Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Třinec
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
2016 VERZE 04 – 4. úplná aktualizace
Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Třinec Pořizovatel: Městský úřad Třinec Odbor stavebního řádu a územního plánování (úřad územního plánování) Jablunkovská 160 739 61 TŘINEC Řešené území: Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež Třinec, Vělopolí, Vendryně Zpracovatelé: Podklady pro Rozbor udržitelného rozvoje území:
Ing. Jaroslav Guziur Ing. Anna Sikorová
Rozbor udržitelného rozvoje území:
Ing. Darina Dzivá
Výkresová část:
Ing. Jaroslav Guziur Ing. Anna Sikorová
2016 VERZE 04 – 4. úplná aktualizace
Územně analytické podklady 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................... 5 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ .................................................................. 7 2.1 administrativní uspořádání ................................................................................. 7 2.2 charakteristika řešeného území ......................................................................... 7 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ......................................................... 13 3.1 SWOT analýza území SO ORP Třinec .............................................................. 13 3.1.1 horninové prostředí a geologie ................................................................... 13 3.1.1.1 horninové prostředí ............................................................................... 13 geologie a geomorfologie ............................................................................... 15 3.1.1.2 ..................................................................................................................... 15 3.1.1.3 klimatické podmínky ............................................................................. 17 3.1.2 vodní režim ................................................................................................... 21 3.1.3 hygiena životního prostředí ........................................................................ 30 3.1.3.1 radonové riziko ...................................................................................... 30 3.1.3.2 hluková zátěž ......................................................................................... 30 3.1.3.3 znečištění ovzduší ................................................................................. 31 3.1.3.4 odpadové hospodářství ........................................................................ 33 3.1.3.5 čištění odpadních vod ........................................................................... 34 3.1.4 ochrana přírody a krajiny ............................................................................ 40 3.1.4.1 stabilita krajiny ...................................................................................... 40 3.1.4.2 ochrana stanovišť a druhů ................................................................... 41 3.1.4.3 oblast krajinného rázu........................................................................... 43 3.1.5 zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .............. 49 3.1.5.1 zemědělská půda ................................................................................... 49 3.1.5.2 sklonitost orné půdy ............................................................................. 52 3.1.5.3 lesy.......................................................................................................... 52 3.1.6 veřejná dopravní a technická infrastruktura .............................................. 59 3.1.6.1 dopravní infrastruktura ......................................................................... 59 3.1.6.2 technická infrastruktura ........................................................................ 62 3.1.7 sociodemografické podmínky..................................................................... 69 3.1.7.1 struktura osídlení SO ORP Třinec ........................................................ 69 3.1.7.2 demografický potenciál......................................................................... 69 3.1.7.3 věková struktura .................................................................................... 85 3.1.7.4 vzdělanostní skladba............................................................................. 86 3.1.7.5 národnostní složení ............................................................................... 88 3.1.7.6 volební účast .......................................................................................... 89 3.1.7.7 občanská vybavenost ........................................................................... 89 3.1.8 bydlení........................................................................................................... 97 3.1.9 rekreace ...................................................................................................... 103 3.1.10 hospodářské podmínky ............................................................................. 113 3.1.10.1 ekonomická aktivita ............................................................................ 113 3.1.10.2 nezaměstnanost .................................................................................. 118 3.1.10.3 sdružení obcí ....................................................................................... 121 3.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ............................... 125 3.2.1 indikátory udržitelného rozvoje území – kvalitativní ............................... 125 3.2.2 celkové zhodnocení kvalitativních indikátorů udržitelného rozvoje území 128 3.2.2.1 environmentální pilíř ........................................................................... 128 1 2
-3-
Územně analytické podklady 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.2.2.2 ekonomický pilíř .................................................................................. 129 3.2.2.3 sociodemografický pilíř ...................................................................... 130 3.2.2.4 celková SWOT analýza ........................................................................ 131 3.2.3 indikátory udržitelného rozvoje území – kvantitativní ............................ 133 3.2.3.1 okruh 1 – Udržitelná úroveň čerpání přírodních zdrojů včetně území a energie .............................................................................................................. 133 3.2.3.2 okruh 2 – Stabilita / dynamická rovnováha ekologických systémů 135 3.2.3.3 okruh 3 – Udržitelná forma a udržitelná míra ekonomického rozvoje 137 3.2.3.4 okruh 4 – Soudržnost mezi sociálními skupinami a regiony a sociální prostupnost ......................................................................................................... 138 3.2.3.5 okruh 5 – Snížení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání infrastruktur ......................................................................................................... 141
-4-
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
1 Úvod Územně analytické podklady (ÚAP) pro správní obvod obce s rozšířenou působností Třinec (SO ORP Třinec) jsou zpracovány v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.. Pro tvorbu tohoto podkladu byly využity mj. metodické pomůcky Ministerstva pro místní rozvoj: Integrovaný operační program – zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (Příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2008), Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí (Příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009), Metodické sdělení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“. ÚAP jsou zpracovány pro celé správní území obce Třinec, obce s rozšířenou působností. Tyto podklady jsou pravidelně každé dva roky aktualizovány. ÚAP pořizované úřadem územního plánování anebo krajským úřadem obsahují: - podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (PURÚ) - rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). ÚAP jsou tvořeny textovou a grafickou částí. Grafická část ÚAP obsahuje výkres hodnot území, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (PURÚ) Zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace. Obsah sledovaných jevů, které jsou součástí PURÚ, je dán přílohou č. 1 vyhlášky 500/2006 Sb. – část A., podle které je sledováno celkem 119 jevů. Jevy lze rozdělit do čtyř skupin: - údaje o území (pocházejí od poskytovatelů – správců sítí) - data zpracována externím zpracovatelem (hodnoty urbanistické, architektonické) - data zjištěná vlastním průzkumem pořizovatelem - další dostupné informace (např. statistické údaje) Data týkající se technické infrastruktury jsou postupně jednotlivými poskytovateli aktualizována. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Základním podkladem pro zpracování této části jsou PURÚ a další materiály, které se řešeným územím zabývají (např. materiály Moravskoslezského kraje, celonárodní dokumenty apod.) a další dostupné údaje o území. RURÚ představuje zjištění silných a slabých stránek území a příležitostí a hrozeb (SWOT analýza) v tematickém členění: - horninové prostředí a geologie - vodní režim - hygiena životního prostředí - ochrana přírody a krajin - zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - veřejná dopravní a technická infrastruktura - sociodemografické podmínky - bydlení - rekreace - hospodářské podmínky. Každá tematická oblast je zakončena SWOT analýzou daného tématu za jednotlivé obce zvlášť a souhrnnou SWOT analýzou tématu pro celé řešené území ORP Třinec.
-5-
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ve třech pilířích – příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Vyváženost vztahu územních podmínek se hodnotí pomocí indikátorů udržitelného rozvoje území, a to jak kvalitativních, tak i kvantitativních. Ke kvalitativnímu hodnocení byly pro každý pilíř vybrány relativně nejdůležitější indikátory, které charakterizují řešené území. Podle indikátorů je vyhodnocen každý jednotlivý pilíř a hodnocení je doplněno o SWOT analýzy pro tyto pilíře. Součástí je i celková SWOT analýza řešeného území. Kvalitativní hodnocení je doplněno hodnocením kvantitativním, které kvantifikuje jednotlivé obce v několika okruzích. Výsledkem tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Tato verze - 4. úplná aktualizace ÚAP - vychází a doplňuje původní ÚAP, které byly zpracovány k datu 31. 12. 2008 a byly pořízeny z finančních prostředků Integrovaného operačního programu, z fondů Evropské unie – Evropský fond pro regionální rozvoj. Celkové náklady na realizaci ÚAP byly ve výši 893 710,- Kč, z čehož 749 538,- Kč bylo proplaceno ze strukturálních fondů a 132 272,- Kč ze státního rozpočtu, z 1. úplné aktualizace ÚAP zpracované k datu 31. 12. 2010, z 2. úplné aktualizace ÚAP zpracované k datu 31. 12. 2012 a z 3. úplné aktualizace ÚAP zpracované k datu 31. 12. 2014. Všechny údaje byly aktualizovány na základě dostupných dat zejména z Českého statistického úřadu, od poskytovatelů údajů a z dalších podkladů platných k datu zpracování. Rovněž byly využity údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011.
-6-
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
2 Charakteristika řešeného území 2.1 ADMINISTRATIVNÍ USPOŘÁDÁNÍ Město Třinec je od 1. 1. 2003 obcí s rozšířenou působností. Jeho území je tvořeno obcemi Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Vendryně, Vělopolí a městem Třinec. Území zahrnuje celkem 24 katastrálních území – Bystřice nad Olší, Český Puncov, Dolní Líštná, Guty, Hnojník, Horní Líštná, Karpentná, Kojkovice u Třince, Komorní Lhotka, Konská, Košařiska, Lyžbice, Nebory, Nýdek, Oldřichovice u Třince, Rakovec, Ropice, Řeka, Smilovice u Třince, Střítež, Třinec, Tyra, Vělopolí a Vendryně. Obrázek č. 1 Katastrální území správního obvodu ORP Třinec
2.2 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Třinec se svým správní obvodem leží v Moravskoslezském kraji. S rozlohou 23 466 ha se řadí na 10. místo z celkového počtu 22 obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje. Má mírně podprůměrnou rozlohu. Nejrozlehlejším sídlem je Třinec s celkovou rozlohou 8 536,7 ha. Třinec je i přirozeným spádovým centrem celého území. Je zde většina veřejných institucí, je významným zaměstnavatelem v regionu, centrem kulturního, společenského a sportovního života, i poskytovatelem sociálních a jiných služeb. Třinecko se nachází ve východní části Slezska, v malebném podhorském prostředí. Je obklopeno půvabnými horami Moravskoslezských a Slezských Beskyd.
-7-
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Bystřice Obec vznikla ve 2. polovině 14. století jako knížecí ves, Těšínského knížectví, které bylo od r. 1327 lénem koruny české. První historická zpráva o obci pochází ze 4. května 1423. Bystřice je typickou podhorskou obcí s rozptýlenou zástavbou. Obytná stavení pocházejí z 19. a 20. století. Původní dřevěnice v osadě Paseky se v průběhu nedávných let změnily v rekreační chalupy. Vývoj obce byl především ovlivňován zemědělskou výrobou a pastevectvím, později blízkými Třineckými železárnami. Bystřice leží na hlavních dopravních tepnách – železnici Bohumín – Žilina a mezinárodní komunikaci E 75 – I/11, která vede od nás na Slovensko a která má historický význam, protože od pradávna spojovala Slezsko s Uhrami. Již Marie Terezie tuto cestu střežila jako oko v hlavě a plně si uvědomovala fakt, že Jablunkovský průsmyk je komunikačně strategickým bodem. Bystřice se nachází ve vzdálenosti 5 km od průmyslového města Třince, tato třinecká průmyslová aglomerace tvoří severozápadní hranici katastru obce Bystřice. Obec leží na soutoku řek Olše, Hluchové a Kopytné. Ze všech stran ji obklopují táhlé, zaoblené beskydské vrchy Čantoryje, Javorový, Ostrý a Kozubová. Hnojník Obec Hnojník leží na řece Stonávce a na křižovatce silnic vedoucích přes Hnojník, které spojují okresní město Frýdek Místek s Třincem a Komorní Lhotku s Havířovem a Karvinou. Okolí je lemováno na jižní straně výběžky Beskyd s nejbližším vrcholem Godulou s nadmořskou výškou 739 m. Podnebí – vzhledem k tomu, že obec má polohu otevřenou a mírně skloněnou k severu, na jihu uzavřenou Beskydami, je chladnější, vlhké a drsné. Větry jarní a podzimní bývají dosti často silné, mrazivý a suchý je vítr severní (Polák). Lesy se nacházejí v jižní části obce. Jsou většinou smrkové, pořídku borovicové a v malém množství jedlové a modřínové, místy ještě duby, břízy a na vlhkých plochách i olše. V severní části obce v lesích jsou dosud rašeliniště. Ves Hnojník se poprvé připomíná v roce 1305, avšak pravděpodobně vznikla jako slovanská ves před kolonizací koncem 12. století. Od r. 1445 se uvádí jako samostatné plně svobodné vlastnictví šlechtické rodiny Staška z Hnojníka, které bylo místem vrchnostenského sídla. Ve vlastnictví těšínského knížete byl Hnojník od r. 1483, avšak od počátku 16. století se jako majitelé vystřídaly různé šlechtické rody (Pelhřimové z Třanovic, Tlukové z Tošanovic, Marklovští ze Žebráče a další). Roku 1736 se stali posledními majiteli hnojnického statku baroni Beessové z Chrostiny. V roce 1888 byla společností Severní dráhy císaře Ferdinanda postavena železniční trať. Komorní Lhotka Komorní Lhotka je malebnou podhorskou lázeňskou obcí s více než tisícem obyvatel a příznivým klimatem blahodárně působícím na lidský organismus, přístupnou z Hnojníku úzkou silnicí stíněnou stoletou lipovou alejí o délce 2,5 km. Obec je hlavním protagonistou rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu obcí povodí Stonávky, která v katastru obce pramení a obcí protéká. Charakter obce je přímo utvářen horským reliéfem Moravskoslezských Beskyd, v jejichž údolích se obec nachází. Obec měla ve své historii různá jména, která se ale vždy vázala k okolnostem jejího vzniku. Původní osadníci byli totiž po určitou dobu – lhůtu – zbaveni povinnosti odvádět poplatky. Obec byla založena v 15. století. Základem života v obci bylo zemědělství. To spočívalo v pěstování lnu a navazujícím tkalcovství a především v pasteveckém chovu ovcí. Postupně docházelo k zániku původního způsobu obživy. Zavedení železnice zrušilo provozované formanství. Docházelo k tomu, že lidé hledali práci mimo obec a nacházeli ji v okolních městech. Byl to především těžký průmysl – doly, hutě. V období 1938–1939 byla obec obsazena Polskem, později Německem. Sousedními obcemi pak probíhala demarkační linie, vymezující protektorát. Již za bývalé c. a k. rakousko-uherské monarchie byla obec oblíbená jako letovisko, kde dojížděli hosté z Těšínska, Opavy, Krakowa, Brna, Vídně a Prahy. Tito hosté založili zvelebovací spolek, který měl okolo 50 členů. Za členské příspěvky 1-4 rakouské koruny ročně byly upravovány chodníky, lavičky v místech vyhlídek, upravovaly se lesní studánky, petrolejové osvětlení komunikací apod. Košařiska Obec Košařiska leží na severovýchodě České republiky. První historická zmínka o obci pochází z roku 1643. Je typickou podhorskou obcí s rozptýlenou zástavbou. Z původních dřevěnic se postupem času a doby staly vesměs rekreační chalupy.
-8-
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Košařiska se nacházejí asi 10 km od průmyslového města Třince, kde je soustředěna většina pracovních míst a pracovních příležitostí pro občany obce. Nýdek Nýdek je součástí mikroregionu Bystřice – Nýdek, který leží na severovýchodě Slezska, pod horou Čantoryje, ke které se váže legenda o spícím slezském vojsku, které v případě největšího nebezpečí, přijde Slezsku na pomoc. Obec Nýdek je hraniční obcí na česko-polské hranici, historicky náleží k oblasti nazývané Těšínské Slezsko. Nýdek byl poprvé písemně zmíněn roku 1430.
Ropice Ropice patří k nejstarším obcím na Těšínsku. Ves vznikla asi ve 12. nebo 13. století. První dochovanou historickou zmínku o vsi najdeme v soupisu desátků vratislavského biskupa z roku 1305. K významu obce přispěla i její výhodná poloha na silnici vedoucí z Těšína do Jablunkova a dále do Uher. V roce 1804 bylo v obci 101 domů, ve kterých žilo 732 obyvatel. Dále zde byly filiální kostel, statek, zámek se zámeckou hudbou, 2 hospody, 3 mlýny, vodní pila, kamenolomy a cihelna. Ropice je obec v Podbeskydí ležící v širokém údolí řeky Ropičanky, která pramení pod horou Ropicí v katastru obce Řeka a tak se také v horním toku jmenuje a posléze se vlévá do Olše. Typicky slezská rozptýlená zástavba je výrazněji koncentrována pouze kolem silnice I/11 s mezinárodní trasou E75 spojující Slovensko s Moravou přes Jablunkovský průsmyk. Obcí vede hlavní železniční trať Bohumín – Jablunkov – Žilina a regionální trať z Frýdku-Místku do Těšína a obě mají v obci zastávku. Poloha obce mezi městy Český Těšín na severu a Třincem na jihovýchodě se podílela na utváření jejího současného vzhledu a funkcí, i když původní ves Ropice vznikla o několik staletí dříve než Třinec, tedy v době, kdy se v místech dnešního Třince rozkládaly pastviny a neprostupný prales. Již v 15. století stála ve vsi tvrz, která byla počátkem 18. století přestavěna na barokní zámek, později přestavěný klasicistně a doplněný zámeckým parkem. Soubor architektonických památek doplňuje farní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1806 s ohradní zdí, branou a řadou dekorativních prvků. Současná Ropice nenabízí návštěvníkům pouze architektonické památky, ale zejména možnosti aktivního trávení volného času. Obcí prochází cyklostezka – trasa Jihlava – Český Těšín tzv. Beskydsko-karpatská magistrála. Nejvýraznějším lákadlem je moderní osmnáctijamkové golfové hřiště s krytým odpalištěm a komfortně vybavenou klubovnou. Vesnické prostředí, možnosti sportovního vyžití, blízkost městských sídel a dobrá dopravní dostupnost nabízí výhodné příležitosti k individuální rodinné výstavbě. Řeka Řeka je půvabná, typicky horská vesnička na stejnojmenné říčce, která je ukryta v hlubokých údolích stíněných zalesněnými hřbety okolních Moravskoslezských Beskyd dosahujících zde tisícimetrových nadmořských výšek. Podstatná část území obce spadá do chráněné krajinné oblasti Beskydy. Obec ožívá především intenzivním cestovním ruchem v zimní i letní turistické sezóně, ale i časně z jara a pozdě na podzim mimo jiné zásluhou místních chatařů. Oslavovaným datem vzniku obce Řeka je rok 1644. Vesnice Řeka vznikla vydělením ze Smilovic a Gutů. Řeka, jako každá horská osada, vznikla sdružováním již existujících rozptýlených horských pasek a horských hospodářství. V dalších letech se v nově vzniklé vesnici usazovalo stále více drobných chalupníků. Svou úlohu při vznikání hospodářství v Řece, konkrétně salaší, měl valašský živel, který k nám pomalu po několik staletí migroval z Valašska. Řeka byla a je převážně zemědělskou obcí, i když velký počet obyvatel pracuje v průmyslu, zejména v hutnictví, v železárnách v Třinci. Přímo v místě jsou nejvýznamnějšími průmyslovými podniky kamenolomy těžící proslulý godulský pískovec.
Smilovice Smilovice leží na úpatí strmých svahů 738 m vysoké Goduly v masivu Moravskoslezských Beskyd v krásném a tichém prostředí na místní komunikaci mezi Stříteží (odbočka ze silnice I/68) a obcí Řekou, která je jedním z center cestovního ruchu v Beskydech a je od Smilovic vzdálená 2 km, podobně jako další obec, která rovněž zastává v cestovním ruchu významné místo a má v této oblasti nemalý rozvojový potenciál – Komorní Lhotka. Rolnické brány ve znaku obce Smilovice jsou symbolem toho, že se její
-9-
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
obyvatelé odjakživa zabývali zemědělstvím typickým pro tento kraj – obděláváním chudých políček a pastevectvím a salašnictvím v okolních kopcích. Datované kořeny obce sahají daleko do 15. století. Již roku 1448 se připomínají jako statek, který byl pak v roce 1592 zkonfiskován Těšínskou komorou. V roce 1959 si Smilovice připomínaly 500. výročí svého založení. Tato obec dostala své jméno po Františku Smylovi, který sem přiváděl nové obyvatele. Byli to zejména rumunští Valaši, kteří osidlovali obec a celé Těšínsko. Samostatnou obcí se staly Smilovice roku 1850. Dne 24. října 1979 se konala ve Smilovicích poslední veřejná schůze před sloučením. K integraci Smilovic se střediskovou obcí Hnojníkem, spolu s obcemi Řekou, Stříteží, Vělopolím, Třanovicemi, Horními a Dolními Tošanovicemi došlo 1. ledna 1980. Roku 1991 došlo k opětovnému zřízení samostatné obce Smilovice. Střítež Střítež dříve Trzyciež, v době rakousko-uherské monarchie Tritiesch, leží ve zvlněné pahorkatině v podhůří Moravskoslezských Beskyd na říčce Ropičanka, přítoku Olše, a na Černém potoku, který se přes soustavu místních rybníků vlévá do řeky Stonávky. Obcí vede silnice I/68 navazující na silnici I/11 s mezinárodní trasou E75 a železniční trať z Frýdku Místku do Českého Těšína. Několik turistických pěších a cyklistických stezek spojuje města Třinec, Těšín a Karvinou s atraktivním územím Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydí a zajímavého okolí obce. Historie Stříteže sahá do konce 12. století, i když první historická zmínka o obci je až z roku 1305. Zajímavostí je především římskokatolický kostel sv. Archanděla Michaela, který byl v roce 1806 postaven na vrcholu střítežského kopce místo dřevěného kostelíka, zasvěceného sv. Michalu, který na počátku 19. století vyhořel, a stal se zdaleka viditelnou dominantou. Dalšími zajímavostmi jsou zděná kaplička sv. Marka ve tvaru rotundy a evangelická hřbitovní kaple z roku 1860 s věží a zvonem o váze 117 kg. V roce 1970 byla zchátralá kaple určena k demolici, avšak v r. 1972 byla rekonstruována na obřadní síň inspirovanou švýcarským stylem. Místo věže má vysoký betonový pylon, kde je zavěšen původní zvon. V letech 1846-54 sbíral v okolí obce náměty pro své obrazy významný český malíř Josef Mánes. Jeho pomník zhotovený z místního godulského pískovce se nachází u cesty na Smilovice. K výletům do okolí vybízejí i okolní obce. Za návštěvu rozhodně stojí empírový zámek v Hnojníku, klimatické lázně Komorní Lhotka, golfová hřiště v Ropici nebo horský masiv Moravskoslezských Beskyd. Tyto turistické atraktivity jsou zpřístupněny sítí pěších stezek, cyklostezek, ojedinělou příležitostí jsou možnosti vyjížděk na koních po okolí po hipostezkách. Třinec První historická písemná zmínka pochází z roku 1444. Město Třinec je významným průmyslovým a společenským centrem regionu, na jehož území sídlí jeden z největších hutních podniků v České republice. K 31. 12. 2009 žilo ve městě Třinec 37 405 obyvatel. Třinec byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala na Těšínsku majetek Habsburků. Založení Třineckých železáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků historie obce a širokého okolí. Četná naleziště železné rudy, dostatek vodní energie a zdánlivě nevyčerpatelné zásoby dřeva v Beskydech přiměly Těšínskou komoru, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský, zprovoznit železárny v Třinci. Byla vystavěna dřevouhelná vysoká pec, v okolních obcích zahájena těžba železné rudy a v lesích výroba dřevěného uhlí. V současné době jsou Třinecké železárny moderním podnikem s uzavřeným hutním výrobním cyklem, jehož hlavní výrobní program tvoří dlouhé válcované výrobky. K významným dceřiným a přidruženým společnostem patří: ENERGETIKA TŘINEC, a. s., D5 Třinec, a. s., TŽ – strojírenská výroba, a. s., Slévárny Třinec, a. s., Refrasil, s. r. o., Třinecká projekce, a. s. Rozhodující význam pro další rozvoj města i huti měla výstavba Košicko-bohumínské dráhy v roce 1871, která spojila Třinec s novými ložisky rudy na Slovensku, umožnila dovoz kamenného uhlí z ostravskokarvinských dolů a otevřela cestu k odbytu železa na vzdálených trzích. V lokalitě "Pod Sosnou" v toku řeky Olše se nachází současné nejbohatší české naleziště stroncianitu. Spolu s ním je tu kalcit a celestin.
- 10 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Vendryně Obec Vendryně leží na východě České republiky. Sousedí s městem Třinec, s obcí Nýdek a východní část obce tvoří 3,5 km státní hranice s Polskem. Na jihu sousedí s obcemi Bystřice, Hrádek a Košařiska. Katastrální území Vendryně se rozkládá po obou stranách řeky Olše. Nadmořská výška v centrální části se pohybuje kolem 350 m n. m. a na levém břehu Olše v místní části Záolší dosahuje na hřebenech Těšínských Beskyd výšky 800 m n. m. Obcí prochází železniční trať Bohumín – Žilina a silnice I/11, což jsou hlavní dopravní tepny směrem na Slovensko. Vendryně je vstupní bránou do hlavního údolí Těšínských Beskyd směrem na Jablunkov a Jablunkovský průsmyk. Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd. Patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Dodnes visí v jeho zvonici cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly. V osmdesátých letech 20. století se Vendryně stala součástí Třince. Od roku 1995 je obec opět samostatná. Vělopolí Leží v Podbeskydí ve zvlněné pahorkatině mezi obcemi Horní Žukov na severu, Třanovicemi na západě, Stříteží na jihu a Ropicí na východě. Obcí protéká potok Vělopolka, přítok říčky Ropičanka. Je mimo hlavní komunikační tahy, místní komunikace ji napojuje na silnici I/48 v Horním Žukově a silnici I/68 ve Stříteži. Do značné míry izolovaná poloha obce byla jednou z příčin, že si dodnes zachovala svůj původní podhorský zemědělský charakter a drobná hospodářství jsou stále nedílnou součástí života dvou stovek místních obyvatel i zdejšího koloritu. Typickou ukázkou takové místní zemědělské usedlosti je chalupa č. 7 s přilehlou stodolou a studnou z přelomu 19. a 20. století. Za pozornost určitě stojí 160 let stará památkově chráněná lípa. Klidné a příjemné okolí obce s typicky slezskou rozptýlenou zástavbou vybízí k romantickým procházkám, pěším túrám, výletům na kolech nebo i na koních. Z výše položených částí obce je překrásný výhled na Moravskoslezské Beskydy, nedalekou ostravskou aglomeraci a níže položené obce v údolích řek Stonávky a Ropičanky, jejichž turistické zajímavosti a společenské, kulturní a sportovní akce mikroregionu dotvářejí nabídku obce Vělopolí jejím návštěvníkům. Tabulka č. 1: Základní geografické charakteristiky SO ORP Třinec k 31. 12. 2015 Obec Kód obce Počet obyvatel Rozloha [ha] Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
598 062 598 160 507 237 507 458 507 091 556 971 552 640 552 658 552 674 598 810 554 928 552 615
5 266 1 483 1 300 382 2 036 1 570 537 764 1 022 35 760 4 463 282 54 865
1 609,4 641,8 1 988,4 1 718,1 2 822,6 1 011,2 1 345,3 784,4 614,5 8 535,8 2 095,4 298,8 23 465,7
Hustota zalidnění 2 [obyv./km ] 327 231 65 22 72 155 40 97 166 419 213 94 234
Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ
- 11 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Základní geografické charakteristiky SO ORP Třinec – srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou -
-
2
2
hustota zalidnění 234 ob/km je vyšší než hustota zalidnění Moravskoslezského kraje 224 ob/km a 2 průměrná hustota zalidnění České republiky 134 ob/km , 2 průměrná rozloha 235 km je pod průměrnou rozlohou správních obvodů obcí s rozšířenou 2 2 působností Moravskoslezského kraje 236 km i pod celorepublikovým průměrem 383 km , průměrná velikost obce 4 572 obyvatel je vyšší než průměrná velikost obcí Moravskoslezského kraje 4 044 obyvatel a výrazně vyšší než průměrná velikost obcí České republiky 1 688 obyvatel, počet obyvatel ve správním obvodu 54 865 je nižší než průměrný počet obyvatel ve správních obvodech ORP Moravskoslezského kraje 55 151, což je druhý nejvyšší ukazatel za kraje v České republice, počet obcí ve správním obvodu 12 je pod průměrem Moravskoslezského kraje 13,7 obcí i pod průměrem České republiky 30,3 obcí.
- 12 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3 Rozbor udržitelného rozvoje území 3.1 SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ SO ORP TŘINEC 3.1.1 horninové prostředí a geologie 3.1.1.1 horninové prostředí Na území SO ORP Třinec nejsou známy výskyty rudních ložisek. Hlavními nerostnými surovinami jsou nerudní suroviny. Chráněná ložisková území Chráněné ložiskové území (CHLÚ) dle horního zákona slouží k ochraně výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání vlivem staveb, které nesouvisí s jeho využíváním. Chráněné ložiskové území černého uhlí v České části Hornoslezské pánve zaujímá v SO ORP Třinec rozlohu 11 061,75 ha (47,14 % celkové rozlohy SO ORP). Na jeho území se nacházejí dvě menší chráněná ložisková území. V řešené oblasti se nachází také chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry – Hradiště. Tabulka č. 2 Chráněná ložisková území (ChLÚ) Číslo Název Surovina ChLÚ 14400000 Česká část černé uhlí, Hornoslezské pánve zemní plyn 23670000 Komorní Lhotka zemní plyn 25260000 Komorní Lhotka II zemní plyn
Obec Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí Komorní Lhotka, Řeka Komorní Lhotka
Řeka,
Dobývací prostory Stanovení dobývacího prostoru je dle horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb.) základem pro vyhlášení výhradního ložiska a jeho dobývání, stanoví se na základě výsledků průzkumu ložiska se zřetelem na jeho zásoby a dobývací možnosti tak, aby výhradní ložisko mohlo být hospodárně využito. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území. V řešeném území se nacházejí celkem tři dobývací prostory: - dva dobývací prostory zemního plynu v Komorní Lhotce, - jeden pískovcový v Řece – jedná se o výhradní ložisko pískovcového kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Tabulka č. 3 Dobývací prostory (DP) Číslo DP Název 40069 Komorní Lhotka 40072 Komorní Lhotka I 70430 Řeka
Nerost zemní plyn hořlavý zemní plyn pískovec
- 13 -
Obec Komorní Lhotka Komorní Lhotka Řeka
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 4 Ložiska nerostných surovin Číslo Název Surovina ložiska 3043900 Řeka pískovec
Těžba
Obec Řeka
3072400
Žukovský hřbet
zemní plyn, černé uhlí
současná povrchová dosud netěženo
3236700
Komorní Lhotka
zemní plyn
dřívější z vrtu
3252600
Komorní Lhotka 1
zemní plyn
9271400
Řeka – Gutský vršek
pískovec
současná z vrtu dřívější povrchová
Třinec, Ropice, Střítež, Vělopolí, Hnojník Komorní Lhotka, Řeka Komorní Lhotka Řeka
Následující tabulka zobrazuje, kolik procent území jednotlivých obcí je ovlivněno těžbou, tzn. jakou část obce pokrývají chráněná ložisková území a dobývací prostory. Tabulka č. 5 Území ovlivněná těžbou (podíl CHLÚ a dobývacích prostorů na rozloze obcí) Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec
Rozloha obcí (ha) 1609,4 641,79 1987,88 1717,33 2821,6 1011,48 1346,39 784,42 614,52 8536,7 298,78 2095,44 23465,73
Rozloha CHLÚ v obcích (ha) 0 641,79 1987,88 0 0 1011,48 1157,09 784,42 614,52 4564,97 298,78 0 11060,93
Podíl na rozloze obcí (%) 0,00 100,00 100,00 0,00 0,00 100,00 85,94 100,00 100,00 53,47 100,00 0,00 47,14
Zatížení jednotlivých obcí výše uvedenými jevy a jejich lokalizaci zachycuje následující obrázek.
- 14 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 2 Ložisková území, dobývací prostory
3.1.1.2 geologie a geomorfologie Geologie Z geologického hlediska se na území SO ORP Třinec nacházejí především čtvrtohorní usazené horniny hlíny, spraše, písky, štěrky, třetihorní usazené horniny alpínsky zvrásněné - pískovce, břidlice a druhohorní horniny alpínsky zvrásněné - pískovce, břidlice. Obrázek č. 3 Geologická stavba území
- 15 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
V řešené oblasti převažují tyto půdní typy: - pseudoglej primární – tyto půdy se vyvinuly zejména na uloženinách s vyšším obsahem jílu. Nacházejí se především v rovinatějších územích. Vzhledem k nepříznivému vodnímu režimu jsou to půdy méně úrodné, využívají se jako podklad trvalých travních porostů. - kambizem dystrická a kambizem typická – jedná se o hnědé půdy, hnědé lesní půdy. Vytvářejí se hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře v rovinatém terénu. Mají vysokou pórovitost a dobrou vnitřní drenáž a do značné míry jsou využívány zemědělsky. - podzol kambizemní – vyskytuje se zejména v horských oblastech pod jehličnatými lesy, vřesy a borůvkami. Geomorfologie Z geomorfologického hlediska se řešené území nachází v následujících jednotkách: Systém: Alpsko-himalájský Subsystém: Karpaty Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vnější Západní Karpaty Oblast: Západobeskydské Podhůří Celek: Podbeskydská Pahorkatina Oblast: Západní Beskydy Celek: Moravskoslezské Beskydy Jablunkovská Brázda Slezské Beskydy Geologicky jsou Karpaty součástí rozsáhlé soustavy mladých pásem pohoří, vznikajících koncem druhohor, a ve třetihorách působením několika fází alpínského vrásnění. Karpatská soustava se člení na několik pásem, z nichž na popisované území zasahuje pouze pásmo flyšové, též vnější. Pod pojmem flyš se v geologii rozumí mnohonásobné rytmické střídání vrstev, v našem případě jílovců a pískovců s jejich charakteristickou příkrovovou stavbou. V uvažované karpatské oblasti povodí Odry vystupuje souvrství příkrovu slezského. Nejvýraznějším reprezentantem slezského příkrovu jsou vrstvy godulské, pocházející ze střední křídy. Místy až 2000 m mocné souvrství odolných pískovců buduje centrální část Moravskoslezských Beskyd, Beskydy Slezské a Ondřejník. Vývoj tvarů reliéfu byl zahájen opakovanými horotvornými pohyby (vyzdvižení, přesunutí) a následně došlo ke střídání období pohybů, tj. zdvihů či poklesů s obdobími klidu, při nichž docházelo k zarovnání povrchu. Tím byl dán základ dnešní orografie. V závislosti na velikosti zdvihu a na odolnosti hornin se vytvořily hornatiny a vrchoviny (odolné souvrství) a pak brázdy a pahorkatiny v oblastech podléhajících odnosu. Pro oblast Beskyd jsou typické sesuvy, pro něž jsou dány vhodné předpoklady ukloněním střídajících se propustných a nepropustných vrstev souhlasně se sklonem svahů Obrázek č. 4 Sesuvná a poddolovaná území
- 16 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Sesuvná území Na území je evidováno celkem 36 bodových sesuvných území a 146 plošných, ovšem některé z nich se překrývají. Poddolovaná území V řešeném území se nachází celkem 15 poddolovaných území.
3.1.1.3 klimatické podmínky Řešené území leží v 6 klimatických oblastech – ve 4 mírně teplých (MT) a ve 2 chladných (CH). Tabulka č. 6 Klimatické oblasti SO ORP Třinec Klimatická oblast MT 2
MT 7
MT 9
MT 10
CH 6
CH 7
Počet letních dnů
20-30
30-40
40-50
40-50
10-30
10-30
Počet mrazivých dnů
110-130
110-130
110-130
110-130
140-160
140-160
Průměrná teplota v lednu [°C]
-3 až -4
-2 až -3
-3 až -4
-2 až -3
-4 až -5
-3 až -4
Průměrná teplota v červenci [°C]
18až19
16až17
17až18
17až18
14až16
15až16
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm]
450-500
400-450
400-450
400-450
600-700
500-600
Srážkový úhrn v zimním období [mm]
250-300
250-300
250-300
200-250
400-500
350-400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
80-100
60-80
60-80
50-60
120-140
100-120
Zdroj dat: Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce – Votýpky a Quitta
Obrázek č. 5 Klimatická regionalizace České republiky
Zdroj: Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce – Votýpky a Quitta
- 17 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza – Bystřice SILNÉ STRÁNKY - na území obce se nenacházejí CHLÚ ani dobývací prostory – horninové prostředí není narušeno těžbou PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza – Hnojník SILNÉ STRÁNKY - chráněná ložisková území – černé uhlí, zemní plyn - výhradní ložisko - surovinová ložiska – černé uhlí, zemní plyn - stabilní podloží - na území obce je evidováno minimálně sesuvných území PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza – Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - chráněná ložisková území – zemní plyn, černé uhlí - dobývací prostory – zemní plyn, hořlavý zemní plyn - surovinová ložiska – zemní plyn PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza – Košařiska SILNÉ STRÁNKY - na území obce se nenacházejí CHLÚ ani dobývací prostory – horninové prostředí není narušeno těžbou PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza – Nýdek SILNÉ STRÁNKY - na území obce se nenacházejí CHLÚ ani dobývací prostory – horninové prostředí není narušeno těžbou PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza – Ropice SILNÉ STRÁNKY - chráněné ložiskové území – černé uhlí, zemní plyn - surovinová ložiska – černé uhlí, zemní plyn - stabilní podloží - na území obce je evidováno minimálně sesuvných území PŘÍLEŽITOSTI
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - využití CHLÚ vyžaduje odstranění střetů v území – zastavěná část o
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - využití dobývacího prostoru, surovinového ložiska i CHLÚ vyžaduje odstranění střetů v území (1. – 4. - zóna CHKO Beskydy, NATURA 2000, zastavěná část obce, památková zóna) HROZBY
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY -
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY
- 18 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza – Řeka SILNÉ STRÁNKY - dobývací prostor - pískovec - chráněná ložisková území – zemní plyn, černé uhlí - surovinová ložiska – pískovec, zemní plyn PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza – Smilovice SILNÉ STRÁNKY - chráněné ložiskové území – černé uhlí, zemní plyn - stabilní podloží - na území obce je evidováno minimálně sesuvných území PŘÍLEŽITOSTI
SWOT analýza – Střítež SILNÉ STRÁNKY - chráněné ložiskové území – černé uhlí, zemní plyn - surovinová ložiska – černé uhlí, zemní plyn - stabilní podloží - na území obce nejsou evidována sesuvná území PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza – Třinec SILNÉ STRÁNKY - chráněné ložiskové území – černé uhlí, zemní plyn - surovinová ložiska – černé uhlí, zemní plyn PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza – Vendryně SILNÉ STRÁNKY - na území obce se nenacházejí CHLÚ ani dobývací prostory – horninové prostředí není narušeno těžbou PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza – Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - chráněné ložiskové území – černé uhlí, zemní plyn - surovinová ložiska – černé uhlí, zemní plyn - stabilní podloží - na území obce nejsou evidována sesuvná území PŘÍLEŽITOSTI
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - využití CHLÚ vyžaduje odstranění střetů v území (NATURA, 2. a 3. zóna CHKO Beskydy, zastavěné část obce)
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - využití CHLÚ vyžaduje odstranění střetů v území (NATURA, 2. a 3. zóna CHKO Beskydy, zastavěné část obce) HROZBY
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - využití CHLÚ vyžaduje odstranění střetů v území – zastavěná část obce
HROZBY
- 19 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza – SO ORP Třinec – horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY chráněná ložisková území – zemní plyn, - využití dobývacího prostoru, surovinového černé uhlí ložiska i CHLÚ vyžaduje odstranění střetů v - dobývací prostory – zemní plyn, hořlavý území zemní plyn, pískovec - surovinová ložiska – zemní plyn, pískovec PŘÍLEŽITOSTI HROZBY
- 20 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.2 vodní režim Vodní režim je ovlivňován jednak hydrologickými vlastnostmi a základními charakteristikami povodí, funkcí, provozem a technickým stavem vybudovaných vodních děl, způsobem využívání a úrovní hospodaření na půdě, zvláště na zemědělské a lesní půdě, hydropedologickými vlastnostmi zastoupených půd a dominantně úhrnem a časovým rozdělením srážek. Průběh odtokových poměrů ovlivňují i ostatní pozemky, zvláště zpevněné komunikace, betonové plochy, stavební pozemky a odtokové poměry ze sídlišť a intravilánů.
Povodí Správní obvod ORP Třinec patří do povodí Odry (vodní tok I. řádu) s několika dílčími povodími. Největším přítokem je Olše (vodní tok II. řádu). Celkově je povodí Odry tvořeno spíše menšími toky a jeho říční síť prodělala dlouhý a složitý vývoj ovlivněný kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. Průměrný součinitel odtoku Olše je 40% [součinitel odtoku udává, kolik procent vody spadlé ve srážkách řekou odtéká, přičemž čím vyšší hodnota, tím lze území charakterizovat jako svažitější s nízkou jímavostí. V České republice maximální hodnoty součinitele odtoku přesahují 50 % a nalezneme je v Moravskoslezských Beskydech (Morávka 59 %, Ostravice 55 %), na horním toku Moravy (56%) a Labi nad Hostinným (54 %)]. Převážná část území má ve srovnání s jinými oblastmi ČR výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů. Hydrologické poměry Větší část povodí patří k územím s vysokým množstvím ročních srážek (horské oblasti přes 1 000 mm). Celkový odtok je proto relativně velký, ale velmi nerovnoměrný, protože petrografický charakter hornin většiny území je nepříznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené míře (oběh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek). Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z území, neogenní sedimenty jsou v naprosté většině situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovněž výrazně povrchový odtok neovlivňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel proto zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů. Podzemní vody krystalinika a devonu jsou převážně měkké, kalcium-bikarbonátového typu, vody karpatského mezozoika a terciéru jsou smíšené (natrium-bikarbonátové a kalcium-sulfátové s infiltračními kalcium-bikarbonátovými vodami). Dalším kritériem pro hodnocení vodního režimu v území je tzv. faktor urychleného odtoku. Faktor souhrnně vyjadřuje všechny dílčí vlivy, jako je množství srážek na území, ovlivňovaných nadmořskou výškou a místně tvarem reliéfu, jako jsou sklonové poměry území, hydrologické vlastnosti půdního pokryvu, geologická skladba území, dlouhodobé vlivy způsobu jeho využívání, atd. Podstatná část území dosahuje nejvyšší -1 -2 -1 -2 hodnoty, tj. 600 l.s km a jen malá část území (cca 1/3) dosahuje hodnot 200-300 l.s km . Území s vyšším faktorem je náchylnější k erozi než území s nižším faktorem. Vodní toky, vodní plochy Dle vyhlášky č.470/2001 Sb., ze dne 14. prosince 2001, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků jsou Olše, Líštnice, Tyra, Ropičanka (po jez Smilovice) a Stonávka zařazeny mezi významné vodní toky.
- 21 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Olše je významným beskydským tokem, pramení v Polsku, největším přítokem je Stonávka, zprava přibírá Hluchovou, zleva Tyru a Ropičanku. Toky mají vysoké podélné sklony, charakter geologického podloží a nadměrný chod splavenin jsou zde rovněž příčinou malé stability říčních koryt. Režim a morfologie toků je významně ovlivňován nejen upraveností jejich koryt, ale na páteřní síti i nakládáním s vodami soustavou vodních nádrží a rybníků. Řízený vodní režim na jedné straně zajišťuje stabilní úroveň minimálních průtoků, zároveň však ovlivňuje přirozenou dynamiku vodních průtoků v níže položených úsecích toků, chod splavenin a průběh teplot říční vody. Vodní toky jsou významným ekologickým prvkem v krajině. Vodní toky mají nejenom funkci krajinotvornou, ale vytvářejí také životní prostředí mnoha živočichům a rostlinám. Oblast SO ORP Třinec se nevyznačuje velkým množstvím vodních ploch. Tabulka č. 7 Podíl vodních ploch (k 31. 12. 2015) Obec Podíl vodních ploch [%] Bystřice 2,9 Hnojník 3,0 Komorní Lhotka 0,8 Košařiska 0,3 Nýdek 0,6 Ropice 1,9 Řeka 0,9 Smilovice 1,8 Střítež 2,6 Třinec 1,3 Vendryně 2,0 Vělopolí 3,3 SO ORP Třinec 1,4 Moravskoslezský kraj 2,1 Česká republika 2,1 Zdroj dat: ČSÚ
Tabulka zachycuje podíl vodních ploch z celkové výměry jednotlivých obcí. Ke snížení celkové rozlohy vodních ploch a tím i podílu vodních ploch na celkové rozloze došlo pouze u obce Smilovice. Záplavová území Na řece Olši, Stonávce, Ropičance, Líštnici a Vendryňce jsou stanovena záplavová území s vymezenou aktivní zónou. Záplavová území jsou dle vodního zákona administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. V aktivní záplavové zóně dochází k omezení některých činností (umisťování staveb, těžba nerostů apod.). Chráněná oblast přirozené akumulace vod Na území SO ORP Třinec jsou vyhlášena dvě Chráněná území přirozené akumulace vod, a to CHOPAV Jablunkovsko a CHOPAV Beskydy. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod jsou dle vodního zákonu (zák. č. 254/2001 Sb.) oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V této oblasti jsou omezeny některé činnosti, např. těžba, odvodňování lesních a zemědělských pozemků.
- 22 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 6 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Povrchové a podzemní vody Složka životního prostředí - voda - se dělí na 2 kategorie: - vodní útvary povrchových vod, - vodní útvary podzemních vod. V těchto kategoriích se vyskytují 2 zdroje znečištění: - bodové zdroje znečištění, - plošné zdroje znečištění. Vodní útvary povrchových vod – bodové zdroje znečištění – způsobují je především vypouštění odpadních vod do povrchových vod. Podle původu lze rozdělit vypouštění na: komunální, průmyslové, z energetiky, ze zemědělství, vypouštění ostatní. Největší podíl zaujímá znečištění komunální (největším znečišťovatelem jsou odpady z ČOV) a průmyslové (největší znečišťovatel – Energetika Třinec a.s. V areálu Třineckých železáren, a.s. bylo identifikováno několik bodových zdrojů znečišťování povrchových vod – průmyslové vypouštění, vypouštění s tepelnou zátěží, lokalizována byla i místa potenciálních havárií). Vodní útvary povrchových vod - plošné zdroje znečištění – jedná se především o splach z okolní zemědělsky obdělávané půdy, plodin, atmosférickou depozicí, případně aplikací rozstřikem apod. U plošného znečištění dochází ke kontaminaci vod zejména dusíkem, fosforem a pesticidy. Bodové
a plošné znečištění jedním spolu s některými dalšími činiteli určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. V řešeném území byly naměřeny následující hodnoty vstupů plošného znečištění do půdy - dusíkem 0–60 kg/ha/rok (max. 60-100 kg/ha/rok), - sírou 10-50 kg/ha/rok (max.20-50 kg/ha/rok), - fosforem 0-0,75 kg/ha/rok (max. 1,5-5 kg/ha/rok).
- 23 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Pro určení stavu povrchových vod je zkoumána jeho rizikovost. Určení rizikovosti je provedeno přímým a nepřímým hodnocením. U přímého hodnocení jsou data z monitoringu porovnávána s limity stanovenými v pracovních cílech dobrého stavu vodních útvarů. V případě, že současný stav dosahuje stanovených cílů, je vodní útvar klasifikován jako nerizikový. V případě, že útvar stanovených cílů nedosahuje, je určen jako rizikový. V případě, že chyba v datech z monitoringu nedovoluje určit stav za konečný, je útvar označen jako nejistý. U nepřímého hodnocení se zjišťují významné vlivy, které by mohly ovlivnit stav ve vodním útvaru. Útvar je označen jako rizikový v případě, že odhadnutý současný stav nedosahuje environmentálních cílů, jako nerizikový pokud současný stav dosahuje environmentálních cílů. Pokud nelze vodní útvar klasifikovat, je označen jako nejistý. Rizikovost je posuzována zvlášť z hlediska chemického stavu a zvlášť ekologického stavu. Celkový výsledek je pak kombinací obou hodnocení. Rizikové a nerizikové útvary jsou znázorněny v následujících obrázcích. Obrázek č. 7 Rizikovost vodních útvarů povrchových vod
84 Hluchová po ústí do toku Olše, 85 Tyra po ústí do toku Olše, 86 Olše po soutok s tokem Ropičanka, 87 Ropičanka po ústí do toku Olše, 89 Stonávka po vzdutí nádrže Těrlicko, 69 Lučina po vzdutí nádrže Žermanice. Zdroj: povodí Odry
Většina vodních útvarů v řešeném území byla indikována jako rizikové. Neriziková je pouze Hluchová po ústí do toku Olše a Tyra po ústí do toku Olše. Vodní útvary podzemních vod - bodové zdroje znečištění – patří zde především: staré ekologické zátěže (Třinecké železárny), skládky.
- 24 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Vodní útvary podzemních vod - plošné zdroje znečištění: vstupy ze zemědělství (dusík a pesticidy), atmosférické depozice (síra a dusík). U podzemních vod je pro určení jejich stavu důležité také jejich kvantitativní hodnocení. Pro hodnocení stavu podzemních vod jsou zkoumány vodní útvary z hlediska stavu kvantitativního a chemického. Pokud je útvar rizikový aspoň z jednoho hlediska, je označen jako rizikový. V celkovém hodnocení byl útvar Fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Olše, do kterého rozhodující část řešeného území patří, vyhodnocen jako rizikový. Z hlediska kvantitativního stavu byl útvar hodnocen jako rizikový z důvodu nepříznivého poměru odběru a základního odtoku. Z hlediska chemického byl tento útvar hodnocen jako rizikový z důvodu přímého stanovení nebezpečných látek z bodových zdrojů a nepřímo vlivem důlní činnosti. Obrázek č. 8 Rizikovost vodních útvarů podzemních vod
32110 Flyš v povodí Olše Zdroj: Povodí Odry
Jakost povrchových vod Dle ČSN 75 7221 – Klasifikace jakosti povrchových vod se tekoucí vody podle jakosti vody zařazují do 5 tříd: -
-
-
-
-
Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II – mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída III – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V – velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého
Veškeré vodní útvary v řešeném území se dle této klasifikace nacházejí v I. a II. třídě, kromě Olše, která je mezi 41.47. kilometrem ve III. třídě.
- 25 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 9 Vodní tok Olše – jakost vody v letech 2007–2008
SWOT analýza - Bystřice SILNÉ STRÁNKY - poměrně hustá říční síť - leží na území CHOPAV Jablunkovsko - nerizikový útvar povrchové vody - vysoký roční úhrn srážek - upravena koryta řek po lokálních povodních - zlepšení kvality vod díky provedení Revitalizace povodí Olše PŘÍLEŽITOSTI - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu - revitalizace vodního toku Žabinec SWOT analýza - Hnojník SILNÉ STRÁNKY - poměrně hustá říční síť
PŘÍLEŽITOSTI - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu
SLABÉ STRÁNKY - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod
HROZBY - negativní ovlivnění povrchových podzemních vod odpadními vodami osídlení
a z
SLABÉ STRÁNKY - rizikový útvar povrchové vody - potenciálně rizikový útvar podzemní vody - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení
- 26 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - leží na území CHOPAV Beskydy - nadprůměrná srážková oblast
PŘÍLEŽITOSTI - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu SWOT analýza - Košařiska SILNÉ STRÁNKY - území není ohrožováno škodícími vodami, tj. záplavami a povodněmi - nadprůměrná srážková oblast - celé území leží na CHOPAV Beskydy nebo Jablunkovsko PŘÍLEŽITOSTI - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu SWOT analýza - Nýdek SILNÉ STRÁNKY - leží na území CHOPAV Jablunkovsko - nerizikový útvar podzemní vody - nerizikový útvar povrchové vody - přítomnost vodní nádrže – klaus Hluchová - nadprůměrná srážková oblast - upravena koryta řek po lokálních povodních PŘÍLEŽITOSTI - větší míra napojení domácností na veřejnou kanalizaci - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu SWOT analýza - Ropice SILNÉ STRÁNKY - nerizikový útvar podzemní vody - území není ohrožováno škodícími vodami, tj. záplavami a povodněmi PŘÍLEŽITOSTI - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu SWOT analýza - Řeka SILNÉ STRÁNKY - nerizikový útvar podzemní vody - území není ohrožováno škodícími vodami, tj. záplavami a povodněmi - nadprůměrná srážková oblast - území leží v CHOPAV Beskydy
SLABÉ STRÁNKY - rizikový útvar povrchové vody - potenciálně rizikový útvar podzemní vody - malá hustota říční sítě - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení SLABÉ STRÁNKY - rizikový útvar podzemní vody - nízká hustota říční sítě - rizikový útvar povrchové vody - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení SLABÉ STRÁNKY - nízká hustota říční sítě - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod
HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení
SLABÉ STRÁNKY - poměrně malá hustota říční sítě - potenciálně rizikový útvar povrchové vody - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení SLABÉ STRÁNKY - potenciálně rizikový útvar povrchové vody - malá hustota říční sítě - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod
- 27 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
PŘÍLEŽITOSTI - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu SWOT analýza - Smilovice SILNÉ STRÁNKY - velká hustota říční sítě - malá část území leží v CHOPAV Beskydy
SLABÉ STRÁNKY - potenciálně rizikový a rizikový vodní útvar povrchových vod - potenciálně rizikový a nerizikový vodní útvar podzemních vod - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod - vymezené záplavové území HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení
PŘÍLEŽITOSTI
SWOT analýza - Střítež SILNÉ STRÁNKY - velká hustota říční sítě
SLABÉ STRÁNKY - potenciálně rizikový a rizikový útvar povrchových vod - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení
PŘÍLEŽITOSTI
SWOT analýza - Třinec SILNÉ STRÁNKY - nerizikový vodní útvar povrchových vod – Tyra po ústí do Olše - upravena koryta řek po lokálních povodních - zlepšení kvality vod díky provedení Revitalizace povodí Olše - území leží v CHOPAV Beskydy PŘÍLEŽITOSTI
SWOT analýza - Vendryně SILNÉ STRÁNKY - objekt protipovodňové ochrany na vodním toku Vendryňka - upravena koryta řek po lokálních povodních - zlepšení kvality vod díky provedení Revitalizace povodí Olše - území leží v CHOPAV Beskydy PŘÍLEŽITOSTI - realizace ochranných opatření – poldr
HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení
SLABÉ STRÁNKY - rizikový vodní útvar povrchových i podzemních vod - potenciálně rizikový útvar podzemních vod - bodové zdroje znečištění povrchových vod - malá hustota říční sítě - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení SLABÉ STRÁNKY - malá hustota říční sítě - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení - rizikový úvodní útvar podzemních i povrchových vod - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení
- 28 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - území není ohrožováno škodícími vodami, tj. záplavami a povodněmi především díky přirozené poloze na rozvodí
PŘÍLEŽITOSTI - údržba a obnova malých vodních ploch – rybníků - využití atraktivního přírodního prvku v krajině pro vybudování vycházkové trasy
SWOT analýza – SO ORP Třinec – vodní režim SILNÉ STRÁNKY - jakost tekoucích povrchových vod – I. a II. třída - území leží v CHOPAV Beskydy a Jablunkovsko - srážkově nadprůměrná oblast - zlepšení kvality vod díky provedení Revitalizace povodí Olše PŘÍLEŽITOSTI - realizace protipovodňových opatření - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu
SLABÉ STRÁNKY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení - rizikový a potenciálně rizikový vodní útvar povrchových vod - nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem vypouštění odpadních vod HROZBY - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod odpadními vodami z osídlení
SLABÉ STRÁNKY - rizikové útvary povrchových vod - rizikové nebo potenciálně rizikové útvary podzemních vod - svažité území s nízkou jímavostí - nedostatek podzemních vod - 7 obcí bez kanalizace HROZBY - další zhoršování kvality vodních toků - vysoké riziko eroze
- 29 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.3 hygiena životního prostředí 3.1.3.1 radonové riziko Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Kritérium radonového rizika je uplatňováno především v rámci posouzení hygienické kvality bydlení. Prvotní stanovení rizikovosti ploch uvádějí prognózní mapy radonového rizika 1 : 200 000 (ÚÚG, 1990) nebo mapy měřítka 1 : 50 000 České geologické služby, v nichž je pravděpodobný stupeň rizika odhadován na základě typů a propustnosti geologického podloží i některých dalších faktorů. Z hlediska radonového rizika náleží převážná část území SO ORP Třinec k nízkému (1.) stupni rizika. Uvedené orientační stanovení radonového rizika znečištění může být zpřesněno měřením radiační zátěže určitého pozemku, domu, bytu. Situace byla v minulosti posuzována měřením objemové aktivity radonu v ovzduší v konkrétních lokalitách. Preventivní měření radonu bývá prováděno před novou výstavbou. Obrázek č. 10 Mapa radonového rizika
Zdroj: www.geology.cz
3.1.3.2 hluková zátěž Hluk je jedním z negativních faktorů ovlivňujících životní prostředí, který lidé, vzhledem k intenzivně a dynamicky se rozvíjejícímu průmyslu, infrastruktuře a hospodářství, a s tím také souvisejícím rozvojem i samostatné lidské činnosti, si stále více uvědomují. Hluk začíná být velmi obtěžujícím a škodlivým faktorem životního prostředí. Vzhledem k tomu, že problematika hluku vyžaduje systémové nástroje a přístupy k řešení, a to nejen stávající, ale i výhledové akustické situace i v dlouhodobém strategickém hledisku, přistoupily proto členské státy Evropské unie k návrhu a následnému přijetí směrnice Evropské unie k návrhu a následnému přijetí směrnice Evropského parlamentu a rady č.2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Strategickým a finálním cílem směrnice je snížit v rámci celé Evropské unie do roku 2010 počet obyvatel zasažených hlukem ve venkovním prostředí hladinou Ldvn nad 65 dB minimálně o 10% a do roku 2020 o 20 %. V řešeném území byly hodnoceny hlavní silnice v rámci úseků Jablunkov–Třinec–Český Těšín a Třinec– Hnojník. Následující tabulka zobrazuje počty zasažených osob v daném hlukovém pásmu v jednotlivých obcích.
- 30 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 8 Celkový počet osob v jednotlivých hlukových pásmech Lden [dB] Název sídla Lden [dB] 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 > 75 Bystřice 916 315 142 72 48 5 Hnojník 39 5 0 0 0 0 Ropice 113 121 55 29 12 0 Smilovice 24 5 0 15 0 0 Střítež 191 120 75 119 2 0 Třinec 4341 2368 1708 1216 391 17 Vendryně 1132 537 178 65 49 29 Vělopolí 0 0 0 0 0 0 Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví ČR – hlukové mapy 2012 Obrázek č. 11 Hluková mapa
Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví ČR – hlukové mapy 2012
3.1.3.3 znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je nejčastěji způsobeno směsí látek emitovaných z celé řady zdrojů – významné bodové zdroje (místní i regionální), doprava, plošné zdroje. V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. Problém znečištění ovzduší v řešeném území souvisí zejména s vysokou koncentrací průmyslu, který je koncentrován v malé lokalitě s netypickou strukturou osídlení, s velkou koncentrací (tzv. slezská zástavba). Přidružují se i další významné zdroje hutního průmyslu a průmyslu paliv. K zatížení této oblasti rovněž významnou měrou přispívá přenos ze zdrojů v Polsku, především ze silně industrializované oblasti Katovic. V těsné blízkosti Moravskoslezského kraje je 22 velkých průmyslových a energetických zdrojů. Proto je nutná spolupráce s polskou stranou a nastavení stejně přísných podmínek na obou stranách hranice. Kromě emisí ze zvyšující se automobilové dopravy, má podstatný vliv i opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM 10 překračuje i nadále imisní limity. Toto znečištění začíná být závažným problémem nejen Třinecka, ale celého Moravskoslezského kraje. Projevilo se to smogovými epizodami v zimním období.
- 31 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Překračování imisních limitů oxidů dusíku je zřejmé zejména v období ranních a odpoledních dopravních špiček. V zimním období mají na překračování vliv rovněž spalovací procesy v lokálních stacionárních zdrojích. K razantnímu poklesu emisí oxidu siřičitého došlo v 90. letech díky instalací odsiřovacích zařízení a odlučovačů popílků a rekonstrukcí kotelních zařízení. Nejvíce je produkován velkými zdroji znečišťování ovzduší (až 86%) a malými zdroji (12%). Koncentrace oxidu siřičitého jsou nízké, ale při návratu k vytápění uhlím se mohou rychle zvýšit. Benzo(a)pyren patří k tzv. polycyklickým uhlovodíkům. Má toxické, mutagenní a rakovinotvorné vlastnosti. Jeho působení je bezprahové a kumuluje se v životním prostředí. Cílový imisní limit u této znečišťující látky je překračován hlavně v zimním období vlivem lokálních topenišť. K překračování hodnot troposférického (přízemního) ozónu dochází zejména v dopravně zatížených lokalitách. Tabulka č. 9 Překročení imisních limitů (2013) Stavební úřad PM10 PM10 (d IL) (r IL) MěÚ Třinec OÚ Bystřice OÚ Hnojník OÚ Nýdek
Troposfericky ozón
BaP
[% plochy]
[% plochy]
[% plochy]
[% plochy]
100,0 100,0 100,0 100,0
73,0 26,1 61,1 27,0
100 100 100 100
100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP
(PM10 suspendované částice frakce PM10 (polétavý prach), d IL – 24hodinový imisní limit, r IL – roční imisní limit, BaP – benzo(a)pyren) Obrázek č. 12 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Oproti minulým obdobím došlo k výraznému snížení rozlohy oblasti, která se nachází v OZKO.
- 32 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Opatření, která by měla vést ke zlepšení ovzduší v řešeném území, jsou popsána v následujících dokumentech: Integrovaný programu zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, Národní program snižování emisí, Územně energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a Program zlepšování kvality zóna Moravskoslezsko. Z následující tabulky je patrné, že všechny registrované větší zdroje znečištění se nacházejí na území města Třince. Tabulka č. 10 Zdroje znečištění za rok 2013 – 10 největších znečišťovatelů (aktualizováno 16. 01. 2016) ENERGETIKA TŘINEC a.s. - provozy teplárny a tepelná energetika JAP TRADING, s.r.o. – Baliny REFRASIL, s.r.o. – výroba žáruvzdorných výrobků Slévárny Třinec, a.s. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Koksochemická výroba Třinec TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Ocelárenská výroba Třinec TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Válcovna drátů a jemných profilů Třinec TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Válcovna předvalků a hrubých profilů Třinec TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - Výroba surového železa Třinec VESUVIUS ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. Zdroj dat: CHMI
3.1.3.4 odpadové hospodářství Základním dokumentem v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 - 2024, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období 2016-2026, který byl schválen na 18. zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje dne 25. 02. 2016. Jeho závazná část byla vydána jako Obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.1/2016. Plán představuje dlouhodobou strategii určující základní směr v nakládání s hlavními skupinami odpadů v zájmu splnění 4. strategických cílů, kterými jsou předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů; minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí; udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se evropské „recyklační společnosti“; maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Je plně v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky a zavazuje se k plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Likvidaci komunálního odpadu provádějí odborné firmy. V naprosté většině obcí v řešeném území (Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Řeka, Vělopolí, Smilovice, Střítež, Třinec, Vendryně, Vělopolí) zajišťuje nakládání s komunálním odpadem firma Nehlsen Třinec, s.r.o. Pro obci Košařiska tuto službu vykonává BM Servis Bohumín, a.s. Na území SO ORP Třinec se nacházejí dvě lokality, které jsou označovány jako „staré zátěže“ a mohou představovat určité riziko nebo limit v území. Jedná se o Třinecké železárny – areál (ohrožení vodního toku Olše), Třinecké železárny – odval (teoretické ohrožení toku Tyrky a Olše). V území se vyskytují stacionární i mobilní zařízení k úpravě, sběru nebo odstranění odpadů.
- 33 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 11 Zařízení k úpravě, sběru nebo odstranění odpadů (stacionární) Obec Provozovatel Bystřice Hnojník Ropice
Třinec
Josef Kajzar – stacionární sběrna Bystřice M+P, prodej paliv a sypkých hmot, s.r.o. – sběrna Hnojník Nehlsen Třinec, s.r.o. – sběrný dvůr Hnojník Ridera Bohemia a.s. – středisko pro recyklaci odpadů Ropice Třinecké železárny, a.s. – skládka Neboranka Třinecké železárny, a.s. – skládka Neboranka rekultivace Agricoop Třinec a.s. – sběrna – pneumatiky Třinec David Bartosz – autovrakoviště Oldřichovice ECP LOGISTICS, s.r.o. – sběrna Oldřichovice Energetika Třinec, a.s. – ČOV REA a RECOL INTERTRADE CS, a.s. – sběrna Třinec JAP TRADING, s.r.o. – briketovací linka Moravskoslezský kovošrot, a.s. – šrotiště Třinec Nehlsen Třinec, s.r.o. – Kompostárna – Třinec, Týrská Nehlsen Třinec, s.r.o. – SD, překl. stanice a tříd. dvůr Třinec Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. – ČOV Třinec Třinecké železárny, a.s. – sklad chemických látek Konská Třinecké železárny, a.s. – víceúčelová ekologická plocha Třinecké železárny, a.s. – centrální sklad maloob. odpadů TSR Czech Republic s.r.o. – výkupna Třinec Zdroj dat: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
3.1.3.5 čištění odpadních vod Z celkového počtu 12 obcí ve správním obvodu jich sedm nemá buď vůbec vybudovánu soustavnou síť veřejné kanalizace anebo je na ni napojena jen velmi malá část území. Jsou to obce Hnojník, Košařiska, Ropice (pouze velmi malé území napojeno na veřejnou kanalizaci), Řeka (pouze velmi malé území napojeno na veřejnou kanalizaci), Smilovice, Střítež, Vělopolí. Likvidace odpadních vod je zde řešena lokálně přímo u zdroje. Odpadní vody jsou po mechanickém předčištění v septicích odváděny do vodních toků. Část zástavby má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením. Šest obcí je napojeno na čističku odpadních vod.
- 34 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Bystřice SILNÉ STRÁNKY - dobře fungující systém odpadového hospodářství - nízký radonový index - malé riziko nebezpečí narušení zdraví obyvatel - méně než 50 % území obce leží v OZKO PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - snížení imisní a hlukové zátěže z automobilové dopravy kolem průjezdní komunikace realizací přeložky silnice I/11 SWOT analýza - Hnojník SILNÉ STRÁNKY - dobře fungující hospodářství
systém
odpadového
PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - využívání nejlepších technologií v průmyslu - snížení imisní a hlukové zátěže z automobilové dopravy kolem průjezdní komunikace realizací přeložky silnice I/11 - zlepšení kvality vod vybudováním veřejné kanalizace SWOT analýza - Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - absence velkých zdrojů znečišťování - dobře fungující systém odpadového hospodářství - nízký radonový index - malé riziko nebezpečí narušení zdraví obyvatel - méně než 50 % území obce leží v OZKO PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - zlepšení kvality vod dostavbou veřejné kanalizace
SLABÉ STRÁNKY - hluková zátěž v okolí průjezdní silnice - existence velkého zdroje zněčišťování
HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11 SLABÉ STRÁNKY - téměř 100 % území leží v OZKO - hluková zátěž v okolí průjezdní silnice - téměř neexistující veřejná kanalizaceexistence velkého zdroje znečišťování HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11
SLABÉ STRÁNKY - lokalita se starou ekologickou zátěží
HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu
- 35 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Košařiska SILNÉ STRÁNKY - nízké dopravní zatížení průtahové komunikace - absence velkých zdrojů znečišťování - dobře fungující systém odpadového hospodářství - nízký radonový index – malé riziko nebezpečí narušení zdraví obyvatel - území obce neleží v OZKO PŘÍLEŽITOSTI - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů
SWOT analýza - Nýdek SILNÉ STRÁNKY - absence velkých zdrojů znečišťování - dobře fungující systém odpadového hospodářství - nízký radonový index – malé riziko nebezpečí narušení zdraví obyvatel - území obce neleží v OZKO PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - zlepšení kvality vod dalším rozšířením veřejné kanalizace SWOT analýza - Ropice SILNÉ STRÁNKY - dobře fungující hospodářství
systém
odpadového
PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - využívání nejlepších technologií v průmyslu - snížení imisní a hlukové zátěže z automobilové dopravy kolem průjezdní komunikace realizací přeložky silnice I/11 - zlepšení kvality vod vybudováním veřejné kanalizace SWOT analýza - Řeka SILNÉ STRÁNKY - dobře fungující systém odpadového hospodářství - nízký radonový index – malé riziko nebezpečí narušení zdraví obyvatel - území obce neleží v OZKO
SLABÉ STRÁNKY - obec není téměř plynofikována – vytápění tuhými palivy - znečištění vodního toku ze svedené splaškové kanalizace - z důvodu velmi rozptýlené zástavby by byla výstavba veřejné kanalizace ekonomicky nerentabilní HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu SLABÉ STRÁNKY
HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu
SLABÉ STRÁNKY - téměř 100 % území leží v OZKO - hluková zátěž v okolí průjezdní silnice - neexistující veřejná kanalizace HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11
SLABÉ STRÁNKY - neexistující veřejná kanalizace - existence velkého zdroje znečišťování
- 36 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - zlepšení kvality vod vybudováním veřejné kanalizace SWOT analýza - Smilovice SILNÉ STRÁNKY - absence velkých zdrojů znečišťování - dobře fungující systém odpadového hospodářství - území obce neleží v OZKO PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - snížení imisní a hlukové zátěže z automobilové dopravy kolem průjezdní komunikace realizací přeložky silnice I/11 - zlepšení kvality vod vybudováním veřejné kanalizace SWOT analýza - Střítež SILNÉ STRÁNKY - absence velkých zdrojů znečišťování - dobře fungující systém odpadového hospodářství PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - snížení imisní a hlukové zátěže z automobilové dopravy kolem průjezdní komunikace realizací přeložky silnice I/11 - zlepšení kvality vod vybudováním veřejné kanalizace SWOT analýza - Třinec SILNÉ STRÁNKY - dobře fungující systém odpadového hospodářství - zpracován Program ke zlepšení kvality ovzduší města Třince - méně než 50 % území města leží v OZKO - zlepšení kvality vod dalším rozšířením veřejné kanalizace
HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu
SLABÉ STRÁNKY - hluková zátěž v okolí průjezdní silnice - neexistující veřejná kanalizace
HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11
SLABÉ STRÁNKY - téměř 100 % území leží v OZKO - hluková zátěž v okolí průjezdní silnice - neexistující veřejná kanalizace HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11
SLABÉ STRÁNKY - lokality se starou ekologickou zátěží - halda na území Třineckých železáren, a.s. - odkaliště popílku - hluková zátěž v okolí silnice I/11 - v území je několik objektů s nebezpečnými látkami - skládky na území obce - přítomnost velkých zdrojů znečišťování
- 37 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - využívání centrálního zdroje tepla, popřípadě alternativních zdrojů tepla - využívání nejlepších technologií v průmyslu - snížení imisní a hlukové zátěže z automobilové dopravy kolem průjezdní komunikace realizací přeložky silnice I/11 - zmenšení rozlohy území, které leží v OZKO SWOT analýza - Vendryně SILNÉ STRÁNKY - absence velkých zdrojů znečišťování - dobře fungující systém odpadového hospodářství PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů - využívání nejlepších technologií v průmyslu snížení imisní a hlukové zátěže z automobilové dopravy kolem průjezdní komunikace realizací přeložky silnice I/11 - zlepšení kvality vod vybudováním veřejné kanalizace SWOT analýza - Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - nízké dopravní zatížení průtahové komunikace - absence velkých zdrojů znečišťování - dobře fungující systém odpadového hospodářství - nízký radonový index – malé riziko nebezpečí narušení zdraví obyvatel PŘÍLEŽITOSTI - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných domů
HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11
SLABÉ STRÁNKY - více než 50 % území leží v OZKO - vysoká hladina hluku v okolí silnice I/11 HROZBY - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11
SLABÉ STRÁNKY - 100% území leží v OZKO - obec není plynofikována – vytápění tuhými palivy - neexistující veřejná kanalizace – z důvodu velmi rozptýlené zástavba by její realizace byla ekonomicky nerentabilní HROZBY - zhoršení ovzduší v období topné sezony - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu
- 38 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza – SO ORP Třinec – hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - existující programy ke zlepšení kvality - 100% území leží v OZKO ovzduší - hluková zátěž z dopravy v obcích okolo I/11 - dobře fungující systém odpadového - většina vodních útvarů byla označena jako hospodářství rizikové - zlepšení kvality vody ve vodních tocích - 7 obcí bez veřejné kanalizace realizací akce Revitalizace povodí Olše PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - snížení zátěže z dopravy realizací přeložky - nejsou plněny cíle environmentální kvality I/11 vod - využití vhodných typů obnovitelných zdrojů - další nárůst intenzity dopravy může vést ke energie zvýšení imisní a emisní zátěže - opětovný návrat části obyvatel k topení - spalování kvalitních paliv v kotlích rodinných pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) domů v lokálních topeništích, v důsledku - využívání nejlepších technologií v průmyslu zvyšování cen elektrické energie a zemního a zemědělství plynu - zlepšení kvality vod vybudováním či dalším - další zvyšování imisní a hlukové zátěže rozšiřováním veřejné kanalizace z rostoucí automobilové dopravy - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11
- 39 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.4 ochrana přírody a krajiny
3.1.4.1 stabilita krajiny Ekologická stabilita krajiny porovnává rozlohu ploch využívaných ekologicky pozitivně (sady, zahrady, louky a pastviny, lesní pozemky a vodní plochy) s plochami využívanými ekologicky negativně (orná půda, zastavěné a ostatní plochy). Tento poměr vyjadřuje koeficient ekologické stability (KES). Nejpříznivější je v obcích Košařiska, Nýdek, Řeka, naopak nejméně příznivý v obcích Hnojník, Ropice, Střítež. Jako udržitelný byl stanoven KES na úrovni 0,8. Toto kritérium splňuje nebo převyšuje 10 obcí z celkového počtu 12 ve správním obvodu ORP Třinec. Z tohoto hlediska lze celkově rozvoj v ORP Třinec považovat za stabilní. Průměrný koeficient ekologické stability za Českou republiku je 1,04, za Moravskoslezský kraj je 1,41. Krajinný typ A – tvorba KES do 0,3: území nestabilní, nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur a tedy bezpečně příslušející ke krajinnému typu A – krajinně zcela přeměněné člověkem. KES v rozmezí 0,4 – 0,8: území málo stabilní, intenzivně využívaná kulturní krajina a výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B – údržba KES v rozmezí 0,9 – 2,9: jedná se o běžnou kulturní krajinu, kde jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Do této kategorie patří většina obcí řešeného území Krajinný typ C – ochrana KES v rozmezí 3,0 – 6,2: území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků, začíná převažovat krajinný typ C nad krajinným typem B. KES nad 6,2: výlučně katastry příslušné do krajinného typu C – krajiny relativně přírodní. Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: zastavěná plocha, orná půda, chmelnice, ovocné sady. Obrázek č. 13 Koeficient ekologické stability
- 40 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.4.2 ochrana stanovišť a druhů Zvláště chráněná území Do zvláště chráněných velkoplošných území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Část území SO ORP Třinec leží v CHKO Beskydy, která se člení do 4 zón. V řešeném území zaujímá rozlohu 8 396,52 ha (35,78 % rozlohy správního obvodu). Mezi maloplošná zvláště chráněná území patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Národní přírodní rezervace je pouze jedna, a to Čantoria v obci Nýdek. Vyskytuje se zde prapůvodní typ beskydského pralesa. Přírodní rezervace: Čerňavina (k. ú. Tyra, Košařiska), je tvořena komplexem přírodě blízkých bukových porostů karpatského typu, s vhodnými podmínkami pro výskyt vzácných a ohrožených druhů živočichů. Gutské peklo (k. ú. Guty, Oldřichovice u Třince), představuje přírodě blízké karpatské smíšené lesy. - Ropice (k. ú. Řeka, Morávka), představuje komplex přírodě blízkých lesních ekosystémů, tvořených převážně starými bukovými lesy s doupnými stromy či smíšenými porosty. - Velké doly (k. ú. Český Těšín, Konská, Český Puncov), kterou tvoří přirozený smíšený lesní porost s lipovými habřinami a řadou chráněných druhů rostlin. Celková rozloha zvláště chráněných území přírody v SO ORP Třinec je 8 457,72 ha (36 %). Obrázek č. 14 Hustota zvláště chráněných území
Ochraně podléhá také veškerá volná krajina. Od vstupu České republiky do Evropské unie do této kategorie patří také NATURA 2000 (chráněné území, ve kterém se vyskytují zvláště chráněné, kriticky a silně ohrožené druhy rostlin a živočichů regionálního a nadregionálního významu). Dělí se na Natura 2000 – evropsky významné lokality (EVL) a NATURA 2000 – ptačí oblasti (PO).
- 41 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
NATURA 2000 – evropsky významná lokalita - v řešeném území se nacházejí dvě takovéto lokality – Beskydy a část říčního koryta řeky Olše. Jejich rozloha je 8 457,43 ha (36,04 % celkové rozlohy správního obvodu ORP Třinec). NATURA 2000 – ptačí oblast - ptačí oblast Beskydy – rozloha 8 129,51 ha (34,64% rozlohy ORP Třinec). Tabulka č. 12 Přehled chráněných území Kategorie Název Katastrální území Rozloha [ha] CHKO CHKO Beskydy Guty, Karpentná, Komorní Lhotka, 8 396,52 Košařiska, Oldřichovice u Třince, Řeka, Smilovice, Tyra, Vendryně NPR Čantoria Nýdek 39,68 PR Velké doly Český Puncov, Konská 22,70 PR Čerňavina Košařiska, Tyra 62,23 PR Gutské peklo Guty, Oldřichovice u Třince 36,32 PR Ropice Řeka, Morávka 162,20 N2000 PO Beskydy Guty, Karpentná, Komorní Lhotka, 8 129,51 Košařiska, Oldřichovice u Třince, Smilovice u Třince, Tyra, Vendryně N2000 EVL Říční koryto řeky Bystřice nad Olší, Karpentná, 69,60 Olše Lyžbice, Vendryně N2000 EVL Beskydy Guty, Karpentná, Komorní Lhotka, 8 387,82 Košařiska, Oldřichovice u Třince, Řeka, Smilovice u Třince, Tyra, Vendryně, CHKO – Chráněná krajinná oblast, NPR – Národní přírodní rezervace, PR – Přírodní rezervace, N2000 PO – NATURA 2000 ptačí oblast, N2000 EVL – NATURA 2000 evropsky významné lokality. Obrázek č. 15 Chráněná území
- 42 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Na území ORP Třinec se nachází síť biocenter, které jsou vzájemně propojeny biokoridory a spolu s interakčními prvky tvoří územní systémy ekologické stability. Je zde rovněž celá řada významných krajinných prvků (registrované, ze zákona), památných stromů, aj.
3.1.4.3 oblast krajinného rázu Na území SO ORP Třinec byly vymezeny 4 oblasti krajinného rázu: - Ropická plošina, - Koridor řeky Olše, - Slezské Beskydy, - Lysohorská hornatina. Tyto se dále člení na místa krajinného rázu, kterých je na území ORP Třinec celkem 17. Obrázek č. 16 Oblasti krajinného rázu
- 43 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Bystřice SILNÉ STRÁNKY - část obce součástí Evropsky významné lokality - území není negativně ovlivněno těžbou - z hlediska stability krajiny - krajinný typ B – údržba PŘÍLEŽITOSTI - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost
SWOT analýza - Hnojník SILNÉ STRÁNKY - území není negativně ovlivněno těžbou
PŘÍLEŽITOSTI - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost SWOT analýza - Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - z hlediska stability krajiny - převaha relativně přírodních prvků – krajinný typ C – ochrana - stabilní - část obce součástí CHKO Beskydy a Evropsky významné lokality - vysoké zastoupení ZCHÚ (82,17%) - území není negativně ovlivněno těžbou PŘÍLEŽITOSTI - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost
SLABÉ STRÁNKY - nestabilní oblast vzhledem k nepřirozené skladbě lesních porostů - sesuvná území – bodová, plošná
HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu - další úbytek volné a prostupné krajiny v důsledku rozrůstající se zástavby - vznik nových sesuvných území - neutěšený stav krajiny v místě realizace přeložky silnice I/11 v případě nedokončení této stavby SLABÉ STRÁNKY - z hlediska stability krajiny území málo stabilní – krajinný typ A - tvorba - plošná sesuvná území - absence chráněných území HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu - vznik nových sesuvných území SLABÉ STRÁNKY - nestabilní oblast vzhledem k nepřirozené skladbě lesních porostů - plošná sesuvná území - poddolované území bodové
HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu - vznik nových sesuvných území
- 44 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Košařiska SILNÉ STRÁNKY - část obce součástí CHKO Beskydy a Evropsky významné lokality - vysoké zastoupení ZCHÚ (96,63%) - Přírodní rezervace Čerňavina - z hlediska stability krajiny - relativně přírodní krajina – krajinný typ C – ochrana - stabilní - území není negativně ovlivněno těžbou - stabilní obraz krajiny v důsledku téměř nulové nové zástavby PŘÍLEŽITOSTI - respektovat ochranné podmínky dle zonace a plánu péče CHKO Beskydy a ve vymezených lokalitách soustavy NATURA 2000 - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost SWOT analýza - Nýdek SILNÉ STRÁNKY - národní přírodní rezervace Čantoria - z hlediska stability krajiny - relativně přírodní krajina – krajinný typ C – ochrana - stabilní - území není negativně ovlivněno těžbou PŘÍLEŽITOSTI - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost SWOT analýza - Ropice SILNÉ STRÁNKY - vysoký stupeň přirozenosti lesa - území není negativně ovlivněno těžbou PŘÍLEŽITOSTI - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost
SLABÉ STRÁNKY - nestabilní oblast vzhledem k nepřirozené skladbě lesních porostů - sesuvná území plošná
HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu
SLABÉ STRÁNKY - nestabilní oblast vzhledem k nepřirozené skladbě lesních porostů - sesuvná území plošná, bodová - poddolovaná území HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu - vznik nových sesuvných území SLABÉ STRÁNKY - z hlediska stability krajiny území málo stabilní – krajinný typ A – tvorba - absence chráněných území - sesuvné území bodové HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu
- 45 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Řeka SILNÉ STRÁNKY - obec součástí CHKO Beskydy a Evropsky významné lokality - vysoké zastoupení ZCHÚ (99,92%) - z hlediska stability krajiny - relativně přírodní krajina – krajinný typ C – ochrana - stabilní PŘÍLEŽITOSTI - respektovat ochranné podmínky dle zonace a plánu péče CHKO Beskydy a ve vymezených lokalitách soustavy NATURA 2000 - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost SWOT analýza - Smilovice SILNÉ STRÁNKY - část obce součástí CHKO Beskydy a Evropsky významná lokalita - území není negativně ovlivněno těžbou - z hlediska stability krajiny - krajinný typ B údržba PŘÍLEŽITOSTI - respektovat ochranné podmínky dle zonace a plánu péče CHKO Beskydy a ve vymezených lokalitách soustavy NATURA 2000 - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost SWOT analýza - Střítež SILNÉ STRÁNKY - území není negativně ovlivněno těžbou - z hlediska stability krajiny - krajinný typ B – údržba - neexistence poddolovaných a sesuvných území PŘÍLEŽITOSTI - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost
SLABÉ STRÁNKY - nestabilní oblast vzhledem k nepřirozené skladbě lesních porostů - plošná i bodová sesuvná území - území ovlivněná těžbou pískovce HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu - vznik nových sesuvných území
SLABÉ STRÁNKY - minimální přítomnost rybníků ekostabilizačního prvku krajiny - bodové sesuvné území - poddolované území bodové
jako
HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu
SLABÉ STRÁNKY - absence chráněných území
HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu
- 46 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Třinec SILNÉ STRÁNKY - velké množství VKP - část obce součástí CHKO Beskydy a Evropsky významné lokality - vysoké zastoupení ZCHÚ (37,51%) - Přírodní rezervace Čerňavina, Velké doly, Gutské peklo - vysoký podíl přirozených lesů ve srovnání s ostatními obcemi řešeného území - území není negativně ovlivněno těžbou - z hlediska stability krajiny - krajinný typ B údržba PŘÍLEŽITOSTI - respektovat ochranné podmínky dle zonace a plánu péče CHKO Beskydy a ve vymezených lokalitách soustavy NATURA 2000 - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost SWOT analýza - Vendryně SILNÉ STRÁNKY - část obce součástí CHKO Beskydy a evropsky významné lokality - území není negativně ovlivněno těžbou - z hlediska stability krajiny - krajinný typ B údržba PŘÍLEŽITOSTI - respektovat ochranné podmínky dle zonace a plánu péče CHKO Beskydy a ve vymezených lokalitách soustavy NATURA 2000 - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost
SWOT analýza - Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - vysoký stupeň přirozenosti lesa - území není negativně ovlivněno těžbou - z hlediska stability krajiny - krajinný typ B – údržba - stabilní obraz krajiny v důsledku téměř nulové nové zástavby PŘÍLEŽITOSTI - zvýšení ekologické stability krajiny podporou funkčnosti ÚSES vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost
SLABÉ STRÁNKY - nestabilní oblast vzhledem k nepřirozené skladbě lesních porostů - sesuvná území – bodová, plošná - poddolovaná území – bodová, plošná
HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu - vznik nových sesuvných území - neutěšený stav krajiny v místě realizace přeložky silnice I/11 v případě nedokončení této stavby SLABÉ STRÁNKY - nestabilní oblast vzhledem k nepřirozené skladbě lesních porostů - plošná i bodová sesuvná území
HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny např. nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu - další úbytek volné a prostupné krajiny v důsledku rozrůstající se zástavby - vznik nových sesuvných území - neutěšený stav krajiny v místě realizace přeložky silnice I/11 v případě nedokončení této stavby
SLABÉ STRÁNKY - nefunkční ÚSES - absence chráněných území - plošné poddolované území
HROZBY - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně - znehodnocení přírody a krajiny nevhodně vymezenými plochami pro zástavbu
- 47 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza – SO ORP Třinec – ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - většina území v krajinném typu B – údržba - velká část území v CHKO Beskydy a NATURA 2000 PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - zvýšení ekologické stability krajiny podporou - možná kolize některých staveb a funkčnosti ÚSES chráněných území - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a - ubývání volné krajiny v důsledku nové podobných bariér ve volné krajině snižující výstavby její prostupnost - neutěšený stav krajiny v místě realizace přeložky silnice I/11 v případě nedokončení této stavby
- 48 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.5 zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 3.1.5.1 zemědělská půda Zemědělský půdní fond Zemědělská půda zabírá 9 770 ha (41,63 %) z celkové rozlohy SO ORP Třinec. Z toho je 4 661 ha orné půdy, 1 066 ha zahrad, 63 ha ovocných sadů a 3 980 ha trvalých travních porostů. Obrázek č. 17 Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obcí
- 49 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 18 Bonitované půdní ekologické jednotky se zvýšenou ochranou
Ve třídě ochrany 1 a 2 se nachází celkem 2 963 ha půd (12,63 % území SO ORP Třinec), zatímco v roce 2010 tyto půdy zaujímaly 3 191,76 ha (15,3 % území SO ORP Třinec).
- 50 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 19 Půdy se zvýšenou infiltrací
Půdy se zvýšenou infiltrací jsou takové, které mají zvýšenou schopnost pronikání srážkové vody z jejich povrchu do jejich hlubších vrstev. Zemědělství Řešené území je dle kategorizace zemědělského území zařazeno do oblasti méně příznivé pro zemědělství a zahrnuje specifické oblasti a horské oblasti. Tyto oblasti mají značně omezené možnosti využití půdy a výrazně zvýšené náklady na jejich obhospodařování. V území (na základě půdních a klimatických podmínek) převažuje bramborářská a horská výrobní oblast. V podhorských a horských oblastech s méně kvalitními půdami převažuje extenzivní hospodářství, které je důležité mj. z krajinářského hlediska. Základním strategickým dokumentem pro oblast zemědělství je Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje. Tabulka č. 13 Bilance půdy v obcích SO ORP Třinec Z toho [ha] Bilance půdy k 31.12.
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Zemědělská půda [ha]
9 083 9 077 9 844 9 839 9 828 9 823 9 818 9 797 9 776 9 772 9 770 9 766 9 717
Orná půda
4 250 4 237 4 771 4 763 4 743 4 731 4 721 4 708 4 674 4 665 4 661 4 657 4 574
Z toho [ha]
Zahrady ovocné sady
Trvalé trávní porosty
1 084 1 083 1 132 1 131 1 131 1 130 1 128 1 127 1 129 1 130 1 129 1 129 1 149
3 749 3 757 3 941 3 945 3 954 3 963 3 968 3 962 3 974 3 978 3 980 3 980 3 994
Nezemědělská půda [ha]
13 376 13 382 13 624 13 630 13 639 13 640 13 647 13 666 13 690 13 695 13 696 13 700 13 750
- 51 -
Lesní pozemky
10 581 10 583 10 693 10 693 10 700 10 705 10 708 10 705 10 710 10 710 10 713 10 712 10 741
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Ostatní
309 308 327 328 327 327 327 327 327 328 327 329 324
660 661 565 565 567 570 570 572 573 571 571 571 573
1 826 1 829 2 039 2 044 2 045 2 038 2 042 2 062 2 081 2 086 2 085 2 088 2 113
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec Zdroj dat: ČSÚ
Graf č. 1 Bilance půd v SO ORP Třinec v roce 2015
podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry podíl vodních ploch z celkové výměry 45,8
47,1
podíl lesů z celkové výměry
41,7 41,1
podíl orné půdy ze zemědělské půdy
11,8
podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy
1,4 11,4
podíl zahrad a ovocných sadů ze zemědělské půdy
Zdroj dat: ČSÚ
3.1.5.2 sklonitost orné půdy Sklon reliéfu určuje, jak můžeme danou část krajiny využívat. Svažitost ovlivňuje i stupeň vláhy v půdě a erozi půdy. Se svažitostí vzrůstá odtok a zmenšuje se ovlhčení půdy. Z hlediska zrychleného odtoku je pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. V případě, že jsou takovéto půdy intenzivně zemědělsky využívány, zvyšuje se zde riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Plocha sklonité orné půdy >7°[ha] Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí ORP celkem
0,39 0,00 2,25 0,11 0,40 0,31 1,07 0,20 0,00 10,98 5,03 0,21 20,95
Podíl sklonité orné půdy z orné půdy celkem [%] 2,11 0,00 1,41 26,83 21,98 0,10 60,11 0,50 0,00 3,12 4,39 2,51 1,61
3.1.5.3 lesy Hodnocení stavu a plochy lesa Lesy výrazně ovlivňují místní klima – na jejich poloze, rozloze a stavu lesa například částečně záleží zda, kde a kolik prší. Zvyšují retenční kapacitu krajiny, takže pomáhají zajistit přísun pitné vody, stabilní průtok v řekách a zároveň přispívají k ochraně před povodněmi. Brání erozi zejména na prudkých svazích. Mají nezastupitelnou úlohu pro rekreaci.
- 52 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Pro územní lesnatost byly stanoveny následující kategorie, přičemž lesnatost v ČR je 33,8 % a lesnatost Moravskoslezského kraje je 35,7 %: 1. pod 20% nízká 2. 20-25% podprůměrná 3. 26-40% průměrná 4. 40-50% nadprůměrná 5. nad 50% vysoká Lesnatost je v jednotlivých obcích SO ORP Třinec značně odlišná. V 6 obcích je lesnatost nad průměrem ČR i nad průměrem Moravskoslezského kraje. Lesní pozemky zahrnují 10 741,7 ha (45,8 % z celkové rozlohy SO ORP Třinec). Obrázek č. 20 Podíl lesních pozemků na celkové rozloze obcí
Významně poklesla i přirozená biologická rozmanitost lesů. Intenzivně obhospodařované, zvláště smrkové monokultury, které tvoří většinu porostů, nezajišťují biotopy nutné pro život řady původních lesních rostlin a živočichů. Stupeň přirozenosti lesa Většina porostů trpí nepřirozenou druhovou skladbou. Za přírodních podmínek by převážnou část českých lesů tvořily smíšené nebo listnaté porosty. Nejčastějšími druhy by byly duby a buky. Podíl smrku by činil pouze 11 %, soustředěných v horských oblastech nebo v mimořádně chladných biotopech středních poloh. Také v horách jsou původní většinou smíšené lesy. Čisté smrčiny by byly velmi vzácné. V současné době převládají porosty druhově méně vhodné a kulturní, pouze malá část lesa je plně polyfunkčních. Z výše uvedeného vyplývá, že druhová skladba je ve vztahu k potenciálu přírodní vegetace nepříznivá. Vzhledem k tomu, že se jedná sice o území s vysokým stupněm lesnatosti, avšak s nízkým stupněm přirozenosti lesa, je tato oblast považována za území s nízkou ekologickou stabilitou. Listnaté dřeviny jsou málo zastoupeny a sílí tlaky především ze strany orgánu ochrany přírody na zvyšování podílu původních druhů dřevin v lesních porostech.
- 53 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 21 Výskyt druhů lesních porostů
Zdroj: Povodí Odry
Druhy lesa Pro druhy lesa jsou určeny následující kategorie: 1. hospodářský 2. ochranný 3. zvláštního určení Výměry lesa v ORP Třinec jsou následující: 1. lesy hospodářské 2. lesy ochranné 3. lesy zvláštního určení
9 727,26 ha (41,45 % rozlohy SO ORP) 0 ha 1 015,95 ha (4,33 % rozlohy SO ORP).
Oproti údajům z roku 2009 došlo ke zvýšení rozlohy lesů zvláštního určení o 312,04 ha (1,33% rozlohy SO ORP Třinec) a ke snížení rozlohy lesů hospodářských o 190,21 ha (0,81% rozlohy SO ORP Třinec). Převážná část lesů se nachází v imisním pásmu C (dle vyhlášky č. 78/1996 Sb.), menší část v imisním pásmu B, imisní pásmo A se na území ORP Třinec nevyskytuje. Produkční podmínky lesů jsou vysoké, díky vysokému podílu živné trofické řady, následuje oglejená řada. Pro plnění funkcí lesa je limitující zdravotní stav, který se zároveň podílí na stupni ekologické stability lesů. Ta vzhledem k nepříznivému stupni přirozenosti je na nízké až průměrné úrovni. Konkrétně to znamená značné ohrožení lesních porostů kalamitami. Ekologická stabilita lesních porostů je velmi negativně ovlivněna poškozením zvěří (okus, ohryz a loupání). Na základě analýz stupně přirozenosti, věkové struktury a zdravotního stavu porostů není tento stav příznivý a lze konstatovat, že schopnost porostů vyrovnat se s extrémními situacemi je nízká.
- 54 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace SWOT analýza - Bystřice SILNÉ STRÁNKY - vysoký podíl lesních pozemků - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma imisního ohrožení lesů
Úřad územního plánování Třinec
C
PŘÍLEŽITOSTI - postupná přeměna druhové skladby lesů
SWOT analýza - Hnojník SILNÉ STRÁNKY - vysoký podíl BPEJ třídy ochrany 1 a 2 - půdy málo náchylné k vodní erozi (nízké riziko) - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma C imisního ohrožení lesů - vysoký podíl listnatých stromů v lesích PŘÍLEŽITOSTI - postupná přeměna druhové skladby lesů
SWOT analýza - Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - podíl lesních pozemků nad 50% - zastoupení lesů zvláštního určení - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma imisního ohrožení lesů PŘÍLEŽITOSTI - velký rekreační potenciál - vhodné podmínky pro agroturistiku - postupná přeměna druhové skladby lesů
C
SWOT analýza - Košařiska SILNÉ STRÁNKY - nadprůměrné zastoupení lesních pozemků - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma C imisního ohrožení lesů - výskyt lesů zvláštního určení
PŘÍLEŽITOSTI - velký rekreační potenciál - vhodné podmínky pro ekologické formy zemědělství - postupná přeměna druhové skladby lesů
SLABÉ STRÁNKY - výhradní zastoupení lesů hospodářských - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou HROZBY - potenciálně ohrožené půdy vodní erozí - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy SLABÉ STRÁNKY - výhradní zastoupení lesů hospodářských - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - nízký podíl lesních pozemků
HROZBY - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy SLABÉ STRÁNKY - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou HROZBY - potenciálně ohrožené půdy vodní erozí - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy SLABÉ STRÁNKY - výhradní zastoupení lesů hospodářských - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou - vysoký podíl sklonité orné půdy z celkové orné půdy HROZBY - potenciálně silně ohrožené půdy vodní erozí - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí
- 55 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Nýdek SILNÉ STRÁNKY - podíl lesních pozemků nad 50% - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí výhradní zastoupení nižšího pásma C imisního ohrožení lesů
PŘÍLEŽITOSTI - velký rekreační potenciál - vhodné podmínky pro ekologické formy zemědělství - postupná přeměna druhové skladby lesů SWOT analýza - Ropice SILNÉ STRÁNKY - půdy málo náchylné k vodní erozi (nízké riziko) - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma C imisního ohrožení lesů - vysoký podíl listnatých stromů v lesích PŘÍLEŽITOSTI - postupná přeměna druhové skladby lesů
SWOT analýza - Řeka SILNÉ STRÁNKY - podíl lesních pozemků nad 50% - zastoupení lesů zvláštního určení - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma imisního ohrožení lesů
C
PŘÍLEŽITOSTI - velký rekreační potenciál - postupná přeměna druhové skladby lesů SWOT analýza - Smilovice SILNÉ STRÁNKY - vysoký podíl BPEJ třídy ochrany 1 a 2 - půdy málo náchylné k vodní erozi (nízké riziko) - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí výhradní zastoupení nižšího pásma C imisního ohrožení lesů PŘÍLEŽITOSTI - postupná přeměna druhové skladby lesů
SLABÉ STRÁNKY - výhradní zastoupení lesů hospodářských - potenciálně silně ohrožené půdy vodní erozí - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou - vysoký podíl sklonité orné půdy z celkové orné půdy HROZBY - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy SLABÉ STRÁNKY - výhradní zastoupení lesů hospodářských - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - nízký podíl lesních pozemků HROZBY - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy SLABÉ STRÁNKY - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou - vysoký podíl sklonité orné půdy z celkové orné půdy HROZBY - potenciálně silně ohrožené půdy vodní erozí - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí SLABÉ STRÁNKY - výhradní zastoupení lesů hospodářských - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou - nízký podíl lesních pozemků HROZBY - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy
- 56 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Střítež SILNÉ STRÁNKY - půdy málo náchylné k vodní erozi (nízké riziko) - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma C imisního ohrožení lesů - vysoký podíl listnatých stromů v lesních porostech PŘÍLEŽITOSTI - postupná přeměna druhové skladby lesů - zalesnění kolem plánované přeložky I/11
SWOT analýza - Třinec SILNÉ STRÁNKY - vysoký podíl BPEJ třídy ochrany 1 a 2 - vysoký podíl lesních pozemků - zastoupení lesů zvláštního určení - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma C imisního ohrožení lesů, mírně zastoupeno vyšší pásmo B PŘÍLEŽITOSTI - velký rekreační potenciál - postupná přeměna druhové skladby lesů
SWOT analýza - Vendryně SILNÉ STRÁNKY - vysoký podíl lesních pozemků - zastoupení lesů zvláštního určení - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma imisního ohrožení lesů PŘÍLEŽITOSTI - velký rekreační potenciál - postupná přeměna druhové skladby lesů - věnovat pozornost veřejné zeleni
C
SWOT analýza - Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - vysoký podíl BPEJ třídy ochrany 1 a 2 - půdy nejsou ohroženy větrnou erozí - výhradní zastoupení nižšího pásma C imisního ohrožení lesů - vysoký podíl listnatých stromů v lesních porostech
SLABÉ STRÁNKY - výhradní zastoupení lesů hospodářských - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - nízký podíl lesních pozemků
HROZBY - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy - neúměrné kácení lesa směr Hnojník SLABÉ STRÁNKY - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou
HROZBY - jižní část a střed území potenciálně silně ohrožen vodní erozí - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy SLABÉ STRÁNKY - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - převaha lesních porostů se změněnou nevhodnou druhovou skladbou HROZBY - potenciálně ohrožené půdy vodní erozí - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí SLABÉ STRÁNKY - výhradní zastoupení lesů hospodářských - obnova lesních porostů zaměřená na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin - nízký podíl lesních pozemků
- 57 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
PŘÍLEŽITOSTI - postupná přeměna druhové skladby lesů
Úřad územního plánování Třinec
HROZBY - potenciálně ohrožené půdy vodní erozí - nárůst ploch hospodářských lesů na úkor mimoprodukčních funkcí - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy
SWOT analýza – SO ORP Třinec – zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - nadprůměrně lesnaté území - méně příznivá oblast pro zemědělství - vysoký rekreační potenciál v lesích - nepřirozená druhová skladba lesních navazujících na zastavěné území porostů - nadprůměrné zastoupení lesů hospodářských PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - obnova původní lesní skladby - ubývání lesních porostů z důvodu napadení kůrovcem - snížení stability a přirozenosti krajiny úbytkem lesních porostů - ubývání zemědělské půdy v důsledku nové výstavby - necitlivá realizace nových ploch bydlení s ohledem především na BPEJ vyšší třídy
- 58 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.6 veřejná dopravní a technická infrastruktura 3.1.6.1 dopravní infrastruktura 3.I.6.1 a) silniční doprava Dle Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1 je SO ORP Třinec zařazen do: OB2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava Úkoly pro územní plánování: - Pořídit územní studie řešící zejména vzájemné vazby veřejné infrastruktury (Zodpovídá: Moravskoslezský kraj) OS13 Rozvojová osa Ostrava-Třinec-hranice ČR/Slovensko (-Čadca) SOB2 Specifická oblast Beskydy Úkoly pro územní plánování: - vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky, - vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se Slovenskem, - vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému přeshraničních pěších a cyklistických tras, - vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace, - vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství. koridory, dálnice, rychlostní komunikace V řešeném území se nevyskytují žádná regionální či nadregionální spojení pomocí silničních nebo dálničních tahů typů dálnice nebo rychlostní komunikace. Dle politiky územního rozvoje byl vymezen koridor dopravy republikového významu S6 (Bohumín – Havířov – Třanovice – Mosty u Jablunkova – hranice ČR/SR). silnice I., II. a III. třídy Územím prochází mezinárodní silniční tah E75 (I/11 Český Těšín – Mosty u Jablunkova – Slovensko). V zájmovém území nalezneme silnice I. a II. třídy: - I/11 – Vrčení – Jablunkov (– Slovensko), která je součástí mezinárodní silnice E75, - I/68 Horní Tošanovice – Třinec Nebory (I/11), - II/468 Český Těšín – Třinec, - II/476 Třinec – Třinec Horní Líštná - II/474 Dětmarovice – Hnojník. Současná silnice I/11 vede v nevyhovujících směrových a výškových parametrech přirozenými centry historických sídel. V důsledku hospodářského růstu a rozvoje ekonomických vazeb mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem je stávající dvoupruhová vozovka přetížena a např. v průtahu Vendryní dosahuje její zatížení více jak 20 tis. vozidel/24 hod, zatížení v pracovních dnech je ještě vyšší, odhadem cca 25 tis. vozidel/24 hod. stávající silnice I/11 je v současné době již na hranici své kapacity. S nárůstem osobní a převážně nákladní dopravy v souvislosti se spuštěním provozu automobilky Hyundai v Nošovicích a jinými aktivitami, lze očekávat ještě zhoršení situace na této komunikaci a to nejen v úseku Třinec – Vendryně – Bystřice, kde už je dnes situace velmi problematická, ale i v ostatních úsecích, kde se budou častěji vytvářet kolony. Další komunikace jsou komunikace III. třídy a místní účelové komunikace.
- 59 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 22 Intenzita dopravy v řešeném území (2010)
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic
K mírnému poklesu intenzity dopravy v řešeném území mezi roky 2005 – 2010 došlo v důsledku zprovoznění úseku R48 Frýdek-Místek – Český Těšín s 4pruhovým pokračováním směrem na státní hranici ČR/PL. Ale i přesto je zjištěná intenzita dopravy, s ohledem na hustě zastavěné území, kterým vede, neúnosně vysoká. Obyvatelé v tomto území jsou obtěžování nepřiměřeně vysokou hlukovou a imisní zátěží. Tabulka č. 14 Intenzita dopravy Sčítací úsek 7-2630 7-0486 7-0480 7-0490 7-0479 7-2668
Rok sčítání 2000 6 738 11 210 8 476 13 377 4 902 5 489
2005 9 727 14 900 11 744 20 068 6 983 6 887
2010 8 593 13 771 10 510 14 511 6 651 8 743
Zdroj dat: Ředitelství silnic a dálnic
3.I.6.1 b) železniční doprava Řešeným územím vede mezinárodní železniční trať č. 320 Bohumín – Žilina (Slovensko). Na této trati je provozována osobní i nákladní železniční doprava. Tato trať je územně stabilizovaná. Další železniční trať je jednokolejná regionální č. 322 Český Těšín – Frýdek-Místek. Tato trať je provozována již od roku 1888. S rozšiřováním stávající železniční sítě se nepočítá. Uvažováno je pouze s rekonstrukcí a modernizací stávajících traťových úseků. Jednou z nejvýznamnějších akcí, která byla v posledních letech na železnici realizována, byla optimalizace III. tranzitního koridoru, díky které došlo ke zvýšení nejvyšší traťové rychlosti ze 100km/h na 160km/h. 3.I.6.1 c) letecká doprava V řešeném území nejsou situována žádná letiště se statutem veřejného či neveřejného mezinárodního letiště. Nejbližší letiště je v Mošnově - 50 km nebo Katowicích (PL) – 70 km.
- 60 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.I.6.1 d) vodní doprava Vodní doprava není v území provozována.
3.I.6.1 e) cyklodoprava Územím je trasováno několik značených cyklotras s různou úrovní náročnosti: - cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko (páteřní trasa č. 56), - Beskydsko-karpatská magistrála (páteřní trasa č. 46). Z těchto hlavních tras pak vybočují vedlejší cyklotrasy. Kromě oficiálního značení cyklistických tras je možno si vybrat některé „tematické“ okruhy, např. Po stopách hutnictví, Beskydskými lesy od chaty k chatě, Radegast cyklotrack, Pod beskydskými horami. Na území Třince je vybudována i cyklistická stezka pro zrakově postižené. 3.I.6.1 f) hraniční přechody V řešeném území se nachází několik hraničních přechodů s Polskou republikou. Dopravní dostupnost Dopravní dostupnost byla analyzována následujícím způsobem: V každé obci byla zjištěna kategorie procházejících silnic, ke kterým byla přidělena váha. Při výskytu více kategorií silnice se jednotlivé váhy silnic sčítaly, u více prvků stejné kategorie se váhy nesčítaly. V jednotlivých obcích byla také hodnocena dostupnost z centra k nejbližší železniční zastávce v docházkové vzdálenosti 15 minut. Pro jednotlivé kategorie byly zvoleny následující hodnoty vah: Kategorie Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Železnice
Váha 4 2 1 3
Tabulka č. 15 Dopravní dostupnost obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí
Silnice I. třídy 1 1 1 1 1 1 1 -
Dopravní dostupnost Silnice II. třídy Silnice III. třídy 1 1 1 1 1 -
1 1 1 1 1 1 1 -
Železnice 1 1 -
Hodnocení dostupnosti 8 – velmi dobrá 10 – velmi dobrá 1 – špatná
1 1 1 1 -
1 – špatná 1 – špatná 8 – velmi dobrá 1 – špatná 5 – dobrá 8 – velmi dobrá 10 – velmi dobrá 8 – velmi dobrá 0 - špatná
Vysoká hodnota váhy ukazuje na významnost silnice či železniční trati, naopak méně důležité komunikace byly označeny váhou 1. U dopravní dostupnosti je důležitá významnost komunikací. Je zřejmé, že výbornou dopravní dostupnost mají obce ležící na silnici I. třídy (sil. I/11) a v blízkosti železniční trati. Výborná dopravní dostupnost byla vyhodnocena u obcí Bystřice, Hnojník, Ropice, Střítež, Třinec a Vendryně, u kterých
- 61 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
hodnocení bylo rovno nebo vyšší než 8 bodů. Obce dosahující maximálně 2 bodů byly zařazeny do kategorie špatné dopravní dostupnosti. Do této kategorie spadá 5 obcí – Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Řeka a Vělopolí. Obrázek č. 23 Dopravní síť
3.1.6.2 technická infrastruktura 3.I.6.2 a) zásobování vodou Všechny obce v řešeném území mají veřejný vodovod, kromě obce Košařiska, která zásobuje obec pomocí tří malých vodovodů. Pět vodovodů je ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s., zbývající jsou ve správě obcí. V celém území je na veřejný vodovod napojena necelá polovina obyvatel, zbytek je zásobováno z vlastních studní. V některých obcích se uvažuje s výstavbou nového vodovodního řadu, příp. s realizací vrtů, v některých obcích se uvažuje pouze s rekonstrukcí zastaralých a nevyhovujících částí vodovodních řádů, většina obcí by chtěla doplnit vodovodní řad do lokalit s novou zástavbou. 3.I.6.2 b) kanalizace a čištění odpadních vod Z celkového počtu 12 obcí ve správním obvodu jich sedm nemá buď vůbec vybudovánu soustavnou síť veřejné kanalizace anebo je na ni napojena jen velmi malá část území. Jsou to obce Hnojník, Košařiska, Ropice (pouze velmi malé území napojeno na veřejnou kanalizaci), Řeka (pouze velmi malé území napojeno na veřejnou kanalizaci), Smilovice, Střítež, Vělopolí. Likvidace odpadních vod je zde řešena lokálně přímo u zdroje. Odpadní vody jsou po mechanickém předčištění v septicích odváděny do vodních toků. Část zástavby má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením. Šest obcí je napojeno na čističku odpadních vod. Většina obcí vnímá svou kanalizační síť jako kapacitně nedostačující o uvažuje o jejím rozšíření.
- 62 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 24 Napojenost obcí na veřejnou kanalizaci a čistírny odpadních vod
Tabulka č. 16 Napojení obyvatel na kanalizaci a vodovod Obec Podíl obyvatel napojených na kanalizaci (v %) Bystřice 53,6 Hnojník 0 Komorní Lhotka 82,3 Košařiska 0 Nýdek 26,0 Ropice 4,2 Řeka 0 Smilovice 0 Střítež 0 Třinec 91,0 Vendryně 49,3 Vělopolí 0
Podíl obyvatel napojených na vodovod (v %) 61,7 90,0 55,1 33,1 23,7 50,0 58,6 50,0 63,2 100,0 32,0 50,0
Zdroj dat: KÚ MSK – Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, data SmVaK a.s., data z obcí
3.I.6.2 c) zásobování elektrickou energií Potřebný příkon je zajišťován z nadřazené přenosové a rozvodné soustavy 400kV a 220kV prostřednictvím dvou nadřazených uzlů (Nošovice, Lískovec). Vedení 400 kV Nošovice – Jablunkov – Varín (SR) V souběhu se stávající trasou 400kV je vymezena rezerva pro posílení propojení nadřazené přenosové soustavy se Slovenskem. Vedení 110 kV Třinecké železárny IV – Polsko Trasa je vedena v ose Třinec – Dolní Líštná – Kojkovice, státní hranice s Polskem. Přípojka vedení VVN 400kV pro areál Třineckých železáren, a.s. Přípojka je navržena v trase Guty – Třinec (areál Třineckých železáren, a.s.) s napojením na stávající linku VVN 404 Nošovice Varín.
- 63 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.I.6.2 d) zásobování plynem Plošná plynofikace řešeného území je založena na dodávkách zemního plynu z Ruska, stejně jako celé území České republiky. Zemní plyn je dopravován tzv. tranzitními plynovody přes Slovensko do ČR, odkud přes naše území pokračuje dále do Německa. Pro řešené území je rozhodující nadřazený plynovodní systém, který tvoří dálkový plynovod VVTL DN 700, resp. DN 500, PN 6,4 MPa Hrušky, kterým je veškerý zemní plyn dopravován na území severní Moravy do předávacích stanic Štramberk a Děhylov. Na předávací stanici navazuje rozsáhlá síť distribučních vysokotlakých plynovodů různých dimenzí a provozních tlaků. Většina obcí je plynofikována. Sídlo nevhodné pro plynofikace je Vělopolí. SWOT analýza - Bystřice SILNÉ STRÁNKY - existující soustavná síť veřejné kanalizace - čistírna odpadních vod na území obce - vodojem na území obce - atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku - technický stav a stávající kapacita rozvodné sítě NN je dostačující - dobrá dopravní dostupnost - napojení na železnici PŘÍLEŽITOSTI - realizace přeložky silnice I/11 - rozšíření veřejného vodovodu (např. lokalita Pastuški, Loučka) - zajištění dalšího zdroje pitné vody - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - výstavba propojky místní komunikace z centra směrem na Vendryně – Bystřické zadky - rozšíření rozvodné sítě NN do lokalit nové zástavby - realizace ochranných opatření v místech kolize vod, které se při povodních rozlévají a technické infrastruktury - potřeba zvýšit bezpečnost chodců – chodníky, přechody - vyřešení parkování v centru obce - revitalizace veřejného prostranství od nádraží do centra obce SWOT analýza - Hnojník SILNÉ STRÁNKY - obec je plynofikována - dobrá dopravní dostupnost - napojení na železnici PŘÍLEŽITOSTI - realizace přeložky silnice I/11 - vybudování kanalizační sítě - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - realizace ochranných opatření v místech kolize vod, které se rozlévají při povodních a technické infrastruktury - obnova parku za polskou školou
SLABÉ STRÁNKY - mezinárodní komunikace I/11 vede zastavěným územím - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací - chybějící parkovací místa v centru obce
HROZBY - další zhoršování průjezdnosti obce v souvislosti s dalším zahušťováním zástavby
SLABÉ STRÁNKY - mezinárodní komunikace I/11 vede zastavěným územím - absence kanalizační sítě - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací HROZBY - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby - další zhoršování průjezdnosti obce
- 64 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - část území napojena na kanalizační řád - čistírna odpadních vod na území obce - vodojem na území obce - atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku - dobrý technický stav rozvodné sítě NN - plošná plynofikace PŘÍLEŽITOSTI - dostavba kanalizace - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - realizace ochranných opatření v místech kolize vod, které se rozlévají při povodních a technické infrastruktury - zkulturnění náměstí SWOT analýza - Košařiska SILNÉ STRÁNKY - vodojem na území obce - atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku - dostatečná a v dobrém technickém stavu rozvodná síť NN - do centra obce je přiveden středotlaký plynovod - koncová neprůjezdná obec PŘÍLEŽITOSTI - vybudování veřejného vodovodu - posílení lokálního vodovodu o vrtanou studnu - individuální příspěvky na vrtané studny - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - sídla v dosahu STL plynovodu mají možnost se na něj napojit - vybudování kanalizace v centru obce - posílení elektrické sítě v zastavitelném území SWOT analýza - Nýdek SILNÉ STRÁNKY - část území napojena na kanalizační řád - dobrý zdroj pitné vody na území obce - atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku - koncová neprůjezdná obec PŘÍLEŽITOSTI - využití hraničních přechodů s PL - větší míra napojení domácností na veřejnou kanalizaci – odkanalizování dalších částí obce - dobudování veřejné vodovodní sítě - posílení stávajícího zdroje pitné vody (druhé rameno toku Střelmá – směr od Sošova) - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - realizace ochranných opatření v místech kolize vod, které se rozlévají při povodních a technické infrastruktury
SLABÉ STRÁNKY - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací - špatná dopravní dostupnost obce
HROZBY - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby
SLABÉ STRÁNKY - stálé potíže se zásobováním pitnou vodou - absence kanalizační sítě - velmi malá část území plynofikována - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací - špatná dopravní dostupnost obce - s ohledem na stávající charakter rozptýlené zástavby nelze řešit kanalizaci veřejným kanalizačním řádem HROZBY - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby
SLABÉ STRÁNKY - absence čistírny odpadních vod - do obce vede pouze 1 komunikace - v okrajových částech chybí elektřina HROZBY - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby
- 65 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Ropice SILNÉ STRÁNKY - atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku - dobrá dopravní dostupnost - napojení na železnici
PŘÍLEŽITOSTI - realizace přeložky silnice I/11 - vybudování veřejné kanalizace - poskytování obecní dotace občanům na vodovodní přípojky delší než 100 m - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - potřeba zvýšit bezpečnost chodců – chodníky, přechody SWOT analýza - Řeka SILNÉ STRÁNKY - vlastní zdroj pitné vody - dostačující veřejný vodovodní řád - atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku - obec je plynofikována PŘÍLEŽITOSTI - vybudování veřejné kanalizace - napojení většího počtu domácností na veřejný vodovod - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací SWOT analýza - Smilovice SILNÉ STRÁNKY - vlastní zdroj pitné vody - dobrý stav rozvodné sítě NN - více než 70% obyvatel napojen na plyn - dobrá dopravní dostupnost
PŘÍLEŽITOSTI - realizace přeložky silnice I/11 - rozšíření vodovodního řadu - zajištění dalšího zdroje pitné vody - propojení s vodovodním řadem v Řece - vybudování veřejné kanalizace - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - zkušenosti z nedávných povodní a navazující realizace ochranných opatření v místech kolize vod a technické infrastruktury - výstavba mostu přes řeku Ropičanka - rekonstrukce a rozšíření stávajícího hřbitova
SLABÉ STRÁNKY - mezinárodní komunikace I/11 vede zastavěným územím - velmi malá část území napojena na veřejnou kanalizaci - absence vlastního zdroje pitné vody - absence čistírny odpadních vod - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací HROZBY - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby - další zhoršování průjezdnosti obce
SLABÉ STRÁNKY - velmi malá část území napojena na veřejnou kanalizaci - malá část území plynofikována - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací HROZBY - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby
SLABÉ STRÁNKY - mezinárodní komunikace I/11 vede zastavěným územím - malá část území plynofikována - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací - absence kanalizační sítě - zastaralé veřejné osvětlení HROZBY - neexistující soustavná síť veřejné kanalizace - další zhoršování průjezdnosti obce - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby
- 66 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Střítež SILNÉ STRÁNKY - obec je plynofikována - dobrá dopravní dostupnost - napojení na železnici
SLABÉ STRÁNKY - mezinárodní komunikace I/11 vede zastavěným územím - absence vlastního zdroje pitné vody - absence veřejné kanalizace - chybějící ČOV - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací - ne všechny komunikace jsou ve správě obce HROZBY
PŘÍLEŽITOSTI -
-
realizace přeložky silnice I/11 vybudování veřejné kanalizace vybudování vodovodu (směr Vělopolí, odlehlá část Zálesí) zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací výstavba chodníku kolem silnice III/4763 směr Vělopolí zkušenosti z nedávných povodní a navazující realizace ochranných opatření v místech kolize vod a technické infrastruktury rekonstrukce veřejného osvětlení
SWOT analýza - Třinec SILNÉ STRÁNKY - lanová dráha - vlastní zdroj pitné vody - čistírna odpadních vod na území obce - dobrá dopravní dostupnost - zpracován Generel statické dopravy - zpracován Generel cyklistické dopravy - napojení na železnici PŘÍLEŽITOSTI - hraniční přechod s PL, vč. silničního - realizace přeložky silnice I/11 - dobudování stávajícího veřejného vodovodního řadu - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - zkušenosti z nedávných povodní a navazující realizace ochranných opatření v místech kolize vod a technické infrastruktury - potřeba zvýšit bezpečnost chodců – chodníky, přechody - zpracování Generelu vodovodů a aktualizace Generelu kanalizací - vybudování posilujících vodovodních řadů
-
-
obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby další zhoršování průjezdnosti obce
SLABÉ STRÁNKY - mezinárodní komunikace I/11 vede zastavěným územím - absence veřejné kanalizace v okrajových částech města - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací - nedostatečná technická infrastruktura v okrajových částech - nedostatek parkovacích míst HROZBY - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby - další zhoršování průjezdnosti obce
- 67 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Vendryně SILNÉ STRÁNKY - vlastní zdroj pitné vody na území obce - atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku - dobrá dopravní dostupnost - velká část obyvatel napojena na veřejnou kanalizaci v rámci projektu Revitalizace povodí Olše - napojení na železnici PŘÍLEŽITOSTI - realizace přeložky silnice I/11 - rozšíření stávajícího vodovodního řadu v okrajových částech - další rozšíření kanalizačního řadu („Zadky“, „Pod kostelem“) - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - rozšíření rozvodné sítě NN v nových lokalitách zástavby - zkušenosti z nedávných povodní a navazující realizace ochranných opatření v místech kolize vod a technické infrastruktury - potřeba zvýšit bezpečnost chodců – chodníky, přechody SWOT analýza - Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - dostačující veřejný vodovodní řad - atraktivní vyjížďkové místo pro cykloturistiku - dobrý technický stav rozvodné sítě NN
PŘÍLEŽITOSTI - podpora výstavby domovních ČOV - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - rozšíření veřejného osvětlení
SLABÉ STRÁNKY - mezinárodní komunikace I/11 vede zastavěným územím - nedostatečný zdroj elektrické energie v části Záolší - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací HROZBY - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby - další zhoršování průjezdnosti obce
SLABÉ STRÁNKY - obec nevhodná pro plynofikaci - obec nemá vlastní zdroj pitné vody - neexistence veřejné kanalizační sítě - nedostatečné šířkové uspořádání místních komunikací - plynárenská trubní síť není do obce přivedena HROZBY - špatná obslužnost obce hromadnou dopravou osob - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby
SWOT analýza – SO ORP Třinec – veřejná dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - většina obcí je velmi dobře dopravně - sedm obcí nemá kanalizaci dostupná - územím vede kapacitně nevyhovující - technický stav a kapacita rozvodné sítě NN komunikace I/11 dostačující PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - zlepšení technického stavu a parametrů - obtížně kontrolovatelné vypouštění stávající sítě komunikací odpadních vod a jejich nekvalitní - realizace přeložky komunikace I/11 zachytávání a likvidace především u - dobudování sítě cyklotras rozptýlené zástavby - potřeba zvýšit bezpečnost chodců – chodníky, přechody - realizace či rozšiřování vodovodních řadu - realizace nebo dostavba veřejné kanalizace
- 68 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.7 sociodemografické podmínky 3.1.7.1 struktura osídlení SO ORP Třinec Třinec se svým správním obvodem leží v Moravskoslezském kraji, který je totožný s Regionem soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko. Na jihu sousedí se SO ORP Jablunkov, na západě s SO ORP Frýdek–Místek a na severu s SO ORP Český Těšín. Severovýchodní hranice je společná s Polskou republikou. Rozkládá se na 4,2 % území Moravskoslezského kraje a je 10. největší SO ORP v Moravskoslezském kraji z celkového počtu 22. Se svou rozlohou 236,1 ha je mírně pod průměrnou rozlohou správních obvodů ORP v Moravskoslezském kraji, která je nejmenší v celé České republice a daleko pod průměrnou rozlohou správních obvodů ORP za ČR – 382,8 ha. Průměrná velikost obce v ORP Třinec je 19,6 ha, což je mírně větší než průměrná rozloha obcí v Moravskoslezském kraji s rozlohou18,3 ha a větší než průměrná rozloha obcí v České republice 12,6 ha. Převážná část obcí (8) ve správním obvodě je do 2 000 obyvatel a svou velikostí je považována za venkovské obce. Vendryně je považována za větší venkovskou obec, Bystřice za malé venkovské město a Třinec je město s více než 10 000 bydlícími obyvateli. Obrázek č. 25 Obce dle velikostních skupin
3.1.7.2 demografický potenciál SO ORP Třinec se s počtem obyvatel 54 865 (stav k 31. 12. 2015) řadí na 6. místo v Moravskoslezském kraji a absolutní počet jeho obyvatel je téměř totožný s průměrným počtem obyvatel v obcích s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje, který činí 55 151 obyvatel. Na celkovém počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji se podílí 4,5 %. 2 Hustota zalidnění 234 ob/km je o něco málo vyšší než průměrná hustota zalidnění Moravskoslezského kraje 2 2 224 ob/km , avšak mnohem vyšší než průměrná hustota zalidnění České republiky 134 ob/km . Hustota osídlení jednotlivých obcí ve správním obvodu je velmi rozdílná. Nejhustěji osídlená obec Třinec má 2 2 419 ob/km . Na opačném konci je obec Košařiska, která má pouze 22 ob/km .
- 69 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 26 Hustota zalidnění jednotlivých obcí SO ORP Třinec
Tabulka č. 17 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel k 31. 12. Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně Celkem
1869 1 745 607 1 146 489 1 567 1 083 553 733 673 7 484 373 1 733 18186
1900 2 243 532 1 020 470 1 705 1 240 488 651 594 13181 295 2 373 24792
1930 3 552 815 1 066 489 1 856 1 699 449 792 653 19466 336 3 356 34529
1950 3 794 914 1 063 389 2 011 1 470 433 712 655 21610 282 3 117 36450
1961 4 250 1 181 1 082 424 2 226 1 566 497 729 787 27660 264 3 375 44041
1971 4 456 1 297 1 121 412 2 072 1 466 509 660 863 36154 256 3 343 52609
1980 8 535 6 527 0 392 0 1 416 0 644 911 39750 247 3 573 61995
1991 4 875 1 486 1 005 375 1 931 1 311 446 569 984 40288 197 3 590 57057
2001 5 024 1 437 1 109 381 1 939 1 345 465 591 990 38800 207 3 863 56151
2011 5 268 1 494 1 246 387 1 989 1 512 512 721 992 36745 266 4 261 55393
2013 5 317 1 491 1 264 383 2 014 1 529 556 743 1 015 36077 285 4 383 55057
2015 5 266 1 483 1 300 382 2 036 1 570 537 764 1 022 35760 282 4 463 54865
Zdroj dat: ČSÚ
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v SO ORP Třinec je příznivý, i když je mírně klesající. V úvahu je nutno vzít obecný pokles počtu obyvatel v České republice (úbytky obyvatel přirozenou měnou – především pokles porodnosti, nenahradí kladné saldo migrace se zahraničím ani růst průměrné délky života). Rozvoj a prosperita regionu v minulosti byla založena především na rozvoji hutního průmyslu, jednoho z největších závodů v rámci oboru a České republiky. Poválečný růst obyvatel ustal až v 80. letech minulého století. V posledních letech je výrazný trend snižování počtu obyvatel v samotných městech (Třinec) a obyvatelé se stěhují do příměstských satelitních obcí se základní vybaveností, kde dávají přednost kvalitnějšímu obytnému, zejména rekreačnímu a životnímu prostředí. V řešeném území došlo v posledních letech (2000–2015) k poklesu o 1 286 osob a v samotném Třinci se snížil počet obyvatel o 3 040.
- 70 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 18 Pohyb obyvatel v SO ORP Třinec (k 31.12.) Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
56 268
-152
-76
-76
511
587
372
448
2001
56 151
-117
-113
-4
503
616
500
504
2002
56 000
-151
-119
-32
472
591
600
632
2003
55 935
-65
-160
95
465
625
615
520
2004
55 894
-41
-200
159
494
694
615
456
2005
55 605
-289
-145
-144
500
645
574
718
2006
55 632
27
-72
99
543
615
575
476
2007
55 718
86
-51
137
537
588
687
550
2008
55 753
35
-11
46
594
605
615
569
2009
55 769
16
9
7
614
605
556
549
2010
55 751
-18
-26
8
594
620
646
638
2011
55 393
-358
-148
-68
526
674
661
729
2012
55 264
-129
-98
-31
570
668
1 090
1 121
2013
55 057
-207
-118
-89
528
646
609
698
2014
54 872
-185
-59
-126
563
622
666
792
2015
54 865
-7
-101
94
523
624
754
660 Zdroj dat: ČSÚ
Graf č. 2 Pohyb obyvatel v SO ORP Třinec 1200 Celkový přírůstek
1000
Přirozený přírůstek
800 600
Přírůstek stěhováním
400 Narození
200 Zemřelí
0 -200
Přistěhovalí
-400
Vystěhovalí
-600 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
V letech 2001 – 2005 byl trend demografického vývoje v SO ORP Třinec stejný jako v Moravskoslezském kraji. Měl klesající tendenci. Od roku 2005 je však vývoj odlišný. V SO ORP Třinec počet obyvatel od roku 2005 do roku 2010 byl rostoucí a od roku 2010 má opět klesající tendenci. V Moravskoslezském kraji je trend neustále klesající. Nárůst počtu obyvatel je způsoben především migrací.
- 71 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Pokles počtu obyvatel ve městech je závislý především na podílu bydlení v bytových domech, které vykazuje nadprůměrný růst nákladů na bydlení po r. 1991, při současném poklesu zalidněnosti v těchto bytech. Graf č. 3 Demografický vývoj v Moravskoslezském kraji v letech 2001 – 2015
1280000 1 269 467
1270000 1260000
1 262 660 1 260 277 1 257 554 1 249 897
1250000 1240000
1 250 769 1 249 290
1 249 356
1 250 168 1 243 220 1 230 613
1230000 1 226 602
1220000
1 221 832
1 217 676
1 213 311
1210000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
MSK Zdroj dat: ČSÚ
Podrobné údaje o vývoji počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Třinec od roku 2000 jsou zachyceny v následujících tabulkách a grafech.
- 72 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 19 Pohyb obyvatel v obci Bystřice Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
4 989
-9
-1
-8
49
50
77
85
2001
5 024
35
-5
40
45
50
118
78
2002
5 047
23
5
18
47
42
103
85
2003
5 076
29
-
29
45
45
88
59
2004
5 125
49
-12
61
55
67
143
82
2005
5 139
14
-
14
49
49
115
101
2006
5 151
12
-7
19
59
66
98
79
2007
5 181
30
-3
33
51
54
117
84
2008
5 219
38
5
33
51
46
127
94
2009
5 252
33
11
22
61
50
121
99
2010
5 256
4
-2
6
52
54
112
106
2011
5 268
12
-8
15
51
59
98
83
2012
5 315
47
5
42
60
55
137
95
2013
5 317
2
-1
3
44
45
108
105
2014
5 268
-49
-20
-29
40
60
110
139
2015
5 266
-2
-22
-20
41
63
103
83
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 4 Pohyb obyvatel v obci Bystřice
160 140 Celkový přírůstek
120 100
Přirozený přírůstek
80 Přírůstek stěhováním
60 40
Narození
20
Zemřelí
0 Přistěhovalí
-20 -40
Vystěhovalí
-60
- 73 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 20 Pohyb obyvatel v obci Hnojník Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
1 446
-14
4
-18
15
11
23
41
2001
1 437
-9
-7
-2
9
16
29
31
2002
1 436
-1
-2
1
15
17
25
24
2003
1 427
-9
-11
2
7
18
31
29
2004
1 445
18
1
17
17
16
44
27
2005
1 470
25
-3
28
16
19
61
33
2006
1 469
-1
1
-2
12
11
38
40
2007
1 468
-1
-2
1
14
16
27
26
2008
1 481
13
4
9
18
14
28
19
2009
1 471
-10
-3
-7
16
19
24
31
2010
1 504
33
0
33
25
25
56
23
2011
1 494
-10
-9
2
9
18
49
47
2012
1 494
0
-6
6
15
21
46
40
2013
1 491
-3
10
-13
23
13
28
41
2014
1 472
-19
-3
-16
12
15
31
47
2015
1 483
+11
2
9
17
15
49
40
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
.
Graf č. 5 Pohyb obyvatel v obci Hnojník 70 60 Celkový přírůstek
50 40
Přirozený přírůstek
30
Přírůstek stěhováním
20
Narození
10 Zemřelí
0 -10
Přistěhovalí
-20
Vystěhovalí
-30
- 74 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 21 Pohyb obyvatel v obci Komorní Lhotka Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
1 087
-1
-23
22
11
34
47
25
2001
1 109
22
-30
52
4
34
70
18
2002
1 123
14
-12
26
9
21
54
28
2003
1 119
-4
-33
29
9
42
39
10
2004
1 137
18
-15
33
20
35
47
14
2005
1 146
9
-20
29
13
33
57
28
2006
1 147
1
-21
22
11
32
66
44
2007
1 138
-9
-25
16
10
35
43
27
2008
1 165
27
-29
56
9
38
76
20
2009
1 187
22
-18
40
10
28
58
18
2010
1 223
36
-22
58
18
40
80
22
2011
1 246
23
-19
48
13
32
80
32
2012
1 255
9
-26
35
13
39
65
30
2013
1 264
9
-24
33
11
35
49
16
2014
1 283
19
-11
30
18
29
57
27
2015
1 300
17
-23
40
8
31
69
29
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 6 Pohyb obyvatel v obci Komorní Lhotka 100 80
Celkový přírůstek
60
Přirozený přírůstek
40
Přírůstek stěhováním Narození
20
Zemřelí
0
Přistěhovalí
-20 Vystěhovalí
-40
- 75 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 22 Pohyb obyvatel v obci Košařiska Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
364
-5
-1
-4
2
3
3
7
2001
381
17
0
17
4
4
18
1
2002
379
-2
-7
5
1
8
9
4
2003
384
5
5
0
10
5
7
7
2004
385
1
0
1
5
5
10
9
2005
386
1
-1
2
5
6
10
8
2006
390
4
4
0
8
4
4
4
2007
386
-4
-4
0
0
4
5
5
2008
391
5
-1
6
6
7
14
8
2009
391
0
-1
1
4
5
9
8
2010
394
3
5
-2
8
3
4
6
2011
387
-7
-4
4
1
5
14
10
2012
388
1
-1
2
5
6
10
8
2013
383
-5
1
-6
4
3
14
20
2014
382
-1
-4
3
3
7
12
9
2015
382
0
-2
2
0
2
12
10
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 7 Pohyb obyvatel v obci Košařiska 25 20
Celkový přírůstek
15
Přirozený přírůstek
10
Přírůstek stěhováním Narození
5
Zemřelí
0
Přistěhovalí
-5 Vystěhovalí
-10
- 76 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 23 Pohyb obyvatel v obci Nýdek Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
1 951
-8
-10
2
14
24
29
27
2001
1 939
-12
-8
-4
14
19
36
32
2002
1 938
-1
-5
4
14
19
36
32
2003
1 934
-4
-8
4
9
17
38
34
2004
1 934
-
-21
21
12
33
56
35
2005
1 928
-6
-9
3
19
28
44
41
2006
1 937
9
-16
25
11
27
47
22
2007
1 960
23
3
20
23
20
65
45
2008
1 941
-19
-12
-7
10
22
23
30
2009
1 973
32
6
26
24
18
54
28
2010
1 988
15
-6
21
14
20
38
17
2011
1 989
1
-13
25
18
31
52
29
2012
1 995
6
-7
13
20
27
53
40
2013
2 014
19
-3
22
24
27
48
26
2014
2 013
1
0
-1
25
25
45
46
2015
2 036
23
-1
24
31
32
65
41
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 8 Pohyb obyvatel v obci Nýdek 70 60 Celkový přírůstek
50 40
Přirozený přírůstek
30 Přírůstek stěhováním
20 Narození
10 0
Zemřelí
-10
Přistěhovalí
-20 Vystěhovalí
-30
- 77 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 24 Pohyb obyvatel v obci Ropice Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
1 342
-10
-9
-1
8
17
27
28
2001
1 345
3
-5
8
10
15
39
31
2002
1 375
30
5
25
16
11
32
7
2003
1 390
15
-3
18
12
15
41
23
2004
1 386
-4
-5
1
15
20
25
24
2005
1 388
2
-
2
11
11
41
39
2006
1 417
29
1
28
12
11
48
20
2007
1 467
50
8
42
19
11
58
16
2008
1 450
-17
1
-18
16
15
34
52
2009
1 464
14
-1
15
15
16
33
18
2010
1 499
35
-4
39
15
19
53
14
2011
1 512
13
1
32
15
14
60
28
2012
1 530
18
-3
21
14
17
54
33
2013
1 529
-1
2
-3
20
18
39
42
2014
1 544
15
6
9
17
11
58
49
2015
1 570
26
7
19
20
13
56
37
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 9 Pohyb obyvatel v obci Ropice 70 60 Celkový přírůstek
50 Přirozený přírůstek
40 30
Přírůstek stěhováním
20
Narození
10 Zemřelí
0 -10
Přistěhovalí
-20
Vystěhovalí
-30
- 78 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 25 Pohyb obyvatel v obci Řeka Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
464
9
-2
11
3
5
22
11
2001
465
1
-
1
7
7
9
8
2002
458
-7
-4
-3
1
5
7
10
2003
456
-2
-4
2
2
6
9
7
2004
456
-
-3
3
2
5
15
12
2005
456
-
-2
2
3
5
18
16
2006
471
15
-
15
5
5
27
12
2007
463
-8
-
-8
3
3
13
21
2008
473
10
1
9
5
4
17
8
2009
473
-
4
-4
8
4
12
16
2010
484
11
-3
14
3
6
20
6
2011
512
28
4
23
7
3
36
13
2012
528
16
-1
17
5
6
25
8
2013
556
28
7
21
11
4
25
4
2014
549
-7
1
-8
3
2
22
30
2015
537
-12
-4
-8
3
7
20
28
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 10 Pohyb obyvatel v obci Řeka 40
30
Celkový přírůstek Přirozený přírůstek
20
Přírůstek stěhováním
10 Narození
0
Zemřelí Přistěhovalí
-10
Vystěhovalí
-20
- 79 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 26 Pohyb obyvatel v obci Smilovice Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
583
-
-1
1
4
5
8
7
2001
591
8
-3
11
4
7
19
8
2002
615
24
-3
27
4
7
32
5
2003
612
-3
-4
1
2
6
11
10
2004
623
11
-2
13
3
5
19
6
2005
628
5
-
5
11
11
24
19
2006
632
4
-4
8
2
6
26
18
2007
650
18
1
17
8
7
31
14
2008
663
13
-2
15
7
9
21
6
2009
691
28
3
25
8
5
48
23
2010
718
27
6
21
8
2
31
10
2011
721
3
-1
15
7
8
34
19
2012
731
10
0
10
8
8
33
23
2013
743
12
4
8
10
6
30
22
2014
749
6
-1
7
6
7
22
15
2015
764
15
7
8
10
3
20
12
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 11 Pohyb obyvatel v obci Smilovice 60 50 Celkový přírůstek
40 Přirozený přírůstek
30
Přírůstek stěhováním
20
Narození
10
Zemřelí Přistěhovalí
0
Vystěhovalí
-10
- 80 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 27 Pohyb obyvatel v obci Střítež Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
1 004
-15
-3
-12
8
11
11
11
2001
990
-14
0
-14
10
10
15
29
2002
1 000
10
-6
16
7
13
28
12
2003
984
-16
0
-16
8
8
11
27
2004
990
6
0
6
8
8
24
18
2005
994
4
1
3
10
9
38
35
2006
1 007
13
4
9
12
8
26
17
2007
1 011
4
1
3
7
6
33
30
2008
1 006
-5
12
-17
19
7
24
41
2009
1 013
7
6
1
12
6
18
17
2010
1 019
6
6
0
14
8
23
23
2011
992
-27
3
-25
14
11
20
45
2012
1 014
22
2
20
9
7
44
24
2013
1 015
1
-2
3
8
10
34
31
2014
1 013
-2
10
-12
19
9
20
32
2015
1 022
9
3
6
8
5
30
24
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 12 Pohyb obyvatel v obci Střítež 50 40 Celkový přírůstek
30
Přirozený přírůstek
20
Přírůstek stěhováním
10 0
Narození
-10
Zemřelí
-20
Přistěhovalí
-30 Vystěhovalí
-40
- 81 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 28 Pohyb obyvatel v obci Třinec Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
39 005
-101
-35
-66
348
383
321
387
2001
38 800
-205
-52
-153
366
418
356
509
2002
38 530
-270
-93
-177
323
416
463
640
2003
38 415
-115
-107
-8
314
421
470
478
2004
38 218
-197
-155
-42
305
460
416
458
2005
37 841
-377
-104
-273
328
432
438
711
2006
37 746
-95
-36
-59
370
406
424
483
2007
37 657
-89
-20
-69
369
389
517
586
2008
37 569
-88
4
-92
404
400
434
526
2009
37 405
-164
-6
-158
404
410
404
562
2010
37 200
-205
-9
-196
387
396
451
647
2011
36 745
-455
-92
-275
344
436
496
771
2012
36 401
-344
-73
-271
365
438
478
749
2013
36 077
-324
-123
-201
324
447
518
719
2014
35 884
-193
-58
-135
359
417
581
716
2015
35 760
-124
-67
-57
346
413
584
641
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 13 Pohyb obyvatel v obci Třinec 1000 800 Celkový přírůstek
600 Přirozený přírůstek
400 Přírůstek stěhováním
200 Narození
0 Zemřelí
-200 Přistěhovalí
-400 Vystěhovalí
-600
- 82 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 29 Pohyb obyvatel v obci Vendryně Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
3 827
-2
5
-7
46
41
60
67
2001
3 863
36
-
36
28
28
92
56
2002
3 882
19
1
18
33
32
89
71
2003
3 918
36
6
30
44
38
92
62
2004
3 957
39
13
26
49
36
98
72
2005
3 985
28
-7
35
33
40
103
68
2006
4 015
30
-
30
38
38
102
72
2007
4 078
63
-11
74
31
42
150
76
2008
4 132
54
3
51
46
43
91
40
2009
4 171
39
3
36
44
41
115
79
2010
4 187
16
2
14
48
46
122
108
2011
4 261
74
-11
76
43
54
154
78
2012
4 336
75
10
65
52
42
132
67
2013
4 383
47
12
35
46
34
127
92
2014
4 442
59
22
37
57
35
134
97
2015
4 463
21
-1
22
38
39
94
72
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 14 Pohyb obyvatel v obci Vendryně 180 160 Celkový přírůstek
140 120
Přirozený přírůstek
100
Přírůstek stěhováním
80 Narození
60 40
Zemřelí
20
Přistěhovalí
0
Vystěhovalí
-20
- 83 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 30 Pohyb obyvatel v obci Vělopolí Počet obyvatel
Celkový přírůstek
Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
2000
206
4
0
4
3
3
5
1
2001
207
1
-3
4
0
3
4
0
2002
217
10
2
8
2
0
14
6
2003
220
3
-1
4
3
4
5
1
2004
238
18
-1
19
3
4
20
1
2005
244
6
0
6
2
2
11
5
2006
250
6
2
4
3
1
9
5
2007
259
9
1
8
2
1
14
6
2008
263
4
3
1
3
0
7
6
2009
278
15
5
10
8
3
15
5
2010
279
1
1
0
2
1
0
0
2011
266
-13
1
-8
4
3
7
15
2012
277
11
2
9
4
2
13
4
2013
285
8
-1
9
3
4
12
3
2014
273
-12
-1
-11
4
5
3
14
2015
282
9
0
9
1
1
13
4
Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
Graf č. 15 Pohyb obyvatel v obci Vělopolí 25 20 Celkový přírůstek
15 Přirozený přírůstek
10 Přírůstek stěhováním
5 Narození
0 Zemřelí
-5 Přistěhovalí
-10 Vystěhovalí
-15
- 84 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.7.3 věková struktura Další vývoj počtu obyvatel řešeného území, ale i jeho další rozvoj v sociální a zdravotní oblasti a školství je předurčen stavem a vývojem věkové struktury obyvatel regionu. Ve vývoji věkové struktury obyvatelstva můžeme vysledovat, že procentní podíl obyvatelstva v produktivním věku (15–64) k celkovému počtu obyvatel je v daném časovém období téměř stejný, nicméně k poklesu absolutnímu i procentnímu dochází v kategorii obyvatelstva v předprodukčním věku (0–14) a k nárůstu obyvatelstva v poprodukčním věku (65+). Stejný trend je sledován i v celém Moravskoslezském kraji. Tabulka č. 31 Vývoj věkového složení obyvatel SO ORP Třinec Změna 2001-2015
2015
2001
Změna 2001-2015
Rok
2001
2015
Věk Stav Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
0-14 Abs.
%
0-14 Abs.
%
Abs.
%
65+ Abs.
%
65+ Abs.
%
Abs.
%
895 237 166
18 16,4 15,2
835 215 225
15,9 14,5 17,3
-60 -22 +59
-2,1 -1,9 +2,1
741 194 250
14,9 13,5 22,8
954 305 257
18,1 20,6 19,8
+213 +111 +7
55 344 255 79 90 209 6599 674 33 9636
15,1 17,7 19,0 17,0 15,5 21,0 17 17,6 16,1 17,2
70 305 262 80 143 173 5118 783 53 8262
18,3 15,0 16,7 14,9 18,7 16,9 14,3 17,5 18,8 15,1
+15 -39 +7 +1 +53 -36 -1481 +109 +20 -1374
+3,2 -2,7 -2,3 -2,1 +3,2 -4,1 -2,7 -0,1 +2,7 -2,1
51 327 188 68 95 128 5238 584 25 7889
14,0 16,8 14,0 14,6 16,4 12,9 13,5 15,2 12,2 14,1
50 372 221 99 120 158 6797 750 42 10125
13,1 18,3 14,1 18,4 15,7 15,5 19,0 16,8 14,9 18,5
-1 +45 +33 +31 +25 +30 +1559 +166 +17 2236
Průměrný věk 2001
2015
+3,2 +7,1 -3,0
38 38,4 42,9
41,7 43,4 42,4
-0,9 +1,5 +0,1 +3,8 -0,7 +2,6 +5,5 +1,6 +2,7 +4,4
39,4 39,4 37,8 38,7 39,9 39,6 38,4 38,4 38,1 39,1
39,7 42,1 39,8 42,2 40,3 39,3 42,6 40,7 39,4 42,1
Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, MOS
Nejlepší věková struktura je v obcích Vělopolí, Smilovice a Košařiska. Naopak nejhorší index mládí je v Třinci, Hnojníku a Řece. Obrázek č. 27 Průměrný věk obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Třinec
- 85 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Stejně, jako v jiných regionech, i zde dochází k dlouhodobému poklesu počtu obyvatel ve věkové kategorii 0–14, s čímž souvisí pokles potřeby počtu škol. Opačným směrem se ubírá vývoj počtu obyvatel nad 65 let. Z dlouhodobého hlediska jejich počet poroste, což úzce souvisí s potřebami v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb. Tabulka č. 32 Index stáří obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
2001
2015
Rozdíl 2015-2001
83 82 151 93 95 74 86 106 61 79 87 76 82
114 142 114 71 122 84 124 84 91 133 96 79 123
31 60 -37 -22 27 10 38 -22 30 54 9 3 41
Současný trend stárnutí populace v SO ORP Třinec ukazuje také index stáří, který v porovnání s rokem 2001, kde hodnota indexu stáří činila 82, se zvýšil na 123. Index stáří udává podíl obyvatel ve věku 65 a více na 100 obyvatel ve věku 0–14. V obcích, kde hodnoty indexu stáří překračují hranici 100, má obyvatelstvo v postproduktivním věku převahu nad obyvatelstvem v předproduktivním věku. Nejvyšší hodnota byla registrována v obcích Hnojník (142), Třinec (133) a největší nárůst zaznamenala obec Řeka, kde se oproti roku 2013 index stáří zvýšil z 92 na 124. Nejnižší index stáří naopak vykazuje obec Košařiska (71) a obec Vělopolí (79). Předpokladem úspěšného rozvoje obcí je nízká hodnota indexu stáří, naopak v obcích s vysokými hodnotami může dojít až k vymizení trvalého obydlení sídla.
3.1.7.4 vzdělanostní skladba Tabulka č. 33 Vzdělanostní skladba obyvatel obcí SO ORP Třinec (%) Obec Bez vzdělání, Střední vč. Úplné střední a základní vč. vyučení vyšší odborné neukončeného 2001 2011 2001 2011 2001 2011 Bystřice 25,6 18,6 37,3 32,1 28,8 33,1 Hnojník 26,8 20,7 37,1 34,1 27,2 31,2 Komorní 34,8 19,9 35,4 33,0 23,0 31,5 Lhotka Košařiska 35,5 23,8 42,25 37,6 19,67 31,0 Nýdek 32,6 24,4 38,6 34,2 23,6 29,2 Ropice 25,9 19,6 37,3 32,5 29,2 33,9 Řeka 26,4 15,2 44,2 38,4 24,8 32,4 Smilovice 28,3 18,0 40,12 28,9 25,66 37,4 Střítež 26,4 19,0 40,4 36,4 26,3 32,0 Třinec 25,8 19,5 38,4 34,7 27,8 31,1 Vělopolí 28,3 17,3 38,7 35,0 24,3 29,6 Vendryně 25,9 18,6 37,3 32,9 27,7 32,1 SO ORP 26,3 19,5 38,2 34,2 27,5 31,4 Třinec
Vysokoškolské
Index vzdělanosti
2001 8,0 8,1 6,1
2011 13,6 11,3 11,3
2001 36,8 35,3 23,1
2011 46,2 41,8 42,8
1,9 4,9 7,0 4,1 5,1 6,4 7,5 7,5 8,7 7,4
7,6 9,8 11,4 9,2 15,7 10,5 10,9 17,3 13,9 11,4
21,6 28,6 36,1 28,9 30,75 32,7 35,3 31,8 36,4 34,9
35,9 38,5 44,5 43,0 51,3 42,3 41,5 46,9 49,3 43,7
Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, 2011
Tabulka charakterizuje vzdělanostní strukturu obyvatelstva dle nejvyššího vzdělání a vychází z dat Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a 2011. Index vzdělanosti ukazuje podíl obyvatel s maturitou a vyšším vzděláním k obyvatelstvu staršímu 15 let. Celkově v SO ORP Třinec mezi roky 2001 a 2011 došlo ke snížení
- 86 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
podílu obyvatel se základním a bez základního vzdělání o 6,8%, mírnému snížení počtu obyvatel s vyučením a se středním vzděláním bez maturity a naopak mírnému zvýšení obyvatel s úplným středním vzděláním. K nárůstu o 4% došlo u obyvatel s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. K nárůstu indexu vzdělanosti došlo o 8%. Graf č. 16 Struktura vzdělanostní skladby obyvatel SO ORP Třinec v roce 2011
5 405
9 263 obyvatelé bez vzdělání a se základním vzděláním obyvatelé se SŠ a vyučení
obyvatelé s maturitou a VOŠ
14 898 obyvatelé s VŠ
16 200
Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2011
Z následujícího grafu je patrný trvalý pokles počtu žáků základních škol v řešeném regionu. V posledních třech letech došlo téměř ke stabilizaci počtu žáků v základních školách. V území jsou zastoupeny i polské školy, a to jak v samotném Třinci, tak i v okolních obcích. Klesající počet dětí ohrožuje existenci základních škol především v malých obcích. Zachování stávající sítě základních škol je důležitým faktorem z hlediska udržení sociální soudržnosti obyvatel většiny obcí v dané oblasti. Graf č. 17 Vývoj počtu žáků v základních školách v SO ORP Třinec
7 000 5 900
6 000 5 000
5 382 5 649 5 147
4 000
4 901
4 545
4 429
4 655
4 524
4 732
4 622 4 453
4 425
4 760 počet žáků
3 000 2 000 1 000 0
Zdroj dat: Městský úřad Třinec, odbor školství, kultury a tělovýchovy
- 87 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 34 Počet žáků v základních školách a kapacita škol (školní rok 2016/2017) Počet žáků 1. stupeň
Počet žáků 2. stupeň
361
297
663
838
Komorní Lhotka
73
0
73
90
Košařiska (ZŠ a PZŠ)
55
0
55
80
193
243
438
570
Nýdek
92
50
142
230
Ropice (ZŠ a PZŠ)
87
0
88
90
Smilovice
62
0
63
80
Střítež
78
0
78
82
Třinec
1 691
1 030
2 744
3 992
233
177
416
486
2 925
1 797
4 760
6 538
Obec
Bystřice (ZŠ s PZŠ)
Hnojník (ZŠ a PZŠ)
Vendryně (ZŠ a PZŠ) SO ORP Třinec
Počet žáků celkem
Kapacita
Zdroj dat: Městský úřad Třinec, odbor školství, kultury a tělovýchovy
3.1.7.5 národnostní složení Tabulka č. 35 Národnostní složení obyvatel v SO ORP Třinec Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí
Celkem
česká
Z toho národnosti (v %) slezská slovenská
moravská
romská
polská
2001
2011
2001
2011
2001
2011
2001
2011
2001
2011
2001
2011
2001
2011
4991
5267
65,4
55,3
0,4
0,4
1,2
1,4
1,2
1,1
-
-
29,7
24,2
1446
1486
82,2
65,2
0,9
0,9
1,9
1,1
2,3
2,0
-
-
11,5
10,8
1097
1226
72,8
63,1
-
0,5
1,5
2,3
2,3
1,7
-
-
21,4
15,7
365
382
57,3
50,0
0,3
1,0
1,1
2,4
0,8
0,8
-
-
38,6
25,7
1952
1983
69,2
58,5
0,4
0,4
1,7
1,1
1,1
0,9
-
-
26,5
18,6
1348
1491
65,7
54,7
0,4
0,3
1,0
0,8
3,1
1,7
-
-
28,9
23,6
466
487
73,0
64,3
-
0,8
1,7
0,2
1,3
2,1
-
-
21,2
14,0
581
714
68,3
57,6
1,0
1,0
0,9
0,7
1,0
1,0
-
-
26,3
22,1
996
1010
74,7
59,8
0,7
0,3
0,6
2,2
2,2
1,3
-
-
18,8
13,2
38953
37056
74,4
60,7
0,5
0,5
1,4
1,4
3,8
2,5
0,1
0,1
17,7
13,3
3842
4214
60,1
53,0
0,3
0,5
0,8
1,5
1,6
1,0
-
-
35,2
26,9
206
277
78,2
55,2
0,5
-
-
1,1
0,5
1,8
-
-
18,9
12,3
Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, 2011
Velký vliv především na soudržnost obyvatel v daném regionu má národnostní složení. Kromě české národnosti má velmi vysoké početní zastoupení národnost polská a omezeně i slovenská a slezská. Ostatní jsou zastoupeny pouze okrajově. Toto národnostní složení je dáno historickým vývojem a migračními poválečnými pohyby. Mezi roky 2001 a 2011 došlo k poklesu počtu osob hlásících se k nejpočetněji zastoupeným skupinám české a polské národnosti. Ostatní zůstávají na přibližně stejných hodnotách.
- 88 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.7.6 volební účast Tabulka č. 36a Volební účast I Zastupitelstvo obcí Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí Okres Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj Česká republika
Zastupitelstvo kraje
2002
2006
2010
2014
2004
2008
2012
2016
64,24 59,74 69,05 70,67 64,51 59,21 57,06 55,28 61,19 35,48 52,38 74,12 47,26 39,32 45,41
60,83 56,77 62,20 58,88 60,67 52,60 56,76 54,12 64,11 33,66 49,92 75,77 47,43 40,19 46,38
52,14 56,25 67,08 66,78 55,82 52,18 55,33 71,94 54,31 38,20 50,76 63,43 48,59 42,79 48,50
51,18 59,84 64,20 67,00 56,02 53,60 38,88 63,19 56,66 32,55 51,04 77,67 44,32 38,19 44,46
34,29 28,20 28,03 20,93 29,88 24,98 23,50 32,13 28,02 24,33 36,70 47,83 30,74 27,55 29,62
22,06 23,93 29,32 23,49 24,87 25,90 25,97 27,58 29,51 22,41 28,22 37,56 40,43 38,60 40,30
34,17 32,01 35,68 29,61 28,31 31,75 30,40 34,75 31,58 27,58 37,35 37,21 33,91 33,17 36,89
33,05 36,26 32,98 39,19 33,33 35,71 37,19 41,97 33,70 28,38 42,41 46,98 33,0 30,58 34,57
Zdroj dat: www.volby.cz
Tabulka č. 36b Volební účast II Poslanecké sněmovna Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí Okres FrýdekMístek Moravskoslezský kraj Česká republika
Evropský parlament
2006
2010
2013
2004
2009
2014
65,45 69,10 69,61 64,78 69,77 63,06 63,49 64,74 68,16 58,03 69,14 71,89
60,24 58,98 63,53 63,31 61,61 60,07 62,50 68,54 60,91 54,94 62,98 63,08
57,18 62,52 64,47 54,87 60,35 54,61 60,89 65,20 57,88 51,81 63,21 64,00
21,95 27,11 24,51 21,74 26,57 25,68 23,01 26,01 27,26 20,02 30,56 25,53
22,06 23,93 29,32 23,49 24,87 25,90 25,97 27,58 29,51 22,41 28,22 37,56
13,43 17,12 15,02 11,56 13,84 11,88 15,06 16,39 17,23 11,60 15,22 16,59
65,09
60,75
58,64
26,52
26,45
16,23
61,02
58,19
55,48
24,04
25,70
15,00
64,47
62,60
59,48
28,32
28,22
18,20
Zdroj dat: www.volby.cz
Obecně se dá říci, že čím má území více obyvatel, tím je volební účast nižší. Tomu odpovídají i údaje uvedené v tabulce výše. Nejnižší volební účast v jakémkoliv typu voleb má největší Třinec. Tento jev je dán tím, že v menších obcích voliči jednotlivé kandidáty prakticky znají osobně. Největší volební účast v obcích řešeného území byla u voleb do obecních zastupitelstev a do poslanecké sněmovny. Volby do poslanecké sněmovny občané považují za nejdůležitější a parlament za orgán, který nakonec rozhoduje o všem nejdůležitějším. Účast byla vyšší, než byl průměr v okrese Frýdek-Místek, v Moravskoslezském kraji i celorepublikový průměr.
3.1.7.7 občanská vybavenost 3.I.7.7 a) občanská vybavenost - školství Základní občanská vybavenost jednotlivých obcí výrazným způsobem ovlivňuje možnost jejich dalšího rozvoje.
- 89 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Vybavenost obcí a dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti v jednotlivých obcích je možno zhodnotit jako dobrou. Jako primární typ občanské vybavenosti v nejmenší sídelní jednotce lze označit síť základních škol. Pouze ve Vělopolí není ani mateřská ani základní škola. Tabulka č. 37 Občanská vybavenost – školství (školní rok 2016/2017) Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
Mateřská škola
ZŠ – nižší stupeň (1.-5. ročník)
ZŠ – vyšší stupeň (1.-9. ročník)
2 2 1 1 1 2 1 1 1 12 3 28
1 2 2 1 1 8 15
2 2 1 6 2 13 Zdroj dat: Městská a obecní statistika ČSÚ
Na území SO ORP Třinec se nachází tyto střední školy a školská zařízení: Střední odborná škola Třineckých železáren – nabízí kompletní výuku středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem. Gymnázium Třinec, příspěvková organizace, nabízí vzdělání v oborech šestileté a čtyřleté všeobecné gymnázium. Třinecká obchodní akademie, spol. s r. o., nabízí denní studium v oborech veřejnoprávní činnost, obchodní akademie, hotelnictví a cestovní ruch, informační technologie. Základní umělecká škola Třinec – poskytuje výuku v oboru výtvarném, hudebním, tanečním a literárnědramatickém. Dům dětí a mládeže Třinec, příspěvková organizace. Dům dětí a mládeže Bystřice, příspěvková organizace. Mají zde své pobočky i některé vysoké školy – Vysoká škola báňská, Vysoká škola podnikání, Ostravská univerzita. Pro seniory je pravidelně pořádána Univerzita III. věku. 3.I.7.7 b) občanská vybavenost – sociální oblast, zdravotnictví Sociální oblast je předmětem komunitního plánování. Při sestavování komunitních plánů se vychází z aktuálních potřeb a poznatků vycházejících přímo od občanů města či regionu. Komunitní plánování probíhá na úrovni obcí, regionů a krajů. Na území ORP Třinec se nacházejí: Domy s pečovatelskou službou – Bystřice, Hnojník, Nýdek, Třinec, Vendryně, Domovy důchodců – Hnojník, Komorní Lhotka (2), Nýdek, Třinec (2) Domov – penzion pro důchodce – Bystřice, Nýdek, Třinec, Ústavy sociální péče pro mládež – Komorní Lhotka, Třinec, Ústavy sociální péče pro dospělé – Komorní Lhotka, Úřad práce – krajská pobočka Ostrava, kontaktní pracoviště Třinec Území je dobře vybaveno zdravotnickými zařízeními. V Třinci se nacházejí 2 nemocnice: Nemocnice Třinec, příspěvková organizace – poskytuje jak ambulantní péči v 18 specializovaných ambulancích tak i lůžkovou péči ve 21 odděleních.
- 90 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Nemocnice Podlesí, a.s. – která je známá především díky svému kardiovaskulárnímu centru, ale má i další ambulance a oddělení. Téměř v každé obci jsou ordinace praktického lékaře, dětského lékaře, zubního lékaře a nezřídka i odborného ženského lékaře. Dobře dostupná je rovněž lékárenská péče. 3.I.7.7 c) občanská vybavenost - ostatní
Celkem
21
2
1
2
5
16
16
24
30
6
Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně
pro
2 2 2 1 2 2 1 1 2 13 2 -
Ostatní zař. tělovýchovu
Hřbitov
2 2 2 1 2 2 1 1 1 8 2 -
Zimní stadiony
Sakrální stavba
2 1 1 1 1 1 8 1 -
Stadiony kryté
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
1 1 1 1 1 1 1 7 1 1
Stadiony otevřené
Kulturní ostatní
1 1 3 -
Tělocvičny
Galerie
1 1 -
Hřiště
Muzeum
1 -
Hnojník
- z toho kryté bazény
Divadlo
1 1 -
Bystřice
Koupaliště a bazény
Kino
Vělopolí
1 1 1 1 1 1 1 1 1 10 1 1
Obec
Smuteční síň
Veřejná knihovna vč. poboček
zařízení
Tabulka č. 38 Občanská vybavenost – kultura, sport, ostatní
1 1 1 1 2 -
1 1 1 1 3 -
1 1 -
3 2 1 1 2 2 3 1 15 1 -
2 3 1 1 1 2 2 1 12 1 -
1 1 1 3 1 -
1 1 -
1 1 -
6 1 1 1 1 1 2 9 1 1
7
2
31
26
7
2
2
24
Zdroj dat: Městská a obecní databáze ČSÚ
V území je dobře fungující síť knihoven. Ve většině obcí je středisko pro volný čas dětí a mládeže a kulturní zařízení. Ve všech obcích (kromě Vělopolí) je tělocvična minimálně ve školském zařízení a hřiště. Stadion se nachází v Bystřici, Nýdku, Smilovicích, Třinci a Vendryni. Každá obec (kromě Vělopolí) má svůj hřbitov. V Třinci je pak i kino, divadlo, muzeum, galerie. Všechna tato zařízení hrají důležitou roli z hlediska udržení sociální soudržnosti obyvatel v dané oblasti. Ve většině obcí kromě obcí Košařiska, Řeka, Vělopolí je pošta.
Důležitým faktorem ovlivňujícím rozhodnutí o výběru lokality pro bydlení je, kromě existence základní občanské vybavenosti v místě bydliště, i dostupnost centra s větší občanskou vybaveností. V řešeném území je takovýmto centrem přirozené spádové město Třinec. Za optimální je považována doba dostupnosti do 15 min. Ne všechny obce v řešeném území této optimální doby dosahují.
- 91 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 39 Doba dojezdu do obce s rozšířenou působností Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Vendryně Vělopolí
Doba dojezdu 8
Vzdálenost [km] 5,3
17 22 16 15 13 20 16 14 5 19
13,2 16,3 11,1 9,5 8,5 15,1 12,5 11,2 3,5 14 Zdroj dat: maps.google.cz
Skutečné doby dojezdu uvedené v tabulce jsou spíše nereálné, protože dopravní situace na komunikaci I/11, po které je potřeba se do Třince dostat, je prakticky v každou denní i noční dobu velmi špatná a skutečná doba pro dojezd je vyšší. Obrázek č. 28 Doba dojezdu do města Třince
- 92 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Bystřice SILNÉ STRÁNKY - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - základní škola s úplnou základní školní docházkou (1.-9. tř.) v obci - dům s pečovatelskou službou, penzion pro důchodce - vysoký index vzdělanosti - klidová zóna s herními plochami pro děti v centru obce - základní občanská vybavenost na území obce (lékaři, lékárna, obchody, sportovní a kulturní zařízení, apod.) - bohatá činnost spolků v obci - bohatý kulturní život, množství pořádaných kulturních a společenských akcí PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza - Hnojník SILNÉ STRÁNKY - mírný, ale trvalý růst počtu obyvatel - základní škola s úplnou základní školní docházkou (1.-9. tř.) v obci - dům s pečovatelskou službou, domov důchodců PŘÍLEŽITOSTI - základní občanská vybavenost na území obce - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel SWOT analýza - Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - klesající počet obyvatel starších 65 let - rostoucí počet obyvatel mladších 15 let - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - mírný, ale trvalý růst počtu obyvatel - domov důchodců - ústav soc. péče pro mládež, pro dospělé PŘÍLEŽITOSTI - základní občanská vybavenost na území obce - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel SWOT analýza - Košařiska SILNÉ STRÁNKY - klesající počet obyvatel starších 65 let - rostoucí počet obyvatel mladších 15 let - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - mírný, ale trvalý růst počtu obyvatel
SLABÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel starších 65 let - klesající počet obyvatel mladších 14 let - chybí volnočasová zařízení vyšší kategorie (wellness, masáže, rehabilitace,…) - mírný pokles počtu obyvatel
HROZBY - zhoršování věkové skladby SLABÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel starších 65 let - klesající počet obyvatel mladších 14 let - nadprůměrné zastoupení osob pouze se základním vzděláním - chybí kulturní sál, kde by se mohli občané scházet - nízký index vzdělanosti HROZBY - zhoršování věkové skladby - „aktivní“ obyvatelé postupně stárnou, chybí „aktivní“ mladí
SLABÉ STRÁNKY - nižší než celorepublikový průměr osob s vysokoškolským vzděláním - nadprůměrné zastoupení osob pouze se základním vzděláním - ZŠ pouze s nižším stupněm - nízký index vzdělanosti HROZBY - zhoršování věkové skladby
SLABÉ STRÁNKY - nadprůměrné zastoupení osob pouze se základním vzděláním - ZŠ pouze s nižším stupněm - kapacitně nevyhovující objekt MŠ špatný televizní signál, signál mobilních operátorů a internetového připojení - nízký index vzdělanosti - chybí objekty základního občanského vybavení (např. obchod s potravinami)
- 93 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
PŘÍLEŽITOSTI - základní občanská vybavenost na území obce - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel - rekonstrukce, příp. zvětšení kapacity ZŠ a MŠ - stavba víceúčelového hřiště SWOT analýza - Nýdek SILNÉ STRÁNKY - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - mírný, ale trvalý růst počtu obyvatel - základní škola s úplnou základní školní docházkou (1.-9. tř.) v obci - dům s pečovatelskou službou, domov důchodců, penzion pro důchodce - nové „Zázemí pro sportovce“ u fotbalového hřiště - kulturní akce na území obce
PŘÍLEŽITOSTI - základní občanská vybavenost na území obce - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel - výstavba nové sportovní haly u ZŠ SWOT analýza - Ropice SILNÉ STRÁNKY - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - mírný, ale trvalý růst počtu obyvatel - vysoký index vzdělanosti
PŘÍLEŽITOSTI - základní občanská vybavenost na území obce - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel - dostavba či výstavba nového objektu MŠ, rozšíření kuchyně v MŠ
HROZBY - zhoršování věkové skladby
SLABÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel starších 65 let - klesající počet obyvatel mladších 14 let - nižší než celorepublikový průměr osob s vysokoškolským vzděláním - nadprůměrné zastoupení osob pouze se základním vzděláním - chybí pohraniční policie, s tím souvisí nárůst kriminality - nízký index vzdělanosti - chybí občanské zázemí typu kavárna, cukrárna, restaurace s příjemným prostředím - zvýšené množství krádeží v rekreačních objektech - překračování povolené rychlosti HROZBY - zhoršování věkové skladby
SLABÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel starších 65 let - klesající počet obyvatel mladších 14 let - ZŠ pouze s nižším stupněm - chybí zázemí pro volnočasové aktivity dětí a mládeže - chybějící základní občanská vybavenost typu lékař apod. - chybí obecní policie - MŠ nevyhovuje z hlediska technického stavu - chybějící prodejna potravin v části Za lesem a chybějící nabídka služeb - chybějící občanská vybavenost typu lékař apod. HROZBY - zhoršování věkové skladby -
- 94 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace SWOT analýza - Řeka SILNÉ STRÁNKY - vysoké zastoupení menšiny
Úřad územního plánování Třinec
polské
národnostní
PŘÍLEŽITOSTI - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel SWOT analýza - Smilovice SILNÉ STRÁNKY - klesající počet obyvatel starších 65 let - rostoucí počet obyvatel mladších 15 let - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - nárůst počtu obyvatel - vysoký index vzdělanosti - kulturní akce na území obce PŘÍLEŽITOSTI - základní občanská vybavenost na území obce - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel - rekonstrukce a přístavba ZŠ a MŠ, přístavba hřiště a tělocvičny SWOT analýza - Střítež SILNÉ STRÁNKY - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - pořádání kulturních akcí na území obce
PŘÍLEŽITOSTI - základní občanská vybavenost na území obce - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel - zachování lékařské péče na území obce - přestavba stávající ZŠ a rekonstrukce MŠ ve vedlejší budově SWOT analýza - Třinec SILNÉ STRÁNKY - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - základní škola s úplnou základní školní docházkou (1.-9. tř.) v obci - zastoupeny subjekty poskytující středoškolské vzdělání - dům s pečovatelskou službou, domov důchodců, penzion pro důchodce - ústav soc. péče pro mládež
SLABÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel starších 65 let - klesající počet obyvatel mladších 14 let - nízký index vzdělanosti - absence základní školy v obci - mírný pokles počtu obyvatel HROZBY - další zhoršování věkové skladby SLABÉ STRÁNKY - nižší než celorepublikový průměr osob s vysokoškolským vzděláním - ZŠ pouze s nižším stupněm -
HROZBY - zhoršování věkové skladby - plánované rušení pošty - plánované zrušení policie v Hnojníku
SLABÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel starších 65 let - klesající počet obyvatel mladších 14 let - nízký index vzdělanosti - ZŠ pouze s nižším stupněm - kapacitně a po technické stránce nevyhovující budova ZŠ - pokles počtu obyvatel - omezené možnosti volnočasových aktivit - chybí občanská vybavenost typu kavárna, cukrárna, obchod, apod. - chybí dům pro seniory HROZBY - zhoršování věkové skladby - nejednoznačný trend vývoje počtu obyvatel
SLABÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel starších 65 let - klesající počet obyvatel mladších 14 let - dlouhodobý pokles počtu obyvatel - nízký index vzdělanosti - nedostatek veřejně přístupných dětských hřišť - nedostačující kapacity MŠ v některých místních částech (Nebory, Karpentná, Osůvky) - nedostačující kapacity ZŠ v některých místních částech (Oldřichovice, Nebory)
- 95 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
PŘÍLEŽITOSTI - základní občanská vybavenost občanská vybavenost vyššího stupně na území obce - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel - výstavba nového objektu MŠ v místní části Borek - výstavba nového objektu tělocvičny u ZŠ v Neborech a u PZŠ Nádražní SWOT analýza - Vendryně SILNÉ STRÁNKY - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - výrazný nárůst počtu obyvatel - základní škola s úplnou základní školní docházkou (1.-9. tř.) v obci - dům s pečovatelskou službou - vysoký index vzdělanosti PŘÍLEŽITOSTI - základní občanská vybavenost na území obce - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel SWOT analýza - Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel mladších 15 let - vysoké zastoupení polské národnostní menšiny - nárůst počtu obyvatel - vysoký index vzdělanosti PŘÍLEŽITOSTI - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel
HROZBY - zhoršování věkové skladby - další odliv obyvatel
SLABÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel starších 65 let - klesající počet obyvatel mladších 14 let - kapacitně nevyhovující budovy MŠ a ZŠ
HROZBY - zhoršování věkové skladby
SLABÉ STRÁNKY - rostoucí počet obyvatel starších 65 let - absence základní školy v obci - rostoucí kriminalita
HROZBY - zhoršování věkové skladby
SWOT analýza – SO ORP Třinec – sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - základní občanská vybavenost - nadprůměrná hustota osídlení v jednotlivých obcích - pokles populace ve skupině 0-14 - zpracovaný komunitní plán - nárůst populace ve věku 65+ - rostoucí index vzdělanosti - pokles počtu obyvatel PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel - další stárnutí populace - doplnění občanské vybavenosti pro - nedostatek sociálních zařízení pro starší volnočasové aktivity občany
- 96 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.8 bydlení Oblast bydlení úzce souvisí se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami, s nimiž se navzájem ovlivňuje. SO ORP Třinec je územím s rozptýlenou slezskou zástavbu, která je situována kolem místních komunikací, většina území je napojena na inženýrské sítě. V naprosté většině obcí se jedná o bydlení v rodinných domech, kromě Třince, kde počet bytů v bytových domech značně převyšuje individuální bydlení. Domovní fond, bytový fond V SO ORP Třinec tvoří 80,7 % domovního a bytového fondu rodinné domy. Ve všech obcích převládá bydlení v rodinných domech nad bytovými domy, kromě Třince, kde je počet bytů v bytových domech více než dvojnásobný oproti bytům v rodinných domech. K 26. 3. 2011 bylo v SO ORP Třinec celkem 19 888 obydlených bytů, v roce 2001 to bylo 19 672 bytů. Mezi roky 2001 a 2011 zde došlo k nárůstu bytového fondu o 1,1% což absolutně představuje 216 dokončených bytů. V Moravskoslezském kraji došlo mezi roky 2001 a 2011 k poklesu bytového fondu o 1,7% a v České republice naopak k nárůstu o 1,7%. Tabulka č. 40 Domovní fond (k 26. 3. 2011)
87,4 81,0 75,3
1 688 511 349
Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených bytech 46 16 56
0 7 6 1 0 7 807 0 12 888 25 191
95,4 76,0 87,5 70,0 83,5 87,6 76,5 79,8 91,5 80,7 74,9
91 609 482 156 236 315 14 048 80 1 323 19 888 460 513
0 92 7 35 18 4 43 3 19 339 6 279
214 643
71,2
z toho
Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec Moravskoslezský kraj Česká republika
Domy celkem 1 346 389
Trvale obydlené domy
rodinné domy
bytové domy
1 214 338 304
1 177 315
30 12
290
6
87 583 417 183 231 259 5 012 89 1 119 10 100 194 420
83 457 375 131 195 234 4 682 72 1 043 9 128 173 067
83 443 365 128 193 227 3 835 71 1 024 8 151 145 659
2 149 756
1 772 909
1 529 834
385
- 97 -
Podíl bydlení v rodinných domech
Trvale obydlené byty
3 894 210 166 760 Zdroj dat: ČSÚ,SLDB 2011
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 41 Dokončené byty v letech 2005 – 2015 Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec MSK kraj Česká republika
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Bytů/1000ob/rok 2009 2015 3,3 3,0 1,9 0,7 4,2 4,6
19 3 4
10 2 7
15 1 1
23 5 4
19 3 9
21 3 7
30 7 9
23 3 5
28 1 5
18 2 5
16 3 6
0 2 6 1 5 2 89 20 2 153
0 2 7 3 4 2 49 19 1 106
0 3 7 3 1 1 65 31 0 128
2 0 2 2 9 0 76 19 3 145
0 5 10 1 7 2 76 24 1 157
4 3 12 1 2 1 76 18 0 158
1 5 13 4 3 2 70 31 2 177
1 4 3 0 9 8 99 20 3 178
0 5 13 2 1 3 100 26 3 187
1 6 6 0 3 4 71 18 0 134
2 7 8 2 4 4 66 18 0 136
1,3 1,2 4,4 4,2 7,5 1,2 1,9 5,6 5,4 2,5
5,3 3,5 5,1 3,7 5,3 4,0 1,8 4,0 0 2,5
1924 32863
1632 30190
1958 41649
2453 38380
2 984 38473
2 898 36442
2 523 28630
2 698 29467
2 404 25238
1943 23954
2187 25095
2,2 3,6
1,8 2,4
Zdroj dat: ČSÚ
Vývoj počtu dokončených bytů v jednotlivých letech v jednotlivých obcích je kolísající. Nejvíce bytů v absolutním počtu bylo dokončeno v Třinci, Vendryni a Bystřici. V SO ORP Třinec se v posledních dvou letech růst počtu bytů zpomalil. Stejný trend je vykazován i v celém Moravskoslezském kraji a České republice. Tabulka č. 42 Kvalitativní kategorie bytů Byty Kategorie I. Obec Celkem Celkem % Bystřice 1525 1334 87,5 Hnojník 488 451 92,4 Komorní Lhotka 296 260 87,8 Košařiska 94 76 80,9 Nýdek 608 480 78,9 Ropice 424 355 83,7 Řeka 152 128 84,2 Smilovice 180 136 75,6 Střítež 312 272 87,2 Třinec 14 354 13 143 91,6 Vendryně 1 178 1 036 87,9 Vělopolí 61 53 86,9 SO ORP Třinec 19 672 17 724 90,1
Kategorie II. Celkem % 120 7,9 21 4,3 22 7,4 9 9,6 74 12,1 45 10,6 13 8,6 29 16,1 29 9,3 519 3,6 87 7,4 4 6,6 972 4,9
Kategorie III. Celkem % 44 2,9 8 1,6 3 1,0 5 5,3 29 4,8 14 3,3 4 2,6 10 5,6 7 2,2 284 2,0 29 2,5 3 4,9 440 2,2
Kategorie IV. Celkem % 20 1,3 5 1,0 6 2,0 4 0,0 23 3,8 10 2,4 7 4,6 2 1,1 3 1,0 368 2,6 17 1,4 1 1,6 466 2,4
Zdroj dat: SLDB 2001
Z výše uvedené tabulky je patrné, že největší zastoupení mají byty I. kategorie. Ostatní kategorie jsou zastoupeny jen okrajově. Údaje jsou ze Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001.
Dalším ukazatelem kvality bydlení je průměrná obložnost jednoho bytu, vyjádřená průměrným počtem osob v jednom bytě. Je mírně vyšší, než je průměr Moravskoslezského kraje i celorepublikový průměr. Mezi roky 2001 a 2011 se tento ukazatel v jednotlivých obcích SO ORP Třinec téměř nezměnil.
- 98 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 43 Průměrná obložnost 1 bytu Průměrný počet osob /1byt 2001 2011 3,27 3,12 2,96 2,91 3,13 3,51 3,85 4,20 3,18 3,26 3,18 3,09 3,00 3,12 3,23 3,03 3,19 3,21 2,68 2,64 3,26 3,19 3,33 3,46 2,86 2,80 2,66 2,68 2,64 2,71
Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec Moravskoslezský kraj Česká republika
Zdroj dat: SLDB 2001, 2011
Úroveň bydlení je možno posuzovat podle technického vybavení bytů. Základní technickou vybavenost, tj. vlastní koupelnu a splachovací záchod má naprostá většina domácností. Vodovod v bytě má téměř 100% domácností v řešeném území, kromě Vělopolí. Plynofikace neproběhla v obcích Vělopolí, Košařiska a pouze z malé části ve Smilovicích, protože se jedná o obce s nízkou intenzitou pouze rozptýlené zástavby, kde by toto opatření bylo ekonomicky nerentabilní. Většina obcí SO ORP Třinec je ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou nadprůměrně vybavena počítači. Tabulka č. 44 Technická vybavenost bytů
Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec MSK Česká republika
Trvale obydlené byty celkem
Vodovod v bytě*
Plyn v bytě
Splachovací záchod
Vlastní koupelna
Vybavení PC
1 688 511
Abs. 1 236 407
% 73,2 79,6
Abs. 1 507 481
% 98,9 98,6
Abs. 1 560 485
% 92,4 94,9
Abs. 1 646 501
% 97,5 98,0
Abs. 1 086 317
% 64,3 62,0
349
254
72,8
287
97,0
342
98,0
339
97,1
237
67,9
91 609 482 156 236 315 14 048 1 323 80
25 363 297 91 115 233 11 342 976 5
27,5 59,6 61,6 58,3 48,7 74,0 80,7 73,8 6,3
93 595 419 145 175 305 14 104 1 161 61
99,0 97,9 98,9 95,4 97,3 97,8 98,3 98,6 75,3
85 558 446 140 220 297 13 447 1 253 75
93,4 91,6 92,5 89,7 93,2 94,3 95,7 94,7 93,4
86 586 467 145 228 306 13 582 1 287 79
94,5 96,2 96,9 92,9 96,6 97,1 96,7 97,3 98,8
63 368 317 92 163 217 7 979 851 55
69,2 60,4 65,8 58,0 69,1 68,9 56,8 64,3 68,8
19 888
15 344
77,2
19 333
98,2
18 908
95,1
19 252
96,8
11 745
59,1
460 513
374 368
81,3
466 638
99,2
448 723
97,4
98,2
274 686
59,6
3894210
2574290
66,1
3770500
97,4
3759669
96,5
452 125 379279 8
97,4
2355763
60,5
Zdroj dat: SLDB 2001, 2011 (* údaj ze SLDB 2001, ostatní údaje ze SLDB 2011)
- 99 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Bystřice SILNÉ STRÁNKY - velký zájem o výstavbu - vysoká intenzita bytové výstavby - dostatek stavebních pozemků - převažuje individuální výstavba - většina bytů v osobním vlastnictví - obec má platný územní plán PŘÍLEŽITOSTI - postupná modernizace, zateplování domů
SLABÉ STRÁNKY - nadměrné zahušťování obce novou výstavbou na relativně malých pozemcích - nepřipravenost stavebních pozemků zejména co se týká komunikací
HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti se svahovými deformacemi - střet zastavěného území se záplavovým územím - možné střety výstavby a chráněné krajiny
SWOT analýza - Hnojník SILNÉ STRÁNKY - převažuje individuální výstavba - většina bytů v osobním vlastnictví PŘÍLEŽITOSTI - postupná modernizace, zateplování domů
SLABÉ STRÁNKY - snížení zájmu o výstavbu HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti s možnou těžbou - střet zastavěného území se záplavovým územím
SWOT analýza - Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - vysoká intenzita bytové výstavby - nadprůměrná intenzita bytové výstavby na 1000 ob. - převažuje individuální výstavba - většina bytů v osobním vlastnictví PŘÍLEŽITOSTI - postupná modernizace, zateplování domů
SWOT analýza - Košařiska SILNÉ STRÁNKY - minimální omezení v území vyplývající ze svahových deformací PŘÍLEŽITOSTI - využívání dotačních prostředků - postupná modernizace, zateplování domů SWOT analýza - Nýdek SILNÉ STRÁNKY - relativně dobrá kvalita obytného prostředí - převažuje individuální výstavba - většina bytů v osobním vlastnictví PŘÍLEŽITOSTI - postupná modernizace, zateplování domů
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti s možnou těžbou - střet zastavěného území se záplavovým územím - možné střety výstavby a chráněné krajiny
SLABÉ STRÁNKY - velmi nízká intenzita bytové výstavby - nízká intenzita plynofikace - rozptýlená zástavba zvyšuje náklady na přípravu a údržbu území HROZBY - možné střety výstavby a chráněné krajiny
SLABÉ STRÁNKY - nízká intenzita bytové výstavby na 1000 ob.
HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti se svahovými deformacemi
- 100 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Ropice SILNÉ STRÁNKY - vysoká intenzita bytové výstavby - převažuje individuální výstavba - většina bytů v osobním vlastnictví PŘÍLEŽITOSTI - využívání dotačních prostředků - postupná modernizace, zateplování domů
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti s možnou těžbou - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti se svahovými deformacemi - střet zastavěného území se záplavovým územím
SWOT analýza - Řeka SILNÉ STRÁNKY - relativně dobrá kvalita obytného prostředí - nadprůměrná intenzita bytové výstavby na 1000 ob - většina bytů v osobním vlastnictví PŘÍLEŽITOSTI - postupná modernizace, zateplování domů
SWOT analýza - Smilovice SILNÉ STRÁNKY - relativně dobrá kvalita obytného prostředí PŘÍLEŽITOSTI - možnost využití stavebních proluk uvnitř zastavěného území - postupná modernizace, zateplování domů
SWOT analýza - Střítež SILNÉ STRÁNKY
HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti s možnou těžbou - možné střety výstavby a chráněné krajiny SLABÉ STRÁNKY - nízká intenzita plynofikace - nízká intenzita bytové výstavby na 1000 ob. HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti se svahovými deformacemi - střet zastavěného území se záplavovým územím - možné střety výstavby a chráněné krajiny SLABÉ STRÁNKY - nízká intenzita bytové výstavby na 1000 ob. HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti s možnou těžbou - střet zastavěného území se záplavovým územím
PŘÍLEŽITOSTI - postupná modernizace, zateplování domů
SWOT analýza - Třinec SILNÉ STRÁNKY - velký zájem o výstavbu v okrajových částech - dostatek stavebních pozemků PŘÍLEŽITOSTI - postupná modernizace, zateplování domů
SLABÉ STRÁNKY - rozptýlená zástavba zvyšuje náklady na přípravu a údržbu území
SLABÉ STRÁNKY - vysoký podíl bydlení v bytových domech - nepřipravenost stavebních pozemků zejména co se týká komunikací - celkově nižší zájem o bytovou výstavbu HROZBY - zastarávání bytového fondu v bytových domech patřících především soukromým subjektům - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti se svahovými deformacemi - střet zastavěného území se záplavovým územím - možné střety výstavby a chráněné krajiny
- 101 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Vendryně SILNÉ STRÁNKY - velký zájem o výstavbu - dostatek stavebních pozemků - nadprůměrná intenzita bytové výstavby na 1000 ob PŘÍLEŽITOSTI - postupná modernizace, zateplování domů
SWOT analýza - Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - převažuje individuální výstavba - nadprůměrná intenzita bytové výstavby na 1000 ob. PŘÍLEŽITOSTI - postupná modernizace, zateplování domů
SWOT analýza – SO ORP Třinec – bydlení SILNÉ STRÁNKY - většina bytů jsou byty I. kategorie - rostoucí počet dokončených bytů na 1000 obyvatel - všechny obce mají platný územní plán PŘÍLEŽITOSTI - využívání dotačních prostředků - postupná modernizace, zateplování domů
SLABÉ STRÁNKY - nadměrné zahušťování obce novou výstavbou na relativně malých pozemcích - nepřipravenost stavebních pozemků, zejména co se týká komunikací HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti se svahovými deformacemi - střet zastavěného území se záplavovým územím - možné střety výstavby a chráněné krajiny SLABÉ STRÁNKY - nízká intenzita plynofikace - rozptýlená zástavba zvyšuje náklady na přípravu a údržbu území - domácnosti jsou podprůměrně vybavené HROZBY - zhoršené možnosti rozvoje obce v souvislosti s možnou těžbou
SLABÉ STRÁNKY - nadprůměrná obložnost bytů
HROZBY
- 102 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.9 rekreace Rekreaci můžeme posuzovat jako zdroj odpočinku, nezbytný pro znovuobnovení fyzických a psychických sil člověka a zároveň z ekonomického hlediska. Rozvoj cestovního ruchu výrazně přispívá k rozvoji ekonomiky území. Negativním důsledkem je vliv na životní prostředí, v důsledku využívání nejrychlejších a nejpohodlnějších, ne však nejšetrnějších druhů dopravy a možný vliv nekontrolované návštěvnosti některých oblastí turisty. Rekreaci můžeme dělit na každodenní – popracovní a volnočasovou rekreaci (sportovní a kulturní zařízení v regionu a zájmové organizace), krátkodobou – např. víkendová a pobytovou. Z tohoto hlediska můžeme SO ORP Třinec zařadit do oblasti každodenní – popracovní rekreace. Ubytovací kapacity Ubytovací infrastruktura v zájmovém území zahrnuje jednak ubytovací zařízení hromadného typu, jednak objekty individuální rekreace. Některé informace o ubytovací infrastruktuře lze získat z údajů českého statistického úřadu, ovšem často bývají neaktuální, nepřesné a neodpovídají skutečnému stavu. Údaje uváděné v textu dále byly získány vlastním šetřením. Ubytovací zařízení hromadného typu K ubytovacím zařízením hromadného typu (HUZ) jsou kromě HUZ zařazeny i soukromé objekty rekreačního charakteru, které jsou prezentovány na internetových stránkách a jsou určeny k pronájmu a také ubytovací zařízení, která disponují méně než 10 lůžky. V zájmovém území patří k těmto zařízením hotely, penziony, turistické chaty, turistické ubytovny, rekreační chaty a chalupy. Charakteristika ubytovacích zařízení hromadného typu je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 45 Počet ubytovacích zařízení a jejich lůžková kapacita v obcích SO ORP Třinec (k 31. 12. 2011) Počet ubytovacích zařízení s 10 a více lůžky
s méně než 10 lůžky
Celková lůžková kapacita
Počet lůžek/100 obyvatel
Bystřice
6
4
198
3,8
Hnojník
1
1
18
1,2
Komorní Lhotka
7
1
416
34,0
Košařiska
4
1
115
29,2
Nýdek
4
1
100
5,0
Ropice
1
0
27
1,8
Řeka
5
1
235
48,6
Smilovice
1
0
50
7,0
Střítež
0
1
8
0,8
Třinec
13
6
930
2,5
Vělopolí
1
1
18
6,5
Vendryně
1
2
97
2,3
SO ORP Třinec
44
19
Obec
2 212 4,0 Zdroj dat: vlastní šetření MěÚ Třinec, odbor SŘaÚP
Objekty individuální rekreace (OIR) Mezi objekty individuální rekreace byly vybrány nejprve objekty, které jsou dle katastru nemovitostí vedeny jako budovy s číslem evidenčním nebo stavby pro rodinnou rekreaci. Následně byly doplněny o budovy s čísly popisnými, jež podle údajů Českého statistického úřadu (Registr sčítacích obvodů a budov - RSO)
- 103 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
slouží k rekreaci a byly vyřazeny budovy s čísly evidenčními, které byly označeny jako trvale obydlené. V případě, že se některé z vybraných objektů shodovaly s již výše uvedenými zařízeními hromadného typu, nebyly do této kategorie zařazovány. Nejvíce takto vymezených OIR se nachází v podhorské oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd – konkrétně v obcích Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Řeka a v jižní části města Třince. Mimo zájmové území nebyly objekty individuální rekreace zjišťovány. Lůžkovou kapacitu všech OIR v zájmovém území nelze zjistit přesně, lze jen odhadnout přibližnou hodnotu. Ne všechny OIR totiž mohou sloužit k přenocování – objekty vedené jako stavby pro rodinnou rekreaci nemají v mnoha případech přiděleno žádné číslo popisné ani evidenční, mohou to být např. jen zahrádkářské chatky. Lůžková kapacita tedy byla počítána jen u těch OIR, které měly přiřazeno číslo popisné nebo evidenční, přičemž byly vyřazeny objekty s číslem evidenčním, které jsou dle RSO vedeny jako chata bez bytu. Na jeden objekt byla uvažována 4 lůžka. Údaje o počtu OIR a jejich lůžkové kapacitě v jednotlivých obcích jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 46 Počet objektů individuální v obcích zájmového území (k 31. 12. 2011)
rekreace
a
jejich
celková
lůžková
Počet OIR
Uvažovaný počet OIR s lůžkovou kapacitou
Lůžková kapacita
Počet lůžek/100 obyvatel
Bystřice
39
30
120
2,3
Hnojník Komorní Lhotka Košařiska
29
25
100
6,6
420
415
1 660
135,7
119
117
468
118,8
Nýdek
209
202
808
40,6
Ropice
5
4
16
1,1
Řeka
363
357
1 428
295,0
Smilovice
11
8
32
4,5
Střítež
4
0
0
0,0
Třinec
389
241
964
2,6
Vělopolí
1
0
0
0,0
Vendryně
29
2
8
0,2
1 618
1 401
Obec
SO ORP Třinec
kapacita
5 604 10,1 Zdroj dat: vlastní šetření MěÚ Třinec, odbor SŘaÚP
Stravovací zařízení V zájmovém území jsou zastoupena stravovací zařízení různého typu - pizzerie, bary, hostince, kavárny, vinárny, cukrárny, bistra, bufety, občerstvení, stravování je zajišťováno i v některých ubytovacích zařízeních, sportovně-zábavních zařízeních či turistických chatách. Nejvíce stravovacích zařízení je soustředěno na území města Třince. Vyšší počet restauračních zařízení vykazují obce Bystřice, Komorní Lhotka a Nýdek. Naopak nejméně stravovacích zařízení mají obce Smilovice a Střítež – Smilovice pouze jedno zařízení a Střítež žádné.
- 104 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 47 Počet stravovacích zařízení v obcích zájmového území (k 31. 12. 2011) Počet stravovacích zařízení Obec
Restaurační zařízení
Bufety, bistra
Hostince, kavárny, vinárny, cukrárny
Celkem
Bystřice
10
0
7
17
Hnojník
1
2
2
5
Komorní Lhotka
10
0
0
10
Košařiska
3
1
0
4
Nýdek
8
0
3
11
Ropice
3
0
0
3
Řeka
5
0
1
6
Smilovice
1
0
0
1
Střítež
0
0
0
0
Třinec
45
8
39
92
Vělopolí
1
0
1
2
Vendryně
5
1 6 12 Zdroj dat: vlastní šetření MěÚ Třinec, odbor SŘaÚP
Pěší turistika a cykloturistika V zájmovém území se nachází poměrně hustá síť značených tras pro pěší turistiku a cykloturistiku. Významné jsou také naučné stezky a trasa pro hipoturistiku. Turistické trasy procházejí téměř každou obcí, výjimkou jsou obce Ropice a Vělopolí. Obcemi Hnojník a Střítež jsou turistické trasy vedeny jen zčásti – jedná se o turistická východiště. Páteřní (červeně značené) trasy procházejí převážně horskými hřebeny v hraničních liniích zájmového území, na ně se napojují modře, zeleně a žlutě značené trasy vedoucí z centrálních částí obcí. Cyklistické trasy procházejí bez výjimky územím každé obce zájmového území. Převážně se jedná o místní cyklotrasy různé délky – v zájmovém území se vyskytuje těchto místních cyklotras celkem 9. Některými obcemi prochází také národní cyklotrasa (č. 46) a evropská cyklotrasa (č. 56), obě jsou vedeny podhůřím Moravskoslezských Beskyd (obce Komorní Lhotka, Košařiska, Smilovice, Třinec, Vendryně) do severozápadní části SO ORP Třinec (obce Ropice, Střítež, Vělopolí). Část cyklotras č. 46 a 56 jsou součástí evropské cyklotrasy Greenways Kraków – Morava – Wien. Zájmovým územím procházejí také speciální okruhy, které vedou většinou po stávajících vyznačených cyklotrasách a jsou doplněny specifickým symbolem nebo logem – mezi takovéto okruhy patří Beskydy Radegast Cyklotrack, Radegast Trojmezí a Po stopách hutnictví. Hipotrasa vede horským hřebenem, jež tvoří hraniční linii v jižní části zájmového území a dále pokračuje do nižších poloh přes obce Komorní Lhotka, Smilovice a Hnojník mimo území ORP, končí v obci Vělopolí. Částečně se shoduje s turistickou trasou. Naučné stezky Loučka (Bystřice) - stezka začíná v části Paseky Koliba a končí na samotném vrcholu Loučka ve výšce 835 m. n m., po kterém je stezka pojmenována. Vede například impozantním bukovým lesem nebo po rozsáhlých podhorských jalovcových loukách. Má celkem 5 tematických zastavení, kde se můžeme dozvědět informace o vzniku Těšínských Beskyd, o fauně a floře zdejší části Beskyd, o lidech, kteří Loučku osidlovali a žili zde. Panoramatická fotografie s označením jednotlivých vrcholků umožňuje lepší orientaci. Prašivá (Hnojník, Komorní Lhotka) - stezka je hvězdicovitého typu, se středobodem na vrcholu Prašivá a vychází se z jedenácti obcí. Vede zde celkem šest tras, po kterých se na Prašivou běžně chodí, kromě dvou tras jsou všechny vhodné i pro cyklisty na horských kolech. Obtížnost je různá, zahrnuje celkem 26 zastavení a 2 vyhlídková panoramata. Celková délka je 23,5 km.
- 105 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Ondrášovo – zbojnické stezky (Komorní Lhotka) –– jde o naučnou stezku, která turisty seznámí s osudem postavy slavného slezského zbojníka Ondráše. Zahrnuje deset informačních tabulí s úvodním textem o Ondrášovi a tematickými texty k místu spojenému s beskydským zbojníkem (v českém a polském jazyce). Zastávky - Godula u Komorní Lhotky, mezi Oldřichovicemi a Karpentnou, na Skalce, na Girové a na Velkém Stožku. Na polské straně jsou to místa polský Těšín, Skoczów, Wielka Czantoria, Wisla a Koniaków/Ochodzita. Po stopách salašnictví (Košařiska) – seznamuje návštěvníky s místními tradicemi salašnictví a životem zdejších pastevců. Má 9 zastavení a lze ji absolvovat ve dvou okruzích. Delší měří 9,5km a kratší 5,5km. Nýdek – Rytířská stezka - je dlouhá 10,1 km, přístupná celoročně, má 7 zastavení a převýšení 579 m. Polská část Rytířské stezky je dlouhá 10 km a vede až do lázeňského městečka Ustroň. Na trase je možné dozvědět se zajímavosti z oblasti Čantoryje, příběh Jiřího Třanovského, básníka a evangelického kněze, pověst o rytířích, informace o okolních lesích a jeho zvířecích obyvatelích a také o tom, jak se v oblasti Velké Čantoryje žilo kdysi. Jahodná (Třinec) – stezka je dlouhá 4 km, vede lesem a loukami vrchu Jahodná a podává zajímavé informace o problematice ochrany přírody, o přírodním bohatství této oblasti i stavu životního prostředí Třinecka. Zmíněna je i historie těžby vápence a chudých sideritických železných rud, které byly spolu s dřevěným uhlím z místních lesů hlavními surovinami pro výrobu železa. Jedná se o středně těžkou trasu a zahrnuje 12 tematických zastavení. Za krásami vendryňské přírody (Vendryně) – stezka se skládá ze dvou samostatných okruhů v délce 10 a 22km. Každá část má 7 zastávek. Lokalizaci území ve 3 geomorfologických celcích doprovází odlišnost přírodních podmínek v geologické, půdní a klimatické sféře, s čímž souvisí i pestrost vegetačních formací se zajímavou flórou a faunou. Prostorová a výškopisná různorodost území zároveň zaručuje pestré výhledy do krajiny. Druhý okruh vede v počáteční fázi územím Jablunkovského průsmyku nivou řeky Olše a podél přítoku Kopytná do Moravskoslezských Beskyd v jižní části Vendryně. Infrastruktura pro zimní sporty Infrastruktura pro zimní sporty zahrnuje především možnosti pro sjezdové a běžecké lyžování, ostatní infrastruktura je zastoupena malým skokanským můstkem v obci Nýdek a zimním stadionem ve městě Třinec. V zájmovém území se nachází dva lyžařské areály pro sjezdové lyžování – v obci Řeka a ve městě Třinec. Ski areál Řeka disponuje dvěma sjezdovkami rozdílné obtížnosti. Červená sjezdovka má délku 1300 m, převýšení 390 m a je zasněžována. Lyžařský vlek na této sjezdovce má přepravní kapacitu 1 300 os. /hod. Modrá sjezdovka o délce 450 m a s převýšením 100 m je rovněž zasněžována, navíc je také vybavena osvětlením, lyžařský vlek má přepravní kapacitu 1 300 os. /hod. Na této sjezdovce se nachází i dětský vlek (přepravní kapacita 200 os. /hod) a areál „Dětský ráj“ pro nejmenší děti – tento areál o délce 70 m a s převýšením 6 m zahrnuje lyžařský vlek o přepravní kapacitě 450 os. /hod. Lyžařský areál Javorový vrch na území města Třinec má k dispozici tři sjezdovky – černou, červenou a modrou. Černá sjezdovka (délka 400 m, převýšení 200 m) není zasněžována, je vybavena osvětlením a vlekem s přepravní kapacitou 500 os. /hod. Červená sjezdovka (délka 750 m, převýšení 200 m) je zasněžována, vlek na této sjezdovce má přepravní kapacitu 600 os. /hod. Modrá sjezdovka (délka 300 m, převýšení 80 m) je také zasněžována, je zároveň vybavena osvětlením a vlekem s přepravní kapacitou 500 os. /hod. Mimo zájmové území se nachází 7 lyžařských areálů, z toho 5 na území Polska, 1 v obci Hrádek a 1 v obci Milíkov. Trasy pro běžecké lyžování lze členit na udržované lyžařské trasy a ostatní trasy – většinou pěší turistické trasy využívané i jako lyžařské. Většina tras pro běžecké lyžování se nachází v hřebenových částech Slezských a Moravskoslezských Beskyd a zpravidla tak lemují administrativní hranice jednotlivých obcí. V zájmovém území se nacházejí celkem tři udržované lyžařské trasy. Nejdelší z nich vede od turistické chaty Javorový k turistické chatě Ostrý a dále k horské chatě Kozinec. Druhá trasa směřuje od chaty Ostrý k chatě na Slavíči, třetí trasa vede od chaty Ostrý k chatě Kamenitý. Chata na Slavíči a chata Kamenitý se nacházejí již mimo SO ORP Třinec. Všechny tři uvedené trasy se v některých úsecích shodují. K běžeckému lyžování lze dále využít tyto trasy – ve Slezských Beskydách od turistické chaty Čantoryje přes Velkou Čantoryji na Velký Stožek, z centra obce Nýdek k chatě Filipka a dále na Groníček (vrchol mimo zájmové území). V Moravskoslezských Beskydách lze využít hřebenovou trasu z Kozubové na Prašivou a od chaty Javorový přes Šindelnou směrem na Kalužný vrch nebo směrem na Příslop. Trasa s větším převýšením vede z centra obce Košařiska k chatě Kamenitý a z třinecké části Tyra k chatě Ostrý.
- 106 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Kulturní předpoklady Kulturní předpoklady nejsou v daném území tak významné, jako předpoklady přírodní, přesto je zde několik kulturních atraktivit: - dřevěné kostely – Guty, Nýdek, Bystřice, - zachovalé objekty původní lidové architektury – Řeka, Komorní Lhotka, Nýdek, - technické památky – Vápenné pece ve Vendryni, - jiné zajímavosti - Komorní Lhotka – bylinné lázně, typické těšínské roubené chalupy, prohlášená vesnická památková zóna. Ve většině obcí se několikrát ročně konají různé kulturní akce. Jsou zaměřeny na připomenutí starých zvyků, tradic či řemesel nebo jsou pojaty jako oslava dané obce a přispívají ke sdružování a lepšímu vzájemnému poznávání občanů. Velké oblibě se těší tradiční bály pořádané různými spolky nebo rodičovskými sdruženími základních škol. Doprovodná turistická infrastruktura Doprovodná turistická infrastruktura představuje jednak různá zařízení či areály pro out-doorové a indoorové aktivity, jednak některá zařízení technické infrastruktury – rozhledny a lanové dráhy. Pro volnočasové aktivity lze využít různá sportovní zařízení (sportovní haly, sportovní centra, squash centra, posilovny, tenisové kurty, fotbalová a víceúčelová hřiště, bazény, koupaliště, bikrosová dráha, atletický stadion), relaxační zařízení (sauny, wellness centra, bylinné lázničky) a zábavní zařízení (areály minigolfu, bowlingové herny, lanové centrum). Příznivci golfu mohou využít rozsáhlý golfový areál. Zájmové území poskytuje také možnosti pro horolezectví a paragliding, zastoupeny jsou také různé stáje s možnostmi vyjížděk na koních Tabulka č. 48 Areály a zařízení doprovodné turistické infrastruktury v obcích zájmového území Obec
Areály a zařízení doprovodné turistické infrastruktury
Bystřice
Sportovní areál Bystřice - krytý bazén, velká hala, malá hala, sauna, squash; bowlingová herna, 2 fotbalová hřiště, jízdárna, posilovna (in-door), posilovna (out-door), 5 tenisových kurtů, víceúčelové sportovní hřiště
Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka
fotbalové hřiště, 2 stáje, tenisový kurt, víceúčelové hřiště bazén (venkovní), bylinné lázničky, sauna, stáj, víceúčelová sportovní hala s kuželnou tenisový kurt fotbalová hřiště (vč. umělého povrchu), rozhledna, tenisový kurt, wellness centrum, posilovna (out-door) 2 fotbalová hřiště, golfový areál, hřiště na volejbal a nohejbal, 2 stáje, tenisový kurt bazén (venkovní), 2 tenisové kurty
Smilovice
Sport centrum Smilovice - 2 travnatá hřiště, tenisové kurty, tělocvična, víceúčelová sportovní hala s bowlingovou hernou, víceúčelové sportovní hřiště
Střítež
tenisový kurt
Třinec
STaRS Třinec – krytý bazén, sauna hala, letní koupaliště, beach volejbal, tenisové kurty, minigolf, lanové centrum, inlina dráha, městské lázně, městský stadion, fotbalové hřiště, skatepark, bike arena, lesopark, street workout park; 7 fotbalových hřišť, jezdecký klub, sedačková lanová dráha, 2 sportovní centra včetně bowlingových drah, squash centrum, 16 tenisových kurtů, fitcentra, wellness centrum, zimní stadion, DDM Třinec
Vělopolí Vendryně
Sauna, jízdárna Sportovní areál Vendryně (Vitality) - minigolf, 7 tenisových kurtů v hale, 6 antukových kurtů, 4 badmintonová hřiště, 4 stoly pro stolní tenisy, plážový volejbal, fitcentrum, welness, krytý bazén; 2 fotbalová hřiště Zdroj dat: vlastní šetření MěÚ Třinec, odbor SŘaÚP
- 107 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Bystřice SILNÉ STRÁNKY - síť značených cyklotras, turistických tras - moderní sportovní zázemí - krytá jízdárna v centru obce - venkovní sportovní centrum u řeky Hluchová PŘÍLEŽITOSTI - dostavba dalších aktivit v návaznosti na sportoviště v centru obce - výstavba páteřní cyklostezky spojující Český Těšín a Jablunkov - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) - rekonstrukce podkroví kina za účelem výstavba muzea - výstavba muzea „Jiřího Třanovského“ u smuteční síně - výstavba in-line dráhy u řeky Hluchová SWOT analýza - Hnojník SILNÉ STRÁNKY - síť značených cyklotras, turistických tras PŘÍLEŽITOSTI - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) - přestavba Hotelu Park na kulturně-sportovní areál, informační centrum SWOT analýza - Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - síť značených cyklotras, turistických tras - dostatek ubytovacích kapacit - bylinné lázničky PŘÍLEŽITOSTI - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu)
SLABÉ STRÁNKY - nedostatek ubytovacích kapacit - chátrající rekreační objekt „za Bajuszem“ brownfield HROZBY - nedostatek parkovacích kapacit v souvislosti s rozvojem sportovišť
SLABÉ STRÁNKY - nutnost dojížďky vybaveností HROZBY
za
vyšší
SLABÉ STRÁNKY - nutnost dojížďky za vyšší vybaveností - chátrající střediska rekreace HROZBY
- 108 -
občanskou
občanskou
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Košařiska SILNÉ STRÁNKY - větší počet objektů individuální rekreace - síť značených cyklotras, turistických tras
PŘÍLEŽITOSTI - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) - rekonstrukce hasičské zbrojnice a přiřazení ke kulturnímu areálu - lanovka na Kozubovou SWOT analýza - Nýdek SILNÉ STRÁNKY - velký počet objektů individuální rekreace - síť značených cyklotras, turistických tras - blízkost Polska s relaxačně-sportovním vybavením - ubytovací zařízení vhodné i pro náročnější klientelu - venkovní posilovna PŘÍLEŽITOSTI - záměr výstavby lanové dráhy na vrch Čantoryja - využití potenciálu vrchu Čantoryja s vybudovanou rozhlednou - rekonstrukce a využití stávajícího rekreačního areálu „Učiliště“ - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) - využití a navázání na sportovně-relaxační zázemí na polské straně - sjezdovka se zázemím na Poledné - vybudování zázemí pro sportovce u hřiště - výstavba muzea v dřevěnici č. 78 - osvětlená běžkařská dráha na Prašivé SWOT analýza - Ropice SILNÉ STRÁNKY - moderní golfový areál se zázemím - síť značených cyklotras, turistických tras - ubytovací zařízení vhodné i pro náročnější klientelu
SLABÉ STRÁNKY - omezená ubytovací kapacita převážně nižšího standardu - téměř žádný potenciál pro rekreaci (kromě turistiky a cykloturistiky) - nutnost dojížďky za vyšší občanskou vybaveností HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - nedostatečné využití stávajícího zázemí na vrchu Čantoryja - nutnost dojížďky za vyšší občanskou vybaveností
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - nutnost dojížďky vybaveností
- 109 -
za
vyšší
občanskou
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
PŘÍLEŽITOSTI - využití a dostavba stávajícího rekreačního zázemí - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) - revitalizace rybníka za zámkem - rekultivace území bývalé cihelny SWOT analýza - Řeka SILNÉ STRÁNKY - větší počet objektů individuální rekreace - síť značených cyklotras, turistických tras - zázemí pro zimní sporty PŘÍLEŽITOSTI - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) - výstavba ohniště, odpočívky k cyklotrase SWOT analýza - Smilovice SILNÉ STRÁNKY - velmi dobré podmínky pro individuální a rodinnou rekreaci - síť značených cyklotras, turistických tras PŘÍLEŽITOSTI - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) SWOT analýza - Střítež SILNÉ STRÁNKY - síť značených cyklotras, turistických tras PŘÍLEŽITOSTI - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) - výstavba cyklostezky k „rybníkům“
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - nutnost dojížďky za vyšší občanskou vybaveností - chátrající kulturní zařízení vedle obecního úřadu HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - chybějící ubytovací kapacity - nižší stupeň občanské vybavenosti - nedostatek stravovacích zařízení HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - nutnost dojížďky za vyšší občanskou vybaveností - nedostatek stravovacích zařízení HROZBY
- 110 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Třinec SILNÉ STRÁNKY - síť značených cyklotras, turistických tras - lanová dráha, zázemí pro zimní sporty středisko paraglidingu na vrchu Javorový - moderní welnesscentrum - ubytovací zařízení vhodné i pro náročnější klientelu - výborné podmínky pro každodenní příměstskou rekreaci v Lesoparku - moderní multifunkční Werk aréna - rekonstruovaný relaxační a sportovní areál „STARS“ PŘÍLEŽITOSTI - větší propagace města, i v návaznosti na okolí - výstavba páteřní cyklostezky spojující Český Těšín a Jablunkov - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) - výstavba nové lanovky na Javorový vrch - zmapování dalších možností rozvoje vrchu Javorový SWOT analýza - Vendryně SILNÉ STRÁNKY - síť značených cyklotras, turistických tras - ubytovací zařízení vhodné i pro náročnější klientelu - moderní ubytovací a wellness centrum v centru obce v těsně blízkosti sportovního komplexu PŘÍLEŽITOSTI - dostavba a rozšíření sportovního komplexu v centru obce - výstavba páteřní cyklostezky spojující Český Těšín a Jablunkov - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu) - zřízení minizoo, arboreta, provozování agroturistiky - rozvoj drobných lokálních sportovišť - vytvoření oddechové a sportovní zóny na „násypu“
SLABÉ STRÁNKY - nedostatek parkovacích kapacit
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - nutnost dojížďky vybaveností
HROZBY
- 111 -
za
vyšší
občanskou
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - síť značených cyklotras, turistických tras - finská sauna PŘÍLEŽITOSTI - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu, zejména krátkodobého a každodenního příměstského (cykloturistika, pěší turistika, využití lesního potenciálu)
SWOT analýza – SO ORP Třinec – rekreace SILNÉ STRÁNKY - síť značených cyklotras, turistických tras - objevují se i rekreační objekty vhodné pro náročnější klientelu - území je vhodné pro každodenní příměstskou rekreaci a nenáročnou celoroční rekreaci především pro rodiny s dětmi (vhodné pro pěší a cyklistickou dopravu) PŘÍLEŽITOSTI - využití potenciálu pro celoroční rekreaci především rodin s dětmi - využití potenciálu pro krátkodobou rekreaci - dobudování sítě cyklotras a turistických tras - využití nově vzniklých wellness a ubytovacích komplexů
SLABÉ STRÁNKY - velmi omezené ubytovací kapacity - nutnost dojížďky za vyšší občanskou vybaveností - nedostatek stravovacích zařízení HROZBY - ještě větší stagnace v oblasti cestovního ruchu
SLABÉ STRÁNKY - nutnost dojížďky za vyšší občanskou vybaveností - zákaz výstavby objektů individuální rekreace vy vymezených RKC - slabý rekreační potenciál - nedostatečná propagace regionu
HROZBY - odlákání potenciálních návštěvníků jinými atraktivnějšími lokalitami
- 112 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.1.10 hospodářské podmínky Hospodářský rozvoj je ovlivněn především strukturou podnikatelského prostředí a kvalitou podmínek pro vznik nových a rozvoj stávajících subjektů. Nejen budoucí příchod investorů, přesouvání výroby či zakládání nových podniků, ale například i udržení stávajícího počtu firem je rozhodujícím způsobem podmíněno dobrou dostupností území a to jak po železnici, tak i po silnici. V kraji, který se navíc rozkládá v příhraniční oblasti je dostupnost hraničních přechodů prostřednictvím kvalitních komunikací či železnice klíčová. S dostupností neméně významně souvisí také atraktivita území pro návštěvníky a tedy nejen ubytovací kapacity, ale i jejich úroveň a úroveň technické infrastruktury, tedy úrovně vybavenosti a služeb, jež jsou do značné míry záležitostí provozovatele.
3.1.10.1
ekonomická aktivita
Ekonomický profil Moravskoslezského kraje, ve kterém leží SO ORP Třinec, charakterizovaný počty a podíly ekonomicky aktivních obyvatel v hlavních odvětvích národního hospodářství, neřadí kraj mezi ostatními kraji republiky jako ryze průmyslový, ale s podílem 32,7% činných v průmyslu se řadí na 6. místo mezi celkem 14 kraji. Přitom industriální obyvatelstvo zde má značně vyšší podíl než je celostátních 29,0%. V primárním ekonomickém sektoru zemědělství, lesnictví a rybolov je v kraji činných 2,8% obyvatel. Je to podíl nižší než celostátních 4,4% a to řadí kraj na 12. – 13. místo. Podíl 7,5% činných ve stavebnictví zařadil kraj mezi ostatními na poslední místo. V terciární sféře je ekonomicky činných 48,7% obyvatel, což je podíl nepodstatně nižší než celostátních 50,3%. Pokud pomineme kategorii obchod, která je agregovanou kategorií činností obchod, opravy motorových vozidel, prodej výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, pohostinství, ostatní obchodní služby, pracuje nejvíce osob v průmyslu a stavebnictví. Další početně zastoupenou kategorií je opět agregovaná skupina služby - školství, zdravotnictví, sociální služby, veřejná správa. V menší míře je zastoupeno zemědělství, lesnictví a rybolov a doprava. Graf č. 18 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle hlavních odvětví v SO ORP Třinec
zemědělství, lesnictví a rybolov
5,90% 12,50%
průmysl
44,40%
stavebnictví
11,40%
doprava obchod 2,30%
služby
23,40%
Zdroj dat: ČSÚ, 2015
Detailnější popis výše uvedeného grafu je zachycen v následující tabulce. Počty obyvatel pracujících v jednotlivých odvětvích jsou v obcích celého obvodu rozloženy přibližně stejnoměrně.
- 113 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 49 Struktura podnikatelské sféry dle převažující činnosti Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
Podnikatelské subjekty celkem 2015 2007 934 861 293 270 239 178 84 355 269 108 149 194 6760 769 62 10216
82 303 209 76 121 168 6551 645 49 9513
Zemědělství, lesnictví rybolov Abs % 50 5,4 7 2,4 28 11,7 28 38 36 19 20 20 267 40 13
33,3 10,7 13,4 17,6 13,4 10,3 3,9 5,2 21,0
566
5,5
Průmysl
Stavebnictví
Abs 114 42 19
% 12,2 14,3 7,9
Abs 122 36 21
% 13,1 12,3 8,8
8 48 36 13 20 19 763 107 3
9,5 13,5 13,4 12,0 13,4 9,8 11,3 13,9 4,8
5 51 20 12 11 13 715 79 5
1,2 14,4 7,4 11,1 7,4 6,7 10,6 10,3 8,1
11,7
1090
10,7
1192
Doprava
Obchod
Služby a ostatní
Abs 26 14 2
% 2,8 4,5 0,8
Abs 206 62 41
% 22,1 21,2 17,2
Abs. 416 132 128
% 44,5 45,1 53,6
2 5 0 3 11 130 176 0
2,4 1,4 1,9 0 2,0 5,7 1,9 22,9 0
12 60 63 21 21 40 1522 24 10
14,3 16,9 23,4 19,4 14,1 20,6 22,5 3,1 16,1
29 153 109 43 74 91 3363 343 31
34,5 43,1 40,5 39,8 49,7 46,9 49,7 44,6 50,0
374
3,7
20,4
4912
5
2082
48,1
Zdroj dat: ČSÚ
Počet podnikatelských subjektů mezi lety 2007 a 2015 mírně rostl. Největší zastoupení mají podniky služeb a ostatní, jejichž podíl na celkovém počtu podnikatelských subjektů je téměř 50 %. Dále jsou ve značné míře zastoupeny obchodní podniky. K nárůstů oproti minulému období došlo v sektoru zemědělství, lesnictví, rybolov. V roce 2013 bylo v tomto sektoru jen 398 podniků, na konci roku 2015 bylo v tomto odvětví 566 subjektů. Což je oproti roku 2013 nárůst o 42 %. Graf č. 19 Počet ekonomických subjektů v SO ORP Třinec 10000
počet subjektů
9500 9000 8500 8000 7500
rok Zdroj dat: ČSÚ, data k 31.12.
V jednotlivých letech počet ekonomických subjektů neustále rostl, s výjimkou roku 2009, 2012 a 2014.
- 114 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 50 Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Třinec, v kraji Míra podnikatelské aktivity [‰] Obec 2013 2005 2008 2010
2015
Bystřice Hnojník
136 148
139 153
137 152
145 147
147 192
Komorní Lhotka
127
127
118
Košařiska Nýdek
171 152
174 138
146 119
142 158
151 183
140
153
Ropice Řeka
125 138
117 143
119 133
135 160
145 177
Smilovice
145
160
149
Střítež Třinec
132 136
132 139
135 140
151 145
161 151
Vělopolí Vendryně
156 128
174 130
183 133
143 203
143 191
146
149
SO ORP Třinec
137
138
138
144
143
156
162
162
Moravskoslezský kraj
153
156
Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běžná evidence obyvatelstva, k 1.1.
Výše uvedená tabulka ukazuje podíl počtu podnikatelských subjektů – fyzických osob připadajících na 1000 trvale bydlících obyvatel. Čím je tento podíl vyšší, tím je prostředí vhodnější pro podnikání a je jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání
Nejvýznamnějším centrem ekonomického rozvoje je Třinec. Je zde umístěna celá řada výrobních podniků, obchodů, služeb, institucí, škol a další. Své sídlo zde mají i největší zaměstnavatelé regionu. Další zaměstnavatelé spadají do kategorie 250-499 zaměstnanců a menší. Tabulka č. 51 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v SO ORP Třinec Kategorie podle počtu zaměstnanců
Obchodní jméno
Sídlo
Převažující činnost
Třinecké železárny, a.s.
Třinec
Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření kovů za tepla
Třinec
Zakázková strojírenská výroba, provádění opravářských a údržbářských činností na výrobních zařízeních TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. po stránce strojní, elektro a stavební
Třinec
Ústavní zdravotní péče
KOVO Třinec s.r.o.
Třinec
Ostatní poskytování lidských zdrojů
500-999
Nemocnice Podlesí, a.s.
Třinec
Ústavní zdravotní péče
500-999
Slévárny Třinec, a.s.
Třinec
Výroba odlitků z litiny
500-999
Strojírny a stavby Třinec, a.s. Nemocnice Třinec, příspěvková organizace
5000-9999 1500 - 1999 1000-1499
Zdroj dat: Český statistický úřad, Registr ekonomických subjektů
Třinec je místním pracovištním centrem. Okolo centra je vymezeno funkční urbanizované území FUA (Functional urbanised area), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Mimo FUA stojí pouze obce Hnojník a Komorní Lhotka a nemají tudíž charakter funkčních urbanizovaných území. Součástí tohoto FUA je celé území SO ORP Jablunkov.
- 115 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Třinec je rovněž centrem místního pracovištního systému LLS (Local labour system) - území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům a jsou většinou rozsáhlejší než FUA. Pod tento LLS spadá opět SO ORP Jablunkov Toto potvrzují údaje o dojížďce za prací, kdy nejvíce obyvatel dojíždí za prací právě do Třince. Ze všech obcí, kromě Třince, za prací vyjíždí výrazně více osob, než dojíždí. Největší procento osob z celkového počtu zaměstnaných v obci vyjíždělo z Vělopolí, Vendryně, Smilovic a Nýdku. Obrázek č. 29 Funkční urbanizované území - FUA
Zdroj: MMR
Tabulka č. 52 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, dojížďka za prací (SLDB 2011) počet obyvatel
obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
ekonomicky aktivní
zaměstnaní
celkem
celkem
%
%
vyjíždějící za prací mimo obec Celkem (denně)
dojíždějící za prací do obce Celkem (denně)
Saldo dojížďky % z celk. počtu zaměstnaných
celkem
5 197 1 479
2 436 672
46,9 45,4
2 245 627
43,2 42,4
967 322
397 289
-570 -33
25,4 5,3
1 250
550
44,0
506
40,5
232
47
-185
36,6
354 1 990 1 486 495 714 981 36 263 4 137 281
169 894 714 236 344 467 16 926 1 949 130
47,7 44,9 48,0 47,7 48,2 47,6 46,7 47,1 46,2
153 814 650 221 321 418 15 382 1 840 118
43,2 40,9 43,7 44,6 45,0 42,6 42,4 44,5 42,0
86 367 337 108 175 276 1 723 854 81
13 53 82 16 18 44 6 490 154 6
-73 -314 -255 -92 -157 -232 4 767 -700 -75
47,7 38,6 39,2 41,6 48,9 55,5 31,0 38,0 63,6
54 627
25 487
46,7
23 295
42,6
5 528
7 609
-7 453
32,0
Zdroj: SLDB 2001
Investice obnovují a rozšiřují majetek podnikatelských subjektů. Přispívají tak i k rozvoji podnikatelských aktivit a k růstu jejich výkonů. To se v konečném dopadu odráží i v daňové výtěžnosti daného regionu. Tento ukazatel představuje zákonem určený podíl, který připadá jednotlivým obcím regionu z vybraných daní, které fyzické a právnické osoby odvádějí do státního rozpočtu. Daňová výtěžnost je z pohledu analýzy výkonnosti regionu považována za nejcennější charakteristiku ekonomické prosperity daného území. V roce 2013 došlo k výraznému nárůstu daňových příjmů v jednotlivých obcích, který byl způsoben novelizací zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, který podepsal prezident v srpnu 2012. Tato novela zajistila spravedlivější přerozdělování
- 116 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
daňových příjmů pro jednotlivé obce a města. Od roku 2011 je daňová výtěžnost na 1 obyvatele v jednotlivých obcích neustále rostoucí. Tabulka č. 53 Daňová výtěžnost na 1 obyvatele Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
2009 8 539 7 827 8 408 8 606 7 784 8 728 8 412 7 903 7 010 9 930 7 071 6 669 8 073
Daňová výtěžnost /1 ob. [Kč] 2011 2013 8 059 11 190 8 621 12 730 7 930 10 230 9 262 12 450 7 728 9 530 7 797 9 810 8 646 10 920 7 691 10 970 7 408 9 680 10 884 12 600 7 537 10 240 7 412 8 064
9 880
11 941
2015 11 693 14 049 10 820 13 746 10 472 10 724 12 035 10 740 10 676 12 750 10 763 8 887
12 248
Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz
Obrázek č. 30 Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Třinec
Kvalitní vzdělání a příprava na povolání pomáhají v boji proti nezaměstnanosti. Obecně platí, že čím vyšší vzdělání, tím je člověk lépe zaměstnatelný a umístitelný. Vzdělanostní struktura ekonomicky aktivních se liší podle postavení těchto osob v zaměstnání. Mezi zaměstnanými je v porovnání s úhrnem ekonomicky aktivních nadprůměrný podíl osob s úplným středoškolským a s vysokoškolským vzděláním na úkor osob se základním vzděláním. Nejvyšší podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním a středoškolským vzděláním s maturitou je mezi zaměstnavateli, nejvyšší podíl vyučených je mezi členy produkčních družstev a mezi ostatními zaměstnanci. V této kategorii je i nejvyšší podíl osob se základním vzděláním.
- 117 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 54 Vzdělanostní skladba Základní vzdělání 2001 Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
celkem
2011 %
celkem
Vysokoškolské vzdělání Rozdíl 2011-2001
%
celkem
%
2001 %
celkem
Rozdíl 2011-2001
2011 celkem
%
celkem
%
1 034
25,2
810
18,3
-224
-6,9
328
8,0
602
13,6
274
5,6
316
26,1
261
20,3
-55
-5,8
98
8,1
145
11,3
47
3,2
294
31,6
196
18,9
-98
-12,7
57
6,1
118
11,3
61
5,2
110
35,5
72
23,1
-38
-12,4
6
1,9
26
8,3
20
6,4
519
32,3
405
23,6
-114
-8,7
78
4,9
168
9,8
90
4,9
278
25,4
242
19,2
-36
-6,2
76
7,0
143
11,4
67
4,4
99
25,6
62
15,0
-37
-10,6
16
4,1
38
9,2
22
5,1
135
27,5
104
17,4
-31
-10,1
25
5,1
98
16,4
73
11,3
205
26,0
157
18,4
-48
-7,6
50
6,4
89
10,5
39
4,1
8 225
25,4
6 025
19,0
-2 197
-6,4
2 417
7,5
3 450
10,9
1 033
3,4
809
25,5
638
18,1
-171
-7,4
276
8,7
489
13,9
213
5,2
49
28,3
35
15,5
-14
-12,8
13
7,5
39
17,3
26
9,8
10 723
23,0
9 007
19,0
-1 716
-4,0
3 440
7,4
5 405
11,3
1 965
3,9
Zdroj dat: SLDB 2001, 2011
Z údajů ze Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 a 2011 je zřejmé, že došlo k poklesu osob pouze se základním vzděláním a k nárůstu počtu osob vysokoškolsky vzdělaných a to jak absolutně tak i procentně. Ke zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných osob přispěl i fakt, že v Třinci jsou pobočky několika vysokých škol, které se tímto stávají dostupnější.
3.1.10.2
nezaměstnanost
SO ORP Třinec je součástí správního obvodu Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ostravě, kontaktním pracovištěm je Třinec. Vývoj míry nezaměstnanosti představuje jeden ze základních ukazatelů popisujících situaci na trhu práce s dopadem do mnoha dalších oblastí jako je hospodářský růst a sociální soudržnost. Tabulka č. 55 Podíl nezaměstnaných osob Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec Moravskoslezský kraj Česká republika
2007 7,3 7,6 8,1 11,0 9,5 7,5 5,9 5,8 8,0 8,2 7,9 10,8 9,3 9,6
2008 5,0 4,6 7,0 8,7 5,6 5,5 5,4 3,8 5,6 5,9 5,2 11,8 6,2 8,5
2009 7,0 7,6 13,0 10,4 9,3 8,8 7,2 7,3 8,7 8,4 7,3 16,1 8,3 12,1
2010 7,1 7,9 9,4 9,4 9,5 8,9 8,7 6,3 8,5 7,9 5,6 11,8 8,4 11,9
2011 6,0 6,5 7,0 7,9 8,6 8,1 8,2 5,5 8,8 7,2 6,2 12,9 7,7 11,3
6,0
6,0
8,0
9,0
8,6
- 118 -
2014 3,5 4,7 4,7 6,8 6,3 4,6 4,3 4,3 6,9 6,8 4,8 3,9 6,0 9,6
2015 3,8 5,3 5,3 5,3 4,8 3,9 2,9 3,4 4,3 5,7 3,2 3,9 5,1 8,3
7,4 6,1 Zdroj dat: MPSV
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
V letech 2007–2011 byla jako relevantní ukazatel používána míra registrované nezaměstnanosti. Vycházela z počtu osob evidovaných jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce, kteří jsou z hlediska možnosti nástupu do zaměstnání toho času dosažitelní, kteří jsou porovnáváni s potenciálně ekonomicky aktivním obyvatelstvem (míra registrované nezaměstnanosti v daném roce = součet měr registrované nezaměstnanosti v jednotlivých měsících v daném roce/12) Počínaje lednem 2013 se přechází na nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl registrovaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech trvale bydlících obyvatel ve stejném věku z roční bilance obyvatel. Tyto údaje nelze za roky 2012 a 2013 aktualizovat, protože údaje o zaměstnanosti na úrovní obcí a SO ORP za tato období nebyly ze strany MPSV poskytnuty. Údaje na úrovni jednotlivých obcí jsou opět k dispozici od 01. 03. 2014. Obrázek č. 31 Obce podle podílu nezaměstnaných osob
V posledních letech je v SO ORP Třinec nezaměstnanost nižší než je průměr Moravskoslezského kraje i než je celorepublikový průměr. Zvláště nebezpečná je dlouhodobá nezaměstnanost. Nejedná se o kategorii nezaměstnaných, kteří by neměli práci pouze přechodně (např. sezonní pracovníci), ale jsou to skupiny osob zejména s nižším vzděláním, se zhoršeným zdravotním stavem, s nižším nebo naopak vyšším věkem, ženy s malými dětmi apod. U těchto osob dochází postupně ke ztrátě pracovních návyků a kvalifikace, sociální izolaci apod. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou více postiženy ženy než muži. Ukazatel míra dlouhodobé nezaměstnanosti ( = počet uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP déle než 12 měsíců/celkový počet ekonomicky aktivní obyvatelstvo) rovněž nelze od roku 2013 sledovat, protože údaj „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ již není k dispozici. Pro potřeby našeho srovnávání byl tento ukazatel nahrazen modifikovaným ukazatelem podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob ( = počet uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP déle než 12 měsíců v dané obci/podíl všech trvale bydlících obyvatel ve věkové skupině 15-64 z roční bilance obyvatel dané obce).
- 119 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 56 Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti Obec 2008 2009 2010 Bystřice 1,3 1,5 1,8 Hnojník 0,7 0,6 1,3 Komorní 3,0 2,3 3,3 Lhotka Košařiska 1,7 1,7 2,3 Nýdek 1,5 1,4 2,5 Ropice 1,6 1,6 1,9 Řeka 1,4 0,5 1,4 Smilovice 0,8 0,4 1,2 Střítež 0,9 1,3 1,3 Třinec 1,7 1,8 2,4 Vendryně 1,1 1,1 2,2 Vělopolí 1,6 1,4 1,2 SO ORP 1,6 1,6 2,2 Třinec
2011* 2,0 1,3 1,6
2013 1,5 2,1 1,5
2014 1,1 1,3 1,6
2015 0,6 1,0 1,5
2,9 2,4 1,9 2,7 0,8 2,7 2,6 1,7 4,3 2,4
2,3 2,0 2,5 0,5 1,0 2,6 3,1 1,2 2,7 2,6
1,9 2,1 2,1 1,0 1,2 2,6 3,0 1,3 1,6 2,5
0,8 1,5 1,4 0,6 1,2 2,3 2,4 1,0 1,6 1,9
Zdroj dat: ČSÚ, Zaměstnanost, nezaměstnanost, k 31.12.
, * údaje za rok 2012 nejsou k dispozici
V obcích SO ORP Třinec došlo mezi roky 2005-2015 k nárůstu počtu obsazených pracovních míst o 15 % na současných 30 272 obsazených pracovních míst. Nejvýrazněji bylo toto navýšení patrné v obcích Košařiska (81 %), Ropice (68 %), a Smilovice (66 %). Naopak k poklesu došlo v obci Vělopolí (-64 %). Tabulka č. 57 Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Třinec Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vělopolí Vendryně SO ORP Třinec
2005 914 619 162 27 143 182 87 61 128 23 467 22 460 26 272
Počet obsazených pracovních míst 2007 2009 2011 2013 1058 1 141 1 185 1 132 671 596 767 788 191 206 203 193 32 50 36 40 152 188 163 151 185 282 260 288 66 71 101 71 74 61 101 79 168 136 134 115 24 619 23 833 25 035 26 272 4 4 4 5 495 527 619 644 27 715 27 095 28 608 29 778
- 120 -
Rozdíl mezi lety 2005-2015 2015 Absolutní relativní (%) 1 167 253 28 772 153 25 198 36 22 49 22 81 182 39 27 306 124 68 87 0 0 101 40 66 114 -14 -11 26 649 3 182 14 8 -14 - 64 639 179 39 30 272 4 000 15 Zdroj dat: Ministerstvo financí ČR, k 1.12.
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 58 Podíl obsazených pracovních míst na 100 obyvatel ve věkové skupině 15–64 let Podíl obsazených pracovních míst na 100 Obec obyvatel ve věkové skupině 15–64 let 2013 2015 Bystřice 31,8 33,6 Hnojník 78,7 80,2 Komorní Lhotka 23,7 24,2 Košařiska 15,4 18,7 Nýdek 11,0 13,4 Ropice 26,9 28,2 Řeka 18,7 24,3 Smilovice 15,5 20,2 Střítež 16,3 16,5 Třinec 107,6 111,8 Vělopolí 2,7 4,3 Vendryně 22,1 21,8 SO ORP Třinec 80,1 83,0 Zdroj dat: Ministerstvo financí, CZSO - Veřejná databáze
Výše uvedená tabulka nahradila původní tabulku „Počet pracovních míst na 100 zaměstnaných“, protože údaje o počtu zaměstnaných osob na úrovní obcí již nejsou sledovány. Protože však pořizovatel ÚAP tento ukazatel považuje za relativně důležitý (nízký podíl pracovních míst v dané obci může být důvodem např. pro vymezení plochy pro podnikatelské aktivity v dané obci), byl nahrazen vlastním ukazatelem „Podíl obsazených pracovních míst na 100 obyvatel ve věkové skupině 15–64 let“.
3.1.10.3
sdružení obcí
Pro hospodářský rozvoj území jsou přínosem i uskupení obcí – mikroregiony a sdružení obcí - prosazující společné zájmy v některých oblastech, především v oblasti koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie, koordinování územních plánů a územního plánování, přímé provádění společných investičních akcí, společný postup při prosazování ekologické stability území, společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu. V řešeném území funguje několik takovýchto uskupení: - Sdružení obcí Jablunkovska – s obcemi Bystřice, Košařiska, Nýdek, Vendryně, (Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek – SO ORP Jablunkov), - Sdružení obcí povodí Stonávky – s obcemi Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Vělopolí, (Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Třanovice – SO ORP Frýdek – Místek). - Slezský vodohospodářský svazek – obce Bystřice, Třinec, Vendryně, (Český Těšín, Jablunkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Těrlicko), - Mikroregion Bystřice – Nýdek. SWOT analýza - Bystřice SILNÉ STRÁNKY - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr PŘÍLEŽITOSTI - podpora vytváření nových pracovních míst podporou zejména malých a středních podniků SWOT analýza - Hnojník SILNÉ STRÁNKY - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr - daňová výtěžnost na 1 ob. vyšší než průměr SO ORP Třinec
SLABÉ STRÁNKY - daňová výtěžnost pod průměrem SO ORP HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - není součástí FUA
- 121 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
PŘÍLEŽITOSTI - podpora vytváření nových pracovních míst podporou zejména malých a středních podniků - vznik nových pracovních příležitostí v souvislosti s možnou těžbou surovin SWOT analýza - Komorní Lhotka SILNÉ STRÁNKY - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr PŘÍLEŽITOSTI - podpora vytváření nových pracovních míst podporou zejména malých a středních podniků - zlepšení podmínek pro podnikání na území obce - vznik nových pracovních příležitostí v souvislosti s možnou těžbou surovin SWOT analýza - Košařiska SILNÉ STRÁNKY - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr daňová výtěžnost na 1 ob. vyšší než průměr SO ORP Třinec PŘÍLEŽITOSTI - vznik nových pracovních míst v obci SWOT analýza - Nýdek SILNÉ STRÁNKY - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr PŘÍLEŽITOSTI - zlepšení podmínek pro podnikání na území obce SWOT analýza - Ropice SILNÉ STRÁNKY - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr PŘÍLEŽITOSTI - vznik nových pracovních příležitostí v souvislosti s možnou těžbou surovin SWOT analýza - Řeka SILNÉ STRÁNKY - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr PŘÍLEŽITOSTI - vznik nových pracovních příležitostí v souvislosti s možnou těžbou surovin
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - jedno z nejméně vhodných prostředí pro podnikání v rámci SO ORP Třinec - není součástí FUA - daňová výtěžnost pod průměrem SO ORP HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - velký podíl podnikatelských v zemědělství, lesnictví
subjektů
HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - jedno z nejméně vhodných prostředí pro podnikání v rámci SO ORP Třinec - daňová výtěžnost pod průměrem SO ORP HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - jedno z nejméně vhodných prostředí pro podnikání v rámci SO ORP Třinec - daňová výtěžnost pod průměrem SO ORP HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - daňová výtěžnost pod průměrem SO ORP HROZBY
- 122 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza - Smilovice SILNÉ STRÁNKY - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr PŘÍLEŽITOSTI
SWOT analýza - Střítež SILNÉ STRÁNKY nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr PŘÍLEŽITOSTI - vznik nových pracovních příležitostí v souvislosti s možnou těžbou surovin SWOT analýza - Třinec SILNÉ STRÁNKY - daňová výtěžnost na 1 ob. vyšší než průměr SO ORP Třinec - sídlo největších zaměstnavatelů řešeného území - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr - silná aktivní osoba ve vedení města PŘÍLEŽITOSTI
SWOT analýza - Vendryně SILNÉ STRÁNKY - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr PŘÍLEŽITOSTI SWOT analýza - Vělopolí SILNÉ STRÁNKY - převaha vysokoškolsky vzdělaných osob nad osobami pouze se základním vzděláním - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr PŘÍLEŽITOSTI - vznik nových pracovních příležitostí v souvislosti s možnou těžbou surovin
SLABÉ STRÁNKY - daňová výtěžnost pod průměrem SO ORP HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - daňová výtěžnost pod průměrem SO ORP HROZBY
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY - ohrožení strategické části území (Třinecké železárny, a.s.) případnými povodněmi a záplavami SLABÉ STRÁNKY - daňová výtěžnost pod průměrem SO ORP HROZBY
SLABÉ STRÁNKY - daňová výtěžnost pod průměrem SO ORP
HROZBY
SWOT analýza – SO ORP Třinec – hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - dobrá geografická poloha SO ORP Třinec - nadprůměrné zastoupení osob pouze se na pomezí tří států základním vzděláním, podprůměrné - nezaměstnanost nižší než celorepublikový zastoupení osob s vysokoškolským průměr vzděláním - vysoká daňová výtěžnost - rostoucí míra dlouhodobé zaměstnanosti - neustále rostoucí počet ekonomických subjektů PŘÍLEŽITOSTI HROZBY - podpora vytváření nových pracovních míst - další zvyšování nezaměstnanosti podporou zejména malých a středních - případné hospodářské problémy
- 123 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
-
-
Úřad územního plánování Třinec
podniků zvýšení spolupráce firem a odborných škol (zejména přizpůsobováním nabídky a poptávky učebních oborů) vznik nových pracovních příležitostí v souvislosti s možnou těžbou surovin
- 124 -
-
dominantního zaměstnavatele Třineckých železáren, a.s. se projeví zásadním způsobem na sociálních jistotách obyvatel a ekonomické situaci SO ORP Třinec nedokončení výstavby přeložky komunikace I/11
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
Cílem udržitelného rozvoje území je vytvoření harmonického území, v němž jsou v rovnováze 3 základní pilíře – environmentální, ekonomický a sociodemografický. K tomu, aby bylo možno celkově a objektivně zhodnotit udržitelný rozvoj území, je potřeba vycházet z kvantitativních ale i kvalitativních ukazatelů. Tyto ukazatele budou při dalších aktualizacích ÚAP sledovány a vyhodnocovány k určení vývojových trendů v řešeném území.
3.2.1 indikátory udržitelného rozvoje území – kvalitativní Ke kvalitativnímu zhodnocení byly ze všech sledovaných oblastí vybrány relativně nejdůležitější indikátory, které charakterizují řešené území. Jednou z podmínek pro jejich volbu bylo, aby se dala zjistit z veřejných zdrojů a tím aby byla objektivně měřitelná. Preferovány byly tedy pravidelně zveřejňované výstupy Českého statistického úřadu. Podle těchto údajů je hodnocena každá obec řešeného území. Hodnota pak může být kladná (označena +) nebo záporná (označena -). V případě kladné hodnoty je daný indikátor lepší, než je průměr v řešeném území nebo v České republice, nebo se prostě jen v dané obci vyskytuje. V případě záporné hodnoty je zjištěná hodnota horší, než zjištěný průměr v SO ORP Třinec nebo v České republice nebo se v dané obci nevyskytuje vůbec. Po ohodnocení území podle výše uvedeného schématu byly sečteny kladné a záporné hodnoty a výsledek byl zapsán do tabulky. Pro každý pilíř bylo zvoleno 7 indikátorů. V jednotlivých pilířích mohou obce získat maximálně +7 bodů a minimálně -7 bodů. Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území se za každou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Výsledkem je: - stanovení 21 indikátorů udržitelného rozvoje rozdělených do tří pilířů - stanovení úrovně vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře – zařazení území obcí do 8 kategorií dle návrhu MMR Cílem je zvolenými indikátory dát jednotný základ pro hodnocení obcí. Navrhované řešení posuzuje a řadí jednotlivé obce do zvolených kategorií na základě definovaných indikátorů. Předkládané zařazení jednotlivých obcí do příslušných osmi kategorií dle návrhu MMR je tedy nutné brát jako jednotný základ pro konečné vyhodnocení. Navržené indikátory zahrnují pouze část indikátorů, jejichž hodnoty lze v rámci pravidelných aktualizací jednoduše aktualizovat. Pro správné stanovení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj je nutno do hodnocení zahrnout další posuzované a hodnocené jevy. Nutné je zohlednit místní podmínky a specifika jednotlivých oblastí, vazby na okolí a další dostupné údaje. Sledované indikátory: Environmentální pilíř: - území ovlivněná těžbou – zda je (-) daná obec ovlivněna těžbou či nikoli (+) - vodní plochy – zda je podíl vodních ploch na celkové rozloze dané obce vetší (+) či menší (-) než průměrný podíl vodních ploch na rozloze České republiky - překročení imisních limitů – zda je více než 50 % rozlohy daná obce v OZKO(-) či nikoli (+) - koeficient ekologické stability (KES) – zda je v dané obci KES ˃ 0,8 (+) nebo je KES ˂ 0,8 (-) - chráněná území – v dané obci se chráněná území vyskytují (+) nebo nevyskytují (-) - lesnatost – zda je lesnatost v dané obci vyšší (+) než je celorepublikový průměr nebo nižší (-) - čištění odpadních vod – v dané obci dochází k čištění odpadních vod (+) nebo nedochází (-)
- 125 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Ekonomický pilíř: - dopravní dostupnost – jak je obec dopravně dostupná po různých druzích komunikací a po železnici - podíl obyvatel napojených na vodovod – zda jsou obyvatelé v dané obci napojení na veřejný vodovod (+) či nikoli (-) - podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci – zda se v dané obci nachází veřejná kanalizace a obyvatelé jsou na ni napojeni (+) či nikoli (-) - nezaměstnanost – zda je podíl nezaměstnaných osob v dané obci vyšší (-) než je celorepublikový průměr nebo nižší či stejná (+) - daňová výtěžnost/1ob. – zda je daňová výtěžnost/1ob. v dané obci nižší (-) než je průměr v SO ORP nebo vyšší (+) - podnikatelská aktivita – zda je podnikatelská aktivita v dané obci vyšší (+) než je průměrná podnikatelská aktivita v SO ORP nebo nižší (-) - podíl obsazených pracovních míst na 100 obyvatel ve věkové skupině 15–64 let – zda je tento podíl v dané obci vyšší nebo se velmi blíží (+) průměru za SO ORP Třinec nebo nižší (-) než je průměr za SO ORP Třinec Soudržnost obyvatel: - dostupnost ORP (do 15 min) – zda je možno do Třince (ORP) z centra dané obce dojet do 15 min (+) či nikoli (-) - demografický vývoj – zda je demografický vývoj v dané obci rostoucí (+) či klesající (-) - věková struktura – zda je počet obyvatel ve věkové kategorii 0-14 v dané obci větší než počet obyvatel ve věkové kategorii 64+ (+) nebo je stav opačný (-) - index stáří – zda je index stáří v dané obci vyšší (-) než 100 nebo je nižší (-) - občanská vybavenost (lékař, škola, pošta) – zda se v dané obci nacházejí (+) všechny tři typy této základní občanské vybavenosti nebo některý typ chybí (-) - bytová výstavba – zda je počet bytů/1000ob/rok vyšší (+) než je průměr v SO ORP Třinec nebo nižší (-) - objekty druhého bydlení – zda je počet lůžek v objektech individuální rekreace/100 ob. vyšší (+) než je průměr za SO ORP Třinec nebo je nižší (-) Podle takto upravených hodnot byla území obcí dále porovnávána za jednotlivé pilíře a následně pak z hlediska celkového udržitelného rozvoje území. Tento postup a zjištěné hodnoty jsou znázorněny v následující tabulce. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek byla každá obec zařazena do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou znázorněny v následující tabulce: Tabulka č. 59 Kombinace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Kategorie Územní podmínky Vyváženost vztahu Vyjádření zařazení územních podmínek v kartogramu pro příznivé pro pro soudržnost obce pro udržitelný rozvoj životní hospodářský společenství území prostředí rozvoj obyvatel Z H S Dobrý Špatný stav stav 1 + + + Z, H, S Žádné 2a + + Z, H S S 2b + + Z, S H H 2c + + H, S Z Z 3a + Z H, S H, S 3b + H Z, S Z, S 3c + S Z, H Z, H 4 žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav, - špatný stav
- 126 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Pro dané území – tedy správní území ORP Třinec a na základě zjištěných hodnot byla konečná tabulka územních podmínek vyhodnocena takto: Tabulka č. 60 Územní podmínky jednotlivých obcí dle jednotlivých pilířů
Bystřice
Hnojník
Komorní Lhotka
Košařiska
Nýdek
Ropice
Řeka
Smilovice
Střítež
Třinec
Vendryně
Vělopolí
SO ORP Třinec
Název obce
+ + + + + +
+ -
+ + + + +
+ + + + + -
+ + + + + +
-
+ + + + -
+ + + + -
+ + -
+ + + + +
+ + + + +
+ + -
-4 -2 +2 +8 +4 0 -2
+5
-5
+3
+3
+5
-7
+1
+1
-3
+3
+3
-3
+6
+
+
-
-
-
+
-
+
+
+
+
-
+2
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+12
+
-
+
-
+
-
-
-
-
+
+
-
-2
+ +
+ + +
+ +
+ + +
+ +
+ +
+ +
+ +
+ +
+ + +
+ +
+ +
+12 -6 +12
-
+
-
-
-
-
-
-
-
+
-
-
-8
Σ EKONOMICKÝ
+3
+5
+1
+1
+1
+1
-1
+1
+1
+7
+3
-1
+22
6 7
+ -
+ -
+ -
+ +
+ + -
+ + + +
-
+ + +
+ + + +
+ -
+ + + +
+ + +
0 +4 0 0
+
+
+
-
+
-
-
-
+
+
+
-
+2
+ -
-
+ +
+ +
+ +
+ -
+ +
+ -
+ -
-
+ -
-
+6 -4
-1
-3
+1
+1
+3
+3
-3
+1
+5
-3
+5
-1
+8
+7
-3
+5
+5
+9
-3
-3
+3
+3
+7
+11
-5
+36
S
Z S
Z
H S
Z
S
environmentální
téma
pilíř
indikátor
1 2 3 4 5 6
Území ovlivněná těžbou Vodní plochy Překročení imisních limitů KES Zvláště chráněná území Lesnatost Čištění odpadních vod
Σ ENVIRONMENTÁLNÍ
sociodemografický
ekonomický
6
10
8 9
Dopravní dostupnost Podíl obyvatel napojených na vodovod Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci Nezaměstnanost Daňová výtěžnost /1ob. Podnikatelská aktivita Podíl obsazených pracovních míst na 100 obyvatel ve věkové skupině 15–64 let
Dostupnost ORP (do 15 min) Demografický vývoj Věková struktura Index stáří Občanská vybavenost (škola, lékař, pošta) Bytová výstavba Objekty druhého bydlení
Σ SOUDRŽNOST OBYVATEL
Σ celkem
Vyjádření v kartogramu
Z H S
Podle této tabulky bylo vyhodnocení vyváženosti podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněno v následujícím kartogramu. (Pro srovnání je kartogram Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území včetně tabulky Územní podmínky jednotlivých obcí dle jednotlivých pilířů z 1., 2. a 3. úplné aktualizace ÚAP znázorněn v Příloze č. 1)
- 127 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Obrázek č. 32 kartogram - vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
Ani při co možná největší míře objektivity nelze tento kartogram zpracovat pro všechny obce tak, aby se v něm ve všech případech odrážel skutečný stav v jednotlivých pilířích. Jednotlivé indikátory, které jsou v rámci pilířů posuzovány, musí být stanoveny tak, aby byly vzájemně souměřitelné (tzn., aby byly zjistitelné pro každou obec), aby byly objektivně měřitelné a vzájemně porovnatelné v několika letech za sebou. Zároveň počet indikátorů by pro jednotlivý pilíř neměl být větší než 5 či 6. Tudíž se může stát, že se některá obec bude v některé oblasti ve srovnání s ostatními cítit „nespravedlivě ohodnocena“. Nejpravděpodobnější je to pro oblast životního prostředí, které je často spojováno pouze s oblastí ovzduší. Tudíž by logicky obce, kterými nevede frekventovaná průjezdová komunikace, nejsou v nich žádné větší zdroje znečištění a jsou z velké části zalesněny, často i s nízkou hustotou osídlení, měly být v tomto pilíři hodnoceny lépe než například velké město s výrobními závody, komunikacemi a velkou hustotou osídlení.
3.2.2 celkové zhodnocení kvalitativních indikátorů udržitelného rozvoje území V předchozích částech byly zpracovány SWOT analýzy pro každou z deseti tematických oblastí za každou obec zvlášť. Každá kapitola je zakončena SWOT analýzou celého řešeného území za daný sektor. V následující části jsou zpracovány SWOT analýzy za jednotlivé pilíře a celková SWOT analýza za všechny pilíře a tyto jsou doplněny o výsledky hodnocení kvalitativních indikátorů udržitelného rozvoje území.
3.2.2.1 environmentální pilíř Pro vyhodnocení environmentálního pilíře byly využity SWOT analýzy z tematických rozborů horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa.
- 128 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
V environmentálním pilíři oproti minulé aktualizaci došlo pouze k drobným změnám. Nejhůře zůstává ohodnocena obec Ropice (-7) a nejlépe obce Bystřice a Nýdek (shodně +5). Jedna obec dosáhla hodnoty -5 (Hnojník), dvě obce dosáhly hodnoty -3 (Střítež, Vělopolí), čtyři obce hodnoty +3 (Komorní Lhotka, Košařiska, Třinec, Vendryně) a dvě obce +1 (Řeka, Smilovice). SWOT analýza – environmentální pilíř SILNÉ STRÁNKY - území není negativně ovlivněno těžbou - jakost tekoucích povrchových vod – I. a II. třída - území leží v CHOPAV Beskydy a Jablunkovsko - srážkově nadprůměrná oblast - existující programy ke zlepšení kvality ovzduší - většina území z hlediska stability krajiny v krajinném typu B – údržba - velká část území v CHKO Beskydy a NATURA 2000 - nadprůměrně lesnaté území - zlepšení kvality vody ve vodních tocích realizací akce Revitalizace povodí Olše - velká část území již neleží v OZKO PŘÍLEŽITOSTI - vyhledávání a příprava nových ložisek - výstavba protipovodňových opatření - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu - snížení zátěže z dopravy realizací přeložky I/11 - využití vhodných typů obnovitelných zdrojů energie - využití nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácností - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu (cykloturistika, pěší turistika) - obnova původní lesní skladby
SLABÉ STRÁNKY - rizikové útvary povrchových vod - rizikové nebo potenciálně rizikové útvary podzemních vod - svažité území s nízkou jímavostí - nedostatek podzemních vod - 7 obcí bez kanalizace - hluková zátěž z dopravy v obcích okolo I/11 - méně příznivá oblast pro zemědělství - nepřirozená druhová skladba lesních porostů
HROZBY - vznik nových sesuvných území - další zhoršování kvality vodních toků - hrozba povodní, záplav - vysoké riziko eroze - nejsou plněny cíle environmentální kvality vod - další zvýšení imisní a emisní zátěže - možná kolize některých staveb a chráněných území - ubývání volné krajiny a volné půdy v důsledku nové výstavby - ubývání lesních porostů z důvodu napadení kůrovcem - snížení stability a přirozenosti krajiny úbytkem lesních porostů - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11 - neutěšený stav krajiny v místě realizace přeložky silnice I/11 v případě nedokončení této stavby
3.2.2.2 ekonomický pilíř Pro vyhodnocení udržitelného rozvoje v ekonomickém pilíři území byly použity výroky z tematických rozborů dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, cestovní ruch a hospodářské podmínky. Ve druhém pilíři došlo oproti minulé aktualizaci k několika změnám. Z hlediska ekonomického bylo nejlépe ohodnoceno město Třinec (+7) a obec Hnojník (+5) a nejhorší ekonomické podmínky jsou v Řece a Vělopolí
- 129 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
(shodně -1). Kladně jsou v tomto pilíře hodnoceny ještě obce Bystřice, Vendryně (+3), ostatní obce v tomto pilíři dosáhly hodnoty +1. Ke zlepšení a přesunu do jiné kategorie došlo v Komorní Lhotce, Košařiskách, Nýdku a Ropici díky zlepšení v kategorii „Nezaměstnanost“ nebo „Podnikatelská aktivita“. Třinec dosáhl plusových hodnot u všech indikátorů a proto získal maximální počet +7. U ostatních obcí k žádným změnám nedošlo. SWOT analýza – ekonomický pilíř SILNÉ STRÁNKY - většina obcí je velmi dobře dopravně dostupná - technický stav a kapacita rozvodné sítě NN dostačující - síť značených cyklotras, turistických tras - dobrá geografická poloha SO ORP Třinec na pomezí tří států - nezaměstnanost nižší než celorepublikový průměr - již existují ubytovací kapacity i vyššího standardu - zvyšující se podíl osob s vysokoškolským vzděláním a klesající počet osob pouze se základním vzděláním - rostoucí daňová výtěžnost / 1 ob. PŘÍLEŽITOSTI - využití potenciálu pro krátkodobou každodenní rekreaci pro vznik nových pracovních míst - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - dobudování veřejných vodovodů - realizace přeložky komunikace I/11 - využití potenciálu pro celoroční rekreaci především rodin s dětmi - využití potenciálu pro krátkodobou rekreaci - dobudování sítě cyklotras a turistických tras - podpora vytváření nových pracovních míst podporou zejména malých a středních podniků - zvýšení spolupráce firem a odborných škol (zejména přizpůsobováním nabídky a poptávky učebních oborů)
SLABÉ STRÁNKY - 7 obcí nemá kanalizaci - územím vede kapacitně nevyhovující komunikace I/11 - nutnost dojížďky za vyšší občanskou vybaveností z jednotlivých obcí - nadprůměrné zastoupení osob pouze se základním vzděláním, podprůměrné zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním - nedostatečně kapacitní vodovodní řad v řadě obcí
HROZBY - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby - nedostatečná propagace regionu - další zvyšování nezaměstnanosti - případné hospodářské problémy dominantního zaměstnavatele Třineckých železáren, a.s. se projeví zásadním způsobem na sociálních jistotách obyvatel a ekonomické situaci SO ORP Třinec - nedokončení realizace přeložky silnice I/11
3.2.2.3 sociodemografický pilíř Poslední pilíř zahrnuje výsledky z tematického rozboru sociodemografické podmínky a bydlení. V posledním pilíři došlo k nejvíce změnám. Nejvyšší hodnoty +5 dosáhla obec Střítež a Vendryně, obce Nýdek a Ropice dosáhly shodně +3. Jako nejhorší se jeví Hnojník (-5). K přeřazení do „kladných čísel“ došlo u obcí Košařiska a Smilovice (shodně +1). K poklesu bodového hodnocení a přeřazení do „záporné“ kategorie došlo u obcí Bystřice (-1), Řeka (-3) a Vělopolí (-1). U ostatních obcí nedošlo k žádným změnám, příp. se pouze změnil počet bodů, ovšem bez přesunu do jiné kategorie.
- 130 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SWOT analýza – sociodemografický pilíř SILNÉ STRÁNKY - základní občanská vybavenost v jednotlivých obcích - většina bytů jsou byty I. kategorie - rostoucí počet dokončených bytů na 1000 obyvatel - rostoucí index vzdělanosti PŘÍLEŽITOSTI - další zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel - doplnění občanské vybavenosti pro volnočasové aktivity - využívání dotačních prostředků pro rozvoj obcí
SLABÉ STRÁNKY - klesající počet obyvatel - nadprůměrná hustota osídlení - pokles populace ve skupině 0-14 - nárůst populace ve věku 65+ - nadprůměrná obložnost bytů - zhoršený rozvoj obcí v souvislosti se sesuvnými a poddolovanými územími HROZBY - další stárnutí populace - nedostatek sociálních zařízení pro starší občany - nedostatek míst pro děti v předškolních zařízeních
V rámci udržitelného rozvoje území byly nejlépe ohodnoceny obce Vendryně (11 bodů), Nýdek (+9 bodů) a Bystřice a Třinec (+7 bodů), kde jsou všechny tři pilíře v rovnováze. Nejnižšího bodového ohodnocení dosáhly shodně obce Hnojník a Ropice (-5). Z porovnání s minulou aktualizací vyplývá, že celkově nejvyváženější podmínky pro udržitelný rozvoj jsou v obcích Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Smilovice a Vendryně. Oproti minulé aktualizaci se obec Vělopolí ocitla v kategorii, kde jsou všechny tři pilíře v záporných hodnotách. Oproti minulé aktualizaci došlo k celkovému zlepšení u obcí Košařiska a Smilovice, kde došlo ke zlepšení hned ve dvou pilířích a u Komorní Lhotky, Nýdku, Ropice, kde došlo ke zlepšení v jednom pilíři. Naproti tomu v Bystřici a Vělopolí došlo ke zhoršení v jednom pilíři. V Řece došlo v jednom pilíři ke zlepení a v jednom ke zhoršení. U ostatních obcích buď nedošlo k žádným změnám nebo došlo ke změnám, které však nezpůsobily přechod do jiné kategorie. Celkově je oblast hodnocena kladně ve všech pilířích. Nejvíce bodů (+ 22) získala v oblasti ekonomické, v ostatních shodně po + 6 bodech.
3.2.2.4 celková SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY - nepřítomnost těžitelných ložisek nerostných surovin - území není negativně ovlivněno těžbou - jakost tekoucích povrchových vod – I. a II. třída - území leží v CHOPAV Beskydy a Jablunkovsko - srážkově nadprůměrná oblast - existující programy ke zlepšení kvality ovzduší - většina území v krajinném typu B – údržba - velká část území v CHKO Beskydy a NATURA 2000 - nadprůměrně lesnaté území - vysoký rekreační potenciál v lesích navazujících na zastavěné území - většina obcí je velmi dobře dopravně dostupná - technický stav a kapacita rozvodné sítě NN dostačující - síť značených cyklotras, turistických tras - dobrá geografická poloha ORP Třinec na pomezí tří států - nezaměstnanost nižší než celorepublikový
SLABÉ STRÁNKY - aktivní i potenciální sesuvná území – bodové, plošné - poddolovaná území - rizikové útvary povrchových vod - rizikové nebo potenciálně rizikové útvary podzemních vod - svažité území s nízkou jímavostí - nedostatek podzemních vod - 7 obcí bez kanalizace - celé území leží v OZKO - hluková zátěž z dopravy v obcích okolo I/11 - většina vodních útvarů byla označena jako rizikové - méně příznivá oblast pro zemědělství - nepřirozená druhová skladba lesních porostů - polovina obcí nemá kanalizaci - územím vede kapacitně nevyhovující komunikace I/11 - nutnost dojížďky za vyšší občanskou vybaveností - chybějící ubytovací kapacity - nadprůměrné zastoupení osob pouze se základním vzděláním, podprůměrné
- 131 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
průměr vysoká daňová výtěžnost rostoucí počet obyvatel základní občanská vybavenost v jednotlivých obcích - většina bytů jsou byty I. kategorie - rostoucí počet dokončených bytů na 1000 obyvatel - zlepšení kvality vody ve vodních tocích realizací akce Revitalizace povodí Olše PŘÍLEŽITOSTI - vyhledávání a příprava nových ložisek - vznik nových pracovních příležitostí - výstavba protipovodňových opatření - vyloučení úprav vodních toků snižující jejich ekologickou a estetickou hodnotu - snížení zátěže z dopravy realizací přeložky I/11 - využití vhodných typů obnovitelných zdrojů energie - využití nejlepších dostupných technologií především v zemědělství a při vytápění domácností - vyloučit výstavbu oplocení, ohrad, zdí a podobných bariér ve volné krajině snižující její prostupnost - možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu (cykloturistika, pěší turistika) - obnova původní lesní skladby - zlepšení technického stavu a parametrů stávající sítě komunikací - realizace přeložky komunikace I/11 - dobudování sítě cyklotras - využití potenciálu pro celoroční rekreaci především rodin s dětmi - využití potenciálu pro krátkodobou rekreaci - dobudování sítě cyklotras a turistických tras - podpora vytváření nových pracovních míst podporou zejména malých a středních podniků - zvýšení spolupráce firem a odborných škol (zejména přizpůsobováním nabídky a poptávky učebních oborů) - zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel - doplnění občanské vybavenosti pro volnočasové aktivity - využívání dotačních prostředků -
-
zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním nadprůměrná hustota osídlení pokles populace ve skupině 0-14 nárůst populace ve věku 65+ nadprůměrná obložnost bytů
HROZBY - vznik nových sesuvných území - další zhoršování kvality vodních toků - hrozba povodní, záplav - vysoké riziko eroze - nejsou plněny cíle environmentální kvality vod - další nárůst intenzity dopravy může vést ke zvýšení imisní a emisní zátěže - možná kolize některých staveb a chráněných území - ubývání volné krajiny v důsledku nové výstavby - ubývání lesních porostů z důvodu napadení kůrovcem - snížení stability a přirozenosti krajiny úbytkem lesních porostů - ubývání zemědělské půdy v důsledku nové výstavby - obtížně kontrolovatelné vypouštění odpadních vod a jejich nekvalitní zachytávání a likvidace především u rozptýlené zástavby - nedostatečná propagace regionu - další zvyšování nezaměstnanosti - případné hospodářské problémy dominantního zaměstnavatele Třineckých železáren, a.s. se projeví zásadním způsobem na sociálních jistotách obyvatel a ekonomické situaci SO ORP Třinec - další stárnutí populace - nedostatek sociálních zařízení pro starší občany - opětovný návrat části obyvatel k topení pevnými palivy (zejména uhlí a dřevo) v lokálních topeništích, v důsledku zvyšování cen elektrické energie zemního plynu - neutěšený stav území a stejná nebo rostoucí hluková a emisní zátěž z automobilové dopravy v případě nedokončení realizace přeložky silnice I/11 - neutěšený stav krajiny v místě realizace přeložky silnice I/11 v případě nedokončení této stavby - stejná nebo vyšší imisní a hluková zátěž z automobilové dopravy z důvodu nedokončení realizace přeložky silnice I/11
- 132 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.2.3 indikátory udržitelného rozvoje území – kvantitativní 3.2.3.1 okruh 1 – Udržitelná úroveň čerpání přírodních zdrojů včetně území a energie Za přírodní zdroje se považují voda, vzduch, nerostné zdroje, energie a půda. Z hlediska územního plánování je klíčovým indikátorem, který lze nástroji a procesy územního plánování bezprostředně ovlivnit, a který je možné a potřebné nástroji územního plánování sledovat, především využití zastavěného a nezastavěného území. Využití území a s ním přímo související intenzita využití území a prostorové rozmístění aktivit se v důsledcích projevují ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Pro tento okruh byly použity následující indikátory: 3.II.3.1.a) INDIKÁTOR I1 - Míra plánovaného růstu zastavěného území Využití zastavitelných nebo přestavbových ploch je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovávat rovnováhu mezi populačním a územním vývojem. Extenzivní růst zastavěného území má negativní důsledky na krajinu, mění kvalitu bydlení v okrajových částech zástavby tím, že ji obklopuje další zástavbou a pokud se současně snižuje intenzita využití zastavěného území, zhoršuje se prostorová ekonomika (nárůst podílu liniových infrastruktur na uživatele, horší ekonomické ukazatele nebo zhoršená prostorová dostupnost občanského vybavení). Ukazatel má vypovídací schopnost v kontextu s růstem počtu obyvatel nebo eventuálně s vývojem objemu ekonomické produkce. Ukazatel je významný pro ekologickou a ekonomickou udržitelnost rozvoje. Velká míra růstu zastavěného území signalizuje možné disparity v dostupnosti veřejných infrastruktur, tedy zhoršení v sociálním pilíři udržitelného rozvoje. Vedle toho je možné vyhodnocovat též skutečnou změnu zastavěného území mezi jednotlivými časovými horizonty (ÚAP) a případně ji dále porovnávat s jevem A117 jakožto základním rozvojovým předpokladem územního plánu. Tabulka č. 61 Míra plánovaného růstu zastavěného území Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
2010 0,52 1,01 0,26 0,21 0,11 0,76 0,08 0,64 0,32 0,11 0,13 0,30 0,23
Indikátor I1 2012 2014 0,44 0,44 1,06 1,06 0,24 0,24 0,21 0,21 0,12 0,12 0,76 0,27 0,10 0,10 0,64 0,29 0,32 0,29 0,19 0,19 0,13 0,13 0,30 0,30 0,24 0,27
2016 0,44 1,06 0,24 0,23 0,12 0,28 0,15 0,28 0,29 0,18 0,10 0,30 0,23
Ze zjištěných údajů vyplývá, že největší míra plánovaného růstu zastavění je v Hnojníku a naopak nejnižší v Řece, Nýdku, Třinci a Vendryni. Tento ukazatel však nemá v současnosti v řešeném území zcela přesnou vypovídací schopnost, neboť vymezená zastavěná území a zastavitelné plochy v jednotlivých územních plánech byla pojata poněkud „velkoryse“. V rámci projednávání nových územních plánů příp. změn stávajících územních plánu budou tato území vymezována střízlivěji a s ohledem na skutečný stav.
- 133 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.II.3.1 b) INDIKÁTOR I2 - Míra naplnění zastavitelných ploch Ukazatel kvantifikuje „spotřebu“ zastavitelných ploch a může signalizovat jejich vyčerpání. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovávat rovnováhu mezi populačním a územním vývojem. Ukazatel je významný pro ekologickou a ekonomickou udržitelnost rozvoje. Malá míra naplňování zastavitelných ploch může být podnětem pro přezkoumání jejich celkového rozsahu, popřípadě pro etapizaci jejich otevírání pro zástavbu tak, aby se předešlo neefektivnímu využívání zastavěného území. Velká míra vyčerpání zastavitelných ploch může být podnětem pro změnu územního plánu spočívající ve vymezení nových zastavitelných ploch nebo ploch přestavby, včetně eventuálního posílení infrastruktur. Tabulka č. 62 Míra naplnění zastavitelných ploch Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka
2010 0,34 0,14 0,72
Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí
0,70 1,21 0,10 2,04 0,22 0,61 1,23 0,60 0,41
SO ORP Třinec
0,69
Indikátor I2 2012 2014 0,33 0,33 0,15 0,15 0,66 0,66 0,58 0,59
2016 0,33 0,15 0,65 0,55
1,20 0,11 1,65 0,22 0,60 0,75 0,61 0,45
1,21 0,37 1,66 0,38 0,69 0,74 1,20 0,46
1,21 0,36 0,80 0,38 0,69 0,76 1,20 0,46
0,49
0,59
0,59
Z tabulky je zřejmé, že největší míra naplnění zastavitelných ploch je ve Vělopolí, Řece, Třinci a v Košařiskách. Tento ukazatel však stejně jako předchozí nemá zcela přesnou vypovídací schopnost, neboť vymezené zastavitelné plochy v jednotlivých územních plánech byly pojaty poněkud „velkoryse“ a ne zcela odpovídají terminologii dle stavebního zákona.
3.II.3.1 c) INDIKÁTOR I3 - Míra recyklace zastavěných pozemků Míra recyklace území vyjádřená podílem zastavěných pozemků/zastavitelných ploch určených pro přestavbu na celkové velikosti zastavitelných ploch je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. PÚR 2008, čl. 19: Vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu) s ohledem na požadavek hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území. Ukazatel je významný pro ekologickou a ekonomickou udržitelnost rozvoje. Extenzivní růst zastavěného území s nedostatečným využíváním stávajících zastavěných ploch zhoršuje prostorovou ekonomiku nárůstem jednotkových nákladů na výstavbu a provozování veřejných infrastruktur na uživatele. V důsledku může docházet ke snížení prostorové dostupnosti občanského vybavení. Ukazatel má vypovídací schopnost v kontextu s růstem počtu obyvatel nebo eventuálně s vývojem objemu ekonomické produkce. Ukazatel je významný pro ekologickou a ekonomickou udržitelnost rozvoje. Neexistence nebo malý podíl recyklace v sídlech, kde se vyskytují plochy brownfieldů nebo které vykazují nízkou intenzitu využívání zastavěného území, signalizuje neefektivní extenzivní rozvoj a možné disparity ve funkci a efektivitě veřejných infrastruktur, tedy zhoršení v sociálním pilíři udržitelného rozvoje. Doplňkově, stejně jako v předchozím případě, je žádoucí sledovat také změnu podílu zastavěných pozemků/zastavitelných ploch určených pro přestavbu k/ke celkové velikosti zastavěného území v průběhu času.
- 134 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 63 Míra recyklace zastavěných pozemků Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
2010 0,03 0 0 0 0 0 0 0 0 0,23 0 0 0,08
Indikátor I3 2012 2014 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,05 0,05 0,42 0,42 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,19 0,19 0,00 0,10 0,00 0,00 0,10 0,12
2016 0,00 0,00 0,00 0,05 0,42 0,00 0,00 0,00 0,00 0,19 0,10 0,00 0,12
V řešeném území jsou plochy k obnově vymezeny v územních plánech tří obcí – Košařiska, Nýdek a Třinec.
3.2.3.2 okruh 2 – Stabilita / dynamická rovnováha ekologických systémů Stabilita respektive dynamická rovnováha ekologických systémů je nutným předpokladem ekologické udržitelnosti rozvoje.
3.II.3.2 a) INDIKÁTOR I4 - Koeficient ekologické stability (KES) Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních prvků ve zkoumaném území (Míchal, 1994). Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Pro Českou republiku byl proveden výpočet KES pro jednotlivé bioregiony. Jeho rozmezí se pohybuje v rozmezí hodnot 0,2 (převažující orná půda) až 13 (horské oblasti, ve kterých převažují lesní společenstva). Ukazatel je přímo navázán na ekologický pilíř. Čím vyšší je hodnota KES ve zkoumaném území, tím silnější lze předpokládat ekologický pilíř v tomto území. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo, které vyjadřuje poměr ploch stabilních a nestabilních prvků ve zkoumaném území. Přitom platí: Krajinný typ A – tvorba: - KES < nebo = 0,1: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musejí být trvale nahrazovány technickými zásahy - 0,1 < KES < nebo = 0,3: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musejí být soustavně nahrazovány technickými zásahy - 0,3 < KES < nebo = 1,0: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie Krajinný typ B – údržba: - 1,0 < KES < nebo = 3,0: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energeticko-materiálových vkladů Krajinný typ C – ochrana: - KES > nebo = 3,0: přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur s nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem
- 135 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 64 Koeficient ekologické stability Indikátor I4 Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí
2010
2012
2014
2016
1,84 0,56 4,41 13,55 8,28 0,53 7,69 1,25 1,02 1,52 2,49 1,74
1,83 0,56 4,63 13,61 8,27 0,53 8,00 1,25 1,02 1,51 2,53 1,74
1,83 0,55 4,71 14,04 8,3 0,53 7,99 1,25 1,03 1,51 2,54 1,75
1,80 0,55 4,73 14,02 8,42 0,60 7,99 1,49 1,03 1,50 2,54 1,74
Indikátor I4 Koeficient ekologické stability mezi léty 2010 a 2016 nedoznal téměř žádných změn. Nejpříznivější stav je v obci Košařiska, Nýdek, Řeka a Komorní Lhotka. Naopak nejméně příznivé prostředí je v Hnojníku a v Ropici.
3.II.3.2 b) INDIKÁTOR I5 - Ekologická fragmentace nezastavěného území některými liniovými stavbami Indikátor fragmentace nezastavěného území určený pro hodnocení v rámci územního plánování je syntetickým ukazatelem, který vyjadřuje míru rozčlenění území člověkem vytvořenými dělícími prvky, především liniovými stavbami dopravní infrastruktury a zástavbou. Výskyt bariér v území má dopad primárně ekologický, jakožto překážka pro migraci druhů a zároveň dopad sociálně-ekonomický, neboť je odrazem míry ekonomického využívání krajiny, limitem pro aktivity spojené s rekreační funkcí krajiny a jednou z charakteristik krajinného rázu. Fragmentace krajiny je měřena s využitím dvou ukazatelů: bariérovostí v území (hustotou bariér) zrnitostí krajinných plošek (velikostní heterogenitou nefragmentovaných krajinných plošek). Bariérovost v území vystihuje míru prostupnosti území pro populace živočichů (a rostlin); vedle toho zároveň míru narušení krajiny liniovými stavbami dopravní infrastruktury jakožto krajinotvorného faktoru. Méně bariér v území znamená v tomto smyslu jeho vyšší kvalitu z hlediska estetického i hlediska ochrany biodiverzity. Zrnitost území vystihuje rovnoměrnost rozložení bariér. Jedná se o doplňkovou informaci, která upřesňuje, zda jsou bariéry koncentrovány v území do oblastí či koridorů nebo víceméně rovnoměrně rozprostřeny po celém území. Nerovnoměrné rozložení bariér v území s jejich nižší celkovou koncentrací indikuje existenci nefragmentovaných plošek významných v lokálním kontextu, pro ekologickou stabilitu území. To může platit i pro území s více bariérami, pokud jsou koncentrované a rozložené nerovnoměrně. Základem pro hodnocení fragmentace krajiny je rozlišení prvků považovaných za bariéry. Pro účely tohoto hodnocení (územně plánovacího) jsou za bariéry považovány liniové stavby dálnic, rychlostních komunikací a silnic 1. a 2. třídy a železničních tratí. Podle významu dělícího efektu jsou rozlišeny dopravní bariéry takto: dálnice a rychlostní komunikace 6 pruh – 4 body silnice 1. třídy, dálnice a rychlostní komunikace 4 pruh – 3 body silnice 1. třídy – 2 pruh - 2 body silnice 2. třídy – 1 bod vysokorychlostní tratě – 3 body železnice dvou a vícekolejné – 2 body železnice ostatní – 1 bod
- 136 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 65 Ekologická fragmentace nezastavěného území některými liniovými stavbami Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
Rozloha obcí 2 (km )
Silnice 1. třídy (km)
Silnice 2. třídy (km)
Železnice 2kolejové (km)
Železnice 1kolejové (km)
16,094 6,418
3,672 2,188
0 1,861
3,456 0
0 2,343
7,344 4,376
6,912 14,256 0 8,58
0,89 1,34
19,879 17,173 28,216 10,115 13,464 7,844 6,145 85,367 20,954 2,988
0 0 0 0 0 0 5,129 0 0 0 0 0 1,773 0 8,321 13,554 1,799 0 0 0
0 0 0 0,24 0 0 0 7,408 1,983 0
0 0 0 3,223 0 0 3,73 0 0 0
0 0 0 10,258 0 0 3,546 16,642 3,598 0
0 0 0 0 0 0 0,48 13,961 0 0 0 0 0 7,276 14,816 45,012 3,966 7,564 0 0
0 0 0 1,38 0 0 1,18 0,53 0,36 0
13,087
9,296
45,758
26,174 96,643
0,41
234,657
22,879
15,415
Silnice Železnice I. třídy * 2kolejové*váha váha (2) (2)
Bariéry Indikátor (km) I5
Vzhledem k tomu, že silnice III. třídy nejsou hodnoceny, byly některé obce v rámci výpočtu posouzeny jako bezbariérové. Nejmenší prostupnost území v řešeném území je v Ropici, Hnojníku a Stříteži. Ani tyto hodnoty však nejsou nijak vysoké a celé území lze z hlediska bariérovosti charakterizovat jako ne příliš významné.
3.2.3.3 okruh 3 – Udržitelná forma a udržitelná míra ekonomického rozvoje Indikátory tohoto okruhu se týkají ekonomické udržitelnosti rozvoje, zprostředkovaně pak i sociálního pilíře. Stagnace nebo relativní snížení hodnot indikátorů indikuje nárůst disparitního vývoje ekonomiky. Mezi hlavní indikátory tohoto okruhu patří:
3.II.3.3 a) INDIKÁTOR I6 - Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí Vyváženost sídelní a pracovištní funkce vyjadřuje kvantitativní soběstačnost lokálního pracovištního trhu. Velikost území, pro kterou by měl být vztah mezi počtem pracovních příležitostí a počtem ekonomicky aktivních obyvatel vyvážený, se liší podle místních podmínek, konkrétně podle dopravní dostupnosti pracovištních center a podle polohy vůči rozvojovým oblastem a rozvojovým osám. Vyváženost sídlení a pracovištní funkce je vyjádřená jako bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí. Kvantifikuje se jako podíl počtu (obsazených) pracovních příležitostí a počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Při interpretaci ukazatele pro soudržnost společenství obyvatel a hospodářský rozvoj je nutno přihlížet ke specifickým podmínkám sledovaného území, zejména jeho dostupnost vůči významným pracovištním centrům a příslušnost k rozvojovým oblastem a rozvojovým osám. V ideálním případě by se měla hodnota ukazatele blížit jedné, rozhodné je ale vymezení území, za které se vztah mezi počtem pracovních příležitostí a počtem ekonomicky aktivních obyvatel sleduje. Pokud vykazuje sledované území, jež tvoří z hlediska pracovních příležitostí funkční celek, disparitu mezi kapacitou sídelní a pracovištní funkce, území trpí nadměrnou nezaměstnaností a oslabuje se sídelní funkce dálkovou vyjížďkou za prací a migrací anebo naopak v případě převisu pracovištní funkce je území zatěžováno tlakem na další ubytovací zařízení, roste dopravní zátěž a může se snižovat konkurenceschopnost místních podniků nedostatkem pracovní síly.
- 137 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 66 Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí 2010 Obec Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí ORP Třinec
2012
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 2 342 697
Počet pracovních příležitostí 1271 681
0,54 0,98
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 2 520 690
Počet pracovních příležitostí 1 185 767
430
274
0,64
548
203
0,37
173 840 617 222 260 449 18 908 1 777 93 26 808
85 353 292 128 116 221 25 662 725 38 29 799
0,49 0,42 0,47 0,58 0,45 0,49 1,36 0,41 0,41 1,11
186 920 730 225 346 498 17 624 2 040 129 26 456
36 163 260 101 101 134 25 035 619 4 28 608
0,02 0,17 0,36 0,45 0,29 0,27 1,42 0,30 0,03 1,08
Indikátor I6
Indikátor I6 0,47 1,11
Území ORP Třinec prokazuje mírně převyšující nabídku pracovních příležitostí. Nejvyšší hodnota (1,42) je v Třinci a vyšší nabídka je i v Hnojníku. Naopak nejnižší hodnoty jsou v obcích Košařiska (0,02) a Vělopolí (0,03). Tento indikátor nelze za rok 2014 a 2016 aktualizovat, neboť nejsou dostupné potřebné údaje za dané územní jednotky v tomto období. Od 31. 03. 2014 již není údaj „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ sledován a MMR zatím tento indikátor žádným jiným nenahradilo.
3.2.3.4 okruh 4 – Soudržnost mezi sociálními skupinami a regiony a sociální prostupnost Indikátory tohoto okruhu se týkají soudržnosti společenství obyvatel území, tedy sociální udržitelnosti rozvoje. Do působnosti územního plánování lze zařadit zejména prostorovou dostupnost infrastruktur, služeb a pracovních příležitostí a sociální promísení bydlení. Důsledky snížené prostorové dostupnosti se zprostředkovaně projevují i v ekonomické složce (vyšší náklady na dopravu) a ve složce environmentální (důsledky zvýšené intenzity dopravy na životní prostředí).
3.II.3.4 a) INDIKÁTOR I7 - Diverzita nového bydlení Ukazatel měří úměrnost mezi plánovaným a realizovaným poměrem ploch určených pro bydlení v rodinných domech a bydlení v bytových domech. Tento indikátor není pro řešené území relevantní vzhledem k tomu, že kromě Třince nejsou zastavitelné plochy ani plochy přestavby pro bydlení v bytových domech nikde navrhovány.
3.II.3.4 b) INDIKÁTOR I8 - Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti zařízení předškolní výchovy Existence zařízení předškolní výchovy v místě je významným faktorem pro průběžnou regeneraci obytné funkce zejména na venkově. Ukazatel je vhodné sledovat a vyhodnocovat především pro venkovská území, tedy mimo obce nad 10 000 obyvatel. Třinec byl z tohoto hodnocení vyřazen. Ukazatel je významný pro sociální udržitelnost rozvoje území: zánik místní mateřské školy předznamenává odchod především mladých rodin, které mají nebo plánují mít děti. Dochází tak k nevyrovnané věkové struktuře s převažujícím podílem seniorů, jež v důsledcích způsobuje oslabení pilíře soudržnosti společenství obyvatel území a regresivní populační vývoj.
- 138 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.II.3.4 c) INDIKÁTOR I9 - Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti základních škol Tabulka č. 67 Podíl obyvatel v sídlech v dostupnosti zařízení předškolní a školní výchovy Počet Počet obyvatel v k. ú. Indikátor Počet obyvatel v k. ú. se Indikátor obec obyvatel s předškolním zařízením I8 základní školou I9 5 317 Bystřice 5 317 1 5 317 1 Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek Ropice Řeka Smilovice Střítež Třinec Vendryně Vělopolí
1 491
1 491
1
1 491
1
1 264 383 2 014 1 529 556 743 1 015 36 077 4 383 258
1 264 383 2 014 1 529 556 743 1 015 36 077 4 383 0
1 1 1 1 1 1 1 1 1 0
1 264 383 2 014 1 529 0 743 1 015 36 077 4 383 0
1 1 1 1 0 1 1 0 1 0
Vzhledem k tomu, že většina obcí (kromě Smilovic, ale i zde jsou školská zařízení umístěna v k. ú. s větším počtem obyvatel a tudíž indikátor je téměř roven 1) je tvořena jedním katastrálním územím, je počet obyvatel v k. ú. s předškolním a školním zařízením roven počtu obyvatel v obci a hodnota indikátoru je rovna 1. Ve všech obcích jsou předškolní a školní zařízení velmi dobře dostupná, pouze ve Vělopolí není ani mateřská ani základní škola a v Řece není základní škola. Třinec se skládá z několika katastrálních území, ale vzhledem k tomu, že předškolní a školní zařízení nejsou umístěna jen v těch s nejmenším počtem obyvatel, je indikátor rovněž téměř roven 1.
3.II.3.4 d) INDIKÁTOR I10 - Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti zařízení předškolní výchovy Obecně lze konstatovat, že dostatečné prostorové pokrytí zastavitelných ploch pro bydlení občanským vybavením je významným faktorem udržitelného rozvoje území. Nedostatečné pokrytí vyvolává územní disparity s četnými důsledky na udržitelnost (nárůst individuální automobilové dopravy, vyšší provozní náklady domácností, tendence k sociálnímu vyloučení). Tento ukazatel jako jedna z možností sledování dostupnosti základního občanského vybavení je nejvýznamnějším a také nejsnáze sledovatelným příkladem vyhodnocování sociální udržitelnosti. Přijatelná vzdálenost mezi předškolním/školským zařízením a bydlištěm (ideálně jeho pěší dostupnost) je důležitou součástí kvality bydlení pro rodinu s dětmi (před)školního věku. Pokud vzdálenost mezi bydlištěm a předškolním/školským zařízením nemůže dítě/žák překonat pěšky, je třeba pro něj zajistit jiný způsob přepravy – veřejnou dopravou nebo autem svého rodiče. Dochází tak k nárůstu nákladů veřejného sektoru (příspěvky krajů na obslužnost, potřeba zřizovat parkoviště u předškolního/školského zařízení) i soukromého sektoru (náklady na jízdné, popřípadě výdaje spojené s individuální automobilovou dopravou, ušlý zisk rodičů dopravujících děti autem) Často dochází také k oslabení soudržnosti společenství obyvatel území (děti se začínají rozlišovat podle způsobu přepravy).
- 139 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Tabulka č. 68 Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti zařízení předškolní výchovy Indikátor I10 Obec 2014 2016 2010 2012 0,18 0,18 Bystřice 0,22 0,18 0,14 0,14 Hnojník 0,19 0,14 0,14 0,14 Komorní Lhotka 0,14 0,14 0,42 0,42 Košařiska 0,44 0,42 0,21 0,21 Nýdek 0,22 0,22 0,21 0,21 Ropice 0,21 0,21 0,56 0,18 Řeka 0,60 0,56 0,11 0,11 Smilovice 0,10 0,10 0,25 0,25 Střítež 0,32 0,32 0,15 0,15 Třinec 0,41 0,15 0,22 0,22 Vendryně 0,23 0,23 0,00 0,00 Vělopolí 0,00 0,00 0,16 0,16 SO ORP Třinec 0,27 0,17 Největší podíl zastavitelných ploch určených pro bydlení v okruhu 400 m od předškolního zařízení je v Řece (56%) a Košařiskách (42 %). Naopak nejméně takovýchto ploch je ve Smilovicích (10 %), Hnojníku a Komorní Lhotce (14%). K velkému snížení došlo i v Třinci (15%). V celém řešeném území je v dostupové vzdálenosti 400 m od předškolních zařízení umístěno pouze 17 % zastavitelných ploch pro bydlení.
3.II.3.4 e) INDIKÁTOR I11 - Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti základních škol Sledování podílu zastavitelných ploch určených pro bydlení, které jsou v pěší dostupnosti k základním školským zařízením. Tabulka č. 69 Podíl zastavitelných ploch pro bydlení v dostupnosti základních škol Indikátor I11 Obec 2014 2016 2010 2012 0,27 0,27 Bystřice 0,33 0,27 0,38 0,38 Hnojník 0,41 0,38 0,66 0,66 Komorní Lhotka 0,62 0,66 0,63 0,63 Košařiska 0,66 0,63 0,50 0,50 Nýdek 0,54 0,54 0,34 0,34 Ropice 0,29 0,29 0,00 0,00 Řeka 0,00 0,00 0,29 0,29 Smilovice 0,29 0,29 0,63 0,63 Střítež 0,62 0,62 0,27 0,27 Třinec 0,53 0,27 0,11 0,11 Vendryně 0,34 0,34 0,00 0,00 Vělopolí 0,00 0,00 0,31 0,31 SO ORP Třinec 0,42 0,32 Největší podíl zastavitelných ploch určených pro bydlení v okruhu 600 m od základní školy je vymezen v Komorní Lhotce (66%), Košařiskách (63%) a Stříteži (62 %). Nejméně takovýchto ploch je v Třinci a Bystřici (27%) a Smilovicích a Ropici (29 %). Na území ORP Třinec se v dostupnosti zařízení základních škol vyskytuje 32 % zastavitelných ploch pro bydlení.
- 140 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
3.2.3.5 okruh 5 – Snížení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání infrastruktur Snížení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání infrastruktur je jednou z priorit posilování územního kapitálu v Územní agendě Evropské unie (EU 2007). Z hlediska územního plánování jsou klíčovým indikátorem, který lze nástroji a procesy územního plánování bezprostředně ovlivnit, a který je možné a potřebné nástroji územního plánování sledovat především zastavitelné plochy v záplavovém území.
3.II.3.5 a) INDIKÁTOR I12 - Podíl zastavitelných ploch (zastavěného území) v záplavovém území Ukazatel vyjadřuje riziko škod, které vyplývá z případného umísťování nových staveb v záplavovém území. V záplavovém území lze mimo aktivní zónu za určitých podmínek připustit územní rozvoj, nicméně tento rozvoj je vždy spojen se zvýšeným rizikem škod a nákladů na jejich odstranění v případě povodně. Vymezení zastavitelných ploch v záplavovém území tedy znamená i při dodržení platných právních předpisů disparitní rozvoj, který lze odůvodnit jen významnými přínosy, například posílením obytné funkce v atraktivním území centra například s výrazným převisem kanceláří a obchodů. Dotčeny jsou sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje: sociální tím, že může být ohrožena kvalita života v případě povodně, ekonomický náklady na evakuaci a odstranění škod na majetku. V řešeném území nejsou v záplavovém území vymezovány zastavitelné plochy, proto byl tento ukazatel modifikován a je počítáno se zastavěným územím vymezeným v záplavovém území 100leté vody. Ukazatel je vyjádřen jako podíl zastavěného území v záplavovém území z celkové velikosti zastavěného území. V řešeném území jsou záplavová území vymezena na řece Ropičance, Olši, Stonávce, Líštnici a Vendyňce. Vyhodnocována jsou proto území v obcích, kterými tyto řeky protékají. Tabulka č. 70 Podíl zastavěného území v záplavovém území 100leté vody 2010 Obec Zastavěné území (ha)
Bystřice Hnojník Komorní Lhotka Košařiska Nýdek
294,025 129,405 123,013 41,289 184,608
2012
Záplavové území 100leté vody (ha) 52,875 44,249 36,058 0 0
Zastavěné území (ha)
Záplavové území 100leté vody (ha)
5,459
361,18
52,875
2,526
123,62
44,249
I12
Řeka
251,516
Střítež Třinec Vendryně Vělopolí SO ORP Třinec
83,631 82,382
39,891
40,753
0 304,532
Stonávka
141,76
36,06
5,73
0
41,29
0,00
0
----
0
159,50
0
0
164,41
0,00
0
----
251,50
60,811
23,374
62,23 (62,16)
22,18
61,89
0
0
0,00
0
83,63
2,973
0,024
201,53 (201,36) 61,89 (83,61) 105,38 (106,07)
2,97
0,02
Ropičanka
82,38
7,026
0,074
80,03
7,03
0,07
2410,31
60,649
49,275
2410,31 (2449,25)
73,37 (71,44)
57,5
512,12
39,891
2,437
377,49
43,59
4,32
Ropičanka Olše, Líštnice Olše, Vendryňka
40,75
0
0
40,75
0,00
0
84,712
4109,64 (4170,82)
320,37
93,61
0,074
2,437
4222,984
Olše
1,64
0
50,329
512,122
2,15
44,25
41,29
2,973
60,649
52,87
123,62
5,733
0
2412,183
361,18
1,641
Vodní tok
36,058
60,811
7,026
2,154
I12
Indikátor I12
141,76
0,024
Smilovice
Záplavové území 100leté vody
0
0 68,058
Zastavěné území (ha)
3,558
23,374
Ropice
2014 (2016)
0 87,78
4269,95
304,532
Stonávka
Ropičanka ----
----
V aktualizaci prováděné v roce 2016 se údaje v této tabulce oproti roku 2014 nikterak nezměnily. Nejvíce zastavěného území zasahujícího do záplavového území odpovídajícímu stoleté vodě je vymezeno v Třinci (49,275 ha) a v Ropici (23,374 ha). V celém řešeném území je součástí záplavového území 84,712 ha ploch zastavěného území. Z pohledu jednotlivých záplavových území je nejvíce zastavěného území v záplavovém území Olše (53,866 ha), Ropičanky (23,472 ha) a Stonávky (7,374 ha).
- 141 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SEZNAM ZKRATEK Abs. BaP BPEJ č. ČOV ČR ČSN ČSÚ d IL DP ES EU EVL HDP CH CHOPAV CHKO ChLÚ IL KES KPSE k. ú. max. MěÚ MPSV MSK MT MÚK např. N2000 EVL N2000 PO NPR NPSE obr. OIR OZKO PO PR PURÚ PZKO r IL RKC RURÚ Sb. SLDB SO ORP SŘaÚP SWOT tis. VKP VŠ VVN ÚAP ÚEK ÚPD ÚPN VÚC ÚSES
Absolutní hodnota benzoapyren bonitovaná půdně ekologická jednotka číslo čistírna odpadních vod Česká republika Česká státní norma Český statistický úřad denní imisní limity dobývací prostor evropská směrnice Evropská unie Evropsky významná lokalita hrubý domácí produkt chladné pásmo chráněná oblast povrchové akumulace vod chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území imisní limit koeficient ekologické stability Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje katastrální území maximální městský úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí Moravskoslezský kraj mírně teplý mimoúrovňové křížení například NATURA 2000 evropsky významné lokality NATURA 2000 ptačí oblast Národní přírodní rezervace Národní program snižování emisí Obrázek objekt individuální rekreace oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ptačí oblasti přírodní rezervace Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Program ke zlepšení kvality ovzduší města Třince roční imisní limity rekreační krajinný celek Rozbor udržitelného rozvoje území Sbírka zákonů Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod obce s rozšířenou působností stavební řád a územní plánování Strengths Weaknesses Opportunities Threats tisíce významný krajinný prvek vysoká škola velmi vysoké napětí územně analytické podklady Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje územně plánovací dokumentace územně plánovací dokumentace velkého územního celku územní systém ekologické stability
- 142 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace ZOO ZŠ
Úřad územního plánování Třinec
zoologická zahrada základní škola
- 143 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
SEZNAM ZDROJŮ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
Městská a obecní databáze ČSÚ Územní generel infrastruktury cestovního ruchu v Beskydech Územní plány obcí, vč. jejich změn Územní plán VÚC Beskydy, vč. změny č. 1 a změny č. 2 Plán oblasti povodí Odry Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce – Votýpky a Quitta Politika územního rozvoje České republiky Program ke zlepšení kvality ovzduší města Třince – správního obvodu obce s rozšířenou působností Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Veřejná databáze ČSÚ Výzkumný ústav vod www.czso.cz www.kr-moravskoslezsky.cz www.mfcr.cz www.mpsv.cz www.volby.cz další dostupné zdroje
- 144 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Příloha č. 1 Kartogram Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, včetně tabulky Územní podmínky jednotlivých obcí dle jednotlivých pilířů z 1., 2. a 3. úplné aktualizace ÚAP 1. úplná aktualizace 2010 Územní podmínky jednotlivých obcí dle jednotlivých pilířů
-7
+ + + -1
+ + + -1
+ + -3
+ + + + +1
+ + + + +1
+ + -3
-4 -2 -10 +8 +4 0 -2 -6
Dopravní dostupnost Podíl obyvatel napojených na vodovod Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci 10 Nezaměstnanost Daňová výtěžnost /1ob. Podnikatelská aktivita Počet prac.míst na 100zaměstnaných Σ EKONOMICKÝ
+ +
+ +
-
+
+
+ +
-
+ -
+ +
+ +
+ +
-
+2 +4
-
-
-
-
-
-
-
-
-
+
-
-
-10
+ + -
+ + -
+ -
+ + -
-
+ -
+ + -
+ + -
-
+ + +
+ + -
-
-2 0 -2 -10
+1
+1
-5
-1
-5
-1
-3
-1
-3
+5
+1
-7
-18
+ + +
+ +
+ + + +
+ + + -
+ + +
+ + -
+ -
+ + -
+ + +
+ +
+ +
-
0 +6 -8 -6 +2
+ +1
-3
+ + +5
+ +1
+ +1
+ -1
+ + -1
+ + +1
-1
-3
+ -1
+ + -3
+2 0 -4
+5
-5
+1
+3
-1
-9
-5
-1
-7
+3
+1
-13
-28
Z, S
H
H
H
Z, H, S
Z, H, S
Z, H
Z, H, S
S
S
Z, H, S
ekonomický
6
sociodemografický
ORP Třinec
+ + + + + +3
6 7
Dostupnost ORP (do 15 min) Demografický vývoj Věková struktura Index stáří Občanská vybavenost (škola, lékař, pošta) 8 Bytová výstavba 9 Objekty druhého bydlení Σ SOUDRŽNOST OBYVATEL
Σ celkem
Vyjádření v kartogramu
- 145 -
Řeka
Vělopolí
+ + + + + +3
Vendryně
+ + + + +1
Třinec
Nýdek
+ + -3
Střítež
Košařiska
+ + + + + +3
Smilovice
Komorní Lhotka
Území ovlivněná těžbou Vodní plochy Překročení imisních limitů KES Zvláště chráněná území 5 Lesnatost 6 Čištění odpadních vod Σ ENVIRONMENTÁLNÍ
indikátor
Ropice
Hnojník
1 2 3 4
téma
Bystřice
environmentální
pilíř
Název obce
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
. 2. úplná aktualizace 2012
Bystřice
Hnojník
Komorní Lhotka
Košařiska
Nýdek
Ropice
Řeka
Smilovice
Střítež
Třinec
Vendryně
Vělopolí
SO ORP Třinec
Název obce
+ + + + +
+ -
+ + + +
+ + + + -
+ + + + +
-
+ + + -
+ + + -
+ + -
+ + + +
+ + + + +
+ + -
-4 -2 -12 +8 +4 0 -2
+3
-5
+1
+1
+3
-7
-1
-1
-3
+1
+3
-3
-8
+
+
-
-
-
+
-
+
+
+
+
-
+2
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+12
+
-
+
-
+
-
-
-
-
+
+
-
-2
+ -
+ +
+ -
+ +
+ -
+ -
+ -
+ +
-
+ + +
+ -
+
+8 -10 -2
-
+
-
-
-
-
-
-
-
+
-
-
-8
Σ EKONOMICKÝ
+1
+3
-1
-1
-1
-1
-3
+1
-3
+7
+1
-3
0
6 7
+ + +
-
+ + -
+ +
+ + -
+ + +
+ +
+ + +
+ +
+ -
+ + +
+
0 +2 -6 +4
+
+
+
-
+
-
-
-
+
+
+
-
+2
+ -
+ -
+ +
+
+
+ -
+ +
+ -
-
-
+ -
+ -
+4 -4
+3
-3
+3
-1
+1
+1
+1
+1
-1
-3
+3
-3
+2
+7
-5
+3
-1
+3
-7
-3
+1
-7
+5
+7
-9
-6
Z S
H
H S
H
Z H
Z H
Z
Z H S
S
environmentální
téma
pilíř
indikátor
1 2 3 4 5 6
Území ovlivněná těžbou Vodní plochy Překročení imisních limitů KES Zvláště chráněná území Lesnatost Čištění odpadních vod
Σ ENVIRONMENTÁLNÍ
sociodemografický
ekonomický
6
10
8 9
Dopravní dostupnost Podíl obyvatel napojených na vodovod Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci Nezaměstnanost Daňová výtěžnost /1ob. Podnikatelská aktivita Počet prac. míst na 100zaměstnaných
Dostupnost ORP (do 15 min) Demografický vývoj Věková struktura Index stáří Občanská vybavenost (škola, lékař, pošta) Bytová výstavba Objekty druhého bydlení
Σ SOUDRŽNOST OBYVATEL
Σ celkem
Vyjádření v kartogramu
- 146 -
Z H S
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec 3. úplná aktualizace 2014
Bystřice
Hnojník
Komorní Lhotka
Košařiska
Nýdek
Ropice
Řeka
Smilovice
Střítež
Třinec
Vendryně
Vělopolí
SO ORP Třinec
Název obce
+ + + + +
+ -
+ + + +
+ + + + -
+ + + + +
-
+ + + -
+ + + -
+ + -
+ + + +
+ + + + +
+ + -
-4 -2 -12 +8 +4 0 -2
+3
-5
+1
+1
+3
-7
-1
-1
-3
+1
+3
-3
-8
+
+
-
-
-
+
-
+
+
+
+
-
+2
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+12
+
-
+
-
+
-
-
-
-
+
+
-
-2
+ +
+ + +
+ -
+ +
+ -
+ -
+ +
+ +
+ +
+ -
+ +
+ +
+12 -6 +4
-
+
-
-
-
-
-
-
-
+
-
-
-8
Σ EKONOMICKÝ
+3
+5
-1
-1
-1
-1
-1
+1
+1
+3
+3
-1
+10
6 7
+ + -
-
+ -
+ +
+ + -
+ + + +
+ + +
+ + +
+ + + +
+ -
+ + + +
+ + +
0 +6 +2 +2
+
+
+
-
+
-
-
-
+
+
+
-
+2
+ -
-
+ +
+
+
+ -
+ +
-
-
-
+ -
+ -
0 -4
+1
-5
+1
-1
+1
+3
+3
-1
+3
-3
+5
+1
+8
+7
-5
+1
-1
+3
-5
+1
-1
+1
+1
+11
-3
+10
Z S
H
H S
H
Z H
Z H
Z S
Z
S
environmentální
téma
pilíř
indikátor
1 2 3 4 5 6
Území ovlivněná těžbou Vodní plochy Překročení imisních limitů KES Zvláště chráněná území Lesnatost Čištění odpadních vod
Σ ENVIRONMENTÁLNÍ
sociodemografický
ekonomický
6
10
8 9
Dopravní dostupnost Podíl obyvatel napojených na vodovod Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci Nezaměstnanost Daňová výtěžnost /1ob. Podnikatelská aktivita Počet prac. míst na 100zaměstnaných
Dostupnost ORP (do 15 min) Demografický vývoj Věková struktura Index stáří Občanská vybavenost (škola, lékař, pošta) Bytová výstavba Objekty druhého bydlení
Σ SOUDRŽNOST OBYVATEL
Σ celkem
Vyjádření v kartogramu
- 147 -
Z H
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec
Kartogram - vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území 1. úplná aktualizace 2010
2. úplná aktualizace 2012
- 148 -
Územně analytické podklady 2016 – 4. úplná aktualizace
Úřad územního plánování Třinec 3. úplná aktualizace 2014
- 149 -