MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA
Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví
Bakalářská diplomová práce
2009
Hana Vičarová
MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA
Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví Informační studia a knihovnictví
Hana Vičarová
Internetové komunikační programy a jejich vliv na sociální interakci mezi lidmi Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PaedDr. Marie Pešová, CSc.
Brno 2009 2
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. Zároveň souhlasím s tím, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a pouţívána ke studijním účelům.
V Brně dne 20. června 2009
_____________________________ Hana Vičarová
3
Poděkování
Ráda bych tímto poděkovala všem, kteří mi poskytli pomoc a psychickou podporu při psaní této práce. Děkuji také vedoucí své diplomové práce PaedDr. Marii Pešové, CSc., za její podporu a trpělivost.
4
OBSAH
1 2
3
4 5 6
ÚVOD............................................................................................................................ 6 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 8 2.1 Co vlastně znamená pojem internet? .................................................................. 8 2.1.1 Jak to všechno začalo ...................................................................................... 8 2.1.2 Netiquette (netiketa) ...................................................................................... 10 2.2 Kyberprostor ....................................................................................................... 10 2.3 Elektronická pošta (e-mail) ................................................................................ 12 2.3.1 Adresa elektronické pošty ............................................................................. 12 2.3.2 Etiketa psaní e-mailu ..................................................................................... 13 2.4 Chat ...................................................................................................................... 14 2.4.1 Grafický chat ................................................................................................. 15 2.5 Messenger / Instant Messaging .......................................................................... 15 2.5.1 ICQ (I Seek You) ........................................................................................... 16 2.5.2 Yahoo Messenger ........................................................................................... 17 2.5.3 Windows Live Messenger ............................................................................. 19 2.6 Telefonování přes internet .................................................................................. 20 2.6.1 Skype ............................................................................................................. 20 2.7 Internetové komunity / sociální sítě................................................................... 21 2.7.1 Facebook ........................................................................................................ 22 2.7.2 MySpace ........................................................................................................ 24 2.8 Vliv internetové komunikace na běžnou sociální komunikaci ........................ 24 2.8.1 Některé klady komunikace v prostředí internetu ........................................... 29 2.8.2 Některé zápory komunikace v prostředí internetu ......................................... 29 VÝZKUMNÁ ČÁST.................................................................................................. 31 3.1 Výzkumný problém............................................................................................. 31 3.1.1 Klíčové pojmy ............................................................................................... 31 3.2 Metoda výzkumu ................................................................................................. 32 3.3 Výzkumný vzorek ............................................................................................... 32 3.4 Cíl výzkumu ......................................................................................................... 32 3.5 Dotazník ............................................................................................................... 33 3.6 Předpokládané hypotézy .................................................................................... 35 3.7 Výsledky ............................................................................................................... 35 3.8 Shrnutí ................................................................................................................. 49 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 51 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 53 POUŽITÁ LITERATURA / ZDROJE..................................................................... 54
5
1
ÚVOD
Vţdy jsem se zajímala o mezilidskou komunikaci a to jak přímou, tak nepřímou. Téma jsem zvolila, protoţe je mi blízké a zdá se mi velice zajímavé. Jeden z fenoménů dnešní doby – Internet (dále jen internet) – dnes výrazně zasahuje do oblasti lidské komunikace, téma je tak velmi aktuální. Proto jsem se rozhodla zaměřit se na oblast počítačových programů, jejich vyuţití a moţností WWW jako nástroje pro mezilidskou komunikaci v internetu. V době, kdy uţivatelů internetu stále přibývá, se s touto problematikou setkáváme stále častěji a také kaţdým dnem přibývá mnoho nových poznatků, postřehů a úvah o sociální komunikaci v tomto prostředí a vlivu internetu na člověka. To výrazně přispívá ke zvýšení informovanosti uţivatelů sítě internet a také pomáhá řešit problémy, se kterými se při komunikaci přes internet mohou setkat. V současné době je k dispozici mnoţství nejrůznějších internetových zdrojů a literatury pojednávající o problematice komunikace v prostředí internetu, ne mnoho z nich však pojednává o problematice softwaru a moţností WWW pro interakci mezi lidmi. Tištěných dokumentů není příliš mnoho a tato oblast si jistě zaslouţí více pozornosti. V obsahu elektronických i klasických zdrojů a literatuře se ale většinou jedná o specifičtější témata a jejich podrobný popis, rozbor či úvahy, např. závislost na internetu, seznamování se na internetu, fenomén lhaní, dospívající uţivatelé a vliv internetu na ně atd. Některým z těchto témat se v práci rovněţ věnuji, avšak ne tak dopodrobna. V práci zkoumám zejména nejobvyklejší způsoby komunikace v prostředí WWW, oblasti zájmu uţivatelů a způsob jejich chování, uvádím příklady, poznatky i fakta. Čerpala jsem z literatury i zdrojů jak tištěných, tak dostupných na internetu a získávala jak obecná fakta a poznatky, tak si utvářela i subjektivní názor. Problematika chování a sociální interakce v prostředí WWW je většině z nás dobře známá, s tímto jevem se setkáváme takřka denně. Avšak někteří lidé si neuvědomují nebo ani netuší, jaké příleţitosti či rizika internet skrývá, a to můţe i z hlediska bezpečnosti komunikace v této síti hrát významnou roli. V práci kromě jiného řeším také problematiku přínosu či dopadu internetové komunikace na lidskou společnost a celou zkoumanou oblast se snaţím více rozpracovat. Výsledkem práce by měl být souhrn faktů, poznatků i postřehů o současných nejběţnějších počítačových programech pro komunikaci přes internet a moţnostech, které WWW v tomto směru nabízí. Zřetel je brán na nejběţnější potřeby uţivatelů internetu související s komunikací v prostředí této sítě. Pro větší porozumění a pochopení dané problematiky jsou uvedeny příklady a výzkum. Cílem bylo dosáhnout většího povědomí 6
o komunikaci v prostředí internetu a uţivatelských návycích, stejně jako o moţnostech, které tato síť nabízí. Dalším cílem bylo poskytnout přehled o dané problematice a uţitečné informace také běţným uţivatelům internetu, a tak jim dát třeba i moţnost ochrany a vyvarování se případných konfliktů v oblasti internetové komunikace a softwaru.
7
2
TEORETICKÁ ČÁST
2.1
Co vlastně znamená pojem internet?
Internet je celosvětová počítačová síť, která spojuje jednotlivé menší sítě pomocí sady protokolů IP. Název pochází z anglického slova network (síť), podle něhoţ tradičně názvy amerických počítačových sítí končily „-net“, a mezinárodní (původně latinské) předpony inter- (mezi), vyjadřující, ţe internet propojil a vstřebal různé starší, dílčí, specializované, soukromé nebo lokální sítě. Internet slouţí k přenášení informací a poskytování mnoha sluţeb, jako jsou elektronická pošta, chat, WWW stránky, sdílení souborů, on-line hraní her, vyhledávání a další. Jednotlivé uzly internetu jsou rozčleněny podle geografického umístění (cz, fr, it, arg...) a také například podle účelu (net, com, mil, gov, edu, org...). 2.1.1
Jak to všechno začalo
Dnešní internet vznikl asi před čtyřiceti lety z myšlenky, ţe by Spojené státy potřebovaly nějakou stabilní síť, která by zajišťovala komunikaci úřadů a fungovala by i po moţném nukléárním útoku. Spojovala by města, státy i základny i v případě zničení některého z uzlů. Ale jak tuto myšlenku realizovat? Původně tajný vojenský projekt, kterým se zabývala organizace RAND, počítal s nestabilitou vlastní sítě. To znamená, ţe síť jako taková by neměla ţádné centrální řízení, ale všechny uzly by byly sobě rovné, kaţdý se schopností tvořit, předávat a přijímat zprávy. Ty by byly tvořeny z tzv. paketů, kdy kaţdý paket by byl samostatný, adresován nezávisle a procházel by sítí jinou cestou. I v případě, ţe by některé části sítě byly poškozené či nefungovaly, pakety by si našly cestu ostatními uzly, přičemţ důleţité by bylo pouze to, aby paket skončil ve správném cílovém uzlu. Koncept byl ve spolupráci s některými univerzitami dále rozpracován a zdokonalován a dal vzniknout první testovací síti ve Velké Británii. Pentagonská agentura ARPA (Advanced Research Projects Agency) zanedlouho zafinancovala podobný projekt v USA, který byl ovšem monstróznější a jehoţ uzly se měly stát supervýkonné počítače. Pro ty byla opravdu stabliní síť velmi potřebná kvůli řešení sloţitých projektů výzkumu a vývoje. 8
Po instalaci jednoho uzlu se postupně přidávaly další, aţ vznikl základ rodící se sítě, pojmenovaný APRPANET. Počítače přenášely data přes rychlé přenosové linky a mohly být i vzdáleně programovány z ostatních uzlů. Vědci tedy mohli na dálku sdílet výpočetní prostředky, coţ bylo velkým přínosem z hlediska úspory času. Ze sítě, která byla původně určena vědcům pro vzdálené počítání, se postupem času díky uţivatelům stala vlastně elektronická poštovní síť, jejíţ funkcí jiţ byla výměna informací, osobních a pracovních zpráv. Výzkumníci mohli v této síti mezi sebou komunikovat prostřednictvím elektronické pošty, která měla později také funkci automatického hromadného rozesílání nejrůznějších zpráv síťovým předplatitelům. ARPANET se stále více rozrůstal hlavně díky nenáročným poţadavkům na systém – dostačujíci bylo, aby počítač byl schopen pracovat na principu paketového protokolu TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol). Postupem času protokol propojoval všechny nové sítě dohromady, a tak byl ARPANET stále menší a menší částí tohoto rychle rostoucího mnoţství nově připojených počítačů. Během krátké doby byly výkonné počítače a také tato síť dostupné pro stále širší veřejnost a také různé sociální skupiny. Vzhledem k volnému přístupu k softwaru TCP/IP nebylo těţké připojovat další a další počítače, aţ vznikl komplex sítí, který vešel do povědomí pod názvem Internet (dále jen internet). Čím větší počet lidí se k internetu připojil, tím uţitečnější síť byla, protoţe tito lidé mohli mezi sebou o to snadněji komunikovat. V roce 1984 za pomocí Národní vědecké nadace USA (NSF) a jejího úřadu pro pokročilé vědecké výpočty byla vyvinuta síť NSFNET, která umoţnila další zdokonalování této technologie, hlavně pak rychlejší propojování supervýkonných počítačů pomocí rychlejších a výkonnějších linek. Tyto zdokonalovací kroky trvaly aţ do devadesátých let a vlastně trvají i nadále. NSFNET je v dnešní době základem pro internetovou komunikaci v USA a měsíčně přenáší mezi sítěmi desítky miliard paketů. K rozvinutí síťové páteře internetu přispěly také další vládní agentury – NASA, National Institutes of Health, Department of Energy, kaţdá s jiným územím spravovaným v internetu. Co se týče Evropy, zde to byly internetové páteře jako například NORDUNET propojující i stovky tisíc počítačů v mnoha sítích. Po masovém rozvoji internetu ve Spojených státech, v Evropě i jinde přirozené vznikly komerční společnosti fungující na základě zpoplatněného poskytování přístupu k internetu uţivatelům. Síť ARPANET jako taková zaznamenala zánik v roce 1983. Pro uţivatele to ale neznamenalo tragédii, protoţe její zánik byl jen těţko postřehnutelný – sluţby ARPANETu fungují dál a jsou stále zdokonalovány, v dnešní době má internet miliony uzlů po celém 9
světě a jejich počet se neustále zvyšuje. V České republice se internet začal rozvíjet aţ s příchodem 90. let, kdy se kolektiv Výpočetního centra Českého vysokého učení technického v Praze - v čele s ředitelem sdruţení CESNET Janem Gruntorádem - dohodl na internetovém propojení Prahy a Lince, jehoţ univerzita měla s Výpočetním centrem dobré vztahy. Jiţ předtím z Prahy do Lince vedl datový okruh pro provoz počítačové sítě EARN. Projekt internetového propojení se přesto zcela nezdařil – připojení bylo příliš nekvalitní a drahé – avšak zanedlouho byly za pomocí nadace George Mellon Foundation zakoupeny kvalitní modemy pro vysokou přenosovou rychlost dat a v únoru 1992 se na ČVUT v Praze konalo slavnostní připojení tehdejšího Československa k internetu. 2.1.2
Netiquette (netiketa)
S rozvojem internetu bylo také potřeba stanovit jakási pravidla pro slušné chování v tomto prostoru, která byla nazvána „netiquette“. Jak přibývaly nové a nové moţnosti, nástroje a funkce internetu, stejně tak se tato pravidla postupně přizpůsobovala. Pojem „netiquette“ vznikl spojením anglických slov „network“ (síť) a „etiquette“ (etiketa). U nás se více vţil český název – netiketa. Jde o soubor pravidel a doporučení, kterými by se měl kaţdý člověk při komunikaci v síti internet řídit. Podrobněji je netiketa rozebrána například ve stejnojmenném článku na serveru Hoax.cz1 nebo se jí zabývá Pavel Strapa v článku Netiketa na Lupa.cz.2
2.2
Kyberprostor
Co se týče komunikace v prostředí internetu, ta zahrnuje také komunikaci v tzv. cyberspace (česky kyberprostor)3, coţ je v dnešní době značně uţívaný pojem. Kyberprostor stojí mimo naši realitu – je to prostor fyzicky neexistující, kterého se nemůţeme „dotknout“, ale který přesto existuje v abstraktní podobě. Kyberprostor jako takový a jeho vztah k internetu, stejně jako následující znázornění samotného aktu
1 HAMBRIDGE, Sally. Netiketa [online] . In Hoax. [cit. 2009-06-15]. [s. l.] : HOAX.cz, 2000-2009. Dostupné z:
. 2 STRAPA, Pavel. Netiketa [online]. In Lupa : server o českém internetu. [cit. 2009-06-15]. Praha : Internet Info, 1998-2009. ISSN 1213-0702. Dostupné z: . 3 Slovo „cyberspace“ bylo poprvé pouţito v roce 1984, a to v díle Neuromancer spisovatele Williama Gibsona. U nás bylo poprvé jako „kyberprostor“ přeloţeno Ondřejem Neffem v roce 1992.
10
komunikace v kyberprostoru (Obr. č. 1) blíţe vysvětluje Lukáš Faltýnek ve své práci Psychologické aspekty komunikace na internetu4.
Obr. č. 1: Obecné schéma komunikačního aktu v kyberprostoru
Legenda: OA – osobnostní proměnné osoby A ZA – záměr osoby A TA – transformátor osoby A jeho záměru na sdělení TAS – virtuálně transformovaná osoba A a její sdělení TBS – virtuálně transformovaná osoba B, k níţ sdělení směřuje KP – komunikační prostředí kyberprostoru RV – rušivé vlivy TB – transformátor, jímţ osoba B přijímá a chápe sdělení ÚB – účinek na osobu B OB – osobnostní proměnné osoby B RP – reakce osoby B poté co byla vystavena zprávě osoby A ZV – zpětná vazba, ta část reakce osoby B, která se vrací osobě A
4 FALTÝNEK, Lukáš. Psychologické aspekty komunikace na internetu : diplomová práce [online]. [cit. 2009-06-15]. Hradec Králové : Univerzita Hradec Králové, 2002. Dostupné z: ..
11
2.3
Elektronická pošta (e-mail)
Základní síťová sluţba určená pro korespondenci mezi uţivateli počítačové sítě. Vlastníkovi poštovní schránky (a adresy elektronické pošty) po zadání uţivatelského hesla umoţňuje vytvořit, odeslat a přijmout zprávu včetně připojeného souboru, pouţívat adresář, být účastníkem elektronických konferencí apod. Pro přenos elektronické pošty v síti TCP/IP, tj. pro přenos zpráv od klienta pošty směrem k poštovnímu serveru a mezi poštovními servery, se pouţívá protokol SMTP (Simple Mail Transfer Protocol). Zprávy ze serveru poštovní klient získává pomocí protokolu POP3, případně IMAP4. Pro práci s elektronickou poštou je pouţíván klientský program. S rozvojem sluţby WWW došlo ke vzniku tzv. freemailových sluţeb, které umoţňují vyuţívání elektronické pošty bezplatně prostřednictvím webového prohlíţeče, jako např. servery Centrum.cz, Seznam.cz, Atlas.cz, Hotmail.com a další. Obr. č. 2: Ukázka e-mailové služby Seznam.cz
2.3.1
Adresa elektronické pošty
Obvykle je kombinována s uţivatelským jménem příjemce, přičemţ adresa se zobrazí po kliknutí na dané uţivatelské jméno (to můţe být i jméno a příjmení). Pokud je kontakt uloţen v adresáři a uţivatel si třeba nepamatuje přesnou e-mailovou adresu toho, 12
komu chce e-mail zaslat, stačí do pole pro adresu napsat jen jméno a příjmení či uţivatelské jméno příjemce a adresář odpovídající adresu najde a přiřadí (lze to vidět u tzv. našeptávače na začátku psaní v poli pro adresu). Příklad: "Hana Vičarová"
První část je lokální část adresy, tzn. kam nebo komu je zpráva směrována. Běţně jde o uţivatelské jméno sloţené např. z jména a příjmení příjemce, přezdívky nebo jiného slova. Další část adresy, tj. část za znakem @ („zavináč“), identifikuje internetovou doménu (označení počítače nebo sítě připojené v internetu), pro kterou speciální servery přijímají poštu. Koncovka „cz“ (nebo také „it“, „pl“, „sk“, „edu“ atd.) značí geografické umístění či účel. 2.3.2
Etiketa psaní e-mailu
Stejně jako internet má svoji etiketu, ani pravidla e-mailové komunikace samotné by neměla být opomíjena. Elektronická pošta je jiţ od počátků internetu důleţitou sloţkou mezilidské komunikace v prostředí webu, a proto i pro ni platí obecná doporučení, známá jako e-mailová etiketa. Přibliţme si nyní ta nejzákladnější pravidla:
Pole „předmět“ by mělo být vţdy vyplněno. Předmět zprávy by měl být stručný a jasný, nejlépe v délce maximálně několika slov. To některým lidem pomůţe v určení priority, pokud dostávají mnoţství e-mailů denně.
Neposílat nevyţádané, řetězové e-maily, poplašné zprávy (tzv. hoaxy) či spamy.
E-mail je určen k rychlé komunikaci - dopis je proto vhodné napsat stručně, výstiţně a srozumitelně. Někteří lidé totiţ nemají dostatek času ani trpělivosti na čtení sáhodlouhých textů.
Nezapomínat na obezřetnost při pouţívání humoru a vyjadřování emocí. V psaném textu nelze určit např. jak se odesílatel při vyjadřování některých frází tváří, popřípadě jaký tón pouţívá. Příjemce by tak mohl některé fráze nesprávně pochopit. Proto je dnes jiţ běţnou praxí pouţívání tzv. emotikon (nebo „smajlíků“), které nám lépe pomáhají vyjádřit emoce a sniţují riziko, ţe třeba někoho urazíme.
Nepouţívat velká písmena. U příjemce by to mohlo budit dojem, ţe je na něj odesílatel agresivní nebo ţe křičí. Stejně tak bychom se měli vyvarovat pouţívání 13
vulgárních výrazů.
Neuvádět do zprávy ţádné osobní, citlivé nebo příliš důvěrné informace. Můţe se stát, ţe příjemce odešle zprávu někomu dalšímu, záměrně nebo omylem. Obecně platí, ţe bychom do textu e-mailu neměli psát věci, které bychom nenapsali např. na pohlednici5.
Samozřejmostí je dávat si pozor na pravopisné chyby, gramatiku a překlepy. Nesmíme zapomínat, ţe vzhled zprávy vypovídá o nás, našem vzdělání či charakteru. Po dokončení dopisu bychom měli celý text znovu zkontrolovat, popřípadě opravit chyby a nesrovnalosti (můţeme pouţít funkci kontroly pravopisu).
Obecně bychom se také měli snaţit, aby příjemce mohl vţdy jednoznačně identifikovat odesílatele. Proto bychom měli vţdy připojit podpis.
Neţ přikročíme k odeslání pošty, měli bychom přemýšlet. Není dobré psát e-mail, kdyţ námi lomcují emoce nebo vztek, protoţe kdyţ zprávu odešleme, uţ ji nemůţeme vzít zpět.
2.4
Chat
Chat je způsob on-line komunikace dvou nebo více lidí najednou. Obecněji jde o software k tomu určený, případně o systém, na kterém se tento software provozuje jako server. Původně se jednalo o čistě textovou formu komunikace, při které mohly být vyměňovány pouze znaky. Mezitím se k tomuto způsobu přidala - dle systému - moţnost přenášet zvuk, případně i obraz. Mluvíme pak o audiochatu, případně videochatu. V současné době se ovšem daleko více rozšiřuje vyuţívání „webchatů“. Ty jsou zaloţeny na protokolu HTTP a texty jsou zobrazovány pravidelnou aktualizací stránky. Do chatu se lidé přihlašují pomocí přezdívky (anglicky „nick“) a hesla, někdy je potřeba se nejprve zaregistrovat. Mezi nejpouţívanější chatové weby u nás patří např. www.x-chat.cz, www.lide.cz, www.xko.cz.
5 HAMBRIDGE, Sally. Netiketa [online]. [cit. 2009-06-15]. [s. l.] : HOAX.cz, 2000-2009. Dostupné z: .
14
Obr. č. 3: Ukázka webového chatu Xko
2.4.1
Grafický chat
Prostředí, kde se nekomunikuje pouze textem a emotikony, ale i tzv. avatary, coţ jsou graficky ztvárněné postavy. Ty si můţe uţivatel libovolně měnit podle svého – postava můţe představovat uţivatele samotného nebo mít smyšlenou podobu, můţe nosit různé oblečení, účesy, doplňky a je také moţné vyjadřovat emoce výrazy v obličeji, gesty či postoji avataru. Postavy se také mohou různě pohybovat a komunikovat i „ve skupinkách“ - jeden avatar stojí blízko u druhého, a tak je jasné, kdo s kým mluví. Prostředí jsou také graficky zpracovaná a vzájemně se liší – mohou být obrazem skutečných míst nebo to mohou být zcela vymyšlená místa či různé světy.
2.5
Messenger / Instant Messaging
Messenger (česky „posel“) je program, který umoţňuje komunikaci mezi dvěma nebo více jedinci ve stejném čase. Uţivatelé přidají své známé a kamarády do seznamu a pak pomocí internetové sluţby instant messaging (okamţitá zpráva/vzkaz) mohou sledovat, kteří jejich přátelé jsou právě připojeni, a dle potřeby jim posílat zprávy, 15
chatovat, přeposílat soubory a také jinak komunikovat. Je moţné také komunikovat s lidmi, kteří nejsou v seznamu. Zde ale pak nemusí být moţnost sledovat jejich stav (online, offline, zaneprázdněn, pryč atd.). Většinou lze u kaţdého uţivatele otevřít vlastní okno s konverzací nebo třeba pozvat do konverzace někoho dalšího. Stejně jako např. u e-mailu nebo chatu se uţivatel přihlašuje pomocí uţivatelského jména (nebo přezdívky) a hesla. Hlavní výhoda oproti pouţívání např. e-mailu spočívá v principu odesílání a přijímání zpráv v reálném čase. Jinými slovy zpráva je doručena ve velmi krátké době od odeslání (většinou v rámci stovek milisekund). 2.5.1
ICQ (I Seek You)
Je asi nejrozšířenějším messengerem u nás, dostupný ve více neţ sedmnácti jazycích. ICQ je nástroj pro osobní komunikaci, díky kterému se uţivatelé mohou „setkávat“ a komunikovat jak pomocí textu, hlasu nebo videa, telefonovat přes internet, tak i pouţívat jiné prostředky komunikace (sdílení obrázků, souborů, společné hraní her atd.). Více neţ osmdesát procent uţivatelů je ve 13-29 let, přičemţ průměrný uţivatel tohoto softwaru je připojený více neţ pět hodin denně.6 Abychom mohli získávat aktuální informace o našich přátelích, známých nebo rodině, musíme je přidat do seznamu kontaktů, které si můţeme libovolně rozřazovat do skupin, jak nám to vyhovuje. Online kontakty jsou označeny zelenou kytičkou, ostatní červenou. Kaţdý si můţe do profilového obrázku dát vlastní fotografii nebo pouţít „čertíka“, coţ je kreslený obrázek – obličej nebo příšerka. Můţeme posílat soubory, fotografie, přenášet obraz pomocí webkamery nebo telefonovat přes internet (k čemuţ je samozřejmě potřeba head-set nebo mikrofon a sluchátka) nebo odsud zdarma posílat SMS na mobilní telefon. Pomocí funkco Xtraz je moţné také číst zprávy nebo stahovat hry do mobilního telefonu. Oblíbené je také hraní her a soutěţení, kdo bude mít vyšší skóre. Kaţdý uţivatel si můţe také podle svého měnit svůj stav spolu s odpovídajícími ikonami.
6 About ICQ : ICQ numbers [online]. [cit. 2009-06-15]. [s. l.] : ICQ LLC, 1998-2009. Dostupné z: .
16
Obr. č. 4: ICQ 6.5 verze v češtině 7
2.5.2
Yahoo Messenger
Jeden z nejrozšířenějších messengerů obecně. Jde o program poskytující synchronní konverzaci pomocí textu a emotikon, videa, hlasu, telefonování přes internet, posílání SMS, online poslech rádia, hraní her a ostatní. V moţnosti „Preferences“ (předvolby) si můţe kaţdý nastavit funkce messengeru podle svého, stejně jako to, do jaké míry budou o něm zobrazovány informace atd. Přidané kontakty je moţné ponechat v jedné skupině nebo je můţeme podle svého třeba řadit do různě pojmenovaných skupin. Přátelé, kteří jsou právě oline, označuje ţlutý „smajlík“, offline lidi označuje šedá emotikona. Messenger lze také propojit s Windows Live Messengerem a posílat kamarádům vzkazy nebo přijímat a odesílat také offline vzkazy. Uţivatel má k dispozici mnoho funkcí – můţe vloţit svůj obrázek do tzv. Display Image.
7 Novinky v ICQ 6.5 : Co najdete v nejnovější verzi ICQ? [online]. [cit. 2009-06-15]. [s.l] : ICQ LLC, 1998-2009. Dostupné z: .
17
Toto malé okno se zobrazuje v levé horní části messengeru nebo při komunikaci jako malý obrázek vpravo dole. Místo obrázku je také moţné pouţít avatar spolu s odpovídajícím výrazem obličeje. Kromě několika ikon pro přenos souborů, sdílení fotografií, zobrazení webkamery a dalších je moţné také nastavovat funkce individuálně u kaţdého kontaktu. Dále můţeme zpětně zobrazit konverzaci díky funkcím „Recent Messages“ nebo „Message Archive“. Pro vyjádření aktuálního „stavu“ slouţí v horní části programu klikatelné uţivatelské jméno (přezdívka), kde si můţeme vybrat ze stavů s odpovídajícími ikonami („Available“, „Busy“ nebo „Invisible to Everyone“) a ke kaţdému z nich pomocí pole „share a status message...“ připojit vhodnou poznámku. Moţnost přenosu videa pomocí webové kamery je zde samozřejmostí – i kdyţ obraz čas od času z neznámých příčin „zamrzá“. Pomocí funkce „Stealth Settings“ můţe kaţdý rozhodnout, kdo uvidí, ţe je zrovna online. Yahoo Messenger také poskytuje ochranu proti spamu, neboť i tzv. instant messages mohou obsahovat spamy a viry. Kaţdý uţivatel si také podle svého můţe měnit vzhled messengeru – barvy, motivy, typ a velikost písma a další.
Obr. č. 5: Yahoo Messenger 9.0 8
8 Keep friends at your fingertips with Yahoo! Messenger 9.0 [online]. [cit. 2009-06-15]. [Sunnyvale] : Yahoo!, 2009. Dostupné z: .
18
2.5.3
Windows Live Messenger
Další z řady oblíbených messengerů nejen u nás. Nabízí interaktivní moţnost komunikace – voicechat, videochat, sdílení obrázků a souborů, poslech hudby online, hraní her atd. Je zde také mnoho moţností, jak měnit vzhled messengeru. Lidé mohou vloţit malý obrázek, který bude zobrazen při přihlášení ke sluţbě a také napravo v okně konverzace. Je moţné pouţít předdefinované obrázky nebo vloţit svůj vlastní. Podle vkusu nebo momentální nálady mohou uţivatelé měnit vzhled celého programu – motivy a barvy, písmo atd. Moţnost řazení kontaktů do odpovídajících skupin (např. „Oblíbené poloţky“) nebo vytváření vlastních skupin (např. Rodina), stejně jako moţnost změny stavu a vepsání poznámky, je přirozenou součástí programu. Obrázky profilu u kontaktů, které jsou online a k dispozici, jsou orámovány zeleně, ostatní oranţově (podle toho, jestli jsou k dispozici) nebo šedě (offline kontakty). Kaţdý uţivatel si můţe v nastavení také podle svého zvolit podrobnosti jako míru zobrazení svých informací ostatním uţivatelům, zobrazované jméno, délku doby, po které bude označen jako „Pryč“ atd. Přímo ve spodní části okna pak můţe sledovat novinky týkající se jeho kontaktů, získávat jejich aktualizace nebo sledovat tipy, rady a novinky spojené s programem Windows Live Messenger. Funkce sdílení fotografií se také velmi hodí, protoţe uţivatel můţe fotky přetáhnout rovnou do okna a můţe jimi libovolně „listovat“ nebo je ukládat.
19
Obr. č. 6: Windows Live Messenger verze 2009 v češtině 9
2.6
Telefonování přes internet
Voice over Internet Protocol (zkratkou VoIP) je technologie, umoţňující přenos digitalizovaného hlasu „v těle paketů“ prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP. Vyuţívá se pro telefonování prostřednictvím internetu, intranetu nebo jakéhokoliv jiného datového spojení. Nutnou podmínkou pro srozumitelné a spolehlivé VoIP telefonní spojení je zajištění tzv. kvality sluţby, zkráceně označované QoS. Kvalita zvuku u těchto programů je zpravidla velmi dobrá. 2.6.1
Skype
Jde o software, který umoţňuje telefonování přes internet zdarma (v síti Skype), ale poskytuje i jiné funkce. Stejně jako u e-mailu nebo messengerů se uţivatel přihlašuje pod uţivatelským jménem a zadává heslo. Podobně jako u messengerů zde uţivatel přidává kontakty, aby s nimi mohl komunikovat. Pro samotné telefonování je podmínkou 9 Víc neţ jen konverzace [online]. [cit. 2009-06-15]. [Praha] : Microsoft Corporation, 2009. Dostupné z: .
20
mít soupravu head-set nebo sluchátka a mikrofon. Kontakty, které jsou právě připojeny, jsou označeny zelenou ikonou, ostatní šedou, uţivatel tedy snadno rozezná, kdo je k dispozici. Stejně jako u mobilního telefonu se zde pouţívají jednoduché ikony zvednutého (označeno zeleně) a poloţeného (označeno červeně) sluchátka. Při zahájení hovoru je tedy třeba pouze označit kontakt a kliknout na příslušnou ikonu, přičemţ k telefonování se dá připojit i přenos videa. Kromě telefonování lze také posílat rychlé textové zprávy, SMS zprávy, sdílet soubory, pouţívat hlasovou schránku, přesměrování hovorů, měnit nastavení či sdílet aktuality a stavy. Obr. č. 7: Skype 4.0 10
2.7
Internetové komunity / sociální sítě
Internetová komunita (anglicky ozn. jako internet community, virtual community, e-community, online community) je skupina lidí, která raději neţ přímou sociální komunikaci upřednostňuje online komunikaci pomocí e-mailu, informačních bulletinů, telefonování přes internet, instant messages nebo sociálních sítí, a to pro osobní, společenské, profesní, obchodní účely či pro účely vzdělání. Sociální sítě jsou místa, kde se setkávají lidé mající společné zájmy, záměry, cíle 10 Zbrusu nový Skype for Windows [online]. [cit. 2009-06-15]. Luxembourg : Skype Technologies, 2009. Dostupné z: .
21
nebo vize. Mnoho typů internetové komunikace je zahrnuto v počítačových softwarech pro sociální sítě, a to zvlášť nebo kombinovaně – chatovací místnosti a fóra pro textovou komunikaci, kde je moţné připojit i hlas, video či avatary. Existují různé druhy sítí, kde se lidé sdruţují – např. sítě podle místa, kde lidé ţijí, sítě podle národnosti, sítě spojené s různými koníčky a zájmy, sítě určené pro setkávání se s příbuznými, sítě pro akademiky podle oboru studia nebo sociální sítě, které fungují za účelem navázat nová přátelství či intimní vztahy. Lidé zde mohou sdílet své myšlenky, aktuality, fotografie, videa a soubory, připojovat se k různým skupinám apod. Sociálních sítě se staly jednou z doplňkových forem komunikace také pro lidi, kteří se znají v reálném ţivotě. Obr. č. 8: Příklad schématu sociální sítě 11
2.7.1
Facebook
Síť, kde se sdruţují zejména mladí lidé, ale která je určena vlastně komukoliv. Kaţdý uţivatel se musí nejprve zaregistrovat – vyplnit několik základních údajů jako jméno a příjmení, e-mail, heslo atd. Vyplňovat pravdivě jméno a příjmení není podmínkou, kamarádům to ale usnadní uţivatele najít a přidat do seznamu. Po registraci je vytvořen účet a uţivatel je informován 11 File: Sna large.png : from Wikipedia, the free encyklopedia [online]. [cit. 2009-06-15]. San Francisco : Wikimedia Foundation, 2009. Dostupné z: .
22
e-mailem. Kaţdý si můţe vloţit svůj obrázek profilu, jiné obrázky nebo vytvořit a sdílet alba. K jednotlivým fotkám pak přátelé mohou přidávat komentáře, stejně jako i k jiným událostem – např. stavům, novinkám atd. Na stránce označené jako „Domů“ se vţdy zobrazují aktuality o kontaktech a jejich nedávné činnosti jako je přidání nových fotek, aktualizace informací, stavů, účast ve skupinách atd. Uţivatelé mají také k dispozici svoji „Zeď“, kam jim mohou jejich přátelé posílat různé příspěvky a komentáře. Velké oblibě se těší hraní her s přáteli, dělání nejrůznějších kvízů nebo přidávání se k různým skupinám či fanklubům. Po absolvování kvízu můţe uţivatel „vyzvat“ své přátele a porovnat s nimi své skóre, případně připojit poznámku ke svému výsledku. Existuje moţnost vyuţít kalendář, kde se označují nadcházející události – ostatní kontakty to mohou vidět a mohou se také přidat nebo je uţivatel můţe sám pozvat. V nastavení účtu si kaţdý můţe vybrat, jaké informace o něm budou „veřejné“, tzn. viditelné pro kontakty, kdo bude smět vidět jeho obrázky, alba nebo celý profil. Samozřejmě profil mohou vidět pouze registrovaní, ale pokud nejsou v kontaktech majitele profilu nebo „kamarádi kamarádů“, nemohou zobrazit úplné informace, fotografie apod. U většiny moţností nastavení soukromí, tzn. viditelnosti určitých informací a částí profilu ostatním, existují většinou tyto základní moţnosti: Kaţdému, Nikdo, Jenom já, Pouze přátelé, Přátelé přátel, Přizpůsobit…. Nechybí moţnost sledování, kdo je právě online, a chatové konverzace (spodní lišta), stejně jako posílání a přijímání vzkazů. Obr. č. 9: Ukázka hlavní strany sítě Facebook
23
2.7.2
MySpace
Jedna z nejoblíbenějších sociálních sítí ve světě. Nabízí sdílení fotografií, souborů, poslech hudby, přidávání komentářů a poznámek, vytváření blogů. Kaţdý, kdo zde má účet, můţe zobrazit profily ostatních – pokud nemají přísněji nastavené soukromí. Profily některých lidí mohou totiţ zobrazit pouze jejich přátelé. Profilové stránky uţivatelů na Myspace.com mohou zobrazit i všichni ostatní, uvidí ale pouze informace nastavené majitelem účtu jako „veřejné“. Na hlavní stránce můţe uţivatel sledovat novinky týkající se jeho přátel, sledovat jejich stavy, nedávné činnosti atd. Lze také posílat a přijímat vzkazy (a to i těmi, kteří nejsou v seznamu kontaktů), podle svého si upravovat profil, přidávat různé prvky do zobrazovaného profilu, nahrávat hudbu aj. Na spodní liště můţe kaţdý sledovat, kdo je právě online, popřípadě s ním zahájit chatovou konverzaci. Moţnost nastavení soukromí je jasnou součástí sítě.
Obr. č. 10: Ukázka hlavní strany sítě MySpace
2.8
Vliv internetové komunikace na běžnou sociální komunikaci
Mluvíme sice o vlivu internetové komunikace na tradiční sociální komunikaci mezi lidmi, v dnešní době se ale právě komunikace prostřednictvím internetu pomalu ale jistě 24
začleňuje do našeho ţivota, stává se jeho součástí, stejně jako běţná komunikace. Do jaké míry ale internet tradiční typ komunikace ovlivňuje, vytlačuje? Mnoho lidí chápe pouţívání internetových komunikačních sluţeb jako součást svého ţivota, denní rutiny. Dnešní internet nabízí rozsáhlé sluţby jako internetové bankovnictví, posílání elektronických dopisů, vyřizování různých úředních úkonů online, telefonování, přenos videa a další. Takţe proč absolvovat cestu na poštu či úřad a zpět, včetně zdlouhavého čekání, kdyţ můţeme např. zaplatit sloţenku nebo vyřídit jiný poţadavek pomocí internetu, a to v pohodlí domova? Příčina je nasnadě – pro většinu lidí znamená vyřizování věcí na úřadě, poště či v bance jistou stresující událost. Navíc všichni víme, ţe zaměstnanci těchto institucí se k lidem (zákazníkům) mnohdy nechovají zrovna ukázkově. Tito pracovníci by sice pro komunikaci s lidmi měli být vyškoleni, avšak v praxi se k lidem ne vţdy chovají tak, jak by měli. Nedivme se tedy, ţe obecně převládá jakási nechuť vyřizovat si záleţitosti přímo na úřadech. Takţe pokud to situace přímo nevyţaduje, mnoho lidí raději vyřeší potřebné záleţitosti přes internet. Podobná situace se týká také komunikace jedince s jedincem, tzn. posílání dopisů, pohlednic atd. Dnes pošleme k Vánocům či Velikonocům svým známým raději SMS nebo elektronickou pohlednici, neţ bychom se „pachtili“ s posíláním klasické pohlednice - to přece znamená koupit pohlednici, známku, vymyslet a napsat text, adresu, jít a vhodit dopis do schránky. A to je přece mnoho úkonů, ne? Opět se zde totiţ naskýtá úspora času a námahy pomocí internetové komunikace. Ovšem i v dnešní době se někteří lidé, a to i ti, kteří běţně komunikují pomocí internetu, stále drţí jakýchsi „tradic“ a v časech svátků stále posílají klasické pohlednice nebo dopisy. Souhlasím, kdyţ tito lidé říkají, ţe je v tom také jistý druh „romantiky“. Jiní lidé si zase naopak na internetovou komunikaci coby kaţdodenní součást ţivota nikdy nezvyknou. Většinou jde o starší ročníky, tedy generace, které rozvoj internetu plně nezasáhl a které se spokojí jen s občasným pouţíváním tohoto média a nepociťují jeho pouţívání jako nutnost. Stále však mluvím o lidech, kteří vědí, co je internet a jeho funkci nebo princip fungování si umí představit. Další část obyvatel, zejména seniorů, totiţ internet nepouţívá vůbec nebo vlastně ani pořádně neví, co to internet je. Troufám si ale tvrdit, ţe tato skupina lidí je oproti mladší generaci v jisté výhodě co se týče prosté lidské komunikace např. na ulici, s pracovníky úřadů apod. V poslední době se mi totiţ zdá, ţe s tím, jak se internet stává běţnou a stále větší součástí našeho ţivota, se z našeho ţivota pomalu vytrácí ta obyčejná, lidská, vroucí a přirozená komunikace. Tím myslím prosté mluvení s lidmi např. cestou do obchodu, během cesty autobusem, tramvají, komunikace s úředníky na poště, úřadě či v bance. Tato interakce 25
třeba i s neznámými lidmi je totiţ od pradávna součástí lidské existence, fungování lidské společnosti. Vezměme si např. mladého člověka, který je „odkojený“ internetem a je zvyklý kromě komunikace např. se spoluţáky ve škole spíše navazovat přátelství přes internet. To mu můţe třeba i pomoci, na internetu bude smělejším, odváţnějším, a to pak můţe přenést i do reálného ţivota. Nebo se naopak můţe stát, ţe tento člověk bude mít dříve či později problém navazovat vztahy „normálně“, tzn. přirozenou cestou. Lidé se pak mohou v reálném ţivotě stát uzavřenějšími, bojí se někoho oslovit nebo se s ním bavit déle neţ je nutné. A to právě proto, ţe je okamţitě zřetelná jejich identita, nejsou zde „chráněni“ kyberprostorem, tedy jakousi neviditelnou bariérou. Ve světě internetu je to jiné, ten můţe znamenat také anonymitu. Podle Z. Vybírala12 je anonymitou (myšleno nejen v prostředí internetu) člověk chráněn před tím, aby byl identifikován – anonymita můţe skrýt jeho potřeby a záměry i některé projevy. Tím ho tedy nikdo ho nebude „lynčovat“ za to, co řekl, je vyvarován citelných důsledků svých slov. Jednoduše řečeno, můţe si říkat i dělat, co chce, třeba i měnit identitu, pohlaví, jméno apod. nebo ze své identity neprozradit vůbec nic. Zejména u textové komunikace nesmíme zapomínat na ztrátu moţnosti vnímat pomocí smyslů, coţ jistým způsobem také stěţuje komunikaci, identifikaci a chápání protějšku, přičemţ smysly jako hmat, čich a chuť jsou zcela vyloučeny. L. Faltýnek říká: „Probíhá-li komunikace prostřednictvím textu, není pro komunikující vůbec těžké vykreslit se jako někdo úplně jiný. Díky tomuto, kdy sami sebe, svou identitu popisujeme, je možné, abychom měli identit několik a mezi nimi přecházeli. Jestliže probíhá komunikace v audio režimu, není obtížné si změnit hlas tak, aby nás náš protějšek správně neidentifikoval. I v audio režimu můžeme mít tedy více identit. Když do komunikace zařadíme video přenos, je již změna identity velmi obtížná. Ne však nemožná. (…) Pokud s někým komunikujeme, měli bychom počítat s tím, že ten, s kým komunikujeme, nemusí být tím, kým si myslíme, že je.“13 Tyto okolnosti komunikace v internetovém prostředí lidem prostě nahrávají přizpůsobit svou situaci k obrazu svému – záměrně zamlčují některá fakta nebo uvádí neúplné informace. To se dá povaţovat za lhaní, které je spojené s různými praktikami: lidé se dělají „lepšími“, podvádějí, mění své osobní údaje nebo strategicky zkreslují skutečnost. S. Koubalíková vysvětluje: „Abstraktní pojmy a široce pojaté termíny totiž ponechávají na adresátovi, aby si do nich dosadil konkrétnější významy. Ty se však nemusí 12 VYBÍRAL, Zbyněk. Výzkum disinhibice u mladých uživatelů chatu [online]. [cit. 2009-06-15]. Brno : FSS MU, 2002. Dostupné z: . 13 FALTÝNEK, Lukáš. Psychologické aspekty komunikace na internetu : diplomová práce [online]. [cit. 2009-06-15]. Hradec Králové : Univerzita Hradec Králové, 2002. 3.2.2 Proměnlivost identity a anonymita. Dostupné z: .
26
shodovat s těmi, které by mohly být zamýšleny autorem. Polopravdy tak nabízejí široký prostor pro spekulace, matení a pro zkušené příležitost k obratnému manévrování.“14 V některých případech se ale s lhaním jaksi „počítá“ (bulvární tisk, taktika určité firmy v inzerci prodeje zboţí atp.). Lidé jsou na něj v dané situaci tedy připraveni a co víc, mohou jej vzhledem k této situaci povaţovat za normální. D. Šmahel díky výsledkům výzkumu „World Internet Project – the Czech Republic“15 zjistil, ţe téměř třicet procent lidí povaţuje lhaní v internetu za normální a dokonce více neţ šedesát procent si myslí, ţe morální pravidla jsou zde jiná neţ ve skutečném světě. Statisticky značné byly i rozdíly mezi muţi a ţenami - muţi byli spíše neţ ţeny toho názoru, ţe lhaní je normální. V internetovém prostředí má ale kaţdý rovnocennou moţnost se vyjádřit, potřebu se projevit a také realizovat. Přičemţ na místo (zemi), kde se člověk nachází, sociální postavení, pohlaví, národnost nebo barva kůţe se nijak zvlášť neberou ohledy právě proto, ţe tyto determinanty v prostředí internetu „nejsou vidět“, a proto nejsou nijak zvlášť důleţité. V prostředí WWW jsou naopak důleţité věci jako postavení v samotném prostoru, hardwarové, softwarové vybavení a dobré jazykové schopnosti. Anonymita tedy můţe chránit a stejně tak být i bezpečnějším prostředím pro projevy jedince, prosazování svého, konverzaci, diskusi, pro vyjádření kontroverzních, neobvyklých či radikálních názorů. Avšak důleţitým faktem stále je, ţe se lidé navzájem „nevidí“ (pokud pomineme přenos videa) a jsou tak odkázáni pouze na informace, které o sobě daná osoba prozradila. Je známo, ţe právě pod „ochranou“ internetu se lidé někdy chovají zcela odlišně, neţ v reálném světě - bývají odváţnější, jejich projev bývá bez zábran, jsou sebevědomější, smělejší. L. Faltýnek uvádí: „Stejně tak jako v psychoanalýze, když psychoanalytik sedí za pacientem tak, aby pacient neměl možnost pozorovat psychoanalytikovy reakce. Pokud je pacient nevidí, cítí se svobodněji. A rovněž se svobodněji vyjadřuje.“16 Díky takovým podmínkám se tedy lidé mohou projevovat jinak, neţ v reálném světě. Mohou snadno nabýt iluze, ţe zde není ani ţádná emocionální či etická bariéra překonají svůj ostych. Mluví i o intimních věcech, sdělují důvěrné informace nebo začnou rozebírat i „zapovězená témata“ (tabu). Někteří z nich se odváţí provozovat i tzv. cybersex (sex přes internet), a to zřejmě kvůli nedostatku intimních záţitků v reálném ţivotě
14 KOUBALÍKOVÁ, S. Fenomén lhaní v prostředí internetu : bakalářská práce – obor psychologie [online]. [cit. 2009-06-15]. Brno : FSS MU, 2006. Dostupné z: . 15 ŠMAHEL, D. World Internet Project – the Czech Republic [online]. In ISND Server : zaostřeno na broadband a telekomunikace. Praha : ACES s.r.o, 1997-2008. [cit. 2008-02-08]. ISSN 1213-077X. Dostupné z: . 16 FALTÝNEK, Lukáš. Psychologické aspekty komunikace na internetu : diplomová práce [online]. [cit. 2009-06-15]. Hradec Králové : Univerzita Hradec Králové, 2002. 3.4.3 Neviditelnost. Dostupné z: .
27
či touze zaţít v erotice něco „jiného“, nového, realizovat se. Více se tomuto tématu věnuje například R. Divínová17. Ztráta veškerých zábran s takovými nebo mnohými dalšími projevy se nazývá „disinhibition effect“ (česky „efekt disinhibice“). Efektem disinhibice se blíţe zabývají např. L. Faltýnek18 a Z. Vybíral, který říká: „Disinhibice, kterou můžeme sledovat při internetové komunikaci jak v e-mailech, tak (zejména) na chatech, je v posledních letech pravidelně uváděna jako jeden z nejzjevnějších a nejspecifičtějších znaků elektronické komunikace¨.“19 Někdo se můţe při komunikaci v tomto prostředí chovat jako velmi mírný, otevřený člověk, který nevyhledává konflikty – pozitivně se projevující efekt disinhibice. Naopak jiný se vyznačuje obhroublým aţ agresivním chováním, pouţívá i vulgární výrazy – negativně se projevující efekt disinhibice. Někomu se také můţe zdát, jako by to, ţe s někým mluví, komunikuje v prostředí internetu (nebo v kyberprostoru), bylo pouze v jeho představách. Takový jev můţeme nazvat jako „solipsismická introjekce“, coţ je spojení dvou slov – solipsismus20 a introjekce21. Solipsismickou introjekcí se více zabývá L. Faltýnek, který uvádí: „Pokud komunikujeme textově a jsme v kontaktu s druhou osobou pouze prostřednictvím monitoru, můžeme čtení textu, či zpráv, které nám druhá osoba zasílá, vnímat jako hlas v naší hlavě. Jako by osoba, s kterou komunikujeme, byla vložena do naší psychiky, neboli došlo k introjekci.“22 Z. Vybíral je toho názoru, ţe: „To, co se děje „v hlavách“ těch, kdo navazují vztahy on-line, kdo komunikují s fyzicky neznámými lidmi, kdo investují emoce a představy do internetem zprostředkovaných přátelství (či kvazi-přátelství) – se opravdu hodně přibližuje vytváření si vlastního světa fantazií o druhé osobě.“23
17 DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex : forma internetové komunikace. [cit. 2009-06-15]. Vyd. 1. Praha : Triton, 2005. 167 s. ISBN 80-7254-636-8. 18 FALTÝNEK, Lukáš. Psychologické aspekty komunikace na internetu : diplomová práce [online]. [cit. 2009-06-15]. Hradec Králové : Univerzita Hradec Králové, 2002. 3.4 Disinhibition Efekt. Dostupné z: . 19 VYBÍRAL, Zbyněk. Výzkum disinhibice u mladých uživatelů chatu [online]. [cit. 2009-06-15]. Brno : FSS MU, 2002. S. 2. Dostupné z: . 20 Přesvědčení osoby, ţe vnější svět (či v tomto případě online komunikace) existuje pouze v jejím vědomí (v její hlavě), je to pouze její představa. 21 Obranný mechanismus, přisuzování si vlastností, které člověku zjevně scházejí; téţ obecně přijímání a přebírání cizích názorů a motivů za vlastní. 22 FALTÝNEK, Lukáš. Psychologické aspekty komunikace na internetu : diplomová práce [online]. [cit. 2009-06-15]. Hradec Králové : Univerzita Hradec Králové, 2002. 4.5 Solipsysmická introjekce. Dostupné z: . 23 VYBÍRAL, Zbyněk. Výzkum disinhibice u mladých uživatelů chatu [online]. [cit. 2009-06-15]. Brno : FSS MU, 2002. S. 4. Dostupné z: .
28
2.8.1
Některé klady komunikace v prostředí internetu
Úspora času, energie a „nervů“, někdy i okamţitá zpětná vazba (při dohledání balíku na stránkách pošty, komunikaci pracovníka některé firmy přes ICQ, kdy se dozvíme, co potřebujeme apod.)
Vzdálenost nehraje roli. Ve světě internetu můţeme komunikovat v podstatě s kýmkoliv a nezáleţí na tom, v jaké zemi nebo na jakém místě se právě nachází. Máme tak šanci potkat lidi z různých zemí a kultur, z různých sociálních vrstev, se kterými bychom v reálném ţivotě asi neměli šanci se seznámit.
Snadno lze oslovit velký počet lidí nebo s nimi hromadně komunikovat, coţ také znamená větší šanci nalézt ty, kteří nám „vyhovují“ (sdílejí stejné zájmy, koníčky).
Moţnost snadno zaznamenávat a ukládat konverzaci, a to jak textovou, tak i audio či videokonverzaci. To se můţe hodit např. kdyţ chceme dohledat něco, co jiţ bylo řečeno, abychom na to mohli reagovat apod.
Moţná časová prodleva. U komunikace v prostředí WWW máme moţnost dát čas naší reakci. Hlavně u e-mailu po přečtení dopisu máme čas si vše promyslet a reagovat, aţ jsme připraveni.
Nemusíme dbát na to, jak vypadáme, jak mluvíme, jak se tváříme (snad s výjimkou audio či videokonverzace). Stejně tak nás nemusí zajímat ti druzí, jejich mimika, gesta, barva hlasu a další takové věci, které nás v reálném světě ovlivňují.
Úspora financí. To se týká hlavně telefonování přes internet či zasílání e-mailů. Např. neţ bychom platili za volání z mobilního telefonu, raději pouţijeme Skype. Nebo místo posílání dopisu na úřad raději vyuţijeme elektronickou poštu. 2.8.2
Některé zápory komunikace v prostředí internetu
Internet je pouze médium a potřebujeme k němu odpovídající hardware, tzn. počítač, modem apod. Neměli bychom ale příliš spoléhat na jejich „bezchybnost“, jde přece jen o techniku a ta můţe kdykoliv selhat. Např. u stolního počítače při vypnutí proudu tak můţeme ztratit neuloţená data nebo při špatném počasí můţe internet vypadávat.
Zkušenost černé díry. Data, která odesíláme nebo očekáváme, mohou být po cestě ztracena, aniţ bychom se to dozvěděli, a my neznáme důvod ani příčinu. Pokud např. nevíme o zprávě, která byla odeslána a ona se cestou ztratila, můţe to mít 29
velký dopad na další průběh konverzace (odesílatel si třeba můţe myslet, ţe nechceme odpovědět).
Moţný „hypnotický“ účinek blikající obrazovky na nás. Po delší době sezení před monitorem se můţeme dostat do jakéhosi „snového“ stavu, více se vnoříme do internetového světa a ztrácíme tak kontakt s realitou.
Nemůţeme vnímat smyslovými orgány jako je hmat, chuť, čich. Při textové komunikaci neslyšíme hlas, jeho intonaci, nemůţeme vidět výraz obličeje, gesta. To nám stěţuje např. pochopit, jak danou věc protějšek myslel apod.
30
3
VÝZKUMNÁ ČÁST
3.1
Výzkumný problém
Předmětem výzkumu byla snaha získat informace a také popsat současný stav problematiky. Zaměřila jsem se na nejobvyklejší způsoby internetové komunikace a oblasti zájmu uţivatelů. Oslovila jsem různé věkové a sociální skupiny, zjistila jejich potřeby a způsoby internetové komunikace. Výzkumný problém bych tedy definovala takto: nečastěji a nejraději vyuţívané programy a způsoby komunikace mezi uţivateli v prostředí internetu.
3.1.1
Klíčové pojmy
Výzkum Výzkum je často popisován jako aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta. Tento intelektuální proces produkuje velké mnoţství teorií, zákonů, popisů chování a umoţňuje jejich praktické vyuţití. Slovo výzkum můţe být pouţito ve významu celé kolekce informací o daném subjektu a je často spojován s vědou a vědeckými metodami. Kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum je metoda standardizovaného vědeckého výzkumu, který popisuje jevy pomocí proměnných (znaků), které jsou sestrojeny tak, aby měřily určité vlastnosti. Výsledky takových měření jsou pak zpracovány a interpretovány, například s vyuţitím statistiky. Kvantitativní výzkum se oproti kvalitativnímu výzkumu zaměřuje na rozsáhlejší společenské otázky a zkoumá tedy větší okruh informací. Programy a aplikace pro komunikaci v prostředí internetu Takové programy a aplikace, které umoţňují sociální interakci mezi dvěma nebo více osobami.
31
Uživatel Osoba (individuální uţivatel) nebo instituce (institucionální uţivatel) vyuţívající nějaký produkt nebo sluţbu.
3.2
Metoda výzkumu
Zvolila jsem kvantitativní metodu sběru dat – dotazník, v tomto případě v tištěné podobě. Ten jsem vţdy vhodila do schránky nebo dala přímo respondentovi. Někteří z nich ode mne získali dotazníků více, aby je mohli předat k vyplnění dalším lidem jako např. kamarádům, rodině, spoluţákům, spolupracovníkům atp. Dotazník se skládá z třinácti otázek, z nichţ čtyři jsou otevřené, osm otázek je uzavřených a jedna je kombinovaná.
3.3
Výzkumný vzorek
Výzkumným
vzorkem
jsou
v tomto
případě
(ne)uţivatelé
internetových
komunikačních programů. Sběr dat a výzkum, jak jiţ bylo řečeno, byl proveden formou tištěného dotazníku (kvantitativní metoda výzkumu), výsledky setříděny, analyzovány a provedena statistika, z níţ jsem vyvodila výsledky. Dále jsem vyuţila tabulky a grafy pro lepší orientaci v získaných datech.
3.4
Cíl výzkumu
Cílem bylo získat data, údaje a informace o nejběţnějších návycích uţivatelů v oblasti sociální interakce na internetu a způsobech komunikace, o programech, které uţivatelé rádi či neradi pouţívají. Dále o funkcích, které jim ten který program nabízí, o vyuţívání těchto funkcí, o frekventovanosti vyuţívání softwaru pro komunikaci v prostředí WWW různými uţivateli atd. Samozřejmě nesmíme zapomenout, ţe kaţdý respondent můţe odpovídat jiným způsobem. Nemalý podíl na pravdivosti či nepravdivosti odpovědí mají i různé okolní vlivy (počasí, hluk nebo naopak velké ticho atd.) nebo také vnitřní vlivy (nálada, zdravotní stav, soustředěnost atp.) působící na respondenta. 32
3.5
Dotazník
Váţení přátelé, jmenuji se Hana Vičarová a jsem studentkou posledního ročníku bakalářského studia oboru Informační studia a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně, přičemţ právě pracuji na své bakalářské práci. V práci se zabývám otázkami vyuţívání internetových programů a způsobů komunikace v prostředí WWW. Šetření spadá do výzkumné části bakalářské práce a jeho cílem je získat srovnatelná data a informace o vztahu uţivatelů k softwaru umoţňujícímu komunikaci přes Internet. Obracím se tedy na Vás jako na představitele současných uţivatelů Internetu s prosbou o spolupráci. Dotazník je anonymní a veškerá získaná data budou slouţit pouze k výše uvedeným účelům. Touto cestou Vás tedy prosím o vyplnění dotazníku. _________________________________________________________________________ Pohlaví ⃞ muţ
⃞
Zaměstnání ⃞ pracující ⃞
ţena
Věk ⃞ 10-20 let
⃞
⃞
nezaměstnaný/á 21-31 let
Stav ⃞ ţenatý/vdaná
⃞
⃞
nezadaný/á
student/ka
⃞
32-42 let
⃞
zadaný/á
43-53 let
⃞
⃞
⃞
54-64 let
rozvedený/á
⃞
65+
vdovec/vdova
1) Využíváte programy a aplikace pro komunikaci na Internetu (např. e-mail, ICQ, chat...)? ⃞ ano ⃞ ne 2) Pokud ano, jak často? ⃞ 1x denně ⃞ dvakrát za týden ⃞ dvakrát za měsíc ⃞ 1x za tři měsíce ⃞ několikrát denně ⃞ několikrát za týden ⃞ několikrát měsíčně ⃞ 1x za čtyři měsíce ⃞ 1x za týden ⃞ 1x za měsíc ⃞ 1x za dva měsíce ⃞ 1x za rok 3) Jaké programy či aplikace to jsou? ⃞ e-mail ⃞ chat
Skype
⃞
ICQ
⃞
IRC
MSN Messenger ⃞ Windows Live Messenger jiné: ____________________________________________________
⃞
⃞ Yahoo Messenger
⃞
⃞
4) Jaké programy jsou Vašimi nejoblíbenějšími? Uveďte vždy v pořadí od nejoblíbenějšího po méně oblíbený. 1. 2. 33
3. 4. 5. 5) Jste spokojeni s možnostmi, které Vaše oblíbené programy nabízejí? ⃞ rozhodně ano ⃞ spíše ano ⃞ nevím ⃞ spíše ne ⃞
rozhodně ne
6) Který program je podle Vás z hlediska nabízených funkcí a přívětivosti pro uživatele nejlepší, proč a v čem? ___________________________________________________________________ 7) Který se Vám naopak zdá nejhorší a proč (resp. v čem)? ___________________________________________________________________ 8) Myslíte, že je pro Vás tato možnost komunikace pohodlnější? ⃞ ano ⃞ ne ⃞ nevím 9) Myslíte, že Vám takové programy usnadňují komunikaci s Vašimi kamarády, známými, rodinou nebo při vyřizování nejrůznějších záležitostí? ⃞ ano ⃞ ne ⃞ nevím 10) Myslíte, že je pro Vás tento typ komunikace snazší nebo pohodlnější ve srovnání s běžnou komunikací (tzn. komunikací tváří v tvář, telefonickou nebo dopisovou komunikací)? ⃞ rozhodně ano ⃞ spíše ano ⃞ nevím ⃞ spíše ne ⃞ rozhodně ne 11) Komunikujete raději pomocí již zmíněných programů a aplikací nebo upřednostňujete běžnou formu komunikace (tzn. komunikaci tváří v tvář, telefonickou nebo dopisovou komunikaci)? ⃞ raději s lidmi komunikuji pomocí Internetu ⃞ raději komunikuji tváří v tvář, telefonicky či formou dopisu ⃞ jak v kterých případech ⃞ nevím 12) Myslíte, že Vám tento způsob komunikace přináší něco nového? ⃞ ano ⃞ ne ⃞ nevím 13) Pokud ano, co? ___________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ Děkuji za Vaši ochotu a trpělivost při vyplňování dotazníku. 34
3.6
Předpokládané hypotézy
Vzhledem k tomu, ţe jiţ mám nějaké povědomí o této problematice, předpokládám, ţe dostanu přehled nejoblíbenějších programů a nejčastějších činností uţivatelů v oblasti internetové komunikace, spokojenosti či nespokojenosti s konkrétním softwarem. U otázky činností předpokládám, ţe se většinou bude jednat o chatování, psaní e-mailů a samozřejmě komunikaci prostřednictvím tzv. instant messaging. Co se týče spokojenosti či nespokojenosti – odhaduji, ţe uţivatelům v českém prostředí asi nejvíce vyhovuje messenger ICQ a také Windows Live Messenger. Domnívám se, ţe v oblasti telefonování přes internet bude asi jednoznačným vítězem Skype (já osobně ani ţádný jiný program takového rázu zaměřený zejména na telefonování přes internet neznám).
3.7
Výsledky
Nejprve jsem na malém vzorku respondentů provedla „zkušební“ výzkum – bylo potřeba vyzkoušet, jestli respondenti poloţeným otázkám rozumí a správně je chápou. Tento test proběhl bez problému, a tak jsem mohla začít s rozdáváním dotazníku. Z celkového počtu šedesáti dotazníků mi bylo zpět vráceno dvaačtyřicet, návratnost tedy byla něco kolem sedmdesáti procent. Získané údaje a data jsem setřídila a sestavila do grafů nebo tabulek.
35
Pohlaví Celkový počet respondentů byl 42, z toho 17 muţů (tedy 40 %) a 25 ţen (tedy 60 %). Graf č. 1: Rozdělení respondentů dle pohlaví
Zaměstnání Zajímavé byly rozdíly mezi muţi a ţenami – pracujících muţů bylo 10, nezaměstnaný jeden, studentů bylo 5 a jeden muţ v důchodu, zatímco pracovalo 11 ţen, nezaměstnaná byla jedna ţena, studentek bylo 12 a jedna důchodkyně. Z celkového počtu dotázaných bylo 21 pracujících (50 %), 17 studentů/studentek (40 %), dva nezaměstnaní (5 %) a dva lidé v důchodu (5 %).
36
Graf č. 2: Zaměstnání - celkem
Věk Věková rozmezí dle pohlaví byla následující: 10-20 let – muţi 3, ţen 9; 21-31 let – muţů 6, ţen 7; 32-42 let – muţi 4, ţena 1; 43-53 let – muţi 3, ţeny 4; 54-64 let – muţ ţádný, ţeny 2; 65+ - muţ 1, ţeny 2. Z počtu dvaačtyřiceti respondentů tvořili největší část lidé ve věku mezi jednadvaceti a jednatřiceti lety (13 respondentů), dále pak lidé od deseti do dvaceti let (12 respondentů) a lidé středního věku mezi třiačtyřiceti a třiapadesáti lety (7). Zbytek tvořili dotázaní ve věku 32-42 let (5 lidí), 54-64 let (2 lidé) a tři lidé ve věku nad pětašedesát let. Graf č. 3: Celková věková struktura respondentů
37
Stav Z počtu sedmnácti muţů jich bylo pět v manţelství, pět nezadaných, čtyři rozvedení, dva muţi byli zadaní a jeden byl vdovec. Ţeny – zadané: 9, nezadané: 7, vdané: 7, rozvedené: 2. Co se týče stavu všech dotázaných, nejvíce a zároveň stejně jich bylo ve svazku manţelském (12 – 29 %) nebo nezadaných (12 – 29 %). Zadaných respondentů bylo jedenáct (29%), celkově svobodných lidí tedy bylo 33 (tj. 55 %). Dále šest respondentů bylo rozvedených (14 %) a jeden vdovec (2 %). Graf č. 4: Počty respondentů dle stavu
Otázka č. 1: Využíváte programy a aplikace pro komunikaci na Internetu (např. e-mail, ICQ, chat…)? Patnáct muţů odpovědělo, ţe ano, dva odpověděli, ţe ne. Počty ţen byly následující: „ano“ odpovědělo čtyřiadvacet, „ne“ pouze jedna. Dohromady tedy devětatřicet lidí (93%) zvolilo „ano“ jako svoji odpověď a tři lidé (7%) odpověděli, ţe nepouţívají internetové komunikační programy.
38
Graf č. 5: Využití internetových komunikačních programů
Otázka č. 2: Pokud ano, jak často? Osm muţů odpovědělo, ţe tyto programy pouţívají několikrát denně, čtyři odpověděli, ţe několikrát týdně. Dále dva muţi odpověděli, ţe programy pro komunikaci přes internet pouţívají dvakrát týdně, zbytek moţností nebylo vyuţito a dva muţi na otázku neodpověděli. U ţen byly počty vyšší vzhledem k jejich vyššímu podílu v daném výzkumu. Třináct ţen jiţ zmíněnou cestou komunikuje několikrát denně, šest jen jednou denně, tři několikrát za týden, jedna jedenkrát za měsíc a jedna několikrát měsíčně. Neodpověděla jedna ţena. Celkově tedy jednadvacet lidí komunikuje přes internet několikrát denně (50 %), sedm jen jednou denně (tj. 17 %), stejný počet několikrát týdně (17 %), dvakrát týdně takto komunikují dva lidé (5 %), jednou za měsíc a několikrát za měsíc po jednom respondentovi (2x 2 %). Dohromady na otázku neodpověděli tři lidé (7 %).
39
Graf č. 6: Celková frekventovanost využívání internetových komunikačních programů
Otázka č. 3: Jaké programy či aplikace to jsou? Ţeny zaškrtávaly nejčastěji e-mail (23x), ICQ (19x), Skype (15x), chat (9x), méně často pak Windows Live Messenger (5x), Facebook (4x), Yahoo Messenger (3x), Libimseti.cz (2x), Lide.cz (1x) a MSN Messenger (1x). Jedna ţena neodpověděla. Muţi zaškrtli e-mail 15x, Skype 10x, ICQ 8x, MSN Messenger 4x, stejně jako Windows Live Messenger. Chat byl zaškrtnut 4x, Yahoo Messenger 2x, Facebook 1x, QIP 1x a dva muţi na otázku neodpověděli. Nejvyuţívanější sluţbou celkově tedy bude e-mail, který byl zaškrtnut 38x, ICQ (27x), Skype (zaškrtnut 25x), chat (13x) a Windows Live Messenger, který byl zaškrtnut 9x. Po pěti zaškrtnutích se dostalo MSN Messengeru a Yahoo Messengeru. Pětkrát byla uvedena sociální síť Facebook, dvakrát Libimseti.cz, jednou Lide.cz a jednou QIP.
40
Graf č. 7: Nejčastěji zaškrtávané (popř. uváděné) programy
Otázka č. 4: Jaké programy jsou Vašimi nejoblíbenějšími? Uveďte vždy v pořadí od nejoblíbenějšího po méně oblíbený.
Tabulka č. 1: Četnost uvedení každého programu na daném místě 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo ICQ
15x
4x
5x
3x
0x
e-mail
9x
10x
4x
4x
6x
Skype
6x
11x
5x
2x
2x
Facebook
2x
1x
1x
0x
0x
Yahoo Messenger
2x
2x
0x
0x
0x
chat
0x
0x
6x
7x
2x
Lide.cz
0x
0x
0x
0x
1x
Libimseti.cz
0x
0x
3x
0x
0x
QIP
0x
0x
1x
0x
0x
Windows Live Messenger
1x
3x
1x
1x
0x
MSN Messenger
1x
2x
1x
1x
0x
41
Otázka č. 5: Jste spokojeni s možnostmi, které Vaše oblíbené programy nabízejí? Většina muţů je s oblíbenými programy spokojena – rozhodně ano: 3; spíše ano: 9; nevím: 2; dále odpověď „spíše ne“ zvolil jeden muţ a dva muţi na tuto otázku neodpověděli. Počty ţen byly následující - rozhodně ano: 9; spíše ano: 12; nevím: 2; spíše ne: 1; jedna ţena neodpověděla. Dohromady odpovědi rozhodně ano tvoří 12 respondentů (29 %), spíše ano 21 dotázaných (50 %), tzn. ţe celkem souhlasí 79 %. Čtyři lidé nevědí (9 %), pro volbu „spíše ne“ byli dva lidé (tj. 5%) a neodpověděli tři lidé (7 %). Graf č. 8: Spokojenost s možnostmi oblíbených programů
Otázka č. 6: Který program je podle Vás z hlediska nabízených funkcí a přívětivosti pro uživatele nejlepší, proč a v čem? Zdá se, ţe ţenám nejvíce vyhovuje Skype (6 ţen), ICQ (5), e-mail (3), Facebook (3),dále ICQ v kombinaci se Skypem (1), chat (1) a Yahoo Messenger (1). Jedna ţena neví a čtyři neodpověděly. U muţů jsou počty takovéto: Skype (4 muţi), ICQ (3), MSN Messenger (2), Yahoo Messenger (1), chat (1), čtyři muţi na otázku neodpověděli. Jedná se tedy celkově o počet deseti lidí u programu Skype (24 %), osm lidí nejraději vyuţívá ICQ (19 %), tři lidé jsou uţivateli Facebooku (7 %), stejný počet vyuţívá e-mail (7 %) a po dvou lidech je to u Yahoo Messengeru, chatu a MSN Messengeru (3x 5 %). Neví jeden člověk (2 %) a neodpovědělo deset lidí (24 %).
42
Komentáře/důvody lidí byly následující: Skype – volání zdarma; rychlé hovory; široká moţnost nastavení; volání i na pevnou linku; samotná moţnost telefonování; chatování + hovory; snadno se ovládá ICQ – rychlost, moţnost hlasové a obrazové komunikace, rychlé odesílání souborů; jednoduchá obsluha; má jej většina známých - snadná komunikace; rychlá výměna informací; velmi dobrá komunikace s lidmi; mnoho moţností, funkcí, komunikace ve stejném čase; přehledná komunikace; zdarma a v daném okamţiku Facebook – mnoho funkcí + zábava; sdílení fotek, souborů, záţitků s přáteli, chatování E-mail – moţnost posílat obrázky, video Yahoo Messenger – hodně sluţeb na jednom místě Chat – moţnost poznat různé lidi; zábava, noví přátelé, popř. zdokonalení v jazyce MSN Messenger – komplex sluţeb jako videochat, volání, fotky; mnoho funkcí
Graf č. 9: Celkově nejlepší program z hlediska nabízených funkcí a přívětivosti pro uživatele
Otázka č. 7: Který se Vám naopak zdá nejhorší a proč (resp. v čem)? Sedm muţů uvedlo coby nejhorší sluţbu e-mail, jeden napsal Skype a jeden muţ uvedl ICQ. Jako nejhorší shledává osm ţen e-mail, tři uvedly ICQ, jedna chat a jedna Skype. 43
Celkově tedy povaţuje za nejhorší aplikaci e-mail 15 respondentů (36 %), čtyři uvedli ICQ (9 %), dva lidé Skype (5 %), jeden člověk napsal chat (2 %). Neví osm lidí (19 %) a neodpovědělo 12 lidí (29 %). Komentáře/důvody: E-mail – omezené funkce; odpověď nedostanu hned + nemoţnost audio nebo videokonverzace; nedá se telefonovat; psaní e-mailu je zdlouhavé; pouze text + delší doba obdrţení odpovědi; vypadává; nelze přes něj telefonovat ICQ – vyskakují chyby; nespolehlivost; vypadává, zasekává se, někdy nechce přenášet soubory; musí se stále přeinstalovávat Skype – nevyhovuje; někdy špatný signál Chat – málo bezpečný
Graf č. 10: Celkově nejhorší program z hlediska nabízených funkcí a přívětivosti pro uživatele
Otázka č. 8: Myslíte, že je pro Vás tato možnost komunikace pohodlnější? Čtrnáct muţů a dvaadvacet ţen je toho názoru, ţe je pro ně moţnost internetové komunikace pohodlnější, jeden muţ a dvě ţeny neví, neodpověděli dva muţi a jedna ţena. Dohromady tedy 36 lidí (86 %) povaţuje tento způsob komunikace za pohodlnější, tři lidé nevědí (7 %) a tři neodpověděli (7 %).
44
Graf č. 11: Pohodlnost této formy komunikace pro uživatele
Otázka č. 9: Myslíte, že Vám takové programy usnadňují komunikaci s Vašimi kamarády, známými, rodinou nebo při vyřizování nejrůznějších záležitostí? Třiadvacet ţen se domnívá, ţe jim tyto programy usnadňují komunikaci s přáteli, rodinou atd., jedna ţena neví a jedna neodpověděla. Co se týče muţů, tak patnáct si jich myslí, ţe jim programy komunikaci usnadňují a neodpověděli dva. Osmatřiceti respondentům (91 %) tedy jiţ zmíněné programy komunikaci usnadňují, jeden člověk neví (2 %) a celkově tři lidé na otázku neodpověděli (7 %).
Graf č. 12: Snadnost komunikace s přáteli, rodinou atd.
45
Otázka č. 10: Myslíte, že je pro Vás tento typ komunikace snazší nebo pohodlnější ve srovnání s běžnou komunikací (tzn. komunikaci tváří v tvář, telefonickou nebo dopisovou komunikaci)? Dvanáct ţen je toho názoru, ţe je pro ně spíše tento typ komunikace snazší a pohodlnější, neţ tradiční forma komunikace, dvě jsou rozhodně pro, čtyři neví. Šest ţen říká, ţe spíše ne, jedna neodpověděla. Čtyři muţi říkají, ţe jim rozhodně tato forma komunikace vyhovuje, pět jich říká, ţe spíše ano. Dva muţi nevědí, čtyři se přiklání k odpovědi „spíše ne“ a dva neodpověděli. Z celkového počtu respondentů je tedy rozhodně pro šest lidí (14 %), „spíše ano“ říká sedmnáct lidí (41 %), dohromady tedy souhlasí 23 dotázaných, coţ je 55 %. Šest respondent neví (14 %), deset lidí (24 %) si myslí, ţe pro ně tento typ komunikace spíše není snazší. Tři dotazovaní neodpověděli (7 %).
Graf č. 13: Snadnost a pohodlnost ve srovnání s běžnou komunikací
Otázka č. 11: Komunikujete raději pomocí již zmíněných programů a aplikací nebo upřednostňujete běžnou formu komunikace (tzn. komunikaci tváří v tvář, telefonickou nebo dopisovou komunikaci)? Komunikaci pomocí internetu upřednostňují tři ţeny a pět muţů, tváří v tvář nebo jinak rádi komunikují čtyři muţi, ţen takto odpovědělo šest. Různý typ komunikace s ohledem na daný případ vyuţívá devatenáct ţen a třináct muţů. Dva muţi a jedna ţena neodpověděli, dvě ţeny neví. 46
Dohromady tedy většina dotázaných (19 respondentů; 45 %) kombinuje různé druhy komunikace v závislosti na daném případu, deset jich raději komunikuje běţným způsobem (tj. 24 %), spíše internet pro účely komunikace pouţívá osm respondentů (19 %). Dva lidé nevědí (5 %) a tři neodpověděli (7 %).
Graf č. 14: Preferovaná forma komunikace
Otázka č. 12: Myslíte, že Vám tento způsob komunikace přináší něco nového? Sedm muţů si myslí, ţe jim takováto komunikace přináší něco nového, tři si myslí, ţe ne, pět neví a dva muţi neodpověděli. Počty ţen jsou takovéto – ano: 12; ne: 7; nevím: 5; jedna ţena neodpověděla. Celkem devatenáct lidí (45 %) se tedy cítí obohaceno o něco nového díky komunikaci pomocí internetu, deset si jich myslí, ţe ne (24 %). Neví rovněţ deset lidí (24 %) a tři neodpověděli (7 %).
47
Graf č. 15: Přínos něčeho nového díky komunikaci přes internet
Otázka č. 13: Pokud ano, co?
Z šestnácti lidí, kteří na otázku odpověděli, bylo pět muţů a jedenáct ţen. Vyjádření respondentů: -
pohodlí, úspora času
-
občas větší otevřenost neţ v případě „face to face“
-
jsem pánem svého času
-
nové znalosti v oblasti PC a internetu
-
naučím se rychle psát na PC
-
noví přátelé
-
schopnost ovládat PC
-
snazší komunikace s přáteli nebo rodinou
-
rychlé spojení s kamarády
-
mám více přátel – hlavně přes internet
-
více
moţností
delší
komunikace
s přáteli,
úspora
peněz,
mohu
komunikovat v pohodlí doma -
umoţňuje mi to neztrácet kontakt, rychlá komunikace neţ z dopisů, cvik rychlosti psaní na klávesnici, šetří to čas a peníze, pokud tedy zbůhdarma „nechatuju o blbostech“, jsem v obraze…
-
záţitky, sledování přes webkameru
-
snadněji se seznámím s lidmi, s větším počtem
-
učím se nové věci, zdokonaluji se na PC 48
-
kontakt s přáteli, se kterými bych se normálně dlouho nepobavila
Graf č. 16: Počet lidí, kteří odpověděli na poslední otázku
3.8
Shrnutí
Z celkového počtu respondentů na otázky týkající se pohlaví, zaměstnání, věku a stavu odpovědělo všech dvaačtyřicet, coţ jsem nečekala (z předchozích zkušeností vím, ţe někteří lidé na takové otázky někdy neradi odpovídají nebo neodpovídají vůbec) a byla jsem mile překvapena. Většina z nich byly ţeny, nejvíce však studentky nebo pracující. U muţů bylo také nejvíce pracujících a studentů. Nejvíce dotázaných bylo ve věku od deseti do jednatřiceti let (25 lidí – 59 %). Co se týče stavu, tak nejvíce bylo ţenatých/vdaných, nezadaných a zadaných (tj. 33 svobodných lidí celkem – 55 %). Ze všech aktérů výzkumu tři vůbec nepouţívají programy a aplikace pro komunikaci na internetu, nicméně do dotazníku jsem je také zahrnula (proto od druhé otázky dále stabilně zůstávají vţdy tři lidé, kteří neodpověděli). Jde o dva důchodce ve věku nad 65 let (muţe a ţenu) a překvapivě o jednoho pracujícího rozvedeného muţe ve věku 32-42 let. Z ostatních lidí pomocí internetu komunikuje většina jednou nebo několikrát denně (celkem 28 lidí, coţ je 67 %) či několikrát za týden. Mezi programy s nejširší vyuţitelností patří hlavně e- mail, ICQ, Skype; převaţující většina lidí je s funkcemi a moţnostmi programů spokojena. Za nejoblíbenější pak respondenti 49
povaţují Skype a ICQ, jako nejhorší hodnotí hlavně e-mail kvůli nedostatku moţností a někteří také paradoxně ICQ nebo Skype kvůli poruchám. Dále drtivá většina lidí se domnívá, ţe je pro ně taková moţnost komunikace pohodlnější a také ţe jim usnadňuje komunikaci s přáteli, rodinou nebo při vyřizování různých záleţitostí. Vice neţ polovina uţivatelů je toho názoru, ţe je tato forma komunikace snazší či pohodlnější ve srovnání s tradiční formou a pro téměř čtvrtinu lidí to znamená spíše opak. Skoro polovina lidí kombinuje jak internetovou tak běţnou komunikaci s ohledem na danou situaci, téměř čtvrtina preferuje komunikaci tváří v tvář či jiný běţný typ komunikace. Po internetu raději komunikuje osm respondentů z celkových dvaačtyřiceti. Pro necelou polovinu lidí je internetová komunikace přínosem, téměř čtvrtina dotázaných je opačného názoru. Asi by bylo na místě podotknout, ţe provedený výzkum má spíše orientační ráz. Není tedy vyloučeno, ţe s širším vzorkem respondentů by se také mohly dostavit i trochu odlišné výsledky. Data a získané poznatky o uţivatelích či neuţivatelích internetových komunikačních programů tedy nelze brát jako všeobecně platnou skutečnost.
50
4
ZÁVĚR
E-mailová komunikace, chatování, instant messaging nebo telefonování přes internet vyuţívá dnes jiţ většina lidí a málokdo si také dokáţe představit svůj ţivot bez těchto moţností. Z dotázaných jsou více neţ tři čtvrtiny lidí obecně spokojeni s moţnostmi programů, které pro pouţívají – v dnešní době mají uţivatelé internetu k dispozici nejrůznější druhy softwarů, některé nabízejí nepřeberné mnoţství funkcí či moţnosti individuálního nastavení. Komunikující si tedy můţe některé programy přizpůsobit „k obrazu svému“ a kontakt s přáteli, známými či rodinou je pro něj o to příjemnější. Co se týče komunikace s úřady nebo vyřizování některých věcí, je asi nejběţnější typ komunikace prostřednictvím elektronické pošty. Nedá mi to, abych nenabyla dojmu, ţe internetová komunikace pomalu ale jistě „odsouvá“ tradiční formu komunikace na druhou kolej, zvláště pak co se týče právě zařizování různých úředních nebo třeba finančních záleţitostí. Toto však nepovaţuji za nijak špatné, protoţe to umoţňuje šetřit čas a nervy nebo případně zbytečnou cestu do dané instituce a to, co potřebujeme vědět nebo vyřídit, máme hotové mnohem rychleji. Drtivá většina lidí dnes pouţívá internetovou komunikaci několikrát za týden, denně nebo i několikrát za den. Zdá se, ţe pro většinu dotázaných lidí je běţné kombinovat interakci prostřednictvím WWW s tradiční formou komunikace, ani ne čtvrtina z nich komunikuje téměř výlučně přes internet a o málo více stále upřednostňuje komunikaci tváří v tvář, telefonickou či dopisovou komunikaci. Starší generace uţivatelů internetu a lidé středního věku nejvíce komunikují e-mailovou formou, mladší lidé a studenti preferují „instant messaging“ nebo se sdruţují pomocí sociálních sítí. Telefonování přes internet je populární ve všech věkových kategoriích, někdo jej vyuţívá méně, někdo více. Mezi hlavní přínosy komunikace přes internet patří hlavně úspora času a peněz, rychlý přístup, jednoduchá obsluha programů, zdokonalování se v práci na počítači či v rychlosti psaní na klávesnici a hlavně snadná moţnost komunikace s přáteli, známými rodinou nebo také s úřady. Myslím, ţe není vyloučeno, ţe v delším časovém horizontu, kdy počítač a internet bude vyuţívat stále více lidí (a to i starších ročníků) a generace, která tato média vůbec nepouţívá pomalu „vymizí“, by si lidé mohli zvyknout na internetovou komunikaci natolik, ţe by ji brali jako neoddělitelnou součást svého ţivota. Jen se obávám, aby se za několik generací nestal skutečností jeden z „katastrofických scénářů“ skeptiků v oblasti počítačů, technologií a internetu - ţe nepočítaje pracovní, studijní či jiné důleţité 51
povinnosti nebo koníčky by lidé spíše nakonec zůstávali doma ve svých „ulitách“ a tradiční formu komunikace by vyuţívali jen málo. Vţdyť dnes je v oblasti internetu k dispozici nepřeberné mnoţství sluţeb, počínaje dodávkou oblečení, kosmetiky, elektroniky, ale i potravin a dalších jiných věcí aţ do domu a konče „mobilní hospodou“ nebo dokonce sledováním pohřbu svých blízkých online. Lidé hojně vyuţívající internet by tak postupem času mohli „zpohodlnět“ a ven by vycházeli jen pokud by to bylo nezbytně nutné. Je tedy otázkou, jak moc si lidé do budoucna nechají internetovou komunikací ovlivnit své ţivoty.
52
5
SEZNAM PŘÍLOH
Graf č. 1: Rozdělení respondentů dle pohlaví ..................................................................... 36 Graf č. 2: Zaměstnání - celkem ........................................................................................... 37 Graf č. 3: Celková věková struktura respondentů ............................................................... 37 Graf č. 4: Počty respondentů dle stavu ................................................................................ 38 Graf č. 5: Vyuţití internetových komunikačních programů ................................................ 39 Graf č. 6: Celková frekventovanost vyuţívání internetových komunikačních programů ... 40 Graf č. 7: Nejčastěji zaškrtávané (popř. uváděné) programy .............................................. 41 Graf č. 8: Spokojenost s moţnostmi oblíbených programů................................................. 42 Graf č. 9: Celkově nejlepší program z hlediska nabízených funkcí a přívětivosti pro uţivatele ............................................................................................................................... 43 Graf č. 10: Celkově nejhorší program z hlediska nabízených funkcí a přívětivosti pro uţivatele ............................................................................................................................... 44 Graf č. 11: Pohodlnost této formy komunikace pro uţivatele ............................................. 45 Graf č. 12: Snadnost komunikace s přáteli, rodinou atd. ..................................................... 45 Graf č. 13: Snadnost a pohodlnost ve srovnání s běţnou komunikací ................................ 46 Graf č. 14: Preferovaná forma komunikace ......................................................................... 47 Graf č. 15: Přínos něčeho nového díky komunikaci přes internet ....................................... 48 Graf č. 16: Počet lidí, kteří odpověděli na poslední otázku ................................................. 49 Obr. č. 1: Obecné schéma komunikačního aktu v kyberprostoru ........................................ 11 Obr. č. 2: Ukázka e-mailové sluţby Seznam.cz .................................................................. 12 Obr. č. 3: Ukázka webového chatu Xko .............................................................................. 15 Obr. č. 4: ICQ 6.5 verze v češtině ....................................................................................... 17 Obr. č. 5: Yahoo Messenger 9.0 .......................................................................................... 18 Obr. č. 6: Windows Live Messenger verze 2009 v češtině ................................................. 20 Obr. č. 7: Skype 4.0 ............................................................................................................ 21 Obr. č. 8: Příklad schématu sociální sítě ............................................................................. 22 Obr. č. 9: Ukázka hlavní strany sítě Facebook .................................................................... 23 Obr. č. 10: Ukázka hlavní strany sítě MySpace ................................................................... 24 Tabulka č. 1: Četnost uvedení kaţdého programu na daném místě ..................................... 41
53
6
POUŽITÁ LITERATURA / ZDROJE
1. About ICQ : ICQ numbers [online]. [cit. 2009-06-15]. [s. l.] : ICQ LLC, 19982009. Dostupné z: . 2. BARNES, Susan B. Computer-mediated communication : human to human communication across the Internet. [cit. 2009-06-15]. Boston : Allyn and Bacon, 2002. 347 s. ISBN 02-0532-145-3. 3. BARTOŠEK, M. Krátce z historie Internetu [online]. In : Zpravodaj ÚVT MU. Brno : ÚVT MU, 1995. Roč. V, č. 3 (1995). S. 10-13. ISSN 1212-0901. Dostupné z: . 4. DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex : forma internetové komunikace. [cit. 2009-06-15]. Vyd. 1. Praha : Triton, 2005. 167 s. ISBN 80-7254-636-8. 5. DUŠKOVÁ, Monika. Psychologické aspekty komunikace on-line [rukopis]. [cit. 2009-06-15]. Brno : FSS MU Katedra psychologie, 2001. 69 s. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Martin Vaculík. 6. E-mail : co je to? [online]. [cit. 2009-06-15]. Praha : WebDoména, 2009. Dostupné z: . 7. FALTÝNEK, Lukáš. Psychologické aspekty komunikace na internetu : diplomová práce [online]. [cit. 2009-06-15]. Hradec Králové : Univerzita Hradec Králové, 2002. Dostupné z: . 8. File: Sna large.png : from Wikipedia, the free encyklopedia [online]. [cit. 2009-0615]. San Francisco : Wikimedia Foundation, 2009. Dostupné z: . 9. HAMBRIDGE, Sally. Netiketa [online]. [cit. 2009-06-15]. [s. l.] : HOAX.cz, 20002009. Dostupné z: .
54
10. HARTL, P. Psychologický slovník. Praha : TERCIE, 1996. S. 82, 195. 11. HUDEČEK, Tomáš. Romantické vztahy na internetu a jejich vývoj [rukopis]. [cit. 2009-06-15]. Brno : FSS MU, 2004. 76 l. : příl.. Bakalářská práce (Bc.). Vedoucí práce: Martin Vaculík. 12. Keep friends at your fingertips with Yahoo! Messenger 9.0 [online]. [cit. 2009-0615]. [Sunnyvale] : Yahoo!, 2009. Dostupné z: . 13. KOLAŠÍNOVÁ, Hana. Kyberprostor a virtuální společenství [rukopis]. [cit. 200906-15]. Brno : FSS MU, 2006. 32 l. Vedoucí práce: Csaba Szaló. 14. KOUBALÍKOVÁ, S. Fenomén lhaní v prostředí internetu : bakalářská práce – obor psychologie [online]. [cit. 2009-06-15]. Brno : FSS MU, 2006. Dostupné z: . 15. Novinky v ICQ 6.5 : Co najdete v nejnovější verzi ICQ? [online]. [cit. 2009-0615]. [s.l] : ICQ LLC, 1998-2009. Dostupné z: . 16. STRAPA, Pavel. Netiketa [online]. In : Lupa : server o českém internetu. [cit. 2009-06-15]. Praha : Internet Info, 1998-2009. ISSN 1213-0702. Dostupné z: . 17. SIČ, Petr. Blog : identita na internetu [rukopis]. [cit. 2009-06-15]. Brno, FSS MU, 2006. 24 l. Klauzurní práce. Vedoucí práce: Csaba Szaló. 18. SIČ, Petr. Blog : komunikace na Internetu [rukopis]. [cit. 2009-06-15]. Brno : FSS MU, 2005. 78 l., [10] l. příl. Bakalářská práce (Bc.). Vedoucí práce: Wojciech Skrzydlewski. 19. ŠMAHEL, D. Je lhaní na internetu normální? [online]. In : ISDN Server : zaostřeno na broadband a telekomunikace. (28.2.2006). [cit. 2009-06-15]. [Praha] : ISDN Server, 1997-2009. Dostupné z: .
55
20. ŠMAHEL, D. World Internet Project – the Czech Republic [online]. In : ISND Server : zaostřeno na broadband a telekomunikace. Praha : ACES s.r.o, 1997-2008. [cit. 2008-02-08]. ISSN 1213-077X. Dostupné z: . 21. ŠMAHEL, D. Věří lidi internetu? [online]. In : ISDN Server : zaostřeno na broadband a telekomunikace. (18.1.2006). [cit. 2009-06-15]. [Praha] : ISDN Server, 1997-2009. Dostupné z: . 22. Víc neţ jen konverzace [online]. [cit. 2009-06-15]. [Praha] : Microsoft Corporation, 2009. Dostupné z: . 23. Virtual community : from Wikipedia, the free encyklopedia [online]. [cit. 2009-0615]. San Francisco : Wikimedia Foundation, 2009. Dostupné z: . 24. VYBÍRAL, Zbyněk. Výzkum disinhibice u mladých uživatelů chatu [online]. [cit. 2009-06-15]. Brno : FSS MU, 2002. Dostupné z: . 25. Začínáme s e-mailem [online]. [cit. 2009-06-15]. [Praha] : Microsoft Corporation, 2009. Dostupné z: . 26. Zbrusu nový Skype for Windows [online]. [cit. 2009-06-15]. Luxembourg : Skype Technologies, 2009. Dostupné z: . 27. ZASEPA, Tadeusz. OLEKŠÁK, Peter. Internet a globalizácia : antropologické aspekty. [cit. 2009-06-15]. 1. vyd. Ruţomberok : Katolícka univerzita, 2006. 210 s.
56
