speciál
Partneři přílohy
slovensko – obchodní partner ČR
slovensko
II/III Slovensko s 5,3 miliony obyvatel se řadí podle údajů ČSÚ na druhé místo za Německo a před Polsko či Rakousko a Maďarsko. V roce 2014 dosáhl vzájemný obrat obchodu mezi Českem a Slovenskem hodnoty téměř 471 miliardy korun. Z toho slovenský vývoz dosáhl úrovně zhruba 302 miliard, český vývoz byl 169 miliard korun. Slovensko má tedy aktivní saldo víc než 133 miliardy korun. Nejvýznamnější složkou slovenského vývozu do Česka jsou stroje, automobily, komponenty pro automobilový průmysl, silniční stroje, ropné oleje, čerpadla, nábytek, potraviny či elektrotechnika. V opačném směru Česko vyváží především produkci a subdodávky automobilového průmyslu, strojírenské a elektrotechnické výrobky, potraviny, nábytek a další zboží. V oblasti vzájemných zahraničních investic jsou obě země také na předních místech statistiky. Česko je páté v přímých investicích na Slovensku. V roce 2012 to představovalo 3,1 miliardy eur, zatímco ze Slovenska šly ve stejné době do České republiky investice ve výši 1,8 miliardy eur.
Prostor je pro větší rozvoj turismu i energetiky Přestože má naše vzájemná hospodářská výměna trvale rostoucí dynamiku, je zřejmé, že nejsou vyčer-
pány všechny možnosti výhodné spolupráce. Určitě bychom rádi viděli větší příliv turistů z Česka na Slovensko a naopak. Potenciál v rozšiřování hospodářské spolupráce vidím také ve společných projektech v oblasti energetiky. Prioritou Slovenska v posilování energetické bezpečnosti je trvalá spolupráce s Českou republikou v diverzifikaci energetických zdrojů a přepravních tras, v prohlubování možností reverzních toků plynu. V budování dopravní infrastruktury jde o rozvoj dálnic či železničních koridorů. Chceme zintenzivnit spolupráci příhraničních slovenských a českých regionů, přičemž je třeba se zaměřit také na spolupráci v rámci zemí V4 a na vytváření makroregionů, které disponují vhodnou průmyslovou strukturou, školstvím a kvalitním lidským potenciálem. Perspektivními oblastmi vzájemné spolupráce jsou také inovace, technické vzdělávání, jednotný digitální trh, společné aktivity investičních agentur obou zemí a další oblasti společných zájmů. Nové možnosti se otvírají také ve spolupráci s regiony Rakouska, které hraničí s Českem a Slovenskem. Předsedové vlád těchto tří zemí dali nedávno ve Slavkově důležitý impulz k tomu, abychom výrazně oživili v některých oblastech vzájemné vztahy.
speciál
Značka Made in Czechoslovakia má pořád sílu Prostor pro rozvoj slovensko-české ekonomické spolupráce existuje také v koordinovaném průniku na třetí trhy, kde právě společné aktivity a přítomnost představitelů obou států může otevírat dveře podnikatelům z Česka i Slovenska. Tradiční značka „Made in Czechoslovakia“ má ještě stále dobré jméno v mnoha vzdálených zemích světa, kde si ani příliš nevšimli rozdělení dříve společného státu. V politice a v byznysu také v mnoha zemích stále působí nemálo lidí, kteří absolvovali československé vysoké školy a ovládají češtinu nebo slovenštinu. Zastupitelský úřad Slovenské republiky v Praze je zejména prostřednictvím svého zkušeného obchodního rady Ivo Hanuše připraven napomáhat výměně informací a organizování kontaktů mezi hospodářskými svazy a sdruženími obou zemí – celostátními i regionálními. Zároveň je připraven poskytovat potřebné informace podnikatelským subjektům, především malým a středním podnikům, které mají zájem o aktivity ve Slovenské republice. Petr Weiss, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec SR v České republice inzerce
A150001480
Úspěšná spolupráce provozovatelů přenosových soustav ČR a SR při formování evropského vnitřního trhu s elektřinou
E
Vážení čtenáři deníku E15, vztahy dvou historicky, kulturně a jazykově nejbližších států Evropské unie – Slovenské republiky a České republiky – je možné nejen v politické, ale také v hospodářské oblasti charakterizovat jako nadstandardní, stabilní a s velkým potenciálem dalšího rozvoje. Jsou založeny na společné tradici průmyslových odvětví a dělby práce a na dlouhodobých intenzivních obchodních kontaktech podnikatelů obou zemí. Velkou roli hrají také absence jazykové bariéry a 22 let příbuzenských vztahů mezi statisíci českých a slovenských rodin, které trvají po bezkonfliktním rozdělení někdejší ČSFR.
Největší menšina V České republice se oficiálně při sčítání lidu přihlásilo ke slovenské národnosti 147 tisíc občanů ČR. Počet Slováků, kteří po rozdělení společného státu zůstali žít
v České republice, je ovšem daleko vyšší. Vedle toho desetitisíce Slováků žijí a studují v Česku jako občané EU. Jen slovenských vysokoškoláků je v Česku víc než 20 tisíc a díky neexistenci jazykové bariéry tvoří až polovinu všech zahraničních studentů. Důkazem mimořádnosti vzájemných vztahů je mimo jiné každoroční společné zasedání vlád v plném formátu, které je charakteristické jen pro naše státy. Tento rok se jednání koná ve Valticích. Členové vlád – premiéři a šéfové rezortů – stanovují na základě diskuze o potřebách a možnostech bilaterální spolupráce priority na další rok. V současnosti by měly dominovat otázky urychlení dobudování dopravní infrastruktury či intenzivnější spolupráce v energetice. Mezi další témata patří spolupráce v rámci skupiny V4, kde na počátku srpna může převzít předsednictvo po Slovensku právě Česká republika. Dalšími tématy jsou i spoluprá-
ce v oblasti vzdělávání, obrany a samozřejmě postup při řešení krize na Ukrajině. Za mimořádně pozitivní moment pokládám to, že na posledním zasedání na Slovensku vlády projednaly také návrh vyplývající ze společného Memoranda Slovenské obchodní komory a Hospodářské komory ČR, v němž byly označeny společné priority pro zlepšování podnikatelského prostředí v obou zemích. Dá se očekávat, že do této důležité spolupráce promluví i zástupci českomoravských a slovenských odborových svazů.
lektrizační systémy České republiky a Slovenska byly historicky rozvíjeny společně. To vedlo k silnému propojení přenosových soustav a úzké spolupráci obou jejích provozovatelů - ČEPS, a.s. a SEPS (Slovenská elektrizačná prenosová sústava, a.s.). Spolu se zvyšujícím se důrazem na dokončení vnitřního trhu s elektřinou ze strany EU a faktu, že je i přeshraniční přenosová kapacita na společném profilu relativně vysoká, byly ČEPS a SEPS průkopníky v rozvoji moderních řešení přeshraničního obchodování. Již v roce 2009 byl úspěšně propojen český a slovenský denní trh s elektřinou na bázi cílového modelu trhu s elektřinou – Market Coupling. Jeho vznik považují obě společnosti za milník nejen v rozvoji středoevropských trhů. Navazující intenzivní mezinárodní spolupráce vyústila 19. listopa-
Ve výměně zboží dominuje Slovensko, v investicích Česko Česká republika patří mezi nejvýznamnější hospodářské partnery Slovenska. Z pohledu vzájemného obchodu je dlouhodobě po Německu naším druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem, což ovšem platí i naopak.
du 2014 projektem CZ-SK-HU-RO Market Coupling (4M MC). ČEPS a SEPS dlouhodobě spolupracují na prosazování společných pozic nejen na bilaterální úrovni (např. studie provozovatelů z regionu V4 k neplánovaným tokům elektřiny v regionu střední a východní Evropy), ale i na půdě EU. Významným příkladem takové kooperace - za přispění obou národních resortních ministerstev - bylo finální schvalování prvního síťového kodexu (pokynu) pro elektřinu (Capacity Allocation and Congestion Management Regulation). Zástupci ČEPS a SEPS pro svá ministerstva společně vytvořili národní pozice, v nichž jsou obsaženy nejvýznamnější argumenty pro reformulaci navržené unijní legislativy. Obě země rozporovaly především změny týkající se metodologie výpočtu kapacit a její mandatorní zavedení. Bohužel návrhy se prosadit nepodařilo a v prosinci 2014 bylo nařízení schváleno.
ropě. Česko a Slovensko proto prohlubují vzájemnou součinnost, neboť je žádoucí, aby další integrace trhů probíhala i směrem k novým členským státům EU a dalším spolupracujícím zemím. Od března 2012 také úspěšně funguje mezi ČEPS a SEPS projekt e-GCC, jehož hlavním přínosem je úspora aktivace regulačního výkonu v rámci podpůrných služeb. Ty je možné využít při řešení zvýšené výkonové nerovnováhy v regulační zóně. V dubnu 2013 byl záměr rozšířen o dalšího účastníka - provozovatele přenosové soustavy Maďarska MAVIR.
Řešení těchto otázek však významně zpomaluje další propojování s trhy v západní Ev-
ceps_sk_212x136.indd 1
26.4.2015 17:23:55
slovensko
IV/V
Vláda chce snížit schodek a nezaměstnanost
Slovensko láká investory, přidalo na pobídkách
V
příštích letech počítá Slovensko se zlepšováním kondice státních financí. Veřejný schodek by měl v roce 2016 klesnout pod dvě procenta výkonu ekonomiky a snižovat se má i v dalších dvou letech. Naplnění záměrů si ale vyžádá přijetí dodatečných opatření. Vyplývá to z návrhu východisek rozpočtu veřejné správy na roky 2016 až 2018 kabinetu premiéra Roberta Fica. Pro rok 2016 slovenské ministerstvo financí počítá s veřejným schodkem na úrovni 1,93 procenta hrubého domácího produktu z letos předpokládaných 2,5 procenta HDP. Pro dosažení cíle snížit schodek veřejných financí na půl procenta HDP v roce 2018 bude muset stát přistoupit podle ministerstva k dodatečným opatřením, které v letech 2017 a 2018 zlepší bilanci státních financí shodně o více než 400 milionů eur, tedy asi 11 miliardy korun. Tato částka odpovídá zhruba třem procentům ročního výběru daní, které inkasuje stát a samospráva.
N
Naplnění zmiňovaných rozpočtových záměrů bude ale záviset na nové vládě, která vzejde z parlamentních voleb plánovaných na příští rok. Bez přijetí opatření ke zlepšení kondice státních financí by se veřejný schodek v roce 2018 vyšpl-
hal na zhruba procento HDP. Rozpočtový výhled ministerstva financí počítá s tím, že slovenská ekonomika postupně zrychlí tempo růstu na 3,7 procenta v roce 2018 z letos předpokládaných 2,9 procenta. Zlepšovat by se měla situ-
ace na trhu práce, míra nezaměstnanosti má klesnout na 10,5 procenta v roce 2018 z loňských více než 13 procent. Definitivní návrh rozpočtu na příští tři roky musí ministerstvo financí předložit vládě do poloviny srpna.
Ceny domů jsou na maximu, poptávku ženou levné úvěry
B
yty a domy pokračovaly v prvním letošním čtvrtletí na Slovensku v růstu a dostaly se na téměř dvouleté maximum. Vyplývá to z údajů slovenské centrální banky. Metr čtvereční stál ve sledovaném období v průměru 1226 eur, což je v přepočtu asi 33,5 tisíce korun. To je o 0,4 procenta víc než v předchozím roce. Bydlení zdražilo v polovině z osmi slovenských krajů. „Praktickým projevem je mírné snížení velikosti obytné plochy, kterou lze koupit za průměrnou hrubou měsíční mzdu, jakož i prodloužení doby,
Banky dosáhly na vyšší zisk i rating výsledku od roku 2011, kdy ještě nemusely platit státu zvláštní bankovní daň. Moody’s očekává, že růst reálného hrubého domácího produktu Slovenska letos zrychlí na 2,5 procenta z loňského tempa 2,4 procenta. Na příští rok agentura počítá s růstem 3,2 procenta. Ekonomiku podle podle Moody’s ve sledovaném období podpoří hlavně spotřeba domácností, investiční aktivita a zahraniční poptávka. Podle Moody’s je možné, že kvalita aktiv, která mají k dispozici slovenské banky, zůstane v příštích 12 až 18 měsících do velké míry stabilní. Agentura snížila odhad pravděpodobnosti vládní podpory slovenským bankám, a to z vysoké na mírnou. Tento krok je reakcí na zavedení mechanismu na řešení potíží zadlužených bank v Evropské unii a unijní směrnice o krizovém řízení.
která je nutná ke splacení průměrného bydlení z disponibilních příjmů domácností,“ uvedli analytici slovenské centrální banky. Tradičně nejdražší jsou byty a domy v Bratislavě a okolí, kde je nejvyšší životní úroveň ze všech slovenských regionů. Slovensko v posledních měsících zaznamenává celkové oživení realitního trhu. Rostoucí poptávka po bydlení podle ekonomů centrální banky patrně letos přispěla k lepším ukazatelům slovenského stavebnictví. Ceny bytů a domů na Slovensku nejprve prudce rostly v období realitního boomu, svého
maxima dosáhly v roce 2008. Následně začaly klesat a v průběhu šesti let bydlení zlevnilo o více než 20 procent. V současnosti mohou zájemci o koupi vlastního bytu nebo rodinného domu na Slovensku využít přetrvávajících nízkých úrokových sazeb. Podle slovenské bankovní asociace Komerční banky na Slovensku v prvním letošním čtvrtletí zvýšily objem úvěrů poskytnutých na financování bydlení v porovnání s minulým rokem o 26 procent, přičemž v samotném březnu tyto půjčky dosáhly svého historického maxima.
a pobídkách mezi firmy a instituce loni Slovensko rozdělilo nejvíce peněz od roku 2011. Hlavní část státní pomoci přitom tvořily dotace. Daňové úlevy se na balíku pobídek, které dostávají například investoři na realizaci rozvojových projektů, podílely jen zhruba 12 procenty. Informovalo o tom slovenské ministerstvo financí. Celková suma státní pomoci dosáhla loni víc než 322 milionů eur, což je v přepočtu asi 8,8 miliardy korun. To proti předchozímu roku představuje nárůst o 10,8 procenta. Zmiňovaná částka představuje 0,4 procenta výkonu ekonomiky a v přepočtu na obyvatele přesáhla 59 eur, tedy více než 1600 korun. Vedle pobídek pro vybrané investory loni státní pomoc směřovala na různé programy – například na zvýšení zaměstnanosti, podporu výzkumu a vývoje, vzdělávání nebo financování prací spojených s vyřazením dvou odstavených jaderných elektráren. Výrazně vyšší částky na pobídky vynakládalo Slovensko už v letech 2008 až 2010. Tedy poté, co země přilákala větší počet velkých zahraničních investorů. Později kvůli vysoké nezaměstnanosti začalo Slovensko poskytovat stimuly nejen na vytváření nových pracovních míst, ale také na udržení zaměstnanosti v existujících firmách. Poskytování investičních pobídek dlouhodobě kritizuje část slovenských podnikatelů i odborníků. Tímto způsobem podle nich dochází ke zvýhodňování konkurence.
Lidé se mohou zbavit akcií, nyní však už za poplatek
S
Foto profimedia.cz 3x
M
ezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service zlepšila výhled slovenského bankovního sektoru z negativního na stabilní. Krok odráží názor analytiků agentury, že pokračující zlepšování stavu slovenské ekonomiky podpoří kvalitu bankovních aktiv a v nadcházejícím roce a půl zachová ziskovost peněžních ústavů v zemi. „Domníváme se, že slovenský bankovní sektor je vysoce odolný vůči odlišným měnovým podmínkám, možnému odchodu Řecka z eurozóny, deflačním tlakům i geopolitické nejistotě z Ruska,“ uvedl autor zprávy, analytik Arif Bekiroglu. Komerční banky na Slovensku přitom v prvním čtvrtletí zvýšily čistý zisk meziročně o téměř pětinu na více než 166 milionů eur, tedy 4,6 miliardy korun. Dosáhly tak nejlepšího hospodářského
speciál
lovensko znovu nabídlo majitelům bezcenných akcií různých podniků, aby tyto cenné papíry převedli na stát. Vyhnou se tak vyšším poplatkům za vedení účtu cenných papírů. Zmiňovanou možnost mají i čeští akcionáři slovenských firem, kteří akcie získali v první vlně kuponové privatizace. Vyplývá to z informací dceřiné spo-
lečnosti slovenského Fondu národního majetku (FNM), která bude převody zajišťovat. Zatímco do konce minulého roku se majitelé mohli svých akcií zbavit bezplatně, nyní za jejich převod na stát zaplatí 30 až 85 eur. Roční poplatek za vedení účtu cenných papírů ve slovenské společnosti Centrálny depozitár
cenných papierov přijde občany v současnosti na 12 až 198 eur, od léta se nejnižší sazba poplatku o pětinu zvýší. „Vzhledem k zájmu občanů a k tomu, že mnozí majitelé nestihli převést své cenné papíry na Fond národního majetku, jsme připravili možnost převést je na společnost Dlhopis,“ uvádí šéf této společnosti Miloslav Michalík. Dlhopis je
dceřinou firmou slovenského FNM. Akcie mnoha slovenských podniků, které měnily majitele v kuponové privatizaci, jsou v současnosti prakticky bezcenné, navzdory tomu ale vlastníci cenných papírů musejí platit CDCP poplatek za jejich evidenci na účtu. V minulosti se také vyskytly případy, kdy Slováci převedli na FNM i akcie ziskových firem.
slovensko
VI/VII Slovensku. Volkswagen v zemi pod Tatrami vyrábí SUV Volkswagen Touareg, Audi Q7 a části vozu Porsche Cayenne, jehož celou produkci slovenská divize automobilky převezme v roce 2017. Do výrobního portfolia továrny patří také malé automobily Škoda Citigo, Seat Mii a Volkswagen up!, které jsou postaveny na stejné platformě. V příštím roce začne Volkswagen na Slovensku vyrábět karoserie pro SUV Bentley Bentayga.
ně k obsazení pracovních míst přímo ve výrobě a hledá především zájemce s technickým vzděláním. „Těší mě, že se naší společnosti daří nejen v oblasti výroby automobilů, ale také motorů. V důsledku zvýšené poptávky po motorech vyráběných v našem závodě přijmeme v následujících týdnech víc než 50 zaměstnanců, čímž přispějeme ke zvýšení zaměstnanosti v žilinském regionu,“ uvedl prezident společnosti Kia Motors Slovakia Eek-Hee Lee. Celkově dává závod v Žilině dlouhodobě práci kolem tří tisícovek lidí. V továrně najdou nyní práci další žadatelé zejména na pozice, jako je pracovník na obsluhu CNC strojů či operátor na řízení kvality a výroby, dále na výrobu a montáž strojů. Firma nováčkům poskytuje zaškolující trénink a doplňková školení. Stejně jako v České republice, i na Slovensku roste nedostatek kvalifikovaných technických odborníků, což hodně pociťuje právě automobilový průmysl.
Foto profimedia.cz 2x
Továrna v Žilině přijme další zaměstnance
Slovenské automobilky plánují letos vyrobit skoro milion aut Stejně jako českou, tak i slovenskou ekonomiku táhne do značné míry automobilový průmysl. Tvoří víc než dvě pětiny tamějšího hospodářského výkonu. Výrobci doufají, že by se letos mohl počet vyrobených osobních vozů přiblížit k rekordnímu milionu.
V
ýroba automobilů na Slovensku by se po loňském mírném poklesu měla letos zvýšit a přiblížit k hranici milionu vozidel. Vyplývá to z nejnovějšího odhadu místního svazu automobilového průmyslu, podle kterého z linek závodů tří automobilek na Slovensku jen v prvním čtvrtletí sjelo 265 tisíc vozů. „Mohli bychom se přiblížit k milionu vozidel. Naše prognózy zůstávají konzervativní,“ uvedl viceprezident svazu Jaroslav Holeček. Svaz předpokládá, že produkce automobilů na Slovensku letos přesáhne 980 tisíc vozidel. „Slovenští
výrobci mají vyvážené portfolio výrobků, a proto by je možné negativní geopolitické a ekonomické vlivy neměly výrazně zasáhnout,“ uvedl šéf svazu Juraj Sinay. Svaz předpokládá, že ve druhém čtvrtletí se produkce vozidel na Slovensku udrží na úrovni prvního kvartálu. V druhé polovině roku je výroba aut v zemi podle svazu ale obvykle slabší z důvodu celozávodních dovolených a svátků. Výrobní závody automobilek Kia Motors, PSA Peugeot Citroën a Volkswagen spolu se svými dodavateli patří k hlavním pilířům slovenské ekonomiky. Odvětví se na průmyslové
produkci země podílí více než dvěma pětinami. Loni výroba nových automobilů na Slovensku poprvé od roku 2009 klesla, a to na 971 tisíc vozidel z rekordních 987 tisíc aut v roce 2013. Vývoj ovlivnilo velké snížení produkce v bratislavské továrně Volkswagenu. Automobilka to odůvodnila přípravou na výrobu nových modelů a nižší poptávkou na ruském trhu.
V Bratislavě vyroste nová karosárna Právě v koncernu Volkswagen zahájil minulý měsíc ve svém bratislavském závodě výstavbu nové karosárny za zhruba půl miliardy eur. Po dokončení za dva roky tam bude vyrábět karoserie pro sportovně užitková auta (SUV) Porsche Cayenne. Oznámil to předseda představenstva Volkswagenu Slovakia Albrecht Reimold. Projekt je součástí dříve ohlá-
šeného balíku investic za 1,5 miliardy eur na roky 2012 až 2016 do rozvoje slovenské divize Volkswagenu. Nová karosárna zabere skoro 36 tisíc metrů čtverečních plochy a vyžádá si zbourání staré logistické haly. Investice má v podniku, který zaměstnává téměř deset tisíc pracovníků, vytvořit stovky nových pracovních míst. Podle Reimolda bude v nové hale také umístěno 500 robotů. Budovaná hala na výrobu karoserií je druhou největší investicí Volkswagenu za poslední roky. Už v roce 2012 spustila automobilka v Bratislavě výstavbu jiné karosárny za 600 milionů eur, která je uváděna do provozu v těchto dnech. Dalších 90 milionů eur závod investoval do nové lisovny, ve které začal s výrobou předloni. Slovenská divize Volkswagenu je největším výrobcem aut ze závodů tří automobilek, které mají své továrny na
Také společnost Kia Motors Slovakia, která má rozsáhlý výrobní komplex na okraji Žiliny, rozšiřuje svou aktivitu. V březnu začala nabírat nové zaměstnance. Důvodem je plánované zavedení trojsměnného provozu v hale na výrobu motorů. Továrna v současnosti zaznamenává zvýšený počet objednávek strojů, které sjíždějí z výrobní linky. Současný nábor pracovníků směřuje hlav-
inzerce
A150001479
www.eurovia.cz
www.eurovia.sk
Na společné cestě
Na spoločnej ceste
EUROVIA CS je jedničkou v oblasti dopravního stavitelství v České republice. Základem tohoto úspěchu jsou její zaměstnanci. Firma může stavět na jejich zkušenostech, odborných znalostech a svědomitém přístupu.
Pri svojej práci zamestnanci využívajú celý rad moderných technológií, ktoré vyžadujú vysokú kvalifikáciu. Ich motivácia učiť sa nové veci v kombinácii s dlhoročnou tradíciou firmy dáva zákazníkom spoločnosti EUROVIA SK záruku kvalitnej, včasnej a spoľahlivo odvedenej práce.
Jakub Housa, hlavní stavbyvedoucí, závod Liberec Silnice I/35, Bílý Kostel – Hrádek nad Nisou
speciál
Peter Vanek, hlavný stavbyvedúci, závod Bratislava Župné námestie, Nitra
slovensko
XIII/IX
speciál
Příležitostí je i modernizace Jaslovských Bohunic Likvidace ekologických zátěží, dodávky techniky na zpracování odpadu nebo obnova jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. To jsou některé z příležitostí, které pro české firmy vidí na slovenském trhu prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Jak vnímáte současný potenciál slovenského trhu z pohledu českých exportérů?
Slováci mají odvahu řešit reformní výzvy, které mají dlouhodobý přínos. A to i přesto, že si reforma vyžádá krátkodobé bolestivé výdaje.
Slovensko vnímám jako stabilní zemi bez velkých hospodářských výkyvů. Čeští podnikatelé se navíc nemusí potýkat s jazykovou bariérou a legislativa je podobná té české. To jsou pozitiva, která českým firmám vstup na slovenský trh značně usnadňují. Proto také na Slovensku úspěšně působí mnoho firem a společných podniků. Řada z nich se snaží společně prosadit na trzích třetích zemí, ostatně podporu českých a slovenských představitelů, ministerstev, státních agentur a úřadů mají. Ve kterých odvětvích tam vnímáte největší příležitosti?
Nakolik komora spolupracuje se svými slovenskými protějšky? Spolupracujeme se svým hlavním partnerem na Slovensku – Slovenskou obchodní a průmyslovou komorou (SOPK), a to v rámci společného zapojení do různých projektů Evropské unie, například jde o East Invest se zaměřením na východní Evropu. Obě organizace podepsaly Memorandum o spolupráci už v prosinci 1997 a založily také bilaterální hospodářský výbor. Ten byl v těchto dnech obnoven, za předsedu Slovensko-českého hospodářského výboru SOPK byl jmenován předseda představenstva společnosti Eustream Robert Hančák. Předsedou Česko-slovenského výboru při zahraniční sekci bude jmenován generální ředitel společnosti Koh-i-noor Holding Vlastislav Bříza. Chystáte na Slovensko v blízké době nějakou obchodní misi? Podnikatelskou misi k našim východním partnerům v současnosti nechystáme. Firmy, které působí se svými partnery i v dalších zemích včetně Slovenské republiky, ale zveme teď do Egypta, Keni, Mosambiku nebo Mongolska.
A150001481 inzerce
Kde má podle vás zatím slovenské hospodářství naopak rezervy? To, v čem bych inspiraci neviděl na Slovensku a ocenil naopak stav v České republice, je, že reformní opatření a velmi slušný hospodářský růst umíme promítnout také do funkčnosti trhu práce. Míra nezaměstnanosti na Slovensku je přibližně dvojnásobná oproti České republice, což svědčí o její hluboké strukturální povaze, kterou ani ekonomická prosperita nedokázala vyřešit.
Foto Luděk Krušínský
V čem může být podle vás slovenská reformní ekonomika té české v současnosti inspirací? Jsem rád, že se na tuto problematiku ptáte. Čerpat inspiraci bychom na Slovensku měli. Slováci mají odvahu řešit reformní výzvy, které mají dlouhodobý přínos. A to i přesto, že si reforma vyžádá krátkodobé bolestivé výdaje. Takovou odvahu prokázala třeba Dzurindova vláda na přelomu milénia. Inspirací pro českou hospodářskou politiku je také to, že v klíčových principech jsou schopni se na Slovensku shodnout i přes řadu politických rozmíšek. Jsou schopni jasně definovat národní priority a tyto priority naplňovat. Což se ostatně týká kupříkladu jejich vstupu do eurozóny. A nakonec by se měli Češi inspirovat i v tom, že přes politické změny a počáteční rétoriku z této cesty obvykle Slovensko neschází, respektive změny jsou jen velmi kosmetické. Na rozdíl od nás, kdy okamžitě zrušíme zdravotnické poplatky či pozvolně odstraníme pilíř, na němž je založena penzijní reforma.
Zejména ve strojírenském průmyslu, energetice, ale i v potravinářství nebo cestovním ruchu. Například v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice se chystá výstavba, na které by se mohly podílet i čeští dodavatelé. Jsem také přesvědčen, že by české firmy mohly uplatnit své zkušenosti v oblasti zachování krás slovenské přírody. Třeba tím, že by se podílely na odstraňování starých ekologických zátěží, likvidaci toxických odpadů, komunálního odpadu nebo rekultivačních a sanačních pracích. Slovenská vláda se také poučila z mnoha českých chyb v solárním byznysu a jasně deklarovala, že se přikloní k výrobě biomasy. I tady můžeme nabídnout prvotřídní technologie.
NOVÉ TRAMVAJE
MODERNÍ A KOMFORTNÍ CESTOVÁNÍ PRO BRATISLAVU
ŠKODA TRANSPORTATION - PŘEDNÍ EVROPSKÝ VÝROBCE KOLEJOVÝCH VOZIDEL Komfortní a bezpečné cestování, dostatek místa, přehledný audiovizuální a informační systém a v neposlední řadě také klimatizované prostory. To vše v moderním designu nabídnou už brzy obyvatelům a návštěvníkům Bratislavy nejnovější tramvaje z dílen plzeňské Škody Transportation. Vozy v obousměrné i jednosměrné variantě přispějí A150001475 inzerce
k zásadní obnově vozového parku MHD ve slovenském hlavním městě. V ulicích města navíc potkají i moderní trolejbusy, které městu dodává dceřiná společnost Škoda Electric.
www.skoda.cz
