´ SKOLA ˇ ´ JIHLAVA VYSOKA POLYTECHNICKA Katedra matematiky
Matematick´ y semin´ aˇ r
Petra Hor´ aˇ ckov´ a, Miroslav Han´ aˇ cek 2016
Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídají autoři. Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.
1. vydání © Petra Horáčková, Miroslav Hanáček, 2016
ISBN 978-80-88064-26-8
Obsah 1 Vzorce 2 Grafy element´ arn´ıch (z´ akladn´ıch) funkc´ı 2.1 Line´arn´ı funkce . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Kvadratick´e funkce . . . . . . . . . . . . 2.3 Line´arnˇe lomen´e funkce . . . . . . . . . . 2.4 Exponenci´aln´ı funkce . . . . . . . . . . . 2.5 Logaritmick´e funkce . . . . . . . . . . . 2.6 Goniometrick´e funkce . . . . . . . . . . . 2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı . . . . . . . . . . . . .
5
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
8 8 9 11 12 14 16 17
3 Grafy kˇ rivek (kuˇ zeloseˇ cek)
29
4 Algebraick´ e v´ yrazy
35
5 Soustavy rovnic
39
6 Nerovnice
43
7 Goniometrick´ e rovnice
48
8 Goniometrick´ e v´ yrazy
51
9 Exponenci´ aln´ı rovnice
53
10 Logaritmick´ e rovnice
56
11 Analytick´ a geometrie
59
Pˇ redmluva Tato sb´ırka shrnuje typy stˇredoˇskolsk´ ych pˇr´ıklad˚ u, kter´e jsou z´akladem ke studiu matemaˇ tick´ ych pˇredmˇet˚ u na VSPJ. Sb´ırka je rozdˇelena do jeden´acti kapitol. V prvn´ı kapitole jsou vyps´any vˇsechny potˇrebn´e vzorce, kter´e jsou potˇreba pˇri ˇreˇsen´ı pˇr´ıklad˚ u. Dalˇs´ı kapitoly obsahuj´ı pˇr´ıklady z jednotliv´ ych parti´ı stˇredoˇskolsk´e matematiky. V u ´vodu je slovn´ı popis a vzorovˇe vyˇreˇsen´e pˇr´ıklady. Za nimi n´asleduj´ı neˇreˇsen´e pˇr´ıklady k procviˇcen´ı. Samozˇrejmost´ı jsou spr´avn´e v´ ysledky vˇsech pˇr´ıklad˚ u, tyto jsou pro pˇrehlednost um´ıstˇen´e hned za zad´an´ım. Sb´ırka byla vys´azena syst´emem LATEX a pro grafick´e v´ ystupy bylo pouˇzito programu Maple. Autoˇri
4
1 VZORCE
1
Vzorce
Mocniny a rozklad mnohoˇ clen˚ u (a + b)2 = a2 + 2ab + b2 (a − b)2 = a2 − 2ab + b2 a2 − b2 = (a − b)(a + b) (a + b)3 = a3 + 3a2 b + 3ab2 + b3 (a − b)3 = a3 − 3a2 b + 3ab2 − b3 a3 + b3 = (a + b)(a2 − ab + b2 ) a3 − b3 = (a − b)(a2 + ab + b2 )
Mocniny a odmocniny re´ aln´ ych ˇ c´ısel Vzorce am · an = am+n
Pˇr´ıklad 23 · 24 = 27
(am )n = am·n
(23 ) = 212
an · bn = (a · b)n a n an = n b b
42 · 32 = (4 · 3)2 = 122 42 4 2 = 2 3 3
am an
37 35
4
= am−n
a−n =
= 37−5 = 32
2−3 =
1 an
a0 = 1 √ √ m m n am = ( n a) = a n √ √ √ n a · n b = n ab √ p na n a √ = n b b p √ √ m n a = mn a √ √ n am = np amp
1 23
=
√ 1 2 x = x1 = x 2 √ √ √ 3 2· 34= 38=2 √ √ √50 = 25 = 5 2 p √ √ 3 x= 6x √ √ √ 6 (obr´acenˇe) 6 25 = 52 = 3 5 √
Koˇ reny kvadratick´ e rovnice ax2 + bx + c = 0 (z´akladn´ı tvar rovnice)
x1,2
Vzorcem √ −b ± b2 − 4ac = 2a
1 8
Rozkladem a(x − x1 )(x − x2 ) = 0 pro koˇreny x1 , x2 plat´ı x1 + x2 = − ab , x1 · x2 =
5
c a
1 VZORCE
Goniometrick´ e funkce sin2 x + cos2 x = 1 sin 2x = 2 sin x cos x cos 2x = cos2 x − sin2 x tg x · cotg x = 1 1 sin x = cotg = cotg−1 x tg x = cos x x x cotg x = cos sin x x sin x
0 0◦ 0
cos x
1
tg x
0
cotg x
x
π 6
◦
30
1 2 √ 3 2 √ 3 3
π 4
◦
π 3
◦
π 2
3 π 2 ◦
90 1
π 180◦ 0
270 −1
2π 360◦ 0
◦
45 √
60 √
0
−1
0
1
1
√ 3
x
0
x
0
1
3 3
0
x
0
x
√ 3
2 2 √ 2 2
3 2 1 2
√
Logaritmy loga r = s ⇔ as = r loga rn = n · loga r loga (r · s) = loga r + loga s loga ( rs ) = loga r − loga s loga a = 1 loga 1 = 0 loga an = n log r = log10 r . ln r = loge r, (e = 2, 72 - Eulerovo ˇc´ıslo) aloga r = r
Analytick´ a geometrie −→ − Smˇerov´ y vektor – → s = AB = B − A − Norm´alov´ y vektor – → n = (a; b) p Velikost u ´seˇcky – |AB| = (b1 − a1 )2 + (b2 − a2 )2 Pˇr´ımka
− – parametrick´a rovnice p : X = A + t · → s,t∈R → − s je smˇerov´ y vektor – obecn´a rovnice p : ax + by + c = 0, a, b, c ∈ R → − n = (a; b) je norm´alov´ y vektor – smˇernicov´ y tvar p : y = kx + q, k, q ∈ R k je smˇernice
6
1 VZORCE Kruˇznice (x − s1 )2 + (y − s2 )2 = r2 Elipsa
(x − s1 )2 (y − s2 )2 + =1 a2 b2
(x − s1 )2 (y − s2 )2 − =1 a2 b2 2 2 (y − s2 ) (x − s1 ) + =1 – hlavn´ı osa o k y − a2 b2 Parabola – hlavn´ı osa o k x (y − v2 )2 = 2p(x − v1 ), p ∈ R – hlavn´ı osa o k y (x − v1 )2 = 2p(y − v2 ), p ∈ R
Hyperbola
– hlavn´ı osa o k x
7
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2
Grafy element´ arn´ıch (z´ akladn´ıch) funkc´ı
2.1
Line´ arn´ı funkce
Pˇredpis: y = ax + b , kde a, b ∈ R. Grafem line´arn´ı funkce je pˇ r´ımka, tzn. staˇc´ı nal´ezt dva r˚ uzn´e body pˇr´ımky a ty spojit. Vhodn´ ymi body mohou b´ yt pr˚ useˇc´ıky pˇr´ımky se souˇradn´ ymi osami.
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Nakreslete graf funkce f : y = 2x − 4. Grafem t´eto funkce je pˇr´ımka, proto n´am staˇc´ı urˇcit souˇradnice dvou libovoln´ych (r˚ uzn´ych) bod˚ u. M˚ uˇzeme si pomoci napˇr. tabulkou, kterou zn´ame uˇz ze z´akladn´ı ˇskoly. Za x vol´ıme libovoln´e ˇc´ıslo, y dopoˇc´ıt´ame ze vzorce y = 2x − 4. x (lib.) y
0
3
→
x y
0 3 −4 2
Dost´av´ame tedy souˇradnice dvou bod˚ u [0; −4], [3; 2]. (Pokud je x-ov´a souˇradnice nulov´a mluv´ıme o pr˚ useˇc´ıku s osou y a bod znaˇc´ıme Py [0; −4].) Graf:
2. Nakreslete graf funkce f : y = − 12 x + 3 a urˇcete pr˚ useˇc´ıky se souˇradn´ ymi osami. Vypoˇc´ıt´ame souˇradnice dvou libovoln´ych (r˚ uzn´ych) bod˚ u. Za x vol´ıme libovoln´e ˇc´ıslo, y 1 dopoˇc´ıt´ame ze vzorce y = − 2 x + 3. x (lib.) y
0
4
→
x y
0 4 3 1
→
[0; 3] = Py , [4; 1]
Chceme-li vypoˇc´ıtat souˇradnice pr˚ useˇc´ıku s osou x, vol´ıme y = 0 a x-ovou souˇradnici dopoˇc´ıt´ame ze zadan´e rovnice. Px : 0 = − 21 x + 3 1 x = 3 /·2 2 x = 6 → Px [6; 0]
8
2.2 Kvadratick´e funkce
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
Graf:
2.2
Kvadratick´ e funkce
Pˇredpis: y = ax2 + bx + c , kde a, b, c ∈ R. Grafem kvadratick´e funkce je parabola, nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım bodem paraboly je vrchol V [v1 ; v2 ]. b Prvn´ı souˇradnici vrcholu m˚ uˇzeme spoˇc´ıtat ze vzorce v1 = − 2a , druhou souˇradnici pot´e dopoˇc´ıtat z pˇredpisu funkce. Dalˇs´ı moˇznost, jak z´ıskat souˇradnice vrcholu, je z tzv. vrcholov´ e rov´ nice y = a(x − v1 )2 + v2 , kterou z obecn´e rovnice z´ısk´ame tzv. METODOU UPRAVY NA ˇ CTVEREC. Pot´e, co z´ısk´ame vrchol, dopoˇc´ıt´ame souˇradnice dalˇs´ıho/dalˇs´ıch bod˚ u (nejl´epe v bl´ızkosti vrcholu), kter´e n´am urˇc´ı ”rozevˇrenost”paraboly.
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Nakreslete graf funkce f : y = x2 − 6x + 5 a urˇcete souˇradnice pr˚ useˇc´ık˚ u se souˇradn´ ymi osami. Obecnou rovnici pˇrevedeme na vrcholovou. y = x2 −6x + 5 y = (x−3)2 ± ? . . . ˇc´ıslo −3 je polovina z ˇc´ısla −6 (vˇcetnˇe znam´enka) y = (x−3)2 − 4 . . . za z´avorku dopln´ıme takov´e ˇc´ıslo, aby byl v´ysledek po umocnˇen´ı a seˇcten´ı +5 Souˇradnice vrcholu jsou tedy V [3; −4]. D´ale m˚ uˇzeme dopoˇc´ıtat souˇradnice dalˇs´ıch bod˚ u (nejl´epe v bl´ızkosti vrcholu) a pr˚ useˇc´ık s osou y (x = 0). x (lib.) y
2
4 0
→
x y
2 4 −3 −3
0 5
Dalˇs´ı body, kter´ymi parabola proch´az´ı, jsou: [2; −3] , [4; −3] , Py [0; 5]. Chceme-li vypoˇc´ıtat souˇradnice pr˚ useˇc´ıku s osou x, vol´ıme y = 0 a x-ovou souˇradnici dopoˇc´ıt´ame ze zadan´e rovnice. Px : 0 = x2 − 6x + 5 0 = (x − 1)(x − 5) x1 = 1, x2 = 5 → Px1 [1; 0], Px2 [5; 0] 9
2.2 Kvadratick´e funkce
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
Graf:
2. Nakreslete graf funkce f : y = 3x2 − 12x + 13. Obecnou rovnici pˇrevedeme va vrcholovou. y = 3x2 − 12x + 13 2 y = 3 (x + 13 −4x) 2 y = 3 (x−2) − 4 + 13 y = 3 (x−2)2 − 12 + 13 y = 3 (x−2)2 +1 → V [2; 1] D´ale m˚ uˇzeme dopoˇc´ıtat souˇradnice dalˇs´ıch bod˚ u (nejl´epe v bl´ızkosti vrcholu) a pr˚ useˇc´ık s osou y (x = 0). x (lib.) y
1
3 0
→
x y
1 3 4 4
0 13
Dalˇs´ı body, kter´ymi parabola proch´az´ı, jsou: [1; 4] , [3; 4] , Py [0; 13]. Graf:
10
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.3 Line´arnˇe lomen´e funkce
2.3
Line´ arnˇ e lomen´ e funkce
Pˇredpis:
y=
ax+b cx+d
y=
k x−s1
, kde a, b, c, d ∈ R nebo + s2 , kde k, s1 , s2 ∈ R.
Grafem line´arnˇe lomen´e funkce je hyperbola, nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım bodem hyperboly je stˇ red S [s1 ; s2 ]. V grafu je nutn´e vykreslit (ˇca´rkovanˇe) i asymptoty hyperboly (pˇr´ımky, ke kter´ ym se graf funkce pˇribliˇzuje).
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 2 −3 x+1
1. Nakreslete graf funkce f : y = Z pˇredpisu funkce y =
2 −3 x+1
a urˇcete souˇradnice pr˚ useˇc´ık˚ u se souˇradn´ ymi osami.
m˚ uˇzeme urˇcit souˇradnice stˇredu hyperboly S [−1; −3].
D´ale m˚ uˇzeme dopoˇc´ıtat souˇradnice dalˇs´ıch bod˚ u (nejl´epe v bl´ızkosti stˇredu). x (lib.) y
−2 0
→
x y
−2 0 −5 −1
Dalˇs´ı body, kter´ymi hyperbola proch´az´ı, jsou: [−2; −5] , Py [0; −1]. Chceme-li vypoˇc´ıtat souˇradnice pr˚ useˇc´ıku s osou x, vol´ıme y = 0 a x-ovou souˇradnici dopoˇc´ıt´ame ze zadan´e rovnice. 2 Px : 0 = x+1 −3 2 3 = x+1 / · (x + 1) 3x + 3 = 2 3x = −1 /:3 1 x = −3 → Px − 13 ; 0 Graf (nesm´ıme zapomenout stˇredem hyperboly v´est asymptoty – svislou a vodorovnou pˇr´ımku):
2. Nakreslete graf funkce f : y =
6x+1 . 3x−12
x-ovou souˇradnici stˇredu hyperboly urˇc´ıme stejnˇe, jako bychom ˇreˇsili podm´ınky ˇreˇsitelnosti, pˇr´ıp. definiˇcn´ı obor. Stˇred hyperboly je vlastnˇe bod, kter´y vyj´ım´ame z definiˇcn´ıho oboru. 3x − 12 6= 0 3x 6= 12 x 6= 4 → s1 = 4 6x+1 y-ovou souˇradnici m˚ uˇzeme z´ıskat ze zad´an´ı y = 3x−12 tak, ˇze vydˇel´ıme line´arn´ı ˇcleny 11
2.4 Exponenci´aln´ı funkce
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
ˇcitatele a jmenovatele zlomku. S [4; 2] s2 = 63 = 2 → D´ale m˚ uˇzeme dopoˇc´ıtat souˇradnice dalˇs´ıch bod˚ u. x (lib.) y
3
5 0
x y
→
3 . = −6, 3
5 0 . . = 10, 3 = −0, 1
Pokud n´am nˇekter´e hodnoty vych´az´ı pˇr´ıliˇs vysok´e/n´ızk´e, m˚ uˇzeme dopoˇc´ıtat souˇradnice i jin´ych vhodn´ych bod˚ u. x y
3 . = −6, 3
5 0 . . = 10, 3 = −0, 1
−4 6 . . = 1, 0 = 6, 2
Dalˇs´ı body, kter´ymi hyperbola proch´az´ı, jsou napˇr.: Py [0; −0, 1], [−4; 1, 0], [6; 6, 2]. Graf (nesm´ıme zapomenout stˇredem hyperboly v´est asymptoty – svislou a vodorovnou pˇr´ımku):
2.4
Exponenci´ aln´ı funkce
Pˇredpis z´akladn´ıho tvaru: y = ax , kde a ∈ R+ . Grafem exponenci´aln´ı funkce je exponenci´ ala. Ve vysokoˇskolsk´e matematice nejˇcastˇeji pouˇz´ıv´ame . pˇrirozenou exponenci´alu y = ex , kde e je Eulerovo ˇc´ıslo a jeho hodnota je e = 2, 7. Pro konstrukci z´akladn´ıho tvaru t´eto funkce m˚ uˇzeme pouˇz´ıt napˇr. tabulku, ve kter´e si pro vhodn´e libovoln´e x dopoˇc´ıt´ame y. x (lib.) y = ex
−2 −1 0 1 2
→
→
x (lib.) y = ex
−2 e = e12 . = 0, 1 −2
−1 e = 1e . = 0, 4 −1
0 1 2 1 e =1 e =e e2 . . = 2, 7 = 7, 4 0
Graf tedy (pˇribliˇznˇe) proch´az´ı body [−2; 0, 1], [−1; 0, 4], [0; 1], [1; 2, 7], [2; 7, 4] a pˇribliˇzuje se k ose x, kter´a je asymptotou exponenci´aly. Graf funkce y = ex :
12
2.4 Exponenci´aln´ı funkce
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
y = e^x 8
6 y
4
2
–3
–2
0
–1
1
x
2
3
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Nakreslete graf funkce f : y = ex+2 − 3. Graf funkce f : y = ex+2 −3 m˚ uˇzeme sestrojit pomoc´ı posunu z´akladn´ı funkce y = ex o −2 jednotky na ose x (dvˇe vlevo) a o −3 jednotky na ose y (tˇri dol˚ u). Posuneme-li p˚ uvodn´ı z´akladn´ı souˇradnice o 2 ← a 3 ↓, dostaneme n´asleduj´ıc´ı souˇradnice. x (lib.) y = ex
−1 0 1 . . = 0, 4 1 = 2, 7
p˚ uvodn´ı asymptota y = 0
→ →
x−2 y−3
−3 −2 −1 . . . = −2, 6 = −2 = −0, 3
asymptota y = −3
Graf tedy proch´az´ı (pˇribliˇznˇe) body [−3; −2, 6], [−2; −2], [−1; −0, 3] a pˇribliˇzuje se k pˇr´ımce y = −3. Graf (nesm´ıme zapomenout nakreslit asymptotu):
2. Nakreslete graf funkce f : y = ex + 2. Pˇredpis funkce f : y = ex + 2 m˚ uˇzeme pˇrepsat na y = ex−0 +2. D´ale postupujeme stejnˇe jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıkladu. Z´akladn´ı funkci y = ex ve smˇeru osy x neposunujeme (posun o 0 jednotek), ve smˇeru osy y posuneme o +2 jednotky (dvˇe nahoru). Posuneme-li p˚ uvodn´ı z´akladn´ı souˇradnice o 2 ↑, dostaneme n´asleduj´ıc´ı souˇradnice. x (lib.) y = ex
−1 0 1 . . = 0, 4 1 = 2, 7
p˚ uvodn´ı asymptota y = 0
→ →
x (+0) y+2
−1 . = 2, 4
0 1 . . = 3 = 5, 7
asymptota y = +2
Graf tedy proch´az´ı (pˇribliˇznˇe) body [−1; 2, 4], [0; 3], [1; 5, 7] a pˇribliˇzuje se k pˇr´ımce y = 2. Graf (nesm´ıme zapomenout nakreslit asymptotu):
13
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.5 Logaritmick´e funkce
2.5
Logaritmick´ e funkce
Pˇredpis z´akladn´ıho tvaru: y = loga x , kde a ∈ R+ , a 6= 1, x > 0. Grafem logaritmick´e funkce je logaritmick´ a kˇ rivka. Ve vysokoˇskolsk´e matematice nejˇcastˇeji pouˇz´ıv´ame pˇrirozen´ y logaritmus y = ln x, z´aklad pˇrirozen´eho logaritmu je Eulerovo ˇc´ıslo e (jeho . hodnota je e = 2, 7). Pro konstrukci z´akladn´ıho tvaru t´eto funkce m˚ uˇzeme pouˇz´ıt napˇr. tabulku, ve kter´e si pro vhodn´e libovoln´e x dopoˇc´ıt´ame y. (Logaritmovat lze pouze kladn´a ˇc´ısla.) x (lib.)
e−2 . = 0, 1
e−1 e0 . = 0, 4 1
e1 e2 . . = 2, 7 = 7, 4
→
y = ln x x (lib.) → y = ln x
e−2 e−1 . . = 0, 1 = 0, 4 −2 −1
1 0
e e2 . . = 2, 7 = 7, 4 1 2
(Srovn´ame-li tabulku hodnot pˇrirozen´eho logaritmu s hodnotami pˇrirozen´e exponenci´aly, vid´ıme, ˇze tyto funkce jsou vz´ajemnˇe inverzn´ı – z´amˇena x-ov´e a y-ov´e souˇradnice.) Pˇrirozen´ y logaritmus tedy (pˇribliˇznˇe) proch´az´ı body [0, 1; −2], [0, 4; −1], [1; 0], [2, 7; 1], [7, 4; 2] a pˇribliˇzuje se k ose y, kter´a je jeho svislou asymptotou. Graf funkce y = ln x:
y = ln x
3 2 y 1 0
2
4 x
–1 –2 –3
14
6
8
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.5 Logaritmick´e funkce ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady:
1. Nakreslete graf funkce f : y = ln (x + 1) − 3. Graf funkce f : y = ln (x+1)−3 m˚ uˇzeme sestrojit pomoc´ı posunu z´akladn´ı funkce y = ln x o −1 jednotky na ose x (jedna vlevo) a o −3 jednotky na ose y (tˇri dol˚ u). Posuneme-li p˚ uvodn´ı z´akladn´ı souˇradnice o 1 ← a 3 ↓, dostaneme n´asleduj´ıc´ı souˇradnice. x (lib.) y = ln x
e−1 e0 . = 0, 4 1 −1 0
e1 . = 2, 7 1
p˚ uvodn´ı asymptota x = 0
. = −0, 6 −4
. 0 = 1, 7 −3 −2
→
x−1 y−3
→
asymptota x = −1
Graf tedy proch´az´ı (pˇribliˇznˇe) body [−0, 6; −4], [0; −3], [1, 7; −2] a pˇribliˇzuje se k pˇr´ımce x = −1. Graf (nesm´ıme zapomenout nakreslit asymptotu):
2. Nakreslete graf funkce f : y = log2 (x + 1) − 3. Graf funkce f : y = log2 (x+1)−3 m˚ uˇzeme sestrojit pomoc´ı posunu z´akladn´ı funkce y = log2 x o −1 jednotky na ose x (jedna vlevo) a o −3 jednotky na ose y (tˇri dol˚ u). Posuneme-li p˚ uvodn´ı z´akladn´ı souˇradnice o 1 ← a 3 ↓, dostaneme n´asleduj´ıc´ı souˇradnice. x (lib.) y = ln x
2−1 0, 5 −1
20 1 0
21 2 1
p˚ uvodn´ı asymptota x = 0
→ →
x−1 y−3
−0, 5 0 1 −4 −3 −2
asymptota x = −1
Graf tedy proch´az´ı body [−0, 5; −4], [0; −3], [1; −2] a pˇribliˇzuje se k pˇr´ımce x = −1. Graf (nesm´ıme zapomenout nakreslit asymptotu):
15
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.6 Goniometrick´e funkce
2.6
Goniometrick´ e funkce
Pˇredpis: y = sin x , y = cos x , y = tg x , y = cotg x . Grafem funkce y = sin x je sinusoida. Pro ostatn´ı funkce n´azvy sice existuj´ı (kosinusoida, tangentoida, kotangentoida), ale bˇeˇznˇe se nepouˇz´ıvaj´ı. Grafy jednotliv´ ych funkc´ı m˚ uˇzeme sestrojit na z´akladˇe znalosti hodnot z´akladn´ıch u ´hl˚ u a znalosti periody dan´e funkce (sin x, cos x maj´ı periodu 2π, tg x, cotg x maj´ı periodu π). Z´ akladn´ı grafy goniometrick´ ych funkc´ı: y = sin x
y = cos x
y = sin x
y = cos x
1
1
y
y 0.5
–8
–6
–4
–2
0
0.5
2
4
x
6
8
–8
–6
–4
–0.5
–2
–1
y = tg x
y = cotg x
y = tg x
y = cotg x
4
–2
4
x
6
8
4 y
2
–4
2
–1
y
–6
0
–0.5
0
2
2
x
4
6
–6
–4
–2
0
–2
–2
–4
–4
2
x
4
6
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Nakreslete graf funkce f : y = cos x −
π 2
− 2.
uˇzeme sestrojit pomoc´ı posunu z´akladn´ı funkce Graf funkce f : y = cos x− π2 −2 m˚ π π y = cos x o + 2 jednotek na ose x ( 2 vpravo) a o −2 jednotky na ose y (dvˇe dol˚ u). π Posuneme-li p˚ uvodn´ı z´akladn´ı souˇradnice (z tabulky v kapitole VZORCE) o 2 → a 2 ↓, dostaneme n´asleduj´ıc´ı souˇradnice. π 3 x+ π2 x 0 π2 π 32 π 2π π π 2π 52 π 2 2 → y = cos x 1 0 −1 0 1 y−2 −1 −2 −3 −2 −1 π Graf zadan´ e funkce zakresl´ ı me do vodorovn´ e ho p´ a su y ∈ h−3; −1i, proch´ a z´ ı body , ; −1 2 3 5 [π; −2], 2 π; −3 , [2π; −2], 2 π; −1 . Pro nakreslen´ı dalˇs´ıch bod˚ u m˚ uˇzeme vyuˇz´ıt periodicitu funkce (pravideln´e opakov´an´ı, p = 2π).
Graf:
16
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı
2. Nakreslete graf funkce f : y = tg x +
π 4
.
uˇzeme sestrojit pomoc´ı posunu z´akladn´ı funkce y = tg x Graf funkce f : y = tg x+ π4 +0 m˚ o − π4 jednotek na ose x ( π4 vlevo) a o 0 jednotek na ose y (ˇz´adn´y posun). Posuneme-li tedy p˚ uvodn´ı z´akladn´ı souˇradnice o π4 ←, dostaneme n´asleduj´ıc´ı souˇradnice. x y = tg x
− π2 x
π 4
0 −1 0
π 4
π 2
1
x
→
→
x− π4 y+0
− 43 π x
− π2 −1
− π4 0
0 1
π 4
x
Graf zadan´e funkce proch´az´ı body − π2 ; −1 , − π4 ; 0 , [0; 1], asymptoty jsou x = − 34 π, x = π . Pro nakreslen´ı dalˇs´ıch bod˚ u (ˇc´ast´ı grafu) m˚ uˇzeme vyuˇz´ıt periodicitu funkce (pravideln´e 4 opakov´an´ı, p = π). Graf (nesm´ıme zapomenout nakreslit asymptoty):
2.7
Dalˇ s´ı typy funkc´ı
Mezi z´akladn´ı funkce m˚ uˇzeme pˇriˇradit i absolutn´ı hodnotu (odstraˇ nuje z´aporn´e znam´enko), coˇz graficky lze vyj´adˇrit jako otoˇcen´ı“ grafu podle osy x. ” Dalˇs´ı operaci, kterou m˚ uˇzeme pouˇz´ıt na z´akladn´ı funkce, je zmˇena znam´enka v argumentu funkce, napˇr. y = ln(−x), kter´a pˇri tvorbˇe grafu ot´aˇc´ı“ p˚ uvodn´ı funkci (y = ln x) podle osy y. ” Tyto funkce d´ale m˚ uˇzeme r˚ uznˇe posunovat ve smˇeru osy x i osy y. ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Nakreslete graf funkce y = |x2 + 4x + 3|. Uvnitˇr absolutn´ı hodnoty je kvadratick´a funkce a grafem je tedy parabola. Nejdˇr´ıv mus´ıme urˇcit souˇradnice vrcholu a pot´e zpracovat absolutn´ı hodnotu. y = x2 +4x + 3 y = (x+2)2 +? y = (x+2)2 −1 Souˇradnice vrcholu jsou V [−2; −1]. Dopoˇc´ıt´ame souˇradnice dalˇs´ıch bod˚ u (v bl´ızkosti vrcholu). x −3 −1 0 x (lib.) −3 −1 0 → y y 0 0 3 17
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
Dalˇs´ı body, kter´ymi parabola proch´az´ı, jsou: Px1 [−3; 0], Px2 [−1; 0], Py [0; 3]. Nakresl´ıme graf a vˇse, co je pood osou x otoˇc´ıme“ nad osu x. ” Graf:
. 2. Nakreslete graf funkce y = 2x−3 x−1 Uvnitˇr absolutn´ı hodnoty je lomen´a funkce a grafem je hyperbola. Nejdˇr´ıv mus´ıme urˇcit souˇradnice stˇredu a pot´e zpracovat absolutn´ı hodnotu. → souˇradnice stˇredu jsou S [1; 2]. y = 2x−3 x−1 Dopoˇc´ıt´ame souˇradnice dalˇs´ıch bod˚ u (v bl´ızkosti stˇredu). x (lib.) 0 2 x 0 2 → y y 3 1 Dalˇs´ı body, kter´ymi parabola proch´az´ı, jsou: Py [0; 3], [2; 1]. Pokud bychom dopoˇc´ıtali pr˚ useˇc´ık 3 s osou x (dosad´ıme y = 0 a vyˇreˇs´ıme rovnici), je Px 2 ; 0 Nakresl´ıme graf a vˇse, co je pood osou x otoˇc´ıme“ nad osu x. ” Graf:
18
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
3. Nakreslete graf funkce y = cotg(−x). Nejdˇr´ıve nakresl´ıme graf funkce cotg x a potom ho otoˇc´ıme“ podle osy y. ” Graf:
4. Nakreslete graf funkce y = e−x − 2. Nejdˇr´ıve nakresl´ıme graf funkce ex , otoˇc´ıme“ ho podle osy y a posuneme o dvˇe jednotky ” dol˚ u (2 ↓). Graf:
→
Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: 1. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce a urˇcete pr˚ useˇc´ıky se souˇradn´ ymi osami. (a) y = x (b) y = −x (c) y = 3x (e) y = 2x − 1 (f) y = −x + 3 (d) y = 12 x (g) y = −4x (h) y = 0, 3x − 1 (i) y = 5 2 −1 x+1 x2 −x−6 (j*) y = x+1 (k*) y = x+2 (l*) y = xx−1 2. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce a urˇcete pr˚ useˇc´ıky se souˇradn´ ymi osami. (a) y = x2 (b) y = −x2 (c) y = 2x2 (d) y = 12 x2 (e) y = x2 − 1 (f) y = −x2 + 2 (g) y = (x + 1)2 (h) y = (x − 3)2 (i) y = −(x + 2)2 2 2 (j) y = (x − 1) + 3 (k) y = (x + 3) − 2 (l) y = −(x + 2)2 − 1 3. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce a urˇcete pr˚ useˇc´ıky (a) y = x2 − 2x + 1 (b) y = x2 + 6x + 9 (d) y = x2 − 4x + 4 (e) y = x2 − 4x + 1 (g) y = x2 − 2x − 3 (h) y = x2 + 6x + 7 (j) y = x2 − 4x + 2 (k*) y = 3x2 − 12x + 10 19
se souˇradn´ ymi osami. (c) y = x2 + 6x + 10 (f) y = x2 − 2x + 4 (i) y = x2 − 2x + 2 (l*) y = 2x2 + 2x − 1
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
4. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce a urˇcete pr˚ useˇc´ıky se souˇradn´ ymi osami. (b) y = − x1 (c) y = x5 (a) y = x1 1 1 (e) y = x+2 (f) y = x1 + 2 (d) y = 5x 1 1 (g) y = − x−3 (h) y = x+1 −3 (i) y = 2 − x1 1 1 2 +3 (k) y = x+3 −2 (l) y = x−2 −1 (j) y = x−1 5. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce a urˇcete pr˚ useˇc´ıky se souˇradn´ ymi osami. −3x−2 2x−1 (b) y = (c) y = (a) y = 2x+1 x x+1 x 3x−1 −2x−5 3−x (d) y = x−1 (e) y = x+3 (f) y = x−2 x−2 4x+1 1−4x (g) y = x+3 (h) y = 2x−6 (i) y = 2x−6 2x−1 (j) y = 6x−4 (k) y = 8x+20 (l) y = 4x+4 3x−3 4x+8 6. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce a urˇcete pr˚ useˇc´ıky x−2 x (a) y = e (b) y = e − 2 (d) y = e−x − 2 (e) y = ex+1 − 3 (g) y = 1 − ex (h) y = 1 − ex+3 x+1 −3 (k) y = e−x+2 − 1 (j) y = 1e
se souˇradn´ ymi osami. (c) y = −ex − 2 (f) y = ex−1 + 2 (i) y = 2x−3 + 1 (l) y = ex+3 − 2
7. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce: (a) y = ln (x − 2) (b) y = ln x − 2 (d) y = ln (−x) − 2 (e) y = ln (x + 1) − 3 (g) y = 1 − ln x (h) y = 1 − ln (x + 3) (j) y = ln (−x − 1) − 3 (k) y = log (x − 3) + 1
(c) y = − ln x − 2 (f) y = ln (x − 1) + 2 (i) y = log2 (x − 3) + 1 (l) y = log (x + 3) − 2
8. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce, urˇcete nejmenˇs´ı periodu: (a) y = sin(x − π4 ) (b) y = cos x − 1 (c) y = − sin x + 2 π (d) y = cos(x + 3 ) (e) y = sin(−x) (f) y = cos x − 43 π − 1 (g) y = sin(2x − π3 ) (h) y = tg(x + π4 ) (i) y = | cotg x − 1| 5 2 (j) y = sin x − 3 π − 2 (k) y = 2 cos x + 6 π (l) y = 3 sin(x + π) − 1 9. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce: (a) y = |2x − 4| (b) y = |x| + 2 2 (d) y = |x − 4| (e) y = |x2 − 4x + 3| 2x−1 (h) y = |ex+1 − 2| (g) y = x+3 (j) y = |2 sin x − 1| (k) y = sin x − π2
(c) y = (x − 1)2 − 3 1 (f) y = x−2 + 1 (i) y = |ln(x − 2)| (l) y = |tg x|
10. Nakreslete n´asleduj´ıc´ı funkce: (a) y = −2x − 4 (b) y = − (x − 1)2 − 3 (d) y = e−x (e) y = −ex (g) y = ln(−x + 2) (h) y = − ln(x + 2) (j) y = sin(−x) (k) y = tg (−x)
(c) y = −x2 + 3 (f) y = −e−x (i) y = ln(−x − 2) (l) y = tg −x − π4
20
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı
V´ ysledky: 1a)
1b)
1c)
y=x
y = -x
y = 3x
4
y 4
y 2
1. –4
2
0
–2
6
4
y
2
x
4
–4
2
0
–2
–2
–2
–4
–4
2
x
4
–4
0
–2
2
–2
x
4
–4
1d)
1e)
1f)
y = 1/2 x
y = 2x - 1
y = -x + 3
4
4
y
y 2
0
–2
4
y 2
–4
–6
2
x
4
–4
2
0
–2
2
x
4
–4
0
–2
–2
–2
–2
–4
–4
–4
1g)
1h)
1i)
y = –4x
y = 0,3x - 1
y=5
2
x
4
7 4
4
y
6
y 2
5
2
y4 –4
0
–2
2
x
4
–4
0
–2
–2
–2
–4
–4
2
x
4
3 2 1 –4
1j)
0
–2
1k)
y = (x+1) / (x+1)
1.5 –4
y
4 y
2
–2
2
x
2
4
1 –4
–2
0.5
4
y = (x^2 - 1) / (x - 1)
4 y
x
1l)
y = (x^2 - x - 6) / (x+2)
2
2
–2
0
2
x
4
–2 –4
–4
–2
2
x
–4
4 –6
–0.5
2a)
2b) –4
–3
–2
–1
2c) 1
x 2
3
4
0 6
6 –2
2.
y4
y4 y –4
2
2 –6
–4
–3
–2
–1 0
1
2 x
3
4
–4
21
–3
–2
–1 0
1
2 x
3
4
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı 2d)
2e)
2f) 2 –4
6
6
–3
–2
–1
1
x 2
3
4
1
2
1
2
0
y4
y 4
–2
2
y –4
2 –6 –4 –4
–3
–2
–1 0
1
2 x
3
–3
–2
–1
1
2 x
4
2g)
3
4
2h)
2i) –5
–4
–3
x
–2
–1 0
6
6
y4
y4
–2
–4 y 2
2 –6
–4
–3
–2
–1 0
1
2 x
3
4
0
–2
2
2j)
x
4
6
2k)
2l) –5
–4
–3
x
–2
–1 0
8
6
6
4 y
4
2
–2 y
2
–4
–3
–2
–1
–6 1
2 x
3
–5
–4
–3 x
–2
–1
–4 y
1
–6
2
–2
4
3a)
3b)
3c)
3d)
3e)
3f)
3.
22
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı 3g)
3h)
3i)
3j)
3k)
3l)
4a)
4b)
4c)
4
4
y
4
y 2
y 2
2
4. –4
0
–2
2
x
4
–4
–2
0
2
x
4
–4
–2
0
–2
–2
–2
–4
–4
–4
4e)
4f)
4h)
4i)
4d) 4 y 2
–4
–2
0
2
x
4
–2 –4
4g)
23
2
x
4
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
4j)
4k)
4l)
5a)
5b)
5c)
5d)
5e)
5f)
5g)
5h)
5i)
5j)
5k)
5l)
5.
24
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
6a)
6b)
6c)
6d)
6e)
6f)
6g)
6h)
6i)
6j)
6k)
6l)
6a)
6b)
6c)
6.
7.
25
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı 6d)
6e)
6f)
6g)
6h)
6i)
6j)
6k)
6l)
8a) p = 2π
8b) p = 2π
8c) p = 2π
1.5 y
1
1 –6
0.5
8. –6
–4
0
–2 –0.5
2
x
4
–4
–2
3 2
x
4
6
0
y2
–1
1
6 y
–1
–2
–6
–1.5
8d) p = 2π
8e) p = 2π
1.5 y
–4
–2
0 –0.5
–2
0
2
x
4
6
8f) p = 2π
1.5
1
y
0.5 –6
–4
1
1 –6
0.5 2
x
4
6
–6
–4
–2
0 –0.5
–4
–2
2 0
2
x
4
6 –1 y
–1
–1
–1.5
–1.5
–2
26
x
4
6
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı 8g) p = π
8h) p = π
8i) p = π
8k) p = 2π
8l) p = 2π
1.5 1
y
0.5 –6
–4
–2
0
2
–0.5
x
4
6
–1 –1.5
8j) p = 2π
4 1 –6
–4
–2
2 2
x
4
6
1
0 –1
y
y
–6
–4
–2
0
y –2
–1
–3
–2
2
x
4
6
–6
–4
–2
2
0 –2 –4
9a)
9b)
9c)
9d)
9e)
9f)
9g)
9h)
9i)
9.
27
2
x
4
6
2.7 Dalˇs´ı typy funkc´ı
´ ´ICH (ZAKLADN ´ ´ICH) FUNKC´I 2 GRAFY ELEMENTARN
9j)
9k)
9l)
10a)
10b)
10c)
10d)
10e)
10f)
10g)
10h)
10i)
10j)
10k)
10l)
10.
28
ˇ ˇ ˇ 3 GRAFY KRIVEK (KUZELOSE CEK)
3
Grafy kˇ rivek (kuˇ zeloseˇ cek)
V t´eto kapitole ˇreˇs´ıme pouze grafy kuˇzeloseˇcek nebo jejich ˇc´ast´ı. Kuˇzeloseˇckou (tj. rovinn´ ym ˇrezem kuˇzelov´e plochy) je kruˇznice, elipsa, parabola nebo hyperbola. Speci´aln´ı pˇr´ıpady, kdy je ˇrezem jedin´a pˇr´ımka, r˚ uznobˇeˇzn´e pˇr´ımky nebo bod, nerozeb´ır´ame. Student mus´ı zn´at klasifikaci kuˇzeloseˇcek a jejich stˇredov´e (kruˇznice, elipsa, hyperbola, resp. vrcholov´e (parabola) rovnice. T´eˇz mus´ı umˇet tzv. u ´pravu na ˇctverec“. ” ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Nakreslete graf funkce y =
√ x + 2 − 1.
Typ kuˇzeloseˇcky m˚ uˇzeme zjistit z jej´ı vrcholov´e resp. stˇredov´e rovnice a to tak, ˇze pˇredpis funkce umocn´ıme (zbav´ıme se odmocniny). √ y = √x + 2 − 1 y+1 = x+2 /2 (y + 1)2 = x + 2 Jedn´a se o parabolu s osou o k x a vrcholem V [−2; −1]. Protoˇz√ e parabola je zadan´a jako funkce (pomoc´ı odmocniny) a tato odmocnina je kladn´ a, y = + x + 2 − 1, jedn´a se o horn´ı ˇc´ast paraboly. Lze si i udˇelat tabulku s dalˇs´ımi nˇekolika body paraboly. x −1 √ 0 → Px [−1; 0] , Py [0; 0, 4] y 0 2−1 . = 0, 4 Graf:
q 2. Nakreslete graf funkce y = − 1 −
x2 9
+ 2.
Typ kuˇzeloseˇcky m˚ uˇzeme zjistit z jej´ı vrcholov´e resp. stˇredov´e rovnice a to tak, ˇze pˇredpis funkce umocn´ıme (zbav´ıme se odmocniny). q 2 y = − 1 − x9 + 2 q 2 y − 2 = − 1 − x9 /2 (y − 2)2 = 1 − 2 x + (y − 2)2 = 1 9 x2 (y − 2)2 + = 1 9 1
x2 9
29
ˇ ˇ ˇ 3 GRAFY KRIVEK (KUZELOSE CEK)
Jedn´a se o elipsu se stˇredem S [0; 2], d´elkou hlavn´ı poloosy a = 3 a d´elkou vedlejˇs´ı poloosy b = 1. Protoˇzq e elipsa je zadan´a jako funkce (pomoc´ı odmocniny) a tato odmocnina je z´aporn´ a, y=−
1−x2 9
+ 2, jedn´a se o doln´ı ˇc´ast elipsy.
Graf:
3. (Sloˇzitˇejˇs´ı) Nakreslete graf kˇrivky x2 − 16y 2 + 4x + 96y − 124 = 0. Typ kuˇzeloseˇcky zjist´ıme z jej´ı stˇredov´e rovnice. Tu z´ısk´ame u ´pravou na ˇctverec“. ” x2 − 16y 2 + 4x + 96y − 124 = 0 x2 + 4x−16y 2 + 96y − 124 = 0 (x + 2)2 − 4−16 [y 2 − 6y] − 124 = 0 (x + 2)2 − 4−16 [(y − 3)2 − 9] − 124 = 0 (x + 2)2 − 4−16(y − 3)2 + 144 − 124 = 0 (x + 2)2 − 16(y − 3)2 + 16 = 0 (x + 2)2 − 16(y − 3)2 = −16 / : (−16) 2 2 (y − 3) (x + 2) + = 1 − 16 1 Jedn´a se o hyperbolu s hlavn´ı osou o k y, stˇredem S [−2; 3], d´elkami a = 4, b = 1. Graf:
30
ˇ ˇ ˇ 3 GRAFY KRIVEK (KUZELOSE CEK)
Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: 1. Naˇcrtnˇete graf funkce. (a) y = x2 + 4x (b) y = x2 − 4x + 4 (d) y = x2 − 5x + 2 (e) y = x2 + 3x (g) y = 2x2 − 4x − 1 (h) y = 3x2 + 12x + 7 2. Nakreslete √ graf funkce. √ (a) y = x − 1 (b) y = 1 − x √ √ (d) y = − 2 − x (e) y = − x − 1
√ (c) y = − 3 + x √ (f) y = 2x − 4
3. Nakreslete √ √ graf funkce. (b) y = x2 + 9 (a) y = 4 − x2 √ √ (d) y = − 16 − x2 (e) y = x2 − 1 √ √ (h) y = 1 − 4x2 (g) y = 9 − x2 − 2 4. Nakreslete graf funkce. q 2 (a) y = 1 − x9 √ 16 − x2 (c) y = − 4 √ (e) y = −x2 + 4x − 3
(c) y = x2 − 6x + 10 (f) y = x2 + 8x + 16 (i) y = 12 x2 + 4x + 10
√ (c) y = − 9 − x2 √ (f) y = −x2 + 1 √ (i) y = − 9x2 − 9
√ x2 − 4 (b) y = 2 √ (d) y = −x2 − 6x √ (f) y = − 3 − x2 − 2x + 1
5. Naˇcrtnˇete kˇrivku, kter´a m´a rovnici (urˇcete stˇred, popˇr. vrchol kuˇzeloseˇcky): (a) x2 − y 2 − 4 = 0 (b) y 2 − 4y − x − 2 = 0 (c) 9x2 + 4y 2 − 36 = 0 (d) 9x2 − 4y 2 − 36 = 0 (e) 9x2 − 4y 2 + 36 = 0 (f) x2 − 4y 2 − 2x − 15 = 0 (g) 4x2 + y 2 + 24x − 2y + 33 = 0 (h) x2 − 16y 2 + 8x + 96y − 112 = 0 (i) 25x2 + 9y 2 − 100x + 72y + 19 = 0 6. Rozhodnˇete, o jak´ y typ kuˇzeloseˇcky k se jedn´a (urˇcete stˇred, popˇr. vrchol kuˇzeloseˇcky). (a) k : y = x2 − 2x
[parabola]
2
(b) k : y − x + 4y + 5 = 0 (c) k : (d) k :
(x−1)2 16 (x−1)2 16 2
+
y2
−
y2
4 4
[parabola]
=1
[elipsa]
=1
[hyperbola]
(e) k : −x + y 2 = 1 √ (f) k : y = −x + 2
[hyperbola]] [parabola]
(g) k : x2 + 2x − y − 1 = 0
[parabola]
31
ˇ ˇ ˇ 3 GRAFY KRIVEK (KUZELOSE CEK)
V´ ysledky: 1a)
1b)
1a
1c)
1b
1c
4.8 10.0 4.0
8
3.2 7.5 6
2.4 1.6
1.
5.0
4
0.8 0.0 −5
−4
−3
−2
−1
0
x
−0.8
2.5
2
1
−1.6
0
0.0
−1
−2.4
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
x
4
5
6
x
−3.2 −4.0
1d)
1e)
1f)
1d
1e
1f
4.8 4.0
6
8
3.2 2.4
6
4
1.6
4
0.8 0.0 −0.8
2 0
1
2
3
4
5
2
x
−1.6
0
0 −2.4
−4
−3
−3.2
−2
−1
0
−7 −6 −5 −4 −3 −2 −1
1
x
x −2
−4.0
1g)
1h)
1i)
1g
1h
1i
6
20
15
5 15
4
10
3
10 5
2
5
1
0 −2
0
2
0
4 −4 −2 0
x
x
0 −7
−5
−6
−4
−5
−3
−2
−1
x
2a)
2b)
2c)
2a
2b
2c
2
x
2
−4
2.
−2
0
2
1 0 2
0
4
6
−1
8 −4
x
−2
0
2
x
−2
2d)
2e)
2f)
2d
2e
2f
x −1
x −4
−2
0
2
0
1
2
3
4
5
6
3 2
0
0
1 −1
−1
0 0
−2
2
4 x
−2 −3
32
6
8
ˇ ˇ ˇ 3 GRAFY KRIVEK (KUZELOSE CEK) 3a)
3b)
3c)
3a
3b
3c
3.6
2.0
3.2
x
2.8
1.5
−3
−2
−1
0
1
2
3
2.4
0
3.
2.0
1.0
1.6
−1
0.5
1.2 0.8
0.0 −2
−1
1
0
2
−2
0.4
x
0.0 −2
−1
0
1
−3
2
x
3d)
3e)
3f)
3d
3e
3f
1.0
x −2
−4
0
2
4
2
0.75 0.5
−1
1 0.25
−2 0 −2
−3
−1
0
1
−1.0
2
−0.5
0.0
0.5
1.0
x
x −4
3g)
3h)
3i)
3g
–3
3g 1 1 −2
–1
0.8
x −3
–2
−1
0
1
2
3h 0
1 x 2
3
–2
3
0
0.6
−1
0.4
−2
0.2
–4
–6
–8 –0.6
–0.4
–0.2
0
0.2 x 0.4
0.6
4a)
4b)
4c)
4a
4b
4c
x
1
0
1
4.
0 −2
0
2
−4
−2
x
0
2
−1
4
x
4d)
4e)
4f)
4d
4e
4f
3 1.0 2
x 0.5
−3
0 0 −5
−4
−3
−2
−1
0.5 −1
0
1 0.0
1
−6
−2
1
2 x
0
3
−0.5
−1.0
x
33
ˇ ˇ ˇ 3 GRAFY KRIVEK (KUZELOSE CEK) 5a)
5b)
5a
5b
5c) 5c
10
3.0
3
2 5
2.5
0
2.0
1
5. −10
−5
0
5
0
10
−1
−2
0
1
2
−1 −5
1.5 −2
−3
1.0
−10
−6.0 −5.75 −5.5 −5.25 −5.0
5d)
5e)
5f)
5d
5e
5f
20 10 10
10 5
5 0
0 −10
0
−5
−5
10
5
0 0
5
−20
−10
0
10
20
−5 −5 −10
−10 −10
−20
5g)
5h)
5g
5h
5i) 5i
3 −1 0.0 2 6 −2.5 4 1 2
−5.0
0 0 −4.0
−3.5
−3.0
−10
−5
0
−2.5 −2.0
5 −7.5
−1
34
0
1
2
3
4
5
´ VYRAZY ´ 4 ALGEBRAICKE
4
Algebraick´ e v´ yrazy
Ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u se u ´prava v´ yraz˚ u ˇreˇs´ı seˇcten´ım zlomk˚ u, rozloˇzen´ım na souˇcin a kr´acen´ım zlomk˚ u. U podm´ınek ˇreˇsitelnosti se vych´az´ı z pˇredpoklad˚ u, ˇze ve jmenovateli zlomku nesm´ı b´ yt nula (v´yraz 6= 0), u sloˇzitˇejˇs´ıch v´ yraz˚ u se d´ale pod odmocninou m˚ uˇze vyskytnout pouze kladn´e ˇc´ıslo nebo nula (v´yraz ≥ 0), v logaritmech ˇc´ıslo kladn´e (v´yraz > 0). V drtiv´e vˇetˇsinˇe stˇredoˇskolsk´ ych pˇr´ıklad˚ u podm´ınky ˇreˇsitelnosti urˇcujeme z kombinace tˇechto tˇr´ı postup˚ u. V ostatn´ıch pˇr´ıpadech samozˇrejmˇe t´eˇz vych´az´ıme z definiˇcn´ıch obor˚ u pˇr´ısluˇsn´ ych funkc´ı.
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Zjednoduˇste sloˇzen´ y zlomek a udejte podm´ınky ˇreˇsitelnosti
1 . 2 + 3+1 1 x
Postupnˇe pˇr´ısluˇsn´e zlomky ve jmenovatel´ıch sˇc´ıt´ame. 1 1 1 1 1 3x + 1 = = = 6x+2+x = 7x+2 = x 1 1 2 + 3x+1 7x + 2 2 + 3+ 1 2 + 3x+1 3x+1 3x+1 x
x
Podm´ınky ˇreˇsitelnosti: x 6= 0 3x + 1 3x x
jmenovatele v pr˚ ubˇehu cel´eho 6= 0 7x + 2 6= −1 / : 3 7x 1 6= − 3 x
v´ypoˇctu mus´ı b´yt nenulov´e. 6= 0 6= −2 / : 7 6= − 72
V´yraz je ˇreˇsiteln´y pro x 6= 0, x 6= − 31 , x 6= − 27 . 2. Zjednoduˇste v´ yraz a udejte podm´ ınky ˇreˇsitelnosti. 6 x+3 x+1 10 + 2 − : 2 2x − 2 2x − 2 2x + 2 4x − 4 Ve jmenovatel´ıch se snaˇz´ıme pˇr´ısluˇsn´e v´yrazy maxim´alnˇe rozloˇzit na souˇcin a pot´e pˇrev´est na spoleˇcn´y jmenovatel. x+1 6 x+3 10 x+1 6 x+3 : 4(x10 + − : = + − 2 −1) = 2x−2 2x2 −2 2x+2 4x2 −4 2(x−1) 2(x2 −1) 2(x+1) x+1 6 x+3 5 + 2(x−1)(x+1) − 2(x+1) : 2(x25−1) = (x+1)(x+1)+6−(x+3)(x−1) : 2(x−1)(x+1) = 2(x−1) 2(x−1)(x+1) (x+1)(x+1)+3·2−(x+3)(x−1) 2(x−1)(x+1) · 2(x−1)(x+1) 5 10 1 = 1 ·5 =2
=
x2 +2x+1+6−(x2 −x+3x−3) 1 ·5 1
=
x2 +2x+1+6−x2 +x−3x+3 1 ·5 1
=
Podm´ınky ˇreˇsitelnosti: vˇsechny jmenovatele mus´ı b´yt nenulov´e. x − 1 6= 0 x + 1 6= 0 x 6= 1 x 6= −1 V´yraz je ˇreˇsiteln´y pro x 6= ±1. √ √ 3 x · x2 · x3 3. Zjednoduˇste v´ yraz a udejte podm´ınky ˇreˇsitelnosti √ . 6 x5 · x−2 Vˇsechny odmocniny pˇrevedeme na mocniny a seˇcteme (mocniny z ˇcitatel˚ u) resp. odeˇcteme (mocniny ze jmenovatel˚ u). 1 2 √ x 2 · x 3 · x3 3+4−5 1 2 5 2 1 1 = x 2 + 3 +3− 6 −(−2) = x 6 +5 = x 6 +5 = x5+ 3 = x5 · x 3 = x5 · 3 x 5 −2 x6 · x 35
´ VYRAZY ´ 4 ALGEBRAICKE
Podm´ınky ˇreˇsitelnosti: x 6= 0 (jmenovatel), x ≥ 0 (sud´e odmocniny). V´yraz je ˇreˇsiteln´y pro x > 0. Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: 1. Zkrat’te zlomky a udejte podm´ınky ˇreˇsitelnosti: (a)
a2 −ab a2 +ab
(b)
2xy+y 2 y2
(c)
a2 −ab b2 −ab
[− ab ; a 6= b, b 6= 0]
(d)
2a2 −4ab 3ab−6b2
[ 2a ; a 6= 2b, b 6= 0] 3b
(e)
a2 +3ab a2 b+3ab2
(f)
2x2 y+2xy 2 −2xyz 3yz 2 −3y 2 z−3xyz
[− 2x ; x 6= −y + z, y 6= 0, z 6= 0] 3z
(g)
2ac−4bc 5a3 c−20ab2 c
2 [ 5a(a+2b) ; a 6= 0, a 6= ±2b, c 6= 0]
(h)
x3 −2x2 2x3 y 2 −x4 y
a−b [ a+b ; a 6= 0, a 6= −b]
[ 2x+y ; y 6= 0] y
[ 1b ; a 6= 0, a 6= −3b, b 6= 0 ]
x−2 [ xy(2y−x) ; x 6= 0, x 6= 2y, y 6= 0]
2. Zjednoduˇste a udejte podm´ınky ˇreˇsitelnosti: (a)
a2 −b2 a2 +2ab+b2
(b)
a3 −b3 a2 −b2
(c)
a4 −b4 a2 +b2
[a2 − b2 ; a 6= 0 ∧ b 6= 0]
(d)
a4 −b4 a3 −b3
+b ) [ (a+b)(a ; a 6= b] a2 +ab+b2
(e)
(a+b)2 −c2 a+b+c
[ a−b ; a 6= −b] a+b 2 +ab+b2
[a
a+b
2
; a 6= ±b]
2
[a + b − c; a 6= −b − c]
3. Seˇctˇete zlomky: (a) (b) (c) (d)
3+2x 2−x 7 2x−4
−
1 x−2a 2a−1 2a
+
2−3x + x(16−x) 2+x x2 −4 3 12 − x2 −4 x+2
−
1 x+2a 2a 2a−1
−
+ −
1 [ x+2 ; x 6= ±2] 1 [ 2x−4 ; x 6= ±2]
8a2 4a2 x−x3 1 2a−4a2
[ x2 ; x 6= 0, x 6= ±2a] [− a1 ; a 6= 0, a 6= 12 ]
4. Upravte: (a)
x2 −xy x2 +xy
·
x2 y+xy 2 xy
(b)
a2 −b2 (a+b)2
·
3a+3b 4a−4b
(c)
ax+ay x2 −2xy+y 2
·
[ 43 ; a 6= ±b]
2x+2y ax2 +2axy+ay 2
4
2
[x − y; x 6= 0, x 6= −y, y 6= 0]
3
2 [ (x−y) 2 ; a 6= 0, x 6= ±y]
4
(d) ( xy2 )2 · ( yz3 )3 · ( xz 4 )3 · ( xy3 )2
[y 2 ; x, y, z 6= 0]
5. Zjednoduˇste: (a)
xy (x x2 −y 2 y
− xy )
[1; x 6= 0, x 6= ±y, y 6= 0]
m2
[− m ; m 6= 0, m 6= n, n 6= 0] n
(b) ( m1 − n1 ) · (c) (1 −
m−n
2 x2 )( y2x−x2 y2
[1; x 6= ±y, y 6= 0]
+ 1) 36
´ VYRAZY ´ 4 ALGEBRAICKE 1 (d) ( a+1 −
2a )( 1 − 1) a2 −1 a x 3x )(x − x+1 ) x−1
x−1 (e) ( x−2 −
6 a+3 − 2a+2 ) 2a2 −2 1 1 1)( x−1 − x+1 −
[ a1 ; a 6= 0, a 6= ±1] [ x2x−1 ; x 6= ±1, x 6= 2] 4a2 −4 3
a+1 + (f) ( 2a−2
·
(g) (x2 −
1)
a x
(h) (1 +
a2 )(1 x2
+
− xa ) ·
[ 20 ; a 6= ±1] 3 [3 − x2 ; x 6= ±1]
x3 a3 −x3
[−1; x 6= 0, x 6= a]
6. Vypoˇctˇete: (a)
p−q p+q
(b)
1 k2 −k
(c)
3m2 −3n2
q−p q+p
:
:
[−1; p 6= ±q]
1 k2 −k3
m2 +mp
:
[−k; k 6= 0, k 6= 1]
6m−6n m+p
[ m+n ; m 6= 0, m 6= n, m 6= −p] 2m
2
[− x y−y ; x 6= ±y, y 6= 0] 2
(d)
(x+y)2 xy−y 2
(e)
2a+2b 3a−3b
(f)
am2 −an2 m2 +2mn+n2
2
xy+y : [− (x−y) 2]
:
6a+6b 5a−5b
:
2
[ 95 ; a 6= ±b] am2 −2amn+an2 3m+3n
3 [ m−n ; a 6= 0, m 6= ±n]
7. Upravte: x ) 1−x
(a) (1 +
:
1+x 1−x
(b) (a3 − b3 ) : (a + b − (c) ( a2 +ab 2
2 a+b
+
1 [ 1+x ; x 6= ±1] b2 ) a+b a ) b2 +ab
(d) ( xy2 + xy ) : ( yx2 −
1 y
[a2 − b2 ; a 6= −b] : ( ab − 2 + ab )
1 [ a+b ; a 6= 0, a 6= ±b, b 6= 0]
+ x1 )
2a 6a (e) ( a+2 + 6−3a + a28a−4 ) : a−4 a−2 2 2 h 1 1 (f) x +y + y : + · x x2 y2
[x + y; x 6= 0, y 6= 0] [0; a 6= ±2, a 6= 4] i 3
x3 −y x2 +y 2
2
xy [ x−y ; x 6= 0, y 6= 0, x 6= y]
8. Zjednoduˇste: (a) (b) (c) (d) (e) (f)
1 1−
[2 − x, x 6= 1, x 6= 2]
1 1 1− x−1
[ 2(2x+5) , x 6= −1,x 6= − 25 , x 6= − 14 ] 5x+14 5
2 3−
1 3 2+ x+1
1 2+
3 3 1− x−2
4−
2 1 1+ x
5+
1 3 2− x+1
1−
3 3 1+ 2x−1
x−5 [ 5x−16 , x 6= 2, x 6= 5, x 6=
16 ] 5
x+1 [ 2x+4 , x 6= 0, x 6= −1, x 6= −2]
1
1
2x−1 [ 11x−4 , x 6= −1, x 6= 12 , x 6=
1
4 ] 11
[ 2x+2 , x 6= 12 , x 6= −1, x 6= 54 ] 5−4x
9. Zjednoduˇste: (a) (b)
1+ ab
a+b [ a−b ; a 6= 0, a 6= b]
1− ab y− y1
[y − 1; y 6= −1, y 6= 0]
1 +1 y 2
(c)
1− a2
[x + a; x 6= 0, x 6= a]
x 1 − a2 x x
37
´ VYRAZY ´ 4 ALGEBRAICKE
(d)
1 1 − 2x x 1 1 − x2 2x2
[x; x 6= 0]
2
(e)
a− xa
[− xa ; a 6= 0, x 6= ±a, x 6= 0]
2
x− ax
(f)
a b + a−b a+b b a − a+b a−b
[1; a 6= ±b]
(g)
1 1 + 1+x 1−x 1 1 − 1+x 1−x
[ x1 ; x 6= ±1, x 6= 0]
(h)
x − x+1 x−1 x x−1 x − x+1 x
[ x+1 ; x 6= ±1, x 6= 0] x−1
(i)
a+b a−b (a+b)2 a2 −b2
(j) 1 + (k)
[1; a 6= ±b] ; x 6= − 13 , x 6= − 72 , x 6= 0] [ 10x+3 7x+2
1 2+
1 1 3+ x
a2 +b2 +2a b 1 1 + b a
2
+
2b− a +b a 1 − a1 b
2
[a2 + b2 ; a 6= 0, a 6= ±b, b 6= 0]
10. Zjednoduˇste: (a) (b) (c) (d) (e) (f)
√ √ 4 3 x3 · x5√ · x4 √ 6 4 x· x· x √ √ 6 −2 x · x· x5 √ 3 4 √ 3 x· x · x √ √ x· 4 x· x √ x−2 ·x0 · 3 x √ √ 6 5 x−3√ ·x· x5 · x4 √ 3 2 x · x·x √ √ √ 3 4 3 x · x4 · x5 √ 6 5 √ x · x·x2 √ 3 x ·x−2 ·x0 x √ √ 3 7 √ 5 x · x ·6x
[x3 ·
√
12
x5 , x > 0]
[ x4 ·1√x , x > 0] √ 12 [x3 · x5 , x > 0] 1√ , x > 0] [ x2 · 15 x8 √ 4 [ x3 , x > 0]
[ x3 ·1√x , x > 0]
38
5 SOUSTAVY ROVNIC
5
Soustavy rovnic
Jednoduch´e soustavy line´arn´ıch rovnic vˇetˇsinou ˇreˇs´ıme sˇc´ıtac´ı nebo dosazovac´ı metodou (soustavy tˇrech a v´ıce rovnic m˚ uˇzeme pˇrehlednˇeji ˇreˇsit tak´e pomoc´ı matic). Soustavy rovnic, z nichˇz alespoˇ n jedna nen´ı line´arn´ı, ˇcasto ˇreˇs´ıme dosazovac´ı metodou. Speci´aln´ı kategori´ı jsou soustavy rovnic, kter´e se ˇreˇs´ı zaveden´ım vhodn´e substituce (3. pˇr´ıklad). ´ ´ICH rovnic mus´ıme vˇedˇet, ˇze mohou nastat pouze tˇri Pro poˇcet ˇreˇsen´ı soustav LINEARN pˇr´ıpady: soustava line´arn´ıch rovnic m´a jedin´e ˇreˇsen´ı, ˇza´dn´e ˇreˇsen´ı, nebo nekoneˇcnˇe mnoho ˇreˇsen´ı. Jin´e pˇr´ıpady NEMOHOU nastat. Pokud m´a soustava rovnic nekoneˇcnˇe mnoho ˇreˇsen´ı, m˚ uˇzeme je napsat jako uspoˇr´adanou dvojici (trojici,. . . ), kter´a vˇsak z´avis´ı na nˇejak´em parametru. Soustavy rovnic obvykle ˇreˇs´ıme element´arn´ımi u ´pravami (sˇc´ıt´an´ı, odˇc´ıt´an´ı, n´asoben´ı, dˇelen´ı ˇc´ıslem nebo nenulov´ ym v´ yrazem), proto nen´ı nutn´e dˇelat zkouˇsku. (Pˇresto by si kaˇzd´ y student mˇel v´ ysledek ovˇeˇrit.) U rovnic, v nichˇz se vyskytne zlomek, odmocnina, logaritmus,. . . , je zkouˇska nutn´a. (M˚ uˇzeme t´eˇz uv´est podm´ınky ˇreˇsitelnosti a v´ ysledek potvrdit nebo vylouˇcit.)
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: ˇ ste soustavu rovnic. V pˇr´ıpadˇe, ˇze m´a soustava rovnic nekoneˇcnˇe mnoho ˇreˇsen´ı urˇcete 1. Reˇ tˇri libovoln´a konkr´etn´ı ˇreˇsen´ı. 3 2 = x − 2y 2x − y 4x − 2y =1 3(x − 2y)
Nejdˇr´ıve si soustavu rovnic uprav´ıme do z´akladn´ıho tvaru a pot´e ji vyˇreˇs´ıme, v naˇsem pˇr´ıpadˇe je ˇreˇsen´a sˇc´ıtac´ı metodou. 3 2 = / · (x − 2y)(2x − y) x − 2y 2x − y 4x − 2y = 1 / · 3(x − 2y) 3(x − 2y) 2(2x − y) = 3(x − 2y) 4x − 2y = 3(x − 2y) 4x − 2y = 3x − 6y 4x − 2y = 3x − 6y x + 4y = 0 x + 4y = 0 / · (−1) sˇc´ıtac´ı metoda x + 4y = 0 −x − 4y = 0 0x + 0y = 0 0 = 0 → nekoneˇcnˇe mnoho ˇreˇsen´ı Vzhledem k v´yraz˚ um ve jmenovatel´ıch je vhodn´e urˇcit podm´ınky ˇreˇsitelnosti: x 6= 2y, y 6= 2x. Soustava rovnic m´a tedy nekoneˇcnˇe mnoho ˇreˇsen´ı, kter´e m˚ uˇzeme vyj´adˇrit z jedn´e z rovnic. x + 4y = 0 x = −4y
39
5 SOUSTAVY ROVNIC ˇ sen´ım je uspoˇr´adan´a dvojice [x; y] = [−4y; y], y ∈ R, vzhledem k podm´ınk´am mus´ıme Reˇ dodat [x; y] 6= [0; 0]. D´ale m´ame urˇcit tˇri libovoln´a konkr´etn´ı ˇreˇsen´ı, kter´e dostaneme tak, ˇze za y vol´ıme libovoln´e hodnoty. V naˇsem pˇr´ıpadˇe napˇr. y1 = 1, y2 = 2, y3 = −5: [−4; 1], [−8; 2], [20; −5]. ˇ ste n´asleduj´ıc´ı soustavu rovnic. 2. Reˇ x−y+1=0 3x2 + 3y 2 − 26x − 16y + 61 = 0. Tuto soustavu rovnic ˇreˇs´ıme dosazovac´ı metodou, kde si z prvn´ı rovnice vyj´adˇr´ıme jednu nezn´amou napˇr. y a dosad´ıme do druh´e rovnice. x−y+1=0 ⇒ y =x+1 3x2 + 3y 2 − 26x − 16y + 61 = 0 3x2 + 3(x + 1)2 − 26x − 16(x + 1) + 61 = 0 3x2 + 3(x2 + 2x + 1) − 26x − 16x − 16 + 61 = 0 3x2 + 3x2 + 6x + 3 − 26x − 16x − 16 + 61 = 0 6x2 − 36x + 48 = 0 /:6 2 x − 6x + 8 = 0 /m˚ uˇzeme ˇreˇsit rozkladem (x − 4)(x − 2) = 0 x1 = 4 y 1 = x1 + 1 y1 = 5
x2 = 2 y2 = x 2 + 1 y2 = 3
ˇ sen´ı soustavy rovnic jsou dvˇe a m˚ Reˇ uˇzeme je zapsat jako mnoˇzinu uspoˇr´adan´ych dvojic [x; y] ∈ {[2; 3] , [4; 5]} Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: ˇ ste soustavu rovnic: 1. Reˇ (a) x + 4y = 37 2x + 5y = 53
[[9; 7]]
(b) 2x + 3y = 2 3x − 7y = 3
[[1; 0]]
(c) 3x − 5y = 14 6x − 10y = 6
[∅]
(d) 3x − 5y = 11 6x − 10y = 22 [nekoneˇcnˇe mnoho ˇreˇsen´ı tvaru [x; 35 x −
11 ], x 5
∈ R]
(e) 7x + 3y = 100 6y = 200 − 14x [nekoneˇcnˇe mnoho ˇreˇsen´ı tvaru [x; 100 − 73 x], x ∈ R] 3 (f) (x + 4)(y − 2) = (x − 5)(y + 4) (x + 6)(y − 1) = (x − 1)(y + 2)
[[8; 4]]
(g) (x + 5)(y − 2) = (x + 2)(y − 1) (x − 4)(y + 7) = (x − 3)(y + 4)
[[7; 5]] 40
5 SOUSTAVY ROVNIC ˇ ste soustavu rovnic: 2. Reˇ (a) (b) (c) (d) (e)
x+y + y5 = −2 5 2x−y − 3x = 23 3 4 2x+1 − 3y+2 = 2y − x 5 7 7y+2 3x−1 + 6 = 2x − y 4 3x−2y + 5x−3y =x+1 5 3 2x−3y 4x−3y + 3 =y 3 2x−3 9 − 3y+1 = 10 2 5 3−x + 2−y = 65 3 6 4 7 = 9x+2y x−3y 3 9 = x−y+1 2x+y
[[−2; −4]] [[7; 4]] [[3; 2]] [[2; −1]] [[1; −1]]
(f) (3x − 4) : (3y + 4) = 1 : 2 (2x − y) : (2x + y) = 1 : 4
[[5; 6]]
ˇ ste soustavu rovnic: 3. Reˇ (a) (b)
1 x+y 1 x+y
+ −
1 1−x+y 1 1−x−y
1 x−y 1 x−y
+ −
= =
3 2 1 2
1 1−x−y 1 1−x+y
[[ 32 ; − 12 ]] = 32 = − 43
[[2; 2]]
ˇ ste soustavu rovnic: 4. Reˇ (a) x − y = 3 x2 + 2y 2 = 9
[[3; 0], [1; −2]]
(b) x + y = 3 2x2 − y 2 = 7
[[−8; 11], [2; 1]]
(c) 3x + 2y = 4 x2 − 2y 2 = 2
[[ 10 ; − 17 ], [2; −1]] 7
(d) 3x + 4y = 50 x2 + y 2 = 100
[[6; 8]]
(e) x + 2y = 4 x2 + y 2 − 4 = 0
[[0; 2], [ 85 ; 56 ]]
(f) 5x − 3y + 6 = 0 5x2 + 3y 2 = 192
[[3; 7], [− 29 ; − 11 ]] 2
(g) 4y − 5x = 10 16y 2 − 40xy + 25x2 = 0
[∅]
(h) 2x − 3y = 2 x2 − 5y 2 = −4
4 10 [ − 11 ; − 11 , [4; 2]]
ˇ ste soustavu rovnic: 5. Reˇ (a) xy = 2 x2 + y 2 = 4 (b)
+ xy = xy = 20 x y
√ √ √ √ [[ 2; 2], [− 2; − 2]]
41 20
[[±4; ±5], [±5; ±4]] 41
5 SOUSTAVY ROVNIC (c) x2 − y 2 = 60 xy = 224
[[±16; ±14]]
(d) 4x2 − 4y 2 = 15 xy = 1
[[±2; ± 12 ]]
(e) 4x2 − 5y 2 = −320 3x2 + 2y 2 = 588
[[10; ±12], [−10; ±12]]
42
6 NEROVNICE
6
Nerovnice
Pokud nerovnici n´ asob´ıme z´ aporn´ ym ˇ c´ıslem, mˇ en´ı se vˇ sechna znam´ enka, vˇcetnˇe porovn´avac´ıho (>, <, ≥, ≤). M´ame-li v nerovnici zlomek, jehoˇz jmenovatelem je v´ yraz, je problematick´e nerovnici t´ımto jmenovatelem vyn´asobit. V´ yraz pro nˇekter´e hodnoty m˚ uˇze b´ yt kladn´ y, pro jin´e z´aporn´ y, proto je nen9 jednoduch´e v´ yrazem n´asobit. (Samozˇrejmˇe to jde, pokud rozebereme moˇznosti, kdy je n´asoben´ y v´ yraz kladn´ y a kdy z´aporn´ y. Je to vˇsak mnohem pracnˇejˇs´ı.) Jednoduˇsˇs´ım zp˚ usobem je vˇ se pˇ rev´ est na jednu stranu (abychom porovn´avali s nulou), urˇcit si tzv. nulov´e body”nerovnice ” (hodnoty, kter´e vynuluj´ı ˇcitatel a jmenovatel). Ty n´am mnoˇzinu vˇsech re´aln´ ych ˇc´ısel rozdˇel´ı na jednotliv´e intervaly, na nichˇz m´a v´ yraz stejn´e znam´enko. Zda je na intervalu v´ yraz kladn´ y nebo z´aporn´ y zjist´ıme t´ım, ˇze dosad´ıme libovoln´e ˇc´ıslo z pˇr´ısluˇsn´eho intervalu (kromˇe nulov´ ych bod˚ u). Ovˇeˇr´ıme nerovnost a podm´ınky ˇreˇsitelnosti pro nulov´e body. V´ ysledek nap´ıˇseme jako sjednocen´ı vˇsech interval˚ u, pro kter´e je nerovnost splnˇena. Pokud nen´ı ps´ano jinak, nerovnice ˇreˇs´ıme v mnoˇzinˇe re´aln´ ych ˇc´ısel R. Kvadratick´e nerovnice (3. pˇr´ıklad) ˇreˇs´ıme podobn´ ym zp˚ usobem. Vˇse pˇrevedeme na jednu stranu a v´ yraz porovn´av´ame s nulou. Pomoc´ı rozkladu na souˇcin (rozklad na souˇcin koˇrenov´ ych ˇcinitel˚ u) urˇc´ıme nulov´e body. D´ale postupujeme stejnˇe: re´alnou osu si pomoc´ı nulov´ ych bod˚ u rozdˇel´ıme na jednotliv´e intervaly, zjist´ıme si na nich znam´enko v´ yrazu a sjednot´ıme vˇsechna ˇreˇsen´ı. 4. a 5. pˇr´ıklad je spojen´ım pˇredchoz´ıho. Tzn. pokud je v nerovnici ve jmenovateli zlomku v´ yraz, vˇse pˇrevedeme na jednu stranu, seˇcteme resp. odeˇcteme a vytvoˇr´ıme jedin´ y zlomek. Urˇc´ıme nulov´e body, jimi rozdˇel´ıme re´alnou osu, urˇc´ıme znam´enko v´ yrazu na jednotliv´ ych intervalech a do v´ ysledku nap´ıˇseme sjednocen´ı d´ılˇc´ıch ˇreˇsen´ı. 6. pˇr´ıklad je vˇenovan´ y definiˇcn´ım obr˚ um zadan´ ych funkc´ı, kter´e m˚ uˇzeme ˇreˇsit pr´avˇe pomoc´ı nerovnic. V posledn´ı ˇradˇe mus´ıme zn´at rozd´ıl mezi uzavˇren´ ymi a otevˇren´ ymi intervaly, tzn. kdy krajn´ı hodnota patˇr´ı do intervalu (uzavˇren´ y interval, hranat´a z´avorka”: h”resp. i”), nebo krajn´ı ” ” ” hodnota do intervalu nepatˇr´ı (otevˇren´ y interval, kulat´a z´avorka”: (”resp. )”). Symbolicky ” ” ” m˚ uˇzeme krajn´ı hodnoty zakreslovat do re´aln´e osy pomoc´ı standardizovan´ ych znaˇcek pln´ ych”a ” pr´azdn´ ych”punt´ık˚ u. ”
43
6 NEROVNICE ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Na zadan´e mnoˇzinˇe ˇreˇste nerovnici. 2 − 3x x 2 + x 3 − 2x − ≤ − + 4x 2 3 6 2 Je-li • x ∈ R, • x ∈ N, • x ∈ Z− . Nerovnici ˇreˇs´ıme element´arn´ımi u ´pravami jako napˇr. vyn´asoben´ı ˇc´ıslem 6 (zbaven´ı se zlomk˚ u), pˇriˇcten´ı/odeˇcten´ı ˇc´ısla/v´yrazu (pˇreveden´ı na levou/pravou stranu). 2 + x 3 − 2x − 2 3 3(2 + x) − 2(3 − 2x) 6 + 3x − 6 + 4x −11x x
2 − 3x x − + 4x / · 6 6 2 ≤ 2 − 3x − 3x + 24x ≤ 2 + 18x ≤ 2 / : (−11) 2 ≥ − 11 2 • M´a-li b´ yt x ∈ R, v´ ysledek zap´ıˇseme: x ∈ h− 11 ;∞ . ≤
• M´a-li b´ yt x ∈ N, vybereme z v´ ysledn´eho ˇreˇsen´ı takov´a pˇrirozen´a ˇc´ısla, kter´a odpov´ıdaj´ı v´ ysledku. V naˇsem pˇr´ıkladu v´ ysledek m˚ uˇzeme zapsat: x ∈ {1; 2; 3; . . .} nebo tak´e x ∈ N. • M´a-li b´ yt x ∈ Z− , vybereme z v´ ysledn´eho ˇreˇsen´ı takov´a cel´a z´aporn´a ˇc´ısla, kter´a odpov´ıdaj´ı v´ ysledku. V naˇsem pˇr´ıkladu v´ ysledek m˚ uˇzeme zapsat: x ∈ ∅ nebo tak´e x ∈ {}. 2. V mnoˇzinˇe R ˇreˇste nerovnici
x2
7 9 + ≤ −1. − 5x + 6 x − 3
Vˇse pˇrevedeme na jednu stranu, zlomky seˇcteme/odeˇcteme, ˇcitatel i jmenovatel v´ysledn´eho zlomku rozloˇz´ıme na souˇcin. 7 9 + ≤ −1 2 x − 5x + 6 x − 3 9 7 + +1 ≤ 0 (x − 2)(x − 3) x − 3 7 + 9(x − 2) + (x − 2)(x − 3) ≤ 0 (x − 2)(x − 3) 7 + 9x − 18 + x2 − 5x + 6 ≤ 0 (x − 2)(x − 3) x2 + 4x − 5 ≤ 0 (x − 2)(x − 3) (x + 5)(x − 1) ≤ 0 (x − 2)(x − 3) Nulov´e body nerovnice: x01 = −5, x02 = 1, x03 = 2, x04 = 3. Naneseme je na re´alnou osu, zjist´ıme znam´enko intervalu a vybereme spr´avn´y v´ysledek. Na re´aln´e ose je pln´ymi a pr´azdn´ymi koleˇcky vyznaˇceno, kter´e z bod˚ u (ne)budou souˇc´ast´ı v´ysledku.
44
6 NEROVNICE
x ∈ h−5; 1i ∪ (2; 3) 3. Urˇcete definiˇcn´ı obor funkce f : y = log 1 +
5 . x−3
Argument logaritmu ( vnitˇrek“ logaritmu) mus´ı b´yt kladn´y, proto mus´ıme vyˇreˇsit n´asleduj´ıc´ı ” nerovnici (podm´ınku). 5 > 0 x−3 x−3+5 > 0 x−3 x+2 > 0 x−3
1+
x ∈ (−∞; −2) ∪ (3; ∞) Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: 1. Na dan´e mnoˇzinˇe vyˇreˇste nerovnice. (a) (b)
2x−3 + 3x−2 3 2 2x−17 8−x − 2 4 2
≥ 61 , x ∈ R
[h1; ∞)]
− 2 ≤ x − 4 + x8 , x ∈ R 2
2
(c) (x − 3) + (x + 1) < 2x − 6x + 13, x ∈ R (d) (e)
3x−1 4 4x−3 5
(f) 3x + (g) (h) (i)
− − 2 7
5−6x 2 3x−4 2
≤ 8 + 23 x, x ∈ N +
2x−5 3
[(−∞; 23 )] [{1; 2; 3; 4}]
< 0, x ∈ Z
[{−7; −6; −5; . . .}]
> 1 − x, x ∈ Z−
3−x − 9+7x + x ≥ 7−x − x+3 ,x 2 8 6 4 3−2x + + x ≥ −1, x ∈ R 3 x+3 − x−2 − 5 < x−1 , x ∈ R− 2 3 2
[h−50; ∞)]
[∅] ∈ Z+
[Z+ ] [R+ ] [(−7; 0)]
2. V mnoˇzinˇe R ˇreˇste nerovnici. (a) (b) (c) (d) (e)
2x ≤ −1 x−2 2x−1 ≥1 x−3 2x−4 >1 3x−6 3x−5 ≤2 5x−3 3x−5 ≥1 2x+3
[h 23 ; 2)] [(−∞; −2i ∪ (3; ∞)] [∅] [(−∞; 71 i ∪ ( 35 ; ∞)] [(−∞; − 32 ) ∪ h8; ∞)] 45
6 NEROVNICE
(f) (g)
2x+3 x 5x−1 x+2
(h) 3 − (i)
> <
1 2 3 4
2+x x−4
1−x 5x+10
<
[(−∞; −2) ∪ (0; ∞)]
<
[(−2; 10 )] 17 ] [ 4; 17 2
2 3
3 5
[(−∞; −2) ∪ (− 54 ; ∞)]
3. V mnoˇzinˇe R ˇreˇste nerovnici. (a) x2 − 5x + 6 ≥ 0
[(−∞; 2i ∪ h3; ∞)]
(b) x2 − 8x + 7 ≤ 0
[h1; 7i]
(c) 11x2 + 22x + 11 ≤ 0
[−1]
(d) x2 − 3x + 2 < 0
[(1; 2)]
2
[R]
2
[∅]
(e) x − 2x + 6 ≥ 0 (f) x − 3x + 7 ≤ 0 (g) 2x2 + 5x − 3 > 0
[(−∞; −3) ∪ ( 21 ; ∞)]
(h) 6x2 + x − 35 > 0
[(−∞; − 25 ) ∪ ( 73 ; ∞)]
(i) x2 + 4x + 5 > 0
[R]
(j) x2 + 3x + 12 ≤ 0
[∅]
(k) (2x − 1)2 + (x + 2)3 < x3 + 2x − (3x − 2)2
[∅]
4. V mnoˇzinˇe R ˇreˇste nerovnici. (a)
(x+3)2 (x−1) (x2 −16)(5x+6)
(b)
(1−x2 )(x2 −4) x3 −x
(c)
2x(x−5)(25−x2 ) x2 +7x+10
(d)
x2 −6x+9 (x2 −1)(x2 −4)
(e)
x2 −5x+6 x2 +x+1
<0
[(2; 3)]
(f)
x2 +2x−3 x2 +1
<0
[(−3; 1)]
(g)
x2 +4x+4 2x2 −x−1
>0
[(−∞; −2) ∪ (−2; − 21 ) ∪ (1; ∞)]
(h)
x2 −7x+12 2x2 +4x+5
[(−∞; −4) ∪ {−3} ∪ (− 56 ; 1i ∪ (4; ∞)]
≥0
[(−2; −1) ∪ (−1; 0) ∪ (2; ∞)]
<0 ≥0
[(−2; 0i ∪ {5}]
≥0
[(−∞; −2) ∪ (−1; 1) ∪ (2; ∞)]
[(−∞; 3) ∪ (4; ∞)]
>0
5. V mnoˇzinˇe R ˇreˇste nerovnici.
(e)
2x ≤ −1 x2 +1 2 < x3 x−1 x−1 > x+3 x+2 x−2 x+1 3 > x−2 − x−2 x−1 + x−2 ≤ x−2 x−1
(f)
1+x3 x2 −4
(g)
7 (x−2)(x−3)
(a) (b) (c) (d)
(h) 2 −
[−1] [(0; 1) ∪ (3; ∞)] [(−∞; −2) ∪ (− 12 ; 2)] 1 2 5 2
[R\{2}] [(−∞; 0i ∪ (1; 2) ∪ h3; ∞)] [(−∞; −2) ∪ (− 14 ; 2)]
<x
x−3 x−2
+
≥
9 x−3
[(−5; 1) ∪ (2; 3)]
+1<0
x−2 x−1
[(1; 32 i ∪ (2; ∞)] 46
6 NEROVNICE
(i) (j)
x−1 x+1 x4 x+2
+ −
x+1 x−1 x4 x−3
> <
10 3
[(−2; −1) ∪ (1; 2)]
(6−10x)x2
[(−∞; −2) ∪ (3; ∞)]
x2 −x−6
6. Urˇcete definiˇcn´ı obor n´asleduj´ıc´ıch funkc´ı. (a) f : y = (b) f : y =
13 x2 −3x+2
q
[R\{1; 2}]
x+3 5−x
[h−3; 5)]
√ x2 − 5x + 6 √ (d) f : y = x2 + x + 11 q 5 (e) f : y = 1 + x−3 q 2 (f) f : y = xx2−7x+12 −2x−3
[(−∞; 2i ∪ h3; ∞)]
(c) f : y =
(g) f : y = log2
[R] [(−∞; −2i ∪ (3; ∞)] [(−∞; −1) ∪ h4; ∞)]
x−2 x+2
[(−∞; −2) ∪ (2; ∞)]
7. Urˇcete definiˇcn´ı obor n´asleduj´ıc´ıch funkc´ı. q 2 (a) f : y = x x−3x+2 2 −16 √ (b) f : y = ln (x2 − 10x) + x − 6 x+2 x−3
2
+ ln (2x − 4x) q 3x 2 (d) f : y = ln (11x − x ) − x−7 (c) f : y =
[(−∞; −4) ∪ h1; 2i ∪ (4; ∞)] [(10; ∞)] [(−∞; 0) ∪ (2; 3) ∪ (3; ∞)] [(7; 11)]
(e) f : y = log (9 − x2 ) + 2x3x−6 2 +4x √ x2 −16 (f) f : y = −2x2 + x + 3 − x2 +10x+25 q 2 +5x−3 (g) f : y = 2x49−x 2 − 2 (h) f : y = log x+3 x−2 q (i) f : y = 2x−1 −1 3x+4
[(−3; 3)\{0; 2}] [h−1; 32 i] [(−7; −3i ∪ h 12 ; 7 ] [(2; 7)] [h−5; − 34 ]
√
(j) f : y =
x+5 ln(9−x)
[h−5; 8) ∪ (8; 9)]
47
´ ROVNICE 7 GONIOMETRICKE
7
Goniometrick´ e rovnice
ˇ sen´ı goniometrick´ Reˇ ych rovnic m˚ uˇzeme vyj´adˇrit v radi´anech (obloukov´a m´ıra) nebo ve stupn´ıch (´ uhlov´a m´ıra). V tomto textu je vˇse uvedeno v obloukov´e m´ıˇre pomoc´ı n´asobk˚ u Ludolfova ˇc´ısla π. Goniometrick´e funkce jsou periodick´e, proto ˇreˇsen´ı goniometrick´ ych rovnic je nekoneˇcnˇe mnoho (v obecn´ ych pˇr´ıpadech) a k z´akladn´ımu v´ ysledku se pˇriˇc´ıt´a celoˇc´ıseln´ y n´asobek periody. (Uvˇedomme si, ˇze i po pˇriˇcten´ı celoˇc´ıseln´eho n´asobku periody s v´ yrazy m˚ uˇzeme prov´adˇet element´arn´ı u ´pravy.) Nemˇeli bychom zapomenout, ˇze goniometrick´e rovnice mohou m´ıt dvˇe nez´avisl´a ˇreˇsen´ı. (Pozor pˇri v´ ypoˇctech na kalkulaˇcce, kter´a uvede pouze jedno!) Pˇr´ıklad 1. a 2. je na procviˇcen´ı z´akladn´ıch u ´loh, kter´e rovnou plynou z tabulky hodnot goniometrick´ ych funkc´ı pro z´akladn´ı u ´hly. Hodnoty m˚ uˇzeme t´eˇz vyˇc´ıst z jednotkov´e kruˇznice nebo grafu. Ve 3. a 4. pˇr´ıkladu je potˇreba rovnici upravit podle vztah˚ u goniometrick´ ych v´ yraz˚ u, aby se v rovnici vyskytoval jeden druh goniometrick´e funkce (napˇr. pouze sin x). Rovnici d´al ˇreˇs´ıme zaveden´ım vhodn´e substituce a pˇreveden´ım zejm´ena na kvadratickou rovnici. Nakonec se vr´at´ıme k substituci a p˚ uvodn´ı promˇenn´e. 5. pˇr´ıklad se m˚ uˇze ˇreˇsit pomoc´ı goniometrick´e funkce tg x (resp. cotg x) tak, ˇze rovnici vydˇel´ıme v´ yrazem cos x (resp. sin x). Mus´ıme si ovˇsem d´at pozor, abychom nedˇelili nulov´ ym v´ yrazem. ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: ˇ ste v R rovnici 2 sin( 1 x − π) = −2. 1. Reˇ 2 Vyj´adˇr´ıme si sin x. Potom pomoc´ı jednotkov´e kruˇznice, tabulky hodnot nebo grafu funkce sin x, zjist´ıme ˇreˇsen´ı a vyj´adˇr´ıme si x. 2 sin( 21 x − π) = −2 / : 2 sin( 21 x − π) = −1 1 x 2
− π = 32 π + 2kπ
1 x 2
= 52 π + 2kπ
x = 5π + 4kπ po u ´pravˇe x = π + 4kπ, k ∈ Z ˇ ste v R rovnici 2 cos 2. Reˇ
2 x 3
+
π 2
= 1.
Vyj´adˇr´ıme si cos x. Potom pomoc´ı jednotkov´e kruˇznice, tabulky hodnot nebo grafu funkce cos x, zjist´ıme ˇreˇsen´ı a vyj´adˇr´ıme si x. 2 cos 32 x + π2 = 1 / : 2 cos 23 x + π2 = 21 2 x 3 1 2 x 3 1
+
π 2
= 13 π + 2kπ / −
= − π6 + 2kπ
x1 = − π4 + 3kπ
/·
3 2
π 2
2 x 3 2 2 x 3 2
+ =
x2 =
48
π = 53 π + 2kπ 2 7 π + 2kπ 6 7 π + 3kπ, k ∈ 4
/− /· Z
3 2
π 2
´ ROVNICE 7 GONIOMETRICKE ˇ ste v R rovnici 3 cos x + 3 = 2 sin2 x. 3. Reˇ Rovnici uprav´ıme tak, aby se v n´ı kromˇe konstant vyskytoval pouze v´yraz cos x, pot´e zavedeme substituci a vyˇreˇs´ıme kvadratickou rovnici. Nakonec se vr´at´ıme k p˚ uvodn´ı promˇenn´e. 2 3 cos x + 3 = 2(1 − cos x) 3 cos x + 3 = 2 − 2 cos2 x 2 cos2 x + 3 cos x + 1 = 0 / subs.: cos x = t 2t2 + 3t + 1 √ =0 ( −3+1 = − 21 −3 ± 1 −3 ± 1 4 = = −3−1 t1,2 = 4 4 = −1 4 t1 = − 12 cos x = − 12
t2 = −1 cos x = −1
x1,2 = ± 32 π + 2kπ
x3 = π + 2kπ, k ∈ Z
Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: ˇ ste v R rovnice: 1. Reˇ (a) cos(2x + π2 ) = 1
[− π4 + kπ, k ∈ Z]
(b) sin( x2 + π2 ) = −1
[2π + 4kπ, k ∈ Z] [k π2 , k ∈ Z]
(c) sin(2x + π) = 0 (d) cos(2x + π3 ) = − 12 (e) cos(4x + 35 π) = − (f)
√1 5
cos(2x + π3 ) =
[− π2 + kπ;
√
3 2 √ − 55
π 6
+ kπ, k ∈ Z]
5 [− 58 π + k π2 ; − 24 π + k π2 , k ∈ Z]
[ π3 + kπ, k ∈ Z]
ˇ ste v R rovnice: 2. Reˇ (a) tg(3x − π4 ) = 1 (b) cotg(2x − π) =
√
[ π6 + k π3 , k ∈ Z] π [ 12 + k π2 , k ∈ Z]
3
(c) tg(2x + π6 ) = 0 (d) cotg(π − x) = −1 √ (e) 3tg( x2 + π3 ) = 3 (f)
√2 tg 3
π [− 12 + k π2 , k ∈ Z]
[ 34 π + kπ, k ∈ Z] [− π3 + 2kπ, k ∈ Z]
√
( x2 + π4 ) = − 2 3 3
[π + 2kπ, k ∈ Z]
(g) 3cotg( 32 π − x) = 0
[ π6 + kπ, k ∈ Z]
ˇ ste v R rovnice: 3. Reˇ (a) 2 sin2 x − sin x = 0
[kπ;
(b) sin2 x + 2 sin x − 3 = 0
π 6
+ 2kπ; 56 π + 2kπ, k ∈ Z] [ π2 + 2kπ, k ∈ Z]
(c) sin2 x − 3 sin x − 10 = 0
[∅] [ π3
(d) cos x(2 cos x + 1) = 1 √ √ (e) 3tg2 x + 2tg x − 3 = 0 √ √ (f) tg2 x + 3tg x−tg x − 3 = 0 49
+ 2kπ;
5 π + 2kπ; π + 2kπ, 3 [ π6 + kπ; 23 π + kπ, [− π3 + kπ; π4 + kπ,
k ∈ Z] k ∈ Z] k ∈ Z]
´ ROVNICE 7 GONIOMETRICKE [ π2 + kπ;
(g) cotg3 x = cotg x
π 4
+ k π2 , k ∈ Z]
ˇ ste v R rovnice: 4. Reˇ (a) 6 sin2 x − 7 cos x − 1 = 0
[± π3 + 2kπ, k ∈ Z] [ π6 + 2kπ; 56 π + 2kπ, k ∈ Z]
(b) 3 sin x = 2 cos2 x √ (c) 2 3 sin2 x = cos x
[± π6 + 2kπ, k ∈ Z]
(d) sin2 x + cos x + 1 = 0
[π + 2kπ]
(e) 3 cos2 x − 4 cos x − sin2 x − 2 = 0
[± 32 π + 2kπ, k ∈ Z] [ π2 + 2kπ; 76 π + 2kπ;
(f) cos 2x + sin x = 0 (g) cos2 x − cos 2x − sin x =
[ 76 π + 2kπ;
3 4
11 π 6 11 π 6
+ 2kπ, k ∈ Z] + 2kπ, k ∈ Z]
ˇ ste v R rovnice: 5. Reˇ [ π4 + kπ, k ∈ Z]
(a) sin x = cos x √ (b) sin x + 3 cos x = 0
[− π3 + kπ, k ∈ Z]
50
´ VYRAZY ´ 8 GONIOMETRICKE
8
Goniometrick´ e v´ yrazy
Goniometrick´e v´ yrazy zjednoduˇsujeme pomoc´ı pravidel pro ˇreˇsen´ı algebraick´ ych v´ yraz˚ u (mocnˇen´ı, rozklady na souˇcin,. . . ) a d´ale vztahy mezi goniometrick´ ymi funkcemi. Pokud m´ame goniometrick´ y v´ yraz ve tvaru zlomku, zpravidla se ho snaˇz´ıme zkr´atit. U podm´ınek ˇreˇsitelnosti se, stejnˇe jako u algebraick´ ych v´ yraz˚ u, vych´az´ı z pˇredpoklad˚ u, ˇze ve jmenovateli zlomku nesm´ı b´ yt nula, v´ yraz pod odmocninou mus´ı b´ yt vˇetˇs´ı nebo roven nule. Mohou nastat i dalˇs´ı pˇr´ıpady, ale ty jsou naprosto ojedinˇel´e. Pokud porovn´av´ame s nulou, ˇreˇs´ıme vlastnˇe jednoduch´e goniometrick´e rovnice respektive nerovnice. Nesm´ıme zapomenout na vˇsechna ˇreˇsen´ı, tzn. pˇriˇc´ıst celoˇc´ıseln´ y n´asobek periody, kter´ y vˇetˇsinou oznaˇcujeme k. Ve v´ ysledku by se samozˇrejmˇe mˇelo objevit k ∈ Z. ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Upravte v´ yraz
sin 2x . 1 + cos 2x
Vyuˇzijeme vztahy mezi goniometrick´ymi funkcemi a vhodn´e vzoreˇcky. 2 sin x cos x sin 2x 2 sin x cos x = = = 2 2 2 1 + cos 2x 1 + cos x − sin x cos x + sin2 x + cos2 x − sin2 x 2 sin x cos x sin x = = = tg x 2 2 cos x cos x Podm´ınky ˇreˇsitelnosti: Jmenovatel´e mus´ı b´yt nenulov´e. cos x 6= 0 ⇒ x 6= π2 + kπ, k ∈ Z D´ale bychom si mohli vyj´adˇrit podm´ınku (vzhledem k tomu, ˇze jsme ve v´yrazu kr´atili pouze cos x, mus´ı vyj´ıt stejnˇe jako pˇredchoz´ı podm´ınky ˇreˇsitelnosti). 1 + cos 2x 6= 0 cos 2x 6= −1 2x 6= π + 2kπ /:2 x 6= π2 + kπ, k ∈ Z 2. Upravte v´ yraz sin4 x − cos4 x + cos2 x. Vyuˇzijeme vztahy mezi goniometrick´ymi funkcemi a vhodn´e vzoreˇcky. sin4 x − cos4 x + cos2 x = (sin2 x − cos2 x)(sin2 x + cos2 x) + cos2 x = = sin2 x − cos2 x + cos2 x = sin2 x
Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: 1. Zjednoduˇste v´ yrazy a udejte podm´ınky ˇreˇsitelnosti: (a) sin2 x cos x + cos3 x
[cos x]
(b) (1 + sin x)(1 − sin x)
[cos2 x] [2 sin x; x 6=
(c) sin x + cos x tg x
π 2
+ kπ, k ∈ Z]
[1; x 6= k π2 , k ∈ Z]
(d) sin x cos x(tg x+ cotg x) (e) (sin x + cos x)2 + (sin x − cos x)2
[2] 51
´ VYRAZY ´ 8 GONIOMETRICKE
2. Upravte: (a) cos4 x − sin4 x 4
[cos 2x]
2
[4 sin2 x]
(b) 4 sin x + sin 2x (c)
1 4
sin2 2x
[sin2 x cos2 x]
3. Zjednoduˇste: (a) (b)
cos2 x−1 2 sin2 x+2 cos2 x 1 −1 cos2 x
[− 12 sin2 x] [tg2 x; x 6=
π 2
+ kπ, k ∈ Z]
(c)
1−sin2
x 1−cos2 x
[cotg 2 x; x 6= kπ, k ∈ Z]
(d)
cos2 x 1+sin x
[1 − sin x; x 6= − π2 + 2kπ, k ∈ Z]
(e)
sin2 πx 1+cos πx
(f)
sin x 1+cos x
[1 − cos πx; x 6= 1 + 2k, k ∈ Z]
+
sin x 1−cos x
[ sin2 x ; x 6= kπ, k ∈ Z]
(g) cotg x +
sin x 1+cos x
[ sin1 x ; x 6= kπ, k ∈ Z]]
(h)
sin x cos 2x cos x sin 2x
(i)
cos2 2x−1 sin2 2x−1
[ 12 (1− tg2 x); x 6= k π2 , k ∈ Z] [tg2 2x; x 6=
π 4
+ k π2 , k ∈ Z]
4. Upravte: (a)
1 1+tg 2 x
(b)
1−tg x 1+tg x
(c)
cos 2x sin x+cos x
(d)
sin x−cos x 1−tg x
(e)
+
1 1+cotg2 x
[1; x 6= k π2 , k ∈ Z] cos x−sin x [ cos ; x 6= x+sin x
π 2
+ kπ, x 6= − π4 + kπ, k ∈ Z]
[cos x − sin x; x 6= − π4 + kπ, k ∈ Z] + kπ, x 6=
π 2
+ kπ, k ∈ Z]
1−sin 2x cos x−sin x
[cos x − sin x; x 6=
π 4
+ kπ, k ∈ Z]
(f)
1−2 sin2 x sin x−cos x
[− cos x − sin x; x 6=
π 4
+ kπ, k ∈ Z]
(g)
cos 2x 1+sin 2x
(h)
1+sin 2x (sin x+cos x)2
(i)
[− cos x; x 6=
π 4
x−sin x [ cos ; x 6= 43 π + kπ, k ∈ Z] cos x+sin x
[1; x 6= 34 π + kπ, k ∈ Z]
tg x+sin x 2 cos2 x2
[tg x; x 6=
π 2
+ kπ, x 6= π + 2kπ, k ∈ Z]
5. Upravte: (a)
cos x+cotg x cotg x
(b)
tg x tg x+cotg x
[sin2 x; x 6= k π2 , k ∈ Z]
(c)
2cotg x 1+cotg2 x
[sin 2x; x 6= kπ, k ∈ Z]
(d)
1−cos 2x+sin 2x 1+cos 2x+sin 2x
(e) (f)
2 sin 2x−sin 4x 2 sin 2x+sin 4x 1 1+ tg x tg 2x
(g)
1 cos2 x
(h)
1−cos 2x sin 2x
−
[1 + sin x; x 6= k π2 , k ∈ Z]
[tg x; x 6= − π4 + kπ, x 6=
+ kπ, k ∈ Z]
[tg2 x; x 6= k π2 , k ∈ Z] + k π2 , x 6=
π 2
+ kπ, k ∈ Z]
[tg x; x 6= − π4 + kπ, x 6=
π 2
+ kπ, k ∈ Z]
[cos 2x; x 6=
sin3 x+cos3 x sin x cos2 x+cos3 x
+
π 2
sin 2x 1+cos 2x
π 4
[2tg x; x 6= k π2 , k ∈ Z]
52
´ ´I ROVNICE 9 EXPONENCIALN
9
Exponenci´ aln´ı rovnice
Exponenci´aln´ı rovnice si m˚ uˇzeme rozdˇelit na tˇri z´akladn´ı typy: 1. typ – na lev´e i prav´e stranˇe rovnice m´ame pouze jeden exponenci´aln´ı ˇclen, nebo na tento tvar m˚ uˇzeme rovnici pˇrev´est (tzn. vˇse mezi sebou n´asob´ıme nebo dˇel´ıme). (Pˇr´ıklad 1., 2.) Rovnice ˇreˇs´ıme tak, ˇze jednotliv´e v´ yrazy pˇrevedeme, aby mˇely stejn´ y z´aklad. Plat´ı vˇeta, ˇze pokud se rovnaj´ı z´aklady exponenci´aln´ıch v´ yraz˚ u, rovnaj´ı se i mocniny. Jejich porovn´an´ım exponenci´aln´ı rovnici pˇrevedeme na nˇejakou jednoduˇsˇs´ı (napˇr. line´arn´ı, kvadratickou,. . . ). 2. typ – V rovnici je v´ıce ˇclen˚ u, kter´e mezi sebou sˇc´ıt´ame nebo odˇc´ıt´ame. Vˇsechny v´ yrazy s mocninou maj´ı stejn´ y z´aklad, nebo jdou pˇrev´est na v´ yrazy se stejn´ ym z´akladem. (Pˇr´ıklad 3., 4., 5.) Zvol´ıme vhodnou substituci. T´ım exponenci´aln´ı rovnici pˇrevedeme na nˇejakou jednoduˇsˇs´ı (line´arn´ı, kvadratickou,. . . ) a vyˇreˇs´ıme ji. Nakonec se vr´at´ıme k p˚ uvodn´ı promˇenn´e a pˇr´ıklad doˇreˇs´ıme jako rovnici 1. nebo 3. typu. 3. a 4. pˇr´ıklad m˚ uˇzeme ˇreˇsit i vytknut´ım v´ yrazu s mocninou, jeho osamostatnˇen´ım a pˇreveden´ım na 1. typ (resp. na 3. typ). 3. typ – exponenci´aln´ı v´ yrazy nemaj´ı stejn´ y z´aklad. Rovnici je potˇreba zlogaritmovat. ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: ˇ ste v R rovnici 27 · 272x−3 = 813x−5 . 1. Reˇ Vˇsechny z´aklady exponenci´aln´ıch v´yraz˚ u lze pˇrev´est na mocninu ˇc´ısla 3. 33 · 33·(2x−3) = 34·(3x−5) 33+3·(2x−3) = 34·(3x−5) 3 + 3 · (2x − 3) = 4 · (3x − 5) − 6x = −14 7 x= 3 ˇ ste v R rovnici 4 · 3x+1 − 72 = 3x+2 + 3x−1 . 2. Reˇ V´yrazy s exponenty pˇrevedeme na levou stranu, ˇc´ıslo 72 na pravou. Ze vˇsech tˇr´ı ˇclen˚ u na x lev´e stranˇe vytkneme spoleˇcn´y v´yraz 3 a osamostatn´ıme. Nakonec porovn´ame mocniny. 4 · 3x+1 − 3x+2 − 3x−1 = 72 4 · 3x · 31 − 3x · 32 − 3x · 3−1 = 72 3x (4 · 31 − 32 − 3−1 ) = 72 3x (12 − 9 − 31 ) = 72 3x ( 38 ) = 72 3x = 27 x=3
53
´ ´I ROVNICE 9 EXPONENCIALN ˇ ste v R rovnici 3. Reˇ
8 3
· 3x−1 + 1 = 9x−1 .
Mocniny si uprav´ıme, zavedeme substituci a exponenci´aln´ı rovnici pˇrevedeme na kvadratickou. Nakonec se vr´at´ıme k substituci a p˚ uvodn´ı promˇenn´e. 8 x −1 2x −2 x ·3 ·3 +1=3 ·3 /substituce 3 = t 3 · t · 13 + 1 = t2 · 91 − 19 t2 + 89 t + 1 = 0 / · (−9) t2 − 8t − 9 = 0 (t − 9)(t + 1) = 0 8 3
t2 = −1 3x = −1 nem´a ˇreˇsen´ı
t1 = 9 3x = 9 x=2
Jedin´ym ˇreˇsen´ım je x = 2.
Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: ˇ ste v R rovnice: 1. Reˇ (a) 26x · 2−(9+x) = 23x−5 √ 5 2 (b) 2x −6x− 2 = 16 2
[−1; 7]
(c) 33 · 272x−3 = 813x−5
[ 73 ]
(d) 2x · 5x = 0, 1 · (10x−1 )5
[ 32 ]
x+5
[2]
x+17
(e) 32 x−7 = 0, 25 · 128 x−3 (f) 16
x x+3
√
x
= 4 · ( 28 )
[10]
1 2x+5
[− 73 ; 3]
√
= 64 · 2 x+1 √ √ √ 3 (h) 4 · 25−7x = 2 · 43−5x (g) 4
x+1
[35] [12]
ˇ ste v R rovnice: 2. Reˇ (a) ( 73 )3x+7 = ( 73 )7x−2
[− 12 ]
2x+1
(b) ( 58 ) x−1 = ( 512 )3−x 125 2
[ 23 ; 4] 3
(c) (1 − 59 ) 3−2x = ( 94 ) x−5 (d) ( 23 )x · ( 98 )x =
[− 14 ]
27 64
(e) ( 49 )x · ( 27 )x−1 = 8 1
(f) ( 43 )x−1 · ( 34 ) x =
[3] 2 3 9 16
9 2x (g) ( 25 ) · ( 125 )x−1 = 27
(h) ( 49 )x · ( 27 )x−1 = 8
[2] √ [ 3±2 13 ] log 8 log 32
[−2]
log 4 log 8
[2]
ˇ ste v R rovnice: 3. Reˇ (a) 2x+2 − 2x = 96
[5]
(b) 3x+2 + 3x−1 = 28
[1]
(c) 5x+1 − 5x−1 = 24
[1] 54
´ ´I ROVNICE 9 EXPONENCIALN (d) 3 · 2x − 20 = 2x−1 x
(e) 3 + 3
x+2
=
[3]
10 3
[−1]
(f) 5x + 3 · 5x−2 = 140
[3]
(g) 3x+2 − 3x − 24 = 0
[1]
ˇ ste v R rovnice: 4. Reˇ (a) 32x−1 + 32x−2 − 32x−4 = 315
[3]
(b) 2x−1 + 2x−2 + 2x−3 = 448
[9]
(c) 2x+1 + 3 · 2x−1 − 5 · 2x + 6 = 0
[2]
(d) 10 · 22x−1 − 7 · 0, 5−2x = −22x+2 + 16 (e) 1, 5 · 0, 2x+1 + 0, 8 · 0, 2x−1 = 0, 172 (f)
2x ·3x+2 67−x ·8x−4
(g)
2x+3 ·3x+2 67−x ·8x−1
=
1 3
=
9x−2
[1, 5] [2]
· 9x−2
[5] [−1]
3
ˇ ste v R rovnice: 5. Reˇ (a) 6x+1 + 61−x = 37 2x+1
(b) 4
x−1
= 65 · 4
[±1] −1
[−2; 1]
(c) 32x−1 + 3 · 3x − 12 = 0 (d)
1 2
[1]
· 2x−1 = 4x−1
[0]
(e) 3x+1 + 9x = 108
[2]
(f) 72x + 7x − 686 = 36 · 7x
[2]
(g)
1 5x
(h) 25
+ 5x = 2x
26 5 x
[±1] [ 21 ]
− 3 · 25 = 10
(i) 24x − 13 · 22x − 48 = 0
[2]
55
´ ROVNICE 10 LOGARITMICKE
10
Logaritmick´ e rovnice
Logaritmick´e rovnice m˚ uˇzeme rozdˇelit na tˇri z´akladn´ı typy: 1. typ – v rovnici je pouze jeden logaritmick´ y v´ yraz na jedn´e stranˇe a ˇc´ıslo resp. v´ yraz na druh´e, nebo rovnici takto m˚ uˇzeme upravit (1. pˇr´ıklad). Rovnice se ˇreˇs´ı pˇr´ım´ ym dosazen´ım do vztahu loga r = s ⇔ as = r. Logaritmick´e rovnice se tak pˇrevede na line´arn´ı, kvadratickou, exponenci´aln´ı,. . . . 2. typ – v rovnici je v´ıce logaritmick´ ych v´ yraz˚ u nebo ˇc´ısel. Logaritmy maj´ı stejn´ y z´aklad a jsou line´arn´ı (2. – 5. pˇr´ıklad). Logaritmick´e v´ yrazy uprav´ıme pomoc´ı vzorc˚ u pro souˇcet, rozd´ıl logaritm˚ u nebo n´asoben´ı logaritmu konstantou. Na lev´e i prav´e stranˇe dostaneme po u ´prav´ach jedin´ y logaritmick´ y v´ yraz. Plat´ı vˇeta, ˇze pokud se rovnaj´ı logaritmy stejn´ ych z´aklad˚ u, rovnaj´ı se i argumenty: loga (v´yraz 1) = loga (v´yraz 2) ⇔ v´yraz 1 = v´yraz 2. Rovnici tedy odlogaritmujeme“, t´ım ” ji zjednoduˇs´ıme napˇr. na line´arn´ı, kvadratickou,. . . . 3. typ – v rovnici jsou logaritmick´e v´ yrazy stejn´ ych z´aklad˚ u, logaritmy jsou vyˇsˇs´ıch mocnin (6. pˇr´ıklad). Zavedeme substituci a logaritmickou rovnici ˇreˇs´ıme nejˇcastˇeji jako kvadratickou. Pot´e se vr´at´ıme k substituci a p˚ uvodn´ı promˇenn´e. U logaritmick´ ych rovnic mus´ıme db´at na podm´ınky ˇreˇsitelnosti nebo prov´est zkouˇsku. Tzv. ˇ odlogaritmov´an´ı“ rovnice nen´ı element´arn´ı u ´prava, proto se doporuˇcuje VZDY zkouˇskou ovˇeˇrit, ” zda pro dan´ y v´ ysledek je rovnice splnˇena.
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: ˇ ste v R rovnici log5 (2x + 9) + log5 (4 − 3x) = 2 + log5 (4 + x). 1. Reˇ Levou stranu uprav´ıme podle vztahu pro souˇcet logaritm˚ u, na prav´e stranˇe pˇrevedeme ˇc´ıslo 2 na logaritmus o z´akladu 5 a souˇcet logaritm˚ u tak´e vyj´adˇr´ıme jako logaritmus souˇcinu. Po odlogaritmov´an´ı“ ˇreˇs´ıme kvadratickou rovnici. ” log5 [(2x + 9)(4 − 3x)] = log5 52 + log5 (4 + x) log5 (8x + 36 − 6x2 − 27x) = log5 [25(4 + x)] 8x + 36 − 6x2 − 27x = 100 + 25x 6x2 + 44x + 64 / : 2 3x2 + 22x + 32√= 0 ( −22+10 = −2 −22 ± 10 −22 ± 100 6 = = −22−10 x1,2 = 6 6 = − 16 6 3 Zkouˇska: L1 = log5 [2 · (−2) + 9] + log5 [4 − 3 · (−2)] = = log5 5 + log5 10 = 1 + log5 (2 · 5) = = 1 + log5 2 + log5 5 = 2 + log5 2
L1 = P1
P1 = 2 + log5 (4 − 2) = 2 + log5 2
L2 = log5 [2 · (− 16 ) + 9] + log5 [4 − 3 · (− 16 )] = log5 (− 35 ) + . . . nelze ˇreˇsit 3 3 Jedin´ym ˇreˇsen´ım rovnice je tedy x = −2. 56
´ ROVNICE 10 LOGARITMICKE
ˇ ste v R rovnici log x2 + 3 = 2. Reˇ
2 . log x
Nejdˇr´ıv se zbav´ıme zlomku, potom zavedeme substituci a vyˇreˇs´ıme kvadratickou rovnici. 2 log x2 + 3 = / · log x log x 2 log2 x + 3 log x = 2 / subs.: log x = t 2t2 + 3t − 2 √ =0 ( −3+5 = 12 −3 ± 25 −3 ± 5 4 t1,2 = = = −3−5 4 4 = −2 4 t1 = 12 log x1 =
1 2
1
x1 = 10√2 x1 = 10
t2 = −2 log x2 = −2 x2 = 10−2 x2 = 0, 01
Zkouˇska: √ 1 L1 = 2 log 10 + 3 = 2 · + 3 = 4 2 2 2 √ = 1 = 4 P1 = log 10 2 L2 = 2 log 0, 01 + 3 = −4 + 3 = −1 2 2 P2 = = = −1 log 0, 01 −2 √ ˇ sen´ım rovnice je x ∈ {0, 01; 10}. Reˇ
L1 = P1
L2 = P2
Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: ˇ ste v R rovnice: 1. Reˇ (a) log(3x + 1) = 2
[33]
(b) log5 [(x + 2)2 + 9] = 2
[−6; 2]
(c) log 1 (x2 + 5x + 9) = −2
[−5; 0]
3
[3 + e2 ]
(d) ln(x − 3) = 2 (e) ln[(x − 1)2 + 4] = 0
[∅]
(f) log 0, 01 = x
[−2]
(g) log3 27 = x − 6
[9]
(h) log0,5 8 = 2x + 5
[−4]
(i) ln 1 = (x + 2)2 + 2(x − 7) − 6
[−8; 2] √ [1 + 3]
(j) logx−1 3 = 2 (k) log5−x (x2 − 2x + 65) = 2
[−5] √ [1 + 2]
(l) logx−2 (x3 − 14) = 3 ˇ ste v R rovnice: 2. Reˇ
[ 89 ]
(a) log(x + 2) − log(x − 1) = 2 − log 4 57
´ ROVNICE 10 LOGARITMICKE
(b) log(x + 1) + log(x − 1) − log(x − 2) = log 8
[3; 5]
(c) log(x − 3) − log(2 − 3x) = 1
[∅]
(d) log(x − 13) − log(x − 3) = 1 − log 2
[∅]
(e)
log(2x+10) 2
= log(x + 1)
[3]
(f) log(x − 2) − log(4 − x) = 1 − log(13 − x)
[3]
ˇ ste v R rovnice: 3. Reˇ (a) log3 (x + 1) + log3 (x + 3) = 1
[0]
(b) log4 (x + 3) − log4 (x − 1) = 2 − log4 8 (c) 2 log2 (x − 2) + log2 (x − 4)2 = 0
[5] √ [3; 3 + 2]
(d) log 1 (x + 10) + log 1 (7 − 2x) = −4
[−5, 5; −1]
3
3
(e) 2 log2
x−7 x−1
+ log2
x−1 x+1
=1
[−17] 2
(f) log 1 (2x + 5) = log 1 (16 − x ) + 1 5
[−1]
5
ˇ ste v R rovnice: 4. Reˇ √ (a) log x + log x2 = 5 3
[100]
2
(b) log x + log x = −10 √ (c) log x + 2 + log(x + 2) = 3 √ (d) log x − 1 + log(x − 1)2 = 5 √ (e) log 3 x + log x2 = 7 √ (f) log2 x3 − log2 x + 10 = 0
[0, 01] [98] [101] [1000] 1 ] [ 16
1 x
+ 3 log 1 x − log 1 x4 = 4 5 5 √ 3 1 2 2 (h) 3 log3 x − 2 log3 x + 2 log3 x12 = 1 √ (i) ln x2 − 3 ln 3 x − 2 ln x13 = 14 (g) log 1
5
[25] √ [ 5 27] [e2 ]
ˇ ste v R rovnice: 5. Reˇ √ (a) log(x − 9) + 2 log 2x − 1 = 2 √ √ (b) log x − 5 + log 2x − 3 + 1 = log 30 √ (c) 21 log(x − 9) + log 2x − 1 = 1 √ √ √ (d) log 1 + x + 3 log 1 − x = log 1 − x2 + 2 √ √ √ (e) log 3x − 5 + log 7x − 3 = 1 + log 0, 11
[13] [6] [13] [∅] [2]
ˇ ste v R rovnice: 6. Reˇ (a) log2 x − log x − 6 = 0
[0, 01; 1000]
2
[10−6 ; 10−2 ]
(b) log x + 8 log x + 12 = 0
[103 ; 105 ]
(c) log x(8 − log x) = 15 (d) log x +
1 log x
=2
(e) 1 + log x3 =
[10] 5
[10−2 ; 10 3 ]
10 log x
1
=3
[10− 3 ; 10]
√ (g) 4 − log x = 3 log x
[10]
(f)
1 1+log x
+
5 3−log x
58
´ GEOMETRIE 11 ANALYTICKA
11
Analytick´ a geometrie
Tato kapitola je zredukovan´a pouze na vyj´adˇren´ı pˇr´ımek v rovinˇe. Je potˇreba zn´at pojmy obecn´a rovnice pˇr´ımky, parametrick´a rovnice pˇr´ımky, smˇernicov´ y tvar rovnice pˇr´ımky, smˇerov´ y a norm´alov´ y vektor, smˇernice pˇr´ımky, stˇred u ´seˇcky a d´elky u ´seˇcky. Vˇetˇsina pˇr´ıklad˚ u je na urˇcen´ı nˇekter´eho typu rovnice pˇr´ımky. Posledn´ı pˇr´ıklad (pˇr´ıklad 12. – urˇcen´ı pr˚ useˇc´ıku pˇr´ımek) se ˇreˇs´ı jako soustava line´arn´ıch rovnic. Pr˚ useˇc´ık pˇr´ımek v rovinˇe m˚ uˇze b´ yt bud’ jedin´ y (pˇr´ımky jsou r˚ uznobˇeˇzn´e), ˇz´adn´ y (rovnobˇeˇzn´e pˇr´ımky), nebo jich m˚ uˇze b´ yt nekoneˇcnˇe mnoho (pˇr´ımky jsou totoˇzn´e).
ˇ sen´ Reˇ e pˇ r´ıklady: 1. Urˇcete smˇernici, parametrickou rovnici a obecnou rovnici pˇr´ımky, kter´a proch´az´ı poˇca´tkem soustavy souˇradnic a je kolm´a k pˇr´ımce q : 2x − 3y + 5 = 0. V´yslednou pˇr´ımku si oznaˇc´ıme p. Z obecn´e rovnice pˇr´ımky q dostaneme jej´ı norm´ alov´y − − nq = → sp = (2; −3). vektor. Plat´ı → − M˚ uˇzeme napsat parametrickou rovnici pˇr´ımky p : X = A + t · → s , t ∈ R. p : x = 3t, y = 2t, t ∈ R. Obecnou rovnici ax + by + c = 0; a, b, c ∈ R si m˚ uˇzeme vyj´adˇrit napˇr. z parametrick´e tak, ˇze se zbav´ıme parametru a m´ısto dvou rovnic budeme m´ıt jenom jednu: x = 3t / · (2) y = 2t / · (−3) 2x = 6t −3y = −6t 2x − 3y = 0 p : 2x − 3y = 0 Smˇernici m˚ uˇzeme urˇcit napˇr. ze smˇernicov´eho tvaru rovnice pˇr´ımky y = kx + q; k, q ∈ R, kde smˇernice je k. 2x − 3y + 5 = 0 / − 2x − 5 −3y = −2x − 5 / : (−3) y = 32 x + 53 Smˇernice: k = 23 .
59
´ GEOMETRIE 11 ANALYTICKA
2. Urˇcete pr˚ useˇc´ık pˇr´ımek p, q: p : x = 1 − 2t, y = 5t, t ∈ R,
q : x = 1 + 5s, y = 3 + 2s, s ∈ R.
Pr˚ useˇc´ık pˇr´ımek p, q oznaˇc´ıme P . Protoˇze je to spoleˇcn´y bod obou pˇr´ımek, jeho souˇradnice m˚ uˇzeme vypoˇc´ıtat z n´asleduj´ıc´ı soustavy rovnic. xp = xq yp = yq 1 − 2t = 1 + 5s /·5 5t = 3 + 2s /·2 5 − 10t = 5 + 25s 10t = 6 + 4s 5 = 11 + 29s 6 s = − 29 Vyˇslo n´am jedno ˇreˇsen´ı, tzn. pˇr´ımky maj´ı spoleˇcn´y jeden bod a jsou tud´ıˇz r˚ uznobˇeˇzn´e. Souˇradnice pr˚ useˇc´ıku P dostaneme po dosazen´ı s do parametrick´e rovnice pˇr´ımky q. 30 1 xP = 1 − 29 = − 29 yP = 3 −
12 29
=
75 29
1 75 P = − 29 ; 29
Neˇ reˇ sen´ e pˇ r´ıklady: 1. Napiˇste obecnou rovnici pˇr´ımky r, kter´a proch´az´ı bodem M [−3; 5] a je rovnobˇeˇzn´a s pˇr´ımkou: (a) a : 5x + 2y − 8 = 0
[5x + 2y + 5 = 0]
(b) b : −2x + 3y + 6 = 0
[2x − 3y − 21 = 0]
(c) c : x = 3 − 2t, y = t, t ∈ R
[x + 2y − 7 = 0]
(d) d : x = 8 − 4t, y = 5t, t ∈ R
[5x + 4y − 5 = 0]
(e) e : x = 2, y = 1 − t, t ∈ R
[x + 3 = 0]
(f) f : y = 2x − 3 (g) g : y =
− 12 x
[2x − y + 11 = 0] [x + 2y − 7 = 0]
+2
2. Napiˇste obecnou rovnici pˇr´ımky k, kter´a je kolm´a na pˇr´ımku s a proch´az´ı bodem A, jestliˇze (a) A[−3; 3], s : 2x − y − 1 = 0
[x + 2y − 3 = 0]
(b) A[0; −3], s : x + 2y + 3 = 0
[2x − y − 3 = 0]
(c) A[1; 4], s : x = 3 + 2t, y = −4 + 5t, t ∈ R (d) A[1; 2], s : x = 3 − t, y = 5, t ∈ R (e) A[2; −5], s :
x 3
+
(f) A[−3; 5], s : y =
[2x + 5y − 22 = 0] [x − 1 = 0]
y =1 4 2 x+5 3
[3x − 4y − 26 = 0] [3x + 2y − 1 = 0]
3. Napiˇste rovnici pˇr´ımky p, kter´a proch´az´ı poˇc´atkem souˇradn´e soustavy a je kolm´a k pˇr´ımce q : x − 1 = 0. [y = 0] 60
´ GEOMETRIE 11 ANALYTICKA
4. Urˇcete smˇernici a napiˇste parametrickou rovnici pˇr´ımky p, kter´a proch´az´ı poˇca´tkem souˇradn´e soustavy a je kolm´a k pˇr´ımce q : x − 2y − 1 = 0. [−2; x = t, y = −2t, t ∈ R] 5. Urˇcete smˇernici pˇr´ımky p, kter´a proch´az´ı poˇca´tkem souˇradn´e soustavy a je kolm´a k pˇr´ımce q : 3x + y − 8 = 0. [ 13 ] 6. Urˇcete smˇernici pˇr´ımky p, kter´a proch´az´ı body A[2; 2] a B[4; 1]. D´ale urˇcete zb´ yvaj´ıc´ı souˇradnice bod˚ u X[x; 0] a Y [0; y] leˇz´ıc´ıch na t´eto pˇr´ımce. [− 12 , X[6; 0],Y [0; 3]] 7. Napiˇste parametrickou, obecnou a smˇernicov´ y tvar rovnice pˇr´ımky, kter´a proch´az´ı body A[3; −4] a B[2; 1]. [x = 3 − t, y = −4 + 5t, t ∈ R; 5x + y − 11 = 0; y = −5x + 11] 8. Napiˇste parametrickou, obecnou a smˇernicov´ y tvar rovnice pˇr´ımky p, kter´a proch´az´ı bodem M [3; 4] a je kolm´a k pˇr´ımce q : x + 2y − 1 = 0. [x = 3 + t, y = 4 + 2t, t ∈ R; 2x − y − 2 = 0; y = 2x − 2] 9. Napiˇste parametrick´e vyj´adˇren´ı pˇr´ımky, kter´a proch´az´ı bodem A[3; −1] a je rovnobˇeˇzn´a: (a) s osou x
[x = 3 + t, y = −1, t ∈ R]
(b) s osou y
[x = 3, y = −1 + t, t ∈ R] [x = 3 + t, y = −1 + t, t ∈ R]
(c) s osou I. a III. kvadrantu
10. Napiˇste obecnou rovnici, parametrick´e vyj´adˇren´ı a smˇernicov´ y tvar osy u ´seˇcky AB, jestliˇze A[5; 4], B[−1; 8]. [3x − 2y + 6 = 0; x = 2 + 2t, y = 6 + 3t, t ∈ R; y = 23 x + 3] 11. Napiˇste obecnou rovnici pˇr´ımky proch´azej´ıc´ı body A[3; 1], B[−1; 4] a vypoˇc´ıtejte d´elku u ´seˇcky AB. [3x + 4y − 13 = 0; 5] 12. Urˇcete pr˚ useˇc´ık pˇr´ımek (a) p : 3x − 5y + 12 = 0; q : 5x + 2y − 42 = 0
[[6; 6]]
(b) p : 4x + 7y − 18 = 0; q : 6x + 5y − 38 = 0
[[8; −2]]
(c) p : −x + 4y − 8 = 0; q : y − 5 = 0
[[12; 5]]
(d) p : 2x + 3y − 7 = 0; q : x = 3 + 2t, y = 5 + t, t ∈ R
[[−1; 3]]
(e) p : x = 3 − t, y = 2 − 5t, t ∈ R; q : 7x − 2y − 26 = 0
[[0; −13]]
(f) p : 3x − 2y − 2 = 0; q : x = 2 + 2t, y = 2 + 3t, t ∈ R [p ≡ q, tzn. [2 + 2t; 2 + 3t], t ∈ R] (g) p : x = 12 + 3t, y = 5 − t; q : x = 4s, y = −2 + 6s, t, s ∈ R [[6; 7]] (h) p : x = 3 + t, y = 4 − 4t; q : x = 0, y = s, t, s ∈ R
[[0; 16]]
(i) p : x = 3t, y = 7; q : x = 6, y = 4s, t, s ∈ R
[[6; 7]]
(j) p : y = 5x − 6; q : x = 3 − t, y = −1 + 5t, t ∈ R
[[2; 4]]
(k) p : x = 8 − 4t, y = 2 + 31 t, t ∈ R; q : y = 2x + 11
[[−4; 3]]
(l) p : y = 6x − 20y + 12, q : 3x − 10y + 12 = 0
61
[p k q, tzn.[∅]]