Směry vizuální komunikace 19. a 20. stoleP Jana Dannhoferová | Ústav informa3ky | PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)
Co nás dnes čeká? • Historismus (2. pol. 19. stoleP) • HnuP Umění a řemesla (zhruba 1880-‐1910) • Secese (1894-‐1914) • Informa3vní věcnost (1910) • Futurismus (zhruba 1909-‐1920) • Dadaismus (zhruba 1916-‐1920) • Konstruk3vismus (kolem roku 1920) • Expresionismus (zhruba 1910-‐1925) • Art Deco (kolem roku 1925) • Bauhaus (1919-‐1933) • Tradicionalismus (kolem roku 1935) • Nacionalismus a propaganda (1935-‐1945)
Co nás dnes čeká? • Mezinárodní typografický styl (kolem roku 1945) • Obrazová typografie (kolem roku 1955) • Funkční typografie (kolem roku 1960) • Fluxus (kolem roku 1965) • Experimentální typografie (kolem roku 1965) • Pop a psychodelika (1965) • Typografie punk (kolem roku 1975) • Nový funkcionalismus (kolem roku 1980) • New Wave – Nová vlna (kolem roku 1980) • Encyklopedická typografie (kolem roku 1985) • Mul3stylová typografie (současnost)
Kde jsme minule skončili? • Průmyslová revoluce (konec 18. a počátek 19. stoleP) • technologické, sociálně-‐ekonomické a kulturní změny • ruční výroba nahrazena strojovou (parní energie) • obrovský dopad na celou společnost • Typografie • vesměs úpadkové období • pouze několik zajímavých druhů písma – tzv. úpadková písma • např. egyp3enka, grotesk, italienka, toskánka) • vznikala také různá dekora3vní písma
Polygrafie v 19. stoleP • Polygrafie = obor, který se zabývá zpracováním a 3skem textových a obrazových předloh (ofsetové technologie, digitální technologie a jiné) • průmyslová revoluce se odrazila do několika technických novinek, které zkvalitnily a zrychlily 3sk • novinky v polygrafii: • celokovový 3skařský lis (1800) • rychlolis s tlačným válcem (1811) • samonakladač, příklopový lis (1853) • první skutečná rotačka (1863) • řezání papíru po 3sku (1866) • světlo3sk – Jakub Husník (1868) • hlubo3sk – Karel Klíč (1878)
Litografie • Alois Senefelder (1771-‐1834) – pražský rodák a herec vynalezl v roce 1798 novou reprodukční techniku nazvanou litografii • Litografie (kameno3sk) • z řeckého lithos = kámen, grafein = psát • podstatou je chemický 3sk z hladké plochy (kamenné desky) • ilustrační reprodukční technika ve 2. polovině 19. stoleP (doplňovala knih3sk) • z litografií experimentovali také vynálezci nejstarších fotografických technik – Joseph Niepce jako prvnímu se mu podařilo trvale fixovat vytvořený obraz (1826 – vznik fotografie) • v současnos3 se používá jako: • umělecká metoda pro 3sk grafických listů • metoda úpravy povrchu polovodičů (leptání kyselinami)
Fotografie • Výrazně ovlivnila vizuální komunikaci • Princip: světlocitlivá vrstva je po určitou dobu vystavena účinkům světla, zaznamená a uchová odražené světelné paprsky • Nejstarší fotografické techniky záznamu obrazu: • Heliografie (Joseph Nicéphore Niepce) • Daguerrotypie (Louis Jacques Mandé Daguerre) • Kalotypie (William Henry Fox Talbot)
Viktoriánská éra • Období vlády královny Viktorie (1837-‐1901) – vrchol britského impéria • Morální atmosféra viktoriánské doby • Možnost cestování – v důledku bohatství a nových technologií (parních lodí a vlaků) • Kýč • slovo vzniklo jako reakce na velké množství uměleckých směrů, které vznikaly v 19. stoleP (este3cké umění často zaměňováno za pocit sen3mentality a melodrama) • odkaz na jakékoliv umění špatného vkusu • komerční produkty, které jsou považovány za banální a hloupé • kýč se opírá o pouhé opakování konvencí, chybí smysl pro krea3vitu a originalitu, která je přítomná v pravém umění
Historismus (2. pol. 19. stol.) • Historizující styly zejména v architektuře (vesměs dekora3vní, ploché, bez konstrukční podstaty) • Termíny novogo3ka (pseudogo3ka, angl. gothic revival), novorene-‐ sance, novobaroko, novoklasicismus naznačují inspirační zdroj • Historismus také v typografii (přehnaná dekora3vnost)
HnuP Umění a řemesla (zhruba 1880-‐1910) • Reformní hnuP (Arts and Cravs) • Hlavní este3cký směr v Anglii a Americe koncem 19. a poč. 20. stol. • V různých frakcích se rozšířilo do celé Evropy • Cíle hnuP: • hledat auten3cké a smysluplné styly pro 19. stoleP • reakce na těžkopádný viktoriánský historismus • reakce na bezduchou průmyslovou revoluci a industrializaci • Charakteris3cké rysy: • důraz na jednoduchost a kvalitní řemeslné zpracování • důraz na krásu samotného řemesla (některé výrobky záměrně nedokončené) • odpor k průmyslovým procesům a rozškatulkované strojní výrobě
HnuP Umění a řemesla (zhruba 1880-‐1910) • William Morris (1834-‐1896) • anglický umělec, malíř, spisovatel, ak3vista a jeden ze zakladatelů hnuP (známý také jako návrhář tapet a tex3lní výtvarník) • hlásal návrat k uměleckému řemeslu • založil nakladatelství Kelmscow Press (1891) • touha vzkřísit umění ručního 3sku (obnovit kvalitu prvo3sků) a vzbudit zájem o krásnou knihu (obroda knihy jako uměleckého díla) • navrhl několik písem (např. Golden type, Troy type) • jeho dílo není tak významné jako jeho inicia3vy • Typografie • jde pro3 duchu renesance (tmavá písma, knihy plné tmavých ilustrací, těžké a tmavé knižní strany (pro3 duchu renesance)
HnuP Umění a řemesla – ukázka knihy W. Morrise
Škola Glasgow (1890-‐1910) • Okruh vlivných moderních umělců a designérů, který se začal formovat kolem roku 1870 v Glasgow ve Skotsku • Glasgow – ekonomický boom na konci 19. stoleP vyús3l nakonec do hnuP secese (architektura, intériéry, malba) • Osobnos3: • Charles Rennie Mackintosh (architekt) • Margaret MacDonald (malířka, sklářská výtvarnice) • Frances MacDonald • Herbert MacNair
Škola Glasgow (1890-‐1910)
Eklek3cismus • Z řeckého slova ek-‐lektos (vybraný) • Specifický styl výtarného umění • Způsob tvorby založený na kombinování různých stylů a čerpání z různých cizích vlivů nebo starších období • Důležité pojeP designu na konci 19. stoleP • Odrazil se také v architektuře, malířství, grafice a užitém umění • Návrat k eklek3cismu v druhé polovině 20. stoleP
Secese (1894-‐1914) • Nové dekora3vní umění • Reakce na převládající konzerva3vní design vracející se k historickým slohům • Snahou najít nový moderní styl vzdálený od (strnulé) minulos3 • Experimentální směs baroka, orientálních i klasických prvků • Našel inspiraci také v japonských barevných dřevořezech • V různých zemí různé názvy (Art Nouveau, Jugends3l, Modernismo atd.) • Charakteris3cké rysy: • vysoce dekora3vní a ornamentální styl výzdoby • absence jakékoli přímky a pravých úhlů (vlnící se linky, zakroucené křivky) • vzorem živá příroda a organismy (zobrazování listů, kvě3n, rostlin a zvířat) • dekora3vním prvkem také ženské tělo
Secese (1894-‐1914) • Osobnos3: • Henri de Toulouse-‐Lautrec (Francie) • Alfons Mucha (ČR) • Antoni Gaudí (Španělsko) • Hector Guimard (Francie) • architekt a designér vstupů do pařížského metra • Gustav Klimt (Rakousko)
Secese v typografii • Používání do té doby neobvyklých a originálních postupů • Osvobození kompozice sloupce • Výrazná ver3kální (nebo horizontální) kompozice • Časté používání typografických ornamentů (většinou kreslené ornamenty + litografie) • Písmo se stává ornamentem, ruční kresba 3tulků • Knižní vazba je bohatě dekorována (zlacení, mosazné kování) • Poprvé v historii se uplatňuje nové výtvarné médium – plakát (Henri Toulouse-‐Lautrec, Jules Cheret, Alfons Mucha atd.)
Vídeňská secese (1890-‐1914) • Jedno z nejplodnější center secese byla Vídeň (mravně, este3cky, intelektuálně i poli3cky) • Hlavním představitelem byl Gustav Klimpt
Informa3vní věcnost (1910) • Reakce na historismus a secesi • Snaží se objek3vní, věcné zachycení skutečnos3 • Oprošťuje typografii od přemíry ornamentů, střízlivější písmo • První styl, který rozvíjí aktuální vizuální komunikaci (přímá komunikace bez příkras) • Plakáty • používá se stylizovaná kresba (transformovaná téměř do piktogramu)
Avantgarda • Slovo francouzského původu (avantgarde – avant = před, la garde = stráž ) • Výraz používán ve všech uměleckých odvětvích • Obecně označení pro osobu nebo uměleckou skupinu, jejíž tvorba je pro danou dobu průkopnická, experimentální či objevná • Avantgarda posouvá hranice toho, co je ještě přijímáno jako přípustné / norma • Též kulturní a umělecké hnuP 1. poloviny 20. stoleP • etapa ve vývoji moderního umění • poslední vývojová fáze novodobého umění (předcházející etapa: moderna, následující etapa: postmoderní umění) • Období avantgardy je obdobím 1. světové války (krach evropských humanitních ideálů, idea nové spravedlivější společnos3)
Avantgarda • Charakteris3cké rysy: • an3tradicionalismus, revolta • odmítání sociální nespravedlnos3 (příklon k extrémis3ckým poli3ckým hnuPm) • kolek3vismus (snaha o sdružování do skupin) • experimentování a hledání nových obsahů a forem • někdy prosazování radikálních sociálních reforem • Avantgardní umění je různorodou, členitou, ale i rozporuplnou etapou vývoje umění • Většina podnětů přijímána v radikální utopické perspek3vě
Futurismus (zhruba 1909-‐1920) • Umělecký směr, který vznikl v Itálii (rozšířil se do Francie, Německa, ale především do Ruska) • Ovlivnil malířství, sochařství, poezii, divadlo, hudbu, architekturu (dokonce i gastronomii) • 1909 – Manifest futurismu (Filippo Tommaso Marine~) • Osobnos3: Marine~, Russolo, Severini, Boccioni, Balla, Malevič, Gončarovová, Larionov, Majakovskij • Futurismus reprezentuje triumf člověka nad přírodou • Ovlivnil mnoho hnuP 20. stoleP (konstruk3vismus, Art Deco, surrealismus, dada)
Futurismus (zhruba 1909-‐1920) • Charakterisk3cké rysy: • silný odpor k minulos3 (zejména poli3ckým a uměleckým tradicím a názorům) • ztvárnění stránek života, které přinesla nová doba (důraz na rychlost, sílu, techniku) • přechod k abstrakci • Typografie • futurismus přinesl do typografie neklid • světovou typografii ovlivnil také básník Guillaume Apollinaire
Futurismus – typografické ukázky
Expresionismus (zhruba 1910-‐1925) • Výtvarný směr demonstrující lidské vášně a neřes3, víru v tajemné vztahy vnitřní podstaty všech jevů • Výtvarná skupina Most (Die Brucke) založená v Drážďanech • Osobnos3: Kirchner, Heckel, Schmidt-‐Fowluffem • Charakteris3cké rysy: • pomocí barev, tvarů, ploch a liní zhmotňuje duševní svět člověka • Typografie je spíše kaligrafií
Dadaismus (kolem 1916-‐1920) • Směr Dada se zrodil za první světové války v neutrálním Švýcarsku (útočiště emigrantů a dezertérů z mnoha zemí) • Kabaret Voltaire – centrum dadais3ckých ak3vit (poezie, malířství, sochařství, fotografie, film, balet, divadlo) • Osobnos3: Arp, Ball, Hulsenbeck, Janco, Tzara, Picabia, Schwiwers • Rozum a logika zavedla lidi k válkám – jedinou cestou záchrany bylo odmítnout logiku a přijmout nesmyslnost a anarchii • Podle zastánců se jednalo o an3-‐umění (dada se snažil bojovat pro3 umění uměním)
Dadaismus (kolem 1916-‐1920) • Charakterisk3cké rysy: • využiP nahodilos3 a absurdity • rozvinuP improvizace • snaha šokovat diváky • nedostatek úcty k zavedeným normám • ignorovat vše, čím se zabývalo umění (např. este3ku) • Typografie • dadaismus naučil typografii „si hrát“
Dadaismus – Raoul Hausmann
Konstruk3vismus (kolem 1920) • Umělecký a architektonický směr, který vznikl v Rusku (1914) (jako součást raného sovětského hnuP mládeže) • Osobnos3: K. Malevič, V. Tatlin, A. Rodčenko, V. Malakovskij • Znamenal revoluci v architektuře, scénickém výtvarnictví, typografii, fotomontáži, plakátu, výstavnictví atd. • Umění, které diváka odprošťuje od tradičního prostředí a vytváří z něj ak3vní součást uměleckého díla • Věšina děl je fúze umění a poli3ckého nasazení (odráží revoluční časy) • Ideje vedly k založení průmyslového designu
Konstruk3vismus – Alexandr Rodčenko
Bauhaus (1919-‐1933) • Umělecká a výtvarná škola, která po první světové válce usilovala o svěží přístup k designu (pod vedením Waltera Gropiuse) • Inspirace v ruském konstruk3vismu • Na začátku stála holandská výtvarná skupina kolem časopisu De S3jl • Pevné zásady stanovili výtvarníci kolem německé školy Bauhaus • Osobnos3: J. Tchichold, P. Renner, R. Bauer, L. Moholy-‐Nagy, H. Bayer • Hlavním cílem bylo sjedno3t umění, řemesla a technologie (stroj považován za pozi3vní prvek) • Typografie (tzv. elementární typografie) • vznikla nová písma, která i s typografií nadlouho ovlivnila podobu graf. designu • 1928 – slavná kniha J. Tschicholda (Nová typografie – Přírůčka nové tvorby)
Jan Tschichold
Bauhaus (1919-‐1933) • Charakteris3cké rysy: • jednoduché geometrické tvary a barvy • úsporné rozvržení • zaměření na funkci (funkcionalismus) • důsledné zrušení typografie „na osu“ (trvalo téměř 500 let) • zavedení zalamování na levý nebo pravý praporek • používání výhradně grotesku (odstranění velkých písmen) • důsledné vytlačení ornamentů (místo ornamentů se používali černobílé i barevné plochy, silné linky, geometrické tvary) • místo chaosu předchozích směrů zaveden pravoúhlý řád • práce s černobílou fotografií
De S3jl – základy Bauhausu
Bauhaus
Modernismus (1890-‐1940) • Pojem zahrnuje řadu poli3ckých, kulturních a uměleckých směrů • Druhá generace moderny (1930-‐1945) • od roku 1930 – mnoho modernis3ckých inovací (elektřina, telefon, automobil) • moderní myšlenky také ve vizuální tvorbě (snadno zapamatovatelné vizuální symboly – logotypy v reklamách)
Art Deco (kolem 1925) • Výtvarné hnuP v užitém a dekora3vním umění (známé také jako Style Moderne) • Pojmenován podle výstavy Exposi3on Interna3onale des Arts Décora3fs Modernes konané v Paříži v roce 1925 • Oslava rozvoje technologií a rychlos3 • Charakteris3cké rysy: • geometrické tvary a prostorné návrhy • zaoblené silné a dynamické linky • vrací se k základním formám + ornament a dekor (společně s hnuPm elementární typografie)
Art Deco – Adolphe Mouron Cassandre
Tradicionalismus (kolem 1935) • Návrat k tradičnímu pojeP typografie (překvapivě J. Tschichold) • Charakteris3cké rysy: • znovuobjevení kompozice na osu • používání an3kvy místo grotesku • Vznikají písma na základě renesančních předloh (např. Times)
Nestvůrná typografie (1935-‐1945) • Nacismus zakázal všechny umělecké styly • Vytořen zvláštní bezpohlavní styl pro podporu ideologie a poli3ky (ideologie o vyšší rase) • Typografie poprvé zneužita nějakou ideologií (vlastní design, vizuální styl i písma)
Poválečné směry • Hned několik módních vln (viz 3. slajd prezentace) • Emigrace německé školy designu Bauhaus do Chicaga • V typografii 2 průlomové okamžiky: • Fotosazba (50. a 60. léta 20. stoleP) – nebo též americká typografie (přišla ze zámoří) • Počítačová typografie
Mezinárodní (švýcarský, typografický) styl (1950) • Nový grafický design, který vycházel např. z nizozemského stylu De S3jl, německého Bauhausu a Nové typografie J. Tschicholda • Rychle se rozšířil do celého světa • Charakteris3cké rysy: • mřížky, matema3cké principy, minimum zdobení • bezpatková typografie • důraz kladen na čistotu, č3vost a objek3vnost • asymetrické rozvržení • fotografie převažují nad ilustracemi • Osobnos3: Mies van der Rohe (architekt), M. Bill, A. Hoffman, F. Mueller, J. Mueller-‐ Brockman
Alexey Brodovich (1898-‐1971) • Ruský emigrant, který jako fotograf a designér pracoval v Paříži a poté v Americe (časopis Harper`s Bazaar) • Jeden z nejvlivnějších osob grafického designu 20. stoleP
Postmoderna (od roku 1960) • Krea3vní hnuP vzniklé po 2. světové válce • Zabývalo se fragmenty, nesouvislostmi a naprostými absurditami • Charakteris3cké rysy: • osobní intuice namísto pravidel • návrat k dřívějším představám o zdobení a dekoraci • Dekonstrukce • termín, který se používá k uplatnění post-‐moderní teorie
Děkuji za pozornost
