MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
Ústav práva a humanitních věd _____________________________________________________
Řešení pohledávek v oblasti obchodně právních vztahů
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Jiří Tuza
Bc. Ilona Woznicová
Brno 2009
Zadání diplomové práce
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Řešení pohledávek v oblasti obchodně právních vztahů vypracovala samostatně pod dohledem vedoucího práce a na základě pramenů, které cituji a uvádím v seznamu literatury.
V Brně dne 21. května 2009
…………………………………..
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu své diplomové práce Mgr. Jiřímu Tuzovi za odborný dohled a cenné rady, které přispěly k vypracování této diplomové práce. Velmi si jich vážím.
Abstrakt Woznicová, I. Řešení pohledávek v obchodně právních vztazích. Diplomová práce. Brno, 2009. Diplomová práce pojednává o možnostech řešení pohledávek v obchodně právních vztazích. Podrobně analyzuje možnosti řešení pohledávek mimosoudně, v rozhodčím řízení a soudní cestou. Tyto způsoby řešení pohledávek jsou doplněny ukázkami modelových situací, které se v praxi často vyskytují. Poslední část je věnována prevenci vzniku problematických pohledávek. Práce je určena především neprávnické veřejnosti, které tím umožní získat orientaci v široké a poměrně složité právní problematice pohledávek a možností jejich vymáhání.
Klíčová slova Pohledávka, věřitel, dlužník, mimosoudní řešení sporů, soudní řešení sporů, rozhodčí řízení, prevence pohledávek.
Abstract Woznicová, I. Solving outstanding debts in trade legal relations. Diploma thesis. Brno, 2009. This diploma deals with possibilities of solving outstanding debts in trade legal relations. It analyses in details the possibilities of solving outstanding debts out of court, in arbitration proceedings and in judicial disputes. These ways of solving the outstanding debts are supplemented with illustrations of model situations which are quite common in practice. The last part is dedicated to prevention of arrising problematic outstanding debts. The thesis is intended in particular for non-juristic public who may thus get orientated in wide and relatively complex juristic dilemma of outstanding debts and their recovery.
Key words Outstanding debt, creditor, debtor, out of court settlement, judicial settlement of disputes, arbitration proceedings, prevention of amount outstanding.
Obsah 1.
Úvod .......................................................................................................................... 9
2.
Použité zkratky ...................................................................................................... 10
3.
Cíl ............................................................................................................................ 11
4.
Metodika ................................................................................................................. 12
5.
Úvod do problematiky pohledávek ...................................................................... 13 5.1. Definice, základní členění ................................................................................... 13 5.2. Vznik pohledávek................................................................................................ 13 5.2.1. Smlouva jako důvod vzniku pohledávky ................................................ 14 5.3. Obchodně právní pohledávky ............................................................................. 14 5.3.1. Relativní obchody ................................................................................... 15 5.3.2. Absolutní obchody .................................................................................. 16 5.3.3. Fakultativní obchody ............................................................................... 16 5.4. Právo a nárok věřitele.......................................................................................... 17 5.5. Promlčení a prekluze pohledávky ....................................................................... 17 5.6. Zánik pohledávky ................................................................................................ 18 5.6.1. Splnění dluhu .......................................................................................... 19 5.6.2. Dohoda .................................................................................................... 19 5.6.3. Započtení ................................................................................................. 20 5.6.4. Nemožnost plnění.................................................................................... 21 5.6.5. Výpověď.................................................................................................. 22 5.6.6. Odstoupení od smlouvy........................................................................... 22 5.6.7. Odstupné ................................................................................................. 23 5.6.8. Narovnání ................................................................................................ 23 5.6.9. Neuplatnění práva (prekluze) .................................................................. 24 5.6.10. Splynutí ................................................................................................... 24
5.6.11. Uplynutí doby.......................................................................................... 24 5.6.12. Smrt věřitele nebo dlužníka .................................................................... 25 6.
Způsoby řešení pohledávek ................................................................................... 26 6.1. Mimosoudní řešení pohledávek ....................................................................... 26 6.1.1. Vymáhání pohledávky věřitelem ............................................................ 26 6.1.2. Vymáhání pohledávky inkasní kanceláří ................................................ 28 6.1.3. Postoupení pohledávky ........................................................................... 30 6.1.4. Faktoring ................................................................................................. 32 6.1.5. Forfaiting ................................................................................................. 34 6.1.6. Kapitalizace pohledávky ......................................................................... 35 6.2. Vymáhání pohledávky v soudním řízení.......................................................... 36 6.2.1. Klasické civilní řízení ............................................................................. 36 6.2.2. Zkrácené civilní řízení............................................................................. 39 6.3. Vymáhání pohledávky v rozhodčím řízení ...................................................... 42 6.3.1. Formy rozhodčího řízení ......................................................................... 43 6.3.2. Institucionální (stálý) rozhodčí soud ....................................................... 44 6.3.3. Rozhodčí smlouva ................................................................................... 45 6.3.4. Rozhodce ................................................................................................. 46 6.3.5. Průběh rozhodčího řízení ........................................................................ 46 6.3.6. Rozhodčí řízení on-line ........................................................................... 49
7.
Praktická část ......................................................................................................... 50 7.1. Vymáhání pohledávky věřitelem ..................................................................... 50 7.2. Vymáhání pohledávky inkasní kanceláří ......................................................... 55 7.3. Postoupení pohledávky .................................................................................... 58 7.4. Soudní řízení – zkrácené civilní řízení ............................................................. 61 7.5. Rozhodčí řízení ................................................................................................ 64
8.
Prevence .................................................................................................................. 69
8.1. Informace o obchodním partnerovi .................................................................. 69 8.2. Právní ošetření obchodního vztahu .................................................................. 70 8.3. Zohlednění rizik sporů se zahraničními partnery ............................................. 71 8.4. Kvalitní správa pohledávek .............................................................................. 72 8.4.1. Návod na prevenci ................................................................................... 72 9.
Závěr ....................................................................................................................... 74
10. Literatura ............................................................................................................... 76 11. Seznam příloh......................................................................................................... 79
ÚVOD
1. Úvod Pohledávky po splatnosti či obtížně vymahatelné pohledávky jsou velkým problémem, který zatěžuje valnou většinu podnikatelských subjektů a rovněž negativním způsobem ovlivňuje celkové podnikatelské klima ve společnosti. I když tyto pohledávky k podnikání přirozeně patří, tak zejména pro malé a střední podnikatele mohou mít osudový dopad na chod firmy. Pohledávky mezi firmami vznikají zpravidla ve chvíli, kdy proběhne vystavení faktury. Tato metoda platebního styku mezi věřiteli a dlužníky je standardní v případě, kdy dojde k vypořádání v řádném termínu. V České republice je však řádný termín uhrazení faktury z velké části ignorován. Podle statistik platí české firmy faktury po 32 dnech, přitom průměrná předepsaná doba splatnosti je o šest dní kratší, tedy 26 dnů. „Řádní dlužníci“ splácí fakturu zpravidla v nejzazší den její splatnosti. „Neřádní dlužníci“ čekají na urgenci, a zpravidla až na tu druhou. V této fázi se stávají z dlužníků neplatiči a vidina uhrazené pohledávky se vzdaluje. Firemní seznam dlužníků a neplatičů pak stále narůstá, což později může vést k situaci, že se firma sama z finančních důvodů dříve či později dostává na obdobný seznam dlužníků a neplatičů u svých obchodních partnerů. V souvislosti s probíhající ekonomickou krizí je dané téma v řadě firem více než aktuální, neboť se do finančních potíží dostávají právě i takoví odběratelé, kteří dosud byli celé roky stabilní a v platební morálce spolehliví. Jak se vyhnout problematice neuhrazených pohledávek ví každý dodavatel, a sice úhradou před vlastním odebráním produktu. Nicméně přesto, že všichni podnikatelé toto pravidlo znají, používat je v praxi se daří jen málokomu. V podmínkách tvrdé konkurence současného trhu si může tuto platební filozofii dovolit pouze monopolní výrobce. Převážná většina firem, konkurujících si na trhu vzájemnou nabídkou zboží a služeb, nedostává při prodeji od kupujícího nejmenší šanci k diktování platebních podmínek, protože zákazník má často možnost odejít právě ke konkurenci. Pokud si tedy firma chce udržet svoji konkurenceschopnost na trhu, nezbývá jí nic jiného, než zvolit pro odběratele co nejvýhodnější platební podmínky, které s sebou ovšem přinášejí i větší rizika.
9
POUŽITÉ ZKRATKY
2. Použité zkratky EŘ
zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
NŘ
zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád
ObčZ
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
ObchZ
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
OSŘ
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
ZRŘ
zákon č. 216/1994 Sb, o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
10
CÍL
3. Cíl V souvislosti s obchodní činností vznikají dnes a denně hromadné většině podnikatelských subjektů řady pohledávek a závazků. Denně se tedy ocitají ať už v pozici věřitelů či dlužníků. Ti na straně věřitelů pak často čelí riziku, že jim dlužník pohledávku neuhradí. A co dělat, pokud k takové situaci dojde? Jak se proti takovému dlužníkovi bránit či jak zamezit tomu, aby k podobné situaci už nikdy nedošlo? To jsou nejčastější otázky, které si věřitel pokládá a právě na ně se pokusím v následujícím textu nalézt odpověď. Cílem mé diplomové práce je tedy poskytnout informace o základních aspektech problematiky vymáhání pohledávek po splatnosti a často též obtížně dobytných či zcela nedobytných, které jsou jedním z negativních znaků našeho současného ekonomického prostředí a jevem, který trápí nejen mnoho podnikatelských, ale i soukromých subjektů. V práci je kladen důraz na řešení pohledávek typu obchodně-právního, které vznikají především ze smluv mezi prodávajícím a kupujícím. Stěžejním bodem je důkladné rozebrání možností jejich vymáhání, ať už soudní nebo mimosoudní cestou či v rozhodčím řízení s konkrétními praktickými ukázkami případů, jež uvádí zákonná ustanovení do života. Dalším cílem je poskytnout věřiteli návod na to, jak předcházet vzniku takovéto problematické pohledávky, jež bude obsahovat různá upozornění na úskalí, kterých je vhodné se při vzniku pohledávek a závazků vyvarovat, aby v budoucnu nebyla ohrožena práva podnikatelských subjektů z nich vzešlá. Práce je určena především podnikatelským subjektům, kterým tím umožní získat základní orientaci v široké a poměrně složité právní problematice pohledávek.
11
METODIKA
4. Metodika Práce sestává ze čtyř částí. Úvodní část obsahuje obecné pojednání o pohledávkách s vymezením základních charakteristik a pojmů, které s danou problematikou úzce souvisí. Důraz je kladen především na vznik pohledávek, jejich definice, dělení a zánik. Charakterizovány jsou blíže obchodně právní pohledávky, o nichž celá tato práce pojednává. Druhá část je zaměřena na konkrétní způsoby řešení pohledávek. Pojednává v prvé řadě o mimosoudních způsobech, tedy od vymáhání pohledávky věřitelem, inkasní kanceláří, až po postoupení pohledávky jinému subjektu, odkupu pohledávek faktoringovou či forfaitingovou společností a kapitalizaci pohledávek. Poté následuje kapitola o sporech řešených soudní cestou, která se zabývá jednak klasickým civilním řízením, a jednak zkráceným civilním řízením. Poslední kapitola je pak věnovaná rozhodčímu řízení, které se v obchodně-právních vztazích také velmi využívá. V praktické části se zabývám ukázkami řešení různých modelových situací, se kterými se může věřitel v obchodně právních vztazích setkat. Aby byl výklad těchto příkladů pojat co nejkomplexněji, obsahují i ukázky souvisejících dokumentů, pomocí kterých se vymáhání pohledávek uplatňuje. Tyto dokumenty jsou obsaženy v přílohách této práce. Poslední část je věnována prevenci problematických pohledávek, která pojednává o tom, jak předcházet vzniku problematické pohledávky a včas rozpoznat signály, které tuto situaci mohou avizovat. Část informací jsem čerpala z knižních publikací uvedených v seznamu literatury, jelikož však v některých publikacích nastal problém s jejich aktuálností, zejména při výkladu zákonných ustanovení, jsem se spíše obracela na internetové zdroje, které jsou průběžně doplňovány a pravidelně aktualizovány. Řadu cenných rad i osobních zkušeností v boji s nepoctivými dlužníky jsem načerpala ze svého zaměstnání (ASIO, spol. s r.o.). Jelikož se jedná o inženýrsko-dodavatelskou firmu s vodohospodářskými výrobky, vázanou na stavebnictví, je i zde problematika vymáhání pohledávek velmi aktuální. Téměř všechny praktické ukázky příkladů jsou proto nastíněním situací, se kterými jsem se v průběhu svojí čtyřleté pracovní zkušenosti měla možnost seznámit.
12
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
5. Úvod do problematiky pohledávek Ještě před tím, než se dostaneme k samotné práci jako takové, považuji za vhodné objasnit základní pojmy související s daným tématem.
5.1. Definice, základní členění V praxi existuje nesčetně mnoho definicí tohoto pojmu, my použijeme tu, která se vyskytuje v našich pramenech práva, a sice Občanském a Obchodním zákoníku. Pohledávka představuje právo věřitele požadovat po dlužníkovi určité plnění. Ve vztahu k dlužníkovi je toto plnění označováno jako dluh nebo závazek1, přičemž plnění může být peněžité nebo nepeněžité. Pohledávky se dělí do dvou základních skupin: a) smluvní – pohledávka může existovat jak na straně pouze jednoho účastníka (např. pohledávka z darovací smlouvy), tak i vzájemně na obou smluvních stranách (např. u kupní smlouvy); b) ostatní - nejsou závislé na žádném konkrétním smluvním vztahu a jejich vznik je dán například veřejnoprávním předpisem či jinou právní skutečností (např. pohledávky státu z titulu daní, poplatků nebo obdobných finančních plnění).2 Pohledávky představují významnou složku aktiv podniku. Jsou zahrnuty v oběžném majetku společnosti a jejich výše a rychlost splacení má vliv na likviditu podniku.
5.2. Vznik pohledávek Pohledávky vznikají nejčastěji ze smluv, např. z kupní smlouvy, ze smlouvy o dílo, ze smlouvy o úvěru, ze smlouvy o půjčce, z darovací smlouvy apod. Mohou však vzniknout též z jiných právních skutečností, např. z odpovědnosti za škodu, z bezdůvodného obohacení, z odpovědnosti za vady, z odpovědnosti za prodlení dlužníka nebo věřitele. Z tohoto výčtu je zřejmé, že tedy existuje další, poměrně široká škála jejich členění.
1
2
ObčZ užívá oba termíny, ObchZ užívá termín závazek VAIGERT, D., PHILIPPI, T., RIŠKO, P., NAVRÁTILOVÁ, H. Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vyd. Computer Press, 2006. 284 s., ISBN:80-251-0881-3, str. 7-8
13
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
5.2.1. Smlouva jako důvod vzniku pohledávky Smlouva je dvoustranným i vícestranným právním úkonem, který vzniká v kontraktačním procesu. Kontraktační proces začíná návrhem smlouvy, který musí být dostatečně určitým a srozumitelným právním úkonem a musí vyjadřovat vůli navrhovatele být tímto návrhem vázán. Návrh smlouvy působí vůči druhé straně, které je adresován, okamžikem jeho doručení. Smluvní strana, které je návrh smlouvy adresován, buď tento smluvní návrh přijme, nebo jej odmítne. Přijetí se však musí stát do doby, do níž je podle své vůle vyjádřené v návrhu navrhovatel svým smluvním návrhem vázán. I přijetí návrhu musí dojít druhé smluvní straně, tedy straně, která podávala návrh smlouvy. Teprve dojitím tohoto návrhu vzniká smlouva. Vzniklá smlouva, která zakládá vznik pohledávky věřitele vůči dlužníkovi, musí mít náležitosti platného právního úkonu. Mezi základní náležitosti platného právního úkonu patří zejména to, aby byl určitý a srozumitelný, dále předmětem smlouvy musí být možné plnění, smlouva musí být vážně míněným právním úkonem a měla by mít také předepsanou formu. Zde se jedná o písemnou či ústní formu.3
5.3. Obchodně právní pohledávky Jedná se o pohledávky, jejichž vznik a existence se posuzuje podle ObchZ. Jde například o pohledávky z nekalosoutěžního jednání, účastenství na obchodních společnostech, nebo o pohledávky z obchodních závazkových vztahů. V běžném životě se můžeme nejčastěji setkat s posledně jmenovanými pohledávkami pocházejícími z obchodních závazkových vztahů.
3
DRBOHLAV, J., POHL, T. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. 220 s. ISBN 80-7357-162-5, str. 17-18
14
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
Obecně lze s ohledem na výčet obchodně závazkových vztahů obsažený v § 261 a násl. ObchZ konstatovat, že mezi obchodněprávní pohledávky se řadí pohledávky vzniklé: a) ze závazkových vztahů mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé, s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti, b) ze závazkových vztahů mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb,4 c) ze vztahů specifikovaných v § 261 odst. 3 ObchZ, 5 d) ze vztahů, u kterých si účastníci dle § 262 odst. 1 ObchZ písemně dohodli, že jejich závazkové vztahy, které nespadají pod výše uvedený výčet, se přesto řídí ustanoveními ObchZ, 6 e) ze vztahů vzniklých při zajištění plnění závazků v závazkových vztazích dle bodu 1. až 3., jež se řídí ObchZ a zástavní právo k cenným papírům v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem, f) ze vztahů vzniklých při zajištění závazků ze smluv dle bodu 4., jestliže osoba poskytující zajištění s tím projeví souhlas, nebo v době vzniku zajištění ví, že zajišťovaný závazek se řídí ustanoveními ObchZ.
5.3.1. Relativní obchody Pohledávky vzniklé ze závazkových vztahů mezi podnikateli nemusí být vždy automaticky považovány za obchodněprávní, neboť ne každý vztah mezi podnikateli je vždy vztahem podnikatelským a obchodněprávním. Př. Pokud si podnikatel zabývající se zemědělskou činností koupí v obchodě (tedy u jiného podnikatele) televizi do svého bytu, nepůjde zřejmě mezi těmito subjekty o podnikatelský vztah. V dané situaci tak první podnikatel, i přes toto své postavení podnikatele, vystupuje jako běžný spotřebitel, a vzájemný vztah mezi prodávajícím i kupujícím, a též pohledávky z něj vzniklé, se budou řídit příslušnými ustanoveními ObčZ.
4
situace pod bodem a) a b). jsou také souhrnně označovány jako tzv. relativní obchody tzv. absolutní obchody 6 tzv. fakultativní obchody 5
15
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
I na pohledávky, týkající se závazkových vztahů mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, je potřeba nahlížet ve výše uvedeném kontextu. Nikoli každá taková pohledávka je pohledávkou obchodněprávní. Obchodněprávní pohledávkou se stává teprve tehdy, jestliže vztah, na základě něhož vznikla, slouží k zabezpečování veřejných potřeb. Př. Smlouva mezi státem a stavební firmou na opravu dálnice D1. Splnění podmínky spočívající v zabezpečování veřejných potřeb je pak nutno vždy posuzovat individuálně v každém konkrétním případě.
5.3.2. Absolutní obchody Pohledávky z tzv. absolutních obchodů, jsou, na rozdíl od předchozích případů, považovány za obchodně právní pohledávky vždy, bez nutnosti splnění nebo posouzení dalších podmínek. Podle § 261 ObchZ se jedná o pohledávky vzniklé např. mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností, jakož i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti, vztahy ze smluv, jimž se převádí podíl společníka a další. Na tyto pohledávky se tedy vždy a bez dalšího pohlíží jako na pohledávky obchodněprávní.
5.3.3. Fakultativní obchody Stále častěji se lze setkat s obchodněprávními pohledávkami vzniklými z tzv. fakultativních obchodů. Jde o vztahy, které všichni účastníci souhlasně podřídili právní úpravě ObchZ, i když by se jinak jednalo o vztahy podléhající ObčZ (například kupující starožitného obrazu uzavře s prodejcem kupní smlouvu, kterou oba výslovnou písemnou zmínkou ve smlouvě podřídí právní úpravě ObchZ, i když by jinak do sféry ObchZ nespadala). I přes dřívější široké diskuse o formě takového souhlasu je možno v současné době uvést, že k uzavření dohody o tom, že daný závazkový vztah se řídí ObchZ ve smyslu
16
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
§ 262 ObchZ, postačí, že smluvní strany v záhlaví smlouvy uvedou, podle kterých ustanovení obchodního zákoníku se tato smlouva uzavírá. Již pouhé označení v záhlaví listiny jako například „Kupní smlouva uzavřená dle § 409 a násl. ObchZ“ tedy může vést ke vzniku obchodněprávního závazku a tím i pohledávky, která se řídí úpravou ObchZ. Je však potřeba také dodat, že i přes oboustranný souhlas účastníků a dodržení zákonné formy dohody směřující ke vzniku fakultativního obchodu, je tato dohoda neplatná, jestliže vede ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem (např. zhoršení či ztížení uplatnění reklamačních práv, kratší promlčecí doby apod.).7
5.4. Právo a nárok věřitele Pojmy „právo“ a „nárok“ se v běžné praxi často zaměňují, proto je na úvod vhodné objasnit jejich význam. Právo představuje oprávnění příslušného subjektu k plnění ze strany druhé osoby, přičemž nárok je oprávněním takové osoby přímo se daného plnění domáhat a toto případně i vymoci soudní cestou. Výrazně je tento rozdíl patrný například u běžné smlouvy o půjčce, kde od okamžiku poskytnutí půjčky má subjekt, který ji poskytnul, právo na její vrácení, ovšem nárok na toto vrácení vzniká teprve dnem, který byl jako den vrácení mezi účastníky dohodnut.
5.5. Promlčení a prekluze pohledávky Při vymáhání pohledávek je třeba v prvé řadě dbát na to, aby se pohledávka nestala pohledávkou promlčenou. Promlčení představuje jeden z právních následků marného uplynutí doby. Právní účinky promlčení nastávají tehdy, uplynul-li zákonem stanovený čas, aniž by oprávněný subjekt (věřitel pohledávky) své právo uplatnil u soudu. Uplynutím promlčecí doby dochází 7
VEIGERT, Dalibor, et al. Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0881-3. Obchodněprávní pohledávky, s. 11-13.
17
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
k zániku nároku, tj. k zániku vynutitelnosti práva, nikoli však k zániku práva jako takového. Z hlediska vymáhání pohledávek pak promlčení představuje překážku vymáhání. Uplynutí promlčecí doby jako takové samo o sobě neznamená zánik práva ani zánik možnosti jeho vymáhání, avšak dává dlužníkovi právo dovolat se promlčení. Uplynutím promlčecí doby dochází k zániku nároku, tj. k zániku vynutitelnosti práva, proto, vznese-li dlužník námitku promlčení, soud nemůže věřiteli jím uplatněný nárok přiznat. Zásadní rozdíl mezi občanskoprávní a obchodně právní úpravou promlčení představuje odlišná délka obecné promlčecí doby. Zatímco v úpravě občanskoprávní činí tři roky, v úpravě obchodně právní jsou to čtyři roky. Stanoví-li pak zákon promlčecí dobu speciální, má tato speciální promlčecí doba přednost před obecnou promlčecí dobou čtyřletou. Obchodní zákoník obsahuje komplexní úpravu problematiky promlčení. Použití této speciální úpravy obchodního zákoníku má proto přednost před obecnou úpravou občanského zákoníku, tzn., že použití občanskoprávní úpravy je pro obchodně právní vztahy vyloučené. Prekluze představuje jeden z právních následků marného uplynutí doby. Prekluze je způsobem zániku práva v důsledku jeho neuplatnění v zákonem stanovené lhůtě. K prekluzi práva musí soud přihlížet z úřední povinnosti, a to i v případě, když nebyla účastníkem právního vztahu namítnuta. Uplynutí prekluzivní doby stanovené zákonem znamená automatický zánik práva a zánik možnosti jeho vymáhání. Prekluzivní lhůta je proto také nazývána lhůtou propadnou. Na rozdíl od promlčení, kdy v důsledku uplynutí času nedochází k zániku práva, v případě prekluze v důsledku uplynutí času k zániku práva dochází.8
5.6. Zánik pohledávky Zákon rozlišuje celou řadu způsobů zániku pohledávek, resp. k nim vážících se závazků. Základní právní úprava je upravena v občanském zákoníku (§ 559 a násl.), obchodní zákoník (§ 324 a násl.) pak jednotlivé způsoby zániku pohledávek více či méně modifikuje, resp. rozšiřuje. Existuje několik způsobů, jak může pohledávka zaniknout, my si teď některé z nich uvedeme.
8
VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 978 80-7357-230-3. Promlčení a prekluze pohledávky, s. 66-82.
18
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
5.6.1. Splnění dluhu Splnění dluhu je ze způsobů zániku závazků na prvním místě, neboť je v podstatě způsobem nejvýznamnějším, protože jím dochází k reálnému uspokojení věřitele. Ke splnění dochází úkonem dlužníka, který poskytne věřiteli sjednané plnění a věřitel (v závislosti od povahy plnění) toto přijme. Pokud se například platí v hotovosti, věřitel musí peníze převzít (popřípadě vystavit potvrzení), v případě převzetí díla nebo zboží se zase sepíše předávací protokol, naopak v případě bezhotovostní platby bankovním převodem součinnost věřitele není nutná (a reálně vlastně nemožná). Ke splnění tedy může dojít výslovně nebo i mlčky (tzv. konkludentním způsobem).9
5.6.2. Dohoda Dohoda může být uzavřena ve třech formách: 1. Dohoda o zániku dosavadního závazku jeho nahrazením závazkem jiným, kdy se věřitel dohodne s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým. Pokud se nahrazuje závazek původně zřízený písemnou formou, musí být dohoda o zřízení nového závazku uzavřena rovněž písemně.
2. Dohoda o zániku dosavadního závazku bez dalšího, v tomto případě se smluvní strany mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se ruší, aniž by vznikl nový závazek. Pokud nevyplývá z dohody něco jiného, rušený závazek zaniká, když návrh na jeho zrušení byl přijat druhou stranou. Ruší-li se závazek sjednaný písemně, dohoda o zrušení závazku musí být rovněž uzavřena písemně. Nevyplývá-li výslovně z písemné dohody o zrušení závazku něco jiného, zaniká současně i závazek druhé strany, a jestliže byl již splněn, má druhá strana nárok na jeho vrácení, a to u peněžitého závazku spolu s úroky. Dohodnou-li se strany na zrušení části závazku, zaniká závazek druhé strany v rozsahu odpovídajícím rušené části závazku.
9
VEIGERT, Dalibor, et al. Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0881-3. Splnění dluhu, s. 212-215.
19
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
3. Dohoda o prominutí dluhu, tento typ dohody musí mít vždy písemnou formu a věřitel se v ní vzdává svého práva na dlužníkovo plnění nebo dluh zcela promíjí. Na rozdíl od předchozích případů tedy nezanikají vzájemné povinnosti smluvních stran, ale pouze povinnost dlužníka plnit věřiteli bez navazující povinnosti vrátit věřiteli plnění, které z předmětného vztahu získal. Tato dohoda se používá v případě vrácení půjčky, resp. opuštění jejího vrácení. Touto dohodou se nelze vzdát práv, které mohou v budoucnosti teprve vzniknout, v takovém případě by byla dohoda neplatná.10
5.6.3. Započtení Při tomto způsobu zániku závazku sice nedochází k fyzické úhradě pohledávky, ale k uspokojení věřitele ano. Vzájemný zápočet pohledávek a závazků má řadu výhod zejména v případech, kdy máme několik subjektů, jež jsou propojeny různými, např. vzájemnými dodavatelsko-odběratelskými vztahy, technologickými procesy atd. V těchto případech, kdy platby mezi obchodními partnery probíhají dnes a denně, by bylo nelogické a zcela zbytečné, aby byly vždy prováděny v hotovosti nebo bankovními převody z účtu na účet. Započtením tedy ušetříme nejen na nákladech spojených s administrativou, ale rovněž na bankovních poplatcích, které zdaleka nejsou zanedbatelné. K započtení nemusí dojít jen po vzájemné dohodě, ale i, pokud jsou splněny zákonné podmínky, jednostranným právním úkonem, často i proti vůli druhé strany. Předpoklady k započtení jsou následující: a) vzájemnost pohledávek – dlužník je současně věřitelem svého věřitele z jiného vzájemného vztahu, resp. v důsledku postoupení pohledávky, převzetí dluhu nebo jiného právního nástupnictví; b) plnění pohledávek je stejného druhu – započítávají se zejména peněžní pohledávky, ale není vyloučeno započíst pohledávky určené jinou druhovou věcí; c) splatnost pohledávek – pohledávky zásadně musí být splatné (dospělé), dlužník tedy musí být povinen plnit;
10
VEGERT, Dalibor, et al. Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0881-3. Dohoda stran, s. 216-217.
20
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
d) způsobilost pohledávky k započtení – možnost její vymahatelnosti u soudu (započtení není vyloučeno zákonem nebo dohodou stran), tedy u soudu nelze vymáhat např. naturální pohledávky (ze sázek mezi občany), pohledávky promlčené, pohledávky na náhradu škody způsobené na zdraví (pokud nejde o vzájemnou pohledávku téhož druhu), a další. Je třeba zdůraznit, že bez výjimky se zákaz kompenzace vztahuje na pohledávky za upsaný vlastní kapitál. Započtení nepůsobí automaticky, ale jen na základě úkonu započítávající strany adresovaného druhé straně. Souhlas druhé strany se nevyžaduje. Započtením zaniknou pohledávky zpětně ke dni, kdy se pohledávky setkaly, tedy ke dni, kdy nastala splatnost poslední pohledávky a jen do výše, ve které se vzájemně kryjí. 11 V praxi se lze setkat jak s dvoustrannými, tak i s vícestrannými zápočty. Zde je vhodné upozornit na neopominutelnou nutnost k uznání zápočtů průkazně doložit existenci pohledávky a splnit podmínky ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. 12
5.6.4. Nemožnost plnění Nastává v situaci, kdy smluvní strany uzavřou smlouvu, jejímž předmětem je plnění zcela nemožné nebo zákonem zakázané, tato smlouva je pak absolutně neplatná. V tomto případě se pak hovoří o následné nemožnosti plnění, jejímž důsledkem je zánik povinnosti dlužníka plnit svůj závazek. K této nemožnosti může dojít v důsledku objektivních okolností (např. shoří staveniště, jež mělo být rekonstruováno) nebo subjektivních na straně dlužníka (např. vážné zranění zhotovitele, kdy závazek byl vázán výhradně na jeho osobu – např. umělecké dílo).13
11
VEGERT, Dalibor, et al. Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0881-3. Započtení, s. 218-220. 12
BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: právně - daňově - účetně. 3. rozš. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1816-3. Zápočet pohledávek, s. 48.
13
VEGERT, Dalibor, et al. Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0881-3. Nemožnost plnění, s. 221-222.
21
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
5.6.5. Výpověď Smlouvu je možno ukončit výpovědí, pokud smluvní strany uzavřou smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem je závazek: a) k nepřetržité nebo opakované činnosti, b) závazek zdržet se určité činnosti, c) závazek strpět určitou činnost. Pokud ze zákona či smlouvy nevyplývá způsob výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. Výpověď je však neúčinná ohledně závazku zdržet se určité činnosti, jestliže z jeho povahy nebo smlouvy vyplývá, že závazek je časově neomezen. Toto pravidlo je pravidlem obecným a platí i pro oblast obchodně právních vztahů, smluvní strany si však otázku výpovědi smlouvy mohou upravit odlišně a také právní úprava jednotlivých smluvních typů může otázky výpovědi značně modifikovat, zejména co se týče běhu výpovědní doby. Souhlas druhé strany s výpovědí není nutný, výpověď je však nutné jí doručit. Závazky ze smlouvy pak zaniknou uplynutím výpovědní doby.
5.6.6. Odstoupení od smlouvy Jedná se o radikální řešení, pro které musí být dány předpoklady a podmínky. Od smlouvy lze zásadně odstoupit jen v případech stanovených zákonem14 nebo sjednaných ve smlouvě. Odstoupení je nutné odlišovat od neplatnosti smlouvy (relativní či absolutní), odstoupit je možné jen od smlouvy, která je platná. Odstoupením od smlouvy v obchodněprávních vztazích smlouva zaniká okamžikem, kdy je projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy doručen druhé straně (tzv. ex nunc).15
14 15
více viz ObchZ § 344 - 351 více viz ObchZ § 344 - § 351
22
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
5.6.7. Odstupné § 355 ObchZ stanoví, že smluvní strany se mohou ve smlouvě dohodnout, že kterákoli ze stran je oprávněna smlouvu zuršit zaplacením určité částky jako odstupného. Účinností odstoupení, resp. úkonu zrušení se smlouva od počátku ruší (tedy tzv. ex tunc), a to i pro oblast obchodněprávních závazkových vztahů (kde se jinak smlouva odstoupením ruší tzv. ex nunc.).
5.6.8. Narovnání Dohoda o narovnání se využívá v případech, kdy práva a pohledávky účastníků právních vztahů nemusí být vždy jednoznačná a přesně určitelná. Tedy spornost může nastat nejen s ohledem na právní titul pohledávky nebo její výše, ale i s ohledem na nízkou průkaznost nároku. V některých případech může být zase pohledávka sice jasná, ale její zajištění je minimální nebo žádné, a výtěžnost potom také není vysoká. Dohoda o narovnání je pak v takových případech způsobem, jak se vyhnout zdlouhavým a nejistým soudním řízením. Věřitel se tímto může dostat alespoň k části své pohledávky a s menšími ztrátami, než v případě „principiální“ obrany dlužníka, který může případné soudní řízení mařit či prodlužovat. Touto dohodou tedy mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda musí být uzavřena písemně, byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou nebo se dohoda týká promlčeného závazku. Dosavadní závazek je pak nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání. Takovým závazkem zpravidla bývá povinnost dlužníka uhradit alespoň část dluhu a současně závazek věřitele nic víc v budoucnu nepožadovat.16 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1/2002: Závazek, který vznikne v budoucnu, nemůže být předmětem dohody o narovnání.
16
VEGERT, Dalibor, et al. Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0881-3. Narovnání, s. 229-230.
23
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
5.6.9. Neuplatnění práva (prekluze) Důsledkem neuplatnění práva u příslušného subjektu je, že právo bez dalšího zaniká. Dochází tedy k prekluzi práva. Tyto důsledky nastávají jen u zákonem přesně vymezených práv (zejm. u práv z vad plnění). Zvláštní ustanovení tedy pro určité nároky stanoví zvláštní délku prekluzivní doby, její počátek plynutí a také kde (u jakého subjektu), je nutné právo uplatnit (např. reklamace u prodávajícího). Takovými zvláštními ustanoveními jsou proto zejména ustanovení o nárocích z vadného plnění. Kromě práv z odpovědnosti za vady z kupní smlouvy a smlouvy o dílo se prekludují např. právo uplatnit předkupní právo nebo právo zpětné koupě, právo uplatnit slevu na nájemném nebo práva z přepravy. Př. Odpovědnost za vady prodané věci musí být uplatněna v záruční době, jinak pohledávka z tohoto titulu zanikne, i když se vada v záruce vyskytla.
5.6.10. Splynutí Pokud splyne jakýmkoli způsobem právo s povinností (závazkem) v jedné osobě, zanikne právo i povinnost (závazek). K zániku závazku splynutím tedy dochází i tak, že dojde ke spojení strany věřitele a dlužníka. Takovými případy jsou zejména postoupení pohledávky a případy univerzálního právního nástupnictví – dědění, fúze či prodej podniku.17
5.6.11. Uplynutí doby Trvání určitého závazkového vztahu může být předem omezeno na přesně stanovenou dobu. Omezení zpravidla vyplývá z dohody smluvních stran, ale výjimkou není ani stanovení omezení soudním rozhodnutím nebo vyplývající ze zákona. Uplynutím stanovené doby pak závazek zaniká bez toho, aby bylo nutné provést nějaký další úkon nebo by musela nastat nějaká právní skutečnost (např. ubytování v penzionu).
17
VEGERT, Dalibor, et al. Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2006. ISBN 80-251-0881-3. Splynutí, s. 232.
24
ÚVOD DO PROBLEMATIKY POHLEDÁVEK
5.6.12. Smrt věřitele nebo dlužníka Práva a povinnosti ze závazkových právních vztahů smrtí dlužníka nebo věřitele zásadně nezanikají, ale přecházejí na právního nástupce. Pokud se však právo či povinnost váží na osobu konkrétního věřitele, resp. osobní výkon dlužníka, jejich smrtí právo, resp. povinnost zanikne. Smrtí věřitele zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Dojde-li k úmrtí dlužníka, vzniká věřiteli problém, kdo jsou právní nástupci dlužníka, koho případně zažalovat a v jakém rozsahu. To vše je potřeba stihnout v promlčecí lhůtě, tak aby tato neuplynula, přičemž naše právní předpisy nijak neřeší stanovení promlčecí lhůty v případě, kdy vůbec není jasné, kdo tvoří potenciální okruh dědiců. 18
18
PŘIDAL, Ondřej. Nepříjemnosti s úmrtím dlužníka. Právní rozhledy [online]. 2008 [cit. 2008-05-14]. Dostupný z WWW:
.
25
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
6. Způsoby řešení pohledávek Řešením problematické pohledávky označujeme nalézání a využívání způsobů řešení pohledávky po lhůtě splatnosti realizované věřitelem nebo jím pověřeným subjektem s cílem dosáhnout zaplacení pohledávky dlužníkem, a není-li zaplacení pohledávky možné, vyřešení pohledávky jiným způsobem při využití zákonných prostředků tak, aby věřiteli v důsledku nezaplacení pohledávky nevznikla újma, případně tato újma byla alespoň minimalizována. Jak už je z této definice patrné, existuje řada způsobů, jak danou problematiku řešit. My se budeme zabývat řešením pohledávek mimosoudní cestou, následovat bude soudní vymáhání a rozhodčí řízení.
6.1. Mimosoudní řešení pohledávek Existuje několik způsobů mimosoudního řešení pohledávek. Není-li pohledávka uhrazena ve lhůtě splatnosti, většinou činí první kroky směřující k nápravě této skutečnosti sám věřitel. Nemá-li však věřitel zájem nebo možnost zabývat se řešením svých splatných pohledávek, může využít služeb inkasní kanceláře, resp. agentur zabývajících se touto činností, nebo též postoupit pohledávku jinému subjektu. Dalšími možnostmi jsou pak odkupy krátkodobých či dlouhodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti specializovanou
faktoringovou,
resp.
forfaitingovou
společností
či
transformace
pohledávky věřitele za obchodní společností v majetkovou účast věřitele v dané obchodní společnosti, tzv. kapitalizace pohledávky. Všechny výše uvedené možnosti nyní důkladněji rozebereme.
6.1.1. Vymáhání pohledávky věřitelem Vymáhání pohledávky věřitelem je zpravidla tím nejlevnějším způsobem řešení. Pokud tedy známe návod na to, jak při této formě vymáhání postupovat, je nejvýhodnější začít řešit pohledávku nejdříve svými vlastními silami. Věřitel vymáhá pohledávku zpravidla v několika krocích. 1. krok - Jelikož se v některých případech stává, že se faktura v kvantu došlé pošty může ztratit, je zapotřebí si nejdříve u dlužníka ověřit, zda se k němu zasílaná faktura skutečně dostala. Pokud se zjistí, že nikoli, zasílá se mu zpravidla kopie faktury (od originálu se
26
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
odlišuje nápisem „kopie“ či „opis“ uvedeném zpravidla nad hlavičkou faktury). Je-li doručení faktury na správné místo dlužníkem potvrzeno a přesto nedojde k platbě, následuje upomínka, a to zpravidla telefonická, v níž je obvykle domluven čas, který věřitel poskytne dlužníkovi k zaplacení faktury po splatnosti. Tato forma upomínání je z hlediska času efektivní, je však zpravidla neprokazatelná pro případ dalšího řízení. V současnosti je též rozšířené upomínání elektronickou poštou, což je z hlediska času stejně efektivní jako telefonická upomínka, je však na rozdíl od telefonické upomínky lépe prokazatelné (v případech, kdy si odesílatel nechá zaslat potvrzení o přečtení příjemcem). 2. krok - Neuhradí-li dlužník fakturu ani poté, většinou následuje oficiální písemná upomínka, v níž bývá uvedena žádost o neprodlené provedení platby. Tato upomínka se zpravidla zasílá doporučeně, příp. s dodejkou, nebo se osobně doručuje do firmy dlužníka proti potvrzení kopie upomínky. 3. krok - Nedojde-li k reakci ze strany dlužníka ani na písemnou upomínku, lze stejným způsobem provést druhou písemnou upomínku, ve které by však mělo být dlužníkovi jednoznačně dáno najevo, že se jedná o poslední pokus věřitele řešit záležitost smírnou cestou. Upomínání by mělo působit na dlužníka i psychologicky, se stupňováním tlaku k úhradě, např. upozorněním na uplatnění smluvní pokuty, úroků z prodlení, odstoupením od smlouvy, zveřejněním dlužníka a jeho pohledávky v databázi dlužníků, soudním a exekučním řízením, příp. podáním návrhu na prohlášení konkursu, je-li věřiteli známo, že dlužník má více věřitelů. Dlužník si musí být vědom, že věřitel bude usilovat o vymožení pohledávky všemi dostupnými prostředky. 4. krok - Pokud ani poté dlužník částku neuhradí, věřitel se již obvykle obrací na právníka, který buď rovnou zahájí soudní řízení, nebo se pokusí o poslední smírčí cestu a sepíše tzv. předsoudní upomínku, kterou vlastním jménem doručí dlužníkovi. V praxi se osvědčuje, že dlužníci obvykle lépe reagují na tuto předsoudní upomínku, nežli na předchozí dvě upomínky a začnou brát tuto situaci vážně. Právník zde obvykle dlužníkovi stanoví termín úhrady faktury, a pohrozí, že pokud tak nesplní do tohoto termínu, okamžitě se proti němu zahajuje soudní řízení. Nejlépe dosaženým výsledkem upomínacího řízení je úhrada dlužné částky. Výsledkem upomínacího řízení a s tím spojeného jednání s dlužníkem však může být také zjištění momentálních finančních problémů dlužníka. V takovém případě je vhodné s dlužníkem
27
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
sepsat: Uznání závazku dle § 323 ObchZ., řídi-li se vztahy mezi dlužníkem a věřitelem obchodním zákoníkem (náš případ), v případě, že se strany řídí Občanským zákoníkem, jednalo by se o uznání dluhu, které nalezneme v § 558 ObčZ. Jsou to jednostranné právní úkony ze strany dlužníka, pro něž je zákonem předepsaná písemná forma. Uznání závazku i uznání dluhu jsou tzv. zajišťovací instrumenty. Získá-li tedy věřitel od dlužníka jednu z těchto forem prohlášení, zlepšuje si svoji pozici pro případné soudní řízení, a to jak z hlediska potřeby prokazování nároku v nalézacím řízení, tak z hlediska jeho promlčení. Dalším zajišťovacím instrumentem může být uznání formou notářského nebo exekutorského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti sepsaného dle § 7a NŘ, ve znění pozdějších předpisů, či § 78 EŘ ve znění pozdějších předpisů. Uznání učiněné touto formou poskytuje věřiteli právní jistotu vysokého stupně, je přímým exekučním titulem, tzn., že věřiteli odpadá potřeba absolvování zdlouhavého nalézacího soudního řízení, v němž musí prokazovat existenci své pohledávky za dlužníkem a její výši (důkazní břemeno je v takovém soudním řízení na straně věřitele jako žalobce). Notářský či exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti dává věřiteli šanci na dřívější uspokojení jeho nároku a bez potřeby vynakládat další finanční prostředky na nalézací soudní řízení. Ve fázi upomínání se věřitel může snažit i např. o dodatečné zajištění pohledávky zástavním právem, směnkou, ručením atd. Výsledkem upomínacího řízení může být rovněž sepsání splátkového kalendáře, a to buď formou jednostranného právního úkonu dlužníka – jednostranného uznávacího prohlášení s uvedením způsobu, jakým dlužník hodlá svůj dluh splácet, nebo formou dvoustranného právního úkonu věřitele a dlužníka – dohody o splácení dluhu.19
6.1.2. Vymáhání pohledávky inkasní kanceláří Spolupráce věřitele s inkasní kanceláří by pro věřitele měla být vždy přínosem. Už samotná skutečnost, že inkasní kancelář je na tuto činnost z technického hlediska zpravidla podstatně lépe vybavena než věřitel, je velkým přínosem. Větší inkasní kanceláře zpravidla disponují dostatečným personálem a technickým vybavením, sítí svých zaměstnanců jsou schopné pokrýt celé území republiky, jsou schopné zjistit platební historii dlužníka a
19
VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 978-80-7357-230-3. Vymáhání pohledávky věřitelem, s. 135-142.
28
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
aktuální stav bonity dlužníka a tomu přizpůsobit způsob vymáhání pohledávky, jsou schopné prostřednictvím veřejných informačních zdrojů či prostřednictvím vlastních či partnerských detektivních služeb vyhledat dlužníka, o jehož pobytu věřitel nemá informace apod. Dalším přínosem pro věřitele může být obava dlužníka z jeho zveřejnění v různých databázích inkasních kanceláří, čímž se může výrazně zhoršit jeho pozice u jeho obchodních partnerů. Věřitel, který se rozhodne svoje pohledávky svěřit právě do rukou této instituce, by měl v prvé řadě uvést, co vše od služeb inkasní kanceláře čeká. Existuje řada kritérií pro výběr inkasní kanceláře. Tím zpravidla nejdůležitějším kritériem bývá cena poskytovaných služeb, jejíž výše se mezi jednotlivými inkasními kancelářemi značně liší. Zde je třeba řídit se obecnou zásadou, že vysoká cena neznamená vždy vysokou úroveň poskytnutých služeb a naopak, že vysoká úroveň poskytovaných služeb musí být též odpovídajícím způsobem zaplacena. Zpravidla platí, že úspěšnost vymožení pohledávky se stářím pohledávky výrazně klesá, naopak provize požadovaná inkasní kanceláří se stářím pohledávky stoupá. Pokud se tedy věřitel rozhodne obrátit na inkasní kancelář, výhodou pro něj je, předat jí věc co nejdříve. Jinými kritérii pro výběr inkasní kanceláře mohou být např. styl práce (některé preferují osobní styk a osobní upomínání dlužníka před písemnými a telefonickými kontakty), místní působnost inkasní kanceláře, rozsah poskytovaných služeb a také dobré jméno firmy, tradice, úspěšnost ve vymáhání apod. Vztah mezi věřitelem a inkasní kanceláří se zpravidla uskutečňuje na základě mandátní smlouvy, případně příkazní smlouvy. Věřitel by měl při předání pohledávky k vymáhání předat inkasní kanceláři maximum dokladů prokazujících existenci pohledávky (objednávky, faktury, smlouvy, dodací listy apod.).20
20
VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 978-80-7357-230-3. Vymáhání pohledávky inkasní kanceláří, s. 143-146.
29
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
6.1.3. Postoupení pohledávky Postoupení pohledávky neboli cese, znamená změnu v osobě věřitele, přičemž totožná zůstává osoba dlužníka. Uskutečňuje se na základě písemné smlouvy, kterou postupitel (cedent) postupuje pohledávky, které má vůči dlužníkovi, jinému subjektu – postupníkovi (cesionáři). K postoupení pohledávky není nutný souhlas dlužníka. Komplexně problematiku postoupení pohledávky upravuje občanský zákoník, obchodní zákoník pro tuto oblast žádnou speciální úpravu nemá. Jedná se proto o tzv. „absolutní neobchod“, kdy se ustanoveními občanského zákoníku řídí jak občanskoprávní závazkové vztahy, tak též obchodně právní závazkové vztahy. Tzn., že v případě postoupení pohledávky vzniklé ze vztahů mezi podnikateli se smlouva o postoupení pohledávky řídí občanským
zákoníkem,
v ostatních
otázkách
občanským
neupravených se jejich vztahy řídí obchodním zákoníkem.
zákoníkem
výslovně
21
Důvodem postoupení pohledávky v praxi bývá zájem věřitele problematicky dobytné pohledávky o alespoň částečné uspokojení, kdy věřitel postoupí (prodá) pohledávku za dlužníkem třetí osobě za cenu nižší, než kolik činí její nominální hodnota, s tím, že však uspokojení tohoto věřitele pohledávky je rychlé, jisté, bez potřeby dalších výdajů spojených s vymáháním apod. K tomu, aby mohla být pohledávka způsobilá k postoupení, musí splňovat určité předpoklady: a) musí právně existovat, tzn. nelze postoupit pohledávku prekludovanou, naproti tomu ale lze postoupit pohledávku promlčenou. Pokud jde o splatnost pohledávky, lze postoupit jak pohledávku již splatnou, tak pohledávku dosud nesplatnou. Postoupit lze dokonce i pohledávku, která vznikne teprve v budoucnosti na základě smlouvy o postoupení budoucí pohledávky vázané na podmínku vzniku postupované pohledávky, kdy účinnost smlouvy nastane až okamžikem vzniku postupované pohledávky; b) musí být převoditelná; c) musí skutečně náležet postupiteli, tj. původnímu věřiteli.
21
vice viz § 524 až 530 ObčZ
30
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
Některé pohledávky ovšem ze zákona postoupit nelze, jedná se např. o tyto případy: -
pohledávka, která je vázaná na osobu věřitele a která nejpozději smrtí věřitele zaniká,
-
pohledávka, u níž by se změnou osoby věřitele zároveň změnil i obsah pohledávky,
-
pohledávku, která nemůže být postižena výkonem rozhodnutí (např. pohledávky z pojistného plnění, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy atd.).
Věřitel může postoupit pohledávku za dlužníkem i bez souhlasu dlužníka a bez ohledu na jeho vůli, zcela svobodně, a to komukoli. V případě dělitelného plnění může být postoupena nejen celá pohledávka, ale i její část. Spolu s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství (zákonné, příp. smluvní úroky u peněžité pohledávky, náklady spojené s uplatněním pohledávky) a rovněž tak i její akcesorické závazky (např. zástavní právo, ručení apod.). Postoupení pohledávky musí být provedeno písemnou formou, která je výslovně předepsána zákonem a její nesplnění by způsobilo neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky. Postupitel je rovněž povinen předat postupníkovi veškeré potřebné doklady vztahující se k pohledávce a také poskytnout veškeré informace s ní související.22 Právní rozhledy 10/1997 (s. 534): Postoupením pohledávky podle § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění, dochází ke změně závazku na straně věřitele. Jedná se o singulární sukcesi, kdy nedochází ke změně obsahu závazku, rozsahu ani obsahu povinností dlužníka, pouze se mění subjekt na straně věřitele, který zcela vstupuje do práv původního věřitele. Postoupením pohledávky přechází na postupníka pohledávka včetně příslušenství a veškerých práv s ní spojených, na druhé straně však na nového věřitele nemohou přejít ta práva, která s původní pohledávkou původního věřitele spojena nebyla.
22
VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 978-80-7357-230-3. Postoupení (prodej) pohledávky, s. 151-154.
31
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
6.1.4. Faktoring Představuje způsob financování krátkodobých pohledávek (zpravidla s lhůtou splatnosti do devadesáti dnů) a spočívá v odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti specializovanou faktoringovou společností. Princip spočívá v tom, že faktoringová společnost odkoupí na základě písemné smlouvy od věřitele jeho pohledávku za dlužníkem a sama se pak stará o její inkaso a o další úkony s tím související. Společnost odkupuje pohledávky zpravidla bez dalšího jištění, pouze na základě svého vlastního posouzení jejich kvality a rizikovosti jejich dobytnosti. Faktoringová společnost se pak sama stává věřitelem z těchto pohledávek a jejich příslušenství. Faktoringovou smlouvu ObchZ neupravuje jako smluvní typ, možnost jejího uzavření však vyplývá z ustanovení § 269 odst. 2 ObchZ (smlouvy inominátní – nepojmenované) s tím, že jedinou podmínkou platnosti takové smlouvy je, že účastníci určí dostatečně předmět svých závazků. Z právního hlediska se jedná o smlouvu o postoupení pohledávky. Faktoringová smlouva se může týkat jak pohledávek již existujících, tak i pohledávek po uzavření této smlouvy teprve vzniklých. Zpravidla bývá uzavřena jako rámcová smlouva o postupování pohledávek, v níž se účastníci dohodnou na podmínkách, za nichž bude věřitel postupovat pohledávky za konkrétními dlužníky faktoringové společnosti. K postoupení pohledávky ani v tomto případě věřitel nepotřebuje souhlas dlužníka, výjimkou jsou pouze případy, kdy je mezi oběma subjekty uzavřena dohoda vylučující možnost postoupení pohledávky, příp. podmiňující tuto možnost souhlasem odběratele (dlužníka). Dlužníkovi pouze musí být dáno na vědomí, že má platit nikoli dodavateli (věřiteli), nýbrž faktoringové společnosti. Děje se to tzv. cesní formulí, tj. dovětkem na faktuře vystavené po odeslání zboží či poskytnutí služby dodavatelem (věřitelem) odběrateli (dlužníkovi), ve kterém je uvedeno, komu má dlužník (odběratel) fakturu uhradit. Kopie faktury se současně zasílá faktoringové společnosti, která se stává novým věřitelem dlužníka. Postoupení pohledávky na základě faktoringové smlouvy se děje za úplatu, přičemž při postoupení pohledávky faktoringová společnost poskytuje svým klientům zálohu ve výši cca 60 % až 90 % nominální hodnoty postoupené pohledávky. Po zaplacení pohledávky odběratelem (dlužníkem) je po odečtení odměny faktoringové společnosti, příp. úroku za 32
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
dobu od poskytnutí zálohy do doby úhrady pohledávky dlužníkem, původnímu věřiteli vyplacena zbývající část nominální hodnoty postoupené pohledávky. Faktoring lze dělit na: a) regresní, kdy faktoringová společnost nepřebírá riziko nezaplacení závazků dlužníkem. Proto v případě, že tento nezaplatí postoupenou pohledávku ve lhůtě splatnosti, faktoringová společnost ji po jejím marném uplynutí vrátí zpět původnímu věřiteli, který musí rovněž vrátit i poskytnuté plnění od této společnosti a sám poté zaplacení pohledávky na dlužníkovi vymáhat; b) bezregresní, kdy faktoringová společnost přebírá riziko nezaplacení postoupené pohledávky a v případě jejího nezaplacení ve lhůtě splatnosti sama zaplacení pohledávky na dlužníkovi vymáhá. Původní věřitel odpovídá v tomto případě za pohledávky jen tehdy, jestliže sám porušil dohodnuté smluvní podmínky (např. nedodal zboží či neposkytl službu). Faktoring, jako alternativní zdroj financování, znamená pro dodavatele řadu výhod: -
umožňuje mu rychlé proplacení jeho faktur, dokonce i před lhůtou jejich splatnosti;
-
umožňuje lepší plánování cash flow, neboť dodavatel ví, kdy obdrží po vystavení faktury úhradu;
-
umožňuje dodavateli čerpat nižší bankovní úvěry;
-
v případě exportu pak zbavuje dodavatele potřeby seznamovat se blíže s obchodními a platebními podmínkami v místě odběratele.
Nevýhodou faktoringu je především skutečnost, že je pro dodavatele dražší než klasický úvěr od bank, a proto je nevhodný pro dlouhodobé financování.23
23
VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 978-80-7357-230-3. Faktoring, s. 167-171.
33
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
6.1.5. Forfaiting Jedná se o způsob financování pohledávek s delší dobou splatnosti (zpravidla delší než 90 dní, v některých případech i se splatností několika let). Spočívá v odkupu dlouhodobých pohledávek bankou nebo speciální forfaitingovou společností. Podobně jako u faktoringu, i zde věřitel získává finanční plnění podstatně dříve, než by jej získal od svého dlužníka. Na rozdíl od faktoringu se však zaměřuje na odkup jednotlivých dlouhodobých pohledávek, jež zpravidla dosahují značné výše a musí být zajištěné. Jedná se především o pohledávky vyplývající především z dodávek investičních celků do zahraničí. Ani forfaitingovou smlouvu obchodní zákoník neupravuje jako smluvní typ a i v případě této smlouvy možnost jejího uzavření vyplývá z ustanovení § 269 odst. 2 ObchZ (smlouvy inominátní – nepojmenované), přičemž jedinou podmínkou platnosti takové smlouvy je, že účastníci určí dostatečně předmět svých závazků. I u této smlouvy se z právního hlediska jedná o smlouvu o postoupení pohledávky. (§ 269 odst. 2 ObchZ). Písemná smlouva, na základě které se vztah uskutečňuje, se uzavírá mezi dodavatelem (věřitelem) a forfaitingovou společností již před realizací dodávky. V uvedené smlouvě se stanoví podmínky týkající se: -
budoucí pohledávky,
-
nákladů spojených s budoucím odkupem pohledávky,
-
termínů realizace dodávky,
-
požadovaných dokumentů atd.
U forfaitingu, na rozdíl od faktoringu, nelze sjednat zpětný postih. Po realizaci dodávky tedy věřitel postoupí pohledávku forfaiterovi, od něhož obdrží sjednanou finanční částku představující hodnotu pohledávky sníženou o náklady forfaitingu. Pro věřitele je tímto finanční transakce ukončena a do budoucna nenese žádná rizika z případného nezaplacení pohledávky. Pohledávku dále sleduje pouze forfaiter, který poté, kdy se stane splatnou, vyinkasuje její nominální hodnotu, případně činí kroky k jejímu vymožení. Forfaiting znamená pro dodavatele stejné výhody jako faktoring. S ohledem na obvyklé zaměření dodávek krytých forfaitingem do zahraničí též převádí měnové a kursové riziko a
34
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
riziko nedobytnosti na forfaitera. Forfaiting lze použít nejen pro vývozní dodávky, ale i pro dovozní, kdy např. forfaiter odkoupí pohledávku přímo od zahraničního dodavatele, nebo je financován tuzemský odběratel.
6.1.6. Kapitalizace pohledávky Možnost kapitalizace pohledávky vyplývá z ustanovení § 59 odst. 8 ObchZ, přičemž pohledávka vůči společnosti nemůže být nepeněžitým vkladem, ale může být započtena proti pohledávce společnosti na zaplacení vkladu nebo emisního kursu v případech, kdy to umožňuje zákon. Kapitalizovat lze tedy pouze pohledávku na peněžité plnění včetně jejího příslušenství, přičemž tato pohledávka může být denominována v jakékoli měně. Obchodní zákoník umožňuje započtení v případě splacení vkladů nebo emisního kursu u společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti. U komanditní společnosti a u veřejné obchodní společnosti tuto otázku zákon neřeší. Jelikož kapitalizace souvisí se zvyšováním základního kapitálu společnosti24, probíhá u společnosti s ručením omezeným i u akciové společnosti odlišně. (§ 59 odst. 8 ObchZ) Z účetního hlediska kapitalizací pohledávky (debt-equity swap) rozumíme změnu struktury aktiv v rozvaze věřitele a pasiv v rozvaze dlužníka. 25 V důsledku kapitalizace pohledávky dochází k zániku povinnosti dlužníka (obchodní společnosti) zaplatit ve prospěch věřitele jeho peněžitou pohledávku a k současnému vzniku majetkové účasti věřitele na dlužníkovi (obchodní společnosti). Předpokladem je dohoda věřitele s dlužníkem (obchodní společností), že pohledávky věřitele za tímto dlužníkem nebudou věřiteli uhrazeny peněžně, ale že věřitel získá majetkovou účast v obchodní společnosti, která je jeho dlužníkem. Pro obchodní společnost může mít uvedená transformace význam jako ozdravné opatření. Pro věřitele však má význam pouze tehdy, jestliže dlužníkem je obchodní společnost, která se ocitla „pouze“ v tzv. druhotné platební neschopnosti, tj. v situaci, že není schopna plnit své splatné závazky v důsledku insolvence svých odběratelů.
24
Ustanovení zákona o kapitalizaci pohledávky nelze použít při založení společnosti, ale pouze při zvyšování základního kapitálu. 25
BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: právně - daňově - účetně. 3. rozš. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1816-3. Kapitalizace pohledávek, s. 39.
35
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
6.2. Vymáhání pohledávky v soudním řízení K uplatnění pohledávky u soudu je třeba přistoupit před uplynutím promlčecí doby, která činí v obchodně právních závazkových vztazích čtyři roky ode dne splatnosti. Soudním vymáháním se rozumí zejména vymáhání pohledávky formou státního donucení, tj. prováděním úkonů od podání žaloby až po výkon soudního rozhodnutí. Může probíhat buď v klasickém civilním řízení, nebo formou zkráceného civilního řízení. 26
6.2.1. Klasické civilní řízení Základním předpisem upravujícím postup při vymáhání pohledávek prostřednictvím soudu je občanský soudní řád. Řízení před soudy se zahajuje na návrh, který se označuje jako žaloba. 6.2.1.1. Žaloba K úspěšnému vymáhání pohledávky před soudem je třeba podat žalobu, která splňuje všechny zákonné náležitosti. Věřitel proto v těchto případech často využívá právní zastoupení advokáta, který je odborně způsobilý k tomu, aby úspěšně formou žaloby danou pohledávku uplatnil. Toto se děje na základě písemné dohody o právním zastoupení s advokátem. V žalobě je v prvé řadě třeba označit účastníky řízení. Těmi jsou ve většině případů žalobce a žalovaný. Žalobcem bývá v obchodně právních vztazích obvykle věřitel a žalovaným dlužník. Účastník musí být označen tak, aby jej mohl soud bezpečně identifikovat, tedy v případě fyzické osoby jménem, příjmením, datem narození, bydlištěm, v případě podnikatele identifikačním číslem, v případě právnické osoby názvem či obchodní firmou, pod kterou byla zřízena či zapsána do obchodního rejstříku, identifikačním číslem a sídlem. Další podstatnou náležitostí žaloby je vylíčení rozhodujících skutečností. Jde o tzv. skutkové tvrzení, v němž je třeba vylíčit jasně a přesně, pokud možno bez nepotřebných detailů, na základě jakých skutečností svou pohledávku věřitel, tedy žalobce vymáhá.
26
BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: právně - daňově - účetně. 3. rozš. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1816-3. Soudní řízení, s. 56-58.
36
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
K těmto tvrzením je třeba označit důkazy, které, pokud jsou ve formě listin, je nutné k žalobě připojit, aby se s nimi soud v co nejkratší době seznámil. Těmito dokumenty zpravidla bývají smlouvy, včetně příloh, dodatků a změn, faktury, upomínky a další. Po vylíčení rozhodujících skutečností pak žaloba musí obsahovat, čeho se žalobce – věřitel domáhá. Jedná se o tzv. žalobní petit. Ten musí být přesný, určitý a srozumitelný tak, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí byl tento výrok vykonatelný, tedy mohl být předmětem případné exekuce. Pokud tedy dlužník řádně a včas neuhradil svou pohledávku, může věřitel, coby žalobce podat žalobu proti dlužníkovi, kterého řádně označí, stručně, přesně a jasně vylíčí, na základě jakých skutečností pohledávka vznikla, přiloží k žalobě všechny podstatné a rozhodující důkazy a závěrem napíše, jakého plnění se vůči dlužníkovi domáhá. Žalobu je třeba datovat a podepsat. 6.2.1.2. Příslušnost soudu Pro úspěšné a rychlé vymáhání pohledávky soudní cestou je třeba žalobu podat u věcně a místně příslušného soudu27. V případě občanskoprávních nároků je zásadně příslušný okresní soud (v Praze obvodní soudy). V případě obchodních sporů, jsou-li účastníci podnikateli, je příslušný okresní soud, pokud je předmětem vymáhání částka nižší než 100.000 Kč. Převyšuje-li pohledávka ve vztahu mezi podnikateli částku 100.000 Kč, je věcně příslušný krajský soud.28
Je-li žaloba u věcně nepříslušného soudu, soud vyzve žalobce, aby v jím určené lhůtě zaslal vyjádření k postoupení věci vrchnímu soudu, který o věcné příslušnosti s konečnou platností rozhodne (§ 104a o.s.ř.). Tento postup vymáhání pohledávky prodlouží, a proto je třeba věcné příslušnosti při podání žaloby věnovat maximální pozornost.29
27
Informace o soudech včetně adres, telefonních a faxových čísel lze nalézt http://www.justice.cz/ Otázka věcné příslušnosti je řešena v ust. § 9 OSŘ 29 VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 978-80-7357-230-3. Soudní vymáhání pohledávky, s. 204. 28
37
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
Místně příslušným soudem se rozumí místně příslušný obecný soud žalovaného: V případě fyzické osoby: -
nepodnikatele soud, v jehož obvodu má žalovaný bydliště,
-
podnikatele a týká se spor jejího podnikání – jedná se o obchodní spor, je příslušný soud dle místa podnikání.
V případě právnické osoby je zásadně místně příslušný soud, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo zapsané v obchodním či jiném rejstříku. 6.2.1.3. Důkazní povinnost V případech, kdy je předmětem žaloby vymáhání pohledávky, stíhá důkazní povinnost v otázce vzniku pohledávky, jejího obsahu a předmětu, zásadně věřitele. Naopak v otázce plnění stíhá povinnost prokazovat zásadně dlužníka. Aby bylo možné prokázat existenci pohledávky, musí věřitel navrhovat soudu důkazy (důkazní prostředky), na základě kterých zjišťuje soud skutkový stav a následně provádí jeho právní hodnocení. Za důkaz mohou podle § 125 OSŘ sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud. Zejména v obchodních sporech pak důkazní listina, která musí mít vždy písemnou formu, patří k nejspolehlivějším důkazům. V právní veřejnosti není jednotný názor na to, zda k důkazu musí být vždy předložen originál listiny. Občanský soudní řád výslovně takovou povinnost nestanoví a je tedy v zásadě přípustné předkládat kopie nebo opisy. Pokud však druhý účastník zpochybní věrohodnost předložené kopie nebo má-li o ní pochybnosti soud, je třeba provést důkaz originálem nebo notářsky ověřenou kopií. Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. (§ 132 OSŘ)
38
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
6.2.2. Zkrácené civilní řízení Vedle vymáhání pohledávky v klasickém soudním řízení, tj. žalobou a následným ústním jednáním před soudem, zákon v některých případech umožňuje využít k vymáhání pohledávky i tzv. zkrácené řízení. V tomto řízení lze dosáhnout pravomocného rozhodnutí v relativně krátkém čase a bez ústního jednání před soudem, a to platebním rozkazem, směnečným platebním rozkazem či šekovým platebním rozkazem. 6.2.2.1. Platební rozkaz Je způsob vyřízení žaloby na zaplacení peněžité částky ve zkráceném řízení bez slyšení žalovaného, kdy soud ve vydaném platebním rozkazu uloží žalovanému, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v též lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal. Platební rozkaz soud vydá zpravidla na základě návrhu žalobce. Soud však může učinit i bez výslovné žádosti žalobce, pokud je žalobou uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem v žalobě. Pro možnost vyřízení žaloby platebním rozkazem zákon stanoví předpoklady, jejichž splnění musí být soudem vždy přezkoumáváno. Platební rozkaz nelze vydat: a) jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát, b) není-li znám pobyt žalovaného, c) má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek R 125/54: Platebním rozkazem nelze vyřídit žalobu, v níž není jasně uveden skutkový podklad zažalovaného nároku jak co do doby vzniku pohledávky, tak i co do její splatnosti, výše úroků, doby, od které se úroky požadují, a vůbec co do všech složek, z nichž se žalobou uplatňovaný nárok vyvozuje. Možnost vydání platebního rozkazu není současnou právní úpravou omezena výší žalované částky, tzn., že platební rozkaz může být vydán na zaplacení jakékoli částky. Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je ze zákona vyloučeno.
39
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
Soudní rozhledy SR 5/96 s. 114: Platební rozkaz musí být podle § 173 OSŘ doručen do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení. Byl-li doručen nesprávné osobě, odlišné od účastníka řízení, nelze jej považovat za doručený, a to ani tehdy, jestliže se shodou okolností dostal do rukou účastníka řízení, kterému byl určen. Podá-li žalovaný proti vydanému platebnímu rozkazu odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí ústní jednání. Pokud proti platebnímu rozkazu nebyl podán odpor, příp. byl podán pozdě či osobou k tomu neoprávněnou, nabývá účinků pravomocného rozsudku, a je tedy vykonatelný. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek R 21/53: Odpor proti platebnímu rozkazu nelze vzít účinně zpět. Opravným prostředkem, ale jen proti výroku platebního rozkazu o nákladech řízení, je odvolání. Odpor není opravným prostředkem proti platebnímu rozkazu. 6.2.2.2. Směnečný a šekový platební rozkaz Jedná se o způsob vyřízení žaloby uplatňující nárok ze směnky nebo šeku ve zkráceném řízení bez slyšení žalovaného, pokud žalobce předloží v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny potřebné k uplatnění práva. Ve vydaném směnečném či šekovém platebním rozkazu soud uloží žalovanému, aby do tří dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Nezbytným předpokladem vydání směnečného nebo šekového platebního rozkazu je předložení originálu, tj. prvopisu směnky nebo šeku, z nichž žalovaný nárok vyplývá a o jejichž pravosti není důvodu pochybovat. Směnečný či šekový platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou.
40
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
Proti směnečnému a šekovému platebnímu rozkazu lze podat námitky, tyto včas podané a odůvodněné námitky brání platebnímu rozkazu, aby nabyl účinků pravomocného rozhodnutí. Směnečný či šekový dlužník je povinen tyto námitky uplatnit ve stanovené třídenní lhůtě. V konečném rozsudku poté soud vysloví, zda směnečný či šekový platební rozkaz ponechává v platnosti, nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu.30
30
VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 978-80-7357-230-3. Soudní vymáhání pohledávky, s. 201-274.
41
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
6.3. Vymáhání pohledávky v rozhodčím řízení Jedná se o alternativní způsob řešení sporů, kterým lze napomoci řešení sporů v obchodních kruzích, kde rychlost a transparentnost řešení problémů může rozhodovat o samotné existenci podnikatelských subjektů. Rozhodčí řízení je dnes ve světě hojně využívanou a uznávanou formou řešení sporů. Strany se v něm dohodnou na svěření práva rozhodovat o svých sporech neutrální třetí straně, která po provedeném řízení vydá závazné a vykonatelné rozhodnutí. Tento typ rozhodování je znám v různých historických epochách, právních i společenských systémech. Rozhodčí řízení se tradičně používalo v zahraničním obchodě. Až v souvislosti s přijetím zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se jeho principy dostaly do povědomí veřejnosti, čímž se umožnila jeho aplikace i ve vnitrostátních obchodních a majetkových vztazích, a to jak mezi právnickými, tak i fyzickými osobami bez ohledu na bydliště, sídlo či místo podnikání. V porovnání se soudním řízením má rozhodčí řízení několik výhod31, na které je nutno upozornit: Rychlost – vhledem k tomu, že je toto řízení jednoinstanční a neformální, je mnohem rychlejší. Jednoinstančnost – vydáním rozhodčího nálezu a doručením stranám je rozhodčí nález závazný, a pokud strana dobrovolně nesplní povinnosti jí tímto rozhodčím nálezem uložené, je titulem pro exekuci. Existuje sice možnost sjednat si tzv. přezkum rozhodčího nálezu jinými rozhodci, ale nebývá příliš využita s ohledem na vůli stran, které si rozhodčí řízení zvolily právě proto, že je jednoinstanční.
31
VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha : ASPI, a. s., 2006. ISBN 978-807357-230-3. Výhody rozhodčího řízení, s. 285.
42
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
Ochrana proti hrubým chybám, které by se eventuálně mohly vyskytnout, existuje, neboť se strany mohou obrátit na obecný soud se žalobou na zrušení rozhodčího nálezu na základě zákonem taxativně stanovených důvodů. Faktem je, že zhruba z množství rozhodčích nálezů vydaných rozhodčím soudem za dobu jeho existence, by se zrušené rozhodčí nálezy daly spočítat na prstech jedné ruky. A to je třeba brát v úvahu další skutečnost, že rozhodčí nálezy byly vykonávány zejména v zahraničí. Neformálnost – spočívá v tom, že si strany mohou dohodnout pravidla, podle kterých budou rozhodci postupovat nebo si dojednají postup rozhodců podle řádu rozhodčího soudu. Neveřejnost – rozhodčí řízení je ze zákona neveřejné, což je výhodou zejména pro podnikatele, kteří nemají zájem, aby došlo ke zveřejnění obchodního tajemství či důvěrných obchodních informací, Výběr rozhodců – strany mají možnost si vybrat skutečné odborníky na projednávanou spornou věc a zároveň si mohou stanovit i počet rozhodců, Strany může v rozhodčím řízení zastupovat advokát nebo se mohou hájit samy. Vymahatelnost rozhodčího nálezu vydaného na našem území je v zahraničí daleko snadnější než vykonatelnost rozsudku obecných soudů, aplikována je Newyorská úmluva32 Náklady – s přihlédnutím k jednoinstančnosti a možnosti, že stranu nezastupuje advokát, jsou náklady daleko nižší než v řízení před obecným soudem.
6.3.1. Formy rozhodčího řízení Rozhodování sporů je řešeno buď před stálými rozhodčími soudy, nebo před rozhodci, které si zúčastněné strany zvolí. Podle toho rozlišujeme rozhodčí řízení ad hoc a rozhodčí řízení institucionální.33 Při rozhodčím řízení ad hoc může rozhodovat jedna nebo více osob, které si strany vyberou za rozhodce. Rozhodci musí být nestranní a nezávislí. Počet rozhodců má
32
Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958 BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: právně - daňově - účetně. 3. rozš. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1816-3. Rozhodčí řízení, s. 51-54.
33
43
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
zpravidla vyplynout z rozhodčí smlouvy, stejně tak by v rozhodčí smlouvě měli být určeni rozhodci, na nichž se strany dohodly. Konečný počet rozhodců musí být lichý. Jestliže smlouva neobsahuje konkrétní rozhodce, ani způsob, jak by měli být stanoveni, zvolí si každá strana jednoho rozhodce, a ti si pak zvolí přesedajícího rozhodce. Jestliže se neshodnou strany na rozhodcích, mohou o to požádat obecný soud. Řízení ad hoc může být značně rizikové. Strany si musí přesně a podrobně ujednat způsob jmenování rozhodců, rozhodčího senátu, rozsah jejich kompetence, musí se shodnout na osobě (či osobách) rozhodce a na odměně rozhodce. V tuzemsku i v zahraničí je dávána v praxi přednost rozhodčímu řízení institucionálnímu, které je rozhodováno před stranami zvoleným rozhodčím soudem a probíhá podle řádu rozhodčího soudu publikovaného v obchodním věstníku. Je zajištěno kvalifikované rozhodování, neboť na listině rozhodců se zapisují osoby s určitou kvalifikací a předpoklady, řízení je organizováno sekretariátem rozhodčího soudu a jsou přesně stanoveny poplatky za rozhodčí řízení.
6.3.2. Institucionální (stálý) rozhodčí soud Rozhodčí smlouvou lze dle ZRŘ založit pravomoc jednoho nebo více rozhodců, anebo stálého rozhodčího soudu. Přestože v současné době existují instituce, v jejichž názvu se vyskytuje „rozhodčí soud“, za stálé rozhodčí soudy mohou být ve smyslu § 13 zákona považovány pouze stálé rozhodčí soudy zřízené zákonem či na jeho základě. Mezi tyto lze zařadit: Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze, jež řeší obchodní spory z burzovních, popř. mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou komodity či plodiny, jimiž se na burze obchoduje; Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů v Praze, který řeší pouze spory z burzovních obchodů; Burzovní rozhodčí soud působící při Plodinové burze Brno a Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je nezávislým orgánem pro rozhodování majetkových sporů podle předpisů o rozhodčím řízení. V čele tohoto rozhodčího soudu je předsednictvo jmenované představenstvy obou komor na dobu tří let.
44
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
6.3.3. Rozhodčí smlouva Jedná se o projev vůle učiněný ve shodě na všech podmínkách obsažených v tomto právním úkonu, o jehož právní povaze se dosud vedou teoretické diskuze. Rozhodčí smlouva musí mít vždy písemnou formu. K často diskutované otázce nutnosti písemné formy rozhodčí doložky lze uvést následující: v Newyorské úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958, kterou podepsalo a ratifikovalo 137 států, se v článku II. stanoví, že: „…každý Smluvní stát uzná písemnou dohodu, podle níž se strany zavazují podrobit rozhodčímu řízení všechny nebo některé spory“… a dále pojem „písemná dohoda“ zahrnuje rozhodčí doložku ve smlouvě nebo rozhodčí smlouvu podepsanou stranami. A dále článek IV. uvádí, že: „…aby bylo dosaženo uznání a výkonu rozhodčího nálezu, musí strana, která žádá o uznání a výkon, předložit spolu s žádostí prvopis nálezu a prvopis ujednání zmíněného v článku II. nebo jeho řádně ověřenou kopii.“34 V praxi se můžeme setkat se třemi základními podobami, kterých může rozhodčí smlouva nabývat. Prvním typem je smlouva o rozhodci, kterou můžeme použít v případě již vzniklého sporu, v případě, kdy se strany domluví, že spor předloží k rozhodnutí rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu. Druhou formou je neomezený kompromis, který přichází v úvahu tehdy, kdy se strany dohodnou, že v případě, kdy by z vymezeného okruhu právních vztahů vznikl spor, bude projednán v rozhodčím řízení. Poslední typ má podobu rozhodčí doložky, v níž se strany dobrovolně zavazují, že všechny jejich spory, které by v budoucnu mohly ze smlouvy vzniknout, budou rozhodovány v rozhodčím řízení. Text rozhodčí doložky je vhodné zapracovat buď do samostatného bodu, nebo do závěrečných ustanovení citované smlouvy hlavní. Nejpoužívanějším typem rozhodčí smlouvy je rozhodčí doložka zapracovaná buď jednoduchým textem či detailním výčtem všech možných eventualit do smlouvy hlavní.
34
VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 978-80-7357-230-3. Rozhodčí smlouva – rozhodčí doložka, s. 279.
45
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
V rozhodčí smlouvě se obvykle stanoví počet rozhodců, kteří jsou oprávněni spor rozhodovat, nebo způsob, jakým jsou rozhodci vybráni. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý.
6.3.4. Rozhodce Podle § 4 ZRŘ může být rozhodcem občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Plná způsobilost k právním úkonům musí u rozhodce být dána po celou dobu jeho výkonu funkce. Rozhodcem může být pouze fyzická osoba a k výkonu funkce rozhodce není třeba, aby byly splněny zvláštní kvalifikační předpoklady. Rozhodci jsou ve své činnosti nezávislí a nestranní a jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyli této povinnosti zproštěni. Každá ze stran je oprávněna nejen jmenovat rozhodce, ale zároveň je i odmítnout. To se děje v případě, pokud má strana důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jen v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závazný.
6.3.5. Průběh rozhodčího řízení V řízení se postupuje tak, aby bylo zachováno rovné postavení stran a poskytnuta jim stejná příležitost k uplatnění práv, a aby byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí ve sporu bez zbytečných formalit. 6.3.5.1. Zahájení řízení Zahájení rozhodčího řízení řeší § 14 ZRŘ, podle něhož je rozhodčí řízení zahájeno dnem, kdy dojde žaloba k rozhodčímu soudu nebo k rozhodci. Podmínky pro podání žaloby k rozhodčímu soudu jsou obdobné jako při podání k soudu. Oproti řízení před soudem je nutné uvést dále především odkaz na pravomoc uvedeného rozhodčího soudu, jméno rozhodce a způsob jeho výběru. Žaloba musí být podána k rozhodčímu soudu v odpovídajícím počtu vyhotovení, které se odvíjí od počtu rozhodců. Rozhoduje-li spor jediný rozhodce, je nutno zasílat všechny
46
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
písemnosti ve třech vyhotoveních, rozhoduje-li tříčlenný senát, je nutno zasílat všechna podání v pěti vyhotoveních. Na základě podané žaloby pak rozhodci zjistí: -
zda žaloba splňuje náležitosti stanovené Řádem rozhodčího soudu
-
zda nejde o věc již dříve rozsouzenou,
-
zda nebylo zahájeno řízení v dané věci například u obecného soudu,
-
zda mají strany procesní způsobilost být účastníky rozhodčího řízení.
Pokud žaloba nemá vady, případně byly tyto na základě výzvy tajemníka odstraněny a poplatek je zaplacen, je žaloba spolu s přílohami expedována straně žalované, přílohu tvoří listina rozhodců a Řád rozhodčího soudu. Ta je pak vyzvána, aby ve stanovené lhůtě od doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podložené příslušnými důkazy. V téže lhůtě je žalovaná strana rovněž povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni. 6.3.5.2. Způsob jednání V rozhodčím řízení si strany mohou zvolit, zda budou požadovat ústní jednání, nebo rozhodovací proces urychlí tím, že se celý spor bude rozhodovat bez ústního jednání. 6.3.5.3. Protižaloba Žalovaná strana je oprávněna podat protižalobu, a to vždy až do doby skončení projednání základní žaloby. Protižaloba se zpoplatňuje stejným způsobem jako žaloba základní a vztahují se na ni i stejné požadavky. 6.3.5.4. Přerušení řízení K přerušení řízení může dojít hned z několika důvodů: a) na žádost strany dojde k přerušení řízení a usnesení o přerušení řízení vydává v tomto případě předseda rozhodčího senátu. Požádá-li některá strana o přerušení řízení ještě před ustavením rozhodčího senátu, vydává usnesení o přerušení řízení předseda rozhodčího soudu;
47
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
b) ze zákona v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka, v tomto případě jsou rozhodci odkázáni vyčkat s dalším postupem ve sporu na výsledek konkursního řízení. c) pokud již dříve došlo k zahájení řízení u obecného soudu. 6.3.5.5. Dokazování Důkazní řízení výslechem svědků lze provést pouze tehdy, pokud strana, která důkaz navrhuje, zajistí jejich účast. Rozhodci, jako soukromé osoby, svědky předvolávat nemohou. Důkazy v listinných podobách se většinou předkládají v kopii, rozhodci však mohou uložit stranám, aby doložily originály. Rozhodci dále mohou stanovit vypracování znaleckého posudku. Tyto posudky, jimiž se rozhodčí řízení prodlužuje a zvyšuje se celkově jeho finanční náročnost, přicházejí v úvahu zejména při rozhodování sporů ze smluv o dílo. 6.3.5.6. Rozhodné právo Rozhodci se zpravidla řídí ustanovením § 8 Řádu rozhodčího soudu, jež řeší spory dle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami a s přihlédnutím k obchodním zvyklostem. Mohou však spor rozhodnout i podle zásad spravedlnosti, avšak pouze tehdy, pokud je tím strany výslovně pověřily. 6.3.5.7. Rozhodčí nález, usnesení Vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení rozhodčí řízení končí. Rozhodnutí o vydání rozhodčího nálezu či usnesení je upraveno v § 23 až § 30 ZRŘ. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé anebo se ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává rozhodčí nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného, a v případě, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět. Ve všech ostatních případech, kdy řízení končí vydáním rozhodnutí, aniž bylo rozhodováno ve věci samé nebo rozhodováno o uložení jakékoliv povinnosti některému z účastníků, končí řízení usnesením.
48
ZPŮSOBY ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK
Po celou dobu projednávání sporu vedou rozhodci strany k tomu, aby výsledkem bylo smírné řešení, přičemž smír bývá nejčastěji uzavřen ve formě dohody stran a potvrzen rozhodci. Rozhodčí nález doručený stranám nabývá právní moci a má stejné právní účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí. Poté, kdy je opatřen doložkou právní moci, je vykonatelný.
6.3.6. Rozhodčí řízení on-line Rozhodčí řízení on-line je poměrně novou formou řešení sporů. V dnešním světě internetu a technologických pokroků bylo jen otázkou času, kdy tato forma rozhodování sporů vznikne. Z mého pohledu mají způsoby řešení sporů pomocí internetu nepochybně svoji budoucnost, a proto si dovolím pár slovy o něm zmínit. V červnu 2004 byl v Obchodním věstníku zveřejněn Zvláštní dodatek Řádu pro rozhodčí řízení on-line a rozhodčí soud se přiřadil k několika rozhodčím soudům na světě (např. AAA – Americká arbitrážní asociace), které mají svými pravidly upravenu možnost uskutečňovat on-line rozhodčí řízení, tedy řízení, v nichž veškerá komunikace probíhá elektronickou cestou. Prostřednictvím sítě Internet se uskutečňuje styk mezi rozhodčími soudy, stranami a rozhodci. Podmínkou je sjednání použití této možnosti v rozhodčí smlouvě. Řízení je zahájeno podáním žaloby u rozhodčího soudu, resp. jeho administračního místa, kterým je internetová adresa35 a také ostatní podání posílají účastníci řízení výlučně prostřednictvím internetu, přičemž touto cestou jsou také všechna podání doručována. Sudiště je v rámci Řádu on-line virtuálním místem v rámci administračního místa, kde řízení fakticky probíhá, kde se provádí virtuální dokazování a kde jsou uložena všechna rozhodnutí, jakož i rozhodčí nález. Ten nabývá právní moci vyvěšením na virtuálním sudišti, ne však dříve, než v oznámení odeslaném e-mailem účastníkům o vydání rozhodčího nálezu ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí Řádu online, resp. tím okamžikem, který nastane jako pozdější.
35
www.arbcourtonline.cz
49
PRAKTICKÁ ČÁST
7. Praktická část Pro praktickou část jsem zvolila ukázky příkladů, se kterými jsem se v praxi setkala. Z mimosoudního řešení sporů to jsou příklady na: vymáhání pohledávky věřitelem, dále pak vymáhání pohledávky inkasní kanceláří a postoupení pohledávky. Poté následují příklady na soudní vymáhání pohledávky ve zkráceném civilním řízení a nakonec si ukážeme řešení pohledávek v rozhodčím řízení.
7.1. Vymáhání pohledávky věřitelem Věřitel Věřitelem, jež má pohledávku za právnickou osobou je inženýrsko-dodavatelská firma AQIA, spol. s r.o. (dále jen „AQIA“) se sídlem Tuřanka 30, 627 00 Brno, IČ 48920848, která se zabývá prodejem vodohospodářských výrobků. Jedná se o firmu s tradicí i dobrým jménem, jež podniká na trhu od roku 1993. Tato firma prodala svému obchodnímu partnerovi odlučovač ropných látek na výstavbu parkoviště před obchodním domem ZETA. Dlužník Dlužníkem, kterému při koupi odlučovače ropných látek pro svého investora vznikl závazek za firmou AQIA, je stavební firma STAVO, s. r. o. (dále jen „STAVO“) se sídlem Vlárská 3, 627 00 Brno, která vznikla v roce 2000. Protože to byla pro firmu AQIA první spolupráce s touto firmou, před uzavřením smlouvy si neopomenula budoucího obchodního partnera prověřit. Při tomto prověřování se však nezjistilo, že by se mělo jednat o problémovou firmu, což potvrdil i ratingový certifikát, který si věřitel od svého budoucího obchodního partnera vyžádal. Pohledávka Pohledávka vychází z kupní smlouvy č. 208001977, která byla mezi oběma stranami řádně sepsána se všemi náležitostmi dle § 409 a násl. ObchZ dne 25. 10. 2009. Předmětem této smlouvy byl odlučovač ropných látek AQIA 20 VFS/EO/PB za stanovenou kupní cenu Kč 294.168,-. V této smlouvě byl rovněž stanoven termín splatnosti na 1. 12. 2008 převodem z běžného účtu. Faktura č. FO-1977/2008 byla vystavena a poslaná na adresu firmy STAVO dne 1. 11. 2008. Dne 6. 12. 2008 kontrolou v účetnictví firma AQIA zjistila, že tato faktura dosud nebyla uhrazena. 50
PRAKTICKÁ ČÁST
Modelové situace Abychom celou problematiku pojali co nejrozsáhleji, k řešení zvolíme následující situace: a) Předpoklad: firma STAVO bude problematický dlužník a bude nutné využít všech prostředků upomínání. b) Vybereme možný postup řešení v případě zjištění, že firma STAVO bude reagovat na upomínku s tím, že je momentálně ve finanční tísni a nemůže celou částku uhradit. Diskuse Ze zadání můžeme usoudit, že firma AQIA se neuhrazenými pohledávkami zabývá intenzivně, neboť velice brzy zjistila, že faktura nebyla uhrazena. Podchytit celou věc a reagovat na ni v brzkém stádiu je velmi důležité, protože pravidlem je, že čím je pohledávka starší, tím je hůře vymahatelná. Dalším pozitivním faktorem firmy AQIA je její vyžádání ratingového certifikátu od budoucího obchodního partnera, což svědčí o existenci určité formy prevence proti vzniku problematických pohledávek, která je, obzvláště v dnešní době, velice důležitá. Ve skutečnosti se však ne vždy bezproblémovost obchodního partnera v konkrétním obchodu potvrdí, což dokazuje i náš případ. Dále bych si dovolila podotknout, že rovněž velmi záleží na kvalitě informačního systému, který firma vlastní, neboť čím kvalitnější tento systém je, tím více se usnadní práce s dohledáváním neuhrazených pohledávek. Důležité je také stanovit ve firmě osobu, která bude mít danou problematiku na starosti. Měla by to být osoba zodpovědná, aby uměla včas reagovat na pohledávky po splatnosti, a důsledná, aby uměla dlužníkovi celou situaci podat tak, aby výsledky jejího vymáhání byly co nejlepší. Řešení situace a) Zjišťování, telefonické upomínání Nejdříve je nutné ověřit, zda zaslaná faktura č. FO-1977/2008 firmě STAVO skutečně došla. Byla-li věřitelem zasílána doporučeně, v podobě podacího lístku od České pošty má věřitel důkaz o jejím doručení. Jestliže byla posílána poštou dle základních poštovních služeb, je dobré se telefonicky ujistit, že faktura odběrateli došla, a to nejlépe ještě v den zjištění neuhrazené pohledávky, tedy 6. 12. 2008. Pokud se zjistí, že odběratel fakturu neobdržel, je nutné ihned poslat kopii (opis) této faktury, aby se celý problém s úhradou co nejdříve vyřešil.
51
PRAKTICKÁ ČÁST
Naopak zjistí-li firma AQIA, že odběratel fakturu obdržel, a je si tedy vědom svého neuhrazeného závazku, mělo by na základě tohoto zjištění okamžitě dojít k telefonickému upomínání, při kterém by měl být vyvíjen co největší tlak na dlužníka, aby fakturu neprodleně uhradil. Výsledkem tohoto telefonického upomínání obvykle bývá dojednání termínu, do kdy dlužník fakturu uhradí. Písemné upomínání Nebude-li dlužník reagovat na telefonické upomínání, přistoupí věřitel k upomínání písemnému, které je, na rozdíl od telefonického, lépe prokazatelné. První, písemnou upomínku je vhodné poslat ihned po neúspěšném telefonickém upomínání. Tedy pokud byl při telefonickém upomínání dohodnut oběma stranami termín úhrady např. na 16. 12. 2008 a faktura dosud nebyla uhrazena, ideální je zaslat upomínku co nejdříve po tomto termínu, tedy např. 20. 12. 2008. Upomínka by měla být zaslána doporučeně a měla by obsahovat tyto náležitosti: -
číslo upomínky,
-
jméno a adresu dlužníka,
-
předmět upomínky,
-
dlužnou částku,
-
datum a podpis oprávněné osoby.
V textu upomínky by pak neměla chybět žádost o neprodlenou úhradu faktury. (První písemná upomínka je součástí přílohy 1A) Pokud dlužník nereaguje ani na první písemnou upomínku, je vhodné přistoupit k upomínání razantněji s větším stupňování nátlaku na úhradu faktury. Věřitel tedy obvykle sepisuje druhou písemnou upomínku (v naší modelové situaci zvolíme datum sepsání 15. 1. 2009) a posílá ji dlužníkovi doporučeně s dodejkou. Tato by kromě obecných náležitostí (stejné jako u první písemné upomínky), měla obsahovat stanovený termín, do kdy má dlužník pohledávku uhradit (v našem případě zvolíme termín 25. 1. 2009). Při vyvíjení nátlaku na úhradu faktury je vhodné v upomínce uvézt, že pokud dlužník fakturu do stanoveného termínu neuhradí, předává se celá věc právníkovi k vymáhání, kde budou žalovány kromě dlužné částky i úroky z prodlení a následně požadována náhrada nákladů soudního řízení a právního zastoupení. (Druhá písemná upomínka je součástí přílohy 1B) 52
PRAKTICKÁ ČÁST
Je-li dlužníkem opomíjena i druhá písemná upomínka, je vhodné celou věc předat právnímu zástupci, který dlužníkovi svým jménem zašle předsoudní upomínku. Jedná se o poslední smírčí krok řešený mimosoudní cestou. Termín poslání předsoudní upomínky v naší modelové situaci zvolíme 1. 2. 2009. Právník se v této upomínce snaží přimět dlužníka k úhradě platby, stanovuje poslední možný termín úhrady (např. na 15. 2. 2009), a dále stupňuje vyjednávání tím, že uvádí možné následky (např. soudní řízení s následnou exekucí, trestní řízení apod.), ke kterým dlužníkovo opomíjení může později vést. (Předsoudní upomínka je součástí přílohy 1C) Každé upomínání dlužníka, od telefonického přes předsoudní upomínku, by mělo být zaznamenáno v informačním systému věřitele, který si tím získá ucelený přehled o průběhu upomínání, jež může později využít např. při soudním vymáhání pohledávky. Řešení situace b) Pokud je dlužník ve finanční tísni, měl by věřiteli poskytnout nějakou formu zajištění, aby měl věřitel jistotu, že v budoucnu dojde k úhradě pohledávky. Pro tento případ jsme zvolili variantu sepsání dohody o splácení dluhu, která obsahuje návrh splátkového kalendáře. Tuto dohodu sepsal dlužník, tedy firma STAVO, přičemž souhlasit s ní musí obě strany. Dohoda o splácení dluhu by měla obsahovat tyto obecné náležitosti:
-
jméno dlužníka, který tuto smlouvu sepisuje, jeho sídlo, identifikační číslo,
-
jméno věřitele, který má za dlužníkem pohledávku, jeho sídlo, identifikační číslo,
-
dlužnou částku a číslo faktury, z níž tato dlužná částka vyplývá, datum její splatnosti,
-
datum sepsání dohody a podpisy obou stran.
Součástí dohody o splácení dluhu by mělo být uznání závazku firmy STAVO vůči společnosti AQIA, v němž dlužník uvádí výši svého dluhu vyplývající z neuhrazené faktury. Obsahem této dohody je i závazek uhrazení této částky na základě splátkového kalendáře.
53
PRAKTICKÁ ČÁST
Z částky, vyplývající z naší modelové situace, si mohou strany zvolit například následující tři splátky: Tab. 1 Pořadí splátek Termín splatnosti 1. 20. 12. 2008 2. 20. 1. 2009 3. 20. 2. 2009
Částka (Kč) 94.158,100.000,100.000,-
Obě strany se zde rovněž mohou dohodnout na způsobu řešení sporů v situaci, pokud by dlužník dohodu o splácení dluhu nedodržel. Pro náš případ zvolíme dohodu obou stran na případném řešení sporů, vzniklých ze smlouvy, v rozhodčím řízení podle zák. č. 216/1994 Sb. (Dohoda o splácení dluhu je součástí přílohy 1D)
54
PRAKTICKÁ ČÁST
7.2. Vymáhání pohledávky inkasní kanceláří Věřitel Věřitelem, kterému vznikla pohledávka za právnickou osobou je menší firma Stavební práce, s.r.o. (dále jen „Stavební práce“), se sídlem Minská 83/1, 602 00 Brno, která se zabývá drobnými stavebními úpravami bytů a domů, především realizací nových střech, podlah, rekonstrukcí a opravami objektů. Zajišťuje rovněž projektovou dokumentaci a veškerou stavební připravenost. Dlužník Dlužníkem, kterému vznikl závazek vůči firmě Stavební práce je firma AKRO, s.r.o. (dále jen „AKRO“), sídlící na adrese Tuřanka 25, 627 00 Brno, IČ 23543212. Předmětem činnosti dlužníka je dodávka kancelářských potřeb. Firma nabízí široký sortiment kancelářského zboží, jako jsou různé druhy papírů, sešívaček, obalů, archivačních boxů, kancelářské techniky a další. Pohledávka Pohledávka vychází ze smlouvy o dílo podle § 536 a násl. ObchZ, jež byla sepsána mezi oběma stranami dne 1. 10. 2008. Stavební práce, s.r.o. zajišťovaly drobnou úpravu chodeb v areálu firmy AKRO, která trvala 2 dny (10. 10. a 11. 10. 2008). Vše bylo zhotovitelem řádně provedeno a předáno k užívání. Faktura č. 9202599086 ve výši Kč 53.549,- byla firmě AKRO zaslána dne 13. 10. 2008 a splatnost zde byla stanovena na 12. 11. 2008. Dne 16. 11. 2008 kontrolou v účetnictví věřitel zjistil, že faktura dosud nebyla uhrazena. Inkasní kancelář Inkasní kancelář INKASO CZ, s.r.o. (dále jen „INKASO CZ“). Tato společnost byla založena v roce 1994. Vzhledem k dlouhodobé působnosti na trhu pohledávek nasbírala řadu odborných zkušeností, což potvrzují i její reference od klientů, které jsou velmi pozitivní. Rovněž v porovnání s ostatními inkasními kancelářemi si udržuje velmi dobré jméno i prestiž. Modelová situace Jelikož je firma Stavební práce s.r.o. poměrně malá a nemá možnost zabývat se vymáháním svých splatných pohledávek za dlužníkem osobně, neboť potřebuje věnovat čas především realizaci svých podnikatelských aktivit, rozhodla se navázat spolupráci
55
PRAKTICKÁ ČÁST
v rámci mimosoudního řešení pohledávek s inkasní kanceláří INKASO CZ. Smlouva mezi oběma stranami byla uzavřena dne 25. 11. 2008 a její součástí byla rovněž plná moc jednatele firmy Stavební práce, s.r.o. Dne 26. 11. 2008 předala firma Stavební práce inkasní kanceláři INKASO CZ pohledávky k vymáhání, které eviduje po splatnosti, mezi nimiž byla i pohledávka vůči firmě AKRO v hodnotě 53.549,-. Rovněž k těmto pohledávkám připojila veškeré doklady prokazující jejich existenci. Na základě těchto skutečností pak firma INKASO CZ začala tyto pohledávky vymáhat. Firmě AKRO zaslala upomínku dne 27. 11. 2008. Naším úkolem v tomto příkladě bude správně sepsat mandátní smlouvu mezi inkasní kanceláří a firmou Stavební práce, s.r.o. a dále navrhnout možnou formulaci upomínky, kterou inkasní kancelář zasílá dlužníkovi. Diskuse Na začátek je nutné podotknout, že úroveň inkasních kanceláří je různá a stejně tak i metody, které k vymáhání pohledávek používají, přičemž některé sahají až za rámec zákona. Je proto nutné inkasní kancelář vhodně zvolit. Ze zadání lze usoudit, že inkasní kancelář vybraná naším věřitelem je díky vynikajícím referencím ze stran klientů správnou volbou a pravděpodobnost vzniku případných problémů je zde tedy nízká. Řešení Mandátní smlouva Při sepsání mandátní smlouvy je důležité dodržovat zákonná ustanovení dle § 566 – 576 ObchZ, tedy správně vymezit: -
mandanta - Stavební práce, s.r.o., jeho práva a povinnosti,
-
mandatáře - INKASO CZ, s.r.o., jeho práva a povinnosti,
-
jednoznačně a srozumitelně formulovat předmět smlouvy, tedy mimosoudní inkaso pohledávek mandanta za třetími osobami,
-
odměnu pro mandatáře, která se zpravidla odvíjí od výše uhrazené pohledávky a rovněž od uplynutí doby její splatnosti. Jelikož se mandátní smlouva uzavírá většinou na více pohledávek, nikoli pouze na jednu, zvolili jsme odměny následovně:
56
PRAKTICKÁ ČÁST
Tab. 2 Pohledávky po uplynutí doby splatnosti Kratší než 3 měsíce Kratší než 6 měsíců a delší než 3 měsíce Kratší než 12 měsíců a delší než 6 měsíců Delší než 12 měsíců
Odměna 10 % uhrazené pohledávky 15 % uhrazené pohledávky 20 % uhrazené pohledávky 25 % uhrazené pohledávky
Do výše odměny se rovněž započítávají náklady mandatáře vynaložené na vymáhání pohledávky. -
další náležitosti, na nichž se klient s inkasní kanceláří dohodne (na jakou dobu se smlouva uzavírá, výpovědní lhůta, apod.),
-
datum uzavření smlouvy, podpisy obou stran.
Plná moc, jež je v našem případě součástí mandátní smlouvy, musí obsahovat určení stran musí identifikovat zmocnitele (Stavební práce, s.r.o.) i zmocněnce (INKASO CZ, s.r.o.) tak, aby nebyli zaměnitelní s jinými právnickými či fyzickými osobami. Musí v ní být uvedeno, v čem je zmocněnec zmocnitele oprávněn zastupovat (mimosoudní inkaso pohledávek). Nesmí zde chybět datum udělení plné moci a podpis zmocnitele. Plnou moc upravuje ObčZ § 31 a další. (mandátní smlouva spolu s plnou mocí je součástí přílohy 2A) Upomínka inkasní kanceláře Upomínka posílaná inkasní kanceláří dlužníkovi má zpravidla stejné náležitosti jako upomínka zasílaná ze strany věřitele. Měla by však obsahovat vyjádření této inkasní kanceláře, že jí byla udělena plná moc v řešení dané pohledávky. Mělo by zde být i jasně řečeno, že úhrada se posílá na účet věřitele, nikoli na účet inkasní kanceláře, aby si byl dlužník jistý, komu má úhradu poslat. (možná formulace upomínky je obsahem přílohy 2B)
57
PRAKTICKÁ ČÁST
7.3. Postoupení pohledávky Věřitel Věřitelem, kterému vznikla pohledávka, je firma V&T, s.r.o. (dále jen „V&T“), se sídlem Jiráskova 20, 602 00 Brno 2, IČ: 15304579, která je předním dodavatelem bytového a kancelářského nábytku. Dlužník Dlužníkem, kterému vznikl závazek za společností V&T, je společnost ROCON, s.r.o. (dále jen „ROCON“), se sídlem Trnitá 3, 602 00 Brno, IČ 45996924, jež se zabývá projekční a architektonickou činností, především zahradní a krajinnou. Firma, zabývající se odkupem pohledávek Firma CONTACT, a.s., která se zabývá obchodováním s pohledávkami. Jedná se o prestižní společnost, která spolupracuje i s renomovanou advokátní kanceláří a je schopna zajistit i podání návrhů žalob k příslušnému soudu. Spolupracuje rovněž s exekutorskou kanceláří. V naprosté většině případů jsou její pohledávky vymoženy. Pohledávka Pohledávka vznikla z kupní smlouvy č. 29876, kterou mezi sebou obě strany uzavřely dne 10. 12. 2008. Tato kupní smlouva byla sjednána na prodej kancelářského nábytku v hodnotě Kč 158.270,-. Dodávka nábytku proběhla, dle smlouvy, dne 20. 12. 2008. Následně byla vystavena faktura s termínem splatnosti 10. 1. 2009. Ani po tomto termínu však k úhradě platby nedošlo. Modelová situace Firma V&T se rozhodla postoupit svoji pohledávku za společností ROCON, v hodnotě 158.270 Kč firmě CONTACT. Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne 3. 2. 2009. Strany se dohodly, že tato smlouva nabude účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami, tedy 3. 2. 2009. Spolu s ní obě strany uzavřely smlouvu o obstarání věci, v níž se dohodly na odměně z tohoto postoupení v hodnotě 1,5 % z nominální výše pohledávky, přičemž úhrada této odměny proběhne až po obstarání věci na základě faktury vystavené obstaravatelem. Vypořádání obou stran se uskutečnilo na základě uzavřené dohody o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků. Následně firma CONTACT vystavila fakturu na sjednanou odměnu.
58
PRAKTICKÁ ČÁST
Diskuze Odkup pohledávek třetí stranou jsem do této práce zařadila záměrně, neboť v poslední době, je tento způsob u podnikatelské sféry velmi oblíbený. V důsledku finanční krize totiž spoustě firem poklesl provozní kapitál a následek této situace se snaží kompenzovat právě prodejem svých pohledávek, aby získali peníze k dispozici co nejdříve a udrželi tak chod firmy. Společnosti, které se odkupem pohledávek zabývají, zažívají nyní doslova „žně“, neboť dluhy jak firem, tak i občanů a neschopnost je splácet v poslední době výrazně vzrostly. Tento příklad je proto záměrně pojat komplexně od sepsání smlouvy o postoupení pohledávky až po závěrečné vystavení faktury. Abychom získali ucelený pohled na dané téma, bude nejlepší ukázat sepsání veškerých dokumentů, o nichž je v této modelové situaci zmínka. Řešení Smlouva o postoupení pohledávky Smlouvu o postoupení pohledávky řeší ustanovení § 524 a násl. ObčZ. Při jejím sepisování je důležité vymezit, kdo je postupitel a postupník, jejich práva a povinnosti, předmět smlouvy a nezbytnou součástí smlouvy je také uvedení ceny pohledávky. V našem případě je postupitelem firma V&T, s.r.o. a postupníkem firma CONTACT, a.s., předmětem smlouvy je pohledávka postupitele za firmou ROCON, s.r.o. v hodnotě Kč 158.270,-. Uzavření této smlouvy musí být písemně oznámeno dlužníkovi a toto oznámení musí být součástí přílohy smlouvy o postoupení pohledávky. (smlouva o postoupení pohledávky spolu s oznámením postoupení dlužníkovi je součástí přílohy 3A) Smlouva o obstarání věci Smlouvu o obstarání věci vymezuje § 733 a násl. ObčZ. Objednatel (V&T, s.r.o.) se v ní zavazuje poskytnout obstaravateli (CONTACT, a.s.) za obstarání věci, v našem případě se jedná o inkaso pohledávky, odměnu z nominální výše této pohledávky. Tato odměna je v našem případě stanovena na 1,5 %, což činí Kč 2374,05 + 19 % DPH. Celou problematiku vystihuje ObčZ § 733 a násl. (smlouva o obstarání věci je součástí přílohy 3B)
59
PRAKTICKÁ ČÁST
Dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků Dohoda o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků se uzavírá z důvodu usnadnění práce při převodu peněz z účtu na účet. Bude-li tedy firma CONTACT po vymožení pohledávky mít k dispozici částku 158.270 Kč, nebude ji posílat firmě V&T celou, ale pošle jí částku nižší o odměnu, která byla sjednána. Ve výsledku tedy tato částka činí Kč 155.444,88. Na odměnu Kč 2374,05 pak firma CONTACT vystaví fakturu. (dohodu o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků spolu s fakturou obsahuje příloha 3C)
60
PRAKTICKÁ ČÁST
7.4. Soudní řízení – zkrácené civilní řízení Věřitel Věřitelem je velkoobchod KOUZELNÝ SVĚT, s.r.o., Okružní 515, 280 02 Kolín, IČ 75634701, jež se zabývá prodejem dětských hraček. Ve svém sortimentu nabízí hračky, plastové, dřevěné, didaktické, výtvarné a kojenecké, prodává rovněž puzzle, stavebnice, autíčka a panenky. Za 10 let své působnosti si vydobyla pevné místo na trhu a spolupracuje s řadou maloobchodních prodejen.
Dlužník Dlužníkem je Obchodní dům KRAS, s.r.o., Tuřanská 11, 620 00 Brno, IČ 84237895, který nabízí široký sortiment bílého zboží, elektroniky, sportovního zboží, hraček a potřeb pro dům a zahradu.
Pohledávka Pohledávka vznikla na základě písemně uzavřené kupní smlouvy č. 2070001497 ze dne 21. 11. 2007, v níž se prodávající zavázal dodat kupujícímu dětské hračky v celkové hodnotě Kč 116.353,-, a to na základě faktury se lhůtou splatnosti 45 dnů od vystavení. Prodávající dodal objednané zboží kupujícímu dle výdejky ze dne 16. 11. 2007. Fakturou č. 10131846 ze dne 20. 11. 2007 se lhůtou splatnosti 4. 1. 2008 vyzval prodávající kupujícího k úhradě dohodnuté kupní ceny ve výši Kč 116.353,-.
Modelová situace Přes všechny možné způsoby upomínání ze strany věřitele Obchodní dům KRAS dlužnou částku neuhradil. Poslední, předsoudní upomínka mu byla zaslána dne 3. 6. 2008. Když dlužník nereagoval ani na tuto upomínku, obrátil se právník firmy KOUZELNÝ SVĚT, s.r.o. JUDr. Jan Polák na Krajský soud v Brně a na jeho adresu zaslal dne 12. 7. 2008 návrh na vydání platebního rozkazu, v němž nejen, že požaduje úhradu původní dlužné částky Kč 116.353,-, ale rovněž i úroky z prodlení, náklady soudního řízení, právního zastoupení a režijního paušálu.
61
PRAKTICKÁ ČÁST
Diskuze Návrh na vydání platebního rozkazu je v praxi častým a vhodným způsobem zahájení řízení o zaplacení pohledávky, neboť v případě, nepodá-li žalovaný (dlužník) do vydaného platebního rozkazu odpor, dosáhne žalobce (věřitel) pravomocného a vykonatelného rozhodnutí ohledně své pohledávky v poměrně krátké době. Další výhodou platebního rozkazu je skutečnost, že zajišťuje navrhovateli (věřiteli) nepromlčitelnost pohledávky na dobu 10 let od nabytí právní moci.
Řešení Příslušnost soudu Místně i věcně příslušným soudem byl v zadání správně zvolen Krajský soud v Brně, neboť zde má žalovaný (Obchodní dům KRAS) svoje sídlo zapsané v obchodním rejstříku (místní příslušnost) a předmětem vymáhání je částka vyšší než Kč 100.000,- (věcná příslušnost).
Návrh na vydání platebního rozkazu Návrh na vydání platebního rozkazu (na rozdíl od platebního rozkazu směnečného a platebního rozkazu šekového) není právní nárok. Závisí proto vždy na úvaze soudu, zda shledá v konkrétním případě podmínky pro vydání platebního rozkazu a tento vydá, či nikoli. Návrh musí obsahovat především stranu žalobce (KOUZELNÝ SVĚT, s.r.o.) a žalovaného (Obchodní dům KRAS, s.r.o.), s určením jejich sídla podnikání a identifikačního čísla. Dále nesmí chybět dlužná částka, jíž se žalobce domáhá, tedy Kč 116.353,-, počet vyhotovení (vyhotovuje se dvojmo – stejnopis žaloby je současně zaslán žalovanému dle § 79 odst. 3 věta druhá OSŘ) a počet příloh (součástí přílohy jsou jednak důkazní prostředky, a jednak výpisy z obchodního rejstříku, plné moci, osvědčení plátce DPH a další potřebné dokumenty).
62
PRAKTICKÁ ČÁST
Další podstatnou náležitostí je vylíčení rozhodujících skutečností, v našem případě se bude vycházet z uzavřené kupní smlouvy č. 2070001497 ze dne 21. 11. 2007, kdy se žalobce zavázal žalovanému dodat hračky za smluvní cenu Kč 116.353,- do 45 dnů od vystavení faktury. Důkazem bude fotokopie kupní smlouvy. Dále bude v návrhu vylíčeno, jak celý obchod probíhal a kdy proběhla upomínání (dle zadání). Důkazy pak budou fotokopie kupní smlouvy, výdejky, fotokopie faktury a fotokopie předsoudní upomínky.
V poslední části se uvádí návrh žalobce. Podle naší modelové situace je možné odvodit, že věřitel bude navrhovat, aby soud platebním rozkazem uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci jistinu Kč 116.353,- spolu s úrokem z prodlení z této částky, nákladů řízení sestávající se z vynaloženého soudního poplatku, z nákladů právního zastoupení dle § 3 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve znění vyhl. č. 277/2006 Sb., 2x režijní paušál. To vše pak bude požadovat uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku podle § 172 odst. 1 OSŘ. (Návrh na vydání platebního rozkazu je součástí přílohy 4)
Poznámka: Výpočet úroků z prodlení Při stanovení výše úroků se musíme řídit Nařízením vlády č. 163/2005 Sb. ze dne 23. března 2005: Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V našem případě tedy úrok z prodlení činí od 5. 1. 2008 do 30. 6. 2008 10, 5 % p.a. (repo sazba 3,5 % plus sedm procentních bodů), od 1. 7. 2008 pak úrok z prodlení činí 10,75 % p.a (repo sazba 3,75 plus sedm procentních bodů). Pokud nedojde k vypořádání ani poté (do konce roku 2008), postupuje se při stanovení úroku z prodlení každé pololetí stejně, až do dlužníkova zaplacení.
63
PRAKTICKÁ ČÁST
7.5. Rozhodčí řízení Věřitel Věřitelem je firma DEKON, spol. s r.o. se sídlem Brno, Bohunická 133/50, 619 00, IČ: 48793509. Společnost se zabývá výrobou a prodejem dřevěných EURO oken a dveří. Dlužník Dlužníkem je GALETA, společnost s ručením omezeným se sídlem Lipník nad Bečvou, Perštýnská 588, IČ: 43541489. Hlavním oborem její činnosti je provádění stavebních prací v oblasti bytové a průmyslové výstavby. Pohledávka Pohledávka vznikla ze Smlouvy o dílo č. 200800630, která byla uzavřena dne 5. 9. 2007, na základě níž se zhotovitel zavázal dodat objednateli zakázku čtyř oken - profil EURO IV68 a jedněch vchodových dveří DV68 FAMILY za smluvně stanovenou cenu Kč 155.900 + 19 % DPH. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že objednatel se zavazuje uhradit zhotoviteli smluvní cenu ve výši Kč 158.695,-, a to na základě faktury č. 1080003300 se lhůtou splatnosti 10. 10. 2007, která byla objednateli předána současně se smlouvou. Dodávka oken i dveří byla ve smlouvě dohodnuta do 14 dnů od podpisu smlouvy, dodavatel tento termín dodržel a zboží bylo v pořádku dle objednávky dodáno dne 18. 9. 2007. Ve smlouvě o dílo si strany rovněž ujednaly úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení. Součástí smlouvy byla také rozhodčí doložka, která stanovila, že všechny spory vyplývající ze smlouvy budou rozhodovány u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR s tím, že místem konání rozhodčího řízení je město Brno. Strany se rovněž dohodly, že jmenováním rozhodce pověří předsedu HK ČR a AK ČR. Modelová situace Po mnoha urgencích ze strany věřitele zaplatil dlužník část faktury až dne 11. 12. 2007, a to Kč 33.695,- Zbylou částku Kč 125.000,- ani přes řadu urgencí a dopis objednatele ze dne 6. 3. 2008, kterým dluh uznává a zavazuje se zaplatit prostřednictvím splátkového kalendáře, však neuhradil ani jednu splátku. Dne 1. 7. 2008 se věřitel rozhodl situaci řešit a celou věc předal svému právnímu zástupci. Ten na základě uvedených skutečností poslal žalobu rozhodčímu soudu při HK ČR a AK ČR.
64
PRAKTICKÁ ČÁST
Diskuze Rozhodnutí, zda řešit spor u rozhodčího nebo obecního soudu, je zásadní otázka, která ovlivní celý průběh řízení. Obě strany se musí dohodnout, která varianta je pro ně výhodnější. Existuje několik důvodů, proč si vybrat právě rozhodčí řízení a stejně tak existují argumenty, proč raději zvolit soudní cestu. Zpravidla u podnikatelů rozhoduje rychlost, poněvadž rozhodčí nález je vydán rychleji než u soudu obecného, a také náklady spojené s tímto řízením jsou levnější, než v případě řízení soudního. Naopak hlavním argumentem věřitelů proti rozhodčímu řízení může být jeho jednoinstančnost, přesněji řečeno z ní vyplývající nemožnost se proti rozhodnutí odvolat. Je zde tedy riziko, že pokud by rozhodce rozhodl ve prospěch dlužníka, je toto rozhodnutí po vydání a doručení opatřeno doložkou vykonatelnosti a stává se exekučním titulem, tudíž proti němu není přípustné odvolání. Existuje sice možnost přezkumu jinými rozhodci, to je ale výjimečné a strany se na něm musí domluvit. Pak je zde také možnost zrušení rozhodčího nálezu, avšak pouze v případě, že se jedná o procesní vady (§31 ZRŘ). Jak mohu popsat ze svých zkušeností, v praxi se většinou spory o drobné částky (např. ve střední firmě to mohou být částky do Kč 500.000,-) řeší v rozhodčím řízení, kde by případná prohra u rozhodčího soudu nepřinesla firmě velké ztráty. Spory o větší částky je pak lepší řešit soudně, aby se v případě rozsudku v neprospěch věřitele dalo podat odvolání. Vždy ale záleží na rozhodnutí jednotlivých stran. Řešení Podání žaloby Prvním krokem, který věřitel musí učinit, je podání žaloby. Ta musí být označena příslušným pořadovým číslem a symbolem „Rsp.“ Toto číslo je zároveň variabilním symbolem pro potřeby strany žalující, která zasílá na účet rozhodčího soudu poplatek za rozhodčí řízení. Žaloba musí obsahovat několik podstatných náležitostí. Především je nutné uvést obě sporné strany, tedy žalobce a žalovaného. V našem případě je žalobcem společnost DEKON, spol. s r.o. a žalovaným firma GALETA, obchodní společnost s ručením omezeným. U obou firem je nezbytné rovněž uvést adresu sídla společnosti spolu s identifikačním číslem. Dalším neopominutelným bodem v žalobě je nárok žalobce spolu s vylíčením rozhodných skutečností, a hodnotou sporu, jež vychází v našem případě ze smlouvy o dílo
65
PRAKTICKÁ ČÁST
č. 200800630 ze dne 27. 9. 2007 a faktury vydané č. 1070003300 se lhůtou splatnosti 10. 10. 2007, která byla žalovanému předána současně se smlouvou. Tyto dokumenty budou součástí přílohy žaloby. Vylíčení rozhodných skutečností bude v našem případě obsahovat i argumentaci žalobce, že žalovaný byl několikrát písemně urgován a na základě těchto urgencí sepsal uznání dluhu spolu se splátkovým kalendářem. Tento dopis bude rovněž součástí příloh žaloby. V žalobě nesmí chybět rovněž odkaz na pravomoc rozhodčího soudu, v našem případě vychází ze smlouvy o dílo, kde se smluvní strany dohodly na rozhodčí doložce, na základě níž všechny spory z této smlouvy budou rozhodovány u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR s místem konání rozhodčího řízení v Brně. Uvádí se i výše poplatku za rozhodčí řízení a jakým způsobem bude hrazen. Dle Dodatku č. 3 Řádu a Pravidel o nákladech rozhodčího řízení36 jsou náklady rozhodčího řízení stanoveny následovně: Poplatek 3% z hodnoty předmětu sporu (§ 18 Řádu), nejméně však Kč 7.000,-, nejvýše Kč 1.000.000,-. Jelikož v našem případě 3 % z předmětu sporu, tedy částky Kč 125.000,-, činí méně než Kč 7.000,-, budou náklady rozhodčího řízení stanoveny v této minimální výši. Stanoví-li si obě strany rozhodce samy, v žalobě se rovněž uvádí jeho jméno a způsob jeho výběru. V našem případě strany zmocnily k jeho jmenování předsedu Rozhodčího soudu, proto bude v žalobě vylíčena pouze tato skutečnost. Posledním bodem žaloby je návrh na znění rozhodčího nálezu. Z naší modelové situace lze usoudit, že žalovaný může navrhnout následující: aby rozhodčí soud vydal povinnost žalobci uhradit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení a náhradou nákladů řízení, a to do 7 dnů od doručení rozhodčího nálezu. Nesmí chybět ani datum podání žaloby spolu s podpisem žalobce. (Žaloba je součástí přílohy 5A)
36
Řád a Pravidla o nákladech rozhodčího řízení pro vnitrostátní spory. 2007. Dostupný z WWW:
. Dodatek č. 3.
66
PRAKTICKÁ ČÁST
Způsob jednání Přesto, že je rozhodčí řízení rychlé, mohou strany rozhodovací proces urychlit mimo jiné i tím, že se dohodnou na tom, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání, pouze na základě písemných podkladů. V praxi se zejména jedná o spory z nezaplacených faktur, kdy dluh vznikl nezaplacením dodaného zboží, faktura je po splatnosti a dlužník je nečinný, a také ve sporech, kde je podkladem žaloby dokument o uznání dluhu či závazku, což je i náš případ. V naší modelové situaci však budeme předpokládat, že ústní jednání proběhne. Dokazování Listinné důkazy se většinou přikládají v kopii, rozhodci však mohou uložit stranám, aby doložily tvrzené skutečnosti originálem. V naší modelové situaci budou listinnými důkazy: Smlouva o dílo č. 200800630 ze dne 27. 9. 2007, faktura č. 1070003300 a písemné uznání dluhu ze strany dlužníka. Rozhodné právo Ve smyslu ustanovení § 8 Řádu RS řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami a s přihlédnutím k obchodním zvyklostem. Rozhodci tak vycházejí především z předložené smlouvy (v našem případě Smlouvy o dílo č. 200800630 ze dne 27. 9. 2007), která může obsahovat volbu rozhodného práva, při níž nejsou strany omezeny. Rozhodčí nález Vydání rozhodčího nálezu je poslední fází rozhodčího řízení. Obsah rozhodčího nálezu uvádí § 35 Řádu RS a zejména z něho musí být zřejmé, kdo je aktivní a kdo pasivní subjekt – to je důležité pro výkon rozhodčího nálezu. Poté jsou uvedena jména rozhodců, a to i toho, který s výrokem rozhodčího nálezu nesouhlasil. Formální vyjádření většinového názoru se uvádí tak, že buď: „… rozhodci uznali … nebo uznali většinou hlasů“. V záhlaví rozhodčího nálezu kromě čísla sporu má následovat hodnota předmětu sporu, přičemž se uvede původní zažalovaná částka a pak změny, které v průběhu jednání nastaly.
67
PRAKTICKÁ ČÁST
Ve výroku rozhodčího nálezu je uvedeno vlastní rozhodnutí a je třeba, aby bylo rozhodnuto o všech částech uplatněného nároku nebo protinároku. Přisouzená nebo zamítnutá částka musí být výslovně uvedena. Důležité je uvedení pariční lhůty a údaje o počítání úroků z prodlení. V rozhodčím nálezu je také třeba rozhodnout o nákladech rozhodčího řízení, zpravidla jde poplatek k tíži strany, která ve sporu podlehla. Jestliže ve sporu vznikaly další výlohy, které nejsou uhrazeny poplatkem (náklady spojené s důkazy), musí být v rozhodčím nálezu rozhodnuto o jejich úhradě. Rozhodčí nález musí být náležitě odůvodněn. Při odůvodnění musí být zcela zřejmé, o čem bylo rozhodováno, jaké nároky a z jakého právního důvodu byly stranami předneseny. Nárok není dostatečně vyjasněn jen svou částkou, která vyplývá z výroku rozhodnutí, ale je třeba znát jeho právní důvod. Na konci rozhodčího nálezu se uvede místo, kde se rozhodčí nález vydává, datum a podpisy rozhodců. Podle Jednacího Řádu RS rozhodčí senát vypracuje a předá sekretariátu usnesený rozhodčí nález do 30 dnů od doručení posledních písemných podání stran vyžádaných rozhodčím senátem. Rozhodčí nález se zašle stranám sporu na doručenku. (Rozhodčí nález je součástí přílohy 5B)
68
PREVENCE
8. Prevence Někteří dlužníci mají zvláštní zálibu v neplacení svých závazků. Krátkodobě to snad může být považováno za způsob optimalizace firemního hospodaření, ovšem z dlouhodobého hlediska jde o jednoznačně nevýhodnou taktiku. Jednak věřitelům po čase zpravidla dojde trpělivost a s pomocí soudů začnou usilovat o vyrovnání dluhů včetně k nim narostlého příslušenství, a jednak subjektu s pověstí problémového dlužníka příště nikdo tak lehce na dluh, resp. na fakturu nic neprodá.37 Aby riziko vyplývající z neplacení dlužných částek bylo co nejmenší, je nutné, aby firma měla dobře propracovaný systém prevence proti vzniku problematických pohledávek, který by měl být využit již v prvních fázích navazování spolupráce s odběratelem. V následujícím výkladu se tedy pokusíme o formulaci některých opatření, které vedou k prevenci vzniku problematických pohledávek. Jen čtyřicet procent českých společností používá různé předepsané doby splatnosti, například podle oboru podnikání odběratele, místa, délky spolupráce. V západní Evropě to dělá 54 procent firem a více rozlišují obchodní partnery i podle jejich platební morálky.38
8.1. Informace o obchodním partnerovi Jedním z prvních kroků, jež patří k základním předpokladům prevence, je zjištění dostatečných informací o případném obchodním partnerovi. Potřebu těchto informací je zapotřebí mít k dispozici ještě předtím, než je mezi stranami uzavřena smlouva, příp. než je mu dodáno zboží či poskytnuta služba, neboť tyto získané informace jsou předpokladem pro možnou analýzu rizik, jejich vyhodnocení a rozhodnutí, zda do vztahu s konkrétním obchodním partnerem vstoupit či nikoli, a rovněž předpokladem pro volbu vhodných platebních nástrojů, zabezpečovacích instrumentů apod.
37
DĚRGEL, M. Neuhrazené pohledávky: Téma měsíce. Účetnictví v praxi: odborný měsíčník pro účetní praxi. 2008, č. 9, s. 4-8. 38
RYBÁKOVÁ, D. Pozdní placení faktur je stále velmi častým jevem. Zpravodajství Hospodářské komory ČR [online]. 2008 [cit. 2008-07-11]. Dostupný z WWW:
.
69
PREVENCE
Jelikož jednotlivé informační zdroje mohou mít různou vypovídací hodnotu, je dobré volit takové druhy informací, jež pocházejí z důvěryhodných zdrojů. Informační zdroje lze zpravidla rozdělit na zdroje vnitřní, jež představují vlastní poznatky a zkušenosti s určitým obchodním partnerem získané v průběhu dřívější spolupráce, a zdroje vnější, které představují např. informace od obchodních partnerů, z úředních registrů podnikatelských subjektů, sdělovacích prostředků, informace získané z různých databází dlužníků a databází úpadců vedených na internetu, informace o dopadu hospodářského cyklu na obor podnikání obchodního partnera apod. Na prověrku možného smluvního partnera si lze najmout i externí profesionální agentury, které mají tuto činnost v popisu práce.
8.2. Právní ošetření obchodního vztahu Jedním z důležitých nástrojů prevence je sepsání kvalitní smlouvy. Z hlediska obchodněprávních vztahů se jedná především o smlouvu kupní a smlouvu o dílo. Při sestavování smlouvy je třeba volit jednoznačné výrazy. Jakékoli změny a odchylky od smlouvy je nutné řešit písemným dodatkem se souhlasem všech zúčastněných stran. Z obsahu smlouvy musí být jasné, co je obsahem závazku, kdo a kdy je závazek povinen plnit a vůči komu a jaká je výše úplaty. Zpravidla je ale vhodné ve smlouvě upravit nejen tyto tzv. podstatné náležitosti, ale i další, blíže upravující konkrétní, účastníky sjednané podmínky daného smluvního vztahu. Součástí obsahu smlouvy by měl být i způsob placení za poskytnuté plnění. Ten by měl být dohodnutý tak, aby věřiteli poskytoval maximální možnou záruku zaplacení jeho pohledávky. Konkrétní způsob pak záleží na dohodě stran. Riziko nezaplacení pohledávky pak může snížit např. vhodný platební nástroj. Zejména při obchodech se zahraničními partnery se hojně využívá dokumentární akreditiv. Ten představuje písemný bezpodmínečný závazek banky zaplatit na základě žádosti kupujícího (příkazce) a na jeho účet prodávajícímu (beneficientovi) příslušnou částku, pokud tato osoba splní ve stanovené době určené podmínky, tj. předá dokumenty uvedené v žádosti o otevření akreditivu. Placení prostřednictvím akreditivu má pro věřitele hned několik výhod. Přijetím akreditivu totiž zcela minimalizuje riziko nezaplacení své faktury, neboť mu vzniká pohledávka za bankou a nikoli za odběratelem, a navíc může akreditiv prodat třetí osobě a tak získat příslušné peněžní prostředky okamžitě.
70
PREVENCE
Dalším vhodným platebním nástrojem je dokumentární inkaso, jež představuje příkaz prodávajícího (příkazce) bance, aby pro něho vyinkasovala od kupujícího příslušné finanční plnění proti předání dokumentů vztahujících se ke zboží. Tento platební nástroj je vhodný zejména pro odběratele, kterému tím umožní platit až při převzetí dokumentů vztahujících se ke zboží, a jeho využití je vhodné především u již vyzkoušených obchodních partnerů. V zájmu minimalizace rizika nezaplacení pohledávky pak lze smlouvu doplnit o různé doložky. V praxi se nejčastěji využívá rozhodčí doložka, jež v případě vzniku sporu stanovuje způsob řešení formou rozhodčího řízení; př. „Všechny spory, které vzniknou z tohoto smluvního vztahu a v souvislosti s ním a které se nepodaří odstranit vzájemným jednáním stran, pak budou s konečnou platností rozhodovány Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v Praze, a to jediným rozhodcem, kterého zvolí dodavatel ve smyslu platného Řádu Rozhodčího soudu, místem konání rozhodčího řízení je město Brno. Strany se zavazují podrobit rozhodčímu nálezu.“ a doložka o výhradě vlastnictví v kupní smlouvě, podle § 443 ObchZ kupující nabývá vlastnického práva ke zboží, jakmile je mu dodané zboží předáno. Před předáním nabývá kupující vlastnického práva k přepravovanému zboží, když získá oprávnění se zásilkou nakládat. Doložkou o výhradě vlastnictví pak může prodávající dosáhnout toho, že kupující nabyde vlastnického práva ke zboží nikoli tak, jak je výše stanoveno, ale později, a to – pokud nevyplývá z obsahu uvedené doložky něco jiného – teprve úplným zaplacením kupní ceny, resp. poslední splátky, pokud je cena zboží placena ve splátkách. (§ 445 ObchZ) př. „Vlastnické právo k předmětu smlouvy přechází z prodávajícího (zhotovitele) na kupujícího (objednatele) okamžikem uhrazení ceny předmětu smlouvy v plné výši.“
8.3. Zohlednění rizik sporů se zahraničními partnery K obchodním vztahům se zahraničními subjekty se připojuje celá řada rizik, které mohou být příčinou budoucích problémů a komplikací, proto je nutné brát je při uzavírání obchodu v potaz. Mezi tyto rizika patří především: problematická možnost získání informací o aktuálních změnách u zahraničního partnera, omezená možnost získávání 71
PREVENCE
informací o postavení dlužníka na jeho tuzemském trhu, potřeba případného právního zastoupení zahraničním advokátem a s tím spojené značné náklady, neznalost obchodních specifik zahraniční lokality, v níž má být obchodní vztah realizován apod. Tato rizika je třeba si uvědomovat nejen v případě exportu tuzemského zboží či služeb, ale i v případě importu zahraničního zboží či služeb do tuzemska, kdy může zahraniční obchodní partner např. požadovat částečné nebo celé zaplacení předem, aniž by poté dohodnuté zboží či služby poskytl.
8.4. Kvalitní správa pohledávek K prevenci problematických pohledávek přispívá rovněž vlastní správa pohledávek zajišťovaná přímo věřitelem. Správu pohledávek lze charakterizovat jako soubor pravidel a postupů vedoucích k minimalizaci vzniku problematických pohledávek. Tyto pravidla a postupy bývají upraveny v interním předpisu podnikatele a stanoví pro jednotlivé odběratele nebo jejich skupiny např. lhůty splatnosti pohledávek, úvěrové limity, způsoby zajištění, požadované právní náležitosti, způsob získávání informací o platební morálce odběratelů apod. Interní předpis podnikatele týkající se obrany proti vzniku druhotné platební neschopnosti pak může vypadat například tak, jak si uvedeme v následující podkapitole.
8.4.1. Návod na prevenci V následujících bodech si uvedeme sedm nejčastějších způsobů, jak se bránit proti druhotné platební neschopnosti. Nutno ovšem podotknout, že ne všechny firmy zabývající se prevencí svých pohledávek používají všech sedm způsobů, obvykle volí pouze část z následujícího výčtu, která jim nejvíc vyhovuje. 1.
Vyžadovat zálohy od odběratelů. Dodavatel požaduje zaplacení celé nebo části ceny
předmětu smlouvy předem na základě vystavené zálohové faktury. Konečná faktura (daňový doklad) je pak následně odběrateli vystavena po odběru předmětu smlouvy. Vybírání záloh od zákazníků je nejjednodušší a nejlevnější obranou před druhotnou platební neschopností.
72
PREVENCE
2.
Nabídka slevy za brzké zaplacení. Poskytování slevy, neboli skonta, při zaplacení
pohledávky před její splatností může být pro protistranu dobrou motivací toho, jak ušetřit za odebíraný předmět smlouvy.
3.
Nechat si ukázat ratingový certifikát. Chtějí-li mít podnikatelé jistotu, že jednají se
solventním protějškem, měli by ve smlouvě o spolupráci požadovat ratingový certifikát, který dokládá finanční zdraví firmy. Ten si mohou zájemci nechat vypracovat například od Hospodářské komory České republiky.
4.
Do smlouvy začlenit institut výhrady vlastnictví, díky němuž se odběratel nestává
vlastníkem kupovaného zboží do okamžiku jeho úplného zaplacení dodavateli.
5.
Zvážit sepsání rozhodčí doložky – ta umožní řešit případné spory rychleji u
rozhodčího soudu místo leckdy zdlouhavého soudního řízení.
6.
Využít pojištění splatnosti pohledávek – pokud není možné získat platby předem,
mohou firmy využít speciální pojištění splatnosti pohledávek, které již v Česku nabízí řada společností.
7.
Pozdní platbu řešit s odběratelem okamžitě – důležité je sledovat stav svých
pohledávek
a
v případě
prodlení
platby
39
okamžitě
informovat
odběratele.39
SCHÖN, Otakar. 7 tipů, jak se bránit když vám odběratelé neplatí. Hospodářské noviny. 20.1.2009, č. 13, s. 26.
73
ZÁVĚR
9. Závěr Cílem této diplomové práce bylo poskytnout věřitelům informace o možných způsobech řešení jejich problematických pohledávek a možnostech prevence proti jejich vzniku. Práce byla záměrně pojata rozsáhleji, od mimosoudního řešení, přes řešení soudní cestou a rozhodčí řízení, proto, aby čtenář získal ucelený přehled o této problematice a uměl se v ní lépe orientovat. Na tomto místě se musím zmínit, že samozřejmě existují i další významné možnosti vymáhání, o nichž zde nebyla zmínka, např. insolvenční řízení či exekuce. V obchodně právních vztazích jim však často předchází právě takové formy vymáhání, o nichž zde zmínka byla - zejména soudní a rozhodčí řízení. Mimosoudní způsob vymáhání pohledávek po splatnosti bývá zpravidla prvním krokem, ke kterému se věřitel obrací v případě zjištění neuhrazené pohledávky. Jak jsme si ukázali, existuje řada způsobů mimosoudního řešení. Rozhodnutí, jakou cestu věřitel zvolí, pak záleží čistě na něm, tedy spíše na jeho možnostech, zda se může, umí či chce neuhrazenými pohledávkami zabývat sám, či zda raději využije služeb nějaké finanční společnosti. Zpravidla nejčastěji se situaci pokouší řešit nejdříve svými vlastními silami, což je pro něj, zvláště po finanční stránce, způsob nejvýhodnější. Ocitne-li se však ve finanční tísni a z hlediska času je pro něj vymáhání vlastními silami neefektivní, je pro něj výhodnější pohledávku postoupit, či prodat specializované faktoringové či forfaitingové společnosti, a tím v poměrně krátké době získat peníze na překlenutí nepříznivé situace. Tato forma mimosoudního řešení pohledávek je, zvláště v dnešní době, velmi využívána. Řadě firem totiž v důsledku finanční krize klesl provozní kapitál, což se snaží kompenzovat právě tímto způsobem. V případě neúspěšného mimosoudního vymáhání pak rozhodnutí, zda se případný spor bude řešit v rozhodčím řízení či soudní cestou vychází ze smlouvy, která daný obchodní vztah upravuje. Obě formy vymáhání mají řadu výhod i nevýhod. Jakou formu vymáhání si strany zvolí, je pak klíčovou otázkou, která ovlivní celý průběh řízení. Mezi výhody rozhodčího řízení patří zpravidla rychlost a nižší náklady než u řízení soudního, naopak hlavní nevýhodou je, že proti němu není možné odvolání. Podnikatelům lze tedy doporučit tento způsob vymáhání volit spíše při obchodech, v nichž nejde o závratné sumy a kde by případná prohra a s ní spojená nemožnost odvolání se proti rozhodnutí rozhodčího soudu neznamenala závažnější dopad na chod firmy. V opačných 74
ZÁVĚR
případech je tedy vhodnější využít vymáhání soudní cestou, které je sice daleko více zdlouhavé i nákladné, nežli řízení rozhodčí, možnost odvolání se proti rozsudku zde ale existuje. Aby nedocházelo ke vzniku problematických pohledávek, je vhodné ve firmě nastolit určitou formu preventivních opatření, které by takovému riziku dokázaly zabránit, nebo jej alespoň eliminovat. Každá společnost by proto měla mít pohledávky pod neustálou kontrolou finančního managementu, který může činit příslušné kroky v případě, kdy dlužník svůj závazek neuhradí. Pravidlem ve všech firmách by mělo být, že pohledávkou je potřeba se zabývat již v okamžiku jejího vzniku. Ať už je to zjišťováním informací o budoucích či současných obchodních partnerech, důsledným zpracováním obchodních smluv, které jsou pro vznik pohledávky rozhodujícím předpokladem či jištěním pohledávek tzv. zajišťovacími instrumenty, jako jsou například dokumentární akreditiv či dokumentární inkaso.
75
LITERATURA
10. Literatura Monografie [1]
BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky – právně – daňově – účetně. 3. rozšířené
vyd.
Praha:
GRADA
Publishing,
a.s.,
2007,
135
s.
ISBN 978-80-247-1816-3.
[2]
BAŘINOVÁ, D., VOZŇÁKOVÁ, I. Pohledávky: vzory smluv a podání. 1. vyd. Praha: 2001. 127 s. ISBN 80-7169-980-2.
[3]
DRBOHLAV, J., POHL, T. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. 220 s. ISBN 80-7357-162-5.
[4]
MACEK, J., TOMSA, M. Jak vymáhat pohledávky v obchodních vztazích?. Ostrava: Montanex, 1994. 117 s. ISBN 80-85780-15-1.
[5]
SCHELLOVÁ, I., SCHELLE, K. Alternativní způsoby řešení obchodních sporů. 2. vydání Ostrava: KEY Publishing, 2007. 179 s. Právo. ISBN 978-80-87071-14-4.
[6]
VAIGERT, D., PHILIPPI, T., RIŠKO, P., NAVRÁTILOVÁ, H. Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vydání Computer Press, 2006. 284 s., ISBN 80-251-0881-3.
[7]
VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. 1. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. 756 s. ISBN 978-80-7357-230-3.
[8]
VOZŇÁKOVÁ, I. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 122 s. Finance. ISBN 80-247-0770-5.
76
LITERATURA
Novinové články [9]
DĚRGEL, Martin. Neuhrazené pohledávky: Téma měsíce. Účetnictví v praxi: odborný měsíčník pro účetní praxi. 2008, č. 9, s. 4-8.
[10] SCHÖN, Otakar. 7 tipů, jak se bránit když vám odběratelé neplatí. Hospodářské noviny. 20.1.2009, č. 13, s. 26.
[11] SVOBODA, Jakub. Počet pohledávek k vymáhání vzrostl za rok až čtyřikrát. Právo. 5.3.2009, roč. 19, č. 54, s. 1. Elektronické články [12] PŘIDAL, Ondřej. Nepříjemnosti s úmrtím dlužníka. Právní rozhledy [online]. 2008 [cit. 2008-05-14]. Dostupný z WWW:
.
[13] RYBÁKOVÁ, D. Pozdní placení faktur je stále velmi častým jevem. Zpravodajství Hospodářské komory ČR [online]. 2008 [cit. 2008-07-11]. Dostupný z WWW:
. [14] Řád a Pravidla o nákladech rozhodčího řízení pro vnitrostátní spory. 2007. Dostupný z WWW:
. Dodatek č. 3. Prameny práva [15] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění [online]. [cit. 2009-03-30]. Dostupný z WWW:
.
[16] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění [online]. [cit. 2009-03-30]. Dostupný z WWW: .
[17] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění [online]. [cit. 2009-03-30]. Dostupný z WWW: .
77
LITERATURA
[18] Zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů v platném znění
[online].
[cit.
2009-04-10].
Dostupný
z
WWW:
arbiter.cz/zakon-o-r-r.php>.
[19] Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) v platném znění [online].
[cit.
únor
2009].
Dostupný
z
WWW:
http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-82-1998-sb-o-odpovednosti-za-skoduzpusobenou-pri-vykonu-verejne-moci-rozhodnutim-nebo/plne-zneni/.
[20] Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů [online]. [cit. únor 2009]. Dostupný
z
WWW:
http://i.iinfo.cz/urs-att/p_120-01-114816816266752.htm.
78
SEZNAM PŘÍLOH
11. Seznam příloh
PŘÍLOHA 1
A Upomínka č. 1 B Upomínka č. 2 C Předsoudní upomínka D Dohoda o splátkách
PŘÍLOHA 2
A Mandátní smlouva B Upomínka inkasní kanceláře
PŘÍLOHA 3
A Smlouva o úplatném postoupení pohledávky B Smlouva o obstarání věci C Dohoda o vzájemném započtení pohledávek a závazků, faktura
PŘÍLOHA 4
Návrh na vydání platebního rozkazu
PŘÍLOHA 5
A Žaloba v rozhodčím řízení B Rozhodčí nález
79