ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SO ORP MILEVSKO TEXTOVÁ ČÁST

ŘÍJEN 2008

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ORP MILEVSKA

OBSAH RURÚ:

STR.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB

137

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

203

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI

218

136


ŘÍJEN 2008

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB OBSAH ZPRACOVANÝCH TÉMAT:

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ............................................................138 VODNÍ REŽIM .......................................................................................................................142 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ........................................................................144 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY .............................................................................149 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA...........................................................................................................................................155 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ......................161 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY.....................................................................172 BYDLENÍ ..................................................................................................................................187 REKREACE ............................................................................................................................192 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ......................................................................................196 V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány.

137


ŘÍJEN 2008

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Území ORP Milevsko náleží centrální oblasti českého masivu, tvořeného moldanubickým krystalinikem v jižní části a středočeským plutonem v severní části. Horniny moldanubika se dělí na jednotvárné série a pestré série. Ty se od sebe liší mírou zastoupení jiných hornin ve formě vložek. Horniny jednotvárné série zaujímají největší plochu. Jsou tvořeny především rulami a migmatity s řídkými vložkami erlenů, krystalinických vápenců, kvarcitů a amfibolů. Horniny pestré série jsou zastoupeny ve dvou samostatných oblastech a sice v okolí Písku a Týna nad Vltavou a zasahují i do území SO ORP Milevsko. Nepřehlédnutelné zastoupení v regionu mají migmatity pozdně variské, které se řadí ke středočeskému plutonu (sevan), který do řešeného území zasahuje ze severu. Středočeský pluton je velmi složité těleso převážně granodioritového složení. Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství území, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj. Hospodaření s nerostnými surovinami bude mít v ČR, obdobně jako ve většině zemí EU, dvě základní úrovně : Státní surovinovou politiku, prováděnou obecnými legislativními a ekonomickými nástroji – na úrovni centrálních orgánů státní správy ( MPO, MŽP, MF,MMR…) Regionální (krajskou) surovinovou politiku, jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování . Území SO ORP Milevsko není bohaté na nerostná ložiska, vyskytují se zde tyto suroviny :

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. V regionu je v současné době kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu těžen pouze na jediném ložisku Vepice B. Životnost zásob je při roční produkci cca 900 m3 přibližně 140 let.

138


ŘÍJEN 2008

Stavební kámen. Těží se v ložisku Zahořany. Zdrojem stavebního kamene by se měl stát rovněž materiál z odvalů po těžbě dekoračního kamene.

Wolframové rudy. V ložisku Sepekov (Au-W zrudnění) bylo vymezeno 176 Kt W-rudy (obsah W je přibližně 1%), a dále 1160 kg Au,. V souvislosti s mírným nárůstem cen wolframu a zlata nelze vyloučit zvýšený zájem o ložiska tohoto typu. Významné prognózní zdroje zlata a wolframu představují Sepekov –Podboří (P 9327401) a Sepekov-Hodušín (Q 9327500), kde je scheelitová mineralizace vázána na metasomatity skarnového typu (obsah W kolísá od 0,5 do 1%). Zlato se v rudních polohách vyskytuje společně s mladší sulfidickou mineralizací (kovnatost se pohybuje od 1 po 5 g/t)

Zlaté rudy Zlaté rudy. Potenciálně významná ložiska zlata představují ložiska Voltýřov a Sepekov.

V současné době existují v území dobývací prostory (jev A057): Netěžené 87108500 Vladyčín

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Těžené 87111900 Vepice


87077200 Zahořany

Stavební kámen

Chráněná ložisková území (jevj A058): 7243200000 Sepekov 7181100000 Vepice 7171400000 Voltýřov 7126100000 Zahořany

Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev A059) se nevyskytují.

139


ŘÍJEN 2008

Ložiska nerostných surovin (jev A060): 312610000 Lašovice-

výhradní

Stavební kámen

317140001-5 Voltýřov

výhradní

Zlatonosná ruda

318110000 Vepice

výhradní

Kámen pro hrubou a ušlechtilou

Zahořany,

kamenickou výrobu 320460000 Vladyčín

výhradní


911330001 Voltýřov

prognózní

Zlatonosná ruda

schválené 911330002 Voltýřov

prognózní

Zlatonosná ruda

schválené 912400000 Rukáveč

prognózní

Stavební kámen

932740001 Sepekov - Podboří

prognózní

Wolframová ruda

932740002 Sepekov - Hodušín prognózní

Wolframová ruda

V území ORP Milevsko nejsou v současné době deklarovány žádné záměry na rozšiřování těžby nebo otevírání nových ložisek.

140


SILNÉ STRÁNKY o relativně nízký podíl území zasažených stávající i dřívější těžbou nerostných surovin

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY o převážnou většinu surovin je nutno dovážet

o nepředpokládá se v dohledné době otevírání nových ložisek

PŘÍLEŽITOSTI o otevření nových ložisek

HROZBY o střety zájmů těžby s ochranou životního prostředí

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o nejsou identifikovány

141


ŘÍJEN 2008

VODNÍ REŽIM

Celé území spadá do povodí Vltavy. Vltava, resp. Orlická přehradní nádrž tvoří současně přirozenou západní hranici území. S výjimkou pásma kolem Vltavy a jihozápadní části území, které odvodňuje Hrejkovický potok, odtéká většina povrchových vod do říčky Smutné, která se v Bechyni vlévá do Lužnice. Severozápadní část (Kovářovsko) je odvodňována říčkou Brzinou která se vlévá do Vltavy na území Středočeského kraje. V území se nachází větší počet rybníků převážně o velmi malé rozloze. Tyto rybníky však výrazně ovlivňují celkovou tvářnost krajiny, rybníky situované v intravilánech obcí spoluvytvářejí urbanistické hodnoty obcí. Vodní toky a vodní plochy jsou znázorněny v jevu A047.

Významné vodní toky stanovené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb. ze dne 14. prosince 2001, kterou se stanoví seznam významných vodních toků : Název toku

Číslo hyhrologického pořadí

Správce toku

Brzina

1-08-05-026

Povodí Vltavy, s.p.

Milevský potok

1-07-04-102


Smutná

1-07-04-093


Vltava

1-06-01-055


Přestože v území nejsou kromě Vltavy velké vodní toky, vznikly při povodni roku 2002 značné škody, způsobené zejména říčkou Smutnou. Záplavová území jsou znázorněna jevem A050, jejich aktivní zóna jevem A051. Aktivní zóna se rozkládá na území obcí : Milevský potok: Chyšky, Milevsko, Přeborov, Sepekov, Zhoř Smutná: Bernartice, Božetice, Sepekov, Vlksice, Zběšičky Území zvláštní povodně je znázorněno jevem A053 (Orlická vodní nádrž) Území určené k rozlivu povodní (jev A052 ) se nevyskytuje.

142


SILNÉ STRÁNKY o existence dostatečných zdrojů podzemních i povrchových vod o relativně nízký podíl obdělávaných svažitých pozemků zlepšuje retenční schopnosti půdy

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY o zdroje povrchových i podzemních vod jsou rozptýlené, neexistují zdroje s větší kapacitou o velká část odpadních vod je odváděna do vodních toků bez dostatečného čištění o stávající kanalizační systémy jsou převážně jednotné o nejsou dokončena všechna protipovodňová opatření

PŘÍLEŽITOSTI o dobré podmínky pro rozšiřování vodovodní sítě o podpora budování vodovodních a kanalizačních systémů v programových dokumentech různé úrovně o obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace vodních toků a ekosystémů

HROZBY o nedostatek finančních prostředků pro budování kanalizačních sítí a ČOV a z toho vyplývající nedodržení platnosti výjimek na vypouštění odpadních vod o riziko lokálních povodní o zvyšování podílu dešťových vod v jednotných kanalizačních systémech nad kapacitní možnosti ČOV

o budování nových vodních nádrží pro zlepšení retenčních schopností krajiny

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o posilovat retenční schopnost krajiny, dbát na nenarušení podzemních i povrchových vodních zdrojů o realizovat všechna potřebná protipovodňová opatření

143


ŘÍJEN 2008

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ovzduší Jihočeský kraj patří v celorepublikovém měřítku mezi kraje s nejnižším znečištěním životního prostředí, přičemž v rámci kraje je hodnocení ORP neutrální (31). Na území ORP Milevsko nebyly ve Věstníku MŽP z dubna 2008 vyhlášeny žádné vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Došlo pouze k překročení cílových limitů BaP (cílové limity k 31.12.2012) což je problém vyvolaný zejména nárůstem dopravy. V současné době všeobecně platí tendence snižování podílu škodlivin od velkých

(zpravidla

průmyslových

znečišťovatelů)

a

naopak

nárůstu

podílu

domácností a zejména automobilové dopravy. Na území ORP Milevsko nejsou zařízení pro průběžné monitorování znečištění ovzduší, konkrétní hodnoty znečištění se ve všech pramenech udávají pouze pro okres Písek. V samotném území je pouze jediný velký znečišťovatel ovzduší ZVVZ Milevsko, jehož podíl na celkových emisích v Jihočeském kraji kraji činí okolo 2%. Přitom v celokrajském měřítku se na znečišťování podílejí nejvýznamněji (26): o na produkci tuhých látek skupina malých zdrojů (domácnosti) a doprava o na produkci oxidu siřičitého velké zdroje (průmyslové) a malé zdroje o na produkci oxidu uhelnatého doprava a malé zdroje o na produkci oxidů dusíku doprava a velké zdroje (mimo území ORP Milevsko) o na produkci těkavých organických látek spotřeba rozpouštědel a doprava K největšímu znečištění ovzduší dochází tedy jednak v místech koncentrovaného osídlení (mimo město Milevsko, kde značná část bytů je vytápěna z centrálního zdroje), jednak v místech nejhustší automobilové dopravy, zejména v místech průtahů nejzatíženějších komunikací zastavěnými územími obcí. Znečištění ovzduší v posledních letech negativně ovlivňuje nárůst cen energií, který vede domácnosti k používání méně kvalitních paliv pro vytápění a ke spalování odpadků. Toto není problém pouze ORP Milevsko a je nutné jej řešit v rámci celostátní koncepce. Ke snížení emisí z automobilové dopravy přispěje vybudování obchvatů obcí na silnicích I. a II.třídy.

144


ŘÍJEN 2008

Hluk V území se nevyskytují žádné velké bodové zdroje hluku. Prakticky jediným zdrojem venkovního hluku je automobilová doprava a provoz zemědělských strojů. Zatížení životního prostředí hlukem se tedy soustřeďuje v okolí nejzatíženějších komunikací a v centrech největších obcí. Významně jsou hlukem zatíženy následující lokality: o centrum města Milevska, zejména v okolí silnice II/105 o průtah silnice I/19 Hrejkovicemi o průtah silnice I/29 Bernarticemi o průtah silnice I/29 Srlínem o průtah silnice II/105 Veselíčkem o průtah silnice II/121 Chyškami o část Sepekova v okolí nádraží a silnice I/19

Čistota vod Vltava, jako jediný sledovaný vodní tok je v úseku, kde tvoří západní hranici území ORP Milevsko zařazena do III. třídy jakosti . V území existuje 5 registrovaných bodových zdrojů znečištění vod (31), kterými jsou největší obce : Chyšky, Bernartice, Kovářov, Milevsko a Sepekov. Neregistrovaných menších zdrojů znečištění je ovšem podstatně více, protože na převážné části zdrojů odpadních vod nejsou zatím vybudovány ČOV. Významným zdrojem znečištění je splach z orné půdy, kterým se do vodních toků dostávají zejména dusičnany. Příznivě v tomto směru působí vysoký podíl trvalých travních porostů, které mají vyšší retenční schopnost. Splach z orné půdy lze snížit rozdělením obdělávaných ploch na menší části, obnovou nelesní zeleně (remízky, stromořadí apod.) a způsobem obdělávání (orba po vrstevnici).

Radonové riziko

Jak je patrné z mapy radonového rizika ČR, vydané Státním ústavem radiační ochrany, území ORP Milevsko patří v České republice mezi nejohroženější

145


ŘÍJEN 2008

Je určitým paradoxem, že vůbec největšímu ozáření obyvatelstva, způsobenému radonem v ovzduší budov, začala být věnována pozornost teprve na přelomu 70. a 80. let. V některých rodinných domech v České republice byly nalezeny dokonce tak vysoké úrovně radonu pronikajícího z geologického podloží, že jeho koncentrace převyšují více než 10x mezní hodnoty koncentrací radonu v uranových dolech a odpovídající každoroční dávky obyvatelům těchto domů jsou na úrovni více než stonásobku průměrné dávky obyvatelstvu. Celkem 65% území ORP Milevsko spadá do oblasti s výskytem radonu (31). Mimo oblast s výskytem radonu leží pouze jihovýchodní část území s obcemi Bernartice, Borovany, Křižanov, Sepekov, Stehlovice, Veselíčko a Zběšičky. Základní a současně nejvyšší právní normou ve výše uvedené problematice je platný zákon č. 13/2002 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve kterém je uvedeno: dle §6, odst. 4, atomového zákona 13/2002 Sb., a ve znění dalších předpisů:„Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi 146


ŘÍJEN 2008

(odkaz na vyhlášku MMR, kde jsou definovány obytné a pobytové místnosti) nebo žádá o stavební povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu na pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení.…“. Ve výše uvedeném paragrafu je zřetelně specifikováno, že buď projektant nebo investor-stavebník, případně jeho zástupce musí předložit stavebnímu úřadu protokol o stanovení radonového indexu pozemku. Dále je zde nařízeno, že v případě stanoveného středního nebo vysokého radonového indexu pozemku musí být stavba s obytnými nebo pobytovými místnostmi (specifikuje stavební vyhláška MMR)

chráněna proti pronikání radonu z podloží a podmínky pro provedení

preventivních protiradonových opatření stanoví stavební úřad (jinak řečeno je určeno, kdo rozhodne, která stavba a jak musí být chráněna proti radonu, a kde je to uvedené v rozhodnutí o umístění stavby, tj. tím vším je dotčen a zodpovědnost za výše uvedené má místně příslušný stavební úřad, zde úřad rozhodl a tedy musí logicky zkontrolovat dodržení podmínek svého rozhodnutí.

147


SILNÉ STRÁNKY

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY

o na území ORP Milevsko nebyly ve Věstníku MŽP z dubna 2008 vyhlášeny žádné vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

o na celém území je překračován cílový limit pro přízemní ozón o velká část území spadá do oblasti radonového rizika

o vysoký podíl separace komunálního odpadu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o podpora využívání úsporných nekonvenčních způsobů vytápění jako jsou tepelná čerpadla a kogenerační jednotky o při schvalování projektové dokumentace budov podporovat návrhy s lepšími než předepsanými parametry tepelné prostupnosti

o nárůst emisí z automobilové dopravy o nárůst emisí z malých zdrojů (REZZO3) o používání nekvalitních paliv a spalování odpadu v domácích topeništích

o zlepšení čistoty vod budováním ČOV o odstraněním úseků silnic, omezujících plynulost dopravy snížit tvorbu emisí

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o opatření pro omezení radonového rizika o vytvořit podmínky pro využití bioodpadu o koncepčně řešit lokální vytápění s cílem minimalizace emisí o nutná opatření pro omezení vlivu automobilové dopravy na životní prostředí

148


ŘÍJEN 2008

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Koeficient ekologické stability Významným kriteriem pro hodnocení stavu krajiny je koeficient ekologické stability (KES). KES je číslo, udávající poměr mezi plochami stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v území. Hodnota KES pro Jihočeský kraj podle údajů za rok 2007 (31) činí 1,45, což je třetí nejvyšší hodnota v ČR. Hodnota KES pro ORP Milevsko činí 0,99. Jednotlivá katastrální území lze rozdělit do následujících skupin (12) : KES menší než 0,1

Území maximálně narušené, ekologické funkce jsou trvale nahrazovány technickými zásahy

V území ORP Milevsko se nevyskytuje

KES 0,1 – 0,3

Území nadprůměrně využívané, KÚ Jestřebice, Kovářov, přírodní struktury zřetelně Pechova Lhota, Popovec, narušené, ekologické funkce Radvánov, Vesec, Veselíčko zpravidla nahrazovány technickými zásahy

KES 0,3 -1

Území intenzivně využívané Převážná část katastrálních (zejména zemědělskou území velkovýrobou), s labilními agroekosystémy, s vysokými vklady dodatkové energie

KES 1-3

Vcelku vyvážená krajina, technické objekty v relativním souladu s přírodními strukturami, s nižší potřebou energomateriálních vkladů

KÚ Hanov, Hrazany, Chrást, Jetětice, Jickovice, Klisín, Kostelec nad Vltavou, Květuš, Líšnice, Něžovice, Nosefín, Okrouhlá, Podchýšská Lhota, Přilepov, Radihošť, Rukáveč, Srlín, Střítež, Velká, Vladyčín, Vůsí, Zahrádka, Zálší, Zběšice

KES větší než 3

Krajina relativně přírodní, ekologicky stabilní

KÚ Dobrá Voda, Držkrajov, Květov, Mezný, Sobědraž, Žebrákov 149


ŘÍJEN 2008

Koeficient ekologické stability pro území jednotlivých obcí je znázorněn kartogramem:

ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a biodiverzity.

150


ŘÍJEN 2008

Na území ORP Milevsko jsou obsaženy tyto prvky ÚSES ( jev A022): Nadregionální biokoridory NBK 020

Štěchovice – Hlubocká KÚ Jetětice obora

NBK 036

Štěchovice – Hlubocká KÚ Chrást, Kostelec nad Vltavou obora

NBK 039

Štěchovice – Hlubocká KÚ Jickovice, Kučeř, Vůsí obora

NBK 058

Štěchovice – Hlubocká KÚ Chrást, Kostelec nad Vltavou obora

NBK 065

Štěchovice – Hlubocká KÚ Jetětice obora

NBK 075

Štěchovice – Hlubocká KÚ Jickovice, Kučeř, Vůsí obora

NBK 086

Štěchovice – Hlubocká KÚ Jickovice obora

NBK 111

Štěchovice – Hlubocká KÚ Jickovice obora

Regionální biokoridory RBK 114 Šumava - Spálená

KÚ

Branišovice,

Březí,

Hrazany,

Klisín,

Něžovice, Přeborov

RBK 146 Rukávečská

obora

- KÚ Hrejkovice, Milevsko, Osek, Zbelítov

Spálená RBK 181 Kopaniny – Rukávečská KÚ Jetětice, Vůsí obora Regionální biocentra RBC

Rukávečská obora

KÚ Jetětice, Květov, Rukáveč, Vůsí

Poluška

KÚ Zahrádka

Chomouty

KÚ Jickovice, Kostelec nad Vltavou, Sobědraž

010 RBC 018 RBC

151


ŘÍJEN 2008

036 RBC

Žíkov

KÚ Chrást

Spálená

KÚ Milevsko, Něžovice

Strážka

KÚ Jickovice

Šumava

KÚ Hrazany

114 RBC 117 RBC 135 RBC 137

Významné krajinné prvky § 3, písm. b) zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů definuje: „Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability“ Významné krajinné prvky na území ORP Milevsko ( jev 023) mimo VKP ze zákona: Svatý Jan

Obec Květov

Chráněná území Národní přírodní rezervace na území ORP Milevsko (jev 027): Bachmač

Jickovice

Boukal

Milevsko

Dehetník

Sepekov

Kněz u Hrazan

Hrazany

Rukávečská obora

Květov

Smutný

Sepekov

Sobědražský

Milevsko

prales

Přírodní parky na území ORP Milevsko (jev A030) : Jistebnická

Chyšky, Přeštěnice, Vlksice, Zhoř

vrchovina 152


Plziny

ŘÍJEN 2008

Borovany

Přírodní památky na území ORP Milevsko (jev A031)- v počtu 8 jsou vyznačeny ve stejnojmenné datové vrstvě.

Památné stromy na území ORP Milevsko (jev A032)- v počtu 22 jsou vyznačeny ve stejnojmenné datové vrstvě.

Oblasti NATURA 2000 evropsky významná lokalita (jev A034) na území ORP Milevsko: Boukal

Milevsko

Lom Skalka u Sepekova Sepekov

Oblasti NATURA 2000 ptačí oblast (jev A035) se rozkládají kolem Orlické přehradní nádrže na území obcí : Branice, Jetětice, Jickovice, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kučeř, Květov, Stehlovice a Osek.

Místa krajinného rázu (jev A018) a oblasti krajinného rázu (jev A017) se v současné době zpracovávají na celokrajské úrovni.

153


SILNÉ STRÁNKY

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY

o vysoký podíl území se zachovanou přírodní a krajinnou hodnotou

o vysoký podíl orné půdy v části území, zejména na jihovýchodě

o minimum staveb narušujících krajinný ráz o sídelní struktura převážně rozptýlená

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o obnova a rozšiřování nelesní zeleně (remízky, aleje apod.) o revitalizace vodních toků o další rozšiřování ÚSES

o střety se zájmy vlastníků pozemků, snaha o výstavbu obytných a rekreačních objektů „na zelené louce“ o nárůst rozsahu neobdělávaných nebo jinak nevyužívaných pozemků

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o zabránit další urbanizaci volné krajiny o zabránit narušení rázu krajiny novou výstavbou

154


ŘÍJEN 2008

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zemědělský půdní fond Půda patří mezi nejcennější hodnoty přírody, Teprve od doby, kdy začal člověk pěstovat kulturní rostliny a domestikoval domácí zvířata, vzniká půda v té formě, jak ji chápeme nyní, tedy především jako prostředek pro obstarávání potravy. Zemědělská – tedy obdělávaná půda – je z velké části umělý systém, který před započetím zemědělství v přírodě neexistoval. Člověk musí do tohoto polopřirozeného substrátu vkládat značné množství energie a látek, aby ho udržel stabilní a dlouhodobě produktivní. Úrodnost pudy je její schopnost poskytovat rostlinám takové životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a pudní vzduch po celé vegetační období a tak zabezpečit jejich úrodu. Je to souhrnná vlastnost, která je dána celým souborem fyzikálních, biologických a chemických charakteristik celého půdního profilu v návaznosti na stanoviště na kterém se půda nachází. Různé typy půd se vyvinuly v závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, erozních

vlivech

i

na způsobu hospodaření v uplynulých staletích. Podle

Taxonomické klasifikace systému půd ČR České zemědělské university se v území SO ORP Milevsko převážně vyskytují půdy kategorií kambisol, glejosol a organosol. Tyto typy půd se obecně vyznačují nižší úrodností, než např. černozemní půdy v oblastech intenzivní zemědělské výroby. Vlastnosti půdy, zejména orné, byly ve druhé polovině 20.století spíše negativně změněny způsobem obdělávání, zhutněním půdy používáním těžkých mechanizmů a nadměrným používáním umělých hnojiv a chemických prostředků pro ochranu rostlin.

155


ŘÍJEN 2008

Současný způsob využití půdy je patrný z následující tabulky a kartogramů :

Bernartice Borovany Božetice Branice Hrazany Hrejkovice Chyšky Jetětice Jickovice Kostelec nad Vltavou Kovářov Křižanov Kučeř Květov Milevsko Okrouhlá Osek Přeborov Přeštěnice Sepekov Stehlovice Veselíčko Vlksice Zbelítov Zběšičky Zhoř

ORP MILEVSKO

3641 637 1363 505 849 1339 3029 1375 1135 3281 5044 335 1095 1574 4230 437 529 443 978 2852 448 451 837 300 592 1212

1987 290 608 256 409 868 1108 325 377 623 2513 213 506 384 1452 144 267 272 540 1279 249 329 388 197 252 700

80,3% 85,8% 76,2% 77,8% 67,2% 80,1% 52,6% 75,8% 71,4% 56,0% 77,6% 80,7% 89,4% 82,6% 60,3% 76,2% 69,2% 84,0% 72,2% 79,6% 76,4% 92,2% 61,8% 88,7% 82,1% 74,3%

393 39 176 64 185 197 951 91 142 464 646 46 50 69 868 38 112 48 196 288 69 20 227 20 45 224

15,9% 11,5% 22,1% 19,5% 30,4% 18,2% 45,2% 21,2% 26,9% 41,7% 20,0% 17,4% 8,8% 14,8% 36,1% 20,1% 29,0% 14,8% 26,2% 17,9% 21,2% 5,6% 36,1% 9,0% 14,7% 23,8%

2474 338 798 329 609 1083 2106 429 528 1112 3237 264 566 465 2406 189 386 324 748 1606 326 357 628 222 307 942

67,9% 53,1% 58,5% 65,1% 71,7% 80,9% 69,5% 31,2% 46,5% 33,9% 64,2% 78,8% 51,7% 29,5% 56,9% 43,2% 73,0% 73,1% 76,5% 56,3% 72,8% 79,2% 75,0% 74,0% 51,9% 77,7%

Lesní půda a její podíl z celkové výměry

Zemědělská půda a její podíl z celkové výměry

Trvalé travní porosty a jejich podíl ze zemědělské půdy

Celková výměra (ha)

Orná půda a její podíl ze zemědělské půdy

Využití půdy

880 274 447 142 164 111 558 786 456 1732 1103 32 435 1028 1350 198 111 91 139 994 98 50 113 51 252 142

24,2% 43,0% 32,8% 28,1% 19,3% 8,3% 18,4% 57,2% 40,2% 52,8% 21,9% 9,6% 39,7% 65,3% 31,9% 45,3% 21,0% 20,5% 14,2% 34,9% 21,9% 11,1% 13,5% 17,0% 42,6% 11,7%

38511 16536 72,6% 5668 24,9% 22779 59,1% 11737 30,5%

Z těchto údajů celkem přirozeně vyplývá, že v souladu s polohou jednotlivých obcí a jejich geomorfologickým charakterem : o převažující podíl orné půdy mají obce na jihovýchodě území (rovinatější terén, menší nadmořská výška) o naopak největší podíl trvalých travních porostů mají obce na severu území

156


ŘÍJEN 2008

157


ŘÍJEN 2008

Ochrana zemědělského půdního fondu Ochrana půdy je definována zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Zábor půdy pro nezemědělské účely je většinou nezvratným procesem, který trvale zabraňuje využívání půdy pro zemědělské účely. Podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ patří zábory půdy mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. V území ORP Milevsko je evidováno 2862 ha zemědělské půdy I.třídy ochrany, tj. 12,55% z veškeré zemědělské půdy. Do I.třídy ochrany jsou zařazeny půdy bonitně nejcennější, které lze vyjmout ze ZPF pouze vyjímečně, převážně na záměry související

s obnovou ekologické stability krajiny, nebo liniové stavby zásadního

významu. V území ORP Milevsko je evidováno 7426 ha zemědělské půdy II.třídy ochrany, tj. 32,57% z veškeré zemědělské půdy. Do II.třídy ochrany jsou zařazeny půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Tyto půdy jsou vysoce chráněné, jen podmíněně

odnímatelné

a

s hlediska

územního

plánování

jen

podmíněně

zastavitelné. Přehled jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek je uveden v jevu A041. V minulosti, zejména v 70. a 80.letech 20.století byla na území realizována řada investičních zásahů do půdy s cílem zvýšení její produkční schopnosti, ve většině případů se jedná o meliorační úpravy. Tyto investice jsou zachyceny v jevu A 043. S odstupem několika desetiletí nelze bohužel vyčíslit jejich přínos, ani posoudit jejich funkčnost.

Pozemky určené pro plnění funkce lesa Podíl lesů na celkové rozloze území činí 30,5%, což je méně než podíl lesů na celkové rozloze Jihočeského kraje (37,41%) i celé ČR (33,59%). Podíl lesů na celkové rozloze jednotlivých obcí je znázorněn kartogramem ze kterého vyplývá, že největší podíl lesní půdy mají obce přilehlé k Vltavskému údolí. V lesní oblasti je značný podíl starších smrkových monokultur, místy jsou vytvořeny lesní komplexy s převahou listnáčů (buku, klenu, dubu), maloplošně jsou listnaté porosty zastoupeny na strmých stráních nad řekou Vltavou a jejími přítoky.

158


ŘÍJEN 2008

Z mimoprodukčních funkcí je významná funkce půdoochranná, kterou plní porosty na strmých svazích nad řekami, problematická je funkce rekreační, v okolí řek trpí porosty zvýšenou návštěvností (rozsáhlé chatové oblasti, rekreační oblast Orlické přehrady). Zdravotní stav lesních porostů je nepříznivě ovlivňován abiotickými a biotickými činiteli, kteří působí negativně na mimoprodukční funkce lesa a snižují efektivitu hospodaření v lesích. Mezi negativními činiteli existuje přímá provázanost. Náchylnost porostů ke škodám a kalamitám se zvyšuje se zastoupením nepůvodních druhů dřevin popřípadě v monokulturách.

159


SILNÉ STRÁNKY

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY

o snížení používání minerálních hnojiv a chemických prostředků po roce 1990

o zhoršené půdní a klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu

o vysoký podíl trvalých travních porostů, zvláště v severní části území

o způsob hospodaření na orné půdě ne vždy odpovídá požadavkům na ochranu ZPF a místním podmínkám

o poměrně nízký podíl svažitých pozemků orné půdy

PŘÍLEŽITOSTI o rozšiřování podílu ekologického zemědělství, současně i jako příležitost k rozvoji turistického ruchu o zalesňování pozemků nevhodných pro zemědělskou výrobu

o komplikované a nevyjasněné vlastnické vztahy

HROZBY o předpokládaný zábor ZPF pro záměry obsažené v ZÚR JČ kraje a ÚPD obcí o střety se zájmy vlastníků pozemků, snaha o výstavbu obytných a rekreačních objektů „na zelené louce“ o zvětšování rozsahu neobdělávaných a zanedbaných pozemků

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o minimalizovat zábory ZPF o revidovat a minimalizovat zastavitelná území obcí o nepřipustit zábory PUPFL s výjimkou staveb dopravní infrastruktury

160


ŘÍJEN 2008

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Železniční doprava Železniční síť je zobrazena v jevu A094. Územím prochází jediná celostátní železniční trať číslo 201 Tábor – Ražice. , která slouží jako propojení základních tratí číslo 220 na východě a tratí číslo 190 a 200 na západě Jihočeského kraje. Dopravní vytížení trati číslo 201 v současné době zdaleka nevyužívá její kapacitu. Osobní doprava je provozována 10 páry osobních vlaků denně, nákladní doprava pouze jedním párem vlaků nebo podle potřeby. V souladu s dopravní politikou ČR bude do budoucna působit snaha přesunout část dnes již neúnosné silniční dopravy zpět na železnici. Příznivé předpoklady trati číslo 201 spočívají v jejím přímém napojení na železniční koridor Praha – České Budějovice ve stanici Tábor. Nejen v ČR, ale v celé Evropě vývoj dopravy v posledních desetiletích, kdy se významná část dopravní zátěže přesunula ze železnic na silnici, vedl k prohlubování těchto problémů (5): o vyčerpání

kapacity

silniční

infrastruktury o snižování

rychlosti

a

spolehlivosti silniční dopravy o přetížená silniční síť limituje kapacitní možnosti silniční dopravy a má značný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví o železniční doprava má značné, zatím však nevyužívané rezervy v kvalitě služeb

Přesun části zbožových toků zpět na železnici je nevyhnutelný, zvýšení podílu železniční dopravy a rozvoj kombinované dopravy podporuje také Evropská komise. Cestou k tomu je budování intermodálních veřejných logistických center. Nejbližší

161


ŘÍJEN 2008

takové centrum, jehož výstavba se předpokládá v Českých Budějovicích, může výrazně ovlivnit i dopravu v regionu Milevska. Silniční doprava Dálnice a rychlostní komunikace se na území nevyskytují, ani nejsou uvažovány. Nejbližší napojení regionu na dálniční síť (již částečně provozované) je mimoúrovňové křížení silnice I/19 s dálnicí D3. Síť silnic I.třídy je znázorněna v jevu A090. Síť silnic II.třídy je znázorněna v jevu A091 Síť silnic III.třídy je znázorněna v jevu A092 Síť účelových a místních komunikací je znázorněna v jevu A093.

Územím procházejí dvě základní komunikační osy tvořené silnicemi I.třídy č.29 Písek – Tábor a číslo 19 Plzeň – Tábor. Koncepce dopravy Jihočeského kraje (8) počítá zejména se silnicí I/29 jako nositelem hlavní zátěže ve směru západ-východ a tím i odlehčením jižního spojení přes České Budějovice. Na silnici I/29 jsou nejzávažnějšími problémy, které narušují plynulost a bezpečnost dopravy a nepříznivě ovlivňují životní prostředí průtah zastavěným územím Bernartic a místní částí Bernartic Srlín. Kromě odstranění těchto nejkritičtějších míst vyžaduje silnice I/29 homogenizaci, tj. úpravu na předepsané parametry, v řadě dalších úseků. Na silnici I/19 je nejkritičtějším místem průtah Hrejkovicemi, dalším kritickým úsekem je oblast před nádražím Sepekov, kde je vjezd do Senekova přerušen křížením se železniční tratí, kde může dojít ke kolizi čekajícími na přejezdu a projíždějícími po I/19. Rovněž silnice I/19 vyžaduje homogenizaci, tj. úpravu na předepsané parametry, v řadě dalších úseků.

Severojižním směrem na tyto komunikace navazují: Silnice II.třídy číslo 102 Milešov-Kovářov-Milevsko, poměrně málo frekventovaná, uvažovaná k přeřazení do III.třídy. Silnice II.třídy číslo 105 Sedlčany – Milevsko – Týn nad Vltavou. Silnice II.třídy číslo 121 Mirotice – Milevsko – Votice. 162


ŘÍJEN 2008

Z těchto silnic silnice číslo 105 je v Koncepci dopravy Jihočeského kraje (8) zařazena mezi komunikace krajského významu a počítá se u ní se zlepšením parametrů, mimo jiné vybudováním východního obchvatu Milevska, který poslouží současně pro napojení budované průmyslové zóny a obchvatem Veselíčka. Současně je v této koncepci uvažováno s přeřazením silnice III.třídy číslo 1354 Bernartice – Bechyně do II.třídy pro posílení severojižního spojení. Rovněž na silnicích II.třídy existují problematické úseky, které omezují plynulost a bezpečnost dopravy.

Zatížení silnic I. a II.třídy: I/19 v celém území 5 – 7 tis. vozidel denně I/29 západní hranice území – Bernartice 5 – 7 tis. vozidel I/29 Bernartice – východní hranice území 3 – 5 tis. vozidel II/105 Milevsko – Bernartice 3 – 5 tis.vozidel II/105 ostatní úseky 1 – 3 tis. vozidel II/121 v celém území 1 – 3 tis. vozidel

Síť silnic III.třídy je dostatečně hustá, jejich kvalita je však převážně na velmi špatné úrovni.

Vodní doprava. Pro rekreační vodní dopravu je využívána Orlická přehradní nádrž. Koncepce dopravy Jihočeského kraje (6) počítá se splavněním Vltavy až do Českých Budějovic nejen pro turistickou, ale i nákladní přepravu do 300 tun. Zvažováno je i zařazení tohoto úseku do kategorie Va (evropská vodní cesta mezinárodního významu). Splavnění Vltavy bude znamenat významný přínos pro ekonomiku území zejména zvýšením turistické přitažlivosti regionu. Splavnění si vyžádá doplnění technického zázemí plavby, současně se počítá se zřízením přívozu Orlík.

163


ŘÍJEN 2008

Letecká doprava V území se nenacházejí žádná komerčně využívaná letiště a ani se s nimi v budoucnu nepočítá. Nejbližší veřejná vnitrostátní letiště jsou v Táboře a Bechyni, nejbližší mezinárodní veřejné letiště je v Českých Budějovicích. Ochranné pásmo letiště Tábor zasahuje na severovýchodě do území SO OPR Milevsko.

Cyklistická doprava Cyklistická doprava je integrální součástí dopravního systému a řadí se mezi nejekologičtější druhy dopravy. K odstranění její současné určité diskriminace oproti ostatním druhům dopravy je nutno odstranit současné bariéry a vytvořit podmínky pro rozvoj realizací opatření v oblasti infrastruktury, bezpečnosti cyklistů, nabídky produktů a služeb a v neposlední míře i odstraňováním předsudků. Cyklistická doprava je využívána ve dvou úrovních : 1. Turistická doprava 2. Doprava do zaměstnání a do škol

Základním směrem dalšího rozvoje cykloturistiky je budování samostatných cyklostezek, zaměřených na využití atraktivit regionu pro potřeby cestovního ruchu. V současné době prochází regionem jediná dálková trasa II.třídy číslo 31 Plzeň – Mirotice – Kučeř – Bernartice – Stádlec. Další cyklotrasy jsou zařazeny do IV.třídy : o 1152 Tyrolský dům – Milevsko o 1153 Chyšky – Sepekov – Staré Sedlo o 1154 Kostelec nad Vltavou – Kovářov – Chyšky o 1155 Sepekov – Milevsko – Kovářov o 1210 Branice – Jetětice – Červená (v návrhu) Tyto trasy jsou zatím zčásti vedeny po komunikacích společně s automobilovou dopravou, existují zde nebezpečná místa a nedostatky ve značení. Všeobecně není dostatečná nabídka služeb pro cyklisty, chybí půjčovny kol, možnost přepravy cyklobusy. atd. Rozvoj cykloturistiky je třeba svázat s rozvojem cestovního ruchu vůbec, neboť cestovní ruch v regionu Milevska zatím zdaleka nevyužívá možností regionu. Pro cyklistickou dopravu do zaměstnání a do škol je třeba vytvářet podmínky v územních plánech všech, i těch nejmenších obcí oddělováním pruhů pro cyklisty, 164


ŘÍJEN 2008

odstraněním a zabezpečením nebezpečných míst, organizací a řízením dopravy apod.

Technická infrastruktura Elektrická energie Systém zásobování území elektrickou energií je znázorněn jevy A072 a A073. Energetická koncepce Jihočeského kraje počítá se stagnací spotřeby elektrické energie v nejbližším období. V místním měřítku je třeba se zaměřit na hledání nejrůznějších cest k úsporám energie spíše drobného rozsahu. V případě návrhů na budování obnovitelných zdrojů energie (větrné, fotovoltaické elektrárny) je nutno vždy klást na první místo zájmy ochrany přírody a zachování krajinného rázu. Dosud opomíjenou cestou k úsporám energie je v plynofikovaných místech zavádění kogeneračních jednotek pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, které za dnešního stavu techniky vykazují nejlepší poměr mezi investičními náklady a uspořenými náklady na energii. Současný stav elektrifikace území je uspokojivý, kapacity zdrojů i rozvodných sítí postačují pro stávající potřebu i nejbližší budoucnost. Pro další rozvoj je počítáno s výstavbou rozvodny Staňkov v kú Sepekov, její potřeba není zatím naléhavá.

Plyn Systém zásobování území zemním plynem je znázorněn jevy A074 a A075. Na plyn jsou připojena následující sídla : Bernartice, Milevsko, Okrouhlá, Sepekov, Sepekov Líšnice, Veselíčko, Zběšičky. Podíl obyvatel zásobovaných plynem se pohybuje okolo 25%. V ÚPD obcí jsou záměry na rozšíření plynofikace do sídel v blízkosti již plynofikovaných lokalit tj.: Bernartice Svatkovice, Borovany, Branice, Křižanov, Osek, Stehlovice,Zbelítov. V severní části území zatím není reálný výhled na plynofikaci vzhledem ke značné roztříštěnosti sídelní struktury a převaze malých a velmi malých sídel. V posledních letech navíc všeobecně poklesl zájem obyvatel o zavádění plynu v důsledku rychlého růstu cen. Kapacita základní plynovodní sítě v regionu je dostatečná

165


ŘÍJEN 2008

Vodovody a kanalizace Systém zásobování vodou je znázorněn v jevu A067 a A068. Systém odvádění a čištění odpadních vod je znázorněn v jevu A069 a A070. Vodou z nadmístních i místních vodovodů je zásobováno cca 70% obyvatel. Kvalita vody z nadmístních sítí je pravidelně kontrolovaná a vyhovující, u místních sítí existují místní problémy, nejedná se však o jevy ohrožující zdraví obyvatel. Na území SO ORP Milevsko nejsou vybudovány nadobecní kanalizační systémy. S výjimkou areálu ZVVZ Milevsko jsou převážným zdrojem odpadních vod odpadní vody z domácností. Zemědělské výrobní areály mají většinou vlastní kanalizační systémy. Na kanalizaci je napojeno cca 79% obyvatel. Menší obce jsou však převážně vybaveny kanalizací, která provedením připomíná dešťovou kanalizaci a funkčně je kanalizací jednotnou. Tyto kanalizace byly budovány v průběhu 60. a 70. let v rámci

“akcí Z" zcela nahodile a nekoncepčně (mnohdy bez jakékoliv

dokumentace), cílem jejich výstavby bylo vyřešit momentální problémy obce. Při jejich výstavbě nebyly velice často dodržovány ani základní stavební postupy kanalizační trouby (převážně betonové a bez hrdel) byly ukládány do příkopů přiléhajících k místním komunikacím, na jednotlivých stokách byly vybudovány pouze v minimálním rozsahu revizní kanalizační šachty (bez ohledu na požadavky příslušných technických norem). Po technické stránce je jejich největším problémem způsob provedení - vlivem značných netěsností fungují potom tyto systémy jako vsakovací drenáž (tzn. že značné množství odpadních vod z těchto kanalizací je přímo vsakováno do podloží a ovlivňuje co do množství i do kvality podzemní vody) nebo jako odvodňovací drenáž, kterou je do místa zaústění do vodního toku eventuelně do příkopu přiváděno značné množství balastních vod. Ve skutečnosti se tedy jedná o kanalizace zcela nevyhovující pro definitivní řešení odvádění odpadních vod. Část obyvatel je do této kanalizace napojena přes septiky, zbývající část je napojena přímo do těchto kanalizací nebo do vodních toků. Menší část rodinných domků a rekreačních objektů je vybavena bezodtokými jímkami, které jsou vyváženy na zemědělské pozemky. Tyto jímky však nevyhovují ČSN 75 6081 frekvencí vyvážení ani vodotěsností. Odstraňování a zadržování znečištění se tedy nepochybně odehrává alespoň zčásti na úkor čistoty podzemních vod, resp. zvodněného prostředí v blízkosti obcí. Tato 166


ŘÍJEN 2008

skutečnost může být významná z hlediska obce, z hlediska globální ochrany povodí však nejčastěji nehraje významnou roli. Řešení bude u některých obcí ovlivněno vzájemným poměrech počtů trvale a přechodně žijících obyvatel (jedná se o obce s vysokým počtem rekreantů). V těchto případech nelze zatěžovat trvale žijící obyvatele značnými investičními a provozními náklady v průběhu celého roku, když vysoké počty rekreantů ovlivňují celkovou produkci odpadních vod a znečištění pouze po omezenou část roku. Upřednostňovat lze tedy varianty umožňující lokální způsoby likvidace odpadních vod. U přechodně žijících obyvatel potom je možná akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách a jejich následný odvoz na některou ze stávajících nebo navrhovaných čistíren odpadních vod. Naopak u větších sídel bude třeba, alespoň v nové výstavbě přistoupit k budování oddílných kanalizací nebo vhodným řešením zajistit místní retenci dešťových vod. Stav zásobování vodou a kanalizace v jednotlivých obcích a jejich částech je uveden v následující tabulce (20): Vodovody a kanalizace podle obcí a jejich částí Obec

Vodovod

Část obce Současnost

Bernartice

Bernartice

OV

Kanalizace

Záměr

Současnost

Záměr

PM

J+ČOV

PM

Bílinka

_

OB

J

ČOV Bernartice

Bojenice

_

OB

J

ČOV

Jestřebice

_

OB

J

ČOV

Kolišov

_

OB

J

ČOV

Rakov

_

OB

J

ČOV

PM

J

ČOV

OB

J

ČOV

Srlín

OV

Svatkovice

_

OB

J

ČOV

OB

J

ČOV

PM

J

Zběšice

_

Borovany

Borovany

_

Božetice

Božetice

OV _

Radihošť

_

ČOV _

_

Branice

Branice

J

ČOV

Hrazany

Dobrošov

_

_

J

ČOV

Hrazánky

_

_

J

ČOV

Hrazany

_

_

J

ČOV ČOV

Hrejkovice

VV

Klisinec

VV (část)

PM

J

Hrejkovice

VV

PM

J

_

Chlumek

Chyšky

PM

_

Níkovice

VV

PM

J

Pechova Lhota

VV

PM

J

Branišov

_

Branišovice

_

OB

J

Hněvanice

_

OB

J

Hrachov

_

Chyšky

OV

_

_ ČOV _

_

_ OB

ČOV _

_ _ _

_ J

_ ČOV

167


ŘÍJEN 2008

_

Kvašťov

_ OB

_

_

Květuš

_

Mezný

_

_

_

Nálesí

_

_

_

Nosetín

_

OB

Nová Ves

_

OB

Podchýšská Lhota

_

_

_

Radíkovy

_

_

_

Ratiboř

_

Ratibořec

_

_

_

_

Rohozov

_

_

_

_

Růžená

_

_

Vilín

_

_

_

_

J

ČOV

J

ČOV

J

Voděrady

_

_

Záluží

_

_

_ ČOV

J

OB

_

_ _ ČOV

_

J _

_ _

J

Jetětice

Jetětice

PM

J+UR

Jickovice

Jickovice

_

VV

J

Varta

_

VV

_

PM

J+ČOV

nová ČOV

J

ČOV

J

ČOV

Kostelec nad Vltavou

Kovářov

Kostelec nad Vltavou

VV

VV

ČOV _

Přílepov

_

Sobědraž

_

Zahrádka

_

_

Březí

_

_

_

_

Dobrá Voda

_

_

_

_

Kotýřina

VV

_

Hostín Chrást

_

ČOV

V Kovářov _

J

_ PM

ČOV

_ J

_

_ ČOV

_

_

Kovářov

VV

PM

J

ČOV

Lašovice

V Kovářov

PM

J

ČOV

Předbořice

VV

PM

J

ČOV

Radvánov

V Kovářov _

PM

J

Řenkov

_

Vepice

_

VV

J

Vesec

_

VV

J

Vladyčín

_

Zahořany Záluží

V Kovářov _

_ PM

ČOV _ ČOV ČOV _

J

ČOV _

_

_

_

_

Žebrákov Křižanov

Křižanov

_

VV

_

Kučeř

Kučeř

_

OV

_

Květov

Květov

_

OV

_

Vůsí

_

_

Milevsko

Dmýštice

_

_

Milevsko

_ OV

_

_

_

Klisín

_

_ ČOV

_

_ _

J

_ PM

ČOV

_ J+ČOV

_ PM

Něžovice

_

_

J

Rukáveč

_

_

J

Velká

_

OV

Okrouhlá

Okrouhlá

_

VV

Osek

Osek

_

OV

J

Přeborov

Přeborov

_

VV

J

O+ČOV

Přeštěnice

Držkrajov

PM

J

ČOV

VV _

Mlčkov

Sepekov

Přeštěnice

VV

Týnice

VV

Sepekov

OV

ČOV _

_

S+ČOV O+ČOV

_ J

PM

_ ČOV _

J _

PM

_

J

PM _

Líšnice

_

_ J+ČOV

ČOV nová ČOV

168


ŘÍJEN 2008

Zálší

_

Stehlovice

Stehlovice

_

VV

Veselíčko

Bílina

_

OV

Veselíčko

_

OV

J

Dobřemělice

_

OV

J

Klokočov

_

Střítěž

_

OV

J

ČOV

_

OV

J

ČOV

PM

J

Vlksice

Vlksice

_

_ J

O+ČOV _

_

ČOV _

Zbelítov

Zběšičky

Hánov

_

_

_

Popovec

_

_

_

Zběšičky Zhoř

OV

PM

ČOV ČOV

Zbelítov

OV

_

_

ČOV

J

_ _ PM

Blehov

_

Březí

_

_

_

_

Osletín

_

_

_

_

_

Zbislav VV

Zhoř Zkratky :

OV VV PM J S OV ČOV UR

V Zhoř

J

ČOV

V Zhoř

J

ČOV

PM

J

ČOV

oblastní nebo skupinový vodovod vlastní vodovod postupná modernizace jednotná kanalizace splašková kanalizace oddílná kanalizace čistírna odpadních vod usazovací rybník

Z tabulky vyplývá, že s výjimkou těch nejmenších sídel se předpokládá výstavba ČOV v převážné části sídel na území ORP Milevsko.

169


SILNÉ STRÁNKY o koncepční přístup orgánů samosprávy a místní správy k řešení problematiky o dostatečná síť silnic na území o vyhovující síť zásobování elektrickou energií o dostatečná kapacita pro další plynofikaci

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY o nízké využití možností železniční dopravy o na silnicích I. a II. třídy stále existují místa narušující plynulost a bezpečnost dopravy o problematická dopravní obslužnost menších a odlehlejších sídel

o v ÚPD obcí je v potřebné míře pamatováno na budování vodovodních a kanalizačních systémů o dobrá dostupnost telekomunikačních sítí

PŘÍLEŽITOSTI o zvýšení objemu kombinované dopravy železnice – silnice o řešení dopravní obslužnosti malých a odlehlých sídel podporou soukromých iniciativ o využití nekonvenčních zdrojů energie zejména pro vytápění

HROZBY o další nárůst osobní i nákladní silniční přepravy, z toho vyplývající zvýšení nároků na údržbu, zvýšení nehodovosti a zhoršování životního prostředí o nedostatek finančních prostředků pro budování kanalizačních sítí a ČOV a z toho vyplývající nedodržení platnosti výjimek na vypouštění odpadních vod o nedostatek finančních prostředků na údržbu a modernizaci silniční sítě

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o narůstající množství odpadu vyžaduje zásadní řešení o rostoucí objem silniční přepravy a nevyužívání dopravy železniční

170


ŘÍJEN 2008

o nedostatečné využívání biologicky odbouratelného odpadu o používání nekvalitních paliv, spalování komunálního odpadu o malé využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie ( tepelná čerpadla, kogenerační jednotky apod.) o průtah silnice I/19 Hrejkovicemi P1 o průtah silnice I/29 Bernarticemi P2 o průtah silnice ii/105 Milevskem P3 o průtah silnice II/105 Veselíčkem P4

171


ŘÍJEN 2008

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Sídelní struktura V území se nachází : 1 město s počtem obyvatel větším než 5000 (Milevsko) 4 obce s počtem obyvatel mezi 1000 a 5000 (Bernartice, Chyšky, Kovářov, Sepekov) 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 a 500 11 obcí s počtem obyvatel menším než 200 Ve skutečnosti je velikost jednotlivých sídel podstatně menší, protože všechny větší obce se skládají z většího počtu oddělených sídel: Bernartice z 9 sídel, přičemž samotné Bernartice mají pouze 778 obyvatel Chyšky z 20 sídel, přičemž samotné Chyšky mají pouze 469 obyvatel Kovářov ze 17 sídel, přičemž samotný Kovářov má pouze 691 obyvatel Sepekov ze 3 sídel, přičemž samotný Sepekov má 1163 obyvatel (Údaje o počtu obyvatel v roce 2001) V území se nachází řada sídel, kde počet trvale bydlících obyvatel se pohybuje v pouze v jednotkách, maximálně v desítkách. Tato malá sídla se nacházejí především v severní části území (Chýšecko, Kovářovsko) a jsou využívána převážně k přechodnému rekreačnímu bydlení. Lze předpokládat, že trend úbytku stálých obyvatel v těchto nejmenších sídlech bude pokračovat i nadále.

Sídla v území ORP Milevsko Velikost sídla 0-10 obyvatel 11-50 obyvatel 51-100 obyvatel 101-200 obyvatel 201-500 obyvatel 500-1000 obyvatel nad 1000 obyvatel

Počet

sídel 17 34 26 17 6 2 2

% počtu sídel 16,50% 33,01% 25,24% 16,50% 5,83% 1,94% 1.94%

% počtu obyvatel 0,52% 5,05% 9,98% 12,86% 10,21% 7,62% 53,76%

172


ŘÍJEN 2008

Podíl počtu sídel podle velikosti sídla 5,83%

1,94%

Velikost sídla

1,94%

16,50% 0-10 obyvatel

16,50% 11-50 obyvatel 51-100 obyvatel 101-200 obyvatel 201-500 obyvatel

33,01% 25,24%

500-1000 obyvatel nad 1000 obyvatel

Podíl počtu obyvatel podle velikosti sídla 0,52%

5,05% Ve likost sídla

9,98%

53,76%

12,86%

0-10 obyvatel 11-50 obyvatel 51-100 obyvatel 101-200 obyvatel 201-500 obyvatel

10,21% 7,62%

500-1000 obyvatel nad 1000 obyvatel

Památková péče S ohledem na bohatou historii a relativní zaostávání území v 19.století se zachovalo velké množství památkově chráněných objektů, které jedinečným způsobem dotvářejí charakter území. Kromě nich zde existuje další velké množství architektonicky cenných staveb, zejména starých vesnických stavení a drobných sakrálních staveb. Přes některé necitlivé zásahy ve druhé polovině 20.století si většina sídel zachovala i svoji původní urbanistickou hodnotu.

173


ŘÍJEN 2008

Nemovité národní kulturní památky (jev A009) Klášter premonstrátů Milevsko

č.rejstříku 310

Památková zóna (jev A006) Vesnická památková zóna Květov

č.rejstříku 2241

Zahrádka č.rejstříku 2246 Žebrákov č.rejstříku 2247 Nemovité kulturní památky (jev A008) Uvedeny v tabulce

Číslo rejstříku

Obec

Část obce

Památka

čp.

35415 / 3-2453

Bernartice

Bernartice

36609 / 3-2455

Bernartice

Bernartice

kaple sv. Floriána

41604 / 3-2452

Bernartice

Bernartice

kaple sv. Jana Nepomuckého

18773 / 3-2451

Bernartice

Bernartice

kaple sv. Rozálie

37136 / 3-2457

Bernartice

Bernartice

sloup se sochou sv. Josefa

25946 / 3-2456

Bernartice

Bernartice

smírčí kříž Cyrilometodějský I.

15267 / 3-2456

Bernartice

Bernartice

smírčí kříž Cyrilometodějský II.

14026 / 3-2454

Bernartice

Bernartice

53400 / 3-2447

Bernartice

Bernartice

čp.17

venkovská usedlost

36083 / 3-2448

Bernartice

Bernartice

čp.18

fara

30391 / 3-2446

Bernartice

Bernartice

čp.37

tvrz

20168 / 3-2450

Bernartice

Bernartice

čp.90

venkovská usedlost

52271 / 3-2449

Bernartice

Bernartice

čp.107

venkovská usedlost

52299 / 3-2804

Bernartice

Bilina

čp.18

venkovská usedlost

33849 / 3-2458

Bernartice

Bilinka

kaple

32806 / 3-2754

Bernartice

Srlín

kaple sv. Jana Nepomuckého

14376 / 3-2755

Bernartice

Srlín

boží muka Krista Trpitele

15104 / 3-2756

Bernartice

Srlín

mohylník, archeologické stopy

17187 / 3-2774

Bernartice

Svatkovice

kaplička sv. Jana Nepomuckého

10314 / 3-6065

Bernartice

Zběšice

zvonička

30962 / 3-2834

Bernartice

Zběšice

mohylník I., archeologické stopy

17700 / 3-2834

Bernartice

Zběšice

mohylník II., archeologické stopy

30618 / 3-2462

Borovany

Borovany

tvrz I., zřícenina a archeologické stopy

16430 / 3-2462

Borovany

Borovany

tvrz II., zřícenina a archeologické stopy

45126 / 3-2461

Borovany

Borovany

kaple Panny Marie

27859 / 3-2463

Borovany

Borovany

14574 / 3-2460

Borovany

Borovany

čp.67

venkovská usedlost

33942 / 3-5780

Chyšky

Branišovice

čp.3

venkovská usedlost

34954 / 3-5781

Chyšky

Branišovice

čp.4

venkovská usedlost

52337 / 3-2724

Chyšky

Branišovice

čp.12

venkovská usedlost, z toho jen: stodola

17042 / 3-2723

Chyšky

Branišovice

čp.14

venkovská usedlost, z toho jen: špýchar

36852 / 3-2529

Chyšky

Chyšky

53759 / 3-2665

Chyšky

Květuš

čp.22

venkovská usedlost

14970 / 3-2530

Chyšky

Mezný

čp.1

venkovská usedlost

Chyšky

Nosetín

Chyšky

Nosetín

čp.2


53068 / 3-2664

kostel sv. Martina

kašna


kostel sv. Prokopa

židovský hřbitov

174


11518 / 3-6121

Chyšky

Nosetín

15735 / 3-2773

Chyšky

Podchýšská Lhota

16177 / 3-2772

Chyšky

34230 / 3-2720 53690 / 3-2721

ŘÍJEN 2008

čp.10

venkovská usedlost

Podchýšská Lhota

čp.3

tvrz Tetourů z Tetova

Chyšky

Ratiboř

čp.5

venkovská usedlost

Chyšky

Ratiboř

čp.6


31670 / 3-5808

Chyšky

Ratiboř

čp.7


42118 / 3-5809

Chyšky

Ratiboř

čp.11


54155 / 3-2722

Chyšky

Ratiboř

čp.31

venkovská usedlost

40683 / 3-5810

Chyšky

Ratiboř

čp.36


25492 / 3-2539

Jetětice

Jetětice

kostel sv. Bartoloměje

31094 / 3-2540

Jickovice

Jickovice

kaplička

36583 / 3-2559

Kostelec n/V

Kostelec n/V

kostel Nanebevzetí P. Marie

35545 / 3-2563

Kostelec n/V

Kostelec n/V

boží muka

19369 / 3-2564

Kostelec n/V

Kostelec n/V

sousoší sv. Jana Nepomuckého

13921 / 3-2565

Kostelec n/V

Kostelec n/V


46055 / 3-2566

Kostelec n/V

Kostelec n/V

35082 / 3-2560

Kostelec n/V

Kostelec n/V

čp.19

špitál

45448 / 3-2561

Kostelec n/V

Kostelec n/V

čp.20

fara

14092 / 3-2562

Kostelec n/V

Kostelec n/V

čp.21

základní škola

22788 / 3-5787

Kostelec n/V

Kostelec n/V

čp.22

venkovská usedlost

30910 / 3-2571

Kostelec n/V

Zahrádka

39323 / 3-2568

Kostelec n/V

Zahrádka

čp.5

venkovská usedlost

17618 / 3-2567

Kostelec n/V

Zahrádka

čp.6

venkovská usedlost

16146 / 3-2569

Kostelec n/V

Zahrádka

čp.8

venkovská usedlost

38120 / 3-2570

Kostelec n/V

Zahrádka

čp.15

venkovská usedlost

15007 / 3-2714

Kovářov

Březí

čp.1

venkovská usedlost

46018 / 3-2715

Kovářov

Březí

čp.7

venkovská usedlost

45702 / 3-2515

Kovářov

Chrást

30393 / 3-2518

Kovářov

Chrást

41029 / 3-2516

Kovářov

Chrást

čp.15

tvrz

17767 / 3-2517

Kovářov

Chrást

čp.17

venkovská usedlost

25166 / 3-2575

Kovářov

Kovářov

kostel Všech svatých

27379 / 3-2577

Kovářov

Kovářov

socha sv. Jana Nepomuckého

14027 / 3-2576

Kovářov

Kovářov

29111 / 3-2574

Kovářov

Kovářov

čp.1

fara

25733 / 3-2572

Kovářov

Kovářov

čp.25

tvrz, zřícenina a archeologické stopy

15106 / 3-2573

Kovářov

Kovářov

čp.28


22249 / 3-2816

Kovářov

Lašovice

37336 / 3-2817

Kovářov

Lašovice

pomník obětem nacismu

15473 / 3-2702

Kovářov

Předbořice

kostel sv. Filipa a Jakuba - areál

52612 / 3-2701

Kovářov

Předbořice

46816 / 3-2578

Kovářov

Vepice

tvrz, archeologické stopy

18297 / 3-2801

Kovářov

Vesec


53016 / 3-2800

Kovářov

Vesec

čp.?

zámek Slavoňov

46484 / 3-2806

Kovářov

Vladyčín

čp.2

venkovská usedlost

27846 / 3-2805

Kovářov

Vladyčín

čp.5

venkovská usedlost

45344 / 3-2815

Kovářov

Zahořany

22413 / 3-6025

Kovářov

Zahořany

18474 / 3-2586

Křižanov

Křižanov

zvonice – kaple sv. Jana Nepomuckého

15476 / 3-2587

Křižanov

Křižanov

sloup se sochou P. Marie

47014 / 3-2589

Kučeř

Kučeř

tvrz Obrovy hory, archeologické stopy

23745 / 3-2588

Kučeř

Kučeř

kříž

31364 / 3-2594

Květov

Květov

kostel sv. Jana Křtitele a P. Marie

31924 / 3-2595

Květov

Květov

kaplička sv. Huberta

kaple


výklenková kaplička

tvrz, archeologické stopy kaplička sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava

sousoší Kalvárie

kostel Navštívení P. Marie

čp.10


boží muka čp.26

venkovská usedlost

175


ŘÍJEN 2008

36031 / 3-2591

Květov

Květov

čp.2

venkovská usedlost

24855 / 3-2592

Květov

Květov

čp.3

venkovská usedlost

17474 / 3-2593

Květov

Květov

čp.4

venkovská usedlost

34909 / 3-2590

Květov

Květov

čp.?

zámek – lovecký zámeček Tyrolský dům

27170 / 3-2613

Milevsko

Milevsko

kostel sv. Bartoloměje

46342 / 3-2610

Milevsko

Milevsko

kostel sv. Jiljí

30687 / 3-2614

Milevsko

Milevsko

kaplička P. Marie

19316 / 3-2615

Milevsko

Milevsko

kaplička sv. Jana Nepomuckého

35197 / 3-2617

Milevsko

Milevsko

pomník revoluce 1945 s kašnou

37499 / 3-5921

Milevsko

Milevsko

46998 / 3-2607

Milevsko

Milevsko

čp.1

radnice

21465 / 3-2606

Milevsko

Milevsko

čp.3

fara

52970 / 3-2608

Milevsko

Milevsko

čp.68

měšťanský dům

101738 Milevsko

Milevsko

čp.209

synagoga

102250 Milevsko

železniční most

Milevsko

čp.479

vila – soubor 6 secesních vil

39572 / 3-2609

Milevsko

Milevsko

čp.561

klášter s kostelem Navštívení Panny Marie

14701 / 3-2663

Milevsko

Něžovice

15813 / 3-2662

Milevsko

Něžovice

čp.?

zámek

37741 / 3-2799

Milevsko

Velká

16969 / 3-2796

Milevsko

Velká

čp.2

venkovská usedlost, z toho jen: dva vjezdy

38660 / 3-5814

Milevsko

Velká

čp.3

venkovská usedlost

33548 / 3-5815

Milevsko

Velká

čp.5

venkovská usedlost

28313 / 3-2797

Milevsko

Velká

čp.8

46231 / 3-2798

Milevsko

Velká

čp.20

venkovská usedlost, z toho jen: špýchar – rozebrán venkovská usedlost, z toho jen: špýchar – zbývá jen zděná část

19595 / 3-2670

Osek

Osek

16320 / 3-2784

Přeštěnice

Týnice

22546 / 3-2597

Sepekov

Líšnice

22299 / 3-2598

Sepekov

Líšnice

kříž

38244 / 3-2736

Sepekov

Sepekov

tvrz, archeologické stopy

37333 / 3-2733

Sepekov

Sepekov

kostel P. Marie

31021 / 3-2732

Sepekov

Sepekov

kostel sv. Mikuláše, zřícenina

39952 / 3-2616

Sepekov

Sepekov

židovský hřbitov

15792 / 3-5920

Sepekov

Sepekov

železniční most

18822 / 3-2735

Sepekov

Sepekov

mohylník I., archeologické stopy

37791 / 3-2735

Sepekov

Sepekov

mohylník II., archeologické stopy

27639 / 3-2735

Sepekov

Sepekov

mohylník III., archeologické stopy

23807 / 3-2735

Sepekov

Sepekov

45445 / 3-2734

Sepekov

Sepekov

39291 / 3-2802

Veselíčko

Veselíčko

kostel sv. Anny

31197 / 3-2803

Veselíčko

Veselíčko

socha sv. Erazma

29666 / 3-2803

Veselíčko

Veselíčko


18698 / 3-2771

Vlksice

Střítež

čp.8

52538 / 3-2770

Vlksice

Střítež

čp.18

venkovská usedlost, z toho jen: špýchar – zbořen

36580 / 3-2808

Vlksice

Vlksice

čp.1

tvrz

18652 / 3-2833

Zbelítov

Zbelítov

44670 / 3-2836

Zběšičky

Zběšičky

16895 / 3-2835

Zběšičky

Zběšičky

čp.18

venkovský dům

13871 / 3-2459

Zbislav

Zbislav

čp.1

venkovská usedlost

36803 / 3-2786

Zhoř

Osletín

32207 / 3-5800

Zhoř

Osletín

čp.3

venkovská usedlost, z toho jen: brána a stodola

38618 / 3-2785

Zhoř

Osletín

čp.4

venkovská usedlost

21183 / 3-2838

Zhoř

Zhoř

čp.9

venkovská usedlost, z toho jen: špýchar, vjezd

41620 / 3-2839

Zhoř

Zhoř

čp.10

venkovská usedlost

sloup se sochou P. Marie Svatohorské socha sv. Jana Nepomuckého

boží muka čp.1

venkovská usedlost kaple P. Marie

mohylník IV., archeologické stopy čp.1

fara

venkovská usedlost

kaple židovský hřbitov

kaplička

176


ŘÍJEN 2008

Území s archeologickými nálezy (jev A016) Území s archeologickými nálezy se vyskytují ve všech obcích ORP Milevsko

Obyvatelstvo Známky osídlení regionu Milevska od nejstarších dob dokazují četné archeologické nálezy počínaje starší dobou kamennou až po památky na první Slovany, datované do 8.století. Výrazným impulsem pro rozvoj regionu byl vznik premonstrátského kláštera, založeného roku 1187 Jiřím z Milevska. Následující více než dvě století byl klášter duchovním i hospodářským centrem celého regionu, který díky němu prožíval období rozkvětu a prosperity. Toto období bylo ukončeno zničením kláštera v dobách husitských. Další ranou pro region Milevska byla třicetiletá válka, ve které bylo zničeno téměř vše, co bylo v předchozích staletích vybudováno a počet obyvatel poklesl podle některých údajů na méně než polovinu. I když po skončení třicetileté války docházelo k postupné obnově, oproti jiným oblastem region zaostával a v 19. století patřil mezi nejchudší v zemi. To se odrazilo i na počtu obyvatel, který stagnoval vinou ekonomické zaostalosti, častých epidemií a v 19.století i z důvodu vystěhovalectví. Teprve konec 19. a první polovina 20.století znamenaly určitý i když pomalejší než v jiných oblastech ekonomický růst, spojený i s nárůstem počtu obyvatel. Tato tendence však byla přerušena vyhlazením poměrně početné židovské komunity v letech 2.světové války, osidlováním pohraničí po jejím skončení a násilným narušením historických struktur venkovského osídlení v době kolektivizace a zavádění zemědělské velkovýroby. Naopak v 50.letech 20.století byly v Milevsku vybudovány ZVVZ a další průmyslové závody, což ve svém důsledku vedlo ke změně charakteru regionu z téměř čistě zemědělského na průmyslově zemědělský. S hlediska demografického to znamenalo nárůst počtu obyvatel samotného města Milevska a pokles počtu obyvatel v ostatních obcích, zejména nejmenších venkovských sídlech. Není výjimkou, že v některá sídla mají počet trvalých obyvatel v řádu jednotek a slouží prakticky jen jako rekreační osady. Vývoj počtu obyvatel v některých obcích v 19. a 20.století je uveden v tabulce (Zdroj: Kuča……) 177


ŘÍJEN 2008

Vývoj počtu obyvatel v 19. a 20.století ve vybraných obcích Obec/Rok

1843

1921

1947

1991

Bernartice

849

1093

884

747

Božetice

536

635

557

378

Milevsko

2182

3192

3182

9457

Sepekov

967

1158

963

1054

Po roce 1990 dochází k úbytku obyvatel v celém regionu a téměř ve všech obcích včetně Milevska. Program rozvoje Jihočeského kraje (25) uvádí region Milevska mezi oblastmi ohroženými vysídlením. Prognóza vývoje počtu obyvatel pro léta 2006 až 2026 dochází k hodnotě poklesu -7,24% což je nejvyšší hodnota mezi ORP Jihočeského kraje. Porovnání ORP Milevsko s ostatními regiony ČR za období 2001 – 2005 znázorňuje kartogram:

178


ŘÍJEN 2008

Základní demografické údaje obcí jsou uvedeny v tabulce a znázorněny kartogramy :

-104

-0,54%

2462

12,9%

3,01% 0,36% 6,03% 0,92% -1,73% -0,97%

1,46% -2,20% -2,99% -7,96% -1,41% 3,03% -9,30% -6,29% 1,02% 0,37% -1,03% -3,92% -3,57% 0,00% 1,63%

11,9% 15,9% 15,9% 19,4% 15,1% 15,8% 12,7% 7,8%

14,6% 5,6% 8,6% 7,7% 12,0% 19,1% 17,9% 11,9% 15,8% 13,5% 11,5% 12,8% 5,9% 12,5% 8,8% 13,4%

Průměrný věk

19042 19146

14,0%

-0,35%

57 213 5 14 8 1116 13 21 16 47 182 11 25 8 42 11 38

0,00%

242 42 57 56 49 84 152 51 20

19,1%

269 82 981 259 58 22 131 31 74 19 6708 1572 39 13 82 18 97 18 199 42 948 241 60 25 137 34 102 19 250 49 90 21 177 43

20,1%

15,1%

42,2 40,7 45,4 44,8 44,5 40,7 40,1 42,2 40,3 37,3 40,9 47,5 41,1 41,7 40,8 38,9 39,3

13136 13293 3261

17,1%

41,3

269 991 62 117 77 6470 48 80 100 208 911 66 132 99 249 106 191

803 152 261 207 180 294 737 189 68

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více

-3,55%

-2,16%

843 149 260 200 183 318 756 183 68

Počet obyvatel ve věku 65 let a více

-15 21 -2 -5 -9 -133 2 -12 -9 3 5 -1 -8 -5 0 2 -1

12,3%

Počet obyvatel ve věku 15-64 let 2002

423 1442 91 167 113 9404 66 129 143 294 1341 97 204 140 337 123 285

156 27 63 49 54 69 173 36 8

2,27%

Počet obyvatel ve věku 15-64 let 2007

408 1463 89 162 104 9271 68 117 134 297 1346 96 196 135 337 125 284

Podíl obyvatel ve věku 0-14 let

28 -5 0 9 1 26 10 -5 -1

Počet obyvatel ve věku 0-14 let

1236 232 396 299 277 431 1084 289 103

Poměrný přírůstek / úbytek

1264 227 396 308 278 457 1094 284 102

Přírůstek/úbytek 2007/2002

Počet obyvatel 2002

Bernartice Borovany Božetice Branice Hrazany Hrejkovice Chyšky Jetětice Jickovice Kostelec n/V. Kovářov Křižanov Kučeř Květov Milevsko Okrouhlá Osek Přeborov Přeštěnice Sepekov Stehlovice Veselíčko Vlksice Zbelítov Zběšičky Zhoř ORP MILEVSKO


Demografické údaje

18,5% 14,4% 18,2% 17,6% 18,4% 13,9% 18,0% 19,6%

17,7% 24,7% 19,1% 18,3% 17,0% 19,1% 15,4% 13,4% 14,1% 17,9% 26,0% 17,3% 14,1% 14,5% 16,8%

42,4 41,3 37,8 40 38,9 42,7 37,7 41,8 46

nejpříznivější hodnoty nejméně příznivé hodnoty

179


ŘÍJEN 2008

180


ŘÍJEN 2008

181


ŘÍJEN 2008

Úroveň vzdělanosti

Úroveň vzdělanosti je znázorněna v tabulce, kde je srovnána úroveň vzdělanosti v ORP Milevsko, ve srovnání s celou ČR, Hlavním městem Prahou, Jihočeským krajem, ORP České Budějovice jako územím sídelního města a dvěma vybranými ORP Jihočeského kraje: ORP Tábor jako představitele vyspělého regionu, kde samotný Tábor je druhé největší město kraje ORP Blatná, kde jsou podmínky srovnatelné s ORP Milevsko. Porovnání vzdělanosti obyvatelstva Podíl obyvatel starších 15 let s nejvyšším vzděláním v procentech

Česká republika

úplným vyšším vysokobez středním základním středním s odborným školským vzdělání maturitou 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 0,4

Hlavní město Praha

14,5

28,8

30,5

5,2

18,8

0,2

Jihočeský kraj

23,5

38,7

25,1

3,3

7,8

0,4

ORP Č.Budějovice

19,6

34,8

28,7

4,1

11,2

0,2

ORP Tábor

21,9

38,0

26,5

3,5

8,9

0,2

ORP Milevsko

24,6

41,7

23,9

2,8

5,6

0,5

ORP Blatná

26,8

39,6

24,3

2,6

5,3

0,7

Vzdělanostní struktura obyvatelstva se liší mezi regiony zejména podle možnosti uplatnění osob s příslušným stupněm vzdělání. Proto je zcela logický výrazně vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v Praze oproti průměru ČR, stejně jako v ORP České Budějovice oproti průměru Jihočeského kraje. Totéž však platí i při porovnání ORP Milevsko s ORP Tábor, kde je více pracovních příležitostí pro osoby s vyšším vzděláním.

182


ŘÍJEN 2008

Občanská vybavenost

Občanská vybavenost vcelku odpovídá velikosti a významu jednotlivých obcí. Přehledně je znázorněna v následující tabulce:


ano ne ano ano ne ne ano ne ne ano ano ne ne ne ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne

ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ano ne ne ne ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne

ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ano ne ne ne ano ne ano ne ne ano ne ne ne ne ano ne

ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ano ne ne ne ano ne ne ne ne ano ne ne ne ne ano ne

Tělovýchovná a sportovní zařízení

Zdravotnická zařízení

Sociální zařízení

Ostatní školy

Základní škola

Mateřská škola

Vybavenost obcí

ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano ne ne ano ne ano ne ano ano ne ano ne ne ne ano

S pokračujícím poklesem počtu obyvatel je nutno očekávat tlaky na omezování rozsahu občanské vybavenosti.

183


ŘÍJEN 2008

Péče o seniory a zdravotně postižené Prognóza vývoje počtu obyvatel starších 65 let ve SO ORP Milevsko Věk / rok 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 - 84 85 - 89 90 - 94 přes 95

2000 917 816 639 299 183 57 10

2005 864 787 637 431 161 64 10

2010 1003 743 614 428 228 58 11

2015 1184 861 581 412 224 80 11

Celkem

2921

2913

3085

3353

Z tabulky vyplývá očekávaný nárůst počtu seniorů zejména ve vyšších věkových skupinách, kde lze předpokládat i vyšší podíl osob bezmocných a odkázaných na sociální služby. V současné době poskytují sociální služby seniorům a zdravotně postiženým občanům: o Humanika, sdružení pro výstavbu a provoz zdravotně sociálního zařízení o Farní charita Milevsko o Obec Bernartice o Obec Hrejkovice o Obec Kostelec nad Vltavou o Obec Kovářov o Obec Sepekov o Sociální služby Města Milevska o Centrum pro zdravotně postižené JČ kraje, detašované pracoviště Milevsko o Ústav sociální péče Zběšičky

K 31.12.2004 bylo k dispozici 221 míst v zařízeních pro seniory a zdravotně postižené, z toho obsazeno bylo 187. Pečovatelskou službu využívalo 223 osob, výhled pro rok 2010 je 231 osob. Přes určité zlepšení v uplynulých letech je třeba dále pokračovat ve zpřístupňování úřadů, obchodů apod. pro osoby se sníženou pohyblivostí.

184


ŘÍJEN 2008

Péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením V roce 2003 bylo evidováno : o 96 lidí, kteří se vrátili z výkonu trestu o 62 klientů kurátora pro mládež Další lidé, žijící rizikovým způsobem života (narkomani, gambleři apod.) nejsou co do počtu podchyceni. Služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením poskytují : o Arkáda, sociálně – psychologické centrum o Farní charita Veselíčko – Domov sv.Alžběty pro matku a dítě o Český sirotek o.s.

185


SILNÉ STRÁNKY o silně vyvinutý pocit sounáležitosti obyvatel s územím, vyvinutý dlouhodobě historicky

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY o trvale klesající počet obyvatel, jedná se o dlouhodobou tendenci, která v druhé polovině 20.století neplatila pouze pro město Milevsko, dnes však již platí i zde o nízký podíl osob s vyšším vzděláním, daný nedostatkem pracovních příležitostí o vysoký a stále rostoucí podíl obyvatel nad 65 let o velký podíl malých sídel (cca 75% sídel do 100 obyvatel), kde nelze počítat s rozšiřováním občanské vybavenosti a tím ani dalším rozvojem

PŘÍLEŽITOSTI o podpora vzniku pracovních míst s vyššími požadavky na kvalifikaci o vybudování systému celoživotního vzdělávání

HROZBY o vylidňování území o stárnutí obyvatel (i když ne výrazně rychlejší než v průměru ČR) a tím rostoucí nároky na zdravotnictví a sociální služby

o výstavba „startovacích“ bytů o odchod mladých lidí z regionu za vzděláním a lepšími pracovními příležitostmi

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o vytvářet podmínky pro zastavení vyklidňování, zejména vytvářením podmínek pro mladé lidi o připravit se na rostoucí podíl starších obyvatel, což bude vyžadovat netradiční řešení ve všech oblastech života o podpora takových podnikatelských aktivit, které vytvoří pracovní místa s potřebou vyšší úrovně vzdělání

186


ŘÍJEN 2008

BYDLENÍ Podrobné údaje o bytové výstavbě jsou uvedeny v jevu A116 a pro jednotlivé obce znázorněny kartogramem:

. Následující text je citací z výsledků SLDB 2001 a týká se celého okresu Písek: Podle období výstavby bylo nejvíce obydlených domů postaveno v období let 1946 – 1980 a to 40,4 %, do roku 1919 bylo postaveno 17,8 % domů, v období 1920 – 1945 to bylo rovněž 17,8 % domů. V posledních 20 letech se jedná o 13,3 % domů z let 1981 – 1990 a 9,2 % domů z let 1991 – 2001. Převládajícím stavebním materiálem jsou u rodinných domů cihly a tvárnice, u starší zástavby pak kámen nebo kombinace kámen-cihly. Po roce 1960 nastal rozmach výstavby ze stěnových panelů. Vysoké zastoupení rodinných domů způsobuje, že v trvale obydleném domovním fondu převládají domy nízkopodlažní. Domy s jedním až dvěma nadzemními podlažími tak tvořily 88,4 % trvale obydleného domovního fondu. Ve městech je těchto domů 36,4 % a v obcích okresu 51,9 % ze všech obydlených domů. Ve většině domů (70 %) připadá na 1 dům pouze 1 byt a v 20,3 % domů 2-3 byty, což je opět podmíněno vysokým podílem rodinných domů. Domy s 4-9 byty 187


ŘÍJEN 2008

tvoří 5,8 % domů a domy s 10 a více byty 3,7 % domů z celkového počtu obydlených domů. V celostátním srovnání je počet bytů na 1000 obyvatel, dokončených v letech 2001 – 2005 na příznivé úrovni :

188


ŘÍJEN 2008

Složení bytového fondu podle druhu domů je znázorněno v tabulce: Domovní a bytový fond (SLDB 2001)

Název obce

SO ORP Milevsko celkem


Trvale obydlené byty

Trvale obydlené domy

z toho rodinné domy

3 997

3 657

91,49%

7 229

384 65 97 79 79 139 286 95 38 127 427 26 53 36 1 185 25 37 44 66 372 30 66 40 86 35 80

370 65 94 72 78 135 267 92 36 122 410 26 50 34 966 23 33 44 63 355 30 61 39 83 30 79

96,35% 100,00% 96,91% 91,14% 98,73% 97,12% 93,36% 96,84% 94,74% 96,06% 96,02% 100,00% 94,34% 94,44% 81,52% 92,00% 89,19% 100,00% 95,45% 95,43% 100,00% 92,42% 97,50% 96,51% 85,71% 98,75%

485 80 142 110 93 169 382 120 41 154 557 27 63 47 3 594 27 48 48 89 515 41 79 53 128 40 97

% rodinných domů

Z tabulky vyplývá, že s výjimkou města Milevska žije cca 96% obyvatel regionu v rodinných domech. Složení bytového fondu v samotném městě Milevsku je uveden v tabulce: Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu v Milevsku 2001 Zdroj : SLDB 2001 Domy celkem Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty v tom byty v domech postavených v

1 185 3 594

v tom rodinné domy 966 1 209

bytové domy 197 2 360

ostatní budovy 22 25

189


období: do roku 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno Průměrné stáří domů v letech Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy obytných místností 2 s plochou 8 a více m

ŘÍJEN 2008

141 189 1 300 1 716 232 16 38,1

112 140 283 546 112 16 38,5

19 48 1 012 1 163 118 34,3

10 1 5 7 2 54,0

46,4

60,0

39,4

57,3

2,64

3,15

2,39

2,50

Bytová výstavba v ORP Milevsko je znázorněna v tabulce: Bytová výstavba podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Dokončené byty 2004 2 193 52 826 48 43 112 53 76 31 79 104 121 311 65 158 19 89 6

2005 1 956 18 807 227 26 103 9 63 56 48 53 56 184 51 162 81 12

2006 1 909 18 795 118 50 170 12 32 44 71 62 76 209 65 101 5 75 6

Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel 2004 3,5 3,8 5,6 1,2 2,1 2,4 2,8 4,0 0,6 2,3 4,7 2,7 3,9 3,7 6,3 1,4 5,0 0,5

2005 3,1 1,3 5,4 5,5 1,3 2,2 0,5 3,3 1,1 1,4 2,4 1,3 2,3 2,9 6,4 4,6 1,1

2006 3,0 1,3 5,3 2,9 2,5 3,6 0,6 1,7 0,9 2,1 2,8 1,7 2,6 3,7 4,0 0,4 4,3 0,5

Zrušené byty 2004 46 1 14 3 1 4 1 3 1 12 1 2 3

2005 39 1 8 2 1 2 3 2 1 3 15 1 -

2006 39 1 10 8 3 5 1 3 3 5 -

Z tabulky je patrné, že rozsah bytové výstavby je pod průměrem Jihočeského kraje a má klesající tendenci. To pochopitelně souvisí s celkovou demografickou situací v regionu.

190


SILNÉ STRÁNKY

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY

o naprostá většina bytů v rodinných domech v soukromém vlastnictví

o chybí byty pro mladé a sociálně slabé rodiny

o stáří bytového fondu na dobré úrovni

o chybí možnosti bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o výstavba „startovacích“ bytů

o vylidňování území

o vytvoření možností bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

o odchod mladých lidí z regionu za vzděláním a lepšími pracovními příležitostmi o nárůst negativních společenských jevů

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o klást důraz na obnovu stávajícího bytového fondu, minimalizovat výstavbu „na zelené louce“ o využití neobývaných a chátrajících obytných budov

191


ŘÍJEN 2008

REKREACE Cestovní ruch je velmi důležitou součástí ekonomiky i celého života Jihočeského kraje. Podle počtu návštěvníků se Jihočeský kraj v rámci ČR řadí na třetí místo za Prahu a Jihomoravský kraj. Území ORP Milevsko nepatří k nejnavštěvovanějším oblastem Jihočeského kraje, přesto i zde je velký potenciál rozvoje cestovního ruchu, který dosud není plně využíván. Ústav územního rozvoje Brno zpracoval v roce 2001 rozbor potenciálu cestovního ruchu podle ORP Jihočeského kraje

192


ŘÍJEN 2008

193


ŘÍJEN 2008

Z těchto ukazatelů vyplývá, že potenciál cestovního ruchu v ORP Milevsko patří v rámci Jihočeského kraje spíše k méně příznivým. Z dalších tabulek, které ukazují kapacitu ubytovacích zařízení v jednotlivých ORP a její vývoj v letech 2000 až 2007 navíc vyplývá, že v ORP Milevsko došlo v tomto období k poklesu ubytovacích kapacit (51). Přesto je třeba cestovní ruch považovat do budoucna za jeden z nejvýznamnějších zdrojů pracovních příležitostí í příjmů. Bude však třeba zaměřit se na nové formy jako je agroturistika, hipoturistika apod. Nelze předpokládat a s hlediska ochrany přírody ani není žádoucí budování nových velkokapacitních zařízení, těžištěm rozvoje cestovního ruchu se musí stát malá rodinná zařízení.

194


SILNÉ STRÁNKY

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY

o Orlická přehradní nádrž jako atraktivní turistická lokalita

o nedostatečná nabídka ubytovacích a dalších služeb

o přírodní a historické památky regionu

o malý podíl zařízení rodinného typu na celkové nabídce o nedostatečná propagace regionu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o vytvoření komplexní nabídky cestovního ruchu v regionu

o nekontrolovaná výstavba individuálních rekreačních objektů

o zaměření na netradiční formy jako je agroturistika, hipoturistika apod.

o stagnace cestovního ruchu v regionu

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o komplexně řešit propagaci, nabídku a celou organizaci cestovního ruchu v regionu o pro zařízení cestovního ruchu využívat rekonstruované stávající obytné a zemědělské stavby, nevyčleňovat pro ně nové plochy

195


ŘÍJEN 2008

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

Zaměstnanost Úroveň nezaměstnanosti mírně překračuje jak průměrnou hodnotu ČR, tak i Jihočeského kraje. Meziroční pokles v roce 2007 nijak výrazně nevybočuje s celostátního ani celokrajového průměru.

Nezaměstnanost ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje k 31. 12. 2007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR z toho podíl v % Uchazeči o zaměstnání

dosažitelných

žen

Míra nezaměstnanosti 1) v%

absolventů škol

zdravotně postižených

ČR Kraj celkem v tom SO ORP:

k 31. 12. 2006

k 31. 12. 2007

Index 2007/2006

6,5

5,98

0,92

16 452

91,6

55,6

5,6

19,6

5,87

4,70

0,80

436

96,1

51,4

6,0

21,6

7,84

6,11

0,78

České Budějovice

2 904

90,0

54,9

6,5

19,4

3,86

3,38

0,88

Český Krumlov

1 742

94,9

53,1

4,0

14,1

9,20

7,58

0,82

746

94,5

59,1

5,2

13,4

9,66

7,03

0,73

1 139

89,4

60,1

5,4

21,9

5,51

4,23

0,77

Kaplice

640

93,8

55,9

3,6

23,0

8,05

5,83

0,72

Milevsko

646

94,1

59,8

4,6

18,4

7,32

6,37

0,87

1 374

91,1

54,1

4,1

19,9

6,71

4,82

0,72

Prachatice

847

85,8

55,1

6,1

22,8

5,70

4,20

0,74

Soběslav

611

93,1

57,9

3,9

18,3

6,32

5,20

0,82

Strakonice

1 295

92,1

54,0

5,7

20,8

6,33

5,23

0,83

Tábor

2 026

91,9

55,7

7,1

19,3

5,54

4,52

0,82

Trhové Sviny

362

91,4

59,4

9,7

24,3

4,64

3,83

0,83

Třeboň

546

90,8

57,7

4,6

21,6

5,04

3,90

0,77

Týn nad Vltavou

322

88,8

58,4

5,6

30,1

5,63

4,18

0,74

Vimperk

399

86,5

47,9

7,3

21,1

5,00

3,95

0,79

Vodňany

417

96,4

55,4

5,3

21,3

8,03

7,34

0,91

Blatná

Dačice Jindřichův Hradec

Písek

Podprůměrná míra nezaměstnanosti (menší než 5%) je registrována v obcích : Božetice, Jetětice, Okrouhlá, Osek, Stehlovice, Veselíčko, Vlksice, Zbelítov. Nadprůměrná míra nezaměstnanosti (větší než 10%) je registrována v obcích: Branice, Jickovice, Kostelec nad Vltavou, Kučeř, Květov, Přeborov, Zběšičky.

196


ŘÍJEN 2008

Nepříznivou skutečností je existence jednoho velkého zaměstnavatele v regionu (ZVVZ) což činí zaměstnanost v regionu velmi zranitelnou. Vstup nového velkého investora do regionu lze jen ztěží předpokládat, zvláště nyní v době nastupující celosvětové hospodářské recese. Důležitá je proto podpora malých a středních podnikatelů. Hospodářská základna

V době bouřlivého rozvoje průmyslu ve druhé polovině 19. a na počátku 20.století zůstal region Milevska mimo hlavní rozvojové oblasti. Charakter regionu zůstal převážně zemědělský až do výstavby ZVVZ v padesátých letech 20.století. Současně s tím došlo v důsledku nástupu zemědělské velkovýroby k odchodu lidí ze zemědělství a tím i k vyklidňování malých venkovských sídel. V devadesátých letech v souvislosti s privatizací a obnovou soukromého podnikání nastala pozitivní diverzifikace

hospodářské

činnosti,

kterou

lze

dokumentovat

na

počtu

podnikatelských subjektů a jejich rozdělení podle oboru činnosti.

197


ŘÍJEN 2008

Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců ve správních obvodech ORP Jihočeského kraj k 31. 12. 2007 0 Blatná

1-5

6-9

10 - 19

20 - 49

50 - 99

100 249

250 1000

1000 2000

2000 5000

853

194

30

27

25

17

3

2

1

0

10 969

3 485

543

499

317

123

76

40

5

4

Český Krumlov

2 788

746

91

98

77

23

9

7

0

0

Dačice

1 087

253

40

46

40

16

2

3

1

0

Jindřichův Hradec

2 976

774

125

100

93

29

15

7

0

0

Kaplice

1 137

235

43

37

41

6

11

4

0

0

Milevsko

1 334

240

53

31

37

15

7

1

0

0

Písek

3 414

908

164

129

93

37

23

6

0

0

Prachatice

2 213

625

105

108

73

20

7

2

0

0

Soběslav

1 415

290

47

40

37

16

10

1

1

0

Strakonice

2 797

707

82

100

70

40

20

5

0

0

Tábor

5 324

1 340

209

201

150

51

33

15

0

0

Trhové Sviny

1 065

231

28

35

31

11

2

3

0

0

Třeboň

1 575

376

57

45

41

13

10

5

0

0

811

174

21

29

25

14

2

1

0

0

Vimperk

1 393

292

47

39

36

13

10

3

0

0

Vodňany

747

143

25

35

32

8

3

1

0

0

České Budějovice

Týn nad Vltavou

Největšími

hospodářskými

subjekty

na

území ORP Milevsko podle počtu

zaměstnanců jsou (41): o ZVVZ,a.s. – výroba vzduchotechnických a ekologických zařízení cca 1000 zaměstnanců o ZVVZ Enven Engineering, a.s. – inženýrská a projektová činnost cca 200 zaměstnanců o PLEAS, a.s. – výroba konfekce cca 200 zaměstnanců o Jan Polata – zámečnictví, výroba strojů a zařízení, stavební práce cca 150 zaměstnanců o Jednota, spotřební družstvo v Milevsku cca 150 zaměstnanců v celém okrese Písek o EKOKLIMA, a.s. – technická zařízení budov cca 100 zaměstnanců o BONAS, s.r.o. – doprava, obchod, služby cca 50 zaměstnanců o TOLLMI, s.r.o. – doprava, služby cca 50 zaměstnanců V současné době dominantním ekonomickým subjektem v území zůstává ZVVZ, což kromě pozitiv znamená i značnou zranitelnost celé hospodářské základny. I když postupně dochází k přesunu ekonomických aktivit do oblasti služeb, je třeba tuto tendenci stále podporovat. Perspektivy se rýsují zejména v oblasti cestovního ruchu. 198


ŘÍJEN 2008

Region Milevska má spíše zhoršené půdní i klimatické podmínky pro intenzivní produkční zemědělství. Další vývoj proto je třeba usměrňovat v souladu se Strategií udržitelného rozvoje ČR (42), kde je uloženo vládě ČR : „…v oblasti zemědělství soustavně snižovat podíl orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů. Zároveň prosazovat extenzivní principy ekologického zemědělství. Rovnováhou mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi zemědělství zajišťovat kulturní krajinu. Nevyužívaným a z tohoto hlediska neperspektivním částem zemědělské půdy navracet jejich ekologické funkce. „

Bernartice Borovany Božetice Branice Hrazany Hrejkovice Chyšky Jetětice Jickovice Kostelec n/V Kovářov Křižanov Kučeř Květov Milevsko Okrouhlá Osek Přeborov Přeštěnice Sepekov Stehlovice Veselíčko Vlksice Zbelítov Zběšičky Zhoř ORP MILEVSKO

1264 227 396 308 278 457 1094 284 102 408 1463 89 162 104 9271 68 117 134 297 1346 96 196 135 337 125 284 19042

228 49 82 68 63 118 246 62 34 93 352 17 54 23 2109 9 28 32 76 313 12 48 18 64 17 74 4289

18,0% 21,6% 20,7% 22,1% 22,7% 25,8% 22,5% 21,8% 33,3% 22,8% 24,1% 19,1% 33,3% 22,1% 22,7% 13,2% 23,9% 23,9% 25,6% 23,3% 12,5% 24,5% 13,3% 19,0% 13,6% 26,1% 22,5%

44 10 16 11 16 18 57 8 9 23 40 5 23 9 105 1 4 7 18 55 5 8 4 7 5 28 536

19,3% 20,4% 19,5% 16,2% 25,4% 15,3% 23,2% 12,9% 26,5% 24,7% 11,4% 29,4% 42,6% 39,1% 5,0% 11,1% 14,3% 21,9% 23,7% 17,6% 41,7% 16,7% 22,2% 10,9% 29,4% 37,8% 12,5%

67 20 34 20 21 57 99 20 10 31 155 2 15 10 715 2 13 11 29 113 3 16 5 25 3 24 1520

29,4% 40,8% 41,5% 29,4% 33,3% 48,3% 40,2% 32,3% 29,4% 33,3% 44,0% 11,8% 27,8% 43,5% 33,9% 22,2% 46,4% 34,4% 38,2% 36,1% 25,0% 33,3% 27,8% 39,1% 17,6% 32,4% 35,4%

Služby a ostatní

Průmysl, stavebnictví a doprava

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Počet podnikatelskýc h subjektů a jejich poměr k počtu obyvatel


Podnikatelské subjekty podle oboru činnosti a obcí

117 19 32 37 26 43 90 34 15 39 157 10 16 4 1289 6 11 14 29 145 4 24 9 32 9 22 2233

51,3% 38,8% 39,0% 54,4% 41,3% 36,4% 36,6% 54,8% 44,1% 41,9% 44,6% 58,8% 29,6% 17,4% 61,1% 66,7% 39,3% 43,8% 38,2% 46,3% 33,3% 50,0% 50,0% 50,0% 52,9% 29,7% 52,1%

199


ŘÍJEN 2008

200


ŘÍJEN 2008

Hospodaření obcí

TECH. INFRASTRUKTURA V % Z VÝDAJŮ

KULTURA V % Z VÝDAJŮ

DOPR. INFRASTRUKTURA V % Z VÝDAJŮ

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V % Z VÝDAJŮ

VÝDAJE

PŘÍJMY NA OBYVATELE

% z ORP

PŘÍJMY

Hospodaření obcí ORP Milevsko v roce 2007

Bernartice

20 397,97

3,18%

16,14

19 888,30

6,75%

21,71%

4,35%

8,95%

Borovany

11 058,10

1,72%

48,71

10 939,29

1,24%

81,92%

0,12%

0,00%

Božetice

5 341,40

0,83%

13,49

5 147,57

10,09%

1,27%

9,34%

0,11%

Branice

2 799,50

0,44%

9,09

2 641,05

5,13%

0,19%

9,53%

0,91%

Hrazany

2 543,04

0,40%

9,15

1 986,43

8,47%

0,43%

2,09%

0,00%

Hrejkovice

7 346,20

1,15%

16,07

6 187,41

14,37%

3,12%

5,25%

0,33%

Chyšky

10 837,05

1,69%

9,91

9 278,88

8,06%

4,72%

5,02%

0,00%

Jetětice

4 257,49

0,66%

14,99

4 084,33

7,26%

4,97%

1,84%

0,00%

Jickovice Kostelec n/V Kovářov

1 998,11

0,31%

19,59

2 253,38

5,04%

0,00%

0,65%

11,31%

5 141,62

0,80%

12,60

4 543,73

8,11%

1,81%

17,27%

0,00%

17 880,87

2,79%

12,22

17 109,57

16,35%

10,41%

6,24%

3,47%

881,06

0,14%

9,90

916,20

3,97%

0,00%

2,12%

0,00%

1 515,68

0,24%

9,36

1 485,27

4,96%

8,77%

2,78%

0,00%

1 718,21

0,27%

16,52

1 154,67

11,31%

0,19%

2,24%

1,46%

502 834,45 78,40%

54,24

495 517,41

2,56%

0,67%

2,86%

0,66%

675,15

2,29%

1,08%

0,53%

32,63%

Křižanov Kučeř Květov Milevsko Okrouhlá

571,53

0,09%

8,40

Osek

1 189,93

0,19%

10,17

898,30

4,29%

0,00%

10,04%

0,00%

Přeborov

1 289,31

0,20%

9,62

1 048,60

9,86%

0,90%

0,39%

0,00%

Přeštěnice

12 295,55

1,92%

41,40

12 601,89

0,48%

64,43%

0,22%

10,83%

Sepekov

17 888,67

2,79%

13,29

16 040,55

6,08%

4,76%

4,65%

9,09%

Stehlovice

1 223,74

0,19%

12,75

785,81

48,52%

0,00%

1,70%

0,00%

Veselíčko

2 213,33

0,35%

11,29

1 686,98

13,12%

0,21%

2,43%

1,88%

Vlksice

1 263,52

0,20%

9,36

1 220,78

11,36%

7,41%

23,67%

3,53%

Zbelítov

3 169,76

0,49%

9,41

3 344,38

9,10%

26,68%

1,09%

0,00%

Zběšičky

1 134,31

0,18%

9,07

1 026,34

5,36%

1,15%

20,92%

0,00%

Zhoř ORP MILEVSKO

2 545,80

0,40%

8,96

2 078,86

8,24%

0,12%

1,33%

14,22%

33,68

624 541,13

3,67%

4,71%

3,22%

1,50%

641 336,20

Všechny hodnoty v tis. Kč

201


SILNÉ STRÁNKY

ŘÍJEN 2008

SLABÉ STRÁNKY

o uspokojivá míra nezaměstnanosti v celostátním srovnání

o nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s vyšším vzděláním

o uspokojivý poměr mezi počtem podnikatelských subjektů a počtem obyvatel

o značná závislost na jediném velkém zaměstnavateli (ZVVZ) hrozící prudkými výkyvy v zaměstnanosti

o vysoký podíl podnikajících subjektů v oblasti služeb

o vysoký podíl osob, vyjíždějících za prací mimo ORP o nízká koupěschopná síla obyvatel, demotivující rozvoj služeb

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

o vytvářet podmínky pro diverzifikované drobné a střední podnikání

o další pokles míry vzdělanosti odchodem kvalifikovaných sil mimo ORP

o zaměřit se na obory činnosti s vysokou přidanou hodnotou a potřebou kvalifikovaných pracovníků

o celkové vylidňování regionu o zvětšování zaostávání za ekonomicky nejvyspělejšími regiony v kraji (České Budějovice, Tábor, Strakonice)

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o ekonomický přínos cestovního ruchu neodpovídá atraktivitě území o potřeba posílení diverzifikovaného malého a středního podnikání

202


ŘÍJEN 2008

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

METODIKA HODNOCENÍ Základní jednotkou hodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel území a pro příznivé životní prostředí byla zvolena obec.

Pro požadované vymezení oblastí s charakteristickými podmínkami sledovaných pilířů byly použity informace a zpracovány analýzy týkající se správních území obcí.

Vyhodnocení pilířů na úrovni správních území obcí umožňuje přehledně a odpovědně provést požadované stanovení území, ve kterých se projevuje nevyvážený stav sledovaných pilířů.

Všechny informace za územní jednotky obcí jsou zpracovány v tabulkové a kartografické formě. V případě potřeby je možné údaje hodnocení za správní území obcí podrobněji rozklíčovat s použitím podkladů týkajících se jednotlivých obcí.

Jako sledované ukazatele jednotlivých pilířů územních podmínek byly využity dále uvedené dostupné statistické údaje, převážně za rok 2007, nebo časové informační řady za léta 2001-2006. V některých případech nebyly k dispozici jiné údaje než za rok 2001 (údaje ze sčítání obyvatel). Význam, který je přikládán jednotlivým ukazatelům, byl upřesněn vyjádřením jejich váhového hodnocení.

203


ŘÍJEN 2008

Hodnocení bylo založeno na porovnání dosaženého počtu bodů posuzovaného území se zjištěným průměrem na území SO ORP. Podle výše odchylky byly jednotlivé obce roztříděny do 5 skupin a ohodnoceny: Skupina 1 – výborné hodnocení

(počet bodů…1)

Skupina 2 – velmi dobré hodnocení

(počet bodů…2)

Skupina 3 – dobré hodnocení

(počet bodů…3)

Skupina 4 – podprůměrné hodnocení

(počet bodů…4)

Skupina 5 – negativní hodnocení

(počet bodů…5)

Pro některé identifikátory bylo použito roztřídění pouze do tří kategorií, které pokrývají po dvojicích jednotlivé skupiny: Kategorie 1 – skupina 1 a 2 – výborné hodnocení (pozitivní)

(počet bodů…1)

Kategorie 2 – skupina 3 – průměrné hodnocení

(počet bodů…3)

Kategorie 3 – skupina 4 a 5 – špatné hodnocení (negativní)

(počet bodů…5)

Toto rozdělení do kategorií umožňuje určitou generalizaci podrobných hodnotících skupin a vzájemné porovnání všech výsledků v rámci hodnocení udržitelnosti rozvoje území.

204


ŘÍJEN 2008

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Pro hodnocení environmentálního pilíře byly zvoleny tyto indikátory:

Hustota obyvatel (obyv/ha) Volba tohoto ukazatele byla vedená následující úvahou: Znečištění ovzduší jako výrazný ukazatel kvality životního prostředí je čím dále tím více závislé na malých zdrojích (kde významnou roli hraje individuální vytápění domácností) a mobilní zdroje, převážně automobilová doprava. Lze usuzovat, že intenzita obou těchto faktorů je s určitým zjednodušením přímo úměrná hustotě osídlení. Vzhledem k tomuto zjednodušení byla pro tento identifikátor zvolena pouze váha 0,5. Stupnice bodů 1 – 5.

Koeficient ekologické stability Je nesporně závažným ukazatelem kvality životního prostředí, ke kterému není nutný další komentář. Hodnoty jsou převzaty z veřejné databáze ČSÚ. Váha 1. Stupnice bodů 1 – 5.

Výskyt ÚSES a chráněných přírodních útvarů a území všeho druhu Výskyt těchto jevů dokládá relativní neporušenost přírody v daném území. Hodnota je dána počtem jednotlivých jevů na území obce. Váha 1 Stupnice bodů 1 – 5.

205


ŘÍJEN 2008

Průtah silnice I. a II. třídy obcí Tento indikátor zohledňuje nesporný vliv průtahu automobilové dopravy obcí na množství emisí. V úvahu byly vzaty pouze případy, kdy silnice je vedena přímo intravilánem obce, nikoliv pouze na okraji. Tomuto indikátoru nelze přiřadit číselnou hodnotu, bylo tedy zvoleno: Průtah silnice I.třídy

5 bodů

Průtah silnice II.třídy

3 body

Ostatní obce

1 bod

Vzhledem k tomu, že vliv emisí z automobilové dopravy je zohledněn již v indikátoru „Hustota obyvatel“, byla zde rovněž zvolena váha 0,5.

206


ŘÍJEN 2008

0 1 0 0 4 0 2 3 8 4 4 0 2 4 7 0 0 1 1 5 0 0 1 0 0 1

5 4 5 5 2 5 3 3 1 2 2 5 3 2 1 5 5 4 4 2 5 5 4 5 5 4

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

5 1 1 1 1 5 3 1 1 1 3 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1

váha

hodnocení

hodnota

váha

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

hodnocení

4 2 2 3 3 5 2 1 1 1 3 5 2 1 2 1 3 4 4 2 4 5 3 5 2 4

hodnota

0,65 0,99 0,91 0,77 0,79 0,39 1,11 2,49 1,74 3,27 0,74 0,47 0,96 2,63 1,26 1,64 0,8 0,5 0,56 0,98 0,65 0,25 0,76 0,35 1,16 0,49

váha

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

hodnocení

4 4 3 5 4 4 4 2 1 1 3 3 1 1 5 1 2 3 3 5 2 5 1 5 2 2

hodnota

0,35 0,36 0,29 0,61 0,33 0,34 0,36 0,21 0,09 0,12 0,29 0,27 0,15 0,07 2,19 0,16 0,22 0,30 0,30 0,47 0,21 0,43 0,16 1,12 0,21 0,23

Průtah silnice I.a II.třídy

Chráněné lokality

KES váha

Bernartice Borovany Božetice Branice Hrazany Hrejkovice Chyšky Jetětice Jickovice Kostelec n/V Kovářov Křižanov Kučeř Květov Milevsko Okrouhlá Osek Přeborov Přeštěnice Sepekov Stehlovice Veselíčko Vlksice Zbelítov Zběšičky Zhoř

hodnocení

hodnota

hustota obyvatel

Výsledné hodnocení

Hodnocení environmentálního pilíře

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

4,5 2,8 3,0 3,7 2,5 4,8 2,8 1,8 1,0 1,3 2,7 4,0 2,0 1,3 2,3 2,3 3,2 3,3 3,3 2,3 3,5 4,7 2,7 4,3 2,8 3,2

Nejpříznivějšího hodnocení v environmentálním pilíři dosáhly obce Jickovice, Kostelec nad Vltavou a Květov. Všechny tyto obce jsou na východě území u Orlické přehradní nádrže, kde není pochyb o kvalitách životního prostředí. Nejnepříznivějšího hodnocení dosáhly obce Hrejkovice, Bernartice a Veselíčko. Jejich hodnocení je výrazně ovlivněno průtahem silnic I. a II. třídy středem obce.

207


ŘÍJEN 2008

208


ŘÍJEN 2008

PILÍŘ SOUDRŽNOSTI OBYVATEL

Pro hodnocení pilíře soudržnosti obyvatel byly zvoleny tyto indikátory : Vývoj počtu obyvatel v období 2002 – 2007 Vzhledem k ohrožení SO ORP Milevsko vyklidňováním je tento indikátor mimořádně významný, byla pro něj zvolena váha 2. Stupnice bodů 1 – 5. Podíl obyvatel nad 65 let věku Stárnutí obyvatelstva je jedním z nejzávažnějších problémů sociodemografického vývoje v celé ČR, SO ORP Milevsko není v tomto výjimkou, byla zvolena váha 2. Stupnice bodů 1 – 5. Podíl obyvatel starších 15 let s vysokoškolským vzděláním Konkrétní hodnoty nebyly zjišťovány, hodnocení je odvozeno z ÚAP Jihočeského kraje, kde již jsou jednotlivé obce rozděleny do skupin. Váha 1. Stupnice bodů 1 – 5.

Míra nezaměstnanosti Hodnoty platné ke 31.12.2007 byly převzaty z veřejné databáze ČSÚ. Váha 1. Stupnice bodů 1 – 5.

Podíl obyvatel vyjíždějících za prací mimo obec Tento indikátor je v dosti přesném přiblížení inverzní hodnotou k počtu pracovních míst, která jsou v obci k dispozici. Konkrétní hodnoty nebyly zjišťovány, hodnocení je odvozeno z ÚAP Jihočeského kraje, kde již jsou jednotlivé obce rozděleny do skupin. Váha 1. Stupnice bodů 1 – 5.

209


ŘÍJEN 2008

Vybavenost obce V každé obci byla sledována vybavenost těmito zařízeními: o mateřská škola o základní škola o střední škola o zdravotnické zařízení o sociální zařízení o sportovní zařízení přičemž každý druh zařízení byl ve sloupci hodnota počítán jako jednotka. Váha 1. Stupnice bodů 1 – 5.

210


ŘÍJEN 2008

3 3 3 2 4 3 3 4 3 3 3 4 5 4 2 3 4 4 4 2 4 2 5 4 4 3

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

8,7 6,3 4,2 13,1 6,6 7,8 9,6 3,6 18,8 11,2 6,2 5,1 11,6 13,0 5,6 4,0 1,6 11,8 6,9 5,5 1,6 2,0 1,3 2,7 13,5 6,4

3 2 1 4 2 3 3 1 5 4 2 2 4 4 2 1 1 4 2 2 1 1 1 1 4 2

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 3 4 3 3 3 2 3 3 3 1 4 3 3 1 5 4 4 4 3 4 2 4 5 2 3

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

7 1 2 2 1 2 6 1 0 1 7 1 0 0 9 0 2 0 1 9 0 1 0 0 3 1

2 4 3 3 4 3 2 4 5 4 2 4 5 5 1 5 3 5 4 1 5 4 5 5 3 4

Nejpříznivějšího hodnocení pilíře soudržnosti dosáhly obce Milevsko a Chyšky, zejména díky příznivému vývoji počtu obyvatelstva a jeho věkovému složení. Nejnepříznivějšího hodnocení dosáhly obce Květov, Křižanov, Kostelec nad Vltavou a Jickovice, což bohužel koresponduje s velmi dobrým hodnocením těchto obcí v environmentálním pilíři.

211

váha

Výsledné hodnocen í

hodnocení

hodnota

váha

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

hodnocení

5 4 1 3 3 4 1 3 5 5 3 5 4 4 2 4 2 1 1 3 5 3 1 2 2 2

váha

váha

0,191 0,185 0,144 0,182 0,176 0,184 0,139 0,180 0,196 0,201 0,177 0,247 0,191 0,183 0,170 0,191 0,154 0,134 0,141 0,179 0,260 0,173 0,141 0,145 0,168 0,151

hodnocení

hodnocení

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

hodnota

hodnota

1 4 3 1 2 1 2 4 3 4 2 4 4 5 3 1 5 5 2 2 3 5 5 3 1 3

váha

váha

0,023 -0,022 0,000 0,030 0,004 0,060 0,009 -0,017 -0,010 -0,035 0,015 -0,022 -0,030 -0,080 -0,014 0,030 -0,093 -0,063 0,010 0,004 -0,010 -0,039 -0,036 0,000 0,016 -0,004

hodnocení

hodnocení


hodnota

Hodnocení pilíře soudržnosti Vývoj Podíl počtu vyjížděPodíl Podíl Míra Vybavenost obyvatel obyvatel obyvatel jících nezaměstnanosti obce 2002 za nad 65 let VŠ 2007 prací

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2,75 3,50 2,38 2,50 2,88 2,75 2,00 3,25 4,00 4,00 2,25 4,00 4,13 4,25 2,00 3,00 3,25 3,63 2,50 2,25 3,75 3,13 3,38 3,13 2,38 2,75


ŘÍJEN 2008

212


ŘÍJEN 2008

EKONOMICKÝ PILÍŘ Pro hodnocení ekonomického pilíře byly zvoleny tyto indikátory : Počet dokončených bytů v letech 1999 – 2006 na 1000 obyvatel Počet dokončených bytů může být ovlivněn i jinými faktory než ekonomickými, proto byla zvolena váha 0,5. Stupnice bodů 1 – 5.

Podíl obyvatel vyjíždějících za prací mimo obec. Vyjíždění obyvatel za prací je známkou nedostatku atraktivních pracovních příležitostí v obci. Konkrétní hodnoty nebyly zjišťovány, hodnocení je odvozeno z ÚAP Jihočeského kraje, kde již jsou jednotlivé obce rozděleny do skupin. Váha 1. Stupnice bodů 1 – 5.

Počet podnikatelských subjektů na obyvatele. Je známkou celkové podnikatelské atmosféry v obci, případně i podpory se strany vedení obce. Váha 1. Stupnice bodů 1 – 5.

Podíl podnikatelských subjektů podnikajících ve službách. Zvyšující se podíl služeb na ekonomické aktivitě je žádoucí trend a šance pro další rozvoj regionu. Váha 1. Stupnice bodů 1 – 5.

Počet obyvatel obce. Podmínky pro podnikání jsou zpravidla lepší ve velkých obcích, nemusí to však být pravidlem, proto byla zvolena váha 0,5. Stupnice bodů 1 – 5

213


ŘÍJEN 2008

Hodnocení ekonomického pilíře

5 4 4 3 3 1 3 4 1 3 2 4 1 3 3 5 2 2 1 2 5 2 5 4 5 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0,51 0,39 0,39 0,54 0,41 0,36 0,37 0,55 0,44 0,42 0,45 0,59 0,30 0,17 0,61 0,67 0,39 0,44 0,38 0,46 0,33 0,50 0,50 0,50 0,53 0,30

1264 227 396 308 278 457 1094 284 102 408 1463 89 162 104 9271 68 117 134 297 1346 96 196 135 337 125 284

1 3 2 2 3 2 1 3 5 2 1 5 4 5 1 5 4 4 3 1 5 3 4 2 4 3

váha 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

Výsledné hodnocen í

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

hodnocení

2 4 4 1 3 5 4 1 3 3 3 1 5 5 1 1 4 3 4 3 5 2 2 2 2 5

Počet obyvatel obce

hodnota

hodnota

Podíl subjektů podnikajících ve službách

váha

0,18 0,22 0,21 0,22 0,23 0,26 0,22 0,22 0,33 0,23 0,24 0,19 0,33 0,22 0,23 0,13 0,24 0,24 0,26 0,23 0,13 0,24 0,13 0,19 0,14 0,26

váha

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

hodnocení

2 3 4 3 3 3 2 3 3 3 1 4 3 3 1 5 4 4 4 3 4 2 4 5 2 3

hodnota

hodnota

váha 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

Počet podnikatelských subjektů na obyvatele

hodnocení

1 5 4 4 2 1 4 1 1 2 2 4 5 1 3 1 3 5 4 2 3 3 5 3 5 2

váha

41,1 8,8 12,6 13,0 28,8 50,3 13,7 45,8 58,8 39,2 24,6 11,2 0,0 48,1 20,3 44,1 17,1 7,5 10,1 37,9 20,8 15,3 7,4 23,7 8,0 28,2

Podíl vyjíždějících za prací

hodnocení


hodnocení

hodnota

Počet dokončených bytů 1999 - 2006 na 1000 ob.

2,50 3,75 3,75 2,50 2,88 2,63 2,88 2,50 2,50 2,75 1,88 3,38 3,38 3,50 1,75 3,50 3,38 3,38 3,13 2,38 4,50 2,25 3,88 3,38 3,38 2,88

Nejlepšího hodnocení v ekonomickém pilíři dosáhly obce Milevsko, jako přirozené ekonomické centrum regionu a Kovářov ( což potvrzuje i oprávněnost udělení titulu „Obec roku 2004“). Nejhoršího hodnocení dosáhla obec Stehlovice především vinou nižší podnikatelské aktivity. To souvisí i s velmi nepříznivým věkovým složením obyvatel obce.

214


ŘÍJEN 2008

215


ŘÍJEN 2008

VYVÁŽENOST PILÍŘŮ Pro vyhodnocení vyváženosti pilířů byly použity dva způsoby : Výpočet aritmetického průměru hodnocení všech tří pilířů Výpočet maximální odchylky jednotlivých pilířů od takto vypočteného průměru

Maximální odchylka jednotlivých pilířů

Průměr hodnocení

Hospodářský pilíř

Pilíř soudržnosti

Environmentální pilíř

Celkové vyhodnocení

Bernartice

4,50 2,75 2,50 3,25 1,25

Borovany

2,83 3,50 3,75 3,36 0,53

Božetice

3,00 2,38 3,75 3,04 0,71

Branice

3,67 2,50 2,50 2,89 0,78

Hrazany

2,50 2,88 2,88 2,75 0,25

Hrejkovice

4,83 2,75 2,63 3,40 1,43

Chyšky

2,83 2,00 2,88 2,57 0,57

Jetětice

1,83 3,25 2,50 2,53 0,72

Jickovice

1,00 4,00 2,50 2,50 Kostelec n/V 1,33 4,00 2,75 2,69 Kovářov 2,67 2,25 1,88 2,26 Křižanov 4,00 4,00 3,38 3,79

1,50 1,36 0,40 0,42

Kučeř

2,00 4,13 3,38 3,17 1,17

Květov

1,33 4,25 3,50 3,03 1,69

Milevsko

2,33 2,00 1,75 2,00 0,31

Okrouhlá

2,33 3,00 3,50 2,94 0,61

Osek

3,17 3,25 3,38 3,26 0,11

Přeborov

3,33 3,63 3,38 3,44 0,18

Přeštěnice

3,33 2,50 3,13 2,99 0,49

Sepekov

2,33 2,25 2,38 2,32 0,07

Stehlovice

3,50 3,75 4,50 3,92 0,58

Veselíčko

4,67 3,13 2,25 3,35 1,32

Vlksice

2,67 3,38 3,88 3,31 0,64

Zbelítov

4,33 3,13 3,38 3,61 0,72

Zběšičky

2,83 2,38 3,38 2,86 0,51

Zhoř

3,17 2,75 2,88 2,93 0,24

nejpříznivější hodnocení nejnepříznivější hodnocení

Při posuzování číselných hodnot je nutno vzít v úvahu rozdílný charakter jednotlivých obcí nebo jejich skupin.

216


ŘÍJEN 2008

Zcela mimořádné postavení v regionu má město Milevsko, jednak již tím, že je to jediné město, ale zejména tím, že správní území obce se skládá z několika zcela odlišných a poměrné odlehlých částí obce. Dokonce část obce Velká je od ostatních zcela oddělena územími jiných obcí. Pokud by tyto části byly hodnoceny samostatně, dospěli bychom ke zcela jiným výsledkům. Samotné Milevsko by bylo ještě poněkud příznivěji hodnoceno v pilíři ekonomickém a

pilíři soudržnosti, ale výrazně hůře

v pilíři environmentálním. Relativně dobré hodnocení Milevska v environmentálním pilíři je možné pouze díky těmto přidruženým částem, které mají venkovský, zcela jiný charakter než vlastní Milevsko a též řadu chráněných přírodních jevů. Další specifickou skupinou jsou obce Chyšky a Kovářov, které jsou složeny z velkého počtu částí obce a katastrálních území a mají i dosti velkou rozlohu. Také zde dochází zprůměrňováním hodnot jednotlivých částí k určitému zkreslení, i když ne tak výraznému jako v případě Milevska. Naopak je zde řada velmi malých obcí, které se většinou osamostatnily po roce 1990. Malá rozloha i počet obyvatel způsobuje velkou citlivost při výpočtu poměrných hodnot, neboť rozdíl několika málo obyvatel nebo hektarů může znamenat veliké relativní rozdíly.

Přesto lze považovat výše uvedené číselné hodnocení za hodnověrné a dostatečně vypovídající. Město Milevsko, které má nejlepší bodové hodnocení, je jediným výrazným a přirozeným centrem regionu s nespornou vyhlídkou na další rozvoj. Druhým rozvojovým centrem regionu by se měly stát Bernartice, jejichž hodnocení je v současné době zhoršeno vinou průtahu silnice I/29 středem obce. Hodnocení rovněž potvrzuje celkem zřejmé rozdíly mezi východem regionu, kde jsou obce převážně pozitivně hodnoceny v environmentálním pilíři, ale negativně v pilíři soudržnosti a mezi zbývajícími částmi regionu.

217


ŘÍJEN 2008

URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Souhrn nejzávažnějších obecných problémů k řešení v ÚPD o potřeba do ÚPD zapracovat záměry ze ZÚR Jihočeského kraje o potřeba zvyšování retenční schopnosti krajiny o hrozba lokálních povodní - nedokončená protipovodňová opatření o znečištění ovzduší z malých a mobilních zdrojů o nedostatečné využití bioodpadu o používání nekvalitních paliv, spalování komunálního odpadu o malé využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie ( tepelná čerpadla, kogenerační jednotky apod.) o vysoký stupeň radonového rizika na převážné části území o hrozba další fragmentace krajiny o tlak na zábory zemědělského půdního fondu a PUPFL o pokles počtu obyvatel, hrozící vylidňování zejména malých obcí o nedostatek pracovních příležitostí, zejména pro osoby s vyšší kvalifikací o stárnutí obyvatelstva o nevyužité možnosti rozvoje cestovního ruchu o ekonomické zaostávání za okolními regiony

218


ŘÍJEN 2008

Problémy obsažené v konceptu ÚP VÚC Jihočeský kraj 2006

Konkrétní problémy v území

Kód

Úložiště jaderného odpadu (Božetice, Vlksice)

Au1

Návrh ZÚR odkládá řešení.

Možné rozšíření PP Jistebnická vrchovina (Hrazany, Chyšky, Kovářov, Zhoř)

Bp0 4

V návrhu není zmiňováno.

Rukávečská obora – možnost zařazení do ZCHÚ (Milevsko, Květov, Jetětice

Bp0 7

V návrhu není zmiňováno.

Bd3 5 Odbočka z I/19 na Sepekov Cd0 3 Průtah II/105 Milevskem Cd1 3 Průtah II/105 Veselíčkem Cd1 4 Průtah II/105 Bernarticemi Cd1 5 Průtah II/121 Chyškami Cd1 9 Plynovod Milevsko –Zbelítov Ce0 1 Plynovod Bernartice – Bojenice – Ce0 Svatkovice 2

Koridor nadregionálního významu V návrhu není zmiňováno.

D13

Koridor nadregionálního významu Koridor nadregionálního významu Koridor nadregionálního významu V návrhu není zmiňováno.

D23

Průtah I/29 Bernarticemi

Návrh ZÚR 2008

Kód ZÚR

Problém

Koridor Ep1 Milevsko Zbelítov

D23 D13

Ep1

V návrhu není zmiňováno

Navrhovaná rozvodna Milevsko

Ce2 8

Koridor Ee24 TR 110/22 kV výstavba rozvodny Staňkov (kú Sepekov)

Ee24

Napojení vodovodu Zbelítov, Osek, Velká

Cv1 4

Koridor pro zásobování vodou V V14 14 Zbelítov-Osek, Velká, Květov, Kučeř

Napojení vodovodu Bernartice – Borovany

Cv1 5

Koridor pro zásobování vodou V V15 15 napojení na vodovod Bernartice

Napojení vodovodu Chyšky

Cv1 6

Koridor pro zásobování vodou V V13 13 Přeštěnice-Chyšky

219


Průtah silnice I/19 Hrejkovicemi

ŘÍJEN 2008

P1

Koridor nadregionálního významu

D6

Silnice I/29 prochází aktivní záplavovou zónou

Střety záměrů ÚPD s limity území Záměr

Střet

Číslo Obec

Komerčně průmyslová zóna KP-4

Zábor ZPF I.st.ochrany

S1

Milevsko

Rekonstrukce a úpravy silnice I/19


S2

Zábor PUPFL

S3

Průchod ÚSES

S4

Kostelec nad Vltavou, Hrejkovice, Milevsko, Sepekov, Božetice Kostelec nad Vltavou, Hrejkovice, Zbelítov, Sepekov, Božetice Kostelec nad Vltavou, Hrejkovice, Zbelítov

Rekonstrukce a úpravy silnice I/29

Zábor PUPFL S5 Zábor ZPF I.st.ochrany S6 Střet s OP nemovité kulturní S7 památky

Bernartice Bernartice Bernartice (Srlín)

Rekonstrukce a Zábor ZPF I.st.ochrany úpravy silnice II/105 Střet se záměrem V15 Střet s OP NNKP

S8 S9 S10

Milevsko Veselíčko Milevsko

Vodní cesta Střet s ÚSES Štěchovice – České Budějovice ( tech.zázemí, přístaviště, přívoz Orlík)

S11

Jickovice, Kovářov

Koridor Ep1 plynofikace Zbelítova Koridor Ee 24 rozvodna Staňkov Koridor V15 napojení na vodovod Bernartice


S12

Milevsko,


S13

Sepekov

Střet se záměrem Rekonstrukce a úpravy silnice II/105

S9

Veselíčko

220


ŘÍJEN 2008

OBECNÉ ZÁSADY ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Při tvorbě ÚPD je především nutno respektovat priority stanovené v návrhu ZÚR Jihočeského kraje : Základní prioritou řešení je rozvoj konkurenceschopnosti a prosperity posilováním atraktivity

území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a

zkvalitňování životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje, to znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů, dále pak umožní rozvoj hospodářského využívání území a sociální soudržnost obyvatel kraje, při zachování specifických hodnot a kulturního dědictví. K tomu je nutno při veškeré územně plánovací nčinnosti dodržovat následující principy: o respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody, lokalit NATURA 2000 a zajistit jejich organické doplnění a posílení ekologické stability krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES, pro které je potřeba formou navržených veřejně prospěšných opatření vytvořit podmínky pro jejich založení a fungování, o z hlediska ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby o zamezit nepříznivým projevům lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické zátěže v území, o zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností, o minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny, zamezit urbánní fragmentaci volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území, 221


ŘÍJEN 2008

o situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách

vymezených v souladu s PÚR a v rozvojových oblastech a

rozvojových osách nadmístního významu o přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů (tzv. „brownfields“) o zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, sportovních aktivit a rekreace o najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze zemědělství a lesního hospodářství, vytvořit podmínky pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů a rybníků v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území a zlepšit prostupnost krajiny o území vhodné k umístění větrných a fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších stupních ÚPD pouze ve výjimečných případech, tam kde to nenaruší krajinný ráz o nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí je potřeba eliminovat formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury, vybaveností a dopravní obsluhou, prosazení příznivého urbanistického rozvoje i ve specifických a marginálních oblastech o posílit vzájemné sociální, hospodářské a dopravní vazby mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit podmínky i v malých venkovských sídlech o vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel o při vymezování zastavitelných území vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, zastavitelné plochy situovat pokud možno v návaznosti na zastavěné území, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti o u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání, podpořit oblastně pestré hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní zvyky, tradice a charakteristiky 222


ŘÍJEN 2008

Pro oblasti se zvýšenými nároky na změny v území platí dále tyto zásady územně plánovací činnosti : o zpřesnit vymezení ploch a koridorů,u kterých je to technicky a ekonomicky proveditelné, tak, aby bylo v maximální možné míře zamezeno střetům s limity využití území v oblasti životního prostředí o řešit střety s ÚSES s dopravními koridory a koridory pro vedení technické infrastruktury tak, aby byly minimalizovány střety s ÚSES, kdy žádoucí je, aby střety záměrů s biokoridory, které jsou nevyhnutelné, byly vedeny kolmo na biokoridor; o zajistit u nově navržených liniových staveb, aby byla zajištěna prostupnost krajiny pro živočichy, zejména s ohledem na velké druhy savců o u konkrétních záměrů směřovaných do nově navržených ploch pro komerční a průmyslovou funkci zpracovat v rámci procesu EIA rozptylovou studii a zajistit, aby záměry měly pokud možno co nejmenší negativní vliv na kvalitu ovzduší, tj. v rámci těchto ploch povolovat pouze takové druhy výroby, které nebudou významně negativně ovlivňovat kvalitu ovzduší, a preferovat prostřednictvím nástrojů ÚP používání nízkoemisních zdrojů energie o pro plochy s obytnou a smíšenou funkcí a komerční a průmyslovou funkcí zajistit dostupnost veřejnou dopravou o u všech nových záměrů v rámci ÚPD minimalizovat negativní zásahy do lesních porostů a zábory ZPF (zejména v I. a II. třídě ochrany) a v rámci procesu EIA upřednostňovat varianty s nejmenší plochou záboru

Jedná se zejména o následující rozvojové plochy a koridory :

N-OS4 Východní Písecko – Táborsko – Pelhřimovská (Území obce Bernartice) o podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov (ORP Tábor)

223


ŘÍJEN 2008

o respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody o podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny

N – SOB 1 Orlicko (Území obcí : Jetětice, Jickovice, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kučeř, Květov) o podporovat řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti, o podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící

veřejné

infrastruktury,

v

územích

ohrožených

vysídlením, o podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje o podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu o podporovat

zkvalitnění

veřejné

infrastruktury,

zejména

v

oblasti

vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrži a její následné rekreační využití o vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, o zvyšovat kvalitu, nikoliv kvantitu sportovně rekreačních zařízení, s ohledem na konkrétní podmínky v řešeném území, zejména s ohledem podmínky ochrany přírody a krajiny o nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií a vodní hladiny, rozvíjet lázeňství a služby v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu, 224


ŘÍJEN 2008

o řešit dopravní vybavenost formou doplnění chybějícího přemostění Orlické nádrže pro motorovou dopravu, přístavišť pro uvažované rekreační využití vodní cesty a doplnění cyklotras a přívozů, o vytvořit předpoklady pro zlepšení kvality vody v nádrži zkvalitněním a koncepčním řešením likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže

KP – 4 Milevsko (Území obce Milevsko) o plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva o vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné o je nutné o zachovat majoritu ploch výroby a skladování, ploch smíšených výrobních a ploch občanského vybavení, dále jsou minoritně přípustné také plochy veřejných prostranství, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury o plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů ZPF ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory ZPF směřovat na ZPF s nižší kvalitou

Vymezené koridory a plochy dopravní infrastruktury D6, D13, D23 (Území obcí

Kostelec nad Vltavou, Hrejkovice, Milevsko, Sepekov, Božetice,

Veselíčko, Bernartice) o vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na ochranu přírody (zejména s ohledem na hranice NP, CHKO, MCHÚ), ochranu povrchových a podzemních vod (CHOPAV, PHO vodních zdrojů), ochranu lesního a půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s ohledem na kulturně historické hodnoty v území a na sociální soudržnost obyvatelstva, o při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou, preferovat její zachování a využití, rovněž je nezbytné zachovat prostupnost krajiny jak pro její obyvatele (napojení místních komunikací, sjezdy, podchody), tak pro 225


ŘÍJEN 2008

migrující živočichy (dostatečné dimenzované mosty, podchody pro zvěř, ekodukty),

Vymezené koridory a plochy technické infrastruktury v oblasti zásobování vodou V13, V14, V15 (Území obcí Bernartice, Borovany, Chyšky, Kučeř, Květov, Milevsko, Přeštěnice, Veselíčko, Vlksice, Zbelítov) o rozvíjet veřejnou infrastrukturu pro zásobování obcí vodou v souladu se schváleným dokumentem PRVK JČK o vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na ochranu přírody (zejména s ohledem na hranice NP, CHKO, MCHÚ), ochranu povrchových a podzemních vod (CHOPAV, PHO vodních zdrojů), ochranu lesního a půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s ohledem na kulturně historické hodnoty v území a na sociální soudržnost obyvatelstva, při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou,

Plochy a koridory technické infrastruktury v oblasti energetiky Ee24 (Území obce Sepekov) o vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody (hranice NP, CHKO, MCHÚ), ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území. Při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou.

226

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents