 38 2.2.2 Rozvoj neziskových organizací .............................................................. 39 2.2.3 Rozvoj filantropie .................................................................................. 39 2.3 Správa dárcovských fondů ............................................................................ 41 2.4 Analýza financování Nadace VIA – portfolio dárců ...................................... 42 2.4.1 Nadace a zahraniční neziskové organizace ............................................. 42 2.4.2 Vlády a mezivládní programy pomoci.................................................... 44 2.4.3 Firmy a firemní nadace .......................................................................... 45 2.4.4 Individuální dárci ................................................................................... 46 2.4.5 Nadační jmění a výnosy z něj................................................................. 48 2.4.6 Struktura darů ........................................................................................ 49 2.5 Poskytnuté nadační příspěvky ....................................................................... 53 2.6 Horizontální a vertikální analýza příjmů a výdajů ......................................... 54 2.7 Členění nákladů Nadace VIA ........................................................................ 61 2.8 Shrnutí praktické části................................................................................... 63 3 Závěr ................................................................................................................... 68 Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 70 Přílohy ........................................................................................................................ 74

9

Content List of illustrations ...................................................................................................... 11 List of tables ............................................................................................................... 12 List of abbreviations ................................................................................................... 13 Introduction ................................................................................................................ 14 1 Theoretical part ................................................................................................... 15 1.1 Definition of the concept of non-profit organization ...................................... 15 1.1.1 Narrow definition .................................................................................. 15 1.1.2 Broader definition .................................................................................. 16 1.2 Non-profit activities in the past ..................................................................... 17 1.2.1 The meaning of philanthropy and charity ............................................... 17 1.2.2 The history of philanthropy in the CR .................................................... 18 1.2.3 Comparison with the U.S. ...................................................................... 20 1.2.4 The development of non-profit organizations in the CR after 1989......... 21 1.3 Nonprofit Sector and the State ...................................................................... 23 1.3.1 Foundation Investment Fund .................................................................. 24 1.3.2 The state endowment policy ................................................................... 26 1.3.3 Tax credits and benefits ......................................................................... 28 1.4 Financing of NGOs ....................................................................................... 30 1.4.1 Foreign foundations and funds ............................................................... 32 1.4.2 European Union ..................................................................................... 32 1.4.3 Individual donations .............................................................................. 33 1.4.4 Corporate donations ............................................................................... 34 1.4.5 Foundations and foundation funds ......................................................... 35 2 Practical part ....................................................................................................... 37 2.1 Introduction of the VIA Foundation .............................................................. 37 2.1.1 Circumstances of establishing the VIA Foundation ................................ 37 2.2 Three pillars of activity ................................................................................. 38 2.2.1 Supporting local initiatives and community development ....................... 38 2.2.2 Development of NGOs .......................................................................... 39 2.2.3 Development of philanthropy ................................................................. 39 2.3 Administration of of donor funds .................................................................. 41 2.4 Analysis of VIA foundation financing - Donors portfolio .............................. 42 2.4.1 Foundations and International NGOs ..................................................... 42 2.4.2 Governmental assistance programs ........................................................ 44 2.4.3 Companies and corporate foundations .................................................... 45 2.4.4 Individual donors ................................................................................... 46 2.4.5 Endowment and proceeds from it ........................................................... 48 2.4.6 Structure of gifts .................................................................................... 49 2.5 Distributed grants.......................................................................................... 53 2.6 Horizontal and vertical analysis of statement of receipts and expenditures .... 54 2.7 Structure of the costs VIA Foundation .......................................................... 61 2.8 Summary of practical part ............................................................................. 63 3 Conclusion .......................................................................................................... 68 Bibliography ............................................................................................................... 70 Annexes ...................................................................................................................... 74

10

Seznam obrázků Obrázek 1: Důsledky nového nadačního zákona 227/1997 Sb. .................................... 23 Obrázek 2: Struktura poskytnutých dotací v r. 2008 .................................................... 27 Obrázek 3: Příklad uplatňování odpočtu daru u fyzické osoby ..................................... 29 Obrázek 4: Příklad uplatňování odpočtu daru u právnické osoby ................................. 30 Obrázek 5: Logo Nadace VIA ..................................................................................... 37 Obrázek 6: Soška Dárce od F. Skály ........................................................................... 40 Obrázek 7: Nadace a zahraniční NO v tis. Kč .............................................................. 43 Obrázek 8: Vláda a mezivládní programy pomoci v tis. Kč ......................................... 44 Obrázek 9: Firmy a firemní nadace v tis. Kč ............................................................... 46 Obrázek 10: Individuální dárci v tis. Kč ...................................................................... 47 Obrázek 11: Nadační jmění v tis. Kč ........................................................................... 48 Obrázek 12: Celkem přijatých darů v tis. Kč ............................................................... 50 Obrázek 13: Struktura darů v % .................................................................................. 51 Obrázek 14: Struktura darů v letech 2002 – 2004 včetně NIF a CEE Trust v % ........... 52 Obrázek 15: Struktura darů v letech 2002 – 2004 bez NIF a CEE Trust v %................ 52 Obrázek 16: Vyplacené nadační příspěvky celkem v tis. Kč ........................................ 53 Obrázek 17: Členění nákladů Nadace VIA v tis. Kč .................................................... 62 Obrázek 18: Organizační struktura (k březnu 2009) .................................................... 74

11

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj počtu nestátních neziskových organizací v ČR po roce 1990 .......... 22 Tabulka 2: Hlavní zdroje financování NO ................................................................... 32 Tabulka 3: Velikost výnosů z nadačního jmění v Kč ................................................... 49 Tabulka 4: Počet udělených grantů v jednotlivých letech............................................. 53 Tabulka 5: Hospodářský výsledek v letech 2007 – 2009.............................................. 54 Tabulka 6: Horizontální a vertikální analýza příjmů v letech 2007 – 2009 ................... 54 Tabulka 7: Očištěná horizontální a vertikální analýza příjmů v letech 2007 – 2009 ..... 55 Tabulka 8: Horizontální a vertikální analýza výdajů v letech 2007 – 2009................... 56 Tabulka 9: Očištěná horizontální a vertikální analýza výdajů v letech 2007 – 2009 ..... 59 Tabulka 10: Očištěný hospodářský výsledek v letech 2007 – 2009 .............................. 61 Tabulka 11: Procenta na správu nadace ....................................................................... 62 Tabulka 12: Procenta finančních prostředků vydaných na nadační příspěvky .............. 62

12

Seznam zkratek CEE Trust

Trust pro občanskou společnost ve stř. a vých. Evropě

C. S. Mott Foundation

Charles Stewart Mott Foundation

CSR

Corporate Social Investment

ČSÚ

Český statistický úřad

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

FCS

The Foundation For a Civil Society

HV

hospodářský výsledek

např.

například

NIF

Nadační investiční fond

NISD

sektor neziskových institucí slouţících domácnostem

NNO

nestátní neziskové organizace

NO

neziskové organizace

NS

neziskový sektor

o.p.s.

obecně prospěšná společnost

resp.

respektive

Sb.

sbírka

RVNNO

Rada vlády pro nestátní neziskové organizace

USA

Spojené státy Americké

13

Úvod Má bakalářská práce nese název Činnost, charakteristika, hospodaření a analýza financování Nadace VIA se sídlem v Praze. Téma neziskového sektoru jsem si vybrala, protoţe je mi myšlenka filantropie blízká a ze stejného důvodu jsem si také Nadaci VIA vybrala pro výkon mé celosemestrální praxe. Nadace VIA podporuje zejména neziskové a příspěvkové organizace, v menší míře i obce. Podporuje organizace, které chtějí nějakým způsobem zlepšit svoje okolí a zároveň se postarat o to, na co veřejná správa nestačí. Ţadatelům o grant poskytuje nejenom peníze, ale pořádá i různé workshopy, školící semináře, vzdělávací cykly. Dále poskytuje sluţby konzultantů, kteří neziskové organizaci odborně poradí apod. Poskytnutí grantu je tedy jenom dílčí činnost nadace. Grant, který nadace poskytne, nedosahuje výše konečných nákladů na projekt, a proto nadace učí své zájemce o grant jak fundraisovat, efektivně organizovat svoji činnost, pracovat s dobrovolníky, hospodařit či poradí v oblasti PR strategie. Cílem této práce je problematika financování neziskových organizací. Zaměřím se na charakteristiku, činnost, hospodaření a především provedu analýzu financování Nadace VIA, která se zasazuje o vícezdrojové financování, a proto se snaţí získávat peníze z nejrůznějších zdrojů. Nadace je „závislá― na penězích, kteří jsou její fundraiseři schopni získat. V českém neziskovém sektoru však všeobecně panuje závislost na jednom či dvou zdrojích (zejména na státu) a tato nezdravá závislost příliš nevede k dlouhodobé udrţitelnosti. Metody, které budu pouţívat k dosaţení stanovených cílů, budou především popis, pozorování, srovnávání, indukce, horizontální a vertikální analýza příjmů a výdajů a také zkušenosti a znalosti, které jsem načerpala nejen v průběhu mé celosemestrální praxe.

14

1 Teoretická část 1.1 Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace Vymezení pojmu nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) je poněkud obšírnější téma. V české i světové literatuře existuje celá řada definic a terminologie dané oblasti není dosud ustálená. [Frič; Goulli, 2001, s. 11] „Neziskový sektor (dále jen NS) se někdy označuje i termínem „třetí sektor―, čímţ se zdůrazňuje, ţe jde o sektor působící mezi státem a trhem. Při označení „neziskový sektor― se klade důraz na to, ţe na rozdíl od komerčních a ziskových organizací, není jeho cílem vytvářet zisk a rozdělovat jej mezi vlastníky. Dále se můţeme setkat s termíny „dobrovolnický sektor― (vyzdvihující specifickou roli dobrovolné činnosti v tomto sektoru), „nevládní (či nestátní) sektor― anebo „nezávislý sektor― (které chtějí naznačit, ţe se jedná o organizace, které fungují nezávisle na vládě). Poslední dobou se stále častěji objevuje pojem „občanský sektor―, který zdůrazňuje propojenost neziskových organizací s občanskou společností.― V České republice (dále jen ČR) jsou běţně uţívané 2 definice. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen RVNNO) pouţívá uţší definici, kde je NS vymezen dle právních norem organizací. Širší definice (strukturálně-operacionální) je mezinárodně uznávanou definicí NS, která zahrnuje organizace, jeţ mají i jinou právní formu. V následující části tyto definice podrobněji rozeberu.

1.1.1 Užší definice [Hyánek, Rosenmayer, 2003, s. 2] „RVNNO vymezila jako NNO následující právní formy: -

Občanská sdruţení a jejich organizační jednotky (spolky, svazy, kluby), která se řídí zákonem č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

-

Nadace a nadační fondy zřizované na základě zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.

15

-

Církevní právnické osoby, které jsou zřizovány církvemi a náboţenskými společnostmi podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboţenských společnostech, v platném znění, a které jsou evidovány v Rejstříku církevních právnických osob vedeném Ministerstvem kultury.

-

Obecně prospěšné společnosti, které jsou zřizovány podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

Takto úzce vymezený NS podle vyjmenovaných právních forem však zatím v ČR není samostatně sledován, a tudíţ o něm neexistují dostatečné informace potřebné k tomu, aby mohl být jako celek analyzován.― Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) pro účely sestavení národních účtů řadí NNO pod sektor neziskových institucí slouţících domácnostem (dále jen NISD).

1.1.2 Širší definice Širší, neboli strukturálně-operacionální, definice je obecně uznávanou definicí L. M. Salomona a H. K. Anheiera. [Hyánek, Rosenmayer, 2003, s. 3] „Podle této definice do NS patří organizace, které jsou: -

Organizované (organized), tedy vyznačující se jistou institucionalizací své struktury. Fungují např. na základě jasně formulované zakládací smlouvy či zřizovací listiny, mají stanovenu organizační strukturu a náplň činnosti, apod.

-

Soukromé (private), tedy institucionálně oddělené od vlády. Tento rys NNO by neměl být mylně interpretován jako oddělení těchto organizací od státních financí, které pro ně jsou stále velmi významné v celé vyspělé Evropě a dokonce i v USA.

-

Nerozdělující zisk mezi vlastníky (non-profit-distributing), tento poţadavek je poměrně jasný, český právní řád tento faktor zohledňuje v definici organizací zaloţených za jiným účelem, neţ je podnikání.

-

Samosprávné (self-governing), tedy disponující vnitřní strukturou se stanovením řídících a kontrolních kompetencí.

16

-

Dobrovolné (voluntary), překládá se také „s účastí dobrovolníků― a znamená existenci nějakého dobrovolného elementu, konkrétně participaci dobrovolných pracovníků.

Jednotlivé NNO se samozřejmě budou lišit v intenzitě a formě tohoto prvku své charakteristiky. NS vymezený dle strukturálně-operacionální definice není definován podle právních forem, je však opět oproti potřebám RNNO širší, neboť obsahuje také organizace, které mají jinou právní formu. Výhodou oproti sektoru NISD, pouţívaném v systému národních účtu, v případě strukturálně-operacionální definice je fakt, ţe skutečně zahrnuje všechny NO.―

1.2 Neziskové aktivity v minulosti Kaţdý se jiţ někdy střetl s pojmy, jako je filantropie, charita, mecenášství, dobročinnost, dárcovství či sponzorství. Na první pohled jsou zřejmé a nepotřebují zvláštní výklad. Kaţdý z těchto pojmů označuje jednu z podob dobročinnosti. Dovolím si rozebrat rozdíl mezi filantropií a charitou. Tyto dva pojmy jsou často zaměňovány, přestoţe kaţdý z nich má k dobročinnosti jiný záměr.

1.2.1 Význam filantropie a charity [Barát, J., et al, 2000, s. 28-29] „Filantropie pochází z řeckého philein (milovat) a anthropos (člověk). O filantropii se hovoří v souvislosti s bohatšími jednotlivci, kteří věnují část svého majetku na ušlechtilé cíle (např. známý finančník George Soros nebo počítačový miliardář Bill Gates). Filantropické dávání označuje rozvojový typ dárcovství, který vychází z principu „nedej rybu, ale nauč chytat ryby― a orientuje se víc na vzdělání, kulturu, sociální inovace. Filantropie se snaţí řešit problémy společnosti, aby byla spravedlivější a lepší.― [Rektořík a kol., 2007, s. 25-26] „Slovo charita pochází z latinského caritatem, coţ je výraz označující křesťanskou lásku a do dnešních jazyků vešel z bible. Do doby příchodu státu blahobytu (welfare state) byly charitativní organizace většinou výsledkem či vyjádřením velkodušnosti či dobročinnosti buď jednotlivce, anebo státu. Jak moc a vliv aristokracie a církve slábla, přecházely postupně dobročinné instituce a organizace pod vliv státu.―

17

[Barát, J., 2000, s. 28-29] „Pojem charita označuje převáţně bohumilé aktivity, pomoc chudým, bezdomovcům a jiným v nouzi. Hlavním zaměřením charity je zmírňování okamţitého utrpení, bídy a nouze lidí. Zatímco filantropie se snaţí řešit problémy společnosti podporou vzdělání, inovací a rozvojem schopností lidí, aby byli schopní si sami pomoci a nebyli odkázáni na almuţny.― [Barát, J., 2000, s. 37] „Filantropie je fenoménem konce 19. stol. a USA, kde se objevili filantropové – průmyslníci, kteří relativně rychle zbohatli, poskytující významnou část svých majetků na kulturní, umělecké, vzdělávací, ale i sociální účely. Jména jako Henry Ford (1863-1947), Andrew Carnegie (1835-1919), John Rockefeller (1839-1937), Charles Steward Mott (1875-1973) jsou symbolem této doby a část jejich majetku ve formě nadačního jmění se spravuje dodnes. Podporují se z nich různé dobročinné, kulturní anebo vzdělávací programy a projekty. Jednou z klíčových dobových esejí na toto téma je „The Gospel of Wealth― od A. Carnegieho z konce 19. stol. Carnegie zdůrazňuje rozměr povinnosti bohatých pomáhat druhým tak, aby byli schopní si brzy sami pomoci. Varuje však před pomocí, která můţe být kontraproduktivní tím, ţe se od něj stanou její přijímatelé závislí. Vystavuje kritice komunistické a socialistické směřování k rovnosti, vyzdvihuje usilovnost a individuální iniciativu, která vede k úspěchu a bohatství. Carnegie se výrazně staví proti tzv. almuţnové charitě, která „vytváří právě ty neduhy, které se snaţí zmírňovat―.

1.2.2 Historie dobročinnosti v ČR V kaţdé zemi je vztah k dobročinnosti jiný. Je tomu díky historickému vývoji daného státu. Abychom mohli správně vnímat český NS, je třeba znát určité souvislosti. Tuto podkapitolu tedy zcela záměrně zaměřím na historii dobročinnosti. [Frič a kol., 2001, s. 23] „Organizovaná dobročinnost na území ČR sahá hluboko do středověku. Její počátky jsou spojeny s církví. Postupně však církevní monopol na organizovanou dobročinnost slábnul, a to i díky tomu, ţe církevní hodnostáři hýřili penězi a vedli okázalý ţivot. Stát tak postupně začal upevňovat svoji moc nad církví a začal ji z této oblasti vytlačovat. Příkladem je osvícený absolutismus, resp. vláda Josefa II., kdy byla sociální péče centralizována v rukou státu. Mnoho klášterů a mnišských bratrství bylo zrušeno, jejich vlastnictví bylo zkonfiskováno a předáno do rukou světské charity a nadací zaloţených pro humanitární účely. 18

Období Národního obrození je obdobím rozmachu národního vlastenectví (zhruba od r. 1830). Přineslo s sebou i nebývalý nárůst občanských asociací, nadací a spolků, které podporovaly rozvoj národní kultury, umění, vědy a vzdělávání. V 70. l. 19. stol. jiţ existovalo více neţ 3 000 různých spolků, v 90. l. přes 10 000, a jejich počet ještě rostl. V dalších dekádách lze spatřit opět pokles podílu církve na organizované dobročinnosti. I nadále však působila v nemocnicích, sirotčincích, starobincích a sociálních sluţbách, přesto byla snaha o systematické řešení sociálních problémů skrze obce a stát.― Za první republiky se trend organizované dobročinnosti ještě zvýraznil. Toto období lze nazvat zlatým věkem NS. V této době působil i významný podnikatel v obuvnictví Tomáš Baťa. [Zemánek, 2006] „Vybudoval tzv. „nový Zlín― - obytné domy, školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry, obchodní akademie apod. Baťa postupně investoval do pojišťovnictví, do leteckého průmyslu či do výroby pneumatik, plynových masek, gumových hraček a do mnoha dalších odvětví. Významným činem bylo zaloţení tzv. Baťova podpůrného sociálního fondu, který byl financovaným z pokut zaměstnanců a z příspěvků firmy. Byla z něj poskytována podpora krachujícím ţivnostníkům, příspěvky zaměstnancům či sociální podpora.― [Novák, 2008] „Významné mecenášské úsilí projevoval i Josef Hlávka. Tento muţ jiţ za svého ţivota věnoval na vědu a kulturu bezmála půldruhého milionu tehdejších korun. Financoval školy, nemajetné studenty, vydávání knih. "Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových" zaloţil Josef Hlávka ve své závěti datované 25. ledna 1904. V závěti Hlávka nadaci odkázal veškerý svůj movitý i nemovitý majetek, který měl v tehdejší měně hodnotu 4 655 282 korun, 20 haléřů. V přepočtu na dnešní ceny se odhady pohybují mezi půl aţ dvěma miliardami korun. „Nadání― dál finančně podporuje úspěšné vědce i nadané studenty, vypisuje stipendia, uděluje ceny a provozuje vydavatelskou činnost.― Hlávkovo Nadání za první republiky zdarma ubytovávalo aţ 3 500 mimopraţských studentů vysokých škol. Činnost Hlávkova Nadání pokračuje dodnes a je nejstarší českou nadací. [Frič a kol., 2001, s. 24] „Tento silný vývoj dobročinnosti byl však přerušen v r. 1938 německou okupací a Druhou světovou válkou. Většina NO byla zrušena a ty, které poslouţily reţimu, byly reorganizovány a silně centralizované. Po válce se spolky podařilo obnovit poměrně rychle (bylo obnoveno přes 10 000 spolků). 19

Rok 1948 však s sebou přinesl éru socialismu a byl nastolen totalitní politický reţim. Majetek spolků byl postupně zkonfiskován.― [Rektořík a kol., 2007, s. 33] „Neziskové soukromé organizace, které poskytovaly veřejně prospěšné suţby byly nahrazeny zcela státními rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi. Organizace, které se věnovaly vzájemně prospěšné činnosti (kultura, tělovýchova, mládeţ, hobby, odbory) byly „sjednoceny―

do „společenských

dobrovolných

organizací―

Národní

fronty.―

[Frič a kol., 2001, s. 24] „Brigády všeho druhu nastupovaly tam, kde to normálně nefungovalo. Kdyţ hrozilo, ţe zemědělci nebudou schopni včas sklidit úrodu, pomohli brigádníci. Kdo chtěl studovat, musel se povinně zúčastňovat brigád, kdo chtěl budovat kariéru, musel se společensky angaţovat. Éra socialismu po sobě zanechala z hlediska dárcovství a dobrovolnictví vesměs negativní dědictví. Pojem „dobročinnost― byl v očích běţného občana diskreditován. Pro většinu občanů se „dobrovolná― práce stala synonymem vnucované aktivity, které se pokoušeli vyhnout, jak jen se dalo.― Liberalizaci poměrů s sebou přinesl rok 1989. Byl přijat zákon o sdruţování občanů a pak i další právní normy, které upravovaly fungování jednotlivých NO. Komunistický stát byl však donedávna jediným poskytovatelem veřejných sluţeb a tento fakt potlačil veškerou iniciativu jednotlivců.

1.2.3 Srovnání s USA Filantropie je v USA, na rozdíl od ČR, přirozenou součástí kaţdodenního bytí. Postoj k filantropii je zaloţen na charakteru zaloţení státu. Spojené státy jsou často nazývány filantropickou velmocí. Komunismus náš vztah k dárcovství a dobrovolnictví zcela změnil, přestoţe jsme měli dobré základy. A nyní i po více neţ 20 letech pořád trpíme tímto handicapem. [Nesrstová, 2007, s. 32] „Ve Spojených státech existuje téměř 1,5 milionu NO a jejich rozsáhlá činnost sahá od poskytování pomoci konkrétním jednotlivcům v nouzi přes programy zlepšující ţivot celé komunity aţ třeba po medicínský výzkum. Podle údajů Giving USA Foundation dosáhl v r. 2006 celkový objem dárcovství nového rekordu ve výši 295 miliard dolarů. Největší podíl na tom mají dary jednotlivců, které tvoří pro nás neuvěřitelných 83 % celkové částky, a v USA tak mnoţství individuálních dárců převyšuje počet lidí, kteří chodí volit. Firemní dárcovství tvoří zbylých 5 % celkového objemu poskytnutých darů. 20

Např. Silicon Valley Community Foundation v r. 2006 dosáhla nadačního jmění ve výši jedné miliardy dolarů. Díky jeho výnosům můţe dnes tato nadace rozdělovat na místní projekty 50 milionu dolarů ročně a výrazně tak přispívá k řešení aktuálních potřeb své komunity.― [Beneš, Beránek, 2007] „V čele filantropů je jiţ dlouho zakladatel počítačové firmy Microsoft a jeden z nejbohatších lidí planety Bill Gates. Fond Billa a Mellindy Gatesových dává ročně na charitu okolo 1,5 miliardy dolarů (tedy více neţ dvacet osm miliard korun). A má dávat z čeho. Fond totiţ disponuje částkou 60 miliard dolarů.― [Nesrstová, 2007, s. 32] „Zatímco Američané jsou ve filantropii zběhlými hráči, Evropané jsou v porovnání s nimi o hodně pozadu. K tomuto faktu přispívá hlavně to, ţe většina evropských států má oproti Americe daleko komplikovanější daňové odpisy.―

1.2.4 Vývoj počtu nestátních neziskových organizací v ČR po r. 1989 Vývoj počtu NNO je zajímavým tématem. Před rokem 1989 byl NS systematicky potlačován a neexistovaly ţádné právní formy, které by upravovaly sdruţování občanů. Je třeba poukázat na skutečnost, ţe činnost těchto jednotlivých NO není zastřešena jedním právním předpisem, ale kaţdá právní forma je upravena samostatným zákonem. [Frič, Goulli, 2001, s. 20-21] „Liberalizace poměrů v NS byla stvrzena přijetím nového zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů. Následně byl přijat Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboţenské víry a postavení církví a náboţenských společností. Další právní úpravy činnosti NO na sebe nechaly čekat aţ do poloviny 90. let. V r. 1995 to byl Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a v r. 1997 Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech.― Devadesátá léta znamenala pro NO bouřlivý rozvoj. Jiţ v r. 1990 bylo zaregistrováno téměř 4 000 občanských sdruţení a jejich počet neustále rostl. Regulace jejich činnosti byla, a stále je, velice benevolentní. Není se proto čemu divit, ţe jich je nejvíc. Někdy jsou zakládána i v případech, kdy by byla vhodnější pro danou činnost jiná právní forma. [Hyánek, Rosenmayer, 2003, s. 7] „Fakticky je také obtíţná ověřitelnost jejich skutečné (ne)aktivity. Některé odhady hovoří aţ o třetinovém podílu v současné době neexistujících či „spících― sdruţení.― Tabulka 1 podává ucelený přehled počtu NO od r. 1990 do současnosti (resp. statistiky k červnu 2010).

21

Tabulka 1: Vývoj počtu nestátních neziskových organizací v ČR po roce 1990 [9; upraveno a doplněno]

Občanská sdruţení rok počet

index 1

index 2

O.P.S.

Nadace

Nadační fondy

počet index 1 index 2 počet index 1 index 2 počet index 1 index 2

1990 3879 1991 9366 2,41 2,41 1992 15393 1,64 3,97 1551 1993 21694 1,41 5,59 2768 1,78 1,78 1994 24978 1,15 6,44 3800 1,37 2,45 1995 26814 1,07 6,91 4253 1,12 2,74 1996 27807 1,04 7,17 1 4392 1,03 2,83 1997 30297 1,09 7,81 52 52,00 5238 1,19 3,38 1998 36046 1,19 9,29 129 2,48 2,48 55 71 1999 38072 1,06 9,81 560 4,34 10,77 272 4,95 4,95 695 9,79 2000 42302 1,11 10,91 557 0,99 10,71 282 1,04 5,13 735 1,06 2001 47101 1,11 12,14 701 1,26 13,48 299 1,06 5,44 784 1,07 2002 49108 1,04 12,66 762 1,09 14,65 330 1,10 6,00 825 1,05 2003 50997 1,04 13,15 884 1,16 17,00 350 1,06 6,36 859 1,04 2004 53306 1,05 13,74 1038 1,17 19,96 362 1,03 6,58 898 1,05 2005 54963 1,03 14,17 1158 1,12 22,27 368 1,02 6,69 925 1,03 2006 58347 1,06 15,04 1317 1,14 25,33 380 1,03 6,91 992 1,07 2007 61802 1,06 15,93 1486 1,13 28,58 390 1,03 7,09 1048 1,06 2008 65386 1,06 16,86 1658 1,12 31,88 411 1,05 7,47 1095 1,04 2009 68631 1,05 17,69 1813 1,09 34,87 429 1,04 7,80 1168 1,07 2010 70558 1,03 18,19 1888 1,04 36,31 446 1,04 8,11 1190 1,02 index 1 - vztaţeno k předchozímu roku; index 2 - vztaţeno k počátku - o.s. k roku 1990, o.p.s. k roku 1998, nadace k roku 1992 a poté k roku 1998, nadační fondy k roku 1998

9,79 10,35 11,04 11,62 12,10 12,65 13,03 13,97 14,76 15,42 16,45 16,76

Rok 1997 znamenal pro české nadace rok nula. [Hyánek, Rosenmayer, 2003, s. 6] „Vstoupil v platnost jiţ zmiňovaný nadační zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, který zpřísnil podmínky a stanovil povinnost nadačního jmění. Stávající nadace měly moţnost přeregistrování dle uvedeného zákona na nadace, nadační fond, nebo obecně prospěšnou společnost, případně měly vstoupit v likvidaci. Pro tyto úkony byla stanovena lhůta 12 měsíců ode dne účinnosti právní moci zákona. A tak nadace, které nebyly od 1. 1. 1999 přeregistrovány, přestaly existovat.― Tento proces transformace lze vidět na Obrázku 1. Koncem roku 1997 existovalo něco přes 5 000 nadací. V r. 1998 jejich počet rapidně poklesl a to na pouhých 55. Nově tak vzniklo 71 nadačních fondů. S rokem 1999 se také zvýšil počet nadací na 272. Počet nadačních fondů se oproti roku 1998 zvýšil 10 krát, tedy na 695. Je také zřejmé, ţe se některé nadace přetransformovaly na obecně prospěšné společnosti, jelikoţ byl

22

v průběhu r. 1999 zaznamenán jejich čtyřnásobný nárůst. A tak z více neţ 5 tis. nadací zůstalo v ČR jen několik desítek. Obrázek 1: Důsledky nového nadačního zákona 227/1997 Sb. [zdroj: autorka]

1.3 Neziskový sektor a stát Úkolem

státu

je

zabezpečení

veřejných

sluţeb.

Nejčastěji

prostřednictvím

příspěvkových organizací a v nemalé míře i skrze NO. Státu se podpora NO vyplatí a ušetří velké mnoţství peněz, protoţe poskytuje dotaci pouze do výše 70 % z částky výdajů na schválený projekt. Další výhodou je větší zainteresovanost pracovníků NS, kteří své zaměstnání mnohdy povaţují za poslání. Sluţby NS bývají kvalitnější a dochází k efektivnějšímu vyuţití peněz, neţ je tomu v příspěvkových organizacích. Stát disponuje řadou nástrojů, jak veřejné sluţby od NNO zajistit – financování z veřejných rozpočtů v rámci státní dotační politiky, daňová osvobození či daňové úlevy. [Boukal a kol., 2007, s. 38] „Moţnosti veřejných zdrojů (nejenom dotace) jsou širší a zahrnují: -

Zdroje související se zadáním veřejné zakázky,

-

zdroje vyplývající ze smluv o poskytování sluţeb,

-

zdroje poskytované na základě zákona (tento okruh se týká církevních organizací, veřejných a soukromých škol a politických stran),

23

-

ostatní (většinou výjimečné) zdroje (např. Nadační investiční fond).―

V první polovině 90. l. stát udělal nevídaný krok. Zaloţil Nadační investiční fond (dále NIF) na podporu finanční nezávislosti nadačního sektoru, resp. finanční prostředky z NIF nebyly určeny pouze vybraným nadacím, nýbrţ jejich prostřednictvím celému NS.

1.3.1 Nadační investiční fond Získání finančních prostředků z NIF do svého nadačního jmění byla pro nadace jedinečná událost, která předurčovala jejich dlouhodobou existenci a stabilitu. Tato významná finanční injekce byla zároveň prvotním impulsem pro budování nezávislého nadačního jmění. Vláda pro tento účel vyčlenila 1 % akcií z druhé vlny kupónové privatizace. Proběhlo výběrové řízení, ve kterém mohly uspět pouze nadace splňující daná kritéria, a pro nakládání s příspěvkem byla vytvořena závazná pravidla. [Müller, 2002, s. 10-14] „NIF byl státem zaloţen v r. 1991 zákonem České národní rady č. 171/1991 Sb.. Rozdělování prostředků z NIF proběhlo ve dvou etapách. 1.3.1.1 První etapa Podmínky účasti ve výběrovém řízení byly následovné: -

Doloţená nejméně dvouletá existence nadace,

-

doloţené pouţití nejméně 500 tis. Kč kaţdoročně na obecně prospěšnou činnost v období 1996 – 1997,

-

předloţení výkazu příjmů a výdajů potvrzeného auditorskou zprávou, grantových pravidel, statutu nadace a výpisu z nadačního rejstříku.

Počet nadací, které mohly získat příspěvek z NIF, byl omezen na 40. Limit měl umoţnit decentralizaci prostředků a současně vyloučit jejich rozmělnění na příliš malé částky. V této etapě bylo rozděleno 484 (500) mil. Kč 38 nadacím. Největší příspěvek jedné nadaci činil 38 810 000 Kč a nejniţší 1 023 000 Kč. Jedna nadace příspěvek z NIF odmítla.

24

1.3.1.2 Druhá etapa Podmínky účasti ve výběrovém řízení byly následovné: -

Doloţená nejméně tříletá existence nadace,

-

doloţené granty nejméně třem subjektům ve výši 100 000 Kč celkem za období 1998 – 1999,

-

předloţení zprávy auditora, statutu, výroční zprávy, roční uzávěrky, výpisu z nadačního registru, grantových pravidel, údajů o distribuci grantů podle oborů a okresů a dobrozdání tří osob obeznámených s činností nadace.

Z druhé etapy byly vyloučeny negrantující nadace, zároveň jiţ nerozlišovali mezi celostátními a regionálně působícími nadacemi. V první etapě byl celý příspěvek z NIF určen do nadačního jmění. V druhé etapě měly nadace moţnost poţádat, aby část příspěvku aţ do 15 % jeho výše mohly rozdělit na granty okamţitě (této moţnosti vyuţilo 19 z 64 nadací). Z hotovosti 849 mil. Kč z druhé etapy bylo 810 mil. Kč vloţeno do nadačního jmění a 39 mil. Kč rozděleno na granty. Do výběrového řízení první etapy se přihlásilo 95 nadací, tj. 66 % všech tehdy registrovaných nadací. Do druhé etapy se přihlásilo 89 nadací, tj. 27 % všech tehdy registrovaných nadací. V této etapě bylo poskytnuto 849,3 mil. Kč 64 nadacím. Nejvyšší příspěvek jedné nadaci činil 20 399 000 Kč a nejniţší 5 454 000 Kč.― Nadace VIA v době první etapy rozdělování prostředků z NIF formálně neexistovala. Proti rozhodnutí Krajského obchodního soudu ze dne 21. 1. 1999, kterým byl zamítnut zápis Nadace VIA do nadačního rejstříku, podala odvolání a po více neţ 2 roky čekala na rozhodnutí. Podání ţádosti v druhé etapě bylo boj s časem, který vyhrála. Úspěšně prošli výběrovým řízením a získali 16 908 000 Kč. 95 % z poskytnuté částky (tj. 16 062 600 Kč) vloţila do nadačního jmění. Zbývajících 5 % (tj. 845 400 Kč) pouţila na realizaci svých grantových programů v letech 2003–2004. Rozdělení prostředků z NIF tak s sebou přineslo pozitivní následky. Nadace se začaly vzdělávat ve finanční problematice. Získané částky byly nemalé, a tak byla potřeba s nimi dobře naloţit. NIF také přivedl na svět myšlenku dalšího rozšiřování nadačního jmění. Přes to všechno si dovoluji říct, ţe prozatím ještě nemáme silný nadační sektor.

25

1.3.2 Státní dotační politika Jednotlivá ministerstva poskytují dotace v reţimu státní dotační politiky nebo ve svém vlastním reţimu. Státní dotační politika vůči NNO vychází ze Zákona o rozpočtových pravidlech republiky č. 218/2000 Sb., o poskytování dotací se řídí „Zásadami vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR NNO ústředními orgány státní správy―, které byly schváleny usnesením vlády ze dne 3. listopadu 2008 č. 1333. [20] „Dotace jsou poskytovány na realizaci projektů NNO formou výběrového dotačního řízení. Musí korespondovat s hlavními oblastmi státní dotační politiky vůči NNO, které vláda schválí na příslušný rozpočtový rok. Dotace je poskytována účelově, a lze ji tudíţ pouţít jen na účel uvedený v rozhodnutí. Přitom je potřebné dodrţet výši a skladbu nákladů týkajících se poskytnuté dotace tak, jak byly v rozhodnutí schváleny. Případné změny v průběhu rozpočtového roku můţe ústřední orgán provést na základě písemné ţádosti příslušné NNO. Nakonec musí ve stanoveném termínu předloţit vyúčtování poskytnuté dotace a případně odvést nevyčerpané prostředky z dotace do státního rozpočtu.― [19] „V r. 2008 byly poskytnuty dotace v celkové výši 11 704 mil. Kč. Z toho -

Státní rozpočet: 6 311 mil. Kč (tj. 53,9 %),

-

krajský rozpočet: 1 483 mil. Kč (tj. 12,7 %),

-

rozpočet obcí: 3 731 mil. Kč (tj. 31,9 %),

-

státní fond: 179 mil. Kč (tj. 1,5 %).

K 1. lednu 2008 existovalo 87 905 NNO (zdroj ČSÚ). Za rok 2008 bylo podpořeno celkem 8 269 NNO, coţ je tedy ani ne 10 % z celkového počtu. Následující Obrázek 2 ukazuje strukturu poskytnutých dotací za rok 2008.

26

Obrázek 2: Struktura poskytnutých dotací v r. 2008 [19]

[19] „V r. 2008 představoval podíl státní dotační politiky na celkovém objemu dotací ze státního rozpočtu NNO 76 %. Celkem bylo v rámci reţimu státní dotační politiky poskytnuto NNO 6 770 dotací v celkové výši 4 797 mil. Kč. Dotace v rámci státní dotační politiky ČR vůči NNO poskytlo 14 kapitol státního rozpočtu.― Závislost na dotacích z ministerstev s sebou přináší řadu negativ: -

Nemoţnost víceletého financování projektů,

-

nevhodný časový rozvrh,

-

při nesplnění spolufinancování pokutování státem,

-

riziko zrušení daného dotačního programu.

NO by jistě uvítali poskytování víceletých dotací, protoţe 1 rok je příliš krátká doba. Organizace musí pouţít a vyúčtovat dotaci ve stejném kalendářním roce, ve kterém byla poskytnuta. Takţe pokud je projekt dlouhodobější, je nutno ţádat několikrát. Vyvstává zde nejistota udrţitelnosti projektu na další roky a jeho úspěšného dokončení. Organizace tak mají znemoţněno plánovat svoji další činnost dopředu, jelikoţ jsou zmítány nejistotou budoucích let. Je také moţné, ţe se daný dotační program zruší. Výrazným problémem při poskytování dotací bylo do letošního roku také opoţďování plateb, běţně o 3 i více měsíců. Organizace, které s přislíbenými peněţními prostředky jiţ počítaly, se tak musely mnohdy zadluţit a brát si překlenovací úvěry. Tento letitý systémový problém byl, doufejme, vyřešen vládou na počátku letošního roku. 27

[3] „1. 2. 2010 schválila nové Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR NNO ústředními orgány státní správy. NO budou jiţ do konce předcházejícího roku realizace projektu informování o úspěšném absolvování výběrového dotačního řízení. Finanční prostředky budou uvolněny jiţ do konce března roku, ve kterém je projekt, vybraný k podpoře, realizován. Ve dvou splátkách, do konce března a do konce září, dostanou NO prostředky, pokud se jedná o dlouhodobější projekt vyţadující kontinuální financování. Tyto změny usnadní plánování NO. Mohou si lépe naplánovat průběh svých projektů a nadále jiţ nebudou ţít v nejistotě, zda se jim projekt podaří uskutečnit, kvůli opoţdění dotací. Tato nová pravidla budou platit jiţ pro poskytování dotací v r. 2011.―

1.3.3 Daňové úlevy a zvýhodnění [Novotný, 2008, s. 58] „Celá filozofie daňového zákonodárství je vedena k tomu, ţe posláním NNO není tvorba zisku, ale poskytování veřejně prospěšných sluţeb a kaţdá nebezpečná odchylka od tohoto poslání je sankcionována. Proto náš zákon o dani z příjmu rozlišuje činnosti NNO na hlavní a doplňkové. Hlavní jsou osvobozeny od daně, doplňkové nikoliv. Je-li v hlavní činnosti dosaţeno přebytku, můţe vstupovat do základu daně z příjmu. Do 300 tis. Kč jsou organizace osvobozeny od daně, maximálně to můţe být aţ 1 mil. Kč a za podmínky, ţe takto získaná část je zpětně do tří let pouţita pro činnost NNO.― [7] „Současná úprava zákona o daních z příjmů pro neziskové subjekty zajišťuje aţ do 3 mil. Kč základu daně značné výhody. Drobné a střední příjmy nejsou vůbec zdaňovány, a to aţ do 100 tis. Kč základu daně. Reálné zdanění se tak od 110 tis. Kč do např. 9 mil. Kč základu daně pohybuje v rozmezí 3,5% aţ 27,3%, oproti obecné sazbě daně 35%.― Daňové zvýhodnění dárců upravuje zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. V ČR je velmi nízké a příliš nemotivuje k dárcovství. Mnozí dárci si navíc ani neuvědomují, ţe si dar mohou odepsat a tím tak sníţit svoji daňovou povinnost u daně z příjmů. Tento jev je markantní u fyzických osob. Právnické osoby toto daňové zvýhodnění vyuţívají podstatně více. Nejen samotná moţnost sníţení základu daně, ale i např. reklama na seznamu dárců můţe být lákadlem pro dárcovství. Výše odečitatelné poloţky se liší u fyzických a právnických osob. 28

1.3.3.1 Fyzické osoby [15] ―Fyzické osoby si od základu daně mohou podle § 15 odst. 8 zákona odečíst hodnotu darů, pokud jejich součet ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně, resp. činí-li alespoň 1 000,- Kč. Celkově lze odečíst aţ 10 % ze základu daně. Dárce vykazuje poskytnutý dar potvrzením, které mu příjemce daru vystaví. Zaměstnanci předají potvrzení do své mzdové účtárny, nejlépe souhrnně za celý předešlý kalendářní rok, nejpozději však do konce února následujícího roku. V březnové výplatě je pak dárci přeplatek vyplacen jako součást ročního daňového zúčtování.― Na Obrázku 3 je uveden příklad uplatňování odpočtu daru u fyzické osoby.

Obrázek 3: Příklad uplatňování odpočtu daru u fyzické osoby [10]

1.3.3.2 Právnické osoby – bez protiplnění (dar) [15] „Dar si mohou dle § 20 odst. 8 zákona o daních odečíst od základu daně, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000,- Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání. Dar dárce dokládá nejlépe darovací smlouvou či kopií výpisu z účtu.― Na Obrázku 4 můţete vidět výhodu uplatnění odpočtu daru u právnické osoby.

29

Obrázek 4: Příklad uplatňování odpočtu daru u právnické osoby [2]

1.3.3.3 Právnické osoby – „dar“ s protiplněním (sponzoring) [15] „Sponzoring je pro poskytovatele daňovým nákladem. Protiplněním je např. reklamní sluţba. V tomto případě uzavírá „dárce― s příjemcem smlouvu o spolupráci nebo o poskytování reklamních sluţeb. Příjemce tento příjem daní. Pro firmu má dar i sponzoring stejný dopad. V obou případech se sniţuje její daň z příjmu. U daru se odečte ze základu daně, u sponzoringu tím, ţe se zvýší daňově uznatelné náklady. Pro NO je vţdy výhodnější, pokud obdrţí dar, protoţe hodnota daru je od daně darovací osvobozena.― [4] „Příjem za poskytnutí reklamní sluţby podléhá dani z příjmů právnických osob 31 %. Uvedené procento se týká i NO, ty však mohou podle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů za určitých podmínek sníţit základ daně o 30 % (maximálně však o 1 mil. Kč). Pokud je 30 % sníţení méně neţ 300 000 Kč, lze odečíst částku 300 000 Kč (maximálně však do výše základu daně). Zisk do 300 000 Kč tedy nezvyšuje daňové zatíţení NO.―

1.4 Financování neziskových organizací Hlavním úkolem NO je naplnit svoje poslání, coţ vyţaduje mít finanční zdroje. Struktura těchto zdrojů by měla mít vícezdrojový charakter. Zdroje mohou být veřejné či neveřejné. Optimální poměr mezi jednotlivými zdroji lze jen těţko určit. Vţdy záleţí na povaze činnosti dané NO. Obecně jsou české NO příliš závislé na podpoře státu. 30

Dalšími zdroji se pak stávají firemní či individuální dárci a tuzemské či zahraniční nadace a významným zdrojem se stala i Evropská unie (dále jen EU). Všeobecně platí, ţe čím více různorodější zdroje jsou, tím je organizace stabilnější a dlouhodobě udrţitelnější. Pokud tak vypadne některý z důleţitých zdrojů, organizace krizi překoná a tento výpadek neznamená okamţitý zánik. [Rektořík a kol., 2007, s. 41] „Podle kritéria financování se člení NNO na: a) Organizace financované zcela z veřejných rozpočtů (organizační sloţky státu a územních celků), b) organizace financované zčásti z veřejných rozpočtů – na příspěvek mají legislativní nárok (příspěvkové organizace, vybraná občanská sdruţení, církve a náboţenské společnosti a politické strany a politická hnutí), c) organizace financované z různých zdrojů (dary, sbírky, sponzoring, granty, vlastní činnost), d) organizace financované především z výsledků realizace svého poslání.― [Novotný, 2008, s. 59-60] „Jiří Novotný ve svém pojednání o NNO na začátku 21. století zmiňuje, ţe hlavní finanční podporou NO stále zatím zůstávají veřejné rozpočty. Příjmy z těchto zdrojů tvoří více neţ 1/3 jejich zdrojů. Přitom s velikostí organizace (měřeno počtem zaměstnanců a výší rozpočtu) stoupá i závislost na tomto zdroji. Významná většina NO (cca 85 % z celkového počtu 455 zkoumaných NO) zajišťuje svoji činnost výlučně nebo převáţně na základě podpory z domácích zdrojů. České NO teprve začínají pracovat na rozvoji vícezdrojového financování, přesto i v této situaci však nezanedbatelnou část jejich rozpočtu tvoří vlastní příjmy (cca 20 %).― Kaţdoročně je vydávána Zpráva o stavu NS. Zpráva z r. 2006 říká o financování NO následující. [12] „Většinou mají NO 3 aţ 4 zdroje. Problémem je poměr zdrojů z hlediska jejich objemu. Většinou převládá jeden, nanejvýš dva zdroje, které pokrývají aţ více neţ 75 % všech finančních příjmů. NO jsou finančně zajištěné na několik měsíců, maximálně na jeden rok. Převáţná většina z nich nevytváří finanční rezervy.― Následující Tabulka 2 podává přehled hlavních zdrojů, ze kterých mohou být NO financovány.

31

Tabulka 2: Hlavní zdroje financování NO [14, str. 60; upravené a doplněné]

Granty a dotace

Dárcovství

Státní správa a samospráva

EU (strukturální fondy) Zahraniční zastupitelstva

Firemní dárci Tuzemští i zahraniční podnikatelé a obchodní firmy Tuzemští i zahraniční individuální dárci Veřejnost - anonymní sbírka

Samofinancování (příjmy z vlastní činnosti)

Ostatní

Poplatky za sluţby Prodej produktů Vyuţití (ne)hmotného majetku Dividendy z investic Úroky z bankovních účtů

Členské příspěvky Dobrovolná práce členů (nepeněţní) Příjmy dosaţené z loterií a her Daňová a poplatková zvýhodnění

Tuzemské i zahraniční nadace a nadační fondy

1.4.1 Zahraniční nadace a nadační fondy Zahraniční nadace a nadační fondy pochází především z USA. Do ČR přišly americké nadace na počátku 90. l. s cílem kultivovat český NS. Většina programů byla zaměřena na posílení českých NO, resp. jejich stability a soběstačnosti. Hlavním úkolem bylo znovuvytvořit prostředí pro občanské aktivity. Poskytovaly například i neúčelové dotace, ze kterých bylo moţné pokrýt reţijní náklady. Na konci 90. l. jsme se začali potýkat s jejich odchodem. Přestaly od nich proudit peníze, protoţe naznaly, ţe jiţ poloţily slušné základy českému NS. [20] „Dle Zprávy o stavu NS v ČR v roce 2002 se tok zahraničních zdrojů do českého NS od roku 1997 sníţil téměř na 1/4, coţ způsobilo váţné problémy organizacím, které vznikly a dlouhodobě působily za jejich podpory (zejména v oblasti ochrany lidských práv a ekologie).―

1.4.2 Evropská unie Programy EU představují významný zdroj financování činností NO. Získávání peněz z fondů EU je ovšem velmi byrokratické. Výzkum na dopady čerpání fondu EU přinesl řadu zajímavých výsledků, které si zde dovolím interpretovat. [Janoušková a kol., 2008, s. 15-16] „Mezi obecné pozitivní dopady čerpání fondů EU lze řadit moţnost získání velkého objemu finančních prostředků na dobu delší neţ je obvyklý jeden rok u jiných grantových zdrojů. Tyto zdroje je moţné vyuţít i na drobné investice (jako je např. vybavení kanceláří apod.). Dalším pozitivem je zvýšení zájmu a 32

povědomí o činnosti organizace. Většina organizací (76 %) zaznamenala změny ve spolupráci s veřejnou správou. Projekty umoţnily také rozvoj spolupráce s různými subjekty nejen v rámci ČR, ale i v zahraničí. Díky prostředkům z EU je moţné zaměstnat nové zaměstnance na nově vzniklá pracovní místa. Organizace se profesionalizují a přechází od čistě dobrovolnických aktivit k profesionálnímu vedení NNO. Vyvstává zde ovšem problém udrţitelnosti těchto lidí i po skončení projektu. Často se stává, ţe je musí organizace propustit, protoţe pro ně nemá peníze. Mezi obecné negativní dopady lze uvést nadměrný nárůst administrativy, spojený s přípravou, průběţným monitorováním i závěrečným hodnocením jednotlivých projektů. Také obsahové zaměření programů je chápáno jako neflexibilní, úzce specializované, které v konečném důsledku nepodporuje udrţitelnost projektů v delším časovém období. Za vlastní slabinu NNO lze označit neodhadnutí zdrojů, a to jak personální, tak prostorových i finančních. Mnohé organizace jsou pak překvapeny, ţe musí trávit dvakrát více času, neţ počítaly, administrativou. Pak jsou vyčerpané a nezbývá jim tolik času na vlastní činnost.―

1.4.3 Individuální dárcovství Důvodů proč lidé darují, je mnoho. Můţe to být starost, povinnost, pocit viny, osobní zkušenost, osobní prospěch, na poţádání, tlak okolí, daně, apod. [Praktický průvodce fundraisingem pro NO, 2003, s. 4/1] „Individuální dárce poskytne dar různými způsoby: -

Jednorázový příspěvek,

-

větší dar na určitý projekt – např. formou společenského příspěvku,

-

v závěti,

-

věcný dar,

-

zakoupením dárkového předmětu,

-

podpoří benefiční akci, 33

-

účastní se loterií nebo tombol,

-

pomůţe získat peníze od rodiny a přátel,

-

poskytne svůj čas jako dobrovolník.―

1.4.4 Firemní dárcovství Konkrétních důvodů proč firmy dávají peníze je mnoho. Převládá názor, ţe je nedávají osvíceně, ale hlavním důvodem je jejich zviditelnění. [Praktický průvodce fundraisingem pro NO, 2003, s. 4/6-4/7]

„Konkrétní

důvody

však

mohou

být

následující: -

Snaţí se vytvářet ovzduší dobré vůle – být vnímání jako dobří firemní občané,

-

jsou spojovány s určitým tématem – těţařské firmy podporují ekologické projekty,

-

jsou poţádány a očekává se to od nich,

-

předseda představenstva, nebo člen uţšího vedení má zájem o danou věc,

-

daně.

Způsobů, jak mohou firmy podpořit je celá řada: -

Příspěvky v hotovosti,

-

sponzorství,

-

společná propagace,

-

zpřístupnění firemních prostor a vybavení,

-

věcná podpora,

-

„zapůjčení― zaměstnance na práci v neziskové organizaci,

-

poskytnutí zkušeného zaměstnance do správní rady,

-

poskytnutí odborných znalostí a rady,

-

zorganizování fundraisingové kampaně mezi zaměstnanci,

34

-

reklama v broţurách a publikacích neziskových organizací.―

1.4.5 Nadace a nadační fond Nadace a nadační fondy jsou jedním z typů NO, které upravuje Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. [26] „Podle tohoto zákona jsou nadace nebo nadační fond účelová sdruţení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Nadace nebo nadační fond jsou právnickou osobou.― Nadace a nadační fond jsou rovnocenné nadační subjekty. V čem se tedy liší zaloţit si nadaci, nebo nadační fond? V následujících pár řádcích naleznete odpověď. [Boukal, 2007, s. 39] „Nadace mají zvláštní výhodu. Mohou svůj majetek zaregistrovat na obchodním soudu jako nadační jmění. U takto registrovaného nadačního jmění jsou pak úroky, dividendy, příjmy z pronájmu nemovitostí, či z autorských nebo patentových práv osvobozeny od daně z příjmu.― Nadace má ze zákona povinnost mít nadační jmění v minimální hodnotě 500 tis. Kč a po dobu trvání nadace se nesmí sníţit pod tuto hodnotu. [Gregorová, 2004] „Oproti nadačnímu fondu má také právo podílet se na podnikání akciových společností. V jedné akciové společnosti však nesmí nadace vlastnit víc jak 20 % akcií a tato majetková účast zároveň nesmí překročit 20procentní hranici z majetku nadace po odečtení hodnoty nadačního jmění. Nadace vede bez ohledu na výši svého příjmu a majetku podvojné účetnictví a ze zákona musí vydávat roční účetní závěrku ověřenou auditorem.― Ten, kdo zakládá nadaci, před sebou vidí dlouhodobý horizont svého fungování. Nadační fond nemá povinnost registrace nadačního jmění, ale jinak funguje na stejných principech jako nadace. Je pouhým nástrojem, jak peníze ihned rozdělit. Na rozdíl od nadace, která rozděluje výnosy z nadačního jmění (nerozděluje pouze výnosy z nadačního jmění, to by toho v ČR moc nerozdělila, ale také dary od všech typů dárců), nadační fond pouţívá k přerozdělení všechen svůj majetek. Zřizovatel nadačního fondu před sebou nevidí dlouhodobý horizont. Jakmile se peníze vyčerpají, nadační fond můţe zaniknout.

35

Co se týče činností nadací, tak rozlišujeme nadace grantové, které prostřednictvím grantů přerozdělují peníze (většina nadací v ČR). Dále jsou nadace operační, které neudělují granty, ale mají svoje projekty (u nás taková nadace není, jsou např. v Německu). Nadace VIA je grantově operační nadací a to znamená, ţe nejenom poskytuje finanční pomoc prostřednictvím grantů ale i vzdělává NO, pořádá workshopy, poskytuje asistenci vzdělávacího typu, konzultuje apod. Nadace ovšem ze zákona nemůţe vystupovat jako poskytovatel „klasických― sluţeb. Takţe kromě grantování zahrne onu vzdělávací činnost do svých operačních programů.

36

2 Praktická část 2.1 Představení Nadace VIA Název Nadace VIA má symbolický význam. Slovo VIA je latinského původu a znamená cesta. Logo Nadace VIA ukazuje Obrázek 5. Zaměření činnosti je definováno v poslání, které zní následovně: [15] „Nadace VIA podporuje a posiluje aktivní účast veřejnosti na rozvoji demokratické společnosti v České republice.― Je definováno zcela všeobecně, ale dá se Obrázek 5: Logo usuzovat, ţe nadace pomáhá NO na jejich cestě k trvalé udrţitelnosti. Nadace VIA [15]

-

Podporuje rozvoj dobrých vztahů a spolupráce mezi NO, obecními samosprávami a podnikateli, protoţe jsou přesvědčeni, ţe právě to je cesta, na níţ mohou lidé převzít odpovědnost za prostředí kolem sebe – společně o něm přemýšlet a mluvit, společně plánovat změny, a poté společně měnit tyto plány ve skutečnost.

-

Podporuje rozvoj NO, protoţe jsou na cestě k občanské společnosti nenahraditelné.

-

Podporuje rozvoj dárcovství, protoţe občanská společnost ani NO nemohou existovat bez podpory osvícených jednotlivců, firem a institucí.―

Podporuje nejen známé organizace ve velkých městech, ale především místní sdruţení, která působí na regionální či lokální úrovni po celé ČR.

2.1.1 Okolnosti vzniku Nadace VIA Vznik Nadace VIA je spjat se Spojenými státy. V 80. l. Wendy W. Luers zaloţila nadaci The Foundation For a Civil Society (dále jen FCS). V lednu r. 1990 zaloţila pobočku i u nás a to na základě poţadavku několika velkých amerických nadací, které chtěly pomoci tehdejšímu „novému― Československu při budování demokratických poměrů. FCS se snaţila pomoci tehdejšímu československému NS obnovit filantropii a po rozdělení Československa vybudovala svou kancelář i v Bratislavě a pomáhala také Slovensku.

37

Na konci 90. let začaly americké organizace odcházet a tak zaměstnanci i správní rada dospěli k rozhodnutí, ţe sloţí potřebné základní jmění a budou pokračovat v činnosti. Neoficiálně tedy Nadace VIA vznikla v r. 1990 pod záštitou FCS, oficiálně aţ r. 1997 kdy navázala na činnost FCS. Na Slovensku vznikla Nadacie PONTIS, která má podobné poslání jako Nadace VIA a tedy rozvíjet demokracii. Jiţ jsem se v podkapitolce NIF zmínila, ţe Nadaci VIA byla pochybením soudu zamítnuta přeregistrace dle nového nadačního zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Nadace VIA se odvolala proti soudnímu rozhodnutí a do doby nového soudního verdiktu byla její existence nejistá. Správní rada došla k závěru, ţe je potřeba zaloţit prozatímní novou nadaci dle nových pravidel s názvem Nadace VIA pro místní iniciativy. Nadace VIA přesto musela i nadále fungovat, aby bylo moţné odvolací řízení. Jejím jediným zaměstnancem byla Táňa Hlavatá a realizoval se jeden program od soukromého dárce. Bylo to velmi náročné období. Muselo se vše dělat dvojmo – vést dvojí účetnictví, audit pro dvě organizace, dva rozpočty, dvě správní rady. Aţ v dubnu r. 2001, tedy po téměř dvou letech, se Nadace VIA mohla přeregistrovat. Došlo rovněţ ke sloučení Nadace VIA pro místní iniciativy a Nadace VIA. V té době nebyly se slučováním zkušenosti a Nadace VIA byla asi první nadace, která prošla slučováním. Od r. 2005 Nadace VIA úzce spolupracuje s americkou NO Friends of VIA v Pittsburghu, která pomáhá získat dary od amerických dárců, kteří ve Spojených státech mají lepší daňové zvýhodnění. Dále spolupracuje se Sdruţením VIA, které svou nabídkou doplňuje činnost Nadace VIA. Pro NO, veřejnou správu a firmy připravují semináře, konzultace či publikace.

2.2 Tři základní pilíře činnosti Činnost Nadace VIA se dá rozdělit do tří základních pilířů. Jsou to Podpora místních iniciativ, Rozvoj neziskových organizací a Rozvoj filantropie. V následující podkapitole jednotlivé pilíře přiblíţím.

2.2.1 Podpora místních iniciativ Z operačního programu Podpora místních iniciativ nadace rozděluje granty zaměřené na podporu komunitních projektů, které mají za úkol hájit občanská práva. Časté jsou 38

různé advokační projekty, kde sám jedinec nic nezmůţe. Ukázkovým příkladem je boj s developery a vznik satelitních městeček, který přináší vyšší náklady na školy, školky, čističky atd. Má za úkol otupit boje mezi starousedlíky a novousedlíky, zapojit lidi do společenského ţivota. Dalším cílem je rozhýbání dění v obcích, kde se dlouho nic nedělo a vytratil se zájem občanů o své okolí. V současné době, tedy v říjnu 2010, je grantových programů v rámci Podpory místních iniciativ aktivních více neţ deset a to např. Poštovní spořitelna - STAROSTA ROKU, Fond T-Mobile pro Prahu 11, ČSOB a Poštovní spořitelna pro podporu regionů - Menší komunitní granty, Fond kulturního dědictví - „Záchrana drobných památek místního významu―, Místo, kde ţijeme, Dobročinný fond Philip Morris - regionální projekty atd.

2.2.2 Rozvoj neziskových organizací Nadace VIA se snaţí, aby byly NO dlouhodobě udrţitelné a nezávislé na podpoře státu. Pomáhá jim prostřednictvím jak poskytovaných grantů, tak i pomocí asistenčních programů a inspiruje NO k přínosným změnám. Jedním z programů je Průvodce po nástrahách v neziskovém sektoru. Nadace pořádá 8 celodenních workshopů, kde se v průběhu seminářů probere 10 témat: vztahy s veřejností, komunikace s veřejností, zapojování veřejnosti, právní minimum, řízení jednotlivých projektů, plánování akcí s veřejností, fundraising, řízení organizace a organizační rozvoj, lidské zdroje, finance a daně. Účastníci tak kromě získaných vědomostí naváţou kontakty s ostatními účastníky a mohou si navzájem sdělit své zkušenosti. Dalším

zajímavým

programem

je

asistenční

program

Akademie

sociálního

podnikání/Akcelerátor, kdy Nadace VIA pomůţe promyslet a naplánovat sociální podnikání a naučí, jak jeho běh začlenit do kaţdodenního ţivota organizace. NO mají odjakţiva problém s penězi a to především s náklady na vlastní chod. Zisk ze sociálního podnikání mohou vyuţít dle své momentální potřeby a můţe jim tak pomoci k nezávislosti a dlouhodobé udrţitelnosti.

2.2.3 Rozvoj filantropie Nadace podporuje partnerství firem a NO a v současné době se intenzivně zaměřuje na obnovu soukromého dárcovství v Čechách. Prestiţní ocenění štědrých dárců cenou 39

VIA Bona se uděluje jiţ 13 let a slavnostní předání se koná vţdy koncem září v rezidenci velvyslance USA za přítomnosti vzácných domácích i zahraničních hostů. Rok od roku má stále více nominací (v loňském roce bylo pro představu asi 120 nominací). Kaţdý oceněný dostane diplom a nejlepší dostane sošku Dárce od Franty Skály, která je symbolem Ceny VIA Bona (viz. Obrázek 6). Oceněné firmy dostanou symbolickou odměnu 10 000 Kč, kterou pak věnují některé z NO. Téměř vţdy to je organizace, která firmu nominovala. Je to také jedna z motivací, proč by měly NO nominovat. Cenu VIA Bona lze získat v šesti kategoriích: -

Cena pro velké firmy,

-

Cena pro malé a střední firmy,

-

Cena pro individuálního dárce – mecenáše,

-

Cena za dlouhodobé partnerství,

-

Cena za odvahu podpořit inovativní projekt,

-

Cena za zapojování zaměstnanců do dárcovství a dobrovolnictví.―

Obrázek 6: Soška Dárce od F. Skály [15]

Nadace VIA se také stala partnerem 4. ročníku soutěţe o nejlepší diplomovou nebo ročníkovou práci na téma filantropie, které vyhlašuje Slovenské centrum pre filantropiu. Do soutěţe se mohou hlásit čeští i slovenští studenti, kteří napsali bakalářskou či diplomovou práci. Tímto způsobem chtějí aktivně přispívat ke kultivaci filantropického prostředí, zlepšit celkové povědomí o dárcovství a přispět k tomu, aby bylo dárcovství běţnou součástí společenského ţivota. Ocenění vítězů je následovné: 1. cena: stipendium na vybrané vzdělávací aktivity v hodnotě 666 euro (cca17 200 Kč) 2. cena: stipendium na vybrané vzdělávací aktivity v hodnotě 333 euro (cca 8 600 Kč) 3. cena: stipendium na vybrané vzdělávací aktivity v hodnotě 166 euro (cca 4 300 Kč) Peníze můţe výherce vyuţít na výzkumné stáţe, mimoškolní odborné vzdělávaní, záţitkové vzdělávání a jazykové kurzy. Nadace VIA se zasazuje o obnovení a kultivování českého dárcovství. Z tohoto důvodu také pořádá semináře na různá témata související s firemním dárcovstvím a 40

společenskou odpovědností →např. Seminář „Inspirace pro firemní dárcovství: Nejen peníze pomáhají―, Konference „Společenská odpovědnost – luxus nebo nutnost?―.

2.3 Správa dárcovských fondů Pokud se někdo rozhodne zaloţit si dárcovský fond u Nadace VIA, musí být zaměření tohoto fondu v souladu s posláním nadace. [15] „Nadace poskytuje zakladateli fondu následující sluţby, které zajistí efektivní vyuţití daru: -

Na základě konzultací s dárcem vytváří dárcovskou strategii a specifikuje zaměření fondu včetně podmínek pro získání podpory,

-

vyhlašuje výběrové řízení pro příjemce daru (tzv. grantové kolo) a konzultuje podmínky vyhlášení a projekty se ţadateli,

-

navrhuje sloţení nezávislých expertních hodnotících komisí, jejichţ práce se můţe zúčastnit i dárce,

-

přebírá veškerou agendu spojenou s vyhodnocováním ţádostí a informováním ţadatelů,

-

zajišťuje konzultační pomoc podpořeným neziskovým organizacím,

-

kontroluje průběh a vyúčtování podpořených projektů,

-

připravuje zprávy o realizaci vítězných projektů a o uţití a dopadech daru.―

Nadace VIA spravovala dárcovské programy těchto partnerů: Citigroup/Citibank, Levi Strauss, Philip Morris ČR, Plzeňský Prazdroj, Procter & Gamble, Česká spořitelna / Nadace České spořitelny, T-Mobile, Unilever nebo ČSOB. Kromě firemních fondů spravuje také fondy štědrých jednotlivců. V r. 2005 vznikl Fond manţelů Horových pro pomoc dětem na Zakarpatské Ukrajině. Dále pak spravuje permanentní fond Rachůnek, který je zaměřený na vzdělávání a podporu maminek a tatínků, kteří pečují o děti do 6 let.

41

Nabídka dárcovských fondů u Nadace VIA a s nimi spojených sluţeb je následující: -

Fond dárce – je vhodný pro podniky či dárce, kteří se rozhodli dlouhodobě podporovat určitou oblast. Fond je spojován se jménem dárce, čímţ mu skýtá velkou míru zviditelnění. Nepsaným pravidlem nadace je, ţe aby si u ní někdo mohl zaloţit fond dárce, musí do něj vloţit alespoň 1 mil. Kč.

-

Účelový fond – propojuje více dárců. Odděleně se na jednom účtu shromaţďují peněţní prostředky a v okamţiku nashromáţdění 600 tis. Kč se vypíše grantové řízení. Nadace VIA má nyní aktivní jeden účelový fond a to Fond obnovy drobných kulturních památek a je jedinou nadací, která má fond tohoto typu.

-

Fond nadačního jmění – dary do tohoto fondu podporují stabilitu a růst Nadace VIA. Je nedotknutelné a rozdělují se z něj pouze výnosy a úroky. Ani po zániku nadace nepřechází na členy, nýbrţ na nadaci podobného zaměření.

2.4 Analýza financování Nadace VIA – portfolio dárců Pokud má organizace schopného fundraisera, pak má velkou šanci zůstat nezávislá na podpoře státu a dlouhodobě udrţitelná. Financování Nadace VIA má vícezdrojový charakter. Neustále rozvíjí své dárcovské vztahy, jelikoţ dárců není nikdy dost. V minulosti si vytvořila dobrou základnu firemních dárců a v současné době si snaţí vybudovat kvalitní základnu dárců individuálních. V následující části podrobně rozeberu portfolio dárců Nadace VIA, které mimo jiné obsahuje i nadace a zahraniční NO, vlády a mezivládní programy pomoci a nadační jmění a výnosy z něj.

2.4.1 Nadace a zahraniční neziskové organizace Zahraniční pomoc českým NO byla markantní na počátku 90. l. minulého století. Na konci 90. let začaly tyto organizace odcházet do potřebnějších oblastí. Od r. 2001 Nadace VIA obrátila své fundraisingové aktivity k česko-americké komunitě v USA. Kampaní „VIA is the Way to Help Czech Communities‖ chtěli přispět k obnovení zpřetrhaných pout s našimi krajany v USA. Američtí dárci mohou přispět do Fondu VIA pro ČR spravovaného Pittsburgh Foundation a z výnosů Fondu jsou jednou ročně podporovány projekty místního a komunitního rozvoje.

42

Obrázek 7: Nadace a zahraniční NO v tis. Kč [zdroj: výroční zprávy]

Obrázek 7 podává přehled přijatých darů od nadací a zahraničních NO. Největším dárcem byl v letech 2002 – 2004 Trust pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě (dále jen CEE Trust). CEE Trust se realizoval v Bulharsku, ČR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku. Nadace VIA získala post regionálního partnera v ČR. CEE Trust byl tříletý program šesti velkých amerických nadací. Měl za úkol posílit české NO, resp. jejich stabilitu a soběstačnost a znovuvytvořit prostředí pro občanské aktivity. Nadace realizovala grantový a asistenční program v celkové hodnotě téměř 100 mil. Kč. Po dobré zkušenosti s prací Nadace VIA se Trust rozhodl podporovat i některé další projekty aţ do roku 2010. Kromě CEE trustu nadace získala dary např. od těchto nadací a zahraničních organizací: The American Jewish Joint Distribution Committee, Freedom House, The Foundation for a Civil Society, The German Marshall Fund of the United States, The Heinz Endowments, The Charles Stewart Mott Foundation (dále jen C. S. Mott Foundation), Nadace rozvoje občanské společnosti, The Open Society Fund , The Skoll Fund, The Synergos Institute, The Trust for Mutual Understanding.

43

2.4.2 Vlády a mezivládní programy pomoci Součástí strategie Nadace VIA je, ţe nechtějí být závislí na grantech od státu či EU. Celkový podíl finanční pomoci od státu chtějí menší neţ 10 % (např. v r. 2009 tvořil tento podíl necelých 7 % na celkových přijatých darech). Od r. 2005 poskytuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR nadaci prostředky na transformační spolupráci se srbskou nadací Balkan Community Initiatives Fund. Spolupracují na podpoře rozvoje firemního dárcovství v Srbsku, které se nalézá v podobné situaci jako ČR v polovině 90. l. minulého století. Nadace VIA dále přijímá „zanedbatelné― sumy od zahraničních vlád či v rámci mezivládních programů pomoci, které vyuţívá např. na koupi letenky, organizaci konference, apod. V Obrázku 8 výrazně vyčnívá r. 2002, kdy Nadace VIA obdrţela příspěvek z NIF. V dalších dvou letech získali ještě téměř 20 mil. Kč z Fondu národního majetku České republiky. Dalšími dárci jsou např. British Department for International Development, Evropská unie –Education, Audiovisual and Culture Executive Agency, International Labour Office, The United Nations Development Programme, Ministerstvo financí ČR, Velvyslanectví Nizozemského království, Vláda Kanady.

Obrázek 8: Vláda a mezivládní programy pomoci v tis. Kč [zdroj: výroční zprávy]

44

2.4.3 Firmy a firemní nadace Od r. 2001 zaměřila Nadace VIA svoje fundraisingové aktivity směrem k firemním dárcům v ČR. V r. 2002 zahájili spolupráci se dvěma novými firemními dárci: -

Česká spořitelna – Fond České spořitelny, a.s. „Pomáháme lidem zlepšovat místo, kde ţijí― — podporuje obnovu veřejných prostranství v českých a moravských městech, to vše za aktivní účasti místních obyvatel.

-

Plzeňský Prazdroj – Dobročinný fond Plzeňského Prazdroje — podporuje obecně prospěšné projekty.

V r. 2003 si firma Philip Morris ČR u nadace zaloţila Dobročinný fond Philip Morris ČR, který podporuje sociální projekty a projekty místního rozvoje v následujících regionech: Kutnohorsko, Hodonínsko a hlavní město Praha. Od r. 2005 podporuje sociální podnikání prostřednictvím Akademie sociálního podnikání. V r. 2004 vznikl další firemní dárcovský fond tentokrát společnosti Procter & Gamble pro mateřská centra. V r. 2005 si společnost T-Mobile zaloţila u nadace Fond T-Mobile. V r. 2007 se novým firemním dárcem stala ČSOB – Fond ČSOB pro rozvoj NO, který má permanentní a průběţnou část. Z prostředků průběţné části fondu se financuje cyklus workshopů pro členy neformálních sdruţení a malých lokálních organizaci, z permanentní části fondu se pouţívají na stejný účel pouze jeho výnosy. V minulosti také podpořily činnost Nadace VIA firmy, jako jsou např.: -

Levi Strauss & Co. – Fond mládeţe Levi Strauss & Co na podporu nízkoprahových klubů pro mládeţ.

-

Firma Juniper Networks, Inc., z Kalifornie – cílená podpora činnosti a rozvoje dvou projektů zaměřených na práci s mládeţí.

-

Firma Unilever ČR, spol. s r.o., spolu – přispěla se svými zaměstnanci ke zmírnění následků ničivé povodně z léta roku 2002.

-

Citigroup Foundation – 10 let financovala cenu VIA Bona.

Obrázek 9 nám ukazuje výši firemních darů. Od r. 2001 se jejich výše zvětšuje. V r. 2002 byli i firemní dárci štědřejší neţ obvykle v souvislosti s ničivými povodněmi. V r. 2008 dopadla na firmy krize a oproti roku 2007 se firemní dary sníţili na 1/3. 45

I přestoţe byl r. 2009 rokem pokračující ekonomické recese, firemní dary dvojnásobně vzrostly.

Obrázek 9: Firmy a firemní nadace v tis. Kč [zdroj: výroční zprávy]

2.4.4 Individuální dárci V současné době se Nadace VIA zaměřuje na rozvoj individuálního dárcovství v Čechách, protoţe i individuální dárci mohou představovat velmi důleţitou skupinu, na kterou by NO neměly zapomínat. Snaţí se k individuálním dárcům přistupovat s maximální péčí, znát je a mít na ně kontakty. Nadace VIA v podstatě nestojí o anonymní dárce, jelikoţ chce se svými dárci i nadále pracovat a „vychovávat― si je. V nadaci mají nemalé seznamy všech individuálních dárců, coţ se moc často nevidí. Na webu Nadace VIA se kaţdý individuální dárce nalezne v sekci Naši dárci. V následujícím Obrázku 10 můţete vidět přehled darů od individuálních dárců. Zde výrazně vyčnívá r. 2002, kdy ČR postihly ničivé povodně. Nadace VIA tehdy se společností Člověk v tísni a partnerskými organizacemi v USA udělali kampaň na získání podpory od jednotlivců a nadací ze Spojených států. Nadace VIA vytvořila

46

Fond na záchranu poničeného kulturního dědictví a díky štědrosti stovek zejména amerických dárců se podařilo získat na povodňové aktivity více neţ 17 mil. Kč.

Obrázek 10: Individuální dárci v tis. Kč [zdroj: výroční zprávy]

Nadace má do budoucna zadaný cíl, ţe budou mít alespoň 10procentní podíl darů od individuálních dárců. V r. 2009 získala od dárců více neţ 25 mil. Kč a 10 % od individuálních dárců by tedy představovalo 250 tis. Kč (v r. 2009 nadace získala od individuálních dárců 1 208 132 Kč, coţ je necelých 5 % z celkových poskytnutých darů). Věřím, ţe se v ČR zlepší vztah k dárcovství a lidé ho budou brát jako běţnou součást kaţdodenního ţivota stejně jako ve Spojených státech. Ve Spojených státech je také běţné, ţe členové správních rad přispívají na činnost dané organizace a jsou velmi aktivní a snaţí se pomáhat. V ČR je úloha správních rad víceméně ještě formální. Nadace VIA poţádala o dar jak zaměstnance, tak i správní radu a získala tak přes 100 tis. Kč. Úspěšné také bývá oslovení lidí, kteří mají k nadaci blízko, kteří ji znají a mají s ní dobré vztahy. Díky dlouhodobému záměru Nadace VIA a díky programu Rok jinak Nadace Vodafone spatřil světlo světa způsob, jak přispět k rozvoji individuálního dárcovství. Vznikl webový portál Darujme.cz, který umoţní dárcům online darovat. NO tak budou moci 47

vyuţít moderní internetovou metodu pro svůj fundraising. Uţivatel internetu si tak najede na stránky www.darujme.cz, vybere si NO, případně i dobročinný projekt a prostřednictvím platební brány daruje. Projekt je teprve v začátcích a já věřím, ţe se tento způsob osvědčí. Je to velice jednoduchý způsob, jak darovat z pohodlí svého domova, na druhou stranu s tím však souvisí důvěra v placení přes internet, protoţe i kdyţ je internetový obchod na vzestupu, stále většina lidí platí na dobírku.

2.4.5 Nadační jmění a výnosy z něj Nadace VIA nechce být závislá na grantech od státu, firem či EU. Proto buduje nadační jmění, z jehoţ výnosů pak podporuje zejména projekty, které stát ani komerční společnosti nefinancují např. pro jejich kontroverzní povahu. Za dobu své existence navýšili nadační jmění z 500 tis. Kč na téměř 50 mil. Kč. Výnosy z nadačního jmění jsou vzácné „volné― peníze, kdy se nadace nemusí podřizovat přáním firemních dárců. Obrázek 11 znázorňuje postupné navyšování nadačního jmění. Prvotní skokový nárůst představuje v r. 2002 příspěvek z NIF. Od této doby se nadace snaţí své jmění navyšovat a stát se tak nezávislou nadací.

Obrázek 11: Nadační jmění v tis. Kč [zdroj: výroční zprávy]

48

V r. 2005 získala challenge grant od významné americké nadace C. S. Mott Foundation zaměřený na růst nadačního jmění. Byla to nabídka, která se neodmítá. Za kaţdý dar, který nadace získala do nadačního jmění, darovala C. S. Mott Foundation stejnou částku aţ do celkové výše 140 tis. dolarů. Tato nabídka byla pro nadaci výzvou. Ovšem byla to nelehká situace, protoţe velmi těţko se hledají dárci, kteří by přispěli do nadačního jmění. Většina dárců přispívá na konkrétní účely a chce vidět konkrétní výsledky. Ovšem zadařilo se, výzva byla úspěšně splněna a jmění vzrostlo o 5,6 mil. Kč. V současné době se snaţí naplnit podmínky druhého pobídkového grantu od C. S. Mott Foundation, kdy kaţdá koruna získaná do nadačního jmění do výše 500 tis. dolarů bude Mottovou nadací navýšena v poměru 1:1. V Tabulce 3 jsou uvedeny výnosy vygenerované z nadačního jmění v jednotlivých letech, mimo jiné jsou zde zvlášť uvedeny i výnosy z VIA Fondu pro ČR od americké nadace The Pittsburgh Foundation. Výnosy z nadačního jmění jsou pouţity na činnost nadace v dalším roce. Zhruba 80 % z výnosů jde do grantů a zbylých zhruba 20 % je pouţito na administrativní náklady. Z následující tabulky lze vidět, ţe se nejedná o zanedbatelné finanční prostředky. V loňském roce totiţ výnosy téměř dosáhly hranice 1,5 mil. Kč. Tabulka 3: Velikost výnosů z nadačního jmění v Kč [zdroj: výroční zprávy]

rok

2003

2004

Výnosy VIA Fond

365 862 57 085

535 899 55 829

Celkem

422 947

591 728

2005

2006

2007

2008

2009

691 205 53 409

600 640 51 243

514 354 52 365

514 865 54 657

1 350 615 75 489

744 614

651 883

566 719

569 522

1 426 104

2.4.6 Struktura darů Z analýzy financování nadace vyplývá, ţe má diverzifikované portfolio dárců. Od všech svých dárců získala úctyhodných 226 000 374 Kč. Celkovou výši darů v jednotlivých letech lze vidět na Obrázku 12. Díky příspěvku od CEE Trust opět roky 2002 – 2004 výrazně převyšují ostatní roky.

49

Obrázek 12: Celkem přijatých darů v tis. Kč [zdroj: výroční zprávy]

V následující části je Obrázek 13, který podává ucelený přehled o struktuře dárců. Jako jiţ v předchozích grafech, tak i nadále příspěvek CEET Trust v letech 2002 – 2004 ovlivňuje výsledek a zvyšuje podíl zahraničních nadací a NO na celkových příspěvcích. Postupně se však od r. 2004 podíl nadací a zahraničních NO sniţuje, a to ze 70 % aţ na 25 %. Naopak se zvyšuje podíl firemních dárců (tvoří téměř ¾). Podíl individuálních dárců prozatím stagnuje pod hranicí 10 % (v r. 2009 tvořil podíl pouhých 5 %) a vlády a mezivládní programy pomoci měly v loňském roce sedmiprocentní podíl.

50

Obrázek 13: Struktura darů v % [zdroj: výroční zprávy]

Významnými mezníky pro získávání finančních prostředků byly roky 2002 – 2004. V r. 2002 získala Nadace VIA prostředky z NIF, následně pak v r. 2003 a 2004 prostředky z Fondu národního majetku ČR a v letech 2002 aţ 2004 finanční podporu z CEE Trust. V následující části nastíním, jak by se struktura dárců změnila, kdyby nadace tyto příspěvky nikdy nedostala. Byla by to jistě velká škody, protoţe celková suma těchto příspěvků činí necelých 140 mil. Kč. Z porovnání Obrázku 14 a Obrázku 15 vyplývá následující. Podíl vlád a mezivládních programů pomoci se rapidně sníţil, pohybuje se okolo hranice 2 %. Téměř dvoutřetinový pokles se promítl i u nadací a zahraničních NO. Naopak podíl firemních a individuálních dárců zákonitě vzrostl.

51

Obrázek 14: Struktura darů v letech 2002 – 2004 včetně NIF a CEE Trust v % [zdroj: výroční zprávy]

Obrázek 15: Struktura darů v letech 2002 – 2004 bez NIF a CEE Trust v % [zdroj: výroční zprávy]

52

2.5 Poskytnuté nadační příspěvky Od svého vzniku do konce r. 2009 udělila Nadace VIA 2 614 grantů v celkové výši přes 226 mil. Kč. V Tabulce 4 je uveden počet udělených grantů v jednotlivých letech a Obrázek 16 ukazuje výši celkových poskytnutých nadačních příspěvků za jednotlivé roky. Tabulka 4: Počet udělených grantů v jednotlivých letech [zdroj: výroční zprávy]

rok

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

počet grantů

55

182

285

195

236

282

296

147

224

216

250

Nelze si nepovšimnout, ţe nadační příspěvky jsou opět díky CEE Trust v letech 2002-2004 výrazně vysoké a v následujících letech je pak výše poskytnutých příspěvků vyrovnaná.

Obrázek 16: Vyplacené nadační příspěvky celkem v tis. Kč [zdroj: výroční zprávy]

Příspěvky se poskytují do různorodých oblastí. Převáţně to jsou místní rozvoj, rozvoj filantropie, kulturní dědictví, rozvoj NNO, ţivotní prostředí a zahraniční pomoc.

53

246

2.6 Horizontální a vertikální analýza příjmů a výdajů [Knápková, Pavelková; 2010; s. 15] „Finanční analýza slouţí ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku. Pomáhá zjistit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda vyuţívá efektivně svých aktiv a celou řadu významných skutečností. Základní zdroj dat představují účetní výkazy podniku – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow a příloha k účetní závěrce.― V následující části provedu analýzu příjmů a výdajů, kde mi jako zdroj poslouţily výroční zprávy Nadace VIA. Tabulka 5: Hospodářský výsledek v letech 2007 – 2009

Hospodářský výsledek

2007

2008

2009

07/08 08/09

Kč

Kč

Kč

%

%

1 317 153

1 222 132

194 450

-7,2

-84,1

Tabulka 5 nám ukazuje, ţe se hospodářský výsledek (dále jen HV) za sledované období sniţuje (o 7,2 % v r. 2008 a následně v r. 2009 o 84,1 %). Je zajímavé si povšimnout, proč tomu tak je. HV je tvořen příjmy a výdaji a zajímá nás, co mělo vliv na jeho vývoj v čase. Byla změna HV způsobena poklesem příjmů či růstem výdajů? Nyní se podíváme, jak jednotlivé poloţky ovlivňovaly HV v letech 2007 aţ 2009. Tabulka 6: Horizontální a vertikální analýza příjmů Nadace VIA v letech 2007 – 2009

Příjmy Provozní dotace Přijaté příspěvky Zúčtování fondů Výnosy z termínovaných vkladů a úroky Výnosy z krátkodobého finančního majetku Trţby z prodeje cenných papírů Ostatní výnosy Příjmy celkem

2007

2008

2009

Kč

Kč

Kč

702 460 3 707 014 4 678 694

859 911 3 422 184 4 966 411

694 644 5 005 921 3 736 414

669 071

952 984

657 247

3,9

2,7

2,9

441 624

475 036

874 743

2,6

1,3

3,8

6 769 399 24 394 282 11 797 913 37 099

795 936

2007 2008 2009 07/08 08/09 %

%

%

4,1 2,4 3,0 21,8 9,5 21,9 27,5 13,8 16,4

39,8 68,0 51,7

%

%

22,4 -19,2 -7,7 46,3 6,1 -24,8 42,4 -31,0 7,6

84,1

260,4 -51,6

61 323

0,2

2,2

0,3 2045,4 -92,3

17 005 361 35 866 744 22 828 205

100

100

100

110,9 -36,4

Z hlediska dosahovaných příjmů v Tabulce 6 je evidentní, ţe většinu příjmů (průměrně 46 % za r. 2007 a r. 2009) tvoří trţby z prodeje cenných papírů. Výjimkou je r. 2008, kdy trţby z prodeje cenných papírů tvoří aţ 68 %. Jde však o „náklady umělé―. Je to

54

pouze účetní obraz toho, ţe nadace pracuje s portfoliem, resp. jsou to účetní trţby vzniklé změnou skladby investičního portfolia nadačního jmění Nadace VIA. Nadační jmění v současné době tvoří asi 46 mil. Kč a je potřeba ho investovat. Investiční manaţeři jej investují, aby se zhodnotilo (např. u Nadace České spořitelny, či dluhopisové fondy). Pokud jej pak např. 10 krát za rok prodají za 5 mil. Kč, promítne se to u poloţky Trţby z prodeje cenných papírů částkou 50 mil. Kč. Tento jev je markantní v r. 2008, kdy trţby z prodeje cenných papírů vzrostly o 260 %, následně pak v r. 2009

sníţily o 52 %. Nezanedbatelnou část (19 % průměrně za období 2007 – 2009) tvoří také zúčtování fondů a přijaté příspěvky (18 % průměrně za období 2007 – 2009). Ostatní poloţky jsou v porovnání s předchozími zmíněnými poloţkami pouze zanedbatelné. Největší meziroční růst můţeme vidět v r. 2008 u ostatních výnosů (2045 %) a u trţby z prodeje cenných papírů (260 %). Celkové příjmy v témţe roce vzrostly o úctyhodných 111 %. Pokles příjmů celkem v r. 2009 o 36 % zapříčinil poloviční pokles trţby z prodeje cenných papírů a výrazný pokles ostatních výnosů (aţ o 92 %). Jelikoţ tedy u poloţky Trţby z prodeje cenných papírů jde o účetní promítnutí finančních operací s nadačním jměním, očistila jsem o ně svoji analýzu. Tato očištěná analýza v Tabulce 7 podává poctivější (či „pravdivější―) obraz příjmů Nadace VIA. Tabulka 7: Očištěná horizontální a vertikální analýza příjmů Nadace VIA v letech 2007 – 2009

2007

2008

2009

Kč

Kč

Kč

702 460 3 707 014 4 678 694

859 911 3 422 184 4 966 411

694 644 5 005 921 3 736 414

Výnosy z termínovaných vkladů a úroky

669 071

952 984

657 247

6,5

8,3

6,0

Výnosy z krátkodobého finančního majetku Ostatní výnosy

441 624 37 099

475 036 795 936

874 743 61 323

4,3 0,4

4,1 6,9

7,9 7,6 84,1 0,6 2045,4 -92,3

10 235 962 11 472 462 11 030 292

100

100

100

Příjmy Provozní dotace Přijaté příspěvky Zúčtování fondů

Příjmy celkem

2007 2008 2009 %

%

%

6,9 7,5 6,3 36,2 29,8 45,4 45,7 43,3 33,9

07/08

08/09

%

%

22,4 -19,2 -7,7 46,3 6,1 -24,8 42,4 -31,0

12,1

Po očištění je zřejmé, ţe poloţka zúčtování fondů tvoří nejpodstatnější část příjmů a to v průměru 41 %. Dále to jsou přijaté příspěvky, které průměrně tvoří 37 % celkových příjmů. Nyní se podíváme na následující Tabulku 8, ve které je znázorněna horizontální a vertikální finanční analýza výdajů v letech 2007 – 2009. 55

-3,9

Tabulka 8: Horizontální a vertikální analýza výdajů Nadace VIA v letech 2007 – 2009

Výdaje Materiálové náklady Spotřeba materiálu DHM Spotřeba energie Spotřeba elektřiny Spotřeba PHM Služby Nájem Oprava a údrţba Telefon, fax, e-mail, poštovné Překladatelské a tlumočnické sluţby Právní poradenství a auditorské sluţby Sluţby správce sítě LAN Programoví konzultanti Poradenské sluţby Inzerce, propagace, PR sluţby Tisk, kopírování, fotokopie, výroba výroční zprávy Vedení účetnictví a mzdové agendy Školení a kurzy zaměstnanců Drobný software Cestovné Náklady na reprezentaci Darované sluţby NNO Ostatní sluţby

2007

2008

2009

Kč

Kč

Kč

2007 2008 2009 07/08 08/09 %

%

%

%

%

-1,7 -14,4 1,7 -4,9 -9,7 -39,8

132 589 93 505 39 085

130 357 95 079 35 278

111 631 90 394 21 237

0,8 0,6 0,2

0,4 0,3 0,1

0,5 0,4 0,1

90 784 56 049 34 735

131 819 113 883 17 936

145 880 105 398 40 482

0,6 0,4 0,2

0,4 0,3 0,1

0,6 45,2 10,7 0,5 103,2 -7,5 0,2 -48,4 125,7

2 836 723 473 506 52 053 295 717 49 824 133 220 52 788 378 766 40 000

3 337 732 561 313 33 934 202 849 50 485 104 720 40 604 677 944 199 677

278 134 296 133 191 205 45 375 19 275 231 027 179 116 44 530 76 054

302 833 272 359 93 330 19 743 31 459 335 395 200 112 140 494 70 481

56

2 762 044 18,1 617 357 3,0 71 016 0,3 257 159 1,9 27 000 0,3 92 179 0,8 44 001 0,3 376 738 2,4 66 228 0,3 238 320 254 062 99 080 27 021 31 810 184 156 174 244 113 020 88 653

1,8 1,9 1,2 0,3 0,1 1,5 1,1 0,3 0,5

9,6 12,2 17,7 1,6 2,7 18,5 0,1 0,3 -34,8 0,6 1,1 -31,4 0,1 0,1 1,3 0,3 0,4 -21,4 0,1 0,2 -23,1 2,0 1,7 79,0 0,6 0,3 399,2

-17,2 10,0 109,3 26,8 -46,5 -12,0 8,4 -44,4 -66,8

0,9 0,8 0,3 0,1 0,1 1,0 0,6 0,4 0,2

-21,3 -6,7 6,2 36,9 1,1 -45,1 -12,9 -19,6 25,8

1,1 8,9 1,1 -8,0 0,4 -51,2 0,1 -56,5 0,1 63,2 0,8 45,2 0,8 11,7 0,5 215,5 0,4 -7,3

Osobní náklady Mzdy zaměstnanců Dohoda o provedení práce - odměny členům hodnotících komisí Dohoda o provedení práce - konzultanti a lektoři Dohoda o provedení práce - úklid kanceláře Dohoda o provedení práce - fotograf Zdravotní a sociální pojištění Zákonné sociální náklady a ostatní sociální pojištění Ostatní Kurzové ztráty Bankovní poplatky Pojištění Konference NNO - účastnické poplatky Ostatní poplatky, manka, škody Odpisy dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného DM Prodané cenné papíry Výdaje celkem

5 794 772 3 968 484

5 878 501 3 988 782

6 677 093 36,9 17,0 29,5 4 644 110 25,3 11,5 20,5

97 200 203 555

85 500 265 879

142 000 171 170

0,6 1,3

0,2 0,8

0,6 0,8

42 000 x 1 362 874

42 000 x 1 374 004

47 500 43 050 1 503 621

0,3 x 8,7

0,1 x 4,0

0,2 0,2 6,6

0,0 x 0,8

13,1 x 9,4

120 659

122 336

125 642

0,8

0,4

0,6

1,4

2,7

6 833 340 25 166 203 12 937 107 43,6 72,6 57,2 4 182 15 472 14 016 0,0 0,0 0,1 22 538 15 707 29 156 0,1 0,0 0,1 60 243 49 055 34 898 0,4 0,1 0,2 36 215 45 832 38 747 0,2 0,1 0,2 38 083 45 089 229 251 0,2 0,1 1,0 96 804 43 413 29 154 0,6 0,1 0,1 x 75 637 x x 0,2 x 6 575 274 24 875 998 12 561 885 41,9 71,8 55,5

268,3 270,0 -30,3 -18,6 26,6 18,4 -55,2 x 278,3

-48,6 -9,4 85,6 -28,9 -15,5 408,4 -32,8 x -49,5

15 688 207 34 644 612 22 633 755

57

100

100

100

1,4 0,5

13,6 16,4

-12,0 66,1 30,6 -35,6

120,8 -34,7

Z hlediska výdajů můţeme pozorovat u Nadace VIA nejvyšší zastoupení ostatních nákladů (v průměru 58 %). Podíl ostatních nákladů na celkových výdajích v r. 2008 vzrostl o 268 % a v r. 2009 opět klesl o 48 %. Největší poloţkou jsou zde Prodané cenné papíry. Jde o stejný případ jako u poloţky Trţby z prodeje cenných papírů. Jsou to účetní náklady vzniklé změnou investičního portfolia nadačního jmění Nadace VIA. Současně rostl podíl osobních nákladů, které v r. 2009 tvořily 30 % na celkových výdajích. Byly tvořeny především mzdami zaměstnanců, zdravotním a sociálním pojištění a také odměnami konzultantů a lektorů. Růst je moţný ze dvou důvodů: buď organizace zaměstnává více lidí, anebo stejnému týmu platí větší výplaty. Nadace VIA měla v r. 2009 o 1,5 člověka více neţ v r. 2007, jelikoţ rozjeli ještě nové programy. Podrobněji analyzovat je třeba i sluţby, které tvoří v průměru 13 % celkových výdajů. Sluţby měly v r. 2008 vzrůstající trend (18 %), v r. 2009 naopak klesající (-17,2 %). Významnými poloţkami jsou zde programoví konzultanti, nájem či inzerce, propagace, PR sluţby. Dále tisk, kopírování, fotokopie, výroba výroční zprávy a cestovné. Sluţby tvoří celkem 17 poloţek. Z toho: -

u poloţky tisk, kopírování, fotokopie a výroba výroční zprávy se stalo, ţe se náklady v čase sniţují,

-

u poloţky drobný software a nájem je trend opačný – náklady se v čase zvyšují,

-

u šesti poloţek došlo v r. 2008 ke sníţení, ovšem následně v r. 2009 ke zvýšení,

-

u sedmi poloţek došlo k opačnému jevu, tedy v r. 2008 došlo ke zvýšení nákladů a v r. 2009 k následnému poklesu – např. poradenské sluţby či sluţby programových konzultantů či darované sluţby NNO →tento nárůst v r. 2008 způsobil větší programovou aktivitu.

Poloţky spotřeba energie a materiálu tvoří celkem cca 1 % celkových výdajů. Následující Tabulka 9 je opět očištěná o poloţku Prodané cenné papíry a to z důvodu věrohodnějšího obrazu.

58

Tabulka 9: Očištěná horizontální a vertikální analýza výdajů Nadace VIA v letech 2007 – 2009

Výdaje Materiálové náklady Spotřeba materiálu DHM Spotřeba energie Spotřeba elektřiny Spotřeba PHM Služby Nájem Oprava a údrţba Telefon, fax, e-mail, poštovné Překladatelské a tlumočnické sluţby Právní poradenství a auditorské sluţby Sluţby správce sítě LAN Programoví konzultanti Poradenské sluţby Inzerce, propagace, PR sluţby Tisk, kopírování, fotokopie, výroba výroční zprávy Vedení účetnictví a mzdové agendy Školení a kurzy zaměstnanců Drobný software Cestovné Náklady na reprezentaci Darované sluţby NNO Ostatní sluţby

2007

2008

2009

Kč

Kč

Kč

%

%

%

%

132 589 93 505 39 085

130 357 95 079 35 278

111 631 90 394 21 237

1,5 1,0 0,4

1,3 1,0 0,4

1,1 0,9 0,2

-1,7 -14,4 1,7 -4,9 -9,7 -39,8

90 784 56 049 34 735

131 819 113 883 17 936

145 880 105 398 40 482

1,0 0,6 0,4

1,3 1,2 0,2

1,4 1,0 0,4

45,2 10,7 103,2 -7,5 -48,4 125,7

2 836 723 473 506 52 053 295 717 49 824 133 220 52 788 378 766 40 000 278 134 296 133 191 205 45 375 19 275 231 027 179 116 44 530 76 054

3 337 732 561 313 33 934 202 849 50 485 104 720 40 604 677 944 199 677 302 833 272 359 93 330 19 743 31 459 335 395 200 112 140 494 70 481

59

2007 2008 2009 07/08 08/09

2 762 044 31,1 34,2 27,4 617 357 5,2 5,7 6,1 71 016 0,6 0,3 0,7 257 159 3,2 2,1 2,6 27 000 0,5 0,5 0,3 92 179 1,5 1,1 0,9 44 001 0,6 0,4 0,4 376 738 4,2 6,9 3,7 66 228 0,4 2,0 0,7 238 320 3,1 3,1 2,4 254 062 3,2 2,8 2,5 99 080 2,1 1,0 1,0 27 021 0,5 0,2 0,3 31 810 0,2 0,3 0,3 184 156 2,5 3,4 1,8 174 244 2,0 2,0 1,7 113 020 0,5 1,4 1,1 88 653 0,8 0,7 0,9

17,7 18,5 -34,8 -31,4 1,3 -21,4 -23,1 79,0 399,2 8,9 -8,0 -51,2 -56,5 63,2 45,2 11,7 215,5 -7,3

%

-17,2 10,0 109,3 26,8 -46,5 -12,0 8,4 -44,4 -66,8 -21,3 -6,7 6,2 36,9 1,1 -45,1 -12,9 -19,6 25,8

Osobní náklady Mzdy zaměstnanců Dohoda o provedení práce - odměny členům hodnotících komisí Dohoda o provedení práce - konzultanti a lektoři Dohoda o provedení práce - úklid kanceláře Dohoda o provedení práce - fotograf Zdravotní a sociální pojištění Zákonné sociální náklady a ostatní sociální pojištění Ostatní Kurzové ztráty Bankovní poplatky Pojištění Konference NNO - účastnické poplatky Ostatní poplatky, manka, škody Odpisy dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného DM Výdaje celkem

5 794 772 3 968 484 97 200 203 555 42 000 x 1 362 874 120 659

5 878 501 3 988 782 85 500 265 879 42 000 x 1 374 004 122 336

258 065 4 182 22 538 60 243 36 215 38 083 96 804 x

290 205 15 472 15 707 49 055 45 832 45 089 43 413 75 637

9 112 933

6 677 093 63,6 60,2 66,3 4 644 110 43,5 40,8 46,1 142 000 1,1 0,9 1,4 171 170 2,2 2,7 1,7 47 500 0,5 0,4 0,5 43 050 x x 0,4 1 503 621 15,0 14,1 14,9 125 642 1,3 1,3 1,2

1,4 13,6 0,5 16,4 -12,0 66,1 30,6 -35,6 0,0 13,1 x x 0,8 9,4 1,4 2,7

375 222 14 016 29 156 34 898 38 747 229 251 29 154 x

2,8 0,0 0,2 0,7 0,4 0,4 1,1 x

3,0 0,2 0,2 0,5 0,5 0,5 0,4 0,8

3,7 0,1 0,3 0,3 0,4 2,3 0,3 x

12,5 270,0 -30,3 -18,6 26,6 18,4 -55,2 x

29,3 -9,4 85,6 -28,9 -15,5 408,4 -32,8 x

9 768 614 10 071 870

100

100

100

7,2

3,1

Očištěná Tabulka 9 ukazuje, ţe osobní náklady tvoří v průměru 66,4 % na celkových výdajích. Díky vyjmutí poloţky Prodané cenné papíry tvoří podíl ostatních nákladů v průměru 3,2 %. Sluţby naopak tvoří průměrně 30,9 % na celkových výdajích. Opět se ukázalo, ţe materiálové náklady a spotřeba energie tvoří malou část celkových příjmů a to v průměru 1,3 %.

60

Z očištěných hodnot příjmů a výdajů mi vzešel nový výsledek hospodaření, který lze vidět v Tabulce 10. V r. 2008 vzrostl o 52 % a v r. 2009 klesl o 44 %. Tabulka 10: Očištěný hospodářský výsledek v letech 2007 – 2009

Hospodářský výsledek

2007

2008

2009

07/08

08/09

Kč

Kč

Kč

%

%

1 123 029

1 703 848

958 422

51,7

-43,7

K čemu je tedy tento HV? Kladný HV znamená zisk. NO však o zisk neusilují, ale mít kladný HV je naprosto v pořádku i pro nadace a NO. Na rozdíl od komerčních podnikatelských subjektů musí být však tento HV reinvestován vţdy zpět do naplňování té které organizace.

2.7 Členění nákladů Nadace VIA [11] „Zákon č. 227/1997, o nadacích a nadačních fondech znal pouze dva druhy činnosti těchto subjektů – poskytování nadačních příspěvků a správu nadace. To znamená, ţe do nákladů související se správou nadace se museli řadit kromě reţijních nákladů nadace i náklady související s realizací vlastních programů (především vzdělávání, poradenství, kulturní a vědecké činnosti). Novela zákona účinná od 1. 7. 2010 výslovně odděluje vlastní programy nadací a nadačních fondů od správy a tím i správních nákladů. Tak usnadní nadacím a nadačním fondům plnohodnotným způsobem rozvíjet i vlastní činnosti (programy), které jim umoţní rozmnoţit finanční zdroje pro dárcovství. K vlastní činnosti nadace a nadačního fondu pak mohou dostačovat i menší dary a další finanční zdroje, které by byly pro poskytovaní nadačních příspěvků příliš malé.― Statut Nadace VIA omezovala v článku XIII. náklady na správu nadace následovně: „Celkové roční náklady související se správou nadace nepřevýší 97 % hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků.― Od r. 2005 se toto pravidlo pro výpočet nákladů na správu nadace změnilo a to tak, ţe podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, celkové roční náklady související se správou Nadace VIA nepřevýší 35 % hodnoty nadačního jmění k 31. 12. téhoţ roku. Správní rada v tomto smyslu upravila článek XV. Statutu Nadace VIA.

61

V Tabulce 11 jsou uvedeny procenta na správu nadace. Ukazuje se, ţe Nadace VIA pravidlo hospodárnosti vţdy dodrţela. Tabulka 11: Procenta na správu nadace [zdroj: výroční zprávy]

rok

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

% na správu nadace

47% 66% 88% 29% 21% 23% 23% 25% 23% 25% 23%

Následující Obrázek 17 zachycuje členění nákladů Nadace VIA. Je zde vidět výše nákladů na správu nadace celkem a výše nadačních příspěvků poskytnutých v jednotlivých letech.

Obrázek 17: Členění nákladů Nadace VIA v tis. Kč [zdroj: výroční zprávy]

Tabulka 12 ukazuje, kolik procent z celkových nákladů je vydáno na nadační příspěvky. Samozřejmě, ţe čím více, tím lépe. Další věcí jsou ještě náklady na vlastní činnost, resp. realizaci vlastních programů, které se mohou blíţit velikosti poskytovaných nadačních příspěvků. Reţijní náklady na chod nadace, bez kterých organizace nemůţe fungovat, by ovšem neměly být příliš vysoké. Tabulka 12: Procenta finančních prostředků vydaných na nadační příspěvky [zdroj: výroční zprávy]

rok

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

% nadačních příspěvků 27% 68% 60% 53% 77% 83% 81% 61% 64% 61% 60% 59%

62

2.8 Shrnutí praktické části Nadace VIA si za svoje dlouhodobé působení na poli NS zaslouţí velké uznání. Její činnost je úzce spojena se Spojenými státy a snaţí se získávat prostředky i od zahraničních dárců, především tedy od česko-americké komunity ţijící ve Spojených státech. Neustále se snaţí zavádět nové a nové přístupy v oblasti filantropie, podporuje místní iniciativy, pomáhá rozvoji NO a všemoţnými způsoby rozšiřuje svoji činnost. Místní iniciativy jsou důleţitým pilířem pro rozvoj občanské společnosti. Nadace VIA podporuje jak pokročilé NO, tak i menší lokální organizace, které fungují převáţně na bázi dobrovolnictví nebo organizace úplně začínající. Vţdy je kladen velký důraz na zapojení jednotlivců do daného projektu a zvýšení zájmu občanů o dění v jejich regionu. Pro příjemce grantů jsou pořádány i vzdělávací workshopy např. na téma fundraising, zapojování veřejnosti, PR. Kdysi moţná stačilo laické, neprofesionální jednání. V dnešní době si však i NS ţádá profesionály a jiţ nestačí zapálení dobrovolníci, kteří se organizaci věnují ve svém volném čase. Jedním ze současných problémů NS je nedostatek managerů. Aby z lidí v NS byli skuteční odborníci, musí se dovzdělávat v různých oblastech – právo, finanční řízení a plánování, marketing a management, protoţe i pracovník v NO musí znát tyto pojmy a hlavně je správně aplikovat do praxe. Proto je velmi důleţitý druhý pilíř činnosti Nadace VIA a to Rozvoj NO, kdy se v rámci programu Průvodce po nástrahách v NS probere 10 důleţitých témat. Dále prostřednictvím programu Akademie sociálního podnikání/Akcelerátor pomáhá Nadace VIA začlenit do činnosti organizace sociální podnikání, které přináší volné peníze. Nabídka vzdělání pro NO je na trhu široká, ale bývá zpoplatněna a některé začínající organizace si ji nemohou dovolit. V rámci mé praxe bylo mým úkolem udělat průzkum týkající se školení pro NO v oblasti fundraisingu, marketingu, public relations, finančního řízení a zapojování veřejnosti. Nadace VIA vzdělání prozatím poskytuje zdarma, plánuje jej však zpoplatnit a chce tedy zjistit, jakou má na trhu konkurenci. Dalším nesporně důleţitým úkolem Nadace VIA je kultivování českého dárcovství. Češi nepovaţují dárcovství za kaţdodenní součást ţivota. Mnohdy převládá názor, ţe peníze nedoputují k potřebným a někde se ztratí. I v NS, jako kdekoli jinde, je třeba však počítat s tím, ţe se najde někdo, kdo si chce přivydělat na důvěře ostatních lidí. Proto by lidé měli být opatrní při výběru partnerské NO a zajímat se o činnost těchto 63

organizací. Na druhé straně by se samy NO měly snaţit o co největší transparentnost. V současné době se Nadace VIA intenzivně zaměřuje na obnovu soukromého dárcovství v Čechách. Téma filantropie a dárcovství by mělo být mezi lidmi všudypřítomné, třeba jako v USA, kde jsou tato témata běţnou součástí ţivota. Prostřednictvím udílení ceny VIA Bona a pořádáním nejrůznějších seminářů o firemní filantropii se snaţí poukazovat na zajímavá témata související s dárcovstvím a rozproudit diskuzi a zvýšit o nich povědomí. Tempo růstu diverzifikace dárců Nadace VIA je podle mne přiměřená situaci v ČR, která bohuţel zatím moc filantropii nepřeje. Z dob komunismu jsme zvyklí na to, ţe se stát postará o vše. Proto je nyní velmi zásadní si uvědomit, ţe tato doba je jiţ dávno pryč a je důleţitá iniciativa jednotlivců. Lidé by měli akceptovat fakt, ţe NO jsou mnohdy lepším poskytovatelem sluţeb neţ stát a jejich servis je velmi kvalitní a spektrum poskytovaných sluţeb rozmanité. Kdyby prostředí neziskovým aktivitám přálo, zajisté by se to zákonitě projevilo ve vyšším tempu této diverzifikace a také ve zvětšení finančních prostředků získaných od dárců, a to nejenom u Nadace VIA, ale v celém segmentu NS. Myslím si, ţe Nadace VIA má dobrou strategii pro svoji činnost a snaţí se o efektivní fungování. Stěţejní částí této práce je otázka financování NO, které se neustále vyvíjí. Od r. 1989 ušel neziskový sektor pořádný kus cesty. Na počátku byly NO závislé pouze na státu a zahraničních nadacích, které pomáhali kultivovat český NS. Po odchodu zahraničních nadací NO nezbylo nic jiného, neţ si začít hledat jiné zdroje. Začaly tedy fundraisovat u firem, které disponují velkými finančními prostředky. V dnešní době by nemělo být pro firmu hlavní dosahovat co nejvyššího zisku, ale měla by se také chovat odpovědně ke svému okolí. Konceptem CSR (Corporate Social Responsibility, neboli společenská odpovědnost) se zabývá neustále více firem. CSR přináší firmě mnoho výhod a nefinančních zisků, které jsou důleţité pro dlouhodobé fungování firmy. Nadace pořádá Site Visits (spanilé jízdy), kdy se spolu s dárci vydávají za projekty, aby na vlastní oči viděli svoje investované peníze (příjmy nadace tvoří téměř ze ¾ dary od velkých firem). I přes rozmach konceptu CSR je časté, ţe firma nemá ţádnou dárcovskou strategii, a kdyţ ji někdo poţádá o peníze, tak většinou nezareaguje vůbec, nebo zaujme odmítavý postoj. Zaručeným úspěchem a ušetřením práce je spolupracovat s nadací. Nadace VIA 64

spravuje mnohé firemní dárcovské fondy, i jeden fond štědrých jednotlivců. Nadace se také postará o kontrolu vyuţití daru a zpracuje pro firmu (zároveň i pro veřejnost) souhrnnou zprávu o programu. Kaţdoročně prochází nezávislým auditem a tak podporuje svoji transparentnost. Výhod, proč spolupracovat s nadací je tu nemálo. Postará se o transparentní přerozdělení, jelikoţ dárcovský fond má většinou podobu otevřeného grantového řízení a firma je tak ušetřena nařčení, ţe dary poskytuje účelově. Kromě firemních dárců jsou zde i dárci individuální a v současné době Nadace VIA začíná mobilizovat širokou základnu těchto dárců. Individuální dárcovství má totiţ velký potenciál. V zemích s rozvinutým dárcovstvím existuje další významný zdroj individuálního dárcovství, a to závěti. Dárci často myslí na organizace, se kterými mají vztah a část svého jmění jim odkáţou v poslední vůli. Tato forma dárcovství u nás není příliš běţná, ale začíná se prosazovat u organizací, které např. poskytují sociálnězdravotní sluţby seniorům (charity, hospice, apod.). Nadace VIA v podstatě nestojí o anonymní dárce a je pro ni důleţitý kontakt se svými dárci. Některé organizace posílají poděkování a potvrzení o přijetí daru aţ souhrnně na konci roku. Nadace VIA ovšem posílá potvrzení spolu s děkovným dopisem po kaţdém daru a tímto způsobem si tak buduje se svými dárci dobré vztahy. Nejdůleţitější po obdrţení daru je podle nadace totiţ ona zpětná vazba, kterou dárci poskytne a dárce tak cítí určité zadostiučinění. Jiţ v r. 2002 Nadace VIA díky příspěvku z NIF pochopila, ţe pro budování nezávislosti na dárcích je důleţité nadační jmění. Nadační jmění, resp. pouze výnos z něj, můţe být významným zdrojem samofinancování. Některé nadace sice tuto částku sloţí, jinak by nemohly existovat, ovšem nesnaţí se toto jmění zhodnocovat, protoţe si neuvědomují jeho značný potenciál. Americké nadace běţně přijímají dary, které uloţí do Fondu nadačního jmění a z výnosů z něj poté financují granty. Je to sloţitý koncept a u nás se zatím objevuje jen zřídka. Také hlavně kvůli tomu, ţe Češi nejsou na takovouto formu dárcovství ještě vyzrálí, a kdyţ něco darují, tak chtějí vidět konkrétní výsledky. Také díky challenge grant od významné americké nadace C. S. Mott Foundation a výnosům z VIA Fondu pro ČR od americké nadace The Pittsburgh Foundation si tak Nadace VIA postupně zvyšuje svoje jmění a v současné se jeho hodnota blíţí 50 mil. Kč. V r. 2009 toto nadační jmění vygenerovalo výnosy v úctyhodné částce hraničící s 1,5 mil. Kč. Nadace VIA získala od svých štědrých dárců přes 220 mil. Kč. V letech 2002 – 2004 CEE Trust a prostředky z NIF výrazně ovlivnili strukturu darů. Celková suma těchto 65

příspěvků činila necelých 140 mil. Kč. V budoucím vývoji má nadace jasno. Chce zvýšit podíl darů od individuálních dárců a budovat nezávislé nadační jmění a stávat se tak nezávislá na ostatních zdrojích. Z analýzy dárců vyplynulo, ţe má Nadace VIA diverzifikované portfolio dárců. Zaměříme-li se na toto portfolio zblízka, tak firemní dárci v dnešní době představují 63 % poskytnutých darů. V r. 2009 nadace od firem získala téměř 16 mil. Kč a podíl firmy T-Mobile na této částce je 55 %. Tento fakt představuje potencionální ohroţení nadace, protoţe pokud by tento významný dárce ukončil s Nadací VIA spolupráci, tak by tím přišla o 35procentní podíl na celkových poskytnutých darech, které v r. 2009 dosáhly výše 25 mil. Kč. Tato situace by jistě nepřivedla nadaci k zániku, ovšem výrazně by oslabila její postavení. Z analýzy poskytnutých nadačních příspěvků vyplývá, ţe Nadace VIA je v udělování grantů velmi aktivní. V posledních letech poskytuje na nadačních příspěvcích ročně průměrně okolo 14 mil. Kč a udělí tak vţdy více neţ 200 grantů. Důleţitým finančním ukazatelem je mnoţství darů, které tečou do Nadace. Umělé operace s nadačním jměním zkreslují celou moji finanční analýzu. Přibývající mnoţství darů podává nejpoctivější obraz toho, s jakými finančními prostředky nadace opravdu hospodaří. Očištěná tabulka výdajů ukázala, ţe osobní náklady tvoří téměř 3/4 celkových výdajů a sluţby naopak tvoří průměrně 1/3. Poloţky jako materiálové náklady a spotřeba energie tvoří malou část celkových příjmů a to v průměru 1 %. Po očištění od umělých nákladů se také poloţka Ostatní výdaje z průměrných 57,8 % sníţila na pouhých 3,2 %. Téţ příjmy po očištění ukazují, ţe poloţka zúčtování fondů a přijaté příspěvky tvoří nejpodstatnější část příjmů v průměru kolem 40 %. Poslední dva roky jsou opravdu těţší neţ ty předchozí. Finanční krize dopadla i na nadace. Firmy mají menší zisky a lidé se strachují o práci, a tudíţ o svém dárcovství více přemýšlejí. To dokumentuje i klesající hospodářský výsledek Nadace VIA. Hospodářský výsledek se v rámci účetní závěrky rozdělí na příští rok zpět do činnosti Nadace VIA. Jako kaţdá organizace, tak i Nadace VIA, hospodaří dle rozpočtu. V praxi se rozpočet zjednodušeně vytváří následovně. Jednotliví programoví manaţeři si navrhnou rozpočet, který se prokonzultuje s finanční manaţerkou a na konci procesu ho schválí správní rada. Zabývala jsem se také členěním nákladů, kde jsem se zaměřila na jejich výši a strukturu. V posledních 10 letech finančních prostředky vydané na nadační příspěvky tvořily 66

průměrně 66 % na celkových nákladech. Zjistila jsem také, ţe v minulosti neodděloval zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech vlastní programy nadací a nadačních fondů od správních nákladů. Toto členění nákladů bylo neefektivní a brzdilo rozvoj vlastních programů. Nadace musela náklady na svoje vlastní programy podřídit tzv. „pravidlu hospodárnosti―, tudíţ byly vţdy okrajovými a ve stínu grantové činnosti. Novela tohoto zákona usnadní rozvíjení vlastní činnosti a nadace se tak budou moci zaměřit i na rozvíjení vlastních programů.

67

3 Závěr Při zpracování mé bakalářské práce bylo cílem Problematika financování NO. Měla jsem se zaměřit na charakteristiku, činnost, hospodaření a především provést analýzu financování Nadace VIA se sídlem v Praze. Domnívám se, ţe jsem daný cíl splnila a došla jsem k následujícímu závěru. Tato práce podává ucelený pohled na Nadaci VIA. Seznámila jsem čtenáře s činností nadace a zaměřila se na její financování resp. jsem rozebrala portfolio jejích dárců. Platí zde přímá úměra – čím více zdrojů, tím je na tom organizace lépe z hlediska nezávislosti na jednom zdroji a také z pohledu dlouhodobé udrţitelnosti. Organizace by si měla vytvářet stálou a hlavně také aktivní skupinu dárců, neustále zvyšovat svoje nadační jmění a hledat nové a nové způsoby samofinancování, aby se stala nezávislejší na svých hlavních dárcích. Z horizontální a vertikální analýzy příjmů a výdajů vyplývá, ţe ne vţdy účetní výkazy podávají přesný obraz skutečnosti. Vzhledem k tomu, ţe zde byly zahrnuty i "náklady umělé", musela jsem analýzu od těchto nákladů očistit, aby podávala poctivější obraz. Ukazuje se, ţe finanční krize v posledních dvou letech dopadla i na nadace, coţ dokumentuje i klesající HV nadace. Nadace VIA existuje jiţ řadu let. Načerpala nemalé zkušenosti a zařadila se mnoţstvím rozdělených finančních prostředků mezi největší české nadace. Činnost Nadace VIA je velmi různorodá. Kromě své grantové činnosti navíc pomáhá s profesionalizací NO prostřednictvím nejrůznějších školících seminářů a workshopů, pomáhá začlenit sociální podnikání do běţného chodu mnoha organizací, zviditelňuje myšlenku filantropie a dárcovství prostřednictvím udílení ceny VIA Bona, je členem mnoha asociací atd. Podporu pro svoji činnost, tedy své grantové a operační programy, získává jak od četných nadací a NO ze zahraničí, tak i od mnoha tuzemských a zahraničních firem. Snaţí se také spolupracovat se stovkami individuálních dárců, a to jak z ČR, tak i ze zahraničí. Soukromý dárce totiţ dává relativně stejně i při krizi na rozdíl od firem. Snaţí se získávat dary do nadačního jmění, coţ je ovšem velmi obtíţné, protoţe čeští dárci chtějí přispívat na konkrétní věci.

68

Práci v nadaci povaţuji za obdivuhodnou. Jejich budoucnost je nejistá a závislá pouze na štědrosti dárců. Z druhého úhlu pohledu také existence závisí na šikovnosti pracovníků v získávání přívrţenců pro jejich věc. Neustále musí hledat nové způsoby fundraisingu, věnovat se poskytování grantů a zároveň rozvíjet svoje další činnosti. Pro nadaci by bylo dobré, kdyby se dostala do fáze, kdy má vybudované vysoké nadační jmění a jiţ není závislá na darech od firem či státu. Jejich činnost spojená s poskytováním sluţeb by pak byla efektivnější o čas, který musí strávit fundraisingem. Dle mého názoru nadace tak trochu zastřešují celý NS. Jsou prostředníkem mezi dárci a ostatními NO. Pokud se český nadační sektor stane silným, můţe to být právě on, který zajistí NO onu diverzitu finančních zdrojů. Silný nadační sektor by jim měl také pomáhat s jejich profesionalizací. Organizace by se měla neustále rozvíjet a zlepšovat v poskytování sluţeb a pokud moţno by měla sledovat nové trendy v oblasti NS. S tímto je samozřejmě spojeno větší mnoţství peněz, které se musí sehnat. V tomto ohledu je ţádoucí si sestavit finanční plán na několik let dopředu a zjistit, kolik peněz organizace má a kolik musí získat. Kdybych měla napsat závěrečnou myšlenku, kterou by si měli čtenáři odnést, pak by zněla následovně: Zdroje financování by měly být diferencovány. Nezdravá závislost na jednom zdroji můţe způsobit ţivoření či zánik organizace. Kdyţ má organizace více zdrojů, pak si můţe dovolit přijít o jednoho z dárců a nijak jí to výrazně neoslabí.

69

Seznam použité literatury Tištěné monografické publikace BARÁT, J., BIANCHI, G., BRIESTENSKÝ, L., et al. Čítanka pre pokročilé neziskové organizácie. Vyd. 1. Bratislava : Centrum prevencie a riešenia konfliktov, Partners for Democratic Change – Slovakia s finančnou podporou Nadácie otvorenej spoločnosti – Open Society Foundation, 2000. 307 s. ISBN 80-968095-3-9 BOUKAL, Petr, et al. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. dotisk 1. vydání. Praha : Oeconomica, 2007. 110 s. ISBN 978-80-245-1293-8 FRIČ, P.; GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice. Praha : Eurolex Bohemia, s.r.o., 2001. 203 s. ISBN 80-86432-04-1 FRIČ, Pavol, et al. Dárcovství a dobrovolnictví v ČR. Vyd. 1. Praha : Společně vydala AGNES a NROS z prostředků Charles Stewart Mott Foundation, 2001. 115 s. ISBN 80-902633-7-2 KNÁPKOVÁ, A; PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza : Komplexní průvodce s příklady.

Praha

:

Grada

Publishing,

2010.

208

s.

Dostupné

z

www:

. ISBN 978-80-247-3349-4> MÜLLER, Jiří. Kapitalizace českých nadací. Vyd. 1. Praha : Fórum dárců, 2002. 40 s. ISBN 80-902965-1-3 REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Organizace neziskového sektoru. 2. aktualizované vydání. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5 ROSEN, Harvey S. Public Finance. Vyd.9. New York : McGraw-Hill Companies, 2010. 595 s. ISBN 978-0-07-351135-1 Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace : přeloţeno z publikace Michaela Nortona „The Worldwide Fundraiser´s Handbook―. Nadace VIA. 2003. ©International Fundraising Group and Directory for Social Change 1996 and 1998

70

Elektronická monografie [1]

BENEŠ, J; BERÁNEK, J. Nejštědřejší jsou Američané, Evropa zaostává.

Hospodářské noviny [online]. 26. 10. 2007, [cit. 2010-09-10] Dostupný také z www: [2]

BULLA, Ing. Miroslav. Daňaři Online : portál daňových poradců a profesionálů

[online]. 2005 [cit. 2010-10-05]. Daně a právo v praxi. Dostupné z www: [3]

Econnect: informační servis pro NO [online]. 1. 2. 2010 [cit. 2010-08-10].

Nevládní organizace získají v roce 2011 státní peníze dřív. Dostupný z www: [4]

GREGOROVÁ, Simona. Společenství Vita : Nezisková informační agentura

[online]. 27. 9. 2004 [cit. 2010-10-28]. Nadace. Dostupné z www: [5]

HLADKÁ, M; ŠINKYŘÍKOVÁ, T. Dárcovství v očích veřejnosti. [online]. 1.

vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2009, 24 s. [cit. 2010-10-29]. ISBN 978-80-904150-4-1. Dostupné z www: [6]

HYÁNEK, V., ROSENMAYER, T. Ekonomické výsledky neziskových

organizací v ČR [online]. 2003. [cit. 2010-08-09]. Dostupné na www: [7]

Ministerstvo financí ČR [online]. 2005 [cit. 2010-09-06]. Financování

neziskových organizací. Dostupné z www: [8]

NESRSTOVÁ, Jitka. Nadacím se v USA daří. Marketing magazine [online].

12. 12. 2007, 12, [cit. 2010-10-05]. Dostupný z www: [9]

Neziskovky.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-22]. Aktualizovaná statistika počtu

NNO v letech 1990-2010. Dostupné z www: 71

Neziskovky.cz [online]. 2008 [cit. 2010-09-18]. Jak darovat. Dostupné z www:

[10]

Neziskovky.cz [online]. 16.4.2010 [cit. 2010-09-01]. Novela zákona o nadacích

[11] a

nadačních

fondech

prošla

sněmovnou.

Dostupné

z

www:

[12] sektoru

Neziskovky.cz [online]. 2008 [cit. 2010-08-05]. Zpráva o stavu neziskového v ČR

v r. 2002, 2006.

Dostupné

z

www:

[13]

NOVÁK, Jan. A. Josef Hlávka: největší český mecenáš. Hospodářské noviny

[online]. 25. 1. 2008, [cit. 2010-10-21]. Dostupný z www: [14]

NOVOTNÝ, Jiří. Nevládní neziskové organizace na začátku 21. století. Acta

Oeconomica Pragensia [online]. 2008, 16, 5, [cit. 2010-10-20]. Dostupný z www: [15]

Oficiální stránky Nadace VIA [online]. 2008 [cit. 2010-08-03]. Dostupné

z www: [16]

Oficiální stránky Projektu darujme.cz. 2010 [cit. 2010-10-19]. Dostupné z www:

[17] ČR

ŠKARABELOVÁ, Simona. Daňové asignace jako nový prvek daňové politiky [online].

2006.

[cit. 2010-09-24].

Dostupné

z

www:

<www.e-cvns.cz/soubory/Asignace_VSE_Skarabelova.doc> [18]

ŠKARABELOVÁ, S.; JANOUŠKOVÁ, M.; VESELÝ, M. Dopady čerpání

fondů Evropské unie na změny v organizační struktuře nestátních neziskových organizací [online]. 1. vydání. Brno : Společnost pro studium neziskového sektoru, 2008, 28 s. [cit. 2010-10-28]. ISBN 978-80-904150-1-0. Dostupné z www: [19]

Vláda České republiky [online]. 12. 3. 2010 [cit. 2010-08-09]. Rozbor

financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2008. Dostupné z www:

72

[20]

Vláda České republiky [online]. 17. 6. 2009 [cit. 2010-10-01]. Zásady vlády

pro poskytování

dotací

ze

státního

rozpočtu

ČR.

Dostupné

z

www:

http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/22AE7ADE48C55BF8C1257553 002951A5/$FILE/1333%20příloha%20w080113a.1333.pdf [21]

ZEMÁNEK, Josef. Euroekonom.cz : ekonomický portál [online]. 3. 7. 2006 [cit.

2010-10-21]. Tomáš Baťa (1876-1932) - švec, který obul polovinu světa. Dostupné z www: http://www.euroekonom.cz/osobnosti-clanky.php?type=jz-bata

Zákony [22]

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů

[23]

Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboţenské víry a postavení církví a

náboţenských společností [24]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

[25]

Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech

[26]

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech

[27]

Zákon č. 218/2000 Sb., o poskytování dotací

[28]

Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboţenských společnostech

73

Přílohy Příloha č. 1 3 plný úvazek, 1 poloviční úvazek + dobrovolníci

Výkonný ředitel

Programový ředitel

Fundraising ředitel Sen. manažer pro rozvoj filantropie

Development Manager

Finanční ředitel

Projektový manažer

Koordinátor web design

Dobrovolníci

2 plný úvazek 2 poloviční úvazek

6 zaměstnanců na plný úvazek + kouči, konzultanti, členové grantové komise

Projektový manažer

Office Manažer

Projektový manažer

Grantové komise

Projektový manažer

Kouči, konzultanti Projektový asistent

Obrázek 18: Organizační struktura (k březnu 2009) [interní zdroj Nadace VIA]

74

Administrativní podpora

Finanční asistent

Příloha č. 2: Statut Nadace VIA (úplné znění ke dni 1. dubna 2008) [15] I. Název a sídlo nadace Název nadace je „Nadace VIA―. Sídlo nadace je Praha 1, Jelení 195/9. II. Zřízení nadace a zřizovatelé 2.1. Nadace byla zřízena dne 4. září 1997 registrací u Obvodního úřadu městské části Praha 1 na základě zakladatelské listiny sepsané dne 8. července 1997. Nadace byla zřízena jako český právní subjektnástupce pokračující v činnosti The Foundation for a Civil Society po ukončení programu Democracy Network Program v souvislosti s odchodem USAID z České republiky. 2.2. Zřizovateli nadace jsou: Wendy W. Luers bytem 993 Fifth Avenue, New York, N.Y. 10028, U.S.A. č. diplomatického pasu 900295999, č. sociálního pojištění 556542941 Jiří Bárta bytem Vrbčanská 6, 100 00 Praha 10 r.č. 680322/1942 Taťjana Hlavatá bytem U teplárny 11, 150 00 Praha 5 r.č. 525414/031 III. Účel 3.1. Nadace VIA (dále jen „nadace―) je nepolitická nezávislá nezisková právnická osoba slouţící výhradně obecně prospěšným cílům. Posláním nadace je podporovat a posilovat aktivní účast veřejnosti na rozvoji demokratické společnosti v České republice. Pro naplnění svého poslání nadace: a) podporuje partnerské vztahy mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem, účast občanů na veřejném dění a takové přístupy k řešení místních problémů, jeţ jsou zaloţeny na zapojení celé místní komunity; b) posiluje schopnosti organizací neziskového sektoru přispívat ke zlepšování ţivota komunit, v nichţ tyto organizace působí; c) slouţí filantropickým potřebám firemních a individuálních dárců tak, aby se tito dárci stali zodpovědnými členy komunit, v nichţ působí. d) napomáhá dárcům rozhodovat o přímé alokaci darů tak, aby jejich vyuţití bylo v souladu s posláním nadace 3.2. Nadace se nepodílí přímo ani nepřímo na kampaních ve prospěch či neprospěch jakéhokoli kandidáta veřejné funkce, zejména se nepodílí na politických kampaních ţádného druhu. Dále, pokud nejde o nepodstatnou součást některého jejího programu, se nepodílí na aktivitách, které neslouţí charitativním, vědeckým či vzdělávacím účelům, a nepokouší se ovlivňovat legislativu propagandou či jinými způsoby. Můţe se však vyjadřovat k legislativním návrhům směřujícím k úpravě právního prostředí České republiky pro neziskový sektor. IV. Nadační jmění 4.1. Nadační jmění se skládá z: a) Finanční prostředky ve výši 14.588.910,38 Kč (slovy čtrnáct milionů pět set osmdesátosmtisíc děvetset deset korun českých a třicetosm haléřů), uloţené na účtu u Citibank a.s., Evropská 178, Praha 6. b) 2.536.376 ks podílových listů Fondu korporátních dluhopisů ČP Invest v celkové nominální hodnotě 3.250.000,-Kč (slovy tři miliony dvěstě padesát tisíc korun českých). c) cenných papírů a vkladů na peněţních účtech v celkové hodnotě 23.605.500,-Kč (slovy dvacettři milionů šestset pět tisíc pět set korun českých) na účtu správy nadačního jmění u České spořitelny a.s. a to na základě: Smlouvy o obhospodařování cených papírů ze dne 17. 2. 2006.

75

4.2. Celkem tedy zaokrouhleno 41.444.410,-Kč (slovy: čtyřicetjedna milionů čtyřista čtyřicet čtyři tisíc čtyřista deset korun českých). 4.3. Z nadačního jmění nadace můţe uţívat k plnění svého účelu pouze výnosy. V. Orgány nadace Orgány nadace jsou: a) správní rada b) revizor resp. dozorčí rada c) předseda a místopředseda správní rady d) ředitel nadace VI. Správní rada 6.1. Správní rada spravuje majetek nadace, řídí a kontroluje její činnost v souladu se statutem a zákonem. Správní rada je statutárním orgánem nadace. Členové správní rady mají právo nahlíţet do dokumentů nadace, např. do účetnictví a právní dokumentace. 6.2. Odměňování/kompenzace členů správní rady 6.2.1. Členství ve správní radě je čestné. 6.2.2. Na základě rozhodnutí správní rady mohou být členům správní rady proplaceny cestovní výlohy nebo jiné účelně vynaloţené náklady související s účastí na schůzích správní rady nebo s činností ve prospěch nadace. 6.3. Členem správní rady nemůţe být fyzická osoba, které se poskytují nadační příspěvky k plnění účelu nadace, jakoţ ani člen statutárního či kontrolního orgánu právnické osoby, jsou-li nadační příspěvky k plnění účelu nadace poskytovány této právnické osobě. 6.4. Vznik a zánik členství ve správní radě, délka funkčního období: 6.4.1. Správní rada má nejméně 3 a nejvíce 12 členů. Počet členů správní rady nemusí být dělitelný třemi. 6.4.2. Členství ve správní radě vzniká volbou, kterou provedou členové správní rady hlasováním na návrh některého z jejích členů. Člen správní rady nesmí navrhovat sám sebe do správní rady. Volba můţe být provedena v předstihu, tj. s pozdější účinností, nejdéle však v délce 3 měsíců. 6.4.3. Řádné funkční období členů správní rady je tříleté. Ustanovení § 13 odst. 2 zákona o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. se neuplatňuje. 6.4.4 Předseda, místopředseda i členové správní rady mohou být do svých funkcí zvoleni i opakovaně. Celkový počet funkčních období ve správní radě není omezen, není však moţné vykonávat funkci člena správní rady ve více neţ dvou po sobě jdoucích řádných funkčních obdobích. První funkční období (viz odst. 17.1. tohoto statutu) se nepovaţuje za řádné funkční období v tomto smyslu. 6.4.5. Členství ve správní radě zaniká uplynutím funkčního období, úmrtím, rezignací nebo odvoláním. O odvolání rozhoduje správní rada na návrh některého ze svých členů hlasováním, poruší-li člen závaţným způsobem předpisy nadace nebo se dlouhodobě či opakovaně bez přiměřeného důvodu neúčastní činnosti správní rady. 6.4.6. Zanikne-li členovi správní rady členství ve správní radě před uplynutím jeho funkčního období, zvolí správní rada na uvolněné místo nového člena; jeho funkční období skončí dnem, ke kterému by skončilo funkční období člena, jehoţ členství ve správní radě zaniklo. Toto zkrácené funkční období se nepovaţuje za řádné funkční období ve smyslu odst. 6.4.4. 6.5. Do výlučné působnosti správní rady náleţí: a) definovat poslání nadace b) schvalovat koncepční a programové cíle nadace c) schvalovat strategii nadace d) schvalovat statut a vnitřní předpisy nadace e) rozhodovat o změnách statutu a vnitřních předpisů nadace v rámci platných právních norem f) schvalovat roční účetní závěrku a výroční zprávu g) schvalovat rozpočet na následující rok a jeho případné změny h) rozhodovat o výběru auditora i) volit nové členy správní rady a revizora, resp. členy dozorčí rady j) rozhodovat o odvolání člena správní rady a revizora, resp. člena dozorčí rady; brát na vědomí zánik členství ve správní radě k) volit předsedu a místopředsedu správní rady l) jmenovat, hodnotit a odvolávat ředitele, stanovit výši jeho platu m) rozhodovat o zvýšení či sníţení nadačního jmění n) rozhodovat o poskytování nadačních příspěvků podle článku XII. tohoto statutu

76

o) rozhodovat o pouţití výnosů z nadačního jmění a o způsobu dalšího vyuţití ostatního majetku nadace k dosahování účelu, pro který byla nadace zřízena p) rozhodovat o odmítnutí daru nadaci q) rozhodovat o vrácení nadačního příspěvku poskytnutého nadací, je-li pouţit v rozporu s jeho dohodnutým určením r) rozhodovat o vyhlášení veřejných sbírek a tombol ve prospěch nadace s) rozhodovat o sloučení nadace či podání návrhu na zrušení nadace t) rozhodovat o uspokojení nároků členů správní rady podle odstavce 6.2.2. tohoto statutu u) vyhradit si v souladu s právními předpisy k projednání další záleţitosti 6.6. Správní rada je oprávněna ustavit na základě potřeby výbory nebo poradní orgány. Podrobnosti jednání výborů a poradních orgánů stanoví jednací řád nadace schválený správní radou. 6.7. Zasedání správní rady: 6.7.1. Správní rada se schází na zasedáních, která svolává a řídí předseda nebo jím pověřený člen. Řádná zasedání se konají nejméně 2x ročně. Pozvánky na zasedání správní rady spolu s programem a ostatními materiály nezbytnými pro rozhodování rozesílá ředitel po dohodě s předsedou správní rady. Tyto materiály musí být kaţdému členu odeslány nejpozději 14 dnů před termínem zasedání. Program zasedání mohou členové správní rady doplnit či změnit při jeho zahájení. 6.7.2. V případě potřeby můţe předseda správní rady svolat mimořádná zasedání. Předseda je dále povinen svolat mimořádné zasedání správní rady pokaţdé, poţádá-li o to nejméně třetina členů správní rady nebo revizor, resp. dozorčí rada. Zasedání musí být svoláno do 30 dnů od podání ţádosti. Nestane-li se tak, svolá zasedání revizor, resp. předseda dozorčí rady. Mimořádná zasedání jsou oznámena nejméně 10 dnů před termínem zasedání, včetně důvodu svolání a programu zasedání. Program mimořádného zasedání nemůţe být na zasedání měněn. 6.7.3. Zasedání správní rady se s hlasem poradním účastní ředitel nadace. Na návrh ředitele či člena správní rady se zasedání nebo i jeho části mohou zúčastnit další osoby. O návrhu na jejich přizvání hlasuje předem správní rada. 6.7.4. Z jednání správní rady je pořizován zápis, který svým podpisem ověří předsedající nebo jím pověřený člen správní rady. Ředitel odešle zápis všem členům správní rady do 30 dnů od skončení zasedání. 6.8. Přijímání rozhodnutí správní rady: 6.8.1. Správní rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. 6.8.2. Správní rada přijímá rozhodnutí hlasováním. K přijetí rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů, není-li tímto statutem stanoveno jinak. Při rozhodování je hlasovací právo členů správní rady rovné. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. 6.8.3. Absolutní většina hlasů je potřebná k rozhodnutím o: a) poslání, cílech a strategii nadace podle odst. 6.5. a-c) tohoto statutu b) schválení statutu a jeho změnách c) odvolání člena správní rady, revizora resp. člena dozorčí rady d) jmenování a odvolání ředitele e) zvýšení či sníţení nadačního jmění podle odst. 6.5. l) f) dalším vyuţití ostatního majetku nadace podle odst. 6.5. n) v případech, kdy transakce přesáhne částku 500 000,- Kč 6.8.4. Dvoutřetinová většina hlasů všech členů správní rady je potřebná k rozhodnutí o: sloučení nadace podání návrhu na zánik nadace. 6.8.5. Hlasování je veřejné, pokud správní rada nerozhodne jinak, s výjimkou hlasování o personálních otázkách, které je vţdy tajné. Hlasování dle odst. 6.2.2. a 6.2.3. se nepovaţuje za personální otázku ve smyslu tohoto odstavce. Člen správní rady můţe navrhnout, ke kterému bodu bude hlasování tajné. O tomto procedurálním návrhu rozhodne správní rada veřejným hlasováním. 6.8.6. Hlasování v zastoupení jiným členem správní rady je moţné, pokud je předmětem hlasování návrh, který je zastupovanému znám. Není tudíţ moţné hlasovat o pozměňovacích návrzích, které vyvstanou během projednávání bodu. Hlasování v zastoupení se uskutečňuje na základě pověření jiného člena správní rady. Člen správní rady můţe zastupovat jen jednoho dalšího člena správní rady. Hlasovat v zastoupení nelze o bodech, k jejichţ schválení je třeba absolutní anebo dvoutřetinové většiny hlasů, a o bodech, o nichţ se hlasuje tajně. 6.8.7. Hlasování per rollam je moţné v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, a to na návrh předsedy. Hlasování per rollam nelze uskutečnit v případech, v nichţ nelze hlasovat v zastoupení. Usnesení schválené per rollam se můţe stát na návrh člena správní rady předmětem nového projednání na nejbliţším zasedání.

77

VII. Kontrolní orgán nadace 7.1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem nadace. Její působnost je vymezena zákonem. Funkční období členů dozorčí rady je tříleté. 7.1.1 Dozorčí rada má nejméně 3 členy. O vzniku a zániku členství v dozorčí radě rozhoduje správní rada obdobně ustanovením odst. 6.4.2., 6.4.3. věta první, 6.4.4., 6.4.5. a 6.4.6. 7.1.2 Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu, který řídí její jednání a zastupuje ji navenek. 7.1.3 Pro jednání dozorčí rady a přijímání jejích rozhodnutí platí přiměřeně ustanovení 6.7. aţ 6.8. tohoto statutu. 7.2. Pro členství v kontrolním orgánu nadace platí přiměřeně ustanovení odst. 6.2.1., 6.2.2., 6.2.3. a 6.3. VIII. Předseda a místopředseda správní rady 8.1. Správní rada ze svých členů navrhuje, volí a odvolává předsedu a místopředsedu. 8.2. Předseda nebo jím pověřený člen svolává a řídí zasedání správní rady. Předseda plní přiměřeným způsobem funkci správní rady v případě nebezpečí z prodlení nebo po dobu nezbytně nutnou, nejpozději do nejbliţšího zasedání správní rady, a to v případě objektivních důvodů, pro které nemůţe správní rada řádně jednat. 8.3. V případě, ţe předseda nemůţe plnit své povinnosti, vykonává jeho funkce po dobu nezbytně nutnou, nejpozději do nejbliţšího zasedání správní rady, místopředseda. IX. Ředitel 9.1. Ředitel je výkonným orgánem nadace. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada. Ředitel zastupuje nadaci navenek v případech, kdy se nevyţaduje zastupování statutárním orgánem nebo revizorem, resp. dozorčí radou. Ředitel je správní radě podřízen a zodpovídá se jí ze své činnosti. Řídí se jejími usneseními a pokyny. 9.2. Do působnosti ředitele náleţí: a) v rámci koncepčních a programových cílů schválených správní radou přímo řídit a kontrolovat činnost nadace s výjimkou záleţitostí, které jsou tímto statutem vyhrazeny správní radě (viz odst. 6.5.) b) osobně nebo prostřednictvím jím pověřeného zástupce podávat správní radě na jejích zasedáních zprávy o hospodaření a činnosti nadace c) sjednávat a rozvazovat pracovněprávní vztahy X. Jednání jménem nadace 10.1. Jménem nadace jednají a podepisují tři členové správní rady, ustanovení k tomu správní radou nadace a to kaţdý samostatně. 10.2. Podepisování se děje tak, ţe k názvu nadace připojí svůj podpis kterýkoliv ze členů správní rady, kteří jsou oprávněni jménem nadace jednat a podepisovat. 10.3. Jménem nadace samostatně jednají a podepisují: Jiří Teichmann, r.č. 651008/1116, Vnější 30, 141 00 Praha 4 Lenka Mrázová, r.č. 685927/1815, Nad Okrouhlíkem 2365/17, 182 00 Praha 8 Michal Valenčík, r.č. 620403/1064, Nad Primaskou 36, 100 00, Praha 10 XI. Nakládání s aktivy organizace 11.1. O pouţití výnosů z nadačního jmění rozhoduje správní rada, vyjma případů, kdy součástí nadačního jmění jsou prostředky, u nichţ je pouţití výnosů vymezeno dárcem. 11.2. Prostředky nadace mohou být pouţity ve prospěch soukromé osoby a/nebo organizace jiného neţ neziskového typu výhradně v některém z následujících případů: a) platba představující trţní hodnotu zakoupeného majetku, b) odpovídající úhrada za poskytnuté sluţby, c) vynaloţení prostředků za účelem naplnění obecně prospěšných cílů a/nebo poslání nadace. dle bodu 3.1. tohoto statutu.

78

XII. Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků 12.1. Nadace poskytuje nadační příspěvky z prostředků nadace fyzickým nebo právnickým osobám za předpokladu, ţe tyto prostředky budou pouţity výhradně k účelům odpovídajícím obecně prospěšným cílům a poslání nadace dle bodu 3.1. tohoto statutu. Nadační příspěvek nelze poskytnout členům orgánů nadace nebo zaměstnancům. 12.2. Nadace se nesmí podílet na financování politických stran nebo politických hnutí. 12.3. Způsob poskytování nadačních příspěvků schvaluje správní rada. Nadační příspěvky jsou poskytovány a) v otevřené soutěţi za podmínek stanovených správní radou b) způsobem, který stanoví dárce a který je v souladu s posláním nadace c) na návrh programového pracovníka nebo člena správní rady, je-li poskytnutí takových nadačních příspěvků v souladu s programovými cíli nadace. 12.4. Nadace informuje zúčastněné ţadatele o rozhodnutích o poskytnutí poţadovaných nadačních příspěvků a vede o nich samostatnou evidenci. Nadace zajistí veřejnou přístupnost evidence. 12.5. S ţadateli, kterým bylo rozhodnuto poskytnout nadační příspěvek, se uzavře písemná smlouva o poskytnutí nadačního příspěvku. 12.6. Nadace vede samostatnou účetní evidenci o poskytnutých nadačních příspěvcích. Přehled udělených nadačních příspěvků nadace kaţdoročně zveřejňuje ve výroční zprávě.

XIII. Finanční prostředky z Nadačního investičního fondu Na základě Smlouvy o převodu zbývajících prostředků určených usnesením č. 1946 ze dne 12.12.2001 Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro účely podpory nadací ve II. etapě uzavřené podle §18, odst. 2) písm. a) bod 6 zák. č. 171/91 Sb. mezi Fondem národního majetku České republiky a Nadací VIA a Dodatku č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 k této smlouvě se stala Nadace VIA příjemcem finančních prostředků ve výši 38 997 000,- Kč. Tento nadační dar českého státu podléhá zvláštnímu reţimu, který popisuje tento článek statutu nadace. 13.1. V souladu s posláním Nadace VIA a s oblastí, v níţ nadace uspěla ve výběrovém řízení, musejí být výnosy z přidělených prostředků z 2. etapy Nadačního investičního fondu rozdělovány na podporu rozvoje regionálního a komunitního ţivota. Uložení 13.2. Příspěvky z Nadačního investičního fondu jsou určeny k uloţení do nadačního jmění nadace. 13.3. Nadace je odpovědná za bezpečné uloţení příspěvků a za vytváření podmínek pro jejich zhodnocování. 13.3. Příspěvky mohou být uloţeny pouze do banky nebo do investiční společnosti, které mají povolení působit na území České republiky. 13.5. Příspěvky mohou být vloţeny a zaregistrovány do nadačního jmění pouze ve formě: a) peněţních prostředků, cenných papírů vydaných státem, cenných papírů, za jejichţ splacení se stát zaručil, dluhopisů vydaných bankami a jiných dluhopisů, které jsou veřejně obchodovatelné, b) podílových listů podílového fondu, který byl zaloţen investiční společností pro potřeby nadací podle zákona č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, jehoţ statut omezuje investování peněţních prostředků stejně jako §33, zákona č. 42/1997 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Tato povinnost můţe být změněna dodatkem smlouvy mezi Fondem národního majetku ČR a Nadací VIA v případě novely zákona č. 277/1997 Sb. Použití 13.6. Nadace nesmí příspěvky z NIF spotřebovat, pro účely nadace lze čerpat pouze výnosy z příspěvku vloţeného do nadačního jmění. 13.7. Výnosem z příspěvku vloţeného do nadačního jmění za příslušný kalendářní rok je úrok z finančních prostředků převedených Nadaci VIA a zapsaných v nadačním rejstříku k poslednímu kalendářnímu dni příslušného roku. Úrok se stanoví ve výši 0,5 úrokové sazby PRIBID pro 1 rok, která se

79

stanoví jako aritmetický průměr dvou hodnot PRIBID pro 1 rok vyhlášených Českou národní bankou a platných pro první a poslední kalendářní den v příslušném roce. 13.8. Nadace má povinnost rozdělit ze svého majetku částku stanovenou dle bodu 13. 7. nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce, za který je výnos z příspěvku vloţeného do nadačního jmění stanoven s tím, ţe bude rozdělena na nadační příspěvky třetí osobě. Rozdělí-li nadace v příslušném období více oproti povinné částce, můţe uplatnit přebytek jako součást povinné částky určené k rozdělení v obdobích následujících. Rozdělením se rozumí odepsání nadačních příspěvků z účtu nadace. V případech hodných zvláštního zřetele nebude při porušení povinnosti stanovené předchozí větou uplatněna sankce. 13.9. Nadace má povinnost při poskytování nadačních příspěvků z výnosů NIF pouţívat formu veřejného otevřeného výběrového řízení umoţňujícího širšímu okruhu třetích osob ţádat o nadační příspěvek. 13.10. Z účasti na veřejném otevřeném výběrovém řízení jsou vyloučeny: a) fyzické osoby – podnikatelé b) právnické osoby zaloţené za účelem podnikání, politické strany a politická hnutí a společenství vlastníků jednotek, církve a náboţenské společnosti, církevní právnické osoby vyjma církevní právnické osoby poskytující sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní sluţby, c) nadace, jsou-li součástí jejich nadačního jmění prostředky kategorie NIF, d) stát, jednotky územní samosprávy, e) právnické osoby veřejného práva s výjimkou příspěvkových organizací a veřejných vysokých škol. 13.11. Budou-li třetími osobami, kterým bude poskytován nadační příspěvek, příspěvkové organizace, potom vţdy jen za podmínky, ţe samy vloţí nejméně 50 % finančních prostředků na předmětný projekt. 13.12. Nadace je oprávněna poskytnout nadační příspěvky z výnosů příspěvků NIF mimo veřejné otevřené výběrové řízení pouze postiţeným ţivelnými pohromami, ekologickými nebo průmyslovými haváriemi. Tento výjimečný postup lze pouţít nejdéle do dvou měsíců po ukončení nouzového stavu vyhlášeného dle § 3 zák. č. 240/2000 Sb. Výroční zpráva 13.13. Nadace má povinnost ve výroční zprávě informovat samostatně o správě příspěvku z Nadačního investičního fondu. Výroční zpráva musí obsahovat tyto údaje: a) výnosy, b) náklady na správu a navýšení nadačního jmění, c) samostatně provedený audit hospodaření s výnosy, z prostředků poskytnutých FNM ČR, s tím, ţe FNM ČR má právo souhlasu s výběrem auditora; náklady na provedení auditu hradí nadace, d) nadační příspěvky třetím osobám, včetně výčtu příjemců a výše nadačních příspěvků, e) grantová pravidla. Kontrola 13.14. Nadace je povinna oznámit FNM ČR veškeré změny týkající se jejího sídla a jejich statutárních orgánů. 13.15. Osobou odpovědnou za administrativní správu nadačního jmění je výkonný ředitel, který je s nadací ve smluvním vztahu pro výkon této funkce. 13.16. Nadace má povinnost vést odděleně v účetnictví příspěvky z Nadačního investičního fondu, včetně nákladů na správu. 13.17. Nadace se zavazuje poskytnout FNM ČR pro účely kontroly veškeré informace o zacházení s nadačním jměním získaným z Nadačního investičního fondu. FNM ČR je oprávněn přezkoumat uţití prostředků poskytnutých z Nadačního investičního fondu auditorem. 13.18. Nadace má povinnost zaslat výroční zprávu a zprávu auditora do jednoho měsíce po jejich vydání FNM ČR a Radě vlády pro nestátní neziskové organizace, a to nejpozději do sedmi měsíců po konci kalendářního roku. 13.19. Nadace má povinnost poskytnout Radě vlády pro nestátní neziskové organizace dodatečně vyţádané informace pro posouzení správy příspěvku

13.20.

Sankce Při nedodrţení podmínek v tomto článku budou proti nadaci uplatněna tato opatření: a) výzva k odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě, b) smluvní pokuta aţ do výše 20% z ročního výnosu z příspěvku a to z částky určené pro správu nadace nebo na zvýšení nadačního jmění, c) výzva k vrácení příspěvku z Nadačního investičního fondu ve stanovené lhůtě, d) podání návrhu příslušnému soudu na zrušení nadace na základě usnesení vlády.

80

Ostatní 13.21. Působnost FNM ČR přešla od 1. 1. 2006 na nástupce Ministerstvo financí ČR. XIV. Výroční zpráva 14.1. Nadace vypracovává výroční zprávu kaţdoročně do 30. června. 14.2. Výroční zpráva je uloţena u rejstříkového soudu. Veřejně přístupna je téţ v sídle nadace v určených hodinách. XV. Náklady na správu nadace a) Podle ust. § 22 odst. 1 písm. c) zák.č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, celkové roční náklady související se správou nadace nepřevýší 35% hodnoty nadačního jmění k 31. prosinci téhoţ roku. b) Náklady související se správou nadace budou vynakládány především na realizaci vlastních programů nadace podporujících její poslání a dále na pokrytí administrativních nákladů. XVI. Zánik nadace a majetkové vypořádání 16.1. K zániku nadace s likvidací můţe dojít rozhodnutím správní rady o zrušení nadace nebo pravomocným rozhodnutím k tomu příslušného státního orgánu z důvodů vymezených zákonem. Likvidátora jmenuje orgán, který rozhodl o zániku nadace s likvidací. 16.2. V případě likvidace nadace budou všechna její zbývající aktiva převedena na jinou veřejně prospěšnou nevládní neziskovou organizaci typu nadace či nadačního fondu, a to výhradně pro charitativní účely, na základě rozhodnutí orgánu, který rozhodl o likvidaci. 16.3. K zániku nadace bez likvidace můţe dojít rozhodnutím správní rady o sloučení s jinou nadací nebo nadačním fondem, které mají podobné veřejně prospěšné poslání a slouţí charitativním účelům. XVII. Přechodná a závěrečná ustanovení 17.1. Členy správní rady nadace jsou: a) Lenka Mrázová, r.č. 685927/1815, Nad Okrouhlíkem 2365/17, 182 00 Praha 8 b) Michal Nosek, r.č. 630709/0196, Šimonova 1103, 160 00 Praha 6 c) Václav Šrámek, r.č. 500805/077, Jerevanská 4, 100 00, Praha 10 d) Jiří Teichmann, r.č. 651008/1116, Vnější 30, 141 00 Praha 4 e) Michal Valenčík, r.č. 620403/1064, Nad Primaskou 36, 100 00, Praha 10 17.2. Členy dozorčí rady jsou: a) Dagmar Štěpánková, r.č. 595316/0301, Slezská 111/2170, 131 00, Praha 3 b) Ludmila Nutilová, r.č. 535304/045, Pod Baštami 5, 160 00 Praha 6 17.3. Tento statut je úplným zněním statutu nadace, vydaného zakladateli nadace spolu se zakladatelskou listinou, po zanesení úprav statutu schválených správní radou nadace dne 1. 4. 2008. 17.4. Tento statut můţe být měněn a doplňován písemnými, po sobě jdoucími dodatky. 17.5. Záleţitosti výslovně neupravené tímto statutem se řídí Zákonem o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. v platném znění. Za Nadaci VIA, 1. dubna 2008 Jiří Teichmann (člen správní rady)

81