Tisková zpráva. Naděje na ukončení krize. Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za třetí čtvrtletí roku 2013

Tisková zpráva Naděje na ukončení krize 23. října 2013 Rolf Bürkl T +49 911 395-3056 [email protected]

Ursula Fleischmann Podniková komunikace T +49 911 395-2745 F +49 911 395-4041 [email protected]

Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za třetí čtvrtletí roku 2013 Norimberk, 23. října 2013 – Evropou se šíří naděje, že nejhorší krize je překonána a že dochází k postupnému ekonomickému oživení. Ve druhém čtvrtletí řada zemí zaznamenala v některých oblastech značný růst, zatímco v jiných se klesající trend alespoň výrazně zpomalil. Toto jsou výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě, které přehledným způsobem informují o tom, jak se vyvíjejí ekonomická a příjmová očekávání a ochota nakupovat mezi spotřebiteli 14 evropských zemí. Od druhého čtvrtletí vzrůstá naděje, že finanční krize dosáhla nejnižší možné úrovně. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenalo hospodářství Evropské unie (EU) opět mírný růst, a sice o 0,4 procenta. Ve Francii, Německu, Portugalsku i Velké Británii došlo v některých ohledech ke značnému zvýšení ekonomického výkonu. Zdá se, že i ekonomiky Itálie a Španělska se poněkud zotavily, i když celkově vzato nadále klesají. Francii se podařilo postupně vyrovnat schodek zahraničního obchodu a v Řecku se zahraniční obchod dokonce dostal do kladných čísel. V Portugalsku došlo poprvé po dvou letech opět k poklesu nezaměstnanosti. Pro oživení v Evropě existuje řada důvodů. Vývozcům přináší prospěch mírný celosvětový růst. V některých zemích jsou spotřebitelé znovu ochotni utrácet více peněz. Politika zřetelněji ustupuje od přísných úsporných opatření, jež domácí ekonomiky brzdila. Cestovní ruch pomohl zlepšit situaci zvláště v jižních zemích, které jsou krizí silně zasaženy.

GfK SE Nordwestring 101 90419 Nuremberg T +49 911 395 0 F +49 911 395 2209 [email protected] www.gfk.com Management Board: Matthias Hartmann (CEO) Pamela Knapp (CFO) Dr. Gerhard Hausruckinger Debra A. Pruent Chairman of the Supervisory Board: Dr. Arno Mahlert

V létě zaznamenala EU první nepatrný pokles celkového počtu nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti však stále činí 11,0 procent. Skutečný obrat ve vývoji na trhu práce je tudíž stále v nedohlednu. Ve skutečnosti se očekává, že v nadcházejícím roce nezaměstnaných ještě přibude. Výraznější pokles nezaměstnanosti se očekává až v roce 2015. Experti však nepředpokládají, že ve střednědobém horizontu by mohlo být dosaženo předkrizové míry nezaměstnanosti. Rovněž poskytování bankovních půjček je na mimořádně nízké úrovni. A slabá stimulace růstu, která se nastane patrně v nadcházejících měsících, rozhodně nebude stačit na to, aby se zastavilo zvyšování obrovské zadluženosti zemí EU.

Commercial register Nuremberg HRB 25014 11

Česká republika: katastrofické povodně mohou posílit hospodářství Politická situace v České republice se neuklidňuje. Země opět stojí před novými volbami. Pouhý měsíc po svém jmenování nezískal premiér Jiří Rusnok se svou vládou odborníků důvěru parlamentu. Kabinet však zůstane ve funkci až do říjnových voleb. Bývalý premiér Petr Nečas rezignoval v červnu po korupčním skandálu, který se dotknul i tajných služeb. Ani ekonomika na tom není nejlépe. Povodňová katastrofa v červnu však pravděpodobně povede ke zvýšení ekonomického růstu České republiky. Stát chce lidem postiženým povodněmi pomoci co nejrychleji a bez zbytečné byrokracie. Rovněž EU poskytne zdroje z Fondu solidarity. Podle odborníků přinese tato obnova zvýšení hospodářského výkonu o 0,7 procentních bodů. České hospodářství toto jednorázové posílení velmi potřebuje. Domácí spotřeba zůstává na nízké úrovni. S poklesem investic a stagnací státních výdajů jsou vyhlídky pochmurné. Recese v České republice trvá již druhým rokem. Investice potřebné na odstranění následků katastrofálních povodní by moly vyhlídky této země opět poněkud zlepšit. Alespoň část mírného růstu ve výši 0,6 procenta zaznamenaného ve druhém čtvrtletí lze již nyní připisovat tomuto mimořádnému posílení. Avšak ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to představuje -1,3 procenta. Předpovědi pro rok 2013 jsou celkově velmi opatrné. Ekonomický výkon patrně poklesne o 1,5 procenta. Předpokládaný růst se začne projevovat teprve během příštího roku. Očekává se, že růst v roce 2014 se bude pohybovat na úrovni 0,8 procenta až 2,1 procenta. Oslabení ekonomiky lze do značné míry přičítat českému automobilovému sektoru, který nepříznivě ovlivnila krize odbytu na evropském trhu. Očekává se, že ve srovnání s předchozím rokem dojde k poklesu výroby o 6 procent. Ekonomická očekávání: 0,6 bodu Očekávané příjmy: 16,5 bodu Ochota nakupovat: -25,8 bodu

Ekonomická očekávání: Evropané pevně věří v ekonomické oživení Ekonomická očekávání zřetelně rostou téměř ve všech zemích. Stagnují pouze v Řecku a Itálii. V období mezi červencem a zářím byl největší růst tohoto ukazatele zaznamenán v Rakousku, České republice a Francii. V současné době je tento ukazatel na nejnižší úrovni v Řecku (-41,1 bodu). V Itálii se dalo pozorovat malé zlepšení (-34,8 bodu) a k výraznému růstu došlo v Polsku (-29,5 bodu), byť celkově jde stále o třetí nejnižší hodnotu. Během několika příštích měsíců se očekává růst ekonomiky ve Velké Británii (19,2 bodu), Německu (10,7 bodu) a Rakousku (6,7 bodu). Spotřebitelé ve Velké Británii začínají opět nakupovat, stát investuje a

2

ekonomická očekávání se prudce zvyšují. Ukazatel v současné době činí 19,2 bodu. Od léta vzrostl přibližně o 12 bodů a je dokonce asi o 41 bodů vyšší oproti březnu letošního roku, kdy byla jeho hodnota nejnižší. Ve druhém čtvrtletí ekonomika posílila o 0,6 procenta. Odborníci předpovídají, že za celý rok dojde ke zvýšení o 1,5 procenta. Na současný ekonomický vzestup by se mělo rozhodně pohlížet s jistou opatrností, jelikož je v první řadě založen na soukromé spotřebě a dále na státních investicích. Pokud však bude úroveň příjmů stagnovat, Britové nebudou moci dlouhodobě více nakupovat. Vláda tak bude dříve nebo později nucena vrátit se k úsporným opatřením, aby konsolidovala rozpočet. Zůstává naděje, že se nynější obecně příznivá ekonomická nálada přenese i do oblasti firemních investic a vývozu. To by znamenalo skutečnou šanci pro udržitelné všeobecné oživení. Ve Francii se ekonomická očekávání v průběhu několika posledních měsíců plynule zlepšovala. Ukazatel v současné době činí -10,6 bodu. Ačkoli jeho hodnota zůstává jasně záporná, je velmi daleko od hodnoty -48,7 zaznamenané v červnu. Francouzští spotřebitelé doufají, že hospodářské oživení několika posledních měsíců bude pokračovat a ustálí se. Ve druhém čtvrtletí ekonomika vzrostla o 0,5 procenta. Evropská komise (EK) však pro celý rok 2013 předpovídá mírný pokles o 0,1 procenta. Očekává se, že poroste-li francouzská ekonomika o 0,9 procenta, v příštím roce se z recese dostane. Ani s tímto pozitivním výhledem však francouzská vláda nesmí usnout na vavřínech. Chce-li zajistit dlouhodobý ekonomický růst, bude se muset bez váhání pustit do připravovaných reforem, především důchodové. A rovněž bude muset významně snížit nezaměstnanost. Polsko překonalo období mírného ekonomického oslabení loňského roku. Podle EK činil mezičtvrtletní růst HDP v prvním čtvrtletí 0,2 procenta a ve druhém čtvrtletí 0,4 procenta. Srovnáme-li tyto hodnoty s hodnotami za stejná období v loňském roce, došlo ke zvýšení dokonce o 0,7 procent a 1,1 procenta. Polští spotřebitelé očekávají, že v nadcházejících měsících bude ekonomika nadále posilovat. Ačkoli je ukazatel ekonomických očekávání s hodnotou -9 bodu nepochybně záporný, jeho trend je jasně vzestupný. Portugalská ekonomika začíná teprve nyní vykazovat mírné známky oživení. Odborníci předpovídají pro rok 2013 jako celek stále ještě pokles ekonomického výkonu o 2,3 procenta. Růst v příštím roce odhadují na pouhých 0,6 procenta. Ve druhém čtvrtletí roku 2013 se však HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 1,1 procenta. Tento výhled zvyšuje naděje spotřebitelů. V září činil ukazatel ekonomických očekávání -29,5 bodu, což je nejvyšší hodnota od dubna 2010. V porovnání s nejnižší hodnotou v září 2011 je nyní tento ukazatel o 35 bodů vyšší. Tuto zlepšenou náladu lze přičítat především cestovnímu ruchu, který se v letošním roce významně zotavil. V první polovině letošního roku se počet hotelových hostů zvýšil o 3,5 procenta ve srovnání s prvními šesti měsíci roku 2012.

3

Počet noclehů vzrostl dokonce o 5,4 procenta. Portugalsku v současné době přináší prospěch především to, že je vnímáno jako bezpečná prázdninová destinace na rozdíl od severoafrického regionu, který je zmítán obrovskými nepokoji. Očekávané příjmy: spotřebitelé neočekávají další pokles příjmů Rovněž ukazatel očekávaných příjmů se téměř ve všech zemích značně zlepšil. V Německu se držel na mimořádně vysoké a v Řecku naopak na mimořádně nízké úrovni. Za poslední tři měsíce příjmová očekávání poklesla pouze v Nizozemsku. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v Řecku (46,8 bodu), Nizozemsku (-42,7 bodu) a Francii (-42,1 bodu). Ukazatel byl nejvyšší v Německu (33,7 bodu), České republice (16,5 bodu) a Rakousku (15,1 bodu). Ekonomické vyhlídky se za posledních několik měsíců zlepšily v Itálii. Ačkoli firmy stále ještě čelí vážným problémům a nezaměstnanost je i nadále vysoká, mezi spotřebiteli roste naděje, která vyplývá i ze současného vládního plánu ekonomické obnovy. Pomocí tohoto plánu chce vláda zdokonalit železniční síť, modernizovat školy a opravit mosty a tunely. Kromě toho počítá s půjčkou dalších 10 miliard EUR na zaplacení neuhrazených faktur domácích firem. I když Italové nečekají zvýšení reálných příjmů, věří, že příjmy zůstanou na stejné úrovni a rozhodně nebudou dále klesat. V důsledku toho ukazatel příjmových očekávání výrazně vzrostl na -16,9 bodu, což je nejvyšší hodnota od prosince 2010. Po prvním hospodářském oživení, jež ve Španělsku nastalo po dlouhých měsících, jeho obyvatelé alespoň nečekají další pokles příjmů. Hospodářství je nyní na správné cestě. Ve druhé polovině roku se očekává návrat k mírnému růstu. Zvyšování daní a snižování platů se v nadcházejících měsících neplánuje. Ukazatel v současné době činí -11,8 bodu. Od srpna, kdy dosáhl historicky nízké úrovně -62,4 bodu, se docela vylepšil. Jen za posledních pět měsíců vzrostl přibližné o 22 bodů. V České republice se podařilo zvrátit negativní trend ekonomického rozvoje z druhého čtvrtletí. Přestože HDP meziročně poklesl o další 1,2 procenta, ve srovnání s prvním čtvrtletím tohoto roku bylo dosaženo zvýšení o 0,6 procenta. Podle statistických údajů v ČR také během posledních několika měsíců značně poklesla nezaměstnanost a v celostátním měřítku nyní činí míra nezaměstnanosti 7,5 procenta. S ohledem na to, že k celkovému oživení dochází zjevně v celé Evropě a zejména v Německu, spotřebitelé věří v další zlepšování jejich ekonomické situace a tudíž i příjmů. Od začátku roku ukazatel očekávaných příjmů vzrostl přibližně o 16 bodů. Nyní činí 16,5 bodu, což je nejvyšší hodnota od listopadu 2009. Zatímco vloni bylo Slovensko jednou z evropských zemí s výrazným růstem, ve druhém čtvrtletí tohoto roku se HDP zvýšil jen o 0,3 procenta oproti prvnímu čtvrtletí roku 2013 a o 0,8 procenta oproti stejnému čtvrtletí loň-

4

ského roku. Situaci na trhu pracovních sil lze nazvat kritickou. V loňském roce se nezaměstnanost zvýšila navzdory ekonomickému růstu. V současnosti je na úrovni 14 procent. Je to nejvyšší hodnota ve střední a východní Evropě. Odborníci předpovídají, že k výraznému poklesu dojde až v roce 2015. Spotřebitelé se zjevně nevzdali naděje na to, že v dohledné budoucnosti dojde k oživení ekonomiky a tudíž i trhu pracovních sil. Tento postoj se odráží i v příjmových očekáváních. Ukazatel je sice stále v pásmu kladných hodnot, ale v průběhu roku stagnoval. V současné době činí 8,2 bodu. Ochota nakupovat: pozitivnější ekonomická data prospívají spotřebě Vzhledem k tomu, že ekonomická i příjmová očekávání v celé Evropě významně vzrostla, nepřekvapuje, že také u ochoty nakupovat se projevuje větší optimismus než v první polovině roku. Ukazatel stagnoval v Rakousku, České republice, Francii, Řecku, Portugalsku a Rumunsku. Všechny ostatní země zaznamenaly výrazné zvýšení. Nejnižší hodnoty byly v České republice (-25,8 bodu), Francii (-36,6 bodu) a Portugalsku (-42,2 bodu). Nejvyšších hodnot tento ukazatel dosáhl v Německu (45,0 bodu), Bulharsku (15,2 bodu) a Rakousku (11,8 bodu). Se 45 body je ochota nakupovat v Německu nejvyšší od prosince 2006. Přičítá se to všeobecně příznivým ekonomickým podmínkám. Hospodářství se z mírné recese zotavilo na konci roku 2012 a na začátku roku 2013. Nezaměstnanost je nízká a příjmy rostou. K tomu se přidávají historicky nízké úrokové sazby, díky kterým Němci peníze neukládají, ale spíše utrácejí za drahé spotřební zboží, nebo je investují do renovace bytů a domů. V Rakousku klesla v červenci ochota nakupovat na nejnižší úroveň od dubna 2009 v důsledku krize banky Hypo Alpe-Adria-Bank International AG a hrozící platební neschopnosti obchodních domů Dayli a Niedermeyer, což vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti. Ukazatel se však během léta zlepšil díky všeobecně dobrým ekonomickým podmínkám a nyní činí 11,7 bodu. Hospodářství se zotavilo z finanční krize a naposledy zaznamenalo mezičtvrtletní nárůst ve výši 0,2 procenta. Navzdory nedávnému zvýšení je míra nezaměstnanosti Rakouska stále nejnižší v Evropě. Hospodářství Nizozemska je v recesi. Podle Eurostatu nezaměstnanost stoupá a činí v současné době 7 procent. Tuto špatnou ekonomickou situaci lze přičíst především kolapsu trhu nemovitostí. V průběhu loňského roku ceny nemovitostí poklesly přibližně o 30 procent. Hypoteční dluhy mnoha holandských občanů nyní činí téměř dvojnásobek skutečné hodnoty nemovitostí. Je to hlavní důvod, proč spotřebitelé omezují veškeré výdaje a nakupují pouze nezbytné věci. Odráží to i ukazatel ochoty nakupovat, který v současnosti činí -21,8 bodu. I když řecká ekonomika nadále klesá, objevuje se stále více signálů, že se ekonomika opět pomalu staví na nohy. Na konci roku se počítá s recesí ve výši -4 procenta v porovnání s -6,4 procenta na konci roku 2012. Poprvé za

5

deset let bude ve státním rozpočtu malý přebytek. Je možné, že recese bude v příštím roce překonána (prognóza je +0,6 %). Nejdůležitější roli v tomto oživení hraje nyní cestovní ruch. V daném odvětví je totiž zaměstnán každý pátý Řek. Tento vývoj odráží rovněž ochota spotřebitelů nakupovat, která v současnosti činí -25,1 bodu. V srpnu však tento ukazatel znovu výrazně poklesl na hodnotu -43 bodu. Byl to pravděpodobně důsledek toho, že se chystalo propuštění 4000 státních zaměstnanců a že se mělo uskutečnit další kolo inspekcí ze strany Trojky kterou tvoří Evropská centrální banka (ECB), Evropská komise (EK) a Mezinárodní měnový fond, (MMF). O skupině GfK Společnost GfK je jedním z největších celosvětových podniků provádějících průzkum trhu. Jejich 13 000 odborníků pracuje na hledání nových náhledů na způsoby, jak lidé každý denně žijí, přemýšlejí a nakupují na více než 100 trzích. GfK provádí neustálé inovace a využívá nejmodernější technologie a nejchytřejší metodiky, aby poskytla svým klientům nejjasnější pochopení nejdůležitějších lidí na světě: jejich zákazníků. V roce 2012 činil obrat GfK 1,51 miliardy EUR. Další informace najdete na stránce www.gfk.com nebo sledujte skupinu GfK na Twitteru: www.twitter.com/gfk_en Odpovědnost podle tiskové legislativy GfK SE, Podniková komunikace Jan Saeger Nordwestring 101 D-90419 Norimberk Německo Tel. +49 911 395-2645 Fax +49 911 395-4041 [email protected]

6