UNIVERZITA KARLOVA Fakulta !lozo!ck" !stav translatologie
Magistersk" diplomov" pr"ce
SOCIOLOGICK# ASPEKTY P$EKLADOV%CH NOREM V PR&VN'M PROST$ED'
Jan Valenta Vedouc# pr"ce: Prof. PhDr. Jana Kr"lov", CSc. 1
Prohla$uji, %e jsem tuto diplomovou pr"ci vypracoval samostatn& a s vyu%it#m uveden'ch pramen( a literatury.
V Praze dne 27. srpna 2007) )
)
)
2
)
....................................................
Pod!kov"n# R"d bych t#mto pod&koval Prof. PhDr. Jan& Kr"lov*, CSc., za veden# pr"ce a Doc. PhDr. Ji+#mu Buri"nkovi, CSc., za ,etn* konzultace. M* d#ky pat+# tak* v$em respondent(m, kte+# se v'zkumu z-,astnili, a d"le m'm koleg(m v advok"tn# kancel"+i Squire, Sanders & Dempsey, v.o.s.
)
)
)
)
)
)
)
)
)
3
)
)
)
)
Jan Valenta
OBSAH )
)
!VOD
1)
)
TEORETICK. /.ST)............................................................................................ 1
1.1)
)
Speci0ka pr"vn#ho p+ekladu).................................................................................... 1
1.1.1) )
De0nice a vlastnosti pr"vn#ho textu)....................................................................... 1
1.1.2) )
Kulturn# v"zanost pr"vn#ho textu)........................................................................... 4
1.1.3) )
Ekvivalence v pr"vn#m p+ekladu)............................................................................. 6
1.1.4) )
1"nrov" rozmanitost pr"vn#ho textu)...................................................................... 8
1.1.5) )
Prost+ed# advok"tn# kancel"+e)................................................................................ 9
1.1.5.1))
V'kon advokacie v /R a struktura advok"tn# kancel"+e)......................................9
1.1.5.2))
Postaven# p+ekladatele)........................................................................................... 10
1.2)
)
P+ekladov* normy)................................................................................................... 12
1.2.1) )
Historick' p+ehled pojet# norem v p+ekladu)........................................................ 12
1.2.2) )
Normy podle Touryho a Hermanse)....................................................................... 13
1.2.3) )
Touryho p+ekladov* normy)................................................................................... 15
1.2.4) )
Kritika Touryho norem).......................................................................................... 17
1.2.5) )
Normy podle dal$#ch autor().................................................................................. 18
1.3)
)
Metoda v'zkumu).................................................................................................... 21
1.3.1) )
V'zkumn" ot"zka)................................................................................................... 21
1.3.2) )
Stanoven# metody)................................................................................................... 21
1.3.3) )
Kvalitativn# v'zkum)................................................................................................ 23
1.3.3.1))
Kroky kvalitativn#ho v'zkumu).............................................................................. 24
1.3.3.2)
Sb&r dat)................................................................................................................... 24
1.3.3.2.1)
Problem2centered interview).................................................................................. 24
1.3.3.2.2)
Zkoum"n# dokument()........................................................................................... 26
1.3.3.3)
Anal'za dat).............................................................................................................. 27
2)
)
EMPIRICK. /.ST)............................................................................................. 29
2.1)
)
P+edv'zkum)............................................................................................................ 29
2.1.1) )
Populace p+ekladatel()............................................................................................ 29
2.1.2) )
Skupinov* a individu"ln# rozhovory)...................................................................... 37
2.1.3) )
Otestov"n# formul"+e a v'zkumn* ot"zky)............................................................ 41
2.2)
Sb&r dat)....................................................................................................................43
)
4
2.2.1) )
Respondenti)............................................................................................................ 43
2.2.2) )
Rozhovory).............................................................................................................. 49
2.2.3) )
Dokumenty)............................................................................................................. 51
2.3)
)
Anal'za sebran'ch dat)............................................................................................ 52
2.3.1) )
K3dov"n# a kategorie)............................................................................................. 52
2.4) )
V'sledky anal'zy).................................................................................................... 54
2.4.1) )
Formace pr"vn#ho p+ekladatele)............................................................................. 55
2.4.2) )
Prost+ed# advok"tn# kancel"+e)............................................................................... 63
2.4.3) )
P+ekladov* normy pr"vn#ka).................................................................................. 69
2.4.4) )
Komunikace a prosazov"n# norem)........................................................................ 75
2.4.5) )
Odpov&dnost)........................................................................................................... 83
2.4.6) )
Shrnut# a p+ipom#nky)............................................................................................. 93
Z.V4R)...................................................................................................................................... 95) SHRNUT5)................................................................................................................................. 98 SUMMARY)...............................................................................................................................99 BIBLIOGRAFIE)................................................................................................................... 100 SEZNAM TABULEK A GRAF6)......................................................................................... 107 P75LOHY)............................................................................................................................... 108
5
(VOD T*matem pr"ce je stanovov"n# a negociace p+ekladov'ch norem v pr"vn#m prost+ed#, zejm*na v prost+ed# advok"tn# kancel"+e. Inspirac# k volb& tohoto t*matu byla teorie norem Gideona Touryho a navazuj#c# pr"ce Theo Hermanse a kritika tohoto p+#stupu zejm*na od Andrewa Chestermana a Anthonyho Pyma. Asi v$ichni studenti p+ekladatelstv#, kte+# se u,ili na zkou$ku teorie p+ekladu, maj# s prac# Gideona Touryho $patn* zku$enosti. Touryho teorie je vnit+n& velmi bohat& strukturovan" a zd"nliv& v$eobj#maj#c#, z"rove8 se ale vyzna,uje velmi vysokou m#rou abstrakce a zd" se b't odtr%en" od reality. Toury a Hermans p+ekladov* normy a procesy, jimi% se uzav#raj# spole,ensk* dohody a jimi% se stanovuj# nov* a p+ehodnocuj# ji% existuj#c# normy, pouze postuluj#, av$ak ji% je nedokl"daj# %"dn'mi p+#klady. Jejich teorie a skute,n" praxe jsou si proto velmi vzd"len*. C#lem t*to pr"ce je pokusit se propojit teorii p+ekladov'ch norem se skute,nou prax#. Jeliko% by bylo nemo%n* zachytit v jedn* diplomov* pr"ci ve$kerou p+ekladatelskou praxi, vybral jsem si velice speci0ck' obor, a to p+ekl"d"n# pr"vn#ch text(. Dosavadn# teoretick* pr"ce o pr"vn#m p+ekladu podle m*ho n"zoru trp# podobn'mi syndromy jako Touryho pojet# norem 2 jsou tak* zd"nliv& v$eobj#maj#c# a velk' d(raz kladou na prost+ed#, kter" jsou b&%n*mu p+ekladateli pr"vn#ch text( vzd"len" 2 struktury Evropsk* unie, p+ekl"d"n# mezin"rodn#ch smluv, bilingvn# prost+ed# Kanady, Hongkongu atd. Pro p+ekladatele pr"vn#ch text(, kter' pracuje v advok"tn# kancel"+i v Praze, nejsou p+#li$ n"pomocn" a ne+e$# probl*my, s nimi% se ka%dodenn& pot'k". Jak v teorii p+ekladov'ch norem, tak v teorii pr"vn#ho p+ekladu sch"z# jeden d(le%it' prvek 2 skute,n# p+ekladatel* a jejich klienti. Toury mluv# o spole,ensk'ch dohod"ch, o socializaci a o neust"l* konkurenci vedle sebe existuj#c#ch norem, ale ji% se nezmi8uje o tom, kdo tyto spole,ensk* dohody uzav#r", jak se p+ekladatel* socializuj# a9na9z"klad& ,eho si vyb#raj# mezi dostupn'mi p+ekladov'mi normami. Stejn& tak :ar,evi;, Trosborg, de Groot a dal$# auto+i p#$# o vztahu jazyka a pr"va, o mo%nostech
1
pr"vn# ekvivalence a o p+ekladu p+es pr"vn# syst*my, av$ak ani zde nenajdeme zm#nku, kde navrhovan* postupy vyu%#t a kdo preskriptivn& vyj"d+enou normu stanovil. V advok"tn# kancel"+i jsem poprv* za,al p+ekl"dat ji% v roce 1995 a od t* doby jsem vyst+#dal n&kolik pracovi$<. V%dy m& zaujalo, jak jsou po%adavky na p+eklad pr"vn#ho textu striktn# a z"rove8 p+ekladatelsk* metody a postupy v r"mci jist'ch pevn& dan'ch mantinel( relativn& voln*. P+i vstupu do nov* kancel"+e jsem byl v%dy nucen p+eu,it se ,"st terminologie, kterou jsem si p+inesl z p+edchoz#ch zam&stn"n#, ale p+eklady z9r(zn'ch kancel"+# byly nakonec t*m&+ v%dy identick*. Ve v$ech kancel"+#ch jsem na$el p+ekladatelsk" odd&len#, kter" v budov& tvo+ila jak'si nez"visl' ostrov, jen% byl ,"ste,n& nez"visl' na okol#, ale p+ekladatel* pr"vn#ch text( byli s pr"vn#ky spojeni pevn&ji ne% s9p+ekladateli jin'ch specializac#. C#lem t*to pr"ce je spojit sv&t teorie norem a teorie pr"vn#ho p+ekladu se sv&tem p+ekladatele v pr"vn#m prost+ed#. Za t#mto -,elem jsem se rozhodl pro metodu kvalitativn#ho sociologick*ho v'zkumu. Jde o p+#stup, kter' spojuje induktivn# a9deduktivn# my$len#, konkr*tn& o metodu zakotven* teorie. Ta umo%8uje propojit st"vaj#c# teoretick* znalosti a data sebran" na z"klad& rozhovor( se skute,n'mi p+ekladateli ze skute,n'ch advok"tn#ch kancel"+#. Takto sesb#ran" data odr"%# skute,n' stav, ka%dodenn# realitu p+ekl"d"n# v pr"vn#m prost+ed#, ne abstraktn# teorie. Z"m&rem t*to pr"ce je tedy zjistit =a z"kladn# v'zkumnou ot"zkou je>, jak prob#h" socializace p+ekladatele v advok"tn# kancel"+i, jak* normy jsou v advok"tn# kancel"+i stanoveny, kdo je stanovuje, kdo je uplat8uje a kdo je p+#padn& poru$uje. Pr"ce se pokus# nast#nit procesy stanovov"n#, p+ed"v"n#, osvojov"n# a negociace p+ekladov'ch norem v9pr"vn#m prost+ed#, jako% i objektivn# a subjektivn# podm#nky t&chto proces(. Z"kladn#m postupem pr"ce je tedy deskripce a induktivn&2deduktivn# tvorba hypot*z na z"klad& sb&ru dat od respondent( a jejich n"sledn* anal'zy. Tyto hypot*zy pot* mohou b't n"sledn& potvrzeny nebo vyvr"ceny p+#padnou kvantitativn# studi#.
2
1.)) TEORETICK& *&ST 1.1) ) Speci!ka pr"vn+ho p,ekladu P+eklad pr"vn#ch text( b'v" ,asto vyd&lov"n jako samostatn' obor p+ekladatelsk* pr"ce. Nap+#klad studenti oboru PT na FF UK mohou doch"zet na voliteln* p+edm&ty, kter* se na p+eklad pr"vn#ch text( zam&+uj#. Mezi studenty p+ekladatelstv# a za,#naj#c#mi p+ekladateli obecn& je tak* roz$#+en n"zor, %e p+ekl"d"n# pr"vn#ch text( je do jist* m#ry speci0ck'm a pro p+ekladatele velice n"ro,n'm -kolem. Speci0ckou povahu p+ekladu pr"vn#ch text( potvrzuj# i mnoz# teoretici =de Groot 1998, Garzone 2000, :ar,evi; 2000>. V ,em v$ak spo,#v" toto ?speci0kum@ pr"vn#ho textu a jeho p+ekladu? Garzone zvl"$tn# povahu pr"vn#ho p+ekladu vyj"d+ila takto: )
?Legal translation is certainly among the varieties of translations where the
translator is subject to the heaviest semiotic constraints at all levels: the language of the law is typically formulaic, obscure, archaic; legal discourse is culturally mediated; legal texts have a special pragmatic status.@ =2000: 3>
1.1.1)
De!nice a vlastnosti pr"vn+ho textu
Pr"vn# text jako takov' snad ani nen# mo%n* de0novat n&jak'm v$eobj#maj#c#m zp(sobem, a,koli pokusy o de0nici pr"vn#ho textu jsou pom&rn& ,ast* =Harvey 2002: 178>. Nap+#klad :ar,evi; =1997: 9> de0nuje pr"vn# jazyk jako komunikaci se zvl"$tn#m -,elem mezi odborn#ky, av$ak takov" de0nice by z kategorie pr"vn#ch text( vylu,ovala texty ur,en* laik(m, nap+. dopisy pr"vn#ka ur,en* klientovi nebo p+edvol"n# k soudu. Dal$# de0nice se sna%ily omezit kategorii pr"vn#ch text( pouze na texty s pr"vn#mi d(sledky nebo na texty bez expresivn# funkce =Harvey 2002: 178>. Snad nejucelen&j$# de0nici pr"vn#ho textu z ,esk'ch autor( pod"v" JUDr. Michal Tom"$ek, kter' k pr"vn#mu jazyku p+istupuje z n&kolika funk,n#ch hledisek. ?Pr"vn# projev@ pot* $iroce de0nuje jako ?jak'koli mluven' nebo psan' projev, kter' m(%e p+en*st
1
pr"vn# informaci. Pr"vn# projev je realizac# pr"vn#ho jazyka.@ =2003: 25> Tom"$ek tak* taxativn& vyjmenov"v" po%adavky kladen* na pr"vn# jazyk. Jsou jimi v'znamov" p+esnost, jednozna,nost, str u,nost, srozumitelnost, ust"lenost, -strojnost, -konnost a9neexpresivnost =2003:28>. Pr"vn# texty se jist& vyzna,uj# celou +adou charakteristick'ch rys(, jimi% se odli$uj# od jin'ch odborn'ch text(. Na -rovni lexika je to zcela jist& pr"vn# terminologie =Falzoi 2006: 373>, kter" se od ostatn#ch odborn'ch text( li$# t#m, %e neobsahuje mnoho opravdu technick'ch term#n( vlastn#ch pouze pr"vn#m text(m, na druhou stranu p+ej#m" mnoho slov z b&%n*ho jazyka =Martin 2006: 386>. Dieckmann a Mandt rozli$uj# t+i druhy pr"vn#ch term#n(, a to vlastn# technick* pr"vn# term#ny, profesionalismy a slova p+evzat" z9obecn*ho jazyka =Martin 2006: 387>. P+ej#m"n# slov z b&%n* slovn# z"soby m(%e v9pr"vn#m textu v*st k v'znamov'm interferenc#m a p+ekladatel si na zm&nu v'znamu t&chto slov v pr"vn#m kontextu mus# d"vat pozor. V souvislosti s pr"vn# terminologi# je nutn* zm#nit, %e narozd#l od ostatn#ch obor( se koncepty, ideje a teorie pr"va vyjad+uj# pouze verb"ln& ,i je$t& ,ast&ji p#semn&, a proto je vztah mezi pr"vem a jazykem daleko u%$# ne% je tomu u jin'ch obor( =de Groot 1998, Martin 2006: 385>. To poc#t# nejv#ce pr"v& p+ekladatel, kter' prov"d# transfer mezi jazyky, ale v d(sledku -zk*ho spojen# pr"va a9jazyka tak* mezi pr"vn#mi syst*my. Na vy$$#ch mikrostylistick'ch -rovn#ch se pr"vn# texty vyzna,uj# vysokou m#rou standardizace =srov. nap+. preambule legislativy EU v Trosborg 1997: 1522153> a archai,nost# =i kdy% je asi nutn* zm#nit, %e v n&kter'ch kultur"ch se objevuje snaha archai,nost p r " v n # c h t e x t ( p o s t u p n & o m e z o v a t , v i z n a p + . k a m p a 8 ? P l a i n E n g l i s h@ , http://www.plainenglish.co.uk>. Formulace pr"vn#ch text( je omezena velice siln'mi stylistick'mi konvencemi, preferov"ny jsou standardizovan* formy a pevn* %"nrov* struktury, za0xovan* kolokace a fr"ze a zvl"$tn# kohezivn# prost+edky vyjad+uj#c# anaforickou, kataforickou i intertextovou referenci =Garzone 2000:3, podobn& Cancino 2006: 362>, kter* Baker p+#mo naz'v" ?uzam,en'mi jazykov'mi $ablonami s jen malou mo%nost# nebo bez mo%nosti zm&n@ =1992: 63>. Pr"vn# diskurz je ze sv* podstaty slo%it' a9obt#%n& srozumiteln', jeliko% odr"%# slo%itost pr"vn#ho my$len# a argumentace =Blanco 2001: 171>. Na v&tn* -rovni jsou pro pr"vn# text typick" slo%it" a velice dlouh" souv&t#, 2
mnoho vedlej$#ch a vlo%en'ch v&t a obecn& slo%it" syntax. Pr"vn# jazyk se tedy obecn& vyzna,uje rigiditou, je% se odr"%# ve standardizovan'ch struktur"ch a v nem&nn'ch %"nrov'ch sch*matech =Martin 2006: 384>. To v$e od p+ekladatele vy%aduje zv'$en* hermeneutick* -sil#, kter* p+esahuje r"mec b&%n*ho dek3dov"n# a interpretace p+i p+ekladu jin'ch text( =Garzone 2000: 3>. V t*to souvislosti by tak* bylo vhodn* se pozastavit nad kompetenc# p+ekladatele interpretovat text. Pr"vn# texty toti% sm# interpretovat pouze soud =Blanco 2001: 173>,9co% je v rozporu s tvrzen#m Lev*ho, %e ka%d' p+eklad je vlastn& interpretac# textu origin"lu =1998: 61>. Takov'to p+#stup k interpretaci by vlastn& vylu,oval jakoukoli volnost v pr"vn#m p+ekladu. :ar,evi; =2000: 5> proto implicitn& rozli$uje interpretaci pr"vn#, vymezenou pouze soud(m, a interpretaci v'znamovou, je% tvo+# pevnou sou,"st p+ekladov*ho procesu. Pr"vn# texty v&t$inou buA prov"d&j# n&jak' pr"vn# -kon nebo stanovuj# pr"vn# povinnost, a tud#% maj# zvl"$tn# postaven# z hlediska funk,n#ho a pragmalingvistick*ho. Pr"vn# p+eklad je problematick' pr"v& z toho d(vodu, %e p+elo%en' text m" =nebo by m&l m#t> stejnou pr"vn# z"vaznost a stejn* pr"vn# d(sledky jako text origin"lu =Garzone 2000: 4>. Pokud bychom m&li n&jak obecn&ji ur,it funk,n&2stylistick* vlastnosti pr"vn#ho textu, pot* pr"vn# text jako komunik"t m(%e mimo funkce sd&ln* obsahovat v#ce m*n& v$echny funkce ostatn#, tj. funkci odborn& sd&lnou, operativn#, uv&domovac# a z#sk"vac# s t#m, %e funkce direktivn# je v pr"vn#ch textech siln& zv'razn&na. Ot"zkou je, zda m(%e pr"vn# text obsahovat i funkci esteticky sd&lnou. Ze slohov'ch postup( se mohou v pr"vn#m textu objevit prakticky v$echny, tj. informa,n#, vypr"v&c#, popisn', v'kladov' a -vahov' =/echov" 1997: 66>. Pr"vn# text sd#l# mnoho stylistick'ch vlastnost# s odborn'mi texty obecn&, av$ak li$# se frekvenc# jejich v'skytu. Martin =2006: 3892392> popisuje n&kter* z9nich ve $pan&l$tin&, nap+. potla,en# osoby autora, pou%#v"n# pasivn#ch konstrukc# a9gerundi#, silnou tendenci k nominalizaci atd.
3
1.1.2)
Kulturn+ v"zanost pr"vn+ho textu
V'$e uveden* charakteristick* mikrostylistick* a makrostylistick* vlastnosti pr"vn#ho textu v$ak nejsou univerz"ln& platn*. Ve skute,nosti jsou toti% takov"to zobecn&n# v nesouladu s dal$# charakteristikou pr"vn#ho jazyka, toti% s jeho kulturn# v"zanost#. Tom"$ek =2003: 12> k tomu s"m uv"d#, %e ?ka%d' z pr"vn#ch jazyk( v$ech ,lensk'ch zem# Evropsk* unie a pota%mo pr"vn# jazyk ?komunit"rn#@ spo,#v" na osobit*m soci"ln#m a politick*m z"klad&, odr"%ej#c#m n"zory, zam&+en# ,i zvyklosti ka%d*ho n"roda. Tento z"klad je z+#dka srovnateln' se z"kladem v jin* zemi.@ Podobn& tvrd# G*mar, %e ?...pr"vo je spole,ensk' fenom*n, kter' v ka%d* spole,nosti nab'v" jedine,n' charakter. Proto pr"vn# diskurz obsahuje kulturn# dimenzi, jen% se odr"%# nejen v terminologii vlastn# ka%d*mu pr"vn#mu syst*mu, ale i ve form&, v n#% se vyjad+uje@ =Falzoi 2006: 374>.
Z toho logicky vypl'v", %e skute,n& univerz"ln# de0nice pr"vn#ho textu, jeho povahy a po%adavk( na n&j kladen'ch nen# mo%n", jeliko% ka%d' pr"vn# projev se +#d# pr"vn#m syst*mem a kulturn# tradic# st"tu, v n&m% k pr"vn#mu projevu doch"z#. Je p+itom z+ejm*, %e tyto pr"vn# syst*my nejsou navz"jem kompatibiln# =nap+. Falzoi 2006: 374>. Knappov" a :vestka =2005: 78 a n"sl.> d&l# tzv. ?velk* pr"vn# syst*my@ na =i> syst*m kontinent"ln#, jen% se d"le d&l# na okruhy pr"va francouzsk*ho, n&meck*ho, rakousk*ho, $v'carsk*ho a italsk*ho, na =ii> syst*m angloamerick' a =iii> syst*m pr"va isl"msk*ho. Jak uv"d# Harvey, jednou z kl#,ov'ch epistemiologick'ch vlastnost# pr"va je neexistence spole,n*ho v&domostn#ho z"kladu nebo ?univerz"ln#ch operativn#ch referent(@ =2002: 180>. Pr"vn# diskurz je v%dy pevn& spojen s m#stn#m pr"vn#m syst*mem, kulturou, tradic# a institucemi. Pr"v& tato skute,nost p+edstavuje nejv&t$# p+ek"%ku ur,en# obecn* de0nice pr"vn#ho textu a stav# p+ekladatele p+ed celou +adu t*m&+ ne+e$iteln'ch probl*m( =podobn& i Garzone 2000, :ar,evi; 1997, 2000, :krlantov" 2006 a dal$#>.
4
Vr"t#me2li se tedy zp&t k v',tu po%adavk( kladen'ch na pr"vn# jazyk podle Tom"$ka =2003: 28>, je ji% p+i letm*m pohledu z+ejm*, %e n&kter* z nich nemaj# stejnou potenci ve v$ech pr"vn#ch syst*mem a kultur"ch. Po%adavek srozumitelnosti je nap+. v#ce akcentov"n v syst*mu angloamerick*m, jen% je zalo%en na zvykov*m pr"vu, ne% v okruhu pr"va n&meck*ho a rakousk*ho, do kter*ho pat+# i pr"vn# syst*m /esk* republiky =:vestka 2005: 80>. Dokladem m(%e b't nap+. ji% zmi8ovan" anglick" kampa8 za srozumiteln&j$# o0ci"ln# a pr"vn# texty ?Plain English@, kter" nem" v ,esk*m prost+ed# prakticky %"dn' ekvivalent. Stejn& tak p+i srovn"n# nap+. $pan&lsk'ch a ,esk'ch pr"vn#ch text( s analogickou funkc# =nap+. not"+sk* z"pisy o zalo%en# obchodn# spole,nosti> zjist#me rozd#ly v dodr%ov"n# po%adavku stru,nosti. Jak ji% bylo uvedeno v'$e, p+i p+ekladu pr"vn#ho textu tud#% nedoch"z# pouze ke konfrontaci dvou jazyk(, n'br% i ke konfrontaci dvou pr"vn#ch syst*m( a kultur. V'znam pr"vn#ho textu a jeho jednotliv'ch slo%ek je toti% ur,en pr"vn#m +"dem, v n&m% byl text vytvo+en =:ar,evi; 2000>. P+ekladatel pr"vn#ho textu tedy mus# oproti p+ekladatel(m jin'ch %"nr( p+eklenout jednu ?propast@ nav#c. P+itom je nutn* zd(raznit, %e zde nejde prim"rn& o rozd#ly jazykov*, ale o rozd#ly pr"vn#. Dokladem jsou nap+#klad terminologick* nesrovnalosti mezi texty vypracovan'mi podle anglick*ho a americk*ho pr"va, p+#p. podle pr"va $pan&lsk*ho a pr"va hispanoamerick'ch zem#. Gerard2Ren* de Groot uv"d#, %e holand$tina m" ?p&t pr"vn#ch jazyk(@, kter* se pou%#vaj# v Nizozemsku, v9Nizozemsk'ch Antil"ch, v Arub&, v Belgii a v Surinamu =1998: 23>. /ist& jazykov* probl*my by se snad mohly vyskytnout v zem#ch s jedn#m pr"vn#m syst*mem, ale n&kolika -+edn#mi jazyky =:v'carsko, Belgie>. Ale p+#klad Kanady ukazuje, %e i jednotliv* term#ny jsou pevn& spjaty s ur,it'm pr"vn#m syst*mem a %e nap+. anglick* term#ny spojen* se zvykov'm pr"vem nemusej# nal*zat jasn* ekvivalenty mezi term#ny francouzsk'mi, kter* vych"zej# z pr"va kontinent"ln#ho =viz p+#klady :ar,evi; 2000: 526>. Pokud tedy p+ekladatel pr"vn#ho textu nep+ekl"d" jen z jednoho jazyka do druh*ho, ale i z jednoho pr"vn#ho syst*mu do jin*ho, je nutn* si polo%it ot"zku, co p+edstavuje ?v&rn'@ p+eklad pr"vn#ho textu.
5
1.1.3)
Ekvivalence v pr"vn+m p,ekladu
Historicky byla v&rnost v pr"vn#m p+ekladu spojov"na s doslovnost# =:ar,evi; 2000: 3, Harvey 2002: 180>. U% v souvislosti s prvn#mi p+eklady Bible se vedla debata, zda je nutn* b't v&rn' ?slovu@ nebo ?v'znamu@. Zm&na p+i$la a% ve dvac"t*m stolet#, kdy se p+i p+ekladech legislativy v bilingvn#ch zem#ch za,aly br"t v#ce v potaz normy c#lov*ho jazyka =Harvey 2002: 180>. P+esto diskuze o konceptu v&rnosti v pr"vn#m p+ekladu pokra,uje prakticky dodnes a mnoho zast"nc( m" p+#stup doslovn' i voln' =:ar,evi; 2000: 3>. V9posledn#ch letech se tak* objevuj# n"vrhy prosadit v pr"vn#m p+ekladu hledisko funk,n#, kdy se z p+ekladatele m#sto zprost+edkovatele =?mediator@> st"v" nez"visl' textov' producent ve smyslu Skopostheorie =nap+. Garzone 2000>. T#m by se pr"vn# p+eklad p+ibl#%il p+eklad(m ostatn#ch text(, i kdy% ?zlat* pravidlo@ doslovnosti je obecnou normou i dnes =Harvey 2002: 181>. Ekvivalenc# v pr"vn#m p+ekladu se zab'v" cel" +ada autor( a nab#z# se hned n&kolik p+ekladov'ch postup( na lexik"ln# -rovni, jejich% c#lem je p+eklenout kulturn# v"zanost pr"vn#ch term#n( a pr"vn#ho jazyka obecn&. Harvey =2000> vymezuje ,ty+i mo%n* postupy, kter* se inspiruj# taxonomi# p+ekladov'ch postup( Petera Newmarka =1987>. Prvn#m postupem je funk,n# ekvivalence, je% ov$em nevyhnuteln& vede ke konota,n#m a9denota,n#m rozd#l(m a je kritizov"na jin'mi autory, nap+. :ar,evi; =2000>. Druh'm postupem je form"ln# ekvivalence, tj. ?doslovn'@ p+eklad. Rozd#l mezi t&mito dv&ma postupy je v ur,it*m smyslu obdobn' rozd#lu mezi adekv"tnost# a akceptabilitou podle Gideona Touryho =1995: 57> 2 form"ln# ekvivalence respektuje pr"vn# syst*m a koncepty pr"va zdrojov*ho textu, zat#mco funk,n# ekvivalent se p+ikl"n# k pr"vn#mu syst*mu c#lov* kultury. T+et#m postupem je transkripce, v'p(j,ka term#nu ze zdrojov*ho do c#lov*ho textu, a ,tvrt'm postupem je popisn' p+eklad. Har vey nakonec p+ipom#n", %e9p+ekladatelsk" rozhodnut# a p+#klon k jednomu ,i k jin*mu postupu z"vis# na mimojazykov'ch faktorech, zejm*na na rozhodn*m pr"vu, j#m% se dan' dokument +#d# =2000: 6>. Podobn& se o probl*mu ekvivalence rozepisuje i de Groot =1998: 25>, jen% tak* nab#z# ,ty+i mo%nosti: =i> p+#m' ekvivalent, =ii> transkripci, =iii> parafr"zi, je% popisuje term#n v origin"le a =iv> neologismus. :krlantov" =2006: 728> tak* vych"z# z Newmarka a9nab#z# tyto mo%n* postupy: =i> recognized translation, =ii> v'p(j,ku, je% se d"le d&l# na 6
transferenci a transkripci, =iii> throughtranslation, =iv> popisn' ekvivalent, =v> neologismus a =vi> translation couplet. Tak* Wai2Yee =2002: 79281> popisuje mo%n* postupy jako doslovn' p+eklad, popisn' ekvivalent, neologismus a v'p(j,ku. Ot"zkou je, zda je ekvivalence v pr"vn#m p+ekladu vzhledem ke speci0ck* povaze pr"vn#ch text( tak* n&,#m zvl"$tn#. Garzone =2000: 425> p#$e o pojmu ?pr"vn# ekvivalence@, jen% k ostatn#m krit*ri#m p+ekladov* ekvivalence p+id"v" i ekvivalenci pr"vn#ch d(sledk( origin"lu a p+ekladu. V tomto smyslu je tento pojem podobn' pojmu funk,n# ekvivalence, jen% vych"z# z ?dynamick* ekvivalence@ Eugena Nidy =1964>. Podobn& i :ar,evi; =2000: 5> p#$e, %e ?od p+ekladatel( nen# mo%n* o,ek"vat produkci paraleln#ch text(, kter* maj# stejn' v'znam. Od p+ekladatel( se o,ek"v" produkce text(, kter* maj# stejn* pr"vn# d(sledky@. :ar,evi; o pojmu pr"vn# ekvivalence p#$e v souvislosti s9p+eklady paraleln#ch pr"vn#ch text(, kter* maj# stejnou pr"vn# z"vaznost ve zdrojov* i9c#lov* kultu+e =mezin"rodn# smlouvy, legislativa EU>, av$ak do t*to kategorie zdaleka nespadaj# v$echny pr"vn# texty. Proto pojem ?pr"vn# ekvivalence@ nen# pro pr"vn# text univerz"ln& platn', a to v d(sledku dal$# charakteristick* vlastnosti pr"vn#ho textu 2 nesm#rn* %"nrov* rozmanitosti =viz n#%e>. Garzone =2000: 6> z tohoto hlediska rozli$uje t+i kategorie text(, a to =i> texty, je% se +#d# jedin'm pr"vn#m syst*mem zdrojov*ho textu, =ii> texty vytvo+en* v bilingvn#ch zem#ch nebo v zem#ch s v#ce pr"vn#mi syst*my a =iii> ?hybridn# texty@, texty vytvo+en* v9nadn"rodn#m pr"vn#m prost+ed#. Pr"vn# ekvivalence se uplat8uje pouze u druh* a t+et# kategorie =tedy u ?paraleln#ch text(@ podle :ar,evi; 1992: 301> s t#m, %e praxe ,asto pr"vn# ekvivalenci zcela opom#j#. S t#m souhlas# Trosborg =1992: 3102311>, kter" p+ipom#n", %e dokonce i v r"mci komukativn#ho p+#stupu je v pr"vn#m p+ekladu nutn* br"t +"dn' ohled na zdrojov' text a %e p+i p+ekladu se nep+ekl"d" do ciz#ho pr"vn#ho syst*mu, ale jen do ciz#ho jazyka. V'b&r term#n( z terminologie c#lov*ho pr"vn#ho syst*mu by p+#jemce pouze zm"tnul. T#m v$ak Trosborg ,"ste,n& pom#j# p+#pad ?paraleln#ch text(@. Pr"vn# ekvivalenc# jako toto%nost# funkce, tedy konkr*tn& toto%nost# pr"vn#ch d(sledk( a9zejm*na pr"vn#ho -myslu textu, se d"le zab'vaj# :ar,evi; =2000: 5> a Way2yee =2002: 88>.
7
1.1.4)
-"nrov" rozmanitost pr"vn+ho textu
Konstitutivn# a charakteristick* rysy pr"vn#ch text( jako kulturn& a soci"ln& v"zan'ch projev( tud#% nelze zobec8ovat p+es hranice kultur a pr"vn#ch syst*m(, z"rove8 je v$ak nesporn*, %e i v r"mci jednoho syst*mu se psan* pr"vn# projevy vyzna,uj# zna,nou %"nrovou rozmanitost#. Existuje hned n&kolik dimenz#, na jejich% z"klad& m(%eme ?%"nr@ pr"vn#ho textu rozd&lit do mnoha %"nr( ni%$#ho +"du. Pr"vn# texty se tedy mezi sebou li$# nap+. -rovn# standardizace, z"vaznost# pro osoby dan'm dokumentem n&jak zasa%en*, dominantn# textovou funkc#, t*matem atd. 1"nrovou rozmanitost jako kl#,ovou charakteristiku pr"vn#ch text( zd(raz8uje nap+. Bhatia =1997>, klasi0kac# jednotliv'ch pr"vn#ch text( se zab'v" nap+. Barabino =2006>, je% vych"z# z taxonomie Kathariny Reiss =1996>. Barabino sama potvrzuje, %e pod hlavi,ku ?pr"vn#ho textu@ m(%e spadat nekone,n' po,et r(zn'ch text( =2006: 414>. Tuto situaci pot* +e$# tak, %e na pr"vn# texty aplikuje kombinaci t+# druh( textov'ch klasi0kac#, jmenovit& klasi0kaci podle t*matick* a socioprofesn# oblasti, kam text pat+#, d"le klasi0kaci funk,n# =na z"klad& taxonomie Kathariny Reiss a Vermeera> a klasi0kaci %"nrovou. V'sledn" kombinovan" klasi0kace dokazuje neuv&+iteln& $irokou $k"lu text(, je% mohou b't pova%ov"ny za texty pr"vn#, kdy% jen seznam text(, kter* se mohou vyskytnout v9r"mci rozvodov*ho +#zen#, zab#r" cel'ch osm stran =Barabino 2006: 4162423>. 1"nrov" rozmanitost pr"vn#ch text( vypl'v" tak* z jejich dal$#ho v'znamn*ho rysu, toti% z jejich interdisciplin"rnosti =Martin 2006: 388>. Pr"vo pror(st" v$emi oblastmi lidsk*ho kon"n# a advok"tn# kancel"+e mohou zastupovat mal* i velk* klienty z r(zn'ch obor(. I samo pr"vo se d&l# na r(zn* pr"vn# oblasti, nap+. pr"vo rodinn*, pr"vo nemovitost#, pr"vo du$evn#ho vlastnictv#, pr"vo bankovn# atd. To v$e samoz+ejm& ovliv8uje obsah pr"vn#ch text(, proto se v pr"vn#ch textech ,asto objevuj# term#ny z9jin'ch odborn'ch oblast#. Ve smlouv& o d#lo se nap+. mohou objevit term#ny ze stavebnictv#, v z"kon& o -,etnictv# se zcela jist& objev# term#ny -,etn#, v p+#loze smlouvy o9prodeji podniku m(%eme naj#t seznam strojn#ch za+#zen# a v policejn#m protokolu m(%eme objevit prakticky cokoliv.
8
Interdisciplin"rnost je -zce spjata s dal$# speci0ckou vlastnost# pr"vn#ch text(, kter" je odli$uje od jin'ch odborn'ch text( 2 s rozmanitost# p+#jemc(. Pr"vn# text je toti% ,asto ur,en jak specialistovi, tj. pr"vn#kovi, tak jeho klientovi, jen% nen# pr"vn#m odborn#kem =Martin 2006: 384>. Blanco =2001: 173> p+#mo rozli$uje mezi pr"vn#mi texty ur,en'mi pro pr"vn# teorii a pro pr"vn# praxi a upozor8uje, %e pr"vo je -tvarem, kter' se vyzna,uje obrovskou vnit+n# variabilitou. :ar,evi; =2000: 4> rozli$uje mezi p+#m'mi a nep+#m'mi p+#jemci, p+i,em% p+#m# p+#jemci jsou pr"vn#ci a nep+#m# p+#jemci zahrnuj# osoby, jich% se dan' dokument t'k". V p+#pad& pr"vn#ch p+edpis( kategorie nep+#m'ch p+#jemc( zahrnuje i $irokou ve+ejnost. Pro p+ekladatele, kter' se p+i p+ekladu pot'k" s mo%nou nekompatibilitou dvou pr"vn#ch syst*m(, je pot* n&kdy t*m&+ nemo%n* br"t presupozice obou tak rozd#ln'ch skupin p+#jemc( v potaz.
1.1.5)
Prost,ed+ advok"tn+ kancel",e a postaven+ pr"vn+ka a p,ekladatele
1.1.5.1)
V.kon advokacie v *R a struktura advok"tn+ kancel",e
V'kon advokacie v /R se +#d# z"konem ,. 85/1996 Sb., o advokacii, v platn*m zn&n#. Jeliko% se tato pr"ce zab'v" p+ekladatelskou prac# zejm*na v advok"tn# kancel"+i, zam&+#m se prim"rn& na ustanoven#, kter" upravuj# strukturu a chod advok"tn# kancel"+e. Ustanoven# § 11 z"kona o advokacii stanov#, %e advok"t m(%e vykon"vat advokacii buA samostatn&, spole,n& s jin'mi advok"ty jako -,astn#k sdru%en# nebo jako spole,n#k obchodn# spole,nosti a nov& =od roku 2006> i v pracovn#m pom&ru. Advok"tn# kancel"+e v /esk* republice funguj# buA jako sdru%en# podle § 14 nebo jako ve+ejn* obchodn# spole,nosti podle § 15 z"kona o advokacii. !,astn#ci sdru%en# nebo spole,n#ci ve+ejn* obchodn# spole,nosti =z"kon dovoluje spole,n' v'kon advokacie i v komanditn# spole,nosti nebo ve spole,nosti s ru,en#m omezen'm, tyto alternativy v$ak nejsou vyu%#v"ny, jeliko% jsou da8ov& nev'hodn*> d"le zam&stn"vaj# advok"ty =buA v pracovn#m pom&ru nebo s nimi spolupracuj# na z"klad& mand"tn# smlouvy>, advok"tn# koncipienty a9studenty pr"v, jako% i dal$# zam&stnance =asistentky, -,etn#, p+ekladatele, personalisty, oBce mana%ery atd.>. T#mto se vytv"+# typick" struktura advok"tn# kancel"+e:
9
=i> )
partner 2 ,len sdru%en# nebo spole,n#k
=ii> ) advok"t, a to buA advok"t vykon"vaj#c# advokacii samostatn& a spolupracuj#c# s AK na z"klad& mand"tn# smlouvy, nebo nov& v pracovn#m pom&ru =iii> ) advok"tn# koncipient, tj. absolvent pr"vnick* fakulty p+ed spln&n# advok"tn#ch zkou$ek =iv> ) student pr"v =v>)
?support staC @, tj. administrativn# ,"st kancel"+e, asistentky, p+ekladatel* atd. Struktura advok"tn# kancel"+e, tedy p+esn&ji jej# pr"vn# sekce, je pom&rn& rigidn#
a9jasn& stanoven", jeliko% ka%d' ,l"nek v hierarchii m" ze z"kona celkem jasn& vymezen* povinnosti a stanovenou odpov&dnost. Postup hierarchi# vzh(ru je tak* dan' ze z"kona a9je k n&mu v%dy t+eba zdol"n# n&jak* p+ek"%ky 2 dokon,en# studia pr"v pro studenta, -sp&$n* spln&n# advok"tn# zkou$ky pro koncipienta a p+ijet# ze strany partner( AK pro advok"ta. Pr"vn#ci a administrativn# pracovn#ci advok"tn# kancel"+e jsou ve struktu+e jasn& odli$eni, jeliko% ustanoven# z"kona o advokacii se vztahuj# jen na pr"vn#ky, pro administrativn# pracovn#ky zase prakticky neexistuje mo%nost kari*rn#ho vzestupu jako u9pr"vn#ka. 1.1.5.2)
Postaven+ p,ekladatele
Postaven# p+ekladatele v advok"tn# kancel"+i nen# z"konem o advokacii ani %"dnou jinou pr"vn# normou nijak upraveno. Z pohledu klienta je p+ekladatel prakticky neviditeln', jeliko% p+eklady pr"vn#ch text( jsou zpravidla prezentov"ny jako anonymn# cizojazy,n* verze origin"lu, ani% by bylo uvedeno, %e jde o p+eklad =srov. :ar,evi; 2000: 1>. Podstatn& jin" je situace v p+#pad& soudn#ch tlumo,n#k(, jejich ,innost se +#d# z"konem ,.936/1967 Sb., o znalc#ch a tlumo,n#c#ch, ve zn&n# z"kona ,. 322/2006 Sb. Z"kon stanov# podm#nky jmenov"n# a v'konu ,innosti soudn#ho tlumo,n#ka. P+ekladatelsk" ,innost soudn#ch tlumo,n#k( je pro klienta viditeln" u% jenom z tlumo,nick* dolo%ky, kterou mus# k ov&+en*mu p+ekladu p+ipojit. Tak* spolupr"ce mezi advok"tn# kancel"+# a soudn#m tlumo,n#kem se li$# od obdobn*ho vztahu s ?b&%n'm@ p+ekladatelem, jeliko% ,innost soudn#ho tlumo,n#ka je siln& regulov"na z"konem =kter' spole,n& s prov"d&c#mi p+edpisy stanov# nap+. sazbu za ov&+en#, zodpov&dnost soudn#ho tlumo,n#ka a n"le%itosti 10
ov&+en*ho p+ekladu>. Z"rove8 snad ani nen# nutn* p+ipom#nat, %e v'$e uveden" -prava plat# pouze v /esk* republice, jmenov"n# soudn#ch tlumo,n#k( a v'kon jejich funkce je upraven v ka%d* jurisdikci jin'm zp(sobem =p+#klad Kanady viz Viens 2002: 2892293; p+#pad :pan&lska viz Capellas 2000>. Postaven#m p+ekladatele ve velk'ch 0rm"ch se zab'vali Hermans a Lambert =1998>. A,koli jejich v'zkum nebyl zam&+en p+#mo na advok"tn# kancel"+e a pr"vn# praxi, p+edpokl"d"m, %e n&kter* z"v&ry o p+ekladatelsk* praxi ve velk'ch 0rm"ch se daj# uplatnit i na advok"tn# kancel"+e a na situaci v /esk* republice. Auto+i v'zkumu se zam&+ili na situaci p+ekladatel( ve velk'ch 0rm"ch v Belgii. V z"sad& zjistili, %e zna,n" ,"st p+ekladatel( nen# se svou pozic# spokojena, a to z n&kolika d(vod(: 2 v'kon p+ekladatelstv# nen# konkr*tn& upraven %"dn'm z"konem, nen# vy%adov"no %"dn* vzd&l"n#, 2 p+ekladatel* jsou ve 0rm"ch pova%ov"ni za n#%e postaven*, pod+#zen* pracovn#ky, 2 p+i pl"nov"n# projektu nen# k p+ekladu br"n z+etel, term#ny pro dokon,en# p+ekladu jsou $ibeni,n# a n"klady na p+eklad musej# b't co nejni%$#, 2 v n&kter'ch firm"ch prakticky neexistuje mo%nost kontaktu se zadavatelem, komunikace se zadavatelem je jednostrann", p+ekladatel* nedost"vaj# %"dnou zp&tnou vazbu, 2 mana%e+i vn#maj# p+eklad jako mechanick' -kol, kter' by zvl"dli sami. P+ekladatel nem" pr"vo stanovit si vlastn# normy a instrukce. =1998: 1222125> Ot"zku, zda tyto z"v&ry a zejm*na z"v&ry, kter* se t'kaj# stanovov"n# a negociace p+ekladov'ch norem, plat# i pro postaven# p+ekladatele v advok"tn# kancel"+i v /esk* republice, by mohla zodpov&d&t jen obdobn" studie proveden" zde, v /esk* republice. Pr"v& takov* porovn"n# je jedn#m z c#l( t*to pr"ce.
11
1.2) ) P,ekladov/ normy 1.2.1)
Historick. p,ehled pojet+ norem v p,ekladu
A,koli tato pr"ce vych"z# z p+ekladov'ch norem zejm*na tak, jak je de0noval Gideon Toury =1995, 1998>, normy byly p+edm&tem z"jmu translatolog( ji% d+#ve. Jak uv"d# s"m Toury =1998: 11>, na spojen# mezi p+ekladem a normami upozornili ji% Ji+# Lev' a9James S. Holmes. Ji+# Lev' =1971> ve sv*m ?generativn#m modelu? ch"pe p+ekl"d"n# jako rozhodovac# proces, v n&m% se p+ekladatel mus# rozhodnout pro jednu z cel* +ady mo%nost#, p+i,em% ka%d* rozhodnut# ovliv8uje n"sleduj#c# rozhodnut#, je% mus# p+ekladatel u,init. Tato teorie se vztahuje samoz+ejm& jenom na ta rozhodnut#, je% m(%e p+ekladatel ovlivnit nebo je% m" k dispozici =Hermans 1999: 73>. V podobn* linii podle Hermanse =ibid.> pokra,oval i Anton Popovi, =1974>, kdy% upozor8oval, %e rozhodnut# p+ekladatele se +#d# n"roky origin"lu a o,ek"v"n#mi p+#jemc( origin"lu. Jeliko% se tato rozhodnut# p+ij#maj# opakovan&, vytv"+ej# se jist* modely rozhodov"n# a zprost+edkovan& normy. P+ekladatelsk" rozhodnut# jsou tud#% ovlivn&na normami. Lev' i Popovi, vych"zeli z tradice strukturalismu, zejm*na z Muka+ovsk*ho pojet# estetick* normy. Strukturalismus v rozporu s klasicismem poj#mal estetickou normu ne jako soubor z"vazn'ch pravidel, ale jako regulativn# princip =Grygar 1999: 119>. Muka+ovsk' p+edj#m" postoj Touryho, kdy% p#$e: ?...je l*pe ji =normu> de0novat jako reguluj!c! energetick" princip. D"v" poc#tit svou p+#tomnost jednaj#c#mu individuu jako omezen# volnosti jeho akce; pro individuum, kter* hodnot#, je silou +#d#c# jeho -sudek 2 z"le%# ov$em na rozhodnut# individua, pod+#d#2li sv(j soud tomuto n"tlaku. Svou podstatou je tedy norma energi# sp#$e ne% pravidlem, a< je aplikov"na v&dom& ,i nev&dom&@ =Grygar 1999: 117>
Strukturalist* spojovali normu s funkc#, jeliko% norma estetickou funkci realizuje. Muka+ovsk' p+irovn"val normu, je% podle s*miotick* poetiky spoluvytv"+# ?k3d@, k9Saussurovu langue a jednotliv" d#la jako realizaci k3du k parole =Chvat#k 2001: 180>. Mnoho idej#, kter* se pozd&ji ujaly v translatologii, na$lo sv(j prvn# v'raz u strukturalist(. Ti nap+#klad striktn& odd&lovali normu a kodi0kaci, je% se nemus# nutn& shodovat s %ivou 12
normou. Strukturalist* d"le zd(raz8ovali dynamick' charakter estetick* normy a jej# prom&ny v ,ase. Estetick" norma narozd#l od ostatn#ch norem nesm&+uje k ur,it*mu c#li, ale p+#mo k objektu. D#lo je pak realizac# postupn'ch etap v'voje norem. Strukturalist* d"le v souvislosti s estetickou normou postulovali jej# multiplicitu a9konkurenci r(zn'ch norem, p+i,em% tyto normy se mohou li$it st"+#m, -rovn# z"vaznosti a aplikac# u jednotliv'ch %"nr( a subkultur. T#mto dynamick'm p+#stupem strukturalist* p+edznamenali pojet# polysyst*mov* teorie =nap+. Even2Zohar =1997: 19> vysloven& navazuje na sch*ma Romana Jakobsona> a tak* popis norem podle Touryho a9Hermanse je siln& inspirov"n Pra%skou $kolou. V neposledn# +ad& je nutn* zm#nit, %e9strukturalist* zd(raz8ovali i soci"ln# dimenzi norem. Na pr"ci Gideona Touryho z poloviny 70. let 20. stolet# nav"zali dal$# auto+i. V'znamnou osobnost# se na tomto poli stal Theo Hermans =nap+. 1999, 2002>, jen% se zab'v" zejm*na teori# norem. Dal$#mi autory, kte+# p+i$li s vlastn# taxonomi# p+ekladov'ch norem, jsou Andrew Chesterman =1997> a Christiane Nord =1997>, ze $pan&lsk'ch autor( je nutn* zm#nit Rosu Rabad"n =1991>, je% navazuje na Touryho normy. V posledn#ch letech je koncept p+ekladatelsk'ch norem obohacov"n o jin* sociologick* p+#stupy, nap+. o9teoretick* koncepty francouzsk*ho sociologa Pierra Bourdieu =nap+. Hermans 1999, Simeoni 1998, Inghilleri 2003>. Bohu%el je nutn* konstatovat, %e do dne$n#ho dne i p+es zna,n' z"jem badatel( nedo$lo ke sjednocen# terminologie a z"kladn#ch koncept(, kter* se p+ekladov'ch norem t'kaj# =Snell2Hornby 2006: 78>.
1.2.2)
Normy podle Touryho a Hermanse
Koncept p+ekladov'ch norem je d(kazem interdisciplin"rn# povahy translatologie, jeliko% ?norma@ jako takov" je term#n pou%#van' zejm*na v sociologii =Toury 1999: 14>. Normy umo%8uj# odch'lit se od preskriptivn#ch postul"t( v translatologii a tak* dovoluj# badatel(m vysv&tlit, pro, p+eklady vypadaj#, jak vypadaj# =Chesterman 1999: 91>. Podle Touryho vych"zej# normy z nutnosti socializace jedinc(. V r"mci socializace pak jednotliv# akt*+i uzav#raj# ?dohody o zp(sobech jedn"n#@, kter* nejsou nijak d"ny,
13
ale9neust"le vyjedn"v"ny. V'sledkem t&chto vyjedn"v"n# jsou konvence. T#m se sni%uje riziko nep+edv#dateln'ch ud"lost# =Toury 1999: 15>. Konvence jsou pot* de0nov"ny jako ?pravidelnosti v chov"n#, kter* vznikly jako sv*voln", ale efektivn# +e$en# opakuj#c#ch se probl*m( meziosobn# koordinace@ =Hermans 1999: 81>. Vyjedn"v"n# po vzniku konvence v$ak nekon,#. Vyjedn"v"n# =@negociace@> norem je neust"l" ,innost, kter" dr%# spole,nost v9chodu =Toury 1999: 15>. Z"rove8 se v procesu vyjedn"v"n# uplat8uj# silov* vztahy =mezi dr%iteli materi"ln#ho nebo symbolick*ho kapit"lu ve smyslu Bourdieuovy teorie soci"ln#ho kapit"lu> v dan*m kulturn#m =poly>syst*mu a ovliv8uj# podobu konvence =Hermans 1996: 5, Toury 1999: 18>. Av$ak konvence nejsou normy. N&kdy jsou ozna,ov"ny za implicitn# normy nebo ?kvazi2normy@. Podle Touryho nejsou konvence dostate,n& konkr*tn# a z"vazn* a jsou ze sv* podstaty v"gn# =1999: 15>. Rozd#l mezi konvenc# a normou tkv# v m#+e z"vaznosti a9preskriptivnosti. Normy pot* m(%eme ch"pat jako siln&j$#, preskriptivn&j$# verze spole,ensk'ch konvenc# =Hermans 1999: 81>. Toury de0nuje normu jako ?translation of general values or ideas shared by a group 2 as to what is conventionally right or wrong, adequate or inadequate 2 into performance instructions appropriate for and applicable to particular situations, specifying what is prescribed and forbidden, as well as what is tolerated and permitted@ =1999: 15>.
Hermans pot* dopl8uje, %e i konstrukce toho, co je ?spr"vn*@ nebo ?$patn*@, je vlastn& abstraktn# soci"ln# entitou, kterou ur,uje zejm*na dominantn# sekce dan* komunity nebo spole,nosti =1996: 5>. Co do s#ly soci"ln&2kulturn#ch tlak(, Toury rozli$uje mezi absolutn#mi pravidly, normami a subjektivn#mi nebo osobn#mi preferencemi =?idiosynchracies@>. Pravidla a osobn# preference tvo+# na ose z"vaznosti omezen# dva krajn# p3ly, normy pot* obsazuj# celou $k"lu mo%nost# mezi nimi. Pravidla i subjektivn# preference jsou tedy vlastn& normy s vy$$#m, resp. ni%$#m stupn&m z"vaznosti =1995: 54, 1999: 17>. Normy jsou charakterizov"ny n&kolika z"sadn#mi vlastnostmi. Mezi tyto kl#,ov* vlastnosti pat+# soci"ln&2kulturn# speci0,nost a nestabilita. Zde se Toury inspiroval polysyst*movou teori# Even2Zohara =2005> a ji% v'$e zm#n&n'mi strukturalisty. Normy
14
nemus# b't platn* pro v$echny sektory spole,nosti, nato% pro v#ce kultur najednou. Pr"v& multiplicita norem je podle Hermanse p+edpokladem pro jejich zm&nu =1999: 86>. Jak je uvedeno v'$e, normy tak* podl*haj# zm&n"m v ,ase. Z ,asov*ho hlediska Toury =1995: 63> d&l# normy na ?nov*@, ?p+edchoz#@ a ?sou,asn*@ =new, previous, mainstream>, p+i,em% z9logiky v&ci vypl'v", %e tyto normy existuj# paraleln& v jednom ,asov*m obdob#. P+ekladatel* p+itom nejsou pouze pasivn#mi provozovateli a9konzumenty norem, n'br% se pod#lej# na jejich tvorb&, a to prost+ednictv#m kritiky p+ekladu, tvorby p+ekladatelsk'ch teori# a samotnou p+ekladatelskou ,innost#. Normy tak* stanovuj# vzd&l"vac# instituce, kter* $kol# nov* p+ekladatele. Je nutn* z"rove8 p+ipomenout, %e i toto ,asov* rozd&len# norem je nutn* kontextualizovat D norma m(%e b't progresivn# pouze ve sv&tle pozd&j$#ch obdob#, kdy se stane v$eobecn& p+ij#manou, stejn& i zastaral" norma byla jednou normou progresivn#.
1.2.3)
Touryho p,ekladov/ normy
Podobn& jako Lev', Toury p+i formulaci p+ekladatelsk'ch norem vych"z# ze skute,nosti, %e p+ekl"d"n# v%dy zahrnuje alespo8 dva jazyky a dva kulturn# syst*my, tj. dv& sady normativn#ch syst*m(. V'sledn' p+eklad je tedy ?hybridn#m produktem@ =Lev' 1998: 95>, kter' zauj#m" ur,itou pozici v c#lov*m syst*mu a z"rove8 p+edstavuje jin' text, jen% byl formulov"n v9jin*m jazyce a jen% vznikl v jin* kultu+e. Pokud je tedy p+eklad rozhodovac# proces, pot* normy slou%# jako omezen#, kter" znemo%8uj# v'b&r ur,it'ch alternativ a voleb. Direktivn# nebo normativn# s#la normy je soci"ln# silou, kter" stoj# na mo%n'ch sankc#ch za nespln&n# normy a na mo%n'ch ocen&n#ch za jej# spln&n#. Normy z"rove8 nevylu,uj# svobodu my$len#. Normy je mo%n* v9z"vislosti na okolnostech poru$it. Z"rove8 si p+ekladatel normy internalizuje formou akulturace. U,en# se p+ekl"dat vlastn& p+edstavuje proces socializace, konkr*tn& u,en#, jak p+ekladov* normy aplikovat. Akulturace a pln&n# normy z"rove8 posiluje jej# platnost =Hermans 1999: 82283>.
15
Toury postuluje t+i druhy p+ekladov'ch norem, a to initial norm, preliminary norms a9operational norms: • Initial norm +#d# rozhodnut# p+ekladatele, kter* sad& normativn#ch syst*m( =tj. norm"m v'choz# kultury ,i kultury c#lov*> d" p+ednost. P3ly mo%n*ho v'b&ru p+edstavuj# term#ny ?adekv"tnost@ a ?p+ijatelnost@ =?adequacy@ a ?acceptability@>. ?Adekv"tn#@ p+eklad de0nuje Even2Zohar jako ?p+eklad, kter' realizuje textov* vztahy zdrojov*ho textu v9c#lov*m jazyce, ani% by do$lo k9poru$en# jeho vlastn#ho =z"kladn#ho> lingvistick*ho syst*mu@ =Toury 1995: 57, vlastn# p+eklad>. ?P+ijateln'@ p+eklad se na druhou stranu +#d# p+edev$#m normami c#lov* kultury, d" se tud#% o,ek"vat vy$$# m#ra posun( v p+ekladu. Prvotn# norma je podle Touryho nad+azen" ostatn#m p+ekladatelsk'm norm"m. • Dv& normy preliminary norms: 1. Norma translation policy stanov# pravidla, je% +#d# volbu textov'ch typ( a9text(, kter* maj# b't p+ekladem importov"ny do c#lov* kultury. Jedna kultura m(%e m#t v#ce t&chto norem. 2. Norma directness of translation ur,uje, zda dan" komunita toleruje p+eklady z9jazyk(, kter* nejsou jazykem zdrojov*ho textu. • Dv& normy operational norms +#d# rozhodnut# p+ij#man" b&hem procesu p+ekl"d"n#, a tud#% +#d# vztahy mezi zdrojov'm a c#lov'm textem. Z t&chto norem vypl'vaj# p+ekladatelsk* postupy a strategie. 1. Matricial norms ur,uj# existenci materi"lu v c#lov*m jazyce, kter' nahrad# odpov#daj#c# text ve zdrojov*m jazyce, a tud#% ovliv8uj# plnost =?fullness@> p+ekladu, distribuci textu a textovou segmentaci. Tyto normy +#d# rozhodnut# o9tom, zda se bude p+ekl"dat text cel' nebo jen jeho ,"sti, d"le segmentaci textu do kapitol, jedn"n#, odstavc( atd. =Hermans 1999: 79>. 2. Textual$linguistic norms pak maj# vliv na mikrostilistickou strukturu textu. N&kter* z t&chto p+ekladatelsk'ch norem mohou b't shodn* s normami, jimi% se +#d# produkce nep+ekladov'ch text(. Nejd(le%it&j$# funkc# p+ekladov'ch norem je, %e ?ur,uj# ekvivalenci =jej# typ a rozsah> vykazovanou skute,n'm p+ekladem? =Toury 1995: 61>. Je toti% z+ejm*, %e p+ekladov* modely, je% se zakl"daj# na p+ekladov'ch norm"ch, nejsou v souladu se ?statick'mi? koncepty p+ekladov* ekvivalence. Pr"v& studium norem je kl#,em k identi0kaci formy, j#% 16
do$lo k realizaci funk,n&2vztahov*ho konceptu ekvivalence. Toury nechce koncept ekvivalence jako takov' opustit, n'br% chce tento tradi,n#, tj. ahistorick' a preskriptivn#, pojem ekvivalence historicky, kulturn& a soci"ln& podm#nit. Ekvivalence je tud#% jak'koli vztah mezi origin"lem a p+ekladem, kter' na z"klad& pozorov"n# dan' p+eklad za ur,it'ch okolnost# charakterizuje.
1.2.4)
Kritika Touryho norem
Pojet# norem podle Touryho a Hermanse nem" jen stoupence, ale i kritiky. Mezi ,ast* v'tky pat+# skute,nost, %e Toury a Hermans pouze konstatuj# existenci norem, jejich vlastnost# a souvisej#c#ch proces(, ale nijak ji nedokazuj# ani nevysv&tluj#. Pym =1999> nap+. kritizuje Touryho a Hermanse za p+#li$n* zaujet# teori#, kter" je daleko vzd"len" praxi, a za jist' pozitivistick' p+#stup k norm"m. Podle Pyma by Hermans a Toury m&li na takto abstraktn# -rovni prezentovat pracovn# hypot*zy a ne komplexn# teoretick" vyj"d+en#. Pym d"le Touryho kritizuje, %e p+esn& neuv"d#, kde a kdy doch"z# k vyjedn"v"n# norem a9kdo tyto normy vyjedn"v". Toury tuto ot"zku nech"v" zcela otev+enou, av$ak postuluje existenci procesu vyjedn"v"n#, stejn& jako mnoho dal$#ch koncept(, ani% by je vztahoval k9?u%ivatel(m@ norem, tj. k lidem. Je pravdou, %e texty Touryho a Hermanse jsou pln* personi0kac#, ale v(bec se nezmi8uj# o skute,n'ch p+ekladatel#ch. Chesterman =1999> kritizuje Touryho a Hermanse za terminologick* a koncep,n# nep+esnosti. Normy jsou podle Touryho soci"ln# skute,nosti, ale z"rove8 zahrnuj# i ,ist& individu"ln# preference =?idiosynchracies@> =Chesterman 1999: 92>. Hermans zase podle Chestermana d"v" rovn#tko mezi normy a pravidelnosti v jedn"n#, zat#mco Toury se takov* identi0kaci vyh'b". Toury d"le normy jednou vn#m" jako soci"ln# entity, jindy pouze jako studijn# hypot*zy =Chesterman 1999: 93>. V neposledn# +ad& Chesterman kritizuje Touryho v souvislosti se stanoven'mi teoretick'mi c#li studia norem. Chesterman se ob"v", %e se deskriptivn# teorie p+ekladu p+#li$ izoluje od reality a nem" profesion"ln#m p+ekladatel(m vlastn& co nab#dnout =1999: 97>.
17
1.2.5 ) Normy podle dal0+ch autor1 Normy podle Chestermana =1997> uplat8uj# ?preskriptivn# tlaky@ formou z"vazn'ch standard( =Snell2Hornby 2006: 32>. Podle typu rozli$uje Chesterman normy soci"ln#, normy etick* a normy technick*. Soci"ln# normy jsou normy v jejich obecn*m behavior"ln#m smyslu. Etick* normy jsou paralelou komunika,n#ch maxim( Paula Grice =1975: 45246> a Bartschovy ?normy poctivosti@ =Chesterman 1997: 58>. Technick* normy d&l# Chesterman na normy ?procesn#@ a ?produktov*@ =?process norms@ a ?product norms@>. Funkc# norem je podle Chestermana p+edev$#m uleh,it lidem %ivot t#m, %e9usnad8uj# mezilidskou interakci a $et+# ,as a -sil# =1997: 56>. Normy tohoto v'sledku dosahuj# t#m, %e funguj# jako o,ek"v"n#, kter" usnad8uj# p+edv#dat budoucnost, a tud#% jednat racion"ln&. )Na validaci norem ve spole,nosti existuj# podle Chestermana =1997: 57> dva n"zory. Podle imperativn# teorie jsou normy validov"ny normativn# autoritou, tj. shora, zat#mco podle jin*ho n"zoru jsou normy validov"ny ji% jejich samou existenc# 2 pokud se norm& p+izn" existence, automaticky se j# p+izn"v" platnost, proto neexistuj# neplatn* normy, vyjma norem platn'ch v minulosti, kter* byly nahrazeny jin'mi. Toury naopak nech"v" ot"zku zdroj( p+ekladov'ch norem a jejich validace ve spole,nosti otev+enou: EZ toho vypl'vaj# zaj#mav* ot"zky jako komu je danou kulturou Eumo%n&no? uv"d&t zm&ny =norem> a za jak'ch okolnost# je mo%n* p+edpokl"dat, %e takov* zm&ny nastanou a/nebo budou p+ijaty.? =1995: 64>
)Prvn# normou podle Chestermana je expectancy norm. Je to produktov" norma, je% se zakl"d" na o,ek"v"n#ch p+#jemc( p+ekladu, jak by p+eklad m&l vypadat. Tato o,ek"v"n# se formuj# na z"klad& p+ekladatelsk* tradice a ,"ste,n& tak* formou paraleln#ch text( v c#lov*m jazyce, ov$em ovlivnit je mohou i ekonomick*, ideologick*, silov* a dal$# faktory =1997: 64>. Expectancy norm je vlastn& normou konstitutivn#, ur,uj#c# ?p+edstavy o spr"vn*m p+ekladu@, p+i,em% tato spr"vnost nevede k existenci jedin*ho spr"vn*ho p+ekladu. V tomto kontextu je vhodn&j$# mluvit o ?vhodnosti@ a ?p+ijatelnosti@ p+ekladu. Expectancy norm tud#% nen# statick" norma, naopak je velice dynamick" a citliv" k9textov*mu typu a podl*h" zm&n"m v ,ase =1997: 66>. 18
Expectancy norm je nad+#zena druh*mu typu normy, kterou Chesterman postuluje =1997:67>, a to professional norms, kter* reguluj# p+ekladatelsk' proces. Chesterman =1997: 68> tyto normy d&l# na t+i normy, kter* mohou b't postulov"ny absolutn&, av$ak jejich sou,asn* 100F spln&n# nen# z+ejm& mo%n*, jeliko% p+ekladatelsk* -koly ,asto balancuj# mezi r(zn'mi prioritami. )
Accountability norm: tato norma je v z"sad& etick". P+ekladatel m" b't loaj"ln# k autorovi origin"lu, k zadavateli p+ekladu, k sob&, k p+#jemci p+ekladu a k dal$#m zapojen'm stran"m. Tento n"rok podobn& vyj"d+ila Christiane Nord, je% mluv# p+#mo o loajalit& =1997: 1252128>, a Anton Popovi, se sv'm a0rmativn#m p+ekladem =Hermans 1999: 78>. Koncept loajality byl v'slovn& odm#tnut Tourym, jeliko% nen# v souladu s jeho z"kladn#m p+esv&d,en#m, %e p+eklad je skute,nost# pouze jedin*ho, c#lov*ho syst*mu =Snell2Hornby 2006: 78>.
)
Communication norm: p+ekladatel by m&l jednat tak, aby optimalizoval komunikaci mezi v$emi zapojen'mi stranami dle po%adavk( situace. Tato norma je v9z"sad& soci"ln# a zd(raz8uje roli p+ekladatele jako komunika,n#ho experta, jeho% c#lem je optimalizovat zprost+edkovanou komunikaci.
)
Relation norm: p+ekladatel by m&l jednat tak, aby byl mezi zdrojov'm a c#lov'm textem vytvo+en a udr%en p+#slu$n' vztah relevantn# podobnosti. Tato norma se vyh'b" term#nu ekvivalence jako p+#li% -zk*mu konceptu a neur,uje, na jak* -rovni m" b't ?vztah relevantn# podobnosti@ dosa%en. Je -kolem p+ekladatele, aby ur,il, jak' vztah je v dan*m p+#pad& vhodn' vzhledem k textov*mu typu, p+"n#m zadavatele, intenci autora origin"lu a k p+edpokl"dan'm po%adavk(m p+#jemc(. Ka%d' p+ekladatelsk' -kol je charakterizov"n vlastn#m pro0lem ?ekvivalen,n#ch priorit@ a je na p+ekladateli, aby tyto priority zhodnotil. Ekvivalence je pouze jedn#m z mo%n'ch vztah(.
19
TYPOLOGIE P$EKLADOV%CH NOREM TOURY =1995>
• INITIAL NORM
• Adequacy 2 p+#klon k norm"m v'choz# kultury • Acceptability 2 p+#klon k norm"m c#lov* kultury
• PRELIMINARY NORMS
• Translation policy 2 +#d# volbu textu pro import do c#lov* kultury • Directness of translation 2 +#d# zp(sob p+enosu =p+#mo nebo p+es t+et# jazyk>
• OPERATIONAL NORMS
• Matricial norms 2 ur,uj# makrostylistickou strukturu textu p+ekladu • Textual norms 2 ur,uj# mikrostylistickou strukturu textu p+ekladu
CHESTERMAN • PROFESSIONAL NORMS =1997>
NORD =1997>
RABAD&N =1991>
• Accountibility norm 2 etick" norma • Communication norm 2 soci"ln# norma • Relation norm 2 ur,uje podobu vztahu mezi p+ekladem a origin"lem
• EXPECTANCY NORM
2 produktov", konstitutivn# norma zalo%en" na o,ek"v"n#ch p+#jemc(, jak by m&l p+eklad vypadat
• CONSTITUTIVE CONVESTIONS
2 obecn' koncept, co je nebo co by m&l p+eklad b't + vztah mezi origin"lem a p+ekladem
• REGULATIVE CONVENTIONS
2 normy +#d#c# +e$en# probl*m( na -rovn#ch ni%$#ch ne% text
• NORMAS DE RECEPCI2N
2 +#d# jedn"n# p+ekladatele podle p+edpokl"dan'ch p+#jemc( v c#lov* kultu+e.
MUKA$OVSK% • NORMY V UM3N' =Grygar 1999, formulov"no 1932>
• 4materi"ln+5 normy 2 nap+. jazykov" norma • technick/ normy 2 p+e%#vaj#c# n"vyky a konvence, %"nrov* normy • praktick/ normy 2 etick*, politick* a soci"ln# normy v protikladu k estetick* norm& • estetick" tradice 2 syst*my estetick'ch norem, kter* se st"vaj# slo%kou struktury d#la • individu"ln+ normy 2 individu"ln# obm&ny dobov* estetick* normy
Tabulka ,. 1 2 typologie p+ekladov'ch norem
20
1.3) ) Metoda v.zkumu 1.3.1)
V.zkumn" ot"zka
V'zkum se zam&+# na procesy stanovov"n# a negociace p+ekladov'ch norem v pr"vn# praxi, zejm*na pak v prost+ed# advok"tn# kancel"+e. Inspirac# v'zkumu je zejm*na kritika teoretick'ch v'rok( Gideona Touryho a Thea Hermanse ze strany Anthonyho Pyma =1999> a d"le p+#sp&vek Jos* Lamberta a Johana Hermanse =1998>. C#lem v'zkumu je tedy pomoc# induktivn&2deduktivn#ho postupu zjistit, jak se stanovuj# p+ekladov* normy v9pr"vn# praxi, jak'mi objektivn#mi a subjektivn#mi faktory je tato tvorba a negociace norem podm#n&na a jak se na t&chto postupech pod#lej# jednotliv# akt*+i p+ekladov*ho procesu. V'zkum se tak* zam&+# na osobn# postoje p+ekladatel( k p+ekladov'm norm"m a9vztahy mezi osobami, kter* jsou do proces( negociace norem zapojeny. V neposledn# +ad& chce v'zkum odpov&d&t na ot"zku, zda v pr"vn#m prost+ed# existuj# n&jak* obecn& p+ij#man* p+ekladov* normy.
1.3.2)
Stanoven+ metody
Metodou u%itou pro -,ely v'zkumu je sociologick' v'zkum. V z"sad& existuj# dva druhy sociologick*ho v'zkumu, a to v'zkum kvantitativn# a kvalitativn#. Z"sadn# rozd#l mezi kvantitativn# a kvalitativn# metodou sociologick*ho v'zkumu vypl'v" z rozd#l( mezi deduktivn#m a induktivn#m postupem v'zkumn* ,innosti. Oba postupy se v z"sad& dopl8uj# =Disman 2006: 291>. Z"sadn# rozd#ly mezi kvantitativn#m a kvalitativn#m v'zkumem jsou shrnuty v n"sleduj#c# tabulce =Zich 2006: 100>. Kvantitativn+ v.zkum Omezen' rozsah informace o velice mnoha jedinc#ch Siln" redukce po,tu pozorovan'ch prom&nn'ch a siln" redukce po,tu sledovan'ch vztah( mezi t&mito prom&nn'mi Generalizace na populaci je v&t$inou snadn" a validita t*to generalizace je m&+iteln" Vy%aduje velice silnou standardizaci =p+edpokl"d" srovn"v"n# velk*ho po,tu zkouman'ch jednotek>
Kvalitativn+ v.zkum Mnoho informac# o velmi mal*m po,tu jedinc( Siln" redukce po,tu sledovan'ch jedinc(
Generalizace na populaci je problematick" a n&kdy i nemo%n" Slab" standardizace =co% umo%8uje jen omezen* srovn"v"n#>
21
Kvantitativn+ v.zkum Dal$# rozd#ly: Pracuje se s tvrd'mi daty, v'zkum je deduktivn# Partikul"rn# =d#l,#, zvl"$tn#> Ahistorick' =soust+eAuje se na sou,asn' stav> Vysv&tluj#c# =souvislosti, stav> Zkoum" chov"n#
Kvalitativn+ v.zkum Pracuje se s m&kk'mi daty, je induktivn# Holistick' =celkov'> Historick' =m(%e zohled8ovat hist. podm#n&nost> Hledaj#c# smysl =v&ci> Zkoum" pro%itek, p+#,inu
Tabulka ,. 2 2 rozd#ly mezi kvantitativn#m a kvalitativn#m v'zkumem
Samotn*mu v'zkumu p+edch"z# tzv. p+edv'zkum, jeho% c#lem je zjistit, zda je vybran" metoda v'zkumu vhodn" pro stanoven' -,el studie. Na z"klad& v'sledk( p+edv'zkumu =viz odd#l 2.1> a po konzultaci s Doc. PhDr. Ji+#m Buri"nkem, CSc. jsem se p+iklonil ke kvalitativn# metod& sociologick*ho v'zkumu. Jak uk"zaly zejm*na v'sledky p+edv'zkumu, kvantitativn# v'zkum nen# pro -,ely t*to pr"ce p+#li$ vhodn', a to z9n&kolika d(vod(. Populace p+ekladatel( je t&%ko zjistiteln" a v'b&r n"hodn*ho vzorku, jen% by danou populaci +"dn& reprezentoval, je velice n"ro,n'. Dal$#m d(vodem je skute,nost, %e dotazn#k nen# schopen zachytit celou slo%itost komunika,n# situace, v n#% se p+ekladov* normy v pr"vn# praxi stanovuj#. Dotazn#k, jen% by se sna%il zachytit v$echny okolnosti a faktory ovliv8uj#c# tvorbu normy, by byl velice rozs"hl', a p+edpokl"dan" n"vratnost vypln&n'ch dotazn#k( by tud#% byla pom&rn& n#zk". Posledn#m, av$ak nejd(le%it&j$#m d(vodem nevhodnosti kvantitativn#ho p+#stupu je skute,nost, %e9kvantitativn# v'zkum vych"z# z ji% existuj#c# teorie, ov$em jak ji% bylo uvedeno v'$e, teoretick* poznatky o skute,n*m stanovov"n# a negociaci p+ekladov'ch norem v re"ln'ch podm#nk"ch =nejen> pr"vn# praxe se v odborn* literatu+e prakticky neobjevuj#.
22
1.3.3)
Kvalitativn+ v.zkum
Existuje n&kolik druh( kvalitativn#ho v'zkumu. Hendl =2005: 103> vyjmenov"v" n"sleduj#c# z"kladn# p+#stupy: P,+stup P+#padov" studie
Etnogra0ck' p+#stup
Zakotven" teorie
Fenomenologick' p+#stup
Zam6,en+ Podrobn' popis a rozbor jednoho nebo n&kolika m"lo p+#pad( Popis kultury n&jak* skupiny lid#
V.zkumn" ot"zka Jak* jsou charakteristiky dan*ho p+#padu nebo skupiny porovn"van'ch p+#pad(? Jak* jsou kulturn# charakteristiky dan* skupiny lid# nebo dan* kulturn# sc*ny? N"vrh teorie pomoc# dat Jakou teorii nebo vysv&tlen# lze odvodit anal'zou nashrom"%d&n'ch dat o dan*m fenom*nu? Porozum&n#, jak jedinci vn#maj# Jak* jsou v'znamy, struktury a ur,itou zku$enost esence pro%#van* zku$enosti jedince nebo skupiny s dan'm fenom*nem?
Tabulka ,. 3 2 z"kladn# p+#stupy kvalitativn#ho v'zkumu
Pro -,ely t*to studie se pou%ije metoda ?zakotven* teorie@ =grounded theory>. C#lem t*to metody je n"vrh teorie pro jevy v ur,it* situaci, p+i,em% tato teorie je zakotven" v9datech z#skan'ch b&hem studie. Pozornost se v&nuje zvl"$t& ?jedn"n# a interakc#m sledovan'ch jedinc( a proces(m v dan*m prost+ed#@ =Hendl 2005: 125>. P(vodn#mi proponenty t*to metody jsou ameri,t# sociologov* B. Glaser a A. Strauss. Metoda zakotven* teorie je pom&rn& podrobn& pops"na, av$ak z"rove8 se vyzna,uje velkou m#rou Gexibility 2 jednotliv# badatel* mohou b&hem v'zkumu jednotliv* kroky modi0kovat nebo zcela vypou$t&t. Pro -,ely t*to pr"ce se autor p+ikl"n# k pojet# zakotven* teorie Anselma Strausse a Juliet Corbin =1999> a v'zkum bude vych"zet z dosavadn#ch poznatk( translatologie, nebude tedy k soci"ln#mu probl*mu p+istupovat ,ist& induktivn#m zp(sobem, izolovan& od ji% existuj#c#ch teoretick'ch poznatk( =Kelle 2005>.
23
1.3.3.1) Kroky kvalitativn+ho v.zkumu Nejd(le%it&j$#m rysem kvalitativn#ho v'zkumu je, %e se v$echny operace prov"d&j# paraleln& =Disman 2006: 299>. Glaser a Strauss tento postup ozna,uj# jako metodu konstantn#ho srovn"v"n#: ?Je2li c#lem v'zkumn#ka vytv"+en# teoretick'ch idej#... pak se nem(%e omezit na tradi,n# p+#stup, nejd+#ve k3dov"n# a pak na anal'zu dat. Kdy% v'zkumn#k v procesu vytv"+en# teorie prohl#%# sv(j materi"l, neust"le sv* teoretick* koncepty p+eskupuje a9reintegruje... =Disman 2006: 301>.
Metodologie v'zkumu tud#% nen# vytv"+ena p+edem, ale a% v pr(b&hu sb&ru dat. P+edb&%n" interpretace m(%e v*st k nov'm ot"zk"m, kter* v'zkumn#k zahrne do9n"sleduj#c#ho rozhovoru, pop+. m(%e v*st ke zm&n& metody.
1.3.3.2) Sb6r dat Zakotven" teorie vy%aduje vstup ?do ter*nu@ a sb&r dat, ,asto opakovan& =Hendl 2005: 127>. Sb&r dat bude prob#hat dv&ma zp(soby: =1> rozhovory na b"zi konceptu ?problem2centered interview@ =Witzel 2000> a =2> studiem dokument(. 1.3.3.2.1) Problem7centered interview Metodu rozhovor( zam&+en'ch na ur,it' probl*m =?problem2centered interview@, d"le jen PCI> poprv* formuloval Witzel =2000>. Metoda PCI snoub# induktivn# a9deduktivn# postupy v jeden celek a vyzna,uje se zna,nou Gexibilitou. Vych"z# z9postup( zakotven* teorie s t#m, %e se p+ikl"n# k pojet# Strausse =zapojen# deduktivn#ch prvk(>. V r"mci metody PCI slou%# p+edchoz# teoretick* znalosti ve f"zi sb&ru dat jako ?heuristick' a analytick' r"mec@ =Witzel 2000: odst. 3>, kter' pom"h" v'zkumn#kovi formulovat ot"zky pro rozhovory. Metoda PCI se +#d# t+emi z"kladn#mi principy: 1> Princip zam#$en! na probl%m =@problem2centered orientation@>. V r"mci rozhovor( v'zkumn#k vyu%#v" p+edem z#skan* informace o objektivn#ch podm#nk"ch postoj( 24
a9jedn"n# respondenta, aby p+esn& pochopil vysv&tlen# podan" respondentem a aby se nad"le zam&+il v'hradn& na zkouman' probl*m =Witzel 2000: odst. 4>. 2> Princip zam#$en! na subjekt =@object2orientation@> zd(raz8uje metodickou Gexibilitu. Metoda PCI byla navr%ena jako kombinace r(zn'ch metod, mezi nimi% je nejd(le%it&j$# metodou rozhovor =Witzel 2000: odst. 5>. V r"mci p+#pravy na rozhovory je mo%n* uspo+"dat skupinov* diskuze =@focus groups@>, kter* v'zkumn#kovi nazna,# rozsah n"zor( na dan* t*ma, je% je mo%n* v dan*m vzorku pozorovat. Rozhovory je tak* mo%n* kombinovat s dotazn#ky, kter* umo%n# srovn"n# v'sledk( dosa%en'ch r(zn'mi postupy. 3> Princip zam#$en! na proces 2 zde je d(le%it" zejm*na spolupr"ce mezi v'zkumn#kem a respondentem. P+#prava vhodn* osnovy rozhovoru pom(%e respondentovi otev+#t se, jeliko% nabude k v'zkumn#kovi d(v&ry. Witzel =2000: odst. 7> vyjmenov"v" ,ty+i hlavn# n"stroje pro v'zkum pomoc# metody PCI 2 kr"tk' dotazn#k, osnova rozhovoru, zvukov* nahr"vky a tzv. postskriptum. Kr&tk" dotazn!k slou%# ke sb&ru dat o z"kladn#ch sociologick'ch rysech respondenta. C#lem je tedy z#skat objektivn# informace p+ed samotn'm rozhovorem, jen% je p+edev$#m z"znamem subjektivn#ch n"zor( respondenta na dan* t*ma. Odpov&di na ot"zky v9dotazn#ku mohou b't tak* vhodn* pro zah"jen# rozhovoru. Kl#,ov'm prvkem PCI je osnova rozhovoru =Witzel 2000: odst. 8>. V osnov& m" v'zkumn#k zaznamen"na t*mata, k9nim% se m" respondent vyj"d+it. Osnova p+edstavuje jist' tematick' r"mec, kter' zaru,# srovnatelnost v$ech rozhovor(, a pom"h" v'zkumn#kovi ujistit se, %e se respondent vyj"d+il ke v$em ot"zk"m v'zkumu. Osnova tak* m(%e obsahovat jist* p+edem formulovan* ot"zky. Zvukov% nahr&vky rozhovor( p+edstavuj# autentick' a zcela p+esn' z"znam komunika,n#ho procesu v r"mci rozhovoru. Tyto nahr"vky mus# b't okam%it& p+evedeny do psan* podoby. Postskriptum p#$e v'zkumn#k ihned po skon,en# rozhovoru, aby doplnil zvukovou nahr"vku. Postskriptum obsahuje osnovu v$ech probran'ch t*mat, pozn"mky k situa,n#m a neverb"ln#m aspekt(m rozhovoru a dal$# pozn"mky v'zkumn#ka. V postskriptu m(%e v'zkumn#k zaznamenat rod#c# se hypot*zy a v'roky ohledn& dan'ch t*mat a mo%n* zp(soby interpretace.
25
V ka%d*m rozhovoru v'zkumn#k pou%#v" komunika,n# strategie, kter* jsou v z"sad& induktivn# =strategie rozv#jej#c# vypr"v&n#> a deduktivn# =strategie umo%8uj#c# pochopen#>. P+i nav"z"n# kontaktu je v'zkumn#k povinen respondenta ujistit o d(v&rnosti p+episu rozhovoru a informovat jej o tom, jak si pr(b&h rozhovoru p+edstavuje. V'zkumn#k mus# d"le respondenta sezn"mit s hlavn# v'zkumnou ot"zkou studie a jasn& respondentovi sd&lit, %e v'zkumn#ka zaj#maj# sp#$e ne% popis pracovn#ch v'kon( jeho n"zory a my$lenky =Witzel 2000, odst. 12>. Rozhovory PCI p+edstavuj# ?diskursivn# dialogick* postupy@, v9jejich% r"mci jsou respondenti pova%ov"ni za experty ve sv*m dan*m oboru. Pokud je s9touto skute,nost# respondent sezn"men, m&l by nab't dostate,nou sebed(v&ru, je% mu umo%n# voln& vyj"d+ovat sv* n"zory, pop+. je vyjas8ovat a opravovat =Witzel 2000: odst. 13>. Z"kladem anal'zy podle metody PCI jsou ?p+#pady@, tj. -pln* p+episy rozhovor( =Witzel 2000: odst. 21>. Prvn#m krokem anal'zy je ?p+edb&%n" interpretace@. V'zkumn#k pro,#t" cel' p+epis a ozna,uje text kl#,ov'mi slovy z osnovy rozhovoru a kategoriemi, kter* pasuj# na t*mata, o nich% respondent hovo+#. Tyto zna,ky mohou tak* slou%it jako z"klad pro vytvo+en# k3dovac# s#t&, je% slou%# k v'stavb& koncep,n# datab"ze pro analytickou dokumentaci. Takto vznikl" databanka se m(%e pou%#t jako elektronick' registr, kter' umo%8uje snadn&j$# vyhled"v"n# v'rok( a t*mat. D"le si metoda rozhovor( PCI vyp(j,uje postupy otev+en*ho a axi"ln#ho k3dov"n# od Anselma Strausse a Juliet Corbin =Witzel 2000: odst. 26>. D(raz je kladen na systematick* porovn"v"n# p+#pad( s9ohledem na individu"ln# rysy respondent(. Hledaj# se spole,n* znaky i rozd#ly mezi jednotliv'mi p+#pady. C#lem tohoto postupu je vybudovat ?centr"ln# kategorie@ pro -,ely selektivn#ho k3dov"n# a n"sledn& pro -,ely formulace hypot*z. 1.3.3.2.2) Zkoum"n+ dokument1 Tato metoda je ur,ena jako dopl8kov", jeliko% se d" p+edpokl"dat, %e mnoh* dokumenty a p+eklady v pr"vn#m prost+ed# jsou d(v&rn* povahy. Studium dokument( m" n&kolik v'hod =Hendl 2005: 132>. Zaprv* je to jejich rozmanitost, tato vlastnost v$ak nem(%e b't v t*to pr"ci pln& vyu%ita pr"v& v d(sledku d(v&rn* povahy v&t$iny dokument(. Dal$# v'hodou je ta skute,nost, %e jde o data ?p+#m"@, tj. neovlivn&n" postoji
26
respondenta a zkreslen#mi, k nim% m(%e v r"mci rozhovor( s respondenty doj#t. ?Subjektivita v'zkum#ka hraje roli p+i v'b&ru dokument(, ale ne v informac#ch, kter* jsou v dokumentech obsa%eny.@ =Hendl 2005: 132> Dokumenty odr"%ej# osobn# =ne>v&dom* postoje, hodnoty a ideje =ibid>. Pro -,ely t*to pr"ce se dokumenty rozum# zejm*na e2mailov" korespondence mezi p+ekladateli a zadavateli v advok"tn# kancel"+i. C#lem zkoum"n# dokument( je konfrontovat stanoviska respondent(, z#skat dal$# informace p+#mo z praxe a potvrdit nebo vyvr"tit kategorie rod#c# se b&hem anal'zy a interpretace dat.
1.3.3.3) Anal.za dat Anal'za z#skan'ch dat se zakl"d" na kombinaci anal'zy podle metody PCI =viz odd#l 1.3.3.2.1> a tzv. troj#ho k3dov"n# vyu%#van*ho p+i tvorb& zakotven* teorie =Strauss a Corbin 1999>. Jde konkr*tn& o otev+en*, axi"ln# a selektivn# k3dov"n#. Otev+en* k3dov"n# slou%# k rozebr"n#, prozkoum"v"n#, porovn"v"n#, konceptualizaci a kategorizaci sebran'ch dat =Strauss a Corbin 1999: 42>. V'sledkem otev+en*ho k3dov"n# jsou kategorie, jak'si pojmov' apar"t pro dal$# proces k3dov"n# a dal$# sb&r dat. Tyto pojmy, kategorie vznikl* na z"klad& otev+en*ho k3dov"n# jsou pot* k3dov"ny axi"ln&. B&hem axi"ln#ho k3dov"n# se hledaj# vztahy mezi jednotliv'mi kategoriemi, a to na cel* $k"le jejich mo%n'ch dimenz#. Axi"ln# k3dov"n# se +#d# k3dovac#m paradigmatem, kter* zahrnuje podmi8uj#c# vlivy, kontext, strategie jedn"n#, interakce a n"sledky =Strauss a Corbin 1999: 70>. V r"mci axi"ln#ho k3dov"n# doch"z# k neust"l*mu st+#d"n# induktivn#ho a deduktivn#ho my$len# 2 p+i pr"ci s daty v'zkumn#k neust"le navrhuje v'roky o vztaz#ch a porovn"v"n#m p+#pad( se je sna%# buA potvrdit, nebo vyvr"tit =Strauss a Corbin 1999: 82>. Posledn#m typem k3dov"n# je k3dov"n# selektivn#. Jeho c#lem je v'b&r centr"ln# kategorie, k n#% budou ostatn# kategorie vzta%eny. Vytv"+# se tak ?kostra p+#b&hu@ =Strauss a Corbin 1999: 86>. C#le t&chto postup( shrnuj# Strauss a Corbin takto: ?Analytick* postupy zakotven* teorie jsou navr%eny tak, aby: =1> sp#$e vytv"+ely ne% pouze ov&+ovaly teorii.
27
=2> dod"valy v'zkumn*mu procesu kriti,nost, kter" je p+edpokladem ?dobr*@ v&dy. =3> pom"haly analytikovi s p+ekon"n#m jeho p+edsudk( a domn&nek, kter* vn"$# do v'zkumn*ho procesu a kter* by se u n&j b&hem v'zkumu mohly vyvinout. =4> zaji$
Na z"klad& anal'zy prvn#ch rozhovor( bude mo%n* v'zkumnou ot"zku a pou%it* metody sb&ru a anal'zy dat pozm&nit ,i upravit, jeliko% sb&r, anal'za a interpretace dat prob#haj# v r"mci kvalitativn#ho v'zkumu z"rove8 =tzv. metoda konstantn#ho srovn"v"n#, viz Disman 2006: 301>. V'zkum je zpravidla ukon,en, kdy% je zakotven" teorie vytvo+en" na z"klad& kvalitativn#ho v'zkumu saturov"na, tj. kdy% nov* rozhovory, pop+. dokumenty, ji% nenab#zej# nov* poznatky =Hendl 2005: 128>. Glaser a Strauss popisuj# teoretickou saturaci takto: ?Saturace znamen", %e u% nejsou nal*z"na %"dn" data, kter" by mohla b't pou%ita pro formulov"n# dal$#ch kategori#. Kdy% v'zkumn#k vid# vyno+ovat se op&t a op&t shodn* vzorce, za,#n" b't empiricky p+esv&d,en, %e koncept je teoreticky saturov"n. Nyn# se v'zkumn#k sna%# roz$#+it diverzitu dat tak $iroce, jak je to jen mo%n* prost& proto, aby se ujistil, %e saturace je zalo%ena na nej$ir$#m mo%n*m rozsahu dat...@ =Disman 2006: 301>
V'sledkem v'zkumu jsou hypot*zy 2 n"vrh teorie, jen% by m&l vn*st sv&tlo do mechanism( a proces(, kter* p+i stanovov"n# a vyjedn"v"n# p+ekladov'ch norem v9pr"vn#m prost+ed# hraj# n&jakou roli. Tyto hypot*zy pot* m(%e ov&+it navazuj#c# kvantitativn# v'zkum =Disman 2006: 291>. V t*to souvislosti je nutn* p+ipomenout, %e c#lem t*to pr"ce nen# tvorba ?grand theories@ platn'ch pro p+eklad obecn&, n'br% konfrontace dosavadn#ch teori# s -zce speci0kovanou ,"st# p+ekladatelsk* praxe.
28
2.)) EMPIRICK& *&ST 2.1) ) P,edv.zkum
P+edv'zkum byl proveden v lednu a v -noru 2007 a jeho prim"rn#m c#lem bylo ov&+en# vhodnosti navr%en* techniky sb&ru empirick'ch dat, zp+esn&n# koncep,n#ho r"mce v'zkumu a formulace nejvhodn&j$# v'zkumn* ot"zky. P+edv'zkum proto zahrnoval n&kolik ,innost#. V souvislosti s mo%nost# kvantitativn#ho v'zkumu bylo nutn* zjistit co nejv#ce informac# o populaci p+ekladatel( a o mo%nostech jej# redukce, co% by samoz+ejm& m&lo vliv na stanoven# zkouman*ho vzorku. Dal$# ,innost# v r"mci p+edv'zkumu byly rozhovory s vybran'mi p+ekladateli a pr"vn#ky, kter* m&ly pomoci v'zkumn#kovi zjistit, kter* informace je a nen# mo%n* od respondent( z#skat. Posledn# nutnou ,innost# bylo vypracov"n# a otestov"n# vhodnosti formul"+e.
2.1.1)
Populace p,ekladatel1
Jedn#m ze z"kladn#ch po%adavk( kladen'ch na =kvantitativn#> sociologick' v'zkum je reprezentativnost z#skan'ch dat. Jeliko% ve v&t$in& p+#pad( nen# mo%n* zkoumat v$echny relevantn# objekty v'zkumu, prvn#m -kolem p+i v'b&ru objekt( zkoum"n# je stanoven# rozsahu nositel( vlastnost#, kter* maj# b't m&+eny, tj. stanoven# mno%iny t&chto objekt( 2 tzv. z"kladn#ho souboru =Zich 2006: 61> nebo populace =Disman 2006: 93>. Pot* je nutn* vybrat z t*to mno%iny =populace> takov* objekty, kter* tuto mno%inu reprezentuj#, tj. vzorek =Disman 2006: 93>. Proto bylo -kolem prvn# f"ze p+edv'zkumu stanoven# ?populace p+ekladatel( pr"vn#ch text(@ v /esk* republice, pop+. v Praze. Ji% samotn* stanoven# t*to populace bylo zna,n& obt#%n*, ne2li nemo%n*. Kl#,ovou ot"zkou v t*to souvislosti je toti% de0nice ?p+ekladatele pr"vn#ho textu@. Kdo by m&l b't do studie zahrnut jako objekt zkoum"n#? Kdo spl8uje krit*ria p+ekladatele a jak" tato krit*ria jsou? Prvn#m krokem p+i zkoum"n#
29
t*to problematiky tedy bylo vyhled"v"n# p+#slu$n'ch ustanoven# pr"vn#ch p+edpis( /esk* republiky, kter" by takovouto de0nici obsahovala. Z"konn" ustanoven# v$ak %"dnou explicitn# definici ?p+ekladatele@, nato% p+ekladatele pr"vn#ch text(, neobsahuj#. Z"kon ,. 455/1991 Sb., o %ivnostensk*m podnik"n#, v platn*m zn&n#, za+azuje p+ekladatelstv# mezi %ivnosti voln*. Ustanoven# § 25 z"kona o %ivnostensk*m podnik"n# stanov#, %e ?%ivnosti voln* jsou %ivnosti, pro jejich% provozov"n# tento z"kon nevy%aduje prokazov"n# odborn* ani jin* zp(sobilosti@. V praxi to znamen", %e v'kon p+ekladatelsk* ,innosti nen# v /esk* republice podm#n&n speci0ck'm p+ekladatelsk'm vzd&l"n#m. P+ekladatel* 2 %ivnostn#ci maj# pouze povinnost splnit v$eobecn* podm#nky podle § 6 odst. 1 z"kona =plnoletost, bez-honnost, pr"vn# zp(sobilost, u podnikatel( bezdlu%nost>. V tomto ohledu se situace v /esk* republice podob" situaci v Belgii =Lambert 2 Hermans 1998>. Je v$ak nutn* p+ipomenout, %e9populaci pr"vn#ch p+ekladatel( nen# mo%n* omezit pouze na %ivnostn#ky, jeliko% to by vylu,ovalo nap+. v$echny p+ekladatele, kte+# jsou zam&stnanci advok"tn#ch kancel"+#, av$ak nemaj# %ivnostensk' list. Z"kon explicitn& upravuje pouze jedinou skupinu p+ekladatel( pr"vn#ch text(, a to soudn# tlumo,n#ky. Konkr*tn& jde o z"kon ,. 36/1967 Sb., o znalc#ch a tlumo,n#c#ch, v9platn*m zn&n#, a o vyhl"$ku ,. 37/1967 Sb. k proveden# z"kona o znalc#ch a9tlumo,n#c#ch, v platn*m zn&n#. De0nice soudn#ho tlumo,n#ka je v$ak op&t pouze velmi obecn": ?Jmenovat znalcem =tlumo,n#kem> lze toho, kdo =a> je ,eskoslovensk'm st"tn#m ob,anem, =b> m" pot+ebn* znalosti a zku$enosti z oboru =jazyka>, v n&m% m" jako znalec =tlumo,n#k> p(sobit, p+edev$#m toho, kdo absolvoval speci"ln# v'uku pro znaleckou =tlumo,nickou> ,innost, jde2li o jmenov"n# pro obor =jazyk>, v n&m% je takov" v'uka zavedena, =c> m" takov* osobn# vlastnosti, kter* d"vaj# p+edpoklad pro to, %e znaleckou =tlumo,nickou> ,innost m(%e +"dn& vykon"vat, =d> se jmenov"n#m souhlas#@ =§ 4>.
Soudn# tlumo,n#ci jsou tak* jedinou skupinou p+ekladatel(, je% podl*h" celkem p+esn* a ve+ejn& dostupn* registraci. Seznamy soudn#ch tlumo,n#k( vedou krajsk* soudy, v jejich% obvodu m" soudn# tlumo,n#k trval* bydli$t& =§ 7 odst. 2 z"kona ,. 36/1967 Sb.>, 30
a9jsou ve+ejn& p+#stupn* mimo jin* na internetov*m serveru Ministerstva spravedlnosti /R =www.justice.cz>. Av$ak po vyhled"n# dat o soudn#ch tlumo,n#c#ch z n&kolika sv&tov'ch jazyk( =viz tabulka ,. 4> jsem dosp&l k z"v&ru, %e tato data nebudou p+#li$ d(v&ryhodn" a vypov#daj# sp#$e o praktik"ch jednotliv'ch krajsk'ch soud(, kter* tlumo,n#ky jmenuj#. V datech jsou z+ejm* region"ln# nesrovnalosti a nav#c podle z"kona mohou soudn# tlumo,n#ci vykon"vat pr"ci mimo sv(j kraj, co% znamen", %e nap+. soudn#mu tlumo,n#kovi s trval'm bydli$t&m v Brunt"le nic nebr"n# pracovat v Praze apod. Data ze seznamu soudn#ch tlumo,n#k( proto nepod"vaj# v&rn' obraz situace na9trhu, nav#c redukce populace p+ekladatel( pr"vn#ch text( pouze na soudn# tlumo,n#ky nen# pro -,ely t*to pr"ce vhodn". 8pan6lsk. jazyk 7 kraj
Po9et
Praha hl.m. St+edo,esk' Jiho,esk' Z"pado,esk' Severo,esk' V'chodo,esk' Jihomoravsk' Severomoravsk'
32 19 9 11 11 8 34 22 146
V d1chodov/m v6ku 10 2 3 1 5 2 5 7 35
Pozn.
Praha: 4 /esk* Bud&jovice: 6 Plze8: 6
Brno: 16
Tabulka ,. 4 2 po,et soudn#ch tlumo,n#k( ze $pan&lsk*ho jazyka v /R
Anglick. jazyk 7 kraj
Po9et
Praha hl.m. St+edo,esk' Jiho,esk' Z"pado,esk' Severo,esk' V'chodo,esk' Jihomoravsk' Severomoravsk'
94 71 83 62 30 109 169 76 694
V d1chodov/m v6ku 26 10 18 11 9 25 37 12
Pozn.
Praha: 12 /esk* Bud&jovice: 33 Plze8: 26 Liberec: 6 Hr. Kr"lov*: 29 Brno: 61, Zl#n: 15 Ostrava: 12
Tabulka ,. 5 2 po,et soudn#ch tlumo,n#k( z anglick*ho jazyka v /R 31
Jeliko% se pr"ce zab'v" profesion"ln#mi p+ekladateli, jednou z mo%n'ch cest, jak se dopracovat ke stanoven# populace p+ekladatel(, by bylo spo,#tat po,et dr%itel( %ivnostensk*ho listu vydan*ho na %ivnost p+ekladatelstv# 2 tlumo,nictv#. Na91ivnostensk*m -+adu pro M/ Praha 7 jsem byl informov"n, %e ka%d' %ivnostensk' -+ad v /R je povinen odes#lat informace o nov& registrovan'ch dr%itel#ch %ivnostensk*ho listu /esk*mu statistick*mu -+adu =www.csu.cz>, jen% tyto informace statisticky zpracov"v". Na z"klad& telefonick*ho kontaktu a e2mailov* korespondence jsem od /S! obdr%el relevantn# data. Pro postaven# profesion"ln#ch p+ekladatel( ve spole,nosti je v$ak mo%n" symptomatick*, %e p+ekladatel* nemaj# podle nomenklatury /S! svou vlastn# kategorii, n'br% jsou zahrnuti do kategorie ?P+ekladatelsk* a sekret"+sk* slu%by@ =statistick" tabulka a vysv&tlivky k n# tvo+# p+#lohy ,. 1, 2 a 3 t*to pr"ce>. Do velice p+esn'ch statistik s geogra0ckou distribuc# na -rovni okres( jsou tud#% zahrnuti i asistenti a sekret"+ky, kter* statistiku pro -,ely t*to pr"ce znehodnocuj#. Z"rove8 je v$ak jasn*, %e9ani tato statistika by nepodala -plnou v'pov&A o populaci p+ekladatel( pr"vn#ch text(, jeliko% mnoho p+ekladatel( 2 OSV/ se pr"vn#m p+ekladem nemus# zab'vat, naopak do t*to statistiky nejsou zahrnuti zam&stnanci advok"tn#ch kancel"+# bez %ivnostensk*ho listu. Vyu%#vat data z"jmov'ch organizac# nebo organizac# sdru%uj#c#ch p+ekladatele, jak to navrhuje Disman =2006: 113>, nap+. Jednoty tlumo,n#k( a p+ekladatel(, tak* nen# vhodn'm p+#stupem 2 jednoduch'm vyhled"n#m v s#ti internet =www.jtpunion.org> zjist#me, %e nap+. po,et ,len( JTP p+ekl"daj#c#ch z anglick*ho jazyka dosahuje jen jedn* t+etiny v$ech soudn#ch tlumo,n#k( z anglick*ho jazyka =viz tabulka ,. 6>, p+i,em% je z+ejm*, %e soudn# tlumo,n#ci tvo+# jen mal* procento ze v$ech aktivn#ch p+ekladatel( na9trhu. Velice $irok" populace p+ekladatel( by se t#mto omezila na p+ekladatele s9aktivn#m ,lenstv#m v odborn* nebo z"jmov* organizaci. :lo by o stejn* zkreslen#, jako bychom do populace v$ech zam&stnanc( zahrnuli jen zam&stnance s aktivn# -,ast# v9odborech.
32
Jazyk anglick' n&meck' francouzsk' $pan&lsk'
JTP 242 181 95 31
Soudn+ tlumo9n+ci 694 1257 241 148
Tabulka ,. 6 2 srovn"n# po,tu ,len( JTP a soudn#ch tlumo,n#k( podle jazyk(
Posledn# mo%nou redukc# populace p+ekladatel( pr"vn#ch text( je jej# omezen# na9p+ekladatele zam&stnan* v advok"tn#ch kancel"+#ch =@zam&stnanci@ pro -,ely t*to pr"ce zahrnuj# i p+ekladatele, kte+# jsou OSV/ a denn& doch"zej# do advok"tn# kancel"+e jako do sv*ho pracovi$t&, d"le jen ?in2house p+ekladatel*@>. Za -,elem zji$t&n# po,tu p+ekladatel( spl8uj#c#ch toto krit*rium jsem se proto obr"til na sekci ?doporu,en* advok"tn# kancel"+e@ pr"vn#ho internetov*ho serveru Legal 500 =www.legal500.com>. Doporu,en* advok"tn# kancel"+e je mo%n* vyhled"vat podle jednotliv'ch st"t( a pat+# do nich jak nadn"rodn# advok"tn# kancel"+e s pobo,kou v dan*m st"t&, tak i velk* m#stn# advok"tn# kancel"+e. Vych"zel jsem z p+edpokladu, %e p+ekladatelsk* odd&len# nebo st"l* extern# p+ekladatele maj# jen v&t$# 0rmy, je% se zam&+uj# na zastupov"n# zahrani,n#ch klient(, pr"v& ony toti% p+eklady nutn& pot+ebuj#. Je z+ejm*, %e kone,n' seznam nen# vy,erp"vaj#c#, ov$em podle m* vlastn# zku$enosti neexistuje mnoho velk'ch kancel"+#, kter* nejsou v seznamu Legal 500 zaps"ny. Doporu,en* kancel"+e jsem se+adil do tabulky a pot* jsem do jejich pobo,ek zatelefonoval a zeptal se, zda maj# p+ekladatelsk* odd&len#, pop+. zda nav"zali st"lou spolupr"ci s n&jak'm p+ekladatelem. V'sledky jsou uvedeny v9n"sleduj#c# tabulce.
33
Advok"tn+ kancel",
po9et p,ekladatel1
pozn"mky
Alfery & Partners
0
Allen & Overy
1
Ambru% & Dark
1
Arzinger & Partner
0
Baker & McKenzie
2
bnt Pravda & Partner
0 st"l" externistka
Brzobohat', Bro% & Honza
2
CMS Cameron McKenna
2
/erm"k Ho+ej$ Myslil
1
CliCord Chance PHnder
2
DLA Piper
0
EY Law / Weinhold Legal
1
Felix a spol.
1 vedouc# je p+ekladatelka
Gide Loyrette Nouel
0 bilingvn# zam&stnanci
Glatzov" & Co.
1 + agentura
Gleiss Lutz
2
Hasch & Partner
0 p+ekl"daj# advok"ti
Havel & Hol"sek
1
Koci"n :olc Bala$t#k
4 Karlovy Vary: 0
Kone,n" & :af"+
1
Kotrl#k Bourgeault Andrusko
1
K+#% a B&lina
1
Lawfort
0
Linklaters
3
Lovells
0 smlouva s agenturou
Norton Rose
0 agentury
NIrr Stiefenhofer Lutz
3
Peterka & Partners
3
Pokorn', Wagner a spol.
0
Proch"zka Randl Kubr
0
Rowan Legal
0 agentury
RIdl & Partners
8 Brno: 0
Salans
3
Saxinger Chalupsky Weber
0
Squire Sanders & Dempsey
4
Sodomka Sou,ek Jindra Mokr'
0
Traplov" Hakr Kub"t Law
0
Valko & Partners
0
Vejmelka & WHnsch
0 p+ekl"daj# advok"ti
Vysko,il, Kroslak a spol.
2
34
Advok"tn+ kancel",
po9et p,ekladatel1
pozn"mky
Weil, Gotschalk & Manges
2
White & Case
6
Wolf Theiss
1
Zeinder & Zeiner
0
bpv Braun Ha$kovov"
2
Celkem
61
Tabulka ,. 7 2 p+ekladatel* v doporu,en'ch advok"tn#ch kancel"+#ch v /R podle Legal 500
N#%e je uveden graf zn"zor8uj#c# pom&r advok"tn#ch kancel"+#, kter* zam&stn"vaj# vlastn# in2house p+ekladatele. Tento graf vych"z# z p+edpokladu, %e v$ech 45 advok"tn#ch kancel"+# uveden'ch v seznamu serveru Legal 500 pot+ebuje ke sv* ,innosti p+eklady =server Legal 500 je ur,en zejm*na pro nadn"rodn# klienty>. 27 advok"tn#ch kancel"+# z9celkov*ho po,tu 45 m" vlastn# p+ekladatelsk* odd&len# nebo zam&stn"v" in2house p+ekladatele. Pouze 4 advok"tn# kancel"+e nevyu%#vaj# p+ekladov'ch slu%eb v(bec, tj. ani slu%eb p+ekladatelsk'ch agentur. Cizojazy,n* texty v t&chto kancel"+#ch vypracov"vaj# p+#mo advok"ti. 14 advok"tn#ch kancel"+# nezam&stn"v" in2house p+ekladatele, ale -zce spolupracuje buA s p+ekladatelskou agenturou nebo s externisty.
S in-house p!ekladateli Bez in-house p!ekladatel" V"bec nevyu#ívají p!ekladatelsk$ch slu#eb
31% 60% 9%
Obr. ,. 1 2 p+ekladatel* v advok"tn#ch kancel"+#ch v /R podle Legal 500
35
Posledn#m dostupn'm zdrojem statistick'ch informac# o p+ekladatel#ch jsou seznamy absolvent( oboru p+ekladatelstv#2tlumo,nictv#. Jedin' p+ehled o po,tu absolvent( tohoto oboru jsem z#skal na sekretari"tu !TRL FF UK v Praze, jde v$ak pouze o neo0ci"ln# seznam a jeho vypov#dac# hodnota je z hlediska cel* populace p+ekladatel( pr"vn#ch text( t*m&+ miziv". Ostatn# vzd&l"vac# centra v /R tuto statistiku nevedou. Rok zah"jen+ studia
Po9et p,ijat.ch student1
Po9et absolvent1
Po9et student1 v ro9n+ku k 10.1. 2005
1994
50
47
2
1995
32
29
1
1996
35
28
3
1997
77
40
5
1998
42
14
16
1999
35
2
22
2000
45
2
31
2001
64
2
45
2002
71
2
49
2003
55
2
42
2004
127
2
100
Tabulka ,. 8 2 Neo0ci"ln# statistika student( !TRL FF UK
Zdroje statistick'ch dat o p+ekladatel#ch zrcadl# situaci na trhu. P+ekladatel* pr"vn#ch text( netvo+# %"dnou jednolitou masu bez vnit+n#ch diferenc#, naopak se tato populace vyzna,uje zna,nou rozmanitost#. Redukce populace podle z#skan'ch dat =nap+. na soudn# tlumo,n#ky, na %ivnostn#ky, na ,leny JTP, na absolventy oboru PT> by nebyla reprezentativn#. Asi nejvhodn&j$# redukc# by bylo omezen# populace na p+ekladatele zam&stnan* v advok"tn#ch kancel"+#ch. V'$e uveden* skute,nosti maj# samoz+ejm& dopad na stanoven# vhodn*ho v'zkumn*ho vzorku populace.
36
2.1.2)
Skupinov/ a individu"ln+ rozhovory
T*ma diplomov* pr"ce a zku$enosti s v'konem p+ekladatelsk* ,innosti v prost+ed# pr"vn# praxe jsem prob#ral v r"mci skupinov'ch diskuz# i individu"ln#ch rozhovor(. Skupinov* diskuze prob&hly celkem dv& v rozmez# dvou t'dn(, poka%d* s aktivn#mi p+ekladateli zam&stnan'mi ve velk'ch pra%sk'ch advok"tn#ch kancel"+#ch. Prvn# diskuze se -,astnili t+i p+ekladatel* =z nich% jedna p+ekladatelka byla z"rove8 soudn# tlumo,nic#> v,etn& v'zkumn#ka a korektor anglick*ho jazyka 2 rodil' mluv,#, jen% z"rove8 p+ekl"d" z9,e$tiny. Druh* diskuze se z-,astnili op&t t+i p+ekladatel* v,etn& v'zkumn#ka, b'val# kolegov* z jin* advok"tn# kancel"+e. Z diskuz# byl v%dy po+#zen kr"tk' z"znam, kter' obsahoval z"sadn# ot"zky, je% byly v r"mci diskuze prob#r"ny. Z diskuz# vyplynula tato kl#,ov" t*mata: 1> ot"zka odpov!dnosti za p%eklad 2 za p+eklad je v(,i klientovi advok"tn# kancel"+e zodpov&dn' pr"vn#k. P+ekladatel se vlastn& ne-,astn# cel*ho p+ekladov*ho procesu, pouze text origin"lu p+elo%# a p+ed" jej pr"vn#kovi k dal$#m -prav"m. Kone,n" podoba textu je na pr"vn#kovi. P+ekladatel*, kte+# se p+edv'zkumu z-,astnili, tuto skute,nost nevn#maj# jako probl*m, pouze jim vad# n&kter* jazykov* zm&ny, kter* v9p+ekladu prov"d# pr"vn#k, zvl"$t& kdy% to jsou zm&ny k hor$#mu, kter* se n&kdy pozd&ji p+ipisuj# p+ekladateli jako chyby. Situace se v'razn& li$# u soudn#ch tlumo,n#k(, jejich% odpov&dnost za p+eklad je d"na ze z"kona. 2> ot"zka skute&n'ho (klienta) p%ekladatele 2 tato ot"zka vypl'v" z p+edchoz#ho bodu. P+ekladatel v advok"tn# kancel"+i p+ekl"d" pro pr"vn#ka, i kdy% z"rove8 v#, %e9p+eklad je ur,en klientovi. N&kdy se st"v", %e z komunika,n#ho hlediska jsou po%adavky pr"vn#ka a p+edpokl"dan* po%adavky klienta v rozporu, zejm*na to plat# u9p#semn& formulovan*ho pr"vn#ho poradenstv#, kter* n&kdy poru$uje Griceovy komunika,n# maximy =1975: 45246>, zejm*na pak maxim kvantity a maxim zp(sobu. N&kte+# p+ekladatel* se domn#vaj#, %e to vypl'v" ze snahy pr"vn#k( -,tovat klientovi co nejv#ce pen&z =tzv. ?billing@>. P+ekladatel* poci
37
?maximy@ p+ekladatele v advok"tn# kancel"+i, kter* vyjad+uj# motivaci poru$en# komunika,n#ch princip( a z"rove8 po%adavek pr"vn#ka na p+eklad t&chto text(: ?Maxim 1: The translation should be as vague as the original@ Maxim 2: The translation should retain the billing potential of the original@.
3> jazykov" kvalita origin"l* 2 to plat# zejm*na pro p+ekladatele, kte+# kontroluj# cizojazy,n* v'stupy ,esk'ch pr"vn#k(. V n&kter'ch advok"tn#ch kancel"+#ch tyto texty kontroluje pouze rodil' mluv,#, v jin'ch kancel"+#ch i ,esk' p+ekladatel. P+ekladatel* si st&%uj# na zbyte,n& slo%itou syntax a na matouc# modalitu v'pov&d#. 4> spolupr"ce s pr"vn#ky 2 p+ekladatel* si st&%uj# na nedostate,nou spolupr"ci ze strany pr"vn#k(. Zad"n# p+ekladu =ve smyslu ?translation brief @ 2 Nord 1997: 30> je ,asto ne-pln*, pr"vn#ci maj# informace, kter* by p+ekladateli pomohly, av$ak nech"vaj# si je pro sebe. P+ekladatel* c#t#, %e nejsou sou,"st# t'mu, av$ak z"rove8 jsou spokojeni s jistou autonomi#, kterou v prost+ed# advok"tn# kancel"+e maj#, a neum&j# si p+edstavit, jak by ?zapojen# do t'mu@ navrhovan* Hermansem a Lambertem =1998> m&lo vlastn& vypadat. S9t#m souvis# i pocit jist*ho nedocen&n#, kte+# n&kte+# p+ekladatel* v advok"tn# kancel"+i poci. 5> stres 2 p+ekladatel* si st&%uj# na $ibeni,n# term#ny pro dokon,en# n&kter'ch p+eklad(, p+i,em% term#n dokon,en# se ned" posunout. N&kte+# p+ekladatel* to pova%uj# za chybu pr"vn#ka, p+esn&ji za d(sledek $patn*ho +#zen# projektu. Pokud m" prob&hnout n&jak" v&t$# transakce, je% vy%aduje zv'$enou p+ekladovou ,innost, p+ekladatel* o n# nejsou informov"ni v dostate,n*m p+edstihu. 6> formace p%ekladatele pr"vn#ch text* 2 p+ekladatel* se vesm&s shoduj#, %e pro formov"n# p+ekladatele pr"vn#ch text( je d(le%it&j$# zku$enost ne% form"ln# p+ekladatelsk* vzd&l"n#. Tato ?akulturace@ m" mnoho forem a r(znou d*lku trv"n#.
38
Akulturace se opakuje, pokud p+ekladatel zm&n# zam&stnavatele 2 ka%d" advok"tn# kancel"+ m" nastaven* sv* vlastn# postupy a procesy, jako% i p+ekladov* normy, proto je dokonce i zku$en' p+ekladatel nucen podstoupit ,"ste,nou akulturaci znovu. 7> normy 2 na ose volnost2doslovnost vy%aduj# pr"vn#ci doslovnost. Mnoho p+ekladatel( vlastn& ani nevid# prostor pro volnost, pouze snad u marketingov'ch text(, kter* se mus# upravit, z"le%# tedy na typu a funkci textu a na jeho pr"vn# z"vaznosti, na9rozhodn*m pr"vu, j#m% se dokument +#d#, pop+. na zad"n#. Prakticky stejn* ot"zky se prob#raly v r"mci individu"ln#ch rozhovor( s p+ekladateli. Rozhovor( se z-,astnili dva respondenti, a to vedouc# p+ekladatelsk*ho odd&len# rychle rostouc# advok"tn# kancel"+e se s#dlem v Praze a b'val' p+ekladatel advok"tn# kancel"+e. Z t&chto rozhovor( vyplynula zejm*na skute,nost, %e ka%d' p+ekladatel m" z hlediska translatologie jin' vzd&lanostn# z"klad. Zat#mco vedouc# p+ekladatelsk*ho odd&len# byla ,"ste,n& pou,en" o teorii p+ekladu, druh' respondent p+ekl"dal vlastn& intuitivn& tak, jak byl zvykl', pop+. jak se to nau,il b&hem sv* praxe, a ,inilo mu obt#%e mluvit o p+ekl"d"n# na metajazykov* -rovni. Podobn* to bylo i b&hem skupinov'ch diskuz#. Proto bylo nutn* pt"t se p+ekladatele ?nep+#mo@ z hlediska praxe a sna%it se formulovat ot"zky tak, aby jim p+ekladatel rozum&l. Sou,"st# p+edv'zkumu byly tak* rozhovory s pr"vn#ky, konkr*tn& s jedn#m advok"tem a se dv&ma advok"tn#mi koncipienty. Zde jsem se pot'kal s nejv&t$#m probl*my v r"mci p+edv'zkumu, jeliko% bylo velice obt#%n* p+esv&d,it advok"ty k -,asti, a to jak z d(vodu nez"jmu, tak z d(vodu zanepr"zdn&nosti. Tak* se jasn& uk"zalo, %e bude t*m&+ nemo%n* z#skat vyj"d+en# v'$e postaven'ch pr"vn#k(, tj. partner( advok"tn#ch kancel"+# a zku$en&j$#ch advok"t(, jeliko% jejich ,as je velice drah' a o z"le%itosti spojen* s p+ekladem prakticky nemaj# z"jem. Tak* tato skute,nost vedla k m*mu rozhodnut# nezahrnout pr"vn#ky do vlastn#ho v'zkumu. Bylo zcela jasn*, %e existuje nep+#m" -m&ra mezi postaven#m advok"ta v advok"tn# kancel"+i a jeho ochotou se studie z-,astnit. Rozhovory s m*n& zku$en'mi pr"vn#ky by dle m*ho n"zoru nebyly reprezentativn#, jeliko% to nejsou oni, kdo rozhoduje o chodu kancel"+e a p+ekladatelsk*ho odd&len#.
39
P+esto rozhovory p+inesly velice zaj#mav* informace o tom, jak pr"vn#ci vn#maj# pr"ci a postaven# p+ekladatel( ve 0rm&. A,koli jsem o,ek"val, %e zku$enost pr"vn#k( a9p+ekladatel( bude v z"sad& odli$n", existuj# mezi ob&ma skupinami i jist* podobnosti. Pr"vn#ci nap+#klad proch"zej# -pln& stejnou akulturac# jako p+ekladatel*, i kdy% akulturace pr"vn#k( je formalizov"na jasn& danou hierarchi#, je% vypl'v" p+#mo ze z"kona. Studenti pr"vnick'ch fakult a advok"tn# koncipienti se pot'kaj# se stejn'm ,asov'm stresem jako p+ekladatel*, ani oni toti% neur,uj# term#n pro dokon,en# pr"ce, ten je ur,en klientem advok"tn# kancel"+e. V$echna kl#,ov" rozhodnut# v r"mci projektu p+ij#m" vedouc# pr"vn#ho t'mu, tj. buA partner nebo v'$e postaven' advok"t. Co se t',e po%adavk( na p+eklad, pr"vn#ci, kte+# se p+edv'zkumu z-,astnili, v$ichni dali na prvn# m#sto spln&n# term#nu a terminologickou p+esnost a ust"lenost. Z tohoto po%adavku vypl'v" i n"rok na n&kdy extr*mn# doslovnost p+ekladu, pr"vn#ci naprosto netoleruj# -pravy ani zm&ny textu v r"mci p+ekladu bez ohledu na textov' typ. Kritizov"ny byly terminologick* chyby i chyby z nepochopen#, av$ak tyto chyby jsou tolerov"ny, pr"vn#k s nimi do jist* m#ry po,#t", a proto ve v&t$in& p+#pad( nevid# d(vod poskytovat p+ekladateli zp&tnou vazbu. Mezi po%adavky na p+eklad nepat+# jazykov" vyt+#benost projevu, jeliko% ji pr"vn#ci zejm*na v ciz#m jazyce ,asto nedok"%# posoudit, av$ak je pravdou, %e ani na vlastn# produkci v ,esk*m jazce nen# tento po%adavek kladen s9nijak zvl"$tn# intenzitou. U p+eklad( si tud#% pr"vn#k hl#d" zejm*na obsah, ne formu. Zaj#mav' byl post+eh jedn* advok"tky, kter" se p+edv'zkumu z-,astnila. Pr"vn#ci zna,nou ,"st sv* pr"ce produkuj# v ciz#m jazyce, nej,ast&ji v angli,tin&, jejich v'stupy jsou tud#% jak'misi autop+eklady. Na ot"zku, zda by pr"vn#k byl schopen s"m p+elo%it text, odpov&d&la, %e zcela ur,it&. N"sledovala tedy ot"zka, pro, se zad"vaj# texty k p+eklad(m, kdy% si je mohou p+elo%it sami pr"vn#ci. Advok"tka odpov&d&la, %e za t#m stoj# ekonomick* d(vody 2 pr"ce pr"vn#ka je dra%$#, klient by za p+eklad advok"ta nebyl ochoten platit jeho hodinovou sazbu, proto se p+ekladatelsk* pr"ce deleguj# n&komu levn&j$#mu. Tato situace samoz+ejm& plat# jen u p+eklad( z nebo do jazyk(, kter* pr"vn#k ovl"d".
40
Co se t',e postaven# p+ekladatele ve 0rm&, n"zory p+ekladatel( a pr"vn#k( se li$#. P+ekladatel(m i pr"vn#k(m jsem polo%il ot"zku, k jak* -rovni hierarchie pr"vn#k( =na9$k"le student 2 koncipient 2 advok"t 2 partner> se d" p+irovnat postaven# p+ekladatele. Zat#mco n&kte+# p+ekladatel* se postaven#m p+irovnali buA k advok"t(m nebo ke koncipient(m, pr"vn#ci se shodli, %e p+ekladatel* a pr"vn#ci p+edstavuj# -pln& jin*, vz"jemn& nekompatibiln# kategorie. Pr"vn#k toti% nese hmotnou odpov&dnost a je v"z"n z"konn'mi a stavovsk'mi pravidly, nav#c je to on, kdo vytv"+# zisk a hodnotu 0rmy. Osloven# advok"ti p+iznali, %e mezi n&kter'mi pr"vn#ky panuje p+edstava, %e pr"v& oni ?vyd&l"vaj#@ na celou 0rmu a p+ekladatel* a dal$# administrativn# pracovn#ci =anglicky ?support staC @> jsou z,"sti jen nutnou p+#t&%#. Na ot"zku, zda p+eklady mohou vytv"+et p+idanou hodnotu, odpov&d&li jak p+ekladatel*, tak pr"vn#ci, %e ano, ov$em u pr"vn#k( toto stanovisko pon&kud koliduje s p+edchoz#m vyj"d+en#m.
2.1.3)
Otestov"n+ formul",e a v.zkumn/ ot"zky
Na z"klad& p+edchoz#ch zji$t&n# v r"mci zkoum"n# populace p+ekladatel( pr"vn#ch text( a na z"klad& konzultac# s Doc. PhDr. Ji+#m Buri"nkem, CSc., vedouc#m Katedry sociologie FF UK, jsem dosp&l k rozhodnut#, %e pro tuto pr"ci bude vhodn&j$#m postupem kvalitativn# sociologick' v'zkum, a to z n&kolika d(vod(. Zaprv* to byly probl*my se stanoven#m populace p+ekladatel( pr"vn#ch text( a n"sledn& se vzorkem =viz odd#l 2.1.1>, zadruh* to byla zji$t&n# z#skan" na z"klad& skupinov'ch diskuz# a rozhovor( s9p+ekladateli a pr"vn#ky. Ty jasn& uk"zaly, %e kvantitativn# formul"+e nemohou postihnout situaci p+ekladatel( v cel* jej# slo%itosti, zejm*na pak v$echny objektivn# i9subjektivn# faktory stanovov"n# a negociace p+ekladatelsk'ch norem. Dal$#m probl*mem, kter' nazna,il nevhodnost kvantitativn# metody, bylo stanoven# pracovn#ch hypot*z v'zkumu. Hypot*zu Babbie de0nuje jako ?o,ek"v"n# o charakteru v&ci, vyvozen* z teorie@ =Disman 2006: 78>. Ve skute,nosti v$ak mnoho teoretick'ch zji$t&n# o procesech stanovov"n# a negociace p+ekladov'ch norem neexistuje, nap+. Toury pouze negociaci norem postuluje =Pym 1999>, nemluv& o tom, %e procesy stanovov"n# a9negociace p+ekladov'ch norem v pr"vn# praxi byly teori# p+ekladu pom#jeny -pln&. V9takov*to situaci je vhodn&j$# postup induktivn#, charakteristick' pro kvalitativn#
41
sociologick' v'zkum. Z tohoto d(vodu jsem se rozhodl prov*st v'zkum metodou zakotven* teorie. Ke skute,n*mu vypracov"n# formul"+e tedy vzhledem k v'$e uveden'm skute,nostem nedo$lo, av$ak v r"mci p+edb&%n* interpretace =Witzel 2000> jsem provedl anal'zu z"znam( ze skupinov'ch diskuz# i z individu"ln#ch rozhovor( a sestavil jsem seznam kategori# a subkategori#, jen% jsem pou%il pro vytvo+en# osnovy n"sledn'ch rozhovor( s vybran'mi respondenty =viz p+#loha ,. 4>. Takto vznikl* kategorie tak* vedly ke zp+esn&n# v'zkumn* ot"zky.
42
2.2) ) Sb6r dat 2.2.1)
Respondenti
Respondenty jsem pro -,ast ve studii z#sk"val n&kolika zp(soby. Prvn#mi respondenty byli m# b'val# kolegov* z advok"tn#ch kancel"+#, v nich% jsem pracoval. Kontakty na dal$# respondenty jsem z#sk"val formou tzv. ?snowballingu@. Na konci ka%d*ho rozhovoru jsem se respondenta zeptal, zda nezn" n&koho, kolegu nebo zn"m*ho, kdo by se mohl v'zkumu z-,astnit. Druh'm zp(sobem z#sk"v"n# respondent( byl p+#m' kontakt. Na internetov*m serveru www.legal500.com jsem si vyhledal kontaktn# informace velk'ch advok"tn#ch kancel"+# v /esk* republice a kontaktoval jsem p+ekladatele telefonicky. Jeliko% jsem tyto respondenty osobn& neznal, v%dy jsem se p+edstavil jako student PT, stru,n& jsem je sezn"mil s t*matem a s c#li diplomov* pr"ce, ujistil jsem je o anonymit& v'zkumu a po%"dal je o -,ast. Je zaj#mav*, %e jsem se s9v'jimkou dvou osloven'ch osob nesetkal s odm#tnut#m, v n&kolika p+#padech jsem byl vyzv"n, abych p+ekladatele kontaktoval pozd&ji, jeliko% byl v dan* chv#li pln& zam&stn"n p+eklady. Ve v&t$in& p+#pad( jsem si s vybran'm respondentem vym&nil e2mailov* adresy a9n"sledn* domlouv"n# term#nu prob#halo elektronickou cestou nebo telefonicky. V%dy jsem se sna%il vyj#t potenci"ln#mu respondentovi vst+#c ,asov& i jinak, nap+. t#m, %e jsem mu nab#dl proveden# rozhovoru na jeho pracovi$ti nebo na jin*m m#st&, kter* mu vyhovovalo. Celkem jsem tedy mluvil s 10 respondenty. V$ichni respondenti za sebou m&li zku$enosti s prac# v advok"tn# kancel"+i i mimo ni, jedna respondentka byla z"rove8 soudn# tlumo,nic#. Podrobn* -daje o respondentech jsou uvedeny v tabulce ,. 9.
43
9. resp.
pohlav+
v6k
po9et AK
vzd6l"n+
jin" praxe
pozn.
1
%ena
40250
1
V: OSV/, p+ekladatelstv# zam&stnankyn& v pr(myslov*m podniku
vedouc# p+. odd.
2
mu%
30240
1
V: 0lologie
vedouc# p+. odd. v bance
3
mu%
30240
2
V: pedagogika OSV/, tlumo,en# vedouc# p+. odd.
4
%ena
30240
2
V: pedagogika OSV/
5
mu%
30240
1
S:
6
%ena
40250
1
V: soudn# p+ekladatelstv# tlumo,nice, OSV/
vedouc# p+. odd.
7
mu%
30240
1
V: literatura
-,etnictv#, bankovnictv#
editor
8
mu%
30240
4
S:
OSV/, tlumo,en# z"stupce vedouc#ho p+. odd.
9
%ena
30240
3
V: PT, pr"vo nedokon,eno
OSV/
na mate+sk* dovolen*
10
mu%
30240
1
V: technick"
zam&stnanec banky
jedin' p+ekladatel v AK
OSV/, zam&stnanec agentury, banky
OSV/, technika
Tabulka ,. 9 2 p+ehled respondent(
V'$e uveden# respondenti pracovali celkem v osmi pra%sk'ch advok"tn#ch kancel"+#ch, z nich% ,ty+i byly ,esk* advok"tn# kancel"+e a ,ty+i byly pra%sk* pobo,ky zahrani,n# advok"tn# kancel"+e. Z hlediska kvantitativn#ho vzorku se tedy d" +#ct, %e9v'zkum pokryl cca. 16 F populace p+ekladatel( zam&stnan'ch v pra%sk'ch advok"tn#ch kancel"+#ch. Ve v'zkumu bylo zastoupeno tak* t*m&+ 18 F advok"tn#ch kancel"+# uveden'ch v seznamu Legal 500. V t*to pr"ci nebudou vzhledem k d(v&rnosti mnoha informac# uv"d&na %"dn" konkr*tn# jm*na osob ani advok"tn#ch kancel"+#. N#%e je uvedeno 10 ?postskript(@, kter* jednotliv* respondenty a jejich n"zory stru,n& popisuj#.
44
Respondent 9. 1 2 Rozhovor trval 46 minut a prob#hal v zasedac# m#stnosti advok"tn# kancel"+e, v n#% respondentka pracovala. Celkov" atmosf*ra byla dobr" zejm*na d#ky skute,nosti, %e jsem v dan* advok"tn# kancel"+i d+#ve pracoval a %e m& respondentka znala z doslechu. Respondentka tak* studovala PT, co% n"s spojovalo a9vytvo+ilo atmosf*ru d(v&ry. Respondentka svou pr"ci ,"ste,n& pova%uje za9mana%erskou. Kl#,ov'm t*matem rozhovoru bylo postaven# pr"vn#ka a9p+ekladatele 2 komunikace s koncipientem je jednodu$$#, d" se ?vychovat@, zat#mco partner a advok"t p+eklady a term#ny v podstat& na+izuj#. P+esto si p+ekladatelka dok"%e stanovit a prosadit vlastn# normu, z"le%# v$ak na typu a na slo%itosti textu a na osob& pr"vn#ka. N&kte+# pr"vn#ci omezuj# komunikaci, a t#m tak* znemo%8uj# spolupr"ci a prosazen# vlastn# normy p+ekladatele. P+ekladatelka m" p+edstavu o tom, jak* po%adavky pr"vn#ci maj# a dok"%e se jim p+izp(sobit. Existuj# ur,it* pom(cky k9p+ekladu =standardn# slovn#,ek>, av$ak sv* ?know2how@ =terminologick' glos"+> p+ekladatelka pova%uje za vlastn# d#lo a nen# ochotn" se o n&j s pr"vn#ky d&lit. Za9nejv&t$# probl*m ve vlastn# pr"ci pova%uje pracovn# podm#nky, tj. ,asov' stres a9objem pr"ce. P+ekladatelka si n&kdy proti+e,#, nap+. mluv# o standardizaci procesu a o stanoven# pravidel pro zad"v"n# p+ekladu, na druhou stranu p+izn"v", %e v'$e postaven'm pr"vn#k(m se ned" odporovat. D(le%it" je pro p+ekladatelku p+edchoz# zku$enost, kter" j# umo%8uje nastavit ur,it* p+ekladov* procesy. Pr"vn#ci sice reaguj# na p+ipom#nky k p+eklad(m, jazykov* normy ale maj# vlastn# a nem&n# je. Zapojen# do t'mu ch"pe jako ?v'chovu@ zadavatele. Respondent 9. 2 2 Rozhovor prob#hal v prostorech advok"tn# kancel"+e. Respondent se vyjad+oval velice jasn& a a,koli v advok"tn# kancel"+i nyn# nepracuje, m" bohat* zku$enosti. Zn" se s respondentem ,. 3 a s respondentem ,. 8. P+ekladatelsk* odd&len# v jeho b'val*m p(sobi$ti bylo jasn& odd&leno od zbytku kancel"+e, p+ekladatel* dokonce s#dlili v jin* ,"sti Prahy ne% -st+ed# kancel"+e. Kl#,ov'm t*matem je pro respondenta postaven# p+ekladatele v advok"tn# kancel"+i, pova%oval se za nedocen&n*ho, ,"ste,n& asi tak* proto, %e nem&l prakticky %"dn* rozhodovac# pravomoci. Nyn# pracuje pro banku, jeho pozice v$ak byla zru$ena a nyn# s bankou spolupracuje extern&, podle vlastn#ch slov rad&ji pracuje v kancel"+i. Respondent 9. 3 2 Rozhovor trval 90 minut a prob&hl v zasedac# m#stnosti advok"tn# kancel"+e. S respondentem jsem asi p+ed 10 lety pracoval v advok"tn# kancel"+i, nyn# vede p+ekladatelsk* odd&len# v jedn* z nejv&t$#ch advok"tn#ch kancel"+# na sv&t&. Respondent m" na p+ekl"d"n# celkem jasn' n"zor, v pr"ci je spokojen. Ch"pe pozici pr"vn#ka a pod+izuje se jeho norm&. D(le%it* je pro respondenta splnit po%adavek pr"vn#ka 2 zadavatele. V p+ekladatelsk*m odd&len# 45
nebo odpov#dala na n&co jin*ho, ne% na co jsem se ptal. Respondentka mi ale umo%nila p+#stup k dokument(m. Respondentka je nad+#zenou respondenta ,. 5. Respondent 9. 7 2 Rozhovor trval 30 minut a prob#hal v pom&rn& hlu,n* kav"rn&, respondent p+i$el p+#mo z pr"ce. Prioritou pro respondenta bylo zachov"n# anonymity, co% n&kolikr"t zopakoval, z"rove8 se ale o toto t*ma podle vlastn#ch slov zaj#m" 2 po ukon,en# rozhovoru se m& zeptal na pracovn# podm#nky v m*m pracovi$ti. Kl#,ov'm t*matem rozhovoru byla ot"zka odpov&dnosti, respondent se k9n# neust"le vracel. Z p+edchoz# praxe m&l $patn* zku$enosti v tom smyslu, %e byl obvi8ov"n za zm&ny v dokumentech, kter* v procesu produkce text( ve skute,nosti prov"d&l n&kdo jin'. Podle respondenta je p+ekladatel =nebo korektor> odpov&dn' pouze za jazykovou str"nku p+ekladu, na vy$$#ch -rovn#ch je v$ak odpov&dnost na advok"tovi. Respondent si je v&dom zna,n* informa,n# asymetrie mezi pr"vn#kem a9p+ekladatelem 2 expertem v advok"tn# kancel"+i je advok"t, p+ekladatel pouze advok"tovi poskytuje podp(rnou slu%bu. Pokud si stanov# vlastn# normu, m(%e ji v9p+ekladu pou%#t, av$ak je na advok"tovi, zda tuto normu p+ijme, nebo zda pou%ije normu vlastn#. Respondent z"rove8 uv"d#, %e ve velk* advok"tn# kancel"+i je t*m&+ nemo%n* stanovit jednotnou normu 2 advok"ti jsou na kancel"+i ,"ste,n& nez"visl# a9kladou na p+eklad sv* vlastn# po%adavky. P+i korektu+e text( je korektor loaj"ln# sp#$e ke klientovi advok"tn# kancel"+e, n&kdy prov"d# v textu zm&ny, aby mu vy$el vst+#c, av$ak tyto zm&ny jsou pouze n"vrhy, kter* advok"t m(%e, ale nemus# p+ijmout, jeliko% je to advok"t, kdo je ve vztahu ke klientovi zodpov&dnou osobou. Komunikace v kancel"+i prakticky neexistuje, respondent ani nev#, zda jsou jeho n"vrhy p+ij#m"ny, ,i zam#t"ny, zp&tnou vazbu nedost"v". Korektor si je v&dom vlastn# normy, dokonce si vyr"b# vlastn# pom(cky, ov$em v'sledn" pravidla s nik'm nesd#l#, ,"ste,n& kv(li p+esv&d,en#, %e pr"vn#ci o n& nemaj# z"jem, ,"ste,n& vzhledem k9p+edchoz#m ne-sp&$n'm pokus(m zav*st v kancel"+i jednotnou normu. Zodpov&dnost za text je podle korektora jasn& rozd&len" 2 expertem je pr"vn#k, p+ekladatel nen# opr"vn&n text m&nit a je odsunut do pozice ?kop#rky@. Jeliko% ve$ker' kontakt s klientem m" na starosti pr"vn#k, p+ekladatel se opravdu star" pouze o p+enos na -rovni lexika. Pragmatik* a komunika,n# str"nky p+ekladu jsou na pr"vn#kovi, kter' zn" situaci a m(%e tak na rozd#l od p+ekladatele uplatnit znalosti presupozic klienta. V p+ekladatelsk*m odd&len# jsou dva st"l# p+ekladatel*, je zde ur,it" hierarchie. Vedouc# p+ekladatelsk*ho odd&len# jedn" se zadavateli, av$ak v9p+#pad& nedostate,n* kapacity p+eklady mimo kancel"+ zad"vaj# asistentky pr"vn#k(. P+ekladatel* v odd&len# konzultuj# pouze terminologii, korektor rozezn" p+eklady jednotliv'ch p+ekladatel(.
47
Respondent 9. 8 7 Rozhovor prob&hl v prostorech advok"tn# kancel"+e, kde respondent pracuje. P+esto%e je respondent ze v$ech nejmlad$#, m" jedny z9nejbohat$#ch zku$enost#, pracoval ji% pro n&kolik advok"tn#ch kancel"+# jako in2house p+ekladatel i jako extern# spolupracovn#k. O sv(j obor se zaj#m", hled" cesty, jak zlep$it a standardizovat p+ekladatelsk* procesy v advok"tn# kancel"+i, co% je d"no mimo jin* t#m, %e je z pr"ce pro advok"tn# kancel"+ lehce frustrov"n. M" velice $patnou zku$enost z p+edchoz#ho p(sobi$t&, kde nezvl"dal objem pr"ce a stres a9podal v'pov&A. Ve st"vaj#c#m p(sobi$ti mu vyhovuje skute,nost, %e je sou,"st# p+ekladatelsk*ho odd&len# a nenese plnou zodpov&dnost, s pr"vn#ky se prakticky nest'k", to m" na starosti vedouc# odd&len#. Normu si pln& uv&domuje, ale ,"ste,n& s9n# nesouhlas#, ze sv* podstaty je voln'm p+ekladatelem, ov$em v advok"tn# kancel"+i pro volnost nen# moc m#sta. Vad# mu kvalita origin"l(, m" tendenci p+eformulov"vat, na -rovni terminologie se v$ak v%dy +#d# rozhodn'm pr"vem dan*ho dokumentu, terminologicky p+eklad neadaptuje na pr"vn# syst*m p+edpokl"dan*ho p+#jemce. P+i p+ekladu klientsk'ch dopis( m" tendenci b't loaj"ln# ke klientovi. U9respondenta se projevuje ur,it' rozpor: zat#mco se pova%uje za odborn#ka na sv(j obor a um# si stanovit vlastn# normu =i v r"mci p+ekladatelsk*ho odd&len#>, zodpov&dnosti za p+eklad se vyh'b". Na konci rozhovoru jsem zjistil, %e kv(li technick* chyb& se nahr"vka nezda+ila, opakov"n# rozhovoru podle m*ho n"zoru nem&lo smysl, proto jsem si ihned po skon,en# rozhovoru zaznamenal kl#,ov* n"zory respondenta a t*mata, kter" jsem s n#m rozeb#ral. Respondent 9. 9 2 Rozhovor prob&hl ve venkovn#ch prostorech na b+ehu Vltavy v9m#st& bydli$t& respondentky a trval 55 minut. Respondentka m" bohatou praxi, p+ekl"dala ve t+ech advok"tn#ch kancel"+#ch a za,#nala je$t& jako studentka p+ekladatelstv# =$kolu nedokon,ila> v roce 1992. V sou,asn* dob& je na mate+sk* dovolen* a pracuje jako OSV/ pro p+ekladatelsk* agentury, st"le se specializuje na pr"vo. Mimo studia p+ekladatelstv# studovala tak* pr"va, $kolu ale nedokon,ila kv(li pr"ci v advok"tn# kancel"+i. Prvn# kontakt s pr"vn#m p+ekladem z#skala prac# pro Parlament /SFR, kde p+ekl"dala novelu obchodn#ho z"kon#ku do anglick*ho jazyka. Akulturace byla velice obt#%n" zejm*na vzhledem k transformaci pr"vn#ho syst*mu v9/R po p+evratu a vzhledem k chyb&j#c#m pom(ck"m =slovn#ky>. Nav#c v t*to dob& neexistovaly %"dn* kurzy a celkov" -rove8 pr"vn#ho pov&dom# mezi p+ekladateli byla pom&rn& n#zk". P+ekladatel si tehdy stanovoval vlastn# normu, obecn" norma, jak se maj# pr"vn# texty p+ekl"dat, v podstat& mezi p+ekladateli v okruhu respondentky neexistovala, co% potvrzuje i zku$enost z v'b&rov*ho +#zen# do advok"tn# kancel"+e, kde i p+es pom&rn& mal* zku$enosti respondentka z 30 uchaze,( usp&la. Respondentka se domn#v", %e pr"vn#ci vy%aduj# od p+ekladatele mechanick' p+evod
48
na -rovni lexika a upozad&n# vlastn#ch norem a invence. Tento n"zor dokl"d" t#m, %e9pr"vn#ci nevy,le8uj# na p+eklad dostate,n' ,as a %e se o ot"zky p+ekladu prakticky nezaj#maj#. Z"rove8 ale pr"vn#ci maj# jasnou p+edstavu, jak by m&l p+eklad vypadat 2 m&l by b't doslovn' a p+esn', na jazykov* kvalit& p+ekladu nez"le%#. Pokud m" nav#c pr"vn#k jazykovou kompetenci, m(%e spln&n# sv* vlastn# normy ze strany p+ekladatele zkontrolovat. Podle respondentky nen# pr"vn#k schopen p+ekl"dat a9pokud ano, tak nekvalitn& a pomalu. Spolupr"ci s p+ekladateli hodnot# jako $patnou 2 zp&tnou vazbu dost"v" p+ekladatel pouze na za,"tku, po osvojen# normy aktivn# spolupr"ce ze strany pr"vn#ka ust"v". Standardizace zpo,"tku nebyla mo%n", ka%d' pr"vn#k m" svou vlastn# p+edstavu a postupy. Norma se projedn"v" pouze na9-rovni terminologie, prvotn# pokusy o normu na vy$$# =pragmatick*> -rovni selhaly. Celkov& je z rozhovoru c#tit jist" frustrace z pr"ce v AK, je% je d(sledkem t*m&+ nulov* komunikace a nemo%nosti nastavit si vlastn# normu na -rovni Touryho ?translation policy@. Respondent 9. 10 2 Rozhovor trval necel'ch 50 minut a prob#hal v hlu,n* kav"rn&. Respondent m&l z rozhovoru obavy, podle vlastn#ch slov si p+ipadal jako na9pracovn#m pohovoru, ov$em je z+ejm*, %e si na pr"ci v advok"tn# kancel"+i vybudoval vlastn# n"zor. Nav#c se respondent zaj#mal o pracovn# podm#nky v jin'ch advok"tn#ch kancel"+#ch, jako jedin' p+ekladatel ve sv* prvn# advok"tn# kancel"+i nem" s ,#m srovn"vat. Zd" se, %e pracovn# procesy v kancel"+i, kde pracuje, jsou siln& standardizov"ny a ust"leny, advok"tn# kancel"+ m" vlastn# 0remn# styl, kter' se sna%# uplat8ovat jak u p+eklad(, tak u tvorby origin"l(. Respondent tedy p+i$el do ji% siln& normalizovan*ho pracovn#ho prost+ed#, s"m nemusel %"dn* vlastn# procesy zav"d&t. To je mo%n" d"no t#m, %e pra%sk" pobo,ka t*to advok"tn# kancel"+e p+eb#r" know2how od ostatn#ch kancel"+#, nejnov&ji nap+. pro p+ekladatele nainstalovala software Trados na z"klad& zku$enost# pobo,ky v N&mecku.
2.2.2)
Rozhovory
V$echny rozhovory se odehr"valy ?mezi ,ty+ma o,ima@ buA v prostorech AK Squire, Sanders & Dempsey nebo na m#st&, kter* si vybral respondent =ve 4 p+#padech>. Na za,"tku jsem se p+edstavil, p+edlo%il jsem respondentovi kopii zad"n# diplomov*ho -kolu a kr"tce mu popsal t*ma diplomov* pr"ce a c#le sociologick*ho v'zkumu. Pot* jsem respondenta informoval, %e rozhovor bude nahr"v"n a %e z nahr"vky bude proveden p+epis, kter' bude n"sledn& k3dov"n a p+#padn& pou%it k extrakci citac#. D"le jsem
49
respondenta ujistil, %e data z#skan" z rozhovoru budou vyu%ita v'hradn& pro -,ely diplomov* pr"ce a nebudou nijak zneu%ita za jin'm -,elem. Respondenty jsem tak* informoval o opat+en#ch, kter" byla p+ijata za -,elem zachov"n# jeho anonymity. Pot* jsem se respondenta zeptal, zda s t&mito podm#nkami souhlas# a zda je ochoten v9rozhovoru pokra,ovat, tj. zda mi v t*to situaci a za stanoven'ch okolnost# ud&l# informovan' souhlas. Pokud ano, p+istoupil jsem k vlastn#mu rozhovoru.1 P+ed samotn'm kladen#m ot"zek jsem ka%d*mu respondentovi p+edlo%il kr"tk' kvantitativn# dotazn#k s n&kolika ot"zkami, jejich% c#lem bylo zjistit z"kladn# sociologick" data o respondentovi, zachytit relevantn# prom&nn* a data d(le%it" pro dan' v'zkum. V9p+#pad& nejasnost# jsem respondentovi s vypln&n# dotazn#ku pomohl. Dotazn#k tak* slou%il k otev+en# diskuze, av$ak hlavn# funkc# dotazn#ku bylo vytvo+it pomocn' materi"l pro anal'zu rozhovor( a pro jejich k3dov"n# =viz p+#loha ,. 5>. Rozhovor byl nahr"v"n dv&ma p+#stroji, konkr*tn& vestav&n'm mikrofonem p+enosn*ho po,#ta,e Apple MacBook =http://www.apple.com/macbook/macbook.html> do aplikace GarageBand =http://www.apple.com/ilife> a p+enosn'm p+ehr"va,em iPod s9mikrofonem 0rmy XtremeMac =http://www.xtrememac.com>. V aplikaci Amadeus Pro =http://www.hairersoft.com/AmadeusPro> jsem pot* technicky lep$# z obou nahr"vek upravil, aby byla vhodn" pro proveden# p+episu =p+evedl jsem nahr"vku do form"tu .wav, .wma nebo .mp3, upravil jsem hlasitost, pop+. ekvalizaci nahr"vky, aby byla +e, srozumiteln&j$#>. Pot* jsem nahr"vku p+epsal osobn& nebo jsem zadal p+epis agentu+e za9-platu. V'sledn' p+epis jsem pot* zanesl do aplikace Journler =http://journler.com>. P+epis jsem ozna,il k3dem respondenta a tzv. ?zna,kami@ =@tags@>, tj. k3dy z dotazn#ku, kter* p+edstavovaly odpov&di respondenta na ot"zky v n&m obsa%en*. Aplikace Journler pot* automaticky provedla indexaci slov v p+episu, tak%e bylo mo%n* vyhled"vat konkr*tn# slova v p+episech a 0ltrovat v'sledky hled"n# pomoc# ?tags@, tedy pomoc# odpov&d# respondent( na -vodn# dotazn#k. T#m jsem si vytvo+il zjednodu$enou textovou datab"zi pro anal'zu rozhovor( =Kuehn 2 Witzel 2000>. 1
Dotazn#k, nahr"vka rozhovoru a transkripce rozhovoru byly ulo%eny pod p+edem p+ipraven'm k3dem, ne pod jm*nem respondenta. Pokud respondent v rozhovoru zm#nil n&jakou konkr*tn# osobu nebo spole,nost, byly tyto odkazy b&hem transkripce odstran&ny, pop+. zobecn&ny tak, aby nebylo mo%n* zjistit, o kom nebo o kter* spole,nosti respondent hovo+il. Anonymita respondenta m" b't zachov"na i po vypracov"n# diplomov* pr"ce, nap+. ve$ker* nahr"vky a transkripce budou z po,#ta,e vymaz"ny.
50
B&hem rozhovoru jsem pou%#val p+edem p+ipravenou osnovu =viz p+#loha ,. 6>. Prvn#m respondent(m jsem p+edlo%il k vypln&n# graf distribuce soci"ln#ho kapit"lu =Bourdieu 1998: 15 2 p+#loha ,. 7> upraven' na prost+ed# advok"tn# kancel"+e a po%"dal jsem je, aby do n&j vyzna,ili postaven# p+ekladatele a pr"vn#k(, pop+. jin'ch zam&stnanc( advok"tn# kancel"+e. Po ,ty+ech rozhovorech jsem se rozhodl dal$#m respondent(m tento graf nep+edkl"dat, jeliko% informace z#skan* touto formou bylo mo%n* z#skat i verb"ln&, kladen#m ot"zek. Rozhovory trvaly r(zn& dlouhou dobu, nejkrat$# rozhovor trval cca. 30 minut, nejdel$# 90 minut. V pr(b&hu rozhovoru jsem sledoval ,as a n&kolikr"t jsem respondenta informoval, jak dlouho u% rozhovor trv" a jak daleko jsme v rozhovoru pokro,ili. P+i vy,erp"n# t*matu z osnovy jsem dan* t*ma vy$krtnul a p+esunul se k t*matu dal$#mu buA v n"vaznosti na n&jak* p+edchoz# vyj"d+en#, nebo formou ot"zky ad hoc. Po skon,en# rozhovoru jsem respondentovi pod&koval, zeptal se, zda si mysl#, %e9jsme vy,erpali v$echny relevatn# ot"zky a zda by cht&l n&co dodat, pop+. jsem se zeptal na respondentovy pocity z cel*ho rozhovoru. N"sledn& jsem v aplikaci Journler sepsal postskriptum a za+adil jsem jej do slo%ky dan*ho respondenta spole,n& s9naskenovan'm vypln&n'm dotazn#kem a grafem distribuce soci"ln#ho kapit"lu.
2.2.3)
Dokumenty
V&t$ina respondent( i p+es m* nal*h"n# odm#tla pro -,ely v'zkumu poskytnout jak*koli dokumenty, a to z d(vodu jejich d(v&rnosti. P+esto jsem z#skal p+#stup k e2mailov* komunikaci mezi p+ekladateli a pr"vn#ky z pra%sk* pobo,ky velk* zahrani,n# advok"tn# kancel"+e. Jeliko% jsem nem&l p+#stup k vlastn#m p+eklad(m, a tud#% jsem v nich nemohl sledovat otisky ?opakuj#c#ch se model( jedn"n#@, je% by se daly p+ipsat vlivu p+ekladov'ch norem, soust+edil jsem se pouze na procesy stanovov"n# nov'ch a p+ehodnocov"n# ji% existuj#c#ch norem.
51
2.3) ) Anal.za sebran.ch dat
2.3.1 ) K:dov"n+ a kategorie Metoda zakotven* teorie p+edpokl"d", %e proces sb&ru dat, anal'zy t&chto dat a9formulace metody prob#h" z"rove8. Po proveden# p+episu prvn#ch dvou rozhovor( =viz p+#lohy ,. 8 a 9> jsem tedy p+istoupil ke k3dov"n# s c#lem vytvo+it z"kladn# pojmov* kategorie, kter* by spole,n& s nehierarchizovan'mi kategoriemi z p+edv'zkumu vedly k9up+esn&n# strategie pro dal$# rozhovory. Kategorie, k nim% jsem anal'zou formou otev+en*ho k3dov"n# dosp&l, jsou uvedeny v n"sleduj#c# tabulce: Kategorie formace pr"vn#ho p+ekladatele
prost+ed# AK
postoj p+ekladatele
strategie
vztahy pr"vn#k 2 p+ekladatel
Subkategorie • vzd&l"n# • p+edchoz# zku$enost • p+#stup p+ekladatele • prvn# kontakty s pr"vem • motivace • vstup do AK • zdroje informac# / norem • rychlost akulturace • pom(cky p+i akulturaci • pracovn# podm#nky • n"roky • procesy • standardizace proces( • stres • vn#m"n# vlastn#ho postaven# • vn#m"n# postaven# pr"vn#ka • frustrace v pr"ci • vn#man# p+ekladu jako mechanick* ,innosti • aktivn# p+#stup k p+ekladu • pasivn# p+#stup k p+ekladu • vzd"n# se zodpov&dnosti • standardizace postup( • strategie pr"vn#ka a p+ekladatele • spolupr"ce • form"ln# vztah =pracovn&pr"vn# vztah> • mocensk* vztahy • bl#zkost a vzd"lenost
52
aktivity
normy
odpov&dnost
• • • • • • • • • • • • •
p+ekl"d"n# korektury text( administrativn# povinnosti tvorba n"stroj( na ose volnost 2 doslovnost ?tranlation policy@ ?plnost@ p+ekladu komunikace norem stanoven# pravidel zad"v"n# normativn# chov"n# akt*r( v p+ekladov*m procesu odpov&dnost za 0n"ln# text p+ekladu odpov&dnost za p+eklad pro pr"vn#ka odpov&dnost za term#n a pracovn# podm#nky
Tabulka ,. 10 2 pojmov* kategorie na z"klad& k3dov"n#
V'sledky k3dov"n# mi umo%nily vytvo+it si jistou ?k3dovac# s#<@. Ke kategori#m jsem pak p+i+adil v'skyty v obou rozhovorech, a tak jsem z#skal datab"zi v'rok( respondent( k jednotliv'm kategori#m. Zaznamenal jsem souhlasn* n"zory, v p+#pad& n"zor(, kter* se li$ily, jsem se sna%il pomoc# axi"ln#ho k3dov"n# nal*zt mo%n* d(vody. Do9k3dov"n# jsem samoz+ejm& zahrnul i podmi8uj#c# objektivn# a subjektivn# vlivy. N"sledn& jsem upravil osnovu rozhovoru a pokra,oval jsem s dal$#m respondentem. Tento proces se opakoval po ka%d*m rozhovoru. Po 10 rozhovorech jsem dosp&l k z"v&ru, %e jsem pro -,ely t*to pr"ce z#skal dostate,n* informace.
53
2.4) ) V.sledky anal.zy V'sledky anal'zy jsou rozd&leny podle kl#,ov'ch kategori#, kter* jsem ze sebran'ch dat z#skal na z"klad& otev+en*ho k3dov"n#. Na z"klad& axi"ln#ho k3dov"n# jsem pot* provedl hierarchizaci t&chto kategori# =viz tabulka ,. 10> a hledal jsem mezi nimi p+#slu$n* vztahy. Selektivn#m k3dov"n#m jsem pot* stanovil centr"ln# kategorii, tj. kostru p+#b&hu. Touto centr"ln# kategori# je ?stanovov"n# a negociace p+ekladov'ch norem@. V$echny ostatn# kategorie byly pot* k t*to centr"ln# kategorii vzta%eny jako jej# dimenze. Nap+, formace pr"vn#ho p+ekladatele p+edstavuje ,asovou dimenzi, prost+ed# advok"tn# kancel"+e zase dimenzi prostorovu atd.
komunika#ní situace" komunika#ní dimenze
formace právního p!ekladatele" #asová dimenze
stanovování p!ekl. norem" centrální kategorie
právní odpov$dnost" pragmatická dimenze
prost!edí adv. kancelá!e" prostorová dimenze
Obr. ,. 2 2 gra0ck* zn"zorn&n# centr"ln# kategorie a podkategori#
54
2.4.1) Formace pr"vn+ho p,ekladatele Pojem ?formace pr"vn#ho p+ekladatele@ pro -,ely t*to pr"ce znamen" osvojov"n# pot+ebn'ch kompetenc#, norem a model( p+ekladatelem, jen% se za,#n" zab'vat pr"vn#m p+ekladem. Tento pojem vych"z# z p+edpokladu, %e p+eklad pr"vn#ch text( je speci0ckou ,innost#, je% se +#d# speci0ck'mi normami. Pojmem ?formace pr"vn#ho p+ekladatele@ se tedy rozum# akulturace, nab'v"n# p+#slu$n*ho chov"n#, kter* je danou komunitou akceptov"no jako spr"vn*, v r"mci socializace za,#naj#c#ho p+ekladatele. Na t*ma formace pr"vn#ho p+ekladatele se soust+edila prvn# ,"st rozhovor(, respondenti byli po%"d"ni, aby popsali sv* prvn# p+ekladatelsk* pokusy a prvn# kontakt s pr"vn#m textem. Respondent 5: A k!t"m právním text#m to tak n"jak vyplynulo, tím $e jsem nebyl, nem"l de facto n"jakou konkrétní znalost z ! n"jakej..., nebyl jsem technik, nebyl jsem léka%, nebo n"co takov&ho, tak nebo právník teda taky ne, tak ty právní texty mn" p%ipadli nejjednodu''í. Tazatel: Nejjednodu''í? Respondent 5: … mo$ná jako $e ne úpln" nej, zárove( nejjednodu''í a zárove( nejpou$iteln"j'í, spousta t"ch p%eklad#, práv" spousta právních p%eklad# byla po$adovaná, )ili tak$e … Tazatel: Jo, a v!)em byla ta, v!)em je to teda jin&? …. Respondent 5: Tak mo$ná proto, $e nejsem technik, tak nevim, nevim…. mo$ná. Tazatel: Tak$e )áste)n" to bylo i tím, tou poptávkou na trhu? Respondent 5: Ur)it", hm.
)
Respondent ,. 5 popisuje prvotn# motivaci p+ekladatele v&novat se p+ekl"d"n# pr"vn#ch text(. V$ichni respondenti =s v'jimkou respondentky ,. 4> m&li alespo8 n&jakou p+edchoz# zku$enost s p+eklady, pr"vn# texty za,ali p+ekl"dat a% pozd&ji. Respondent ,. 5 zmi8uje jednu z mo%n'ch motivac# p+ekladatele, je% st"la za rozhodnut#m v&novat se pr"vn#mu textu 2 vysokou popt"vku pro pr"vn#ch p+ekladech, kter" v 90. letech minul*ho stolet# v /esk* republice vznikla. Tato motivace je tedy ,ist& praktick", p+ekladatel pr"vn#ch text( m&l zaji$t&nou pr"ci.
55
Respondentka ,. 1 naopak za,ala p+ekl"dat pr"vn# texty v r"mci sv*ho zam&stn"n# pro pr(myslovou 0rmu: Respondentka 1: Tam jsem byla krátce do mate%ské dovolené, pak se tak n"jak stalo, $e jsme se p%est"hovali zpátky na Moravu, odkud pocházím, a jeliko$ tam ty mo$nosti té práce, p%ekládání, nebyly, spí' p%íle$itostn", tak jsem u)ila angli)tinu, ale po%ád jsem sm"rovala k!tomu p%ekladu, cht"la jsem se tím zab&vat, prost" ty p%íle$itosti jsem hledala, tak$e jsem se nakonec dostala do pivovaru Radegast, tenkrát, kde jsem nastoupila jako p%ekladatelka / tlumo)nice. Tam vznikla ta pot%eba v!souvislosti s!tím, jak to koupila Nomura, spojilo se to s ! Plze(sk&m prazdrojem, $e jo, a vedení bylo vlastn" smí'ené, tak$e pot%ebovali p%eklady a tlumo)ení, no a pak vlastn" celá ta spole)nost byla %ízená z!Plzn" a z ! Prahy, tak$e jsem se n"jak p%esunula zase sem. Tak$e jsem p#sobila sedm let v ! t"ch pivovarech a… mezitím jsem se za)ala vzd"lávat v!tom právním p%ekladu, proto$e i tam velkou )ást t"ch p%eklad# v!posledních tak )ty%ech letech d"laly práv" ty p%eklady právního typu, p%ípady materiál# na valné hromady, smlouvy, spousta smluv se uzavírala na projekty atd. prost" tyhle v"ci.
K p+ekladu pr"vn#ch text( se podobn& dostal i respondent ,. 10, kter' pracoval v9bance a v auditorsk* spole,nosti. Respondenkta ,. 4 je v'jime,n" t#m, %e nem&la prakticky %"dnou p+edchoz# p+ekladatelskou zku$enost: Respondentka 4: Pro) právo? Právo proto, $e jsem m"la zku'enosti s ! advokátní kancelá%e, proto$e jsem tam byla na brigád" jako sekretá%ka, tak$e se mi tro'ku dostali do ruky ty právní texty, tak jsem si %íkala aspo( n"jaká zku'enost v!oboru lep'í ne$ $ádná a já jsem nem"la v!$ádn&ch t"ch ostatních oborech a m#j brácha je právník, tak jsem si %íkala, $e kdyby n"co, tak aspo( mám koho otravovat. Tazatel: Jo, jasn" a jak jste za)ínala s!tím právním p%ekladem, kde? … Jakoby sama, pro agenturu nebo pro n"jak& advokátní kancelá%e? Respondenkta 4: Za)ínala jsem práv", práv" vlastn" na t& brigád", $e kdy$ n"kdo n"co pot%eboval, bylo to lehk& a bylo toho málo, tak mi %ekli a* to napí'u, proto$e v"d"li, $e anglicky to bude dob%e a byli ochotn& opravovat v"ci v!t& právni)in".
Stejn& jako respondentka se k pr"vn#m text(m dostal i respondent ,. 8, kter' p(sobil v advok"tn# kancel"+i jako pomocn" administrativn# s#la a vzhledem ke9skute,nosti, %e str"vil jeden rok studia v USA, mu pot* byla nab#dnuta mo%nost p+ekl"dat.
56
D" se tedy +#ci, %e existuj# t+i mo%n* modely, jak se p+ekladatel stane p+ekladatelem pr"vn#ch text(: =i> )
p+ekladatel v pozici OSV/ se za,ne z vlastn# v(le zaj#mat o pr"vn# p+eklad buA vzhledem k popt"vce na trhu nebo z vlastn#ho z"jmu,
=ii> ) p+ekladatel je zam&stn"n ve 0rm&, kter" za,ne vy%adovat i p+eklady pr"vn#ch text(, nebo =iii> ) pr"vn# texty za,ne p+ekl"dat osoba zam&stnan" v advok"tn# kancel"+i na jin* ne% p+ekladatelsk* pozici. Toto rozd&len# nen# uvedeno n"hodn&, m" toti% dopad na ji% zm#n&nou akulturaci p+ekladatele. Zp(sob, d*lka a zdroje akulturace se toti% u v'$e uveden'ch model( zna,n& li$#. P+ekladatel, kter' pracuje ?na voln* noze@ =model ,. 1> a nem" p+#slu$n' =pr"vn#> vzd&lanostn# z"klad, nen# toti% vzhledem k nulov* zp&tn* vazb& od zadavatele konfrontov"n s ji% existuj#c# normou, a proto si vlastn& z"rove8 s p+#slu$nou kompetenc# vytv"+# i vlastn# normu.2 Tazatel: Jak jste v#bec vybírali ty termíny anglick&? Respondent 9: Stra'n" 'patn". My jsme m"li, já v#bec u$ nevím, z!)eho jsme to tenkrát d"lali. To byla hrozná náhoda, to bylo fakt st%ílení od boku. (...) A tak jsme to s ním tak n"jak jakoby patlali dohromady. +lo to stra'n" 'patn" a stra'n" pomalu. ---Tazatel: Nebo kdy$ jste dostal první smlouvu, tak jste st%ílel od boku? Respondent 10: No, kdy$ jsem dostal první smlouvu tak jsem to st%elil od boku si myslím..
Pokud takov'to p+ekladatel nedost"v" od p+ekladatelsk* agentury %"dnou zp&tnou vazbu, jeho norma je vlastn& implicitn& validov"na, zejm*na v p+#pad&, kdy% od stejn*ho zadavatele =agentury> dostane dal$# zak"zky. Tato situace trv", dokud nedojde ke9konfrontaci s jinou normou, nap+. formou kritiky ze strany klienta nebo p+i vstupu do advok"tn# kancel"+e. Zd" se v$ak, %e frekvence kritiky a zp&tn* vazby je zvl"$t& u9p+ekladatelsk'ch agentur obecn& n#zk", p+ekladateli tedy nic nebr"n# v rozvoji jeho vlastn# normy.
2
Pro -,ely t*to pr"ce se ?kompetenc#@ rozum# jazykov* znalosti a znalosti v p+#slu$n*m oboru, kter* vytv"+# ve smyslu generativn#ho modelu Ji+#ho Lev*ho jak'si reperto"r mo%n'ch p+ekladatelsk'ch +e$en#, zat#mco ?normou@ se rozum# intersubjektivn# faktor, kter' p+ekladateli pom"h" p+ij#mat ?spr"vn"@, tj. obecn& p+ij#man" rozhodnut#.
57
Tazatel: Kdy$ ty p%ekládá' pro agenturu, li'í se to tam n"jak? Respondent 9: No, tam se to li'í tak, $e tam já absolutn" nemám $ádnou zp"tnou vazbu. 22222 Tazatel: A li'í se ta mo$nost, t%eba konzultovat, nebo mo$nost odevzdávat ten neúplnej p%eklad … li'í se to mezi advokátní kancelá%í a t"ch pracovi'* t%eba pro agenturu nebo pro ty externisty na tu advokátní kancelá%? Respondent 5: … u t"ch agentur si myslím, $e je celkov" ni$'í i ta kvalita t"ch p%eklad#, tak$e si myslím, $e tam to taky ur)it" 'lo vyzna)it, ale spí' bych %ekl, $e se tím a$ na vyjíme)n& p%ípady nikdo nikdy nezab&val …
Model !. 1 - p"ekladatel na volné noze
agentura #ádná instrukce
p"ekladatel
#ádná zp$tná% vazba
#ádn& vliv
p"eklad
"norma"
Obr. ,. 3 2 gra0ck* zn"zorn&n# modelu akulturace ,. 1
Podm#nky akulturace jsou samoz+ejm& jin* u t+et#ho modelu. Zam&stnanec advok"tn# kancel"+e m" p+#stup ke zdroj(m informac# a ke zdroj(m akulturace, m(%e konzultovat s pr"vn#ky a s p+ekladateli, v advok"tn# kancel"+i m" p+#stup k literatu+e atd. Tazatel: Jo, jasn" a jak jste za)ínala s!tím právním p%ekladem, kde? … Jakoby sama, pro agenturu nebo pro n"jak& advokátní kancelá%e? Respondent 4: Za)ínala jsem práv", práv" vlastn" na t& brigád" (v advokátní kancelá%i), $e kdy$ n"kdo n"co pot%eboval, bylo to lehk& a bylo toho málo, tak mi %ekli a* to napí'u, proto$e v"d"li, $e anglicky to bude dob%e a byli ochotn& opravovat v"ci v ! t& právni)in".
58
Model !. 3 - zam"stnanec advokátní kancelá#e
advokátní$ kancelá# instrukce
p#ekladatel
zp"tná$ vazba
vliv
p#eklad
norma
Obr. ,. 4 2 gra0ck* zn"zorn&n# modelu akulturace ,, 3
Rozd#l mezi prvn#m a t+et#m modelem formace pr"vn#ho p+ekladatele spo,#v" v9m#+e vy%adovan* osobn# anga%ovanosti. Zat#mco zam&stnanec advok"tn# kancel"+e m(%e k akulturaci p+ijmout pasivn# p+#stup a nechat se ?vyu,it@, u p+ekladatele, kter' pracuje na voln* noze, se o,ek"v" aktivn# p+#stup. Jedinou normativn# autoritou je pro takov*ho p+ekladatele jeho zadavatel =nej,ast&ji agentura>, jen% ov$em jen m"lokdy stanov# vlastn# normu, kter* by se p+ekladatel musel podrobit, ned"v" p+ekladateli %"dnou vazbu, a na tvo+#c# se normu nem" s v'jimkou jej#ho implicitn#ho potvrzen# v podstat& %"dn' vliv. Ot"zkou z(st"v", jak na takov*to p+eklady reaguje klient agentury. P+ekladatel na voln* noze je tedy v(,i zam&stnanci advok"tn# kancel"+e v jist* nev'hod& a mus# z hlediska stanovov"n# norem zaujmout aktivn&j$# postoj. Tento postoj se realizuje n&kolika zp(soby, dnes zejm*na pomoc# vyhled"v"n# informac# v s#ti internet. Tazatel: A jak si, … jak Ti to 'lo na za)átku, nebo jak jsi za)ínal vlastn"? Respondent 5: … sehnal jsem si z ! internetu, jsem si stáhnul spoustu materiálu, jako co jsem na'el dvojjazy)n& smlouvy, jak v!)e'tin", tak v!angli)tin" a jin& dokumenty a za)al jsem se to z!toho u)it.
Jednou z realizac# tohoto aktivn#ho postoje je snaha vzd&l"vat se. Zde n&kolik respondent( konkr*tn& zm#nilo kurzy pr"vn#ho p+ekladu profesorky Chrom* na Pr"vnick* fakult& Univerzity Karlovy v Praze. Je p+#zna,n*, %e jde o respondenty, kte+# jsou reprezentanty prvn#ch dvou model( akulturace uveden'ch v'$e, konkr*tn& o respondentku ,. 1 a respondenta ,. 10. Zd" se, %e p+ekladatel* v advok"tn# kancel"+i nemaj# %"dnou motivaci takov'to kurz absolvovat, jeliko% kompetenci nab'vaj# a normu si
59
osvojuj# p+#mo na sv*m pracovi$ti. Respondentka ,. 1 byla zam&stn"na v pr(myslov* 0rm&, respondent ,. 10 v bance: Respondent 1: ...Tak$e jsem p#sobila sedm let v!t"ch pivovarech a… mezitím jsem se za)ala vzd"lávat v!tom právním p%ekladu, proto$e i tam velkou )ást t"ch p%eklad# v ! posledních tak )ty%ech letech d"laly práv" ty p%eklady právního typu, p%ípady materiál# na valné hromady, smlouvy, spousta smluv se uzavírala na projekty atd. prost" tyhle v"ci. Tak jsem nav't"vovala ten kurz na právech u pí Chromé, potom je't" n"jaké dal'í dva kurzy, které nebyly p%ímo pro tlumo)níky, ale spí'e pro právníky, a to vedla pí Hubá)ková taky na právnické fakult". No a pak u$ jsem n"jak cítila pot%ebu zm"ny, tak jsem nastoupila zde (v advokátní kancelá%i). (...) Tazatel: A vy jste %íkala, $e jste se vzd"lávala v ! právním p%ekladu. Myslíte, $e vám to pomohlo? Respondent 1: Hodn". ----Respondent 10: (...) Myslím si, $e mi ale nejvíce pomohl ten kurz. Myslím si dote,, $e mi nejvíce pomohl ten kurz i mo$ná p%i skládání té zkou'ky nebo i v!t"ch vstupních testech, co oni mi tam dali.
Takov*to kurzy vytv"+ej# p+edev$#m kompetenci a normu a% sekund"rn&. Normy by teoreticky bylo mo%n* z#skat na st"tem uznan'ch ?normativn#ch autorit"ch@ podle Andre wa Chestermana =1997>, tj. studiem p+ekladatelstv# a absolvo v"n#m p+ekladatelsk'ch kurz( na V:, av$ak respondenti nehodnot# p+#nos tohoto studia p+#li$ kladn&, na pr"vn# p+eklad se tyto kurzy nespecializuj#. Respondent ,. 3 si p+#mo st&%uje na9odtr%en# p+ekladatelsk'ch kurz( od ka%dodenn# reality: Tazatel: Tak$e ty jsi chodila na 'kolu. Respondentka 9: Já jsem chodila na 'kolu na p%ekladatelství. Tazatel: A myslí', $e ti to pomohlo v!tom právním p%ekladu, tahle 'kola? Respondentka 9: Myslím, $e... asi moc ne. ... Tazatel: Byly tady v#bec n"jak& lidi na právní p%eklad v!t& dob"? Respondentka 9: Já v#bec nevím, jako. Jedin&, co já jsem tenkrát registrovala, tak vlastn" byl Nemejovsk& s ! jeho seminá%em odborného p%ekladu. A tam se d"lali ob)as takov& n"jak& v"ci, kter& tro'i)ku zaván"ly. Tam, kdy$ se objevil termín akciová spole)nost, tak u$ to bylo pova$ovan& za super odborn& text. Jinak nevím. ----Respondent 3: Ne, p%ekladatelství jsem nestudoval. Já jsem studoval pedagogickou fakultu, tu jsem vystudoval vlastn" s tím, $e m#$u vyu)ovat na prvním stupni na st%ední 'kole, a ten obor byl anglick& jazyk a anglická, americká literatura. Tazatel: A vy jste tam m"li t%eba n"jak& p%ekladatelsk& kurzy?
60
Respondent 3: P%ekladatelsk& kurzy jsme m"li, to jsme tam m"li, ale to byly takov& kurzy, kter&... jako samoz%ejm" já jsem na n" chodil, proto$e vlastn" v ! t& dob" u$ jsem trochu p%ekládal s!tetou, ale prost" od toho, co jsem já d"lal, a toho, co nám tam p%edná'eli, tak to bylo hrozn" vzdálen&, proto$e, $e jo, já jsem d"lal takov& jako technick& v"ci a dost )asto to byly manuály a tam nám vypráv"li, jako n"jak& rozdíly v ! p%ekladu, kde se p%ekládaly sonety od Shakespeara, tak$e ne, $e by to nebylo zajímav&, jenom pro m" to bylo tro'ku odtr$en& od toho, co jsem d"lal. ----Tazatel: A myslí', $e ti to chybí (studium na ÚTRL)? Respondent 2: Ne ne ne ne ne. Mo$ná ta formalizace, papír mo$ná ano, jak je vid"t v té Rad" (Evropy - tazatel neúsp"'n" kandidoval, místo dostal absolvent ÚTRL). Jako co se t&)e kompetencí ne s jedinou malou v&jimkou, a to $e tam se u)í ty r#zné strojové p%eklady, workbenche, to já neznám, musel bych se to nau)it. Ale jinak mi to neschází, skute)n". Nemyslím si, $e se to m#$e' nau)it stoprocentn", m#$ou ti samoz%ejm" pomoct, podobn" jako )istá filologie z tebe neud"lá filologa.
)P+ekladatel na voln* noze mus# nab't jist' ?normativn# reperto"r@ 3 je$t& p+edt#m, ne% je p+ijat do advok"tn# kancel"+e. Advok"tn# kancel"+e od kandid"t( na pozici p+ekladatele v%dy vy%aduj# p+edev$#m p+edchoz# zku$enost, je% je z"rukou nabyt# ur,it* kompetence a osvojen# z"kladn#ch normativn#ch model(. P+ekladatele bez zku$enosti v advok"tn# kancel"+i =modely formace pr"vn#ho p+ekladatele 1 a 2> tato skute,nost op&t znev'hod8uje, jeliko% mus# splnit jist" o,ek"v"n# advok"tn# kancel"+e, av$ak normu si ,asto vzhledem k nulov* zp&tn* vazb& od p+edchoz#ch zadavatel( formuloval s"m. Tazatel: Tak$e vlastn" jak probíhalo, jako on t" n"jak zkou'el, nebo jak probíhalo to p%ijetí? Vlastn" to bylo na základ" n"jak&ho kamarádství, nebo? Respondent 3: Ne, prosím t", my jsme si zavolali, on mi %ekl, abych p%i'el a myslím, $e první p%eklad jsem d"lal s!Karlem nebo s!Magdou a hned jsem za)al pracovat. To nebylo o tom, $e by si m" zkou'eli. Tazatel: Tak$e v#bec se t" nikdo na nic neptal? Respondent 3: On se m" ptal na zku'enosti. Já jsem mu %íkal, $e n"jak& zku'enosti mám, a vlastn" to bylo dosta)ující k!tomu, aby vlastn", abych tam za)al docházet. ---Tazatel: Pro) vás vzali, na základ" )eho myslíte, $e posuzovali. Respondent 10: (...) No a nevím naskakovala mi ta práce, pak si myslím, $e i ta bankovní praxe ta byla docela dobrá ale myslím si, $e i díky té praxi a r#zn&ch obor#, které v!té firm", které oni pot%ebují. Tak se to zrovna tak dob%e krylo - audit a telekomunikace, bankovnictví, finance...
3
Pojem ?normativn#ho reperto"ru@ vych"z# z p+edpokladu, %e se pr"vn# text vyzna,uje vysokou m#rou %"nrov* rozmanitosti a %e r(zn* %"nry vy%aduj# aplikaci r(zn'ch norem.
61
Domn#v"m se, %e tento model kop#ruje model profesn#ho r(stu advok"ta 2 student pr"v je p+ijat do advok"tn# kancel"+e a jsou mu p+id&lov"ny pouze ty nejjednodu$$# pr"ce. Stejn& tak advok"tn# koncipient nep+eb#r" zodpov&dnost do t* doby, ne% ub&hne ur,it" lh(ta, b&hem n#% sb#r" zku$enosti, a ne% spln# advok"tn# zkou$ky. Proto je pro advok"ta p+i v'b&ru p+ekladatele d(le%it&j$# p+edchoz# zku$enost p+ekladatele s p+eklady pr"vn#ch text( ne% form"ln# vzd&l"n#. P+ekladatel* pr"vn#ch text( tuto optiku p+ej#maj# tak*, jak je ostatn& vid&t z jejich hodnocen# p+#nosu studia p+ekladatelstv# a p+ekladatelsk'ch kurz( na 0lologick'ch oborech FF UK. Tazatel: Proto$e já jsem se ptal spí' t%eba, jestli je pro to, aby n"kdo p%ekládal právo, d#le$it"j'í, $e u$ v!tom je zb"hlej, $e má n"jakou praxi, nebo $e má n"jak& formální vzd"lání. Respondent 3: Ta praxe, ta je jednozna)ná. To je jednozna)n& plus, proto$e prost", já nevím, proto$e jsem p%ekladatelství nestudoval, ale myslím, $e takov&hle prost" kurzy, kter& se mn" dostaly v!advokátní kancelá%i od (jméno p%ekladatele), tak myslím, $e to nikdo jin& nevyu)uje.
Praxe advok"tn# kancel"+e vyv#j# na nov& p+#choz#ho p+ekladatele tlak sm&rem ke9zm&n& jeho ?za%it'ch@ norem, av$ak -prava jedn"n# p+ekladatele nen# vzhledem k9nedostate,n* zp&tn* vazb& od zadavatele 2 pr"vn#ka v advok"tn# kancel"+i v$eobj#maj#c#. V&t$inou se jedn" pouze o -pravu za%it* terminologie. Ka%d" advok"tn# kancel"+ m" vlastn# ?terminologickou banku@ speci0ckou pouze pro ni, n&jak" obecn& p+ij#man" terminologie v ciz#ch jazyc#ch spole,n" pro v$echny advok"tn# kancel"+e vlastn& neexistuje. Proto se p+ekladatel i s bohatou prax# mus# v%dy p+i p+echodu na nov* pracovi$t& ,"ste,n& ?p+eu,it@ p+ekl"dat a p+izp(sobit se terminologick* norm&, kter" je v9dan* advok"tn# kancel"+i dominantn#. Respondent 5: Ur)it", to byla zase jiná terminologie a n"kter& ty termíny jsem m"l zab"hl& a prost" nemohl jsem se jich za nic zbavit $e jo a nau)it se práv" tyhle nau)it. Tazatel: Tak$e myslí' si, $e ta právní terminologie jakoby není ustálená? Respondent 5: Jenom minimum. ----Respondent ). 8 zase tvrdí, $e ze své zku'enosti zná celkem )ty%i anglické ekvivalenty pro v&raz “vlo$ka” (vlo$ka obchodního rejst%íku), p%i)em$ v ka$dé spole)nosti se pou$ívalo jiné (folio, file, insert, rider). N"které termíny byly navíc specifické pro daného klienta, proto se v advokátní kancelá%i n"kdy pou$ívalo více ekvivalent# pro jeden jedin& v&raz.
62
Z"v&rem tedy lze shrnout, %e cesty k pr"vn#mu p+ekladu jsou r(zn*. Prvotn# motivac# p+ekladatele k v'b&ru pr"vn# specializace m(%e b't buA popt"vka trhu, vlastn# z"jem atd. Zdroje akulturace se tak* r(zn#. Pokud p+ekladatel p(sob# s"m na voln* noze, mus# si vybudovat p+#slu$nou kompetenci a nab't p+#slu$n* normy aktivn#m zp(sobem, nap+. pomoc# slovn#k( a vyhled"v"n#m p+ekladov'ch vzor( v s#ti internet, kontaktov"n#m zku$en&j$#ch koleg(, -,ast# v p+ekladov'ch kurzech atd. Zd" se, %e p+ekladov* agentury hraj# ve formaci pr"vn#ho p+ekladatele roli pouze v tom smyslu, %e implicitn& potvrzuj# jeho subjektivn# +e$en# a t#m spoluvytv"+ej# jeho normu. Tato norma je konfrontov"na a9proch"z# ?korekc#@ a% v advok"tn# kancel"+i. Ka%d" advok"tn# kancel"+ m" v$ak na -rovni terminologie svou vlastn# normu a dokonce i n&kolik ?klientsk'ch@ norem, a proto p+ekladatel p+i zm&n& p(sobi$t& =p+i p+echodu z jedn* advok"tn# kancel"+e do jin*> proch"z# ,"ste,nou akulturac# znovu.
2.4.2) Prost,ed+ advok"tn+ kancel",e Jak ji% bylo uvedeno v'$e =odd#l 1.1.5>, advok"tn# kancel"+ tvo+# velice speci0ckou komunitu nebo ?pole@ ve smyslu Bourdieovy teorie soci"ln#ho kapit"lu. Pojem ?advok"tn# kancel"+@ pro -,ely t*to pr"ce znamen" kancel"+ s v#ce ne% 50 zam&stnanci. V$ichni respondenti v dotazn#c#ch uvedli, %e kancel"+e, v nich% pracuj#, maj# v#ce ne% 60 zam&stnanc(. Tato pr"ce se zam&+uje pr"v& na tyto velk* ,esk* kancel"+e a pra%sk* pobo,ky zahrani,n#ch advok"tn#ch kancel"+#. Toto zam&+en# vych"z# z p+edpokladu, %e9pr"v& tyto velk* kancel"+e, kter* zastupuj# p+edev$#m zahrani,n# klienty, vykazuj# nejv&t$# pot+ebu p+eklad(, a tud#% jsou nejv&t$#mi zam&stnavateli pr"vn#ch p+ekladatel(. Kancel"+ je pevn& rozd&lena na pr"vn# ,"st a na ,"st administrativn# nebo ?podp(rnou@ =angl. ?support staC @>. Toto rozd&len# je z ,"sti praktick*, z ,"sti symbolick*. Ji% v r"mci p+edv'zkumu vy$lo najevo, %e mnoz# pr"vn#ci pova%uj# pr"vn# odd&len# kancel"+e za jedinou sekci, kter" ?vyd&l"v"@, p+i,em% ostatn# odd&len# pouze poskytuj# pr"vn#k(m slu%bu, aby se mohli soust+edit na hlavn# ,innost kancel"+e, tj. na9pr"vn# poradenstv#, pop+. pr"vn# zastupov"n#. Tuto optiku p+ij#maj# i n&kte+# p+ekladatel*: 63
Tazatel: Do you think that lawyers could proofread, too? Respondent 7: I don't think they should. I think that is just a!waste of their time, and the client's as well. So... whatever the firm, between translation and proofreading, the documents should already be at a certain level, so that the lawyers do not have to deal on the level of proofreading. They are looking at the level of what the client wants, what the request is, the information there, is it accurate? and what they want to say. I ! absolutely think it is a waste of the attorney's time to proofread.
Pr"vn# sekce advok"tn# kancel"+e je ov$em tak* hierarchizov"na =viz odd#l 1.1.5.1>. Struktura advok"tn# kancel"+e proto m(%e b't zn"zorn&na takto:
ADVOKÁTNÍ KANCELÁ! PRÁVNÍ "ÁST
PODPORA PRÁVNÍK# VEDENÍ KANCELÁ!E,$ PERSONALISTKY...
PARTNE!I$ $ ADVOKÁTI$ $ KONCIPIENTI$ $ STUDENTI
Ú"ETNÍ, MARKETING
P!EKLADATELÉ
ASISTENTKY, RECEP"NÍ
Obr. ,. 5 2 struktura advok"tn# kancel"+e
64
Toto rozd&len# je d(le%it* pro proces stanovov"n# a negociace norem. P+ekladatel toti% nen# v kancel"+i odborn#kem, t#m je pr"vn#k. Tato informa,n# asymetrie 4 m" d(sledky na chov"n# jednotliv'ch akt*r( p+ekladov*ho procesu v,etn& p+ekladatelsk'ch strategi# p+ekladatele. Respondentka ,. 1 nap+#klad m&n# svou p+ekladatelskou strategii podle slo%itosti textu 2 v p+#pad&, %e textu nerozum#, nezb'v" j# nic jin*ho, ne% zvolit doslovn' p+#stup: Respondent 1: Ale sna$ím se si ten sv#j styl prosazovat ne$ se p%izp#sobovat, u$ proto, $e ono to tak snadno nejde. A sna$ím se taky o takovou tu jazykovou )istotu, aby to opravdu jazykov" bylo správn", kdy$ cítím, $e m#$u. Kdy$ ten text je napsan& tak… prost" n"které ty texty u$ jsou napsané )esky 'patn", jo, a ten smysl není úpln" z%ejm&, nedá se v tom manévrovat, no tak prost" to p%elo$im tak, jak to je. Tazatel: Tak$e jestli to chápu dob%e, tak to n"kdy také závisí na textu? -e kdy$ tomu rozumim, tak si s!tím m#$u víc hrát? Respondent 1:: Ur)it". Tazatel: A kdy$ tomu nerozumim, tak jedu slovo po slov". Respondent 1: Ano, proto$e pak mi nic jiného nezb&vá. ----Respondent 6: Já si dokonce myslím, $e právní p%eklady moc prostoru pro volnost neposkytnou. V"t'inou jsou tak zahu't"n&. A!)asto je to v&)et, $e ta volnost se tam nemá kde uplatnit.
D" se tedy +#ct, %e jedn#m ze zdroj( akulturace a nositelem normy v advok"tn# kancel"+i je text samotn'. Pr"vn# text je text ze sv* podstaty odborn' a odr"%# ?poetiku@ autora 2 pr"vn#ka, jen% je z"rove8 zadavatelem p+ekladu. Tuto poetiku pot* v p+#pad& obt#%n*ho textu mus# p+ijmout i p+ekladatel, jeliko% jeho vlastn# odbornost mu ned"v" p+edpoklady k prosazen# vlastn# normy, vlastn# poetiky. Z"rove8 je jasn*, %e pr"vn#k jako zadavatel od p+ekladatele nechce, aby p+i p+ekladu aplikoval svou vlastn# normu. Na9ot"zku, zda by se p+ekladatel jako jazykov' a kulturn# expert m&l pod#let na tvorb& origin"lu, jak to navrhuj# Lambert a Hermans =1998>, respondenti vesm&s shodn& odpov#daj#, %e by to bylo vhodn*, ov$em jak uv"d# respondentka ,. 9, pr"vn#ci o to nemaj# z"jem:
4
Term#n ?informa,n# asymetrie@ si pro -,ely t*to pr"ce vyp(j,uji z ekonomick* teorie Josepha E. Stiglitze. Zat#mco Stiglitz pou%#val tento term#n pro popis situace, kdy je jeden z partner( transakce znev'hodn&n t#m, %e m" m*n& informac# ne% jeho protistrana, v t*to pr"ci pojem ?informa,n# asymetrie@ popisuje situaci, kdy zadavatel je odborn#kem v ur,it*m jasn& pro0lovan*m oboru, zat#mco p+ekladatel takov'm odborn#kem nen#. Tento komunika,n# rys sd#l# p+eklad pr"vn#ch text( s odborn'm p+ekladem obecn&.
65
Respondent 2: My jsme tam m"li speciálního proofreadera, jestli si dob%e vzpomínám, tak to bylo spí' v&jime)n", proofreading po advokátech, ne po p%ekladatelích, to jsme ned"lali, ale po advokátech, kdy$ ti n"co napsali, kdy$ stvo%ili n"jaké jednodu''í memorandum, tak to jsem d"lal... Tazatel: A to bylo v angli)tin" nebo v )e'tin"? Respondent 2: V angli)tin". V )e'tin", bohudíky (smích) nebo bohu$el ne. Tazatel: A ty si myslí', $e by jim to prosp"lo? Respondent 2: No bó$e (smích). Jestli jsem si n")ím jist& v tomto rozhovoru, tak )astokrát ta úrove( byla ostudná. ----Respondent 9: Zase to d"laj v"t'inou ty zodpov"dn& lidi a nestává se to )asto. Je to t%eba 1:10 ve prosp"ch angli)tiny. Aby ti .ech dal zkontrolovat sv#j )esk& text, to se fakt stává mali)ko, ale stalo se mi to. Tazatel: Myslí' si, $e by to bylo pot%eba? Respondent 9: Já si myslím, jako, z!hlediska t%eba )e'tiny nebo n"jak&ho boje za kulturu jazyka, by to asi pot%eba bylo, ale mezi t"ma právníkama si myslím, $e by to bylo zbyte)n&, proto$e oni tady tou svojí hant&rkou mluv"j v'ichni a rozum"jí si p%i tom.
Nucen* p+ijet# normy se odr"%# i v tom, jak pr"vn#ci jako zadavatel* ch"pou p+eklad a co od p+ekladatele cht&j#. V$ichni respondenti se v#ce m*n& shoduj# v tom, %e p+eklad nen# mechanickou prac#, av$ak pr"vn#ci p+eklad takto vn#maj#, co% dle m*ho n"zoru mimo jin* znamen", %e zpochyb8uj# odbornost p+ekladatel( jako ?jazykov'ch a kulturn#ch expert(@ a odbornost p+ekladu jako ,innosti. P+ekladatel* jsou si t*to skute,nosti velmi dob+e v&domi: Tazatel: M" toti$ zajímalo, co jako právník vy$aduje od toho p%ekladatele, co by m"l mít nebo jak& po$adavky by m"l spl(ovat nebo jakou klasifikaci by m"l mít? Respondent 9: To já si tak jako p%edstavuju, $e právník po p%ekladateli chce, aby to byl jako stroj. Pokud mo$no co nejmen'í invence a co nejmen'í prostor pro vlastní my'lení a za%azování vlastního názoru do p%ekladu. To prost" musí b&t v'echno takov& hodn", hodn" precizní a v ! podstat" je úpln" jedno, $e to je nesrozumiteln&. Tazatel: Jo, tak$e kdyby, jo, …..takovej robot? Respondent 9: Takovej robot, myslím. Tazatel: Myslí' si, $e si oni myslej, $e je to mechanická práce? Respondent 9: Ur)it".
N"zor, %e p+ekl"d"n# je mechanickou prac#, p+i n#% p+ekladatel pouze p+episuje text do ciz#ho jazyka, je symptomem nerovn*ho postaven# pr"vn#ka a p+ekladatele v advok"tn# kancel"+i 2 jak bylo uvedeno v'$e, pr"vn#k vytv"+# hodnotu, pr"vn#k je odborn#k, zat#mco p+ekladatel, asistentky a sekret"+ky pouze poskytuj# podp(rnou slu%bu. Advok"tn#
66
kancel"+ je advok"tn#, ne p+ekladatelsk". Toto rozlo%en# sil a p+edstava p+ekladu jako mechanick* ,innosti m" pro p+ekladatele v"%n* d(sledky z hlediska pracovn#ch podm#nek, kter* jsou mu v advok"tn# kancel"+i vytvo+eny. P+ekladatel*, kte+# nastupuj# do9sv* prvn# advok"tn# kancel"+e, jsou v&t$inou zasko,eni objemem pr"ce a term#ny, v nich% maj# pr"ci prov*st. Tazatel: A jsou tu n"jak& rozdíly, na které jste si musela t%eba zvykat, oproti p%edchozím zam"stnáním? Respondent 1: No jako zpo)átku tady byl rozhodn" mnohem v"t'í nápor, $e jo, proto$e jsem tu byla sama, tak$e to bylo mnohem intenzivn"j'í, )lov"k toho za ten den musel stihnout mnohem víc a ! kdy$ to mám %íct up%ímn" tak jsem d%ív m"la více )asu na ! kontrolu t"ch p%eklad#, co$ m" p%ekvapilo, tady jsem )ekala, $e ! to bude naopak, ale spí'e tady jde o to vyprodukovat to kvantum, jo. ----Respondent 4: .../ekla jsem si, $e to d"lat nebudu, proto$e jsem spole)enská, $e prost" nebudu sed"t celej den s ! po)íta)em, nad%ená, tak jsem to prost" to odvrhla a pak kdy$ jsem vid"la ty mo$nosti, tak jsem si %íkala postupem )asu )lov"k jako vysp"je a!u$ kolikrát ty lidi jsou, si spí' %íkaj, $e by bylo lep'í, aby je nevid"l, tak jsem si %íkala, $e by to mohla bejt i v&hoda a!tak$e jsem vlastn" jak jsem %íkala, $e to zkusím, ale tohle to bylo p%esn" takov& ty moje nejhor'í obavy, jako $e opravdu, ráno mi do'el e–mail, tam bylo 20 stran, nebo já nevím kolik, já jsem to prost" naplácala, ve)er jsem to odeslala, za celej den jsem nikoho nevid"la a p%i'la jsem vyplivnutá dom# a takhle to 'lo furt a %íkala jsem si, tohle je fakt blb&, tohle, takhle si sv#j $ivot nep%edstavuju.
Z odpov&d# respondent( je patrn*, %e se v p+ekladatelsk*m odd&len# advok"tn# kancel"+e vytv"+# jak'si bludn' kruh 2 pr"vn#ci se domn#vaj#, %e p+eklad je mechanick" ,innost, a proto pro p+ekl"d"n# nevytv"+ej# ide"ln# podm#nky, objem pr"ce je zna,n' a9term#ny jsou nedosta,uj#c#. P+ekladateli pot* vlastn& nezb'v" nic jin*ho, ne% origin"l pod tlakem ,asov* t#sn& skute,n& mechanicky p+elo%it a nehled&t na kvalitu. Pohled na9takov'to p+eklad mus# pr"vn#ka op&t nutn& potvrdit v jeho p+esv&d,en# a p+ekladu jako mechanick* ,innosti. T#mto zp(sobem tedy pr"vn#ci vlastn& vnucuj# sv(j pohled na v&c p+ekladatel(m. D" se +#ci, %e p+eklad v advok"tn# kancel"+i je ,asto kompromisem mezi kvalitou a spln&n#m term#nu. Tento z"v&r neplat# pouze pro p+ekladatele v9advok"tn#ch kancel"+#ch, ale pro pr"vn# p+eklad obecn&: Respondent 9: Ne, já si nemyslím, $e je to mechanická práce. Tak jako tro'ku, jo, t%eba p#l nap#l. Ale kdy$ to d"lá' mechanicky tak v$dycky n"kde narazí', proto$e se to 200x n"kde opakuje a po
67
201-ní je to n"co jin&ho. Ale m" se to potvrdilo nedávno, jak oni (právníci) si p%edstavujou p%eklad. Prost" advokátní kancelá% nejmenovaná, dva m"síce vypracovávala n"jakou zprávu o kontrole pln"ní závazk# p%i privatizaci (vynecháno jméno spole)nosti) nebo )eho a napsali o tom 380 stránek za ty dva m"síce a potom to cht"li mít od pátku do pond"lka p%elo$en&. Proto$e si prost" myslej, $e ten p%eklad je jako kdy$ to prost" rychle opisuje'. -e k ! tomu není pot%eba $ádnej )as na p%em&'lení, nebo konzultaci pramen# nebo takov&hle v"ci, $e si myslej opravdu, $e to je mechanická práce. To je stejn" jako sekretá%ka, kdy$ p%episuje text, tak n"co takov&ho.
Na z"klad& v'sledk( p+edv'zkumu a na z"klad& odpov&d# respondent( jsem do$el k9z"v&ru, %e tato mezi pr"vn#ky p+evl"daj#c# p+edstava o p+ekladu jako mechanick* ,innosti vych"z# ,"ste,n& z jejich vlastn# p+ekladov* ,innosti. Pr"vn#ci ve velk'ch advok"tn#ch kancel"+#ch ,asto produkuj# cizojazy,n* texty, vlastn& autop+eklady, zejm*na v anglick*m jazyce. Pr"vn#k, kter' neum# alespo8 jeden ciz# jazyk, je ve velk* advok"tn# kancel"+i v'jimkou. Takov' pr"vn#k m" pot* =jako ostatn& v&t$ina populace> tendenci ?vulgarizovat@ =slovy respondenta ,. 10> schopnost p+ekl"dat na pouhou jazykovou kompetenci. Zad"v"n# p+eklad( je pot* motivov"no ,ist& ekonomick'mi d(vody 2 klient by nebyl ochoten platit vysokou sazbu pr"vn#ka, proto je tato pr"ce delegov"na n&komu levn&j$#mi, tj. p+ekladateli, pop+. jin*mu zam&stnanci =jak se mi v kr"tk*m neform"ln# rozhovoru sv&+ila studentka pr"v zam&stnan" v advok"tn# kancel"+i, pokud jsou p+ekladatel* vyt#%en#, je tak* nucena p+ekl"dat>.5 Je zvl"$tn#, %e v n"zoru na to, zda by pr"vn#ci byli schopni p+ekl"dat, se sami p+ekladatel* li$#: Tazatel: Myslí' si, $e právníci by byli schopní p%ekládat, jakoby prost" d"lat tu práci, co d"láte vy? Respondent 3: No, to jo. Tazatel: A jako stejn" dob%e, h#% nebo líp? Respondent 3: Ono zále$í na okolnostech....ale myslím si, $e to doká$ou ud"lat, hlavn" $e jejich práce je na 95% je práce s!textem. ----Tazatel: Myslíte si, $e by právníci byli schopní p%ekládat? Respondent 4: Jazykov" nadan&, ur)it". ----Tazatel: Myslí' si, $e by právníci byli schopni p%ekládat? Respondent 5: N"kte%í z!nich ur)it".... Obecn" jim to teda úpln" nejde, ale myslím si, $e mezi nima jsou naopak i Ti, kter&m to docela dob%e jde.
5
Z dokument(, kter* jsem m&l k dispozici =viz p+#loha ,. 8.>, vypl'v", %e sazba p+ekladatele ,in# jednu polovinu a% jednu desetinu sazby advok"ta =v z"vislosti na tom, zda sazbu p+ekladatele pom&+ujeme se sazbou koncipienta nebo se sazbou partnera kancel"+e>.
68
Tazatel: Jo, hele a proto$e kdy$ jsou právníci, kterejm to teda jde, pro) vlastn" zadávaj ty p%eklady, nám. Respondent 5: Tak ur)it" je to z!ekonomického hlediska, $e jo, … ta hodina práce právníka a hodina práce p%ekladatele, ty sazby jsou n"kde jinde, tak$e….. ten právník si v$dycky najde jinou práci, v!které se m#$e v"novat v!tom )ase, kdy teda u'et%í za to, $e ten p%ípadu za n"j d"lá p%ekladatel. ----Tazatel: Myslí' si, $e by oni byli schopni p%ekládat? Respondent 9: Myslím si a docela to i vím, $e ne. A v"dí to asi i!oni. Spousta z!nich mi %ekla, $e by to nedokázali. A u spousty z!nich sem to i vid"la, kdy$ t%eba se pokusili n"co p%elo$it, jako $e jim to trvá hrozn" dlouho, je to daleko mí( p%esn& ne$ m#j p%eklad, kterej ozna)ej za nep%esnej a mají s!tím spoustu práce.
/#m jsou tyto rozd#ly zp(sobeny? Pravd&podobn& rozd#lnou zku$enost# respondent(. Z+ejm& nebude n"hodou, %e respondenti ,. 3 a 4 spolu dlouho pracovali v9jedn* advok"tn# kancel"+i, stejn& jako respondenti ,. 9 a ,. 8 =jen% je tak* n"zoru, %e9pr"vn#ci nemohou p+ekl"dat>. Je tak* velice pravd&podobn*, %e jazykov* kompetence jednotliv'ch pr"vn#k( se mezi sebou skute,n& v'razn& li$#, nav#c v'hoda odbornosti na9stran& pr"vn#k( je neoddiskutovateln". Dal$#m mo%n'm vysv&tlen#m tohoto nesouladu m(%e b't rozd#l v m#+e p+ijet# pr"vn#kovy normy p+ekladatelem a v m#+e p+ijet# p+ekladatelovy pod+#zen* pozice. Pokud toti% p+ekladatel p+ipust#, %e p+ekl"dat m(%e i9zadavatel, ztr"c# v'hodu sv* odbornosti, a t#m tak* ,"st sv*ho postaven# v(,i pr"vn#kovi, kter* je d(le%it* v okam%iku, kdy doch"z# k negociaci p+ekladov* normy. Pokud je tedy pr"vn#k jako zadavatel schopen p+ekl"dat, ot"zkou z(st"v", jak vypadaj# normy, podle nich% se jeho p+ekladatelsk" ,innost +#d#, a co s"m o,ek"v" od9p+ekladu jako zadavatel, tj. jak" je jeho norma ve smyslu Chestermanov'ch expectancy norms. Jeliko% je pr"vn#k postaven v'$e ne% p+ekladatel, tato norma je z hlediska p+ekladu velice d(le%it".
2.4.3) P,ekladov/ normy pr"vn+ka V$ichni respondenti maj# vcelku jasnou p+edstavu o tom, co pr"vn#k od p+ekladu o,ek"v". Na ose doslovnost 2 volnost pr"vn#k o,ek"v" doslovnost. Normou je tedy doslovn' p+eklad, tedy p+eklad na lexik"ln# rovin&, jen% jen m"lo p+esahuje r"mec v'm&ny textov*ho materi"lu na -rovni terminologie.
69
Respondent 3: Jeden právník, m#j znám&, co má advokátní kancelá%, mi %ekl, a to je hezk& post%eh, $e vy$aduje jako fa'istickou v"rnost... v t"ch slovech, jo tak$e takhle to asi má b&t. ----Tazatel: A na ose t%eba doslovnost volnost, co myslíte, $e cht"jí právníci? Respondent 10: Doslovnost.
Ot"zkou je, co toto o,ek"v"n# pr"vn#ka motivuje. Podle respondenta ,. 3 za t#m stoj# obava pr"vn#ka, %e pokud dojde ke zp&tn*mu p+ekladu, nemus# se v'sledn' term#n shodovat s term#nem p(vodn#m. Respondent 3: Jenom tam zase z!pohledu toho právníka, ten právník prost", právníci jsou alibisti, $e jo, a on si pot%ebuje, kdykoliv si musí bejt stoprocentn", $e kdy$ se to náhodou bude p%ekládat z!t& angli)tiny do t& )e'tiny, tak $e to bude prost", $e to nebude znít dvojzna)n" a $e to v ! t& )e'tin" bude znít tak, jak on vícemén" pot%ebuje...A tady tím, $e jsme v ! tom prost%edí t& )e'tiny a obvykle v ! tom, $e ty v"ci se p%ekládají na rejst%ík a ! jsou to jakoby právnick& dokumenty a ten právník prost" pot%ebuje mít co nejv"t'í jistotu, $e tam nedojde k ! $ádn&mu posunu, tak je to prost" taková trochu „Czenglish“.
Formulace pr"vn#ho textu toti% ,asto nen# prac# jednoho ,lov&ka, n'br% v'sledek dohody. Nap+#klad zn&n# smlouvy obvykle formuluje jedna strana, av$ak n"sledn& je text odesl"n protistran&, je% m(%e do textu navrhnout sv* vlastn# -pravy a zm&ny. Pokud je jednou stranou nap+. /ech a druhou stranou Angli,an, nutn& doch"z# k p+eklad(m z9,e$tiny do angli,tiny a naopak. Doslovnost by pot* m&la zaru,it, %e nedojde ke zm&n& term#n( a %e si ob& strany rozum#. T#m se pr"vn#k z"rove8 chr"n# p+ed odpov&dnost# za9$kodu, je% by mohla klientovi v d(sledku nedorozum&n# vzniknout. D(sledkem v$ak n&kdy b'v" ni%$# kvalita p+ekladu a sn#%en" srozumitelnost p+ekladov*ho textu pro rodil*ho mluv,#ho, jde2li o p+eklad ,esk*ho origin"lu do ciz#ho jazyka. Toto sn#%en# kvality je ale ze strany pr"vn#ka tolerov"no. Tazatel: Tak$e to si myslí, $e taková ta „Czenglish“ v!tom právním prost%edí vícemén" je akceptovaná, nebo standard? Respondent 3: Prosím t", myslím si, $e je akceptovaná tady z!tohodle d#vodu, $e ten právník, prost" on pot%ebuje mít jistotu, proto$e klient... $ejo, on má zadání od klienta – ‘chci ud"lat tohle a tohle a od tebe pot%ebuju v"d"t, jestli se to dá ud"lat a!jestli mi nevzniknou dodate)n& náklady‘. A prost" jde s!hlavou na 'palek, proto$e klient mu potom %ekne jednak - ‘ty jsi %íkal, $e to jde a $e nevzniknou dodate)né náklady. Jak to, $e to nejde, jak to, $e já musím zaplatit peníze?“. A samoz%ejm", $e kdy$ to potom vidí rodil& mluv)í, tak má problém, proto$e, jak oni )asto %íkají - vidím prost" shluk frází.
70
Tazatel: Jo. To %íkají - ‘vidím to jako frázi‘? Respondent 3: Ob)as. Tazatel: Klienti? Respondent 3: Hmm. No,no.
D" se tedy +#ci, %e nejd(le%it&j$#m o,ek"v"n#m pr"vn#ka od p+ekladu je terminologick" spr"vnost a ust"lenost. Tato norma v$ak nen# ,ist& p+ekladov", vztahuje se i na tvorbu prototext(. Stylistick" hodnota textu je pro pr"vn#ka jako zadavatele p+ekladu a% na posledn#m m#st&. Toto o,ek"v"n# je mo%n* pova%ovat za obecn& platn* pro v$echny pr"vn#ky, i kdy% existuj# v'jimky. Respondent 3: Já si myslím, jako, z!hlediska t%eba )e'tiny nebo n"jak&ho boje za kulturu jazyka, by to asi pot%eba bylo, ale mezi t"ma právníkama si myslím, $e by to bylo zbyte)n&, proto$e oni tady tou svojí hant&rkou mluv"j v'ichni a rozum"jí si p%i tom.
Stejn'm zp(sobem to vn#maj# i respondenti. Jsou si v&domi toho, %e pr"vn#k vy%aduje p+edev$#m terminologickou spr"vnost a konzistentnost, velice d(le%it* je tak* spln&n# term#nu. Jazykovou ?,istotu@ a vyt+#ben' styl kladou respondenti mezi n"roky pr"vn#ka a% na posledn# m#sto. Respondent 1: Co se t&)e té )tivosti, já nevím, proto$e mnohdy ty texty jakoby trpí, oni moc )tivé nejsou ty právní p%eklady, co si budem %íkat, takové ty dlouhé odstavce atd. V!tom nemám moc jasno, no, jestli )ekají to… myslím si, $e ne)ekají, $e by to )lov"k n"jak vycizeloval, to ne. Spí' )ekají, aby to odpovídalo tomu originálu. A samoz%ejm" spln"ní toho termínu, o tom si myslim se ani nediskutuje. Prost" jak se ten termín nastaví, tak to musí b&t. ----Tazatel: Tak$e z hlediska, kdyby já byl jako právník a z!hlediska m&ch po$adavk# na p%eklad, jeden z!nich je t%eba spln"ní termínu, dal'í je n"jaká terminologická p%esnost nebo n"jaká konzistentnost v!t& terminologii, dal'í je, t%etí je hezkej jazyk, tak jak bys to hierarchizovala, co je nejd#le$it"j'í a co je nejmí( d#le$ité. Respondent 9: No, myslím, $e hezkej jazyk by v$dy byl na posledním míst". Mo$no n"jaká gramatická správnost by se tam dostala nad to, ale prvotní jsou terminologická p%esnost a )asov& termín. V$dycky. ----Respondent 10: Termín a p%esnost na prvních dvou místech. Ten styl ur)it" je posunut na vedlej'í kolej.
Pro pr"vn#ka je tedy standardem p+eklad, kter' je hlavn& terminologicky p+esn' a9ust"len', av$ak nemus# b't stylisticky kvalitn#. Toto pojet# standardn# kvality p+ekladu potvrzuj# i sami pr"vn#ci, kdy% d"vaj# instrukci p+ekladateli. N&kdy je mo%n* se setkat se 71
zvl"$tn# instrukc# ohledn& kvality p+ekladu na vy$$#ch -rovn#ch ne% na -rovni terminologick*. V takov*m p+#pad& p+ekladatel dost"v" ,"ste,nou volnost k -prav& stylistick'ch hodnot origin"lu, -kolem je text ?vy,istit@. Domn#v"m se, %e instrukce, kter* explicitn& po%aduj# vysokou stylovou kvalitu p+ekladu, vlastn& potvrzuj# standardn# implicitn& vyj"d+en* zad"n#, kde nen# na stylovou kvalitu kladen a% tak vysok' d(raz. Tazatel: Dostal jste n"kdy jako takovou instrukci jako ve stylu, tohle není nutné takhle hodn" dob%e p%ekládat nebo naopak tohle pot%ebuji fakt hezky p%elo$it, jakoby prost" takovou instrukci na kvalitu? Respondent 10: Dostal jsem instrukci, pot%ebuji to hezky anglicky napsat t%eba nebo tak... Tazatel: Tak$e myslíte si, $e ty p%ekladatelé jsou jakoby si uv"domují, $e jsou na n"jaké (standardní) úrovni. Respondent 10: Ur)it".
Pr"vn#ci jsou si tedy v&domi stylistick'ch nedostatk(, kter* pr"vn# texty charakterizuj#, a n&kdy p+edaj# p+ekladateli instrukci, aby text origin"lu v r"mci p+ekladu upravil. Tyto dv& normy v$ak v n&kter'ch p+#padech koliduj#. N#%e uv"d#m dokument s9kritikou p+ekladu od pr"vn#ka a s n"sledn'm koment"+em p+ekladatel( =obr. ,. 6>. Pr"vn#k o,ek"val od p+ekladatele pr"ci se syntax#, ov$em v instrukci to nijak neuvedl, nav#c nedal p+ekladatel(m na p+eklad dostate,n' ,as. P+ekladatel* argumentuj#, %e9v9takov*m ,asov*m r"mci nen# mo%n* vyrobit stylisticky kvalitn# text. Domn#v"m se, %e i tento p+#klad potvrzuje standardn# normu vy%adovanou od pr"vn#ka a jej# p+ijet# od p+ekladatel( 2 p+ekladatel* se br"n#, %e nen# jejich b&%n'm -kolem upravovat kvalitu text( a %e nemaj# na takov' postup dostatek ,asu.6 V t*to souvislosti je nutn* upozornit, %e a,koli je zde zmi8ov"na ur,it" ?standardn#@ norma, tj. jist" ?standardn#@ o,ek"v"n# pr"vn#k(, jak bude p+eklad vypadat, tento standard nen# v$eobecn& platn'. Tato skute,nost je podle m*ho n"zoru d"na procesem akulturace, kter'm proch"z# jak p+ekladatel, tak v tomto kontextu zejm*na pr"vn#k. Pr"vn#ci si buduj# svou kompetenci a normy z#sk"v"n#m zku$enost# v advok"tn#ch kancel"+#ch a pokud zm&n# pracovi$t&, mus# se ,"ste,n& podrobit op&tovn* akulturaci stejn& jako p+ekladatel.
6
Jde o e2mailovou komunikaci, proto je prvn# p+#sp&vek v diskuzi dole, posledn# p+#sp&vek od p+ekladatele je naho+e. V$echna d(v&rn" data byla v dokumentu rozmaz"na.
72
Obr. ,. 6 2 e2mailov" komunikace mezi pr"vn#kem a p+ekladateli
V d(sledku to znamen", %e p+i pom&rn& vysok* fluktuaci pr"vn#k( mezi advok"tn#mi kancel"+emi si ka%d' pr"vn#k p+en"$# kompetence a o,ek"v"n# p+ejat" v9p+edchoz#ch p(sobi$t#ch. Pro p+ekladatele to znamen", %e v jedn* advok"tn# kancel"+i
73
nemus# existovat jedin" norma, jedin' druh expectancy norm platn' pro v$echny pr"vn#ky jako zadavatele p+ekladu. Respondent 1: Já si myslím, $e )ekají u$ vysokou míru té terminologické správnosti, $e )ekají od toho p%ekladatele ji$ prakticky hotov& právní text, jak v ! té )e'tin", tak v ! té angli)tin". Potom i )ekají to, aby to spl(ovalo jejich za$it& úzus, proto$e jsou n"kdy mo$né r#zné mo$nosti, dají se pou$ít r#zné v&razy, tak$e )lov"k se musí trefit i jako do individuálních priorit nebo preferencí t"ch lidí, musí je poznat. ----Respondent 3: ...ale jako m"l jsem )ty%i typy angli)tiny, kde prost" lidi cht"li tyhlety spojení a cht"li jako tyhlety v&razy. ... ----Respondent 9: A potom postupn", jak se to rozr#stalo, tak naopak, ka$dej ten právník, za)al mít svoje vlastní p%edstavy o tom, jak se to d"lá. Tak$e se sice pou$ívali vzory, ale musel si pou$ít vzor z!toho konkrétního odd"lení... ----Respondent 7: I think it is difficult to codify this. Every lawyer has his own particular way, they are quite independent, I think. It is a loose...
Pro p+ekladatele advok"tn# kancel"+e nebo obecn& pro p+ekladatele pr"vn#ch text( je velice d(le%it* um&t se orientovat v rozd#ln'ch ?-zech@ a o,ek"v"n#ch jednotliv'ch zadavatel( 2 pr"vn#k(. Rozd#ly mezi t&mito -zy jsou v$ak ve skute,nosti rozd#ly na -rovni terminologie, jak je mo%n* vydedukovat z v'$e uveden'ch citac#. Z"v&rem t*to ,"sti lze tud#% +#ci, %e pr"vn#ci obecn& maj# vlastn# konstitutivn# i9regulativn# p+ekladov* normy, a,koli mezi nimi samoz+ejm& existuj# rozd#ly. Pou%iji2li Touryho model p+ekladov'ch norem, mohou se normy a o,ek"v"n# pr"vn#k( jako zadavatel( textu vyj"d+it takto: • initial norm 2 pr"vn#ci tuto normu obecn& s p+ekladateli ne+e$#. Z"le%# na dal$#ch faktorech, nap+. na p+"n# nebo na situaci klienta advok"tn# kancel"+e, a zejm*na na rozhodn*m pr"vu, kter'm se dan' dokument +#d#. Vyjdeme2li z p+edpokladu, %e v&t$ina dokument( se +#d# pr"vn#m +"dem /esk* republiky, pot* bude podoba initial nor' z"viset na sm&ru p+ekladu 2 p+i p+ekladu do ciz#ho jazyku bude normou adekv"tnost =?adequacy@>, p+i p+ekladu do ,esk*ho jazyka bude normou p+ijatelnost =?acceptability@>,
74
• preliminary norms 2 normu translation policy ur,uje v'hradn& pr"vn#k, ,asto na z"klad& instrukce klienta. P+ekladatel nem(%e tuto normu s"m stanovit, co% n&kdy vede k9frustrac#m: Respondent 9: M" nejvíc vadilo ... $e )lov"k p%i'el ráno do práce a nev"d"l, co bude ten den d"lat. A nev"d"l, $e jestli tam bude do t%í nebo do deseti. Tazatel: Tak$e p%ekladatel nemá v#bec právo rozhodnout, co se bude d"lat, co se bude p%ekládat. Respondent 9: No, to nemá. S!tím se ale po)ítá a to mi vadilo, $e se to bere jako normální. Tazatel: A myslí', $e to není normální. Respondent 9: Myslím, $e ne. Tohle vlastn" nikde nemá', krom" n"jak&ho doktora na záchrance
Normy directness of translation pr"vn#ci tak* ne+e$#, d" se v$ak p+edpokl"dat, %e podoba normy bude op&t vypl'vat z pr"vn#ho syst*mu, j#m% se dan' p+ekladov' text +#d#. • operational norms 2 normou na t*to -rovni je doslovnost. P+ekladatel nesm# m&nit strukturu ani distribuci textu. P+ekladatel v%dy p+ekl"d" cel' text, nesm# m&nit kapitoly, z"hlav# ani odstavce. Na -rovni lexika op&t plat# velice striktn# po%adavek doslovnosti, n&kdy a% otrock*ho p+#stupu 2 makrostylistick* ani mikrostylistick* prvky textu nesm# b't p+ekladatelem m&n&ny, co% vede k ,etn'm interferencn#m na -rovni slova, kolokace a fr"ze =viz koment"+ respondenta ,. 3 o tzv. ?Czenglish@>.
2.4.4) Komunikace a prosazov"n+ norem V p+edchoz#ch kapitol"ch byly pops"ny p+ekladatelsk* normy pr"vn#k( a procesy formov"n# pr"vn#ho p+ekladatele, tj. procesy, jimi% si p+ekladatel vytv"+# vlastn# p+ekladatelsk* normy, pop+. si osvojuje normy pr"vn#ka nebo jin'ch p+ekladatel(. V9souvislosti z hypot*zou, %e p+ekladatel ?na voln* noze@ si vytv"+# vlastn# normu, je% je konfrontov"na a% s jeho p+#chodem do advok"tn# kancel"+e, je nutn* si polo%it ot"zku, jak takov"to konfrontace vypad". Jde o tzv. ?negociaci@ normy, o n#% p#$e Toury =1999>. Z9rozhovor( vypl'v", %e nejd(le%it&j$#m zp(sobem akulturace a komunikace norem v9advok"tn# kancel"+i je zp&tn" vazba. Zp&tn" vazba je d(le%it" proto, %e je v n# implicitn& nebo p+#mo explicitn& vyj"d+ena norma a o,ek"v"n# zadavatele, tj. pr"vn#ka, advok"tn# kancel"+e nebo i p+ekladatelsk* agentury. Zp&tn" vazba obsahuje korektivn# slo%ku, je% spo,#v" v tom, %e upozor8uje 75
na9jedn"n# p+ekladatele, kter* je vn#m"no jako spr"vn* nebo nespr"vn*, a t#m reguluje jeho dal$# jedn"n#. P+ekladatel* si jsou v&domi d(le%itosti zp&tn* vazby jako nositele normy, ov$em od pr"vn#k( se j# do,k"vaj# jen z+#dka. Tazatel: Dostáváte t%eba taky n"kdy n"jakou zp"tnou vazbu? Respondent 1: To je v"c, kterou lehce postrádám. Ob)as si o ni %eknu, uvítala bych to, na druhou stranu na to není v"t'inou )as, $e jo. ----Respondent 7: I don't receive any feedback on my work, at least not yet. ----Respondent 10: No zp"tná vazba, na druhou stranu jí moc nebylo ze za)átku, tak jsem si %íkal, $e to odesílám a z!druhé strany se nic neoz&valo. Tak jsem si %íkal, dobr&, dobr&…
Pod"v"n# zp&tn* vazby m" jistou ,asovou dimenzi. N&kte+# respondenti si vzpom#naj#, %e na za,"tku jejich pr"ce v advok"tn# kancel"+i dost"vali zp&tn* vazby v#c. Dle m*ho n"zoru je to d"no t#m, %e pr"v& p+i p+#chodu nov*ho zam&stnance je pot+eba jeho akulturace nejmarkantn&j$#, a proto advok"tn# kancel"+ vyv#j# vy$$# snahu regulovat jedn"n# p+ekladatele do podoby, je% je vn#m"na jako spr"vn". Zp&tnou vazbu nov*mu p+ekladateli d"vaj# jak pr"vn#ci, tak zku$en&j$# p+ekladatel* nebo vedouc# p+ekladatelsk'ch odd&len#. Pot*, co p+ekladatel projde z"kladn# akulturac# a jeho jedn"n# je pova%ov"no za spr"vn*, objem zp&tn* vazby kles". Tazatel: To kritizoval kdo? Ti p%ekladatelé nebo ti (právníci)? Respondent 9: Po m" to v$dycky )etl ten druhej p%ekladatel, co tam byl jakoby senior, potom se to dostalo je't" k ! t"m právník#m, kter& n"kte%í mi dávali tu zp"tnou vazbu. Prost" p%i'li a m"li tam úpln" totáln" p%e'krtan& 2 stránky, se kterejma si dali tu práci, pak to vyfakturovali, ale m" to tenkrát docela hodn" pomohlo. Tazatel: A potom, kdy$ ses tam zapracovala, ta zp"tná vazba byla i!potom dál? Respondent 9: Potom u$ ne. Tazatel: Tak$e to bylo na za)átku takov& zau)ení, $e ti dávali. Respondent 9: To bylo jenom na za)átku, t%eba p#l roku, co$ byla ta doba, kterou já jsem pot%ebovala, abych zjistila, co po m" vlastn" cht"j. A potom jsem to za)ala d"lat, tak jak to cht"li, i!kdy$ mi to n"kdy p%i'lo jakoby ne úpln" ko'er, ne úpln" tak, jak bych to napsala, ale v"d"la jsem, co mám napsat, aby byli spokojení, tak jsem to napsala a oni pak u$ ty dokumenty jenom posílali dál.
76
Mezi dal$# nositele norem a tud#% zdroje akulturace pat+# pozorov"n# jedn"n# zku$en&j$#ch p+ekladatel( a v n&kter'ch kancel"+#ch i pom(cky jako nap+. terminologick* glos"+e, slovn#ky a vzorov* p+eklady. Respondent ,. 3 popisuje, jak se u,il p+ekl"dat ve sv* prvn# advok"tn# kancel"+i p+#m'm pozorov"n#m zku$en&j$#ho p+ekladatele, a p+ipojuje sv* hodnocen# tohoto p+#stupu. Respondent ,. 5 zase popisuje sv(j vstup do p+ekladatelsk*ho odd&len# advok"tn# kancel"+e a vzpom#n" na zdroje vlastn# akulturace. Tazatel: Jak to probíhalo, to u)ení? Jako dostával jsi n"jakou zp"tnou vazbu, nebo jsi t%eba n"jak& vzorov& dokumenty dostával, nebo já nevím. U)il ses t%eba od Karla (pozn: zkušenějšího překladatele)? Respondent 3: Prosím t", vícemén" tak ono to bylo dob%e zorganizovan& v ! t& kancelá%i, vlastn" ty p%eklady se d"laly ve dvojicích, jo, co$ bylo pro m" jako pro )lov"ka, kterej se to u)il, to bylo prost" úpln" to nejlep'í, co se mohlo zada%it, proto$e jsme vlastn" na tom spolupracovali. Vícemén" já jsem n"jakou dobu slou$il Karlovi jako písa% a Karel m"l p%ed sebou )eskej text a ten mi diktoval vlastn" v!t& angli)tin". Tak$e kdy$ se zada%ilo, $e jsem m"l ten text v!elektronick& podob", tak já jsem p%ed sebou vid"l tu )eskou v"tu a vlastn" jsem sly'el, jak se z!toho tvo%í ta angli)tina, co$ bylo vynikající. To bylo jako fakt super. ----Respondent 5: Jo, jasn". Tak$e, no tak já jsem t%eba tím $e jsem p%i'el do toho odd"lení, $e jo vlastn", tak jsem u$, tak zji'*uju, jak to d"laj kolegové, kter& u toho odd"lení d"lali u$ p%ed tím, $e jo a )lov"k se tomu sna$í p%izp#sobit, tím $e ta zp"tná vazba není a$ tak velká t%eba od t"ch právník#, tak prost" … kdy$ jo, tak se ty mantinely dají jako zú$it, $e jo, ale jinak to prost" )lov"k d"lat tak n"jak defakto podle sebe, no. Nebo podle toho jak ví, $e se to d"lá na tom odd"lení. Tazatel: Probíhá n"jaká kritika v ! rámci toho odd"lení? T%eba $e by, jak se %íká t& koordinátorce, $e by Ti n"co %ekla nebo n"jak T" opravila, na za)átku asi typuju, $e jo, $e tam n"co prob"hlo takov&hleho, ale jak to vypadá? Respondent 5: Tak na za)átku ur)it", to bylo $e jo, to bylo ne$ jsem si zvykl, postupem, no )as od )asu n"jak& upozorn"ní p%ijde. Tazatel: Jo a jakoby se to t&ká )eho? Respondent 5: … v"t'inou je to bu,to n"jak& … po$adavek na to p%ekládat n"jakej termín jinak, $e jo. Tazatel: Tak$e terminologie je to v"t'inou. Jo. A existujou v!tom p%ekladatelsk&m odd"lení n"jak& jakoby, n"jaká standartizace? Prost" n"jak& vzory, n"jak& slovníky nebo n"co takov&ho, co by prost" standartizovalo ten v&kon? Respondent 5: Tak ty vzory tam n"jak& jsou, slovní)ek, si vzpomínám pár slovní)ku v!n"jak&m konkrétním projektu, jako $e by byl n"jakej úpln" komplexní slovník )esko–anglick&, kter&m se bude to odd"lení %ídit, tak jako tak daleko ne.
77
V'$e uveden* citace tak* ,"ste,n& popisuj#, jak" norma b'v" ve zp&tn* vazb& nejv#ce obsa%ena, a tud#% jak" norma je pova%ov"na pr"vn#ky a zku$en&j$#mi p+ekladateli pova%ov"na za nejd(le%it&j$#. Zd" se, %e nejd(le%it&j$# je norma na -rovni lexikologie, tj. norma terminologick" =tato norma m(%e podle modelu Gideona Touryho zahrnovat jednak normy typu textual(linguistic, jednak normy typu initial norm, vych"z#me2li z9p+edpokladu, %e v'znam pr"vn#ch term#n( je pevn& spojen s pr"vn#m syst*mem>. To by odr"%elo v'$e zm#n&nou p+edstavu pr"vn#k(, %e p+eklad pr"vn#ch text( je mechanickou ,innost#, kter" se zab'v" pouze povrchovou strukturou textu. Norma na vy$$# -rovni se v&t$inou ve zp&tn* vazb& nevyskytuje, u angli,tiny se podle respondent( preferuje buA anglick" nebo americk" angli,tina, ov$em domn#v"m se, %e ve v&t$in& p+#pad( jde pouze o9nastaven# p+#slu$n*ho slovn#ku ve funkci kontroly pravopisu textov*ho editoru. P+i k3dov"n# p+epis( rozhovor( jsem nabyl dojmu, %e v n&kter'ch kancel"+#ch se od p+ekladatele vy%aduje pouze spln&n# pr"v& terminologick* normy a %e na vy$$#ch -rovn#ch textu je p+ekladateli v#ce m*n& ponech"na jist" volnost. V takov*m p+#pad& si p+ekladatel op&t vytv"+# vlastn# normy, kter* jsou implicitn& validov"ny chyb&j#c# zp&tnou vazbou a9komunikac# mezi p+ekladatelem a pr"vn#kem obecn&. Z tohoto hlediska je d(le%it" nejen komunikace mezi pr"vn#kem a p+ekladatelem, ale i komunikace v r"mci p+ekladatelsk*ho odd&len#. B&hem anal'zy byly rozeznateln* dva mo%n* modely 2 v9kancel"+#ch, kde komunikace norem prob#hala pouze na -rovni terminologie, nedo$lo k -pln* standardizaci p+ekladatelsk'ch strategi# a p+eklady jednotliv'ch p+ekladatel( se od sebe n&kdy i v'razn& li$ily. N#%e uv"d#m dva p+#klady: Tazatel: Do you talk about translation and proofreading in your department? Respondent 7: Yeah, we do. Tazatel: Is it on the level of terminology, or is it on a higher level. e.g. style or... Respondent 7: We don't discuss style. I tried when I first came there. But I have just heard stories about previous attempts and it seems there had been some attempts in the past before I arrived to create a coherent style, it just hasn't worked out for whatever reason. So... there's that experience.... Translator: Do you proofread translations? Respondent 7: Yeah. Tazatel: Have you noticed a “style“ of the translators? If you have two translators, does each of them have his own style? Respondent 7: Yes, very much.
78
V p+ekladatelsk*m odd&len# kancel"+e, v n#% je respondent ,. 7 zam&stn"n, prakticky neexistuje komunikace o norm"ch na vy$$# -rovni ne% na -rovni terminologie, dokonce by se dalo +#ci, %e sd#len# normy v kancel"+i neexistuje v(bec. Domn#v"m se, %e9to, co respondent ,. 7 popisuje, je sd#len# kompetence =pokud si n&kdo nevzpomene na ur,it' ekvivalent, zept" se kolegy>. D(sledkem pot* je, %e korektor p+i kontrole p+eklady jednotliv'ch p+ekladatel( mezi sebou rozezn". To m(%e b't probl*mem v9p+#pad&, %e si p+ekladatel* mezi sebe rozd&l# jeden v&t$# text 2 terminologie sice m(%e b't stejn", p+ekladatelsk* strategie se v$ak mohou z"sadn& li$it. Tazatel: A m" by, tohleto m" teda zajímá, proto$e vlastn", co kdy$ je to podle )esk&ho práva. Tak a Ty to jakoby upravuje' na právní systém toho p%íjemce? Respondent 5: Tady potom hraje roli v"c, pro koho je to ur)en&, $e jo. Pokud je to ur)eno pro … tzn. text kter& je p%ekládán z ! )e'tiny podle )eského práva do angli)tiny, tak se tam asi p%izp#sobuje tomu právnímu systému toho p%íjemce. ----Respondent ). 8 se domnívá, $e p%i p%ekladu by terminologie m"la odrá$et právní systém, jím$ se dokument %ídí. Pokud se tedy )esk& dokument %ídí právem .eské republiky, anglické termíny by se nem"ly p%izp#sobovat nap%. anglickému klientovi, jeliko$ text odrá$í právní reálie .eské republiky, proto je n"kdy nutné i!kalkování, ov'em nikdy ne p%eklad pomocí kulturního ekvivalentu.
N"zory respondent( ,. 5 a ,. 8 jsou v z"sad& opa,n*, co% by samo o sob& nebylo ani tak zvl"$tn#. Ve skute,nosti jsou v$ak respondenti ,. 5 a ,. 8 kolegov* z jedn* advok"tn# kancel"+e, kte+# spolu ji% p+es dva roky pracuj# v jedn* m#stnosti. Podle m*ho n"zoru tento p+#pad ilustruje, co nast"v" v p+#pad& nedostate,n* komunikace a negociace norem. Je jasn*, %e pokud se dva p+ekladatel* pracuj#c# pro jednu advok"tn# kancel"+ neshodnou na norm& typu initial norm podle Gideona Touryho, jejich p+eklady mus# vykazovat zna,n* rozd#lnosti i v pou%it* terminologii. Skute,nost, %e nedo$lo ke korekci t*to rozd#lnosti b&hem dvou let, co spolu pracuj#, je jen d(kazem nedostate,n* zp&tn* vazby od pr"vn#k( a od vedouc# p+ekladatelsk*ho odd&len#, kte+# by si t*to neshody b&hem tak dlouh*ho ,asov*ho obdob# m&li v$imnout. Jin'm vysv&tlen#m tohoto p+#padu je, %e stanoven# normy typu initial norm nen# v prost+ed# advok"tn# kancel"+e prioritou a p+ekladatel* maj# v9+e$en# t*to roviny p+ekladu relativn# volnost.
79
V n&kter'ch jin'ch advok"tn#ch kancel"+#ch je vid&t v&t$# snaha o standardizaci proces( a o stanoven# pevn* normy, je% by z-%ila mantinely mo%n'ch +e$en# jednotliv'ch p+ekladatel(. Takov'to postoj vy%aduje aktivitu p+edev$#m ze strany p+ekladatelsk*ho odd&len#, respondenti v$ak vyjad+uj# skepsi ohledn& mo%n* normativn# aktivity ze strany pr"vn#k(. Z hlediska norem jsou pr"vn#ci hodn& konzervativn# a o stanoven# jednotn* stylov* normy prakticky nemaj# z"jem, prosazen# normy vych"zej#c# z p+ekladatelsk*ho odd&len# je velice obt#%n*, ne2li nemo%n*. Domn#v"m se, %e je to op&t dan* akulturac# pr"vn#ka a rigiditou pr"vn#ho prost+ed# i jazyka. Respondent 9: S!tím sem se nesetkala nikdy, teda vlastn" jednou, ale to byl takovej zvlá'tní pokus. To bylo, kdy$ se tam jednou objevila editorka, která byla Ameri)anka )esk&ho p#vodu, to znamená v!podstat" bilingvní a m"la vystudovan& práva v!Americe. A ! za)ala v ! tom Linklaters takovej zvlá'tní pokus, jako$e vnést jazykovou kulturu do advokátní kancelá%e. A to pojala tak, $e za)ala práv" s!tady t"ma v"cma, ale za)ala u$ u t"ch právník#, ne a$ u p%ekladu. -e jim chyb"la n"jaká struktura, logická vazba a!tady ty v"ci v!t"ch textech právních a cht"la, aby oni to psali tak, aby se to potom i líp p%ekládalo i tady s ! tím. Ale to neusp"la v#bec. Tazatel: Neusp"la. Pro) si myslí', $e to neusp"lo? Respondent 9: Proto$e si myslím, $e ti právníci m"li svoje zavedené postupy a odmítali pou$ívat cokoliv jiného. ----Respondent 7: But I have just heard stories about previous attempts and it seems there had been some attempts in the past before I arrived to create a coherent style, it just hasn't worked out for whatever reason. So... there's that experience. ----Respondent 1: Zpo)átku tro'ku (jsem se pokou'ela stanovit jazykovou normu), ale rezignovala jsem na to, proto$e oni mají, ti právníci, takové svoje velmi jasn" nastavené p%edstavy a s!tím se asi celkem nedá hnout. Ale na druhou stranu, jak %íkám, zpo)átku té práce bylo víc, ne$ jsem dokázala zvládnout, tak$e …
Pokud p+ekladatel* v advok"tn# kancel"+i p+ece jen za,nou komunikovat mezi sebou a stanovovat si vlastn# normy, v'sledkem m(%e b't jednotn" norma alespo8 na9stran& p+ekladatel(, a tud#% konzistentn&j$# v'stupy a p+ibl#%en# se jednotn*mu stylu. Tazatel: Bavili jste se v ! rámci p%ekladatel#, kdy$ bylo takov& odd"lení, o p%ekladu nebo jste to moc ne%e'ili? Respondent 9: To jo, t%eba s ! tím Borisem (vedoucím p%ekladatelského odd"lení) se to %e'ilo hodn", proto$e on byl teoretik p%ekladu. A on to celkem $ral, tak$e m"l po%ád takov& n"jak& pokusy, $e pot%ebujeme se p%iblí$it n"jak&mu stylu a musíme to d"lat v'ichni st"jn", co$ si myslím, $e bylo nakonec v&hodn&. -e jsme v'ichni postupovali jednotn&m zp#sobem, kdy$ tam jeden
80
nebyl a druhej dostal jeho text, t%eba potom k!n"jak&m následním revizím, tak aby se )lov"k do toho snadno dostal, aby to na tom textu nebylo poznat, $e to vlastn" d"lali dva lidi. Tazatel: To je zvlá'tní, co ty %íká', proto$e m" p%ijde, $e já si poznám vlastní p%eklady. Respondent 9: To já bych si asi nepoznala.
Ot"zkou z(st"v", zda pr"vn#ci takov'to postup v(bec ocen#. Z v'$e uveden'ch citac# by se zd"lo, %e sp#$e ne, co% vede k jist'm frustrac#m =slovy respondentky ,. 1 k9?rezignaci@> na stran& p+ekladatel(. Jak ji% bylo uvedeno v'$e, pr"vn#ci nevn#maj# p+ekladov* normy jako prioritu, jeliko% se ,asto domn#vaj#, %e p+eklad je mechanickou ,innost#, kter" nevytv"+# %"dnou p+idanou hodnotu. Z rozhovor( z"rove8 jasn& vypl'v", %e p+ekladatel* jsou si tohoto postoje v&domi. Tato skute,nost tak* m(%e vysv&tlit, pro, se n&kte+# p+ekladatel* ke stanovov"n# norem stav&j# aktivn&, zat#mco jin# jsou v tomto sm&ru pom&rn& pasivn#. Anal'zou rozhovor( jsem do$el k z"v&ru, %e existuje jist" korelace mezi normativn# ,innost# p+ekladatel( v advok"tn# kancel"+i a otev+enost# pr"vn# sekce kancel"+e k t*to ,innosti. Je to vlastn& logick* 2 pokud pr"vn#k nec#t# p+eklad jako probl*m ?meziosobn# koordinace@ =slovy Thea Hermanse>, pot* ani nec#t# pot+ebu stanovovat normu. Pokud tedy pr"vn#k skute,n& ch"pe p+eklad jako mechanickou, strojovou ,innost, nestanov# normu na vy$$# -rovni ne% na -rovni terminologie. Na druhou stranu pokud pr"vn#k ch"pe v'znam p+ekladu a tvorby text( obecn& v advok"tn# praxi, je otev+en&j$# mo%nosti stanoven# normy, nestanov#2li ji s"m. D(kazem je nap+. situace respondenta ,. 10, kter' sice nedost"v" p+#li$ zp&tn* vazby, ov$em m" mo%nost otev+en& konzultovat s pr"vn#ky, vyu%#vat v'hod jednotn*ho stylu =tzv. ?house style@> a pou%#vat p+ekladatelsk' software, o9jeho% zakoupen# ani s"m nepo%"dal. Tazatel: A vy tam máte firemní styl? Respondent 10: Máme, no. Kdy$ jste byl u toho hodnocení tak se hájili za to, $e máme styly podle pot%eby. Tazatel: A co to je jako? To je jako n"kde napsan&, ten house style, to jsou jako n"jaká pravidla? Respondent 10: No (oni pou$ívají) termín know-how, to je jako rozsáhlá databáze dokument# a p%edpis#, jak psát n"které texty, 'ablon. Tazatel: A t%eba i na cizí jazyky nebo jen na )e'tinu? Respondent 10: I na )e'tinu. (...)
81
Tazatel: M" by zajímal ten trados, to bylo va'e rozhodnutí nebo to bylo rozhodnutí z!hora? Respondent 10: No to bylo spí' z ! hora nám to nabídli. Ve firm" tedy komunikovali jenom s!náma jako s!p%ekladatelema, nás do toho zaanga$ovali.
Podle m*ho n"zoru je v tomto kontextu d(le%it*, zda jsou procesy stanovov"n#, negociace a komunikace norem pova%ov"ny ob&ma akt*ry p+ekladov*ho procesu v9advok"tn# kancel"+i, tj. p+ekladatelem a pr"vn#kem, za efektivn#. Vytv"+# p+eklad pro pr"vn#ka opravdu takovou p+idanou hodnotu, aby pr"vn#kovi vynahradila -sil# vynalo%en* na standardizaci a kodi0kaci p+ekladov'ch norem v advok"tn# kancel"+i? Respondent 9: ...A to je vlastn" zajímav&, $e ti právníci, kte%í tady ty informace nedávali, tak v"t'inou posílali ty sekretá%ky a ti, kte%í jakoby komunikovali, tak v"t'inou p%i'li sami. A potom chodili je't" n"kolikrát zpátky a m"li práv" ty zp"tn& vazby. To byl prost" )lov"k, kter&mu si vodnes ten text hotovej a on strávil t%eba celej dal'ej den tím, $e to procházel a potom za tebou p%i'el a nejenom s!tím, aby ti %ekl, co si tam m"l 'patn", ale t%eba i s ! otázkama. Ptal se, jestli se dá pou$ít tenhle termín nebo by bylo lep'í pou$ít jinej termín nebo jestli jsou n"jak& jin& mo$nosti a jak to vlastn" funguje a nebo ti vysv"tlil, jak vypadá ta situace v ! )esk&m právu, jak vypadá v ! jiném právu. Nap%íklad co je to to proml)ení a jestli opravdu, tady to, jak ty si to tam pojal, je ta nejlep'í mo$ná v"c. Ale to bych teda %ekla, $e to byly bíl& vrány, to si pamatuju te,ka jednoho, dva, kter& to opravdu d#sledn" d"lali a kter& si na to nechávali i tu )asovou mezeru, aby se to takhle mohlo je't" jednou celé projít. S!tím, $e on je ten odborník, kterej zná to právnick& prost%edí a ty si ten odborník, kterej zná ten jazyk. Tazatel: A co je lep'í? Co ti vyhovovalo víc? Kdy$ ti nechali, aby sis to ud"lala jak chce' nebo kdy$ ti takhle? Respondent 9: Jako m" docela vyhovovalo tady to, proto$e já jsem se tím u)ila, ale bylo to zdlouhav"j'í a náro)n"j'í. A potom, kdy$ )lov"k v"d"l, $e ten právník to po n"m bude takhle pe)liv" )íst, tak si musel dávat daleko v"t'í pozor i na takov& banality, jako jsou p%edlo$ky, o kter&ch normáln" nep%emej'lí'. A bylo to jakoby t"$'í, ale bylo to, ur)it" mi to vyhovovalo víc.
Respondentka ,, 9 vn#m" spolupr"ci s pr"vn#kem na p+ekladu a zp&tnou vazbu pozitivn#m zp(sobem, z"rove8 v$ak p+izn"v", %e takov"to pr"ce je daleko n"ro,n&j$#. Je nutn* si uv&domit, %e pr"vn#k ve velk* advok"tn# kancel"+i je v&t$inou zavalen prac# a jen v'jime,n& m" ,as v&novat p+ekladu takovou p*,i jako pr"vn#k ve v'$e uveden* citaci. Nav#c takov"to komunikace a stanovov"n# normy p+edstavuje zv'$en* -sil# i ze strany p+ekladatele. Pokud je pr"vn#k stylov& konzervativn#, nenech" si vnutit stylovou ani jazykovou normu od p+ekladatele, toleruje p+eklady, kter* nejsou jazykov& vyt+#ben*,
82
a9ned"v" p+ekladateli %"dnou zp&tnou vazbu, kter" by jeho chov"n# regulovala, co nut# p+ekladatele, aby se osobn& anga%oval, stanovoval pro sebe a sv* kolegy jednotn* postupy a nutil pr"vn#ka ke komunikaci? Zd" se, %e nic. V'sledkem je pasivn# postoj p+ekladatele a9rezignace. Tento pasivn# postoj je d"n je$t& jedn#m kl#,ov'm rysem p+ekl"d"n# v9advok"tn# kancel"+i 2 prakticky nulovou odpov&dnost# za p+eklad a absenc# kontroly nad cel'm p+ekladov'm procesem.
2.4.5) Odpov6dnost Ot"zka odpov&dnosti je pro advok"tn# kancel"+e a pro advok"ty nejen v /esk* republice velice d(le%it". Pokud toti% pr"vn# poradenstv# po$kod# klienta kancel"+e, je za9to kancel"+ nebo advok"t odpov&dn' a klient m" v takov*m p+#pad& n"rok na9od$kodn&n#. Odpov&dnost advok"ta za $kodu je upravena z"konem ,. 85/1996 Sb., o9advokacii, v platn*m zn&n#. § 24 odst. 1 z"kona o advokacii stanov#, %e: =1>)
Advok"t odpov#d" klientovi za $kodu, kterou mu zp(sobil v souvislosti
s9v'konem advokacie; za $kodu takto zp(sobenou zam&stnan'm advok"tem odpov#d" klientovi zam&stnavatel advok"ta, a to i v p+#pad& uveden*m v § 15b. Advok"t odpov#d" za $kodu zp(sobenou klientovi i tehdy, byla2li zp(sobena v9souvislosti s v'konem advokacie jeho z"stupcem nebo jin'm zam&stnancem ne% zam&stnan'm advok"tem; odpov&dnost t&chto osob za $kodu zp(sobenou zam&stnavateli podle zvl"$tn#ch pr"vn#ch p+edpis( t#m nen# dot,ena.
Advok"t je proti odpov&dnosti za $kodu zp(sobenou klientovi povinn& poji$t&n. V9p+#pad&, %e klient utrp# $kodu, vypl"c# se jej# n"hrada pr"v& z povinn*ho poji$t&n# advok"ta. Poji$t&n# advok"ta kryje i odpov&dnost advok"tn#ho koncipienta, student( pr"v a dal$#ch zam&stnanc( advok"ta. § 24a odst. 1 z"kona o advokaci stanov#, %e: =1> Advok"t, kter' vykon"v" advokacii samostatn& nebo ve sdru%en#, mus# b't poji$t&n pro p+#pad odpov&dnosti za $kodu, za kterou klientovi odpov#d" podle § 24 odst. 1, jako% i pro p+#pad vzniku z"vazku k n"hrad& $kody, k jeho% spln&n# je advok"t vykon"vaj#c# advokacii ve sdru%en# podle zvl"$tn#ch pr"vn#ch p+edpis( povinen z9d(vodu solid"rn# odpov&dnosti. Advok"t, kter' vykon"v" advokacii ve ve+ejn* obchodn# spole,nosti nebo jako komplement"+ komanditn# spole,nosti, mus# b't poji$t&n pro p+#pad vzniku z"vazku k n"hrad& $kody, za kterou odpov#d" podle § 24
83
odst. 2 tato spole,nost, a advok"t je podle zvl"$tn#ch pr"vn#ch p+edpis( povinen k9jeho spln&n# z d(vodu ru,en# jako jej# spole,n#k.
Ot"zka odpov&dnosti za pr"vn# slu%bu a pr"vn# poradenstv# je kl#,ov" pro stanovov"n# p+ekladov'ch norem, pro komunika,n# situaci p+ekladu a pro de0nici mocensk*ho postaven# jednotliv'ch akt*r( p+ekladov*ho procesu v advok"tn# kancel"+i. Narozd#l od situace, kdy p+ekladatel p+ekl"d" p+#mo pro klienta jako kone,n*ho u%ivatele p+ekladov*ho textu, toti% p+ekladatel v advok"tn# kancel"+i nenese za 0n"ln# p+eklad, jen% je sou,"st# pr"vn# slu%by, prakticky %"dnou odpov&dnost. Odpov&dnost za p+eklad v(,i klientovi kancel"+e nese v%dy advok"t, kter' p+eb#r" odpov&dnost od p+ekladatele. Tazatel: Toti$, m" by zajímalo, jestli je tam n"jakej rozdíl, kdo byl v bance a v advokátní kancelá%i zodpov"dnej za p%eklad? Ten finální produkt, kterej se dal klientovi? Respondent 2: Tak ur)it" v advokátní kancelá%i je to advokát, kter& to prezentuje jako cizojazy)nou podobu své práce. U nás (v ! bance) ta agenda je velmi velká, ale %ekn"me pokud je n"co namí%eno na klienty, také jsou tam zodpov"dní lidé, ale jsou to t%eba lidé z marketingu, kdy$ je to marketingov& dopis, nebo jsou to lidé z hypote)ního... ale cítím tam velkou spoluzodpov"dnost, t%eba já tam vytvá%im webovou stránku, tak 80% materiál# je't" s ! editorem, tak cítím tam, i kdy$ primárn" by padlo kladivo na toho, kdo to vytvá%í, tak já tam cítím velkou zodpov"dnost, to je velmi a$ tí$ivé n"kdy (...) m" se líbí, $e (nesrozumitelné) je mi tam dána samostatnost taková, $e t%eba tisková mluv)í po m" nekontroluje své zprávy, co$ kdybych tam ud"lal n"jakou chybu, tak to m#$e mít velké reputa)ní dopady... Tazatel: A myslí', $e v advokátní kancelá%i takováhle zodpov"dnost nebyla? Takhle velká? Respondent 2: Tak jednou jsme byli pokutováni za zam"n"ní t"ch smluvních stran, $e jo, ale je to potom ten advokát, kter& to nese tomu klientovi a sedí s ním v takovéto zasedací místnosti a ... myslim, $e asi ten klient by nebral tu v&mluvu na to, $e máme 'patné p%ekladatele, proto$e by to ukazovalo na nekompetenci t"ch koncipient#, advokát#, co$ se p%edpokládá, $e ti lidé v dobrém mluví, aspo( anglicky, $e po tob" d"laj proofreading je't" jako v"cn&, tak$e padlo by to na n", myslim. Tak$e asi tam ta v&mluva “máme 'patné p%ekladatele, kter& m"l ch%ipku“, asi kdy$ billuje' x set dolar#, tak to asi... to asi ne. ... ale v zásad", v advokátní kancelá%i si to musí pohlídat advokát, koncipient, kde$to tady (v!bance) asi spí' p%ekladatel má v"t'í odpov"dnost. ----Respondent 3: Jako a* to zní, jak to zní, on (advokát) je ten, kdo za to nese hmotnou zodpov"dnost. Tazatel: Todle je zajímav&, jo, proto$e – kdo je zodpov"dnej za p%eklad v!advokátní kancelá%i? Respondent 3: Za p%eklad... zále$í, k!)emu ten p%eklad je ur)en&. Pokud je to p%eklad mailu, tak je za to... tak za to odpovídá p%ekladatel, pop%ípad" právník, kdy$ to potom upravuje. A pokud se jedná o smlouvu, tak jednozna)n" právník.
84
----Tazatel: Kdo je zodpov"dnej za p%eklad, kdy$ se dává klientovi, je to právník, nebo p%ekladatel? Respondent 4: Právník. Tazatel: Je za n"co zodpov"dnej p%ekladatel? Respondent 4: Myslím, $e právní, vlastn" jo, sám jo, $e jo, kdy$ je OSV., tak to by m"l mít pojistku, ale v!rámci zam"stnaneck&ho pom"ru si myslím, $e tu zodpov"dnost za n"j p%ejímá ta kancelá%. A!rozhodn" právník je zodpov"dnej za tu smlouvu. ----Tazatel: M" by zajímalo v!tomhle jakoby kontextu, kdo je vlastn" zodpov"dnej za ten finální p%eklad, kdy$ se to p%edá klientovi, jestli je to právník nebo je to p%ekladatel? Respondent 9: M"l by to b&t ten právník, m"l by to b&t ten )lov"k, kter& se pod to podepí'e. Tazatel: Jasn". Tak$e p%ekladatel je tam vlastn" anonymní. Respondent 9: Ur)it" a práv" jako nástroj, $e jo. A mo$ná proto se k!n"mu tak chovaj, $e je to v!podstat" jako písa%ka. Tazatel: Jo, $e vlastn" nenese $ádnou zodpov"dnost, tak proto. Respondent 9: Jo. Práv" proto nemají p%ekladatelé ani poji't"ní. Poji't"ní odpov"dnosti má v$dycky právník.
Respondenti jsou si t*to skute,nosti velmi dob+e v&domi a sami nec#t# osobn# odpov&dnost za p+eklad jako 0n"ln# produkt, kter' pr"vn#k p+ed"v" klientovi. Za p+eklad je zkr"tka odpov&dn' pr"vn#k, kter' je tak* poji$t&n, pop+. je poji$t&na cel" advok"tn# kancel"+. Dle m*ho n"zoru existuje jist" korelace mezi pocitem odpov&dnosti za pr"ci p+ekladatele a aktivn#m p+#stupem ke stanovov"n# a prosazov"n# p+ekladov'ch norem v9advok"tn# kancel"+i. Za situace, kdy p+ekladatel vlastn& nen# za 0n"ln# p+eklad odpov&dn', toti% nem" %"dnou motivaci -,astnit se na p+ekladov*m procesu v#ce, ne% je pot+eba. A to, co je v prost+ed# advok"tn# kancel"+e v&t$inou pot+eba, je skute,n& jen mechanick' p+eklad na povrchov* struktu+e textu. Odpov&dnost v advok"tn# kancel"+i vytv"+# velice komplikovanou komunika,n# situaci mezi akt*ry p+ekladov*ho procesu. P+ekladatel nen# v kontaktu s klientem jako s9kone,n'm u%ivatelem p+ekladov*ho textu a nenese v(,i n&mu za text p+ekladu %"dnou odpov&dnost. Pokud je p+ekladatel n&komu odpov&dn', je to pr"vn#k. Vytv"+# se t#m jak'si +et&zec zprost+edkovan* odpov&dnosti, jen% je ,asto velmi komplikovan' v9d(sledku komplikovan* hierarchie advok"tn# kancel"+e. Tato hierarchie je tak* ovlivn&na odpov&dnost#. Porovn"n# komunika,n# situace mezi p+#m'm kontaktem p+ekladatele a klienta, kontaktem p+es p+ekladatelskou agenturu a kontaktem v prost+ed# advok"tn# kancel"+e je zn"zorn&n n#%e =obr. ,. 7>.
85
KOMUNIKA!NÍ SITUACE V P"EKLADU P"ÍM# KONTAKT po$adavek
KLIENT/ZADAVATEL
P"EKLADATEL zodpov%dnost
KONTAKT P"ES AGENTURU po$adavek
P"EKLADATEL
po$adavek
KLIENT/ZADAVATEL
AGENTURA zodpov%dnost
zodpov%dnost
KONTAKT V ADVOKÁTNÍ ' KANCELÁ"I
právní sekce
ZODPOV&DN#' PRÁVNÍK p*ekladatelské odd%lení
po$adavek
zodp.
po$adavek
KLIENT/ZADAVATEL zodp.
po$adavek
VEDOUCÍ zodp. po$.
NI()Í PRÁVNÍK' ASISTENTKA
zodp.
P"EKLADATEL
Obr. ,. 7 2 komunika,n# situace v pr"vn#m p+ekladu
V advok"tn# kancel"+i je komunika,n# situace nejslo%it&j$# a kontakt s klientem kancel"+e jako s kone,n'm u%ivatelem textu je prakticky nulov' a je zprost+edkov"n hned v n&kolika stupn#ch. Pokud advok"tn# kancel"+ zam&stn"v" v#ce p+ekladatel(, kte+# tvo+# p+ekladatelsk* odd&len#, s pr"vn#ky obvykle komunikuje pouze vedouc# odd&len#, ostatn# p+ekladatel* pos#laj# p+eklady jemu a do kontaktu s pr"vn#ky se dostanou pouze v jeho nep+#tomnosti. Zadavatelem p+ekladu m(%e b't student pr"v nebo advok"tn# koncipient, pop+. asistentka, je% v$ak pouze pln# zad"n# nad+#zen*ho advok"ta, kter' vede projekt p+#slu$n*ho klienta. Teprve tento advok"t nebo partner m" plnou rozhodovac# pravomoc, nese za p+eklad jako sou,"st pr"vn# slu%by hmotnou odpov&dnost a je v p+#m*m kontaktu
86
s klientem kancel"+e jako s kone,n'm u%ivatelem p+ekladov*ho textu. V takov* situaci je odpov&dnost za p+eklad rozd&len": Tazatel: The question is who is really responsible for the text when it is delivered to the client. Is it the translator/proofreader or is it the lawyer? Respondent 7: I think.. like I just said, we can break it down here. Translator - it is translation of terms, precise terms, sometimes they are expected to translate very technical things that they may or may not have background in, but ultimately, the lawyer is responsible, because the translator and the proofreader should be their support, it's like a copy machine or whatever, you know, but the lawyer has to take control, ultimately, of the client relationship. All we're doing is just trying to add value to it. ... and minimize mistakes...
Za takov'chto okolnost# d"v" p+edstava pr"vn#ho p+ekladu jako mechanick* ,innosti smysl. P+ekladatel je odpov&dn' jen v(,i pr"vn#kovi jako zadavateli a jeho -kolem je p+ev*st povrchovou strukturu textu z jednoho jazyka do druh*ho. Na cest& mezi p+ekladatelem a pr"vn#kem tedy p+eklad nen# kone,n'm produktem, n'br% jak'msi polotovarem, kter' je d"le upraven pr"vn#kem. P+ekladov' proces je vlastn& rozd&len do dvou f"z# =viz obr. ,. 8>. V prvn# f"zi doch"z# k doslovn*mu p+ekladu =na $k"le p+ekladov'ch metod podle Newmarka =1987> by se tato metoda pohybovala od9?doslovn*ho p+ekladu@ k ?s*mantick*mu p+ekladu@> p+ekladatelem, kter' pot* v'sledn' text ode$le pr"vn#kovi. Pr"vn#k je pot* odpov&dn' za komunika,n# a9pragmatickou str"nku p+ekladu, text p+ekladu uprav# a ode$le klientovi. Respondent 3: Potom se to ode'le právníkovi. My to posíláme právník#m. Tazatel: Tak$e a tím vlastn" ta práce p%ekladatele na tom p%ekladu vlastn" kon)í. Respondent 3: S ! tím p%ekladem jako takov&m kon)í, jenom si to potom zapí'e do n"jak&ho toho... do t& aplikace. Jakoby do v&kazu práce, kde to tomu klientovi vyká$e' a tím to kon)í. Tazatel: A co se s!tím p%ekladem d"je pak je't", u toho právníka? Respondent 3: S!tím p%ekladem? Ten právník si to p%e)te a upraví. Nebo to prochází je't" jedním kolem, kdy to prvn" vidí koncipient, ten to upraví, ud"lá se druhá verze, koncipient z ! toho ud"lá druhou verzi. Potom to jde je't" jakoby k ! seniornímu právníkovi a!ten si to je't" jednou zkontroluje a upraví. Tazatel: Tak$e vlastn" vy d"láte... ten p%ekladatel d"lá finální produkt, nebo d"lá meziprodukt? Respondent 3: Meziprodukt.
87
odpov#dnost" p!ekladatele
odpov#dnost" právníka
p!evod terminologie" na obecné úrovni
originál
p!eklad
úprava terminologie" podle presupozic klienta," komunika$ní a pragmatická rovina
finální" text
Obr. ,. 8 2 rozd&len" odpov&dnost za p+eklad
Pokud je tedy p+ekladatel odpov&dn' pouze za v'm&nu textov*ho materi"lu, za9v'm&nu lexika z jednoho jazyka do druh*ho, je jasn*, %e to omezuje jeho mo%nost stanovovat a prosazovat p+ekladov* normy na vy$$#ch -rovn#ch textu. D" se +#ci, %e9p+ekladatel nem(%e v(,i klientovi advok"tn# kancel"+e uplatnit %"dnou normu p+#jemce =?normas de recepci3n@> podle Rosy Rabad"n. Tuto normu stanovuje a uplat8uje pouze advok"t jako osoba odpov&dn" za kone,nou podobu pr"vn# slu%by nebo poradenstv#, jeho% je p+eklad sou,"st#. P+ekladatel normu p+#jemce uplat8uje pouze v(,i pr"vn#kovi. Za takov'ch okolnost# je p+ekladatel skute,n& pouze strojem, kter' prakticky nerozhoduje o komunika,n# strategii a pragmatick* str"nce p+ekladu. Na -rovni Chestermanovy communication norm m" p+ekladatel t*m&+ nulovou rozhodovac# pravomoc, tu p+eb#r" pr"vn#k, kter' rozhoduje, jak bude komunikace s klientem vypadat. Z"rove8 to tak* znamen", %e je p+ekladatel zcela od+#znut od posledn# f"ze produkce p+ekladov*ho textu a nem" na ni naprosto %"dn' vliv. D(kazem m(%e b't standardn# e2mailov" komunikace mezi p+ekladatelem a pr"vn#kem =viz obr. ,. 9>.
88
Obr. ,. 9 2 potvrzen# p+#jmu p+ekladu ze strany pr"vn#ka
P+ekladatel odes#l" text p+ekladu pr"vn#kovi, kter' obratem =b&hem jedn* minuty> potvrzuje p+#jem, a t#m pro p+ekladatele pr"ce na p+ekladu vlastn& kon,#. Z"rove8 je jasn*, %e pr"vn#k je$t& bude s p+ekladem pracovat, av$ak u% neposkytne p+ekladateli %"dnou zp&tnou vazbu, proto%e komunikace byla potvrzen#m p+#jmu prakticky ukon,ena, ani% by si pr"vn#k text p+ekladu p+e,etl. Takov' zp(sob komunikace opravdu klade d(raz zejm*na na spln&n# term#nu, ne na kvalitu p+ekladu. To je v$ak d"no t#m, %e za kvalitu 0n"ln#ho p+ekladu v(,i klientovi ve skute,nosti neodpov#d" p+ekladatel, n'br% pr"vn#k. Tazatel:No a potom to ode'lete a co se d"je? Respondent 10: V"t'inou to kon)í v!tomhle stupni. Tazatel: No a co si myslíte, $e se d"je dál s!tím p%ekladem? D"je se s!tím n"co? Tazatel 10: No v"t'inou jo, pak si to asi p%e)te. M#$e probíhat je't" n"kolik……. M#$e to )íst t%eba, kdy$ mu to zadám. Tak m#$e je't" po m" )íst koncipient a po n"m to prost" m#$e )íst je't" dal'í……. Tazatel: Jo, ale to u$ vy se nedozvíte, v ! tom u$ vy nejste n"jak... Respondent 10: To u$ se v"t'inou nedozvím.
89
V'$e uveden* rozd&len# odpov&dnosti m" samoz+ejm& vliv na podobu Chestermanovy accountability norm, tedy na etickou p+ekladovou normu, pop+. na9p+edm&t loajality podle Christiane Nord. Ot"zkou je, kdo je vlastn& klientem p+ekladatele, zda2li je to pr"vn#k jako zadavatel a v jist*m smyslu i u%ivatel textu, nebo zda2li to nen# klient advok"tn# kancel"+e jako kone,n' u%ivatel 0n"ln# verze p+ekladu. Vzhledem ke slo%itosti komunika,n# situace se respondenti shoduj#, %e klientem p+ekladatele je v%dy pr"vn#k, jeliko% na klienta advok"tn# kancel"+e =a klienta pr"vn#ka> nemaj# absolutn& %"dn' kontakt, nav#c klient ,asto nehodnot# p+eklad p+ekladatele, ale9p+eklad upraven' pr"vn#kem. Tazatel: S!tím souvisí teda podle m" otázka, kdo je vlastn" klient toho p%ekladatele. Respondent 3: No, samoz%ejm", $e ti klienti jsou vnit%ní a vn"j'í. -e má' toho právníka, pro kter&ho to d"lá', a potom toho externího klienta, $e jo. Proto$e pokud se to tomu právníkovi líbí, ne$ by se to dostalo je't" k!tomu klientovi, tak to má v&znam, proto$e ten )lov"k ti d#v"%uje a ten )lov"k prost" ti ...jako s ! tebou prost" rád spolupracuje, dává to najevo. Jednak tak, $e ti zadává dal'í p%eklady, nebo to dává taky najevo tak, $e t" pomlouvá, $e se' trouba, $e blb" p%ekládá'. Tak$e potom, $ejo, je d#le$it& zas vlastn"... proto$e kdy$ jemu se to nelíbí, tak on to vlastn" musí p%ed"lat, aby prost" s!tím byl spokojenej klient, $ejo. Tak$e ta spokojenost toho klienta vlastn" je filtrovaná je't" o)ima toho právníka, $e jo. Potom taky on jde s!k#$í na trh, proto$e on je ten, kdo... jako koho klient vidí. On nevidí tebe. ----Tazatel: No kdo je potom v ! takov&mto p%ípad", kdy$ je ta komunikace jakoby jiná, kdo je vlastn" klient toho p%ekladatele? Jestli je to právník nebo ten klient advokátní kancelá%e? Respondent 9: Ur)it" ten právník, ten, s!k&m p%ímo komunikuji. Tazatel: Jo. Respondent 9: Proto$e, kdybych m"la mo$nost n"jak&m zp#sobem zjistit, co ten klient chce, kdybych se s ! ním n"jak&m zp#sobem spojila a jako pokusila se s!ním komunikovat, tak by to byl on, kdo je m#j klient, ale takhle, kdy$ k!n"mu nemám absolutn" $ádn& p%ístup, tak ho nem#$u pova$ovat za svého klienta.
P+ekladatel tedy mus# b't loaj"ln# zejm*na k pr"vn#kovi jako k zadavateli p+ekladu a9a% v druh*m +"du ke klientovi. Respondenti samoz+ejm& c#t#, %e p+eklad nakonec bude pou%#vat n&kdo jin' ne% pr"vn#k, ale nemaj# dostate,nou pravomoc svou loajalitu ke9klientovi kancel"+e vyj"d+it p+#mo n&jakou p+ekladovou strategi# v textu, jeliko% za9komunikaci s klientem je odpov&dn' pr"vn#k. Respondent ,. 7 tuto situaci popisuje tak, %e m(%e prov"d&t zm&ny v textu, kter* podle n&j p+isp#vaj# k -sp&$n* komunikaci, mus# v$ak tyto zm&ny v textu vyzna,it a pr"vn#k se pot* rozhodne, zda navrhovan* zm&ny 90
p+ijme, ,i ne. Typick* je, %e o tom, zda pr"vn#k zm&ny p+ijal, ,i nikoli, se u% p+ekladatel ani editor nedozv#. Tazatel: So do you change the text? Respondent 7: Sometimes, yeah. And they can choose to either accept or reject it. Tazatel: And do you know whether they accept the change or keep to their style? Respondent 7: I don't know. Because ultimately it is about their relationship they want to keep with the client, so I can try to add value, but if they choose not to accept it, it is beyond me.
Z v'$e uveden*ho mimo jin* vypl'v" d(le%it" korelace mezi odpov&dnost# za9p+eklad jako 0n"ln# produkt p+ed"van' klientovi a jazykovou kompetenc#. D" se p+edpokl"dat, %e pr"vn#k m(%e za p+eklad p+evz#t odpov&dnost, jen pokud je schopen s9p+ekladem d"le pracovat. Pokud nem" p+#slu$nou jazykovou kompetenci, je sice d"le ze9z"kona za p+eklad odpov&dn', ov$em m#ra spoluzodpov&dnosti p+ekladatele prudce stoup". V takov*m p+#pad& se d" od pr"vn#ka o,ek"vat vy$$# m#ra spolupr"ce, je% mu zaru,# alespo8 ,"ste,nou a nep+#mou kontrolu nad t#m, jak bude v'sledn* zn&n# p+ekladu vypadat =nap+. formou konzultac# s p+ekladatelem>. Tuto domn&nku podle m*ho n"zoru potvrzuje i zku$enost respondentky ,. 6, je% je vedouc# p+ekladatelsk*ho odd&len# v advok"tn# kancel"+i a z"rove8 vykon"v" funkci soudn# tlumo,nice. M#ra spolupr"ce ze strany pr"vn#k( se v obou p+#padech diametr"ln& li$#, jeliko% zat#mco s neov&+en'm p+ekladem m(%e pr"vn#k d"le pracovat, u ov&+en*ho p+ekladu tuto mo%nost nem". Proto se soudn# tlumo,nic#, je% p+eb#r" z"konnou odpov&dnost za p+eklad, pr"vn#k spolupracuje daleko v&t$# m#+e. Tato skute,nost mimo jin* potvrzuje rozd&len# p+ekladov*ho procesu v advok"tn# kancel"+i 2 neov&+en' p+eklad v advok"tn# kancel"+i je vlastn& jak'msi polotovarem, jeho% kone,nou podobu ur,# a% pr"vn#k, zat#mco u ov&+en*ho p+ekladu mus# pr"vn#k, chce2li m#t nad kone,n'm zn&n#m p+ekladu n&jakou kontrolu, zas"hnout je$t& ve f"zi, kdy se text origin"lu nach"z# v rukou p+ekladatele. Respondent 6: ... Nebo, kdy$ to má b&t na n"jak& konkrétní právní krok, tak oni mi v"t'inou napí'ou jak se to pí'e… já nevím, te, m" nic nenapadá… návrh na zápis )ehosi, tak mi to napí'ou aby to tam bylo tak správn".. A pak u$ ten prostor pro tu kritiku moc není…
91
Tazatel: Tak$e se dá %íct, $e ta spolupráce s ! tím právníkem je lep'í, kdy$ jde o p%eklad s!razítkem? Respondent 6: Jo. Proto$e oni tomu taky v"nujou, jako by té p%íprav" v"t'í pé)i, proto$e kdyby se do t"ch dokument# dostalo 'patné slovo, 'patn& termín, co$ se jako m#$e stát, já mám t%eba v&b"r (...) a nevím o co jim de, a ne%eknou mi to. Tak to znamená práci navíc pro v'echny, proto$e on kdy$ to zjistí, tak to v"t'inou zjistí v ! dob", kdy u$ to má b&t hotov&. Musí mi to vrátit, já to musím p%ed"lat a já s!tím mám práci navíc a on b"$í )as. Tazatel: Jasn". A není to stejn& jako u p%eklad# normálních bez razítka? Respondent 6: Ne, není. Proto$e tam si to oni m#$ou upravit v!po)íta)i a ud"lají si to jak cht"j, u$ za mnou nemusí chodit. Já nemusím nic roze'tvat, se'ívat, opravovat...
Ur,it& zaj#mav'm t*matem by byly strategie p+ekladatele v situaci, kdy pova%uje o,ek"v"n# pr"vn#ka jako zadavatele a klienta advok"tn# kancel"+e jako kone,n*ho u%ivatele textu za vz"jemn& nekompatibiln#. Tato situace m(%e nastat v p+#pad&, kdy origin"l nespl8uje ur,it" p+ekladatelova m&+#tka kvality, nap+. poru$uje Griceovy komunika,n# maximy. V takov*m p+#pad& se vlastn& jedn" o stanoven# norem, kter* Chesterman naz'v" communication norm a accountability norm. Jednou mo%nost# by bylo pln& se pod+#dit o,ek"v"n#m pr"vn#ka, opa,nou mo%nost# by bylo p+ekl"dat s ohledem na9p+edpokl"dan* presupozice a o,ek"v"n# klienta kancel"+e. Jde tedy o prioritn# rozd&len# loajality p+ekladatele. Zd" se, %e skute,n" norma p+ekladatele osciluje n&kde mezi ob&ma p3ly a z"vis# nap+. na p+edpokl"dan* funkci textu nebo na mimotextov'ch faktorech. Uplatn&n# t*to normy v p+ekladu v$ak v%dy podl*h" kontrole pr"vn#ka a text, kter' je nositelem takov* p+ekladov* normy, m(%e b't pozd&ji upraven tak, aby odpov#dal dominuj#c# komunika,n# norm& pr"vn#ka. Tazatel: -e jako, tam jsou dva odstavce rozta$en& do 10 stránek. Podle n"kter&ch p%ekladov&ch teorií by ten p%ekladatel m"l mít právo to osekat. Proto$e ten originál nespl(uje základní komunika)ní po$adavky. Tak m" by zajímalo, jestli, prost", jak&, co m#$e ten p%ekladatel d"lat v!takov&hle pozici? Respondent 9: Hrozn" mali)ko. S!tím jsem se setkala taky. Chudák Boris on to bral v'echno hrozn" poctiv" a opravdu se tady o to sna$il, $e v$dycky hledal jenom klí)ovou informaci a na t& cht"l stav"t. A párkrát to vypadalo, $e by musel ze 2 stran ud"lat 2 odstavce, ale nikdy, nikdy mu to nepro'lo. Boris, to byl p%ekladatel v ! (advokátní kancelá%), kter& tam byl jakoby 'éf. A!nikdy mu to nepro'lo, ani kdy$ to byla jenom interní komunikace v!kancelá%i, nato$ pak kdy$ to sm"%ovalo ven ke klientovi. Proto$e ti právníci si na tom hrozn" zakládaj, kdy$ splod"j takov&hle elaborát, kterej jim musel dát stra'n" práce a stál je stra'n" )asu, tak$e si myslím, $e oni t" ani nenechaj, aby si jim to n"jak
92
osekal, i kdyby to bylo t%eba pro dobro v"ci, $e by to ten text vyjasnilo. ----Respondent 1: Ten 'patn& text )lov"ka jakoby svá$e, proto$e s!tim se nedá pracovat. Ale bohu$el v!tom je docela rozdíl, kdy$ srovnám právníky a pivovarníky, t%eba. Proto$e ti byli víc ovlivnitelní, tam se s!tím dalo pracovat, tam se jim dalo %íct, „nemá' to dob%e napsané“, proto$e ti lidi si byli v"domi toho, $e holt nejsou spisovatelé. Kde$to tady to je o n")em jiném. Já jako nejsem moc v!pozici %íct: „hele, podívej se jako, zamysli se nad tím, jako to má' fakt blb" napsané (smích). To ne.
Je z+ejm*, %e pr"v& tato situace, nemo%nost prosadit vlastn# normu oproti norm& pr"vn#ka, je% p+ekladatel dost ,asto pova%uje za jazykov& m*n&cennou, vede k frustraci n&kter'ch p+ekladatel(. Tato situace je toti% odrazem celkov*ho mocensk*ho postaven# p+ekladatel( a pr"vn#k( nebo distribuce soci"ln#ho kapit"lu ve smyslu Bourdieuovy teorie silov'ch pol#. Jak u% bylo uvedeno v'$e, p+ekladatel je pouze pomocn#kem pr"vn#ka, p#sa+skou, strojem atd. a i kdy% zaujme aktivn# postoj a stanov# vlastn# normu, kterou pova%uje za jazykov& a komunika,n& lep$# ne% normu pr"vn#ka, je to v%dy nakonec pr"vn#k, kdo rozhodne, jak bude p+eklad vypadat. Z hlediska pr"vn#ka je tento konGikt ot"zkou pr"vn# odpov&dnosti, n&kte+# p+ekladatel* v$ak nesou pod+#zenou pozici v oboru, kter' podle jejich n"zoru spad" do oblasti jejich odbornosti, s velkou nelibost#. Tazatel: .ím je jako ten právní text, nebo ten p%eklad právních text# specifickej? Respondent 9: No. Jako$e práv", $e tam ani tak nezále$í na správnosti toho p%ekladu, jako na spokojenost toho zadavatele. A jako, $e musí' docela hodn" plnit jeho po$adavky nebo o)ekávání i t%eba ve chvílích, kdy si nemyslí', $e p%ekladatelsky je to to správn&. Tazatel: Jasn&. Jo, super. Respondent 9: Prost" jsou to debilové! (smích)
2.4.6) Shrnut+ a p,ipom+nky V'$e uveden" anal'za rozhodn& nen# vy,erp"vaj#c# a zam&+uje se jen na ty nejmarkantn&j$# sty,n* body mezi v$emi popsan'mi p+#pady, pop+. se sna%# vysv&tlit rozd#ly mezi nimi. C#lem t*to pr"ce je alespo8 z,"sti p+isp&t ke studiu proces(, kter* vedou ke stanovov"n# norem nebo k jejich p+ehodnocen#, av$ak sebran" data obsahuj# zaj#mav* p+#pady z praxe, kter* nemus# souviset p+#mo s p+ekladov'mi normami. Ur,it& by bylo p+#nosn* v'zkum roz$#+it i na pr"vn#ky a dozv&d&t se tak n&co v#c o jejich 93
o,ek"v"n#ch, strategi#ch a motivac#ch jejich jedn"n#, av$ak jak jsem ji% uvedl v'$e, z#skal jejich -,ast na studii tak, aby byl vzorek reprezentativn#, bude velice obt#%n*. Zaj#mav" by jist& byla i studie skute,n'ch p+eklad( s praxe, nap+. srovn"n# p+eklad( a jejich n"sledn'ch -prav ze strany pr"vn#ka. Nem&li bychom zapomenout ani na klienty advok"tn#ch kancel"+# a bylo by jist& velmi pou,n* vyslechnout si jejich n"zor na kvalitu p+eklad( a9dozv&d&t se n&co o tom, co od p+ekladu sami o,ek"vaj#. Zam&+en# na pr"vn#ky by nebylo tak zcela od v&ci, jeliko% jak v'sledky anal'zy uk"zaly, jsou velice ,asto spoluautory p+eklad( a jsou za jejich v'slednou podobu odpov&dn#. Bylo by zaj#mav* dozv&d&t se n&co v#ce o jejich o,ek"v"n#ch, jejich jazykov'ch norm"ch a osobn#ch preferenc#ch, hledat mezi nimi spole,n* rysy a rozd#ly a sna%it se zjistit, jak se tyto hodnoty p+en"$ej# nejen v r"mci advok"tn#ch kancel"+#, ale mezi pr"vn#ky v /esk* republice obecn&. Bez zaj#mavosti by tak* nebylo zopakov"n# t*to studie u jin'ch speci0ck'ch obor( p+ekladov* ,innosti. V'$e uveden* v'sledky v'zkumu plat# pouze pro studovanou populaci, tj. pouze pro p+ekladatele pr"vn#ch text(, kte+# jsou nebo byli zam&stn"ni v advok"tn# kancel"+i. Generalizace hypot*z formulovan'ch na z"klad& tohoto v'zkumu nen# vzhledem k9mnoha speci0ck'm rys(m p+ekl"d"n# v pr"vn#m prost+ed# mo%n". Mezi tato speci0ka pat+# mimo jin* slo%it" komunika,n# situace v p+ekladov*m procesu, mnoho z"konn'ch omezen# a zejm*na ot"zka odpov&dnosti v p+ekladu. Snad jen v pr"vn#m p+ekladu je p+ekladatel zpro$t&n odpov&dnosti za v'sledn' text, p+i,em% toto zpro$t&n# nep+#mo vypl'v" ze z"kona.
94
Z&V3R P+eklad v pr"vn#m prost+ed# je pom&rn& specifickou ,innost#, pro n#% je charakteristick* siln& regulovan* prost+ed# a slo%it" komunika,n# situace. Kl#,ovou ot"zkou je ot"zka odpov&dnosti za p+eklad. P+ekladatel* v advok"tn# kancel"+i nejsou za p+eklad odpov&dn# a z tohoto d(vodu se ani ne-,astn# cel*ho p+ekladov*ho procesu. D" se +#ci, %e p+ekladatel pr"vn#ho textu je odpov&dn' pouze za p+evod povrchov* struktury textu na rovin& slova a kolokace. Za p+evod textu na vy$$#ch rovin"ch je odpov&dn' pr"vn#k, jen% je z"rove8 autorem origin"lu, zadavatelem p+ekladu a spolutv(rcem 0n"ln#ho zn&n# p+ekladu pro klienta advok"tn# kancel"+e. Tato skute,nost m" v'znamn* d(sledky pro procesy stanovov"n# a negociace p+ekladov'ch norem v pr"vn#m prost+ed#. P+ekladatel nem" moc mo%nost#, jak prosadit vlastn# normu. Pokud vlastn# normu, je% je s normou pr"vn#ka jako zadavatele p+ekladu ve v&t$# ,i men$# m#+e v konGiktu, p+ece jen do textu p+ekladu prosad#, jej# realizace ve 0n"ln# verzi p+ekladu v%dy podl*h" schv"len# ze strany pr"vn#ka. Dal$#m d(sledkem jasn& stanoven* a rozd&len* odpov&dnosti za p+eklad je t*m&+ nulov" komunikace o norm"ch. Pr"vn#k pova%uje p+eklad za mechanick' p+evod textu na -rovni term#n(, a proto ani nepova%uje za nutn* normy na vy$$#ch -rovn#ch textu stanovovat nebo o nich s p+ekladatelem jednat. P+ekladatel dost"v" od pr"vn#ka jako zadavatele zp&tnou vazbu, pouze kdy% poru$# jeho dominantn# normu nebo kdy% si ji doposud neosvojil. V takov'ch p+#padech m" zp&tn" vazba formu kritiky. Cel" situace je zt#%ena t#m, %e pr"vn#k podstupuje stejnou akulturaci jako p+ekladatel a p+i vysok* Guktuaci pr"vn#k( mezi advok"tn#mi kancel"+emi se ,asto st"v", %e v advok"tn# kancel"+i neexistuje jedna, ale v#ce konkuren,n#ch norem, jeliko% pr"vn#ci si osvoj# jazykovou a komunika,n# normu z p+edchoz#ch pracovi$< a tu pak prosazuj# v prost+ed# nov* advok"tn# kancel"+e. P+ekladatel za t&chto okolnost# mus# zvl"dnout pouze z"kladn# normu na -rovni terminologie, ov$em v r"mci pevn& dan'ch mantinel( m" p+i +e$en# p+ekladatelsk'ch probl*m( relativn# volnost. Tato volnost spolu s chyb&j#c# normativn# aktivitou a 95
komunikac# p+ekladatel( v advok"tn# kancel"+i n&kdy vede k situaci, %e ka%d' p+ekladatel v advok"tn# kancel"+i je zast"ncem zcela jin* p+ekladov* normy nap+. na -rovni Touryho initial norm. Jeliko% p+ekladatel* nedost"vaj# od pr"vn#k( jako zadavatel( %"dnou zp&tnou vazbu, jejich jedn"n# nen# z"sadn#m zp(sobem regulov"no a tato normativn# rozkol#sanost m(%e i v r"mci jednoho p+ekladatelsk*ho odd&len# nab't zna,n'ch rozm&r(. Nulov" komunikace a zp&tn" vazba v$ak nen# charakteristick" jen pro advok"tn# kancel"+e. P+ekladatel, kter' za,#n" s p+eklady pr"vn#ch text( mimo advok"tn# kancel"+, podstupuje svou akulturaci vlastn& s"m a chyb&j#c# zp&tn" vazba od zadavatele, nej,ast&ji od advok"tn# kancel"+e, vlastn& jen implicitn& validuje jeho vlastn# normu. Toto sv*voln* jedn"n# proch"z# korekc# a% v okam%iku, kdy p+ekladatel nastoup# do advok"tn# kancel"+e a je konfrontov"n s jej# dominantn# normou. Jeliko% v$ak neexistuje n&jak" obecn& platn" norma, kterou by se p+eklad pr"vn#ch text( +#dil, p+i vstupu do prost+ed# nov* advok"tn# kancel"+e proch"z# i zku$en' p+ekladatel ,"ste,nou akulturac# znovu. Nemo%nost p+ekladatele stanovit a prosadit vlastn# p+ekladovou normu, ur,it term#n pro dokon,en# p+ekladu, nastavit pracovn# podm#nky, za kter'ch p+eklad vznik", a ovlivnit kone,nou podobu p+ekladu vede k jednostrann* z"vislosti p+ekladatele na pr"vn#kovi jako zadavateli. Tuto z"vislost symbolicky potvrzuje i pr"vn#k, jen% je p+esv&d,en, %e dok"%e s"m p+ekl"dat =m"2li p+#slu$nou jazykovou kompetenci>, a p+ekladatelskou ,innost deleguje p+ekladateli jen z ,ist& ekonomick'ch d(vod(. P+ekladatel m" za t&chto okolnost# dv& mo%nosti. BuA p+ijme aktivn# postoj a za,ne vyv#jet snahu o standardizaci p+ekladov'ch postup( a stanoven# norem na vy$$#ch -rovn#ch textu, a t#m zlep$it sv* pracovn# podm#nky a potvrdit vlastn# odbornost, nebo m(%e p+ijmout postoj pasivn#, vzd"t se vlastn# odpov&dnosti a pln& se pod+#dit norm& p+ekladatele, tj. skute,n& pojmout p+eklad jako mechanickou pr"ci, pouhou v'm&nu jazykov*ho materi"lu. Ot"zkou z(st"v", jak se k p+#padn*mu aktivn#mu postoji p+ekladatele postav# pr"vn#k. Tato pr"ce m" za c#l konfrontovat existuj#c# teorie pr"vn#ho p+ekladu a teorii p+ekladov'ch norem zejm*na v pojet# Gideona Touryho s ka%dodenn# realitou p+ekl"d"n# v pr"vn#m prost+ed#. V'sledky t*to pr"ce mohou pomoci p+ekladatel(m pr"vn#ch text( uv&domit si objektivn# podm#nky jejich pr"ce a zaujmout ur,it' postoj. Domn#v"m se, %e 96
st"vaj#c# syst*m p+ekl"d"n# v pr"vn#m prost+ed# se nach"z# v jist*m bludn*m kruhu 2 pr"vn#k poj#m" p+eklad jako mechanickou ,innost, a proto p+ekladatel(m vytv"+# takov* pracovn# podm#nky, za nich% je skute,n& mo%n* text pouze mechanicky p+ev*st. V'sledn' p+eklad, jen% je v%dy kompromisem mezi kvalitou a spln&n#m term#nu pro jeho dokon,en#, pot* n"zor pr"vn#ka pouze potvrzuje. Tento bludn' kruh mimo jin* vede k v'razn* pracovn# frustraci mnoha pr"vn#ch p+ekladatel(. T*ma p+ekladu pr"vn#ch text( a stanovov"n#, komunikace a negociace norem v pr"vn#m prost+ed# nen# touto prac# ani zdaleka vy,erp"no. Vzhledem ke slo%it* komunika,n# situaci by bylo vhodn* roz$#+it tuto studii o v'zkum se zam&+en#m na pr"vn#ky a klienty advok"tn#ch kancel"+# a zjistit dal$# objektivn# podm#nky a motivace jednotliv'ch akt*r( cel*ho p+ekladov*ho procesu. Studie zam&+en" na pr"vn#ky by jist& odhalila dal$# omezuj#c# faktory, kter* jsou v t*to pr"ci pouze nazna,eny, nap+. ot"zky z"konn'ch omezen#, vlivu klient( na chov"n# pr"vn#ka atd.
97
Shrnut+ T*matem t*to diplomov* pr"ce je stanovov"n# a negociace p+ekladov'ch norem v9pr"vn#m prost+ed#. Pr"ce vych"z# z teoretick'ch poznatk( o p+ekladu pr"vn#ch text( a9z teoretick'ch prac# o p+ekladov'ch norm"ch, zejm*na z prac# Gideona Touryho, Thea Hermanse, Andrewa Chestermana a dal$#ch autor(. C#lem pr"ce je konfrontovat tyto teoretick* poznatky s ka%dodenn# prax# p+ekl"d"n# v pr"vn#m prost+ed#. V'zkumnou metodou pr"ce je kvalitativn# sociologick' v'zkum, konkr*tn& kombinace analytick'ch postup( metody zakotven* teorie podle sociolog( Strausse a9Glasera a sb&ru dat formou tzv. ?rozhovor( zam&+en'ch na probl*m@ a zkoum"n# dokument(. V'zkumu se z-,astnilo celkem 10 respondent( 2 p+ekladatel(, kte+# jsou nebo byli zam&stnanci advok"tn# kancel"+e. P+eklad v prost+ed# advok"tn# kancel"+e je z hlediska proces( stanovov"n# a9negociace p+ekladov'ch norem velice speci0ck'. Kl#,ovou ot"zkou je odpov&dnost za9p+eklad. P+ekladatel v advok"tn# kancel"+i nen# za kone,nou podobu p+ekladu odpov&dn' 2 za p+eklad jako sou,"st pr"vn# slu%by nebo pr"vn#ho poradenstv# je odpov&dn' advok"t. Tato skute,nost m" d(sledky pro vz"jemn* vztahy mezi p+ekladatelem a pr"vn#kem jako autorem origin"lu a zadavatelem p+ekladu. P+ekladatel nem" za t&chto okolnost# mo%nost stanovit ani prosadit vlastn# normu, jeliko% nem" kontrolu nad cel'm p+ekladov'm procesem a nad 0n"ln#m zn&n#m p+ekladu. Ve9v$ech ohledech sv* pr"ce je prakticky z"visl' na pr"vn#kovi, co% mimo jin* vede k9jeho frustraci a v n&kter'ch p+#padech i k rezignaci na aktivn# p+#stup ke stanoven# vlastn#ch norem. Z#skan* poznatky mohou pomoci osv&tlit procesy a objektivn# podm#nky stanovov"n# p+ekladov'ch norem v pr"vn#m prost+ed# a mohou v*st k p+ehodnocen# p+ekladatelsk'ch proces( v advok"tn#ch kancel"+#ch.
98
Summary This thesis paper attempts to discover the processes used to set up and negotiate translation norms in legal environments. It is based on the existing theoretical knowledge of legal translation and on the theoretical works on translation norms, especially the works by Gideon Toury, Theo Hermans, Andrew Chesterman and other authors. The aim of this thesis paper is to confront these theories with the every2day experiences of translating in legal environments. The research method used for this purpose is qualitative sociological research 2 a combination of the analytical procedures of grounded theory 0rst drafted by Strauss and Glaser and data collection procedures based on ?problem2centered interviews@ and on the investigation of documents. The total of 10 respondents 2 translators who work or have worked in law 0rms 2 have participated in the survey. Legal translation is very speci0c in terms of the processes whereby translation norms are set up and negotiated. The key issue is the issue of liability. Translators employed in law 0rms are not liable for the 0nal wording of the translation 2 it is the lawyer who is held liable for the translation that forms a part of his or her legal service or advice. This inGuences the mutual relations between the translator and the lawyer who plays the role of the author of the original and of the translationJs commissioner. Under these circumstances, the translator is unable to set up and implement his own norms, as he cannot control the entire translation procedure and inGuence the 0nal wording of the translation. In all aspects of his work, the translator is dependent on the lawyer, which leaves him frustrated and sometimes even unable to adopt a proactive approach to setting up his own norms. The 0ndings presented in this paper may help shed new light on the processes and objective conditions of setting up translation norms in law 0rms, and may lead to a reassessment of the existing translation processes deployed therein.
99
Bibliogra!e 1. BAKER, Mona. In Other Words: A Coursebook on Translation. Lond'n: Routledge, 1992. ISBN 0415030854. 2. BARABINO, Guadalupe Soriano. Propuesta de clasi0caci3n textual en la formaci3n del traductor jur#dico. In: Estudios de Traducci)n: Problemas y Perspectivas. Universidad de las Palmas de Canaria. Servicio de Publicaciones, 2006. s. 4052425. 3. BASSNETT, Susan. Text Types and Power Relations. In: Text Typology and Translation. Amsterdam: John Benjamins, 1997. s. 87298. 4. BHATIA, Vijay K. Translating Legal Genres. In: Text Typology and Translation. Amsterdam: John Benjamins, 1997. s. 2032216. 5. BLANCO, Pilar. Problemas de la Documentaci3n Jur#dica. In: Una mirada al ta*er d+ San Jer)nimo. Bibliograf!as, t%cnicas y re,exiones en torno a la traducci)n. Madrid: Instituto Universitario de Lenguas Modernas y Traductores 2 Universidad Complutense de Madrid, 2001. s. 1712178. 6. BOURDIEU, Pierre. Outline of a Theory Practice. Cambridge: Cambridge University Press, 2003. ISBN 0 521 29164 X. 7. BOURDIEU, Pierre. Teorie jedn&n!. Praha: Nakladatelstv# Karolinum, 1998. ISBN 8027184251823 8. CANCINO, Rita. Los s#mbolos tambi*n se traducen? La traducci3n del s#mbolo § del lenguaje jur#dico espa8ol al dan*s o un retrato de las diferencias culturales entre los lenguajes jur#dicos espa8ol y dan*s. In: Estudios de Traducci)n: Problemas y Perspectivas. Universidad de las Palmas de Canaria. Servicio de Publicaciones, 2006. s. 3572371. 9. CAPELLAS, Juan F. La obtenci3n del t#tulo del traductor en Espa8a. In: Actes du Co*oque International -La traduction juridique. Histoire, theorie.s/ et practique. Gen*ve: ETI. 2000. s. 126. 10. Cole, Patricia. Finding a Path Through the Research Maze. The Qualitative Repor0 KOn2line JournalL. vol. 2, no. 1. 11. /ECHOV., Marie 2 CHLOUPEK, Jan 2 KR/MOV., Marie 2 MIN.7OV., Eva. Stylistika sou1asn% 1e2tiny. Praha: ISV 2 nakladatelstv#, 1997. ISBN 8028586622128
100
12. DE FELIPE BOTO, Mar#a del Rosario. Revisi3n del concepto de norma en los estudios de traducci3n. Hermeneus, 2004. vol. 6, str. 59274. ISSN 113927489 13. DE GROOT, Gerard2Ren*. Language and law. In: Netherlands Reports to the 34eenth international congress of comparative law. Antwerp/Groningen: Intersentia, 1998. s. 21232. 14. DICK, Bob. Grounded Theory: a Thumbnail Sketch KonlineL. c200022005, last revised 11.6.2005. 15. DISMAN, Miroslav. Jak se vyr&b! sociologick& znalost. 3. vyd. Praha: Nakladatelstv# Karolinum, 2006. ISBN 8022462013927 16. DOLE1EL, Lubom#r. Kapitoly z d#jin struktur&ln! poetiky. Brno: Host, 2000. ISBN 8027294200321 17. EVEN2ZOHAR, Itamar. Factors and Dependencies in Culture: A Revised Outline for Polysystem Cultural Research. In: Canadian Review of Comparative Literature. vol. 24, no. 1, 1997. s. 15234. 18. EVEN2ZOHAR, Itamar. Polysystem Theory =Revised>. KonlineL. 2007 Kcit. 2007208212L. Dostupn' z: 19. FALZOI, Carmen. La traducci3n de los t*rminos jur#dicos. Cultura y polysemia. In: Estudios de Traducci)n: Problemas y Perspectivas. Universidad de las Palmas de Canaria. Servicio de Publicaciones, 2006. s. 3732381. 20. GARZONE, Giuliana. Legal Translation and Functionalist Approaches: a Contradiction of Terms? In: Actes du Co*oque International -La traduction juridique. Histoire, theorie.s/ et practique. Gen*ve: ETI. 2000. s. 3952414. 21. GOUANVIC, Jean2Marc. A Bourdieusian Theory of Translation, or the Coincidence of Practical Instances. The Translator. vol. 11, no. 2. s. 1472166. 22. GRICE, Herbert Paul. Logic and Conversation. In: Syntax and Semantics, Vol. 3: Speech Acts. New York: Academic Press, 1975. s. 41258. 23. GRYGAR, Mojm#r. Terminologick" slovn!k 1esk%ho strukturalismu. Brno: Host, 1999. ISBN: 8028605526122 24. HANZL, Jan. P$eklad pr&vn!ch p$edpis5 Evropsk"ch spole1enstv! v 6esk% republice a dal2!ch nov"ch 1lensk"ch st&tech EU .Project management a sociologie jednotliv"ch subjekt5 7stupuj!c!ch do procesu p$ekladu/. Praha, 2006. Diplomov" pr"ce na Filozo0ck* fakult& Univerzity Karlovy na !stavu translatologie. Vedouc# diplomov* pr"ce Mgr. NaAa Abdallaov".
101
25. HARVEY, Malcolm. A BeginnerJs Course in Legal Translation: the Case of Culture2bound Terms. In: Actes du Co*oque International -La traduction juridique. Histoire, theorie.s/ et practique. Gen*ve: ETI. 2000. 26. HARVEY, Malcolm. WhatJs so Special about Legal Translation? Meta. vol. XLVII, no. 2. s. 1772185. 27. HEATH, Anthony W. The Proposal in Qualitative Research. The Qualitative Repor0 KOn2line JournalL. vol. 3, no. 1. 28. HENDL, Jan. Kvalitativn! v"zkum. Z&kladn! metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Port"l, 2005. ISBN 8027367204022. 29. HERMANS, Johan 2 LAMBERT, Jos*. From Translation Markets to Language Management: The Implications of Translation Services. Target, 1998. vol. 10, no. 1, s. 1132132. 30. HERMANS, Theo. Norms and the Determination of Translation. A Theoretical Framwork. In: Translation, Power, Subversion. Topics in Translation. Clevedon: Multilingual Matters, 1996. s. 25251. ISBN 1853593508. 31. HERMANS, Theo. Paradoxes and Aporias in Translation and Translation Studies. In: Translation Studies: Perspectives on an Emerging Discipline. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. s. 10223. 32. HERMANS, Theo. Some Concluding Comments on the Debates and the Responses. In: Translation and Norms. Clevedon: Multilingual Matters, 1999. s. 1352142. 33. HERMANS, Theo. The Production and Reprodution of Translation: Systems Theory and Historical Context. In: Translations: .Re/Shaping of Literature and Culture. Istambul: Bogazici University Press, 2002. s. 1752194. 34. HERMANS, Theo. Translation and Normativity. In: Translation and Norms. Clevedon: Multilingual Matters, 1999. s. 50271. 35. HERMANS, Theo. Translation in Systems. Descriptive and System(oriented Approaches Explained. Manchester: St. Jerome, 1999. ISBN 1900650118. 36. HIPSKY, Shellie. The Pre2Conceptual Map Methodology: Development and Application. The Qualitative Report. vol. 11, no. 2. s. 7192728. 37. HOLMES, James Stratton. Translated! Papers on Literary Translation and Translatio8 Studies. Amsterdam: Rodopi, 1988. ISBN: 9026203273929 38. HOUSE, Juliane. Translation Quality Assessment: Linguistic Description versus Social Evaluation. Meta. vol. 4622. s. 2452257. 102
39. CHENAIL, Ronald J. Presenting Qualitative Data. The Qualitative Report KOn2line JournalL. vol. 2, no. 3. 40. CHESTERMAN, Andrew. Memes of Translation. The Spread of Ideas in Translation Theory. Amsterdam: John Benjamins, 1997. ISBN 1588110125. 41. CHESTERMAN, Andrew. Description, Explanation, Prediction: A Response to Gideon Toury and Theo Hermans. In: Translation and Norms. Clevedon: Multilingual Matters, 1999. s. 90297. 42. CHOI, Jungwha 2 LIM, Hyang2Ok. The Status of Translators and Interpreters in Korea. Meta. vol. XLVII, no. 4. s. 6272635. 43. CHVAT5K, Kv&toslav. Struktur&ln! estetika. Brno: Host, 2001. ISBN: 8027294202729 44. INGHILLERI, Moira. Habitus, Field and Discourse: Interpreting as a Socially Situated Activity. Target. vol. 15, no. 2. s. 2432268. 45. INGHILLERI, Moira. The Sociology of Bourdieu and the Construction of the ?Object@ in Translation and Interpreting Studies. The Translator. vol. 11, no. 2. s. 1252145. 46. KELLE, Udo. ?Emergence@ vs. ?Forcing@ of Empirical Data? A Crucial Problem of ?Grounded Theory@ Reconsidered. Forum: Qualitative Social Research KOn2line JournalL. vol. 6, no. 2. 47. KNAPPOV., Marta 2 :VESTKA, Ji+# 2 DVO7.K, Jan. Ob1ansk% pr&vo hmotn%. Praha: Nakladatelstv# ASPI, 2005. ISBN 8027357212727 48. KUEHN, Thomas 2 WITZEL, Andreas. Using a Text Databank in the Evaluation of Problem2Centered Interviews. Forum: Qualitative Social Research KOn2line JournalL. vol. 1, no. 3. 49. LAVOIE, Judith. Le discours sur la traduction juridique au Canada. Meta. vol. XLVII, no. 2. s. 1982210. 50. LEVN, Ji+#. Um#n! p$ekladu. Praha: Ivo 1elezn', 1998. ISBN 802237235392X. 51. LEVN, Ji+#. Bude liter&rn! v#da exaktn! v#dou? Praha: /eskoslovensk' spisovatel, 1971. 52. LOVE, Joyce G. The Hermeneutics of Transcript Analysis. The Qualitative Repor0 KOn2line JournalL. vol. 2, no. 1. 53. MADSEN, Dorte. A model for translation of legal texts. In: Translation as intercultural communication: selected papers 9om the EST Congress. Amsterdam: John Benjamins, 1995. s. 2912300. 103
54. MARTIN, Anne Silke. Breve estudio descriptivo de las caracter#sticas peculiared del lenguaje jur#dico y su traducci3n. In: Estudios de Traducci)n: Problemas y Perspectivas. Universidad de las Palmas de Canaria. Servicio de Publicaciones, 2006. s. 3832394. 55. NAU, Douglas S. Mixing Methodologies: Can Bimodal Research be a Viable Post2Positivist Tool? The Qualitative Report KOn2line JournalL. vol. 2, no. 3. 56. NEWMARK, Peter. A Textbook of Translation. London: Prentice2Hall, 1987. ISBN 0139125930. 57. NIDA, Eugene. Toward a Science of Translating. With Special Reference to Principles and Procedures Involved in Bible Translating. Leiden: E. J. Brill, 1964. 58. NORD, Christiane. Scopos, Loyalty, and Translational Conventions. Target. vol. 3, no. 1. s. 912109. 59. NORD, Christiane. Translating as a Purposeful Activity. Manchester: St. Jerome, 1997. ISBN 1900650029. 60. OKOLO, Bertram. Incongruency in Discourse: A Violation of the ?Cooperative Principle@? Meta. vol. XLI, no. 1. s. 3762388. 61. POPOVI/, Anton. Te)ria umeleck%ho prekladu. Bratislava: Tatran, 1974. 62. PYM, Anthony. Okay, So How Are Translation Norms Negotiated? A Question for Gideon Toury and Theo Hermans. In: Translation and Norms. Clevedon: Multilingual Matters, 1999. s. 1062112. 63. PYM, Anthony. Translation as a Transaction Cost. Meta. vol. 11, no. 4, s. 5942605. 64. RABAD.N, Rosa. Equivalencia y traducci)n. Problem&tica de la equivalencia transl%mica ingl%s(espa:ol. Le3n: Universidad de Le3n, 1991. ISBN: 84277192254525 65. ROBINSON, Douglas. Looking through Translation: A Response to Gideon Toury and Theo Hermans. In: Translation and Norms. Clevedon: Multilingual Matters, 1999. s. 1142123. 66. SIMEONI, Daniel. The Pivotal Status of the Translator`s Habitus. Target. vol. 10, no. 1, s. 1239. 67. SNELL2HORNBY, Mary. Turns of Translation Studies: New Paradigms or Shi4ing Viewpoints? Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2006. 68. STRAUSS, Anselm 2 CORBINOV., Juliet. Z&klady kvalitativn!ho v"zkumu. Brno: Sdru%en# podan* ruce, 1999. ISBN: 802858342602X. 104
69. :AR/EVIO, Susan. Introduction. Translation procedures for legal translation. In: :AR/EVIO, S. =ed.>. Legal Translation: Preparation for Accession to the European Union. 1st ed. Rijeka: Faculty of Law, 2001, s. ix2xiv, 752109. 70. :AR/EVIO, Susan. Legal Translation and Translation Theory: a Receiver2oriented Approach. In: Actes du Co*oque International -La traduction juridique. Histoire, theorie.s/ e0 practique. Gen*ve: ETI. 2000. 71. :AR/EVIO, Susan. Translation and the law: An interdisciplinary approach. In: Translation Studies: an Interdiscipline. Amsterdam: John Benjamis, 1992. s. 3012308. 72. :KRLANTOV., Mark*ta. Legal texts and the discursive construction of societies KonlineL. 2007 Kcit. 2007206212L. Dostupn' z: 73. :UBRT, Ji+#. Postavy a probl%my soudob% teoretick% sociologie. Praha: ISV nakladatelstv#, 2001. ISBN 8028586627723. 74. TOURY, Gideon. Descriptive Translation Studies ( and Beyond. Amsterdam: John Benjamins, 1995. ISBN 15561968723. 75. TOURY, Gideon. A Handful of Paragraphs on ?Translation@ and ?Norm@. In: Translation and Norms. Clevedon: Multilingual Matters, 1999. s. 9231. 76. TOURY, Gideon. Some of Us Are Finally Talking to Each Other. Would it Mark the Beginning of a True Dialogue? Comments on Responses. In: Translation and Norms. Clevedon: Multilingual Matters, 1999. s. 1292132 77. TROSBORG, Anna. ?Acts@ in contracts: Some guidelines for translation. In: Translation Studies: an Interdiscipline. Amsterdam: John Benjamins, 1992. s. 3092318. 78. TROSBORG, Anna. Translating Hybrid Political texts. In: Text Typology and Translation. Amsterdam: John Benjamins, 1997. s. 1452157. 79. VIENS, Christine 2 BASTIN, Georges L. 2 DUHAMEL, Solange 2 MOREAU, Roselyne. LJaccr*ditation des interprPtes judiciaires au Palais de justice de Montr*al. Meta. vol. XLVII, no. 2. s. 2892293. 80. WAI2YEE, Emiliy Poon. The pitfalls of linguistic equivalence: The challenge for legal translation. Target, 2002. vol. 14, no. 1, s. 752106. 81. WITZEL, Andreas. The problem2centered interview. Forum: Qualitative Social Research KOn2line JournalL. vol. 1, no. 1.
105
82. ZICH, Franti$ek. ;vod do sociologick%ho v"zkumu. Praha: EUPress, 2006. ISBN 8028675421927. Internetov/ zdroje www.csu.cz www.jtpunion.org www.justice.cz www.legal500.com
106
Seznam tabulek a graf1 Tabulka ,. 1 2 typologie p+ekladov'ch norem)......................................................................... 20 Tabulka ,. 2 2 rozd#ly mezi kvantitativn#m a kvalitativn#m v'zkumem)........................... 21222 Tabulka ,. 3 2 z"kladn# p+#stupy kvalitativn#ho v'zkumu)........................................................23 Tabulka ,. 4 2 po,et soudn#ch tlumo,n#k( ze $pan&lsk*ho jazyka v /R).............................. 31 Tabulka ,. 5 2 po,et soudn#ch tlumo,n#k( z anglick*ho jazyka v /R)................................... 31 Tabulka ,. 6 2 srovn"n# po,tu ,len( JTP a soudn#ch tlumo,n#k( podle jazyk()....................33 Tabulka ,. 7 2 p+ekladatel* v doporu,en'ch advok"tn#ch kancel"+#ch v /R)................... 34235 Tabulka ,. 8 2 neo0ci"ln# statistika student( !TRL FF UK)................................................. 36 Tabulka ,. 9 2 p+ehled respondent()......................................................................................... 44 Tabulka ,. 10 2 pojmov* kategorie na z"klad& k3dov"n#)........................................................ 53
Obr. ,. 1 2 p+ekladatel* v advok"tn#ch kancel"+#ch v /R podle Legal 500)........................... 35 Obr. ,. 2 2 gra0ck* zn"zorn&n# centr"ln# kategorie a podkategori#)....................................... 54 Obr. ,. 3 2 gra0ck* zn"zorn&n# modelu akulturace ,. 1).......................................................... 58 Obr. ,. 4 2 gra0ck* zn"zorn&n# modelu akulturace ,. 3).......................................................... 59 Obr. ,. 5 2 struktura advok"tn# kancel"+e)............................................................................... 64 Obr. ,. 6 2 e2mailov" komunikace mezi pr"vn#kem a p+ekladateli)........................................ 73 Obr. ,. 7 2 komunika,n# situace v pr"vn#m p+ekladu).............................................................. 86 Obr. ,. 8 2 rozd&len" odpov&dnost za p+eklad)........................................................................ 88 Obr. ,. 9 2 potvrzen# p+#jmu p+ekladu ze strany pr"vn#ka)...................................................... 89
107
P,+lohy P+#loha ,. 1 2 Statistika OSV/ ?Sekret"+sk* a p+ekladatelsk* ,innosti@ v /R)...................... i P+#loha ,. 2 2 Vysv&tlivky ke statistick* tabulce 2 k3dy %ivnostn#k()..................................... iv P+#loha ,. 3 2 Vysv&tlivky ke statistick* tabulce 2 k3dy okres()............................................... v P+#loha ,. 4 2 K3dovac# kategorie na z"klad& p+edv'zkumu)............................................... viii P+#loha ,. 5 2 Dotazn#k pro respondenty)................................................................................. xi P+#loha ,. 6 2 Osnova rozhovoru)............................................................................................. xii P+#loha ,. 7 2 Graf distribuce soci"ln#ho kapit"lu)...................................................................xv P+#loha ,. 8 2 Hodinov* sazby pr"vn#k(, pom&r ceny slu%by p+ipadaj#c# na p+eklad)......... xvi P+#loha ,. 9 2 P+epis rozhovoru s respondentem ,. 1)......................................................... xviii P+#loha ,. 10 2 P+epis rozhovoru s respondentem ,. 2)........................................................ xxvi P+#loha ,. 11 2 P+epis rozhovoru s respondentem ,. 3)........................................................ xxxv P+#loha ,. 12 2 P+epis rozhovoru s respondentem ,. 4)............................................................lii P+#loha ,. 13 2 P+epis rozhovoru s respondentem ,. 5)......................................................... lxiii P+#loha ,. 14 2 P+epis rozhovoru s respondentem ,. 6)....................................................... lxxii P+#loha ,. 15 2 P+epis rozhovoru s respondentem ,. 7)........................................................lxxxi P+#loha ,. 16 2 P+epis rozhovoru s respondentem ,. 9).................................................... lxxxvii P+#loha ,. 17 2 P+epis rozhovoru s respondentem ,. 10)........................................................xcv
108
