UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Marketingová strategie k využití sportovišť Psychiatrické léčebny Bohnice

Vedoucí práce

Zpracoval

Mgr. Jan Šíma

Marek Novák Praha 2011 1

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Marketingová strategie k vyuţití sportovišť Psychiatrické léčebny Bohnice vypracoval samostatně s pouţitím zdrojů uvedených v seznamu literatury

V Kralupech nad Vltavou dne:

Marek Novák

…………………………………

……………..

2

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uţivatel svým podpisem stvrzuje, ţe tuto diplomovou práci pouţil ke studiu a prohlašuje, ţe ji uvede mezi pouţitými prameny.

Jméno a příjmení:

Fakulta / katedra:

Datum vypůjčení:

Podpis:

______________________________________________________________________

3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. Janu Šímovi za vedení, odbornou pomoc a vstřícnost při tvorbě bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval řediteli MUDr. Martinovi Hollému a managementu Psychiatrické léčebny Bohnice za spolupráci a poskytnutí potřebných podkladů a informací.

4

Abstrakt Práce se týká vhodné marketingové strategie k vyuţití sportovišť, které se nacházejí v Psychiatrické léčebně Bohnice, která patří svoji rozlohou, poskytovanými a progresivními sluţbami mezi nejlepší v České republice. Jednou z hlavních priorit managementu bohnické léčebny v čele s ředitelem MUDr. Martinem Hollým je organizování aktivit pro širokou veřejnost a přispět tak k popularizaci areálu léčebny. Cílem je přispět k destigmatizaci psychických onemocnění a změny pohledu na psychiatrii jako medicínský obor. Propojení ţivota „za plotem“ se ţivotem „venku“ napomáhá integraci duševně nemocných z léčebny do běţného ţivota. Jedním z příkladů je vyuţití sportovních zařízení léčebny širokou veřejností. Cílem práce je navrhnout moţná opatření a způsoby vedoucí ke zlepšení vyuţití sportovišť převáţně širokou veřejností, coţ přímo povede k naplnění výše uvedeného cíle managementu léčebny. Klíčová slova: Marketingová strategie, marketingový mix, public relations, sportovní zařízení, reklama, Psychiatrická léčebna Bohnice.

Abstract The thesis examines a suitable marketing strategy to use sporting venues located at the Psychiatric Institute of Bohnice that is ranked among the best in the Czech Republic in terms of size, provided and progressive services. Among the main priorities of the Bohnice institute management headed by MUDr. Martin Hollý is organising events for general public and thus contributing to popularise the institute premise. The aim is to destigmatise mental disorders and to change the view on psychiatry as a medical specialisation. Interconnecting life “behind the fence” with life “outside” helps to integrate mentally ill people from the institute back into a normal life. One of the examples is the use of sporting facilities by general public.

5

The objective of the thesis is to propose possible measures and methods leading to the improved use of sporting venues mainly for general public, which will directly result in meeting the afore mentioned aim of the institute management. Key words: Marketing strategy, marketing mix, public relations, sporting venues, advertising, Psychiatric Institute of Bohnice.

6

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 9 2 Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy .................................................................... 11 3 Teoretická východiska práce ....................................................................................... 13 3.1 Marketing .............................................................................................................. 13 3.2 Marketing ve sportovním prostředí....................................................................... 14 3.3 Marketingová strategie ......................................................................................... 15 3.3.1 Strategie diferenciace produktu ..................................................................... 17 3.3.2 Strategie minimálních nákladů ...................................................................... 17 3.3.3 Strategie trţní orientace ................................................................................. 17 3.4 Cílový trh .............................................................................................................. 18 3.5 Potřeby zákazníka ................................................................................................. 19 3.6 Marketingový mix................................................................................................. 20 3.7 Rentabilita ............................................................................................................. 21 3.8 Klasifikace sportovních a tělovýchovných sluţeb ................................................ 21 3.8.1 Sluţby pro potěšení zákazníka ....................................................................... 21 3.8.2 Sluţby pro zdraví a kondici ........................................................................... 22 3.8.3 Sluţby pro rozvoj schopností a dovedností ................................................... 22 3.8.4 Sluţby pro dosaţení vrcholných výkonů ....................................................... 22 3.8.5 Sluţby pro udrţení kvality ţivota .................................................................. 22 3.8.6 Léčebné sluţby .............................................................................................. 23 3.9 Konkurence ......................................................................................................... 23 3.10 Public Relations .................................................................................................. 25 3.11 Reklama .............................................................................................................. 27 3.12 Marketingový průzkum....................................................................................... 29 4 Pouţité metody a návrh řešení ..................................................................................... 30 4.1 Popis sledovaného souboru ................................................................................... 30 4.2 Pouţité metody ..................................................................................................... 30 4.3 Sběr dat ................................................................................................................. 32 4.4 Rozsah validity ..................................................................................................... 33 5 Analýza stávajícího stavu sportovišť PLB ................................................................... 34 5.1 Stávající sportoviště PLB...................................................................................... 34 5.1.1 Tenisové kurty ............................................................................................... 34 7

5.1.2 Fotbalové hřiště.............................................................................................. 35 5.1.3 Multifunkční hřiště ........................................................................................ 36 5.1.4 Beach volejbal................................................................................................ 37 5.1.5 Jízdárna pro koně ........................................................................................... 38 5.1.6 Jóga v tělocvičně ............................................................................................ 40 5.2 Konkurence pro sportoviště PLB .......................................................................... 40 5.2.1 Tělovýchovná jednota Slovan Bohnice ......................................................... 40 5.2.2 Tenisový areál v ulici K Sadu ........................................................................ 41 5.2.3 Tenisový areál v ulici Na Průhonu ................................................................ 42 5.2.4 ZŠ Glowackého.............................................................................................. 42 5.2.5 ZŠ Dolákova .................................................................................................. 43 5.2.6 ZŠ Mazurská .................................................................................................. 43 5.2.7 ZŠ Ústavní ..................................................................................................... 44 5.3 Potenciál vyuţití areálu PLB ................................................................................ 44 5.4 Přístupnost areálu PLB ......................................................................................... 45 6 Marketingová strategie sportovišť PLB ....................................................................... 49 6.1 Cílový trh .............................................................................................................. 49 6.2 Zákaznické potřeby ............................................................................................... 51 6.3 Marketingový mix................................................................................................. 51 6.4 Rentabilita ............................................................................................................. 53 6.5 PR aktivity ............................................................................................................ 54 6.6 Reklama ................................................................................................................ 54 6.7 SWOT analýza ...................................................................................................... 57 7 Návrhy na nově vzniklá sportoviště............................................................................. 58 7.1 In-line dráha a běţecké trasy ................................................................................ 58 7.2 Jízdárna pro koně .................................................................................................. 59 7.3 Aerobik a jeho modifikace v zrekonstruované tělocvičně .................................... 61 7.4 Rezervace sportovišť ............................................................................................ 61 8 Závěr ............................................................................................................................ 62 9 Seznam literatury ......................................................................................................... 63 PŘÍLOHA 1 – Ceník reklamní kampaně „Sportoviště mezi ploty“ PŘÍLOHA 2 – Ceník sportovišť PLB PŘÍLOHA 3 – Sportoviště PLB PŘÍLOHA 4 – Ceník LOB Slovan Bohnice 8

1 Úvod Téma

určení

vhodné

Marketingové

strategie

k vyuţití

sportovišť

je

zajímavé z hlediska své praktické proveditelnosti. Při návštěvě areálu Psychiatrické léčebny Bohnice (dále jen PLB) si člověk uvědomí velikost areálu, který je zajímavý jak svou rozlohou, tak i svým urbanistickým řešením. Areál s krásným parkem nabízí příjemné relaxační prostředí. Zejména umístění sportovních zařízení a atraktivnost areálu můţe přilákat okolní veřejnost. Jejich současná prázdnota neodpovídá skutečnému potenciálu a přímo vybízí k jejich intenzivnějšímu vyuţití. PLB je největší léčebnou v České republice, její areál je o málo menší neţ Stromovka a celkem zabírá 64 hektarů. Vystavěna byla před sto lety severně od Prahy a v následných letech, zejména v sedmdesátých, byla obestavěna sídlištěm Bohnice a Čimice. V okolí léčebny ţije v současnosti zhruba 32 tisíc obyvatel, coţ podporuje uvedený záměr realizovat projekt. Jako samostatný právní subjekt byla PLB zaloţena roku 1990. V centru jak uţ název vypovídá je psychiatrická léčba a ošetření nebo vyšetření jedinců, kteří jsou v rámci duševní choroby nebezpeční zejména sobě nebo svému okolí. V ústavu se nachází mnoho oddělení. Za příklad lze uvést tzv. centrum krizové intervence, několik oddělení pro léčbu klasických duševních chorob, oddělení gerontopsychiatrie, oddělení léčby závislostí (drogy, alkohol, gamblerství). Pacienti, kteří jsou hospitalizováni v PLB, mají moţnost návštěvy hippoterapie, muzikoterapie atd. V samotném areálu léčebny se nachází divadlo Za plotem, slouţící pacientům i veřejnosti. V léčebně se pravidelně koná divadelní festival Mezi ploty, hudební festival Babí léto a pravidelné koncerty v klubu V. kolona. V teoretické části je práce zaměřena na definování pojmů spojených s marketingovým prostředím, přesněji pak prostředím sportovního marketingu. Část je věnována různým marketingovým strategiím, přičemţ nejvíce vhodná se jeví strategie trţní orientace, která se rozděluje na 4 dílčí části (cílový trh, potřeby zákazníka, marketingový mix a rentabilita). Následuje klasifikace sportovních a tělovýchovných sluţeb. V prostředí marketingu zvláště pak při tvorbě marketingové strategie je nutné počítat s konkurencí, která představuje pro samotný projekt jednu z překáţek. Jsou zde rozebrány různé typy konkurence a jejich základní rozdělení v rámci marketingu. Pro samotné posilování značky PLB jsou zmíněny vztahy s veřejností neboli PR aktivity, které budou směřovat v rámci sportovního marketingu do pořádání různých turnajů či jiných sportovních akcí pro širokou veřejnost. Nedílnou součástí marketingové strategie 9

je propagace, respektive reklama. Je zde uvedeno, jak se reklama člení, jaké jsou funkce reklamy a jaká jsou nejvhodnější místa pro umístění reklamy. Teoretická část je zakončena marketingovým průzkumem, který je nedílnou součástí při tvorbě marketingové strategie. V praktické části je práce zaměřena na stanovení moţného potenciálu budoucích zákazníků, sběru informací a jejich následnou analýzu, na jejímţ základě autor navrhne nové moţnosti k vyuţití sportovních zařízení v areálu léčebny. Postupně bude vyuţíváno popisné a komparativní analýzy, SWOT analýzy, interview se zaměstnanci a lidmi, kteří ţijí v okolí areálu léčebny a jsou tudíţ potencionálními zákazníky. Zajímavým postřehem je zjištění, ţe současné vedení v rámci své strategie, má za strategický cíl posilovat značku PLB. Vysloví-li se pojem „Bohnice“, kaţdý si vybaví blázinec. Tak to negativně vnímanou značku chce svými aktivitami změnit podobně tak, jak se mění pohled na psychiatrii jako medicínský obor. Tomu lze napomoci zejména otevřenou informovaností a zpřístupněním areálu veřejnosti. Téma bakalářské práce má přispět k posilování pozitivního vnímání značky PLB prostřednictvím vhodně zvolené marketingové strategie k vyuţití sportovišť, která se přímo nacházejí v areálu PLB. V návrhové části práce autor popisuje moţný potenciál vyuţití sportovních zařízení, jejich silné a slabé stránky, jejich začlenění v areálu. Předpokládá se, ţe poţadavkem managementu bude i nadále kontrolovat aktivity organizované v areálu léčebny. Cílem pak bude navrhnout vhodnou marketingovou strategii k vyuţití sportovišť, aby byla zachována rovnováha mezi představou managementu a poţadavky veřejnosti. Navrhovaná marketingová strategie bude předloţena k diskusi managementu PLB, při které bych si rád potvrdil mnou navrhovaná řešení.

10

2 Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy Problém Současný management PLB má jasně definovanou vizi v oblasti integrace, kvality a spokojenosti. Blíţe definoval strategické poslání (zodpovědnosti) směrem k pacientům, ke zřizovateli, k zaměstnancům, ke společnosti. V části ke společnosti definuje posilování značky PLB prostřednictvím řízené medializace včetně úzké spolupráce s Městskou částí Prahy 8 (časopis, web), pozitivní informovaností veřejnosti, pořádáním společenských aktivit v areálu léčebny. Účelem aktivit pro veřejnost je také popularizace areálu léčebny včetně snahy přispět k destigmatizaci psychických onemocnění a změny pohledu na psychiatrii jako medicínský obor. Jiţ dávno se zbavila dosavadní tabuizace a otevírá své prostředí a poslání nejen ve skutečnosti, ale také v povědomí veřejnosti. Propojení ţivota „za plotem“ se ţivotem „venku“ areálu PLB napomáhá integraci duševně nemocných z léčebny do běţného ţivota. Jedním z příkladů je vyuţití sportovních zařízení léčebny širokou veřejností.

Výzkumná otázka  Jak dostat do areálu PLB širokou veřejnost a přispět tak k destigmatizaci psychických onemocnění?  Jaké kroky je potřeba uskutečnit, aby zvolená marketingová strategie byla úspěšná?

Cíle Cílem práce je navrhnout vhodnou marketingovou strategii, aby se zlepšila a zefektivnila vyuţitelnost sportovních zařízení v PLB. Potvrdit záměr managementu léčebny otevřít areál široké veřejnosti a prostřednictvím sportovních aktivit posilovat značku PLB.

11

Hypotézy Nejsou uvedeny, protoţe nejsou operacionalizovatelné.

Zdůvodnění Za poslední roky areál léčebny chátral, ale sportovní zařízení PLB se udrţelo v provozuschopném

stavu.

Ze

strany

umístěných

pacientů

v PLB

dochází

k minimálnímu vyuţití ne-li nulovému. Nyní nastala doba, kdy je moţné je skutečně vyuţít smysluplným způsobem a dostát tak hlavnímu cíli, který je výše uveden.

12

3 Teoretická východiska práce Bakalářská práce psaná na téma Marketingová strategie k vyuţití sportovišť Psychiatrické léčebny Bohnice se bude v teoretické části práce opírat jak o publikace marketingu, tak i o publikace se sportovním marketingem. PLB není sportovní organizací, ale jedná se o odborný léčebný ústav, jehoţ zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR. Nicméně management léčebny si určil jako jeden z hlavních cílů přilákat do areálu veřejnost, a proto se jednou z moţností jeví vyuţití několika sportovišť, která se nacházejí přímo v areálu PLB. Jedná se tedy o nespecifický projekt, který bude potřebovat jiţ od samého začátku řešit teoretickou část v rámci marketingu jako takového a marketingu sportovního.

3.1 Marketing Marketing vznikl jako samostatná disciplína, vyvinul se z praxe nikoli z teoretické úvahy a jeho úkolem je eliminovat částečné riziko podnikání. Hlavním úkolem marketingu je uspokojit zájmy kupujících neboli zákazníků a prodávajících na trhu prostřednictvím směny rentabilním způsobem. Marketing není pouze otázkou prodeje zboţí a jeho propagace či marketingového průzkumu. Moderní marketing se podílí na vývoji a zdokonalování výrobků nebo sluţeb, je spojen s jejich propagační činností. Přímo se podílí na tvorbě cenové a distribuční politiky. Úspěch firem a dosaţení firemních cílů je zaloţeno na přizpůsobení se zákazníkovi, jeho přáním a potřebám. Česká autorka publikací s marketingem Horáková formuluje definici marketingu takto: „Marketing je procesem plánování a naplňování koncepce, oceňování, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb, který směřuje k uskutečnění vzájemné výměny uspokojující potřeby jedinců a organizací“.1 Kotler, který je povaţován za jednu z největších autorit soudobého marketingu a je profesorem mezinárodního marketingu na Northwestern University, přičemţ se účastní přednášek po celém světě, školí marketingové profesionály, vidí definici marketingu takto: „Marketing je sociální proces, při kterém jednotlivci a skupiny

1

HORÁKOVÁ, I. Marketing v současné a světové praxi. Praha: Grada Publishing,1992, str. 25.

13

získávají to, co si přejí a co potřebují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných produktů a služeb s ostatními“.2 Anglický institut marketingu (The Chartered Institute of Marketing) prezentuje definici marketingu takto: „Marketing je proces řízení, který identifikuje, předvídá a uspokojuje požadavky zákazníků se ziskem“.3 Pojem a význam slova marketing nelze zcela přesně vystihnout a definovat. Existuje mnoho definic, ale ani o jedné nelze říci, ţe zcela vystihuje daný problém. Je na kaţdém z nás, které z definic si vybereme a které budeme dále rozvíjet, aby uspokojily naše marketingové aktivity a staly se vhodným doplňkem našeho marketingového myšlení. Lze říci, ţe marketing je především o umění přesně identifikovat cílovou skupinu zákazníků, která bude ochotna za výrobek či sluţbu zaplatit, nalezením všech informací co zákazníci potřebují a poţadují a v neposlední řadě uspokojit zákazníky správným produktem ve správném čase, na správném místě s přispěním přiměřené propagace.

3.2 Marketing ve sportovním prostředí Význam a uplatňování marketingu v oblasti sportu je v poslední době evidentní. Jeho způsoby a uplatnění ve sportovním prostředí jsou dnes stále výraznější. Sportovní marketing je především uplatňován pro organizace vyrábějící sportovní zboţí, marketingové agentury připravující nebo vyhodnocující sponzorské projekty pro firmy podporující sport nebo propagující známé sportovní osobnosti, ale samozřejmě také sportovní organizace, které se snaţí vydobýt si své místo na trhu. Veškeré sportovní akce nebo odvětví, které provozují sport na jakékoliv úrovni, mění svou povahu a proto víc neţ kdy jindy potřebují manaţery, kteří mají odborné znalosti v oblasti řízení sportovních zařízení a sportovních událostí. Je nutné se zabývat procesy, které je třeba uskutečnit od zaloţení sportovního zařízení či sportovní akce, přes budování infrastruktury aţ ke skutečnému provozu zařízení či uskutečnění sportovní akce. Následuje hodnocení výkonnosti zařízení nebo událostí, které se zde

2

KOTLER, P. Marketing Management. Praha: Grada Publishing, 2001, str. 24. The Chartered Institute of Marketing (CIM). Marketingteacher.com [online]. c2011 [cit. 2011-03-11]. What is Marketing?. Dostupné z WWW: < http://www.marketingteacher.com/lesson-store/lesson-whatis-marketing.html>. 3

14

uskutečnily. Jedině pak je moţné udělat změny, které si trh ţádá (WESTERBEEK, SMITH, TURNER, EMERY, GREEN, LEEUWEN, 2006). Samotné sportovní organizace se dnes výrazně zabývají marketingem, jelikoţ jim přináší finanční zdroje na provoz sportovních aktivit. Rozlišujeme dvě základní formy sportovních organizací. První z nich jsou obchodní společnosti v oblasti sportu, které provozují komerční činnost se sportovními produkty jako svoji základní aktivitu. Za druhé to jsou neziskové organizace v oblasti sportu mající obchodní činnost jako doplňkovou a to v mezích, které v současné době dovolují daňové zákony České republiky. Do oblasti sportovního prostředí se dnes dostává souboj sportovních společností o zákazníky, který vyvrcholil tím, ţe se v současné době ţádná fungující sportovní organizace, ať uţ vyrábějící sportovní potřeby či nabízející sportovní sluţby, neobejde bez dobře zvolené marketingové strategie. Jak uvádí Čáslavová: „Projevuje se nutnost analyzovat a identifikovat své konkurenty, vyvíjet cenové strategie. Zároveň se obchod ve sportu musí zabývat systematickou informovaností zákazníků prostřednictvím propagačních strategií a definovat, jak se sportovní produkt k zákazníkovi dostane“.4 Jiţ v této citaci je moţné se seznámit se základními prvky marketingové strategie.

3.3 Marketingová strategie Po stanovení marketingových cílů, kterých chce organizace dosáhnout, přichází na řadu neméně důleţitá část a tou je marketingová strategie. V ní se určí, jakým způsobem budeme chtít dosáhnout uvedených cílů. Co je marketingová strategie plně vystihuje Horáková ve své publikaci Marketing v současné světové praxi: „Marketingovou strategií se rozumí dlouhodobá koncepce činnosti podniku v oblasti marketingu a jejím smyslem je promyšleně a účelně rozvrhnout zdroje podniku tak, aby mohli být co nejlépe splněny dva základní cíle: spokojenost zákazníka a dosažení výhody v konkurenčním boji. Přijatá strategie se tak odráží v návrhu a vývoji produktu, ve výrobkové politice, ve výběru cílového trhu, ve způsobu komunikace se spotřebitelem, při stanovení ceny a volbě cest distribuce“.5

4 5

ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1. vydání Praha: Olympia, 2009, str. 97. HORÁKOVÁ, I. Marketing v současné a světové praxi. Praha: Grada Publishing, 1992, str. 33.

15

Kotler v publikaci Moderní Marketing prezentuje marketingovou strategii takto: „Filozofie marketing managementu vychází z předpokladu, že firma může dosáhnout stanovených cílů, pokud dokáže rozpoznat potřeby a přání cílových trhů a poskytnout požadované uspokojení lépe než konkurence“.6 Hledání optimální strategie není jednorázovou činností. Jedná se o neustálý proces, který probíhá často stylem pokus omyl a poučením se z chyb, kterých se dopustila konkurence. Strategie, která je ve své době úspěšná, se musí i tak kontrolovat a upravovat s ohledem na neustále se měnící podmínky na trhu. Mnohdy se marketingová strategie vyvine přímo ze struktury odvětví, ve kterém firma podniká. Existují dvě extrémní situace. V prvním případě se jedná o dokonale konkurenční prostředí, tzn. stav, kdy jsou všechny firmy v odvětví ve stejném postavení vůči konkurenci. V oboru neexistuje výhoda pro ţádného výrobce, která by spočívala v tom, ţe by disponoval větším počtem zákazníků, neţ kterým disponuje konkurence nebo by měl lepší technologickou základnu. Cena produktu je tudíţ dána trţně interakcí poptávky a nabídky. Ţádný z výrobců ji sám nemůţe stanovit pro celý trh, jelikoţ existuje nepřeberné mnoţství výrobců, kteří si navzájem konkurují. Zde se volí taková marketingová strategie, která bere ohled na strategie konkurenčních firem. Ve druhém krajním případě se jedná o čistý monopol, tj. prostředí, kdy na trhu zcela dominuje jeden ekonomický subjekt. Jedná se o nejvyšší stupeň kontroly trhu firmou, ale také o nejméně výhodné postavení zákazníka na trhu. Zde firma disponuje neomezeným vlivem a tím pádem nemusí brát ohled na nikoho. V ostatních případech se firmy, které chtějí být na trhu úspěšné, musí ohlíţet na pravděpodobnou reakci svých soupeřů. Při určování marketingové strategie v konkurenčním prostředí se často pouţívá teorie her, které nám pomohou se rozhodnout, jestli vstoupit či vystoupit z trhu a přejít na trh jiný, či změnit propagační nebo cenovou politiku firmy. Rovněţ se pouţívá při formulování strategií, které mají za úkol zajistit dlouhodobou stabilitu v odvětví. K nejpouţívanějším marketingovým strategiím podle Horákové (1992) patří:  strategie diferenciace produktu,  strategie minimálních nákladů,  strategie trţní orientace. 6

KOTLER, P., WONG, V., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G. Moderní Marketing, Praha: Grada Publishing, 2007, str. 50.

16

3.3.1 Strategie diferenciace produktu Tuto strategii vyznávají převáţně menší a střední podniky, které nemají tak vysoký kapitál a nemohou se pustit do přímé konfrontace s podniky většími, kapitálově silnějšími, které mají dominantní postavení na trhu. Jejich předností se proto musí stát odlišení se od konkurence a zapůsobit na zákazníka něčím výjimečným. Strategie je zaloţena na odlišení se od konkurenčních výrobků. Lze ji docílit několika způsoby: jedinečností produktu (špičková kvalita, vynikající funkční vlastnosti), lepší doplňkové sluţby oproti konkurenci (telefonická objednávka, rozvoz zboţí přímo domů, flexibilní provozní doba, která se přizpůsobí zákazníkovi), psychologické metody (změnit zaběhnuté chování zákazníka působením dobře promyšlené reklamy, ovlivňování jeho představ či častější manipulování s výší ceny), distribučními kanály (různé druhy zboţí lze sehnat jen ve specializovaných prodejnách, popřípadě jisté druhy zboţí jsou rozváţeny aţ ke spotřebiteli), (HORÁKOVÁ, 1992).

3.3.2 Strategie minimálních nákladů Všechny firmy, které se chtějí stát úspěšnými a přeţít v drsném konkurenčním boji se musí snaţit o minimalizaci svých nákladů. Ovšem jen některé staví toto hledisko na první místo, při určování své marketingové strategie. Hlavním smyslem je docílit co největší ziskovosti při vysokém objemu trţeb a nízkém zisku z kaţdé prodané jednotky. Zisk utrţený z prodeje výrobků bývá ihned investován do lepší technologie, která umoţní ještě levnější produkci a následně i dosahování větších zisků. Tato strategie bývá uplatňována velkými podniky, které ovládají masový trh (HORÁKOVÁ, 1992).

3.3.3 Strategie tržní orientace Marketingová strategie představuje názor, ţe základním klíčem k dosahování cílů organizace je schopnost být efektivnější v určování potřeb zákazníka a získávání přání cílových trhů a jejich lepšího uspokojování, neţ kterými disponuje konkurence. Cílový trh je tvořen segmentem zákazníků, kteří vykazují podobné potřeby a podobnou reakci na marketingovou akci prodejce. Jsou homogenní, mají kupní sílu a ochotu kupovat produkt. Strategii pouţívají firmy, které se snaţí obsluhovat jen určitou část trhu. Jinak řečeno tzv. trţní segment. Existují tři hlavní důvody, proč se volí tato 17

strategie. Firma nemá dostatek finančních či materiálových zdrojů, aby byla schopna uspokojit celý trh. Firma vycítí, ţe v určitém trţním segmentu je malá konkurence, tudíţ se tento segment snaţí obsadit a vybudovat si zde svou stálou klientelu. Firma vtrhne do trţního segmentu, kde vidí největší zisky (HORÁKOVÁ, 1992). Na sportoviště PLB aplikujeme strategie trţní orientace. V následných krocích teoretické části budou postupně rozebrány její dílčí kroky: cílový trh, potřeby zákazníka, marketingový mix a rentabilita. Ke konci teoretické části se autor věnuje konkurenci, public relations, reklamě a marketingovému průzkumu. Marketingová strategie je založena na 4 základních pilířích: 1. Cílový trh 2. Potřeby zákazníka 3. Marketingový mix 4. Rentabilita

Výchozí

Ohnisko

bod

soustředění

Trh

Potřeby zákazníka

Prostředky

Výsledky

Marketingový mix

Zisky (dané uspokojením potřeby zákazníka) zákazníka)

Obr. 1: Marketingová strategie – zdroj: KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing, 2004, str. 51 – upraveno autorem.

3.4 Cílový trh Pitts a Stotlar ve své publikaci Fundamentals of Sport Marketing uvádí: „Cílový trh je tvořen segmentem zákazníků, kteří jsou homogenní, mají kupní sílu a ochotu kupovat“.7 Segmentem se myslí skupina spotřebitelů, kteří vykazují podobné potřeby a podobnou reakci na marketingovou akci prodejce. Kaţdá organizace, aby byla úspěšná, musí provést důslednou analýzu segmentace trhu, produktu, konkurence a zákazníků tak, aby získala potřebné informace pro realizaci své obchodní činnosti. Vybrané trţní

7

PITTS, B. G., STOTLAR, D. K. Fundamentals of Sport Marketing. Morgatown: Fitness Information Technology, 1996, str. 86.

18

segmenty se stávají cílovými trhy. Nejlepší firmy na trhu si velmi pečlivě vybírají své cílové trhy a stejně pečlivě pro ně připravují různé specifické marketingové strategie.

3.5 Potřeby zákazníka Jak obchodní organizace ve sportu, tak i neziskové sportovní organizace, které alespoň z části realizují obchodní činnost, potřebují znát svého zákazníka, jeho poţadavky, potřeby a v neposlední řadě jeho chování na trhu. Musí vědět, z jakých důvodů si zákazník kupuje právě jejich produkt a je jedno, jestli se jedná o výrobek či sluţbu. Dále musí znát jeho představy o dalším vývoji produktů, případně jejich zdokonalování. Jedině tímto způsobem totiţ lze formulovat a přijímat kvalifikovaná strategická rozhodnutí, které posléze umoţní rozvoj sportovní organizace. Druhy potřeb: 1. Deklarované potřeby (zákazník si chce pronajmout sportoviště za výhodnou cenu). 2. Reálné potřeby (zákazník chce mít v ceně sportoviště zahrnuty všechny výdaje – poplatky, parkovné, aby mohl odhadnout celkové náklady). 3. Nevyřčené potřeby (zákazník očekává kvalitní sluţby). 4. Potřeby pro potěšení (při zakoupení časové permanentky na určitou dobu, získá klient poukázku na 1 vstup na sportoviště zdarma). 5. Utajené potřeby (zákazník se chce pochlubit se záţitky, které proţil při sportování). Lze předpokládat, ţe většina zákazníků by určitě nebyla spokojena, pokud by prodejce reagoval jen na deklarované potřeby. Prodejce se musí zaměřit na identifikaci potřeb a nikoli jen na deklarované řešení. Nejdůleţitější je vţdy uspokojit potřeby a přání zákazníka. Prodej produktů určité firmy vzniká v kaţdém období ze dvou základních skupin. Ze zákazníků stálých a zákazníků nových. Je prokázáno, ţe přilákat nového zákazníka je přibliţně 5 krát draţší neţ udrţet spokojenost zákazníka stálého. Uvádí se, ţe nahradit ekonomickou ztrátu po stálém zákazníkovi a nahradit tuto ztrátu novým, je dokonce aţ 16 krát draţší, neţ udrţet zákazníka stálého. Udrţet zákazníka stálého se tudíţ jeví jako důleţitější, neţ získat zákazníka nového. Nedá se však říci, ţe získávání nových zákazníků není 19

důleţité. Kaţdý nový zákazník s sebou totiţ přináší další a další zisk a přesně v tom je jedna z hlavních potřeb marketingu. Nalákat nové zákazníky a dosáhnou tím pádem i větších zisků nebo tak dosáhnout jiných cílů, které si firma předsevzala.

3.6 Marketingový mix Je soubor marketingových nástrojů, které organizace pouţívá k tomu, aby dosáhla svých marketingových cílů na cílovém trhu. Jelikoţ se v praktické části budu zabývat poskytováním sluţeb, zvolím tzv. marketingový mix 7P – produkt (product), cena (price), distribuce (place), propagace (promotion), personál (people), proces (process) a prezentace (prezentation). 1. Produkt – výrobek, sluţba, myšlenka, jakost, provozní vlastnosti, design, servis, doplňkové sluţby, obsah sluţby, balení, design provozovny. 2. Cena – stanovení výše, platební podmínky, slevy, bonusy, sráţky, časové platby (různé druhy permanentek). 3. Distribuce – v případě PLB se jedná o nehmotný produkt čili o sluţbu. Sluţba je nehmotná, zákazník si ji před zakoupením nemůţe ohmatat, očichat nebo ochutnat. U sportovních sluţeb si ji zákazník musí proţít nebo ji uskutečnit v nějakém sportovním zařízení, kam musí za svým produktem (sluţbou) přijít. Zákazník vyhledává různá průkazná svědectví o sluţbě a závěry dělá především na základě místa, kde je sluţba poskytována, kdo ji poskytuje, podle zařízení firmy či podle propagačních materiálů. Majitel sportovního zařízení, kde se sluţba poskytuje, se snaţí, aby byl zákazník spokojený a aby si k nim našel cestu znovu a znovu. Často k tomu vyuţívá nástrojů propagace. 4. Propagace – přesvědčivá, pravdivá komunikace, která je prováděna za účelem prodeje produktů potencionálním zákazníkům. Zahrnuje v sobě 4 základní činnosti:  reklama,  publicita – rozhovory s veřejně známou osobností, která vystupuje jako svědek nebo znalec kvality dotyčných sportovních produktů,  opatření na podporu prodeje – dny otevřených dveří, hry o zisk, slosování vstupenek nebo permanentek, poskytování slev při x-té návštěvě zařízení, 20

 osobní prodej – např. se jedná o prodej sluţeb nově poskytnutého sportovního centra prostřednictvím osobního vystupování jeho manaţera. 5. Personál – úroveň jeho dovedností, znalostí, prospěšnosti, zdvořilosti, reprezentativnosti a přístupnosti. 6. Proces – doba obsluhy zákazníka, forma obsluhy, rychlost obsluhy, doba čekání. 7. Prezentace – velikost provozoven a sociálního zázemí, vybavení, komfort, čistota, celková atmosféra v zařízení.

3.7 Rentabilita Konečnou fází marketingové strategie je pomáhat organizaci při dosahování jejich cílů. V případě soukromých firem se jedná především o zisk. Zde není účelem získávání zisku jako takového, ale jeho dosahování jakoţ to vedlejšího produktu prostřednictvím dobře udělané práce. Firma usiluje o získání peněz tím, ţe lépe uspokojuje přání a potřeby zákazníků, neţ to dělá její konkurence. Hlavním předpokladem je, ţe všechny útvary organizace – výrobní, finanční, výzkumná, vývojová, zásobovací a personální – plně akceptují koncepci, ţe zájmy zákazníka stojí na prvním místě. V případě PLB nebude zisk hlavním měřítkem úspěchu, ale měřítkem dílčím. Jelikoţ si management PLB určil jako strategický cíl přilákat do areálu PLB širokou veřejnost, bude se za rentabilitu povaţovat obsazenost sportovišť širokou veřejností.

3.8 Klasifikace sportovních a tělovýchovných služeb 3.8.1 Služby pro potěšení zákazníka Hlavním předpokladem je, aby zákazník byl samostatně motivován a jeho cílem se stala tělesná aktivita jako taková. Prvořadým zájmem managementu poskytujících tento druh sluţeb svým zákazníkům je poskytnutí zejména sportovního zařízení, kde se samotná tělesná aktivita uskutečňuje. Za dílčí činnost managementu organizace pak lze povaţovat zapůjčení potřebného vybavení k sportovní aktivitě. Pro tento typ sluţeb je nutné vytvořit časový plán, respektive rezervační systém, kde se zajistí pořádek a přehled v časové obsazenosti sportovišť (ŠÍMA, 2009). 21

3.8.2 Služby pro zdraví a kondici V těchto sluţbách se mísí pronajímání a maloobchodní prodej, který splňuje potřeby a přání jedince podporovat svoji tělesnou kondici a zdraví. Zákazník přesně ví, co chce, co potřebuje a za svoji aktivitu nese plnou zodpovědnost. Management organizace tudíţ nemusí dohlíţet na počínání zákazníka a jeho starostí je pouze to dát v pronájem svá zařízení, popřípadě vybavení k dispozici, (ŠÍMA, 2009).

3.8.3 Služby pro rozvoj schopností a dovedností Zde

probíhá

kombinace

výchovných

aktivit

samotné

organizace

se

zákazníkovou snahou získat nové dovednosti, popřípadě vylepšit dovednosti stávající. K poskytování těchto sluţeb je nutná znalost sportovních technik a strategií a proto ji zpravidla poskytují sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Předpokladem však je, ţe zákazníci jsou dostatečně motivováni k získání dovedností. Je však moţné se setkat i se zákazníky, kterým motivace chybí a pak nezbývá nikomu jinému neţ trenérovi přesvědčit takové zákazníky pomocí svých vůdčích schopností, aby jejich účast na tréninkové jednotce byla smysluplná (ŠÍMA, 2009).

3.8.4 Služby pro dosažení vrcholných výkonů Činnost organizace musí být spojena s činností a záměry zákazníka, jehoţ cílem se stává v postupných krocích dosaţení vrcholného výkonu pod vedením odborníka. Je zde proto velmi důleţité ujasnit si cíle mezi zákazníkem a organizací (ŠÍMA, 2009).

3.8.5 Služby pro udržení kvality života Organizace provozující tyto sluţby se zaměřují na takové zákazníky, kteří jsou zdraví a v dobré fyzické kondici, aby zde byla moţnost jejich následného zlepšení. Cvičení probíhá pod vedením odborníka v individuální nebo skupinové formě. U některých zákazníků se můţe stát, ţe se jejich zlepšení dostaví aţ po delší době. V takových případech je nutné, aby organizace včetně svých zaměstnanců podporovala a motivovala tyto zákazníky, aby předčasně „nesloţili zbraně“ (ŠÍMA, 2009).

22

3.8.6 Léčebné služby Organizace poskytující tyto sluţby se zabývají především sluţbami léčebného charakteru (rehabilitační, relaxační programy, redukce tělesné hmotnosti). Léčba je aplikována na jedince, kteří si prošli zraněním nebo jsou jinak fyzicky či duševně indisponováni. Nastávají situace, kdy si zákazník vsugeruje, ţe není schopen vykonat jakoukoli fyzickou zátěţ a v zájmu organizace je motivovat a přesvědčovat zákazníky, aby se zapojili do cvičebních nebo rehabilitačních programů (ŠÍMA, 2009).

3.9 Konkurence Pokud má být marketingová strategie efektivní a úspěšná je nutné, aby firma sledovala nejen své zákazníky, ale také svoji konkurenci. Za konkurenci se povaţují ty firmy, které se snaţí uspokojit stejné potřeby stejných zákazníků a jejichţ nabídka je podobná ne-li téměř stejná. Jak uvádí Kotler ve své publikaci Marketing management: „Aby mohla firma vytvářet efektivní strategii, musí sledovat své konkurenty i zákazníky. Firma potřebuje znát, jaké má konkurence strategie, cíle, silné a slabé stránky a jakým způsobem bude pravděpodobně reagovat na konkurenční ohrožení“.8 Podobně prezentuje svoji myšlenku i Čáslavová ve své publikaci Marketing a management sportu: „Informace o zákaznících musí být analyzovány spolu s informacemi o konkurentech. Každý obchod funguje v určitém okolí a ne ve vakuu. Organizace musí stále sledovat konkurenci, aby získala informace o tom, co konkurenti dělají a co jsou schopni dělat, jak tyto aktivity mohou ovlivnit vlastní chod organizace. Marketingový manažeři se pak snaží na základě získaných informací opravit nebo změnit marketingovou strategii“.9 Chce-li firma dobře analyzovat chování konkurence, musí sbírat veškeré informace o strategiích, slabinách, přednostech, cílech a moţných způsobech reakce konkurence. Firma potřebuje znát strategie všech svých konkurentů, aby mohla identifikovat nejtěsnější konkurenci a mohla přijmout příslušná opatření. Znalost silných a slabých stránek konkurence umoţňuje firmě rozvinout strategii, při které firma posílí tam, kde je jiţ silná a naopak ubere ze slabin. Při vhodně zvolené marketingové strategii je moţné ze slabých stránek udělat stránky silné. Znalost cílů konkurence 8 9

KOTLER, P. Marketing management. 9. vyd., Praha: Grada Publishing, 1998, str. 222. ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1. vyd., Praha: Olympia, 2009, str. 105.

23

umoţní odhadnout jejich další akce a reakce. V neposlední řadě umět odhadnout moţné způsoby chování konkurence napomáhá firmě přesně načasovat čas svých reakcí a zvolit ten nejsprávnější způsob reakce. Kotler uvádí: „Firma rovněž potřebuje vědět, jak se buduje efektivní konkurenční zpravodajský systém, které konkurenty je možné atakovat, kterým je lépe se vyhnout a jak udržovat rovnováhu mezi konkurenční a zákaznickou orientací“.10 Informace o konkurenci je nutné sbírat, třídit, rozšiřovat a interpretovat nepřetrţitě. I přesto, ţe v dnešní době je orientace na konkurenci důleţitá, není dobré ji přehánět. Dnes bývají firmy mnohem více často poškozeny novými potřebami zákazníků a tzv. latentními konkurenty, neţ svými běţnými konkurenty. Jak uvádí Kotler: „Mezi nejtěsnější konkurenty patří takový, kteří uspokojují stejné potřeby a přání zákazníků a vytvářejí stejné nabídky. Firma se také musí mít na pozoru před latentními konkurenty, kteří mohou přijít s jiným nebo zcela novým způsobem uspokojování stejných potřeb. Firma se musí snažit identifikovat své konkurenty použitím analýzy odvětví a analýzy trhu“.11 Lze říci, ţe pouze firmy, které v rozumné míře sledují jak konkurenci, tak i zákazníky, uplatňují správnou trţní orientaci. Typy konkurence dle nahraditelnosti produktu: 1. Konkurence značek – firmy, které nabízejí podobné výrobky a sluţby stejným zákazníkům za podobné ceny (sportovní značky). 2. Odvětová konkurence – firma povaţuje za své konkurenty výrobce stejné třídy výrobků (výrobkové řady). 3. Konkurence formy – firma povaţuje za své konkurenty všechny firmy nabízející stejný produkt. 4. Konkurence rodu – firma povaţuje za své konkurenty všechny firmy, které soupeří o zákazníkovy peníze.

10 11

KOTLER, P. Marketing management. 9. vyd., Praha: Grada Publishing, 1998, str. 222. KOTLER, P. Marketing management, 9. Vyd., Praha: Grada Publishing, 1998, str. 222.

24

Typy konkurentů, které marketing vymezuje: 1. Laxní konkurent – nereaguje dostatečně rychle nebo výrazně na pohyb konkurence, spoléhá se na věrnost zákazníků, protoţe není schopen pohyb rozpoznat nebo nemá dostatek kapitálu na provedení patřičných změn. 2. Vybíravý konkurent – reaguje jen na určité formy útoku konkurence (např. sníţení ceny). 3. Tygr – reaguje velmi rychle a důrazně na jakékoliv ohroţení svého teritoria. 4. Scholastický konkurent – vykazuje naprosto nepředvídatelný způsob reakce, někdy zareaguje někdy ne, jednání se dá těţko předvídat.

3.10 Public relations Public relations neboli PR jsou volně přeloţeny jako vztahy s veřejností. Jedná se o techniky a nástroje, které firma pouţívá k tomu, aby si vybudovala a následně udrţela dobré vztahy se svým okolím a veřejností, nahlíţí na její postoje a snaţí se je ovlivnit. PR se dají v širším kontextu charakterizovat jako sociálně komunikační aktivita, která v současné době patří do základních činností firmy. Jedná se o dlouhodobou činnost, která by měla poskytovat informace veřejnosti a zároveň od ní získávat zpětnou vazbu. Velmi důleţitým aspektem PR je obousměrná komunikace. Přesně vymezit všechny sloţky a části co aktivity PR zahrnují, není zcela moţné, tudíţ ani ţádná definice není zcela jednoznačná. Americký časopis Public Relations Review publikoval relativně výstiţně definici PR: „Jako PR označujeme ty formy komunikace managementu, které organizaci pomáhají přizpůsobit se jejímu okolí, měnit je nebo udržet, a to se zřetelem k dosažení cílů organizace“.12 Podle Svobody, který je autorem knihy Public relations moderně a účinně lze PR definovat jako: „Public relations jsou sociálně komunikační aktivitou. Jejím prostřednictvím působí organizace na vnitřní i vnější veřejnost se záměrem vytvářet a udržovat s ní pozitivní vztahy a dosáhnout tak mezi oběma vzájemné porozumění a

12

LESLY, P. Public relations, teorie a praxe. Praha: Victoria Publishing, 1995, str. 1.

25

důvěru. Public relations organizace se také uplatňují jako nástroj svého managementu“.13 Black ve své publikaci uvádí, ţe vztahy s veřejností zahrnují několik činností, které je třeba uskutečnit, aby organizace působila na venek pozitivním dojmem:  „poradenskou službu založenou na pochopení lidského chování,  analýzu budoucích směrů a předpovídání jejich důsledků,  výzkum veřejného mínění, postojů a očekávání,  vytvoření a udržování oboustranné komunikace založené na pravdivých a úplných informacích,  předcházení konfliktů a nedorozuměním,  prohloubení vzájemného respektu a sociální zodpovědnosti,  sladění soukromých a veřejných zájmů,  posilování dobré vůle mezi vedením, pracovníky a zákazníky,  zlepšení vztahů s dodavateli, odběrateli a ostatními subjekty hospodářské sféry,  získávání dobrých osobností a omezování fluktuace pracovníků,  zlepšování kvality výrobků a služeb, 

projekční a grafickou prezentaci“.14 Význam PR v dnešní společnosti je vskutku důleţitý, jelikoţ je potřeba najít

společnou řeč mezi organizacemi a různými skupinami veřejnosti při řešení vzniklých problémů. Dnešní vývoj je sloţitý v tom, ţe ve společnosti narůstá počet vzájemně si konkurujících poţadavků na omezené hmotné a nehmotné zdroje, tak i počet rozdílně odlišných názorů na řešení společenského rozvoje. Proto se do popředí dostávají PR, které mají za úkol vytvořit vhodné komunikační kanály, přesně vysvětlit a identifikovat situaci či problém, srovnávat různé pohledy na věc a snaţit se koordinovat společné zájmy tak, aby byly naplněny potřeby a přání jednotlivce, společnosti.

13 14

SVOBODA, V. Public relations moderně a účinně. Praha: Grada Publishing, 2006, str. 17. BLACK, S. Nejúčinnější propagace – public relations. 1.vyd. Grada Publishing, 1994. str. 15.

26

3.11 Reklama Jak uvádí Kobera a Šec: „Reklama je placená forma neosobní prezentace výrobků, služeb nebo myšlenek určitého subjektu (firmy, instituce nebo jiné organizace) prostřednictvím komunikačních medií“.15 Mezi hlavní komunikační média patří televize, rozhlas, denní tisk, časopisy, plakáty, film. Vysekalová a Komárková se dívají na reklamu z psychologického hlediska a uvádějí: „Z marketingového pohledu jako jednoho z komunikačních nástrojů umožňuje reklama prezentovat produkt v zajímavé formě s využitím všech prvků, působících na smysly člověka“.16 Členění reklam: 1. Všeobecná – zvyšuje celkovou poptávku po výrobku nebo sluţbě bez rozlišení modifikací a značek. 2. Značková – je zaměřená pouze a výhradně na jednu značku. 3. Instituční – jejím úkolem je vytvořit goodwill neboli dobré jméno firmy. Pro účely PLB bude autor v praktické části vycházet především z reklamy všeobecné a reklamy instituční, která má přispět k vytvoření goodwill. Jelikoţ management PLB definoval svou vizi v oblasti posílení značky, reklama instituční bude jednou z hlavních voleb k naplnění tohoto cíle. Funkce reklamy: 1. Informační – pouţívá se ve stádiu zavádění produktu, ale i ve stádiu stabilizace, informuje trh o novém produktu, doporučuje nový způsob uţívání jiţ zaběhlého produktu, informuje trh o změně ceny, objasňuje způsob uţívání produktu a informuje o doplňkových sluţbách a o servisu. 2. Přesvědčovací – pouţívá se v prostředí intenzivní konkurence, posiluje preference zboţí určité firmy, snaţí se získat zákazníky od konkurenčních firem, potlačuje obavy zákazníka spojených s objasněním a způsobu uţití produktu, posiluje image firmy v mysli zákazníka, snaţí se změnit image produktu a tlačí zákazníky k okamţité koupi produktu. 15 16

KOBERA, B., ŠEC, P. Reklama efektivně. Praha: Unico, 1991. str. 6. VYSEKALOVÁ, J., KOMÁRKOVÁ, R. Psychologie reklamy. Praha: Grada Publishing, 2002. str. 17.

27

3. Upomínací – pouţívá se ve stádiu zralosti produktu, pokouší se připomenout potřebnost produktu v nepříliš vzdálené budoucnosti, připomíná rozloţení distribuční sítě a udrţuje stálé podvědomí o existenci produktu určité firmy (ČÁSLAVOVÁ 2009). Jelikoţ PLB nedisponuje ţádnou reklamou, která by vybízela k návštěvě sportovišť PLB, bude nutné nejprve zavést reklamu informační, která bude mít za úkol informovat trh o novém produktu, respektive nově nabízené sluţbě. Nejvhodnější místa pro umístění reklamy:  televizní reklama,  světelná reklama,  tisková reklama,  mobilní reklama (reklama na veškerých dopravních prostředcích),  venkovní reklama (billboardy, plakáty, plachty, atypické reklamní plochy – ploty, štíty domů atd.),  internetová reklama, 

propagační předměty (veškeré věci, které nesou nápis nebo logo dotyčné firmy). Z důvodu omezených finančních moţností PLB na reklamu, bude vhodné pouţít

nejméně nákladné formy reklamy. Jako nejvhodnější se jeví pouţití reklamy venkovní, mobilní a reklamy tiskové. Druhá část o reklamě se bude týkat reklamy sportovní. Čáslavová uvádí: „Pojem sportovní reklama je vztahován k reklamě, která využívá specifických médií komunikace z oblasti sportu. Patří sem např. dresy a výstroj sportovců, sportovní nářadí a náčiní, startovní čísla, mantinely (reklamní pásy), výsledkové tabule a ukazatele (ve formě transparentů nebo videotabulí) atd“.17 Druhy sportovní reklamy:  reklama na dresech a sportovních oděvech,  reklama na startovacích číslech, 17

ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1.vyd. Praha: Olympia, 2009. Str. 168.

28

 reklama na mantinelu,  reklama na sportovním nářadí a náčiní,  reklama na výsledkových tabulích (ČÁSLAVOVÁ 2009).

3.12 Marketingový průzkum Marketingový

průzkum

je

způsob

získávání

informací

o

základních

charakteristikách trhu. Podle P. D. Benneta je marketingový průzkum chápán jako „funkce, která spojuje spotřebitele, zákazníka a veřejnost s marketingovým pracovníkem prostřednictvím informací – informací užívaných ke zjišťování a definování marketingových příležitostí a problémů, k tvorbě, zdokonalování a hodnocení marketingových akcí, monitorování marketingového úsilí a k zlepšení pochopení marketingu jako procesu. Marketingový výzkum specifikuje požadované informace podle vhodnosti k řešení těchto problémů, vytváří metody pro sběr informací, řídí a uskutečňuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje zjištěné poznatky a jejich důsledky“.18

18

PŘIBOVÁ, M. a kol. Marketingový výzkum v praxi. Praha: Grada Publishing, 1996. str. 13.

29

4 Použité metody a návrh řešení 4.1 Popis sledovaného souboru Práce popisuje procesy, které je nutné v PLB uskutečnit, aby bylo moţné navrhnout vhodnou marketingovou strategii k vyuţití sportovních zařízení v PLB. Jedná se o výzkum kvalitativního rázu. V práci se autor zabývá jak daty interními, tak daty externími.

4.2 Použité metody K výzkumu budou pouţity následující metody:  popisná analýza,  komparativní analýza,  SWOT analýza, 

interview. Popisná analýza umoţňuje zkoumat sekundární data neboli data, které uţ někdo

někdy zkoumal a zhodnotil. Jedná se o nejrůznější interní dokumenty (výroční zprávy, obchodní jednání, digitální mapy atd.). Postup při popisné analýze lze vyčlenit do 7 základních bodů: 1. vytyčení cíle, 2. vyhledávání obsahových jednotek, 3. určení souboru materiálů, 4. čtení, 5. systematické sledování, 6. vyjádřeni výsledků, názorů a tvorba tabulek a grafů, 7. hodnocení. Komparativní analýza bude srovnávat data, téţ sekundární, ale jen z externího zdroje. Jsou jimi např.: státní ročenka, odborná periodika, výzkumné zprávy, přehledy organizací a jejich obchodů sestavovaných za určité období, statistický lexikon. 30

SWOT analýza je metoda, která umoţňuje identifikovat silné a slabé stránky (interní analýza), příleţitosti a hrozby (externí analýza). Příprava interview je jednou z nejdůleţitějších částí samotné přípravy. Správnost poloţených otázek a jejich následná analýza hraje velmi důleţitou roli při zpracování vhodné marketingové strategie. Interview rozdělujeme na 2 skupiny: 1. Osobní

dotazování

čili

interview.

Jedná

se

o

přímou

komunikaci

s respondentem. V případě PLB se bude jednat o rozhovory s lidmi, ţijícími převáţně v blízkém okolí, kteří jiţ navštěvují sportoviště PLB. 2. Hloubkové interview slouţící k získávání informací o určitém problému ze strany odborníka, který se daným problémem zabývá. V mém případě se bude jednat o rozhovory s lidmi z managementu PLB. Interview je strukturovaný dialog, při kterém výzkumník zjišťuje reakce nebo znalosti respondenta prostřednictvím řady otevřených otázek. Je vhodné tehdy, kdyţ si je výzkumník vědom sporných otázek, ale nedokáţe odhadnout reakci respondenta a chce eliminovat vliv ostatních subjektů (TELLIS, 2000). Pro správně vedené interview neexistuje ţádný předpis. Proto se budeme řídit obecnými doporučeními pro efektivní vedení interview, které uvádí Hendl (2005): 1. Zajišťujeme důkladnou přípravu nácviku a nácvik rozhovoru. 2. Účel výzkumu určuje celý proces interview. 3. V interview máme vytvořit rámec, v němţ se bude moci dotazovaný vyjadřovat pomocí vlastních termínů a svým vlastním stylem. 4. Vytváříme vztah vzájemné důvěry, vstřícnosti a zájmů. 5. Při přípravě a provedení rozhovoru si uvědomujeme, ţe otázky v rozhovoru nejsou totoţné s výzkumnými otázkami. 6. Otázky formulujeme jasným způsobem, kterému dotazovaný rozumí. 7. Klademe vţdy jen jednu otázku. 8. Otázky doplňujeme sondáţními otázkami.

31

9. Dotazovanému dáváme jasně na vědomí, jaké informace poţadujeme, proč jsou důleţité a jak interview postupuje. 10. Nasloucháme pozorně a odpovídáme tak, aby dotazovaný poznal, ţe o něj máme zájem. Necháváme dotazovanému dostatek času na odpověď. 11. Udrţujeme si neutrální postoj k obsahu sdělovaných dat. Sbíráme data, ale neposuzujeme osobu. 12. Jsme pozorní a citliví k tomu, jak je dotazovaný rozhovorem ovlivněn a jak odpovídá na různé otázky. 13. Zohledňujeme časové moţnosti dotazovaného. 14. Jsme neflexibilní, sebekriticky monitorujeme sami sebe. 15. Po rozhovoru kompletujeme a kontrolujeme své poznámky, jejich kvalitu a úplnost.

4.3 Sběr dat V první části autor zjišťuje co nejvíce dostupných informací o sportovištích PLB (typ a počet sportovišť, jejich úroveň a zázemí). Potřebná data jsou zjištěna převáţně pozorováním. Jedná se o data z historických podkladů a ze současného provozu PLB. Je vymezena aktuální nabídka zákazníkům, od které se odvíjí vhodná marketingová strategie. Ve druhé části je provedena SWOT analýza, díky které je umoţněno najít nové a efektivnější vyuţití sportovních zařízení. Podle ní se autor následně rozhodne, jak postupovat při rozhovorech, jaké otázky si připravit k dotazování. Ve třetí části, po konzultaci s ředitelem PLB MUDr. Martinem Hollým, byly jednotlivé oblasti dále projednány s:  s primářem interny dohlíţející na správu a údrţbu sportovišť (fotbalové hřiště, volejbalové hřiště a tenisové kurty),  s provozně technickým náměstkem zajišťující údrţbu a úklid komunikací (inline dráha),

32

 s vedoucím socioterapeutické farmy zajišťující údrţbu a úklid parkových ploch (běţecké trasy a jízdárny),  s vedoucím oddělení krizového řízení a ostrahy dohlíţející na bezpečnost provozu vozidel a pohybu osob po komunikacích PLB, 

s náměstkem pro strategický rozvoj a kvalitu řízení byla diskutována strategie rozvoje areálu a moţnosti propagace a publicity. S jednotlivými vedoucími pracovníky byly provedeny rozhovory zaměřené uţ

pouze na moţné směry a způsoby vyuţití sportovních zařízení v léčebně. Je vymezena doba, kdy jsou sportoviště vyuţívána pacienty a kdy na ně můţe mít přístup široká veřejnost. Poté následovaly rozhovory s lidmi, kteří sportoviště pravidelně vyuţívají. Ve čtvrté části je popsána konkurence (informace jsou zjištěny telefonickými rozhovory) a je zhotovena marketingová strategie skládající se ze čtyř hlavních kroků:  cílový trh,  potřeby zákazníka,  marketingový mix, 

rentabilita. Doplněna je o propagaci s námětem „Sportoviště mezi ploty“ a jsou určeny nové

PR aktivity pro veřejnost v podobě turnajů či jiných sportovních klání. Nakonec je proveden návrh nových sportovišť.

4.4 Rozsah validity Vymezení: Marketingovou strategii je moţné aplikovat pouze na sportoviště PLB, neboť celý zkoumaný problém vychází ze specifických podmínek léčebny a jejího přilehlého okolí. Omezení: Výzkum a posléze vytvoření marketingové strategie je reliabilní. Potvrzena je díky interview se zainteresovanými osobami z managementu PLB a lidmi, kteří v současnosti navštěvují areál PLB, respektive jeho sportoviště. 33

5 Analýza stávajícího stavu sportovišť PLB 5.1 Stávající sportoviště PLB 5.1.1 Tenisové kurty V areálu PLB se nacházejí 3 venkovní tenisové kurty. Na jednom z nich je povrch umělý, respektive s umělým trávníkem. Na dvou z nich je povrch antukový. Jedná se o klasický povrch pouţívaný jak pro profesionální, tak i pro rekreační hráče. Povrch je vhodný pro všechny hráčské věkové kategorie a nabízí vynikající herní podmínky na pevném a zároveň elastickém povrchu. Antukový povrch dvorce je jeden z nejlepších a nejméně náročných povrchů na klouby hráčů. Podkladní vrstva je částečně ze škváry a kamenného prachu, na který je nataţena samotná antuková vrstva. Vrstvy jsou dobře vyspádované, jelikoţ se po dešti na kurtech netvoří nikterak veliké kaluţe vody. Oba dvorce mají dobré sací vlastnosti. Kurty jsou oploceny drátěným plotem, který sahá do výšky 3,5 m. Kurty rozděluje ţivý plot dosahující výšky 1,5 m, který působí příjemným a pěkným dojmem. Ţivý plot zároveň plní i funkci účelovou. Zelený plot ve své délce rozděluje dvou místný bílý empire pro rozhodčí. Na kaţdém kurtu se za základní lajnou nachází na plotě reklamní zástěna. Jeden dvorec je moţno vyuţít i za sníţené viditelnosti. K osvětlení slouţí 10 reflektorů, které jsou rovnoměrně rozmístěny po delší straně tenisového dvorce na pěti sloupech vysokých 4 m. Za základní lajnou jsou 4,5 m dlouhé výběhové zóny. Vedle postranních lajn jsou výběhové zóny dlouhé 3,8 m. Na kaţdém dvorci jsou k dispozici 2 lavičky.

Obr. 2: Antukové tenisové kurty – zdroj: vlastní foto.

34

Tenisový kurt s umělým trávníkem se nachází vedle antukových kurtů, přičemţ je posazen cca o 1,2 m výše neţ kurty antukové. Samostatnost tohoto dvorce zdůrazňuje 2,5 m vysoký ţivý plot, který ho spolu s plotem drátěným odděluje od antukových kurtů. Do umělého trávníku, je vsypán křemičitý písek velmi jemného zrna. Umělý trávník umoţňuje podobný skluz podobně jako povrch antukový, je velmi příjemný pro pohyb hráčů, i pro jejich namáhané klouby. Písková vrstva dává hráči také moţnost dobrého manévrování a otáčení se. Tento dvorec je plně osvětlen osmi reflektory, které jsou upevněny na čtyřech 6 m sloupech v kaţdém rohu. Tento kurt má větší výběhové zóny za základní lajnou neţ kurty antukové (5 m). Postranní výběhové zóny jsou dlouhé 4 m. Celý dvorec je oplocen 3,5 m vysokým plotem, na kterém jsou umístěny reklamy. Na kurtu je moţné hrát i malou kopanou, popřípadě nohejbal. Přenosné branky (2 x 1,2 m) jsou umístěny v rohu kurtu. Přímo na kurtu jsou dvě sklopné lavičky.

Obr. 3: Kurt s umělým trávníkem – vlastní foto.

Obsluţné zázemí pro tenisové kurty je situováno ve spodní části v TESKO objektu. Mezi 1. kurtem a objektem zázemí je postavená oboustranná cvičná tenisová zeď. V zázemí je klubovna se šatnou, která je společná pro muţe i ţeny. K dispozici jsou 2 sprchy a 1 toaleta rovněţ společná pro muţe a ţeny.

5.1.2 Fotbalové hřiště Fotbalové hřiště je nestandardních rozměrů. Dlouhé je 64 m a široké 24 m. Nachází se v těsné blízkosti multifunkčního hřiště a beach volejbalu. Povrch hřiště je tvořen přírodní trávou, která je pravidelně udrţovaná. Hřiště bývá po většinu roku v perfektním stavu. Výška trávníku se pohybuje od 3 do 4 cm. Na hřišti jsou dvě 35

přenosné branky rozměrů 4 x 2 m. Na hřišti je instalován závlahový systém. Hřiště je na severní části a v prostorách za oběma brankami oploceno sítí s velikostí oka 15 x 15 cm do výšky 3,5 m. Zbylá část hřiště je oplocena klasickým 2 m drátěným oplocením. U hřiště se nacházejí dvě betonové tribuny, na kterých je moţné stát, popřípadě sedět. Obě tribuny jsou tvořeny třemi schody, přičemţ výška kaţdého schodu je 0,5 metru. Kaţdá z tribun je dlouhá 10 metrů a jsou situovány na delší straně hřiště. Tribuny jsou zapuštěny do 35° dvou metrového svahu, který je po celé jiţní délce hřiště. Travnatý svah je moţné povaţovat za tribunu přírodního typu. Naproti tribunám se nachází 10 laviček, které mohou poslouţit jak divákům, tak i samotným hráčům. Na kaţdé straně hřiště jsou dva odpadkové koše.

Obr. 4: Fotbalové hřiště – zdroj: www.mapy.cz.

5.1.3 Multifunkční hřiště Základní povrch multifunkčního hřiště, které se nachází hned vedle beach volejbalu a travnatého fotbalového hřiště, je tvořen asfaltem, který je upraven tak, aby zde byl vytvořen potřebný spád k odvodu povrchových vod. Spádu je dosaţeno částečným odfrézováním stávajícího ţivičného podkladu a zejména pak novými konstrukčními vrstvami hřiště. Na takto upravený povrch je poloţen umělý trávník 1. generace (28 x 24 m), do něhoţ je vsypán křemičitý písek velmi jemného zrna. Na hřišti jsou nalajnovány tenisový a nohejbalový kurt, 2 volejbalové kurty, hřiště pro malou kopanou a basketbal. K dispozici jsou dvě přenositelné branky o rozměrech 2 x 1,2 m. V místě příčné osy hřiště jsou instalovány 2 koše na basketbal. Koše jsou oficiálních rozměrů. Sportovní hřiště je po celém svém obvodě oploceno sítí (velikost oka sítě je 15 x 15cm). Výška sítě dosahuje do výšky 2,3 m. U vstupu na hřiště stojí 36

plechový domeček, ve kterém je místo pro uloţení volejbalových sítí a ostatního sportovního příslušenství. Vedle hřiště je pruh široký 2,5 metru, který koresponduje s celou délkou hřiště, nacházejí se na něm 2 lavičky (vhodné pro střídající hráče) a jeden odpadkový koš. Celé hřiště je osvětleno pěti reflektory, které umoţňují i noční provoz.

Obr. 5: Multifunkční hřiště a beach volejbalový kurt – zdroj: www.mapy.cz.

5.1.4 Beach volejbal Beach volejbalový kurt je soustředěn hned vedle fotbalového hřiště a hřiště multifunkčního. Délka hřiště je 16 x 8 m. Celková plocha, na které se vyskytuje písek, je 28 x 14 m. Výběhové zóny jsou tudíţ dostatečně dlouhé, respektive vzdálenost za základní čárou je na kaţdé straně 6 m. U postranních čar je vzdálenost 3 m. Hřiště je vymezeno dvěma postranními a koncovými čárami. Čáry ohraničující samotné hrací pole jsou 8 cm široké a jejich barva je v kontrastu s barvou písku. Výška vrstvy písku na hřišti je 40 cm. Terén hřiště je tvořen plošně srovnaným stejnorodým pískem bez kamenů nebo čehokoliv jiného, co by mohlo představovat riziko pořezání nebo zranění hráčů. Beach volejbalová síť je 9,5 m dlouhá a jeden metr vysoká. Součástí sítě jsou i tzv. anténky. Jedná se o tyč dlouhou 1,8 m s průměrem 10 mm převyšující síť o 0,8 m Na kaţdé straně hřiště jsou umístěny přednastavitelné sloupky vysoké 2,55 m. Přičemţ výška sítě pro muţe je 2,43 m a pro ţeny 2,24 m. Pro mladší věkové kategorie je pak výška různá. Z jedné strany kurtu je travnatá tribuna se sklonem 35° a délkou 2 m, na které se mimo jiné nacházejí 2 odpadkové koše. Tribunu a beach volejbalový kurt odděluje 1,5 m široký betonový chodník. U hřiště se nachází několik laviček pro odpočinek hráčů. Místo na nich mohou však zaujmout i přísedící diváci.

37

Zázemí fotbalového hřiště, multifunkčního hřiště a beach volejbalového kurtu je tvořeno dřevěným altánem, v kterém se nachází šatna, sprchový kout a toaleta. Altán je z půlky otevřen, coţ umoţňuje umístění servírovacího stolu k vedlejšímu kamennému grilu.

5.1.5 Jízdárna pro koně V areálu PLB nazývaném „farma“ jsou ustájeny desítky koní. Jejich majitelé zde platí poplatek za ustájení. Samotná PLB vlastní 10 koní vyuţívaných pro potřeby tzv. hipoterapie. Jedná se o moderní rehabilitační metodu s komplexním bio-psychosociálním působením na lidský organismus. Její princip spočívá v impulzech, které vznikají při koňské chůzi. Tyto impulzy se poté přenášejí do koňského hřebu, kde nadále působí na klienta, přičemţ pozitivně ovlivňují jeho centrální nerovový systém. V současnosti se v areálu nacházejí tři druhy jízdáren. Dvě z nich jsou pod širým nebem, třetí je pod střechou. Největší venkovní jízdárna má obdélníkový tvar, přičemţ její délka je 43 m a její šířka je k 22 m. Poblíţ se nachází i několik parkurových překáţek pro koně s nastavitelnou výškou. Okolo celé jízdárny je dřevěná ohrada vysoká přes jeden metr. Jízdárna je vhodná pro začátečníky, středně pokročilé i pro pokročilé jezdce. Je ji moţné vyuţít i pro hipoterapii.

Obr. 6: Venkovní obdélníková jízdárna pro koně – zdroj: www.mapy.cz.

Menší, venkovní kulatá jízdárna má průměr 16 m. I zde je ohrada, nikoli však dřevěná ale ţelezná. Místo je vhodné pro začátečníky a pro hipoterapii. Povrch je zde na rozdíl od obdélníkové a vnitřní jízdárny tvořen pískem. Jedná se o nejpouţívanější povrch, velmi snadno dostupný materiál, jehoţ hlavní výhodou je jeho cena. Odolnost 38

vůči nárazu závisí na jeho objemové hmotnosti, velikosti zrna a vlhkosti. Písek je v 20 25 cm vrstvě. Příliš hluboký a suchý písek znesnadňuje pohyb koně, u kterého pak dochází k rychlejší únavě.

Obr. 7: Venkovní kulatá jízdárna pro koně – vlastní foto.

Poslední, třetí jízdárnou je jízdárna krytá. Má opět obdélníkový tvar velikosti 28 x 14 m. Strop je vysoký kolem 5 m. Jízdárna tak působí volným a vzdušným dojmem. Je vhodná pro všechny druhy jeţdění. Nejčastěji je vyuţívána při nepřízni počasí. Její hlavní výhodou je, jak uţ to u krytých sportovišť bývá, její celoroční provoz.

Obr. 8: Vnitřní jízdárna pro koně – vlastní foto

U venkovní obdélníkové jízdárny a jízdárny kryté, převládá rovný, středně tvrdý povrch, který je tvořen hlínou. Hlína se skládá z velmi jemných částeček zeminy, jílu, písku a naplavenin. Její výhradní nevýhodou je, ţe se velice špatně drénuje a udrţuje vlhkost na rozdíl od písečného povrchu. Její výhodou je, ţe hliněný povrch méně práší, tudíţ ho není nutné tak často kropit. S vlhkostí hlíny však klesá její odolnost vůči nárazu. Hlínu je moţné snadněji udusat, proto je náročnější na bránování.

39

5.1.6 Jóga v tělocvičně Jóga v současnosti probíhá v tělocvičně, která se nachází v prostorách pod divadlem. Samotné lekce jógy pro veřejnost vede výhradně MUDr. Karel Nešpor, CSc., který je zaměstnancem PLB a vede zde primariát poskytující komplexní ústavní léčbu závislostí na návykových látkách a patologickém hráčství u muţů. Jiţ za studií medicíny měl písemné kontakty s Bihárskou školou jógy v Indii, kterou navštívil v roce 1989. Je téţ autorem knih o józe a je povaţován za zkušeného instruktora jógy. Tělocvična je obdélníkového tvaru 20 x 15 m, rozdělují ji v delší ose 3 sloupy a z jedné strany je v horní části prosklená po celé své šířce velkými okny. Výška stropu tělocvičny je 3,5 m. Povrch je tvořen novým zátěţovým kobercem. Zázemí tělocvičny není v dobrém stavu a nepůsobí zrovna příjemným dojmem. K dispozici jsou 2 společné sprchy a 2 společné toalety.

5.2 Konkurence pro sportoviště PLB V případě sportovišť PLB budou za konkurenci povaţovány sportoviště v těsné blízkosti přilehlých sídlišť Čimice a Bohnice, které nabízejí obdobné sluţby pro své zákazníky, jako tomu je u sportovišť PLB. Mezi konkurenci jsou uvedeny i školy a jejich sportoviště, které se snaţí je pronajmout veřejnosti. Je zde zmíněna i škola, která nyní pronájem neprovozuje, nicméně je zde uvedena proto, ţe v budoucnu tak učinit můţe.

5.2.1 Tělovýchovná jednota Slovan Bohnice Tělovýchovná jednota Slovan Bohnice se nachází ve sportovním areálu na adrese Bukolská 570/2, Praha – Bohnice. K dispozici jsou zde 2 fotbalová hřiště. Jedno z nich je travnaté, druhé se škvárovým povrchem, které slouţí pouze k občasným tréninkům většinou za nepřízně počasí. Na hlavním hřišti nastupuje fotbalový klub s názvem Slovan Bohnice, který soutěţí v kategoriích muţi, přes starší dorost aţ k mini 8. Po rozhovoru se sekretářem klubu panem Hudíkem je potvrzeno, ţe hřiště není k dispozici pro veřejné vyuţití, jelikoţ je plně vytíţeno ze strany fotbalového klubu. Nejsou zde pořádány ţádné mimosezonní fotbalové turnaje pro veřejnost. Tudíţ z této

40

strany zde v současné době nehrozí ţádný konkurenční boj o zákazníky. V budoucnu tomu tak ale být můţe. V areálu se nachází také basketbalová hala, kde sídlí basketbalový oddíl TJ Slovan Bohnice (mateřský klub) a několik dalších basketbalových oddílů, které vyuţívají halu jak k zápasům, tak i tréninkům. V hale je umoţněno hrát florbal, sálovou kopanou a volejbal. Rozhovor s panem Ing. Janečkem potvrdil, ţe vyuţití haly pro veřejnost není moţné a to z důvodu plného vyuţívání právě z řad basketbalových oddílů. Přímá konkurence je v tenisovém klubu LOB Slovan Bohnice, který je zde v pronájmu. V provozu je tenisový areál s 10 kurty v letní sezoně (5 antukových kurtů, 5 kurtů s povrchem bergo). Přes zimu je k dispozici 5 tenisových kurtů ve dvou nafukovacích halách, přičemţ jedna je s 3 kurty a v druhé jsou kurty 2. V obou halách je umělý povrch (povrch bergo). V hale je moţnost hraní i badmintonu. Klub provozuje tenisovou školu pro děti od 5 let. Je zde moţnost po telefonní domluvě vyuţít pomoci profesionálního tenisového trenéra na individuální lekce. K dispozici je šatna pro hráče, sociální zařízení a občerstvení. Všechny dostupné informace lze nalézt na internetových stránkách http://lob.profinet.cz nebo kontaktovat správce areálu pana Kníţka na tel: 775 733 783. Vzhledem k různorodé a obsáhlé nabídce je ceník uveden v příloze (PŘÍLOHA 4). Sportovní klub spolupracuje s Inline Talent, který v areálu LOB Slovan Bohnice provozuje v období od 22. - 26. srpna a 29. - 31. srpna (v čase od 7:30 do 17:30 hod) příměstské tábory. Pro děti od 4 do 12 let je připraven intenzivní kurz in-line bruslení na tenisových kurtech s povrchem bergo. Dále je pro děti připraven doprovodný program v podobě míčových a jiných pohybových her. In-line kemp je omezen kapacitou 20 dětí. Na děti zde čekají zkušení instruktoři sportovních a volnočasových aktivit. Internetové stránky www.inlinetalent.cz. Cena za celý kemp je 1 450 Kč/týden/dítě (tj. 290 Kč/den). Za jednotlivé dny se účtuje 350 Kč/den/dítě (cena platí při objednání 1-4 dnů).

5.2.2 Tenisový areál v ulici K Sadu Tenisový areál sídlí na adrese K sadu 590/1, Praha – Troja. Je umístěn v příjemném prostředí obklopen zelení, zahrádkami a parkem pro veřejnost. K dispozici je 6 antukových tenisových kurtů, 1 kurt s betonovým povrchem a jeden 41

kurt s umělým trávníkem. Je zde i kurt, kde je umoţněno hrát volejbal, popřípadě nohejbal. Provozní doba areálu je od 8:00 do 21:00 hod. Jelikoţ zde není umělé osvětlení, otvírací doba je po rozhovoru s provozovatelem areálu panem Lencem myšlena pro letní měsíce. V areálu není nafukovací hala, tudíţ provoz na antukových dvorcích je pouze v hlavní sezoně. Mimo hlavní sezonu je moţné vyuţívat betonový kurt nebo kurt s umělým povrchem. K dispozici je zde občerstvení, sociální zařízení a šatna pro hráče nacházející se hned vedle vstupu do areálu v hlavní budově. Internetové stránky tenisového areálu nejsou k dispozici. Cena za pronájem kurtu do 14:00 hod je za 100 Kč/hod, od 14:00 hod včetně víkendů je cena za pronájem 150 Kč/hod. Hřiště na volejbal a nohejbal se pronajímá za jednotnou cenu 200 Kč/hod.

5.2.3 Tenisový areál v ulici Na Průhonu Areál se nachází v zástavbě rodinných domů obklopen ulicemi Tišická, Libčická a ulicí Na Průhonu. V areálu jsou k dispozici 3 kurty s antukovým povrchem, 1 kurt s umělým trávníkem a 1 antukový kurt pro volejbal nebo nohejbal. Dále je zde betonová plocha s rozměry 30 x 30 m bez bliţšího specifického vyuţití. Areál slouţí lidem ţijícím v jeho těsné blízkosti. Sprchy zde nejsou, je zde pouze šatna pro hráče a toaleta. Ceník ani internetové stránky nejsou k dispozici.

5.2.4 ZŠ Glowackého Škola sídli na adrese Glowackého 555/6, Praha – Troja. K dispozici je nové multifunkční hřiště s rozměry 40 x 70 m s umělým trávníkem. Celé hřiště je oploceno plotem do výšky 3,5 m. Na delší ose je nalajnováno fotbalové hřiště se dvěma brankami s rozměry 5 x 2 m. Na příčné ose hřiště jsou nalajnovány 4 tenisové dvorce a 2 menší fotbalová hřiště s brankami o rozměrech 3 x 2 m. Obě menší hřiště lze vyuţít i pro házenou. Hřiště je osvětleno. K dispozici jsou 2 tělocvičny. Jedna je dlouhá 28 m a široká 16 m. Lajny vymezují hřiště pro basketbal, volejbal a tenisový kurt. Druhá menší tělocvična je rozměrů 20 x 10 m a jsou zde lajny pouze pro volejbal. Na internetových stránkách www.zs-glowackeho.cz nejsou k dispozici ţádné informace ohledně sportovišť, případný zájemce musí kontaktovat příslušnou osobu ve škole. Po rozhovoru s ekonomkou ZŠ je cena za pronájem celého venkovního multifunkčního hřiště 300 Kč/hod. Půlku hřiště lze pronajmout za 200 Kč/hod. Pokud je třeba vyuţít osvětlení, je 42

k základní ceně hřiště připočítáno ještě 50 Kč. Velkou tělocvičnu si lze pronajmout za 360 Kč/hod a malou za 240 Kč/hod. Všechny sportovní zařízení se pronajímají pouze v pracovních dnech po ukončení vyučování.

5.2.5 ZŠ Dolákova Škola se nachází na konci sídliště Bohnice směrem k Vltavě na adrese Dolákova 555/1, Praha – Bohnice. V areálu školy je k dispozici jedno multifunkční hřiště s umělým trávníkem s rozměry 42 x 22 m. Na delší ose hřiště je nalajnováno fotbalové hřiště s brankami o rozměrech 3 x 2 m a jeden tenisový kurt. Na kratší ose hřiště jsou nalajnovány 2 basketbalová hřiště, včetně 4 košů. Multifunkční hřiště není osvětleno. V areálu je dále 1 betonový kurt na volejbal a jeden tenisový kurt s betonovým povrchem a jsou zde také k dispozici 2 osvětlená hřiště na softball či baseball. K dispozici je tělocvična s rozměry 28 x 16 m, kde je nalajnováno hřiště na basketbal, volejbal a tenisový kurt. Na internetových stránkách www.dolakova.cz. je moţné najít jen kontakt na osobu, která vám poskytne informace ohledně sportovišť, popřípadě jejich obsazenost a cenu za pronájem. Jiné informace na internetových stránkách školy nejsou k dispozici. Po rozhovoru s ekonomku ZŠ je potvrzeno, ţe venkovní multifunkční hřiště si lze pronajmout za 350 Kč/hod a to jen v pracovní dny. Půlka hřiště je k dispozici za 200 Kč/hod. Pronájem hřišť je moţný vţdy po ukončení vyučováni. Tělocvična se pronajímá za 350 Kč/hod po celý týden.

5.2.6 ZŠ Mazurská V areálu školy na adrese Svídnická 599/1a, Praha jsou k dispozici 4 venkovní sportoviště a jedna tělocvična. K fotbalovým účelům slouţí především menší travnaté hřiště dlouhé 40 m a široké 20 m, na kterém jsou branky s rozměry 3 x 2 m. Dále je k dispozici hřiště s tvrdým hliněným povrchem s rozměry 46 x 30 m včetně branek rozměrů 3 x 2 m. Hřiště je ze dvou stran oploceno plotem do výšky 3 m. Venkovní sportoviště zahrnuje i volejbalový kurt s povrchem z umělého trávníku, který je oplocen drátěným plotem vysokým 3 m. V areálu se dále nachází atletický ovál, mezi kterým je travnatá plocha slouţící rovněţ ke sportovním účelům. Ani jedno ze sportovišť není osvětleno. Hospodářka ZŠ potvrdila, ţe veřejnost vyuţívá atletický ovál, který je otevřen pro veřejnost vţdy od 7:00 do 8:00 hod a poté od 16:00 do 19:00 hod od 43

pondělí do pátku. Atletický ovál je zdarma. Za pronájem 270 Kč/hod je k dispozici tělocvična rozměrů 28 x 16 m. Plocha tělocvičny zahrnuje lajny pro basketbal, volejbal, tenisový kurt včetně 2 přenosných branek rozměrů 3 x 2 m. Tělocvičnu lze pronajmout kaţdý všední den od 16:00 do 21:00 hod. Pouze v pátek je tělocvična k pronajmutí pouze do 19:00 hod. Přes víkend je tělocvična pro veřejnost uzavřena. Na internetových stránkách www.mazurska.cz nejsou k dispozici ţádné informace o sportovištích. Veškeré informace včetně doby provozu pro veřejnost a ceny za pronájem sportovních zařízení lze domlouvat pouze telefonicky nebo řešit prostřednictvím emailu s hospodářkou ZŠ.

5.2.7 ZŠ Ústavní Škola se nachází na adrese Hlivická 400/1, Praha – Bohnice u dvojproudové ulice Lodţská a sousedí přes ulici s areálem PLB. K dispozici je 1 multifunkční hřiště s umělým trávníkem rozměrů 43 x 23 m, kde na jeho delší ose je nalajnováno fotbalové hřiště s brankami o rozměrech 3 x 2 m a jeden tenisový kurt. Na kratší ose hřiště jsou rozmístěny vţdy dva a dva basketbalové koše, u nich jsou nalajnovány 2 basketbalová hřiště. Hřiště je oploceno plotem, který sahá do výšky 4 m. K dispozici je dále betonové hřiště na házenou včetně branek a jeden betonový kurt pro volejbal. Další hřiště je hřiště fotbalové s oficiálními rozměry a kolem něj je po jeho obvodu umístěn atletický ovál. V tělocvičně je basketbalové hřiště, volejbalový a tenisový kurt. K dispozici jsou branky pro sálovou kopanou rozměrů 3 x 2 m. Hospodářka ZŠ (tel: 233 550 282) potvrdila, ţe škola v současnosti nenabízí svá sportoviště k pronájmu. Sportoviště jsou zde uvedeny kvůli moţnosti budoucí konkurence, kdyby se vedení školy rozhodlo svá sportoviště pronajímat veřejnosti.

5.3 Potenciál využití areálu PLB V prvé řadě je potřeba uvést dokument, který byl zpracován pro potřeby managementu PLB, ve kterém je řešeno ověření moţností nového vyuţití a revitalizace areálu psychiatrické léčebny. Jedná se o zdroj: Ověření moţností nového vyuţití a revitalizace areálu Psychiatrické léčebny Bohnice (prosinec 2009). Dokument popisuje kromě historického vývoje léčebny zejména širší vztahy ve vazbě na územně plánovací 44

dokumentaci. Zabývá se přístupností areálu a dopravním řešením. Vedle funkčnosti areálu řeší také otevřenost pro veřejnost. Pro doplnění jsou uvedeny základní údaje o velikosti areálu. ÚDAJ Rozloha léčebny Obvod areálu Zastavěná plocha objektů Procento zastavěné plochy Počet objektů

HODNOTA 642 666 m2 (64,27 ha) 3,55 km 59 252 m2 9,21 % 118

Tab. 1: Základní údaje o velikosti léčebny – zdroj: Ověření možností nového využití a revitalizace areálu Psychiatrické léčebny Bohnice, prosinec 2009.

Bohnický areál byl zaloţen na počátku 20. století jako léčebna v otevřené krajině. Tomu odpovídá urbanistická koncepce, vytvářející velkorysý komplex. Rozloha areálu činí přibliţně 64 ha. Kontext léčebny se výrazně proměnil v souvislosti s výstavbou okolních sídlišť Bohnice a Čimice. Jejich výstavbou došlo k začlenění do té doby příměstského prostoru léčebny do městské struktury. Plot, který dříve bránil pohybu zevnitř ven, se stal zároveň bariérou v území směrem dovnitř. Areál léčebny má potenciál stát se místem kaţdodenní rekreace pro obě přilehlá sídliště. K doplnění analýzy je nezbytné uvést počet obyvatel ţijících do vzdálenosti 1 km od léčebny (viz následující tab.). ZÁKLADNÍ SÍDELNÍ JEDNOTKY Za Čimickým hájem Sídliště Bohnice – východ Bohnice – ústav Staré Bohnice Sídliště Bohnice – západ Sídliště Bohnice – jihovýchod Velká Skála Sídliště Bohnice – jihozápad Čimice – střed CELKEM

POČET OBYVATEL (2008) 2 076 7 546 258 1 041 7 853 4 248 716 1 098 6 820 31 656

Tab. 2: zdroj: Statistický lexikon obcí 2008, Český statistický úřad, Praha 2008.

5.4 Přístupnost areálu PLB Vzhledem k rozloze areálu PLB se v její blízkosti nachází hned několik stanic autobusů městské hromadné dopravy. K hlavní budově jsou nejblíţe autobusové zastávky Katovická a Odra (cca 300 m). K hlavní vrátnici se nejsnáze dostanete ze zastávky Libeňská. Další zastávka Řepínská leţí na úrovni „plotu“ léčebny, ale není z ní 45

přímý vstup do areálu PLB. Západní část areálu obsluhují dvě autobusové zastávky: Staré Bohnice a U Drahaně. Jízdní doba v úseku Katovická a metro Kobylisy trvá přibliţně 7 minut. Dojezd z centra Prahy (metro Muzeum) pak trvá přibliţně 23 minut. Autobusové spojení je zajišťováno v rámci obsluţnosti sídlišť Bohnice a Čimice. V současné době jsou jiţ zpracovány návrhy, které mají za úkol nahradit autobusovou dopravu celého sídliště Bohnice dopravou tramvajovou, coţ má být kompenzace za to, ţe právě přes bohnické sídliště nevede trasa metra C. Areálu PLB se bezprostředně dotýká záměr realizování tramvajové trati v úseku Sídliště Bohnice – Katovická – Kobylisy. Z hlediska širších dopravních vazeb je významné i připravované tramvajové spojení v úseku Bohnice – Dejvice, které výrazně zkrátí čas na cestování na druhý břeh Vltavy. Ve východní části PLB se nachází hlavní vjezd do areálu, který ústí do Čimické ulice. Je zde vybudována nová vrátnice se zavedeným systémem zpoplatněného vjezdu. Tento příjezd slouţí pro veřejnost, pro dopravu pacientů a nájemníků. Pro pěší veřejnost je k dispozici kromě vjezdové vrátnice také jedna z bran hlavního vchodu k administrativní budově, vchod u bývalé vrátnice na úrovni ulice U Velké skály a vstup z ulice U Drahaně, která se nachází v západní části areálu PLB. Z hlediska automobilového provozu je vhodné udrţet stávající koncepci jediného kontrolovatelného vjezdu pro veřejnost, který se nachází, jak jiţ bylo zmíněno u hlavní vjezdové vrátnice z ulice Čimická. Parkování v areálu léčebny by mělo uspokojovat potřeby ošetřujícího personálu, návštěv pacientů, ale i druhotných sluţeb spojených s provozem léčebny. Parkování se zde odehrává nejčastěji na příjezdových komunikacích. V materiálech, které si management PLB nechal zpracovat od R.U.A Ing. arch. Petr Hlaváček a B.I.R.T. Group a.s., je uvedeno, ţe v areálu se nachází cca 660 parkovacích míst. Z těchto podkladů je zřejmé, ţe zákazníci, kteří se rozhodnou dojet do areálu vlastním vozidlem a vyuţít sluţeb, které nabízejí sportoviště PLB, nemusejí mít starost, poté co zaplatí vstupní poplatek za vůz, ţe by nenašli místo na parkování. Pěší a cyklistické moţnosti vstupu do areálu léčebny jsou nyní neuspokojivé. Celý areál sice jiţ není uzavřen jako v minulosti, nicméně oplocení celého areálu představuje významnou bariéru. Přístupné jsou pouze 3 vstupy, které jsou sice

46

rovnoměrně rozloţeny po obvodu, ale jejich vzdálenost jiţ znemoţňuje co nejkratší vzdálenost ke sportovištím. Snahou managementu PLB je nyní najít takové řešení, které umoţní sníţit vzájemnou vzdálenost vstupů na maximálně 0,5 kilometru. Proto bude pro veřejnost otevřen 1 vstup zcela nový a 3 stávající neveřejné vstupy (brána spojující statek s jeho zemědělským okolím, bránu statku směrem k ulici U Drahaně a vjezd do dvora obytných domů).

Obr. 9: Aktuální prostupnost obvodu areálu – zdroj: Ověření možností nového využití a revitalizace areálu Psychiatrické léčebny Bohnice, 2009, str. 14 – upraveno autorem (modré body – sportoviště).

Obr. 10: Navrhovaná prostupnost obvodu areálu – zdroj: Ověření možností nového využití a revitalizace areálu Psychiatrické léčebny Bohnice, 2009, str. 15 – upraveno autorem (modré body – sportoviště).

Z hlediska vstupů do areálu léčebny a jejich návaznost na sportoviště PLB se aktuální stav jeví jako uspokojující. Nicméně je třeba dodat, ţe nově plánované vstupy budou jen ku prospěchu věci a umoţní tak rychlejší, kratší a příjemnější dostupnost sportovišť PLB. Zejména pak vstupy v severní části ze strany, kde kdysi býval vojenský areál. Na severní straně areálu PLB roste developerský projekt rezidence Čámovka, jehoţ výstavba jiţ byla zahájena v březnu 2011. První etapa s celkem 56 byty bude dokončena na podzim o rok později. Nastěhování do bytů bude probíhat od zimy 2012. Těchto 56 bytů a v nich očekávaných přibliţně 200 ţijících obyvatel, zvyšuje potenciál k vyuţití sportovišť PLB. Právě tato severní část, která je nyní zcela uzavřená, se otevře, coţ jen podpoří celkovou otevřenost a komplexnost areálu. Umoţní novým potenciálním zákazníkům 47

z rezidence Čámovka vyuţívat sportoviště a při tom vyuţít přímý vstup, bez toho, aniţ by museli obcházet stovky metrů plotu.

48

6 Marketingová strategie sportovišť PLB 6.1 Cílový trh Za cílový trh jsou povaţováni obyvatelé ţijící poblíţ areálu PLB převáţně na sídlištích Čimice, Bohnice a výhledově Čámovka. Jak uvádí tabulka na str. 45, jedná se téměř o 32 tisíc obyvatel, kteří ţijí ve vzdálenosti 1 km od areálu léčebny. Tento počet skýtá jasný potenciál pro areál léčebny a pro jeho sportoviště, aby ze strany veřejnosti byl o ně dennodenní zájem, který povede k naplnění jiţ několikrát zmíněnému strategickému plánu managementu PLB. Hlavní sluţbou pro zákazníky, jak uvádí Šíma v publikaci Klasifikace tělovýchovných a sportovních sluţeb, jsou pro zákazníky sluţby pro potěšení zákazníka, sluţby pro zdraví a kondici a léčebné sluţby, které jsou v současné době provozovány na stávajících sportovištích PLB: 3 tenisové kurty, fotbalové hřiště, multifunkční hřiště, hřiště na beach volejbal a 3 jízdárny pro koně. Dále se bude jednat o tytéţ sluţby, které však budou nabízeny na nových sportovištích tj. in-line dráha, běţecký okruh a jízdárna pro koně. Pro informaci uvádím tabulku, která pojednává o „top“ nejpopulárnějších sportech v ČR, která dává moţnost srovnání, jaké sporty patří mezi nejpopulárnější mezi českou dospělou populací a které jsou nabízeny prostřednictvím sluţeb právě na sportovištích PLB. Jízda na kole Plavání Běh na lyţích Posilování Tenis

10 POPULÁRNÍCH SPORTOVNÍCH AKTIVIT 55,6 % Pěší turistika 48,0 % Sjezdové lyţování 17,1 % Fotbal 15,0% Aerobik 9,2 % Volejbal

51,2 % 18,9 % 16,8 % 9,3 % 8,1 %

Tab. 3: Zkoumání fenoménu trávení volného času české populace – zdroj: Špaček in SEKOT, A. Sociologické problémy sportu. Praha: Grada Publishing, 2008, str. 43 – 45.

Dále je zde uvedena práce s názvem Sport a jiné pohybové aktivity české dospělé populace od autorů Jansa, Kocourek, Belmihoubová z FTVS UK z katedry pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu. Autoři vybrali odpovědi dospělé populace, jak reálně zařazují sport do svého pohybového reţimu (ţivotního stylu). Vycházeli z předpokladu, ţe nebudou velké rozdíly mezi pohlavím v následujících

49

věkových kategoriích 18 – 30, 31 – 45, 46 – 60, 61 a více let. Jejich výsledky uvádí následující 2 tabulky: MUŢI Věk 18-30 let 31-45 let 46-60 let 61 a více let Celkem

Char. N % N % N % N % N %

0x 60 25,6 91 36,4 93 46 83 70,9 327 40,7

1-10x 89 37,8 100 36 78 35,6 13 10,9 280 32,9

11-20x 44 18,7 28 10,1 16 7,3 2 1,6 90 10,5

21 a více x 35 14,9 35 12,6 19 8,7 5 4,2 94 11,1

Celkem 235 100 278 100 219 100 120 100 852 100

Tab. 4: Sport a jiné pohybové aktivity u dospělé populace muţů v ČR – zdroj: JANSA, P., KOCOUREK, J., BELMIHOUBOVÁ, J. Sport a jiné pohybové aktivity české dospělé populace. str. 3. ŢENY Věk 18-30 let 31-45 let 46-60 let 61 a více let Celkem

Char. N % N % N % N % N %

0x 67 28,6 115 41,4 106 48,4 100 83,3 388 45,5

1-10x 89 37,8 100 36 78 35,6 13 10,9 280 32,9

11-20x 44 18,7 28 10,1 16 7,3 2 1,6 90 10,5

21 a více x 35 14,9 35 12,6 19 8,7 5 4,2 94 11,1

Celkem 235 100 278 100 219 100 219 100 852 100

Tab. 5: Sport a jiné pohybové aktivity u dospělé populace ţen v ČR – zdroj: JANSA, P., KOCOUREK, J., BELMIHOUBOVÁ, J. Sport a jiné pohybové aktivity české dospělé populace. str. 3.

Z barevně zvýrazněných ploch v obou výše uvedených tabulkách vyplývá, ţe největší část české populace (muţi, ţeny) sportuje 1 – 10 krát měsíčně. Poté následuje populace, která sportuje intenzivněji v rozmezí 11 – 20 krát měsíčně. Jedná se především o sport pro potěšení, k udrţení fyzické kondice a k upevnění zdraví. Sportování se v dnešní době stává čím dál více součástí ţivotního stylu a cílový trh, který skýtá přibliţně 32 tisíc obyvatel, dává rozhodně potenciál k pozitivnímu přijetí marketingové strategie, která je zacílena na trţní segmenty od 18 aţ do věku 60 let.

50

6.2 Zákaznické potřeby 1. Deklarované potřeby – zákazník si chce zasportovat, zahrát fotbal, vyuţít sluţeb, které mu nabízí multifunkční hřiště, zahrát si beach volejbal s přáteli, zahrát si tenis, zaběhat si v přírodním parku, zajezdit si na in-line bruslích nebo si popřípadě zajezdit na koni na jedné z místních jízdáren. 2. Reálné potřeby – zákazník si chce udrţet kondici, mít potěšení ze sportovní činnosti, udrţet si zdraví na dobré úrovni nebo shodit přebytečné kilogramy. 3. Nevyřčené potřeby – zákazník očekává profesionální přístup poskytovatele sluţby na ucházející úrovni, rychlou obsluhu a dobré vybavení jak sportovišť, tak i zázemí. 4. Potřeby pro potěšení – zákazník si přeje, aby za opakované vstupy a vyuţití nabízených sluţeb dostal patřičnou slevu. 5. Utajené potřeby – klient si přeje uznání popř. pochvalu od okolí.

6.3 Marketingový mix Produkt  2 antukové tenisové kurty (jeden s osvětlením),  1 tenisový kurt s umělým trávníkem, který je moţné vyuţít i na nohejbal (s osvětlením),  fotbalové hřiště (hřiště nestandardních rozměrů 64 x 24 m, povrch je z přírodního kvalitního trávníku, výškou 3 – 4 cm s instalovaným závlahovým systémem),  multifunkční osvětlené hřiště (povrch z umělého trávníku, s lajnami pro basketbalové hřiště, pro 2 volejbalové kurty, pro 1 tenisový kurt, k dispozici jsou 2 přenosné branky na fotbal, 2 volejbalové sítě včetně 4 sloupků),  beach volejbalový kurt,  jízdárna pro koně (3 venkovní jízdárny, 1 jízdárna krytá),  in-line dráha (kvalitní povrch, celková délka tras vhodných pro in-line bruslení je 10 km),  běţecké trasy (13 km),  jóga, aerobik a modifikace aerobiku (kick box aerobik, taneční aerobik). 51

Cena Platit je moţné pouze v hotovosti a to na hlavní vrátnici (recepce), která se nachází v hlavní administrativní budově při vstupu pro pěší. V případě vjezdu osobním vozidlem přes vjezdovou vrátnici si zákazníci odeberou parkovací lístek. Po uhrazení částky za vyuţití sluţby (pouţití sportoviště) bude současně potvrzen parkovací lístek, který při odjezdu odevzdá na vjezdové vrátnici bez úhrady poplatku za parkování. Ceník je součástí přílohy (PŘÍLOHA 2). Areál je volně přístupný pro veřejnost a proto vyuţití in-line dráhy a běţeckých tras je zdarma.

Distribuce Provozovna je umístěna na adrese Ústavní 91, Praha 8 – Bohnice. Ze sídliště Bohnice a sídliště Čimice je moţné se dostat do areálu PLB pěšky během 2 – 10 minut. Dojezd z centra Prahy (metro Muzeum) pak trvá přibliţně 23 minut. Nejprve se vystoupí na stanici metra Kobylisy a poté autobusem číslo 177 nebo 200, kde se vystoupí na stanici Katovická nebo Odra. Parkování osobního automobilu je moţné přímo v areálu PLB. Odkaz na www.plbohnice.cz/sportoviste.

Propagace Reklamní kampaň s názvem „Sportoviště mezi ploty“, moţnosti:  reklama na nebo v autobusech MHD č. 177 a 200 po dobu 3 měsíců (viz CENÍK, PŘÍLOHA 1),  reklama na vybraných autobusových zastávkách (viz CENÍK, PŘÍLOHA 1), o 1. měsíc kampaně – 16 autobusových zastávek, o 2. měsíc kampaně – 12 autobusových zastávek, o 3. měsíc kampaně – 8 autobusových zastávek,  plošná reklama na zdi PLB na rohu ulic Ústavní a Čimická (viz CENÍK, PŘÍLOHA 1),  řízená medializace a úzká spolupráce s Městskou částí Prahy 8 (časopis, web),  zapsání in-line dráhy na internetové stránky www.inline-online.cz.

52

Personál Obsluţný personál zajišťuje:  výběr plateb za pronájem sportovišť obsluhuje osoba na vrátnici (recepce),  technickou správu a údrţbu sportovišť (tenisové kurty, multifunkční hřiště, beach volejbal, tělocvična) zajišťuje 1 osoba, 

úklid in-line dráhy a běţeckých tras je smluvně zajištěn 1x týdně technickou sluţbou Prahy 8.

Proces Doba obsluhy zákazníka je zkrácena na minimum, rychlost objednání sportovišť taktéţ. Reservace sportovišť je moţná přes obsluhu vrátnice (recepce) po telefonní domluvě.

Prezentace Celkový dojem ze sportovišť je dobrý a na kráse mu dodávají vzrostlé stromy v okolí sportovišť. Panuje zde velmi přátelská a klidná atmosféra. Personál se chová zcela profesionálně a příjemně a je vám kdykoli k sluţbám. Zázemí sportovišť je velmi čistě uklizeno, jsou zde dodrţovány veškeré hygienické standardy. Technické vybavení sportovišť je na dobré úrovni.

6.4 Rentabilita V případě PLB nebude zisk hlavním měřítkem úspěchu, ale měřítkem dílčím. Jelikoţ si management PLB určil jako strategický cíl přilákat do areálu PLB širokou veřejnost, bude se za rentabilitu povaţovat obsazenost sportovišť širokou veřejností. Nyní sportoviště zejí prázdnotou a jejich obsazenost zcela neodpovídá jejich moţnostem. Zisk, jakoţto dílčí prvek, bude v prvé řadě slouţit k pokrytí výdajů na propagaci a současně bude vyuţit pro potřeby sportovišť, k údrţbě, jejich postupnému vylepšování a dílčím úkonům s tím spojeným.

53

6.5 PR aktivity PLB v současné době pořádá velké mnoţství PR aktivit pro širokou veřejnost. Jedná se především o velmi úspěšný divadelní a muzikální festival Mezi ploty, Babí léto, provozuje se zde Divadlo za plotem, galerie U Johanky, galerie U lékárníka a prezentace terapeutických dílen. V areálu se nacházíí kostel sv. Václava, kde se konají pravidelné bohosluţby. Jako další navrhované PR aktivity mohou poslouţit různé sportovní akce, které budou pořádány pro veřejnost prostřednictvím turnajů či jiných sportovních akcí (fotbalový turnaj, beach volejbalový turnaj, in-line závody pro děti atd.). Turnajem se v tomto případě rozumí sportovní soutěţ pro větší počet účastníků, kteří spolu zápolí o celkové vítězství při sportu, hře či jiné sportovní disciplíně. Turnaj se skládá z jednotlivých utkání, na jejichţ základě se poté vybere vítěz, který dosáhne buď největšího počtu bodů, nebo nejrychlejšího času. Rozlišujeme dvě hlavní formy turnajů. První formou je vyřazovací turnaj, při kterém se po kaţdém kole zmenší počet aktivních účastníků přesně o polovinu a to z důvodu, ţe jeden z účastníků vypadne. Vítězem se poté stává ten účastník, který zbude v turnaji jako poslední, neboli se mu podaří porazit svého soupeře ve finálovém zápase. Druhým typem turnajů je turnaj kaţdý s kaţdým, v němţ se postupně střetávají všichni účastníci se všemi. Vyhrává ten, komu se podaří získat co největší počet bodů. Krom toho se turnaje mohou hrát i kombinací několika systémů. PLB jakoţto budoucí pořadatel sportovních aktivit pro veřejnost si vybere takový systém turnaje či jiného sportovního klání, aby se dosáhlo všeobecné spokojenosti všech účastníků. Teprve kaţdoročně se opakující turnaje vytvoří širokou základnu stálých klientů

6.6 Reklama Management PLB v části své strategie ve vztahu k společnosti definuje posilování značky PLB jako jednu ze svých hlavních priorit. Prostřednictvím řízené medializace a úzké spolupráce s Městskou částí Prahy 8 (časopis, web) se snaţí pozitivně informovat širokou veřejnost o pořádání veřejných aktivit v areálu léčebny. V současné době je věnován jednorázovým akcím, jako jsou např. festival Mezi ploty, 54

Závody veteránů, Babí léto atd. Nebo se snaţí informovat veřejnost o akcích, které se dějí během roku opakovaně a jsou organizované v Divadle za plotem, v kostele sv. Václava, galerie U lékárníka nebo galerie U Johanky. V současné době neexistuje ţádná reklama, která by informovala o moţnosti kaţdodenního vyuţití areálu z hlediska pronájmu nebo vyuţití sportovišť. Jejich potenciál je vysoký právě vzhledem k poloze tj. mezi dvěma sídlišti Bohnice a Čimice. Areál skýtá moţnosti sportovního vyţití po celý den od rána do večera. Sportoviště jsou všechny ve velmi kvalitním stavu s uspokojujícím zázemím a jediné co nyní stačí, je: „dostat je do povědomí veřejnosti“ a přesvědčit veřejnost, aby si do areálu PLB našla cestu. K tomu má poslouţit právě dobře zvolená reklamní kampaň s názvem „Sportoviště mezi ploty“. Jelikoţ PLB je příspěvkovou organizací spadající pod ministerstvo zdravotnictví ČR, její finanční moţnosti ohledně masivní reklamní kampaně jsou spíše utopií. Nicméně po domluvě s managementem PLB, je zde moţnost navrhovanou reklamní kampaň realizovat. Pro reklamní kampaň s názvem „Sportoviště mezi ploty“ bude vyuţito reklamy všeobecné, která má za úkol zvýšit celkovou poptávku po produktu, respektive sluţbě. Reklamě instituční, jejímţ prvořadým úkolem je vytvořit goodwill a přispět tak k jednomu z hlavních cílů managementu PLB, kterým je posilování značky PLB. A reklamě informační, která se pouţívá ve stádiu zavádění a stabilizace produktu. Konkrétní reklama s tématem „Sportoviště mezi ploty“ bude umístěna na dopravních prostředcích MHD, které se pohybují v lokalitě Prahy 8. Bude se jednat o trasu, která vede od stanice metra Kobylisy přes sídliště Bohnice a sídliště Čimice. Právě na této trase bude umístěna stěţejní část reklamního sdělení v autobusech číslo 177 a 200 (po dobu 3 měsíců, viz CENÍK, PŘÍLOHA 1) jelikoţ zde probíhá nejčastější pohyb cílového skupiny, na kterou je reklamní kampaň zaměřena. Dalším místem k vyuţití reklamy jsou autobusové zastávky (viz CENÍK, PŘÍLOHA 1). Pro první měsíc je navrţeno 16 ks reklamního sdělení (zastávky: Kobylisy, Čimický háj, Podhajská pole, Krakov, Odra, Lodţská, Libeňská, Čimice). Dále jsou počty zastávek redukovány. Pro druhý měsíc jsou vybrány následující zastávky v počtu 12 ks (Kobylisy, Dunajecká, Sídliště Čimice, Sídliště Bohnice,

55

Okořská, Katovická). Pro třetí měsíc jsou vybrány nejfrekventovanější zastávky v počtu 8 ks (Kobylisy, Sídliště Bohnice, Sídliště Čimice, Katovická). Je navrţena jedna velkoplošná reklama, která bude umístěna na oplocení areálu PLB na rohu ulic Ústavní a Čimická. Při akcích probíhajících pod záštitou PLB (viz. festival Mezi ploty, Babí léto atd.), budou u kaţdého vstupu do areálu rozmístěny reklamní tabule menšího formátu s potřebným sdělením a budou zde rozdávány letáky se základními informacemi o sportovištích PLB. Jednou ročně bude pomocí letáků informována veřejnost v okolí areálu PLB. Jelikoţ se jedná přes 30 000 obyvatel a předpokládá se, ţe kaţdá rodina má 3 – 4 členy, bude se jednat cca o 7 000 aţ 8 000 letáků. Další informačním zdrojem budou samotné internetové stránky PLB (www.plbohnice.cz). Pro navrhovanou in-line dráhu bude prioritou dostat její základní informace na internetové stránky www.inline-online.cz.

56

6.7 SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

 Velká nabídka sportovišť

 Malý zájem o vyuţití sportovišť

 Kvalita sportovišť

 Neexistující propagace sportovišť

 Osvětlení sportovišť

 Chybějící informace o sportovištích na internetových stránkách PLB (www.plbohnice.cz)

 Jediný beach volejbalový kurt u sídlišť Bohnice a Čimice  3 jízdárny pro koně (1 krytá, 2 venkovní)

 Zpoplatnění vjezdu do areálu  Slabá úroveň zázemí sportovišť

 Hiporehabilitace  Vynikající dostupnost MHD  Cenová dostupnost  Otevřenost areálu veřejnosti  Přírodní prostředí (park, vzrostlé stromy)  Podpora ze strany managementu PLB

Příležitosti

Hrozby

 Jediný in-line okruh v okolí

 Nedostatek klientů

 Běţecký areál v příjemném prostředí parku PLB

 Nezájem lidí o vstup do areálu PLB

 Nová jízdárna

 Negativní postoj k psychiatrii

 Při vyuţití sluţby parkování v areálu PLB zdarma

 Strach z kontaktu s pacienty PLB  Příliš vysoká cena reklamní kampaně „Sportoviště mezi ploty“

 Vedená reklamní kampaň s názvem „Sportoviště mezi ploty“

 Špatně zvolená reklamní kampaň

 Pořádání PR aktivit (amatérské sportovní turnaje pro veřejnost)

57

7 Návrhy na nově vzniklá sportoviště 7.1 In-line dráha a běžecké trasy In-line bruslení je moţné po celém areálu léčebny. Trasy jsou omezeny pouze kvalitou povrchu vozovky. Na obr. níţe jsou zvýrazněné trasy, které mají vhodný povrch pro in-line bruslení. Běţci mohou vyuţívat všechny komunikace. Celková délka všech komunikací v areálu PLB vhodných pro in-line bruslení je téměř 10 km. Běţci mohou vyuţívat všechny komunikace včetně přilehlých pěšin (13 km). Páteří dopravních vazeb uvnitř areálu PLB je systém vzájemně propojených komunikací. Jedná se celkem o čtyři hlavní dopravní uzly, přičemţ dva z nich vytvářejí tvar písmene „V“ a jejich průsečík se nachází hned vedle hlavní administrativní budovy, kde sídlí management PLB. Zbylé dvě hlavní tepny protínají areál léčebny od západu na východ. Převáţná část areálu se nachází na rovné ploše, proto jsou i hlavní komunikace povětšinou rovné nebo jen s velmi mírným sklonem. Více členitý terén je pouze v prostorách za divadlem, kde jsou umístěny tenisové kurty. Šířka vozovky je v rozmezí 5,5 aţ 6 m a v některých částech je i doplněna sítí chodníků šířky od 1 do 2 m. Provoz na komunikacích probíhá obousměrně. V areálu se nacházejí i jiné dopravní cesty, ty však povětšinou slouţí jen pro zásobování konkrétní budovy. Veškeré komunikace uvnitř areálu včetně chodníků jsou tvořeny ţivičnou svrchní vrstvou (odpovídající povrch pro in-line brusle nebo běhání). Negativem je, ţe v areálu se mohou pohybovat vozidla zaměstnanců léčebny a návštěv. Na druhou stranu je nutné podotknout, ţe intenzivnější provoz je v pracovních dnech v době od 7:30 do 16:00 hod. Řidiči zde mají přikázanou maximální povelenou rychlost 30 km/h značkou, která je umístěna při vjezdu do areálu. Další aspekt vyvaţující silniční provoz v areálu je dostatečná šířka hlavních komunikací, která se jak jiţ bylo zmíněno, pohybuje v rozmezí 5,5 aţ 6 m (průměrná šířka automobilu je 1,6 – 1,8 m). Automobily, které zde projíţdějí, mají dostatečný prostor, aby se pěším, projíţdějícím cyklistům a nově i bruslařům popř. běţcům pohodlně vyhnuly. Veškerý pohyb osob tj. pacientů, zaměstnanců a návštěv se soustřeďuje a odehrává volně na všech komunikacích bez omezení. I kdyţ se zatím nikdy nevyskytla kolize mezi vozidlem a osobou, je nutné s tímto rizikem počítat. Pro zvýraznění bezpečnosti bude u vjezdu do léčebny instalována nová značka, která spolu se značkou omezující rychlost 58

bude upozorňovat i na přítomnost in-line bruslařů a běţců v areálu. Bude tak nabádat řidiče ještě k větší opatrnosti. Značka pro in-line brusle a běţce bude doplněna instrukcí, ţe provádění těchto aktivit je na vlastní nebezpečí. Tyto aktivity nejsou zpoplatněny a odpovědnost za vzniklé škody a újmy na zdraví nenese PLB. Informace o moţnosti pouţívaní komunikací PLB na in-line bruslení doporučuji umístit na www.inline-online.cz.

Obr. 11: Komunikace PLB – zdroj: digitální mapa od managamentu PLB – upraveno autorem.

7.2 Jízdárna pro koně Po konzultaci s managementem je navrhnuta největší jízdárna v areálu PLB, která bude dlouhá 130 m a široká 35 m. Bude se nacházet poblíţ zmiňovaných jízdáren. Plocha, na které má nová jízdárna vyrůst je staré nevyuţívané hliněné pole poblíţ „farmy“. Jelikoţ PLB vlastní traktor a srovnávací pluhy na zeminu nebude nová stavba nikterak nákladná. Na vybudování ohrady budou vyuţity dřevěné trámy z rekonstrukce dětského pavilonu.

59

Dalším zdrojem příjmů ze sportovišť by se mohlo stát zapůjčování koní za poplatek veřejnosti včetně odborné pomoci za účasti instruktorů, kteří jsou v současné době zaměstnanci léčebny a pracují s pacienty pomocí hipoterapie. Veřejnost bude za půjčení koní a instruktorů platit. Moţností je za úhradu ustájení i vlastního koně. V současnosti jsou jízdárny vyuţívány v rámci hipoterapie. Tato léčebná metoda je pouze dílčí sloţkou tzv. hiporehabilitace, která krom jiţ zmíněné hipoterapie zahrnuje ještě léčebné pedagogicko psychologické jeţdění, rekondiční jeţdění a sport handicapovaných. Právě poslední dvě zmiňované je moţné zavést jak pro pacienty PLB, tak i zákazníky (povětšinou s handicapem), kteří budou chtít vyuţít právě těchto dvou nově nabízených sluţeb. Rekondiční jeţdění na koni představuje různá opatření směřující k obnovení výkonnostního potenciálu klienta, který byl z nějakého důvodu ztracen. Obvykle bývá tím důvodem dlouhodobá nemoc nebo úraz. Sport handicapovaných je oblast hiporehabilitace, která umoţňuje zdravotně handicapovaným jezdcům, po absolvování klasické hipoterapie, jezdecký výcvik v různých oblastech jezdeckého sportu a účast na různých jezdeckých soutěţích všeho druhu (paradrezury, paravoltiţe atd.). Výcvik postiţeného jezdce pak závisí především na individuálních moţnostech a schopnostech klienta a jeho náročnost musí být podřízena stupni a druhu postiţení jezdce.

Obr. 12: Navrhovaná jízdárna pro koně – zdroj: www.mapy.cz.

60

7.3 Aerobik a jeho modifikace v zrekonstruované tělocvičně Aerobik bude probíhat v místní tělocvičně pod vedením zkušeného instruktora. Nyní je v tělocvičně úspěšně zavedena jóga, která spojuje pacienty a širokou veřejnost zpoza „plotu“. Aerobik a jeho různé modifikace by mohly fungovat podobným způsobem. Tělocvična je dnes v ne moc dobrém stavu a její zázemí rozhodně neodpovídá dnešním standardům. Určitě zde bude zapotřebí vymalovat stěny v tělocvičně a stěny v zázemí (wc, sprchy), vyměnit obklad ve sprchách a na toaletách. Instalovat minimálně 4 nové sprchy a 4 toalety. Punc profesionality přinesou instalovaná zrcadla za instruktorem, která budou nápomocná i ke správnému provedení různých cvičebních prvků a sestav. Nemělo by se ani zapomenout na kvalitní hudební doprovod, který bude zajišťovat audio sestava. K modifikacím aerobiku je nutné zakoupit potřebné cvičební pomůcky. Jedná se o tzv. step, coţ je přenosný schůdek vysoký od 15 do 30 cm, který lze pořídit v rozmezí od 600 do 1 000 Kč. Pouţití stepu zvyšuje zátěţ svalových skupin nohou. Při aerobiku lze samozřejmě pouţít mnoho jiných pomůcek. Jedná se např. o plné míče, činky tzv. jednoručky, tyč nazývaná fit bar nebo gumové pásy). Dále je moţné cvičit se školeným instruktorem různé modifikace aerobiku. Jedná se především o různé druhy tanečního aerobiku nebo kick box aerobiku.

7.4 Rezervace sportovišť Doporučuji softwarovou aplikaci s jednoduchým rezervačním systémem jednotlivých sportovišť, kterou bude obsluhovat osoba na recepci. Zde bude přednostně uvedena rezervace sportovišť pacienty a zaměstnanci léčebny. Tento informační systém bude k nahlédnutí na internetových stránkách léčebny www.plbohnice.cz. Rezervaci je moţné provést pouze telefonicky nebo osobně.

61

8 Závěr Marketingová strategie je vytvořena na míru pro potřeby sportovišť PLB. Jsou zde uvedeny postupné kroky, jak dosáhnout jejího naplnění. Zvláštní pozornost je věnována propagaci sportovišť PLB, kde je přesně navrţeno, jaké nosiče jsou vyuţity pro reklamní sdělení „Sportoviště mezi ploty“. Je vypracován i základní ceník, který dává moţnost managementu PLB rozhodnout se, jestli do reklamní kampaně skutečně jít nebo ne. Reklamní nosiče jsou voleny citlivě s ohledem na cenu. Uvedená celková cena v příloze 2 je spíše orientační a dá se předpokládat, ţe bude spíše vyšší. Minimální reklama, která by měla být bezpodmínečně zřízena je velkoplošná reklama (billboard), umístěna na plotu na rohu ulic Čimická a Ústavní a reklama pomocí letáků, které budou rozdávány kaţdoročně na sídlištích Bohnice, Čimice a v blízkém okolí. Tyto dva způsoby reklamy jsou nejméně nákladné a pro minimální úspěšnost strategie musí být zrealizovány. V návrhové části je vypracován projekt in-line dráhy, běţeckých tras, nové venkovní jízdárny pro koně a jsou zde rozšířeny moţnosti nabízených sluţeb v tělocvičně o aerobik a jeho modifikace. První dva zmiňované návrhy lze uvést do praxe tak říkajíc hned. Komunikace pro in-line a běţecké trasy jiţ stojí a jejich návštěva se bude odvíjet od úspěšnosti reklamní kampaně „Sportoviště mezi ploty“. I kdyby tato reklamní kampaň nebyla spuštěna, existuje moţnost bezplatné registrace in-line dráhy na internetových stránkách www.inline-online.cz, kde budou poskytnuty základní informace o dráze. Nejvíce nákladná je rekonstrukce zázemí tělocvičny a dá se předpokládat, ţe peníze na ni v nejbliţší době vyčleněny nebudou, jedná se tedy pouze o doporučení do budoucna na rozdíl od zmiňované in-line dráhy a běţeckých tras, které je moţné spustit ihned.

62

9 Seznam literatury 1) BLACK, S. Nejúčinnější propagace – public relations. 1.vyd. Grada Publishing, 1994. ISBN 80-7169-106-2. 2) ČÁSLAVOVÁ, E. Management a marketing sportu. 1.vyd. Praha: Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376-150-9. 3) Equichannel.cz [online]. 27.01.2003 [cit. 2011-03-11]. Optimální povrch jízdárny. Dostupné z WWW: . 4) HENDL, J., BLAHUŠ, P. Návrh projektu závěrečné práce. [online] aktualizováno dne 6.4.2010. Dostupné z . 5) HENDL, J. Kvalitní výzkum / Základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. 6) Hipoterapie.cz [online]. c2007 [cit. 2011-03-11]. Hiporehabilitace. Dostupné z WWW: . 7) HORÁKOVÁ, I. Marketing v současné a světové praxi. Praha: Grada Publishing,1992. ISBN 80-85424-83-5. 8) HETTNEROVÁ, Magda. Otevřeme se více lidem. Metro. 14.2.2011, č. 31, s. 11. 9) JANSA, Petr; KOCOUREK, Jan; BELMIHOUBOVÁ, Jarmila. SPORT A JINÉ POHYBOVÉ AKTIVITY ČESKÉ DOSPĚLÉ POPULACE. In Pohybové aktivity jako prostředek ovlivňování člověka, Praha 20. 11. 2003. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2003. s. 128;134. Dostupné z WWW: . ISBN 80-86317-28-5. 10) KOBERA, B., ŠEC, P. Reklama efektivně. Praha: Unico, 1991. 106 s. ISBN 80900886-0-0. 11) KOTLER, P. Marketing management. 9. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, ISBN 80-7169-600-5.

63

12) KOTLER, P. Marketing Management. 9. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, ISBN 80-247-0016-6. 13) KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. 6. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0513-3. 14) KOTLER, P., WONG, V., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G. Moderní Marketing. Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-1545-2. 15) LESLY, P. Public relations, teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995, ISBN 80-85865-15-7. 16) PITTS, B. G., STOTLAR, D. K. Fundamentals of Sport Marketing. Morgatown: Fitness Information Technology, 1996. P. 290. ISBN 1-885693-02-8. 17) PŘIBOVÁ, M. a kol. Marketingový výzkum v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-299-9. 18) R.U.A - Ing. arch. Petr Hlaváček, B.I.R.T. Group, a. s. Ověření možností nového využití a revitalizace areálu Psychiatrické léčebny Bohnice. [s.l.] : [s.n.], 2009. 30 s. 19) SEKOT, A. Sociologické problémy sportu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2562-8. 20) SVOBODA, V. Public relations moderně a účinně. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-0564-8. 21) ŠÍMA, J. Klasifikace tělovýchovných a sportovních služeb – aplikace pro sportovní management. Konference Management a marketing sportu a cestovního ruchu v Ústí n. L. Západočeská univerzita v Plzni. 2009. ISBN 97880-7043-801-5. 22) The Chartered Institute of Marketing (CIM). Marketingteacher.com [online]. c2011 [cit. 2011-03-11]. What is Marketing?. Dostupné z WWW: . 23) TELLIS, G. J. Reklama a podpora prodeje. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-997-7.

64

24) VYSEKALOVÁ, J., KOMÁRKOVÁ, R. Psychologie reklamy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 264 s. ISBN 80-247-0402-1. 25) WESTERBEEK, H., SMITH, A., TURNER, P., EMERY, P., GREEN, CH., LEEUWEN, L. Managing Sport Facilities and Major Events. Abingdon: Routledge, 2006. ISBN 978-0-415-40109-8.

65