Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
PROBLEMATIKA CYKLISTICKÉ DOPRAVY ŢÁKŮ II. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY NÁBŘEŢNÍ V JESENÍKU Diplomová práce (bakalářská)
Autor: Tomáš Hlobil, Rekreologie - Pedagogika volného času Vedoucí práce: Mgr. Luděk Šebek Olomouc 2011
Jméno a příjmení autora: Tomáš Hlobil Název bakalářské práce: Problematika cyklistické dopravy ţáků II. stupně základní školy Nábřeţní v Jeseníku Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Luděk Šebek Rok obhajoby diplomové práce: 2011 Abstrakt: Práce se zabývá aktuálním stavem dopravy dětí II. stupně základní školy chůzí a na jízdních kolech do základní školy v Jeseníku na ulici Nábřeţní. Pomocí zmapování příjezdových cest se snaţí navrhnout optimalizaci podmínek pro dopravu dětí do základní školy spojené s pohybovou aktivitou, chůzí a jízdou na jízdním kole. Největší pozornost je v práci věnována podmínkám pro snadnou a bezpečnou dopravu dětí, protoţe v dětském věku se formuje a utváří vztah dítěte k pohybovým činnostem, který hraje rozhodující roli v dospívání a v dospělosti. .
Klíčová slova: Chůze, chodec, jízdní kolo, cyklistika, silniční doprava, bezpečnost, pohybová aktivita.
Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních sluţeb.
2
Author′s first name and surname: Tomáš Hlobil Title of the bachelor′s paper: Problems of commuting by bicycles of 2nd grade Elementary School pupils in Jesenik, Nabrezni Street Department: Department of Recreology Supervisor: Mgr. Luděk Šebek The year of presentation: 2011 Abstract: The Thesis deals with current situation of commuting of pupils of Elementary School in Jesenik at Nabrezni Street. The Thesis is focused on frequency of walking and bicycling of pupils to School, specification of access ways and their safe improvement. The main aim is to specificate conditions for easy and safe access ways to schools because movement is very important for children and we should support them in any way.
Key Words: walking, walker, bicycle, bicycling, traffic, safety, movement
I agree the thesis paper to be lent within the library service.
3
Prohlašuji, ţe předloţená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichţ jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. V Jeseníku dne 2. 5. 2011.
…………………………….......
4
Děkuji Mgr. Luďkovi Šebkovi, vedoucímu bakalářské práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat své rodině za podporu a čas, který jsem mohl věnovat zpracovávání bakalářské práce.
5
OBSAH 1
ÚVOD ........................................................................................................................ 8
2
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 9 2.1
Vymezení věkové kategorie dětí II. stupně základní školy ................................ 9
2.2
Město Jeseník a jeho sociální faktory ............................................................... 10
2.2.1 Atraktivní turistické cíle ............................................................................. 10 2.2.2 Školy v Jeseníku ......................................................................................... 11 2.2.3 Charakteristika školy Nábřežní v Jeseníku ................................................ 12 2.3
Jízdní kolo a jeho historie ................................................................................. 13
2.3.1 Jízdní kolo a současnost ............................................................................ 14
3
2.4
Geografické charakteristiky města Jeseník ....................................................... 15
2.5
Komunální partneři pro bezpečnost silničního provozu ................................... 16
LEGISLATIVA, VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA ČÍSLO 361/2000
SB. O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH ...................................... 18
4
3.1
Pravidla chůze a jízdy na jízdním kole ............................................................. 18
3.2
Prevence krádeţí jízdního kola ......................................................................... 20
3.3
Bezpečná jízda cyklisty..................................................................................... 21
3.4
Povinné vybavení jízdního kola ........................................................................ 21
POHYBOVÁ AKTIVITA ..................................................................................... 23 4.1
5
Pohybová činnost a její vliv na lidské zdraví.................................................... 24
CÍL PRÁCE A VÝZKUM ..................................................................................... 26 5.1
Cíle práce .......................................................................................................... 26
5.2
Výzkumný problém ......................................................................................... 26
6
METODIKA ........................................................................................................... 27
7
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ ......................... 28 7.1
Vyhodnocení dotazu „Jezdíš v jarních, letních, či podzimních měsících do
školy na kole“ ? .......................................................................................................... 28 7.2
Vyhodnocení dotazu „ Jezdit na kole tě nebaví „? .......................................... 29
7.3
Vyhodnocení dotazu „Cesta je nebezpečná kvůli autům „ ? ........................... 30
7.4
Vyhodnocení dotazu „Kolo není po dobu školy kde dobře uloţit „ ? ............ 31
7.5
Vyhodnocení dotazu „ Není kde se po jízdě převléct ? ................................... 32
7.6
Vyhodnocení dotazu „Necítil/a bys ses dobře před spoluţáky, učiteli „ ? ....... 33 6
7.7
Vyhodnocení dotazu „Více tě baví jezdit autobusem nebo vlakem„ ? ............. 34
7.8
Vyhodnocení dotazu „ Je ti příjemné svést se s někým s rodičů autem „ ? ...... 35
7.9
Vyhodnocení dotazu „Máš to na kolo moc blízko nebo moc daleko“ ? ........... 36
7.10 Vyhodnocení dotazu „ Cesta je nudná „ ? ........................................................ 37 7.11 Vyhodnocení dotazu „ Kdyby jízda byla zábavnější „. .................................... 38 7.12 Vyhodnocení dotazu „Kdyby cesta byla bezpečnější„. .................................... 39 7.13 Vyhodnocení dotazu „Kdyby bylo kolo kde dobře uloţit „. ............................. 40 7.14 Vyhodnocení dotazu „Kdyby bylo kde se v pohodě převléct„. ........................ 41 7.15 Vyhodnocení dotazu „ Kdyby jezdilo více spoluţáků a třeba i učitelé„........... 42 7.16 Vyhodnocení dotazu „Kdyby vzdálenost z mého domova do školy byla přiměřenější „. ............................................................................................................ 43 8
DISKUZE ................................................................................................................ 44
9
SITUAČNÍ MAPA MĚSTA JESENÍK ................................................................ 46 9.1
Rozloţení lokalit s největší hustotou obyvatel.................................................. 47
9.2
Situační umístění základní školy Nábřeţní ....................................................... 48
9.2.1 Popisná část dostupnosti základní školy Nábřežní v Jeseníku z hlediska chodce a cyklisty – vyhodnocení ............................................................................ 48 10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ................................................................................ 54 11 SOUHRN ................................................................................................................ 55 12 SUMMARY ............................................................................................................ 56 13 REFERENČNÍ SEZNAM ..................................................................................... 57 14 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................... 58 15 PŘÍLOHY ............................................................................................................... 59 15.1 Záznam rozhovoru ............................................................................................ 59 15.2 Dotazník ............................................................................................................ 61 15.3 Fotografie základní školy.................................................................................. 62 15.4 Ţádost o provedení výzkumu v ZŠ ................................................................... 64
7
1
ÚVOD Aktivní trávení volného času realizované prostřednictvím aktivit sportovního
charakteru má v ţivotě člověka nezastupitelnou úlohu a patří k intervenujícím činitelům zdraví a délky lidského ţivota, má pozitivní vliv na socializaci člověka a jeho integraci do společnosti (Rozsypalová, 2005 in Dohnal, 2007). Vzhledem k významu a roli volnočasových aktivit při tvorbě a formování ţivotního stylu člověka je ale nezbytně nutné, aby stát a zejména jeho výkonné orgány na všech jeho niţších úrovních nesly míru spoluzodpovědnosti za vytváření podmínek pro jeho realizaci. Všichni obyvatelé města mají právo rozvíjet svoje sportovní schopnosti v rámci svého individuálního potenciálu (Dohnal, 2007). V mnoha malých městech u nás a zejména ve světě je chůze a jízdní kolo pouţíváno jako nejběţnější způsob dopravy pro cesty do práce, školy, na nákupy, na úřady a kamkoli jinam. Zvláště jízdní kola do města prostě patří, jde jen o to, jak cyklistům města vychází vstříc. Cílem bakalářské práce je analyzovat aktuální stav moţností a bezpečnosti jízdy na jízdním kole dětí do základní školy Nábřeţní a zpět ve městě Jeseník. Na základě výsledků analýzy navrhnout optimalizaci dopravy a její bezpečnost, vyhledat nejkritičtější místa a navrhnout řešení. Metody, vyuţité k vypracování této práce zahrnují přímé pozorování, terénní šetření, nestrukturovaný rozhovor, fotodokumentaci, obsahovou analýzu. Terénní šetření proběhlo v měsících listopad 2010 a březen 2011. Při terénním šetření byl pouţit dotazník upravený po konzultaci s vedoucím práce. Podle záznamů v tomto dotazníku byly vyhodnoceny získané výsledky do konkrétního závěru.
8
2
TEORETICKÁ ČÁST
2.1
VYMEZENÍ VĚKOVÉ KATEGORIE DĚTÍ II. STUPNĚ ZÁKLADNÍ
ŠKOLY Tímto rozumíme děti ve věku 10 – 15 let, toto věkové období taktéţ nazýváme starší školní věk. Dítě v uvedeném věku prochází tzv. pubertou. Toto označení zní téměř jako nějaká nemoc. Jedinci, kteří pubertou procházejí, se často jako nemocní i cítí. Řada pocitů souvisí s objevujícími se převratnými fyzickými hormonálními změnami a různou přeměnou těla. Dochází k tzv. pubertálnímu zrychlení (akcelerace) růstu. U chlapců mezi 13. a 14. rokem na cca 171 cm u dívek o dva roky dříve na cca 164 cm. V tomto období se navazují první heterosexuální vztahy. Po psychické stránce je pro pubertu typická nevyzrálost postojů, potřeba společenského kontaktu s vrstevníky. Místo rodičů mají velký vliv na sebehodnocení vrstevníci. Dochází k odklonu od dosavadních autorit, je zde výrazná tendence osamostatnit se. Stále větší důleţitost nabývá volný čas: četba, hra (spíše sloţitější), sport (zvláště rvavé sporty), zájem o tajemství, romantiku, přírodu, o umění. Jízda na jízdním kole, je vhodným doplňkem pohybové aktivity, kterou lze dětem zatraktivnit zakoupením moderního jízdního kola, moderních doplňků, moderního vybavení, oblečení blízké módě dětí staršího školního věku. Vhodné jsou taktéţ různé zábavné akce, kde je jako hlavní prvek pouţito jízdní kolo. V rámci školy lze pořádat různorodé soutěţe, kde je pouţito jízdní kolo jako soutěţní prostředek ( závodní stroj ), k nejrychlejší jízdě, nejpomalejší jízdě, jízdě zručnosti, nebo jízdě na dopravním hříšti. ( http://www.vychova-deti.cz )
9
2.2
MĚSTO JESENÍK A JEHO SOCIÁLNÍ FAKTORY Město nazývané „perlou Jesenicka“ pro svou překrásnou přírodní polohu –
leţí na soutoku horských říček Staříče a Bělé, kudy procházejí i cesty, které jej spojují přes Ramzovské a Červenohorské sedlo s okolním světem. První zdejší osadníci dorazili do Jeseníku kolem roku 1260, aby začali městu říkat Frývaldov (frei vom Walde), kdy nejprve tu vznikla ves a krátce potom i město, uváděné poprvé roku 1267. Význačnou osobností byl Vincenz Priessnitz (1799–1851), který svou vodoléčbou získal v celé Evropě i v Americe nevídanou popularitu. Lázeňské objekty zbudoval na vrcholu Gräfenberku nad Jeseníkem. 1. 7. 1960 se doposud samostatný okres Jeseník v rámci dělení územního uspořádání začlenil do okresu Šumperk. 1. 1. 1996 byl opětovně zřízen okres Jeseník. Dnes je město Jeseník vymezeno jako obec s rozšířenou působností II. stupně. Je tvořeno třemi městskými částmi: Jeseník-město, Bukovice a Dětřichov. Na ploše 3 822 ha ţije cca 12,5 tis. obyvatel s průměrným věkem 35,4 let. Ve věku do 15 let je přes 2 000 dětí, které navštěvují pět mateřských školek a tři úplné základní školy a dále pak mohou pokračovat ve studiu na několika středních školách a učilištích. Šestým rokem své existence působí v Jeseníku konzultační středisko Vysoké školy podnikání, a. s. z Ostravy. Přesto je mladých a vzdělaných lidí nedostatek. Málo volných pracovních míst a jedny z nejniţších průměrných platů v republice jsou důvodem k jejich odchodu do vnitrozemí. ( http://www.kr-olomoucký.cz ) 2.2.1 Atraktivní turistické cíle Město Jeseník se pyšní několika kulturními památkami. Jednou z nejstarších památek je budova bývalé vodní tvrze, dnes sídlo Vlastivědné muzeum Jesenicka. Pozoruhodnou barokní památkou je sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1721, která se nachází před tvrzí v parku na Zámeckém náměstí. Vzpomínkou na působení zakladatele zdejších lázní V. Priessnitze je sousoší ve Smetanových sadech. Farní kostel Nanebevzetí P. Marie poblíţ náměstí je ve svém jádře pozdně gotickou
10
architekturou romanticky přestavěnou roku 1882. Na křiţovatce Tovární a Palackého ulice stojí rokokový měšťanský dům z roku 1782. Na dnešním Masarykově náměstí se nachází budova radnice, stojící na renesančních základech. Dominantou okolí města je kopec Zlatý chlum s 25 metrů vysokou kamennou rozhlednou, kterou nechal na konci 19. století postavit německý turistický spolek. Kříţový vrch s kaplí sv. Anny je znám jako oblíbené turistické a poutní místo. Turistickou atraktivitu města a jeho okolí dále přibliţuje sekce "Cestovní ruch". Z Lázní Jeseník je navíc vyznačeno 6 cyklistických tras, pro klasická jízdní kola či horská kola od 7,7 km do 33,8 km. Vzdálenější cíle cyklistických tras jsou do města Javorníku, města Vidnavy a obce Mikulovice, které se vyznačují malým převýšením, z části po asfaltovém povrchu a lehkém terénu. Cyklistické trasy do obce Bělá pod Pradědem a obce Lipová lázně, patří k trasám s kratší dojezdovou vzdáleností. Vhodné jsou zejména pro děti, nebo méně zadatné cyklisty. Jsou vedeny po vedlejších cestách, ze zpevněným a asfaltovým povrchem v rovinatém terénu. Cyklotrasa do rekreační oblasti Revíz se řadí mezi náročně, středně dlouhé, ze značným převýšením a určitých úsecích i náročný terénem. Jedná se o cyklotrasu pro náročné a zdatné cyklisty. K těmto trasám jsou vydány letáčky s přesným popisem, kilometráţí a převýšením. 2.2.2 Školy v Jeseníku Roku 1872 byla v Jeseníku zaloţena chlapecká a 1888 dívčí měšťanská škola, dále v roku 1913 reálné gymnázium. Významným činitelem v jesenickém školství byl konvent Voršilek, které se zde usadily v roce 1881 poté, co byly z politických důvodů, kulturní cestou, vyhnány ze svého předchozího působiště ve Vratislavi. Tyto řádové sestry v Jeseníku postupně od roku 1888 zřídily klášterní a vzdělávací komplex zahrnující téţ obchodní a rodinnou školu. Školy vedly do roku 1939, kdy jim byla vzdělávací činnost z důvodu politické změny znemoţněna. Po odsunu většiny sester byl konvent v roce 1945 zrušen a poslední řádové sestry odsud odešly roku 1948. V Jeseníku bylo odedávna nedostatečně postaráno o školství. Teprve roku 1913 vzniklo v Jeseníku reformní reálné gymnázium, umístěné nouzově v chlapecké obecné škole. Výchovou učňovského dorostu se od roku 1883 zabývala pokračovací 11
škola. Za první republiky českým dětem poskytovala vzdělání skromně zařízená menšinová škola. V současné době v Jeseníku působí čtyři mateřské školy, Karla Čapka, Jiráskova, Křiţkovského a Kopretina. Základní škola Nábřeţní pro niţší i vyšší stupeň 1.-9. ročník a dvě základní školy niţšího stupně Boţeny Němcové a Průchodní, základní škola pro ţáky se zdravotním postiţením a zdravotním znevýhodněním. Dále gymnázium, navazující na reálné gymnázium zaloţené roku 1913, Hotelová škola Vincenze Priessnitze , která vznikla z učňovské školy zaloţené po roce 1945. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Střední odborné učiliště potravinářské, Soukromá střední odborná škola Jeseník s.r.o. (obchodní akademie), Základní umělecká škola Jeseník[, Soukromá výtvarná základní umělecká škola v Jeseníku, s.r.o., Soukromá základní umělecká škola - taneční, s.r.o., jejíţ specializací je výuka maţoretek,
Základní škola a
Mateřská škola při Priessnitzových léčebných lázních, pro dětské pacienty lázeňské léčebny Karolina i městské nemocnice, Dětský domov Jeseník Lázně. ( http://www.jesenik.org ) 2.2.3 Charakteristika školy Nábřeţní v Jeseníku Budova základní školy Nábřeţní v Jeseníku byla postavena v roce 1985 stavebním systémem KORD, jako dvoupodlaţní šestnácti třídní základní škola. V roce 2004 byla započata rozsáhlá rekonstrukce budovy, která byla ukončena na podzim v roce 2005. Při rekonstrukci byla vyměněna klasická okna za plastová s atypickým tvarem, bylo provedeno zateplení obvodových zdí se zajímavým barevným řešením fasády rekonstrukce střechy, kdy škola získala moderní vzhled. Areál školy byl nově oplocen a hlavní vchod byl uzavřen bránou. V roce 1996 byla škola vybavena přístupovou pojízdnou bezbareriovou výtahovou plošinou. Sportovní a zájmové moţnosti Škola má zřízeny čtyři třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy, sportovní třídy se specializací na běh na lyţích a kopanou. K upevnění zdraví a pohybových návyků slouţí dvě tělocvičny, posilovna a venkovní sportovní areál se sportovním hříštěm, běţeckou dráhou a doskočištěm pro skok vysoký. Tento je vyuţíván jak ţáky školy, tak veřejností. 12
Výhodou pro sportovce a cyklisty je moţnost v areálu základní školy vyuţít dvě umývárny ze sprchami, kdy tyto prostory prošly v roce 2004 kompletní rekonstrukcí. V zimních měsících bývá na ploše vedle sportovního hřiště zbudováno kluziště s mantinely. Své výtvarné dovednosti mohou ţáci uplatnit a rozvíjet v keramické dílně opatřené elektrickou pecí a elektrickým hrnčířským kruhem. Základní škola je vybavena oploceným, vydláţděným, uzamykatelným prostorem o rozměru 20 x 25 m, který je opatřen kovovými stojany na jízdní kola. Kdy kapacita tohoto prostotu je 50 jízdních kol. V současné době je stále těţší výběr ţáků ze škol jesenického regionu do sportovních tříd. Toto je zapříčiněno celkovým menším počtem ţáků v regionu, odchodem ţáků na niţší gymnázium v Jeseníku a sniţující se zájem o individuální sporty. V minulosti bylo na základní škole Nábřeţní v Jeseníku 50 % tříd zaměřeno na běh na lyţích a kopanou, kdy tomuto byla přizpůsobena výuka tělesné výchovy. V současné době se tomuto zaměření věnuje pouze 20 % tříd. ( výroční zprávy ZŠ Nábřeţní v Jeseníku )
2.3
JÍZDNÍ KOLO A JEHO HISTORIE Jízdní kolo (ve starších dobách se označovalo jako bicykl) je jednostopé
vozidlo, které je poháněné silou lidských svalů. Vynálezcem jízdního kola bylo Karl von Drais v roce 1817 v městě Karlsruhe v dnešním Německu. Od roku 1992 do roku 2002 bylo na světě vyrobeno více jak miliarda jízdních kol, kdy jejich produkce stále stoupá. Jízdní kolo v mnoha regionech představuje hlavní dopravní prostředek při běţné dopravě a rekreačních jízdách. Slouţí na různých polích lidské působnosti, například slouţí dětem ke hře, dospělým zase pro rekreaci, závodění či jako posilovací stroj ve fitness (konkrétně nepohybující se varianta kola - rotoped). Původní Draisův vynález neměl ještě pedály, byl poháněn odráţením nohama od země. K vybavení kola pedály došlo aţ okolo roku 1861 Pirrem Michauxem, který tento dopravní prostředek nazýval „vélocipede“. Dalším velký pokrok ve vývoji jízdních kol byl i v tom, ţe místo ocelových ráfků se dávaly úzké gumové obruče. Na konci 19. století se rozšířila místo malých kol takzvaná vysoká kola, kdy 13
zadní kolo bylo malé oproti velkému přednímu kolu. Mělo to ovšem velkou nevýhodu v nestabilitě a nebezpečnosti pádu z kola. Další vývoj vedl k vynalezení dvou samostatných řetězových převodů a prodlouţením vidlic ramen vysokého kola. Toto kolo se nazývalo „kangaroo“ neboli klokan. Postupným vývojem a vhodně zvolenými převody se docílilo na nízkém kole dosáhnout stejné rychlosti jako na vysokém. Toto vedlo ke zkonstruování tzv. „bezpečnostního bicyklu“. Roku 1885 se objevil první předchůdce dnešního nízkého kola, které postupně překonaly na závodních drahách vysoká kola a tak jejich obliba stoupala. Tehdy uţ mělo kolo pneumatiky, ale chyběly mu brzdy a volnoběţka, to znamená, ţe kdyţ se otáčelo kolo, otáčely se i pedály. Významným krokem vpřed byl vynález inţenýra Bowdena. Vznikla tzv. axiální brzda, která působila na ráfek z obou stran. Tato brzda se dodnes pouţívá. Dále byla vyvinuta zpáteční brzda zaloţena na brzdění protišlapáním. Jako první doplňky k jízdnímu kolu byla první primitivní světla a plátěné blatníky tehdy nazývané „ochranný pás proti blátu“. Začátkem 20. století byla vysoká kola vytlačena víceméně současným typem kol s řetězovým převodem a volnoběţkou. Kola se také specializovala pro různé účely: například skládací vojenský bicykl, ţelezniční drezína přizpůsobená kolejím a „hydrocykl“, kolo s plováky. Nevýhodný jeden převod byl doplněn o více převodů, které se rozvíjejí do dnešní podoby. Dalším mezníkem byl aţ na přelomu 70 a 80.letech vynález horského kola. ( http://www.wikipedia.org/wiki/Jízdní kolo.cz ) 2.3.1 Jízdní kolo a současnost Jízda na jízdním kole je v dnešní době spojována se zdravým ţivotním stylem, pohybem, souzněním s přírodou. Je to zdravý sport spojený s poznáváním krajiny. Cyklistika není jen jedním z několika druhů dopravy, je to přesvědčení a často ţivotní styl. Cyklistická doprava je jedním z ekonomicky nejšetrnějších druhů dopravy, který má své výhody ale také nevýhody a rizika. Snahou je zajistit alespoň srovnatelné podmínky pro tento druh dopravy v oblasti dostupnosti a bezpečnosti. Ostatní druhy dopravy jsou v posledních letech upřednostňovány, před cyklistikou. Jedná se především o motorovou dopravu a zvláště individuální automobilovou dopravu. Pro 14
jednotlivé účastníky provozu při plánování budování infrastruktury, tak také při tvorbě strategických materiálů a rozdělování finančních prostředků určených pro rozvoj dopravy, by měla být hlavní tématem diskusí vyváţenost mezi všemi druhy dopravy. Zvolíme-li šetrný způsob realizace svých dopravních potřeb, naučíme se také chovat v silničním provozu šetrně a ohleduplně k sobě navzájem. Myšlenku podpory a rozšiřování cyklistické dopravy je nutné podpořit také na politické úrovni, zde je jedním kroků schválení „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“, aby se cyklistika stala součástí veřejné dopravy a zdravého ţivotního stylu 21. století. ( http://www.czrso.cz )
2.4
GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY MĚSTA JESENÍK Město Jeseník se nachází v průměrné nadmořské výšce 432 metrů nad mořem, na
rozloze 38,22 km². V současné době má 12217 obyvatel. Sousedí na severu s obcemi Mikulovice a Česká Ves, na západě s obcí Lipová - lázně, na jihu s obcí Bělá pod Pradědem a na východě s městem Zlaté Hory. Od krajského města Olomouc je vzdáleno 69,5 km. Geomorfologicky patří Jeseník k provincii České vysočiny, subprovincii krkonošsko-jesenické, oblasti jesenické, na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Sokolský hřbet), geomorfologického celku Hrubý Jeseník (podcelek Medvědská hornatiny) a geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Bělská pahorkatina a Rejvízká hornatina). Nejvyšší hory jsou v jihovýchodním cípu Velké Bradlo (1050 m n. m.) a Srnčí vrch (1027 m n. m.). Území Jeseníku patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Jeseníkem protéká severním směrem Bělá, do které ve městě ústí zleva potok Staříč. V Bukovicích přijímá Bělá zprava Vrchovištní potok, který odvodňuje rejvízká rašeliniště. V okolí Lázní Jeseník se nachází řada pramenů jesenické soustavy, zejména Rumunský, Bezručův, Ţofiin, Slovanský, Rudolfův, Praţský, Polský, Mariin. Další se nacházejí na východ od města: např. prameny Anglický, Řecký, Turistický, Eduardův, Svornosti a Diana. 15
Území města pokrývá z téměř 20 % zemědělská půda (5 % orná půda, 12,5 % louky a pastviny), z téměř 62 % les a ze 17,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy. ( http://www.jesenik.cz ).
2.5
KOMUNÁLNÍ PARTNEŘI PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO
PROVOZU Hlavní komunální partneři pro bezpečnost silničního provozu ve městě Jeseník je Město Jeseník, které je taktéţ zřizovatelem Městská policie Jeseník a pořádková a dopravní Policie České republiky. V současné době probíhají v rámci Policie České republiky na I. stupních a II. stupních základních škol v okrese Jeseník, pravidelné preventivní přednášky projektu Ajax. V rámci tohoto projektu proškolení policisté pod vedením nprap. Jiřího Černěnka provádějí preventivní přednášky o trestní a přestupkové problematice. Nedílnou součástí těchto přednášek je bezpečnost silničního provozu chodců a cyklistů na jízdních kolech a zdravověda, výklad významu dopravních značek, pravidla bezpečného pohybu na silničních komunikacích při chůzi a na jízdním kole, výbavy jízdního kole s ohledem na bezpečnost. Při přednášce na základní škole Nábřeţní v Jeseníku je brán zřetel na nevýhodnou dopravní polohu uvedené školy a jsou podrobně řešeny jak pěší, tak cyklistické tzv. bezpečné cesty z centra města, z autobusového nádraţí, ze sousední obce Bělá pod Pradědem a obce Česká Ves. Samotné město Jeseník prostřednictvím Městské policie Jeseník v současné době provádí preventivní opatření při dopravě ţáků do základních škol v Jeseníku. Jedná se o pracovní dny, kromě školních prázdnin od 07:00 hodin do 08:00 hodin a od 12:00 hodin do 15:00 hodin. Toto preventivní opatření spočívá v tom, ţe stráţníci Městské policie s reflexními vestami, se v uvedené době viditelně rozmístí v bezprostřední blízkosti přechodů pro chodce, které jsou nejvíce zatíţeny přemisťováním ţáků základních škol. Zde působí preventivně a taktéţ represivně. Na tomto preventivním opatření se podílí i dopravní a pořádková Policie České republiky.
16
V rámci Městské policie Jeseník provádí přednášky zaměřené na bezpečnost silničního provozu chodců a cyklistů na základních školách v Jeseníku manaţer prevence, stráţník Městské policie Jeseník Bc. Miroslav Táborský. Jako základní metodologická pomůcky při přednáškách bezpečnosti a plynulosti silničního provozu chodců a cyklistů slouţí zákon číslo 361/2000 sbírky, ve znění změn a doplnění, o provozu na pozemních komunikacích a prováděcí legislativní příručka k uvedenému zákonu.
17
LEGISLATIVA, VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA ČÍSLO 361/2000
3
SB. O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
3.1
PRAVIDLA CHŮZE A JÍZDY NA JÍZDNÍM KOLE
Chůze a jízda na kole má svá pravidla, které chodec a cyklista má povinnost při provozu na pozemních komunikacích dodrţovat. Tyto povinnosti jsou uvedeny v zákoně číslo 361/2000 Sbírky o silničním provozu. Současná právní úprava v ţádném zákoně ani prováděcí vyhlášce neobsahuje definici cyklisty. Pojem „cyklista“ je význam, který je mu obecně připisován. Cyklistou je proto kaţdá osoba jedoucí na jízdním kole, nebo na koloběţce. Cyklista vedoucí jízdní kolo nebo koloběţku je chodec, který kráčí.
Chůze § 53
1. Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je chodec povinen uţít pouze pruh vyznačený pro chodce. Pruh vyznačený pro cyklisty můţe chodec uţít pouze při obcházení, vcházení a vycházení ze stezky pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit cyklisty jedoucí v pruhu vyznačeném pro cyklisty. 2. Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí uţít chodníku, jen neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí uţít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.
Jízda na jízdním kole § 57 1. Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křiţovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich uţít.
18
2. Na vozovce se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohroţováni ani omezováni chodci,smí se jet po pravé krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběţka. 3. Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. 4. Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém kraji vozovky, můţe cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla předjíţdět nebo objíţdět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti. 5. Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", nesmí cyklista ohrozit chodce jdoucí po stezce. 6. Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je cyklista povinen uţít pouze pruh vyznačený pro cyklisty. Pruh vyznačený pro chodce můţe cyklista uţít pouze při objíţdění, předjíţdění, otáčení, odbočování a vjíţdění na stezku pro chodce a cyklisty, přitom nesmí ohrozit chodce, kteří se pohybují v pruhu pro chodce. 7. Jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty můţe uţít i osoba pohybující se na lyţích nebo kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Přitom je tato osoba povinna řídit se pravidly podle odstavců 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73. 8. Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zdali můţe vozovku přejet, aniţ by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíţdět vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíţdějících vozidel nedonutí jejich řidiče ke změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.
§ 58 1. Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy pouţít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.
19
2. Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let, to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně. 3. Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou, je-li však jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dítěte a pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší sedmi let. 4. Cyklista nesmí jet bez drţení řidítek, drţet se jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohroţovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. 5. Cyklista je povinen za sníţené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, můţe cyklista pouţít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem. 6. Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklista nebo je-li na křiţovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich uţít. ( http://www.ibesip.cz/ Besip )
3.2
PREVENCE KRÁDEŢÍ JÍZDNÍHO KOLA
Časté krádeţe jízdních kol jsou současným rozšířeným problémem. Stačí pouze chvilka nepozornosti a kolo patří někomu jinému. Jak ho tedy nejlépe ochránit před odcizením? 1. Při odstavení jízdní kolo vţdy zajistit bezpečnostním zámkem a kolo připoutat k pevnému bodu. 2. Jestliţe je jízdní kolo uloţené ve společných prostorách domu, tak uzavírat vstupní dveře domu a uzamykat společné prostory i samotná kola. 3. Informovat se, zda Policie ČR nebo městská policie v místě vašeho bydliště neprovádí evidenci nebo čipování jízdních kol. Pokud ano, tak si nechat kolo zaevidovat. 20
4. Dbát veškerých bezpečnostních opatření. Neprodleně krádeţ, nebo poškození ohlásit na nejbliţší sluţebnu Policie České republiky. ( http://www.policie.cz/clanek/cyklisti.cz )
3.3
BEZPEČNÁ JÍZDA CYKLISTY
Cyklista jezdí co nejvíce u pravého okraje silnice a stále sledujte pozorně provoz okolo sebe, aby mohl včas zpomalit nebo zastavit před moţným nebezpečím.
Při kaţdé změně směru je povinen včas a zřetelně dát znamení paţí. Před vybočením doleva se musí ohlédnout.
Nikdy cyklisté nejezdí dva vedle sebe ani dva na jednom kole a nevozí předměty, které by jej nebo jiné osoby mohly zranit.
Své úmysly dává najevo včas a tak, aby je ostatní řidiči i chodci jednoznačně pochopili.
Je ohleduplný k ostatním účastníkům provozu.
Tam, kde je hustý provoz, je bezpečnější jít s jízdním kolem po chodníku.
Na přechodu pro chodce i při odbočování vpravo nebo vlevo má cyklista povinnost dát přednost přecházejícím chodcům.
Vţdy respektuje pokyny policistů, světelné signály a dopravní značky.
Při jízdě je vhodné si chránit hlavu před zraněním cyklistickou přilbou.
Pouţívat barevné a světloodráţející oblečení.
Před kaţdou jízdou na kole (i během jízdy) platí zákaz poţívání alkoholických nápojů jako při řízení motorových vozidel.
Pravidelná údrţba jízdní kolo zvýší jeho ţivotnost, zákon ukládá, aby bylo kolo řádně vybaveno a mělo v pořádku všechny součástí, které umoţňují bezpečnou jízdu.
Reflexní doplňky v kaţdém případě zvyšují bezpečnost cyklistů na silnicích.
( http://www.ibesip.cz/cykliste )
3.4
POVINNÉ VYBAVENÍ JÍZDNÍHO KOLA V dnešní době je povinnost mít jízdní kolo z důvodu bezpečnosti silniční
dopravy, při provozu na pozemních komunikacích vybaveno povinným vybavením jízdního kola. Vybavení jízdního kola je upraveno vyhláškou číslo 341/2002 Sb.
21
Podle této vyhlášky je povinností řidiče, při provozu na pozemních komunikacích mít jízdní kolo vybavené:
dvěma na sobě nezávislými brzdami
zadní červenou odrazkou nebo reflexní plochou s podobnými vlastnostmi, toto můţe být i na oblečení
přední bílou odrazkou nebo reflexní plochou,můţou být i na oblečení
oranţovou odrazkou na obou stranách pedálů, můţou se nahradit jinými reflexními plochami na botách nebo v jejich blízkosti
oranţovou odrazkou v paprscích předního nebo zadního kola po obou stranách. Odrazky se můţou nahradit reflexními plochami na koncích blatníků, na bocích kola nebo bocích ráfků
Při sníţené viditelnosti musí být jízdní kolo vybavené předním bílým světlem nebo blikačkou, musí vydrţet svítit alespoň hodinu a půl zadní červeným světlem nebo blikačkou, musí vydrţet svítit alespoň hodinu a půl Kola vyrobená po 1.1.2003 musí mít na rámu vyraţené výrobní číslo nebo být jinak identifikováno. Naštěstí uţ nejsou povinné další věci jako kryt řetězu, blatníky a zvonek, které nejsou povinným vybavením jízdního kola. ( http://www.ibesip.cz/vybavení jízdního kola )
22
4
POHYBOVÁ AKTIVITA Podle Dohnala (2007) chápeme jako pohybovou aktivitu všechny pohybové
činnosti člověka. Pohybová aktivita je spjata s vývojem člověka a bezprostředně ovlivňuje proces fyzické zdatnosti, růstu, myšlení, schopnost podávat vyšší výkony, utvářet a usměrňovat vývoj jedince a společnosti. Pohybová aktivita je označována jako jeden ze stěţejních prvků zdraví a zdravého ţivotního stylu a je důleţitá pro udrţování tělesných funkcí a struktur. Pohybová aktivita je mnohem širší pojem neţ sport. Patří do ní rovněţ aktivity pracovní, lokomoční, běţných ţivotních úkonů včetně hygienických a sexuálních, různá cvičení, tanec, turistika a jiné hobbyaktivity (Hošek, 2000 in Dohnal, 2007). Další pohybové aktivity se dělí na pohybové aktivity spontánní a řízené. Hodina tělesné výchovy jako samotná pohybová jednotka představuje řízenou pohybovou aktivitu. Pro tuto práci má hlavní význam pohybová aktivita spontánní – při volných hrách, při pobytu venku (Kupcová, 2005). Základem pro úspěšné dlouhodobé ovlivňování způsobu ţivota dětí i dospělých je nabídka vhodných pohybových činností s ohledem na respektování zdravotního stavu jedince. Pohybová činnost má být vhodně zaměřena a co moţná nejpestřejší, vţdyť jiţ v dětském věku se formuje a utváří vztah dítěte k sobě samému, potaţmo k pohybu a pohybovým činnostem, který hraje zásadní roli v dospívání a v dospělosti. Spontánní a řízená aktivita musí být zejména seznamovací a vzdělávací, jelikoţ je efektivní cestou, jak úspěšně aplikovat pohybové činnosti u dětí (Bunc, 2000). Základem je vytvoření podmínek pro realizaci pohybové aktivity. Pokud tyto podmínky nejsou vytvořeny, nemůţe nastat pohybová aktivita. (Dohnal, 2002). Účinným prostředkem prevence nemocí jedince a společnosti je pohybová aktivita, která je navíc ekonomicky výhodná. Jedná se o společensky efektivní metodu zlepšující zdraví celé populace (Dohnal, 2007). Podpora pohybové aktivity by se měla speciálně zaměřit na tu část populace, která není dostatečně fyzicky aktivní. Vysoká priorita by měla být kladena na děti a mládeţ ve školách i mimo ně. V takovém případě se dá předpokládat, ţe aktivní ţivotní styl bude součástí celého ţivota (Dohnal, 2007).
23
4.1
POHYBOVÁ ČINNOST A JEJÍ VLIV NA LIDSKÉ ZDRAVÍ Tělesná nečinnost nebo sedavý způsob ţivota jsou spojeny s mnoţstvím
zdravotních poruch a potíţí, které jsou nejčastěji uváděnou příčinou chronických poruch zdraví. Je prokázáno, ţe pohybová činnost je jedním z nejúčinnějších prostředků prevence zdraví, a to zejména srdečně cévních chorob. Nedostatečná pohybová činnost je i velmi častou příčinou dalších onemocnění, např. kosterně svalového aparátu. Na pohybové aktivity však nelze pohlíţet jen jako na prostředek ovlivňující fyzické zdraví a tělesnou kondici. V naší společnosti nejsou doceňovány psychoregenerační, psychoregulační a psychorelaxační účinky pohybových činností, které se pozitivně projevují daleko dříve neţ např. sníţení nadměrné hmotnosti nebo zlepšení tělesné zdatnosti. Existuje řada studií, potvrzujících, ţe chůze, jízda na jízdním kole a jiné aktivity, při nich roste energetický výdaj, zvyšují obranyschopnost organismu proti chorobám. Tyto výsledky podporují například i výzkumy z Finska, z nichţ vyplývá, ţe chůze do práce a zpátky domů pěšky splňuje kritérium fyziologicky efektivní tělesné aktivity pro zdraví a kondici. Dánská studie vyvodila, ţe cyklistika jako součást normální denní aktivity můţe poskytnout stejné zlepšení fyzického stavu jako speciální tréninkový program. (Zdroj: „Silniční doprava a zdraví“, Londýn, Britská lékařská asociace, 1997.) Vědci zjistili, ţe vašemu zdraví prospěje i pohybová aktivita, která vám denně zabere jen deset minut. Ačkoli se obecně doporučuje, ţe by lidé měli cvičit denně alespoň půl hodiny, aby měla pohybová aktivita na jejich zdraví nějaký vliv, vědci dokázali, ţe neocenitelnou sluţbu svému organismu prokáţete i mnohem kratším pohybem. Ukázalo se, ţe jakýkoli typ mírně intenzivní aktivity můţe poskytnou podobné výsledky a to je dobrá zpráva. Stejný energetický výdaj má totiţ například práce kolem domu a na zahradě, plavání, honění se v parku s vnoučaty, zkrátka kterákoli jiná aktivita, která má podobnou intenzitu jako ostrá chůze. A stačí jí i deset minut denně.
24
Chůze a cyklistika je vhodná pro jedince, kteří jiţ mají nějaké zdravotní problémy a potřebují si zlepšit svoji kondici a ochablé svaly. Při jízdě na jízdním kole se šetří totiţ velké klouby kolen a kyčlí a je po chůzi nejpřirozenějším pohybem. Jezdit na kole tedy mohou lidé obézní, jelikoţ běhání škodí jiţ zmíněným kloubům. Jistá negativa má ale i jízdní kolo. Zatěţují se při něm jenom některé svaly, a ty ostatní zahálejí. Cyklista totiţ jede v předklonu, s mírně zakloněnou hlavu, horní končetiny drţí řídítka a pracují pouze nohy. Tímto vzniká svalová nerovnováha. Dochází k přetíţením svalů v oblasti krční páteře. Svaly na přední straně trupu, a svaly na břiše, nepracují a ochabují. Rizikem je i zkrácení ohybačů kolenních kloubů. Je tedy dobré kompenzovat pohyb nějakým jiným sportem, například plaváním. ( http://www.cyklistikakrnov.com/Clanky/Telesny-pohyb-a-jeho-vliv-na-zdravi.htm )
25
5
CÍL PRÁCE A VÝZKUM
5.1
CÍLE PRÁCE Cílem bakalářské práce je optimalizace a vyhodnocení nebezpečných míst při
dopravě ţáků do základní školy Nábřeţní v Jeseníku s důrazem na bezpečnostní rizika a podání návrhů ke zlepšení dopravní situace.
5.2
VÝZKUMNÝ PROBLÉM V bakalářské práci se pokusím odpovědět na následující výzkumné problémy.
Baví děti II. stupně základní školy jezdit na jízdním kole? Jsou ve škole spokojeni se zázemím pro cyklisty? Jaké nové alternativy je třeba ţákům nabídnou , aby více jako dopravní prostředek vyuţívaly jízdní kolo? Dále zmapuji pěší a cyklistickou dostupnost školy ze sledovaných lokalit města Jeseník, vymezím a následně navrhnu prevenci v nebezpečných úsecích cesty.
26
6
METODIKA Metody, které byly pouţity pro zjištění informací:
Monografická – výzkumem je sledován konkrétní případ, tento je podrobně zkoumán a to z různých hledisek a následně jako celek. Terénního šetření – shromaţďování dat a informací v terénu. Matematicko-statistická – metoda, který vyuţívající statistickou analýzu empirických popřípadě modelových dat. Komparativní – jsou to všechny formy zkoumání, sledování různých rozdílů a detailních podobností mezi objekty. Techniky, které byly pouţity: Pozorování – technika, kterou se sleduje chování jedinců a okolností jejich chování. Rozhovor – výzkumná a diagnostická technika, kterou se prování dotazování. Anketa – písemné otázky, kterými se získávají hromadné údaje. List šetření byl sestaven z 18 otázek. Tyto otázky byly uzpůsobeny věku respondentů. Celkem 16 otázek v listu šetření bylo uzavřených, dvě otázky byly otevřené. Respondenti byly ţáci II. stupně základní školy Nábřeţní v Jeseníku, ve věku od 11 do 15 let. Celkem bylo pouţito 80 listů šetření, z nichţ návratnost byla 67 listů šetření, coţ činní 77 % listů šetření. Tyto vyplněné listy byly pouţity k analýze práce. Distribuce listů šetření probíhala v listopadu 2010. Data a informace byly po zpracování a analýze pouţity do tabulek, kdy tyto prezentují následné výsledky ankety. Výsledky byly zpracovány graficky v podobě obrázků. Ke zpracování dat byly pouţity počítačové programy Microsoft Word a Excel.
27
7
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ Ankety se zúčastnilo celkem 67 respondentů. Respondenti byly ţáci II. stupně základní školy Nábřeţní v Jeseníku, ve věku
od 11 do 15 let. Jednalo se o třídy 6 A, 7 A, 8 A, 9 A .
7.1
VYHODNOCENÍ DOTAZU „JEZDÍŠ V JARNÍCH, LETNÍCH, ČI
PODZIMNÍCH MĚSÍCÍCH DO ŠKOLY NA KOLE“ ?
Obrázek 1
Ankety se zúčastnilo celkem 67 respondentů. Bylo zjištěno, ţe 66 % ţáků nikdy nejezdí do školy na jízdním kole, 30 % jezdí jen občas, 4 % často a 0 % jezdí na jízdním kole pořád.
28
7.2
VYHODNOCENÍ DOTAZU „ JEZDIT NA KOLE TĚ NEBAVÍ „?
Obrázek 2
Bylo zjištěno, ţe 22 % ţáků uvedlo, ţe jízda na jízdním kole je nebaví, 11 % ţáků uvedlo, ţe platí z části, 8 % respondentů uvedlo, ţe spíše neplatí, 59 % uvedlo, ţe neplatí.
29
7.3
VYHODNOCENÍ DOTAZU „CESTA JE NEBEZPEČNÁ KVŮLI
AUTŮM „ ?
Obrázek 3
Z výsledků ankety bylo zjištěno, ţe 17 % ţáků uvedlo, ţe cesta do školy je nebezpeční kvůli autům, 22 % ţáků uvedlo, ţe platí z části, 16 % respondentů uvedlo, ţe spíše neplatí, 45 % uvedlo, ţe neplatí.
30
7.4
VYHODNOCENÍ DOTAZU „KOLO NENÍ PO DOBU ŠKOLY KDE
DOBŘE ULOŢIT „ ?
Obrázek 4
Z výsledků ankety bylo zjištěno, ţe 28 % ţáků uvedlo, ţe jízdní kolo není po dobu školy, kde dobře uloţit, 11 % ţáků uvedlo, ţe platí z části, 23 % respondentů uvedlo, ţe spíše neplatí, 38 % uvedlo, ţe neplatí.
31
7.5
VYHODNOCENÍ DOTAZU „ NENÍ KDE SE PO JÍZDĚ PŘEVLÉCT ?
Obrázek 5
Z výsledků ankety bylo zjištěno, ţe 22 % ţáků uvedlo, ţe není kde po jízdě převléct, 19 % ţáků uvedlo, ţe platí z části, 19 % respondentů uvedlo, ţe spíše neplatí, 40 % uvedlo, ţe neplatí.
32
7.6
VYHODNOCENÍ DOTAZU „NECÍTIL/A BYS SES DOBŘE PŘED
SPOLUŢÁKY NEBO UČITELI „ ?
Obrázek 6
Z výsledků ankety bylo zjištěno, ţe 10 % ţáků uvedlo, ţe by se dobře necítil/a před spoluţáky nebo učiteli, 14 % ţáků uvedlo, ţe platí z části, 11 % respondentů uvedlo, ţe spíše neplatí, 64 % uvedlo, ţe neplatí.
33
7.7
VYHODNOCENÍ DOTAZU „VÍCE TĚ BAVÍ JEZDIT AUTOBUSEM
NEBO VLAKEM„ ?
Obrázek 7
Z výsledků ankety bylo zjištěno, ţe 15 % ţáků uvedlo, ţe více je baví jezdit do školy autobusem nebo vlakem, 15 % ţáků uvedlo, ţe platí z části, 14 % respondentů uvedlo, ţe spíše neplatí, 56 % uvedlo, ţe neplatí.
34
7.8
VYHODNOCENÍ DOTAZU „ JE TI PŘÍJEMNÉ SVÉST SE S NĚKÝM
S RODIČŮ AUTEM „ ?
Obrázek 8
Z výsledků ankety bylo zjištěno, ţe 29 % ţáků uvedlo, ţe je příjemné se svést s někým s rodičů autem, 18 % ţáků uvedlo, ţe platí z části, 18 % respondentů uvedlo, ţe spíše neplatí, 35 % uvedlo, ţe neplatí.
35
7.9
VYHODNOCENÍ DOTAZU „MÁŠ TO NA KOLO MOC BLÍZKO
NEBO MOC DALEKO“ ?
Obrázek 9
Z výsledků ankety bylo zjištěno, ţe 31 % ţáků uvedlo, ţe má to do školy na jízdní kolo moc blízko nebo moc daleko, 20 % ţáků uvedlo, ţe platí z části, 14 % respondentů uvedlo, ţe spíše neplatí, 35 % uvedlo, ţe neplatí.
36
7.10
VYHODNOCENÍ DOTAZU „ CESTA JE NUDNÁ „ ?
Obrázek 10
Z výsledků ankety bylo zjištěno, ţe 16 % ţáků uvedlo, ţe cesta do školy je nudná, 6 % ţáků uvedlo, ţe platí z části, 17 % respondentů uvedlo, ţe spíše neplatí, 61 % uvedlo, ţe neplatí.
37
7.11
VYHODNOCENÍ DOTAZU „ KDYBY JÍZDA BYLA ZÁBAVNĚJŠÍ „.
Obrázek 11
Jezdil/a bych více kdyby cesta byla zábavnější uvedlo 56 % ţáků, nejezdil/a bych víc uvedlo 44 % ţáků.
38
7.12
VYHODNOCENÍ DOTAZU „KDYBY CESTA BYLA BEZPEČNĚJŠÍ„.
Obrázek 12
Jezdil/a bych více, kdyby cesta byla bezpečnější uvedlo 53 % ţáků, nejezdil/a bych víc uvedlo ţe platí 47 % ţáků.
39
7.13
VYHODNOCENÍ DOTAZU „KDYBY BYLO KOLO KDE DOBŘE
ULOŢIT „.
Obrázek 13
Jezdil/a bych více, kdyby kolo bylo kde dobře uloţit uvedlo 63 % ţáků, nejezdil/a bych víc uvedlo ţe platí 37 % ţáků.
40
7.14
VYHODNOCENÍ DOTAZU „KDYBY BYLO KDE SE V POHODĚ
PŘEVLÉCT„.
Obrázek 14
Jezdil/a bych více, kdyby bylo se v pohodě kde převléct uvedlo 58 % ţáků, nejezdil/a bych víc uvedlo ţe platí 42 % ţáků.
41
7.15
VYHODNOCENÍ DOTAZU „ KDYBY JEZDILO VÍCE SPOLUŢÁKŮ
A TŘEBA I UČITELÉ„.
Obrázek 15
Jezdil/a bych více, kdyby jezdilo více spoluţáků a třeba i učitelé uvedlo 66 % ţáků, nejezdil/a bych víc uvedlo ţe platí 34 % ţáků.
42
7.16
VYHODNOCENÍ DOTAZU „KDYBY VZDÁLENOST Z MÉHO
DOMOVA DO ŠKOLY BYLA PŘIMĚŘENĚJŠÍ „.
Obrázek 16
Jezdil/a bych více, kdyby vzdálenost z mého domova do školy byla přiměřenější uvedlo 54 % ţáků, nejezdil/a bych víc uvedlo ţe platí 46 % ţáků.
43
8
DISKUZE Ankety se zúčastnilo celkem 67 respondentů. Respondenti byly ţáci II. stupně základní školy Nábřeţní v Jeseníku, ve věku
od 11 do 15 let. Jednalo se o třídy 6 A, 7 A, 8 A, 9 A . Po vyhodnocení ankety bylo překvapivě zjištěno, ţe dvě třetiny dětí, nikdy nejezdí do školy na jízdním kole, jedna třetina jezdí jen občas. Pokud vezmeme v potaz roční období a tak je logické, ţe nikdo z dětí do školy nejezdí na jízdním kole pořád. Naopak je potěšující faktorem, ţe více jak polovinu dětí jízda na jízdním kole baví, kdy pouze asi jednu pěti dětí jízda na jízdním kole nebaví. Jedna pětina dětí povaţuje cestu do školy za nebezpečnou kvůli autům. Skoro polovina ţáků nepřipouští, ţe je cesta do školy nebezpečná kvůli autům. Zcela nejednoznačně se děti vyjádřily, zda by jezdily do školy na jízdním kole více, kdyby cesta byla bezpečnější, jelikoţ polovina potvrdila, ţe ano polovina toto tvrzení popřela. Jako neuspokojivý výsledek ukázalo šetření, kdy 63 % ţáků uvedlo, ţe by jezdilo více, kdyby kolo bylo kde dobře uloţit. Skoro polovina ţáků, uvedla spokojenost s podmínkami pro převléknutí v prostorech školy, ale více jak polovina dětí by jezdila více, kdyby se zlepšily podmínky pro převléknutí po jízdě na kole. Významným zjištěním je, ţe více jak polovina dětí nedává přednost dopravě vlakem, nebo autobusem. Zcela nejednoznačně dopadl výsledek, kdy 35 % nedává přednost jízdě z rodiči, pětina ţáků povaţuje za příjemné se svést autem s rodiči a zbytek nemá na dotaz jednoznačný názor. Vyhodnocením otázky vzdálenosti do školy přinesla zjištění, ţe polovina dětí by jezdila na kole více, kdyby vzdálenost byla přiměřenější, ale třetina ţáků povaţuje vzdálenost za příliš malou, pro jízdu na jízdním kole. Více jak polovina dětí povaţuje cestu do školy za zábavnou, ale taktéţ polovina dětí se vyjádřila s tím, ţe by na jízdním kole nejezdila více, kdyby cesty byla zábavnější. Dvě třetiny ţáků by uvítalo, kdyby jezdilo více spoluţáků a třeba i učitelé a tedy je třeba se na tento faktor zaměřit.
44
V anketě nebyla zohledněna skutečnost jestli se ankety účastní chlapec nebo dívka a kterou třídu II. stupně základní školy navštěvuje. Z 67 respondentů, 63 v anketě uvedlo vzdálenost do základní školy. Celkovým součtem bylo zjištěno, ţe kaţdý den do školy společně ţáci urazí vzdálenost 133,3 km. Průměrným výpočtem bylo zjištěno, ţe ţák základní školy Nábřeţní v Jeseníku urazí do školy průměrnou vzdálenost 2,1 km. Tento údaj, je ale značně zkreslen tím, ţe z 63 respondentů jen u 2 ţáků je vzdálenost do školy v rozmezí od 12 km do 13 km, u 3 ţáku od 4 km do 6 km a u dvou ţáků 3,5 km. Ostatní ţáci v anketě uvedli podstatně niţší vzdálenost, kdy následným výpočtem průměrné vzdálenosti do základní školy se dostaneme 1,5 km, coţ je o 0,6 km méně.
45
SITUAČNÍ MAPA MĚSTA JESENÍK
9
Obrázek 17.
Barevné rozlišení zájmových objektů
-
základná škola Nábřeţní v Jeseníku je označena červenou barvou.
-
autobusové nádraţí je označené zelenou barvou
-
centrum Jeseníku je označené modrou barvou
-
vlakové nádraţí je označení černou barvou
-
šedou barvou vyznačeno sídliště 9. května
-
oranţovou barvou sídliště Pod Chlumem
46
9.1
ROZLOŢENÍ LOKALIT S NEJVĚTŠÍ HUSTOTOU OBYVATEL
Jak je jiţ v výše uvedené mapy patrné, budova základní školy Nábřeţní v Jeseníku je situovaná mimo centrum města Jeseník. Mezi hlavní části města Jeseník s největší hustotou obyvatel, patří centrum města, označené na mapě mordou barvou, sídliště 9. května označené na mapě šedou barvou a sídliště Pod Chlumem označené na situační mapě oranţovou barvou. Centru města dominuje původní budova Radnice, která je obklopena nově zrekonstruovaným Masarykovým náměstím. Z urbanistického hlediska je centrum města zastavěno starou zástavbou bytových, vícepatrových patrových domů, doplněné o panelové patrové domy, vystavěné v 80 letech 20 století. Samotné centrum je ve směru na sever od budovy základní školy Nábřeţní v Jeseníku, ve vzdálenosti cca 800 m. Druhá nejosídlenější lokalita města Jeseník je sídliště 9. května, která se nachází ve směru na západ od budovy základní školy Nábřeţní v Jeseníku. Jedná se zástavbu rodinných domů a kombinaci bytových cihlových třípatrových domů z roku 1960 s vícepatrovými panelovými domy z 80 let 20 století. Sídliště 9. května je od budovy základní školy Nábřeţní v Jeseníku vzdáleno cca 600 m. Třetí nejosídlenější lokalitou města Jeseník je sídliště Pod Chlumem, které je situované severním směrem od budovy základní školy Nábřeţní v Jeseníku ve vzdálenosti cca 1800 m. Jedná se z převáţné části o zástavbu panelových domů z 80 a 90 let 20 století. Důleţitým bodem pro dopravu ţáků do základní školy je nově zbudované autobusové nádraţí v Jeseníku, které je na sever od základní školy Nábřeţní, ve vzdálenosti 500 m. Jedná se důleţitý dopravní uzel nejen města Jeseník, ale celého Jesenického regionu. Je důleţité podotknout, ţe obě sídliště, jak 9. května, tak sídliště Pod Chlumem jsou s autobusovým nádraţím propojeny hustou městskou hromadnou autobusovou dopravou. Bohuţel lokalita, kde je umístěna budova základní školy Nábřeţní, není z důvodu dopravních moţností propojena s autobusovým nádraţím a ostatními lokalitami města městskou hromadnou autobusovou dopravou. Dalším důleţitým dopravním bodem pro dopravu ţáků do základní školy Nábřeţní je vlakové nádraţí v Jeseníku. Uvedené nádrţí se nachází severozápadním
47
směrem od budovy základní školy, ve vzdálenosti 1000 m. Jedná se taktéţ o důleţitý dopravní uzel města Jeseník. V okolí vlakového nádraţí je lokalita s řídkou hustotou osídlení.
9.2
SITUAČNÍ UMÍSTĚNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY NÁBŘEŢNÍ
Jak bylo jiţ dříve zmíněno, samotná budova základní školy Nábřeţní v Jeseníku se nachází jiţně od centra města, ve vzdálenosti 800 m. Jedná se o lokalitu, která je z urbanistického hlediska zastavěna několika panelovými domy, ale dominuje zde zástavba rodinných domů z 80 let 20 století. Tuto lokalitu od centra města a sídliště 9. května odděluje koryto řeky Bělá o šířce cca 20 m. V bezprostřední blízkosti kopíruje ulici Smetanova, koryto řeky Bělá. Ulice Smetanova je částí hlavní mezinárodní obousměrné silniční komunikace číslo II/44, která je hlavní silniční tepnou infrastruktury jak města Jeseník, tak Jesenického regionu. Tato hlavní silniční komunikace je důleţitou dopravní spojnicí mezi Olomouckým krajem a vojvodstvem Niským v Polské republice. 9.2.1 Popisná část dostupnosti základní školy Nábřeţní v Jeseníku z hlediska chodce a cyklisty – vyhodnocení Budova a areál základní školy Nábřeţní v Jeseníku, jsou od řeky Bělá odděleny obousměrnou silniční komunikací II. třídy, které je tvořena ulicí Nábřeţní.
1.
Nejbezpečnější dostupnost školy Nábřeţní je ze směru od ulice
Habrová, kde není nezbytné překonávat ţádnou frekventovanou silniční komunikaci ani jiné nebezpečné místo. Jedná se o lokalitu v bezprostřední blízkosti školy. Přístup je z mírného kopce, k budově základní školy, kdy přístupová ulice je vybavena chodníkem pro chodce.
-
Tato lokalita je vhodná pro dopravu ţáků na jízdním kole, ale
vzhledem k malé
vzdálenosti je jeví jako neefektivní. Vhodnější dopravou do
základní školy je chůze.
48
2.
Za bezpečnou lze povaţovat přístupovou cestu ze směru od Jeseníku,
část Bukovice. Tato přístupová cesta je po silniční komunikaci I. třídy, která je tvořena ulicí Rejvízská a ulicí Slunná. Jedná se o silniční komunikace s malou frekvencí průjezdu vozidle a prochází lokalitou s nízkou hustotou osídlení typu rodinných domů. Na této přístupové cestě k základní škole se nenachází ţádné dopravně nebezpečné místo.
-
Vzhledem ke vzdálenosti od 500 do 1500 m je tato lokalita vhodná
pro dopravu na jízdním kole, jelikoţ není propojena městskou hromadnou autobusovou dopravou. Jedná se o mírný terén ze zanedbatelným převýšením. Cesta je jen z malé části opatřena chodníkem pro chodce. Při dopravě do školy lze pouţít městské hromadné dopravy, ale pouze na autobusové nádraţí v Jeseníku, které je od školy ve vzdálenosti 500 metrů.
3.
Nejdelší přístupová cesta k základní škole Nábřeţní je ze sídliště Pod
Chlumem. Jiţ prvotním faktorem je vzdálenost od školy cca 1800 m. Chůzí je nejoptimálnější cestu absolvovat po obousměrně ulici Husova, s nízkou frekvencí silniční dopravy. Kritické místo této cesty je úzká pěšina, s hliněným nezpevněným povrchem o šířce 1 m, která vede bezprostředně po okraji vydláţděného koryta řeky Bělá. Od řeky je pěšina oddělena 1,2 m vysokým trubkovým zábradlím. Z druhé strany pěšiny je příkrý vysoký svah. Pěšina je dlouhá 200 m a v místě, kde vyúsťuje do lokality Smetanových sadů je opatřena 1,3 m dlouhou a 0,7 m širokou betonovou lávkou, která překlenuje odtokové vodní koryto. Cesta ve Smetanových sadech je široká 2 metry, kdy povrch tvoří asfaltová pokrývka. Následně cesta navazuje na nízce dopravně frekventovanou obousměrnou ulici Nábřeţní, která vede aţ k budově základní školy a je v celé délce opatřena chodníkem pro chodce. Pro jízdu na jízdním kole je moţné pouţít sjízdnější trasu a to po ulici Bezručova následně po ulici Smetanova, kde však nezbytné v půlce cesty překonat kruhový objezd. Obě zmiňované ulice jsou hlavními silničními tepnami města s velkou frekvencí provozu vozidel. Za nebezpečný úsek lze povaţovat, přejezd z ulice Smetanova na vlevo se nacházející ulici Nábřeţní, kdy je nutné dát přednost protijedoucí vozidlům. Tento úsek je vybaven levým odbočovacím pruhem.
49
-
Tato lokalita vzhledem ke vzdálenost není vhodná pro dopravu chůzí.
Při důsledném dodrţování bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy je vhodná pro jízdu na jízdním kole.
4.
Z centra města Jeseník je cesta do základní školy poněkud sloţitější,
jelikoţ na této cestě se nacházejí dvě nebezpečná místa. První místo je překonání ulice Poštovní. Jedná se o úzkou obousměrnou silniční komunikaci I. třídy, kdy tato je po celý den velmi dopravně zatíţena. Tato silniční komunikace je po obou stranách opatřena chodníkem pro chodce. Zde jsou umístěny ze směru od centra města dva přehledné přechody pro chodce. Tyto přechody jsou v době dopravní špičky značně vytíţeny. Po překonání jednoho z přechodů pro chodce vede cesta jiţ přes park na náměstí Svobody, dále přes klidnou okrajovou část autobusového nádraţí v Jeseníku. Po překonání autobusového nádraţí narazíme na další velmi nebezpečné místo. Jedná se o přechod pro chodce, opatřen nově zbudovaným ochranným ostrůvkem. Přechod je umístěn v rovném, přehledném místě hlavní mezinárodní obousměrné silniční komunikace číslo II/44, která je hlavní silniční tepnou infrastruktury jak města Jeseník, tak Jesenického regionu. Jedná se o nevytíţenější silniční dopravní komunikaci v Jeseníku. Přechod pro chodce je v bezpečné vzdálenosti v obou směrech vybaven svislou dopravní značkou přechod pro chodce, doplněné o dvě signalizační přerušované světla oranţové barvy. Ve vzdálenosti 100 metrů, před uvedeným přechodem jsou v obou směrech nainstalovány preventivní radarové měřiče aktuální rychlosti projíţdějících vozidel. Po překonání uvedeného přechodu pro chodce, cesta pokračuje přes kamenný most opatřený pouze po jedné straně 1,2 metru širokým nedostačujícím chodníkem pro chodce, který není od silniční komunikace mostu oddělen ţádným bezpečnostním prvkem. Za mostem začíná jiţ výše zmiňovaná, nízce dopravně frekventovaná obousměrná ulice Nábřeţní, která je aţ k budově základní školy opatřena chodníkem pro chodce. Pro jízdu na jízdním kole je vhodné z centra města pouţít jízdu přes Masarykovo náměstí a dále přes ulici Palackého na kruhový objezd, kdy při odbočení vpravo se dostaneme na vysoce frekventovanou hlavní komunikaci, tvořenou ulicí Smetanova. Následně je třeba z ulice Smetanova odbočit vlevo na ulici Nábřeţní, kdy lze při tomto manévru vyuţít levého odbočovacího pruhu. Následný přejezd po nízce frekventované ulici Nábřeţní skýtá minimální dopravní riziko. 50
-
Doprava z této lokality je vhodná jak pro dopravu chůzí, tak při
důsledném dodrţování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu pro dopravu na jízdním kole.
5.
Ze sídliště 9. května vede cesta do základní školy přes ulici
Mahenova, která je hlavní obousměrnou spojnicí sídliště. Jedná se silniční komunikaci se střední dopravní frekvencí vozidel. Následuje pro motorová vozidla neprůjezdná ulice Klicperova, která je vyuţívána zejména k parkování vozidel, jedná se o přehledný úsek cesty. Poté cesta pokračuje po ulici Kříţkovského, Jiráskova a Ţiţkova, kde je provoz vozidel minimální, jedná se o spojnice mezi oblastmi z nízkou hustotou osídlení. Ulice Ţiţkova vyúsťuje na ulici 28. října, kde je na přehledném úseku silniční komunikace přechod pro chodce doplněn svislou dopravní značku přechod pro chodce. Po krátké vzdálenosti se opět dostaneme k hlavní mezinárodní obousměrné silniční komunikace číslo II/44, která je hlavní silniční tepnou infrastruktury města Jeseník. V tomto místě kříţení je silniční komunikace opatřena přechodem pro chodce s bezpečnostním ostrůvkem uprostřed. Dále je přechod doplněn o svislou dopravní značku přechod pro chodce se dvěma signalizačními přerušovanými světly oranţové barvy. Po překonání přechodu cesta pokračuje po chodníku, který je souběţný s hlavní komunikací ulice Smetanova, od které je oddělen bezpečnostním kovovým zábradlím. Zde je přechod přes řeku zajištěn po betonové, 1,3 metrů široké lávce, přístupné z ulice Smetanova po šesti schodech. Po lávce se dostaneme na nízce dopravně frekventovanou ulici Nábřeţní. Avšak z lávky se schází po osmi schodech přímo na přechod pro chodce, na ulici Nábřeţní, kdy se jedná o velmi nebezpečné místo cesty. Není zde ţádný prostor, kde by chodec na přehledném místě vyčkal průjezdu vozidla, toto musí učinit na přístupovém schodišti lávky. Po překonání přechodu pro chodce následuje na ulici Nábřeţní chodník, po kterém lze jiţ pohodlně dojít do blízké budovy základní školy. Doprava z této lokality je moţná i na jízdním kole. Průjezd po sídlišti 9. května, ulici Kříţkovského je bezpečný s minimálním rizikem. Následný průjezd po ulici Jiráskova je ztíţen středně prudkým klesáním silniční komunikace na ulici Ţiţkova. Z ulice Ţiţkova je přejezd z vedlejší silnice na hlavní silnici ulici Smetanova. Jedná se o nebezpečné místo pro vysokou dopravní frekventovanost této silniční komunikace. Dále vede trasa 500 metrů po ulici Smetanova, následným
51
odbočením vpravo trasa pokračuje po nízce dopravně frekventované ulici Nábřeţní, která jiţ umoţňuje snadný přístup k základní škole Nábřeţní.
-
Z této lokality je vhodná doprava jak chůzí, tak při dodrţení
bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy na jízdním kole. Při dopravě do školy lze z ulice Dukelská pouţít městské hromadné dopravy, ale pouze na autobusové nádraţí v Jeseníku, které je od školy ve vzdálenosti 500 metrů.
6.
Cestu z vlakového nádraţí uvedu pouze krátce, jelikoţ pohovorem s
pedagogy školy bylo zjištěno, ţe ani jeden ţák k dopravě do školy nevyuţívá vlakového spojení. Cesta začíná na ulici Tyršova, kdy se jedná jednosměrnou, nízce frekventovanou silniční komunikaci, avšak pro cyklisty je zmiňovaná ulice, po dopravní úpravě určena cyklistům pro provoz v obou směrech. Následuje cesta přes centrum města po ulici Gogolova, dále je situovaný jiţ zmiňovaný přechod pro chodce na frekventované ulici Poštovní. Následně je moţné pokračovat po stejné trase jako z centra města. Jako druhou variantu lze pouţít z vlakového nádraţí cestu po krátkém přejití ulice Tyršova, dále překonání vysoce frekventované ulice Lipovská, kdy je silniční komunikace opatřena přehledným přechodem pro chodce, doplněným svislou dopravní značkou přechod pro chodce. Následuje bezpečný přesun po chodníku z ulice Lipovská na vysoce frekventovanou ulici Dukelská, která je opatřena přechodem pro chodce, doplněnou o svislou dopravní značku přechod pro chodce. Dále cesta navazuje na jiţ zmíněnou cestu ze sídliště 9. května. Jízda na jízdním kole je nejvhodnější po ulici Tyršova, kde po překonání křiţovatky ulic Tyršova a Gogolova, lze pokračovat na Masarykovo náměstí. Zde vede cesta po stejné trase jako z centra města.
-
Vzhledem ke vzdálenosti od 1000 do 1500 m je tato lokalita vhodná
při dodrţování bezpečnosti a plynulosti v silniční provozu pro dopravu na jízdním kole. Při dopravě do školy lze pouţít z ulice Lipovská městské hromadné dopravy, ale pouze na autobusové nádraţí v Jeseníku, které je od školy ve vzdálenosti 500 metrů.
52
Na uvedené nebezpečné úseky směřuje hlavní preventivní činnost Policie České republiky a Městské policie Jeseník. Na těchto úsecích jsou pravidelně v době zvýšeného pohybu dětí do základních škol a zpět přítomni hlídkující policisté a stráţníci ve stejnokrojích, zpravidla vybaveni reflexními doplňky, kteří v případě nutnosti, řídí a regulují provoz na nebezpečných místech. Policista, nebo stráţník provádí dohled nad bezpečným překonáním přechodu pro chodce, popřípadě pokynem na silniční komunikaci zastaví dopravu vozidel a umoţní tak bezpečně chodcům přejít přes uvedený přechod pro chodce, který je na povrchu vozovky vyznačen bílými pruhy.
53
10.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Terénním šetřením, statistikou dopravní zatíţenosti silničních komunikací
v Jeseníku a jejím porovnáním bylo vyhodnoceno, ţe přístupovou cestu č. 1, lze povaţovat za bezpečnou cestu do školy, která nevyţaduje ţádné bezpečnostní opatření. Přístupovou cesta č. 2, lze taktéţ povaţovat za bezpečnou cestu do školy, jak pro chůzi, tak pro jízdu na jízdní kole. U přístupové cesty č. 3 navrhuji, v kritickém místě této cesty, kde vede úzká pěšina v délce 200 m, s hliněným nezpevněným povrchem o šířce 1,2 m, která vede bezprostředně po okraji vydláţděného koryta řeky Bělá, vybudovat zcela novou stezku o šířce minimálně 3 m, s vydláţděným povrchem, kde by se jednalo o stezku pro chodce a cyklisty. Trubkové zábradlí z bezpečnostního hlediska navrhuji nahradit jiným vhodným bezpečnostním prvkem. Betonovou lávku, která překlenuje odtokové vodní koryto navrhuji nahradit 3 m širokým mostem, z bezpečnostním ohrazením, který plynule naváţe přejezd mezi pěšinou kolem řeky Bělá a asfaltovou cestou ve Smetanových sadech. V případě přístupové cesty č. 4, navrhuji po překonání přechodu pro chodce umístěným na ulici Smetanova u autobusovým nádraţím v Jeseníku, vybudovat přes koryto řeky Bělá, 4 m širokou lávku s bezpečnostním ohrazením, která bude plynule navazovat na zmiňovaný přechod pro chodce a bude vyúsťovat na nefrekventovanou ulici Nábřeţní, kdy toto vyústění navrhuji opatřit v bezpečné vzdálenosti dopravní značkou upozorňující na vyústění stezky pro chodce. Přístupovou cestu č. 5 ze sídliště 9. května, navrhuji po překonání přechodu pro chodce, který je umístěn na frekventované ulici Smetanova vybudovat přes koryto řeky Bělá lávku o šířce 4 s bezpečnostním ohrazením, která plynule naváţe na zmiňovaný přechod pro chodce. V místě vyústění na ulici Nábřeţní lávka ve výšce 3,6 m překlene ulici Nábřeţní a plynule naváţe na 2,2 m široký vydláţděný chodník, před panelovým domem čp. 1062/14. Zde jiţ cesta pokračuje po chodníku pro chodce, do 70 m vzdálené základní školy Nábřeţní. Vybudování zastávky městské hromadné dopravy, u budovy základní školy Nábřeţní v Jeseníku, není moţné a to vzhledem k dopravní nedostupnosti uvedené lokality.
54
11
SOUHRN Tato práce vznikla na základě mé osobní a místní zkušenosti a znalosti
dopravní situace ve městě Jeseník. Jako obyvatel města cítím potřebu aktivně pomoci městu Jeseník a jeho obyvatelům zvláště dětem řešení otázek bezpečné dopravy pěšky nebo na jízdním kole do základní školy Nábřeţní v Jeseníku, jelikoţ jsem aktivním sportovcem. V současné době jsem otcem dvou synů ve věku 6 a 1,5 roku, kdy v budoucnu budu řešit jejich dopravu do školy a to zejména z pohledu její bezpečnosti, atraktivnosti a bezproblémové sjízdnosti. Na základě získaných údajů můţeme konstatovat, ţe jízda na jízdních kolech děti baví, dávají přednost pěší dopravě a dopravě na jízdním kole před ostatními způsoby dopravy. Se zázemím pro cyklisty jsou ve škole spokojeni, kdy zlepšení zázemí by dle výsledků ankety nezvýšilo zájem o dopravu na jízdním kole. Výsledkem ankety se ukázalo, ţe děti by do školy více jezdily na jízdním kole, kdyby jezdilo více spoluţáků a učitelé. Ve městě zcela chybí zařízení jako je dopravní hřiště. Terénním šetřením, pozorováním dopravní zatíţenosti silničních komunikací v Jeseníku a jejím porovnáním jsem vyhodnotil přístupové cesty k předmětné základní škole z hlediska bezpečnosti a dostupnosti. Následně jsem navrhl optimální řešení ke zlepšení a vyuţití příjezdových tras do základní školy Nábřeţní v Jeseníku. Navrhovanými řešeními lze inspirovat město Jeseník, zejména ke zlepšení dopravní situace cyklistů a bezpečnější a snadnější dopravní dostupnosti při cestě dětí do základní školy Nábřeţní v Jeseníku.
55
12
SUMMARY This Bachelor’s Thesis is based on my personal experience and knowledge of
traffic situation in Jesenik City. As a citizen of Jesenik I would like to improve safety of ways for children as well as for other people. In these days I am a father of two sons of age 6 and 1.5 and in future I will solve the problem of safe way to their elementary school. To sum it up we can claim that pupils enjoy using bicycles for their way to school, most of all their prefer walking and bicycling against other ways of commuting to schools. The pupils are satisfied with rooms for their bicycles and they claim that they would not ride bicycles more if they are better. In the end we can sum up that children would ride bicycles to their schools more, if there are more pupils and also teachers riding by bicycles to schools. In Jesenik City there is not any traffic playground for children. There are basic safe ways to School in Jesenik City determined and also there is made proposal of how to improve them. We can also inspire Jesenik City to improve traffic situation in city to make it more safe and easy for rider’s of bicycles.
56
13
REFERENČNÍ SEZNAM
Adamovská, M. (2004) Děti v dopravním provozu aneb O klukovi z počítače. Praha: Rotag. Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Hodaň, B. & Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex. Langmeier, J. & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie Praha: Grada Publishing. Límová, L. (2006). Teorie dopravní výchovy. Praha: Karolinum. Selucký, R. (1966). Člověk a jeho volný čas. Praha: Československý spisovatel. Říčan, P. (1975). Psychologie osobnosti, obor v pohybu. Grada publishing a.s. Velký sociologický slovník. Sv. I. (1996). Praha: Karolinum. Velký sociologický slovník. Sv. II. (1996). Praha: Karolinum. Zákon číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a předpisů. Výroční zprávy ZŠ Nábřeţní v Jeseníku Internetové zdroje http://www.ibesip.cz/ Besip http://www.jesenik.org http://www.wikipedie - jízdní kolo.cz http://www.czrso.cz http://www.jesenik.cz http://www.policie.czclanek/cyklisti..cz http://www.ibesip.cz/cykliste http://www.ibesip.cz/vybavení jizdniho kola http://www.cyklistikakrnov.com/Clanky/Telesny-pohyb-a-jeho-vliv-na-zdravi.htm http://www.wikipedia.org/wiki/Jízdní kolo.cz http://www.kr-olomoucký.cz
57
14
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 ....................................................................................................... 28 Obrázek 2 ....................................................................................................... 29 Obrázek 3 ....................................................................................................... 30 Obrázek 4 ....................................................................................................... 31 Obrázek 5 ....................................................................................................... 32 Obrázek 6 ....................................................................................................... 33 Obrázek 7 ....................................................................................................... 34 Obrázek 8 ....................................................................................................... 35 Obrázek 9 ....................................................................................................... 36 Obrázek 10 ..................................................................................................... 37 Obrázek 11 ..................................................................................................... 38 Obrázek 12 ..................................................................................................... 39 Obrázek 13 ..................................................................................................... 40 Obrázek 14 ..................................................................................................... 41 Obrázek 15 ..................................................................................................... 42 Obrázek 16 ..................................................................................................... 43 Obrázek 17. .................................................................................................... 46 Obrázek 18. Základní škola Nábřeţní se sportovním areálem ....................... 63 Obrázek 19. Stojany na jízdní kola u ZŠ ........................................................ 63
58
15
PŘÍLOHY
15.1
ZÁZNAM ROZHOVORU Rozhovor byl proveden s ředitelem základní školy Mgr. Romanem Mroskem. Základní škola Jeseník, pracoviště na Nábřeţní ulici je určeno pro ţáky
2.stupně, tedy děti 6.-9.ročníku základní školy. V současné době (ve školním roce 2010-2011) navštěvuje 2.stupeň ZŠ 211 ţáků z Jeseníku a okolí. V šestém, sedmém a osmém ročníku jsou třídy paralelní, tedy A a B, v devátém ročníku jsou pak třídy tři - A, B a C. Základní škola Jeseník na Nábřeţní má v současné době v některých třídách rozšířenou výuku tělesné výchovy. Jde o tzv. sportovní třídy, které se specializují na běh na lyţích a na kopanou. K budově školy patří taktéţ sportovní areál, který je vyuţíván ţáky školy i veřejností. K upevnění zdraví a pohybových návyků slouţí dvě tělocvičny, které jsou vybaveny dvěma umývárnami se sprchami, posilovna a jiţ zmiňovaný venkovní sportovní areál. Pro zkvalitnění výuky tělesné výchovy bylo zakoupeno a instalováno venkovní doskočiště pro skok vysoký. Venkovní plocha sportovního areálu byla v předchozích letech v zimních měsících vyuţívána jako kluziště. Během léta a podzimu roku 2011 dojde k zásadní rekonstrukci stávajícího sportovního areálu. Vznikne tak v jesenickém regionu tolik potřebné vysoce kvalitní sportoviště pro potřeby školy i sportu chtivou veřejnost. Dílo bude financováno zřizovatelem základní školy (městem Jeseník) a především pak sponzorským darem movitého jesenického sponzora. Celková částka nutná k provedení takové akce se bude pohybovat kolem 13 miliónů korun. Své výtvarné dovednosti mohou děti uplatnit a rozvíjet v keramické dílně opatřené elektrickou pecí a elektrickým hrnčířským kruhem. Ve vnitřních prostorech škola nabízí ţákům prodejnu se školními potřebami a vybranými potravinami a nápoji.
59
V areálu školy směrem na ulici Habrová se nachází oplocený prostor se stojany na jízdní kola, které děti vyuţívají pro ukládání jízdních kol po dobu svého vyučování. Před třemi lety byly v prostorách šaten demontovány tehdejší klece slouţící jako šatny pro jednotlivé třídy. Dnes má kaţdý ţák na Nábřeţní v prostorách šaten přidělenu jednu dřevěnou uzamykatelnou šatní skříňku na odkládání školních věcí, oděvů a obuvi. Základní škola se zapojila do preventivního dopravně bezpečnostního programu Policie České republiky pod názvem Ajax, kde dochází ze strany proškolených policistů Policie České republiky k přednáškám ohledně prevence kriminality a bezpečnosti v silniční dopravě. Preventivní program kriminality a bezpečnosti v silniční dopravě provádí taktéţ manaţer prevence kriminality města Jeseníku, zastupitel města Jeseníku a stráţník Městské policie Jeseník Bc. Miroslav Táborský. Škola hodnotí tyto preventivní programy jako vysoce potřebné, účinné a efektivní. Vedení školy věří, ţe budou úspěšně pokračovat i v budoucích letech.
60
15.2
DOTAZNÍK
Milý studente, milá studentko, v rámci sběru dat pro svou diplomovou práci bych tě rád poprosil o vyplnění tohoto anonymního dotazníku. Výzkum postupně proběhne na více školách v republice. Výsledky mé práce by měly přispět k pravdivé informovanosti o tom, jak je to ve skutečnosti s ježděním/neježděním na kole do škol.
Nezabere to víc, než deset minut Jezdíš v jarních, letních, či podzimních měsících do školy na kole? (prosím zakroužkuj jednu z variant)
nikdy
občas často
pořád
Pokud ne, nebo spíš málokdy, je to proto, že: (zakroužkuj ze škály vpravo variantu, která nejlépe vystihuje tvůj případ) a) Jezdit na kole tě nebaví.
platí
platí z části
spíš neplatí
neplatí
b) Cesta je nebezpečná kvůli autům.
platí
platí z části
spíš neplatí
neplatí
kde dobře uložit.
platí
platí z části
spíš neplatí
neplatí
d) Není kde se po jízdě převléct.
platí
platí z části
spíš neplatí
neplatí
platí
platí z části
spíš neplatí
neplatí
platí
platí z části
spíš neplatí
neplatí
platí
platí z části
spíš neplatí
neplatí
nebo moc daleko.
platí
platí z části
spíš neplatí
neplatí.
i) Cesta je nudná
platí
plátí z části
spíš neplatí
neplatí
c) Kolo není po dobu školy
e) Necítil/a by ses dobře před spolužáky nebo učiteli. f) Víc tě baví jezdit autobusem nebo vlakem. g) Je ti příjemnější svézt se s někým s rodičů autem. h) Máš to na kolo moc blízko
61
Můžeš odhadnout zhruba vzdálenost v km?
Zakroužkuj prosím variantu, která by pro tebe nejspíš platila: Kdyby… j) jízda byla zábavnější, jezdil/a bych víc.
nejezdil/a bych víc.
jezdil/a bych víc.
nejezdil/a bych víc.
jezdil/a bych víc.
nejezdil/a bych víc.
jezdil/a bych víc.
nejezdil/a bych víc.
k) cesta byla bezpečnější,
l) bylo kolo kde dobře uložit,
m) bylo kde se v pohodě převléct,
n) jezdilo víc spolužáků a třeba i učitelé, jezdil/a bych víc.
nejezdil/a bych víc.
o) vzdálenost z mého domova do školy byla přiměřenější, jezdil/a bych víc.
nejezdil/a bych víc.
Abych jezdil/a na kole do školy častěji, musely by platit současně tyto body: (Pokud to tak je, vypiš prosím ty z bodů j -o, které by musely platit současně, abys jezdil/a více)
Děkuji za vyplnění!!! 15.3
FOTOGRAFIE ZÁKLADNÍ ŠKOLY
62
Obrázek 18. Základní škola Nábřeţní se sportovním areálem
Obrázek 19. Stojany na jízdní kola u ZŠ
63
15.4
ŢÁDOST O PROVEDENÍ VÝZKUMU V ZŠ
64