Rozbor udržitelného rozvoje území

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Rozbor udržitelného rozvoje území

Bruntál

Opava

Ostrava

Karviná

Frýdek-Místek Nový Jičín

Textová část Praha, únor 2009

TÝM ŘEŠITELŮ

Atelier T-plan, s.r.o. RNDr. Libor Krajíček

hlavní projektant, koordinace a metodické řízení projektu, urbanismus, rozbor UR území

Ing. Marie Wichsová, Ph.D.

dopravní infrastruktura

Ing. Miroslav Cihlář

vodní režim, vodohospodářská infrastruktura

RNDr. Martin Kubeš

ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkcí lesa

Mgr. Josef Goder

příprava grafických výstupů v prostředí ArcGIS 9.3., geografické analýzy

Externí spolupráce RNDr. Jan Müller (ÚRS Praha, a.s.)

sociodemografické podmínky UR - obyvatelstvo,

RNDr. František Matyáš (ÚRS Praha, a.s.)

sociodemografické podmínky UR - bydlení, občanská vybavenost)

Ing. Jiří Škvain

energetická infrastruktura

Ing. arch. Helena Salvetová rekreace a cestovní ruch, kulturní a historické památky, (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.) urbanistické hodnoty území Mgr. Jan Karel (ATEM, s.r.o., Praha)

hygiena životního prostředí -ovzduší, hluk

ÚAP MS kraje – Rozbor udržitelného rozvoje území

OBSAH

ÚVOD .......................................................................................................................................1 1.

SWOT ANALÝZY HLAVNÍCH TÉMATICKÝCH OKRUHŮ ...............................................2 1.1.

Horninové prostředí ...................................................................................................2

1.2.

Vodní režim................................................................................................................5

1.3.

Hygiena životního prostředí .......................................................................................8

1.4.

Příroda a krajina.......................................................................................................12

1.5.

Zemědělská půda a PUPFL.....................................................................................18

1.6.

Sociodemografické podmínky..................................................................................26

1.7.

Hospodářské podmínky ...........................................................................................39

1.8.

Rekreace a cestovní ruch ........................................................................................41

1.9.

Veřejná dopravní infrastruktura................................................................................43

1.10. Energetická infrastruktura ........................................................................................49 1.11. Veřejná vodohospodářská infrastruktura .................................................................53 2.

3.

4.

SWOT ANALÝZY PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE, SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA ... 55 2.1.

SWOT analýzy hlavních pilířů udržitelného rozvoje.................................................55

2.2.

Souhrnná SWOT analýza UR území .......................................................................60

VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ .........66 3.1.

Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí ............................66

3.2.

Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj ....................................69

3.3.

Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatel v území......................74

3.4.

Souhrnné vyhodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj území ...............................78

SOUHRN ZJIŠTĚNÝCH STŘETŮ A PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD............................81 4.1.

Střety záměrů s limity využití území.........................................................................81

4.2.

Problémy k řešení v ÚPD obcí.................................................................................85

4.3.

Ostatní problémy k řešení v ÚPD ............................................................................92

Seznam zkratek ..................................................................................................................97 Tabulkové přílohy


ÚVOD Rozbor udržitelného rozvoje území vychází ze zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území prezentované v rámci „Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území“ a je členěn do těchto částí: 1.

SWOT analýzy hlavních tématických okruhů 1 – 12 (v odůvodněných případech v členění dle dílčích témat)

2.

SWOT analýzy hlavních pilířů UR + Souhrnná SWOT analýza udržitelného rozvoje území

3.

Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území

4.

Souhrn zjištěných závad, střetů a problémů k řešení v ÚPD

Grafickými výstupy rozboru udržitelného rozvoje území je „Problémový výkres s vyznačením problémů k řešení ÚPD“ v měřítku 1:100 000 a kartogramy hodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území včetně souhrnného vyhodnocení podmínek udržitelného rozvoje, které jsou umístěny na závěr svazku grafických příloh.

1


1. SWOT ANALÝZY HLAVNÍCH TÉMATICKÝCH OKRUHŮ Cílem těchto SWOT analýz je identifikace „hodnot, problémů, příležitostí a hrozeb“ v rámci příslušné HTO. Všechny SWOT analýzy jsou doplněny „důvodovou zprávou“ se stručným komentářem k vysvětlení a zdůvodnění jednotlivých „výroků“ obsažených ve SWOT analýze se zaměřením na popis a shrnutí: nejvýznamnějších hodnot území (= silné stránky) nejvýznamnějších problémů k řešení v ÚPD kraje i obcí (slabé stránky – „stav“) příležitostí ⇒

= záměry v rámci „vlastního“ DT

⇒

= příležitosti k řešení identifikovaných problémů mimo působnost ÚP („příležitosti neúzemní povahy“)

hrozeb (rizika) ⇒

= střety záměrů s limity využití území

⇒

= střety záměrů s ostatními záměry na využití území

⇒

= hrozby „neúzemní povahy“ vycházející z oblastí mimo působnost ÚP („hrozby neúzemní povahy“)

SWOT analýzy prioritně sledují především aspekty a jevy „územní povahy“, tedy „vše co má územní průmět nebo je řešitelné v rámci kompetencí územního plánování“. Aspekty „neúzemní povahy“ (= řešení mimo působnost územního plánování) jsou uváděny jen v nezbytném rozsahu jako příležitosti a hrozby.

1.1. Horninové prostředí SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Existence významných zásob černého uhlí - energetické suroviny se zvyšujícím se strategickým významem

• Vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlí důlní vlivy, odvaly, odkaliště (Karviná. Doubrava, Stonava, část. Orlová, Hor. Suchá, Havířov, Albrechtice)

• Existence významných zásob zemního plynu vázaného na sloje černého uhlí (CBM)

• Obtížně řešitelné střety zájmů na využití surovinových rezerv černého uhlí a plynu s ochranou přírody a krajiny (CHKO Beskydy)

• Vybudované kapacity na úpravu černého uhlí, logis• Nedostatek zdrojů štěrkopísků; z toho vyplývající tické předpoklady v jádrovém území kraje (Ostravsko, závislost na dovozech ze sousedních regionů (zvýšeKarvinsko) ná dopravní zátěž komunikací, zvýšení negativních vlivů v místě těžby, dřívější vyčerpání těchto zdrojů, vyšší cenová úroveň suroviny)

2


SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Zásoby podzemních vod především v hydrogeologických rajonech vázaných na kvartérní sedimenty (kvartér Opavy, kvartér Opavské pahorkatiny, kvartér Odry)

• Zásoby CBM v území se slezským typem zástavby, znemožňujícím vybudování dostatečné sítě těžebních vrtů a jejich ochranných pásem

• Existence přírodních léčivých zdrojů jodobromových vod (Polanka n. O., Karviná- Darkov)

• Výrazné narušení režimu podzemních vod důlní činností (Ostravsko, Karvinsko) • Zvýšená zranitelnost podzemní vody hydrogeologických rajonů vázaných především na kvartérní uloženiny (kvartér Opavy, kvartér Opavské pahorkatiny, kvartér Odry) • Zvýšený výskyt svahových deformací v území tvořeném flyšovými horninami (Beskydy, Podbeskydská pahokatina)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Snížení závislosti ČR na zahraničních zdrojích energetických surovin využitím surovinových rezerv na území kraje

• Vznik a rozšiřování krajinných segmentů devastovaných těžbou a úpravou hnědého uhlí

• Kvalitní revitalizace ploch devastovaných těžbou a úpravou černého uhlí

• Trvalé znemožnění využití surovinových rezerv a zvýšení závislosti na dovozu energetických surovin ze zahraničí

• Částečné snížení závislosti na dovozu stavebních surovin využitím surovinových rezerv na území kraje

• Zvýšení závislosti na dovozu stavebních surovin ze vzdálenějších oblastí (nárůst negativních vlivů dopravy) • Ohrožení přírodních hodnot území otvírkou nových ložisek stavebních surovin • Ohrožení přírodních léčivých zdrojů jodobromových vod důlní činností (Karviná-Darkov) • Nenalezení vhodné technologie k uvolnění plynu vázaného na sloje černého uhlí

KOMENTÁŘ Nerostné suroviny Těžba nerostných surovin je na jedné straně činností, vždy přinášející do území určité negativní vlivy spojené s různou mírou „degradace území“, resp. snížením kvality prostředí a jeho hodnot (slabá stránka). Surovinová základna však na druhé straně představuje významnou součást ekonomického potenciálu území, pro fungování lidské společnosti a její ekonomiky nezbytnou (silná stránka). Významnou „příležitost“ představuje možnost případného budoucího využití surovinových rezerv černého uhlí a zemního plynu na území MS kraje a s tím spojené snížení závislosti země na dovozu strategických surovin a posílení energetické bezpečnosti. Tato „příležitost“ je ovšem spojena s hrozbami (riziky) vyplývajícími jednak z jejího neuskutečnění (zvýšení závislosti na dovozu energetických surovin) a jednak primárně ze samotného charakteru těžební činnosti. Nezvládnutí procesů technologie těžby černého uhlí a průběhu a způsobu sanace a rekultivace území dotčeného vlivy hlubinné těžby černého uhlí a nadřazení zájmu na těžbě nad ostatními zájmy v území v minulosti vedlo nejen k de-

3


vastaci velkých částí krajiny celých okresů a tamnímu, mnohdy nevratnému poškození všech složek životního prostředí, také však k výrazné diskreditaci těžby v chápání velké části lidské společnosti. Nejvýrazněji je z tohoto hlediska postižen prostor Karvinska a Orlové, kde je předpoklad koncentrace těžby a tedy pokračování působení těchto vlivů i v budoucnu. Případné využití zásob černého uhlí v prozkoumaných a potenciálně ekonomicky zajímavých lokalitách vyžaduje kromě „technického“ řešení minimalizace střetů, také deklaraci a prokázání veřejného zájmu na jejich vydobytí v rámci surovinové a energetické politiky státu a také v nutnosti přesvědčit veřejnost a orgány samosprávných celků o oprávněnosti, přijatelnosti a přínosu těchto záměrů. Výsledkem nesplnění těchto předpokladů je pak hrozba zmarnění této příležitosti, které může být v krajním případě nevratné. Značná příležitost pro rozvoj kraje spočívá ve využití významných zásob zemního plynu vázaného na sloje černého uhlí. Rozšíření uhlonosných vrstev na značné části kraje, i tam kde sloje černého uhlí nikdy nebudou moci být využity k jeho těžbě kvůli hloubce uložení či přírodním nebo civilizačním hodnotám povrchu, a bezesporná přítomnost zemního plynu v nich, představuje značný ložiskový a ekonomický potenciál. Využití těženého plynu je možné v místních kotelnách , teplárnách či kogeneračních jednotkách. Bohužel, dosud nebyla nalezena technologie, umožňující ekonomické a efektivní uvolnění plynu ze slojí při těžbě z vrtu situovaného na povrchu terénu. Využití zemního plynu se tak zatím omezuje na jímání plynu při degazaci důlních prostor při těžbě černého uhlí a těžbu plynu z důlních děl, ve kterých již byla těžba ukončena, a to jak samotnými důlními jámami, tak nově realizovanými vrty z povrchu. Stávající neexistence vhodné technologie tak představuje riziko nevyužití těchto značných zásob suroviny. Dalším rizikovým faktorem je skutečnost, že pro uvažovanou těžbu je potřebná poměrně hustá síť těžebních vrtů vybavených rozsáhlými ochrannými pásmy, což je zejména v podmínkách rozptýlené tzv. slezské zástavby na Karvinsku, kde jsou prognózovány nejnadějnější zásoby zemního plynu, obtížné až nemožné zajistit. Stávající závislost území Moravskoslezského kraje na dovozu části stavebních surovin štěrkopísků - je skutečností, která je nespornou, danou momentální vyčerpaností dotěžovaných zdrojů na území kraje, do budoucna se zvýrazňující a řešitelnou pouze částečně (významné dlouhodobě těžitelné zásoby srovnatelné s jinými oblastmi ČR v Moravskoslezském kraji neexistují). Z pohledu spotřebitele se může tato skutečnost jevit jako hodnotově neutrální, i když také pro něho se viditelně projevuje - a to výrazně vyšší cenou této suroviny ve srovnání s jinými kraji České republiky. Dovoz štěrkopísků z okolních regionů, zejména z přilehlých (ale i vzdálenějších !) oblastí Olomouckého a Zlínského kraje, však znamená zvýšení dopravní zátěže na dlouhých dopravních trasách od zdrojů na místo určení, zvýšení negativních vlivů v místě zdrojů nerostné suroviny a v konečném důsledků také dřívější vyčerpání i těchto zdrojů. Proti tomu stojí riziko ohrožení (především) přírodních hodnot území otvírkou a těžbou nových lokalit a snížení kvality prostředí podél příjezdových tras v blízkém okolí ložiska v důsledku dopravní zátěže.

Horninové prostředí Významné zásoby podzemních vod na území kraje jsou vázány především v hydrogeologických rajonech vázaných na fluviální a glacigenní uloženiny kvartérního stáří

4


v povodí Odry, Opavy a jejich přítoků (Olše, Ostravice, Lučina, Opavice, Moravice) a dále v prostoru Opavské pahorkatiny. V případě neexistence nebo nedostatečného vývoje těsnících pokryvných útvarů jsou tyto útvary vystaveny zvýšenému riziku znečištění, jehož zdrojem jsou (kromě zemědělství) především sídla s dosud neřešeným odkanalizováním a čištěním odpadních vod. Způsob a rozsah řešení této problematiky pak představuje hlavní příležitost, resp. hrozbu pro kvalitu podzemní vody v těchto rajonech. Moravskoslezský kraj, zejména jeho jihovýchodní část, představuje území, které se vyznačuje značným výskytem různých druhů sesuvů v různém stadiu vývoje. Narušená stabilita svahu představuje omezující faktor využití území, který podstatně ovlivňuje inženýrskogeologické podmínky výstavby. Kromě toho mohou sesuvné pohyby většího rozsahu působit i výrazné ztráty v zemědělské a zvláště lesní produkci – při obnažení skalního podkladu na svazích může být obnova lesních porostů i trvale znemožněna.

1.2. Vodní režim SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Významné zdroje povrchových vod v CHOPAV Beskydy a Jeseníky (18% území kraje)

• Snížená přirozená retenční schopnost krajiny

• Dlouhodobé zlepšování jakosti povrchových vod

• Bakteriální znečištění všech hlavních toků MSK a eutrofizace vodních nádrží

• Významné snížení vypouštění splaškových a průmyslových odpadních vod

• Převaha vodních útvarů silně ovlivněných a dále vodních útvarů rizikových z hlediska chemického a ekologického stavu

• Snížení emisí z plošných zdrojů znečištění (omezení hnojiv a pesticidů)

• Zvýšená vodní eroze v krajině

• Funkční systém 8 vodních nádrží a 5 významných převodů vody ve vodohospodářské soustavě povodí Odry, která při omezených vodních zdrojích zabezpečuje plné krytí potřeb vody a zvýšenou ochranu před povodněmi

• Nedostatečná zabezpečenost ochrany měst a obcí před povodněmi (Krnov a další sídla na toku horní Opavy, Ostrava, Bohumín, Český Těšín, město Jeseník).

• Zkušenosti z nedávných extrémních povodní a navazující ochranná opatření

• Pokračující urbanizace záplavových území, především na Odře, Opavě a Olši

• Vysoký potenciál umožňující podstatné zvýšení akumulace vody v území a nalepšování průtoků v tocích (min. 5 lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Zlepšení kvality podzemních vod zvýšením podílu sídel s nezávadným odkanalizováním a čištěním odpadních vod (ve vazbě na implementaci legislativy Evropských společenství do legislativy ČR v oblasti vod)

• Ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích (povodňové stavy, období sucha)

• Likvidace zástavby a přírodních hodnot v zátopovém území vodní nádrže Nové Heřminovy (variantně též v údolní nivě Opavy po Krnov)

• Zajištění protipovodňové ochrany v povodí toku horní Opavy výstavbou vodní nádrže Nové Heřminovy

5


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY • Potenciální možnost vzniku zvláštních povodní po destrukci hrází vodních nádrží

• Revitalizace drobných vodních toků • Investice z veřejných rozpočtů a z fondů z Evropské unie do opatření na ochranu vod a protipovodňovou ochranu

• Další zhoršování kvality podzemních vod v důsledku nerealizace investic do kanalizací a ČOV • Rostoucí deficit vodohospodářského potenciálu krajiny v důsledku klimatických změn

KOMENTÁŘ Pro zachování mimořádně příznivých podmínek pro tvorbu a ochranu vodních zdrojů mají velký význam chráněné oblasti přirozené akumulace vod (Beskydy, Jeseníky a Jablunkovsko tvoří 18% území Moravskoslezského kraje a představují tak jednu ze silných stránek vodního režimu). Bezprostřední ochranu konkrétních vodních zdrojů zajišťují ochranná pásma, která jsou zásadním limitem využití území. Jejich nové dvoustupňové vymezování v současné době probíhá, často jsou dosud v platnosti i pásma původní. Dokončení nezbytné ochrany vodních zdrojů patří k prioritám v ochraně vod. Vysoké odběry pitné i užitkové vody v centrální části Ostravské aglomerace bylo možno pokrýt pouze vybudováním rozsáhlé Vodohospodářské soustavy povodí Odry. Klíčovými zdroji je 8 vodních nádrží (z toho 4 slouží k odběrům pitné vody pro veřejnou potřebu), doplněné významnými převody vody mezi povodími. Efektivní řízení složité soustavy se stanovenými prioritami v hospodaření s vodou zajišťuje vodohospodářský dispečink podle manipulačního řádu. Funkční systém vodohospodářské soustavy představuje jednu z významných silných stránek hospodaření s vodou v Moravskoslezském kraji a rovněž nezbytnou podmínku pro dlouhodobě udržitelný rozvoj v oblasti vod. Ochrana vod jako složky životního prostředí je základním vodohospodářským opatřením. K významnému zlepšení jakosti povrchových vod došlo po masivní výstavbě čistíren odpadních vod v minulých cca 15 letech a příznivý trend bude velmi pravděpodobně dále pokračovat v souvislosti s implementací směrnice Rady č. 91/271/EHS. Přes celkový pozitivní trend přetrvávají v jakosti povrchových vod některé nepříznivé jevy jako bakteriální znečištění na hlavních tocích (Odře, Olši, Opavě i Opavici), koncentrace kovů na Odře a eutrofizace vodních nádrží včetně vodárenských. Uvedený stav signalizuje jednu z dílčích slabých stránek současného stavu vod. V posledních letech po vstupu ČR do EU platí pro ochranu vod sjednocující pravidla, vycházející z Rámcové směrnice EHS. Ochranná opatření budou specifikována a realizována v rámci vymezených vodních útvarů povrchových i podzemních vod. Předběžně byly stanoveny útvary silně ovlivněné lidskou činností (morfologické změny toku a významné odběry vody) a dále útvary rizikové (z hlediska chemického a ekologického stavu), u kterých je pravděpodobné, že u nich nebude dosaženo dobrého stavu vod do r. 2015, jak se ČR zavázala, pokud nebudou přijata nápravná opatření. V dlouhodobém výhledu hospodaření s vodou v MSK je nutno vycházet z omezené tvorby zdrojů na území kraje a podle principu předběžné opatrnosti zvažovat i možnost ne-

6


příznivého vývoje klimatických podmínek (pokles hladin podzemních vod, snížení průměrných průtoků v tocích, nebo naopak povodňové situace v důsledku přívalových srážek). Silnou stránkou území MS kraje je z tohoto hlediska existence řady lokalit morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Z celkového počtu 21 lokalit původně sledovaných v rámci SVP jsou v rámci návrhu ZÚR MS kraje vymezeny: plocha pro vodní nádrž Nové Heřminovy na Opavě k zajištění protipovodňové ochrany v povodí toku Horní Opavy (ve 2 variantách) plochy územních rezerv pro zajištění územní ochrany 4 LAPV ⇒

Spálov na Odře (s přesahem do Olomouckého kraje)

⇒

Čeladná na Čeladénce

⇒

Horní Lomná na Lomné

⇒

Spálené na Spavici

⇒

Dlouhá Loučka na Oslavě (s přesahem do Olomouckého kraje)

Všechny uvedené lokality se leží v území vysokých přírodních hodnot (CHKO, ptačí oblasti, EVL, přírodní parky) a 3 z nich (Nové Heřminovy, Spálené a Hor. Lomná) v různé míře zasahují zastavěná území sídel. Ochranný režim ve vymezených plochách územních rezerv nesmí proto podvázat rozvoj těchto sídel. Před rozhodnutím o případné realizací vodní nádrže v každé z LAPV je nutné jednoznačně prokázat, převažující veřejný zájem před ochranou ostatních hodnot a funkcí dotčeného území. Snížení povodňových průtoků a zmenšení následných škod je dosahováno kombinací maximálního využití retenčních prostorů ve vodních nádržích a technických opatření na vodních tocích. Investice z veřejných rozpočtů a z fondů EU zaměřené na preventivní opatření v krajině, zvyšující přirozenou akumulaci vody a stabilizující vodní režim představují příležitost pro účinnější zvládání povodňových stavů. Urbanizace stanovených záplavových území, související s intenzivním stavebním rozvojem v minulých letech, představuje slabou stránkou území MS kraje. Přímý nepříznivý vliv na jakost vody v tocích má nevyhovující účinnost a skladba provozovaných čistíren odpadních vod - 10% z nich má pouze mechanický stupeň čištění a z mechanicko-biologických ČOV má pouze polovina účinné technologie na odstraňování dusíku a fosforu. Příležitostí k řešení této situace je plnění Směrnice Rady ES o čištění městských odpadních vod. Aglomerace větší než 2000 EO mají být podle závazku vlády ČR vybaveny stokovou soustavou s mechanicko-biologickou ČOV v termínu do r. 2010.

7


1.3. Hygiena životního prostředí SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Ochrana většiny zástavby v okolí hlavní železniční tratě Ostrava – Přerov proti nadlimitnímu hluku

• Koncentrace značného počtu zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší (REZZO 1),

• Funkční systém nakládání s odpady

• Plošné překračování imisních limitů pro PM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren v rozsáhlé oblasti celé střední a východní části kraje • Souběžné překračování více imisních limitů pro zdraví lidí– PM10, benzo(a)apyren, benzen, arsen, lokálně oxid dusičitý v hustě osídlené části kraje (město Ostrava, obce Vratimov, Petřvald, Šenov, Václavovice a okrajově Havířov a Řepiště) • Překračování limitů pro hluk s korekcí na starou zátěž z dopravy v okolí nejvýznamnějších komunikací, zejména ve střední části kraje (pásmo N. Jičín, Příbor, Frýdek-Mistek, Ostrava) • Překračování limitů pro hluk bez korekcí na starou zátěž z dopravy podél většiny průtahových komunikací • Rozsáhlé plochy brownfields především v centrální části kraje

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Využití potenciálu snížení emisí ze zdrojů REZZO 1 pomocí dostupných normativních nástrojů (např. integrované povolování)

• Snižování emisí ze zvláště velkých a velkých zdrojů bude kompenzováno nárůstem dopravy

• Postupné zlepšování imisní situace zejména u těžkých kovů, benzenu, NO2 a částečně i u PM10 a benzo(a)pyrenu

• Nepodaří se snížit znečištění ovzduší pod úroveň platných limitů

• Zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) omezením spalování tuhých paliv v malých zdrojích

• Nerealizace opatření pro snížení hlukové zátěže pod úroveň limitů

• Potenciál k dalšímu snížení emisí zejména TZL v segmentu malých zdrojů (podíl cca 15 %), významný potenciál je předpokládán u těkavých organických látek a amoniaku

• Překračování hlukových limitů (i přes realizovaná opatření) vlivem nárůstu dopravní zátěže

• Opatřeními v dopravě (zejména přeložky a obchvaty) lze souběžně snížit v sídlech znečištění ovzduší i hlukovou zátěž pod úroveň limitů

• Zastavení trendu postupné revitalizace stávajících lokalit a vznik nových brownfileds v důsledku ekonomické krize

• Zkvalitnění systému nakládání s odpady realizací Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů • Revitalizace a polyfunkční využití brownfileds ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území

KOMENTÁŘ Vzhledem k hospodářskému profilu MS kraje a dlouhodobě vysoké intenzitě využívání území je zřejmé, že v rámci SWOT analýzy HTO „hygiena prostředí“ převažují slabé stránky,

8


tj. zjištěné problémy spojené především se znečištěním ovzduší a nadměrnou hlukovou zátěží. Jejich řešení má však jen z části „územní charakter“ a je proto uváděno v rámci „příležitostí“. Naopak hrozby upozorňují především na riziko přetrvávání, nebo zhoršování těchto problémů.

Znečištění ovzduší Slabé stránky Jedním ze základních problémů Moravskoslezského kraje je značný počet a vysoká koncentrace zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění (REZZO 1). S tím souvisí i dlouhodobé a plošné překračování imisních limitů, které vyjadřují nejvýše přípustné hodnoty koncentrací znečišťujících látek z hlediska ochrany zdraví obyvatel. Pro vyhodnocení aktuálního rozsahu problémů bylo použito vymezení oblastí s překračováním imisních limitů za rok 2007 pro jednotlivé znečišťující látky (ČHMÚ), které je podkladem pro připravované vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (MŽP): na více než polovině rozlohy kraje dochází k překračování imisního limitu pro maximální 24-hodinové koncentrace PM10. Tento limit je překročován na území celého okresu Ostrava, Karviná, Nový Jičín, v západní polovině okresu Opava, v severní polovině okresu Frýdek-Místek a v okolí měst Krnov a Osoblaha v okrese Bruntál. pouze v západní části Ostravy, v téměř v celém okrese Karviná, okresu Opava a v okolí Třince je dále překračován i imisní limit pro průměrné roční koncentrace částic PM10 na celém území Ostravy, okresu Karviné, severu a severozápadu okresu Frýdek-Místek a lokálně v okresech Opava a Bruntál je překračován i cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Překračování tohoto limitu zde zasahuje převážně okolí velkých měst (např. Krnov, Bruntál, Rýmařov) a značné množství menších sídel. Celkem je limit pro benzo(a)pyren překračován na čtvrtině rozlohy kraje v menší části území, zasahující zejména město Ostravu (východní část) a přilehlé obce, dochází k překračování dalších imisních limitů, a to pro: ⇒

benzen - severovýchod Ostravy

⇒

oxid dusičitý – jen lokálně v Ostravě

⇒

arsen (cílový limit) – oblast zahrnující východní část Ostravy, Vratimov, Šenov, Václavovice, Petřvald a okraj Havířova, Rychvaldu a Řepiště

Příležitosti a hrozby Za příležitost ke zlepšení situace je považováno využití potenciálu spočívajícím v relativně snazší omezování a regulace emisí ze zdrojů REZZO 1, které se zásadním způsobem podílejí na celkových emisích základních znečišťujících látek (TZL, SO2, NOx, CO), pomocí dostupných nástrojů na úrovni kraje (např. integrované povolení). Obdobný předpoklad lze vyslovit i v případě benzo(a)pyrenu. Důvodem je skutečnost, že v souvislosti s technologickým vývojem lze očekávat spíše převažující snižování produkce emisí z této skupiny zdrojů, což by se mělo projevit v celkovém zlepšování kvality ovzduší v nejvíce zatížených oblastech, kde jsou tyto zdroje soustředěny.

9


Určitý potenciál lze nalézt také v segmentu malých zdrojů (lokální vytápění), kde lze uplatnit nástroje zaměřené na přeměnu topných systémů v domácnostech, nebo přinejmenším lze očekávat jejich postupnou modernizaci a tím snižování emisí. Příznivá je skutečnost, že tento potenciál se týká především tuhých emisí, které jsou zdrojem hlavního imisního problému kraje (překračování limitů částic PM10). Závažnou hrozbu pak představuje možnost, že se buď nepodaří tento potenciál využít, nebo bude snižování emisí z vyjmenovaných skupin zdrojů natolik kompenzováno nárůstem emisí z dopravy, že ve výsledku nedojde k dosažení cílového stavu, tj. k ·snížení imisní zátěže pod úroveň limitů.

Hluková zátěž Slabé stránky Hlavním problémem z hlediska hlukové zátěže obyvatel kraje je hluk z automobilové dopravy. V zástavbě podél nejvíce dopravně zatížených silničních tahů dochází i k překračování limitů pro hluk s korekcí na starou zátěž. Jedná se zejména o střední část kraje, konkrétně o následující silnice: R48/I-48 Starý Jičín – Nový Jičín – Příbor – Frýdek-Místek – Český Těšín I/11 Třinec – Jablunkov R56/I-56 Ostrava - Frýdek-Místek I/58 Ostrava – Příbor množství silně zatížených komunikací v Ostravě, průtah Opavou, části úseků v Karviné, České Těšíně a Třinci Podél nejvíce zatížených úseků těchto silnic dochází (dle orientačního výpočtu) k překračování limitu i po korekci na starou zátěž z automobilové dopravy. V rámci územně plánovací dokumentace je však nutno se zabývat všemi komunikacemi, u nichž jsou překračovány samotné limity pro hlavní komunikace, tj. bez této korekce, neboť není možné uvažovat s korekcí na starou zátěž ve výhledovém horizontu. V tomto případě je nutno konstatovat, že limit je překročen podél naprosté většiny průtahových komunikací v celém území kraje a v intravilánech velkých měst pak podél většího počtu úseků (nejen u průtahů). Silné stránky Jako silnou stránku lze označit poměrně příznivý výsledek hodnocení železničního hluku. V tomto případě byly k dispozici podklady pouze pro nejvíce zatíženou trať Ostrava – Přerov. Vyhodnocení ukázalo, že u většiny zástavby jsou splněny limity pro hluk z železniční dopravy. Příležitosti a hrozby Základní příležitostí v oblasti řešení hlukové zátěže je skutečnost, že překračování hlukových limitů lze velmi účinně eliminovat pomocí technických opatření. Jedná se především o vybudování obchvatů dotčených sídel, které vedle omezení hlukové zátěže přinášejí i celou řadu dalších příznivých efektů (zlepšení kvality ovzduší, zvýšení bezpečnosti, zvýšení 10


plynulosti dopravy atd.). Tam kde toto řešení není možné (např. u intravilánových komunikací), nebo tam kde lze očekávat výstavbu obchvatu až ve vzdáleném výhledu, je nutno uplatňovat další opatření – protihlukové stěny a valy, případně výměna oken. Obdobně i hlavním rizikem je možnost, že k se nepodaří výše uvedená opatření realizovat nebo budou realizována až v příliš vzdáleném časovém horizontu a obyvatelé tedy budou vystaveni nadlimitnímu hluku po mnoho dalších let. Významné riziko také představuje pokračující nárůst intenzit automobilové dopravy, který jednak povede k zhoršování stávající situace, jednak bude částečně kompenzovat provedená opatření (zejména u vnitroměstských komunikací, na nichž bude i po vybudování obchvatů realizována významná část dopravy).

Odpadové hospodářství Silné stránky Na území MS kraje existuje funkční systém nakládání s odpady založený na provozu značného množství zařízení na odstraňování odpadů. Územně nejvýznamnější složka tohoto systému - skládky odpadů mají dostatečnou kapacitu nejen pro současnou produkci odpadů v kraji, ale je také výhledově pro období do roku 2020, kdy se předpokládá další významný pokles skládkování. Toto platí pro všechny kategorie odpadu. Příležitosti Příležitostí pro další zkvalitnění systému nakládání s odpady je uvažovaná výstavba Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů v souladu s Plánem odpadového hospodářství MS kraje.

Brownfileds Slabé stránky V procesu transformace Moravskoslezského kraje došlo zejména v devadesátých létech minulého století k zásadním restrukturalizačním změnám, které zasáhly prakticky všechny sektory hospodářství. Nejvýraznější změny byly v hornictví, hutnictví, v chemickém průmyslu, v zemědělství a v řadě dalších. Uplynulé procesy odhalily řadu environmentálně poškozených území zejména průmyslovou činností. Především ve východní části kraje vznikla celá řada brownfields různého charakteru daného rozsahem poškození životního prostředí, velikosti území, daného vlastnickými vztahy a řadou dalších parametrů. Příležitosti a hrozby Příležitostí pro omezení negativního působení na území je sanace, revitalizace a polyfunkční využití brownfileds ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území. Souvisejícím pozitivním dopadem by mělo být snížení nároků na zábor nových dosud nedotčených ploch půdního fondu. Hrozbou pro budoucí období je zpomalení nebo zastavení tohoto trendu v důsledku vysoké finanční náročnosti revitalizace těchto území, spojená především s odstraňováním ekologických škod. 11


1.4. Příroda a krajina SWOT ANALÝZA – BIODIVERZITA A EKOSYSTÉMY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Existence a rozsah zvláště chráněných území a území začleněných do soustavy NATURA 2000

• Nedostatečná prostupnost stávajících dopravních koridorů a rozsáhlejších sídel pro migrující živočichy

• Vysoká pestrost přírodních biotopů ve značném vertikálním gradientu (lužní – alpinské ekosystémy)

• Nedostatečná ochrana skladebných částí ÚSES vymezených platnou ÚPD • Vysoká míra urbanizace v některých částech kraje

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Koordinace postupů ochrany přírody se sousedními kraji a státy

• Pokračující fragmentace území v souvislosti s výstavbou dopravních koridorů a průmyslových areálů

• Lepší využití přírodních hodnot kraje k podpoře cestovního ruchu

• Výstavba v přírodně cenných územích či v jejich těsné blízkosti

• Pro celé území kraje jednotně zpracované a závazné • Těžba nerostných surovin (uhlí a zemního plynu) vymezení regionální a nadregionální úrovně ÚSES ve v oblasti Frenštátska bez odpovídajícího vyřešení vydaných Zásadách územního rozvoje Moravskoslezstřetů zájmů (CHKO Beskydy, NATURA 2000) ského kraje • Využití řady dotačních programů k nápravě škod na přírodě a krajině (MŽP, MMR, MZe, Moravskoslezský kraj aj.)

• Případná realizace průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe v jeho dílčí části týkající se Moravskoslezského kraje

KOMENTÁŘ Silné stránky Existence zvláště chráněných území přírody a území začleněných do soustavy NATURA 2000 Vysoká pestrost společenstev rostlin a živočichů, založená na bohaté kombinaci různých typů přírodních stanovišť, abiotického prostředí, historického vývoje krajiny a zvýrazněná kontaktem Karpat a Českého masivu na území Moravskoslezského kraje jsou vstupními výchozími předpoklady pro existenci poměrně rozsáhlé sítě zvláště chráněných území s pestrým zastoupením předmětů ochrany. Na základě „evropských směrnic“ jsou některá další území začleněna do vytvářené soustavy NATURA 2000 jako ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Vysoká pestrost přírodních biotopů ve značném vertikálním gradientu Na pestrý reliéf MS kraje je vázána řada významných přírodních biotopů, druhů rostlin, živočichů a jejich společenstev, jež reprezentují biotu v rozpětí 1. – 9. vegetačního stupně. Mezi nejvýznamnější patří nivní ekosystémy Poodří, horské a alpinské ekosystémy Jeseníků či unikátní karpatské lesní porosty s výskytem velkých šelem v CHKO Beskydy. Neméně hodnotné jsou rovněž fenomény neživé přírody, jež jsou determinovány pestrým geologickým podložím různého stáří a periglaciální či glaciální aktivitou – nejvýznamněj-

12


ší z nich jsou pseudokrasové jeskyně v karpatském flyši, krasové jevy, sopečné a lávové proudy, bludné balvany.

Slabé stránky Nedostatečná prostupnost stávajících dopravních koridorů a rozsáhlejších sídel pro migrující živočichy Většina významných liniových dopravních staveb a ploch sídelních aglomerací na území kraje je nedostatečně prostupná pro migrující živočichy. Problematiku fragmentace krajiny a migrační prostupnosti území je nutno řešit již v dokumentacích územně-plánovacího charakteru. Nedostatečná ochrana skladebných částí ÚSES vymezených platnou ÚPD V rámci jednotlivých úrovní ÚPD na území kraje nedochází ke sladění a provázání vymezení ÚSES, v některých případech není rovněž dodržováno kontinuální propojení vymezených skladebných částí ÚSES se sousedními kraji. Vysoká míra urbanizace v některých částech kraje Vysoká míra urbanizace v některých částech MS kraje snižuje prostupnost krajiny a míru zastoupení přírodních biotopů v krajině.

Příležitosti Koordinace postupů ochrany přírody se sousedními kraji a státy Významné přírodní celky na hranicích MS kraje jsou rozděleny administrativní hranicí kraje či státní hranicí se Slovenskem a Polskem, přičemž charakter krajiny a bioty je v sousedních lokalitách shodný či velmi obdobný a stejně tak i aktuální problémy ochrany přírody. Potřeba koordinovaného postupu v případě jevů s očekávaným přeshraničním dopadem (např. budování dopravních koridorů ve vztahu k jejich přeshraniční migrační prostupnosti, rozvoj cestovního ruchu v příhraničních oblastech), je příležitostí pro minimalizaci negativních dopadů těchto aktivit. Lepší využití přírodních hodnot kraje k podpoře cestovního ruchu MS kraj nabízí přírodní hodnoty, které jsou mnohdy jedinečné v rámci celé ČR (např. karpatské pralesovité porosty, alpinská tundra Jeseníků, hraniční meandry Odry, fenomény čtvrtohorního vulkanismu Nízkého Jeseníku). Nejvýznamnější přírodní hodnoty kraje je možno s větším důrazem zapracovat do turistické nabídky MS kraje včetně nabídky netradičních aktivit pro návštěvníky.

13


Pro celé území kraje jednotně zpracované a závazné vymezení regionální a nadregionální úrovně ÚSES ve vydaných Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje Vydáním ZÚR Moravskoslezského kraje bude vytvořen základní předpoklad pro sjednocení přístupu k řešení problematiky nadregionální, regionální a v návaznosti i lokální úrovně ÚSES na území MS kraje. Využití řady dotačních programů k nápravě škod na přírodě a krajině Existující dotační tituly (MŽP, MMR, MZe, Moravskoslezský kraj aj.) poskytují řadu možností k nápravě škod na přírodě a krajině.

Hrozby Pokračující fragmentace území v souvislosti s výstavbou dopravních koridorů a průmyslových areálů Potenciální hrozbou pro krajinu a biotu MS kraje je pokračující výstavba průmyslových areálů a dále rozvíjející se síť dopravních koridorů. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je žádoucí minimalizovat umísťování rozsáhlých průmyslových komplexů do volné krajiny. Při rozšiřování dopravní sítě je nezbytné zohledňovat migrační funkce území a ochranu bioty aplikací konkrétních technických opatření na budovaných tělesech komunikací. Výstavba v přírodně cenných územích či v jejich těsné blízkosti Dynamický rozvoj hospodářství a životní úrovně obyvatel na území MS kraje je spojen s rizikem postupného přibližování urbanizačních aktivit k plochám přírodně cenných území, resp. s výstavbou v jejich těsné blízkosti. Při zpracování jednotlivých typů ÚPD a následné realizaci konkrétních záměrů je nezbytné umísťovat novou výstavbu mimo plochy se zvýšenou přírodní hodnotou. Těžba nerostných surovin v oblasti Frenštátska Těžba zemního plynu a případné využití strategické surovinové rezervy černého uhlí v prostoru Frenštátska jsou spojeny s rizikem negativního ovlivnění přírody a krajiny Beskyd. Veškeré záměry na využití nerostných surovin v daném prostoru je proto nezbytné hodnotit v konkrétním místním kontextu s důrazem na zachování vysokých přírodních a krajinných hodnot dotčeného prostoru. Případná realizace průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe v jeho dílčí části týkající se Moravskoslezského kraje Navrhovaná ochrana průplavního spojení D-O-L posiluje ochranný režim v území a nemá žádné negativní dopady na přírodu a krajinu. Případná realizace však představuje závažný negativní zásah do přírodních a krajinných hodnot zejména v nivě řeky Odry, neslučitelný s podmínkami ochrany tohoto území ve smyslu zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění.

14


SWOT ANALÝZA – KRAJINA SILNÉ STRÁNKY • Diverzita kulturní krajiny

SLABÉ STRÁNKY • Ztráta identity kulturní krajiny v intenzivně využívaném území

• Dochovanost přírodních a kulturně-historických znaků • Uniformita krajiny • Industrializace a urbanizace volné krajiny • Ztráta historických hodnot industriální krajiny • Slezské Beskydy bez vyhlášeného statutu ochrany

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Rostoucí zájem obyvatelstva o ochranu hodnot krajiny

• Zástavba pohledových horizontů

• Ochrana krajiny pro umožnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu

• Podpora zalesňování

• Vymezení území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a přírodních a kulturně historických dominant v návrhu ZÚR MS kraje

• Těžba nerostných surovin v území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu

• Využití řady dotačních programů k nápravě škod na přírodě a krajině (MŽP, MMR, MZe, Moravskoslezský kraj aj.)

KOMENTÁŘ Silné stránky Diverzita kulturní krajiny a zachovalost přírodních a kulturně-historických znaků Rozmanitost a vysoká diverzita kulturní krajiny Moravskoslezského kraje je podmíněna různorodostí jejích přírodních podmínek a následně rozdílným způsobem vývoje jejího antropického ovlivnění. Území je kontaktní zónou hned tří biogeografických provincií: Polonika, Karpatika a Hercynika. Pro každé takové kontaktní území je charakteristická mimořádně vysoká druhová a ekosystémová různorodost a výskyt celé řady unikátních formací. Vysokou diverzitu kulturní krajiny ovlivnily i doba a způsob jejího osidlování a využívání člověkem. Různorodost krajiny byla výrazně ovlivněná i různorodostí etnickou a sociální. Vzájemný průnik polského, německého, moravského a slovenského etnika ovlivnil výraznou různorodost znaků architektonických, urbanistických, religiózních i různých způsobů využití země (např. unikátní formy valašského a pasekářského využívání krajiny nebo výrazné a určující vlivy těžby a zpracování nerostných surovin). Koncentrace přírodních hodnot území je nejvýraznější v oblasti Hrubého Jeseníku, Moravsko-slezských Beskyd a Poodří. K nejcennějším územím z hlediska dochování cenných kulturně – historických hodnot patří oblast podhůří Hrubého Jeseníku (velmi výrazně Bruntálsko, oblast Brantické vrchoviny, Hynčické hornatiny, Jindřichovské pahorkatiny, jižního Krnovska, Budišovska, jihovýchodního Opavska a celého podhůří Beskyd).

15


Slabé stránky Ztráta identity kulturní krajiny Ztrátu identity kulturní krajiny lze definovat jako ztrátu jejích specifických a charakteristických znaků. Jedná se o většinou nevratné poškození hodnot krajinného rázu a snížení atraktivity krajiny pro bydlení a rekreaci. Ke ztrátě identity kulturní krajiny dochází v MS kraji zejména v intenzivně využívaném území okolí větších sídel a na Karvinsku též v důsledku dlouhodobé intenzivní těžby černého uhlí. Důsledky jsou patrné i v chráněných územích, např. v oblasti Moravskoslezských Beskyd (postupný zánik valašské a pasekářské kulturní krajiny) a v oblasti Oderských vrchů. Uniformita krajiny Uniformita krajiny je výsledkem snižování druhové, ekosystémové, kulturní nebo prostorově-tvarové diverzity krajiny. Projevuje se zjednodušováním krajinné struktury, zánikem drobných a postupným nárůstem velkoplošných krajinných struktur. K unifikaci a uniformitě v krajině docházelo v minulosti zejména v důsledku velkoplošných pozemkových úprav a dochází k nim i v současnosti (rozšiřování a unifikace zástavby, likvidace prvků rozptýlené zeleně, zalesňování zemědělských pozemků). Zjednodušování krajinných struktur vede ke ztrátě kulturně-historických a nezřídka i přírodních hodnot krajiny. Současně vede ke snížení atraktivity krajiny pro bydlení a rekreaci. Uvedeným trendem je nejvýrazněji zasažena oblast nížin (nárůst makrostruktur orné půdy nebo zastavěných ploch), do určité míry se uplatňuje na celém území kraje, např. i v oblasti Beskyd (zalesňování). Industrializace a urbanizace volné krajiny Na území MS kraje se v nedávné době velmi výrazně zvětšil rozsah ploch průmyslových zón, logistických center a dopravní sítí často na úkor dosud typické zemědělské nebo zemědělsko-lesní krajiny. Intenzifikací dopravy a průmyslu dochází ke změně krajinného rázu a je příčinou zhoršení podmínek pro plnění obytné a rekreační funkce krajiny. Stavební rozvoj ve formě rozšiřování zastavěného území směrem do volné krajiny vyvolává zásadní změnu architektonických a urbanistických znaků území. Riziko zásadního poškozování hodnot krajinného rázu nerespektováním ochrany významných architektonických a urbanistických znaků krajiny je největší v územích se zvýšenou hodnotou krajiny, která jsou zároveň vysoce atraktivní jako potenciální obytné lokality. Změna architektonických a urbanistických znaků je patrná na celém území MS kraje. Velmi negativně jsou tyto změny vnímané v rámci suburbií sídel (dochází ke změně vnějšího obrazu sídla), v pohledových konfrontacích s památkově chráněnými stavbami, v rekreačně využívaných územích, na pohledových horizontech a v dalším pohledově exponovaném území. Nejčastěji a v největší míře dochází k nerespektování typických půdorysných znaků sídel při rozšiřování výstavby (zejména případ satelitních městeček nebo větších sídlišť), k narušení charakteristického architektonického vzhledu staveb (změny se týkají tvarosloví všech konstrukčních částí stavby a jejich barevnosti), k výstavbě konkurenčních dominant a snižování působení historických kulturních dominant. 16


Ztráta historických hodnot industriální krajiny Na území MS kraje dochází i ke ztrátě historických industriálních znaků, které lze dnes považovat za historickou hodnotu (např. v intravilánu Ostravy). Slezské Beskydy bez vyhlášeného statutu ochrany Slezské Beskydy jsou významným územím z hlediska dochovaných hodnot krajiny a vysokého zastoupení přírodních biotopů. Jde o lokalitu, která byla jako jedna z prvních osídlena Valašskou kolonizací, jež území vtiskla jedinečný ráz. Pokračující urbanizace Jablunkovské brázdy s možností nové výstavby v blízkosti tradičních vesnických sídel je spojena s rizikem negativního ovlivnění charakteristického krajinného rázu této oblasti.

Příležitosti Rostoucí zájem veřejnosti o ochranu hodnot krajiny Se zlepšováním životní úrovně a růstem životních standardů se zvyšuje vnímavost obyvatelstva k přírodním a kulturně-historickým hodnotám krajiny. Podpora a rozvoj tohoto zájmu je příležitostí pro posílení ochrany krajinných hodnot. Ochrana krajiny pro umožnění rozvoje rekreace a cestovního ruchu Pro rozvoj ekonomického sektoru založeného na cestovním ruchu a rekreaci je nutné nejenom zabezpečit nutnou vybavenost území, ale i chránit a obnovovat hlavní atraktivity cestovního ruchu, kterými jsou hodnoty území – přírodní, kulturně-historické a estetické (harmonická krajina drobného měřítka, výrazný projev siluety historických měst, specifičnost architektury vesnic nebo lázeňských měst). Vymezení území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a přírodních a kulturně historických dominant v návrhu ZÚR MS kraje Stavby, činnosti a záměry lokalizované „na horizontu“ nebo v „pohledovém horizontu krajinné dominanty“ budou s vysokou pravděpodobností vnímané také jako dominantní. Umisťování (především vertikálních) staveb v tak citlivém území je nutno považovat za mimořádně riskantní. Zástavba pohledových horizontů byla identifikována jako jedno z rizik ohrožujících území s vysokou hodnotou krajinného prostředí. ZÚR MS kraje proto navrhují vymezit území zvýšené ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a nadregionálních krajinných dominant a formulují požadavky a kritéria pro rozhodování s cílem zajištění jejich ochrany. Využití řady dotačních programů k nápravě škod na přírodě a krajině Existující dotační tituly (MŽP, MMR, MZe, Moravskoslezský kraj aj.) poskytují řadu možností k nápravě škod na přírodě a krajině.

17


Hrozby Zástavba pohledových horizontů Pohledové horizonty a tzv. silueta krajiny patří mezi určující znaky krajinného rázu. Současně se jedná o liniové prostory, které jsou mimořádně pohledově citlivé na jakoukoli změnu ve využití území. Umisťování staveb lze v tak citlivém území považovat za mimořádně riskantní. Podpora zalesňování Dotacemi masivně podporované zalesňování nevyužívaných zemědělských pozemků může znamenat zánik cenné lokality ochrany přírody a poškození krajinného rázu. Těžba nerostných surovin v území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu Rozvoj těžebních aktivit a výstavba nových koridorů energetické infrastruktury může být spojena s rizikem změny dosavadního rázu krajiny, zejména v územích nedotčených dosud těmito aktivitami.

1.5. Zemědělská půda a PUPFL SWOT ANALÝZA - ZPF SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Rozmanité přírodní podmínky - vhodné pro tradiční zemědělskou produkci (zejména okresy Opava a Nový Jičín) i ekologické zemědělství (horské a podhorské oblasti – zejména okresy Bruntál a Frýdek – Místek)

• Mírně podprůměrný podíl zemědělské půdy na celkové výměře, mírně podprůměrné zornění zemědělské půdy, ve vztahu k počtu obyvatel jsou obě relativní charakteristiky silně podprůměrné (v rámci ČR)

• Vhodné podmínky pro tradiční zemědělství zejména • Přibližně 50 % zemědělské půdy se nachází v tzv. na území okresů Opava a Nový Jičín (půdy s vysokou méně příznivých oblastech (LFA) produktivností) • Výrazně nadprůměrně vysoký (v rámci ČR) podíl ekologického zemědělství, zaměřeného zejména na chov skotu bez tržní produkce mléka (zejména okres Bruntál)

• Podprůměrné investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, zejména závlahy

• Nadprůměrně vysoké (v rámci ČR) zastoupení trvalých travních porostů (absolutně, relativně – ve vztahu k celkové výměře i výměře zemědělské půdy) • Tradice zemědělského obhospodařování půdy i v méně příznivých podmínkách

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách z dotačních titulů EU

• Pokračování úbytku zemědělské půdy, zejména v důsledku výstavby a zalesňování

• Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti

• Pokračování úbytku obhospodařované zemědělské půdy - nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad

18


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY • Absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některých zemědělských ploch • Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globální klimatické změny (záplavy, vodní eroze) • Zpomalení nebo zastavení realizace komplexních pozemkových úprav

KOMENTÁŘ Silné stránky Vhodné přírodní podmínky pro tradiční zemědělskou produkci i ekologické zemědělství Přírodní podmínky v Moravskoslezském kraji předurčují širokou škálu možností způsobů zemědělského hospodaření. V některých regionech – zejména se jedná o severní část okresu Opava (ORP Opava, Kravaře, Hlučín) a střední část okresu Nový Jičín (ORP Nový Jičín, Bílovec, Kopřivnice) kvalitní zemědělská půda a vhodné klimatické podmínky vyvolávají potřebu maximálního ekonomického zhodnocení, tedy intenzivního obhospodařování. Lokálně je intenzivní zemědělství zastoupeno i v jiných územích, např. v Osoblažském výběžku (ORP Krnov), kvalitní zemědělská půda je výrazně zastoupena též v územích využívaných především k těžebním a průmyslovým činnostem, sídelním funkcím (většina území okresů Karviná, Ostrava – město). V horských a podhorských oblastech s méně kvalitními půdami (většina území okresů Bruntál, Frýdek – Místek, jih okresu Opava – ORP Vítkov) se naopak rozvíjí extenzivní hospodaření, které je státem podporováno mj. i z důvodů krajinářských (CHKO Beskydy, Jeseníky). V těchto územích (zejména okres Bruntál) se v poslední době výrazně rozvíjí ekologický způsob hospodaření a alternativní zemědělství. Vysoký podíl ekologického zemědělství Ekologické zemědělství je doplňkovou alternativou pro intenzivní (konvenční) zemědělství. Důraz při hospodaření není kladen výlučně na funkci produkční, ale též na podporu ostatních (mimoprodukčních) funkcí zemědělství v kulturní středoevropské krajině. Pro rozvoj ekologického zemědělství v Moravskoslezském kraji existuje vhodná struktura zemědělského půdního fondu (horské a podhorské oblasti s vysokým podílem TTP). Podíl ekologicky obhospodařované půdy v kraji činí 12,2 %, což je vysoce nadprůměrný podíl (v rámci ČR je podíl 6,16 %). Nejvýznamnější oblastí MS kraje z tohoto hlediska je okres Bruntál, kde představuje podíl ekologicky obhospodařované půdy 36 % z celkové rozlohy zemědělské půdy. Rovněž okres Opava má nadprůměrné zastoupení ekologického zemědělství – 7,8 % ploch. Ekologické farmy jsou převážně zaměřeny na chov skotu bez tržní produkce mléka, většina z nich se nachází na území okresu Bruntál.

19


Vysoký podíl trvalých travních porostů Kraj má velkou celkovou rozlohu trvalých travních porostů (TTP), která představuje 15,6 % z celkové výměry. Procento zatravnění ZPF (30,5 %) je vzhledem k průměru za Česko (23 %) vysoké. Největší výměry TTP má okres Bruntál – 24,9 % výměry okresu, 53,8 % zatravnění ZPF, zejména obce v Nízkém Jeseníku (ORP Rýmařov, jihozápad ORP Bruntál), vysoké procento zatravnění mají i některá další území, v nichž je výměra zemědělské půdy celkově nižší (z okresu Bruntál ještě západ ORP Krnov, z okresu Frýdek – Místek ORP Jablunkov, jih ORP Frýdek – Místek, ORP Frýdlant n.O.). Tradice zemědělského obhospodařování půdy i v méně příznivých podmínkách Zemědělství má na území kraje, zejména v podhorských a vrchovinných polohách Hrubého a Nízkého Jeseníku (okresy Bruntál, Opava) a Moravskoslezských Beskyd (okres Frýdek - Místek), tradiční zastoupení. V souvislosti s dotační politikou státu (EU) i očekávanou, zčásti již probíhající klimatickou změnou (celkové zvýšení teploty, nárůst extremity srážek), při zaměření zejména na ekologicky příznivé formy, lze považovat udržení tradic zemědělství v těchto oblastech za reálné.

Slabé stránky Mírně podprůměrný podíl zemědělské půdy na celkové výměře, mírně podprůměrné zornění zemědělské půdy, ve vztahu k počtu obyvatel jsou obě relativní charakteristiky silně podprůměrné (v rámci ČR) Z celkové výměry MS kraje přísluší 51,1 % do zemědělské půdy. Jedná se o mírně podprůměrný podíl (v ČR 53,9 %), který řadí Moravskoslezský kraj na 8. místo mezi kraji v ČR. Hlavním důvodem jsou přírodní podmínky na území kraje – velké zastoupení podhorských a horských území s nepříznivým klimatem a méně úrodnými, k zemědělství špatně využitelnými půdami (hnědé půdy, podzoly), často ve svazích s vysokou sklonitostí. V určitém rozsahu se projevuje též nemožnost zemědělsky využívat půdy, které by k tomu byly z hlediska svých vlastností velmi vhodné, z důvodů jiného funkčního využití předmětných ploch (okresy Karviná, Ostrava – město, částečně Frýdek – Místek). Rozložení zemědělské půdy v rámci kraje je celkově velmi nerovnoměrné. V okresním srovnání mají největší podíl zemědělské půdy (ZPF) okresy Nový Jičín (65,1 %) a Opava (62,1 %), nejmenší Frýdek–Místek (39,2 %) a Ostrava – město (39,8 %). Procento zornění je oproti celostátnímu průměru rovněž nižší – 62,9 % (ČR 71,4 %), rovněž tato charakteristika je velmi územně diferencovaná. Vyšší než republikový průměr představuje podíl orné půdy v okresech Opava a Nový Jičín (81,8 %, resp. 74,5 %), naopak výrazně nižší je v okresech Bruntál a Frýdek – Místek (43,4 %, resp. 48,7 %). Vzhledem k vysokému počtu obyvatel je relativní ukazatel výměry zemědělské a orné půdy připadající na 1 obyvatele silně podprůměrný. V případě zemědělské půdy se jedná o 0,22 ha, v případě orné půdy o 0,14 ha na 1 obyvatele. V tomto ukazateli je kraj mezi kraji na předposledním místě (poslední je Hlavní město Praha).

20


Přibližně 50 % zemědělské půdy se nachází v tzv. méně příznivých oblastech (LFA) Méně příznivé oblasti (Less Favourite Areas – LFA) zaujímají oblasti se značně omezenými možnostmi využití půdy a výrazným zvýšením nákladů na její obhospodařování. Seznam LFA (dle obcí a k.ú.) byl vydán v roce 2004 Nařízením vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, s platností od 10.4.2007 je vymezení LFA, škála typů LFA, výše plateb dle jednotlivých typů a další podrobnosti aktualizováno Nařízením vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech NATURA 2000 na zemědělské půdě. Dle podkladu Ekotoxa Opava, s.r.o. (2005) zaujímaly LFA v Moravskoslezském kraji, v územním vymezení a členění do typů dle Nařízení vlády č. 241/2004 Sb.: 60 % z celkové rozlohy 49 % z výměry zemědělské půdy 77 % z výměr TTP Území LFA zasahovalo na území 159 obcí kraje (v rámci některých obcí pouze na některá z katastrálních území v obci). Z jednotlivých okresů byla největší výměra zemědělské půdy do LFA zařazena v okr. Bruntál (81 %) a Frýdek–Místek (54 %), naopak na území okresu Ostrava – město se LFA nevyskytovaly, na území okresu Karviná jen v minimálním rozsahu (typ S). Podprůměrné investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, zejména závlahy Kvalita zemědělské půdy byla v minulosti značně ovlivňována a mnohdy zhodnocována výstavbou investičních vodohospodářských zařízení (odvodňovací a závlahové systémy). V Moravskoslezském kraji bylo provedeno odvodnění a následné rekultivace na 83,4 tis. ha, tj. na 29 % zemědělské půdy. Rozsah vybudovaných závlah činil pouze 680 ha, tj. 0,2 % zemědělské půdy.

Příležitosti Podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách Hospodaření v méně příznivých podmínkách je v ČR dlouhodobě podporováno diferencovanými příplatky, daňovými úlevami i jiným zvýhodněním. Existuje řada dotačních titulů a podpůrných programů, které orientují zemědělskou činnost v těchto územích k formám extenzivního hospodaření (podpora zatravňování – zvýšení retenční schopnosti krajiny, snížení eroze půdy) a ekologického zemědělství. Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti Pozemkové úpravy řeší komplexně celé území a ve veřejném zájmu se jimi prostorově a funkčně uspořádávají pozemky. Přitom se zabezpečuje také jejich přístupnost a forma využití, vyrovnání hranic a vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a související věcná břemena. Sou-

21


časně se zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, zvýšení ekologické stability krajiny, zlepšení vodního hospodářství. V souvislosti s problematikou globální klimatické změny je jedním z nejvýznamnějších adaptačních opatření, stanovených „Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice“ (Usnesení vlády ČR č. 187/2004), zvýšení retenční schopnosti krajiny.

Hrozby Pokračování úbytku zemědělské půdy, zejména v důsledku výstavby a zalesňování V Moravskoslezském kraji, obdobně jako na území celé ČR, v posledních 15 letech dochází ke stálému poklesu rozlohy zemědělské půdy, zejména půdy orné. Hrozbu představuje zejména další rozvoj zástavby „na zelené louce“ (greenfields) na plochách nejkvalitnější zemědělské půdy (třída ochrany I, II). Do jisté míry hrozbou může být i pokračování trendu zalesňování zemědělské půdy, které je ze strany státu dotováno (Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy). Nedochází k definitivní ztrátě půdy, ovšem rezignace na zemědělské hospodaření v širším měřítku negativně ovlivňuje krajinu, její ráz i možnosti zaměstnání ve venkovských regionech. Pokračování úbytku obhospodařované zemědělské půdy - nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad V České republice se v poslední době stále výrazněji projevuje přebytek zemědělské půdy, která není potřebná pro produkci potravin. Podle odhadů MZe se jedná o téměř 0,5 mil. ha orné půdy a nejméně stejně velkou rozlohu luk a pastvin (TTP), celkem tedy cca 1 mil. ha zemědělské půdy, tj. asi 28 % z celkové výměry. Obdobná situace je na území Moravskoslezského kraje. Absence údržby drenážních systémů s následkem trvalého zamokřování zemědělských ploch Od roku 1990 byly všechny projekty a stavby investičních vodohospodářských zařízení (odvodňovací a závlahové systémy) zastaveny. Rozsah odvodnění a závlah zůstal na úrovni roku 1990, reálně však poklesl. Značná část odvodněných a rekultivovaných ploch se vlivem špatné nebo žádné údržby drenážních systémů v současnosti pozvolna vrací ke svému původnímu stavu. Ztracená investice je zčásti dána nevhodným výběrem území v období socialistického zemědělství (tzv. náhradní rekultivace), zčásti nekvalitním provedením odvodnění, zčásti nedostatkem finančních prostředků na straně vlastníků či nájemců pozemků. Hrozbou je úplná nefunkčnost systému i tam, kde má své opodstatnění. Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globální klimatické změny (záplavy, vodní eroze) V důsledku globální klimatické změny je očekáván zejména nárůst extrémních projevů počasí, znamenající mj. zvýšení variability rozložení srážek. V souvislosti s tím je očekáváno zvýšení rizika povodní a záplav, zvýšení pravděpodobnosti vydatných dešťů (denní úhrn srážek nad 10 mm), které jsou erozně nebezpečné, na druhé straně též období sucha. V „Ná-

22


rodním programu na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice“, přijatém Usnesením vlády ČR č. 187/2004, je předpokládán na území Česka nárůst výměry erozně ohrožených půd minimálně o 10 %. Dokument mj. stanovuje sektorová adaptační opatření, jejichž uskutečněním lze snížit hrozby, které jsou v souvislosti s globální klimatickou změnou očekávány. V souvislosti se zemědělskou půdou se jedná např. o zvýšení stability půd z hlediska jejich erozního ohrožení či používání nových agrotechnických postupů za účelem snížení ztrát půdní vláhy. Zpomalení nebo zastavení realizace komplexních pozemkových úprav Komplexní pozemkové úpravy jsou významným nástrojem k dosažení trvale udržitelného života zejména ve venkovském prostoru. Nedostatek finančních prostředků na tuto rozsáhlou a složitě projednávanou dokumentaci se projevuje v celé ČR. Situace na území Moravskoslezského kraje je z hlediska dokončenosti či rozpracovanosti komplexních pozemkových úprav podprůměrná, a to i vzhledem k celkově nízkému průměru v ČR. Dokončeny jsou pro zanedbatelnou část území (nejvíce na okrese Bruntál), rovněž rozpracovanost dokumentace pro další území není vysoká (Bruntál, Nový Jičín, Opava).

SWOT ANALÝZA - PUPFL SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Ekostabilizační funkce lesních porostů

• Aktuální struktura dřevinné skladby – dominance smrku

• Minimální rozšíření nepůvodních dřevin - exotů

• Nevyrovnaná věková struktura

• Příznivé ovlivňování stability a procesů v krajině – funkce lesů v krajině

• Nízká lesnatost území v PLO 29, 32

• Pásma ohrožení imisemi - absence pásma A, relativně malé zastoupení pásma B

• Škody biotickými činiteli

PŘÍLEŽITOSTI • Diverzifikace druhové skladby směrem k přirozené dřevinné skladbě • Zalesňování nelesních půd a rekultivace

HROZBY • Vliv předpokládaných změn klimatu na ohrožení lesních porostů • Rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin - exotů • Dlouhodobá acidifikace lesních půd

KOMENTÁŘ Silné stránky Ekostabilizační funkce lesních porostů Zastoupení lesních porostů s deklarovanými zájmy ochrany přírody je poměrně velké. Na území MS kraje převažují porosty s průměrným až vysokým ekostabilizačním potenciálem.

23


Minimální rozšíření nepůvodních dřevin – exotů Podíl nepůvodních dřevin – exotů (např. trnovník akát, pajasan žláznatý, javor jasanolistý, dub červený, borovice vejmutovka) je v rámci PUPFL na celém území Moravskoslezského kraje velmi nízký. Navíc nedochází k jejich agresivnímu šíření ani k zásadnímu negativnímu vlivu na biodiverzitu ekosystémů. Příznivé ovlivňování stability a procesů v krajině – funkce lesů v krajině Lesní porosty jsou hlavním stabilizujícím krajinným činitelem. Zvyšují ekologickou stabilitu krajiny, optimalizují hydrologický cyklus a v jeho rámci přispívají mj. k vyrovnanosti odtoků a snižování povodňových škod, snižují erozní ohrožení půd, zvyšují sociálně-rekreační a zdravotně-hygienicko hodnotu krajiny. Pásma ohrožení imisemi - absence pásma A, relativně malé zastoupení pásma B Imisní ohrožení lesů na území MS kraje je, vzhledem k průmyslovému charakteru severní části kraje, relativně nízké. Pásmo A ohrožení imisemi (nejhorší) není vymezeno na území kraje vůbec, pásmo B v rozsahu nepříliš významném. Je to dáno polohou hlavních zdrojů znečištění ovzduší na území MS kraje (i sousedního Polska) a převažujícího směru větrného proudění od západu.

Slabé stránky Aktuální struktura dřevinné skladby – dominance smrku V aktuální dřevinné skladbě dominuje smrk na úkor dřevin přirozené druhové skladby, dřevinná skladba je výrazně zjednodušená. Tím je snížena stabilita lesních porostů a zvýšena hrozba kalamitních stavů. Zjednodušení dřevinné skladby má rovněž za následek ochuzení diverzity biotopů a tím i ekologické stability celé krajiny. Nevyrovnaná věková struktura Věková skladba (rozložení věkových stupňů) je značně nevyrovnaná, zejména v PLO 32, 39, 40. To je z dlouhodobého hlediska způsobeno zejména nahodilými těžbami při kalamitních stavech, případně nízkými obnovními těžbami. Negativní vliv spočívá zejména v nevyrovnanosti plánování obnovy a výchovných zásahů, ale i ve snížení stability lesních porostů i celkové stability krajiny. Nízká lesnatost území v PLO 29, 32 V přírodních lesních oblastech 29 a 32 je velmi nízká lesnatost, což způsobuje negativní dopady na krajinu, její ekologickou stabilitu, a má za následek oslabení hydrickovodohospodářské a zdravotně-hygienické funkce lesů v území. Škody biotickými činiteli Zvýšené stavy spárkaté zvěře a škody zvěří jsou obecným jevem v lesích ČR. Z dlouhodobého hlediska jsou slabou stránkou lesních porostů na území MS kraje rovněž opakující se kalamitní stavy hmyzích škůdců, a to nejen lýkožrouta smrkového, ale i pilatky,

24


které rozvoj kůrovcových kalamit urychlují. Vznikají pak škody nejen ekonomické, ale i věková nevyrovnanost lesních porostů.

Příležitosti Diverzifikace druhové skladby směrem k přirozené dřevinné skladbě Zvyšování dřevinné, věkové a prostorové diverzity lesních porostů je hlavní nástroj, který vede ke zvýšení ekologické stability lesních porostů a jejich odolnosti vůči jakýmkoliv škodlivým činitelům i působení globální klimatické změny. Tím přispívá k trvalé udržitelnosti lesního hospodaření a optimalizaci plnění veškerých krajinných funkcí lesních porostů. Zalesňování nelesních půd a rekultivace Moravskoslezský kraj má velký potenciál ve zvyšování lesnatosti zalesňováním nelesních půd, a to zejména v rámci rekultivací zdevastovaných území průmyslovou a těžební činností.

Hrozby Vliv předpokládaných změn klimatu na ohrožení lesních porostů Dopad těchto změn lze zejména očekávat na úrovni častějšího výskytu extrémních klimatických jevů – teplotní výkyvy, bořivé a nárazové větry, přívalové srážky, na úrovni posunu vegetačních stupňů, na úrovni změněných produkčních podmínek biotopů a na úrovni zlepšení podmínek pro gradační stavy biotických škůdců. Rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin – exotů Záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin (exotů) představuje riziko pro ekologickou stabilitu krajiny a zachování biodiverzity charakteristické pro dané území. Prosazování exotických dřevin na úkor dřevin domácích (autochtonních) není žádoucí ani v některých extrémních případech, kdy z důvodu např. vyšší odolnosti vůči imisnímu znečištění ovzduší či vhodnosti k rekultivačním účelům byly exotické druhy v minulosti často využívány. Velkým rizikem a hrozbou je využívání těchto druhů pro plantáže rychlerostoucích dřevin využívaných jednoúčelově k produkci biomasy (tzv. obnovitelné zdroje energie). Dlouhodobá acidifikace lesních půd Dlouhodobě, s výrazným urychlením ve 2. polovině 20. století, probíhá na území ČR proces acidifikace půd – okyselování a modifikace obsahu živin v půdě v rámci půdotvorných procesů. I přes současný trend snižování imisního zatížení lesních porostů (zejména imisemi SO2) nebyl tento proces zastaven. Výrazná kyselost a celková změna chemismu půd může vést k predispozici lesních porostů k dalšímu poškození škodlivými činiteli a ke změně biodiverzity v lesních porostech.

25


1.6. Sociodemografické podmínky SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Přírůstek obyvatelstva v méně zalidněných oblastech • Značně nepříznivý populační vývoj po roce 1990, kraje, zejména podhůří Beskyd(Frýdlantsko, Frenštátzejména v Ostravské aglomeraci sko) • Relativně příznivá věková struktura obyvatelstva

• Nerovnoměrný populační vývoj v rámci kraje

• Zastavení úbytku obyvatel v posledních letech

• Silné úbytky počtu obyvatel (Orlovsko,Těšínsko, Rýmařovsko)

• Příznivý populační vývoj v Podbeskydí a v zázemí Opavy, Bruntálu a Krnova

• Populační zisk území v zázemí větších měst

• Relativně dobrá dopravní dostupnost do zaměstnání v Ostravské aglomeraci

• Nízká vzdělanost obyvatelstva (vysoký podíl obyvatel. se ZŠ a nízký podíl obyvatel s VŠ vzděláním) především na Bruntálsku,Krnovsku (Osoblažsko) a Vítkovsku • Nízká sídelní stabilita obyvatelstva na Bruntálsku a Krnovsku • Vysoká nezaměstnanost

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Migrační atraktivita obcí v zázemí Ostravy, FrýdkuMístku a Opavy a v podhůří Beskyd

• Stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva

• Migrační potenciál ze Slovenska a Polska - zlepšování migračního pohybu obyvatelstva

• Zhoršování ukazatelů přirozené měny obyvatelstva (mj. Bruntálsko, Krnovsko)

• Zlepšení dopravní dostupnosti kraje po dokončení dálnice D47

• Pokračující vylidňování některých oblastí (Těšínsko, Orlovsko, Rýmařovsko, Bruntálsko, Krnovsko)

• Podpora rozvoje terciárních aktivit v cestovním ruchu a v lázeňství pro zastavení nežádoucího trendu poklesu počtu obyvatel v západní části kraje

• Dlouhodobé důsledky stárnutí obyvatelstva • Omezené možnosti rozvoje vzdělanosti v odlehlých územích (Osoblažsko, Vítkovsko)

KOMENTÁŘ Silné stránky Přírůstek obyvatelstva v méně zalidněných oblastech kraje, zejména v podhůří Beskyd Frýdlantsko, Frenštátsko) Vzhledem k nepříznivému populačnímu vývoji kraje v posledních tří desetiletích je pozitivním jevem růst počtu obyvatel v některých jeho částech a zejména v prostorech s lepším stavem životního prostředí, ke kterým patří právě Frenštátsko a Frýdlantsko. Tento jev má však svoje limity dané územními možnostmi plošného rozvoje měst a obcí. Jeho příliš velká intenzita v případě extenzivní suburbanizace by mohla ve svých důsledcích vést až k degradaci obytných hodnot území.

26


Relativně příznivá věková struktura obyvatelstva Moravskoslezský kraj míval dříve velmi příznivou věkovou skladbu obyvatelstva. Bylo to způsobeno jednak poválečným příchodem mladšího obyvatelstva, které nahradilo původní německé obyvatelstvo, zejména na Bruntálsku a Opavsku a také tím, že sem mířily v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech silné migrační proudy pracovních sil do těžebního a těžkého průmyslu. V důsledku toho se v kraji udržovala velmi dobrá věková skladba obyvatelstva. V posledních zhruba třiceti letech se tyto migrační proudy podstatně oslabily a tím se postupně zhoršuje i věková skladba obyvatelstva. Tento proces zatím nemá výraznou dynamiku, výhledově by ale mohlo dojít ke zhoršení dosud příznivé situace. Zastavení úbytku obyvatel v posledních letech Po období intenzivních úbytků počtu obyvatel v období 1990 – 2001 se tento proces v posledních osmi letech podstatně zpomalil. Je zde určitý předpoklad možného přechodu až ke stagnaci počtu obyvatel v kraji jako celku v dalších letech. Tím by se opět stabilizovala demografická situace v kraji. Příznivé předpoklady takového vývoje jsou. Je však nezbytné zlepšit dopravní napojení kraje na ostatní území ČR a to především dostavbou dálnice D47 a rovněž využít příznivé rozvojové předpoklady dané polohou při hranicích tří států. Příznivý populační vývoj v Podbeskydí, v zázemí Opavy, Bruntálu a Krnova Populační vývoj v celém kraji není příznivý, výjimkou jsou některé oblasti v širším zázemí Ostrava. V posledních letech v nich dochází k posilování funkce bydlení a výstavbě rodinných domů. Je to svým způsobem pokračování dřívějších vývojových tendencí, které byly v ostatních částech kraje oslabeny v důsledku restrukturalizace ekonomiky a nepříznivých sociálních jevů, které ji doprovázely. Uváděné prostory postupně získávají rezidenční charakter a jsou výhledově stabilizované pokud se týká sociálního i ekonomického rozvoje. Relativně dobrá dopravní dostupnost do zaměstnání v Ostravské aglomeraci Ostravská aglomerace byla vždy závislá jak na dojížďce zvenčí, tak na dojížďce uvnitř aglomerace. Tento pohyb za prací vyvolal organizaci nezbytné dopravní infrastruktury a návaznost železniční a autobusové dopravy. Tyto sítě zůstaly v podstatě zachovány, v posledních dvaceti letech je pohyb za prací realizován i díky nárůstu individuální automobilové dopravy. Ta sice vyvolává řadu problémů na dopravní síti, na druhé straně ale umožňuje pružnější řešení dojíždění za prací.

Slabé stránky Značně nepříznivý populační vývoj po roce 1990, zejména v Ostravské aglomeraci Ostravská aglomerace byla územím, jehož populační vývoj byl vždy velmi příznivý a to po převážnou část dvacátého století. Souviselo to s enormním rozvojem odvětví těžby paliv, hutnictví a chemického průmyslu. Rozvojové tendence těchto odvětví se však v posledních více než třiceti letech podstatně oslabovaly a ukázalo se, že tato odvětví zaznamenávají útlum a zejména že vystačí s mnohem menším počtem pracovníků. To se odrazilo na populačním vývoji celého kraje a zejména pak na populačním vývoji Ostravské aglomerace. Tento vývoj v podstatě kopíruje vývoj ve vyspělých zemích západní Evropy, USA a Japonska ale

27


s časovým zpožděním zhruba třiceti let. Rozhodně nejde o nenormální jev, je ale nezbytné, aby tento proces byl vyvážen postupným vznikem nových pracovních příležitostí v kvalifikovaných průmyslových odvětvích a zejména v odvětvích terciární sféry. Tento restrukturalizační proces je jedinou možností jak zastavit nepříznivý populační vývoj v budoucích letech. Nerovnoměrný populační vývoj v rámci kraje V Moravskoslezském kraji jsou oblasti, ve kterých je populační vývoj poměrně příznivý, ale i území s výraznými úbytky obyvatelstva. Je nezbytné, aby se tyto diference postupně omezovaly. To ovšem záleží především na aktivitách, které povedou k rozvoji nových odvětví činnosti, zejména v terciární sféře. Tento rozvoj je ovlivnitelný především vytvářením podmínek pro rozvoj podnikání s využitím místních rozvojových předpokladů. Silné úbytky počtu obyvatel (Orlovsko,Těšínsko, Rýmařovsko) Populační vývoj v uvedených oblastech má řadu příčin. K hlavním patří útlum odvětví těžkého průmyslu a také, v nezanedbatelné míře stav životního prostředí, které ve spolupůsobení vyvolávají nízkou sídelní atraktivitu těchto oblastí. Svým způsobem je to také důsledek požadavků na vyšší kvalitu obytného prostředí, kterou tyto regiony mohou jen těžko splňovat. Řešením je postupné zlepšování kvality obytného prostředí v těchto oblastech v kombinaci s dobrou dopravní dostupností jádrové části Ostravské aglomerace. Populační zisk území v zázemí větších měst V období mezi r. 1950 a 1990 byl upřednostňován rozvoj významnějších sídelních center, zejména větších měst. Do nich se koncentrovala bytová výstavba, která se po r. 1960 realizovala především výstavbou panelových domů sídlištní formou. Tento proces vyvolával protitlak spočívající v individuální výstavbě rodinných domů na venkově. Zázemí měst tak měla díky této bytové výstavbě rovněž příznivější věkovou skladbu obyvatelstva. V posledních dvaceti letech se při omezení bytové výstavby ve městech výrazněji uplatňuje výstavba rodinných domů na venkově, především v zázemí větších měst a tak se sem koncentruje obyvatelstvo. Tímto způsobem je sice vyrovnáván nepoměr mezi vývojem městského a venkovského obyvatelstva v minulosti, předimenzování bytové výstavby rodinných domků ve venkovském zázemí měst ale vede k suburbanizaci se všemi negativnímu průvodními jevy. Tento jev ale není příznačný pouze pro Moravskoslezský kraj, ale uplatňuje se v zázemí velkých sídelních aglomerací i v jiných krajích. Nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva (vysoký podíl obyvatel. se ZŠ a nízký podíl obyvatel s VŠ vzděláním) Vzdělanostní skladba obyvatelstva kraje není příznivá a je svým způsobem odrazem skladby ekonomické základny s vysokým zastoupení odvětví těžby paliv a těžkého průmyslu s nižšími nároky na úroveň vzdělání danou i vysokým podílem dělnických profesí, většinou vyučených bez maturity. Tato vzdělanostní skladba obyvatelstva je typická pro všechny území s dominujícím těžkým průmyslem. Na Bruntálsku a Krnovsku je tato situace zcela specifická. Prvotní příčinou této situace bylo poválečné dosídlování území, které sem přivedlo obyvatelstvo sice věkově mladší, ale s nižší úrovní vzdělání a všeobecné s menší úrovní specializace pro práci v některých odvět28


vích. Svoji úlohu sehrálo i to, že se jednalo i o populaci s vyšším zastoupením jiné než české národnosti a z toho vyplývajícími jazykovými bariérami. V regionu je nižší podíl pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci a tak dochází k dlouhodobé konzervaci uvedeného nepříznivého stavu. Region (podobně jako v podstatě celá západní část kraje), je negativně ovlivněn i nižší hustotou zalidnění a tím i řidší sítí měst jako středisek vzdělanosti díky zastoupení středních a odborných škol a dalších vzdělávacích zařízení. Vysoký podíl mládeže musí za vzděláním dojíždět a bydlet přechodně v místech se zastoupením škol a nést z toho vyplývající finanční nároky. Je to v podstatě uzavřený kruh s trvalým negativním působením na vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Nízká sídelní stabilita obyvatelstva na Bruntálsku a Krnovsku Nízká sídelní stabilita obyvatelstva v těchto územích má celou řadu příčin. Jednak to bylo osídlování tohoto území po r. 1945, které ale nevrátilo počet obyvatel na původní výši a to především ve venkovských obcích a sídlech, kde některá sídla postupně zanikla, nebo mají v současnosti již pouze rekreační funkci. Negativně se uplatňuje i skladba ekonomické základny a útlum některých, kdysi podporovaných průmyslových činností (těžba polymetalických rud a jejich zpracování). Současná ekonomická základna těchto obcí má vyšší podíl pracovníků v primární sféře včetně lesnictví. Průmyslová výroba je zatím slaběji rozvinutá a málo zaměřena na zpracování místních surovin. Slabě je rozvinutá i terciární sféra. Tyto okolnosti ovlivňují negativně atraktivitu území a jsou hlavní příčinou nízké sídelní stability. Vysoká nezaměstnanost Nezaměstnanost je důsledkem restrukturalizace ekonomiky a zániku pracovních sil v řadě podniků primární a sekundární sféry. Mezi roky. 2000 a 2008 se sice nezaměstnanost v kraji jako celku snížila, její současný vývoj naznačuje následky jak pomalé tercializace ekonomiky, jako ostatně v celé ČR, tak probíhající období ekonomické recese. Oba faktory je možno nástroji územního plánování ovlivnit jen obtížně a budoucí vývoj ukáže, zda se současná míra nezaměstnanosti opět zvýší .

Příležitosti Využití migrační atraktivity obcí v zázemí Ostravy, Frýdku-Místku a Opavy a v podhůří Beskyd Celkový sídelní rozvoj ostravské aglomerace s využitím atraktivních prostorů pro výstavbu rodinných domků. Výstavba by byla zaměřena především na větší venkovské sídelní útvary a byly by pro ni vyhledávány především vnitřní územní rezervy sídel a dále území navazující na stávající zástavbu. Takový přístup by omezil stávající suburbanizaci na únosnou míru. Vazbou výstavby na větší sídla a města by se zároveň zajistila dostupná občanská vybavenost. Migrační potenciál ze Slovenska a Polska - zlepšování migračního pohybu obyvatelstva Využití atraktivity centrální a východní části kraje pro přistěhovalectví obyvatelstva ze zahraničí.

29


Zlepšení dopravní dostupnosti kraje po dokončení dálnice D47 Dostavba dálnice D47 je jedním ze základních předpokladů budoucího rozvoje kraje. Důsledky by se projevily především ve zlepšení dostupnosti území a vyšší dynamice vytváření nových pracovních míst a mobility pracovních sil. Rozvoj terciárních aktivit v cestovním ruchu a v lázeňství Pro zvýšení stability osídlení a zastavení úbytku obyvatelstva v západní části kraje má zásadní význam vytváření pracovních míst s využitím místních zdrojů a atraktivit. Odvětví cestovního ruchu je v kraji zatím málo rozvinuto. V Jeseníkách a v Beskydech jsou jen menší rekreační střediska, rekreační potenciál části území Beskyd při hranici s Polskem je téměř rekreačně nevyužitý, což je v kontrastu se situací na polské straně území s velkými rekreačními centry.

Hrozby Stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva Postupné stárnutí populace kraje i jeho regionů je jedním ze základních problémů sociálního rozvoje. S negativní změnou věkové struktury obyvatelstva dochází ke snižování jeho reprodukčních charakteristik s řadou následků. Patří k nim úbytek obyvatelstva a z toho plynoucí problémy s využíváním řady zařízení občanské vybavenosti, nedostatek pracovních sil, což je v současnosti sice problém s menší naléhavostí, po překonání období ekonomické recese však opět vystoupí do popředí, zvyšování podílu obyvatelstva v postproduktivním věku s jeho odpovídajícími nároky na sociální služby a neustále se zvyšující podíl domácností osaměle žijících starých osob. Zhoršování ukazatelů přirozené měny mj. na Bruntálsku a Krnovsku Tato oblast a podobně celá západní část kraje měly dříve velmi příznivou věkovou skladbu obyvatelstva a z toho pramenil také příznivý vývoj počtu obyvatel přirozenou měnou. Území mělo v rámci ČR nejrychlejší vývoj počtu obyvatel a tyto přírůstky bývaly i zdrojem pracovních sil pro depopulační území a to jak v rámci kraje, tak i v ostatních oblastech státu. Tento charakter Bruntálska a Krnovska se začíná postupně měnit v důsledku stárnutí místního obyvatelstva a úbytku obyvatel migrací. V krátkodobém horizontu není tento problém zásadní, představuje určité riziko. Pokračující vylidňování některých oblastí (Těšínsko, Orlovsko, Rýmařovsko, Bruntálsko) Vylidňování těchto území má různé příčiny. V případě Orlovska je to nižší kvalita životního prostředí v důsledku těžební činnosti. V případě Těšínska je to důsledek zastavení státem dotované výstavby bytů v Českém Těšíně, tato výstavba však může být nahrazena výstavbou rodinných domů jak v Českém Těšíně, tak v ostatních obcích správního území ORP. Na Rýmařovsku, Bruntálsku a Krnovsku je to důsledek odlehlé polohy a menšího počtu pracovních míst. Řešení této situace je obtížné, v podmínkách tržní ekonomiky nelze počítat se státními intervencemi při vytváření nových pracovních příležitostí. Doprovodnými negativ-

30


ními jevy, které posilují tento nežádoucí trend jsou nízká efektivita provozování zařízení občanské vybavenosti, rušení škol, kulturních zařízení a ordinací lékařů. Dlouhodobé důsledky stárnutí obyvatelstva Stárnutí obyvatelstva je velmi závažný problém s řadou negativních průvodních jevů. V řadě obcí dochází ke snižování podílu dětské složky obyvatelstva a tím k problémům s využitím školských kapacit. Ubývá práceschopné obyvatelstvo, nárůst obyvatel v postproduktivním věku vyvolává potřebu rozvoje a dostupnosti sociálních a zdravotnických zařízení a služeb zaměřených na problematiku starších lidí. Omezené možnosti rozvoje vzdělanosti v odlehlých územích (Osoblažsko, Vítkovsko) Jedná se všeobecně o problematiku periferních území s negativními vlivy na kvalifikaci pracovních sil. Odstranění tohoto problému je velmi náročné. Možnou cestou je postupné vytváření pracovních příležitostí náročných na kvalifikaci. Zřizování vzdělávacích zařízení v takto periferních a populačně slabých územích je mimořádně náročné z hlediska nároků na veřejné rozpočty. Klíčovým faktorem zůstane v tomto ohledu individuální snaha získat vyšší vzdělání a tím i práci s vyššími nároky na kvalifikaci a lépe odměňovanou.

SWOT ANALÝZA - BYTOVÝ FOND A BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Relativně novější bytový fond

• Extrémně nízká intenzita bytové výstavby v posledních deseti letech především ve velkých městech

• Využití neobydlených bytů k rekreačním účelům (Rýmařovsko, Krnovsko, Frýdlantsko, Bruntálsko, Vítkovsko)

• Vyšší podíl starších bytů na Krnovsku, Vítkovsku a Odersku

• Postupné oživování bytové výstavby v některých regionech (Frýdlantsko, Bruntálsko, Jablunkov)

• Nižší standard technického vybavení bytů (chybějící kanalizace, voda, plyn) • Menší plocha bytů, zejména ve městech

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Možnosti bydlení a výstavby bytů v kvalitním prostředí • Předpokládané stárnutí bytového fondu v dalších v blízkosti Ostravska (Beskydy, Jeseníky) letech • Pomalé změny v kvalitě bytového fondu ve velkých městech • Stagnace bytové výstavby především v Ostravské aglomeraci • Koncentrace výstavby RD do obcí v Podbeskydí

31


KOMENTÁŘ Silné stránky Prozatím relativně novější bytový fond Vyšší podíl novějších bytů je odrazem preferované bytové výstavby po téměř čtyřicet let v období před r. 1990. Tato kvalitativní odlišnost sklady bytů se uplatňuje prakticky v celém kraji, protože vedle podpory výstavby panelových sídlišť pro pracovníky dolů a těžkého průmyslu byla podporována i výstavba bytů na venkově, především pro pracovníky zemědělství a lesnictví. Nevýhodou je ale monotónní zástavba, zejména formou městských panelových sídlišť i častá panelová výstavba na venkově, která byla pro místní podmínky málo vhodná. Výhledově bude problémem údržba tohoto bytového fondu, který není, zejména co do technického vybavení kvalitní. Zkušenosti posledních let ale ukazují, že po rekonstrukcích a modernizacích může být tento bytový fond i nadále plnohodnotně využíván. Využití neobydlených bytů k rekreačním účelům (Rýmařovsko, Krnovsko, Frýdlantsko, Bruntálsko, Vítkovsko) V uvedených územích je vyšší podíl bytů, které nejsou trvale obydleny a jsou využívány především rekreačně. Jedná se většinou o území s lepším stavem přírodního prostřednictví a tudíž vhodné pro rodinnou rekreaci na chalupách. Zásluhou tohoto „druhého bydlení“ byl uchován přebytečný bytový fond v malých obcích a sídlech, který by jinak zanikl. Rekreačně využívané byty jsou také určitou pojistkou pro řešení bytové situace rodin s dětmi, kdy rodiče mohou mladé generaci uvolňovat městské byty a v důchodovém věku využít rekreační domy k trvalému bydlení. Postupné oživování bytové výstavby v některých regionech (Frýdlantsko, Bruntálsko, Jablunkovsko) Oživování výstavby bytů a zejména rodinných domků je po útlumu bytové výstavby v průběhu devadesátých let velmi žádaným jevem. V reakci na poptávku po bydlení v atraktivních oblastech se zvýšenou úrovní přírodních hodnot se zatím realizuje především v dobře dostupném zázemí velkých měst.

Slabé stránky Extrémně nízká intenzita bytové výstavby v posledních deseti letech především ve velkých městech Pokles intenzity výstavby bytů je problémem celého období po r. 1990. Zpočátku ještě dobíhala již zahájená výstavba, následně došlo k velkému propadu. Negativní důsledky takového vývoje jsou v případě Moravskoslezského kraje dosud zčásti saturovány intenzivní bytovou výstavbou v podstatné části druhé poloviny minulého století. Nižší rozsah bytové výstavby ve městech Ostravské aglomerace je na jedné straně varující, na druhé straně ale působí i to, že města měla dostatečnou výstavbu bytů v dřívějších obdobích a také to, že je v řadě měst stále zhoršená kvalita životního prostředí a jsou

32


z hlediska bydlení málo atraktivní. Svoji roli hrají i vyčerpané územní rezervy pro výstavbu bytů v některých městech (např. Karviná a další). Podstatně vyšší intenzita výstavby bytů v menších obcích má řadu příčin. Je to jednak dřívější preferování bytové výstavby ve městech, která byla orientována na vícebytové nájemní domy. Tuto situaci ve skladbě bytového fondu se snaží vyrovnat výstavba rodinných domů v lokalitách s nižšími cenami pozemků. Posílení výstavby bytů ve městech bude záležet jak na iniciativě jejich samospráv, tak na nabídce levnějších a také nájemních bytů od developerů. Vyšší podíl starších bytů na Krnovsku, Vítkovsku a Odersku Uvedená území byla v bytové výstavbě méně preferována a proto je zde i vyšší podíl starších bytů než v jiných částech kraje. Tento charakter bytového fondu se při omezení bytové výstavby bude měnit jen velmi pomalu. Nižší standard technického vybavení bytů Rozvoj území a jeho technické vybavení bylo preferováno především ve větších městech a v Ostravské aglomeraci. Úroveň vybavení menších obcí a sídel touto technickou infrastrukturou bývalo nižší. V současném období jsou tyto problémy s chybějícími sítěmi (vodovody a kanalizace) řešeny i za pomoci evropských fondů, takže současný nevyhovující stav bude průběžně zlepšován. Pro plynofikaci bytů je periferní poloha sídla vždy nevýhodná. Náklady na výstavbu dlouhých distribučních středotlakých a nízkotlakých plynovodů v řídkém osídlení, tvořeném malými sídly jsou značné a pokud zde nejsou i velkoodběratelé, bude plynofikace takových území nereálná. Svoji roli zde sehrává i vývoj cen topných medií, který je obtížně prognozovatelný. Menší plocha bytů, zejména ve městech Vysoký podíl malých bytů je vždy odrazem hromadné sídlištní výstavby, ve které byly stavěny menší byty jak co do celkové výměry obytné plochy, tak co do počtu obytných místností. Tato situace může být jen pomalu měněna výstavbou nový bytů a rodinných domů s lepšími parametry plošného standardu bydlení.

Příležitosti Možnosti bydlení a výstavby bytů v kvalitním prostředí v blízkosti Ostravska (Beskydy, Jeseníky) Tato možnost je využívána již dlouhodobě, problémem je regulace jejího rozsahu. Vzhledem k charakteru osídlení a i konfiguraci terénu zde má naprostá většina sídel, obcí a měst dostatečné možnosti navrhování rozvojových ploch pro bydlení a výstavbu rodinných domů. K tomu přistupuje i finanční dostupnost stavebních parcel. Ve svém souhrnném působení vede tato situace k suburbanizaci s řadou výše uvedených problémů.

33


Hrozby Předpokládané stárnutí bytového fondu v dalších letech Jedním z problémů bytového fondu v každém území je jeho stárnutí a následky z toho vyplývající. V Moravskoslezském kraji s vysokou intenzitou bytové výstavby především panelových, ale i cihlových domů v padesátých až osmdesátých letech minulého století nastává potřeba postupných rekonstrukcí a modernizací těchto bytů. Pomalé změny v kvalitě bytového fondu ve velkých městech Při nízké výstavbě bytů se pomalu zlepšuje kvalita bytového fondu. Celkové stárnutí bytů v důsledku omezené bytové výstavby by bylo dlouhodobě neudržitelné. Přesto v řadě měst Ostravské aglomerace, ve kterých se realizovala dříve extrémně rozsáhlá bytová výstavba, která je již naprosto neopakovatelná (Havířov, Karviná, Orlová, Český Těšín) se změny v kvalitě bytového fondu budou pochopitelně realizovat velmi pomalu. Stagnace bytové výstavby především v Ostravské aglomeraci Dlouhodobá stagnace výstavby bytů by byla neúnosná. Ze zkušeností celého minulého století se ukazuje, že velké výkyvy v důsledku omezení výstavby bytů jsou následně nahrazovány způsoby výstavby, které zpravidla neobstojí v dlouhodobém časovém horizontu. Proto je zejména v Ostravské aglomeraci nezbytné vytvořit podmínky pro oživení výstavby mj. za účelem zastavení úbytku obyvatelstva především ve velkých městech. Dlouhodobé důsledky suburbanizace Tendence suburbanizace jsou zřetelné kolem většiny velkých měst v ČR. V Moravskoslezském kraji má suburbanizace své kořeny již v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy obyvatelstvo odcházelo z měst se špatným životním prostředím do menších obcí a zejména do obcí v Podbeskydí, kde realizovali výstavbu rodinných domků, často i svépomocí. V řadě obcí na Frenštátsku a Frýdlantsku vznikly rozsáhlé enklávy rodinných domů s nevyřešenou dopravní a další infrastrukturou, vzdálenou dojížďkou za prací a ztíženou dostupností zařízení občanské vybavenosti a zejména škol. V řadě obcí Podbeskydí probíhal rozvoj této zástavby ještě v nedávné minulosti velmi dynamicky. Pokračování tohoto procesu by přinášelo a přináší do sídelního systému stále nové problémy výše uvedeného typu, jejichž řešení je spojeno se zvýšenými nároky na veřejné rozpočty.

SWOT ANALÝZA - OBČANSKÁ VYBAVENOST SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Dobrá vybavenost školami, zdravotnickými zařízeními, poštami a kulturními zařízeními.

• Snížená školská a zdravotnická vybavenost na Bruntálsku

• Snadná dopravní dostupnost k zařízením vyšší občanské vybavenosti na většině území kraje

• Vyšší podíl obcí bez základního zařízení občanské vybavenosti na Vítkovsku

34


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Dobrá základní občanská vybavenost většiny obcí

• Rušení škol v důsledku klesajícího počtu dětské populace je hrozbou především v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti

• Možné využití naddimenzovaných objektů pro jiné účely

• Omezování provozu zdravotnických zařízení za účelem jejich optimalizace je hrozbou zejména v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti • Rušení pošt zejména z důvodu efektivnosti jejich provozu je hrozbou zejména v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti

KOMENTÁŘ Silné stránky Velmi dobrá vybavenost školou, zdravotnickým zařízením i poštou, způsobená hlavně větší velikostí obcí Obce MS kraje jsou poměrně velmi dobře vybaveny, což je dáno jejich populační velikostí. Z významných obcí, které jsou centry správních obvodů ORP má většina i střední školu a kino. Problémem je dostupnost některých výrazně nadmístních zařízení občanské vybavenosti, jako jsou zejména vysoké a vyšší školy, divadla a specializovaná zdravotnická zařízení. Zde není překážkou ani tak rozmístění příslušných zařízení v kraji, ale dopravní obslužnost, zejména pokud je vázána na veřejnou dopravu. Snadná dopravní dostupnost k zařízením občanské vybavenosti na většině území kraje Vzhledem k husté síti obcí a to obcí populačně velkých je vybavenost dobře dostupná. Problémem se stává spíše úroveň dopravní obslužnosti související s rušením spojů a také tím, že veřejná doprava je ve dnech pracovního volna a pracovního klidu omezená.

Slabé stránky Snížená školská a zdravotnická vybavenost na Bruntálsku Tento nedostatek souvisí především s velikostí sídel a rentabilitou provozu některých zařízení. Uvedená zařízení školská a zdravotnická patří z tohoto hlediska k nejcitlivějším. Obce, pokud to není naprosto nezbytné, by měly přistupovat uvážlivě k rušení škol, nebo provozovat alespoň školu malotřídní. Východisko z tohoto problému není jednoduché a trvalé snižování počtu obyvatel a zhoršující se věková skladba obyvatelstva a s ní spojený úbytek počtu dětí, jsou problémy jejichž řešení jde nad rámec ÚAP. Vyšší podíl obcí bez základního zařízení občanské vybavenosti na Vítkovsku Situace na Vítkovsku je dána především malou populační velikostí obcí a z toho vyplývající nízkou rentabilitou provozování zařízení občanské vybavenosti a služeb. Opět se jedná o problém velmi obtížně řešitelný. Vzniká tak uzavřený kruh, kdy obyvatelstvo má nižší zájem o bydlení, či výstavbu rodinného domu v malé obci a té tak v důsledku nízké sídelní

35


atraktivity trvale ubývá počet obyvatel a ukončuje se provoz zařízení občanské vybavenosti. Právě na Vítkovsku je situace kritická, vzhledem ke vzdálenosti větších a lépe vybavených měst a obcí.

Příležitosti Dobrá základní občanská vybavenost většiny obcí Tím, že jsou obce v kraji populačně větší a lépe vybavené se zvyšuje počet atraktivních cílů v procesu rozhodování o změně bydliště a změně způsobu bydlení, resp. výměny městského bydlení za bydlení na venkově. Platí to zejména pro okolí velkých měst a obecně spíše v centrální části kraje. Možné využití naddimenzovaných objektů pro jiné účely Řada objektů občanské vybavenosti a služeb byla při svém vzniku koncipována a dimenzována podle dřívějších podmínek, zejména většího počtu obyvatel jak v obci samé, tak ve spádovém území. V současných podmínkách jsou tato zařízení využita jen zčásti, nebo už původnímu účelu přestala sloužit. Zhoršování jejich stavebně technického stavu je možné především rekonstrukcí na využití pro jiné účely. Současná praxe ukazuje, že se většinou jedná o využití objektů bývalých základních škol rekonstrukcí pro bydlení.

Hrozby Rušení škol v důsledku klesajícího počtu dětské populace je hrozbou především v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti Základní škola byla vždy nejdůležitějším pilířem sídelní soustavy. Dojíždění, zejména nejmladších dětí ve věku do 10 let, je vždy problémem. Škola zpravidla neplní jen své vzdělávací funkce, ale bývá i přirozeným centrem kulturního života a to především v menších obcích. Jejich rušení proto může znamenat výrazné zhoršení podmínek soudržnosti obyvatel v území. Omezování provozu zdravotnických zařízení za účelem jejich optimalizace je hrozbou zejména v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti Zdravotní zařízení mimo ordinace soukromých lékařů jsou rovněž jedním z důležitých zařízení občanské vybavenosti. V souvislosti s ubýváním počtu obyvatel se provoz některých zařízení, zejména veřejných omezuje. V územích se zhoršenou dopravní obslužností to přináší významné snížení standardu občanské vybavenosti v obci. Rušení pošt zejména z důvodu jejich efektivnosti v regionech se sníženou úrovní dopravní dostupnosti Pošta je dalším ze zařízení, které vytváří základní vybavení středně velkých a velkých obcí. Jejich postupné rušení je nahrazováno pojízdnými poštami a proto nepůsobí tak negativně, jako rušení základních škol.

36


SWOT ANALÝZA – OSÍDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Silně urbanizované jádrové území kraje a jeho zázemí se silným zastoupením velkých obcí a s velkým růstovým potenciálem

• Extrémně malé obce v západní části kraje (obvody POÚ Město Albrechtice a POÚ Osoblaha)

• Relativně silná suburbanizace v posledním desetiletí

• Řídká síť sídel v horských oblastech a v západní části kraje

PŘÍLEŽITOSTI • Vzájemná kooperace sídel v silně urbanizovaném jádrovém území kraje

HROZBY • Dlouhodobý trend rostoucí koncentrace obyvatelstva v centrální části kraje

• Využití rozvoje rekreačního potenciálu sídel v Beskydech a Jeseníkách pro jejich ekonomickou a sídelní stabilizaci

KOMENTÁŘ Silné stránky Silně urbanizované jádrové území kraje a jeho zázemí se silným zastoupením velkých obcí a s velkým růstovým potenciálem Centrum kraje, které tvoří jádrová část Ostravské aglomerace má velmi dobré růstové předpoklady mimo jiné i díky vysoké hustotě osídlení a existenci dalších menších měst s dostatečnou populační velikostí a vysokým standardem občanské vybavenosti. Území je velmi dobře vybaveno technickou i dopravní infrastrukturou včetně dokončované dálnice D47. Nevýhodou je stále horší stav životního prostředí ale s tendencí postupného zlepšování. Relativně silná suburbanizace v posledním desetiletí Suburbanizace je spojována především s negativními dopady na území. Na druhou stranu jedním z mála pozitiv je, posílení významu některých obcí v sídelní soustavě a zvýšení úrovně jejich občanské vybavenosti přirozeným způsobem.

Slabé stránky Extrémně malé obce v západní části kraje (obvody POÚ Město Albrechtice a POÚ Osoblaha) Albrechticko a Osoblažsko jsou jednou ze specifických oblastí kraje s velmi řídkým osídlením a malou populační velikostí většiny obcí. Území je dlouhodobě degradované, tato degradace počala odsunem německého obyvatelstva, nedostatečným dosídlením a následnou orientací především na zemědělskou velkovýrobu. Je sice možnost oživení cestovního ruchu, ale v porovnání s jinými, zejména horskými částmi kraje, zde rozvoj rekreace bude probíhat mnohem pomaleji.

37


Řídká síť sídel v horských oblastech a v západní části kraje Řídká siť sídel a k tomu ještě sídel populačně malých nedává předpoklady výraznějšího rozvoje. Lze uvažovat maximálně se stabilizací současného stavu a případně s rozvojem rekreace a cestovního ruchu. Určitou záchranou takového osídlení je individuální rekreace, která přispívá k zachování domovního fondu a částečně i k udržení občanské vybavenosti.

Příležitosti Vzájemná kooperace sídel v silně urbanizovaném jádrovém území kraje Prostor Ostravské aglomerace má řadu předností z hlediska umísťování výrobních i nevýrobních aktivit a také pro rozvoj bydlení. Malá vzdálenost sídelních center spolu s hustou dopravní sítí vytváří předpoklady pro další rozvoj kooperačních vazeb ve sféře občanské vybavenosti a nabídky pracovních příležitostí. Využití rozvoje rekreačního potenciálu sídel v Beskydech a Jeseníkách pro jejich ekonomickou a sídelní stabilizaci Sídla v Beskydech mají vedle lesního hospodářství jedinou možnost rozvoje danou využitím rekreačního potenciálu území. Je zde řada rekreačních středisek s možnostmi dalšího rozvoje podmíněného i výstavbou zařízení pro zimní rekreaci (lanovky a vleky). Specifické postavení má dosud málo rozvinutá část Beskyd podél polské hranice, kde zatím není žádné významnější středisko cestovního ruchu.

Hrozby Dlouhodobý trend rostoucí koncentrace obyvatelstva v centrální části kraje Jádrová oblast Ostravské aglomerace představuje i po restrukturalizaci druhou největší aglomeraci v ČR. Další rozvoj tohoto území musí jít cestou intenzifikace a využití stávajících výrobních objektů a ploch po jejich efektivní rekonstrukci a modernizaci. Další plošné rozšiřování jádrové části aglomerace postupně naráží na územní limity rozvoje, což může v budoucnu vyvolat problémy se zajištěním disponibilních ploch pro nové rozvojové aktivity. Pozitivní eliminací této hrozby by měla být trvalá podpora revitalizace brownfields a jejich příprava k novému způsobu využití.

38


1.7. Hospodářské podmínky SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Potenciál a rezervy vyplývající z probíhající deindustrializace a terciarizace

• Periferní geografická poloha v rámci ČR s bariérou Jeseníků, Beskyd a Vojenského prostoru Libavá (platí pro západní část kraje).

• „Boom“ hutnictví a zpracování kovů spojený s přílivem • Existence ekonomicky problémových oblastí PZI a modernizací (v přilehlém území Polska) a nevyužitý či omezený potenciál a zájem o přeshraniční spolupráci • Potenciál rozvoje podbeskydského pásu v návaznosti na rekreační potenciál Beskyd

• Setrvačnost vytvořené struktury a rozmístění obyvatelstva a osídlení (sídelní struktura), hospodářství, průmyslu a infrastruktury

• Geografická poloha MSK na pomezí tří států, potenciální zintenzivnění česko-polsko-slovenských vztahů (osa Nošovice-Žilina)

• Vysoká míra nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR) – souvisí s dalšími slabými stránkami (strukturální deformace, vzdělanostní struktura obyvatelstva, podíl „problémového“ obyvatelstva, nízká podnikatelská aktivita)

• Územní stabilizace většiny významných a pokročilá realizace vybraných strategických rozvojových zón

• Výrazné rozdíly v rámci MS kraje mezi jádrovou JV část (Ostravsko, Opavsko, Beskydy) a okrajovou SZ část (Bruntálsko, Osoblažsko),

• Velmi dobré napojení jádrového území kraje na evropsky významnou a dálkovou vnitrostátní silniční síť (VIb. transevropský multimodální koridor sítě TEN-T a silnice I. třídy začleněné do mezinárodních tahů E)

PŘÍLEŽITOSTI • Koncepční posilování vazeb na Česko s prvořadou úlohou terciéru, perspektivního průmyslu, dopravní infrastruktury a cest. ruchu

HROZBY • Dlouhodobá globální ekonomická krize

• Kvalitativní koncepce pokračující deindustrializace a • Odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovních sil ovlivterciarizace (restrukturalizace, modernizace – optimaněný „konkurencí“ jiných oblastí ČR a vyplývající lizace primárního sektoru, modernizace sekundárního z rozdílů a minulých deformací proti jiným regionům sektoru a rozvoj sektoru služeb) ČR a zahraničí • Posílení pozice MSK v energetické koncepci ČR

• Problém regionální diferenciace příjmů spojený s hospodářskou strukturou (relativně nízká podnikatelská aktivita, vysoká nezaměstnanost) a vývojem nákladů (cen)

• Hospodářský rozvoj podbeskydského pásu

• Pokračující útlum již dnes okrajových, periferních, obtížně dostupných oblastí

• Rozvoj veřejného logistického centra v návaznosti na provoz letiště Ostrava-Mošnov • Rekreační potenciál, zejména horských oblastí (Beskydy, Jeseníky)

KOMENTÁŘ Pro kraj je charakteristické nadprůměrně vysoká zaměstnanost v průmyslu, spíše průměrný podíl zaměstnaných ve službách a ostatních odvětvích, a rovněž velmi nízká zaměstnanost v zemědělství. Moravskoslezský kraj zaznamenal v období 1991 - 2001 největší

39


pokles ekonomicky aktivních obyvatel v průmyslu ze všech krajů ČR. Výrazný pokles zaměstnanosti v průmyslu částečně zmírnil nárůst zaměstnanosti v terciárním sektoru. Potenciál MS kraje spočívá především v jeho poloze na pomezí tří států (ČR, Slovensko, Polsko) s velmi dobrou vazbou na evropsky významnou a dálkovou vnitrostátní silniční síť. Pro ekonomický rozvoj je v současné době nosné hutnictví a zpracování kovů spojený s přílivem zahraničních investic a modernizací technologických provozů. Vysoký potenciál rozvoje má také oblast Podbeskydí s návazností na rekreačně atraktivní horský prostor Beskyd. Silnou stránkou kraje je též skutečnost, že nejvýznamnější průmyslové zóny jsou buď zprovozněny nebo v pokročilém stádiu přípravy a nejvýznamnější dosud nevyužité lokality jsou územně stabilizovány v rámci schválených ÚPN VÚC. Mezi slabé stránky kraje patří geografická poloha v rámci ČR s bariérou Jeseníků, Beskyd a vojenského prostoru Libavá a existence ekonomicky problémových oblastí v přilehlém území Polska s omezeným potenciálem přeshraniční spolupráce. Tyto skutečnosti celkově způsobují absenci rozvojových impulsů přicházejících z okolních regionů. Dříve nosná odvětví těžkého průmyslu (těžba uhlí, hutnictví, strojírenství, koksochemie) prohlubují tendence pokračujícího útlumu se sociálními dopady na jádrové území kraje (trojúhelník BohumínOstrava -Třinec). Mezi potenciální příležitosti rozvoje patří možné posílení pozice kraje v rámci státní energetické a surovinové politiky v případě zvýšeného akcentu energetickou soběstačnost ČR a především další průmyslový rozvoj „Podbeskydí“ v souvislosti se zahájením výroby automobilů v Nošovicích (Hyundai). Významným rozvojovým impulsem by také mělo být umístění veřejného logistického centra v blízkosti letiště Ostrava-Mošnov s možností napojení na všechny významné dopravní systémy (D47, R48, II.+III. TŽK). Pro horské oblasti Beskyd a především Jeseníků spočívá potenciál v rozvoji rekreace a cestovního ruchu. Nejzávažnější aktuální hrozbou budoucího rozvoje jakéhokoliv území je globální ekonomická krize. V Moravskoslezském kraji je dosti výrazně exportně orientovaná průmyslová základna a to jak zastoupením hutnictví, tak posíleným zastoupením automobilového průmyslu. Tato odvětví mohou být v období ekonomické recese velmi zranitelná. Pokud by recese trvala další dobu, mělo by to pro ekonomiku i sociální sféru kraje velmi závažné důsledky. Latentní hrozbou naopak zůstává riziko, že dopady útlumu a restrukturalizace velkého průmyslu převáží efekt rozvoje high-tec odvětví z důvodů „bariér“ spočívajících v relativně nízké vzdělanosti, nízké podnikatelské aktivitě a výše zmíněné „prostorové“ izolovanosti.

40


1.8. Rekreace a cestovní ruch SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Beskydy a Jeseníky patří mezi nejvýznamnější rekreační oblasti ČR, jsou zařazeny mezi 4 oblasti I. kategorie

• Jednotlivá střediska nejsou vzájemně provázána, jsou zde nedostatky v dopravní infrastruktuře – chybí kapacitní parkoviště, k řadě středisek je špatný příjezd, chybí provázaný systém hromadné dopravy, jednotlivá střediska nejsou dostatečně vybavena službami a návaznou infrastrukturou (Ostravice, Čeladná, Třinecko)

• Jedinečnost krajinářských a estetických hodnot, vy• Některé oblasti a obce v Beskydech vykazují již nyní soce kvalitními přírodními podmínkami a relativně manadměrnou zátěž individuální rekreací (Frenštátsko, lými civilizačními zásahy Frýdlantsko) • Poměrně rozsáhlá infrastruktura zařízení CR, zejména síť středisek zimní rekreace (lyžařské areály)

• Nevyužitý zůstává rekreační potenciál oblasti Oderských vrchů, Vítkovska a Budišovska • Zcela bez infrastruktury cestovního ruchu a rekreace je oblast Osoblažska

PŘÍLEŽITOSTI • Využití rekreačního potenciálu oblasti Oderských vrchů, Vítkovska, Budišovska a Osoblažska

HROZBY • Nadměrný rozvoj rekreace může ohrozit přírodní hodnoty krajiny a může zpětně vést ke znehodnocení rekreačního potenciálu jednotlivých oblastí (platí zejména pro Beskydy a Jeseníky)

• Zlepšení infrastruktury rekreace a CR v Beskydách a Jeseníkách

KOMENTÁŘ Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jsou nevýznamnějšími oblastmi na území Moravskoslezského kraje Beskydy a Jeseníky, které patří mezi čtyři oblasti cestovního ruchu I. kategorie v České republice a představují území s jedinečnou přírodní a rekreační hodnotou. Časové využití obou oblastí je celoroční, s významnou zimní sezónou. Charakter územních prvků, specifičnost přírodního prostředí a jejich vysoká krajinářská hodnota v obou oblastech spolu se zvyšujícím se podílem rekreace ve volné přírodě na strukturu volného času obyvatelstva vyvolávají vzrůstající tlak na rekreační využití území. S uvedeným trendem se střetávají zájmy ochrany přírody a zájmy vodohospodářské, orientované na ochranu přírodního prostředí obecně, a v územích se specifickým ochranným režimem zvlášť. K hlavním funkcím Beskyd i Jeseníků patří především turistika, a to jak letní – pěší turistika, cykloturistika, tak zimní – pěší turistika, běžecké lyžování. Další významnou funkcí jsou zimní sporty, zejména sjezdové lyžování a snowboarding. Z letních sportů se rozvíjí golf a jízda na koni. Nejvýznamnějšími rekreačními středisky v Beskydech jsou lyžařská střediska, a to především Pustevny, Palkovice – Za Domem, SKI Vítkovice – Bílá, Mezivodí – SKI Akademie,

41


SKI MSA Grúň, SKI Malenovice (Staškov, P.O.M.A. Malenovice), lyžařské areály na Zlatníku a Visalájích, Ski areál Morávka – Sviňorky, Ski areál Řeka, Javorový vrch, Horní Lomná – Přelač, Severka – Velký Polom, Dolní Lomná – Jestřábí a Ski areál Mosty u Jablunkova – Fojtský Grúň. Na Javorovém vrchu, na Pustevnách a na Bílé jsou vybudovány sedačkové lanovky. V areálech SKI Vítkovice - Bílá, Morávka – Sviňorky, Visalaje – Radegast a Řeka jsou vybudovány snowparky. V současné sobě se připravuje jednak rozšíření nebo zkvalitnění stávajících areálů (Pustevny, Řeka, Morávka – Sviňorky, Mosty u Jablunkova a další), jednak vybudování nových areálů v Palkovicích, v Ostravici, v Komorní Lhotce a v Nýdku. Hlavními středisky zimních sportů v Jeseníkách jsou Praděd – Ovčárna a Malá Morávka – Karlov. Jednotlivá střediska však nejsou vzájemně provázána, jsou zde nedostatky v dopravní infrastruktuře (kapacita parkovišť, příjezd), v technické infrastruktuře (některá střediska dosud nejsou vybavena umělým zasněžováním) a v doprovodných službách. Nejvýznamnějšími rekreačními obcemi v oblasti Beskyd jsou Čeladná, Malenovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Trojanovice, Ostravice, Staré Hamry, Bílá, Krásná, Morávka, Řeka, Komorní Lhotka, Dolní Lomná, Horní Lomná, jižní část Třince (Oldřichovice, Tyra), Nýdek a Mosty u Jablunkova, nejvýznamnějšími rekreačními obcemi v Jeseníkách jsou Malá Morávka, Karlova Studánka, Ludvíkov, Dolní Moravice, Vrbno pod Pradědem (místní části Mnichov, Bílý Potok, Vidly). Funkci nástupních center do oblasti Moravskoslezských Beskyd plní především města Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm, do oblasti Slezských Beskyd Jablunkov, do oblasti Jeseníků Vrbno pod Pradědem. Ve všech čtyřech městech je nutno dále rozvíjet infrastrukturu cestovního ruchu. Současná intenzita rekreačního využití dosahuje zejména na severních svazích Moravskoslezských Beskyd mezních hodnot, kdy např. kapacita rekreačních lůžek přesahuje hodnoty 1 lůžko na ha plochy (RKC Frenštát p. R. – město Frenštát p. R. – 2,27 lůžek/ha, RKC Frýdlantsko – zejména obec Kunčice p. O. – 2,55 lůžek/ha, Frýdlant n. O. – 2,20 lůžek/ha, Ostravice – 2,36 lůžek/ha). Naopak oblast Slezských Beskyd patří mezi méně navštěvované oblasti s předpoklady rozvoje rekreace i cestovního ruchu. V Jeseníkách nedosahují kapacity rekreačních lůžek až na výjimky mezních hodnot, značně kapacitní rezervy má oblast Rýmařovska a oblast severně Vrbna pod Pradědem. Z hlediska vodních sportů nejsou na území Moravskoslezského kraje žádná významnější střediska; ke koupání se využívají vodní nádrže Těrlicko, Žermanice, Baška, Olešná, Hlučínská a Antošovická štěrkoviště apod., mají však spíše lokální význam. Významným střediskem vodních sportů by se mohla stát Slezská Harta, zde však dosud není rozvinuta v podstatě žádná infrastruktura; je to tedy oblast rozvojová. Ostatní oblasti Moravskoslezského kraje mají z hlediska rekreace a cestovního ruchu lokální význam. Rozvojový potenciál má zejména oblast Oderských vrchů a Osoblažska.

42


1.9. Veřejná dopravní infrastruktura SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Silniční doprava

• Velmi dobrá až dobrá dostupnost jádrového území kraje z dálnice D47/D1 a rychlostní silnice R48 (viz kartogram).

• Západní část kraje (v plném rozsahu ORP Krnov, Bruntál a Rýmařov, částečně Vítkov a Opava) v nedostačující dostupnosti z dálnice D47/D1 a rychlostní silnice R48 (viz kartogram).

• Takřka 50% obcí kraje je přímo dostupných ze sítě silnic I. třídy (viz kartogram).

• Značná část obcí v ORP Krnov, Bruntál, Rýmařov, Vítkov, Hlučín, Nový Jičín, Frýdek-Místek a Frýdlant nad Ostravicí v nedostačující dostupnosti ze sítě silnic I. třídy (viz kartogram).

• Více než 50% obcí kraje je přímo dostupných z krajské sítě silnic II. třídy (viz kartogram).

• Značná část obcí v ORP Krnov, Bruntál, Opava, Hlučín, Odry, Nový Jičín, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov leží mimo síť silnic II. třídy.

• Převažující část kraje je velmi dobře až dobře dostupná nebo přímo obsluhovaná z dálniční a silniční sítě I. a II. třídy.

• Absence přímé či dostačující dostupnosti některých obcí v západní části kraje z dálniční a silniční sítě I. a II. třídy; JV část osoblažského výběžku, JZ část ORP Krnov, jižní část ORP Bruntál, západní část ORP Opava, severní část ORP Vítkov JV část ORP Jablunkov.

• Přímá vazba jádrového území kraje na VIb. transevropský multimodální koridor sítě TEN-T

• Nedostatečné napojení západní části kraje na evropsky významnou a dálkovou vnitrostátní silniční síť.

• Relativně hustá síť silnic I. třídy, v hlavních přepravních vztazích na Polsko, Slovensko a sousední Olomoucký kraj začleněné do evropské sítě E.

• Malý rozsah již realizovaných záměrů navrhované výstavby a přestavby dálniční a silniční sítě kraje.

• Dokončovaná dálnice D47/D1 s předpokladem plnohodnotného zprovoznění do r. 2010 (dokončení do r. 2011)

• Nevyhovující dopravní návaznost Osoblažského výběžku na jádrovou část kraje. • Nepříznivá komunikační dostupnost rekreačních prostorů východní části Jeseníku ve směru od jádrového území kraje.

Železniční doprava • Kromě obce Čermná ve Slezsku (ORP Vítkov) jsou veškeré obce na území kraje ve velmi dobré až dostačující dostupnosti od železničních stanic a zastávek celostátních tratí (viz kartogram).

• Relativně řídká síť celostátních a regionálních tratí ve střední a západní části kraje.

• Kromě obcí Hrčava a Bukovec jsou veškeré obce na území kraje ve velmi dobré až dostačující dostupnosti od železničních stanic a zastávek regionálních tratí (viz kartogram).

• Omezená návaznost koncových železničních tratí na kolejovou síť Polska (Opava-východ, Osoblaha, Chuchelná)

• Přímá vazba jádrového území kraje na VIb. transevropský multimodální koridor sítě TEN-T a vnitrostátní koridorové tratě.

• Zanedbaný technický stav nekoridorových, tj. ostatních celostátních a regionálních tratí včetně stanic a zastávek

• Dokončená modernizace II. a III. tranzitního koridoru (koridorové tratě).

• Klesající přepravní objemy v osobní i nákladní dopravě.

• Dobré předpoklady pro vyšší využití železnice v přepravě nákladu a ve funkci příměstské a regionální obsluhy území.

• Nedostatečné využívání železnice v systému kombinované osobní a nákladní dopravy – chybějící infrastruktura a fungující logistika.

43


SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY Letecká doprava

• Existence a příznivá poloha mezinárodního veřejného letiště Leoše Janáčka Ostrava v jádrovém území kra- • Hluková zátěž dotčených obcí z provozu letecké dopravy a sportovně leteckých aktivit je – součást VIb. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN-T. • Veřejná vnitrostátní letiště - potenciál pro rozvoj nepravidelné letecké dopravy a sportovně leteckých aktivit.

Vodní doprava • Teoretické předpoklady výhledového posílení multi• Zásadní střety oderské větve sledovaného koridoru modálního koridoru průplavním spojením Dunaj – Odprůplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) ra - Labe (oderská větev) s návaznostmi na přístavy v především s ochranou přírody a krajiny (především Baltském a Severním moři, v opačném směru na DuCHKO Poodří, NATURA 2000). najskou vodní cestu ( součást sítě TEN-T).

Logistika – kombinovaná doprava • Příznivý předpoklad pro umístění veřejného logistického centra, do přilehlého prostoru mezinárodního letiště Leoše Janáčka Ostrava s využitím kontejnerizace a leteckého carga.

• Dosud nerozvinutý systém veřejné regionální logistiky - nepřipravená potřebná infrastruktura, včetně dopravní.

Cyklistická doprava • Přímé napojení kraje na dálkovou mezinárodní cyklistickou stezku jako součásti evropské cyklistické trasy č. 4 Eurovelo Roscoff-Kyjev.

• Dosud nepřipravená dostatečná infrastruktura, většina úseků vedena společně s motorovou dopravou bez zásadnější vzájemné segregace.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Silniční doprava

• Napojení kraje na evropskou a vnitrostátní dálniční a • Výrazný nárůst přepravních vztahů a intenzity silniční rychlostní síť – podmínka pro nové kooperační vztahy dopravy – zhoršení podmínek životního prostředí v rámci nově se formující střední a jihovýchodní Evv přilehlém území a sídlech. ropy. • Územně stabilizovaný návrh přestavby rychlostní silnice a ostatních silnic I. třídy, začleněné do „Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 – 2013“ – příležitost pro reálné zkvalitnění podmínek životního prostředí v sídlech, zvýšení bezpečnosti motorové i nemotorové dopravy.

• Zvyšující se nároky na kapacitu a rozsah kapacitní silniční infrastruktury – zahušťování území dopravními sítěmi, nepříznivý dělící účinek.

• Zlepšení komunikační dostupnosti především dopravně odlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a stabilitu - územně stabilizovaný návrh přestavby krajské sítě silnic II. třídy v rozhodujícím rozsahu..

• Časové posuny v realizaci navrhovaných staveb a opatření ke zkvalitňování silniční sítě – snížená bezpečnost provozu, zhoršení kvality životního prostředí.

•

• Další oslabování hospodářsky slabých oblastí (především Vítkovsko, Osoblažsko, východní části Jeseníků) nedostatečnou úrovní silniční infrastruktury bez zkvalitnění sítě a podpory realizace kvalitního napojení na nadřazené sítě.

44


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY Železniční doprava

• Koridorové tratě – součást transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN)

• S ohledem na omezenou prostorovou flexibilitu zásadnější převedení nákladu na železnici neatraktivní pro podnikatelské aktivity – nízká míra plnohodnotného začlenění železnice do přepravního systému.

• Převedení vyšších přepravních objemů ze silnice na železnici a začlenění železnice do systému kombinované dopravy – snížení ekologické zátěže území silniční dopravou.

• Nedostatečná technická úroveň infrastruktury, kvalita služeb, nepříznivá cenová politika železniční přepravy – snížení konkurenceschopnosti a možnosti výraznějšího převedení přepravních výkonů na železnici.

• Rozvoj železnice pro každodenní i rekreační využití v příhraničním území s rozšířením návazností na přilehlou část území a stávající kolejovou infrastrukturu Polska (Osoblaha, Chuchelná, Opava) - podpora pro stabilizaci a rozvoj okrajových a hospodářsky oslabených území.

Letecká doprava • Vyšší využitelnost mezinárodního letiště Leoše Janáčka, Ostrava pro osobní přepravu a jako součást veřejného logistického centra pro nákladní přepravu s přeshraničním přesahem v rámci Schengenského prostoru (Polsko, Slovensko).

• Zvýšená ekologická zátěž území z narůstajícího leteckého provozu a související obslužné a „distribuční“ dopravy.

Vodní doprava • Napojení kraje na evropské vodní cesty a námořní přístavy v Baltském, Severním a Černém moři.

• Vysoké územní nároky na průchod průplavního spojení včetně doprovodné infrastruktury územím kraje.

• Převedení vyšších přepravních objemů na dlouhé vzdálenosti ze silnice a železnice na velkokapacitní a ekologicky šetrnou vodní dopravu a její začlenění do systému kombinované dopravy.

• Zásadní střety koridoru s ochranou přírody a krajiny

• Nedostatečná koordinace záměru a vyhodnocení reálnosti i účelnosti v evropských souvislostech

Logistika – kombinovaná doprava • Uplatňování logistiky včetně navazující city logistiky pro ostravskou aglomeraci (obsluha průmyslových zón Mošnov, Nošovice, Kopřivnice, Hrabová a dalších) s přeshraniční působností v přilehlé jižní části Polska a jihozápadní části Slovenska.

• Nedostatečný rozsah potřebné infrastruktury – omezená funkčnost a využitelnost.

Cyklistická doprava • Předpoklad pro vyšší využívání a rozvoj cyklistické dopravy pro každodenní i rekreační využití - nabídka atraktivních cílů a služeb pro rozvoj šetrné formy rekreace a turistiky – podpora pro rozvoj území v okrajových částech kraje.

• Nedostatečná segregace cyklistické dopravy – zvýšené riziko střetů, nedostatek souvisejících služeb a vybavenosti - nízká atraktivita a omezené využívání.

45


KOMENTÁŘ Silné stránky Silniční doprava Z výsledků vyhodnocení dostupnosti dálniční a silniční sítě vyplývá, že převažující část obcí na území MS kraje je přímo obsluhována silnicemi I. nebo II. třídy, v jádrovém území kraje ve velmi dobré dostupnosti k dálnici a postupně realizované rychlostní silnici. Z hlediska dopravní dostupnosti evropské sítě je pro území kraje rozhodující průchod VIb. větve transevropského multimodálního koridoru (dále TEMMK) sítě TEN-T, vedeného v ose Katowice - Ostrava – Břeclav – Wien (silniční větev vedena přes Brno). Významné je i začlenění vybraných tahů silnic I. třídy do sítě evropských tahů E: návaznost na Polsko: ⇒

E462; Brno – Olomouc – Hranice - Frýdek-Místek – Cieszyn;

návaznost na Slovensko: ⇒

E 442; Karlovy Vary – Děčín – Hradec Králové – Svitavy – Olomouc – Valašské Meziříčí - Žilina

⇒

E75; Český Těšín – Mosty u Jablunkova – Čadca – Žilina.

Rozhodujícím předpokladem pro zásadní zkvalitnění dálniční a silniční sítě kraje do roku 2015 je realizačně dokončovaná dálnice D47/D1 a připravovaná či již probíhající realizace rozhodujících záměrů na síti silnic I. třídy dle Harmonogramu výstavby na léta 2008 – 2013 (schválen usnesením vlády ČR č. 1064/2007) s teoretickým předpokladem dokončení do r. 2015. Návrh přestavby je v souladu s Dopravní koncepcí Moravskoslezského kraje (UDIMO, s.r.o.,Ostrava). Železniční doprava Tranzitní železniční koridory jsou na území MS kraje v převažujícím rozsahu modernizované na rychlost do 160 km/hod. Koridorové tratě jsou součástí větve VIb. TEMMK sítě TEN-T, součástí evropské kolejové sítě E65 a E55, součástí transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN) s návaznostmi na nadřazené sítě Polska, Slovenska, nepřímo Rakouska. V souladu s „Operačním programem Doprava na léta 2007 – 2013“ (MD ČR) a s cílem prioritní osy 3: Zlepšení železniční dopravy na síti mimo TEN-T má železniční síť kraje předpoklady pro vyšší využívání jako ekologická forma dopravy v kombinované dopravě pro přepravu nákladu a ve funkci příměstské a regionální osobní dopravy pro obsluhu jádrového území a dílčích oblastí (podmíněno realizací a dokončením plánované modernizace a optimalizace kolejové sítě). Letecká doprava Mezinárodní letiště Leoše Janáčka, Ostrava je jedno ze čtyř páteřních mezinárodních letišť a druhé nejvyužívanější v ČR s předpokladem přeshraničního dosahu ve směru na Polsko a Slovensko. Je součástí větve VIb. TEMMK a sítě TEN-T. Výstavbou a zkvalitněním

46


navazující dopravní infrastruktury a služeb má mezinárodní letiště vysoké předpoklady pro výraznější nárůst a využívání pro mezinárodní osobní i nákladní přepravu. Rozvoj letectví v úrovni sportovně rekreační může podpořit síť vnitrostátních veřejných letišť, která je v souladu s Dopravní koncepcí Moravskoslezského kraje stabilizovaná. Vodní doprava Výhledově sledovaný koridor průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe (oderská větev) s návaznostmi na přístavy v Baltském a Severním moři, v opačném směru na Dunajskou vodní cestu je součástí Evropská dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu AGN, ke které ČR přistoupila v roce 1999. Koridor je součástí větve VIb. TEMMK a sítě TEN-T. Dlouhodobá územní ochrana je předmětem mezirezortních jednání a podmíněná prověřením na mezinárodní úrovni. Logistika – kombinovaná doprava Širší prostor mezinárodního letiště Leoše Janáčka, Ostrava má příznivé předpoklady pro umístění multimodálního centra kombinované dopravy, tzv. veřejného logistického centra (dále VLC), s využitím multimodální dopravy, leteckého carga a kontejnerizace. Umístění VLC je souladu s rezortním dokumentem Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (MD ČR). Cyklistická doprava Cyklistické trasy a stezky jsou v souladu s Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy ČR (UV ČR č. 678/2004) sledovány k dostavbě a napojení na vnitrostátní i evropské sítě hlavních cyklistických tras. Zásadní význam pro rozvoj cyklistiky v mezinárodních i nadmístních souvislostech má průchod evropské cyklotrasy Eurovelo – trasa č. 4 Roscoff-Kyjev územím MS kraje.

Slabé stránky Silniční doprava Z výsledků vyhodnocení dostupnosti dálniční a silniční sítě I. a II. třídy vyplývá absence přímé či dostačující dostupnosti některých obcí v západní části kraje, v prostoru Osoblažského výběžku, východní části Jeseníků a prostoru Vítkovska i stíženou vazbu k jádrovému území kraje. To může vést k další stagnaci obcí a oblastí a k postupnému odlivu obyvatelstva. Těmto územím bude nezbytné věnovat zvýšenou pozornost a zajistit potřebné podmínky pro zkvalitnění sítě a návazností na nadřazenou infrastrukturu. Výstavba a přestavba silniční infrastruktury kraje probíhá v omezeném rozsahu a v časově nepříznivém harmonogramu ve vztahu k rychlému nárůstu silniční dopravy. To vede ke zhoršujícím se podmínkám bezpečnosti a plynulosti provozu na stávající silniční síti i ke zhoršování negativního zatížení území a sídel.

47


Železniční doprava Celostátní a regionální tratě především ve střední a západní části kraje jsou charakteristické zanedbaným technickým stavem, nedostatečnými službami pro cestující i potenciální přepravce. To mimo jiné vede k poklesu přepravních výkonů na železnici a k nežádoucí větší závislosti na automobilové dopravě. Nízká využitelnost vybraných regionálních tratí může způsobit i ekonomickou nerentabilitu provozu a úvahy o zastavení provozu či zrušení některých regionálních tratí či jejich úseků. Investice do modernizace železnice jsou v současné době vkládány především do modernizace koridorových tratí, ostatní celostátní a regionální tratě zůstávají bez potřebných investičních prostředků na přestavbu či pouhou pravidelnou údržbu. Letecká doprava Pravidelná a nepravidelná letecká doprava i sportovně rekreační aktivity svoji hlukovou zátěží z provozu negativně ovlivňují životní prostředí především obytných částí obcí. Rozsah leteckého provozu je nezbytné korigovat v souladu s požadovanými hygienickými limity danými platnou legislativou. Vodní doprava Koridor oderské větve průplavního spojení D-O-L je veden územími se zásadními střety především s CHKO Poodří a soustavou NATURA 2000. Logistika – kombinovaná doprava Pro uplatňování logistiky a systému kombinované dopravy v přepravních řetězcích nejsou zajištěny dostatečné podmínky. Širší prostor letiště Leoše Janáčka, Ostrava, kde je připravováno veřejné logistické centrum, je v současné době bez potřebné infrastruktury a navazujících multimodálních sítí. Cyklistická doprava Dosud nedostatečná infrastruktura pro možnou segregaci cyklistické dopravy zásadním způsobem snižuje bezpečnost provozu a míru využitelnosti pro každodenní i rekreační dopravu. Příležitosti Poloha Moravskoslezského kraje v síti transevropských multimodálních koridorů sítě TEN-T dává předpoklady pro začlenění kraje do evropských struktur a rozhodujících přepravních vztahů. To napomáhá posílení dynamiky ekonomického rozvoje s přeshraničním přesahem. Nové příležitosti pro obsluhu a rozvoj kraje i jeho příhraničních prostorů na českopolské a česko-slovenské hranici přinesly i nové podmínky dané začleněním států do Schengenského prostoru. Postupnou realizací navrhovaných záměrů přestavby dopravní sítě a přesměrováním zátěže mimo obytná území, stejně jako modernizací a optimalizací železniční infrastruktury s cílem výraznějšího podílu na přepravních výkonech ekologicky šetrnější železnice, může

48


dojít k významnému zklidnění sídel a zkvalitnění podmínek pro možný rozvoj a posílení jejich městotvorných funkcí. Rozvojem kombinované dopravy, postupnou realizací veřejných logistických center včetně potřebných informačních technologií, vybavenosti a multimodálních sítí budou vytvořeny předpoklady pro zavedení logistické obsluhy rozvojových zón, regionů a měst – tzv. city logistika - zdroj nových aktivit, služeb a pracovních příležitostí. Postupná realizace infrastruktury pro cyklistickou dopravu posílí podmínky pro řízený rozvoj rekreace a turistiky a s tím spojené drobné podnikání, které je žádoucí systémově podporovat zejména v odlehlejších oblastech s nízkým rozvojovým potenciálem pro významné ekonomické aktivity.

Hrozby Rozvoj dopravní infrastruktury a její zapojení do evropských struktur, stejně jako ekonomický rozvoj především jádrové oblasti kraje, mohou vyvolat rychlý nárůst dopravy, na kterou nebude dopravní síť kraje v potřebném čase dostatečně připravena. I přes obtížně definované prognózy vývoje je možné připustit, že v některých směrech a oblastech může výhledově dojít k přesycení kapacity dopravních sítí a infrastruktury a k výraznému zhoršení podmínek životního prostředí. Reálnost této hrozby může být zesílena i nedostatkem investičních prostředků na realizaci plánovaných záměrů výstavby a přestavby dopravní sítě v daných časových horizontech. Vysoká atraktivita silniční dopravy (prostorová flexibilita, přeprava zboží a osob „z domu do domu“ apod.) vede k trvalému a nežádoucímu nárůstu automobilové dopravy, která dosud nemá alternativu plně konkurenceschopného a ekologičtějšího druhu dopravy. Doprava železniční, letecká i vodní, jednoznačně limitované polohou dopravní cesty a jejími „přestupními“ uzly, v převážném rozsahu vyžadují překládku zboží či přestup osob na flexibilnější dopravu automobilovou. V této úvaze je nutné očekávat další dlouhodobější nárůst silniční dopravy.

1.10. Energetická infrastruktura SWOT ANALÝZA - ELEKTROENERGETIKA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Značný výkon energetických zdrojů v území

• Lokální nedostatek el. příkonu pro výstavbu průmyslových zón, technologických parků a zajištění rozvoje elektrizace domácností

• Silná vazba na nadřazenou soustavu 400 a 220 kV

• Vysoký podíl velkých energetických zdrojů spalujících fosilní paliva na znečištění ovzduší

49


SILNÉ STRÁNKY • Snadná dostupnost distribuční sítě 110 kV na celém území kraje

SLABÉ STRÁNKY • Omezení využití území v důsledku husté sítě koridorů energetické infrastruktury v centrální části kraje (Ostravsko, Karvinsko)

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Orientace na využití energetického potenciálu biomasy při kombinované výrobě elektrické energie a tepla

• Vysoký podíl růstu obnovitelných zdrojů

• Investice do energetických úspor a efektivnějších technologií s cílem snížit spotřebu el. energie s důrazem na snižování emisí

• Pohledové znečištění krajiny při výstavbě větrných elektráren

• Využití koksárenského plynu jako doplňkového paliva v EDĚ

• Růst plošných nároků na pěstování energetických plodin na úkor obilních plodin • Růst ceny el. energie z důvodu deformace tržních podmínek dotacemi do obnovitelných zdrojů a výkupu el. energie z těchto zdrojů

SWOT ANALÝZA - PLYNOENERGETIKA SILNÉ STRÁNKY • Dostatečná hustota distribuční sítě VTL

SLABÉ STRÁNKY • Chybějící provázanost systému VVTL a VTL na okolní státy (havarijní propojení)

• Vysoký stupeň plynofikace obcí • Existence regionálně významných kapacit podzemních zásobníků plynu PZP Třanovice, PZP Štramberk pro vyrovnávání zimních odběrových špiček

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Rozšíření těžby plynu sorbovaného na uhlí hydraulickým štěpením a jeho využití v komunální a průmyslové sféře

• Téměř úplná závislost na dovozu plynu z politicky rizikové oblasti

• Modernizace inženýrských sítí a zásobování energiemi s důrazem na úspory a ochranu prostředí

• V případě výrazného nárůstu ceny plynu,návrat ke spalování tuhých paliv zejména u lokálních zdrojů, nezájem o plynofikaci nových sídel

SWOT ANALÝZA - ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM SILNÉ STRÁNKY • Vysoký podíl soustav CZT na dodávkách tepla

SLABÉ STRÁNKY • Nízké využití biomasy v ve zdrojích 5 –25 MW

• Snadná dostupnost paliva (ČU) z revíru OKR

50


PŘÍLEŽITOSTI • Orientace na využití energetického potenciálu biomasy a sluneční energie pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech zejména v oblastech Bruntálska a Osoblažska s nepříznivými podmínkami pro plynofikaci

HROZBY • vysoká závislost zdrojů 5 – 25 MW na dodávce zemního plynu

• Snižování emisí spalovacích zdrojů

KOMENTÁŘ Silné stránky Výrobu el. energie na území kraje lze charakterizovat značným výkonem energetických zdrojů. Pohotový výkon těchto zdrojů pro dodávku do distribučních sítí nepokrývá plně potřebu špičkových odběrů, proto je možno považovat oblast Moravskoslezského kraje za výkonově mírně deficitní. Tato situace je dána vysokou energetickou náročností průmyslové výroby v kraji. Vzhledem k tomu, že jako paliva se v těchto zdrojích využívá převážně černé uhlí z těžby v ostravsko – karvinské revíru, jsou tyto zdroje nezávislé na dovážených palivech a jejich cenové eskalaci. V případě výkonového deficitu a odstávky zdrojů je potřebný výkon zajištěn z nadřazené přenosové soustavy - transformací 400/110 kV a 220/110 kV v uzlech Albrechtice, Nošovice, Horní Životice a Lískovec. Tato vazba na nadřazenou je velmi silná a bude dále posilována zvyšováním přenosové kapacity rekonstrukcí některých stávajících, jednoduchých vedení 400 kV a výstavbou nových vedení, jejichž trasy byly projednány v rámci ÚP VÚC. Distribuční soustavu 110 kV lze charakterizovat jako dostatečně rozvinutou a snadno dostupnou na celém území kraje. Přenosové kapacity této soustavy budou posilovány rekonstrukcí stávajících vedení. Uvažovaná výstavba nových vedení, směrovaná do koridorů stávajících vedení VN,VVN je předpokladem dobré prostupnosti územím. Provozovaný systém tranzitních a distribučních VTL plynovodů zajišťuje relativně bezpečnou dodávku zemního plynu stávajícím odběratelům. Dodávka plynu z tranzitního plynovodu kapacitně pokrývá potřeby kraje a spolu s dodávkou plynu z podzemních zásobníků plynu pak vyrovnává špičkové odběry v zimních měsících. Uvažovaná výstavba nových plynovodů souvisí především s posílením bezpečnosti dodávek plynu na systému VVTL i VTL. Rozvinutá síť distribučních VTL plynovodů zásobuje plynem 242 měst a obcí a řadí tak Moravskoslezský kraj ke krajům s vysokým stupněm plynofikace. Obecně lze říci, že reálné, ekonomicky efektivní možnosti uplatnění plošné plynofikace území v Moravskoslezském kraji jsou již téměř vyčerpány a lze očekávat problematickou efektivnost dalšího rozvoje plynofikace nových sídel, kde nejlepší předpoklady pro plynofikaci jsou u obcí Dvorce, Horní Město, Karlovice, Skřípov a městské části Frýdku – Místku, Skalice. Centralizované teplo dodávané v horké vodě na základě kombinované výroby elektřiny a tepla se z mnoha obecně známých důvodů, ekologického i ekonomického hlediska jeví jako nejúčelnější způsob zásobování teplem. Území Moravskoslezského kraje, zejména jeho východní části charakterizuje vysoký stupeň centralizace dodávek tepla. Podíl bytů

51


v bytových domech (BD) zásobovaných teplem z teplárenských zdrojů soustav CZT Ostrava, Havířov – Karviná, Orlová, Frýdek – Místek, Kopřivnice a Krnov (182 750 bytů ) dosahuje cca 60 %. Převážným využitím černého uhlí v teplárenských zdrojích, jsou tyto nezávislé na dovážených palivech a jejich cenové eskalaci. Podle ÚP VÚC Ostrava – Karviná se uvažuje s rozšířením dodávek tepla v horké vodě z Elektrárny Dětmarovice do Bohumína, kde nahradí provoz plynových kotelen, alternativně také do Karviné s napojením na soustavu CZT Havířov – Karviná, s příp. zrušením zdroje TČA. Náhradou za provoz plynových kotelen v Českém Těšíně se uvažuje s rozšířením horkovodní soustavy CZT, napojené z teplárenského zdroje Energetiky Třinec a.s..

Slabé stránky V důsledku uvažované výstavby nových průmyslových zón, technologických parků a rostoucího stupně elektrizace komunální sféry a domácností (klimatizace) se jako slabá stránka jeví nedostatek příkonu v sítích VN - 22 kV v některých lokalitách. Tento deficit jsou ČEZ Distribuce a.s. připraveny řešit výstavbou 15 nových napájecích bodů 110/22 kV v lokalitách Ostrava - Hrabová, Rudná, Poruba, Krásné Pole (Plesná), Fifejdy, Karviná – Nové pole, Karviná Doly, Kletné, Bohdanovice, Vendryně, Frýdek – Místek, Mošnov, Rýmařov a Bruntál, výhledově pak Havířov Šumbark. Využití fosilních paliv ve velkých energetických zdrojích se promítá vysokým podílem těchto spalovacích zdrojů na znečištění ovzduší plynnými a prachovými emisemi. Značné zahuštění sítí technické infrastruktury zejména, v ostravsko - karvinském regionu (nadzemní vedení VN, VVN, plynovody, teplovody), svými ochrannými pásmy výrazně omezuje využití území. V oblasti plynárenství lze jako slabou stránku hodnotit dosud chybějící provázanost sítí VVTL a VTL na okolní státy (Polsko, Slovensko). Nízké využití energetického potenciálu biomasy ve spalovacích zdrojích s výkonem 5 – 25 MW s kombinovanou výrobou el. energie a tepla, spolu s využitím biomasy, sluneční energie a tepelných čerpadel pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech je slabou stránkou v oblasti zásobování teplem.

Příležitosti Zásadní příležitostí v oblasti energetiky jsou investice do energetických úspor a využívání efektivnějších technologií s nižší energetickou náročností s důrazem na ochranu životního prostředí snižováním emisí spalovacích zdrojů, spolu s modernizací inženýrských sítí. K další příležitostem patří orientace na využití energetického potenciálu biomasy ve spalovacích zdrojích s výkonem 5 – 25 MW s kombinovanou výrobou el. energie a tepla, spolu s využitím biomasy, sluneční energie a tepelných čerpadel pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech, zejména v v oblastech Bruntálska a Osoblažska s nepříznivými podmínkami pro plynofikaci. Rovněž zvýšené využití koksárenského plynu jako doplňkového paliva v energetických zdrojích a rozšíření těžby plynu sorbovaného na

52


uhlí hydraulickým štěpení a jeho využitím v komunální a průmyslové sféře je příležitostí jak nahradit část dováženého zemního plynu.

Hrozby Zásadní hrozba vyplývá především z politického postoje ke Státní energetické koncepci České republiky, zejména v orientaci na palivovou základnu a časový horizont výstavby nových zdrojů a z toho plynoucí možná závislost na dovozu elektrické energie. Hrozbou je rovněž téměř úplná závislost na dovozu zemního plynu z rizikové oblasti. Nepřehlédnutelnou hrozbou z celostátního hlediska je také cenový diktát monopolních dodavatelů el. energie a plynu, který při mnohamiliardových ziscích těchto společností nemá opodstatnění. V případě dalšího výrazného nárůstu ceny plynu hrozí návrat ke spalování tuhých paliv a veškerého spalitelného odpadu zejména u lokáních zdrojů a nezájem o plynofikace nových sídel. Rizikem je rovněž vysoký podíl růstu obnovitelných zdrojů vyvolaný dotační politikou a deformací tržních podmínek při výkupu el. energie. Při nadměrném růstu podílu větrných elektráren hrozí pohledová kontaminace krajiny a při nutnosti výstavby záložních zdrojů také růst ceny energie. Nadměrné využití biomasy přináší riziko zvyšování plošných nároků na pěstování energetických plodin na úkor pěstování náročnějších obilních plodin. Tuto hrozbu dále zvyšuje pěstování plodin pro výrobu bionafty.

1.11. Veřejná vodohospodářská infrastruktura SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Relativně vysoké procento obyvatel připojených na vodovod

• Částečně nevyhovující jakost místních zdrojů pitné vody

• Vyhovující jakost pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu

• Dlouhodobě vysoké ztráty vody z vodovodů pro veřejnou potřebu

• Založení koncepčního plánování rozvoje oboru vodovodů a kanalizací

• Nevyhovující kanalizační síť u 7 aglomerací a nutnost doplnění čistíren u 5 aglomerací s počtem EO větším než 10000

• Volné kapacity ve zdrojích pitné vody, využívané k dodávkám vody do nedostatkových území mimo MSK

• Nedostatečná úroveň odkanalizování a čištění odpadních vod v obcích od 2.EO výše (42 aglomerací v MSK) • Absence odvádění a likvidace odpadních vod v obcích do 2 tis. obyvatel

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Zavádění nejlepších dostupných technik, zejména v oblasti čištění odpadních vod

• Nejistota ve splnění závazků ČR v přechodném období do r. 2010 k výstavbě a rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod

• Používání výrobních technologií se zvýšeným podílem recyklované vody

• Ohrožení vodárenských a kanalizačních systémů při krizových situacích (povodně, období sucha)

53


KOMENTÁŘ V zásobování pitnou vodou je Moravskoslezský kraj na jednom z předních míst v rámci ČR. Dlouhodobý pokles výroby pitné vody (téměř na polovinu oproti r. 1989) se v posledních letech zastavil. Vzniklé volné kapacity v centrálních zdrojích – vodárenských nádržích jsou využívány k dodávkám vody mimo území kraje a tvoří tak jednu ze silných stránek hospodaření s vodou a záruku dlouhodobě udržitelného rozvoje oboru vodárenství. Další nárůst potřeb pitné vody se předpokládá jen velmi pozvolný. I při dalším rozšiřování skupinových vodovodů a dotaci okolních území jsou v kraji nároky na pitnou vodu pokryty až do vzdáleného výhledu k období let 2030 až 2050. Intenzivně urbanizovaná centrální a východní část MSK je zásobována pitnou vodou v rámci Ostravského oblastního vodovodu, centrálními zdroji jsou čtyři vodárenské nádrže. Severozápadní část kraje je pokryta několika skupinovými vodovody (Bruntál, Krnov a další). Rozsah skupinových vodovodů bude dále rozšiřován a zásobování kvalitní pitnou vodou bude zpřístupněno dalším obcím. Nevyhovující technický stav vodovodních sítí v kraji dokládá dlouhodobě vysoká míra ztrát vody. Skutečnost, že se jí už řadu let nedaří snižovat je jednou ze slabých stránek vodárenství v kraji. V odvádění a čištění odpadních vod je situace v MSK nepříznivá – podíl obyvatel připojených na kanalizační síť je nižší než průměr ČR. Výrazné zaostávání za rozvojem vodárenství představuje zásadní slabou stránku technické infrastruktury a bude nutno je v nejbližších letech odstranit. Nevyhovující je rovněž účinnost a skladba provozovaných čistíren odpadních vod - 10 % z nich má pouze mechanický stupeň čištění a z mechanicko-biologických ČOV má pouze polovina účinné technologie na odstraňování dusíku a fosforu. Ke zlepšení v oblasti kanalizací a ČOV dojde v nejbližších letech plněním Směrnice Rady EHS o čištění městských odpadních vod. Vyšší požadavky jsou kladeny na čištění odpadních vod z aglomerací větších než 10000 EO, aglomerace větší než 2000 EO mají být vybaveny stokovou soustavou s mechanicko-biologickou ČOV a i menší sídla mají mít přiměřené čištění. Podle závazku vlády ČR musí mít všechna sídla s EO větším než 2000 požadované čištění odpadních vod do r. 2010. Odkanalizování a čištění odpadních vod v kraji je jako výrazně slabá stránka technické infrastruktury vyjádřena v kartogramu, znázorňujícím potřebná opatření na úrovni jednotlivých obcí v důsledku implementace evropské legislativy.

54


2. SWOT ANALÝZY PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE, SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA 2.1. SWOT analýzy hlavních pilířů udržitelného rozvoje Pro stanovení dílčích SWOT pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje, tj. pro oblast environmentální, sociální a ekonomickou byly provedeny následující kroky: Shrnutí tématických SWOT analýz Výběr nejvýznamnějších objektů / výroků (tedy jednotlivých S, W, O a T) z hlediska vazeb na rozvoj území Identifikace vazeb jednotlivých objektů k environmentálnímu, ekonomickému či sociálnímu pilíři ⇒

2

silná vazba,

⇒

1

slabá vazba,

⇒

0

bez vazby)

Vygenerování dílčích SWOT (tj. s položkami s vazbou 2) Zjednodušení dílčích SWOT – agregace položek, zjednodušení výroků atd.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY • Existence rozsáhlých území s vysoce kvalitními přírodními podmínkami a realitně malými civilizačními zásahy, s plně funkční krajinou (Hrubý a Nízký Jeseník, Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy)

SLABÉ STRÁNKY • Zhoršená kvalita ovzduší především v centrální a východní části kraje v důsledku koncentrace značného počtu zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší (REZZO 1)

• Vysoký vodohospodářský potenciál území (významné • Vysoká zátěž sídel hlukem z dopravy (především zdroje povrchových vod, CHOPAV a zásoby podpodél páteřních přepravních tahů) zemních vod). • Funkční systém nakládání s odpady

• Poškozená krajina a režim podzemních vod v důsledku koncentrace aktivit těžebního a energetického průmyslu (Ostravsko, Karvinsko)

• Vysoký podíl centralizovaných dodávek tepla a plynu

• Snížená prostupnost krajiny v důsledku intenzivní urbanizace (Ostravsko, Karvinsko, Podbeskydí)

• Dobrá dostupnost železniční sítě na území kraje

• Koncentrace rekreačních středisek v území nejvyšších přírodních hodnot (Beskydy, Jeseníky) • Zvýšená zátěž některých oblastí území individuální (rodinnou) rekreací (okolí VN Žermanice a Těrlicko, Beskydy, Jeseníky – Dolní a Malá Morávka, Karlova Studánka, Vítkov, Kružberk, Hradec n. Mor.)

55


SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY • Narušený vodní režim krajiny (snížená přirozená retenční schopnost, vodní eroze) • Přetrvávající znečištění povrchových vod – částečně nevyhovující jakost místních zdrojů pitné vody • Nevyhovující stav odkanalizování a čištění odpadních vod u menších obcí

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Modernizace průmyslových provozů a technické infrastruktury s důrazem na úspory energie a ochranu prostředí (snížení emisní a imisní zátěže území)

• Zpomalení (zastavení) trendu modernizace průmyslových provozů a technické infrastruktury v důsledku ekonomické krize

• Záměry na silniční síti - přeložky a obchvaty sídel (snížení dopravní zátěže v zastavěném území)

• Snižování emisí ze zvláště velkých a velkých zdrojů bude kompenzováno nárůstem dopravy

• Podpora veřejné dopravy a rozvoje infrastruktury environmentálně šetrných forem přepravy osob i nákladu (železniční doprava, systémy cyklistických a pěších tras)

• Zhoršení kvality ovzduší v případě výrazného nárůstu ceny plynu – návrat ke spalování tuhých paliv zejména u lokálních zdrojů a nezájem o plynofikaci nových sídel

• Zlepšení kvality podzemních vod zvýšením podílu sídel s nezávadným odkanalizováním a čištěním odpadních vod (ve vazbě na implementaci legislativy Evropských společenství do legislativy ČR v oblasti vod)

• Nárůst zátěže sídel emisemi a hlukem z dopravy v důsledku nerealizace záměrů na silniční síti (přeložky a obchvaty )

• Kvalitní sanace a rekultivace území brownfileds a území postižených těžbou, revitalizace a polyfunkční využití ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území.

• Pokračující degradace krajiny (fragmentace krajiny, zábory půdy, zástavba záplavových území a přírodně cenných ploch) v důsledku extenzivní urbanizace území (bytová výstavba, rekreace, ekonomické aktivity, páteřní sítě dopravní a technické infrastruktury)

• Zkvalitnění systému nakládání s odpady realizací Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů

• Zastavení (zpomalení) trendu postupné revitalizace stávajících lokalit a vznik nových brownfileds v důsledku ekonomické krize

• Ochrana přírodních hodnot území jako potenciálu pro ekonomický rozvoj (zejména cestovní ruch)

• Další zhoršování kvality podzemních vod v důsledku nerealizace investic do kanalizací a ČOV dosud neřešených sídel.

• Preference využívání územních rezerv v rámci zastavěných území sídel

• Rostoucí deficit vodohospodářského potenciálu krajiny v důsledku klimatických změn

EKONOMICKÝ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY • Geografická poloha na pomezí tří států s vazbou na rozvojové oblasti v přilehlých částech Polska a Slovenska (platí pro centrální a východní část MS kraje)

SLABÉ STRÁNKY • Nevýhodná geografická poloha západní části kraje (prostorová sevřenost mezi masiv Hrubého Jeseníku, VÚ Libavá a hospodářsky slabé příhraniční území Polska, značná vzdálenost do centrální části kraje)

56


SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Koncentrace významných sídelních center v centrální a východní části kraje s vysokým potenciálem kooperačních vazeb

• Nízká hustota osídlení, převaha populačně a ekonomicky slabých sídelních center v západní části kraje

• Dobré dopravní napojení na vnitrozemí ČR (dálnice D47/D1, rychlostní silnice R48, II. a III. TŽK) a dobrá dopravní dostupnost a obslužnost území kraje (platí pro centrální a východní část MS kraje)

• Nedostatečné napojení západní části kraje (v plném rozsahu ORP Krnov, Bruntál a Rýmařov, částečně Vítkov a Opava) na evropsky významnou a dálkovou vnitrostátní silniční síť (dálnice D47/D1, rychlostní silnice R48, II. a III. TŽK).

• Existence a technické parametry mezinárodního letiště Leoše Janáčka Ostrava-Mošnov

• Výrazné rozdíly v hospodářských podmínkách mezi jádrovou jihovýchodní část (Ostravsko, Opavsko, Beskydy) a okrajovou severozápadní část (Bruntálsko, Rýmařovsko, Osoblažsko)

• Existence významných zásob černého uhlí a zemního • Rezervy zásob energetických surovin (černé uhlí, plynu vázaného na sloje černého uhlí a vybudované ropa a zemní plyn) v území s významnými přírodními kapacity na úpravu černého uhlí a kulturními hodnotami (Beskydy) • Významné a územně stabilizované výrobní kapacity průmyslu

• Nepříznivá komunikační dostupnost rekreačních prostorů Nízkého a Hrubého Jeseníku ve směru od jádrového území kraje a ztížená přístupnost rekreačně sportovních středisek Beskyd (zvláště v zimním období)

• Značný výkon energetických zdrojů v území a rozvinutý systém přenosových a distribučních sítí

• Dosud nerozvinutý systém veřejné regionální logistiky, který může mít pozitivní dopad na rozvoj regionů a pomůže řešit zásadní problémy v oblasti dopravy a dělby přepravní práce včetně tzv. city logistiky

• Územní stabilizace většiny významných a pokročilá realizace vybraných strategických rozvojových zón

• Lokální nedostatek elektrického příkonu pro výstavbu průmyslových zón, technologických parků a zajištění rozvoje elektrizace domácností

• Existence poměrně rozsáhlé infrastruktury zařízení cestovního ruchu v oblasti Beskyd a Jeseníků

• Nedostatečná ochrana měst a obcí před povodněmi

• Rozmanité přírodní podmínky vhodné pro tradiční zemědělskou produkci i ekologické zemědělství

• Nízká úroveň podnikatelské aktivity v západní a severozápadní části kraje

PŘÍLEŽITOSTI • Rozvoj kooperačních vazeb výroby a služeb na vnitrostátní, přeshraniční i evropské úrovni

HROZBY • Dlouhodobé pokračování a prohlubování globální ekonomické recese

• Deindustrializace a terciarizace hospodářství (restruk- • Pomalá restrukturalizace ekonomiky, zejména turalizace, modernizace – optimalizace primárního v územích s převažujícím primérem sektoru, modernizace sekundárního sektoru a rozvoj sektoru služeb) • Hospodářský rozvoj podbeskydského pásu

• Nedostatek vhodných ploch pro umístění ekonomických aktivit v důsledku nadměrné regulace územního rozvoje nebo snížení dynamiky postupné revitalizace stávajících lokalit brownfileds

57


PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Napojení kraje na evropskou a vnitrostátní dálniční a rychlostní síť

• Trvalé znemožnění využití surovinových rezerv v důsledku nevyřešení střetů zájmů a zvýšení závislosti na dovozu energetických surovin ze zahraničí

• Zlepšení komunikační dostupnosti především dopravně odlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a stabilitu

• Extenzivní růst podílu obnovitelých zdrojů na celkové výrobě energie na úkor primárních energetických zdrojů

• Nárůst významu a využití mezinárodního letiště Ostrava-Mošnov jako součást veřejného logistického centra kombinované dopravy v mezinárodních vazbách

• Znehodnocení rekreačního potenciálu krajiny devastací přírodních hodnot území

• Využití rekreačního potenciálu, zejména horských oblastí (Beskydy, Jeseníky) rozvojem a zkvalitňováním služeb

• Umisťování rozvojových aktivit do záplavových území

• Rozvoj tercierních aktivit cestovního ruchu mimo • Úbytek kvalifikovaných pracovních sil přesunem do hlavní rekreační oblasti kraje (Osoblažsko, Vítkovsko, hospodářsky stabilnějších regionů Slezské Beskydy) • Modernizace inženýrských sítí a zásobování energiemi s důrazem na úspory energií a ochranu prostředí • Zásobování průmyslových kapacit v ČR kvalitními energetickými surovinami • Podpora podnikatelských aktivit v hospodářsky slabých regionech (Osoblažsko, Vítkovsko, částečně Bruntálsko a Rýmařovsko)

SOCIÁLNÍ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• Relativně příznivá věková struktura obyvatelstva

• Nerovnoměrná hustota osídlení v centrální a východní, resp. západní části kraje

• Koncentrace významných sídelních center v centrální a východní části kraje s vysokým potenciálem kooperačních vazeb

• Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva (vysoký podíl obyvatel. se ZŠ a nízký podíl obyvatel s VŠ vzděláním)

• Vysoká sídelní stabilita obyvatel střední a východní části kraje

• Vysoká míra nezaměstnanosti

• Dobrá občanská vybavenost většiny území kraje (školství, zdravotnictví a sociální péče, kulturní zařízení)

• Úbytek obyvatel přirozenou měnou i migrací (velká města +záp. část kraje)

• Dobrá úroveň napojení na technickou infrastrukturu • Snížený standard bydlení a nízká kvalita obytného (vysoký stupeň plynofikace obcí, vysoký podíl soustav prostředí, zejména v oblastech se zvýšenou koncentCZT, vysoké procento obyvatel připojených na vodorací těžebních nebo průmyslových areálů vod) • Dobrá dopravní dostupnost a obslužnost sídel především v centrální a východní části kraje

• Nízká intenzita bytové výstavby

• Relativně nízký podíl neobydlených bytů

• Špatná dostupnost přirozených spádových center (ORP) z obcí v okrajových částech správních obvodů (ORP Bruntál, Krnov, Vítkov, Opava, Frýdek.Místek)

58


SILNÉ STRÁNKY • Atraktivní obytné prostředí v zázemí hlavních sídel

SLABÉ STRÁNKY • Nedostatečná ochrana sídel před povodněmi

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

• Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy území, s ohledem na zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a stabilitu osídlení

• Zvyšování nezaměstnanosti v důsledku pokračování a prohlubování globální ekonomické recese.

• Podpora podnikatelských aktivit v hospodářsky slabých regionech

• Oslabení sídelních funkcí pod práh životaschopnosti obcí v některých oblastech (Osoblažsko, Budišovsko, Vítkovsko) v důsledku úbytku obyvatelstva a stárnutí populace (odchod mladších lidí do oblastí s lepšími pracovními příležitostmi a vyšší úrovní občanské vybavenosti)

• Zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury, občanského vybavení a podpora dalších opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech

• Stárnutí bytového fondu a pomalé změny v kvalitě bytového fondu v důsledku nízké intenzity bytové výstavby

• Zlepšování stavu obytného prostředí a revitalizace bytového fondu

• Prostorová a sociální segregace lokalit s nízkým standardem bydlení a se zhoršenou kvalitou obytného prostředí • Snižování standardu občanské vybavenosti (školství, zdravotnictví) v důsledku úbytku obyvatelstva a špatné dopravní obslužnosti území • Stárnutí obyvatelstva a nedostatečná kapacita a kvalita zdravotnických sociálních služeb • Růst regionálních disparit v důsledku rozdílné dynamiky ekonomického rozvoje v jednotlivých částech MS kraje

VAZBY MEZI JEDNOTLIVÝMI PILÍŘI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě analýzy jednotlivých SWOT byly identifikovány některé vazby mezi pilíři udržitelného rozvoje, které lze popsat následovně: Přírodní hodnoty (krajina, biodiverzita, povrchové a podzemní vody) představují jeden z nejvýznamnějších potenciálů území MS kraje. Tyto hodnoty na jedné straně představují významnou příležitost pro rozvoj území především na bázi rekreace a cestovního ruchu, na druhé straně mohou být i bariérou tohoto rozvoje (viz nevyhovující parametry přístupových komunikací rekreačních středisek Beskyd). V hospodářsky nedostatečně rozvinutých oblastech (Vítkovsko, Budišovsko, Osoblažsko, Bruntálsko, Rýmařovsko) pak může být nadměrný akcent ochrany těchto hodnot spojen s rizikem pokračující stagnace těchto oblastí s negativním průmětem do dalšího oslabování sociálního pilíře (úbytek obyvatel, zhoršování věkové a vzdělanostní struktury, snižování standardu občanské vybavenosti…). Pro výše uvedené regiony s oslabeným sociálním, resp. ekonomickým pilířem je významnou příležitostí posílení funkčních (především dopravních) vazeb na oblasti s větší dynamikou rozvoje (rozvojové oblasti, rozvojové osy). Tento aspekt je nezbytné zohled-

59


nit při hodnocení environmentálních důsledků a rizik v návrzích adekvátních kompenzačních opatření. Velká část příležitostí z hlediska ekonomického (zlepšování dopravní dostupnosti, rozvoj terciární ekonomiky, těžba energetických surovin) jsou také příležitostmi sociálními (zlepšování ekonomické výkonnosti regionu a tím i kvality života jeho obyvatel – zvýšení nabídky pracovních příležitostí, možné zkrácení dojížďkové vzdálenosti do zaměstnání, nárůst koupěschopné poptávky atd.). Ložiska energetických surovin jsou významnou součástí ekonomického potenciálu kraje. Na druhou stranu s exploatací ložisek jsou spojena významná rizika sociální (ohrožení zdraví obyvatel) a environmentální (degradace krajiny atd.). V dlouhodobém výhledu může být využití těchto ložisek spojeno s otázkou energetické bezpečnosti státu. Na druhou stranu rizika environmentální (plynoucí z některých ekonomických aktivit – těžba, průmyslová výroba) jsou často také riziky sociálními – zhoršování kvality životního prostředí má negativní dopad na veřejné zdraví (zhoršená kvalita ovzduší v centrální části kraje), oblasti se snížením standardem bytového fondu vyvolávají riziko postupné prostorové a sociální segregace. Přírůstky obyvatelstva v méně zalidněných oblastech a postupné oživování bytové výstavby v některých regionech (obce na severním úpatí Beskyd Frenštátsko, Frýdlantsko, Jablunkovsko), tj. silná stránka sociální, je příležitostí pro rozvoj osídlení v těchto oblastech. Zároveň však je spojena a rizikem narušení přírodních hodnot území (suburbanizace). Kvalitní zajištění nezbytné energetické infrastruktury (zásobování teplem a elektřinou) a nakládání s odpady (komunálními, průmyslovými) a odpadními vodami je silnou stránkou ekonomickou, sociální i environmentální. Rizika sociální (odliv obyvatelstva) jsou i rizika ekonomická – odliv kvalifikované pracovní síly.

2.2. Souhrnná SWOT analýza UR území POPIS POSTUPU Pro vytvoření souhrnné analýzy udržitelného územního rozvoje byla použita metoda „klastrové analýza“, která je založena na vytváření a následném popisu shluků objektů o podobných charakteristikách. Shluky se vytvářejí na základě podobnosti mezi objekty (tj. jednotlivé S, W, O a T), které jsou popsány sílou vazby ke stanoveným tématům. S ohledem na koncept udržitelného rozvoje byly pro úvodní analýzu stanoveny celkem 4 témata: lidé

tj. zdraví, kvalita života, sociální soudržnost

zdroje

tj. nakládání se zdroji surovin a energie, vodou, závislost kraje na vnějších zdrojích

60


ekonomika

ekonomická prosperita kraje, technologické inovace, rozvoj výroby a služeb

biodiverzita

tj. ochrana krajiny, ekosystémů a biodiverzity, s vazbou na lesy a zemědělství, vodu v krajině.

Úvodní analýza sloužila pro „roztřídění“ objektů a zjištění existujících podobností. Následně bylo možné rozčlenit jednotlivé objekty (tj. S, W, O, T popsané oborovými specialisty) k pilířům udržitelného rozvoje, tak jak jsou stanoveny příslušnou legislativou (tj. vyhláška 500/2006 k zákonu o územním plánování a stavebním řádu). Pro vlastní shlukování byla použita tzv. „fuzzy“ metoda, která poskytuje tzv. členství („membership“) každého objektu v n-shlucích (n =4 až 10). Celková struktura se posuzuje dle průměrné siluety - co největší, Fc(U) - co největší a Dc(U) - co nejmenší (k analýze je protokol se shrnující sekcí – „summary section“ – na konci protokolu). Při zcela náhodné struktuře objektů (shluků) je průměrná silueta 1/n. Velmi dobře definované shluky tvoří prvky s průměrnou siluetou blížící se 1, tj. výrazně větší než 1/n. Takové prvky tvoří jádro shluku. Shluky mají podobně jako objekty své souřadnice vzhledem ke zvoleným tématům (viz také „Medoid section“ na začátku protokolu). To slouží následně jako vodítko jejich charakterizace (kromě složení jádra). Řada objektů (položky S,W,O a T) má jen slabé členství k nejbližšímu shluku, některé shluky vůbec nemusí mít jádro. Pak je možné zvážit charakteristiku objektů, případně ji upravit. Shlukování nelze chápat jako exaktní proceduru, ale jako pomůcku pro hledání souvislostí – která je závislá na volbě kriteriálního systému. V následujícím textu jsou popsány položky jednotlivé části SWOT jako výsledná charakteristika jednotlivých shluků, identifikovaných knastrovou analýzou (viz výše). Text lze chápat jako souhrnnou SWOT udržitelného územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Názvy jednotlivých položek vystihují celkovou charakteristiku shluku, v popisu jsou pak zohledněny jednotlivé části shluku (tj. jednotlivé S, W. O či T popsané oborovými specialisty).

SILNÉ STRÁNKY S1: Zajištěná občanská vybavenost a dopravní dostupnost Kraj je napojen na transevropské multimodální koridory, převážná část území má dobrou dopravní dostupnost k občanské vybavenosti, v Ostravské aglomeraci je také dobrá dopravní dostupnost do zaměstnání. V kraji je nízký podíl neobydlených bytů, v některých částech (Frýdlant nad Ostravicí, Bruntál, Jablunkov) dochází k postupnému oživování bytové výstavby, v méně zalidněných částech kraje (Jeseníky, Beskydy) dochází k přírůstku obyvatelstva.

S2: Strategická poloha kraje Výhodná geografická poloha na pomezí tří států, dobré dopravní spojení s okolními regiony a státy (hlavní přepravní tahy na Polsko a Slovensko) i stabilní demografická situace

61


spolu s vysokým stupněm industrializace a probíhající ekonomickou transformací a dematerializací regionální ekonomiky činí kraj strategickým územím pro řadu investorů.

S3: Silná energetika založená na vlastních palivových zdrojích Díky těžbě uhlí (významné zásoby, vybudované zpracovatelské kapacity), a existujícím elektrárenským a teplárenským kapacitám je jádrová oblast kraje energeticky soběstačná. Kromě uhlí lze v budoucnosti využívat i jiné zdroje (průmyslové odpady, biomasu nebo důlní methan). Dobrá je i rozvodná infrastruktura (soustava v kraji je dobře napojena na nadřazenou soustavu vysokého napětí, soustavy centrálního zásobování teplem mají vysoký podíl na dodávkách tepla).

S4: Možnosti rekreace v přírodním prostředí Díky vysoké lesnatosti (Beskydy, Jeseníky), dobré stabilitě lesních porostu a horskému charakteru v zalesněných oblastech kraj nabízí dobré možnosti rekreace včetně lyžování a cyklistiky. Existence významných ZCHÚ a lokalit soustavy Natura 2000 přispívají k atraktivitě území. Zkušenosti se zemědělským hospodařením v horským oblastech i vysoký podíl trvalých travních porostů vytváří dobré podmínky pro eko-agro turistiku a využívání biomasy.

S5: Stabilní ekosystémy Snižování emisí, šetrné způsoby zemědělství, zlepšující se kvalita povrchových vod a zlepšující se odpadové hospodářství napomáhá stabilizaci území i ekosystémů nejen v okrajových oblastech kraje. V okrajových oblastech má kraj jedinečné přírodní a krajinné kvality, které nejen zvyšují atraktivitu života na území kraje, ale mohou přispět k rozvoji turistiky (terciární sféra ekonomiky).

SLABÉ STRÁNKY W1: Znečištěné ovzduší a hluková zátěž Silný energetický sektor (velké a střední zdroje), ale i zpracování uhlí a metalurgie emitují zejména PAU a PM10. Dochází k plošnému překračování imisních limitů pro PM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren – zejména ve východní části kraje (oblast přibližně vymezená spojnicemi Opava – Nový Jičín a Nový Jičín – Třinec). V části území (Ostravsko – východní část, vymezená částí města Ostrava, obcemi Vratimov, Petřvald, Šenov, Václavovice a okrajovou částí Havířova a Řepiště) dochází k souběžnému překračování více imisních limitů pro zdraví lidí– PM10, benzo(a)apyren, benzen, arsen, lokálně oxid dusičitý. Jsou také překračovány hlukové limity – zejména podél většiny průtahových komunikací (s korecí na starou zátěž z dopravy jsou překračovány limity zejména ve střední části kraje – pásmo Nový Jičín, Příbor, Frýdek – Místek, Ostrava).

62


W2: Narušená krajina Těžba uhlí, energetika, průmysl a doprava spolu s nevhodnými metodami intenzivního zemědělství aplikovanými v méně příznivých oblastech (nízká bonita půdy, nevhodné klimatické podmínky) narušily retenci vody v krajině, zdraví a stabilitu přirozených i produkčních ekosystémů. Negativně působí i fragmentace krajiny liniovými stavbami (doprava, distribuční sítě). Stále vznikají a jsou rozšiřovány krajinné segmenty devastované důlními vlivy. Důlní činností došlo v některých oblastech (Ostravsko – Karvinsko) k výraznému narušení režimu podzemních vod (včetně zdrojů léčivých jodobromových vod v Karviné – Darkově).

W3: Nevyužité lidské zdroje Nízká dopravní dostupnost okrajových částí kraje, nízká kvalifikace části lidských zdrojů i pokračující setrvačnost historické průmyslové a dopravní struktury brání efektivnímu využití lidských zdrojů a vede k problémům s nezaměstnaností zejména v periferních oblastech kraje, což umocňuje i blízkost podobně málo rozvinutých oblastí v přilehlém území Polska. Vysoká nezaměstnanost je zčásti strukturálního charakteru a není ovlivněna stále nízkým podílem sektoru služeb na celkovém ekonomickém výsledku. V rámci kraje lze identifikovat nerovnoměrný populační vývoj (značně nepříznivý populační vývoj po roce 1990 v Ostravské aglomeraci) a výrazně nižší hustotu osídlení v západní části kraje. Dochází k úbytku obyvatelstva přirozenou měnou i migrací.

W4: Nevyvážený územní rozvoj Vysoká míra urbanizace a industrializace centrální části kraje je příčinou zhoršeného stavu složek životního prostředí (ovzduší, voda, krajina). Naproti tomu slabá sídelní struktura a zhoršená dopravní dostupnost je příčinou stagnace okrajových partií v jeho západní a severní části. Tyto regiony nemohou počítat s rozvojovými impulsy ze sousedních území buď z důvodů absence prostorových vazeb (horský masiv Jeseníků, existence VÚ Libavá) nebo z důvodu jejich slabé hospodářské základny (Polsko).

PŘÍLEŽITOSTI O1: Posílení dopravního spojení kraje Dobudováním dálničního, leteckého a železničního spojení (jak celého kraje – dobudování dálnice D47, vyšší využití mezinárodního letiště v Mošnově, tak v rámci kraje – zejména zlepšení komunikační dostupnosti dopravně odlehlejších oblastí) spolu s odstraněním environmentálních "hot spots" (zejména sanace a rekultivace území postižených těžbou) a snížením emisního zatížení vzroste atraktivita a význam kraje (příchod pracovní síly z přilehlých regionů, atraktivita pro investory). V takovém případě lze očekávat i příchod kvalifikovaných pracovní sil z Polska a Slovenska.

63


O2: Nová ekonomika Odklon od ekonomiky založené na "uhlí a oceli" k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou (hi-tech výroby, znalostní ekonomika), službám (rekreace a lázeňství) a zásobovací logistice je pro kraj cesta k ekonomické diversifikaci.

O3: Efektivní využití přírodního bohatství Lepší hospodaření v lesích, zkvalitnění vodního hospodářství i lepší hospodaření v krajině (včetně speciální územní ochrany biotopů, zalesňování nelesních půd a rekultivace) může vést k efektivnímu hospodaření se zdroji (zejména za předpokladu efektivního využití prostředků z fondů EU). To je třeba kombinovat s energetickou a materiálovou efektivitou a využitím nových zdrojů energie (např. koksárenský plyn, biomasa). Vyšší využití lesního bohatství (včetně vodohospodářské funkce lesů) bude doplněno realizací soustavy chráněných území NATURA 2000.

O4: Moderní energetika a průmysl Příležitostí je modernizace a zvýšení efektivity využití domácí energetické základny kraje, hledání co nejšetrnějších postupů při těžbě a využívání neobnovitelných zdrojů ale také zvýšení jejich diverzifikace (biopaliva, důlní a koksárenský plyn, vysoce výhřevné odpady průmyslové).

HROZBY T1: Neúměrně rostoucí antropogenní zátěž Negativní environmentální dopady dynamického růstu ekonomiky (emise, zábory půdy) a dopravy (hluk, emise, fragmentace krajiny) spolu s riziky spojenými s globální změnou klimatu (extrémní sucha, záplavy, sněhové kalamity) mohou spolu s extensivní těžbou uhlí vést ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel a snížení kvality biodiverzity (tlak na výstavbu v přírodě cenných oblastech či v jejich těsné blízkosti).

T2: Energetická a dopravní krize Zdražování energie, útlum těžby uhlí z důvodu nadměrné orientace na využívání tzv. obnovitelných zdrojů v energetice nebo na dovoz surovin z politicky rizikových oblastí. Úpadek konkurence neschopné železniční dopravy a nadměrná zátěž silniční infrastruktury může podvázat ekonomický růst regionu.

T3: Krize lidských zdrojů Stagnace vzdělanosti, strukturální (dlouhodobá) nezaměstnanost vyvažovaná přílivem levné a nekvalifikované pracovní síly z Polska a Slovenska v kombinaci s odlivem kvalifikované a mladší pracovní síly nespokojené s prohlubujícími se sociálními konflikty může vést

64


k ekonomické regresi. Stárnutí obyvatelstva a vylidňování okrajových oblastí tyto problémy jen zesílí.

T4: Vyčerpání půdy a produkční kapacity lesa Úbytek zemědělské půdy (v důsledku výstavbu a zalesňování) a další rozšiřování území poškozeného důlní činností (včetně starých škod) v kombinaci s acidifikací může nastartovat negativní trendy degradace půdy (včetně eroze), které mohou být dále prohloubeny intenzivním pěstováním energetických plodin. Monokultury umožňující intenzivní produkci biomasy spolu s projevy klimatických změn budou mít negativní dopady na stabilitu lesních porostů. Projeví se i nevhodné formy masové turistiky nebo rostoucí znečištění ovzduší. Snížená retenční schopnost krajiny povede ke zvýšení povodňových rizik.

65


3. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 3.1. Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí VYBRANÉ INDIKÁTORY Pro hodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí bylo vybráno celkem 8 ukazatelů, vyjadřujících v generalizované podobě kvalitu prostředí a zátěž jeho vybraných složek. Výběr ukazatelů a způsob jejich generalizace vyplynul ze snahy podchytit (alespoň nepřímo) všechny důležité složky životního prostředí a z potřeby vyjádření hodnot pro jednotlivé obce jako základní územní jednotky.

Zátěž území těžbou nerostných surovin Specifický ukazatel ukazující koncentraci těžebních aktivit v území formou podílu ploch těžených dobývacích prostorů s diferenciací koeficientů pro jednotlivé způsoby těžby (povrchová / hlubinná / z vrtu) a ploch aktivních odvalů a odkališť, na území obce. Hodnota tohoto ukazatele v přímé závislosti indikuje zátěž území, resp. nejvíce dotčených složek životního prostředí (krajina, půda, voda, ovzduší). Výsledné hodnoty potvrzují nejvyšší zátěž v oblastech probíhající těžby černého uhlí (Karviná, Doubrava, Orlová, Stonava, Petřvald). Nejvyšší hodnoty v území jižně Ostravy (Paskov, Staříč, Sviadnov, Žabeň) jsou generovány územním překryvem těžby černého uhlí a zemního plynu. Ostravská část revíru vykazuje nižší hodnoty vzhledem k tomu, že zde již probíhá pouze těžba zemního plynu. V ostatním území MS kraje dosahuje tento ukazatel výrazně nižších hodnot.

Vodohospodářský význam území Ukazatel vyjadřuje podíl vodních ploch a vodohospodářsky významných území (OP vodních zdrojů, CHOPAV, svrchní útvary podzemních vod). V rámci MS kraje patří k oblastem s nejvyšším významem území Jeseníků, Slezských Beskyd a Moravskoslezských Beskyd, v posledním případě umocněný existencí vodárenských nádrží Morávka (na Morávce) a Šance (na Ostravici). Význam území mezi Bruntálem a Budišovem n. B. je dán existencí vodních nádrží Slezská Harta a Kružberk na Moravici. V území podél největších vodních toků (Odra, Opava) se uplatňují kolektory podzemních vod vázané na terasové uloženiny těchto řek.

66


Zátěž území dopravou (2005) Silniční doprava je významným zdrojem emisní a hlukové zátěže území. Jako pomocný indikátor byly použity intenzity dopravy dle sčítání ŘSD z r. 2005. Z příslušného kartogramu je patrné, že nejvyšší zátěží je exponováno území podél páteřních silničních tahů především v centrální a východní části kraje (R48, I/11, I/56, I/58, I/59). Dopravní intenzity na páteřních komunikacích v západní části území (I/11, I/45, I/46, I/57) dosahují výrazně nižších hodnot.

Překročení některého z imisních limitů pro ochranu zdraví (2007) Koncentrace značného počtu zdrojů významných a velmi významných stacionárních zdrojů znečištění společně s emisemi z dopravy je příčinou nepříznivého stavu znečištění ovzduší na více jak polovině území kraje (52%). Souvislou oblast, kde dochází k překračování některého z imisních limitů pro ochranu zdraví (SO2, PM10, NO2, benzen), lze rámcově vymezit spojnicí Opava – Odry – Nový Jičín – Frenštát p. R. – Frýdlant n. O. – Třinec – Český Těšín – Karviná – Bohumín – Opava.

Přírodní potenciál území Pro tento účel byl použit jako ukazatel podíl nejvýznamnějších ploch chráněných dle zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění (CHKO, maloplošná ZCHÚ, přírodní parky, biocentra NR a R ÚSES, lokality Natura 2000) na rozloze obce. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje vykazují logicky horské masivy Hrubého Jeseníku a Beskyd a dále pak východní část Nízkého Jeseníku (Vítkovsko).

Krajinný potenciál území Krajinný potenciál území vyjadřuje podíl území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu (krajina přírodní, harmonická, estetická) na rozloze obce bez obligatorní podmínky stanovené ochrany dle zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění. Kromě území uvedených výše jsou jako území se zvýšenou hodnotou krajiny vymezeny oblast Slezských Beskyd a střední část Osoblažského výběžku (masiv Kobyly). Centrální část kraje (především území okresů Ostrava-město a Karviná) vykazuje hodnoty výrazně snížené až narušené krajiny.

Lesnatost území (2007) Ukazatel vyjadřující podíl lesních ploch (PUPFL) na rozloze obce. Hodnoty v podstatě potvrzují dva předchozí indikátory v tom smyslu, že pro území s nejvyššími přírodními hodnotami mají lesní porosty zásadní význam.

67


Podíl zastavěných a ostatních ploch na rozloze obce (2007) Indikátor vyjadřuje stupeň urbanizace území a významně koresponduje s předchozími ukazateli. Nejvyšších hodnot dosahuje v centrální části kraje vymezené linií Ostrava – Havířov – Český Těšín – Karviná – Bohumín – Ostrava s výběžkem k jihu do Podbeskydí (Frýdku-Mísktu a Frýdlantu n.O.), kde s v poslední době uplatňují významné urbanizační aktivity (průmyslová zóna Nošovice, bytová výstavba).

METODIKA HODNOCENÍ INDIKÁTORU Pro hodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí byla použita metoda tvorby souhrnného indikátoru, složeného z výše uvedených dílčích ukazatelů. Hodnoty jednotlivých ukazatelů byly vypočteny metodou GIS analýzy v prostředí ArcGIS v. 9.3. Podle četnosti výskytu hodnot byly stanoveny hranice intervalů jednotlivých kategorií. V závislosti na tom, zda se zvyšující se nebo snižující se hodnotou je situace z hlediska příznivých podmínek životního prostředí lepší nebo horší byly jednotlivým kategoriím přiděleny body ve škále 1-7, resp. 0-7 pokud se některých částech území sledovaný jev nevyskytoval. V případech, kdy se daný jev vyskytoval pouze v omezeném počtu obcí, resp. neumožňoval rozdělení do 7 kategorií bylo nutné přistoupit k dílčí modifikaci přidělení bodů jednotlivým kategoriím, přičemž základní princip stanovení bodového hodnocení zůstal zachován. V závěrečné fázi byl proveden součet všech bodů a z důvodu vzájemné srovnatelnosti všech tří pilířů byly jednotlivé obce rozděleny do sedmi kategorií hodnocení podmínek, označených slovně jako velmi špatné – špatné – zhoršené – průměrné – zlepšené – dobré – velmi dobré. Hodnoty ukazatelů za jednotlivé obce a k nim přidělené bodové hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1 v přílohové části na závěr tohoto svazku. Kategorizace obcí dle celkového počtu dosažených bodů je vyjádřena v kartogramu 59.1.

KOMENTÁŘ K VYHODNOCENÍ PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ze souhrnného hodnocení je patrné, že nejvhodnější podmínky pro příznivé životní prostředí vykazují horské masivy Hrubého Jeseníku, Moravskoslezských Beskyd, Slezských Beskyd a dále dílčí části Nízkého Jeseníku a střední část Osoblažského výběžku. Všechny tyto oblasti se vyznačují vysokým podílem území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu a přírodně hodnotných ploch, chráněných dle zák. č. 114/1992 Sb. a značným potenciálem povrchových, příp.podzemních vod. V porovnání s ostatními částmi kraje vykazují tyto oblasti výrazně nižší míru urbanizace, dopravní zátěže a dobrou kvalitu ovzduší. Naopak nejméně příznivé hodnoty byly zjištěny v centrální části kraje (Ostravsko, Karvinsko), zatížené průmyslovou činností, těžbou černého uhlí, koncentrací velkých sídelních center a hustou sítí dopravní a technické infrastruktury. Z hlediska stavu složek životního prostředí jsou pro tuto oblast charakteristické zvýšená úroveň znečištění ovzduší, narušené krajinné prostředí se sníženým podílem přírodních nebo přírodě blízkých ploch.

68


Podobné nízké hodnoty vykazuje též oblast Podbeskydí v důsledku urbanizačních aktivit vázaných na sídelní osu Nový Jičín – Kopřivnice – Frýdek-Místek (-Český Těšín) a mezinárodní dopravní tah rychlostní silnice R48. Poslední rozsáhlejší enkláva území s nejnižšími hodnotami sledovaných ukazatelů je vázána na sídelní osu mezi Ostravou a Opavou. Důvodem je výrazně zemědělský charakter tohoto území s vysokým podílem zemědělské (převážně orné) půdy a malým zastoupením lesů nebo přírodě hodnotných ploch. Zároveň jde o území v dosahu emisní zátěže z jádrového území Ostravské aglomerace.

3.2. Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj VYBRANÉ INDIKÁTORY Hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj území vychází z 9 indikátorů, které (přímo či nepřímo) ovlivňují hospodářský rozvoj území. Výběr indikátorů je ovlivněn jednak dostupností a aktuálností vhodných dat a především limitní podmínkou jejich sledování pro jednotlivé obce jako základní území jednotky. Zároveň je nutné připomenout, že územní podmínky jsou pouze jednou ze složek, které v liberálně tržním v prostředí v různé míře ovlivňují hospodářský rozvoj území, přičemž ostatní faktory (mj. fáze hospodářského cyklu, situace na finančních trzích, daňová zátěž, náklady na pracovní sílu, legislativní omezení) se do míry hospodářského růstu promítají podstatně výrazněji.

Počet obyvatel k 1.1.2008 Jde o jeden ze základních ukazatelů hodnotících osídlení a jeho ekonomický a sociální potenciál. Ve větších městech a obcích je zpravidla vyšší koncentrace ekonomických aktivit průmyslu a služeb a s tím související nabídka pracovních příležitostí, jednodušší vazby na páteřní sítě dopravní a technické infrastruktury, vyšší standard bydlení a občanské vybavenosti a sídlo úřadů veřejné správy. Z těchto důvodů se tento indikátor promítá také do hodnocení územních podmínek soudržnosti obyvatel v území. Pro území MS kraje je signifikantním znakem koncentrace obcí a měst s vyšším počtem obyvatel ve střední a východní části kraje (viz kartogramy 26 a 39).

Nadmořská výška v m.n.m. Obecný geografický ukazatel vlastností území. Hodnocení vychází z předpokladu méně vhodných podmínek pro ekonomický rozvoj výše položených území. V procesu historického vývoje se nejvýznamnější společenské i ekonomické aktivity koncentrují v níže položených území, zpravidla s lepší dopravní dostupností. Tento předpoklad potvrzuje i území MS kraje, kde je většina nejvýznamnějších sídelních center a ekonomických aktivit soustředěna v území s nadmořskou výškou do 400 m.n. m. (kartogram 1.2.). Území s vyšší nadmořskou výškou se nachází v západní (Jeseníky), jiho-

69


východní (Moravskoslezské Beskydy) a východní (Slezské Beskydy) části kraje. Vyznačuje se generelně horší dopravní dostupností a v jeho hospodářském profilu zaujímá významný podíl primér (zemědělství a lesnictví) a na něj vázaný průmysl. Horské polohy zpravidla vykazují v různé míře potenciál pro letní i zimní rekreaci.

Vzdálenost od významných komunikací1 v km Ukazatel je základní charakteristikou dopravní dostupnosti území. Ta je horší v hornatých územích s nižší hustotou silniční sítě. Ekonomické aktivity vyžadující přepravu zboží se logicky koncentrují do dobře dostupných území. V případě MS kraje se jedná o území jeho centrální a východní části. V periferních územích kraje, tedy zejména v jeho západní a jihozápadní části je dopravní dostupnost páteřní silniční sítě horší. Specifická situace Vítkovska a severozápadní části Oderska, kde je dopravní dostupnost, zejména z území mimo kraj omezena existencí vojenského újezdu Libavá.

Počet pracovních míst na 100 EA zaměstnaných (2001) Jde o základní ukazatel pro hodnocení ekonomického významu každého území (obce). Vedle hodnocení celkového rozvoje udává i závislost na pracovních silách z jiných částí území, resp. význam obce jako zdroje pracovních příležitostí pro okolní území („pracovní velikost obce“). Vysoká závislost na pracovních silách z jiných území mají zejména správní obvody ORP Ostravy a Opavy, Nového Jičína a Českého Těšína, stejně i všechna významná města, jako centra ekonomického rozvoje.

Intenzita bytové výstavby 1997-2007 Intenzita bytové výstavby je významným indikátorem hospodářského rozvoje jednak z hlediska objemu stavebnictví a jednak z hlediska existence koupěschopné poptávky po bydlení. V rámci MS kraje vykazují vyšší hodnoty jednak obce v blízkém okolí velkých měst (Ostrava,Třinec, Frýdek-Místek) a také obce v okolí masivu Ondřejníku a při severním úpatí Beskyd. Tato sídelní atraktivita je dána jednak dobrou dopravní dostupností hlavních sídelních center a v neposlední řadě kvalitou přírodního prostředí. Vyšší dynamika výstavby v některých obcích v horských oblastech souvisí s jejich využitím pro rekreaci. Naopak nízká je intenzita bytové výstavby ve větších městech a ve většině obcí hospodářsky slabých regionů (Osoblažsko, Rýmařovsko, Vítkovsko).

Daňové příjmy obce na 1 obyvatele (2005) Tento indikátor je odrazem podnikatelské aktivity a jejích daňových výnosů, které podle rozpočtových pravidel jsou využívány podle příslušných směrnic z různé části v místě jejich

1

Dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy

70


vzniku. Vysoké daňové výnosy mají především města a také některé lokality s velkou mírou podnikatelských aktivit a to zejména v cestovním ruchu (Jeseníky, Beskydy).

Podnikatelské subjekty na 100 obyvatel obce k 1.1. 2007 Ukazatel charakterizující zapojení obyvatelstva do procesu ekonomické transformace. Částečně řeší i problém nezaměstnanosti a tak je míra podnikatelských aktivit daná i tím, jak hluboko transformační proces zasáhl do ekonomické základny konkrétního území. Vyšší míra podnikatelských aktivit je zpravidla tam, kde došlo k transformaci zemědělství a lesnictví a rovněž tam, kde je možnost podnikání ve službách, včetně cestovního ruchu. V kraji je vyšší míra těchto aktivit v jeho západní a jižní části. Relativně nízká míra podnikání je tam, kde skladba pracovních příležitostí a jí odpovídající kvalifikační skladba obyvatelstva neumožňují vyšší účast v soukromém podnikání. Jsou to především oblasti s dominantní pozicí těžby černého uhlí se specifickou pracovní kvalifikací obyvatelstva a také menším zastoupením vhodných prostorů pro podnikání, která vyplývá ze skladby domovního fondu s vysokým zastoupení sídlištní zástavby.

Přírůstek / úbytek zastavěných ploch 2001 – 2007 Ukazatel je odrazem ekonomického rozvoje a jeho nároků na plochy a to jak pro bytovou výstavbu, tak pro výstavbu výrobních areálů a výstavbu technické infrastruktury. Vyšší přírůstky zastavěných ploch jsou v intenzivně využívaném území měst a také v jižním zázemí Ostravské aglomerace, kde se na těchto přírůstcích podíl významně také zábory zemědělské půdy a ostatních ploch pro výstavbu rodinných domů.

Počet ubytovacích zařízení hromadné rekreace na 1000 obyvatel (2007) Ukazatel vyjadřuje rekreační kapacity a rekreační potenciál území. V kraji jsou tyto kapacity rozmístěny velmi nerovnoměrně s větší koncentrací do Beskyd a menší koncentrací do Jeseníků a několika obcí v jejich severním podhůří.

METODIKA HODNOCENÍ INDIKÁTORŮ2 Postup pro hodnocení územních podmínek pro hospodářský vývoj a pro soudržnost obyvatel území vychází ze stejné metodiky, protože většina ukazatelů má numerických charakter. Byla použita metoda tvorby souhrnného indikátoru, složeného z dílčích ukazatelů, které charakterizují rozvojové potenciály a limity jednotlivých obcí a které se promítají do jejich SWOT analýz. Prvním krokem byl výběr vhodných ukazatelů. Vzhledem k tomu, že vymezování územních celků bylo prováděno na úrovni obcí, bylo nezbytné použít pouze ukazatele, za které jsou k dispozici data za tyto územní jednotky. Po prověření vypovídací schopnosti dostup-

2

Identický způsob byl použit též pro vyhodnocení územních podmínek soudržnosti obyvatel v území

71


ných ukazatelů a za pomoci zkušeností získaných v rámci prací obdobného charakteru bylo nakonec zvoleno 9 ukazatelů pro hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) a 14 ukazatelů pro hodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatel v území (sociální pilíř). Několik ukazatelů je zařazeno do obou pilířů. Vybrané ukazatele podmínek hospodářského rozvoje jsou uvedeny v tabulce 2 v přílohové části tohoto svazku. Z přehledu ukazatelů (indikátorů) vyplývá jejich značná různorodost (ukazatele nejsou vyjádřeny ve stejných měrných jednotkách a jsou jak kvantitativního, tak kvalitativního charakteru). Bylo tedy nutné vyřešit způsob, jak ze stanovených hodnot všech indikátorů sestavit souhrnné bodové hodnocení v rámci jednotlivých pilířů. U každého ukazatele bylo napřed nutné stanovit, zda se zvyšující se nebo snižující se hodnotou je situace pro rozvoj obce obecně lepší nebo horší. Tím se ukazatele rozdělily do dvou základních typů, které je možno označit jako A a B. Jako příklad je možné uvést např. migrační přírůstek obce na jedné straně (typ indikátoru A) a vzdálenost ke komunikaci 1. třídy nebo dálnici na straně druhé (typ B). Je zřejmé, že čím je migrační přírůstek vyšší, tím je obec atraktivnější a perspektivnější z hlediska dalšího rozvoje a na druhé straně, čím je větší vzdálenost obce od silnice 1. třídy, tím bývá její poloha horší a stejně tak i podmínky pro rozvoj. Vzhledem ke snaze v maximální možné míře eliminovat extrémní hodnoty a také v návaznosti na metodiku uvedenou v PÚR ČR, byly obce dále rozděleny do 7 skupin obcí podle výše hodnoty každého jednotlivého základního ukazatele. V rámci postupu práce bylo ohodnoceno bodovou stupnicí 1-7 (případně 7-1) všech 299 obcí Moravskoslezského kraje, takže se vytvořilo pro každý ukazatel 7 skupin po 42 nebo 43 obcích. Pro tento účel byly hodnoty všech ukazatelů, které mají charakter relativních čísel (podílů apod.), vypočteny na 5 desetinných míst, tak aby pořadí obcí bylo jednoznačné. V případech, kdy se daný jev vyskytoval pouze v omezeném počtu obcí, přistoupil zpracovatel k dílčí modifikaci stanovení bodů, přičemž základní princip stanovení bodového hodnocení zůstal zachován. Takový postup byl použit např. při bodování občanské a technické vybavenosti. U základní občanské vybavenosti byl sledována přítomnost školy (2 nebo 1 bod pro devítiletou nebo malotřídní školu), zdravotnického zařízení (2 body kvůli vyváženosti se školu a poštou) a pošty (2 nebo 1 bod pro plnohodnotnou dodávací poštu nebo pouze pro poštu podávací nebo poštovnu). Součet takto získaných kvantifikačních bodů byl pak použit pro hodnocení (dosahoval hodnot 0 až 6, pro shodu s ostatními ukazateli byl upraven na rozpětí 1 ž 7 bodů). Technická vybavenost (přítomnost vodovodu, kanalizace, plynu v obci) byla naproti tomu hodnocena pouze jako ano=1 a ne=0, pro jednotnost všech ukazatelů byl pak součet převeden na hodnotu bodů 1 - 3 – 5 – 7. V závěrečné fázi byl proveden součet všech bodů v každém pilíři a z důvodu vzájemné srovnatelnosti všech tří pilířů byly jednotlivé obce rozděleny do sedmi kategorií hodnocení podmínek, označených slovně jako velmi špatné – špatné – zhoršené – průměrné – zlepšené – dobré – velmi dobré. Hodnoty ukazatelů za jednotlivé obce a k nim přidělené bodové hodnoty jsou uvedeny v tabulce 2 v přílohové části na závěr tohoto svazku. Kategorizace obcí dle celkového počtu dosažených bodů je vyjádřena v kartogramu 59.2.

72


KOMENTÁŘ K VYHODNOCENÍ PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Z hlediska územních podmínek pro hospodářský rozvoj je určujícím faktorem diferenciace především „populační“ a „pracovní“ velikosti obcí a měst. Z hlediska četnosti výskytu a prostorového uspořádání jednotlivých kategorií lze území kraje generelně diferencovat na „západní“ a „východní“ část, přičemž dělící linie probíhá zhruba v ose Opava – Odry. Tam, kde je síť měst a případně dalších významných výrobních center nižší, jsou obecně méně příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj území.

Západní část kraje Tuto oblast lze rámcově vymezit spádovým obvodem ORP Rýmařov a západní, resp. severozápadní částí obvodů ORP Bruntál a Krnov. Tato oblast je vnitřně silněji diferencována, protože je zde vedle relativně ekonomicky rozvinutějších měst řada menších obcí, často ve výrazně periferní poloze a to jak v Osoblažském výběžku, tak v podhůří Jeseníků. Celé území má navíc i vyšší nadmořskou výšku a větší vzdálenost od významných komunikací. Z hlediska „pracovní velikostí“ (tj. počet pracovních míst na 100 ekonomicky aktivních osob) je zde málo center vytvářejících nabídku pracovních příležitostí pro obce ve svém přirozeném spádovém území. Špatná dopravní dostupnost hospodářských center a větší vzdálenosti dané nižší hustotou osídlení vytvářejí méně příznivé podmínky pro územní dělbu práce. Z hlediska daňových výnosů se území příliš neliší od ostatních částí kraje. Výrazně slabší je však podnikatelská aktivita, vyjádřená počtem podnikatelských subjektů. Dřívější ekonomická základna tvořená většinou zemědělstvím a lesnictvím se v procesu ekonomické transformace podstatně oslabila. Výhledově má toto území rozvojové předpoklady ve využití místních zdrojů a přírodního potenciálu rozvoje rekreace a služeb cestovního ruchu.

Území mezi západní a centrální částí kraje Tato oblast zahrnující obce v okrajových částech spádových obvodů ORP Bruntál, Opava a Vítkov má velmi omezené předpoklady ekonomického rozvoje. Jedná se o poměrně špatně dostupné území ve vztahu k nejbližším sídelním a hospodářským centrům (Opava, Bruntál) s prostorovou bariérou vůči území Olomouckého kraje v podobě VÚ Libavá. Až na výjimky (Vítkov) zde chybí větší města jako nositelé ekonomického rozvoje a je zde velmi nízká intenzita bytové výstavby jakožto důležitého faktoru stabilizace pracovních sil. Míra podnikatelských aktivit je zde rovněž nízká. Přírodní hodnoty území a z nich vyplývající atraktivity cestovního ruchu jsou omezeny na údolí Moravice a přilehlé území.

Centrální část kraje Oblast rámcově vymezená územím okresů Ostrava, Karviná a přilehlými částmi okresů Opava, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Specifické podmínky této oblasti jsou dány vysokou koncentrací výrobních a nevýrobních aktivit a jejich restrukturalizací v posledních dvaceti letech. Vzhledem k výhodné poloze na páteřních dopravních tazích republikového a mezinárodního významu (D47, R48, III. TŽK), vysoké hustotě osídlení a dobré dostupnosti hlavních sídelních center má území značný rozvojový potenciál spočívající především v terciární sfé-

73


ře. Příznivá vzdělanostní úroveň obyvatelstva je příznivým předpokladem pro vyrovnání negativních dopadů souvisejících se změnami v hospodářském profilu tohoto území.

Jižní a jihovýchodní část kraje Oblast zahrnuje prostor Moravskoslezských Beskyd včetně jejich podhůří a území Jablunkovské brázdy, oddělující hraniční masiv Slezských Beskyd. Velmi dobré podmínky pro rozvoj má podbeskydský pás osídlení s řadou významných sídelních center (Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdek-Místek), přímou vazbou na rychlostní silnici R48 zajišťující vazby na Slovensko a významným impulsem v podobě průmyslové zóny KIA v Nošovicích. Z tohoto rozvoje mohou profitovat obce na severním úpatí Beskyd poskytující atraktivní prostředí pro bydlení v dobré dopravní dostupnosti, která však je částečně limitována parametry silniční sítě. Posilující prostorové vazby na Slovensko vytvářejí předpoklady pro hospodářský rozvoj v hustě osídlených částech Jablunkovské brázdy. Rekreační potenciál území (přírodní hodnoty + koncentrace ubytovacích a sportovně rekreačních zařízení) má vyšší předpoklady využití v dobře dopravně dostupných částech severního a východního okraje Beskyd. Zhoršené podmínky pro hospodářský rozvoj mají především obce v území sevřeném mezi horským masivem Beskyd a Štramberskou vrchovinou (Frenštátská brázda) a ve vrcholových partiích Slezských Beskyd. Společným znakem je ve většině případů špatná dopravní dostupnost, vzdálenost od průmyslových center, nízká podnikatelská aktivita.

3.3. Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatel v území Územní podmínky jsou pouze jednou ze složek, které v demokratických společnostech euro-atlantického kulturního okruhu v různé míře ovlivňují soudržnost obyvatel daného území. Ostatní faktory (mj. rodinné, náboženské, kulturní, sociální, regionální, historické…) se do této problematiky promítají podstatně výrazněji.

VYBRANÉ INDIKÁTORY Pro hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel v území bylo použito celkem 14 ukazatelů. Z hlediska míry jejich významu pro soudržnost obyvatel je situace následující:

Počet obyvatel k 1.1. 2008 Jde o jeden ze základních ukazatelů hodnotících osídlení a také životní podmínky z hlediska sociální soudržnosti. Ve větších městech a obcích jsou zpravidla příznivější životní podmínky, zejména z hlediska jejich občanské a technické vybavenosti a také z hlediska napojení na nejvýznamnější sídelní centra.

74


Vyšší zastoupení obcí a měst s vyšším počtem obyvatel je ve střední a východní části kraje. Zde jsou rovněž nejvýznamnější města kraje.

Hustota zalidnění k 1.1.2008 Jde o ukazatel intenzity osídlení a zalidnění a také ukazatel charakterizující míru využívání území, který nepřímo indikuje také možnosti dostupnosti jiných obcí a měst (mj. přirozených spádových center) a tedy možnosti vzájemných kontaktů obyvatelstva. Podobně jako v předchozím případě je hustota osídlení v centrální a východní k části kraje v porovnání s jeho západní částí významně vyšší.

Dostupnost do spádového centra (ORP) Obce s rozšířenou působností zpravidla představují sídelní centra s vyšší koncentrací pracovních příležitostí, zařízení občanské vybavenosti a úřadů veřejné správy. Časová dostupnost těchto center je proto důležitým ukazatelem „kvality života“ ostatních obcí ve správním obvodu ORP. Horší dostupnost vykazují obce v mezilehlých periferních územích a všeobecně v řidším osídlení, kde jsou i územně větší správní obvody ORP a tudíž je i větší vzdálenost od center. Nejméně příznivé parametry vykazuje zejména Osoblažsko, některé části území Jeseníků a Beskyd, prostor mezi Bruntálem a Vítkovem ale i také prostor mezi Opavou a Ostravou, což je dáno časově náročnější dostupností centra Ostravy.

Index vývoje počtu obyvatel 2001-2007 Je poměrně dosti odlišný od kartogramu územních podmínek pro soudržnost obyvatel. Ve většině obcí a měst kraje počet obyvatel ubývá a rozsáhlejší oblast s nárůstem počtu obyvatel je především jižně od Ostravy a na Opavsku.

Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel migrací 2001-2007 Ukazatel je odrazem celkové sídelní atraktivity území. Z hlediska soudržnosti obyvatelstva jsou příznivé podmínky především v menších a středně velkých obcích zázemí Ostravy, kde je pozitivní migrační vývoj vyvoláván výstavbou rodinných domků.

Věkové složení obyvatel k 1.1. 2008 Index věkového složení vypovídá o vyváženosti věkové struktury obyvatel a částečně také o budoucím vývoji počtu obyvatel v území. Ukazatel počtu obyvatel ve věku 0-14 let je celkově příznivý především v západní části kraje. Obecně lepší věková skladba obyvatelstva v tomto území však nepřispívá k vytvoření příznivých podmínek pro soudržnost obyvatelstva, protože je zde věková skladba ovlivněna především velmi nízkým podílem starších obyvatel a věková skladba obyvatelstva je tedy poněkud deformovaná.

75


Podíl obyvatel pouze se základním vzděláním (2001) Jde o citlivý ukazatel, který odráží mj. schopnost obyvatelstva vyrovnat se s dynamikou společenských a ekonomických změn. Vzdělanostní struktura obyvatelstva většinou koresponduje s mírou nezaměstnanosti. Vysoký podíl obyvatelstva pouze se základním vzděláním je nepříznivým jevem a jeho vyšší výskyt v okrajových územích kraje ovlivňuje i menší míru sociální soudržnosti obyvatelstva v těchto územích.

Podíl obyvatel s VŠ vzděláním (2001) Navazuje na předchozí ukazatel. Vyšší podíl obyvatel s VŠ vzděláním je především ve městech a všeobecně ve střední a východní části kraje.

Sídelní stabilita (rodáci) Ukazatel vyjadřuje podíl osob, trvale žijících v místě svého narození. Nízká stabilita je obecně nepříznivým jevem. Na druhé straně ale extrémně vysoká stabilita není pozitivní, neboť indikuje omezenou prostorovou a tím i sociální mobilitu. V případě Moravskoslezského kraje se vysoká sídlení stabilita projevuje především v územích při hranici s Polskem s vyšším podílem obyvatel jiné než české národnosti, tedy při hranicích s Polskem (Kravařsko, Hlučínsko, Slezské Beskydy) a částečně se Slovenskem (Jablunkovsko). Velmi nízká stabilita je výrazně nepříznivým jevem svědčícím o vysoké migrační fluktuaci obyvatelstva, což je situace celého Bruntálska, Krnovska a Rýmařovska, ale i řady obcí v Ostravsko-karvinské pánvi.

Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2008 V obecné rovině jde o inverzní ukazatel ekonomické výkonnosti území a ukazatel míry přizpůsobivosti obyvatelstva novým sociálně ekonomickým podmínkám s těsným vztahem k úrovni vzdělanosti obyvatelstva. Celkově nadprůměrné hodnoty MS kraje v rámci ČR jsou stále ještě důsledkem pokračující transformace ekonomické základny. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje velká část obcí a měst západní části kraje a dále v oblasti ORP Karviná, Orlová a Havířov. Zvýšená míra nezaměstnanosti je identifikována také v obcích ORP Vítkov a Odry a v oblasti Beskyd.

Intenzita bytové výstavby 1997-2007 Ukazatel, který kromě ekonomické výkonnosti regionu, vypovídá o sídelní atraktivitě území a dynamice změn v kvalitě bydlení. Ukazatel je obecně vyšší v jihovýchodní části kraje, což je dáno tradiční sídelní atraktivitou tohoto území a blízkostí Ostravy. Vyšší je i v horských oblastech s výstavbou rodinných domů sloužících též rekreaci (Malá Morávka, Dolní Moravice, Čeladná, Malenovice, Krásná,

76


Dolní Lomná). Nízká intenzita bytové výstavby je obecně ve většině měst a dále na Osoblažsku, Rýmařovsku, Budišovsku.

Průměrné stáří bytů (2001) Ukazatel, vypovídající generelně o standardu bydlení v obci (starší byt ⇔ nižší standard) je odrazem rozsahu výstavby bytů v posledních padesáti letech. Rostoucí ukazatel indikuje nedostatečnou úroveň nové bytové výstavby. Výrazně starší byty jsou v řadě obcí západní části kraje, na Odersku a Budišovsku a v některých obcích v Beskydech. Novější bytový fond je především ve městech, kam byla směrována hromadná výstavba bytů mezi r. 1945 a 1990 z důvodu sídelní obsluhy velkých průmyslových provozů (Ostrava, Havířov, Karviná, Třince, Kopřivnice, Frýdek-Místek).

Občanská vybavenost (kultura, pošty, školství, zdravotnictví) Úroveň občanské vybavenosti je zpravidla odvozena od sídelní struktury. Především města a velké obce jsou zpravidla co do základní vybavenosti dobře vybavené. Kulturní zařízení jsou většinou soustředěna do okresních měst – center ORP. Základní občanská vybavenost, tj. škola, zdravotnické zařízení a pošta je ve většině obcí kolem Ostravy, poněkud nižší míra zastoupení této vybavenosti je v obcích západní části kraje, protože je zde vyšší zastoupení menších obcí. Velmi dobré je zastoupení zdravotnických zařízení a částečně i kulturních zařízení, které jsou ve většině obcí kraje.

Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Ukazatel napojení obcí a jejich částí na plynovod, vodovod, kanalizaci (se zaústěním do ČOV) vyjadřuje v základní rovině úroveň standardu bydlení v obcích. S výjimkou odkanalizování a čištění odpadních vod je tento ukazatel v rámci obcí MS kraje celkově na vysoké úrovni. Vodovod je zaveden až na několik málo výjimek ve všech obcích kraje. Zásobování plynem je na velmi dobré úrovni na většině území kraje s výjimkou Bruntálska, Krnovska, Rýmařovska a Osoblažska, ale i zde nejsou zásobovány plynem jen menší obce, kde je zpravidla problém zajistit odběr v objemu ekonomicky odůvodnitelném náročností investice.

METODIKA HODNOCENÍ INDIKÁTORŮ K hodnocení územních podmínek pro soudržnost obyvatel území byl použit stejný postup jako v případě hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Hodnoty ukazatelů za jednotlivé obce a k nim přidělené bodové hodnoty jsou uvedeny v tabulce 3 v přílohové části na závěr tohoto svazku. Kategorizace obcí dle celkového počtu dosažených bodů je vyjádřena v kartogramu 59.3.

77


KOMENTÁŘ K VYHODNOCENÍ PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST OBYVATEL V ÚZEMÍ Spíše než soudržnost obyvatel v klasickém pojetí vyjadřuje tento souhrnný ukazatel celkovou úroveň „kvality života“ a základních sociodemografických charakteristik obyvatelstva v jednotlivých částech kraje. Většina použitých indikátorů představuje „závisle proměnnou“ na podmínkách hospodářského rozvoje území. Území vykazuje výraznou diferenciaci mezi západní a východní částí. Je v něm patrný charakteristický rozdíl mezi územím s horšími podmínkami, tj. západní část kraje společně s částí obcí v ORP Vítkov a Odry. Lepší podmínky má především jádro aglomerace a většina obcí jižně od Ostravy až k hranici se Zlínským krajem, tedy západní část správního obvodu ORP Frýdek-Místek a jihovýchodní část obvodu ORP Nový Jičín. Příznivé podmínky vykazují také sídla v ose Opava - Ostrava – Český Těšín – Třinec – Jablunkov. Příznivé sociodemografické charakteristiky vykazuje také většina obcí v širším prostoru mezi Ostravou a Opavou především v území severně od toku řeky Opavy (s výjimkou příhraničních obcí). V ostatních částech kraje vykazují lokálně zlepšené podmínky pouze větší sídlení centra (Krnov, Rýmařov, Bruntál, Hradec n. Moravicí).

3.4. Souhrnné vyhodnocení podmínek pro udržitelný rozvoj území Souhrnné vyhodnocení podmínek při udržitelný rozvoj území je provedeno na základě předchozího hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel v území. Do tohoto hodnocení jsou zahrnuty vždy pouze dvě nejvyšší („velmi dobré“ a „dobré“), resp. nejnižší („velmi špatné“ a „špatné“) bodové kategorie z jednotlivých pilířů. Důvodem pro tento postup je úzké bodové rozpětí středního intervalu hodnot („průměrné“) a snaha identifikovat pouze obce s prokazatelně příznivými nebo nepříznivými podmínkami udržitelného rozvoje. Tyto obce jsou vyznačeny ve dvou závěrečných kartogramech 60.1. a 60.2. Oba kartogramy v podstatě potvrzují tezi, že vyšší ekonomický, resp. sociální standard je „vykoupen“ zhoršeným stavem životního prostředí a naopak.

OBCE S NEJVÍCE PŘÍZNIVÝMI PODMÍNKAMI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Příznivé podmínky ve všech třech pilířích UR byli identifikovány pouze ve třech obcích na úpatí Beskyd (Trojanovice, Čeladná, Malenovice). Jedná se o území, které se v posledních letech stalo objektem zájmu především mladších lidí s vyšším vzděláním, kteří zde hledají (často i druhé) bydlení v přírodně atraktivním území s dobrou dopravní dostupností hlavních sídelních center (Ostrava, Frýdek-Místek). Příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj v kombinaci s vysokou kvalitou životního prostředí se vyskytují cca v šesti obcích v horské části Jeseníků (Malá Morávka, Stará Ves) a Beskyd (Ostravice, Bílá, Morávka a Dolní Lomná). Hospodářský potenciál těchto obcí je

78


však téměř výhradně založen na rekreačním využití daného území, takže jeho nedostatečná diverzifikace vytváří značnou zranitelnost v případě poklesu návštěvnosti bez ohledu na její příčinu. Kromě toho tyto obce vykazují jen průměrné nebo nepříznivé charakteristiky sociálního pilíře. Především větší města a obce v jejich nejbližším okolí vykazují nejčastěji kombinaci příznivých hospodářských a sociálních podmínek založenou na polohovém potenciálu území a dobré vzájemné dopravní dostupnosti a hustotě osídlení, umožňující vyšší pracovní mobilitu obyvatelstva. Tyto mimořádné podmínky jsou základním předpokladem alokace ekonomických aktivit, které návazně utvářejí širší nabídku pracovních příležitostí. Populační velikost sídel zpravidla koresponduje s vyšším rozsahem a standardem občanské vybavenosti.Tuto charakteristiku naplňuje vedle Ostravy většina významných sídelních center (Opava, Frýdek-Místek, Kopřivnice, Nový Jičín, Frýdlant n. O., Frenštát p. R., Český Těšín, Bruntál), z významnějších menších měst pak především Hradec n. Moravicí, Bílovec a Jablunkov. Většina uvedených měst však zároveň dosahuje nízkých až velmi nízkých hodnot z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí.

OBCE S NEJMÉNĚ PŘÍZNIVÝMI PODMÍNKAMI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE S výjimkou tří malých obcí, jejichž hodnocení může být pod úrovní statistické chyby, nebyla v rámci kraje identifikována obec s kombinací nejhorších podmínek všech tří základních pilířů. Špatné až velmi špatné podmínky pro příznivé životní prostředí vykazují především města a obce v centrální části kraje (Ostravsko, Karvinsko) a na ně navazující oblasti s vysokým ekonomickým potenciálem (Český Těšín, Třinec, „opavská“ sídlení osa). Druhou nejrozsáhlejší oblastí se zhoršenými ukazateli životního prostředí je „podbeskydský“ pás osídlení s přímou vazbou na silnici R48 s vysokou intenzitou urbanizačních aktivit v posledních letech. Podobné charakteristiky vykazuje také území podél silnice I/56 mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Jak však již bylo uvedeno výše, jsou tato negativa kompenzována zlepšenými nebo aspoň průměrnými charakteristikami sociálního a ekonomického pilíře, ovlivněné především hustotou osídlení a velmi dobrou dostupností sídelních center včetně Ostravy. Výrazně méně příznivá je situace v západní části kraje, která sice vykazuje převážně dobrý až velmi dobrý stav životního prostředí, ovšem s výrazně horšími předpoklady pro hospodářský a sociální rozvoj. Při hodnocení podle jednotlivých ukazatelů se projevuje podobnost zejména mezi hustotou zalidnění a počtem obyvatel podle obcí. Tyto dva indikátory jsou spolu s nadmořskou výškou základní příčinou diferenciace mezi jednotlivými částmi kraje a jejich potenciálním rozvojem. Celý proces postupného osídlování území v jeho historickém vývoji vyhledával primárně především nižší polohy s příznivějšími podmínkami pro kdysi dominující zemědělskou výrobu. Postupem času se do těchto prostorů soustřeďovaly další výrobní i nevýrobní aktivity. Nízká míra využití výše položených území vedla ostatně i k jejich kolonizaci ve 12. a 13. století. Kolonizace byla z dnešních hledisek v podstatě podpůrný program na rozvoj méně využívaných a méně vyvinutých území a to v celém pohraničí ČR.

79


Je tedy zcela zřejmé, že západní část kraje vymezená generelně správními obvody ORP Bruntál, Krnov a Rýmařov měla vždy slabší rozvojový potenciál. Od toho se v procesu historického vývoje odvinuly i další méně příznivé parametry těchto území. Obdobný proces jako kolonizace bylo i dosidlování pohraničí po r. 1945. Opět došlo k změnám ve složení obyvatelstva, které přetrvávají stále a vedou i k větší migrační fluktuaci těchto území. Jedině významnější města (Krnov, Bruntál, Rýmařov) mají díky své nesrovnatelně rozvinutější ekonomické základně lepší rozvojové předpoklady i v oblasti sociálního pilíře. Obce v západní části ORP Opava a Vítkov pak představují „vnitřní periferii“ s handicapem ve špatné dostupnosti rozvojových částí kraje (Opava). Celá západní třetina kraje má tedy trvale horší rozvojové předpoklady a horší podmínky pro sociální soudržnost území. V podstatě pouze věkové složení obyvatelstva zde dosahuje příznivé hodnoty. Příznivější ukazatel podnikatelských aktivit je jen odrazem snah místního obyvatelstva řešit důsledky ekonomické transformace vlastními silami. I přesto je zde nezaměstnanost na vysoké úrovni přes 10 %. Jedinou významnější možností pro posílení soudržnosti obyvatelstva v tomto území je vytváření podmínek pro rozvoj vzdělanosti a rozvoj místních aktivit v cestovním ruchu a zpracování místních produktů (dřevozpracující průmysl).

80


4. SOUHRN ZJIŠTĚNÝCH STŘETŮ A PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD

Níže uvedený přehled představuje závěrečnou část rozboru udržitelného rozvoje území. Zahrnuje jednak střety a problémy nadmístního významu určené k řešení jak v ÚPD kraje a jednak významné střety a problémy určené k řešení na úrovni ÚPD obcí. Tyto střety a problémy byly zjištěny v rámci kroku 2 (SWOT analýzy) na základě identifikace slabých stránek současného stavu uspořádání a využívání území a možných hrozeb (rizik) souvisejících s budoucím vývojem včetně nových požadavků (záměrů) na provedení změn v území3. Dle charakteru je lze tyto střety a problémy rozdělit na: střety záměrů s limity využití území problémy k řešení v ÚPD obcí ⇒

požadavky nadmístního významu (dle ZÚR MS kraje)

⇒

prostorové střety jednotlivých záměrů na provedení změn v území

ostatní problémy k řešení v ÚPD S výjimkou prostorových střetů jednotlivých záměrů na provedení změn v území, které jsou (v zájmu čitelnosti) zobrazeny společně se záměry v příslušném výkresu, jsou ostatní výše uvedené kategorie zobrazeny ve výkresu problémů k řešení v ÚPD (problémový výkres).

4.1. Střety záměrů s limity využití území Metodou GIS analýzy (v prostředí ArcGIS v. 9.3.) byly identifikovány a následně vyhodnoceny významné střety s limity využití území jak pro záměry obsažené v návrhu ZÚR MS kraje, tak pro záměry převzaté bez věcné změny ze schválených ÚPN VÚC. Tyto limity zároveň představují významné přírodní nebo civilizační hodnoty území Moravskoslezského kraje. Úkolem ZÚR a následně územních plánů obcí je jednak vymezení těchto koridorů s ohledem na minimalizaci vlivů na uvedené hodnoty a funkce dotčeného území a jednak zohlednění ochrany těchto hodnot a limitů v rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území (ZÚR), resp. v rámci podmínek prostorového uspořádání a využití ploch (ÚP).

3

Viz svazek „Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území“ - kap. 12.

81


VÝZNAMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ (ZÚR) S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Ozn.

Záměr

Specifikace střetů

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DZ 1

• Silnice I/11 - stabilizace koridoru čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy v úseku Nové Sedlice – Suché Lazce.

DZ 3a

• Silnice I/45 - koridor pro přeložku dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy v úseku Nové • ÚSES (NRBC, RBC) Heřminovy - Zátor (vyvolaná investice v případě výstavby vodní nádrže Nové Heřminovy) – jižní • Zvýšená hodnota krajinného prostředí varianta

• Zástavba Nových Sedlic a Štítiny (zhoršení kvality obytného prostředí)

• Zástavba Nových Heřminov a Zátora (zhoršení kvality obytného prostředí) • Silnice I/45 - koridor pro přeložku dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy v úseku Nové • ÚSES (NRBC, RBC) Heřminovy - Zátor (vyvolaná investice v případě DZ 3b • MZCHÚ výstavby vodní nádrže Nové Heřminovy) – se• EVL verní varianta • Zvýšená hodnota krajinného prostředí

DZ 4d

• Silnice I/57 (dlouhá varianta) - přeložka směrově nedělené silnice I. třídy v úseku Hradec nad Moravicí – Skřípov.

• Zástavba Bohučovic, Jakubčovic a Skřípova (zhoršení kvality obytného prostředí) • ÚSES (RBC) • PPk Moravice • PUPFL

DZ 5

DZ 11

DR 1

• Silnice I/67 - stabilizace koridoru dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy v úseku Bohumín – Karviná.

• ÚSES (RBC)

• Železniční trať č. 325 - rekonstrukce a zkapacitnění v úseku Studénka-Sedlnice (včetně železničních stanic) a napojení letiště Leoše Janáčka – Ostrava na II. železniční koridor (trať č.270 Přerov-Bohumín) s využitím koridoru stávající železniční trati

• CHKO Poodří (II.zóna)

• Silnice II/471 - Bohumín – Rychvald – Radvanice, přeložka (územní rezerva)

• EVL • Záplavové území Odry a Olše • MZCHÚ • ÚSES (NRBC) • Ptačí oblast + EVL • Záplavové území Odry • ÚSES (RBC)

ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA • Zástavba Horního Města, Tvrdkova a Mirotínku EZ 1

• Elektrické vedení VVN 400 kV (Krasíkov) Tvrdkov – Horní Životice

EZ 2

• Elektrické vedení VVN 110 kV Břidličná – Dětřichov nad Bystřicí (-Šternberk)

• PPk Sovinecko, PPk Údolí Bystřice, • pohledové krajinné horizonty regionálního významu • ÚSES (NRBC Slunečná) • PPk Údolí Bystřice • CHKO Poodří (I. a II.zóna)

PZ 1

• VVTL plynovod DN 700, PN63 (Hrušky) – Příbor – Libhošť (v souběhu s trasou stávajícího plynovodu)

• MZCHÚ • ÚSES (NRBC) • Ptačí oblast + EVL • Záplavové území Odry • CHLÚ (výhradní ložisko štěrkopísku)

PZ 2

• VVTL plynovod DN 700, PN63 Příbor - Libhošť – Děhylov Libhošť (v souběhu s trasou stávajícího plynovodu)

82

• CHKO Poodří (I. a II.zóna) • MZCHÚ • ÚSES (NRBC) • Ptačí oblast + EVL


Ozn.

Záměr

Specifikace střetů • Záplavové území Odry

VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA

VZ 1a

• Demolice části zástavby Nových Heřminov + • Menší nádrž Nové Heřminovy včetně navazující Individuální demolice na území Zátoru, Brantic soustavy protipovodňových a revitalizačních a Krnova opatření v korytě a v údolní nivě řeky Opavy • ÚSES (NRBC, NRBK, RBC) v délce 24 km na území obcí Zátor, Čáková, Brantice a města Krnov a lokálních opatření • Stanoviště chráněných druhů (ohrázování) níže po toku až po město Opavu a • Zvýšená hodnota krajinného prostředí na území Polska (malá varianta) • Údolní niva Opavy

VZ 1b

• Větší nádrž Nové Heřminovy a souborem lokálních opatření níže na toku až po Opavu (velká varinata).

• Demolice zástavby Nových Heřminov (úplná) • ÚSES (NRBC, RBC) • Stanoviště chráněných druhů • Zvýšená hodnota krajinného prostředí

OSTATNÍ OZ 1

• Migrační koridor pro velké savce v prostoru Jablunkovské brázdy (biokoridor NR ÚSES)

• Omezení územního rozvoje

VÝZNAMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ (ÚPN VÚC) S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Ozn.

Záměr


DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA • ÚSES (RBC) D 10

• silnice R48 - Frýdek-Místek, jižní obchvat, nová stavba, R 22,5/100

• MZCHÚ • EVL • Záplavové území Ostravice a Morávky

D 16

• silnice R67 – úsek II/470 (Orlovská) - I/59; nová stavba - 1. etapa R 11,5 (po r. 2015 rychlostní směrově rozdělený čtyřpruh – D516)

• Kompaktní zástavba Petřvaldu a Rychvaldu (zhoršení kvality obytného prostředí) + slezská zástavba • MZCHÚ • Lokality zvláště chráněných druhů • Ptačí oblast

D 31

• silnice I/11 – úsek III/47210 – II/474 (Životice), část úseku jako peáž budoucí R67, novostavba - 1. etapa výstavby R 11,5 (po r. 2015 rychlostní směrově rozdělený čtyřpruh – D512)

• Kompaktní zástavba Havířova (zhoršení kvality obytného prostředí) • Území vystavené účinkům důlních vlivů

D 40

• silnice I/11 - Hrádek – průtah S 22,5/100, (již realizováno v ½ profilu)

• Zástavba Hrádku (zhoršení kvality obytného prostředí)

D 49

• silnice I/46 – Bílčice -hráz VN Slezská Harta, S 9,5/80 (přeložka)

• PUPFL

D 50

• silnice I/46 - Slezská Harta - Litultovice, přeložka a homogenizace šířkového uspořádání, S 9,5/80

• PUPFL

83


Ozn.

Záměr


D 54

• silnice I/56 - Opava, severní obchvat, R 22,5/100

• ZPF (I. TO)

D 55

• silnice I/56 - Opava - Ludgeřovice, přeložky a homogenizace šířkového uspořádání, R 22,5/100

• ZPF (I. TO)

D 75

• silnice I/58 - Krmelín, obchvat, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy

D 84

• silnice I/67 - jihozápadní obchvat Karviné, přeložka I/67; 1. etapa výstavby S 11,5; (po r.2015 směrově rozdělený čtyřpruh – D514)

D 86

• silnice I/67 - východní obchvat Bohumína, přeložka I/67, S 11,5

D 167

• žel. tra´t Ostrava hl. n. - Frýdek-Místek + kolejová spojka Ostravské Bartovice - Vratimov, • Území vystavené účinkům důlních vlivů modernizace + elektrizace, nová stavba spojky

D 199

• silnice I/59 - R67 (Petřvald) – I/56 (Karviná) – rozšíření komunikace z S 16,5 na směrově rozdělený čtyřpruh

• Území vystavené účinkům důlních vlivů

D 510

• silnice II/466 - přeložka na území obcí Markvartovice a Šilheřovice (mimo zastavěné území obcí), dvoupruhová směrově nedělená silnice II. třídy (územní rezerva)

• ÚSES (NRBC)

• Fragmentace krajiny • Fragmentace krajiny • ÚSES (RBC) • ÚSES (RBC) • záplavové území Olše • Záplavové území Odry

• limit územního rozvoje obcí • CHKO Poodří (I. a II. zóna) D 517

• vodní cesta Dunaj – Odra – Labe (územní rezerva)

• MZCHÚ • ÚSES (NRBK, NRBC, RBK, RBC) • Ptačí oblast + EVL • Záplavové území Odry • PUPFL

D 518

• vodní cesta na řece Ostravici po ústí Lučiny (územní rezerva)

• MPZ Moravská Ostrava

ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA E8

• CHKO Beskydy (II., III. a IV. zóna) • VVN 400 kV Nošovice – Mosty u Jablunkova – Varín (SR), souběžné vedení • Zvýšená hodnota krajinného prostředí se stávající trasou 400 kV • PUPFL

E 27

• VVN 110 kV, Vítkov - Horní Životice (propojení TR 110/22 kV ve Vítkově s TR 400/110 kV v Hor. Životicích)

P2 E 501

• PZP Třanovice – Karviná Doly (VTL), výstavba plynovodu DN 500 pro oblast KarvináDoly • Lokalita pro velký energetický zdroj (VEZ) Blahutovice (územní rezerva)

• PPk Moravice, • pohledové horizonty • PUPFL • ÚSES (RBC) • Zvýšená hodnota krajinného prostředí • PUPFL

VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA • ÚSES AV 502

• PPk Sovinecko, vodní nádrž Dlouhá Loučka na Oslavě (přesah z • lokality výskytu zvláště chráněných druhů, Olomouckého kraje) – územní rezerva • EVL • PUPFL

84


Ozn.

Záměr

Specifikace střetů • PPk Oderské vrchy,

AV 505

• lokality výskytu zvláště chráněných druhů

• vodní nádrž Spálov na Odře (přesah z Olomouckého kraje) – územní rezerva

• Ptačí oblast + EVL • PUPFL • CHKO Beskydy (II. a III. zóna),

AV 506

• vodní nádrž Čeladná na Čeladénce - územní rezerva

• ÚSES (NRBC, RBK) • PUPFL • ptačí oblast + EVL • zástavba Hor. Lomné

AV 507

• vodní nádrž Horní Lomná na Lomné- územní rezerva

• CHKO Beskydy (II. a III. zóna), • ptačí oblast + EVL • PUPFL • zvýšená četnost výskytu svahových deformací

AV 510

• zástavba Holčovic

• vodní nádrž Spálené na Opavici - územní rezerva

• zvýšená hodnota krajinného prostředí • PUPFL

4.2. Problémy k řešení v ÚPD obcí POŽADAVKY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (DLE NÁVRHU ZÚR MS KRAJE) Cílem těchto požadavků je zajištění územní návaznosti při vymezování koridorů a ploch nadmístního významu v ÚP obcí. Z návrhu ZÚR MS kraje jsou do ÚAP převzaty požadavky na řešení a vzájemnou koordinaci záměrů ÚPD dotčených obcí v těch případech, kdy: se jednoznačně jedná o záměry nadmístního významu, k přesnému vymezení koridoru (plochy) je nezbytná koordinace řešení v ÚPD nejméně dvou obcí. a měřítko ZÚR neumožňuje dostatečně přesné vymezení ploch a koridorů potřebných k umístění a zajištění realizace stavby a nemůže tedy být ani podkladem pro identifikaci dotčení vlastnických práv k pozemkům.

Název a specifikace

ORP

Dotčené obce

SILNIČNÍ SÍŤ Silnice II/477 - nadjezd nad tratí ČD č. 323 s přeložkou ve Vratimově, odstranění úrovňového křížení s tratí ČD, dvoupruhová směrově nedělená silnice II. třídy

Ostrava

85

Vratimov (koordinace s ÚP města Ostravy)



ORP

Čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy 4 v úseku Těrlicko – Třanovice v koordinaci s umístěním těžebně–vtláčecích sond a sběrných plynovodů v rozšířené části PZP Třanovice - část 5 Staré Pole .

Dotčené obce

Frýdek-Místek

Třanovice, Dolní Domaslavice, Horní Tošanovice

Havířov

Těrlicko

CYKLOTRASY Odry

Mankovice

Nový Jičín

Jeseník nad Odrou, Suchdol nad Odrou, Hladké Životice

Bílovec

Pustějov, Studénka

Ostrava

Ostrava

Bohumín

Bohumín

Český Těšín

Český Těšín

Frýdek Místek

Třanovice, Dolní Domaslavice, Horní Domaslavice,Vojkovice, Nošovice, Nižní Lhoty, Vyšní Lhoty, Raškovice, Baška, Palkovice, Kozlovice, Hukvaldy

Frýdlant n Ostravicí

Janovice, Pržno

Kopřivnice

Kopřivnice, Štramberk

Nový Jičín

Rybí, Šenov u Nového Jičína, Nový Jičín, Starý Jičín

Jablunkov

Bukovec, Písek, Písečná, Jablunkov, Bočanovice, Návsí, Milíkov

Třinec

Košaňska, Vendraně, Třinec, Smilovice, Komorní Lhota

Frýdek-Místek

Dobratice, Vyšní Lhoty

Frýdek-Místek

Hukvaldy, Fryčovice,

Kopřivnice

Kateřinice, Trnávka, Petřvald

Nový Jičín

Nový Jičín

Ostrava

Stará Ves nad Ondřejnicí

Bílovec

Albrechtičky, Studénka

Nový Jičín

Bartošovice, Kunín, Suchdol nad Odrou, Bernartice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Starý Jičín

Opava

Hradec nad Moravicí, Branka u Opavy, Otice, Opava,

Bruntál

Svobodné Heřmanice

Opava

Bratříkovice, Jakartovice, Hlavnice, Mladecko, Litultovice, Dolní Životice, Slavkov, Štáblovice, Uhlířov, Otice

6

Odra – Morava – Dunaj (1 )

Greenways - evropský turistický koridor (2); Krakow – Wien – páteřní trasa

Greenways - evropský turistický koridor (3); Krakow – Wien, boční trasa I; Bukovec – Kamenité

Greenways - evropský turistický koridor (4); Krakow – Wien, boční trasa II; Hukvaldy – Týn nad Bečvou

Hradec nad Moravicí – Opava – státní hranice ČR/Polsko (5)

Jakartovice – Opava (6)

4

5 6

Viz záměr D35 k převzetí bez věcné změny ze schválených ÚPN VÚC dle §187, odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb. v platném znění (Odůvodnění - výkres B3). Viz záměr PZ 11 (návrh ZÚR – výkres A2a) Označení ve Výkresu problémů k řešení v ÚPD (1:100 000)

86



ORP

Prajzká cesta (7) státní hranice Polsko/ČR – Oldřišov – Vřesina – Šilheřovice – Koblov

Ostrava – Beskydy (8) Ostrava – Paskov – Frýdek-Místek

Střecha Evropy (9) státní hranice ČR/Polsko – Krnov – Slezská Harta – Budišov nad Budišovkou – Odry (– Hranice)

Opava

Oldřišov, Hněvošice, Služovice

Kravaře

Štěpánovice, Bolatice

Hlučín

Bohuslavice, Závada, Vřesina, Hať, Šilheřovice

Bohumín

Bohumín

Ostrava

Ostrava

Ostrava

Ostrava, Vratimov,

Frýdek-Místek

Paskov, Řepiště, Žabeň, Sviadnov, FrýdekMístek

Krnov

Krnov, Brantice, Zátor

Bruntál

Milotice nad Opavou, Bruntál, Dlouhá Stráň, Mezina, Nová Pláň, Razová, Leskovec nad Moravicí, Roudno, Bilčice, Křišťanovice, Dvorce

Vítkov

Budišov nad Budišovkou, Svatoňovice, Čemná ve Slezsku, Vítkov

Odry

Spálov, Heřmanice u Oder, Jakubčovice nad Odrou, Odry, Vrážné

Kylešovice – Chvalíkovice – Hradec nad Moravicí Opava (10) Valšov – Malá Morávka (11) (nadregionální cyklostezka směřující do Jeseníků)

Slezská magistrála (12) (Jeseník – ) Krnov – Opava – Hlučín

Cyklistická magistrála (13) Jablunkov – Třinec – Český Těšín – Chotěbuz

Dotčené obce

Opava, Chvalíkovice, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí

Bruntál

Valšov, Lomnice, Václavov u Bruntálu

Rýmařov

Břidličná, Velká Šťáhle, Malá Šťáhle, , Dolní Moravice

Krnov

Heřmanovice, Holčovice, Město Albrechtice, Krnov, Úvalno

Opava

Brumovice, Holašovice, Neplachovice, Opava, Velké Hoštice, Štítina, Mokré Lazce, Háj ve Slezsku

Kravaře

Kravaře

Hlučín

Dolní Benešov, Kozmice, Hlučín

Jablunkov

Jablunkov, Návsí, Hrádek

Třinec

Bystřice, Vendryně , Třinec,

Český Těšín

Český Těšín, Chotěbuz

PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Soubor opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy v kombinaci s variantou menší nádrže Nové Heřminovy (viz VZ1a)

Ostrava

Vřesina (koordinace s ÚP města Ostravy)

Krnov

Zátor, Brantice, Krnov, Úvalno

Opava

Brumovice, Holasovice, Neplachovice, Opava

Opatření k ochraně před extrémními vodními Odry 7 stavy v povodí horního toku Odry a jejích přítoků Nový Jičín

7

Příslušný tok uveden v závorce ve sloupci dotčených obcí.

87

Odry (na Odře) Sedlnice (na Sedlnici), Životice u Nového Jičína (na Jičínce)



ORP

Dotčené obce

Frenštát p. R.

Tichá (na Tichávce)

Ostrava

Stará Ves n. Ondřejnící (na Ondřejnici), Ostrava (na Odře),

Bohumín

Bohumín (na Bohumínské stružce)

Opava

Stěbořice, Opava (na Velké)

Kravaře

Kravaře (na Opavě)

Bruntál

Svobodné Heřmanice (na Heřmanickém potoce)

Opatření k ochraně před extrémními vodními stavy v povodí Olše a jejích přítoků

Karviná

Petrovice u Karviné (na Petrůvce)

Opatření k ochraně před extrémními vodními stavy v povodí Osoblahy a jejich přítoků

Krnov

Třemešná (na Mušlově)

Opatření k ochraně před extrémními vodními stavy v povodí středního a dolního toku Opavy a jejich přítoků

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Havířov Rozšíření VDJ a VVDJ Šumbark včetně přírodního a zásobního řadu – akumulace vody, optimali- Orlová zace tlaku Ostrava

Havířov Petřvald Šenov

Frýdek-Místek, vodojem Staré Město – vodojem 3 2x 1500 m včetně vodovodních řadů

Frýdek-Místek

Staré Město, Frýdek-Místek,

Pustějov - Kujavy – připojení obce Kujavy na OOV

Bílovec

Pustějov, Kujavy

Rozšíření skupinového vodovodu Litultovice o zásobování sídla Hertice (urbanisticky samostatné části obce Dolní Životice) a částí Stěbořic – Jamnice a Nový Dvůr z Jezdkovic

Opava

Dolní Životice, Jezdkovice, Stěbořice

Napojení obce Neplachovice – části Zadky, na Opavu přes obec Holasovice

Opava

Holasovice, Neplachovice

Napojení obce Velké Heraltice – Košetice, Malé Heraltice a Tábor (části obce Velké Heraltice) na skupinový vodovod Brumovice

Opava

Brumovice, Velké Heraltice

Napojení obce Závada na vodovod zásobený z OOV v obci Vřesina

Hlučín

Vřesina, Závada

Napojení části obce Radkov – Nové Zálužné na skupinový vodovod Melč

Vítkov

Melč, Radkov

Opava

Bratříkovice,

Bruntál

Svobodné Heřmanice

Využití zdroje Třemešná 50 l/s (zlepšení zásobování SV Jindřichov – Osoblaha event. i ve vodovodu Město Albrechtice)

Krnov

Třemešná, Město Albrechtice

Písek – posílení vodovodu ze zdrojů Kotelnice a Girová II, včetně vodojemu

Jablunkov

Bukovec, Písek

Napojení obce Bratříkovice na vodovod skupinového vodovodu Bruntál v obci Svobodné Heřmanice

KANALIZACE A ČOV Napojení kanalizace severní části Paskova na kanalizaci Nová Bělá – Mitrovice – Hrabová. napojení na ÚČOV přes sb. C (var. přes sběrač C III)

Frýdek-Místek

Paskov

Ostrava

Ostrava

88



ORP

Napojení kanalizace Vřesina na kanalizaci Ostravy-Krásné Pole, Poruba, napojení na ÚČOV přes Ostrava sběrač D (+ Dolní Lhota a Čavisov) Napojení kanalizace Ludgeřovic a Markvartovic na kanalizaci Petřkovic, napojení na ÚČOV přes sběrač T Kanalizace v části Petřvaldu a ČOV Bratovice – Křivec – podmínka pro zástavbu v lokalitě Kanalizace Bartovice – Šenov – napojení na ÚČOV Havířov

Dotčené obce Ostrava, Vřesina, Dolní Lhota, Čavisov

Ostrava

Ostrava

Hlučín

Ludgeřovice, Markvartovice

Ostrava

Ostrava,

Orlová

Petřvald

Ostrava

Ostrava, Šenov

Kanalizace Petřvald – Orlová, napojení Petřvaldu Orlová na ČOV Orlové

Petřvald

Napojení Krzyzanovic (PL) na kanalizaci Bohumín

Bohumín

Bohumín, (Krzyzanovice v Polské republice)

Kanalizace Těrlicko – Havířov , napojení části Těrlicka na ÚČOV Havířov

Havířov

Těrlicko, Havířov

Kanalizace Těrlicko – Albrechtice, napojení části Těrlicka na ČOV Albrechtice

Havířov

Těrlicko, Albrechtice

Brušperk – skupinová kanalizace sídel v povodí Ondřejnice vč. ČOV Brušperk

Frýdek-Místek

Brušperk, Fryčovice, Staříč, Hukvaldy

Rozvoj kanalizační soustavy Frýdek-Místek – připojení sídel Hodoňovice, Baška, Kunčičky, Skalice, Vyšní Lhoty na ČOV Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

Staré Město, Baška, Frýdek-Místek, Nošovice

ČOV pro Hradec nad Moravicí a Branku u Opavy včetně dostavby kanalizační sítě ČOV v Bohučovicích a Jakubčovicích

Opava

Hradec nad Moravicí

Hať – výstavba oddílné splaškové kanalizace a čerpacích stanic (čerpání do ČOV v Šilheřovicích)

Hlučín

Hať, Šilheřovice

Štítina a Nové Sedlice – společná ČOV ve Štítině Opava a doplnění kanalizační sítě

Štítina, Nové Sedlice

Napojení kanalizace Staré Vsi nad Ondřejnicí na kanalizaci Proskovic, napojení na ÚČOV přes sběrač D

Ostrava, Stará Ves nad Ondřejnicí

Ostrava

MOŽNÉ VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Záměry s identifikovanými „střety“ s ostatními záměry na provedení změn v území, vygenerované v měřítku ÚAP kraje (1:100 000) lze interpretovat jako „záměry se zvýšenými požadavky na prostorovou koordinaci v ÚP obcí“. Zatímco v předchozím případě se jedná o zajištění územní návaznosti při vymezování koridoru (plochy) vzájemnou koordinaci řešení ÚP dotčených obcí, v tomto případě jde o „prostorovou koordinaci dvou nebo více záměrů“, přičemž územní řešení je většině případů realizováno v rámci ÚP jedné obce.

89


Zákres 8 č.

1

2

Specifikace záměrů • D165 - žel. trať.320, Bohumín - Mosty u Jablunkova - státní hranice, modernizace III. železničního koridoru • E8 - Nošovice – Mosty u Jablunkova – Varín (SR), souběžné vedení se stávající trasou 400 kV • D55 - Těrlicko - Třanovice, nová stavba, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy • PZ11 - Rozšíření uskladňovacích kapacit podzemních zásobníků plynu,Třanovice s využitím ložiska Staré pole

Prostor střetu (obec)

Mosty u Jablunkova

Třanovice

• P2 - PZP Třanovice – Karviná Doly (VTL), výstavba plynovodu DN 500 pro oblast Karviná-Doly 3

• P5 - Albrechtice – Český Těšín (Žukov) – obnova VTL plynovodu DN 500 s dílčími přeložkami mimo zastavěné území

Třanovice, Český Těšín, Chotěbuz

• PZ6 - Vvtl. plynovod DN 500, PN63 PZP Třanovice – Chotěbuz – státní hranice ČR/Polsko

4

• D32 - Životice - Český Těšín, přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy • E45 - Nošovice – Albrechtice (VVN) – zvýšení přenosové kapacity vedení 400 kV VVN 460

Havířov, Albrechtice

• P2 - PZP Třanovice – Karviná Doly (VTL), výstavba plynovodu DN 500 pro oblast Karviná-Doly 5

• P22 - Havířov (Suchá) – Albrechtice – obnova VTL plynovodu DN 500 s přeložkami mimo zastavěné území, včetně jižního obchvatu Albrechtic • E10 - Vedení EZS – TR Albrechtice (VVN), vedení 1x100 kV pro vyvedení výkonu z EZS, včetně rozvodny 110 kV

Albrechtice

• EZ6 - Transformační stanice 110/22 kV Karviná–Doly, včetně přívodního nadzemního vedení VVN 110 kV z TS Albrechtice • D164 - žel. trať.320, Dětmarovice - Karviná - Český Těšín - Mosty u Jablunkova, modernizace v rámci III. železničního tranzitního koridoru • E4 - Elektrárna Dětmarovice – TR Nošovice (VVN) – vedení 2x 400 kV pro vyvedení výkonu z EDĚ 6

• T1 - Dětmarovice – Karviná (TN) – výstavba tepelného napaječe 2x DN 800 podél trati ČD

Dětmarovice

• DZ5 - I/67 Bohumín – Karviná, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy • Plynovod DN 500 - Koksovna Svoboda – Elektrárna Dětmarovice (EDĚ)

7

8

• T4 - Dětmarovice – Bohumín (TN) – výstavba tepelného napaječe 2x DN 350 • DZ5 - I/67 Bohumín – Karviná, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy • D86 - I/67 východní obchvat Bohumína, přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy • DZ5 - I/67 Bohumín – Karviná, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy

Dolní Lutyně

Bohumín

• D29 + D34 - I/11 hranice okresu Opava – Rudná (prodloužená Rudná), přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy 9

• EZ 4 - Nadzemní elektrické vedení VVN 2x110 kV Poruba – Plesná včetně ploch pro transformační stanice (TS) 110/220kV na k.ú. Poruba a na k.ú. Krásné Pole • PO1 - retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova

8

Odpovídá číslování ve Výkresu záměrů na provedení změn v území (1:100 000)

90

Ostrava, Vřesina


Zákres 8 č.

10

11.

12

13

Specifikace záměrů • EZ7 - Transformační stanice 400/110/22kV na k.ú. Hladké Životice včetně nadzemního vedení 400kV, 110kV a 22 kV pro zapojení do přenosové, resp. rozvodné soustavy ČR • E501 - Územní rezerva pro vyvedení výkonu z VEZ Blahutovice do sítě 400 kV v trase VEZ-stávající vedení č. 459 Horní Životice - Nošovice • E43 - Prosenice – Nošovice – zdvojení vedení 400 kV • PR1 - Produktovod DN 200 Loukov - Sedlnice • D8 - R 48 Rybí - Rychaltice, stavební úpravy, čtyřpruhová směrově dělená rychlostní silnice • PR1 - Produktovod DN 200 Loukov - Sedlnice • D54 - I/56 Opava, severní obchvat, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy • P14 - stavební úpravy vtl. plynovodu DN 300 Hlučín – Opava – Brumovice na DN 500/PN 40 • E27 - výstavba napájecího vedení 110 kV, které propojí rozvodnu 110/22 kV ve Vítkově s rozvodnou 400/110 kV v Horních Životicích

14

• EZ1 - Nadzemní elektrické vedení VVN 400 kV (Krasíkov -) Tvrdkov – Horní Životice + EZ3 Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV Horní Životice – Dvorce (- Moravský Beroun)

Prostor střetu (obec)

Suchdol nad Odrou, Hladké Životice

Hostašovice

Nový Jičín

Opava

Horní Životice, Svobodné Heřmanice

• D48 - I/46 Dvorce, obchvat, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy 15

16a

16b

16c

• EZ1 - Nadzemní elektrické vedení VVN 400 kV (Krasíkov -) Tvrdkov – Horní Životice + EZ3 - Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV Horní Životice – Dvorce (- Moravský Beroun) • EZ2 - Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV Břidličná - Dětřichov nad Bystřicí - ( - Šternberk) • D527 - I/45 Lomnice – obchvat, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (územní rezerva) • EZ2 - Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kV Břidličná - Dětřichov nad Bystřicí - ( - Šternberk) • D526 - I/45 Dětřichov nad Bystřicí – obchvat, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (územní rezerva) • EZ1 - Nadzemní elektrické vedení VVN 400 kV (Krasíkov -) Tvrdkov – Horní Životice • D526 - I/45 Dětřichov nad Bystřicí – obchvat, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (územní rezerva) • VZ1a/b - Vodní nádrž Nové Heřminovy (malá varianta / velká varianta)

17

• DZ3a/b – silnice I/45 Nové Heřminovy – Zátor – přeložka (jižnívarianta / severní varianta)

Dvorce, Bílčice

Lomnice

Dětřichov nad Bystřicí

Dětřichov nad Bystřicí

Milotice nad Opavou, Nové Heřminovy, Čáková, Zátor

• D64 - I/57 Krnov, severní obchvat, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy 18

• VZ1a - Vodní nádrž Nové Heřminovy (malá varianta) včetně navazující soustavy protipovodňových a revitalizačních opatření v korytě a v údolní nivě řeky Opavy po Krnov a lokálních opatření níže po toku až po město Opavu a na území Polska .

91

Krnov


4.3. Ostatní problémy k řešení v ÚPD DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční síť Jednou z významných slabých stránek některých oblastí ve střední a západní části kraje je jejich nevyhovující napojení na nadřazenou silniční síť a s tím spojená stížená vazba k jádrovému území kraje. Tato skutečnost zároveň představuje jednu z bariér jejich hospodářského rozvoje a příčinu nepříznivých charakteristik ve vývoji osídlení (úbytek obyvatelstva migrací). Z tohoto důvodu vymezují ÚAP jako jeden z problémů k řešení v rámci ÚPD kraje i ÚPD obcí požadavky na zkvalitnění dopravního propojení problémových regionů. Dopravní propojení SOB3 Jeseníky - Králický Sněžník na centrální části kraje (A1)9 Východní část Jeseníků a jejich podhůří je Politikou územního rozvoje ČR zahrnuta do republikové specifické oblasti SOB3 Jeseníky - Kralický Sněžník. Její moravskoslezská část je okrajovou, z centrální části kraje špatně dostupnou, oblastí se slabou hospodářskou základnou. Oblast se vyznačuje nízkou hustotou zalidnění, spádová centra osídlení jsou poměrně slabá a nevytváří podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí ani pro využití vysokého rekreačního potenciálu a přírodních hodnot území. Návrh ZÚR MS kraje obsahuje řadu záměrů na úpravu dílčích úseků hlavních silničních tahů spojujících tuto oblast s centrální částí kraje. Nad tento rámec přinášejí ÚAP kraje náměty na vytvoření kvalitního dopravního propojení střední, resp. severní části Jeseníků včetně Bruntálu a Krnova jako hlavních nástupních center do těchto rekreačních prostorů (I/11, I/57) oblasti v okolí vodní nádrže Slezská Harta jako prostoru s vysokým rekreačním potenciálem (I/46) homogenizací celého úseku uvedených páteřních komunikací v návaznosti na dokončované resp. připravované kapacitní dopravní spojení Ostrava – Opava (I/11, I/56). Napojení Vítkovska na přilehlé páteřní dopravní tahy (A2) Převážná část území správního obvodu ORP Vítkov je součástí specifické oblasti nadmístního významu SOB-N2 Budišovsko-Vítkovsko, jejímž určujícím znakem je absence prostorových vazeb směrem na jih a jihozápad v důsledku existence VÚ Libavá. V podmínkách MS kraje má tato specifická oblast charakter vnitřní periferie. Pokles významu oblasti, historicky podmíněný ukončením těžby nerostných surovin (rudy, pokrývačské břidlice) byl umocněn po r. 1945 vznikem vojenského újezdu Libavá. Hlavní sídelní centra (Vítkov, Budišov n.B.) mají jen slabý rozvojový potenciál m.j. i z důvodu nedostatečného napojení na nadřazenou silniční síť. Celý region je dopravně obsluhován pouze sítí silnic II. třídy s velmi proměnlivou úrovní (nepříznivý technický stav, prostorové vedení řady silničních úseků, řada úrovňových křížení s železnicí apod.).

9

Označení ve Výkresu problémů k řešení v ÚPD (1:100 000)

92


Z tohoto důvodu ÚAP kraje přebírají požadavek formulovaný návrhem ZÚR MS kraje na zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení této oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami Moravskoslezského a Olomouckého kraje: ve vztahu k centrální části MS kraje se nabízí posílení vazeb na dokončovanou dálnici D47 v ose Vítkov – Odry – MÚK Mankovice (silnice II/442). v případě Olomouckého kraje pak propojení v ose Vítkov – Budišov n. B. (II/442) - Moravský Beroun (silnice III. třídy) v návaznosti na páteřní tah silnice I/46, který v širších relacích zajišťuje vazbu Opavska na krajské město (Opava - Šternberk – Olomouc – R35, R46). Silniční napojení Osoblažska na spádová sídelní centra s využitím území Polska (A3) Oblast Osoblažského výběžku (správní obvod POÚ Osoblaha) se dlouhodobě vyznačuje extrémně slabou ekonomickou základnou a s tím souvisejícími nepříznivými hodnotami většiny základních socioekonomických a sociodemografických charakteristik. Z výsledků vyhodnocení dostupnosti dálniční a silniční sítě je patrné, že většina obcí v této oblasti vykazuje nejen nedostačující dostupnost nadřazené silniční sítě, zajišťující vazbu k jádrovému území kraje, ale také velmi špatnou dostupnost nejbližších spádových center (Krnov, Opava). Z těchto skutečností se odvíjí námět na nové silniční propojení Osoblažska a Krnova přes území Polska v ose Osoblaha – Bohušov – Krnov s možným využitím silnice I. třídy Krnov – Głubczyce v úseku Mokre (Polsko) - Pietrowice - Krnov. Pro posílení vazeb na centrální část MS kraje lze doporučit k prověření spojení v ose Osoblaha – Głubczyce – Włodzienin – Opava. Prověření těchto námětů je podmíněno koordinací se zástupci polské strany. Silnou stránkou těchto námětů je poměrně hustá silniční a cestní síť na obou stranách státní hranice. Slabinou české příhraniční části je velmi špatný technický stav většiny těchto komunikací.

Železniční síť V rámci železniční sítě vymezují ÚAP náměty k prověření možností propojení regionální železniční sítě ČR a Polska (Opava – Pilscz, resp. Chuchelná – Krzanowice) a přeshraniční prodloužení koncové úzkorozchodné trati Třemešná – Osoblaha ve spojení Osoblaha – Raclawice Šlaskie, variantně Osoblaha – Scyborzice Male. Železniční propojení Opava – Pilscz Námětem k prověření je nová jednokolejná trať, navazující v žst. Opava, východ na celostátní tratě č. 310 Opava, východ – Olomouc, č. 321 Český Těšín – Havířov – Ostrava – Opava, východ a dále na regionální tratě č. 314 Opava, východ - Jakartovice, č. 315 Opava, východ – Hradec nad Moravicí a č. 318 Opava, východ – Hlučín. Námět nebyl dosud podrobněji prověřen. Vyžaduje v koordinaci se zástupci polské strany prověření z hlediska územních nároků a dopadů, dopravní účinnosti ve vztahu ke každodenní i rekreační využitelnosti i reálnosti z hlediska provozně ekonomického i provozně technologického. Hlavní přínosy (příležitosti) tohoto námětu spočívají v těchto aspektech:

93


posílení prostorových vazeb a zpřístupnění významného sídelního centra Opavy ve směru od Polska, provázání kolejového systému na česko-polské hranici jako podpora pro rozvoj každodenní i rekreační dopravy v okrajových, hospodářsky oslabených oblastech na obou stranách hranice, zpřístupnění rekreační oblasti údolí Moravice (Hradec nad Moravicí) v návaznosti na koncovou regionální železniční trať č. 315 Železniční propojení Chuchelná – Krzanowice Námět je založen na možnosti propojení koncové trati č. 318 (Opava -) Kravaře – Chuchelná s koncovou tratí na polské straně Krzanowice – Raciborz novou jednokolejnou železniční tratí. Námět nebyl dosud podrobněji prověřen. Vyžaduje v koordinaci se zástupci polské strany prověření z hlediska územních nároků a dopadů, dopravní účinnosti ve vztahu ke každodenní i rekreační využitelnosti i reálnosti z hlediska provozně ekonomického i provozně technologického. Pozitivní příležitosti tohoto námětu spočívají v: možnosti železničního propojení významných sídelních center česko-polského příhraničí v ose Opava – Raciborz, provázání kolejového systému na česko-polské hranici jako podpora pro rozvoj každodenní i rekreační dopravy v okrajových, hospodářsky oslabených oblastech na obou stranách hranice. Prodloužení úzkorozchodné trati Osoblaha - Raclawice Šlaskie / Scyborzice Male Námět navazuje na již realizované a připravované aktivity na koncové „osoblažské“ úzkorozchodné trati č. 298 Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, jejímž provozovatelem jsou Slezské zemské dráhy. Známé záměry jsou orientovány na rozšíření provozu a navýšení kapacity tratě především pro rekreační využití jako součást aktivit, jejichž cílem je ekonomické oživení Osoblažska rozvojem cestovního ruchu, založeným na zpřístupnění a využívání přírodních a kulturně historických atraktivit tohoto prostoru. Námět nebyl dosud podrobněji prověřen. Vyžaduje v koordinaci se zástupci polské strany prověření z hlediska územních nároků a dopadů i provozně technologických podmínek s možností napojení na kolejový systém Polska. Z hlediska současného uspořádání železniční sítě na české a polské straně státní hranice lze uvažovat o prověření 2 variant možného propojení a to ve spojení Osoblaha - Raclawice Šlaskie, resp. Osoblaha - Scyborzice Male. Z hlediska využitelnosti a napojení na kolejový systém Polska se jeví spojení Osoblaha Raclawice Šlaskie jako příznivější, protože navazuje na železniční uzel s možností napojení do více směrů. Za hlavní možné přínosy případné realizace tohoto námětu lze považovat: vytvoření podmínek a předpokladů pro posílení atraktivity a vyšší využitelnosti úzkorozchodné trati s přesahem na polské území, provázání kolejového systému na česko-polské hranici jako podpora pro rozvoj každodenní i rekreační dopravy v okrajové, hospodářsky oslabené oblasti Osoblažska a přilehlé části Polska.

94


KANALIZACE A ČOV V Moravskoslezském kraji je úroveň odvádění a likvidování odpadních vod situace nevyhovující. Podíl připojených obyvatel na kanalizaci z celkového počtu obyvatel je nižší než průměr ČR. Obdobně nevyhovující (pod průměrem ČR) je stav v čištění odpadních vod. Příležitostí k řešení tohoto problému je implementace směrnice Rady ES č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. ÚAP kraje evidují jako problém s možnou potřebou řešení v rámci ÚPD obcí tyto „aglomerace“ s více jak 2 000 EO10: bez ČOV vyhovující požadavkům nařízení vlády č. 61/2003 Sb v platném znění s méně než 85% EO napojenými na kanalizaci dosud není zahájena příprava realizace není předpoklad dokončení do r. 2010

Přehled aglomerací MS kraje s více jak 2 000 EO s potřebou vyřešení odkanalizování a čištění odpadních vod (2008) (Dle směrnice Rady č. 912/271/ES)

Číslo aglomerace

Název aglomerace

Celkem EO v aglomeraci (2008)

napojení na kanalizaci

ČOV vyhovuje ANO*/ NE

Probíhá příprava na realizaci akce ANO**/NE

%

214

Orlová

37 271

70,7

ANO

NE

234

Vítkov

8 906

80,2

NE

NE

185

Dolní Lutyně

4 155

26,8

ANO

NE

191

Hať

2 881

0,0

NE

NE

223

Raškovice

2 750

50,8

ANO

NE

182

Dětmarovice

2 440

35,2

NE

NE

231

Trojanovice

2 235

40,7

ANO

NE

CELKEM EO

60 638

* ČOV je dostatečně kapacitní a splňuje NV 61/03 Sb. v platném znění

ÚZEMÍ OVLIVNĚNÉ DŮLNÍ ČINNOSTÍ (KARVINSKO) Území je vymezeno na základě pokladů OKD a.s. a v podstatě představuje „jádrovou část“ specifické oblasti republikového významu SOB4 Karvinsko ve vymezení dle návrhu ZÚR MS kraje (09/2008). Určujícím znakem tohoto území je vysoká zátěž území těžbou a úpravou uhlí11 (poklesové kotliny, odvaly, odkaliště), koncentrace zařízení a koridorů energetické infrastruktury a s tím související snížená kvalita životního prostředí (ovzduší, krajina).

10 11

EO – ekvivalentní obyvatel Viz kartogram č. 4

95


Karvinská část ostravsko-karvinského revíru zůstane ve známém výhledu nejvýznamnějším zdrojem černého uhlí v rámci ČR, takže toto území bude i v budoucnu těmito aktivitami významně ovlivněno. Pro stabilizaci, ochranu a rozvoj ostatních funkcí v tomto území je nezbytná koordinace těžebních aktivit s ostatními zájmy na využití území v rámci ÚP dotčených obcí. Dlouhodobým cílem, odvislým od postupného dotěžování využitelných zásob a od celkové pozice černého uhlí v rámci palivoenergetické základny ČR je komplexní revitalizace území nejvíce dotčeného těžbou černého uhlí t zn. prostrou Karviná (k.ú. Doly, Louky) – Doubrava – Orlová (k.ú. Lazy) – Havířov (k.ú. Dolní Suchá, prostřední Suchá) – Hor. Suchá – Stonava. V těchto souvislostech bude úkolem ÚPD hledat řešení založené na polyfunkčním využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území a začlenění hodnotných přírodními prvků vzniklými přirozenou sukcesí do systému veřejné zeleně.

96


Seznam zkratek AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

As

Arsen

BaP

Benzo(a)pyren

BRKO

Biologicky rozložitelné komunální odpad

BZN

Benzen

CBM

metan vázaný na uhelnou sloj, slojový metan (coal – bads – metan)

CD

Cenzová domácnost

ČD

České dráhy

CZT

Centrální zásobování teplem

ČGS

Česká geologická služba

ČHMÚ

Český hydrometeorologický úřad

ČOV

Čistička odpadních vod

ČSÚ

Český statistický úřad

ČZÚK

Český úřad zeměměřičský a katastrální

D-O-L

Dunaj – Odra - Labe (průplavní spojení)

DP

Dobývací prostor

DT

Dílčí téma

EAO

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

EDĚ

Elektrárna Dětmarovice

EO

Ekvivalentní obyvatel

EVL

Evropsky významná lokalita (Natura 2000)

ETB

Elektrárna Třebovice

FSC

Forest Stewardship Council

HTO

Hlavní tematická oblast

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHLÚ

Chráněné ložiskové území

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

ICZ

Identifikační číslo zroje

ISOH

Informační systém odpadového hospodářství

k.ú.

katastrální území

KES

Koeficient ekologické stability

KO

Komunální odpad

KPZ

Krajinná památková zóna

kV

Kilovolt

kW

Kilowat

kWh

Kilowathodina

LAPV

Lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod

LHO

Lesní hospodářské osnovy

LHP

Lesní hospodářský plán

97


LVS

Lesní vegetační stupeň

MPR

Městská památková rezervace

MPZ

Městská památková zóna

MSK

Moravskoslezský kraj

MW

Megavat

MWh

Megawathodina

MZCHÚ

Maloplošné zvláště chráněné území přírody

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NOX

Oxidy dusíku

NPP

Národní přírodní památka (MZCHÚ)

NPR

Národní přírodní rezervace (MZCHÚ)

NRBc

Nadregionální biocentrum (ÚSES)

NRBk

Nadregionální biokoridor (ÚSES)

OBÚ

Obvodní báňský úřad

OKD

Ostravsko karvinské doly

OP

Ochranné pásmo

OOV

Ostravská oblastní vodovod

OPRL

Oblastní plán rozvoje lesů

OŽPZe

Odbor životního prostředí a zemědělství

PEFC

Program for the Endorsement of Forest Certification Schemes

PLO

Přírodní lesní oblast

PLZ

Přírodní léčivý zdroj

PM10

Poletavý prach

POH

Plán odpadového hospodářství

PP

Přírodní památka (MZCHÚ)

PR

Přírodní rezervace (MZCHÚ)

PRVKUK

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

PÚR

Politika územního rozvoje

PZP

Podzemní zásobník plynu

RBc

Regionální biocentrum (ÚSES)

RBk

Regionální biokoridor (ÚSES)

RKC

Rekreační krajinný celek

RUR

Rozbor udržitelného rozvoje

RZM 50

Rastrová základní mapa v měřítku 1:50 000

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SO2

Oxid siřičitý

SV

Skupinový vodovod

SZ

Stavební zákon

SŽDC

Správa železniční dopravní cesty

TTP

Trvalé travní porosty

TZL

Tuhé znečišťující látky

98


TŽK

Tranzitní železniční koridor

ÚAP

Územně analytické podklady

ÚHÚL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

ÚP / ÚP O

Územní plán obce

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚPN VÚC

Územní plán velkého územního celku

UR

Udržitelný rozvoj

ÚSES

Územní systém ekologické stability

ÚTOK LDF MZLU

Ústav tvorby a ochrany krajiny Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické university v Brně

VE

Větrná elektrárna

VPD

Vzletová a přistávací dráha

VPR

Vesnická památková rezervace

VPZ

Vesnická památková zóna

VTL

Vysokotlaký (plynovod)

VÚ

Vojenský újezd

VVN

Velmi vysoké napěti

VVTL

Velmi vysokotlaký (plynovod)

ZÚR

Zásady územního rozvoje

žst.

Železniční stanice

žzst.

Železniční zastávka

99

Rozbor udržitelného rozvoje území

Recommend Documents