UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDEGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE
Pěstování, zpracování a potravinářské využití zelených řas rodu Chlorella na Třeboňsku Bakalářská práce Anna Bínová
Olomouc 2014
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Pěstování, zpracování a potravinářské využití zelených řas rodu Chlorella na Třeboňsku vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje.
V Olomouci 24. 4. 2014 Anna Bínová
Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Janě Štěpánkové, Ph.D. za ochotu, trpělivost a pomoc při psaní práce. Déle bych chtěla poděkovat p. Ing. Jiřímu Kopeckému CSc. za vřelé přijetí při návštěvách Mikrobiologického ústavu Třeboň a za cenné informace, které mi ochotně poskytl.
OBSAH 1 ÚVOD...................................................................................................................................... 5 2 METODIKA ............................................................................................................................ 7 2.1 Teoretická část .................................................................................................................. 7 2.2 Praktická část .................................................................................................................... 7 3. TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE .............................................................................................. 9 3.1 Systematické postavení řasy Chlorella pyrenoidosa ........................................................ 9 3.1.1 Oddělení Chlorophyta .............................................................................................. 11 3.1.2 Třída Trebouxiophyceae .......................................................................................... 12 3.1.3 Řád Chlorellales ....................................................................................................... 13 3.1.4 Druhy rodu Chlorella ............................................................................................... 13 3.1.5 Druh Chlorella pyrenoidosa..................................................................................... 14 3.2 Historie zkoumání řasy Chlorella ................................................................................... 15 3.3 Kvalita a složení řasy Chlorella pyrenoidosa ................................................................. 16 3.3.1 Chlorella Growth Factor........................................................................................... 19 3.4 Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. ........................................................................... 20 3.4.1 Kultivace .................................................................................................................. 22 3.4.2 Zpracování ................................................................................................................ 23 3.4.3 Aplikovaný výzkum Mikrobiologického ústavu AV ČR v.v.i ................................ 24 4 PRAKTICKÁ ČÁST – PRODUTKY Z TŘEBOŇSKÉ ŘASY............................................ 27 4.1 Chlorella pyrenoidosa v oblasti krmivářství .................................................................. 27 4.2 Chlorella pyrenoidosa v oblasti humánní výživy ........................................................... 31 4.3 Vyhodnocení přehledu produktů .................................................................................... 34 4.4 Diskuse............................................................................................................................ 35 5 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 37 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................... 39 6.1 Tištěné zdroje .................................................................................................................. 39 6.2 Elektronické zdroje ......................................................................................................... 40 6.3 Ústní zdroj....................................................................................................................... 42 7 PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 43
1 ÚVOD Vodní ekosystémy představují jedny z nejdůležitějších ekosystémů na Zemi. Ve vodním prostředí nalezneme milióny nejrůznějších organismů, z nichž mnohé je nemožné spatřit pouhým okem. Jedněmi z těchto mikroskopických organismů jsou řasy, které jsou ve vodě stejně důležité jako rostliny na souši. Na naší planetě bylo dosud rozpoznáno téměř 25 000 druhů řas – sladkovodních i slanovodních (ZNACHOR 2005). V dnešní době jsou řasy chápány jako tzv. potraviny budoucnosti nebo také zelené potraviny. Jejich potenciál spočívá hlavně v jejich vysokém obsahu minerálních látek, antioxidantů a také vitamínů. Nejlépe využitelnou řasou v oblasti potravinářství, krmivářství i farmaceutického průmyslu se ukázala sladkovodní řasa Chlorella pyrenoidosa (DALLEN 2010). Svou bakalářskou práci jsem zaměřila na pěstování, zpracování a následné potravinářské využití řas rodu Chlorella, konkrétně řasy Chlorella pyrenoidosa, v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, v.v.i. Tento ústav je prakticky jediným pracovištěm naší republiky, které se vědecky zabývá pěstováním, zpracováním a od počátku tohoto roku i následným potravinářským využitím a úpravou řasy Chlorella pyrenoidosa. Jeho význam v dané problematice je pro využití řasy Chlorella pyrenoidosa pocházející z České republiky nepostradatelný (KOPECKÝ 2014).
Cíle práce Hlavním cílem mé práce je scelit a uspořádat informace týkající se řasy Chlorella pyrenoidosa, která je v dnešní době vyhledávaným potravinovým doplňkem a přiblížit činnost Mikrobiologického ústavu AV ČR, v.v.i. Zpracované informace se týkají především systematického zařazení řasy Chlorella pyrenoidosa, látek obsažených v řase Chlorella pyrenoidosa, které pozitivně působí na lidský organismus, způsobu pěstování a zpracování ve výše uvedeném ústavu. Dále jsem se zaměřila na krmivářské a potravinářské produkty, které jsou z třeboňské řasy Chlorella pyrenoidosa vyráběny. Původním cílem praktické části práce bylo věnovat se gastronomickým zařízením, která řasu Chlorella pyrenoidosa nabízejí ve svém jídelním lístku jako jednu z možností přílohy či oblohy. Od tohoto záměru muselo být bohužel ustoupeno, neboť restaurace, které řasu nabízely, ji ze svých jídelníčků z provozních důvodů odstranily. Praktická část práce je tedy věnována přehledu produktů, 5
z oblasti krmivářství i z oblasti humánní výživy, vyráběných z v Třeboni vypěstované řasy Chlorella pyrenoidosa.
6
2 METODIKA Práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. Zabývá se zelenou řasou Chlorella pyrenoidosa, Mikrobiologickým ústavem AV ČR v.v.i. a produkty, které jsou z třeboňské řasy Chlorella distribuovány veřejnosti. Prvotním záměrem práce bylo věnovat praktickou část, výzkum, třeboňským gastronomickým zařízením, která nabízela různé druhy příloh a obloh z třeboňské řasy Chlorella. Od tohoto záměru jsem musela v průběhu psaní práce odstoupit, jelikož restaurace, které dříve řasu Chlorella nabízely, svá stanoviska změnily a v současné době z provozních důvodů, řasy rodu Chlorella svým zákazníkům nenabízejí. Praktickou část jsem tedy zaměřila na přehled produktů, z oblasti krmivářství i humánní výživy, vyráběných z třeboňské řasy Chlorella pyrenoidosa.
2.1 Teoretická část Teoretická část práce pojednává o základních informacích týkajících se zelené řasy Chlorella pyrenoidosa. Zaměřila jsem se na systematické postavení této řasy, její historii, způsoby pěstování a následného zpracování v třeboňském mikrobiologickém ústavu. Dále jsem se zabývala některými specifickými látkami v řasách rodu Chlorella obsaženými a jejich pozitivním vlivem na lidský organismus. Informace jsem získávala kombinováním zahraniční i české odborné literatury, dále jsem použila několik internetových zdrojů, a to především proto, že jsem dané informace v tištěné knižní podobě neměla k dispozici, případně neexistují. Z české literatury jsem čerpala především z autorů KALINA & VÁŇA 2005, DALLEN 2010 a RATHOUSKÝ 2008, PATOČKOVÁ 2012. Ze zahraniční literatury jsem nejvíce pracovala s autory IWAMOTO 2004 a MATTOX & STEWART 1984. Z řady elektronických zdrojů chci jmenovat především MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR TŘEBOŇ 2014, bez nějž by má práce nemohla dosáhnout finální verze. Tištěné zdroje týkající se ústavu jsem neměla k dispozici. Byla jsem nucena vycházet pouze z internetových stránek ústavu a rozhovorů, které mi při návštěvách třeboňského pracoviště ochotně poskytl vedoucí laboratoře řasové biotechnologie Ing. Jiří Kopecký CSc.
2.2 Praktická část Jak jsem již zmínila, původním cílem praktické části mé práce bylo zabývat se třeboňskými gastronomickými zařízeními, která nabízela různé druhy příloh a obloh z třeboňské řasy Chlorella pyrenoidosa. Z technických důvodů jsem od tohoto záměru musela 7
odstoupit a praktickou část práce věnovat přehledu produktů z oblasti krmivářství i humánní výživy vyráběných z třeboňské řasy Chlorella. Při zpracování praktické části jsem vycházela primárně z podkladů poskytnutých mikrobiologickým ústavem v Třeboni a rozhovorů s Ing. Jiřím Kopeckým CSc., odtud jsem získala informace o spolupráci třeboňského ústavu s různými firmami a následně jsem pomocí internetu, vlastních návštěv zverimexů a rozhovorů s chovateli sbírala informace o přípravcích, které řasu Chlorella pyrenoidosa obsahují. Mikrobiologický ústav Třeboň v této době spolupracuje nejvíce s firmami z oblasti krmivářství, produktů z této oblasti je tedy v praktické části zpracováno nejvíce. U produktů z oblasti krmivářství i humánní výživy jsem se zaměřila především na informace týkající se složení, dávkování a základní charakteristiky produktu. Všechny produkty vyráběné z třeboňské řasy Chlorella pyrenoidosa jsou dostupné na českém trhu.
8
3. TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 3.1 Systematické postavení řasy Chlorella pyrenoidosa Systematika zelených řas byla v několika posledních letech podrobena velkým změnám, viz tab. 1. Původní systémy byly založeny na různých kritériích, jako např. průběh pohlavního procesu, typ stélky nebo zvláštní stavba buněk jednotlivých zástupců. Postupně byly popsány třídy: Loxophyceae, Oedogoniophyceae, Codiolophyceae a Chlamydophyceae, které se ale již v nynější systematice neobjevují (KALINA & VÁŇA 2005). Systém klasifikace zelených řas přednesený Američany MATTOXEM a STEWARTEM (1984) se stal nejznámějším a lze ho považovat za nejucelenější. Definuje pět tříd: Prasinophyceae, Chlorophyceae, Ulvophyceae, Pleurastrophyceae (nyní Trebouxiophyceae) a Charophyceae. Tento systém je založen na rozdílech v submikroskopické struktuře bičíkového aparátu, způsobu mitotického dělení a cytokineze (KALINA &VÁŇA 2005, ALGAEBASE 2014). Kladogram systematika FRIEDLA (1997) je naopak zaměřen na kladistické pojetí vzájemného vztahu zelených řas. Uvádí čtyři vývojové linie, třídy: Ulvophyceae, Chlorophyceae, Trebouxiophyceae a Prasinophyceae, z nichž první tři jmenované, Ulvophyceae,
Chlorophyceae,
Trebouxiophyceae,
jsou
v jeho
pojetí
považovány
za monofyletické. Třída Prasinophyceae je považována za polyfyletickou (PATOČKOVÁ 2012). Oddělení Chlorophyta rozděleno do osmi následujících tříd: Prasinophyceae, Ulvophyceae,
Cladophorophyceae,
Bryopsidophyceae,
Dasycladophyceae,
Trentepohliphyceae, Trebouxiophyceae, Chlorophyceae (KALINA &VÁŇA 2005). Tab. 1: Srovnání systémů zelených řas oddělení Chlorophyta (KALINA 1994). Tř. Chlorophyceae
G. M. SMITH (1950)
Tř. Charophyceae Tř. Chlorophyceae
B. FOOT (1971)
Tř. Conjugatophyceae Tř. Prasinophyceae
H. ETTL (1980)
Tř. Chlamydophyceae Tř. Chlorophyceae Tř. Codiolophyceae 9
Tř. Oedogoniophyceae MATTOX et STEWART (1984)
Tř. Micromonadophyceae Tř. Charophyceae Tř. Ulvophyceae Tř. Pleurastrophyceae Tř. Chlorophyceae Tř. Prasinophyceae
Van den HOEK (1988)
Tř. Chlamydophyceae Tř. Ulvophyceae Tř. Chlorophyceae Tř. Zygematophyceae Tř. Trentepohliophyceae Tř. Charophyceae Tř. Prasinophyceae
MELKONIAN (1989)
Tř. Chlorophyceae Tř. Ulvophyceae Tř. Charophyceae
Řasu Chlorella pyrenoidosa můžeme zařadit to říše Plantae, podříše Viridiplantae (zelené rostliny), vývojové linie Chlorophytae (zelené řasy), oddělení Chlorophyta, třídy Trebouxiophyceae syn. pleurastrophyceae, řádu Chlorellales (chlorely), čeledi Chlorellaceae, viz tab. 2 (KALINA &VÁŇA 2005, PATOČKOVÁ 2012). Tab. 2: Postavení řasy Chlorella pyenoidosa v systému (KALINA & VÁŇA 2005, KALINA 1994). Doména
Eukarya
Říše
Plantae
Podříše
Viridiplantae
Vývojová linie
Chlorophytae
Oddělení
Chlorophyta
Třída
Trebouxiophyceae
Řád
Chlorellales
Čeleď
Chlorellaceae
Rod a druh
Chlorella pyrenoidosa 10
3.1.1 Oddělení Chlorophyta Zelené řasy jsou velice široce pojatá skupina druhově rozsáhlých rostlin. Podle VAN DEN HOEKA et al. (1995) je klasifikováno zhruba 8000 druhů, a to v 500 rodech. Název zelené řasy můžeme považovat za lehce zavádějící, protože mnohé zelené řasy mají zcela odlišnou
barvu
(HINDÁK
1978).
Oddělení
Chlorophyta
je
značně
rozčleněno,
u jeho zástupců se můžeme shledat se všemi různými typy stélek, ovšem rhizopoidový typ stélky se vyskytuje pouze jako gameta u Zygnematales (KALINA &VÁŇA 2005). Fotosyntetickými pigmenty jsou především o chlorofyl a+b, pouze zřídka se setkáme také s derivátem chlorofylu c, jsou uloženy v chloroplastech (KUBÁT & KOL. 2003). Další významnou složkou je α- a β-karoten a několik xantofylů – např. zeaxantin, lutin, violaxantin, anteraxantin a neoxantin (KALINA 1994). Zbarvení xantofylů je žlutavé, chlorofylů zelenavé. U řas se můžeme setkat i s červenohnědým zbarvením, které je způsobeno nedostatkem dusíku v substrátu (HINDÁK 1978). Chloroplast je krytý dvěma obalnými membránami, vnitřek chloroplastů zaplňují lamely. Lamely tvoří zpravidla 2 – 6 tykaloidů. U většiny zelených řas jsou vyvinuta bílkovinná tělíska, pyrenoidy (KALINA 1994, PATOČKOVÁ 2012). Pyrenoidy obsahují aktivní enzym 1, 5-ribulózo bifosfát karboxylázu/oxidázu (RuBisCo). Povrch pyrenoidů je pokryt škrobovými zrny. Škrobová zrna tedy tvoří obal pyrenoidů a spolu s olejem tvoří zásobní látku zelených řas. Některé řasy si škrob ukládají do zvláštních leukoplastů. Monosacharidy, disacharidy, jejich deriváty a polyfosfátová zrna se v buňkách zelených řas vyskytují jako doplňkové zásobní látky. Další strukturou vyskytující se v chloroplastu je červenající se stigma. Nalezneme ho převážně u řas s bičíkovým aparátem. Pohyb volně žijících monád a zoidů, zajišťují bičíky, zpravidla dva, čtyři nebo osm. Bičíky jsou svým tvarem sjednocené. Na povrchu bičíků můžeme nalézt drobné polysacharidové šupiny (KALINA &VÁŇA 2005, PATOČKOVÁ 2012). Zelené řasy mají zpravidla haploidní životní cyklus, přičemž jedinou diploidní buňkou je zygota (SINICE A ŘASY 2014). U tříd Ulvophyceae, Cladophorophyceae, Bryopsidophyceae a Dasycladophyceae nacházíme životní cykly haplo-diplontní. Nepohlavní rozmnožování je zprostředkováno pomocí jednobuněčných, většinou jednojaderných rozmnožovacích buněk, spor, vznikající mitotickým dělením (PATOČKOVÁ 2012). Z hlediska životního cyklu hovoříme o mitosporách, (spory vnikající mitotickým dělením). Vyskytují
se
v několika
variantách.
Nejčastější
rozmnožování
zelených
řas
je zprostředkováno pomocí zoospor, jsou to volně pohyblivé rozmnožovací buňky s bičíky. 11
Zoospory vznikají v zoosporangiích, zpravidla v počtu 4-8-16-32, případně vyšším (KALINA 1994). Alternativou zoospor jsou aplanospory či autospory, vznikající ve stejném počtu jako zoospory, které ale nemají bičíky (ROSYPAL & KOL. 2003). U některých zelených řas, běžně vytvářejících zoospory, se nepohlavní rozmnožování realizuje také pomocí aplanospor, a to v rámci adaptace na jiné životní podmínky. Další možností jsou jednojaderné rozmnožovací buňky autospory. Mají podobu mateřské buňky a nikdy nemají bičíky. Všechny výše uvedené typy spor vznikají v mateřské buňce (KALINA &VÁŇA 2005, PATOČKOVÁ 2012).
3.1.2 Třída Trebouxiophyceae Tato poměrně nově zavedená třída, původně pod názvem Pleurastrophyceae, dnes Trebouxiophyceae. Byla vyčleněna především na základě molekulárních znaků a má neustálý přírůstek nových a nových rodů (KALINA &VÁŇA 2005). Jméno Pleurastrophyceae bylo podloženo druhem Pleurastrum insignie, ovšem později se ukázalo, že tento druh patří do třídy Chlorophyceae. Jméno Trebouxiophyceae navrhl a novou třídu definoval FRIEDL (1994), viz obr. 1. Existence specifických morfologických znaků této třídy zatím není prokázána, setkáme se zde pouze s plesiomorfologickými charakteristikami. Buněčná stěna je polysacharidová, pouze u rodů Chlorella a Oocystis je známé přesné chemické složení (KALINA &VÁŇA 2005, PATOČKOVÁ 2012). Nepohlavní rozmnožování převládá nad pohlavním. Je realizováno nahými zoosporami se dvěma bičíky, aplanosporami nebo autosporami. V této třídě se setkáváme s řasami převážně s jednobuněčnými či vláknitými. Volně žijící bičíkovci se zde nevyskytují. V životním cyklu tvoří zástupci třídy Trebouxiophyceae pohyblivé buňky, zoidy. U některých řádů bičíková stádia zcela chybějí (KALINA &VÁŇA 2005, SINICEARASY.CZ 2014).
12
Obr. 1: Kladogram třídy Trebouxiophyceae (KALINA & VÁŇA 2005).
3.1.3 Řád Chlorellales Jedná se o jednobuněčné řasy, u nichž můžeme nalézt kulovité nebo elipsoidní buňky (KALINA 1994). Obsahují miskovitý nebo hrncovitý chloroplast s pyrenoidem. Středem pyrenoidu prochází jeden tylakoid. Buňky řas řádu Chlorellales jsou jednojaderné a rozmnožují se autosporami. Monády, bičíkatá stádia, u tohoto rodu nenalezneme. Větší část zástupců je vázána na sladkou vodu a na půdu (KALINA &VÁŇA 2005).
3.1.4 Druhy rodu Chlorella Tento nesmírně široký rod potřebuje revizi. Pomocí sekventování bylo zjištěno, že např. Chlorella fusca, jistou dobu do tohoto rodu nesprávně řazena, patří skutečně do Chlorophyceae (FRIEDL 1997). Mezi druhy patřící do této skupiny řadíme např. řasy Chlorella pyrenoidosa, Chlorella vulgaris viz obr 2A, Chlorella mirabilis viz obr 2B, Chlorella ellipsoidea, Chlorella kessleri, Chlorela luteroviridis (KALINA &VÁŇA 2005).
13
A
B
Obr. 2: A: Chlorella vulgaris, B: Chlorella mirabilis (BOTANY NATUR 2014).
3.1.5 Druh Chlorella pyrenoidosa Chlorella pyrenoidosa byla objevena v roce 1890, její popis se objevil poprvé v roce 1903 v odborném článku H. Chicka (CHICK 1993). Řasa Chlorella pyrenoidosa se na Zemi vyskytuje pravděpodobně již téměř tři milióny let. Název Chlorella pochází z řeckého slova chloros, které znamená zelený a z latinské přípony –ella, která znamená malá (HINDÁK 1978). Už překlad slova chloros nám napovídá o barvě řasy, Chlorella pyrenoidosa je smaragdově zelená, viz obr. 3. Její tvar je kulovitý. Chlorella pyrenoidosa roste především ve sladké vodě, vzácně se s ní setkáme také ve vodách slaných (ŠTĚPÁNKOVÁ 2011, PATOČKOVÁ 2012). V posledních letech se Chlorella pyrenoidosa stala velmi oblíbeným doplňkem stravy. Je oblíbena zvláště pro bohatost živin, kterou poskytuje, vysoký obsah Chlorofylu a také pro své mimořádně vysoké detoxikační účinky. Pěstovat řasu Chlorella pyrenoidosa je relativně snadné, pokud má příznivé podmínky v podobě čisté filtrované vody a dostatku slunečního záření, množí se neuvěřitelně rychle (DALLEN 2010, RATHOUSKÝ 2008). Na počátku měří 2 až 3 mikrony a postupně doroste až do velikosti 8 až 10 mikronů, poté dojde k nepohlavnímu buněčnému dělení. Celý tento proces trvá 20 až 24 hodin, což znamená, že v průběhu jednoho dne může populace této řasy narůst až o čtyřnásobek. Toto tempo je v rostlinné říši ojedinělé, a dělá z řasy Chlorella pyrenoidosa potravinu budoucnosti, která může zajistit dostatek živin rostoucí světové populaci (DALLEN 2010).
14
Obr. 3: Chlorella pyrenoidosa (ZELENÉ POTRAVINY 2014, BRAVE NEW FOOD 2014).
3.2 Historie zkoumání řasy Chlorella Chlorella byla poprvé objevena na konci 19. století. Pod mikroskopem poprvé spatřena v roce 1890 (RATHOUSKÝ 2008). Za její objevení vděčíme týmu holandských vědců, zejména Martinusovi Beijernickovi (1851 – 1931). Na počátku 20. století, kdy se zjistilo, že Chlorella obsahuje více jak 60% protienů, začala být zkoumána jako případný potravinový zdroj (IWAMOTO 2004). Během druhé světové války, byla zkoumána především Japonci. Zkoumali efektivitu jejího pěstování v zemědělsky omezených ostrovních podmínkách. V této době začala být Chlorella vnímána jako potravinová alternativa. Od jejího
pěstování
a
následného
zpracování
ale
ustoupili,
a
to
především
pro neekonomičnost ve srovnání s jinými potravinami. Japonsku vděčíme za zpopularizování řasy Chlorella, ovšem ne jako potraviny, nýbrž jako potravinového doplňku. Zhruba roku 1960 začala být Chlorella zkoumána jako doplňková léčivá potravina. Dnes je Chlorella v Japonsku populární tolik, že její spotřeba na občana je větší, než spotřeba vitamínu C, dosud nejpopulárnějšího potravinového doplňku, v USA (RATHOUSKÝ 2008, IWAMOTO 2004). V rámci národních vědeckých programů byla Chlorella zkoumána Němci, Rusy, Holanďany ale také Čechy. V rámci rusko-československého výzkumu byla zelená řasa Chlorella použita v kosmu jako objekt pozorování téměř na všech pilotovaných lodích i stanicích. Proběhl experiment „Chlorella 1“, který měl za cíl zjistit vliv beztížného stavu na její růst. Kosmonaut Gubarev o ní tehdejší televizi řekl: „Zajímáme se o Chlorellu proto, že má schopnost vyrábět bílkoviny, tuky i uhlohydráty. Je tedy jedním z perspektivních zdrojů potravy při dlouhodobých letech.“ (RATHOUSKÝ 2008). V roce 1966 se 1000 japonských námořníků plavilo z Tokia na Nový Zéland, polovina z nich užívala řasu Chlorella a to 2 g denně. Na konci plavby byl vliv řasy Chlorella 15
vyhodnocen a bylo zjištěno, že námořníci řasu Chlorella užívající měli o 26,5 % menší výskyt respiračních onemocnění (RATHOUSKÝ 2008). Roku 1973 byl několika krysám vpíchnut výtažek z řasy Chlorella a po 24 hodinách jim bylo vpíchnuto uhlí. Vědci pozorovali, že částice uhlí byly rychle posbírány a odstraněny z krve. Prokázali tak, že u krys, kterým byla řasa Chlorella podána, byly makrofágy mnohem aktivnější než u kontrolní skupiny. Potvrdili tedy účinky řasy Chlorella na stimulaci imunity (RATHOUSKÝ 2008). V roce 1981 The Taiwan Medical Science Journal zveřejnil studii o účincích řasy Chlorella na hladinu cholesterolu v míše, poté, co byla krysám s vysokou hladinou cholesterolu řasa Chlorella podána, hladina cholesterolu v míše výrazně poklesla (RATHOUSKÝ 2008). Drug and Chemical Toxicology v roce 1984 publikoval studii dr. Porea, který řasu Chlorella podával krysám za účelem zvýšení detoxikace škodlivého insekticidu. Z průzkumu bylo zjištěno, že řasa Chlorella díky sporopolleinu a buněčné stěně dvojnásobně urychlila odstranění toxinu z těla (RATHOUSKÝ 2008). V roce 1987 zveřejnil časopis Artery, že se po ústním podání řasy Chlorella v prášku zlepšila přemíra tuků v krvi a potlačil se růst experimentální arteriosklerózy u laboratorních králíků (RATHOUSKÝ 2008). Studie Japonské společnosti pro výzkum radiace informovala, že řasa Chlorella chrání proti chromozomálnímu poškození způsobenému gama-paprsky u myší. Vědci připsali protiradiační účinky řasy Chlorella vysoké hladině chlorofylu uvnitř buněk (RATHOUSKÝ 2008).
3.3 Kvalita a složení řasy Chlorella pyrenoidosa Chlorella pyrenoidosa je velmi komplexní řasou, dokáže poskytnout širokou škálu výživných látek, které jsou významné pro lidský, ale také zvířecí organismus (DALLEN 2010). Právě díky své vysoké nutriční hodnotě je hojně využívána v potravinářském, krmivářském a také farmaceutickém průmyslu. Kombinace látek obsažených v řase Chlorella pyrenoidosa je z hlediska výživové hodnoty jedinečná, látky jsou přirozeným způsobem vyvážené. Nemohou se tedy kumulovat v těle a stát se tak toxickou látkou (HERBAL BYLIN 2014). 16
Základní analýza Tab. 3: Základní chemická analýza řasy Chlorella pyrenoidosa (RATHOUSKÝ 2008). Organická/anorganická složka
Obsah v sušině v%
Vlhkost
3,1
Bílkoviny
60,3
Tuky
11,1
Vláknina
0,9
Cukry
16,3
Popel
8,3
Stravitelnost bílkovin min.
79,6
Aminokyseliny, nukleové kyseliny Tab. 4: Procentuální zastoupení aminokyselin a nukleových kyselin v řase Chlorella pyrenoidosa (RATHOUSKÝ 2008). Obsažená látka
Obsah v sušině v %
DNA/RNA
3,3
Arginin
3,38
Lyzin
3,42
Histidin
1,08
Fenylalanin
2,7
Leucin
4,5
Tyrosin
2,07
Isoleucin
2,04
Methiotin
1,29
Valin
3,23
Alanin
4,56
Glycin
3,02
Prolin
2,5
Kyselina glutamová
5,9
Serin
2,29
Treonin
2,64
Kyselina aspartová
4,84 17
Tryptofan
1,18
Cystin
0,67
CGF
14,2
Vitamíny, minerály, fotolátky Tab. 5: Zastoupení vitamínů, minerálů a fytolátek v řase Chlorella pyrenoidosa (RATHOUSKÝ 2008). Obsažená látka v řase Chlorella pyrenoidosa
Zastoupení látky v řase Chlorella pyrenoidosa v mg/100g
Železo
225
Vápník
718
Hořčík
386
Draslík
992
Jód
50
Selen
10
Chrom
0,31
Zinek
0,5
Vitamín C
16
Karoteny
84,8
Vitamín E
5,7
Thiamin (B1)
1,83
Riboflavin (B2)
4,71
Niacin (B3)
17,3
Kyselina listová
1,1
Kyselina pantotenová (B5)
2,7
Pyridoxin (B6)
1,81
B 12
0,46
Chlorofyl
2,57 %
Xantofyl
453
Feoforbidy
18,7
Chlorella je jednobuněčný organismus, který může fungovat jen díky uvedeným látkám, viz tabulky 3,4 a 5. Ty by pro existenci jejího života nestačily (RATHOUSKÝ 2008). 18
Zelená řasa Chlorella pyrenoidosa obsahuje stovky dalších, neuvedených a mnohdy i neznámých látek. Dále řasa Chlorella obsahuje i látky, které v tabulce nejsou uvedeny, a to především proto, že jejich přesná množství nejsou zjištěna stejně jako jejich nutriční souvztažnosti, jedná se např. o alfa-karoten, gama-karoten, krytkoxanthin, lutein a zeaxanthin, tyto látky jsou nepostradatelné např. pro dobry zrak (DALLEN 2010, RATHOUSKÝ 2008). V obsazích několika látek řasa Chlorella pyrenoidosa absolutně vede. Je bohatá na antioxidanty, obsahuje hodně vitamínu B12 a je bohatá i na další vitamíny z řady B (BULKOVÁ 2008). Tímto se stává atraktivní pro vegetariány (HERBAL BYLIN 2013). Vitamínu C obsahují řasy rodu Chlorella více než pomeranče a beta-karotenu více než karotka. Obsah železa je větší než ve špenátu a na vápník je bohatší než kravské mléko. Její minerály jsou organicky vázány a proto i maximálně využitelné. Řasa Chlorella pyrenoidosa obsahuje velké množství látek v těch nejlepších kombinacích a zároveň ve vysoké kvalitě, obsahuje např. nejkvalitnější bílkoviny. Rostlinné bílkoviny jsou lehce stravitelné, a tudíž není organismus energeticky zatěžován (RATHOUSKÝ 2008, MÜLLEROVÁ 2009).
3.3.1 Chlorella Growth Factor Výše uvedené živiny jsou sice pro organismus nezbytné, přesto máme mnoho dalších možností, jak je doplňovat. S komplexem vysoce účinných látek známých pod zkratkou CGF – Chlorella growth factor, česky Chlorella růstový faktor, se však v jiných potravinách nesetkáme (RATHOUSKÝ 2008). Jde především o prvky a sloučeniny, které můžeme nalézt v buněčném jádře řas rodu Chlorella, peptidy, nukleové kyseliny, polysacharidy, proteiny, beta glukany, mangan a síru a to vše v unikátních vzájemných poměrech. Kyseliny DNA a RNA, které jsou také součástí CGF, jsou životně důležité pro neustálé obnovování lidských buněk a nutné pro syntézu bílkovin. Pokud je CGF podáván mláďatům zvířat nebo dětem je prokázána výrazná podpora jejich růstu, přitom je ale růst udržován v mezích normy. Extremní
růst
nebo
váhové
přírůstky
naznačující
obezitu
nebyly
po
užívání
CGF zaznamenány (DALLEN 2010). Obsah nukleových kyselin je také důvodem, proč jsou řasy rodu Chlorella považovány za účinnou prevenci proti předčasnému stárnutí (RATHOUSKÝ 2008).
Nukleové kyseliny jsou nezbytné také pro syntézu enzymů,
a tedy pro správný průběh většiny biochemických pochodů v těle (MIŠURCOVÁ 2009). Také pomáhají chránit buňky před degenerací a podporují růst užitečné střevní mikroflóry. Za důležitou součást CFG je považován také mangan. Mangan je stopový prvek, který se ve větším
množství
vyskytuje
v kostech, 19
slinivce,
játrech.
Je
nepostradatelný
pro hormonální regulaci či metabolismus sacharidů a jeho nedostatek je může projevit poruchami paměti, hormonální nerovnováhou, předčasným stárnutím nebo metabolickými potížemi. Jednotlivé výzkumy poukazují na to, že CGF může mít důležitou roli při léčbě některých onemocnění. Dr. Bernard Jenson prováděl klinické experimenty na dobrovolnících, kteří trpěli chronickými onemocněními trávicího traktu, především žaludečními vředy a běžná léčba u nich nezabírala. Několik dní poté, co jim začal být podáván roztok CGF byla zaznamenána tvorba nových tkání a postupně i výrazné zlepšení zdravotního stavu (DALLEN 2010, BYLINNÉ KAPKY 2014). Řasa Chlorella nejen podporuje tvorbu nových buněk, ale pomáhá opravovat i buňky poničené. Dále má příznivý vliv na fungování imunitního systému a celkovou hladinu energie. Chlorella obvykle obsahuje okolo 6% CGF, ale v některých druzích ho můžeme nalézt až 20 % (DALLEN 2010, RATHOUSKÝ 2008).
3.4 Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. MBÚ AV ČR, sídlí v Praze 4 na ulici Vídeňské, detašované pracoviště MBÚ AV ČR nalezneme na adrese Opatovický mlýn Třeboň, viz obr. 4. Na třeboňském pracovišti nalezneme tři laboratoře - laboratoř fotosyntézy, laboratoř buněčných cyklů řas a laboratoř řasových biotechnologií (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014). Hlavní činností mikrobiologického ústavu AV ČR, dále jen MBÚ AV ČR, je vědecký výzkum v oblastech fyziologie, molekulární biologie a molekulární mikrobiologie, biochemie a genetiky mikroorganismů, studium mikrobních produktů a jejich tvorby, výzkum biodegradačních aktivit mikroorganismů a symbiotických vztahů biologických modelů, a také vývoje nových biotechnologických postupů. Dalším cílem jejich činnosti je sledovat fyziologii a regulaci imunitních mechanismů vrozených nebo získaných, ontogenetický vývoj těchto mechanismů u konvenčních i bezmikrobních modelů a příčiny možné terapie nádorových a autoimunitních onemocnění (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014, KOPECKÝ 2014). Laboratoř fotosyntézy se zabývá základním výzkumem mikrobiální fotosyntézy s rozšířením na aplikovaný výzkum týkající se výstavby fotosyntetických měřících přístrojů (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014).
20
Základní výzkum laboratoře buněčných cyklů a řas je soustředěn na mechanismy regulace roztroušeného štěpení buněčného cyklu u zelených řas (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014). Výzkum laboratoře řasových biotechnologií je zaměřen na optimalizaci technologií řasové produkce a zpracování výrobku, jakož i na různé praktické využití řas, jako např. návrh, konstrukce a provoz fotobioreaktorů s používáním umělého světla, návrh, konstrukce a testování solárních kulturních jednotek s tenkou vrstvou suspenze na konstrukci v podobě nakloněné roviny, optimalizace následného zpracování řasové biomasy pro různé typy uživatelů, produkce biomasy s definovaným složením apod. (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014). Mezi hlavní konkrétní poznatky biochemické laboratoře přenositelnými přímo do uživatelské praxe lze uvést patentově chráněnou technologii kultivace autotrofní biomasy řas rodu Chlorella (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014, KOPECKÝ 2014). Vypěstovanou řasu, ať způsobem autotrofním či heterotrofním, ústav prodává buď ve formě jemného prášku - sušená nebo živá, tedy jako hustý zelený roztok. Cena 1 kg sušené biomasy je 990 Kč bez daně z přidané hodnoty, 1 kg živé řasy Chlorella stojí 400 Kč bez daně z přidané hodnoty. Sušená řasa je dražší kvůli procesu sušení (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014).
Obr. 4: Mikrobiologický ústav AV ČR v.v.i. Třeboň (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014).
21
3.4.1 Kultivace Chlorella pyrenoidosa je v Třeboni pěstována již od roku 1962. Celková plocha, na níž kultivace nyní probíhá je 900 m². V MBÚ bylo sestaveno a následně patentováno speciální kultivační zařízení, které se skládá z ocelové konstrukce, na které jsou v ploše umístěny skleněné panely. Kultivační systém MBÚ v Třeboni je tedy založen na používání nakloněných ploch, viz obr. 5, po nichž trvale stéká řasová suspenze v tenké vrstvě (3 až 5 mm). Řasová suspenze stéká optimální rychlostí, která je určena sklonem plochy a za optimální turbulence. Tímto způsobem se v anorganickém živném roztoku, který je sycen oxidem uhličitým, a díky energii slunečního záření rozmnožují a rostou kultury řas rodu Chlorella. Pod skleněnými panely jsou umístěny retenční nádrže, do nichž se řasa ze skel vypouští. Ve chvíli, kdy hmotnost řas v 1 litru živného roztoku dosáhne přibližně 30 g ,se provede sklizeň. Zařízení je výhodné především z hlediska kvality vypěstované řasy. Řasa
vypěstovaná
v Třeboni
je
kvalitnější
než
řasa
vypěstovaná
v zahraničí
(MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014, KOPECKÝ 2014). V klimatických podmínkách jižních Čech se výnosy biomasy řasy Chlorella pohybují v přepočtu na plochu 1ha v rozmezí 25 až 30 tun suché hmoty řas za kultivační sezónu, která trvá přibližně 150 dní (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014).
22
Obr. 5: Modul Třeboňského kultivačního systému (FOTOGRAFIE POŘÍZENÁ V MBÚ TŘEBOŇ 2014). 1 a, b – kultivační plocha
AA – gerace suspenze
2 – sběrná nádrž
AS – tok řasové suspenze
3 – cirkulační čerpadlo
CC – spojovací žlab
4 – zásobník CO2
CD – rozvodová trubice Rw – dešťová a spadová voda
Heterotrofní způsob kultivace probíhá po celý rok ve fermentačních kotlích. Řasa je pěstována na glukóze. Heterotrofně vypěstovaná řasa obsahuje méně chlorofylu než řasa vypěstovaná autotrofně, je tedy méně zelená. Roční produkce řasy vypěstované heterotrofně se pohybuje okolo 1,5 t (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014).
3.4.2 Zpracování Odstředěním se dosáhne oddělení biomasy řas od živného roztoku, následně se biomasa opakovaně propláchne čistou vodou, aby se odstranily zbytky živného roztoku. Následným krokem je dezintegrace, neboli mechanické rozpuštění kompaktní, pro lidský organismus nestravitelné celulózové buněčné stěny, viz obr. 6. Díky dokonalé dezintegraci dochází v trávicím traktu k uvolnění cytosolu, který obsahuje nutričně hodnotné majoritní, minoritní i stopové prvky. Při tomto technologickém kroku jsou důsledně prováděné, 23
v českých podmínkách vyvinuté, postupy, kterými se dosahuje dezintegrace buněk biomasy řas vyšší než 85%. Následuje velmi šetrné sušení ve sprejové sušárně, kde je kašovitá hmota sprejové biomasy roztroušena a mžikově sušena a to při teplotě nepřesahujících 60 °C (DOUCHA & LÍVÁNSKÝ 1993). Do finální podoby produktu je chlorela zpracována pomocí speciálně upravených homogenizačních, síťovacích a tabletových zařízení (KOPECKÝ 2014).
Obr. 6: Schéma zpracovatelské linky (FOTOGRAFIE POŘÍZENÁ V MBÚ TŘEBOŇ 2014). FC – sklízená kultura
1 – talířová odstředivka
AC – zahuštěná suspenze řas
2 – chlazený zásobník
FL – promývací myčka
3 – sběrač fugátu
WW – promývací voda
4 – dezintegrátor
WA – promytý koncentrát
5 – rozprašovací sušárna
BC – biomasa rozdrcených buněk HA – horký vzduch DB – usušený produkt
3.4.3 Aplikovaný výzkum Mikrobiologického ústavu AV ČR v.v.i Kromě základního výzkumu se vždy jednotlivé laboratoře pracoviště MBÚ v Třeboni velmi slině profilují i v oblasti aplikovaného výzkumu. V průběhu existence laboratoře řasových technologií MBÚ Třeboň bylo úspěšně řešeno více než třicet hospodářských smluv 24
o vědecko-technické spolupráci s firmami zabývajícími se především výrobou potravních doplňků zvířecí i lidské výživy (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014). Výzkum byl zaměřen především na vývoj kultivačních zařízení a postupu vlastní produkce řasové biomasy a jednotlivých produktů z ní. Mezi nejvýznamnější spolupráce s aplikačním sektorem patří firmy a instituce působící v oblasti aplikace řasové biomasy. Z hlediska produktu byly nosným programem především dodávky sušené dezintegrované biomasy řasy Chlorella vhodné k dalšímu zpracování v několika oblastech (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014, KOPECKÝ 2014). V oblasti krmivářství byl předmětem hospodářské smlouvy vývoj a využití pěstované řasové biomasy jako doplňku krmných směsí pro domácí a hospodářská zvířata a akvarijní rybičky. Smlouvy o vědecko-technické spolupráci v této oblasti byly řešeny s firmami AlgaFeed spol. s.r.o., Česká Chlorella s.r.o., Trope a.s. Velký Ratmírov, Exxot Hoby, DIBAQ a.s. Žamberk, Rybářství Nové Hrady s.r.o. a Výzkumným ústavem živočišné výroby v.v.i. v Uhříněvsi (KOPECKÝ 2014). V oblasti veterinární medicíny se v rámci uzavřených hospodářských smluv řešil vývoj různých imunostimulačních preparátů a vitamínových doplňků. Smlouvy o vědeckotechnické spolupráci byly v této oblasti řešeny hlavně s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně a s firmami Bioveta s.r.o. Ivanovice, Moneli s.r.o. Olomouc a Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. Praha (KOPECKÝ 2014). V oblasti humánní výživy se v rámci uzavřených hospodářských smluv řešil vývoj různých vitamínových doplňků lidské výživy na bázi autotrofní biomasy řas rodu Chlorella a to v prvé řadě s firmou HM Harmonie s.r.o. Praha a Rapeto a.s. Praha. Cílem vědeckotechnických prací v této oblasti bylo připravit řasovou biomasu určenou pro vývoj dietetických doplňků v humánní výživě (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014, KOPECKÝ 2014). V oblasti farmacie se v rámci uzavřených hospodářských smluv řešil vývoj podpůrných a léčebných prostředků s imunostimulačními a regeneračními účinky založení na tzv. Chlorella růstový faktor s Bioveta a.s. Ivanovice na Hané (KOPECKÝ 2014). V oblasti kosmetiky byla spolupráce zaměřena na vývoj pleťových masek a krémů využívajících výhradně autotrofní biomasu řas rodu Chlorella a dále působení Chlorella
25
růstového faktoru. Smlouvy o vědecko-technické spolupráci v této oblasti byly řešeny především s firmou DIHE s.r.o. Třeboň a Galenickou laboratoří v Ostravě (KOPECKÝ 2014). V několika posledních měsících byla též rozvíjena spolupráce ve formě hospodářské smlouvy a společných projektů v oblasti využití odpadního CO2 získaného spalováním komunálních odpadů s následným využitím řasové biomasy jako biopaliva. Tato spolupráce byla řešena s firmou R.A.B. s.r.o. Třeboň a Termizo a.s. v Liberci (MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR 2014, KOPECKÝ 2014).
26
4 PRAKTICKÁ ČÁST – PRODUTKY Z TŘEBOŇSKÉ ŘASY Praktická část práce je zaměřena na produkty vyráběné z řasy Chlorella pyrenoidosa, která byla vypěstována v třeboňském ústavu. Zaměřila jsem se především na produkty z oblasti krmivářství, neboť právě do této oblasti odchází z Třeboně řasy Chlorella pyrenoidosa nejvíce. Vyhledala jsem ale také produkty z oblasti humánní výživy, které jsou z třeboňské řasy rodu Chlorella vyráběny, je jich podstatně méně, neboť jak již bylo zmíněno, v této době spolupracuje ústav především s firmami z oblasti krmivářství. Níže uvedené krmné produkty jsou určené akvarijním rybičkám, psům, kočkám a koním. Řasy rodu Chlorella jsou významným potenciálem pro krmivářský i potravinářský průmysl, a to především pro své pozitivní účinky na zdraví zvířat a lidí. Při vyhledávání informací jsem se zaměřila hlavně na složení produktů, dávkování a základní charakteristiku. Výrobky jsou řazeny sestupně podle procentuálního zastoupení řasy Chlorella pyrenoidosa. Tuto informaci se mi ale bohužel nepodařilo vyhledat u všech produktů. Výrobky Bonvit řasa pro psa, Krmivo SAK Green vločky a Dibaq KOI MASTER procentuální zastoupení řasy rodu Chlorella neuvádí, jsou proto řazeny nakonec. Z oblasti humánní výživy jsem tuto informaci nezískala u produktu Pangamin ALGAMIN i tento produkt je řazen nakonec.
4.1 Chlorella pyrenoidosa v oblasti krmivářství 1. Název produktu: Bio – Chlorella, viz obr. 7 Složení: 100 % Bio-Chlorella Pyrenoidosa. Základní
charakteristika: Chlorella podporuje
detoxikaci organismu a díky obsažené celulóze přispívá k očistě střev, pomáhá zlepšovat trávení a posiluje imunitní systém. Chlorofyl obsažený v řasách rodu Chlorella pomáhá při odstraňování zápachu z pokožky a dutiny ústní. Dávkování: Při nasazení přípravku jako léčebné kúry je vhodné podávat 6 až 8 týdnů ½ čajové lžičky Obr. 7: Bio - Chlorella (BIOCHLORELLA 2014). 27
kočkám a psům menšího vzrůstu, 1 až 2 čajové lžičky středně velkým a velkým plemenům psů a 4 polévkové lžíce koním (BIO – CHLORELLA 2014).
2. Název produktu: Dajana Spirulina Chlorella, viz obr. 8 Složení: Ryby a vedlejší produkty z ryb, obiloviny, rostlinné proteinové koncentráty, sušené kvasnice, korýši, řasa SPIRULINA & CHLORELLA, oleje a tuky. Neobsahuje barviva. Základní charakteristika: Kompletní vločkové krmivo pro všechny druhy ryb. Obsahuje 25 % řas Spirulina a Chlorella, což je vyvážené množství pro všechny druhy ryb. Krmivo podporuje reprodukci, zlepšuje krvetvorbu a posiluje imunitní systém. Dávkování: Krmte několikrát denně tak, aby ryby pozřely dávku do několika
minut
od
zakrmení
(DAJANA
CHLORELLA 2014).
SPIRULINA Obr. 8: Dajana Spirulina Chlorella (DAJANA SPIRULINA CHLORELLA 2014).
3. Název produktu: Krmivo SAK Spirulina vločky, viz obr. 9 Složení: Sušené řasy Spirulina – Chlorella – Dunaliella 25%, pšenice, moučka z korýšů, rybí moučka, sojový extrahovaný šrot, moučka z mořských řas, sušený špenát, sušené vaječné výrobky, pšeničné klíčky, pivovarské kvasnice, rybí tuk, dikalcium-fosfát. Základní charakteristika: Kompletní extrudované krmivo s vyšším podílem zelených řas, a to především Spiruliny. Krmivo je určené pro sumce a řasožravé cichlidy. Několikrát týdně je vhodné přidávat SAK Spirulina i dalším rybám, např. terčovcům. Je vysoce stravitelné, zvolna klesá ke dnu, nekalí vodu a nerozpadá se. Vyvážený obsah vitamínů, výživných a minerálních látek zajišťuje optimální růst
Obr. 9: Krmivo SAK Spirulina vločky (EXOT a zdravý vývoj ryb. Krmivo je možné zakoupit také ve formě HOBBY 2014). granulí nebo tablet.
28
Dávkování: Krmte dvakrát denně maximálně tolik, co ryby zkonzumují do třiceti minut. Rybky nepřekrmujte. Dle velikosti druhu ryb je možné krmit rybky od plůdku až po chovné ryby (EXOT HOBBY 2014).
4. Název produktu: SAK Caridina baby, viz obr. 10 Složení: Moučka z korýšů, pšenice, sušené řasy Spirulina - Chlorella - Dunaliella 25%, sojový extrahovaný šrot, rybí moučka, kukuřice, vojtěšková moučka, moučka z mořských řas, rybí tuk, pšeničné klíčky, sušená mrkev, dikalcium-fosfát. Základní charakteristika: Kompletní extrudované krmivo pro raky a krevety. Je vysoce stravitelné, zvolna klesá ke dnu, nekalí vodu ani se nerozpadá. Špičkové složení poskytuje optimální dávku živin pro tvorbu krunýře, převlékání a zaručuje správný růst a zdravý vývoj Obr. 10.: SAK Carina baby (EXOT HOBBY krevet i raků. 2014). Dávkování: Krmte pouze dvakrát denně, nepřekrmujte. Doporučení: Uschovejte v chladnu a suchu (EXOT HOBBY 2014).
5. Název produktu: Bonvit s řasou pro psa, viz obr. 11 Složení: cukry, kvasnice, minerální látky, vedlejší produkty
Obr. 10: SAK Caridina baby (EXOT HOBBY 2014).
rostlinné výroby, maso a produkty živočišného původu, sladkovodní řasa. Základní charakteristika: Bonvit s přídavkem sladkovodní řasy je přírodní produkt ve formě bonbonů obsahující optimální
množství
vitaminů
a
minerálních
látek.
Je obohacený sladkovodní řasou rodu Chlorella. Bonbony jsou zdravou odměnou pro psa. Podporují růst, dobrý
Obr. 11: Bonvit řasa pro psa (VETERINÁRNÍ KRMIVA zdravotní stav a kvalitu srsti. 2014). Dávkování: Malá plemena psů – 2 bonbony denně, střední plemena psů – 3 až 6 bonbonů denně a velká plemena psů 6 až 8 bonbonů denně (VETERINÁRNÍ KRMIVA).
29
6. Název produktu: Dibaq KOI MASTER, viz obr. 12 Složení: Zrna obilovin a výrobky z nich získané, ryby a ostatní mořští živočichové i výrobky z nich získané, olejnatá semena, olejnaté plody a výrobky z nich získané, řasa Chlorella, fruktooligosacharidy. Základní charakteristika: Kompletní extrudované krmivo pro okrasné ryby a BIO kapry. Krmivo je pro lepší vybarvení ryb a podporu imunitního systému obohaceno a astaxanthin a řasu Chlorella. Předností formy pelet je neklesání krmiva ke dnu. Obsah vitamínů a minerálů je optimální. Dávkování: Krmte 1 až 2 denně, nepřekrmujte (DIBAQ 2014). Obr. 12: Dibaq KOI MASTER (DIBAQ 2014). 7. Název produktu: Krmivo SAK Green vločky, viz obr. 13 Složení: Rybí moučka, pšenice, sojový extrahovaný šrot, kukuřice, sušený špenát, sušené řasy Spirulina, Chlorella, pšeničné klíčky, vaječné výrobky suš., rybí tuk, pivní kvasnice, dikalcium-fosfát. Základní charakteristika: Jedná se o kompletní plnohodnotné krmivo s vyšším podílem rostlinné složky. Krmivo je určené živorodkám, ancistrusům, parmičkám, čichavcům, sumcům a rostlinným cichlidám. Je vysoce stravitelné, měkké, nekalí vodu ani se nerozpadá, zvolna klesá ke dnu. Vysoký obsah vitamínů, vyvážený obsah výživných látek a minerálních látek zajišťuje optimální růst a zdravý vývoj ryb. Dávkování: Krmte několikrát denně, ale maximálně takové množství, které ryby spotřebují do třiceti minut. Rybky nepřekrmujte. Dle velikosti druhu ryb je možné krmit rybky od plůdku až po chovné ryby. Doporučení: Uschovejte v chladnu a suchu (EXOT HOBBY 2014).
Obr. 13: Krmivo SAK Green vločky (EXOT HOBBY 2014).
30
4.2 Chlorella pyrenoidosa v oblasti humánní výživy 1. Název produktu: UNILAKT SE SKOŘICÍ, viz obr. 14 Složení: Jablečná vláknina 45 %, sušené odtučněné mléko, cukr, zahušťovadlo: oxidovaný bramborový škrob, sušená zelená řasa Chlorella 5 %, skořice 4 %, kyselina: kyselina askorbová, sůl: stearan hořečnatý, probiotická kultura Enterococcus faecium. Základní charakteristika: Doplněk stravy Unilakt se skořicí představuje kombinaci velmi důležitých faktorů, které jsou v naší potravě nedostačující, viz tab. 6. Důsledkem mohou být stavy nebo choroby, které mají na člověka velmi nepříznivý dopad. Obr. 14: UNILAKT SE SKOŘICÍ (HM Tento vlákninový komplexní přípravek se skořicí je důležitá HARMONIE 2014). součást redukčních diet a doplněk zdravé výživy. Obsahuje probiotické bakterie Enterococcus faecium, které pomáhají upravit střevní mikroflóru. Jeho významné složení normalizuje činnost žaludku, pomáhá snížit hladinu cholesterolu a cukru v krvi, posiluje imunitní systém a napomáhá k pravidelné stolici (HM HARMONIE 2014). Dávkování: Je doporučeno užívat 15 tablet za den rozdělených do dvou až tří dávek. Při redukční dietě je možno tento produkt užívat 3 x denně 10 tablet, a to vždy půl hodiny před jídlem. Tablety Unilakt jsou vhodné pro náhradu jednoho denního jídla. Maximální denní dávka by neměla přesáhnout 30 tablet. Tablety je vhodné rozkousat, případně je možné je spolknout a zapít nejméně 250 ml tekutiny. Při užívání Unilaktu se skořicí je velmi důležitý pitný režim. Nedostatek tekutin může způsobit zácpu. K zapíjení není vhodný silný černý čaj ani káva.
31
Tab. 6: Průměrné nutriční hodnoty v preparátu UNILAKT SE SKOŘICÍ (HM HARMONIE 2014). Průměrné nutriční hodnoty
Ve 100g výrobku
V doporučené denní dávce
Energetická hodnota
1175 kJ (280 kcal)
117,5 kJ (28 kcal)
Bílkoviny
11,50 g
1,15 g
Sacharidy
53,50 g
5,35 g
Cukry
37,50 g
3,75 g
Tuky
1,70 g
0,17 g
Nasycené mastné kyseliny
0,36 g
0,04 g
Vláknina
25,00 g
2,50 g
Sodík
0,10 g
0,01 g
Beta-karoten
5,00 mg
0,50 mg
Vitamín B12
4,00 µg (400 % DDD)
0,40 µg
Vitamín C
350,00 mg (580 % DDD)
35,00 mg
Kyselina listová
210,00 µg (105 % DDD)
21,00 µg
Hořčík
600,00 mg (200 % DDD)
60,00 mg
Vápník
650,00 mg (81 % DDD)
65,00 mg
2. Název produktu: UNILAKT ČOKO, viz obr. 15 Složení: Kakaová vláknina 23 %, jablečná vláknina 15,5 %, sušené odtučněné mléko, inulín 10 %, sušená syrovátka, cukr, náhradní sladidlo: sorbitol,
vláknina
bramborový
psyllium
4,5
%,
zahušťovadlo:
oxidovaný
škrob, mikrokrystalická celulóza, sušená zelená řasa
Chlorella 1 %, probiotická kultura Enterococcus faecium, kyselina: kyselina askorbová, sůl: stearan hořečnatý. Zákadní charakteristika: Unilakt čoko představuje kombinaci velmi důležitých faktorů, které jsou v naší potravě nedostačující. Komplexní vlákninové tablety Unilakt čoko, jsou účinným doplňkem diet a to především pro svůj obsah důležitých složek, viz tab. 7. Probiotické
Obr. 15: UNILAKT ČOKO (HM HARMONIE 2014).
bakterie Enterococcus faecium, které obnovují příznivou mikrobiální rovnováhu v tlustém střevě, poškozovanou naším životním stylem a užíváním antibiotik. Probiotika se osvědčila 32
v potlačování produkce škodlivých látek. Tento nutriční doplněk obsahuje vysoké procento kakaové a jablečné vlákniny, inulín, psyllium, řasu Chlorella, vitamín C a živé probiotické bakterie Enterococcus faecium na doplnění střevní mikroflóry. Významnou složkou v Unilaktu je řasa Chlorella, která dodává přírodní beta karoten, rostlinné bílkoviny a díky CGF (Chlorella růstovému faktoru) zajišťuje rychlou obnovu poškozených buněk (HM HARMONIE). Dávkování: Doporučeno je 15 tablet denně. Dávku je vhodné rozdělit do dvou až tří menších dávek. Tabletami Unilakt čoko je možno nahradit jedno denní jídlo. Při prvním užívání je doporučován pozvolný náběh rozvržený do několika menších dávek, první den 3x denně 2 tablet, druhý den 3x denně 3 tablety, postupným zvyšováním, až do dosažení doporučené dávky. Maximální dávka by neměla přesáhnout 30 tablet za den. Tablety je vhodné rozkousat, případně je možné je spolknout a zapít nejméně 250 ml tekutiny. Při užívání Unilaktu čoko je velmi důležité dodržování pitného režimu. Nedostatek tekutin může způsobit zácpu. Na zapíjení není vhodná káva a černý čaj. Tab. 7: Průměrné nutriční hodnoty v preparátu UNILAKT ČOKO (HM HARMONIE). Průměrné nutriční hodnoty
Ve 100g výrobku
V denní dávce
Energetická hodnota
1004 kJ (239 kcal)
100 kJ (24 kcal)
Bílkoviny
11,00 g
1,10 g
Sacharidy
42,00 g
4,20 g
Cukry
35,00 g
3,50 g
Tuky
2,60 g
0,26 g
Nasycené mastné kyseliny
1,30 g
0,13 g
Vláknina
34,00 g
3,40 g
Beta-karoten
1,00 mg
0,10 mg
Vitamín B12
0,80 µg
0,08 µg (8 % DDD)
Vitamín C
350,00 mg
35,00 mg (58 % DDD)
Kyselina listová
42,00 µg
4,20 µg (2 % DDD)
Hořčík
235,0 mg
23,50 mg (8 % DDD)
Vápník
315,0 mg
31,50 mg (4 % DDD)
Fosfor
210,0 mg
21,0 mg (3 % DDD)
33
3. Název produktu: Pangamin ALGAMIN Složení: Šetrně upravené pivovarské kvasnice, sušená biomasa sladkovodní řasy rodu Chlorella Základní charakteristika: ALGAMIN je přírodní přípravek skládající se ze směsi šetrně sušených sladkovodních řas rodu Chlorella a sprejově sušených pivovarských kvasnic. Vedle specifického Chlorella růstového faktoru a faktoru protianemického obsahuje široké spektrum vitamínů, lehce stravitelné bílkoviny, provitaminy (betakaroten), nenasycené mastné kyseliny, minerální látky a vysoce účinné biologicky vázané stopové prvky. Pro obsah výše uvedených látek má přípravek pozitivní význam zejména z hlediska protektivního zvyšování vitaminových hladin a odolnosti lidského organizmu vůči stresům a chorobám. Patří k důležitým doplňkům výživy nemocných, rekonvalescentů, dětí ale i zdravých lidí (PANGAMIN 2014). Dávkování: neuvedeno. Obrázek: neuveden.
4.3 Vyhodnocení přehledu produktů Chlorella pyrenoidosa vykazuje pozitivní účinky na lidský, ale také na zvířecí organismus, a to hlavně díky vysokému obsahu chlorofylu, vitamínů, antioxidantů a dalších látek, které obsahuje. Můžeme se s ní shledat v potravinových doplňcích, v potravinách samotných, a také je možno konzumovat ji samotnou, např. jako nápoj či jako přílohu. V předchozích dvou podkapitolách jsou prezentovány produkty, které více či méně řasy Chlorella pyrenoidosa obsahují. Z oblasti krmivářství jsou to produkty: Bio – Chlorella, Dajana Spirulina Chlorella, Krmivo SAK Spirulina vločky, SAK Caridia baby, Bonvit s řasou pro psa, Dibaq KOI MASTER, Krmivo SAK Green vločky, z oblasti humánní výživy jsou to produkty: UNILAKT SE SKOŘICÍ, UNILAKT ČOKO, Pangamin ALGAMIN, viz příloha č. 1. Produkty z oblasti krmivářství jsou určeny pro akvarijní rybičky, psy, kočky a koně. Nejvíce produktů z této oblasti je určeno pro akvarijní rybičky, těchto produktů jsem vyhledala pět. Pro psy jsou zmíněny produkty dva a pro koně a kočky pouze jeden. První z produktů, Bio – Chlorella, obsahuje 100% řasy Chlorella pyrenoidosa a doporučuje se podávat pouze jako léčebná kúra, nikoli jako doplněk zvířecí výživy. Svým složením 34
i doporučeným dávkováním je oproti ostatním proudkům jedinečný. Ostatní produkty z této oblasti, jsou určeny ke každodenní konzumaci. Krmivo SAK Spirulina vločky lze zakoupit také ve formě granulí či tablet. Produkty z oblasti humánní výživy se mi podařilo vyhledat tři. Produkty UNILATK SE SKOŘICÍ a UNILAKT ČOKO mají stejné doporučené dávkování, tablety jsou schopny nahradit
jedno
denní
jídlo.
Procentuálním
obsahem
řasy
Chlorella
pyrenoidosa
seale tyto produkty liší. UNILATK SE SKOŘICÍ se doporučuje užívat také při redukční dietě,
v tomto případě se doporučená dávka zvedá o polovinu. Produkt Pangamin ALGAMIN dávkování neuvádí.
4.4 Diskuse Dr. Steenblock ve své knize „Chlorella – přírodní léčivé řasy“ uvádí: „Chlorella stimuluje aktivitu T-buněk a makrofágů tím, že zvýší hladinu interferonu a tak posiluje schopnost imunity porazit cizí útočníky, ať už bakterie, viry, chemikálie nebo cizí proteiny.“ (RAHTOUSKÝ 2008). Dále uvádí: „Během výzkumu byla kultura pivovarských kvasinek otrávena a zabita rtutí, PCB, mědí a kadmiem. Když se k těmto toxickým látkám přidal výtažek z řasy Chlorella, kvasinky přežily.“ Jiný z jeho výzkumů ukazuje, že buněčné stěny řas rodu Chlorella absorbují uran a olovo a vážou se na něj (RATHOUSKÝ 2008). Vědecký výzkum ve vtahu k řase Chlorella byl zpochybněn jistým slovenským lékařem a výživovým populistou. Výzkum zpochybnil především na základě tvrzení, že nenašel žádné skutečné práce, které by přínos řasy Chlorella dokazovaly (RATHOUSKÝ 2008). Zájemce o řasu Chlorella pyrenoidosa může přesvědčit kniha Dr. Steenblocka nebo se nechají odradit slovenským lékařem a výživovým populistou, mají ale i třetí možnost a to zkusit užívat řasu Chlorella. Já jsem vyzkoušela účinky řasy Chlorella pyrenoidosa na své feně a byla jsem velmi příjemně překvapena. Podávala jsem jí a stále podávám produkt Bonvit s řasou pro psa. Po dvouměsíčním užívání tohoto produktu se celkově změnila její nálada, je hravější a přátelštější k dětem, které předtím naprosto odmítala. Bonbony Bonvit s řasou pro psa jí podávám v doporučeném dávkování. Domnívám se, že nejen prospívají její celodenní vyrovnané náladě a přátelskému postoji k dětem, ale také jí velmi chutnají. V období hárání, které obvykle velmi špatně snášela, jsem jí do krmení přimíchala půl čajové lžičky produktu Bio – Chlorella. Hárání pro ni bylo při užívání tohoto produktu alespoň 35
z mého pohledu o něco více snesitelné, nebyla tolik podrážděná, unavená ani nevykazovala známky bolesti, jak tomu bývalo v předchozích situacích. Všechny produkty vyráběné z třeboňské řasy Chlorella, které jsem uvedla v přehledu, jsou dostupné na našem trhu. Složení, základní charakteristika i dávkování je ve většině případů uvedeno na etiketě produktu, příbalovém letáku a některé základní informace se dají zjistit i z internetových stránek firem, které produkty nabízejí. Ze studování dostupných internetových stránek, které uvádějí seznam nejprodávanějších produktů, jsem vyhodnotila, že informovanost naší společnosti o pozitivním působení řasy Chlorella není ještě na tak vysoké úrovni, aby se produkty s jejím obsahem masově prodávali či kupovali.
36
5 ZÁVĚR Zelená řasa Chlorella pyrenoidosa spojuje léčebný přístup východní i západní kultury tím, že je dokonalou potravinou, která organismus čistí a sytí zároveň. V západním světě je stále zdůrazňováno, že nejsme zdraví či šťastní proto, že nám něco chybí. Východní svět nahlíží na tuto problematiku opačně – nemocní a nešťastní jsme proto, že nám něco přebývá. Chlorella pyrenoidosa vychází vstříc oběma pohledům, má dokonalé schopnosti saturační i detoxikační. Užitek řasy Chlorella pyrenoidosa není dán pouze jejím vlastním nutričním potenciálem, ale také její synergickou schopností zhodnocovat celé potravinářské spektrum (RATHOUSKÝ 2008). Práce je zaměřená na zelenou řasu Chlorella pyrenoidosa a Mikrobiologický ústav AV ČR v.v.i. Během psaní jsem se snažila získat teoretické informace o řase Chlorella pyrenoidosa, týkající se jejího zařazení v systému řas, obsahu látek pozitivně působících na zvířecí i lidský organismus ale také praktické informace o pěstování, zpracování a následném využití řasy Chlorella pyrenoidosa. Dále jsem shromáždila informace týkající se Mikrobiologického ústavu AV ČR v.v.i. v Třeboni, které se týkaly jeho obecné charakteristiky a dále práce s řasou Chlorella pyrenoidosa. V praktické části jsem se zaměřila na charakteristiku produktů z v Třeboni vypěstované řasy Chlorella pyrenoidosa nabízených českým trhem. Z praktické části práce vyplývá, že řasa Chlorella pyrenoidosa není využívána pouze jako potravinový doplněk lidí, ale je také doplňkem či součástí stravy různých živočichů, na jejichž organismy díky svému jedinečnému složení, působí stejně blahodárně jako na organismy lidí. Z oblasti krmivářství jsem vyhledala celkem sedm produktů, které jsou vyráběny z řasy Chlorella pyrenoidosa vypěstované v Třeboni v oblasti humánní výživy se mi podařilo vyhledat produkty pouze tři. Všechny produkty, o kterých jsem získávala informace, jsou dostupné na českém trhu. Při získávání informací o daných produktech jsem se zaměřila především na jejich složení, dávkování a základní charakteristiku. Složení, procentuální obsah řasy Chlorella pyrenoidosa v poduktu jsem považovala za základní kritérium, proto jsem produkty řadila sestupně podle procentuálního zastoupení řasy Chlorella pyrenoidosa, pokud nebyla procenta obsahu řasy zjištěna, umístila jsem produkt na konec seznamu. Procentuální zastoupení řasy Chlorella pyrenoidosa je velmi různé, setkáme se s výrobkem, který obsahuje pouze čistou řasu Chlorella pyrenoidosa, 37
ale také s produktem, u kterého není procentuální zastoupení řasy uvedeno, dá se tedy předpokládat, že je velmi nízké. Všechny produkty ale řasu Chlorella pyrenoidosa obsahují a jsou tedy více čí méně pro organismy lidí i zvířat prospěšné.
38
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 6.1 Tištěné zdroje BULKOVÁ V. (2011): Rostlinné potraviny. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno, 162 s. DALLEN M. (2010): Zelené potraviny, když jídlo je naším lékem. Ratio Bona, Praha, 113 s. DOUCHA J., LÍVÁNSKÝ K. (1993): Patentový spis, Způsob solární kultivace mikroskopických řas a zařízení k provádění tohoto způsobu. 8 s. FRIEDL T. (1997): The evolution of the green algae. In: BHATTACHARYA D (ed.): Origins of algae and thein plastids. Springer Verlag, Wien, s. 86 – 100. HINDÁK F. (1978): Sladkovodné riasy. SPN, Bratislava, 728 s. CHICK H. (1993): A study of a unicellular green alga, occurring in polluted water, with especial reference to its nitrogenous metabolism. Royal Society Biological Science Series B 71(475): 450 – 482 s. IWAMOTTO H. (2004): Industrial production of microalgal cell-mass and secondary products-major industrial species. In: RICHMOND A (ed.): Handbook of Microalgae Culture: Biotechnology and Applied Phycology 2004. 566 s. KALINA T. (1994): Systém a vývoj sinic a řas. Karolinum, Praha, 165 s. KALINA T. & VÁŇA J. (2005): Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Karolinum, Praha, 608 s. KUBÁT & KOL. (2003): Botanika. Scientia, Praha, 231 s. MATTOX KR. & STEWART KD (1984): Clasification of the green Algae: Aconcept based on komparative cytology. In: IRVINE DEG, JOHN DM. (ed.): Systematics of the green algae, 252 – 293 s., Academic Press, London.
39
MIŠURCOVÁ L. (2009): Nové nutriční aspekty a využití mořských a sladkovodních řas ve výživě člověka: teze dizertační práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Technologická fakulta, Zlín 44 s. MÜLLEROVÁ M. (2009): Člověk a prostředí, globální environmentální problémy. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 129 s. PATOČKOVÁ E. (2012): Zelená řasa Chlorella pyrenoidosa jako potravní doplněk výživy – možnosti využití, účinky a dostupnost na našem trhu. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 74 s. RATHOUSKÝ V. (2008): Chlorella pyrenoidosa: Učebnice zelených potravin. Green Ways, Staré Město, 103 s. ROSYPAL S. & KOL. (2003): Nový přehled biologie. Scientia, Praha, 795 s. ŠTĚPÁNKOVÁ B. (2011): Využití sinic a řas v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu: sortiment výrobků obohacujících výtažky ze sinic a řas na Prostějovsku. MS-diplomová práce Pedagogická fakulta UP Olomouc, 67 s. ZNACHOR P. (2005): Rozmanitost vodního mikrosvěta: řasy a sinice. Biologické centrum akademie věd České republiky.
6.2 Elektronické zdroje ALGAEBASE 2014. [online] Dostupné z: http://www.algaebase.org/. Naposledy navštíveno 12. 3. 2014 BIO-CHLORELLA 2014. [online] Dostupné z: http://www.baron.cz/pes/bio-chlorella-90060k-X000562-X000604-X001532.html. Naposledy navštíveno 8. 4. 2014. BONVIT
ŘASA
PRO
PSA
2014.
[online]
Dostupné
z:
http://www.veterinarnikrmiva.cz/royal-canine-vd-feline-renal-kure-kaps-12x100g_2811/. Naposledy navštíveno 2. 4. 2014 BOTANY NATUR 2014. [online] Dostupné z: http://botany.natur.cuni.cz/. Naposledy navštíveno 19. 4. 2014 40
BRAVENEW
FOOD
2014.
Dostupné
[online]
z:
http://tangerineandcinnamon.com/2012/02/24/brave-new-food/. Naposledy navštíveno 12. 4. 2014 BYLINNÉ KAPKY 2014. [online] Dostupné z: http://www.tinktura.eu/. Naposledy navštíveno 12. 3. 2014 DAJANA
SPIRULINA
CHLORELLA
2014.
[online]
Dostupné
z:
http://www.jkbrand.cz/cs/akvarijni-potreby/krmivo-a-chemie-pro-ryby/pro-sladkovodniryby/vlocky/dajana/990-dajana-spirulina-chlorella-100-17165.html. Naposledy navštíveno 3. 4. 2014 DIBAQ 2014. [online] Dostupné z: http://www.dibaq.cz/. Naposledy navštíveno 25. 3. 2014 EEXOT HOBBY 2014. [online] Dostupné z: http://www.exothobby.cz/. Naposledy navštíveno 8. 4. 2014 HERBAL BYLIN 2013. [online] Dostupné z: http://www.herbalbylin.cz/. Naposledy navštíveno 4. 10. 2013 HM HARMONIE 2014. [online] Dostupné z: http://www.hmh.cz/. Naposledy navštíveno 9. 4. 2014 MIKROBIOLOGICKÝ
ÚSTAV
AV
ČR
2014.
[online]
Dostupné
z:
http://www.biomed.cas.cz/. Naposledy navštíveno 10. 4. 2014 PANGAMIN 2014. [online] Dostupné z: http://www.pangamin.cz/pagealgain.php.cz/. Naposledy navštíveno 9. 4. 2014 SINICE A ŘASY 2014. [online] Dostupné z: http://www.Sinicearasy.cz/. Naposledy navštíveno 14. 3. 2014 VETERINÁRNÍ
KRMIVA
2014.
[online]
Dostupné
z:
http://www.veterinarni-
krmiva.cz/veterina/eshop/11-1-krmiva-pro/118-3-Veterinarni-diety. Naposledy navštíveno 18. 4. 2014.
41
ZELENÉ POTRAVINY 2013. [online] Dostupné z: http://www.zelenepotraviny.cz/. Naposledy navštíveno 25. 10. 2013
6.3 Ústní zdroj KOPECKÝM J. (2014): Ústní rozhovor, Třeboň.
42
7 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1: Přehled produktů vyráběných z třeboňské řasy Chlorella pyrenoidosa
43
Příloha č. 1: Přehled produktů vyráběných z třeboňské řasy Chlorella pyrenoidosa
Pes, kočka, kůň
Obsah řasy Chlorella pyrenoidosa % 100
Třeboň
Akvarijní
25
Třeboň
25
Třeboň
25
Třeboň
Název produktu
Konzument
Bio – Chlorella Dajana Spirulina Chlorella Krmivo SAK Spirulina vločky SAK Caridia baby
Místo původu
rybičky Akvarijní rybičky Akvarijní rybičky
Bonvit s řasou pro psa
Pes
Neuvedeno
Třeboň
Dibaq KOI MASTER
Akvarijní
Neuvedeno
Třeboň
Neuvedeno
Třeboň
UNILAKT SE SKOŘICÍ Člověk
5
Třeboň
UNILAKT ČOKO
Člověk
1
Třeboň
Pangamin ALGAMIN
Člověk
Neuvedeno
Třeboň
rybičky Krmivo Sak Green vločky
Akvarijní rybičky
44
ANOTACE Jméno a příjmení:
Anna Bínová
Katedra:
Biologie
Vedoucí práce:
Mgr. Jana Štěpánková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Název práce:
Pěstování, zpracování a potravinářské využití zelených řas rodu Chlorella na třeboňsku
Název v angličtině:
Green algae of the genus Chlorella – cultivation, processing and use in food industry in the region of Třeboň
Anotace práce:
Bakalářská práce tématicky spadá do okruhu aplikované algologie. Teoretická část práce pojednává o zelených řasách rodu Chlorella, konkrétně o řase Chlorella pyrenoidosa jejím systematickém zařazení, způsobu pěstování a zpracování v Mikrobiologickém ústavu AV ČR v.v.i. Praktická část práce je zaměřena na produkty
vyráběné
z třeboňské
řasy
Chlorella. Klíčová slova:
Chlorella pyrenoidosa Pěstování Zpracování Biologicky aktivní látky Mikrobiologický ústav AV ČR v.v.i
Anotace v angličtině
This bachelor's thesis belongs to area of applied algology. Theoretical part deals with green algae from Chlorella family and deeply describes Chlorella pyrenoidosa, its systematic classification, way of cultivating and
its
treatment
in
Microbiological
department of AV CR v.v.i. Practical part focuses
on
products
made
from
alga
Chlorella from Trebon. Klíčová slova v angličtině:
Chlorella pyrenoidosa Cultivation Processing of Chlorella Biological active matters Institute of Microbiology Av. ČR
Přílohy vázané v práci:
1 příloha
Rozsah práce:
44 stran
Jazyk práce:
Český
