UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra veřejné a sociální politiky

Bc. Kateřina Charvátová

Kapacity základních škol v zázemí velkých měst v České republice Diplomová práce

Praha 2015

Autor práce: Bc. Kateřina Charvátová Vedoucí práce: doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D.

Rok obhajoby: 2015

Bibliografický záznam CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Kapacity základních škol v zázemí velkých měst v České republice. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra veřejné a sociální politiky, 2015. s. 122. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D.

Abstrakt Problematika kapacit základních škol v zázemí velkých měst představuje aktuální problém českého školství, kterému však není věnována dostatečná odborná pozornost a to i přesto, že významným způsobem ovlivňuje kvalitu vzdělávání v těchto lokalitách a může podporovat vznik nerovností ve vzdělávání. Tato diplomová práce proto nabízí komplexní pohled na zkoumanou problematiku. Přínos práce spočívá především ve snaze vyvolat odbornou diskuzi nad tímto tématem, kterému se doposud nikdo z odborníků důkladně nevěnoval. Hlavním cílem práce je proto popsat zkoumanou problematiku, objasnit příčiny a důsledky problému nedostatečných kapacit základních škol a zjistit, jaký je rozsah problému v pražském zázemí. K naplnění výzkumného cíle byla využita primární a sekundární data. Celková koncepce výzkumu se zakládá na smíšeném výzkumném přístupu. Pomocí kvantitativních a kvalitativních metod práce zjišťuje, jaký je současný stav základního školství v zázemí velkých měst a jaké jsou příčiny a důsledky problému nedostatečných kapacit základních škol. Kapacity základních škol představují poměrně složitý problém, který je způsoben různými příčinami. Nelze jednoznačně říci, že zřizovatelé základních škol selhali ve své samosprávné činnosti, protože dostatečně nesledovali populační vývoj na svém území a pružně na něj nezareagovali, např. rozšířením kapacity škol. Zřizovatelé základních škol nedisponují dostatečnými finančními prostředky, a realizují proto především dílčí opatření vedoucí k navyšování kapacit základních škol, která však mohou mít vliv na kvalitu vzdělávání a nepředstavují dlouhodobé a komplexní řešení problému. Nedostatečné kapacity základních škol negativním způsobem ovlivňují prostředí, ve kterém obyvatelé v zázemí velkých měst žijí. Na závěr práce jsou formulována doporučení přispívající ke komplexnímu řešení problému, která by neměla dopady na kvalitu vzdělávání v základních školách.

Abstract Capacities of elementary schools in the hinterland of the big cities presents actual problem of Czech educational system and no sufficient specialized attention is paid to it, except it has significant impact to the quality of education in these localities. Moreover it can support the inequalities in education. Therefore this diploma thesis offers complex view of investigated issue. The benefits of this work lies especially in the effort to indicate discussion about this topic, which no experts pay special attention to. The main goal is to describe the research problem, to clarify all the causes and consequences of the insufficient capacities in elementary schools problem and find out what is the extent of the problem in the hinterland of Prague. Primary and secondary data was used to achieve these goals. The overall research concept is based on mixed research technique. This diploma thesis finds out what is the current status of elementary schools education system in the hinterland of the big cities and what are causes and consequences of insufficient capacity problem of elementary schools with both quantitative and qualitative methods.

Capacities of elementary schools present quite complicated

problem which is caused by various reasons. It is hard to say if elementary schools founders failed in their autonomous activities because they didn´t observe population evolution on their area and they didn´t react on it, e.g. by capacity enlargement at schools. Elementary schools founders don´t have enough financial funds so they realize especially sectional steps which leads to elementary school capacity enlargement, but it can have an influence to the quality of education and it doesn´t constitute long term and complex solution of this problem. The insufficient capacities have negative influence to the surroundings where inhabitants of hinterland of the big cities live in. Finally, in the diploma thesis are formulated recommendations which help to the complex solution of the problem and should not have any impacts to the quality of education at elementary schools.

Klíčová slova Vzdělávání, základní školy, kapacity, kvalita vzdělávání, vzdělávací politika, demografický vývoj, suburbanizace, volba základní školy.

Keywords Education, elementary schools, capacity, quality of education, educational policy, demographic trends, suburbanization, school choice. Rozsah práce: 174 828 znaků

Prohlášení 1.

Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.

2.

Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu.

3.

Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely.

V Praze dne 15. 5. 2015

Kateřina Charvátová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. PhDr. Arnoštovi Veselému, PhD. za jeho pomoc, inspirativní vedení a vstřícný přístup. Mé poděkování rovněž patří všem expertům, kteří byli ochotni se se mnou sejít a poskytnout mi rozhovor. Zároveň bych chtěla poděkovat zřizovatelům základních škol, kteří se zúčastnili mého dotazníkového šetření, a umožnili mi tak získat velmi cenné informace. V neposlední řadě děkuji své rodině a příteli za pomoc a podporu nejen při psaní této práce, ale po celou dobu mého studia.

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Institut sociologických studií Projekt diplomové práce

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu Předmětem zkoumání diplomové práce jsou kapacity základních škol v zázemí velkých měst v České republice. Chtěla bych popsat situaci v základních školách v zázemí velkých měst a zároveň zjistit, jaký je rozsah problému nedostatečných kapacit základních škol v pražském zázemí. V současnosti se velká část pozornosti odborné i laické veřejnosti zaměřuje na problém týkající se nedostatečných kapacit mateřských škol. Tento problém se stal jedním z „nejpopulárnějších“ témat nejen komunálních voleb v roce 2014, kdy skoro každá politická strana ve svém volebním programu prohlašuje, že bude řešit problém s nedostatkem míst v mateřských školách, např. zřizováním nových míst a podporou alternativních možností předškolního vzdělávání. Je však důležité zamyslet se nad tím, že tyto „silné ročníky“ dětí, které zapříčinily problémy s kapacitami mateřských škol, postupně stárnou a přecházejí do základních škol, kde budou rovněž způsobovat problémy s kapacitami. Je proto nezbytné zabývat se tímto problémem hned v jeho počátku. Problém nedostatečných kapacit základních škol nabývá mnohem větších rozměrů právě v zázemí velkých měst. Ve společnosti došlo v posledních letech vlivem ekonomických, společenských a kulturních faktorů ke změně hodnot, kdy se lidé snaží zvyšovat kvalitu svého života, a z toho důvodu se vystěhovávají z center velkých měst do jejich zázemí. Musil (Horská et al. 2002: 33) označuje tento proces jako suburbanizaci, kdy dochází k rozrůstání zázemí velkých a středních měst na úkor jejich center. Tento urbanizační proces je spojován s intenzivními změnami prostředí v suburbanizovaných oblastech. Dochází ke zvýšení počtu obyvatel zejména mladých rodin s dětmi, změnám v infrastruktuře a sociální struktuře obyvatelstva aj. (Ouředníček 2003). Tyto změny počtu obyvatel v zázemí velkých měst spolu s dalšími faktory způsobují zvýšenou poptávku po určitých službách, např. vzdělávacích

institucích. Tato vysoká poptávka po základním vzdělání způsobuje přeplněnost tříd či až nedostatečné kapacity základních škol v daných oblastech, které ovlivňují kvalitu života obyvatel, ale mají dopady i na kvalitu vzdělávání (Benáčková 2011: 1). Vzdělání tvoří jednu z nejdůležitějších hodnot v životě člověka, která jej provází po celý jeho život. Doba strávená na základní škole je pro dítě velmi důležitá, protože se v tomto období utváří osobnost dítěte, ale zároveň zde probíhá i jeho socializace. Děti si vytváří vazby se svými vrstevníky, a následně spolu tráví volný čas. Je proto velmi důležité, aby děti mohly navštěvovat základní školu v místě svého bydliště, a nebyly tak vytrženy z místní vrstevnické komunity. Zároveň je však nutné zamezit rušení odborných učeben a školních družin, ke kterému již na základních školách v zázemí velkých měst dochází z důvodu navýšení kapacit, protože by pak mohlo docházet ke snížení kvality vzdělávání (Pecková et al. 2012).

2. Teoretická východiska Pro teoretické ukotvení problematiky kapacit základních škol jsem zvolila čtyři teoretická

východiska.

První

z nich

představuje

teorie

suburbanizace

(Ouředníček 2003), která se zabývá příčinami zkoumaného problému, kdy dochází ke změnám ve struktuře obyvatelstva zázemí velkých měst způsobující nárůst poptávky po určitých službách, mezi které patří provozování mateřských a základních škol. S teorií suburbanizace

úzce

souvisí

další

východisko

teorie

vnitřních

periferií

(Musil, Müller 2006), která se zabývá sociálně prostorovou orientací společnosti a její transformací v průběhu devadesátých let. Další teorie zkoumá proměny prostorových aspektů základního školství v České republice (Kučerová 2012) a pomáhá mi vysvětlit komplexnost a složitost zkoumané problematiky. Poslední teoretické východisko představuje princip rodičovské volby základní školy (Burgess et al. 2011), která může přispívat k posilování vzdělanostních nerovností a ovlivňovat naplněnost základních škol v zázemí velkých měst.

3. Cíle diplomové práce Cílem diplomové práce je popsat problematiku kapacit základních škol v zázemí velkých měst, objasnit příčiny a důsledky problému nedostatečných kapacit základních škol a zjistit, jaký je rozsah problému v zázemí Prahy. Tento cíl doplňují a konkretizují následující dílčí cíle:

A) Vymezit základní pojmy a legislativní rámec systému základního vzdělávání v České republice. B) Popsat problematiku nedostatečných kapacit základních škol v zázemí velkých měst na příkladu pražského zázemí.

4. Výzkumné otázky a hypotézy Výzkumné otázky S ohledem na výzkumné cíle diplomové práce jsem definovala následující výzkumné otázky. Ad. A Jakým způsobem je vymezen pojem a právní rámec základního vzdělávání v České republice? Ad B Jaká je situace v oblasti základního vzdělávání v zázemí Prahy? Jaké jsou příčiny problému nedostatečných kapacit ZŠ v zázemí Prahy? Jaké jsou důsledky problému nedostatečných kapacit ZŠ v zázemí Prahy? Jaký je rozsah problému nedostatečných kapacit základních škol v zázemí Prahy? Výzkumné hypotézy H1: Čím větší je vzdušná vzdálenost obce od Prahy, tím vyšší je schopnost zřizovatele uspokojit poptávku po místech v ZŠ. H2: V oblastech, ve kterých zřizovatelé nejsou schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ, je vyšší výskyt soukromých základních škol. H3: Zřizovatelé, kteří mají problémy uspokojit poptávku po místech v ZŠ, realizují opatření, která zvyšují kapacity základních škol.

5. Metody a prameny V práci budou realizovány následující metody: 

expertní rozhovory,



dotazníkové šetření,



studium a analýza primárních a sekundárních dat.

Diplomová práce je založena na studiu a analýze primárních a sekundárních dat. Zdrojem primárních dat bude dotazníkové šetření a expertní rozhovory. Sekundární data mi umožní lépe proniknout do zkoumaného problému, a získat tak potřebný teoretický základ o dané problematice. Tato data budou získána pomocí databází knihoven, internetových zdrojů apod. Bude se jednat zejména o dokumenty legislativního charakteru, odborné publikace a články. Pro získání uceleného pohledu na danou problematiku budou v práci kombinovány jak kvalitativní, tak kvantitativní metody. Statistická analýza sekundárních dat bude čerpat z datových souborů Českého statistického úřadu, zejména se jedná o Statistický lexikon obcí, Projekce obyvatelstva a dalších tematické analýzy. V práci bude dále využita Statistická ročenka školství se zaměřením na výkonové ukazatele, Statistiky občanů vybraných obcí a Rejstřík škol a školských zařízení. Realizace vybraných kvalitativních a kvantitativních metod bude podložena odbornou literaturou, která se zabývá danou tématikou.

6. Předpokládaná struktura diplomové práce 1) Úvod 2) Teoretická východiska 3) Metody 4) Deskriptivní část 5) Analytická část 6) Závěry

7. Klíčová slova Základní školy, suburbanizace, kapacita, nerovnosti ve vzdělání, demografický vývoj, volba základní školy.

8. Základní literatura a zdroje k tématu BENÁČKOVÁ, Kristýna. Proces suburbanizace, demografický vývoj a kapacity školských zařízení v zázemí Prahy: případová studie Mukařovska. Suburbanizace [online]. 2011 [cit. 2014-03-23]. ISSN 18038239 BURGESS, Simon et al. Parental choice of primary school in England: what types of school do different types of family really have available to them? Policy Studies. 2011, roč. 32, č. 5, 531-547.

GREGER, David et al. Úskalí a sociální podmíněnost přechodu z mateřské školy do 1. třídy ZŠ: CLoSE. Seminář ÚVRV. 2014. HASTINGS, Justine et al. Parental Preferences and School Competition: Evidence from

a

Public

School

Choice

Program.

2007,

s.

1-45.

Dostupné

z: http://aida.wss.yale.edu/~jh529/papers/HastingsKaneStaiger_Prefs&Competition.pdf. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. Portál, 2008. HORSKÁ, Pavla, Eduard MAUR a Jiří MUSIL. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2002, s. 33. ISBN 80-718-5409-3. KIM, Jung-Sook et al. The Effects of School Choice on Parental School Participation and School Satisfaction in Korea. Social Indicators Research. 2012, roč. 115, č. 1, s. 363-385. KUČEROVÁ, Silvie et al. Změny dostupnosti základních škol v Česku jako faktor znevýhodnění regionů a lokalit. Geografie. 2011, č. 3. MUSIL, Jiří a Jan MÜLLER. Vnitřní periferie České republiky, sociální soudržnost a sociální vyloučení. CESES FSV UK. 2006. NESVADBOVÁ, Martina. Vybrané aspekty územního rozvoje olomouckých suburbií. Olomouc, 2014. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta. Katedra geografie. OUŘEDNÍČEK, Martin. Suburbanizace Prahy. Sociologický časopis [online]. 2003, roč.

39,

č.

2,

236-251

[cit.

2014-03-23].

Dostupné

z:

http://sreview.soc.cas.cz/uploads/eb358d04143aa246cd537ef1db7de1dc95ed4f6b_187_ 27oured15.pdf PECKOVÁ, Petra et al. Hrozící kolaps zajištění základního vzdělávání v suburbanizačním prstenci okolo Prahy: Nedostatečná kapacita základních škol, zejména v okresech Praha-východ a Praha-západ. [online]. 2012 [cit. 2014-07-31]. Dostupné z: www.mnichovice.info/soubory/.../nedostatecna_kapacita_analyza.pdf Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Editor Jan Průcha. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2. POTŮČEK, Martin. Veřejná politika. Praha: SLON, 2006.

PRŮCHA, Jan et al. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013, 395 s. ISBN 978-80-262-0403-9. PUNCH, Keith. Základy kvantitativního šetření. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 150 s. ISBN 978-80-7367-381-9. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. TEMELOVÁ, Jana et al. Každodenní život, denní mobilita a adaptační strategie obyvatel v periferních lokalitách. Sociologický časopis [online]. 2011, roč. 47, č. 4, 831 –

858

[cit.

2014-07-20].

Dostupné

z:

http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/119-

sociologicky-casopis-czech-sociological-review-4-2011. VESELÝ, Arnošt a Martin NEKOLA. Analýza a tvorby veřejných politik. Praha: SLON, 2007, 407 s. ISBN 978-80-86429-75-5 VYKYPĚLOVÁ, Beáta. Praktické důsledky demografických cyklů ve vzdělávacím systému. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Laura FÓNADOVÁ, Ph.D. WAHLA, Arnošt. Geografie vzdělání obyvatelstva. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakl., 1988, 189 s. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání http://www.czso.cz/ http://www.msmt.cz/

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ET 2020

Vzdělávání a odborná příprava 2020

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt

MFČR

Ministerstvo financí ČR

MŠ

Mateřská škola

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

NÚV

Národní ústav pro vzdělávání

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

ORP

Obec s rozšířenou působností

RVP ZV

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

SO ORP

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

ŠVP

Školní vzdělávací program

ZŠ

Základní škola

Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 1 1

VÝZKUMNÉ CÍLE A OTÁZKY ................................................................................................... 4 1.1

2

3

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .................................................................................................... 5 2.1

SUBURBANIZACE A JEJÍ VLIV NA SÍŤ ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE ................................ 5

2.2

FENOMÉN VNITŘNÍCH PERIFERIÍ A JEJICH TRANSFORMACE ............................................................. 8

2.3

PRINCIP RODIČOVSKÉ VOLBY PŘI VÝBĚRU ZÁKLADNÍ ŠKOLY ....................................................... 12

2.4

ZÁKLADNÍ ŠKOLA V SÍTI SOCIOPROSTOROVÝCH VZTAHŮ ............................................................. 15

POUŽITÉ METODY ..................................................................................................................... 19 3.1

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ................................................................................................................ 21

3.1.1

Výzkumné hypotézy ............................................................................................................ 21

3.1.2

Strategie tvorby dotazníku.................................................................................................. 23

3.1.3

Výběr a struktura výzkumného vzorku ............................................................................... 24

3.1.4

Sběr dat .............................................................................................................................. 24

3.1.5

Strategie analýzy kvantitativních dat ................................................................................. 24

3.2

4

VÝZKUMNÉ OTÁZKY ...................................................................................................................... 4

EXPERTNÍ ŠETŘENÍ ....................................................................................................................... 26

3.2.1

Výběr a struktura výzkumného vzorku ............................................................................... 27

3.2.2

Sběr dat .............................................................................................................................. 27

3.2.3

Strategie analýzy kvalitativních dat ................................................................................... 28

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A LEGISLATIVNÍHO RÁMCE ZÁKLADNÍHO

VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................................................. 29 4.1

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ................................................................................................... 29

4.1.1

Význam vzdělávání pro společnost ..................................................................................... 29

4.1.2

Školský systém České republiky.......................................................................................... 30

4.2

ORGANIZACE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ..................................................................................... 31

4.2.1

Málotřídní základní školy ................................................................................................... 32

4.2.2

Typy zřizovatelů základní škol ........................................................................................... 35

4.3

VÝVOJ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ ................................................................................................. 36

4.3.1 4.4

5

Vztah základní školy a regionu .......................................................................................... 37

LEGISLATIVNÍ RÁMEC ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ....................................................................... 38

4.4.1

Listina základních práv a svobod ....................................................................................... 39

4.4.2

Úmluva o právech dítěte .................................................................................................... 39

4.4.3

Školský zákon ..................................................................................................................... 40

4.4.4

Strategické a kurikulární dokumenty a jejich vliv na školský systém v ČR ........................ 40

KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ZÁZEMÍ VELKÝCH MĚST ...................................... 44

5.1

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ............................................................................................................ 44

5.2

PŘÍČINY PROBLÉMU KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL ........................................................................ 45

5.2.1

Demografický vývoj a jeho vliv na síť školských zařízení .................................................. 47

5.2.2

Suburbanizace a její vliv na proměny struktury obyvatelstva v zázemí Prahy ................... 51

5.2.2.1

5.2.3 5.3

Vzdělání obyvatelstva ........................................................................................................ 53

5.2.2.1.2

Dojížďka do zaměstnání a škol .......................................................................................... 54

5.2.2.1.3

Věkové složení obyvatelstva .............................................................................................. 55

Nedostatečná připravenost obcí uspokojit poptávku po místech v základních školách ..... 57

ROZSAH PROBLÉMU V ZÁZEMÍ PRAHY.......................................................................................... 59

5.3.1

Zřizovatelé základních škol - 1. skupina ............................................................................ 62

5.3.2

Zřizovatelé základních škol - 2. skupina ............................................................................ 66

5.3.3

Zřizovatelé základních škol - 3. skupina ............................................................................ 68

5.3.3.1

Kapacita základních škol v Říčanech ...................................................................................... 71

5.3.3.2

Základní škola v obci X .......................................................................................................... 73

5.3.4

Výskyt privátních základních škol v zázemí Prahy ............................................................. 75

5.3.4.1

5.4

6

Migrace a její vliv na strukturu obyvatelstva .......................................................................... 53

5.2.2.1.1

Rodiče na útěku – fenomén rodičovských základních škol ..................................................... 78

DŮSLEDKY PROBLÉMU S KAPACITAMI ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ZÁZEMÍ VELKÝCH MĚST .................. 80

5.4.1

Snižování kvality života obyvatel v zázemí velkých měst .................................................... 81

5.4.2

Snižování kvality vzdělávání v zázemí velkých měst ........................................................... 82

VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ................................................................................... 85 6.1

VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ A VERIFIKACE VÝZKUMNÝCH HYPOTÉZ ................................. 85

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ................................................................................................................... 89 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ................................................................................................. 95 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................. 105 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................ 105 SEZNAM SCHÉMAT ........................................................................................................................... 105 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................... 106 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................................ 107

Úvod Česká společnost prochází v průběhu posledních desetiletí velkým množstvím změn, které jsou vyvolány ekonomickými, kulturními a společenskými faktory. Již od devadesátých let dochází k migraci obyvatel z center velkých měst do obcí, které se nacházejí v jejich zázemí. Tyto migrační pohyby Ouředníček (2003) považuje za jeden z druhů urbanizačních procesu – suburbanizaci. Tyto procesy jsou spojeny především s rodinami ve vyšší fázi rodinného cyklu (Greyer 1996 in Ouředníček 2000: 366). Ekonomicky zajištěné rodiny hledají bydlení na okraji metropolitních regionů za účelem zajistit ideální prostředí pro výchovu svých dětí a zároveň je se stěhováním často spojena i touha „mít vlastní dům“ (Puldová 2006: 101, Ouředníček et al. 2013: 210). Migrace mladých rodin s dětmi způsobuje významné změny v demografické struktuře obyvatelstva v suburbanizovaných oblastech a zároveň dochází k nárůstu dětské složky v populaci vlivem demografického vývoje. V souvislosti s tímto vývojem v zázemí velkých měst narůstá poptávka po určitých službách, mezi které patří mateřské a základní školy, a právě proto má řada obcí v zázemí velkých měst problémy s kapacitou školských zařízení (Benáčková 2011: 1). V současnosti se většina odborné pozornosti věnuje problému nedostatečných kapacit mateřských škol. Problematika týkající se kapacit předškolního vzdělávání je bezpochyby závažným problémem, kterému je třeba se věnovat a hledat jeho vhodné řešení. Důležité však je zamyslet se nad tím, že tento rostoucí trend počtu dětí způsobí kapacitní problémy i v základních školách a to především v oblastech, které se vyznačují vysokou koncentrací obyvatel. V základním vzdělávání bude problém s kapacitami nabývat mnohem závažnějších dimenzí než u mateřských škol, protože účast na předškolním vzdělávání je zatím ještě zcela dobrovolná a záleží pouze na rozhodnutí rodičů, jestli jejich dítě bude navštěvovat mateřskou školu. Naopak tomu je u základního vzdělávání, které je od dob Marie Terezie, která v roce 1774 schválila nový systém školství, povinné a zřizovatelé základních škol (zejména obce) mají ze zákona povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětem, které mají v dané obci trvalé bydliště (zákon č. 561/2004 Sb., Morkes 2010, online, Šimpach 2013: 142). Počty dětí ve věku povinné školní docházky v zázemí velkých měst podstatným způsobem převyšují kapacity základních škol a především v pražském zázemí je situace 1

v základním školství již kritická. Zřizovatelé základních škol proto realizují dílčí opatření navyšující jejich kapacity, která ale mají dopady na kvalitu vzdělávání, jejíž zachování a nejlépe zvyšování je vázáno řadou strategických dokumentů na národní a mezinárodní úrovni. V současnosti jsou žáci v zázemí velkých měst vyučováni v přeplněných třídách, které jsou často přestavěny z odborných učeben, školních družin aj. (Pecková et al. 2012). Na situaci v základních školách v zázemí velkých měst reagují i rodiče, kteří odmítají své děti umisťovat do veřejných základních škol. Je nutné však dodat, že příčinou jejich rozhodnutí nejsou pouze nedostatečné kapacity základních škol, ale celková situace v základním vzdělávání v České republice. Současná generace rodičů více než kdy dřív vybírá základní školu pro své dítě, a právě tato možnost svobodné rodičovské volby může podporovat nárůst vzdělanostních nerovností ve společnosti (Hoxby 2000, Hastings et al. 2007). Základní škola představuje jednu z nejdůležitějších institucí v životě člověka. Je to místo, kde probíhá socializace dítěte a zároveň se zde formuje jeho osobnost. Je proto podstatné, v jakém prostředí a jakým způsobem probíhá výuka, protože základní vzdělávání představuje pomyslný odrazový můstek v životě člověka (Šteigrová 2013, online). Z toho důvodu považuji za důležité iniciovat odbornou diskuzi a zabývat se problémem kapacit základních škol v zázemí velkých měst, kterému je dle mého názoru věnována nedostatečná odborná pozornost i přesto, že má zásadní dopady na kvalitu vzdělávání v těchto lokalitách, ale i na reprodukci vzdělanostních nerovností ve společnosti. Hlavním cílem mé diplomové práce je proto popsat problematiku kapacit základních škol v zázemí velkých měst, objasnit příčiny a důsledky problému nedostatečných kapacit základních škol a zjistit, jaký je rozsah problému v pražském zázemí. K naplnění tohoto cíle využívám primární a sekundární data. Celková koncepce výzkumu se zakládá na smíšeném výzkumném přístupu. Realizovala jsem dotazníkové šetření zřizovatelů základních škol, které jsem následně doplnila o expertní polostrukturované rozhovory, abych získala komplexní pohled na problém kapacit základních škol. Dále využívám data ze sekundárních zdrojů týkající se zkoumané problematiky. Ve své práci pracuji se zahraničními a českými odbornými publikacemi. Z důvodu chybějící odborné literatury, která by byla konkrétně zaměřená na problém kapacit základních škol v zázemí velkých měst, využívám i tzv. šedou literaturou, která je v tomto případě relevantní, protože odborné literatury není dostatečné množství. 2

Předkládaná diplomová práce nejprve čtenáře seznámí s teoretickými východisky práce a dále mu přiblíží metody sběru dat. Pro pochopení všech souvislostí se následně věnuji vymezení základních pojmů a legislativního rámce základního vzdělávání v ČR. Poté čtenáře uvedu do problematiky kapacit základních škol v zázemí velkých měst a pokusím se nastínit tento problém na příkladu pražského zázemí. V závěru práce rozebírám nejzávažnější důsledky problému a nastiňuji vlastní návrhy řešení problému, které by mohly přispět ke zlepšení situace v základním školství v zázemí velkých měst.

3

1 Výzkumné cíle a otázky Cílem diplomové práce je popsat problematiku kapacit základních škol v zázemí velkých měst, objasnit příčiny a důsledky problému nedostatečných kapacit základních škol a zjistit, jaký je rozsah problému v zázemí Prahy. Tento cíl se skládá z následujících dílčích cílů: A. Vymezit základní pojmy a legislativní rámec systému základního vzdělávání v České republice. B. Popsat problematiku nedostatečných kapacit základních škol v zázemí velkých měst na příkladu pražského zázemí.

1.1

Výzkumné otázky

S ohledem na výzkumné cíle diplomové práce jsem definovala následující výzkumné otázky. Ad. A Jakým způsobem je vymezen pojem a právní rámec základního vzdělávání v České republice? Ad B Jaká je situace v oblasti základního vzdělávání v zázemí Prahy? Jaké jsou příčiny problému nedostatečných kapacit ZŠ v zázemí Prahy? Jaký je rozsah problému nedostatečných kapacit základních škol v zázemí Prahy? Jaké jsou důsledky problému nedostatečných kapacit ZŠ v zázemí Prahy?

4

2 Teoretická východiska Pro teoretické ukotvení problematiky kapacit základních škol jsem zvolila čtyři teoretická

východiska.

První

z nich

představuje

teorie

suburbanizace

(Ouředníček 2003), která se zabývá příčinami zkoumaného problému, kdy dochází ke změnám ve struktuře obyvatelstva zázemí velkých měst způsobující nárůst poptávky po určitých službách, mezi které patří provozování mateřských a základních škol. S teorií suburbanizace

úzce

souvisí

další

východisko

teorie

vnitřních

periferií

(Musil, Müller 2006), která se zabývá sociálně prostorovou orientací společnosti a její transformací v průběhu devadesátých let. Další teorie zkoumá proměny prostorových aspektů základního školství v České republice (Kučerová 2012) a pomáhá mi vysvětlit komplexnost a složitost zkoumané problematiky. Poslední teoretické východisko představuje princip rodičovské volby základní školy (Burgess et al. 2011), která může přispívat k posilování vzdělanostních nerovností a ovlivňovat naplněnost základních škol v zázemí velkých měst.

2.1

Suburbanizace a její vliv na síť základních škol v České

republice V posledních letech dochází v metropolitních oblastech vlivem společenských, kulturních a ekonomických procesů k intenzivním změnám, kdy dochází k rozrůstání zázemí velkých a středních měst na úkor jejich center. V České republice k nejintenzivnějším projevům suburbanizace dochází ve větších městech. Nejvíce studií se proto zabývá situací v Praze, Brně, Olomouci, Plzni a v Českých Budějovicích (Ouředníček et al. 2013: 62). Ouředníček (2003: 235, 236) suburbanizaci považuje za jeden z druhů urbanizačních procesů, kdy se obyvatelé měst stěhují z centra města do jeho zázemí za účelem zvýšit kvalitu svého života. Musil (Horská et al. 2002: 33) suburbanizaci definuje jako proces, jehož důsledkem dochází k snižování počtu lidí žijících v centru města a jejich stěhování se do oblastí, které se nacházejí na okrajích a později i za okraji měst.1 Sýkora (2003: 219) tento rozvoj zázemí měst označuje jako roztroušený proces výstavby, která je charakteristická samostatným nebo řadovým typem bydlení vytvářejícím rezidenční zóny. Bytová výstavba probíhá především 1

HRUBÁ, Kristýna a Kateřina CHARVÁTOVÁ. Nedostatečná kapacita základních škol v Praze a v oblasti Praha - východ. Praha, 2014.50 s. Seminární práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky.

5

v okolí významných komunikačních os zejména podél dálnic, kde dochází k rozvoji již existujících obcí či měst. Suburbanizace je často spojována i s vytvářením zcela nových obcí (výstavba suburbií na zelené louce), což je typické zejména pro Severní Ameriku a částečně i západní Evropu. V České republice vlivem dlouhodobě utvářené struktury osídlení zcela nová sídla nevznikají, ale dochází zde k transformaci existujících obcí či měst. Nová zástavba tak může zcela pohltit a potlačit znaky původního osídlení (Ouředníček et al. 2013: 63). Rozlišujeme několik typů suburbanizačních procesů, které mohou vytvářet rozmanité typy příměstských prostorů. V České republice je nejrozšířenější urban sprawl – divoká suburbanizace. Jedná se o nekoordinovaný rozvoj suburbánních území, který má často za následek problémy s dopravou, poskytováním veřejných služeb a je spojován i s negativními dopady na krajinu (Ouředníček 2003: 245, Sýkora 2003: 220).2 Pojem urban sprawl se v českém prostředí příliš nepoužívá a nahradil jej pojem sídelní kaše či satelitní městečko. Hnilička (2005: 11) však zdůrazňuje, že se nejedná o samostatná městečka, jak by se z názvu mohlo zdát. Vzniká zde totiž závislost na původních městech či obcích, protože nově vzniklá zástavba nedisponuje veškerými službami, které městu či obci náleží. Suburbanizace má rozličné celospolečenské důsledky, které mohou být hodnoceny pozitivně např. z ekonomického hlediska, ale zároveň má i negativní dopady zejména sociální a environmentální (Sýkora 2003: 225). Dopady suburbanizace lze nejzřetelněji pozorovat v Praze, kde dochází k velmi intenzivnímu rozvoji zázemí města a významným

změnám

prostředí

(Ouředníček

2003: 250,

Hnilička

2005: 11,

Ouředníček et al. 2013: 61). V zázemí města se zvyšuje počet obyvatel, především narůstá dětská složka. Dochází ke změnám v infrastruktuře a sociální struktuře obyvatelstva. Do zázemí velkých měst se stěhují zejména ekonomicky zajištění lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří mají často velmi vlivné postavení ve společnosti (Ouředníček 2003: 243). Důležitou charakteristikou nově přistěhovalých obyvatel je, že si zachovávají velmi těsný vztah s metropolí, který je způsobený především jejich profesí. Z toho důvodu klesá podíl přistěhovalých obyvatel z jádra města s rostoucí vzdáleností suburbanizovaných lokalit od města (Létal, Smolová, Szczyrba 2001,

2

HRUBÁ, Kristýna a Kateřina CHARVÁTOVÁ. Nedostatečná kapacita základních škol v Praze a v oblasti Praha - východ. Praha, 2014.50 s. Seminární práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky.

6

in Ouředníček et al. 2013: 65). Těsný vztah s jádrovým městem přispívá i k nárůstu dojezdové vzdálenosti a nutnosti vlastnit osobní automobil. Putnam (2000: 20) zdůrazňuje, že čím více musí lidé za prací, službami a školou dojíždět, tím méně mají času na rodinu, ale i komunitní život v obci. Suburbanizace tak nepřímo vede k oslabování sociální soudržnosti a občanské společnosti. Souvislostmi urbanizačních procesů s fázemi životního cyklu se zabývá ve svém díle Greyer (1996 in Ouředníček 2000: 366). U mladších domácností převažuje produkcionismus 3 , kdy je migrace spojena zejména s hledáním práce, zvyšováním kvalifikace a směřuje směrem do centrálních částí velkých měst. Naopak environmentalismus4 převládá u rodin ve vyšších fázích rodinného cyklu. Ekonomicky prosperující rodiny hledají lepší bydlení za účelem zvýšit kvalitu svého života, které je lokalizováno v okrajových částech metropolitních oblastí. Hlavní typ domácností, které se stěhují do zázemí velkých měst, představují zejména mladé rodiny s dětmi (Puldová 2006: 101, Benáčková 2011: 1). Benáčková (2011) ve své práci upozorňuje na skutečnost,

že

změny

v demografické

struktuře

obyvatelstva

způsobují

v suburbanizovaných oblastech narůst poptávky po určitých službách, mezi které patří provozování mateřských a základních škol, a právě proto má řada obcí v zázemí velkých měst problémy s kapacitou školských zařízení. Počty dětí ve věku povinné školní docházky v těchto oblastech výrazně převyšují kapacity základních škol a je zřejmé, že tento trend bude pokračovat ještě několik let. Obce tak musí situaci určitým způsobem řešit, ať už vypovězením smluvních dohod s okolními obcemi, případně navýšením kapacit základních škol, na které ale často nemají dostatečné finanční prostředky. Proces suburbanizace je možné monitorovat pomocí údajů o stěhování obyvatelstva z centra města do jeho zázemí, kdy se získaná data často používají k vysvětlení změn v rozmístění obyvatelstva v metropolitních oblastech (Sýkora 2003: 221). Tento přístup budu aplikovat i ve své diplomové práci, kdy budu analyzovat data z Českého statistického úřadu. Vzhledem k tomu, že velké množství území, která tvoří zázemí Prahy, již spadá do Středočeského kraje, budu zkoumat data o migračních pohybech mezi Prahou a Středočeským krajem. Nevýhody tohoto analytického přístupu spočívají v tom, že data o migraci nám zahrnují i stěhování osob, které není spojeno se

3 4

migrace slabších skupin obyvatelstva do měst za lepšími možnostmi výdělku (web.natur.cuni.cz, online) migrace vyšších vrstev za lepšími životními (přírodními) podmínkami (web.natur.cuni.cz, online)

7

suburbanizací. Zároveň nezachycuje obyvatele, kteří bydlí v nové zástavbě, ale nemají zde trvalé bydliště, což bývá poměrně velké procento nově přistěhovalých obyvatel (Vobecká, Kostelecký 2007: 49). Je proto vhodné doplnit kvantitativní analýzu dat o kvalitativní např. expertní šetření, abychom získali ucelený pohled na danou problematiku. Druhý způsob, jak můžeme suburbanizaci sledovat, představuje americký přístup (Galster et al. 2001), který pomocí různých indikátorů, např. hustota zalidnění, rozvolněnost

zástavby

apod.,

analyzuje

stav

suburbanizace

v jednotlivých

metropolitních oblastech a porovnává je s ostatními městy (Sýkora 2003: 221).

2.2

Fenomén vnitřních periferií a jejich transformace

Výše popsaný proces suburbanizace navazuje na fenomén vnitřních periferií, kterým se ve své výzkumu z roku 2006 zabývali autoři Jiří Musil a Jan Müller. Cílem jejich výzkumu bylo vymezit a popsat vnitřní periferie a zároveň upozornit na problém sociálního vyloučení, který mohou vyvolávat. Periferii můžeme z urbanistického významu definovat jako: „Okraj velkoměsta, který je charakteristický typickou zástavbou a nízkou hustotou obyvatelstva, zároveň je v těchto oblastech značný podíl zemědělské i neobdělávané půdy. Často tvoří přechod mezi městem a venkovem“ (Maříková, Petrusek, Vodáková et al. 1996: 765, 766). Periferie představují území, která se ekonomicky nerozvíjejí, jejich obyvatelstvo stárne, není zde dostatečně rozvinutá infrastruktura atd. Životní podmínky, ve kterých obyvatelé v daných oblastech žijí, mají často za následek vznik sociálních problémů, které jsou spojené s exkluzí. Obyvatelé těchto území se často stávají lidmi na okraji společnosti,

kdy

zaostávají

za

jejím

hlavním

vývojovým

proudem

(Shucksmith 2004: 17,18, Musil, Müller 2008: 339). Vnitřními periferiemi označujeme většinou souvislá území, která se nacházejí na okrajích metropolitních regionů a území regionálních středisek (Obrázek č. 1). Nejrozsáhlejší oblasti vnitřních periferií se nacházejí podél krajských hranic, kdy největší pásmo vnitřních periferií můžeme nalézt na hranici Středočeského kraje (Váně 2012: 357, 358). Základním znakem vnitřních periferií je nedostupnost služeb a úřadů, které se často nacházejí ve vzdálenějších centrech. Periferie jsou rovněž území, pro která jsou

8

charakteristické následující znaky: vysoký počet obyvatel dojíždějících za prací mimo obec, nízká úroveň infrastruktury, nejvyšší podíl postavených rodinných domů v období 1997–2006 aj. (Musil, Müller 2006: 24, Abramuszkinova et al. 2009: 113). OBRÁZEK Č. 1: ZNÁZORNĚNÍ VNITŘNÍCH PERIFERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Zdroj: Musil, Müller (2008: 331) Dalším charakteristickým rysem vnitřních periferií je jejich setrvačnost, kdy především v zázemí velkých měst dochází k jejich transformaci. Nejzřetelněji lze tento jev pozorovat v okolí Prahy, Brna, Českých Budějovic, Pardubic a Hradce Králové, jak můžeme sledovat v níže uvedené mapě (Musil, Müller 2008: 333, 339).

9

OBRÁZEK Č. 2: TRANSFORMACE VNITŘNÍCH PERIFERIÍ V ZÁZEMÍ VELKÝCH MĚST

Zdroj: Musil, Müller (2008: 334) Příčinou této transformace vnitřních periferií může být výše uvedený proces suburbanizace a formování metropolitních oblastí. Jedna z prvních autorek, která se touto problematikou ve své studii zabývá, je Hana Librová (1996), která poukazuje na skutečnost, že přibližně v devadesátých letech se v těchto územích zastavil proces vylidňování venkova. Periferie se tak důsledkem imigrace nových obyvatel začaly transformovat, a docházelo k decentralizaci osídlení. Nárůst obyvatel v letech 1991–2006 znázorňuje Graf č. 1, kdy můžeme pozorovat pozvolný růst počtu obyvatel periferních oblastí. Z grafu je patrné, že periferní oblasti dosáhly nejvyššího růstu počtu obyvatel, kdy roční přírůstek obyvatel činil přibližně 4,5 tisíc obyvatel, což je více než v metropolitních oblastech a regionálních centrech (Musil, Müller 2006: 26).

10

GRAF Č. 1:

VÝVOJ POČTU OBYVATEL V PERIFERNÍCH OBLASTECH V LETECH

1991–

2006

Zdroj: Musil, Müller (2008: 342) Je však důležité připomenout, že základní vlastností vnitřních periferií je jejich variabilita. Je zcela zřejmé, že některé periferie procházejí transformací a dochází zde k nárůstu počtu obyvatel, ale zároveň se jiná území nadále vylidňují nebo se zde tato období v různých intervalech střídají. Nelze proto vyvodit obecný závěr, že veškeré vnitřní periferie zaznamenaly růst počtu obyvatel. Nicméně na základě jejich polohy v České republice lze určit jejich základní charakteristiky (Musil, Müller 2008: 343). Ve Středočeském kraji dochází od roku 1995 v periferních území k nárůstu počtu obyvatel. Vlivem suburbanizace Prahy se zvyšuje počet obyvatel ve stále vzdálenějším pražském zázemí. Nejdříve proces suburbanizace zasáhl okresy Beroun, Kladno, Mělník, Nymburk a Mladá Boleslav a následně se rozšířil i do vzdálenějších okresů Středočeského kraje. Podobný trend nastal i u ostatních velkých měst v České republice. Opačný trend, kdy se vnitřní periferie nadále vylidňují, můžeme zaznamenat u okresů Klatovy, Strakonice, Tábor, Havlíčkův Brod a Třebíč (Musil, Müller 2008: 343). Vztahem vnitřních periferií a geografickou organizací školské sítě se zabývá Kučerová (2009, 2011, 2012), která zkoumá prostorové změny přístupu ke vzdělávání 11

a územní rozdíly v poskytování vzdělávání, kdy nalezla vztah mezi nerovným přístupem ke vzdělávání právě v problémových oblastech, které jsou jinými autory označovány jako vnitřní periferie (Musil, Müller 2008). V těchto oblastech docházelo v minulých letech k nejvyšší redukci sítě základních škol (Kučerová, Kučera 2009: 148). Vlivem suburbanizace však došlo k výše uvedené transformaci vnitřních periferií, se kterou stoupla i poptávka po místech v základních školách v určitých regionech. Migračně atraktivní oblasti, které se nacházejí zejména v zázemí velkých měst, se proto v současnosti potýkají s problémy souvisejícími s kapacitami základních škol. Základní školy nebyly v těchto regionech dimenzovány na tak velkou populaci dětí, která se vlivem intenzivní bytové výstavby za poměrně krátký časový úsek přistěhovala, a proto mají problém s uspokojením poptávky po místech v základních školách (Kučerová, Kučera 2009: 63).

2.3

Princip rodičovské volby při výběru základní školy

Problematika týkající se mechanismů výběru základního vzdělávání rodiči představuje jedno z velmi kontroverzních témat, které je celosvětově diskutováno (Greger et al. 2014). V posledních desetiletích některé státy, např. Švédsko, Spojené království, Polsko, zavedly možnost volby základní školy rodiči (Brasington et al. 2014: 76). Podobně se tak stalo po roce 1989 i v České republice, kdy neexistují skoro žádná omezení při výběru základní školy rodiči. Rodiče tak mohou volit základní školu pro jejich dítě na základě svého uvážení a kapacitních možností základních škol. Princip rodičovské volby umožňuje rodičům vybrat základní školu, ale stále jim zůstává možnost zapsat jejich dítě do spádové školy, která má povinnost dítě přijmout. Svobodný výběr základní školy má za cíl podporovat zvýšení vzdělávacích standardů a na základě tržních mechanismů motivovat základní školy ke konkurenčnímu boji o žáky (Hastings et al. 2007: 1, Burgess et al. 2011: 531). Důkazy o pozitivních dopadech svobodné rodičovské volby na vzdělávací systém však nejsou prokazatelné. Výzkumy zabývající se vzděláváním ve Spojeném království upozorňují na skutečnost, že zavedení tržních mechanismů do vzdělávání nepřineslo výrazné zlepšení studijních výsledků škol, a může naopak podporovat nárůst sociální nespravedlnosti ve společnosti (Hoxby 2000, Hastings et al. 2007, Gibbons et al. 2008). V České republice, ale i v jiných zemích, kde byla zavedena rodičovská volba, dochází k nárůstu nerovností ve vzdělávání, které mohou být způsobené právě mechanismy

12

výběru základní školy (Straková, Simonová 2014, online). I přes tyto negativní dopady na vzdělávací systémy představuje svobodná rodičovská volba důležité občanské právo, přispívající ke spokojenosti rodičů se školami, které jejich děti navštěvují (Kim 2012: 365). Mechanismy pro výběr základní školy se liší na základě příslušnosti rodičů a dětí k určité socioekonomické skupině. Rodiče z různých typů rodin mají rozdílné možnosti, jak zvolit tu „nejlepší“ školu pro jejich dítě. Důležitým hlediskem je nejen vzdálenost školy od místa bydliště, ale právě i společenské postavení rodiny. Rodiče s nižším socioekonomickým statusem mají omezenější možnost volby základní školy než ostatní typy rodiny. Nedisponují totiž stejnými informacemi a prostředky, které by jim umožnily interpretovat a zprostředkovat informace o kvalitě škol, a tím pádem nemají stejnou možnost volby základní školy jako ostatní rodiče z jiných skupin. Právě omezená možnost volby základní školy může vytvářet jednu ze základních překážek ve snižování nerovností ve vzdělávání (Burgess et al. 2011: 544). Gewirtz et al. (1995, in Kim 2012 :365) rozděluje rodiče na základě jejich sociálního postavení do tří skupin. První skupina jsou privilegovaní, kterou tvoří rodiče přikládající velký význam výběru základní školy. Rodiče z této skupiny disponují dostatečným množstvím informací a zdrojů, na základě kterých mají skoro neomezenou možnost volby. Semi-kvalifikovaní rodiče preferují tržní mechanismy při výběru základní školy a na rozdíl od skupiny privilegovaných již mají omezené schopnosti efektivně participovat na vzdělávacím trhu. Poslední skupinu představují rodiče, kteří jsou izolováni od možnosti volby základní školy, kdy aktivně neparticipují na vzdělávacím trhu a jsou od něj izolováni. V České republice se touto problematikou zabývá tým vědců z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty, která v letech 2012–2018 realizuje longitudinální výzkum CLoSE 5 , jehož cílem je zmapovat situaci v oblasti přechodu z mateřské školy do povinného vzdělávání. Motivaci pro realizaci tohoto výzkumu představuje právě skutečnost, že je v České republice poměrně vysoká míra nerovností již na úrovni primárního vzdělávání a zároveň je tato problematika na okraji odborného zájmu (Greger et al. 2014).

Výzkumného šetření CLoSE (Czech Longitudinal Study in Education) se zúčastnilo 2008 rodičů dětí v předškolním věku z 95 mateřských škol z celé České republiky. Výzkum se zabývá tématem volby základního vzdělávání, školní připraveností dětí a odkladu školní docházky. 5

13

Z výsledků výzkumu týkající se volby školy vyplývá, že více než polovina dotázaných rodičů pro své dítě školu vybíralo, kdy můžeme pozorovat nárůst oproti minulým rokům. Dotazníkové šetření potvrdilo, že se přístup k volbě školy liší podle velikosti obce a dosaženého vzdělání rodičů. Základní školu častěji vybírají rodiče s vyšším vzděláním ve velkých městech. Rodiče budoucích prvňáků věnují výběru základní školy velkou pozornost, kdy se snaží aktivně vyhledávat reference od jejich známých,

zaměstnanců

školy

a

navštěvují

dny

otevřených

dveří

(Greger,

Straková 2014: 4). Zajímavá jsou také zjištění týkající se kritérií (Tabulka č. 1), na základě kterých rodiče vybírají „nejlepší“ školu pro jejich dítě. TABULKA Č. 1: KRITÉRIA PRO VÝBĚR ZÁKLADNÍ ŠKOLY Kritérium pro výběr

% velmi důležité

přátelská atmosféra, vlídné prostředí, příjemní učitelé

90,5 %

ochota a schopnost učitelů zohlednit individuální potřeby jednotlivých žáků

75,7 %

dobrá pověst školy, prestiž

59,2 %

kvalitní výuka cizích jazyků

58,5 %

atraktivní, zajímavý způsob výuky

58,3 %

kvalitní stravování pro žáky

46,4 %

vybavení moderní technikou a učebními pomůckami, učebnami

45,4 %

nabídka a zázemí pro využití volného času, sportovní či kulturní využití

41,2 %

poloha školy

38,6 %

počet žáků ve třídě, velikost školy

37,1 %

složení žáků ve škole

25,4 %

moderní, hezké prostředí

23,1 %

nároční učitelé

17,2 %

Zdroj: Greger, Straková (2014)

Výsledky výzkumu ukazují, že velká většina rodičů věnuje pečlivou pozornost výběru základní školy. Nejdůležitější kritérium výběru pro ně představuje to, zdali bude s dítětem přátelsky zacházeno a budou respektovány jeho individuální potřeby. Určitá část rodičů chápe základní školu jako pomyslný odrazový můstek pro budoucí kariéru

14

jejich dítěte a při výběru preferují náročnější školy se speciálním zaměřením, kdy se nejčastěji jedná o rozšířenou výuku cizích jazyků (Greger, Straková 2014: 5). Rodiče, kteří jsou méně vzdělaní a mají nižší socioekonomický status, nemusí z širokého výběru profitovat, protože nedisponují stejnými informacemi a prostředky jako vzdělanější rodiče. Rodičovská volba základní školy tak přispívá k posilování vzdělanostních nerovností, kdy můžeme očekávat, že bude docházet v některých základních školách ke koncentraci dětí rodičů, kteří jsou vzdělanější a ambicióznější a v jiných školách dětí, jejichž rodiče mají z určitých důvodů omezenou možnost volby základní školy (Burgess et al. 2011: 544, Greger, Straková 2014: 5). Rodičovský výběr základní školy může být omezen i geografickou polohou obce, ve které žijí. Proces suburbanizace způsobuje, že v zázemí velkých měst dochází k nárůstu počtu dětí ve školním věku a zároveň školská zařízení, která se v obcích nacházejí, nebyla koncipována na tak velký počet dětí. Dochází proto k situaci, kdy obce musí primárně zajistit místa v základních školách pro děti s trvalým bydlištěm a děti z okolních obcí nemusejí být z kapacitních důvodů přijaty. Někteří rodiče však ani nemají zájem zapsat své dítě do spádové školy, protože se domnívají, že není vhodná pro jejich dítě. Rodičovská volba základní školy může být proto v těchto oblastech značně omezená a rodiče mohou zvolit variantu, kdy jejich děti budou dovážet do vzdálenějších „lepších“ škol či požádají o roční odklad školní docházky. Tyto „lepší“ školy pak budou mít následně větší problémy uspokojit poptávku po místech v základních školách než školy, které mají horší image.

2.4

Základní škola v síti socioprostorových vztahů

Vzdělávání hraje velmi důležitou roli při reprodukci ekonomického a kulturního kapitálu. V minulosti téma nerovnoměrného přístupu ke vzdělávání nebylo příliš naléhavé, ale zavedením mechanismu rodičovské volby při výběru základní školy (viz výše) se stalo jedním z velmi aktuálních témat, kterým se ve svém výzkumu zabývá i geografie vzdělávání (Holloway et al. 2010: 3). Geografie vzdělávání se zabývá socioprostorovými vztahy školských sítí a představuje vědní obor, který ještě není dostatečně etablován do povědomí veřejnosti, ale i geografů samotných (Kučerová 2012: 19). Předmět zkoumání geografie vzdělávání definoval Johnston (2000: 203, in Kučerová 2012: 18), kdy ji považuje za obor, který by se měl věnovat výzkumu prostorových aspektů vzdělávání, konkrétně studiu územních 15

rozdílů v poskytování a výstupech vzdělávacích institucí, např. se může jednat o prostorovou dosažitelnost školských zařízení, rozmístěním základních škol, otázkami produkce pracovní síly, vytváření potenciálu rozvoje území. Geografií vzdělávání se v České republice zabýval jako jeden z prvních Wahla (1988: 25, in Kučerová 2012: 18), který ji definuje jako: „Vědní obor, který studuje vliv socioekonomických faktorů na teritoriální rozmístění a uzemní struktury vzdělávacích soustav, obecné zákonitosti vzniku a vývoje těchto soustav v regionálním a globálním měřítku.“ Vztah prostoru a vzdělávání se objevuje v rámci obecněji zaměřených geografických výzkumů jako je, např. kvalita života na venkově (Majerová et al. 2005), rozvoj periferních oblastí (Kučerová, Kučera 2009) aj. Příčinami a důsledky vývoje školské sítě a prostorovou organizací vzdělávání v České republice se však zabývá pouze malá část studií i přesto, že v této oblasti došlo vlivem demografických změn, větší prestiži městských škol aj. k podstatným změnám. Jedním z mála autorů, který se proměnami prostorových aspektů základního školství v České republice ve svých studiích zabývá, je autorka Kučerová (Kučerová, Kučera 2009, Kučerová 2011, 2012). Ve své práci definuje oblasti, kterými by se mohla geografie vzdělávání zabývat. Za tímto účelem vytvořila Schéma č. 1 znázorňující pozici základní školy v systému socioprostorových vztahů (Kučerová 2012: 46, 49).

16

SCHÉMA Č. 1: POZICE ZÁKLADNÍ ŠKOLY V SYSTÉMU SOCIOPROSTOROVÝCH VZTAHŮ

Zdroj: Autorka dle Kučerová (2012: 47) Uprostřed obrázku se nachází základní škola, která má specifické charakteristiky, jež jsou pro ni unikátní, např. kvalita a způsob řízení školy, management, vnitřní a vnější vztahy zaměstnanců školy aj. Dále se jedná o měřitelné charakteristiky, např. počet žáků, jejich národnostní složení, věk učitelů atd. Tyto vnitřní charakteristiky školy následně ovlivňují vztahy k dalším prvkům systému – jedinci, institucím, skupinám jednotlivců aj. a přispívají k formování image6 neboli renomé základní školy. Jedinci následně na základě renomé základní školy, její pověsti, ale i zkušeností vlastních či doporučení od známých volí danou základní školu a šíří tyto informace dál do svého okolí. Ve schématu je proto image základní školy znázorněno obousměrně, kdy je utvářeno jak vnitřními, tak vnějšími prvky (instituce, jedinci, prostředí). Cílem základních škol je proto snaha různými způsoby posílit pozici v této struktuře, a zlepšit tak image školy (Kučerová 2012: 46, Kočvara 2013, online).

6

Způsob, jak je škola vnímána lidmi uvnitř (žaky a zaměstnanci) či navenek a jak jsou těmito jedinci oceňovány výše zmiňované charakteristiky školy (Paasi, 1986, in Kučerová 2012: 47). Image školy může vytvářet cílená propagace školy, ale zároveň může být i nechtěná, kdy je vytvářena tím, jak se škola propaguje svým každodenním chodem, akcemi, anebo tím, jak si o ní vyprávějí rodiče.

17

Dále jsou zde znázorněny další instituce, které různými způsoby ovlivňují pozici základní školy v systému prostorových vztahů. Může se jednat o jiné základní školy, mateřské školy, střední školy, volnočasová vzdělávací zařízení, školské úřady aj. Na obrázku jsou dále samostatně zakresleny orgány veřejné správy, které bychom mohli také zařadit do kategorie další instituce, ale protože významným způsobem ovlivňují pozici základní školy v celém systému, jsou vyčleněny do samostatné kategorie. Image základní školy je velmi silně ovlivněna i prostorem, ve kterém se nachází. Do této skupiny faktorů patří demografická, socioekonomická a kulturní struktura populace, geografická poloha školy atd. Tento vztah je opět obousměrný, kdy počet dětí ve věku povinné školní docházky může rozhodovat o existenci základní školy v dané lokalitě aj. (Kučerová 2012: 48). Systém prostorových vztahů, který je ve schématu znázorněn, představuje především vztahy na horizontální úrovni. Pokud bychom uvažovali o vertikálních vztazích, jednalo by se o vztah mezi základní školou a veřejnou správou, kdy tyto vztahy jsou často závazné a mají podobu legislativních nařízení (maximální počet žáků ve třídě) nebo politiky, např. způsob financování základních škol (Kučerová 2012: 48). Problematika

socioprostorových

aspektů

vzdělávání

je

poměrně

náročné

a komplexní téma, jak je patrné i z výše uvedeného schématu. Je proto velmi složité znázornit veškeré úrovně vztahů mezi jednotlivými prvky (Kučerová 2012: 49). Z toho vyplývá, že je i velmi náročné hledat příčiny zkoumaného problému souvisejícího s kapacitami základních škol v zázemí velkých měst. Jedná se o problém, který je způsoben velkým množství příčin, které mezi sebou vytvářejí propojenou síť a navzájem se ovlivňují.

18

3 Použité metody Tato kapitola si klade za cíl představit konkrétní postupy a metody sběru a analýzy dat, které byly zvoleny v návaznosti na cíle a výzkumné otázky. V diplomové práci kombinuji práci s primárními daty, která byla získána pomocí vlastního výzkumu, ale zároveň využívám i sekundární data, která jsem čerpala zejména z katalogizačních záznamů knihoven, online časopiseckých databází (EBSCO, ProQuest Central), dokumentů veřejnoprávního charakteru a internetových zdrojů. Statistická data jsem získávala z Českého statistického úřadu a z Rejstříku škol a školských zařízení spravovaného MŠMT (MŠMT, online). Sekundární data mi posloužila jako základ pro desk research7, který tvořil první fázi výzkumné práce. Kapacity základních škol v zázemí velkých měst je téma, kterému se věnuji v rámci svého studia již delší dobu, kdy jsem spoluautorkou dvou semestrálních prací, které se zabývají tímto tématem a poskytly mi cenný základ pro tvorbu diplomové práce, zejména pro výše zmiňovaný desk research. Dále jsem absolvovala praxi v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který se zabývá výzkumnou, vývojovou a vzdělávací činností v oblasti pedagogických věd. Je realizátorem řady kvantitativních a kvalitativních výzkumů týkajících se různých oblastí vzdělávání, např. zkvalitnění školního vzdělávání, profesionalizace učitelů aj. V průběhu absolvování praxe jsem měla možnost nahlížet do výzkumných projektů ústavu a konzultovat s odborníky záměry své diplomové práce. Získala jsem tam mnoho cenných informací a podkladů, které jsem využila při psaní diplomové práce. Celková koncepce výzkumu se zakládá na smíšeném výzkumném přístupu, který kombinuje kvantitativní a kvalitativní strategie, přičemž využívá výhody obou výzkumných přístupů, které se navzájem účelně doplňují a umožňují mi zvýšit úroveň poznání zkoumaného problému (Reichel 2009: 42). Ze základních typů smíšeného výzkumu (Creswell 2009: 211) jsem zvolila explanační výzkumný design. Tento design je založen na dvoufázovém modelu, ve kterém kvalitativní data rozpracovávají výsledky kvantitativní analýzy. Explanační výzkum je některými autory označován jako objasňovací typ výzkumu právě proto, že se zaměřuje na výklad určitého problému.

7

Desk research přestavuje přístup zabývající se sběrem a analýzou sekundárních dat, které mohou mít tištěnou nebo elektronickou podobu. Tato data mohou zahrnovat odborné publikace, výstupy z výzkumných projektů, datové databáze aj. Desk research představuje vhodný krok na počátku každého výzkumného projektu, protože nám umožňuje získat základní znalosti o zkoumané problematice (Toušek, online).

19

Jeho cílem je objasnit příčiny vzniku problému, jeho vnitřní strukturu, ale i možná řešení problému (Reichel 2009: 35). SCHÉMA Č. 2: VÝZKUMNÝ DESIGN PRÁCE

Zdroj: Autorka dle Creswell (2009: 211) Ve výše uvedeném schématu je znázorněn explanační výzkumný design práce. Je patrné, že hlavní důraz je kladen na kvantitativní analýzu dat, konkrétně na dotazníkové šetření, jehož cílem byla identifikace rozsahu problému v zázemí Prahy, a analýzu statistických dat týkající se kapacit a počtu žáků základních škol v období let 2006– 2015. Základem pro tuto analýzu mi byla zejména teorie suburbanizace, která se zabývá dopady urbanizačních procesů na zázemí velkých a středních měst (Ouředníček 2003) a teorie vnitřních periferiích (Musil, Müller 2006). Kvantitativní analýza dat byla následně doplněna expertním šetřením, jehož cílem bylo rozpracování výsledků dotazníkového šetření a zjištění možných příčin a důsledků problému. Podkladem pro kvalitativní analytickou část práce mi byla teorie, která zkoumá proměny prostorových aspektů základního školství v České republice (Kučerová 2012) a teoretické východisko, které se zabývá principem rodičovské volby základní školy (Burgess et al. 2011), ale i předchozí teoretická východiska. Pro větší přehlednost uvádím v následující tabulce metody sběru a analýzy dat, které jsem v diplomové práci použila ve vztahu k výzkumným otázkám. V následujících kapitolách se budu vybranými metodami detailněji zabývat.

20

TABULKA Č. 2: POUŽITÉ METODY A POSTUPY VE VZTAHU K VÝZKUMNÝM OTÁZKÁM Výzkumné otázky

Metody sběru a analýzy dat

Jakým způsobem je vymezen pojem a právní rámec základního

Desk research Expertní šetření

vzdělávání v České republice? Jaká je situace v oblasti základního vzdělávání v zázemí Prahy?

Jaké jsou příčiny problému nedostatečných kapacit ZŠ v zázemí Prahy?

Jaké jsou důsledky problému nedostatečných kapacit ZŠ v zázemí Prahy? Jaký je rozsah problému nedostatečných kapacit základních škol v zázemí Prahy?

Desk research Expertní šetření Dotazníkové šetření

Desk research Expertní šetření

Desk research Expertní šetření

Desk research Dotazníkové šetření

Zdroj: Autorka

3.1

Dotazníkové šetření

V rámci své diplomové práce jsem z důvodu limitovaných zdrojů realizovala výzkumnou akci menšího rozsahu (Punch 2008: 13). Z důvodu potřeby získat v rámci výzkumu dostatečné množství dat za poměrně krátkou dobu, které by zároveň dokázaly odpovědět na stanovené výzkumné otázky, jsem zvolila kvantitativní výzkumnou metodu. Dle Yang (2007: 349) nám kvantitativní metody pomáhají ve veřejné politice odhalit vztah mezi současnou politikou a jejími sociálními, ekonomickými a politickými dopady. Zároveň nám umožňují najít lepší alternativy politiky, a z toho důvodu jsou proto velmi často používané ve veřejněpolitických studiích. Jako výzkumnou metodu jsem proto zvolila dotazníkové šetření, které nám umožňuje získat kvantitativní data založená na změření určitého počtu proměnných u vybraného vzorku lidí, a zkoumat vztahy mezi nimi (Creswell 2009: 145).

3.1.1 Výzkumné hypotézy Základem kvantitativního šetření je tvorba výzkumných hypotéz, které vycházejí z výzkumných otázek a následně jsou na základě statistické analýzy výsledků měřením vyvráceny či potvrzeny. Hypotézy můžeme přirovnat k předpovědi, kdy výzkumník 21

vytváří

predikci

očekávaných

vztahů

mezi

zkoumanými

proměnnými

(Creswell 2009: 132, 134). Reichel (2009: 60) považuje hypotézy za pracovní nástroj teorie a definuje je jako spojovací článek mezi teoretickým a empirickým poznáním. Při tvorbě výzkumných hypotéz jsem postupovala dle Reichla (2009: 60, 61), kdy jsem nejprve vymezila pojmy, pro které potřebuji získat potřebná data a procesem operacionalizace jsem je převedla do zkoumatelných znaků – proměnných. Zkoumané znaky, jež jsou popsané v níže uvedené Tabulce č. 3, vyjadřují určité vlastnosti problému, které jsem zjišťovala pomocí dotazníkového šetření. TABULKA Č. 3: OPERACIONALIZACE POJMŮ Pojem

Znak

Typ proměnné

Způsob zjištění

zřizovatel

zřizovatel  Městská část  Obec



dotazník

vzdálenost zřizovatele Prahy

 

vzdušná vzdálenost (km) od



stav kapacit na ZŠ

schopnost uspokojit poptávku po místech v ZŠ  Nejsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ. Jsme nuceni odmítat žáky z jiných městských částí/obcí.  Jsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ, ale dochází k realizaci různých opatření (rušení odborných učeben, rušení prostorů pro školní družinu, navyšování počtu žáků ve třídách aj.)  Nemáme problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ

řešení

realizovaná opatření:  výstavba nové školy  přestavba školy  navýšení počtu žáků ve třídách  rušení odborných učeben, školních družin  žádná  jiné, uveďte jaké

problému

 

 

nezávislá proměnná nominální znak nezávislá proměnná intervalový znak závislá proměnná ordinální znak

závislá proměnná nominální znak

vlastní výpočet

dotazník

dotazník

Zdroj: Autorka Následně jsem na základě teoretických poznatků vytvořila hypotézy, které predikují vztahy mezi zkoumanými proměnnými.

22

H1: Čím větší je vzdušná vzdálenost obce od Prahy, tím vyšší je schopnost zřizovatele uspokojit poptávku po místech v ZŠ. H2: V oblastech, ve kterých zřizovatelé nejsou schopni upokojit poptávku po místech v ZŠ, je vyšší výskyt soukromých základních škol. H3: Zřizovatelé, kteří mají problémy uspokojit poptávku po místech v ZŠ, realizují opatření, jež zvyšují kapacity základních škol.

3.1.2 Strategie tvorby dotazníku Pro zodpovězení výzkumných otázek jsem sestavila vlastní dotazník (Příloha č. 1). Z důvodu potřeby získání kvalitních dat a docílení vyšší návratnosti vyplněného formuláře, jsem zvolila krátký dotazník skládající se z 5 otázek. Otázky jsou zejména uzavřeného typu, kdy respondent odpovídá formou výběru z nabízených variant. Zvolení uzavřeného typu otázek mi umožnilo dosáhnout vyšší standardizace a zároveň usnadnilo zpracování výsledků šetření. Dotazník obsahuje i jednu polouzavřenou otázku, která poskytuje výběr z nabízených možností, ale zároveň je tu i možnost odpovědět vlastní variantou (Reichel 2009: 102). Jako způsob doručení a vyplnění dotazníku jsem zvolila elektronický formulář od společnosti Google, který jsem distribuovala pomocí emailu spolu s průvodním dopisem. Tento způsob distribuce dotazníků jsem zvolila z důvodu vyššího potenciálu získat přístup k obtížněji dostupné populaci a rychlosti sběru dat. Na druhou stranu může

být

obtížné

získat

odpovědi

od

respondentů,

což

zdůrazňuje

i Mitchell (2007: 371), protože email lze velmi jednoduše odstranit nebo jej ignorovat. Zároveň je velmi důležité zajistit, aby respondent vyplnil dotazník pouze jedenkrát. Jinak by totiž mohlo dojít ke zkreslení výsledků výzkumu. Pomocí předvýzkumu, který by měl být dle Dismana (2002: 122) nedílnou součástí každého výzkumu, jsem následně otestovala srozumitelnost a jednoznačnost otázek vytvořeného dotazníku. Po drobných úpravách otázek jsem přistoupila k samotnému dotazníkovému šetření.

23

3.1.3 Výběr a struktura výzkumného vzorku Výzkumný vzorek jsem vybrala formou záměrného výběru, abych maximalizovala variabilitu nezávislých proměnných, která mi zvyšuje pravděpodobnost, že naleznu vztah mezi závislou a nezávislou proměnnou (Punch 2009: 54). Zkoumaný vzorek tvořili zřizovatelé základních škol v Praze a ve Středočeském kraji. Pomocí Rejstříku škol a školských zařízení (MŠMT, online) jsem si vytvořila databázi zřizovatelů základních škol, které jsem si roztřídila do kategorií (okres, typ zřizovatele). Zřizovatele základních škol tvoří obce/městské části, kraje, privátní subjekty, církev a MŠMT. V rámci dotazníkového šetření jsem se zaměřila pouze na základní školy, které jsou zřizovány obcemi a městskými částmi. Tento záměrný výběr jsem provedla z důvodu potřeby získat reprezentativní data. Kdybych do výzkumného vzorku zařadila např. i privátní zřizovatele, mohlo by dojít ke zkreslení výsledků dotazníkového šetření.

3.1.4 Sběr dat V Praze a ve Středočeském kraji se nachází celkem 429 zřizovatelů (obce, městské části) základních škol. Tyto zřizovatele jsem v období listopadu 2014 až ledna 2015 kontaktovala pomocí emailu a zaslala jim vytvořený online dotazník spolu s průvodním dopisem. Vyplněný dotazník jsem získala celkem od 177 respondentů, kdy návratnost dotazníku dosáhla hodnoty 41,3 % (Příloha č. 2).

3.1.5 Strategie analýzy kvantitativních dat V této kapitole se budu věnovat analýze primárních dat získaných z realizovaného dotazníkového šetření a analýze dat o kapacitách základních škol a počtu žáků v zázemí Prahy, které jsem získala od Mgr. Vladimíra Hulíka, vedoucího pracovníka analytického oddělení MŠMT. Získaná data jsem zpracovávala dvojím způsobem, kdy jsem nejprve provedla statistickou analýzu dat. Následně jsem výsledky dotazníkového šetření pro lepší přehlednost zpracovala graficky, kdy jsem do vytvořené mapy zakreslovala schopnost zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v základních školách. Pro grafické zpracování výsledků dotazníkového šetření jsem si nejdříve vypracovala mapový podklad, který jsem vytvořila na základě dat od společnosti Google. Následně jsem do vytvořené mapy zakreslila hranici Středočeského kraje a jednotlivých okresů a zároveň jsem do podkladu zanesla chybějící obce. Je proto,

24

důležité upozornit na skutečnost, že z důvodu ručního zakreslování výše zmíněných údajů, mohlo dojít k určitému zkreslení. Do připraveného mapového podkladu jsem postupně zakreslovala odpovědi respondentů, které se týkaly schopnosti uspokojit poptávku po místech v ZŠ. Jednotlivé odpovědi jsem od sebe barevně odlišila. Červeně jsou označeny odpovědi zřizovatelů, kdy obec/městská část není schopna uspokojit poptávku po místech v základních školách a je nucena odmítat žáky z jiných obcí. Žluté označení mají zřizovatelé, kteří jsou schopni uspokojit poptávku po místech v základních školách, ale dochází zde k realizaci různých opatření, např. rušení odborných učeben, prostorů pro školní družinu, přestavba školy aj. a zřizovatelé, kteří jsou označeni zelenou barvou, nemají problém uspokojit poptávku po místech v základních školách. Dalším krokem grafického zpracování výsledků dotazníkového šetření bylo zakreslení rozsahu problému nedostatečných kapacit základních škol. Pro určení rozptylu odpovědí, kdy obce/městské části mají určité problémy s kapacitou ZŠ (Odpovědi: Jsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ, ale dochází k realizaci různých opatření, Nejsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ) jsem vypočetla aritmetický průměr (x̄ = 24,1), který představuje součet všech vzdušných vzdáleností respondentů od Prahy, vydělený jejich počtem. Následně jsem vypočetla směrodatnou odchylku (σ = 13,57), pomocí které jsem dokázala určit rozpětí problému. Výpočtem jsem zjistila, že rozpětí odpovědí se nachází v intervalu ⟨10,6;37,7⟩ km. Do mapového podkladu jsem toto rozpětí zanesla růžovou barvou, kdy se v tomto intervalu nachází 60,9 % zjištěných hodnot. Následně jsem zjišťovala rozptyl odpovědí, kdy obce/městské části nemají problém s kapacitou ZŠ (Odpověď: Nemáme problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ), kdy jsem opakovala výše uvedený postup. Vypočetla jsem aritmetický průměr (x̄ = 39,3), který představuje součet všech vzdušných vzdáleností dotázaných obcí od Prahy, vydělený jejich počtem. Následně jsem vypočetla směrodatnou odchylku (σ = 19,54), pomocí které jsem dokázala určit rozpětí získaných odpovědí. Výpočtem jsem zjistila, že rozpětí problému se nachází v intervalu ⟨20,3; 58,9⟩ km. Rozsah odpovědí je v mapovém podkladu znázorněn tmavě šedou barvou. V tomto rozpětí se nachází 60,2 % zjištěných hodnot.

25

V další fázi jsem určila průnik dvou množin, který nám představuje interval ⟨20,3; 77,7⟩ km. V polovině tohoto intervalu jsme určila hodnotu 29 km, která po zanesení vytváří kružnici. Ta představuje hraniční vzdušnou vzdálenost obcí/městských částí od Prahy, kdy se uvnitř kružnice nachází 68,8 % respondentů, kteří mají problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ (44/64) a vně se nachází 67,3 % respondentů, kteří jej nemají (76/113). Další krok analýzy představovalo zpracování dat týkající se kapacit základních škol a počtu žáků v zázemí Prahy. Tyto data jsem získala od Mgr. Vladimíra Hulíka, který je vedoucím pracovníkem analytického oddělení MŠMT. Získaný datový soubor vykazoval jisté nepřesnosti, a bylo proto nutné data ověřovat ve výročních zprávách jednotlivých škol. Z toho důvodu jsem se rozhodla zaměřit při analýze kapacit základních škol pouze na vybrané základní školy. Zřizovatele jsem na základě jejich schopnosti uspokojit poptávku po místech v ZŠ rozdělila do tří skupin (viz výše). V rámci těchto skupin jsem pro každou skupinu vybrala dvacet zřizovatelů, u kterých jsem sledovala vývoj kapacit ZŠ a počtu žáků v období let 2006–2015. Analyzovaná data jsem následně pro větší přehlednost graficky znázornila pomocí tabulkového programu Excel. Data získaná z MŠMT mi tak posloužila pro ověření odpovědí zřizovatelů v dotazníkovém šetření a zároveň mi umožnila sledovat vývoj problému v období let 2006–2015.

3.2

Expertní šetření

Expertní šetření mi umožnilo dokreslit obraz zkoumaného problému, protože jsem kvantitativní data doplnila o širší souvislosti získané kvalitativním sběrem dat. Hlavním cílem expertního šetření bylo dozvědět se, jak experti nahlížejí na zkoumaný problém a v čem spatřují jeho možné příčiny. Sběr

kvalitativních

dat

jsem

realizovala

formou

expertních

rozhovorů

představujících specifickou formu polostrukturovaných rozhovorů. Expertní rozhovory můžeme rozdělit do tří kategorií na základě jejich účelu: tvorba nových teorií, lepší orientace v nové problematice či sběr informací sloužící k doplnění jiné realizované metody (Flick 2009: 166). V rámci expertního šetření jsem využila poslední zmíněný přístup. Realizace expertních rozhovorů mi umožnila získat cenné informace, které doplnily kvantitativní analýzu dat. Informace získané z rozhovorů jsem následně

26

zpracovala pomocí tematické analýzy a na základě prostudované literatury a výsledků kvantitativního sběru dat jsem z nich vyvodila závěry své práce.

3.2.1 Výběr a struktura výzkumného vzorku Nejdříve je důležité zamyslet se nad tím, koho považujeme za experta. Autoři (Maříková, Petrusek, Vodáková et al. 1996: 299) definují experta jako: „Nositele kvalifikované, odborné informace resp. role, kterou může přijmout odborně erudovaný jedinec a která se blíží roli konzultanta, poradce, arbitra ve věcech odborných.“ Z uvedené definice vyplývá, že se jedná o osobu, která disponuje odbornými informacemi k dané problematice. Experta však nelze striktně vymezit pouze na základě jeho odbornosti získané vzděláním nebo na základě jeho praxe v oboru, protože i rodič žáka nastupujícího do základní školy může poskytnout cenné informace o problému a působit

jako

expert

např.

na

problematiku

volby

základní

školy

(Flick 2009: 165, 166). Experty jsem do výběrového vzorku vybrala formou účelového výběru na základě svého uvážení či po konzultacích s jinými odborníky (Reichel 2009: 138). Výběr respondentů probíhal takovým způsobem, aby v něm byly zastoupeny klíčové instituce vztahující se ke zkoumanému problému. Celkem jsem oslovila 10 expertů (Příloha č. 3), ale rozhovor se zástupcem MŠMT se mi nepodařilo zrealizovat.

3.2.2 Sběr dat Realizace expertního šetření proběhla v období března a dubna roku 2015, kdy se uskutečnily polostrukturované rozhovory s výše uvedenými experty, se kterými jsem předem navázala kontakt pomocí telefonu nebo emailu. Některé rozhovory jsem realizovala již v roce 2014 pro potřeby semestrální práce. Rozhovory byly provedeny dle předem připraveného scénáře (Příloha č. 4), který se skládá ze čtyř tematických částí. K jednotlivým tématům jsem vytvořila pouze orientační seznam otázek, kdy jsem v průběhu rozhovoru nekladla veškeré mnou připravené otázky, protože jsem nechtěla svazovat konverzaci přesnými otázkami. Zároveň mi však částečná strukturace rozhovorů pomáhala usměrňovat tematické zaměření rozhovoru a následně umožnila utřídit a vyhodnotit získané informace z expertního šetření (Veselý, Nekola 2007: 171, 175).

27

Při sběru kvalitativních dat

jsem

dodržovala etické zásady (Silverman

2005: 216, 217). Před začátkem rozhovoru byli respondenti informováni o smyslu výzkumu a tom, že bude rozhovor nahráván na diktafon. Základní informace o výzkumu jsem zahrnula do informovaného souhlasu (Příloha č. 5), který byl podepsán respondenty před začátkem rozhovoru. Rozhovor probíhal většinou na pracovišti dotazovaného, abych respondentům poskytla co největší komfort a nejmenší časové zatížení. V průběhu samotného rozhovoru jsem se snažila dodržovat zásady chápajícího rozhovoru, kdy je důležité vytvořit si určitý partnersky vztah se zkoumanými osobami, který je založen na otevřenosti, ale i na schopnosti empatie a pozitivní stimulace (Kaufmann 2010: 60). Zároveň jsem si ale musela od zkoumané osoby udržet určitý odstup, abych dokázala zachovat určitou míru subjektivity (Reichel 2009: 67).

3.2.3 Strategie analýzy kvalitativních dat V průběhu sběru kvalitativních dat jsem prováděla částečnou transkripci rozhovorů, abych mohla následně provést tematickou analýzu. Tematická analýza představuje flexibilní teoretický přístup, který nám umožňuje zpracovat kvalitativní data a identifikovat v nich určitá témata neboli vzorce, které se v jednotlivých rozhovorech opakují. Tyto vzorce obsahují důležitou informaci ve vztahu k našemu zkoumanému problému (Braun, Clarke 2006: 6, 10). Po transkripci realizovaných rozhovorů jsem na základě svých zkušeností a informací získaných z desk research provedla kódování jednotlivých částí rozhovorů dle jejich vztahu k výzkumným otázkám. Jednotlivé segmenty rozhovoru jsem následně seskupila na základě přidělených kódů do příslušných témat. Získala jsem tak klíčová témata, která se v expertních rozhovorech opakovala a ze kterých jsem pak mohla následně vyvodit závěry kvalitativní analýzy dat. Závěry kvalitativního šetření se vyskytují v různých částech práce, kdy je interpretuji pomocí citací rozhovorů (Hendl 2005: 223).

28

4 Vymezení základních pojmů a legislativního rámce základního vzdělávání v České republice V této kapitole se pokusím nejprve vymezit pojmy související se vzděláváním, následně se budu věnovat školskému systému ČR. Dále čtenáři přiblížím organizaci základního vzdělávání, vývoj regionálního školství a v poslední podkapitole se budu zabývat rozborem legislativního rámce základního vzdělávání v ČR.

4.1

Vymezení základních pojmů

4.1.1 Význam vzdělávání pro společnost Vzdělávání má nezastupitelný význam pro společnost. Lze konstatovat, že představuje zdroj budoucího blahobytu státu, protože ovlivňuje konkurenceschopnost ekonomiky státu, má vliv na kvalitu života občanů, zaměstnanost a přestavuje jednu z důležitých podmínek ekonomického růstu státu aj. Hospodářsky vyspělé státy proto přikládají vzdělávací politice značný význam a považují ji za jednu z priorit státu (Brdek, Vychová 2004: 13). Kalous (1997: 6) definoval ve své knize vzdělávací politiku jako: „Principy, priority a metody rozhodování o vzdělávacích institucích. Toto rozhodování zahrnuje strategické cíle rozvoje vzdělávání, legislativní rámec vzdělávacích institucí, způsob financování, stanovení cílů a obsahu výchovy, ovlivňování podmínek činnosti vzdělávacích zařízení a způsob kontroly. Vzdělávací politika je začleněna do celospolečenských priorit. Působí na instituce školské, v nichž je uplatněn vliv státního aparátu, na mimoškolské vzdělávací instituce, na výchovu v rodině a v neformálních skupinách.“ Veselý (2006: 8) zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat mezi vzdělávací politikou, která je vnímána jako praktická činnost a představuje reálnou tvorbu politiky (rozhodování ministerstva aj.), a vzdělávací politikou jako vědním oborem. Ve své práci chápu vzdělávací politiku více jako vědní obor, kdy se snažím o analýzu toho, jak je utvářen školský systém v České republice, zjistit jakým způsobem je organizováno základní vzdělávání a s jakými problémy se v současnosti základní školství potýká.

29

4.1.2 Školský systém České republiky V úvodu této kapitoly je třeba nejdříve definovat pojem školský systém (školství), který je často zaměňován s pojmem vzdělávací systém. Ve své práci používám definici, kterou ve své publikaci uvádí Průcha (2009: 56): „Školský systém je propojený komplex škol a školských zařízení zajišťující formální vzdělávání. Fungování školského systému je řízeno vzdělávací politikou země a zcela nebo z větší části financováno státem. Školský systém je hlavní součástí celkového vzdělávacího systému.“ Z uvedené definice vyplývá, že školský systém tvoří podmnožinu vzdělávacího systému, která se orientuje pouze na formální vzdělávání, a to zejména vzdělávání dětí a mládeže. Vzdělávací systém zahrnuje i neformální vzdělávání zvláště dospělých osob. Důležité je vymezit i pojem regionální školství, který se z velké části překrývá se školským systémem, ale na rozdíl od něj nezahrnuje vysoké školy (Průcha 2009: 56). Školský systém České republiky je utvářen školskými legislativními normami. Základní legislativní dokument tvoří zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, který je označován jako školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb., Kleňhová 2006: 36). V České republice došlo po roce 1990 k decentralizaci školství. Jednotlivá odpovědnost byla přerozdělena na různé úrovně státní správy, samosprávy a samotné školy. Primární subjektem školství je stát a hlavním zdrojem financování školství je státní rozpočet. Centrální úroveň státní správy tvoří MŠMT, které odpovídá za stav a rozvoj školské soustavy jako celku a zároveň připravuje legislativní normy (Průcha 2009: 545, 546). Regionální úroveň státní správy je tvořena jednotlivými krajskými odbory školství. Na místní úrovni je státní správa vykonávána obcemi a řediteli škol. Obce jsou ze zákona povinné zajišťovat podmínky pro povinnou školní docházku a předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Z toho vyplývá, že obce zřizují a ekonomicky spravují základní a mateřské školy. Obec dále ve spolupráci s ředitelem školy vytváří koncepci rozvoje, rozpočet a projednává materiální a personální podmínky ve škole. Na správě školy mohou participovat i rodiče, občané, pracovníci školy prostřednictvím školské rady, kdy

30

povinnost zřizovat školskou radu ukládá školský zákon (Průcha 2009: 547, 548, Kučerová 2012: 37, 38).8 Vzdělávání je v České republice založeno na zásadách rovného přístupu ke vzdělávání, které je na úrovni základního a středního vzdělávání poskytovaného státem, krajem, obcí či svazkem obcí bezplatné. Zohledňuje individuální potřeby jednotlivce a je založeno na principu solidarity, vzájemné úcty a důstojnosti všech účastníků vzdělávání. Obecnými cíli vzdělávání je především rozvoj osobnosti člověka, získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného odborného vzdělání, pochopení zásad demokracie a respektování základních lidských práv a svobod aj. (zákon č. 561/2004 Sb.). Základní vzdělávání je považováno za výchozí a podstatné vzdělávání, jehož primární cíl je definován jako všestranný rozvoj osobnosti dítěte. Je důležité, aby si žáci studiem osvojili potřebné strategie učení, byli motivováni k celoživotnímu učení, dokázali porozumět druhým a naučili se respektovat různost. Značný význam je také kladen na rozvoj demokratických a občanských hodnot (zákon č. 561/2004 Sb., Spilková et al. 2005: 97, Kleňhová 2006: 34, Průcha 2009: 76).

4.2

Organizace základního vzdělávání

Základní vzdělávání představuje jednu z forem vzdělávání, které se uskutečňuje v denní formě v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku. Školský zákon vymezuje školní docházku, která je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do sedmnáctého roku věku dítěte. Počátek povinné školní docházky je stanoven od šesti let věku dítěte, pokud mu nebyl povolen odklad. Zákon dále umožňuje jiné způsoby plnění povinné školní docházky, a to formou individuálního vzdělávání či vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením. Základní vzdělávání se rozděluje na první stupeň (1. až 5. ročníku), a druhý stupeň. Zřizovatelé základních škol, kteří nedisponují podmínkami pro zřízení všech devíti ročníků, mohou zřizovat základní školy, které nemají všechny ročníky (neúplné školy). Jedná se zpravidla o školy, které mají pouze první stupeň a žáci z vyšších ročníku již dojíždějí do jiné vzdálenější školy. V České republice k tomu dochází poměrně často, zejména u venkovských škol. Specifickým

8

HRUBÁ, Kristýna a Kateřina CHARVÁTOVÁ. Nedostatečná kapacita základních škol v Praze a v oblasti Praha - východ. Praha, 2014.50 s. Seminární práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky.

31

typem neúplné školy jsou málotřídní školy, ve kterých se v jedné třídě vyučují dohromady žáci různých ročníků prvního stupně. Podrobněji se tomuto typu základních škol

budu

věnovat

v následující

podkapitole

(zákon

č.

561/2004

Sb.,

Kleňhová 2006: 39, Průcha 2009: 57, 58, 77). Žák úspěšně ukončí základní vzdělání splněním povinné školní docházky v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části vzdělávání na konzervatoři aj. (Kleňhová 2006: 39).

4.2.1 Málotřídní základní školy Jak již bylo výše zmíněno, málotřídní školy představují specifický typ neúplné základní školy a tvoří nedílnou součást českého vzdělávacího systému. Nepředstavují však typ základní školy, který by se vyskytoval pouze v České republice, ale setkáme se s ním i v ostatních státech světa pod pojmy small schools, composite classes nebo ve Francii pod označením petit école primaire (Knotová, Trnková. 2007: 1, Průcha 2009: 303). Pojem málotřídní škola označuje základní školu, ve které se alespoň v jedné třídě vyučují dohromady žáci z různých ročníků prvního stupně (Průcha et al. 2013:145). Málotřídní školy se musí řídit stejnými zákony a kurikulárními dokumenty jako plně organizované základní školy. Vyskytují se především v obcích, které se nacházejí v periferních oblastech, a můžeme proto konstatovat, že představují tzv. venkovský fenomén, protože se nacházejí zejména v obcích s méně než 1000 obyvateli. Výjimečně se vyskytují i v okrajových částech velkých měst, jako je tomu např. v okolí Prahy (Trnková 2008: 54, Uhrínová 2011: 9). Málotřídní školy mají v České republice dlouholetou tradici. I přesto, že v minulých letech došlo k jejich redukci, tvoří přibližně 38 %9 základních škol v České republice (Trnková 2007: 1). Problematika málotřídních škol představuje v českém prostředí velmi kontroverzní téma. Základní školy málotřídního typu mají řadů odpůrců, kteří upozorňují na to, že tyto školy jsou ekonomicky neefektivní a nelze je srovnávat s plnotřídními základními školami, a zároveň je zpochybňována kvalita výuky v těchto školách. Je zde ale i řada zastánců, pro které je málotřídní škola ideálním místem pro rozvoj dítěte, protože je zde

9

Data pro školní rok 2004/2005. Je velice problematické dohledat aktuální data o počtu málotřídních škol v České republice. Málotřídní školy nejsou vykazovány ve statistikách Ústavu pro informace ve vzdělávání, protože je školský zákon nevymezuje (Průcha et al. 2013: 145).

32

malý kolektiv dětí aj. (Emmerová 2000: 81). Pokusím se tedy shrnout některé výhody a nevýhody škol málotřídního typu. Zahraniční výzkumy poukazují na pozitivní dopady vzdělávání ve školách málotřídního typu. Vzdělávací výsledky žáků navštěvujících málotřídku jsou srovnatelné s výsledky žáků plnotřídních základních škol, a pokud bychom hodnotili jejich osobnostní rozvoj, tak je často převyšují (Průcha et al. 2013: 146). Obhájci málotřídního vzdělávání zastávají názor, že jeho největší výhody spočívají právě v tom, že třídy, které jsou složené z různě starých dětí, poskytují ideální podmínky pro intelektuální a sociální rozvoj dětí (Wilson 2003: 34). Děti navštěvující málotřídní školy jsou více tolerantnější k odlišnostem než je tomu ve velkých školách, kde mívají často problém se šikanou. Třídy jsou na těchto školách početně malé, a je proto možné, aby se učitel individuálně věnoval jednotlivým dětem, které mají zároveň větší příležitost se během výuky verbálně projevovat. Málotřídní školy mají rodinnou atmosféru. Děti se s učiteli dobře znají a zároveň je zde i velmi dobrý vztah mezi učitelem a rodičem dítěte (Emmerová 2000: 88). Tyto výhody málotřídního vzdělávání zmiňuje v rozhovoru i ředitelka/učitelka na málotřídní škole. „Málotřídka. Za prvé, je tu ten „duch rodiny“, kdy vztahy jsou úplně jiné než na velké škole. Učitel na velké škole působí opravdu jako „pan učitel“, a tady jsem spíše jako jejich máma. Prostě je i tak beru, vztah učitele a žáka je tu úplně jiný a myslím si, že tady se děti, tak nebojí bavit se se svým učitelem o tom, co je trápí. Velká škola je více anonymní. Rodiče jsou zpětně rádi, že jejich děti poznaly spojené třídy, protože jsou samostatnější, neexistuje zde šikana, povyšování se starších žáků nad mladšími, a vůbec taková ta rivalita. Děti jsou celkově přátelštější než na velkých školách“ (Respondent č. 1, ředitelka málotřídní ZŠ). Přítomnost málotřídní školy má také vliv na každodenní život v obci. Základní škola bývá

často

klíčovým

pořadatelem

kulturního

a

společenského

dění

v obci

(Kučerová 2012: 45). V situaci, kdy velké procento dospělých dojíždí za prací mimo svůj domov a zároveň by s nimi dojížděly i jejich děti do základní školy, by mohlo dojít k narušení komunitního života v obci, která by se přes den skoro „vylidnila“. Za nevýhody málotřídní školy můžeme považovat zvýšené nároky na učitele, kteří musí vyučovat v jedné třídě děti z různých ročníků. Je proto nezbytně nutné aplikovat specifické

formy

vyučování,

aby zaměstnal

žáky

všech

ročníků

najednou

(Trdlová 2007: 6). Oproti plně organizované základní škole nemůže málotřídní škola poskytnout takové podmínky pro rozvoj soutěživosti a intelektuální stimulaci 33

vrstevníků, což může způsobovat problémy při následném přechodu na plnotřídní školu, který sám o sobě představuje náročnou životní situaci v životě dítěte. Žák musí nově do školy dojíždět, zvykat si na nový způsob výuky a kolektiv dětí, ale zároveň si může užívat nabyté svobody a větší anonymity, kterou většinou městská škola poskytuje. (Trnková 2006: 4, 6). Na to, jak děti zvládají přechod z málotřídní školy do plně organizované základní školy, jsem se zeptala i ředitelky málotřídní školy, která mi potvrdila, že určité drobné problémy se při přechodu do jiné základní školy u dětí vyskytují. „Jak máme zpětné ohlasy, tak děti jsou skvěle připravené a ve vyučované látce jsou většinou dopředu, ale jsou od nás trochu rozmazlené. Je pravda, že když se u nás zapomene úkol nebo pomůcka, tak to rodiče během dne přivezou a neděláme z toho problém. To na té velké škole neexistuje. Což jim může asi trochu malinko uškodit, protože tady věděly, že vždycky můžou a tam to nejde“ (Respondent č. 1, ředitelka málotřídní ZŠ). Velkým problémem jsou také předsudky rodičů vůči málotřídním školám. Mnoho rodičů se totiž domnívá (zejména ti, kteří se vzdělávali v plně organizované základní škole), že není možné kvalitně vzdělávat více ročníků v jedné školní třídě zároveň. Tato skutečnost vyplynula i z rozhovoru s rodičem, kdy jsem se ho zeptala, zda by zapsal své dítě do málotřídní školy. „Po pravdě řečeno asi ne. Nedokážu si představit, že se učitelka dokáže věnovat žákům různých ročníků v jedné třídě a zároveň si myslím, že se děti musí vzájemně vyrušovat. Já jsem navštěvoval klasickou školu a byl jsem tam spokojený, takže bych preferoval běžnou školu“ (Respondent č. 2, rodič). Rodiče proto raději nechají své děti dojíždět (nebo je sami dovážejí) do vzdálenější základní školy, i když se jiná nachází v jejich těsné blízkosti. Zápis dítěte do základní školy představuje pro rodiče významný krok v životě jejich dítěte, od kterého se odvíjí jeho budoucnost. V posledních letech kladou rodiče čím dál tím větší důraz na volbu základní školy. „Rok od roku se rodiče více zajímají o to, co jim škola může nabídnout, a to jak dětem, tak i rodičům, kteří se zajímají i o odpolední zájmové činnosti. Máme tu rodiče, kteří jsou více ambiciózní, a pak jsou tu rodiče, kteří jsou méně ambiciózní. Je pravda, že děti, kteří mají rodiče více ambiciózní, jsou tady pouze první dva ročníky a pak už je většinou dají na jazykové školy do Prahy, i přesto, že budou muset své děti dovážet do Prahy, což je sice omezí, ale pro své děti chtějí více, než jim můžeme nabídnout“ (Respondent č. 1, ředitelka málotřídní ZŠ). Proto se toto

34

téma často probírá i na různých diskuzních fórech 10 . Rodiče si zde předávají své zkušenosti a rady týkající se základních škol. Problematika málotřídních škol je velmi často diskutované téma a především rodiče, kteří sami nemají zkušenost s výukou na málotřídní škole, mají často velmi negativní postoj. Na problematiku málotřídních škol jsem se zaměřila z toho důvodu, že bude velmi zajímavé sledovat, jaká je poptávka po místech v málotřídních školách v zázemí velkých měst, kde je vlivem suburbanizace zvýšená poptávka po místech v základních školách. Rodičovská volba základní školy tak je omezena nejen geografickou polohou základní školy, ale také její specifickou formou, kdy někteří rodiče mohou následně raději zvolit vzdálenější městskou základní školu, než aby jejich dítě navštěvovalo málotřídní školu.

4.2.2 Typy zřizovatelů základní škol Školský zákon definuje zřizovatele jako školské právnické osoby, kterými mohou být: ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba. Zřizovatele můžeme dále rozdělit na veřejné, soukromé a církevní. Obce, kraje a MŠMT tvoří sektor veřejného školství (státní školy) a druhý neveřejný sektor (nestátní školy) zastupují církve a privátní zřizovatelé (zákon č. 561/2004 Sb., Průcha 2009: 77). Podle dostupných dat ze školské statistiky, kterou spravuje MŠMT, bylo ve školním roce 2014/2015 na území České republiky evidováno 4 106 základních škol (včetně škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami).

10

http://www.emimino.cz/diskuse/malotridni-skola-mate-zkusenost-124589/ http://www.modrykonik.cz/forum/skolak/malotridka-chodite-nekdo/ http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/questions.asp?id=13440

35

TABULKA

Č.

4: POČET

ZÁKLADNÍCH ŠKOL V

ČESKÉ

REPUBLICE ŠKOLNÍ ROK

2014/2015 – PODLE ZŘIZOVATELE

Počet základních škol v České republice školní rok 2014/2015 - podle zřizovatele Celkem

4 106

MŠMT

45

Obec

3624

Kraj

270

Privátní sektor

124

Církev

43

Zdroj: Autorka dle MŠMT (online) Z výše uvedené tabulky vyplývá, že dominantním zřizovatelem základních škol v České republice jsou obce, které zřizují 88,3 % všech základních škol. Soukromý sektor zřizuje 3 % základních škol v České republice, kdy se v oblasti vzdělávání orientuje zejména na zřizování středních a vysokých škol. Základní školy, které jsou zřizovány církví, tvoří pouze 1 % ze všech základních škol, což může být zapříčiněno i tím, že v minulosti byla jejich působnost velmi omezena komunistickým režimem (Kučerová 2012: 52). MŠMT a kraje zřizují především školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a proto se jimi již nebudu nadále ve své práci zabývat.

4.3

Vývoj regionálního školství

Jak již bylo výše napsáno (podkapitola 4.1.2) podobu regionálního školství nejvíce ovlivnila reforma územně správního členění, která začala v roce 2000 a přenesla zřizovatelské

pravomoci

z centrální

úrovně

na

regionální

samosprávy

(Odehnal 2006: 91). Regionální samosprávu vykonávají obce a kraje, které mají ze zákona povinnost zajišťovat vzdělávání a školské služby, které jsou v souladu se zájmy občanů, potřebami trhu práce, ale i s demografickým vývojem a rozvojem území, a zajišťovat tak dostupnost vzdělávání pro své občany s ohledem na místní podmínky (zákon č. 561/2004 Sb.) Z toho důvodu se budu v následujících podkapitolách podrobněji věnovat vztahu základní školy a regionu, ve kterém se škola nachází.

36

4.3.1 Vztah základní školy a regionu Základní škola se vždy nachází v určitém regionu (dále jen spádová škola), ze kterého do ní docházejí nebo dojíždějí žáci, a k níž se ze zákona vážou určitá práva a povinnosti zřizovatele dané základní školy. Rozsah spádového regionu není vymezen zákonem a je podmíněn dopravní dostupností a strukturou obyvatelstva regionu (zákon č. 561/2004 Sb., Kučerová 2012: 38). Umístění veřejné základní školy se odvíjí od školské politiky státu a daného regionu a na rozdíl od soukromých subjektů se jednoznačně neřídí tržními principy (Kučerová 2012: 39). Poptávka po místech v základních školách je ovlivněna mnoha faktory, viz teorie zabývající se socioprostorovými vztahy základní školy, a také principem rodičovské volby (kap. 2.3, 2.4). V současnosti dochází v zázemí velkých měst k nárůstu počtu dětí ve školním věku a zároveň školská zařízení, která se v obcích nachází, nebyla koncipována na tak velký počet dětí. Zřizovatel základní školy, která se nachází v suburbanizovaném regionu, tak musí často řešit problémy související s kapacitou základní školy. Obec, která je většině případů zřizovatelem základní školy, má ze zákona povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětem, které mají v dané obci trvalé bydliště. Ředitel základní školy má proto povinnost přednostně přijmout žáky z příslušné obce a následně spádového regionu a to až do výše maximálního počtu žáků, který je uvedený ve školském rejstříku (kapacita základní školy). Avšak i to může představovat problém, jak uvádí ředitel základní školy v Říčanech: „Dostávám se do situace, kdy mám jasně daný počet dětí ve třídě (24 dětí), protože od vyššího počtu se třída musí půlit dle jazykové výuky, a pro to nemáme dostatečné prostory. Uzavřu zápis, ale během prázdnin se mi stane, že mi 4 rodiče napíší, že se přistěhovali a chtějí přijmout dítě do základního vzdělávání. Já jim ale nemůžu vyhovět, protože v daném ročníku již nemám volná místa, ale oni mají trvalý pobyt, a proto jim musím vyhovět. Jediné, co je pro mě záchranným bodem, je kapacita školy, protože kapacita třídy nezajímá nikoho. Takže pokud kapacita školy je v ten moment vyhovující, tak já to dítě musím přijmout a krajský úřad to nezajímá. Pokud mám však kapacitu skutečně na hraně, tak úřad pochopí, že dané žáky doopravdy nemohu přijmout. Jinak po mně úřad chce, abych spojoval třídy, i když je spojit nelze“ (Respondent č. 5, ředitel ZŠ).

37

Kapacita školy je dána ve zřizovací listině základní školy. Pokud má ZŠ prostory, kde mohou být děti vyučovány, tak si může zažádat o navýšení kapacity v Rejstříku škol a školských zařízení. Kraj má ze zákona lhůtu tuto žádost do 30 dnů zpracovat (Respondent č. 4, zástupce Krajského úřadu Středočeského kraje). Proces navyšování však není tak jednoduchý, jak by se mohlo z vyjádření kraje zdát. S žádostí o navýšení kapacity je totiž spojeno i velké množství administrativních činností, které jsou poměrně časově náročné. „Administrativa týkající se navyšování kapacity ZŠ je naprosto katastrofální a trvá několik měsíců. K žádosti se musí vyjádřit jídelna, hygienická stanice aj. Já však kapacitu potřebuji navýšit od září, ale do poslední chvíle nemám jistotu, že to úřady stihnou schválit. Já ty děti ale budu muset přijmout, i když v tuto chvíli ještě nemám jistotu, že dojde k navýšení kapacity školy“ (Respondent č. 5, ředitel ZŠ). V případě, že obec nemá základní školu nebo možnosti navyšovat kapacity ZŠ, musí obec zajistit plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí. V tom případě je obec povinna hradit obci, která školu zřizuje, neinvestiční výdaje připadajícího na jednoho žáka, pokud se obce nedohodnou jiným způsobem (zákon č. 561/2004 Sb.). Problém však nastává v situaci, kdy i okolní zřizovatelé základních škol mají problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ pro děti s trvalým bydlištěm, a nemohou proto přijímat děti, které nejsou z jejich spádové oblasti. Rodiče pak proto musí dovážet své děti do vzdálenějších škol, což je často spojeno s problémy s harmonizací práce a rodiny, ale také se zvýšenými finančními náklady rodin, strachem o bezpečí dítěte aj. (Kučerová et al. 2011: 311).

4.4

Legislativní rámec základního vzdělávání

Tato podkapitola se zabývá rozborem legislativního rámce základního vzdělávání v ČR. Vzdělávání je ovlivňováno právními normami, které mají odlišnou právní sílu (Schéma č. 3). Obecně lze říci, že je ovlivňováno mezinárodněprávními závazky jednotlivých států, ústavněprávními normami státu a zákony, právními předpisy, vnitřními normami jednotlivých škol a soudní judikaturou (Průcha 2009: 611).

38

SCHÉMA Č. 3: HIERARCHIE LEGISLATIVY VE VZDĚLÁVÁNÍ PODLE JEJÍ PRÁVNÍ SÍLY

Zdroj: Autorka dle Průchy (2009:616) Nejprve jsem se zaměřila na Listinu základních práv a svobod a Úmluvu o právech dítěte, které významným způsobem ovlivňují české vzdělávání a tvoří nedílnou součást naší legislativy, protože mají vyšší právní platnost než české zákony. Následně jsem se zabývala základním legislativním dokumentem, který tvoří zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,

základním,

středním,

vyšším

odborném

a

jiném

vzdělávání

(školský zákon). Rovněž se v této části práce věnuji strategickým dokumentům EU a kurikulárním dokumentům, které upravují oblast základního vzdělávání v ČR.

4.4.1 Listina základních práv a svobod Právo na vzdělání tvoří jedno ze základních lidských práv, které je mezinárodně uznáváno. Právo občanů na vzdělání a povinnosti státu v oblasti vzdělání jsou obsaženy v Listině základních práv a svobod, na kterou se odvolává Ústava České republiky. Podle Listiny základních práv a svobod, článku 33, má každý občan právo na bezplatné vzdělání na základních a středních školách, kdy zákon specifikuje dobu povinné školní docházky. Dále jsou zde vymezeny podmínky, za kterých lze zřizovat jiné než státní školy a poskytovat v nich vzdělání za úplatu (Kalous 2006: 112,113, Poslanecká sněmovna parlamentu ČR, online).

4.4.2 Úmluva o právech dítěte Nedílnou součást legislativy vztahující se ke vzdělávání představuje i Úmluva o právech dítěte, která byla schválena Federálním shromážděním 10. října 1990 a která významným způsobem ovlivnila přístup dítěte ke vzdělání a škole. V současnosti jsou

39

již dětská práva v České republice bezpochyby respektována a zohledňována (Spilková et al. 2005: 37, Kalous 2006: 115). Koncept dětských práv ve vztahu ke vzdělávání klade především důraz na rozvoj individuality dítěte a zajištění těch nejlepších podmínek pro jeho růst: „Měl by být kladen důraz na podporu rozvoje osobnosti jedince, protože individualita každé lidské bytosti je už od narození cenná svou jedinečnou skladbou. Proto také musí být chráněna a musí být rovněž dobře pečováno o její rozvíjení v období, kdy po krůčkách do života vstupuje“ (Spilková et al. 2005: 39).

4.4.3 Školský zákon Základní

legislativní

dokument

zabývající

se

vzděláváním

v ČR

tvoří

zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, který je označován jako školský zákon. Školský zákon v § 1 „upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.“ V § 2 jsou vymezeny zásady a cíle vzdělávání, které jsem již v této práci zmiňovala (viz kap. 4.1.2). Po úvodním vymezení předmětu, zásad a cílů vzdělávání v ČR se zákon dále zabývá konkrétními tématy z oblasti vzdělávání. Je zde popsán systém vzdělávacích programů, vzdělávací soustava škol a jednotlivá školská zařízení, hodnocení škol, vyučovací jazyk, školní řád formy vzdělávání atd. Následující části zákona se věnují jednotlivým druhům vzdělávání: předškolní vzdělávání, povinnost školní docházky a základní vzdělávání, střední vzdělávání, vzdělávání v konzervatoři, vyšší odborné vzdělávání aj. Třináctá část školského zákona se zabývá školským rejstříkem, který představuje veřejný seznam škol a školských zařízení a rejstřík školských právnických osob. Školský rejstřík spravuje MŠMT, které ho zveřejňuje v elektronické podobě na svých webových stránkách, ze kterých jsem čerpala data pro svoji práci.

4.4.4 Strategické a kurikulární dokumenty a jejich vliv na školský systém v ČR Vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 by se měla vzdělávací politika řídit doporučeními, které Evropská unie vydává. Vzdělávací politika ale netvoří 40

společnou politiku EU, a proto se aktivita orgánů EU zaměřuje pouze na podporu jednotlivých členských států (Brdek, Výchová 2004: 31, Hulík 2006a: 150). V oblasti vzdělávání se jedná o nejaktuálnější strategický rámec pro evropskou spolupráci Vzdělávání a odborná příprava 2020, který stanovuje čtyři strategické cíle, kterých by mělo být dosaženo: realizovat celoživotní učení a mobilitu, zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy, prosazovat spravedlnost, sociální soudržnost a aktivní občanství, zlepšit kreativitu a inovace na všech úrovních vzdělávání. Doporučení, která se vztahují přímo k základnímu vzdělávání, jsou: zajistit v členských státech základní vzdělávání, které je přístupné všem, a zaměřit se na individuální přístup k žákům (Strategie vzdělávání 2020, online). Členské státy by měly za podpory Evropské komise spolupracovat s využitím metody otevřené koordinace na dosažení výše uvedených cílů strategie. Jednotlivé státy by měly přijmout vnitrostátní opatření, která povedou k naplnění strategických cílů a zároveň přispějí k dosažení evropské referenční úrovně, která představuje cílové hodnoty průměrných výsledků všech členských zemí ve společných prioritních oblastech do roku 2020 (Europa 2009, online, Strategie vzdělávání 2020, online). Česká republika se do strategického vzdělávacího rámce zapojuje prostřednictvím výměny informací, zkušeností a především z něj čerpá při tvorbě národní politiky v příslušných legislativních dokumentech. V ČR je výkonem evropské vzdělávací politiky pověřeno MŠMT (MŠMT, online). Na národní úrovni byla v roce 2001 vypracována MŠMT střednědobá vládní koncepce rozvoje vzdělávání v podobě Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha). Bílá kniha představuje vládní dokument zabývající se strategií rozvoje vzdělávání v České republice, který stanovuje cíle pro zlepšení školství v ČR. Tato koncepce vychází z celospolečenských zájmů a představuje otevřený materiál, který by měl být pravidelně revidován a obnovován (Strategie vzdělávání 2020, online). Hlavní strategie české vzdělávací politiky definované v Bíle knize jsou: podpora celoživotního učení, přizpůsobování vzdělávacích a studijních programů podmínkám společenského života, podpora větší autonomie škol, podpora vnitřních změn a otevřenosti vzdělávacích

institucí

a

proměna

role

(Zormanová 2014: 72).

41

a

profesní

perspektivy

pedagogů

V návaznosti na Bílou knihu je zpracováván MŠMT klíčový strategický dokument Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoj vzdělávací soustavy, který vymezuje prioritní státem podporované záměry rozvoje regionálního školství (Hulík 2006a: 99, MŠMT 2011: 4). MŠMT (2011: 4) definuje úlohu dlouhodobého záměru vzdělávání následujícím způsobem: „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoj vzdělávací soustavy tvoří základ komunikace mezi centrem a kraji a jejich spolupráci na dalším rozvoji regionálního školství, vymezuje základní tendence a cíle dalšího vývoje regionálního školství, stanoví opatření na úrovni státu (ministerstva) a vymezuje prostor pro konkrétní řešení na úrovni kraje. Ty jsou podle potřeby dále rozváděny a konkretizovány v dlouhodobých záměrech jednotlivých krajů.“ Výše uvedený dokument reflektuje i vliv demografického vývoje na školské soustavy. Upozorňuje na situaci, která v současnosti ovlivňuje školství v ČR, kdy zvýšená populační vlna způsobuje poměrně zásadní nárůst počtu dětí v oblasti mateřských a základních škol. Tento nárůst dětské složky v populaci bude následně ovlivňovat segmenty regionálního školství ještě několik let (MŠMT 2011: 23). Konkrétní opatření, která by se zaměřovala na řešení problému s kapacitami školských zařízení, však v dokumentu uvedena nejsou. Klíčovým závazným kurikulárním dokumentem týkající se oblasti základního vzdělávání je Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV), který je vytvářen na centrální úrovni. Navazuje na výše uvedenou Bílou knihu a vymezuje klíčové požadavky státu na cíle, obsah a očekávané výstupy základního vzdělávání. Základním cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí, které jsou využitelné v životě i v dalším vzdělávání. Obsah základního vzdělávání je strukturován do poměrně rozsáhlých vzdělávacích oblastí, což poskytuje určitou volnost vzdělávacím institucím než přesně vymezená struktura dle jednotlivých učebních předmětů (Spilková et al. 2005: 22, 23, Zormanová 2014: 75). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání podporuje decentralizaci školství, protože přenáší velkou část rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti za kvalitu vzdělávání na samotné školy, které z něj vycházejí při tvorbě školního vzdělávacího programu (ŠVP). Jde o dokument, který je vytvářen na lokální školské úrovni každou vzdělávací institucí a zohledňuje specifické podmínky a potřeby základních škol (Spilková et al 2005: 25, Kučerová 2012:35).

42

Výše uvedený dvoustupňový model tvorby kurikula podporuje participaci vzdělávacích institucí na tvorbě vzdělávací politiky a posiluje autonomii základních škol, které mohou rozhodovat o formě vzdělávacího procesu (Kučerová 2012: 36).

43

5 Kapacity základních škol v zázemí velkých měst V této kapitole se zabývám problematikou týkající se kapacit základních škol v zázemí velkých měst v České republice. Problém kapacit základních škol se pokusím blíže přiblížit na příkladu zázemí Prahy. Zajímají mě příčiny a důsledky problému, které jsem zjišťovala především z prostudované literatury a z provedených expertních

rozhovorů.

Dále

se

pokusím

pomocí

statistické

analýzy

dat

identifikovat rozsah problému nedostatečných kapacit základních škol. V poslední části této kapitoly se zabývám výskytem privátních základních škol v zázemí Prahy a jejich vlivem na školskou síť v České republice. Tato kapitola vychází především z vlastního výzkumu, který jsem ve své diplomové práci realizovala a který mi pomohl dokreslit problém týkající se kapacit základních škol v zázemí velkých měst.

5.1

Úvod do problematiky

Na problematiku kapacit základních škol se můžeme dívat různou optikou. Budemeli se pohybovat v celorepublikové rovině, jsou kapacity základních škol dostačující, a nebude proto problém vypořádat se s populačně silnými ročníky, které do základních škol nastupují. Zaměříme-li se na regionální úroveň, zjistíme, že především oblastech s vysokou koncentrací obyvatel (zázemí velkých měst) mají zřizovatelé problémy uspokojit poptávku rodičů po místech v základních školách. Nejvážnější je situace v zázemí Prahy, kterému se budu podrobněji věnovat ve výzkumné části práce. Celospolečenský vývoj spolu s procesem suburbanizace významným způsobem ovlivňuje kapacity školských zařízení v zázemí velkých měst. Vlivem migrace obyvatel z jádrových částí měst se významným způsobem proměňuje sociální prostředí obcí v jejich zázemí. Nové rezidenty můžeme obecně charakterizovat tím, že se jedná zejména o mladé obyvatelstvo, s vyšším vzděláním a příjmy než mají starousedlíci, a jsou proto schopni platit hypotéku a ostatní náklady spojené s bydlení v zázemí velkého města. Jedná se především o mladé rodiny s dětmi, které tu hledají ideální prostředí pro výchovu svých dětí. To má za následek, že dochází k výraznému omlazení věkové struktury obyvatel, které je spojeno s problémy s využívání sociální infrastruktury obcí (především mateřských a základních škol). Základní a mateřské školy, které se nacházejí v těchto suburbanizovaných lokalitách, mají proto vlivem

44

velmi rychlého růstů počtu obyvatel problémy s nedostatečnými kapacitami školských zařízení (Puldová 2006: 54-56, Ouředníček et al. 2008: 40-43, Benáčková 2011: 1). Situace týkající se kapacit mateřských škol je zatím obecně o něco kritičtější než u základních škol. Kapacity v předškolním vzdělávání byly ve školním roce 2011/2012 v celé České republice využity na 91,8 %. Nejhorší situace je ve Středočeském kraji, kde hodnota vytíženosti mateřských škol dosáhla 97,4 % (Vykypělová 2012: 42). Problém se však postupně přesouvá do základního vzdělávání, kdy nedostatečné kapacity základních škol představují pro zřizovatele mnohem větší problém ve srovnání s předškolním vzděláváním, protože mají ze zákona povinnost zajistit povinnou školní docházku pro děti s trvalým bydlištěm v obci. Nedostatečné kapacity základních škol představují pro obce problém, který je spojen s vyššími výdaji z obecního rozpočtu na přestavbu či stavbu nové školy nebo hrazení neinvestičních výdajů jiným obcím za umožnění plnění školní docházky v jejich základní škole. Problém nedostatečných kapacit základních škol je i nepřímo spojen se snižováním kvality života občanů v dané obci (Benáčková 2011: 3,4). Zřizovatelé základních škol nacházejících se v zázemí velkých měst si uvědomují, že kapacity základních škol představují závažný problém, který je třeba určitým způsobem řešit. V zázemí Prahy již některé obce nejsou schopny uspokojit potřeby ani dětí s trvalým bydlištěm v obci, natož potřeby obcí, se kterými měly uzavřené smlouvy o školských obvodech a které z kapacitních důvodu musely zrušit. Zřizovatelé základních škol proto realizují různá opatření (rušení odborných učeben, školních družin, vyšší počet žáků ve třídách aj.), která navyšují kapacity současných základních škol, ale na úkor poskytované kvality vzdělávání. Současnou situaci v zázemí velkých měst je proto třeba řešit komplexně. Realizace dílčích opatření totiž nepřispěje k dlouhodobému a komplexnímu řešení problému nedostatečných kapacit základních škol, které by zároveň vedlo k zajištění kvalitního vzdělávání v problémové oblasti (Říčany 2012, online, Pecková et al. 2012: 4).

5.2

Příčiny problému kapacit základních škol

Kapacity základních škol v zázemí velkých měst představují poměrně komplexní problém způsobený několika různými příčinami, které se v některých oblastech vyskytly všechny najednou, jak zdůraznila místostarostka města v oblasti Praha-východ. „Těch příčin problému je několik a potkaly se bohužel všechny na jednom místě“ 45

(Respondent č. 7, zřizovatel ZŠ). Zjištěné příčiny zkoumaného problému jsem pro větší přehlednost znázornila ve stromu problémů (Příloha č. 6). V této podkapitole se budu podrobněji věnovat těm nejpodstatnějším, mezi které dle mého názoru patří populačně silné ročníky nastupující do základního vzdělávání, proces suburbanizace způsobující změny ve strukturách obyvatelstva v zázemí velkých měst, ale také nedostatečná připravenost některých zřizovatelů základních škol v dané oblasti. Kapacity základních škol ovlivňuje i princip rodičovské volby (viz kap. 2.3). Rodiče přisuzují velký význam výběru základní školy pro své dítě, a často se proto nespokojí se spádovou školou. Rozhodnutím zapsat své dítě do jiné základní školy, která má lepší image, mohou uměle posilovat problém nedostatečných kapacit základních škol v zázemí velkých měst. Příčinou zkoumaného problému může být i skutečnost, že veškerá pozornost se orientuje na problematiku mateřských školek. Bylo napsáno velké množství odborných prací, uspořádáno mnoho konferencí a seminářů, a dokonce i Evropská komise se zaměřuje výlučně na tento problém. „Všichni se zabývají MŠ, kde problém již není natolik vážný. V současnosti dojíždím na pražský magistrát, kde se účastním příprav pravidel čerpání peněz z Evropské unie na další rozpočtové období a Evropská komise úplně nepochopitelně peníze plynoucí do školství velmi úzce zaměřuje na budování kapacit mateřských škol, byť už ten problém není natolik aktuální a ty obrovské davy dětí se nám řítí do základních škol“ (Respondent č. 7, zřizovatel ZŠ). Bohužel v době kdy začínaly problémy s nedostatečnými kapacitami mateřských škol se skoro nikdo nezamýšlel nad tím, že tato „silná vlna“ dětí bude postupem času přecházet do základních škol a bude se muset určitým způsobem vejít do tříd. Někteří odborníci na tuto skutečnost upozorňovali, ale přesto jí nebyla věnována dostatečná pozornost, a problém se tak znovu opakuje v základních školách. „Rostoucí počty dětí v mateřských školách se budou muset vejít do nějakých základních škol a do nějakých tříd. Statistiky máme k dispozici a populační projekci také. Nastává čas položit si otázku, jestli je naše společnost a školský systém připraven na skutečnost, že poptávka rodičů po základním vzdělání svých dětí se projeví jednoho školního roku při zářijovém zápisu? Bude k dispozici dostatečné množství učitelů a dostatečné množství tříd, aby nenastala situace, že v jedné třídě bude sedět i čtyřicet dětí, jako za časů minulého režimu?“ (Šimpach 2013: 142).

46

5.2.1 Demografický vývoj a jeho vliv na síť školských zařízení Školské soustavy a kapacity základních škol jsou významným způsobem ovlivňovány demografickými trendy, které s určitým časovým odstupem působí na jejich podobu. Český statistický úřad shromažďuje data o porodnosti a plodnosti v ČR (ČSÚ 2011, 2012, 2013, online), která jsem využila jako zdroj dat pro analýzu vývoje počtu živě narozených dětí v období 1993–2013 v České republice. GRAF Č. 2: VÝVOJ POČTU ŽIVĚ NAROZENÝCH DĚTÍ V LETECH 1993–2013

Vývoj počtu živě narozených dětí v letech 1993–2013 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

Zdroj: Autorka dle ČSÚ (2011, 2012, 2013, online) Z výše uvedeného Grafu č. 2 můžeme pozorovat, že v roce 1994 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí o 13,6 % oproti předešlému roku 1993. Tento trend nadále pokračoval i v dalších letech a v roce 1999 klesl počet živě narozených dětí pod hranici 90 tisíc dětí, kdy se jedná o historické minimum živě narozených dětí (ČSÚ 2011, online). Tento prudký pokles počtu živě narozených dětí se následně promítl o několik let později do podoby školské soustavy, kdy došlo k výraznému přebytku volných kapacit nejprve v mateřských a později i v základních školách. Byla proto realizována tzv. optimalizace sítě škol, a zaniklo proto velkého množství především málotřídních základních škol (Odehnal 2006: 69). V letech 2000–2005 počty živě narozených dětí začaly pozvolně narůstat, kdy se meziroční růst pohyboval okolo 4 %. V letech 2006–2010 se narodilo přibližně o 100 tisíc více dětí než v předešlém období. Tato rostoucí vlna porodnosti se zastavila v roce 2010 na hodnotě 117,2 tisíc živě narozených dětí. Zvýšený počet živě narozených dětí 47

v období 2006–2010 je dle ČSÚ (2011, online) spojen s trendem posunutí mateřství do pozdějšího věku a početnou generací žen narozených v sedmdesátých letech, které se dostaly do reprodukčního věku. V letech 2011–2013 dochází opět k poklesu počtu živě narozených dětí, a tento trend je očekáván i po zbytek následujícího desetiletí, kdy do reprodukčního věku budou vstupovat slabší generace žen narozených v 80. až 90. letech dvacátého století (ČSÚ 2014a, online).11 Z dat o počtu živě narozených dětí v letech 1993–2013 můžeme dedukovat závěr, že „silné ročníky“ dětí nastoupily do mateřských škol okolo roku 2008, kde zapříčinily problémy s jejich kapacitami. Tato vlna se však následně přesouvá do základních škol, jak můžeme pozorovat z Grafu č. 3, který nám znázorňuje vývoj počtu žáků 1. tříd v České republice. Ve školním roce 2014/2015 je o 28,3 % více žáků prvního stupně než ve školním roce 2007/2008. GRAF Č. 3: VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ 1. TŘÍD ZŠ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2006–2015

Vývoj počtu žáků 1. tříd ZŠ v České republice 140000 120000 100000 80000

60000 40000 20000 0

Zdroj: Autorka dle Nebřenský (2015, online) V rámci analýzy dat ze statistické ročenky školství jsem se zabývala i počtem žáků v jednotlivých ročnících v průběhu let 2006–2015 v České republice viz Graf č. 4.

11

HRUBÁ, Kristýna a Kateřina CHARVÁTOVÁ. Nedostatečná kapacita základních škol v Praze a v oblasti Praha - východ. Praha, 2014.50 s. Seminární práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky.

48

GRAF

Č.

4: VÝVOJ

POČTU ŽÁKŮ V

ČESKÉ

REPUBLICE V LETECH

2006–2015 -

JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY

Vývoj počtu žáků v České republice - jednotlivé ročníky 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

5. ročník

Zdroj: Autorka dle Nebřenský (2015, online) Z grafu č. 4 můžeme pozorovat, že až do školního roku 2010/2011 klesal celkový počet dětí v základních školách v České republice, kdy se snížil o 11,1 % dětí oproti školnímu roku 2006/2007 a zastoupení žáků v jednotlivých ročnících ve školách bylo až do roku 2009/2010 celkem rovnoměrné. V období let 2010–2015 dochází k znatelnému nárůstu počtu dětí na prvním stupni základní školy oproti předchozímu období, kdy počet prvních ročníků každý rok roste. Budoucí vývoj počtu dětí plnících povinnou školní docházku lze predikovat pomocí dat z Projekce obyvatelstva v krajích do roku 2050 (ČSÚ 2014b, online). Získaná data jsem analyzovala a následně graficky znázornila v následujícím Grafu č. 5.

49

GRAF Č. 5: PREDIKCE

VÝVOJE POČTU DĚTÍ PLNÍCÍCH POVINNOU ŠKOLNÍ DOCHÁZKU

DO ROKU 2051

Predikce vývoje počtu dětí v České republice do roku 2051 600000 580000 560000 540000 520000 500000 480000 460000 440000 420000 400000

0-4 let

5-9 let

10-14 let

Zdroj: Autorka dle ČSÚ (2014b, online) Největší počet dětí nastupujících do základního vzdělávání lze dle projekce obyvatel očekávat až do roku školního roku 2017/2018, kdy bude přibližně 588 tisíc dětí ve věku 5–9 let. Tato hodnota tvoří vrchol křivky znázorňující vývoj dětské složky ve věku 5–9 let v populaci. Celkově tak bude narůstat počet dětí ve věku povinné školní docházky, které budou postupně naplňovat kapacity základních škol přibližně až do roku 2022. Následně začne klesat počet dětí ve věku 10–14 let a tato „silná vlna“ dětí se postupně přesune do středních škol. V roce 2035 je předpovídán mírný nárůst dětské složky v populaci, který však ani zdaleka nebude dosahovat současných hodnot. Kapacity škol ovlivněné silnou vlnou dětí nastupujících do základního vzdělávání představují problém, který se týká především oblastí nacházejících se v zázemí velkých měst. V těchto oblastech je vysoký počet dětí, protože suburbanizační procesy jsou spojeny právě s mladými rodinami s dětmi, které hledají ideální podmínky pro výchovu svých dětí. „Je zde krásná příroda a kulturní vyžití pro naše děti. Přestěhovali jsme se sem z Prahy, kde jsme bydleli v panelovém domě, který byl poměrně malý a zároveň nám nevyhovovalo prostředí sídliště“ (Respondent č. 2, rodič). Zároveň v těchto oblastech mohlo v předchozích letech dojít důsledkem optimalizace školské sítě k rušení základních škol, a kapacity základních škol jsou proto často nedostatečné. 50

5.2.2 Suburbanizace a její vliv na proměny struktury obyvatelstva v zázemí Prahy Zázemí Prahy se nachází především ve vnitřních periferiích pražského metropolitního regionu, které se nacházejí na hranicích Středočeského kraje a Prahy. Při zkoumání procesu suburbanizace se proto zaměřím na migrační pohyby mezi Prahou a Středočeským krajem. Data pro analýzu migrace budu čerpat z různých publikacích Českého statistického úřadu. Z Prahy se v letech 2001–2011 vystěhovalo do jiného kraje 217,8 tisíc osob. Největší počet osob se přestěhoval do Středočeského kraje - 67,3 % z celkového počtu vystěhovalých. Z Obrázku č. 3 můžeme pozorovat, že obyvatelé Prahy se stěhují zejména do okresu Praha-západ (39,2 tisíc osob) a Praha-východ (40, 3 tisíc osob) a dále je to okres Mělník a Kladno. Nejvíce osob se z Prahy do Středočeského kraje v letech 2001–2011 vystěhovalo z městské části Praha 4 (10,1 % celkové pražské migrace), Praha 6 a Praha 10 (ČSÚ 2012a: 23, 26, Hrubá, Charvátová 2014: 22). OBRÁZEK

Č.

3: VYSTĚHOVALÍ

Z

PRAHY

V LETECH 2001–2011

Zdroj: ČSÚ (2012a: 24)

51

DO OKRESŮ

STŘEDOČESKÉHO

KRAJE

Zajímala jsem se také o pohyby obyvatel ve správních obvodech ORP

12

Středočeského kraje v období let 2008–2013, které nám poskytují detailnější pohled na vývoj situace v zázemí Prahy (Obrázek č. 4). OBRÁZEK Č. 4: POHYBY OBYVATEL VE SPRÁVNÍCH OBVODECH ORP STŘEDOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2008–2013

Zdroj: ČSÚ (2014c:11)

Z výše uvedené mapy můžeme pozorovat, že největší počet přistěhovalých byl v období let 2008–2013 ve správních obvodech ORP Černošice, Brandýs nad Labem St. Boleslav a Říčany. To potvrzují i data týkající se počtu dokončených bytů v SO ORP v roce 2012. Celkem bylo v roce 2012 dokončeno 5 900 bytů, z toho 4 513 rodinných domů. Nejvíce jich bylo postaveno v SO ORP Černošice (909 bytů), Brandýs nad Labem - St. Boleslav (886 bytů) a Říčany, kde bylo dokončeno 682 bytů. Naopak nejvyšší meziroční pokles obyvatel zaznamenal správní obvod ORP Kutná Hora a nejméně dokončených bytů (36 bytů) byl v SO ORP Votice (ČSÚ 2014c: 11, ČSÚ 2013b, online).

12

Obce s rozšířenou působností

52

Migrace a její vliv na strukturu obyvatelstva

5.2.2.1

V oblastech s vysokou mírou migrace dochází k zvyšování hustoty zalidnění a zároveň k proměnám ve struktuře obyvatelstva (věk, vzdělání, ekonomická aktivita aj.). Vybraným charakteristikám obyvatelstva v suburbanizovaných oblastech se budu věnovat podrobněji v následujících podkapitolách. Změny ve struktuře obyvatelstva se však odehrávají i v centrálních částech Prahy, které tvoří především zdroj migrace. Se změnami ve strukturách obyvatelstva v zázemí velkých měst souvisí i problém, že poměrně velké procento nově přistěhovalých nemá v dané obci trvalé bydliště (Vobecká, Kostelecký 2007: 49). „Tady v Říčanech a okolí je poměrně velké množství lidí nepřihlášených k trvalému pobytu, a z toho důvodu my přicházíme o peníze, které bychom mohli jinak použít na výstavbu školských zařízení. Snažíme se proto lidi motivovat, aby se přihlásili (Příloha č. 7). Problém je, že většinou jsou nepřihlášení podnikatelé, kteří mají trvalý pobyt v Praze kvůli daním a kontrolám z finančního úřadu“ (Respondent č. 7, zřizovatel ZŠ). Rodiče, kteří nemají trvalé bydliště v dané obci, pak mají problém umístit své dítě do spádové základní školy, protože obce z důvodu nedostatečných kapacit školy přijímají žáky pouze s trvalým bydlištěm. Někteří z nich však řeší tento problém tím, že dítě k někomu v obci klidně i za peníze přehlásí, aby ho pak škola musela přijmout. S podvody týkajícími se trvalého bydliště se ředitelé základních škol setkávají poměrně často. Nedisponují však právními nástroji, které by prokázaly, že se jednalo o účelové jednání. Kdyby proto ředitel odmítl přijmout dítě rodičů, u kterých má podezření na podvod s trvalým bydlištěm, musel by své rozhodnutí podložit důkazy a přesvědčivě ho odůvodnit. Jinak by zamítavé rozhodnutí bylo

protiprávní

a

mohlo

by

být

soudem

či

krajem

zrušeno

(Veřejný ochránce práv 2015, online). „Osobně jsem se setkala s touto situacích v Dolních Břežanech, kde jsem pracovala a kde rodiče podváděli s trvalým bydlištěm dítěte. Byly s tím velké problémy, a dokonce byl do toho zapojen i ombudsman“ (Respondent č. 6, ředitelka ZŠ). 5.2.2.1.1 Vlivem

Vzdělání obyvatelstva procesu

suburbanizace

dochází

ke

změnám

v sociální

struktuře

obyvatelstva. Do suburbanizovaných lokalit se stěhují zejména ekonomicky zajištění obyvatelé s vysokoškolským vzděláním, kteří mají často vlivné postavení ve společnosti (Ouředníček 2003: 243). Na základě dat ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011

53

(ČSÚ 2011, online) jsem se proto zajímala o počet osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním v jednotlivých okresech Středočeského kraje. Zjistila jsem, že největší počet obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním má ve srovnání s ostatními okresy okres Praha-východ (22,3 tisíc obyvatel) a Praha-západ (21,3 tisíc obyvatel). Naopak nejmenší počet vysokoškoláků má okres Rakovník (9,9 tisíc obyvatel) a okres Kutná Hora (5,7 tisíc obyvatel). 5.2.2.1.2 Jedna

Dojížďka do zaměstnání a škol z důležitých

charakteristik

nově

přistěhovalých

obyvatel

do

suburbanizovaných lokalit je, že si z profesních důvodů zachovávají velmi těsný vztah s metropolí. Z toho důvodu klesá s rostoucí vzdáleností suburbanizovaných oblastí od metropole

počet

přistěhovalých

obyvatel

z jádra

města

(viz

teorie

suburbanizace, kap. 2.1). Zjišťovala jsem proto dojížďku obyvatelstva Středočeského kraje

do

zaměstnání

do

jiného

kraje,

protože

předpokládám,

že

nově

přistěhovalí obyvatelé budou dojíždět za prací do jádrového města (Prahy). Z grafického znázornění (Graf č. 6) je zřejmé, že největší počet osob dojíždí z okresu Praha-východ (24,2 tisíc osob), kdy tvoří 34 % ekonomicky aktivních obyvatel 13 , z okresu Praha-západ dojíždí za prací do jiného kraje 39 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (23,6 tisíc osob) a u okresu Kladno (13,3 tisíc osob) se jedná od 19,8 % ekonomicky aktivních obyvatel. Naopak nejmenší počet osob dojíždějících za prací do jiného kraje se nachází v okrese Kutná Hora (2,4 tisíc osob), kdy představují přibližně 8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (ČSÚ 2011, online).

13

Do výpočtu jsem nezahrnula nezaměstnané, ženy na mateřské dovolené a pracující důchodce.

54

GRAF

Č.

6: DOJÍŽĎKA

OBYVATEL

STŘEDOČESKÉHO

KRAJE DO ZAMĚSTNÁNÍ DO

JINÉHO KRAJE

Dojížďka obyvatel Středočeského kraje do zaměstnání (jiný kraj) 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

0

Dojížďka do zaměstnání

Zdroj: Autorka dle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (ČSÚ 2011, online) 5.2.2.1.3

Věkové složení obyvatelstva

Vlivem stěhování získává zázemí města Prahy především mladé rodiny s dětmi, které příznivě ovlivňují věkové složení obyvatel ve Středočeském kraji. Ten se tak stal z hlediska věkové struktury nejmladším krajem v České republice, kdy průměrný věk obyvatel je 40,6 let. Věkové složení obyvatel však podobně jako předešlé charakteristiky

vykazuje

značnou

diferenciaci

v rámci

jednotlivých

okresů

Středočeského kraje. Okresy Praha-západ a Praha-východ představují nejmladší okresy celé České republiky. V roce 2013 byl průměrný věk obyvatel těchto okresů 38,5 let. Nejstarším okresem Středočeského kraje je Kutná Hora, která měla v roce 2013 průměrný věk obyvatel 42,2 let, a zároveň dosahuje nejvyšší míry úmrtnosti ze všech okresů v České republice (ČSÚ 2014c:15). Migrace rodin s dětmi ovlivňuje i nárůst dětské složky (0-14 let), která v roce 2013 tvořila 16,5 % z celkového počtu obyvatel ve Středočeském kraji. Počet obyvatel však narůstá i díky přirozenému přírůstku počtu obyvatel (o 1,3 tisíc osob), který byl v roce 2013 ve Středočeském kraji po Praze druhý nejvyšší (ČSÚ 2014c: 8).

55

OBRÁZEK Č. 5: PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V OBCÍCH V LETECH 2008–2013

Zdroj: ČSÚ (2014c: 10) Z výše uvedené mapy znázorňující přírůstek obyvatel v obcích v období let 2008–2013 je zřejmé, že se koncentruje především v zázemí velkých a středních měst. Nejintenzivnější nárůst počtu obyvatel zaznamenaly zejména okresy Praha-východ a Praha-západ. Tyto okresy se nacházejí v zázemí Prahy a představují regiony s dlouhodobě vysokou migrací. Počet přistěhovalých osob je v těchto okresech výrazně nejvyšší v rámci celé České republiky a zároveň mají oba okresy v roce 2013 nejvyšší míru porodnosti14 (ČSÚ, 2014c:11). Nárůst dětské složky se projevuje i v růstu počtu dětí v mateřských a základních školách. Počet dětí plnících povinnou školní docházku se v roce 2013 zvýšil skoro ve všech okresech Středočeského kraje kromě okresu Příbram, Rakovník a Mělník. Ve školním roce 2013/2014 narostl počet dětí ve Středočeském kraji v základním vzdělávání v porovnání se školním rokem 2008/2009 o 10,1 %, kdy se jednalo prozatím o nejvyšší meziroční nárůst (4 %). Nejvyšší nárůst počtu dětí navštěvující základní vzdělávání byl v roce 2013 v okresech Praha-západ a Praha-východ (ČSÚ 2014c: 24). Z výše uvedených charakteristik obyvatelstva pražského zázemí vyplývá, že se jedná o poměrně nejednotné území, protože lze pozorovat rozdíly mezi strukturou

14

12,9 živě narozených dětí na 1000 obyvatel.

56

obyvatel v okrajových částech (vnější periferie) a v jeho centrálních částech (vnitřní periferie). Oblasti s nejvyšší migrační aktivitou se nacházejí v nejbližším zázemí Prahy (okres Praha-východ, okres Praha-západ). Tato migrační aktivita do zázemí města je spojena zejména s mladými rodinami s dětmi. Je zde nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, nejnižší průměrný věk, vyšší ekonomická aktivita, která je ale často spojena s dojížďkou do zaměstnání. Důsledkem procesu suburbanizace se však v těchto oblastech projevují i negativní příznaky rychlého růstu počtu obyvatel, které jsou spojené především s problémy s kapacitami mateřských a základních škol, s lékařskou péčí, vyšším dopravním zatížením, nehodovostí aj.

5.2.3 Nedostatečná

připravenost

obcí

uspokojit

poptávku

po

místech v základních školách Primární odpovědnost za kapacity základních škol mají ze zákona jejich zřizovatelé (především obce). Zajímala jsem se však také o stanoviska expertů z MŠMT a Středočeského kraje týkající se situace v základním školství v zázemí velkých měst, abych si dokázala utvořit ucelený pohled na zkoumanou problematiku. Zajištění dostatečných kapacit základních škol je dle vyjádření Středočeského kraje pouze záležitostí obce, která je zřizovatelem základní školy. „Každá samospráva musí počítat s tím a měla vědět, kolik dětí u zápisu bude mít, a dostatečně včas se na situaci připravit. Celý problém spočívá v plánování obce, která by si měla zajistit dostatečné kapacity ZŠ pro děti s trvalým bydlištěm“ (Respondent č. 4, Krajský úřad Středočeského kraje). Rozhovor s expertem z MŠMT se mi nepodařilo zrealizovat, získala jsem pouze následující písemné prohlášení: „Kapacitu základních škol vzhledem k počtu obyvatel v daném regionu určují zřizovatelé těchto škol, což jsou příslušné obce. Pro podrobnější informace ohledně dlouhodobých záměrů krajů prosím kontaktuje příslušné krajské úřady“ (emailová komunikace, MŠMT). Na problém související s nepřipraveností zřizovatelů však upozorňuje i ředitel základní školy, který ji uvádí ve spojitosti s neregulovanou výstavbou, která problém nedostatečných kapacit základních škol ještě umocňuje: „Po devadesátých letech byly vypracovány územní plány a obce chtěly získat co nejvíce finančních prostředků, proto prodávaly pozemky, dávaly stavební povolení a neexistovala zde žádná regulace. Ta celá oblast obrovsky bujela a infrastruktura se k tomu žádná nebudovala. Obce nemyslely na to, kam potom budou děti chodit do mateřských a základních škol. 57

Vybudovaly

chodníky,

kanalizace,

nové

osvětlení,

ale

tím

skončily“

(Respondent č. 5, ředitel ZŠ). Podobně se k situaci vyjadřuje i vedení obce, které jenom potvrzuje skutečnost, že obce v minulosti zanedbaly rozvoj vzdělávacích institucí, ale i jiných služeb (např. lékařské péče) v suburbanizovaných lokalitách. „Příčina problému je v neprozřetelnosti bývalých zastupitelů, kteří umožňovali velký rozvoj obce a to je problém všech malých obcí v okolí. Je tady pouze jedna jediná obec, která si neschválila jediný developerský projekt a schvaluje maximálně jednotlivé stavby. Každá obec má minimálně jeden satelit, a nebyla zde budovaná odpovídající infrastruktura“ (Respondent č. 7, zřizovatel ZŠ). Problém týkající se kapacit základních škol dávají dotázaní experti do souvislosti i s politickým cyklem. Ve školním roce 2014/2015 začaly významným způsobem ovlivňovat kapacity základních škol silné populační ročníky dětí. V roce 2014 se však konaly i komunální volby do obecních zastupitelstev, a v některých obcích tak došlo k výměně vedení obce. Nové zastupitelstvo tak bylo postaveno před aktuální problém s kapacitou základní školy, který bylo za potřebí ihned vyřešit. Některé obce si však s problémem nedokázaly poradit a obracely se s prosbou o pomoc na Středočeský kraj a MŠMT (Respondent č. 4, Krajský úřad Středočeského kraje). Velmi problematické je pro některé obce i čerpání finančních prostředků z fondu na rozvoj výukových kapacit základních a mateřských škol spravovaným MŠMT. „Minulý rok MŠMT zavedlo dotaci na navýšení kapacit základních škol v oblasti Praha-východ a Praha-západ. Problém byl v tom, že řada zřizovatelů ale této možnosti nevyužila. Některým se nepodařilo zažádat, a někde dokonce ještě nebyl proces přidělení žádosti dokončen. Jednalo se totiž o nešťastnou dobu před volbami. Jedna garnitura už se o problém nemusela starat, i když mohla. Nově zvolené vedení má problém se v problematice orientovat, anebo nestihli podat žádost včas. V některých obcích odložili řešení problému až na červen a hledají vlastní způsoby řešení problému“ (Respondent č. 3, Asociace ředitelů ZŠ). Ředitel základní školy nachází příčinu problému i v časté politické výměně ve vedení obce. „Zvolení zastupitelé se často nestačí ani aklimatizovat a už jsou vystřídáni. Každý vidí pouze vizi na délku svého volebního období, protože si řekne, že já jsem tady pouze 4 roky, co já bych se s tím problémem rozčiloval“ (Respondent č. 5, ředitel ZŠ). Nelze však vyvodit obecný závěr, že veškeré obce v zázemí velkých měst mají problém s kapacitami základních škol, protože selhaly ve své samosprávné činnosti z důvodu, že dostatečně nesledovaly vývoj počtu dětí v obci a nerealizovaly včas 58

potřebná opatření vedoucí k navýšení kapacit základních škol. Problém nedostatečných kapacit ZŠ totiž významným způsobem ovlivňuje i rodičovská volba základní školy. Tato volba je podstatně omezená tím, že školy přijímají žáky pouze s trvalým bydliště v dané obci, a rodiče tak nemohou dítě zapsat do školy, kterou si sami zvolili. Někteří z nich proto neváhají a uchylují se k podvodu s trvalým bydlištěm dítěte. „Především vyhlášené a žádané školy se setkávají s případy, kdy rodiče přihlásí dítě k trvalému pobytu ve školském obvodu školy, aby mu zajistili přednostní právo na přijetí. Jsem přesvědčena, že jde o zneužití práva ze strany rodičů. Školy, jejichž kapacita vyhovovala situaci ve školském obvodu, se dostávají pod tlak žádostí dětí, s nimiž se počítalo ve školách v jiných obvodech. Tento stav navíc může kvalitní a žádané školy zcela paralyzovat“ (Veřejný ochránce práv 2015, online). Problém dostupnosti základních škol v zázemí velkých měst je proto ještě více umocněn uměle vytvořeným přetlakem, který nelze zřizovateli předpovědět.

5.3

Rozsah problému v zázemí Prahy

Rozsah problému nedostatečných kapacit základních škol jsem se se snažila identifikovat zejména pomocí kvantitativní analýzy dat, kdy jsem realizovala dotazníkové šetření zkoumající kapacity základních škol v zázemí Prahy. Celkem jsem získala odpovědi od 177 zřizovatelů základních škol v Praze a ve Středočeském kraji. Za pomoci online dotazníků jsem zjišťovala schopnost zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ. Z dotázaných respondentů mi 68 % opovědělo, že nemají problém s kapacitou základních škol. Dále je 24 % zřizovatelů schopno uspokojit poptávku po místech v ZŠ, ale za podmínky, že realizují určitá opatření a pouze 8 % ze zkoumaného vzorku má problémy s nedostatečnými kapacitami základních škol (Graf č. 7).

59

GRAF

Č.

7: SCHOPNOST

ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ

–

SOUHRNNÝ VÝSLEDEK

Schopnost zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ - souhrnný výsledek Nejsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ. Jsme nuceni odmítat žáky z jiných městských částí/obcí.

8%

24%

68%

Jsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ, ale dochází k realizaci různých opatření. Nemáme problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ

Zdroj: Autorka Tyto údaje jsou však do značné míry zkreslené, protože pracujeme s daty za celý Středočeský kraj a Prahu, kdy na tento problém upozorňuje i zřizovatel základní školy v Říčanech: „Obecně je problém v tom, že se všechno bere v průměru za celý Středočeský kraj, ale vůbec se neberou v potaz jednotlivé okresy. Teď je to poprvé, co jsou uvolněny peníze na navýšení kapacit v okolí Prahy a v Praze. Konečně někoho napadlo, že se to nemůže brát průměrně, protože jinak by vyšlo, že škol máme dostatek, mnoho učitelů aj.“ (Respondent č. 7, zřizovatel ZŠ). Z toho důvodu jsem jednotlivé odpovědi rozdělila na základě okresů do jednotlivých kategorií a vytvořila následující Graf č. 8.

60

GRAF Č. 8: SCHOPNOST ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ – DLE OKRESŮ

Schopnost zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ - dle okresů 20 15

10 5 0

Jsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ, ale dochází k realizaci různých opatření (rušení odborných učeben, rušení prostorů pro školní družinu, navyšování počtu žáků ve třídách aj.) Nejsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ. Jsme nuceni odmítat žáky z jiných městských částí/obcí. Nemáme problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ

Zdroj: Autorka Z Grafu č. 8 znázorňujícího schopnost zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ dle jednotlivých okresů můžeme pozorovat, že zřizovatelé spadající do okresu Kutná Hora a Kolín nemají problémy s kapacitami ZŠ. Nepředstavují problém také pro okres Rakovník, kdy 86 % zřizovatelů odpovědělo, že nemá problém s kapacitami ZŠ a podobně je na tom i okres Příbram. Naopak tomu je v okresu Praha-východ (Příloha č. 8) a Praha-západ (Příloha č. 9). Na základě odpovědí zřizovatelů v dotazníkovém šetření jsem je rozdělila do 3 skupin a následně je zakreslila do mapového podkladu (Příloha č. 10, 11): 

1. skupina - Zřizovatelé základních škol, kteří nemají problém uspokojit poptávku po místech v základních školách a v mapovém podkladu jsou označeni zelenou barvou.



2. skupina - Zřizovatelé základních škol, kteří jsou schopni uspokojit poptávku po místech v základních školách, ale realizují různá opatření (např. rušení odborných učeben, prostorů pro školní družinu, přestavba školy aj.) jsou v mapě označeni žlutou barvou.

61



3. skupina - Zřizovatelé základních škol, kteří nejsou schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ i přesto, že realizují různá opatření. V mapovém podkladu jsou označeni červenou barvou.

Další fázi kvantitativní analýzy dat představovala část, kdy jsem na základě statistických dat získaných z MŠMT analyzovala vývoj kapacit základních škol a počtu žáků v období let 2006–2015 u jednotlivých skupin zřizovatelů.

5.3.1 Zřizovatelé základních škol - 1. skupina Do této skupiny jsem zařadila zřizovatele, kteří v dotazníkovém šetření odpověděli, že

nemají

problém

uspokojit

poptávku

po

místech

v základních

školách.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že tito zřizovatelé až na výjimky nenavyšují kapacity základních škol, což potvrdila i data z MŠMT. Většina respondentů patřících do této skupiny se nachází za stanovenou hranicí problému (Příloha č. 12), ale někteří se nacházejí i v těsné blízkosti Prahy. Z toho důvodu jsem tuto skupinu rozdělila na dvě podskupiny, abych je mohla lépe popsat. Základní charakteristikou první podskupiny zřizovatelů je skutečnost, že vzdálenost od Prahy je vyšší než 29 km a v období let 2006–2015 nedošlo k navyšování kapacit základních škol (Graf č. 9). Zároveň je v uvedeném grafu znázorněn vývoj počtu žáků, který do určité míry koresponduje s demografických vývojem. Nárůst počtu dětí je však oproti ostatním skupinám zřizovatelů velmi nízký, kdy ve školním roce 2014/2015 dosáhl skoro stejné hodnoty jako ve školním roce 2006/2007.

62

GRAF Č. 9: VÝVOJ

KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL

1.

SKUPINA (NAD

29

KM) V LETECH

2006–2015

Vývoj kapacit ZŠ 1.skupina (nad 29 km) v letech 2006–2015 5000

4500 4000 3500 3000 2500

Počet žáků

Kapacita ZŠ

Zdroj: Autorka dle (MŠMT) Základní školy v této podskupině jsou ve školním roce 2014/2015 naplněné v průměru na 66 % (Příloha č. 13), a proto mají dostatečné kapacity na přijímání nových žáků (Graf č. 10). Z toho důvodu by neměly mít problém pojmout „silnou vlnu“ dětí, která bude do základního vzdělávání nastupovat přibližně až do roku 2018. GRAF Č. 10: KAPACITY

ZÁKLADNÍCH ŠKOL

1.

SKUPINA (NAD

29

KM)

2014/2015

Kapacity základních škol 1. skupina (nad 29 km) - školní rok 2014/2015 1200 1000 800 600 400 200 0

Počet žáků

Zdroj: Autorka dle MŠMT

63

Kapacita ZŠ

-

ŠKOLNÍ ROK

Při analýze dat z MŠMT jsem se zároveň detailněji zaměřila i na vývoj počtu žáků u vybraných základních škol v této podskupině. Počet žáků v průběhu let 2006–2015 u většiny základních škol narůstal v průměru o 14,9 %, ale ve zkoumaném vzorku jsou zastoupeny i základní školy, u kterých počet žáků poklesl. Vybraná základní škola v kladenském okrese má ve školním roce 2014/2015 celkem šestnáct žáků, což je o 44,8 % méně než ve školním roce 2006/2007. Důvodem poklesu počtu dětí plnících povinnou školní docházku může být dle mého názoru stagnující vývoj počtu obyvatel v dané obci, protože nedochází k výrazné migraci obyvatel do této oblasti kladenského okresu (Strategický plán obce Černuc 2013:18, online). Na základě výsledků dotazníkového šetření, které jsem podložila daty o kapacitách základních škol, můžeme vyvodit závěr, že základní školy, které patří do této podskupiny, mají dostatečné kapacity základních škol, a nemusejí proto realizovat opatření navyšující jejich kapacitu. Zřizovatelé, kteří jsou schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ a zároveň se nacházejí ve vzdálenosti do 29 km od Prahy, mají odlišný vývoj kapacit základních škol v letech 2006–2015 než předchozí podskupina. V následujícím Grafu č. 11 již můžeme pozorovat navýšení kapacit základních škol v daném období. Příčinou tohoto nárůstu bylo navýšení kapacity jedné základní školy ve školním roce 2009/2010, kdy zřizovatel zareagoval na rostoucí počet dětí nastupujících do základního vzdělání v dané obci. V porovnání s předchozí podskupinou je zde již znatelný nárůst počtu dětí, které plní povinnou školní docházku. Počet žáků se ve školním roce 2014/2015 zvýšil o 28,6 % oproti školnímu roku 2006/2007.

64

GRAF Č. 11: VÝVOJ

KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL

1. SKUPINA (POD 29

KM) V LETECH

2006–2015

Vývoj kapacit ZŠ 1. skupina (pod 29 km) v letech 2006–2015 1100 1000 900 800 700 600 500 400

Počet žáků

Kapacita ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT Zkoumané základní školy mají ve školním roce 2014/2015 dostatek volných kapacit (Příloha č. 14), které jim umožňují uspokojit poptávku po místech v základních školách. Porovnání volných kapacit u zkoumaných základních škol znázorňuje Graf č. 12. Největší procento volných kapacit ze zkoumaného vzorku má Základní škola Hostouň, jejíž kapacity jsou naplněny na 25 %.

65

GRAF Č. 12: KAPACITY

ZÁKLADNÍCH ŠKOL

1.

SKUPINA (POD

29

KM)

-

ŠKOLNÍ ROK

2014/2015

Kapacity ZŠ 1. skupina (pod 29 km) - školní rok 2014/2015 300 250 200 150 100 50 0

Počet žáků

Kapacita ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT Zřizovatelé, které jsem na základě dotazníkového šetření zařadila do této podskupiny, se nacházejí zejména v oblastech s poměrně vysokou migrací obyvatel. Je proto velmi zajímavé, že nemají problém uspokojit poptávku po místech v základních školách, jak bych na základě výše zmíněné teorie suburbanizace (kap. 2.1) předpokládala. Dle mého názoru může mít tato skutečnost různé příčiny. Jednou z nich je, že zřizovatelé dostatečně brzo zareagovali na rostoucí poptávku po místech v základních školách a navýšili jejich kapacity. Další možnou příčinou je dle mého názoru i princip rodičovské volby, kterým jsem se zabývala výše (kap. 2.3). Rodiče totiž mohou preferovat jiné základní školy, které nepatří do této podskupiny možná i z toho důvodu, že 59 % z dotázaných respondentů v této podskupině zřizuje málotřídní základní školy, vůči kterým mají rodiče často neoprávněné předsudky (viz kap. 4.2.1), a raději proto volí jinou plně organizovanou základní školu v blízkosti jejich bydliště.

5.3.2 Zřizovatelé základních škol - 2. skupina Do této skupiny jsem zařadila zřizovatele, kteří v dotazníků odpověděli, že jsou schopni uspokojit poptávku po místech v základních školách za podmínky, že musí realizovat určitá opatření. V mapovém podkladu (Příloha č. 12) jsou tito zřizovatelé označeni žlutou barvou a více než polovina se jich nachází ve vzdálenosti do 29 km od

66

Prahy. Někteří se však vyskytují i ve větší vzdálenosti, ale nacházejí se převážně u hlavních dopravních tahů do Prahy. Jak již bylo řečeno, podmínkou pro uspokojení poptávky po místech v základních školách je realizace různých opatření. Zřizovatelé obvykle kombinují několik opatření dohromady (Graf č. 13), aby dokázali maximálně navýšit kapacitu základní školy. Nejčastěji dochází k navyšování počtu žáků ve třídách, rušení odborných učeben, ale i k přestavbám školy (přestavby půdních prostorů aj.). Pouze 6 % dotázaných uvedlo, že realizují nebo budou realizovat stavbu nové základní školy, nejčastěji za pomoci finančních prostředků z fondu rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Jeden z respondentů uvedl, že se jim podařilo uzavřít dohodu s jinou obcí, a zajistit tak místa po své žáky. GRAF

Č.

13: PŘEHLED

REALIZOVANÝCH OPATŘENÍ NAVYŠUJÍCÍCH KAPACITU ZŠ

-

2. SKUPINA

Přehled realizovaných opatření navyšující kapacitu ZŠ - 2. skupina 25 20 15 10 5 0 navýšení počtu žáků ve třídách

přestavba školy rušení odborných stavba nové školy učeben/prostorů školní družiny

jiné

Zdroj: Autorka V Grafu č. 14 je znázorněn vývoj počtu žáků a kapacit základních škol v letech 2006–2015. Vývoj počtu žáků odpovídá demografickému vývoji v České republice. „Silné ročníky“ začínají nastupovat do základního vzdělávání ve školním roce 2010/2011. Vývoj kapacit základních škol je poměrně rovnoměrný, kdy většina základních škol navyšovala kapacity až ve školním roce 2014/2015. Zkoumané základní školy jsou ve školním roce 2014/2015 naplněné na 84 % (Příloha č. 15), a nemusejí proto mít dostatek volných kapacit v následujícím školním roce, jak je vidět v Grafu č. 15.

67

GRAF Č. 14: VÝVOJ KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2. SKUPINA V LETECH 2006–2015

Vývoj kapacit ZŠ 2. skupina v letech 2006–2015 11500 11000 10500 10000 9500 9000 8500 8000 7500 7000 6500

Počet žáků

Volné kapacity ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT GRAF Č. 15: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2. SKUPINA - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

Kapacity ZŠ 2. skupina - školní rok 2014/2015 2500 2000 1500 1000 500 0

Počet žáků

Kapacita ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT

5.3.3 Zřizovatelé základních škol - 3. skupina Poslední skupinu tvoří zřizovatelé, kteří na otázku „Do jaké míry je Vaše městská část/obec schopna uspokojit poptávku po místech v ZŠ?“ odpověděli, že ji nedokáží uspokojit i přesto, že realizují opatření navyšující kapacity základních škol. Zřizovatelé náležící do této skupiny se převážně nacházejí ve vzdálenosti do 29 km od Prahy

68

a pouze dva z dotázaných zřizovatelů se nacházejí mimo tuto oblast (Příloha č. 12) a budu se jim podrobněji věnovat v samostatné podkapitole. Vývoj kapacit základních škol v období let 2006–2015 znázorňuje níže uvedený Graf č. 16. Nárůst počtu dětí plnících povinnou školní docházku je ve srovnání s předešlými skupinami nejvyšší. Počet dětí se ve školním roce 2014/2015 celkově zvýšil o 56 % oproti školnímu roku 2006/2007. Kapacity základních škol narůstaly zároveň s navyšujícím se počtem nastupujících žáků do základního vzdělávání. Skokový nárůst kapacit pozorujeme ve školním roce 2010/2011, protože došlo k otevření nové základní školy v Říčanech, která je však ve školním roce 2014/2015 naplněná na 83 % a dle slov zřizovatele by opět potřebovali otevřít novou základní školu, aby dokázali uspokojit poptávku po místech v ZŠ. GRAF Č. 16: VÝVOJ KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL 3. SKUPINA V LETECH 2006–2015

Vývoj kapacit ZŠ 3. skupina v letech 2006–2015 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000

Počet žáků

Kapacita ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT Zkoumané základní školy mají v průměru 11 % volných kapacit pro přijímání nových žáků (Příloha č. 16), a nemají tak dostatečné množství volných míst, aby dokázali uspokojit poptávku po místech ZŠ. Z následujícího grafu (Graf č. 17) je patrné, že některé školy jsou na hranici svých kapacitních možností, kdy například základní škola v Senohrabech je ve školním roce 2014/2015 naplněna na 96 %. Podíváme-li se podrobněji na vývoj počtu žáků v Senohrabech v období let 2006–2015, tak je ve školním roce 2014/2015 počet žáků o 159 % vyšší než v roce 2006/2007. Z výše uvedených dat můžeme proto vyvodit závěr, že většina zkoumaných základních škol náležících do této skupiny má problémy s nedostatečnými kapacitami základních škol, 69

a musí proto realizovat určitá opatření, která jsou více či méně úspěšná v řešení problému nedostatečných kapacit ZŠ v této oblasti. GRAF Č. 17: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 3. SKUPINA - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

Kapacity ZŠ 3. skupina - školní rok 2014/2015 700 600 500 400 300 200 100 0

Počet žáků

Kapacita ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT Z dotazníkového šetření a rozhovorů vyplynulo (Graf č. 18), že zřizovatelé v této skupině realizují doplňková opatření navyšující kapacitu ZŠ, ale oproti předchozí skupině také mnohem častěji přistupují na variantu řešení problému pomocí výstavby nové základní školy. Někteří zřizovatelé však již nerealizují žádná opatření, protože již vyčerpali dostupná řešení problému a na výstavbu nové základní školy nemají dostatečné finanční prostředky. „Přístavby základní školy probíhaly v několika fázích v závislosti na zvyšujícím se počtu dětí, ale i s ohledem na finance obce. V současnosti školu rozšiřujeme o dvě učebny, ale to zase řeší situaci pouze na dva roky, protože již příští rok nám jedna učebna chybí, takže rušíme družinu a předěláváme ji na třídu a jednu třídu máme v původní knihovně. Ideální by bylo, aby do 3 let stála nová budova. Na novou školu však obec nemá dostatečné finanční prostředky“ (Respondent č. 6, ředitelka ZŠ).

70

GRAF

Č.

18: PŘEHLED

REALIZOVANÝCH OPATŘENÍ NAVYŠUJÍCÍCH KAPACITU ZŠ

-

3. SKUPINA

Přehled realizovaných opatření navyšujících kapacitu ZŠ - 3. skupina 8 7 6 5 4 3 2 1 0 stavba nové školy navýšení počtu rušení odborných přestavba školy žáků ve třídách učeben/prostorů školní družiny

jiné

Zdroj: Autorka dle MŠMT

5.3.3.1

Kapacita základních škol v Říčanech

Problematiku nedostatečných kapacit základních škol v této oblasti se pokusím více přiblížit na příkladu zřizovatele základních škol v Říčanech. Říčany se nacházejí přibližně 20 km od Prahy v okrese Praha-východ a tvoří centrum říčanského regionu. Počet obyvatel Říčan je dle ČSÚ (2013a, online) 14 tisíc obyvatel, z toho je 2,3 tisíc dětí ve věku 0–14 let, 6,5 tisíc osob je zaměstnaných a za prací mimo obec dojíždí 2,2 tisíc osob. Nachází se zde celkem 3,3 tisíc rodinných domů, obydlených bytů je zde 5,1 tisíc. V celém regionu dochází v posledních letech k nárůstu počtu obyvatel. Lidé se sem stěhují především z Prahy za zdravým a klidným prostředím a zároveň snadné dopravní dostupnosti (Říčansko.info 2010). V říčanském regionu projevy suburbanizace spolu s demografickým vývojem významně ovlivňují situaci ve školství. Analýzou dat ze statistiky občanů v obci Říčany jsem zjistila, že v období let 2002–2014 došlo k extrémnímu nárůstu počtu dětí ve věku 0–6 let, kdy jejich počet stoupl oproti roku 2002 o 114 % (Graf č. 19).

71

GRAF Č. 19: VÝVOJ POČTU DĚTÍ VE VĚKU 0–6 LET V ŘÍČANECH V LETECH 2002–2014

Vývoj počtu dětí ve věku 0–6 let v Říčanech v letech 2002–2014 1 600

1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Zdroj: Autorka dle Součková (2014) Tento extrémní nárůst dětské složky v populaci způsobuje, že základní školy v Říčanech, ale i řada dalších zřizovatelů v regionu, májí problémy s nedostatečnou kapacitou základních škol (Říčany 2012). Město Říčany zřizuje tři městské základní školy, které mají ve školním roce 2014/2015 v průměru 10 % volných kapacit. Naplněnost městských základních škol v Říčanech je patrná i z následujícího Grafu č. 20. GRAF Č. 20: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ŘÍČANECH – ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

Kapacity základních škol v Říčanech - školní rok 2014/2015 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1. ZŠ Říčany

ZŠ Říčany Počet žáků

Zdroj: Autorka dle MŠMT

72

Kapacita ZŠ

ZŠ u Říčanského lesa

Z důvodu nedostatečných kapacit základních škol pro děti s trvalým bydlištěm v Říčanech město vypovědělo skoro veškeré smlouvy se spádovými oblastmi. „Teď jsme v situaci, kdy každý rok musíme vybudovat (přestavba školní družiny, odborné učebny) další kmenové třídy jenom pro říčanské děti, a v tomto trendu budeme pokračovat ještě několik let“ (Respondent č. 7, zřizovatel ZŠ). Díky těmto opatřením město předpokládá, že dokáže zajistit dostatečný počet míst v základní školách pro říčanské děti a v případě potřeby navýšení kapacit se vedení Říčan rozhodlo uvolnit finanční prostředky na pokrytí dodatečných nákladů souvisejících s výstavbou nové základní školy (Info. Říčany 2014).15 „Jednou z variant řešení problému je nová školní budova, která nám posílí kapacitu současných základních škol. Z odboru územního plánování máme data, která naznačují, že i do budoucnosti budeme mít velký počet dětí, které budeme muset umístit do základních škol. Nemáme proto strach, že bychom nevěděli, jak v budoucnosti využít novou školní budovu“ (Respondent č. 7, zřizovatel ZŠ).

5.3.3.2

Základní škola v obci X

V této podkapitole se budu podrobněji věnovat základní škole, která se nachází za stanovenou hranicí problému. Od zřizovatele základní školy jsem nezískala souhlas s uvedením názvu obce v diplomové práci, a proto ji budu dále označovat jako obec X. Obec X se nachází v okrese Benešov a spravuje tři přilehlé obce. Celkový počet obyvatel je 491 a celkem je zde 80 dětí ve věku 0–14 let (ČSÚ 2013a, online). Obec je poměrně vzdálená od Prahy (cca 46 km), proto mě velmi překvapil výsledek dotazníkového šetření, kdy zřizovatel na otázku týkající se schopnosti uspokojit poptávku po místech v ZŠ odpověděl, že musejí odmítat některé děti, které přišly k zápisu do 1. třídy. Tato skutečnost pro mě představovala impuls v mém dalším zkoumání. Pomocí dat z MŠMT jsem výsledek dotazníkového šetření potvrdila, kdy ve školním roce 2014/2015 základní škola navýšila kapacitu a je naplněná na 74 %. Zajímavý je však vývoj počtu žáků a kapacit základní školy v období let 2006–2015. Nárůst počtu dětí plnících povinnou školní docházku je velmi vysoký, kdy počet dětí se ve školním roce 2014/2015 celkově zvýšil o 159 % oproti školnímu roku 2006/2007. Kapacity základních škol nenarůstaly zároveň s navyšujícím se počtem nastupujících

15

HRUBÁ, Kristýna a Kateřina CHARVÁTOVÁ. Nedostatečná kapacita základních škol v Praze a v oblasti Praha - východ. Praha, 2014.50 s. Seminární práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky.

73

žáků do základního vzdělávání, kdy byly ve školním roce 2013/2014 dokonce nižší než byl počet žáků (Graf č. 21). GRAF Č. 21: VÝVOJ KAPACITY ZÁKLADNÍ ŠKOLY V OBCI X V LETECH 2006–2015

Vývoj kapacity ZŠ v obci X v letech 2006–2015 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Počet žáků

Kapacita ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT Začala jsem proto zkoumat možné přičiny problému s kapacitami ZŠ v této obci. Pomocí internetových vyhledávačů jsem zjistila, že možnou příčinou tohoto problému je samotná základní škola a její image. Jedná se o málotřídní školu využívající netradiční způsoby výuky, které ji velmi odlišují od běžných základní škol. Neexistují zde klasické vyučovací hodiny.V každé třídě je přítomen pedagogický asistent, který je rovnocenným partnerem učitele aj. Základní škola se snaží vytvářet spravedlivé prostředí pro všechny žáky, a proto je v každé třídě přítomno i několik žáků se specifickými potřebami, které byste však na první pohled ani nerozeznali (Česká televize 2013, online, Škola X 2014, online,). Základní škola má velmi dobré hodnocení na různých diskuzních fórech 16. Dokonce se o ní hovoří i v televizi, kdy o ní byla v roce 2013 odvysílána reportáž v hlavní zpravodajské relaci České televize17, a byla zařazena Ligou lidských práv 18 do mapy ferových škol, které podporují integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Na základě dobře budované image základní školy je o ni velký zájem mezi rodiči, kdy

16

http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep_tree.asp?all=yes&id=16016217&typ=0 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000101103/ 18 nezisková organizace hájící práva a svobody všech lidí. 17

74

až 50 % žáků tvoří děti, které sem rodiče dovážejí ze vzdálenějších obcí a měst (Škola X 2014, online). Problém nedostatečné kapacity základní školy tudíž není způsoben suburbanizací, což je patrné i z toho, že se nachází příliš daleko od Prahy, ale jedná se o vnitřní charakteristiky základní školy, které způsobují, že ji rodiče preferují při svém výběru a jsou ochotni do ní své děti dovážet i ze vzdálenějších obcí a měst.

5.3.4 Výskyt privátních základních škol v zázemí Prahy V rámci výzkumu rozsahu problému souvisejícího s kapacitami základních škol jsem se zajímala o to, zdali v problémových oblastech budou přítomny privátní základní školy, které by mohly uspokojit část poptávky po místech v základních školách. Na základě vytvořené databáze základních škol ve Středočeském kraji jsem zjišťovala četnost výskytu privátních základních škol v jednotlivých okresech (Graf č. 22). GRAF Č. 22: VÝSKYT

PRIVÁTNÍCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH

STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Výskyt privátních základních škol v jednotlivých okresech Středočeského kraje 50 40 30 20 10 0

zřizovatel - obec

zřizovatel - privátní

Zdroj: Autorka dle MŠMT Na základě této analýzy jsem zjistila, že soukromé základních školy se vyskytují v okrese Praha-východ, Kladno, Praha-západ, Beroun, Benešov a Nymburk. Výsledek zcela koresponduje s předchozí analýzou schopnosti zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ. V okresech, ve kterých zřizovatelé nemají problém s kapacitami základních škol, se nevyskytují ani privátní základní školy (např. Rakovník, Kutná Hora). Naopak v okrese Praha-východ, kde je problém s kapacitami základních 75

škol nejvážnější, je četnost soukromých základních škol nejvyšší. V níže uvedené mapě (Obrázek č. 6) okresu Praha-východ je znázorněna schopnost zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ a zároveň jsou zde modrou barvou zvýrazněné privátní základní školy. OBRÁZEK Č. 6: SCHOPNOST

ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ

V OKRESE PRAHA-VÝCHOD

Zdroj: Autorka dle ČSÚ (2012) Z mapy okresu Praha-východ můžeme pozorovat, že základní školy zřizované privátním subjektem vznikají mimo jiné v oblastech, kde obecní zřizovatelé nejsou

76

schopni uspokojit poptávku po místech v základních školách, a posilují tak kapacity veřejných základních škol. V okrese Praha-východ je celkem 8 privátních základních škol, což je nejvyšší počet ze všech okresů Středočeského kraje. Jak můžeme v Obrázku č. 6 vidět, polovina se jich vyskytuje v okolí města Říčany, kdy se jedná o následující soukromé základní školy: 

Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Magic Hill s.r.o. – Soukromá dvojjazyčná základní škola zaměřující se na individualizovaný přístup. Počet žáků ve třídě je maximálně 15 dětí (Magic Hill 2013, online).



Sofie – mateřská škola a základní škola o.p.s. – Soukromá základní škola, která vychází z filozofie Montessori a nabízí přirozený přechod z mateřské školy do základního vzdělávání. Třídy jsou smíšené, podobně jako je tomu u málotřídních škol (Sofie 2013, online).



Základní škola Parentes – Privátní základní škola je zřizována občanským sdružením Parentes. Maximální počet žáků ve třídě je 18 a děti nosí ve škole uniformy. Klade se zde důraz na výuku angličtiny již od první třídy a individuální přístup (Parentes 2014, online).



OPEN GATE – gymnázium a základní škola, s.r.o. Soukromá vzdělávací instituce zajišťující základní vzdělání. Třídy jsou koncipovány na malý počet žáků. Průměrný počet dětí ve třídě je 18 žáků, kteří mají povinnost nosit uniformy. Podstatný je zde všestranný rozvoj dítěte se zaměřením na výuku angličtiny (Open Gate 2015, online).

Z uvedených charakteristik vybraných privátních základních škol vyplývá, že velká většina z nich klade důraz na jazykový rozvoj dětí a menší počet dětí ve třídách. Naopak ve veřejných základních školách je v daném regionu důsledkem problémů s kapacitami ZŠ vysoký počet dětí ve třídách, ve kterých lze pouze velmi obtížně individuálně přistupovat k jednotlivým žákům. Je proto možné, že to je i jeden z důvodů, proč rodiče volí soukromé základní školy. Rodičovská volba je však značně omezená socioekonomickým statusem rodiny, protože roční školné ve výše uvedených privátních školách je poměrně vysoké. Soukromé základní školy se na rozdíl od veřejných základních škol řídí tržními principy a vznikají právě tam, kde je zvýšená poptávka po místech v základních školách. Jedním z důvodů vyšší koncentrace privátních základních škol v těchto oblastech může být i skutečnost, že zřizovatelé veřejných základních škol nejsou 77

schopni uspokojit poptávku po místech v základních školách. Dalším důvodem může být také to, že se důsledkem procesu suburbanizace v těchto oblastech koncentruje obyvatelstvo z vyšších středních vrstev, které tvoří především potencionální klienty soukromých vzdělávacích institucí. Možnou příčinou tohoto jevu mohou být také změny v rodičovských preferencích při výběru základní školy. Do škol v současnosti přicházejí děti generace rodičů, kteří jsou často z různých důvodů nespokojeni s veřejnými základními školami. Při výběru základní školy proto hledají alternativu veřejných škol, anebo se rozhodnou ve spolupráci s jinými rodiči založit si vlastní základní školu podle jejich představ. Fenomén zřizování rodičovských (sdružených) základních škol začíná být v České republice čím dál rozšířenější, a budu se mu proto podrobněji věnovat v následující podkapitole.

5.3.4.1

Rodiče na útěku – fenomén rodičovských základních

škol Současnou generaci rodičů, která má většinou vysokoškolské vzdělání, vyšší socioekonomický status a věk okolo 30–35 let, spojuje společný jmenovatel, chtějí pro své děti vybrat tu nejlepší základní školu (Kopecká 2014, online). Tomáš Feřtek (2013, online) tuto generaci nazývá „rodiči na útěku“. Rodiče patřící do této generace jsou nespokojení se systémem výuky v klasických základních školách, a protože jim příliš záleží na tom, jaké vzdělání jejich děti budou mít, založí si vlastní školu. „Nelíbí se mi, jak to na státní škole chodí. Je to nesvobodný zkostnatělý systém, v němž učitel je nadřazený dětem, založila jsem proto školu vlastní. Když bylo synovi pět a blížila se první třída, oslovila jsem další rodinu, která měla stejně starého chlapečka. Domluvili jsme se na spolupráci. Během prázdnin jsme zrekonstruovali budovu opuštěné

staré

školy

a

v

září

2010

se

v

ní

otevřela

první

třída

i školka“(Trachtová 2014, online). Sdružené školy představují nový model alternativního vzdělávání školou povinných dětí a můžeme je definovat jako komunitně zakládané a vedené školy, které zajišťují vzdělávání mimo systém formálního vzdělávání v režimu individuálního vzdělávání. Výuka je v těchto školách vedena na rozdíl od tzv. domácího vzdělávání odbornými lektory. Rodičovské školy jsou privátní, a proto rodiče musí platit školné, které je rozdílně vysoké. Některé sdružené školy podporují i kombinaci domácího a školního vzdělávání. Děti pak školu navštěvují pouze některé dny například proto, aby trávily

78

určitý čas v kolektivu, nebo docházejí na výuku angličtiny s rodilým mluvčím (Sdružené školy 2014, online, Unie center pro rodinu a komunitu, online). Výuka v těchto školách klade důraz na rodinnou atmosféru a individuální přístup k dětem, a proto počet dětí často nepřesahuje 20 žáků. Další společnou charakteristikou těchto

škol

je

slovní

hodnocení

a

důraz

na

výuku

cizích

jazyků

(Svobodová 2014, online). Sdružené základní školy vznikají v zázemí velkých měst, ale i v jiných místech České republiky, např. Brno ZŠ Majka, Škvorec ZŠ Purkrabka, Dolní Břežany Škola da Vinci, Jilemnice Škola Na Horu atd. Sdružených škol mohou být v Čechách desítky až stovky. Představují poměrně nový fenomén, který trvá přibližně dva až tři roky a ještě není

zmapovaný.

Nicméně

počet

rodičovských

škol

bezesporu

narůstá

(Kopecká 2014, online, Křístek 2014, online). Sdruženou školou je i základní škola Purkrabka ve Škvorci, která se nachází v okresu Praha-východ a zahájila svoji činnosti v září 2013 s jednou třídou v prvním ročníku. Založili ji rodiče, jejichž děti společně navštěvovaly alternativní mateřskou školku a nebyli spokojení se stavem základního školství ve svém okolí. Rozhodli se proto založit si školu vlastní, která vznikla v rekonstruovaných prostorách bývalého purkrabství patřícího jednomu z rodičů (ZŠ Purkrabka 2014: 2). „Ani jsme se nepokoušeli oslovit nějakou školu, abychom v ní zřídili třídu. Školy v okolí mají odlišný přístup a navíc jsou jejich kapacity dost naplněné. Nemáme čas pokoušet se změnit současný systém veřejného školství. Děti rostou rychle a my pro ně chceme kvalitní vzdělání teď. Nechceme dávat svoje děti někam, kde to nemá smysl. Já bych ráda ovlivnila to, aby naše školství bylo kvalitnější. Jenže dám dítě do státní školy, budu tam kritizovat a čekat roky, než se projeví změna. A na to čekat nemůžeme. To je podle mě taky

důvod,

proč

i

ostatní

rodiče

berou

iniciativu

do

svých

rukou“

(Kopecká 2014, online). Rodičovská škola funguje úspěšně a je o ni zájem i mezi ostatními rodiči v okolí. V minulém školním roce 2013/2014 museli dokonce odmítat budoucí prvňáčky, protože se jich k zápisu přihlásilo celkem 27, ale oni mohli přijmout pouze 14 dětí (ZŠ Purkrabka 2014: 3). Kapacita sdružené školy byla ve školním roce 2013/2014 naplněna na 100 % a pro následující školní rok 2014/2015 byla navýšena o 28 žáků.

79

V současnosti probíhá rekonstrukce prostorů základní školy s cílem naplnění maximální kapacity ZŠ, která je 70 žáků (Česká školní inspekce 2014:2). Česká školní inspekce (2014) vyhodnotila, že stanovenou strategii školy, která se orientuje na individuální vzdělávání, aplikaci hravých, prožitkových a problémových metod při výuce a podpora samostatnosti žáků, se škole daří naplňovat. Silné stránky základní školy spatřuje inspekce v kvalitních materiálních podmínkách, které pomáhají naplnit záměry ŠVP. Malý počet žáků ve třídě umožňuje podporovat samostatnost žáků a podněcuje jejich rozvoj. Přátelské sociální klima podporuje vztahy mezi rodiči, žáky, vedením školy a učiteli. Slabé stránky školy představuje odborná kvalifikovanost třídní učitelky prvního ročníku, která má kvalifikaci pro druhý stupeň základní školy, což ale nemá negativní dopady na probíhající výuku. Ze zprávy České školní inspekce lze vyvodit závěr, že se rodičům zakládajícím sdružené školy daří vytvářet podmínky pro vzdělávání, které by jim dle jejich názoru nemohla nabídnout běžná základní škola. Je však důležité zamyslet se i nad tím, zdali pak dítě navštěvující sdruženou školu nebude mít problémy při přechodu na běžnou základní a střední školu. V České republice dochází k výraznému posilování nerovností v přístupu ke vzdělávání již na vstupu do základního vzdělávání. Současná generace vzdělaných a motivovaných rodičů klade velký důraz na výběr základní školy, a pokud nejsou spokojeni s podmínkami v okolních základních školách, jsou dokonce schopni zřídit si školu vlastní. Dochází tak k ještě výraznějšímu posilování selekce dětí ve vzdělávání. Může proto docházet k situaci, kdy se v určitých typech základních škol budou sdružovat děti, které pocházejí z movitějších a ambicióznějších rodin, a v ostatních základních školách ti, jejichž rodiče mají z různých důvodů omezenější možnost volby základní školy pro své dítě (viz kap. 2.3).

5.4

Důsledky problému s kapacitami základních škol v zázemí

velkých měst Problém související s kapacitami základních škol negativním způsobem ovlivňuje prostředí, ve kterém obyvatelé v zázemí velkých měst žijí. Důsledky problému se dotýkají skoro všech zainteresovaných aktérů. Rodiče dětí mají problémy s harmonizací práce a rodiny. Zřizovatelé a ředitelé základních škol mají problémy s „podvody“ týkajícími

se

trvalého

bydliště,

a

nemají 80

dostatečné

finanční

prostředky

v obecním rozpočtu na výstavbu nové základní školy. Dochází proto k realizaci dílčích opatření, která však mohou mít vliv na kvalitu vzdělávání a nepředstavují dlouhodobé řešení problému. Zjištěné důsledky zkoumaného problému jsem pro větší přehlednost znázornila ve stromu problémů (Příloha č. 17) a v této podkapitole se budu věnovat těm nejzávažnějším, mezi které dle mého názorů patří snížení kvality vzdělávání a života obyvatel v zázemí velkých měst. Problémy s kapacitami základních škol v zázemí velkých měst významným způsobem ovlivňují spokojenost především novousedlíků s kvalitou poskytovaného vzdělávání v obci. To má za následek, že v dané obci vznikají obecně prospěšné společnosti, které mají za cíl vyřešit problém související s kvalitou základního vzdělávání v obci. Vznik obecně prospěšných společností v zázemí velkých měst je poměrně častým jevem a vznikají právě s cílem řešit různé problémy obce. Postupem času se mohou stát vítanou součástí života v obci obohacující společenský život obce (Puldová 2006: 102). Příkladem takto vzniklé obecně prospěšné společnosti je i Purkrabka, která vznikla přeměnou občanské sdružení Purkrabka, které bylo ustanoveno v roce 2012 s cílem založit a provozovat základní školu pro první stupeň, kterou jsem již zmiňovala v předchozí kapitole (viz kap. 5.3.4.1).

5.4.1 Snižování kvality života obyvatel v zázemí velkých měst Problém související s kapacitami základních škol značným způsobem ovlivňuje život obyvatel zázemí velkých měst. V suburbanizovaných oblastech dochází ke snižování kvality sociální infrastruktury především v poskytování základního a předškolního vzdělávání. Může tak docházet ke snížení kvality služeb v místě bydliště, což může mít za následek strach rodičů z nepřijetí dítěte do základní školy v místě bydliště. Rodiče dětí se pak mohou snažit vyvíjet tlak na ředitele/zřizovatele, aby jejich dítě přijali. Pokud neuspějí, může docházet i k podvodům s trvalým bydlištěm, nebo by děti musely dojíždět do jiné základní školy. Výzkum Kučerová et al. (2011: 309-312) poukazuje na fakt, že nedostupnost základní školy pěší chůzí může mít za následek problémy s harmonizací práce a rodiny, které mohou vyústit až do

81

rodinných konfliktů a stresu rodičů.19 „No, největší problém by byla harmonizace práce i rodiny. Každý den jezdím do Prahy do práce, takže by to nebyl problém do školy děti dovážet, ale jezdím často na služební cesty, a to by pak byl problém. Pokud bychom neumístili syna do školy v obci, zkusili bychom základní školy v okolí, případně bychom v nejkrajnější variantě zvážili odklad ZŠ. V krajní případě bychom příští rok změnili trvalé bydliště tak, aby nám dítě přijali, protože jinou možnost už bychom prostě neměli“ (Respondent č. 2, rodič). V případě, že vyberou základní školu, která se nachází mimo jejich bydliště, tak se pak rodiče dětí, především jejich matky stávají „taxikářem“ rodiny, protože musí své děti složitě dovážet do školy a ze školy a dále do jiných zájmových kroužků. Tento problém dovážení dětí výstižně znázorňuje Příloha č. 18, která upozorňuje na skutečnost, že rodiče by měli předtím, než se přestěhují z města do jeho zázemí, pečlivě prozkoumat občanskou vybavenost obce, protože developeři ve svých projektech často neuvádí pravdivé informace. „Lidé, co se přistěhují do satelitů, věří developerům, že jsou v místě školy a školky, a teprve až po nastěhování zjistí, že škola a školka zde sice je, ale je přeplněná. Oni pak za námi přijdou a vyžadují umístění svého dítěte do základní školy takovým stylem, že nemají žádnou pokoru. Už se dokonce stalo, že rodiče chodili do ZŠ s právníkem“ (Respondent č. 7, zřizovatel ZŠ).

5.4.2 Snižování kvality vzdělávání v zázemí velkých měst Nejzávažnějším důsledkem problémů s kapacitami základních škol je dle mého názoru snižování kvality vzdělávání, které může vést i k posilování vzdělanostních nerovností ve společnosti. Vykypělová (2012: 76) poukazuje ve své práci na souvislost mezi vývojem počtu žáků plnících povinnou školní docházku a kvalitou vzdělávání. Tuto souvislost potvrzuje ve svém výzkumu i Pecková et al. (2012: 7), ve kterém upozorňuje na zhoršující se kvalitu výuky v základních školách, protože jsou jednotlivé třídy naplněné skoro na maximum zákonných možností. V takto přeplněných třídách je nemožné efektivně vyučovat, natož pak přistupovat k žákům individuálně. „V současnosti je v některých prvních třídách i 28 žáků, což je tragédie. To může zvládnout pouze kvalitní

19

HRUBÁ, Kristýna a Kateřina CHARVÁTOVÁ. Nedostatečná kapacita základních škol v Praze a v oblasti Praha - východ. Praha, 2014.50 s. Seminární práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky.

82

učitel,

ale

běžný

učitel,

kterých

je

většina,

může

mít

velké

problémy“

(Respondent č. 3, Asociace ředitelů ZŠ). Zároveň dochází k přestavbě odborných učeben, které byly často velmi dobře vybavené, a prostorů pro školní družiny na kmenové třídy. Není proto neobvyklé, že žáci tráví celý den v jedné třídě, protože jejich kmenová třída je i zároveň prostorem pro školní družinu. Na kmenové třídy jsou přestavovány i prostory pro pedagogy a vedení školy, kteří pak nemají dostatečně kvalitní zázemí, kde by se mohli připravovat na vyučování (Pecková et al. 2012: 7). Podobně se k situaci na základních školách v zázemí velkých měst vyjádřil i ředitel základní školy. „Jsme v situaci, kdy nemáme jednu jedinou specializovanou pracovnu a všechny třídy, které máme, jsou kmenové. Rezignovali jsme na to, abychom měli nějakou fyzikální, chemickou, biologickou laboratoř, výuka probíhá v běžné třídě. Proto si také myslím, že je to škoda, protože kdyby byla specializovaná třída, bylo by možné, tam nashromáždit potřebný materiál a odborné pomůcky. Co se týče družiny, doba kdy měla družina samostatnou místnost, je již dávno pryč“ (Respondent č. 5, ředitel ZŠ). V zázemí Prahy se někteří zřizovatelé dostali do situace, kdy již nemají možnost přestavovat prostory základní školy na kmenové třídy a provádět jiná dílčí opatření. Zároveň je v okolních základních školách situace velmi podobná, takže nepřipadá v úvahu ani možnost dovážet děti do škol v blízkém okolí. Problém nedostatečné kapacity v zázemí Prahy vážně ohrožuje plnění povinné školní docházky, kdy nejen ohrožuje kvalitu vzdělávání, ale může nepřímo posilovat i nerovnosti ve vzdělávání. Ambicióznější rodiče jsou totiž často nespokojení se stavem veřejných základních škol, a preferují proto „lepší“ školy pro své dítě. Někteří z nich jsou dokonce schopni zajít tak daleko, že si ve spolupráci s jiným rodiči založí vlastní základní školu, která naplňuje jejich představy. Dochází tak k situaci, kdy se děti, které mají lepší rodinné zázemí, sdružují v určitých typech základních škol a ty, které jsou ze slabších rodin, v těch ostatních. Pokles kvality vzdělávání způsobený nedostatečnými kapacitami základních škol se pak může následně odrážet ve výsledcích žáků základních škol. Dle zprávy OECD týkající se hodnocení vzdělávání v České republice jsou výsledky žáků průměrné až podprůměrné a v posledním desetiletí došlo k jejich významnému zhoršení. „V roce 2009 se úroveň výsledků českých žáků statisticky nelišila od průměru OECD v matematice a přírodních vědách a byla těsně pod průměrem OECD se statisticky významnou odchylkou ve čtenářské gramotnosti. Analýzy trendů ve vývoji výsledků 83

PISA však ukázaly na závažné zhoršení vzdělávacích výsledků žáků, které bylo jedním z nejvýraznějších v celé oblasti OECD“ (Santiago 2012: 7). Závěrečná zpráva OECD zároveň upozorňuje na selektivitu a nerovnosti v českém vzdělávacím systému. O souvislosti mezi výsledky vzdělávání a hospodářským růstem již není v dnešní době pochyb a dokládá ji řada studií. Studie McKinsey Company20 z roku 2010 uvádí, že pokles výsledků žáků ve vzdělávání bude Českou republiku stát do roku 2050 11 % HDP (MFČR 2014, online). Je proto velmi důležité zastavit tento klesající trend kvality vzdělávání a začít se zabývat problémem související s kapacitami základních škol v zázemí velkých měst, který může dílčím způsobem ovlivňovat situaci ve školství v celé České republice, protože se v těchto oblastech koncentruje největší procento dětské složky v populaci České republiky.

20

Studie zabývající se kvalitou výsledků (viz http://www.arg.cz/Ok_koncepce/Edu_report.pdf).

vzdělávání

84

na

základních

a

středních

školách

Výsledky výzkumného šetření

6

V této kapitole se budu zabývat sumarizací výsledků realizovaného empirického šetření zakládajícího se na smíšeném výzkumném přístupu. Cílem empirického šetření bylo zodpovědět stanovené výzkumné otázky a hypotézy, které byly definovány s ohledem na výzkumné cíle práce, kdy převážná část jich byla zodpovězena již v předchozí kapitole. Nejprve se budu zabývat interpretací výsledků dotazníkového šetření a analýzy statistických dat z MŠMT, které mi umožnily ověřit pravdivost výzkumných hypotéz. Závěry kvantitativního výzkumu jsem dále rozpracovávala pomocí výsledků expertního šetření, které mi pomohlo utvořit ucelený pohled na zkoumanou problematiku.

6.1

Výsledky empirického šetření a verifikace výzkumných

hypotéz Na základě teoretických poznatků jsem vytvořila následující výzkumné hypotézy, které predikují vztahy mezi zkoumanými proměnnými. H1: Čím větší je vzdušná vzdálenost obce od Prahy, tím vyšší je schopnost zřizovatele uspokojit poptávku po místech v ZŠ. H2: V oblastech, ve kterých zřizovatelé nejsou schopni upokojit poptávku po místech v ZŠ, je vyšší výskyt soukromých základních škol. H3: Zřizovatelé, kteří mají problémy uspokojit poptávku po místech v ZŠ, realizují opatření, jež zvyšují kapacity základních škol. Stanovené hypotézy jsem ověřovala pomocí statistických dat z MŠMT a výsledků dotazníkového šetření, které jsem realizovala v Praze a Středočeském kraji. Respondenty tvořili zřizovatelé základních škol (obce). Celkem jsem oslovila 429 zřizovatelů a návratnost dotazníku dosáhla hodnoty 41,3 %, což je dle mého názoru vzhledem k administrativní zátěži a povinnostem zřizovatelů velmi slušný výsledek. Překvapil mě zájem ze strany zřizovatelů o zkoumaný problém, protože většina respondentů měla zájem se mnou dále spolupracovat a zároveň projevovali zájem o výsledky výzkumu.

85

H1: Čím větší je vzdušná vzdálenost obce od Prahy, tím vyšší je schopnost zřizovatele uspokojit poptávku po místech v ZŠ. Hypotézu zkoumající vztah vzdálenosti obce od Prahy a schopnosti zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ jsem na základě výsledků dotazníkového šetření a zároveň i dat o vývoj kapacit ZŠ vyvrátila. Můžeme říci, že problém kapacit základních škol se týká především zřizovatelů do vzdálenosti 29 km od Prahy. V této oblasti se však vyskytují i základní školy, které tento problém nemají i přesto, že se nacházejí v oblastech s poměrně vysokou migrací obyvatel. Tato skutečnost může mít rozdílné příčiny. Jednou z nich může být, že zřizovatelé dostatečně brzo zareagovali na rostoucí poptávku po místech v základních školách a navýšili jejich kapacity. Další možnou příčinou je dle mého názoru i princip rodičovské volby a image základních škol. Rodiče totiž mohou preferovat jiné základní školy v této oblasti i z toho důvodu, že mají lepší renomé než ostatní základní školy. Možnou příčinou může být skutečnost, že 59 % respondentů, kteří se nacházejí ve vzdálenosti do 29 km od Prahy a nemají problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ, zřizují málotřídní základní školu. Vůči málotřídním školám mají rodiče často neoprávněné předsudky (viz kap. 4.2.1), a raději proto volí jinou plně organizovanou základní školu v blízkosti jejich bydliště, což potvrdil i rozhovor s rodičem dítěte nastupujícího do základní školy, kterého jsem se zeptala, zda by zapsal svého syna do málotřídní školy. „Popravdě řečeno asi ne. Nedokážu si představit, že se učitelka dokáže věnovat žákům různých ročníků v jedné třídě a zároveň si myslím, že se děti musí vzájemně vyrušovat. Já jsem navštěvoval klasickou školu a byl jsem tam spokojený, takže bych preferoval běžnou školu“ (Respondent č. 2, rodič). O nepravdivosti této hypotézy svědčí i neschopnost zřizovatele uspokojit poptávku po místech v ZŠ v obci X, kdy se jedná o poměrně vzdálenou obec od Prahy (cca 46 km). Problém nedostatečné kapacity základní školy v této obci není způsoben procesem suburbanizace, ale jedná se více o vnitřní charakteristiky základní školy, které způsobují, že ji rodiče preferují při svém výběru a jsou ochotni do ní své děti dovážet i ze vzdálenějších obcí a měst. Příčinou problému je tedy image základní školy. Jedná se totiž o málotřídní školu využívájící netradiční způsoby výuky, které ji velmi odlišují od běžných základní škol. Základní škola má velmi dobré hodnocení na různých diskuzních fórech a dokonce o ní byla odvysílána reportáž v hlavní zpravodajské relaci

86

České televize a byla zařazena Ligou lidských práv do mapy férových škol, které podporují integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. H2: V oblastech, ve kterých zřizovatelé nejsou schopni upokojit poptávku po místech v ZŠ, je vyšší výskyt soukromých základních škol. Tuto hypotézu jsem ověřovala a následně i potvrdila pomocí analýzy dat z Rejstříku škol a školských zařízení, které spravuje MŠMT. Zjistila jsem, že soukromé základních školy se ve Středočeském kraji vyskytují v okrese Praha-východ, Kladno, Praha-západ, Beroun, Benešov a Nymburk. Zjištění koresponduje s analýzou schopnosti zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ, kterou jsem provedla na základě dotazníkového šetření. V okresech, ve kterých zřizovatelé nemají problém s kapacitami základních škol, se nevyskytují ani privátní základní školy (např. Rakovník, Kutná Hora). Naopak v okrese Praha-východ, kde je problém s kapacitami základních škol nejvážnější, je četnost soukromých základních škol nejvyšší, a mohou tak posilovat kapacity veřejných základních škol. Vzhledem k tomu, že se soukromé základní školy chovají tržně, tak vznikají právě tam, kde je zvýšená poptávka po místech v základních školách a kde se koncentrují jejich potencionální klienti. Možnou příčinou tohoto jevu mohou být také změny v rodičovských preferencích při výběru základní školy, protože do škol nastupují děti generace rodičů, kteří jsou z různých důvodů nespokojeni s veřejnými základními školami. Při výběru základní školy proto hledají jejich alternativu, anebo se rozhodnou ve spolupráci s jinými rodiči založit si vlastní základní školu podle svých představ. H3: Zřizovatelé, kteří mají problémy uspokojit poptávku po místech v ZŠ, realizují opatření, jež zvyšují kapacity základních škol. V rámci realizovaného dotazníkového a expertního šetření jsem zjišťovala, zdali zřizovatelé realizují opatření navyšující kapacity základních škol a o jaká opatření se především jedná. Zřizovatelé základních škol, kteří nemají problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ, nerealizují opatření, která by zvyšovala kapacitu základní školy, protože mají dostatek volných kapacit ZŠ. Naopak tomu je u respondentů, kteří mají problémy uspokojit poptávku po místech v ZŠ. Zřizovatelé základních škol obvykle kombinují několik dílčích opatření dohromady, aby dokázali maximálně navýšit kapacitu základní školy. Nejčastěji dochází k navyšování počtu žáků ve třídách, rušení odborných učeben, 87

ale i přestavbám školy (přestavby půdních prostorů aj.), což potvrzuje i ředitel základní školy v Říčanech. „Jsme v situaci, kdy nemáme jednu jedinou specializovanou pracovnu a všechny třídy, které máme, jsou kmenové. Rezignovali jsme na to, abychom měli nějakou fyzikální, chemickou, biologickou laboratoř, výuka probíhá v běžné třídě. Proto si také myslím, že je to škoda, protože kdyby byla specializovaná třída, bylo by možné tam nashromáždit potřebný materiál a odborné pomůcky. Co se týče družiny, doba,

kdy

měla

družina

samostatnou

místnost,

je

již

dávno

pryč“

(Respondent č. 5, ředitel ZŠ). Pouze 6 % zřizovatelů, kteří jsou schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ, uvedlo, že realizují nebo budou realizovat stavbu nové základní školy. Zřizovatelé, kteří nejsou schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ, realizují doplňková opatření navyšující kapacitu ZŠ, ale oproti předchozí skupině také mnohem častěji přistupují na variantu řešení problému pomocí výstavby nové základní školy. Dílčí opatření, která zřizovatelé nejčastěji realizují, mohou mít vliv na kvalitu vzdělávání a nepředstavují dlouhodobé a komplexní řešení problému, jak ve svém výzkumu upozorňuje Pecková et al. (2012).

88

Závěry a doporučení V diplomové práci jsem se zabývala poskytováním základního vzdělávání v zázemí velkých měst. Na počátku práce jsem vymezila dva základní cíle a stanovila ke každému z nich několik výzkumných otázek, na které jsem odpověděla v předchozích kapitolách práce. V této závěrečné kapitole se pokusím o stručné shrnutí odpovědí na všechny výzkumné otázky a zároveň se pokusím navrhnout doporučení, které by mohlo přispět k dlouhodobému a komplexnímu řešení zkoumaného problému. Vzdělávání má nezastupitelný význam pro společnost a lze konstatovat, že představuje zdroj budoucího blahobytu státu, protože významným způsobem ovlivňuje jeho ekonomiku a kvalitu života občanů aj. (Brdek, Výchová 2004: 13). Právo na vzdělání je jedno ze základních lidských práv, které je mezinárodně uznáváno. Je obsaženo v Úmluvě o právech dítěte a v Listině základních práv a svobod, na kterou odkazuje Ústava České republiky. Základní legislativní dokument zabývající se vzděláváním v České republice je zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vyšším odborném a jiném vzdělávání, který je označován jako školský zákon a ve kterém jsou vymezeny základní pojmy související s touto oblastí a jsou zde popsány zásady a cíle vzdělávání v ČR. V České republice došlo po roce 1990 k decentralizaci školství, kdy byla přerozdělena odpovědnost na různé úrovně státní správy, samosprávy a samotné školy. Obce se tak staly vykonavateli státní správy na místní úrovni, kdy zřizují a ekonomicky spravují základní a mateřské školy a ve spolupráci s řediteli škol vytvářejí koncepci rozvoje a rozpočet školy. Zároveň obce mají ze zákona povinnost zajišťovat podmínky pro povinnou školní docházku a předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro občany s trvalým bydlištěm. Jsou proto odpovědné za kapacity základních škol a poskytovanou kvalitu vzdělávání. (Průcha 2009: 547, 548, Kučerová 2012: 37, 38). Vstupem České republiky do Evropské unie je vzdělávací politika ČR ovlivňována i doporučeními,

která

vydává

Evropská

unie

(Brdek,

Výchová

2004:

31,

Hulík 2006a: 150). V oblasti vzdělávání se jedná o nejaktuálnější strategický rámec pro evropskou spolupráci Vzdělávání a odborná příprava 2020 stanovující strategické cíle, kterých by mělo být ve vzdělávání dosaženo. Doporučení týkající se konkrétně základního vzdělávání jsou: zajistit v členských státech základní vzdělávání, které je

89

přístupné všem a zaměřit se na individuální přístup k žákům (Europa 2009, online). V České republice je výkonem vzdělávací politiky pověřeno MŠMT, které by mělo doporučení Evropské unie reflektovat při tvorbě národní vzdělávací politiky. Bohužel v České republice dle Hulíka (2006: 96) neexistuje komplexní dlouhodobá vzdělávací politika, která by vycházela z analýz a prognózování vzdělávacích potřeb vzdělávací soustavy. Vláda ČR deklaruje vzdělávání jako jednu se svých priorit, ale i přesto se v ČR objevují především krátkodobé a střednědobé koncepce vzdělávání, které jsou dostačující v daném časovém horizontu, ale nedokáží řešit koncepční problémy vzdělávacího systému. Tento problém české vzdělávací politiky byl často zmiňován i v expertních rozhovorech, kdy se zvolení politici často orientují pouze na jedno volební období a snaží se realizovat populistická gesta, která nemají nic společného s komplexním pojetím vzdělávací politiky. „Celostátní koncepce vzdělávání se mění s politiky, protože každý nový ministr se chce něčím prezentovat. Vzdělávání by mělo být prioritou pro tento stát jako je tomu třeba v Irsku. Bohužel u nás o tom pouze mluvíme, a do té doby kdy bude resort školství pouze zbytkovým resortem, tak se nic nezlepší“ (Respondent č. 3, Asociace ředitelů ZŠ). Klíčový kurikulární dokument v oblasti základního vzdělávání představuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který je utvářen na centrální úrovni a vymezuje klíčové požadavky státu na cíle, obsah a očekávané výstupy základního vzdělávání. Tento dokument podporuje decentralizaci školství, a přenáší proto odpovědnost za kvalitu vzdělávání na samotné základní školy, které z něj vycházejí při tvorbě školního vzdělávacího programu. Kapacity základních škol nepředstavují problém, který by se týkal všech školských institucí v České republice. Je proto důležité se při zkoumání této problematiky zaměřit na jednotlivé regiony především na oblasti s vysokou koncentrací obyvatel (zázemí velkých měst). Kdybychom problém nedostatečných kapacit základních škol zkoumali pouze na celorepublikové či krajské úrovni, tak by byly kapacity základních škol v průměru dostačující a žádný problém by neexistoval. Ukazatel průměru totiž nepředstavuje hodnotu, pomocí které lze popsat složité a komplexní jevy, kterými veřejněpolitické problémy bezpochyby jsou. I přesto je ukazatel průměru jednou z nejpoužívanějších statistických hodnot. Často se proto stává, že některá prohlášení institucí zcela neodpovídají skutečnosti v některých regionech, na což upozorňovali i někteří respondenti expertního šetření.

90

Jedním z výzkumných cílů mé práce bylo popsat problematiku nedostatečných kapacit základních škol a objasnit příčiny a důsledky problému na příkladu pražského zázemí. Jsem si vědoma, že počet respondentů dotazníkového šetření je příliš malý na to, abych mohla získané informace přijmout jako obecně platné pro všechna zázemí velkých měst nacházející se v České republice a zároveň si uvědomuji, že v zázemí Prahy je problém nejkritičtější. Přesto se pokusím nastínit obecnější pohled na dosud získané informace o situaci v základním školství v suburbanních lokalitách a navrhnout opatření, která by mohla přispět k efektivními řešení problému. Společnost prochází v posledních desetiletích proměnami, které spolu s procesem suburbanizace významným způsobem ovlivňují kapacity školských zařízení v zázemí velkých měst. Vlivem migrace obyvatel z jádrových částí měst se významným způsobem proměňuje sociální prostředí obcí v jejich zázemí. Do suburbanizovaných lokalit se stěhují především mladé rodiny, které tu hledají ideální prostředí pro výchovu svých dětí. To má za následek, že dochází k výraznému omlazení věkové struktury obyvatel, které je spojeno s problémy s využíváním sociální infrastruktury obcí. Základní a mateřské školy nacházející se v těchto suburbanizovaných lokalitách mají proto vlivem velmi rychlého růstů počtu obyvatel problémy s nedostatečnými kapacitami školských zařízení (Ouředníček et al. 2008: 40-43, Puldová 2006: 54-56, Benáčková

2011:

1).

V současnosti

je

většina

pozornosti

věnována

nedostatečným kapacitám předškolních zařízení. Problém s kapacitami mateřských škol se však postupně přesouvá do základního vzdělávání, kdy ve srovnání s předškolním vzděláváním představují pro zřizovatele nedostatečné kapacity základních škol mnohem větší problém, protože mají ze zákona povinnost zajistit povinnou školní docházku pro děti s trvalým bydlištěm v obci (Benáčková 2011: 3,4). Problémy s kapacitami základních škol v zázemí velkých měst jsou způsobeny rozdílnými příčinami, které se v některých oblastech střetly všechny najednou. Patří mezi ně výše zmiňovaný proces suburbanizace, který zapříčinil změny ve struktuře obyvatelstva zázemí velkých měst, ale i demografický vývoj, kdy populačně silné ročníky nastupují do základního vzdělávání. Kapacity základních škol ovlivňuje i princip rodičovské volby. Rodiče přisuzují velký význam výběru základní školy pro své dítě, a často se proto nespokojí se spádovou školou. Rozhodnutím zapsat své dítě do jiné základní školy, která má lepší image, mohou uměle posilovat problém nedostatečných kapacit základních škol v zázemí velkých měst. Problém je do určité 91

míry zapříčiněn i nedostatečnou připraveností zřizovatelů základních škol, kteří zanedbali celkový rozvoj sociální infrastruktury v suburbanizovaných oblastech. Vývoj poptávky po místech v základních školách lze však v některých lokalitách jen velmi obtížně predikovat, protože je významně ovlivněn právě rodičovskou volbou základní školy a zřizovatelé tak nemohli odhadnout budoucí počet dětí v základních školách. V rámci své práce jsem se snažila identifikovat rozsah problému nedostatečných kapacit základních škol v pražském zázemí. Pomocí realizovaného dotazníkového šetření a analýzy dat o kapacitách základních škol ve Středočeském kraji jsem zjistila, že problém nedostatečných kapacit základních škol se koncentruje především do blízkého zázemí Prahy, které se nachází ve vzdálenosti do 29 km od Prahy. Není však pravdou, že veškeré základní školy v tomto pásmu mají problémy s kapacitami. Vyskytují se zde totiž i základní školy, které tento problém nemají i přesto, že se nacházejí v oblastech s poměrně vysokou migrací obyvatel. Tato skutečnost může mít odlišné příčiny. Jednou z nich může být, že zřizovatelé dostatečně brzo zareagovali na rostoucí poptávku po místech v základních školách a navýšili jejich kapacity. Další možnou příčinou je dle mého názoru i princip rodičovské volby a image základních škol. Rodiče totiž mohou preferovat jiné základní školy v této oblasti i z toho důvodu, že mají lepší renomé než ostatní základní školy. Možnou příčinou může být skutečnost, že 59 % respondentů, kteří se nacházejí ve vzdálenosti do 29 km od Prahy a nemají problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ, zřizují málotřídní základní školu, vůči kterým mají rodiče často neoprávněné předsudky, a raději proto volí jinou plně organizovanou základní školu v blízkosti jejich bydliště, což potvrdil i rozhovor s rodičem dítěte nastupujícího do základní školy. V rámci výzkumu rozsahu problému souvisejícího s kapacitami základní škol jsem se zajímala o to, zdali se budou v problémových oblastech častěji vyskytovat privátní základní školy. Zjistila jsem, že soukromé základních školy se ve Středočeském kraji vyskytují právě v okrese Praha-východ, Kladno, Praha-západ, Beroun Benešov a Nymburk, což koresponduje s analýzou schopnosti zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ. V okresech, ve kterých zřizovatelé nemají problém s kapacitami základních škol, se nevyskytují ani privátní základní školy (např. Rakovník, Kutná Hora). Naopak v okrese Praha-východ, kde je problém s kapacitami základních škol nejvážnější, je četnost soukromých základních škol nejvyšší. Příčinou vzniku soukromých základních škol v těchto oblastech není však pouze nedostatečná kapacita veřejných základních škol. Vzhledem

92

k tomu, že se soukromé základní školy chovají tržně, tak vznikají právě tam, kde je zvýšená poptávka po místech v základních školách a kde se koncentrují jejich potencionální klienti. Možnou příčinu tohoto jevu mohou být také změny v rodičovských preferencích při výběru základní školy, protože do škol nastupují děti generace rodičů, kteří jsou z různých důvodů nespokojeni s veřejnými základními školami, a jsou dokonce schopni si založit vlastní základní školu. Rodičovské školy představují poměrně nový a neprozkoumaný fenomén, kterému by měla být věnována větší odborná pozornost, protože může posilovat selekci dětí již v základním vzdělávání. Sdružené školy mohou zapříčinit, že děti, které pocházejí z movitějších a ambicióznějších rodin, se budou vyčleňovat z běžného vzdělávacího proudu a bude docházet k situaci, kdy se v určitých typech základních škol budou sdružovat děti, které pocházejí z rodin s lepším rodinným zázemím, a v ostatních základních školách ti, jejichž rodiče mají z různých důvodů omezenější možnost volby základní školy pro své dítě. Problém související s kapacitami základních škol negativním způsobem ovlivňuje prostředí, ve kterém obyvatelé v zázemí velkých měst žijí. Rodiče dětí se dostávají do problémové situace, kdy s obtížemi umísťují své děti do základních škol. Někteří z nich proto raději preferují variantu, kdy dovážejí své děti do vzdálenějších základních škol, což může vyvolávat problémy s harmonizací práce a rodiny a zároveň dochází k oslabování komunitního života v obci. Zřizovatelé a ředitelé základních škol se snaží navyšovat jejich kapacity tím, že realizují především dílčí opatření, protože na výstavbu nové základní školy nemají dostatečné finanční prostředky v obecním rozpočtu. Tato nekomplexní řešení problému nedostatečných kapacit základních škol v podobě navyšování počtu žáků ve třídách, rušení odborných učeben, školních družin aj. vážně ohrožují plnění povinné školní docházky, protože může docházet ke snižování kvality vzdělávání v regionu. Kapacity základních škol v zázemí velkých měst je téma, kterému je v České republice věnována nedostatečná pozornost i přesto, že významným způsobem ovlivňuje kvalitu vzdělávání v těchto lokalitách a může podporovat vznik nerovností ve vzdělávání. Obce, které mají ze zákona povinnost zajišťovat podmínky základního vzdělávání, si často neví rady, jak problém řešit, anebo nemají dostatečné finanční prostředky pro realizaci opatření, která by vedla ke komplexnímu a dlouhodobému řešení problému. Realizují proto pouze dílčí opatření, která však mají dopady na kvalitu 93

vzdělávání. Z výše uvedených důvodů je proto nutné poskytnout jim účinnou pomoc, která by mohla mít podobu meziobecní spolupráce zajišťované Svazem měst a obcí České republiky. Meziobecní spolupráce by mohla pomoci zřizovatelům navázat vzájemný kontakt mezi sebou a zprostředkovat zkušenosti zřizovatelů, kteří se potýkají s problémem nedostatečných kapacit základních škol. Tato spolupráce by mohla přispět k realizaci výstavby svazkových škol, které by byly zřizovány svazkem obcí v daném mikroregionu. Zřizovatelé by společnými silami plnili své zákonné povinnosti a odpovědnost za vzdělávání v daném regionu. Výhody svazkových škol spočívají především ve snížení nákladů pro jednotlivé obce na provoz základní školy, zvýšení kvality poskytovaných vzdělávacích služeb a možnosti zřízení nové základní školy, na kterou by jinak jednotlivé obce neměly dostatečné finanční prostředky aj. Domnívám se, že zprostředkování vzájemné spolupráce je mnohem efektivnější řešení problému než pouhé poskytnutí finančních prostředků na navýšení kapacit základních škol, protože představuje dlouhodobější řešení problému a zároveň zřizovatelům pomůže navázat kontakt vzájemně mezi sebou a naučit se i do budoucnosti spolupracovat při řešení různých problémů. Tento návrh jsem konzultovala se zástupcem Svazu měst a obcí České republiky, který projevil zájem o tento nápad a navrhl mi další možnou spolupráci.

94

Použitá literatura a zdroje ABRAMUSZKINOVÁ, PAVLÍKOVÁ, Eva et al. Vnitřní periferie s odstupem i z blízka. Praha: Karlova univerzita v Praze, 2009, s. 113-127. BENÁČKOVÁ, Kristýna. Proces suburbanizace, demografický vývoj a kapacity školských zařízení v zázemí Prahy: případová studie Mukařovska. Suburbanizace [online]. 2011 [cit. 2014-03-23]. ISSN 18038239. BRASINGTON,

David

M.

et

al.

School

Choice:

Supporters

and

Opponents. Contemporary Economic Policy. 2014, roč. 32, č. 1, s. 76-92. BRAUN, Virginia a Victoria CLARKE. Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology. 2006, roč. 3, č. 2, s. 77-101. ISSN 1478-0887. BRDEK, Miroslav a Helena VÝCHOVÁ. Evropská vzdělávací politika: programy, principy a cíle. Praha: ASPI, 2004, 167 s. ISBN 80-863-9596-0. BURGESS, Simon et al. Parental choice of primary school in England: what types of school do different types of family really have available to them? Policy Studies. 2011, roč. 32, č. 5, 531-547. CRESWELL, John W. Research design: qualitative, quantitative, and mixed methods approaches. 3rd ed. Thousand Oaks, Calif.: Sage Publications, c2009, xxix, 260 p. ISBN 14-129-6557-8. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3.vyd. Praha: Karolinum, 2002, 374 s. ISBN 80-246-0139-7. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015). MŠMT [online].

2011

[cit.

2015-03-29].

Dostupné

z: http://skolstvi.cirkev.cz/_d/Dlouhodoby-zamer-MSMT-2011-15.pdf. Do základních škol v Říčanech se za čtyři roky nevejde až 470 dětí. Říčany [online]. 2012 [cit. 2014-07-31]. Dostupné z:http://info.ricany.cz/mesto/do-zakladnich-skol-vricanech-se-za-ctyri-roky-nevejde-az-470-deti. EMMEROVÁ, Kateřina. Málotřídky v současném prostředí českého venkova. Studia paedagogica. 2000, roč. 47, 3-4, s. 81-96. FEŘTEK, Tomáš. Rodiče na útěku. Respekt [online]. 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/externi-hlasy/c1-60662610-rodice-na-uteku. 95

FLICK, Uwe. An Introduction to Qualitative Research. Londýn: SAGE Publications, 2009. ISBN 9781847873248. GALSTER, George et al. Wrestling Sprawl to the Ground: Defining and Measuring an Elusive Concept. Housing Policy Debate. 2001, roč. 12, č. 4, s. 681-717. GIBBONS, Steve et al. Choice, competition and pupil achievement. Journal of the European Economic Association. 2008, roč. 6, č. 4, s. 912-947. GREGER, David a Jana STRAKOVÁ. Tisková zpráva k výsledkům výzkumu přechodu dětí z mateřské školy do 1. třídy základní školy. Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 2014, s. 1-5. GREGER, David et al. Úskalí a sociální podmíněnost přechodu z mateřské školy do 1. třídy ZŠ: CLoSE. Seminář ÚVRV. 2014. HASTINGS, Justine et al. Parental Preferences and School Competition: Evidence from

a

Public

School

Choice

Program.

2007,

s.

1-45.

Dostupné

z: http://aida.wss.yale.edu/~jh529/papers/HastingsKaneStaiger_Prefs&Competition.pdf. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Vyd.1. Brno: ERA, 2005, 131 s. ISBN 80-736-6028-8. HOLLOWAY, S. L. et al. Geographies of education and the significance of children, youth and families. Progress in Human Geography. 2010, vol. 34, issue 5. s. 1-29. HORSKÁ, Pavla et al. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2002, 352 s. ISBN 80-718-5409-3. HOXBY, Caroline M. Does Competition Among Public Schools Benefit Students and Taxpayers? American Economic Review. 2000, roč. 90, č. 5, s. 1209-1238. HRUBÁ, Kristýna a Kateřina CHARVÁTOVÁ. Nedostatečná kapacita základních škol v Praze a v oblasti Praha - východ. Praha, 2014.50 s. Seminární práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra veřejné a sociální politiky. HULÍK, Vladimír. Analýza a prognózování vzdělávacích potřeb. Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. 1. vyd. Editor Jaroslav Kalous, Arnošt Veselý.

96

Praha: Karolinum, 2006, s. 93-103. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80246-1259-3. HULÍK, Vladimír. Úloha mezinárodních organizací ve vzdělávání. Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. 1. vyd. Editor Jaroslav Kalous, Arnošt Veselý. Praha: Karolinum, 2006a, s. 145-161. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1259-3. Inspekční zpráva. Česká školní inspekce [online]. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.skolapurkrabka.cz/dokumenty/CSI_Inspekcni_zprava.pdf. KALOUS, Jaroslav. Teorie vzdělávací politiky. 1. vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1997, 96 s. ISBN 80-211-0247-0. KALOUS, Jaroslav. Legislativa ve školství. Teorie a nástroje vzdělávací politiky. 1. vyd. Editor Jaroslav Kalous, Arnošt Veselý. Praha: Karolinum, 2006, s. 107-117. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1259-3. KAUFMANN, Jean - Claude. Chápající rozhovor. Praha: SLON, 2010, 151 s. ISBN 978-80-7419-033-9. KIM, Jung-Sook et al. The Effects of School Choice on Parental School Participation and School Satisfaction in Korea. Social Indicators Research. 2012, roč. 115, č. 1, s. 363-385. KLEŇHOVÁ, Michaela. Struktura vzdělávacího systému ČR v mezinárodním srovnání. Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. 1. vyd. Editor Jaroslav Kalous, Arnošt Veselý. Praha: Karolinum, 2006, s. 33-46. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1259-3. KNOTOVÁ, Dana a TRNKOVÁ, Kateřina. Málotřídní školy a volnočasové aktivity. Příspěvek přednesený na konferenci Pedagogika volného času – teória a prax. Trnava: Trnavská univerzita, 2007, s. 7. KOČVARA, Jaroslav. Škola jako podnik: Trendy v podnikání 2013 [online]. 2013[cit. 2015-04-21].

ISBN

978-80-261-0321-9.

Dostupné

z: http://www.tvp.zcu.cz/cd/2013/PDF_sbornik/28.pdf KOPECKÁ, Martina. Máma má školu. EDUin [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/clanky/lidove-noviny-mama-ma-skolu/

97

KŘÍSTEK, Nikola. Dej sem dítě! Rodiče vítáni [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.rodicevitani.cz/pro-rodice/dej-sem-dite/ KUČEROVÁ, Silvie a Zdeněk KUČERA. Vztah periferiality a vzdělávání: Lze definovat periferní oblasti na základě vývoje sítě základních škol? Acta geographica Universitatis Comenianae. 2009, č. 53, s. 59-73. KUČEROVÁ, Silvie et al. Změny dostupnosti základních škol v Česku jako faktor znevýhodnění regionů a lokalit. Geografie. 2011, č. 3. KUČEROVÁ, Silvie. Proměny územní struktury základního školství v Česku. Praha: Česká geografická společnost, 2012, 209 s. ISBN 978-809-0452-183. LIBROVÁ, Hana. Decentralizace osídlení, vize a realita. Část první: vize, postoje k venkovu a potencionální migrace v České republice. Sociologický časopis. 1996, roč. 33, č. 3, s. 285-296. Lidé

a

společnost. ČSÚ [online].

2012a

[cit.

2015-03-15].

Dostupné

z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/s/2012-E_1 Listina základních práv a svobod. Poslanecká sněmovna parlamentu ČR [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné z WWW: MAJEROVÁ, Věra et al. Český venkov 2005: rozvoj venkovské společnosti. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2005, s. 163. MAŘÍKOVÁ, Hana, Miloslav PETRUSEK a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. 1. a 2. svazek ISBN 80-7184-311-3. MFČR. Veřejný sektor podpora z národních zdrojů. [online]. MFČR ČR [cit. 2014-3012].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/CS/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-

zdroju/programy-kapitoly-vps/podprogram-298213. MITCHELL, Jerry. The Use (and Misuse) of Surveys in Policy Analysis. Handbook of public policy analysis: theory, politics, and methods. Boca Raton: CRC/Taylor, c2007, s. 369-378. ISBN 9781574445619. MORKES, František. Proměny povinné školní docházky. Učitelské noviny [online]. 2010,

č.

33

[cit.

2014-07-01].

http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=5492

98

Dostupné

z:

MUSIL, Jiří a Jan MÜLLER. Vnitřní periferie České republiky, sociální soudržnost a sociální vyloučení. CESES FSV UK. 2006. MUSIL, Jiří a Jan MÜLLER. Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis. 2008, roč. 44, č. 2, s. 321-348. Na základních školách v Říčanech proběhne 13.2.2014 zápis prvňáčků. Info. Říčany [online]. 2014 [cit. 2014-08-02]. Dostupné z: http://info.ricany.cz/mesto/na-zakladnichskolach-v-ricanech-probehne-13-2-2014-zapis-prvnacku Národní program vzdělávání ČR (Bílá kniha). Strategie vzdělávání 2020 [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné z:http://www.vzdelavani2020.cz/narodni-program-vzdelavanicr-bila-kniha.html Narozených dětí zatím více nebude. ČSÚ [online]. 2014a [cit. 2014-08-04]. Dostupné z:http://www.statistikaamy.cz/2014/04/narozenych-deti-zatim-vice-nebude/ NEBŘENSKÝ, Jaromír. Statistická ročenka 2014/15. MŠMT [online].

2015

[cit.

školství

–

Výkonové ukazatele Dostupné

2015-04-06].

z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/statisticka-rocenkaskolstvi-vykonove-ukazatele Oblast Říčansko. Říčansko.info [online]. 2010 [cit. 2014-07-31]. Dostupné z: http://www.ricansko.info/oblast-ricansko ODEHNAL, Martin. Aktuální problémy v regionálním školství ČR. Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu. 1. vyd. Editor Jaroslav Kalous, Arnošt Veselý. Praha: Karolinum, 2006, s. 68-75. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80246-1259-3. OUŘEDNÍČEK,

Martin.

Teorie

stádií

vývoje

měst

a

diferenciální

urbanizace. Geografie – Sborník České geografické společnosti 105. 2000, č. 4, s. 360369. OUŘEDNÍČEK, Martin. Suburbanizace Prahy. Sociologický časopis [online]. 2003, roč.

39,

č.

2,

236-251

[cit.

2014-03-23].

Dostupné

z:

http://sreview.soc.cas.cz/uploads/eb358d04143aa246cd537ef1db7de1dc95ed4f6b_187_ 27oured15.pdf

99

OUŘEDNÍČEK,

Martin

et

Suburbanizace.cz [online].

al.

Suburbanizace

2008

[cit.

a

sociální

2015-04-25].

prostředí. Dostupné

z: http://suburbanizace.cz/suburbanizace_brozura/4.pdf OUŘEDNÍČEK Martin et al. [eds.] Sub urbs: krajina, sídla a lidé. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013, 338 s. ISBN 978-80-200-2226-4. PECKOVÁ,

Petra

et

al.

Hrozící

kolaps

zajištění

základního

vzdělávání

v suburbanizačním prstenci okolo Prahy. Nedostatečná kapacita základních škol, zejména v okresech Praha-východ a Praha-západ. [online]. 2012, s. 1-18 [cit. 2015-0425]. Dostupné z: www.mnichovice.info/soubory/.../nedostatecna_kapacita_analyza.pdf Pohyb obyvatelstva - 1. až 4. čtvrtletí 2011. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2014-08-04]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031312.doc Pohyb obyvatelstva - 1. až 4. čtvrtletí 2012. ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2014-08-04]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031413.doc Pohyb obyvatelstva - 1. až 2. čtvrtletí 2013. ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2014-08-04]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby091113.doc Porodnost a plodnost 2006 až 2010. ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2014-08-04]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4008-11 Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050. ČSÚ [online]. 2014b str. 35 – 38. [cit. 2014-08-03]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/130052-14n_2014 PRŮCHA, Jan [ed.] Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 978-80-7367-546-2. PRŮCHA, Jan et al. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013, 395 s. ISBN 978-80-262-0403-9. PULDOVÁ, Petra. Vliv suburbanizace na změnu sociálního prostředí v zázemí Prahy. Praha, 2006. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Martin Ouřednícek, PhD. PUNCH, Keith. Základy kvantitativního šetření. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 150 s. ISBN 978-80-7367-381-9.

100

PUTNAM, Robert D. Bowling alone: the collapse and revival of american community. 1st ed. New York: Simon, 2000, s. 17-28. ISBN 07-432-0304-6. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. Rejstřík škol a školských zařízení. MŠMT [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://rejskol.msmt.cz SANTIAGO, Paulo. Zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v České republice: Závěry. OECD [online].

2012

[cit.

2015-04-26].

Dostupné

z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/zprava-oecd-o-hodnoceni-vzdelavani-v-cr Sčítání lidu, domů a bytů 2011. ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-ouzemi&tu=0&th=&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIVRv08bMRj9enAEUkAhSGws_T X6UlrxQwwQQlDSXAEltOp2ODkrOXRnG9t3nDJEYoGhK-wMjPwTVfSdružené školy.

Sdružené školy [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné

z: http://www.sdruzeneskoly.cz/zalozeni-sdruzene-skoly Sdružené školy. Unie center pro rodinu a komunitu [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.uniecenter.cz/o-unii-center/aktivity/sdruzene-skoly SHUCKSMITH, Mark. Social Exclusion in Rural Areas: A Review of Recent Research. London: DEFRA, 2004. SILVERMAN, David. Ako robiť kvalitatívny výskum: Praktická příručka. Bratislava: Ikar, a. s., 2005, 327 s. ISBN 80-551-0904-4. SOUČKOVÁ, Dáša. Statistika občanů obec Říčany. 2014. Sofie: Mateřská a základní škola Říčany. Sofie [online]. 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.zs-sofie.cz SPILKOVÁ, Vladimíra et al. Proměny primárního vzdělávání v ČR. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 311 s. Pedagogická praxe. ISBN 80-717-8942-9. Statistický bulletin - Středočeský kraj - 1. čtvrtletí 2013. ČSÚ [online]. 2013b [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/201302-13-q1_2013-18 Statistický lexikon obcí 2013. ČSÚ [online]. 2013a [cit. 2014-07-31]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/4116-13-n_2013-05¨ 101

STRAKOVÁ, Jana a Jaroslava SIMONOVÁ. Mechanisms of school choice at the primary level – findings from the Czech Longitudinal Study in Education. In: European educational

research

association [online].

2014

[cit.

2015-03-21].

Dostupné

z: http://www.eera-ecer.de/ecer-programmes/print/conference/19/contribution/30638/ Strategický plán obce Černuc. [online]. 2013, s. 1-63 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:http://www.cernuc.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=2063&id_dokum enty=40587 SVOBODOVÁ, Karolína. Zájem o „jiné“ školy v Brně roste. Rodiče si zakládají vlastní. IDNES.cz [online].

2014

[cit.

2015-04-18].

Dostupné

z: http://brno.idnes.cz/waldorf-montessori-skoly-v-brne-da4-/brnozpravy.aspx?c=A140920_ SÝKORA, Luděk. Suburbanizace a její společenské důsledky. Sociologický časopis. 2003, roč. 39, č. 2, s. 217-233. ŠIMPACH, Ondřej. Vzdělání a lidský kapitál. Statistika pro každého. Praha: FALON, 2013, s. 140-143. ISBN 978-80-87432-08-2. ŠTEIGROVÁ, Leona. Klima školy má zásadní vliv na to, jak se děti učí. Rodiče vítáni [online]. 2013 [cit. 2014-07-01]. Dostupné z:

http://www.rodicevitani.cz/pro-

rodice/klima-skoly-ma-zasadni-vliv-na-to-jak-se-deti-uci/ Teorie stádií vývoje měst a diferenciální urbanizace. Web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://web.natur.cuni.cz/~slamak/stages.html TOUŠEK, Laco. Desk research. Antropologie [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z:http://www.antropologie.org/cs/metodologie/desk-research TRACHTOVÁ, Zdeňka. Státní škola je nesvobodná, dětem založíme vlastní, rozhodli se

rodiče. IDNES.cz [online].

2014

[cit.

2015-04-18].

Dostupné

z: http://zpravy.idnes.cz/rodicovske-skoly-0z1/domaci.aspx?c=A141024_114353_domaci_zt TRDLOVÁ, Dana. Sociální klima na plně organizovaných a málotřídních školách. Liberec, 2007. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Petr Urbánek, Dr.

102

TRNKOVÁ, Kateřina. Žák na málotřídní škole: témata zahraničního výzkumu. Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu. Sborník příspěvku 14. konference ČAPV. 2006. s. 1-9. TRNKOVÁ, Kateřina. Podmínky vzdělávání na málotřídních školách. Příspěvek prezentovaný na konferenci ČAPV. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2007, s. 11. TRNKOVÁ, Kateřina. Obce s malotřídkou. Studia paedagogica. 2008, roč. 13, s. 53-64. Události.

Česká

televize. 2013[online].

[cit.

2015-05-10].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000101103/ UHRÍNOVÁ, Ingrid. Organizace a řízení malotřídní školy. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. Karla Černá. VÁNĚ, Petr. Lidský a sociální kapitál vnitřních periferií Česka: Příklad tří mikroregionů Středočeského kraje. Geografický časopis. 2012, roč. 64, č. 4, s. 357-381. VESELÝ, Arnošt. Vzdělávací politika jako vědní obor. Teorie a nástroje vzdělávací politiky. 1. vyd. Editor Jaroslav Kalous, Arnošt Veselý. Praha: Karolinum, 2006, s. 722. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1259-3. VESELÝ, Arnošt a Martin NEKOLA. Analýza a tvorby veřejných politik. Praha: SLON, 2007, 407 s. ISBN 978-80-86429-75-5. VOBECKÁ Jana a Tomáš KOSTELECKÝ [eds.]Politické důsledky suburbanizace: analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007, 61 s. Sociologické studie (Sociologický ústav AV ČR), 07:8. ISBN 978807-3301-293. VYKYPĚLOVÁ, Beáta. Praktické důsledky demografických cyklů ve vzdělávacím systému. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Laura FÓNADOVÁ, Ph.D. Výroční zpráva za školní rok 2013/2014. ZŠ Purkrabka [online]. 2014 [cit. 2015-0419].

Dostupné

z:http://www.skolapurkrabka.cz/dokumenty/Vyrocni.Zprava.2013-

2014.pdf Vzdělávání a odborná příprava 2020 (ET 2020). Europa [online]. 2009 [cit. 2015-0329]. Dostupné

103

z:http://europa.eu/legislation_summaries/education_training_youth/general_framework/ ef0016_cs.htm WILSON, Valerie. All In Together?: An overview of the literature on composite classes. The SCRE Centre, University of Glasgow, 2003. s. 40. ISBN 1 86003 073 4. YANG, Kaifeng. Quantitatively Oriented Policy Methods. Handbook of public policy analysis: theory, politics, and methods. Boca Raton: CRC/Taylor, c2007, s. 349-365. ISBN 978-15-74445-61-9. Základní škola a Mateřská škola Chotýšany. Základní škola X [online]. 2014 [cit. 201504-16]. Dostupné z:http://skolachotysany.cz/nase-skola/soucasnost/ Základní škola Magic Hill. Magic Hill [online]. 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://magic-hill.webnode.cz Základní škola Open Gate. Open Gate [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.opengate.cz/cs/zakladni-skola/vyukovy-program/ Základní

škola Parentes. Parentes [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné

z: http://www.parentes.cz/zakladni-skola-parentes-praha.html Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Středočeského kraje

-

2013. ČSÚ [online].

2014c

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/czso/zakladni-tendence-demografickeho-socialniho-aekonomickeho-vyvoje-stredoceskeho-kraje-2013-hoai8xllck Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Zápisy prvňáků pod tlakem – ředitelé musí zajistit rovnost dětí. Veřejný ochránce práv: Ombudsman [online].

2015

[cit.

2015-04-24].

Dostupné

z: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2015/zapisy-prvnaku-podtlakem-reditele-musi-zajistit-rovnost-deti/ ZORMANOVÁ, Lucie. Obecná didaktika: pro studium a praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014. Pedagogika (Grada), s. 69-89. ISBN 978-80-247-4590-9.

104

Seznam grafů GRAF Č. 1: VÝVOJ POČTU OBYVATEL V PERIFERNÍCH OBLASTECH V LETECH 1991–2006 ........................... 11 GRAF Č. 2: VÝVOJ POČTU ŽIVĚ NAROZENÝCH DĚTÍ V LETECH 1993–2013 .................................................. 47 GRAF Č. 3: VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ 1. TŘÍD ZŠ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2006–2015 .............................. 48 GRAF Č. 4: VÝVOJ POČTU ŽÁKŮ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2006–2015 - JEDNOTLIVÉ ROČNÍKY ........ 49 GRAF Č. 5: PREDIKCE VÝVOJE POČTU DĚTÍ PLNÍCÍCH POVINNOU ŠKOLNÍ DOCHÁZKU DO ROKU 2051.......... 50 GRAF Č. 6: DOJÍŽĎKA OBYVATEL STŘEDOČESKÉHO KRAJE DO ZAMĚSTNÁNÍ DO JINÉHO KRAJE .................. 55 GRAF Č. 7: SCHOPNOST ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ – SOUHRNNÝ VÝSLEDEK .. 60 GRAF Č. 8: SCHOPNOST ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ – DLE OKRESŮ .................. 61 GRAF Č. 9: VÝVOJ KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1. SKUPINA (NAD 29 KM) V LETECH 2006–2015 ............... 63 GRAF Č. 10: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1. SKUPINA (NAD 29 KM) - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 ................. 63 GRAF Č. 11: VÝVOJ KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1. SKUPINA (POD 29 KM) V LETECH 2006–2015 .............. 65 GRAF Č. 12: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1. SKUPINA (POD 29 KM) - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 .................. 66 GRAF Č. 13: PŘEHLED REALIZOVANÝCH OPATŘENÍ NAVYŠUJÍCÍCH KAPACITU ZŠ - 2. SKUPINA................... 67 GRAF Č. 14: VÝVOJ KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2. SKUPINA V LETECH 2006–2015 .................................. 68 GRAF Č. 15: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2. SKUPINA - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 ...................................... 68 GRAF Č. 16: VÝVOJ KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL 3. SKUPINA V LETECH 2006–2015 .................................. 69 GRAF Č. 17: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 3. SKUPINA - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 ...................................... 70 GRAF Č. 18: PŘEHLED REALIZOVANÝCH OPATŘENÍ NAVYŠUJÍCÍCH KAPACITU ZŠ - 3. SKUPINA................... 71 GRAF Č. 19: VÝVOJ POČTU DĚTÍ VE VĚKU 0–6 LET V ŘÍČANECH V LETECH 2002–2014 .............................. 72 GRAF Č. 20: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ŘÍČANECH – ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 ................................... 72 GRAF Č. 21: VÝVOJ KAPACITY ZÁKLADNÍ ŠKOLY V OBCI X V LETECH 2006–2015 ..................................... 74 GRAF Č. 22: VÝSKYT PRIVÁTNÍCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH STŘEDOČESKÉHO KRAJE .......................................................................................................................................................... 75

Seznam tabulek TABULKA Č. 1: KRITÉRIA PRO VÝBĚR ZÁKLADNÍ ŠKOLY ............................................................................. 14 TABULKA Č. 2: POUŽITÉ METODY A POSTUPY VE VZTAHU K VÝZKUMNÝM OTÁZKÁM ................................ 21 TABULKA Č. 3: OPERACIONALIZACE POJMŮ................................................................................................ 22 TABULKA Č. 4: POČET ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 – PODLE ZŘIZOVATELE ....................................................................................................................................

36

Seznam schémat SCHÉMA Č. 1: POZICE ZÁKLADNÍ ŠKOLY V SYSTÉMU SOCIOPROSTOROVÝCH VZTAHŮ ................................ 17 SCHÉMA Č. 2: VÝZKUMNÝ DESIGN PRÁCE .................................................................................................. 20 SCHÉMA Č. 3: HIERARCHIE LEGISLATIVY VE VZDĚLÁVÁNÍ PODLE JEJÍ PRÁVNÍ SÍLY ................................... 39

105

Seznam obrázků OBRÁZEK Č. 1: ZNÁZORNĚNÍ VNITŘNÍCH PERIFERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE ...................................................... 9 OBRÁZEK Č. 2: TRANSFORMACE VNITŘNÍCH PERIFERIÍ V ZÁZEMÍ VELKÝCH MĚST ...................................... 10 OBRÁZEK Č. 3: VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY DO OKRESŮ STŘEDOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2001–2011......... 51 OBRÁZEK Č. 4: POHYBY OBYVATEL VE SPRÁVNÍCH OBVODECH ORP STŘEDOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2008–2013 ........................................................................................................................................ 52 OBRÁZEK Č. 5: PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V OBCÍCH V LETECH 2008–2013 ..................................................... 56 OBRÁZEK Č. 6: SCHOPNOST ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ V OKRESE PRAHAVÝCHOD ............................................................................................................................................

106

76

Seznam příloh PŘÍLOHA Č. 1: DOTAZNÍK (OBRÁZEK) ....................................................................................................... 108 PŘÍLOHA Č. 2: NÁVRATNOST DOTAZNÍKU (TABULKA) .............................................................................. 109 PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED REALIZOVANÝCH ROZHOVORŮ (TABULKA) ........................................................ 110 PŘÍLOHA Č. 4: SCÉNÁŘ ROZHOVORŮ (TEXT) ............................................................................................. 110 PŘÍLOHA Č. 5: INFORMOVANÝ SOUHLAS (TEXT) ....................................................................................... 112 PŘÍLOHA Č. 6: STROM PROBLÉMŮ – PŘÍČINY (OBRÁZEK) .......................................................................... 113 PŘÍLOHA Č. 7: KAMPAŇ ZA TRVALÉ BYDLIŠTĚ (OBRÁZEK) ....................................................................... 114 PŘÍLOHA Č. 8: SCHOPNOST ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ – OKRES PRAHA-VÝCHOD (GRAF)............................................................................................................................................. 115 PŘÍLOHA Č. 9: SCHOPNOST ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ – OKRES PRAHA-ZÁPAD (GRAF)............................................................................................................................................. 115 PŘÍLOHA Č. 10: GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ (OBRÁZEK) ..................... 116 PŘÍLOHA Č. 11: GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ – DLE OKRESŮ (OBRÁZEK) ........................................................................................................................................................ 117 PŘÍLOHA Č. 12: GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ – HRANICE PROBLÉMU (OBRÁZEK) ...................................................................................................................................... 118 PŘÍLOHA Č. 13: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1. SKUPINA (NAD 29 KM) - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 (GRAF) ........................................................................................................................................................ 119 PŘÍLOHA Č. 14: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1. SKUPINA (POD 29 KM) - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 (GRAF) 119 PŘÍLOHA Č. 15: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 2. SKUPINA - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 (GRAF) ................... 120 PŘÍLOHA Č. 16: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 3. SKUPINA - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 (GRAF) ................... 120 PŘÍLOHA Č. 17: STROM PROBLÉMŮ – DŮSLEDKY (OBRÁZEK) .................................................................... 121 PŘÍLOHA Č. 18: SUBURBANIZACE A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ (OBRÁZEK) ...................................................... 122

107

PŘÍLOHA Č. 1: DOTAZNÍK (OBRÁZEK)

108

PŘÍLOHA Č. 2: NÁVRATNOST DOTAZNÍKU (TABULKA) Okres

Počet oslovených respondentů

Počet respondentů

Rakovník

22

7

Beroun

34

11

Příbram

40

23

Benešov

29

7

Kutná Hora

23

10

Kolín

23

4

Nymburk

32

13

Mladá Boleslav

28

10

Mělník

36

15

Kladno

36

13

Praha – západ

40

17

Praha – východ

38

25

Praha

48

22

Celkem

429

177

Zdroj: Autorka

109

PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED REALIZOVANÝCH ROZHOVORŮ (TABULKA) Expert

Respondent č. 1

ředitelka málotřídní ZŠ

Respondent č. 2

rodič

Respondent č. 3

Mgr. František Tomášek

Instituce

ZŠ

Asociace ředitelů ZŠ

Datum realizace rozhovoru

Délka trvání

19. 3. 2015

30 min.

15. 6. 2014

20 min.

14. 4. 2015

50 min.

zastupitel města Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Respondent č. 4

Mgr. Lenka Šmídová

Krajský úřad Středočeského kraje

13. 4. 2015

25 min.

Respondent č. 5

ředitel ZŠ

ZŠ oblast Praha-východ

27. 6. 2014

50 min.

Respondent č. 6

ředitelka ZŠ

ZŠ oblast Praha-západ

6. 3. 2015

40 min.

Respondent č. 7

zřizovatel ZŠ

město Říčany

23. 7. 2014

50 min.

Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK

9. 3. 2015

45 min.

27. 4. 2015

60 min.

Respondent č. 8

PhDr. David Greger, PhD.

Respondent č. 9

Mgr. Marcela Štiková

Svaz měst a obcí ČR

Respondent č. 10

Mgr. Svatopluk Pohořelý

MŠMT

Zdroj: Autorka PŘÍLOHA Č. 4: SCÉNÁŘ ROZHOVORŮ (TEXT) Na úvod krátké představení tazatele a cílů diplomové práce. Podepsání informovaného souhlasu ve dvou kopiích a následný souhlas s použitím nahrávacího zařízení. 

Úvodní otázky

Mohl/a byste mi prosím ve stručnosti představit svoji osobu a instituci ve které působíte? 

Kapacity základních škol

Potýká se Vaše obec s chybějícími místy pro žáky v ZŠ? Disponuje obec dostatečnými finančními prostředky na navýšení kapacit ZŠ? Domníváte se, že kapacity základních škol představují závažný problém? Jak probíhá proces navyšování kapacit ZŠ? Jaké jsou vztahy mezi zřizovateli a řediteli ZŠ?

110



Příčiny problému

V čem spatřujete příčiny situace na základních školách? Domníváte se, že rodiče kladou větší důraz na volbu základní školy? 

Důsledky problému

Přijímáte žáky z jiných obcí? Jaká je spádová oblast Vaší školy? Setkali jste se s podvody týkající se trvalého bydliště žáků? Jak ovlivňují nedostatečné kapacity vzdělávací proces na základní škole? 

Řešení problému

Jaké máte návrhy řešení tohoto problému? Vnímáte ve svém okolí, že se někdo situací na základních školách zabývá? Domníváte se, že se problémům dalo předejít? Jakým způsobem? Spolupracuje kraj se zřizovateli na řešení problému? 

Závěr

Na závěr bych se Vás chtěla zeptat, zdali jsem se Vás na něco nezeptala, a Vy to považujete za důležité zmínit?

Náš rozhovor je tedy u konce. Chtěla bych Vám poděkovat za Váš čas, který jste mi věnoval/a.

111

PŘÍLOHA Č. 5: INFORMOVANÝ SOUHLAS (TEXT) Dobrý den, jmenuji se Kateřina Charvátová a jsem studentka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy oboru Veřejná a Sociální politika. V rámci diplomové práce jsem se zaměřila na vzdělávací politiku konkrétně na problematiku kapacit základních škol. Jako součást diplomové práce provádím výzkum, pomocí kterého bych chtěla zjistit, jaký je rozsah tohoto problému a jeho možné příčiny. Z těchto důvodů jsem Vás požádala o spolupráci. Rozhovor bude trvat přibližně 60 minut a bude zvukově a písemně zaznamenán. Informovaný souhlas: Moje účast na rozhovoru je zcela dobrovolná a kdykoli během rozhovoru můžu odmítnout odpovědět na otázky, na které nechci odpovědět. Mám také právo rozhovor kdykoli ukončit. Jsem si vědom/a toho, že rozhovor bude zaznamenáván na diktafon a částečně přepsán do písemné formy. Získané informace budou použity pouze jako podklad pro výzkumnou část diplomové práce.

Souhlasím s účastí ve výzkumu a provedením rozhovoru.

ano

ne

Přeji si být informována o výsledcích výzkumu.

ano

ne

Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

112

PŘÍLOHA Č. 6: STROM PROBLÉMŮ – PŘÍČINY (OBRÁZEK)

Zdroj: Autorka 113

PŘÍLOHA Č. 7: KAMPAŇ ZA TRVALÉ BYDLIŠTĚ (OBRÁZEK)

Zdroj: Info.Říčany (2014, online)

114

PŘÍLOHA Č. 8: SCHOPNOST

ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ

–

OKRES PRAHA-VÝCHOD (GRAF)

Schopnost zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ - okres Praha-východ Nemáme problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ 28% 48%

Nejsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ. Jsme nuceni odmítat žáky z jiných městských částí/obcí.

Jsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ, ale dochází k realizaci různých opatření.

24%

Zdroj: Autorka PŘÍLOHA Č. 9: SCHOPNOST

ZŘIZOVATELŮ USPOKOJIT POPTÁVKU PO MÍSTECH V ZŠ

OKRES PRAHA-ZÁPAD (GRAF)

Schopnost zřizovatelů uspokojit poptávku po místech v ZŠ- okres Praha-západ Nemáme problém uspokojit poptávku po místech v ZŠ

29% Nejsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ. Jsme nuceni odmítat žáky z jiných městských částí/obcí.

53%

Jsme schopni uspokojit poptávku po místech v ZŠ, ale dochází k realizaci různých opatření.

18%

Zdroj: Autorka

115

–

PŘÍLOHA Č. 10: GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ (OBRÁZEK)

Zdroj: Autorka

116

PŘÍLOHA Č. 11: GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ – DLE OKRESŮ (OBRÁZEK)

Zdroj: Autorka

117

PŘÍLOHA

Č.

12: GRAFICKÉ

ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

HRANICE PROBLÉMU (OBRÁZEK)

Zdroj: Autorka 118

–

PŘÍLOHA Č. 13: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1. SKUPINA (NAD 29 KM) - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 (GRAF)

Kapacity základních škol 1.skupina (nad 29 km) školní rok 2014/2015

34%

66%

Počet žáků

Volné kapacity ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT PŘÍLOHA Č. 14: KAPACITY ZÁKLADNÍCH ŠKOL 1. SKUPINA (POD 29 KM) - ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 (GRAF)

Kapacity základních škol 1. skupina (pod 29 km) - školní rok 2014/2015

39%

61%

Počet žáků

Volné kapacity ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT

119

PŘÍLOHA Č. 15: KAPACITY

ZÁKLADNÍCH ŠKOL

2.

SKUPINA

-

ŠKOLNÍ ROK

2014/2015

(GRAF)

Kapacity základních škol 2. skupina - školní rok 2014/2015

16%

84%

Počet žáků

Volné kapacity ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT PŘÍLOHA Č. 16: KAPACITY

ZÁKLADNÍCH ŠKOL

3.

SKUPINA

-

ŠKOLNÍ ROK

(GRAF)

Kapacity základních škol 3. skupina - školní rok 2014/2015 11%

89%

Počet žáků

Volné kapacity ZŠ

Zdroj: Autorka dle MŠMT

120

2014/2015

PŘÍLOHA Č. 17: STROM PROBLÉMŮ – DŮSLEDKY (OBRÁZEK)

Zdroj: Autorka

121

PŘÍLOHA Č. 18: SUBURBANIZACE A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ (OBRÁZEK)

Zdroj:Suburbanizace.cz (2008: 38)

122

123