Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V POSTHORNICKÉ KRAJINĚ Aktivity spojené s těžbou nerostných surovin, zejména s těžbou černého uhlí jsou tak jako jiné aktivity ovlivňující krajinu a její funkce zahrnuty do systematického procesu plánování a dlouhodobého managementu krajiny. Z pohledu zamýšleného využití území je nezbytné na tyto území nahlížet ze dvou diferentních pohledů představující různé omezení nebo hranici možnosti realizace a územního využití. Rozdělení těchto dvou pohledů je závislé na primárním nebo sekundárním limitujícím faktoru, který omezuje využití daného území buďto přímo nebo nepřímo. Na rozdělení limitů lze pohlížet dle dvou základních otázek: Jak může území ovlivnit můj záměr? Limity primární Jak mohu svým záměrem ovlivnit území? Limity sekundární Z prvního neboli primárního pohledu se jedná o limity, které omezují využití území přímo. Jedná se o limity, které omezují nebo vylučují plánované zásahy z důvodu svého aktuálního nebo budoucího stavu. Jedná se zejména o přírodní podmínky území, které mohou, ale taktéž nemusí být predikovány nebo částečně dle požadavků změněny (např. charakter vodního toku s potenciálem záplavových stavů, geologické prostředí, kontaminace půd apod.). K primárním limitům lze taktéž zahrnout limity vyplývajících z majetkoprávních vztahů, které omezují využití území dle nároků majitele nebo jsou pod správou různých podniků např. správce povodí, správce malých drobných toků, správce lesů apod. Mezi tyto primární limity lze zařadit i legislativní omezení vztažené na konkrétní zásahy, aktivity a využití území, které nejsou, kromě zákona popsaného níže, předmětem této kapitoly. Přehled zákonů dotýkajících se problematiky posthornické krajiny je nastíněn v kap. 3 Legislativa pro sanace. Z druhého, sekundárního pohledu se jedná o limity, které omezují využití území nepřímo. Jedná se o limity, které zejména podmiňují, usměrňují a uspořádávají plánované zásahy a využití území z důvodu ochrany zdraví lidí, ochrany veřejných zájmů, ochrany složek životního prostředí, vymezení obecných (zejména technických) podmínek výstavby a ostatních aktivit člověka. Tyto zákazy a omezení vstupují do územně plánovací činnosti jako „Limity využití území“ ve smyslu stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky (vyhláška 500/2006 1
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) viz níže. Rozdělení limitů využití území z těchto dvou pohledů není nikterak metodicky zpracováno, jedná se spíše o strategické uvědomění si všech možných limitů při procesech plánování využití posthornické krajiny. Zařazení jednotlivých limitů taktéž není jednoznačné, neboť například umístění nové stavby v krajině vzhledem k limitu vodního toku se bude řešit: z pohledu primárního, zdali například blízký vodní tok nemůže negativně ovlivnit průběh stavby a její využívání při svém aktuálním stavu nebo mimořádných záplavových stavech z pohledu sekundárního, zdali výstavba a využívání stavby nemůže negativně ovlivnit blízký vodní tok například vypouštěním odpadních vod
Primární limity Primárními limity mohou být například podmínky pedologické, geologické a geomorfologické vyžadující úpravy terénu před stavbou objektů, a proto je nezbytné během přípravy projektu realizovat taktéž průzkumné hydrogeologické práce. Rozhodující vliv na zakládání staveb a jejich bezpečnost má únosnost a dovolené namáhání podloží, geologický sled vrstev a chemické složení zeminy. Je zcela rozdílné budovat stavby na organických půdách (bahnité náplavy, rašelinové půdy) nebo na půdách vzniklých na pevných sedimentech či jiných únosných horninách. Pokud jsou stavby či jiné využití posthornické krajiny zamýšleno na svahu, je nutné provést šetření stability svahu a jeho možné sesunutí či náchylnost půdy k erozi. V rámci geologických podmínek lokality je taktéž podstatný vliv přítomnost nerostných surovin, které byly, jsou nebo budou těženy. V této souvislosti vznikají různé průvodní jevy ovlivňující využívání území, například vlivem hlubinné těžby se mohou vyskytnout poklesové kotliny, stará důlní díla narušující stabilitu povrchu, nové antropogenní útvary jako jsou výsypky a odvaly, které mohou mít v konečném důsledku rozhodující význam pro budoucí využití území. Významnou roli při plánování využití území ve směru zalesnění, zatravnění apod. hrají rozhodující vliv půdní poměry, hloubka, struktura, vlhkost a propustnost půd, taktéž i sklon a expozice svahu. V častých případech je nutné počítat s navezením ornice, přidání mulčovací kůry, závlahy nebo hnojení. Mezi další přírodní podmínky patří hydrologické a hydrogeologické poměry řešené lokality. Z tohoto pohledu je významné učinit průzkumy hloubky vodních přítoků a jejich intenzitu, výšky hladiny podzemní vody, chemického složení vody a jiné vlastnosti vody ovlivňující budoucí stavbu. Mezi sledované parametry hydrologických podmínek patří 2
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí zejména odtokové poměry povrchové vody, její kvalita a množství. V praxi může nastat situace, že v rámci dlouhodobého nevyužívání území se hydrologické poměry blízkého toku změnily natolik, že řešená lokalita dnes spadá do záplavového území, které další využití podstatně omezuje. Klimatické přírodní podmínky hrají roli nejvíce v plánování rekreačního využití posthornické krajiny, kdy je nutné respektovat místní srážkové a teplotní poměry. Neopomíjeným faktem by měla být dlouhodobá analýza ovzduší, zejména obsah nejdůležitějších sledovaných imisí, polétavého prachu a s tím související rychlost a směr větru zvláště v průmyslových oblastech. Důležitým aspektem je taktéž počet dnů se sněhovou pokrývkou a množství spadaného sněhu, pro navrhování typu a sklonu rekreačních staveb. Tyto podmínky ovlivňuje především nadmořská výška a orientace k světovým stranám. Biotickými podmínkami se rozumí živé složky prostředí a jejich vzájemné vztahy. Pro účely plánování využití území je důležité sledovat nejen legislativu týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ale taktéž podrobně provést průzkum na řešeném území z hlediska aktuálního stavu rostlin a živočichů, neboť po dobu, kdy plocha byla ponechána ladem, mohlo dojít k osídlení různými druhy rostlin a živočichů, kteří budoucí záměr využití území mohou svou existencí, přemnožením, životními nároky apod. omezit. Tyto biotické limity jsou důležité zejména při plánování posthornické krajiny pro jiné účely než stavební, například pro vytváření zelených ploch, parků, sadů, lesů, trvale travních porostů nebo zemědělských ploch. Některá posthornické území byla již v době aktivního využívání velice negativně ovlivněna, zejména různým chemickým znečištěním. Zejména v minulosti měly průmyslové podniky v rámci co největších zisků povoleno používat technologie a chemické látky, jež byly k životnímu prostředí velice nešetrné. Tím docházelo ke kontaminaci nejen lokální, ale taktéž plošné, ovlivňující okolní budovy nebo volnou krajinu a limitující další využití území. Také různými haváriemi, porušováním pracovních postupů nebo nedůslednou sanací znečištěných ploch se znečišťující látky dostávaly do půdy a horninového prostředí, v němž se po dobu nevyužívání areálu kumulovaly a rozšiřovaly pomocí podzemní vody do okolí. Pro účely zjištění skutečného rozsahu znečištění, je nutné provést podrobný a komplexní průzkum lokality, tzv. ekologický audit, který rovněž prověří stav budov a jiných zařízení vzhledem k možné potenciální kontaminaci. V rámci průmyslových areálů se mohou objevovat problémové stavby jako například staré důlní díla, šachty, vrty, inženýrské sítě, podzemní 3
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí kolektory, odvodňovací drény, nepropustné stěny, železobetonové konstrukce apod. Tyto areály mohou být zatížené kontaminací způsobenou ropnými látkami, oleji, dehty, těžkými kovy a jiným chemickými látkami, nebo mohou být problematické pouze z důvodu své existence a nesnadného odstranění. Zemědělské objekty jakými jsou sklady, haly, bývalé jatky, potravinářské závody, chovné stanice, velkostatkový chov apod. jsou většinou zatížené kontaminací organických a chemických látek z výroby potravin nebo chovu zvířat. Půda v jejich okolí může být znečištěna používanými hnojivy, pesticidy, herbicidy apod. Zdrojů možného znečištění a taktéž s nimi souvisejících důsledků, které značně omezují další využití posthornické krajiny je spousta. Mezi nejvýznamnější limity z tohoto pohledu patří kontaminovaná voda (jak povrchové, včetně stojaté vody v rybnících, tůních a jezerech, tak i vody podpovrchové). Vodou se kontaminanty dále šíří do okolí a taktéž ovlivňují kvalitu řek, jezer i zásobáren pitné vody. Významné je dále znečištění horninového prostředí a půdy, kdy dochází zejména k acidifikaci a zasolení půd, kontaminaci kovovými prvky, ropnými látkami a organickými sloučeninami. K horninovému prostředí se vážou i limity způsobené kontaminací půdního vzduchu, jenž může být znečištěn plyny, chlorovanými alifatickými uhlovodíky, benzenem apod.
Sekundární limity Sekundární limity využití území jsou limity, které ovlivňují proces rozhodování a plánování v posthornické krajině z pohledu vlivu zamýšleného záměru na ochranu zdraví lidí, ochrany veřejných zájmů, ochrany složek životního prostředí, vymezení obecných (zejména technických) podmínek výstavby a ostatních aktivit člověka. Z tohoto pohledu je jakýkoliv negativní dopad způsobený plánovaným záměrem v území na okolí, na životní prostředí, na obyvatelstvo, okolní stavby apod. chápán jako závažný problém. Aby se maximálně omezily tyto negativní dopady, byly vymezeny a legislativně upraveny všechny potenciální možné vlivy, jejíž dodržování značně omezuje a limituje plánované využítí území. Z toho pohledu byly všechny potenciálně možné střety a dopady pojmenovány jako ,,limity využití území“ a (na rozdíl od primárních limitů) právně definovány a vymezeny v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášce (vyhláška 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Limity využití území určují účel, způsob, ohraničení a stanovují rozpětí pro využití a uspořádání území. Jsou vlastně hranicí (překážkou) pro využití území, a to hranicí relativně nepřekročitelnou. 4
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Obecně je možné říci, že potřeba limitů: • vyplývá z Listiny základních práv a svobod tzn., má chránit základní práva člověka v území, tedy právo na přiměřený prostor a v něm obsažené životní podmínky a zdraví obyvatel, • je vyvolána potřebou ochrany přírody a krajiny, • je spojena s vymezením obecných podmínek výstavby, • je dána potřebou zajištění údajů pro zpracování územně plánovací dokumentace apod. Těchto limitujících faktorů je velké množství a je nezbytné je zahrnout do fáze plánovaní a přípravy, neboť některé vynechané či opomíjené prvky mohou hrát klíčovou roli v budoucím využití území zejména při plánování těžebních aktivit a následné rekultivaci území. Základní třídění limitů vychází z objektu, kterého se využití týká (tedy zpravidla funkční složky, např. bydlení) a z limitovaného jevu (např. hluk). Zmíněné limity využití území lze dle citované legislativy rozdělit do 7 oblastí, které ovlivňují utváření a využití území v podmínkách obcí a měst a to následovně: 1. Územní podmínky pro výstavbu 2. Doprava 3. Technická infrastruktura 4. Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek 5. Ochrana přírody a krajiny 6. Ochrana památek 7. Právo SEZNAM LIMITŮ (stav k 30. 6. 2013, upraveno dle Hyvnar a kol.2013) 1. Územní podmínky pro výstavbu Územní podmínky 1.101 Stavební pozemek 1.102 Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci 1.103 Pozemky veřejných prostranství 1.1 Prostorové uspořádání staveb 1.1.101 Požadavky na umísťování staveb 1.1.102 Vzájemné odstupy staveb 1.1.103 Odstupy staveb z hlediska denního osvětlení vnitřních prostorů budov 1.1.104 Odstupy staveb z hlediska oslunění vnitřních prostorů obytných budov 1.1.105 Odstupy staveb z hlediska oslunění venkovních zařízení obytných budov
1.2 Prostorové uspořádání staveb pro výrobu a skladování
5
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí 1.2.102 Dopravní cesty používané pro přepravu výbušnin 1.2.103 Umístění skladů výbušnin pod povrchem 1.2.104 Bezpečnostní vzdálenosti od skladů a úschoven výbušnin na povrchu 1.3 Prostorové uspořádání zemědělské výroby Územní řešení 1.3.102 Veterinární ochranná pásma Zemědělské stavby 1.3.201 Umístění zemědělských staveb 1.3.202 Stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin 2. Doprava 2.1 Pozemní komunikace 2.1.101 Vznik a vymezení ochranných pásem dálnic, silnic a místní kom. 2.1.102 Zákazy v ochranných pásmech dálnic, silnic a místní kom. 2.1.103 Omezení v ochranných pásmech dálnic, silnic a místní kom. 2.1.104 Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím 2.1.105 Křížení a souběh dálnice, silnice a místní komunikace s vodními toky 2.1.106 Vedení dráhy v silnici nebo pozemní komunikaci 2.1.107 Zřízení úrovňového křížení silnice nebo místní komunikace s dráhou 2.1.108 Podmínky zřízení přejezdu pro silnice a místní kom. 2.1.109 Prostorové požadavky pozemních komunikací na přejezdy 2.1.110 Minimální odstupy komunikací od pozemních staveb 2.1.111 Umístění čnějících částí staveb ve veřejném prostoru 2.1.112 Požadavky na oplocení při pozemních komunikacích 2.1.113 Napojení pozemku a stavebního pozemku na pozemní komunikace 2.1.115 Souhlas pro vzájemné připojování pozemních komunikací 2.1.116 Souhlas pro připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici a k místní kom. 2.1.117 Přímé připojení staveb na dálnici a rychlostní silnici 2.1.118 Podmínky připojení sousedních nemovitostí a staveb k silnicím a místní kom. 2.1.119 Podmínky pro připojování obslužného dopravního zařízení a občanského vybavení na silnice 2.1.120 Napojení parkovišť u staveb pro obchod na pozemní komunikace 2.1.121 Minimální přípustné profily propustků pod nájezdy a sjezdy 2.1.122 Zabezpečení příjezdu a prostoru zásobování stanovených druhů staveb 2.1.123 Vliv činností u staveb pro dopravu na členění ploch pro dopravní obsluhu 2.1.124 Zajištění ochrany provozu na pozemních kom. při výstavbě a užívání staveb 2.1.125 Požadavky na stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci 2.1.126 Návrhové prvky komunikace 2.1.127 Požadavky na směrové a výškové vedení trasy pozemní komunikace 2.1.128 Délky rozhledu pro zastavení na komunikaci 2.1.129 Podmínky pro příčné uspořádání mezi křižovatkami 2.1.130 Zabezpečení požadavků na zajištění požární ochrany z pozemních komunikací 2.1 Pozemní komunikace (pokračování) 2.1.131 Umístění veřejného osvětlení na dálnicích a silnicích 2.1.132 Umístění protihlukových stěn 2.1.133 Rozptylové plochy u staveb 2.1.134 Ochrana a vytváření pozemních komunikací (cest) 2.1.135 Podmínky napojení rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci na pozemní kom. 2.1.136 Nevhodné umístění úrovňových křižovatek 2.1.137 Nevhodné podmínky pro návrh okružních křižovatek 2.1.138 Zabezpečení rozhledu na úrovňové křižovatce 2.1.139 Zabezpečení rozhledu na mimoúrovňové křižovatce 2.2 Odstavné a parkovací plochy a garáže, ostatní dopravní zařízení
6
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí 2.2.101 Umístění odstavných a parkovacích stání na plochách pro bydlení, rekreace, občanského vybavení a smíšených obytných plochách 2.2.102 Vztah obslužných zařízení pro dopravu a ochranných pásem vodních zdrojů 2.2.103 Umísťování odstavných a parkovacích stání na stavebních pozemcích 2.2.104 Odstavná stání u staveb pro rodinnou rekreaci 2.2.105 Odstavné a parkovací plochy pro osobní automobily 2.2.106 Minimální požadavky na vybavení odpočívek u dálnic a rychlostních silnic 2.2.107 Vztah čerpacích stanic pohonných hmot a ploch bydlení, rekreace a veřejných prostranství 2.3 Bezbariérová dostupnost 2.3.101 Bezbariérový pohyb v území 2.3.102 Bezbariérová dosažitelnost objektů 2.3.103 Odstavování vozidel osob se sníženou pohyblivostí 2.4 Zařízení hromadné dopravy 2.4.101 Umístění autobusových a trolejbusových zastávek 2.4.102 Území bez možnosti umístit autobusovou a trolejbusovou zastávku 2.4.103 Prostorové požadavky na přístřešky čekáren 2.4.104 Délka nástupiště dráhy 2.4.105 Hladina stoleté vody a vstup z volného prostranství do prostor speciální dráhy 2.4.106 Umístění tramvajových zastávek 2.4.107 Území bez možnosti umístit tramvajovou zastávku
7
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí 2.5 Dráhy 2.5.101 Ochranná pásma drah 2.5.102 Omezení vlastnických práv v ochranném pásmu dráhy 2.5.103 Omezení vlastnických práv v ochranném pásmu drah tramvajových a trolejbusových 2.5.104 Přípustnost činností v ochranném pásmu dráhy 2.5.105 Podmínky umístění tramvajové dráhy na pozemní komunikaci 2.5.106 Vymezení obvodu dráhy 2.5.107 Stavby v obvodu dráhy tramvajové a trolejbusové 2.5.108 Podmínky hornické činnosti v okolí dráhy 2.5.109 Stavby na dráze 2.5.110 Technické podmínky členění železničních drah 2.5.111 Vztah kategorie dráhy a užitého rozchodu kolejí 2.5.112 Minimální použitelné směrové oblouky na dráze 2.5.113 Prostorové uspořádání železničního spodku 2.5.114 Prostorové uspořádání staveb dráhy 2.5.115 Úrovňové křížení železniční dráhy a pozemní komunikace – prostorová bariéra pro plynulý provoz na pozemní komunikaci 2.5.116 Průjezdní prostor na přejezdu 2.5.117 Technické podmínky znemožňující zřízení nového přejezdu 2.5.118 Zákaz nového zřízení nezabezpečených přejezdů 2.5.119 Rozhledové poměry pro železniční přejezdy a přechody 2.5.120 Křížení tratí speciální dráhy a křížení s ostatními dráhami a pozemními komunikacemi 2.5.121 Vzdálenost os kolejí speciální dráhy
2.5 Dráhy (pokračování) 2.5.122 Maximální sklonové poměry na tratích speciální dráhy 2.5.123 Minimální směrové oblouky na tratích speciální dráhy 2.5.124 Území nevhodné pro umístění lanových drah 2.5.125 Sklonové poměry lanových drah 2.5.126 Prostorové uspořádání lanových drah 2.5.127 Styk dráhy s cizím vedením 2.5.128 Minimální použitelné směrové oblouky na pouliční tramvajové dráze 2.5.129 Maximální sklonové poměry tramvajových tratí 2.5.130 Výška průjezdného průřezu tramvajové trati 2.5.131 Vzdálenost os kolejí tramvajové dráhy 2.5.132 Podmínky pro stavbu trolejbusové dráhy 2.5.133 Sklonové poměry trolejbusových drah 2.6 Vodní doprava 2.6.101 Zřizování stavby na vodní cestě 2.6.102 Zřizování přístavu 2.6.103 Zřízení vrakoviště provozovatelem přístavu 2.6.104 Rozměry plavební dráhy 2.6.105 Rozměry plavební komory a další technické požadavky 2.6.106 Zřizování vývazišť, kotvišť a obratišť 2.6.107 Křížení vodních cest 2.6.108 Křížení vodní cesty přívozem 2.6.109 Zákaz plavby na povrchových vodách
2.7 Letecká doprava
8
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí 2.7.101 Ochranná pásma leteckých staveb 2.7.102 Plochy určené k vzletům a přistáním 2.7.103 Omezení v ochranných pásmech leteckých staveb a souhlas Úřadu pro civilní letectví v ochranných pásmech leteckých staveb 2.7.104 Omezení mimo ochranná pásma leteckých staveb a souhlas Úřadu pro civilní letectví mimo ochranná pásma leteckých staveb 2.7.105 Omezení vlastnických práv mimo ochranná pásma provozovatelem 2.7.106 Podmínky stanovení druhů letišť 3. Technická infrastruktura 3.1 Územní řešení, stavby, vedení a zařízení technického vybavení 3.1.101 Podmínky pro napojení obce na stávající systémy technické infrastruktury 3.1.102 Vedení technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a zastavěné území 3.1.103 Prostorové podmínky pro ukládání podzemních vedení technické infrastruktury 3.1.104 Poloha vedení technické infrastruktury vůči stromům 3.1.105 Nejmenší dovolené vodorovné a svislé vzdálenosti při souběhu a křížení podzemních vedení technické infrastruktury v zastavěném území 3.1.106 Zajištění trvalého přístupu k zařízením a stavbám technické infrastruktury 3.1.107 Nejmenší dovolené krytí podzemních vedení technické infrastruktury v zastavěném území 3.1.108 Minimální vzdálenost podzemních sítí technické infrastruktury od objektů zástavby 3.2 Zásobování elektrickou energií 3.2.101 Kapacita stávajícího rozvodného systému elektrické energie (včetně nadřazené sítě) 3.2.102 Způsob napojení na systém rozvodu elektrické energie 3.2.103 Přenosová schopnost elektrického vedení nízkého napětí 3.2.104 Maximální rozpětí pole podpěrných bodů u nadzemních vedení NN a VN elektrické energie 3.2.105 Výška stožárů a vodičů nadzemního elektrického vedení 3.2.106 Požární bezpečnost elektrických stanic 3.2.107 Hladina hluku elektrických stanic 3.2.108 Ochranná pásma elektroenergetického díla 3.3 Zásobování teplem 3.3.101 Ochranná pásma zařízení tepelné energie 3.3.102 Způsob napojení na teplárenský systém 3.4 Zásobování plynem 3.4.101 Způsob napojení na plynárenskou soustavu 3.4.102 Ochranná pásma plynárenských zařízení 3.4.103 Bezpečnostní pásmo plynových zařízení – ochrana před účinky havárie 3.4.104 Podmínky pro umístění regulačních stanic 3.4.105 Bezpečnost plynovodů s vysokým a velmi vysokým tlakem při navrhování, stavbě a provozu 3.4.106 Křížení a souběhy inženýrských sítí technické infrastruktury s vodními toky 3.4.107 Křížení a souběhy inženýrských sítí technické infrastruktury s melioračními zařízeními 3.5 Distribuce kapalných paliv 3.5.101 Zabezpečovací pásmo dálkovodu – ropovodu a produktovodu 3.5.102 Ochranné pásmo dálkovodu – ropovodu a produktovodu 3.6 Zásobování vodou 3.6.101 Vhodnost území z hlediska průchodnosti pro trasy vodovodu pro veřejnou potřebu 3.6.102 Ochranná pásma vodovodních řadů 3.6.103 Technické podmínky vodovodů pro veřejnou potřebu 3.6.104 Umístění studní pro individuální zásobování pitnou vodou 3.7 Odvádění a čištění odpadních vod 3.7.101 Ochranné pásmo kanalizačních stok a čistíren odpadních vod 3.7.102 Nejmenší vzdálenosti stok od souběžných liniových staveb z hlediska jejich průchodnosti 3.7.103 Technické podmínky kanalizace pro veřejnou potřebu 3.7.104 Umístění žumpy
9
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí 3.8 Péče o vodní toky 3.8.101 Užívání pozemků podél koryta vodního toku 3.8.102 Ochrana vodních toků a jejich koryt 3.8.103 Hydrologické údaje povrchových vod 3.9 Elektronické komunikace 3.9.101 Ochranná pásma komunikačního vedení elektronických komunikací 3.9.102 Ochranná pásma rádiových zařízení a rádiových směrových spojů 3.9.103 Ochrana osob, staveb pro bydlení a občanských staveb ve vztahu ke komunikačnímu vedení elektronických komunikací 3.9.104 Vyjádření provozovatele k ochraně komunikačního vedení elektronických komunikací 4. Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek Územní podmínky a péče o zdraví lidu 4.101 Hladina hluku 4.102 Vibrace 4.103 Ochrana léčebných lázní a lázeňských míst 4.104 Požadavky na přírodní léčebné lázně 4.105 Ochranná pásma okolo krematoria 4.106 Ochranná pásma veřejných pohřebišť 4.107 Zabezpečení prevence závažných havárií 4.108 Předcházení ekologické újmě 4.109 Hraniční pruh a volná kruhová plocha 4.1 Ochrana podzemních a povrchových vod 4.1.101 Přípustné stupně znečištění povrchových vod 4.1.102 Přípustná míra znečištění odpadních vod, vypouštěných do povrchových vod 4.1.103 Přípustná míra znečištění odpadních vod, vypouštěných do podzemních vod 4.1.104 Nejvyšší přípustné znečištění vod vypouštěných do veřejné kanalizace 4.1.105 Ochrana vod před závadnými látkami 4.1.106 Ochrana povrchových vod vhodných pro život původních druhů ryb 4.1.107 Vhodnost vodního zdroje za účelem úpravy na vodu pitnou 4.1.108 Zdroj pitné vody pro rekreační chaty 4.1.109 Koupací oblasti a koupaliště ve volné přírodě 4.1.110 Umělá koupaliště a sauny 4.1.111 Ochranná pásma vodních zdrojů 4.1.112 Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod stolních 4.1.113 Zranitelné oblasti 4.1.114 Využití území ve vyhlášených chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV) 4.1.116 Výhledové přírodní zdroje podzemních vod 4.1.117 Záplavové území 4.1.118 Území určená k řízeným rozlivům povodní 4.1.119 Zvláštní povodeň 4.1.120 Souhlas vodoprávního úřadu 4.1.121 Povodňové riziko 4.2 Ochrana ovzduší 4.2.101 Zdroje znečišťování ovzduší 4.2.102 Posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění 4.2.103 Evidence zdrojů znečišťování ovzduší a vyhodnocování úrovně znečišťování 4.2.104 Přípustná úroveň znečišťování ovzduší 4.2.105 Emisní limity a specifické emisní limity 4.2.106 Imisní limity 4.2.107 Stanoviska, závazná stanoviska a rozhodnutí orgánu ochrany ovzduší 4.3 Ochrana před zářením
10
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí 4.3.101 Pracoviště a další oblasti činnosti, při kterých může dojít k významnému ozáření z přírodních zdrojů 4.3.102 Ochrana před ionizujícím zářením 4.3.103 Ozáření z přírodních zdrojů v projektovaných a stavěných budovách 4.3.104 Ozáření z přírodních zdrojů ve zkolaudovaných stavbách 4.3.105 Radonový index pozemku 4.3.106 Zásahy pro snížení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření 4.3.107 Pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodních zdrojů 4.3.108 Měření a hodnocení výskytu radonu a produktů přeměny radonu ve stavbách a stanovení radonového indexu pozemku 4.3.109 Přírodní radionuklidy ve stavebních materiálech 4.3.110 Radon a přírodní radionuklidy v dodávané vodě 4.3.111 Zóna havarijního plánování jaderné elektrárny 4.4 Odpadové hospodářství 4.4.101 Odstraňování odpadů 4.4.102 Umísťování úložiště odpadů v podzemních prostorách 4.4.103 Stará zátěž 4.4.104 Podmínky pro umístění povrchové skládky odpadů 4.4.105 Technické požadavky na skládky odpadů 4.4.106 Plán odpadového hospodářství 4.4.107 Skládkování odpadů na odkalištích 4.4.108 Úprava odpadů kompostováním 4.4.109 Spalování a energetické využití odpadů (odstraňování) 4.4.110 Sběr a výkup odpadů 4.4.111 Umísťování nádob pro shromažďování domovního odpadu 4.4.112 Souhlas orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství 4.4.113 Nakládání s těžebním odpadem - úložná místa 4.5 Požární ochrana 4.5.101 Zásobování požární vodou – vnější odběrní místa Nevýrobní a výrobní objekty obecně 4.5.201 Nevýrobní objekty – stavební konstrukce 4.5.202 Nevýrobní objekty – požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot 4.5.203 Nevýrobní objekty – odstupové vzdálenosti 4.5 Požární ochrana (pokračování)
11
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí 4.5.204 Nevýrobní objekty – zařízení pro protipožární zásah 4.5.205 Výrobní objekty – požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot 4.5.206 Výrobní objekty – odstupové vzdálenosti 4.5.207 Výrobní objekty – zařízení pro protipožární zásah Budovy pro bydlení a ubytování 4.5.301 Budovy pro bydlení a ubytování – rozdělení do skupin 4.5.302 Budovy pro bydlení a ubytování – požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot 4.5.303 Budovy pro bydlení a ubytování – odstupové vzdálenosti 4.5.304 Budovy pro bydlení a ubytování – zařízení pro protipožární zásah Objekty pro zemědělskou výrobu 4.5.401 Objekty pro zemědělskou výrobu – požární odolnost stavebních konstrukcí 4.5.402 Objekty pro zemědělskou výrobu – odstupové vzdálenosti 4.5.403 Objekty pro zemědělskou výrobu – zařízení pro protipožární zásah Objekty spojů a poštovních provozů 4.5.501 Objekty spojů a poštovních provozů – požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot 4.5.502 Objekty spojů a poštovních provozů – odstupové vzdálenosti 4.5.503 Objekty spojů a poštovních provozů – zařízení pro protipožární zásah Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče 4.5.601 Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče – požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot 4.5.602 Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče – odstupové vzdálenosti 4.5.603 Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče – zařízení pro protipožární zásah 4.5.604 Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče – rozdělení do skupin Objekty skladů a objekty výroben zkapalněných plynů 4.5.701 Sklady – požární odolnost stavebních konstrukcí 4.5.702 Sklady – odstupové vzdálenosti 4.5.703 Sklady – zařízení pro protipožární zásah 4.5.704 Výrobny a sklady hořlavých zkapalněných uhlovodíkových plynů – umístění 4.5.705 Výrobny a sklady hořlavých zkapalněných uhlovodíkových plynů – stavební konstrukce Dopravní stavby a zařízení 4.5.801 Garáže – požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot 4.5.802 Garáže – odstupové vzdálenosti 4.5.803 Garáže – zařízení pro protipožární zásah 4.5.804 Čerpací stanice pohonných hmot, plnicí a stáčecí stanoviště – stavební konstrukce 4.5.805 Čerpací stanice pohonných hmot, plnicí a stáčecí stanoviště – odstupové vzdálenosti Shromažďovací prostory 4.5.901 Shromažďovací prostory – požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot 4.5.902 Shromažďovací prostory – odstupové vzdálenosti 4.5.903 Shromažďovací prostory – zařízení pro protipožární zásah 4.5.904 Shromažďovací prostory – požadavky na přilehlá volná prostranství 4.6 Civilní ochrana 4.6.101 Zajištění požadavků civilní ochrany 4.7 Ochrana půdního fondu 4.7.101 Ochrana zemědělského půdního fondu 4.7.102 Stanovisko k ochraně zemědělského půdního fondu v územně plánovací dokumentaci 4.7.103 Stanovisko k ochraně zemědělského půdního fondu při zpracování dokumentace pro územní řízení 4.7.104 Změna kultury (druhu pozemku) zemědělské půdy 4.7.105 Změna struktury půdního fondu 5. Ochrana přírody a krajiny 5.1 Zvláště chráněná území
12
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí 5.1.101 Národní park 5.1.102 Chráněná krajinná oblast 5.1.103 Národní přírodní rezervace 5.1.104 Přírodní rezervace 5.1.105 Národní přírodní památka 5.1.106 Přírodní památka 5.1.107 Ochrana krajinného rázu 5.1.108 Ochrana přechodně chráněných ploch 5.1.109 Ochrana paleontologických nálezů 5.1.110 Evropsky významná lokalita 5.1.111 Ptačí oblast 5.1.112 Smluvně chráněné území 5.1.113 Ochrana jeskyní a souvisejících krasových jevů 5.2 Všeobecná ochrana krajiny 5.2.101 Významný krajinný prvek 5.2.102 Územní systém ekologické stability (ÚSES) 5.2.103 Přírodní park 5.2.104 Památné stromy 5.2.105 Dřeviny rostoucí mimo les 5.3 Lesní pozemky 5.3.101 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 5.3.102 Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa 5.3.103 Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa 5.3.104 Oblastní plány rozvoje lesů 5.3.105 Stavby pro plnění funkcí lesa 5.4 Geologie 5.4.101 Chráněná ložisková území 5.4.102 Dobývací prostor 5.4.103 Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 5.4.104 Prognózní zdroje vyhrazených nerostů 5.4.105 Území se zvláštními poměry geologické stavby 6. Ochrana památek Památkově chráněná území a objekty 6.101 Kulturní památka 6.102 Národní kulturní památka 6.103 Památková rezervace (městská, vesnická, archeologická) 6.104 Památková zóna (městská, vesnická, krajinná) 6.105 Ochranné pásmo památkové rezervace, památkové zóny, nemovité kulturní památky 7. Právo Instituty stavebního a občanského práva 7.101 Držba 7.102 Omezení činností obtěžujících a ohrožujících výkon práv jiné osoby včetně povinnosti umožnit vstup na pozemek 7.103 Omezení vlastnických práv v naléhavém veřejném zájmu (stav nouze) 7.104 Omezení vlastnických práv věcným břemenem 7.105 Vyvlastnění ve veřejném zájmu
PŘÍKLAD popisu sekundárního limitu využití území 4.1 Ochrana podzemních a povrchových vod - 4.1.117 Záplavové území dle zákona č. 183/2006 Sb, upraveno dle Hyvnar a kol.2013. 13
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Objekt limitování: Stanovená záplavová území a jejich aktivní zóny. Důvody limitování: Omezení při využití záplavových území a zákazy v jejich aktivních zónách pro umisťování a povolování staveb. Vyjádření limitu: Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Ten může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy. Ukazatele a číselné hodnoty: Záplavová čára – křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní. Záplavové území – území vymezené návrhovou záplavovou čárou – viz Doplňující poznámky. Záplavové území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně – území, které je vymezeno záplavovou čárou, odpovídající nejvyšší historicky zaznamenané a dokumentované hladině vody při přirozené povodni. Aktivní zóna záplavového území – území v zastavěných územích obcí a v zastavitelných plochách podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Periodicita povodně 5, 20 a 100 let – výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let. Inundační území – území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku.
Právní předpisy vztahující se k limitu Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 18, § 19, § 27, § 31, § 32, § 36, § 43, § 61, § 66, § 83, § 88, § 90, § 96, § 161, § 166, § 177, § 179, § 181, § 185. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 66, § 67, § 68, § 69, § 107, § 115a, § 127 a čl. II., Přechodná ustanovení, odst. 3. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 171, § 172, § 173 a § 174. Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů, státních mapových děl závazných na území státu a zásady jejich používání, § 2.
14
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., zejména § 4, § 6, § 11, § 17 a Příloha č. 1, 2, 4, 6, 7, 9, 11. Vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území, § 2, § 3, § 4 a § 6. Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 22. Evropské předpisy vztahující se k limitu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Souvisící předpisy vztahující se k limitu
ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod, 10/1997. ČSN 75 2101 Ekologizace úprav vodních toků, 04/2009. ČSN 75 2106 Hrazení bystřin a strží, 05/1998. TNV 75 2102 Úpravy potoků, 01/2010. TNV 75 2103 Úpravy řek, 07/1998.
Doplňující poznámky V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky. To neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto vodoprávní úřad postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. V rámci požadavku civilní ochrany k územním plánům obce, a to na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce, se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části tohoto dokumentu návrh ploch pro požadované potřeby ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní.
15
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Možnosti financování v posthornické krajině Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu 1. Dotační programy financované z národních zdrojů Program péče o krajinu (PPK) Dotační program vyhlášený Ministerstvem životního prostředí České republiky poskytuje neinvestiční prostředky až do výše 100 % vynaložených nákladů na vlastní realizaci opatření pro realizaci drobného managementu. Program PPK rozděluje každým rokem téměř 100 mil. Kč. Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) Dotační program vyhlášený Ministerstvem životního prostředí České republiky poskytuje investiční i neinvestiční prostředky až do výše 100 % vynaložených nákladů především na realizaci adaptačních opatření zmírňující dopady klimatické změny a specifických opatření ve vztahu k ZCHÚ, PO, EVL a zvláště chráněným druhům. V rámci POPFK se počítá s rozdělením řádově desítek milionů korun ročně. Podprogram Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích (MaS) Podprogram je součástí programu „Rozvoj a obnova mat. tech. základny systému řízení Ministerstva životního prostředí České republiky. Poskytuje investiční i neinvestiční prostředky pro realizaci činností na pozemcích ve zvláště chráněných územích, jejichž vlastníkem je stát. Podprogram rozděluje každým rokem cca 100 mil. Kč. Příspěvky na hospodaření v lesích Stát podporuje hospodaření v lesích finančními příspěvky na základě § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích. Obecně je vymezeno jedenáct dotačních titulů, na které lze poskytovat finanční příspěvky. Podrobné podmínky čerpání finančních prostředků jsou uvedeny v „Závazných pravidlech pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a způsobu kontroly jejich využití“ vyhlašované v příloze jako součást zákona o státním rozpočtu. Národní podpory MZe v oblasti vod V gesci Ministerstva zemědělství České republiky jsou každoročně poskytovány finanční prostředky v oblasti vodního hospodářství. Podpory jsou poskytovány v souladu s vodním zákonem na opatření ve veřejném zájmu, především prevenci před povodněmi, odstraňování povodňových škod a obnovu a rekonstrukci vodních děl. Na protipovodňová opatření bylo na 16
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí období let 2007-2012 vyčleněno 10,5 mld. Kč ze státního rozpočtu, z výnosů privatizací a úvěru od Evropské investiční banky. Podpora je určena pro správce toků. Na stejné období byly na obnovy a rekonstrukce rybníků vyčleněny 4 mld. Kč pro hospodařící subjekty 2. Evropské dotační programy Operační program Životní prostředí (OP ŽP) OP ŽP nabízí v letech 2007-2013 z evropských fondů čerpat finanční investiční i neinvestiční prostředky až do výše 100 % na ochranu a zlepšování kvality životního prostředí. Program připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí České republiky ve spolupráci s Evropskou komisí. Celkem je v programu připraveno cca 5 mld. EUR. Program rozvoje venkova (PRV) Program má za cíl přispět zejména k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Celkem je v programu připraveno cca 3,6 mld. EUR. Operační program Rybářství (OPR) Operační
program
Rybářství
na
období
2007-2013
je
zaměřen
na
zvýšení
konkurenceschopnosti a rozvoj rybářského hospodářství. Jedním z cílů programu je podpora ochrany a zlepšování životního prostředí a přírodních zdrojů. Za řízení operačního programu Rybářství zodpovídá Ministerstvo zemědělství České republiky, administrací je pověřen Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Na celé programovací období je připraveno 36 mil. EUR (27 mil. EUR Evropský rybářský fond a 9 mil. EUR vnitrostátní příspěvek). LIFE+ Program LIFE+ je evropský finanční nástroj podporující projekty zaměřené na ochranu přírody a životního prostředí v Evropské unii. Otevřen je pro období 2007-2013 jako součást integrovaného přístupu EU k ochraně životního prostředí. Maximální ani minimální finanční omezení grantu není stanoveno. Průměrná výše příspěvku ze strany EU činí přibližně 1 mil. EUR. Operační program Praha Konkurenceschopnost (OP PK) Operační program Praha Konkurenceschopnost je jedním ze dvou operačních programů pro Prahu, který čerpá prostředky z fondů EU v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost.
Z
fondů
EU
je
pro
OP
PK
Regionální operační programy NUTS II (ROP NUTS II)
17
vyčleněno
234,94
mil.
EUR.
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí Regionální operační programy NUTS II jsou určeny pro regiony soudržnosti Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, Moravskoslezsko a Střední Morava. Program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), ze kterého je na Programy celkem vyčleněno 4 655 mil. EUR. Zpracováno
dle
aktuální
databáze
agentury
ochrany
přírody
a
krajiny
(www.dotace.nature.cz, ke dni 7. 1. 2014). Pro potřeby financování je nutné vyhledat aktuální programy a podpory. Další možnosti financování 1. ROZPOČTY OBCÍ 2. KRAJŮ A DOTACE KRAJE OBCÍM 3. STÁTNÍ ROZPOČET 4. PROGRAMY ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY -fond národního majetku ČR -ministerstvo kultury ČR -ministerstvo pro místní rozvoj ČR -ministerstvo průmyslu a obchodu ČR -ministerstvo vnitra ČR -ministerstvo životního prostředí ČR 5. ÚVĚRY FINANČNÍCH INSTITUCÍ -úvěrové produkty bank pro obce -příklady úvěrů, které poskytují banky obcím na revitalizaci brownfields 6. MEZINÁRODNÍ ZDROJE -konkrétní formy podpory z EU -financování na další programovací období 2014-2020 -finanční mechanismus ehp/norska -financování brownfields z prostředků evropské investiční banky 7. SOUKROMÉ ZDROJE 8. PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU (PPP) -formy spolupráce ppp -role obce v ppp 18
Těžba uhlí a posthornická krajina v česko-polském pohraničí -financování projektů ppp -úvěry obcím na financování ppp 9. VÍCE ZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ
19