Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví
Vliv hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji Diplomová práce
Autor:
Bc. Petr Červený Finance
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Ashot Tsharakyan, M.A., Ph.D.
Duben, 2012
Prohlášení: Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
zpracoval
samostatně
a v seznamu uvedl/a veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Sokolově, dne 25.4.2012
Bc. Petr Červený
Poděkování Tímto bych rád poděkoval Mgr. Ashot Tsharakyan, M.A., Ph.D. za jeho ochotu, pomoc, konzultace, cenné rady, připomínky, návrhy a metodické vedení při zpracování diplomové práce.
Anotace Tématem mé diplomové práce je analýza vývoje trhu práce v rámci Karlovarského kraje v období finanční a hospodářské krize v letech 2008 - 2010. V práci analyzuji a vyhodnocuji, jaký vliv měla finanční a hospodářská krize na vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Sleduji a posuzuji celkový vývoj trhu práce v Karlovarském kraji, ve srovnání se stavem v celé České republice. Zaměřuji se přitom na nejvíce ohrožené, tedy rizikové skupiny trhu práce. Ve zvláštní kapitole analyzuji kroky v rámci státní politiky zaměstnanosti a věnuji se též finančním dopadům politiky zaměstnanosti na veřejné finance.
Klíčová slova: trh práce, nezaměstnanost, rizikové skupiny trhu práce, Karlovarský kraj
Annotation The topic of my thesis is the analysis of labour market developments in the region of Karlovy Vary during the financial and economic crisis in 2008 - 2010. In the paper I analyze and evaluate the impact the financial and economic crisis had on the development of employment and unemployment. I monitor and assess the overall labour market developments in the Karlovy Vary region compared with the situation in the whole Czech Republic. I focus on the most vulnerable or “risk” groups of the labour market. In a special chapter I analyze the steps within the state employment policy and I also deal with the financial effects of employment policies on public finances.
Key words: labour market, unemployment, labour market risk groups, Karlovy Vary Region
Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.
2.
3.
Základní teoretické souvislosti trhu práce ........................................................................... 9 1.1.
Charakteristika trhu práce ............................................................................................ 9
1.2.
Nabídka práce ............................................................................................................ 11
1.3.
Poptávka po práci....................................................................................................... 12
1.4.
Nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti..................................................................... 13
1.5.
Typy nezaměstnanosti................................................................................................ 14
Vývoj trhu práce v období 2008 - 2010 ............................................................................ 16 2.1.
Vývoj zaměstnanosti .................................................................................................. 16
2.2.
Vývoj míry nezaměstnanosti ..................................................................................... 20
2.3.
Vývoj počtu volných pracovních míst (VPM) ........................................................... 21
2.4.
Struktura uchazečů o zaměstnání ............................................................................... 25
2.4.1.
Věková struktura uchazečů o zaměstnání ........................................................... 25
2.4.2.
Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence .................................... 28
2.4.3.
Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání ............................................... 31
Vliv hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji ............................................... 34 3.1.
Celková charakteristika kraje..................................................................................... 34
3.1.1.
Úvodní specifikace kraje .................................................................................... 34
3.1.2.
Ekonomická, sociální a demografická situace ................................................ 36
3.1.3.
Silné stránky kraje .............................................................................................. 37
3.1.4.
Slabé stránky kraje ............................................................................................. 37
3.2.
Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů ................................. 38
3.3. Analýza vývoje míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji se zaměřením na rizikové skupiny trhu práce................................................................................................... 41 3.3.1.
Vývoj míry nezaměstnanosti .............................................................................. 41
3.3.2.
Volná pracovní místa (VPM) ............................................................................. 43
3.3.3.
Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání ............................................... 46
3.3.4.
Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence .................................... 47
3.3.5.
Věková struktura uchazečů o zaměstnání ........................................................... 49
3.3.5.1. Nezaměstnanost osob starších 50-ti let ........................................................ 49 3.3.5.2. Nezaměstnanost absolventů a mladistvých .................................................. 50
4.
3.3.6.
Osoby se zdravotním postižením........................................................................ 53
3.3.7.
Uchazeči společensky nepřizpůsobiví ................................................................ 55
Finanční dopady na veřejné finance .................................................................................. 56 4.1.
Státní politika zaměstnanosti ..................................................................................... 56
4.2.
Výdaje na politiku zaměstnanosti .............................................................................. 61
4.3.
Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v Karlovarském kraji ............................... 65
4.3.1.
Rekvalifikace a poradenská činnost ................................................................... 69
4.3.1.1. Rekvalifikace................................................................................................. 69 4.3.1.2. Poradenská činnost ........................................................................................ 72 4.3.2.
Zkušenosti s realizovanými projekty ESF .......................................................... 74
Závěr ......................................................................................................................................... 81
Úvod Pro svoji diplomovou práci jsem si vybral téma: „Vliv hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji.“ Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. V rámci zkoumání trhu práce se ekonomie snaží co nejlépe porozumět nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v životě člověka patří rozhodně k nejvýznamnějším problémům dnešní moderní společnosti. Vysoká míra nezaměstnanosti zhoršuje hospodářskou situaci státu, nepříznivě ovlivňuje celkové společenské klima, spokojenost a zdraví lidí. V době, kdy jsem se rozhodl pro toto téma diplomové práce, měl svět kolem nás jedno velké téma: Světová finanční a hospodářská krize. Dle Českého statistického úřadu se v listopadu 2008 meziročně snížila průmyslová produkce v ČR o 17,4 % a hodnota nových zakázek klesla o 30,2 %. V České republice evidovaly úřady práce od prosince 2008 do prosince 2010 o 209 300 osob bez práce víc. Cílem mojí diplomové práce je snaha o co nejobjektivnější analýzu nezaměstnanosti v Karlovarském kraji v letech 2008 – 2010, tedy právě v období světové finanční a hospodářské krize. Mým hlavním cílem bylo zjistit, jak moc se světová finanční a hospodářská krize projevila na trhu práce v České Republice a zejména pak právě v Karlovarském kraji. Významnou kapitolu bych také rád věnoval dopadům zvýšené míry nezaměstnanosti na veřejné finance a pak také projektům, které si kladou za cíl eliminovat dopady světové finanční a hospodářské krize na trh práce v Karlovarském kraji. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole diplomové práce se budu věnovat obecnému náhledu na trh práce a na pojem nezaměstnanost, její definici a rozdělení na základní typy. Ve druhé kapitole se budu snažit podrobněji definovat celorepublikový dopad finanční a hospodářské krize na trh práce v České Republice. Zaměřím se na vývoj nezaměstnanosti ve sledovaném období, podrobněji zanalyzuji, jaký vliv měla finanční a hospodářská krize na počet volných pracovních míst a velice podrobně se zaměřím na strukturu uchazečů o zaměstnání z hlediska rizikových faktorů, jako jsou věk, vzdělání, a jak velký mají tyto faktory vliv na délku evidence uchazečů o zaměstnání.
7
Ve třetí kapitole budu charakterizovat situaci na trhu práce v Karlovarském kraji a pokusím se zachytit co nejvěrohodněji změny, které se projevily na trhu práce v období světové hospodářské krize. Na základě dotazů na personálních odděleních jsem analyzoval vliv krize a poklesu poptávky na personální politiku u největších zaměstnavatelů v regionu, dále pak ve spolupráci s ÚP v Karlovarském kraji bych se chtěl věnovat dopadům na trh práce v tomto regionu. Opět bych chtěl klást důraz na to, jaký vliv měla světová finanční a hospodářská krize na trh práce v Karlovarském kraji z pohledu rizikových skupin uchazečů. Dalším velkým tématem dnešní doby je stav veřejných financí. Proto jsem se ve čtvrté kapitole zaměřil na státní politiku zaměstnanosti. Prostřednictvím této kapitoly bych rád analyzoval, jak velký měla světová finanční a hospodářská krize dopad na státní rozpočet, potažmo na veřejné finance. Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo nuceno reagovat na rostoucí nezaměstnanost, proto se velice aktuálním stalo téma aktivní politiky nezaměstnanosti. V roce 2009 a 2010 vznikly na lokální úrovni programy snažící se zmírnit dopady světové finanční a hospodářské krize na uchazeče o zaměstnání. Proto bych rád zanalyzoval přínos těchto programů na zaměstnanost v regionu Karlovarského kraje. V první kapitole diplomové práce jsem čerpal z pramenů uvedených v seznamu použité literatury. Pro údaje uvedené ve druhé, třetí a čtvrté kapitole jsem použil statistické informace Českého statistického úřadu, ÚP pro Karlovarský kraj a údaje získané na základě vlastního dotazníkového průzkumu. Vzhledem k rozsahu a zaměření práce bude uplatněna metoda popisná, analytická a komparativní.
8
1. Základní teoretické souvislosti trhu práce 1.1.
Charakteristika trhu práce
Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný významný zdroj příjmu. Proto se klade na rozbor trhu velký důraz, a to jak v ekonomických, tak v sociálních souvislostech. Domácnosti za svoji práci dostávají mzdu a cenou práce je tedy mzdová sazba. I v případě tohoto výrobního faktoru se firmy snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti maximalizují užitek. Trh práce je spojen s tržní ekonomikou, ve které je, stejně jako služby a výrobky, prodávána a kupována i práce. Vývoj tržního hospodářství je historický proces, v jehož průběhu byl do tržní ekonomiky vtahován stále větší rozsah ekonomických činností. Trh práce představuje v průmyslové tržní ekonomice její hlavní distribuční mechanismus. Trh práce je institucí řešící problém dvojí alokace, protože: V systému produkce musí být nabídnuta pracovní síla v pracovní struktuře, což znamená, že jedinci musí být rozmístěni podle konkrétních výrobních činností a procesů; pracovní síla musí být zaopatřena peněžními a sociálními prostředky existence. Navíc musí být životními prostředky zaopatřeny i osoby „legitimně“ mimo zaměstnání. Trh práce bývá též popisován jako aréna, v níž lidé soupeří o zaměstnání v nějakém procesu produkce. S tím koresponduje definice trhu práce formulovaná z opačného hlediska, jako mechanismus, ve kterém naopak jednotlivá pracovní místa v nějakém produkčním procesu soupeří o pracovníky. Jinými slovy, tak jako zaměstnanci usilují získání zaměstnání, tak usilují zaměstnavatelé o získání kvalitních zaměstnanců. Rozdíly mezi nimi jsou dány perspektivou pohledu. Z hlediska jedince zaměstnavatelé soupeří o jeho služby, z hlediska
9
zaměstnavatele soutěží jedinci o pracovní místa. Oba trhy jsou tak součástí distribuce osob na pracovní místa. 1 Trh práce rozdělujeme podle jednotlivých segmentů: primární a sekundární trh práce, formální a neformální trh práce, externí a interní trh práce. Primární trhy jsou značně nezávislé na soutěživých silách širšího trhu. Z velké části jsou primární pracovní trhy reprezentovány interními trhy firem, vyznačují se vysokou úrovní technologie, vysokou kvalifikovaností práce, dobrými pracovními podmínkami i legislativní a odborovou ochranou pracovních kontraktů, a proto i jejich trvalostí. Sekundární trh práce je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a nižší mzdovou úrovní. Pracovní kariéra je zde málo výhodná, popřípadě se o kariéře nedá vůbec hovořit. Navíc je to trh méně stabilních pracovních příležitostí a pracovní kariéra osob, které se na tomto trhu pohybují, je periodicky přerušována obdobími kratší či delší nezaměstnanosti. Formální trh práce je trh oficiálních pracovních příležitostí kontrolovaný společenskými institucemi sloužícím k jeho regulaci. Neformální trh je naproti tomu většinou mimo kontrolu těchto institucí a vedle aktivit řazených obvykle do tzv. šedé či dokonce černé ekonomiky se týká i samozásobování a domácích prací. Pod tento pojem se zahrnují i různé formy sousedské a rodinné výpomoci. Oba trhy jsou propojeny a lepší možností na neformálním trhu jsou většinou dány lepším postavením na trhu formálním. Interní trh práce uvnitř jednotlivých podniků není trhem v pravém slova smyslu, neboť na něm dochází k rozmisťování pracovníků za pomoci souboru administrativních pravidel a mechanismů směřujících k více či méně jasně definovaným cílům. Interní trhy omezují mobilitu pracovníků.
1
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 6. svazek. 1994. ISBN 80-901424-9-4 10
Externím trhem práce je takový trh, kde mobilita pracovníků je jedním z určujících podmínek pohybu mezd a vůbec jeho fungování. Mzdy jsou zde často nižší než na interním trhu práce.
1.2. Nabídka práce Nabídka práce je na trhu zastoupena domácnostmi a i v tomto případě platí, že ochota pracovat je výrazem poznání, že efekt, který z konání práce plyne, je větší než oběť, která je spojena s jejím konáním. Efektem vynakládání práce je mzda, peněžní ocenění vynaložené práce, respektive jejího mezního produktu. Východiskem porovnání, o které se opírá rozhodnutí o tom, zda práce bude nabídnuta, není suma peněžních prostředků, ale tzv. reálná mzda. Ta vyjadřuje koupěschopnost nominální mzdy, kolik zboží a služeb si může její příjemce nakoupit. Tyto okolnosti ovlivňují tvar nabídkové křivky (S), který je znázorněn v grafu č. 1.
Graf. č. 1
Zdroj: MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém.
Jestliže w je reálná mzda a L množství práce na trhu, potom průběh nabídkové křivky ukazuje, že s rostoucí reálnou mzdou roste i množství nabízené práce. Tento vývoj je zastaven
11
při určité výši reálné mzdy (WA), dochází ke zlomu a rostoucí reálná mzda způsobuje omezování nabídky práce.2
1.3. Poptávka po práci
Poptávka po práci (D) je určena jako u každého výrobního faktoru mezním produktem, tedy mezním produktem práce. Podnikatel je ochoten a má zájem najímat práci, jestliže příjem z mezního produktu bude větší než náklady na její získání. Dojde-li k nerovnosti, nemá zájem o dodatečné jednotky práce. Poptávka se utváří v závislosti na množství ostatních výrobních faktorů a jejich vzájemných poměrech.
Graf č.2
Zdroj: Hořejší, Soukupová, Macáková a Soukup (2008)
2
FUCHS K.; TULEJA P.; Základy ekonomie, 2. vydání, 2005, ISBN: 8086119947 12
1.4.
Nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti
Podle definice Eurostatu se za nezaměstnané považují všechny osoby patnáctileté a starší (bez horní věkové hranice), které ve sledovaném období souběžně splňovali dále uvedené tři základní podmínky: 1.
Byly bez práce, to znamená, že nebyly ani v placeném zaměstnání ani nebyly sebezaměstnané;
2.
hledaly aktivní práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí registrace na úřadu práce nebo u soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem
3.
byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání, nebo sebezaměstnání.
Pokud osoby nesplňují alespoň jednu z těchto tří podmínek, jsou klasifikovány, jako osoby zaměstnané, nebo ekonomicky neaktivní. Plná zaměstnanost je chápána jako stav, kdy ten, kdo chce pracovat a akceptovat přitom mzdu, kterou mu zaměstnavatelé za daných podmínek mohou nabídnout, zaměstnání vždy najde (převážná část nezaměstnanosti je v této situaci brána jako frikční, respektive dobrovolná). Za míru odpovídající plné zaměstnanosti je považována přibližně 2-4% úroveň. Překročení této hranice, jak směrem nahoru, tak i směrem dolů bývá většinou považováno za nežádoucí. Často také mluvíme o přirozené míře nezaměstnanosti, což je taková úroveň, která reflektuje strukturální charakteristiky trhu práce a zboží, náklady spojené se shromažďováním informací o volných pracovních místech a pracovních možnostech a náklady na mobilitu pracovních sil. K měření nezaměstnanosti se používá především míry nezaměstnanosti, která je podílem nezaměstnaných, ke všem osobám schopných pracovat. Existují v zásadě dva základní postupy zjišťování míry nezaměstnanosti. 13
V prvním z nich se vychází z počtu žadatelů registrovaných na úřadech práce. Ve druhém jsou podkladem výběrová šetření, prováděná pravidelně v populaci. V zemích Evropské unie, včetně České republiky, se vychází z registrace uchazečů na úřadech práce.
1.5.
Typy nezaměstnanosti
Podle příčin ke které vedou ke vzniku nezaměstnanosti a také podle jejích projevů v reálné ekonomice rozlišujeme 3 základní typy nezaměstnanosti: 1.
Frikční nezaměstnanost - vzniká působením životního cyklu obyvatelstva. je spojená s
pohybem lidí z oblasti do oblasti, s hledání prvního zaměstnání po absolvování školy, případně s hledáním nového, lépe vyhovujícího pracovního uplatnění, s následováním životního partnera do jeho místa bydliště apod. takto nezaměstnanost má většinou krátkodobý charakter a ekonomice je spíše prospěšná, nemá výrazné negativní důsledky. Lidé se totiž při hledání odpovídajícího zaměstnání snaží o optimální alokace své pracovní síly. Tato snaha (jeli úspěšná) pomáhá zvyšovat společenskou efektivnost. 2.
Strukturální nezaměstnanost – Vedle běžné změny, která je jádrem frikční
nezaměstnanosti, ztrácí řada pracovníků své zaměstnání i díky rozpadu neefektivních podniků a institucí a díky eliminaci celých starých odvětví (zároveň může náhle a definitivně mizet řada povolání s nimi spojených) a díky likvidaci umělé přezaměstnanosti. Lidé, kteří se takto stávají nezaměstnanými, se vyznačují určitou, kvalifikací, věkem, dovednostmi, zkušenostmi a mají své bydliště. Jak se odvětvově i územně mění struktura ekonomiky, nemusí charakteristiky propouštěných osob odpovídat požadavkům nových pracovních míst. Požadovány jsou nové profese, dovednosti i jiná územní distribuce práce. Tak se mění struktura poptávky po práci, které se struktura její nabídky jen těžko přizpůsobuje. Pak se hovoří o nezaměstnanosti strukturální jako o výsledku nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou po práci a požadavky zaměstnavatelů po určitém typu práce. Projevuje se v přetrvávající disproporci mezi kvalifikační strukturou nabídky práce a kvalifikační strukturou poptávky po ní na pracovním trhu. Především pak vyšší nezaměstnaností osob s určitou kvalifikací, která není na trhu práce dostatečně nabízena. 14
Část strukturální nezaměstnanosti je dána pohybem pracovních míst mezi odvětvími, kterým se musí struktura pracovních míst přizpůsobovat (částečně se překrývá s frikční nezaměstnaností, pokud je rozsah pohybu malý, či při rychlém obratu pracovní síly mezi odvětvími). Pokud jsou rušena pracovní místa v některém odvětví, přechází část pracovní síly do nových a dynamičtěji se rozvíjejících odvětví. Není to však jednoduché. Jednak mohou být tato odvětví dislokována mimo oblast útlumových odvětví, jednak mohou mít rozdílné požadavky na kvalifikaci pracovníků. Přesun práce z odvětví do odvětví je dán především poklesem poptávky po určitém zboží a tím i po množství osob toto zboží vyrábějících. Jinou část strukturální nezaměstnanosti tvoří osoby ztrácející zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení živé práce technikou (někdy se tato nezaměstnanost nazývá technologická). Je dána poklesem poptávky po pracovnících v důsledku technologického a technického vývoje. Paradoxem strukturální nezaměstnanosti je, že do ní mohou, i dlouhodobě, upadnout i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejichž kvalifikace v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce smysl a není nadále potřebná.3 3.
Cyklická nezaměstnanost – za příčinu je považován cyklický pohyb ekonomiky, a to
znamená změna tempa růstu reálného HDP. Roste-li HDP rychleji, hovoříme o ekonomické expanzi, dochází-li k poklesu HDP, jedná se o ekonomickou recesi. V recesi se obvykle cyklická nezaměstnanost zvyšuje, zatímco ve fázi expanze klesá. Délka jejího trvání je proměnlivá a řídí se délkou aktuálního ekonomického cyklu. Někdy se cyklická nezaměstnanost vykazuje jako odchylka skutečné nezaměstnanosti a od přirozené míry nezaměstnanosti. Negativní důsledky cyklické nezaměstnanosti jsou umocněny tím, že postihuje celou ekonomiku plošně, přes všechny sektory národního hospodářství (na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti).4
3
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 6. svazek. 1994. ISBN 80-901424-9-4
4
JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 2010. ISBN 978-80-247-3258-9 15
2.
Vývoj trhu práce v období 2008 - 2010
2.1. Vývoj zaměstnanosti
V roce 2008 dosáhla zaměstnanost svého vrcholu, kdy ve 4. čtvrtletí 2008 počet dosáhl 5033,4 tis. osob. Od té doby zaměstnanost (meziročně i mezi čtvrtletně) klesala. V průběhu roku 2009, kdy se naplno projevily na českém trhu práce dopady celosvětové ekonomické krize, se pokles zaměstnanosti postupně prohluboval až na 106,1 tis. osob ve 4. čtvrtletí. V roce 2010 bylo patrné zmírnění meziročního poklesu a od 2. čtvrtletí již i mírný mezičtvrtletní nárůst. Proti roku 2008 je úroveň zaměstnanosti v roce 2010 nižší o 117,3 tis. osob. Graf č. 3
Zdroj: MPSV
V letech 2008 - 2010 se pokles zaměstnanosti neprojevil ve všech skupinách produktivního věku stejně. Viditelný byl především v mladších a starších věkových skupinách. U skupiny do 34 let poklesla zaměstnanost o 139,3 tis., nejvíce ve věku 20 – 29 16
let, což souviselo s menším zájmem zaměstnavatelů o mladé lidi, zejména nové absolventy škol. U starších věkových skupin nad 50 let, poklesla zaměstnanost o 75,3 tis., nejvýznamnější pokles zaznamenala skupina 50 – 59 let. Ze skupiny 50+ se meziročně mírně zvýšil pouze počet zaměstnaných žen, a to v rozmezí let 2009 - 2010 (ve věku 55 – 59 o 4,8 tis. a ve věku 60 – 64 let o 1,0 tis.), Navýšení souvisí s postupně se zvyšující hranicí pro odchod do důchodu a tím i delším setrváním v zaměstnání (v roce 2010 se věk odchodu žen do důchodu pohyboval v závislosti na počtu dětí na přelomu těchto dvou věkových skupin). Nejvýrazněji vzrostla zaměstnanost osob ve věku 35 – 39 let (o 74,5 tis.), což je věková skupina, do níž se postupně dostávají osoby silných populačních ročníků ze 70. let minulého století.
Graf č.4
Zdroj MPSV
Pro zodpovězení otázky, co vlastně táhlo zaměstnanost ke dnu je potřeba podívat se na strukturu zaměstnanosti v jednotlivých sektorech a odvětvích. 17
V primárním sektoru zaměstnanost klesá dlouhodobě, proto není překvapením, že podíl sektoru na celkové zaměstnanosti se v době celosvětové hospodářské krize snížil. Zajímavější je situace v sekundárním sektoru, do něhož patří průmysl, včetně stavebnictví. Zatímco v roce 2008 vzrostla meziročně zaměstnanost na 2 028,5 tisíc osob, tak v letech 2008 - 2010 zaznamenala výrazný pokles o 171,5 tis. osob na 1855,7 tis. Nejvýraznější pokles zaznamenala v roce 2009. Zatímco v roce 2009 zaznamenal největší pokles průmysl o 140,1 tis. (nejvíce přispěl především zpracovatelský průmysl, který poklesl o 135,8 tis. osob), v roce 2010 naopak ke snížení zaměstnanosti v sekundárním sektoru přispělo především stavebnictví propadem zaměstnanosti o 31,8 tis. na 464,9 tis. osob a jeho podíl na celkové zaměstnanosti se snížil na 9,5%. Naopak nárůst v počtu zaměstnaných zaznamenal terciární sektor, a to o 0,9 tis. na 2878,3 tis. osob, ale jedním dechem je nutno dodat, že oproti meziročnímu nárůstu v roce 2009, kdy jeho zaměstnanost vzrostla o 60,9 tis., se jednalo o nárůst téměř minimální. Podíl terciárního sektoru na celkové zaměstnanosti vzrostl díky značnému propadu sekundárního sektoru na 58,9 %.
Tab.č.1
Sektorová struktura zaměstnanosti
Zdroj: MPSV
Souběžně s absolutním poklesem zaměstnanosti, klesala i míra zaměstnanosti (MZ). Míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 15 - 64 let se snížila o 0,4 p.b. na 65,0 %, u žen o 0,4 p.b. na 56,3 % a u mužů o 0,3 p.b. na 73,5 %. Míra zaměstnanosti starších u skupiny 55 – 64 let poklesla o 0,3 p.b. na 46,5 %. 18
Zatímco v roce 2009 poklesla zaměstnanost meziročně ve všech krajích kromě Prahy a kraje Středočeského, v roce 2010 jsme zaznamenali meziroční nárůst zaměstnanosti v krajích Karlovarském, Středočeském, Jihomoravském a Libereckém (v tomto kraji byl nárůst nejvyšší). V roce 2010 mělo míru zaměstnanosti vyšší než je průměrná míra zaměstnanosti za ČR pět krajů, nejvyšší byla v Hlavním městě Praze (71,5 %), nejnižší potom v kraji Ústeckém (60,4 %). Velké regionální rozdíly se dají přičíst různé odvětvové struktuře zaměstnanosti a počtu a struktuře pracovních příležitostí. Česká republika měla nejblíže k naplnění cílů EU v mírách zaměstnanosti do roku 2010 podle revidované Lisabonské strategie z roku 2005, která stanovila celkovou míru zaměstnanosti osob 15 - 64 let alespoň 70 %, míru zaměstnanosti žen 15 - 64 alespoň 60 %, míru zaměstnanosti starších pracovníků 55 - 64 let alespoň 50 %, v roce 2008, kdy celková MZ činila 66,6 %, MZ žen 57,6 %, MZ starších pracovníků 55 - 64 let 47,6 %. V letech 2009 a 2010 již vinou celosvětové finanční a hospodářské krize ukazatele míry zaměstnanosti pouze klesaly. V roce 2010, v návaznosti na hlavní cíle Strategie Evropa 2020, která nahradila Lisabonskou strategii, schválila vláda České republiky usnesením č. 434 ze dne 7. června 2010 do roku 2020 v oblasti zaměstnanosti následující cíle: národní cíl zvýšení celkové míry zaměstnanosti ve věkové skupině 20 – 64 let na 75 %, národní dílčí cíle zvýšení MZ žen v této věkové skupině na 65 % míru zaměstnanosti starších pracovníků (55 – 64 let) na 55 %. 5
5
Ministerstvo zahraničních věcí, dostupné z WWW: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/politiky_evropske_unie/strategie_eu_2020.html 19
2.2. Vývoj míry nezaměstnanosti
Na konci roku 2008 se pohybovala průměrná míra nezaměstnanosti ještě na 5,4 %. Míra nezaměstnanosti v květnu a v červnu dokonce na 5,0 %, což bylo nejníže od roku 1996. Ve druhé polovině roku už ovšem začala reagovat na začínající problémy ve světové ekonomice. K 31.12.2008 tak dosáhla 6,0 %. Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP byl na konci roku 2008, 352,3 tisíc. v 1. pololetí roku byl zaznamenán pomalejší úbytek počtu nezaměstnaných, který, podle mého názoru, souvisel především se strukturálním charakterem nezaměstnanosti a dále s posilováním koruny, jenž se projevoval poklesem poptávky po českém zboží zejména v západní Evropě. Zaměstnavatelé byli opatrnější při přijímání zaměstnanců a rozšiřování výroby, případy propouštění zaměstnanců byly spíše ojedinělé. Světová finanční a ekonomická krize se plně projevila až v úplném závěru roku a výrazně ovlivnila počet nezaměstnaných až v roce 2009. V roce 2009 byla situace na trhu práce v České republice zejména z důvodu převážně exportně orientované ekonomiky zcela ovlivněna celosvětovou hospodářskou krizí. Z důvodu ztráty odbytových trhů propouštěli nejdřív zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu i jejich subdodavatelé a podnikatelské subjekty ze sklářského průmyslu, později i zaměstnavatelé z dalších odvětví, především z průmyslu zpracovatelského. Míra nezaměstnanosti (MN) a počty uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP oproti minulým letům rostly po celý rok, s výjimkou minimálního poklesu v říjnu. Důsledky krize nezmírnily ani obvyklé pozitivní vlivy v jarních a podzimních měsících. K 31.12.2009 vzrostla míra nezaměstnanosti na 9,2 % (meziročně o 3,2 p.b.). Průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2009 se zvýšila na 8,0 %, což je proti předchozímu roku 2008 zvýšení o 2,6%. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o 141,0 tis. na 465,6 tis. Ke konci roku 2009 bylo v evidenci úřadů práce již 539,1 tis. uchazečů o zaměstnání, což je meziroční nárůst o 186,9 tis.!! Vliv krize se přenesl i do roku 2010. V lednu vzrostla míra registrované nezaměstnanosti z prosincových 9,2 % na 9,8 %, v únoru dosáhla hodnoty 9,9 %, což byly od roku 2004 nejvyšší hodnoty. V lednu a únoru 2004 dosáhla doposud historicky nejvyšších hodnot 9,7%, v platné metodice. Působení sezónních faktorů a mírné oživení ovlivnilo trh práce 20
v jarních měsících, tehdy nezaměstnanost výrazně klesala až na 8,5 %, tj. 500,5 tis. uchazečů o zaměstnání v červnu. Ve druhém pololetí se po mírném nárůstu v důsledku příchodu čerstvých absolventů škol mírně zvýšila a na podzim se udržovala na stabilní úrovni. K výraznému nárůstu došlo až v prosinci, kdy se k obvyklým sezónním vlivům přidaly i změny v legislativní oblasti platné od 1. 1. 2011. Vzhledem k tomu, že tyto změny zpřísnily podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti (snížení výše podpory v nezaměstnanosti uchazečům, kteří sami bez vážného důvodu nebo na základě dohody se zaměstnavatelem ukončí pracovní poměr, zrušení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti s výkonem tzv. Nekolidujícího zaměstnání a rovněž pobírání podpory až po době, kdy uchazeči přísluší zákonné odstupné či odchodné), mnozí nezaměstnaní se přihlásili do evidence úřadů práce ještě v závěru roku 2010 (obvyklý lednový nárůst byl pak minimální). K 31.12.2010 míra nezaměstnanosti představovala 9,6 % a vzhledem k příznivějšímu vývoji v průběhu roku byla meziročně vyšší již pouze o 0,4 p.b. Vzhledem k vysokým hodnotám z počátku roku se ale průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2010 meziročně zvýšila z 8,0 % v roce 2009 na 9,0 %. Graf č.5
Zdroj MPSV
2.3. Vývoj počtu volných pracovních míst (VPM) Světová hospodářská krize se samozřejmě projevila i na počtu volných pracovních míst. Zatímco v průběhu roku 2008 nahlásili na ÚP 432,5 tisíc volných nových nebo uvolněných míst (tj. o 12,7 tisíc méně než v roce 2007), naopak z nahlášených míst bylo obsazeno 21
uchazeči o zaměstnání nebo zrušeno 482,4 tisíc, v průběhu roku 2009 zaměstnavatelé nahlásili na ÚP už pouze 218,7 tis. Volných nových nebo uvolněných míst, tj. o 213,8 tis. méně než v roce 2008, obsazeno uchazeči o zaměstnání nebo pak 278,9 tis. (meziročně o 203,4 tis. méně). V průběhu roku 2010 nahlásili zaměstnavatelé na úřadech práce již jen 206,8 tis. nových nebo uvolněných míst, což je o 11,9 tis. méně než v roce 2009. Z volných pracovních míst evidovaných na úřadech práce bylo zrušeno nebo obsazeno uchazeči o zaměstnání 207,0 tis. (meziročně o 72,0 tis. méně).
Graf č.6
Zdroj MPSV
V prosinci roku 2010 byl počet uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 volné pracovní místo 18,2. Pokud tento údaj porovnáme s prosincovým údajem z roku 2008 (3,9 uchazeče na 1 volné pracovní místo), nebo rokem 2007 (2,5 uchazeče na 1 volné pracovní místo) můžeme konstatovat, že vzhledem k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání a k poklesu počtu volných pracovních míst se výrazně zhoršil nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce.
22
Graf č.7
Zdroj MPSV
Zanalyzujme si nyní, jak se dotkla hospodářská krize struktury volných pracovních míst. Ve struktuře volných pracovních míst k 31. 12. 2008 výrazně převažovala místa určená pro dělnické profese, především pro řemeslníky a kvalifikované výrobce, zpracovatele, opraváře, obsluhu strojů a zařízení (KZAM 6 - 8). Jejich podíl byl 45,5 %, poklesly zejména počty volných míst pro dělníky a obsluhu montážních linek, mechaniky, seřizovače, opraváře elektrických a elektronických zařízení a přístrojů, kováře, nástrojaře a zámečníky, formíře a svářeče, přadláky, ruční tkalce a pletače. V průběhu roku 2009 nejvíce poklesla volná pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu (o 17,5 tis.), dále ve stavebnictví (o 9,6 tis.) a v odvětví velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidel (o 6,8 tis.). Největší pokles zaznamenala právě místa určená pro kvalifikované dělnické profese, především pro řemeslníky a výrobce, zpracovatele, opraváře, obsluhu strojů a zařízení (KZAM 6 - 8), která se na poklesu celkového počtu míst podílela více než polovinou (pokles o 32,3 tis.). Jejich podíl se proti konci roku 2008 snížil ze 45,5% na 29,6%. Rok 2010 se vyznačoval opětovným nárůstem. V roce 2010 se počty volných pracovních míst pro kvalifikované dělnické profese, především pro řemeslníky a výrobce, zpracovatele opraváře, obsluhu strojů a zařízení (KZAM 6 - 8) zvýšily o 2,2 tis., jejich podíl na celkovém počtu volných pracovních míst vzrostl ze všech sledovaných kategorií nejvíce (z 29,6% na 36,7%). Jednalo se zejména o volná místa pro svářeče, zámečníky, mechaniky, pro kováře, seřizovače a opraváře elektrických zařízení, nástrojaře, pro řidiče a montážní dělníky, formíře, obsluhu strojů na výrobu textilních výrobků. 23
Zcela jiný vývoj zaznamenala volná pracovní místa pro administrativní, technické, zdravotnické, pedagogické pracovníky a pracovníky ve vědě a výzkumu, vyžadující maturitu nebo vysokoškolské vzdělání (KZAM 1 - 4). Zatímco v roce 2008 se na celkovém podílu volných pracovních míst podílel 20,5%, v roce 2009, díky tomu, že hospodářská krize se projevila zejména v průmyslu a stavebnictví, vzrostl podíl v nabídce volných míst z 20,5 % na 35,4%. Přesto v tomto roce došlo v této kategorii meziročně k absolutnímu poklesu (o 7,7 tis.). V roce 2010 představoval dokonce podíl míst určených pro administrativní, technické, zdravotnické, pedagogické pracovníky a pracovníky ve vědě a výzkumu, vyžadující maturitu nebo vysokoškolské vzdělání 39,4%. Nárůst byl zaznamenán u míst pro techniky ve fyzikálních oborech, pro techniky a odborníky v oblasti výpočetní techniky, pro zprostředkovatele finančních a obchodních transakcí, pro obsluhu optických a elektronických zařízení. V této kategorii však také pro některé profese VPM poklesla. Jedná se o místa pro ostatní pedagogy, pro zdravotnické asistenty, optiky a rehabilitační pracovníky, pro odborné ošetřovatele a sestry. Volná pracovní místa pro pomocné a nekvalifikované dělníky (KZAM 9) představovala 24,3 %, už koncem roku 2008 poklesly zejména počty volných míst pro pomocné dělníky v průmyslu, v lomech, dolech a ve stavebnictví, pro pomocníky a uklízeče. V roce 2009 se počty volných míst pro pomocné a nekvalifikované dělníky (KZAM 9) se snížily o 13,9 tis., jejich podíl na celkovém počtu VPM však díky velkému propadu VPM pro kvalifikované dělníky, mírně vzrostl z 24,3 % na 26,7 %. V průběhu roku 2010 poklesl pouze o 3,9 tis., pokles zaznamenal i jejich podíl na celkovém počtu VPM z 26,7 % na 14,2 %. Nejvíce se snížily počty míst pro pomocné a nekvalifikované dělníky v lomech, dolech, ve stavebnictví, pro uklízeče, pradláky a pomocníky a pro pomocné a nekvalifikované dělníky v zemědělství, průmyslu a lesnictví. Stabilní vývoj, o se týče podílu ne VPM zaznamenala místa pro provozní pracovníky ve službách a obchodů (KZAM 5). V roce 2008 tvořila 9,6%, nejvíce se snížily počty míst pro provozní pracovníky, prodavače v obchodech a ve stravování. V roce 2009 místa pro provozní pracovníky ve službách a obchodě (KZAM 5) poklesla o 6,2 tis. a podíl z 9,6% na 8,3%, nejvíce se snížily počty míst pro prodavače v obchodech a předváděče zboží, pracovníky ochrany a ostrahy, provozní pracovníky ve stravování pro pečovatele a pomocné ošetřovatele. V roce 2010 vzrostla místa VPM o 0,4 tis. a jejich podíl na VPM se vrátil z 8,3% zpět na 24
9,6%. Z této skupiny se nejvíce zvýšily počty míst pro pracovníky ochrany a ostrahy a pro prodavače v obchodech.
2.4. Struktura uchazečů o zaměstnání 2.4.1. Věková struktura uchazečů o zaměstnání
Přestože v roce 2008 došlo k meziročnímu poklesu celkového počtu nezaměstnaných jen o 2,6 tisíc, projevily se už i zde změny v jednotlivých věkových skupinách.
Graf č.8
Zdroj MPSV
Po dlouhodobém poklesu počtu uchazečů o zaměstnání ve věku do 25 let byl nárůst počtu mladých uchazečů o zaměstnání v září výraznější než v minulých letech. Na konci roku 2008 byl počet těchto uchazečů meziročně vyšší o 5,9 tisíc, tj. o 10,7 %, z toho mladých ve věku 20 - 24 let činil 4,4 tisíc, tj. nárůst o 11,5 %, tedy nejvyšší meziroční nárůst v rámci jednotlivých věkových skupin. Podíl uchazečů mladších 25 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání
25
meziročně vzrostl (z 15,5 % v prosinci 2007) na 17,2 % ke konci roku, čímž se hodnota tohoto ukazatele dostala přibližně zpět na úroveň z konce roku 2006. Nervózní trhy a krachující bankovní sektor v USA vyvolal na konci roku 2008 nejistotu, která se výrazně projevila i v personálních strategiích jednotlivých firem. V roce 2008 na tuto situaci doplatili právě zejména čerství absolventi škol, kteří v druhé polovině roku výrazně rozšířili počet uchazečů na ÚP. V roce 2009 vývoj nezaměstnanosti, s výjimkou právě mladých lidí, výrazněji neovlivnil situaci znevýhodněných skupin na trhu práce. Nejvíce se meziročně zvýšil počet nezaměstnaných ve věkové kategorii do 25 let, naopak u věkové skupiny 50 - 54 let a nad 65 let byl zaznamenán nejpomalejší nárůst. Počet uchazečů o zaměstnání ve věku do 25 let meziročně vzrostl o 37,0 tis. na 97,7 tis., tj. o 61,0 %. Z toho nárůst mladých ve věku 20 – 24 let činil 29,4 tis., tj. 69,3 %, což je nejvyšší meziroční nárůst v rámci všech pětiletých věkových skupin. Počet nezaměstnaných ve věku do 20 let, tedy uchazečů patřících do skupiny, které ÚP podle zákona o zaměstnanosti věnují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, vzrostl o 7,6 tis, tj. o 41,8 %. Podíl uchazečů mladších 25 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání ke konci roku 2009 meziročně vzrostl z 17,2 % na 18,1 %. Významná změna nastala u této věkové kategorie v roce 2010. Zatímco v roce 2009 i v 1. pololetí roku 2010 došlo k výraznému nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání, ve věku do 25 let, zejména pak v kategorii 20 – 24 let. Celkový počet uchazečů o zaměstnání do 25 let se proti roku 2009 snížil o 2,8 tis. na 94,9 tis. a podíl klesl o 1,2% z 18,1 % na 16,9 %. Ve srovnání s rokem 2008 ovšem stále mluvíme o zvýšení o 34,2 tis. uchazečů. Počet uchazečů o zaměstnání ve věku 20- 24 let se snížil na 71,0 tis. a uchazečů do 20 let, kterým ÚP podle zákona o zaměstnanosti věnují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, z 25,9 na 23,9 tis. Opačný vývoj zaznamenala další věková kategorie, které ve smyslu zákona o zaměstnanosti věnují ÚP zvýšenou pozornost při zprostředkování zaměstnání, a to uchazeči ve věku nad 50 let. Jejich počet v evidenci ÚP k 31. 12. 2008 byl o 5,7 tisíc nižší než ve stejném období roku 2007. Na poklesu počtu nezaměstnaných této věkové kategorie se nejvíce podíleli uchazeči ve věku 50 - 54 let (nejvyšší meziroční úbytek v rámci věkových 26
kategorií - o 4,5 tisíc). K meziročnímu nárůstu počtu uchazečů došlo u věkových skupin nad 60 let. V roce 2009 byl počet uchazečů ve věku nad 50 let o 41,5 tisíc vyšší než ve stejném období roku 2008, jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se ovšem snížil. (v důsledku nárůstu uchazečů do 25 let) Uvnitř této věkové kategorie uchazečů se nejvíce zvýšil počet uchazečů u nejpočetnější skupiny ve věku 55 - 59 let, v relativním vyjádření též u početně slabší viny 60 – 64 let. Naopak u věkové skupiny 50 - 54 let a nad 65 let byl zaznamenán nejpomalejší nárůst. Změna struktury uvnitř této skupiny souvisí s prodlužující se věkovou hranicí pro odchod do důchodu, a dále s tím, že se jedná o silné poválečné ročníky. Pomalejší nárůst počtu věkově starších potvrdil domněnku, že zaměstnavatelé dávají ve zhoršené ekonomické situaci přednost starším pracovníkům s dlouhodobou praxí a zkušenostmi před přijímáním mladých lidí bez praxe. Podíl počtu osob ve věku nad 50 let se v prosinci 2010 meziročně mírně snížil z 30,6% na 29,3%. U věkové skupiny 50 - 54 let, která vykazovala v posledních dvou letech nejvyšší podíl na celkovém počtu uchazečů, byl vykázán nejvyšší meziroční pokles. Podíl počtu uchazečů ve věku 55 – 59 let po jejich dlouhodobém nárůstu (i přes pozvolný pokles jejich počtu v evidenci) se na konci roku meziročně snížil o 0,3 p.b. na 12,6 %. U věkových kategorií nad 60 let nárůst podílu mírně pokračoval. Četnost věkové kategorie nad 50 let a změna struktury uvnitř této skupiny souvisí též s každoroční se prodlužující věkovou hranicí pro odchod do důchodu. Pokud shrneme vývoj počtu uchazečů v jednotlivých problémových skupinách, můžeme konstatovat, že hospodářská krize přinesla i určitý výkyv pokud jde o nezaměstnanost v kategoriích osob do 25 let a v kategorii osob nad 50 let. V roce 2009 se nejvíce zvýšil počet nezaměstnaných ve věkové kategorii do 25 let, naopak u věkové skupiny 50 - 54 let a nad 65 let byl zaznamenán nejpomalejší nárůst. Tento vývoj znamenal změnu trendu ve srovnání s předchozími roky a dokumentoval fakt, že první vlna propouštění se ve významné míře týkala i mladších ročníků. Skupina do 25 let reagovala na celosvětovou finanční a hospodářskou krizi nejhůře a prakticky okamžitě. Jak již bylo zmíněno, bylo to zejména tím, že jejich zařazení v září roku 2008 provázela opatrnost v personálních politikách jednotlivých firem s ohledem na vyvíjející se situaci na světových trzích. Tato situace pokračovala i v roce 2009 a byla jasným důkazem toho, že firmy upřednostňovali starší a zkušené zaměstnance 27
před náborem mladých a nezkušených. V průběhu roku 2010 se struktura nezaměstnanosti podle věku vrací ke své předkrizové podobě, kdy se opět relativně zvyšuje podíl starších věkových skupin.
2.4.2. Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence
Dlouhodobá nezaměstnanost je nejčastěji definována jako nezaměstnanost trvající déle než 1 rok. Podle jiné metodiky jsou za dlouhodobě nezaměstnané považování už ty osoby, které jsou nezaměstnané déle než 6 měsíců. Podle platného znění zákona o zaměstnanosti jsou jako skupina, jíž mají úřady práce věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, definováni uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců. Vliv finanční a hospodářské krize se velmi výrazně podepsal na délce evidence uchazečů o zaměstnání. V roce 2008 bylo evidováno na ÚP 352,3 tis. uchazečů. Nárůst nově hlášených uchazečů ke konci roku 2008 meziročně výrazně zvýšil počet i podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci ÚP méně než 6 měsíců. V průběhu roku 2008 proti tomu pokračoval pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných, tj. evidovaných déle než 12 měsíců, popř. déle než 6 měsíců, který je patrný již od roku 2005. Ovšem i přes dlouhodobý pokles počtu osob patřících do této problémové skupiny nezaměstnaných byl jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných stále vysoký. Podíl osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců k 31.12.2008 činil 28,8% a 43,0% všech nezaměstnaných bylo evidováno na ÚP déle než 6 měsíců. Trend nárůstu počtu nově hlášených uchazečů z konce roku 2008 pokračoval i v prvních měsících roku 2009, čímž se v průběhu 1. pololetí meziročně výrazně zvýšil počet i podíl krátkodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání. Vzhledem ke zhoršené situaci na trhu práce spojené s nedostatkem pracovních míst se doba setrvání v evidenci ÚP opět prodlužovala. K 31.12.2009 se meziročně výrazně zvýšil celkový počet uchazečů o 53,1% z 352,3 tis. uchazečů na 539,1 tis. uchazečů. Výrazně vyšší počet uchazečů byl evidován u evidovaných více než 6 měsíců. Počet evidovaných 6 – 9 měsíců vzrostl v roce 2009 o 40,5 tis. na 70,8 tis. (o 133,8 %), evidovaných 9 – 12 měsíců o 33,7 tis. na 53,5 tis. (o 170,5 %). Počet dlouhodobě 28
nezaměstnaných (nad 12 měsíců) se meziročně zvýšil o 22,3 tis. osob. Jejich celkový počet (123,9 tis.) se v prosinci 2009 (po dlouhodobém poklesu v letech 2007 a 2008 v důsledku účinnosti zákonů v sociální oblasti a příznivé ekonomické situace) vrátil přibližně na úroveň března 2008. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se přesto v porovnání s koncem roku 2008 meziročně snížil o 5,8 p.b. z 28,8% na 23,0%. Podle novely zákona o zaměstnanosti věnují ÚP od 1. 1. 2009 zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců. V prosinci 2009 jich bylo evidováno 276,3 tis. a jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných činil 51,2 %. K úbytku dlouhodobě nezaměstnaných došlo pouze u kategorie „nad 24 měsíců“, jejich počet se meziročně snížil o 5,4 tis. V roce 2010 se díky přetrvávajícímu nízkému počtu pracovních míst délka setrvání v evidenci ÚP opět prodloužila. Celkový počet uchazečů o zaměstnání se zvýšil již pouze o 4,2% na 561,6 tis. Počet uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců se však k 31.12.2010 meziročně zvýšil o 54,6 tis. na 178,5 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti vzrostl z 23,0% na 31,8% (o 8,8, p.b.). Po výrazném poklesu v letech 2007 - 2008 v důsledku účinnosti zákonů v sociální oblasti se jejich počet vrátil přibližně na úroveň z prvních měsíců roku 2007. Nejvýrazněji vzrostl počet uchazečů evidovaných 12 - 24 měsíců, a to o 37,7 tis. na 99,2 tis. což je o 61,4%. Evidovaných nad 24 měsíců pak vzrostl o 16,9 tis. na 79,3 tis. (o 27,1 %). V důsledku značného nárůstu počtu nově hlášených uchazečů o zaměstnání vzrostl koncem roku 2010 i počet uchazečů evidovaných do 3 měsíců, a to o 19,0 tis na 190,2 tis., což činilo 11,1 %. V souladu s novelou zákona o zaměstnanosti věnovali ÚP od 1. 1. 2009 zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání, kteří byli v evidenci déle než 5 měsíců. Na konci prosince roku 2010 bylo těchto uchazečů evidováno 291,5 tis., to znamená nárůst proti roku 2009 o 15,2 tis. osob. Na celkovém počtu nezaměstnaných činil jejich podíl 51,9 %.
29
Graf č.9
Zdroj MPSV
Pojďme se v analýze podívat na délku evidence uchazečů o zaměstnání v jednotlivých letech. Průměrnou délku evidence uchazečů, kteří byli k 31.12.2008 registrovaní na ÚP (tzv. délka průběžné evidence), výrazně ovlivnil příchod nových uchazečů o zaměstnání do evidence ÚP a pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Zatímco ve 4. čtvrtletí 2007 činila 659 dní, ve 4. čtvrtletí 2008 se zkrátila o 120 dní na 539 dní. Průměrná délka evidence uchazečů, kteří byli vyřazeni z evidence ve 4. čtvrtletí (tzv. délka ukončené evidence), představovala 248 dní a v porovnání se stejným obdobím roku 2007 se zkrátila o 55 dní. Průměrnou délku evidence uchazečů, kteří byli k 31.12.2009 registrovaní na ÚP (tzv. délka průběžné evidence), výrazně ovlivnil příchod velkého počtu nových uchazečů o zaměstnání do evidence ÚP a rostoucí počet evidovaných do jednoho roku. Zatímco ve 4. čtvrtletí 2008 činila 539 dní, ve 4. čtvrtletí 2009 se zkrátila o 126 dní na 413 dní. Průměrná délka evidence uchazečů, kteří byli vyřazeni z evidence ve 4. čtvrtletí (tzv. délka ukončené evidence), představovala 215 dní a v porovnání se stejným obdobím roku 2008 se zkrátila o 33 dní. Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných se projevil v průměrné délce evidence. Průměrná délka průběžné evidence (tj. délka evidence uchazečů o zaměstnání, kteří byli k 31.12.2010 registrovaní na ÚP) se prodloužila z 413 dní na konci roku 2009 na 446 dní, tj. o 33 dní. Průměrná délka ukončené evidence (tj. délka evidence uchazečů o zaměstnání, kteří 30
byli v průběhu 4. čtvrtletí 2010 vyřazeni z evidence), představovala 239 dní a v porovnání se stejným obdobím roku 2009 (215 dní) se prodloužila o 24 dní.
Tab. č. 2:
Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV
2.4.3. Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání
Struktura uchazečů o zaměstnání podle dosaženého stupně vzdělání se měnila pouze nepatrně. Zatím co v roce 2008 ještě v neprospěch vyššího vzdělání, v roce 2009 byl zaznamenán významný meziroční nárůst vyučených uchazečů a v roce 2010 pak u vyučených uchazečů o zaměstnání a u uchazečů o zaměstnání s úplným středním odborným vzděláním s maturitou. Nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání přesto stále zůstávají vyučení a osoby s neukončeným a základním vzděláním.
31
Tab. č. 3:
Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání
Zdroj: MPSV
Úroveň specifické míry nezaměstnanosti (SMN) uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání potvrzují, že nezaměstnaností byli nejvíce ohroženi lidé bez vzdělání nebo s minimálním vzděláním. U těchto vzdělanostních skupin byla ve všech námi sledovaných letech zaznamenána nadprůměrná specifická míra nezaměstnanosti. V kategorii uchazečů bez vzdělání nebo se základním vzděláním byla více než čtyřnásobně vyšší než činil celorepublikový průměr. V letech 2008 i 2009 došlo kromě kategorie bez vzdělání nebo se základním vzděláním meziročně k nárůstu SMN ve všech vzdělanostních kategoriích. Rozdíly mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a kvalifikačními požadavky zaměstnavatelů vyjádřené počtem uchazečů na 1 volné pracovní místo podle vzdělání se vlivem nárůstu počtu uchazečů a úbytku volných míst meziročně prohloubily. V roce 2008 nebyly tyto rozdíly ještě tak zřejmé, v roce 2009 ovšem bylo prohloubení velice výrazné. Souviselo to samozřejmě s úbytkem volných pracovních míst a nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání. V roce 2010 se rozdíly mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a kvalifikačními požadavky zaměstnavatelů vyjádřené počtem uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo podle vzdělání se vlivem mírného oživení a stabilizace situace na trhu práce u většiny kategorií vzdělání meziročně zmenšily. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou 32
na trhu práce se oproti prosinci 2009 nejvíce zmírnil u kategorie SOŠ bez maturity, nadále, jak jsem se již zmínil, se situace zhoršila u kategorie základní vzdělání. Nejvyšší poměr počtu uchazečů o zaměstnání k počtu volných míst byl zaznamenán u kategorie úplné střední všeobecné – gymnázium (23,4). Naopak nejpříznivější byl poměr mezi počtem uchazečů o zaměstnání a volnými místy pro uchazeče o zaměstnání bez vzdělání (3,4) a pro uchazeče o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním (10,5). Potřeba snížení vysoké míry nezaměstnanosti některých skupin obyvatel se odrazila i ve stanovení národních cílů České republiky v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s hlavními cíli Strategie Evropa 2020 (viz str. 19). Konkrétně se jedná o snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 - 24 let) o třetinu a míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 – 2 mezinárodní klasifikace vzdělání) o čtvrtinu proti roku 2010.
33
3.
Vliv
hospodářské
krize
na
trh
práce
v Karlovarském kraji 3.1. Celková charakteristika kraje 3.1.1. Úvodní specifikace kraje
Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s Plzeňským krajem. Karlovarský kraj je svou rozlohou 3 314 km2 po Praze a Libereckém kraji třetím nejmenším krajem v republice (zaujímá 4,25% plochy ČR). Je specifický mimo jiné tím, že svou zalesněnou plochou o rozloze 1 428 km2 určuje podíl zalesnění vůči celkové rozloze na 43,1%, což je téměř 1,3 násobek průměru ČR. Je to tedy jediný kraj v České republice, kde je méně zemědělské půdy než lesů. Karlovarský kraj, s krajem Ústeckým tvoří oblast soudružnosti Severozápad, tzv. NUTS 2. Přes území těchto dvou krajů, podél státní hranice, se rozprostírají Krušné hory. Jejich nejvyšší bod Klínovec (1 244 m n.m.) a nejnižší bod (320 m n.m.), který se nachází na řece Ohři na hranici kraje leží v okrese Karlovy Vary. Karlovarský kraj je dle ČSÚ krajem s nejmenším počtem obyvatel - počet obyvatel v roce 2010 činil 307 636. Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský - jedná se tedy o nejnižší počet okresů v kraji v celé České republice. Celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 519 částí. Karlovarský kraj zaujímá pouze 4,2% území ČR a tudíž se svou rozlohou řadí k těm nejmenším. Největší z okresů je karlovarský (49% rozlohy kraje) s největším počtem obcí (55) a největším podílem žijících obyvatel v kraji (39,7%). Okresy Sokolov a Cheb jsou, co do počtu obcí a rozlohy, srovnatelné. Sídelní struktura regionu je poměrně heterogenní. Pro větší část území je spíš typický vyšší počet menších obcí, v oblasti pánve se pak nacházejí i relativně velká města. V kraji je celkem 30 měst, nejvíce na území karlovarského okresu,
34
Karlovarský kraj patří z hlediska celkového hospodářství ke krajům s pestrou ekonomickou strukturou ovlivněnou průmyslem, jako je těžba a zpracování uhlí, lázeňskými středisky, tedy lázeňstvím a cestovním ruchem, ale také výroba elektřiny, chemické závody a strojírny, tradiční je výroba skla, porcelánu, hudebních nástrojů. Tradiční průmyslová výroba je soustředěna především v okrese Karlovy Vary. Mezi tradiční odvětví patří keramický průmysl a výroba skla, i přes problémy projevující se od konce roku 2008 a především v první polovině roku 2009, se kterými se potýkala převážně společnost Karlovarský porcelán a.s. (dnes již Thun 1794 a.s.) a Concordia a.s. (dnes již zaniklá společnost), od konce roku 2010 také další společnosti Starorolský porcelán Moritz Zdekauer, a.s. a Haas&Czjzek - První porcelánová manufaktura v Čechách, spol. s r.o., Horní Slavkov. Výrobky regionálních keramických a sklářských firem jsou celosvětově známé. Nezastupitelné místo má v tomto okrese lázeňství a využití pramenů minerálních vod. Okres Sokolov je oblastí ležící pod hřebenem Krušných hor, které byly odpradávna známy svým přírodním surovinovým bohatstvím. V minulosti se jednalo převážně o cínové rudy. V současnosti má rozhodující význam těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která řadí okres mezi přední průmyslová centra. Sloje hnědého uhlí, ložiska kaolínu či jílů (v Horním Slavkově byla v roce 1791 založena první porcelánka v Čechách) hrály nejvýznamnější roli v historii okresu Sokolov. V okrese Sokolov jsou zastoupena odvětví, která mají mnohaletou tradici, odbyt a exportní schopnost (těžba hnědého uhlí, energetika, chemický průmysl, strojírenský průmysl apod.). V okrese Cheb je zastoupen stavební průmysl, strojírenský průmysl, textilní průmysl, potravinářský průmysl aj. Nejvýznamnějšími zdroji nerostných surovin je mladší čtvrtohorní uhlí, kaolín, cihlářské jíly, žula, čedič či štěrkopísky. Nacházejí se tu rovněž prameny minerálních vod a s nimi spojené lázně. Mariánské Lázně jsou zaměřeny na léčbu onemocnění ledvin, močových cest, pohybového ústrojí či dýchacích cest. Františkovy Lázně jsou zaměřeny na léčbu nemocí pohybového a oběhového ústrojí či gynekologické choroby. Lázně Kynžvart se specializují na léčbu horních cest dýchacích (především u dětí).
35
3.1.2. Ekonomická, sociální a demografická situace
Ekonomika Karlovarského kraje je velice různorodá a pestrá. Rozvíjí se zde jak tradiční lehký průmysl (potravinářský, textilní, sklářský, výroba porcelánu), tak zde zaujímá významné postavení i průmysl strojírenský, energetický, těžební, dřevozpracující. V žádném případě nelze opominout lázeňství, s tím související cestovní ruch a využití pramenů minerálních vod. Nejvýznamnější vliv měla, tak jako i v jiných oblastech České republiky světová hospodářská krize na útlum výroby v automobilovém průmyslu a také ve výrobě porcelánu. Ekonomická rozmanitost kraje má vliv i na oblast sociální a demografickou. Karlovarský kraj je typickým představitelem českého pohraničí se smíšeným národnostním osídlením. Po skončení 2. světové války byl kraj téměř vylidněn. Poválečné doosidlování, které nahradilo až 80% původních obyvatel bylo spojeno především s rozvojem energetiky, těžbou uhlí, uranu a zánikem zemědělských usedlostí a průmyslových malovýrob. Doosidlování těchto území v pohraničí a migrační stimuly především pro těžební okresy v minulých letech se projevují dosud i relativně mladší populací například v okrese Sokolov. V minulosti převládala poptávka po nekvalifikované pracovní síle, vyvolaná zejména právě strukturou pracovních míst spojenou s důlní činností. V devadesátých letech se výrazně zvýšil i vliv zahraniční migrace na demografický vývoj kraje, a to především uvolněním pohraničního režimu a v současné době intenzivnějšími a širšími zahraničními kontakty. Tab. č. 4: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v Karlovarském kraji
počet obyvatel celkem z toho ženy
31.12.2008
31.12.2009
31.12.2010
307 449
308 403
307 636
156 540
156 905
156 580
Zdroj: ČSU
36
3.1.3. Silné stránky kraje Jak jsem se již zmínil, patří mezi silné stránky Karlovarského kraje ekonomická rozmanitost. Ta nabízí opravdu velké možnosti jednak v oblasti profesního uplatnění obyvatelstva, tak i možnost rozvíjení soukromého podnikání. Silnou stránkou je též relativně mladé obyvatelstvo. Další významnou výhodou je i to, že většina obyvatel kraje žije ve městech a odpadá tím větší dojížďka za prací. Důležitá a výhodná se jeví i poloha kraje a hlavně jeho sousedství s Německem. Právě v Německu nachází pracovní uplatnění mnoho obyvatel tohoto kraje a to hlavně v profesích, ve kterých by se doma neuplatnili. Pro kraj je velmi významný výskyt přírodních léčivých zdrojů, který je spojen s rozvojem cestovního ruchu a lázeňstvím a vytváří řadu pracovních příležitostí, i když v některých případech jen sezónně. Na území kraje se nachází ložiska značného nerostného bohatství. např. hnědé uhlí, kaolin, cihlářské suroviny a kámen.
3.1.4. Slabé stránky kraje Jednoznačně nejvýznamnější slabou stránkou kraje je útlum v oblasti těžby uhlí a energetiky – zejména v okrese Sokolov, dále nedostatečné napojení silničních sítí na sousední regiony a hlavní město, nízká mobilita pracovní síly, nedostatečná dopravní obslužnost a vyšší podíl společensky nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva. Dalším nepříznivým faktorem je kvalifikační struktura obyvatelstva. Téměř polovina (v roce 2008 42%, v roce 2010 již 48%) všech evidovaných uchazečů o zaměstnání je s neúplným základním nebo se základním vzděláním. Vzhledem k jejich nedostatečnému vzdělání i k nedostatku praxe je pro tuto skupinu uchazečů velice obtížné najít vhodné uplatnění na trhu práce. Se zaváděním nových výrob nebo s modernizací stávajících výrobních postupů se zvyšují i požadavky zaměstnavatelů na kvalifikaci přijímaných zaměstnanců a ubývá pomocných profesí, které byly obsazovány uchazeči bez kvalifikace.
37
3.2. Zaměstnanost u vybraných nejvýznamnějších zaměstnavatelů
Jednoznačně nejvýznamnějším zaměstnavatelem na trhu práce v Karlovarském kraji je Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Tato společnost je významným producentem tříděných a prachových druhů hnědého uhlí a jediným výrobcem hnědouhelných briket v celostátním měřítku. Je největším nezávislým výrobcem elektrické energie v ČR a jejím dodavatelem do rozvodné sítě a zároveň je v Karlovarském kraji největším výrobcem a distributorem tepelné energie. U společnosti bylo k 31.12.2008 zaměstnáno 4 693, z toho 4 005 mužů. Pracovní poměr ukončilo v roce 2008 celkem 304 zaměstnanců, z toho 151 odchodem do starobního, předčasného nebo invalidního důchodu, 12 pracovních poměrů bylo zrušeno ve zkušební době, s 10 zaměstnanci byl pracovní poměr rozvázán z organizačních důvodů a 126 bylo 38
ukončeno dohodou. Přijato bylo 294 nových zaměstnanců, které společnost do potřebných profesí vybírá z vlastní databáze zájemců o zaměstnání, z evidence osob úřadu práce a z absolventů škol, zejména absolventů Integrované střední školy technicko-ekonomické v Sokolově. Hledání nových zaměstnanců komplikuje firmě absence kvalifikovaných pracovníků ze strojních a elektro oborů na trhu práce. S omezování těžby hnědého uhlí a s restrukturalizací společnosti je spojeno samozřejmě též snižování počtu zaměstnanců. V roce 2009 bylo ve společnosti zaměstnáno 4 511, k 31.12.2010 již pouze 4 392, z toho 3 776 mužů. Pracovní poměr ukončilo v roce 2010 celkem 168 zaměstnanců, z toho 108 odchodem do starobního, předčasného nebo invalidního důchodu. V roce 2011 plánuje firma snížení počtu svých zaměstnanců, čehož docílí plánovanými odchody zaměstnanců do starobních důchodů a odchody zaměstnanců na základě výpovědí z jejich strany. Dle personálního plánu bude k 31.12.2011 u společnosti cca 4 150 zaměstnanců v pracovním poměru. S ohledem na neplánované odchody zaměstnanců a odchody zaměstnanců do důchodu se otevírá možnost přijímat nové zaměstnance. V roce 2010 bylo přijato 44 nových zaměstnanců. Druhou nejvýznamnější společností, co se množství zaměstnanců týče je Karlovarská krajská nemocnice a.s.. Společnost vznikla teprve 1.5.2008, kdy došlo ke sloučení nemocnic Karlovy Vary, Cheb a Sokolov a ke vzniku akciové společnosti. V roce 2008 zaměstnávala Karlovarská krajská nemocnice a.s. průměrně 1 811 zaměstnanců. K 1.1.2011 došlo ovšem k další významné události. Sokolovská nemocnice byla na 20 let pronajata společnosti Nemos, a.s. Významným zaměstnavatelem, ale také představitelem společnosti, na kterou dolehla hospodářská krize je společnost Thun 1794, a.s. Společnost vznikla na základech společnosti Karlovarský porcelán a.s., který 10.12.2008 poslal Městský soud v Praze do konkurzu. Přišlo samozřejmě hromadné propouštění všech zaměstnanců ve společnosti, které probíhalo v měsících dubnu a květnu 2009. Poté se firmy ujali noví majitelé, změnili název společnosti na současný Thun 1794 a.s. a obnovili výrobu. Postupně do společnosti byli přijímáni zpět původní zaměstnanci a k 30.6.2009 jich bylo již 481 a k 31.12.2009 bylo ve spol. celkem 686 zaměstnanců. Během roku 2010 však došlo opět ke snižování počtu zaměstnanců, kterých bylo 432 k 31.12.2010.
39
Nejvýznamnější společností se zahraniční účastí je bezesporu WITTE Nejdek, spol. s r.o. Jedná se o nejvýznamnějšího zaměstnavatele mikroregionu Nejdecko. Společnost zaměstnávala v roce 2008 1 203 zaměstnanců. K 31.12.2009 se počet zaměstnanců sice snížil o 93 na 1 110, ovšem společnost se zapojila do 1. i 2. fáze projektu „Vzdělávejte se!“, kterého využila ke vzdělávání zaměstnanců v době sníženého počtu zakázek. Počet zaměstnanců se k 31.12.2010 zvýšil o 196 na 1 306. Zajímavý vývoj v období krize zaznamenala společnost Wieland Electric s.r.o.. Firma se zabývá výrobou elektronických součástek a v roce 2008 zavedla výrobu nového produktu pro solární techniku. V roce 2010 navýšila z důvodu převodu nových výrobků a pracovišť z Německa stav zaměstnanců o 184 pracovníků. Tím se firma stala s 565-ti zaměstnanci druhým největším zaměstnavatelem okresu Sokolov. Po převodech nových výrobků a pracovišť v minulých letech bude rok 2011, podle vyjádření zástupců firmy, rokem konsolidace a stabilizace výroby a pracovníků. Plánované investice ve výši cca 10 mil. Kč budou zaměřeny na modernizaci strojů a zařízení. Z této rešerše je možno vyvodit závěr, že největší zaměstnavatelé v kraji byli schopni velice pružně reagovat a přizpůsobovat se novým situacím, které sebou přinesla světová hospodářská krize. Například důvody propouštění, či spíše přesněji nenahrazování zaměstnanců, kteří odešli do starobního důchodu vysvětluje společnost Sokolovská uhelná právní nástupce, a.s. nikoliv nedostatkem poptávek, vzniklých vlivem krize, ale omezováním těžby hnědého uhlí v regionu. Jiní zaměstnavatelé, jako například WITTE Nejdek, spol. s r.o., nebo další velký zaměstnavatel regionu Moser, a.s. využili k překlenutí nedostatku poptávek projekt „Vzdělávejte se!“, který jim umožnil zvýšit kvalifikaci zaměstnanců ve všech oborech činnosti a tím zachovat co největší počet pracovních míst.
40
3.3. Analýza vývoje míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji se zaměřením na rizikové skupiny trhu práce 3.3.1. Vývoj míry nezaměstnanosti
Během roku 2008 docházelo v Karlovarském kraji k postupnému poklesu míry nezaměstnanosti od nejvyšší lednové hodnoty (7,6 %) až do nejnižší hodnoty měsíce června (6,3 %). V druhé polovině roku měla míra nezaměstnanosti stoupající charakter až na prosincovou hodnotu 7,6%. Míra nezaměstnanosti Karlovarského kraje byla po celý rok 2008 vyšší, než celorepubliková míra nezaměstnanosti, která dosáhla svého minima v červnu (5,01%). V druhé polovině roku měla, stejně jako míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji, stoupající charakter, kdy dosáhla v měsíci prosinci hodnoty 5,96%. Rok 2009 přinesl neustálý nárůst uchazečů o zaměstnání v kraji. Nejvyšší hodnoty dosáhl v měsíci prosinci, kdy bylo v evidenci úřadů práce Karlovarského kraje 19 337 uchazečů o zaměstnání. Oproti měsíci prosinci roku 2008 došlo k nárůstu o 5 900 uchazečů o zaměstnání. K největšímu nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání docházelo především v prvním pololetí roku 2009, kdy se uskutečnilo hromadné propouštění v různých společnostech. V okrese Karlovy Vary se hromadná propouštění týkala hlavně společností Karlovarský porcelán a.s. a CONCORDIA a.s. V okrese Sokolov ovlivnilo růst míry nezaměstnanosti propouštění např. ve společnosti Karlovarský porcelán a.s., závod Chodov, SAMETEX spol. s r. o. a Flabeg Czech s.r.o. V okrese Cheb např. ve společnostech GR TRANS, GR Elektronic, NOVAK, sedací systémy. V druhém pololetí 2009 již nedocházelo k tak výraznému hromadnému propouštění, ale i nadále docházelo ke kontinuálnímu propouštění ve všech odvětvích a tedy dalšímu nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání a zvyšování míry nezaměstnanosti na prosincovou hodnotu 11,1%. Se zvyšujícím se počtem uchazečů o zaměstnání se také zvyšoval počet uchazečů pobírajících podporu v nezaměstnanosti a tato problematika se samozřejmě projevila na výši celkové částky vyplacených dávek oproti stejnému období loňského roku. Za rok 2009 bylo vyplaceno na podporách v nezaměstnanosti cca 458 mil. Kč. V každém z jednotlivých okresů 41
se vyskytují mikroregiony nebo jednotlivé obce, které jsou nezaměstnaností postiženy více, než odpovídá okresnímu průměru. V okrese Sokolov k takovým mikroregionům patří Chodovsko a Kraslicko. V okrese Karlovy Vary to jsou například mikroregiony Bochovsko a Hradiště. V okrese Cheb se jedná o regiony Ašsko a Chebsko. V roce 2010 byl zaznamenán nejvyšší počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v měsíci lednu, celkem 7 802 uchazečů o zaměstnání. Od lednového nejvyššího počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání docházelo postupně ke snižování počtu až do měsíce října. Od listopadu však opět došlo ke zvyšování počtu uchazečů o zaměstnání. K tomuto vývoji tradičně přispívá ukončování sezónních prací. Netradičním faktorem zvýšení nezaměstnanosti však byla chystaná novela zákona o zaměstnanosti platná od 1.1.2011. Uchazeči se ze zištných důvodů evidovali na úřadech práce do konce roku 2010, aby se vyhnuli změnám, které od nového roku nastaly pro uchazeče evidované až v roce 2011. Celoročním faktorem vyššího počtu nezaměstnaných a nedostatečného počtu volných pracovních míst je však stále světová hospodářská krize. Jen zřídka zaměstnavatelé vytváří nová pracovní místa. Ve většině případů naopak spíše snižují pracovní místa ve společnostech. Tab. č. 5 Vývoj nezaměstnanosti
stav k Nezaměstnaní, VPM a MN
celkem
Evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %) Zdroj: Údaje z měsíční statistiky
42
31.12.2008
31.12.2009
31.12.2010
13 437
19 337
19 922
12 900
19 016
19 515
2 087
830
748
6,5
23
27
4 451
5 616
5 234
7,6
11,1
11,4
3.3.2. Volná pracovní místa (VPM) Počet volných pracovních míst během roku 2008 kolísal mezi 2 087 pracovními místy až 3 807 místy zaznamenanými vždy k poslednímu dni příslušného měsíce. Nejnižší hodnoty dosáhl v měsíci prosinci, kdy bylo v databázi úřadů práce 2 087 volných míst. Naopak nejvyšší hodnoty dosáhl v měsíci lednu 3 807 volných pracovních míst. Na základě těchto údajů můžeme konstatovat, že oproti celorepublikovému trendu, kde byl vývoj volných pracovních míst od ledna do srpna roku 2008 stabilní a teprve od září strmě klesl, se v Karlovarském kraji po celý rok meziměsíčně velmi stabilně snižoval. Rok 2009 již kopíroval celorepublikový trend. Vývoj kolísal mezi 830 pracovními místy až 1 533 místy zaznamenanými vždy k poslednímu dni příslušného měsíce. Od počátku roku docházelo postupně k rapidnímu úbytku volných pracovních míst. Světová hospodářská krize postihla téměř všechna odvětví a zaměstnavatelé z těchto důvodů a z důvodu úbytku zakázek nepřijímali nové zaměstnance, naopak docházelo k neustálému propouštění. Úbytek volných pracovních míst představoval rozdíl až 2 300 pracovních míst ve stejném období roku 2008 a 2009. Například na konci měsíce června roku 2008 bylo na úřadech práce nahlášeno 3 448 volných pracovních míst a v červnu 2009 bylo hlášeno pouhých 1 121 volných pracovních míst. V roce 2010 se počet VPM pohyboval mezi 748 pracovními místy až 1 063 místy zaznamenanými vždy k poslednímu dni příslušného měsíce. Nejnižší hodnoty dosáhl v měsíci prosinci, kdy bylo v databázi úřadů práce 748 volných pracovních míst. Nejvyšší hodnoty dosáhl v měsíci červnu, kdy bylo v databázi 1 063 volných pracovních míst. Oproti rokům 2008 a 2009 stále zaznamenáváme velký úbytek volných pracovních míst. Největší pokles byl zaznamenán v měsíci lednu, kdy bylo o 734 volných pracovních míst méně, než v lednu roku 2009. Naopak nejmenší rozdíl v počtu volných pracovních míst jsme zaznamenali převážně v druhé polovině roku 2010, zejména v červenci bylo o pouhých 9 volných pracovních míst méně, než v červenci roku 2009 a v září pouze o 70 míst méně než ve stejném období roku 2009.
43
Tab. č.6 : Stav a vývoj volných pracovních míst v letech 2008, 2009, 2010
Měsíc
Volná místa rok 2008
rok 2009
rok 2010
leden
3 807
1 533
799
únor
3 809
1 455
925
březen
3 732
1 364
914
duben
3 546
1 353
991
květen
3 440
1 219
995
červen
3 448
1 121
1 063
červenec
3 234
1 041
1 032
srpen
3 108
1 134
1 034
září
2 894
1 031
961
říjen
2 628
960
842
listopad
2 272
895
812
prosinec
2 087
830
748
Zdroj: ČSU
S úbytkem počtu volných pracovních míst a s mírným nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání došlo ke skutečnosti, že na jedno volné pracovní místo připadalo na konci roku 2009 23 uchazečů o zaměstnání, v roce 2010 dokonce 27 uchazečů o zaměstnání. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, je tedy v Karlovarském kraji daleko větší, než je celorepublikový průměr. Co se týče struktury volných pracovních míst, tak největší počet volných pracovních míst z hlediska požadavků na vzdělání uchazeče byl ve všech námi sledovaných obdobích pro vyučené uchazeče. Další početnější skupinou byla volná pracovní místa pro uchazeče se základním vzděláním a pro uchazeče s maturitou. Bohužel vzhledem k počtu uchazečů o zaměstnání v těchto vzdělanostních kategoriích nabídka zdaleka nedosahuje poptávky. Struktura volných pracovních míst se v roce 2010 mírně měnila podle aktuálního období, tedy v době sezónních prací, v letních měsících, ale také ke konci roku. Nejčastěji hlášená, dlouho neobsazená místa byla a stále jsou pomocní nekvalifikovaní pracovníci a montážní dělníci v průmyslu, zdravotní sestry a lékaři. 44
Tab. č. 7: Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání
31.12.2008
31.12.2009
31.12.2010
uchazeči volná místa uchazeči volná místa uchazeči volná místa bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání
898 5 426
0
1 006
0
1 084
0
435
7 261
244
7 466
178
nižší střední vzdělání
6
1
12
3
15
8
nižší střední odborné
401
11
709
1
731
0
střední odborné s výuč. listem stř. nebo stř. odb. bez mat.
4 353
1 088
6 794
251
6 875
219
65
11
77
4
84
4
ÚSV
179
1
280
0
359
3
ÚSO s vyučením i mat.
327
70
535
32
558
67
i výuč. listu
ÚSO s maturitou
1 511
360
2 277
200
2 307
168
vyšší odborné vzdělání
34
16
48
11
47
15
bakalářské vzdělání
55
0
86
1
106
5
vysokoškolské
175
94
242
82
280
80
doktorské
7
0
10
1
10
1
(bez vyučení)
celkem
13 437
2 087
Zdroj: MPSV
45
19 337
830
19 922
748
3.3.3. Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání
V Karlovarském kraji se hospodářská krize na struktuře uchazečů podle vzdělání nijak výrazně neprojevila. Ve struktuře se odlišnost pohybovala v jednotkách procent. Nejvýraznější změna nastala u uchazečů se základním vzděláním. Stejně jako v předchozích letech je jich i v roce 2008 evidováno nejvíce (41%). Ovšem v roce 2009 se jejich podíl o 2% snížil na 39% a v roce 2010 dokonce na 37%. Přesto v absolutních číslech zůstávají nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání. Další nejpočetnější skupinou jsou uchazeči vyučení. V letech 2008 – 2010 se jejich počet pohyboval od 33% do 35%. Z automobilového průmyslu, výroby porcelánu a textilního průmyslu byli propuštěni právě převážně vyučení uchazeči, nebo uchazeči se základním vzděláním. U ostatních skupin nedošlo k žádným změnám, ve výjimečných případech došlo ke změně o 1%. Tab. č. 8: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97)
stav k celkem 31.12.2008
31.12.2010
stupeň vzdělání
abs.
v%
abs.
v%
bez vzdělání a neúplné základní
898
7
1 084
5
5 426
41
7 466
37
nižší střední vzdělání
6
0
15
0
nižší střední odborné
401
3
731
4
4 353
33
6 875
35
stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu
65
0
84
0
ÚSV
179
1
359
2
ÚSO s vyučením i maturitou
327
2
558
3
ÚSO s maturitou (bez vyuč.)
1 511
12
2 307
12
základní vzdělání
střední odborné s výuč. listem
46
vyšší odborné vzdělání
34
0
47
0
bakalářské vzdělání
55
0
105
1
vysokoškolské
175
1
279
1
7
0
10
0
13 437
100
19 922
100
doktorské celkem Zdroj: MPSV
Pokud bychom měli ovšem nahlížet na nárůst v jednotlivých skupinách uchazečů, potom k největšímu nárůstu došlo, v námi sledovaném období, u skupiny střední odborné s výučním listem, a to o 2 522 uchazečů a i přes to, že její podíl ve struktuře uchazečů o zaměstnání klesl, druhý největší nárůst zaznamenala skupina uchazečů se základním vzděláním (2 040 uchazečů).
3.3.4. Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Tab. č. 8: Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence (ISCED 97)
stav k Celkem 31.12.2008 Délka evidence
31.12.2009
31.12.2010
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
do 3 měsíců
4 833
35
5 640
30
6 123
31
3 – 6 měsíců
2 463
18
3 844
20
3 234
16
6 – 9 měsíců
1 188
9
2 577
13
1 774
9
9 – 12 měsíců
772
6
1 938
10
1 561
8
12 – 24 měsíců
1 290
10
2 590
13
3 750
19
nad 24 měsíců
2891
22
2 748
14
3 480
17
13 437
100
19 337
100
19 922
100
celkem Zdroj: MPSV
47
Ve struktuře uchazečů o zaměstnání podle délky evidence nejsou v Karlovarském kraji mezi jednotlivými okresy rozdíly. Vliv finanční a hospodářské krize se velmi výrazně podepsal na délce evidence uchazečů o zaměstnání i v Karlovarském kraji. V roce 2008 bylo evidováno na ÚP Karlovarského kraje 13 437 uchazečů. Stejně, jako v celorepublikovém měřítku, i v Karlovarském kraji nárůst nově hlášených uchazečů ke konci roku 2008 meziročně výrazně zvýšil počet i podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci ÚP méně než 6 měsíců. K 31.12.2008 jich bylo evidováno 53%! Jednalo se o změnu dlouhodobého trendu, kdy byla po dobu několika let největším problémem na trhu práce dlouhodobá nezaměstnanost. V průběhu roku 2008 docházelo k propouštění zaměstnanců z pracovního poměru převážně z důvodu působení světové hospodářské krize na všechny druhy odvětví, což se promítlo na nepříznivé situaci u zaměstnavatelů. Tento jev následoval také v roce 2009 a stejně tak i po celý rok 2010. Velkou částí se na počtu krátkodobě nezaměstnaných podílela novela zákona o zaměstnanosti platná od 1.1.2011, kvůli které docházelo ke konci roku 2010 k velkému přílivu uchazečů o zaměstnání. V průběhu roku 2008 proti tomu pokračoval pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných, tj. evidovaných déle než 12 měsíců. V roce 2007 tvořili 41% všech uchazečů, k 31.12.2008 činil jejich podíl již jen 32%. Tento trend pokračoval i v roce 2009, kdy jich bylo na ÚP v Karlovarském kraji evidováno 27%. V roce 2010 došlo již k nárůstu (36%). Je to jednoznačně dáno tím, že do této skupiny se dostali uchazeči o zaměstnání, kteří přišli o práci v souvislosti s hospodářskou krizí. Ovšem i přes dlouhodobý pokles počtu osob patřících do této problémové skupiny nezaměstnaných byl jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných stále vysoký. Dlouhodobá nezaměstnanost převážně souvisí s nízkou kvalifikací a většinou i zhoršeným zdravotním stavem těchto uchazečů, kteří se těžko uplatňují na trhu práce. Cíleným zaměřováním aktivní politiky zaměstnanosti na tzv. „rizikové“ skupiny uchazečů se úřady práce snaží snižovat dlouhodobou nezaměstnanost. Nejvhodnějším způsobem zaměření na tuto skupinu jsou rekvalifikace pro obnovu praktických dovedností a znalostí i pracovních návyků a podpora zaměstnavatelů k zaměstnávání těchto uchazečů formou příspěvků z aktivní politiky zaměstnanosti.
48
3.3.5. Věková struktura uchazečů o zaměstnání
Tab. č. 9: Věková struktura uchazečů o zaměstnání
věk
stav k Celkem 31.12.2009
31.12.2008
31.12.2010
abs.
v%
abs.
v%
abs.
v%
do 19 let
960
7
1 210
6
1 145
6
20-24 let
1 742
13
2 651
14
2 618
13
25-29 let
1 421
11
2 099
11
2 135
11
30-34 let
1 550
12
2 378
12
2 319
12
35-39 let
1 345
10
2 081
11
2 289
11
40-44 let
1 353
10
1 947
10
1 977
10
45-49 let
1 326
10
1 916
10
2 101
11
50-54 let
1 785
13
2 399
12
2 376
12
55-59 let
1 659
12
2 224
12
2 469
12
nad 60 let
296
2
432
2
493
2
13 437
100
19 337
100
19 922
100
celkem Zdroj: MPSV
3.3.5.1. Nezaměstnanost osob starších 50-ti let
Nezaměstnanost z hlediska věkového složení uchazečů postihovala i v Karlovarském kraji nejvíce lidi ve věku nad 50 let. Tito uchazeči tvoří 26% celkového počtu uchazečů. V tomto případě však došlo k procentuálnímu poklesu oproti stejnému období roku 2008, kdy bylo v evidenci 27% uchazečů starších 50 let. Bohužel se úřadům práce v některých případech 49
nedaří vrátit tyto uchazeče zpět na trh práce, přestože jsou zařazováni do rekvalifikačních kurzů, nebo do poradenských aktivit. Přispívá k tomu skutečnost, že získat v tomto vyšším věku zaměstnání je velký problém, lidé si nevěří, velmi často si stěžují na věkovou diskriminaci ze strany zaměstnavatelů, a to se odráží i na jejich ochotě pokusit se změnit svou situaci. Osoby starší 50 let velmi často nesplňují požadavky ze strany zaměstnavatelů z důvodu neznalosti světových jazyků, nových trendů – resp. informačních technologií apod. Dále nezaměstnanost z hlediska věkového složení uchazečů postihuje nejvíce uchazeče ve věku do 25 let s podílem pohybujícím se mezi 19-20% z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Uchazeče v této věkové kategorii zpravidla označujeme za absolventa, či mladistvého.
3.3.5.2. Nezaměstnanost absolventů a mladistvých
Absolvent je uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce podle místa svého trvalého bydliště k určitému datu (30. 4. nebo 30. 9. daného roku), u kterého doba od ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Tato definice je platná od 1.1.2004. Dříve se jednalo o uchazeče, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let – bez ohledu na délku evidence v úřadu práce dle Zákoníku práce (2008). Absolventi středních škol a odborných učilišť mají problém při hledání vhodného zaměstnání hlavně z důvodu nedostatku zaměstnání odpovídajících jejich kvalifikaci. Dalším neméně významným handicapem je nulová praxe v oboru a absence pracovních a životních zkušeností. Absolventi si hledají zaměstnání v jiných oborech a postupně ztrácejí znalosti a motivaci k práci ve svém oboru. Po několika letech zpravidla již nejsou plně schopni, nebo si netroufají práci ve svém oboru vykonávat. Dále je třeba uvést, že z reakcí zaměstnavatelských organizací je často zřejmé, že mnohým absolventům často chybí základní znalosti pro výkon práce v oboru, ač úspěšně vykonali závěrečnou či maturitní zkoušku. Výhodou absolventů je absence špatných pracovních návyků z předchozích zaměstnání. Další velkou výhodou je znalost nových technických trendů, technologií a informačních systémů, jako je např. počítač,
50
internet či znalost světového jazyka a schopnost tyto trendy nadále rozvíjet. Přesto jejich jazyková vybavenost často postrádá potřebnou odbornost.
Tab. č.10: Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání
stav k celkem 30.09.2008
30.09.2009
30.09.2010
A +B
bez vzdělání a neúplné základní
0
69
71
C
základní vzdělání
12
230
215
D
nižší střední vzdělání
75
0
0
E
nižší střední odborné
0
111
105
H
střední odborné s výuč. listem
25
302
311
J
stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu
70
1
0
K
ÚSV
0
26
29
L
ÚSO s vyučením i maturitou
13
119
115
M
ÚSO s maturitou (bez vyučení)
46
334
308
N
vyšší odborné vzdělání
83
21
23
R
bakalářské vzdělání
10
24
44
T
vysokoškolské
8
28
32
V
doktorské
18
1
2
971
1 266
1 255
celkem Zdroj: MPSV
V letech 2008 a 2009 se počet absolventů a mladistvých zvýšil úměrně s nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání. Hlavním problémem mladistvých při přechodu do praxe je jejich nedostatečné vzdělání a věk. Většinou jsou až do dovršení 18 let v evidenci, pak se u nich 51
pracovní motivace často snižuje a začlenění do pracovního procesu je pro ně obtížné. V tomto směru na úřadech práce Karlovarského kraje napomáhá např. poradenská činnost. Absolventi v Karlovarském kraji se na dlouhodobé nezaměstnanosti výrazně nepodílejí, protože velkou část z nich jsou ÚP schopny zpravidla do několika měsíců umístit. Z jejich strany je po ukončení školy často zájem o práci tzv. „na zkušenou“ zejména v zemích Evropské unie. Největším problémem absolventů pro vstup do zaměstnání je především absence praxe, kterou zaměstnavatelé často vyžadují. Lze říci, že zaměstnavatelé mají všeobecně zájem o absolventy zejména na pozice různých administrativních pracovníků, lékařů aj. V době hospodářské krize absolventi doplácejí na situaci na trhu práce, situace by se mohla zlepšit plánovanou optimalizací otevíraných oborů na středních školách a učilištích v kraji. Pro uplatnění absolventů využívají úřady práce v Karlovarském kraji nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a tím jsou rekvalifikace, poradenská činnost a poskytování příspěvku na společensky účelná pracovní místa vyhrazená. Dle Normativní instrukce č. 36/2009 upravující realizaci aktivní politiky zaměstnanosti skupina absolventů přímo nespadá do podporovaných skupin uchazečů o zaměstnání, ale mezi podporované skupiny v roce 2010 patřily také fyzické osoby do 20 let věku, jimiž absolventi středních škol často jsou. Ze skupiny absolventů se středním odborným vzděláním (vyučeni) jsou na úřadech práce Karlovarského kraje evidováni nejvíce z oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu. Přestože je v evidenci úřadů práce poměrně velký počet volných pracovních míst v oboru kuchař, číšník, nedaří se tyto absolventy umístit na volná místa právě z důvodu nedostatečné praxe, kterou zaměstnavatelé vyžadují. V profesi kadeřnické práce je situace poněkud složitější. Zaměstnavatelé nejen vyžadují praxi, ale také často „nabízejí“ práci na živnostenský list. Nejlépe umístitelnými jsou absolventi ze zdravotnických oborů a administrativní pracovníci. Zdravotnické profese se dlouhodobě potýkají s nedostatkem odborných pracovníků, proto tito absolventi nemají téměř problém najít pracovní uplatnění na trhu práce. Na pozice administrativních pracovníků většinou nejsou požadovány odborné znalosti. Často stačí dobrá znalost práce na PC, znalost alespoň jednoho světového jazyka nebo jiné obecné znalosti, proto je tato pozice často vyhledávanou ze strany absolventů.
52
Za zmínku však rozhodně stojí fakt, že zatímco v České republice měla hospodářská krize největší a okamžitý vliv na zaměstnanost věkové skupiny do 25-ti let, Karlovarský kraj tento trend nenásleduje. Podíl uchazečů o zaměstnání v této věkové skupině zůstává nezměněn a v roce 2010 stejně tak jako v celorepublikovém měřítku zaznamenává pokles.
3.3.6. Osoby se zdravotním postižením Tab.č. 11: Stav uchazečů se ZP v letech 2008,2009,2010
stav k celkem Osoby se ZP
ženy
31.12.2008
31.12.2009
31.12.2010
uchazeči celkem
13 437
19 337
19 922
osoby se ZP
1 650
1 777
31.12.2009
31.12.2010
6 577
9 137
9 232
1 762
768
849
852
12,30%
9,20%
8,80%
11,70%
9,30%
9,20%
7
9
1
4
5
0
1 406
1 539
214
651
729
97
237
229
203
113
115
114
I. stupeň invalidity (§ 39/2a)
-
-
938
-
-
455
II. stupeň invalidity (§ 39/2b)
-
-
394
-
-
183
III. stupeň invalidity (§39/2c)
-
-
3
-
-
0
III. st. invalidity (§39/2c, §39/4f)
-
-
9
-
-
3
podíl na celkovém počtu uchazečů z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné
31.12.2008
Zdroj: Údaje ze čtvrtletní statistiky Novelou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění od 1.1.2010 došlo ke změnám statutu osob se zdravotním postižením.
53
Graf č.10
Počet zdravotně postižených v Karlovarském kraji v letech 2008 - 2010 1777
1800 1750 1700 1650
1762
1650
1600 1550
2008
2009
2010
Počet zdravotně postižených
Zdroj: ČSÚ
O osoby se ZP je na trhu práce minimální zájem. Tito uchazeči nemohou vykonávat převážnou část nabízených volných míst vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. Problémem je také jejich častá nemocnost a nižší produktivita práce. Zdravotní omezení nedovolují vykonávat převážnou část zaměstnavateli nabízených zaměstnán. Zaměstnavatelé též otevřeně uvádí, že je pro ně zpravidla výhodnější a prakticky bez rizika takové občany nezaměstnávat a raději plnit povinný podíl peněžními odvody. V roce 2008 se v rámci Karlovarského kraje se situace v porovnání s předchozím rokem 2007 pro uchazeče se zdravotním postižením příliš nezměnila ani nezlepšila. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů činí 12,3 %. Problémy s umístěných těchto uchazečů jsou umocněny i profesním nesouladem a nevhodností nabízených míst vzhledem ke zdravotnímu stavu uchazečů se zdravotním postižením. To rok 2009 přinesl výraznou změnu!
Podíl uchazečů se zdravotním postižením na
celkovém počtu uchazečů klesl o 3,1 %. Je ovšem nutné dodat, že v roce 2009 došlo k enormnímu nárůstu uchazečů o zaměstnání, proto je podíl evidovaných osob se zdravotním 54
postižením na celkovém počtu uchazečů příznivější, než v roce minulém. Tento závěr dokládá i fakt, že celkový počet uchazečů se ZP vzrostl meziročně o 127 uchazečů se zdravotním postižením. K 31.12.2010 bylo evidováno v Karlovarském kraji 1 762 uchazečů se zdravotním postižením. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů opět klesl a činil 8,8%. U této skupiny uchazečů je často zaznamenávána dlouhodobá evidence na úřadu práce, proto jsou uchazeči se zdravotním postižením bráni jako problémová (riziková) skupina na trhu práce. Pro řadu z nich jsou zpravidla jedinou možností chráněné pracovní dílny. K 31.12.2010 bylo nahlášeno pouze 29 volných pracovních míst, která zaměstnavatelé uvedli jako vhodná pro uchazeče se zdravotním postižením.
3.3.7. Uchazeči společensky nepřizpůsobiví
V evidenci uchazečů o zaměstnání jsou trvale uchazeči, kteří ve skutečnosti nemají skutečný zájem o zprostředkování zaměstnání. Využívají sociálního systému, kdy je pro výplatu sociálních dávek nezbytná evidence na úřadu práce. Tito občané si práci nehledají, dokládají úřadu práce časté pracovní neschopnosti a všemi způsoby se snaží, aby jim úřad práce práci nenabízel, nebo je do nabízené práce zaměstnavatel nepřijal. Měsíční příjem sociálních dávek je zpravidla větší či stejný jako předpokládaný výdělek v zaměstnání, neboť se převážně jedná o uchazeče s nízkým vzděláním (základním, nedokončeným základním nebo bez vzdělání), kde je předpoklad výdělku na hranici minimální mzdy. Prokazování, že o práci zájem tito lidé nemají, je však vzhledem k celkovému nedostatku pracovních příležitostí velice obtížné a zdlouhavé. Další výhodou pro tyto uchazeče o zaměstnání je státem hrazené zdravotní pojištění.
55
4.
Finanční dopady na veřejné finance
4.1. Státní politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je definována jako činnost, směřující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je vytváření optimálních podmínek a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Výchozím principem pro zaměření státní politiky zaměstnanosti je revidovaná Lisabonská strategie Evropské unie, neboli „Strategie pro růst a zaměstnanost“. Vláda ČR deklarovala své národní priority a reformní opatření v oblastech makroekonomické, mikroekonomické a zaměstnanosti v říjnu 2008 v dokumentu Národní program reforem České republiky na období 2008 – 2010. Hlavním cílem politiky zaměstnanosti v roce 2008 bylo dosažení co nejpříznivějšího vývoje zaměstnanosti a zvýšení motivace a aktivace občanů a uchazečů o zaměstnání pro hledání, nalezení a udržení zaměstnání. Zvláštní pozornost byla věnována snižování nadprůměrné míry nezaměstnanosti, zejména v oblastech severní Moravy a severozápadních Čech. Základem pro realizaci aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivých úřadů práce byly „Programy realizace APZ na rok 2008", které byly zpracovávány na základě specifik vyplývajících z regionálního trhu práce, struktury uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce a na základě objemu přidělených finančních prostředků v rámci schváleného rozpočtu. Úřady práce při realizaci APZ respektovaly cíle politiky zaměstnanosti zadané Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Pro rok 2008 MPSV stanovilo, aby se APZ zaměřila v závislosti na stanoveném objemu finančních prostředků v rámci schváleného státního rozpočtu a v návaznosti na situaci na trhu práce na: skupiny nezaměstnaných: -
minimálně 5% osob podporovaných nástroji a opatřeními APZ patří do
rizikové skupiny mladých do 25 let (zejména s kumulací znevýhodnění),
56
-
minimálně 20 % fyzických osob podporovaných nástroji a opatřeními
APZ patří do rizikové skupiny starší 50 let věku, přičemž minimálně polovina této skupiny bude ve věku nad 55 let, -
minimálně 40 % fyzických osob podporovaných nástroji a opatřeními
APZ patří do rizikové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných (uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci úřadu práce déle než 6 měsíců) a zejména s kumulací dalších znevýhodnění např. nízká úroveň vzdělání, zdravotní postižení), -
minimálně 45% osob podporovaných nástroji a opatřeními APZ jsou
ženy, zejména vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené; posílení aktivní spolupráce se zaměstnavateli pro vzájemnou informovanost o možnostech řešení nezaměstnanosti v regionu, v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením preferování podpory vytváření chráněných pracovních míst zejména na volném trhu práce, aktivní zapojení vzdělávacích a poradenských institucí dalšího vzdělávání při naplňování kvalifikačních potřeb zaměstnanců, uchazečů a zájemců o zaměstnání, intenzivnější působení na studenty středních škol a jejich rodiče při volbě povolání v orientaci na obory chybějící na místním trhu práce prostřednictvím Informačních a poradenských středisek, podporu přístupu žen k zaměstnáním, kde se využívají informační a komunikační technologie, zvýšení účasti žen v relevantním vzdělávání a výcviku, zvýšení informovanosti o realizaci APZ vůči partnerům v regionu, využití prostředků Evropského sociálního fondu -
realizací projektů na základě národních programů, nadregionálních a
regionálních grantových schémat financovaných z Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů a Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl. m. Prahy (ÚP hl. m. Prahy),
57
-
realizací národních individuálních projektů, regionálních individuálních
projektů a grantových projektů ke globálnímu grantu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Pokračovala podpora zaměstnavatelů v rámci systému investičních pobídek. Investiční pobídky může investor získat při zavádění nové výroby nebo rozšiřování stávající výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu v případě umístění investice v okrese, kde je průměrná míra nezaměstnanosti vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti za ČR. Podpora je určena na vytvoření nových pracovních míst, k rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Důležitou pomocí v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením byl příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a příspěvek poskytovaný na základě Programu na obnovu nebo technické zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. Program navazuje na podporu poskytovanou z kapitoly MPSV od roku 2001. V souladu s novou právní úpravou vyplývající ze zákona o zaměstnanosti byl Program schválen usnesením vlády č. 341 ze dne 23. 3. 2005 a usnesením vlády č. 238 ze dne 12. 3. 2007. Od 1. 1. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 382/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s dopadem této novelizace na trh práce je třeba zmínit oblast poskytování podpory v nezaměstnanosti, kdy se zkrátila podpůrčí doba pro její poskytování a změnila se její výše. Upravena byla oblast zprostředkování, především důvody, které vedou k vyřazení uchazečů o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání. Bylo zrušeno vydávání povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí pro zaměstnavatele. Nově byl zaveden do zákona o zaměstnanosti institut tzv. „zelených karet“ (povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání), který upravuje přístup pracovníků ze zahraničí na český trh práce, a kde se předpokládalo poměrně velké ovlivnění situace na trhu práce. Vyplácení příspěvku na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením (§ 78) bylo nově upraveno, zrušeny byly překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu zaměstnanců.
58
V roce 2009 kromě výše zmiňovaných MPSV stanovilo, aby se APZ zaměřila v závislosti na stanoveném objemu finančních prostředků v rámci schváleného státního rozpočtu a v návaznosti na situaci na trhu práce i na skupiny: fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku osoby dotčené současnou hospodářskou recesí Pokračovala podpora zaměstnavatelů v rámci systému investičních pobídek. Podpora je určena na vytvoření nových pracovních míst, k rekvalifikaci a školení zaměstnanců. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) zůstal zachován. Pro rok 2010 MPSV stanovilo, aby nástroji určenými k umístění uchazečů o zaměstnání byli podporováni uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidováni úřadem práce déle než pět měsíců či dle posouzení úřadu práce by dané délky evidence dosáhli bez použití nástroje APZ. Patří mezi ně samozřejmě opět především skupiny uchazečů o zaměstnání uvedené v § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., je i základem právní úpravy politiky zaměstnanosti. V základních ustanoveních v § 2 státní politiky zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména: a) zabezpečení práva na zaměstnání, b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,
59
f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí /citace zákona č. 435/2004/. Vliv státu na vztahy na trhu práce je zejména prostřednictvím: pasivní politiky zaměstnanosti, stanovením podmínek a výše poskytování podpory v nezaměstnanosti a dalších sociálních transferů nezaměstnaným, aktivní politiky zaměstnanosti, tj. podpora zachování nebo vytváření stálých a dočasných nových pracovních míst, podpora zaměstnávání mladých lidí, rekvalifikace, hospodářsko-politickými opatření, které nejsou bezprostředně orientovány na trh práce, ale mají na něj podstatný dopad (investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální programy atd.).
60
4.2. Výdaje na politiku zaměstnanosti
Výdaje na podpory v nezaměstnanosti (PvN) ze státního rozpočtu (SR) v roce 2008 dosáhly 7 114 895 tisíc Kč a byly vyšší oproti roku 2007 v absolutním vyjádření o 99 139 tisíc Kč, tj. o 1,4 %. A to i přesto, že nezaměstnanost meziročně výrazně poklesla. Nárůst výdajů na PvN způsobily tyto skutečnosti: nárůst průměrné měsíční podpory v nezaměstnanosti (v roce 2007 činila průměrná měsíční podpora 4 830 Kč, v roce 2008 vzrostla na 5 309 Kč), vyšší
podíl
uchazečů
s
podporou
v
nezaměstnanosti
(včetně
podpory
v rekvalifikaci) na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání (průměrný podíl uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti se meziročně zvýšil z 29,7 % na 33,7 % v roce 2008), Výše podpory v nezaměstnanosti jako i podíl uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti byly ovlivněny: růstem mezd a platů obecně, a tudíž vyššími rozhodnými příjmy uchazečů o zaměstnání, kteří přicházejí do evidence, vysokým podílem (29,3 %) osob starších 50 let v evidenci úřadů práce, kteří mají obvykle vyšší výdělky rozhodné pro výpočet PvN a náleží jim i delší podpůrčí doba, vyšším počtem uchazečů o zaměstnání, kteří přišli nově do evidence (o 19,8 tisíc více než v roce 2007), zejména v posledních měsících roku. Na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) bylo ze SR v roce 2008 na MPSV a úřadech práce vynaloženo 6 131 729 tisíc Kč (v tom MPSV 2 493 345 tisíc Kč, ÚP 3 638 384 tisíc Kč). Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly výdaje na APZ ze státního rozpočtu o 458 408 tisíc Kč, tj. o 8,1 %. Pokračuje trend změny struktury výdajů na APZ v souvislosti rostoucím zapojením prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) a klesá podíl výdajů na nástroje APZ realizované úřady práce podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním 61
posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programovací období 2007-2013 činí 3,8 mld. EUR. 6 Dále bylo v rámci státní politiky zaměstnanosti ze státního rozpočtu vynaloženo 2 283 655 tisíc Kč jako příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a na výplatu mzdových nároků zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele - insolvenci – 150 330 tisíc Kč. Tyto nástroje a opatření nejsou součástí APZ. Díky vlivu celosvětové hospodářské krizi na celkovou nezaměstnanost v ČR dosáhly v roce 2009 výdaje na podporu v nezaměstnanosti ze státního rozpočtu (SR) 15 077 723 tis. Kč a byly ve srovnání s výdaji v roce 2008 více než dvojnásobné (nárůst o 112 %). Nárůst výdajů na PvN ovlivnily následující skutečnosti: výrazný nárůst počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání: zatímco v roce 2008 přišlo do evidence celkem 578,3 tis. uchazečů o zaměstnání, v roce 2009 jich bylo 824,0 tis., vzhledem k tomu, že se jednalo ve velké míře o uchazeče přicházející ze zaměstnání, výrazně se zvýšil počet i podíl uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu: v roce 2008 pobíralo podporu v průměru 109,4 tis. osob, tj. 33,7 %, v roce 2009 se průměrný počet uchazečů s podporou zvýšil o 72 % na 188,1 tis., jejich podíl z celkového počtu uchazečů dosáhl 40,4 %, vysoký podíl uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti souvisel též s růstem počtu věkově starších uchazečů s delší podpůrčí dobou (počet uchazečů o zaměstnání starších 50 let vzrostl ze 103,1 tis. na konci roku 2008 na 144,6 tis. na konci roku 2009), nárůst průměrné měsíční podpory v nezaměstnanosti (v roce 2008 činila 5 309 Kč, v roce 2009 vzrostla na 5 851 Kč).
6
Evropský sociální fond. Dostupný z WWW: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr 62
Výše podpory v nezaměstnanosti byla ovlivněna: legislativními změnami procentních sazeb podpor v nezaměstnanosti od 1. 1. 2009 (novelou zákona o zaměstnanosti první dva měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného čistého výdělku nebo vyměřovacího základu), vyšším počtem mužů přicházejících do evidence (v roce 2008 byl počet žen a mužů téměř stejný, v roce 2009 byl počet nově evidovaných mužů (452,2 tis.) výrazně vyšší než počet žen (371,8 tis.)) a jejich vyšším podílem mezi uchazeči o zaměstnání (podíl mužů pobírajících podporu na celkovém počtu uchazečů s podporou - 52 %), vyššími rozhodnými příjmy a tím i vyšší podporou v nezaměstnanosti mužů (průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti mužů 6 490 Kč, žen 5 135 Kč), změnou struktury uchazečů o zaměstnání - do evidence přicházelo více kvalifikovaných pracovníků než osob bez vzdělání nebo jen se základním vzděláním. Na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) bylo ze SR v roce 2009 na MPSV a úřadech práce vynaloženo 4 953 467 tis. Kč, v tom MPSV 1 105 229 tis. Kč a ÚP 3 848 238 tis. Kč (dalších 644 tis. Kč bylo vyčerpáno z mimorozpočtových zdrojů ze zahraničí (Program Leonardo da Vinci)). Ve srovnání s předchozím rokem klesly výdaje na APZ ze státního rozpočtu o 1 178 262 tis. Kč, tj. o 19,2 %. Pokračoval trend změny struktury výdajů na APZ v souvislosti s rostoucím zapojením prostředků z ESF - v rámci projektů spolufinancovaných z ESF se realizují národní individuální projekty (NIP) „Veřejně prospěšné práce“, „Rekvalifikace a poradenství“ a „Společensky účelná pracovní místa“, regionální cílené programy (podle §120 zákona o zaměstnanosti) jsou realizovány pouze jako regionální individuální projekty (RIP) v rámci OP LZZ. Dále bylo v rámci státní politiky zaměstnanosti ze státního rozpočtu vynaloženo 2 257 461 tis. Kč jako příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a na výplatu mzdových nároků zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele - insolvenci – 844 033 tis. Kč. Tyto nástroje a opatření nejsou součástí APZ.
63
Rok 2010 byl již ke státní kase vstřícnější. Výdaje ze státního rozpočtu (SR), které souvisely s výplatou podpor v nezaměstnanosti, dosáhly 13 354 778 tis. Kč a byly ve srovnání s výdaji v roce 2009 o 1 722 945 tis. Kč, tj. 11,4 % nižší. Čerpání finančních prostředků ovlivnil počet nově zaevidovaných uchazečů o zaměstnání, počet uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti a výše podpory v nezaměstnanosti: v roce 2010 se nově zaevidovalo na ÚP celkem 751,2 tis. uchazečů, tj. o 72,8 tis. méně než v roce 2009, v důsledku toho (a také z důvodů nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti) se snížil průměrný počet uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti, a to z 188,1 tis. v roce 2009 na 163,5 tis., jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání poklesl ze 40,4 % na 30,9 %; průměrná měsíční výše podpory se snížila z 5 851 Kč v roce 2009 na 5 698 Kč, výši podpory ovlivnila změna ve struktuře příjemců podpory, snížená procentní výměra při jejím delším pobírání i zhoršující se výdělková situace v souvislosti s ekonomickou krizí. Na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) bylo ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu v roce 2010 na MPSV a úřadech práce vynaloženo 6 171 493 tis. Kč, v tom MPSV 506 943 tis. Kč, ÚP 5 664 550 tis. Kč (dalších 581 tis. Kč bylo vyčerpáno z mimorozpočtových zdrojů ze zahraničí (Program Leonardo da Vinci)). Pokud srovnáme výdaje s rokem 2009, tak výdaje na APZ ze státního rozpočtu a ESF stouply o 1 218 027 tis. Kč, tj. o 24,6 %. Pokračuje trend změny struktury výdajů na APZ spočívající v rostoucím zapojení prostředků z ESF. Nástroje a opatření APZ jsou financovány přednostně z prostředků ESF: „veřejně prospěšné práce“, „společensky účelná pracovní místa vyhrazená“ a „rekvalifikace a poradenství“ v rámci národních individuálních projektů (NIP), cílené programy (podle § 120 zákona o zaměstnanosti) v rámci regionálních individuálních projektů (RIP). Dále bylo v rámci státní politiky zaměstnanosti ze státního rozpočtu jako příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vynaloženo 2 712 304 tis. Kč (o 454 843 tis. Kč, tj. 20,1 % více než v roce 2009) a na výplatu mzdových nároků zaměstnancům při platební
64
neschopnosti zaměstnavatele - insolvenci 497 837 tis. Kč (meziročně méně o 346 196 tis. Kč, tj. o 40,4 %). Tyto nástroje a opatření nejsou součástí APZ.
4.3. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v Karlovarském kraji Tab. č. 12 Výdaje na APZ v letech 2008, 2009, 2010
Výdaje na PZ Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 1) z toho na pasivní politiku (PPZ) podíl PPZ na PZ v % na aktivní politiku (APZ) 1) podíl APZ na PZ v %
rok 2008
rok 2009
rok 2010
332 502,50
582 376
505 727
220 698
458 481
370 910,2
67,8%
78,7%
73,3%
102 435,5
123 895
134 816,8
32,2%
21,3%
26,7%
20 936,5
29 574,7
43 898,6
4 120
85 958,2
9 492
Podpora zaměstnávání OZP – příspěvek dle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Insolvence 1)
včetně ESF
Zdroj: Úřad práce pro Karlovarský kraj
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v části páté § 104 až 120 definuje aktivní politiku zaměstnanosti jako souhrn opatření, která směřují k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Tato opatření jsou zabezpečována Ministerstvem práce úřady práce ve spolupráci s dalšími subjekty. Cílem aktivní politiky zaměstnanosti je vytvářet reálné podmínky pro dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, především podmínky pro vznik nových, efektivních a společensky účelných pracovních míst. Jde o aktivní působení úřadů práce na základě 65
příslušných právních předpisů a využití všech způsobů motivace dočasně nezaměstnaných k opětovnému zařazení do zaměstnání. Níže uvádím výčet nástrojů, kterými je dle § 104 zákona 435/2004.Sb., o zaměstnanosti aktivní politika realizována. Jedná se o: Rekvalifikace Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Investiční pobídky Cílem aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) je snižování nezaměstnanosti v kraji. Cílem výkonu APZ úřadů práce je efektivně řešit problémy, které se na trhu práce mohou vyskytnout. Při naplňování cílů se v roce 2008 úřady práce zaměřili při realizaci APZ na: -
mladí do 25 let bez kvalifikace
-
osoby starší 50 let věku
-
osoby se zdravotním postižením
-
dlouhodobě nezaměstnaní
-
ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené
V roce 2009 se kromě výše zmiňovaných úřady práce zaměřili ještě na skupiny: -
fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku
-
osoby dotčené současnou hospodářskou recesí
V roce 2010 realizovaly Úřady práce Karlovarského kraje aktivní politiku zaměstnanosti v souladu s Normativní instrukcí č. 36/2009. Dle uvedené instrukce se úřady práce zaměřily na skupiny uchazečů o zaměstnání, kteří pro své individuální charakteristiky nemohou bez použití nástroje aktivní politiky zaměstnanosti nalézt vhodné zaměstnání. Tyto skupiny uchazečů jsou uvedeny v § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: -
fyzické osoby se zdravotním postižením,
-
fyzické osoby do 20 let věku,
-
těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu,
-
fyzické osoby pečující o dítě do 15 let, 66
-
fyzické osoby starší 50 let věku,
-
fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců.
Dále bylo možné v roce 2010 podpořit nástroji aktivní politiky zaměstnanosti uchazeče, kterým byla po 31.12.2009 v důsledku změn kritérií pro posuzování invalidity po provedené kontrolní lékařské prohlídce odejmuta nebo snížena dávka podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (invalidní důchod). K řešení nezaměstnanosti je podporováno především vytváření nejen společensky účelných pracovních míst, ale i vytváření míst na veřejně prospěšné práce. Dále jsou prováděny rekvalifikace na doplnění kvalifikace uchazečů z hlediska uplatnění na trhu práce. Pro zaměstnávání rizikových skupin uchazečů (především občanů se ZP) se podnikatelským subjektům přispívá na zřízení a provoz chráněných dílen a chráněných pracovních míst.
Tab. č. 13: Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce
nástroj APZ rok 2008
rok 2009
rok 2010
VPP
270
124
271
SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli
299
94
384
SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ
57
96
116
CHPD a CHPM vytvoření pro OZP
34
30
42
CHPM – SVČ vytvořené pro OZP
2
0
5
cílené programy I. (počet míst)
0
0
0
cílené programy II. (počet dohod)
0
0
0
Projekty ESF – OP LZZ - VPP
175
538
517
Projekty ESF – OP LZZ - SÚPM
61
649
500
(celkový počet nových pracovních míst)
67
Projekty ESF – cílené programy celkem
0
0
3
898
1 531
1 838
Zdroj: Úřad práce pro Karlovarský kraj
Nejvíce pracovních míst bylo vytvořeno v rámci společensky účelných pracovních míst a dále v rámci veřejně prospěšných prací.
Tab. č. 14: Příspěvky poskytované v rámci APZ
nástroj APZ rok 2008
rok 2009
rok 2010
7
0
0
0
0
0
176
283
310
2008
2009
2010
20 674
10 215,36
17 557,29
SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli
16 650,5
5 911,05
17 143,34
SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ
3 179,5
6 223,79
6 640,77
ukazatel (celkový počet) osoby s příspěvkem příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Zdroj: Úřad práce pro Karlovarský kraj
Tab. č. 15: Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů (v tis. Kč)
Nástroj APZ VPP
68
CHPD a CHPM vytvořené pro OZP
2 787,5
2 708,82
3 628,3
201
0
481,9
7 770,5
10 442,5
9 515
9 086,5
4 788,23
177,23
překlenovací příspěvek
53
0
0
příspěvek na dopravu zaměstnanců
0
0
0
příspěvek na zapracování
9
0
0
0
0
0
161
173,54
85,85
60 519,50
40 463,29
55 229,68
CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP Rekvalifikace, poradenská činnost
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ostatní (semináře, expertízy apod.) celkem Zdroj: Úřad práce pro Karlovarský kraj
4.3.1. Rekvalifikace a poradenská činnost 4.3.1.1. Rekvalifikace
Rekvalifikace, je jeden z nejdůležitějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, snaží se do jisté míry řešit nesoulad mezi požadavky zaměstnavatelů na obsazení volných míst a kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání, má významný vliv na vztahy mezi nabídkou práce a poptávku po ní a napomáhá tak k dosažení jejich rovnováhy a k produktivnímu využití pracovních sil. Velkou roli zde hraje prognóza vývoje poptávky, pokud je správná, měli by po dokončení kurzu jeho absolventi mít zvýšenou možnost získat pracovní uplatnění v souladu s nově získanou kvalifikací. Význam rekvalifikace spočívá také v tom, že její efekt přetrvává i
69
v případě ztráty zaměstnání, protože rekvalifikovaná osoba je ve vztahu k měnícím se podmínkám na trhu práce flexibilnější a má lepší šance znovu získat další uplatnění. Pro realizaci rekvalifikačních kurzů, vycházely úřady práce v Karlovarském kraji, ze skutečných potřeb trhu práce, kapacity a struktury rekvalifikačních středisek a finančních možností úřadu. Kritéria, důležitá pro výběr vhodných účastníků do rekvalifikací, byla stále stejná. Byly jimi především kvalifikační úroveň a zdravotní stav uchazečů evidovaných na úřadu práce. Část kurzů byla cílená, kdy uchazeči získali po jejich úspěšném ukončení nové pracovní uplatnění. Při sestavování plánu jednotlivých rekvalifikačních aktivit úřady práce vycházely ze zkušeností let minulých a také ze současného stavu na trhu práce.
Tab. č. 16: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání, rekvalifikace zaměstnanců
ukazatel 2008
2009
2010
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet účastníků v rekvalifikaci celkem
1279
1 080
2 087
z toho: ženy
761
627
1 113
rekvalifikaci ukončilo celkem
1 293
965
2 063
z toho úspěšně
1 106
848
1 782
990
418
1 021
počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1)
rekvalifikace zájemců o zaměstnání počet zájemců zařazených do rekvalifikací celkem
30
36
29
rekvalifikaci ukončilo celkem
25
34
27
z toho úspěšně
25
33
24
rekvalifikace zaměstnanců 70
počet zaměstnavatelů
1
0
0
počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací
1
0
0
rekvalifikaci ukončilo celkem
1
0
0
z toho úspěšně
1
0
0
1)
Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace
Zdroj: Úřad práce pro Karlovarský kraj
Celkem bylo v roce 2008 v Karlovarském kraji zařazeno do rekvalifikace 1 279 uchazečů o zaměstnání (zahájené v daném roce). Rekvalifikační kurzy ukončilo úspěšně celkem 1 293 uchazečů. Po rekvalifikaci bylo umístěno do zaměstnání 990 uchazečů, což je zvýšení o 8 umístěných uchazečů vzhledem ke stejnému období roku 2007. V roce 2009 bylo do rekvalifikačních kurzů zařazeno 1080 uchazečů o zaměstnání, což je jednoznačně nejméně v námi sledovaném období. Důvody hledejme opět v hospodářské krizi. Úřady práce nebyly schopny pružně a rychle reagovat na změnu na trhu práce. Bylo též velice komplikované cíleně najít obory, do kterých by bylo možno uchazeče rekvalifikovat. Úřady práce Karlovarského kraje reagovali na poptávku zaměstnavatelů po profesích v oblasti strojírenství, služeb a stavebnictví a v průběhu roku 2009 realizoval rekvalifikační kurz se zaměřením na svářečské kurzy, kurzy masérů, sanitářů pro lázně a léčebnou rehabilitaci, na pracovníka v sociálních službách, krupiéra, kurz na řidičské oprávnění skupiny T a mechanik strojů a zařízení. Mezi tradiční poptávané rekvalifikační kurzy patří obsluha osobního počítače, která je nejčastěji zapojovaným rekvalifikačním programem. Tato dovednost je v současnosti nezbytnou součástí běžné základní gramotnosti. S počítačem se dnes setkáváme skutečně všude, proto je nutné umět s ním pracovat. Mimo tyto kurzy základní obsluhy osobního počítače byly realizovány další počítačové kurzy, které již vyžadovaly dobrou znalost práce na PC, jakými byly Grafické práce na PC, Správce počítačové sítě apod.
71
V roce 2010 bylo do rekvalifikačních kurzů zařazeno v rámci Karlovarského kraje celkem 2 087 uchazeč o zaměstnání, což je téměř o tisíc uchazečů více, než v předchozím roce a nejvíce za posledních několik let. Rekvalifikace byly realizovány v rámci národních individuálních projektů (NIP), ale také prostřednictvím regionálních individuálních projektů (RIP), kterými v Karlovarském kraji byly projekty: Nikdy není pozdě v Karlovarském kraji, Rychle zpátky do práce v Karlovarském kraji a Šance pro rodiče v Karlovarském kraji. V individuálních případech probíhaly kurzy, které byly financovány ze státního rozpočtu České republiky.
4.3.1.2. Poradenská činnost
Poradenská činnost je realizována od 1.6.2009 v rámci projektu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. V roce 2009 (v období od 1.6.2009 do 31.12.2009) byly na Úřadu práce v Karlových Varech v rámci projektu poskytnuty poradenské činnosti 395 osobám v celkové částce 987 113,60 Kč, z toho výše příspěvku z Evropského sociálního fondu činila 85%, tj. 839 046,56 Kč a ze státního rozpočtu České republiky činila 15%, tj. 148 067,04 Kč. Na Úřadu práce v Karlových Varech bylo v roce 2009 uzavřeno 42 dohod o poradenské činnosti, kterých se zúčastnilo celkem 395 uchazečů o zaměstnání. Poradenské činnosti byly zaměřeny na: - Bilanční diagnostika, - Pracovní diagnostika, - Poradenský program - Job club, - Motivační kurz pro mladistvé uchazeče se základním vzděláním. Poradenské činnosti spočívaly v uskutečnění poradenských programů Job club, jež je zaměřen na techniku vyhledávání zaměstnání a další aktivity směřující k pracovnímu uplatnění fyzické osoby, Motivačních kurzů pro mladistvé uchazeče o zaměstnání se základním vzděláním, Bilanční diagnostiky a Pracovní diagnostiky, jejichž cílem je posouzení 72
schopností a dovedností uchazeče a následné doporučení dalšího vzdělávání, případně rekvalifikačního kurzu a také doporučení konkrétního povolání, ve kterém má uchazeč šanci se uplatnit. V okrese Sokolov proběhlo v roce 2009 16 Poradenských činností - Job klubů. Jednalo se o Job kluby kategorie MIX. Tato forma poradenské činnosti vycházela z požadavků oddělení poradenství pro zprostředkování, kdy uchazeči o zaměstnání byli do jednotlivých klubů zařazováni na základě uzavřených Individuálních akčních plánů. Job kluby byly provedeny v jednom případě interně a v 15 případech Úřad práce v Sokolově spolupracoval s externími firmami: bfz – vzdělávací akademie s. r. o. Cheb, vzešlou z výběrového řízení malého rozsahu, JOB ASISTENT s. r. o. Teplice, v rámci projektu Poradenství a rekvalifikace OP LZZ. Poradenské programy proběhly v Sokolově (12), Chodově (3) a Kraslicích (1). Celkem bylo do Job klubů v roce 2009 zařazeno 186 uchazečů o zaměstnání, z nichž 153 program úspěšně ukončilo a 13 uchazečů nastoupilo do zaměstnání. ÚP v Chebu realizoval v roce 2009 činnosti (např. Job Club, bilanční diagnostika, počítačová pracovní diagnostika) a aktivity Informačního a poradenského střediska (např. besedy se žáky základních škol na téma volby vhodné střední školy, burza středních škol z Karlovarského a Plzeňského kraje, vydání informačních brožur o aktuálních možnostech studia v regionu). V roce 2010 bylo na úřadech práce v Karlovarském kraji zařazeno do poradenské činnosti 774 uchazečů o zaměstnání. Poradenské činnosti spočívaly v uskutečnění poradenských programů Job clubů pro různé skupiny uchazečů o zaměstnání, jež byly zaměřeny na techniku vyhledávání zaměstnání a další aktivity směřující k pracovnímu uplatnění fyzických osob, Motivačních kurzů pro mladistvé uchazeče o zaměstnání se základním vzděláním, Bilanční diagnostiky a Pracovní diagnostiky, jejichž cílem je posouzení schopností a dovedností uchazeče a následné doporučení dalšího vzdělávání, případně rekvalifikačního kurzu a také doporučení konkrétního povolání, ve kterém má uchazeč šanci se uplatnit. Na úřadech práce byly dále realizovány aktivity Informačního a poradenského střediska (IPS), např. besedy se žáky základních škol na téma volby vhodné střední školy, nebo se žáky středních škol na téma volba povolání apod. Mimo tyto aktivity byla také realizována akce ŠKOLA 2011, na které se prezentovaly různé střední, vyšší odborné a vysoké školy. Akce 73
byla určena nejen pro žáky, tedy případné zájemce o studium, ale také pro rodiče a širokou veřejnost.
4.3.2. Zkušenosti s realizovanými projekty ESF Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti.
V programovém období 2007 – 2013 realizují úřady práce Karlovarského kraje regionální individuální projekty v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Dva regionální individuální projekty Nikdy není pozdě v Karlovarském kraji a Rychle zpátky do práce v Karlovarském kraji byly zahájeny již v prvním pololetí roku 2009. Třetí regionální individuální projekt Šance pro rodiče v Karlovarském kraji zahájil realizaci 1. 9. 2009. Všechny regionální individuální projekty jsou realizovány na celém území Karlovarského kraje.
Projekt
Nikdy
není
pozdě
v
Karlovarském
kraji
č.CZ.1.04/2.1.00/13.00022 Hlavním cílem projektu je pomoci osobám starším 40 let věku (včetně) evidovaným na úřadech práce v Karlovarském kraji nepřetržitě minimálně 5 měsíců navrátit se zpět do zaměstnání. Pro dosažení tohoto cíle budou využity různé motivační, poradenské a vzdělávací aktivity, které povedou ke zvýšení vzdělanosti a tím k lepšímu uplatnění cílové skupiny trhu práce. Součástí projektu je také zprostředkování zaměstnání a podpora vytváření pracovních míst. Z celého Karlovarského kraje bude do projektu zapojeno 340 osob. Celkový rozpočet tohoto projektu je 25 343 900,- Kč. Dne 21. 7. 2009 byla ve spolupráci s právnickou firmou vyhlášena veřejná zakázka na výběr dodavatele aktivit pro cílovou skupinu projektu. Vítězem veřejné zakázky se stala Integrovaná střední škola Cheb, smlouva o dílo byla podepsána 18. 11. 2009. Po podpisu smlouvy následovala 2 měsíční přípravná fáze dodavatele, aktivity pro cílovou skupinu byly zahájeny v lednu 2010. V roce 2010 proběhly 3 cykly projektu (celkem je 5 cyklů). Během 3 cyklů vstoupilo do projektu 353 osob. Po absolvování vstupních modulů a skupinových poradenství, absolvovali 74
účastníci rekvalifikační kurzy. Nejžádanější rekvalifikační kurzy: Obsluha osobního počítače, Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, Pracovník v sociálních službách. Individuální poradenství bylo poskytnuto v 96 případech. Do zaměstnání nastoupilo 71 osob. Příspěvek na společensky účelné pracovní místo vyhrazené byl schválen v 1 případě, pracovní místo bylo obsazeno účastníkem projektu.
Projekt Rychle zpátky do práce v Karlovarském kraji č. CZ.1.04/2.1.00/13.00019 Cílovou skupinou projektu jsou uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce v Karlovarském kraji nepřetržitě méně než 5 měsíců a zájemci o zaměstnání evidovaní na úřadech práce v Karlovarském kraji. Hlavním cílem projektu je pomoci zvýšit této cílové skupině sebevědomí, kvalifikaci, schopnost zorientovat se na trhu práce při hledání nového zaměstnání a zajistit tak jejich rychlý návrat do práce. Z celého Karlovarského kraje bude do projektu zapojeno 546 osob. Celkový rozpočet tohoto projektu je 30 901 900,- Kč. V druhém pololetí roku 2009 probíhala veřejná zakázka na výběr dodavatele aktivit pro cílovou skupinu projektu. Dne 10. 12. 2009 byla uzavřena smlouva o dílo s vítězným uchazečem – Integrovanou střední školou Cheb. Po podpisu smlouvy následovala 2 měsíční přípravná fáze dodavatele, aktivity pro cílovou skupinu byly zahájeny v únoru 2010. V roce 2010 proběhly 3 cykly projektu (celkem je 5 cyklů). Během 3 cyklů vstoupilo do projektu 370 osob. Po absolvování vstupních modulů absolvovali účastníci rekvalifikační kurzy. Nejžádanější rekvalifikační kurzy: Řidičské oprávnění skupiny C, Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, Obsluha osobního počítače. V 74 případech bylo poskytnuto Individuální poradenství. Do zaměstnání nastoupilo 87 osob. Příspěvek na společensky účelné pracovní místo vyhrazené byl schválen ve 2 případech.
Projekt
Šance
pro
rodiče
v
Karlovarském
kraji
č.
CZ.1.04/2.1.00/13.00063 Hlavním cílem projektu je pomoci osobám na či po rodičovské dovolené pečujícím o dítě do 15 let věku při jejich opětovném návratu do pracovního procesu. Cílovou skupinou jsou 75
uchazeči a zájemci o zaměstnání, pro které je připraven komplexní program motivačních a vzdělávacích aktivit, zprostředkování zaměstnání a podpora vytváření pracovních míst. Z celého Karlovarského kraje bude do projektu zapojeno 300 osob. Celkový rozpočet tohoto projektu je 22 425 000,- Kč. Dne 1. 12. 2009 byla ve spolupráci s právnickou firmou vyhlášena veřejná zakázka na výběr dodavatele aktivit pro cílovou skupinu projektu a v roce 2010 proběhl 1 cyklus projektu (celkem jsou 4 cykly). Během 1 cyklu vstoupilo do projektu 60 osob. Po absolvování vstupních modulů a motivačních kurzů absolvovali účastníci povinně rekvalifikační kurz Obsluha osobního počítače. Po absolvování tohoto rekvalifikačního kurzu nastoupili účastníci na další rekvalifikační kurzy. Nejžádanější rekvalifikační kurzy: Vazba a aranžování květin, Účetnictví s využitím výpočetní techniky, Pracovník v sociálních službách. Individuální poradenství bylo poskytnuto ve 199 případech. U 7 účastníků projektu byla provedena pracovní diagnostika. Do zaměstnání nastoupilo 6 osob.
Vaše
pracovní
příležitost
v Karlovarském
kraji
č.
CZ.1.04/2.1.00/13.00093
Hlavním cílem projektu je pomocí kombinace dvou nástrojů zlepšit orientaci účastníků na trhu práce a zapojit je do pracovního procesu. Pro dosažení tohoto cíle budou využity motivační kurzy, po jejichž úspěšném absolvování budou účastníci zařazeni do pracovního procesu, a to na veřejně prospěšné práce. Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti slouží jako motivace k práci, obnovení a získání pracovních návyků a také jako prevence před nežádoucími efekty jako je rezignace, sociální exkluze apod. Z celého Karlovarského kraje bude do projektu zapojeno 240 osob. Celkový rozpočet tohoto projektu je 37 014 400,00,- Kč. Ke konci roku 2010 probíhala příprava zadávací dokumentace k veřejné zakázce na výběr dodavatele aktivit pro cílovou skupinu projektu (veřejná zakázka bude vyhlášena v 2/2011).
76
Projekt „Vzdělávejte se!“ V důsledku celosvětové hospodářské krize a nastávající hospodářské recese dochází ke změnám na trhu práce. Většina podniků přichází o zakázky, které zajišťují stěžejní předmět činnosti jednotlivých firem, a to vše v prostředí vzájemné synergie. Dochází k omezení výroby ve všech hlavních průmyslových odvětvích (automobilový, sklářský, textilní, strojírenský a elektrotechnický). Ve velké míře firmy omezují výrobu ve svých provozech a jejich zaměstnanci zůstávají doma za poměrnou část mzdy. Tato situace je pro obě strany velmi nevýhodná. Je proto důležité motivovat zaměstnavatele k podpoře dalšího vzdělávání svých zaměstnanců a samotné zaměstnance k aktivnímu přístupu k celoživotnímu učení, ke zvyšování své odbornosti, dovedností a kompetencí nezbytných pro flexibilitu uvnitř firmy i na trhu práce - jedná se „obecné vzdělávání“. Projekt reaguje na tento stav a poskytne zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům možnost rozšířit si své dovednosti a zkušenosti prostřednictvím vzdělávacích kurzů a částečnou úhradu mzdových nákladů. Projekt je reakcí na aktuální situaci ve společnosti, na změny na trhu práce a poskytuje nový moderní nástroj, kterým je komplexní systém vzdělávání a poradenství. Projekt není určen pro „podnik v obtížích“. Projekt „Vzdělávejte se!“ je určen pro zaměstnavatele, kteří v důsledku hospodářské recese museli nebo budou muset omezit výrobu ve svých provozech, tzn. zaměstnavatelé. - kteří z důvodu celosvětové finanční krize a hospodářské recese museli přistoupit k omezení výroby ve svých provozech a jejichž zaměstnancům náleží snížená náhrada mzdy podle § 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a to buď na základě dohody zaměstnavatele s odborovou organizací, nebo na základě rozhodnutí úřadu práce, nebo - kterým počet jejich výrobních zakázek začíná vlivem celosvětové finanční krize klesat, nechtějí však ještě aplikovat ustanovení § 209 ZP (tuto skutečnost doloží např.: snížením počtu zakázek, snížením počtu zaměstnanců, organizačními změnami, poklesem tržeb) a zároveň -
chtějí využít dobu, kdy nemohou svým zaměstnancům přidělovat z těchto
důvodů práci v rozsahu týdenní pracovní doby, pro vzdělávání svých zaměstnanců a zvyšování jejich odbornosti, znalostí, dovednosti a kompetencí k výkonu jejich pracovních činností (dále jen „odborný rozvoj“, jako aktivita projektu „Vzdělávejte se!“). 77
V rámci projektu mohou zaměstnavatelé získat finanční prostředky na realizaci vzdělávacích kurzů (včetně doprovodných opatření) pro své zaměstnance, kterým nemohou z uvedených důvodů přidělovat práci, a zároveň finanční prostředky na úhradu mzdových nákladů nebo náhrad mezd těchto zaměstnanců. Poskytnutí příspěvku žádá zaměstnavatel, nebo fyzická osoba na místně příslušném úřadu práce. Příspěvek lze poskytnout na úhradu skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, a to za každou hodinu účasti zaměstnance na odborném rozvoji, maximálně však ve výši trojnásobku minimální mzdy, tj. 24 000 Kč měsíčně. Příspěvek lze dále poskytnout na úhradu jízdních výdajů, stravného a výdajů na ubytování. Příspěvek lze poskytnout na úhradu nákladů zaměstnavatele vynaložených na zajištění odborného rozvoje jeho zaměstnanců na území České republiky. Odborný rozvoj zaměstnanců zabezpečuje zařízení, které doloží oprávnění k poskytování vzdělávacích služeb (např. živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku nebo zřizovací listiny) nebo doklad o akreditaci MŠMT ČR, MZ ČR, popřípadě jiného orgánu. Odborný rozvoj zaměstnanců formou projektu „Vzdělávejte se!“ může zabezpečit také zaměstnavatel svými zaměstnanci nebo jinou fyzickou osobou. V tomto případě doloží odbornou způsobilost fyzické osoby zabezpečující vzdělávání (např. výuční list či doložení potřebné praxe).
Tab. č. 17: Realizace projektu „Vzdělávejte se!“ včetně finančního čerpání v roce 2009(v tis. Kč)
Projekt "Vzdělávejte se!" - 1. fáze projektu v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP RLZ) v roce 2009 Počet zapojených zaměstnavatelů
27
Počet uzavřených dohod
83
Počet podpořených osob (počet účastníků)
1631
Výše vyplaceného příspěvku v Kč
9 496,8
Projekt "Vzdělávejte se!" - 2. fáze projektu v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) v roce 2009 78
Počet zapojených zaměstnavatelů
34
Počet uzavřených dohod
218
Počet podpořených osob (počet účastníků)
2 451
Výše nákladů na externí zaměstnance
181,4
Výše vyplaceného příspěvku v Kč
6 225,7
Zdroj: Úřad práce pro Karlovarský kraj
Tab. č. 18: Realizace projektu „Vzdělávejte se!“ včetně finančního čerpání v roe 2010 (v tis. Kč)
Projekt "Vzdělávejte se!" - 2. fáze projektu v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) v roce 2010 Počet zapojených zaměstnavatelů
61
Počet uzavřených dohod
416
Počet podpořených osob (počet účastníků)
4 496
Výše nákladů na externí zaměstnance
1 538,59
Vynaložené náklady na vzdělávací aktivity,
32 583,21
mzdové náklady, cestovné Vynaložené náklady celkem
34 121,8
Zdroj: Úřad práce pro Karlovarský kraj
V jednotlivých okresech Karlovarského kraje byly vzdělávací aktivity realizovány dle potřeb zaměstnavatele. V okrese Karlovy Vary probíhalo vzdělávání zaměstnanců v administrativních činnostech, IT dovednostech, manažerských dovednostech a různých formách soft skills, ale také byly realizovány kurzy svařování nebo pokročilé kadeřnické kurzy. Škála realizovaných aktivit byla skutečně široká a úřad práce tak reagoval na potřeby 79
zaměstnavatelů. Již z kapitoly 3.2 víme, že tohoto projektu využil i nejvýznamnější zahraniční společnost v regionu, WITTE Nejdek, spol. s r.o., nebo další velký zaměstnavatel Moser, a.s. V okrese Sokolov byly vzdělávací aktivity převážně zaměřeny na strojírenství: řídící systémy a programování obráběcích strojů, svářečské kurzy, zaškolení pracovníka řezání kyslíkem, průmyslová automatizace aj. Dále na IT dovednosti: OS Windows, Microsoft Word 2007, MS PowerPoint 2007, Adobe Photoshop pro běžné uživatele, atd. V neposlední řadě byly vzdělávací activity zaměřeny na manažerské dovednosti: techniky a vyjednávání pro nákupčí, štíhlá výroba apod. V okrese Cheb byly realizované vzdělávací aktivity z hlediska odvětví zaměřeny převážně na strojírenský a elektrotechnický průmysl, který má vazbu na automobilový průmysl, a dále vzdělávací aktivity pro zaměstnavatele se zaměřením s předmětem činnosti v oblasti mezinárodní silniční kamionové dopravy.
80
Závěr V září 2008 zaznamenaly burzy po celém světě hluboký propad. Pražská burza se 10.září propadla na 26-ti měsíční minimum, newyorská burza 15.září zažila nejhlubší propad od 11.září 2001. 25. září zažily USA největší bankrot ve svých dějinách – zhroutila se největší americká spořitelna Washington Mutual. Koncem září krize postihla i Evropu. To byl počátek světové finanční a hospodářské krize, která se v České republice naplno projevila v letech 2009 a 2010. Při analýze struktury volných pracovních míst jsme zjistili, že největší dopad měla hospodářská krize na zpracovatelský průmysl a na stavebnictví. S tím úzce souvisí i vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání, která se měnila jen nepatrně. Nadále tudíž platí, že nejvíce byli ohroženi lidé bez vzdělání, nebo se základním vzděláním. Nezaměstnanost těchto skupin uchazečů o zaměstnání byla více než 4-krát vyšší, než je celorepublikový průměr. V Karlovarském kraji je situace podobná. Nejvíce postiženou skupinou jsou též uchazeči o zaměstnání bez vzdělání a s ukončeným základním vzděláním. Jejich podíl se sice v roce 2010 zmenšil oproti roku 2008 (41%) o 4%, přesto i nadále zůstávají v absolutních číslech nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání. Zajímavější je situace u struktury uchazečů podle věku. Celorepubliková analýza totiž ukázala měnící se trend v zaměstnávání mladých lidí. Zatímco do roku 2007 dlouhodobě počet uchazečů do 25-ti let klesal, v roce 2008 skokově vzrostl o 10,7% a stejně jako v roce 2009 zaznamenal nejrychlejší nárůst ze všech věkových skupin. Lze tedy jednoznačně dovodit, že zaměstnavatelé dávají ve zhoršené ekonomické situaci přednost starším pracovníkům s dlouhodobou praxí a zkušenostmi před přijímáním mladých lidí bez praxe. Pokud ovšem situaci porovnáme s vývojem v Karlovarském kraji, uvidíme, že v tomto kraji se tento trend nepotvrzuje. V Karlovarském kraji došlo k rovnoměrnému nárůstu ve všech věkových skupinách, odchylky jsou pouze v řádech jednotek procent. Tento jev si vysvětluji tak, že ekonomika Karlovarského kraje se vyznačuje velkou různorodostí a pestrostí. Na jedné straně se rozvíjí tradiční lehký průmysl a na druhé straně zde zaujímá významné postavení i průmysl strojírenský, energetický, těžební, dřevozpracující a nelze 81
opominout lázeňství, s tím související cestovní ruch a využití pramenů minerálních vod, které nabízí opravdu velké možnosti jak v oblasti profesního uplatnění obyvatelstva, tak i možnost rozvíjení soukromého podnikání. V oblasti politiky zaměstnanosti a jejího vlivu na veřejné finance nám z analýzy vyplynul jednoznačný a výrazný nárůst objemu financí vynaložených na politiku zaměstnanosti. V souvislosti s finanční a hospodářskou krizí se průměrná míra nezaměstnanosti vyhoupla z 5,4% v roce 2008 na 8% v roce 2009 a 9% v roce 2010. Za povšimnutí stojí, že přesto, že v roce 2010 stoupla průměrná míra nezaměstnanosti, výdaje ze státního rozpočtu (SR), které souvisely s výplatou podpor v nezaměstnanosti, dosáhly 13 354 778 tis. Kč a byly ve srovnání s výdaji v roce 2009 o 1 722 945 tis. Kč, tj. 11,4 % nižší. Čerpání finančních prostředků totiž významně ovlivnil počet nově zaevidovaných uchazečů o zaměstnání, počet uchazečů o zaměstnání s podporou v nezaměstnanosti a výše podpory v nezaměstnanosti. Počet nově evidovaných uchazečů se snížil o 72,8 tisíce uchazeče a v důsledku toho (a také z důvodů nárůstu dlouhodobé nezaměstnanosti) se snížil průměrný počet uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti. Výdaje na politiku zaměstnanosti v Karlovarském kraji dosáhli svého vrcholu také v roce 2009, kdy bylo vydáno ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu 582.727 tis. Kč. Podíl pasivní politiky zaměstnanosti přitom proti roku 2008 vzrostl o 11,9%. Díky faktorům, zmíněným předchozím odstavci došlo meziročně k poklesu výdajů o 76 649 tis. Kč. V oblasti zaměstnanosti je třeba podporovat zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. K tomu by měly napomáhat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které zmírňují dopady nezaměstnanosti především u uchazečů obtížně umístitelných. Důležité je správné nasměrování prostředků APZ, tedy do těch oblastí regionu, které postihla nejvyšší nezaměstnanost. V rámci účelného využívání APZ by měli být schvalovány finanční prostředky především pro uchazeče, kteří pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují zvýšenou péči. Jak již víme, jedná se o skupiny uchazečů, které jsou uvedeny v § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, tedy o fyzické osoby se zdravotním postižením, fyzické osoby do 20 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let, fyzické osoby starší 50 let věku, fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. 82
Nezbytná je i podpora zaměstnavatelům, kteří mají zájem o umístění výrobních kapacit v kraji s cílem zajistit výhodné podmínky pro rozvoj svých firem a tím do budoucna pomáhat zajistit nová pracovní místa, ať už je to budováním průmyslových zón, nebo informováním zaměstnavatele o možnostech čerpání finančních prostředků z Evropských sociálních fondů. Zde je potřeba úzce spolupracovat s Krajským úřadem, s úřady jednotlivých měst a obcí, hospodářskými komorami a jinými, dalšími institucemi, které ovlivňují dění v kraji v oblasti potřeb trhu práce. Důležitým preventivním krokem je prohlubování spolupráce se školami. Je třeba jim podávat přesné informace o perspektivním uplatnění jejich absolventů na trhu práce a pomáhat školám i v oblasti poradenství a volbě povolání. Školy v kraji by naopak měly pružněji reagovat nabídkou studijních a učebních oborů na aktuální a očekávanou poptávku na trhu práce po pracovní síle, aby nedocházelo k zvyšování počtu neumístěných absolventů určitých oborů. Velmi významnou oblastí je rozšíření spolupráce se zaměstnavateli. Vyzývat jednotlivé zaměstnavatelské subjekty k důslednějšímu a pružnějšímu nahlašování volných míst a snaha obsadit nově vytvořená nebo volná pracovní místa uchazeči o zaměstnání. V neposlední řadě bude kladen důraz na realizaci opatření, která zmírňují negativní dopady hospodářské krize na trh práce, a dále na realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti včetně realizace projektů ESF.
83
Seznam použité literatury: 1. BURDOVÁ, Jeny et al., Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2010. 1.vydání, 2011, ISBN 978-80-87063-38-5 2. DUŠÁNKOVÁ, Olga a kol., Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008. 1.vydání. MPSV. 2009. ISBN 978-80-86878-95-9 3. DUŠÁNKOVÁ, Olga a kol., Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009. 1.vydání. MPSV. 2010. ISBN 978-80-7421-016-7 4. JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 2010. ISBN 978-80-247-3258-9 5. FUCHS K.; TULEJA P.; Základy ekonomie, 2. vydání, 2005, ISBN: 8086119947 6. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 6. svazek. 1994. ISBN 80901424-9-4 7. Ročenka statistiky trhu práce 2009. Praha: Český statistický úřad 2009 8. Ročenka statistiky trhu práce 2010. Praha: Český statistický úřad 2010. ISBN 978-80250-2045-5 9. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2008. MPSV. 2009. ISBN 978-807421-004-4 10. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2009. MPSV. 2010. ISBN 978-807421-022-8 11. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2010. MPSV. 2011. 12. Ministerstvo práce a sociálních věcí, dostupný z WWW: http://www.mzv.cz 13. Český statistický úřad, dostupný z WWW: http://www.csu.cz
84