Turnaj mladých fyziků Letošní rok jsme měli opět velkou čest zúčastnit se náročné vědecké soutěže, která i po celostátním kole pokračuje ve světovém měřítku – Turnaje mladých fyziků. Náš tým se skládal z mé maličkosti, tj. Lucie Šabachové z oktávy A, dále Daniela Kindiuka ze septimy A a budoucích nadějí, Lenky Dudkové, Ondřeje Steklého a Tomáše Vlasáka, ze sexty A.
Organizace letošního ročníku byla oproti minulým pozměněna. Sestává ze tří regionálních kol (západ, střed a východ) a pokračuje celostátním kolem ve Valašském Meziříčí. My jsme se zúčastnili západního regionálnío kola spolu s Gymnáziem Cheb a Gymnáziem Kadaň. Společně s ostatními družstvy jsme byli zaskočeni nedostatkem informací, prakticky ještě ve čtvrtek ráno jsme nevěděli, v jakém jazyce bude celá soutěž probíhat (podlen propozic soutěže probíhá celá v anglickém jazyce). Do Chebu jsme vyrazili již ve středu ráno. Cesta vlakem byla velmi dlouhá a únavná. Avšak hned po příjezdu jsme byli mile překvapeni krásným, téměř letním počasím. Sice jsme se museli několikrát poptat na cestu k tamějšímu gymnáziu, ale pokaždé jsme byli ujištěni, že jdeme správným směrem. Nakonec jsme skutečně dorazili do gymnázia, i když trochu dříve, než jme byli očekáváni. Naše průvodkyně, paní profesorka Švecová, byla velmi překvapená, že jsme přijeli tak brzy. Upravila pro nás svůj časový rozvrh a zavedla náš tým na univerzitní koleje, kde jsme se ubytovali. Přesunuli jsme se tedy na pokoje, trochu se zabydleli a vyrazili do města. Bohužel se nás nikdo neujal a tak jsme provedli vlastní průzkum. Okolo šesté jsme se vrátili na pokoje, zažili jsme první zkušenosti se sushi a vrhli jsme se na finální přípravy.
Taktizování a příprava nám zabraly celý večer, přičemž jsme hojně využívali automat na kávu a horkou čokoládu. Dokonce jsme kontaktovali i družstvo Gymnázia Cheb a později jsme je šli do areálu školy pozdravit. Vybavení jejich pracoviště a podpora školy nás naplnily úžasem. Až jsme se cítili zahanbeni, když jsme viděli jejich fyzikální laboratoř, jež jim v poslední době sloužila i jako praktická ubytovna. Zároveň jsme si prohlédli učebnu, kde následujícího dne probíhaly fyzboje. Dozvěděli jsme se i novinky o průběhu soutěže, ale jisti jsme si vším mohli být až ráno. Má nervozita dosáhla vrcholu po probuzení. Celý tým se mne snažil uklidnit, ale jako kapitán týmu jsem cítila velkou zodpovědnost za naše vystoupení. Ráno jsme si museli již zabalit, protože později by nezbyl čas, a rovnou jsme se i oblékli a připravili na soutěž. Paní Švecová nás zavedla do nedaleké jídelny na snídani. Zde se opět projevila má nervozita a nebylo v mých silách pozřít celou porci. Po přijetí nějaké té energie jsme se vrátili na koleje a v rychlosti si projeli taktiku a některé úlohy.
Následně jsme se vydali do areálu školy. Celá jedna učebna byla pro účastníky vyhrazena jako kantýna a šatna zároveň. Zde jsme poprvé spatřili naše soupeře, družstvo nováčků z Kadaně. Před nimi jsme byli sebejistí, ale jakmile se objevili chebští fyzikové, nejistota se opět objevila.
Kolem deváté hodiny ranní jsme již všichni seděli v učebně fyziky a čekali na zahájení celé soutěže. Porota byla pouze tříčlenná.Hned po zahájení jsem se vydala spolu s dalšími kapitány k jejímu stolu, abych vylosovala spolu s nimi pořadí týmů v celém klání.
Náhodou se stalo, že jsme měli stejné postavení jako v loňském roce a stejně tak i tým
Chebu. Porota nám oznámila malou změnu, která však každému z týmů pomohla. Mohli jsme odmítnout více úloh, než povolují pravidla, bez ztráty bodu. Tato změna byla podmíněna hlavně nezkušeností týmu z Kadaně. První kolo záhy začalo: Kadaň v roli referenta, oponujícím týmem byl Cheb a my jsme se připravovali na pozici recenzenta. Této úlohy jsem se zhostila já, aby zbytek našeho týmu viděl, do čeho jde. Pro tuto příležitost jsme měli připravenou prezentaci, kterou stačilo postupem času doplňovat. Prezentace referenta byla velmi krátká a chudá na jakékoliv materiály. Zdálo se, že oponent má snadnou cestu k vysokému bodovému ohodnocení. Oponent měl připravenou výstižnou prezentaci, podle které se pak řídil i během diskuze. My jsme využili času a vyplnili šablonu pro recenzenturu. Bylo velmi těžké najít pozitivní body ve vystoupení referenta a naopak negativní pro oponenta. Nicméně jsme náš úkol pro toto kolo zvládli. Porota první výstup ohodnotila takto: Referent – Kadaň (Jan Langr): 2, 3, 3 body Oponent – Cheb (Le Quang Dang): 7,8,9 bodů Recenzent – Rumburk (Lucie Šabachová): 7, 8, 8 bodů Našlápnuto jsme měli dobře, ale to nejtěžší bylo před námi. Na začátku dalšího kola jsme si s porotou nerozuměli. Oproti loňskému ročníku se změnilo pořadí rolí vystupujících. Ale nenechali jsme se nijak vyvést z míry. Čekalo nás tedy prezentování naší práce. Pro toto kolo bylo naší taktikou odmítat mé úlohy, abych mohla být později oponentem Chebu. Několikrát jsme nabízené úlohy odmítli, protože jsme se svým řešením nebyli zcela spokojeni. Nakonec došlo na Lenčinu úlohu, na kterou si troufla. Součástí naší prezentace bylo i předvedení úkolu, nicméně tentokrát nešlo o úspěšný pokus (mokrý ručník nevydal patřičný třesk).
Naším oponentem bylo družstvo Kadaně, z čehož jsme takový strach neměli. Ani
dlouho očekávaný výstup recenzenta z Chebu však nebyl pro náš tým potupou. Lenka se své role zhostila opravdu výborně a podle toho byla i ohodnocena: Referent – Rumburk (Lenka Dudková): 7, 7, 8 bodů Oponent – Kadaň (Ondřej Draganov): 6, 7, 8 bodů Recenzent – Cheb (Le Quang Dang): 7, 8, 8 bodů Velikým uklidněním pro nás bylo, že družstvo Chebu dostalo za svou pozici stejný počet bodů jako my v minulém kole. Avšak Cheb měl před sebou svůj nejsilnější post – referenturu. Pro ty, kteří se neorientují v bodování, dodám, že referentovi se získaný počet bodů násobí třemi, oponentovi dvěma a recenzentovi jednou. Proto si v tuto chvíli můžete i vy spočítat, že jsme po druhém fyzboji vedli o 18 bodů. Ale to mnoho neznamená, stále jsme nebyli u konce. Předpovídali jsme, že naši soupeři budou odmítat úlohy a nasadí na post referenta svého kapitána, protože Le Quang Dang již potřetí nastoupit nemohl. Bohužel se naše předtuchy vyplnily. Třetí kolo se mělo odehrát až po obědě, ale všechny týmy i s porotou souhlasily, aby vše proběhlo vcelku. Byl ohlášen začátek. Kapitán vždy nabízí oponentovi úlohu. Začali jsme úlohami o pružině a o magnetech. Obě byly družstvem Chebu odmítnuty. Tomáš Vlasák nabídl svou úlohu, kterou by si troufl oponovat, ale tu také soupeři zavrhli. Následovala úloha o plastové mřížce. Opět odmítnutí ze strany Chebu. Rozhodli jsme se navrhnout i poslední mnou vypracovanou úlohu. Tušila jsem, že ji přijmou, neboť jsme tipovali, že kapitán svou práci neodmítne předvést. Následoval fyzboj velmi podobný loňskému. Opět jsem oponovala Chebu, opět tomu samému kapitánovi, opět se úloha týkala oblasti optiky. Náhoda?
Prezentace mne velmi překvapila. Po tváři mi přeběhla škála barev, ale tým mne opět uklidnil. Spolu s Ondřejem Steklým a za pomoci slovníků od mých kolegů jsme vytvořili prezentaci pro oponování. Mé zhodnocení referenta proběhlo úspěšně, dokonce s časovou rezervou. Diskuze měla také velmi dobrou úroveň. I když jsme si zpočátku zcela nerozuměli,
dostali jsme se i přesto k určitým závěrům. Následovalo hodnocení ze strany Kadaně. Některé jejich připomínky se nelíbily ani mně ani referentovi. Avšak bylo na porotě, jak je posoudí. Referent – Cheb (Josef Hazi): 9, 9, 8 bodů Oponent – Rumburk (Lucie Šabachová): 7, 9, 8 bodů Recenzent – Kadaň (Ondřej Draganov): 6, 8, 9 bodů
Po rychlých výpočtech ještě u tabule jsem dospěla k závěru. Tým Chebu získal o celých 12 bodů více než my. Byla jsem první, kdo kapitánovi blahopřál, neboť mezi našimi týmy nepanuje žádná zášť. Porota a pořadatelé odložili vyhlášení výsledků na dobu po obědě. Konečný stav vypadal takto: Cheb 149 bodů, Rumburk 137 bodů, Kadaň 89 bodů. Ještě před odchodem na oběd jsme se všichni i s porotou domluvili, že některé úlohy projdeme po návratu z oběda. Celá místnost tedy později vypadala jako konference fyziků, probíhala velmi čilá diskuze a výměna informací mezi všemi, soutěžícími a porotou odborníků. I když jsme nevyhráli, celou soutěž jsme si parádně užili. Až se nám vůbec nechtělo domů. Napomáhala tomu skvělá atmosféra vytvořená zájmem všech o fyziku, přátelské zázemí a nádherné počasí. Pokud bych měla porovnat letošní a loňský ročník, jichž obou jsem se zúčastnila, myslím, že letos se nám dařilo více. A tento názor nesdílím sama. Rozhodně na tom má veliký podíl píle a trpělivost našeho vedoucího týmu, pana RNDr. Libora Holubáře. Pan profesor s námi trávil téměř každé úterní odpoledne, které jsme věnovali měření, konzultacím a dalším přípravám na Turnaj mladých fyziků. Jemu patří veliké a upřímné poděkování za celý tým. Dále však nesmíme zapomenout na ostatní členy našeho učitelského sboru, kteří nám v cestě na vědecké klání dopomohli. Zvláště našemu panu řediteli, Mgr. Romanu Kroutilovi, který nám dopřál několik pracovních soustředění uvolněním z vyučování, také našim angličtinářům, s nimiž jsme konzultovali anglické verze našich prací: Bc. Robertu T.
Burnsovi, Mgr. Barboře Záleské, Mgr. Šárce Sádovské. Pevně věřím, že Gymnázium Rumburk se zúčastní i dalších ročníků Turnaje mladých fyziků a doufám v co nejlepší umístění. Nejenže nám naše škola dává špičkové možnosti vzdělání ve Šluknovském výběžku, ale také proto, že máme bojovného ducha a dostatek odhodlání, píle a vytrvalosti k dosažení svých vytyčených cílů. Lucie Šabachová
Regionální kolo 23. ročníku Turnaje mladých fyziků proběhlo dne 8. dubna 2010 v Chebu pod záštitou Gymnázia Cheb. Porota byla tříčlenná, manželé Panošovi z Technické univerzity v Liberci a doc. Slavík ze Západočeské univerzity v Plzni. Soutěžila spolu tři družstva: Gymnázium Cheb, loňský vítěz republiky, Gymnázium Rumburk a Gymnázium Kadaň, letošní nováček. Vítězem se stalo družstvo Gymnázia Cheb a postupuje do republikového finále. Libor Holubář
Hluboké soustředění
Ještě tomu něco chybí . . .
Takhle mi to lépe myslí
Stále je o čem diskutovat
