více než 2500 ppm CO 2

1 2014 První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou energetickou náročností

Experiment UCEEB Dřevostavby až do devátého patra? První česká pasivní školka Do škol patří vzduchotechnika

více než 2500 ppm CO2 způsobuje otupělost

Vydavatel Informační centrum ČKAIT, s.r.o. Sokolská 1498/15,120 00 Praha 2 IČ: 25930028 www.ice-ckait.cz Odborná redakční rada • Prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, 1. místopředseda ČKAIT • Marie Báčová, poradkyně předsedy, ČKAIT • Mgr. Jan Táborský, ředitel IC ČKAIT • Mgr. Jaroslav Pašmik, MBA, ředitel pro komunikaci a rozvoj projektů CZGBC • Ing. arch. Josef Smola, místopředseda CPD Šéfredaktorka a manažerka inzerce Ing. Markéta Kohoutová Tel.: +420 773 222 338 E-mail: [email protected] Grafika a ilustrace Oldřich Horák

OBSAH

www.ESB-magazin.cz

Experiment UCEEB

Obálka výzkumné budovy odpovídá třídě B

O poušti a tundře

Proč budova Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) není téměř nulová, ale má potřebu tepla 31 kWh/m2/rok.? str. 4

Vytvoření stavebně-energetické koncepce výzkumné budovy UCEEB s velmi různorodými provozními požadavky není úplně snadné. str. 9

Univerzitní výzkumné a vývojové centrum v Tullnu v Rakousku bylo dokončeno v roce 2011 a má měrnou potřebu tepla 15,9 kWh/m2/rok. str. 12

Dřevostavby až do devátého patra

Téměř nula nastupuje jen pomalu

Nájemníci opouštějí neúsporné budovy

Dřevostavby jako udržitelná forma stavění se pomalu prosazují i na českém trhu. Jejich podíl dosáhl již 12 % celkové výstavby. Každoroční mezinárodní odborný seminář ve Volyni přinesl řadu nových poznatků. str. 14

Zatím „nejzelenější“ projekt v hodnotě 5 mil. eur byl dokončen v roce 2012. Jedná se o budovu Väla Gård ve Švédsku. str. 17

Nájemné v energeticky efektivních budovách je již srovnatelné s nájemným v běžných budovách. Poplatky za energie však mohou být až o 75 % nižší. str. 19

Copyright Informační centrum ČKAIT s.r.o. Povoleno MK ČR E 20539 ISSN 1805-3297 EAN 9771805329009 Ediční plán a ceník inzerce

2

Ročník: III Číslo: 1/2014

OBSAH

3

Ročník: III Číslo: 1/2014 www.ESB-magazin.cz

Zelená snižuje investiční riziko

Plynojem Vítkovice

První česká pasivní školka má za sebou první zimu

Futuramě stačí energie z vrtů

Přibývá zájemců o kancelářské budovy, maloobchodní či skladovací prostory s certifikátem, nejčastěji LEED nebo BREEAM. Tyto budovy pro investory představují nižší riziko. str. 21

Jak se s energetickou náročností vyrovnala proměna ryze účelové průmyslové a navíc památkově chráněné stavby na moderní kulturní centrum kdysi černé Ostravy? str. 24

Provoz první pasivní školky vyvrací mýty o udržitelné výstavbě, které komplikovaly její vznik. str. 26

Letos by se měla v pražském Karlíně začít stavět kancelářská budova s téměř nulovou potřebou energie. str. 28

Do moderních škol patří i vzduchotechnika

Závazné požadavky na výměnu vzduchu v budovách

Příklady škol s různými systémy řízeného větrání

Jak odhalit chyby PENB? str. 35

Rozjívenost a hyperaktivita dětí ve školách často maskuje jejich problém s udržením pozornosti. Příčinou může být i nekvalitní vydýchaný vzduch ve třídách. str. 29

Zatímco v dopravním provozu se dodržují silniční pravidla, dodržování stejně právně závazných předpisů v oblasti výměny vzduchu se nenosí. str. 32

I na první pohled výkonově menší systém větrání zajistí splnění všech předpisů na parametry vnitřního prostředí. str. 33

Udržitelnost je praktická záležitost str. 36 Caminada – architekt s úctou k tradici str. 37

TÉMA

4

www.ESB-magazin.cz

Experiment UCEEB Prestižní Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) se z evropských peněz rodí v Buštěhradu. Redakce ESB navštívila stavbu krátce po kolaudaci. Zajímalo nás, proč budova, která má sama zkoumat nové progresivní možnosti energetické výstavby, nemá téměř nulovou potřebu energie, což je standard, který bude od roku 2018 u veřejných budov povinný. O výstavbě Univerzitního centra energeticky efektivních budov v Buštěhradu začalo ČVUT uvažovat pod vedením bývalého děkana, profesora Zdeňka Bittnara, před více než pěti lety. „Budova UCEEB je energeticky úsporná, a přitom se jedná o výzkumné pracoviště se značnou energetickou náročností. Cílem projektu jako celku bylo podpořit inovace ve stavebnictví směrem k jeho vyšší udržitelnosti a co nejrychleji postavit budovu, kde by se podobný výzkum mohl realizovat. Chtěli jsme na samotné bu-

TÉMA

5

www.ESB-magazin.cz

dově ukázat možnosti využití dřeva jako konstrukčního materiálu a slíbili jsme, že spotřeba energie na vytápění výzkumného centra 2 nepřekročí 50 kWh/m /rok. To jsme splnili. Dosáhli jsme nízkoenergetického standardu s velmi nízkou měrnou potřebou tepla 31 kWh/m2/rok,“ uvedl na přímý dotaz profesor Zdeněk Bittnar, který projekt řídí a má zkušenosti z působení ve vedení Evropské technologické platformy.

Na rozjezd projektu nebyl dostatek peněz ani času

V době prvotních úvah o projektu UCEEB neměla škola dostatek volných financí a ani času. Vypracovat studii budoucího sídla UCEEB dostali za úkol zaměstnanci školy. Profesor Ing. arch. Tomáš Šenberger a Ing. arch. Tomáš Med předložili architektonický návrh stavby současné podoby výzkumného centra v roce 2009. Autorem energetické koncepce byl prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc. „Již při zpracování projektové žádosti existovala těsná spolupráce s VUT v Brně. Projekty AdMaS a UCEEB byly vytvořeny tak, že jsou vyloučeny zásadní duplicity a centra jsou navržena jako komplementární. Spolupráce pokra-

čuje dále společným výzkumem v rámci Centra kompetence Inteligentní regiony,“ doplnil profesor �� Bittnar. �� Projekt bylo možné realizovat jen �� s pomocí evropských peněz. La�� boratoře proto musely být posta�� veny mimo Prahu, aby bylo možné � � evropské dotace na rozvoj využít 1 � � B UCEEB v Buštěhradu regionů s HDP nižším než 85 % ' 1 Investor: ČVUT HDP v Evropské unii. Kladno se 2 ' Termín realizace: 2012–2014 zdálo být dobrou lokalitou, neboť 3 2 Autor architektonického návrhu: prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger v něm má ČVUT jednu ze svých 4 a Ing. arch. Tomáš Med3 fakult – Fakultu biomedicínského 5 inženýrství. 4 Zpracovatel PD pro stavební řízení: GREBNER – projektová 5 a inženýrská kancelář spol. s r.o. „Struktura návrhu – dřevostavby Zpracovatel PD pro provádění stavby: Metrostav a.s., subdodavatel ohleduplné k životnímu prostřeGREBNER – projektová dí – vycházela z jedné důležité výa inženýrská kancelář spol. zkumné náplně budoucího centra s r.o. zaměřené na zvýšení využití dřeDodavatel stavby: Metrostav a.s. va ve stavebnictví. Později se sice Technický dozor investora: NOSTA-HERTZ spol. s r.o. změnilo umístění stavby, původně Celková investice: 672 mil. Kč plánovaný pozemek byl totiž příliš Z toho stavební náklady podle výběrového řízení: 287,7 mil. Kč drahý, ale nová lokalita se vybírala Skutečnost: nezjištěna tak, aby se mohl použít již existuObestavěný prostor celkem: 32 350 m3 jící architektonický návrh. Podo2 Celková podlažní plocha: 5041 m bu návrhu samozřejmě limitovaZ toho: neuveden podíl laboratoří, administrativy, haly la i omezení strukturálních fondů: Zelené střechy: cca 2200 m2 285 mil. Kč bylo určeno na budoEnergetická třída obálky budovy: B vu, 160 mil. Kč na přístrojové vyba2 Předpokládaná potřeba tepla vytápěné části: 31 kWh/m /rok vení a 130 mil. Kč na tzv. start-up Předpokládaná potřeba energie celkem: nezjištěna projekty – vše bez DPH,“ vysvětlil Podíl potřeby energie na topení, chlazení, osvětlení, ostatní: profesor Šenberger, uznávaný penezjištěn dagog na katedře architektury, odPočet zaměstnanců: 60 (15 stálých, 45 částečný úvazek) borník na industriální architekturu �� !" #�� $��% �� &��'()��#*'+)��,��

��

�� !" #�� $��% �� &��'()��#*'+)��,��

��

��

D��

�� !" !#$ %% &�� #

��=��

�� 8��8

��

��

6�� 78� � (9 :� ,��(

/) !

% %

'��(�� 78� � 5;

!,. .

% %

'��(�� )%*+% ��

�,

�� !" !#$ %% &�� # -$.

'��(�� )%*+% �,

D��

��=��

�� 8��8

��

��

$.

-$.

*)

$.

)%

*)

!/%

)%

!/!

!/%

!.$

!/!

!.#

!.$

,,%

!.#

,,!

,,%

,"#

,,!

0,"#

,"#

0,"#

6�� 78� � (9 :� ,��(

'��(�� 78� � 5; ��

&�� < �� >?@� % % /) ! ��78� ��8��=��

' ��

!,. .

&�� ?@�

��

' ��

/* /

% %

2�� 8 ��A(�� &�A(��

2�� 8 ��A(�� , $ &�A(�� ,%+%.+,%!)

�� #/ )

��

% %

��

C��

#/ )

# $

, $

,%+%.+,%!) C��

;�<�� =�� # $ � B�7+ &�� ' ��

C�� + � %$$*

;�<�� =�� B�7+ &�� ' �� 2�� ,%+%.+,%%)

C�� + � %$$*

2�� ,%+%.+,%%)

-�.+ ��

-�.+ ��

(��+ ��

(��+ ��

��+ ��

��+ ��

/��0�*�+ ! " !

/��0�*�+ ! " !

6

a současný proděkan pro výstavbu Fakulty stavební ČVUT v Praze. Podmínkou pro získání evropské dotace však bylo předložení dokumentace pro stavební řízení. Podle již existujícího architektonického návrhu ji proto pro ČVUT vypracovala inženýrská firma GREBNER – projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o. „I nadále jsme vykonávali autorský dozor. Je běžné, že projektovou dokumentaci zpracovává velká projektová kancelář, která k tomu má dostatek odborných profesí,“ uvedl profesor Šenberger.

Evropské peníze umožnily vznik centra UCEEB

Projektová dokumentace pro stavební řízení byla dokončena, bylo vydáno stavební povolení a v po-

lovině roku 2011 se podařilo získat finanční dotaci ve výši 672 mil. Kč (včetně DPH). Peníze na výstavbu Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) poskytla z 85 % Evropská unie a z 15 % statní rozpočet prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Stavebníkem bylo ČVUT. Začalo být zřejmé, že se projekt UCEEB bude realizovat a že se může stát jedním z regionálních vědeckovýzkumných center par excellence se zaměřením na udržitelné stavění, na nové technologie pro energeticky úsporné budovy s důrazem na zdravé vnitřní prostředí. Aby bylo reálné takové představy naplnit, spojily se k realizaci čtyři fakulty ČVUT – Fakulta stavební, Fakulta strojní, Fakulta elektrotechnická

a Fakulta biomedicínského inženýrství. Jednotlivé výzkumné prostory byly přiděleny konkrétním výzkumným aktivitám a akademické kolektivy začaly zpřesňovat své požadavky. „Od původního zadání uplynulo již několik let a za tu dobu se technologie výrazně posunuly. Také vzhledem k hospodářské krizi bylo třeba výzkumnou náplň co nejvíce přizpůsobit aktuálním potřebám. V hale se doplnila soustava kotev, která umožní realizovat testy na velkých prvcích. To dává do budoucna šanci zapojit se i do výzkumu udržitelnosti staveb dopravní infrastruktury. Budova se musí více chladit, protože jsou v ní umístěny výkonné energetické zdroje, například pokusné plynové turbíny, solární panely, požární komory apod. Vzhledem k energe-

tické náročnosti všech těchto výzkumných technologií není úplně podstatné, zda je obálka samotné budovy nízkoenergetická, či pasivní,“ dodal profesor Bittnar. Evropské peníze však již byly přiděleny právě na základě dokončené dokumentace pro stavební řízení, o žádné zásadnější změně projektu proto nemohla být ani řeč. Naopak bylo třeba ve stanoveném termínu realizaci projektu UCEEB zahájit a také dokončit.

Změny s minimálním navýšením cen stavebních prací

ČVUT na základě výběrového řízení pověřila firmu CPS Consulting s.r.o., aby pro ni zorganizovala veřejné výběrové řízení na dodavatele stavebních prací v rozsahu realizační dokumentace a prove-

TÉMA

7

www.ESB-magazin.cz

dení stavby, a to s předpokládanou cenou 285 mil. Kč. „Tato cena byla stanovena na základě velmi podrobného rozpočtu,“ doplnil profesor Bittnar. O zakázku na dodavatele stavby budovy UCEEB projevilo zájem šest firem s velmi vyrovnanými nabídkami. Výběrová kritéria tvořila z 80 % výše nabídkové ceny a z 20 % rozhodoval předložený podrobný harmonogram výstavby a technologický rozbor. „Vzhledem k pravidlům čerpání finanční dotace jsme potřebovali vybrat spolehlivou firmu, u níž je záruka, že stavbu dokončí včas a v požadované kvalitě. To byla hlavní priorita,“ připomněl profesor Bittnar. Vítězem se stala stavební společnost Metrostav a.s., která vyhrála veřejné výběrové řízení s nejnižší nabídkovou cenou 278 mil. Kč za projekt a provedení stavby. Následně byla vypsána veřejná soutěž na výkon technického dozoru investora, a to s předpokládanou nabídkovou cenou 2,75 mil. Kč. Přihlásilo se opět šest uchazečů, z nichž byla v říjnu 2012 vybrána firma NOSTA-HERTZ spol. s r.o. Skutečná realizovaná cena pak byla třikrát nižší, a to jen 0,906 mil. Kč.

„V rámci realizačního týmu projektu pracuje na plný úvazek i manažer výstavby, který koordinuje potřeby budoucích uživatelů se zhotovitelem a je v těsném kontaktu s TDI,“ vysvětlil profesor Bittnar. Firma Metrostav a.s. podle dostupných informací za vysou těžené peníze budovu UCEEB zpracovala realizační dokumentaci a stavbu i postavila.

„I přes řadu změn v návrhu nedošlo k takřka k žádnému navýšení ceny. Spolupráce s Metrostavem byla výborná. Skutečná realizovaná cena za dokončení stavby opravdu odpovídala té vysoutěžené plus zvýšené náklady v hodnotě pod 2 mil. Kč, a to i přesto, že změny vnitřní náplně s sebou přinášely i zásadní změny zejména v požadavcích na technické vybavení laboratoří a testovací haly,“

uvedl doc. Ing. Lukáš Ferkl, Ph.D., ředitel centra UCEEB. Podle přepočtu redakce se jedná o cca 57 000 Kč/m2 podlahové plochy, respektive 8800 Kč/m3 obestavěného prostoru. Podle cenových ukazatelů pro rok 2013 činila jednotková cena u budov pro vědu 7306 Kč/m3, u hal pro vědu 4068 Kč/m3 a u administrativních budov 6055 Kč/m3 (s možnou odchylkou až +/– 25 % podle technologické a technické náročnosti, bez vedlejších rozpočtových nákladů) – více zde. Podle těchto ukazatelů se tedy stavba budovy bez technologií realizovala za ceny vyšší, než by mělo být obvyklé, třebaže se jednalo podle zákona o veřejných zakázkách o nejnižší vysoutěženou cenu. „Před soutěží byl vypracován velmi podrobný rozpočet. Výše uvedené jednotkové ceny jsou stanoveny z velmi nereprezentativního vzorku pro takto unikátní stavbu, která je jednak prostorem pro zkušební techniku, současně však je sama součástí zkušební technologie, např. kotvy v hale, konstrukce akustické laboratoře apod. Výše uvedené jednotkové ceny v sobě tyto skutečnosti nezahrnují. Orientační odhad položek nezahrnutých do jednotkové ceny je 2500 Kč/m3,“ vysvětlil profesor Bittnar.

TÉMA

8

www.ESB-magazin.cz

Za realizační dokumentaci odpovídal zhotovitel stavby

Redakci ESB zajímalo, jak probíhalo výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace centra UCEEB. Firma GREBNER – projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o. na svých webových stránkách uvádí, že v letech 2010 až 2013 zpracovávala dokumentaci pro územní řízení, pro stavební povolení, pro provedení stavby, inženýrskou činnost – zajištění ÚR a SP, i autorský dozor. I když celkový honorář za zpracování všech výše uvedených fází projektové dokumentace překračuje zákonný limit pro veřejné zakázky, přesto ve Věstníku veřejných zakázek není žádná zmínka o výběrovém řízení na zpracovatele. Firma GREBNER totiž pro zadavatele veřejné zakázky, tedy ČVUT, připravila pouze dokumentaci pro stavební řízení a pro výběr zhotovitele v hodnotě necelých 2 mil. Kč. Posléze si ji najala firma Metrostav a.s. jako zhotovitel stavby k dopracování dalších výkonových stupňů projektové dokumentace. „Chtěli jsme, aby za kvalitu prováděcí dokumentace nesl odpovědnost zhotovitel stavby a nedocházelo tak ke zbytečným sporům o tom, kdo může za její případné nedostatky,“ uvedl profesor Bittnar.

Pasivní versus nízkoenergetický

Podle profesora Tywoniaka odpovídá obálka budovy a další prvky pasivnímu standardu, ale budova jako taková spadá o kategorii níže, do nízkoenergetické třídy. Co je důvodem? Základním zadáním nebylo postavit pasivní budovu, ale ve vymezeném čase a s přidělenými financemi vytvořit výzkumný prostor pro podporu inovací v oblasti energeticky úsporného stavění. Tomu odpovídaly i požadavky při výběru dodavatelů. Všechny tři výše zmíněné dodavatelské firmy – GREBNER – projektová a inženýrská kancelář spol. s r.o., Metrostav a.s. a NOSTA-HERTZ spol. s r.o. – mají sice za sebou dlouhou řadu velkých a úspěšně dokončených projektů, nikoliv však v kategorii nejvyšší energetické třídy. Za zmínku v této souvislosti stojí i citace z podnikových novin firmy Metrostav a.s.: Když tým divizí 9 a 1 vedený Janem Kučerou zahájil v říjnu 2012 výstavbu UCEEB v Buštěhradu, mohl je nom tušit, že jeho práce obsáhne kromě vlastní stavby i další, časově náročné úkoly, zejména vzdělání v oboru nejmodernějšího

stavebního zkušebnictví a legislativních požadavků na výstavbu. „Zmíněný kolektiv Metrostavu díky své zkušenosti z velkých staveb zvládl velmi nestandardní požadavky akademiků ČVUT, kteří usilovali o vytvoření špičkového pracoviště s vysokými předpoklady pro úspěšnost v programu Horizont 2020,“ dodal profesor Bittnar. V současnosti probíhají výběrová řízení na technologické vybavení budovy za cca 160 mil. Kč. Bude v ní například největší mikroskop za 35 mil. Kč a velmi sofistikovaná velká klimatizační komora. Na rozjezd projektu je určeno cca 20 % finanční dotace – tedy cca 130 mil. Kč. Vědci tak získají mimořádné výzkumné prostředky a budou sledovat udržitelnost včetně samotné budovy UCEEB. První relevantní výsledky by měly být k dispozici za dva až tři roky, celá analýza bude ukončena v roce 2020. Slavnostní otevření prestižního výzkumného centra UCEEB se plánuje na 15. května 2013.

Lokalita byla vybrána v souladu se zásadami udržitelné architektury v brownfieldu kladenské Poldovky.

Markéta Kohoutová

výzkumné aktivity centra

téma

9

www.ESB-magazin.cz

Obálka budovy UCEEB odpovídá třídě B – velmi úsporná Vytvoření stavebně-energetické koncepce výzkumné budovy s velmi různorodými provozními požadavky není úplně snadné. V budově UCEEB můžeme identifikovat souvislou vytápěnou zónu – dvoupodlažní, převážně administrativní část s navazujícími jednotlivými laboratořemi – a také ji samostatně hodnotit. Rozhodující objem stavby s velkým halovým prostorem a navazujícím blokem laboratoří při jižní fasádě je vhodné ve výpočtovém modelu předběžně považovat za sousední nevytápěný prostor, respektive za prostor s proměnlivými teplotami vzduchu vytápěný ve značné míře přebytky technologického tepla, i když i jeho obvodové konstrukce jsou tepelně izolované. V těchto prostorách bude existovat požadavek na vytápění pouze v době některých z mnoha druhů experimentů, a to zpravidla vždy jen ve vymezené části. Energie v tomto případě užité pro vytápění a chlazení, potřebné dokonce někdy i současně (!) podle povahy experimentů, nelze započítávat do stavební energetické náročnosti podle obvyklého chápání tohoto pojmu.

Tyto energie lze přirovnat k energiím pro výrobní procesy v továrně, i když jejich přítomnost může vést k vyšším teplotám vzduchu, než by odpovídalo běžně uvažovanému sousednímu nevytápěnému prostoru podle obvyklých modelů výpočtů. Halové prostory jsou ze západní strany přístupné velkými vraty, která mohou být podle povahy přípravy a realizace experimentů po delší dobu otevřena.

Vytápěné části odpovídají pasivnímu standardu

Rozhodující vytápěné části jsou navrženy na úrovni obvykle odpovídající pasivnímu standardu. • Součinitel prostupu tepla obvodové stěny: 0,14 W/(m2K); • oken: 0,8 W/(m2K); • střechy: 0,10 W/(m2K); • podlahy na terénu: 0,30 W/(m2K);

TÉMA

10

www.ESB-magazin.cz

• podlahy nad venkovním prostorem: 0,11 W/(m2K). Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy (tedy této vytápěné zóny) je 0,31 W/(m2K).

Řízené větrání se zpětným ziskem tepla

Ve vytápěné části je realizováno nucené větrání se zpětným získáváním tepla s řízením po místnostech podle jejich obsazení. Výjimku tvoří některé laboratoře, kde nelze s ohledem na charakter laboratorního provozu (zdraví škodlivé látky, digestoře) zpětné získávání tepla realizovat. Měrná potřeba tepla na vytápění vytápěné části budovy je i s tímto objektivním „handicapem“ velmi nízká – 31 kWh/m2/rok. Charakter práce výzkumných týmů nelze ovšem dopředu zcela předpovědět: kolik času budou pracovat v kanceláři, kolik času stráví na experimentech v laboratořích a ve zkušební hale. Z toho vyplývají i nejistoty deklarativního výpočtu energetické náročnosti, kam se nutně promítají p ředpoklady obsazení a vybavení jednotlivých kanceláří (ovlivnění potřebného objemu čerstvého vzduchu na straně jedné a produkce tepelných zisků na straně druhé).

Budovu můžeme hodnotit i z pohledu nových legislativních požadavků na energetickou náročnost budov (vyhláška č. 78/2013, o energetické náročnosti budov, která v českém prostředí realizuje požadavky známé evropské směrnice), i když se na ni z právního hlediska nevztahují: Obálka budovy odpovídá třídě B (velmi úsporná). Hodnota neobnovitelné primární energie bude zřejmě splňovat požadavek pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie (což je závazné od roku 2018 pro budovy financované z veřejných prostředků), vzhledem ke značnému podílu kogenerační výroby tepla a elektřiny ve vlastním výzkumném zařízení a fotovoltaické instalaci. Bonusem je využitelnost části energie vyprodukované v souvislosti s některými experimenty. Vzhledem k různorodosti provozu budovy a charakteru e xperimentů bude vhodné se k detailnějšímu hodnocení vrátit po dvou až třech letech. Zdroj: UCEEB www.uceeb.cz

Zjednodušené energetické schéma centra UCEEB

Pro experimenty v budově UCEEB bude typické testování v reálném měřítku, které umožní získat spolehlivé informace o funkčních parametrech materiálů, konstrukcí, navrhovaných energetických systémů a systémů inteligentního řízení, včetně jejich dopadů na kvalitu vnitřního prostředí budov, jakož i na životní prostředí.

Jako součást centra byl proto navržen energetický systém, jenž slouží zároveň jako experimentální zařízení pro výzkum interakce zdrojů energie s vlastní budovou i s nadřazenou energetickou sítí (viz obr. nahoře). Návrh zásobování budovy energií (elektřina, teplo, chlad) nevycházel ze snahy využít maxima obnovi-

TÉMA

11

www.ESB-magazin.cz

telných zdrojů energie „za každou cenu“, ale efektivně využít zdrojů energie nezbytně nutných pro účely výzkumných aktivit. Obnovitelné zdroje energie zastupuje experimentální pole fotovoltaických panelů o špičkovém výkonu cca 35 kWp instalovaných na střeše centra UCEEB. Nicméně jádrem návrhu energetického centra (energocentra) je kogenerační plynová mikroturbína s výkonem 65 kWe/120 kWt, která může vykrývat výkyvy v dodávce elektrické energie z fotovoltaického systému. Jako čistě experimentální

bude sloužit další plynová mikroturbína o elektrickém výkonu 30 kWe. V areálu UCEEB budou instalovány dvě nabíjecí stanice pro elektromobily. Od efektivního využití tepla celoročně produkovaného mikroturbínou se odvíjí skladba dalších zařízení energocentra. Pro vyrovnání nesouladu mezi produkcí a odběrem tepla bude sloužit tepelně izolovaný velkoobjemový tlakový akumulátor o objemu 20 m3 instalovaný pod terénem vedle budovy s turbínou a dva akumulátory tepla à 5 m3 ve strojovně UCEEB. Každý akumulá-

tor lze samostatně odpojit pro experimentální využití. Jako záložní zdroj tepla budou instalovány dva kotle na zemní plyn o celkovém tepelném výkonu 216 kWt. Záložní chlazení plynové mikroturbíny budou zajišťovat suché chladiče umístěné na střeše. V zimním období se teplo z mikroturbíny využije pro vytápění budovy a ohřev vody, teplo produkované v letním období pak pro chlazení kaskádou tří absorpčních jednotek o chladicích výkonech 16 kWc, 34 kWc a 61 kWc. Nejmenší chladicí jednotka je odpojitelná pro ex-

perimentální využití pro výzkum v oblasti solárního chlazení. Záložní zdroj chladu bude představovat bloková kompresorová chladicí jednotka navržená o chladicím výkonu 180 kWc. Předpokládá se, že absorpční jednotky budou provozovány ve stálém režimu, kompresorové chlazení bude pouze vykrývat špičkové potřeby chladu. Pro absorpční jednotky se budou instalovat dva akumulátory chladu à 2,5 m3. Centrální zdroje chladu (absorpční jednotky, kompresorová jednotka) jsou určeny pro rozvod chlazené vody UCEEB, jsou potřebné pro některé laboratoře a pro chlazení fancoily v administrativní části. Energocentrum je potrubními rozvody propojeno s laboratořemi výzkumného programu RP2 – Energetické systémy budov – pro účely experimentů v reálném měřítku. Všechna zařízení v energocentru budou monitorována a vyhodnocována v rámci nadřazeného systému MaR a budou sledovány jejich provozní parametry (produkce a spotřeba energií), aby se ověřila funkčnost navržené koncepce a aby bylo možné dále optimalizovat řízení instalovaných zdrojů energie. Zdroj: UCEEB www.uceeb.cz

téma

12

www.ESB-magazin.cz

O poušti a tundře v Rakousku Univerzitní výzkumné a vývojové centrum UFT v rakouském Tullnu patrně nemá v Evropě obdoby nejen objemem, ale i pojetím. Kvalitní architektura se přirozeně snoubí s vysoce úsporným energetickým standardem. UFT bylo dokončeno v roce 2011. Na 18 000 m2 výzkumné plochy v areálu o rozloze 6 ha se 350 vědců zabývá obnovitelnými biologickými zdroji energie a biotechnologiemi. Ke kampusu náleží dalších 45 ha pokusných ploch. Bonusem jsou funkčně plánované high-tech laboratoře, moderní budova, příjemné prostředí a skleníky, kde je možné simulovat podnebí od tropů až po severskou tundru. Mnohé z výzkumných budov mají velké energetické nároky na provoz. Architektonická koncepce proto spočívá v důsledném oddělení budov s odlišnými energetickými nároky do samostatných celků. Budova s dřevěnou fasádou je zařazena v energetické třídě A s měrnou potřebou tepla 15,9 kWh/m2/ rok. Udržitelnost kampusu se však netýká jen nízké spotřeby energie, ale i vhodného sociálního prostředí. Jeho součástí je mimo jiné i kolej a dětská školka.

Učebnicový příklad použití dřeva i koncepčního řešení

Dřevo jako jediný hromadně dosažitelný obnovitelný materiál je použit na opláštění, nosné konstrukce i v designu interiéru převýšené vstupní haly. Z architektonického hlediska zaujmou zavěšené boxy jednacích a odpočinkových platforem. „Učebnicovým příkladem je energetické zónování dispozice, kdy se v maximální možné míře využívá energie slunce. Samozřejmostí jsou zelené vegetační střechy a masivní využití solárních kolektorů na všech nástavbách. Objemově dominantní administrativní část s laboratořemi je v pasivním standardu. Celodřevěná pokusná a testovací hala včetně rozsáhlého skleníku umí vytvořit klima pouště i tundry. Jednotlivé objekty jsou vyčleněny do samostatných pavilonů orientovaných na jih, přístupných z laboratoří spojovacími krčky. Koncept je výsledkem logické a racionální úvahy, že výzkum-

Univerzitní výzkumné a vývojové centrum (UFT) v Tullnu v Rakousku sídlí v energeticky efektivních pasivních budovách

né centrum udržitelného zemědělství bude sídlit v udržitelné stavbě s nejvyšším možným energetickým standardem pasivního domu,“ uvedl architekt Josef Smola, který toto výzkumné pracoviště navštívil.

Slunce pomáhá výzkumníkům

Dolnorakouská vláda požadovala zvýšení energetické efektivity nové budovy UFT. Cílem bylo snížit potřebu energie až

téma

13

www.ESB-magazin.cz

o 2606 MWh ročně, což podle rakouských statistik té doby odpovídalo spotřebě 590 domácností. Za 25 let plánované existence tak mělo UFT ušetřit až 12 250 tun CO2. Budovy byly proto navrženy ve standardu pasivního domu. Izolace má tloušťku 200–300 mm. Trojité zasklení oken přináší jednak snížení tepelných ztrát v zimě a nižší nároky na klimatizaci v laboratořích v létě. Využívají se také moderní tepelná čerpadla a vysoce účinný tepelný výměník se zpětným získáváním tepla z 64 %. Stínění oken je řízeno automaticky.

Soubor technických opatření přispívá k úsporám energie až 1764 MWh za rok, zlepšení tepelných vlastností nejrůznějších stavebních částí budovy vedlo ke snížení potřeby vytápění a chlazení o 318 MWh za rok. Centrum UFT bylo v době svého vzniku jednou z největších rakouských fotovoltaických elektráren. Plocha 955 m2 může ročně vyrobit až 104 MWh solární energie.

O vzniku UFT

Stavba výzkumného centra se začala připravovat v roce 2005.

Byly vybrány pozemky, uzavřela se rámcová dohoda mezi Horním Rakouskem, městem Tulln, zemědělskou univerzitou v Tullnu (BOKU), a Rakouským institutem pro technologie (AIT). Parlament nejprve schválil rámcovou investici ve výši 44,9 mil. eur. V roce 2007 pak schválil úpravu projektu a zvýšení plánované investice na 56 mil. eur, a v roce 2009 další upřesnění a navýšení na 62 mil. eur. Architektonický návrh a koncepce projektu byla představena v květnu 2008. Prezentace se účastnilo asi dvě

stě hostů včetně významných představitelů země. Stavba byla zahájena v srpnu 2009. Slavnostní otevření se uskutečnilo v září 2011. V nové budově UFT na začátku zimního semestru 2011 začalo pracovat asi 250 výzkumníků (plná konfigurace je až 350 míst). Výstavbu a provoz UFT financuje Dolní Rakousko. Roční náklady na provoz a výzkumné aktivity se pohybují okolo 300 mil. eur. Markéta Kohoutová

dřevostavby

14

www.ESB-magazin.cz

Dřevostavby do devátého patra? Dřevostavby jako udržitelná forma stavění se pomalu prosazují i na českém trhu. Jejich podíl dosáhl již 12 % celkové výstavby. Velký vliv na jejich úspěšnou propagaci má i každoroční mezinárodní odborný seminář, který se ve Volyni konal letos již po osmnácté.

Hala Sibelius ve finském Lahti je jednou z největších evropských dřevostaveb.

Na seminář organizovaný Vyšší odbornou školou ve Volyni se pravidelně sjíždějí stovky odborníků. Celkem ho za osmnáct let existence navštívilo 8561 účastníků. Letos přijelo třicet devět přednášejících, z toho čtrnáct ze zahraničí – zejména z Kanady, Finska a Švýcarska – tedy zemí, kde dřevostavby podporují místní vlády jako udržitelnou formu stavění. Mezinárodní rozměr konference umocnila přítomnost obchodního rady Christiana Millera z Velvyslanectví Rakouské republiky. „Konference se účastní přední odborníci a zástupci vysokých škol, s nimiž naše škola dobře a úzce spolupracuje. Je pro nás velkou ctí, že řada z nich patří mezi přednášející,“ uvedl Ing. Petr Červený, zástupce ředitele Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy ve Volyni, která konferenci již tradičně organizuje. Mezi posluchači převládají technici a inženýři, kteří se problematikou dřevostaveb v praxi běžně zabývají. Jen minimálně se jí účastní archi-

tekti. Je to škoda, protože během dvou dnů je možné se ve Volyni potkat s předními českými i evropskými odborníky specializujícími se na moderní možnosti použití dřeva ve stavebnictví.

Velká koncertní hala ze dřeva a skla po čtrnácti letech provozu

Finský univerzitní profesor a architekt Unto Siikanen představil koncertní a kongresovou halu Sibelius ve městě Lahti. Skládá se ze čtyř částí: koncertního sálu, lesní haly, kongresového křídla a revitalizované staré truhlářské továrny. Na začátku této mimořádné stavby byla dvoukolová architektonická soutěž o návrh kongresového centra postaveného ze dřeva, s požadavkem na výbornou akustiku (1997). V prvním kole se hledala inovativní řešení pro spojení staré továrny a nové haly. Ve druhém kole se z těch nejlepších návrhů vybíral takový projekt, který bude i ekonomicky efektivní a ne-

dřevostavby

15

www.ESB-magazin.cz

Hala Sibelius, Lahti Finsko

Pasivní dům, Stupava

Cukrový model Stupava

Altán v Oslí

překročí stanovenou cenovou hranici. Vítězné řešení bylo vybráno v roce 1998, stavba byla dokončena ve stanoveném termínu v roce 2000. Na financování se podílelo město Lahti, finský stát a také dřevozpracující průmysl. Velká hala pro 1250 návštěvníků je tedy v provozu již čtrnáct let. I když na začátku nebyla stavba přijímána zcela příznivě, v současnosti má už jen kladné ohlasy a podmanila si srdce všech Finů. Návštěvníci si ji oblíbili nejen pro vizuální dojem, ale i pro vynikající akustiku. Zaujme rovněž energeticky efektivní dvouvrstvý obvodový plášť – vnitřní dřevěná vrstva je tepelně izolována, vůči povětrnosti ji chrání vnější plně prosklená vrstva. Ke stabilitě stavby přispívají těžké boxy se štěrkopískem, které jsou součástí obvodového pláště koncertní haly.

Smrt nudné architektuře aneb pasivní dům ve Stupavě

potřeba energie se předpokládá 40 kWh/m2/rok. „Symbolem kvalitní architektury je jen taková stavba, která i za pár let bude splňovat technické požadavky, a nebude ničit majitele vysokými provozními náklady na energie ani nekvalitním vnitřním prostředím. Investor je s výsledkem velmi spokojen, a to i přestože na začátku o montované stavbě s rovnou střechou nechtěl ani slyšet,“ uvedl Pokorný na závěr.

ho štěrkoviště, cihelný a betonový recyklát z regionálního recyklačního centra. A průběh? V únoru 2013 se pokácely stromy, neodvětvené byly ponechány několik týdnů, pak byly na místní pile pořezány, řezivo se sušilo jen přirozeně na vzduchu. Rozměrová stabilita řeziva se zajišťovala vhodným způsobem řezu. Stavba byla dokončena na konci téhož roku.

Slovenský architekt Pavol Pokorný představil svou realizaci rodinného domu, o němž není možné říci, že by zapadl do svého prostředí. Mezi vilkami v toskánském duchu a úsměvnými pokusy o originalitu vyčnívá svou čistou a přesvědčivou architekturou. Od běžné stavební produkce se však odlišuje i technickým řešením. Klient požadoval rychlou realizaci, architekt proto zvolil konstrukci v podobě montované dřevostavby skryté pod klasickou omítkou. Cílem byl pasivní standard: orientace stavby vůči světovým stranám umožňuje pasivní využití solární energie, tepelná izolace má 400 mm, spodní izolaci tvoří pěnové sklo a větrání zajišťuje rekuperační jednotka. Potřeba energie na vytápění by měla dosahovat cca 10 kWh/m2/rok, celková

Udržitelně znamená i z místních zdrojů

Zajímavý byl i příběh altánu ve volné přírodě ve vesnici Oslí, který účastníkům přiblížili architekti Jan Turina a Jan Brotánek. Investorem byla obec Chrást u Tochovic. Starosta Tomáš Čížek požadoval důsledně využívat pouze místní materiály: dřevo z obecních lesů, kámen z místní-

Až do devátého patra

„Při navrhování konstrukcí z křížem lepeného dřeva (CLT) lze splnit všechny běžné technické požadavky stejně jako u jakékoliv jiné stavby. Křížem lepené dřevo je plnohodnotným materiálem nosných konstrukcí obytných budov do výšky devíti pater,“ uvedla Ing. Orsolya Katona z katedry kovových a dřevěných konstrukcí Stavební fakulty v Bratislavě.

16

ko us

Ra

odíl dřevostaveb na celkové stavební produkci v ČR a zahraničí v roce P 2013

Na možné konstrukční vady a poruchy dřevostaveb upozornil v další přednášce doc. Ing. Bohumil Straka z VUT v Brně. Zazněla i informace o průzkumu spokojenosti uživatelů dřevostaveb – s dřevostavbou jsou spokojenější starší zkušenější majitelé, kteří si pořídili dražší stavbu. Konference věnovala pozornost i dalším otázkám, jako je neprůzvučnost, možnost oprav a renovací či požární odolnost. Byly představeny výsledky mnoha testů a zkoušek, které potvrzovaly vlastnosti dřeva jako vhodného konstrukčního materiálu. „U bytové jednotky o ploše 100 m2 je spotřeba energie na její realizaci v případě dřevostavby 22 MWh a v případě silikátové stavby cca 75 MWh. Z hlediska energetického je les fotosyntetickou elektrárnou.

2008 2009 2010 2011 2012

Všechny stavební technologie RD dokončené v ČR celkem (v ks) 19 211 18 778 19 382 17 025 17 100

Rodinné domy dokončené v ČR – technologie dřevostavby (v ks) 1 008 1 195 1 332 1 465 1 699

Podíl dřevostaveb na trhu RD v ČR (v %) 5,25 6,36 6,87 8,61 9,94

ko

ČR

SA U

ns ko po Ja

o sk ot Sk

gl ie An

ná di an

Sk

N

vi e

ec ko

Rok

ěm

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Za osmdesát až sto let svého růstu akumuluje 750 MWh, přičemž každý m3 obsahuje cca 5,1 MWh energie,“ uvedl ve svém příspěvku doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., z ČVUT v Praze a centra UCEEB v Buštěhradu.

Náhrada tropických dřevin z udržitelných zdrojů

Z technologických novinek bylo na konferenci představeno například dřevo modifikované za vysokého tlaku anhydridem kyseliny octové. Touto přírodní technologií acetylace dřeva bez jakýchkoliv přidaných toxických látek lze zvýšit odolnost i u měkkého a rychle rostoucího dřeva (borovice Radiata, olše a zkouší se i použití buku) proti povětrnostním vlivům a škůdcům až na úroveň, která překonává tropické dřeviny včetně teaku. Acetylované dřevo

Dřevostavby v ČR – podíl na trhu (vývoj za poslední roky)

vykazuje také nejvyšší rozměrovou stálost ze všech dřevin světa. Dřevo olše a borovice upravené acetylací se bez dalších úprav může použít v exteriéru i v extrémních podmínkách jako obklad na fasády, mosty, terasy, okenice, pergoly s deklarovanou životností až 50 let na vzduchu a 25 let ve styku se zemí nebo sladkou vodou. Nevýhodou je pouze jeho vysoká cena (50 000 až 60 000 Kč/m3 omítaného řeziva), která je srovnatelná s cenou na nákup tropických dřevin. Při pořízení acetylovaného dřeva má však uživatel jistotu, že dřevo pochází z certifikovaných lesních plantáží a nikoliv z chráněných tropických lesů. Technologie se průmyslově používá v nizozemském Arnhemu již od roku 2007 a deklarované vlastnosti dřeva ověřují nezávislé instituce z celého světa.

Dřevo je udržitelný materiál, k jehož výhodám patří jeho dobré tepelněizolační vlastnosti, rychlá výstavba i relativně výhodný poměr ceny a kvality. Ověřování jeho vlastností a rozvoji inovací při jeho použití ve stavebnictví se bude věnovat Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradu. Další, již 19. ročník konference DŘEVOSTAVBY se bude konat ve Volyni 1. a 2. dubna 2015. Markéta Kohoutová

fotogalerie významní hosté konference

analýza

17

www.ESB-magazin.cz

Téměř nula se probouzí Projekty s téměř nulovou spotřebou se vyplatí zejména vlastníkům, popřípadě dlouhodobým nájemcům. Nicméně i klasičtí developeři se touto cestou vydávají. Důležité je nepodcenit přípravu projektu. Mezi nejčastěji používané technologie se řadí rekuperační jednotky, chladicí trámy, aktivované betony, regulace větrání podle obsahu oxidu uhličitého v interiéru, inteligentní osvětlení, které je regulováno podle světla, času a osob, a v neposlední řadě využívání obnovitelných zdrojů.

Väla Gård – samá nula

Väla Gård Skanska

Zatím asi „nejzelenější“ projekt v hodnotě 5 mil. eur byl dokončen v roce 2012. Jedná se o budovu Väla Gård, kterou realizovala mezinárodní stavební firma Skanska nedaleko švédského hlavního města Stockholmu. Dosáhla certifikace LEED Platinum s nejvyšším skóre v Evropě a umístila se zároveň na třetím místě na světě. Budova Väla Gård docílila nulové spotřeby energie, nulového odpadu a nulové spotřeby nebezpečných materiálů. Výstavba kancelářské budovy

18

Parkview, Praha – Pankrác (vlevo). Malta House (vpravo) v Poznani (15 700 m2) je prvním polským projektem s certifikací LEED Platinum. Investorem obou projektů je Skanska, která letos v dubnu již počtvrté získala ocenění CEEQA – Green Leadership Award 2014 for Commercial Development Europe.

(1777 m2), regionálního sídla firmy Skanska, je součástí fáze 1 Väla Gård navržené s roční spotřebou 30 kWh/m2 na vytápění a chlazení. Takto nastavená roční spotřeba se pohybuje o 80 % pod tamní národní normou a dále by ve srovnání s konvenčními budovami mohla poskytnout až 70% úsporu energie a 35% úsporu spotřeby vody. V rámci projektu figurují tyto technologie: fotovoltaický systém, systém vytápění a chlazení pomocí podzemních vrtů, monitorovací a kontrolní systém spotřeby energie v budově a zelená střecha. Mezi další používané technologie a prvky pro docílení téměř nulové spotřeby energie patří dvojitá fasáda, systém geotermálního chlazení a vytápění bez tepelné pumpy, okna s trojitým sklem, sběr dešťo-

vé vody nebo inteligentní osvětlení.

Varšavské Atrium má být první ve střední Evropě

Zkušenosti ze švédského projektu chce Skanska uplatnit zejména v rámci výstavby Atria 1 s precertifikací LEED Platinum ve Varšavě. Tato administrativní budova poskytne 16 300 m2 kanceláří a stane se první „nejzelenější“ budovou ve střední a východní Evropě, projekt nabídne o 55 % nižší spotřebu energie, 70% snížení spotřeby vody a 75% recyklaci odpadů. V České republice pod hlavičkou stejného developera vyroste budova Parkview (16 500 m2) na pražském Pankráci, jež směřuje ke standardu s téměř nulovou spotřebou energie. Pokračující ambiciózní projekt Fu-

turama Business Park developerské firmy Erste Group Immorent v pražském Karlíně by se měl stát jedním z prvních v zemi s téměř nulovou spotřebou energie. Třetí fáze výstavby tohoto komplexu chce uspořit na servisních poplatcích až 2 eura/m2 ve srovnání s jinými moderními kancelářskými budovami. V roce 2015 bude dovršena výstavba administrativní budovy s názvem Silo ve Vídni. Předpokládané úspory na vytápění činí až 90 % v porovnání s konvenčními budovami a 75 % ve srovnání s novostavbami. Nejenom administrativní budovy, ale i nákupní centra a hypermarkety směřují k úsporám energií a snížení uhlíkové stopy. Již v roce 2006 Tesco Stores vytyčilo plán spějící ke snížení uhlíkové stopy

do roku 2020 o 50 % a do roku 2050 má v plánu tuto stopu jako první firma na světě snížit na nulu. Pilotním projektem se stal hypermarket v Jaroměři využívající dvě kongregační jednotky, jež fungují na řepkový olej a zajišťují topení, chlazení i klimatizaci. Budova dále využívá dešťovou vodu, světlíky a efektní systém osvětlení.

Rozhoduje dobrá příprava investice, kvalitní návrh a zkušený zhotovitel

Je důležité začít s hledáním účelných řešení pro realizaci projektů s téměř nulovou spotřebou energie co nejdříve. Často akcentované parametry pro taková řešení jsou lokalita, dostupnost, energetická efektivita, šetrnost s materiály a vodou, komfort a zdraví. V neposlední řadě je pro úspěšné uskutečnění projektu selekce firmy, které již mají v této oblasti zkušenosti. Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení poradenství a průzkumu trhu DTZ

ANALÝZA

19

www.ESB-magazin.cz

Nájemníci opouštějí neúsporné budovy Budoucnost realitního trhu směřuje k úsporným budovám. Nájemné v energeticky efektivních budovách je totiž srovnatelné s nájemným v běžných budovách. Poplatky za energie však mohou být až o 75 % nižší. Přibližně 83 % administrativních budov v Praze, které jsou ve výstavbě, již bylo precertifikováno nebo se o certifikaci budov ucházejí. Poptávka po úsporných technologiích a konstrukčních prvcích vzrůstá stejně jako know-how stavebních společností pohybujících se v této oblasti. Na základě novely zákona o hospodaření energií z roku 2012 implementující EPBD II, tj. Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, jež je pokračováním směrnice EPBD I, je stanovena povinnost, aby byl průkaz energetické náročnosti součástí stavebního povolení pro všechny nové budovy od 1. ledna 2013. Od roku 2013 má být průkaz umístěn na prodávaných i pronajímaných budovách, od roku 2016 se má používat také pro pronájem části budovy. Cílem směrnice EPBD II je snížit spotřebu energie o 20 %, redukovat emi-

se skleníkových plynů o 20 % a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie v Evropě rovněž o 20 % v porovnání s rokem 1990. Nové veřejné budovy nad 1500 m2 tak po roce 2016 budou muset mít téměř nulovou spotřebu energie, od 1. ledna 2018 pak i všechny ostatní budovy nad 1500 m2, od 1. ledna 2019 budovy nad 350 m2 a od 1. ledna 2020 také budovy pod 350 m2. Tato směrnice klade podmínky, které převyšují dosavadní požadavky pro udělování certifikace. Projekty dokončené po roce 2020 se tak stanou velkou konkurencí stávajících i aktuálně plánovaných staveb.

Nájemné tzv. zelených budov klesá

Podle statistik mezinárodní poradenské společnosti DTZ se v České republice nájemné v některých tzv. zelených kancelářích dostalo na úroveň těch necertifikovaných. To je oproti situaci například v letech

2010–2011, kdy nájemci v úsporných budovách platili výrazně vyšší nájemné, velká a pro nájemce v elmi pozitivní změna. Celkové náklady na pronájem komerčních prostor zahrnují také náklady na spotřebu energie v rámci poplatků za služby. Podle E urostatu (statistického úřadu EU) za posledních pět let stoupla cena energie pro průmyslové spotřebitele v České republice o 7 % ročně, což se promítá do výše servisních poplat-

ků. U kanceláří tak podíl servisních poplatků, včetně poplatku za spotřebu energie, v roce 2013 v některých případech dosáhl až 20 %. Cirka 40 % ze servisních poplatků jsou výdaje fixní, zbylých 60 % lze ovlivnit kvalitní správou budovy nebo nízkou spotřebou energie.

Poplatky za energie pod 100 Kč/m2 za měsíc

V nejmodernějších a nejefektivnějších pražských kancelářských

Inzerce

ANALÝZA www.ESB-magazin.cz

budovách, jako jsou City Green Court nebo Florentinum, se servisní poplatky pohybují pod 100 Kč/m2 za měsíc a méně, naopak v energeticky neefektivních budovách mohou dosahovat až 180 Kč/m2 za měsíc. Tato data však nezahrnují vlastní spotřebu energií nájemce v jeho pronajatých prostorách, pouze tu ve společných. Samotný stav budovy hraje velkou roli v případě topení a chlazení. Spotřeba elektřiny se odvíjí od provozu nájemce – jaká je pracovní doba a zda zaměstnanci pracují na směny. Servisní poplatky v nákupních centrech se rozpočítávají jako poměr pronajatých metrů čtverečných k celkové ploše centra a pohybují se v průměru okolo 120–160 Kč/m2. Dále si nájemci platí marketingový poplatek, který činí 25–50 Kč/m2, a výše poplatků přímé spotřeby se pohybuje od 40 do 120 Kč/m2 podle velikosti nájemní plochy a typu zboží (například rychlé občerstvení má velkou spotřebu vody a energie). Servisní poplatky v segmentu průmyslových a skladových nemovitostí činí 0,6–0,75 eura/m2 za měsíc včetně DPH a v minulých letech zůstávaly vesměs stabilní.

Potřeba energie až o 75 % nižší

V rámci tzv. evropské osmadvacítky byla cena elektrické energie v prvním čtvrtletí 2013 v České republice 11. nejdražší. Při srovnání konvenčních nebo moderních budov s těmi energeticky efektivními mohou podle studie organizace České rady pro šetrné budovy úspory na elektřině dosahovat až 50 %. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie pak generují ještě vyšší úspory – u zahraničních projektů lze vidět až 75 % úspory na spotřebě energie v porovnání s konvenčními budovami. Starší budovy tak budou muset vyvážit vyšší servisní poplatky tím, že sníží nájemné, aby obstály v konkurenci s novějšími energeticky efektivnějšími budovami. Častým jevem je stěhování nájemců ze starších budov v kategoriích A, B nebo C do těch nově dokončovaných, energeticky efektivních, čímž se zvyšuje neobsazenost u těchto starších budov. Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení poradenství a průzkumu trhu DTZ

20

certifikace

21

www.ESB-magazin.cz

Zelená snižuje investiční riziko Přibývá zájemců o kancelářské budovy, maloobchodní či skladovací prostory s tzv. zeleným certifikátem, nejčastěji LEED nebo BREEAM. „Zelené“ budovy tak pro investory představují nižší riziko. Budou konkurenceschopnější při opětovném pronájmu než necertifikované budovy, hrozí jim menší riziko zastarání a budou také lépe plnit stále náročnější požadavky kladené českou a evropskou legislativou.

Florentinum, LEED Gold

„Zelené“ budovy certifikované LEED nebo BREEAM se až na dvě výjimky začaly objevovat od roku 2010/2011. Poté však následoval rychlý nástup. V ČR je aktuálně už devět dokončených projektů, které se mohou pyšnit certifikací LEED. Tři z nich mají certifikaci nejvyšší, tedy LEED Platinum. Další desítky projektů jsou ve fázi precertifikace. Certifikované administrativní projekty tvořily v Praze ve třetím čtvrtletí roku 2012 už 11 %, v polovině roku 2012 to bylo 12 % a koncem roku 2013 dokonce 15 % z celkové výměry nových kanceláří. Lídrem regionů je Ostrava, kde po dokončení budov Tieto Towers v roce 2013 podíl vystoupal na 17 %. V dalších českých a moravských městech se certifikace zatím prosazují jen pomalu. V Brně například dosahuje podíl jen 4 %.

Varšava, Ostrava a Praha

V rámci regionu střední a východní Evropy momentálně v zelené výstavbě kanceláří drží prvenství Varšava s podílem 18,5 % z celkové výměry nových kanceláří. Polská metrople i obě česká města tak vysoko překračují evropský průměr. Ten totiž činí jen 5 % z celkové výměry. V uvedeném případě je však na místě malé vysvětlení, neboť se porovnávají různé údaje: evropský průměr vyjadřuje poměr certifikovaných a všech existujících budov. Země s velkými trhy typu Francie, Španělsko, Německo tak mají nízké procento certifikovaných budov, protože objemy starších budov jsou obrovské. Neznamená tedy, že by se v tuzemsku objemově stavělo více certifikovaných budov, ale procentuálním vyjádřením vůči starším budovám se ČR pohybuje nad evropským průměrem.

22

certifikace www.ESB-magazin.cz

Vyjádřeno v absolutních číslech celkové plochy certifikovaných budov ČR samozřejmě už na špici není.

Zelených kanceláří přibývá

Z pražských kancelářských projektů za zmínku stojí například již dokončené: • Florentinum (49 000 m2) s certifikací LEED Gold; • Futurama Business Park (32 500 m2) s certifikací BREEAM Very Good; • Main Point Karlin (25 700 m2) s certifikací LEED Platinum; • City Green Court (15 100 m2) s certifikací LEED Platinum; • QUBIX 4 Praha s certifikací LEED Platinum. První mimopražskou nízkoenergetickou budovou byla v roce 2009 Nordica Ostrava (11 700 m2), vybudovaná společností Skanska. Tento projekt získal certifikát Green Building Evropské komise, který však hodnotí pouze spotřebu energií v budově. Společnost Intoza si v roce 2010 postavila své sídlo – první pasivní administrativní budovu, taktéž v Ostravě. Na hodnocení BREEAM Very

Centrum Černý most, BREEAM Very Good

Good dosáhl až zmiňovaný projekt Tieto Towers (22 600 m2), dokončený v Ostravě v roce 2012. První kancelářský projekt mimo Velkou Británii pyšnící se nejvyšším hodnocením BREEAM Outstanding je brněnská budova Spielberk Tower B (16 600 m2) firmy CTP Invest, zbudovaná roku 2012.

Zelenají i průmyslové haly a nákupní centra

V dalších sektorech komerčního realitního trhu však společnost DTZ zaregistrovala podstatně

Certifikované kanceláře 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2008 2009 Ostrava

2010 Brno

2011

2012 Praha

Celková plocha certifikovaných kanceláří v ČR v m2 (zdroj: DTZ)

2013

23

certifikace www.ESB-magazin.cz

Město

Praha 4

Budova

OC Chodov

Rok PreVýměra certifikace/ (m2) Certifikace 57 700

2012

Ostrava

Forum Karolina

57 000

2012

Praha 9

Centrum Černý Most

42 000

2012/2013

Liberec

OC Nisa

48 000

2013

Plzeň

Olympia Plzeň

32 900

2013

Hustopeče Hill‘s Pet Nutrition

34 100

2010

Prologis Park Jirny DC7

29 100

2013

Jirny

Certifikace BREEAM In Use – Very Good BREEAM – Very Good BREEAM – Very Good BREEAM In Use – Excellent BREEAM In Use – Excellent LEED Gold BREEAM – Good

Významné certifikované průmyslové a obchodní budovy v ČR (zdroj: DTZ)

nižší počet certifikovaných nemovitostí. Nákupních center v České republice s mezinárodním certifikátem sice přibývá, ale v současnosti je jich pouhých osm s celkovou plochou 312 323 m2. Certifikované logistické či výrobní plochy činí 59 300 m2 a dalších 42 000 m2 je v procesu získávání. Mezi projekty s již udělenou certifikací patří například BP hala F Karlovy Vary nebo Panattoni Park Žatec v průmyslové zóně T riangle.

V Praze se uchází o certifikaci 83 % připravovaných projektů

Nejnovější data týkající se Prahy vykazují vzrůstající trend nejen u budov, které jsou momentálně ve výstavbě, ale i v souvislosti s projekty, jež jsou teprve v plánu. Ze všech certifikovaných budov (převážně LEED a BREEAM) jich v projektové fázi bylo certifikovaných 59 % a po dokončení za provozu 41 % (LEED for Existing Buildings

a BREEAM In-Use). Objem plánovaných budov ve výstavbě, jímž byla certifikace již udělena nebo se o ni ucházejí, činí téměř 83 %!

Udržitelnost jako firemní značka

Šetrnost k životnímu prostředí od zahájení výstavby po provoz, ekonomická i sociální udržitelnost, energetická efektivita, to vše jsou akcentované vlastnosti tzv. zelených či šetrných budov. Na základě firemních politik korporátní sociální zodpovědnosti velké firmy žene při výběru sídla i skutečnost, zda je budova certifikovaná a tím pádem splňuje výše zmíněné požadavky. Velký důraz se klade na kvalitu vnitřního prostředí a jeho příjemnější klima, které zaručuje komfort pro zaměstnance a může zvýšit jejich produktivitu, zajistí udržení talentovaných zaměstnanců a sníží nemocnost. Průzkumy na toto téma nekvantifikovatelných přínosů však zatím pro české prostředí chybí. Netřeba však zastírat, že dalším stimulem poptávky jsou objektivně nižší náklady spojené s provozem kanceláří. Firmy, které nejčastěji vyžadují certifikované budovy, jsou zejména mezinárodní korporace, jež

mají tento požadavek zakotven ve svých globálních strategiích. Řadí se mezi ně bankovní, finanční a pojišťovací domy, jako například ČSOB, UniCredit Group, Komerční banka, Citibank, Deutche Börse, Vienna Insurance Group. Dále sem spadají kupříkladu farmaceutické firmy GlaxoSmithKline, Parexel, Genzyme, firmy zabývající se telekomunikacemi a IT jako Vodafone, Seznam nebo velké poradenské firmy typu PwC. Developeři a vlastníci budov se proto snahou o získání certifikace pokoušejí na vysoce konkurenčním trhu vyjít vstříc případným zájemcům. Lenka Šindelářová, vedoucí oddělení poradenství a průzkumu trhu, DTZ

Více o LEED Více o BREEAM Legislativní požadavky

24

konverze www.ESB-magazin.cz

Plynojem Vítkovice

Jak se s energetickou náročností vyrovnala ryze účelová průmyslová a navíc památkově chráněná stavba, proměněná na moderní kulturní centrum kdysi černé Ostravy? Původní plynojem z roku 1921 byl součástí Národní kulturní památky Dolní Vítkovice. Cílem jeho konverze bylo proměnit ho na moderní kulturní centrum: multifunkční aulu s kapacitou 1525 osob, malý sál s kapacitou 400 osob, konferenční místnosti a výstavní prostory. Plynojem Vítkovice vloni získal cenu veřejnosti v prestižní soutěži Stavba roku 2013. Redakci ESB zajímala jeho energetická náročnost. Na otázky odpovídá Ing. arch. Josef Pleskot za AP ATELIER. Autor projektu realizoval mj. energeticky šetrné sídlo ČSOB v Praze – Radlicích. Na energetickém řešení spolupracoval Bc. Jiří Cajthaml za PBA International Prague. Jak se nové energetické poža davky promítly do projektování a proměny bývalého plynojemu? Při návrhu a projektování konverze bývalého plynojemu jsme nehleděli na neustále se měnící legislativní a normové požadavky, které obecně nezohledňovaly potřeby jednotlivých typů budov. Především jsme

hleděli na jednoduchost, logickou úspornost a trvanlivost řešení s využitím selského rozumu a zkušeností. Naší snahou je energií vždy šetřit. Ne však za každou cenu. Správně a rozumně budovu zateplit, aby se příliš nemuselo topit a chladit, považujeme za samozřejmost. Stejně tak efektivně využívat denní světlo, aby se nemuselo zbytečně svítit uměle. Pokud je to nutné, potom pouze chytrými úspornými zdroji. Kde se však dá hodně šetřit, je umělé větrání. Možnost přirozeného provětrání budov považujeme za důležitou. Jakou má plynojem po rekon strukci předpokládanou potřebu a skutečnou spotřebu energií? To se nedá přesněji vyčíslit. Spotřeba energií u těchto typů staveb závisí především na jejich skutečném využití – na typu a četnosti koncertů, přednášek, prezentací apod. Samotná konstrukce a navržené technologie hrají ve spotřebách energií těchto typů staveb vedlejší roli. I přesto se při návrhu uvažovalo v maximální možné míře o přiroze-

25

konverze www.ESB-magazin.cz

ném větrání využívajícím přirozeného vztlaku ohřátého vzduchu. Přívod čerstvého větracího vzduchu je ve velkém množství možný přes fasádní žaluzie, nebo přes zemní kanál, který využívá původního založení plynojemu na podzemních podpůrných stěnách. Vybráním materiálu mezi těmito stěnami vznikl rozměrný labyrint sacího kanálu. Toto řešení umožňuje přirozené větrání s předchlazováním nebo předehříváním větracího vzduchu a tím i celého objektu v průběhu celého roku, bez nutnosti provozu jakýchkoli technických zařízení. Instalované systémy nuceného větrání a chlazení jsou navrženy pouze pro zajištění dobrých parametrů prostředí i při extrémních letních a zimních podmínkách nebo při velkých koncertech. Pouze pro ilustraci uvádíme, že výpočet předpokládal roční potřebu okolo 4000 GJ, spotřeba za rok 2013 činila okolo 3000 GJ. (Přepočet redakce: 57,2 kWh/m2.)

proudícím vzduchem. Přebytečný vzduch může pozvolna odcházet vysoko umístěným světlíkem, anebo je jímán zpět do vzduchotechnického systému. Vše je velmi jednoduché a přirozené.

Nepředpokládá. Jde opravdu o budovu tak specifickou, že je aplikace jakéhokoli systému certifikace téměř vyloučena.

Markéta Kohoutová Máte za sebou řadu realizací pro�� šéfredaktorka ESB jektů s lehkými obvodovými plášti �� Fotografie: Tomáš Souček (LOP). Jaké jsou vaše�� zkušenosti �� Výkresy: AP Atelier a názory na současné energetic- �� ké předpisy�� a používání LOP? �� !" #�� $��% �� &��'()��#*'+)��,��

��

Předpokládá se nějaká certifikace energetické náročnosti této rekonstrukce?

�� !" #�� $��% �� &��'()��#*'+)��,��

��

��

'��(�� )%*+% �, �� !" !#$ %% &�� # -$.

Plynojem Vítkovice

D��

�� !" !#$ %% &�� #

'��(�� )%*+% �,

�

-$.

�

$.

D��

��=��

�� 8��8

��

��

' 1 Autor: Ing. arch. Josef Pleskot – AP Atelier ' Investor: Dolní oblast Vítkovice, zájmové sdružení právnických osob 2 3 2 Generální dodavatel: Gemo Olomouc, s.r.o. 3 Stavbyvedoucí: Ing. Otakar Běťák 4 Investice: 313,7 mil. Kč 5 Projekt: 2011 Realizace: 2012 Zastavěná plocha: 4081 m2 Užitná plocha: 14 570 m² Objem vnitřního prostoru: 110 000 m3 Předpokládaná potřeba energie: 1 111 111 kWh, tj. 76,3 kWh/m2 Skutečná spotřeba energie za rok 2013: 833 333 kWh, tj. 57,2 kWh/m2 Průkaz energetické náročnosti: energetická třída B )%

*)

!/%

)%

!/!

!/%

!.$

!/!

!.#

!.$

,,%

!.#

,,!

,,%

,"#

,,!

5 /) !

&�� < �� >?@� % % /) ! ��78� ��8��=��

' ��

!,. .

/* /

% %

&�A(��

2�� 8 ��A(�� , $ &�A(�� ,%+%.+,%!)

�� #/ )

zajímavá data koncepce konverze

!,. .

&�� ?@�

2�� 8 ��A(��

�

'��(�� 78� � 5;

'��(�� 78� � 5; ��

' ��

��

6�� 78� � (9 :� ,��(

6�� 78� � (9 :� ,��(

��

�� 8��8

��

4

0,"#

0,"#

��=��

� B

1

*)

$.

,"#

Jak jste konstrukčně pojali citlivé propojení původní a nové části právě z pohledu budoucí energetické náročnosti stavby? Jedná se o stavbu ve stavbě. Povrch plynojemu byl celistvě zateplen, nové konstrukce se jej nedotýkají. Vnitřní povrch je obmýván pomalu

Stavebnictví dneška není založeno na zdravém selském rozumu. Očekává se splnění norem a parametrů, které neustále tvoří různí, velmi úzce zaměření specialisté. Ti vždy hájí zájem jedné profese a jednoho pohledu na kvalitu stavby. Zapomíná se na to, že jednotlivé úzce chápané požadavky jdou velmi často proti sobě. Obávám se, že v současnosti vůbec není možné splněním všech dílčích speciálních požadavků postavit rozumnou budovu.

��

% %

% %

širší souvislosti % %

��

C��

#/ )

# $

, $

,%+%.+,%!) C�� ;�<�� =�� # $ � B�7+ &�� ' ��

C�� + � %$$*

;�<�� =�� B�7+ &�� ' �� 2�� ,%+%.+,%%)

C�� + � %$$*

fotogalerie

2�� ,%+%.+,%%)

-�.+ ��

-�.+ ��

(��+ ��

(��+ ��

��+ ��

��+ ��

/��0�*�+ ! " !

modely, výkresy /��0�*�+ ! " !

26

REALIZACE www.ESB-magazin.cz

První česká pasivní školka má za sebou první zimu Nových školek vzniká po celé zemi spousta. Většinou jsou „pěkně“ zateplené a s plastovými okny. Jen jedna je však v pasivním standardu a s čerstvým vzduchem po celý den. Městská část Praha – Slivenec otevřela v září 2013 novou mateřskou školu pro sto dvanáct dětí. Je první a zatím stále jediná, která je postavena v pasivním standardu. Školka je velmi kvalitně izolována, s kvalitními okny i dveřmi. Má extrémně nízkou spotřebu energie do 15 kWh/m2/rok, tj. roční náklady na vytápění celé budovy by měly činit jen cca 16 000 Kč. To je pro zřizovatele do budoucna velká úspora, neboť se jedná o desetinu nákladů potřebných na energie u běžné výstavby. Z pohledu dětí, jejich rodičů a učitelů je však ještě větším přínosem systém větrání s rekuperací tepla. Rekuperační jednotka s výměníkem tepla zajišťuje stálý přísun čerstvého vzduchu a příjemné prostředí. Kromě toho dále snižuje spotřebu tepla. Návrh mateřské školy a tělocvičny získal v roce 2010 cenu MŽP za nejlepší ekologický a energetický projekt roku 2009.

Náročné prosazení pasivního standardu

Prosazení návrhu pasivní školky bylo přesto velmi náročné. „Nedůvěra a zkreslené představy o pasivním řešení chrlily lavinu předsudků a obav, která vypadala chvílemi beznadějně a neuchopitelně,“ vzpomíná autor projektu, akad. arch. Aleš Brotánek. Na prvních jednáních panovala vůči pasivní školce velká ostražitost – z odboru hygieny staveb zazněly následující argumenty: zdraví dětí nesmí být za žádnou cenu ohroženo pobytem v budově s nuceným větráním a neotvíravými okny, pokud bude v budově moc izolace, bude se přehřívat, nucené větrání bude dělat průvan, děti budou ohrožovat bakterie legionella, povrchová teplota musí splňovat normové požadavky, větrat je třeba i umývárnu. Dále bylo zpochybňováno, zdali bude ve školce dostatek tepla, když se bude málo topit, a zazněla i slova o tzv. nemocných budovách a šetření na dětech.

27

REALIZACE

www.ESB-magazin.cz

s provozem Jana Plamínková, starostka MČ Praha – Slivenec. Ve třídách jsou měřiče CO2, které již při mírném zvýšení hodnoty CO2 (hluboko pod stávající normou) zapnou větrání. V běžných třídách podobné měřicí zařízení chybí, není tedy s čím srovnávat. „Při tiskové konferenci uspořádané u příležitosti zprovoznění dříve rekonstruovaného Modrého pavilonu školy v roce 2009 (byl zrekonstruován na Následovalo několik měsíců diplomatického vysvětlování a věcného vyvracení falešných představ konkrétními argumenty. Ve fázi ÚR se k obstrukcím přidalo i čekání na výslovné potvrzení, že na stavbu, která sníží produkci CO2 i ostatní emise školy proti původně projektovaným kapacitám kotelny (i díky použití slunečních termických kolektorů k ohřevu teplé užitkové vody), nebude třeba zpracovávat hodnocení EIA. Jednalo se i o vyjasňování pojmů toho, na co má hygiena ještě právo a co je nad rámec jejích kompetencí.

Zkušenosti investora s pasivní školkou a rekuperací

„Učitelé vnímají vyšší kvalitu vnitř-

ního prostředí nové školky. Obavy hygieniků se podle mě rozhodně nenaplnily: teplo ve školce je, kvalitní vnitřní prostředí také. Nikdo si na nic nestěžuje, spíše naopak. Věřím, že i hygienici by dnes své stanovisko už formulovali jinak. I díky programu Zelená úsporám se o pasivních budovách začalo mluvit více než v roce 2008, kdy jsme vyřizovali potřebná povolení. Okna se dají otvírat a také se běžně otvírají. Jedinou nepříjemností, se kterou se nepočítalo, je to, že někteří občané v okolí topí uhlím a zamořují ovzduší. Tento znečištěný vzduch se pak bohužel nasává do školky – ovšem to samé by nastalo při větrání okny. Podobných stížností tu totiž řešíme hodně,“ zhodnotila zkušenosti

Pasivní MŠ Praha – Slivenec

nízkoenergetický standard s rekuperací v roce 2009) dosáhla koncentrace CO2 už během cca 20 minut hodnot, které již přístroje vůbec nebyly schopné měřit. Po zapnutí větrání s rekuperací začaly hodnoty CO2 celkem rychle klesat. Koncentrace novinářů ve třídě byla asi taková, jako je běžná koncentrace�� dětí ve třídě. �� Dá se tedy čekat, že ovzduší v běžné �� třídě ve druhé polovině hodiny není�� dobré,“ dodala Plamínková.

�� !" #�� $��% �� &��'()��#*'+)��,��

��

�� D�� !" !#$ %% &�� # �� !" !#$ %% &�� # ��=��

�� 8��8

'��(�� )%*+% �,

��

�

-$.

�, '��(�� )%*+%��

�

-$.

�

1 Adresa: Ke Smíchovu 16, 154 00 Praha – Slivenec 1 ' ' Investor: Hlavní město Praha 2 2 Zástupce investora: Odbor městského investora MHMP 3 Praha – Zástupce uživatele: RNDr. Jana Plamínková, starostka MČ 4 Slivenec Autor projektu: AB Atelier – akad. arch. Aleš Brotánek, 5 Ing. arch. Jan Márton, Ing. arch. Jan Praisler, Ing. Jiří Čech Dodavatel stavby: Ingbau CZ s.r.o., Pardubice Druh stavby: železobetonový skelet s lehkým obvodovým pláštěm na bázi dřevostavby Podlahová plocha: 866,4 m2 (vytápěná část podle PHPP) Obestavěný prostor: 4125,5 m3 (vytápěná část podle PHPP) Poměr A/V: 0,49 Štítek PENB: budova spadá do třídy A Měrná roční spotřeba energie: 39,1 kWh/m2.a Z toho vytápění: 15,4 kWh/m2.a (38 %) Termín realizace: 2011/2013 Celková cena dodávky: 59 698 431 Kč bez DPH Z toho cena vlastní budovy školky (s chodbou): 44 830 552 Kč bez DPH $.

$.

*)

*)

)%

)%

!/%

!/%

!/!

!/!

!.$

!.$

!.#

!.#

,,%

,,%

,,!

,,!

,"#

,"#

0,"#

0,"#

3 4

5

6�� 78� � (96�� :� ,��( �� 78� /) !� (9 :� ,��( % % '��(�� 78� � 5; '��(�� 78� !,. .� 5; &�� < ��78� ��8��=�� >?@�

% %

&�� < ��78� ��8��

��

' ��

��

' ��

/* /

% %

/* / , $

% % #/ )

�� C�� , $ # $

2�� 8 ��A(��

2�� 8 ��A(�� ,%+%.+,%!)

,%+%.+,%!)

&�A(��

;�<�� =�� B�7+ &�� ' �� &�A(�� C�� + � %$$*

C�� + � %$$

2�� ,%+%.+,%%)

2��

-�.+ ��

(��+ �� -�.+ ��

;�<�� =��

��+ ��(��+ �� /��0�*�+ !

28

REALIZACE www.ESB-magazin.cz

Futuramě stačí energie z vrtů

Letos by se měla v pražském Karlíně začít stavět kancelářská budova s téměř nulovou potřebou energie. Chlazení a topení zajistí bezmála 10 km podzemních vrtů.

stručný popis stavby

energetické řešení

popis konstrukce

stručný popis dispozičního řešení

půdorysy, výkresy

fotogalerie

MČ Praha – Slivenec bude i nadále pokračovat v pasivní výstavbě. „Naše dosavadní zkušenosti jsou jen pozitivní, kvalita prostředí je výborná a úspory dozajista budou. Máme připravený projekt tělocvičny v pasivním standardu – jde o druhou polovinu budovy školky. Musíme na ni ale nejdříve sehnat potřebné finance a také vyřešit problém parkování,“ potvrdila Plamínková. Dále uvedla, že by byla ráda, kdyby se v první české pasivní školce více měřilo a naměřené hodnoty se odborně posuzovaly. To však není úkol městské části, která tyto údaje k ničemu nepotřebuje, ale výzva odborníkům z výzkumných ústavů či vysokých škol, kteří chtějí podporovat výstavbu dalších školních zařízení v pasivním standardu s kvalitním vnitřním prostředím. Markéta Kohoutová

Téměř nulové potřeby energie chce dosáhnout poslední budova kancelářského komplexu Futurama Business Park. Investor již měl vydané stavební povolení, ale na konci minulého roku se rozhodl zpřísnit své požadavky na energetickou náročnost budovy a nechal zpracovat projekt pro změnu stavebního povolení. Nové technické řešení má přinést ještě větší úspory provozních nákladů. Geotermální energie z vrtů o celkové délce bezmála 10 km (!) bude využita jako zdroj chladu pro přímé chlazení budovy a jako zdroj tepla pro tepelná čerpadla pro vytápění budovy a ohřev větracího vzduchu v zimním období. Pro letní výrobu chladu bude navržena ledobanka pracující s latentním teplem.

Nový standard výstavby

„Hledáme nové cesty, jak nezatěžovat životní prostředí a zároveň nabídnout našim nájemcům další přidanou hodnotu, v tomto případě výrazně nižších provozních nákladů. Zvolili jsme nejmoder-

nější tepelná čerpadla v provedení voda/voda tak, abychom zdroj tepla a chladu pro budovu získávali z geotermální energie z podloží. Projekt Futurama ukazuje, že to jde,“ popisuje Ing. Tomáš Velemínský, jednatel společnosti Erste Group Immorent ČR s.r.o. Po dokončení 3. fáze výstavby nabídne Futurama Business Park celkem 40 000 m2 kancelářských prostor. Celková investice do projektu dosahuje tří miliard korun. Více zde. Rudolf Kargl Erste Group Immorent ČR s.r.o.

29

vnitřní prostředí budov www.ESB-magazin.cz

Do moderních škol patří i vzduchotechnika Rozjívenost a hyperaktivita dětí ve školách často maskuje jejich problém s udržením pozornosti. Příčinou může být i nekvalitní vydýchaný vzduch ve třídách většiny nově zateplených budov, které nemají vhodně vyřešen způsob výměny vzduchu – větrání. Většina revitalizací škol probíhá podle stejné šablony jako revitalizace panelových obytných domů – výměna stávajících oken za nová, těsná, provedení tepelné izolace obvodových stěn, někde i zateplení stropů a střech nebo podlah nad suterény. Výměna zdrojů tepla probíhá bez ohledu na výrazně sníženou potřebu tepla. Školní rok spadá do chladnějšího období kalendářního roku, proto je snaha o maximální snížení energetické náročnosti školních budov pochopitelná. Úspory a investice ovšem nelze vnímat pouze z pohledu úspory energií. Školy navštěvují děti, které v nich pět dní v týdnu tráví většinu času. Kvalita vnitřního prostředí školních budov pak významně ovlivňuje nejen jejich zdraví, ale i školní výsledky a jejich chování. V ZŠ Jenišovice se konal seminář pro 45 starostů a ředitelů škol. Účastníky překvapil neustále čerstvý vzduch i nízký hluk vzduchotechnického systému.

Proč děti zlobí?

Podle mnohých jsou současné

děti hyperaktivní a rozjívené. Velmi často se však za tímto problémem skrývá jejich únava a potíže s udržením pozornosti. Důvodem může být i nekvalitní vnitřní prostředí ve třídě. V uzavřených prostorách na osoby spolupůsobí teplota a rychlost proudění vzduchu, relativní vlhkost a koncentrace zátěží. Vysokou teplotu vnímáme jako dusno, žáci se více potí kvůli chlazení organizmu, prostor je zatěžován pachy. V uzavřeném prostoru bez výměny vzduchu se zvyšuje množství drobného prachu z oblečení, šupinek kůže nebo vlasů. Namáhají se sliznice, plíce dráždí prach. Účinek výparů z nábytku a nátěrů (styren, formaldehyd, pronikající radon) je často neznatelný, ale následky s odstupem času mohou být velmi vážné. Některé z alergií mohou mít původ právě v těchto jevech. Při nárazovém větrání otevřeným oknem se

30

vnitřní prostředí budov

www.ESB-magazin.cz

prudkým snížením teploty zvyšuje pravděpodobnost nachlazení, zároveň dochází k rozvíření prachu v učebně s dopadem na vyšší intenzitu dráždění. Pro zjednodušení lze uvést jako reprezentanta kvality vnitřního prostředí koncentraci CO2, která se v uzavřeném prostoru učeben poměrně rychle zvyšuje při dýchání. Už od roku 1861 (!) jsou v zásadě nastaveny hranice maximálních doporučených úrovní CO2 v interiéru Kvalita vnitřního prostředí nedoporučuje se delší pobyt otupělost zívání snížení koncentrace, únava akceptovatelná úroveň přijatelná úroveň venkovní prostředí

Množství CO2 (ppm) > 5000 2500 1600–2000 1200–1600 800–1200 350–370 (390)

Obecné rozdělení parametrů vnitřního prostředí s ohledem na koncentrace CO2 (jednotka ppm – počet jednotek z milionu celkových)

pro jednotlivé činnosti včetně dopadu na lidské jednání (viz tab.). Tyto koncentrace vstupují i do stavebních vyhlášek.

Těsná okna zhoršují kvalitu vzduchu ve třídách

V interiéru je vždy horší kvalita vzduchu než ve venkovním prostředí. Původní okna ve vysokých třídách nebyla těsná a pomocí táhel se mohla otevírat i jejich horní část. Po revitalizaci bývá často horní cca dvoutřetinová část oken pevná a pouze spodní třetina otvíravá – jak však odvést teplý vzduch od stropu tříd? Z bezpečnostních důvodů není často možné otevírat okna ani během přestávek. Automobilová doprava kolem některých škol od doby jejich postavení znatelně zhoustla včetně hlukového doprovodu. Okna se tedy neotevírají dostatečně. Těsná okna a konstrukce žákům nepřivádějí dostatečné množství venkovního čerstvého vzduchu, takže koncentrace zátěže v prostoru se rychle zvyšují. Výsledkem je vydýchaný vzduch a zvýšená koncentrace částic, např. CO2. Ve stavební dokumentaci, se přesto bohužel většinou konstatuje, že větrání bude zajišťováno „přirozeně – otevíráním oken“.

Větrání okny není komfortní způsob, neboť v průběhu vyučovacích hodin není možné vždy dostatečně větrat. Pokud by venkovní teplota činila –4 °C a kolem školy by vedla rušná komunikace, výměnu vzduchu by zajišťovalo jen otevřené okno o přestávce, samozřejmě bez přítomnosti osob ve třídě, aby na ně nešel velmi studený venkovní vzduch.

Nejde sice o život, ale o zdraví ano Zřizovatel je přitom povinen postupovat podle vyhlášek a nařízení (viz. strana 32), které směřují právě k zajištění kvalitního vnitřního mikroklimatu, a tím vytvoření prostředí vhodného nejen pro vzdělávání, ale i pro práci pedagogů. Zatímco např. v dopravním provozu se dodržují silniční pravidla – jde při něm přece o život – dodržování stejně právně závazných předpisů v oblasti výměny vzduchu se nenosí – jde přeci pouze o zdraví. Přestože existují požadavky na různé prostory využití – obytná místnost, pobytová místnost, pracovní prostředí, při podrobnějším porovnání této směsice požadavků zjistíme, že jsou v zásadě všechny stejné. Požadavek se pohybuje na úrovni přívodu čerstvého vzduchu cca

25 m3/h a osobu. Zároveň je požadováno, aby byl zajištěn maximální rozdíl teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků – při teplotě interiéru 20 °C je to 0 K, při teplotě 22 °C pak maximálně 0,5 K. Jak tuto podmínku zajistit při otevření okna a přívodu venkovního vzduchu o teplotě např. 0 °C? V programu Zelená úsporám je v rámci podpory zateplení rodinných domů požadováno zajištění výměny vzduchu podle ČSN EN 15665/Z1 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov, Z1 je změna této národní přílohy normy. V této normě se dočteme, že nová těsná okna není pro výměnu vzduchu možné použít. Pro školy a školky to však možné je?

Pořizovací náklady, provozní úspory, dotace

Náklady na pořízení vzduchotechniky ve škole se liší podle lokálních podmínek a zvoleném druhu technologie. V průměru je možné počítat s náklady 4000 až 6000 Kč včetně DPH na tzv. měrnou jednotku – žáka. Výměnou vzduchu se zpětným ziskem tepla je možné ušetřit 2300 až 3500 kWh/školní rok a plně obsazenou třídu (třicet žáků). Energetická

31


úspora však určitě není tím hlavním přínosem. Systém řízeného větrání zajistí požadované parametry vnitřního prostředí, přívod vzduchu po rekuperaci a s dohřevem na komfortní teplotu – teplotu interiéru, a to bez průvanu. Zřizovatel tak splní na něj kladené zákonné požadavky. Zřizovatelé však mají napjaté rozpočty, náklady na zateplení a výměnu oken nejsou zrovna nízké. Vyčlenit další finance na technické zařízení je často nemožné – finance prostě nejsou. Na revitalizace škol se zřizovatelé snaží využít dotační tituly. Systémy větrání však nejsou přímo podporované, byť přináší částečnou energetickou úsporu a hlavně – zajišťují kvalitní vnitřní prostředí. Pravděpodobně jediným dotačním titulem, který podporuje zpětný zisk tepla, je program SFŽP, osa 3, která ve své dílčí části podporuje využití odpadního tepla. Nemá cenu podrobně popisovat podmínky, nastavené pro využití odpadní energie z průmyslové výroby. Jedním z hodnoticích bodů je snížení emisí CO2 – lépe tak vychází využití tepla generovaného elektrickou energií, kdy dopad do emisí je vyšší než např. u zemního plynu. Také se hodnotí přínos úspor v poměru k celkové počáteční spotřebě ener-

gií před opatřením. Při využití tohoto dotačního titulu „roubováním“ na školy tak ideálně vychází instalace systému řízeného větrání do školy, která je již zateplená a kdy se na topení využívá elektrická energie. Pro školy by bylo vhodné vypsat konkrétní podmínky, tj. samostatnou kapitolu podpory.

Jakou hodnotu má zdravé prostředí ve třídách?

Vzhledem k tomu, že ve stávajícím stavu, kdy se ve školách nevětrá nebo větrá nedostatečně, je obtížné stanovit a následně prokázat energetický přínos. Porovnáváme totiž neporovnatelné.

Při teoretickém větrání okny, kdy mají být zajištěny hygienických limity pro 240 žáků, by byla potřeba energie na dohřev z venkovní teploty na teplotu vnitřní na úrovni 27 260 kWh/a. Při stávajícím nedostatečném větrání na úrovni např. 20 % celkového požadavku na výměnu vzduchu se reálně spotřebuje cca 5450 kWh/a. Při instalaci systému řízeného větrání s průměrnou účinností zpětného zisku tepla (ZZT) 75 % lze zajistit komfortní prostředí a požadovanou výměnu vzduchu. V tomto modelovém případě školy o 240 žácích bude potřeba 6800 kWh/a na dohřev po zpětném zisku tepla (např.

po rekuperaci). To je více než stávající stav, kdy se nedostatečně větrá. Z toho důvodu je těžké vyčíslit úsporu energie s dopadem na podmínky podpor. Jako ideální by se z tohoto pohledu jevilo nastavení podpory stejně, jako u programu Zelená úsporám – část C4 – vzduchotechnické systémy pro RD. Je tedy třeba definovat minimální účinnost zpětného zisku tepla např. na úrovni 75 % a vzduchotěsnost budovy. Pro započítání energetického přínosu tohoto systému řízeného větrání by měla být stanovena paušální hodnota např. na žáka, aby nedocházelo k výpočtovému přeceňování a přehnaným deklarativním úsporám. Realizace systémů se zpětným ziskem tepla ve školách, kde se podrobně měří i provozní parametry, přináší další cenná data a informace, jež bude možné použít pro budoucí realizace. Opakuje se tak situace z provozu a měření v prvních energeticky pasivních domech. Doufejme, že se již brzy stane použití vzduchotechniky ve školách zcela běžné a přestaneme děti ve třídách trápit nedostatkem čerstvého vzduchu. Martin Jindrák projektant VZT systémů

32

právní rámec www.ESB-magazin.cz

Závazné požadavky na výměnu vzduchu v budovách

Existuje několik závazných požadavků, které jsou zakotveny ve vyhláškách. Zatímco v dopravním provozu se dodržují silniční pravidla, dodržování stejně právně závazných předpisů v oblasti výměny vzduchu se nenosí. Přestože jde o požadavky na různé prostory využití, tj. na obytnou místnost, pobytovou místnost či pracovní prostředí, při podrobnějším porovnání této směsice požadavků zjistíme, že jsou v podstatě všechny stejné. Požadavek se pohybuje na úrovni přívodu čerstvého vzduchu cca 25 m3/h a osobu.

Přehled závazných požadavků

• Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. § 11 – Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění – Čl. 5. Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství

vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý: koncentrace CO2 ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm. •Z ákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění § 13 – Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy – Čl. 1 Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, ústavů sociální péče, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových

Zařízení Učebny Tělocvičny Šatny Umyvárny Sprchy Záchody

Výměna vzduchu v m3/h 20–30 na 1 žáka 20–90 na 1 žáka 20 na 1 žáka 30 na 1 umyvadlo 150–200 na 1 sprchu 50 na 1 kabinu 25 na 1 pisoár

Výměna vzduchu na žáka v m3/h v různých typech zařízení

místností v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu. • Vyhláška č. 343/2009 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. V této vyhlášce je stanoveno, že přívod vzduchu na žáka musí být v rozsahu 20–30 m3/h. Nesmí se zapomínat na zajištění teploty v interiéru.

• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění nařízení vlády č. 93/2012 Sb. V příloze 1, část A , tab. 5, je konstatováno, že rozdíl teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků při teplotě interiéru 20 °C je 0 K, při teplotě 22 °C pak maximálně 0,5 K. (Poznámka redakce: Toto není možné zajistit při otevření okna a přívodu venkovního vzduchu o teplotě např. 0 °C.) Martin Jindrák projektant VZT systémů

33


Příklady škol s různými systémy řízeného větrání Začínají se objevovat první novodobé vlaštovky instalací řízeného větrání i v učebnách základních a mateřských škol. I na první pohled výkonově menší systém větrání zajistí splnění všech předpisů na parametry vnitřního prostředí. Zmiňujeme konkrétně realizaci řízeného větrání ve dvou základních školách. V každé z nich byl zvolen jiný koncept řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Jednotkové náklady na pořízení řízeného větrání se pohybují v rozmezí 5000 až 6000 Kč na žáka (viz tabulka).

Základní škola v Líbeznicích – více tříd s menším počtem žáků

Jedná se o větší školu s více učebnami, v ročnících je menší počet žáků – obvykle do cca osmnácti. Pro zajištění provětrání těchto tříd je nutné při plném obsazení třídy přivádět venkovní čerstvý vzduch o objemu 400–600 m3/h na třídu (tj. 20–30 m3/h na žáka). Vzhledem k možnému rozvržení realizace na etapy byl zvolen koncept umístění větrací jednotky přímo do třídy. Toto řešení je technicky náročné kvůli hluku.

Vzduchotechnická jednotka i při maximálním předpokládaném výkonu větrání nesmí překročit požadované hlukové limity. Proto je nutné zvolit vhodné zařízení a doplnit je o další tlumicí prvky v krátkých rozvodech. Zároveň musí být zajištěn i jednoduchý servisní přístup pro výměnu filtrů, odvod kondenzátu ze zařízení a také např. dohřev vzduchu po zpětném zisku tepla na komfortní teplotu. Protože není nutné realizovat rozvody vzduchu po škole, je možné náklady na tyto rozvody přesunout právě do protihlukových opatření. Řízení výkonu větrání se uvažuje automatické podle okamžitého požadavku díky čidlu CO2, které při zvyšující se koncentraci předává požadavek na vyšší výkon větrání. Učitelé a žáci nemají možnost toto nastavení ovlivňovat. Nezávislá instalace do každé

Základní škola v Jenišovicích

Celková částka včetně DPH

Počet učeben

Počet žáků

Podíl na žáka

odhad

85 000 Kč

1

18

4 722

ZŠ Kostelní Lhota

realizace

135 000 Kč

2

27

5 000

ZŠ Jenišovice

realizace

1 358 000 Kč

10

234

5 803

ZŠ Líbeznice

Náklady na pořízení vzduchotechniky včetně přepočtu na tzv. měrnou jednotku – žáka

34


Zkušenosti uživatelky: „Obvykle kolem Velikonoc jsme už ve škole zralé na lázně. V prvním roce provozu VZT systému přišel červen a stále jsme byly relativně svěží. Také každý den po vyučování po příchodu domů nemusím jít spát, abych se vzpamatovala. Stíhám toho víc,“ uvedla Mgr. Jana Vyskočilová, ředitelka ZŠ v Kostelní Lhotě.

Základní škola v Jenišovicích – vysoký počet žáků ve třídě

Školní budova v Jenišovicích stojí od sedmdesátých let minulého století. Škola má deset učeben pro devět školních ročníků a specializovanou učebnu fyziky. V současné době se pohybuje počet žáků a učitelů na úrovni cca 240 žáků. V roce 2013 byla škola poprvé v historii re-

20.11_bez VZT 27.11_vetrani VZT max. hranice ppm

2300

17.1_vetrani VZT

2100

24.1_vetrani VZT 31.1_vetrani VZT

1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500

18:00:00

17:00:00

16:00:00

15:00:00

14:00:00

13:00:00

12:00:00

11:00:00

10:00:00

09:00:00

08:00:00

300

07:00:00

Školní budova byla postavena za c.k. mocnářství. Při revitalizaci a zateplení v roce 2012 jí byl navrácen původní vzhled včetně ozdobných špalet kolem oken. Výuka probíhá formou dvou malotřídních učeben pro šestnáct a jedenáct žáků.

ZŠ - porovnání koncentrací CO2 2500

06:00:00

Základní škola v Kostelní Lhotě – vesnická malotřídka

Pro zajištění výměny vzduchu byla zvolena vzduchotechnická jednotka s automatickým větráním na základě čidel CO2 v každé učebně, která se běžně užívá pro větrání větších rodinných domů. Zařízení nemá jmenovitý výkon odpovídající teoretickému maximálnímu požadavku na větrání, tedy více než 540 m3/h. Díky současnému využití tříd, počtu žáků, otevírání dveří na chodbu, možnosti předvětrání učeben před příchodem žáků a hlavně okamžitému automatickému větrání nejsou koncentrace CO2 překračovány. Pro porovnání se VZT systém na definovanou dobu vypnul, maximální povolené koncentrace CO2 přitom byly překročeny už v průběhu první vyučovací hodiny.

Okamžitá koncentrace CO2 ve třídě (ppm)

třídy umožňuje realizaci po etapách. Komplikací může být splnění hlukových parametrů a také větší počet VZT jednotek ve škole s ohledem na aktuální vlastnosti vzduchotechnických jednotek. Hodí se tedy spíše pro třídy s menším počtem žáků – maximálně osmnáct.

Čas záznamu měření

Graf uvádí záznam měření stejných dní – čtvrtků – se stejným rozvrhem hodin v roce 2013–2014. K jedinému překročení koncentrace CO2 nad 1500 ppm došlo při nácviku besídky, kdy v této třídě byly všichni žáci školy.

vitalizována, tj. zateplena, byla vyměněna rovněž okna za nová s trojsklem, ploché střechy byly sneseny až na nosnou konstrukci a instalovala se celá nová tepelná izolace. Současně se do tříd instaloval systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Zvolen byl systém centrálního větrání s přesným řízením průtoku vzduchu do každé třídy (jedná se o stejný koncept a systém, kte-

rý je použit např. v energeticky pasivním bytovém domě v Dubňanech, v Jenišovicích má pouze větší průměry potrubí). Z výkonových a dispozičních hledisek se učebny rozdělily na 3 + 3 + 4, každá skupina má svoji vlastní centrální větrací jednotku. Učebna fyziky, nejméně obsazená třída školy, se nachází ve skupině čtyř učeben. Výkon větrání je řízen na základě

vnitřní prostředí budov

35

www.ESB-magazin.cz

Zkušenosti uživatelů: „Strávil jsem dneska ve třídě šest hodin posloucháním příspěvků. Obvykle se mně chce po obědě spát, ale dneska ne. Moc mě překvapilo prostředí třídy,“ uvedl místostarosta Jenišovic Ing. Jiří Brož. „Děti vzali potrubí jako fakt, druhý den školního roku už ho nijak neřešili. Nám se tady učí dobře, po vyučování nejsme tak utahaní jako dřív. Hluk je minimální, promítačky na stropě jsou hlučnější,“ uvedla Mgr. Milena Kučerová, ředitelka ZŠ v Jenišovicích. čidla CO2 v každé z učeben. Při zvýšení koncentrace CO2 nad nastavenou hodnotu (cca 800 ppm) regulační box ve třídě dává požadavek na větrání určité centrální jednotce a začne zároveň otevírat klapky přívodu a odvodu vzduchu do učebny. Centrální jednotka upravuje výkon větrání podle požadavků své skupiny regulátorů p růtoku do tříd. Výsledkem je optimalizovaný výkon a přívod množství vzduchu podle okamžitých požadavků s velkou citlivostí řízení díky čidlům a přesnému měření průtoku vzduchu do tříd.

Teoreticky by systém měl mít výkon větrání v rozsahu 4800 až 7200 m3/h s ohledem na počet žáků. Součet výkonů všech centrálních jednotek dává maximální teoretický výkon 4800 m3/h, tj. spíše těsně pod spodní hranicí. Při současném obsazení tříd (hodiny tělocviku, přestávky na přemístění mezi učebnami, obsazení učebny fyziky a také vzduchové kapacity tříd) nebyly hodnoty 1500 ppm koncentrace CO2 překročeny. Krátkodobé překročení v některých třídách v délce do 5 min. je způsobeno odchodem žáků z učebny, kdy prochází přímo pod čidlem CO2. Martin Jindrák projektant VZT systémů

Jak odkrýt nekvalitní energetické průkazy domů? Již rok platí povinnost předkládat při novém prodeji či pronájmu budovy průkaz energetické náročnosti budovy. Nová aplikace, dostupná na www.prukaznadum.cz, umožní jeho snadnou kontrolu. Povinnost předložit průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji či novém pronájmu budovy vyplývá ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Průkaz umožňuje zájemcům o koupi či nový pronájem domu jednoduché a jasné porovnání kvality budov z pohledu spotřeb energií. To však platí pouze v případě, že je zpracován kvalitně a v souladu s platnou vyhláškou o energetické náročnosti budov č. 78/2013 Sb. V oboru se rozmohly nabídky podezřele levných průkazů. Jejich zpracování je nabízeno výrazně pod skutečnou pořizovací cenou. Výsledkem je pak nekvalitní průkaz, který neplní svou základní funkci a neposkytuje zákazníkovi ověřené informace o předpokládaných ročních nákladech na energie v budově. Často se také stává, že pokud si zákazník průkaz energetické ná-

ročnosti budovy přímo nevyžádá, nenechá ho prodávající či pronajímatel vůbec vystavit. Státní energetická inspekce již za chybějící průkazy rozdala první pokuty, a to i fyzickým osobám, ač se předtím soustředila spíše na obce či města. Zabývat by se však měla i nízkou kvalitou průkazů. Pokud zákazník zjistí nedostatky, může podezřelé zpracovatele nahlásit právě Státní energetické inspekci. Webovou aplikaci, která každému umožní si svůj průkaz zdarma otestovat, vytvořily aliance Šance pro budovy a firma EkoWATT a naleznete ji na webu www.prukaznadum.cz. Jana Kubáňová Šance pro budovy

interview

36

www.ESB-magazin.cz

Udržitelnost je praktická záležitost Na pozici výkonné ředitelky České rady pro šetrné budovy (CZGBC) nastoupila letos v únoru Simona Kalvoda. Ve funkci vystřídala Petra Vogela, který radu dočasně řídil od července 2013. Co nového byste chtěla prosadit? S jakou vizí do funkce nastupujete? Připravujeme projekt spolupráce se státní správou na úrovni municipalit. Chtěli bychom se zaměřit na zahrnutí prvků šetrnosti do veřejných zakázek. Dále máme v plánu formou kratších, ale jasně zaměřených seminářů poskytnout členům informace o různých aspektech šetrného stavebnictví, např. financování, legislativních požadavcích, případových studiích atd. Jak hodnotíte udržitelnost českého stavebnictví? Za posledních pár let se zlepšila šetrnost u komerčních projektů. Horší je to u hlavního proudu rezidenčních staveb. A úplně nejhorší je situace ve státní správě, kde máme zatím minimální úspěch. Ale pracujeme na tom a zdá se, že se situace zlepší, což bude ale hlavně zásluhou tvrdší regulace. Posláním aliance a iniciativy Šan-

ce pro budovy je etický lobbing. Jak chcete u státní správy a samosprávy prosazovat vaše požadavky? Šance pro budovy má velkou váhu, protože sdružuje podniky, jež zaměstnávají asi 35 000 lidí s obratem kolem 65 mld. Kč, takže její připomínky směrem k legislativě jsou opravdu fundované. Zahájili jsme spolupráci i s novou vládou. Z různých informací, zdrojů a reakcí vidíme, že municipální státní správa má zájem o informace týkající se připravovaných zákonů, nařízení na udržitelné budovy, které by jim pomohly pochopit nutnost a dopady těchto požadavků. Chceme se zaměřit na zvýšení vnímání udržitelnosti jako praktické záležitosti. Zdůraznit, že udržitelnost přináší dlouhodobý finanční efekt. Co v tomto roce připravuje CZGBC pro zvýšení udržitelnosti českého stavebnictví?

Zaprvé je to vzdělávání. V Praze proběhlo už několik běhů akademie, kterých se zúčastnily stovky profesionálů i zástupci státní správy. V současnosti se snažíme nabízet program upravený na míru jednotlivým firmám, jako „Academy on Demand“. V současnosti probíhá projekt akademie ve společnosti Skanska. Připravujeme také akademii do regionů, první plánujeme na podzim na Moravě. Máme také řadu pracovních skupin zaměřených na různé oblasti šetrného stavebnictví, např. na udržitelné materiály, na efektivní hospodaření s energií, či na vzdělávání na středních školách, aby i studenti měli pro svůj budoucí život dostatek informací a uvažovali v dimenzích šetrného stavebnictví. Pracovní skupiny LEED a BREEAM jsou partnerem pro organizace USGBC a BRE ze Spojeného království a řeší s nimi otázky spojené s používáním těchto certifikací v České republice. Vidím velkou potřebu zapojit některé z těchto pracovních skupin do vztahů se státní správou na úrovni obcí a měst. Česká rada pro šetrné budovy existuje již pět let. Jak toto výročí oslavíte? Klíčová bude naše výroční konference na téma šetrné budovy

a dlouhodobá udržitelnost, zakončená slavnostním galavečerem. Doufáme, že se nám podaří přivézt zajímavé hosty ze zahraničí a představit nové trendy ve světě. Chceme, aby konference byla přínosem i inspirací pro všechny účastníky. V rámci oslav také chystáme představení společného projektu s Národní technickou knihovnou, která jako první v ČR bude nabízet publikace a ucelené informace z oblasti šetrného stavebnictví. Markéta Kohoutová

Více o Simoně Kalvoda

výstava

37

www.ESB-magazin.cz

Gion A. Caminada – architekt s úctou k místu a tradici Vynikající švýcarský architekt Gion A. Caminada se po devíti letech opět představí české veřejnosti. Tentokrát s přednáškou v Betlémské kapli v Praze 6. května 2014 od 19.00 hod. a výstavou Tvorba míst, která proběhne v Domě umění v Českých Budějovicích od 8. května do 14. června 2014.

Další foto

Rozhledna v deltě řeky Reuss, Seedorf

Při své práci hledá podstatu starých stavebních konstrukcí pro potřeby moderní doby. Současný profesor architektury na prestižní polytechnické vysoké škole ETH v Curychu, původně vyučený truhlář, klade velký důraz na detail a neustále zkoumá možnosti tradičních technologií. Zajímají ho především udržitelné stavby, hlavně dřevostavby, snaží se například stále hledat cesty k dokonalému modelu roubeného domu. V sedmdesátých letech se začal zabývat problematikou vylidňování vesnic. Proslavila ho obnova jeho rodné vsi ležící ve švýcarských Alpách. Díky architektovu úsilí se podařilo postupně obec Vrin s pěti sty obyvateli vrátit zpět k životu. Caminada zpracoval nový územní plán obce – sám se podílel na koordinaci stavebních prací a k obnově místa motivoval obyvatele i stavebníky. Jako architekt navrhl nové členění obce i využití pozemků či založení nových cest. Známé jsou jeho pro-

jekty rekonstrukcí i nových objektů – od ubytoven a zemědělských staveb po zdánlivé drobnosti, jakou je třeba telefonní budka. Vstup architekta do krajiny nebyl agresivní, ale plný pokory. Napětí mezi tradicí a modernou by podle něj mělo vždy vést k atraktivnímu řešení. Caminada upozorňuje na sociální funkci architektury, dbá na tradici, kontinuitu, sepětí s místem a s lidskými příběhy. „Od architektury požadujeme, aby se přiblížila k věcem, které nás provázejí: k prostoru, místopisu, materiálu, konstrukci; kromě jejich hmatatelné podstaty jsou tyto věci integrovány do významů, emocí a událostí. Blízké sepětí s věcmi člověkem prostupuje a vytváří v něm odlišné vědomí. Toto vzájemné působení dává příslib estetiky krásy, která se neodráží pouze na povrchu, ale směřuje k podstatě věci,“ říká Caminada. Markéta Pražanová novinářka na volné noze

www.ESB-magazin.cz

ZDE MŮŽE BÝT VAŠE INZERCE ČI PREZENTACE

První český titul zaměřený na výstavbu a provoz budov s nízkou energetickou náročností

Jste firma, která se zabývá energeticky udržitelným stavebnictvím? Stavíte a projektujete nulové, téměř nulové, pasivní nebo nízkoenergetické budovy? Vyrábíte nebo prodáváte produkty, které přispívají k vyšší energetické udržitelnosti budov? Nabízíte způsob, jak využívat alternativní zdroje energie? Informujte o Vašich službách a produktech! Představte Vaše projekty! V případě zájmu Vám zpracujeme Vaši prezentaci či inzerci. Časopis ENERGETICKY SOBĚSTAČNÉ BUDOVY čte odborná veřejnost i významní investoři. Je rozesílán na 40 000 adres: • projektantům a inženýrům autorizovaným ČKAIT • architektům autorizovaným ČKA • členům Centra pasivního domu • členům České rady pro šetrné budovy • významní veřejní i privátní investoři (města, obce, školy, developeři, stavební firmy...) Další číslo časopisu ENERGETICKY SOBĚSTAČNÉ BUDOVY 2/2014 vyjde 24. června 2014. Kontakt: Ing. Markéta Kohoutová E-mail: [email protected]

EDIČNÍ PLÁN A CENÍK INZERCE

více než 2500 ppm CO 2

Recommend Documents