Sborník Slezské diakonie Kolektiv autorů
květen 2010
Sborník Slezské diakonie Autoři: Ing. Česlav Santarius Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. Ing. Bronislav Kostka Mgr. Ilona Śniegoňová Mgr. Lenka Waszutová, DiS. Mgr. Janka Adameová Bc. Markéta Stanieková, DiS. Ing. Monika Klimková Ing. Veronika Cielecká Mgr. Hana Štěpánová Odpovědní redaktoři Mgr. Hana Štěpánová, Ondřej Czubaj Korektura Mgr. Hana Štěpánová, Ing. Bc. Klára Brzobohatá Tisk a grafická úprava Infiniti art, s. r. o. Vydala: Slezská diakonie Na Nivách 7 737 01 Český Těšín www.slezskadiakonie.cz Sborník Slezské diakonie Kolektiv autorů Počet stran 64 První vydání, Český Těšín 2010
„Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.“ Bible (Matouš 25, 35–36)
„Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“ Bible (Matouš 5,16)
„Přinášíme světlo do života potřebným.“ Slezská diakonie
Vážení přátelé, dovolte nám pozvat Vás k ohlédnutí se za vznikem, vývojem i současností Slezské diakonie, která letos slaví své 20. narozeniny. Změnou společensko-politických podmínek po roce 1989 ožila v církvích myšlenka znovuobnovení diakonické činnosti. Nejinak tomu bylo i ve Slezské církvi evangelické a. v. Myšlenka se stala realitou a dne 27. listopadu 1990 vznikla Slezská diakonie. To byl začátek, ale jak to vše pokračovalo? Na to se Vám pokusí přinést odpověď Sborník, který právě držíte v rukou. Autory příspěvků jsou ředitel a další pracovníci Slezské diakonie, kteří stáli při zrodu jednotlivých oblastí činnosti organizace nebo jsou za jejich rozvoj zodpovědní. Jsou to tedy odborníci, kteří nepopisují jakousi teorii, ale svou práci ve Slezské diakonii. I z tohoto důvodu byla ponechána stylizace zpracování příspěvků na samotných autorech jednotlivých kapitol. Věříme, že Vám následující příspěvky ve Sborníku Slezské diakonie ozřejmí nejen historii vzniku a počátku rozvoje organizace, ale ukážou i šíři a rozmanitost poskytovaných služeb a vhled do vizí a záměrů jejího dalšího směřování. Redakční rada Slezské diakonie
Obsah
Předmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 1. Diakonie a církev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 2. Historie vzniku Slezské diakonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3. Vývoj středisek a sociálních služeb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 4. Projektová činnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 5. Křesťanství ve Slezské diakonii. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 6. Kvalita služeb ve Slezské diakonii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 7. Lidské zdroje ve Slezské diakonii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 8. Fundraising, sponzorství, dárcovství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 9. Vztahy s veřejností a propagace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 10. Zahraniční spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 11. Pohled ekonoma. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 12. Dosažené úspěchy Slezské diakonie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 13. Vize, výzvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
1 Diakonie a církev Historický vývoj od vzniku křesťanství Často slyšíme kritiku, že křesťanství„lítá v oblacích“, že nechtělo rozumět a nerozumí potřebám denního života, že je nereálné. Zejména v období totality se tímto směrem nesla kritika, ale současně byly ze strany režimu kladeny administrativně-direktivní překážky tak, aby služba diakonie nemohla být legálně vykonávána. Samozřejmě, že jsou, a i v minulosti byli, lidé, kteří špatně chápou křesťanské učení. Svědectví Bible a zejména Skutky svatých apoštolů dokumentují, že námitky a kritika je jednostranná. Je nadmíru důležité říci, že první křesťanské sbory se staraly velmi harmonicky o otázky spasení duše a stejně tak i o potřeby všedního dne. První křesťany můžeme vidět ve vroucí modlitbě na kolenou a zároveň i ve službě při stolech. Nevíme přesně, jaká byla vlastní organizace ve službě při stolech. Víme však, že to nebyla věc soukromá, věc pouze několika jednotlivců, ale celého Jeruzalémského sboru. Naopak je nutno se pozastavit nad tím, že právě před dvěma tisíci lety první křesťanské sbory tuto službu diakonie tak významně pochopily a zorganizovaly. Vzor starokřesťanské diakonie se vždy jako volání k následování vznášel před zraky církve v celých jejich dějinách, i když byl někdy uskutečňován velmi nedostatečně a s rostoucím počtem křesťanů přistupujících k církvi (ne vždy z důvodu víry) zejména v době po Konstantinu Velikém, který dal křesťanům svobodu, upadla v zapomnění. Středověk se znovu pokoušel diakonii obnovit, ale ideál asketického života v pohroužení se do sebe za zdmi kláštera přetvořil službu lásky k druhým v péči o vlastní dokonalost. Jen tu a tam Kristovou láskou dotknuté srdce pochopilo, co znamená text evangelia Svatého Jana 13, 15:
do služby milosrdenství patří zvláštní místo ženám. Tuto skutečnost si uvědomoval i reformátor Martin Luther, který napsal: „Schopnost cítit lítost k jiným je ve větší míře vlastní ženám než mužům. Zbožné ženy jsou obdarovány zvláštní milostí utěšování jiných, dokážou zmírnit jejich utrpení.“ Je pravda, že ani reformátor ani poreformační doba tomuto nedokázaly dát určitý organizační rámec. Byly to spíše almužny a péče o nemocné v době šíření nakažlivých chorob, aniž by se tato služba lásky stala pravidlem nebo byla nějakým způsobem organizována. Návrat k původní diakonii nastal až v 19. století silně ovlivněném pietismem. Od založení diakonátu v městě Kaiserswert pastorem Teodorem Fliednerem v roce 1836 se otevírá nová etapa novodobé diakonie v církvi. Od té doby služba milosrdenství žen nachází své místo ve sborech a stala se tou nejaktivnější částí sborové práce.
Počátky diakonické práce na Těšínském Slezsku v období Rakousko-Uherska až do První světové války Evangelická církev na Těšínském Slezsku jako jedna z prvních nezapomněla na křesťanskou sociální službu – diakonii. Důkazem toho je postupný vznik jednotlivých zařízení v různých městech a obcích regionu.
„Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.“
Evangelická společnost sester (181) V Bielsku začala Evangelická společnost sester (Stowarzyszenie Niewiast Ewangelickich) rozvíjet svou požehnanou činnost hned po vyhlášení Protestantského patentu v roce 1861. Stejné společenství vzniklo v Těšíně a pod jeho záštitou pracoval několik let (než získal právní nezávislost) i ústav v Dziengielowie – Diakonát Eben-Ezer.
Reformace zavrhla ideál klášterního života a zejména ženě určila jako místo její služby lásky vlastní rodinu a domácnost. V tomto uvolněném ovzduší se již mnohem více obracel zřetel evangelických žen na potřeby bližních. Od začátku povolávání
Domov pro sirotky v Bielsku (181) Po vyhlášení Protestantského patentu byl založen rovněž Domov pro sirotky v Bielsku. V roce 1907 byl přemístěn do budovy, ve které mohlo běžně přebývat okolo 30 dětí. O dům se starala Evangelická
společnost sester. Sestry organizovaly sbírky a dary pro domov. O děti se staraly 3 sestry – diakónky a počet sirotků někdy dosahoval až 50 dětí. Evangelický dům pro sirotky v Ustrońi (1883) V roce 1858 opravdová starost o děti z chudých rodin přivedla sbor v Ustrońi na nápad zřídit sirotčí fond. Tento vznikal z nedělních sbírek. Otevřela se tím možnost obdarovat kolem 30 dětí oblečením a jídlem, zejména v období vánočních svátků. Po roce 1880 sbor pronajal dva pokoje, kde bylo umístěno dalších sedm dětí, a to se stalo základem Evangelického domu pro sirotky, který byl otevřen až v roce 1883. V roce 1887 byl z dobrovolných darů vybudován a o rok později vznikl i útulek. Postupem času byly do domova přijímány i děti z okolí Ustrońě a jejich počet se pohyboval od 34 do 45 osob. Provoz domu byl financován z vlastního hospodářství, dary, sbírkami i státními subvencemi. Toto zařízení působilo do začátku Druhé světové války. Evangelická nemocnice v Těšíně (1892) Nemocnice v Těšíně vznikla v roce 1892 pod názvem Všeobecná nemocnice evangelického sboru jako výsledek pokusu o samostatnost slezských nemocnic. Cílem bylo hlavně osamostatnit se od Nemocnice Alžbětinek, ve které byl na nemocné nekatolíky vyvíjen nátlak a římskokatolická propaganda. O vznik nemocnice, finanční zajištění i její chod obecně se od začátku staral farář a superintendent Teodor Haase. Zdravotní péči v nemocnici zajišťovaly sestry – diakónky. Diakonát v Těšíně a Bielsku (1899) Nutnost vybudování samostatného diakonátu v Těšíně byla zřejmá ihned po založení evangelické nemocnice. První sestry – diakónky, které zde pracovaly, byly vyškoleny ve Weimaru. Další se již připravovaly na místě v Těšíně. Proto vznikl Diakonický domov, který byl zřízen zakladatelem nemocnice, tj. evangelickým sborem. Sestry – diakónky pracovaly jak v nemocnici, tak v Těšínské ženské škole (tzv. alumneu) ale i mimo Těšín, a to v Bielsku, Meranu a dokonce i v Praze. V roce 1899 byl Diakonický domov předán pod správu Slezského seniorátu a přejmenován na Slezský evangelický dům sester. V době přechodu nemocnice pod státní správu v roce 1903 se
8
Diakonický domov přestěhoval do Bielska a odtud také pocházela většina diakónek působících v zařízeních našeho regionu. Přestěhovaný Diakonický domov byl nejdříve umístěn do farní budovy a v roce 1905 získal svou vlastní budovu. Domov pro sirotky ve Skoczowie (1904) Ve Skoczowie vznikl Domov pro sirotky v roce 1904. Nejdříve se o něj staral sbor, shromažďoval dary a sbírky na provoz a udržení osmi svěřenců. V roce 1919 se majitelem stala Evangelická společnost sester. Dům pracoval do vypuknutí Druhé světové války.
Diakonická práce v evangelických sborech na území Těšínského Slezska Část Těšínského Slezska byla po První světové válce přidělena nově vzniklé Československé republice. Rovněž i ve sborech působících na území Československa již v době Rakousko-Uherska postupně vznikaly diakonické aktivity a zařízení. Začátek práce v Komorní Lhotce (1908) Pastor Kulisz v roce 1908 otevřel v Komorní Lhotce středisko pro lidi bez domova. Z pamětní knihy, která se dochovala, je možno přečíst, co vedlo pastora Kulisze k založení prvního útulku milosrdenství. Hned na prvních stranách je uvedeno, že v Komorní Lhotce žil velmi nemocen šestnáctiletý Pavel Bobek, bez jakýchkoliv prostředků a pomoci, žil opuštěn v bídě a nepořádku. Jeho katastrofální situace tak zapůsobila na pastora Kulisze, že se rozhodl pro konkrétní realizaci pomoci. O svém záměru zřídit útulek se poradil s některými ochotnými ženami ze sboru. Bylo přikročeno k realizaci záměru a pro tento účel byl pronajat dřevěný domek č. p. 129 od ředitele školy pana Rymorze. První útulek začal fungovat před Vánocemi – 21. prosince 1908. Jeho dalším klientem byla, kromě již zmíněného Pavla Bobka, Zuzana Bulawowa ze Smilovic. První ošetřovatelkou byla Eva Sabelová. Tento dřevěný domek sloužil svému účelu až do vybudování nového zařízení Betezda a dodnes stojí v centru Komorní Lhotky. Domov pro sirotky v Třinci (1913) V Třinci vznikl Domov pro sirotky v roce 1913 a poskytoval pomoc zhruba 30 dětem, což neuspokojovalo potřeby města. Proto byly v roce 1934 dostavěny nové pokoje pro dívky.
Dům byl financován ze sbírek dobrovolníků, dotací místních železáren a ze sbírek, které byly organizovány v rámci reformačních bohoslužeb. Činnost tohoto zařízení přečkala i Druhou světovou válku a pak byla převedena pod správu státu. Během socialistické výstavby a budování sídliště v Lyžbici byl domov zlikvidován a budova zbourána. Domov Betezda (191) V roce 1915 Evangelická společnost sester koupila parcelu a v roce 1917 byl dokončen nový dům milosrdenství, který byl pojmenován Betezda. V roce 1923 byla kapacita domu rozšířena na 21 míst. V následujících letech bylo další přístavbou získáno až 60 míst, z nichž několik bylo určeno dětem. Budova Betanie (192) V roce 1923 byla na místě zbouraného domu postavena nová hospodářská budova – Betanie, ve které byly rovněž místa i pro pacienty. Budova Sarepty (1930) V roce 1930 koupila Evangelická společnost sester nový pozemek, na kterém byla v letech 1934–1935 postavena nová, na tu dobu velká a moderní budova – nový ústav milosrdenství Sarepta. Nová budova, jež byla zbudována za účinné pomoci sboru v Komorní Lhotce a tehdejšího pastora Jana Unického, umožnila přijetí dalších nových pacientů z různých míst Těšínského Slezska.
Diakonická práce na Těšínském Slezsku v období Druhé světové války, bezprostředně po ní a v období totality Vypuknutím Druhé světové války začala druhá kapitola v dějinách evangelických sociálních ústavů na Těšínsku. Evangelická společnost sester, která založila tato zařízení, byla jako polská organizace zakázána. Majetek společnosti byl zkonfiskován německými okupanty. Ústav se stal vlastnictvím německé organizace pod názvem Verand Schlesischer Altersheime e. v. in Breslau. Za okupace byl dosavadní personál ústavu propuštěn a nahrazen jiným. Bezprostředně po skončení války byly ústavy jakožto německý
majetek předány pod správu Českobratrské církve evangelické. V roce 1948 byly ústavy navráceny zpět nově vzniklé Slezské církvi evangelické augsburského vyznání (dále jen SCEAV), která byla po zrušení Evangelické společnosti sester jediným právoplatným majitelem. Od roku 1948 až do nuceného vystěhování z Komorní Lhotky byl vedoucím těchto ústavů farář Vladislav Santarius. Tuto funkci vykonával současně s plněním funkce faráře v Komorní Lhotce, pak v Třanovicích a v Ostravě. V té době nastal rozvoj činnosti ústavů, jejich přestavba a modernizace. Sociální ústavy Betezda-Sarepta byly i významnými středisky evangelizační a misijní práce jak ve sboru v Komorní Lhotce, tak i v širokém okolí. Přímo zde, nebo s využitím materiálnětechnického zázemí (obdobně jako tomu bylo a je při organizování evangelizačních týdnů v Dziengielovie v Polsku), se pořádaly velké biblicko-misijní akce, včetně slavnostních shromáždění a výletů k tolerančnímu pomníku na Goduli. Konaly se zde soustředění a nácviky spojených pěveckých sborů z celého Těšínska pod vedením profesora Karola Hlawiczky před velkými evangelizačními shromážděními ve Zlíně, kde pak tyto soubory společně vystupovaly. Velké evangelizace v místním kostele byly rovněž zaměřeny na získávání finančních darů a podpory pro činnost ústavů. Evangelické sociální ústavy Betezda-Sarepta umožňovaly praktickou realizaci biblických zásad lásky a byly místem dobrovolných akcí jak v oblasti praktické fyzické pomoci, tak i služby a pomoci v duchovní oblasti. Je nutno poznamenat, že právě evangelizační misijní činnost v samotných ústavech i ve sboru v Komorní Lhotce byla vystavena nátlaku úřadů totalitního režimu i vedení církve. Součástí ústavů byla ještě i po Druhé světové válce půda a malé hospodářství. Počet klientů se pohyboval někdy mezi 90 až 100 osobami a o jejich péči se staralo pouze minimální množství pracovníků – okolo deseti. K těmto stálým pracovníkům byly poměrně často organizovány brigády dobrovolníků z řad věřících z různých míst a sborů Těšínského Slezska. Za celou dobu existence ústavu milosrdenství v Komorní Lhotce přešlo, nebo zde získalo útočiště, několik tisíc lidí bez ohledu na národnost nebo náboženskou příslušnost. V roce 1960 evangelické sociální ústavy Betezda-Sarepta, jako i jiné církevní organizace v celé Československé republice, přecházejí pod státní správu. Po odebrání Betezdy a Sarepty a při upevňování ideologické totality se musela církev a služba církve – diakonie přesunout pouze do hranic sborů, resp. do misijních společenství. I v té době patřily
9
církve a skupiny věřících lidí k nemnohým skupinám, kde se udržely vztahy důvěry a vzájemné úcty. Práce v církevních sborech i v misijních společenstvích se proto v rámci možností vymezených státním dozorem orientuje na návštěvy nemocných ve sborech, jsou organizovány svozy starších a nemocných ke Svaté večeři Páně atd. S určitými problémy (a někdy i následky) jsou organizovány návštěvy domovů důchodců, nemocnic i dětských domovů. Podle možností jsou na neděli nebo na svátky brány do rodin opuštěné děti. Z těchto důvodů, z hlediska materiální pomoci pro potřeby u nás i v zahraničí, jsou organizovány jak finanční sbírky, tak i materiální pomoc ve formě sbírek šatstva, brýlí a podobně. V mnoha případech byla tato činnost vystavena represivním opatřením ze strany úřadů a pracovníků příslušných státních ústavů a institucí. Zejména návštěvy a evangelizačně-misijní zaměření této činnosti bylo potlačováno, aby se zamezilo jakémukoliv šíření zvěsti evangelia a Božího slova. K použití represivních metod a postupů ze strany státního dozoru byla nucena i samotná církev, zejména její vrchní vedení. Od začátku doby ideologické totality byla oblast služby diakonie negativně zasažena. Stát si přivlastnil monopol na veškerou sociální péči. Ing. Česlav Santarius
10
2 Historie vzniku Slezské diakonie Změnou společensko-politických podmínek po 17. listopadu 1989 znovu ožilo uchované povědomí, že křesťanská láska se má projevit konkrétními činy a službou. Toto znovuoživení se ukázalo v Čechách, na Moravě, na Slovensku, ale i v našem regionu – v Těšínském Slezsku. Měli jsme různé představy o organizačním řešení této problematiky. Neměli jsme ale vůbec žádné zkušenosti, a proto při příležitosti 20. výročí vzniku Slezské diakonie patří poděkování našim přátelům z jiných církví České republiky i ze zahraničí, kteří nám poskytli bratrské rady a pomohli udělat první kroky do nám dosud neznámé oblasti. Vřelý dík patří neformální skupině ostravské diakonie, která s pomocí metodického vedení již vytvořené Diakonie Českobratrské církve evangelické v Praze připravovala rozjezd prvních diakonických aktivit v Ostravě. Na schůzkách ostravské skupiny jsme obdrželi podrobnější informace o vytváření organizace diakonie a o metodách práce z prostředí, které již několik měsíců fungovalo v rámci Českobratrské církve evangelické. Postupně jsme navázali kontakty přímo s jejím ústředím v Praze a od tehdejšího prvního ředitele PhDr. Karla Schwarze jsme získali nejen další informace, ale i praktické rady pro naši činnost. Velký význam pro vznik Slezské diakonie měly i první zahraniční kontakty a zejména osobní angažovanost evangelického pastora Dr. Miroslava Danyse, rodáka z Českého Těšína, který v období totality emigroval a v té době žil a pracoval v Detmoldu v Německu. Právě pastor Danys, kromě toho, že povzbuzoval iniciátory ke vzniku diakonické práce, rovněž přesvědčil a získal pro toto nové dílo evangelického pastora Joachima Waltera, tehdejšího ředitele velkého diakonického zařízení Eben-Ezer v Lemgu. S ohledem na naše regionální a historické tradice jsme přistoupili k budování a vytváření vlastní regionální diakonie s tím, že jsme od samého začátku uvažovali o jejím ekumenickém charakteru. Asi v polovině roku 1990 byla vypracována první pracovní verze Statutu a z prvních aktivních zájemců o toto dílo byl ustaven Přípravný výbor. Samotný návrh Statutu a zaměření činnosti připravované nové Slezské diakonie byl konzultován jak s vedením Slezské církve evangelické a. v., tak i s vedením misijního hnutí Křesťanského společenství – Społecznośći Chrześcijańske.
I když v Přípravném výboru byli zastoupeni tři faráři SCEAV a tři členové byli zároveň členy Církevní rady SCEAV, nebyla ze strany některých dalších členů ve vedení církve vytvořena žádná podpora nově vznikajících diakonií. Spíše zde byla nechuť, negativní přístup, ustavičné odmítání a komplikace. Přesto se pokračovalo na dopracování Statutu do jeho definitivní podoby a s podpisy devíti členů Přípravného výboru byl zaslán k registraci do Prahy. Dne 27. listopadu 1990 byla Slezská diakonie jako samostatný právní subjekt (občanské sdružení) zaregistrována na Ministerstvu vnitra České republiky (pod registračním číslem VSP/1-3339/90-R, IČO: 136 42 375). Nově vzniklá organizace byla deklarována následovně: „a) Slezská diakonie je křesťanským sdružením otevřeným všem, kteří v duchu křesťanské lásky chtějí sloužit bližním. b) Slezská diakonie • je křesťanským sdružením vzniklým na půdě SCEAV s demokraticky volenými orgány; • pracuje zejména na území SCEAV, úzce spolupracuje s misijním hnutím Křesťanské společenství – Społeczność Chrześcijańska, dále s jinými církvemi, křesťanskými hnutími a stranami jak na území ČSFR, tak i v zahraničí; • má vlastní grafický znak (symbol) – srdce s křížem uprostřed; • vlastní kulaté razítko s textem „Slezská diakonie se sídlem v Karviné“ po obvodu a grafickým znakem uprostřed. c) Sídlo sdružení Slezské diakonie se nachází v Karviné na Náměstí T. G. Masaryka 3/4.“ Cíle sdružení byly následující: „a) Slezská diakonie navazuje na již v minulosti na našem terénu působící charitativní spolky a zařízení diakonie. b) Základním cílem je praktická realizace biblických zásad lásky, a to formou organizování a zajišťování křesťanské služby, pastorační služby, materiální a jiné péče pro lidi staré, opuštěné, osamělé, nemocné, postižené a jinak potřebující.
11
c) Prostředky, které Slezská diakonie bude mít k dispozici, budou rovněž na konkrétní jednoúčelové akce, schválené jmenovitě Radou. d) Slezská diakonie bude aktivně spolupracovat s organizacemi a zařízeními stejného zaměření v ČSFR i v zahraničí.“ Ve smyslu výzvy předsedy vlády Československé federativní republiky RNDr. J. Miloška, DrSc. ze dne 26. září 1990 (č. j. 2040/90-06/S) Slezská diakonie od samého začátku usilovala především o navrácení bývalých evangelických sociálních ústavů Betezda-Sarepta v Komorní Lhotce, které až do roku 1960 patřily SCEAV, což se nepodařilo ani za 20 let v plném rozsahu uskutečnit. Z celého komplexu tří budov byly od Okresního úřadu ve Frýdku-Místku převzaty pouze budovy dvě. V jednom ze dvou objektů jsme v rekordně krátkém čase dvou měsíců vytvořili prací dobrovolníků malý domov odpočinku ve stáří – penzion s názvem Betanie. Vlastní provoz tohoto zařízení byl zahájen 1. ledna 1992. Druhý rozsáhlejší objekt, budova bývalé Betezdy, byl ve velmi špatném technickém stavu a byl by možná za normální situace zbourán. Objekt byl po převzetí Slezskou diakonií podroben rozsáhlé rekonstrukci, která trvala dva roky. Slavnostní otevření opravené budovy, našeho prvního historického objektu diakonické práce, se uskutečnilo v neděli 8. října 1994 a v říjnu byl také zahájen normální provoz. Šlo o zařízení s trvalým pobytem pro muže a ženy s mentálním postižením do 35 let s kapacitou 20 osob. Ustanovující konference Slezské diakonie, které se zúčastnilo asi 200 osob, se konala v sobotu 6. dubna 1991 v kulturním domě v Komorní Lhotce. Na této ustanovující konferenci byla vybrána jedenáctičlenná rada. Členy rady byli Ing. Česlav Santarius, Mgr. Jan Cieślar, Leopold Cyroň, Mgr. Anna Bystrzycka, Jan Stebel, Ing. Adam Cieślar, Mgr. Jan Kaleta, Alois Pasz, Zb. Niemiec, Ing. Arch. Karel Cieślar, Ing. Jan Morávka (pořadí podle počtu získaných hlasů při volbách). Ustavující konference členů, jako nejvyšší orgán sdružení, schválila dlouhodobý – orientační program, který ve čtyřech základních skupinách stanovil pro činnost Slezské diakonie bližší i vzdálenější cíle. Jednalo se o tyto čtyři směry působení: 1. Charitativní činnost a charitativní zařízení. 2. Členská základna, spolupracovníci diakonie, funkce diakónů a diakónek, ženský diakonát. 3. Školení a vzdělávání, spolupráce doma i v zahraničí.
12
4. Hospodářsko-podnikatelská činnost zaměřená na získání finančních prostředků pro činnost diakonie. Program činnosti předložený na této ustavující konferenci Slezské diakonie v roce 1991 vypadal tehdy jako pěkný sen. Je opravdu zajímavé porovnat jednotlivé body tehdy stanovených záměrů se současnou realitou. S vděčností k Pánu Bohu musíme konstatovat, že většina těchto bodů v průběhu dosavadní činnosti Slezské diakonie byla splněna a mnohé aktivity dále rozšířeny. Zde jsou jmenovány jednotlivé body Programu činnosti Slezské diakonie z roku 1991: „a) Charitativní činnost a charitativní zařízení • Převzetí do správy a provozování Betezdy-Sarepty • Zavedení pravidelných (min. jednou týdně) rozhovorů ve středisku křesťanské pomoci Agape v Karviné • Vytvoření dalších středisek křesťanské pomoci (např. v Třinci) • Zřízení útulku pro pomoc v nouzi (např. v Karviné) • Zřízení střediska pro denní pobyt dětí a mládeže s kombinovaným postižením (např. využití objektu po zrušené mateřské školce) • Pomoc zrakově postiženým (kvalitní literatura pro nevidomé – především křesťanská, nahrávky apod.) • Zřízení střediska pečovatelské služby (ve sborech, městech a obcích) • Vybudování a rozšíření křesťanských domovů odpočinku ve stáří (penziony – domovy s pečovatelskou službou) • Zřízení domu nebo minivesničky typu “S. O. S.“ • Organizování výkonu civilní služby za službu vojenskou b) Členové, spolupracovníci diakonie, funkce diakónů a ženský diakonát • Získávání členů, spolupracovníků a sympatizantů Slezské diakonie • Zřizování místních klubů Slezské diakonie • Převzetí patronátu místním klubem nad některým zařízením nebo činností Slezské diakonie • Vytvoření funkce diakónů a diakónek se zaměřením na ošetřovatelsko-pečovatelskou činnost • Vytvoření instituce ženského diakonátu se zaměřením na: • ošetřovatelsko-pečovatelskou činnost • výchovně-pedagogickou činnost • Spolupráce s ženskými diakonáty v zahraničí (zejména Polsko, Německo, Rakousko)
c) Školení a vzdělávání, spolupráce doma i v zahraničí • Organizování přednášek a školení (ve spolupráci s Křesťanským sdružením zdravotníků) • Organizování stáží a studia v zahraničí • Organizování křesťanských jazykových kurzů • Organizování tematických zájezdů a exkurzí do středisek a zařízení diakonie v ČSFR a zahraničí • Spolupráce s církví na zorganizování křesťanské mateřské školky • Spolupráce s církví na zorganizování anglické střední školy • Členství v mezinárodních orgánech a institucích diakonie • Navázání a rozšíření kontaktů s diakoniemi v ČSFR a zahraničí d) Hospodářská činnost • Organizování materiální a brigádnické pomoci pro různá zařízení diakonie • Rozšíření a zkvalitnění prodeje a služeb ve středisku Agape (zásilková činnost, pojízdná prodejna, půjčovna video a dia seriálů, kopírování textů) • Organizování výstav s náboženskou tematikou ve střediscích diakonie • Organizování koncertů a představení s výtěžkem na podporu činnosti diakonie • Organizování sběrů, třídění, oprav a rozdělování starších věcí (oděvů, brýlí, knih, poštovních známek apod.) • Vydávání informačního zpravodaje (ve spolupráci s Křesťanským sdružením zdravotníků) • Zorganizování opravárensko-obslužné čety pro pomoc starším lidem, nemocným, střediskům křesťanské pomoci, sborům a misijnímu hnutí • Zorganizování ubytovacích kapacit pro potřeby diakonie, misijního hnutí, sboru apod.“ Ing. Česlav Santarius
Zdroje: Interní dokument Program činnosti Slezské diakonie. 1991. Santarius, Č. Referát Slezská diakonie – včera, dnes a zítra. 1991.
13
3 Vývoj středisek a sociálních služeb Slezské diakonie Slezská diakonie byla založena 27. listopadu 1990 jako občanské sdružení a prvním střediskem, které působilo jako kontaktní místo pro zajišťování sociální pomoci, bylo středisko Agape v Karviné. Postupně začala vznikat nová střediska, která poskytovala různorodou škálu sociálních služeb na základě zjištěné potřebnosti v daném regionu. Všechna střediska byla a jsou centrálně řízena Ústředím Slezské diakonie. V roce 1996 došlo ke změně právní subjektivity, kdy z důvodu možnosti zajištění významnější finanční podpory byla Slezská diakonie přeregistrována na účelové zařízení církve, jehož zřizovatelem je Slezská církev evangelická augsburského vyznání (dále jen SCEAV). Ta stála v pozadí již při zřízení občanského sdružení. Po registraci se však sjednotila pravidla pro financování sociálních služeb nestátními neziskovými organizacemi, proto tento krok nepřinesl možnost vyšších finančních prostředků. Postupné rozšiřování aktivit Slezské diakonie si v roce 1997 vyžádalo rozsáhlejší změny v řízení organizace. V rámci organizační struktury byly vytvořeny nové organizační celky oborově zaměřené. Názvy vzniklých úseků byly následující: • Poradenství a sociální analýzy • Práce s bezdomovci • Vzdělávání a speciální pedagogika • Gerontopéče V rámci těchto úseků byla soustředěna jednotlivá střediska poskytující sociální a sociálně zdravotní služby podle oborové tematiky. Rok 1997 byl významným i z hlediska aktivního zapojení se a krizové pomoci při červencových povodních na Moravě a Slezsku. Značné úsilí a energie byly věnovány výstavbě náhradních bytů pro starší občany postižené povodněmi v Petrovicích u Karviné a v Široké Nivě. V roce 1998 došlo k další organizační změně, a to k vytvoření funkcí dvou náměstků, kteří koordinují dvě podstatné oblasti činnosti Slezské diakonie – oblast sociální práce a oblast provozně ekonomickou. Ředitel a náměstci, jakožto nově vytvořený tým vrcholového vedení, se zaměřují na dlouhodobou koncepci a v souladu s ní definování dílčích cílů a aktivit dalšího rozvoje
14
organizace. V této době již dochází i k úzké spolupráci s vyššími odbornými a vysokými školami v rámci stáží, dobrovolnické činnosti a následné nabídky práce absolventům těchto škol. Zároveň i stávající pracovníci Slezské diakonie studují při zaměstnání vyšší odborné nebo vysoké školy, čímž dochází k další profesionalizaci a prohlubování kvality řízení a poskytování sociálních služeb. Projevuje se to i zřizováním nových útvarů na Ústředí Slezské diakonie (Personalistika, Legislativa, Sociální analýzy, Řízení). Vznikala i nová střediska, jak je patrné z Tabulky 3.1 níže. Od roku 2000 je Slezská diakonie pověřena řízením i Církevní pomocné školy v Krnově a Praktické církevní školy v Českém Těšíně, jejichž zřizovatelem je SCEAV. V roce 2001 dochází k dalším organizačním změnám v Úseku speciální pedagogiky, který se z důvodu značného rozšíření nejen v počtu středisek, ale i jejich územní vzdálenosti dále dělí na tři sekce: • Denní stacionáře (Eden, Lydie, Eunika, Salome) • Chráněné dílny a bydlení (Eben-Ezer, Hosana, Betezda, Ráchel) • Oblast Krnov (Benjamín, Archa) Do nově vzniklých sekcí nezapadá středisko Osobní asistence. To je proto řízeno přímo vedoucí Úseku speciální pedagogiky, která je zároveň i náměstkyní pro sociální a zdravotní služby. V roce 2002 je Slezská diakonie provozovatelem již 24 středisek pro lidi se zdravotním (zejména mentálním) postižením, osoby bez přístřeší, seniory, oběti domácího násilí, pěstounské rodiny, nezaměstnané, děti a mládež a další potřebné lidi. Za zmínku jistě stojí i rozšíření jazykové mutace vydávaných výročních zpráv o činnostech jednotlivých středisek organizace v češtině a angličtině (do té doby byly výroční zprávy výhradně v českém jazyce). Další organizační změny v rozšiřující se organizaci přináší transformace organizačních celků řídících jednotlivá střediska, které z důvodu územního rozšíření působnosti Slezské diakonie již neodpovídaly potřebám organizace. Proto zůstávají dva úseky dle oborového zaměření poskytovaných služeb a vznikají dvě nové oblasti dle územního zaměření:
• Úsek poradenství a městské misie • Úsek azylových domů • Oblast Bruntálsko-Krnovsko • Oblast Ostrava Na Ústředí Slezské diakonie dochází rovněž k organizačním změnám v rámci útvarů řízených ředitelem Slezské diakonie i náměstky, kdy nově vznikají sekce spravující jednotlivé odborné útvary. V rámci řízení ředitele vznikají: • Sekce projekty a racionalizace řízení (Personální oddělení, Správa budov, Projekty EU, Racionalizace řízení) • Sekce vnější vztahy (Asistentka ředitele, Oddělení propagace a informačních systémů, Oddělení zahraničních styků) V rámci útvarů řízených provozně ekonomickým náměstkem vznikají: • Sekce rozpočty a rozbory (finanční účetnictví, mzdové účetnictví) • Sekce ekonomického řízení V rámci útvarů řízených náměstkyní pro sociální a zdravotní práci vznikají nebo se přejmenovávají: • Sekce sociálních služeb pro děti se zdravotním postižením • Sekce sociálních služeb pro mládež a dospělé se zdravotním postižením • Sekce vzdělávání a plánování V roce 2005 se dále rozrůstá Ústředí o novou Sekci zahraničních vztahů v rámci řízení ředitele a zároveň se rozšiřuje působnost poskytování sociálních služeb za hranice Moravskoslezského kraje, když vzniká nové středisko v Brně. Dochází ke zrušení sekcí řídících jednotlivá střediska v rámci řízení náměstkyně pro sociální práci a k organizační změně rozdělení středisek do oblastí a úseků. Z důvodu dalšího rozšiřování počtu středisek i regionů, kde jsou sociální služby poskytovány, dochází k transformaci úseků na oblastní dělení s výjimkou úseku zaměřeného na práci s lidmi bez domova. Nové rozčlenění organizační struktury Slezské diakonie je:
• Oblast Bruntálsko-Krnovsko (od roku 2007 přejmenováno na Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín) • Oblast Karviná, Bohumín (od roku 2008 přejmenováno na Oblast Karvinsko) • Oblast Ostrava, Havířov • Oblast Český Těšín, Třinec, Jablunkov (od roku 2009 přejmenováno na Oblast Těšínsko) • Úsek azylových domů S využíváním předvstupních a strukturálních fondů Evropské unie dochází ke vzniku nových středisek a aktivit kontinuálně od roku 2004. Takto získává Slezská diakonie své první zkušenosti s oblastí sociální ekonomiky zřizováním čajovny, kaváren, obchůdků a chráněných dílen. Sekce personálního řízení s úzkým zaměřením na prohloubení personálního řízení v organizaci a Sekce sekretariát ředitele vzniká v roce 2006. K 1. září 2008 s odchodem vedoucí Sekce sekretariát ředitele na„mateřskou dovolenou“ dochází k reorganizaci útvarů do jednotlivých sekcí v rámci řízení ředitele. V podřízenosti ředitele jsou nyní tři sekce, které řídí jednotlivé útvary (viz Příloha Organizační struktury Slezské diakonie). Vzhledem k rozvoji sociálních služeb pro osoby bez domova v jednotlivých oblastech dochází od 1. dubna 2009 ke zrušení Úseku azylových domů a zaměření organizační struktury pouze podle oblastního rozdělení poskytovaných služeb. K tomuto kroku vedly mimo jiné i finanční důvody, kdy různorodost služeb v jedné oblasti může zabezpečit lepší finanční stabilitu celé oblasti (různé sociální služby bývají v některých letech financovány lépe než ostatní v závislosti na stanovených prioritách národních či regionálních strategických dokumentů). Střediska bývalého Úseku azylových domů přešla do oblastí dle územního působení. Zároveň dochází ke vzniku nové oblasti s názvem Oblast Frýdek-Místek, Třinec, přejmenování oblasti Český Těšín, Třinec, Jablunkov na Oblast Těšínsko a přeskupení některých středisek do jiných oblastí z důvodu zachování podobného počtu služeb v jednotlivých oblastech. Ve vývoji středisek a projektů Slezské diakonie nastává významný zlom přijetím nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2007. Tento zákon změnil pojímání sociálních služeb v České republice, poněvadž je to první zákon, který umožňuje občanům na základě svobodné volby zvolit formu pomoci a druh (typ) služeb, které potřebují dle svých
1
specifických potřeb. Financování sociálních služeb je zprostředkováno i nadále formou dotací, na které ze zákona není právní nárok. Zároveň ale dává zákon do rukou uživatelů finanční prostředky na úhradu sociální služby v podobě příspěvku na péči. Uživatel si rozhoduje sám, jak s těmito prostředky naloží. To znamená, zda využije služeb rodinného příslušníka, který mu zajistí péči, anebo služeb profesionální organizace poskytující sociální služby. S uvedením zákona do praxe tedy vyvstávají mnohé problémy, a to nejen pro uživatele sociálních služeb, ale i pro zaměstnance pracující v sociálních službách. Například se v praxi zákon potýká s problémem nepochopení z řad klientů, neboť někteří vnímají příspěvek na péči jako další zdroj pro vlastní rozpočet místo povinnosti platit vyšší poplatky za poskytované sociální služby. Zákon řeší i povinnost poskytovatelů sociálních služeb zavádět standardy kvality dle kritérií a zásad vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, a rovněž povinnost registrovat veškeré druhy poskytovaných sociálních služeb na příslušném krajském úřadě dle sídla organizace. V rámci registrace se uvádí základní informace o poskytované službě (adresa, zodpovědná osoba, druh služby, cílová skupina, kapacita), v přílohách se pak dokládá Popis realizace sociální služby, Personální zajištění sociální služby a jmenný seznam pracovníků v přímé péči, Finanční rozvaha na příslušný kalendářní rok. Veškeré změny, které nastanou
v průběhu realizace služby, musí být v termínu do 15 kalendářních dnů nahlášeny na Oddělení registrace krajského úřadu. Slezská diakonie tedy poprvé registruje své služby v polovině roku 2007 v počtu 74 zařízení poskytujících sociální služby. V rámci hlášení jednotlivých změn pak bylo v roce 2008 nahlášeno celkem 1 035 změn. Z toho vyplývá nárůst administrativy. V Slezské diakonii je registrace nových zařízení sociálních služeb i hlášení změn řešeno centrálně z Ústředí, kde dochází ještě ke kontrole úplnosti žádostí či nahlášených změn. V polovině roku 2010 je Slezská diakonie provozovatelem 52 středisek poskytujících sociální služby, v rámci kterých je zaregistrováno celkem 94 zařízení sociálních služeb dle typologie zákona o sociálních službách a 10 dalších návazných služeb (mateřská centra, kavárny, dobrovolnická centra a podobně).
Přehled středisek Slezské diakonie Kompletní seznam středisek Slezské diakonie podle roku jejich vzniku je obsahem Tabulky 3.1. V Tabulce 3.2 naleznete seznam středisek poskytujících sociální služby, které musely být z nejrůznějších příčin ukončeny. Následuje výčet dalších aktivit Slezské diakonie v průběhu jednotlivých let její působnosti (Tabulka 3.3 a tabulka 3.4).
Tabulka 3.1 Statistický přehled vytvořených nebo převzatých středisek Slezské diakonie poskytujících sociální služby Rok
Název střediska
Místo
Druh sociální služby
1991
AGAPE
Karviná
Středisko křesťanské pomoci
1992
BETANIA
Komorní Lhotka
Domov pro seniory
BETHEL
Karviná
Azylový dům
HEBRON
Těrlicko
Pobytové středisko pro uprchlíky
1993
ELIM
Ostrava
Pečovatelská služba
1994
BETEZDA
Komorní Lhotka
Domov pro osoby s mentálním postižením
EDEN
Český Těšín
Denní stacionář pro osoby s mentálním postižením
1997
HOSANA
Karviná
Domov pro osoby s mentálním postižením
HOSANA
Karviná
Sociálně terapeutické dílny
ELPIS
Havířov
Poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání
ELIM
Karpentná
Reintegrační zařízení
1
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
RÁCHEL
Havířov
Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče
BENJAMÍN
Krnov
Denní stacionář pro osoby se zdravotním postižením
ELPIS
Karviná
Poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání
BETHEL
Třinec
Azylový dům
ARCHA
Široká Niva
Chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením
SALOME
Bohumín
Denní stacionář pro děti se zdravotním postižením
EUNIKA
Karviná
Denní stacionář pro děti se zdravotním postižením
LYDIE
Český Těšín
Denní stacionář pro děti se zdravotním postižením
BETHEL
Karviná
Sociální rehabilitace
SÁRA
Petrovice u Karviné
Azylový dům
SÁRA
Petrovice u Karviné
Krizová pomoc
SALOME
Bohumín
Raná péče
Osobní asistence (nyní TABITA)
Český Těšín, Třinec, Jablunkov, Karviná
Osobní asistence
EBEN-EZER
Český Těšín-Horní Žukov
Sociálně terapeutické dílny
SILOE
Ostrava
Centrum denních služeb (domovinka) pro seniory
POHODA
Karviná
Nízkoprahové zařízení pro děti
Občanská poradna
Karviná
Odborné sociální poradenství
EBEN-EZER
Český Těšín-Horní Žukov
Domov pro osoby s mentálním postižením
ELPIS
Ostrava
Poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání
BETHEL
Bruntál
Azylový dům
BETHEL
Třinec
Nízkoprahové denní centrum
BETHEL
Třinec
Noclehárna
BETHEL
Karviná
Noclehárna
BETHEL
Karviná
Nízkoprahové denní centrum
LYDIE
Český Těšín
Odlehčovací služby
LYDIE
Český Těšín
Raná péče
SILOE
Ostrava
Odlehčovací služby pro seniory
Dům s pečovatelskou službou
Stonava
Dům s pečovatelskou službou
DORKAS
Ostrava
Tísňová péče pro seniory a lidi se zdravotním postižením
RÚT
Krnov, Bruntál
Agentura podporovaného zaměstnávání (sociální rehabilitace)
CHANA
Bruntál
Azylový dům
ON LINE
Karviná
Nízkoprahové zařízení pro mládež
JORDÁN
Třinec
Komunitní centrum pro osoby duševně nemocné
NOEMI – Centrum respitní péče
Havířov
Odlehčovací služby
Občanská poradna
Ostrava
Odborné sociální poradenství
1
2005
2006
18
Sociální asistence
Ostrava
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
TIMOTEI
Bruntál
Dům na půl cesty
BETHEL
Frýdek-Místek
Azylový dům
BETHEL
Frýdek-Místek
Noclehárna
BETHEL
Frýdek-Místek
Nízkoprahové denní centrum
SALOME
Bohumín
Odlehčovací služby
EUNIKA
Karviná
Odlehčovací služby
EUNIKA
Karviná
Raná péče
ELPIS
Třinec
Poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání
RÚT
Český Těšín
Sociální rehabilitace
Dům s pečovatelskou službou
Stonava
Pečovatelská služba
ARCHA (2009 přejmenováno na NOE)
Krnov
Podpora samostatného bydlení
KANAAN
Bohumín
Nízkoprahové zařízení pro děti
KONTAKT
Bohumín
Terénní program
ELIM
Ostrava
Osobní asistence
ELIADA
Brno
Raná péče
ELIADA
Brno
Odlehčovací služby
ELIADA
Brno
Osobní asistence
RÚT
Třinec
Sociální rehabilitace
TABITA
Jablunkov Jasení
Centrum denních služeb (domovinka) pro seniory
Poradna rané péče
Krnov
Raná péče
Intervenční centrum
Frýdek-Místek, Karviná, Bruntál
Intervenční centrum
Sociální asistence
Krnov
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Sociální asistence
Karviná
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
BETHEL
Třinec
Sociální rehabilitace
BETHEL
Třinec
Terénní program
BETHEL
Karviná
Terénní program
BETHEL
Frýdek-Místek
Sociální rehabilitace
BETHEL
Frýdek-Místek
Terénní program
KONTAKT
Karviná
Terénní program (u střediska Pohoda)
ON LINE
Karviná
Terénní program
Osobní asistence
Český Těšín, Třinec, Jablunkov, Karviná
Odlehčovací služby
EBEN-EZER
Český Těšín-Horní Žukov
Chráněné bydlení
ARCHA
Praha
Chráněné bydlení
ARCHA
Praha
Osobní asistence
RÚT
Bruntál
Sociální rehabilitace
2007
2008
2009
2010
RÚT
Frýdek-Místek
Sociální rehabilitace
ELPIS
Bruntál
Poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání
Občanská poradna
Havířov
Odborné sociální poradenství
Denní stacionář
Nový Jičín
Denní stacionář
BETHEL
Český Těšín
Noclehárna
BETHEL
Český Těšín
Nízkoprahové denní centrum
Sociální asistence
Třinec
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Sociální agentura práce
Karviná
Při Úseku azylových domů
DOMOV
Tichá
Týdenní stacionář
DOMOV
Tichá
Denní stacionář
DOMOV
Tichá
Odlehčovací služby
DOMOV
Tichá
Domov pro osoby se zdravotním postižením
Azylový dům pro ženy
Třinec
Azylový dům
BETHEL
Český Těšín
Terénní programy
HANNAH
Orlová
Azylový dům
Poradna pro rodinu a dítě
Havířov
Odborné sociální poradenství
Poradenské centrum
Krnov
Odborné sociální poradenství, Odlehčovací služby
Sociální rehabilitace
Bruntál
Sociální rehabilitace
Sociálně terapeutická dílna
Krnov
Sociálně terapeutické dílny
Sociálně terapeutická dílna
Nový Jičín
Sociálně terapeutické dílny
Sociálně terapeutická dílna
Frýdek-Místek
Sociálně terapeutické dílny
Podpora samostatného bydlení
Frýdek-Místek
Podpora samostatného bydlení
Podpora samostatného bydlení Ranč Nebory
Nebory
Podpora samostatného bydlení
Sociální asistence Ostrava (rozšíření)
Bohumín
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Sociální asistence Třinec (rozšíření)
Frýdek-Místek, Český Těšín
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Sociální asistence Karviná (rozšíření)
Orlová
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Podpora samostatného bydlení
Bruntál
Podpora samostatného bydlení
Streetwork
Havířov
Terénní program
19
Tabulka 3.2 Statistický přehled ukončených činností středisek, projektů Rok
Název střediska
Místo
Druh sociální služby
1993
HEBRON
Těrlicko
Pobytové středisko pro uprchlíky
1998
AGAPE
Karviná
(Přešlo do řízení DIAKOSERVISu, s. r. o.)
ELIM
Karpentná
Reintegrační zařízení
2005
NOEMI – centrum respitní péče
Havířov
Odlehčovací služby
2006
TABITA
Jablunkov, Jasení
Centrum denních služeb (domovinka) pro seniory
2007
ELIM
Ostrava
Osobní asistence
RÁCHEL
Havířov
Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče
2008
SÁRA
Petrovice u Karviné
Krizová pomoc
ARCHA
Praha
Chráněné bydlení
ARCHA
Praha
Osobní asistence
2009
Sociální agentura práce
Karviná
Sociální agentura práce
DOMOV
Tichá
Odlehčovací služby
2010
EUNIKA
Karviná
Odlehčovací služby
SALOME
Bohumín
Odlehčovací služby
LYDIE
Český Těšín
Odlehčovací služby
Poradenské centrum
Krnov
Odborné sociální poradenství, Odlehčovací služby
Sociální rehabilitace
Bruntál
Sociální rehabilitace (nezrušena, nýbrž sloučena se střediskem Rút Bruntál)
Mimo uvedená zařízení poskytující sociální služby, které musí být zaregistrovány dle zákona o sociálních službách, poskytuje Slezská diakonie i další služby, jež jsou návazné na služby sociální. Jedná se o následující výčet.
20
Tabulka 3.3 Další služby Slezské diakonie Rok
Název
2001
Chráněná dílna, Český Těšín-Horní Žukov
2002
Mateřské centrum RODINKA, Ostrava (2002 – klubová činnost, 2005 – Mateřské centrum) NINIVE Kofoedova škola Dobrovolnické centrum
2004
Centrum primární prevence (později součást střediska ON LINE) Internetová kavárna a Seniorklub Ostrava Mezinárodní dobrovolnické centrum Vzdělávací centrum Čajovna-kavárna NINIVE
2006 2008
Minikavárna s galerií při středisku JORDÁN, Třinec Mateřské centrum při čajovně-kavárně NINIVE, Krnov Kavárna Empatie, Frýdek-Místek
Tabulka 3.4 Ukončená činnost dalších služeb Slezské diakonie Rok
Název
2004
Kofoedova škola (převedena na samostatné občanské sdružení Kofoedova škola) Chráněná dílna, Český Těšín-Horní Žukov (převedena na samostatné občanské sdružení ERGON)
2005/6 Vzdělávací centrum (osamostatnění, zřízení Diakonického institutu) 2006
Internetová kavárna, Ostrava
2008
NINIVE (osamostatnění, zřízení chráněné dílny CHRPA, o. p. s., sociální firma při Slezské diakonii)
Mgr. Ilona Śniegoňová Zdroje: URL
; URL URL ; URL URL ; Slezská diakonie. Výroční zpráva 1997. Slezská diakonie. Výroční zpráva 1998.; Slezská diakonie. Výroční zpráva 1999. Slezská diakonie. Výroční zpráva 2000.; Slezská diakonie. Výroční zpráva 2001. Slezská diakonie. Výroční zpráva 2002.; Slezská diakonie. Výroční zpráva 2003. Slezská diakonie. Výroční zpráva 2004.; Slezská diakonie. Výroční zpráva 2005. Slezská diakonie. Výroční zpráva 2006.; Slezská diakonie. Výroční zpráva 2007. Slezská diakonie. Výroční zpráva 2008.; zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
21
4 Projektová činnost Slezské diakonie Projekty a žádosti o finanční prostředky jsou od počátku působnosti Slezské diakonie její nedílnou součástí. Postupně s rozvojem občanské společnosti v České republice se nároky na zpracování žádostí o dotace, granty i projekty zvyšovaly a zpřísňovaly. Zároveň se rozšiřovala i Slezská diakonie, ve které rok co rok přibývala nová střediska a nové projekty. Tento vývoj s sebou přinesl vytvoření nové funkce v rámci Ústředí Slezské diakonie – koordinátora projektů Slezské diakonie. Funkce byla zřízena od listopadu roku 2001. K dalšímu posunu dochází od 1. ledna 2003, kdy byla vytvořena Sekce projektů a racionalizace řízení. Hlavní náplň Oddělení projektů Slezské diakonie v rámci této sekce je formální a částečně i obsahová kontrola podávaných žádostí o finanční prostředky. V popisu pracovní činnosti koordinátora projektů Slezské diakonie jsou naplňovány tyto úkoly: • Kontrola úplnosti a správnosti zpracovaných projektů a žádostí o grant, zejména po formální stránce • Informování jednotlivých zařízení Slezské diakonie o aktuálních výzvách • Zpracovávání vybraných projektů a žádostí o granty • Koordinace zpracovávání žádostí o dotaci ze státního rozpočtu středisek Slezské diakonie a žádostí o grant vypsaných nadacemi a fondy • Vytváření interní metodiky ke zpracovávání dotačních žádostí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky pro střediska Slezské diakonie • Spolupodílení se na vytváření nových projektů Slezské diakonie • Kompletace a odesílání dotačních žádostí jednotlivých středisek (dotace Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a kraje) • Kontrola správnosti průběžných a závěrečných zpráv Slezské diakonie • Zápis záměrů projektů a odeslaných žádostí do evidence projektů • Archivace kopií všech odeslaných projektů a žádostí o grant v rámci organizace • Studium a účast na školeních o problematice vztahující se k projektům a žádostem o grant
22
Jednotlivá střediska si sama navrhují a zpracovávají žádosti na podporu svých činností. Vzhledem k tomu, že většina donátorů omezuje počet podaných žádostí, je nezbytné, aby byla zajištěna jejich centrální koordinace. Z tohoto důvodu je nutné, aby před vlastním zpracováním žádostí hlásila jednotlivá střediska Slezské diakonie své záměry na Oddělení projektů. V případě souběhu více záměrů na jednu projektovou výzvu je tato situace konzultována s donátorem (vyhlašovatelem projektové výzvy). V případě nutnosti podat menší počet žádostí, než je počet záměrů jednotlivých středisek, bývá rozhodnuto na základě potřebnosti, finanční situace střediska a míry souladu projektu s vypsanou výzvou, které bude středisko žádost podávat. Zpracované žádosti o finanční prostředky konzultuje zpracovatel (nejčastěji se jedná o vedoucího daného střediska) s pracovníkem Oddělení projektů. Tento pracovník musí být způsobilý odborně konzultovat žádosti se zpracovatelem, podávat řešení při nejasných okolnostech a mít komplexní přehled o nabídkách poskytování dotací a grantů na všech úrovních. Pracovník kontroluje a schvaluje soulad cílů a aktivit žádosti s vypsanou výzvou a dále veškeré formální náležitosti žádosti, tj. úplnost a správnost vyplnění žádosti. Zároveň dává zpětnou vazbu k obsahové stránce žádosti i porozumění textu. Projektové oddělení úzce spolupracuje s ekonomickým úsekem, který odpovídá za kontrolu ekonomické části žádosti. Pracovníci Oddělení projektů jsou způsobilí rovněž kontrolovat textovou část průběžných a závěrečných zpráv o realizaci podpořených projektů. Sekce vede kompletní evidenci podaných žádostí o finanční prostředky v listinné i elektronické podobě a zodpovídá za jejich archivaci. Pro zajištění vyšší kvality podávaných žádostí o finanční prostředky vydala Sekce projekty a racionalizace řízení v roce 2006 metodický pokyn„Projektová činnost ve Slezské diakonii“, jehož obsahem je jednak popis postupu podávání jednotlivých žádostí, stanovení zodpovědností pro vedoucí pracovníky a pro pracovníky Oddělení projektů Slezské diakonie a jednak popis základních náležitostí projektů a žádostí o grant.
V období let 2005–2006 byli vedoucí středisek školeni mimo jiných dovedností i v projektové oblasti v rámci projektu„Manažer start: zkvalitnění manažerských dovedností v sociální oblasti“. Jednalo se o školení, jak správně psát žádost o grant, a rovněž upozornění na časté chyby z praxe Oddělení projektů Slezské diakonie. Od roku 2006 je zaveden mentoring pro nové vedoucí pracovníky v projektové oblasti. Vedoucí pracovník může v případě svého zájmu využít konzultace s pracovníkem Oddělení projektů a nechat se zaškolit do projektové činnosti.
Vícezdrojové financování Systém financování nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby je založen na tzv. vícezdrojovém financování. Vícezdrojové financování se skládá z veřejných zdrojů (zdroje státní správy a samospráv, které se dále dělí na samosprávy obcí, městské obvody, statutární města, krajský úřad), z neveřejných zdrojů (nadace, sponzorské dary, sbírky, ostatní), z úhrad uživatelů, z vlastní výdělečné činnosti a rovněž z fondů Evropské unie. Hlavním donátorem pro Slezskou diakonii je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, jehož prostřednictvím jsou poskytovány finanční prostředky z veřejného rozpočtu. Dalšími významnými finančními zdroji jsou krajské úřady, města a obce, nadace a fondy. Od roku 2000 začíná Slezská diakonie využívat nový finanční zdroj v rámci tzv. předvstupních fondů Evropské unie. Se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 přicházejí i strukturální fondy Evropské unie, kterých aktivně využívá i Slezská diakonie. Strukturální fondy Evropské unie podporují zejména inovativní a rozvojové projekty, které umožňují další rozvoj Slezské diakonie do nových oblastí, případně zavádění nových aktivit či metod v rámci stávajících služeb. Všechny zmíněné finanční zdroje se získávají na základě vypracování žádosti o finanční prostředky. Těchto žádostí bylo: • V roce 2006 podáno 240 • V roce 2007 podáno 294 • V roce 2008 podáno 299 Jak již bylo zmíněno, od roku 2000 začala Slezská diakonie využívat nové finanční možnosti, které vstoupily do České republiky v rámci předvstupních fondů Evropské unie.
Projekty v rámci předvstupních fondů: Phare CBC (přeshraniční spolupráce, neinvestiční projekt): • Jarní škola primární prevence – násilí, palčivý problém dnešní společnosti • Sblížení 2004: mezinárodní festival tvorby mládeže • Sblížení 2005: mezinárodní festival tvorby mladých Phare 2000 (neinvestiční projekt): • Podpora a rozvoj poradenských služeb se zaměřením na romskou menšinu Phare 2002 (neinvestiční projekty): • Komplex terénních služeb pro seniory na Jablunkovsku a Třinecku • Systém služeb Tísňové péče pro seniory a zdravotně postižené občany • Internetová kavárna a seniorklub Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů (neinvestiční projekty): • Rozvoj komplexních služeb pro romskou komunitu v Karviné • Systémové profesní vzdělávání pracovníků pomáhajících profesí v Moravskoslezském kraji • Zavádění standardů a modelu EFQM pro zajištění kvality služeb v zařízeních Slezské diakonie • Manažer start: zkvalitnění manažerských dovedností v sociální oblasti • Zavádění třetího bloku standardů a realizace auditů
Projekty realizované v rámci podpory ze strukturálních fondů Evropské unie: Strukturální fondy EU 2004–200 Společný regionální operační program, opatření 3.2 (neinvestiční projekty): • Rovná šance I.–III.: projekt podporovaného zaměstnávání
23
• Kontakt I.–III. • Naděje pro rodinu
Strukturální fondy EU 200–2013 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ):
Společný regionální operační program, opatření 3.1 (investiční projekt): • Jordán – řeka pochopení: komunitní centrum pro duševně nemocné a chráněné dílny
• Systém řízení kvality Další projektové záměry jsou připravovány jak na úrovni celé organizace (vzdělávání, zvyšování kvality), tak na úrovni rozvoje jednotlivých středisek.
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (neinvestiční projekty): • Vzdělávání pracovníků Slezské diakonie v naplňování standardů kvality • Já, občan: zkvalitnění a podpora procesu přímé práce s uživateli azylových domů Bethel
Inovativní projekty podpořené evropskými fondy znamenají pro Slezskou diakonii nejen získávání dalších finančních zdrojů, prohlubování kvality a ověřování nových metod práce, ale i budování kapacity a celkový rozvoj organizace. Mgr. Ilona Śniegoňová
Iniciativa společenství EQUAL (neinvestiční projekt): • Od osmi do čtyř Interreg III. A: fond mikroprojektů regionu Těšínsko (příhraniční spolupráce ČR-PL, neinvestiční projekt): • SBLÍŽENÍ 2006: festival tvorby mladých • SBLÍŽENÍ 2007: festival tvorby mladých
24
Zdroje: Interní dokument Evidence projektů. Slezská diakonie, 2007–2008. Interní dokument Evidence předvstupních a strukturálních fondů Evropské unie. Slezská diakonie, 2002–2010. Interní dokument Popis pracovní činnosti koordinátorů projektů Slezské diakonie. Slezská diakonie. Interní dokument Projekty a žádosti o grant. Slezská diakonie, 2001–2008.
Křesťanství ve Slezské diakonii Slezská diakonie je organizace, kde chceme pracovat kvalitně a profesionálně, ale také s důrazem na duchovní rozměr naší služby. Již v samotném poslání Slezské diakonie zaznívá, že stavíme na křesťanských hodnotách. Jeho celé znění je: „Posláním Slezské diakonie je poskytování kvalitních sociálních a sociálně zdravotních služeb potřebným lidem na základě křesťanských hodnot.“ Při tvorbě Strategického plánu pro období 2009–2011 jsme si definovali, co znamená pro pracovníky Slezské diakonie pracovat v křesťanské organizaci. Pod pojmem„křesťanská organizace“ chápeme: • Že jsme zřízeni SCEAV • Mottem pro naši práci se stal biblický text Knihy Matouše, 25. kapitoly, verš 35–36: „Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.“ • Hlavním motivem uvedeného textu je čin (ať svítí – tzn. být činný). Důraz tedy klademe na praktický čin, praktickou službu, dobře odvedenou práci – a to je výzva pro celou diakonii i jednotlivé pracovníky. Dobře vykonaná práce může být odrazem toho, že si lidé výše popsané uvědomí a vzdají chválu Bohu. • Jako organizace stavíme naši práci na křesťanských hodnotách, které jsou v souladu s obecně přijímanými hodnotami a jsou doplněny o další křesťanské hodnoty definované v organizaci. • Ve Slezské diakonii usilujeme o to, aby tyto hodnoty akceptovali a tolerovali všichni pracovníci. V každém ze zařízení naší organizace pracovníci popisují v rámci metodik ke standardům kvality sociálních služeb křesťanské hodnoty. Prioritou vedení Slezské diakonie je, aby samotní zaměstnanci nejen uměli popsat, co to křesťanské hodnoty jsou, ale věděli i jak se odráží v samotné službě. Naší prioritou také je, aby tyto metodiky nebyly pouhými papíry
pro potřeby kontrol – inspekcí, které k nám přicházejí, ale aby byly živým materiálem. Kromě profesionálně odvedené služby nám jde o nabídku něčeho navíc, co je reálně vidět v naší práci. • Křesťanství vnáší skrze diakonii do sociální práce inspiraci Božím slovem, osobní vírou v Ježíše Krista a Jeho příkladem. Pracovníci mohou projevovat svou křesťanskou víru tím, že poskytují a vykonávají kvalitní práci potřebným lidem s uplatněním křesťanských hodnot, jako je láska, radost, trpělivost, laskavost, dobrota, sebeovládání a další. Mohou se aktivně účastnit organizování různých křesťanských programů a v osobním kontaktu s uživatelem mohou takovéto programy a aktivity nabídnout. Rozhodnutí je však vždy na uživateli, kterého do ničeho nenutíme, křesťanská víra je pro něj nabídkou. Vedení Slezské diakonie si uvědomuje, že bez podpory a přesně dané koncepce nelze výše uvedené cíle a priority naplnit a implementovat do organizace. Proto se snaží své motivace založené na víře vnášet do organizace následujícími způsoby.
Spolupráce s církví a církevními sbory Klienti Slezské diakonie mohou navštěvovat společné bohoslužby ve sborech a zapojit se do života církve. V samotných sborech je propagována práce Slezské diakonie – například jednotlivé činnosti jsou prezentovány na nástěnkách, členové jsou informováni o aktivitách, probíhají sbírky a podobně. Mnozí členové sborů jsou zaměstnanci Slezské diakonie.
Pastorační péče Pastorační péčí ve Slezské diakonii rozumíme tu složku péče o potřebného člověka, která se týká jeho osoby, přesahuje odbornou praktickou pomoc (ať v sociální nebo ve zdravotní oblasti) a která blízce nebo vzdáleně souvisí buď s vírou potřebného či s vírou pomáhajícího nebo s vírou obou dvou. Veškeré aktivity duchovního rozměru jsou pro uživatele i pracovníky pouze nabídkou. Každý se má možnost sám rozhodnout.
2
Co rozumíme pod pojmem pastorační péče? Pastorační péčí o nemocné a trpící v širším slova smyslu rozumíme takové jednání s člověkem, ve kterém jej respektujeme v jeho jedinečnosti, přistupujeme k němu z pozice věřících křesťanů, doprovázíme jej v jeho obtížích, nemoci, utrpení a pomáháme mu k lidsky důstojnému zvládnutí jeho životní situace, a to na jemu dostupné úrovni víry s perspektivou jejího rozvoje. Máme zde na mysli spíš individuální péči o člověka (případně skupinu), jenž se ocitl v nestandardní životní situaci, ve které nestačí na její zvládnutí sám a potřebuje pomoc. Je to doprovázení člověka, kterému pomáháme k co nejlepšímu a lidsky důstojnému zvládnutí jeho životní situace. Slovo„doprovázení” je zde velmi důležité. Vylučuje totiž jak manipulaci, tak lhostejnost. Bereme-li člověka vážně v jeho celistvosti, potom nemůžeme od jeho života oddělit ani jeho fyzickou či duševní nouzi (nemoc, handicap) ani jeho dimenzi víry.
Co je pastorační rozhovor? Ve Slezské diakonii používáme pastorační rozhovor jako základní formu pastorační péče. Je to rozhovor, který vychází ze situace, přání a potřeb toho, komu je poskytována pastorační péče. Prvním a zásadním cílem pastoračního rozhovoru není ani vyřešení problému ani poučení klienta, ale snaha dát člověku najevo, že od této chvíle nezůstává se svým problémem osamocen, protože v pastorujícím našel spojence. Cílem, který nemusí být ovšem vždy dosažen, je, aby klient našel jako nejdůležitějšího a nejmocnějšího spojence ve své situaci Boha. Ve Slezské diakonii v současné době působí tři pastorační pracovnice, které se intenzivně a s láskou věnují klientům a zaměstnancům organizace. Jde o osobní, individuální přístup. Pastorační práce byla ve Slezské diakonii zahájena v roce 2000. Tehdy ve Slezské diakonii působila pouze jedna pastorační pracovnice. S růstem organizace však vznikla potřeba přijetí dalšího pracovníka. Od roku 2002 začaly tedy ve Slezské diakonii působit dvě farářky – Renáta Firlová a Wanda Stanieková. V průběhu let došlo k prostřídání jednotlivých duchovních. Na místo Renáty Firlové nastoupil Lucjan Klimsza v roce 2003, kterého pak v roce 2007 vystřídala Natálie Bialoňová. Ta působí jako pastorační pracovnice společně s farářkou Wandou Staniekovou. V jejich službě jim také od roku 2008 vypomáhá katechetka Zdena Pastuszková. Jak již bylo výše zmíněno, Slezská diakonie je velkou organizací
2
s vysokým počtem klientů a zaměstnanců. V silách našich pastoračních pracovnic by nebylo sloužit na všech místech a všem. Nadmíru se osvědčila velmi dobrá spolupráce s pastory Sborů SCEAV a jiných spolupracujících církví, kteří docházejí do středisek Slezské diakonie jako dobrovolníci.
Ranní ztišení, bohoslužby ve střediscích Slezské diakonie Klienti a také zaměstnanci diakonie mají možnost účastnit se každý den ranních pobožností nebo křesťanských klubů na jednotlivých středicích i na Ústředí Slezské diakonie. Je nutno podotknout, že vše je založeno na dobrovolnosti. Nikdo z klientů ani zaměstnanců není nucen k účasti.
Individuální přístup Individuální přístup založený na úctě a upřímnosti je další z priorit péče o klienty. S tím souvisí vytváření bezpečí pro klienty i jejich rodiny.
Školení, semináře Značná pozornost je ve Slezské diakonii věnována také školením a seminářům pro zaměstnance, které jsou zaměřené na duchovní rozměr naší práce. V poslední době jsme se hodně věnovali křesťanským hodnotám. Na těchto setkáních jsme měli možnost se více zamyslet nad tím, co znamená stavět na křesťanských principech a hodnotách. Jaké jsou křesťanské hodnoty? Čím se liší od obecně přijímaných a zda se vůbec nějakým způsobem liší? Čím je naše služba jiná, výjimečná od ostatních služeb poskytovaných křesťanskými i nekřesťanskými organizacemi?
Konference Pracovníci organizace se účastní tuzemských i mezinárodních konferencí, na kterých prezentují činnost organizace, její poslání, vize, cíle a také to, že se jedná o křesťanskou organizaci, jež staví na křesťanských hodnotách a principech.
Pracovní skupina V organizaci se v současné době formuje pracovní skupina složená ze zástupců církve, pastoračních pracovníků a dalších zaměstnanců Slezské diakonie, která naváže na výše uvedené semináře a bude pracovat na Manuálu ke křesťanským hodnotám. Cílem je, aby vznikl materiál, ve kterém bude popsáno, na čem organizace staví, co chápe pod pojmem křesťanské hodnoty, jak je naplňuje. Půjde také o vyjasnění a ozřejmění mnoha nevyjasněných a nezodpovězených otázek našich pracovníků.
Propagace To, že Slezská diakonie staví na křesťanských principech, je zakomponováno také do jednotné propagační strategie organizace. Kupříkladu na hlavičkovém papíru se uvádí heslo„Přinášíme světlo do života potřebným“. Je zde také výtvarné zobrazení biblického verše Knihy Matoušovy, 25. kapitoly, verše 35–36. Podobně se postupuje u dalších propagačních materiálů, jako jsou letáky, výroční zprávy, prezentace, videoprojekce apod. Výroční zprávy jsou zasílány všem donátorům, sponzorům a dalším subjektům podporujícím činnost Slezské diakonie. Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. Bc. Markéta Stanieková, DiS.
Zdroje: OPATRNÝ, A. Pastorační péče v sociální práci. Praha: Pastorační středisko, 2000. SANTARIUS, Č. Láska musí být přítomna ve všech sociálních vztazích. In.: Sociální práce 4/2008, 2008, s. 24–26. Interní dokument Duchovní rozměr činnosti Slezské diakonie. Slezská diakonie, 2008. Interní dokument Strategický plán Slezské diakonie 2009–2011. Slezská diakonie, 2008.
2
Kvalita služeb ve Slezské diakonii Kvalita poskytovaných služeb je jednou z priorit Slezské diakonie. Její implementaci do praxe našich středisek je věnováno mnoho práce a úsilí všech pracovníků. Slezská diakonie se procesem naplňování standardů kvality začala zabývat již v roce 2000, ačkoli zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ukládá tuto povinnost až od 1. ledna 2007. Základní principy standardů kvality sociálních služeb, jako jsou individuální přístup k uživateli, osobní cíle uživatele, rovnoprávný vztah poskytovatele a uživatele, respekt volby klienta, se již pro nás staly běžnou součástí každodenní praxe, stejně jako důraz na vysoké požadavky na dovednosti a odbornost pracovníků.
Úvodní aktivity Od svého vzniku se ve Slezské diakonii hledaly různé metody a formy, jak pracovat v našich zařízeních profesionálně a kvalitně. Na začátku měli pracovníci možnost vycestovat do zahraničí a některé modely péče, zvlášť v péči o lidi s mentálním postižením, vidět a následně aplikovat ve svých střediscích. O standardech kvality se diskutovalo několik let předtím, než byly oficiálně zveřejněny Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. V letech 2000–2001 se scházely pracovní skupiny, které připravovaly takzvané druhové standardy kvality sociálních služeb. Do tohoto procesu byli rovněž zapojeni někteří pracovníci Slezské diakonie. Na samém počátku (v roce 2002) se uskutečnily první kontroly kvality poskytovaných sociálních služeb u příjemců dotací ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Ve Slezské diakonii tyto audity proběhly ve střediscích Archa Široká Niva, Eben-Ezer, Hosana a Elpis Havířov. Většina středisek se začala zabývat zaváděním standardů kvality sociálních služeb do praxe ihned po jejich vydání Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 2002. O rok později (v roce 2003) byla navázána spolupráce s inspektory kvality a pracovníci začali využívat jejich externího a odborného pohledu na naše služby. Od této doby je realizován konzultační proces k úrovni naplňování standardů kvality v dané službě.
28
Zákon o sociálních službách Velkou změnu pro další organizace poskytující sociální služby v České republice měl přinést zákon o sociálních službách a jeho prováděcí vyhláška. V letech 2005–2006 bylo nutné se připravit na skutečnost, že chystaný zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vstoupí v platnost. Zákon byl připravován celou řadu let a přinesl s sebou mnoho novinek. Mezi stěžejní patřily bezesporu registrace sociálních služeb u příslušných krajských úřadů, příspěvek na péči pro osoby v nepříznivé sociální situaci, smluvní vztah uživatele a poskytovatele služby a plnění určených povinností poskytovatele. Další významnou změnou bylo také již povinné naplňování standardů kvality sociálních služeb. Neméně důležitou změnou je povinnost pracovníků vzdělávat se v akreditovaných kurzech. Plnění povinností poskytovatele, registračních podmínek a kvality poskytovaných služeb začalo podléhat státní kontrole. Zákon o sociálních službách se stal další nedílnou součástí systému kvality Slezské diakonie. Na základě první žádosti o registraci bylo k 30. červnu 2007 u Krajského úřadu v Ostravě registrováno 74 sociálních služeb Slezské diakonie. K 1. červnu 2010 má Slezská diakonie zaregistrováno již 94 zařízení sociálních služeb.
Systém zavádění kvality ve Slezské diakonii Zavádění kvality sociálních služeb musí být řízeným, plánovaným a cíleným procesem, který vyžaduje velice dobrou organizaci a také dostatek finančních prostředků k jeho realizaci. Systém zavádění kvality služeb ve Slezské diakonii můžeme rozdělit do několika vzájemně provázaných dílčích oblastí. Očekávaným dopadem všech realizovaných podpůrných aktivit je odborná a samostatná práce zaměstnanců určité služby při zpracovávání metodiky služby a především důsledné a uvědomělé naplňování standardů kvality při práci s uživatelem sociální služby. Vzdělávání v oblasti kvality sociálních služeb Vzdělávání je ve Slezské diakonii vnímáno jako základní forma podpory v zavádění standardů ve službách, která je zaměřená
na pochopení a praktické vyzkoušení naplňování konkrétního standardu sociální služby. Slezská diakonie je akreditovanou vzdělávací organizací na základě akreditace č. 2007/112 – I. ze dne 4. června 2007, která pravidelně vzdělává své pracovníky v oblasti kvality poskytovaných sociálních služeb. Jedná se zejména o semináře a workshopy, kde pracovníci získávají obecné informace ke standardům kvality (např. Formulace dobrého poslání nebo Práva uživatelů sociálních služeb), jež se pak snaží implementovat v rámci svých služeb, ale taky specifické semináře, které přímo souvisí s poskytováním konkrétní služby. Velmi vítanou aktivitou jsou výjezdní konference, na kterých je věnován větší prostor kvalitě sociálních služeb a také křesťanskému rozměru služeb poskytovaných Slezskou diakonií. Cílovou skupinou vzdělávacích aktivit Slezské diakonie v oblasti kvality jsou všichni zaměstnanci. Pracovníci se zúčastňují vzdělávacích seminářů na základě svých časových možností a odborných zkušeností s naplňováním standardů ve střediscích Slezské diakonie. Jedná se zejména o vedoucí pracovníky služeb, koordinátory projektů, sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách. Účast pracovníků na seminářích je dobrovolná a potřeba vzdělávání v nabízeném tématu je zcela na jejich zvážení. Metodická podpora pracovníků v zavádění standardů kvality Návaznou etapou v zavádění kvality ve Slezské diakonii je metodická podpora pracovníků při zavádění standardů do služby, kterou poskytují, založená na pravidelné spolupráci podporovatele s pracovním týmem služby. Metodickou podporu pro střediska vykonávají především vedoucí oblastí. V roce 2009 byl také ustanoven širší tým podporovatelů složený z pracovníků Slezské diakonie, kteří mají lektorskou zkušenost spolu s odbornou kvalifikací, znalostmi a praxí v zavádění kvality v sociálních službách. Cílem metodické podpory je odborně podpořit pracovní tým při zavádění standardů ve všech službách, které jsou ve Slezské diakonii poskytovány. Výstupem spolupráce podporovatele s týmem služby je zpracovaný metodický materiál ke standardům poskytované sociální služby v zařízení. Konzultační proces Jedním z nosných pilířů celého systému kvality ve Slezské diakonii je konzultační proces. Jedná se o propracovaný systém sebehodnocení
a setkávání pracovníků služeb s externími odborníky – inspektory kvality. Konzultační proces k úrovni naplňování standardů je podpůrný a zcela dobrovolný. Jeho cílem je poskytnout pracovníkům, kteří vypracovávají metodiku služby, oporu, rady a návody, jak v systému zavádění kvality pokračovat. Konzultace je zpětnou vazbou, oceněním i zhodnocením práce na standardech, má pracovníky motivovat k další práci. Jejím úkolem je stanovit silné stránky služby, takzvané příklady dobré praxe, i slabé stránky služby, tedy oblasti, jež vyžadují zkvalitnění. Výhodou této metody je vysoká míra aktivizace všech pracovníků, participace pracovníků v přímé péči na tvorbě směrnic a metodických postupů. Konzultace se účastní pracovní tým střediska, který v diskusi s inspektory kvality obhajuje své názory a formulace v metodikách. Konzultační tým je tvořen zpravidla dvěma inspektory kvality a jedním zástupcem zřizovatele – členem vrcholového managementu organizace. Konzultační tým by měl být profesionální, nestranný a nezaujatý. Každé konzultaci předchází dlouhá a náročná příprava jak ze strany pracovního týmu střediska (vypracování či přepracování metodiky a směrnic, vyplnění sebehodnotícího dotazníku a podobně), tak ze strany inspektorů (studium metodiky, dotazníků atd.). Konzultační proces začíná sebehodnocením. Cílem této aktivity je naučit pracovníky, aby se na svou práci podívali„jinýma očima“ a hodnotili svou službu sami. K tomuto účelu je vypracován rozsáhlý sebehodnotící dotazník, který obsahuje otázky ke každému standardu kvality i ke každému kritériu. Je velice důležité, aby byl všem bodům věnován dostatek času k prodiskutování. Na vyplňování se zpravidla podílí všichni pracovníci služby, nezřídka také uživatelé. První etapou konzultačního procesu je tzv. jednodenní konzultace. Nejvíce času je věnováno stěžejním standardům, od kterých se odvíjí celkové nastavení služby. Jedná se o Standard číslo 1, v rámci něhož služba definuje svůj veřejný závazek, tedy poslání, cílovou skupinu, cíle služby a hlavní principy či zásady poskytování služby. Další důležitou oblastí je ochrana práv a individuální plánování služby. Součástí konzultace je i rozhovor s uživatelem, který inspektorům kvality umožní„nahlédnout“ do toho, jak služba ovlivňuje život konkrétního uživatele, zda jsou kritéria kvality naplňována také v praxi. Na konci každé konzultace vypracují inspektoři závěrečnou zprávu, která shrne všechny silné a slabé stránky zařízení a zároveň obsahuje doporučení ke každému standardu. Zpráva je návodem pro pracovní
29
tým zařízení, jakým způsobem mají přepracovat své metodické postupy a jak zlepšení zavádět do praxe. Pokud se na první konzultaci nestihnou projednat všechny standardy, je nutné naplánovat další jednodenní konzultaci, kde je prostor zaměřit se na standardy a materiály, které nebyly obsahem první konzultace. Na jednodenní konzultaci navazuje tzv. následná konzultace. Je to druhá etapa konzultačního procesu. Na této konzultaci má pracovní tým střediska možnost si ověřit, zda je systém implementace standardů kvality ve středisku nastaven správným směrem a zda se podařilo odstranit nedostatky odhalené v rámci první konzultace. Tematicky je zaměřena na oblasti, jež byly v rámci jednodenní konzultace odkryty jako problémové. Konzultace není již tak náročná, proto se jí účastní jen jeden inspektor kvality (většinou ten, který službu podpořil v rámci jednodenní konzultace). V případě potřeby je možné následnou konzultaci několikrát opakovat. Interní hodnocení kvality poskytovaných služeb V procesu zavádění kvality se projevila jako velmi nápomocná realizace cvičných auditů kvality, při které je možné ověřit si, zda je systém implementace kvality nastaven správně. Audit kvality je cvičnou a dobrovolnou inspekcí kvality a také její průběh simuluje. Podle metodiky průběhu auditů kvality je audit třídenní a účastní se jej dva inspektoři, kteří službě dříve neposkytli žádný druh podpory a setkávají se s ní poprvé. Audit je sice podpůrný, ale již je hodnotící. Jeho součástí jsou rozhovory s vybranými uživateli, vedoucím pracovníkem i pracovníky v přímé práci a samozřejmě studium metodiky a spisů uživatelů. Hodnoceny jsou všechny standardy kvality. Cílem auditů je ověřit, zda je konzultační systém nastaven správně, zda je pro pracovníky dostatečnou podporou a zda jsou služby připraveny na úspěšné absolvování inspekcí kvality.
Plánování ve Slezské diakonii Druhou nezbytnou součástí procesu zavádění kvality ve Slezské diakonii je oblast plánování. Rozvojové plány středisek Mimo popsaný konzultační proces stojí konzultace k tvorbě rozvojového plánu. Středisko, které absolvovalo alespoň první
30
konzultaci, se může zapojit do procesu plánování. Cílem rozvojového plánu je především rozvíjet manažerské dovednosti vedoucího pracovníka služby. Rozvojový plán je analýzou služby z hlediska její historie, je rozborem její současné situace, popisuje její silné a slabé stránky, její problémy a možnosti. Zároveň se snaží definované silné stránky rozvíjet, rizika eliminovat a možnosti rozvoje přesně definovat. Klade si cíle jak krátkodobé v horizontu dvou let, tak dlouhodobé v horizontu deseti let. Veškeré oblasti rozvojového plánu jsou popisovány s ohledem na standardy kvality. Proto je i při jejich tvorbě nezbytná konzultace s inspektorem kvality. Strategický plán Slezské diakonie Slezská diakonie má v plánování dlouhou tradici. Každoročně byly tvořeny Plány činností, které však byly plány krátkodobými a nevytvářely předpoklady dlouhodobého rozvoje. Management Slezské diakonie si postupně uvědomil potřebu strategie dalšího rozvoje přesně definovat. Nutnost vytvořit strategický plán organizace byla podpořena skutečností, že v roce 2005 osm středisek vypracovalo vlastní rozvojový plán v návaznosti na standardy kvality sociálních služeb a jedno středisko svůj rozvoj určilo pomocí strategického plánu. Během tvorby těchto rozvojových plánů bylo největší překážkou, že nebyl zpracován strategický plán Slezské diakonie, který by určoval směr a intenzitu rozvoje celé organizace. Pokud je kvalita zaváděna v organizaci, která má více služeb, je nezbytné, aby rozvojové plány měly přímou návaznost na strategický plán celé organizace. První Strategický plán vznikl v roce 2006 a je nejdůležitějším dokumentem v oblasti plánování. Ke spolupráci na tvorbě strategického plánu byla přizvána Hospodářská rozvojová agentura Třinecka, s. r. o. (HRAT), která vzdělávací program zajišťovala po metodické stránce. Strategickou skupinu, jež se podílela na vzniku plánu rozvoje organizace, tvořili vedoucí pracovníci a pracovníci odpovědní za plánování. Strategický plán je implementován podle přesně definovaných kroků, z něj vycházejí plány činnosti všech oblastí, úseků a sekcí pro každý rok. Zároveň je využíván při každoročním hodnocení pracovníků, neboť každý cíl, opatření či konkrétní aktivita má stanovenou zodpovědnou osobu, procento náročnosti a v hodnocení také procentuální vyjádření splnění úkolu. Aby bylo možné zajistit kontinuitu plánovacího procesu ve Slezské
diakonii, byl v letošním roce schválen návazný strategický plán pro období 2009–2011.
Jiné modely kvality Slezská diakonie však nemá zkušenosti jen se standardy kvality. V roce 2005 si vyzkoušela navázat na zavedené standardy kvality sociálních služeb jiným modelem kvality. Jedno ze středisek se pilotně věnovalo zavádění Modelu řízení kvality EFQM a poté ISO. V roce 2005 naše největší středisko Eben-Ezer zahájilo spolupráci s externí firmou ve věci zkvalitnění poskytovaných služeb pomocí implementace modelu EFQM. Středisko Eben-Ezer se tak stalo první sociální službou v České republice, která úspěšně Model řízení kvality EFQM zavedla. V následujícím roce pracovní tým hledal systém zaručující trvalé zlepšování poskytovaných služeb a rozhodl se pro normy ČSN EN ISO 9001:2001. Úsilí pracovního týmu střediska při zavádění systému řízení ISO bylo úspěšně zakončeno certifikačním auditem. Certifikát byl vystaven pro následující obory činností:
Tabulka .1 Projekty cílené na zavádění kvality ve Slezské diakonii Zkratka
Popis projektu
MPSV 1
Pilotní program MPSV: Podpora zavádění standardů kvality do středisek Slezské diakonie (realizován 05/2003–03/2004)
MPSV 2
Pilotní program MPSV: Podpora zavádění standardů kvality v sociálních službách ve Slezské diakonii (realizován 05/2004–12/2004)
SEFQM
Phare 2003 RLZ: Zavádění standardů a modelu EFQM pro zajištění kvality služeb v zařízeních Slezské diakonie (realizován 04/2005–06/2006)
Z3BSRA
Phare 2003 RLZ: Zavádění 3. bloku standardů a realizace auditů pro zajištění kvality služeb Slezské diakonie (realizován 11/2005–07/2006)
SKSD OP
RLZ: Vzdělávání pracovníků Slezské diakonie v naplňování standardů kvality (realizován 04/2006–03/2008)
MSK
Dotace MSK: Příprava služeb Slezské diakonie na absolvování inspekce sociálních služeb (realizován 09/2008–12/2008)
• Domov pro osoby se zdravotním postižením • Sociálně terapeutická dílna • Chráněné bydlení Stávající systém řízení kvality ve středisku Eben-Ezer je důkazem toho, že současně se zaváděním Standardů kvality sociálních služeb dle požadavků zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách lze aplikovat i systém vyšší úrovně v rámci komplexního systému řízení jakosti s využitím modelu dle ČSN EN ISO 9001:2001, neboť tyto dva modely kvality se vzájemně ideálně doplňují.
Realizované projekty na zavádění kvality ve Slezské diakonii Implementace standardů kvality sociálních služeb je finančně nákladným procesem. Honoráře externích odborníků, propagační materiály, mzdy koordinátorů celého procesu zvyšování kvality i jejich technické zázemí bylo financováno z grantů. Slezská diakonie má jako nezisková organizace s podáváním projektů velké zkušenosti, a to také u aktivit podporujících kvalitu služeb. Realizované projekty jsou uvedeny dle oficiálně používaných zkratek jejich názvů.
Zakázky Slezské diakonie pro jiné subjekty Mnohaleté zkušenosti zúročila Slezská diakonie realizací externích zakázek vztahujících se ke kvalitě u poskytovatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Nejvýznamnější zakázkou byla příprava a realizace vzdělávacích aktivit v rámci projektu Magistrátu města Ostravy„Zvyšování kvality sociálních služeb na území statutárního města Ostravy“ financovaného z OP RLZ, kterou vyhrála Slezská diakonie v roce 2006 ve veřejném výběrovém řízení. Vybraní pracovníci Slezské diakonie se spolu s externími inspektory kvality stali lektory vzdělávacích seminářů realizovaných v projektu. Na tuto spolupráci pak Slezská diakonie navázala několika menšími zakázkami spojenými s organizováním konzultačního procesu v zařízeních, jejichž pracovníci se účastnili seminářů„Q Ostrava“. V návaznosti na úspěšnou realizaci předchozích zakázek byla Slezská diakonie v roce 2009 požádána o zajištění externí metodické podpory v celkem devíti sociálních službách v Ostravě a Karviné.
31
Organizační zajištění Za odborné zajištění procesu zavádění standardů kvality poskytovaných služeb ručí Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D., náměstkyně pro sociální práci. Mezi její zodpovědnosti patří odborné zajištění sociální práce ve Slezské diakonii, a tím i oblast odborného vzdělávání zaměstnanců v oblasti kvality poskytovaných sociálních a zdravotních služeb. Proces zavádění kvality ve Slezské diakonii a realizace zakázek jsou koordinovány ze sídla organizace – z Ústředí Slezské diakonie, které administrativně a organizačně podporuje všechna střediska organizace. V současné době zde pracuje manažer kvality Ing. Monika Klimková, která koordinuje proces zavádění a rozvoje kvality poskytování sociálních služeb a vzdělávání v této oblasti v celé organizaci.
Závěrem Celý tento systém zavádění kvality je již několik let realizován ve Slezské diakonii, která má v současné době 94 zařízení sociálních služeb. Každá služba má vytvořenou samostatnou metodiku ke standardům. Všechny služby v rámci pravidelných setkání pracují na standardech. Řada služeb má svého metodika, který je zodpovědný za zpracování vnitřních předpisů poskytované služby. Celý proces zavádění je financován z různých grantů a projektů. Během osmi let, kdy je zavádění kvality realizováno, proběhlo více než 165 podpůrných aktivit (konzultací, rozvojových plánů, auditů), desítky vzdělávacích akcí (konferencí, seminářů, workshopů), mnoho kontrol kvality provedených městskými úřady, čtyři kontroly kvality z Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a pět„ostrých“ inspekcí provedených Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, které byly úspěšné – všemi jsme prošli. I když„cesta za kvalitou“ ve Slezské diakonii je často náročná, jdeme po ní s vědomím, že na jejím konci je dobře odvedená práce a spokojený uživatel. Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. Ing. Monika Klimková
32
Lidské zdroje ve Slezské diakonii Vývoj myšlení personálního řízení Práce Personálního oddělení se ve svých počátcích zaměřovala na vedení pracovně právní agendy. Postupovala od nahodilého vedení až po systematické zakládání a evidenci pracovněprávních dokumentů, organizování výběrových řízení, nastavení popisů pracovních činností, zajišťování školení nových zaměstnanců čtecí formou (později také seminářem), zajišťování agendy vydávání interních předpisů a koordinaci systému studujících pracovníků při zaměstnání. Zhruba od roku 2005 se Personální oddělení začalo kromě kvalitního vedení personální agendy zabývat řízením lidí v organizaci. Počet zaměstnanců vyžadoval systémové řízení a péči o jeden z nejvzácnějších zdrojů. Níže uvedené procesy, aktivity nebo nástroje personálního řízení vedou k tomu, že se zaměstnanci stávají partnery ve vztahu ke Slezské diakonii a přijímají spoluodpovědnost za naplňování vizí a cílů organizace. Personální oddělení Slezské diakonie tyto nástroje neustále aktualizuje a v současné době pracuje na dalších nástrojích, jež posunou personální práci ještě dále dopředu. Personální politika Personální politika Slezské diakonie byla vytvořena v roce 2005, ale schválena byla až počátkem roku 2007. Cílem personální politiky je informovat zaměstnance o hodnotách, na kterých stojí práce s lidmi, a popsat procesy v oblasti řízení lidí ve Slezské diakonii. Motivační strategie Motivační strategie byla předložena jako návrh v roce 2008 a navržena ke schválení jako závazný interní dokument. Cílem motivační strategie je vytvořit dostatek kvalifikované a motivované pracovní síly a zprůhlednit systém benefitů. Předpokládá se poskytování benefitů v souvislosti s délkou odpracovaných let v organizaci. Jako interní pokyn vstoupila v platnost od roku 2009. Popisy pracovních činností Úprava popisu pracovní činnosti byla vyvolána potřebou zaměstnanců. Zaměstnanci si stěžovali na nejasnost svých
kompetencí, pravomocí a odpovědností, proto došlo k úpravám ve zmiňovaných oblastech. První popisy pracovních míst byly vytvořeny v roce 2006 a lze je označit jako profily jednotlivých pracovních míst ve Slezské diakonii. Obsahují stručný popis základních úkonů, požadované profesní a osobnostní charakteristiky potřebné pro výkon dané pracovní pozice. Autor popisu, nejčastěji vedoucí pracovník, se musí důkladně zamýšlet nad pracovními úkoly zaměstnance, nad jeho odpovědností a nad jeho pravomocemi. Toto zamyšlení slouží i pro definování očekávání zaměstnavatele od nového uchazeče o zaměstnání a jako pomůcka pro vedoucího pracovníka při sestavování popisu pracovní činnosti. Informace pro zájemce o zaměstnání Na internetových stránkách Slezské diakonie byl v roce 2005 vytvořen odkaz na Personální oddělení. Dnes je tento odkaz v nabídce hlavního menu –„Lidé v organizaci“. Odkaz je určen zejména pro uchazeče o zaměstnání. Obsahuje informace o výběrových řízeních a rady, jak psát životopisy, motivační dopisy a jak se na výběrová řízení připravit. Později byl tento odkaz také rozšířen o informace pro stážisty v organizaci. Od roku 2008 je pro uchazeče k dispozici elektronický dotazník. Stáže studentů Systém stáží studentů byl vypracován v roce 2005 a stal se směrnicí. Stáže se poskytují s využitím kompetencí PhDr. Zuzany Havrdové, CSc. pro studenty sociální práce. Pro studenty studující management jsou kompetence vytvořeny organizací. Kompetence společně se studentem vyhodnocuje a jejich nácvik zajišťuje mentor. Student má možnost sledovat efektivitu stáže. Rovněž se od něj očekává, že bude organizaci předávat podněty. Výběrová řízení ve Slezské diakonii Kvalitní výběrová řízení jsou první výbornou motivací vybraného uchazeče pro práci. Zaměstnanec má být vybrán na základě svých znalostí, zkušeností, osobního vystupování. Je ideální, když přichází do organizace s pocitem, že uspěl v konkurenci uchazečů
33
s obdobnou či stejnou kvalifikací. Výběrová řízení na pozice odborných pracovníků jsou vesměs spojena s účastí pracovníka Personálního oddělení, který zajišťuje organizaci a dohlíží na průběh výběrového řízení. Jedním z oblíbených nástrojů pro výběr manažerů a odborných pracovníků se staly i praktické úkoly. Nejčastější metodou výběru je ale ústní pohovor. Výběrová řízení se rozšířila rovněž o povinné legislativní dokumenty, a tím je informovaný souhlas se zpracováváním osobních dat. Pro získání zpětné vazby na členy výběrové komise a průběh výběrového řízení jsou určeny dotazníky, ve kterých účastníci výběrového řízení hodnotí průběh výběrového řízení a chování výběrové komise. Dotazníky jsou anonymní. Rovněž postup při výběrových řízeních je popsán v Personálním manuálu včetně užití jednotlivých nástrojů pro výběr nejvhodnějšího uchazeče pro danou pozici. Poskytování informací o organizaci První balíček základních informací pro nového zaměstnance vznikl v roce 2005. Od této doby byl upravován dle aktuálních potřeb nových zaměstnanců. Jeho cílem je poskytnout novému zaměstnanci základní informace a uvést jej takto do organizace, a to mimo systém školení nových zaměstnanců. Tradičně je nový zaměstnanec proškolen písemnou formou prostřednictvím vybraných interních předpisů Slezské diakonie při podpisu pracovní smlouvy a nově od roku 2006 se účastní semináře pro nové zaměstnance. Zjišťování spokojenosti zaměstnanců Dotazníky, které směřují k zaměstnancům, se staly významným nástrojem pro ovlivňování personální práce. První dotazník spokojenosti byl realizován v roce 2005, poté probíhalo dotazování již každý rok. Cílem bylo zjistit míru spokojenosti zaměstnanců v organizaci, jejich návrhy a připomínky k současnému stavu. S dotazníky se po vyhodnocení dále pracuje a jsou přijímána různá opatření, která reagují na zjištěné výsledky. V roce 2007 byl dotazník tématicky zaměřen na spokojenost zaměstnanců ve Slezské diakonii.
34
Systém hodnocení zaměstnanců Hodnocení zaměstnanců bylo vytvořeno„na zakázku“ pana ředitele. Tato potřeba však vyplynula také z názorů zaměstnanců prezentovaných v dotaznících spokojenosti. Zaměstnanci uváděli, že potřebují od svého vedoucího zpětnou vazbu na svou práci, možnost projednat své aspirace a být za svou práci oceněni. První systém hodnocení byl uveden do života v roce 2006. Vedoucí zaměstnanci byli seznámeni s postupy správného hodnocení, se zásadami hodnocení a s celým systémem. Po prvním roce fungování systému z výsledků dotazníku vyplynulo, že komunikace vedoucích a zaměstnanců se podstatně zlepšila. Systém hodnocení obsahoval, a do dnešního dne obsahuje, popsaný postup pro hodnocení vedoucích pracovníků a odborných pracovníků a postup pro hodnocení ostatních zaměstnanců. Systém hodnocení byl v roce 2009 rozšířen o hodnocení hodnotitele svými podřízenými a o vzájemné hodnocení kolegů a pracovního týmu. V postupu hodnocení vedoucích pracovníků a odborných pracovníků hrají důležitou roli cíle, které si stanovuje zaměstnanec společně s vedoucím pracovníkem. V systému hodnocení ostatních pracovníků zaujímají významné postavení kritéria v oblasti sociální práce, mezilidských vztahů. Vedoucí mají možnost navrhnout svá vlastní kritéria pro hodnocení. Součástí hodnocení je i plánování dalšího profesního rozvoje a jeho hodnocení. Pro hodnocení se využívají dotazníky, které slouží jako příprava jak pro hodnotitele, tak pro hodnoceného. Pro udržení systému hodnocení, jakož i pro jiné personální procesy, je důležitá podpora a důslednost v provádění na straně vedení organizace. Vzdělávání zaměstnanců Slezské diakonie Personální semináře, které probíhají každoročně, jsou určeny pro vedoucí pracovníky organizace a mají jim pomoci orientovat se v řízení lidí a současné právní legislativě v oblasti pracovních vztahů. První personální seminář proběhl v roce 2006. Cílem personálních seminářů je seznámit vedoucí pracovníky s novou legislativní úpravou zákoníku práce a s novými postupy a procesy v oblasti personálního řízení. Výhledově by měli sami manažeři prezentovat kolegům dobrou praxi v rámci svého řízení lidí. První školení nových zaměstnanců formou semináře proběhlo již v roce 2005. Jsou zde zváni zaměstnanci, kteří nastoupili do Slezské diakonie v posledním půlroce. Noví zaměstnanci získávají informace
o Slezské diakonii, jsou seznámeni s pracovněprávními vztahy, s právy a povinnostmi zaměstnanců Slezské diakonie, s procesy týkajícími se řízení lidí. Tato setkání slouží také k výměně zkušeností. Do této doby probíhalo školení písemnou formou prostřednictvím vybraných interních předpisů. Dnes je tato podoba zachována při podpisu pracovní smlouvy a poté následuje již zmíněný seminář. Vzděláváním zaměstnanců se začalo nejdříve zabývat jedno ze středisek Slezské diakonie, a to Centrum vzdělávání. To realizovalo řadu kurzů jak pro zaměstnance Slezské diakonie, tak pro jiné organizace i širokou veřejnost. Dnes je Centrum vzdělávání samostatným právním subjektem a působí pod názvem Diakonický institut. Různé formy vzdělávání zaměstnanců jiných organizací v oblasti řízení lidí v Diakonickém institutu se datují zhruba od roku 2006. Jedná se o semináře a workshopy zejména v těchto oblastech: • Hodnocení pracovníků • Motivace pracovníků • Plánování • Tvorba popisu pracovních míst a pracovních činností pracovníků • Tvorba organizačních struktur apod. V roce 2008 byl poprvé realizován personální seminář také přímo v organizaci, což bylo pro zaměstnance organizace velmi přínosné, protože se pracovalo konkrétně s jejich problémy a otázkami, na které hledali odpověď. Evidence odchodů Od roku 2005 začalo Personální oddělení evidovat odchody zaměstnanců. Tato evidence se vede na takzvaných výstupních listech, kde jsou zaznamenána data o nástupu, výstupu, důvodech odchodu zaměstnance a významné události během doby strávené ve Slezské diakonii. Personální audit ve Slezské diakonii S vývojem aktivit a různou náročností jednotlivých pozic vyvstala potřeba provést personální audit na Ústředí Slezské diakonie. Personální audit byl prováděn od října 2006 do ledna 2007. Jeho součástí byl i ekonomický audit, který se vztahoval k ekonomickému řízení lidí. Použitými nástroji personálního auditu byly dotazníky, individuální rozhovory s polostrukturovanými otázkami.
V rámci auditu byla prováděna diagnostika pracovních míst a pracovních náplní na Ústředí Slezské diakonie, diagnostika pracovního výkonu, náročností, odpovědností, efektivity jednotlivých pracovníků na Ústředí Slezské diakonie, posouzení souladu aktuálního stavu s personální politikou, kulturou organizace i možným potenciálem zaměstnanců. Cílem personálního auditu bylo zlepšit činnost daného oddělení či pracovníka, zvýšit efektivní komunikaci mezi sekcemi, získat nástroj pro personální plánování, stanovit další potřeby vzdělávání a rozvoje zaměstnanců, otevřít otázky spokojenosti zaměstnanců a jejich motivace, vytipovat pracovníky s vysokým potenciálem a definovat návrhy na opatření. Rovněž byly odkryty pracovní místa s nevyužitou pracovní dobou. Následně byla učiněna opatření, která reagovala na zjištěné nedostatky. Personální manuál Dokument Personální manuál byl vytvořen jako metodická pomůcka určená vedoucím pracovníkům pro lepší orientaci v manažerských postupech a v řízení lidí. Manuál bývá průběžně rozšiřován a doplňován o nová témata. Výhodou manuálu je, že je vytvářen interaktivní formou a nejčastěji má podobu komiksu. Systém personálních rezerv Systém personálních rezerv byl vytvořen v roce 2006 s cílem zabezpečit personální rezervy pro místa vedoucích pracovníků. „Personální rezervy“ byly školeny v manažerských kurzech. Celý kurz trval dva roky. Tento systém byl v roce 2007 ukončen z důvodu časové vytíženosti Personálního oddělení. Potěšující je, že řada našich„personálních rezerv“ postoupila na vyšší pracovní pozici. Struktury středisek Personální oddělení shromažďuje struktury jednotlivých středisek. Postupný systém struktur byl vypracován v prvních letech fungování Slezské diakonie a poté postupně upravován dle potřeb rozvíjející se organizace. Od roku 2007 mají struktury jednotnou barevnou úpravu dle pracovních pozic. Postupně jsou vydávány směrnice v oblasti řízení lidí. Některé postupy se tedy stávají normativem. Zde je třeba dát pozor, aby těchto směrnic a pokynů nebylo příliš, aby dávaly smysl a nebrzdily práci s lidmi.
3
Další činnost Personálního oddělení Personální oddělení se začalo velmi intenzivně účastnit burz práce organizovaných úřady práce. Cílem je zajistit dostatečný počet uchazečů o zaměstnání a dostat Slezskou diakonii do povědomí veřejnosti coby zajímavého zaměstnavatele. V roce 2009 i 2010 Personální oddělení koordinovalo Veletrh pracovních příležitostí v Ostravě pro zaměstnavatele poskytující sociální a sociálně zdravotní služby. Veletrh pořádá každoročně Vysoká škola báňská za podpory Moravskoslezského kraje. Náklady spojené s prezentací doposud hradil Krajský úřad v rámci komunitního plánování. Předpokládáme, že budeme koordinátory také příštího ročníku veletrhu.
Postřehy ze zavádění a zdokonalování personální práce ve Slezské diakonii Na začátku každé personální práce je evidence lidí, zaznamenávání osobních dat, kvalifikace pracovníků. Poté by měly logicky přijít na řadu otázky: • Co by měl pracovník přesně dělat? • Dělá to? Jak to dělá? Může to dělat lépe? A co k tomu potřebuje? • Má organizace ty správné lidi? A jak to pozná? • Má dobré manažery? Podle čeho tak soudí? Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek jsou výzvami pro oblast řízení jednoho z nejdůležitějších zdrojů v organizaci – lidí. Dále je třeba ke každé otázce nalézt nástroje, kterými si na otázky odpovíme. Během svého působení ve Slezské diakonii v pozici pracovníka, který se prací s lidmi zabývá, jsem získala následující postřehy: • Kvalita lidí je základem fungování organizace. Po tomto výroku se může vynořit otázka: Co je kritériem kvality? Umět práci dělat, vědět jak ji dělat a chtít ji dělat. Jinými slovy, každý zaměstnanec musí mít potřebné znalosti, dovednosti, které umí v praxi použít, a také osobnostní předpoklady pro danou práci. • Při sledování zaměstnanců v přímé péči nacházíme význam a smysl práce v sociálních službách. Je fantastické pozorovat, jak tito pracovníci mění kvalitu života lidí, kterým pomáhají. Oni jsou ti, kteří rozhodují, zda bude služba poskytnuta dobře či nikoliv. A v podstatě rozhodují také o tom, zda vůbec bude poskytnuta další služba, zda
3
po ní bude poptávka. Proto potřebují mít kromě základních znalostí v oblasti poskytování sociálních služeb navíc i osobní dispozice pro výkon této práce. • Ve sféře sociálních pracovníků je důležitý jak přístup, tak velmi dobrá teoretická i praktická základna dovedností a znalostí v oblasti sociální práce a práva. Nelze dobře dělat sociální práci a nemít základní penzum znalostí a dovedností. • V oblasti managementu a jeho pozic je velmi obtížné definovat, jakým vzděláním by manažer měl disponovat. Rozhodně by mu měla být vlastní odpovědnost za veškerá svá rozhodnutí a výkon své role. Člověk, který se bojí přebírat odpovědnost, nemůže být manažerem. Dále by měl mít dobré organizační schopnosti, nebát se činit nepopulární opatření za účelem zvyšování kvality a efektivity práce a být člověkem hodným následování. Je zvláště důležité, aby si jej lidé vážili a byli k němu loajální. Výše popsané je krásně čitelné z praxe. • Práce s lidmi je prací velmi zajímavou, ale také velmi náročnou. Vyžaduje hodně času a osobní motivace, která je nezbytná pro vyjednávání o postupech a nových trendech. Práce personalisty vyžaduje také dostatečnou míru asertivity pro zvládání neúspěchu či vyrovnání se s postupy, které nejsou vždy přímo vhodné a personální práci posouvají zpátky.
Pracovníci Slezské diakonie Úplně prvním pracovníkem Slezské diakonie byla paní Danuta Fojtíková, která na zkrácený úvazek pracovala ve středisku křesťanské pomoci Agape v Karviné. S rozjezdem střediska Betanie k 1. lednu 1992 byli přijati další pracovníci v přímé péči. Statutárním zástupcem ve funkci předsedy rady byl od počátku, tj. registrace 17. listopadu 1990, Ing. Česlav Santarius. První zárodky administrativy a štábních funkcí postupně vznikaly od roku 1992 a v následujících letech, jak přicházely na svět nové služby a střediska. Další vývoj personálního zajištění Slezské diakonie vyjadřují následující statistické přehledy, a to k počtu zaměstnanců (Tabulka 7.1), dále ke vzdělanostní struktuře zaměstnanců (Tabulka 7.2) a k věkové struktuře zaměstnanců Slezské diakonie (Tabulka 7.3).
Tabulka .1 Počet zaměstnanců v letech
Tabulka .3 Průměrný věk zaměstnanců ve Slezské diakonii
Rok
Stav k
Průměrný věk celkem
1993
Celkem 26
31. 12. 1993
24,6
1998
85
31. 12. 1994
25,6
2001
196
31. 12. 1995
26,6
2002
249
31. 12. 1996
27,6
2003
310
31. 12. 1997
28,6
2004
330
31. 12. 1998
29,6
2005
381
31. 12. 1999
30,6
2006
413
31. 12. 2000
31,6
2007
449
31. 12. 2001
32,6
2008
452
31. 12. 2002
33,7
2009
496
31. 12. 2003
34,8
31. 12. 2004
36,3
31. 12. 2005
37,6
31. 12. 2006
38,3
31. 12. 2007
39,2
31. 12. 2008
39,0
31. 12. 2009
39,6
Tabulka .2 Vzdělanostní přehled Vzdělání
Rok 2004
ZŠ a SO
2005
2006
2007
2008
2009
80
88
91
106
107
111
ÚSO
116
128
141
151
152
157
ÚSV
22
27
24
24
24
29
VOŠ
21
32
41
56
53
57
VŠ
56
59
64
65
70
75
295
334
361
402
406
429
Celkem
Mgr. Lenka Waszutová, DiS.
3
8 Fundraising, sponzorství, dárcovství Fundraising je podle Kizákové cílená, profesionální, organizačně i časově promyšlená aktivita zaměřená na vyhledávání sponzorů a získávání finančních prostředků na podporu veřejně prospěšné či dobročinné činnosti. Dárcovství a sponzorství provázelo Slezskou diakonii od samého počátku jejího působení. Bez dárců a sponzorů by činnost Slezské diakonie byla velmi obtížná. Lidé i organizace pomáhali nejen finančními prostředky, ale také věcnými dary a vlastní fyzickou pomocí. Prostředky takto získané ihned sloužily zejména k vybavení střediska poskytujícího sociální služby. S postupem času a neustálým vývojem se Slezská diakonie pokusila začít pracovat organizovaně v oblasti získávání podpory, ať už finanční či věcné. Tato snaha se týkala i dobrovolné práce lidí a vyústila ve zřízení Centra dobrovolnictví v roce 2002. Od roku 2005 je agenda dobrovolnictví zahrnuta do kompetencí projektového pracovníka na Ústředí Slezské diakonie a i přes složitou legislativu velmi dobře funguje. Jednou z aktivit v oblasti získávání financí byla dopisní akce v roce 2002, která se však stala akcí nevydařenou. Mnohé lidi odradila od poskytnutí podpory namísto toho, aby je činnost Slezské diakonie oslovila. Slezská diakonie při této akci spolupracovala s firmou, která se zaměřovala na získávání financí pro různé neziskové organizace po celém světě. Nicméně její působení v našich poměrech bylo nešťastné. Také Slezská diakonie, která nutně potřebovala finanční zdroje, měla malé zkušenosti s organizovaným získáváním financí a nedomyslela důsledky akce. Pracovníci firmy rozesílali oslovující dopisy a složenky náhodně vybraným lidem bez ohledu na to, zda tito lidé vůbec fyzicky existovali. Po této zkušenosti, která měla nepříznivý dopad na Slezskou diakonii, se již nikdy spolupráce s žádnou takovouto firmou v oblasti získávání financí neobjevila. Místo toho začali sami zaměstnanci oslovovat firmy a dárce, a tak vytvářet síť lidí, kteří Slezské diakonii chtějí pomoci, mohou a také jsou ochotní oslovit i své přátele či blízké. Další akcí, která nebyla příliš úspěšná, byla akce„DMS pro Slezskou diakonii“. Organizátoři akce vytvořili ideální podmínky pro prezentaci akce. Byl jasně stanoven účel a cílová skupina příjemců získaných
38
prostředků. Těmi se stali uživatelé střediska Eben-Ezer v Horním Žukově, kteří potřebovali zrekonstruovat podlahu v sociálně terapeutické dílně. Uživatelé Eben-Ezeru nazpívali píseň, ve které oslovovali veřejnost k tomu, aby je podpořili. Rádio Čas i autobusový dopravce ČSAD nabídli spolupráci na akci ve formě prezentací letáků a reklamního spotu s již zmíněnou písní. Přesto byl výtěžek akce „smutný“. Nabízí se otázka, proč tomu tak bylo a zda jsou lidé v našem okolí opravdu lhostejní k potřebám lidí s mentálním postižením. Delší dobu ve Slezské diakonii probíhala v období Vánoc tzv. „Akce svíčka“. Ta spočívala v prodeji svíček ve sborech SCEAV. Výtěžek byl věnován na potřeby vybraného střediska. Tato akce ale rok od roku ztrácela na významu, a proto byla v roce 2006 ukončena. I přes tyto neúspěchy Slezská diakonie dostala řadu darů, ať už šlo o dary věcné, finanční či nemovitosti, které využila ve prospěch těch, kteří pomoc potřebovali či potřebují. I malé příspěvky (zejména opakované) našim uživatelům služeb významně pomáhají. S potřebou naplnění pojmu fundraisingu, jak je vysvětlen výše, se Slezská diakonie střetla v roce 2006. Tehdy se zřetelně, a to díky velkému rozvoji organizace, objevila potřeba koordinace získávání financí, systematického postupu a motivace pro tuto aktivitu. V prvním čtvrtletí roku 2008 byla přijata fundraisingová strategie na období tří let. V současné době je plánování fundraisingu a rozhodování o fundraisingových aktivitách v rukou vedení organizace. Je zde vytvořen fundraisingový plán, který navazuje a rozvíjí určitou fundraisingovou strategii s podmínkami a termíny jejího dodržování. Zdroji našeho financování jsou státní prostředky, příspěvky nadací, samospráv, firem a individuálních dárců a v neposlední řadě také zahraniční zdroje. Pro širokou veřejnost jsme vytvořili v roce 2009 na našich internetových stránkách www.slezskadiakonie.cz odkaz„Chci pomoci“. Zde popisujeme, jakými způsoby nás lze podpořit, ať už se jedná o finanční či věcný dar nebo také angažovanost lidí pomáhat v rámci dobrovolnictví. Jsou zde uvedeny kompetentní osoby, které se problematikou fundraisingu zabývají, a jejich kontaktní údaje. Součástí odkazu je fotogalerie věcí věnovaných dárci za jednotlivá střediska, dále také fotogalerie výrobků nabízených ke koupi, jež jsou
vyrobeny našimi uživateli služeb. V neposlední řadě jsou zde uvedeny údaje o jednotlivých potřebách středisek. V tabulce je přehledně zobrazeno, jaké služby středisko poskytuje, jsou zprostředkovány kontaktní údaje, následuje seznam potřeb střediska, které jsou seřazeny podle priorit, podle důležitosti. Díky odkazu na internetových stránkách jsme zaznamenali zpětnou vazbu od několika individuálních dárců, kteří využili našich kontaktů a dary nám již poskytli. Jde o věcné dary – nejčastěji v podobě oblečení, dětských hraček či lůžkovin. Dnešní společenská situace klade důraz na vytváření partnerství subjektů komerčního, neziskového i občanského sektoru, což vede ke zvyšování společenské odpovědnosti jednotlivců i firem. V tomto případě nejde firmám pouze o tradiční ekonomické cíle, ale také o cíle společensky prospěšné (například rozšíření strategie firmy o hlediska environmentální, sociální a další). Tato odpovědnost stojí na principech dobročinnosti, dobrovolnosti a partnerství. Podniky a zástupci různých společenských oblastí vzájemně spolupracují s cílem zlepšit stávající nedostatky ve společnosti. V současné době hledáme strategického partnera pro zajišťování významných projektů a služeb. Činnost naší organizace lze podpořit finančním či nefinančním darem, službami či jinou pomocí. Je nutné říci, že nezisková organizace bez pomoci (finanční, věcné či bez dobrovolné práce) může fungovat jen ztěžka. Proto děkujeme všem, kdo nás podporují, a tím nám umožňují poskytovat služby v souladu s naším posláním. Mgr. Lenka Waszutová, DiS. Ing. Veronika Cielecká
Zdroj: KIZÁKOVÁ, H. Terminologie neziskového sektoru. Praha: ICN, 1997.
39
9 Vztahy s veřejností a propagace Vztahy s veřejností (neboli Public relations) jdou ruku v ruce s propagací. V obou agendách došlo k vývoji, který byl spojený se zkušenostmi, s důrazem na kvalitu prezentací jak po vizuální, tak po obsahové stránce. Snaha přiblížit činnost Slezské diakonie veřejnosti se datuje od prvních dnů fungování hlavně proto, že služby Slezské diakonie jsou určeny právě pro veřejnost, která o nich musí vědět, aby jich mohla využívat. Dnes již nabízíme veřejnosti pestrou paletu služeb pro početnou skupinu různých uživatelů. Pomáháme seniorům, lidem se zdravotním omezením, lidem bez domova, dětem a mládeži, rodinám, lidem v krizi a poskytujeme sociální poradenství v různých oblastech. Nástroje, kterými se snažíme oslovovat veřejnost, se neustále vyvíjejí. Tradičně však využíváme tištěné materiály, které dosahují neustále se zvyšující kvality – obsahu i vzhledu. Jedná se o letáky, výroční zprávy, evaluační zprávy a sborníky. Dalšími nástroji jsou propagační CD, DVD a videa Slezské diakonie. Velmi kvalitním informačním materiálem jsou internetové stránky. Ty byly českou Národní knihovnou v roce 2009 zařazeny mezi kvalitní zdroje informací, které by měly být uchovány do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Záznam o stránkách se stal součástí katalogu Národní knihovny a byl zařazen do České národní bibliografie. Na internetových stránkách je možná komunikace s tiskovým mluvčím prostřednictvím odkazu„Otázky a odpovědi“. Rovněž informujeme o plánovaných akcích formou„Kalendáře akcí“. Kalendář akcí je také součástí Informátoru, což je tištěný a i na internetových stránkách umístěný čtvrtletník Slezské diakonie informující o plánovaných i realizovaných aktivitách daného období. Rovněž veškeré informace pro zájemce o poskytnutí služeb (včetně kontaktů), informace pro zájemce o práci ve Slezské diakonii, informace pro ty, kteří mají zájem jakýmkoliv způsobem podpořit činnost organizace a další podrobné informace z různých oblastí činnosti (včetně informačních materiálů) lze nalézt na internetových stránkách Slezské diakonie. Všechny informace jsou zde průběžně aktualizovány. V období Vánoc jsou hojně pořádány benefiční koncerty.
40
Na koncertech Slezské diakonie účinkovali i přední interpreti z oblasti vážné i populární hudby, jako jsou Spirituál kvintet, Lucie Bílá, Marie Rottrová a další. Mezi významné aktivity ve vztahu k veřejnosti patřily: • 19. dubna 2004 se uskutečnil Benefiční koncert Slezské diakonie, na kterém se představil Spirituál Kvintet; výtěžek akce zdvojnásobila Nadace Divoké husy • V roce 2006 byla vytvořena putovní výstava fotografií o činnosti Slezské diakonie„Otevřete oči a srdce, oni Vám naslouchají“; součástí akce byly přednášky na školách a výzkum zaměřený na pohled mládeže na sociální realitu ve společnosti • V roce 2008 realizovala Sekce personálního řízení, pod které Oddělení vnějších vztahů a Oddělení propagace spadají, českopolský projekt„Sblížení“ v rámci podpory Interreg IIIA. zaměřený na sblížení české a polské mládeže se zdravotním postižením a jejich zdravých vrstevníků Na Oddělení propagace se původně začaly vytvářet letáky obecně za Slezskou diakonii, poté i pro jednotlivá střediska. Připravovaly se podklady pro Informátor a výroční zprávy. Celý Informátor již zhruba dva roky zpracovává pracovník propagace. V roce 2009 také samostatně zpracoval výroční zprávu. Tato profesionalizace velmi šetří náklady a dává možnost lépe reagovat na potřeby organizace. V roce 2007 byl vytvořen jednotný Grafický manuál identity Slezské diakonie, který je závazný pro celou organizaci a prezentuje jednotný styl prezentace Slezské diakonie. Propagační pracovník dnes připravuje řadu materiálů pro prezentaci v rámci různých projektů, na kterých aktivně participuje. Obecně lze říci, že práce v oblasti komunikace s veřejností je provázená snahou o hledání dalších nástrojů, jak pracovat v této oblasti lépe a efektivně. Jak se naše snažení promítne do praxe, je otázkou pro hodnocení v příštím Sborníku. Mgr. Lenka Waszutová, DiS.
10 Spolupráce Slezské diakonie se zahraničními partnery Význam zahraniční spolupráce pro Slezskou diakonii Spolupráce se zahraničními partnery a organizacemi má pro Slezskou diakonii od jejího vzniku po roce 1989 až dodnes velký význam. Je inspirací, motivací či příkladem dobré praxe pro vlastní práci. Slezská diakonie, zastoupená Úsekem náměstkyně pro sociální práci, v současné době spolupracuje s několika významnými evropskými a světovými asociacemi, které sdružují diakonické, církevní a profesní organizace, a jejichž cílem je ovlivňovat sociální politiku na celoevropské úrovni tak, aby měla pozitivní dopad na uživatele služeb. Mezi hlavní spolupracující organizace patří níže uvedené. City Mission Jedná se o Asociaci světové a evropské městské misie, která byla založena za účelem spolupráce, podpory a propojení městských misií po celém světě s cílem kázat dobrou zprávu o Božím království a evangelium Pána Ježíše Krista a uspokojovat lidské potřeby. Městské misie svým biblickým mottem „Usilujte o pokoj toho města, do něhož jsem vás přestěhoval, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj.“ (Jeremiáš 29, 7) významným způsobem přispívají pro budoucnost Evropy. Cílem této organizace je také zprostředkovávat kontakty v rámci Evropy. Za tím účelem jsou organizovány pravidelné konference, které svým obsahem a zaměřením usilují o duchovní obnovu a povzbuzení pro práci městské misie. Slezská diakonie uspořádala v roce 2007 v Českém Těšíně dvoudenní mezinárodní konferenci City Mission, které se zúčastnili zástupci z Velké Británie, Finska, Švýcarska, Polska, Slovenska a samozřejmě také z České republiky. Úzká spolupráce s City Mission je navázána také díky zastoupení Mgr. Zuzany Filipkové, Ph.D. v řídícím výboru City Mission, kde působí od roku 2004. Eurodiakonie Eurodiakonie je střešní organizací diakonických institucí poskytujících sociální a zdravotní služby a vzdělání na základě křesťanských hodnot ve více než 20 evropských zemích. Díky působení Mgr. Zuzany Filipkové, Ph.D. v řídícím výboru
Eurodiakonie od roku 2003 a dalších pověřených pracovníků v odborných pracovních skupinách, jako jsou pracovní skupiny zaměřené na sociální služby, sociální začleňování, dobrovolnictví, public relations a komunikaci, má Slezská diakonie možnost aktivně se zapojovat do činnosti Eurodiakonie, přispívat k ovlivňování sociální politiky v Evropské unii, získávat cenné kontakty a prezentovat svou činnost na nejrůznějších fórech na evropské úrovni. Další významnou aktivitou Slezské diakonie, za kterou zodpovídá rovněž Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D., je koordinace Visegrádské platformy Eurodiakonie. Partnerské organizace, diakonické instituce ze zemí Visegrádské čtyřky (z České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska), se pravidelně setkávají na mezinárodních konferencích pořádaných za účelem vzájemné výměny zkušeností, vzdělávání, podporování sítě kvalifikovanosti sociálních služeb, mezinárodní spolupráce, přípravy společných projektů a podporování public relations v rámci států Visegrádské skupiny a členských organizací. Celkem se již konalo pět těchto setkání. Činnost Visegrádské platformy Eurodiakonie vychází z poslání, vize a strategických cílů Eurodiakonie.
EASPD – Evropská asociace poskytovatelů služeb pro postižené (The European Association of Service Providers for Persons with Disabilities) EASPD je Evropskou asociací poskytovatelů služeb pro osoby se zdravotním postižením a podporuje vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením prostřednictvím efektivních a vysoce kvalitních služeb v Evropě. V současné době reprezentuje více než 8 000 organizací napříč celou Evropou a také napříč různými zdravotními postiženími. Slezská diakonie se stala aktivním členem asociace v roce 2004. Cílem členství v této profesní asociaci je získávat aktuální informace z oboru, učit se z příkladů dobrých praxí jiných členských organizací a prezentací činnosti Slezské diakonie na evropských fórech šířit dobré jméno naší organizace. Příkladem dobré praxe spolupráce Slezské diakonie a EASPD bylo uspořádání společné dvoudenní mezinárodní konference pod
41
názvem„Zaměstnávání osob se zdravotním postižením“ v Ostravě v roce 2007, jež měla velmi pozitivní ohlas. Celkem se této události zúčastnilo 120 osob. Slezská diakonie se také aktivně zapojila do konference v Parlamentu České republiky, kde byly řešeny aktuální problematické otázky zaměstnávání osob se zdravotním postižením. EAPN – Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení (European Anti Poverty Network) V roce 2004 se stala Slezská diakonie členem nově vznikající národní sítě EAPN ČR, o. s., která se ve stejném roce stala členem Evropské sítě boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EAPN Evropa. Zástupce Slezské diakonie Mgr. Ilona Śniegoňová je jak členem Výkonného výboru EAPN ČR, tak členem pracovní skupiny Strukturální fondy v rámci EAPN Evropa. EAPN Evropa byla založena v roce 1990 a nyní je nezávislou sítí 25 národních sítí dobrovolnických organizací a 28 evropských organizací, kterým je blízká problematika boje s chudobou a sociálním vyloučením. EAPN funguje jako fórum pro výměnu názorů, informací a zkušeností. EAPN má poradní statut v Radě Evropy a je zakladatelem Platformy evropských sociálních nevládních neziskových organizací. EAPN patří k hlavním partnerům Evropské komise v oblasti Evropské strategie boje se sociálním vyloučením. Organizace prosazuje integraci boje s chudobou a sociálním vyloučením do všech politik Evropských společenství, počínaje strukturálními fondy, politikou zaměstnanosti a konče ekonomickými a monetárními politikami. EAPN se zasazuje o zvýšení efektivity aktivit směřujících k odstranění chudoby. Na svých internetových stránkách (www.eapn.org) publikuje příslušné dokumenty Evropské unie. Dále poskytuje přístup do databáze více než 1 000 členských organizací, čímž podporuje navazování partnerských vztahů případných zájemců. EAPN vydává řadu publikací zaměřených na sociální vyloučení, chudobu, zaměstnanost, sociální ochranu a strukturální fondy. Členové EAPN se zasazují o odstranění chudoby a o to, aby se chudoba a sociální vyloučení stalo tématem politických jednání Evropské unie, ale i tématem národních politik, kde jednotliví členové EAPN působí. Zasazují se rovněž o zvyšování účasti a odpovědnosti (empowerment) lidí žijících v chudobě a sociálním vyloučení. Bc. Markéta Stanieková, DiS. Mgr. Ilona Śniegoňová
42
Sekce zahraničních vztahů – zahraniční spolupráce Mezinárodní spolupráce je pro oblast rozvoje Slezské diakonie potěšením, obohacujícím učením a výzvou zároveň. Vzájemné učení se mezinárodní spoluprací bylo hlavním motivem pro stanovení základních programů Sekce zahraničních vztahů, které se zaměřují na rozvoj dalšího profesního vzdělávání a interkulturního učení profesionálních pracovníků, klientů a dobrovolníků působících v organizaci. Několik projektů s organizacemi z Evropy, Spojených států amerických a z oblastí Středomoří bylo realizováno v regionech působení Slezské diakonie stejně jako v sídlech partnerských organizací Slezské diakonie. Učení celoživotní a globální Všeobecně platí, že se učíme po celý svůj život. Ne vždy je ale samozřejmou zkušeností učení se od kolegů nebo přátel z jiné země a jiné kultury. Slezská diakonie měla, a nadále má, tuto jedinečnou možnost, která byla s inovativními prvky na různých cestách naplňována.
Cesty učení směrem k inovativnímu rozvoji Mezinárodní dobrovolnictví Mezinárodní dobrovolnictví je pro mladé lidi ze zahraničí ve věku 18–30 let jedinečnou nabídkou zúčastnit se dlouhodobé dobrovolnické služby v zařízeních Slezské diakonie a ve spolupracujících organizacích. Od roku 2006 do srpna 2009 Slezská diakonie nabídla prostor pro dobrovolnickou službu 20 mladým lidem ze Slovenska, Dánska, Německa, Polska, Nizozemí, Francie, Izraele a USA. Také čtyři mladí lidé z České republiky využili příležitosti zúčastnit se dobrovolnických projektů u partnerských organizací v Německu, Maďarsku, Itálii a Švédsku. Ve středu zájmu dobrovolnických projektů stojí především osobní a duchovní rozvoj mladého člověka, a to prostřednictvím svých zkušeností s dobrovolnickou službou. Specifickým zaměřením dobrovolnických projektů je dobrovolníkům umožněno interkulturní a ekumenické učení, povědomí o sociální odpovědnosti, orientace v pracovním prostředí s podporou rozvoje komunikace a týmové práce. Časový prostor deseti až
dvanáctiměsíčního učení se zkušeností je zároveň také příležitostí pro rozhodování se o budoucím povolání. Odborný personál, klienti, stejně jako i dobrovolníci v hostitelském projektu se spoluúčastní na cestě jedinečné zkušenosti vzájemného osobního růstu. Kromě bezprostředních aktérů v projektu je dobrovolnický projekt v interakci s místní komunitou, do které se integruje svými aktivitami, a tím vytváří nabídku pro další autentickou zkušenost mladému člověku. Cesta dobrovolnické služby jednoletého cyklu je provázena semináři organizovanými Slezskou diakonií a Českou národní agenturou. Úvodní seminář je kombinovaný s intenzívním jazykovým kurzem, střednědobý seminář je reflexí dobrovolnické zkušenosti spolu s dobrovolníky na hostitelských projektech na Slovensku a v Polsku a závěrečný seminář je evaluací celého roku z pohledu dobrovolníků a jejich supervizorů.
Mobility Mobility jsou programovou aktivitou na podporu celoživotního vzdělávání odborného personálu a klientů Slezské diakonie formou výměnných pobytů v zařízeních partnerských organizací v zahraničí. V první fázi se projekty Mobility zaměřovaly na profesní rozvoj personálu Slezské diakonie a v průběhu let 2007–2008 absolvovalo deset zaměstnanců Slezské diakonie dlouhodobý studijní pobyt v diakonických zařízeních v Martinshof Rothenburgu a v Neuendetelsau. Čtyřtýdenní stáž v diakonii Neuendetelsau byla kombinací seminářů v Mezinárodní akademii DiaLog a praktické zkušenosti v zařízeních diakonie. Tematicky se semináře zabývaly sociální politikou, nabídkou služeb diakonie v oblasti péče o starší lidi a lidi s mentálním a kombinovaným postižením, gerontopsychiatrií, kvalitou a managementem kvality, plánováním, dokumentací péče a výkonem hospicové služby. Praktická zkušenost v zařízeních umožnila implementaci získaných teoretických poznatků ze seminářů a nově pozorované metody byly předmětem reflexe a výměny příkladů dobré praxe ze Slezské diakonie. Účastníci projektů mobilit obdrželi certifikát o absolvování odborného tréninku a praxe a evropský dokument Europass mobility v německém a českém jazyce.
Druhá fáze implementace projektů Mobility měla umožnit výměnné reciproční pobyty pro uživatele služeb se zdravotním, mentálním a kombinovaným postižením ze Slezské diakonie, Stiftung Neuenkerode (Německo) a ETEVA v Mänsälä (Finsko). Projekt daného charakteru za participace uživatelů služeb byl pilotním ve Slezské diakonii a ojedinělým také v národním kontextu České republiky. Hlavní motivací pro jeho definování bylo v první řadě zpřístupnění neformálního vzdělávání lidem s postižením formou zahraniční mobility. První výměnný pobyt klientů Slezské diakonie se uskutečnil v dubnu 2009 v německé diakonické nadaci Stiftung Neuenkerode. Klienti z Neuenkerode a z Finska se zúčastnili spolu s klienty Slezské diakonie projektu Workshopy, který organizovala Slezská diakonie v Českém Těšíně a jeho okolí na podzim roku 2009.
Děti a mládež ulice Programová aktivita Děti a mládež ulice integrovala záměr networkingu profesionálů různých profesních sektorů z různých kulturních kontextů a záměr podpory dalšího profesního vzdělávání výměnou poznatků a zkušeností v mezinárodních týmech. Projekt„Mobilní práce s ohroženými dětmi a mládeží“ podpořil kvalifikaci v oboru mobilní práce s ohroženými dětmi a mládeží. Původně byl koncept mobilní práce s dětmi a mládeží rozvinut v USA a před 40. léty minulého století začala s jeho integrací do oboru sociální práce organizace ISMO v Německu, se kterou Slezská diakonie organizovala sérii tří seminářů. Vzdělávací aktivity neformálního charakteru byly určené sociálním pracovníkům a pracovníkům jiných profesí, kteří se bezprostředně věnují řešení problematiky dětí a mládeže ze znevýhodněného prostředí v České republice, specificky v Moravskoslezském kraji. Koncept„Mobilní práce s mládeží“ je inovační svým celostním přístupem a kombinací metod při podpoře sociální inkluze mladých lidí. Ve druhé polovině roku 2007 se v návaznosti na výstupy z projektu konala jednání kulatých stolů a konference s cílem zavedení konceptu mobilní práce s ohroženými dětmi a mládeží do městských částí Karviná-Ráj a Bohumín-Pudlov, ve kterých byly provedeny podrobné sociální analýzy. Při dalším zavádění konceptu se předpokládá spolupráce s více subjekty mimovládního a veřejného sektoru, čímž bude dosažena efektivita využití personálních a materiálních zdrojů.
43
Projekt„Vytvořme bezpečnou síť pro děti a mládež ze znevýhodněného prostředí“ měl navázat na bilaterální kooperaci v rámci projektu mobilní práce s dětmi a mládeží a na operativní aktivity organizace Slezská diakonie s ohroženými dětmi a mládeží. Záměr projektu spočíval ve vytvoření tematického networkingu zahraničních partnerských organizací, které se zabývají problematikou dětí a mládeže pocházejících ze znevýhodněného sociálního prostředí. Vzájemné předávání zkušeností a poznatků odborných pracovníků pocházejících z interkulturního prostředí mělo posílit zvýšení kvality života této cílové skupiny. Účastníky projektu bylo více než 15 partnerských organizací a institucí rozdílného charakteru působících v Evropě i mimo Evropu. Výstupem programové aktivity„Děti a mládež ulice“ jsou publikace: „Koncepce mobilní práce s mládeží“ a„Voices from our praxis“, obě vydané Slezskou diakonií.
Projekty kvality a inovace Původním posláním projektů kvality a inovace bylo podporovat aktivity programů„Mezinárodní dobrovolnictví“,„Mobilita“ a „Děti a mládež ulice“. Kontaktní seminář s 25 partnery ze 14 oblastí Evropy a Středomoří byl věnovaný problematice dobrovolnictví v různých kulturních kontextech s cílem výměny zkušeností a tvorby partnerské sítě ze středomořské oblasti pro rozvoj projektů. Série projektů – takzvaného„job shadowingu“ (odborné stáže profesionálních pracovníků) z Izraele, Slovenska, Polska a Ukrajiny měla reagovat na potřebu individuálního učení se sociálních pracovníků konkrétní zkušeností na střediscích Slezské diakonie, transferu poznatků a zkušeností, stejně jako na výměny příkladů dobré praxe. Jako follow-up projekty celoživotního vzdělávání jednotlivců se plánuje rozvoj organizace v zahraničí, ale také samotné Slezské diakonie vkladem získaných příkladů dobré praxe. Recipročně se konal job shadowing hostováním na Krajském úřadě v TelAvivu. Příhraniční spolupráce v těšínské oblasti na území České republiky a Polska byla posílena v rámci projektu„Let´s make it Better“, který se zabýval tematikou Total Quality Managementu a zaváděním nových metod do pracovního procesu organizace, do které jsou aktivně zapojeni mezinárodní dobrovolníci. Podpora regionální spolupráce zemí Visegrádského uskupení a výměna přístupů pro integrační proces romské komunity v České
44
republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku byly hlavními motivy pro zorganizování semináře„Sharing know how about integration process of minorities“. Interkulturní aspekt, otevřenost a senzitivita pro jiné kulturní vzorce a uspořádání komunity byly posilovány v jednotlivých workshopových jednotkách.
Mezinárodní akademie pro diakonii a sociální činnost, Střední a Východní Evropa – interdiac Potřeba inovativního vzdělávání (specificky v diakonickém kontextu) oblastí Střední a Východní Evropy byla hlavní motivací pro založení mezinárodní vzdělávací instituce – Mezinárodní akademie pro diakonii a sociální činnost, Střední a Východní Evropa, o. p. s. Po ročním procesu výzkumu vzdělávacích potřeb, tvorby networkingu partnerských organizací a zpracování návrhu konceptu pro tvorbu kurikula byl zakladateli Slezskou diakonií a Helsinky Deaconess Institute v prosinci roku 2008 založen interdiac (International Academy for Diaconia and Social Action, Central and Eastern Europe). O procesu rozvoje a aktuálních aktivitách interdiac-u je možné nalézt více informací na internetové stránce www.interdiac.eu. Aktivní členství v zastřešujících organizacích v rámci výše uvedených programových aktivit umožňuje zapojování se do odborných pracovních skupin spolupracujících či připomínkujících evropské dokumenty, které přímo nebo bezprostředně ovlivňují implementaci nástrojů na jejich zavádění do národních politik, a tím také následné operativní provedení. Slezská diakonie je v programu Mezinárodní dobrovolnictví aktivním členem v AVSO (www.avso.org), EDYN (www.edyn.org) a Eurodiakonie (www.eurodiaconia.org). V problematice ohrožených dětí a mládeže v širokém světovém kontextu je Slezská diakonie poměrně velkým přínosem pro zastřešující organizaci EFSCW (www.efscw.org). Finanční podpora na realizaci projektů Sekce zahraničních vztahů byla získána z programů Evropského společenství a z německé soukromé nadace v celkové hodnotě 6 575 725 Kč (suma za období 2005–2008). Kromě fundraisingu programových aktivit byly získané finanční prostředky primárně použity na investiční projekty jednotlivých středisek Slezské diakonie.
Cesty po programech, kterými jsme procházeli, byly svým způsobem novými výzvami učení se pro nás, kdo jsme na sebe vzali odpovědnost je vést. Děkujeme těm, s nimiž jsme na těchto cestách kráčeli a díky kterým bylo naše putování inspirující. A zároveň zveme na další putování ty, kteří se z různých důvodů na naší cestě neocitli. Stojí to za to dobrodružství! Více se o aktivitách Sekce zahraničních vztahů dočtete na internetové stránce www.sdfd.cz. Mgr. Janka Adameová
4
11 Pohled ekonoma Po revolučních změnách v naší společnosti v roce 1989 se skupina členů naší církve začala intenzivně zabývat otázkou znovuobnovení diakonické práce, která zde měla kořeny již na začátku 20. století a která s výjimkou přerušení v období Druhé světové války pokračovala až do konce roku 1959. Přišla svoboda a pro církev se znovu otevřely možnosti služby lidem formou diakonie. Přišly ovšem také problémy v církvi, a tak byly počátky diakonické práce zahájeny formou občanského sdružení. Nadšení zainteresovaných osob pomohlo hlavně na začátku překonat naprostou nejistotu v oblasti financování. Prvním krokem v závěru roku 1990 byla oficiální registrace občanského sdružení s názvem Slezská diakonie a následně byla zahájena příprava k realizaci prvních dvou projektů sociální práce. Naše církev vlastnila do konce roku 1959 v Komorní Lhotce tři objekty, ve kterých probíhala diakonická práce. Ty však byly později zestátněny. Po revoluci byly církvi předány do užívání formou pronájmu dva nejvíce poničené objekty, které sloužily jako skladové prostory. Tehdejší vedení Slezské diakonie se rozhodlo svépomocně rekonstruovat menší objekt a zřídit v něm penzion pro deset seniorů. Díky nesmírné obětavosti mnoha členů naší církve se podařilo rekonstrukci uskutečnit a objekt vybavit. Koncem roku 1991 pak mohli být přijati první klienti. Souběžně probíhaly přípravy podmínek pro rozjezd druhého projektu, a to střediska křesťanské pomoci. Svépomocně byla zahájena rekonstrukce prostor farního sboru v Karviné, kde mohl být tento projekt realizován. Sem se přesunula také služba linky důvěry, která původně zahájila svou činnost v pronajatých prostorách v Třinci. Všechno, co bylo doposud vykonáno, se podařilo uskutečnit díky nesmírnému úsilí mnoha dobrovolných pracovníků a dárců. Následovalo období zajišťování financí na provoz výše zmíněných projektů sociální pomoci. Diakonickou práci jsme zahájili ve dvou okresech, a to ve frýdecko-místeckém a karvinském. Intenzivní jednání proto probíhala právě tam. Vzhledem k tomu, že neexistoval žádný nový zákon pro sociální práci, probíhalo financování naprosto živelně a bylo ve většině případů závislé na rozhodování úředníků na úrovni měst a obcí, okresů a ministerstev. Prožívali jsme mnohé krušné chvíle, kdy jsme se
4
setkávali s naprostým nepochopením smyslu diakonické práce a mnozí úřednici se nás ptali, co po nich vlastně chceme. Byli toho názoru, že chceme-li dělat tuto práci, pak zřejmě na to prostředky máme, nebo ať nás financuje církev. Postupem času jsme si získávali stále větší důvěru, což mělo pozitivní vliv na výši přidělovaných příspěvků. V dalším období začaly přípravy na zahájení pro nás tehdy velice náročné rekonstrukce většího ze dvou objektů v Komorní Lhotce. Intenzivně jsme se také zabývali otázkou vybudování objektu chráněných dílen a chráněného bydlení v Horním Žukově. V té době nám byl velkou pomocí pastor Miroslav Danys, původem z Českého Těšína a nyní sloužící v Německu. Pomohl nám navázat mnohé kontakty v prostředí německé diakonie, které jsme mohli využít k osobním návštěvám a exkurzím do jejich středisek s cílem získat tolik potřebné zkušenosti pro naši práci. Otevřel nám také cestu k možnosti žádat o finanční pomoc zejména při investičních akcích. Díky zahraničním darům (především tedy německé diakonie) se nám podařilo provést rekonstrukci Betezdy v Komorní Lhotce a zahájit výstavbu chráněných dílen. Souběžně jsme reagovali na stále nově vznikající potřeby obcí a měst v regionu v oblasti sociální práce a postupně zahajovali realizaci dalších a dalších projektů. V této době se intenzivně připravoval nový zákon o sociálních službách, který jsme opakovaně připomínkovali a o kterém jsme doufali, že přinese zrovnoprávnění všech organizací jak v samotném poskytování sociálních služeb, tak především v oblasti jejich financování. Naděje, které jsme do tohoto zákona vkládali, postupně pohasínaly s neustálým střídáním vlád, kdy každá vláda měla o podobě tohoto zákona jinou představu než ta předcházející. Tento stav trval dlouhých 17 let a nový zákon o sociálních službách vstoupil v platnost až v roce 2007. Abychom však do té doby mohli řádně finančně zajistit realizaci jednotlivých projektů, psali jsme opakovaně každým rokem rozsáhlé žádosti a s obavami očekávali výsledky dotačních řízení. Největším poskytovatelem dotací na realizaci sociálních služeb se postupně stalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, na němž jsme se stali bytostně závislí. Většinou jsme byli po prvním kole
dotačního řízení šokováni výší a způsobem rozdělení dotací na jednotlivé projekty. Následovalo období finanční nejistoty, jež v některých letech trvalo až do listopadu, jednou nám byly dotace poskytnuty dokonce až v prosinci. Po celé období jsme pak psali nové a nové žádosti o dofinancování jednotlivých projektů, respektive o přidělení mimořádných dotací. Mezitím zanikly okresní úřady, což nám bylo velice líto, jelikož jsme si vybudovali především v okrese Karviná i Frýdku-Místku dobré postavení a získali jsme zde dobré jméno. Financování doposud poskytované okresními úřady přešlo částečně na nově vzniklé kraje a částečně na Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. S postupem času jsme pronikli s realizací sociálních služeb do dalších oblastí a regionů, hlavně do oblasti Krnovska a Bruntálska a na Ostravsko. Byla zahájena realizace projektů v Brně a v Praze, druhý z nich byl ovšem z důvodu nesmírné finanční náročnosti po dvou letech ukončen. V rozhodující většině případů jsme reagovali na potřeby vyplývající z komunitního plánování měst a obcí a měli jsme zajištěny alespoň minimální zdroje na financování nově vznikajících sociálních služeb. Nový zákon o sociálních službách, který vstoupil v platnost k 1. lednu 2007, přinesl do systému poskytování sociálních služeb mnohé změny. Jedná se především o proces zavádění standardů kvality služeb a dále o zavedení takzvaného příspěvku na péči, který je přidělován v závislosti na stupni zdravotního postižení a jehož výše se pohybuje v rozsahu od 2 000 do 12 000 Kč. Příjemce tohoto příspěvku pak sám rozhoduje o tom, jak jej využije, zda jej použije na nákup sociální služby v sociálním zařízení nebo si uhradí poskytnutou službu přímo ve svém domově. Vzhledem k tomu, že kritéria využití tohoto příspěvku nebyla nastavena dostatečně jasně a precizně, jsme svědky toho, že jsou tyto prostředky mnohdy využívány nesystémově, neúčelně nebo dokonce zneužívány. Zásadním problémem je způsob zařazování jednotlivých žadatelů o příspěvek do takzvaných stupňů postižení, které mají přímou souvislost s výší příspěvku. Tento proces patří doposud do kompetence pracovníků sociálních odborů obcí s rozšířenou působností. Nezřídka se pak stává, že se přidělování stupně postižení děje mnohdy neobjektivním až diskriminujícím způsobem, kdy jsou uživatelé využívající služeb nestátních organizací zařazováni do nižších stupňů postižení než uživatelé služeb v obecních nebo státních zařízeních. To má pak další návaznost na přidělování krajských, respektive ministerských dotací, kde jedním z ukazatelů pro výši přidělených dotací je právě
stupeň postižení jednotlivých uživatelů. Vzhledem k tomu, že jsme se dlouhodobě zabývali otázkou zavádění standardů kvality služeb, doufali jsme, že úroveň a kvalita poskytovaných služeb bude mít přímou souvislost s výší poskytovaných dotací. Žel, ani v tomto případě nový zákon tuto situaci relevantně neřeší a o dotacích je pořád rozhodováno úřednickým způsobem. Žádosti o dotace jsou podávány na Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky prostřednictvím a s doporučením příslušných krajských úřadů, ale přidělené dotace mnohdy nemají žádnou vazbu na kvalitu služby a přikládané doporučení. Dalším závažným problémem v oblasti financování sociálních služeb je„cash- flow“, tzn. peněžní toky, zjednodušeně řečeno včasnost, plynulost a pravidelnost přidělování jednotlivých splátek příspěvků a dotací. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, kraje a některá města rozhodují o výši přidělených dotací a příspěvků až v průběhu prvních měsíců nového roku, a proto se právě v tomto období dostáváme do kritické finanční situace. Běžně se stává, že první splátky dostáváme v průběhu března, někdy dubna. Vyskytly se případy, kdy jsme některé dotace obdrželi až v květnu. Tato situace, i když je značně medializována ze strany neziskových organizací, neustále přetrvává, následkem čehož se některé organizace často dostávají do existenčních problémů a jde doslova o jejich přežití. Slezská diakonie tuto situaci překonává díky dobré spolupráci s finančními ústavy pomocí kontokorentního úvěru. Kritická období může překlenout čerpáním úvěru a opakovaným čerpáním v průběhu roku. Lze konstatovat, že v našem případě tento způsob řeší kritické finanční období, ale zbytečně a nesmyslně nás dále finančně zatěžuje formou úroků a různých poplatků. V posledních letech se naskytla příležitost financování některých projektů prostřednictvím evropských fondů, a tak jsme tuto možnost využili. Jednalo se o čerpání grantů jak na investiční akce, tak na provozní účely. Ověřili jsme si na vlastní kůži vysokou administrativní náročnost již při zpracování jednotlivých žádostí, následně pak při samotné realizaci a vyúčtování. Sami jsme se v této oblasti stali odborníky, ale přesto jsme někdy byli nuceni využít služeb renomovaných specializovaných firem na evropské granty. Všechny projekty financované z evropských zdrojů jsme úspěšně dokončili. V roce 2009 bylo financování některých sociálních služeb zařazeno do takzvaných individuálních projektů Evropské unie, kdy financování probíhá formou veřejných zakázek Moravskoslezského kraje. Jde o nový a naprosto neobvyklý způsob financování, do kterého jsme se
4
zapojili ve většině případů jako hlavní dodavatelé, v ojedinělých případech jako subdodavatelé. Po celou dobu své existence jsme využívali i další možnosti získávání finančních prostředků. Jednalo se mimo jiné o podávání grantů na různé nadace a nadační fondy, oslovování potencionálních sponzorů, individuálních dárců apod. Pro tuto oblast získávání prostředků jsme vypracovali celou fundraisingovou strategii. Další oblastí zdrojů jsou pak příjmy z prodeje vlastních výrobků. Jedná se především o keramické výrobky, košíkářské výrobky, různé ozdobné předměty, koberečky vyrobené na tkalcovských stavech, textilní výrobky a v neposlední řadě příjmy za různé montážní práce na zakázku. Navázali jsme mnohé kontakty jak s odběratelskými, tak dodavatelskými firmami. Při ohlédnutí zpět žasneme nad tím, jak se výše popsanou nesmírně náročnou finanční situaci podařilo postupně zvládat a jak jsme v průběhu těchto let v podstatě od nuly vybudovali organizaci se 100milionovým obratem. Jsme vděčni za každý dar, za každé vstřícné gesto sponzorů a různých přispěvatelů. Jsme vděčni za každé kladné dotační rozhodnutí, jsme vděčni za každý příspěvek obce či města, nadací a fondů. Jsme vděčni zahraničním dárcům, především německé diakonii a evangelické církvi, rovněž tak americkým protestantským církvím, ale především pak jsme vděčni Pánu Bohu za jeho ochrannou ruku, kterou nad námi držel v často kritických finančních situacích. Jsme vděčni my, zaměstnanci v kolektivu dnes již cca 530 lidí, i za ty, a to především, kterým je tato diakonická služba určena, tedy za uživatele služeb Slezské diakonie. Smyslem veškerého našeho snažení, celé naší práce, je totiž pomáhat a přinášet radost a naději do života našim uživatelům, kteří se svým handicapem denně prožívají nelehké chvíle a očekávají od nás pomoc a podporu. Doufáme, že se nám tento cíl i přes veškerá úskalí daří naplňovat. Ing. Bronislav Kostka
48
12 Úspěchy Slezské diakonie Na tomto místě bychom se rádi zmínili o některých z úspěchů, kterých Slezská diakonie ve svém dvacetiletém období působení dosáhla. V sociální oblasti a sociálně zdravotní oblasti dnes více než padesát středisek Slezské diakonie poskytuje přes sto různých sociálních služeb, a to na území Moravskoslezského, Olomouckého a také Jihomoravského kraje. Naše úspěchy bychom mohli zajisté rozdělit do více kategorií. Jednalo by se o skvěle rozvinutou zahraniční spolupráci, naši dobrovolnickou práci, která se kupříkladu v roce 2009 výrazně podílela na pomoci obětem povodní na Novojičínsku, i o úspěchy v oblasti získávání dotací a financí z projektů, grantů. Slezská diakonie je v současné době také významným poskytovatelem pracovních příležitostí v oblasti sociálních služeb, a to nejen v rámci Moravskoslezského kraje. Velice si vážíme získání nejrůznějších ocenění za poskytované sociální služby stejně jako úspěšného„zvládání“ inspekcí kvality v našich střediscích. Tato a ještě mnohem širší škála úspěchů a činností Slezské diakonie již několik let pomáhá přinášet světlo do života lidem potřebným, což je naším hlavním cílem a zcela naplňuje vizi organizace, která zní: „Slezská diakonie je organizací s vysokou úrovní kultury a kvalitními akreditovanými službami. Patříme k významným celorepublikovým neziskovým organizacím a výrazně ovlivňujeme dění v sociální oblasti.“ Zde bychom rádi konkrétně připomněli některé z dosažených úspěchů Slezské diakonie, přičemž doufáme a také přejeme Slezské diakonii, aby takovýchto úspěchů dosahovala i nadále. • Dne 27. října 2004 se u příležitosti Dne české státnosti dostalo Slezské diakonii Poděkování primátora statutárního města Ostravy Ing. Aleše Zedníka a CpKP Moravskoslezského kraje za obětavou práci pro občany města Ostravy. • Významného ocenění Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové se v roce 2004 dostalo řediteli Slezské diakonie Ing. Česlavu Santariovi, kdy z rukou bývalého prezidenta Václava Havla přijal v Praze oficiální Poděkování za vynikající realizaci projektů.
• Dne 30. listopadu 2005 udělila Diakonie ČCE, Středisko křesťanské pomoci v Praze a Česká asociace pečovatelské služby pod záštitou Lívie Klausové dvěma pracovníkům Slezské diakonie významná ocenění – panu Janu Kožušníkovi Čestné uznání za mimořádnou obětavou, kvalitní zodpovědnou službu v oboru pečovatelství a paní Aleně Maslíkové titul Pečovatelka roku 2005, rovněž za mimořádnou obětavou, kvalitní zodpovědnou službu v oboru pečovatelství. • Pamětním listem z rukou primátora Statutárního města Ostravy byla vyznamenána Slezská diakonie dne 16. listopadu 2005 u příležitosti oceňování nejlepších ostravských neziskových organizací roku 2005. • Středisko Slezské diakonie Eben-Ezer zahájilo v roce 2005 spolupráci s externí firmou ve věci zkvalitnění poskytovaných služeb pomocí implementace modelu kvality EFQM – stalo se tak první sociální službou v ČR, která úspěšně Model řízení kvality EFQM zavedla. • Ing. Česlav Santarius, ředitel Slezské diakonie, byl nominován na prestižní ocenění Manažer roku 2005 a také postoupil do finále 13. ročníku soutěže, v níž jsou oceňovány významné vůdčí osobnosti. • Národní rada zdravotně postižených České republiky nominovala dne 23. února 2006 v Olomouci Slezskou diakonii a město Krnov za projekt„Z ústavu do podporovaného bydlení“ na výroční cenu Mosty 2005 v kategorii Instituce veřejné správy za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch občana se zdravotním postižením. • Středisko Eben-Ezer v roce 2006 úspěšně zavedlo systém řízení ISO 9001:2001, který byl zakončen získáním certifikačního auditu. • Na počátku roku 2007 byli mezi dalšími 40 kandidáty z celé České republiky v Praze oceněni i dva pracovníci Slezské diakonie. Pan Jan Kubiš se stal Pečovatelem roku 2006, paní Janina Firlová získala ocenění Osobní asistent roku 2006. • Velice významné pro Slezskou diakonii bylo získání čtyř Cen za kvalitu poskytované sociální péče v červnu 2007 v Karlových Varech. Ocenění byla udělena Radou České společnosti pro jakost a zástupci časopisu Sociální péče. První cenu získali Denní stacionář Eunika v kategorii Nejlepší poskytovatel služeb pro děti a středisko Osobní asistence (nyní Tabita) v kategorii Nejlepší poskytovatel služeb pro osoby zdravotně postižené. Třetí místo získala střediska
49
Eben-Ezer v kategorii Nejlepší poskytovatel služeb pro osoby zdravotně postižené a středisko Lydie v kategorii Nejlepší poskytovatel služeb pro děti. • Ředitel Slezské diakonie Ing. Česlav Santarius byl v roce 2007 v Polsku vyznamenán Řádem práce ECCE HOMO za organizační činnost při tvorbě diakonických struktur a pomoc potřebným lidem. • V roce 2007 se Slezská diakonie stala akreditovanou vzdělávací institucí – získala akreditaci Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky pro vzdělávací program obsahující dvanáct modulů na téma Standardy kvality sociálních služeb. • Slezská diakonie vyhrála veřejnou zakázku Magistrátu města Ostravy v rámci projektu Operační program Rozvoj lidských zdrojů – Q Ostrava na zajištění vzdělávání v oblasti Národních standardů kvality sociálních služeb. Stala se tak dodavatelem vzdělávacích kursů na téma Standardy kvality sociálních služeb určených poskytovatelům a zadavatelům sociálních služeb na území města Ostravy. • V roce 2008 proběhla ve střediscích Archa Široká Niva, Občanská poradna Ostrava a Betania Komorní Lhotka inspekce kvality sociálních služeb z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Všechny tyto inspekce střediska absolvovala úspěšně. • Také střediska Eunika Karviná a Intervenční centrum Havířov v roce 2009 úspěšně absolvovala inspekci kvality sociálních služeb. • Pracovníci Oblasti Těšínsko v roce 2009 získali další dvě významné ceny; Křesadlo – Cenu pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci získala paní Zuzana Szczepaníková a cenu pro Nejlepšího pracovníka v sociálních službách získal pan Kristián Pravda. • V roce 2009 a rovněž v roce 2010 získala Slezská diakonie další akreditace vzdělávacích programů pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách na téma Standardy kvality sociálních služeb. • Na začátku roku 2010 proběhla na středisku Rút Frýdek-Místek další inspekce kvality, a to s doposud nejlepším výsledkem téměř 99%. Mgr. Hana Štěpánová Zdroje: Slezská diakonie. Výroční zpráva 2006. Slezská diakonie. Výroční zpráva 2007. Historie zavádění kvality 2000–2008. Slezská diakonie, 2008. Informátor 3/2004. Slezská diakonie, 2004.
0
13 Vize a výzvy Slezské diakonie Ve Slezské diakonii pracuji od roku 1993, zažila jsem zde počáteční období jejího budování, s radostí jsem se podílela na jejím dalším rozvoji, s pokorou a nadšením bych chtěla pokračovat v jejím vedení. Především bych však chtěla vyjádřit velké poděkování Pánu Bohu za to, že nám po celou dobu naší práce velice žehnal. Dával nám moudrost k činění mnohých rozhodnutí, které jsme museli udělat. Ráda bych také vyjádřila vděčnost lidem, kteří zde s odvahou a vytrvalostí vykonávají svoji práci. Pro mne osobně práce ve Slezské diakonii neznamená jen možnost profesionálního uplatnění, ale také příležitost služby láskou. Boží slovo v Galatským 5, 13 říká: „Služte v lásce jedni druhým.“ Práce ve Slezské diakonii vychází z lásky Boží, je projevem lásky pro druhé. Bůh nás povolává do této služby a taky zmocňuje k tomu, abychom sloužili potřebným a lidem v nouzi. V tomto povolání bych chtěla další léta pokračovat. Na začátku této kapitoly bych ráda popsala vize Slezské diakonie obecně, v druhé části budu jmenovat některé konkrétní aktivity, které chceme realizovat v dalších letech.
• Vize – kam chceme organizaci dovést • Vize – část strategického dokumentu, která logickým způsobem navrhuje aktivity k cíli, který byl dokumentem vytyčen • Vize – organizace je spojená s udáváním směru, kterým se má ubírat
Strategické plánování ve Slezské diakonii Ve Slezské diakonii byly od začátku jejího působení managementem stanovovány vize dalšího rozvoje. Větší profesionalita a nárůst sociálních služeb vedly management Slezské diakonie ke zpracování strategického plánu celé organizace. V roce 2005 vznikl ve Slezské diakonii první Strategický plán pro období 2006–2008. V současné době plánujeme naše služby podle Strategického plánu pro léta 2009–2011.
Vize a poslání současné Slezské diakonie Součástí Strategického plánu Slezské diakonie je jasně definovaná vize dalšího rozvoje a také poslání organizace, ze kterého vychází.
Vize obecně Přítomnost
Co znamená slovo„vize“ v manažerské terminologii?
Vývoj
Budoucnost
Poslání Slezské diakonie: „Posláním Slezské diakonie je poskytování kvalitních sociálních a sociálně zdravotních služeb potřebným lidem na základě křesťanských hodnot.“
Naše vnímání přítomnosti
Náš podíl na žádoucím vývoji
Naše představa o budoucnosti
Vize Slezské diakonie:
PERCEPCE
POSLÁNÍ
VIZE
„Slezská diakonie je organizací s vysokou úrovní kultury a kvalitními akreditovanými sociálními službami. Patří k významným celorepublikovým neziskovým organizacím a výrazně ovlivňuje dění v sociální oblasti.“
1
Vysoká úroveň kultury Slezské diakonie se vyznačuje: Definovanými hodnotami a idejemi: • Posláním • Vizemi • Strategií • Historií organizace • Křesťanskými hodnotami • Etickým kodexem sociálního pracovníka Normami, zásadami a pravidly chování a jednání pracovníků: • Statutem • Racionalizací řízení (směrnice, příkazy) • Strategickým plánem • Účelným hospodařením s prostředky a majetkem • Controlingem • Personální politikou organizace (vzdělávání, motivace) • Flexibilním stylem řízení a vedením odpovídajícím potřebám a úrovni řízení Vnějšími znaky organizace (stimuly organizace): • Jednotným vizuálním stylem (image organizace) • Pracovníky na manažerských funkcích („legendy organizace“) • Fundraisingovou strategií (včetně dárců) • Inovačním a rozvojovým potenciálem • Vzory chování pro ostatní • Otevřenou mezinárodní spoluprací • Důrazem na interkulturní prostředí organizace (dobrovolníci) • Ekumenickou spoluprací
Kvalitní akreditovaná sociální služba Slezské diakonie je: • Služba v souladu s individuálními požadavky a potřebami klientů odpovídající současným standardům poskytování (akreditace, registrace, certifikace) • Vychází z osobních cílů klientů/uživatelů • Je poskytována tak, aby nebyla porušována osobní a lidská práva klientů
2
• Je průběžně vyhodnocována (oboustranná zpětná vazba) • Umožňuje klientům využívat běžně dostupné veřejné zdroje a služby • Zaměstnává vyškolené odborníky, kteří jsou schopni poskytnout odpovídajícím způsobem potřebné služby (kvalitní pracovníci) • Je poskytována v souladu s legislativními požadavky (standard) a současnými rozvojovými trendy v sociální sféře – inovativnost (nadstandard)
Výrazně ovlivňovat dění v sociální oblasti znamená: • Angažovanost organizace v odborných komisích, profesních asociacích a jiných organizacích • Zapojení se do jednání na politické úrovni (celorepublikové, krajské, komunální) – ovlivňování politiky (mainstreaming) • Participaci na tvorbě legislativy a klíčových dokumentů v sociální oblasti nejen v České republice, ale i ve světě • Lobbing • Partnerské zapojení se do projektů (včetně mezinárodních)
Patřit k významným celorepublikovým neziskovým organizacím: • Trend organizace rozšiřovat své služby i za hranice Moravskoslezského kraje • Úzká návaznost na další oblast ovlivňování dění v sociální oblasti Dnes je Slezská diakonie specifická tím, že je vysoce profesní organizací, která se zabývá sociální prací, ale ve své podstatě staví na křesťanských a biblických principech práce. Na začátku práce Slezské diakonie jsme měli mnohem méně služeb, pracovníci nebyli dostatečně kvalifikovaní, potýkali jsme se s finančními problémy. Další roky práce Slezské diakonie mohu definovat jako období tvrdé práce, rozvíjení různorodých sociálních služeb, budování image diakonie, vzdělávání pracovníků, hledání vhodných budov, složité a komplikované získávání finančních prostředků, rozvíjení duchovních principů v sociální práci, spolupracování se SCEAV a mnoha sbory a církvemi a také jejich duchovní podporování. Trvalo několik let, než Slezská diakonie získala pozici, kterou v současné době má.
Vize pro budoucnost Slezské diakonie Jak vidím Slezskou diakonii za pět let: „Slezská diakonie má vysokou odbornou úroveň sociální práce, působí na správně uchopených a zavedených principech manažerského vedení a ve své práci aplikuje křesťanské hodnoty a biblické principy práce.“ Jako podstatné vnímám: • Zachovat kontinuitu v tom, co bylo započato • Podporovat rozvoj sociálních a zdravotních služeb a sociálního podnikání • Řešit nové výzvy a inovace, které přinášejí legislativní a profesní proměny české a evropské sociální politiky
Priority a opatření pro další vývoj Slezské diakonie Podporovat rozvoj kvality sociálních služeb ve Slezské diakonii: • Organizovat vzdělávací aktivity v oblasti kvality a profesního vzdělávání pracovníků, pro vedoucí pracovníky v oblasti manažerských dovedností • Vytvořit prostor pro odborné setkávání pracovníků (pracovní skupiny podle jednotlivých typů služeb, odborné diskuze atd.) • Zajistit podporu nezávislých odborníků na kvalitu (metodická podpora, konzultační procesy, supervize, audity) • Školit a vzdělávat jiné sociální instituce v oblasti kvality • Zajistit a vypracovat kontrolní systém v oblasti kvality, zakázek, projektů Evropské unie, grantů aj. Zapojit se do transformace sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Moravskoslezský kraj se v návaznosti na koncepční řešení kvality a dostupnost sociálních služeb systematicky věnují podpoře procesů transformace, deinstitucionalizace a humanizace služeb sociální péče. Transformace pobytových služeb krajů je příležitostí, která se nemusí později opakovat. Pro další období vnímám jako důležité zapojit se do transformace pobytových služeb krajů takto:
• Zapojit se do vnější transformace – zapojení Slezské diakonie do transformace sociálních služeb jednotlivých krajů (Moravskoslezský kraj, Jihomoravský kraj aj.) • Provést vnitřní transformaci některých služeb ve Slezské diakonii (Oblast Karvinsko, Oblast Těšínsko, Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín)
Zefektivnit sociální služby Slezské diakonie • Dodržovat metodiku hodnocení efektivity služeb • Komparace některých služeb Slezské diakonie mezi sebou, případně s jinými poskytovateli • Efektivně využívat všechny možnosti získávání finančních prostředků na provozní a investiční činnost Slezské diakonie • Zajistit návaznou udržitelnost služeb a projektů Slezské diakonie, které jsou financovány z prostředků Evropské unie
Realizovat aktivity vedoucí k budování pozitivního image Slezské diakonie v České republice i v zahraničí • Zefektivnit PR Slezské diakonie • Organizovat konference a semináře s odbornou problematikou pro jiné poskytovatele sociálních služeb a další organizace • Pokračovat v mezinárodní spolupráci (projekty, výměnné pobyty pracovníků a klientů) • Vysílat a přijímat dobrovolníky jak na národní, tak na mezinárodní úrovni • Participovat na tvorbě legislativy v České republice i v zahraničí • Angažovat pracovníky Slezské diakonie v odborných komisích, profesních asociacích a partnerských organizacích
Vytvořit pozitivní pracovní atmosféru se zaměřením na služby a pracovníky • Zdokonalit motivační proces pro zaměstnance
Spolupráce a podpora organizací, které úzce navazují na práci Slezské diakonie • Církevní základní škola, střední škola a mateřská škola Český Těšín • Církevní základní škola a mateřská škola Krnov • Diakonický institut
3
• Chrpa, o. p. s. • interdiac, o. p. s.
Podpora sociálního podnikání Udržení a prohloubení křesťanského profilu Slezské diakonie Velmi důležitou a nedílnou součástí práce Slezské diakonie jsou křesťanské principy a hodnoty. Již v samotném poslání organizace zaznívá, že staví na křesťanských hodnotách. Ve Slezské diakonii uplatňujeme tyto křesťanské hodnoty a principy: • Zásadní křesťanské (duchovní) hodnoty – např. pramenem je Bible a láska k Bohu a k lidem, nalezení smyslu života, odpuštění, smíření aj. • Křesťanské hodnoty v osobním životě pomáhajícího (osobní etika) – např. integrita, čistota srdce, upřímnost, etika desatera, pokora aj. • Křesťanské hodnoty v přístupu k přijímatelům podpory (etika služby) – např. kvalitní naslouchání, milosrdný soucit, osobní příklad, solidarita, zlaté pravidlo: „Co chceš, aby lidé dělali tobě, dělej ty jim.“ aj. I v budoucnu chceme klást důraz na to, aby se aplikace křesťanských hodnot do praxe odrážela v samotné službě Slezské diakonie. Naší prioritou je, aby stanovené a popsané křesťanské hodnoty nebyly deklarovány pouze„na papíře“, ale aby se staly živým materiálem. Kromě profesionálně odvedené služby ve Slezské diakonii musí jít o něco víc, co je ojedinělé a jedinečné. Křesťanské hodnoty nemohou být pouze deklarované, ale především prakticky realizované v každodenním poskytování služby.
Spolupráce se SCEAV a dalšími církvemi Od začátku vzniku měla Slezská diakonie propojení na církve. Jednalo se o propojení s SCEAV, ale také s jinými církvemi, se kterými velmi úzce spolupracuje. Klienti Slezské diakonie mohou navštěvovat společné bohoslužby a zapojit se do života jednotlivých sborů. V následujících letech chceme usilovat o prohloubení této spolupráce s větším zapojením klientů do sborového života.
4
V samotných sborech je propagována práce Slezské diakonie – jednotlivé činnosti jsou prezentovány na nástěnkách, členové sborů jsou informováni o aktivitách, probíhají finanční sbírky apod. Mnozí členové sborů jsou zaměstnanci Slezské diakonie. V následujících letech chceme posílit propagaci Slezské diakonie v církevních sborech, hlavně v oblasti získávání nových zaměstnanců. Ve Slezské diakonii působí tři pastorační pracovnice a také pastoři sborů SCEAV a jiných spolupracujících církví, kteří se intenzivně a s láskou věnují klientům a zaměstnancům organizace. Docházejí do středisek, dělají ranní ztišení, bohoslužby ve střediscích a vykonávají pastorační činnost. Do budoucna chceme zajistit tyto aktivity i v nových službách, které budou vznikat. Budeme pravidelně organizovat semináře, školení a konference pro pracovníky diakonie i členy spolupracujících církví. Kromě pracovníků svou nezastupitelnou roli ve Slezské diakonii plní dobrovolníci. V dalších letech chceme spolupracovat se sbory při získávání těchto dobrovolníků pro naši práci. Budeme pokračovat v organizování tradičních aktivit, kde se setkávají zaměstnanci, vedení organizace, vedení SCEAV, pastoři a dobrovolníci spolupracujících církví, klienti, jejich rodinní příslušníci, donátoři, sponzoři, média a široká veřejnost. Při všech těchto příležitostech je propagována činnost Slezské diakonie a otevřeně se hovoří o víře v Ježíše Krista.
Vznik nových aktivit Obecné cíle • Vytvořit směrnici k procesu zavádění a kontroly kvality • Vytvořit pracovní skupinu zaměřující se na připomínkování legislativy a ovlivňování politiky v České republice a vyvíjet průběžnou činnost • Zahájit a rozvinout činnost pracovní skupiny ke křesťanským hodnotám • Zahájit spolupráci se čtyřmi externími organizacemi v oblasti metodického vedení dobrovolnictví • Zapojit se do kampaně roku 2010 za vymýcení chudoby • Vytvořit etický kodex sociálních služeb Slezské diakonie a následně zahájit a rozvinout činnost etické komise • Realizovat hostování zahraničních dobrovolníků ve střediscích Slezské diakonie a spolupracujících organizacích
• Realizovat reciproční projekty mobility klientů Slezské diakonie a klientů partnerských organizací
Sociálně zdravotní služby Senioři: • Vybudovat Seniorskou observatoř • Rozšíření terénní služby pro osoby s Alzheimerovou chorobou a poruchami paměti o 10 klientů do konce roku 2011 • Rozšíření Dorkas v Olomouci • Vytvoření bezplatné linky při Dorkas – pro seniory • Znovuzískání budovy Sarepta v Komorní Lhotce a transformace Betanie Osoby se zdravotním postižením: • Rozvinout sociální služby Slezské diakonie v Olomouckém kraji • Rozvoj Praktických škol (Bohumín, Český Těšín) a Sociálně terapeutických dílen (Nový Jičín, Bohumín) • Metodická příprava a vznik Odborného poradenského centra pro osoby se zdravotním postižením (Krnov) • Spolupráce s Moravskoslezským krajem na transformačním procesu zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem pro osoby se zdravotním postižením • Zrealizovat vnitřní transformaci u pobytových služeb Slezské diakonie (Hosana, Eben-Ezer aj.) • Vznik Sociálně terapeutických dílen ve Frýdku-Místku • Podpora rozvoje samostatného bydlení (podporované a chráněné bydlení) – rozšířit o 15 bytů (Krnov, Brno, Nový Jičín, Třinec, Český Těšín) Osoby bez přístřeší: • Vznik služby Podpora samostatného bydlení pro osoby s duševním onemocněním na Ranči v Neborech • Zkvalitnit a prohloubit služby pro uživatele azylových domů zřízením bydlení pro osoby bez přístřeší seniorského věku Ostatní: • Proniknout se službou Sociální asistence minimálně do dvou dalších měst (Český Těšín, Orlová)
• Zřídit Občanskou poradnu specializovanou na problematiku romské komunity • Zaměřit se na zvyšování imunity dětí a mládeže vůči nabídce sociálně a společensky nežádoucích jevů (nabídka drog, chuligánství, krádeží, gamblerství apod.) minimálně ve městech Karviná, Bohumín a Ostrava • Vybudování Diakonického vzdělávacího centra v Českém Těšíně
Sociální podnikání Služby v gastronomii a ubytování: • Znovuobnovení kavárny v Ostravě • Vybudování kuchyně, jídelny a bistra v Českém Těšíně (Dukelská ulice) pro minimálně 200 osob z řad klientů a zaměstnanců Slezské diakonie a SCEAV, další návštěvníky, účastníky vzdělávacích kurzů • Rozvoj stávající sítě kaváren Slezské diakonie a transformace minimálně jedné kavárny na sociální podnik Vzdělávání a poradenské služby: • Rozšířit a akreditovat vzdělávací program zaměřený na kvalitu sociálních služeb v návaznosti na aktuální legislativu • Navázat na dosavadní spolupráci v rámci Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání a zavádění standardů kvality sociálních služeb a nabídnout tyto služby dvěma novým subjektům • Zapojit tři až pět pracovníků Slezské diakonie do lektorské činnosti pilotního modulu interdiac-u a základního studia • Vytvořit pět míst pro stáže ve Slezské diakonii pro praktické vzdělávání studentů pilotního modulu interdiac-u do konce roku 2011 Před námi je mnoho úkolů, které chceme realizovat. Věřím, že v dalších letech bude setrvávat nad prací Slezské diakonie Boží požehnání, které ji doposud provázelo. Doufám, že bude přibývat lidí, kteří jsou ochotni pracovat v oblasti, jež má pro ně i pro druhé smysl. „Největším úkolem křesťana je rozeznat Krista v druhých lidech, slyšet Jeho hlas a následovat Jej.“ Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. Zdroj: Interní dokument Strategický plán Slezské diakonie 2009–2011. Slezská diakonie, 2008.
Fotografie ze života Slezské diakonie v uplynulých 20 letech
Pastor Kulisz s klienty před pronajatým domkem v Komorní Lhotce. (r. 1909)
Přípravný výbor před registrací občanského sdružení Slezská diakonie. (r. 1990)
První ustanovující konference Slezské diakonie v dubnu 1991.
Mládež a studenti před prvním střediskem Slezské diakonie v Karviné. (r. 1991)
Slavnostní zahájení provozu ve středisku Betania v Komorní Lhotce. (jaro r. 1992)
Slavnostní zahájení provozu ve středisku Bethel v Karviné. (podzim r. 1992)
Návštěva ministra práce a sociálních věcí Ing. Jindřicha Vodičky s rodinou. Fotografie před budovou střediska Betezda v Komorní Lhotce. (r. 1995)
Budova Ústředí Slezské církve evangelické a. v. (SCEAV) a Slezské diakonie na ulici Na Nivách po rekonstrukci a uvedení do provozu. (r. 1996)
Domky Slezské diakonie v Široké Nivě postavené po povodních v roce 1997.
Adventní koncert pro Slezskou diakonii vysílaný v ČT z kostela na Vyšehradě. (r. 1999)
Nová budova Ústředí Slezské diakonie. Pohled na budovu z ulice Dukelská. (r. 2007)
Slavnostní zahájení provozu největší stavby Slezské diakonie, střediska Eben-Ezer v Horním Žukově. (r. 2000)
8
Dům s pečovatelskou službou ve Stonavě – majetek obce předán k provozování Slezské diakonii. (r. 2003)
Stará evangelická fara v Třinci jako Diakonické centrum Emaus od roku 2008.
Zrekonstruovaná budova v Neborech – Ranč Nebory, dnes podporované bydlení pro klienty s duševním onemocněním.
Pohled na jedno z pravidelných novoročních setkání zaměstnanců Slezské diakonie a jejich rodinných příslušníků.
9
Novoroční setkání ve středisku Karmel ve Smilovicích.
Odborné školení v budově Ústředí SCEAV a Slezské diakonie.
Odborné školení v Diakonickém institutu na ulici Koperníkova.
Společná fotografie účastníků školení před budovou Ústředí SCEAV a Slezské diakonie.
0
Jednání s tehdejším ředitelem zařízení Eben-Ezer a přítelem Slezské diakonie pastorem Joachimem Walterem (vlevo) v německém Lemgu.
Českoněmecký soubor vytvořený pastorem Fritzem Müllerem (s kytarou) z Diakonie v Berlíně.
Pozdrav za Slezskou diakonii na slavnostním otevření nového kostela v zařízení Eben-Ezer v Lemgu (Německo).
Setkání s partnerskou církví v Braunschweig (Německo) a se zástupci Luterské evangelické církve v Bavorsku.
1
Předání ocenění Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové řediteli Slezské diakonie Ing. Česlavu Santariusovi bývalým prezidentem Václavem Havlem v roce 2004.
Ze života na střediscích Slezské diakonie
Ze života na střediscích Slezské diakonie
Ze života na střediscích Slezské diakonie
2
Ze života na střediscích Slezské diakonie
Ze života na střediscích Slezské diakonie
Vystoupení biskupa SCEAV Stanislava Piętaka na odborné konferenci v rámci oslav 20. výročí založení a fungování Slezské diakonie na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě.
Pohled na účastníky odborné konference v rámci oslav 20. výročí založení a fungování Slezské diakonie na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě.
3
videozáznam a dokumenty z konference
Cíle a úlohy diakonie a dalších neziskových organizací při budování občanské společnosti a v boji proti sociálnímu vyloučení Slezská diakonie uspořádala u příležitosti 20 let svého fungování a Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení odbornou konferenci, která se uskutečnila: 12. května 2010 v prostorách Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava v Ostravě-Porubě Konference se zúčastnili mimo jiné i Mgr. Stanislav Piętak, Ph.D. (biskup Slezské církve evangelické a. v.), MUDr. Milena Černá (ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, čestná předsedkyně SKOK), Ing. RSDr. Svatomír Recman (náměstek hejtmana MSK), Mgr. Věra Palková (náměstkyně hejtmana MSK), Mgr. Daniel Rychlík (vedoucí Odboru sociálních věcí KÚ MSK) a další hosté.
Kamera, střih a post-produkce Radim Kantor
4