VELKÉ VŠELISY ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ (K. Ú. VELKÉ VŠELISY, MALÉ VŠELISY, ZAMACHY) KA * KA

VELKÉ VŠELISY ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. VELKÉ VŠELISY, MALÉ VŠELISY, ZAMACHY)

ODŮVODNĚNÍ

© KA * KA

KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ VŠELISY SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI VYDAL:

ZASTUPITELSTVO OBCE VELKÉ VŠELISY OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA POŘIZOVATELE:

DATUM NABYTÍ ÚČINNOSTI:

ING. JITKA VÍTKOVÁ referent oddělení územního plánování MAGISTRÁT MĚSTA MLADÁ BOLESLAV ODBOR STAVEBNÍ A ROZVOJE MĚSTA

PODPIS

………

2016

RAZÍTKO

VELKÉ VŠELISY ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. VELKÉ VŠELISY, MALÉ VŠELISY, ZAMACHY)

ODŮVODNĚNÍ

Ing. František Kačírek hlavní projektant

Ing. Ondřej Kalivoda odpovědný projektant 2016

Seznam zpracovatelů jednotlivých problematik: Koordinace prací, koncepce rozvoje obce

Koncepce uspořádání krajiny, územní systém ekologické stability, životní prostředí

Ing. Ondřej Kalivoda Ing. František Kačírek

Mgr. Ing. Jan Majer

Urbanistická koncepce

Ing. Ondřej Kalivoda Ing. František Kačírek

Obyvatelstvo a bytový fond

RNDr. František Matyáš Ing. Ondřej Kalivoda

Výroba

Ing. Ondřej Kalivoda

Občanská vybavenost

Ing. Ondřej Kalivoda

Technická infrastruktura Doprava Vodní hospodářství Energetika

Ing. Josef Hajský Ing. Zdeněk Vokoun Václav Broukal

Zemědělský půdní fond

RNDr. Zdeněk Tomáš

Technické zpracování

Blanka Protivová

Externí spolupráce, digitalizace, grafická dokumentace

DINATO v. o. s. Lysá nad Labem RNDr. Zdeněk Tomáš Mgr. Jitka Tomášová Ing. Ignat Dinov

Obsah Úvod

..............................................................................................................................................1

1

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ......................1

2

Vyhodnocení splnění požadavků zadání ...................................................................................2

3

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území .............3 3.1 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce .....................................................................3 3.2 Urbanistická struktura a koncepce rozvoje obce ....................................................................9 3.3 Přehled rozvojových ploch v sídlech ................................................................................... 17 3.4 Limity využití území ............................................................................................................. 19 3.5 Dopravní řešení ................................................................................................................... 21 3.6 Vodní hospodářství .............................................................................................................. 28 3.7 Energetika a spoje ............................................................................................................... 34 3.8 Využití území, hlavní krajinné struktury ............................................................................... 38 3.9 Životní prostředí ................................................................................................................... 42 3.10 Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................... 48

4

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (§ 53 odst., 5 písm. b) Stavebního zákona) .................................................................................................... 53

5

Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ..................................................................................................... 54 5.1 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond .......................... 54 5.2 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................................................................................... 66

6

Výsledek přezkoumání návrhu územního plánu pořizovatelem podle § 53, odst. 4 Stavebního zákona .................................................................................................................... 67 6.1 Postup pořízení územního plánu ......................................................................................... 67 6.2 Výsledek přezkoumání souladu návrhu územního plánu Velké Všelisy s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem .............................. 68 6.3 Výsledek přezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území .................................................................... 80 6.4 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu Velké Všelisy s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ............................................................... 81 6.5 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu Velké Všelisy požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů ............................................................................................................................... 81 6.6 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním jejich potřeby ................................................................................. 96 6.7 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ............................................................ 96 6.8 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ......................................................... 97

7

Vypořádání připomínek a návrh rozhodnutí o námitkách ..................................................... 98

Poučení

........................................................................................................................................... 98

Seznam zkratek ATS – automatická tlakovací stanice BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka c.v. – celková výměra č.j. – číslo jednací č.p. – číslo popisné CD – cenzová domácnost ČSN – česká technická norma Energetika VN – vedení vysokého napětí NN – vedení nízkého napětí

PRVK SK – plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje PÚR – politika územního rozvoje ČR ve znění aktualizace č. 1 Stavební zákon – zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ÚAP ORP – územně analytické podklady obce s rozšířenou působností ÚAP SK – územně analytické podklady Středočeského kraje ÚSES – územní systém ekologické stability

HKS – hodnotný krajinný segment

LBC – lokální biocentrum

CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod

LBK – lokální biokoridor

k. ú. – katastrální území KES – koeficient ekologické stability KN – katastr nemovitostí MŽP – ministerstvo životního prostředí

RBC – regionální biocentrum RBK – regionální biokoridor Územní plán – územní plán Velké Všelisy VKP – významný krajinný prvek

OP – ochranné pásmo

Vodní zákon – zákon č. 254/2001 Sb., o vodách

Okresní generel – Okresní generel územního systému ekologické stability Mladá Boleslav

Zadání – zadání územního plánu Velké Všelisy

parc. č. – parcelní číslo PRSK – plán rozvoje Středočeského kraje

ZÚR – Zásady územního rozvoje Středočeského kraje ve znění 1. aktualizace ZPF – zemědělský půdní fond

Úvod Obec Velké Všelisy leží přibližně 20 km jihozápadně od Mladé Boleslavi, respektive 25 km východně od Mělníka (dopravní vzdálenost), ve Středočeském kraji. Obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem je Mladá Boleslav. Správní území obce je tvořeno 3 katastrálními územími se čtyřmi většími sídly a pěti menšími osadami. K 1. 1. 2013 žilo v obci 364 lidí. Celková výměra obce je 1448 ha, většina zastavěného území obce leží v nadmořské výšce 280 m n. m., v údolních polohách však někdy dosahují výšky pouze 250 m n. m. Obec má zpracovaný platný regulační plán, schválený 24. 4. 2002. Účinnosti nabyl 15. 5. 2002 a je dosud jedinou platnou územně plánovací dokumentací obce. Jako územně plánovací podklad byla k roku 2000 zpracována „Urbanistická studie Velké Všelisy, Malé Všelisy, Zamachy“, která se stala podkladem pro návrhy územního plánu Velké Všelisy. Územní plán Velké Všelisy se pořizuje na základě zadání územního plánu Velké Všelisy (dále jen Zadání) schváleného zastupitelstvem obce dne 18. 6. 2013. Zpracováním územně plánovací dokumentace byl pověřen Ka*Ka projektový ateliér Tuřice Ing. Františka Kačírka. Pořizovatelem územního plánu Velké Všelisy je Magistrát města Mladá Boleslav. Určeným zastupitelem je starostka obce Božena Štellová. Řešeným územím je celé správní území obce Velké Všelisy, které se skládá z tří katastrálních území (k. ú.), a to k. ú. Velké Všelisy, Malé Všelisy, Zamachy.

1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Při zpracování územního plánu Velké Všelisy (dále jen Územní plán) bylo dbáno na řešení širších územních vztahů, zejména vztahů s okolními obcemi a nadmístních souvislostí z hlediska technických sítí i pohybu obyvatelstva. Plně respektovány byly požadavky nadřazené územně plánovací dokumentace. Východiskem pro zpracování Územního plánu byly i územně plánovací podklady, konkrétně územně analytické podklady vydané krajem a obcí s rozšířenou působností. Tyto dokumenty byly doplněny dalšími nezbytnými podklady, jako jsou Plán rozvoje vodovodu a kanalizací Středočeského kraje (PRVK SK) a Plán rozvoje kraje. Použité územně plánovací podklady byly doplněny na základě provedených rozborů současného stavu území. Koncepce rozvoje obce Velké Všelisy je z hlediska širších vztahů založena na výhodné poloze uprostřed mezi městy Mladá Boleslav a Mělník. Obě města jsou dobře dopravně dostupná po silnicích převážně vyšších tříd. Dopravní dostupnost obou měst je do 30 minut. Současně však leží Velké Všelisy v klidné poloze nezatížené nadměrnou automobilovou dopravou, neboť samotným územím obce prochází pouze silnice tříd třetích. Ty jsou dostatečně kapacitní. Z hlediska prvků vyšší vybavenosti je obec odkázána na blízká sídla regionálního významu, zejména na sousední obce Bezno či Mělnické Vtelno. Koordinace nadmístních vazeb se zpravidla týká zejména sítí dopravní a technické infrastruktury. V rámci Územního plánu jsou zapracovány návrhy, týkající se těchto

1

infrastrukturních staveb, jedná se však výhradně o návrhy lokálního charakteru bez nadmístních přesahů. Nadmístní vazby bylo nutné respektovat také při vymezení prvků územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES). Zde Územní plán respektuje požadavky zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen ZÚR) a vycházel z požadavků okresního generelu územního systému ekologické stability Mladá Boleslav (dále jen Okresní generel). Jednotlivé prvky lokálního, regionálního a nadregionálního ÚSES, navrženého v těchto dokumentech, byly v rámci řešení upřesněny v měřítku územního plánu. Dílčí změny ve vedení biokoridorů a lokalizaci biocenter na širší vztahy nemají přímý vliv.

2 Vyhodnocení splnění požadavků zadání Zadání bylo po řádném projednání schváleno zastupitelstvem obce usnesením č. 361/2013. Na základě tohoto Zadání byl následně vypracován předkládaný Územní plán. Územní plán formuloval dlouhodobou koncepci územního rozvoje obce. Důraz byl v souladu s požadavky Programu rozvoje Středočeského kraje kladen zejména na ekologickou, ekonomickou a sociální stabilitu území, včetně vytvoření podmínek příchod nových obyvatel do obce a zlepšení demografické struktury obce. Na území obce byly vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití (funkční plochy). Každá z funkčních ploch má specifikovány regulativy, které usměrňují využití území tak, aby podpořily rozvoj obce a zároveň zabránily negativním důsledkům tohoto rozvoje. V souladu se Zadáním Územní plán dále rozvíjí sídelní funkci s maximální snahou zachovat a dále rozvíjet urbanistické a architektonické hodnoty jednotlivých sídel. Stávající plochy veřejných prostranství jsou stabilizovány, navrhovány jsou i nové plochy veřejných prostranství, zejména v návaznosti na navrhovanou výstavbu. Rozvojové plochy bydlení jsou lokalizovány i s ohledem na vhodné zapojení do struktury sídel a jejich propojení s centrálními částmi, zapojení do volné krajiny a kompozici. Plochy bydlení byly přednostně navrhovány v rámci zastavěného území obce, respektive zejména v návaznosti na zastavěné území čtyř větších sídel obce. Při rozvoji jednotlivých osad je kladen důraz na využití vnitřních rezerv. Rozvojové plochy smíšeného obytného charakteru byly vymezeny v osadě Chaloupky, ostatní osady budou rozvíjeny v rámci stávajících ploch. Rozvojové plochy v jednotlivých sídlech byly umisťovány především do zastavěného území. To platí zejména v Zamachách, kde jsou navrženy dvě rozsáhlé plochy přestavby. Ve Velkých Všelisech je využita plocha proluky, ze tří stran obestavěná. V rámci zastavěného území umožňuje Územní plán novou obytná výstavba i na stávajících plochách bydlení a smíšených obytných plochách, popřípadě plochách smíšených obytných – rekreačních. Rekreační plochy se v území samostatně nevymezují. Rekreace bude realizována na některých plochách s rozdílným způsobem využívání, pokud to umožňuje charakter jejího hlavního využití. Pobytová rekreace se bude odehrávat zejména na plochách smíšených rekreačních, smíšených obytných a plochách bydlení, případně na plochách občanského vybavení (komerční ubytování). Pro účely nepobytové rekreace budou využívány zejména plochy přírodní, vodní a vodohospodářské nebo plochy travních porostů. Rekreační funkce 2

bude zastoupena i na plochách veřejných prostranství a plochách pro sportovní a tělovýchovná zařízení. V rámci vymezení rozvojových ploch a podmínek pro jejich využití byly stanoveny podmínky prostorového uspořádání, které chrání hodnoty krajinného rázu. Územní plán v souladu se Zadáním prověřil plochy vymezené v rámci zpracované urbanistické studie. Většinu návrhů akceptoval, případně je upravil tak, aby vyhovovaly koncepci Územního plánu. Vypuštěna byla návrhová plocha výroby v Malých Všelisech. Zde Územní plán preferuje revitalizaci stávajících rozsáhlých výrobních ploch. Plochy pro sport Územní plán vymezuje v přiměřeném rozsahu a v lokalitách, které jsou z hlediska koncepce Územního plánu nejvýhodnější. Vznik nových prvků občanské vybavenosti je umožněn v rámci některých ploch s rozdílným způsobem využití. Samostatně se rozvojové plochy občanské vybavenosti, kromě občanské vybavenosti pro sport a tělovýchovu, nevymezují. Svým významem a rozsahem budou mít spíše doplňkový charakter, a to vzhledem k charakteru a velikosti obce. Územní plán respektoval rozvojovou plochu vymezenou regulačním plánem pro bytovou výstavbu. Tuto plochu vymezil pod číslem 3A. Zadání uplatnilo několik konkrétních požadavků k jednotlivým sídlům. Tyto požadavky byly v rámci řešení Územního plánu akceptovány. Odůvodnění jejich zapracování do Územního plánu je součástí následujících kapitol. V rámci dopravní koncepce řeší Územní plán stávající problémy ve vedení silnic a komunikací a současně vymezuje některé nové místní komunikace pro rozvojové plochy. V samostatné kapitole je v nezbytném rozsahu řešena i doprava v klidu. Řešení účelových komunikací bylo převzato z plánu společných zařízení zpracovaných v rámci komplexních pozemkových úprav. Samostatná kapitola v návrhu i odůvodnění Územního plánu je věnována i technické infrastruktuře. V rámci odůvodnění Územního plánu je bilancována potřeba vody i možnosti nakládání s odpadními vodami. Posouzena byla i potřeba úprav rozvodné sítě vedení vysokého napětí (VN), zejména ve vztahu k novým rozvojovým plochám. Koncepce uspořádání krajiny je v rámci řešení podrobně rozepsána v jednotlivých kapitolách. Návrhy ploch změny vycházejí ze současného stavu území, respektují jeho charakter a vycházejí z cílových charakteristik definovaných v rámci ZÚR. Splněny byly i požadavky z ostatních částí Zadání. Všechny další požadavky, formulované ve schváleném Zadání, Územní plán zahrnul do řešení, které je popsáno v následujících kapitolách odůvodnění.

3 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1 Základní předpoklady a podmínky vývoje obce Hodnocení sociálně ekonomické struktury obyvatelstva řešeného území vychází především z výsledků sčítání lidu, domů a bytů provedených posledních tří desetiletí. Tyto údaje jsou zpracovány v kontextu minulého vývoje, zaznamenávaného od roku 1869. Doplněny jsou i dílčími údaji z mezidobí mezi jednotlivými sčítáními, zejména z posledních let. 3

3.1.1 Demografické ukazatele Historicky první písemné zmínky o třech hlavních sídlech Obce, Velkých Všelisech, Malých Všelisech a Zamachách, pocházejí z přelomu 13. a 14. století. Sídlo Krušiny je připomínáno poprvé k roku 1843, jeho vznik je spojen s josefínskými reformami (raabizační ves). Sídla jsou tak v krajině dlouhodobě etablována a přes progresivní změny společenského uspořádání a životního stylu posledních cca 150 let zůstává zachována jejich obytná funkce. To dokládá historický vývoj počtu obyvatel, prezentovaný v následující tabulce. Vývoj počtu obyvatel v období 1869 – 2013

Rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2005 2010 2011 (26.3.) 2013 (1.1.)

z toho

Obec Velké Všelisy celkem

Krušiny

Velké Všelisy

Malé Všelisy

Zamachy

Okres Mladá Boleslav celkem

Podíl obce Velké Všelisy z úhrnu okresu v %

845 961 986 1 075 1 063 1 032 1 007 621 697 625 462 382 349 349 368 346

69 65 63 59 59 53 47 42 34 29 19 17 15 • • 11

120 170 182 196 234 235 205 106 159 161 123 90 61 • • 56

435 471 474 579 507 486 493 291 298 243 179 167 168 • • 169

221 255 267 241 263 258 262 182 206 192 141 108 105 • • 110

90 208 98 338 101 990 107 171 115 983 115 767 120 755 99 791 105 893 105 299 112 978 110 664 113 241 115 379 122 816 123 659

0,94 0,98 0,97 1,00 0,92 0,89 0,83 0,62 0,66 0,59 0,41 0,34 0,31 0,30 0,30 0,28

364

•

•

•

•

124 470

0,29

Tabulka uvádí základní údaje o vývoji počtu obyvatel v obci a jejích čtyřech sídlech. Spolu s vývojem počtu obyvatelstva byl sledován vývoj podílu obyvatel obce na celookresním úhrnu jako odraz jejího relativního významu. V tomto podílu se jasně projevují společenské změny a pokles významu venkova, respektive sílící pozice měst v posledních 150 letech. V důsledku průmyslové revoluce a s ní spojenému nárůstu pracovních míst v městských aglomeracích a uvolnění pohybu pracovních sil dochází k migraci venkovských obyvatel do měst. Z dnešního pohledu a z pohledu požadavků na hygienu a komfort bydlení tak dochází k výraznému odlehčení přelidněných vesnic a otevírá se tak možnost ke zvýšení komfortu života na vsi. Na venkově s postupující mechanizací současně klesá relativní význam zemědělství a počet pracovních míst v priméru. Tento jev je patrný od počátku sčítání lidu (1869) až do počátku nového tisíciletí. V současné době se počet pracovních míst v priméru, který je tradičně hlavním odvětvím venkovských oblastí, postupně stabilizuje. Tomu odpovídá i relativní význam obce v rámci okresu. Z původního 1,00 % podílu v roce 1921 klesá 4

relativní význam obce až na 0,30 % v současnosti. Na této úrovni se udržuje už přes deset. Vzhledem k současným trendům v bydlení se dá předpokládat částečný návrat obyvatelstva z měst na venkov, a to zejména díky silné individuální mobilitě a rozvinuté síti dopravních cest. Posiluje se tak trend vyjížďky za prací. Počet obyvatel v obci jako celku poměrně rychle rostl do r. 1900, kdy obec dosáhla maximálního počtu obyvatel. Od toho roku počet obyvatel stále klesal spolu s poklesem zaměstnanosti v zemědělství způsobeného nástupem mechanizace a zároveň nárůstu pracovních příležitostí v průmyslových aglomeracích měst. Po r. 2005 však dochází k obratu ve vývojovém trendu. Počet pracovních míst v zemědělství se stabilizuje, zvyšují se možnosti vyjížďky za prací i uplatnění v sídle (živnostenské podnikání). Relativně nejvyšší úbytky obyvatelstva byly v minulosti zaznamenány v největším sídle obce, ve Velkých Všelisech, které byly hospodářsky nejsilnějším sídlem (zámek s hospodářským dvorem, vyžadující značné množství námezdních sil). Mezi lety 1910 a 2001 klesl počet obyvatel na 29 % původního počtu. O to silněji se po roce 2005 projevuje trend nárůstu počtu obyvatel a opětovnému posílení relativního významu sídla v rámci obce i okresu. Rehabilituje se tak postavení velkých Všelis jako dominantního sídla obce. V Zamachách a Krušinách, kde měly statky charakter selských rodových usedlostí, byl v minulosti pokles počtu obyvatel mnohem mírnější a ani růstové trendy se zde neprojevují s takovou silou. Rozvoj jednotlivých sídel obce Velké Všelisy byl v posledních letech do značné míry zbrzděn absencí územně plánovací dokumentace, která by vymezovala zastavitelné plochy. Tento problém částečně řešila urbanistická studie, která vymezila některé zastavitelné plochy. Výstavba na těchto plochách byla realizována bezprostředně poté, kdy k tomu byly vytvořeny podmínky. Nezastavěné zůstali pouze ty plochy, kde prodeji parcel a následné výstavbě bránily majetkoprávní vztahy. Z těchto skutečností vyplývá, že absence rozvojových ploch mohla mít výrazný deformační vliv na přirozené tendence rozvoje obce. V následující tabulce jsou uvedeny údaje za jednotlivé komponenty vývoje obyvatel, přirozenou měnu a stěhování. Celkové přírůstky obyvatel v posledních třech pětiletých obdobích jsou způsobeny především migračním ziskem (výstavba na uvolněných rozvojových plochách). Přirozenou měnou počet obyvatel za posledních 20 let stagnuje. Do roku 2005 byl počet narozených menší, než počet zemřelých, v posledních cca 10 letech se tento poměr pomalu obrací. Pohyb obyvatelstva v období 1991 – 2011 v obci Velké Všelisy Přirozená měna

Přírůstek (úbytek) celkem

Stěhování

Období

1991 – 1995 1996 – 2000 2001 – 2005 2006 – 2010 2011 2012 Celkem 1991 – 2012

narození

zemřelí

37 39 44 59 4 1

49 48 47 46 3 3

184

196

na 1 000 obyv.

přistěhovalí

vystěhovalí

-12 -9 -3 13 1 -2

105 146 208 173 24 8

102 91 163 111 7 13

-3 55 65 62 17 -5

-9 46 62 75 18 -7

-0,82 12,82 16,00 17,76 48,52

-12

664

487

197

185

11,49

saldo

saldo

abs.

5

Pro získání komplexnějších informací o demografické struktuře obyvatelstva byla v rámci prací na územním plánu zkoumána i skladba obyvatelstva. Při jejím hodnocení je použita řada ukazatelů sledujících skladbu podle pohlaví a věku, skladbu ekonomicky aktivních a pohyb za prací. Sledovány jsou i doplňující údaje o sídelní stabilitě, národnostním složení, religiozitě a vzdělanostní úrovni obyvatelstva. Věková skladba obyvatelstva v obci jako celku není příliš příznivá. Index vitality (poměr dětské složky obyvatelstva a obyvatelstva v postproduktivním věku je horší než v okrese Mladá Boleslav celkem. Pouze Zamachy mají poněkud lepší věkovou skladbu obyvatelstva, ale i v nich je její hodnota pod okresním průměrem. Velmi nepříznivá je věková skladba obyvatelstva v Krušinách, kde je kriticky nízký podíl dětské složky obyvatelstva. Tato skutečnost je důsledkem minulých nepříznivých trendů ve vývoji počtu obyvatel. Mladší ročníky dlouhodobě emigrovaly do jiných sídel, čímž místní populace v průměru stárla. Pro udržitelný rozvoj obce je důležité tento trend zvrátit. O nevyrovnanostech ve skladbě obyvatelstva svědčí i hodnoty počtu žen připadajících na 1000 mužů. Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku 2011 Počet obyvatel Obec celkem Krušiny Malé Všelisy Velké Všelisy Zamachy Okres Mladá Boleslav celkem

346 11 56 169 110 123 659

Počet žen připadající ch na 1 000 mužů 1 115 1 750 1 000 1 390 1 115 990

Podíl obyvatelstva ve věku (%) 0 - 14 13,9 18,2 16,1 13,0 13,6 14,6

15 - 64 71,6 73,7 60,9 72,8 73,7 71,1

65 a více 14,5 9,1 19,0 14,2 12,7 14,3

Index věkové skladby |0 – 14| x 100 |65+| 95,9 200,0 84,7 91,5 73,4 102,1

V posledních deseti letech od sčítání lidu 2001 se věková skladba obyvatelstva v obci Velké Všelisy výrazně změnila. Výrazně poklesl počet dětí ve věku 0 – 14 let, ale vzhledem k tomu, že se příliš nezvýšil počet osob v postproduktivním věku, nezměnil se zásadním způsobem vztah těchto dvou charakteristických skupin obyvatelstva. Ten měl v r. 2001 hodnotu 100,0 a v roce 2011 96,9. Podstatně se ale zvýšil podíl osob v produktivním věku, který měl v r. 2001 hodnotu 61,0 % a v r. 2011 dosáhl hodnoty 71,6 %. Vývoj v celém okrese Mladá Boleslav měl sice podobné tendence, ne však tak výrazné. Příčinu lze hledat ve stabilizaci stávajícího obyvatelstva (ustal odliv mladých lidí) a přílivu nových obyvatel, kteří se stěhují do novostaveb vybudovaných na rozvojových plochách. Nárůst ekonomicky aktivních osob je v obci provázen i nárůstem pracovních příležitostí v obci, odvozený z počtu vyjíždějících a dojíždějících za prací. Z těchto dat je zřetelný nárůst pracovních příležitostí mezi lety 2001 a 2011, především ve formě živnostenského podnikání. Osob podnikajících na živnostenský list je v obci celkem 49. V roce 2011 dojíždělo do obce celkem 6 osob, údaje o směrech dojíždění nejsou za malé obce s nevýznamnou dojížďkou v SLDB 2011 publikovány, pouze se uvádí, že

6

do Velkých Všelis dojíždělo za prací 6 osob, z nich 5 osob mělo bydliště v okrese Mladá Boleslav. Přes nárůst počtu ekonomicky aktivních obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů 2011 klesá ve Velkých Všelisech celková vyjížďka za prací. To naznačuje vyšší míru uplatnění v rámci obce. Z cílů vyjížďky dlouhodobě převládá Mladá Boleslav. Konkrétní data za roky 2001 a 2011 jsou uvedena v následujícím přehledu: Cíle vyjížďky Mladá Boleslav Bezno Praha Kosmonosy

2001

2011

žáci, studenti, učni

pracující

55 8 8 8

12 41 2 .

pracující 27 6 4 .

3.1.2 Domovní a bytový fond Bytový fond v obci Velké Všelisy je podobně jako v jiných venkovských obcích podměrně starý. Je tvořen téměř výlučně rodinnými domy, jako bytové domy zde v roce 2011 evidovány pouze tři objekty, svým charakterem však odpovídají individuální venkovské zástavbě. Z celkového počtu 130 obydlených bytů v r. 2011 bylo 38, tj. 29,2 % postaveno před rokem 1919. Mezi lety 2001 a 2011 se ovšem podíl těchto nejstarších bytů zmenšil z 60 na 38 bytů. V posledních letech zde proběhla relativně rozsáhlejší bytová výstavba, o čemž svědčí následující údaje o výstavbě RD: 1991 – 2000

8 bytů

2001 – 2010

8 bytů

2011

2 byty

2012

-

Výstavba bytů probíhá výlučně formou rodinných domů a je koncentrována především do sídla Velké Všelisy. Relativně nízká míra výstavby je do značné míry pravděpodobně zapříčiněna absencí vymezených zastavitelných ploch. Většina výstavby se tak musí odehrávat v rámci zastavěného území, převážně náhradou za dosluhující objekty. Regulačním plánem vymezené plochy v Zamachách byly zastavěny neprodleně. Plocha vymezená regulačním plánem ve Velkých Všelisech dosud zastavěná není, a to v důsledku nesouhlasu jednoho z majitelů. Proto byla využita sousední plocha, která je zahrnuta mezi zastavitelné plochy v urbanistické studii. Tento postup již v současnosti však není možný. Uvedené příklady však ilustrují zájem o výstavbu v obci. Návrh územního plánu při zvažování budoucího rozsahu bytové výstavby vycházel z těchto zásad a předpokladů: 

v rámci územního plánu budou vytvořeny zastavitelné plochy, čímž se odblokuje rozvoj obce;



průměrný počet členů domácnosti se bude nadále snižovat k hodnotám 2,35 – 2,38 osob;



podíl domácností bez vlastního bytu je třeba snížit až na úroveň tzv. chtěného soužití kolem 5 %; 7



odpad bytů je předpokládán v úrovni kolem 10 bytů za desetileté období, a to vzhledem ke stáří bytů a zvyšujícím se nárokům na komfort bydlení (např. spojování bytových jednotek za účelem získání většího obytného prostoru);



stávající bytový fond bude z větší části modernizován;



část nových zastavitelných ploch poslouží ke snížení nuceného soužití (tj. nárůst počtu obyvatel na jednu bytovou jednotku v obci je nižší, než předpokládaná průměrná velikosti domácnosti) a jako náhrada za odpad bytů. Vývoj obyvatelstva, cenzových domácností a bytů 1961-2030 Obec Velké Všelisy celkem Minulý vývoj 1961

Počet obyvatel Počet cenzových domácností Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 cenzovou domácnost (CD) Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

697 234 208 2,98 11,1

1961-1970

Bytová výstavba abs. Odpad bytového fondu Počet obyvatel Počet cenzových domácností Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 CD Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

18 45 625 201 181 3,11 10,0

Bytová výstavba abs. Odpad bytového fondu Počet obyvatel Počet cenzových domácností Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 CD Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

13 30 462 207 164 2,23 20,8

Bytová výstavba abs. Odpad bytového fondu Počet obyvatel Počet cenzových domácností Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 CD Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

10 26 382 175 148 2,18 15,4

Bytová výstavba abs Odpad bytového fondu Počet obyvatel Počet cenzových domácností Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 CD Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

8 23 349 149 133 2,34 9,1

Bytová výstavba abs. Odpad bytového fondu Počet obyvatel Počet domácností (SHD) Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 domácnost SHD Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

8 11 346 143 130 2,42 9,1

1970

1971-1980 1980

1981-1991 1991

1991-2001 2001

2001-2010 2011 (26.3.)

8

Obec Velké Všelisy celkem Prognóza 2011-2020 2020

2021-2030 2030

Bytová výstavba abs. Odpad bytového fondu Počet obyvatel Počet domácností (SHD) Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 domácnost Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

30 8 380 163 152 2,35 6,7

Bytová výstavba abs. Odpad bytového fondu Počet obyvatel Počet domácností (SHD) Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 domácnost Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

50 10 480 202 192 2,38 5,0

Na základě demografických údajů a zejména provedené prognózy vývoje počtu obyvatelstva Územní plán rozšiřuje zastavitelné plochy obce především pro plochy bydlení a smíšené obytné. Odhad progresivního nárůstu počtu obyvatel vychází z předpokladu vytvoření vhodných podmínek pro takový rozvoj, jehož základem je právě vymezení rozvojových ploch. Dalšími důležitými aspekty jsou zejména přístup a aktivita obce, které jsou v současné době na vysoké úrovni, a přístup vlastníků jednotlivých pozemků.

3.2 Urbanistická struktura a koncepce rozvoje obce 3.2.1 Urbanistická struktura obce Územní plán při stanovení koncepce vychází ze současného stavu urbanistického řešení sídel a jejich historického vývoje. S ohledem na zachování charakteru místní zástavby navrhuje řešení pro přiměřený budoucí rozvoj obce. Obec Velké Všelisy je tvořena čtyřmi samostatnými sídly na třech katastrálních územích, a dále pěti menšími osadami Jednotlivá sídla se utvářela samostatně, jejich charakter je však v základních rysech obdobný. Osady se vzájemně odlišují zejména funkcí, kterou v obci plní. Osou obce tvoří údolí Košáteckého potoka a jedno z hlubokých bočních údolí. Kolem Košáteckého potoka se vytvořila úzká niva sevřená mezi příkrými srázy. Obdobný charakter, ač bez stálé vodoteče, má i boční údolí, na jehož severním svahu vznikla osada Peklo. Tato údolí člení obec na jižní a severní část. Samotná sídla i většina osad se vyvinula nad hranou údolních svahů, případně jsou částečně situována i v jejich svazích. Geomorfologii obce se přizpůsobila i dopravní obsluha. Severní část obce je vázána na silnici III/25923. V Jižní části obce vede prakticky paralelně silnice III/2751, od které se v západní části území odděluje silnice III/2742. Komunikace v jednotlivých částech obce jsou vzájemně propojeny pouze místní komunikací, procházející přes dno údolí mezi Malými a Velkými Všelisy.

9

Zmíněné silnice netvoří významnou osu jednotlivých sídel a osad, zpravidla je spíše míjejí. Sídla a osady se rozvinuly na místních komunikacích a vykazují tak převážně výrazně klidový charakter. Ani provoz na jednotlivých silnicích nedosahuje vysokých hodnot. Výstavba v celé obci má převážně venkovský charakter. Orientace jednotlivých staveb vůči veřejnému prostranství je závislá na geomorfologii terénu a umístění konkrétní stavby, typická je však spíše štítová orientace jedno či dvoupodlažních objektů se sedlovou, případně polovalbovou střechou. Vesnický ráz výstavby je narušen v podstatě pouze u výstavby z druhé poloviny 20. století ve Velkých Všelisech, svým měřítkem však výrazně nepřesahuje okolní zástavbu a netvoří dominantní prvek v utváření sídla. Pro zachování hodnot, které představuje původní charakter sídel a kvalitní obytné prostředí obce, bylo v rámci koncepce Územního plánu nutné zejména stabilizovat stávající veřejná prostranství a převažující využití okolních ploch, tedy zejména plochy bydlení a smíšené obytné s venkovským charakterem. K tomu Územní plán přistoupil. I z hlediska budoucího rozvoje se sídla jeví převážně vhodnými především pro obytné funkce. Původně se jednalo o tradiční zemědělský venkov. Transformace zemědělských usedlostí vzhledem k trendům ve společnosti, vysoké mobilitě obyvatelstva a poklesu náročnosti zemědělství na lidské zdroje, respektive úživnosti zemědělství, je prováděna zejména směrem k obytným či rekreačním funkcím. Výroba nadále probíhá buď v drobném rozsahu v rámci ploch smíšených obytných, nebo ve větším rozsahu na samostatně vymezených plochách výroby. Územní plán tak nadále rozvíjí zejména obytný charakter sídla, a to jak na základě objektivních předpokladů obce, tak na základě požadavků Zadání. V rámci budoucího vývoje sídel je třeba zachovat stávající hodnoty, zejména návesní a ostatní veřejná prostranství. Na těch je možné umisťovat pouze takové stavby, které nebudou mít významný negativní dopad na jejich přirozené funkce. A. Velké Všelisy Sídlo Velké Všelisy je situováno v centrální části obce. Leží nad hlubokým údolím Košáteckého potoka, na jeho severně orientovaném svahu a částečně i v samotném údolí. Rozvoj sídla se soustředil okolo rozsáhlého dvora, jehož dominantou je památkově chráněný zámek. Čtvercový dvůr, obestavěný hospodářskými budovami, doplňovalo ve východním směru několik menších hospodářských usedlostí. Severně od centra sídla ve svahu údolí a na jeho úpatí, při cestě do malých Všelis, vznikly domy bez vlastního hospodářství, respektive pouze s minimálním hospodářským zázemím. S následným rozvojem došlo k výstavbě i jižním směrem, a to jednostranně podél cesty k osadě Zákal. Hlavní dopravní trasu sídla tvořila cesta z Nemyslovic přes okraj Velkých Všelis dále do Zamachů, respektive dnes zaniklá cesta z Mělnického Vtelna přes osadu Zákal do Velkých Všelis. Další vývoj sídla se odehrál zejména směrem k jihu, respektive jihovýchodu na úrodné plošině, kde to jedině umožnily prostorové podmínky. K rozvoji výstavby došlo i v údolní poloze, nicméně pouze v omezeném rozsahu, daném horšími prostorovými podmínkami lokality. Významného rozšíření se dočkal zemědělský areál, dříve tvořený hospodářským zázemím zámku. Nové plochy vznikly západně v návaznosti na původní plochu hospodářského dvora. V návaznosti na změnu společenského významu zámku došlo ve 20. století k přeměně zámeckého parku na centrální prostranství obce, které si dosud zachovalo klidový parkový charakter. Z dřívějšího domu správce statku vznikl současný obecní úřad. Na severovýchodním okraji parku vznikly objekty občanského vybavení (pošta a 10

pohostinství). Také zahrady jižně od zámku začaly plnit funkci veřejného prostranství a tvoří relativně rozsáhlou náves s průjezdní automobilovou dopravou. Sídlo Velké Všelisy svým založením představují zemědělské sídlo s tradiční venkovskou výstavbou, doplněnou stavbou malého venkovského zámku. Objekty mají převážně čistě obdélný tvar s výrazně dominantní délkou okapové strany domů. Střechy jsou sedlové, případně sedlové s polovalbou. Valbové či mansardové střechy jsou výsadou významnějších objektů (zámek, škola), nebo pozdější výstavby. Sídlo Krušiny Sídlo Krušiny je relativně mladého založení, vzniklo v důsledku Tereziánských reforem. Tomu odpovídá i styl založení sídla. Jedná se o typickou, relativně dobře dochovanou raabizační ves, tedy ves s pravidelným založením ulicového charakteru a dlouhými pásy zahrad v zázemí domů. Toto založení je patrné dodnes. V sídle dodnes zůstává několik dílů nezastavěných. Architektura v sídle odpovídá zemědělskému založení. Jedná se tedy o hospodářské usedlosti, vyskytují se zde však pouze drobná hospodářství, což je důsledkem specifického způsobu vzniku sídla. Většina objektů je tedy přízemní se sedlovou střechou, dvorem orientovaná k jihu. Za jednotlivými domy jsou dlouhé pásy zahrad, které jsou dosud nezastavěné, z velké části však již ztratily svůj hospodářský účel. Silnice, která tvoří osu sídla a také jediné veřejné prostranství v sídle, je na hranici zastavěného území zakončena, a to bez možnosti obrátky. Jedná se o jediné dopravní napojení sídla a současně o koridor pro sítě technické infrastruktury. Z hlediska urbanistického utváření obce je negativní zejména absence prostoru pro shromažďování obyvatelstva, který by představovalo veřejné prostranství či případně plocha pro zájmové aktivity (sportoviště). Osada Zákal Osadu Zákal tvoří relativně malý shluk stavení s charakterem drobných zemědělských usedlostí, architektonicky většinou odpovídajících tradiční venkovské zástavbě. Osada vznikla pod hrází bývalého rybníka, dnes zarostlého, podél zaniklé cesty do Mělnického Vtelna. Samostatné veřejné prostranství se neutvořilo, jeho funkci přejímá zklidněná páteřní komunikace, která na konci zastavěného území přechází ve vymezenou, dosud však nerealizovanou účelovou komunikaci. Osada Skřivany Osada Skřivany je tvořena jednou rozsáhlou zemědělskou usedlostí, umístěnou nad hranou pekelského údolí. Zemědělská usedlost s uzavřeným čtvercovým půdorysem zde existovala již v době mapování v roce 1842. V té době ji tvořilo pět budov uspořádaných po obvodu čtvercového dvora. Svou zemědělskou funkci si osada udržela do dnešní doby. Původní zástavba se do dnešní doby převážně nezachovala, byla nahrazena zástavbou novou s odlišným řešením prostoru. Toto řešení vyhovuje současným podmínkám a požadavkům na využívání hospodářského dvora. Územní plán tak v rámci koncepce rozvoje stabilizoval stávající situaci.

11

B. Malé Všelisy Sídlo Malé Všelisy patří do staré sídelní struktury. Poprvé je zmiňováno již počátkem 14. století. Leží severně nad svahem údolí Košáteckého potoka, naproti sídlu Velké Všelisy. Původně leželo na katastru Velkých Všelis, později však získalo samostatně vymezené katastrální území. Svou hlavní částí je situováno na mírně svažitém přechodu mezi údolím na jihu a úrodnou plošinou na severu. Severní hranici zastavěného území poměrně ostře vymezuje silnice III/25923. Na jihu sídlo přechází až do svahu údolí Košáteckého potoka. Sídlo Malé Všelisy bylo založeno jako návesní, s relativně velkou návsí zhruba obdélného, protaženého půdorysu se severojižní orientací. Kolem mírně svažité návsi stály zemědělské usedlosti střední velikosti se zázemím. Uprostřed návesního prostoru byl v minulosti situován rybník, který zanikl v druhé polovině 20. století. Dodnes se dochoval druhý rybník, který se nachází východně od návsi za zahradami návesních statků. Další zemědělské usedlosti byly situovány souběžně s hranou údolí na jižním okraji sídla. Na jižním okraji sídla nad hranou údolí a podél silnice do Velkých Všelis, klesající do údolí, v průběhu let vzniklo několik objektů domkařů s minimálním hospodářským zázemím. Od roku 1842 do současnosti se sídlo půdorysně prakticky nezměnilo. Zachováno zůstalo i návesní prostranství, pouze vodní plocha byla zavezena a v současnosti má charakter veřejné zeleně. Dominantu návsi tvoří drobná kaplička s památníkem obětem války. Důležitým prvkem v utváření návsi je i obecní dům na jeho spodním, tedy jižním okraji, který návesní prostranství uzavírá. Na severním okraji sídla je dominantní stavbou zděný věžový vodojem. V rámci zastavěného území a na úkor jedné usedlosti vznikl při severním okraji sídla rozsáhlý areál zemědělské živočišné výroby. Velkou část areálu zabírá jediná budova kravína pro zhruba 500 kusů dobytka s roštovým stáním. V současné době je areál opuštěný a chátrá. Územní plán navrhuje přestavbu tohoto areálu na plochy drobné a řemeslné výroby, a to zejména s ohledem na jeho dobré dopravní napojení na silnici. Urbanisticky tradiční a stabilizovaná forma sídla je provázena i tradiční architekturou většiny objektů. Jedná se o převážně štítově orientované zemědělské usedlosti. Z velké části se jde o objekty dvoupodlažní, což je důsledkem relativního bohatství místního kraje a německými vlivy. Objekty jsou ve většině zděné, protáhlého obdélného půdorysu. Střechy usedlostí jsou sedlové, případně s polovalbou. Řešení je tradiční se vstupem ze dvora z delší, okapové strany objektu. Na pozemku se zpravidla nacházejí i doplňkové užitkové stavby s obdobným charakterem. Usedlost je tvořena domem s hospodářským zázemím a dvorem v přední části (přimknuté k veřejnému prostranství) a zahradou v zadní části. C. Zamachy Sídlo Zamachy leží na plošině západně Velkých Všelis, na hranou údolí, které vybíhá z údolí Košáteckého potoka přes Peklo, mezi sídly Zamachy a Chaloupky, až do Kadlína. Obdobně jako Malé a Velké Všelisy, i sídlo Zamachy patří mezi stará centra osídlení. První zmínka pochází dokonce již z konce 13. století. Centrem sídla je návesní prostranství čtvercového až okrouhlého půdorysu. Kolem návsi se soustředí největší statky. Z návsi vybíhaly tři cesty, jižním, východním a severním směrem. Cesta severním směrem klesá do údolí. V jejím sousedství vzniklo jedno menší hospodářství. Cesta směřuje dále do Syslova a Chaloupek. Cesta východním směrem má v podstatě charakter protažení návesního prostranství. Osově směřuje k velkému statku na východním okraji sídla, kde končí. Cesta jižním směrem propojuje sídlo se silnicí III/2751, respektive silnicí III/2742. Podle map Stabilního katastru (k roku 1842) byla tato cesta 12

neobestavěná, stejně jako obě silnice. V pozdějších letech se sídlo vyvíjelo právě tímto směrem a postupně byla obestavěna jižní cesta i část obou silnic. Tato novější výstavba má především takzvaný kovozemědělský charakter (menší hospodářské zázemí, včetně menších zahrad, neboť zemědělství již neslouží jako primární zdroj obživy). V druhé polovině dvacátého století byl na východním okraji sídla jeden z velkých statků přeměněn na areál zemědělské výroby. Tento areál je dnes využíván pouze částečně. Současně v centrálním prostoru obce došlo ke zpustnutí několika usedlostí. Jedná se zejména o stavební parcely 9 a 14 (statek č. p. 4). Tyto dvě usedlosti jsou navrženy k přestavbě. Ve špatném stavebně technickém stavu je i usedlost č. p. 10, bývalý hostinec na návsi. Ten je zařazen do ploch smíšených obytných – venkovských, předpokládá se jeho rekonstrukce nebo přestavba. V rámci přípustného využití bude u tohoto objektu umožněno i využití pro občerstvovací zařízení případně s možností ubytování. Celé sídlo má charakter smíšeného venkovského bydlení. Občanské vybavení je na úrovni drobného sídla, z větší části závislého na okolních větších sídelních centrech. Architektonicky se opět jedná o tradiční sídlo s charakteristikami popsanými již pro sídla Malé a Velké Všelisy. Osada Chaloupky Osada Chaloupky vznikala na protější straně pekelského údolí, nežli samotné Zamachy. Původně byla označována jako Malé Zamachy a patřila do katastrálního území Velkých Všelis. Je tvořena zástavbou podél místní komunikace, vymezené souběžně s hranou údolí. Ta současně tvoří jediné veřejné prostranství sídla. Cesta je zokruhována, obestavěna je pouze v jižní části smyčky, kterou tvoří. Od mapování Stabilního katastru (1842) zde nedošlo k prakticky žádnému územnímu rozvoji, pouze k částečným změnám v rozmístění jednotlivých objektů. Severní část smyčky zůstává nadále nezastavěná, ačkoliv byla evidentně zřízena s vidinou budoucího zastavění. Z hlediska typologie se jedná o smíšenou obytnou zástavbu s charakterem tradičních venkovských domů s drobným hospodářským zázemím. Stavby jsou přízemní se sedlovou střechou, případně doplněnou polovalbou. Orientace vůči veřejnému prostranství je různá, štítová i okapová. Osada Syslov Osada Syslov vznikala na úrodné rovině severně od pekelského údolí. Osada je tvořena pěti zemědělskými usedlostmi. Čtyři z nich jsou soustředěny kolem menšího návesního prostranství, pátá vznikla v severozápadní části zastavěného území. Urbanisticky a z části i stavebně se osada dochovala ve stavu z poloviny 19. století. Zázemí usedlostí tvoří relativně rozsáhlé zahrady a dvory. Svým urbanistickým uspořádáním se jedná o relativně cenný doklad minulého stavebního vývoje a současně tvoří osada optimální podmínky pro drobnou hospodářskou činnost a obytnou funkci v klidném prostředí. Architektonicky je osada ztvárněna tradičními venkovskými přízemními domy se sedlovou či polovalbovou střechou s výrazně protáhlým půdorysem. 3.2.2 Koncepce rozvoje obce Koncepce rozvoje sídla vychází ze stávajícího rozložení funkčních ploch, z geomorfologie terénu, z urbanistických zásad i ze skutečných potřeb a požadavků místních občanů. Dbáno je především na to, aby se sídla dále rozvíjela jako kompaktní, dobře 13

fungující územní celky s převážně obytnou funkcí. Výskyt monofunkčních ploch je však minimalizován, V souladu s venkovským charakterem výstavby v sídlech, který koncepce rozvoje zachovává, je umožňováno různé využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Z rozvojových ploch převažují plochy smíšené obytné – venkovské a plochy bydlení – venkovského. V rámci přípustného využití těchto ploch je možné umisťovat i vybrané prvky veřejné infrastruktury. Pro stabilizaci dalších funkcí sídel Územní plán vymezil samostatně i některé další plochy s rozdílným způsobem využití. Samostatně byly vymezeny plochy pro občanské vybavení, jejich převaha leží v náhorních částech sídel, kde je lépe přístupná větší části obyvatelstva. V údolní poloze je situována budova bývalé školy ve Velkých Všelisech, která má sloužit zejména pro zájmové aktivity obce a občanských spolků. Územní plán se samostatným vymezením občanského vybavení snaží předcházet jeho úbytku a naopak podporuje jeho rozvoj v rámci přípustného využití ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Samostatně vymezeny byly i důležité plochy dopravní infrastruktury, ať již v kategorii místní a obslužné komunikace, nebo v kategorii silnice. Jejich samostatné vymezení se odvíjelo od jejich důležitosti pro bezkonfliktní fungování sídla. Pro vyváženost rozvoje sídel a vytvoření optimálního životního prostředí v nich jsou k návrhovým plochám bydlení zpravidla doplňkově navrhovány i plochy veřejných prostranství, veřejné zeleně, nebo i plochy zeleně ochranné a izolační. V nezbytných případech jsou jednotlivé návrhové plochy doplněny návrhem páteřních komunikací, které zajišťují zpřístupnění těchto ploch. Tam, kde charakter stávající výstavby neumožňuje umístění podstatnějších ploch v rámci zastavěných území, se rozvojové plochy vymezují mimo zastavěné území. Ani na stávajících stabilizovaných plochách však není vyloučeno umisťování nových objektů. Podmínkou je dodržení obecně závazných předpisů. Předpokládaná kapacita rozvojových ploch, stanovených v Územním plánu, je lehce naddimenzována oproti výhledovému nárůstu počtu obyvatel. Tato skutečnost je dána několika faktory. Zejména je třeba brát v potaz, že Územní plán, jak jej chápe současná legislativa, nemá omezenou dobu platnosti. Rozvojové plochy je tak nutné navrhovat v dlouhodobém výhledu, nikoliv na základě krátkodobých a střednědobých prognóz. Dalším faktorem je omezená možnost Územního plánu regulovat intenzitu využití rozvojových ploch. Může tak dojít k situaci, kdy je plocha plně využita, ačkoliv počet umístěných objektů je výrazně menší, než jaký Územní plán předpokládal. Potencionálním stavebníkům musí být také dána možnost výběru z širší nabídky stavebních míst. Zejména z těchto důvodů se Územní plán snaží vytvořit širší nabídku zastavitelných ploch, aby neomezil obec v žádoucím rozvoji. Ze stejného důvodu by měla být nabídka zastavitelných ploch aktualizována a doplňována prostřednictvím dílčích změn Územního plánu, a to ještě před vyčerpáním všech dostupných ploch. V opačném případě hrozí nebezpečí omezení přirozeného rozvoje sídla, potažmo jeho vylidňování. V jednotlivých sídlech se kromě ploch, popisovaných v následujících odstavcích, vyskytují také lokality pro rozvoj technické a dopravní infrastruktury. Ty jsou popsány samostatně v další části tohoto odůvodnění V následujících odstavcích je popsána koncepce rozvoje jednotlivých sídel obce.

14

A. Velké Všelisy Geomorfologie terénu i historický vývoj sídla předurčují pro koncepci rozvoje jednoznačný směr. Rozvoj se odehrává na jižním okraji stávajícího zastavěného území, a to po celé délce jižní hranice. Směrem na sever od sídla jsou podmínky pro vymezování nových zastavitelných ploch nevhodné, může zde docházet nejvýše k zahušťování stávající zástavby či její postupné obměně. Na jihu jsou vymezeny zejména plochy bydlení ve východní části, respektive plochy smíšené obytné v západní části. Ve východní části je vymezena i návrhová plocha pro sportovní a tělovýchovná zařízení. U sídla Velké Všelisy, při silnici do Nemyslovic jižně sídla, navrhuje Územní plán zastavění relativně rozsáhlých ploch. Východně od silnice se navrhuje využití plochy (3A), která prakticky tvoří stavební proluku, ze tří stran je obestavěná. Zároveň doplňuje oboustranné obestavění silnice III/2751 i cesty do Krušin. Na tuto plochu je nadto v současnosti vydaný a schválený regulační plán, který Územním plánem nelze zrušit. Vzhledem k tomu, že se jedná o všestranně vhodnou plochu, nebylo by to ani účelné. Pozitivní je současně skutečnost, že většinu pozemků v dané lokalitě vlastní obec, která má aktivní přístup při zasíťování a následném prodeji pozemků pro bytovou výstavbu. Plocha 5A využívá komunikaci, která musí vzniknout po východním okraji sídla. Tato plocha byla již katastrálně vymezena v rámci pozemkových úprav. Její vznik je nutný zejména pro napojení dvou v tuto chvíli slepých ulic v délce cca 150 metrů. Tyto komunikace způsobují komplikace v dopravě, neboť neumožňují otáčení vozidel. To se jeví jako problém zejména v případě obsluhy území popelářskými, hasičskými nebo sanitními vozy. V případě vycouvání dochází k ohrožení bezpečnosti provozu na silnici III/2751. Plocha 5A tak využívá tuto nezbytnou komunikaci. Plocha je vymezená tak, aby využila prostor mezi zastavěným územím a ochranným pásmem vedení vysokého napětí. Hloubka plochy umožňuje umístění výstavby ve dvou řadách. První řada výstavby je zařazena do I. etapy (plocha 5aA). Druhá řada (plocha 5bA) bude zastavěna až po využití zhruba 75% I. etapy této plochy. Rozdělení do etap je provedeno s ohledem na racionální využití veřejné infrastruktury na lokalitě a s ohledem na plynulý rozvoj urbanistické struktury sídla. Do první etapy je zařazena část pozemků přístupná přímo z navrhované komunikace na ploše 26A DSm. Do druhé etapy jsou zařazeny další plochy. Ponechány jsou prostupy na obslužnou komunikaci, aby bylo možné druhou etapu dopravně napojit. Podrobnější řešení plochy 5A jako celku bude řešeno územní studií, která vyřeší základní dopravní napojení, parcelaci a veřejná prostranství. V návaznosti na konkrétní dopravní řešení mohou být upřesněny i rozsahy jednotlivých etap. Zájem o výstavbu na lokalitě lze předpokládat, a to mimo jiné s ohledem na fakt, že větší část ploch opět patří obci. To při aktivním přístupu, jaký zastupitelstvo obce vykazuje, zajišťuje budoucí racionální využití pozemků. Plocha 6A je reakcí na vymezení plochy 5A. Představuje dotažení oboustranného obestavění cesty do Krušin. Její nevyužití by bylo z hlediska zřizování a provozování sítí neekonomické. Všechny tyto plochy ve Velkých Všelisech navazují na výstavbu z druhé poloviny minulého století a pokračují tak v plynulém rozvoji stávajícího sídla. Jeho historických částí se nedotýkají a zachovávají přirozenou linii vývoje. Plochy 1A a 2A západně od silnice do Nemyslovic jsou opět navrženy na komunikacích vymezených pozemkovými úpravami. Jsou v těsném kontaktu se stávající zástavbou a jednoznačně arondují tvar sídla. Navazují na moderní výstavbu a nebudou tak 15

svým charakterem narušovat zachovalý historický charakter některých centrálních částí sídla. Současně jsou stále ve velmi příznivé vzdálenosti od centra sídla. Kolem těchto ploch by měla vést přeložka silnice, která zklidní dopravu v zastavěném území Velkých Všelis. Osada Krušiny Krušiny leží na místní komunikaci, která v sídle končí. Koncepce rozvoje sídla je založena na doplnění stávající zástavby podle původního záměru a umožnění výstavby v rozsáhlých zahradách, které jsou na dnešní dobu předimenzované. Stávající výstavba v Krušinách má převážně historické rysy, proto není vhodné vymezovat rozsáhlé samostatné rozvojové plochy, které by narušily původní charakter raabizační vsi. Aby se charakter sídla zachoval, omezuje Územní plán výstavbu převážně na doplnění stávajícího půdorysu (plocha 8A). Do první etapy je zařazena první řada výstavby (8aA), která svým urbanistickým pojetím odpovídá zakládacímu schématu sídla. Druhá etapa, kterou je možné zastavět po vyčerpání zhruba 75% plochy I. etapy, využívá plochu zahrad, které jsou na současnou dobu, kdy plní již více méně pouze okrasnou funkci, naddimenzované. Na severozápadním okraji sídla je vymezena plocha, která přímo navazuje na zastavěné území a půdorys doplňuje (7A). Většímu rozvoji sídla brání absence občanské vybavenosti a absence veřejných prostranství. To v kombinaci s neprůjezdnou místní komunikací znamená obtíže při případném zavádění hromadné dopravy i umisťování významnějších prvků občanské vybavenosti. Pro případný další rozvoj bytové výstavby je vymezena územní rezerva v druhé řadě za stávající zástavbou na východním okraji sídla. Tato plocha v současnosti není dopravně přístupná, její realizace by proto byla pravděpodobně možná až po realizaci II. etapy výstavby plochy 8A. Absence veřejného prostranství a obecně místa pro shromažďování a volnočasové aktivity obyvatel sídla je v Územním plánu řešena vymezením rozvojové plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení (10A OS). Ta je vymezena severozápadně od sídla na ploše, která je součástí zemědělského půdního fondu, vzhledem ke své celkové rozloze a poloze odtržené od většího lánu není ideální pro zemědělskou velkovýrobu. B. Malé Všelisy V Malých Všelisech byly rozvojové plochy umístěny částečně v rámci zastavěného území jako plochy využívající nezastavěných ploch (3B), částečně na plochách v bezprostředním kontaktu se zastavěným územím, které jsou obtížně obhospodařovatelné. Jedná se zejména o plochu 1B, která je svou povahou málo vhodná pro intenzivní zemědělské využití. Současně se jedná o ideální plochu pro rozvoj bydlení, ať již polohou v bezprostředním kontaktu se sídlem v blízkosti centrálního prostranství, minimálním uplatněním v pohledových horizontech sídla nebo polohou na mírném jižním svahu. Plocha 2B leží v prostoru mezi sídlem a sezónně využívanou zemědělskou manipulační plochou. Svou polohou a rozlohou je pro zástavbu vhodná, z hlediska zemědělského využití leží mimo hlavní hon a uzavírá oboustranné obestavění stávající místní komunikace. V rámci zastavěného území je vymezena i jedna rozsáhlá plocha přestavby 4B. Určena je pro drobnou a řemeslnou výrobu. Pro její realizaci je nezbytné nejprve přistoupit k demolici stávajících budov.

16

Pro rozvoj Malých Všelis tvoří přirozenou nepřekročitelnou hranici rozvoje ze severovýchodu silnice III/25923. Její obestavění ze severní strany by znamenalo zavedení relativně frekventované silnice do zastavěného území sídla, což by mělo negativní vliv jak na kvalitu života v sídle, tak na průjezdní dopravu. Z jihozápadu tvoří přirozenou bariéru svah údolí Košáteckého potoka. Ten je relativně příkrý a jeho zalesnění má pozitivní vliv jak na kvalitu života v sídle, tak na stabilitu svahu a jeho odolnost proti negativním vlivům, jako je například eroze. Severozápadní směr je obtížně dopravně napojitelný na stávající centrum obce, a to včetně napojení pro pěší. Napojení by se pravděpodobně muselo vést přes silnici III/25923. Vznikly by tak dva sice územně spojité, ale funkčně nepropojené celky, což z hlediska provozu sídla a jeho soudržnosti není žádoucí. C. Zamachy V Zamachách se Územní plán omezuje na přestavbu opuštěných statků v sídle (1C, 2C), vymezuje se pouze jedna nová plocha na východě (3C). I tato plocha leží v zastavěném území sídla a doplňuje oboustranné zastavění silnice, přičemž aronduje půdorys sídla. Pro usměrnění vývoje byla rozdělena do dvou etap, kde do první etapy je zařazena plocha, která může být zastavěna bezprostředně s napojením na stávající komunikaci, zatímco plocha v druhé etapě vyžaduje vybudování nové obslužné komunikace a odclonění areálu zemědělské výroby. Ta je v současné době aktivní pouze z části, jejich budoucí využití pro původní účel však není vyloučené. Sídlo Zamachy je z hlediska svého rozvoje limitováno geomorfologií terénu zejména v severním směru. Ostatní směry územní rozvoj připouštějí. Vzhledem k dostatku rozvojových ploch v rámci zastavěného území však nebylo nutné přistoupit k rozšiřování území sídla. Po jižní straně sídla je vedena územní rezerva pro přeložku silnice III/2751, která by v případě převedení do návrhu a realizace měla omezit průjezdní dopravu sídlem. Osada Chaloupky V osadě Chaloupky je územní rozvoj umožněn v rozsahu, který byl plánován při založení sídla. Ostatní osady jsou stabilizované s možností případného rozvoje v rámci zastavěného území. Tento přístup zachovává hlavní devizu těchto drobných sídelních útvarů, kterou je bezesporu klidné prostředí bez výraznějších turbulentních zásahů.

3.3 Přehled rozvojových ploch v sídlech Označení

Využití

Lokalizace plochy

Výměra v ha

Poznámka

Předpokládaný počet bytů

A. VELKÉ VŠELISY Plochy bydlení a plochy smíšené obytné 1A 2A

SV SV

3A

BV

Velké Všelisy - západní okraj sídla Velké Všelisy - jihozápadní okraj sídla Velké Všelisy - rozsáhlá stavební proluka na jižním okraji sídla

0,74 0,75

5 4

1,63

12 Plocha byla vyřazena z řešení

4A 5aA 5bA 6A

BV BV BV

Velké Všelisy - východní okraj sídla Velké Všelisy - východní okraj sídla Velké Všelisy - jihovýchodní okraj sídla

0,51 0,85 0,63

II. etapa výstavby

7 8 2

17

Označení 7A 8aA 8bA

Využití BV BV BV

Lokalizace plochy

Výměra v ha

Krušiny - severní okraj sídla Krušiny - jihovýchodní okraj sídla Krušiny - jihovýchodní okraj sídla

0,69 0,52 0,88

Poznámka

II. etapa výstavby

Předpokládaný počet bytů 4 3 3

Plochy občanského vybavení 9A 10A 11A

OS OS OS

Velké Všelisy - západní okraj sídla 1,04 Krušiny - Severní okraj sídla 1,00 Skřivany - jihovýchodní okraj osady 0,18 Plochy veřejných prostranství

14A

PV PV

15A

PV

16A

PV

17A

PV

18A

ZV

13A Velké Všelisy – veřejné prostranství pro plochu 5A (jižní okraj) Velké Všelisy – veřejné prostranství pro plochu 6A Velké Všelisy – veřejné prostranství pro plochy 1A a 9A Velké Všelisy Veřejné prostranství pro plochu 2A a 9A Zákal – veřejná zeleň u plochy 21A DSs

0,07 0,12

vyřazena

0,30 0,13 0,01 0,04

Částečně funkce ochranné a izolační zeleně

0,42

Veřejně prospěšná stavba Veřejně prospěšná stavba

Plochy dopravních staveb 20A

DSs

21A

DSs

22A

DSm

23A

DSm

24A

DSm

25A

DSm

26A

DSm

28A

DSm

29A

DSm

30A

DSu

Velké Všelisy – jižní okraj sídla (přeložka silnice III/2751) Zákal – severovýchodní okraj osady (úprava oblouku silnice III/2751) Zákal – severovýchodní okraj osady (prodloužení místní komunikace) Velké Všelisy – jihovýchodní okraj sídla (obsluha ploch 1A a 9A) Velké Všelisy – jihovýchodní okraj sídla (obsluha plochy 1A) Velké Všelisy – jižní okraj sídla (obsluha plochy 3A) Velké Všelisy – jihovýchodní okraj sídla (obsluha ploch 3A, 5A a stávající zástavby) Velké Všelisy – jihovýchodní okraj sídla při silnici do Krušin (parkoviště) Krušiny – jižní a východní okraj sídla Skřivany – Peklo – spojovací komunikace

0,08

0,01

0,23 0,13 0,12 0,37

Veřejně prospěšná stavba Veřejně prospěšná stavba

0,06

Veřejně prospěšná stavba

0,14

II. etapa výstavby

0,21

B. MALÉ VŠELISY Plochy smíšené obytné 1B

SV

2B 3B

SV SV

Malé Všelisy - jihovýchodní okraj sídla Malé Všelisy - východní okraj sídla Malé Všelisy - severní okraj sídla

0,56 0,59 0,14

4

Plocha v zastavěném území

4 1

Plochy výroby a skladování 4B

VD

Malé Všelisy – severní okraji sídla

0,98

18

Označení

Využití

Lokalizace plochy

Výměra v ha

Poznámka

Předpokládaný počet bytů

Plochy veřejných prostranství 5B

PV

Malé Všelisy – jihovýchodní okraj sídla (u 1B SV) Plochy zeleně

0,09

6B

ZS

0,11

9B

ZO

Malé Všelisy - jihovýchodní okraj sídla (u 1B SV) Malé Všelisy – jižní a západní okraj plochy 4B VD Plochy dopravních staveb

7B

DSm

0,17

8B

DSm

Malé Všelisy – jižní a západní okraj plochy 1B SV Malé Všelisy – údolí Košáteckého potoka na cestě do Velkých Všelis

0,26

0,10

C. ZAMACHY Plochy smíšené obytné Zamachy - severní okraj návesního prostranství sídla Zamachy - jihozápadní okraj návesního prostranství a západní okraj sídla Zamachy - jihovýchodní okraj sídla Zamachy - jihovýchodní okraj sídla Chaloupky – jihozápadní okraj osady Chaloupky – východní okraj osady Chaloupky – severní okraj osady Chaloupky – severní okraj osady (k. ú. Velké Všelisy)

1C

SV

0,75

2C

SV

3aC 3bC 4C

SV SV SV

5C 6C 7C

SV SV SV

8C

PV

Zamachy – návesní prostranství 0,03 Plochy dopravních staveb

9C

DSm

10C

DSm

11C

DSm

12C

DSm

13C

DSm

14C

DSm

Zamachy – návesní prostranství (úprava komunikace) Zamachy – severozápad sídla (obsluha plochy 2C) Zamachy – jihovýchod sídla (obsluha plochy 3bV) Zamachy – Syslov – spojovací komunikace (zřízení výhybny) Zamachy – Chaloupky – spojovací komunikace (zřízení výhybny) Zamachy – Syslov – spojovací komunikace (zřízení výhybny)

0,82

0,35 0,53 0,23

Plocha přestavby v zastavěném území Plocha přestavby v zastavěném území

II. etapa výstavby

0,35 0,08 0,22

3 7

3 6 1 3 1 2

Plochy veřejných prostranství

0,12 0,35 0,08

II. etapa výstavby

0,01 0,01 0,01

3.4 Limity využití území Za limity využití území se v souladu s níže uvedenými zákony považuje ochrana daných nebo získaných vlastností řešeného území, jejíž územní průmět zasahuje do administrativního území obce. Jako vstupní limity využití území je třeba v řešeném území respektovat:

19

1) V souladu se zákonem ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: 

významné krajinné prvky ze zákona;



památný strom.

2) V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů: 

ochranná pásma vodovodních řadů: o ochranné pásmo vodovodních řadů a kanalizačních stok je dáno světlostí do průměru 500 mm včetně a je 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu od kraje profilu;



vodohospodářsky významná území, jmenovitě ochranná pásma vodních zdrojů 1. a 2. stupně;



chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod;



šířka pozemku při drobném vodním toku, stanovená k nezbytnému užívání pro správce vodních toků při výkonu správy toku, činí 6 m od břehové čáry;



šířka pozemku při významném vodním toku, stanovená k nezbytnému užívání pro správce vodních toků při výkonu správy toku, činí 8 m od břehové čáry.

3) V souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) chráněné ložiskové území a ložisko nerostných surovin – za znemožnění nebo ztížení dobývání se nepovažují všechny stavby v hranicích zastavěných částí obce a stavby obytných a vodohospodářských objektů mimo hranice zastavěných částí obce; 4) V souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa a ochranné pásmo lesa 50 m, pokud nebude dohodnuta s dotčeným orgánem výjimka. 5) V souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ochranná pásma pozemních komunikací (§ 30), vymezená mimo zastavěné území svislými plochami do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnic III. třídy. 6) V souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. (resp. č. 222/1994 Sb. u ochranných pásem stanovených dle tohoto právního předpisu), o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích jsou stanovena ochranná pásma: 

ve vzdálenosti 7 m od vedení 22 kV bez izolace, a to po obou stranách vedení od krajního vodiče;



u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m (resp. 20 m) od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech do výšky 20 m;



u radiokomunikačních přenašečů v poloměru 30 m;



u komunikačního vedení v rozmezí 1,5 m po stranách krajního vedení

7) V souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o památkové péči jsou vstupními limity využití území kulturní památky zapsané v seznamu kulturních památek České republiky a to: 

Zámek č. p. 18, Velké Všelisy (č. rejstříku 32799/2-1752): parc. č. 64/1 (zámek, kočárovna, ohradní zeď), parc. č. 65 (sýpka, ohradní zeď), parc. č. st. 203/1, parc. č. 403, 405/1 (ohradní zeď); 20



venkovská usedlost č. p. 19, Zamachy - Syslov (č. rejstříku 47297/2-3639): parc. č. st. 18 (obytná budova, hospodářská budova, stodola, brána s brankou).

8) V souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících předpisů: 

ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení v šíři 1,5 m po stranách krajního vedení;



ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení v rozsahu stanoveném stavebním úřadem;



ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje v rozsahu stanoveném stavebním úřadem.

Za výstupní limity Územního plánu jsou považovány: 9) V souladu se zákonem ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: 

vymezené skladebné části lokálního a regionálního ÚSES, biocentra a biokoridory.

3.5 Dopravní řešení Stanovená koncepce rozvoje dopravní infrastruktury, formulovaná v Územním plánu, vychází z požadavků daných v Zadání. Řešení je založeno na podrobném průzkumu současného stavu a je koordinováno v rámci celkové koncepce rozvoje obce. Pro účely stanovení koncepce dopravy bylo nutné vytvořit širší škálu ploch s rozdílným způsobem využití, než jaká je stanovena vyhláškou 501/2006 Sb. v platném znění. Dopravní stavby silniční, jak je definuje zmíněná vyhláška, byly pro potřeby urbanistické koncepce obce Velké Všelisy rozděleny na plochy silnic (DSs), plochy místních a obslužných komunikací (DSm), plochy účelových komunikací (DSu) a manipulační plochy (DSp). Toto členění je účelné vzhledem k malé velikosti sídla a tím i relativní důležitosti jednotlivých propojení. Pro jednotlivé definované plochy byly vymezeny zvláštní podmínky využití. Díky tomuto podrobnějšímu vymezení je možné zachovat a zlepšit fungování území z hlediska jeho využitelnosti a zajistit kvalitní urbanistické řešení zejména ve smyslu návaznosti a provázanosti jednotlivých částí sídel. Součástí řešení je vymezení dopravních ploch jako ploch stávajících a navrhovaných. Pokud v případě stávajících komunikací vyvstane potřeba dílčí úpravy některé z komunikací, je možné ji provést i v rámci přípustného využití ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Součástí návrhů bytových ploch je ve vybraných případech i vymezení páteřních komunikací (kategorie DSm), respektive veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek k rodinnému domu. To je vymezeno minimálně v šíři 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Samotná komunikace však nemusí vyplňovat celé toto veřejné prostranství, předpokládá se její doplnění například plochami veřejné zeleně.

21

Veškeré nové komunikace a prováděné úpravy Územní plán předpokládá v souladu s příslušnými normami, tj. zejména s požadavky normy ČSN 736101 pro silnice a ČSN 736110 pro místní komunikace. 3.5.1 Silniční síť Dopravní kostru obce tvoří silnice III. třídy, které umožňují propojení na další oblasti republiky. Jsou to silnice III/2751, která do obce vstupuje od jihovýchodu z Nemyslovic, prochází jižním okrajem Velkých Všelis, kde prochází přes centrální prostranství, a Zamachů, kde navazuje na silnici III/25928 na Mšeno a na silnici III/2742 na Mělnické Vtelno. Silnice III/25923 v prostoru severně sídla Malé Všelisy, které těsně míjí ve východozápadním směru, zajišťuje propojení Boreč – Bezno. Silnice III/2751 ve většině úseků odpovídá s ohledem na intenzitu provozu nárokům bezpečnosti silniční dopravy. Územní plán tak trasu silnice stabilizuje a vymezuje pouze dva návrhy na změnu vedení. Nejvýraznější úpravou vedení silnice III/2751 je návrh na vymístění silnice ze zastavěného území sídla Velké Všelisy. Tato úprava začíná před vjezdem do sídla Velké Všelisy (20A DSs) ze směru Nemyslovice. Zde je silnice odbočena a vedena po západním okraji vymezených zastavitelných ploch Velkých Všelis převážně nebytového charakteru (9A OS, 2A SV), v trase účelové komunikace vymezené komplexními pozemkovými úpravami. Na původní trasu silnice navazuje přeložka za zastavěným územím Velkých Všelis. Uplatněné řešení vychází ze snahy optimalizovat náklady (délka přeložky, její využití i pro napojení rozvojové plochy bydlení) při splněný nároků na bezpečnost a plynulost dopravy. Současně v plném rozsahu odstraní problém nepříznivého průtahu obcí s ostrým směrovým obloukem. Druhou uvažovanou variantou bylo vedení přeložky z prostoru směrového oblouku u osady Zákal severozápadním směrem tak, jak je naznačeno v územně analytických podkladech obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav. Nevýhodou je však vedení silnice přes plochu zaniklého rybníka, výraznější fragmentace krajiny a větší celková délka budované komunikace a tím i ekonomická náročnost. Takové řešení by současně vyžadovalo vybudování účelové nebo místní komunikaci, vymezené v rámci pozemkových úprav, která by obsloužila plochy 2A a 9A a přilehlé pozemky. Výhodou této varianty bylo přímé vedení silnice bez výrazných směrových oblouků. Po realizaci návrhu se předpokládá převedení nahrazeného úseku do kategorie místních komunikací. Obsluha Velkých Všelis autobusovou dopravou bude ponechána ve stávající trase, u které je nyní situována autobusová zastávka s možností zajetí do zastavovacího pruhu. S ohledem na výše zmíněné důvody byla plocha 20A DSs zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. Druhou ze zmiňovaných změn ve vedení silnice se nachází u osady Zákal, kde je v současné době silnice vedena přes oblouk nevyhovujících parametrů. Je zde proto navržena směrová úprava silnice III/2751. Tato úprava (21A DSs) sleduje zpřehlednění dopravního úseku a zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Z toho důvodu byla vymezena jako veřejně prospěšná stavba. K dalšímu funkčnímu střetu této silnice dochází v sídle Zamachy. Silnice III/2751 prochází sídlem v jeho jižní části. Centrální prostor nezasahuje. Do sídla vstupuje od jihovýchodu od Velkých Všelis, v zástavbě se prudce stáčí směrem k jihu a ze sídla

22

vystupuje jako silnice III/2742. Jižně od sídla se větví do dvou směrů – Kadlín (III/25928) a Mělnické Vtelno (III/2742). Průjezd sídlem a zejména směrový oblouk nejsou s ohledem na okolní zástavbu optimální. Vzhledem k malé intenzitě dopravy a finanční náročnosti přeložky se však v současné době nejeví nutnost vedení dopravy mimo obec. Územní plán tak vymezil pouze územní rezervu pro ochranu území (koridoru) pro její přeložení. Tím je možné získat vhodnější napojení silnic III/25928 a III/2742. pro jeho trasu byla zvolena nejkratší spojnice vyhýbající se zastavěnému území s optimálními směrovými podmínkami. Současný průběh trasy silnice III/2751 obcí by byl po eventuálním převedení územní rezervy do návrhu a realizaci silnice postoupen do kategorie místních komunikací. Územní rezerva bude vyhodnocena v rámci některé z budoucích změn Územního plánu na základě jejího prověření podrobnější studií či projektem. Ostatní silnice se ve svém průběhu stabilizují. Případné úpravy s územním nárokem, které budou mít za cíl zlepšení parametrů silnic, respektive jejich uvedení do souladu s platnými normami, budou provedeny v rámci přípustného využití ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Územní rozsah takové změny by měl být minimální, přičemž v rámci takové úpravy musí být řešeny i vztahy s okolními plochami. 3.5.2 Místní a obslužné komunikace Stávající síť místních komunikací je Územním plánem stabilizována. Pokud tyto komunikace nevyhovují požadovaným parametrů, předpokládá se jejich úprava v rámci prostorových možností území. Při úpravách parametrů komunikací budou využity zejména plochy dopravní infrastruktury – místní a obslužné komunikace, případně v rámci přípustného využití i ostatní plochy s rozdílným způsobem využití. Územní plán vymezuje nové místní komunikace v návrhových plochách, pokud je to pro řešení dané lokality účelné. Vymezuje tak zejména páteřní komunikace rozsáhlejších rozvojových ploch. Takto vymezené komunikace mohou být zpřesněny, včetně vedení jejich trasy na ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, podrobnější územní studií, která však musí řešit plochu komplexně a v návaznosti na stávající sídlo. V rámci upřesněného řešení musí být zachována koncepce obsluhy dané plochy a jejího propojení na stávající zástavbu. A. Velké Všelisy V zastavěném území je s ohledem na stávající zástavbu obtížné dosáhnout parametrů místních komunikací, vyhovujících platné normě ČSN 736110 z roku 2006. Veškeré úpravy stávajících komunikací se však musí dle prostorových možností dané lokality přizpůsobit této normě, případně budoucím normám pro vymezování místních komunikací. U nově navrhovaných ploch zástavby je nutné nové dopravní trasy řešit dle ČSN 736110, a přitom respektovat zachování prostoru mezi stavbami dle stavebního řádu. Páteřní místní komunikace (23A DSm) je vymezena mezi návrhovými plochami 1A, 2A a 9A. Šíře prostranství pro komunikaci je územním plánem stanovena na 10 metrů. Samotné těleso komunikace se předpokládá v šíři 5,5 metru, doplněné o chodníky a pás zeleně. Přípustná je i jednosměrná komunikace, případně obousměrná komunikace s výhybnami. Komunikace obsluhuje všechny rozvojové lokality 1A, 2A a 9A a umožňuje výjezd na silnici III/2571 v obou směrech bez nutnosti průjezdu sídlem Velké Všelisy. Komunikace je navržena paralelně s navrhovanou přeložkou silnice 20A DSs. Trasa 23

komunikace byla volena v souběhu s cestou vymezenou v rámci komplexních pozemkových úprav. Toto vedení ideálním způsobem obslouží veškeré návrhové plochy a umožní výjezd na silnici v obou směrech. Při této komunikaci je vymezeno i veřejné prostranství, které bude mimo jiné sloužit i jako odstavná plocha pro dopravu v klidu pro navrhovanou sportovní plochu (9A OS) a pro plochy smíšené obytné 1A SV a 2A SV. Pro obsloužení zadní části plochy 1A SV byla dále vymezena komunikace 24A DSm, jejíž realizace závisí na požadované velikosti parcel plochy 1A. V případě, že budou parcely vymezeny v celé hloubce plochy (východozápadní směr), nebo bude zvolen způsob parcelace umožňující obsluhu východnější části plochy z komunikace 23A DSm, je možné přiřadit plochu komunikace 24A DSm k plochám smíšeným obytným. Šíře prostranství územním plánem vymezeného pro komunikaci je 8 metrů, šíře tělesa komunikace bude určena v rámci následné dokumentace. Pro obsluhu plochy 5A BV byla vymezena páteřní komunikace v severojižním směru podél východního okraje zastavěného územní obce. Na tuto místní komunikaci navazují dvě stávající ulice sídla Velké Všelisy. Současně sem v souladu s regulačním plánem bude zaústěna i komunikace obsluhující plochu 3A. Komunikace odbočuje severním směrem z cesty vedoucí do Krušin a na severu ústí ve stávající zástavbě. Vymezena je v souladu s katastrálně vymezenou komunikací, navrženou v rámci pozemkových úprav. Koridor pro její realizaci byl však v rámci územního plánu rozšířen na deset metrů. Obsluha plochy 3A BV je zajištěna návrhovou komunikací 25A DSm. Ta vede středem parcely od silnice III/2751 (z úseku, který by měl být v budoucnu zklidněn realizací přeložky 20A DSs) jihovýchodním směrem na další navrhovanou komunikaci 26A DSm. Plocha pro tuto silnici je vymezena již ve schváleném regulačním plánu. I vzhledem k tomu je nepostradatelná pro realizaci plochy 3A BV, která má povahu stavební proluky. Proto byla vymezena jako veřejně prospěšná stavba. Pro obsluhu lokality 5A BV, rozdělené na dílčí plochy 5aA a 5bA, a současně pro odstranění dopravních závad ve stávajícím zastavěném území je navržena místní komunikace 26A DSm. Komunikace je vedena po východním okraji zastavěného území. Svým vymezením kopíruje návrh komplexních pozemkových úprav na vybudování polní záhumenní cesty. Pro tu byla vymezena parcela v šíři zhruba 7,5 metru. Územní plán vymezuje plochu 26A v šíři 10 metrů, přičemž tato plocha tvoří veřejné prostranství pro komunikaci obsluhující zástavbu rodinných domů. Závady, které tato komunikace odstraňuje, spočívají v napojení dvou místních obslužných komunikací, které jsou zakončeny slepě a bez možnosti obrátky. Vzhledem k jejich délce, v obou případech cca 140 metrů, se jedná o významný problém, jehož řešení musí územní plán obsahovat. Proto je komunikace zahrnuta mezi veřejně prospěšné stavby. Dopravní obsluha uvnitř plochy 5A BV a především její části v druhé etapě, plochy 5bA, bude řešena územní studií. Požadavkem je zaústění nové místní komunikace do plochy 26A DSm a její průjezdný charakter. Počítá se s napojením komunikace na stávající i navrhované dopravní řešení. Krušiny Krušiny jsou napojeny na Velké Všelisy, respektive na silnici III/2751, místní komunikací v kategorii PMK 5. Ta musí být do budoucna doplněna o výhybny a plochy pro odstavení zemědělských strojů. Prostorové rozšíření proběhne v rámci přípustného využití ploch s rozdílným způsobem využití. V samotném sídle Krušiny není místní 24

komunikace v příčném uspořádání jednotná. Vzhledem k dané zástavbě je však náprava stavu v zastavěném území obtížně realizovatelná. V rámci možností je vhodné komunikaci upravit ve stávající ploše, případně i při využití ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Doplněny by měly být chodníky, kategorie silnice by měla být upravena na PMK 7, pokud to prostorové podmínky umožní. Rozvojová plocha 8A bude ve své první etapě (8aA SV) obsloužena ze stávající místní komunikace, která tvoří osu sídla. Druhá etapa (8bA SV) bude obsloužena novou komunikací vedoucí po okraji zastavěného území z jižní a východní strany. Ta navazuje na stávající osovou komunikaci v sídle. Pro tuto komunikaci, zamýšlenou v kategorii PMK 7, vymezil Územní plán koridor v šíři 8 metrů, který zahrnuje i návrh účelové komunikace, vymezený v komplexních pozemkových úpravách. Funkci účelové cesty tato komunikace převezme. Zakončena bude obratištěm. Rozvojová plocha 7A bude zpřístupněna ze stávající místní komunikace. V sídle je vymezena plocha odstavného stání, a to v severním ohybu místní komunikace. Plocha bude sloužit především pro návštěvníky, rezidenti budou dopravu v klidu realizovat v rámci svých vlastních pozemků. Zákal V osadě Zákal Územní plán stabilizuje stávající stav. Komunikace v osadě by měla být upravena na kategorii PMK 7, pokud to prostorové podmínky umožní, a to v rámci přípustného využití ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Změní se napojení osové komunikace Zákalu na silnici III/2751 v důsledku změny směrového oblouku, kterou Územní plán navrhuje (21A DSs). Nové napojení je navrženo jako plocha 22A DSm. B. Malé Všelisy Sídlo Malé Všelisy je prostoupeno sítí místních a obslužných komunikací, které velkým dílem neodpovídají požadavkům normy ČSN 736110. Tyto nedostatky budou napravovány v rámci ploch místních a obslužných komunikací (DSm), případně i v rámci přípustného využití ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Nová místní komunikace (7B DSm) je navrhována pro obsluhu rozvojové plochy 1B SV. Vede při jižním okraji plochy a využívá tak nezastavitelného prostranství v ochranném pásmu lesa. Doplněna je veřejným prostranstvím a zakončena obratištěm. Komunikace bude současně sloužit pro přístup na zbytek plochy, jíž nebylo vzhledem k limitům využití území možné využít pro plochy smíšené obytné. Stejně jako v ostatních případech se i zde připouští možnost zpřesnění řešení v rámci územní studie. V katastrálním území Malých Všelis je dále navržena úprava stávající místní komunikace v údolní poloze sídla. Komunikace dopravně propojuje sídla Malé a Velké Všelisy. V prostoru údolní nivy se silnice otáčí téměř o 180°, přičemž využívá velmi ostrého, uzavřeného oblouku. Vzhledem k prostorovým možnostem dané lokality Územní plán obsahuje návrh na zlepšení parametrů tohoto oblouku, jeho výrazné otevření. C. Zamachy Místní komunikace v Zamachách odbočují ze silnice III/2571 jednak při vstupu do sídla, jednak v ohybu silnice v zastavěném území. První jmenovaná v současné době zajišťuje přístup do zemědělského areálu bez nutnosti průjezdu obce, druhá vede na návesní

25

prostranství, kde se větví do sítě menších místních komunikací, prostupujících sídlo. Její další větev pak pokračuje dále do sídel Syslov a Chaloupky (s odbočkou u vodojemu), kde přechází v polní cestu. Tyto cesty efektivně zpřístupňují stávající zástavbu a zůstávají tak v rámci koncepce zachovány. Žádoucí je jejich úprava v souladu s požadavky platných norem pro místní komunikace. Zlepšení prostorového řešení navrhuje Územní plán v prostoru návesního prostranství, a to zejména s ohledem na otáčení hromadné autobusové dopravy. Navrženo je zde proto obratiště, označené 8C DSm. To má zefektivnit dopravu na návesním prostranství a vymezit pro ni přesné koridory. Na komunikaci se předpokládá jednosměrný provoz, a bude tak mít v podstatě charakter kruhového objezdu. Územní plán nově vymezuje plochy pro páteřní komunikace rozvojových ploch 2C SV a 3C SV. Z hlediska koncepce uspořádání musejí komunikace ekonomicky racionálním způsobem zpřístupnit celé řešené plochy. Vhodnějším řešením je zajištění průjezdnosti těchto komunikací namísto jejich zaslepení. V návrhu Územního plánu je počítáno s průjezdní komunikací (10C DSm) přes plochu 2C SV s nájezdem z návesního prostranství, respektive přilehlé místní komunikace a výjezdem na jižním okraji sídla na silnici III/2742 prostupem mezi stávající zástavbou. Předpokládá se provedení komunikace v kategorii PMK 10, pokud to prostorové podmínky umožní. V průchodu stávající zástavbu je uvažována kategorie PMK 7. Komunikace je doplněna o přístup ze severu s předpokládanou rekonstrukcí stávající obslužné komunikace. Tato však není pro realizaci plochy nezbytná. Návrh, formulovaný Územním plánem, může být zpřesněn zpracováním podrobné územní studie, která bude řešit plochu 2C SV jako celek. Vstupy na plochu musí zůstat zachovány jak v severní části (tj. z návesního prostranství nebo okolí), tak z jižní strany (napojení na silnici III/2742). Plochu 3C navrhuje Územní plán zpřístupnit komunikací (11C DSm) kolmou na obslužnou komunikaci zemědělského areálu, která ústí na silnici III/2751 na východním okraji zastavěného území. Územní studií lze zpřesnit i toto řešení. Plocha 1C SV je přístupná z návesního prostoru. Dopravní řešení v této lokalitě závisí na konkrétní parcelaci a budoucím využití lokality. Chaloupky Osada je situována severně od sídla Zamachy. Zamachy a Chaloupky jsou spojeny místní komunikací kategorie PMK 5, překonávající hluboký terénní zářez bočního údolí Košáteckého potoka. U této spojovací cesty se předpokládá zřízení 2 výhyben (12C DSm, 14C DSm) a jedné výhybny na odbočce do Chaloupek (13C DSm) pro možnost křížení vozidel. Vlastní prostor osady Chaloupky je obsloužen místní komunikací, vstupující do osady ze severozápadu. V sídle pak tvoří smyčku, z větší části obestavěnou venkovskou výstavbou. Vedena je v kategorii PMK 5 a PMK 4 a neumožňuje úpravu na vyšší kategorii bez nutnosti zasáhnout do přilehlých neveřejných pozemků. Veškeré návrhové plochy jsou obslouženy ze stávající přístupové komunikace a nevyžadují změnu dopravní koncepce. Syslov Osada Syslov je zpřístupněna, stejně jako Chaloupky, komunikací ze Zamachů v kategorii PMK 5. Ta prochází celou osadou (v kategorii PMK 7) a na jejím konci se mění v polní cestu (PMK 4), spojující osadu se statkem Skřivany. Z přístupové komunikace jižně před sídlem odbočuje západním směrem polní cesta po jižním okraji osady, která směřuje 26

k rozhledně v Kadlíně. Tato polní cesta nicméně vyžaduje obnovu, která byla navržena i v rámci projektu pozemkových úprav. 3.5.3 Doprava v klidu U obytné stávající a výhledové zástavby se předpokládá řešení dopravy v klidu zajištěním garážových či volných stání na vlastním pozemku. Veřejné parkovací prostory by měly být zřízeny v rámci ploch veřejného prostranství u obecního úřadu Velké Všelisy. Dále by měly parkovací plochy být zřízeny u plochy 9A OS ve Velkých Všelisech, a to na navrhovaném veřejném prostranství 16A PV u plochy 1A. Tyto odstavné plochy pak budou sloužit pro příležitostné využití sportovních ploch. V Krušinách se předpokládá i zřízení odstavného stání pro potřeby návštěvníků sídla, a to v severní části v ohybu komunikace. V souvislosti s plochou 3A BV a plochami 5A BV je dále vymezeno parkoviště (28A DSm) na jihovýchodním, respektive jižním okraji těchto ploch při místní komunikaci do Krušin. Toto parkoviště má za účel předcházet dopravním komplikacím způsobeným nárůstem dopravy v klidu v dané lokalitě. Rezidentní doprav v klidu bude řešena na pozemcích stavitelů, navržené parkoviště bude sloužit návštěvníků, aby nedocházelo k zneprůjezdnění stávajících a navrhovaných komunikací. Toto parkoviště je tak zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby. 3.5.4 Hromadná doprava Sídla Velké Všelisy, Malé Všelisy a Zamachy jsou obsloužena autobusovou dopravou, která má v uvedených sídlech zřízeny autobusové zastávky s přístřešky. Z pohledu hromadné dopravy nejsou v obci problémy, které by bylo nutné v rámci územního plánování řešit. Se zaváděním jiných druhů hromadné dopravy se nepočítá. Z hlediska koncepce je autobusová doprava vyhovující. 3.5.5 Pěší a cyklistické trasy V převážné části sídel a osad nejsou podél komunikací řešeny chodníky. Zřízeny jsou částečně pouze v sídle Velké Všelisy podél průtahu silnice III/2751. Zřízení chodníků podél dalších komunikací zpravidla brání prostorové uspořádání, kdy jsou komunikace těsně obestavěny. V případě, že to podmínky umožní, je žádoucí chodníky zřizovat. Vzhledem k relativně nízkému provozu však absence chodníků není závažným problémem, který by bylo nutné řešit samostatným vymezením návrhových ploch s rozdílným využitím v rámci Územního plánu. U nově budovaných komunikací, obsluhujících rozvojové plochy, je zřizování chodníků vyžadováno v souladu s platnými normami. Pěší trasy KČT se v území nevyskytují. V krajině se uplatňují pěší trasy, které však nejsou samostatně vymezovány a jsou tak součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Na řešeném území existují dvě cyklistické trasy. Je to CS 8158 z Bezna přes Velké Všelisy, Peklo a Zamachy do trasy CS 0009, která je vedena z Mělnického Vtelna na Mšeno. Další trasa CS 8159 vede od CS 8158 z prostoru Velkých Všelis přes Malé Všelisy a Boreč na Skalsko. Vedení cyklostezky CS 8158 navrhuje Územní plán přeložit. Mezi Velkými Všelisy a osadou Peklo vede cyklostezka po kvalitní komunikaci, následující úsek mezi Peklem a Zamachy však není pro cyklostezku vyhovující. Cesta má nevyhovující příčné i podélné uspořádání, povrch i vyústění na zpevněnou komunikaci v Zamachách. Toto 27

vyústění prochází přes zemědělský dvůr soukromé usedlosti s volným pohybem domácích zvířat, a může tak působit kolize cyklistů s provozem farmy. Proto byla vyhodnocena jako výhodnější trasa vedoucí po zpevněné komunikaci přes statek Skřivany a pokračující po polní cestě do osady Syslov. 3.5.6 Účelové komunikace V řešeném prostoru katastrálního území Velké Všelisy – Zamachy byly provedeny komplexní pozemkové úpravy. Do budoucna se v rámci pozemkových úprav počítá s realizací polních cest. Územní plán v plném rozsahu respektuje vymezení cest a jejich návrhů. Další polní cesty je v případě potřeby možné vymezovat v rámci přípustného využití zemědělských ploch (NZo, NZt). Respektovány jsou i stávající lesní cesty.

3.6 Vodní hospodářství 3.6.1 Vodohospodářská ochrana území Území obce spadá do povodí Košáteckého potoka (číslo hydrologického pořadí 1-0504-41). Velikost povodí Košáteckého potoka k profilu Velkých Všelis je cca 45 km2, ale přesto nezaručuje trvalý průtok v přísušku. Tato skutečnost je dána hydrogeologickou skladbou území. Neexistence trvale vodné vodoteče je determinujícím faktorem některých aktivit v území. Košátecký potok po ústí do toku Labe byl vyhodnocen jako „nevyhovující“ z hlediska stavu útvarů povrchových vod. Územní plán dává vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a jejich podmínek využití dostatečné možnosti pro změny v území, které povedou k dosažení dovrého stavu, který vyžaduje Rámcová směrnice 2000/60/ES. Podmínky využití jednotlivých ploch byly stanoveny tak, aby výrazně neomezovaly povinnosti správce toku. Návrhy změn využití se negativním způsobem nedotkly manipulačního pásu v šíři 6, respektive 8 metrů. Území z hlediska ČR patří do oblasti srážkově podprůměrné, s velmi nízkým koeficientem odtoku srážkových vod (celoroční průměr cca 0,13) a tím i s velmi nízkou hodnotou celoročního průměrného specifického odtoku. V oblasti spadne 647 mm/rok srážek, z toho 54 % v období duben – září. V území se nenacházejí v současnosti žádné větší vodní plochy, i když malé rybníky v minulosti na území byly. Dříve existující malý rybník na jihozápadním okraji sídla Velké Všelisy (lokalita Zákal) dnes neexistuje. Jeho pravděpodobná rozloha byla ke konci jeho existence jen cca 0,2 ha a byl funkční ještě po roce 1945. Byl napájen povrchovými vodami z dešťových srážek, svedenými z přilehlých ploch příkopy. Původní rozloha rybníka byla podstatně větší a v starých mapách z II. vojenského mapování (ukončeno v roku 1852) je vyznačen o ploše cca 1,2 ha. Vzhledem k absenci vodních ploch a vodotečí s trvalým průtokem v území, Územní plán navrhuje obnovu tohoto rybníka. Realizace by měla proběhnout ve dvou etapách. V 1. etapě by měl být vybudován v menším plošném rozsahu (0,1 – 0,3 ha) s cílem zjistit potenciál jeho existence z hlediska jeho možného vodního režimu. V případě pozitivního výsledku z 1. etapy jeho existence by mohlo být provedeno jeho rozšíření, případně až na jeho velikost v předminulém století. Etapizace výstavby rybníka je pouze doporučena a záleží na uvážení investora a příslušných správních úřadů. Součástí etapizace výstavby stanovené Územním plánem není.

28

Z hlediska hydrologických poměrů v území by teoreticky nemělo být problémem zajistit potřebné množství povrchových vod k vytvoření poměrně stabilní vodní nádrže s objemem cca 1000 m3. Vlastní spádové území (povodí) směřující k lokalitě rybníka je veliké cca 20 ha a lze ho snadno krátkým příkopem nebo terénním průlehem zvětšit na cca 28 ha. Za předpokladu výše uvedených hydrologických údajů by mělo v období duben – září (měsíce s největším výparem) předmětné povodí poskytnout do rybníka přítok srážkových vod ve výši minimálně cca 1000 m3 (pro výpočet byl zvolen odtokový koeficient srážkových vod o hodnotě 0,1). Na druhé straně ve stejném období teoretický výpar z vodní hladiny rybníka o velikosti 0,1 ha má hodnotu 550 m3. Bilanční rozdíl mezi přítokem a výparem jde ve prospěch přítoku, respektive ve prospěch krytí případných ztrát průsakem vod z rybníka, zpočátku jeho existence. Spádové území srážkových vod lze realizací melioračních svodných příkopů a terénních průlehů podstatně zvětšit. Rozumný rozsah by mohl být nanejvýše 60 – 70 ha, což by si vyžádalo cca 2000 m příkopů či průlehů. Ze 70 ha povodí může povrchově odtéci minimálně v období duben – září cca 2400 m3 srážkové vody, tj. zajistit přibližně dvaapůlkrát vyšší přítok vod k lokalitě rybníka. Výše uvedené orientační propočty jsou založeny na předpokladu, že všechny srážky spadnou na relativně suchý povrch a většinou přejdou do vsaku. Použitý odtokový koeficient (v podstatě normový) ve výši 0,1 je mimořádně konzervativní. Řada srážek bude naopak odtékat v množství větším, než je „normová“ desetina srážkového úhrnu. Při normovém přívalovém dešti o trvání 20 minut, spadne na plochu 28 ha celkem cca 5400 m3 vody. Při 24 hodinových vydatných srážkách předmětná plocha přijme téměř 10000 m3 vody za den. Lze s vysokou určitostí předpokládat, že rybník tzv. nebeský nebude jen mrtvou nádržkou bez obměny vody, ale naopak při větším dešti nebo v deštivém období bude vykazovat odtoky u výpustného zařízení a tak i potřebnou obměnu vody v nádrži. V sídle Malé Všelisy je stávající plocha bývalého rybníka na východním okraji sídla zcela zarostlá. Navrhuje se jeho obnova. Spádové území pro svod dešťových srážek je minimálně cca 33 ha, tedy větší než u výše uvedeného rybníka ve Velkých Všelisech. Novými svodnými příkopy může být tato plocha dále rozšířena. Plocha povodí je navíc více svažitá, takže odtokové koeficienty, oproti situaci ve Velkých Všelisech, budou vyšší. Rybník bude mít po obnově a rekonstrukci současných svodných příkopů k dispozici dostatek vody. Rekonstrukce silničního příkopu na severním okraji sídla je navrhována k ochraně před škodícími vodami z přívalových srážek. Odtoky povrchových vod z přívalových srážek v daném území nemusí být mimořádně nebezpečné. K tomuto soudu vede vyhodnocení velikosti území (povodí) spádujícího k sídlům a v řadě míst i jeho malá svažitost. Vlastní spádová území (povodí) k hranicím intravilánu sídel jsou poměrně velmi malá. Sídla leží přímo nebo v těsné blízkosti rozvodnic. Největší spádové území pro odtok povrchových vod je u Malých Všelis, a to cca 24 ha. Jedná se však o poměrně málo svažité území, kde povrchový odtok z přívalových srážek o normové hodnotě cca 400 l/s lze odvést udržovaným silničním příkopem. Skutečný odtok může však několikanásobně překročit odtok stanovený dle platné normy.

29

Druhým sídlem s relativně větším povodím, vztaženým k okraji intravilánu sídla, je Syslov se spádovou plochou cca 22 ha. Oproti spádovému území Malých Všelis v tomto případě se jedná o svažitější území s normovým odtokem cca 500 l/s. Navrhuje se na okraji sídla vybudovat svodný příkop vyvedený do volného terénu. Místně nebezpečný může být odtok vod z přívalových srážek v intravilánu sídla v místech s velkým spádem (Velké a Malé Všelisy). Těm lze obtížně zabránit vodohospodářskými opatřeními, zejména v místech s větší hustotou zástavby, kde i zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách (dále jen Vodní zákon), požadované převedení srážek do vsaku na jednotlivých parcelách je obtížně realizovatelné. Škodám lze předejít zejména stavebními úpravami objektů nebo volbou oplocení. Množství povrchových vod z přívalových srážek může být i značné. Plocha povodí intravilánu Velkých Všelis má rozlohu cca 9 ha a množství odtoku povrchových vod může dosáhnout hodnot 0,7 – 1,5 m3/s. Obdobně u Malých Všelis s povodím intravilánu 7,5 ha jde o hodnoty cca 0,6 – 1,2 m3/s. Územní plán nicméně ve své koncepci vychází ze zákonné povinnosti zajistit vsak dešťových vod na vlastním pozemku. Zadržení dešťových vod v krajině dále podporuje návrhy na vybudování, případně obnovení vodních nádrží. Dotčena není ani povinnost respektovat v území platné technické normy (např. TNV 75 9011). Mimo výše uvedené případy sídel, ostatním lokalitám v obci nehrozí zvýšené nebezpečí škod z odtoku přívalových srážek. Z hlediska širších zájmů vodohospodářské ochrany území je nutné konstatovat, že celé území obce se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen CHOPAV) Severočeská křída, s regulačními omezeními dle zákona. Na území obce se nacházejí dvě vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů pro vodovod Velké Všelisy a vodovod sídla Zamachy a od západu okrajově zasahuje další pásmo ochrany podzemní vody. V údolí Košáteckého potoka je řada hydrologických vrtů tzv. zdrojové oblasti pitné vody Sušno. Na území obce leží vrty označené Sušno SE 17 až SE 24. Nejblíže obce je vrt SE 22, který je hluboký 80 m, úroveň hladiny pod terénem je přibližně 13 m a jeho vydatnost je cca 11 l/s (hodnoty kolísají v průběhu roku či let). Je zřejmé, že obec má možnosti dalšího navyšování odběrů vody z útvarů podzemních vod hlubinných vrstev, avšak je i determinována nutnou ochranou těchto vrstev potenciálních zdrojů pitné vody nadmístního (oblastního) významu. Sídla nejsou bezprostředně ohrožována povodňovými průtoky vodotečí. Výjimkou jsou jen ojedinělé objekty sousedící s tokem Košáteckého potoka nebo ležící v jeho inundaci. Vzhledem k hydrogeologickým a morfologickým podmínkám povodí Košáteckého potoka je velmi obtížné stanovit průtočné množství stoleté povodně. Hydrologickou analogií zpracovatel Územního plánu odhaduje průtok stoleté povodně (Q100) v Košáteckém potoce ve Velkých Všelisech na cca 25 m3/s. Záplavám objektů, ležících v těsné blízkosti vodoteče Košáteckého potoka, nelze ekonomicky přijatelnými ochrannými stavbami (ohrázování, podstatné zvýšení kapacity koryta) při víceletých povodní zabránit. Pozornost je tak nutné věnovat stavebním úpravám ohrožených objektů a parcel v souladu s Vodním zákonem.

30

3.6.2 Zásobování pitnou vodou Území obce se nachází v hydrogeologické oblasti Severočeská křída s vydatnými zdroji kvalitních podzemních vod nacházejících se většinou ve větších hloubkách a vyvěrajících v údolních partiích i nad terén. Kvalita těchto podzemních vod se vlivem zdrojů znečištění postupně zhoršuje a ve vodohospodářských analytických svodných materiálech je předmětné území klasifikováno u podzemních vod hlubinné vrstvy označením „nevyhovující stav se vzestupným trendem“. Chemický stav těchto vod je klasifikován jako „dobrý“. Tato globální klasifikace však nevylučuje existenci výjimek (např. velký obsah železa ve vrtu v údolí u školy). Zdroje hlubinné vrstvy jsou využívány pro vodovodní zásobení všech místních částí obce Velké Všelisy. Vybudovány jsou dva samostatné vodovody. Vodovod Velké Všelisy zásobuje kromě vlastního sídla i místní části Malé Všelisy a Krušiny. Zdroj podzemní vody je v údolí Košáteckého potoka. Šachtová studna o průměru 200 cm a hloubce 18 m má vydatnost 3,0 l/s. Ve studni jsou instalována dvě ponorná čerpadla, každé o výkonu 200 l/min. Voda je čerpána do vodojemu Malé Všelisy s kubaturou 40 m3 a minimální hladinou 314,5 m n. m. Kvalita vody vyhovuje vyhlášce č. 376/2000 Sb. a hygienické zabezpečení je zajištěno chlorováním vody. Vodojem ve Velkých Všelisech s kubaturou 60 m3 a s možnou úrovní minimální hladiny 307,5 m n. m je v současnosti mimo provoz, neboť nevyhovuje úrovní minimální hladiny. Tlakové poměry pro výše položená místa odběru pravděpodobně nesplňují požadavky na normové tlaky v rozvodné síti (zejména lokalita u výškového vodojemu Velké Všelisy a místní část Krušiny). Řešením nízkého tlaku ve vodovodní síti u výše položených míst je výstavba automatické tlakovací stanice (ATS). Jako vhodná lokalita se jeví místo u vodojemu, které Územní plán vymezuje jako plochu technické infrastruktury – inženýrské sítě. Vodovod zásobuje všechny stálé i přechodně ubytované obyvatele a další objekty ekonomických aktivit. Na vodovod je připojena i lokalita Skřivany (farma koní). Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je VaK Mladá Boleslav a.s. Vodovod Zamachy zásobuje všechny obyvatele sídla, dále Společnost vlastníků půdy s.r.o. Velké Všelisy a lokality Chaloupky a Syslov. Zdrojem vody je šachtová studna o průměru 200 cm a hloubce 12 m, ze dna studny je proveden vrt o průměru 290 mm, hluboký 65 m. Vydatnost zdroje je dle vodoprávního povolení 4 l/s. Voda je čerpána ponorným čerpadlem (Q=3,5 l/s, H=100 m) do zemního vodojemu Zamachy s objemem 50 m3. Minimální hladina vody ve vodojemu je na úrovni 296,0 m n. m., tj. cca 2 m nad okolním terénem. Hygienické zabezpečení nezávadnosti vody je prováděno chlorováním u zdroje. Dle schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje z roku 2004 i urbanistické studie z roku 2000 jsou tlakové poměry ve vodovodní síti vyhovující. Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je VaK Mladá Boleslav a.s. Vzhledem k výši hladiny ve vodojemu však bude potřebné tlakové poměry zlepšit. Řešením je buď výstavba ATS u vodojemu ve Velkých Všelisech (na ploše technické infrastruktury – inženýrských sítí), nebo provizorní řešení ve vybudování dotovaných domovních vodáren u nejvíce postižených objektů. Územní plán počítá s ohledem na koncepčnost řešení s vybudování ATS.

31

Bilance zdrojů a potřeb pitné vody k roku 2030 Na základě vyhodnocení současného stavu a výhledových trendů lze konstatovat, že nároky na odběr vody z veřejných vodovodů, při běžných požadavcích, v uplynulém období klesaly a nelze předpokládat obrat v tomto vývoji. Tuto skutečnost reflektovala i nová vyhláška č. 120/2011 Sb., v níž došlo k výraznému snížení směrných čísel potřeb pitné vody. Na příklad u odběratele vody s „teplou vodou na kohoutku“ v rodinném domu ze 136 l/os/den na cca 96 l/os/den. Předpokládané výhledové nároky na odběr pitné vody vycházejí z předpokladu, že stávající normová potřeba vody obyvatelů stoupne o pětinu, nároky občanské vybavenosti budou mírně vyšší, zvýší se odběr pro zalévání zeleně a plnění rekreačních bazénů a je počítáno s rezervou pro další menší podnikatelské aktivity. Do propočtu je zahrnuta i ztráta vody v rozvodné síti ve výši 20 % celoročního odběru. Jde o atypický postup, znamenající zpřísnění propočtu a pětinovou rezervu v bilanci. V případě vodovodu Malých a Velkých Všelisy s Krušinami, při podstatném zvýšení počtu zásobených osob, je hodnota nároku na odběr vody v letním denním maximu cca 112 000 l/den (tj. 1,3 l/s), v hodinovém maximu pak 2,3 l/s. Vydatnost zdroje v údolí Košáteckého potoka a výkon stávajících čerpadel je 4 l/s, tj. téměř dvojnásobek výhledových potřeb v hodinové špičce odběru vody. Vodojem v Malých Všelisech má kubaturu 40 m3. Tento objem reprezentuje 36 % maximální denní spotřeby vody, což je podíl více než dostatečný. Kubatura je plně dostačující. Z důvodu zvýšení stupně zabezpečenosti dodávky vody, při mimořádných situacích, se doporučuje zprovoznit starý věžový vodojem s realizací automatické tlakovací stanice. V případě vodovodu Zamachy je bilanční situace obdobná, s hodnotami výhledových pravděpodobných nároků na odběr pitné vody ve výši 47 000 l/den v letním denním maximu, tj. 0,54 l/s a 0,98 l/s v hodinovém maximu. Vydatnost zdroje je dle vodoprávního povolení 4,0 l/s. Vodojem s kubaturou 50 m3 dostačuje svým objemem pro krytí odběru hodinového maxima i normového odběru požární vody. Dle vyjádření provozovatele vodovodu však technické parametry vodovodu nevyhovují požadavkům platné technické normy pro požární bezpečnost staveb. Územní plán tak ve své koncepci počítá s využitím stávajících i navrhovaných vodních ploch, a to jak v sídlech (Malé Všelisy, Velké Všelisy), tak v jejich blízkosti (Velké Všelisy, Zamachy). V případě, že stávající ani navrhované vodní nádrže nemohou zajistit odpovídající parametry, je možné vybudovat vodní nádrže, zejména podzemní, v rámci přípustného využití. Podzemní vodní nádrž je v tomto případě chápána jako technická infrastruktura. Podzemní vodní nádrže je možné umisťovat na veřejných prostranstvích ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (§ 34) i na vlastním pozemku objektu, jež má být chráněn. Podmínkou je dostačující dopravní přístupnost a splnění dalších technických parametrů. Pokud by se v budoucnu prokázaly technické parametry jako vyhovující (ať již změnou normy nebo parametrů vodovodu), nebo pokud by byl vybudován samostatný vodovodní systém, je vzhledem k dostupnosti preferována varianta zásobování požární vodou z hydrantů. V takovém případě se nejedná o změnu koncepce a, nedojde-li v rámci úpravy k podstatným změnám v uspořádání území, je možné zařízení umístit jako přípustnou

32

technickou infrastrukturu na většině ploch s rozdílným způsobem využití (viz kapitola 6. textové části Územního plánu). Na základě provedené orientační bilance pitné vody lze konstatovat, že oba vodovody mají dostatek kapacity ve zdrojích, rozvodných řadech i akumulačních objemech vodojemů pro zajištění i podstatnějšího nárůstu nároků na odběr pitné vody. Nové větve vodovodu budou na základě stanoviska provozovatele vodovodu, uplatněného v rámci společného jednání, umisťovány pouze na veřejně přístupných plochách (veřejná prostranství, veřejná zeleň, plochy dopravní infrastruktury a další). 3.6.3 Zachycování a čištění odpadních vod V žádném sídle obce Velké Všelisy není vybudována splašková kanalizační síť. Splaškové vody jsou u jednotlivých objektů vesměs shromažďovány v bezodtokových jímkách, odkud jsou vyváženy buď na čistírnu odpadních vod do Chotětova, nebo vyváženy na zemědělsky využívané pozemky v katastru obce či dokonce na lagunu zemědělského družstva. V Zamachách mají některé objekty vybudované septiky, jejichž vody jsou vyváděny ke vsaku do terénu. Celkový stav zachycování a zneškodňování splaškových vod je v současnosti, vzhledem k charakteru území s nadstandardními požadavky na ochranu podzemních vod, málo vyhovující či nevyhovující. Schválený Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (rok 2004) pro sídla Velké Všelisy a Malé Všelisy uvádí tento závěr: „Vzhledem k tomu, že se obec Velké Všelisy a její místní část Malé Všelisy nachází v CHOPAV Severočeská křída a leží v pásmu hygienické ochrany II. stupně vodního zdroje ZD Velké Všelisy a s ohledem na velikost obce a její místní části není investičně a provozně výhodné budovat kanalizační čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit v roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Chotětov.“ Tentýž zdroj uvádí pro sídla Krušiny a Zamachy následující závěr: „Vzhledem k tomu, že se tato místní část nachází v CHOPAV Severočeská křída, nevyskytuje se zde dostatečně vhodná vodoteč a s přihlédnutím na velikost této místní části není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit po roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod Velké Všelisy.“ Je zřejmé, že ve výše citovaném Plánu dochází k zásadnímu rozporu ve formulaci koncepce čištění odpadních vod, neboť ve Velkých Všelisech se čistírna odpadních vod nenachází a její výstavba není plánována ani do budoucna. Problematika koncepce zachycování a čištění splaškových vod z jednotlivých sídel obce Velké Všelisy bude nutno, nejen vzhledem k výše uvedené nesrovnalosti, řešit na úrovni aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, a to

33

i s hlediska širších územních souvislostí. Jde o koncepční (přinejmenším orientační) stanovení spádovosti čistíren odpadních vod ve venkovském prostoru. V roce 2009 z iniciativy obce byla vypracována Studie splaškové kanalizace. Bylo posouzeno 5 variant možného řešení lišících se rozsahem počtu připojených sídel na kanalizaci a alternativami přečerpávání znečištěných vod do některé z okolních čistíren odpadních vod. Žádná z variant neuvažovala s výstavbou vlastní čistírny odpadních vod. Celkové náklady (v úrovni cen roku 2009) byly vypočteny na cca 85 milionů Kč při odkanalizování všech sídel, 78 milionů Kč při nepřipojení sídla Krušiny a 47 milionů Kč při nepřipojení sídel Krušiny a Zamachy na kanalizační systém obce. Ve studii se uvažovalo s přečerpáváním vod na čistírnu v Mělnickém Vtelnu nebo přes Bezno na čistírnu v Chotětově. Pátá varianta studie uvádí případ ponechání současného stavu zachycování splaškových v žumpách a s jejich vyvážením na čistírnu Mělnické Vtelno. Varianta naznačuje nespecifikovanou možnost u některých objektů vybudovat domovní čistírny s následnou řízenou likvidací předčištěných vod. V rámci práce na zpracování tohoto Územního plánu bylo provedeno orientační vyhodnocení celospolečenské ekonomické hospodárnosti výstavby kanalizace, kdy byly posuzovány náklady na vybudování a provoz kanalizačních variant s náklady na rekonstrukci a provoz žumpového systému. Bylo zjištěno, že náklady nejen investiční, ale i provozní jsou u žumpového systému podstatně nižší. Toto posouzení, jako hodnocení celospolečenské nákladovosti, bylo provedeno bez zohlednění vlivu případných dotací. Celkově lze konstatovat, vzhledem ke všem výše uvedeným údajům, že v blízké budoucnosti je realizace splaškové kanalizace v obci, s následnou likvidací vod na čistírně odpadních vod, nereálná. Odpadní vody ze stávajících i budoucích nových objektů budou, v souladu s platným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje a skutečnostmi výše uvedenými, zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na určenou čistírnu odpadních vod. Přes výše konstatované skutečnosti je nutné v souvislosti s předpokládaným nárůstem výstavby zejména ve Velkých Všelisech a stále se vyvíjejících technologií neustále sledovat možnosti pro společné odkanalizování alespoň dvou centrálních sídel – Velkých a Malých Všelis. V případě, že by na základě budoucích studií byla varianta zřízení splaškové kanalizace vyhodnocena pozitivně, bude nutné změnit PRVK SK. Územní plán bude v souvislosti s případným budoucím zřízením splaškové kanalizace měněn pouze v případě, že její zřízení nebude možné řešit v rámci přípustného využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Řádné odkanalizování nové výstavby je podmínkou realizace. Odkanalizováním se rozumí i jímání odpadních vod v nepropustných jímkách a jejich vyvážení na čistírnu odpadních vod.

3.7 Energetika a spoje Na katastru obce se nenachází žádný silový rozvodný systém v kategorii velmi vysoké napětí. Nadřazená územně plánovací dokumentace neeviduje ani žádný záměr na zřízení takového vedení. V obci se nepředpokládá ani budování jiných produktovodů ani

34

nadmístního, ani lokálního významu. Současně není v obci situován ani plánován významný zdroj. 3.7.1 Elektrická energie Obec Velké Všelisy je z hlediska elektrické energie zabezpečena jediným vedením vysokého napětí (VN) 22kV. Na území obce vstupuje od jihovýchodu z katastrálního území Nemyslovice. Pokračuje severozápadním směrem kolem jižního okraje sídla Velké Všelisy, za nímž se stáčí k severu a kolem osad Peklo a Skřivany pokračuje dále severním směrem na území obce Boreč a pokračuje dále k severu přes Vrátno a Kluky. Z kmenového vedení vybývá několik odboček. Ty jsou ve všech případech zřízeny pro zásobování jednotlivých sídel a osad obce a jsou zakončeny jednou nebo více transformátorovými stanicemi s převodem z vysokého napětí 22 kV na spotřebitelskou úroveň nízkého napětí (NN) 0,4 kV. Celkem se na území obce nachází devět funkčních a jedna nefunkční trafostanice. Rozvod je udržovaný, plně provozuschopný s předpokladem možnosti zajištění potřeb obce i v budoucnosti. Pouze v dílčích případech je vedení v kolizi s obytným prostředím, tyto případy jsou však v legislativně ošetřeném rámci a nevyžadují tak úpravy vedení. Územní plán tak v souvislosti se změnou využití ploch s rozdílným způsobem využití definuje pouze jednu dílčí změnu vedení. Ta je vyvolána návrhem využití ploch pod stávajícím vedením (plochy 1A SV a 9A OS ve Velkých Všelisech), jejichž charakter se neslučuje s ochranou vedení VN a s jeho ochranným pásmem. Dojde tak ke zrušení větve vedoucí z kmenového vedení přes návrhové plochy k trafostanici MB 6510 a nahrazení této větve vedením v délce cca 230 v souběhu se silnicí III/2751, a to bez nutnosti osazení odbočného nebo přípojného sloupu. Přeložkou je vyvoláno snesení vedení VN včetně dvou betonových sloupů a vynesení tří nových sloupů typu pařát v nové trase. Předpokládá se realizace izolovaným vodičem. Pole mezi poslední sloupem a trafostanicí zůstává zachováno ve svém stávajícím vedení. Návrh územního rozvoje obce v jeho jednotlivých sídlech a osadách byl zhodnocen z hlediska předpokládaného zvýšení potřeby elektrické energie. Předpokládaný nárůst je uveden v tabulce dále v textu. Z vyhodnocení nevyplynula potřeba realizace nové trafostanice, zvýšení nároků může být řešeno pouze výměnou VN/NN strojů bez dalších územních nároků. Při realizaci rozvoje jednotlivých sídel a osad je nutné respektovat zákonem stanovená ochranná pásma. K realizaci staveb či umisťování konstrukcí v ochranném pásmu je vždy nutný souhlas vlastníka přenosové soustavy, stejně jako pro provádění zemních prací. Vyloučeno je provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život či majetek osob a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. Vedení nízkého napětí je v obci řešeno převážně zemním nebo zavěšeným kabelem. Toto řešení je v současné době vyhovující, do budoucna by však mělo dojít k plné zemní kabelizaci rozvodu nízkého napětí v zastavěných územích obce. V nových lokalitách výstavby již bude kabelizace vyžadována. Vedení nízkého napětí a navazující nezbytná technická infrastruktura bude zřizována v rámci přípustného využití jednotlivých ploch

35

s rozdílným způsobem využití. Nároky na samostatné vymezení ploch řešením územního plánu nevznikají. V následující tabulce je uveden výčet trafostanic, na něž se předpokládá připojení jednotlivých rozvojových ploch. Rozvojová Plocha

Velké Všelisy

Krušiny

Malé Všelisy

Zamachy

Chaloupky

1A 2A 3A 5aA 5bA (II. etapa) 6A 7A 8aA 8bA (II. etapa) 1B 2B 3B 1C 2C 3aC 3bC (II. etapa) 4C 5C 6C 7C

Počet RD 5 4 12 7 8 2 4 3 3 4 4 1 3 7 3 6 1 3 1 2

Nárůst spotřeby (kW)

Dotčená trafostanice Dvousloupová MB 6510 Dvousloupová MB 6510 Příhradová MB 6637 Příhradová MB 6637 Dvousloupová MB 6509 Příhradová MB 6637 Dvousloup. beton. MB 5185 Dvousloup. beton. MB 5185 Dvousloup. beton. MB 5185 Dvousloupová MB 6493 Dvousloupová MB 6493 Dvousloupová MB 6493 Dvousloupová MB 5508 Dvousloupová MB 5508 Dvousloupová MB 5508 Dvousloupová MB 5508 Dvousloupová MB 5506 Dvousloupová MB 5506 Dvousloupová MB 5506 Dvousloupová MB 5506

40 32 96 56 64 16 32 24 24 32 32 8 24 56 24 48 8 24 8 16

Z tohoto přehledu vyplývá míra zvýšení energetických nároků na jednotlivé trafostanice. Toto zvýšení se u jednotlivých distribučních trafostanic projeví následujícím způsobem.

Trafostanice MB 6510 MB 6637 MB 6509 MB 5185 MB 6493 MB 5508 MB 5506 Celkem

Navýšení nároku (v kW) 72 168 64 (z toho 64 ve II. etapě) 80 (z toho 24 ve II. etapě) 72 152 (z toho 48 ve II. etapě) 56 664

Po přepočtu koeficientem současnosti 0,6 (v kW) 43,2 100,8 38,4 48 43,2 91,2 33,6 398

Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie je založen na předpokladu bilanční potřeby jednoho nového rodinného domu ve výši 8 kW. Tento parametr počítá s důsledným zateplením obvodových stěn podle vyžadovaného standardu. Výpočet nezohledňuje možné snižování spotřeby stávajících objektů v důsledku dodatečného zateplení objektů. Jako 36

podpůrný snížený ukazatel pro výměnu některých strojů je uveden návrh předpokladu očekávaného nárůstu spotřeby elektrické energie při současnosti 0,6 u každé dotčené trafostanice. Rozhodnutí o případném využití rezerv výkonů jednotlivých trafostanic, případně jejich osazení výkonnějšími stroji je v plné pravomoci závodu ČEZ, a.s., závod Mladá Boleslav.

3.7.2 Veřejné osvětlení a místní rozhlas V celé obci Velké Všelisy, s výjimkou osad Syslov a Skřivany, je zřízen systém veřejného osvětlení. Územní plán předpokládá jeho zachování, respektive rekonstrukci nebo zřízení bez specifických územních nároků. Stejně jako ostatní sítě, bude veřejné osvětlení umisťováno především na plochách veřejných prostranství (PV, ZV), u ploch dopravní infrastruktury (DSs, DSm) nebo na plochách bydlení (BV) či smíšených obytných (SV). Nově budované veřejné osvětlení, ať již v návrhových lokalitách nebo ve stávající zástavbě, má být provedeno důsledně zemním kabelovým systémem. Při realizaci systému osvětlení je z hlediska provozních nákladů a kvality osvětlení žádoucí soustředit se na nízkoodběrový řízený provoz systému pomocí zónování a případně radiové řízení některých osvětlovacích zdrojů, osvětlení pomocí vlastních elektrovoltaických zdrojů atp. Místní rozhlas je v nevyhovujícím stavu s vrchním kabelovým rozvodem. Pro jeho rekonstrukci platí stejné zásady, jako v případě veřejného osvětlení, tedy nutnost využívat zemní kabelové rozvody v rámci přípustného využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. 3.7.3 Vytápění Současný stav vytápění je založený na bázi tuhých paliv, převážně na hnědém uhlí. Tuto skutečnost je zapotřebí minimalizovat s cílem postupného vymístění. Se zřízením centrální výtopny ani rozvodem teplovodů Územní plán vzhledem k velikosti obce a jejímu prostorovému rozmístění nepočítá. Jediným dálkovým přivaděčem energií je v obci vedení VN. Zřízení jiného přivaděče je z technických a ekonomických důvodů nedostupné. Proto Územní plán zachovává stávající koncepci individuálního vytápění objektů. U staré zástavby se předpokládá postupné vymísťování starých tepelných zdrojů, které nebudou splňovat emisní podmínky. Tyto budou nahrazovány moderními zdroji na bázi poloautomatického provozu s využitím nuceného odtahu splodin nebo pohyblivým roštem, zplynováním a podobně. Nové objekty budou vybavovány topeništi splňujícími stávající legislativní požadavky. Jako příklad moderního vytápění je možné zmínit zřizování tepelných čerpadel, která jsou bezemisní a provozně energeticky nenáročná. V úvahu připadá zejména osazení zemních kolektorů tepelných čerpadel systému voda – voda na rozsáhlejší pozemky. Nejsou však vyloučena tepelná čerpadla systému vzduch – vzduch, případně vzduch – voda, kde je však účinnost zejména v mrazových dnech snížena a je nutno tento rozdíl vyrovnávat např. přímotopy, dřevem, uhlím apod. Možné je i zřizování nákladnější formy tepelných čerpadel s využitím vrtů. Tyto systémy jsou vhodné i pro přitápění zahradních bazénů v jarním, letním a podzimním období, kdy je možno dosáhnout topného faktoru až 5 pouze s využitím primárního zdroje tepla vzduchu.

37

3.7.4 Spoje Stávající systém telekomunikačních vedení je převážně proveden systémem vrchních závěsných kabelů. Do budoucna je žádoucí tyto spoje kabelizovat, bude-li o jejich využívání nadále zájem. Pro tento případ je vhodné v předstihu osadit chrániče kabelů v místech vytypovaného možného přechodu navržených obslužných komunikací. Další variantou je nahrazení kabelového vedení službami mobilních operátorů. Na území obce se v současnosti nenachází žádná plocha, která by byla samostatně vymezena pro potřeby umístění zařízení pro spoje. Taková plocha se nevymezuje ani v návrhu.

3.8 Využití území, hlavní krajinné struktury V rámci území obce má z hlavních krajinotvorných struktur katastrálně dominantní postavení orná půda, a to téměř 75 % celkové rozlohy. Největší plochy, přes 85 % z výměry k. ú. zabírá orná půda v Malých Všelisech, což představuje procento zornění přes 99. Vysoké zornění mají i Velké Všelisy a Zamachy, cca 97 %. Extrémně nízké je zastoupení dalších ekopozitivních krajinných struktur. Jen 0,5 % (7,27 ha) jsou zastoupeny travní porosty, necelé 1 % zabírají zahrady, 0,5 % ovocné sady a pouze 0,2 % vodní plochy. Územní plán stabilizuje využití převážné části funkčních ploch a stanovuje pro ně podrobné podmínky využití. Pro zvýšení ekologické stability jsou v krajině vymezeny plochy a koridory ÚSES, dále návrhy ploch a liniové zeleně s funkcí protierozní, doprovodnou, krajinotvornou, ekologickou. Úhrnné hodnoty druhů pozemků v katastrálních územích a v obci Velké Všelisy v ha a v procentech (dle KN) Malé Všelisy výměra ha

% z c.v. k. ú.

283,64

zahrady

Velké Všelisy výměra ha

% z c.v. k. ú.

85,8

444,84

2,13

0,6

ovocné sady

0,00

travní porosty

0,36

lesní pozemky

Zamachy

obec celkem

výměra ha

% z c.v. k. ú.

výměra ha

% z c.v. obce

72,7

351,78

69,8

1080,26

74,7

5,72

0,9

4,62

0,9

12,47

0,9

0,0

1,91

0,3

5,25

1,0

7,16

0,5

0,1

6,33

1,0

0,58

0,1

7,27

0,5

29,54

8,9

110,13

18,1

117,80

23,4

257,47

17,8

vodní plochy

0,09

0,1

2,88

0,5

0,06

0,0

3,03

0,2

zastavěné plochy

4,70

1,4

9,66

1,6

6,92

1,4

21,28

1,5

ostatní plochy

10,16

3,1

30,03

4,9

17,25

3,4

57,44

3,9

celkem

330,62

100

611,50

100

504,26

100

1446,38

100

využití území

orná půda

% zornění

99,1

97,0

97,0

97,7

Koeficient ekologické stability, základní krajinné typy a krajinný ráz Z číselných údajů úhrnných hodnot druhů pozemků (dle KN) je odvozen orientační ukazatel relativních rozdílů podmínek ekologické stability krajiny, tzv. koeficient ekologické stability (KES). Vychází z výpočtů vzájemných poměrů mezi trvalými, relativně stabilními

38

ekosystémy (louky, pastviny, lesní pozemky, vodní plochy, zahrady) a ekosystémy labilními (orná půda, ovocné sady, zastavěné plochy). KES je orientační ukazatel relativních rozdílů podmínek ekologické stability krajiny, vyjadřuje základní charakteristiky krajinného rázu a jeho hodnocení, které zjednodušeně charakterizuje využívání krajiny, ekologickou rovnováhu a potřebu revitalizačních zásahů. Vychází z výpočtů vzájemných poměrů mezi trvalými, relativně stabilními ekosystémy (travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zahrady) a ekosystémy labilními (orná půda, ovocné sady, zastavěné plochy). Souhrn zastoupení ekologicky negativních, ekologicky pozitivních a ostatních ploch a koeficient ekologické stability v k. ú. a v obci Velké Všelisy v ha a v % katastrální území Malé Všelisy Velké Všelisy Zamachy ∑obec

výměra celkem 330,62 611,50 504,26 1446,38

EKO +

% z c.v.

EKO -

% z c.v.

ostatní plochy

% z c.v.

32,12

9,7

288,34

87,2

10,16

3,1

125,06 123,06 280,24

20,5 24,4 18,2

456,41 363,95 1108,7

74,6 72,2 78,0

30,03 17,25 57,44

4,9 3,4 3,8

KES 0,11 0,27 0,34 0,24

Hodnoty KES do 0,39 charakterizují nadprůměrně využívanou krajinu se zřetelným porušením přírodních struktur zcela přeměněnou lidskou činností, ve které musí být podstatné funkce ekosystémů trvale nahrazovány technickými zásahy a vysokými energetickými vklady. Na základě vypočteného KES pro katastrální území obce jsou všechna zařazena do uvedené nejnižší kategorie, rovněž i celá obec. Z toho vyplývají I velmi nízké hodnoty krajinného rázu. Na tuto skutečnost reaguje Územní plán zvýšením podílu ploch krajinné zeleně zejména ve formě zeleně doprovodné. Dominantní produkční charakter krajiny však zůstává zachován. Vzhledem ke kvalitě půd, které sídla obklopují, je toto využití racionální. Zároveň je v souladu s požadavky nadřazené územně plánovací dokumentace. Krajinná zeleň, jako významný krajinotvorný a ekologický faktor, je na většině území obce zastoupena v omezeném rozsahu, což je důsledkem dlouhodobého zemědělského využívání. Rozsáhlé, skoro nepřekročitelné plochy orné půdy prakticky vylučují ekologickou komunikaci. Jsou oživeny jen většinou přestárlými a mezernatými stromořadími podél silnic, s minimální krajinářskou a ekologickou hodnotou. Návrhy krajinné stromové a keřové zeleně, charakteru interakčních prvků, ploch a linií (většinou doprovodů silnic a polních cest) s pozitivním vlivem na krajinné prostředí, jsou vázány na stávající krajinnou zeleň a lesní porosty i na zeleň jednotlivých zastavěných území. Části ploch orné půdy, přecházející do příkrých svahů roklí, dolů a údolí Košáteckého potoka, jsou většinou porostlé užšími či širšími pásy lesů. Vytváří alespoň částečnou krajinnou kulisu a místy oživuje její ráz, proto ji územní plán stabilizuje. Největší lesní celky jsou na údolních svazích Košáteckého potoka, v bočních údolích a v Hluboké rokli.

39

Vzhledem k tomu, že se jedná o hlavní ekologicky stabilizující prvky v krajině, nenavrhuje Územní plán žádné zábory. V rámci přípustného a podmíněně přípustného využití může docházet pouze k záboru pro dopravní a technickou infrastrukturu. Současnou krajinnou zeleň tvoří z funkčního a prostorového hlediska následující skupiny: 

svahové lesní porosty,



doprovodná zeleň podél silnic a cest,



břehové porosty a doprovodná zeleň vodních toků a ploch,



zeleň zastavěného území.

Tyto plochy Územní plán samostatně vymezuje a zahrnuje do ploch s rozdílným způsobem využití jako plochy lesní, plochy ochranné a izolační zeleně, plochy přírodní, představující zejména zeleň vysokou mimolesní, plochy veřejných prostranství a plochy sídelní zeleně. Kromě návrhů uvedených v Územním plánu, je pro zlepšení stavu přírody, krajiny a krajinného rázu v obci Velké Všelisy možno doporučit následující opatření organizačního charakteru:





iniciovat u místně příslušného orgánu ochrany přírody návrhy na registraci hodnotných krajinných segmentů do kategorie významných krajinných prvků,



iniciovat u místně příslušného orgánu ochrany přírody výběr hodnotných dřevin a následně vyhlášení památných stromů,



důsledně chránit VKP uvedené v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů,



segmenty ÚSES využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce,

nepřipustit znehodnocování nebo likvidaci rozptýlené krajinné zeleně (především z důvodů protierozní ochrany, kvality ovzduší a ochrany krajinného rázu), 

pro výsadby zeleně ve volné krajině používat výhradně autochtonní dřeviny odpovídající místním přírodním podmínkám,



pro výsadby stromořadí podél silnic s vyšší intenzitou automobilové dopravy používat pouze zapěstované alejové stromy s výškou koruny minimálně 2 m a nevysazovat keře (jde o preventivní opatření z hlediska úhynu přeletujících ptáků a migrace drobné zvěře, ukrývající se v keřových porostech),



pro výsadby podél silnic nepoužívat ovocné dřeviny (s ohledem na znečištění vozovky v době opadu plodů),



výsadby podél polních cest, půdoochranné výsadby (meze) apod. z části realizovat pomocí ovocných dřevin (stromů i keřů),



dřeviny cizího původu použít jedině pro výsadby okrasného parkového charakteru uvnitř zastavěného a zastavitelného území,



výsadby ve volné krajině vytvářet ze skupin keřů, vyšších a nižších stromů, s výslednou vertikální a horizontální členitostí a polopropustností,



půdoochranné výsadby (doprovody podél polních cest, mezové porosty) by měly mít účinnou šířku od 3 až do 15 m, což by mělo být určeno v jednotlivých projektech výsadby na podkladě místních podmínek (tvary reliéfu, půdní složení, okolní krajinná zeleň apod.),

40



při realizaci parkových úprav využít stávající vzrostlou zeleň, doplněnou okrasnými dřevinami, mobiliářem a drobnými architektonickými prvky,



všechny návrhy výsadeb krajinné a sídelní zeleně, jmenovitě půdoochranných, hygienických, estetických, parkových úprav a rekonstrukcí, realizovat na základě odborných prováděcích projektů.

Zmíněná krajinná zeleň se ve volné krajině vyskytuje zejména na následujících druzích ploch: Plochy zemědělské (NZo, NZt) Plochy zemědělské zabírají podstatnou část území obce. Územní plán je dělí do dvou kategorií: orná půda a travní porosty. Je tak respektován zemědělský charakter ploch, zároveň je však uplatňován požadavek na zachování a zvyšování ekologické stability území. Stabilizování travních porostů má dále pozitivní vliv na zrychlený odnos půdních částic. Nově se plochy zemědělské ani žádná z jejich kategorií nevymezuje. Současný rozsah je považován za dostatečný, tendence vývoje ani požadavky obce či obyvatel nenaznačují zájem o rozšiřování těchto ploch. Plochy lesní (NL) Lesní plochy se vyskytují prakticky výhradně v údolních polohách, respektive na příkrých svazích údolí. Mají tak vysoký ekostabilizační význam. Územní plán je v plném rozsahu stabilizuje, a to v rozsahu odpovídajícím jejich katastrálnímu vymezení. Nové plochy lesa se nevymezují, neboť je zde předpoklad zachování stávajícího charakteru území, pouze s doplněním interakčních prvků v krajině. Konkrétní možnosti využití ploch lesa jsou dány v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití. Ochranné pásmo lesa musí být v území respektováno. Umisťování staveb do ochranného pásma lesa je vždy podmíněno souhlasem dotčeného orgánu. Minimální přípustný odstup stavby pro bydlení od hranice lesa se předpokládá 25 metrů. Využití částí ploch, které leží ve vzdálenosti menší, než 25 metrů od hranice lesa, nesmí být v rozporu s předmětem ochrany. V případě ploch pro bydlení a ploch smíšených obytných tak nemůže být v blízkosti lesa realizováno hlavní využití plochy, dotčená část pozemku bude sloužit jako zahrada apod. Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní Územní plán samostatně vymezuje zejména tam, kde se v současné době nachází vzrostlá mimolesní zeleň, kterou je z ekologického, krajinářského nebo jiného důvodu vhodné zachovat a dále udržovat. Tyto plochy doplňují zejména lesní porosty a tvoří v krajině prvky rozptýlené zeleně. Nové plochy přírodní se nevymezují. Plochy zeleně – zeleň ochranná a izolační (ZO) Územní plán v krajině vymezuje plochy ochranné a izolační zeleně, a to zejména v doprovodu komunikací a po obvodu sídel. Tyto plochy mají za úkol jednak zmenšit negativní vliv extenzivně využívaných zemědělských ploch na zastavěné území a komunikace, jednak zvýšit podíl ekologicky stabilních prvků v krajině, aniž by byla zásadním

41

způsobem ovlivněna produktivita krajiny nebo ztíženo její obhospodařování moderními technologiemi.

3.9 Životní prostředí Kvalita životního prostředí v jednotlivých sídlech obce Velké Všelisy je poměrně vysoká. Ovlivňována je většinou jen faktory lokálního charakteru. Nejsou zde žádné průmyslové zdroje znečištění ovzduší či s jinými negativními dopady na životní prostředí. Ani automobilová doprava nevykazuje vysokou intenzitu. Nepříznivé vlivy na životní prostředí lze shrnout do následujících okruhů: 

místní znečištění ovzduší způsobované lokálními topeništi spalujícími nekvalitní, zejména fosilní paliva,



znečištění ovzduší způsobované výfukových plynů, prašnost),



zápachy z objektů živočišné výroby a polních hnojišť,



hluk z automobilové dopravy v okolí silnic,



biologické znečištění ovzduší vázané na výskyt alergenních rostlin,



radioaktivní ohrožení vázané na výskyt radonu v horninách,



erozní ohrožení orných půd větrnou a vodní erozí.

průjezdní

automobilovou

dopravou

(imise

3.9.1 Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je způsobováno především nedokonalým spalováním tuhých fosilních paliv a dalších substancí v domácích topeništích (70 % uhlí, 10 % dřevo, 20 % elektřina). Nedokonalé spalování pevných paliv může způsobovat za nepříznivých rozptylových podmínek (bezvětří, teplotní inverze, mlhy) vznikajících především v chladné části roku místní znečišťování ovzduší, které se často projevuje jako zadýmování přízemních vrstev. Krátkodobé hodnoty znečištění se mohou blížit imisním limitům. Ohrožené jsou obtížněji větratelné údolní části sídel, zejména údolní poloha Velkých Všelis a osada Peklo. V zastavěném území v rovinatých částech ostatních sídel jsou dobré rozptylové podmínky a přízemní znečištění je zde minimální. Přízemní znečištění ovzduší zvyšují výfukové plyny z automobilové dopravy a prašnost (víření usazených částic různého původu – prach z polí, zbytky zimních posypů apod.). Konkrétní údaje však nejsou k dispozici. V rámci řešeného území ani v jeho nejbližším okolí se měření imisí neprovádí. Výsledky měření z poměrně vzdálených stanic (např. Mladá Boleslav) vykazují hodnoty zhruba ve 2/3 ročních průměrných standardů u hlavních škodlivin a nepodávají obraz o imisním zatížení v rámci obce. Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, se vymezují oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Ve Sdělení odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) o hodnocení kvality ovzduší byly vymezeny oblasti (zóny) se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2010 (Věstník MŽP č. 2/2012). Obec leží v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v územní působnosti Městského úřadu (Stavebního úřadu) Mladá Boleslav, 42

kde byly překročeny hodnoty imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 (24hodinový imisní limit) na 84,7 % území. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo (a)pyren a arsen na území Městského úřadu bylo na 13,9 % jeho území. Na základě uvedených údajů nelze posoudit konkrétní imisní zatížení řešeného území. Z hlediska rozptylu zápachů se uplatňuje, stejně jako u jiných plynných škodlivin, bezvětří, dále teplotní inverze a rozptylové podmínky. Na území obce se dále uplatňuje biologické znečištění ovzduší způsobené alergenními látkami biologického původu tvořící tzv. aeroplankton. Největšími producenty alergenů jsou především různé druhy plevelů, ruderálů a dřevin. Z hlediska hromadného výskytu alergenních rostlin jsou v řešeném území nejzávažnější neudržované plochy, např. v bývalých areálech živočišné výroby, podél silnic a polních cest. Údržba těchto ploch, likvidace alergenních a dalších plevelných rostlin je povinností majitelů, případně uživatelů jednotlivých pozemků. Stávající zastavěné plochy byly dříve realizovány bez přihlédnutí k negativním vlivům imisí z domácích topenišť, z výroby, z dopravy. Byly často situovány do údolních poloh, které jsou charakterizovány tvorbou jezer chladného vzduchu, zhoršeným provětráváním, hromaděním přízemního znečištění, s možností překročení limitních imisních hodnot. Řešení tohoto problému je však v současné době spíš otázkou změny topných médií, než změny využití stávajících ploch. Ta by byla ekonomicky i právně velmi obtížná. Stávající plochy tak Územní plán stabilizuje. Jejich přemístění je i v dlouhodobém horizontu z technických a ekonomických důvodů nereálné. Pro snížení negativních vlivů sousedství obytných a zemědělských ploch Územní plán navrhuje alespoň pásy ochranné a izolační zeleně kolem areálů a další krajinnou zeleň, pokud to je účelné. Aby se předešlo nepříznivým situacím, byly všechny nové rozvojové plochy pro bydlení lokalizovány na svahové polohy nad údolími, kde jsou předpoklady lepšího odlivu přízemního imisního zatížení po svazích, a tím minimalizování jeho nepříznivého působení. Doporučená opatření pro snížení znečištění ovzduší: 

neumisťovat ani v případě budoucích změn územně plánovací dokumentace na území obce rozvojové plochy s využitím předpokládajícím zvýšené zátěže životního prostředí,



zakázat obecní vyhláškou spalování určitých druhů substancí v malých zdrojích (komunální odpad, plasty apod.) a spalování rostlinných materiálů v otevřených ohništích,



prověřit možnosti provádění kontroly domácích topenišť v případě podezření ze spalování neekologických hořlavých látek (plasty apod.),



z důvodů snížení prašnosti zlepšovat technický stav vozovek komunikací v zastavěném území a provádět jejich důsledné čištění po zimním období, příp. sezónních zemědělských pracích, vybudovat pevné krajnice, chodníky, vysazovat pásy zeleně,



v úsecích po obou stranách průjezdní silnice, kde to dovolí prostorové poměry, realizovat protihluková, protiimisní a bezpečnostní opatření, a to alespoň pomocí výsadeb keřových pásů,



z důvodů snížení emisí podporovat ekologické způsoby vytápění a další ekologická řešení výstavby obytných domů (výstavba s nízkou potřebou energie,

43

např. nízkoenergetických či pasivních), dále např. tepelná čerpadla, solární systémy, biomasa, dřevo, pelety apod., 

iniciovat finanční podpory pro domácnosti na investice k rekonstrukcím nebo k obnově malých stacionárních zdrojů, ke změně palivové základny za ekologicky vhodnější energetické zdroje,



důsledně likvidovat zdroje biologického znečištění ovzduší, tj. především zaplevelené travinobylinné porosty s masivním výskytem alergenních rostlin na neudržovaných plochách (povinnost vlastníků a uživatelů pozemků),

3.9.2 Hospodaření s odpady Hospodaření s odpady je v současné době řešeno v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce č. 2/2008. Na území obce se nenachází žádné samostatně vymezené plochy pro skladování či manipulaci s odpady. Na veřejných prostranstvích, případně na jiných veřejně přístupných plochách s rozdílným využitím, jsou umístěna místa pro sběr separovaného odpadu (spolupráce s firmou EKO-KOM a.s.). Podle potřeby je zajišťován svoz nebezpečného či objemného odpadu a železného šrotu. Odpad bude vyvážen a zpracovávám mimo území obce. Způsoby nakládání s odpady budou zachovány i v dalším období. Doporučená opatření: 

likvidovat drobné „divoké“ skládky na náklady majitelů nebo uživatelů pozemků,



neukládat stavební a demoliční odpady na skládku, využívat je jako náhrady za primární inertní suroviny při stavební činnosti, ve výrobě stavebních hmot, při provádění terénních úprav a rekultivací,



nepoužívat na rekultivace devastovaných ploch a provádění terénních úprav netříděné a neupravené stavební a demoliční odpady, využívat výhradně neznečištěné výkopové zeminy, rekultivační výrobky s certifikáty nebo upravené stavební a demoliční odpady,



zabránit vzniku nepovoleného odkládání komunálních a jiných odpadů ve volné krajině. Nakládání s odpadními vodami je řešeno v samostatné kapitole.

3.9.3 Hluk Působení hluku na životní prostředí je v obci vázáno na liniové zdroje, kterými jsou v řešeném území automobilová doprava na silnicích III. třídy. Silnice procházejí zastavěným územím sídla Velké Všelisy v délce asi 1100 m a zastavěným územím sídla Zamachy v délce asi 650 m. U sídla Malé Všelisy tvoří silnice III. třídy hranici zastavěného území v délce asi 300 m. Pro hodnocení hluku nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje, přesto lze předpokládat, že při nárazové větší intenzitě automobilové dopravy mohou hodnoty hluku překročit hygienické standardy. Vymezení samostatných ploch pro opatření proti hluku ve stávajících ohrožených úsecích není vzhledem k intenzitě dopravy účelné a vzhledem k uspořádání území na možné. Územní plán tak pouze doporučuje, tam kde to prostorové poměry umožní, realizovat v rámci dopravních ploch a ploch veřejných prostranství protihluková opatření, a to 44

alespoň pomocí výsadeb keřových pásů. Protihluková opatření (živé ploty atp.) se doporučuje realizovat i vlastníkům ohrožených nemovitostí na vlastních pozemcích. U návrhových ploch Územní plán respektuje ochranná pásma silnic, případně plochy doplňuje o pás ochranné a izolační zeleně. 3.9.4 Erozní ohrožení Zastoupení rozlehlých, většinou nijak nechráněných ploch orné půdy v rozsáhlé části katastrálních území, druhové složení jejich vegetace, způsoby hospodaření, absence krajinné zeleně, působení klimatických faktorů atd., jsou předpokladem pro potenciální ohrožení a aktuální postižení vodní a větrnou erozí. Náchylnost půdy k vodní erozi se projevuje již u malých sklonů svahů od 2 – 3 °C, tedy prakticky na všech plochách orné půdy v rámci obce i v jejím okolí. Větrnou erozí jsou ohroženy především půdy vysychavé, lehké, hlinité, hlinitopísčité, které v území převažují. Nepříznivý je přímý kontakt orné půdy se stávající a navrhovanou obytnou zástavbou, která je ovlivňována větrem transportovanými půdními a dalšími přimísenými částicemi (různé druhy agrochemikálií), dále i splachy způsobenými vodní erozí. Pro omezení negativních účinků vody a větru na odnos půdních částic je v krajině doplněna liniová zeleň v kategorii ochranné a izolační zeleně. Ta tvoří zpravidla doprovody komunikací. Navržena je na několika místech i po obvodu sídel. Protierozní funkci mají i navržené svodné příkopy. Kromě těchto územních opatření je však nezbytné, a to v první řadě, přistoupit ke změně agrotechnických postupů. 3.9.5 Radioaktivní ohrožení Radioaktivní ohrožení je závažným faktorem ovlivňujícím hodnotu životního prostředí. Nejzávažnější ozáření způsobuje radioaktivní plyn radon, resp. jeho rozpadové dceřiné produkty. Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedené v mapě 1 : 50 000 (viz dále), vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitého typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Obvyklým jevem je, že přibližně 20 % až 30 % měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. S výjimkou úzkých údolních poloh, které jsou zařazeny do kategorie nízkého radonového rizika, je celé zbývající území obce v přechodné kategorii radonového rizika.

45

Určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Měření radonu by mělo být provedeno a vyhodnoceno ve všech lokalitách navrhovaných pro bytovou výstavbu, sport, rekreaci apod. Tento požadavek je v souladu s příslušnou legislativou. A. Velké Všelisy Převládající a nejvyšší dosažený stupeň rizika: 2 - přechodný ze škály 1-4, rozsah z plochy vybraného území 76 %. Omezení využití území a doporučení: Je nutné počítat s možností zvýšené koncentrace radonu v podloží. Před započetím stavby je nutné provést odborné změření koncentrace radonu v podloží v místě plánované stavby, příp. změření radonu ve stávajícím objektu. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza na radioaktivní prvky. B. Malé Všelisy Převládající a nejvyšší dosažený stupeň rizika: 2 – přechodný ze škály 1 - 4, rozsah z plochy vybraného území 66 %. Omezení využití území a doporučení: Je nutné počítat s možností zvýšené koncentrace radonu v podloží. Před započetím stavby je nutné provést odborné změření koncentrace radonu v podloží v místě plánované stavby, příp. změření radonu ve stávajícím objektu. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza na radioaktivní prvky. C. Zamachy Převládající a nejvyšší dosažený stupeň rizika: 2 - přechodný ze škály 1-4, rozsah z plochy vybraného území 87 %. Omezení využití území a doporučení: Je nutné počítat s možností zvýšené koncentrace radonu v podloží. Před započetím stavby je nutné provést odborné změření koncentrace radonu v podloží v místě plánované stavby, příp. změření radonu ve stávajícím objektu. Při využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza na radioaktivní prvky.

Z hlediska vymezení ploch s rozdílným způsobem využití a dalších funkčních vztahů v území nevyplývá z uvedených dat žádný požadavek. Radonové ohrožení bude řešeno až v rámci následných řízení o využití území.

46

Mapa radonového indexu geologického podloží v obci Velké Všelisy a v jejím okolí (Česká geologická služba, Praha)

47

3.9.6 Celkové shrnutí Životní prostředí zastavěných území obce Velké Všelisy je relativně dobré, a to i přes jejich polohu uprostřed rozsáhlých ploch orné půdy i s některými lokálními problémy. Řešení jednotlivých dílčích problémů (nezávadné odstraňování odpadů, obnova a údržba zeleně, likvidace devastovaných a zaplevelených ploch a divokých skládek, údržba veřejných prostranství atd.) je závislé jednak na iniciativě obecních orgánů a samotných obyvatel, jednak na programech a projektech a jejich následných realizacích, v rámci regionálních záměrů. Jde především o možnosti řešení změny topných médií, odvádění znečištěných vod, výsadby krajinné zeleně, údržbu komunikací atd.

3.10 Ochrana přírody a krajiny 3.10.1 Zvláštní ochrana přírody V rámci řešeného území se nenachází žádná z kategorií zvláště chráněných území, definovaných v zákoně č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ani jejich návrhy. Území není součástí žádné lokality NATURA 2000, ani přírodního parku. Jsou zde vyhlášeny dva památné stromy. 3.10.2 Obecná ochrana přírody V území jsou zaznamenány významné krajinné prvky (VKP) a skladebné části územních systémů ekologické stability na regionální úrovni (ÚSES). Významné krajinné prvky VKP jsou v zákoně definovány jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. V území jsou z taxativně vyjmenovaných VKP zastoupeny jen lesy, malé rybníky, údolní nivy a vodní toky. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením a jejich využití je možné jedině tak, aby nebyla narušena jejich stabilizační funkce. Územní plán na plochách VKP vymezuje plochy, jejichž podmínky využití nekolidují významným způsobem s účelem ochrany. K jakýmkoliv zásahům v plochách VKP je třeba závazné stanovisko ochrany přírody. V rámci dalšího správního rozhodování nelze uplatnit v rámci VKP (s ohledem na jejich ochranu) některá přípustná či podmíněně přípustná využití příslušných ploch s rozdílným způsobem využití. V rámci zpracování Územního plánu byl dále vymezen jeden hodnotný krajinný segment. Hodnotný krajinný segment (HKS) je takový útvar v krajině, jehož budoucí ochrana v kategorii VKP by měla být prověřena. Z hlediska přípustného a podmíněně využití území k němu musí být přistupováno obdobně, jako k již vyhlášenému VKP. Vymezen byl následující HKS: 

Ledečák – k. ú. Velké Všelisy, výměra 0,3 ha, malá vodní plocha s dřevinami v polích.

Územní systém ekologické stability ÚSES je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, ale přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jeho ochrana je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se

48

podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Vymezení a hodnocení ÚSES a jejich tvorba je stanovena vyhláškou MŽP č.395/1992 Sb. Jde především o následující požadavky: 

ochrana ekostabilizační funkce stávajících skladebných částí (umisťování staveb, úprava vodních toků a nádrží, pozemkové úpravy, těžba nerostů, změny kultur pozemků),



vyloučení změn využití území snižujících ekologickou stabilitu.

Hlavní cíle ÚSES jsou uchování a zabezpečení nerušeného rozvoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho prostorového rozmístění jako dlouhodobého ekologicky stabilizujícího zdroje a rezervy, a dále vytvoření optimálního prostorového základu ekologicky stabilnějších ploch v krajině k zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní méně stabilní části. ÚSES je základní nástroj ochrany přírody zajišťující nezbytné minimální prostorové podmínky pro uchování a obnovení biodiverzity a ekologické stability krajiny. Konkrétní podmínky ochrany a využití stanoví příslušný orgán ochrany přírody, pro činnost je nutné jeho závazné stanovisko. V řešeném území obce jsou skladebné části lokálního ÚSES, tedy lokální biokoridory (LBK) a lokální biocentra (LBC), vymezeny podle Okresního generelu. Uvedeny jsou v následujícím tabulkovém přehledu. Jednotlivé prvky ÚSES byly v rámci zpracování upřesněny v podrobnosti měřítka 1 : 5 000 nad katastrální mapou. Vymezené prvky jsou vázány na údolní polohy a navazující zalesněné svahy. Jedná se tak z územního hlediska o funkční prvky. Žádný z nich není situován na rozsáhlých plochách orné půdy. Zvýšení ekologické stability a biologické prostupnosti krajiny řeší Územní plán návrhy liniových interakčních prvků, především jako doprovodných porostů a stromořadí podél stávajících a navrhovaných účelových cest a silnic, vycházející zejména z plánu společných zařízení komplexních pozemkových úprav. Územní plán dále v souladu s platnými ZÚR vymezuje tři prvky regionálního ÚSES. Jedná se o regionální biokoridory (RBK) č. 682 a 6016 a regionální biocentrum (RBC) č. 536857. Jejich vymezení dle ZÚR nekoresponduje s návrhy Okresního generelu. Pro Územní plán jsou však ZÚR nadřazenou územně plánovací dokumentací, a proto je respektováno vymezení ze ZÚR. Jednotlivé prvky jsou v nezbytném rozsahu upřesněny nad mapovým podkladem v měřítku 1 : 5 000. V rámci řešení došlo k jednomu významnějšímu upřesnění vymezení regionálního biocentra RBC 536857 a to tak, aby nebylo v kolizi se stávající veřejnou infrastrukturou a zástavbou. Plocha biocentra splňuje a přesahuje požadavky na minimální výměru tohoto prvku. Charakteristika (současný stav uvedený v tabulce) RBK č. 682 a 6016 a RBC č. 536857 je prakticky totožná se současným stavem původního RBK č. 15 (dle Okresního generelu), liší se jen jeho rozdělením na tři části, tj. dva RBK (Údolí Košáteckého potoka a Velké Všelisy-Doubka) a jedno RBC (Velké Všelisy). Interakční prvky, jako ekologicky stabilní segmenty v krajině, které nejsou zahrnuty do koridorů a center ÚSES, doplňují ÚSES a jsou považovány za jeho součást. Jedná se o ekologicky hodnotné krajinné prvky (doprovody komunikací, remízky, meze, mokřady, solitérní stromy a skupiny apod.), vymezené zpravidla jako plochy přírodní a zahrnují liniová 49

společenstva (doprovody komunikací, vodních toků, vodních ploch apod.). V lokálním ÚSES zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, méně stabilní krajinu. Povahu interakčních prvků mají v Územním plánu existující a navrhované plochy a linie krajinné zeleně v kategorii zeleň přírodní (NP) a částečně zeleň ochranná a izolační (ZO). Samostatně jako interakční prvky označovány nejsou.

50

Vymezená lokální biocentra a biokoridory v obci Velké Všelisy Vysvětlivky: LBC – lokální biocentrum, LBK – lokální biokoridor; číslování dle Okresního generelu č.

název

katastrální území

výměra ha

územní

na k. ú.

funkčnost

současný stav

cílový stav

193

LBC K Obecnímu chobotu

Zamachy

3,36

funkční

zalesněný svah se severovýchodní expozicí

Lesní společenstvo přirozené druhové skladby

195

LBC K Borči

Velké Všelisy, Malé Všelisy

2,75

funkční

polokulturní louka v nivě Košáteckého potoka, společenstvo dřevin při potoce má přirozenou druhovou skladbu

Luční a pobřežní společenstvo

246

LBC Vranova rokle

Zamachy

7,90

funkční

247

LBC Na doubravě

Zamachy

2,68

funkční

250

LBC Pod Šimonkou

Malé Všelisy, Velké Všelisy

2,44

funkční

lesní společenstvo přirozené druhové skladby lesní společenstvo přirozené druhové skladby luční a lesní společenstvo přirozené druhové skladby

199

LBK Zamašský důl

Zamachy, Chorušice (okr. Mělník)

1,52

funkční

200

LBK Hluboký důl, pokračování Zamašského dolu

Zamachy

11,70

funkční

201

LBK Hluboká rokle I

Velké Všelisy, Zamachy

2,58

funkční

les na svahu Zamašského dolu se severovýchodní expozicí les na svahu Hlubokého dolu jihozápadní expozice intenzivně využívaná louka v nivě Košáteckého potoka, společenstvo dřevin při potoce je přirozené druhové skladby, vložené v RBK 6016 funkční a vymezený lokální biokoridor hluboké údolí a část nivy s kulturními lesními porosty, z části zejména v nivě se blíží přirozené struktuře funkční a vymezený lokální biokoridor hluboké údolí a část nivy s kulturními lesními porosty, z části zejména v nivě se blíží přirozené struktuře, v nivě louky ponechané ladem. Funkční a vymezený lokální biokoridor hluboké údolí a část nivy s kulturními lesními porosty, z části zejména v nivě se blíží přirozené struktuře.

lesní společenstvo přirozené druhové skladby

lesní společenstvo přirozené druhové skladby

lesní společenstvo přirozené druhové skladby

51

Vymezené skladebné části regionálního ÚSES v obci Velké Všelisy Vysvětlivky: RBC – regionální biocentrum, RBK – regionální biokoridor; číslování: dle ZÚR č.

název

katastrální území

výměra ha na k. ú.

územní funkčnost

682

RBK Údolí Košáteckého potoka

Boreč, Malé Všelisy, Velké Všelisy, Zamachy o. Mělník - Kadlín Stránka Ostrý

15,24

funkční

6016

RBK Velké VšelisyDoubka

Velké Všelisy, Malé Všelisy, 18,95 Bezno, Sovínky, Nemyslovice,

funkční

536857

RBC Velké Všelisy

Velké Všelisy, Malé Všelisy

funkční

28,43

současný stav

cílový stav

složený RBK v údolí Košáteckého potoka, vodní, luční a lesní společenstvo lesní porosty, dubohabřina, acidofilní a borové doubravy, z větší části přeměněny na kultury borovice, smrku i akátu; v nivě vodní společenstva potoka, olšin, říčních rákosin a mokrých luk složený RBK v údolí Košáteckého potoka vodní, luční a lesní společenstvo v Černém dolu, lesní porosty dubohabřina, acidofilní a borové doubravy, z větší části přeměněny na kultury borovice, smrku i akátu; v nivě vodní společenstva potoka, olšin, říčních rákosin a vesměs zanedbaných mokrých luk; od Velkých Všelis se niva rozšiřuje a koridor je tvořen vodním tokem a břehovými porosty a přilehlými pozemky v šířce cca 50 m, zastoupena orná půda, druhově chudé extenzivně nebo intenzivně využívané louky louky v nivě Košáteckého potoka, vodní, luční a lesní společenstvo přirozená druhová skladba společenstva dřevin podél potoka, lesní porosty – dubohabřina, acidofilní a borové doubravy, z větší části přeměněny na kultury borovice, smrku i akátu

52

Památné stromy V obci jsou vyhlášeny dva památné stromy, dle § 46 zák. č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Mají základní ochranné pásmo (dle uvedeného zákona) ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V rámci zpracování Územního plánu byly vytipovány i další významné vzrostlé dřeviny, které dosud nejsou chráněny v kategorii památný strom. Z hlediska utváření zejména veřejných prostranství obce se však jedná o významné solitéry a skupiny dřevin. Z tohoto důvodu jsou označovány jako významné stromy. Z hlediska uspořádání území na ně bude pohlíženo stejně, jako na vyhlášené památné stromy. Doporučujeme vytipované významné stromy navrhnout k registraci v kategorii památný strom. Památné stromy katastrální území

druh lípa srdčitá jírovec maďal

Zamachy, č.p. 1 Zamachy, č.p. 356/1

výška (m), obvod (cm), OP r (m) v = 10, o = 678, OP = 21,5 v = 22, o = 485, OP = 15,5

charakteristika na dvoře č.p.1 na křižovatce silnic III/2742 a III/25928

Významné stromy katastrální území

druh lípa srdčitá lípa srdčitá lípa srdčitá lípa srdčitá lípa srdčitá lípa srdčitá jasan ztepilý buk lesní buk lesní buk lesní dub letní dub letní lípa srdčitá

Zamachy Zamachy Zamachy Zamachy Zamachy Zamachy Velké Všelisy Velké Všelisy Velké Všelisy Velké Všelisy Velké Všelisy Velké Všelisy Velké Všelisy

obvod (cm), OP r (m) o = 395, OP = 13 o = 260, OP = 8 o = 350, OP =11 o = 380, OP =12 o = 335, OP = 11 o = 180, OP = 6 o = 375, OP = 12 o = 365, OP = 12 o = 265, OP = 8 o = 350, OP = 11 o = 365, OP = 11 o = 305, OP = 10 o = 350, OP = 11

charakteristika v centru sídla v centru sídla Syslov Syslov u vodojemu u vodojemu parčík u obecního úřadu parčík u obecního úřadu parčík u obecního úřadu parčík u obecního úřadu parčík u obecního úřadu u obecního úřadu v poli u křížku, Na Šimonce

4 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (§ 53 odst., 5 písm. b) Stavebního zákona) Potřeba vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nevyplynula ze zadání.

53

5 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond 5.1.1 Základní údaje Základní údaje vyplývající z požadavků přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb., o vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacího podkladu na zemědělský půdní fond se zpracovává dle Přílohy č. 3 k vyhlášce č.13/1994 Sb. Tato vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 29. prosince 1993 upravuje některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu dané zákonem č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ze dne 30. června 1992. Zákon 334 v části III. § 4 - bod a) ukládá, aby při výstavbě nebo jiné činnosti, při které dochází k odnětí zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF), bylo použito především nezemědělské půdy, popř. půdy nezastavěné, event. bylo využito nedostatečně využívaných pozemků v současně zastavěném území obce. Pokud dochází k odnětí ZPF, je nutno co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací. Dále v bodě b) § 4 ukládá zákon odnímat jen nejnutnější plochu ZPF, a konečně v bodě c) požaduje co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF, zejména u směrových a liniových staveb. V části IV. v § 5, ukládá zákon č.334/92 Sb., aby při územně plánovací činnosti bylo provedeno zdůvodnění navrženého řešení s cílem prokázat, že předložené řešení je z hlediska ochrany ZPF nejvhodnější. Tato ustanovení zákona dále upřesňuje § 3 vyhlášky č.13/1994 Sb., z 29. prosince 1993 a již zmíněná Příloha č. 3 k této vyhlášce. V následujícím textu a v přiložených tabulkách, jakož i v grafické části této dokumentace je proto důsledně postupováno dle této "Přílohy", a to tak, že jsou přímo citovány požadavky obsažené v bodě 2 uvedené přílohy, a to konkrétně dle jednotlivých podbodů 2.1 až 2.7, jejichž text je v další části zprávy uváděn sytým písmem v úvodu každého řešení příslušné problematiky. Pro vyhodnocení odnětí ZPF byl vypracován Metodický pokyn MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 k hodnocení odnímané půdy ze zemědělského půdního fondu podle výše zmíněného zákona. Pro účely ochrany ZPF byly tímto pokynem zavedeny Třídy ochrany zemědělského půdního fondu, zařazující jednotlivé bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen BPEJ) do 5 tříd. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně

54

na záměry související s obnovou ekologické stability, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do 3. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. Do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností a většinou jsou pro zemědělskou výrobu postradatelné. Jde většinou půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Metodika a postup vyhodnocení Každá z návrhových ploch byla zařazena do jedné z následujících kategorií ploch s rozdílným způsobem využití: plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy rekreace, plochy občanského vybavení, stavby dopravní, plochy veřejných prostranství, plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy výroby a skladování, plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní. Jednotlivé plochy jsou zakresleny v mapové dokumentaci, v měřítku 1 : 5 000, kde jsou zároveň vyznačeny ukazatele kvality ZPF dle BPEJ pro jednotlivé plochy s přiřazeným identifikačním číslem, podle něhož je možno je najít v tabulkové části. Hodnocení každé lokality bylo provedeno celkovým záborem, záborem zemědělské půdy dle BPEJ a jim odpovídající třídy ochrany.ZPF.

5.1.2 Souhrnné vyhodnocení Údaje o celkovém rozsahu navrhovaných ploch a ploch vyžadujících zábor zemědělského půdního fondu podle účelu využití a údaje o druhu (kultuře) dotčené půdy Požadavky řešení návrhu územního plánu na trvalé odnětí ZPF jsou obsaženy v souhrnné tabulce v kapitole 5.1.4. Celkem jsou na správním území obce Velké Všelisy navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 18,23 ha (bez ploch liniové ochranné a izolační zeleně a bez ploch územních rezerv). Z tohoto rozsahu je 5,28 ha ploch lokalizováno na ostatních plochách a v případě 0,15 ha dojde k odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa. Navrhované záměry Územního plánu si vyžádají zábor 12,80 ha zemědělského půdního fondu (9,17 ha v k. ú. Velké Všelisy – 7,41 ha ve Velkých Všelisech, 1,57 ha v Krušinách a 0,19 ha ve Skřivanech, dále 1,54 ha v k. ú. Malé Všelisy a 2,09 ha v k. ú. Zamachy), z toho 10,48 ha v I. etapě a 2,32 ha ve II. etapě. Celkem 3,06 ha záborů je

55

v zastavěném území (1,92 v I. etapě, 1,14 ha v II. etapě) a 9,74 ha mimo zastavěné území (8,56 ha v I. etapě a 1,18 ha ve II. etapě). Z celkového rozsahu záboru ZPF v I. etapě připadá 8,33 ha (79,5 %) na ornou půdu a 2,15 ha (20,5 %) na zahrady. V rámci II. etapy bude odňato 1,14 ha (49,1 %) zahrad a 1,18 ha (50,9 %) orné půdy. Z hlediska kvality zabíraných půd připadá v I. etapě 8,09 ha (77,2 %) na půdy I. třídy ochrany, 1,88 ha (17,9 %) na půdy II. třídy ochrany, 0,39 ha (3,7 %) na půdy III. třídy ochrany a 0,12 ha (1,2 %) na půdy V. třídy ochrany. Půdy IV. třídy ochrany se neodnímají. Ve II. etapě budou zabrány výhradně půdy I. třídy ochrany. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí ve Velkých Všelisech v rámci I. etapy nejvíce plochy smíšené obytné (4,89 ha představuje 46,7 % celkového záboru ZPF), zbytek připadá na plochy bydlení (2,51 ha, 24,0 %), tělovýchovná a sportovní zařízení (1,04 ha, 9,9 %), plochy dopravní infrastruktury (1,32 ha, 12,6 %), veřejná prostranství (0,59 ha, 5,6 %), zeleň soukromou a vyhrazenou (0,11 ha, 1,0 %), veřejnou zeleň (0,01 ha, 0,1 %) a zeleň ochrannou a izolační (0,01 ha, 0,1 %). Ve II. etapě bude zabráno 1,10 ha (47,4 %) ZPF ve prospěch ploch smíšených obytných, 1,05 ha (45,3 %) ve prospěch ploch bydlení a 0,17 ha (7,3 %) ve prospěch dopravy. Údaje o skutečných investicích vložených do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahové zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení Na území obce Velké Všelisy nebyly provedeny žádné investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení V prostorech zemědělského areálu na severovýchodě Malých Všelis vymezuje územní plán plochu přestavby na moderní areál drobné a řemeslné výroby. Rozsah zemědělských areálů na severozápadním okraji Velkých Všelis a v jihovýchodní části Zamachů není územním plánem omezován, a to jak z hlediska plochy, tak i z hlediska výrobního zaměření. Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatření k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení Pro řešené území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy. S ohledem na skutečnost, že územní plán Velké Všelisy bude do doby zahájení prací na pozemkových úpravách schválen, lze však předpokládat, že bude možno projekt pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit. Územní systém ekologické stability je uveden v kapitole „Ochrana přírody a krajiny“ a je vyznačen ve výkrese „Komplexní urbanistický návrh“ v měřítku 1 : 5 000, ale změna funkčního využití území není bilancována v odnětí ZPF. Znázornění průběhu hranic katastrálních území a správního území obce V územním plánu jsou v grafické dokumentaci znázorněny hranice ploch stavebních obvodů navržených k odnětí v rámci katastrálních území správního území obce.

56

Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je vyznačena poloha zastavěného území jednotlivých částí obce a zastavitelné plochy.

5.1.3 Zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek Na správním území obce Velké Všelisy se nachází celkem 7 BPEJ, dotčených plánovanou výstavbou. Tyto BPEJ jsou vyjádřeny prostřednictvím 5 čísel. Prvá číslice pětimístného kódu značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, tj. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Druhá a třetí číslice určuje příslušnost dané půdy k některé ze 78 hlavních půdních jednotek v České republice. Čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu. Z celkového kódu BPEJ se dá podle zvláštních tabulek odvodit produkční potenciál hlavních zemědělských plodin a rovněž ekonomický efekt obdělávání příslušných půd. Taktéž lze podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12. 6. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, podle zákona ČNR č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, odvodit i Třídu ochrany. Obec Velké Všelisy leží v klimatickém regionu č. 3 (teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou 8 – 9 °C a s průměrným ročním úhrnem srážek 550 – 650, popř. 700 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinulo 5 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 08 Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. HPJ 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. HPJ 14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. HPJ 41 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až velmi těžké, s různou skeletovitostí, s příznivějšími vláhovými poměry. HPJ 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé.

57

5.1.4 Souhrnné přehledné tabulky odnětí ZPF Označení plochy / funkční využití

Celkový Z toho rozsah ploch zábor ZPF v ha v ha

Druh pozemku (kultura)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

I. I. I.

– – – –

1,59 0,60 0,32 2,51

– – – –

I. I.

– – –

0,74 0,75 1,49

– – –

VELKÉ VŠELISY – I. etapa PLOCHY BYDLENÍ 3A/BV 5aA/BV 6A/BV Plochy bydlení celkem

1,59 0,60 0,32 2,51

1,59 0,60 0,32 2,51

orná půda orná půda orná půda

3.10.00 3.10.00 3.10.00 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

1A/SV 2A/SV Plochy smíšené obytné celkem

0,74 0,75 1,49

0,74 0,75 1,49

orná půda orná půda

3.10.00 3.10.00

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ 9A/OS 14A/PV 15A/PV 16A/PV 17A/PV Plochy veřejných prostranství celkem

orná půda 3.10.00 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

1,04

1,04

0,07 0,30 0,13 0,02 0,52

0,07 0,30 0,13 – 0,50

orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

0,42 0,08 0,01 0,23 0,30 0,16 0,37 0,06

0,36 0,04 – – 0,13 0,16 0,06 0,06

orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha orná půda orná půda orná půda orná půda

3.10.00 3.10.00 3.10.00

I.

–

1,04

–

I. I. I.

– – –

0,07 0,30 0,13

0,01 –

–

0,50

–

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 20A/DSs 21A/DSs 22A/DSm 23A/DSm 24A/DSm 25A/DSm 26A/DSm 28A/DSm

3.10.00 3.10.00

I. I.

– –

0,36 0,04

– –

3.10.00 3.10.00 3.10.00 3.10.00

I. I. I. I.

– – – –

0,13 0,16 0,06 0,06

– – – –

58

Označení plochy / funkční využití

Celkový Z toho rozsah ploch zábor ZPF v ha v ha

Druh pozemku (kultura)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

Plochy dopravní infrastruktury celkem

1,63

0,81

–

0,81

–

Zastavitelné plochy celkem

7,19

6,35

–

6,35

–

18A/ZV

0,04

0,01

–

0,01

–

10A/VV

0,68

–

0,72

0,01

–

0,01

–

–

6,36

0,01

–

1,05

–

–

1,05

–

–

1,05

–

0,55

–

–

0,55

–

–

0,55

–

–

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – VEŘEJNÁ ZELEŇ

Nezastavitelné plochy celkem

orná půda 3.10.00 I. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ ostatní plocha

VELKÉ VŠELISY I. etapa CELKEM 7,91

6,36 VELKÉ VŠELISY – II. etapa PLOCHY BYDLENÍ

5bA/BV Zastavitelné plochy celkem

1,05

1,05

1,05

1,05

orná půda

3.10.00

I.

VELKÉ VŠELISY II. etapa CELKEM 1,05

1,05 KRUŠINY I. etapa PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

8aA/SV Zastavitelné plochy celkem

0,55

0,55

0,55

0,55

zahrada

3.10.00

I.

KRUŠINY I. etapa CELKEM 0,55

0,55

59

Označení plochy / funkční využití

Celkový Z toho rozsah ploch zábor ZPF v ha v ha

Druh pozemku (kultura)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

0,88

–

–

0,01

0,13

–

0,89

0,13

–

0,89

0,13

–

0,18

–

KRUŠINY II. etapa PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 8bA/SV

0,88

0,88

29A/DSm

0,25

0,14

1,13

1,02

Zastavitelné plochy celkem

zahrada

3.10.00 I. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

0,13 ha orná půda, 0,01 ha zahrada

3.10.00

I.

KRUŠINY II. etapa CELKEM 1,13

1,02 SKŘIVANY – I. etapa

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ 11A/OS

0,18

0,18

orná půda 3.14.00 II. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

30A/DSu

0,21

0,01

orná půda

0,39

0,19

Zastavitelné plochy celkem

3.14.00

II.

– –

0,01

–

–

0,19

–

–

0,19

–

– –

0,54 0,59

– –

–

1,13

–

–

0,09

–

SKŘIVANY I. etapa CELKEM 0,39

0,19

MALÉ VŠELISY I. etapa PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ 1B/SV 2B/SV 3B/SV Plochy smíšené obytné celkem

0,56 0,59 0,14 1,29

0,54 0,59 – 1,13

orná půda orná půda ostatní plocha

3.10.10 3.10.00

II. I.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 5B/PV

0,09

0,09

orná půda

3.10.10

II.

60

Označení plochy / funkční využití

Celkový Z toho rozsah ploch zábor ZPF v ha v ha

Druh pozemku (kultura)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

–

0,11

–

– – –

0,16 0,05 0,21

– – –

–

1,54

–

–

–

–

–

–

–

–

1,54

–

0,40

–

–

0,27 0,17 –

– – 0,23

– – –

0,35

–

–

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ 6B/ZS

0,11

0,11

4B/VD

0,98

–

7B/DSm 8B/DSm Plochy dopravní infrastruktury celkem

0,17 0,10 0,27

0,16 0,05 0,21

Zastavitelné plochy celkem

2,74

1,54

orná půda 3.10.10 II. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – DROBNÁ ŘEMESLNÁ VÝROBA ostatní plocha PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY orná půda orná půda

3.10.10 3.56.00

II. I.

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ 9B/ZO 10B/ZO Zeleň ochranná a izolační celkem

0,26 0,10 0,36

– – –

Nezastavitelné plochy celkem

0,36

–

ostatní plocha ostatní plocha

MALÉ VŠELISY I. etapa CELKEM 3,10

1,54 ZAMACHY – I. etapa PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

1C/SV

0,75

0,40

zahrada

2C/SV 3aC/SV 4C/BV

0,82 0,35 0,23

0,27 0,17 0,23

zahrada zahrada zahrada

5C/BV

0,35

0,35

zahrada

0,39 ha 3.08.50 0,01 ha 3.41.77 3.10.00 3.10.00 0,12 ha 3.14.00 0,11 ha 3.41.67 0,34 ha 3.14.00 0,01 ha 3.10.10

III. V. I. I. II. V. II. II.

61

Označení plochy / funkční využití 6C/BV 7C/BV Plochy smíšené obytné celkem

Celkový Z toho rozsah ploch zábor ZPF v ha v ha 0,08 0,22 2,80

0,08 0,22 1,72

Druh pozemku (kultura) zahrada orná půda

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

3.10.10 3.14.00

II. II.

0,08 – 1,27

– 0,22 0,45

–

I.

0,09

-

–

II. II.

– – 0,09

0,01 0,01 0,02

– – –

1,36

0,47

–

0,01

–

–

0,01

–

–

1,37

0,47

–

I.

0,22

–

–

I.

0,03

–

–

0,25

–

–

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 0,03

–

10C/DSm 9C/DSm 12C/DSm 13C/DSm 14C/DSm Plochy dopravní infrastruktury celkem

0,35 0,12 0,01 0,01 0,01 0,50

0,09 – – 0,01 0,01 0,11

Zastavitelné plochy celkem

3,33

1,83

8C/PV

ostatní plocha PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY zahrada 3.10.00 ostatní plocha odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa orná půda 3.14.00 orná půda 3.14.00

PLOCHY ZELENĚ – ZELEŇ OCHRANNÁ A IZOLAČNÍ 15C/ZO Nezastavitelné plochy celkem

0,16

0,01

0,16

0,01

zahrada

3.10.00

I.

ZAMACHY I. etapa CELKEM 3,49

1,84 ZAMACHY – II. etapa PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

3bC/SV

0,53

0,22

zahrada

3.10.00 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

11C/DSm Zastavitelné plochy celkem

0,08

0,03

0,61

0,25

zahrada

3.10.00

62

Označení plochy / funkční využití

Celkový Z toho rozsah ploch zábor ZPF v ha v ha

Druh pozemku (kultura)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

0,25

–

–

ZAMACHY II. etapa CELKEM 0,61

0,25 OBEC VELKÉ VŠELISY celkem

CELKEM z toho I. etapa z toho II. etapa

18,23

12,80

3,06

9,74

–

15,44 2,79

10,48 2,32

1,92 1,14

8,56 1,18

– –

Pozn.: Označení ploch dopravní infrastruktury: 20A/DSs – přeložka silnice III/2751, 21A/DSs – úprava zatáčky silnice III/2751; 22A/DSm – 26A/DSm, 29A/DSm, 7B/DSm, 8B/DSm, 10C/DSm, 11C/DSm – místní komunikace; 30A/DSu – účelová komunikace, 9C/DSm – kruhová křižovatka, 28A/DSm – parkoviště; 12C/DSm – 14C/DSm - výhybny

63

Zábor ZPF podle způsobu využití ploch Zábor ZPF v ha Využití plochy

Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Tělovýchovná a sportovní zařízení Veřejná prostranství Veřejná zeleň Zeleň soukromá a vyhrazená Zeleň ochranná a izolační Plochy dopravní infrastruktury Celkem

v zastavěném území

mimo zastavěné území

celkem

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa II. etapa celkem I. etapa II. etapa celkem

1,82 -

1,10 -

2,92 -

2,51 3,07 1,04

1,05 -

3,56 3,07 1,04

2,51 4,89 1,04

1,05 1,10 -

3,56 5,99 1,04

0,01 0,09 1,92

0,04 1,14

0,01 0,13 3,06

0,59 0,01 0,11 1,23 8,56

0,13 1,18

0,59 0,01 0,11 1,36 9,74

0,59 0,01 0,11 0,01 1,32 10,48

0,17 2,32

0,59 0,01 0,11 0,01 1,49 12,80

Zábor ZPF podle kultury ploch Zábor ZPF v ha Kultura

Orná půda Trvalé travní porosty Zahrady Celkem

v zastavěném území

mimo zastavěné území

I. etapa

II. etapa

celkem

I. etapa

1,92 1,92

1,14 1,14

3,06 3,06

8,33 0,23 8,56

celkem

II. etapa celkem I. etapa II. etapa celkem 1,18 1,18

9,51 0,23 9,74

8,33 2,15 10,48

1,18 1,14 2,32

9,51 3,29 12,80

Zábor ZPF podle třídy ochrany Zábor ZPF v ha Třída ochrany

I. II. III. IV. V. Celkem

v zastavěném území I. etapa

II. etapa

celkem

1,09 0,43 0,39 0,01 1,92

1,14 1,14

2,23 0,43 0,39 0,01 3,06

mimo zastavěné území

celkem

I. etapa II. etapa celkem I. etapa II. etapa celkem 7,00 1,45 0,11 8,56

1,18 1,18

8,18 1,45 0,11 9,74

8,09 1,88 0,39 0,12 10,48

2,32 2,32

10,41 1,88 0,39 0,12 12,80

5.1.5 Zdůvodnění rozsahu záboru zemědělského půdního fondu S ohledem na dosavadní demografický vývoj obce Velké Všelisy, věkové složení místní populace a vysoké stáří bytového fondu, a s přihlédnutím k příznivé poloze obce v kvalitním přírodním prostředí údolí Košáteckého potoka, cca 10 km od Mladé Boleslavi, vymezuje územní plán Velké Všelisy dostatek bytových ploch. Bytová výstavba v obci měla v minulých desetiletích klesající tendenci a nereagovala tak na zvyšování požadavků na kvalitu bydlení a poměrně značný odpad bytů. Průběh bytové výstavby v minulých desetiletích ukazuje následující tabulkový přehled.

64

Období 1961 – 1970 1971 – 1980 1981 – 1990 1991 – 2000 2001 – 2011 Celkem

Bytová výstavba abs.

Odpad bytů abs.

Počet obyvatel

18 13 10 8 10 59

45 30 26 23 11 135

697 – 625 625 – 462 462 – 382 382 – 349 348 – 346

Návrh územního plánu reaguje na tuto situaci návrhem ploch pro bytovou výstavbu, rozdělenou do dvou etap s předpokládanými horizonty k roku 2020 a 2030 v následujícím rozsahu: Období 2011 – 2020 2021 – 2030

Bytová výstavba abs.

Odpad bytů abs.

Počet obyvatel

30 50

8 10

346 – 380 380 – 480

Realizací tohoto návrhu by mohlo dojít k poklesu nuceného soužití cenzových domácností ze současných 11 % na 5 % v roce 2030. Současně bude nahrazen odpad bytového fondu. V návrhu Územního plánu jsou tak v obci navrženy 4 plochy bydlení v rodinných domech – venkovské a 15 ploch smíšených obytných o celkové kapacitě 75 – 80 rodinných domů v I. etapě, 15 – 20 rodinných domů v II. etapě. Pro cca 10 rodinných domů je vymezena územní rezerva. Údaje o počtu domů na jednotlivých rozvojových plochách jsou pouze orientační. Není žádoucí ani technicky možné určit přesný rozsah výstavby v rámci územního plánu. Územní plán Velké Všelisy byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu výhradně na plochy, které na stávající zástavbu sídla bezprostředně navazují, nebo v případě ploch 8aA/SV, 8bA/SVC, 3B/SV, 4B/VD, 1C/SV, 2C/SV, 3aC/SV, 3bC/SV, 5C/SV, 6C/SV a 8C/PV jsou situovány uvnitř zastavěného území. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření nových samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a byly by překážkou pro obdělávání zemědělských půd. Při umisťování zastavitelných ploch bylo dbáno, aby nevznikaly těžko obdělávatelné enklávy mezi stávajícím zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. V případě plochy 3A/BV jde v podstatě o zastavění rozsáhlé stavební proluky, ze tří stran obklopené zastavěným územím, ze čtvrté potom záhumenní komunikací. Tato plocha je řešena platným regulačním plánem. Plocha dosud nebyla zastavěna, neboť nedohoda s jedním dílčím vlastníkem neumožnila propojení veřejné infrastruktury. Výstavba je však umožněna platnou územně plánovací dokumentací, kterou musí Územní plán respektovat z důvodu územní koordinace. S odnětím zemědělského půdního fondu na této lokalitě byl udělen souhlas Okresního úřadu Mladá Boleslav – referátu životního prostředí (Staroměstské nám. 70, Mladá Boleslav, č.j. ŽO-201-2771/2001. Nové zastavitelné plochy zarovnávají urbanistické půdorysy sídel do kompaktních, sevřených tvarů. Pokud je to možné, využívají k tomu enklávy zemědělské půdy prostorově oddělené od ucelených honů.

65

Z celkového záboru zemědělského půdního fondu v rozsahu 14,85 ha činí zábor pro bytovou výstavbu celkem 10,30 ha, tedy zhruba 70 %. Další významnější zábory jsou většinou pro plochy tělovýchovných a sportovních zařízení (2,22 ha, tj. 15 %) a plochy dopravní (1,43 ha, tj. 10%). Celých 20 % (3,06 ha) ploch, představujících zábor zemědělského půdního fondu, je situováno do zastavěného území a nepředstavuje tak zpravidla reálné omezení zemědělské produkce. Vzhledem k velikosti obce co do rozlohy i do počtu obyvatel nelze zábor zemědělského půdního fondu ve výši 14,85 ha považovat za nadměrný. Navíc 3,06 ha připadá na zemědělskou půdu v zastavěném území. Nepříznivá je ovšem struktura odnímaných půd podle tříd ochrany – téměř veškerý zábor ZPF (14,34 ha) připadá na půdy první nebo druhé třídy ochrany. To je ovšem způsobeno skutečností, že sídla, zejména Velké Všelisy, Malé Všelisy a Krušiny, na jiných než nejkvalitnějších půdách neleží a v okolí sídla Zamachy je volných ploch na půdách nižší třídy ochrany minimum. Rozvojový potenciál sídla Zamachy přitom Územní plán řeší v rámci zastavěného území. Při ekonomicky a urbanisticky racionálním rozvoji těchto sídel se záborům půd nejvyšší třídy ochrany nelze vyhnout. Zábor se při tom omezuje pouze na bezprostřední okolí sídel a nebude znamenat komplikaci v obhospodařování okolních pozemků. V případě sídel Zamachy a Krušiny byla využita možnost zabrat přednostně plochy uvnitř zastavěného území. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je důležité rozdělení bytové výstavby do dvou etap. Plochy 3bA/SV ve Velkých Všelisech, 8bA/SV v Krušinách a 3bC/SV v Zamachách jsou zařazeny do druhé etapy výstavby s tím, že je bude možné využít až po vyčerpání minimálně 70 % rozlohy částí ploch zařazených v I. etapě (3aA/SV, 8aA/SV, 3aC/SV). Další odůvodnění potřeby vymezení rozvojových ploch v daném rozsahu je provedeno v kapitolách 6.8 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a 6.9 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch tohoto Odůvodnění Územního plánu.

5.2 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa 5.2.1 Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem 259,4 ha lesních pozemků. Lesnatost území je podprůměrná, lesy pokrývají 17,9 % celkové rozlohy a nacházejí se ve dvou pásech s orientací severozápad-jihovýchod probíhajících podél jihozápadních hranic a severní a východní částí řešeného území. Podle Lesního hospodářského plánu spadá převážná většina lesů v obci do kategorie „hospodářský les“. 5.2.2 Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením územního plánu Velké Všelisy budou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa v rozsahu 0,15 ha v důsledku realizace účelové komunikace (plocha 30A/DSu) vedoucí od Skřivan k lokalitě Peklo a výhybny (plocha 12C/DSm) severně od Zamachů.

66

5.2.3 Navrhovaná opatření Na území obce nenavrhuje územní plán Velké Všelisy žádnou novou plochu lesa. Zábory je možno považovat za plošně zanedbatelné, a to i s přihlédnutím k budoucímu využití zabíraných ploch (plochy dopravní infrastruktury, které mohou mít význam i pro obhospodařování lesa. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje.

6 Výsledek přezkoumání návrhu územního plánu pořizovatelem podle § 53, odst. 4 Stavebního zákona 6.1 Postup pořízení územního plánu Zastupitelstvo obce Velké Všelisy rozhodlo v samostatné působnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 5 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen Stavební zákon) o pořízení územního plánu dne 24. 4. 2012 usn. č. 156 a současně určilo starostku obce Boženu Štellovou, aby spolupracovala s pořizovatelem na pořízení územního plánu. Obec Velké Všelisy požádala dopisem dne 25. 4. 2012 Magistrát města Mladá Boleslav, jako úřad územního plánování, o pořízení územního plánu. Projektantem územního plánu se stal Ing. František Kačírek, který pro formulování návrhu zadání zpracoval doplňující průzkumy a rozbory řešeného území. Dalším podkladem pro zpracování návrhu zadání byly aktualizované územně analytické podklady pořízené úřadem územního plánování pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav. Magistrát města Mladá Boleslav jako úřad územního plánování a pořizovatel zpracoval návrh zadání územního plánu Velké Všelisy ve smyslu přílohy č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a veřejně jej projednal dle ustanovení § 47 odst. 2 stavebního zákona tak, že dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu byl návrh zadání zaslán jednotlivě a zajistil vystavení návrhu zadání územního plánu Velké Všelisy k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů na úřední desce obce Velké Všelisy a Magistrátu města Mladá Boleslav ve dnech od 28. 3. 2012 do 26. 4. 2012. Na základě výsledků projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem upravil návrh zadání a předložil jej v souladu s ustanovením § 47 odst. 4 a 5 stavebního zákona zastupitelstvu obce ke schválení. Zadání územního plánu Velké Všelisy bylo schváleno dne 18. 6. 2014 usnesením č. 361. Pořizovatel předal schválené zadání projektantovi územního plánu Velké Všelisy Ing. Františku Kačírkovi (Ka*Ka Tuřice, projektový ateliér Tuřice) k vypracování návrhu územního plánu Velké Všelisy. Oznámení společného jednání o návrhu územního plánu Velké Všelisy bylo v souladu s ust. § 50 Stavebního zákona zasláno jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci Velké Všelisy a sousedním obcím dne 24. 4. 2014. Ostatní veřejnosti oznámil pořizovatel zahájení společného jednání doručením veřejné vyhlášky na úředních deskách Magistrátu města Mladá Boleslav a obce Velké Všelisy, se stanoveným termínem a místem konání společného jednání a lhůtou pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů, krajského úřadu, připomínek obce Velké Všelisy, sousedních obcí a ostatní veřejnosti.

67

Nahlédnutí do projednávané územně plánovací dokumentace bylo zajištěno ve lhůtě od 22. 5. 2014 do 20. 6. 2014 včetně u pořizovatele a na Obecním úřadu ve Velkých Všelisech, a to i v elektronické podobě s uveřejněním na elektronických úředních deskách. Na společném jednání konaném dne 22. 5. 2014 od 10.00 hodin v zasedací místnosti Odboru stavebního a rozvoje města Magistrátu města Mladá Boleslav poskytl projektant územního plánu Velké Všelisy odborný výklad. Dále byli přítomní seznámeni s formálními náležitostmi při uplatnění stanovisek dotčených orgánů a připomínek ostatní veřejnosti. Pořizovatel po ukončení lhůty společného jednání odeslal krajskému úřadu stanoviska a připomínky, které byly uplatněny v průběhu společného jednání spolu se žádostí o posouzení návrhu územního plánu Velké Všelisy. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledek společného jednání o návrhu Územního plánu postupem podle ust. § 50 odst. 5 a 7 stavebního zákona a požádal o posouzení návrhu Územního plánu Krajský úřad Středočeského kraje. Ve stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování pro obce, které bylo vydáno dne 6. 2. 2015 pod č.j. 019346/2015/KUSK bylo konstatováno, že nebyly shledány žádné rozpory a lze postupovat v řízení o Územním plánu. Pořizovatel proto zajistil u projektanta potřebnou úpravu návrhu územního plánu pro účely veřejného projednání. Veřejné projednání o návrhu Územního plánu oznámil pořizovatel dotčeným orgánům, obci Velké Všelisy, sousedním obcím jednotlivě a veřejnosti postupem, který upravuje ust. § 52 stavebního zákona tzn. uveřejněním oznámení na úřední desce pořizovatele a obce Velké Všelisy v tištěné i elektronické podobě ve lhůtě od 29. 9. 2015 do 6. 11. 2015. Termín veřejného projednání s odborným výkladem projektanta územního plánu byl stanoven na 29. 10. 2015 od 16.00 hodin. Ve lhůtě pro podání připomínek a námitek nebyla uplatněna žádná připomínka ani námitka dotčené osoby. Byl řešen nesouhlas KÚSK (koordinované stanovisko čj. 130955/2015) s „rozšířením lokality 5aA pro výstavbu bydlení“ (postup řešení viz kap. 6.5.2 tohoto odůvodnění Územního plánu). Územně plánovací dokumentace v souladu se závěry zprávy o vyhodnocení veřejného projednání návrhu Územního plánu byla projednána s určeným zastupitelem dne 7. 1. 2016, a byla následně upravena pro potřeby vydání územního plánu Velké Všelisy.

6.2 Výsledek přezkoumání souladu návrhu územního plánu Velké Všelisy s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 6.2.1 Politika územního rozvoje ČR Vláda ČR schválila dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929 Politiku územního rozvoje České republiky, den 15. 4. 2015 byla pak tato politika usnesením číslo 276 aktualizována. Tato politika územního rozvoje ve znění aktualizace č. 1 (dále jen PÚR) definuje rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti, koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a především republikové priority. V rámci priorit jsou formulovány požadavky na území krajů a obcí, které jsou rozpracovány v rámci územně plánovací dokumentace. Uplatňováním republikových priorit v oblasti územního plánování se sleduje cíl zajistit udržitelný rozvoj území republiky, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.

68

Z PÚR vyplynul pro správní území obce Velké Všelisy požadavek vymezit koridor železničního spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec (hranice ČR/Polsko) s označením ŽD8, za jehož vymezení zodpovídá mimo jiné Středočeský kraj. Podle § 54 odst. 5 Stavebního zákona vyplývá povinnost uvést do souladu územně plánovací dokumentaci s následně vydanou Politikou územního rozvoje ČR. Podle čl. 80 písm. a) PÚR kraj v ZÚR upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury při respektování důvodů vymezení, kritérií a podmínek pro rozhodování. Podle čl. 80 písm. b) PÚR příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch v navazující územně plánovací dokumentaci upřesněním koridorů a ploch pro umístění záměru nebo územní rezervou. Vzhledem k tomu, že koridor ŽD8 je záměrem nadmístního významu, procházející územím mnoha obcí, není možné v Územním plánu upřesnit plochu koridoru ŽD8 nebo vymezit územní rezervu, protože koridor není vymezen v územně plánovací dokumentaci vydané krajem, v níž má být zpřesněn. V rámci PÚR bylo stanoveno 19 republikových priorit (priorita 14 – 32), z nichž však pouze některé je možné aplikovat v rámci zpracování Územního plánu. Zbylé priority jsou určeny zejména pro rozpracování v rámci zásad územního rozvoje nebo se vztahují ke zvláštním oblastem, které se ve Velkých Všelisech nevyskytují. Ostatní priority byly do textu zapracovány. V následujícím textu jsou priority vypsány (kurzívou) a je popsáno, jakým způsobem byly v řešení Územního plánu zohledněny. (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty.

Priorita (14) je uplatňována ochranou a rozvíjením přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Územním plánem je sledován cíl komplexní ochrany hodnot území koordinovaný s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje území. Všechny tři pilíře jsou podporovány vymezením konkrétních stabilizovaných nebo návrhových ploch v území. Ochrana veřejného zájmu je dále zajištěna respektováním stanovisek dotčených orgánů. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

69

Priorita (14a) je v Územním plánu ošetřena způsobem vymezení ploch s rozdílným způsobem využití ve volné krajině. Hospodářský charakter území je plně respektován. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Priorita (15) je vzhledem k velikosti a charakteru obce pro řešení bezpředmětná, vznik segregovaných lokalit v území nehrozí a ani území jako celkem nemá předpoklady stát se segregovaným územím, zvláště při realizaci navrženého rozvoje. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli (viz také čl. 20 PÚR ČR 2006) a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Priorita (16) je naplňována stanovenou koncepcí rozvoje. Při její formulaci bylo postupováno s ohledem na všechny posuzované aspekty v území, a to jak objektivní (stav území), tak subjektivní (potřeby uživatelů území). (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. Priorita (16a) je uplatnitelná především v rámci zásad územního rozvoje. V rámci územního plánu nelze řešit koordinaci rozvoje více územních celků. Při návrhu Územního plánu bylo dbáno na širší územní vztahy (viz samostatné vyhodnocení), (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Prioritu (17) nebylo v rámci Územního plánu možno zohlednit, neboť se nejedná o hospodářsky slabý region. V obci je vymezeno dostatečné množství ploch pro výrobu a skladování i ploch občanské vybavenosti. Pro posílení hospodářské stability je nadto připuštěna drobná výroba a služby i v některých ostatních plochách s rozdílným způsobem využití. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Priorita (18) je aplikovatelná na úrovni ZÚR. V rámci obce Územní plán posiluje polycentricitu rozvojem všech čtyř hlavních sídel s důrazem na rozvoj centrálního sídla Velké Všelisy. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně

70

využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Priorita (19) byla aplikována různorodým určením využití stávajících výrobních ploch a relativně širokým vymezením způsobů jejich využití s přihlédnutím k možnostem území a důrazem na zachování kvalitního životního a obytného prostředí v obci. Rozvojové plochy jsou ve značném rozsahu vymezovány v rámci zastavěného území. Jedná se zejména o plochy 3B, 4B, 1C, 2C i 3C nebo jejich části. V nezastavěném území jsou plochy vymezovány citlivě k potřebám využití okolní krajiny, tj. zejména s ohledem na eliminaci vzniku těžko obhospodařovatelných segmentů krajiny. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Priorita (20) byla řešena v souladu s řešením priority (19). Nadto byly na obvodu některých zastavitelných ploch vymezeny plochy ochranné a izolační zeleně. V krajině pak byly vymezeny plochy liniové zeleně, zejména podél cest. Vymezen byl také územní systém ekologické stability. Řešení nemá významný negativní dopad na zvláště hodnotné segmenty krajiny, jako jsou lokality NATURA 2000 nebo zvláště chráněná území. (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Priorita (20a) je naplněna vymezením ÚSES a stanovenými podmínkami jeho využití a využití ploch s rozdílným způsobem využití. (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.

71

Priorita (21) je zaměřena na velká města, území Velkých Všelis se tedy netýká. Přesto Územní plán v měřítku příslušném dané velikostní kategorii obce akceptuje tuto prioritu a vymezuje zelené pásy (viz priorita (20)) a plochy vhodné pro rekreaci v blízkosti sídel obce. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Priorita (22) je aplikovatelná zejména na krajské úrovni. Přesto Územní plán v rámci svých možností vymezuje návrhy podporující možnosti turistického ruchu. Vymezena je například nová trasa cyklostezky na území obce. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). Prioritu (23) Územní plán v rámci svých možností respektuje. Vymezen je koridor pro zlepšení dopravní situace na důležité lokální silnici III/2751. Vymezeny jsou i plochy pro zlepšení provozu na místních a obslužných komunikací. Prostupnost krajiny pro člověka je zajištěna návrhem společných zařízení komplexních pozemkových úprav, které Územní plán respektuje. Velké Všelisy nejsou městskou oblastí. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Priorita (24) je plně respektována v rámci koncepce rozvoje dopravní infrastruktury. Vymezené rozvojové plochy nevyvolají potřebu zásadního přehodnocení systému veřejné hromadné dopravy. (24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.

72

Priorita (24a) se netýká území obce, neboť zde nedochází dlouhodobě k překračování limitů. Rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezovány vždy s dostatečným odstupem od výrobních ploch, které by svým charakterem mohly představovat výrazné hygienické riziko pro tyto bydlení. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Priorita (25) je řešena navržením opatření pro snížení rizik z přívalových vod. Těmto rizikům Územní plán předchází zejména umístěním rozvojových ploch, případně vymezením ochranných opatření, zejména svodných příkopů a návrhem ochranné a izolační zeleně podél silnic a účelových komunikací. (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Priorita (26) není na území obce opodstatněná, nenachází se zde žádné stanovené záplavové území. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Priorita (27) je v rámci možností Územního plánu naplněna. Dané řešení uspořádání území zlepšuje stav dopravní infrastruktury (vymezení koridorů pro úpravu vedení silnic atp.) a využívá efektivním způsobem sítě technické infrastruktury. Toho je dosaženo zejména důrazem na přiměřenou hustotu zástavby a vhodné rozmístění rozvojových ploch v blízkosti stávajících sítí, případně uvnitř zastavěného území. Preferováno je oboustranné obestavění komunikací s maximální možností využití všech sítí.

73

(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Priorita (28) byla naplněna spoluprací s obecním zastupitelstvem, které sbíralo podněty od občanů. Těmi se zpracovatel detailně zabýval a bylo-li to vhodné, zahrnul je do výsledného řešení. Rozvojové plochy byly navrženy s ohledem na dlouhodobý rozvoj obce a účelné využití infrastruktury. (29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. Prioritu (29) je nutné řešit v rámci zpracování ZÚR, případně v územních plánech větších sídelních center. V rámci Územního plánu nemá uplatnění. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Priorita (30) je řešena v rámci koncepce technické infrastruktury, v podkapitole 4.2.2 Vodní hospodářství. Územní plán stanovuje koncepci nakládání s odpadními vodami i koncepci zásobování pitnou vodou. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Priorita (31) je zohledněna v rámci podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, kde je umožněna drobná nerušící výroba. Ta zahrnuje i využití zdrojů obnovitelné energie. Vymezení samostatných ploch výroby energie nebylo účelné. (32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. Priorita (32) se obce nedotýká, neboť se nejedná o město a nenacházejí se zde v tomto smyslu znevýhodněné lokality. Z výše uvedeného vyplývá, že požadavky Politiky územního rozvoje byly rozpracovány a upřesněny v Územním plánu a lez konstatovat, že Územní plán byl zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje. 6.2.2 Územně plánovací dokumentace vydaná krajem Zásady územního rozvoje jsou nástrojem územního plánování pořizovaným Krajským úřadem příslušného kraje. Jedná se o strategický dokument, který vychází z PÚR. Jeho

74

úkolem je zpřesnit cíle, oblasti a koridory vymezené v PÚR a stanovit konkrétní cíle pro rozvoj území kraje. Pro Územní plán jsou ZÚR závazné. Územní plán přebírá a upřesňuje jednotlivé prvky vymezené v ZÚR a konkretizuje podobu obecně formulovaných cílů krajského dokumentu. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje vydalo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 4-20/2011/ZK dne 19. 12. 2011. Dne 27. 7. 2015 Zastupitelstvo Středočeského kraje vydalo usnesením č. 007-18/2015/ZK jejich 1. aktualizaci. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje ve znění 1. aktualizace (dále jen ZÚR) požadují vytvářet pomocí nástrojů územního plánování podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje (priorita 01). Požadavek na zajištění příznivého přírodního prostředí je zohledněn zejména v koncepci uspořádání krajiny, ale i v ostatních částech Územního plánu. Vymezeny jsou prvky ÚSES, zajišťující základní kostru ekologické stability. Doplněny jsou o návrhy plochy přírodních, reprezentujících v krajině zejména doprovodnou liniovou zeleň a další plochy vzrostlé nelesní zeleně. Vytipovány jsou i významné stromy a hodnotné krajinné segmenty. Stabilní hospodářský rozvoj je zajištěn zejména vymezením stabilizovaných ploch výroby. Návrhové plochy výroby se v Územním plánu nevymezují vzhledem k dostatečným rezervám v rámci stávajících ploch. Dále je umožněn rozvoj drobných živností na některých plochách s rozdílným způsobem využití v rámci přípustného, případně podmíněně přípustného využití. Pro rozvoj sociální soudržnosti obyvatel byly vymezeny nové prvky občanské vybavenosti, zejména ploch tělovýchovných a sportovních zařízení. Plochy pro ostatní občanskou vybavenost byly stabilizovány, v obci se nacházejí v dostatečném rozsahu a z části jsou nevyužívané. Současně byla věnována zvýšená pozornost tvorbě nových veřejných prostranství s hlavním cílem umožnit setkávání a shromažďování obyvatel. Z obecných cílů, které ZÚR stanovily, se správního území obce Velké Všelisy dotýkají zejména úkoly stanovené v bodě 1.06 tohoto dokumentu. V tomto bodě je především požadováno: 

rozvíjet polycentricitu;

Tento úkol není plně aplikovatelný na úrovni územního plánu, jedná se o širší koncepci. V rámci obce Územní plán vytváří možnosti územního rozvoje pro všechna čtyři větší sídla obce. 

zachovat a obnovovat rozmanitost kulturní krajiny a posílit její stabilitu;

Stabilita a rozmanitost kulturní krajiny je zajištěna v rámci požadavků na zvýšení hodnot přírodní krajiny. Kulturní složka je posilována stanovením regulativů jednotlivých ploch s rozdílný způsobem využití. 

chránit pozitivní znaky krajinného rázu;

Pozitivní znaky krajinného rázu jsou chráněny zejména stabilizací převážné části ploch nezastavěného území. Vymezením ÚSES jsou pak znaky a charakteristiky krajinného rázu dále posilovány. Negativní zásahy do krajinného rázu Územní plán nepůsobí. Rozvoj sídelní funkce a ostatních funkcí, které mohou narušit krajinný ráz, se soustředí

75

do sousedství sídel a vzhledem ke geomorfologii a povaze navrhovaných ploch se zásadním způsobem v krajinném rázu projevovat nebude. 

zachovat a citlivě doplnit výraz sídel s cílem nenarušovat cenné urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny;

Vymezením jednotlivých rozvojových ploch na vhodných místech byl tento požadavek naplněn. 

upřesnit a zapracovat do územně plánovací dokumentace cílové charakteristiky krajiny;

V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou definovány charakteristiky, jichž má krajina dosáhnout, a to zejména formou výčtu přípustných a nepřípustných činností v krajině. Cílové charakteristiky jsou také patrné z rozmístění jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití a jejich regulativů. 

vytvořit podmínky pro šetrné využívání přírodních zdrojů.

Hlavními přírodními zdroji na území obce jsou zemědělská půda a pozemky určené k plnění funkce lesa. Ty jsou v převážné míře stabilizovány. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou vymezeny v souladu s aktuální katastrální mapou. O případné změně druhu pozemků rozhodne příslušný orgán státní správy lesů. Plochy zemědělské půdy jsou rozčleněny plochami zeleně, které mají pozitivní vliv na produktivitu půdy a omezují jak větrnou, tak vodní erozi. Plochy těžby nerostů se v obci nevyskytují, Území plán je nevymezuje ani v návrhu. Obdobně nejsou vymezovány plochy pro využití obnovitelných zdrojů energie. Ty budou umisťovány v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, pokud to nebude mít významný negativní vliv na okolí. V bodě 1.07 ZÚR je pak uveden požadavek na vytváření podmínek pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností. Toho má být dosaženo, ve vztahu k Velkým Všelisům, zejména následujícími kroky: 

všestranně rozvíjet sídla s důrazem na veřejná prostranství a plochy zeleně;



intenzivně využívat zastavěné území obce;



všestranně posilovat rekreační potenciál obce;



rozvíjet veřejnou infrastrukturu.

Tyto podmínky Územní plán naplňuje. Vymezuje nové plochy zeleně a veřejných prostranství a navrhuje zastavitelné plochy tak, aby umožnili vznik kompaktního a intenzivně využívaného zastavěného území s minimálními nároky na novou technickou infrastrukturu. V zastavěném území je umístěno 20 % rozvojových ploch pro bydlení. Územní plán úkoly stanovené v ZÚR respektuje a v jednotlivých částech koncepce rozvoje území obce specifikuje konkrétní způsoby, kterými bude plnění těchto cílů zajištěno. Zároveň vychází z dalších skutečností, které z krajského dokumentu vyplývají. Celé území obce je zahrnuto mezi krajiny relativně vyvážené. Z této skutečnosti vyplývají pro Územní plán následující skutečnosti, formulované v textové části ZÚR: (218) ZÚR vymezují krajinu relativně vyváženou v územích odpovídajícím těmto charakteristikám: a) relativně pestrá skladba zastoupených druhů pozemků;

76

b) nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. (219) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch; b) změny využití území nesmí narušit relativně vyváženou krajinu nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Územní plán zahrnul skutečnosti, vyplývající z těchto požadavků, do koncepce uspořádání krajiny. Kromě krajinného typu ZÚR na území Velkých Všelis vymezili pouze regionální ÚSES, konkrétně jedno biocentrum a dva biokoridory. Ty územní plán přejímá, včetně jejich číslování. Pro sjednocení značení jsou v Územním plánu regionální biocentra označována RBC a regionální biokoridory RBK. Územní plán vymezené prvky respektuje a dále upřesňuje jejich vymezení v měřítku územního plánu a s ohledem na koexistenci funkcí v území. Pokud to podmínky v území umožnily, byly alespoň dodrženy minimální požadované parametry. Přírodní i kulturní hodnoty v obci zůstávají zachovány, neboť návrhy jsou lokalizovány převážně na okrajích zastavěného území, kde tyto hodnoty neohrožují. Naopak Územní plán předpokládá rozvoj přírodních i kulturních hodnot, spolu s rozvojem hodnot civilizačních. Koncepce Územního plánu reaguje v jednotlivých kapitolách i na ostatní kapitoly a požadavky ZÚR, které jsou pro Územní plán relevantní, a je tak se ZÚR plně v souladu. 6.2.3 Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Plán rozvoje Středočeského kraje Z Programu rozvoje Středočeského kraje (PRSK) pro řešení Územního plánu v obecné rovině vyplynulo několik skutečností, které byly zapracovány do řešení Územního plánu. PRSK vyžaduje zejména podporu a rozvoj ekonomických činností na venkově. Z tohoto pohledu je obec Velké Všelisy standardní obcí regionu s relativně dobrou ekonomickou základnou a dobrými podmínkami pro drobné živnostenské podnikání. To Územní plán dále podporuje stanovením podmínek využití jednotlivých ploch. Plochy výroby Územní plán územně stabilizuje a umožňuje je jich další rozvoj v rámci stávajících areálů. V případě rozsáhlého areálu v Malých Všelisech se předpokládá změna funkce ze zemědělské výroby na drobnou a řemeslnou výrobu. Další, drobné ekonomické aktivity mohou být rozvíjeny jako přípustné i v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití (zejm. BV, SV). Do budoucna však není rozšiřování výrobních ploch vyloučeno, v případě potřeby by tak byl zpracována změna Územního plánu. Program rozvoje dále formuluje požadavek na obnovu ekologické stability, jejíž kostra je vymezena prostřednictvím ÚSES. Ekologicky stabilní prvky v území Územní plán stabilizuje a nadto vymezuje v koncepci uspořádání krajiny některé prvky, které povedou k posílení ekologické stability. Vymezeny jsou také hodnotné krajinné segmenty, u nichž je předpoklad budoucí ochrany jakožto významného krajinného prvku. Požadováno je zlepšování dopravní obsluhy území a jeho technické infrastruktury. Obec Velké Všelisy je protkána vyhovující sítí silnic III. třídy. Kolejová doprava v obci dostupná není. Vzhledem k relativně dobré dopravní obsluze obce však není třeba vymezovat plochy, které by posilovaly dopravní obslouženost území. Navrhována je pouze úprava silnice III/2751 v místech, křížení se zástavbou, a dílčí úpravy místních obslužných 77

komunikací. Pro nové zastavitelné plochy byly v případě potřeby vymezeny páteřní komunikace splňující legislativní požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb., a to jako veřejně prospěšné stavby. Plán rozvoje vodovodu a kanalizací Plán rozvoje vodovodu a kanalizací Středočeského kraje (PRVK SK) byl zpracován a schválen v roce 2004 a je každoročně aktualizován. Obce Velké Všelisy se žádná z aktualizací nedotkla, platí tedy dokument z roku 2004. PRVK SK se zabývá jednotlivými sídly. V oblasti zásobování pitnou vodou předpokládá zachování stavu ve všech čtyřech sídlech obce. Všechna sídla jsou v plném rozsahu zásobována z lokálních vodovodů se zdrojem vody v údolních polohách. Vydatnost zdrojů je dostačující, stejně jako jejich kvalita. Nakládání s odpadními vodami je v současné době ve všech sídlech řešeno obdobně jímáním do nepropustných jímek, případně septiků s přepadem. Vzhledem k poloze v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Severočeská křída a částečně i v ochranných pásmech vodních zdrojů není investičně a provozně žádoucí budovat kanalizaci. Územní plán tak ve své koncepci v souladu PVRK SK počítá se zachováním stávajícího systému nakládání s odpadními vodami. Územně analytické podklady Středočeského kraje Územně analytické podklady Středočeského kraje (ÚAP SK) byly schváleny dne 10. 9. 2008 zastupitelstvem Středočeského kraje. Aktualizovány byly k 11. 11. 2011. V grafické části jsou zaneseny některé limity (ochranná pásma vodních zdrojů I, II i IIb, nadmístní územní systém ekologické stability, výhradní bilancované ložisko, chráněné ložiskové území, chráněná oblast přirozené akumulace vod). Tyto vyjádřené limity jsou v Územním plánu zaneseny a v případě prvků ÚSES zpřesněny v podrobnosti měřítka 1 : 5 000. Grafika ÚAP SK zachycuje také hodnoty na území obce. Jsou jimi lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, území s unikátními a význačnými krajinnými typy a území s významným výskytem lidové architektury. Veškeré lesy na nepříznivých stanovištích Územní plán územně stabilizuje. Z hlediska krajinných typů nepředstavují záměry, formulované v Územním plánu, významný vliv. Plochy s výskytem lidové architektury jsou v územním plánu stabilizované, návrhové plochy jsou pak umisťovány s ohledem na zachování kontextu historické zástavby. Samostatný výkres záměrů ÚAP SK neidentifikoval na území obce žádné záměry s výjimkou záměru na vymezení regionálního ÚSES. Tento záměr je v Územním plánu naplněn. Z výkresu problémů pak nevyplynuly pro řešení Územního plánu žádné požadavky. Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Územně analytické podklady pro území obce s rozšířenou působností (ÚAP ORP) byly aktualizovány v roce 2014 v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů. ÚAP ORP, pořízené Magistrátem města Mladá Boleslav pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav, slouží jako základní informační zdroj o limitech a možnostech funkčního využití území. Podklady jsou následně doplněny, aktualizovány a

78

upřesněny při prováděných průzkumech a rozborech řešeného území projektantem a úřadem územního plánování. Z územně analytických podkladů, předaných projektantovi pořizovatelem, vyplynuly pro správní území obce Velké Všelisy tyto požadavky: Hodnoty, problémy a záměry v území ÚAP ORP definují ve shodě s ÚAP SK jako hodnotu region lidové architektury, který Územní plán respektuje, stabilizuje využití plocha výskytem lidové architektury a nové plochy vůči nim vymezuje citlivě. V Územním plánu jsou vyznačeny i dvě kulturní nemovité památky, které jsou ÚAP ORP definovány jako hodnota a dva památné stromy. Tyto hodnoty Územní plán žádným způsobem nenarušuje, a to ani přímo, ani v kontextu okolních ploch s rozdílným způsobem využití. Za hodnotu jsou dále považovány vodní zdroje, které se nacházejí v údolní poloze Košáteckého potoka, případně v bočních údolích. Územní plán hodnoty identifikované v obci na základě územně analytických podkladů a doplňkových průzkumů a rozborů stabilizuje a dále rozvíjí, zejména v oblasti ekologické stability. V rámci ÚAP ORP byly na území obce identifikovány tři závady (ZU_56, ZVl_86, ZD_129) a starou ekologickou zátěž. V případě liniové závady ZD_129 se jedná o problematický úsek silnice III/2751, který prochází zastavěným území Velkých Všelis. Tuto závadu Územní plán řeší vymezení návrhové plochy 20A DSs. Plošnou závadu ZU_56, kterou představuje rozsáhlý zchátralý areál zemědělské výroby (brownfield), Územní plán řeší návrhem nového využití (drobná a řemeslná výroba) a vymezení pásů ochranné a izolační zeleně mezi areálem a sídlem. Vymezena je jako plocha přestavby, předpokládá se odstranění stávajících nevyhovujících budov. Nelokalizovaná bodová závada ZVl_86 představuje nedůslednou likvidaci odpadních vod. Vzhledem ke schválenému PRVK SK, který nepřipouští výstavbu kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod, nemůže tuto závadu územní plán řešit. Její řešení spočívá v důsledné kontrole kvality nepropustných jímek a jejich pravidelného vyvážení. V místě starých ekologických zátěží navrhuje Územní plán nové využití, jehož realizace předpokládá odstranění těchto zátěží. S výjimkou přeložky silnice III/2751 v prostoru jižně Velkých Všelis ÚAP ORP nedefinují žádné záměry, které by bylo nutné zapracovat do územně plánovací dokumentace. Přeložka silnice je řešena návrhovou plochou 20A DSs. Limity využití území Limity využití území obce, specifikované v ÚAP ORP, byly převzaty do odůvodnění Územního plánu (kapitola 3.4) a byly zohledněny v rámci řešení. V převážné většině jsou tyto limity respektovány. Pokud bylo z hlediska nové koncepce nutné do některých částečně zasáhnout, je tento zásah náležitě odůvodněn (přeložka vedení VN). V rámci Územního plánu byly stanoveny podmínky, které zabrání funkčním střetům v území, případně byla s příslušným dotčeným orgánem dohodnuta možnost udělit výjimku z tohoto limitu (ochranné pásmo lesa).

79

6.3 Výsledek přezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán vymezil v území zastavitelné plochy s definovanými podmínkami využití. Pro zajištění udržitelného rozvoje území bylo při zpracování Územního plánu postupováno se snahou podpořit všechny tři pilíře udržitelného rozvoje, tedy pilíř ekologický, ekonomický i sociální. Vyhodnocení přístupu Územního plánu k těmto třem pilířů a jejich posilování je součástí kapitoly 6.2.2. Úkoly územního plánování Územní plán naplňuje beze zbytku. Především stanovuje koncepci rozvoje území, přičemž vychází ze stávajícího stavu území, jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Ty jsou podrobně popsány v rámci odůvodnění Územního plánu a slouží jako východisko pro řešení Územního plánu. Na základě současného stavu, potenciálu rozvoje obce, požadavků obce a jejích občanů a stanovisek dotčených orgánů Územní plán posoudil potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Výsledkem zmíněného posouzení, které je v rámci jednotlivých kapitol součástí odůvodnění Územního plánu, je předkládané řešení Územního plánu. V rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití Územní plán stanovil urbanistické, požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. Stanovil tak podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. V plné míře byly uplatněny poznatky z oborů urbanismus, architektura, územní plánování a památková péče, jakož i z dalších oborů, a to vzhledem k multidisciplinární povaze oboru územní plánování. Stanoveny byly podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Architektonické a estetické hodnoty území budou součástí případné podrobnější územně plánovací dokumentace, územního a stavebního řízení. Etapizaci Územní plán stanovil v nutné míře pro zajištění plynulého územního rozvoje obce a naplnění jejích potřeb. Součástí Územního plánu je i samostatná příloha civilní ochrany. Ta vytváří podmínky pro zajištění civilní ochrany. Její součást jsou podmínky pro odstraňování následků katastrof. Řešení Územního plánu současně uspořádání ploch v území předchází jejich vzniku. Jedná se zejména u umístěné rozvojových ploch mimo záplavová území, případně návrhy na vybudování opatření proti přívalovým dešťovým vodám. Podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn jsou dány zejména snahou zajistit heterogenní využití ploch v území, což dává lepší možnost odolávat negativním změnám v hospodářském vývoji. Územní plán klade důraz na zajištění kompaktnosti výstavby v sídle a intenzivní využití jednotlivých ploch. Z toho důvodu je umožněno umisťovat nové stavby na stabilizovaných plochách a zahušťovat tak stávající výstavbu. Tím jsou vytvořeny podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území.

80

Na území obce Velké Všelisy se nevyskytují plochy ani objekty, které by vyžadovaly asanační či rekultivační zásahy do území. Rekonstrukční zásahy jsou v rámci podmínek využití jednotlivých ploch umožněny a jsou plně v kompetenci majitelů. Vymezeny jsou plochy přestavby. Územní plán je zpracován v souladu s veškerou platnou legislativou a jejími požadavky. Územní plán nevymezuje vzhledem k charakteru území plochy pro využívání přírodních zdrojů. Při formulaci koncepce uspořádání krajiny byly využity poznatky z oborů ekologie.

6.4 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu Velké Všelisy s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Pořizování Územního plánu bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen Stavební zákon) s využitím příslušných ustanovení jeho prováděcích předpisů, zejména vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, vyhl. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Územní plán řeší v souladu se zákonem celé správní území obce, tedy všech pět katastrálních území. Každá plocha ve správním území obce byla definována jako jedna z ploch s rozdílným způsobem využití, pro niž jsou formulovány konkrétní požadavky na využití. Při vymezování těchto ploch byl brán v potaz současný stav území. Ten byl doplněn návrhy, které uspořádání území řeší v souladu s výsledným žádoucím uspořádáním. Návrhové plochy jsou vymezeny zejména tak, aby řešily a předcházely střetům v území. Za účelem dosažení obecně prospěšného souladu byl při zpracování Územního plánu sledován společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Jeho zhodnocení je součástí odůvodnění Územního plánu.

6.5 Výsledek přezkoumání souladu územního plánu Velké Všelisy požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů Územní plán je plně v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů definovaných ve Stavebním zákoně. Tato skutečnost vyplývá mimo jiné ze stanovisek dotčených orgánů, které neshledaly zásadní rozpor dokumentace se zájmy, které hájí. Citovaný text stanovisek je v následujícím textu vyznačen kurzivou. 6.5.1 Požadavky uplatněné k návrhu územního plánu v průběhu společného jednání Výsledky společného jednání a jeho vyhodnocení Krajský úřad Středočeského kraje – Zborovská 11, Praha 5 – koordinované stanovisko č.j. 068133//2014/KUSK ze dne 16. 6. 2014:

81

Krajský úřad Středočeského kraje, jako věcně a místně příslušný správní orgán uplatnil u pořizovatele v souladu s ust. § 50 odst. 2 a § 4 odst. 2 písm. b) a § 4 odst. 7 stavebního zákona koordinované stanovisko k návrhu Územního plánu:

Odbor životního prostředí a zemědělství: 

stanovisko dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (ing. Černá Ph.D.):

Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán ochrany přírody, příslušný dle § 77a odst. nemá připomínky k předloženému opakovanému návrhu ÚP Velké Všelisy. Vyhodnocení pořizovatelem: Bez připomínek. 

stanovisko dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (Ing. V. Stejskalová):

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, příslušný dle ustanovení § 17a odst. a) a § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., souhlasí s nezemědělským využitím lokalit a) 3A, 5a, 1A, 13A, 14A, 16A, 24A až 28A, 18A a 5Ba (pro II. etapu) o celkovém záboru 4,59 ha za účelem výstavby bydlení, ploch veřejných prostranství, dopravní infrastruktury. Dále se zařazením ½ lokality 6A přímo navazující na zástavbu pro výstavbu bydlení o celkové výměře cca 0,315 ha v k. ú. Obce Velké Všelisy. b) Se zařazením lokality 8aA, 8bA a 29A(pro II. etapu) o celkové rozloze 1,57 ha pro výstavbu bydlení a dopravní infrastrukturu v k. ú. Krušiny. c) Souhlasí se zařazením lokalit v k. ú. Skřivany 11A a 30A o záboru 0,19 ha. d) V k. ú. Malé Všelisy souhlasí se zařazením lokalit 1B, 2B, 5B, 6B, 7B A 8B o celkovém záboru 1,54 ha. e) Se zařazením lokalit 1C, 2C, 3a, 4C až 15C a 3b o celkovém záboru 2,09 ha v k. ú. Zamachy. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí na základě § 4 a) a b) zákona č. 334/1992 Sb. se zařazením lokalit a) 2A, 9A, 15A, 20A a 21A o celkové rozloze 2,49 ha do ÚP Velké Všelisy. Lokality se nacházejí na nejúrodnějších půdách, které se odnímají pouze výjimečně. Z návrhu nevyplývá dostatečné odůvodnění potřeby těchto lokalit. b) 7A, 10A a 19A o celkovém záboru 1,75 ha, vzhledem k tomu, že lokality přímo nenavazují na zastavěné území a nacházejí se na nejúrodnějších půdách. Vyhodnocení pořizovatelem: Na základě nesouhlasu odboru ŽP a zemědělství pořizovatel ve spolupráci s projektantem Územního plánu provedl rozbor a zdůvodnění vymezení jednotlivých ploch, ke kterým vyjádřil KÚSK nesouhlas a požádal o změnu stanoviska v části dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů.

82

Dne 8. 12. 2014 pod č.j. 156731/2014/KUSK byla vydána změna stanoviska k návrhu Územního plánu. Souhlas s nezemědělským využitím byl udělen u lokalit 15A, 20A, 21A a dále u lokality 2A a 9A. Nebyl udělen souhlas pro lokality 10A, 7A a 19A. Na základě jednání s projektanty Územního plánu a určeným zastupitelem obce Velké Všelisy dne 12. 1. 2015 bylo dohodnuto, že lokality 10A, 7A a 19A budou z návrhu Územního plánu vyřazeny. Odůvodnění provedených změn zpracovatelem: Z návrhu Územního plánu byly vypuštěny plochy 7A (SV), 10A (OS) a 19A (PV). Původní stanovisko požadovalo vypuštění dalších ploch, po doplnění argumentace však dotčený orgán od požadavku jejich vypuštění upustil a setrval pouze na požadavku vypuštění jmenovaných ploch. Jednalo se o plochy přiléhající k zastavěnému území sídla Krušiny. Plocha 19A měla být zřízena pro veřejné prostranství, které sídlo Krušiny významným způsobem postrádá. Plocha 10A měla doplnit občanské vybavení sídla o plochy sportu, kde by se mohli obyvatelé scházet a pořádat společenské akce, tím měla být posílena sociální soudržnost obyvatelstva. Plocha 7A posilovala sídelní charakter. Měla umožnit výstavbu rodinných domů pro místní a zejména pro případné nově příchozí obyvatele. V současném stavu, kdy jsou vymezeny pouze plochy v zastavěném území, hrozí, že případní zájemci nebudou mít možnost získat stavební parcelu, neboť zbylé vymezené rozvojové plochy mají složitější majetkové vztahy a budou patrně sloužit zejména pro bydlení druhé generace místních obyvatel. Všechny tři vypuštěné plochy ležely na půdách s nejvyšším stupněm ochrany. Plocha, která měla být zabrána pro jiné účely, však leží mimo velké hony zemědělské půdy, čímž se ztěžuje její efektivní obhospodařování. Proto původní návrh Územního plánu s těmito rozvojovými plochami počítal. Na základě stanoviska dotčeného orgánu, respektive jeho změněného stanoviska, byly však všechny tři plochy vypuštěny z návrhových ploch Územního plánu. Na předmětné ploše byl stabilizován stávající stav, tedy plochy zemědělské. Dále byla převedena polovina plochy 6A do územních rezerv, neboť orgán ochrany zemědělského půdního fondu vyjádřil ve svém původním stanovisku souhlas pouze s polovinou plochy 6A. Ve změně stanoviska s druhou polovinou této plochy souhlas také nevyslovil, projektant ji tedy v souladu s pokynem upravit dokumentaci podle stanoviska z návrhů vyřadil a zařadil ji mezi územní rezervy. 

stanovisko dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon)

Obecně by neměla těsně sousedit obytná zástavba a plocha pro výrobu/průmysl nebo činnosti omezující okolní obytnou zástavbu, zejména z důvodu předcházení problémům obtěžování obyvatel hlukem, emisemi, dopravou, ale i zápachem. Jakýkoli průmysl by měl být umístěn mimo obytnou zástavbu nebo v dostatečné vzdálenosti. Pokud bude do areálů/oblastí začleněna výroba nebo zdroj s dopady na ovzduší, je provozovatel povinen dodržovat legislativu i v oblasti ochrany ovzduší, např. požádat o příslušná povolení k umístění, stavbě, provozu nových zdrojů. Pokud bude uvažováno o výstavbě stacionárního zdroje vyjmenovaného v příloze č. 2 zákona, je kompetentní rozhodovat krajský úřad. U nevyjmenovaných stacionárních zdrojů je kompetentní rozhodovat místně příslušný obecní úřad s rozšířenou působností, dle ust. § 11 odst. 3 zákona.

83

Vyhodnocení pořizovatelem: Do Výrokové části kap. 6 Podmínky pro využití ploch a jejich prostorové uspořádání u ploch výroby a skladování VD, VZ doplňuje do podmínek prostorového uspořádání tento text: Pokud bude do funkční plochy umístěna zástavba s dopady na ovzduší, je provozovatel povinen dodržovat legislativu v oblasti ochrany ovzduší. Odůvodnění provedených změn zpracovatelem: Na základě stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství byla do podmínek prostorového uspořádání doplněna podmínka v následujícím znění: „umisťování staveb s dopady na ovzduší je přípustné pouze za předpokladu, že tyto provozy nepřekročí podmínky stanovené platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší“. Formulace byla zvolena tak, aby se vyvarovala uložení procesní podmínky, která je nepřípustná. Skutečnost, která je v podmínce formulována, však vyplývá přímo ze zákona a její konstatování v územním plánu má tak pouze informativní charakter. 

stanovisko dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, a č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií

Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, a č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, k návrhu ÚP Velké Všelisy nemá připomínky. Vyhodnocení pořizovatelem: Bez připomínek. Návrh Územního plánu zůstává v původním znění.

Odbor dopravy: Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor dopravy, jako příslušný silniční správní úřad uplatňující stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic II. a III. tř. podle § 40 odst. 3 písm. f) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů konstatuje, že koordinačním výkresu jsou chybně, v rozporu s ustanovením § 30 zákona o pozemních komunikacích, vyznačena ochranná pásma silnic, která limitují využití ploch, a požaduje provedení opravy. Pro určení silničního pásma není rozhodujícím vymezené zastavěné území podle stavebního zákona, ale řídí se výše citovaným paragrafem zákona o pozemních komunikacích. Vyhodnocení pořizovatelem: Silniční pásmo bude v návrhu Územního plánu vymezeno v souladu se zákonem v platném znění.

Odůvodnění provedených změn zpracovatelem: Na základě stanoviska Odboru dopravy bylo upraveno vymezení ochranných pásem komunikací. Zpracovateli nebyl poskytnut podklad, který by tato ochranná pásma vyznačoval. Vymezení tak proběhlo na základě konkrétních pokynů dotčeného orgánu, který sdělil, ve kterých místech je v souladu se zněním zákona č. 137/1992 Sb. nutné ochranná pásma doplnit.

84

Odbor kultury a památkové péče: Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče není příslušný k uplatnění stanoviska k předloženému návrhu ÚP Velké Všelisy. S novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. byla přijata novela zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, kde je v § 26 odst. 2c), § 28 odst. 2c) a § 29 odst. 2c) dána příslušnost správního orgánu státní památkové péče jako dotčeného orgánu příslušného k uplatnění stanoviska k územně plánovací dokumentaci obci s rozšířenou působností. Vyhodnocení pořizovatelem: Bez připomínek. Návrh Územního plánu zůstává v původním znění.

Magistrát města Ml. Boleslav – odbor životního prostředí – stanovisko ze dne 12. 6. 2014 č.j. ŽP-336.2 – 12124/2014 

stanovisko dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů:

Z hlediska zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, nemáme k návrhu ÚP obce Velké Všelisy připomínky. Vyhodnocení pořizovatelem: Návrh Územního plánu zůstává v původním znění. 

stanovisko dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění:

Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, v platném znění – předloženým návrhem územního plánu obce Velké Všelisy bude dotčen zemědělský půdní fond v rozsahu 14,85 ha (z toho 3,06 ha v zastavěné území a 11,79 ha mimo zastavěné území). Příslušným orgánem k projednání návrhu územního plánu obce Velké Všelisy je Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Praha 5, Zborovská 11, který je nutné požádat o souhlas dle § 5 odst. 2 zákona. Vyhodnocení pořizovatelem: Bez připomínek 

stanovisko dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Z hlediska zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – ve znění pozdějších předpisů ( dále jen zákon) – souhlasíme s návrhem Vyhodnocení pořizovatelem: Bez připomínek 

stanovisko dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění

85

Z hlediska zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, k návrhu ÚP Velké Všelisy nemáme připomínky. Vyhodnocení pořizovatelem: Bez připomínek 

stanovisko dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů

Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů vydal OSSL k návrhu zadání územního plánu obce vyjádření dne 16.4.2013 č.j. ŽP-336-7384/2013 cit: Na základě kontroly uvedených podmínek a ÚPO musí OSSL konstatovat, že naplněny nebyly. Odkaz na to, že úpo vychází s druhu pozemku dle KN není pravdivý min. v osadě Peklo (p.č. 736/1 mezi pozemky zastavěnými a komunikací = značeno jako zeleň a dále p.č. 736/23 jako plochy smíšené obytné – rekreační). Taktéž nebyla předložena žádná výměra maximálního záboru PUPFL vyvolaného užíváním bez právního důvodu či zdůvodněna uvedená změna „využití“ PUPFL (plochy lesní). Dále nikde není zmínka o podmínce (regulativu) OSSL na využití území od 20m od kraje lesa (§ 14 odst. 2 LZ), týkající se parcelace a umístění zejména staveb pro trvalý pobyt osob např. 1C, 4C. Za tohoto stavu věci nesouhlasíme se zněním ÚPO, protože OSSL nebylo umožněno, neakceptací podmínek předcházejícího vyjádření, dostatečně hájit zájmy chránění tímto zákonem. Vyhodnocení pořizovatelem: Návrh Územního plánu bude v souladu s požadavky orgánu ochrany lesa upraven v Textové části, kap. 6, do prostorových podmínek využití ploch smíšených obytnýchvenkovských, bydlení v rodinných domech, smíšených obytných – rekreačních se doplňuje text: stavby budou umisťovány do vzdálenosti větší než 20 metrů od okraje lesa, pokud orgán státní správy nestanoví jinak; Současně bude upraven text v Odůvodnění v kap. 5.2 Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na PUPFL a dále tabulky záborů ZPF. V souvislosti s tím bude upravena grafická část návrhu Územního plánu. Odůvodnění provedených změn zpracovatelem: Na základě stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství bylo upraveno vymezení ploch lesů. Plochy byly upraveny podle údajů z katastru nemovitostí. Původní nesoulad byl zapříčiněn z části absencí symbolu lesa na plochách lesa v katastrální mapě, zčásti chybnou prací se slučkami. Po úpravě byly plochy lesů respektovány, nebylo tedy nutné upravovat vyhodnocení důsledků řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa.

Magistrát města Ml. Boleslav – OstRM – odd. péče o památky, stanovisko č.j. OStRM - 12912/2012/OStRM ze dne 2. 6. 2014: Jako výkonný orgán státní památkové péče ve správním obvodu Mladá Boleslav souhlasíme s návrhem ÚP Velké Všelisy. Požadujeme zakreslení areálu kulturních památek a jejich uvedení v textové části s parcelními čísly.

86

Vyhodnocení pořizovatelem: V koordinačním výkresu jsou obě nemovité kulturní památky zakresleny (NKP – nemovitá kulturní památka). V textu budou v Odůvodnění kap. 3.4 Limity využití území doplněna v bodě 7) parcelní čísla obou nemovitých kulturních památek. Odůvodnění provedených změn zpracovatelem: Na základě stanoviska oddělení péče o památky byla do odůvodnění doplněna parcelní čísla všech registrovaných nemovitých kulturních památek v obci.

Krajská hygienická stanice se sídlem v Praze ÚP Mladá Boleslav stanovisko ze dne 24. 4. 2014 zn. KHSSC 19828/2014: S předloženým návrhem ÚP Velké Všelisy se souhlasí. Vyhodnocení pořizovatelem: Bez připomínek

Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Středočeský kraj, Černoleská 1929, Benešov, vyjádření č.j. SVS/2014/040807-S ze dne 30. 5. 2014: Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Středočeský kraj jako místně a věcně příslušný orgán podle § 47 odst. 4 a § 49 odst. 1 písm. j) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), v platném znění, nemá k návrhu územního plánu Velké Všelisy žádné připomínky nebo námitky. Vyhodnocení pořizovatelem: Bez připomínek

Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav – vyjádření ze dne 3. 6. 2014 zn. 1519/14/Dv.: Z pohledu vlastníka, provozovatele vodovodu, kabelu a ostatních vodohospodářských zařízení souhlasíme s předloženým návrhem územního plánu při respektování následujících připomínek: 

Nově navržené lokality budou zásobeny vodovodními hydranty umístěnými výhradně na veřejném prostranství v komunikacích nebo přilehlých koridorech tak, aby byla zajištěna řádná údržba a provoz a napojeny budou na stávající rozvody vody (nesmí přijít pod chodník);



Pokud budou stávající řady kolidovat s pozemky určenými pro výstavbu, budou na náklady investora výstavby přeloženy do veřejného prostranství;



Pokud v budoucnosti bude odvod splaškových vod z dané lokality proveden novými kanalizačními stokami, tyto musí být uloženy na veřejném prostranství (komunikaci, zeleném pásu apod., nesmí přijít pod chodník);

Nevyhovující dimenze potrubí musí být zkapacitněny dle výpočtu potřeb vody v nových lokalitách;

87

Při koordinaci jednotlivých sítí musí být zohledněno ochranné pásmo vodovodu a kabelu dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu § 23, odst. 3 a 5. (v ochranném pásmu vodovodu a kabelu) umísťovat sítě pouze se souhlasem majitele vodovodu), při křížení a výškovém uspořádání dodržovat normu ČSN 73 6005; K. ú. Velké Všelisy, Malé Všelisy a Zamachy se nachází v POZPV stp. I a II. Pro umístění staveb v POZPV stanoví podmínky příslušný vodoprávní úřad. Požadujeme do konečného znění ÚP provést úpravu a doplnění textové část v odd. 4.2.2 str. - str. 12 - ATS je součástí vodojemu (realizace r. 2009); - str. 13 – Navrhované části vodovodní sítě jsou nezbytné pro zajištění zdravého životního prostředí, a proto jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby, které musí být umístěné na veřejném prostranství; - ochranná pásma vyznačit do situace jako nezastavitelné území; - vzhledem k technickým parametrům vodovodu nelze vodovod použít jako požární ve smyslu ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou. Obec musí mít zajištěnou požární bezpečnost z jiných zdrojů. Vyhodnocení vyjádření pořizovatele: Zásobování pitnou vodou řeší územní plán koncepčně připojením nových lokalit na stávající vodovodní systém obce V. Všelisy. U jednotlivých lokalit detailně rozvody vody neřeší, neboť budou předmětem projektového řešení lokalit, či jednotlivých staveb. Textová část návrhu bude upravena tak, že v kap. 4.2.2 Vodní hospodářství – Zásobování pitnou vodou bude poslední odstavec doplněn o tento text: Umisťovány budou na veřejných prostranstvích (vodovodní sítě). Odůvodnění provedených změn zpracovatelem: Na základě připomínky společnosti VaK byla do textu i do grafické přílohy Územního plánu i jeho Odůvodnění doplněna automatická tlakovací stanice, která nebyla zanesena do územně analytických podkladů. Dále byl upřesněn požadavek na umisťování sítí vodovodů a kanalizací na veřejná prostranství. Tento požadavek obsahovalo již původní znění dokumentace, na základě požadavku společnosti VaK byl však požadavek formulován pregnantněji. Požadavek na vyznačení ochranných pásem stávajících vodovodních řadů jako nezastavitelných ploch nemohl být akceptován, neboť v měřítku územního plánu není možné vymezovat plochy v této podrobnosti. Navíc je třeba konstatovat, že sítě jsou dostatečně ochráněny platnou legislativní úpravou. Vymezení nezastavitelných ploch by nadměrně zasáhlo do vlastnických práv. Na základě tvrzení společnosti VaK byla částečně přeformulována koncepce zásobování obce požární vodou. Hlavní důraz je tak kladen na čerpání vody ze stávajících a navrhovaných vodních nádrží v území. Možnost čerpat vodu z vodovodu pro hasební účely však zůstává při splnění podmínek zachována, neboť obec je vybavena požárními hydranty. Společnost VaK se současně s obcí dohodla na podmínkách využívání požárních hydrantů a pravidelně je udržuje ve vyhovujícím technickém stavu.

88

Povodí Labe s.p., Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové, vyjádření zn. PVZ/14/11310/Ši/0 ze dne 11. 6. 2014: K návrhu zadání se správce vyjádřil dopisem č.j. PVZ/13/7163/Ši/0 ze dne 3. 4. 2013 - požadavek správce významného vodního toku na užívání pozemků sousedících s korytem toku v šířce 8 m od břehové čáry byl zapracován do návrhu ÚP. Dále doplňujeme: správce drobného vodního toku může užívat pozemků sousedících s korytem toku v šířce do 6 m od břehové čáry. K předloženým lokalitám nemáme z hlediska dotčení zájmů Povodí Labe připomínky. Vyhodnocení stanoviska: Požadavek správce drobného vodního toku byl zapracován do návrhu odůvodnění Územního plánu, kap. 3.4 Limity využití Odůvodnění provedených změn zpracovatelem: Připomínka, respektive její vyhodnocení požadovalo uvedení limitu do příslušné kapitoly odůvodnění Územního plánu. Tento limit je v kapitole uvedený.

Ministerstvo životního prostředí – stanovisko ze dne 19. 6. 2014 zn. 1074/500/14, 30058/ENV/14 Jako dotčený orgán na úseku ochrany nerostného bohatství ve smyslu § 15 zákona č. 44ú1988 Sb., horní zákon, v platném znění a § 13 zákona č. 62/1988 Sb., zákon o geologických pracích, v platném znění, sdělujeme: Do území obce Velké Všelisy zasahuje chráněné ložiskové území č. 07530000 Bezno, stanovené pro výhradní, dosud netěžené ložisko černého uhlí č. 3075300 Mělnická pánev. Tento limit je v územním plánu uveden, včetně výjimky pro stavby obytných a vodohospodářských objektů v chráněném ložiskovém území. Přesně platí stavební omezení ve smyslu § 18 a 19 horního zákona, dle rozhodnutí OBÚ Kladno o stanovení předmětného chráněného ložiskového území (č.j. 1493/90/460.2/Ha/St ze dne 26.11.1990), se však za znemožnění nebo ztížení dobývání nepovažují všechny stavby v hranicích zastavěných částí obcí a stavby obytných a vodohospodářských objektů mimo hranice zastavěných částí obce. V území nejsou evidována území s nepříznivými inženýrsko-geologickými poměry, tj. sesuvy ani poddolovaná území. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Návrh Územního plánu zůstává v původním znění Odůvodnění provedených změn zpracovatelem: Ministerstvo životního prostředí konstatovalo na základě rozhodnutí obvodního báňského úřadu Kladno, že některé stavby nejsou považovány za znemožnění nebo ztížení dobývání. Tento výčet byl uveden do kapitoly Limity využívání území jako informace pro uživatele území.

Ministerstvo průmyslu a obchodu – stanovisko ze dne 14. 5. 2014 zn. MPO 20840/2014

89

Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme podle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona a ust. § 15 odst. 2 horního zákona k návrhu ÚP Velké Všelisy žádné připomínky, protože dokumentace akceptuje problematiku ochrany a využití nerostného bohatství v řešeném území. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: Bez připomínek

Česká geologická služba, správa oblastních geologů, vyjádření ze dne 17. 6. 2014 zn. CGS-441/14/0645*SOG-441/246/2014. Po prostudování a vyhodnocení příslušných podkladových materiálů ČGS konstatuje, že kromě připomínky uvedené v předchozím stanovisku ČGS (ČGS-441/13/0358*SOG441/103/2013 ze dne 5. dubna 2013), týkající se chráněného ložiskového území číslo 07530000 Bezno (Mělnická pánev) zasahujícího na k. ú. Velké Všelisy, nejsou na plochách dotčených návrhem Územního plánu Velké Všelisy evidována žádná další ložiska ani prognózní zdroje nerostných surovin ani jiné geologické fenomény požívající ochrany z titulu zvláštních právních předpisů. Česká geologická služba sděluje Magistrátu města Mladá Boleslav, s ohledem na výše uvedené skutečnosti, že ve vztahu k legislativně chráněným geologickým a ložiskovým fenoménům neuplatňuje v rámci společného jednání o návrhu Územního plánu Velké Všelisy žádné připomínky. Vyhodnocení pořizovatelem: Bez připomínek

RWE GasNet, s.r.o. Klíšská 940/96 Ústí n. Labem – vyjádření ze dne 22. 5. 2014 zn. 5000947627 V katastrálním území se nenachází žádné plynárenské zařízení ve správě nebo vlastnictví společnosti GasNet – bez připomínek. Vyhodnocení pořizovatelem: Návrh Územního plánu zůstává v původním znění

ČEZ Distribuce, a.s., Teplická 874/8, Děčín-Podmokly, vyjádření zn. JM050520143 ze dne 5. 5. 2014 Návrh ÚP Velké Všelisy požadujeme zpracovatelem konzultovat na odd. Rozvoj Střed, pracoviště Mladá Boleslav na základě jednání budou odsouhlaseny, případně navrženy úpravy DS podmiňující připojení budoucích záměrů, uvolnění zájmových lokalit (přeložky). Všeobecné podmínky: V textové části uvést upozornění na ochranná pásma rozvodných zařízení VN, VVN a TS, případné přeložky ČEZ zajistí na náklady subjektu, který potřebu vyvolá, u navrhovaných lokalit určených k zástavbě se požaduje počítat s plochami pro umístění nových trafostanic a přívodních napájecích vedení VN pro zabezpečení dodávky el. energie, případně zahuštěním dalších trafostanic do sítě DS bude probíhat na základě posouzení konfigurace a

90

výpočtu sítí NN. Případné umístění nových trafostanic VN/NN bude v rámci možností voleno co nejblíže předpokládanému centru odběru včetně tras vedení VN/NN. Vyhodnocení vyjádření: Výše uvedená znění zákona obsahují ustanovení o ochranných a bezpečnostních pásmech elektrizačních soustav, plynárenských a teplárenských zařízení. Návrhem řešení Územního plánu jsou respektována ochranná a bezpečnostní pásma energetických zařízení, zasahujících na správní území obce Velké Všelisy.

Ministerstvo obrany – Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, odbor územní správy majetku Praha, Hradební 12/772, P.O. Box 45, Praha 1, vyjádření č.j. MOCR 13828-1/74325-6440-OÚZ-PHA ze dne 22.5. 2014 S přeloženým návrhem územního plánu Velké Všelisy se souhlasí – vzhledem k tomu, že AHNM Praha neshledala rozpor mezi návrhem funkčního využití ploch a zájmy MO na zajišťování obrany a bezpečnosti státu, nemáme k řešené ÚPD připomínky. Vyhodnocení pořizovatelem: Návrh Územního plánu zůstává v původním znění

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje ÚO Mladá Boleslav – stanovisko ze dne 7. 5. 2014 Ev.č. MB – 1 - 28/2014/ÚP Koordinované stanovisko dotčeného orgánu: HZS Stč. kraje jako dotčený orgán na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva posoudil podle § 31 odst. b) zákona č. 133/1985 Sb., a dle § 12 odst. 2písm.h) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhl. č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, návrh ÚP Velké Všelisy a vydává v souladu s § 4 odst. 6 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, souhlasné stanovisko s podmínkami. Stanovisko je vázáno na splnění těchto podmínek: Z hlediska požární ochrany: Obec dle písm. k) odst. 1 § 26 zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně, zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů. HZS souhlasí s alternativním zdrojem vody pro hašení požárů (uvedené vodojemy) pokud bude splněna podmínka zřízení výtokových stojanů u vodojemů dle odst. 2 bodu 4.3 ČSN 73 0873:2003. V případě, že voda pro hašení požárů bude zajištěna požárními hydranty, musí požární hydrant plnit tlakové, průtokové parametry a musí být dodrženy největší vzdálenosti vnějších odběrových míst dle normy ČSN 73 0873:2003. Pokud tomu tak není, musí být k tomuto účelu odpovídajícím způsobem využity nebo vybudovány jiné vhodné vodní zdroje. Odběrní místa a zdroje vody pro hašení požárů musí být zajištěny k trvalé použitelnosti. Nově navrhované místní komunikace v řešeném území budou v souladu s odst. 2 a odst. 3 § 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s ust. písm. e) odst. 2 § 2 a § 169 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), projektovány podle ČSN 736110/2006 (Projektování místních komunikací – leden 2006) tak, aby jejich šířky, poloměry zatáček a rozměry křižovatek vždy umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel.

91

V případech, kdy je nezbytné v řešeném území zřizovat slepé komunikace, musí být obratiště projektována dle vyhlášky MV č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhl. Č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, tak, aby vždy umožňovala bezpečné otočení hasičských vozidel (pozn. délka hasičského vozidla je cca 11000 mm). Případné výhybny zřizované na obousměrných jednopruhových komunikacích pro stejný účel, musí být projektovány podle článku 14.2.3. ČSN 736110/2006 tak, aby vždy umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel. Vyhodnocení pořizovatelem: Textová část návrhu bude upravena tak, že v kap. 4.2.2 Vodní hospodářství – Zásobování pitnou vodou bude poslední odstavec doplněn o tento text: Požární voda bude odebírána ze stávajících a navrhovaných vodních nádrží blízkosti sídle. Do budoucna se připouští i využití vodovodní sítě, pokud bude prokázáno, že jsou jeho technické parametry vyhovující. Potřeba požární vody je rezervní kubaturou vodojemů objemově kryta. Odůvodnění provedených změn zpracovatelem: Požadavkům, uplatněným v tomto stanovisku, bylo vyhověno. Do kapitoly 4.2.2 Vodní hospodářství v textové části byl přidán následující text: „Požární voda bude odebírána ze stávajících a navrhovaných vodních nádrží blízkosti sídel. Na základě dohody obce s provozovatelem vodovodu se připouští využití stávajících požárních hydrantů. Osazování nových hydrantů na vodovodní síť je možné, pokud bude prokázáno, že jsou její technické parametry vodovodu vyhovující.“ Ten se drobně liší od vyhodnocení, neboť na základě konzultace se zástupci obce došlo ke zjištění nových skutečností.

6.5.2 Požadavky uplatněné k návrhu územního plánu Velké Všelisy v průběhu veřejného projednání Krajský úřad Středočeského kraje (Zborovská 11, Praha 5) 

koordinované stanovisko ze dne 29. 10. 2015 č.j. 130955/2015/KUSK Odbor životního prostředí:

- dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – nemá připomínky. - dle zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, nesouhlasí s rozšířením lokality 5aA pro výstavbu bydlení - dle zák. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů: souhlasí s předloženým návrhem ÚP V. Všelisy pro veřejné projednání. Vyhodnocení stanoviska pořizovatelem: K připomínce OŽP KÚSK (nesouhlas s lokalitou 5aA): Pořizovatel ve spolupráci s projektanty Územního plánu znovu prověřili celou plochu 5A, která byla již ve fázi společného jednání o návrhu odsouhlasena KÚSK. Z prověření vyplynulo, že rozvojová plocha 5A se skládá ze dvou částí, plochy 5aA, která spadá do první etapy výstavby, a plochy 5bA, která může být zastavěna až v etapě druhé. V rámci návrhu pro společné jednání byla plocha dále doplněna plochami 13A – PV pro veřejné prostranství

92

a 27A – DSm pro místní komunikaci. Při jižním okraji plochy leží ještě návrhová plocha veřejného prostranství 14A – PV. Tyto dílčí plochy tvořily jednu ucelenou rozvojovou lokalitu obce. Mezi společným jednáním a veřejným projednáním projevila obec prostřednictvím určené zastupitelky vůli nechat v rámci příprav zástavby dané lokality vypracovat územní studii. Současně obec požádala o zařazení všech ploch, které je možné obsloužit z komunikace 26A – DSm do 1. etapy výstavby. Pro řešení konkrétního uspořádání rozvojové plochy 5A byla jako podmínka předepsána územní studie. Bylo stanoveno, že tato studie vyřeší dopravní obsluhu obou etap a vymezí plochy veřejné zeleně. S ohledem na to byl z řešení vypuštěn návrh veřejného prostranství 13A – PV a místní komunikace 27A – DSm. Obě tyto plochy byly původně vedeny v 1. etapě. Jejich konkrétní umístění v rámci rozvojové plochy 5A bude v souladu s požadavky Územního plánu řešeno v rámci územní studie. S ohledem na nové uspořádání plochy bylo částečně zmenšeno navrhované veřejné prostranství 14A – PV. Součástí požadavku na územní studii je však také vymezení alespoň 5% z celkové výměry rozvojové plochy 5A pro veřejná prostranství, které by tento výpadek mělo vynahradit. Na základě výše uvedených skutečností byla zpracována žádost o změnu stanoviska dotčeného orgánu. Pořizovatel obdržel souhlasné stanovisko orgánu ochrany ZPF k návrhové ploše 5A dne 27. 11. 2015 pod č.j. 149775/2015/KUSK.

- dle zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zák. č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů, č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění nemá k veřejnému projednání návrhu územního plánu V. Všelisy připomínky.

Odbor dopravy: Bez připomínek

Odbor kultury a památkové péče: Krajský úřad Středočeského kraje odbor kultury a památkové péče bez připomínek.

Magistrát města Ml.Boleslav – odbor životního prostředí 

vyjádření ze dne 3. 11. 2015 čj. ŽP-336.2-26411/2015, - z hlediska zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění: nemáme připomínky - z hlediska zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: bez připomínek - z hlediska zák. č. 254/2001 Sb., o vodách: nemáme připomínky

- z hlediska zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu – není příslušný - z hlediska zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech: bez připomínek

93

- z hlediska zák. č. 289/1995 Sb., o lesích: nemá námitky k veřejnému projednání ÚP Velké Všelisy. Vyhodnocení stanoviska: Návrh Územního plánu zůstává v původním znění.

Povodí Labe, s.p., Víta Nejedlého 951, Hradec Králové 

Vyjádření čj. PVZ/15/27625/Va/0 ze dne 4. 11. 2015:

K návrhu ÚP Velké Všelisy jsme se vyjádřili dopisem č.j. PVZ/14/11310/Ši/0 dne 11. 6. 2014, a doplňujeme: Upozorňujeme, že podle Rámcové směrnice 2000/60/ES o vodní politice Společenství má být dosaženo dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod. Ke splnění tohoto cíle byly zpracovány a schváleny zastupitelstvy dotčených krajů Plány oblasti povodí včetně příslušných programů opatření. Konstatujeme, že vodní útvar 11324000 – Košátecký potok po ústí do toku Labe je nevyhovující. Řešené území se nachází v CHOPAV Severočeská křída. Konkrétní zásahy do toků, břehových porostů (návrhy výsadeb ploch veřejné zeleně) či přístupových čest požadujeme projednat přímo s naším provozním střediskem v Mladé Boleslavi. Navrhované úpravy v rámci ÚSES nesmí výrazně omezovat či znemožňovat povinnosti správce toku dle § 47 vodního zákona. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku na území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 5012006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Plochy budou řešeny v souladu s TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. Realizaci nové zástavby podmiňujeme řádným odkanalizováním v souladu s § 5 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. V území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstaly srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. aby nemohlo docházet ke zhoršování odtokových poměrů.

Vyhodnocení vyjádření: Koncepce vodního hospodářství je podrobně popsána v Odůvodnění kap. 3.6.1. Odkanalizování je řešeno ve výroku kap. 4.2.2 Vodní hospodářství – Zachycování a čištění odpadních vod (bezodtokové jímky). Podrobný popis stavu a možných řešení odkanalizování je uvedeno v Odůvodnění kap. 3.6.3 Zachycování a čištění odpadních vod.

Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s., Čechova 1151, 293 22 

Vyjádření ze dne 21. 10. 2015 zn. 3371/15 Dv:

- nesouhlasí s návrhem ÚP Velké Všelisy, protože neakceptuje připomínky uvedené v minulých vyjádřeních k návrhu ÚP. - ATS stanice je součástí vodojemu a je v provozu od r. 2009 – uvedeno chybně v ÚPD v textové části str. 12 a Odůvodnění str. 31. - nesouhlasí s výhledovým řešením zabezpečení požární vody v obci, tak jak je uvedeno na str. 12 textové části, taktéž v odůvodnění str. 32.

94

- nesouhlasí s odůvodněním zpracovatelem provedené změny koncepce zásobování obce požární vodou (Odůvodnění str. 85-86). Zdrojem požární vody v obci nemohou být hydranty na vodovodní síti. Vzhledem k technickým parametrům vodovodního řadu nelze zásobování požární vodou použít jako požární ve smyslu ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou. Obec musí mít zajištěnu požární bezpečnost z jiných zdrojů. Souhlasné stanovisko je podmíněno dopracováním návrhu ÚP podle výše uvedených připomínek. Vyhodnocení vyjádření: Stanice ATS, na kterou upozorňuje VaK a.s. je situována v sídle Zamachy. Chybná zmínka o potřebě jejího zřízení byla uvedena v dokumentaci pro společné jednání. Z dokumentace pro veřejné projednání byla vypuštěna. Ve výroku zůstává pouze návrh na vybudování ATS ve Velkých Všelisech, který byl se společností VaK a.s. konzultován a nebyl rozporován. Ve výroku str. 12 – kap. Zásobování pitnou vodou bude ve čtvrtém odstavci za první větou: Požární voda bude odebírána ze stávajících a navrhovaných vodních nádrží v blízkosti sídel doplněn tento text: „nebo z dalších, zejména podzemních nádrží umístěných v zázemí předmětného objektu či na veřejném prostranství. Případné podzemní vodní nádrže budou realizovány v rámci přípustného využití ploch s rozdílným způsobem využití jako technická infrastruktura“. Do Odůvodnění kap. 3.6.2 bude doplněn za větu: Územní plán tak ve své koncepci počítá s využitím stávajících i navrhovaných vodních ploch, a to jak v sídlech (Malé Všelisy, Velké Všelisy), tak v jejich blízkosti (Velké Všelisy, Zamachy) tento text: „V případě, že stávající ani navrhované vodní nádrže nemohou zajistit odpovídající parametry, je možné vybudovat vodní nádrže, zejména podzemní, v rámci přípustného využití. Podzemní vodní nádrž je v tomto případě chápána jako technická infrastruktura. Podzemní vodní nádrže je možné umisťovat na veřejných prostranstvích ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (§ 34) i na vlastním pozemku objektu, jež má být chráněn. Podmínkou je dostačující dopravní přístupnost a splnění dalších technických parametrů. Pokud by se v budoucnu prokázaly technické parametry jako vyhovující (ať již změnou normy nebo parametrů vodovodu), nebo pokud by byl vybudován samostatný vodovodní systém, je vzhledem k dostupnosti preferována varianta zásobování požární vodou z hydrantů. V takovém případě se nejedná o změnu koncepce a, nedojde-li v rámci úpravy k podstatným změnám v uspořádání území, je možné zařízení umístit jako přípustnou technickou infrastrukturu na většině ploch s rozdílným způsobem využití (viz kapitola 6. textové části Územního plánu). Ćeská geologická služba, správa oblastních geologů, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1, 

Vyjádření ze dne 6. 10. 2015 č.j. ČGS-441/15/1544*SOG-441/575/2015

Ve vyjádření neuplatňuje z hlediska geologických zájmů chráněných zvláštními právními předpisy žádné připomínky. Vyhodnocení stanoviska: Bez připomínek

95

RWE GasNet,s.r.o., Klíšská 940/96 Ústí n. Labem 

vyjádření ze dne 26.10.2015 zn. 5001203068

V území obce se nenachází plynárenské zařízení společnosti RWE. Z výše uvedeného důvodu neuplatňujeme připomínky. Vyhodnocení sdělení : Návrh Územního plánu zůstává v původním znění.

Státní pozemkový úřad 

sdělení ze dne 1. 10. 2015 č.j. SPU 509386/2015/Dor:

Ve všech katastrálních územích obce Velké Všelisy proběhla v minulých letech komplexní pozemková úprava. Územní plán musí respektovat schválené plány společných zařízení. Vyhodnocení: Návrh Územního plánu respektuje provedené a zapsané KPÚ na území obce Velké Všelisy. Návrh zůstává v původním znění.

ČEZ Distribuce a.s., Děčín, Podmokly, Teplická 874/8, 405 02 

Vyjádření zn. JM3009201530. 9. 2015.

Obecné požadavky na zajištění ochrany energetických zařízení. Požadavek na konzultace a na základě jednání budou odsouhlaseny případně navrženy úpravy distribuční soustavy podmiňující připojení budoucích záměrů, uvolnění zájmových lokalit (přeložky). Vyhodnocení: Energetická koncepce byla se správcem distribuční soustavy konzultována. Ochranná pásma energetických zařízení jsou graficky vyjádřena v koordinačním výkresu, zástavba v území je podmíněna respektováním limitů využití území, kterými jsou i zařízení a trasy energetické soustavy včetně ochranných pásem.

6.6 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním jejich potřeby Územní plán neobsahuje záměry, které by svým rozsahem měly charakter nadmístního významu.

6.7 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území Na území obce se nachází 4 sídla, která tvoří relativně rozsáhlá zastavěná území, a 5 menších osad. Celkem bylo vymezeno 9 zastavěných území na k. ú. Velké Všelisy, z nichž dvě přesahují na k. ú. Malé Všelisy. Na k. ú. Malé Všelisy byla vymezena 3 zastavěná území, včetně dvou přesahujících z k. ú. Velké Všelisy. Na k. ú. Zamachy jsou lokalizována 4 zastavěná území.

96

Zastavěná území obce Velké Všelisy s vyvíjela plynule, zčásti na relativně příkrém svahu údolí Košáteckého potoka nebo jeho bočních údolí. Většina svahů, zahrnutých do zastavěného území, je intenzivně využívána. Totéž platí o plochách v rovinaté části, kde zahuštěná zástavba v několika případech znemožňuje žádoucí upravení místních komunikací. Rezervy tak zůstávají pouze v podobě veřejných prostranství, která jsou však pro fungování sídla nezbytná, a v zázemí stávajících objektů, kde Územní plán umisťování nových staveb připouští při splnění legislativních požadavků na umisťování staveb. Výjimku v intenzivně využitých plochách zastavěného území tvoří pouze sídla Zamachy, Krušiny a částečně Malé Všelisy a osada Chaloupky. Sídlo Krušiny a osada Chaloupky jsou pozdějšího založení, jejich půdorys byl naprojektován na kapacity, kterých sídla dosud nedosáhla. I při zpřísnění prostorových požadavků na výstavbu v současné legislativě je možné část těchto ploch využít. Na těchto plochách navrhuje Územní plán změnu využití území ve prospěch staveb pro bydlení. V sídle Zamachy vznikly volné plochy v zastavěném území historickým vývojem. Jedná se zejména o dvě rozvojové plochy (1C SV a 2C SV), které jsou navrženy na místech zaniklých hospodářských usedlostí. Vymezeny jsou jako plochy přestavby. I třetí rozvojová plocha v Zamachách je lokalizována v zastavěném území, a to na jeho východním okraji, kde zůstaly volné plochy dřívějších zahrad, dnes zčásti vedených jako manipulační plocha. Volná prostranství v zastavěných územích obce v současné době tvoří převážně veřejná prostranství, včetně veřejných komunikací. Ta je nutné zachovat pro řádné fungování sídla. Nezastavěné zůstávají také rozsáhlejší plochy zeleně v údolní nivě. Územní plán prioritně pro své návrhy využil volná prostranství v rámci zastavěných území. Teprve pokud tyto plochy neposkytly dostatečný prostor pro požadovaný a žádoucí územní rozvoj, byly vymezeny zastavitelné plochy mimo zastavěné území.

6.8 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Koncepce Územního plánu vychází z požadavku umožnit rozvoj všech sídel obce, a to v míře odpovídající jejich současnému stavu. Osady, s výjimkou Chaloupek, jsou ponechány bez územního rozvoje. V osadě Chaloupky je územní rozvoj umožněn v rozsahu, který byl plánován při založení sídla. Ostatní osady jsou stabilizované s možností případného rozvoje v rámci zastavěného území. Tento přístup zachovává hlavní devizu těchto drobných sídelních útvarů, kterou je bezesporu klidné prostředí bez výraznějších turbulentních zásahů. Vymezení zastavitelných ploch vychází z predikce demografických tendencí. Ta se opírá mimo jiné skutečnosti, popsané v následujících odstavcích, které zároveň zdůvodňují lokalizaci jednotlivých rozvojových ploch. Z hlediska potenciálu rozvoje obce je významný zejména aktivní přístup zastupitelstva a jeho snaha iniciovat rozvoj obce. V kombinaci s relativně výhodnou polohou obce mezi dvěma velkými regionálními centry (Mladá Boleslav a Mělník) a dobrou dostupností do Prahy, a také s klidovým charakterem sídel, je tak možno předpokládat v budoucnu plynulý rozvoj. Pro návrh Územního plánu byla vypracována variantní prognóza nárůstu počtu obyvatel a potřeby nových bytů do roku 2030. Územní plán počítá s nárůstem rozděleným do dvou fází o celkovém nárůstu počtu 80 bytů nových do roku 2030 s celkovým odpadem 18 bytů.

97

Toto je výchozí číslo, které však z objektivních důvodů musí být překročeno. Je třeba zejména brát v potaz, že se Územní plán zpracovává na dobu neurčitou, jeho platnost není rokem 2030 omezena. Proto i návrhy musí mít rezervu pro další léta. Dále i při možnosti stanovit rozmezí velikosti parcel není zajištěno, že některé nebudou využity pouze jako zahrady. Dalším důvodem pro lehké naddimenzování je i poskytnutí možnosti výběru. Na tyto skutečnosti by měl být brán zřetel i do budoucna – obec by měla dbát o to, aby nabídka zastavitelných ploch byla dostatečná. Pokud bude mít obec i v budoucnu zájem o navyšování počtu obyvatel, nemělo by dojít k situaci, kdy jsou všechny nebo převážná část zastavitelných ploch zastavěny. V obci musí být stále dostatečná nabídka volných ploch, aby případní zájemci nebyli nuceni upustit od záměru nastěhovat se do obce proto, že v obci neobjeví vhodnou parcelu. Současně, jak i minulý vývoj naznačuje, může dojít k neočekávanému skokovému nárůstu počtu obyvatel, který demografické modely nedovedou predikovat. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel a nárůstu potřeby bytů 2011 - 2030 Návrh 2011-2020 2020

2021-2030 2030

Bytová výstavba abs. Odpad bytového fondu Počet obyvatel Počet domácností (SHD) Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 domácnost Podíl CD bez vlastního bytu (v%) Bytová výstavba abs. Odpad bytového fondu Počet obyvatel Počet domácností (SHD) Počet trvale obydlených bytů Počet osob na 1 domácnost Podíl CD bez vlastního bytu (v%)

30 8 380 163 152 2,35 6,7 50 10 480 202 192 2,38 5,0

Podrobnější vyhodnocení výstavby ve všech třech sídlech, včetně odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v jednotlivých sídlech je součástí komplexního zdůvodnění přijatého řešení.

7 Vypořádání připomínek a návrh rozhodnutí o námitkách Ve stanovené lhůtě nebyly uplatněny žádné připomínky ani námitky.

Poučení Proti územnímu plánu Velké Všelisy vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). ……………………………. Božena Štellová místostarostka

………………………………. Jaromír Bečka starosta 98

Vyvěšeno: …. …. 2016

Sejmuto: …. …. 2016

Nabytí účinnosti: …. …. 2016