Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání
Sestavení účtového rozvrhu podniku Setting Up the Chart of Accounts Bakalářská práce
Veronika Fajtová Vedoucí práce: Ing. Zuzana Křížová, Ph.D.
Brno, květen 2008
Jméno a příjmení autora:
Veronika Fajtová
Název bakalářské práce:
Sestavení účtového rozvrhu podniku
Název práce v angličtině:
Setting Up the Chart of Accounts
Katedra:
financí
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Zuzana Křížová, Ph.D.
Rok obhajoby:
2008
Anotace: Předmětem bakalářské práce „Sestavení účtového rozvrhu podniku“ je analýza současné české účetní legislativy v interní organizaci účetních agend a procesů podnikatelského subjektu a její následná aplikace při procesu sestavování účetních výkazů. První část práce je zaměřena na teoretické zhodnocení a popis v nynější době používaných účetních vnitropodnikových směrnic a bližší seznámení s účtovou osnovou a účtovým rozvrhem. Druhá část je věnována praktické demonstraci dříve popsaných teoretických poznatků sestavování účtového rozvrhu společnosti Škoda Auto.
Annotation: The goal of the submitted treatise “Setting Up the Chart of Accounts” is to analyze contemporary czech account legislation in the internal organization of the account clerical works and business unit's processes and its' subsequent application on the setting up of the account statements' procces. The first part of this work is focused on the theoretical evaluation and description in the present-day used account internal guidelines and further introduction of the account outline and the chart of accounts. The next part is devoted to practical demonstration of the already subscribed theoretical knowledges about the setting up of the chart of accounts of the Škoda Auto Company.
Klíčová slova Vnitropodnikové směrnice, účetní směrnice, české (mezinárodní) účetní standardy, účtová osnova, účtový rozvrh.
Keywords Internal guidelines, account guidelines, czech (international) account standards, account outline, chart of accounts.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Sestavení účtového rozvrhu podniku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Křížové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Opavě dne 11. května 2008 __________________________________
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Zuzaně Křížové, Ph.D. za cenné připomínky, odborné rady a doporučení, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1 Vnitropodnikové směrnice ...................................................................................................... 8 1.1 Účel vnitropodnikových směrnic..................................................................................... 8 1.2 Náležitosti vnitropodnikových směrnic ........................................................................... 9 1.3 Rozdělení vnitropodnikových směrnic .......................................................................... 10 1.4 Legislativa ..................................................................................................................... 11 2 Seznam vnitropodnikových směrnic podle Českých účetních standardů ............................. 11 2.1 Povinné směrnice........................................................................................................... 11 2.1.1 Systém zpracování účetnictví ................................................................................ 11 2.1.2 Účtový rozvrh ........................................................................................................ 12 2.1.3 Dlouhodobý majetek a odpisový plán ................................................................... 14 2.1.4 Podpisové záznamy a vzory ................................................................................... 14 2.1.5 Časové rozlišení nákladů a výnosů ........................................................................ 15 2.1.6 Kurzové rozdíly ..................................................................................................... 15 2.1.7 Deriváty ................................................................................................................. 16 2.1.8 Zásoby .................................................................................................................... 16 2.2 Ostatní směrnice ............................................................................................................ 16 2.2.1 Oběh účetních dokladů .......................................................................................... 16 2.2.2 Inventarizace .......................................................................................................... 17 2.2.3 Vnitropodnikové účetnictví ................................................................................... 17 2.2.4 Opravné položky .................................................................................................... 17 2.2.5 Rezervy .................................................................................................................. 18 2.2.6 Dohadné položky ................................................................................................... 18 2.2.7 Úschova účetních záznamů .................................................................................... 18 2.2.8 Pracovní cesty ........................................................................................................ 18 2.2.9 Používání firemních motorových vozidel .............................................................. 19 2.2.10 Pokladna............................................................................................................... 19 2.2.11 Účetní závěrka ..................................................................................................... 19 3 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) ........................................................... 20 4 Směrná účtová osnova ........................................................................................................... 20 4.1 Změny účetních předpisů k 1. 1. 2003........................................................................... 21 4.2 Změny účetních předpisů k 1. 1. 2004........................................................................... 23 4.3 Seznam účtových tříd, jejich význam a ekonomický obsah .......................................... 24 Druhy účtů ........................................................................................................................... 25 4.4 Druhy směrných účtových osnov .................................................................................. 26 Účtová osnova pro banky a jiné finanční instituce ......................................................... 26 5 Účtový rozvrh ........................................................................................................................ 26 5.1 Stanoviska pro tvorbu analytických účtů....................................................................... 27 5.2 Podoba účtového rozvrhu .............................................................................................. 27 5.3 Souvislost účtového rozvrhu, rozvahy a výsledovky .................................................... 28 6 Sestavení účtového rozvrhu .................................................................................................. 29 6.1 Sestavení účtového rozvrhu modelového podniku ........................................................ 29 6.2 Sestavení účtového rozvrhu Skupiny Škoda Auto ........................................................ 30 6.2.1 Profil Skupiny Škoda Auto .................................................................................... 31 6.2.2 Účetní standardy .................................................................................................... 31 6.2.3 Ostatní informace ................................................................................................... 33
7 Nový systém interních účetních směrnic – přechod na Mezinárodní standardy finančního výkaznictví ............................................................................................................................... 34 Závěr......................................................................................................................................... 38 Použité zdroje: .......................................................................................................................... 39 Seznam příloh ........................................................................................................................... 42
6
Úvod Stěžejním cílem této práce bude sestavit účtový rozvrh pro potřeby konkrétního podniku. Teoretické východiska, potřebné pro toto zpracování, spočívají v současné účetní legislativě, kterou podrobněji představím v první části práce. Abych naplnila tento cíl pro konkrétní podnik, bude třeba vyhledat jeho potřebné interní informace o stavu majetku, závazků, přehledu obchodních partnerů či akvizicích, systému účetních vnitropodnikových směrnic, údaje o tom, podle jakého systému účetních standardů vykazují, a tak dále. Sloučením teoretických a praktických poznatků, jejich následnou aplikací bych chtěla dosáhnout vytyčeného cíle – vytvořit konkrétní účtový rozvrh. K nápomoci mi taktéž budou sloužit demonstrace na modelových příkladech. V závěrečné části práci bych se chtěla zmínit o relativně nových účetních standardech, totiž o Mezinárodních standardech účetního výkaznictví, které se ve větší či menší míře liší od stávajících českých účetních standardů, a na něž v poslední době přechází stále více českých firem. Taktéž se zmíním o firmách, které splňují podmínky dokonce podle těchto standardů vykazovat povinně. Pokusím se zhodnotit rozdíly mezi těmito druhy standardů. Prostřednictvím této práce bych chtěla čtenářům více přiblížit současnou účetní legislativu a úpravu účtování či vykazování, popřípadě poskytnout jakési elementární vodítko pro potenciální podnikatele při sestavování účtových směrnic a účtového rozvrhu. V seznamu použité literatury jsem uvedla některé důležité odkazy, jež mohou začínajícím podnikatelům usnadnit prvopočátky svého účetnictví.
7
1 Vnitropodnikové směrnice Všechny účetní jednotky jsou povinny vést správné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Ke splnění této zákonné povinnosti slouží vytvoření vnitropodnikových směrnic. Tyto směrnice stanovují postupy, odpovídající konkrétním podmínkám příslušné účetní jednotky. Jejich sestavení tedy vede k plnění povinností daných legislativou. V praxi jsou většinou vytvářeny účetním, popřípadě dopracovávány dalšími pracovníky, nebo auditory, daňovými poradci, hlavním ekonomem, atd. Za primární důvod sestavování vnitropodnikových směrnic je nutno považovat vytvoření nástroje pro vnitřní řízení účetní jednotky, stejně tak i zajištění jednotného postupu při sledování skutečností a zachycování hospodářských operací v různých vnitropodnikových útvarech, a to ve stejném čase. Vnitropodnikové směrnice přinášejí mnohem lepší postup při kontrole účetnictví, prováděné pracovníky finančního úřadu, popřípadě auditora: pokud si účetní jednotka sestaví vnitropodnikové směrnice – a to i nejen směrnice, stanovené legislativou, probíhá kontrola chodu účetní jednotky bez zbytečných diskuzí mezi jednotlivými pracovníky. Majitel podniku nebo organizace má daleko větší jistotu, že nebude docházet k činnostem na základě nahodilosti nebo okamžitého rozhodnutí některého pracovníka. Existence vnitropodnikových dokumentů, jež definují všechny důležité činnosti, značně tato rizika snižuje. V neposlední řadě se podnik nebo organizace jeví v úplně jiném světle, pokud se při svém vedení a činnosti řídí právě vnitropodnikovými směrnicemi. Vytváření vnitropodnikových směrnic s sebou přináší rozsáhlou a časově náročnou práci. Je o to obtížnější, že tyto předpisy se netýkají pouze pracovníků v účetním oddělení, ale obsahují činnost ve většině vnitropodnikových útvarů účetní jednotky. Vzhledem ke skutečnosti, že každá účetní jednotka má svá specifika, v mnoha případech nelze používat vzory vydávaných směrnic bez úpravy, ale je potřeba do nich zapracovat konkrétní podmínky, jež vedení účetní jednotky určí jako platné. Je netřeba dodávat, že při jejich sestavování (a následných aktualizacích) je nutno dbát na to, aby nebyly v rozporu s obecně platnými právními předpisy. Vnitropodnikové směrnice je nutné pravidelně aktualizovat – důvodem jsou jednak legislativní změny a vedle nich taktéž vnitřní změny účetní jednotky. Vnitropodnikové směrnice mohou být vydávány jako: - metodické směrnice - organizační směrnice - vnitropodnikové směrnice - pokyny - oběžníky - dopisy - rozhodnutí - nařízení - příkazy Mohou být vydávány samostatně nebo seskupeny do jednoho velkého souboru směrnic.
1.1 Účel vnitropodnikových směrnic Účel vedení účetnictví vyplývá z již výše zmíněné definice předmětu účetnictví: smyslem je podat úplné, průkazné a správné informace o stavu a pohybu majetku a závazků, o čistém obchodním jmění, o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku. Toto vše musí být 8
splněno při dodržování základních obecně uznávaných účetních zásad, představující ve své podstatě soubor určitých pravidel, základních principů účetního myšlení, a jsou dodržování všemi účetními jednotkami při vedení a sestavování výkazů. Vycházejí z tradice účetnictví, přičemž ve většině případů nejsou formulovány ani zakotveny v žádném zákoně1, jedná se ovšem o oživení a „znovuzrození“ těchto zásad v našem účetnictví. Základní zásady pro vedení účetnictví tedy jsou: - bilanční kontinuita, tzn. návaznost zůstatků rozvahových účtů v následujícím účetním období na zůstatky rozvahových účtů v běžném účetním období, - věcná a časová souvislost nákladů a výnosů, - stálost metod v běžném vedení účetnictví, především ve vztahu ke způsobům oceňování, odpisování a postupům účtování, - nemožnost kompenzace majetku a závazků, nákladů a výnosů, - opatrnost, tj. reálný odhad hospodářské situace účetní jednotky ve smyslu, aby se rizika a ztráty včetně snížení ceny majetku nepřenášely do následujících období, což znamená, že aktiva a výnosy by neměly být nadhodnocovány a naopak, závazky a pasiva by neměly být podhodnocovány; zásada opatrnosti spočívá v tom, že „každý obchodník se dělá chudším, než ve skutečnosti je“. V účetní terminologii tato zásada znamená, že se v účetnictví vykazují a do výše zisku promítají všechny předpokládané a očekávané ztráty, rizika a znehodnocení majetku, i když ještě nenastaly a jejich výše není spolehlivě zjistitelná, ale naopak veškeré zisky a znehodnocení majetku se promítají do účetnictví až po skutečné realizaci, - zásada objektivity účetních informací; veškeré hospodářské informace, které mají vstoupit do účetnictví, musí být objektivně zjištěny, přičemž za objektivně zjištěnou se považuje uskutečněná operace, doložená dokladem, stavy aktiv ověřené výsledky inventury, apod. - účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, - účetnictví musí být vedeno v českém jazyce, v cizím jazyce pouze tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti Zpracování přehledu skutečností (hospodářských operací), jež se do účetnictví promítají ve vztahu ke konkrétní činnosti účetní jednotky, jsou hlavním vodítkem pro to, jaké vnitřní účetní směrnice má účetní jednotka formulovat. Čím je činnost účetní jednotky rozmanitější, tím náročnější úkoly spadají na pracovníka, formulujícího konkrétní systém účetnictví. Je samozřejmostí, že tento pracovník musí důkladně znát systém řízení podniku včetně vnitropodnikového řízení. Hlavní účel vnitropodnikových směrnic je následující: - používání jednotného a přehledného účetního rozvrhu účetní jednotky, - dosažení jednotného oceňování a stejného posuzování shodných účetních případů - vymezení účetních dokladů včetně účetních písemností a organizační zabezpečení oběhu účetních dokladů, jejich přezkušování a vedení účetních knih, - jednotné organizační zabezpečení provádění inventarizace (fyzické i dokladové), - organizační zabezpečení úschovy a archivování účetních a daňových písemností
1.2 Náležitosti vnitropodnikových směrnic Proti zabezpečení rizika vzniku pochybností o platnosti nebo datu účinnosti vnitropodnikové normy a o identifikaci popisované problematiky je zapotřebí, aby vnitropodnikové směrnice obsahovaly – mimo vlastního textu směrnice – nejméně tyto údaje:
1
Zákon o účetnictví některé z dále uváděných zásad obsahuje
9
-
název účetní jednotky, tzn., že musí být jednoznačně určeny ty účetní jednotky, kterých se vnitropodniková směrnice týká, - název dokumentu s jednoznačným označením označování směrnic je v kompetenci účetní jednotky, lze ji označovat buď číslem revize, popřípadě je možno vydat novou směrnici, která původní nahradí, - název směrnice, - datum vydání - datum účinnosti, tzn. jednoznačně určeno období, od kterého je směrnice platná, - vypracoval, - kontroloval, - schválil, - rozdělovník, tj. seznam pracovníků, popřípadě pracovních funkcí, kteří směrnici obdrží. Směrnice je vhodné sestavovat ze dvou částí: první část je obecná, druhá se týká již konkrétního postupu v účetní jednotce. Nedoporučuje se však vytvářet směrnice, které jsou pouhým obecným konstatováním právních předpisů. V první obecné části by měly být uvedeny předpisy, na základě kterých je směrnice vytvořena, a zároveň určitá citace odpovídajícího předpisu. To z toho důvodu, aby každý, koho se v účetní jednotce příslušná směrnice týká, je nemusel vyhledávat v předpisech a měl je uvedeny přímo, a také aby každý pochopil mnohem rychleji jejich smysl.
1.3 Rozdělení vnitropodnikových směrnic Ačkoliv se účetnictví řídí spíše právními předpisy, vždy je třeba důkladně si prostudovat a akceptovat i konkrétní podmínky účetní jednotky. To z toho důvodu, aby se předcházelo takovým situacím, které vznikly nedopatřením, kdy bylo možno z některých předpisů pouze zprostředkovaně odvodit vhodnost nebo povinnost stanovit vnitropodnikové zásady a postupy. Vnitropodnikové směrnice se dělí na povinné a ostatní (doporučené), přičemž povinné vyplývají z legislativy. Význam doporučených směrnic je v zabezpečení jednotného metodického postupu. Provádět metodické změny je možno pouze k počátku účetního období, přičemž se provádějí jenom tehdy, pokud nejde o změnu předmětu podnikání, a to pouze z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky. Povinné směrnice: - systém zpracování účetnictví - účtový rozvrh - dlouhodobý majetek a odpisový plán - podpisové záznamy a vzory - časové rozlišení nákladů a výnosů - kurzové rozdíly a cizí měny - deriváty - stanovení druhů zásob materiálu, účtovaného při pořízení přímo do spotřeby - rozpouštění nákladů, popřípadě oceňování odchylek - konsolidační pravidla Účetní jednotka bude vytvářet pouze takové směrnice, pro které má náplň, navzdory skutečnosti, že výše uvedené směrnice jsou povinné. Nemusejí být vypracovávány samostatně, ale mohou být součástí směrnice, k níž lze tuto konkrétní problematiku zařadit. Ostatní směrnice (výběr nejdůležitějších vnitropodnikových směrnic):
10
-
oběh účetních dokladů inventarizace vnitropodnikové účetnictví úschova účetních záznamů zásady pro tvorbu a použití rezerv zásady pro tvorbu a použití dohadných položek zásady pro tvorbu a používání opravných položek, odpis pohledávek harmonogram účetní závěrky poskytování osobních ochranných prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků pracovní cesty používání podnikových motorových vozidel pokladna odložená daňová povinnost reklamační řízení
1.4 Legislativa Nejdůležitější předpisy, které upravují vnitropodnikové směrnice a mají vliv na jejich vytvoření, jsou: - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákonů č. 117/1994 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 492/2000 Sb. a č. 353/2001 Sb., č.575/2002 Sb. a č. 437/2003 Sb., dále jen zákon o účetnictví - Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, jež jsou podnikateli, účtujícími v soustavě podvojeného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb., dále jen vyhláška - České účetní standardy2 (č. 001 až 023), platnost od 1. 1. 2004; tyto standardy sice nelze považovat za normu, kterou je nutno bezpodmínečně dodržovat, obzvláště proto, že nemohou nařizovat něco, co nenařizuje Zákon o účetnictví, ale protože postup, který se od nich odchyluje, je třeba zdůvodnit v příloze k účetní závěrce, je vhodné jejich ustanovení věnovat pozornost. - Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
2 Seznam vnitropodnikových směrnic podle Českých účetních standardů 2.1 Povinné směrnice 2.1.1 Systém zpracování účetnictví Tato směrnice se řídí příslušnými ustanoveními Zákona o účetnictví, Vyhláškou a opatřením Ministerstva financí č. j. 281/89 758/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele. 2
Dostupné na http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetni-standardy/podnikatele/
11
2.1.1.1 Obecná část Jak již je z výše uvedeného textu zřejmé, každá účetní jednotka je povinna vést účetnictví. Zákon o účetnictví vymezuje okruh účetních jednotek, do nichž spadají právnické osoby, mající sídlo na území ČR, zahraniční osoby, podnikající nebo provádějící jinou činnost podle zvláštních předpisů na území ČR, organizační složky státu, fyzické osoby, zapsány v obchodním rejstříku jako podnikatelé, ostatní fyzické osoby, vedoucí účetnictví na základě svého rozhodnutí. V soustavě podvojného účetnictví účtuje o pohybu aktiv, pasiv, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku, přičemž účtuje do období (nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců), s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisejí. Účetní jednotka je povinna při účtování dodržovat směrnou účtovou osnovu a účetní metody. Účetnictví se vede v peněžních jednotkách české měny a v případech stanovených Zákonem o účetnictví i v cizích měnách. Účetní zápisy a skutečnosti, jež jsou předmětem účetnictví, musí být doloženy účetními doklady. 2.1.1.2 Vnitropodniková úprava Účetní jednotka účtuje v jednotlivých modulech programu, vytvořeného speciálně pro účetnictví, ve kterém eviduje účetní doklady. V tomto modulu se automaticky vytváří tiskové sestavy a data z jednotlivých středisek se převádějí do hlavního účetnictví pomocí archivační diskety. Přirozeně jsou přípustné opravy účetních zápisů, a to ruční opravy dokladů (pouhým přeškrtnutím chybného zápisu; v blízkosti něho se uvede správný zápis a připojí se podpisový záznam odpovědné osoby), a dále opravy zápisů v účetních knihách (provede se opravným účetním dokladem storno chybného zápisu a uvede se zápis správný). Účetní jednotka vyhotovuje tyto účetní sestavy: a) účetní deník, slouží k zachycení účetních případů podle jejich vzniku a chronologicky; jde tedy o zápisy časové b) obratová předvaha c) hlavní kniha, zahrnuje syntetické a analytické účty, jejich zůstatky (při otevírání účetní knihy a při účetní závěrce) a také souhrnné obraty d) rozvaha po účtech e) rozvaha pro finanční úřad f) výkaz zisku a ztráty po účtech g) výkaz zisku a ztráty pro finanční úřad h) cash flow i) saldo neuhrazené j) sestava dlouhodobého majetku k) sestava krátkodobého majetku
2.1.2 Účtový rozvrh 2.1.2.1 Obecná část Povinnost sestavit účtový rozvrh ukládá: 2.1.2.1.1 Zákon o účetnictví (§ 14) Směrná účtová osnova předepisuje uspořádání a označení účtových tříd, skupin nebo syntetických účtů pro účtování o stavu aktiv, pasiv, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku. Na jejím podkladě účetní jednotky sestavují účtový rozvrh, v němž uvedou účty, potřebné k zaúčtování všech účetních případů a sestaví účetní závěrku. Účtový rozvrh jsou povinny sestavovat pro každé účetní období, přičemž v průběhu účetního období lze účtový rozvrh doplňovat. 2.1.2.1.2 Vyhláška Při vedení účetnictví si účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy. Sestaví si účetní rozvrh, 12
v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní předpis členění podrobnější. V rámci syntetických účtů si účetní jednotky vytvářejí analytické účty, zajišťující členění závěrky, požadavků právních předpisů a dalších potřeb účetní jednotky. Směrná účetní osnova je určena Vyhláškou. Obsahuje seznam účtových tříd 0 až 9, v rámci každé účtové třídy určuje účtové skupiny. Nepředepisuje syntetické účty, protože účetní jednotka si je definuje sama ve svém účtovém rozvrhu. Směrný účtový rozvrh se sestavuje na podkladě směrné účtové osnovy. Přesto Vyhlášky neumožňují použít jiné číslo než to, co je v účtové osnově uvedeno; avšak vzhledem k tomu, že se jedná o dvoumístné účty s bohatou možností analytických účtů, pravděpodobně nebudou vznikat pro toto zbytečné omezení problémy a všechny potřeby třídění účetních případů budou moci být zabezpečeny jak pro vnitřní potřeby účetní jednotky, tak i pro potřeby účetní závěrky. Členění třímístného účtu v účtovém rozvrhu je následující: x x x ↓ ↓ ↓ Třída ↓ ↓ Skupina ↓ Pořadové číslo Pokud je zapotřebí dalšího členění, potom se uvádějí čísla za desetinnou čárkou a takovéto účty se nazývají analytické. Počet míst za desetinnou čárkou je neomezen: podle jejich počtu říkáme, že jde o analytický účet toho kterého stupně. Analytické účty mohou být v rámci syntetického účtu uspořádány nahodile, avšak v praxi je většinou doporučeno je uspořádávat systematicky. V účtové osnově lze najít dva druhy syntetických účtů: ty, které končí číselnými znaky 1 až 9 (např. 015 – Goodwill) a syntetické účty končící 0, tzv. skupinové syntetické účty (např. 110 – Materiál). Obsah skupinových syntetických účtů je determinován náplní syntetických účtů odpovídající účtové skupiny zahrnutých do skupinového účtu. Směrná účtová osnova 2.1.2.2 Návrh účtového rozvrhu pro podnikatele Při sestavování a definování syntetických účtů a jejich analytického členění je nutno vycházet z požadavků, aby na jednotlivých účtech byly zachyceny podklady zejména pro: - zachycení účetní závěrky, včetně přílohy - daňové účely (sestavení přiznání k dani z příjmu, DPH, apod.) - státní statistiku - konsolidaci - vnitropodnikové rozbory Účtový rozvrh je nutno sestavovat podle Opatření Ministerstva financí č.j. 281/89 759/2001, kterým byla stanovena účetní osnova a postupy účtování pro podnikatele. Je rovněž potřebné určit osobu, která je v účetní jednotce odpovědná za sestavení účtového rozvrhu, jeho udržování v aktuálním stavu a archivaci, což v době informačních technologií a výpočetní techniky není problém: pouze při každé změně ho postačuje vytisknout a uložit. Povinnost plnit předpisy a zákony je nepřenositelná, tudíž nelze účinně přenést na jinou osobu povinnost vést účetnictví nebo platit daně, a zprostit se tak zodpovědnosti za důsledky účetních a daňových chyb. I za předpokladu, že to Zákon nestanoví, je samozřejmostí, že součástí číselníků používaných v účetnictví je i soustava označování středisek, zakázek a dalších údajů, vyžadovaných příslušným programem. Stejně tak musí dbát i o dokumentaci, podle jaké verze účtové osnovy bylo vedeno účetnictví účetní jednotky v daném období. Žádný podnikatel se neobejde bez správných, rychlých a dobře setříděných informací. Záleží 13
samozřejmě na každé účetní jednotce, jaký způsob zvolí. Každá má v tomto směru své knowhow, které často nejde změnit bez větších zásahů a dopadů.
2.1.3 Dlouhodobý majetek a odpisový plán Dlouhodobý majetek je rozdělen do 3 skupin: 2.1.3.1 Dlouhodobý nehmotný majetek 2.1.3.1.2 Zřizovací výdaje 2.1.3.1.3 Software 2.1.3.1.4 Ocenitelná práva 2.1.3.1.5 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 2.1.3.2 Dlouhodobý hmotný majetek odepisovaný 2.1.3.3 Dlouhodobý majetek neodpisovaný 2. Dlouhodobý finanční majetek Odpisový plán Účetní jednotka si zvolí účetní odpisy rozdílně od daňových odpisů, a to tak, že účetní odpisy budou stanoveny pro každý předmět samostatně vždy při zařazení předmětu do používání. Evidence odpisů je vedena na inventárních kartách. 2.1.3.5 Účetní odpisy Dlouhodobý majetek je odpisován nepřímým způsobem formou oprávek na základě zmíněného odpisového plánu. Majetek je evidován na příslušném účtu stále v pořizovací ceně a jeho celkové opotřebení vyplývající ze zaúčtovaných odpisů na příslušném účtu oprávek. Zůstatková cena je poté zjištěna porovnáním obou účtů. Účetní odpisy se dělí na časové – rovnoměrné, zrychlené a zpomalené, a na odpisy podle výkonu. O stanovení konkrétní životnosti či uplatnění výkonových odpisů u každého nově pořízeného předmětu rozhodne pracovník pověřený správou a evidencí majetku účetní jednotky na základě návrhu pracovníka, který má majetek přidělen. Účtové odpisy jsou vyčíslovány a účtovány jednou měsíčně. 2.1.3.6 Daňové odpisy Zákon o daních z příjmu ukládá poplatníkovi zařídit dlouhodobý majetek do jedné ze sedmi skupin, a tím je i přesně určena doba odpisování. Odpisová skupina 1 1a 2 3 4 5 6
Doba odpisování 3 roky 4 roky 5 let 10 let 20 let 30 let 50 let
Daňové odpisy jsou vyčíslovány na konci zdaňovacího období.
2.1.4 Podpisové záznamy a vzory Účelem této směrnice je určit podpisové a rozhodovací kompetence, oprávněných za společnost podepisovat a společnost zavazovat, dále stanovit podmínky a způsoby, za kterých tak mohou činit, aby byl zajištěn jednotný proces podpisových a rozhodovacích kompetencí. Kompetence orgánů společnosti je souhrn oprávnění a povinností svěřených pracovníkovi společnosti touto směrnicí a ostatními předpisy platnými ve společnosti. Právo jednat za společnost má statutární orgán, zástupce statutárního orgánu, zákonný zástupce nebo zástupce na základě plné moci nebo pověření.
14
2.1.5 Časové rozlišení nákladů a výnosů Účelem této směrnice je zajištění správného vyčíslení výsledku hospodaření účetní jednotky za účetní období. V souladu s účetními a daňovými předpisy je třeba účtovat náklady a výnosy do období, se kterými časově i věcně souvisejí. 2.1.5.1 Náklady příštích období Jsou to výdaje běžného období, které se týkají nákladů příštích období (konkrétních jednotlivých účtů v účtové třídě 5). Jedná se zejména o: - úroky placené předem, - nájemné placené předem na jedno nebo více období, - předplatné, přesahující jednorázově 2 000 Kč, - výdaje na finanční pronájem (leasing), - výdaje na služby, - výdaje na reklamu, - dálniční známky, použité až v následujícím období, apod. 2.1.5.2 Výdaje příštích období Účtují se zde náklady, jež s běžným účetním obdobím souvisejí, ale výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Jsou to především tyto částky: - nájemné placené pozadu, - výplaty prémií a odměn, uskutečňované pozadu, včetně plateb sociálního a zdravotního pojištění s těmito výplatami související, - plateb auditorských prací a daňového poradce, - vyúčtování služebních cest v běžném účetním období, uhrazené účetním období následujícím, - poplatky za znečištění životního prostředí, - vodné, stočné a elektrická energie, placené po skončení účetního období 2.1.5.3 Výnosy příštích období Prostřednictvím tohoto účtu se vyúčtují příjmy v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů příštích obdobích: - přijaté předplatné, - přijaté paušály předem za zajištění garančních a servisních služeb, - příjmy z finančního pronájmu (leasingu), - příjmy z úroků, - úroky ze směnek přijatých, - nájemné přijaté předem na příští účetní období, - přijaté pojistné, pokud se účetní období liší od pojistného období 2.1.5.4 Příjmy příštích období Jsou to částky účetní jednotkou nepřijaté ke dni uzavírání účetních knih, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek vůči právnickým nebo fyzickým osobám. - výnosové provize - provedené, dosud nevyúčtované práce a služby 2.1.5.5 Finanční pronájem (leasing)
2.1.6 Kurzové rozdíly Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítává účetní jednotka na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou. Protože korunové hodnoty cizích měn se mění, vznikají rozdíly mezi jejich oceněním provedeným např. v momentě přepočtu došlé faktury a částkou, ve které byla tato faktura uhrazena, a tyto rozdíly můžeme nazvat jako kurzové. Tyto rozdíly nevznikají např. při dohodě o změně zahraničním měn pro úhrady nebo 15
inkasa bez pohybu peněžních prostředků, s výjimkou změny na Kč, nebo splácení peněžitých vkladů do obchodních společností a družstev.
2.1.7 Deriváty Tato směrnice se řídí Vyhláškou. Vyhláška rozeznává deriváty - zajišťující reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, - zajišťující očekávané peněžní toky, - určené k obchodování Za deriváty se považují většinou opce a futures, forvardy, swapy a spoty.
2.1.8 Zásoby Zásoby jsou rozděleny do skupin: 2.1.8.1 materiál Mezi materiál patří suroviny, pomocné látky, náhradní díly, obaly, další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší. 2.1.8.2 nedokončená výroba a polotovary Jsou to produkty, které prošly jedním nebo více výrobními stupni, nejsou již materiálem a zároveň ještě nejsou hotovým výrobkem. Dále to jsou odděleně evidované produkty, tj. polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu. 2.1.8.3 výrobky Věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky. 2.1.8.4 zvířata Mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrm, nebo kožešinová zvířata, ryby, včelstva, slepice, apod. 2.1.8.5 zboží Movité věci za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Zařazují se sem také nemovitosti, které účetní jednotka nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. 2.1.8.6 poskytnuté zálohy na zásoby Krátkodobé i dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení zásob.
2.2 Ostatní směrnice 2.2.1 Oběh účetních dokladů Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, mající podobu písemnou nebo technickou. Za základní náležitosti účetního dokladu se považují: - označení účetního dokladu, - obsah účetního případu a jeho účastníky, - peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, - okamžik vyhotovení účetního dokladu, - okamžik uskutečnění účetního případu, - podpisový záznam Tento oběh je metodickým návodem, který popisuje, ukládá a stanovuje postup do vzniku účetního případu po jeho archivaci. Zahrnuje činnosti jako jsou třídění, zaevidování, 16
odsouhlasení existence operace, číslování, přezkoušení správnosti, určení účtovacího předpisu (předkontace), zaúčtování, úschovu účetních písemností a skartaci.
2.2.2 Inventarizace Pomocí inventarizace zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje, zda zjištěný stav odpovídá stavu majetků a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o opravných položkách a rezervách. Zákon o účetnictví určuje dva druhy inventarizací: - periodická, je prováděna k okamžiku, ke kterému sestavuje účetní jednotka účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou a pro účely podání návrhu na vyrovnání - průběžná, může být prováděna pouze u zásob, u nichž účtuje podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob; u dlouhodobého hmotného majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Inventarizace má 3 kroky: zjištění skutečného stavu majetku a závazků, zjištění stavu majetku a závazků v účetnictví, výpočet inventarizačního rozdílů a jejich zaúčtování do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.
2.2.3 Vnitropodnikové účetnictví Tato směrnice se řídí Českým účetním standardem pro podnikatele č. 001. Vnitropodnikové účetnictví lze organizovat - v rámci analytických účtů k finančnímu účetnictví, přičemž se využije účtů Vnitropodnikové náklady a Vnitropodnikové výnosy, které se zařadí do účtových skupin 59 (Daně z příjmu, převodové účty a rezerva na daň z příjmu) a 69 (Převodové účty), - v samostatném účetním okruhu, pro který se zvolí účty v rámci volných účtových tříd 8 a 9. Obsahovou náplň uvedených účtových tříd, zvolených účtových skupin a jednotlivých syntetických účtů si určí účetní jednotka sama, jakož i účetní období, pokud jím bude období kratší než kalendářní rok, - kombinací těchto přístupů.
2.2.4 Opravné položky Opravnými položkami se rozumí přechodné snížení hodnoty majetku. Je nutné je tvořit vždy, pokud je toto přechodné snížení hodnoty majetku zjištěno. Opravné položky představují promítnutí zásady opatrnosti do účetnictví a do účetních informací. Lze je rozdělit na 2.2.4.1 zákonné opravné položky, které jsou daňově účinné náklady: - opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnávacím řízení - opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 - opravné položky se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů; 2.2.4.2 účetní opravné položky, které se do základu pro výpočet daně z příjmu nezapočítávají a vytvářejí se pouze v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru. 17
2.2.5 Rezervy Na budoucí rizika a ztráty účetní jednotky vytvářejí kromě opravných položek ještě rezervy. Jsou nástrojem k reálnému zobrazení ekonomické situace účetní jednotky při pominutí zásad opatrnosti. Pro daňové účely se rezervy dělí na zákonné a ostatní: - zákonné rezervy může účetní jednotka tvořit na opravu hmotného majetku, a to tehdy, má-li účetní jednotka na tento majetek vlastnické právo, nebo pokud je nájemcem hmotného majetku; rezerva se nevytváří v případech hmotného majetku, který je určen k likvidaci, u něhož jde o opravy v důsledku škody, u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok nebo k němuž má vlastnické právo poplatník v konkursním a vyrovnávacím řízení, - ostatní rezervy vytváří účetní jednotka na základě svého rozhodnutí; jedná se zejména o rezervy na záruční opravy, rizika či ztráty z podnikání, na odškodnění, restrukturalizaci, nebo na daň z příjmů.
2.2.6 Dohadné položky Hlediskem pro účtování a vykazování dohadných položek je skutečnost, že jsou známy jejich účel a období, kterého se týkají, avšak není známa přesná výše dané pohledávky nebo závazku. 2.2.6.1 dohadné účty aktivní – zde se účtují položky, jež nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky, přičemž výnos z těchto položek přísluší do daného účetního období; můžeme sem zařadit například - výnos z titulu pojistného plnění - výnosové úroky nezahrnuté do bankovního vyúčtování za běžné období - odhad poplatků za licence, know-how, nebo jiná majetková práva. 2.2.6.2 dohadné účty pasivní – zde se účtují položky, které nelze vyúčtovat jako běžný dluh; jedná se o závazek, u něhož neznáme do konce účetního období výši, a proto provedeme odhad nákladů; jedná se například o: - nevyfakturované práce a dodávky, služby, bonusy, provize - nákladové úroky nezahrnuté do bankovního vyúčtování - závazek k úhradě odpovědnosti za škodu při neznalosti její konečné výše - nezlikvidované cestovné do účetní závěrky
2.2.7 Úschova účetních záznamů Účetní jednotka je povinna ukládat účetní záznamy odděleně od ostatních písemností do archivu po určenou stanovenou dobu. Musí být rovněž zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození. Podle Zákona o účetnictví se záznamy uschovávají po tyto stanovené doby: - účetní závěrka a výroční zpráva 10 let, - účetní doklady, knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh 5 let, - daňové doklady 10 let následujících po roce, jehož se týkají, - účetní doklady, týkající se záručních lhůt a reklamačních řízení po dobu, po kterou lhůty nebo řízení trvají.
2.2.8 Pracovní cesty Tato směrnice určuje zásady pro plánování, požadování, schvalování, vykonávání a vyúčtování pracovních cest zaměstnanců firmy; jedná se jak o tuzemské, tak o zahraniční 18
cesty. Všechny podmínky cesty jsou se zaměstnancem dohodnuty před uskutečněním pracovní cesty. Za výdaje na cesty lze považovat jízdné, nocležné, stravné a další nutné vedlejší výdaje. Lze zahrnout i kapesné, což je dobrovolný finanční příspěvek, poskytovaný firmou. Každá pracovní cesta musí být vyúčtována samostatně. Zaměstnanec je povinen do 10 pracovních dnů po ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné doklady, potřebné k vyúčtování pracovní cesty a také vrátit nevyúčtovanou zálohu. Zaměstnavatel je rovněž povinen do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů provést vyúčtování pracovní cesty zaměstnance a uspokojit jeho nároky.
2.2.9 Používání firemních motorových vozidel Zaměstnavatel poskytuje svému zaměstnanci bezplatně služební silniční motorové vozidlo k používání pouze pro služební účely. Pro daňové účely zaměstnavatel zahrnuje do nákladů prokázané výdaje spojené s vlastnictvím a správou vozidla a výdaje za spotřebované pohonné hmoty. Zaměstnanec, který používá služební motorové vozidlo, je povinen přesně evidovat ujeté kilometry v přidělené knize jízd pro dané vozidlo.
2.2.10 Pokladna Pokladna zachycuje pohyb a stav peněz v hotovosti, šeků přijatých místo hotových peněz, poukázek k zúčtování na základě pokladních dokladů. Stav peněz v pokladně nelze nahrazovat stvrzenkami či úpisy. Pro disponování s pokladní hotovostí je pověřen odpovědný pracovník, který má podepsanou hmotnou odpovědnost za svěřené prostředky. Inventarizace je prováděna minimálně jednou za čtvrtletí, a to na základě termínu, určeného směrnicí o inventarizaci pokladny. Nejméně k poslednímu dni v měsíci je nutno odsouhlasit zůstatek pokladní hotovosti se zůstatkem vykázaným v účetnictví a v pokladní knize. Účetní jednotka má zavedeny tyto pokladny: - pokladna korunová - pokladna EUR - pokladna USD
2.2.11 Účetní závěrka Účetní závěrka je definována jako nedílný celek, který tvoří - rozvaha - výkaz zisků a ztrát - příloha - výkaz cash flow - přehled o změnách vlastního kapitálu Za její sestavení odpovídá finanční ředitel účetní jednotky. K sestavení účetní závěrky je nutno provést následující činnosti: a) zaúčtování všech účetních operací, souvisejících s účetním obdobím, tj. inventarizace majetku a závazků, časové rozlišení nákladů a výnosů, účtování dohadných a opravných položek, rezerv, kursových rozdílů, reálných hodnot u majetku a závazků, výsledku hospodaření a odložené daně; b) výpočet daně z příjmu 19
c) účetní uzávěrka, při níž používá účty 710 – Účet zisků a ztrát a 702 – Konečný účet rozvažný d) sestavení účetní závěrky
3 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) Mezinárodní standardy účetního výkaznictví – International Financial Reporting Standards (IFRS) je souhrn standardů, jež vydává Rada pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board – IASB). Tyto standardy upravují sestavování a prezentaci finančních výkazů účetní závěrky. Převážná část standardů stále platí pod starým označením Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards – IAS), přičemž tyto byly vydávány v letech 1973 – 2001 Výborem pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Commitee – IASC). Tento výbor byl v dubnu 2001 nahrazen již výše zmíněnou Radou (IASB), která nadále pokračuje ve vydávání nových standardů pod pojmenováním IFRS. Standardy IFRS postupně nahrazují dřívější standardy IAS. V současné době (březen 2008) platí 8 standardů IFRS a 29 standardů IAS. Účel mezinárodních standardů IFRS a IAS spočívá ve snaze o dosažení vysoké míry srovnatelnosti a transparentnosti účetních závěrek na globální úrovni. Od počátku roku 2005 jsou společnosti kótované na veřejných obchodovaných burzách Evropské unie (EU) povinny vykazovat své konsolidované účetní výkazy v souladu se standardy IAS/IFRS. Vzhledem ke vstupu České republiky do EU (1. 5. 2004) se tento požadavek týká veškerých českých společností, jejichž cenné papíry již jsou umístěny na burze nebo těch společností, jež o tomto kroku uvažují. Standardy nejsou obecně platnou právní normou; jedná se o účetní systém založený na principech, jenž je ve své nynější podobě především kótovaným společnostem a společnostem s podnikatelskými aktivitami značného rozsahu a jehož aplikace obecně vyžaduje odborné kvality pověřených pracovníků. Ačkoliv nejsou obecně platnou právní normou, lze je přijímat do národních či nadnárodních legislativ, v závislosti na typu právního prostředí. Kupříkladu v dnešní době se povinně vyžaduje aplikace IFRS/IAS upravených právem Evropského společenství (ES) u konsolidovaných účetních závěrek podniků, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na burzách ve státech EU. V ČR účetní jednotky, jež jsou obchodní společnostmi a jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech EU, použijí IFRS/IAS, upravené právem ES i pro účtování a sestavení účetní závěrky. Česká účetní legislativa (ČÚL) je oproti tomu národním účetním systémem, založeným na pravidlech (nikoliv jako IFRS/IAS – spíše na principech). ČÚL podléhá požadavkům předpisů ES a z toho plynou závazky pro ČR, např. povinnosti zapracovat tato ustanovení do českého právního řádu.
4 Směrná účtová osnova Směrná účtová osnova je představuje závazný seznam účtových tříd, nadále dělených do účtových skupin, podle kterého podnikatelské subjekty sestavují svůj účtový rozvrh. Toto sestavování se děje na základě konkrétních účetních potřeb dané společnosti či podnikatele, odvozovaných od předmětu podnikání, oboru podnikání, rozsahu výroby a podobně.
20
Směrná účtová osnova je zveřejněna ve Vyhlášce č.500/2002, respektive je to její příloha č. 4. Podle Zákona o Účetnictví se účtovou osnovou rozumí osnova, která určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky3. Účtová osnova vymezuje osm účtových tříd, označovaných 0 – 7, které se nadále dělí na účtové skupiny, např. 01, 02, a podobně. To tedy znamená skutečnost, že první číslice udává číslo účtové třídy, druhé v pořadí číslo účtové skupiny. Třetí číslo syntetického účtu si podnikatelský subjekt stanovuje sám; členění syntetických účtů na účty analytické si vynucuje jejich zařazení do účtové osnovy v podobě takové, že jsou označeny číslem syntetického účtu, ke kterému se vztahují a číslováním za desetinnou čárkou. Většinou se uvádějí až další tři číslice. Je to dáno skutečností, že u některých účtů se vyskytuje i několik dalších řádků v rozvaze, popřípadě také ve výkazu zisku a ztrát. Číslování syntetických a analytických účtů můžeme demonstrovat na příkladě: Například syntetický účet 091 – Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku v sobě zahrnuje ještě dalších 6 analytických účtů. V tomto případě je nutné, aby byl účet při sestavování účtového rozvrhu rozdělen minimálně na tolik účtů, jež je zapotřebí v rámci vykazování v Rozvaze (Výsledovce) ošetřit: Číslo účtu Název účtu 091.01 Opravná položka ke zřizovacím výdajům Opravná položka k nehmotným výsledkům výzkumu a 091.02 vývoje 091.03 Opravná položka k software 091.04 Opravná položka k ocenitelným právům 091.05 Opravná položka ke goodwillu 091.06
Opravná položka k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku
4.1 Změny účetních předpisů k 1. 1. 2003 Nutno podotknout, že současnou podobu směrné účtové osnovy známe od roku 2003, kdy vstoupila v platnost novelizace Vyhlášky, respektive její příloha č. 4, kterou představuje právě účtová osnova. Od tohoto roku tedy neobsahuje čísla syntetických účtů, nýbrž pouze čísla tříd a skupin účtů. To znamená, že pouze tato data jsou pro podnikatelské subjekty závazná, čísla účtů si v dalším postupu sestavování účtového rozvrhu volí samy ve vlastní kompetenci, stejně tak jako uspořádání, obsah a názvy účtů. Přechod na nový systém představoval změnu celého systému účtování podle účtové osnovy, platné do konce roku 2002. Jistou formou zjednodušení tohoto přechodu bylo využití tzv. vzorové účtové osnovy „DELFÍN 2003“4 , jehož vytvořili Ing. Dagmar Procházková, Ing. Blanka Jindrová a Ing. Pavel Vlach. Tento vzor je jakýmsi návodem pro podnikatelské jednotky, které ať už v roce 3
Zákon o účetnictví, §14, odst.1 DELFÍN je účetní průvodce, vycházející v nakladatelství Sagit. Detailně komentuje veškeré účty účtové osnovy pro podnikatele. V roce 2003, kdy došlo k novelizaci Vyhlášky, bylo nutno autory DELFÍNA upravit dosud platnou účtovou osnovu tak, aby byla v souladu s Vyhláškou. Touto cestou vznikl DELFÍN 2003. 4
21
2003 přecházely na nový systém účtové osnovy, nebo právě začínají podnikat. Měly by tím být minimalizovány případné zbytečné problémy se sestavováním rozvahy a výsledovky. Změny v účtové osnově jsou nadále podloženy těmito fakty: vznik nové položky rozvahy – goodwill (č. účtu 015), a oprávky k němu (č. účtu 075); goodwill je zařazen mezi dlouhodobý nehmotný majetek. Oproti roku 2002 se v účetnictví objevuje nová položka goodwill, čímž se pro účely Vyhlášky rozumí kladný či záporný rozdíl mezi oceněním společnosti, popřípadě části společnosti, nabyté například její koupí, vkladem nebo ocenění majetku a závazků v rámci přeměn společností – mezi což se nepočítá změna právní formy. Termín „goodwill“ je využíván k vyjádření faktu, že kromě hmotných aktiv disponuje společnost ještě další „skutečnou hodnotou“, jako reputací nebo spokojeností zákazníků se svou značkou. Jako goodwill si lze představit kupříkladu dobrou pověst firmy, bonitu zákazníků, výhody polohy či odbytové sítě, kvalitu personálu nebo úroveň organizace. Záporný goodwill, neboli badwill, je opakem goodwillu. Badwill vznikne v případě, že zaplacená částka po odečtení dluhů je nižší než hodnota majetku společnosti. změna způsobu účtování rezerv a opravných položek v tom smyslu, že se od 1. 1. 2003 zúčtují nikoliv ve prospěch výnosů, nýbrž ve prospěch nákladů. Jsou tudíž zrušeny účtové skupiny 65 a 67. Pro orientaci je uveden následující příklad: 31. 12. 2001: Tvorba opravné položky k zásobám materiálu na základě výsledků inventarizace 559/191..... 10 000 Kč 31. 12. 2002: Zrušení opravné položky k zásobám materiálu na základě inventarizace 191/659..... 10 000 Kč Tvorba opravné položky k zásobám zboží na základě výsledků inventarizace 559/196..... 12 000 Kč 31. 12. 2003: Zrušení opravné položky k zásobám zboží na základě inventarizace 196/559..... 12 000 Kč přejmenování účtů; rozdíly v názvu jednotlivých položek uváděných Vyhláškou, což se ovšem většinou ve změně obsahu neprojeví. Tyto změny jsou vázány na změny názvů položek ve výkazech – v rozvaze a ve výsledovce. Jsou to změny typu 311 – Odběratelé → Pohledávky z obchodních vztahů 321 – Dodavatelé
→
Závazky z obchodních vztahů
479 – Ostatní dlouhodobé závazky → Jiné dlouhodobé závazky, a další; tedy mění se pouze názvy, obsah a význam zůstává nezměněn. Výjimku tvoří účet 097 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku, kdy došlo ke změně nikoliv jen v pojmenování účtu (do 31. 12. 2002 se tento účet nazýval 097 – Opravná položka k nabytému majetku), ale také k jistému zúžení jeho obsahu. Jedná se o oceňovací rozdíl mezi nákupní cenou v ocenění stanoveném znalcem při prodeji podniku nebo vkladu podniku, popřípadě jeho části a nadále při přeměnách společností, a cenou zjištěnou v účetnictví. S účtem 097 souvisí účet následující – 098 – Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku. Celkem bylo k 1. 1. 2003 upraveno nebo přejmenováno 29 účtů. zrušení některých účtů; k 1. 1. 2003 byly také některé účty zrušeny. Důvodem těchto výmazů byla například přebytečnost účtů, popřípadě zrušení celé účtové skupiny, v níž se příslušné účty nacházely. Mimo jiné byly zrušeny následující účty: 210 – Peníze ... obsah a význam tohoto účtu jsou vymezeny v rámci dané účtové skupiny, 500 – Spotřebované nákupy ... obsah a význam tohoto účtu jsou vymezeny v rámci dané účtové skupiny,
22
560 – Finanční náklady ... obsah a význam tohoto účtu jsou vymezeny v rámci dané účtové skupiny, 620 – Aktivace ... obsah a význam tohoto účtu jsou vymezeny v rámci dané účtové skupiny, 652 – Zúčtování zákonných rezerv ... směrná účtová osnova nezahrnuje skupinu 65, 674 – Zúčtování opravných položek ... směrná účtová osnova nezahrnuje skupinu 67, 684 – Zúčtování rezerv ... tato změna se pojí s úpravou v zúčtování opravných položek a rezerv ve prospěch nákladů, a další. Celkem bylo k 1. 1. 2003 zrušeno 28 účtů.
4.2 Změny účetních předpisů k 1. 1. 2004 Od 1. ledna 2004 došlo k několika dalším změnám v regulaci účetnictví. Tato skutečnost se samozřejmě promítla i do účetních výkazů. Jedná se o tyto novelizace a opatření: novelizace zákona o účetnictví (zákonem č.473/2003) novelizace zákona o daních z příjmů (zákonem č.483/2003) novelizace Vyhlášky (vyhláškou č.472/2003) pozbyla platnosti veškerá opatření Ministerstva financí (platila do 31. 12. 2003) zavedení Českých účetních standardů. Na základě těchto změn tedy musely podnikatelské subjekty aktualizovat svůj účtový rozvrh sestavený na podkladu směrné účtové osnovy. Obdobně jako v roce předchozím došlo k zavedení účtů nových, k přejmenování účtů a ke zrušení účtů: vznik nových účtů V účtové skupině 1 – Zásoby došlo ke vzniku zcela nové účtové skupiny, a to 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby, mezi kterou lze zařadit syntetické účty jako například 151 – Poskytnuté zálohy na materiál, 152 – Poskytnuté zálohy na zvířata, nebo 153 – Poskytnuté zálohy na zboží. přejmenování účtů Úprava názvu účtu, která byla vyvolána změnou vykazování v rozvaze, se týká kupříkladu účtu č. 314 – Poskytnuté provozní zálohy. Na tento účet bychom účtovali do konce roku 2003, ovšem od dalšího roku se v rozvaze osamostatňuje položka „Dlouhodobé poskytnuté zálohy“. 2003: 314 – Poskytnuté provozní zálohy 2004: je již zapotřebí vytvořit analytické účty např.: 314.1 – Poskytnuté zálohy dlouhodobé 314.2 – Poskytnuté zálohy krátkodobé Tímto rozdělením se ošetří nežádaná skutečnost, že se po vyloučení záloh na zásoby nebudou na poskytnutých zálohách vyskytovat nesourodé účty, jak tomu bývalo doposud. Představeným způsobem byla úprava názvu provedena u 8 účtů. Dále byly účty přejmenovány bez obsahových změn. Jedná se o změny typu: 23 – Běžné bankovní úvěry → Krátkodobé bankovní úvěry 59 – Daň z příjmů a převodové účty → Daň z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmu Celkem bylo změněno na bázi názvů 15 účtů a 5 účtových skupin. zrušení účtů 23
118 – Poskytnuté zálohy na materiál (kompetence přeneseny na nově zřízený účet 151) 128 – Poskytnuté zálohy na zvířata (kompetence přeneseny na nově zřízený účet 152) 138 – Poskytnuté zálohy na zboží (kompetence přeneseny na nově zřízený účet 153) Pro rok 2004 také vznikla novelizovaná vzorová účtová osnova DELFÍN 20045 Další novelizace Vyhlášky proběhla v roce 2006 (konkrétně vyhláškou č.397/2005). Na podobu účtové osnovy tato skutečnost neměla vliv, jednalo se pouze o doplnění nové položky dlouhodobého nehmotného majetku, a to povolenky na emise skleníkových plynů a preferenční limity, což je významné zejména z pohledu sestavování účtového rozvrhu. Tato složka se vykazuje jako majetek pod položkou aktiv Jiný dlouhodobý nehmotný majetek.
4.3 Seznam účtových tříd, jejich význam a ekonomický obsah • Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek Tato třída podává informace o objemu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, výši oprávek k němu, o objemu dlouhodobého finančního majetku a opravných položkách ke všem složkám dlouhodobého majetku. • Účtová třída 1 – Zásoby Třída 1 je určena k evidenci účtů o stavu a pohybu zásob všeho druhu: zásob nakoupených a také zásob vytvořených vlastní činností. Rovněž zde nalezneme účty o opravných položkách k zásobám. • Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek, krátkodobé bankovní úvěry Zde jsou zachyceny jak účty peněžních prostředků a krátkodobého finančního majetku (např. cenné papíry), tak účty krátkodobých bankovních úvěrů a účty opravných položek k nim. • Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy Účtová třída 3 obsahuje účty dlouhodobých a krátkodobých pohledávek a krátkodobých závazků s výjimkou bankovních úvěrů, jež jsou určeny k zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení, a stejně tak i pro zúčtování daní. V této třídě je také možno nalézt účty časového rozlišení nákladů a výnosů, rovněž i účet Opravná položka k pohledávkám. • Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Tato třída je vyhrazena pro účty jednotlivých položek vlastního kapitálu podnikatelské jednotky, účty rezerv a dlouhodobých bankovních úvěrů a dlouhodobých závazků. • Účtová třída 5 – Náklady Zde nalezneme veškeré informace o nákladech v předepsaném druhovém členění. Díky této evidenci získáme přehled o provozním, finančním a mimořádném výsledku hospodaření. • Účtová třída 6 – Výnosy Obdobně jako třída, zachycující náklady podnikatelského subjektu, zachycuje tato třída informace o všech jeho výnosech, a to v uspořádání podle položek a ve stejné struktuře jako náklady, respektive provozní, finanční a mimořádné. Výnosy a náklady jsou tak členěny v tom smyslu, aby bylo možné vzájemná komparace při analýze výsledku hospodaření. • Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty
5
DELFÍN 2004 byl vytvořen kolektivem autorů: Ing.Dagmar Procházkovou, Tomášem Líbalem a Ing.Pavlem Vlachem.
24
Závěrkové účty slouží k uzavírání rozvahových a výsledkových účtů a též k jejich otevření. Na podrozvahové účty se neúčtuje poddvojně, nýbrž se provádějí zápisy na jedné popřípadě druhé straně. • Účtová třída 8 a 9 – Účty vyhrazeny pro vnitropodnikové účetnictví
Druhy účtů Jak již bylo výše naznačeno v předchozí subkapitole, existují čtyři druhy účtů, roztříděny podle svého zařazení buď v rozvaze, nebo ve výsledovce: 1. Rozvahové účty Jedná se o účty, významově zařazeny do rozvahy; dále je členíme na a) aktivní účty, obsahující majetek podle složení: řadíme mezi ně účty dlouhodobého majetku, účty ze třídy 2 (vyjma úvěrů) a pohledávky z 3. účtové třídy b) pasivní účty, kde jsou evidovány zdroje financování: úvěry z 2. účtové třídy, závazky z 3. účtové třídy, 4. účtová třída a oprávky 2. Výsledkové Tyto účty podle názvu spadají do výsledovky a slouží tedy pro evidenci nákladů a výnosů. Jejich specifikem je to, že nemají počáteční zůstatek, neboť náklady a výnosy se zjišťují pouze za účetní období, což znamená, že na počátku tohoto období je jejich výše nulová a na konci se celý objem nákladů a výnosů převádí na zvláštní účet k vyčíslení výsledku hospodaření a) nákladové účty, pro které je vyhrazena účtová skupina 5, a b) výnosové účty, číslo, jejichž třídy je 6. 3. Závěrkové Takové účty jsou využívány k otevírání a uzavírání účtů na přelomu účetních období. Slouží zejména k udržení takzvané bilanční kontinuity. 4. Podrozvahové Na podrozvahových účtech se paradoxně účtuje o skutečnostech, jež v podstatě nejsou předmětem rozvahového ani výsledkového účetnictví. Představují velice speciální kategorii účtů a jejich účel spočívá v účtování o stavu a pohybu aktiv a skutečností, které nefigurují ve vlastnictví podnikatelské jednotky, přesto je má v držení, popřípadě k nim má právo k nakládání s ním dané smlouvou s vlastníkem. Mezi nejčastější případy podrozvahového účtování je držení vozidla, které je ve vlastnictví leasingové společnosti nebo účtování o naturálních hodnotách jako jsou kilometry, hodiny, kWH, a podobně. Pro úplnost bych ještě okrajově zmínila existenci a funkci účtů vnitropodnikového účetnictví. V dnešní době se sice již téměř nepoužívají, ačkoliv se jedná o velmi užitečné účty. Před rokem 1989 se u nás využívaly poměrně hojně ve výrobních podnicích a například ve Velké Británii se tomu tak děje dodnes. Nutno totiž podotknout, že jejich roli dnes plní analytické členění účtů.
25
4.4 Druhy směrných účtových osnov Účtovou osnovu lze rozlišovat na základě takového hlediska, pro koho je určena. Běžné podnikatelské subjekty se budou řídit účtovou osnovou pro podnikatele, zveřejněnou ve Vyhlášce (příloha č. 4). Mimo tuto osnovu tedy existují ještě další: pro banky a jiné finanční instituce pro pojišťovny pro organizační složku státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace a státní fondy pro nevýdělečné organizace pro zdravotní pojišťovny V dalším textu se okrajově zmíním pouze o účtové osnově pro banky a jiné finanční instituce.
Účtová osnova pro banky a jiné finanční instituce Účtová osnova pro banky se poněkud liší od běžné účtové osnovy, stanovené pro ostatní podnikatelské subjekty. Je to dáno také skutečností, že výkaznictví bank zdaleka neodpovídá výkaznictví běžných podnikatelů. Tato osnova je stanovena opatřením Ministerstva financí č.j. 282/73 390/2001. Opatření dále určuje postupy účtování bank a České národní banky, a jiných finančních institucí, jimiž se rozumí spořitelní a úvěrní družstva, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní fondy a Česká konsolidační agentura. Účtová osnova, která je směrodatná pro banky a již zmíněné ostatní finanční instituce, vypadá následovně. Je platná od 31. 3. 2007.
5 Účtový rozvrh Jak jsem již výše několikrát zmínila, účtový rozvrh je sestavován na podkladě směrné účtové osnovy a v dalším postupu mají podnikatelské subjekty povoleny jistou míru flexibility ve vytváření účtového rozvrhu. Účtový rozvrh tedy představuje pro podnik směrodatný seznam účtových tříd, skupin účtů, syntetických účtů a analytických účtů, potřebných pro zaúčtování veškerých účetních případů podniku a pro sestavení jeho účetní závěrky. Finální znění účtového rozvrhu je stav ke konci daného účetního období, přičemž stavy těchto účtů podléhají inventarizaci. Účetní jednotky nesmí opomenout povinnost sestavovat účtový rozvrh pro každé účetní období; může totiž docházet ke změnám ať už ve Vyhlášce, Zákoně o účetnictví či v samotné struktuře této jednotky. Podnikatelský subjekt si vytvoří takový rozsah účtů, které umožní zaúčtování všech účetních případů. Každý podnik by měl vědět, jak bude na následující účetní období rozvrhnut program, a na základě něj sestavovat účtový rozvrh. Ten přirozeně musí obsahovat účty, pro které bude mít v průběhu tohoto období náplň. Tento seznam účtů lze během období v případě potřeby doplňovat. Pokud podnikající předpokládá, že pro následující období nebudou vyhrazeny žádné změny, v rámci ušetření další práce s vytvářením rozvrhu může prodloužit platnost na další období písemnou formou.
26
5.1 Stanoviska pro tvorbu analytických účtů Při sestavování účtového rozvrhu podnikatelský subjekt vlastně vytváří své vlastní syntetické a rovněž analytické účty. Při sestavování analytických účtů přitom respektují následující hlediska, jestliže tato už nejsou zohledněna přímo syntetickými účty účtové osnovy: dělení dle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a umístění při účtování o majetku; odděleně se účtuje majetek daný do zástavy, popřípadě kterým se ručí za závazky u pohledávek se účty dělí podle jednotlivých dlužníků a naopak u závazků podle jednotlivých věřitelů; dále je lze členit podle časového hlediska – tzn., zda se jedná o hodnoty krátkodobého (do jednoho roku včetně) nebo dlouhodobého charakteru (nad jeden rok) dělení podle měny – česká nebo cizí dělení podle položek účetní závěrky dělení pro daňové účely, tzn. zajistit transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na daňový základ vymezený zákonem o dani z příjmů, především jestliže se jedná o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy, pro potřeby daně z přidané hodnoty, spotřební daně, apod. dělení pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky
5.2 Podoba účtového rozvrhu V dnešní době již bychom našli velice málo podniků, které vytvářejí účtový rozvrh ručně, respektive pomocí tužky a papíru. Drtivá většina společností využívá rozmanité nabídky nejrůznějších účetních systémů na PC. Informační technologie poskytuje podnikatelským subjektům nezanedbatelnou úsporu každoroční práce se sestavováním rozvrhu. Pokud se výrazně nebude měnit struktura účtové osnovy či předmět podnikání společnosti a nastanou popřípadě pouze dílčí změny v názvech účtů, stačí je přepsat v příslušné databázi, a na konci účetního období vytisknout. Jak uvádí Ladislav Mejzlík (2006), význam informačních a komunikačních technologií v této době ve všech oblastech nelze v žádném případě nelze zpochybňovat; tak je tomu i v účetnictví – v anglosaských zemích se pro to vytvořil pojem „Accounting Information Systems“ (AIS) – účetní informační systémy, jenž je široce využíván. Do české terminologie se zatím ještě plně nevstřebal, což je připisováno problematice dopadů soudobých informačních technologií na formy a techniky vedení účetnictví. Do roku 1992, kdy zákon o účetnictví poprvé zavedl přímé vedení účetnictví „na počítači“, mezi hlavní kvalifikační předpoklady účetního patřily přesnost počítání, pečlivost při psaní, apod., a jeho pracovní náplní bylo kontrolování případných chyb. Do té doby se vedením účetnictví rozuměl okamžik vyhotovení účetních knih a na ně navazujících výstupů – např. účetní závěrky. Z pohledu vedení účetnictví v počítači lze odvodit skutečnost, že povinnost vést účetnictví není splněna tehdy, až se účetní knihy vytisknou, ale průběžně, kdy se výkazy nemusí tisknout, avšak systém je musí být schopen vytisknout „na požádání“. Dnes účetní musí být schopen ovládat algoritmy určující zpracování účetnictví a následné nastavování parametrů tohoto zpracování, správně zadávat vstupy údajů z účetních dokladů a na závěr využít údaje poskytované účetnictvím.
27
Na druhou stranu mezi nová rizika, jež s sebou přináší počítačová technologie, je ztráta přístupu k datům. Mohou být způsobeny ať už výpadkem elektrické sítě nebo selhání systému. Nesmíme opomenout fakt, že se k datům mohou dostat neautorizované osoby, s úmyslem data pozměnit, smazat nebo jen číst. Tento fenomén se přirozeně objevoval i v dobách „ručního“ účetnictví, ovšem na rozdíl od něj je v současné době internetu jeho riziko vyšší: už jen pro to, že inkriminovaná osoba tomuto podvodu nemusí být fyzicky přítomna a provést ho prostřednictvím vhodně sestaveného programu. Nezanechá po sobě žádné stopy, tudíž se o tom vlastník dat nemusí ani dozvědět. Pro to je nutno vytvořit ucelený soubor opatření, zabezpečujícího účetní systém. Účtový rozvrh v účetním programu může vypadat například takto: Obsahuje tedy veškerá čísla účtů, na které bude účetní jednotka v průběhu účetního období účtovat. Účet (zde konto) je definován svým číslem a názvem. Ve formuláři pro aktualizaci účtového rozvrhu lze vypozorovat následující údaje: konto – číslo účtu, přičemž stejné číslo může být uvedeno pouze jednou název konta – název účtu prostřednictvím slovního vyjádření aktivní – rozlišení zůstatku na straně MÁ DÁTI nebo DAL skupina – slouží ke spojení účtů číselně spolu nesouvisejících do skupiny; např. do skupiny Mzdy lze zařadit účty Mzdové náklady, Náklady na zdravotní pojištění, Náklady na sociální pojištění. Náklady a výnosy je nadále možné analyzovat podle těchto skupin saldo – pro vybrané účty můžeme sledovat saldo příslušného účtu podle obchodních partnerů a variabilních symbolů; při účtování je potom potřeba zadávat variabilní symboly a obchodní partnery, pokud se nedoplní automaticky nemá vliv na daň – slouží k označování účtů, jež nejsou daňovým nákladem zadat zakázku/kontrolovat zakázku – pro vybrané účty lze požadovat zadání zakázky měna – je-li uvedena měna, lze pak na toto konto účtovat pouze v uvedené měně; to se uplatní např. pro účty Pokladna vedené v cizí měně. Další z mnoha možností podob účtového rozvrhu je tato: nabízí nám 10 panelů, ze kterých si lze navolit možnosti zobrazení – samostatnou rozvahu či výsledovku, počáteční zůstatky účtů, obraty účtů, atd.
5.3 Souvislost účtového rozvrhu, rozvahy a výsledovky Pokud si účetní jednotka rozhodne zvolit účtový rozvrh dle svého vlastního uvážení, je logické, že jej bude sestavovat v souladu s ostatními účetními výkazy. Je tedy zapotřebí ho sestavovat v tak dostatečné míře, aby odpovídal pořizovanému rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztrát. V účtovém rozvrhu musí být zastoupeny veškeré účty, které se objevují v účetních výkazech. To znamená, že přesně tytéž účty, co jsou v rozvaze a výsledovce, budou i v účtovém rozvrhu: rozvaha na straně aktiv ■ účty přiřazené k brutto hodnotě – aktiva v plné hodnotě ■ účty určené ke korekci – oprávky s minusovým znaménkem a opravné položky; pouze u účtů, u kterých je to přípustné ■ účty přiřazené k netto hodnotě – položky snížené o korekci 28
na straně pasiv – položky za sledované a minulé účetní období pohledávky a závazky (včetně úvěrů) se vykazují podle zůstatkové doby splatnosti Přičemž musí platit základní rovnice účetnictví: Aktiva = Pasiva (respektive ∑aktiv ve sloupci netto = ∑pasiv) a výsledek hospodaření v rozvaze = výsledek hospodaření ve výsledovce. výsledovka – veškeré změny nákladů a výnosů z výsledovky se sledují na účtech z účtových tříd 5 a 6. Uspořádání účtů z účtového rozvrhu v rozvaze a výkazu zisků a ztrát je uveden v příloze.
6 Sestavení účtového rozvrhu V této praktické části budu na základě předchozích poznatků sestavovat účtový rozvrh. Pro ilustraci nejdříve demonstruji vytvoření účtového rozvrhu na modelovém příkladě podniku. Tento ukázkový příklad bude analyzovat podnik se stejným předmětem podnikání jako podnik v následujícím konkrétním příkladě. Lišit se budou pouze z hlediska doby působení na automobilovém trhu, tzn., že ukázkový podnik právě začíná podnikat, kdežto konkrétní případ představuje již rozběhnutou firmu s mnoha pobočkami, s několika výrobkovými modifikacemi, a tak podobně.
6.1 Sestavení účtového rozvrhu modelového podniku Pro sestavení účtového rozvrhu jsem si vybrala výrobní podnik z oblasti automobilového průmyslu. Tento podnik je smyšlený a jeho účtový rozvrh poměrně zjednodušený, a to z toho důvodu, aby podle jeho vzoru a na základě stejného principu mohl být vytvořen rozsáhlý rozvrh skutečného podniku. V procesu vytváření účtového rozvrhu pro tuto firmu (dále jen firma XY) budou tedy zohledňovány následující informace: - firma XY má k dispozici pouze jeden výrobní a montážní závod, a to v ČR, - vyráběny jsou pouze vozy – tzn. pouze jeden druh výrobků, - firma XY zatím nemá žádná ocenitelná práva, - mezi dlouhodobým hmotným majetkem figuruje pouze jedna položka, a to Povolenky na emise skleníkových plynů, - firma XY nevlastní žádné sbírky ani umělecké předměty, - nemá žádný nedokončený dlouhodobý majetek, - nemá dceřiné ani přidružené společnosti ani není členem koncernu či jiných kombinací podniků, - prodává výhradně vozy, - firma zatím emitovala vlastní dluhopisy, - výrobky nevyváží do zahraničí, - zatím nikoho nesponzoruje. Další postup bude probíhat podle zmíněných informací a návodu pro sestavení účtového rozvrhu. Tato subkapitola je zde uvedena proto, aby bylo více patrno, jakým způsobem budu sestavovat rozvrh skutečného podniku na bázi stejného podnikatelského záměru. Při tomto procesu budu předpokládat, že daný podnik právě začíná podnikat, tudíž žádný účtový rozvrh zatím nemá. Využitím této hypotézy se jeví jako vcelku logická skutečnost, že účtový rozvrh nebude příliš rozsáhlý ani rozvětvený (myšleno počtem analytických účtů). 29
Jako základní vodítko poslouží směrná účtová osnova (okomentována již výše), do níž budou postupně přidávány konkrétní účty pro potřeby podniku. To znamená, že musí být zakomponovány všechny účty, na něž je nutno zaúčtovat stávající majetek a závazky, avšak taktéž i účty, na něž předpokládáme později v tomto období účtovat (např. nákup jiného druhu materiálu, popř. nákup od dalších dodavatelů než nyní): Příklad: 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 011 – Zřizovací výdaje 012 – Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 – Software 014 – Ocenitelná práva 015 – Goodwill 019 – Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 019.0001 – Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 019.0002 – Povolenky na emise skleníkových plynů 019.0003 – Certifikáty ačkoliv podnik v současné době nevlastní žádné certifikáty, předpokládá, že v příštích měsících (ale v tomto období) je získá; může se jednat např. o certifikáty o schválení vozů o recyklovatelnosti či certifikáty podle ISO norem (např. ISO 14 001 – Certifikát o environmentálním managementu, apod.) 12 – Zásoby vlastní výroby 121 – Nedokončená výroba 121.0001 – Nedokončená výroba 121.0002 – Automobil A 121.0003 – Automobil B 122 – Polotovary vlastní výroby 123 – Automobily 123.0001 – Automobily 123.0002 – Automobil X 123.0003 – Automobil Y protože podnik vyrábí pouze automobily, nebude – pro toto účetní období – potřebovat další analytické účty např. pro komponenty, náhradní díly, apod. Ve stejném stylu budu pokračovat nadále. Modelový účtový rozvrh je uveden v přílohách.
6.2 Sestavení účtového rozvrhu Skupiny Škoda Auto Na základě analýzy vnitřních informací Skupiny Škoda Auto, informací z výše uvedených teoretických poznatků o sestavování účtového rozvrhu, demonstrovaných na modelových případech, předkládám účtový rozvrh této Skupiny.
30
6.2.1 Profil Skupiny Škoda Auto Skupina Škoda Auto (dále jen „Skupina“) patří mezi ekonomické uskupení České republiky a má jako jeden z nejvýznamnějších a největších českých podniků výjimečné postavení v české ekonomice. S téměř 7,5% podílem na exportu zastává první místo mezi exportéry v ČR. Je tvořena mateřskou společností ŠKODA AUTO a.s., a jejími plně konsolidovanými dceřinými společnostmi Škoda Auto Deutschland GmbH (100 %) se sídlem v Německu, Škoda Auto Slovensko s.r.o. (100 %), se sídlem na Slovensku, Skoda Auto Polska S. A. (51 %), se sídlem v Polsku, Skoda Auto India Private Ltd. (100 %), se sídlem v Indii a přidruženým podnikem OOO VOLKSWAGEN RUS (30 %), se sídlem v Ruské Federaci. Škoda Auto a.s. je podnik s více než stoletou tradicí, která má kořeny ve značce Laurin & Klement. Předmětem podnikatelské činnosti je především vývoj, výroba a prodej automobilů, komponentů, originálních dílů a příslušenství značky Škoda a poskytování servisních služeb. Jediným akcionářem mateřské společnosti ŠKODA AUTO a.s. se stala k 18. 7. 2007 společnost Volkswagen International Finance N. V., jež je nepřímo 100% dceřinou společností společnosti VOLKSWAGEN AG. Skupina je členem koncernu Volkswagen (od roku 1991). Škoda Auto a.s. je dceřiným podnikem zahrnutým do konsolidační skupiny své vrcholové mateřské společnosti VOLKSWAGEN AG se sídlem ve Wolfsburgu, Spolková republika Německo. Koncern Volkswagen je tvořen skupinou značek − Volkswagen s výrobními liniemi: Volkswagen osobní vozy, Škoda, Bentley, Bugatti − Audi s výrobními liniemi: Audi, Seat a Lamborghini − užitkové vozy − finanční služby − ostatní společnosti. Skupina působí na více než 100 trzích v rámci celého světa. Svým obratem za rok 2007 (tržby činily 222 mld. Kč) patří k největším ekonomickým uskupením v rámci nově začleněných států EU. Konsolidované6 finanční výsledky Skupiny jsou vykazovány podle metodiky Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (dále jen „IFRS“), přičemž do těchto výsledků jsou zahrnuty výsledky mateřské společnosti Škoda Auto a.s. i dceřiných společností Škoda Auto Deutschland GmbH, Škoda Auto Slovensko, Skoda Auto Polska a Skoda Auto India Private Ltd., jakož i podíl na výsledku hospodaření přidružené společnosti OOO VOLKSWAGEN RUS.
6.2.2 Účetní standardy Mezinárodní standardy, novely a interpretace existujících standardů, které Skupina plně aplikovala: IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky: Zveřejnění kapitálu (datum účinnosti 1. 1. 2007) IFRS 7 – Finanční nástroje: Zveřejňování (datum účinnosti 1. 1. 2007) Aplikace výše uvedených standardů neměla významné dopady na metody oceňování a vykazování, ovšem především aplikace IFRS 7 představovala poměrně velké značné rozšíření rozsahu zveřejňování informací. Standardy, novely a interpretace existujících standardů, které Skupina aplikovala předčasně: 6
Konsolidovaná účetní závěrka je finanční výkaz skupiny, prezentované jako jediného ekonomického celku. Skupina znamená mateřská společnost a její dceřiné a přidružené společnosti.
31
IFRIC7 11 – IFRS 2 – Transakce a akciemi Skupiny a s vlastními akciemi (datum účinnosti 1. 3. 2007) V souvislosti s touto interpretací došlo k rozšíření výkazu změn vlastního kapitálu o Fond z akciových opcí (číslo účtu v rozvrhu: 427.0003), vytvořený v souladu s touto interpretací proti kategorii mzdových nákladů (521). Standardy, novely a interpretace existujících standardů, pro které má Skupina náplň, ale předčasně je neaplikovala: IFRS 8 – Provozní segmenty (datum účinnosti 1. 1. 2009). IFRS 8 nahrazuje IAS 14 a dává do souladu vykazování o provozních segmentech s požadavky amerického standardu SFAS 131 – Zveřejnění o segmentech společnosti a související informace. Nový standard požaduje „manažerský přístup“, podle něhož jsou informace o segmentech vykazovány stejně jako ve vnitropodnikovém výkaznictví. IFRS 8 není relevantní pro Skupinu, jelikož ta má pouze 1 provozní segment IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (novelizováno v září 2007, datum účinnosti 1. 1. 2009). Hlavní změnou v IAS 1 je nahrazení Výkazu zisku a ztráty Výkazem úplného výsledku, který bude zahrnovat také položky výnosů a nákladů účtovaných přímo do vlastního kapitálu, jako je například změna hodnoty ve finančních aktivech určených k prodeji. Společnostem bude umožněno sestavovat dvojí výkazy, a to: Výkaz zisku a ztrát a Výkaz úplného výsledku. Novelizovaný IAS 1 také vyžaduje sestavení Výkazu finanční pozice (rozvaha) od začátku nejstaršího srovnatelného období vždy, když účetní jednotka použije některé účetní pravidlo se zpětnou platností, retrospektivně přepracuje své účetní výkazy, reklasifikuje v nich některé položky nebo opraví chyby. Skupina očekává, že novelizovaný IAS 1 bude mít vliv na sestavování finančních výkazů, ale nebude mít vliv na vykazování anebo ocenění transakcí a zůstatků Standardy, novely a interpretace existujících standardů, pro které nemá Skupina náplň, nebo jejich dopad bude nevýznamný: IAS 23 – Novela – Výpůjční náklady (datum účinnosti 1. 1. 2009). Standard požaduje od společnosti aktivaci výpůjčních nákladů přímo přiřaditelných k pořízení, stavbě anebo výrobě způsobilých aktiv jako součást pořizovací hodnoty těchto aktiv. Možnost okamžitého odepsání výpůjčních nákladů bude zrušena IAS 27 – Novela – Konsolidovaná a samostatná účetní závěrka (datum účinnosti 1. 7. 2009) IAS 28 – Novela – Investice do přidružených podniků (datum účinnosti 1. 7. 2009) IAS 31 – Novela – Podíly ve společných podnicích IAS 32 – Novela – Finanční nástroje – Zveřejňování a vykazování (datum účinnosti 1. 1. 2009) IFRIC 4 – Určení, zda ujednání obsahuje leasing (datum účinnosti 1. 1. 2008) IFRIC 12 – Ujednání o poskytování licencovaných služeb (datum účinnosti 1. 1. 2008) IRFIC 13 – Věrnostní programy pro zákazníky (datum účinnosti 1. 7. 2008) IFRIC 14 – IAS 19 – Limit aktiv z definovaných požitků, požadavky na minimální financování a jejich vzájemná interakce (datum účinnosti 1. 1. 2008) IFRS 2 – Novela – Úhrady akciemi (datum účinnosti 1. 1. 2009) IFRS 3 – Novela – Podnikové kombinace
7
IFRIC – Výbor pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví (International Financial Reporting Interpretations Commitee). Posláním IFRIC je interpretovat uplatňování IFRC a IAS a poskytovat včasné poradenství v otázkách účetního výkaznictví, které nejsou srozumitelně vyloženy, a plnit další požadavky IASB.
32
6.2.3 Ostatní informace Dceřiné společnosti Skupiny jsou konsolidovány metodou plné konsolidace. Pro účtování o pořízení dceřiných společností Skupinou je používána metoda koupě: cenu akvizice představuje reálná hodnota daných aktiv, vydaných kapitálových nástrojů a vzniklých nebo předpokládaných k datu výměny plus náklady přímo související s pořízením. Částka, o kterou je pořizovací cena získaného podílů vyšší, než je reálná hodnota podílu Skupiny na pořízených identifikovatelných čistých aktivech, je zaúčtována jako goodwill (Goodwill z akvizic – 015.0002). Vnitroskupinové transakce, zůstatky a nerealizovatelné zisky z transakcí mezi podniky ve Skupině jsou z konsolidace vyloučeny. Pokud se jedná o problém přepočtu cizích měn, transakce v cizí měně se přepočítávají do tzv. funkční měny na základě směnných kurzů, platných k datu transakcí. Za funkční měnu se považuje měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Pro přepočet národních měn států, ve kterých Skupina působí, stanoví devizový kurz ČNB. Nakoupený nehmotný majetek je vykazován v pořizovacích nákladech snížených o oprávky a kumulované ztráty ze snížení hodnoty; náklady na vývoj v souvislosti s projekty modelů značky Škoda budou vykazovány v souladu se standardem IAS 38 jako nehmotný majetek, pokud je pravděpodobné, že tento projekt bude úspěšný z hlediska jeho komerční a technologické proveditelnosti, a pokud mohou být příslušné náklady spolehlivě vyčísleny. Stejně tak bude jako nehmotný majetek vykazováno právo k užívání koncernu Volkswagen pro nové platformy. U nehmotného majetku Skupina uplatňuje rovnoměrné odpisy (kromě Goodwillu, který se neodpisuje). Doby životnosti jsou následující: nehmotné výsledky vývoje 5 – 10 let (dle životního cyklu výrobku) software 3 roky ocenitelná práva 8 let ostatní nehmotný majetek 5 let U hmotného majetku Skupina taktéž uplatňuje rovnoměrné odpisy, přičemž doby životnosti jsou stanoveny: budovy a stavby 10 – 50 let stroje a zařízení (včetně speciálního nářadí) 2 – 18 let obchodní a provozní vybavení, inventář 3 – 15 let Koupě a prodeje finančních aktiv jsou vykazovány k datu sjednání obchodu. Všechna finanční aktiva Skupiny jsou účtována v reálné hodnotě proti nákladům a výnosům a ocení se při prvotním zachycení v účetnictví reálnou hodnotou zvýšenou o transakční náklady. Reálné hodnoty kótovaných finančních aktiv jsou založeny na aktuální poptávce trhu. V případě, že pro určité aktivum trh není aktivní, tzn. nekótované cenné papíry, určuje reálnou hodnotu Skupina za použití oceňovacích technik. Finanční závazky, které byly postoupeny na faktoringovou společnost, jsou klasifikovány jako finanční závazky. Při výchozím zachycení jsou dlouhodobé závazky oceněny v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. K zajištění úrokových a měnových rizik Skupina používá derivátové finanční nástroje (257.0032 – Úrokové swapy, 257.0033 – Měnové forwardy). Derivátové finanční nástroje jsou při prvotním zaúčtování vykázány v reálné hodnotě k datu sjednání kontraktu a posléze přeceňovány na reálnou hodnotu. Odložené daňové pohledávky a závazky (481.0001 – Odložený daňový závazek, 481.0002 – Odložená daňová pohledávka) jsou v souladu s IAS 12 vzájemně kompenzovány, jestliže existuje ze zákona vymahatelné právo kompenzace splatných daňových pohledávek proti splatným daňovým závazkům a jestliže se odložená daň vztahuje k daním z příjmů vyměřovaným stejným finančním úřadem. V rezervě na zaměstnanecké požitky jsou zohledněny následující dva druhy požitků: Odměny při pracovních jubileích (459.0032) a Odměny při odchodu do důchodu (459.0033).
33
Ostatní rezervy jsou tvořeny v souladu se standardem IAS 37. Rezerva na ekologickou likvidaci vozů (459.0007) se vztahuje především na náklady spojené s likvidací vozů dle směrnice EU č.200/53/EC a je stanovena na základě počtu registrovaných vozů. Spřízněné strany jsou dle IAS 24 definovány jako strany, které je Skupina schopna kontrolovat nebo přes které může uplatňovat významný vliv, nebo strany, které jsou schopny kontrolovat nebo uplatňovat významný vliv přes Skupinu. Výčet těchto spřízněných stran je uveden v příloze. Skupina vydala 26. 10. 2000 dluhopisy v hodnotě 10 mld. Kč, jež jsou vydány každý ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč. Jsou veřejně obchodovatelné bez omezení převoditelnosti na vedlejším trhu Burzy cenných papírů Praha, a.s. Vydání emise bylo provedeno zaknihováním ve Středisku cenných papírů v Praze. Hlavním manažerem emise byla Commerzbank Capital Markets (Eastern Europe) a.s., a administrátorem je Československá obchodní banka, a.s. ISIN dluhopisů: CZ0003501199. Ke splacení 1. tranše pětileté emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě 5 000 mil. Kč došlo k 26. 10. 2005, a k 26. 10. 2007 byla splacena 2. tranše ve jmenovité hodnotě 3 000 mil. Kč. Reálná hodnota emitovaných dluhopisů tedy k 31. 12. 2007 činí 2 000 mil. Kč. V letech 2005 – 2007 Skupina obdržela investiční pobídky ve formě dotací na projekt Škoda Roomster, v roce 2007 na podporu projektu komplexu vývojového a technologického centra a dále jí byly přislíbeny investiční pobídky na projekt výroby motoru 1,2 TSI v závodě Mladá Boleslav ve formě slevy na dani. Tyto a mnoho dalších informací z výroční zprávy Skupiny mi posloužily k tomu, abych na jejich podkladě byla schopna sestavit účtový rozvrh.
7 Nový systém interních účetních směrnic – přechod na Mezinárodní standardy finančního výkaznictví V dnešní době stále více firem přechází na mezinárodní systém účetních směrnic, tzn. již výše několikrát zmíněné Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS/IAS). Vzhledem k tomu, že účetní standardy představují jeden ze zdrojů při vytváření vnitropodnikových směrnic, přechod na standardy mezinárodní se v menší či větší míře promítne i do podoby vnitropodnikových směrnic společnosti. Pokud navážu na předchozí zmíněné informace ohledně IFRS/IAS, finanční výkazy všech podniků, jejichž cenné papíry jsou registrovány na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech EU, podléhají těmto standardům. Komparací IFRS/IAS a Českých účetních standardů (ČÚS) nelze přehlédnout fakt, že výčet mezinárodních standardů je delší než těch českých (konkrétně českých je 23 a mezinárodních 37). Zatímco IFRS tedy definuje obsáhlejší seznam povinných účetních výkazů, ČÚS stanovují striktnější požadavky například na strukturu a rozvržení účetní závěrky než IFRS, jež navíc nevyžadují žádnou strukturu. Konkrétní rozdíl mezi ČÚS a IFRS lze pozorovat například z hlediska rozlišování krátkodobých a dlouhodobých aktiv a závazků. Jejich rozlišování je vyžadováno oběma, a zatímco ČÚS se drží dvanáctiměsíčního kritéria, IFRS definují zásadní rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými aktivy (závazky) v konceptu provozního cyklu podniku. Standard definuje provozní cyklus podniku jako dobu mezi nákupem aktiv určených ke zpracování a jejich realizaci v peněžních prostředcích či jejich ekvivalentech. Pouze v případech, kdy nelze provozní cyklus podniku jednoznačně stanovit, standard povoluje limit 12 měsíců. Klasifikační hlediska aktiv a závazků podle IFRS představují mnohem robustnější rámec a řeší specifické situace, jejichž úpravu v ČÚS nenajdeme. Touto úpravou lze přirozeně 34
předejít případným pozdějším sporům, tkvějícím v nesrozumitelné formulaci účetního standardu. Jako komplikace, plynoucí z nedostatečné formulace ČÚS, se dále může jevit skutečnost, že česká firma, účtující podle českého standardu č. 023 – Přehled o finančních tocích, bude nově prezentovat výkaz o konsolidovaných peněžních tocích (například odkoupila určité podíly jiné společnosti, a tím se stala ovládající a řídící společnosti), a to z toho důvodu, že ČÚS č. 023 se problematiky konsolidace dotýká pouze v obecné rovině. Mezinárodní standard IAS 7 – Výkaz peněžních toků oproti tomu více prohlubuje problematiku kombinací podnikatelských jednotek a konsolidovaných peněžních toků, což představuje nezanedbatelný přínos z hlediska vytváření vnitropodnikových směrnic v dnešní době fúzí, akvizic a jiných podnikových kombinací. Zatímco ČÚS považují za primární nekonsolidovanou účetní závěrku, v případě IFRS je tomu naopak, kladou větší důraz právě na konsolidovanou účetní závěrku. Většina současných podniků vykonává obchodní činnost prostřednictvím svých dceřiných či přidružených podniků – což je mimo jiné případ i Skupiny Škoda Auto – jejichž definici upravuje standard IAS 24 – Zveřejňování informací o spřízněných stranách. Praxe ukazuje, že existence těchto spřízněných stran může mít dopad na zisk či ztrátu a také vytvářet prostor pro zneužívání. Spřízněné strany totiž mohou uzavírat transakce, jež by „nespřízněné“ strany neuzavřely. Týká se to kupříkladu podniku, prodávajícímu výrobky své mateřské společnosti za výrobní cenu, přičemž jinému zákazníkovi podobné podmínky prodeje neposkytla. Požadavky IFRS ohledně této problematiky jsou mnohem komplexnější než tomu je u ČÚS. Cíl standardu IAS 24 je zajistit, aby účetní závěrka obsahovala údaje nutné k tomu, aby uživatelé účetních závěrek byli upozorněni na možnost toho, že finanční situace mohla být ovlivněna existencí spřízněných stran, transakcemi s nimi a nevypořádanými zůstatky s těmito stranami. Místo širokospektrálního označení „spřízněné strany“ tento standard vyčleňuje konkrétní popisy, jako jsou: − strany, které ovládají podnik nebo jsou jím nebo společně s ním ovládány, čímže je pokryta kategorie mateřských, dceřiných a sesterských společností, − strany s podstatným vlivem na podnik (podstatný vliv je procentuálně vymezen na škále 20 – 50 %), − strany, které společně ovládají podnik, − přidružené podniky, − společné podniky, − klíčoví řídící pracovníci, − blízcí rodinní příslušníci a − podniky ovládané, společně ovládané nebo s podstatným vlivem určitých fyzických osob. Oproti IAS 24 ČÚL neobsahuje tak vyčerpávající výklad pojmu spřízněné strany. Standard nepovoluje při stanovení povinnosti zveřejňování transakcí s přízněnými stranami žádné výjimky z důvodu jejich citlivosti či důvěrné povahy informací. Tato cesta tudíž neposkytuje již zmíněný prostor pro zneužívání výhod plynoucích ze vztahu se spřízněnými stranami. Co se týče finančních nástrojů, ČÚS opět definuje pouze na bázi základních informací, což jsou informace o oceňování reálnou hodnotou a o derivátech. IAS 32 řeší rozdělení finančních nástrojů z pohledu jejich emitenta na finanční aktiva, závazky a kapitálové nástroje, což je konkrétnější přínos pro české podnikatele, neboť informace o tom, v jakém rozsahu účetní jednotka financuje svou činnost z vlastních, respektive cizích zdrojů je nezanedbatelná jak pro investory, tak i pro regulační orgány. IAS 32 taktéž specifikuje údaje, jež je nutno uvádět v příloze účetní závěrky, tj. faktory ovlivňující výši, časový průběh a pravděpodobnost budoucích peněžních toků souvisejících s finančními nástroji, účetní metody použité při účtování o těchto finančních nástrojích a v neposlední řadě informace o charakteru a rozsahu používání nástrojů a podnikatelských záměrech, k nimž slouží. ČÚS neupravuje 35
povinnosti týkající se zveřejňování informací o finančních nástrojích pro podnikatele tak podrobně jako mezinárodní standardy, ovšem předpisy pro finanční instituce jsou svými detailními informacemi velice podobné obsahu mezinárodních standardů. Za zmínku nadále stojí rozdíl standardů v otázce přeceňování hodnoty budov: zatímco metoda přecenění v ČÚS povolena není, v IFRS (IAS 16) ano. Zvýšení hodnoty majetku při přecenění bude zaúčtováno ve prospěch rozdílu při přecenění v rámci vlastních zdrojů či do výnosů, přičemž rozdíl z přecenění je zahrnován do nerozděleného zisku po zbývající dobu životnosti aktiva. Přecenění v rámci ČÚS je povolenou výhradně zvláštními právními předpisy, např. účtování o fúzích. Navíc IFRS požadují, aby zbytková hodnota a doba použitelnosti aktiva byla přehodnocena aspoň jednou v každém účetním roce; takový požadavek se v ČÚS nevyskytuje, což může vézt k ojedinělým ztrátovým případům. České a mezinárodní standardy se neshodují v systému účtování emisních povolenek. Zatímco v účetní závěrce podle českých předpisů se povolenky vykazují jako aktiva, jež se neoceňují jmenovitou hodnotou (přidělené emisní povolenky se oceňují reprodukční pořizovací cenou, zakoupené pořizovací cenou) a postupně se spotřebovávají, v IFRS podle IAS 38 se vykazuje buď čistý závazek nebo nezapočtená aktiva nebo závazek (až do skutečného započtení). Doposud jsem uvedla komparace českých a mezinárodních standardů a to díky skutečnosti, že v obou legislativách existují odpovídající ekvivalenty, týkající se těch kterých oblastí. Co je novinkou v mezinárodních standardech oproti českým je standard IAS 33 – Zisk na akcii (Earnings Per Share). Je to ukazatel, který patří mezi nejčastěji citované indikátory ve finanční analýze podniků a velice důležitým vodítkem pro investiční rozhodnutí investorů (pomocí této hodnoty se kupříkladu sestavuje ukazatel P/E ratio, podle něhož potenciální investoři zjišťují, jak jsou akcie společnosti „drahé“ a kolik jednotek zaplatíme, abychom získali jednotku zisku). Zisk na akcii je determinován podílem čistého zisku nebo ztráty za účetní období a váženého průměru počtu kmenových akcií v oběhu. IAS 33 platí přirozeně pro všechny podniky, jejichž akcie jsou veřejně obchodovatelné. Platby provedené akciemi nejsou českou legislativou specificky řešeny, neboť tento typ transakce u nás není běžně využíván. Mezinárodní standardy tomuto tématu věnovaly IFRS 2 – Platby akciemi (kterou mimo jiné úspěšně aplikovala Skupina Škoda Auto). Standard nabádá subjekt ke správnému účtování těchto plateb akciemi: je požadováno, aby subjekt promítl účinek transakcí do svého hospodářského výsledku a finanční pozice, a to včetně nákladů souvisejících s transakcemi. Další novinku v IFRS oproti ČÚS představuje IAS 29 – Vykazování v hyperinflačních ekonomikách. Standardy a předpisy obvykle předpokládají, že hodnota peněz v čase je konstantní, případně se mění jen nepatrně. Pokud ovšem vliv inflace na hodnotu peněz není nezanedbatelný, také informační hodnota účetního výkaznictví založeného na historických cenách pozbývá na hodnotě. IAS 29 se tedy zabývá korekcemi, jež je nutno u finančních informací vykazovaných v hyperinflační měně, provést, aby informace byly pro uživatele účetní závěrky užitečné. Kroky, provázející přepracování a nové vykázání závěrky jsou následující: − výběr všeobecného cenového indexu − analýza a přepočet částek aktiv a závazků podle tohoto indexu − přepočet výkazu zisku a ztráty podle tohoto indexu − přepočet zisku a ztráty z čisté peněžní pozice na základě tohoto indexu − přepočet přehledu o finančních tocích podle tohoto indexu − přepočet odpovídajících částek na základě tohoto indexu. V současné době ve většině států rostou ceny poměrně mírně, jen zřídkakdy se objeví výraznější růst, ovšem stát se může cokoli, a není na škodu mít prostudovaný standard IAS 29.
36
Zemědělství je věnován standard IAS 41. Česká legislativa zatím nedisponuje žádným standardem, upravujícím účtování o zemědělské činnosti. O biologických aktivech a zemědělských produktech se podle našich předpisů účtuje jako o dlouhodobém majetku a zásobách. Co se týče oceňování, musí být podle IAS 41 jak biologická aktiva, tak zemědělské produkty oceňovány při výchozím ocenění a ke každému rozvahovému dni reálnou hodnotou. ČÚS nepovoluje metodu ocenění reálnou hodnotou, nýbrž nařizuje ocenění pořizovacími cenami sníženými o oprávky. Jak je vidno, srovnání českých účetních standardů s mezinárodními je v mnoha případech obtížné a v některých případech se liší v zásadních věcech. Přechod na IFRS tedy nemusí být pro podniky vždy jednoduchý. Mezi překážky jejich aplikace lze zařadit oddělení daňových pravidel s cílem eliminovat nutnou trojí evidenci – IFRS, české účetnictví, české daně – v některých oblastech pro společnosti, kterým bude uloženo vykazovat dle IFRS. V tomto případě bude nutno eliminovat české účetnictví jakožto mezistupeň při kalkulaci daňové povinnosti. Dále je zapotřebí proškolení a důkladné profesní vzdělávání pro připravovatele účetních závěrek podle IFRS, kteří doposud účtovali v souladu s českými účetními standardy. Ačkoliv jsou si oba systémy účetních standardů poměrně blízké, existují i nadále jisté rozdíly v podrobné aplikaci, jež by mohly mít podstatný dopad na účetní závěrku. Mezinárodní standardy představují komplexnější vzorový rámec vnitropodnikových účetních předpisů, který je v mnoha případech doplněn praktickými demonstracemi. Proto účetní jednotka, která se rozhodne, popřípadě je jí nařízeno vykazovat účetnictví podle IFRS, může podstatně jednodušeji formulovat vnitropodnikové účetní směrnice. Je jen otázkou času, kdy bude absolutní většina českých podniků účtovat dle IFRS, tudíž postupný přechod z ČÚS již nyní není nezbytností, ovšem také ne zbytečností
37
Závěr Cílem mé práce bylo sestavit účtový rozvrh pro konkrétní firmu podle předem definovaných vnitropodnikových účetních směrnic, jež čerpají z příslušné účetní legislativy, ať už to je Zákon o účetnictví, Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, České účetní standardy či Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. V první části práce jsem se zabývala teoretickým popisem účetních směrnic, jejichž seznam zde představuje jakousi kostru vnitropodnikových směrnic pro účetní jednotku. Ta přirozeně může definovat i širší okruh výčtu, zaleží na hospodářské činnosti a konkrétní náplni kterékoliv účetní jednotky. V následujících kapitolách jsem se pokusila čtenáře blíže seznámit s pojmy účtová osnova a účtový rozvrh, jejich případnou právní úpravu, základní rozdíly mezi nimi, různé druhy účtových osnov, lišících se především tím, pro koho jsou určeny, což lze srovnat v seznamu příloh, kde jsou uvedeny. V neposlední řadě jsem také ukázala souvislost rozvahy, výkazu zisku a ztrát a účtového rozvrhu ve smyslu umístění účtů v nich. Tato skutečnost mi byla velmi nápomocna v nadcházejícím postupu, týkajícím se praktického sestavení účtového rozvrhu. Po ukázkovém příkladě, kde jsem na smyšlené firmě demonstrovala sestavení jejího účtového rozvrhu, jsem mohla přejít ke konkrétnímu podniku. Na základě rozboru vnitřních informací Skupiny Škoda Auto, jako je kupříkladu seznam dceřiných společností, výčet výrobních závodů, současně vyráběné typy vozů, apod., což se promítlo v existenci mnoha analytických účtů v účtovém rozvrhu, jsem sestavila její účtový rozvrh. Také jsem v průběhu tohoto procesu brala v úvahu nynější podobu vykazování společnosti, která se řídí některými výše zmíněnými Mezinárodními standardy. Na závěr práce jsem uvedla pro mnoho českých podniků, účtujících stále podle českých účetních standardů, nové typy standardů – Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, pokud možno jsem je porovnala se stávajícími českými standardy a zhodnotila jejich pozitivní či negativní ekonomické vlivy. Prvořadý cíl této práce – sestavit účtový rozvrh konkrétního podniku – se mi naplnit podařilo. Vybrala jsem si k tomuto účelu výrobní podnik, zabývající se výrobou a prodejem automobilů. V prvé řadě jsem vytvořila účtový rozvrh pro takovýto začínající podnik a následně tuto práci obohatila o účtový rozvrh s podrobnými účty již rozběhnutého podniku s dlouhodobou tradicí.
Použité zdroje: knihy 1) KOVALÍKOVÁ, Hana: Jednoduchý průvodce základními vnitropodnikovými směrnicemi: včetně přílohy CD-ROM. Olomouc: ANAG, 2003. 119 stran, ISBN 80-7263-181-0 2) LOUŠA, František: Vnitropodnikové směrnice v účetnictví, včetně přílohy CDROM se zpracovanými vzory směrnic. 3. aktualizované vydání, Praha: GRADA Publishing, a.s. 112 stran, ISBN 80-247-0762-4 3) SOTONA, Milan: Vnitropodnikové směrnice – účetnictví, včetně přílohy CDROM. Brno: CP Books a.s., 2005. 164 stran, ISBN 80-251-0173-8 4) KOLEKTIV AUTORŮ: Podvojné účetnictví 2003, Komplexní průvodce s předpisy. Praha: GRADA Publishing a.s. 416 stran, ISBN 80-247-0490-0 5) HRUŠKA, Ing. Vladimír: Analytická evidence k účtovému rozvrhu pro podnikatele. Praha: Bilance, 2001. 222 stran, ISBN 80-86371-06-9 6) SEDLÁČEK, Jaroslav a kolektiv: Základy finančního účetnictví. Praha: Ekopress, s.r.o., 2005. 331 stran, ISBN 80-86119-95-5 7) SVOBODOVÁ, Jaroslava, ŠAFRÁNEK, Ing. Zdeněk: Účtová osnova, České účetní standardy – postupy účtování. Olomouc: ANAG, 2005. 224 stran, ISBN 80-7263-258-2 8) KŘÍŽOVÁ, Zuzana. Změny v účtových rozvrzích podnikatelských subjektů. Brno. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko – správní fakulta, 2004. 4 s. ISBN 80-210-3493-9. 9) MEJZLÍK, Ladislav. Účetní informační systémy. Praha: Oeconomica, 2006. 173 stran, ISBN 80-245-1136-3
www stránky 1) IFRS and IAS Summaries: English [online]. Dostupné na
[30. března 2008] 2) České účetní standardy [online]. Dostupné na [30. března 2008] 3) Mezinárodní standardy účetního výkaznictví [online]. Dostupné na >http://cs.wikipedia.org/wiki/IFRS#cite_ref-0 > [30. března 2008] 4) Směrná účtová osnova „Delfín 2003“ [online]. Dostupné na [26. dubna 2008]
39
5) Zákon o účetnictví [online]. Dostupný na [26. dubna 2008] 6) Vzorová účtová osnova, rozvaha a výsledovka [online]. Dostupné na [26. dubna 2008] 7) Vzorová účtová osnova, rozvaha a výsledovka 2004 [online]. Dostupné na [26. dubna 2008] 8) Goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku [online]. Dostupné na [26. dubna 2008] 9) Goodwill (accounting) [online]. Dostupné na [26. dubna 2008] 10) Vlastnosti účtů [online]. Dostupné na [ 27. dubna 2008] 11) Účtová osnova pro banky a jiné finanční instituce [online]. Dostupné na [28.dubna 2008] 12) Zákon, kterým se mění zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony [online]. Dostupný na [28. dubna 2008] 13) Vyhláška, kterou se mění vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví [online]. Dostupné na [28. dubna 2008] 14) Účetnictví [online]. Dostupné na [2. května 2008] 15) Účtový rozvrh – analytické předpoklady [online]. Dostupné na [2. května 2008] 16) Vzorový účtový rozvrh a výsledovka 2006 [online]. Dostupné na [4. května 2008]
40
17) Škoda Auto – Výroční zpráva 2007 [online]. Dostupné na [7. května 2008] 18) Automobilka a město [online]. Dostupné na [8. Května 2008] 19) The International Financial Reporting Interpretations Comittee [online]. Dostupné na [9. května 2008] 20) Přehled rozdílů mezi Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a Českou účetní legislativou [online]. Dostupné na [10. května 2008]
41
Seznam příloh Směrná účtová osnova Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku Účtová třída 1 – Zásoby 11 – Materiál 12 – Zásoby vlastní výroby 13 – Zboží 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 19 – Opravné položky k zásobám Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek, krátkodobé bankovní úvěry 21 – Peníze 22 – Účty v bankách 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 26 – Převody mezi finančními účty 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 32 – Závazky (krátkodobé) 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 34 – Zúčtování daní a dotací 35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 37 – Jiné pohledávky a závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 43 – Výsledek hospodaření 45 – Rezervy 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry 47 – Dlouhodobé závazky 48 – Odložený daňový závazek a pohledávka 49 – Individuální podnikatel Účtová třída 5 – Náklady 50 – Spotřebované nákupy 51 – Služby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů 56 – Finanční náklady 57 – Rezervy a opravné položky finančních nákladů 58 – Mimořádné náklady 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmu Účtová třída 6 – Výnosy 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 62 – Aktivace 64 – Jiné provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 68 – Mimořádné výnosy 69 – Převodové účty Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 70 – Účty rozvažné 71 – Účet zisků a ztrát 75 až 79 – Podrozvahové účty 75 – Majetek v úschově 76 – Podrozvahová aktiva 77 – Podrozvahová pasiva 78 – Technické účty
42
Účtová třída 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví
Seznam Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IAS 1
Sestavování a zveřejňování účetní závěrky
IAS 2
Zásoby
IAS 7
Výkaz peněžních toků
IAS 8
Účetní odhady, změny v účetních pravidlech a chyby
IAS 10
Události po rozvahovém dni
IAS 11
Stavební smlouvy
IAS 12
Daně z příjmů
IAS 16
Majetek, stroje a zařízení a vybavení
IAS 17
Leasingy
IAS 18
Výnosy
IAS 19
Zaměstnanecké požitky
IAS 20
Vykazování státních dotací a zveřejnění státní podpory
IAS 21
Dopady změn směnných kurzů cizích měn
IAS 23
Výpůjční náklady
IAS 24
Zveřejnění spřízněných stran
IAS 26
Účtování a vykazování penzijních nákladů
IAS 27
Konsolidované a samostatné finanční výkazy
IAS 28
Investice do přidružených podniků
IAS 29
Finanční vykazování v hyperinflačních ekonomikách
IAS 31
Podíly ve společných podnicích
IAS 32
Finanční nástroje: prezentace
IAS 33
Výnosy na akcii
IAS 34
Mezitímní finanční výkaznictví
IAS 36
Snížení hodnoty aktiv
IAS 37
Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky
IAS 38
Nehmotná aktiva
IAS 39
Finanční nástroje: rozpoznání a měření
IAS 40
Investice do nemovitostí
IAS 41
Zemědělství
IFRS 1
První aplikace mezinárodních standardů účetního výkaznictví
IFRS 2
Úhrady akciemi
IFRS 3
Podnikové kombinace
IFRS 4
Pojistné smlouvy
IFRS 5
Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené činnosti
IFRS 6
Průzkum na ocenění nerostných surovin
IFRS 7
Finanční nástroje: zveřejňování
IFRS 8
Provozní segmenty
Účtová osnova pro banky a jiné finanční instituce 0 – Zúčtovací vztahy ČNB (v této třídě se účtují pohledávky a závazky výhradně ČNB vůči bankám a finančním nebo bankovním institucím v tuzemsku i v zahraničí, emitované cenné papíry a emitované oběživo; obchodní banky zde neúčtují)
43
01 – Měnové pohledávky 02 – Měnové závazky 1 – Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů 11 – Pokladní hodnoty 12 – Vklady, úvěry a ostatní pohledávky a závazky u centrálních bank 13 – Vklady, úvěry a ostatní pohledávky a závazky 14 – Vklady družstevních záložen 15 – Úvěry družstevních záložen 16 – Závazky jiných hodnot 17 – Závazky z cenných papírů 2 – Pohledávky a závazky z vybraných finančních činností 20 – Zvláštní agendy ČNB (jen ČNB) 21 – Standardní pohledávky 22 – Vklady klientů 23 – Přijaté úvěry 24 – Sledované a ohrožené pohledávky 25 – Agendy z pověření (jen ČSOB) (zde spadají účty jako například vládní úvěry, jejich krytí, centrální devizový zdroj, jeho krytí apod.) 26 – Emitované krátkodobé cenné papíry 27 – Účelově vázané pohledávky a závazky 28 – Vklady a úvěry členů družstevních záložen 29 – Zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány 3 – Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty 31 – Pevné termínové operace 32 – Pohledávky a závazky z inkasa a ze zúčtování 33 – Pobočky a jednatelství 34 – Ostatní pohledávky a závazky 35 – Časové rozlišení, dohadné položky, uspořádací účet 36 – Realizovatelné cenné papíry a ostatní podíly 37 – Pohledávky a závazky z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních cenných papírů, závazky z příspěvků penzijního připojištění 38 – Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů/výnosů 39 – Opce 4 – Dlouhodobý hmotný, nehmotný majetek, účasti, cenné papíry do splatnosti a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční pobočky a jednatelství 41 – Dlouhodobé finanční investice 42 – Zahraniční pobočky a jednatelství 43 – Dlouhodobý hmotný majetek a pořízení dlouhodobého hmotného majetku 47 – Dlouhodobý nehmotný majetek a pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 48 – Zásoby 5 – Kapitálové účty, dlouhodobé závazky a závěrkové účty 50 – Dotace a obdobné prostředky 52 – Emitované dlouhodobé cenné papíry 53 – Podřízené finanční závazky 54 – Rezervy 55 – Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 56 – Základní kapitál a kapitálové fondy 57 – Převedený hospodářský výsledek 58 – Závěrkové účty 59 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení 6 – Náklady 61 – Náklady ve finanční činnosti 63 – Správní náklady 65 – Tvorba rezerv a opravných položek 66 – Ostatní provozní náklady 67 – Mimořádné náklady 68 – Daň z příjmů 69 – Vnitropodnikové náklady 7 – Výnosy 71 – Výnosy z finančních činností 75 – Použití rezerv a opravných položek 76 – Ostatní provozní výnosy 77 – Mimořádné výnosy 79 – Vnitropodnikové výnosy 8 – Vnitropodnikové účetnictví 9 – Podrozvahové účty 91 – Pohledávky a závazky z příslibů úvěru a půjček 92 – Pohledávky a závazky ze záruk 93 – Pohledávky a závazky z akreditivů
44
94 – Pohledávky a závazky ze spotových operací 95 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací 96 – Pohledávky a závazky z opcí 97 – Pohledávky a závazky ze zástav a závazky z kolaterálu 98 – Pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě, uložení ostatních hodnot 99 – Uspořádací a evidenční účty
Účtový rozvrh v elektronické podobě – ukázkový příklad (1)
45
Účtový rozvrh v elektronické podobě – ukázkový příklad (2)
Uspořádání účtů z účtového rozvrhu v rozvaze AKTIVA CELKEM
A. B. B.I.
Obsah položky Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek - nehmotný
B.I.1. Zřizovací výdaje
3. 4.
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva
5.
Goodwill
2.
6. 7. 8. B.II.
Jiný LT nehmotný majetek Nedokončený LT nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na LT nehmotný majetek
3. 4.
Brutto
Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů
A.I. A.I.1. 011
(-)071,(-)091 AÚ
2.
012
(-)072,(-)091 AÚ
3.
013 014
(-)073,(-)091 AÚ (-)074,(-)091 AÚ (+/-)075,(-)091 AÚ
A.II. A.II.1.
(+/-) 015 019
(-)079,(-)091 AÚ
041
(-)093
051
(-)095 AÚ
031
(-)092 AÚ
021
(-)081,(-)092 AÚ
022
(-)082,(-)092 AÚ
025
(-)085,(-)092 AÚ
Základní stádo a tažná zvířata
026
(-)086,(-)092 AÚ
6.
Jiný LT hmotný majetek Nedokončený LT hmotný majetek Poskytnuté zálohy na LT hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
029,032
(-)089,(-)092 AÚ
042
(-)094
8. 9.
2.
Vlastní kapitál - základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změna základního kapitálu
B.I.
(-)095 AÚ
B.I.1.
(+/-) 097
(+/-) 098
2.
411 nebo 491 (-)252 (+/-) 419
- kapitálové fondy Emisní ážio
412
Ostatní kapitálové fondy
413
Oceňovací rozdíly z přecenění 3. majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění 4. při přeměnách - rezervní fondy, nedělitelný A.III. fond, ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní A.III.1. fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy 2. - výsledek hospodaření z A.IV. minulých let Nerozdělený zisk z minulých A.IV.1. let Neuhrazená ztráta z minulých 2. let - výsledek hospodaření A.V. běžného účetního období Cizí zdroje B.
052
46
Přiřazené číslo účtu
Obsah položky A.
5.
7.
PASIVA CELKEM
Korekce
353
- hmotný
B.II.1. Pozemky (neodpisovaný) 2.
Přiřazené číslo účtu
(+/-) 414 (+/-) 418
421,422 423,427
428 (-)429
- rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchod y a podobné závazky
451 459 AÚ
- finanční Podíly v ovládaných a řízených B.III.1. společnostech Podíly v účetních jednotkách 2. pod podstatným vlivem Ostatní LT cenné papíry a 3. podíly Půjčky a úvěry – ovládající a 4. řídící osoba, podstatný vliv Jiný LT finanční majetek 5.
3.
Rezerva na daň z příjmů
061
(-)096 AÚ
4.
Ostatní rezervy
062
(-)096 AÚ
B.II.
- LT závazky
063,065
(-)096 AÚ
B.II.1.
066
(-)096 AÚ
2.
069
(-)096 AÚ
3.
043
(-)096 AÚ
4.
053
(-)095 AÚ
5.
LT přijaté zálohy
112,119
(-)191
6. 7. 8.
Vydané dluhopisy LT směnky k úhradě Dohadné účty pasivní
121,122
(-)192,(-)193
9.
Jiné závazky
123 124
(-)194 (-)195
10. B.III.
132,139
(-)196
151,152,153
(-)197,(-)198,()199
B.III.
6.
Pořizovaný LT finanční majetek
Poskytnuté zálohy na LT finanční majetek Oběžná aktiva C. - zásoby C.I. C.I.1. Materiál 7.
2.
Nedokončená výroba a polotovary
3. 4.
Výrobky Zvířata
5.
Zboží
6.
Poskytnuté zálohy na zásoby
C.II. C.II.1.
2. 3.
- LT pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky – ovládající a řídící osoba Pohledávky – podstatný vliv
5.
Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení LT poskytnuté zálohy
6.
Dohadné účty aktivní
4.
7.
8. C.III. C.III.1. 2.
Jiné pohledávky
Odložená daňová pohledávka - ST pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky – ovládající a řídící osoba Pohledávky – podstatný vliv
3.
Závazky – ovládající a řídící 471 AÚ osoba Závazky – podstatný vliv 472 AÚ Závazky ke společníkům, 364 AÚ,365 členům družstev a účastníkům AÚ,366 AÚ,367 sdružení AÚ,368 AÚ
Odložený daňový závazek - ST závazky
Závazky – ovládající a řídící osoba Závazky – podstatný vliv
(-)391 AÚ
4.
351 AÚ
(-)391 AÚ
5.
Závazky k zaměstnancům
(-)391 AÚ
6.
Závazky ze sociálního a zdravotního pojištění
(-)391 AÚ
7.
Stát – daňové závazky a dotace
(-)391 AÚ
8.
ST přijaté zálohy
388 AÚ
(-)391 AÚ
9.
Vydané dluhopisy
335 AÚ,371 AÚ,373 AÚ,374 AÚ,375 AÚ376 AÚ,378 AÚ
(-)391 AÚ
10.
Dohadné účty pasivní
352 AÚ 354 AÚ,355 AÚ,358 AÚ 314 AÚ
481 AÚ
11. B.IV.
475 AÚ 473 AÚ,(-)255 478 AÚ 389 AÚ 372 AÚ,373 AÚ,377 AÚ,379 AÚ,474 AÚ,479 AÚ 481 AÚ 321,322,325,478 AÚ,479 AÚ 361,471 AÚ
362,472 AÚ 364 AÚ,365 Závazky ke společníkům, AÚ,366,367 členům družstva a účastníkům AÚ,368 AÚ,398 sdružení AÚ
311 AÚ,313 AÚ,315 AÚ
Jiné závazky
331,333,479 AÚ 336,479 AÚ 341,342,343,345 ,346,347 324,475 AÚ 241,473 AÚ,(-) 255 389 AÚ 372 AÚ,373 AÚ,377 AÚ,379 AÚ,474 AÚ,479 AÚ
- bankovní úvěry a výpomoci
311 AÚ,313 AÚ,315 AÚ
(-)391 AÚ
351 AÚ
(-)391 AÚ
2.
ST bankovní úvěry
(-)391 AÚ
3.
ST finanční výpomoci
(-)391 AÚ
C.I.
(-)391 AÚ
C.I.1.
Výdaje příštích období
383
(-)391 AÚ (-)391
2.
Výnosy příštích období
384
352 AÚ 354 AÚ,355 Pohledávky za společníky, členy AÚ,358 AÚ,398 4. družstva a účastníky sdružení AÚ Sociální zabezpečení a zdravotní 336 5. pojištění Stát – daňové pohledávky 341,342,343,345 6. ST poskytnuté zálohy 341 AÚ 7. Dohadné účty aktivní 388 AÚ 8. 335 AÚ,371 AÚ,373 AÚ,374 Jiné pohledávky 9. AÚ,375 AÚ,376 AÚ,378 AÚ C.IV. - ST finanční majetek 211,213,(+/-)261 C.IV.1. Peníze Účty v bankách 221,(+/-)261 2. ST cenné papíry a podíly 251,253,256,257 3. Pořizovaný ST finanční majetek 259 4. D.I. Časové rozlišení 381 D.I.1. Náklady příštích období 3.
Závazky z obchodních vztahů 478 AÚ,479 AÚ
B.III.1. Závazky z obchodních vztahů 2.
453 459 AÚ
(-)391 AÚ
(-) 291 AÚ (-) 291 AÚ
47
B.IV.1. LT bankovní úvěry
461 AÚ 221 AÚ,231,232 AÚ,461 AÚ 249
Časové rozlišení
2. 3.
Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období
382 385
Vysvětlivky: LT...dlouhodobý, ST...krátkodobý, AÚ...analytický účet; pokud je za číslem účtu uvedena zkratka AÚ, je pro uživatele nezbytné, aby u tohoto účtu zajistil analytické členění.
Uspořádání účtů ve výkazu zisků a ztrát I. A. + II. II.1. 2. 3. B. B.1. B.2. + C. C.1. 2. 3. 4. D. E. III. III.1. 2. F. F.1. 2. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII.1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. ** Q. Q.1. 2. *** XIII. R. S.
Obsah položky Tržby za prodej zboží Náklady z prodeje zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady
Přiřazený účet 604 504
601,602 611,612,613,614 621,622,623,624 501,502,503 511,512,513,518
521,522
Odměny členům orgánů společnosti a družstva
523
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy LT nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje LT majetku a materiálu Tržby z prodeje LT majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného LT majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného LT majetku Prodaný materiál. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření (zohlednění položek „I“ až „I“) Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z LT finančního majetku Výnosy z podílu v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních LT cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního LT finančního majetku Výnosy z ST finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření (zohlednění položek „VI“ až „P“) Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost (provozní VH + finanční VH - „Q“) Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti
48
524,525,526 527,528 531,532,538 551,557 641 642 541 542 (+/-)552, (+/-)554, (+/-)555, (+/-)558, (+/-)559 644,646,648 543,544,545,546,548,549 (-)697 (-)597 661 561 665 AÚ 665 AÚ 665 AÚ 666 566 664,667 AÚ 564,567 AÚ (+/-)574, (+/-)579 662 562 663,667 AÚ,668 563,567 AÚ,568,569 (-)698 (-)598
(+/-)591, (+/-)595 (+/-) 592 681,688 581,582,(+/-) 584,588,(+/-)589
S.1. - splatná 2. - odložená
(+/-)593 (+/-)594
**** Mimořádný výsledek hospodaření (zohlednění položek „XIII“ - („R“ + „S“)) T.
Převod podílu na výsledku hospodaření
596
*****
Výsledek hospodaření za účetní období (zohlednění položek VH za běžnou činnost + mimořádný VH - „T“)
******
Výsledek hospodaření před zdaněním (zohlednění položek provozní VH + finanční VH + (mimořádní výnosy – mimořádní náklady))
Vysvětlivky: k jednotlivým řádkům výsledovky jsou přiřazeny účty výnosů – řádky označené římskými číslicemi, a nákladů – řádky označené písmeny latinské abecedy. LT...dlouhodobý, ST...krátkodobý, VH...výsledek hospodaření
Účtový rozvrh podniku – modelový příklad Číslo účtu 0 01 011 012 013 014 015 019 019.0001 019.0002 019.0003
Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Povolenky na emise skleníkových plynů Certifikáty
Číslo účtu 375 378 379 38 381 382 383 384 385 388 389
02
Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
39
Název účtu
Stavby Budovy Výrobní a montážní závody
391 391.0001 391.0002
022
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
391.0003
022.0001 022.0002 022.0003 022.0004 029 03 031
391.0004 391.0005 395 398 4 41 411
041 042 043 05
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Stroje a zařízení Obchodní a provozní vybavení Inventář Jiný dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný Pozemky Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku Pořízení dlouhodobého hmotného majetku Pořízení dlouhodobého finančního majetku Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
051
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
021 021.0001 021.0002
04
052 053 06 061 062 063 069 07 071 072 073 074 075 079 079.0001
49
Pohledávky z emitovaných dluhopisů Jiné pohledávky Jiné závazky Přechodné účty aktiv a pasiv Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Výdaje příštích období Výnosy příštích období Příjmy příštích období Dohadné účty aktivní Dohadné účty pasivní Opravné položky k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování Opravná položka k pohledávkám Opravná položka k pohledávkám Opravná položka k pohledávkám z obchodních vztahů Opravná položka k pohledávkám za eskontované cenné papíry Opravná položka k poskytnutým zálohám Opravná položka k ostatním pohledávkám Vnitřní zúčtování Spojovací účet při sdružení Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Základní kapitál a kapitálové fondy Základní kapitál
412
Emisní ážio
413 414 418 419
Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Změny základního kapitálu Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Nedělitelný fond Statutární fondy Ostatní fondy Neuhrazená ztráta z minulých let Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžné účetní období Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Ostatní rezervy Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na záruční opravy Rezerva na ekologickou likvidaci vozů
42
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek Cenné papíry Dluhové cenné papíry držené do splatnosti Půjčky a úvěry Jiný dlouhodobý finanční majetek Oprávky ke dlouhodobému nehmotnému majetku Oprávky ke zřizovacím výdajům Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje Oprávky k software Oprávky k ocenitelným právům Oprávky ke goodwillu Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku
Název účtu
421 422 423 427 429 43 431 45 451 453 459 459.0001 459.0002 459.0003 459.0004
079.0002 079.0003 08 081 081.0001 081.0002 082 082.0001
Oprávky k povolenkám na emise skleníkových plynů Oprávky k certifikátům Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku Oprávky ke stavbám Oprávky k budovám Oprávky k výrobním a montážním závodům Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům věcí Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům věcí
46 461 47 471 472 473
Dlouhodobé bankovní úvěry Bankovní úvěry Dlouhodobé závazky Emitované dluhopisy LT přijaté zálohy LT směnky k úhradě
479
Jiné LT závazky
479.0001
Jiné dlouhodobé závazky
082.0002
Oprávky ke strojům a zařízení
479.0002
082.0003 082.0004 089 09 091 091.0001 091.0002
Oprávky k obchodnímu a provoznímu vybavení Oprávky k inventáři Oprávky k jinému LT hmotnému majetku Opravné položky k LT majetku Opravná položka k LT nehmotnému majetku Opravná položka k LT nehmotnému majetku Opravná položka ke zřizovacím výdajům Opravná položka k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje Opravná položka k software Opravná položka k ocenitelným právům Opravná položka ke goodwillu Opravná položka k jinému LT nehmotnému majetku Opravná položka k jinému LT nehmotnému majetku Opravná položka k povolenkám na emise skleníkových plynů Opravná položka k certifikátům Opravná položka k LT hmotnému majetku Opravná položka ke stavbám Opravná položka k budovám Opravná položka k budovám Opravná položka k výrobním a montážním závodům Opravná položka k nedokončenému LT nehmotnému majetku Opravná položka k nedokončenému LT hmotnému majetku Opravná položka k poskytnutým zálohám na LT majetek Opravná položka k LT finančnímu majetku Opravná položka k LT finančnímu majetku Opravná položka k cenným papírům Opravná položka k dluhovým cenným papírům drženým do splatnosti Opravná položka k půjčkám a úvěrům
48 481 481.0001 481.0002 5 50 501
Jiné LT závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Odložený daňový závazek a pohledávka Odložený daňový závazek a pohledávka Odložený daňový závazek Odložená daňová pohledávka Náklady Spotřebované nákupy Spotřeba materiálu
501.0001
Spotřeba materiálu
501.0002 501.0003 502 503 51
Spotřeba oceli Spotřeba plastických hmot Spotřeba energie Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek Služby
091.0003 091.0004 091.0005 091.0006 091.0007 091.0071 091.0072 091.0073 092 092.0001 092.0011 092.0111 092.0112 093 094 095 096 096.0001 096.0002 096.0003 096.0004 097
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
098 1 11 111 111.0001 111.0002 111.0003 112 112.0001 112.0002 112.0003 119 12 121 122
Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku Zásoby Materiál Pořízení materiálu Pořízení materiálu Pořízení oceli Pořízení plastických hmot Materiál na skladě Materiál na skladě Ocel Plastické hmoty Materiál na cestě Zásoby vlastní výroby Nedokončená výroba Polotovary vlastní výroby
122.0001
Polotovary vlastní výroby
122.0002 122.0003 123 123.0001
Automobil A Automobil B Automobily Automobily
511
Opravy a udržování
512 513 518 52 521 522
Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Osobní náklady Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění
523
Ostatní sociální pojištění
524
Zákonné sociální náklady
525
Ostatní sociální náklady
53 531 532
Daně a poplatky Daň silniční Daň z nemovitostí
538
Ostatní daně a poplatky
54
Jiné provozní náklady Zůstatková cena prodaného hmotného nebo nehmotného majetku Prodaný materiál Prodaný materiál Ocel Plastické hmoty Dary Smluvní pokuty a úroky z prodlení Ostatní pokuty a penále Odpis pohledávky Ostatní provozní náklady Ostatní provozní náklady Odbytové náklady Náklady na logistiku Správní náklady Režijní náklady Manka a škody z provozní činnosti Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů Odpisy LT nehmotného a hmotného majetku Odpisy staveb Odpisy budov Odpisy výrobních a montážních závodů
541 542 542.0001 542.0002 542.0003 543 544 545 546 548 548.0001 548.0002 548.0003 548.0004 548.0005 549 55 551 551.0001 551.0011 552.0012
50
19 191
Opravné položky k zásobám Opravná položka k materiálu
554 554.0001
191.0001
Opravná položka k materiálu
554.0002
191.0002
Opravná položka k oceli
554.0003
191.0003
Opravná položka k plastickým hmotám
554.0004
192
Opravná položka k nedokončené výrobě
555
193
Opravná položka k polotovarům vlastní výroby
557
193.0001
Opravná položka k polotovarům vlastní výroby
558
193.0002
Opravná položka k automobilu A
559
193.0003 194 194.0001 194.0002 194.0003 197 197.0001 197.0002 197.0003 2 21
Opravná položka k automobilu B Opravná položka k automobilům Opravná položka k automobilům Opravná položka k automobilu X Opravná položka k automobilu Y Opravná položka k zálohám na materiál Opravná položka k zálohám na materiál Opravná položka k zálohám na ocel Opravná položka k zálohám na plastické hmoty ST finanční majetek a ST bankovní úvěry Peníze
56 561 562 563 564 566 567 568 569 57 574
211
Pokladna
579
213 22 221 23 231
Ceniny Účty v bankách Bankovní účty ST bankovní úvěry ST bankovní úvěry
58 581 582 583 588
232
Eskontní úvěry
589
24
ST finanční výpomoci
59
241 249
Emitované ST dluhopisy Ostatní ST finanční výpomoci ST cenné papíry a podíly a pořizovaný ST finanční majetek Registrované majetkové cenné papíry k obchodování Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Registrované dluhové cenné papíry k obchodování Vlastní dluhopisy Dluhové cenné papíry se splatností do 1 roku držené do splatnosti Ostatní cenné papíry k obchodování Peníze na cestě Peníze na cestě Peníze na cestě – pokladna Peníze na cestě – bankovní účty Opravné položky ke ST finančnímu majetku Opravná položka ke ST finančnímu majetku Opravná položka ke ST finančnímu majetku Opravná položka ke ST cenným papírům a podílům Opravná položka ke ST cenným papírům a podílům Opravná položka k registrovaným majetkovým cenným papírům k obchodování Opravná položka k registrovaným dluhovým cenným
591 592
Odpisy samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí Odpisy samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí Stroje a zařízení Obchodní a provozní vybavení Inventář Odpisy jiného LT hmotného majetku Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů Tvorba a zúčtování ostatních rezerv Tvorba a zúčtování ostatních rezerv Tvorba a zúčtování rezervy na důchody a podobné závazky Tvorba a zúčtování rezervy na záruční opravy Tvorba a zúčtování rezervy na ekologickou likvidaci vozů Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti Finanční náklady Prodané cenné papíry a podíly Úroky Kursové ztráty Náklady z přecenění cenných papírů Náklady z finančního majetku Náklady z derivátových operací Ostatní finanční náklady Manka a škody na finančním majetku Rezervy a opravné položky finančních nákladů Tvorba a zúčtování finančních rezerv Tvorba a zúčtování opravných položek ve finanční činnosti Mimořádné náklady Náklady na změnu metody Škody Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv Ostatní mimořádné náklady Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená
593
Daň z příjmů z mimořádné činnost – splatná
594 595 597 598
Daň z příjmů z mimořádné činnost – odložená Dodatečné odvody daně z příjmů Převod provozních nákladů Převod finančních nákladů
123.0002
Automobil X
551.0002
123.0003
Automobil Y
551.0021
15 151 151.0001 151.0002
Poskytnuté zálohy na zásoby Poskytnuté zálohy na materiál Poskytnuté zálohy na materiál Poskytnuté zálohy na ocel
551.0022 551.0023 551.0024 551.0003
151.0003
Poskytnuté zálohy na plastické hmoty
25 251 252 253 255 256 257 261 261.0001 261.0002 261.0003 29 291 291.0001 291.0002 291.0021 291.0022 291.0023
552
6
51
Výnosy
60 601 602 61 611 612 612.0001 612.0002 612.0003 613
Tržby za vlastní výkony a zboží Tržby za automobily Tržby z prodeje služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Změna stavu nedokončené výroby Změna stavu polotovarů vlastní výroby Změna stavu polotovarů vlastní výroby Automobil A Automobil B Změna stavu výrobků
613.0001
Změna stavu automobilů
613.0002
Automobil X
37 371 372 373
papírům k obchodování Opravná položka k dluhovým cenným papírům se splatností do 1 roku držených se splatnosti Opravná položka k ostatním cenným papírům k obchodování Opravná položka k ostatním cenným papírům k obchodování Zúčtovací vztahy Pohledávky (LT i ST) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky z obchodních vztahů LT pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za eskontované cenné papíry Poskytnuté zálohy Ostatní pohledávky Závazky (ST) Závazky z obchodních vztahů Směnky k úhradě Přijaté provozní zálohy Ostatní závazky Zúčtování se zaměstnanci a institucemi Zaměstnanci Ostatní závazky vůči zaměstnancům Pohledávky za zaměstnanci Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Zúčtování daní a dotací Daň z příjmů Ostatní přímé daně Daň z přidané hodnoty Ostatní daně a poplatky Dotace za státního rozpočtu Ostatní dotace Pohledávky za společníky, účastníky sdružení a členy družstva Pohledávky za upsaný základní kapitál Pohledávky za společníky při úhradě ztráty Ostatní pohledávky za společníky a členy družstva Závazky ke společníkům, členům družstva a účastníkům sdružení Závazky ke společníkům při rozdělování zisku Ostatní závazky ke společníkům a členům družstva Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů Jiné pohledávky a závazky Pohledávky z prodeje podniku Závazky z koupě podniku Pohledávky a závazky z pevných termínových operací
374
Pohledávky z pronájmu
291.0024 291.0025 291.0251 3 31 311 311.0001 311.0002 313 314 315 32 321 322 324 325 33 331 333 335 336 34 341 342 343 345 346 347 35 353 354 355 36 364 365 366 367
613.0003
Automobil Y
62
Aktivace
621
Aktivace materiálu a zboží
622 623 624 64 641 642 644 646 648 648.0001 648.0002 66 661 662 663 664 665
Aktivace vnitropodnikových služeb Aktivace LT nehmotného majetku Aktivace LT hmotného majetku Jiné provozní výnosy Tržby z prodeje LT nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje materiálu Smluvní pokuty a úroky z prodlení Výnosy z odepsaných pohledávek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní výnosy Rozpouštění rezerv Finanční výnosy Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Úroky Kursové zisky Výnosy z přecenění cenných papírů Výnosy z LT finančního majetku
666
Výnosy z ST finančního majetku
667 668 68 681 688 69 697
Výnosy z derivátových operací Ostatní finanční výnosy Mimořádné výnosy Výnosy ze změny metody Ostatní mimořádné výnosy Převodové účty Převod provozních výnosů
698
Převod finančních výnosů
7 70 701
Závěrkové a podrozvahové účty Účty rozvažné Počáteční účet rozvažný
702
Konečný účet rozvažný
71 710
Účet zisků a ztrát Účet zisků a ztrát
75 až 79
Podrozvahové účty
75x
Majetek v úschově
76x 77x 78x 8a9
Podrozvahová aktiva Podrozvahová pasiva Technické účty Vnitropodnikové účetnictví
Účtový rozvrh Skupiny ŠKODA AUTO Číslo účtu
Název účtu
Číslo účtu
Název účtu
0
Dlouhodobý majetek
324
Přijaté provozní zálohy
01
Dlouhodobý nehmotný majetek
325
Ostatní závazky
011
Zřizovací výdaje
33
Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
012
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
331
Zaměstnanci
012.0001 Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
333
Ostatní závazky vůči zaměstnancům
012.0002 Náklady na vývoj v souvislosti s projekty
335
Pohledávky za zaměstnanci
52
013
Software
335.0001
Pohledávky za zaměstnanci
014
Ocenitelná práva
335.0002
Půjčky zaměstnancům
014.0001 Ocenitelná práva
336
Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
014.0002 Právo k užívání koncernu Volkswagen pro nové platformy
34
Zúčtování daní a dotací
Goodwill
341
Daň z příjmů
015.0001 Goodwill
342
Ostatní přímé daně
015.0002 Goodwill z akvizic
343
Daň z přidané hodnoty
Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
345
Ostatní daně a poplatky
019.0001 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
346
Dotace za státního rozpočtu
019.0002 Povolenky na emise skleníkových plynů
347
Ostatní dotace
019.0003 Certifikáty
35
Pohledávky za společníky, účastníky sdružení a členy družstva
019.0031 Certifikáty
351
Pohledávky – ovládající a řídící osoba
019.0032 Certifikát typového schválení vozů na recyklovatelnost a opětovné použití
351.0001
Pohledávky – ovládající a řídící osoba
019.0033 Potvrzené certifikáty podle ISO norem
351.0002
LT pohledávky – ovládající a řídící osoba
019.0331 Potvrzené certifikáty podle ISO norem
351.0021
LT pohledávky – ovládající a řídící osoba
019.0332 ISO 9001
351.0022
Škoda Auto Deutschland GmbH
019.0333 ISO 14001
015
019
351.0023
Škoda Auto Slovensko s.r.o.
02
Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
351.0024
Skoda Auto Polska S.A.
021
Stavby
351.0025
Skoda Auto India Private Ltd.
021.0001 Budovy
351.0003
ST pohledávky – ovládající a řídící osoba
021.0011 Budovy
351.0031
ST pohledávky – ovládající a řídící osoba
021.0012 Vzdělávací centrum Na Karmeli, Mladá Boleslav
351.0032
Škoda Auto Deutschland GmbH
021.0013 Škoda Auto muzeum, Mladá Boleslav
351.0033
Škoda Auto Slovensko s.r.o.
021.0014 Zákaznické centrum, Mladá Boleslav
351.0034
Skoda Auto Polska S.A.
021.0015 Technologické centrum Škoda Auto, Mladá Boleslav
351.0035
Skoda Auto India Private Ltd.
021.0016 Učiliště Škoda Auto, Mladá Boleslav
352
Pohledávky – podstatný vliv
021.0017 Škoda Auto Parts centrum, Mladá Boleslav
352.0001
Pohledávky – podstatný vliv
021.0002 Výrobní a montážní závody
352.0002
LT pohledávky – podstatný vliv
021.0021 Výrobní a montážní závody
352.0021
LT pohledávky – podstatný vliv
021.0022 Výrobní a montážní závody v ČR
352.0022
OOO VOLKSWAGEN RUS
021.0221 Výrobní a montážní závody v ČR
352.0003
ST pohledávky – podstatný vliv
021.0222 Mladá Boleslav
352.0031
ST pohledávky – podstatný vliv
021.0223 Vrchlabí
352.0032
OOO VOLKSWAGEN RUS
021.0224 Kvasiny
353
Pohledávky za upsaný základní kapitál
021.0023 Výrobní a montážní závody v zahraničí
354
Pohledávky za společníky při úhradě ztráty
021.0231 Výrobní a montážní závody v zahraničí
355
Ostatní pohledávky za společníky a členy družstva
021.0232 Aurangabad, Indie
358
Pohledávky za společnostmi koncernu Volkswagen
021.0233 Kaluga, Rusko
358.0001
Pohledávky za společnostmi koncernu Volkswagen
021.0234 Salomonovo, Ukrajina
358.0002
Pohledávky za společností Volkswagen
021.0235 Sarajevo, Bosna a Hercegovina
358.0003
Pohledávky za společností Audi
021.0236 Usť – Kamenogorsk, Kazachstán
358.0004
Pohledávky za společností Seat
021.0237 SVW Šanghaj, Čína 022
36
Závazky ke společníkům, členům družstva a účastníkům sdružení
361
Závazky – ovládající a řídící osoba
361.0001
Závazky – ovládající a řídící osoba
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
022.0001 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
53
022.0002 Stroje a zařízení
361.0002
Škoda Auto Deutschland GmbH
022.0003 Obchodní a provozní vybavení
361.0003
Škoda Auto Slovensko s.r.o.
022.0004 Inventář
361.0004
Skoda Auto Polska S.A.
361.0005
Skoda Auto India Private Ltd.
029
Jiný dlouhodobý hmotný majetek
03
Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
031 032
362
Závazky – podstatný vliv
Pozemky
362.0001
Závazky – podstatný vliv
Umělecká díla a sbírky
362.0002
OOO VOLKSWAGEN RUS
032.0001 Umělecká díla a sbírky
364
Závazky ke společníkům při rozdělování zisku
032.0002 Historické modely automobilů
365
Ostatní závazky ke společníkům a členům družstva
04
Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
366
Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti
041
Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku
367
Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
042
Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
368
Závazky ke společnostem koncernu Volkswagen
042.0001 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
368.0001
Závazky ke společnostem koncernu Volkswagen
042.0002 Komplex technologického centra
368.0002
Volkswagen
043
Pořízení dlouhodobého finančního majetku
368.0003
Audi
05
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
368.0004
Seat
051
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
37
Jiné pohledávky a závazky
052
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
371
Pohledávky z prodeje podniku
053
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
372
Závazky z koupě podniku
06
Dlouhodobý finanční majetek
373
Pohledávky a závazky z pevných termínových operací
061
Podíly v ovládaných a řízených společnostech
374
Pohledávky z pronájmu
061.0001 Podíly v ovládaných a řízených společnostech
375
Pohledávky z emitovaných dluhopisů
061.0002 Škoda Auto Deutschland GmbH
376
Nakoupené opce
061.0003 Škoda Auto Slovensko s.r.o.
377
Prodané opce
061.0004 Skoda Auto Polska S.A.
378
Jiné pohledávky
061.0005 Skoda Auto India Private Ltd.
379
Jiné závazky
Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
38
Přechodné účty aktiv a pasiv
062.0001 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
381
Náklady příštích období
381.0001
Náklady příštích období
Ostatní cenné papíry
381.0002
Investiční přísliby
063.0001 Ostatní cenné papíry
381.0003
Leasingové splátky
062
062.0002 OOO VOLKSWAGEN RUS 063
063.0002 Realizovatelná finanční aktiva
382
Komplexní náklady příštích období
063.0003 Finanční deriváty k zajištění
383
Výdaje příštích období
065
Dluhové cenné papíry držené do splatnosti
384
Výnosy příštích období
066
Půjčky a úvěry – ovládané a řízené společnosti, podstatný vliv
385
Příjmy příštích období
066.0001 Půjčky a úvěry – ovládané a řízené společnosti
388
Dohadné účty aktivní
066.0011 Půjčky a úvěry – ovládané a řízené společnosti
389
Dohadné účty pasivní
066.0012 Škoda Auto Deutschland GmbH
39
Opravné položky k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
066.0013 Škoda Auto Slovensko s.r.o.
391
Opravná položka k pohledávkám
066.0014 Skoda Auto Polska S.A.
391.0001
Opravná položka k pohledávkám
066.0015 Skoda Auto India Private Ltd.
391.0002
Opravná položka k pohledávkám z obchodních vztahů
066.0002 Půjčky a úvěry – podstatný vliv
391.0021
Opravná položka k pohledávkám z obchodních vztahů
066.0021 Půjčky a úvěry – podstatný vliv
391.0022
Opravná položka k LT pohledávkám z obchodních vztahů
066.0022 OOO VOLKSWAGEN RUS
391.0221
Opravná položka k LT pohledávkám z obchodních vztahů
391.0222
Opravná položka k LT pohledávkám vůči spřízněným stranám
067
Ostatní půjčky
54
069
Jiný dlouhodobý finanční majetek
391.0223
Opravná položka k LT pohledávkám vůči třetím stranám
07
Oprávky ke dlouhodobému nehmotnému majetku
391.0023
Opravná položka k ST pohledávkám z obchodních vztahů
071
Oprávky ke zřizovacím výdajům
391.0231
Opravná položka k ST pohledávkám z obchodních vztahů
072
Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
391.0232
Opravná položka k ST pohledávkám vůči spřízněným stranám
072.0001 Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
391.0233
Opravná položky k ST pohledávkám vůči třetím stranám
072.0002 Oprávky k nákladům na vývoj v souvislosti s projekty
391.0003
Opravná položka k pohledávkám za eskontované cenné papíry
073
Oprávky k software
391.0004
Opravná položka k poskytnutým zálohám
074
Oprávky k ocenitelným právům
391.0005
Opravná položka k ostatním pohledávkám
074.0001 Oprávky k ocenitelným právům
395
Vnitřní zúčtování
074.0002 Oprávky k právu užívání nářadí koncernu Volkswagen pro nové platformy
398
Spojovací účet při sdružení
Oprávky ke goodwillu
4
Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
075.0001 Oprávky ke goodwillu
41
Základní kapitál a kapitálové fondy
075.0002 Oprávky ke goodwillu z akvizic
075
411
Základní kapitál
Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku
412
Emisní ážio
079.0001 Oprávky k jinému dlouhodobému nehmotnému majetku
413
Ostatní kapitálové fondy
079.0002 Oprávky k povolenkám na emise skleníkových plynů
414
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
079.0003 Oprávky k certifikátům
418
Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách
079.0031 Oprávky k certifikátům
419
Změny základního kapitálu
079.0032 Oprávky k certifikátům typového schválení vozů na recyklovatelnost a opětovné použití
42
Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
079.0033 Oprávky k potvrzeným certifikátům podle ISO norem
421
Zákonný rezervní fond
079.0331 Oprávky k potvrzeným certifikátům podle ISO norem
422
Nedělitelný fond
079.0332 Oprávky k ISO 9001
423
Statutární fondy
079
079.0333 Oprávky k ISO 14001
427
Ostatní fondy
08
Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
427.0001
Ostatní fondy
081
Oprávky ke stavbám
427.0002
Fond z příspěvků vlastníka
081.0001 Oprávky k budovám
427.0003
Fond z akciových opcí
081.0011 Oprávky k budovám
428
Nerozdělený zisk z minulých let
081.0012 Oprávky ke Vzdělávacímu centru Na Karmeli
429
Neuhrazená ztráta z minulých let
081.0012 Oprávky ke Škoda Auto muzeu
43
Výsledek hospodaření
081.0013 Oprávky k Zákaznickému centru
431
Výsledek hospodaření za běžné účetní období
081.0014 Oprávky k Technologickému centru
431.0001
Výsledek hospodaření za běžné účetní období
081.0015 Oprávky k Učilišti Škoda Auto
431.0002
Připadající na akcionáře společnosti
081.0016 Oprávky ke Škoda Auto Parts
431.0003
Připadající na menšinový podíl
081.0002 Oprávky k výrobním a montážním závodům
45
Rezervy
081.0021 Oprávky k výrobním a montážním závodům
451
Rezervy podle zvláštních právních předpisů
081.0022 Oprávky k výrobním a montážním závodům v ČR
453
Rezerva na daň z příjmů
081.0221 Oprávky k výrobním a montážním závodům v ČR
459
Ostatní rezervy
081.0222 Mladá Boleslav
459.0001
Ostatní rezervy
081.0223 Vrchlabí
459.0002
Rezerva na důchody a podobné závazky
081.0224 Kvasiny
459.0003
Rezerva na zaměstnanecké požitky
081.0023 Oprávky k výrobním a montážním závodům v zahraničí
459.0031
Rezerva na zaměstnanecké požitky
081.0231 Oprávky k výrobním a montážním závodům v zahraničí
459.0032
Odměny při pracovních jubileích
081.0232 Aurangabad, India
459.0033
Odměny při odchodu do důchodu
081.0233 Kaluga, Rusko
459.0004
Rezerva na záruční opravy
081.0234 Salomonovo, Ukrajina
459.0005
Rezerva na ostatní závazky vyplývající z prodeje
55
081.0235 Sarajevo, Bosna a Hercegovina
459.0006
Rezerva na personální náklady
081.0236 Usť – Kamenogorsk, Kazachstán
459.0007
Rezerva na ekologickou likvidaci vozů
081.0237 SVW Šanghaj, Čína
46
Dlouhodobé bankovní úvěry
Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům věcí
461
Bankovní úvěry
082.0001 Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům věcí
47
Dlouhodobé závazky
082
082.0002 Oprávky ke strojům a zařízení
471
LT závazky – ovládající a řídící osoba
082.0003 Oprávky k obchodnímu a provoznímu vybavení
471.0001
LT závazky – ovládající a řídící osoba
082.0004 Oprávky k inventáři
471.0002
Škoda Auto Deutschland GmbH
089
Oprávky k jinému LT hmotnému majetku
471.0003
Škoda Auto Slovensko s.r.o.
09
Opravné položky k LT majetku
471.0004
Skoda Auto Polska S.A.
091
Opravná položka k LT nehmotnému majetku
471.0005
Skoda Auto India Private Ltd.
091.0001 Opravná položka k LT nehmotnému majetku
472
LT závazky – podstatný vliv
091.0002 Opravná položka ke zřizovacím výdajům
472.0001
LT závazky – podstatný vliv
091.0003 Opravná položka k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
472.0002
OOO VOLKSWAGEN RUS
091.0031 Opravná položka k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
473
Emitované dluhopisy
091.0032 Opravná položka k nákladům na vývoj v souvislosti s projekty
474
Závazky z pronájmu
091.0004 Opravná položka k software
475
LT přijaté zálohy
091.0005 Opravná položka k ocenitelným právům
478
LT směnky k úhradě
091.0051 Opravná položka k ocenitelným právům
479
Jiné LT závazky
091.0052 Opravná položka k právu užívání nářadí koncernu Volkswagen pro nové platformy
479.0001
Jiné LT závazky
091.0006 Opravná položka ke goodwillu
479.0002
Závazky z faktoringu
091.0061 Opravná položka ke goodwillu
479.0003
Jiné LT závazky k zaměstnancům
091.0062 Opravná položka ke goodwillu z akvizic
479.0004
Jiné LT závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
091.0007 Opravná položka k jinému LT nehmotnému majetku
48
Odložený daňový závazek a pohledávka
091.0071 Opravná položka k jinému LT nehmotnému majetku
481
Odložený daňový závazek a pohledávka
091.0072 Opravná položka k povolenkám na emise skleníkových plynů
481.0001
091.0073 Opravná položka k certifikátům
481.0002
091.0731 Opravná položka k certifikátům
5
Náklady
091.0732 Opravná položka k certifikátu typového schválení vozů na recyklovatelnost a opětovné použití
50
Spotřebované nákupy
091.0733 Opravná položka k potvrzeným certifikátům podle ISO norem
501
Spotřeba materiálu
091.7331 Opravná položka k potvrzeným certifikátům podle ISO norem
501.0001
Spotřeba materiálu
091.7332 Opravná položka k ISO 9001
501.0002
Spotřeba oceli
091.7333 Opravná položka k ISO 14001
501.0003
Spotřeba plastických hmot
Odložená daňová pohledávka
502
Spotřeba energie
503
Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek
092.0011 Opravná položka k budovám
51
Služby
092.0111 Opravná položka k budovám
511
Opravy a udržování
092.0112 Opravná položka ke Vzdělávacímu centru Na Karmeli
512
Cestovné
092.0113 Opravná položka ke Škoda Auto muzeum
513
Náklady na reprezentaci
092.0114 Opravná položka k Zákaznickému centru
513.0001
Náklady na reprezentaci
092
Opravná položka k LT hmotnému majetku
Odložený daňový závazek
092.0001 Opravná položka ke stavbám
56
092.0115 Opravná položka k Technologickému centru
513.0002
Náklady na marketingovou podporu a reklamu
092.0116 Opravná položka k Učilišti Škoda Auto
513.0003
Sponzoring
092.0117 Opravná položka ke Škoda Auto parts
513.0031
Sponzoring
092.0012 Opravná položka k výrobním a montážním závodům
513.0032
Světový šampionát v ledním hokeji
092.0121 Opravná položka k výrobním a montážním závodům
513.0033
Česká hokejová extraliga
092.0122 Opravná položka k výrobním a montážním závodům v ČR
513.0034
Český olympijský výbor
092.1221 Opravná položka k výrobním a montážním závodům v ČR
513.0035
Tour de France
092.1222 Mladá Boleslav
513.0036
Národní cyklokrosový tým
092.1223 Vrchlabí
513.0037
Česká filharmonie a Národní divadlo
092.1224 Kvasiny
513.0038
ADRA
092.0123 Opravná položka k výrobním a montážním závodům v zahraničí
513.0039
Člověk v tísni při České televizi
092.1231 Opravná položka k výrobním a montážním závodům v zahraničí
518
Ostatní služby
092.1232 Aurangabad, India
52
Osobní náklady
092.1233 Kaluga, Rusko
521
Mzdové náklady
092.1234 Salomonovo, Ukrajina
522
Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti
092.1235 Sarajevo, Bosna a Hercegovina
523
Odměny členům orgánů společnosti a družstva
092.1236 Usť – Kamenogorsk, Kazachstán
524
Zákonné sociální pojištění
092.1237 SVW Šanghaj, Čína
525
Ostatní sociální pojištění
093
Opravná položka k nedokončenému LT nehmotnému majetku
527
Zákonné sociální náklady
094
Opravná položka k nedokončenému LT hmotnému majetku
528
Ostatní sociální náklady
094.0001 Opravná položka k nedokončenému LT hmotnému majetku
53
Daně a poplatky
094.0002 Opravná položka ke komplexu technologického centra
531
Daň silniční
095
Opravná položka k poskytnutým zálohám na LT majetek
532
Daň z nemovitostí
096
Opravná položka k LT finančnímu majetku
538
Ostatní daně a poplatky
096.0001 Opravná položka k LT finančnímu majetku
54
Jiné provozní náklady
096.0002 Opravná položka k podílům v ovládaných a řízených společnostech
541
Zůstatková cena prodaného hmotného nebo nehmotného majetku
096.0021 Opravná položka k podílům v ovládaných a řízených společnostech
542
Prodaný materiál
096.0022 Škoda Auto Deutschland GmbH
542.0001
Prodaný materiál
096.0023 Škoda Auto Slovensko s.r.o.
542.0002
Ocel
096.0024 Skoda Auto Polska S.A.
542.0003
Plastické hmoty
096.0025 Skoda Auto India Private Ltd.
543
Dary
096.0003 Opravná položka k podílům v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
544
Smluvní pokuty a úroky z prodlení
096.0031 Opravná položka k podílům v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
545
Ostatní pokuty a penále
096.0032 OOO VOLKSWAGEN RUS
546
Odpis pohledávky
096.0004 Opravná položka k ostatním LT cenným papírům
548
Ostatní provozní náklady
096.0041 Opravná položka k ostatním LT cenným papírům
548.0001
Ostatní provozní náklady
096.0042 Opravná položka k ostatním cenným papírům a podílům
548.0002
Odbytové náklady
096.0043 Opravná položka k realizovatelným finančním aktivům
548.0003
Náklady na logistiku
096.0044 Opravná položka k finančním derivátům k zajištění
548.0004
Správní náklady
096.0045 Opravná položka k dluhovým cenným papírům drženým
548.0005
Režijní náklady
57
do splatnosti 096.0005 Opravná položka k půjčkám a úvěrům – ovládající a řídící osoba, podstatný vliv
549
Manka a škody z provozní činnosti
096.0051 Opravná položka k půjčkám a úvěrům – ovládající a řídící osoba
55
Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů
096.0511 Opravná položka k půjčkám a úvěrům – ovládající a řídící osoba
551
Odpisy LT nehmotného a hmotného majetku
096.0512 Škoda Auto Deutschland GmbH
551.0001
Odpisy staveb
096.0513 Škoda Auto Slovensko s.r.o.
551.0011
Odpisy budov
096.0514 Skoda Auto Polska S.A.
551.0111
Odpisy budov
096.0515 Skoda Auto India Private Ltd.
551.0112
Vzdělávací centrum Na Karmeli
096.0052 Opravná položka k půjčkám a úvěrům – podstatný vliv
551.0113
Škoda Auto muzeum
096.0521 Opravná položka k půjčkám a úvěrům – podstatný vliv
551.0114
Zákaznické centrum
096.0522 OOO VOLKSWAGEN RUS
551.0115
Technologické centrum Škoda Auto
096.0006 Opravná položka k ostatním půjčkám
551.0116
Učiliště Škoda Auto
096.0007 Opravná položka k jinému LT finančnímu majetku
551.0117
Škoda Auto parts centrum
096.0008 Opravná položka k pořizovanému LT finančnímu majetku
551.0012
Odpisy výrobních a montážních závodů
097
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
551.0121
Odpisy výrobních a montážních závodů
098
Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku
551.0122
Odpisy výrobních a montážních závodů v ČR
1
Zásoby
551.1221
Odpisy výrobních a montážních závodů v ČR
11
Materiál
551.1222
Mladá Boleslav
111
Pořízení materiálu
551.1223
Vrchlabí
111.0001 Pořízení materiálu
551.1224
Kvasiny
111.0002 Pořízení oceli
551.0123
Odpisy výrobních a montážních závodů v zahraničí
111.0003 Pořízení plastických hmot
551.1231
Odpisy výrobních a montážních závodů v zahraničí
Materiál na skladě
551.1232
Aurangabad, India
112.0001 Materiál na skladě
551.1233
Kaluga, Rusko
112.0002 Ocel
551.1234
Salomonovo, Ukrajina
112.0003 Plastické hmoty
112
551.1235
Sarajevo, Bosna a Hercegovina
119
Materiál na cestě
551.1236
Usť – Kamenogorsk, Kazachstán
12
Zásoby vlastní výroby
551.1237
SVW Šanghaj, Čína
121
Nedokončená výroba
551.0002
Odpisy samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí
121.0001 Nedokončená výroba
551.0021
Odpisy samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí
121.0002 Škoda Fabia Super 2000
551.0022
Stroje a zařízení
121.0003 Škoda Fabia Greenline
551.0023
Obchodní a provozní vybavení
121.0004 Škoda Fabia Combi Greenline
551.0024
Inventář
551.0003
Odpisy jiného LT hmotného majetku
122
Polotovary vlastní výroby
122.0001 Polotovary vlastní výroby
552
Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů
122.0002 Rozložené vozy
554
Tvorba a zúčtování ostatních rezerv
122.0021 Rozložené vozy
554.0001
Tvorba a zúčtování ostatních rezerv
122.0022 SKD – částečně rozložený vůz
554.0002
Tvorba a zúčtování rezervy na důchody a podobné závazky
122.0023 MKD – středně rozložený vůz
554.0003
Tvorba a zúčtování rezervy na zaměstnanecké požitky
122.0024 CKD – kompletně rozložený vůz
554.0004
Tvorba a zúčtování rezervy na záruční opravy
554.0005
Tvorba a zúčtování rezervy na ostatní závazky vyplývající z prodeje
123
Výrobky
58
123.0001 Výrobky
554.0006
Tvorba a zúčtování rezervy na personální náklady
123.0002 Automobily
554.0007
Tvorba a zúčtování rezervy na ekologickou likvidaci vozů
123.0021 Automobily
555
Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období
123.0022 Škoda Superb
557
Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku
123.0023 Škoda Fabia
558
Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti
123.0231 Škoda Fabia
559
Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti
123.0232 Škoda Fabia Combi
56
Finanční náklady
123.0233 Škoda Fabia Sedan
561
Prodané cenné papíry a podíly
123.0234 Škoda Fabia II
562
Úroky
123.0235 Škoda Fabia II Combi
563
Kursové ztráty
123.0024 Škoda Praktik
564
Náklady z přecenění cenných papírů
123.0025 Škoda Octavia
566
Náklady z finančního majetku
123.0251 Škoda Octavia
566.0001
Náklady z finančního majetku
123.0252 Škoda Octavia Combi
566.0002
Vyplacené dividendy mateřské společnosti Volkswagen International Finance N.V.
123.0253 Škoda Octavia Tour
567
Náklady z derivátových operací
123.0254 Škoda Octavia Combi Tour
568
Ostatní finanční náklady
123.0026 Škoda Roomster
569
Manka a škody na finančním majetku
123.0027 Audi A6
57
Rezervy a opravné položky finančních nákladů
123.0028 Volkswagen Passat
574
Tvorba a zúčtování finančních rezerv
123.0003 Agregáty
579
Tvorba a zúčtování opravných položek ve finanční činnosti
123.0031 Agregáty
58
Mimořádné náklady
123.0032 Motory
581
Náklady na změnu metody
123.0033 Převodovky
582
Škody
123.0034 Komponenty
583
Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv
123.0035 Originální díly
588
Ostatní mimořádné náklady
123.0036 Příslušenství
589
Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti
15
Poskytnuté zálohy na zásoby
59
Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů
151
Poskytnuté zálohy na materiál
591
Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná
151.0001 Poskytnuté zálohy na materiál
591.0001
Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná
151.0002 Poskytnuté zálohy na ocel
591.0002
Daň z příjmů z běžné činnosti – tuzemsko – splatná
151.0003 Poskytnuté zálohy na plastické hmoty
591.0003
Daň z příjmů z běžné činnosti – zahraničí – splatná
19
Opravné položky k zásobám
592
Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená
191
Opravná položka k materiálu
592.0001
Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená
191.0001 Opravná položka k materiálu
592.0002
Daň z příjmů z běžné činnosti – tuzemsko – odložená
191.0002 Opravná položka k oceli
592.0003
Daň z příjmů z běžné činnosti – tuzemsko – odložená
191.0003 Opravná položka k plastickým hmotám
593
Daň z příjmů z mimořádné činnost – splatná
Opravná položka k nedokončené výrobě
593.0001
Daň z příjmů z mimořádné činnost – splatná
192.0001 Opravná položka k nedokončené výrobě
593.0002
Daň z příjmů z mimořádné činnost – tuzemsko – splatná
192.0002 Opravná položka ke Škoda Fabia Super 2000
593.0003
Daň z příjmů z mimořádné činnost – zahraničí – splatná
192
192.0003 Opravná položka ke Škoda Fabia Greenline
594
Daň z příjmů z mimořádné činnost – odložená
594.0001
Daň z příjmů z mimořádné činnost – odložená
Opravná položka k polotovarům vlastní výroby
594.0002
Daň z příjmů z mimořádné činnost – tuzemsko – odložená
193.0001 Opravná položka k polotovarům vlastní výroby
594.0003
Daň z příjmů z mimořádné činnost – zahraničí – odložená
192.0004 Opravná položka ke Škoda Fabia Combi Greenline 193
193.0002 Opravná položka k rozloženým vozům
595
Dodatečné odvody daně z příjmů
193.0021 Opravná položka k rozloženým vozům
596
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
59
193.0022 Opravná položka k SKD
597
Převod provozních nákladů
193.0023 Opravná položka k MKD
598
Převod finančních nákladů
193.0024 Opravná položka k CKD
6
Výnosy
Opravná položka k výrobkům
60
Tržby za vlastní výkony a zboží
194.0001 Opravná položka k výrobkům
601
Tržby za výrobky
194.0002 Opravná položka k automobilům
601.0001
Tržby za výrobky
194.0021 Opravná položka k automobilům
601.0002
Tržby za automobily
194.0022 Opravná položka ke Škoda Superb
601.0003
Tržby za originální díly a příslušenství
194.0023 Opravná položka ke Škoda Fabia
601.0004
Tržby za díly a komponenty do společností koncernu Volkswagen
194.0231 Opravná položka ke Škoda Fabia
602
Tržby z prodeje služeb
194.0232 Opravná položka ke Škoda Fabia Combi
61
Změna stavu zásob vlastní činnosti
194.0233 Opravná položka ke Škoda Fabia Sedan
611
Změna stavu nedokončené výroby
194.0234 Opravná položka ke Škoda Fabia II
611.0001
Změna stavu nedokončené výroby
194.0235 Opravná položka ke Škoda Fabia II Combi
611.0002
Škoda Fabia Super 2000
194.0024 Opravná položka ke Škoda Praktik
611.0003
Škoda Fabia Greenline
194.0025 Opravná položka ke Škoda Octavia
611.0004
Škoda Fabia Combi Greenline
194.0251 Opravná položka ke Škoda Octavia
194
612
Změna stavu polotovarů vlastní výroby
194.0252 Opravná položka ke Škoda Octavia Combi
612.0001
Změna stavu polotovarů vlastní výroby
194.0253 Opravná položka ke Škoda Octavia Tour
612.0002
Rozložené vozy
194.0254 Opravná položka ke Škoda Octavia Combi Tour
612.0021
Rozložené vozy
194.0026 Opravná položka ke Škoda Roomster
612.0022
SKD
194.0027 Opravná položka k Audi A6
612.0023
MKD
194.0028 Opravná položka k Volkswagen Passat
612.0024
CKD
194.0003 Opravná položka k agregátům
613
Změna stavu výrobků
194.0031 Opravná položka k agregátům
613.0001
Změna stavu výrobků
194.0032 Opravná položka k motorům
613.0002
Změna stavu automobilů
194.0033 Opravná položka k převodovkám
613.0021
Automobily
194.0034 Opravná položka ke komponentům
613.0022
Škoda Fabia
194.0035 Opravná položka k originálním dílům
613.0221
Škoda Fabia
194.0036 Opravná položka k příslušenství
613.0222
Škoda Fabia Combi
Opravná položka k zálohám na materiál
613.0223
Škoda Fabia Sedan
197.0001 Opravná položka k zálohám na materiál
613.0224
Škoda Fabia II
197.0002 Opravná položka k zálohám na ocel
613.0225
Škoda Fabia II Combi
197.0003 Opravná položka k zálohám na plastické hmoty
613.0023
Škoda Praktik
197
2
ST finanční majetek a ST bankovní úvěry
613.0024
Škoda Octavia
21
Peníze
613.0241
Škoda Octavia
211
Pokladna
613.0242
Škoda Octavia Combi
213
Ceniny
613.0243
Škoda Octavia Tour
22
Účty v bankách
613.0244
Škoda Octavia Combi Tour
221
Bankovní účty
613.0025
Škoda Roomster
23
ST bankovní úvěry
613.0026
Audi A6
231
ST bankovní úvěry
613.0027
Volkswagen Passat
232
Eskontní úvěry
613.0003
Změna stavu agregátů
24
ST finanční výpomoci
613.0031
Agregáty
241
Emitované ST dluhopisy
613.0032
Motory
249
Ostatní ST finanční výpomoci
613.0033
Převodovky
25
ST cenné papíry a podíly a pořizovaný ST finanční
613.0034
Komponenty
60
majetek 251
Registrované majetkové cenné papíry k obchodování
613.0035
Originální díly
252
Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly
613.0036
Příslušenství
253
Registrované dluhové cenné papíry k obchodování
62
Aktivace
255
Vlastní dluhopisy
621
Aktivace materiálu a zboží
256
Dluhové cenné papíry se splatností do 1 roku držené do splatnosti
622
Aktivace vnitropodnikových služeb
257
Ostatní cenné papíry k obchodování
623
Aktivace LT nehmotného majetku
257.0001 Ostatní cenné papíry k obchodování
624
Aktivace LT hmotného majetku
257.0002 Realizovatelná finanční aktiva
64
Jiné provozní výnosy
257.0003 Finanční deriváty k zajištění
641
Tržby z prodeje LT nehmotného a hmotného majetku
257.0031 Finanční deriváty k zajištění
642
Tržby z prodeje materiálu
257.0032 Úrokové swapy
644
Smluvní pokuty a úroky z prodlení
257.0033 Měnové forwardy
646
Výnosy z odepsaných pohledávek
648
Ostatní provozní výnosy
259
Pořizování ST finančního majetku
26
Převody mezi finančními účty
648.0001
Ostatní provozní výnosy
261
Peníze na cestě
648.0002
Rozpouštění rezerv
261.0001 Peníze na cestě
66
Finanční výnosy
261.0002 Peníze na cestě – pokladna
661
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
261.0003 Peníze na cestě – bankovní účty
662
Úroky
29
Opravné položky ke ST finančnímu majetku
663
Kursové zisky
291
Opravná položka ke ST finančnímu majetku
664
Výnosy z přecenění cenných papírů
291.0001 Opravná položka ke ST finančnímu majetku
665
Výnosy z LT finančního majetku
291.0002 Opravná položka ke ST cenným papírům a podílům
665.0001
Výnosy z LT finančního majetku
291.0021 Opravná položka ke ST cenným papírům a podílům
665.0002
Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
291.0022 Opravná položka k registrovaným majetkovým cenným papírům k obchodování
665.0003
Výnosy z ostatních LT cenných papírů a podílů
291.0023 Opravná položka k registrovaným dluhovým cenným papírům k obchodování
665.0004
Výnosy z ostatního LT finančního majetku
291.0024 Opravná položka k dluhovým cenným papírům se splatností do 1 roku držených se splatnosti
666
Výnosy z ST finančního majetku
291.0025 Opravná položka k ostatním cenným papírům k obchodování
667
Výnosy z derivátových operací
291.0251 Opravná položka k ostatním cenným papírům k obchodování
667.0001
Výnosy z derivátových operací
291.0252 Opravná položka k realizovatelným finančním aktivům
667.0002
Výnosy z devizových obchodů
291.0253 Opravná položka k finančním derivátům k zajištění
668
Ostatní finanční výnosy
291.0003 Opravná položka k pořizování ST finančního majetku
68
Mimořádné výnosy
3
Zúčtovací vztahy
681
Výnosy ze změny metody
31
Pohledávky (LT i ST)
688
Ostatní mimořádné výnosy
311
Pohledávky z obchodních vztahů
69
Převodové účty
311.0001 Pohledávky z obchodních vztahů
697
Převod provozních výnosů
311.0002 LT pohledávky z obchodních vztahů
698
Převod finančních výnosů
311.0021 LT pohledávky z obchodních vztahů
7
Závěrkové a podrozvahové účty
311.0022 Pohledávky z obchodních vztahů vůči spřízněným
70
Účty rozvažné
311.0023 Pohledávky z obchodních vztahů vůči třetím stranám
701
Počáteční účet rozvažný
311.0003 ST pohledávky z obchodních vztahů
702
Konečný účet rozvažný
stranám
61
311.0031 ST pohledávky z obchodních vztahů
71
Účet zisků a ztrát
311.0032 Pohledávky vůči spřízněným stranám
710
Účet zisků a ztrát
311.0033 Pohledávky vůči třetím stranám
75 až 79
Podrozvahové účty
313
Pohledávky za eskontované cenné papíry
75x
Majetek v úschově
314
Poskytnuté zálohy
76x
Podrozvahová aktiva
315
Ostatní pohledávky
77x
Podrozvahová pasiva
32
Závazky (ST)
78x
Technické účty
321
Závazky z obchodních vztahů
8a9
Vnitropodnikové účetnictví
321.0001 Závazky z obchodních vztahů 321.0002 Závazky vůči spřízněných stranám 321.0003 Závazky vůči třetím stranám 322
Směnky k úhradě
Použité zkratky: LT...dlouhodobé, ST...krátkodobé.
Spřízněné strany Skupiny ŠKODA AUTO Mateřská společnost − Volkswagen International Finance N.V. Vrcholová mateřská společnost − VOLKSWAGEN AG Společnosti kontrolované vrcholovou mateřskou společností − Volkswagen Sachsen GmbH − VOLKSWAGEN Group United Kingdom Ltd. − Group VOLKSWAGEN France s.a. − VOLKSWAGEN SLOVAKIA a.s. − Volkswagen Navarra, S.A. − Volkswagen Group Sverige AG − Import VOLKSWAGEN Group s.r.o. − Volkswagen Group Rus OOO − Volkswagen do Brasil Ltda. − AUDI AG − SEAT, S.A. − Volkswagen Group Italia S. p. A. − Volkswagen – Audi Espaňa S.A. − Volkswagen Bruxelles S. A. − EC GmbH − Gearbox del Prat, S. A. − Volkswagen Poznan Sp. Zo. o. − Volkswagen Motor Polska Sp. zo. o. − OOO Volkswagen Rus − Volkswagen Argentina S. A. − Volkswagen Group Australia Ptg .Ltd. − Raffay GmbH Ostatní spřízněné strany − Bentley Motors TK − Ostatní spřízněné strany
62
