VNITŘNÍ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ A. POCHVA = svalová trubice, která tvoří kraniální pokračování poševní předsíně a současně je vývodnou cestou pohlavní a kopulačním orgánem Složení pochvy: ∘ poševní dno (paries ventralis) ∘ poševní strop (paries dorsalis) - hranici mezi pochvou a poševní předsíní tvoří kruhová slizniční řasa (hymen) → u jalovic zužuje poševní ústí (ostium vaginae) - sliznice prodělává během říjového cyklu značné změny → před říjí a během ní je epitel zvýšený, povrchové vrstvy rohovatějí, odlupují se a nacházejí se volně v pochvě - pochva je uložena v mediální rovině pánevní dutiny mezi konečníkem a močovým měchýřem - dorzální stěna je od konečníku oddělena záhybem peritonea (excavatio rectogenitalis), kaudálně prostřednictvím hráze
Míznice: míza odtéká do lnn. iliaci mediales a lnn.sacrales Inervace: autonomní zajištěna n. pelvinus, sensitivní n. pudendus
B. DĚLOHA, KRČEK, TĚLO, ROHY, UTEROTUBÁLNÍ SPOJ
Děloha (uterus) = silnostěnný svalnatý orgán uložený zčásti v pánevní a zčásti v břišní dutině Složení dělohy :∘ krček (cervix) ∘ tělo (corpus) ∘ děložní rohy (cornua uteri)
Krček = kaudálním úsekem dělohy, na pohmat velmi tuhý, elastický - u dospělé krávy 10 - 20 cm dlouhý - kaudálně vyčnívá do pochvy děložním čípkem (portio vaginalis cervicis) - středem krčku prochází kanálek (canalis cervicis uteri), který se fyziologicky otvírá jen
v době říje a porodu - kanálek začíná v pochvě zevním ústím, brankou (ostium uteri externum) a vstupuje do dělohy vnitřní brankou (ostium uteri internum) - sliznice krčku tvoří:∘ 3 - 4 spirálové řasy (plicae circulares) s podkladem kruhové svaloviny ∘ vysoké podélné řasy (plicae longitudinales) → dodávají spirálovým řasám a čípku růžicový vzhled - kraniální spirálová řasa obkružuje vnitřní branku, kaudální pak tvoří portio vaginalis - kanálek krčku je vyplněn sklovitým hlenem, který vytváří ve vnější brance hlenovou zátku → uzavírá dokonale tento průchod - sliznice krčku obsahuje žlázy (gll. cervicales) a je kryta jednovrstevným cylindrickým epitelem, který tvoří cervikální hlen - kraniálně přechází krček úžinou isthmus uteri v děložní tělo
Tělo děložní - velmi krátké (3 cm) - kraniálně tělo vybíhá v děložní rohy Tvořeno: ∘ levým a pravým okrajem ∘ dorsální a ventrální plochou
Děložní rohy = dvě zužující se zahrocené trubice dlouhé 35 - 45 cm - zpočátku v krátkém úseku srůstají, jsou potaženy společným povlakem pobřišnice → tvoří tak částečnou přepážku dělohy (velum uteri) - tato část tvoří pokračování dělohy, ale později se od sebe oba rohy oddalují a zatáčejí se kranioventrálně v podobě beraních rohů, tvoří 3/4 závitu spirály - na vnitřní zakřivení se upíná závěsný vaz dělohy (mesometrium) - vnější zakřivení je volné - v místě bifurkace oba rohy spojuje vaz (ligamentum intercornuale)
Děložní dutina - vystlána sliznicí složenou v podélné i příčné řasy a zvedají se z ní různě velké karunkuly (dle funkčního stavu dělohy a stáří zvířete), jsou seřazené do 4 řad - u dospělé krávy měří karunkuly cca 1 cm, jsou nažloutlé a poseté drobnými kryptami, tam se vkládají alantochoriové klky kotyledonů =▶tvorba placenty - krypty mohou být rozmístěny i mezi karunkuly (placentae accessoriae)
→ po porodu mizí - karunkuly po porodu zanikají, ale nikdy na úroveň stavu u jalovice
o
vnitřní vrstva (endometrium) - tvořena vysokou sliznicí s víceřadým cylindrickým epitelem → v období metestru přítomny řasinky kmitající směrem k pochvě - ve sliznici jsou rozmístěny děložní žlázky (gll. uterinae) → jejich aktivita stoupá v říji a během březosti tvoří uterinní mléko
o
střední vrstva (myometrium) - svalová vrstva je silně vyvinutá, tvořená vnitřní kruhovou a vnější podélnou vrstvou hladkého svalstva - obě vrstvy odděluje řídké pojivo s pletení krevních cév (stratum vasculare) - podélná svalovina přechází na vejcovody a pochvu - během gravidity se svalová vrstva zeslabuje a roztahuje, svalové buňky se prodlužují až 10x - na povrchu svalové se nachází řídké vazivo s cévami a nervy (parametrium)
o
vnější vrstva (perimetrium) - povrch dělohy kryje serózní povlak, ten přechází na dělohu ze širokého děložního vazu (ligamentum latum uteri)
Uložení dělohy krávy - převážně v dutině břišní, jen krček zasahuje do dutiny pánevní - u dospělého zvířete zasahuje děloha až k bachoru a leží dorsálně na kličkách střevních - ve stabilní poloze ji drží peritoneální duplikatura (mesometrium) → tvoří kaudální úsek širokého děložního vazu - mesometrium odstupuje dorzolaterálně od stěn pánevní dutiny a upíná se laterálně na dělohu a malé zakřivení děložních rohů - kraniálně přechází v mesovarium a z jeho laterální plochy se odštěpuje mesosalpinx
Krvení dělohy: - hlavní tepnou je a. uterina probíhající mesometriem, která se člení na 5 - 8 větví
- kraniálně anastomosuje s ramus uterinus a. ovariceae, kaudálně s a. vaginalis - během březosti je rektálně nahmatatelná na podkladě kyčelní kosti - žíly pro dělohu mají obdobný průběh
Míznice: - ústí do lnn. iliaci mediales a lnn. inguinales profundi
Inervace dělohy: o
Parasympatickou inervaci zajišťuje plexus pelvinus
o
Sympatickou n. hypogastricus (obsahuje i senzitivní složku) a senzitivní n. pudendus
DĚLOHA OVCE A KOZY (srovnání) o
spirálové stočení rohů dělohy je výraznější
o
vnitřní branka děložní není plně vyvinuta
o
děložní čípek je nepravidelně utvářen, uložen v prohlubni na dně pochvy
o
zevní branka děložní je štěrbinovitá
o
karunkuly jsou knoflíkovitě vyhloubeny, u ovce 90 ks, u kozy cca 160
o
u ovce má krček 5 - 6 úzkých tuhých uzavíracích valů, u kozy 5 - 8 širokých rýhovaných prstenců C. VEJCOVOD, NÁLEVKA VEJCOVODU (tuba uterina)
= 20 - 28 cm dlouhá hladkosvalová trubice vystlaná sliznicí Funkce: ▪ zachytit vajíčko po ovulaci ▪ umožnit jeho oplodnění v horní třetině vejcovodu a aktivně ho dopravit do dělohy
Složení: ∘ nálevka ∘ rozšířená část ∘ zúžená část ∘ část děložní o
Nálevka vejcovodu (infundibulum) = začátek vejcovodu začíná v blízkosti vaječníku → její volný okraj je roztřepen v třásně (fimbriae) - největší z nich se upíná na margo limitans peritonei vaječníku - na dně nálevky se nachází 2 mm široké vyústění vejcovodu do dutiny břišní (ostium abdominale)
o
Rozšířená část (ampula) - těsně za nálevkou se vejcovod rozšiřuje v ampulu, která tvoří kraniální třetinu vejcovodu
o
Zúžená část - probíhá klikatě, ve střední třetině je nejužší část (úžina vejcovodu)
o
Děložní část – vejcovod kaudálně proniká stěnou děložního rohu (pars uterina) a končí děložním ústím (ostium uterinum)
Stěna vejcovodu - tvořena: ∘ sliznicí ∘ svalovinou ∘ serózní vrstvou
o
Sliznice - je kryta víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami - vytváří ve vejcovodu podélné řasy, které jsou nejvyšší v ampule - prodělává cyklické změny v závislosti na říji, projevující se překrvením a sekrecí
o
Svalová vrstva - tvořena vnitřní kruhovou a vnější podélnou vrstvou
o
Serózní vrstva – vrstva pobřišnice, která sem přichází ze širokého děložního vazu Uložení vejcovodu: - nálevka se nachází u kraniálního pólu vaječníku v mediální části závěsu vejcovodu (mesosalpinx) - dále vejcovod vytváří kraniální oblouk a sestupuje kaudoventrálně k děložnímu rohu - rektálně není hmatný
Závěs vejcovodu = tenká duplikatura peritonea - odstupuje z ventrální stěny širokého děložního vazu - obkružuje vaječník z kraniální a laterální strany a vytváří kolem něho vaječníkový vak (bursa ovarii) Krvení a inervace: - krev pro vejcovod přivádí ramus tubarius a ramus uterinus z a. ovarica, žíly mají stejné názvy - mízní cévy ústí do lnn. iliaci mediales - utonomní nervy přicházejí z plexus ovaricus a plexus uterinus
VEJCOVOD OVCE A KOZY: (srovnání) ∘ vejcovod dlouhý (14 - 15 cm) a má klikatější průběh
D. VAJEČNÍK (ovarium) = párová pohlavní žláza vytvářející ♀ pohlavní buňky (vajíčka - ovum) a některé pohlavní hormony uložena před kraniálním okrajem pánevní dutin - tvar, povrch a velikost vaječníku je proměnlivá vlivem tvorby folikulů a žlutého tělíska - vaječník dospělé krávy má tvar švestky, 3 - 4,5 x 2 - 3 cm - pravý vaječník bývá větší s větším počtem folikulů - u pohlavně nedospělých zvířat je povrch vaječníku hladký
Složení: ∘ vnitřní plocha obrácená k děložnímu rohu ∘ zevní plocha krytá kraniálním koncem vejcovodu ∘ vaječníková branka ( hilus ovarii, tudy vstupují cévy a nervy ∘ volný okraj (margo liber) – kranioventrální
Stavba vaječníku – základem je vazivová kostra (stroma) → tvoří na povrchu silnou vrstvu (tunica albuginea) - pod ní se stroma dělí na: ∘ korovou vrstvu ∘ cévní vrstvu
o
Korová vrstva - přiléhá k volnému okraji vaječníku a je vyplněna folikuly v různých vývojových stádiích má
- základy folikulů se zakládají již embryonálně (tříměsíční jalovička jich 70 - 300tis., ale dozraje jich za život jen několik set, ostatní degenerují)
primární folikuly (nevyzrálé) = kulaté útvary velké 30 - 50 µm, je jich největší počet - obsahují oocyt I. řádu obklopený folikulárními buňkami (ochrana, výživa) - v období puberty se folikuly zvětšují, folikulární buňky se množí → stavba folikulu se komplikuje
sekundární (rostoucí) folikuly = folikuly sestupující do hlubších vrstev kůry
terciální folikul
- rostoucí folikul se mění v měchýřkovitý váček
- zanořuje hlouběji do korové vrstvy - je vyplněný tekutinou (1,5 - 2 cm)
Graafův folikul – předovulační folikul vznikající dalším růstem - puchýřkovitě se vyklenuje nad povrch vaječníku
o
Cévní vrstva - přiléhá ke vstupu do vaječníku a je bohatě prokrvena - tato část je kryta malým úsekem pobřišnice
- volný povrch vaječníku je kryt povrchovým zárodečným epitelem - během embryonálního života z něho do vazivové kostry vaječníku prorostly buněčné pruhy → z nich vyrostly oocyty = vaječné buňky (300µ) - postnatálně má epitel pouze krycí funkci Stavba Graafova folikulu: o Zevní obal THECA FOLICULI o
TUNICA EXTERNA - vazivový obal
o
TUNICA INTERNA - polyedrické buňky a krevní kapiláry vyživující měchýřkovité folikuly
o
Zrnitá vrstva STRATUM GRANULOSUM - několik vrstev folikulárních buněk
o
Vejconosný hrbolek CUMULUS OOPHORUS
o
Nahloučené folikulární buňky
o
Vaječná buňka = oocyt
o
Dutina
folikulu
ANTRUM FOLICULI vyplněná folikulární tekutinou LIQUOR
FOLICULI (produkují ji folikulární buňky)
1. Vaječná buňka 2. Vejconosný hrbolek 3. Folikulární buňky 4. Bazální membrána 5. Theca folliculi tunica interna 6. Theca folliculi tunica externa 7. Folikulární dutina
