ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Prostějov

CENTRUM PRO ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Prostějov

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO PROSTĚJOV EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. Vysoká škola báňská – Technická univerzita ÚNOR 2009 VERZE 04

© EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Ţidenice tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

Rozbor udrţitelného rozvoje území SO ORP Prostějov

EKOTOXA s.r.o.

AUTORSKÝ KOLEKTIV Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu Mgr. Miroslava Polášková – stručná charakteristika řešeného území Ing. Kamil Plaček – podkladová data UAP, průzkumy a rozbory Mgr. Radek Kadlubiec – podkladová data UAP Mgr. Zdeněk Frélich – horninové prostředí a geologie, hygiena ţivotního prostředí (odpady), grafická úprava textu, vyhodnocení RURÚ, řešení, koordinace a vypořádání připomínek Ing. Jana Fichnová – vodní reţim (kvalita podzemních a povrchových vod) Ing. Petr Kovář – vodní reţim (vodní reţim v krajině) Bc. Petr Chroust – vodní reţim, hygiena ţivotního prostředí (ovzduší) Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody a krajiny Ing. Kamila Lisalová – zemědělský půdní fond Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa Garbriela Hřivnáčová – servisní práce na environmentálním pilíři Bc. Jan Ausficír – GIS, střety, problémový výkres Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Bc. Ivana Foldynová - hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura Ing. Igor Ivan – silniční a technická infrastruktura Aleš Hruška – silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky Ing. Zuzana Machová – hospodářské podmínky

Mgr. Dušan Struna – bydlení a rekreace

2


EKOTOXA s.r.o.

OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................................................................. 11 1.1 1.2 1.3 1.4

Základní informace ........................................................................................................................ 11 Podklady pro RURÚ – údaje o území ........................................................................................... 12 Poţadavky na zabezpečení vyváţených podmínek udrţitelného rozvoje v SO ORP Prostějov.... 12 Pouţitá metodika RURÚ ............................................................................................................... 13 1.4.1 Výchozí informace – právní stav ......................................................................................... 13 1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro SO ORP Prostějov ............................................................ 13

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ .................................................................................. 15

3

ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...................... 18 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

Horninové prostředí a geologie ..................................................................................................... 19 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ....................................................................... 19 3.1.2 Těţba nerostných surovin .................................................................................................... 20 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................................. 23 3.1.4 Indikátory............................................................................................................................. 24 3.1.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 27 3.1.6 Problémy k řešení ................................................................................................................ 27 Vodní reţim ................................................................................................................................... 28 3.2.1 Vodní reţim v krajině .......................................................................................................... 30 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod .................................................................................. 35 3.2.3 Indikátory............................................................................................................................. 44 3.2.4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 48 3.2.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 49 Hygiena ţivotního prostředí .......................................................................................................... 50 3.3.1 Ovzduší ................................................................................................................................ 50 3.3.2 Nakládání s odpadem........................................................................................................... 57 3.3.3 Další hygienické závady území ........................................................................................... 65 3.3.4 Indikátory............................................................................................................................. 69 3.3.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 77 3.3.6 Problémy k řešení ................................................................................................................ 78 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................................. 79 3.4.1 Chráněná území ................................................................................................................... 79 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny ................................................................................ 84 3.4.3 Územní systém ekologické stability .................................................................................... 86 3.4.4 Indikátory............................................................................................................................. 88 3.4.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 90 3.4.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 91 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................... 92 3.5.1 Zemědělský půdní fond ....................................................................................................... 92 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................................................. 98 3.5.3 Indikátory........................................................................................................................... 105 3.5.4 SWOT analýza ................................................................................................................... 109 3.5.5 Problémy k řešení .............................................................................................................. 110 Dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................ 111 3.6.1 Dopravní infrastruktura ..................................................................................................... 111 3.6.2 Technická infrastruktura .................................................................................................... 117 3.6.3 Indikátory........................................................................................................................... 124 3.6.4 SWOT analýza ................................................................................................................... 128 3.6.5 Problémy k řešení .............................................................................................................. 130 Sociodemografické podmínky ..................................................................................................... 132 3.7.1 Demografický vývoj .......................................................................................................... 132 3.7.2 Věková struktura................................................................................................................ 137 3.7.3 Vzdělanostní struktura ....................................................................................................... 140 3


EKOTOXA s.r.o.

3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí ........................................................................... 142 3.7.5 Školy a školská zařízení..................................................................................................... 145 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče .................................................................. 146 3.7.7 Zájem obyvatel o veřejné dění v obci ................................................................................ 148 3.7.8 Indikátory........................................................................................................................... 149 3.7.9 SWOT analýza ................................................................................................................... 151 3.7.10 Problémy k řešení .............................................................................................................. 152 3.8 Bydlení ........................................................................................................................................ 153 3.8.1 Domovní fond .................................................................................................................... 153 3.8.2 Bytový fond ....................................................................................................................... 157 3.8.3 Vlastnický vztah k bytům .................................................................................................. 160 3.8.4 Vybavenost bytů základní technickou infrastrukturou ...................................................... 162 3.8.5 Bytová výstavba ................................................................................................................ 165 3.8.6 Indikátory........................................................................................................................... 167 3.8.7 SWOT analýza ................................................................................................................... 174 3.8.8 Problémy k řešení .............................................................................................................. 175 3.9 Rekreace ...................................................................................................................................... 176 3.9.1 Rekreační potenciál regionu .............................................................................................. 177 3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura ............................................... 181 3.9.3 Indikátory........................................................................................................................... 185 3.9.4 SWOT analýza ................................................................................................................... 190 3.9.5 Problémy k řešení .............................................................................................................. 191 3.10 Hospodářské podmínky ............................................................................................................... 193 3.10.1 Daňová výtěţnost .............................................................................................................. 193 3.10.2 Nezaměstnanost ................................................................................................................. 195 3.10.3 Zaměstnanost ..................................................................................................................... 200 3.10.4 Podnikatelská struktura ...................................................................................................... 202 3.10.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí .............................................................................. 204 3.10.6 Redukovaný index funkční velikosti ................................................................................. 207 3.10.7 Indikátory........................................................................................................................... 210 3.10.8 SWOT analýza ................................................................................................................... 212 3.10.9 Problémy k řešení .............................................................................................................. 213 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................... 214 4.1 4.2

5

ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 232 5.1 5.2 5.3

6

Vyhodnocení vyváţenosti pilířů .................................................................................................. 214 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ............................................................................ 229 Hodnocení metodiky RURÚ ....................................................................................................... 232 Souhrn z témat ............................................................................................................................. 233 Problémy k řešení ........................................................................................................................ 242 5.3.1 Urbanistické a hygienické závady v území, ohroţení v území .......................................... 242 5.3.2 Hlavní potenciální střety záměrů v území s územními limity ........................................... 245 5.3.3 Omezení pro rozvoj území a ohroţení v území ................................................................. 245 5.3.4 Dopravní závady a hlavní záměry v území ........................................................................ 246 5.3.5 Další problémy k řešení v oblasti ekonomického a sociodemografického pilíře .............. 247 5.3.6 Úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Prostějov ......................................... 250

POUŢITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ............................................................................... 251

4


EKOTOXA s.r.o.

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůleţitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled pouţitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) Karty jevu (procesu)

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ ......................................................................................................... 11 Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Prostějov ................................................................. 20 Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled území SO ORP Prostějov ........................................................................ 30 Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu .................. 38 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu .................... 39 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ...................................... 42 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ................................. 43 Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle mnoţství sklonité orné půdy ............................................................... 47 Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006 ............................................................................................. 54 Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Prostějov (k roku 2008) .............................. 64 Obrázek č. 3.3.3: Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db .................................................. 66 Obrázek č. 3.3.4: Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db – detail Prostějov ..................... 66 Obrázek č. 3.3.5: Ochranná pásma leteckých staveb a letového provozu na území SO ORP Prostějov. ........ 68 Obrázek č. 3.3.6: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov ........................ 75 Obrázek č. 3.3.7: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov ................. 76 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody ...................................................................................................... 83 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability .................................................................................... 87 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany ..................................................................................................... 97 Obrázek č. 3.6.1: Transevropské multimodální koridory (TEMMK)............................................................ 111 Obrázek č. 3.6.2: Silniční koridory mezinárodního a republikového významu ............................................ 112 Obrázek č. 3.6.3: Koridor ţelezniční dopravy ŢD1....................................................................................... 116 Obrázek č. 3.6.4: Ţelezniční síť v SO ORP Prostějov................................................................................... 116 Obrázek č. 3.6.5: Inţenýrské sítě v SO ORP Prostějov ................................................................................. 118 Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Prostějov mezi lety 1971 - 2007 .................... 133 Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Prostějov ....................................................... 133 Obrázek č. 3.7.3: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku ve vybraných obcích SO ORP Prostějov mezi lety 1997 - 2007 ...................................................................................................................... 136 Obrázek č. 3.7.4: Vývoj hrubé míry migračního salda ve vybraných obcích SO ORP Prostějov v letech 1997 - 2007 ............................................................................................................................... 137 Obrázek č. 3.7.5: Míra vyjíţďky a dojíţďky studentů v obcích SO ORP Prostějov ..................................... 145 Obrázek č. 3.8.1: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001................................................ 170 Obrázek č. 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v letech 2001–2007 ............ 173 Obrázek č. 3.9.1: SO ORP Prostějov – Potenciál cestovního ruchu.............................................................. 176 Obrázek č. 3.10.1: Míra vyjíţďky a dojíţďky do zaměstnání obcí SO ORP Prostějov ................................ 207 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje – environmentální pilíř ................ 219 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ........... 220 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoj – ekonomický pilíř ........................ 221 Obrázek č. 4.1.4: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích ................................................................... 222 Obrázek č. 4.1.5: Celkové hodnocení obcí .................................................................................................... 223

5


EKOTOXA s.r.o.

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.3.1: Základní údaje ORP Prostějov ............................................................................................ 16 Tabulka č. 3.1.1: Loţiska nerostných surovin v SO ORP Prostějov ............................................................... 21 Tabulka č. 3.1.2: Dobývací prostory v SO ORP Prostějov ............................................................................. 21 Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území v SO ORP Prostějov ............................................................................ 23 Tabulka č. 3.1.4: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov .......... 24 Tabulka č. 3.2.1: Mnoţství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí..................................... 31 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí .............................................. 33 Tabulka č. 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích ................................................. 35 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ........... 40 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 ........ 52 Tabulka č. 3.3.2: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2006 .................................................................................................... 55 Tabulka č. 3.3.3: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v ORP Prostějov v roce 2006 ............................................................................................................................................ 57 Tabulka č. 3.3.4: Produkce hlavních sloţek komunálního odpadu v SO ORP Prostějov v roce 2007 ............ 59 Tabulka č. 3.3.5: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Prostějov (k roku 2008) ................ 61 Tabulka č. 3.3.6: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Prostějov (k roku 2008) ............ 63 Tabulka č. 3.3.7: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navrţených indikátorů na území SO ORP v roce 2006 ............................................................................................................................ 70 Tabulka č. 3.3.8: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Prostějov v roce 2007 ........................... 73 Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Prostějov (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území ........................................................................................................................ 81 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov ......................... 84 Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov ......................... 88 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2008 ...................................................................... 92 Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany ................................................................................................. 95 Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí ................................................................................................................ 99 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa .................................................................................................................... 102 Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru .......................................................................................................... 105 Tabulka č. 3.6.1: Vybrané stavby modernizace silniční sítě na území SO ORP Prostějov ........................... 114 Tabulka č. 3.6.2: Dostavba silniční sítě na území SO ORP Prostějov - výhled ............................................ 114 Tabulka č. 3.6.3: Stavby zařazené mezi VPS na území SO ORP Prostějov .................................................. 115 Tabulka č. 3.6.4: Hlavní vodohospodářské objekty v rámci SO ORP Prostějov, z nichţ jsou rozvodné sítě SV zásobovány pitnou vodou ................................................................................................. 119 Tabulka č. 3.6.5: Přehled obcí napojených na kanalizační systém - Město Prostějov, obce a místní části napojené na ČOV Prostějov ............................................................................................. 120 Tabulka č. 3.6.6: Spotřeba paliv v území vymezeném SO ORP Prostějov [GJ/rok] ..................................... 121 Tabulka č. 3.6.7: Stávající větrné elektrárny na území SO ORP Prostějov................................................... 123 Tabulka č. 3.6.8: Hustota silniční sítě podle obcí – hodnocení ..................................................................... 124 Tabulka č. 3.6.9: Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou - počet spojů do Prostějova a z Prostějova ve vybraných intervalech ............................................................................. 125 Tabulka č. 3.6.10: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou ................................................................... 126 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP OK mezi lety 1997 – 2007.................................. 132 Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Prostějov mezi lety 1997 - 2007 ............. 134 Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP OK k 1.1.2006 ........................................................................ 138 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Prostějov k 1.1.2006 ....................................................... 138 Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Prostějov v roce 2001 (%) .................................. 140 Tabulka č. 3.7.6: Vyjíţďka a dojíţďka do škol v obcích SO ORP Prostějov ................................................ 142 Tabulka č. 3.7.7: Indikátory a jejich hodnocení ............................................................................................ 149 Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond na území SO ORP Prostějov v roce 2001.................................................. 153 Tabulka č. 3.8.2: Výstavba domů v SO ORP Prostějov a jejich průměrné stáří ........................................... 155 Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond na území SO ORP Prostějov v roce 1991 ..................................................... 157 Tabulka č. 3.8.4: Bytový fond na území SO ORP Prostějov v roce 2001 ..................................................... 159 Tabulka č. 3.8.5: Trvale obydlené byty podle právních důvodů uţívání a počtu osob na byt v r. 2001 ....... 161 6


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.6: Technické vybavení trvale obydlených bytů v roce 2001 ................................................. 163 Tabulka č. 3.8.7: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Prostějov v letech 2001–2007............................... 165 Tabulka č. 3.8.8: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Olomouckého kraje v letech 2001–2007 .............. 167 Tabulka č. 3.8.9: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 .............................. 168 Tabulka č. 3.8.10: Hodnocení průměrného ročního počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel v letech 2001–2007 v SO ORP Prostějov ...................................................................................... 171 Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Prostějov .......................................................... 181 Tabulka č. 3.9.2: Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce obcí ... 186 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěţnost obcí v SO ORP Prostějov v roce 2007 ............................................... 193 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezam. (%) v obcích SO ORP Prostějov mezi lety 2005 - 2008 ... 195 Tabulka č. 3.10.3: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP OK mezi lety 2005 - 2008 197 Tabulka č. 3.10.4: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Prostějov mezi lety 2005 - 2008 ...................................................................................................................... 198 Tabulka č. 3.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Prostějov v roce 2001 .......................................................................................................................................... 200 Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Prostějov v letech 2004 a 2007 ............. 202 Tabulka č. 3.10.7: Vyjíţďka a dojíţďka do zaměstnání v obcích SO ORP Prostějov v roce 2001............... 204 Tabulka č. 3.10.8: Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Prostějov v roce 2006 .............. 208 Tabulka č. 3.10.9: Indikátory a jejich hodnocení .......................................................................................... 210 Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Prostějov ...................................... 215 Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů pouţitých pro vyhodnocení vyváţenosti pilířů ................................... 224 Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři .................................................................. 229 Tabulka č. 5.2.1: Záměry z dotazníkových šetření v obcích SO ORP Prostějov v oblasti rekreace a cestovního ruchu .............................................................................................................. 249

7


EKOTOXA s.r.o.

SEZNAM ZKRATEK (r)IFK AOT40

BD BPEJ BRKO BRO CLRTAP CR ČGS ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DN DP DP FO DP PO DPH DPS DV EIA EKN ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HMCP HMMS HMPP HP1, HP2 CHKO CHLÚ CHOPAV CHÚ ISKO ISOH k.ú. KES KO KPÚ LBC/LBK Ldvn LHP LO LZU MD MMR

(redukovaný) index funkční velikosti expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími neţ prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bytové domy bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozloţitelný komunální odpad biologicky rozloţitelný odpad Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států cestovní ruch Česká geologická sluţba Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální daň z nemovitostí dobývací prostor daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty dům s pečovatelskou sluţbou daňová výtěţnost Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na ţivotní prostředí) ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hrubá míra celkového přírůstku hrubá míra migračního salda hrubá míra přirozeného přírůstku hlavní parametr 1, 2 chráněná krajinná oblast chráněné loţiskové území chráněná oblast podzemní akumulace vod chráněné území Informační systém kvality ovzduší informační systém odpadového hospodářství katastrální území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy lokální biocentrum / lokální biokoridor hladina hluku celodenní lesní hospodářský plán lesy ochranné lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj 8

EKOTOXA s.r.o.


mn Mze MZCHÚ MŢP NATURA 2000 NLP NO NP NR NRBC/NRBK OKEČ OPM OPRL ORP OZKO PAH PLO PO POH ČR POU PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC/RBK RD RKC RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŢP SKO SLDB SO SO ORP SOC SUR ČR SWOT

míra nezaměstnanosti Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo ţivotního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní lesnický plán nebezpečný odpad (zde v textu) národní park nadregionální nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor odvětvová klasifikace ekonomických činností obsazená pracovní místa oblastní plány rozvoje lesa obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) přírodní lesní oblast ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky obec s pověřeným obecním úřadem přírodní památka / národní přírodní památka přírodní rezervace / národní přírodní rezervace potenciální rekreační plochy pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum / regionální biokoridor rodinné domy rekreačně-krajinný celek Rozbor udrţitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky stará ekologická zátěţ Státní fond ţivotního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strategie udrţitelného rozvoje České republiky Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příleţitosti a ohroţení) turisticko rekreační funkce trvalé travní porosty územně analytické podklady územně analytické podklady Moravskoslezského kraje Ústav pro hospodářskou úpravu lesa územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad

TRF TTP ÚAP ÚAP MSK ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSES ÚTP

9


EKOTOXA s.r.o.

VKP VLD VTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZÚR ŢP

významný krajinný prvek veřejná linková doprava vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje ţivotní prostředí

JEDNOTKY GJ GWh h ha kg kV kW l m m2 m3 MW km km2 m n. m. s t °C

gigajoule gigawatthodiny hodina hektar kilogram kilovolt kilowatt litr metr metr čtvereční metr krychlový megawatt kilometr kilometr čtvereční metrů nad mořem sekunda tuna stupeň Celsia

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP BZN Cd NH4 + NO2 NO3 NOx O3 PM10 SO2 VOC

arsen benzo(a)pyren benzen kadmium amonné ionty oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (NO a NO2 – oxid dusnatý a oxid dusičitý) přízemní (troposférický) ozon suspendované částice velikostní frakce PM10 (částice menší neţ 10 µm) oxid siřičitý těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds)

10


EKOTOXA s.r.o.

1

ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Prostějov a podepsané dne 30.6.2008 (Ekotoxa) a ve stejný den 30.6.2008 (město Prostějov). Konečným zákazníkem projektu je město Prostějov. Jedná se o verzi 02 se zapracovanými připomínkami ORP. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Prostějov postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon v patném znění) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udrţitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udrţitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudrţnost společenství obyvatel). Rozbor udrţitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou sloţek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ

Z výše uvedeného schématu je patrné, ţe předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůleţitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled pouţitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) Karty jevu (procesu) 11

EKOTOXA s.r.o.


1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udrţitelného rozvoje území― jsou údaje o území, jejichţ seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz. příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemţ v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaţeny další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem doroku 2013 atp.) a České republiky (Strategie trvale udrţitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dalším podkladem byly strategické materiály pro město Prostějov a obce v okolních mikroregionech, jako např. Strategický plán Leader region Prostějov venkov 2007 – 2013, Strategický plán rozvoje města Prostějova, Strategie rozvoje Mikroregionu Němčicko, Strategie rozvoje Mikroregionu Plumlovsko apod. Dále byly vyuţity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Prostějov (tj. data územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udrţitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

1.3 POŢADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŢENÝCH UDRŢITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP PROSTĚJOV

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněţ by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne 1. 1. 2007. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosaţení vyváţeného vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území. Formulují poţadavky na udrţitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroţeny podmínky ţivota generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom jsou schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vţdy pro území kraje, v tomto případě kraje Olomouckého.

12

EKOTOXA s.r.o.


1.4 POUŢITÁ METODIKA RURÚ 1.4.1

Výchozí informace – právní stav

Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje. 2. Rozbor udrţitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity vyuţití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udrţitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udrţitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udrţitelného rozvoje, tj. environmentální (ţivotní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudrţnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy moţné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ.

1.4.2

Metodika RURÚ uplatněná pro SO ORP Prostějov

Zpracovatel tedy na základě svých předchozích zkušeností se zpracováním RURÚ pro kraje a ORP přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území byla pouţita metodika vyhodnocení udrţitelnosti území pomocí navrţené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udrţitelnosti části navrţených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky, poţadavek na separaci odpadu). Tam kde není dána první moţnost, je vyuţita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů pro jednotlivá témata, která byla zařazena do jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje (přičemţ neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udrţitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na poţadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro kaţdou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). 4. Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje, kdyţ za základ hodnocení byla brána skutečnost, ţe všechny tři pilíře udrţitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto 13

EKOTOXA s.r.o.

5.

6.

7. 8.

9.

10.


skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváţenosti― je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Horizontální vazby mezi pilíři - v rámci vyhodnocení byly zpracovány horizontální vazby mezi pilíři, kdy příleţitost uvedená v daném tématu v jednom pilíři můţe být pro další pilíře neutrální, ale v určitých případech můţe být příleţitostí i hrozbou současně. Závěr - uvádí, mimo hodnocení pouţité metodiky RURÚ, krátké a výstiţné hodnocení daného území po jednotlivých předepsaných tématech, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v poţadovaném měřítku 1:20 000 včetně legendy. Přehled výroků SWOT - přílohou závěrečné zprávy RURÚ je i přehled výroků SWOT v kompletní verzi i ve verzi komprimované na výroky nejdůleţitější (obvykle 3 za kaţdou oblast SWOT) pro dané území. Přehled vrstev ÚAP - další nepovinnou součástí dokumentace je přehled vrstev ÚAP (tedy dat předaných objednatelem) přímo pouţitých pro vlastní zpracování tématu (a současně i podkladů pro hodnocení indikátorů), přičemţ ostatní zdroje informací o daném území jsou uvedeny v kapitole „Pouţitá literatura a jiné zdroje―. Karty jevu/procesu - samostatnou a opět nepovinnou přílohou dokumentu jsou tzv. karty jevů/procesů vypracované jednotně v rámci jednotlivých témat. Tyto karty dávají jednotným způsobem základní informace o řešených kritériích jevů/procesů, dotčené legislativy, územní identifikaci, datech, monitoringu jevů/procesů, současného stavu jevu/procesu, jsou uvedeny i výroky SWOT pro daný jev/proces, případně změny jevů/procesů (nástroje a opatření). V některých případech jsou zde (v kartách) informace, které vzhledem k rozsahu témat jiţ nebylo vhodné zapracovat přímo v tématech č. 1-10 (zejména v tématech č. 6 „infrastruktura―, č. 7 „sociodemografické podmínky― a č. 10 „hospodářské podmínky―.

14

EKOTOXA s.r.o.

2


ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

SO ORP Prostějov představuje jednu z 13 SO ORP Olomouckého kraje. Řešené území se rozprostírá v jihozápadní části kraje a leţí při hranici s krajem Jihomoravským (ORP Boskovice, Blansko a Vyškov) a Zlínským (ORP Kroměříţ). Ostatními sousedy jsou jiţ správní obvody Olomouckého kraje, a to na východě Přerov a Olomouc a na severu Litovel a Konice. Z geomorfologického hlediska tvoří území dvě hlavní, vzájemně se lišící oblasti – úrodná rovina Hornomoravského úvalu (Haná) ve východní a jiţní části a kopcovitá Drahanská vrchovina v západní části. Část níţiny Hornomoravského úvalu je teplá a sušší, převáţně bezlesá s mnoţstvím polí a jiné zemědělské půdy. Jedná se o významnou zemědělskou oblast s půdami nejvyšších bonit. Část Drahanské vrchoviny je chladnější a vlhčí, jedná se o oblast do značné míry zalesněnou s méně úrodnými půdami. Bod s nejniţší nadmořskou výškou se nachází u obce Ivaň v jihovýchodní části správního obvodu (198 m n. m.), nejvýše leţí Skalky u Protivanova (734 m n. m., nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny) na severozápadě. Území je odvodňováno převáţně od severozápadu na jihovýchod řekami Romţe a Hloučela a odtékají jako Valová. Jiţní částí protéká řeka Haná. Lesy jsou na území správního obvodu zastoupeny pouze 15 % katastrální plochy, jde o druhé nejmenší zastoupení v rámci kraje. Většinu území tvoří zemědělská půda, zabírá 74 % celkové katastrální plochy obvodu, čímţ se řadí na třetí místo v kraji. Celé území se nachází v mírně teplé a teplé podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 8 °C a průměrný roční úhrn sráţek se pohybuje mezi 600 - 700 mm. Klima oblasti je charakteristické dlouhým, teplým a mírně suchým létem. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. ORP Prostějov se rozkládá na území o rozloze 591,52 km2 s hustotou zalidnění 167 obyvatel/km2, coţ je více neţ průměr za kraj (121 obyvatel/km2) i Českou republiku (132 obyvatel/km2). Vyšší hustotu obyvatel způsobuje především vysoká koncentrace obyvatel ve městě Prostějov, která činí 1170 obyvatel/km2. Počtem obcí se řadí na první místo v Olomouckém kraji. V 76 obcích správního obvodu ţije 98 631 obyvatel (k 1. 1. 2008). Rozlohou, která činí 11 % kraje, je čtvrtým největším a podílem počtu obyvatel, který představuje 15,3 % kraje, je druhým největším (hned po Olomouci) správním obvodem v rámci kraje. Dominantní postavení v počtu obyvatel má město Prostějov s více neţ 45,5 tisíci obyvateli (46 % obyvatel obvodu). V kategorii nad 1 000 obyvatel je zastoupeno 20 obcí, v kategorii 500 – 1 000 obyvatel 22 obcí a v kategorii do 500 obyvatel 34 obcí. Region má převáţně zemědělský charakter. Jeho jméno je spojováno s úrodnou Hanou, správní obvod má tradici intenzivní rostlinné a ţivočišné výroby. Rostlinná výroba je zaměřena především na pěstování brambor, potravinářské pšenice, sladovnického ječmene, kukuřice na zrno a cukrovky. Stejně jako na zemědělskou výrobu je správní obvod orientován i na potravinářství (mlýny, cukrovary, zpracování mléčných a masných produktů, pivovary apod.). S průmyslem je spjato převáţně centrum správního obvodu – město Prostějov a největší tradici zde má oděvní a koţedělný průmysl (OP Prostějov – město módy). Kromě toho je Prostějov světoznámý díky své skvělé palírně obzvláště chutných ovocných nápojů. K 31. 12. 2006 činila míra nezaměstnanosti ORP Prostějov 6,11 % a bylo zde 3 273 uchazečů o zaměstnání (podle údajů ČSÚ). Průměrná nezaměstnanost v oblasti je niţší neţ je celkově v Olomouckém kraji (8,97 % v roce 2006 podle údajů ČSÚ). Území Prostějovska je bohaté na přírodní památky a zajímavosti vyskytující se především v kopcovitých a skalnatých oblastech Drahanské vrchoviny. Nachází se zde více jak tři desítky chráněných území, z nichţ k nejrozlehlejším patří Vitčický les (k. ú. Vitčice), Blátka (k. ú. Vincencov, Vranovice, Určice) a Brus (k. ú. Čechy pod Kosířem. Správní obvod nabízí řadu chrámů, kostelů, muzeí a galerií. Mezi významnější památky města Prostějov patří renesanční zámek, radnice s věţí vysokou 66 m s věţními hodinami, dílo české secese Národní dům od prof. Jana Kotěry. Tradici má pořádání národní recitační přehlídky Wolkerův Prostějov. Obec Plumlov se pyšní zámkem postaveným v manýristickém stylu v letech 1680 – 1688.

15


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje ORP Prostějov ORP PROSTĚJOV Obec Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim

Počet obyvatel 229 1031 517 258 122 1492 338 522 1025 560 1278 490 268 867 541 518 1281 491 355 449 229 807 257 511 847 262 2875 307 1448 620 572 390 389 471 1448 639 2176 1356 351 264 453 16

Rozloha (km2) 4,64 6,45 6,86 4,14 3,43 6,11 17,45 7,13 9,19 4,93 7,30 5,33 2,53 7,94 2,92 6,10 7,53 3,80 5,41 6,91 3,76 8,33 4,50 7,31 8,04 5,34 13,88 4,43 12,67 5,83 12,86 5,50 6,77 4,51 8,35 6,79 12,04 7,34 13,40 2,57 6,32

Hustota (počet obyvatel/km2) 49 160 75 62 36 244 19 73 112 114 175 92 106 109 185 85 170 129 66 65 61 97 57 70 105 49 207 69 114 106 44 71 57 104 173 94 181 185 26 103 72


EKOTOXA s.r.o.

ORP PROSTĚJOV Obec Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč

Počet obyvatel

Rozloha (km2)

Hustota (počet obyvatel/km2)

1488 343 1288 298 253 752 709 2461 45675 276 1044 1280 1130 653 475 237 506 1611 80 544 148 510 314 1330 534 484 87 169 611 1641 596 469 476 306

11,02 3,20 7,68 9,54 5,21 5,28 6,94 11,67 39,03 3,05 18,78 18,05 18,51 16,49 7,14 1,75 8,04 12,52 1,57 6,57 4,45 8,26 3,70 11,20 3,35 5,96 1,17 4,63 7,90 13,32 3,39 6,19 5,90 5,33

135 107 168 31 49 142 102 211 1170 90 56 71 61 40 66 136 63 129 51 83 33 62 85 119 159 81 74 37 77 123 176 76 81 57

549

8,09

68

Celkem 98631 591,52 167 Zdroj: počet obyvatel: údaje k 1. 1. 2008, http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/8F3EA15FFE222D1BC12574440039D303/$File/obce010108.xls, rozloha: vrstvy ÚAP, 2008

17

EKOTOXA s.r.o.

3

ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZBORY


ROZVOJE

ÚZEMÍ

–

TÉMATICKÉ

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí kaţdého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní reţim, Hygiena ţivotního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) – viz příloha č. 3. Všechna data důleţitá pro zpracování Rozboru udrţitelného rozvoje území SO ORP Prostějov jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i niţších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udrţitelného rozvoje území pouţívány následující prostorové úrovně: Olomoucký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Prostějov, ostatní SO ORP Olomouckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, obce v SO ORP Prostějov – pro vzájemné porovnání v daném území

18

EKOTOXA s.r.o.


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1

Geologický a geomorfologický profil území

Převáţnou část území SO ORP Prostějov náleţí z geomorfologického hlediska k celku Hornomoravský úval, který se táhne v širokém pásu podél řeky Moravy. K němu náleţí východní a střední část zájmového území, jeţ spadají do geomorfologického podcelku Prostějovská pahorkatina. Menší západní část území náleţí k celku Zábřeţská vrchovina a to k její východní části Bouzovská vrchovina. Do jihozápadní části území zasahuje také výběţek Drahanské vrchoviny, konkrétně jejího podcelku Konická vrchovina. Pouze okrajově zde na jihu zasahuje Vyškovská brána (podcelek Ivanovická brána a Litenčická pahorkatina (podcelek Bučovická pahorkatina). Prostějovská pahorkatina je mírně zvlněná rozsáhlá jiţní a jihozápadní část Hornomoravského úvalu v povodí Blaty, Romţe a Hané. Vlastní olomoucko-litovelská část Hornomoravského úvalu se dělí do dalších geomorfologických podcelků. V ose úvalu, podél koryta řeky Moravy, se prostírá Středomoravská niva v pruhu 3-5 km širokém - jádrové území CHKO Litovelské Pomoraví. Na Z od Středomoravské nivy mezi Litovlí, Prostějovem a Tovačovem leţí Prostějovská pahorkatina s mírně zvlněným erozně-akumulačním povrchem (230-280 m n.m.), z něhoţ právě místy vystupují horniny starého podkladu. Samotné město Prostějov leţí v Romţské nivě. Romţská niva je akumulační rovina podél řeky Romţe a Hloučely, území zvané „Prostějovská kotlina―. Terén je zde rovinný. Geologicky patří oblast záměru ke karpatské předhlubni, v níţ je zlomově zaloţen Hornomoravský úval. Hlubší podloţí je tvořeno svrchnomiocenními šedými vápnitými jíly. Hornomoravský úval je převáţně vyplněn neogenními a kvartérními sedimenty. Kvartérní pokryvy dosahují značné mocnosti, v daném území se jedná o sedimenty fluviální. Fluviální sedimenty teras jsou tvořeny náplavovými písky a písčitými hlínami. Území je budováno čtvrtohorními fluviálními sedimenty vodoteče Hloučely a Valové, které vytvářejí plochý reliéf s minimálními výškovými rozdíly. Pro hydrogeologické poměry lokality mají význam především kvartérní fluviální uloţeniny, které jsou charakteristické dobrou průlinovou propustností. Zábřeţská vrchovina je členitou vrchovinou na sz. Moravě (734 km2), která odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Nejvyšší horou celé vrchoviny je Látek, 714 m n.m. Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji člení na tři dílčí části (od severu k jihu), vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, které se směrem k jihu pozvolna sniţují. Do území SO ORP Prostějov náleţí pouze Bouzovská vrchovina. Vrchovina je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky dosahuje oblast výšek aţ 550 m a má velmi členitý reliéf podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých poboček. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice - Čechy pod Kosířem. V a SV část je niţší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 - 300 m. Tato východní část tvořená několika krami je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dost výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko poloţená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina navazuje na jihu na Drahanskou vrchovinu. Drahanská vrchovina je geomorfologický celek, spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-Svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřeţskou vrchovinou. Nejvyšší bod Skalky, který leţí 735 m n.m., se nachází ve východní části, označované jako Konická vrchovina. Její povrch stupňovitě klesá východním směrem k Hornomoravskému úvalu. Okraje vrchoviny jsou značně členité a rozřezané hlubokými údolími. V Konické vrchovině pramení řada vodních toků, mezi jinými Sloupský potok a Bílá voda, jejichţ soutokem vzniká podzemní říčka Punkva.

19

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Prostějov

paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence)

paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory)

kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky)

tercierní horniny (písky, jíly)

granitoidy assyntské (ţuly, granodiority)

3.1.2

Těţba nerostných surovin

Na území SO ORP Prostějov se nachází několik výhradních loţisek nerostných surovin a to zejména stavebního kamene, cihlářské suroviny, vápence a štěrkopísků. Pro ochranu několika z těchto výhradních loţisek nerostných surovin byla vymezena chráněná loţisková území, u řady dalších loţisek však vymezena nejsou.

20


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.1.1: Loţiska nerostných surovin v SO ORP Prostějov Obec Ev. číslo Název Nerost Brodek u Prostějova, Hradčany-Kobeřice Čelechovice na Hané, Slatinky

3033000 Kobeřicedroba Brodek 3148400 Čelechovice na dolomit, jíl, Hané spraš. hlína, váp. dolomit Drţovice 3051900 Drţovice jíl, sprašová hlína, spraš Klenovice na Hané 3132500 Klenovice na hlína, jílový Hané sediment, spraš Olšany u Prostějova 3097400 Olšany-Lutín štěrkopísek, štěrk Ondratice, Brodek u 3014400 Ondraticepsamity, Prostějova, Ţeleč Brodek štěrk Prostějov 3132300 Prostějov hlína, jílový sediment, spraš Prostějov 3132400 Vrahovice hlína, spraš Přemyslovice 3232200 Přemyslovice droba, konglomerát Rozstání 3245700 Rozstánídroba Baldovec Vrbátky 3008200 Štětovice psamity, štěrk Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008

Surovina Stavební kámen

Plocha CHLÚ (ha) 17,1 Ne

Cihlářská surovina, dolomit, stavební kámen, vápenec Cihlářská surovina

21,2 Ano

Cihlářská surovina

25,2 Ne

Štěrkopísky

56,6 Ano

Štěrkopísky

7,3 Ne

Cihlářská surovina

9,7 Ne

Cihlářská surovina Stavební kámen

52,4 Ne 30 Ano

Stavební kámen Štěrkopísky

23,7 Ne

6,7 Ne 105,2 Ano

Dále je zde vymezen jeden prognózní zdroj nerostných surovin pro těţbu droby, a to na území obcí Přemyslovice a okrajově také Hluchova. Pro ochranu tohoto prognózního zdroje o rozloze 30 ha je také vymezeno chráněné loţiskové území. Pro těţbu nerostných surovin je vymezeno pět dobývacích prostorů, které jsou vesměs těţené. Těţeny jsou štěrkopísky v Ondraticích a Ţelči, droba v Brodku u Prostějova a Rozstání a cihlářská surovina v Prostějově a Drţovicích. Tabulka č. 3.1.2: Dobývací prostory v SO ORP Prostějov Obec Název DP Nerost Ondratice, Ţeleč

Ondratice I

štěrkopísek

Br. u Prostějova, Hradčany-Kobeřice Drţovice

Brodek

Rozstání

Rozstání

Prostějov

Prostějov

kulmská droba cihlářské suroviny kámen droba cihlářská surovina

Drţovice

Organizace

Těţba štěrkopísku s.r.o., Brodek Kámen Brno s.r.o. Ocenasek - Mikulka, Prostějov PEDOP s.r.o., Lipovec Cihelna s.r.o., Prostějov

Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008

21

Popis Těţba Plocha (ha) 71020 těţené 17,3 70607 těţené

20,2

70343 těţené

30,9

71008 těţené

6,7 28,2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.2: Těţba nerostných surovin v SO ORP Prostějov

Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2008

22

EKOTOXA s.r.o.

3.1.3


Sesuvná a poddolovaná území

Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Prostějov nejsou evidována ţádná sesuvná území. Poddolovaných území je evidováno více. Poddolované území plošně většího rozsahu (8,8 ha) se nachází pouze na hranicích území obcí Slatinky a Čechy pod Kosířem mimo zastavěnou zónu. Dále je zde evidováno několik menších poddolovaných území (bodových) – viz tabulka. Jedná se nejvíce o propadliny malého rozsahu. Význam těchto území je velmi nízký a nepředstavují omezení pro rozvoj obcí. Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území v SO ORP Prostějov Obec Lokalizace (název) Popis Čechy pod Kosířem Slatinky * Drahany Drahany Drobné Mostkovice Stichovice Ţádné Otinoves Otínoves Haldy, propady Ptení Ptení Ţádné Seloutky Seloutky-Vinohrady Propadliny Slatinky Slatinky Smrţice Studenec na Hané - Smrţice Propadliny Zdroj: Geofond, 2008 * jedná se o název lokality, nikoli o název obce nebo její části

23

Surovina Rudy Paliva Paliva Paliva Paliva Paliva Rudy Nerudy

Plocha (ha) 2,6 bodové bodové bodové bodové bodové 6,2 bodové

EKOTOXA s.r.o.

3.1.4


Indikátory

Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí―. Výskyt těchto území obecně představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména můţe být limitem pro výstavbu. Sesuvná území nejsou v SO ORP evidována, proto byla hodnocena pouze poddolovaná území, které ovšem mají také minimální význam. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Hodnocení indikátoru: -2 nad 5 % plochy obce -1 3 – 5 % plochy obce 0 1 – 2,99 % plochy obce, 1 0 – 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Tabulka č. 3.1.4: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Obec Plocha Počet Plocha Podíl plochy Hodnocení obce poddolovaných poddolovaných poddolovaných indikátoru (ha) území území území bodových Alojzov 464,3 0 0 0,00 2 Bedihošť 644,8 0 0 0,00 2 Bílovice-Lutotín 686,0 0 0 0,00 2 Biskupice 413,8 0 0 0,00 2 Bousín 342,7 0 0 0,00 2 Brodek u Prostějova 610,7 0 0 0,00 2 Buková 1745,0 0 0 0,00 2 Čehovice 713,5 0 0 0,00 2 Čechy pod Kosířem 919,3 0 2,6 0,28 1 Čelčice 492,8 0 0 0,00 2 Čelechovice na Hané 729,8 0 0 0,00 2 Dětkovice 533,2 0 0 0,00 2 Dobrochov 252,8 0 0 0,00 2 Dobromilice 793,7 0 0 0,00 2 Doloplazy 291,9 0 0 0,00 2 Drahany 610,1 1 0 0,00 1 Drţovice 752,9 0 0 0,00 2 Dřevnovice 380,2 0 0 0,00 2 Hluchov 541,4 0 0 0,00 2 Hradčany-Kobeřice 690,6 0 0 0,00 2 Hrdibořice 376,2 0 0 0,00 2 Hrubčice 833,2 0 0 0,00 2 Hruška 449,7 0 0 0,00 2 Ivaň 730,9 0 0 0,00 2 Klenovice na Hané 803,7 0 0 0,00 2 Klopotovice 533,6 0 0 0,00 2 Kostelec na Hané 1388,3 0 0 0,00 2 Koválovice-Osíčany 442,7 0 0 0,00 2 Kralice na Hané 1266,7 0 0 0,00 2 24


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice

Plocha obce (ha) 583,4 1285,5 550,2 677,3 450,9 835,3 679,5 1203,9 734,3 1340,0 256,9 631,8 1102,1 320,2 767,8 954,0 521,3 527,8 694,0 1167,1 3902,9 305,4 1877,7 1805,2 1851,4 1648,8 714,5 174,7 803,5 1251,8 157,3 656,7 445,3 826,2 370,5 1119,8 335,5 595,7 116,9 462,8 790,0 1331,9 339,4

Počet Plocha Podíl plochy Hodnocení poddolovaných poddolovaných poddolovaných indikátoru území území území bodových 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 1 0 0,00 1 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 1 0 0,00 1 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 1 0 0,00 1 0 0 0,00 2 1 0 0,00 1 0 0 0,00 2 0 6,2 0,77 1 1 0 0,00 1 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 25


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Plocha obce (ha)

Vřesovice 618,6 Výšovice 590,0 Zdětín 532,6 Ţeleč 809,2 Celkem 59151,6 Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008

Počet Plocha Podíl plochy Hodnocení poddolovaných poddolovaných poddolovaných indikátoru území území území bodových 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 0 0 0,00 2 6 8,8 0,01 1

Obrázek č. 3.1.3: Indikátor – Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích

Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008

26

EKOTOXA s.r.o.

3.1.5


SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP se nenacházejí ţádná Pro část evidovaných loţisek nerostných surovin významnější sesuvná a poddolovaná území, která by nejsou stanovena chráněná loţisková území. mohla omezovat rozvoj obcí V regionu se nachází loţiska nerostných surovin štěrkopísku, stavebního kamene, cihlářské suroviny a vápence. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Zajištění poptávky po nerostných surovinách Těţba nerostných surovin můţe způsobovat vyšší z místních zdrojů. prašnost, narušení vodního reţimu v krajině, zábory půdy, hlukové znečištění apod.

3.1.6

Problémy k řešení Přesná lokalizace poddolovaných území a zjištění míry omezení vyuţití území a případné určení jejich vhodného vyuţití Dodrţování zásad ochrany loţisek nerostných surovin Minimalizace negativního vlivu případné další těţby nerostných surovin na sloţky ţivotního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného mnoţství surovin.

27

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VODNÍ REŢIM Vodní zdroje v území SO ORP Prostějov zasahují do povodí Moravy. Hlavními vodními toky na území SO ORP jsou Haná, Velká Haná, Bílá voda, Zábrana, Okluka, Ptenka, Brodecký potok, Přemyslovický potok, Český potok, Stříbrný potok, Romţe, Roudník, Brodečka, Pilavka, Deštná, Hloučela, Určický potok, Hranečnice, Vřesůvka, Kelčický potok, Ţelečský potok, Dětkovický potok, Tištinka, Valová, Blata, Okena a Viklička. Na území SO ORP je řada vodních plochy. Nejvýznamnější je vodní nádrţ Plumlov, dále pak Panský rybník, Nebeský rybník, Podhradský rybník a dále se jedná o menší vodní plochy např. v okolí obcí Protivanov, Niva, Baldovec, Rozstání, Otinoves, Hamry, Otaslavice, Čelechovice na Hané, Určice, Dětkovice, Víceměřice, Čehovice, Vrbátky, Hrdibořice a Vitčice. Na území SO ORP je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Kvartér řeky Moravy, která zasahuje do SO ORP u jeho východní hranice a konkrétně se týká území 5 obcí (Hrdibořice, Biskupice, Klopotovice, Olšany u Prostějova a Vrbátky). Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky – Českého masivu i Západních Karpat. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území leţí v západní oblasti. Západní oblast tvoří západní část povodí hlavního toku Moravy. Vyplňují ji převáţně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podloţím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Výjimku tvoří devonské vápence, v nichţ dochází k charakteristickým akumulacím krasových vod - přestoţe plošné rozšíření na povrchu území je malé (okolí Javoříčka a Ludmírova), často jde o jímatelné akumulace značných vydatností, ojediněle přes 10 l.s -1. Roční úhrny sráţek v této (západní) části povodí Moravy přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech Českomoravské vrchoviny, převáţně však klesají pod 600 mm. V souladu s tím se i hodnoty specifického odtoku pohybují v mezích od 3 do 5 l.s-1.km-2 a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s-1.km-2. Pouze kvartérní a některé křídové a terciérní klastické sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody (jsou předmětem legislativní ochrany - CHOPAV kvartér řeky Moravy). Podzemní vody neogenních sedimentů bývají často mineralizovány (mořské sedimenty) nebo smíšeny s ropnými vodami obohacenými metanem a sirovodíkem. Kyselky vázané na hlubinný výstup CO2 převaţují v Českém masivu, minerálky bez juvenilní sloţky jsou rozšířeny převáţně v oblasti neogenních výplní úvalů a vnějších karpat. Tektonicky jsou podmíněny výskyty sirných term ve Velkých Losinách a Bludově. Kalcium bikarbonátové minerální vody vystupují u Moravské Třebové, Jevíčka, Horních Moštěnic aj., zemité termální kyselky u Teplic nad Bečvou. Typické pro karpatskou oblast jsou sirovodíkové minerální vody. Sirovodík těchto pramenů vzniká rozkladem sirníků přítomných v horninách flyše. Známé sirovodíkové prameny vystupují ve Slatinicích u Olomouce, dále v Buchlovicích, Luhačovicích, Napajedlech, v Ostroţské Nové Vsi, ve Skalce u Prostějova aj. Mezi zvláštní geologické znaky z hlediska hydrogeologie lze řadit antropogenní vlivy na odnos a sedimentaci v údolních nivách (regulační práce, přehradní a ochranné hráze, poldry apod.). V přehledu problémů v povodí Moravy z roku 2007 jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: Problémy obcí a subjektů bez ČOV – mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, kde je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyváţené ţumpy atd.). Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV: Sráţková voda a řešení jejich odvodu a případně čištění. Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod. U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV. Nevyhovující technologie u některých ČOV. Větší vyuţití jiných druhů čištění. Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koţeluţny, výrobny uzenin, drůbeţárny).

28

EKOTOXA s.r.o.


Staré ekologické zátěţe (průmyslové podniky, skládky, drobné černé skládky u toků, skládky v zavezených meandrech apod.), které mohou mít negativní vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod. Dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových sráţek způsobují odlehčování značného mnoţství splaškových vod přímo do toků. Eutrofizace vod. Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek. Zatíţení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění pesticidy. Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu. Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu nebezpečných látek z bodových zdrojů a dusíku. Vyhodnocení vodních toků nebo jejich úseků podle celkové jakosti jako velmi silně znečištěné (jakost 5). Příčné překáţky ve vodních tocích, jejichţ negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického reţimu toku a potamalizace (zavzdutí dlouhých úseků vodních toků). Nelegální špičkování vodních elektráren, zadrţování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony). Vysychání vodních toků. Odběry ze zdrojů podzemních vod – Kvartér řeky Moravy. Ohroţení zdrojů podzemních vod těţbou štěrkopísků.

29

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled území SO ORP Prostějov

Zdroj: Ekotoxa, 2008

3.2.1

Vodní reţim v krajině

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého mnoţství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně sniţujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší niţší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní reţim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svaţitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je povaţován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního reţimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

30


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.2.1: Mnoţství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou v rámci SO ORP Prostějov) OBEC Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim

plocha sklonité orné půdy (ha)

plocha orné půdy (ha)

1,65 0,00 0,14 0,00 0,67 4,98 0,00 0,00 0,13 0,00 3,51 0,70 0,00 0,00 0,00 0,00 0,04 0,04 15,09 1,70 0,00 0,00 0,74 0,00 0,00 0,00 2,79 0,00 0,00 0,00 2,48 0,27 0,00 0,00 0,00 5,83 0,84 0,00 0,00 0,00 0,00

96,82 509,31 475,37 362,28 152,49 430,62 332,85 603,49 526,95 424,72 575,09 229,12 204,96 676,19 222,07 417,73 564,93 324,03 310,80 593,80 289,15 739,46 373,14 623,90 702,84 458,45 1024,41 371,37 1093,48 409,01 476,35 420,23 210,88 382,38 529,30 396,18 976,72 593,60 390,82 222,81 490,76

31

procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) 1,71 0,00 0,03 0,00 0,44 1,16 0,00 0,00 0,02 0,00 0,61 0,31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,01 4,86 0,29 0,00 0,00 0,20 0,00 0,00 0,00 0,27 0,00 0,00 0,00 0,52 0,06 0,00 0,00 0,00 1,47 0,09 0,00 0,00 0,00 0,00


EKOTOXA s.r.o.

OBEC Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

plocha sklonité orné půdy (ha) 0,00 8,87 20,25 0,00 0,15 27,81 0,33 2,87 4,42 0,00 0,00 21,98 3,24 0,00 19,41 2,88 16,17 0,00 0,00 0,02 0,00 0,00 0,79 5,40 0,00 0,00 0,00 2,18 0,00 0,00 0,00 0,07 0,00 0,00 0,00

procento sklonité orné plocha orné půdy (ha) půdy z orné celkově (%) 942,71 0,00 186,84 4,75 529,86 3,82 734,98 0,00 432,87 0,03 375,10 7,41 581,71 0,06 617,71 0,46 2281,52 0,19 158,17 0,00 659,83 0,00 879,14 2,50 484,44 0,67 518,84 0,00 338,80 5,73 117,84 2,44 327,60 4,94 1078,55 0,00 137,61 0,00 529,63 0,00 163,42 0,00 721,56 0,00 284,36 0,28 937,03 0,58 270,68 0,00 493,69 0,00 81,68 0,00 308,78 0,71 518,84 0,00 1142,64 0,00 268,39 0,00 556,80 0,01 520,08 0,00 299,29 0,00 675,42 0,00

Na území SO ORP Prostějov se nevyskytuje území s nadměrným výskytem sklonitých orných pozemků. Mírně vyšší mnoţství takovýchto pozemků se vyskytuje v obcích Pěnčín (27,8 ha), Přemyslovice (22,0 ha), Otaslavice (20,3 ha), Seloutky (19,4 ha), Slatinky (16,2 ha) a Hluchov (15,1 ha). Pokud by na území těchto obcí probíhala pozemková úprava, bylo by vhodné věnovat zvýšenou pozornost nadměrně sklonitým pozemkům na orné půdě. V rámci KPÚ je moţno navrhnout potřebná opatření a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové sráţce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní reţim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při 32


EKOTOXA s.r.o.

výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad můţe uloţit správci vodního toku povinnost zpracovat a předloţit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Prostějov zasahují záplavové území Q100 dvou vodních toků – Brodečky a Hloučely. Záplavové území Q100 Brodečky zasahuje do území obcí Brodek u Prostějova, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Otaslavice a Viceměřice. Záplavové území Q100 Hloučely zasahuje do území obcí Drţovice, Kralice na Hané, Mostkovice, Prostějov a Smrţice. Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí OBEC

vodní tok (Q100)

Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko

Brodečka Brodečka Brodečka Hloučela Brodečka Hloučela -

33

zaplavená plocha při Q100 (ha) 27,32 28,81 10,19 13,81 31,55 8,92 -


EKOTOXA s.r.o.

OBEC

vodní tok (Q100)

Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 9/2006

Brodečka Hloučela Brodečka Brodečka Brodečka Hloučela Hloučela Brodečka -

34

zaplavená plocha při Q100 (ha) 2,50 13,25 98,22 8,28 29,54 63,23 0,06 102,96 -


EKOTOXA s.r.o.

3.2.2

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje ţiviny, ale zúčastňuje se rovněţ na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, ţe můţe dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí ţivotního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těţkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem ţivin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněţ její dosaţitelnost a distribuce. Přibliţně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

3.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č. 3.2.3: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška

79 100 100 100 0 100 4 100 100 100 100 100 100 100 100 48 100 26 100 100 100 100 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 74 0 0 0 0 100 35

79 70 0 0 0 0 4 91 0 0 0 100 100 0 0 0 0 0 0 0 0 14 0

0 30 100 100 0 100 0 9 100 100 100 0 0 100 100 0 100 100 100 100 100 86 100


EKOTOXA s.r.o.

Obec Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice

Ekologický stav "nejistý" "rizikový" 100 100 100 100 100 100 100 100 100 0 6 100 13 7 51 0 100 100 100 100 100 22 0 100 100 79 100 13 0 100 100 1 100 100 100 100 0 100 31 82 28 100 95

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 94 0 0 93 49 0 0 0 0 0 0 0 100 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 100 0 0 18 72 0 5

36

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 0 0 0 0 0 0 100 100 0 0 0 77 5 0 0 0 0 65 0 0 0 0 0 74 0 79 44 13 0 56 0 1 100 0 100 0 0 0 0 0 0 100 0

100 100 100 100 100 100 0 0 100 0 100 23 8 100 100 0 100 35 100 100 100 0 100 26 100 0 56 0 0 44 100 0 0 100 0 100 100 100 31 100 100 0 100


EKOTOXA s.r.o.

Obec Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

Ekologický stav "nejistý" "rizikový" 100 100 0 100 100 0 100 100 100 100 71

0 0 100 0 0 100 0 0 0 0 8

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 96 100 0 100 0 0 100 94 0 0 25

4 0 100 0 100 100 0 6 100 100 53

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

Na území SO ORP je jako „rizikový― klasifikováno 8 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Hruška, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vitčice a Vrchoslavice – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 53 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (u více neţ poloviny obcí SO ORP jde o 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Jako „nerizikový― je klasifikováno na území SO ORP 21 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bousín, Malé Hradisko, Niva a Protivanov – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 22 % délky povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Bousín, Drahany, Malé Hradisko, Niva, Otinoves a Protivanov - 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako „nejistý―. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosaţení environmentálních cílů. Na menším území tudíţ můţe být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

37

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

38

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu


3.2.2.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a

39

EKOTOXA s.r.o.


coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice

0 15 0 43 0 0 0 29 0 33 11 0 0 0 12 0 25 18 0 0 50 27 9 32 25 21 6 0 32 0 0 0 0 28 0 0 26 33 40

0 37 0 100 0 100 0 70 0 67 20 52 100 100 100 0 52 100 0 100 100 32 100 42 75 97 6 100 64 0 0 0 0 100 4 0 100 100


EKOTOXA s.r.o.

Obec

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Kvantitativní stav Chemický stav

Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

0 0 0 48 0 0 0 0 0 0 0 22 0 0 0 0 0 0 0 0 21 0 0 0 0 0 0 32 0 0 0 0 50 34 0 0 0 0 13

0 100 0 100 81 78 0 100 0 100 0 51 0 0 0 0 0 37 100 0 41 100 0 0 100 100 76 100 0 0 100 83 100 100 100 100 0 99 47

Na území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový― 13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce obce Hrdibořice a Vrbátky 50 %, Olšany u Prostějova 48 % a Biskupice 43 %) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (téměř u třetiny obcí 100 %).

41

EKOTOXA s.r.o.


Na území SO ORP je 87 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „nerizikový― z hlediska kvantitativního (u více neţ poloviny obcí 100 %) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (přibliţně u třetiny obcí 100 %). Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu


42

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu


43

EKOTOXA s.r.o.

3.2.3


Indikátory

Vodní reţim v krajině Celkem se v SO ORP Prostějov nachází 178,5 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Prostějov (38 365 ha) tyto „nevhodné― pozemky činí pouze 0,5 %. Nulové nebo tak nepatrné mnoţství sklonitých pozemků s ornou půdou, ţe lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v 56ti obcích (viz obce s hodnocením „2―). Z hlediska vyuţití zemědělské půdy na svaţitých pozemcích je tímto dosaţeno ideálního stavu a přiblíţení se přirozenému vodnímu reţimu v krajině a tím sníţení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Naopak zvýšené mnoţství svaţitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Pěnčín, Přemyslovice, Otaslavice, Seloutky, Slatinky a Hluchov. Pokud na těchto územích bude probíhat pozemková úprava, bylo by vhodné zaměřit se na tyto nadměrně sklonité orné pozemky a vhodnými protierozními a protipovodňovými opatřeními eliminovat jejich nepříznivý vliv na přirozený vodní reţim v krajině. Dojde tak ke sníţení pravděpodobnosti vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové sráţce a omezení nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru vodní reţim: -2 na území obce se nachází více neţ 30 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 10 – 30 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 5 – 9,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 4,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně neţ 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový― (8 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 53 % délky útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území je jako „nerizikový― identifikováno 21 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 22 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však můţe být horší, protoţe mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „nejistý― z důvodu nedostatku primárních dat (71 % ekologický stav/potenciál a 25 % chemický stav). Místně nejsou na sledovaném území plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 47 % z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový― je klasifikováno 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 53 % z hlediska chemického stavu). Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převaţují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převaţují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s vyuţitím navrţených indikátorů, je přijatelný na území obcí Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Myslejovice, Niva, Otinoves, Prostějovičky, Protivanov a Rozstání, částečně přijatelný je na území obcí Alojzov, Krumsín, Laškov, Plumlov, Slatinky, Stínava, Vícov a Vincencov. Naopak nepřijatelný stav je na území obcí Brodek u Prostějova, Čehovice, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice, Koválovice-Osíčany, Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pivín, Skalka a Ţeleč, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čelčice, Drţovice, Dřevnovice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Prostějov, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky a Vrchoslavice. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění cílů environmentální kvality povrchových a podzemních vod.

44

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navrţených indikátorů Vodní reţim Obec hodnoty [ha] hodnocení 1,65 1 Alojzov 0,00 2 Bedihošť 0,14 2 Bílovice-Lutotín 0,00 2 Biskupice 0,67 2 Bousín 4,98 1 Brodek u Prostějova 0,00 2 Buková 0,00 2 Čehovice 0,13 2 Čechy pod Kosířem 0,00 2 Čelčice 3,51 1 Čelechovice na Hané 0,70 2 Dětkovice 0,00 2 Dobrochov 0,00 2 Dobromilice 0,00 2 Doloplazy 0,00 2 Drahany 0,04 2 Drţovice 0,04 2 Dřevnovice 15,09 -1 Hluchov 1,70 1 Hradčany-Kobeřice 0,00 2 Hrdibořice 0,00 2 Hrubčice 0,74 2 Hruška 0,00 2 Ivaň 0,00 2 Klenovice na Hané 0,00 2 Klopotovice 2,79 1 Kostelec na Hané 0,00 2 Koválovice-Osíčany 0,00 2 Kralice na Hané 0,00 2 Krumsín 2,48 1 Laškov 0,27 2 Lešany 0,00 2 Malé Hradisko 0,00 2 Mořice 0,00 2 Mostkovice 5,83 0 Myslejovice 0,84 2 Němčice nad Hanou 0,00 2 Nezamyslice 0,00 2 Niva 0,00 2 Obědkovice 0,00 2 Ohrozim 0,00 2 Olšany u Prostějova 8,87 0 Ondratice 45

Stav povrchových a podzemních vod 1 -2 0 -2 2 -1 2 -1 0 -2 -1 0 0 -1 -1 2 -2 -2 0 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 0 -1 -2 1 1 0 2 -2 0 2 -2 -2 2 -1 0 -2 -1

EKOTOXA s.r.o.

Obec Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008


Vodní reţim hodnoty [ha] hodnocení 20,25 -1 0,00 2 0,15 2 27,81 -1 0,33 2 2,87 1 4,42 1 0,00 2 0,00 2 21,98 -1 3,24 1 0,00 2 19,41 -1 2,88 1 16,17 -1 0,00 2 0,00 2 0,02 2 0,00 2 0,00 2 0,79 2 5,40 0 0,00 2 0,00 2 0,00 2 2,18 1 0,00 2 0,00 2 0,00 2 0,07 2 0,00 2 0,00 2 0,00 2

46

Stav povrchových a podzemních vod -1 2 -2 0 -1 1 -2 2 2 0 0 2 0 -1 1 -2 -2 0 1 -2 -2 0 -2 1 1 -2 0 -2 -2 0 0 0 -1


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle mnoţství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

47


EKOTOXA s.r.o.

3.2.4

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Přijatelný stav podzemních a povrchových vod je na území obcí Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Myslejovice, Niva, Otinoves, Prostějovičky, Protivanov a Rozstání, částečně přijatelný je na území obcí Alojzov, Krumsín, Laškov, Plumlov, Slatinky, Stínava, Vícov a Vincencov.

Nerizikový kvantitativní stav 87 % plochy útvarů podzemních vod a nerizikový chemický stav 53 % plochy útvarů podzemních vod. Minimalizace zrychleného odtoku a sníţení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy – celkem v v 56ti obcích (viz. obce s hodnocením „2“).

PŘÍLEŢITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodrţování zásad správné zemědělské praxe pro sníţení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

SLABÉ STRÁNKY Nepřijatelný stav podzemních a povrchových vod je na území obcí Brodek u Prostějova, Čehovice, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice,Koválovice Osíčany,Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pivín, Skalka a Ţeleč, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čelčice, Drţovice, Dřevnovice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Prostějov, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky a Vrchoslavice. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění cílů environmentální kvality povrchových a podzemních vod. Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích a způsobující nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosaţení environmentálních cílů. Zhoršení přirozeného vodního reţimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené mnoţství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Pěnčín, Přemyslovice, Otaslavice, Seloutky, Slatinky a Hluchov. HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody moţnému znečištění. Staré ekologické zátěţe (skládky), které mohou negativně ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod. Špičkování vodních elektráren, vysychání vodních toků a příčné překáţky ve vodních tocích. Ohroţení kvalitních zdrojů podzemních vod z hlediska kvantitativního i chemického.

48


EKOTOXA s.r.o.

3.2.5

Problémy k řešení

V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrţ ...). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, coţ by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níţe po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné vyuţívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a sniţování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

49


EKOTOXA s.r.o.

3.3 HYGIENA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1

Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále váţný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel můţe být zasaţeno také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších sloţkách ţivotního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamţitě, ale současně také s určitým časovým zpoţděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Na imisní zátěţi SO ORP se podílejí především emise z dopravy, emise z malých zdrojů (vytápění domácností, emise z velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů, sezonně a místně také emise zemědělských podniků. Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky aţ stovky kilometrů). Vliv vzdálených zdrojů Ostravsko-Karvinska, Třinecka i z Polska je umocněn Moravskou bránou, kterou se při severovýchodním proudění šíří emise do oblasti střední Moravy. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněţ aktuální meteorologické podmínky. Podle Místního programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Prostějov (2006) je dominantním zdrojem emisí doprava (TZL, NOx, BaP), dále souhrnně malé zdroje města Prostějov (např.: lokální topeniště) (TZL, NOx, CO, BaP) a významný podíl na emisích mají také velké a zvláště velké i střední stacionární zdroje (TZL, NOx, VOC, CO, SO2, NH3 - zemědělství). Po výrazném poklesu emisí látek znečišťujících ovzduší ze stacionárních zdrojů (tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a emisí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého), ke kterému došlo v souvislosti se změnami ve struktuře ekonomiky a legislativními poţadavky v devadesátých letech, v období let 2000 aţ 2006 jiţ byly celkové emise uvedených znečišťujících látek zhruba konstantní bez výraznějšího trendu (s meziročními výkyvy). Emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů i z dopravy mírně rostou. Na znečišťování ovzduší nejen menších sídel SO ORP, ale i města Prostějov, se významně podílí malé zdroje. Většina domácností v Prostějově je plynofikována a další velká část je napojena na centrální zásobování teplem. Růst cen zemního plynu a elektrické energie způsobuje, ţe se lidé, nejen na venkově, opět vracejí k tradičním palivům, zejména k uhlí a dřevu (často jsou přidávány i odpady), které mnohdy spalují v technologicky nevyhovujících zařízeních. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší zejména v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek TZL a široké škály organických látek (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky aţ stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témţe území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). 3.3.1.1

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel

Látky znečišťující ovzduší, pro které je (pro účely této studie) sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Největším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Prostějov jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěţí městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněţ 50


EKOTOXA s.r.o.

částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněţ resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíţdějícími vozidly. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2006 na 57 % území SO ORP. Roční imisní limit pro PM10 byl překročen na 2 % území SO ORP (Drţovice a Prostějov). Plošně nejrozsáhlejší překročení ročního imisního limitu pro PM10 (100 % území obce) bylo zaznamenáno na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čehovice, Čelčice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drţovice, Dřevnovice, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Obědkovice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Skalka, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, dále bylo překročení imisního limitu zaznamenáno na území obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Kostelec na Hané, Laškov, Lešany, Mostkovice, Otaslavice, Pěnčín, Prostějov, Seloutky, Slatinky, Stařechovice, Určice, VranoviceKelčice, Ţeleč a okrajově také na území obcí Ohrozim a Ondratice. Závaţným problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichţ je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z poţárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí aţ do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, sníţení plodnosti, vývojové vady atd.). Na 9 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Plošně nejvyšší rozsah překročení imisního limitu pro BaP byl zaznamenán na území obcí Prostějov (31 % území), Drţovice (43 %), Bedihošť, Brodek u Prostějova, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Klenovice na Hané, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Mostkovice, Olšany u Prostějova, Otaslavice, Pivín, Plumlov, Smrţice, Určice, Víceměřice a okrajově také na území obcí Bílovice-Lutotín, Čehovice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Obědkovice, Olšany u Prostějova, Ondratice, Rozstání, Určice, Vrbátky. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 96 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyl překročen cílový imisní limit pro arsen a kadmium.

51


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 SO ORP Prostějov % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec PM10 PM10 Cílový imisní Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice

rok 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 21 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

24h 0 100 36 100 0 73 0 100 52 100 94 44 100 100 100 0 100 100 0 100 100 100 100 100 100 100 82 100 100 0 14 41 0 100 59 0 100 100 0 100 8 100 7

B(a)P

O3_8h

Imisní limit

0 17 5 0 0 14 0 2 0 0 14 0 0 12 6 0 43 0 0 0 0 0 0 0 11 0 19 0 21 0 0 0 0 0 13 0 8 1 0 4 0 9 4

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 57 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 93 100 100 100 100 100 99 100 100 100 100 100 100 100 100

0 100 36 100 0 73 0 100 52 100 94 44 100 100 100 0 100 100 0 100 100 100 100 100 100 100 82 100 100 0 14 41 0 100 59 0 100 100 0 100 8 100 7

52

limit bez O3 0 17 5 0 0 14 0 2 0 0 14 0 0 12 6 0 43 0 0 0 0 0 0 0 11 0 19 0 21 0 0 0 0 0 13 0 8 1 0 4 0 9 4


EKOTOXA s.r.o.

SO ORP Prostějov % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč

PM10 rok 0 0 0 0 0 0 19 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

PM10 24h 30 0 100 23 100 0 93 0 0 0 0 0 23 100 51 100 100 78 0 100 100 62 100 0 0 100 77 100 100 100 100 0 86

Celkem SO ORP

2

57

B(a)P

O3_8h

Imisní limit

13 0 0 0 14 17 61 0 0 0 0 1 0 0 0 21 0 0 0 0 0 10 23 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0

100 100 100 100 100 100 56 100 100 100 100 100 100 100 100 96 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

30 0 100 23 100 0 93 0 0 0 0 0 23 100 51 100 100 78 0 100 100 62 100 0 0 100 77 100 100 100 100 0 86

Cílový imisní limit bez O3 13 0 0 0 14 17 61 0 0 0 0 1 0 0 0 21 0 0 0 0 0 10 23 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0

9

96

57

9

Zdroj dat: ČHMÚ, 2006 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů).

Pro srovnání, celkově na území kraje (zóny) došlo v roce 2006 k překročení imisních limitů pro PM10 na 48 % území (24h limit), na 1 % (roční limit a cílového imisního limitu pro B(a)P na 8 % území, pro ozon na 94 % území kraje.

53


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006

Zdroj dat: ČHMÚ

3.3.1.2

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na 4 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NOx. Největší plošný rozsah překročení byl zaznamenán na území obcí Dobrochov (49%), Drţovice (41%), Brodek u Prostějova (38%), Olšany u Prostějova, VranoviceKelčice, Prostějov, Ţeleč a okrajově také na území obcí Dětkovice, Hradčany-Kobeřice, Ondratice, Otaslavice, Smrţice a Určice. Imisní limit pro SO2 nebyl v roce 2006 překročen. 54


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.3.2: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2006 SO ORP Prostějov % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Obec

Imisní limit pro NOx (> 30 µg.m-3)

Cílový imisní limit pro ozon (AOT 40)

Souhrnně OZKO (SO2, NOx, ozon)

Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov

0 0 0 0 0 38 0 0 0 0 0 8 49 0 0 0 41 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 25 3 3 0 0 0 0 0

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

100 100 18 20 100 0 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

55


EKOTOXA s.r.o.

SO ORP Prostějov % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Imisní limit pro NOx (> 30 µg.m-3)

Cílový imisní limit pro ozon (AOT 40)

Souhrnně OZKO (SO2, NOx, ozon)

Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč

19 0 0 0 0 0 0 0 0 8 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 25 0 0 0 0 0 11

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Celkem SO ORP

4

100

100

Obec

Zdroj dat: ČHMÚ, 2006

56


EKOTOXA s.r.o.

3.3.2 3.3.2.1

Nakládání s odpadem Produkce odpadu na území SO ORP

Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci ORP Prostějov vyprodukováno následné mnoţství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů – viz tabulka: Tabulka č. 3.3.3: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v ORP Prostějov v roce 2006 Č. Druh odpadu Mnoţství Podíl odpadu (t/rok) (%) 1 Odpady z geologického průzkumu, těţby, úpravy a dalšího zpracování 1,6 0,00 nerostů a kamene 2 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a 11983,3 8,43 z výroby a zpracování potravin 3 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a 534,7 0,38 lepenky 4 Odpady z koţedělného, koţešnického a textilního průmyslu 239,4 0,17 5 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 2,0 0,00 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 3,8 0,00 7 Odpady z organických chemických procesů 55,7 0,04 8 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a pouţívání nátěrových hmot 86,0 0,06 (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 15,8 0,01 10 Odpady z tepelných procesů 6919,3 4,87 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a 527,6 0,37 jiných materiálů a z hydrometalurgie neţelezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a 7171,4 5,04 plastů 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů 328,6 0,23 uvedených ve skupinách 05 a 12) 14 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě 6,5 0,00 odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a 3693,6 2,60 ochranné oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 622,5 0,44 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěţené zeminy z 72358,3 50,88 kontaminovaných míst) 18 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi 192,3 0,14 souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 19 Odpady ze zařízení na zpracováni (vyuţívání a odstraňování) odpadu, z 6475,0 4,55 čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné ţivnostenské, 30717,4 21,60 průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně sloţek z odděleného sběru 50 Odpady s obsahem azbestu 280,4 0,20 Celkem 142215,3 100,00 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,2006 – www.isoh.vuv.cz

57


EKOTOXA s.r.o.

V roce 2006 tvořil největší podíl (50 %) stavební a demoliční odpad a dále komunální odpad (22 %), přičemţ největší podíl z něj tvořil směsný komunální odpad. Významnější podíl měl ještě odpad ze zemědělství, zahradnictví, myslivosti a rybářství (8 %). Ostatní odpady měly méně významný podíl. Je nutno upozornit, ţe produkce odpadu v rámci jednotlivých skupiny odpadů v jednotlivých letech kolísá, avšak obecně tvoří stavební a komunální odpad dlouhodobě nejvyšší podíl z celkového mnoţství.

3.3.2.2

Produkce komunálního odpadu

Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní sloţky KO, jako směsný komunální odpad a sloţky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichţ mnoţství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Uvedená data vycházejí z evidence městského úřadu v Prostějově. Údaje do evidence zaslalo za rok 2007 pouhých 47 obcí z celkového počtu 76 obcí. Tato tabulka je proto velmi neúplná a lze ji brát jako charakteristiku jednotlivých obcí, ne však celého SO ORP!

58


EKOTOXA s.r.o.

0,1 1,7 2,2 14,0

1,4 4,4

6,7 65,6 0,1

0,0 0,3 0,1 0,5 0,4 0,3 0,3 1,7

1,5 6,0 0,6 4,1 1,3 33,1 15,0

0,8 17,2 0,5 1,3 0,3 0,3 0,1

0,1 3,1 38,2 42,3 27,0

17,6 1,9 26,2 4,7 8,5 2,0 6,2 7,8

7,0 0,5

2,7 1,0 0,1 4,2 773,6 2,9

0,6 5,2 4,9

2,3

5,1

0,6 0,8 0,1 1,1

0,1

4,3 7,7

2,5 19,4 4,1 5,2 15,9 2,0 9,0

2,1 0,9

30,0

0,8 2,0 6,7 0,6 1,9 1246,6 117,7 66,6 44,2 22,5 1007,2

Zdroj: Městský úřad Prostějov, data z evidence k roku 2007 59

12,9 2,7 4,6 4,4 11,5

180,7 70,2 132,1 185,7 68,2 24,7 114,5 89,0 67,6 72,1 122,3 187,0 48,3 781,1 45,8 330,7 188,5 127,5

5,9 2,9 4,5 32,8

2,0 5,2 1,7 8,9 9,6 2,1 2,1 1,9 4,5 10,3 0,2 2,3 3,1 1,0 1,4 2,6 10,0 5,2 3,9 3,4 1,4 2,1 1,3 18,1 29,2 49,6 1,5 5,2 4,0 35,9 22,7 10,3 4,2 4,4 6,3 12,6 18,0 2,5 3,7 2,9 2,7 7,1 69,5 10,3 6,0 11,6 762,4 0,9 6,8 13,0 249,7 6,1 2,6 4,9 59,8 2,4 5,6 102,6 4,1 1,0 3,0 56,0 8,9 12,9 180,2 12,3 15,1 24,2 784,6 264,7 368,5 10529,3 1629,3 1,7 1,9 62,7 3,1 8,5 198,7 18,5 336,2 3,9 6,4 189,1 17,7 3,0 6,6 77,2 3,8 10,3 72,7 3,6 6,2 81,1 5,1 7,1 13,9 455,0 1,8 5,7 6,7 106,4 3,0 1,7 7,8 92,2 3,3 9,4 18,1 180,3 7,1 5,7 5,9 59,9 1,9 6,6 193,7 6,2 11,2 16,5 359,0 39,0 121,0 2,7 3,4 73,3 3,5 8,8 5,5 111,7 0,1 508,5 718,8 18400,3 1929,4

Celkový součet

14,4 1,1 2,3 3,9 8,7

Objemný odpad

SKO

9,3

Sklo

0,0 0,4 1,2 0,2 2,0

0,4

14,4 1166,7

Papír

Textilní materiály Uliční smetky

Pneumatiky

Kovy a ţelezo 0,0 5,8 9,2

Plasty

Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mostkovice Nezamyslice Niva Ohrozim Ondratice Otaslavice Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Slatinky Smrţice Stařechovice Tištín Určice Víceměřice Vícov Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Ţeleč Celkový součet

BRO a dřevo

Obec

Tabulka č. 3.3.4: Produkce hlavních sloţek komunálního odpadu v SO ORP Prostějov v roce 2007

223,3 83,2 21,8 140,6 240,9 68,2 33,4 140,8 96,0 88,5 82,5 136,7 246,9 53,4 912,3 58,4 445,2 206,2 173,4 10,3 98,4 852,9 283,6 67,3 117,8 61,0 221,5 845,6 14840,1 72,3 226,3 336,2 227,0 111,0 90,9 101,1 499,5 122,7 107,1 225,0 71,6 210,5 461,0 128,7 85,7 135,4 24061,8


EKOTOXA s.r.o.

Největší mnoţství odpadů v rámci evidovaných SO ORP je produkováno ve městě Prostějov, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně niţší. Ve většině obcí jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější mnoţství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Je nutno dodat, ţe evidence odpadů často nepostihne veškeré odpady, které jsou pak neevidovány. Můţe se jednat především o černé skládky, spalování odpadků, špatné zařazení odpadu apod. Např. se dá předpokládat, ţe vyseparované mnoţství kovů můţe být ve skutečnosti vyšší, často však není zajišťováno obcemi, nýbrţ jinými organizacemi (např. školy, hasiči apod.). K tomu je nutno přihlédnout při interpretaci výše uvedených údajů. Nakládání s odpady ve městě Prostějov Hospodaření s odpady se v Prostějově řídí vyhláškou č. 13/2004. Dle Strategického plánu města v současné době nejsou v oblasti produkce a nakládání s odpady ve městě ţádné závaţné nedostatky. Ke sběru tříděného odpadu slouţí občanům celkem 113 tzv. „sběrných hnízd―, kde je moţnost uloţit vytříděné sloţky komunálního odpadu (papír, sklo, textil, plasty a PET láhve) do 5 separačních kontejnerů. Tento odpad je ASA-Technickými sluţbami Prostějov zpravidla 2x týdně odváţen. Svoz komunálního odpadu pro 100 % občanů je zajišťován rovněţ ASA-TS Prostějov. Na svozu komunálních odpadů pro právnické osoby se podílí i další firmy (např. firma Van Gansenwinkel). Odpady z průmyslové činnosti, produkované výrobními subjekty, jsou téměř z 80 % odstraňovány v zařízeních k tomuto účelu vybudovaných a povolených na území správního obvodu města Prostějov nebo v jeho okolí. Jedná se především o tato zařízení: spalovna průmyslových nebezpečných odpadů společnosti MEGAWASTE-EKOTERM s. r.o., která je umístěna na okraji města Prostějov skládka skupiny S, nebezpečných a komunálních odpadů společnosti RESON, spol. s r.o., která se nachází u obce Němčice nad Hanou, a v jejímţ areálu probíhá také úprava odpadů, jako solidifikace, biodegradace a kompostování výrobna kompostu a zpracovna stabilizovaného kalu z ČOV společnosti SPRESO, s. r. o v Kralicích na Hané (Zdroj: Strategický plán města Prostějova)

60


EKOTOXA s.r.o.

3.3.2.3

Zařízení pro nakládání s odpadem

Na území SO ORP Prostějov se nacházejí níţe uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. Tabulka č. 3.3.5: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Prostějov (k roku 2008) Oprávněná osoba

Adresa provozovny

Obec

Kódy zařízení

Povolené odpady

A.S.A. TS Prostějov, s.r.o.

v ulici za Určickou

Prostějov

Sběrové místo

Komunální odpad

Antonín Hrdý SEBRANKA

Dolní 115

Prostějov

Sběrové místo

široké spektrum odpadů

Bohumil Dokoupil

Výšovice 153 Výšovice

Sběrové místo

Kovy

HANÁ METAL spol. s r.o

U Spalovny 9 Prostějov 79801 Prostějov

Zpracování autovraků

Kovy, autovraky

HANÁ METAL spol. s r.o.

Západní ul.

Prostějov

Sběrové místo

Kovy, papír

INSTA Prostějov s.r.o.

areál ACHP Smrţice

Smrţice

Recyklace, úprava odpadů

Stavební odpad, zemina

Jaromír Návělek

Smrţická 33

Kostelec na Hané

Sběrové místo

Kovy

Jaroslav Dolák

Otaslavice 511

Otaslavice

Sběrové místo

Kovy, sklo, papír, autovraky...

Jiří Kastner

poz. p.č. 1202/9

Kostelec na Hané

Sběrové místo

Kovy, plasty, dřevo, papír

JIVA TRADE s.r.o.

třídírna papíru Prostějov Prostějov

Sběrové místo, předúprava, Papír, lepenka, plasty sklad odpadů

Kovošrot Plumlov, s.r.o.

Boskovická 48

Plumlov

Sběrové místo

Kovy, papír

Ladislav Konečný

Čelčice 81

Klenovice na Hané

Sběrové místo

Kovy, papír, plasty, stavební odpad

Marotta, s.r.o.

Pěnčín 159

Laškov

Recyklace, předúprava odpadů

Plasty

MEGAWASTEEKOTERM, s.r.o.

areál U Spalovny 6/4225

Prostějov

Sběrové místo


Metalšrot Tlumačov a.s.

U zimního stadionu

Prostějov


Autovraky

Moravia - metal spol. s r.o.

Vrahovická

Prostějov

Sběrové místo

Kovy, papír, sklo, plasty

Nature, s.r.o.

Domamyslick Prostějov á 126

Sběrové místo


Nature, s.r.o.

Olomoucká 161

Prostějov

Sběrové místo

Papír, směsný komunální odpad

PV-RECYKLING

Vrahovická 41 Prostějov

Sběrové místo

Kovy, papír, sklo,

61


EKOTOXA s.r.o.

Oprávněná osoba

Adresa provozovny

Obec

Kódy zařízení

s.r.o. PV-RECYKLING s.r.o.

Povolené odpady plasty

Vrahovická 52 Prostějov


Autovraky

RESON spol. s r.o.

Němčice nad Hanou

Biologická dekontaminace, široké spektrum ukládání, kompostování odpadů

SEZAKO Prostějov Otaslavice s.r.o.

Otaslavice


SEZAKO Prostějov Víceúčelová s.r.o. plocha

Čehovice


SITA CZ a.s.

Novosady 616 Němčice nad Hanou

Sběrové místo


Skanska DS a.s.

pozemek 6296/1

Prostějov

Ukládání, zpracování anorganického odpadu

Stavební odpad

Správa silnic Kostelecká 55 Prostějov Olomouckého kraje


Autovraky

Tomáš Abrahámek

Boskovická 48

Plumlov

Sběrové místo

Kovy, sklo, plasty...

Valdemar Klich

Joštovo náměstí

Prostějov

Sběrové místo

Kovy, papír

Vladimír Menšík

Smrţice

Smrţice

Sběrové místo

Kovy, papír

Zuzana Šulcov

Za Branou 346

Kostelec na Hané

Sběrové místo

Kovy, sklo, plasty...

Zdroj: Databáze zařízení pro nakládání s odpadem - Krajský úřad Olomouckého kraje

62


EKOTOXA s.r.o.

3.3.2.4

Staré ekologické zátěţe

V rámci informačního systému, který provozuje společnost MŢP, jsou na území SO ORP Prostějov evidovány tyto staré ekologické zátěţe: Tabulka č. 3.3.6: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Prostějov (k roku 2008) Obec Alojzov

Název lokality Papírna Aloisov skládka Biskupice, Dily skládka Bukova

Obec

MŢP, reporting

Plumlov

skládka Hamry

Plumlov

skládka Plumlov

Prostějov

BENZINA, a.s. ČS PHM -Drţovice DT výhybkárna a mostárna a.s.

databáze SEKMskládky ČGS Buková databáze SEKMskládky ČGS Čechy pod skládka databáze SEKMKosířem Cechy pod Košírem skládky ČGS – Hl Čelechovice skládka databáze SEKMna Hané Celechovice na Han skládky ČGS e Dětkovice DIAMO, s. p., Stráţ Ministerstvo pod Ralskem obrany Dobromilice Lom databáze SEKM, úkol OODp Dobromilice skládka databáze SEKMDobromilice skládky ČGS Dobromilice Skládka ŢPSV + databáze SEKM, obce úkol OODp Drahany skládka Drahany databáze SEKMskládky ČGS Hrubčice skládka Hrubčice databáze SEKMskládky ČGS Klenovice na skládka databáze SEKMHané Klenovice na Hane skládky ČGS Kostelec na skládka databáze SEKMHané Kostelec na Hané skládky ČGS Kralice na skládka databáze SEKMHané Kralice na Hané skládky ČGS Myslejovice skládka Myslejovice databáze SEKMskládky ČGS Němčice nad skládka Němčice databáze SEKMHanou nad Hanou skládky ČGS Olšany u skládka Olšany u databáze SEKMProstějova Prostějova skládky ČGS Otaslavice skládka Otaslavice databáze SEKMskládky ČGS Pěnčín skládka Penčín – databáze SEKMZmola skládky ČGS Pivín skládka Pivín,Ţleby databáze SEKMskládky ČGS Biskupice

Název lokality

Zdroj dat

Prostějov

Zdroj dat databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKMskládky ČGS MŢP, reporting databáze SEKM, úkol FNM

Prostějov

FTL - First Transport Lines, a.s.

MŢP - OVSS

Prostějov Prostějov

HŢP - Sluţby a.s. Prostějov JMP Prostějov

Prostějov

Skládka TS

Prostějov

VZ 138300

databáze SEKM, úkol FNM databáze SEKM, úkol FNM databáze SEKM, úkol OODp Ministerstvo obrany

Prostějovič ky Prostějovič ky Protivanov

skládka Krumsín,Za humny skládka Prostějovičky skládka Protivanov

databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKMskládky ČGS databáze SEKMskládky ČGS Ptení skládka Pteni databáze SEKMskládky ČGS Slatinky skládka Slatinky databáze SEKMskládky ČGS Stařechovic skládka Sluţín – databáze SEKMe Za hliníky skládky ČGS Stařechovic skládka Stařechovice databáze SEKMe – u farmy skládky ČGS Tištín skládka Tištín databáze SEKMskládky ČGS Určice skládka databáze SEKMUrčice,Skalice skládky ČGS Vřesovice skládka Vresovice databáze SEKMskládky ČGS Ţeleč skládka Ţeleč databáze SEKMskládky ČGS

Zdroj: Data ÚAP, MŢP

63


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Prostějov (k roku 2008)

Zdroj: Data ÚAP,MŢP

64


EKOTOXA s.r.o.

3.3.3

Další hygienické závady území

Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (viz téţ téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Páteřní komunikací SO ORP Prostějov je rychlostní silnice R46 (Vyškov D1 – Prostějov – Olomouc), která prochází Prostějovem a zajišťuje tranzitní dopravu mezi Ostravou a Prahou, a která se výraznou měrou podílí na emisích látek znečišťujících ovzduší. Jiţní částí SO ORP je vedena dálnice D1. Dalšími významnými komunikacemi jsou silnice II/150, II/366, II/377 a II/378, II/449, II/367, II/434, II/433, II/430. Uvedené komunikace jsou doplněny sítí silnic III. třídy a místními komunikacemi. Viz rovněţ téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Podle sčítání dopravy z roku 2005 (www.scitani2005.rsd.cz) přesahuje celoroční průměrná intenzita dopravy na rychlostní komunikaci R46 30000 vozidel za 24h (sčítací úseky 6-1380, 6-1370, 6-1340, 6-1349. Dalším úsekem s vysokou intenzitou dopravy je 6-1310 na II/150 na výjezdu z Prostějova před odbočkou na II/377. Na významných komunikacích v širším centru Prostějova se průměrná denní intenzita dopravy pohybuje na úrovni od 6000 (II/433) do 17000 (II/150) vozidel. Na ostatních komunikacích SO ORP (s výjimkou D1, resp. I/47) jsou průměrné denní intenzity dopravy podstatně niţší. Vysoká intenzita silniční dopravy především na R46 a na poměrně husté silniční síti zaústěné do širší oblasti města Prostějova je příčinou četných hygienických závad. Území v bezprostřední blízkosti významných liniových zdrojů jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), sloţení dopravního proudu (podíl těţké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na sniţování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Strategická hluková mapa silnic a ţeleznic je k dispozici na adrese: http://geoportal.cenia.cz/ a strategické mapy hlavních silnic (2007) jsou dostupné na adrese Ministerstva zdravotnictví http://hlukovemapy.mzcr.cz/. Lékařské i statistické studie dokazují, ţe hluk má značně nepříznivý vliv na lidské zdraví, na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové sníţení výkonnosti. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, sníţení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Hluk nad 65 dB je lékaři uváděn jiţ jako dlouhodobě nesnesitelný, který prokazatelně při dlouhodobé expozici poškozuje zdraví lidí. Subjektivně na základě předpokladu lineární závislosti hlukové a imisní zátěţe k intenzitě dopravy a podle dostupných strategických hlukových map (viz následující obrázky) byly vytipovány obce v blízkosti významných komunikací, na jejichţ území lze za nepříznivých rozptylových podmínek a v době dopravních špiček očekávat negativní působení emisí a hluku z dopravy na kvalitu ţivota obyvatel: Prostějov (R46, II/150, vnitřní okruh centra, Kostelecká, Plumlovská, Brněnská, Olomoucká, Svatoplukova, Čechovice, Ţešov, Vrahovice), obce na R46: Olšany u Prostějova, Drţovice, VranoviceKelčice, Dobrochov, Brodek u Prostějova a nejspíše také Mostkovice (II/150, II/377), Kostelec na Hané (II/366) a Bedihošť (II/367). K problematicce hodnocení vlivu dálnice D1 na emisní a hlukovou zátěţ obyvatel nejsou k dispozici potřebná data ze sčítání dopravy. S dokončením dálnice D1 (D47) a převzetím tranzitní dopravy z R46 se intenzita dopravy na D1 bude dále zvyšovat.

65


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.3.3: Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db

Zdroj: http://geoportal.cenia.cz/

Obrázek č. 3.3.4: Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db – detail Prostějov

Zdroj: http://geoportal.cenia.cz/

66


EKOTOXA s.r.o.

Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloţí) Radon můţe pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichţ základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich pouţití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší neţ z geologického podloţí. Rovněţ v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, ţe by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloţí. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.geology.cz). Většina území ve střední a východní části SO ORP spadá do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloţí (radonové riziko). Střední kategorie radonového indexu z geologického podloţí se vyskytuje spíše v západní a jihozápadní části území SO ORP na území obcí Alojzov, Bílovice-Lutotín, Bousín, Buková, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Drahany, Hluchov, Krumsín, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Niva, Ohrozim, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Plumlov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Slatinky, Stařechovice, Vincencov, Vícov či Zdětín. Vysoká kategorie radonového indexu nebyla na území SO ORP lokalizována. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloţí je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://www.geology.cz. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není moţné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloţí na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Ochranná pásma leteckých staveb Na jihovýchodním okraji Prostějova se nachází neveřejné vnitrostátní letiště Prostějov s travnatým povrchem a přibliţně 7 km severozápadně od centra Prostějova u obce Mostkovice se nachází neveřejné vnitrostátní letiště Stichovice a zpevněná plocha pro sportovní létající zařízení Brodek u Prostějova. Významný negativní vliv zmíněných zařízení na hygienu ţivotního prostředí (hluková zátěţ) v SO ORP Prostějov není vzhledem k účelu jejich vyuţití (sportovní letiště) předpokládán. Nejbliţší významná letiště vně území SO ORP jsou veřejné mezinárodní letiště Olomouc a veřejné vnitrostátní letiště Vyškov a neveřejné mezinárodní letiště Přerov. Podle územně analytických podkladů jsou na území SO ORP vyhlášena ochranná pásma stavby pro letecký provoz, vzletové a přistávací dráhy a vzletového a přibliţovacího prostoru (viz následující obrázek).

67


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.3.5: Ochranná pásma leteckých staveb a letového provozu na území SO ORP Prostějov.

Zdroj dat: Územně analytické podklady. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

68


EKOTOXA s.r.o.

3.3.4 3.3.4.1

Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení sloţité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrţeny na základě poţadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru

69


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.3.7: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navrţených indikátorů na území SO ORP v roce 2006 SO ORP Prostějov

Obec

Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova

Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví)

HP2 (ekosystémy)

1 3 3 2 1 3 1 3 2 2 3 2 2 3 3 1 4 2 1 2 2 2 2 2 3 2 3 2 3 1 2 2 1 2 3 1 3 3 1 3 2 3

1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2

70

Výsledné hodnocení -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 2 nejlepší) 1 -2 -2 -1 1 -2 1 -2 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2 1 -2 -1 1 -2 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -2 -1 -2 1 -1 -1 1 -1 -2 1 -2 -2 1 -2 -1 -2


EKOTOXA s.r.o.

SO ORP Prostějov

Obec

Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Zdroj dat: ČHMÚ, 2006

Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví)

HP2 (ekosystémy)

3 3 1 2 2 3 2 4 1 1 1 1 2 2 2 2 3 2 2 1 2 2 3 3 1 1 2 2 3 2 2 2 1 2

2 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2

71

Výsledné hodnocení -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 2 nejlepší) -2 -2 1 -1 -1 -2 -1 -2 1 1 1 1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -1 1 -1 -1 -2 -2 1 1 -1 -2 -2 -1 -1 -1 1 -2


EKOTOXA s.r.o.

3.3.4.2

Indikátory stavu odpadového hospodářství

Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive vyuţití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující: Průměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba.rok-1 - Míra separace komunálního odpadu - % Hodnocení průměrné produkce komunálního odpadu je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udrţitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Hodnocení indikátoru průměrné produkce komunálního odpadu: -2 nad 430 kg/os. rok-1 -1 370-429,9 kg/os. rok-1 0 310-369,9 kg/os. rok-1 1 250-309,9 kg/os. rok-1 2 pod 250 kg/os. rok-1 Poţadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy pouţita míra separace, jeţ je vyhodnocena na níţe uvedené škále. Hodnocení indikátoru míry separace komunálního odpadu: -2 0 – 5 % míra separace -1 5,01 – 10 % míra separace 0 10,01 – 25 % míra separace 1 25,01 – 50 % míra separace 2 míra separace nad 50% Současný stav vyjádřený pomocí těchto prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce. Problémem je, ţe u přibliţně třetiny obcí nebyly zaslány údaje o evidenci komunálního odpadu v jednotlivých obcích. Z tohoto důvodu jsou i do celkového hodnocení SO ORP zahrnuty údaje z těchto obcí.

72


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.3.8: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Prostějov v roce 2007 Obec

Mnoţství KO (t)

Počet obyvatel (2007)

Hodnocení indikátoru

Kg/os. rok

Míra separace (%)


Alojzov

x

229

x

x

x

x

Bedihošť

x

1031

x

x

x

x

Bílovice-Lutotín

x

517

x

x

x

x

Biskupice

x

258

x

x

x

x

Bousín

x

122

x

x

x

x

Brodek u Prostějova Buková

223,3

1492

149,67

2

16,44

0

83,2

338

246,16

2

12,06

0

Čehovice

21,8

522

41,68

x

79,55

x

x

1025

x

x

x

x

140,6

560

251,05

1

6,04

-1

240,9

1278

188,46

2

9,26

-1

68,2

490

139,16

2

0,00

-2

Dobrochov

33,4

268

124,46

2

25,99

1

Dobromilice

140,8

867

162,37

2

11,85

0

Doloplazy

x

541

x

x

x

x

Drahany

x

518

x

x

x

x

Drţovice

x

1281

x

x

x

x

Dřevnovice

x

491

x

x

x

x

Hluchov

96,0

355

270,35

1

5,33

-1

HradčanyKobeřice Hrdibořice

88,5

449

197,10

2

23,35

0

82,5

229

360,22

0

11,38

0

Hrubčice

x

807

x

x

x

x

Hruška

x

257

x

x

x

x

Ivaň

136,7

511

267,46

1

3,23

-2

Klenovice na Hané Klopotovice

246,9

847

291,51

1

22,88

0

53,4

262

203,76

2

7,13

-1

Kostelec na Hané KováloviceOsíčany Kralice na Hané

912,3

2875

317,32

0

8,94

-1

58,4

307

190,15

2

14,71

0

445,2

1448

307,44

1

23,41

0

Krumsín

206,2

620

332,66

0

8,60

-1

Laškov

173,4

572

303,21

1

16,12

0

Lešany

10,3

390

26,43

x

72,35

x

Malé Hradisko

98,4

389

253,08

1

19,00

0

x

471

x

x

x

x

Mostkovice

852,9

1448

589,01

-2

10,51

0

Myslejovice

x

639

x

x

x

x

Němčice nad Hanou Nezamyslice

x

2176

x

x

x

x

283,6

1356

209,12

2

9,80

-1

Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice

Mořice

73


EKOTOXA s.r.o. Obec

Niva Obědkovice Ohrozim

Mnoţství KO (t)

Počet obyvatel (2007)


Kg/os. rok

67,3

351

Míra separace (%)

191,74

2


11,14

0

x

264

x

x

x

x

117,8

453

260,12

1

9,44

-1

Olšany u Prostějova Ondratice

x

1488

x

x

x

x

61,0

343

177,84

2

8,20

-1

Otaslavice

221,5

1288

171,99

2

13,09

0

Otinoves

x

298

x

x

x

x

Pavlovice u Kojetína Pěnčín

x

253

x

x

x

x

x

752

x

x

x

x

Pivín

x

709

x

x

x

x

845,6

2461

343,60

0

7,21

-1

14840,1

45675

324,91

0

18,07

0

72,3

276

261,93

1

8,99

-1

Protivanov

226,3

1044

216,76

2

4,01

-2

Přemyslovice

336,2

1280

262,66

1

0,00

-2

Ptení

227,0

1130

200,85

2

8,90

-1

Rozstání

111,0

653

169,92

2

30,46

1

Seloutky

90,9

475

191,37

2

20,07

0

x

237

x

x

x

x

Plumlov Prostějov Prostějovičky

Skalka Slatinky

101,1

506

199,75

2

14,79

0

Smrţice

499,5

1611

310,03

0

8,53

-1

x

80

x

x

x

x

122,7

544

225,50

2

10,78

0

x

148

x

x

x

x

107,1

510

210,04

2

10,89

0

x

314

x

x

x

x

225,0

1330

169,20

2

16,71

0

71,6

534

133,99

2

16,27

0

210,5

484

434,88

-2

5,05

-1

Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov

x

87

x

x

x

x

Vitčice

x

169

x

x

x

x

VranoviceKelčice Vrbátky

x

611

x

x

x

x

461,0

1641

280,90

1

13,65

0

Vrchoslavice

128,7

596

215,93

2

5,96

-1

Vřesovice

85,7

469

182,72

2

10,36

0

Výšovice

x

476

x

x

x

x

Zdětín

x

306

x

x

x

x

135,4

549

246,64

2

17,41

0

24061,8

32974

293,1

1

15,51

0

Ţeleč Celkem

Zdroj: Městský úřad Prostějov a ČSÚ, 2007 Pozn.: Obce, u které nejsou k dispozici údaje z evidence, jsou označeny kříţkem a nebyly zahrnuty do celkového výpočtu. V celkovém hodnocení jednotlivých pilířů je jim poté přiřazena hodnota 0. Obce

74


EKOTOXA s.r.o.

Čehovice a Lešany jsou označeny červeně, neboť vzhledem k u nich uvedených údajů se dá předpokládat chyba v evidenci a nepřesnost dat. Obrázek č. 3.3.6: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov

Zdroj: Městský úřad Prostějov a ČSÚ, 2007

75


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.3.7: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov

Zdroj: Městský úřad Prostějov a ČSÚ, 2007 Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Prostějov byla v roce 2007 293,1 kg/os.rok. Znamená to, ţe produkce komunálního odpadu je významně niţší, neţ je průměr ČR. Zároveň úroveň produkce KO splňuje (s výjimkou obcí Hrdibořice, Mostkovice a Vícov) poţadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibliţně 15,5 %, je tedy o něco vyšší neţ na většině území ČR, avšak je niţší neţ je poţadavek vycházející ze Strategie udrţitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového vyuţití odpadu) 50 %. Produkce odpadu a míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí. Nejvyšší míry separace (mimo obcí Čehovice a Lešany) je dosaţeno u obcí Dobrochov, Klenovice na Hané, Hradčany-Kobeřice, Kralice na Hané, Rozstání a Seloutky (všude přes 20 %). 76


EKOTOXA s.r.o.

3.3.5

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro PM10 , SO2, NO2 a benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO2 na ochranu ekosystémů a vegetace.

Na části území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (57% území 24h a 2% roční limit), ozonu (96 % území) a BaP (9 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) a na 4% imisní limit pro NOx stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Vysoká intenzita silniční dopravy především na R46 a na poměrně husté silniční síti zaústěné do širší oblasti města Prostějova je příčinou zvýšené emisní a hlukové zátěţe obyvatel. Značná část automobilové dopravy se uskutečňuje v blízkosti centra města Prostějova - rychlostní komunikace R 46 a silnice II/150. Na většině území SO ORP jsou vyhlášena ochranná pásma stavby pro letecký provoz, vzletové a přistávací dráhy a vzletového a přibliţovacího prostoru.

Produkce komunálního odpadu ve většině obcí je oproti republikovému průměru nízká a splňuje poţadavky POH ČR.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je mírně nadprůměrná. Nejvyšší míry separace je dosaţeno u obcí Dobrochov, Klenovice na Hané, Hradčany-Kobeřice, Kralice na Hané, Rozstání a Seloutky (všude přes 20 %). V Prostějově jsou pro sníţení zatěţe ovzduší z provozu Řada lokalit je vedených jako stará ekologická městské dopravy nasazeny autobusy na zemní plyn. zátěţ. Město Prostějov má zpracovaný Program ke zlepšení Řada obcí nezasílá výpisy z evidence komunálního kvality ovzduší. odpadu.

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

Budování moderní dopravní infrastruktury zvyšování plynulosti dopravy a výstavba obchvatů měst a obcí, včetně dokončení dálnice D1, které přinese sníţení dopravy na R 46. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro sníţení prašnosti v ovzduší i hluku.

Intenzifikace silniční dopravy na významných komunikacích (R46, silnice II/150) můţe dále zvyšovat zátěţ obyvatelstva nadměrnými emisemi a hlukem. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku pouţívání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Vlivem intenzivní zemědělské činnosti a větrné eroze můţe docházet k výskytu zvýšeného mnoţství prachu z orné půdy, nezpevněných ploch areálů a místních komunikací na okrajích obcí.

Vyuţívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace starých ekologických zátěţí, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).

Omezení vyuţití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěţí.

Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu – vybudování sběrného místa, kompostárny a dalších zařízení s vyuţitím prostředků z evropských fondů.

77


EKOTOXA s.r.o.

3.3.6

Problémy k řešení V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zváţit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování nebo přeloţek komunikací, logistických center a aktivit indukujících další dopravu. Prioritou jsou sídelní oblasti města Prostějova a obce ve východní části SO ORP. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem sníţení imisní zátěţe obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (odvedení dopravy z centra města Prostějov změnou trasování silnice II/150, vnější obchvat města, dokončení dálnice D1, a sníţení dopravní zátěţe na R46. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje definují plochy a koridory nadmístního významu pro obchvaty a přeloţky silnic na území obcí Kostelec na Hané, Smrţice, Ohrozim, Vícov, Protivanov, Malé Hradisko, Bedihošť, Kralice na Hané, Hrubčice, Čelčice, Klenovice na Hané. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z provozu stávající dopravní infrastruktury na území Prostějova - R46, II/150, vnitřní okruh centra, Kostelecká, Plumlovská, Brněnská, Olomoucká, Svatoplukova, Čechovice, Ţešov, Vrahovice, na území obcí na R46: Olšany u Prostějova, Drţovice, Vranovice-Kelčice, Dobrochov, Brodek u Prostějova a Mostkovice (II/150, II/377), Kostelec na Hané (II/366) a Bedihošť (II/367): Pro zvýšení plynulosti setrvávající dopravy, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy, instalovat moderní dopravní signalizaci, nahradit klasické křiţovatky křiţovatkami okruţními (kruhovými objezdy) a mimoúrovňovými. V blízkosti významných komunikací zváţit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Omezení individuální automobilové dopravy v intravilánu Prostějova spojené s realizací moderních systémů hromadné dopravy, vybudováním systémů „park and ride― a „park and go― a také zlepšením nabídky parkovacích stání doplněných o telematická zařízení, budování pěších zón. Integrovat zásady dlouhodobé strategie ochrany před hlukem do územních plánů obcí s intenzivní silniční či ţelezniční dopravou (Prostějov). Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na ţivotní prostředí (např. zachycení a sníţení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Zajistit územní rezervy pro plynofikaci, přestoţe v současné době není plynofikace díky nezájmu obyvatel řešením a potenciál ve sníţení emisí spočívá spíše v modernizaci spalovacích zařízení domácností (kotlů), sníţení spotřeby energie (zateplení) a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie (solární energie). Z hlediska územního plánování je však důleţité podporovat územní potřeby výstavby veřejné technické infrastruktury s delším časovým horizontem, s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií. Identifikace starých ekologických zátěţí a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické poţadavky.

78


EKOTOXA s.r.o.

3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1

Chráněná území

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin sniţování početnosti volně ţijících druhů rostlin a ţivočichů, které můţe vést aţ k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můţeme v podmínkách střední Evropy povaţovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných― druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. 3.4.1.1

Chráněná území v SO ORP Prostějov

V řešeném území se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Do severní části zasahuje přírodní park Velký Kosíř, jehoţ hlavní cílem je ochrana krajinného rázu okolí vrchu stejného jména v Drahanské vrchovině (přesah do sousedního SO ORP Olomouc). PR Andělova zmola – předmětem ochrany je doubrava s podrostem mechů a lišejníků. Rozloha 37,40 ha, obec Čechy pod Kosířem. PR Blátka - Lokalita řady chráněných druhů rostlin. Rozloha 83,5 ha, obec Určice, Vincencov, Vranovice-Kelčice. PP Brániska - Travnatá step s řadou významných druhů. Rozloha 1,4254 ha, obec Plumlov. PP Brus - Zalesněná stráň s teplomilnou květenou. Rozloha 42,1299 ha, obec Stařechovice. PR Bučina u Suché louky - Zbytek přirozené bučiny ve smrkové monokultuře. Rozloha 15,49 ha, obec Buková. PP Čubernice - Suťový svah se stepní vegetací. Rozloha 1,2 ha, obec Ohrozim. PP Dolní vinohrádky - Ostrůvek teplomilné květeny (lýkovec vonný aj.). Rozloha 03836 ha, obec Prostějov, katastrální území Čechovice-Záhoří. PP Hamerská stráň - Křovinatá stráň s teplomilnými společenstvy. Rozloha 0,57 ha, obec Plumlov, katastrální území Hamry. NPP Hrdibořické rybníky - Několik rybníků s porosty rákosin - refugium obojţivelníků a avifauny. Rozloha 37,088 ha, obec Hrdibořice. PR Kněţí hora - Ostrůvek teplomilné a vlhkomilné květeny. Rozloha 8,4656 ha, obec Krumsín. PP Kopaniny - Lokalita hořečku brvitého, refugium obojţivelníků. Rozloha 9,0441 ha, obec Ondratice. PP Kozí horka - Zbytek travnaté stepi s teplomilnou květenou. Rozloha 0,1772 ha, obec Plumlov, katastrální území Soběsuky u Plumlova. PP Louky pod Skalami - Mokřadní ostřicové louky s bohatou květenou. Rozloha 2,5513 ha, obec Protivanov. PP Na hůrkách - Pastviny s bohatou teplomilnou květenou. Rozloha 3,9324 ha, obec Bílovice-Lutotín, Lešany. 79


EKOTOXA s.r.o.

PP Návesní niva - Podmáčené louky s bohatou květenou a zvířenou (obojţivelníci). Rozloha 0,8525 ha, obec Niva. PP Nebeský rybník - Zarostlý rybník, útočiště vodního ptactva a obojţivelníků. Rozloha 5,8748 ha, obec Drahany. PP Nivské louky - Mokřady s vlhkomilnou flórou a faunou. Rozloha 7,6175 ha, obec Niva. PP Pavlečkova skála - Ostrůvek stepní květeny, hlavně koniklec velkokvětý. Rozloha 1,2801 ha, obec Plumlov, katastrální území Ţárovice. PP Pod liščím kupem - Ostřicová lada s bohatým porostem prstnatce májového. Rozloha 1,4433 ha, obec Buková. PP Pod Obrovou nohou - Pestrá mozaika luk, pastvin a lesíků se suchomilnou květenou a bohatou avifaunou. Rozloha 28,8561 ha, obec Otaslavice. PP Pod panským lesem - Vlhká louka s hojným výskytem upolínu evropského. Rozloha 0,8062 ha, obec Malé Hradisko. PP Pod zápovědským kopcem - Úsek meandrujícího toku Romţe se zachovalými břehovými porosty. Rozloha 13,6792 ha, obec Kostelec na Hané. PP Prameniště Hamerského potoka U velké jedle - Komplex lesních pramenišť s porosty olše a vlhkomilného podrostu. Rozloha 5 ha, obec Buková. PP Rašeliniště v Klozovci - Lesní rašeliniště s porosty rašeliníku a ostřic. Rozloha 1,7423 ha, obec Buková. NPP Růţičkův lom - Významná paleontologická lokalita. Rozloha 1,3201 ha, obec Čelechovice na Hané. PR Skály - Vitální bučina s klenem a smrkem. Rozloha 4,85 ha, obec Protivanov. PR Skelná huť - Mokré louky se vzácnou květenou. Rozloha 19,0375 ha, obec Protivanov. NPP Státní lom - Naleziště devonských fosilií. Rozloha 0,5712 ha, obec Čelechovice na Hané. PP Studený kout - Lokalita mravenišť (Formica rufa). Rozloha 5,266 ha, obec Slatinky. PR Terezské údolí - soubor biotopů, tvořený menadrující říčkou Šumicí v inverzním zaříznutém údolí, luční nivou, údolními jasanoolšovými luhy a teplomilnou rozvolněnou doubravou na jiţních svazích údolí s populacemi ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. Rozloha celkem 85,9229 ha, v řešeném SO ORP pouze 1,6 ha v obci Laškov. PP Údolí Velké Hané - Říční údolí, refugium obojţivelníků, plazů a ptactva. Rozloha 31,9280 ha, obec Drahany, Otinoves. PP U ţlíbku - Louka s cenným společenstvem hořečku českého na acidofilních suchých trávnících svazu Violion caninae. Rozloha 1,5843 ha, obec Protivanov. PP Vápenice - Území po těţbě vápence s druhově botahými xerotermními trávníky, lesíky, populace vzácných a ohroţených druhů rostlin. Rozloha 19,0208 ha, obec Slatinky. PR Vitčický les - Smíšený listnatý les s bohatým bylinným patrem. Rozloha 96,5 ha, obec Vitčice. PP Za hrnčířkou - Lokalita vzácného lnu ţlutého. Rozloha 0,9585 ha, obec Ohrozim. EVL Čechy pod Kosířem - lokalita vrápence malého. Rozloha 03931 ha, obec Čechy pod Kosířem. EVL Hrdibořické rybníky - lokalita matizny bahenní. Rozloha 39,6213 ha, obec Hrdibořice. EVL Kosíř-Lomy - lokalita přástevníka kostivalového, polopřirozené suché tráníky a facie křovin na vápnitých podloţích, extenzivní sečené louky níţin aţ podhůří, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů. Rozloha 28,0752 ha, obec Čelechovice na Hané, Slatinky, Stařechovice. EVL Ohrozim-Horka - lokalita čolka velkého. Rozloha 0,0921 ha, obec Ohrozim. EVL Otaslavice-kostel - lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,0648 ha, obec Otaslavice. EVL Protivanov - lokalita modráska bahenního. Rozloha 2,3 ha, obec Protivanov. EVL Stráň nad Huťským potokem - lokalita hořečku českého. Rozloha 0,8037 ha, obec Protivanov. EVL Vápenice - polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích, význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště, lokalita přástevníka kostivalového, koniklece velkokvětého. Rozloha 23,8584 ha, obec Slatinky. EVL Za hrnčířkou - lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 3,72 ha, obec Ohrozim, Vícov.

80


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Prostějov (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Obce EVL MZCHÚ CHÚ Rozloha obce Podíl plochy (vně EVL) celkem (ha) chr. území v % Alojzov 0,00 464,31 0,0 Bedihošť 0,00 644,76 0,0 Bílovice-Lutotín 1,79 1,79 685,98 0,3 Biskupice 0,00 413,84 0,0 Bousín 0,00 342,67 0,0 Brodek u Prostějova 0,00 610,72 0,0 Buková 21,57 21,57 1744,98 1,2 Čehovice 0,00 713,49 0,0 Čechy pod Kosířem 0,39 8,62 9,01 919,25 1,0 Čelčice 0,00 492,76 0,0 Čelechovice na Hané 15,74 15,74 729,80 2,2 Dětkovice 0,00 533,21 0,0 Dobrochov 0,00 252,82 0,0 Dobromilice 0,00 793,66 0,0 Doloplazy 0,00 291,89 0,0 Drahany 16,97 16,97 610,10 2,8 Drţovice 0,00 752,86 0,0 Dřevnovice 0,00 380,24 0,0 Hluchov 0,00 541,38 0,0 Hradčany-Kobeřice 0,00 690,59 0,0 Hrdibořice 39,62 39,62 376,16 10,5 Hrubčice 0,00 833,18 0,0 Hruška 0,00 449,71 0,0 Ivaň 0,00 730,93 0,0 Klenovice na Hané 0,00 803,65 0,0 Klopotovice 0,00 533,62 0,0 Kostelec na Hané 13,79 13,79 1388,33 1,0 Koválovice-Osíčany 0,00 442,68 0,0 Kralice na Hané 0,00 1266,69 0,0 Krumsín 8,29 8,29 583,39 1,4 Laškov 0,00 1285,53 0,0 Lešany 1,28 1,28 550,22 0,2 Malé Hradisko 0,87 0,87 677,30 0,1 Mořice 0,00 450,88 0,0 Mostkovice 0,00 835,25 0,0 Myslejovice 0,00 679,45 0,0 Němčice nad Hanou 0,00 1203,86 0,0 Nezamyslice 0,00 734,28 0,0 Niva 7,75 7,75 1339,96 0,6 Obědkovice 0,00 256,91 0,0 Ohrozim 3,4 2,55 5,95 631,79 0,9 Olšany u Prostějova 0,00 1102,05 0,0 Ondratice 11,4 11,40 320,15 3,6 Otaslavice 0,06 36,62 36,68 767,81 4,8 Otinoves 40,32 40,32 953,99 4,2 Pavlovice u Kojetína 0,00 521,33 0,0 Pěnčín 0,00 527,84 0,0 Pivín 0,00 694,00 0,0

81


EKOTOXA s.r.o.

Obce

EVL

Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov 3,11 Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky 36,11 Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov 0,42 Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč 98,85 SO ORP Prostějov Zdroj: ÚAP, EKOTOXA, s.r.o., 2008

MZCHÚ (vně EVL) 3,78

39,7

5,49

36,65

3,59

7,2 97,24 57,58

423,05

CHÚ celkem 3,78 0,00 0,00 42,81 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 41,60 0,00 0,00 36,65 0,00 0,00 0,00 3,59 0,00 0,42 7,20 97,24 57,58 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 521,90

Rozloha obce Podíl plochy (ha) chr. území v % 1167,10 0,3 3902,92 0,0 305,40 0,0 1877,66 2,3 1805,17 0,0 1851,37 0,0 1648,83 0,0 714,49 0,0 174,74 0,0 803,51 5,2 1251,82 0,0 157,25 0,0 656,73 5,6 445,33 0,0 826,23 0,0 370,47 0,0 1119,81 0,3 335,48 0,0 595,70 0,1 116,94 6,2 462,77 21,0 789,95 7,3 1331,85 0,0 339,43 0,0 618,61 0,0 590,02 0,0 532,63 0,0 809,15 0,0 59151,61 0,9

Pozn: Při výpočtu je započítána plocha zvláště chráněného území jen jednou. Pokud tedy leţí ve větším ZCHÚ ještě jedno nebo i několik menších zvláště chráněných území, jejich plochy se uţ do výpočtu nepočítají. Do výpočtu zvláště chráněných území nebyly započítány přírodní parky.

Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Prostějov jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,9% z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je v severozápadní polovině ORP, jihovýchodní polovina má chráněných území poměrně málo. Největší plochu zaujímá sice přírodní park Velký Kosíř, ten však nefiguruje ve výpočtech, neboť se nejedná o zvláště chráněné území. Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch má obec Vitčice (21%) a to díky PR Vitčický les, která se celá rozkládá na ploše této obce. Další obcí v pořadí je obec Hrdibořice, kde 10,5% území obce zaujímá EVL Hrdibořické rybníky, která je zároveň také Národní přírodní památkou stejného názvu. Další obce mají sice nízký podíl zvláště chráněných území ve srovnání s ČR, ovšem z pohledu prostějovského ORP patří mezi hodnotné. Jsou jimi obce Vranovice-Kelčice (7,3%), Vincencov (6,2%), Stařechovice (5,6%), Slatinky (5,2%), Otaslavice (4,8%), Otinoves (4,2%) a Ondratice (3,6%). V dalších 15 obcích se ZCHÚ vyskytují, i kdyţ jen malou plochou – Bílovice-Lutotín, Buková, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Drahany, Kostelec na Hané, Krumsín, Laškov, Malé Hradisko, Niva, Ohrozim, Plumlov, Protivanov, Určice a Vícov. V řešeném SO ORP existuje 50 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje ţádné. Jsou jimi všechny obce z celkem 75, které nebyly výše v textu jmenovány.

82


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody

Zdroj: vrstvy ÚAP, 2008

83


EKOTOXA s.r.o.

3.4.2

Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváţenosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. ţe se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protoţe potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální vyuţívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umoţňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně vyuţívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně vyuţívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běţná kulturní krajina, v níţ jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Obec

KES

Obec

KES

Alojzov Bedihošť

2,70 0,07

Niva Obědkovice

1,37 0,05

Bílovice-Lutotín

0,30

Ohrozim

0,12

Biskupice

0,08

Olšany u Prostějova

0,03

Bousín

0,38

Ondratice

0,21

Brodek u Prostějova

0,10

Otaslavice

0,21

Buková

3,23

Otinoves

0,20

84


EKOTOXA s.r.o.

Obec

KES

Obec

KES

Čehovice

0,06

Pavlovice u Kojetína

0,04

Čechy pod Kosířem

0,47

Pěnčín

0,31

Čelčice

0,04

Pivín

0,07

Čelechovice na Hané

0,08

Plumlov

0,50

Dětkovice

0,97

Prostějov

0,09

Dobrochov

0,06

Prostějovičky

0,36

Dobromilice

0,06

Protivanov

1,26

Doloplazy

0,07

Přemyslovice

0,82

Drahany

0,16

Ptení

1,99

Drţovice

0,08

Rozstání

1,34

Dřevnovice

0,06

Seloutky

0,84

Hluchov

0,57

Skalka

0,26

Hradčany-Kobeřice

0,06

Slatinky

1,06

Hrdibořice

0,21

Smrţice

0,05

Hrubčice

0,03

Srbce

0,06

Hruška

0,04

Stařechovice

0,13

Ivaň

0,04

Stínava

1,10

Klenovice na Hané

0,04

Tištín

0,06

Klopotovice

0,12

Tvorovice

0,07

Kostelec na Hané

0,18

Určice

0,07

Koválovice-Osíčany

0,05

Víceměřice

0,06

Kralice na Hané

0,04

Vícov

0,06

Krumsín

0,25

Vincencov

0,24

Laškov

1,38

Vitčice

0,37

Lešany

0,13

Vranovice-Kelčice

0,32

Malé Hradisko

1,01

Vrbátky

0,06

Mořice

0,05

Vrchoslavice

0,07

Mostkovice

0,24

Vřesovice

0,04

Myslejovice

0,44

Výšovice

0,04

Němčice nad Hanou

0,05

Zdětín

0,49

Nezamyslice

0,06

Ţeleč

0,05

SO ORP Prostějov

0,30

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31. 12. 2007 V SO ORP Prostějov se nachází 76 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky nestabilního (hodnota KES = 0,30). Jedná se o nadprůměrně vyuţívané území s jasným porušením přírodních struktur. V rámci ORP mají vůbec nejniţší ekologickou stabilitu 2 obce – Hrubčice a Olšany u Prostějova (obě KES=0,03). Těsně za nimi (KES=0,04) následují obce Čelčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Kralice na Hané, Pavlovice u Kojetína, Vřesovice a Výšovice. Hrubčice mají na svém území z téměř 90% zemědělskou půdu, z toho 97,7% půdu ornou. Podíl lesa je minimální, tvoří pouze 0,09% z celkové plochy obce. Olšany u Prostějova jsou na tom podobně. Nejvyšší ekologickou stabilitu má obec Buková (KES = 3,23). Na jejím území je malý podíl zemědělské půdy (27%) a vysoký podíl lesů (70%) z celkové rozlohy obce. Vysokou ekologickou stabilitu má ještě obec Alojzov (KES=2,70), kde je situace podobná. 85


EKOTOXA s.r.o.

3.4.3

Územní systém ekologické stability

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyváţené krajiny, v níţ je trvale zajištěna moţnost vyuţívání vyţadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udrţitelný ţivot". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního vyuţití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhoţ se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Jako základní a závazný materiál byl pouţit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro ţivotní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Údaje o ÚSESech byla pro krajský úřad Olomouckého kraje graficky přehledně zpracována a sjednocena do díla „Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Olomouckého kraje“, zpracovatel AGERIS s r.o., 2006. V rámci této dokumentace byl zkoumán vztah mezi ÚSES a ÚPD, veškeré změny oproti ÚPD vyplývající z této dokumentace, byly zapracovány do přehledných tabulek, které se budou postupně zapracovávat do jednotlivých územně plánovacích dokumentací. Oproti vstupním datům byla upřesněna a jednoznačně vymezena většina skladebných částí NR a R ÚSES v kraji, coţ umoţní jejich konfrontaci s dalšími prvky a záměry v území a tím i minimalizaci. V rámci jednotlivých územně plánovacích dokumentací obcí je moţná mírná úprava jednotlivých prvků ÚSES (zejména lokálních biocenter vloţených do nadregionálních a regionálních biokoridorů). Výsledkem je i nová mapová vrstva NR+R ÚSES v datovém formátu shapefile. Generel by měl slouţit jako podklad pro další územní plánování na úrovni kraje a obcí Správní obvod ORP Prostějov je zemědělskou produkční krajinou. Územím však prochází řada významných nadregionálních a regionálních biokoridorů s biocentry. První nadregionální biokoridor přichází do řešeného území ze severu (v obci Čechy pod Kosířem) a vede k jihu, kde v obci Ondratice území opouští (pokračuje v SO ORP Vyškov). Na něm leţí regionální biocentra RBC Kosíř, RBC Brus, RBC Hluchovské údolí, RBC Ohrozimská horka, RBC Plumlovská obora, RBC Kněţí hora, RBC Háj a RBC Pod Obrovou nohou. Z tohoto hlavního nadregionálního biokoridoru vychází další dva NBK. První odbočka vychází z RBC Háj a vede přes RBC Předina do navrhovaného nadregionálního biocentra NBC Skalka. Z RBC Předina pokračuje jiţně regionální biokoridor. Druhá odbočka NBK začíná v RBC Hluchovské údolí a táhne se přes RBC Kluč a RBC Kluč-Kocouřina do nadregionálního biocentra NBC Vojenský. Toto biocentrum leţí celé v severní výběţku SO ORP Vyškov, je součástí vojenského výcvikového prostoru Dědice. Z něj pokračuje NBK po severní hranici přes RBC Bučina u Suché louky do RBC Pavlovský dvůr (jeho větší část leţí v sousedním SO ORP Boskovice). Z tohoto biocentra pokračuje NBK po západní hranici směrem k jihu. Na něm leţí RBC Skály a louka a RBC Skelná Huť. Z RBC Pavlovský dvůr vychází zároveň i regionální biokoridor, který vede přes obce Buková, Protivanov, Niva a Otinoves. Na něm leţí regionální biocentra RBC Preč, RBC Nivské louky a RBC Údolí Velké Hané. Významný regionální biokoridor se vine v severovýchodní části řešeného správního obvodu. Začíná v RBC Kosíř a pokračuje přes RBC Vápenice a RBC Drţovice do NBC Skalka. V obci Prostějov z něj na východ odbočuje RBK, který dále pokračuje po hranicích se sousedním SO ORP Olomouc. Na něm se vyskytují RBC Hrdibořice a RBC Biskupice.

86


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability

Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2008

87


EKOTOXA s.r.o.

3.4.4

Indikátory

Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území (plochy ZCHÚ - viz kapitola Chráněná území). V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky ţivotního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Hodnocení indikátoru „podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území“: -2 pod 8 % nízký podíl - neudrţitelné -1 8 - 13,9 % podprůměrný podíl - neudrţitelné 0 14 - 17,9 % průměrný podíl 1 18 - 22 % nadprůměrný podíl 2 nad 22 % vysoký podíl Jako druhý indikátor byl zvolen koeficient ekologické stability (bliţší informace - viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudrţitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudrţitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Podíl plochy Hodnocení Hodnocení Obec KES CHÚ (%) indikátoru indikátoru Alojzov 0,0 -2 2,70 0 Bedihošť 0,0 -2 0,07 -2 Bílovice-Lutotín 0,3 -2 0,30 -2 Biskupice 0,0 -2 0,08 -2 Bousín 0,0 -2 0,38 -2 Brodek u Prostějova 0,0 -2 0,10 -2 Buková 1,2 -2 3,23 1 Čehovice 0,0 -2 0,06 -2 Čechy pod Kosířem 1,0 -2 0,47 -1 Čelčice 0,0 -2 0,04 -2 Čelechovice na Hané 2,2 -2 0,08 -2 Dětkovice 0,0 -2 0,97 0 Dobrochov 0,0 -2 0,06 -2 Dobromilice 0,0 -2 0,06 -2 Doloplazy 0,0 -2 0,07 -2 Drahany 2,8 -2 0,16 -2 Drţovice 0,0 -2 0,08 -2 Dřevnovice 0,0 -2 0,06 -2 Hluchov 0,0 -2 0,57 -1 Hradčany-Kobeřice 0,0 -2 0,06 -2 Hrdibořice 10,5 -1 0,21 -2 Hrubčice 0,0 -2 0,03 -2 Hruška 0,0 -2 0,04 -2 Ivaň 0,0 -2 0,04 -2 Klenovice na Hané 0,0 -2 0,04 -2 Klopotovice 0,0 -2 0,12 -2 Kostelec na Hané 1,0 -2 0,18 -2 Koválovice-Osíčany 0,0 -2 0,05 -2 88


EKOTOXA s.r.o.

Obec Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov

Podíl plochy CHÚ (%) 0,0 1,4 0,0 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,9 0,0 3,6 4,8 4,2 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 2,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,2 0,0 0,0 5,6 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,1 6,2 21,0 7,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,9

Hodnocení indikátoru -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

89

KES 0,04 0,25 1,38 0,13 1,01 0,05 0,24 0,44 0,05 0,06 1,37 0,05 0,12 0,03 0,21 0,21 0,20 0,04 0,31 0,07 0,50 0,09 0,36 1,26 0,82 1,99 1,34 0,84 0,26 1,06 0,05 0,06 0,13 1,10 0,06 0,07 0,07 0,06 0,06 0,24 0,37 0,32 0,06 0,07 0,04 0,04 0,49 0,05 0,30

Hodnocení indikátoru -2 -2 0 -2 0 -2 -2 -1 -2 -2 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 0 -1 0 0 -1 -2 0 -2 -2 -2 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 -2


EKOTOXA s.r.o.

Z hlediska indikátoru chráněná území se SO ORP Prostějov jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,9% z celkové plochy SO ORP. Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch, 21% má obec Vitčice (hodnocení indikátoru 1). Je to díky PR Vitčický les, která se celá rozkládá na ploše této obce. Další obcí v pořadí je obec Hrdibořice (hodnocení indikátoru -1). V této obci 10,5% území obce zaujímá EVL Hrdibořické rybníky, která je zároveň také Národní přírodní památkou stejného názvu. Všechny ostatní obce mají nízký podíl ZCHÚ (hodnocení indikátoru -2). Z hlediska hodnocení KES SO ORP jako celek spadá do území ekologicky nestabilního (hodnota KES = 0,30). Jedná se o nadprůměrně vyuţívané území s jasným porušením přírodních struktur. Nejvyšší ekologickou stabilitu (hodnota indikátoru 1) má obec Buková. Její KES=3,23, jedná se tudíţ o území ekologicky stabilní. Následují obce s hodnotou indikátoru 0 – Alojzov, Dětkovice, Laškov, Malé Hradisko, Niva, Protivanov, Ptení, Rozstání, Slatinky a Stínava. Tyto obce mají území ekologicky mírně stabilní. Všechny ostatní obce mají území ekologicky nestabilní (hodnota indikátoru -2).

3.4.5

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nadprůměrný podíl zvláště chráněných ploch Nízké zastoupení zvláště chráněných území – má pouze jediná obec - Vitčice (21%). pouze 0,9% z celkové plochy SO ORP. (74 obcí s nízkým podílem ZCHÚ, pouze 2 obce mají hodnocení vyšší.) Podprůměrný podíl ZCHÚ- obec Hrdibořice 50 obcí bez zvláště chráněného území. (10,5%). Existence přírodního parku Velký Kosíř. Celý správní obvod SO ORP vychází jako území ekologicky nestabilní (KES = 0,30). Nejvyšší ekologická stabilita – obec Buková Nejniţší ekologická stabilita v rámci SO ORP – (KES=3,23). Jedná se o území ekologicky obce Hrubčica a Olšany u Prostějova (obě stabilní. KES=0,03). PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny evidence, nájemní smlouvy o péči, systém především liniovými dopravními stavbami. monitoringu a databáze ochrany přírody. Moţnosti čerpání finančních prostředků z Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v fondů Evropské unie z MŢP, MZe, MMR a oblasti zemědělství. SFŢP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Vyuţití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje pozemkových úprav k zabezpečení trvalého nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro souladu všech přírodních, civilizačních a realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných kulturních hodnot území. opatření.

90


EKOTOXA s.r.o.

3.4.6

Problémy k řešení v rámci územního plánování

Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohroţení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich moţný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je moţno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemoţné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je moţno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těţba nerostných surovin se vţdy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těţby se projevuje negativně, v celkovém efektu však můţe být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit jiţ přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je moţno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.

91


EKOTOXA s.r.o.

3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, vyuţívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udrţitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a moţných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území SO ORP Prostějov je tradiční zemědělskou oblastí s úrodnými půdami. V rostlinné výrobě převaţuje pěstování obilovin a řepky, v ţivočišné výrobě chov skotu a prasat. Zemědělství ve správním obvodu ORP Prostějov obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2008 plochu 43 860 ha zemědělské půdy, coţ představuje 74,1 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 39 621 ha (90,3 %), coţ je výrazně vyšší podíl neţ republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 2 029 ha (4,6 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 5 % výměry zemědělské půdy. Nacházejí se zde také chmelnice (obec Hrdibořice) a vinice (Prostějov), které dohromady zabírají 0,07 % zemědělské půdy.

Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané

Podíl zem. půdy k celkové výměře (%)

Zemědělská půda

TTP

Ovocné sady

Zahrady

Orná půda

Vinice

Chmelnice

Název obce

Celková výměra

Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2008

464 647 688 415 342

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

111 474 476 353 226

18 22 25 6 5

1 2 11 0 2

8 11 13 13 61

138 509 526 372 294

29,7 78,7 76,5 89,6 86

611 1 742 711 918 492

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

446 365 595 557 429

25 6 19 27 12

2 1 0 7 1

18 99 0 8 4

492 471 614 600 445

80,5 27 86,4 65,4 90,4

727 533 252 796 291 617 754 380 537 691 379 833 449 731 802

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

587 230 208 679 231 490 581 326 308 599 284 732 402 660 710

32 35 11 25 14 10 34 14 16 15 8 15 9 16 16

3 82 1 3 0 0 2 0 1 4 0 2 0 2 2

7 15 1 2 2 65 2 5 27 12 22 0 3 3 1

629 361 221 709 247 565 618 344 352 629 330 749 415 680 729

86,5 67,7 87,7 89,1 84,9 91,6 82 90,5 65,5 91 87,1 89,9 92,4 93 90,9

92

Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice


Zemědělská půda

TTP

Ovocné sady

Orná půda

Vinice

Chmelnice

Celková výměra

Název obce

Zahrady


EKOTOXA s.r.o.

533 1 386 443 1 267 583 1 287 550 678 451 834 692

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

444 1 039 392 1 095 423 485 447 295 356 538 436

6 59 14 24 19 29 22 16 12 57 25

1 15 3 6 4 7 9 4 1 19 41

35 8 2 4 49 36 13 98 3 15 75

485 1 120 410 1 129 494 557 492 413 373 629 576

91 80,8 92,6 89,1 84,7 43,3 89,5 60,9 82,7 75,4 83,2

1 202 735 1 340 259 627

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

1 011 583 525 230 499

34 28 7 8 23

1 5 0 0 2

7 1 102 1 30

1 053 618 634 240 555

87,6 84,1 47,3 92,7 88,5

1 105 320 770 953

0 0 0 0

0 0 0 0

980 216 526 749

27 12 58 11

1 0 27 0

1 36 15 101

1 009 264 626 861

91,3 82,5 81,3 90,3

522 532 691 1 152 3 904 304 1 882 1 805 1 852 1 656 716 173 803 1 256 159 659 451 826 371 1 121 335

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 13 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

473 373 583 602 2 352 203 751 900 507 632 361 118 358 1099 142 541 189 685 323 950 281

12 21 16 61 206 14 18 40 52 15 20 8 22 32 5 16 7 17 14 32 9

0 13 5 4 11 2 1 6 2 0 4 3 9 6 1 5 2 3 1 4 0

2 31 13 88 33 56 186 89 69 134 20 8 39 6 3 16 31 18 4 15 4

488 438 618 755 2 614 276 956 1 035 631 781 405 137 428 1 144 150 578 230 722 341 1 002 295

93,5 82,3 89,4 65,5 67 90,8 50,8 57,3 34,1 47,2 56,6 79,2 53,3 91,1 94,3 87,7 51 87,4 91,9 89,4 88,1

93

17 6 9 18 29 16 14 14 22 18 1 726

4 0 1 85 2 1 0 2 1 1 454

9 1 10 27 34 0 4 1 35 9 2 029

543 88 330 643 1 193 274 582 545 376 685 43 860


Zemědělská půda

513 80 309 514 1 128 257 565 528 318 658 39 621

TTP

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 13

Ovocné sady

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16

Orná půda

599 117 457 788 1 326 338 620 593 534 809 59 168

Vinice

Chmelnice

Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Celkem Zdroj: ČSÚ, 2008

Celková výměra

Název obce

Zahrady


EKOTOXA s.r.o.

90,7 75,2 72,2 81,6 90 81,1 93,9 91,9 70,4 84,7 74,1

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU― mezi nejzávaţnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně pouţívat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navrţené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŢP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno pouţívat nezastavěné a nedostatečně vyuţité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno vyuţívat pokud moţno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je moţno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převáţně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Prostějov je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 20 662,9 ha zemědělské půdy (46,4 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 7 775,2 ha zemědělské půdy (17,5 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí na většině území vyjma západního výběţku SO ORP, kde je podíl těchto půd výrazně niţší. Největší podíl chráněné půdy k výměře zemědělské půdy (nad 90 %) mají obce Vrchoslavice, Hrubčice, Hradčany – Kobeřice, Lešany, 94


EKOTOXA s.r.o.

Vřesovice, Vrbátky, Srbce, Tvorovice a Brodek u Prostějova. Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten pouţívá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle vyuţití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níţe uvedený obrázek, jenţ znázorňuje rozmístění půd v 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP. Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany1 Název obce

Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko

2,6 319,2 348,3 11,0

82,7 92,5 3,7 18,4

85,3 411,7 352 29,4

150,2 585,4 399,7 293,5

Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na zemědělské půdě v obci 56,8 70,3 88,1 10

252,1 0,8 206,4 319,0

200,9 0,1 201,3 81,0

453 0,9 407,6 400

499,6 512,9 662,9 489,9

90,7 0,2 61,5 81,7

254,0 161,7 74,2 388,7 158,8 44,2 309,2 131,7 42,1 373,5 268,4 540,7 292,2 379,6 544,1 425,0 990,2 305,2 838,2 2,4 229,5 360,7 0

252,1 71,9 70,7 196,9 34,5 14,5 297,1 62,3 5,4 270,4 38,9 268,3 86,5 44,2 31,2 10,8 95,7 56,2 162,3 108,7 159,8 135,3 0

506,1 233,7 144,9 585,6 193,4 58,7 606,3 194 47,5 643,9 307,3 809 378,7 423,8 575,3 435,7 1085,8 361,4 1000,5 111,1 389,3 496 0

713,8 406,5 250,8 769,6 289,5 592,9 732,7 373,9 395,7 680,9 358,3 830,8 448,4 720,2 802,3 520,3 1268,5 436,4 1262,3 548,3 624,8 528,7 431,1

70,9 57,5 57,8 76,1 66,8 9,9 82,7 51,9 12 94,6 85,8 97,4 84,5 58,9 71,7 83,7 85,6 82,8 79,3 20,3 62,3 93,8 0

Půdy v l. třídě ochrany

Půdy v 2. třídě ochrany

Půdy v l. a 2. třídě ochrany

Zemědělská půda

U obcí Bedihošť, Čehovice, Mořice, Nezamyslice, Otaslavice, Tištín, Vincencov a Ţeleč chybí zdrojová data z ÚAP. 1

95


EKOTOXA s.r.o.

Název obce Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Celkový součet Zdroj: ÚAP, 2008

513,2 95,3 708,9 98,6 141,2 265,0 890,7 31,7 27,7

27,5 175,5 262,0 29,7 12,0 117,8 45,3 111,4 46,9

540,7 270,8 971 128,3 153,2 382,8 936 143 74,6

761 610,9 1191,4 669,6 255,2 625,3 1097,5 289,8 897,5

Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na zemědělské půdě v obci 71 44,3 81,5 19,2 60 61,2 85,3 49,4 8,3

146,5 38,5 461,8 50,4 2844,4 12,5 18,3 80,3 44,9 53,2 214,1 79,4 114,5 795,9 27,9 160,4 19,7 239,2 665,8 168,5 214,7 129,2 347,2 1101,5 265,0 465,6 332,8 224,7 20662,9

171,7 162,7 68,4 205,6 372,0 95,1 31,3 516,5 230,3 68,5 35,8 25,8 124,9 158,4 116,7 96,3 79,6 97,5 209,0 40,4 160,6 123,2 158,6 120,7 70,5 106,9 119,5 26,3 7775,2

318,2 201,1 530,2 255,9 3216,4 107,5 49,7 596,8 275,1 121,7 249,8 105,1 239,3 954,4 144,6 256,7 99,2 336,7 874,8 208,9 375,2 252,4 505,7 1222,2 335,5 572,5 452,3 251 28437,2

510 471,1 686,7 955,4 3807,7 286,5 1040,4 1133,6 749,4 852,6 428,1 158,5 450,8 1241,1 156,1 622,1 231,4 367 1101,3 325,8 592,3 361,2 728,2 1319,1 335,5 614,8 572,6 418,9 44497,2

62,4 42,7 77,2 26,8 84,5 37,5 4,8 52,6 36,7 14,3 58,4 66,4 53,1 76,9 92,6 41,3 42,9 91,7 79,4 64,1 63,3 69,9 69,4 92,7 100 93,1 79 59,9 63,9

Půdy v l. třídě ochrany

Půdy v 2. třídě ochrany

Půdy v l. a 2. třídě ochrany

96

Zemědělská půda


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2008

97


EKOTOXA s.r.o.

3.5.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

3.5.2.1 Přírodní lesní oblast Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Konice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů- zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do tří přírodních lesních oblastí (PLO 30 - Drahanská vrchovina, PLO 34 – Hornomoravský úval, PLO 36 – Středomoravské Karpaty). PLO 30 - Drahanská vrchovina Výskyt vápencové krasové oblasti v této PLO a postupný úbytek vláhy způsobuje nezdary v zalesnění a u smrku na nepůvodních stanovištích dochází k nahodilým těţbám. V severní části na podmáčených půdách dochází k ohroţení větrem. Významná je funkce rekreační, vodoochranná. Ke střetům zájmů dochází zejména mezi lesními hospodáři a ochranou přírody a lesními hospodáři a ochranou vodních zdrojů. Do této PLO patří lesy v západní části SO ORP (jedná se lesy v obcích Rozstání, Otinoves, Drahany, Niva, Bousín, Protivanov, Malé Hradisko, Buková, Ptení, Stínava, Přemyslovice, Laškov, Pěnčín, Hluchov, Čechy pod Kosířem, Statinky, Stařechovice, Bílovice-Lutonín, Zdětín, Vícov, Lešany, Ohrozim, Plumlov, Mostkovice, Krumsín, Seloutky, Prostějovičky, Alojzov, Myslejovice, Vincencov, část Dětkovic, část Určic, část Otaslavic, část Brodku u Prostějova, část Ondratic PLO 34 – Hornomoravský úval Patří k oblastem s nejlépe vytvořeným dřevinným sloţením, Z ekologického hlediska je ţádoucí udrţovat a zvyšovat zastoupení listnatých dřevin, zvláště dubu. Provozování myslivosti v baţantnicích vytváří moţné konflikty mezi lesními hospodáři a myslivci. Do této PLO patří lesy nacházející se v jiţní a východní části SO ORP. Jedná se spíše o menší lesíky, neboť toto území je v rámci SO ORP velmi málo lesnaté, patří zde především lesy v obcích Olšany u Prostějova, část Střechovic, Kostelec na Hané (část), Čelechovice na Hané, Smrţice, Drţovice, Prostějov, Vrbátky, Kralice na Hané, Hrdibořice, Biskupce, Hrubčice, Bedihošť, Klopotovice, část Určic, část Dětkovic, Vranovice- Kelčice, Dobrochov, Vřesovice, Čehovice, Ivaň, Čelčice, Skalka, Klenovice na Hané, Pivín, Hradčany-Kobeřice, Ţeleč, Dobromilice, Obědkovice, Tvorovice, Hruška, Němčice nad Hanou, Víceměřice, Vrchoslavice, Tištín, Pavlovice u Kojetína. PLO 36 – Středomoravské Karpaty Patří k oblastem s nejlépe zachovaných dřevinným sloţením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště. Ze společenského hlediska je ţádoucí udrţovat zvyšovat zastoupení listnatých dřevin. Specifickou půdoochrannou funkci mají porosty na svaţitých územích Do této PLO patří lesy na jihu SO ORP, v obcích Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vitčice.

98


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti

Zdroj:www.uhul.cz 2008

3.5.2.2

Lesnatost

Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí Obec

Rozloha obce (ha) 464,3 644,8 686,0 413,8 342,7 610,7 1745,0 713,5 919,3 492,8

Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice

99

Výměra lesa (ha) 309,9 0,8 102,2 10,8 23,4 0,5 1218,5 9,6 249,0 1,9

Lesnatost (%) 66,8 0,1 14,9 2,6 6,8 0,1 69,8 1,3 27,1 0,4


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Rozloha obce (ha)

Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení

729,8 533,2 252,8 793,7 291,9 610,1 752,9 380,2 541,4 690,6 376,2 833,2 449,7 730,9 803,7 533,6 1388,3 442,7 1266,7 583,4 1285,5 550,2 677,3 450,9 835,3 679,5 1203,9 734,3 1340,0 256,9 631,8 1102,1 320,2 767,8 954,0 521,3 527,8 694,0 1167,1 3902,9 305,4 1877,7 1805,2 1851,4

100

Výměra lesa (ha) 6,4 124,0 1,5 3,9 0,0 5,2 14,4 149,5 2,3 2,9 1,9 0,6 0,7 1,1 11,9 112,3 3,2 23,8 657,7 16,6 216,2 25,9 67,2 4,0 662,3 1,5 8,8 2,0 6,3 13,4 42,7 0,8 53,4 7,3 167,9 44,7 5,9 836,3 682,5 1100,8

Lesnatost (%) 0,9 23,3 0,6 0,5 0,0 0,9 1,9 0,0 27,6 0,3 0,8 0,2 0,1 0,1 0,1 2,2 8,1 0,0 0,3 4,1 51,2 3,0 31,9 0,0 3,1 9,9 0,3 0,0 49,4 0,6 1,4 0,2 2,0 1,7 4,5 0,1 10,1 1,1 14,4 1,1 1,9 44,5 37,8 59,5


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Rozloha obce (ha)

Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Celkem Zdroj:podklady pro ÚAP 2008, ČSÚ 2008

1648,8 714,5 174,7 803,5 1251,8 157,3 656,7 445,3 826,2 370,5 1119,8 335,5 595,7 116,9 462,8 790,0 1331,9 339,4 618,6 590,0 532,6 809,2 59151,6

Výměra lesa (ha) 786,3 281,3 11,7 341,3 9,9 0,6 33,9 196,0 3,1 2,8 12,8 0,6 2,9 8,9 98,1 54,8 4,6 1,3 1,5 0,7 114,4 1,2 8984,8

Lesnatost (%) 47,7 39,4 6,7 42,5 0,8 0,4 5,2 44,0 0,4 0,8 1,1 0,2 0,5 7,6 21,2 6,9 0,3 0,4 0,2 0,1 21,5 0,2 15,2

Lesnatost SO ORP Prostějov je 15,2 % , coţ je o více neţ polovinu méně neţ lesnatost Olomouckého kraje (34,8 %) a lesnatost ČR (33,6 %). Lesy jsou soustředěné spíše na severu a severozápadě území, ve středu území je jeden větší lesní komplex (Seloutky, Alojzov). Zbytek území je velmi málo lesnatý, je způsobeno hlavně polohou této části ORP (oblast Hané – kde jsou kvalitní zemědělské půdy). Nejlesnatějšími obcemi, tedy obce s největším podílem lesa jsou obec Buková (69,8 %), dále obec Alojzov (66,8 %) a obec Ptení (59,5 %). Obce s nulovým podílem lesa jsou obce Doloplazy, Dřevnovice Koválovice-Osíčany, Mořice, Nezamyslice, celkem 28 obcí má menší podíl lesa neţ 1 % .

3.5.2.3

Kategorie lesa

Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: Lesy hospodářské. Lesy ochranné. Lesy zvláštního určení. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se podle plnění hlavní funkce dále rozdělují do subkategorií. V okrese Prostějov, do kterého spadá SO ORP Prostějov se nacházejí následující subkategorie: V lesích ochranných: Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích.

101


EKOTOXA s.r.o.

V lesích zvláštního určení: Lesy v pásmu ochranných vodních zdrojů I. stupně. Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací. Lesy v ochranných pásmech zdrojů léčivých a minerálních vod. Lesy v 1. zóně CHKO, přír. rezervacích, přírodních památkách Lesy se zvýšenou funkci ochrannou (půdy, voda, klima, krajina). Lesy pro uchování biodiverzity. Lesy v nichţ jiný důleţitý veřejný zájem vyţaduje odlišný způsob hospodaření. Zdroj : ÚHÚL, údaje pro okres Prostějov, 2000 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa Obec SO ORP Prostějov

Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 41,3 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 81,6 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Drahany Drţovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mostkovice Myslejovice

102

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Lesy zvláštního určení (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 58,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 18,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


EKOTOXA s.r.o.

Obec SO ORP Prostějov

Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%)

Němčice nad Hanou Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Celkový součet

100,0 100,0 14,7 100,0 100,0 100,0 100,0 98,5 100,0 98,6 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 98,9 99,8 100,0 100,0 41,3 99,9 100,0 100,0 99,8 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 94,2 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 98,1

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1

Lesy zvláštního určení (%) 0,0 0,0 85,3 0,0 0,0 0,0 0,0 1,5 0,0 1,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 58,7 0,1 0,0 0,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,8

Většina lesů v SO ORP Prostějov je zařazena do kategorie lesů hospodářských (98,1%), do kategorie lesů ochranných patří 0,1 % lesů a do kategorie lesů zvláštního určení je zařazeno 1,8% lesů.

103


EKOTOXA s.r.o.

Nejvíce lesů zařazených do kategorie LO je v obci Přemyslovice 0,1 % V SO ORP Prostějov jsou však obce, ve kterých převaţují lesy zařazené kategorie LZU, například v obci Obědkovice, je 85,3 % lesů zařazených do kategorie LZU, dále pak v obci Skalka a v obci Čechy pod Kosířem je 58,7 % lesů zařazených do této kategorie. Větší podíl lesů zařazených do této kategorie je také v obci Kralice na Hané (18,4%). Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa

Zdroj: podklady pro ÚAP 2008

104


EKOTOXA s.r.o.

3.5.3 3.5.3.1

Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase (2001 – 2008)

Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi roky 2001 (31.12) a 2008 (30.6.). Změna výměry v tomto období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za Českou republiku. Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru ČR2 SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2001, 2008

4 277 435 44 478

4 249 182 43 860

-0,7 -1,4

Nastavení indikátoru pro ORP Prostějov Úbytek půdy nad 2 % Úbytek půdy 1,1 – 1,9 % Úbytek půdy 0,4 - 1 % Úbytek půdy 0 – 0,3 % Zvýšení výměry o 0,1 % a více

-2 -1 0 1 2

Z tabulky vyplývá, ţe k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i ORP. To můţe být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svaţitých pozemků. V SO ORP Prostějov je relativní úbytek ZPF o 0,7 % vyšší neţ průměr České republiky.

3.5.3.2

Lesnatost

Pro pozemky určené k plnění funkcí lesy byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL) v obci k celkové výměře dané obce. Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Prostějov, celého Olomouckého kraje a lesnatostí ČR. Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL Celková rozloha Oblast (ha) 7886700 ČR 526700 Olomoucký kraj 59151,61 SO ORP Prostějov Zdroj: podklady pro ÚAP2008, ČSÚ 2008 Hodnocení indikátoru lesnatost území: méně neţ 5 % 5 - 14.9 % 15 - 24,9 % 24,9 - 34,9 % 35 % a více

Celková výměra lesa (ha) 2651206 183217 8984,84

Lesnatost (%) 33,6 34,8 15,2

-2 -1 0 1 2

Je provedeno pouze porovnání s ukazatelem za celou ČR, neboť ukazatele za Olomoucký kraj jsou ovlivněny změnou hranic kraje z 1.1.2005. 2

105


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry ZPF v období 2001 aţ 2008 a indikátor lesnatosti Obce ORP Prostějov Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Změna výměry zeměd. půdy (ha)

Změna Indikátor Celková Celková Lesnatost Hodnocení výměry rozloha výměra (%) indikátoru zeměd. obce lesa (ha) půdy (ha) (%)

Alojzov

-0,6

-0,4

0

464,3

309,9

66,8

2

Bedihošť

-1,9

-0,4

0

644,8

0,8

0,1

-2

Bílovice-Lutotín

0,1

0

2

686,0

102,2

14,9

-1

Biskupice

0,3

0,1

2

413,8

10,8

2,6

-2

Bousín

-0,3

-0,1

1

342,7

23,4

6,8

-1


-6,5

-1,3

-1

610,7

0,5

0,1

-2

Buková

-1,2

-0,2

1

1745,0

1218,5

69,8

2

Čehovice

-1,5

-0,2

1

713,5

9,6

1,3

-2


-0,3

0

1

919,3

249,0

27,1

1

-1

-0,2

1

492,8

1,9

0,4

-2

-0,6

-0,1

1

729,8

6,4

0,9

-2

Dětkovice

0,2

0,1

2

533,2

124,0

23,3

0

Dobrochov

0,4

0,2

2

252,8

1,5

0,6

-2

Dobromilice

0,5

0,1

2

793,7

3,9

0,5

-2

Doloplazy

0,3

0,1

2

291,9

0,0

0,0

-2

Drahany

1,2

0,2

610,1

5,2

0,9

-2

-

-

2 -

752,9

14,4

1,9

-2

0,9

0,3

2

380,2

0,0

0,0

-2

-0,2

-0,1

1

541,4

149,5

27,6

1

Hradčany-Kobeřice

0,3

0,1

2

690,6

2,3

0,3

-2

Hrdibořice

0,1

0

2

376,2

2,9

0,8

-2

-14,1

-1,8

-1

833,2

1,9

0,2

-2

0,2

0

2

449,7

0,6

0,1

-2

Ivaň

-0,3

0

1

730,9

0,7

0,1

-2

Klenovice na Hané

-0,9

-0,1

1

803,7

1,1

0,1

-2

Klopotovice

-0,2

0

1

533,6

11,9

2,2

-2

Kostelec na Hané

-1,6

-0,1

1

1388,3

112,3

8,1

-1


-0,9

-0,2

1

442,7

0,0

0,0

-2

-16,7

-1,5

-1

1266,7

3,2

0,3

-2

Krumsín

-0,9

-0,2

1

583,4

23,8

4,1

-2

Laškov

-4,4

-0,8

0

1285,5

657,7

51,2

2

Lešany

1

-0,2

1

550,2

16,6

3,0

-2

-0,3

-0,1

1

677,3

216,2

31,9

1

-42,1

-10,1

-2

450,9

0,0

0,0

-2

Čelčice Čelechovice na Hané

Drţovice

3

Dřevnovice Hluchov

Hrubčice Hruška

Kralice na Hané

Malé Hradisko Mořice

Obec Drţovice vznikla s účinností od 1.7.2006 oddělením části obce od obce Prostějov. Tato výměra je proto v období 2001 aţ 2008 hodnocena souhrnně za obec Prostějov. 3

106


EKOTOXA s.r.o.

Obce ORP Prostějov

Zemědělský půdní fond Změna výměry zeměd. půdy (ha)



Mostkovice

-2,3

-0,4

0

835,3

25,9

3,1

-2

Myslejovice

-0,6

-0,1

1

679,5

67,2

9,9

-1

Němčice nad Hanou

-0,8

-0,1

1

1203,9

4,0

0,3

-2

-37,7

-5,7

-2

734,3

0,0

0,0

-2

Niva

0,1

0

2

1340,0

662,3

49,4

2

Obědkovice

1,2

0,5

2

256,9

1,5

0,6

-2

Ohrozim

-0,8

-0,1

1

631,8

8,8

1,4

-2


-4,5

-0,4

0

1102,1

2,0

0,2

-2

Ondratice

0,4

0,2

2

320,2

6,3

2,0

-2

Otaslavice

-46,3

-6,9

-2

767,8

13,4

1,7

-2

-3,7

-0,4

0

954,0

42,7

4,5

-2

0,6

0,1

2

521,3

0,8

0,1

-2

-1,1 -0,2 -2,2 -29,7 0,1 -0,8 -4,8 -4,2 -2 -0,3 -0,6 -1,2 -1,5 -0,1 -0,9 -0,4 -40,4 -1,2 -2,5 0,1 -0,5 -13,3 -4,5 -1,2 0,1 -30,4

-0,2 0 -0,3 -0,9 0 -0,1 -0,5 -0,7 -0,2 -0,1 -0,4 -0,3 -0,1 0 -0,2 -0,2 -5,3 -0,4 -0,2 0 -0,1 -13,1 -1,4 -0,2 0 -10

1 1 1 0 2 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 1 -2 0 1 2 1 -2 -1 1 2 -2

527,8 694,0 1167,1 3902,9 305,4 1877,7 1805,2 1851,4 1648,8 714,5 174,7 803,5 1251,8 157,3 656,7 445,3 826,2 370,5 1119,8 335,5 595,7 116,9 462,8 790,0 1331,9 339,4

53,4 7,3 167,9 44,7 5,9 836,3 682,5 1100,8 786,3 281,3 11,7 341,3 9,9 0,6 33,9 196,0 3,1 2,8 12,8 0,6 2,9 8,9 98,1 54,8 4,6 1,3

10,1 1,1 14,4 1,1 1,9 44,5 37,8 59,5 47,7 39,4 6,7 42,5 0,8 0,4 5,2 44,0 0,4 0,8 1,1 0,2 0,5 7,6 21,2 6,9 0,3 0,4

-1 -2 -1 -2 -2 2 2 2 2 2 -1 2 -2 -2 -1 2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 0 -1 -2 -2

Nezamyslice

Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice

107


EKOTOXA s.r.o.

Obce ORP Prostějov

Zemědělský půdní fond Změna výměry zeměd. půdy (ha)



-0,8 -0,1 Vřesovice -0,1 0 Výšovice -0,5 -0,1 Zdětín -49,1 -6,7 Ţeleč Celkem -618 -1,4 Zdroj: ČSÚ, 2001-2008 , podklady pro ÚAP, 2008

1 1 1 -2

618,6 590,0 532,6 809,2 59151,6

1,5 0,7 114,4 1,2 8984,8

0,2 0,1 21,5 0,2 15,2

-2 -2 0 -2

Nejvyšší relativní úbytek byl zaznamenán v obcích Vincenov (13,1 %), Mořice (10,1 %), Vrchoslavice (10 %), Otaslavice (6,9 %), Ţeleč (6,7 %), Nezamyslice (5,7 %) a Tištín (5,3 %). Ve Vincenově došlo v průběhu sledovaného období k úbytku ZPF (orné půdy a TTP) ve prospěch zvýšení výměry ostatních ploch (6,3 ha) a lesní půdy (6 ha). V Mořicích došlo k úbytku zemědělské půdy (zejména orné půdy) také z důvodu rozšíření ostatních ploch (39,5 ha). Stejně tak ve Vrchoslavicích se úbytek ZPF týkal orné půdy (30,2 ha) ve prospěch ostatních ploch. Z hodnocení indikátorů lesnatosti jednoznačně vyplývá, ţe v SO ORP Prostějov převaţuje hodnocení silně podprůměrně (-2), do tohoto stupně je zařazeno celkem 49 obcí. Jedná se obce, které mají lesnatost menší neţ 5 %. Na druhou stranu nadprůměrného hodnocení dosáhly obce Alojzov, Buková, Laškov, Niva, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Slatinky, Stínava,. Jedná se o obce jejichţ lesnatost je větší neţ 35 %.

108


EKOTOXA s.r.o.

3.5.4

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Příznivé přírodní podmínky pro tradiční Významný úbytek zemědělské půdy zejména zemědělskou produkci, vysoký podíl zemědělské v obcích Vincenov, Mořice, Vrchoslavice, a orné půdy. Otaslavice, Ţeleč, Nezamyslice a Tištín. Zábory byly spojeny zejména s nárustem ostatních ploch. Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany. Velký počet obcí s nulovou lesnatostí menší neţ 5 Největší podíl těchto půd na celkové zemědělské % (28 obcí). půdě (více neţ 90 %) je v obcích Vrchoslavice, Hrubčice, Hradčany – Kobeřice, Lešany, Vřesovice, Vrbátky, Srbce, Tvorovice a Brodek u Prostějova. Nadprůměrná lesnatost (vyšší neţ 35 %) u obcí Obce s nulovým podílem lesa Doloplazy, Alojzov, Buková, Laškov, Niva, Protivanov, Dřevnovice, Koválovice-Osíčany, Mořice, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Nezamyslice. Slatinky, Stínava, Mírně nadprůměrná lesnatost v obcích Čechy Nerovnoměrná lesnatost v rámci SO ORP pod Košířem Hluchov ( 24,9 - 34,9 %) PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Ochrana kvalitního půdního fondu, ekologizace Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělství. zemědělstvím, erozí. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Zábor zemědělské půdy zejména v I. a II. TO. Realizace protierozních opatření na svaţitých Nízká ekologická stabilita území v obcích s podprůměrnou nebo nulovou lesnatostí (vit tab. půdách (viz. kapitola Vodní reţim). Hodnocení indikátorů ) Realizace biokoridorů v obcí, zejména v těch, Sniţování lesnatosti (platí pro všechny obce, kde je nízká (podprůměrná nebo nulová) zejména však pro obce s podprůměrnou lesnatost (viz.tabulka Lesnatost dle obcí ) lesnatostí ) Podpora zalesnění v obcích s nízkou nebo nulovou Narušení stability lesních komplexů v důsledku lesnatostí, zakládáním remízků, biocenter liniových staveb

109


EKOTOXA s.r.o.

3.5.5

Problémy k řešení Půda je jednou ze základních sloţek ţivotního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udrţitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. To se týká zejména uvedených obcí s vysokým podílem půd v I. a II. třídě ochrany - Vrchoslavice, Hrubčice, Hradčany – Kobeřice, Lešany, Vřesovice, Vrbátky, Srbce, Tvorovice a Brodek u Prostějova. Snaţit se především vyuţívat stávajících ploch, které jsou jiţ vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěţovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Podpora zvýšení lesnatosti s obcích s nízkou nebo nulovou lesnatostí (zejména Doloplazy, Dřevnovice, Koválovice-Osíčany, Mořice, Nezamyslice) Minimalizovat zábor PUPFL v důsledku liniových staveb, zejména ve velkých lesních komplexech, kde můţe dojít vlivem větru k rozpadu větší části lesa. Minimalizovat i dočasný zábor lesní půdy, který vţdy vyţaduje změnu ve způsobu hospodaření v lese Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory PUPFL, zejména LO a některých subkategorií LZU. V obcích s nízkou lesnatostí vyuţívat moţností zalesnění zemědělsky nevyuţívaných pozemků (při zalesňování je důleţité dbát na přirozenou skladbu dřevin).

Tyto zásady je třeba dodrţovat při realizaci záměrů (dle ZÚR Olomouckého kraje): Rozvojová osa mezinárodního významu OS 6 Kroměříţ – Vyškov – Brno. Na území Olomouckého kraje prochází rozvojová osa územím ORP Přerov a Prostějov. Rozvojová oblast národního významu RO 1 Olomouc – Prostějov – Přerov – Šternberk. Rozvojová oblast nadregionálního významu RO 7 Prostějov. Propojení oblasti s RO 1 Olomouc a zábory půd pro plochy k podnikání brání především poţadavky na ochranu půdy. Plochy a koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu – návrh přeloţek silnice II/150 – Přerov, Ţelatovice – Křtomil, Dub n/M, Brodek u/P, Prostějov, Ohrozim, Vícov, Malé Hradisko, Protivanov. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod – lokalita Otaslavice. Záměr tvoří územní rezervu pro akumulaci povrchových vod. Záměrem bude dotčena obec Otaslavice a také sousední Jihomoravský kraj. Nádrţ je navrţena na vodním toku Brodečka. Maximální plocha by činila 104 ha. Při realizaci záměrů dojde k záboru lesní půdy, k záboru zemědělské půdy (částečně i I. a II. třídy ochrany). Je vhodné zábor minimalizovat. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod – lokalita Holštejn. Záměr tvoří územní rezervu pro akumulaci povrchových vod. Záměrem bude dotčena obec Rozstání a také sousední Jihomoravský kraj. Nádrţ byla navrţena na vodním toku Bílá voda. Maximální plocha bude činit 71 ha. Při realizaci záměr dojde převáţně k záboru PUPFL. Je vhodné tento zábor minimalizovat zábor PUPFL Zásobování pitnou vodou – vodovod Pomoraví-Prostějovsko - Dotčené obce tímto záměrem jsou Smrţice, Čelechovice na Hané, Olšany u Prostějova – jde jen o dočasný zásah do PUPFL, který je však nutné omezit, neboť tento dočasný zábor vyţaduje změnu v hospodaření v dotčených lesích.

110


EKOTOXA s.r.o.

3.6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1

Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Prostějov byla vyuţita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2006 (PÚR ČR 2006), Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008), Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013(dále jen Koncepce rozvoje silniční sítě OK) (2006), atd. V rámci analýzy byly dále vyuţity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. K problematice dopravní infrastruktury se vztahují karty jevu (procesu) Silniční doprava, Ţelezniční doprava a Dopravní obsluţnost veřejnou linkovou dopravou.

3.6.1.1

Silniční doprava

Pro zajištění dopravní obsluhy území slouţí síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, ţe jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i multimodální koridor, jehoţ úsek větve VI.B (Katovice) – Ostrava – Hranice - Přerov – Brno prochází územím SO ORP Prostějov. Obrázek č. 3.6.1: Transevropské multimodální koridory (TEMMK)

Zdroj: PÚR ČR 2006, vlastní úprava Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Olomouckého kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění. Jiţní částí území SO ORP Prostějov prochází koridor dálnice D1 v trase: D1 (Vyškov) – Kroměříţ – Přerov – Lipník nad Bečvou.

111


EKOTOXA s.r.o.

Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Na území SO ORP Prostějov probíhá jiţní částí území ve směru východ-západ silnice I/47 (souběţně s budovanou dálnicí D1), severojiţním směrem potom rychlostní komunikace R46, jeţ plní úlohu páteřní komunikace nadmístního významu. Jejich trasa je následující. R46 (Vyškov) – Prostějov – Olomouc. I/47 (Vyškov) – Nezamyslice – Vrchoslavice – (Kroměříţ – Hulín). Obrázek č. 3.6.2: Silniční koridory mezinárodního a republikového významu

Zdroj: Politika územního rozvoje ČR 2006, vlastní úprava Silnice II. a III. třídy Základem komunikačního systému v území SO ORP Prostějov jsou silnice II. třídy. jeţ zajišťují dopravní obsluţnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Prostějov, ale tvoří i součást základní komunikační sítě kraje, vymezené v ZÚR OK (2008). Mezi významné tahy nadregionálního významu byla zařazena i silnice II. třídy v trase II/150 (I/43) – Boskovice – Protivanov – Prostějov – Brodek u Přerova – Přerov – (Bystřice pod Hostýnem – Loučka – Valašské Meziříčí). Mezi tahy krajského významu byly na správním území ORP Prostějov zařazeny následující silnice II. třídy: II/366 Prostějov – Kostelec na Hané II/367 Prostějov – Bedihošť – Čelčice – (Kojetín – hranice kraje) II/377, II/378 Mostkovice – Plumlov – (Tišnov) II/434 Bedihošť – (Tovačov – Troubky – Přerov – Lipník nad Bečvou) II/449 Prostějov – (Slatinice – Senice na Hané – Litovel – Uničov) Uvedené komunikace základní sítě na území SO ORP Prostějov dále doplňuje následující silnice II. třídy: II/433 Prostějov – Výšovice – Němčice na Hané – (Morkovice-Slíţany – Střílky) Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neleţících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Silniční síť na území SO ORP Prostějov je znázorněna na příloze ke kartě. Zatíţení silniční sítě Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Prostějov dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Nejvyšší intenzity dopravy byly naměřeny na silnici I. třídy R46, kde zjištěné hodnoty jiţ přesahují 32 tis. voz./24hod. 112


EKOTOXA s.r.o.

Vysoký nárůst dopravního zatíţení v období let 2000 – 2005 byl zjištěn i na dalších páteřních komunikacích. Mezi nejvíce zatíţené silnice II. třídy patří II/150, kde na příjezdu do Prostějova byla zjištěna hodnota RPDI (roční průměr denních intenzit) vyšší neţ 22tis.voz./24hod. Hodnoty RPDI v rozpětí 7 – 10tis.voz./24hod. byly naměřeny na silnicích II/366, II/367 a II/433. Obdobně jako nárůst intenzity dopravy v extravilánu roste i dopravní zatíţení uvnitř měst. Na průtahu silnice II/150 centrem Prostějova byly naměřeny hodnoty RPDI v rozsahu cca 12 – 16tis. voz/24h. Přitom ukazatel RPDI zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty v pracovních dnech zejména v období duben-červen a září-listopad budou vyšší neţ průměrné hodnoty dle zpracovatelů aţ o 10-15%. Situaci na vybraných silnicích na území SO ORP Prostějov a situaci na hlavních (průtahových) komunikacích města Prostějov znázorňují mapy v příloze ke kartě. Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Prostějov Při zpracování koncepce rozvoje silniční sítě byly vyuţity materiály ŘSD ČR a především dokumenty Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013 (2006) a Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK). Růst intenzity dopravy a přepravních výkonů na území SO ORP Prostějov i v rámci kraje vyţaduje nejen rekonstrukci a modernizaci, ale i dostavbu páteřní komunikační sítě. Dle Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013 by měly být v následujícím období postupně realizovány následující záměry. Dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy Dálnice D1 V rámci výstavby D1 na území SO ORP Prostějov by měla být v období do roku 2009 realizována Stavba 0134.VIII Mořice – Kojetín, II.etapa, v délce 6,6 km. Její průběh je znázorněn na obrázku v příloze ke kartě. Rychlostní silnice R46 Na silnici R46 by měly být dle Koncepce rozvoje silniční sítě OK (2006) realizovány následující stavby: Úprava křiţovatky MÚK Drţovice, Úprava křiţovatek MÚK Vranovice a Brodek u Prostějova. Silnice II. a III. třídy Záměry rozvoje silniční sítě, vymezené v rámci Koncepce rozvoje silniční sítě na území OK, zahrnují především modernizace a rekonstrukce nejvíce vytíţených silnic II. třídy, rekonstrukce silnic III. třídy pouze dle významu a naléhavosti. (Nejsou zahrnuty návrhy rekonstrukce úseků kratších neţ 400m, jeţ by měly být postupně realizovány SSOK v rámci souvislých oprav.) Navrţené stavby jsou dále zařazeny do tří skupin. 1. Projekt modernizace silniční sítě Stavby v této skupině byly vybrány před zpracováním Koncepce rozvoje silniční sítě OK, (do níţ byly zahrnuty), u kterých se předpokládala realizace v období 3let. Na území SO ORP Prostějov by měly být realizovány stavby uvedené v následující tabulce.

113


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.6.1: Vybrané stavby modernizace silniční sítě na území SO ORP Prostějov Náklady (mil Kč) 4 II/367 Bedihošť – Kojetín 135 5 II/434 Bedihošť – Troubky 100 17 III/37356 Suchdol – Ptenský Dvorek 17 18 III/37358 Buková – Lipová 11 19 III/37357 Buková – hranice kraje 5 26 III/44934 Prostějov most ev. č. 44934-2 20 27 III/4332 Určice most ev. č. 4332-1 14 37 III/37751 Ohrozim – Plumlov rekonstrukce silnice 27 Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě OK do roku 2010 s výhledem do roku 2013, 2006, vlastní úprava Číslo

Číslo silnice

Místo

Popis

2. Přeloţky a dostavba silniční sítě II. a III. třídy V následující skupině byly zařazeny stavby (obchvaty sídel, přeloţky a přestavby křiţovatek) jeţ měly v době zpracování návrhu rozpracovanou projektovou dokumentaci a u kterých se předpokládalo zahájení výstavby do 10let, jeţ by měly být postupně zařazeny k přípravě a realizaci (zásobník akcí). Na území SO ORP Prostějov se jedná o stavby vymezené v následující tabulce.

Tabulka č. 3.6.2: Dostavba silniční sítě na území SO ORP Prostějov - výhled Silnice II/150 a III/37762 II/150

Místo

Popis

Prostějov okruţní křiţovatka u Domamyslic

Náklady (mil Kč) 11,5

Ohrozim obchvat obce 71,1 přeloţka silnice, severní obchvat, úsek od III/44934 po silnici II/366 Prostějov 166,9 II/366 s cílem omezení tranzitu přes centrum Další navrţené stavby (zásobník akcí) III/44934 Prostějov okruţní křiţovatka, ulice Olomoucká a Sladkovského (MK) III/37349 Ptení přeloţka komunikace II/150 Prostějov přeloţka, jiţní obchvat s cílem omezení tranzitu přes centrum II/150 Vícov obchvat obce Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě OK do roku 2010 s výhledem do roku 2013, 2006, vlastní úprava 3. Rekonstrukce a opravy silnic II. a III. třídy Návrh oprav a rekonstrukcí silnic je zaměřen na zlepšení stavu silnic ve stávající trase, odstranění bodových závad, úprav povrchů, rekonstrukce křiţovatek, úpravy dopravně problémových míst a nehodových míst. Byl zpracován jako základ pro přípravu staveb, případně pro jejich zařazení do plánu staveb podle finančních moţností. Vymezení navrţených staveb na území SO ORP Prostějov znázorňuje obrázek v příloze ke kartě. Rozvoj silniční sítě v majetku OK – silnic II. a III. třídy – je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci celé řady komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeloţek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s postupující realizací staveb na páteřních komunikacích. Mezi priority se řadí především stavby, zařazené v rámci ZÚR OK mezi veřejně prospěšné stavby (VPS), uvedené v následující tabulce.

114


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.6.3: Stavby zařazené mezi VPS na území SO ORP Prostějov Označení stavby D23 D24 D31 D33 D34 D45

D47

Popis veřejně prospěšné stavby II/367 Bedihošť, přeloţka II/434 Kralice n. H.Hrubčice, přeloţka Prostějov severo-západní obchvat II/449 Smrţice, přeloţka II/449 Slatinky – Slatinice, přeloţka II/366 Kostelec na Hané, přeloţka Modernizace ţelezniční tratě 300 v parametrech koridorové tratě

Dotčená katastrální území obcí

ÚP VÚC

Rozsah převzatého záměru

Čechovice, Bedihošť Hrubčice, Kralice n.H. Prostějov Smrţice, Čelechovice Slatinky, Slatinice Kostelec na Hané Hruška, Němčice nad H. Víceměřice, Nezamyslice, Dřevnovice Prostějov, Drţovice na Moravě, Smrţovice

Prostějov, severní obchvat (přeloţka II/366) OA 2,4km Úprava polohy koridoru D027 stavby II/150, Prostějov, JZ Mostkovice, Domamyslice, obchvat Krasice, Prostějov OA 6,0km II/367, Klenovice n. H. – D028 Čelčice, přeloţka Čelčice, Klenovice, Obědkovice OA 3,4km II/150 obchvat Ohrozim Ohrozim OA 1,4km D038 II/150 Protivanov – Malé D039 Hradisko, obchvat Protivanov, Malé Hradisko OA 3,7km II/150 Vícov, obchvat Vícov, Ptení, Stínava OA 2,4km D040 Vysvětlivky: stavby D012 – D040 byly převzaty z platného ÚP VÚC Olomoucké aglomerace (OA), délky výměr jsou pouze orientační Zdroj: Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, 2008, vlastní úprava D012

3.6.1.2

Ţelezniční doprava

Multimodální koridory Součástí větve VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která probíhá správním územím ORP Prostějov, je i trasa dálnice D47 (D1) a navrţená větev vysokorychlostní tratě, vymezená v rámci Politiky územního rozvoje ČR 2006. Koridory vysokorychlostní dopravy V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (VRT) byla větev VI.B TEMMK posílena vymezením nové trasy VR1 Brno – Olomouc – Ostrava – hranice ČR – Polsko, jejíţ průběh je znázorněn v následujícím obrázku. Koridory dopravy mezinárodního a republikového významu Politika územního rozvoje ČR 2006 vymezila koridor konvenční ţelezniční dopravy mezinárodního významu ŢD1 v trase Brno-Přerov, jiţ probíhá stávající trať č. 300.

115


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.6.3: Koridor ţelezniční dopravy ŢD1

Zdroj: Politika územního rozvoje ČR 2006, vlastní úprava Ţelezniční doprava

Základní ţelezniční síť na území SO ORP Prostějov je tvořena následujícími úseky celostátních drah. Územím SO ORP Prostějov probíhá trať č. 300, jeţ je součástí nadřazeného kolejového systému, v následující trase: trať č. 300 (Brno-Vyškov) – Nezamyslice – (Kojetín – Přerov). Mezi ostatní celostátní ţelezniční tratě jsou zařazeny: trať č. 271 Prostějov – Chornice trať č. 275 Prostějov – Kostelec na Hané – Olomouc trať č. 301 Olomouc – Nezamyslice Tyto celostátní dráhy jsou součástí základní ţelezniční sítě OK (u nichţ je moţná modernizace s územními dopady). Jejich průběh v území je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek č. 3.6.4: Ţelezniční síť v SO ORP Prostějov

Zdroj: www.cd.cz, vlastní úprava Ţelezniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak počet zastávek/stanic, jednak počet spojů/den. Přehled dle jednotlivých traťových úseků obsahuje tabulka v příloze, kde jsou 116


EKOTOXA s.r.o.

uvedeny jak zastávky/stanice na jednotlivých tratích, tak i počet spojů/den. Podíl obcí s dostupností ţelezniční přepravy z celkového počtu obcí na hodnoceném území je nízký. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Rozvoj ţelezniční sítě na území SO ORP Prostějov Koncepce rozvoje ţelezniční sítě na území SO ORP Prostějov je součástí koncepce rozvoje dopravní infrastruktury a v rámci Zásad územního rozvoje OK byly začleněny následující rozvojové záměry. Modernizace tratě č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním včetně elektrifikace. Elektrizace tratě č. 275 Prostějov – Kostelec na Hané – Olomouc. Modernizace tratě č. 300 byla zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. Na území SO ORP Prostějov prochází její trasa katastry obcí Hruška, Němčice nad Hanou, Víceměřice, Nezamyslice a Dřevnovice. 3.6.1.3 Vodní doprava V řešeném území se nenachází ţádná vodní cesta. 3.6.1.4 Letecká doprava Na území SO ORP Prostějov se nachází neveřejné vnitrostátní letiště.

3.6.2

Technická infrastruktura

Vysoká úroveň technické infrastruktury je důleţitým faktorem pro další rozvoj SO ORP Prostějov. V zájmu SO ORP Prostějov v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udrţitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyţadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné vyuţití budoucími generacemi. V rámci Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (aktualizován 2006) se z krajské pozice řízení zabývá technickou infrastrukturou především prioritní oblast č. 2 Stabilizace a rozvoj nemetropolitních oblastí s prioritním okruhem Rozvoj technické infrastruktury a s naformulovaným cílem: Zajistit určitou standardní úroveň technické infrastruktury ve městech mimo metropolitní oblast a na venkově tak, aby byl umoţněn rozvoj moderních ekonomických činností a aby byly vytvořeny podmínky pro plnohodnotný ţivot místních i případných nově příchozích obyvatel. Zvýšené nároky konkrétně na území SO ORP Prostějov klade a nadále bude klást především snaha o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, zabezpečení energetických potřeb správního obvodu, zvyšování vyuţití obnovitelných zdrojů energie a řešení lokálních problémů v hospodaření a nakládání s odpady. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn nejen zvýšenou péčí o stávající stav a rozvoj nových energetických sítí, ale i komplexním řešením napojení na energetické sítě v prostoru celého kraje a zabezpečením jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a sníţení ztrát z energie. Moţnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Pro hodnocení aktuálního stavu a moţného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Prostějov byla vyuţita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje 2007, Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje 2005, Akční plán Územní energetické koncepce Olomouckého kraje 2005, Strategický plán rozvoje města Prostějova 2006, Profil města Prostějova 2006, Strategický plán rozvoje města Prostějova – Akční plán 2006-2008, Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje, Vlastní výběrové šetření 2008 k situaci v obcích SO ORP Prostějov a Aktuální informace ke stavu technické infrastruktury poskytnuté odborem ţivotního prostředí města Prostějov.

117


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.6.5: Inţenýrské sítě v SO ORP Prostějov

Zdroj: Malý lexikon obcí 2007 Pozn.: Kanalizací s připojením na ČOV se rozumí svodné potrubí, které odvádí splaškové vody z jednotlivých nemovitostí a ústí do čistírny odpadních vod. Vodovodem se rozumí vodovodní potrubí, kterým se přivádí voda z veřejného vodovodního řadu, a to bez ohledu, zda je ve vlastnictví organizace vodního hospodářství obce, zemědělského druţstva či jiné právnické osoby. Plynofikací obce se rozumí stav, kdy je obec napojena na plynové potrubí, kterým se přivádí plyn z centrálního zdroje. Vybavenost obce vodovodem, kanalizací s připojením na ČOV a její plynofikace jsou uváděny i v případě, ţe takto je vybavena pouze její část.

3.6.2.1

Zásobování vodou a stav vodovodních sítí

SO ORP Prostějov má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Celkem 70 obcí z celkového počtu 76 obcí ve správním obvodu mělo v roce 2007 připojení na vodovod. Připojení na skupinový vodovod chybí v obcích Laškov (předpoklad připojení na vodovod v roce 2010), Krumsín (předpoklad připojování na vodovod od roku 2007), Prostějovičky, Vincencov (předpoklad připojení na vodovod není ani výhledově), Koválovice-Osíčany (předpoklad připojení na vodovod v roce 2010) a Srbce. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá v rámci celého SO ORP Prostějov charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důleţité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je z velké části kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvaţuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Struktura napojení obcí SO ORP Prostějov na skupinové vodovody je kvůli rozlehlosti a hustotě osídlení v rámci SO značně diferencovaná. Většina obcí SO ORP Prostějov je zásobována vodou z vodárenské soustavy Prostějov a to konkrétně v rámci připojení na SV Prostějov, SV Brodek u Prostějova, SV Pomoraví a SV Ivaň. Část obcí leţící v jihovýchodní části SO ORP Prostějov je zásobováno z vodárenské soustavy Přerov (konkrétně z SV Kojetín). Několik obcí SO je zásobováno z SV Drahanská vrchovina 118


EKOTOXA s.r.o.

(Bousín - Repechy, Drahany, Niva, Otinoves, Rozstání, Baldovec a Protivanov). Část obcí leţících v jiţní části SO je napojena na SV Kroměříţ (Haná) a obce Plumlov, Holubice, Vícov a část obce Soběsuky jsou napojeny na SV Plumlov – Vícov. Tabulka č. 3.6.4: Hlavní vodohospodářské objekty v rámci SO ORP Prostějov, z nichţ jsou rozvodné sítě SV zásobovány pitnou vodou VDJ Stráţ 5 400 m3(287,00/- m n.m). SV Prostějov VDJ Dětkovice 2×2 500 m3(287,50/- m n.m). VDJ Stráţ 5 400 m3 (287,30/283,00 m n.m), SV Pomoraví VDJ Čechy pod Kosířem 2×150 m3,(334,50/- m n.m.) VDJ Ivaň 2×100 m3. SV Ivaň VDJ Polkovice 2×1500 m3, max. hladina 254,50 m n.m SV Kojetín Skupinový vodovod nemá vlastní zdroje, je napájen SV Drahanská vrchovina z vodovodu Boskovice přes koncový VDJ Skály VDJ Srbce 2×150 m3. SV Kroměříţ (Haná) VDJ Koválovice2×500 m3. VDJ Vícov - Dolní 2×70 m3 (390,50/- m n.m.). SV Plumlov - Vícov VDJ Holubice 30 m3 VDJ Vícov – Horní 90 m3 (411,80/- m n.m.) VDJ Plumlov 150 m3 (336,75/- m n.m.) Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, vlastní tabulka V městě Prostějov je stav dodávek pitné vody vyváţený a zdrojově dostatečný. Současné vyuţití zdrojů pitné vody dosahuje v průměru 50 – 60 % své denní kapacity. Rozvoj v místních částech a rekonstrukce vodovodních sítí probíhá v potřebném rozsahu a intenzitě dle aktuálních poţadavků odběratelů na dodávku pitné vody. K pokrytí zvýšené potřeby pitné vody se zde nabízí tři alternativy – vyuţití stávajících rezerv zdrojů pitné vody, sníţení ztrát v rozvodech a vyuţití nového zdroje (napojení na SV Olomouc a vyuţití povrchové vody z řeky Moravy).

3.6.2.2

Kanalizační síť

Podle vlastního dotazníkového šetření a informací odboru ţivotního prostředí města Prostějov má schválený vyhovující kanalizační systém v rámci SO ORP Prostějov v současnosti 36 obcí. Napojení kanalizace na vlastní ČOV či na ČOV v jiné obci existuje v SO v 29 obcích. Vydané stavební povolení na kanalizaci a ČOV má v současnosti v rámci SO 11 obcí. Podle výsledků Vlastního výběrového šetření 2008 má řada obcí bez kanalizace zpracovanou projektovou dokumentaci na kanalizaci či napojení na ČOV, či vlastní výstavbu ČOV. Překáţkou pro úspěšné odkanalizování obcí, případně dostavbu kanalizace či napojení na ČOV je ve většině případů nedostatek financí (často v podobě nepřidělených dotací ). Např. obec Biskupce je v současné době ve fázi dokončování zpracování projektové dokumentace na hloubkovou kanalizaci. Obec Brodek u Prostějova má jiţ 3 roky zpracovanou projektovou dokumentaci na kanalizaci a dvakrát jiţ ţádala o dotace. Bohuţel bez úspěchu. Obec Dřevnovice připravuje projekt na odkanalizování s napojením na ČOV. Stejně tak obce Klenovice na Hané a Malé Hradisko mají připraveny prováděcí studie. Ve většině případů brzdí moţnou výstavbu nedostatek finančních zdrojů. Pokud v obci chybí napojení na čistírnu odpadních vod, je na vypouštění nečištěných odpadních vod do vodoteče vydána výjimka podle NV 82/1999 Sb. Jedná se především o odpady ze septiků. Řada rodinných domků je vybavena bezodtokovými jímkami (ţumpami), jejichţ obsah je vyváţen na zemědělsky obdělávané pozemky či na ČOV. Velice důleţitým ukazatelem z hlediska napojení obce na ČOV je její velikost. EU totiţ od určité velikosti obce (2 000 obyv.) vyţaduje do roku 2010 povinné napojení na ČOV. Nesplnění této povinnosti pak znamená pokuty, příp. omezení různých dotací apod. V rámci SO ORP Prostějov by ke splnění tohoto ukazatele měly přispět akce s cílem napojení dalších částí obyvatel SO na stávající systém ČOV, nebo samotná výstavba nových ČOV. Nejvyšší prioritu v kontextu dosaţení tohoto cíle mají dostavby či stavby kanalizací s napojením na ČOV ve Smrţicích, Čelechovicích na Hané, Kostelci na Hané a Nezamyslicích. 119


EKOTOXA s.r.o.

Nadobecní kanalizační systém Město Prostějov, obce a místní části napojené na ČOV Prostějov bude do roku 2015 rozšířen. V rámci tohoto nadobecního kanalizačního systému je probíhající postupná rekonstrukce kanalizační sítě zaměřená na odstranění kapacitních problémů stokové sítě, balastní vody a vliv plánované urbanizace na parametry stokové sítě a městskou ČOV. Tabulka č. 3.6.5: Přehled obcí napojených na kanalizační systém - Město Prostějov, obce a místní části napojené na ČOV Prostějov Počet připojených Název obce Počet připojených Počet připojených obyvatel na či místní části obyvatel na ČOV obyvatel na kanalizaci a kanalizaci stávající stav ČOV do roku 2015 stávající stav Prostějov Čechovice Čechůvky Domamyslice Drţovice Krasice Vrahovice Bedihošť Čelechovice na Hané Kralice na Hané Mostkovice Smrţice Vícov Celkem

37700/0 1000/0 0/0 880/0 780/0 1890/0 1820/0 291/0 0/0 750/0 1000/100 240/0 0/0 46351/100

37700/0 840/0 0/0 880/0 780/0 1890/0 1820/0 291/0 0/0 750/30 1000/100 240/0 0/0 46191/130

39000/0 1000/0 155/0 980/0 1100/0 1950/0 3100/0 1000/0 895/0 1200/0 1200/100 1500/30 445/0 53525/130

Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, vlastní úpravy Přes problémy uvedené výše platí, ţe podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, coţ znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá, jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. 3.6.2.3

Zásobování plynem

Náhrada méně hodnotných paliv zemním plynem je jedním z největších přínosů k ochraně ţivotního prostředí, a to nejen v oblasti ochrany ovzduší (sníţení emisí) a minimalizace tvorby odpadních produktů, ale i tím, ţe zemní plyn lze za přijatelných ekologických podmínek dodávat přímo spotřebitelům. Uloţením plynovodů v zemi nedochází k estetickému a ekologickému narušení krajiny. Území SO ORP Prostějov je v současnosti kompletně plynofikováno. Všechny obce SO mají vybudované připojení na plyn. Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Do budoucna se počítá s rozvojem plynofikace dalších lokálních částí obcí, které bude moţno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé části obcí mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Dodávku zemního plynu na území města Prostějov stejně jako v rámci většiny obcí SO ORP Prostějov smluvně zajišťuje Jihomoravská plynárenská, a.s. se sídlem v Brně a s oblastní pobočkou v Prostějově. V současnosti je konkrétně město Prostějov zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů (dále VTL): Olomouc – Blatec – Prostějov, Brno – Příbor ( VTL přípojka Čelčice – Prostějov), Lobodice - Květná. 120


EKOTOXA s.r.o.

3.6.2.4

Zásobování elektrickou energií

Dodávka elektrické energie je od 1.1.2005 na území města Prostějov smluvně zajišťována společností E.ON Energie, a.s., dříve Jihomoravská energetika, a.s. se sídlem v Brně a s oblastní pobočku v Prostějově. Stavebně je zásobování předmětného území elektrickou energií realizováno prostřednictvím napájecího uzlu – rozvodny nesoucí označení R 110/22 kV Prostějov – Letecká. Instalovaný výkon rozvodny činí 105 MVA (2 x 40 MVA a 1 x 25 MVA). Rozvodna je napájena z nadřazené distribuční soustavy prostřednictvím tří vzdušných vedení VVN 110 kV. V rámci celého SO ORP Prostějov nejsou větší problémy s dodávkou elektrické energie. Dořešit se musí situace pouze v lokálních případech se zastaráváním a částečně nevyhovujícím stavem vedení nízkého a vysokého napětí 3.6.2.5

Zásobování teplem

Obce nacházející se na území SO ORP Prostějov jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) aţ po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu ţivota obyvatel. Následující tabulka poskytuje přehled o spotřebě jednotlivých druhů paliv ve SO ORP Prostějov. Spotřeba paliv je dále dělena podle velikosti výkonu zdroje dle REZZO. Tabulka č. 3.6.6: Spotřeba paliv v území vymezeném SO ORP Prostějov [GJ/rok] REZZO 1 REZZO 2 GJ/rok Hnědé uhlí 363 128 11 945 Černé uhlí 124 304 699 Koks 50 390 11 601 Proplástek 0 0 Dřevo 105 021 12 536 Zemní plyn 698 194 858 139 PB 0 14 Bioplyn 0 3 009 TTO 0 0 STO 0 0 Lehké topné oleje 0 9 065 NSTO 242 808 0 Nafta 0 0 JKP 0 0 Zdroj: Územní energetická koncepce Olomouckého kraje 2004

121

REZZO 3 487 966 46 283 89 026 0 0 1 263 070 0 0 0 0 0 0 0 0


EKOTOXA s.r.o.

Dodávka tepla do systému CZT v Prostějově je zajišťována z průmyslového plynového zdroje v objektu firmy DT VYHYBKÁRNA A MOSTÁRNA a.s. Zdrojově je soustava zásobování teplem ve většině zájmového území realizovaná systémem domovních a blokových kotelen na zemní plyn, jednou soustavou centrálního zásobování a v malé míře pak individuálními zdroji vyuţívající zemní plyn a elektrickou energii. Mezi největší provozovatele zásobující více něţ 94 % bytů patří: Domovní správa Prostějov, s.r.o. a Stavební bytové druţstvo Rozvoj. U zásobování města Prostějov a jeho místních částí elektrickou energií, zemním plynem a teplem z domovních a blokových kotelen a systému CZT lze podle informací převzatých z Profilu města Prostějova konstatovat vyváţený stav s dostatečnou výkonovou a přenosovou rezervou. Aţ na výjimky (místní části a rozvojové plochy pro podnikání a bydlení) nelze očekávat výrazný nárůst spotřeby těchto energií. Případné nároky na územním plánem avizované navýšení potřeby jednotlivých energetických médií pro rozvoj bydlení, občanské vybavenosti a komerčních aktivit lze řešit ze stávajících energetických zdrojů. Jiná situace však nastává u rozvojových ploch pro podnikání, kde se při výraznějším poţadavku (nad 10 MW) na dodávku elektrické energie a zemního plynu jeví současná přenosová kapacita jako nedostatečná. V této souvislosti je zde v letech 2008 aţ 2010 avizován záměr společnosti EON na výstavbu nové rozvodny 110/22 kV o výkonu 2 x 25 MVA. Pozitivním přínosem můţe být dále vyuţití potenciálu energetických úspor a výkonových rezerv vzniklých v důsledku zrušení energeticky náročných výrob, strukturálních změn průmyslového sektoru či realizací úsporných opatření, zejména u objektů bydlení a občanské vybavenosti. Co se týká rekonstrukce rozvodných sítí a zvýšení spolehlivosti dodávek energie, je tato činnost plně v kompetenci dodavatelů a je prováděna plánovitě a v dostatečné míře.

3.6.2.6

Informační a komunikační technologie

Provoz pevného telefonního spojení je zajištěn prostřednictvím digitální a částečně analogové ústředny a postupně budovanou a rozšiřovanou telekomunikační sítí. Pokrytí SO ORP Prostějov signálem mobilních operátorů je na velmi vysoké úrovni hlavně v městě Prostějov. V okrajových částech SO jsou v řadě případů problémy se signálem jedné či více mobilních sítí. Dostupnost vysokorychlostního internetu je ve všech obcích SO ORP Prostějov, a to formou bezdrátového přenosu, popř. ADSL. Dostupnost a kvalita TV analogového signálu zajišťovaného přes anténní systémy vysílačů Českých radiokomunikací je v převáţné míře uspokojena kvalitním příjmem televizních programů ČT 1, ČT 2, Nova a Prima. V návaznosti na avizované celoplošné pokrytí území ČR digitálním TV signálem lze očekávat jeho vyuţití i ve SO ORP Prostějov. Zájmovým územím dále prochází trasa radioreléového spoje Prostějov – Hradisko, 14 tras radioreléových paprsků a trasa optického kabelu.

3.6.2.7

Obnovitelné zdroje elektrické energie

Obnovitelnými a druhotnými zdroji energie v tomto kontextu jsou míněny nevyčerpatelné energie vítr, voda, Slunce, spalitelná biomasa (organická hmota rostlinného nebo ţivočišného původu), bioplyn a energeticky vyuţitelný odpad celkově vyuţitelné v rámci území SO ORP Prostějov. Zisk energie z těchto zdrojů neznečišťuje buď vůbec, nebo podstatně méně (biomasa) ovzduší emisemi. Značným potenciálem disponuje SO ORP Prostějov v oblasti moţného vyuţití větrné energie. V současné době je na území Olomouckého kraje umístěno 24 větrných elektráren na celkem 12 lokalitách. V rámci ORP Prostějov se jedná o čtyři větrné elektrárny.

122


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.6.7: Stávající větrné elektrárny na území SO ORP Prostějov. Obec Počet Výška Jednotlivý výkon Typ Drahany

1

Provozovatel

150 3000 kW

Vestas V 90 Eldaco Fuhrlander FL Protivanov I. 1 45,5 100 kW 100 Pravoslavná akademie Protivanov II. 2 123,5 1500 kW Repover MD 77 Vind invest s.r.o Zdroj: ÚZEMNÍ STUDIE Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje - Návrhová část Na Drahanské vrchovině v okolí obcí Otinoves, Drahany a Niva moţná vyroste v následujících letech nejvýkonnější větrný park v Česku. Brněnská společnost Eldaco plánuje, ţe v sousedství obcí vybuduje 19 stoţárů s vrtulemi, které budou schopné produkovat aţ 52 megawattů elektřiny. Zatím je vše ve fázi příprav a vyjednávání. V záměru Olomouckého kraje je i vybudování dvou větrných elektráren u obce Rozstání. Právě probíhá posuzování vlivu stavby na ŢP. Z hlediska rozvoje vyuţívání obnovitelných zdrojů energie ve SO ORP Prostějov se jeví jako perspektivní také vyuţití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného vyuţívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Vyuţití solární energie se na území správního obvodu vyskytuje pouze výjimečně v rodinných domech. Potenciál pro vyuţití solární energie se nachází především v jiţní a jihovýchodní části SO, kde je na poměry ČR velice kvalitní roční doba slunečního svitu. Limitou pro větší vyuţití je fakt, ţe provoz solárních fototermálních zařízení je v porovnání s klasickými zdroji tepla zatím daleko méně ekonomicky efektivní. Legislativní limity udávají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 6 % do roku 2010, s čímţ je nutno počítat v energetické koncepci celého kraje a přizpůsobit tak těmto poţadavkům i hospodaření s energií ve správním obvodu. Pro sníţení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých a středních zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií.

123


EKOTOXA s.r.o.

3.6.3

Indikátory

Hodnocení indikátoru: -2 méně neţ 0,20 km/km2 -1 0,20-0,40 km/km2 0 0,41-0,80 km/km2 1 0,81-1,00 km/km2 2 nad 1,00 km/km2 Tabulka č. 3.6.8: Hustota silniční sítě podle obcí – hodnocení Hustota Hustota Hustota Hodnota Hodnota Hodnota silnic silnic silnic Obec indikáObec indikáObec indikácelkem celkem celkem toru toru toru [km/km2] [km/km2] [km/km2] Alojzov Kostelec na 0,58 Hané 1,08 Přemyslovice 0,55 0 2 0 Bedihošť Koválovice0,98 Osíčany 1,12 Ptení 0,80 1 2 0 BíloviceKralice na Lutotín 0,49 Hané 1,24 Rozstání 0,38 0 2 -1 Biskupice 1,25 Krumsín 0,81 Seloutky 0,44 2 1 0 Bousín 1,15 Laškov 0,93 Skalka 0,79 2 1 0 Brodek u Prostějova 2,65 Lešany 0,74 Slatinky 0,41 2 0 1 Buková Malé 0,32 Hradisko 0,68 Smrţice 1,27 -1 0 2 Čehovice 0,54 Mořice 2,06 Srbce 0,79 0 2 0 Čechy pod Kosířem 0,75 Mostkovice 1,08 Stařechovice 0,65 0 2 0 Čelčice 0,49 Myslejovice 1,50 Stínava 1,18 0 2 2 Čelechovice Němčice nad na Hané 1,39 Hanou 0,76 Tištín 0,92 2 0 1 Dětkovice 0,84 Nezamyslice 1,55 Tvorovice 0,54 1 2 0 Dobrochov 2,58 Niva 0,56 Určice 1,52 2 0 2 Dobromilice 0,69 Obědkovice 0,42 Víceměřice 0,97 0 0 1 Doloplazy 0,97 Ohrozim 0,96 Vícov 1,22 1 1 2 Drahany Olšany u 1,01 Prostějova 1,60 Vincencov 1,71 2 2 2 Drţovice 1,55 Ondratice 0,36 Vitčice 0,44 2 -1 0 Dřevnovice Vranovice0,59 Otaslavice 0,95 Kelčice 1,58 0 1 2 Hluchov 0,98 Otinoves 0,87 Vrbátky 0,97 1 1 1 HradčanyPavlovice u Kobeřice 1,08 Kojetína 1,19 Vrchoslavice 2,50 2 2 2 Hrdibořice 0,92 Pěnčín 1,34 Vřesovice 1,12 1 2 2 Hrubčice 0,65 Pivín 0,75 Výšovice 1,53 0 0 2 Hruška 0,56 Plumlov 1,10 Zdětín 0,58 0 2 0 Ivaň 0,36 Prostějov 1,22 Ţeleč 1,20 -1 2 2 Klenovice SO ORP na Hané 0,96 Prostějovičky 0,89 Prostějov 0,96 1 1 1 Klopotovice 0,91 Protivanov 0,61 1 0 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování

124


EKOTOXA s.r.o.

Dopravní obsluţnost území hromadnou dopravou (počet spojů/den) Hodnotí se počet autobusových a ţelezničních spojů do Prostějova z ostatních obcí správního obvodu (a opačně) ve vybraných intervalech. Hodnocení indikátoru: -2 0 spojů -1 1 spoj 0 2 spoje 1 3 spoje 2 více neţ 3 spoje

2

2

Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice

24 12 5 2 18 1 8 15 19

2 2 2 0 2 -1 2 2 2

9 0 2 0 1 0 1 0 8

Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy

12 8 16 6 12

2 2 2 2 2

5 4 2 1 5

Drahany Drţovice

4 26

2 2

0 3

Dřevnovice Hluchov

2 7

0 2

0 0

Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň

5 9 9 4 3

2 2 2 2 1

1 2 3 2 0

-2 Otaslavice -2 Otinoves Pavlovice u -1 Kojetína 0 Pěnčín 1 Pivín 0 Plumlov -2 Prostějov

Klenovice na Hané Klopotovice

9 4

2 2

1 3

-1 Prostějovičky 1 Protivanov

54

2

8

2 Přemyslovice

6

2

0

-2

Obec

Prac. den


0 Kostelec na Hané Koválovice2 Osíčany -2 Kralice na Hané 0 Krumsín -2 Laškov -1 Lešany -2 Malé Hradisko -1 Mořice -2 Mostkovice 2 Myslejovice Němčice nad 2 Hanou 2 Nezamyslice 0 Niva -1 Obědkovice 2 Ohrozim Olšany u -2 Prostějova 1 Ondratice

4


Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota


Sobota

Obec

Hodnocení indikátoru Sobota

Alojzov

Prac. den

Obec


Tabulka č. 3.6.9: Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou - počet spojů do Prostějova a z Prostějova ve vybraných intervalech

0 29 3 6 10 4 2 33 2

-2 0 2 10 1 1 2 0 2 0 2 0 0 1 2 3 0 2

-2 2 -1 -2 -2 -2 -1 1 0

Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava

14 0 8 3 3 12 2 18 5

2 -2 2 1 1 2 0 2 2

1 0 3 1 1 1 0 1 1

-1 -2 1 -1 -1 -1 -2 -1 -1

8 12 1 3 7

2 2 -1 1 2

7 2 0 0 0

2 2 -2 -2 -2

Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov

0 3 14 5 13

-2 1 2 2 2

0 2 3 1 2

-2 0 1 -1 0

17 3

2 1

1 0

6 2

2 0

0 0

-2 -2

8 0

2 -2

0 0

-1 Vincencov -2 Vitčice Vranovice-2 Kelčice -2 Vrbátky

14 14

2 2

1 6

-1 2

1 8 14 28 12

-1 2 2 2 2

0 0 4 2 0

-2 -2 2 0 -2

2 9 18 11 5

0 2 2 2 2

1 1 1 2 0

-1 -1 -1 0 -2

3 2

1 0

1 0

-1 -2

Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč

Zdroj: Jízdní řády platné k 18. a 22.10. 2008 Pozn.: Vybrané spoje v pracovní den: dojezd do práce na ranní směnu (6 nebo 7 hod); dojezd do školy (na 8 hod); dojezd na 14 hodinu; návrat do obce ve 14 hod; návrat večer do 22 hod. Vybrané spoje v sobotu: v sobotu ráno z obce (v 7 hod); návrat odpoledne do obce (13 aţ 14 hod); v sobotu odpoledne z obce (13 aţ 14 hod); návrat v sobotu večer (21 aţ 22 hod).

125


EKOTOXA s.r.o.

/Pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před ţádanou hodinou. Pro vyhledávání byl pouţit jízdní řád platný k 18. a 22.10. 2008. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava – autobusy a vlaky./

Vybavenost technickou infrastrukturou Hodnocení indikátoru: -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č. 3.6.10: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice

V

P

K

ČOV

A

A

A

N

A A A A A A A A A

A A A A A A A A A

A N N N A A A A A

A N N N A A A A A

Čelechovice na H. Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany

A A A A A A

A A A A A A

A A N A A N

N N N A A N

Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany

A A A A A A A A A A A N

A A A A A A A A A A A A

A N N N A A N N A A A N

A N N N A A N N N A A N

Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice

A N N A A A

A A A A A A

A A A N N N

A A A (jen část) N N N

Mostkovice

A

A

A

A

ČOV vlastní, nebo napojení na ČOV v jiné obci

Záměr na výstavbu nové či na napojení existující ČOV

Hodnocení indikátoru 1

připojeno na ČOV Prostějov

2 0 0 0 2 2 2 2 2

ČOV vlastní ČOV vlastní ČOV vlastní ČOV vlastní vydáno SP na K se záměrem napojení na ČOV Prostějov vydáno SP na K a ČOV ČOV vlastní ČOV vlastní připojeno na ČOV Prostějov

ČOV vlastní ČOV vlastní

ČOV vlastní ČOV vlastní připojeno na ČOV Prostějov ČOV vlastní

připojeno na ČOV Prostějov

126

vydáno SP na K a ČOV vydáno SP na K a ČOV

1 1 0 2 2 0 2 0 0 0 2 2 0 0 1 2 2 -1 2 1 1 0 0 0 2


EKOTOXA s.r.o.

Obec

V

P

K

ČOV

Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice

A A A A A A A A A

A A A A A A A A A

N A A N N N A N A

N A A N N N A N A

Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka

A A A A A A N A A A A A A

A A A A A A A A A A A A A

N N N N A A N A A N N N N

N N N N A A N A A (jen část) N N N N

Slatinky

A

A

A

A

Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky

A N A A A A A A A N A A A

A A A A A A A A A A A A A

A N N N A N N A N N N N A

A N N N A N N A N N N N A

Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč

A A A A A

A A A A A

A N N N A

A N N N A

ČOV vlastní, nebo napojení na ČOV v jiné obci

Záměr na výstavbu nové či na napojení existující ČOV

vlastní ČOV vlastní ČOV

vlastní ČOV vydáno SP na K a ČOV vlastní ČOV vydáno SP na K, bude napojena na ČOV Mlekárny Otinoves

vlastní ČOV vlastní ČOV vlastní ČOV vydáno SP na K a ČOV vydáno SP na K a ČOV vlastní ČOV, napojena jen část obce napojeno na ČOV Prostějov

Hodnocení indikátoru 0 2 2 0 0 0 2 0 2

0 0 0 0 2 2 -1 2 2 0 0 0 0 2

vlastní ČOV vlastní ČOV

vydáno SP na K a ČOV vlastní ČOV připojeno na ČOV Němčice vydáno SP na K a ČOV vydáno SP na K a ČOV vlastní ČOV

2 -1 0 0 2 0 0 2 0 -1 0 0 2 2 0 0 0 2

Zdroj: Aktuální informace z odboru ţivotního prostředí města Prostějov, Malý lexikon obcí 2007, Vlastní dotazníkové šetření 2008, Pozn. 1: A = Ano (obec je uvedeným vybavena), N = Ne. N v případě indikátoru kanalizace znamená, ţe kanalizace není v obci přítomna vůbec, nebo je přítomná pouze nevyhovující zastaralá povrchová kanalizace (neschválená a nesplňující současné limity) Pozn. 2: V = vodovod, P = plynofikace, K = kanalizace, SP = stavební povolení, ČOV = čistírna odpadních vod.

127


EKOTOXA s.r.o.

3.6.4 3.6.4.1

SWOT analýza SWOT analýza dopravní infrastruktury

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě na území Technická zanedbanost ţelezniční trati na území ORP. Existence rychlostní silnice zajišťující SO ORP Prostějov (omezené rychlosti, dlouhé dostupnost krajského města ze sídla ORP a jízdní doby a zastaralý vozový park). značné části území. Existence celostátních ţelezničních tratí včetně napojení na ţelezniční tranzitní koridor.

Převaţující podíl silnic II. a především III. třídy ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údrţba a opravy. Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace Absence obchvatů měst a obcí při relativně dopravní infrastruktury na území SO ORP vysoké a výhledově rostoucí automobilové Prostějov na úrovni kraje. dopravě. Rozloţení silniční sítě umoţňující relativně Relativně nízká hustota ţelezniční sítě, omezená dobrou dostupnost okresního města a sídla SO dostupnost ţelezniční přepravy pro převáţnou ORP Prostějov. část obcí. Vymezení koridoru konvenční ţelezniční tratě Omezená dopravní obsluţnost části území veřejnou mezinárodního významu ŢD1. linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostatečná o víkendech. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu a parametrů stávající Neprosazení návrhu na elektrizaci vybraných silniční sítě. ţelezničních tratí a/nebo odkládání jeho realizace. Zkvalitnění ţelezniční přepravy modernizací a Odkládání realizace optimalizace páteřních elektrizací celostátních tratě č. 300, a elektrizací komunikací R46 a II/150. tratě č. 301. Poloha území SO ORP Prostějov na větvi VI.B Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj TEMMK a výhledové trase vysokorychlostní dopravní infrastruktury – další zhoršování tratě VR1. technických parametrů silnic II. a III. třídy. Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně budování obchvatů a přeloţek, sníţení intenzity i technicky nevyhovujících) silnicích – riziko dopravy ve městech a obcích, sniţování růstu počtu dopravních nehod. znečištění ovzduší a hluku. Moţnost vyuţití prostředků z fondů EU na Omezená dopravní obsluţnost území veřejnou spolufinancování dopravní infrastruktury. linkovou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na ţivotní prostředí. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích.

128


EKOTOXA s.r.o.

3.6.4.2

SWOT analýza technické infrastruktury

SILNÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou. Hustá vodovodní síť v rámci celého správního obvodu.

SLABÉ STRÁNKY Zastarávání některých lokálních úseků vodovodní rozvodné sítě. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV především v obcích do 1000 obyvatel. Jen 29 ze 76 obcí správního obvodu má Plynofikace provedena ve všech obcích SO napojenou kanalizaci na ČOV (současnost). ORP. Potenciál pro vyuţití větrné energie Hydraulická nestabilita a lokálně nedostatečná Drahanská vrchovina. kapacita existujících kanalizačních sítí. Potenciál území pro vyuţití obnovitelného zdroje Velký podíl dešťových a balastních vod biomasy a v rámci moţností i pro vyuţití sluneční odvedených do ČOV. energie. Dobrá úroveň zásobování obyvatel elektrickou Částečná zastaralost a nevyhovující technický energií. stav stávajících vedení vysokého a nízkého el. napětí v některých okrajových částech území správního obvodu. Dostupnost vysokorychlostního internetu v rámci Problémy se signálem jednoho či více celého SO ORP. mobilních operátorů v okrajových částech SO ORP. PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu vodohospodářské Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj infrastruktury. technické infrastruktury. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů Neřešená situace v napojení domácností na pitné vody. kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Nová výstavba kanalizačních sítí a čističek Chybějící kanalizace a napojení na ČOV odpadních vod v obcích bez příslušné ohroţuje ţivotní prostředí a kvalitu infrastruktury. podzemních vod. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Deficit zdrojů pitné vody a kapacity ČOV pro kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na výstavbu průmyslových zón v centrální části SO ORP. veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV (např. území obcí nad Plumlovskou přehradou). Sdruţování obcí do MAS (místních akčních Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu skupin) a společné předávání projektů. na fosilní paliva (při neúměrném zdraţování cen plynu). Podpora vyuţívání ekologických způsobů Neřešená situace v lokálních případech vytápění. zastarávání a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí. Podpora vyuţití obnovitelných zdrojů energie Nedostatečný tlak na zavádění systému úspor v oblasti energetiky. (biomasa, sluneční energie v jiţní a jihovýchodní části SO, větrná energie Drahanská vrchovina). Podpora úsporných systému vyuţívání elektrické Neúměrné náklady na zavádění IT technologií v energie malých obcích. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Zkvalitnění přístupu veřejnosti k vysokorychlostnímu Internetu.

129


EKOTOXA s.r.o.

3.6.5 Problémy k řešení 3.6.5.1

Dopravní infrastruktura

Úkoly pro územní plánování Přijaté Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) ukládají obcím na území OK, vč. SO ORP Prostějov, v rámci územních plánu vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury zejména ve vztahu ke stavu a očekávanému rozvoji dopravní obsluţnosti území. V návaznosti na vymezení rozvojové oblasti nadmístního významu RO 7 Prostějov (zahrnující obce Bedihošť, Drţovice, Kralice na Hané, Smrţice, Prostějov) řešit územní souvislosti úpravy silnice R46 a přeloţek silnic II. třídy. V souladu s vymezením v rámci ZÚR OK akceptovat následující tahy základní komunikační sítě. Tahy mezinárodního a celostátního významu: Dálnice D1 (Vyškov – Kroměříţ) – Přerov – Lipník n/B. Rychlostní silnice R46 (Vyškov) – Prostějov – Olomouc Významné tahy nadregionálního významu: II/150 (Valašské Meziříčí – Bystřice p. H.) – Přerov – Prostějov – Protivanov – (Boskovice) Tahy krajského významu (hlavní a doplňkové tahy) : II/366 Prostějov – Konice – (Jevíčko) II/367 Prostějov – Kojetín II/377, II/378 Mostkovice – Plumlov – (Tišnov) II/434 Prostějov – Přerov II/449 Unčovice – Prostějov I/47 (Vyškov) – Nezamyslice – (Kroměříţ – Hulín) Na území obcí hájit následující koridory pro návrhy přeloţek na nadregionálních tazích: II/150 Prostějov, Ohrozim, Vícov, Malé Hradisko, Protivanov. Na území obcí územně hájit koridory pro další vymezené přeloţky. Pro omezení negativních vlivů dopravy na ţivotní prostředí navrhovat dopravní tahy mimo obytná území, případně další opatření (vhodné funkční vyuţití sousedních ploch, protihlukových opatření). V rámci územního plánování a zpracování ÚPD obcí bude dále nezbytné upřesnit způsoby řešení hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné kříţení komunikací apod.), v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) dále ukládají obcím respektovat ţelezniční síť tvořenou na území ORP Prostějov: tratí č. 300 (součást nadřazeného kolejového systému), ostatními celostátními ţelezničními tratěmi (č. 271, 275 a 301), Územně hájit návrh na modernizaci (vč. elektrizace) trati č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním, územní rezervu pro výstavbu vysokorychlostní tratě . 3.6.5.2

Technická infrastruktura

V oblasti technické infrastruktury se profilují dílčí problémy a střety v území v několika dimenzích. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace sítí technické infrastruktury naráţí v určitých oblastech na limity udrţitelného rozvoje území a znamená často konflikt se snahou o udrţení kvality přírodního prostředí ve SO. Na druhou stranu jsou tyto činnosti nezbytné ve vztahu ke zvýšení kvality ţivotní úrovně obyvatel správního obvodu a jeho jednotlivých částí a také v rámci propojení a návaznosti regionálních sítí na republikové i mezistátní úrovni. V rámci vodohospodářské infrastruktury existuje velice dobré napojení obyvatel správního obvodu na veřejné vodovody. 70 ze 76 obcí ve správním obvodu má připojení na vodovod. Jsou však i oblasti, v nichţ je nutná rekonstrukce stávající sítě. Rozhodnutí v rámci územního plánování téţ mohou pomoci 130


EKOTOXA s.r.o.

vyřešit lokální problémy se zabezpečování dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích a problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů. Situace v oblasti vybavení správního obvodu veřejnými kanalizacemi a čističkami odpadních vod je jiţ méně uspokojivá. Nároky na územní plánování si v rámci SO klade především nutnost dobudování veřejné kanalizace a nutnost rekonstrukce či výstavby čističek odpadních vod v bezmála 2/3 obcí leţících v SO. Neuspokojivé postavení správního obvodu v odkanalizování a čištění odpadních vod je dáno především situací v obcích do 1 000 obyvatel, které nejsou z většiny odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s koncovkou na ČOV by se měl postupně zvyšovat. Plynofikace na území SO dosahuje vysoké úrovně. Všechny obce jsou plynofikovány. Územní problémy lokálního charakteru můţe přinést plynofikace a dostavba přípojek plynu na území obcí, v rámci nichţ se staví nové objekty, nebo tam, kde probíhá rekonstrukce, či modernizace rozvodních sítí plynu. V rámci zásobování územím teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva. Pro vytápění či ohřev teplé vody je moţné vyuţít alternativních druhů energie. Jde např. o zkapalněné topné plyny, lehké topné oleje, bioplyn, biomasu, tepelná čerpadla či solární kolektory. Ovšem rozsáhlejší získávání tepla z těchto alternativních zdrojů můţe znamenat v některých lokalitách konflikt v záboru půdy a konflikt s názory části obyvatel dotknutých území. V zásobování elektrickou energií ve správním obvodu je nutné respektovat ochranná pásma elektrostanic a vedení elektrické energie a v této souvislosti je tak nezbytná koordinace při umisťování těchto zařízení v dotčeném území.

131


EKOTOXA s.r.o.

3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1

Demografický vývoj

V Olomouckém kraji ţilo k 31.12.2007 641 791 obyvatel. Od roku 1997 tak nedošlo k prakticky ţádnému pohybu počtu obyvatel. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Výjimkou je SO ORP Šternberk, kde došlo téměř ke 20% nárůstu. K relativně většímu poklesu naopak došlo v Jeseníku, o 3,28%. Nejlidnatějším SO ORP (po Olomouci) zůstává sledovaný SO ORP Prostějov s 98 631 obyvateli, dále SO ORP Přerov (84 906 obyvatel). Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP OK mezi lety 1997 – 2007 Rok Rozdíl mezi lety 2007 a 1997 SO ORP 1997 2007 Absolutně Relativně (%) Hranice 35156 34860 -296 -0,84 Jeseník 42784 41565 -1219 -2,85 Konice 11733 11348 -385 -3,28 Lipník nad Bečvou 15675 15399 -276 -1,76 Litovel 23331 23674 343 1,47 Mohelnice 18811 18726 -85 -0,45 Olomouc 157152 160044 2892 1,84 Prostějov 98713 98631 -82 -0,08 Přerov 86223 84906 -1317 -1,53 Šternberk 19996 23896 3900 19,50 Šumperk 74102 72182 -1920 -2,59 Uničov 23206 22993 -213 -0,92 Zábřeh 34219 33567 -652 -1,91 OK 641101 641791 690 0,11 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Prostějov vyvíjel od roku 1971. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozené přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují.

132


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Prostějov mezi lety 1971 - 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Aţ do roku 1981 docházelo na území SO ORP Prostějov k velmi rychlému růstu počtu obyvatel, především v polovině 70. let (hmcp dosáhla v tomto období aţ k 15‰), coţ odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé ČR. Celkový přírůstek tak byl ovlivněn především přirozenými přírůstky, které zůstávaly kladné aţ do roku 1982, nicméně od roku 1982 počet obyvatel klesal, přirozené přírůstky byly výrazně záporné. Migrační salda jsou naproti tomu kladná od roku 1993, přirozené úbytky obyvatelstva však nejsou schopna pokrýt. Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Prostějov

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Správní obec Prostějov počtem svých obyvatel (45 675) dalece převyšuje všechny ostatní obce SO ORP. Nejlidnatějšími obcemi SO ORP (po Prostějově) jsou Němčice nad Hanou, Plumlov a Kostelec na Hané, které mají jediné více neţ 2000 obyvatel. Nejmenší je pak obec Srbce s 80 obyvateli. K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Slatinky a Hradčany-Kobeřice, kde se nárůst blíţil 30%. Největší pokles zaznamenala obec Bousín (-19,74%), dále pak Mořice (-14,67%).

133


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Prostějov mezi lety 1997 - 2007 Rok Rozdíl Obec 1997 2007 Absolutně Relativně Alojzov 194 229 35 18,04 Bedihošť 1056 1031 -25 -2,37 Bílovice-Lutotín 457 517 60 13,13 Biskupice 238 258 20 8,40 Bousín 152 122 -30 -19,74 Brodek u Prostějova 1329 1492 163 12,26 Buková 354 338 -16 -4,52 Čehovice 505 522 17 3,37 Čechy pod Kosířem 957 1025 68 7,11 Čelčice 544 560 16 2,94 Čelechovice na Hané 1193 1278 85 7,12 Dětkovice 442 490 48 10,86 Dobrochov 242 268 26 10,74 Dobromilice 795 867 72 9,06 Doloplazy 521 541 20 3,84 Drahany 541 518 -23 -4,25 Drţovice* 1215 1281 66 5,43 Dřevnovice 502 491 -11 -2,19 Hluchov 294 355 61 20,75 Hradčany-Kobeřice 349 449 100 28,65 Hrdibořice 246 229 -17 -6,91 Hrubčice 812 807 -5 -0,62 Hruška 277 257 -20 -7,22 Ivaň 481 511 30 6,24 Klenovice na Hané 793 847 54 6,81 Klopotovice 279 262 -17 -6,09 Kostelec na Hané 2694 2875 181 6,72 Koválovice-Osíčany 281 307 26 9,25 Kralice na Hané 1357 1448 91 6,71 Krumsín 608 620 12 1,97 Laškov 592 572 -20 -3,38 Lešany 367 390 23 6,27 Malé Hradisko 437 389 -48 -10,98 Mořice** -7,64 510 471 -39 Mostkovice 1269 1448 179 14,11 Myslejovice 621 639 18 2,90 Němčice nad Hanou 2128 2176 48 2,26 Nezamyslice 1305 1356 51 3,91 Niva 366 351 -15 -4,10 Obědkovice 230 264 34 14,78 Ohrozim 408 453 45 11,03 Olšany u Prostějova 1403 1488 85 6,06 Ondratice 330 343 13 3,94 Otaslavice 1215 1288 73 6,01 Otinoves 276 298 22 7,97 Pavlovice u Kojetína*** -6,99 272 253 -19 Pěnčín 746 752 6 0,80 134


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Rozdíl

Rok 1997

2007

Pivín 662 Plumlov 2260 Prostějov**** 48073 Prostějovičky 230 Protivanov 1079 Přemyslovice 1319 Ptení 1113 Rozstání 718 Seloutky 446 Skalka 229 Slatinky 395 Smrţice 1549 Srbce 76 Stařechovice 514 Stínava 137 Tištín 536 Tvorovice 303 Určice 1315 Víceměřice 501 Vícov 451 Vincencov 85 Vitčice 173 Vranovice-Kelčice 524 Vrbátky 1587 Vrchoslavice 613 Vřesovice 410 Výšovice 395 Zdětín 271 Ţeleč 566 SO ORP Prostějov 98713 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva

709 2461 45675 276 1044 1280 1130 653 475 237 506 1611 80 544 148 510 314 1330 534 484 87 169 611 1641 596 469 476 306 549 98631

Absolutně 47 201 -2398 46 -35 -39 17 -65 29 8 111 62 4 30 11 -26 11 15 33 33 2 -4 87 54 -17 59 81 35 -17 -82

Relativně 7,10 8,89 -4,99 20,00 -3,24 -2,96 1,53 -9,05 6,50 3,49 28,10 4,00 5,26 5,84 8,03 -4,85 3,63 1,14 6,59 7,32 2,35 -2,31 16,60 3,40 -2,77 14,39 20,51 12,92 -3,00 -0,08

*Obec Drţovice vznikla aţ v roce 2006 odtrţením od Prostějova. Počet obyvatel v roce 1997 byl odhadnut lineární aproximací dat z roku 1991 a 2007. **Počet obyvatel obce Mořice v roce 1997 byl očištěn o odhad počtu obyvatel obce Pavlovice u Kojetína. ***Obec Pavlovice u Kojetína byla v roce 1997 součástí obce Mořice. Počet obyvatel v roce 1997 byl odhadnut lineární aproximací dat z roku 1991 a 2001. ****Počet obyvatel obce Prostějov v roce 1997 byl očištěn o odhad počtu obyvatel obce Drţovice.

Následující dva grafy ukazují, jak se v posledních 10 letech vyvíjely přirozené přírůstky a migrační salda v největších obcích SO ORP Prostějov, tedy ve správní obci Prostějov a dále v obcích Němčice nad Hanou, Plumlov a Kostelec na Hané.

135


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.7.3: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku ve vybraných obcích SO ORP Prostějov mezi lety 1997 - 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku v promile, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený porodností a úmrtností na daném území. Vypočet: hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / SS * 1000 kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

Byť se jedná o větší obce, kde se by neměly výrazněji projevit v absolutních číslech malé přírůstky/úbytky, vykazují křivky relativně vysokou volatilitu. Výjimkou je správní obce Prostějov, kde však je velmi pozitivním jevem rostoucí trend míry přirozeného přírůstku, přestoţe takřka po celé období byla záporná. Z grafů je poměrně jasně patrné, ţe k nárůstu počtu obyvatel v uvedených obcích (kromě Prostějova) došlo především vlivem migračních přírůstků, které v roce 2002 v obcích Kostelec na Hané a Plumlov přesáhly 20%.

136


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.7.4: Vývoj hrubé míry migračního salda ve vybraných obcích SO ORP Prostějov v letech 1997 - 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra migračního salda v promile, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený stěhováním v rámci území. Vypočet: hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.

3.7.2

Věková struktura

V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel OK a SO ORP Prostějov, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Nejstarší obyvatele v OK mají sledovaný SO ORP Prostějov (index stáří 1,12), SO ORP Konice (kde je více neţ 16% osob v poproduktivním věku) a Přerov, kde na kaţdé dítě připadá více neţ jedna osoba ve věku 65 a více let. Nejniţší index stáří pak vykazují SO ORP Hranice a Jeseník, který má zároveň nejvyšší podíl osob v produktivním věku. Nejvíce dětí je pak v SO ORP Hranice, přes 16%. Blíţe viz tabulka.

137


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP OK k 1.1.2006 Věková skupina (%) SO ORP <= 14 15 - 64 Hranice 16,14 70,67 Jeseník 15,30 72,16 Konice 14,88 69,06 Lipník nad Bečvou 15,05 70,68 Litovel 14,95 70,44 Mohelnice 15,33 71,26 Olomouc 14,37 71,28 Prostějov 14,76 69,43 Přerov 14,24 70,76 Šternberk 14,83 71,89 Šumperk 15,00 71,05 Uničov 15,19 71,12 Zábřeh 15,20 71,17 OK 14,75 71,03 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva

65+ 13,19 12,53 16,06 14,27 14,61 13,41 14,35 15,81 14,99 13,28 13,95 13,68 13,63 14,23

Index stáří 0,82 0,82 1,08 0,95 0,98 0,88 1,00 1,12 1,05 0,90 0,93 0,90 0,90 0,96

Prostějov je tedy SO ORP s nejstarším obyvatelstvem v kraji. Na jedno dítě zde připadá 1,12 osoby nad 64 let. V SO ORP je 14,76% dětí, 69,43% obyvatel v produktivním a 15,81% obyvatel v poproduktivním věku. Nejvyšší index stáří je v obcích Stínava a Vincencov, kde značně převyšuje hodnotu 2. Nejniţší index stáří mají obce Dřevnovice a Vřesovice – zde dosahuje index shodně pouze hodnoty 0,64. Co se týče obyvatel v produktivním věku, má nejvyšší podíl této sloţky obyvatelstva obec Srbce (78,41%), naproti tomu nejniţší obec Vincencov (54,43%). Největší podíl dětí ţije v obci Vřesovice a největším podílem poproduktivní sloţky obyvatelstva disponuje jiţ několikrát zmíněná obec Vincencov. Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Prostějov k 1.1.2006 Věková skupina Obec <= 14 15 - 64 let Alojzov 11,79 72,49 Bedihošť 15,60 72,50 Bílovice-Lutotín 18,45 68,35 Biskupice 15,61 68,78 Bousín 13,95 63,57 Brodek u Prostějova 17,49 70,56 Buková 15,23 65,52 Čehovice 15,34 66,02 Čechy pod Kosířem 16,06 68,27 Čelčice 18,12 69,98 Čelechovice na Hané 16,83 66,50 Dětkovice 13,78 71,19 Dobrochov 15,64 70,55 Dobromilice 20,44 65,62 Doloplazy 13,35 74,22 Drahany 14,01 68,91 Dřevnovice 18,13 70,26 Hluchov 14,78 69,28 Hradčany-Kobeřice 19,46 64,72 Hrdibořice 11,89 74,01 138

65 + 15,72 11,90 13,20 15,61 22,48 11,95 19,25 18,64 15,66 11,90 16,67 15,03 13,82 13,94 12,43 17,08 11,61 15,94 15,82 14,10

Index stáří 1,33 ,76 ,72 1,00 1,61 ,68 1,26 1,22 ,98 ,66 ,99 1,09 ,88 ,68 ,93 1,22 ,64 1,08 ,81 1,19


EKOTOXA s.r.o.

Obec Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice

<= 14 16,50 13,23 13,50 16,75 13,92 15,73 15,05 18,79 15,11 13,88 10,67 12,21 14,59 10,36 11,53 16,45 15,55 14,61 18,42 15,70 14,03 14,62 13,96 11,11 11,07 16,73 14,27 14,74 13,53 17,67 14,07 14,81 14,47 12,91 12,45 11,72 15,87 13,59 10,84 16,92 10,20 15,69 15,45 14,25 8,24 16,31 12,66 11,93

Věková skupina 15 - 64 let 68,40 66,54 72,19 69,52 73,63 69,70 66,89 68,66 71,26 66,08 74,13 64,89 68,45 74,07 70,62 70,17 70,78 71,63 65,04 69,51 72,64 66,37 69,25 67,71 74,43 71,05 73,18 69,25 71,34 64,66 72,89 68,67 71,43 66,37 69,74 73,22 69,73 71,81 78,31 69,55 66,67 67,25 66,06 72,32 75,47 69,31 54,43 69,32 139

65 + 15,10 20,23 14,31 13,73 12,45 14,57 18,06 12,55 13,63 20,04 15,20 22,90 16,95 15,57 17,86 13,38 13,67 13,76 16,54 14,80 13,33 19,01 16,78 21,18 14,50 12,22 12,55 16,01 15,13 17,67 13,04 16,52 14,10 20,72 17,81 15,06 14,41 14,60 10,84 13,53 23,13 17,06 18,48 13,43 16,29 14,38 32,91 18,75

Index stáří ,92 1,53 1,06 ,82 ,89 ,93 1,20 ,67 ,90 1,44 1,43 1,88 1,16 1,50 1,55 ,81 ,88 ,94 ,90 ,94 ,95 1,30 1,20 1,91 1,31 ,73 ,88 1,09 1,12 1,00 ,93 1,12 ,98 1,60 1,43 1,29 ,91 1,07 1,00 ,80 2,27 1,09 1,20 ,94 1,98 ,88 2,60 1,57


EKOTOXA s.r.o.

Obec

<= 14 Vranovice-Kelčice 15,34 Vrbátky 16,32 Vrchoslavice 15,23 Vřesovice 22,98 Výšovice 15,05 Zdětín 17,16 Ţeleč 12,48 SO ORP Prostějov 14,76 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva

Věková skupina 15 - 64 let 70,34 70,06 71,74 62,36 69,46 69,97 67,34 69,43

65 + 14,31 13,62 13,03 14,66 15,48 12,87 20,18 15,81

Index stáří ,93 ,83 ,86 ,64 1,03 ,75 1,62 1,12

Pozn.: Obec Drţovice vznikla aţ v roce 2006 odtrţením od Prostějova.

3.7.3

Vzdělanostní struktura

V SO ORP Prostějov má 42,02% obyvatel středoškolské vzdělání bez maturity (ve Vincencově 57,69%), 24,92% středoškolské vzdělání s maturitou (v Prostějově 29,39%), 22,89% základní nebo nedokončené vzdělání (ve Víceměřicích 59,67%) a 10,27% vysokoškolské vzdělání (v Prostějově 13,8%). Blíţe vzdělanostní strukturu SO ORP podle jednotlivých obcí popisuje následující tabulka. Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Prostějov v roce 2001 (%) Obyv. bez vzd. Obyv. se SŠ bez Obyv. se SŠ Obec a s ZŠ mat. s mat. Alojzov 28,57 47,80 15,93 Bedihošť 23,17 43,35 23,74 Bílovice-Lutotín 25,67 47,19 20,29 Biskupice 28,78 49,76 16,59 Bousín 40,48 38,89 16,67 Brodek u Prostějova 24,89 50,50 18,67 Buková 34,30 44,04 18,05 Čehovice 26,60 44,66 22,09 Čechy pod Kosířem 28,74 45,41 20,21 Čelčice 23,80 52,40 19,91 Čelechovice na Hané 27,51 44,17 21,47 Dětkovice 26,96 40,84 25,13 Dobrochov 25,35 46,95 23,00 Dobromilice 37,30 45,77 13,48 Doloplazy 29,56 48,89 15,78 Drahany 23,73 53,22 18,85 Dřevnovice 31,27 47,44 15,63 Hluchov 30,74 51,48 14,81 Hradčany-Kobeřice 34,91 45,60 15,41 Hrdibořice 28,00 45,50 21,50 Hrubčice 30,61 44,58 18,42 Hruška 38,50 46,90 11,95 Ivaň 31,85 45,43 17,53 Klenovice na Hané 25,50 45,80 21,37 Klopotovice 35,56 44,89 14,67 Kostelec na Hané 19,26 44,78 25,56 Koválovice-Osíčany 32,08 48,33 15,83 Kralice na Hané 28,11 44,04 20,80 Krumsín 27,50 50,00 18,65 140

Obyv. s VOŠ a s VŠ 7,69 9,75 6,85 4,88 3,97 5,95 3,61 6,65 5,64 3,89 6,85 7,07 4,69 3,45 5,78 4,21 5,66 2,96 4,09 5,00 6,39 2,65 5,19 7,33 4,89 10,40 3,75 7,05 3,85


EKOTOXA s.r.o.

Obec Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Obyv. bez vzd. a s ZŠ 29,44 25,56 29,05 26,70 23,40 27,72 24,42 31,70 23,57 40,99 26,82 24,68 34,39 27,38 32,95 36,58 31,62 25,59 20,97 18,48 34,74 24,97 25,40 26,05 27,08 25,54 23,42 26,86 25,31 29,11 26,62 24,19 28,95 33,60 28,15 59,67 25,86 12,82 34,78 25,32 26,22 27,63 23,05 30,03 26,67 25,85 22,89

Obyv. se SŠ bez mat. 44,56 44,41 43,02 48,87 42,63 48,95 47,10 39,91 51,18 40,54 40,78 50,29 47,02 45,42 40,23 42,80 44,79 50,45 43,68 38,32 41,78 49,05 43,70 46,52 46,88 40,86 48,65 42,29 45,19 48,10 46,31 54,84 48,55 47,83 42,81 27,70 50,99 57,69 45,96 47,68 44,25 43,94 48,50 41,08 49,58 52,75 42,02


141

Obyv. se SŠ s mat. 18,35 23,96 24,30 17,13 24,35 17,97 21,64 21,60 20,88 15,32 25,14 19,04 15,79 21,31 21,07 16,73 18,12 18,02 24,39 29,39 18,78 19,29 24,17 20,36 20,49 25,00 19,82 24,29 22,28 16,46 20,81 16,13 16,26 15,02 22,74 10,18 18,23 23,08 14,29 20,46 21,97 21,67 22,16 21,53 15,42 17,58 24,92

Obyv. s VOŠ a s VŠ 7,66 6,07 3,63 7,30 9,62 5,35 6,84 6,79 4,38 3,15 7,26 5,98 2,81 5,89 5,75 3,89 5,47 5,95 10,96 13,80 4,69 6,69 6,73 7,07 5,56 8,60 8,11 6,57 7,22 6,33 6,26 4,84 6,24 3,56 6,31 2,44 4,93 6,41 4,97 6,54 7,56 6,76 6,29 7,37 8,33 3,81 10,18


EKOTOXA s.r.o.

3.7.4

Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí

Prostějov je stejně jako v případě zaměstnanosti také velmi významné centrum vzdělávání v SO ORP. V Prostějově ţije celkem 8299 studentů, toto číslo dále rozšiřuje celkem 3319 dojíţdějících studentů, kteří zde míří za vzděláním. Naopak Prostějov opouští na 1650 studentů kvůli škole mimo území tohoto města. A v saldu tak Prostějov získává přes 1600 studentů. Nad hodnotu salda vyšší neţ 100 se dostaly ještě obce Klenovice na Hané a Nezamyslice. V kladných hodnotách pak ještě jsou další 3 obce. Naopak k obcím s nejniţší hodnotou salda, resp. s nejvyššími zápornými hodnotami, patří obce Mostkovice, Kralice na Hané a Smrţice. U těchto obcí se saldo pohybuje od -150 do -200 studentů. Co se týče závislosti obcí na správním městě Prostějov, tak ze všech obcí mohou být vybrány celkem 4 obce, odkud vyjíţdí více jak polovina vyjíţdějících studentů do Prostějova. Je zde tedy mnohem niţší závislost neţ v případě zaměstnanosti. Jedná se o obce Kralice na Hané (53%), Mostkovice (64%) a nejvíce se pak vzdělávací závislost na Prostějovu prokázala u Výšovic, odkud vyjíţdí 9 vyjíţdějících studentů z 10 do Prostějova a z Vřesovic je to téměř 9,5 studenta z 10 vyjíţdějících. Totoţné obce, jako v případě zaměstnanosti, nejsou závislé na Prostějově - Koválovice-Osíčany a Srbce. Tabulka č. 3.7.6: Vyjíţďka a dojíţďka do škol v obcích SO ORP Prostějov Vyjíţdí Dojíţdí do Počet Počet Obec z obce za obce za obyvatel studentů studiem studiem Alojzov 207 28 26 1 Bedihošť 1051 196 113 79 Bílovice-Lutotín 485 69 66 1 Biskupice 248 35 36 0 Bousín 140 19 19 6 Brodek u 1395 265 116 154 Prostějova Buková 350 65 64 0 Čehovice 520 81 77 5 Čechy pod 929 169 110 87 Kosířem Čelčice 558 116 112 1 Čelechovice na 1180 200 95 46 Hané Dětkovice 448 72 72 0 Dobrochov 259 56 54 0 Dobromilice 786 145 114 17 Doloplazy 572 115 109 0 Drahany 530 95 38 71 Drţovice* 0 0 0 Dřevnovice 490 105 105 9 Hluchov 335 56 52 1 Hradčany410 73 74 2 Kobeřice Hrdibořice 241 55 55 1 Hrubčice 789 123 102 4 Hruška 258 32 33 1 Ivaň 478 72 73 1 Klenovice na 795 145 65 190 Hané

142

-25 -34 -65 -36 -13

Podíl vyjíţďky do centra ORP 39,29 33,67 34,78 37,14 31,58

38

24,53

-64 -72

7,69 32,10

-23

27,81

-111

24,14

-49

29,50

-72 -54 -97 -109 33 0 -96 -51

43,06 26,79 34,48 17,39 28,42 0,00 15,24 42,86

-72

42,47

-54 -98 -32 -72

45,45 48,78 37,50 18,06

125

24,83

Saldo za studiem


EKOTOXA s.r.o.

Obec Klopotovice Kostelec na Hané KováloviceOsíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice

288 2724

64 491

Vyjíţdí z obce za studiem 64 235

1 175

-63 -60

Podíl vyjíţďky do centra ORP 26,56 25,87

284

59

60

0

-60

0,00

1402 642 587 367 414 474 1294 630

230 114 92 59 64 81 203 124

177 74 68 59 58 72 172 74

3 20 9 3 4 10 9 1

-174 -54 -59 -56 -54 -62 -163 -73

52,61 25,44 23,91 13,56 26,56 13,58 63,55 25,81

2110

384

181

127

-54

12,76

1277 363 267 424

231 62 40 71

96 62 41 71

201 0 0 0

105 -62 -41 -71

14,72 25,81 30,00 39,44

1405

246

122

8

-114

17,07

343 1259 296

55 188 46

52 87 47

2 82 2

-50 -5 -45

38,18 29,26 23,91

309

61

61

0

-61

21,31

723 680 2268 48159 259 1087 1270 1114 685 430 252 428 1555 91 541 148 522 300 1336

139 134 381 8299 41 225 241 188 107 73 32 87 268 14 84 20 79 45 241

93 106 167 1646 41 103 144 84 76 73 33 87 211 14 84 22 67 44 110

4 1 124 3319 0 75 44 93 1 0 0 0 7 1 0 0 10 1 93

-89 -105 -43 1673 -41 -28 -100 9 -75 -73 -33 -87 -204 -13 -84 -22 -57 -43 -17

23,02 32,84 27,30 ----24,39 10,67 21,99 31,91 13,08 35,62 28,13 14,94 45,90 0,00 32,14 35,00 18,99 17,78 31,54

Počet obyvatel

Počet studentů

143

Dojíţdí do obce za studiem

Saldo za studiem


EKOTOXA s.r.o.

Obec

536 468 90 189

63 84 10 30

Vyjíţdí z obce za studiem 61 84 10 31

593

112

1551 604 407 424 289 558

289 103 53 76 47 78

Počet obyvatel

Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice VranoviceKelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Počet studentů

Dojíţdí do obce za studiem 0 0 0 2

-61 -84 -10 -29

Podíl vyjíţďky do centra ORP 31,75 28,57 20,00 10,00

112

2

-110

26,79

144 91 56 77 48 73

42 10 31 0 0 0

-102 -81 -25 -77 -48 -73

25,95 18,45 94,34 89,47 34,04 26,92

Saldo za studiem


U 30 obcí dosahuje míra vyjíţďky studentů absolutních 100%. To znamená, ţe všichni studenti musí opustit území obce a dojíţdět za vzděláním do okolních obcí. Nicméně je zaráţející, ţe zatímco u drtivé většiny těchto obcí dosahuje míra dojíţďky studentů nulových hodnot, tak u dvou z těchto obcí je tato hodnota relativně vysoká. Jedná se o obce Bousín (32%) a Vřesovice (58%), ale s největší pravděpodobností se jedná o chybu, jelikoţ ani v jedné z těchto obcí se jiţ ţádná škola nenachází. U dalších 13 obcí přesahuje míra dojíţďky hranici 90%. Jednoznačně nejniţší míra vyjíţďky je v Prostějově, kde vyjíţdí pouze 20% studentů. Pod hodnotu 50% se dostalo celkem dalších 14 obcí. U 23 obcí dosahuje míra dojíţďky nulových hodnot a u dalších 10 obcí je niţší neţ 1%. Tyto obce nedisponují vzdělávacím zařízením a ţáci tak navštěvují školy v sousedních obcích. U tří obcí dosahuje míra dojíţďky významných hodnot. Jedná se o obci Drahany s 75% mírou dojíţďky, dále Nezamyslice (87%) největší míra dojíţďky je v obci Klenovice na Hané (131%).

144


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.7.5: Míra vyjíţďky a dojíţďky studentů v obcích SO ORP Prostějov

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.7.5

Školy a školská zařízení

V SO ORP Prostějov má 67 % obcí mateřskou školu. Ve městě Prostějov je 10 mateřských škol, přičemţ 4 MŠ mají jedno odloučené pracoviště, 3 MŠ mají kaţdá dvě odloučená pracoviště a 1 MŠ má tři odloučená pracoviště v témţe městě. Ve 41 % obcí je škola základní, ve 22 % obcí jsou úplné (devítileté) základní školy. V Prostějově je 9 úplných základních škol (z toho 1 ZŠ je při Reálném gymnáziu města Prostějov), a dále školy speciální. Jedná se o Základní školu a Dětský domov Prostějov, kde ZŠ slouţí pro ţáky se zdravotním postiţením a v rámci ní se nachází ZŠ praktická, ZŠ speciální, přípravný stupeň ZŠ speciální a přípravný ročník pro ţáky ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí. Dále je to Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10, coţ je zařízení pro mentálně postiţené ţáky, a je sloţena z MŠ, zvláštní školy, pomocné a praktické školy a odborného učiliště4. Toto zařízení má také odloučené pracoviště MŠ se zaměřením na děti se zrakovým, sluchovým a řečovým zdravotním postiţením a kombinovanými vadami. Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Jistota, o.p.s. v Prostějově je určena zdravotně postiţeným dětem a skládá se z MŠ, přípravného stupně ZŠ speciální, ZŠ, ZŠ praktické, 2 ZŠ speciálních a praktické školy s jednoletou a dvouletou přípravou ve Výšovicích. Ve městě Prostějov, Němčicích nad Hanou a Plumlově je základní umělecká škola, přičemţ ZUŠ Vladimíra Ambrose Prostějov má 4 odloučená pracoviště ve městě Prostějov, a dále v obcích Ptení, Otaslavice, Určice, Vrbátky a Olšany u Prostějova. Obce Malé Hradisko a Biskupice mají malý počet dětí v MŠ. Obec Protivanov udává stále se sniţující počet ţáků na základní škole a 6.-9. třída ZŠ Drahany jsou nyní odloučeným pracovištěm na ZŠ Plumlov a závisí na počtu ţáků. Instituce dalšího vzdělávání jsou následující: Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova (gymnázium všeobecné šestileté a čtyřleté); Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově (všeobecné osmileté); Obory nabízené na OU: Kuchařské práce pro absolventy ZŠ, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních – provozní práce pro absolventy ZŠ a ZvŠ, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních – pečovatelské práce pro absolventy ZŠ, praktická škola dvouletá. 4

145


EKOTOXA s.r.o.

Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově (všeobecné osmileté a čtyřleté, čtyřleté se sportovním zaměřením); Obchodní akademie Prostějov, kde lze studovat čtyřletý maturitní obor Obchodní akademie; Střední průmyslová škola oděvní, Prostějov se čtyřletými maturitními obory Design a oděvní návrhářství a Marketing v oděvnictví; Střední zdravotnická škola Prostějov se čtyřletým maturitním oborem Zdravotnický asistent; Švehlova střední škola, Prostějov, která má dále odloučené pracoviště v obci Vřesovice, nabízí čtyřleté maturitní obory, tříleté učební obory a nástavbové studium s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední odborná škola průmyslová a střední odborné učiliště strojírenské, Prostějov, kde lze studovat čtyřleté maturitní obory, tříleté učební obory a nástavbové studium s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o. Prostějov se čtyřletými maturitními obory Podnikání v EU a projektové řízení, Řízení sluţeb a marketing turismu a nástavbovým oborem Podnikání (dvouleté denní, tříleté dálkové); Střední škola oděvní Prostějov, s.r.o., kde lze studovat čtyřleté maturitní obory, tříleté učební obory a nástavbové studium s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); TRIVIS – Střední škola veřejnoprávní Prostějov, s.r.o. nabízí čtyřleté denní a tříleté dálkové nástavbové studium oboru Veřejnoprávní ochrana; Střední odborné učiliště obchodní Prostějov s moţností studia čtyřletých maturitních oborů, tříletých učebních oborů a nástavbového studia s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední odborné učiliště stavební Prostějov s tříletými učebními obory a moţností nástavbového studia; Střední škola automobilní Prostějov, s.r.o. s tříletými učebními obory Automechanik, Autoklempíř, Kadeřník a dvouletým nástavbovým studiem s maturitou v oboru Provozní technika.

3.7.6

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

V Prostějově se nachází jedna nemocnice – Středomoravská nemocniční a.s. odštěpný závod Nemocnice Prostějov, která zajišťuje zdravotní péči lůţkovou i ambulantní pro obyvatele Prostějovska, avšak v některých oblastech je její působení nadregionální (např. implantace trvalých kardiostimulátorů, radioterapie, dialyzační léčba). Kapacita nemocnice je 482 lůţek akutní péče, 24 lůţek pro léčebné rehabilitace a 72 lůţek v léčebně pro dlouhodobě nemocné. V tomto městě také působí sdruţené ambulantní zařízení Medicom’s, s.r.o., které má pracoviště ve městě Prostějov a v obcích Němčice nad Hanou, Nezamyslice a Brodek u Prostějova. Lékařská péče pro dospělé je dostupná ve 32 obcích, pro děti a dorost je lékařská péče dostupná ve 21 obcích. Jesličky Prostějov pojmou 20 dětí ve věku 1-3 roky. Jak je jiţ výše zmíněno, v Prostějově je dětský domov (ZŠ a Dětský domov Prostějov) disponující 48 místy, který slouţí pro děti a mládeţ převáţně se zdravotním postiţením. Dětský domov se nachází také v Plumlově a jeho kapacita je 30 míst. Občanské sdruţení sociální pomoci Prostějov provozuje Azylové centrum Prostějov pro muţe bez přístřeší, které slouţí jako azylový dům se 27 lůţky, noclehárna s 15 lůţky, nízkoprahové denní centrum s 15 lůţky a je zde poskytováno i odborné sociální poradenství. V Prostějově se nachází Denní stacionář pro osoby psychicky nemocné, provozovaný Charitou Prostějov, který je určen osobám s psychotickou diagnózou od 19 let. Jeho kapacita je 34 klientů, přičemţ denně jich dochází 7. Charita Prostějov rovněţ terénně zajišťuje pečovatelské sluţby, ale pouze na území města Prostějov, protoţe nemá k dispozici auto. Terénní ošetřovatelské sluţby jsou v současné době poskytovány ve městě Prostějov a obcích Hrdibořice, Hrubčice, Ivaň, Lešany, Malé Hradisko, Vícov a Vranovice-Kelčice. V případě potřeby klienta mají kapacitu dojíţdět i do ostatních obcí v SO ORP Prostějov. Klientům, kteří odebírají ošetřovatelské sluţby jsou poskytovány zároveň i pečovatelské sluţby, pokud o ně mají zájem. Charita Prostějov se zabývá projektem Charitní centrum Marta, základní ideou projektu je vytvoření domova pro lidi s mentálním zdravotním či kombinovaným postiţením a jejich rodiče. Umoţnit důstojné a klidné proţití společného ţivota se zachováním citových vazeb mezi nimi. Dle projektu bude vybudován pro seniory a jejich dospělé děti s postiţením Domov „Daliborka―. 146


EKOTOXA s.r.o.

Jedná se o bezbariérový domov s 28 lůţky. Provoz bude zabezpečen odborným personálem Charity Prostějov. Budou poskytovány zejména ošetřovatelská a pečovatelská sluţba, asistence a poradenství. Dále pak bude vybudováno Chráněné bydlení „Marta― pro zdravotně a mentálně dospělé děti s postiţením.Toto chráněné bezbariérové bydlení bude mít 5 bytů pro skupinové bydlení 27 klientů. Pomoc při vzájemném souţití a socializaci uţivatelů bude zabezpečena odbornými asistenty v kaţdé bytové jednotce. Součástí projektu bude také Chráněné bydlení „Matky Terezy― pro dospělé děti s mentálním či zdravotním postiţením s vysokou mírou soběstačnosti: Dohled nad uţivateli bude zabezpečen odbornými asistenty Charity Prostějov Terénní pečovatelské sluţby jsou zajišťovány také Sociálními sluţbami Prostějov, p.o., a to osobám s chronickým onemocněním, zdravotním, mentálním, kombinovaným, tělesným, sluchovým, zrakovým postiţením, rodinám s dětmi a seniorům, s kapacitou 1000 klientů. Terénní pečovatelské sluţby jsou poskytovány ve městech Prostějov a Němčice nad Hanou. Tato příspěvková organizace provozuje ve městě Prostějov také Denní stacionář pro osoby s mentálním postiţením ve věku 19-64 let, jehoţ kapacita je 16 klientů. Charita Konice poskytuje terénní pečovatelské sluţby v obcích Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Dětkovice, Laškov, Pěnčín a Přemyslovice. Charita zajišťuje pečovatelské sluţby v Domu pokojného stáří s pečovatelskou sluţbou v Čechách pod Kosířem s kapacitou 24 klientů. V současné době je 5 čekatelů na umístění do tohoto zařízení. Další organizací realizující terénní ošetřovatelské a pečovatelské sluţby v Prostějově je ADP-SANCO s.r.o., která pomáhá osobám s chronickým onemocněním, zdravotním postiţením a seniorům, bez omezení věku. Terénní sluţby jsou poskytovány ve všech obcích SO ORP Prostějov, které nebyly výše jmenovány. Touto organizací je rovněţ řízen Dům domácí péče – týdenní stacionář v Prostějově, coţ je zařízení s 16 lůţky určené pro stejnou cílovou skupinu osob jako pro terénní pečovatelské sluţby. Občanské sdruţení na pomoc zdravotně postiţeným Lipka vytvořilo v Prostějově – Tetíně Centrum denních sluţeb OS Lipka určené pro děti a mládeţ ohroţené společensky neţádoucími jevy, osoby se zdravotním, kombinovaným, mentálním, tělesným, zrakovým postiţením a seniory. Centrum disponuje 50 místy pro děti a 45 místy pro mládeţ a dospělé. Zároveň jsou zde poskytovány sociálně aktivizační sluţby seniorům a osobám se zdravotním postiţením pro 25 klientů. Centrum sociálních sluţeb Prostějov, p.o. je zařízení, které slouţí jako Domov pro seniory, a také jako Domov se zvláštním reţimem. Domov pro seniory má 125 míst pro seniory a osoby se zdravotním postiţením. Kapacita zařízení není dostatečná, čekací doba na umístění je 6 – 12 měsíců. Domov se zvláštním reţimem slouţí pouze pro ţeny s chronickým duševním onemocněním a ţeny s kombinovaným postiţením od 19 let věku, s kapacitou 68 míst. Kapacita zařízení není dostatečná, čekací doba je několikaletá. Jelikoţ ve městě Prostějov chybí sluţba chráněného bydlení, není kam přeloţit klienty s lepším zdravotním stavem a tudíţ uvolnit místo v domově se zvláštním reţimem. V Prostějově se nachází ještě další domov pro seniory – Domov důchodců Prostějov, p.o., který slouţí pro seniory a osoby se zdravotním či tělesným postiţením, s kapacitou 270 míst. Na dvoulůţkový pokoj je čekací doba asi 6 měsíců, na jednolůţkový pokoj je čekací doba delší. Domov pro seniory je také v Kostelci na Hané, s kapacitou 58 lůţek. Čekací doba na umístění do tohoto zařízení na jednolůţkový pokoj je více neţ 1 rok, na dvoulůţkový pokoj je to od 2 do 6 měsíců. V Plumlově je Domov pro seniory Soběsuky, p.o., který má kapacitu 54 seniorů. V současné době je 150 ţadatelů na umístění. V obci Víceměřice se nachází Domov U rybníka Víceměřice, p.o., coţ je domov pro osoby s kombinovaným a mentálním postiţením od 19 let, s kapacitou 192 klientů (3 domovy), kapacita je v současné době dostatečná, a zároveň je toto zařízení také domovem pro seniory, a to pro 14 klientů, počet čekatelů na umístění je v současné době 5. V Nezamyslicích se nalézá domov pro děti a mládeţ s mentálním postiţením (1-26 let) – Domov „Na zámku―, p.o., který disponuje 134 lůţky. V SO ORP Prostějov je rovněţ několik domů s pečovatelskou sluţbou, jejichţ výčet je následující: DPS Prostějov, Brněnská 40, 42, 46 (celková kapacita 50 bytů), počítáno jako 3 DPS; DPS Prostějov, Fanderlíkova (kapacita 11 bytů); DPS Prostějov, Finská (kapacita 50 bytů); DPS Prostějov, Hacarova (kapacita 44 bytů); DPS Prostějov, Polišenského 1 (kapacita 55 bytů); DPS Prostějov, Polišenského 3, (kapacita 47 bytů); DPS Prostějov, Polská (kapacita 8 bytů). 147


EKOTOXA s.r.o.

Kapacita DPS není dostatečná pro potřebu města Prostějov, v současné době je čekací doba na umístění delší neţ 5 let. Město Prostějov má záměr vystavět další DPS, nyní probíhá jednání ohledně jejich výstavby. DPS Mostkovice s kapacitou 43 bytů; DPS Brodek u Prostějova s kapacitou 27 bytů, v současné době je 5 ţadatelů o umístění; DPS Němčice nad Hanou s kapacitou 16 bytů; DPS Čelechovice na Hané s kapacitou 48 bytů; Domov soustředěné pečovatelské sluţby v Nezamyslicích s kapacitou 12 bytů. V Obci Dobromilice se nachází Dům na půl cesty určený pro mládeţ do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče s 6 lůţky. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ – NZDP Prostějov slouţí pro děti a mládeţ ohroţené společensky neţádoucími jevy, ambulantně i terénně pojme tato sluţba 30 klientů. Občanská sdruţení „Pomocná ruka― a „Podané ruce― poskytují terénní sluţby osobní asistence pro osoby zdravotně postiţené a seniory. Občanské sdruţení Pomocná ruka zabezpečuje sluţby pro 35 klientů na území SO ORP Prostějov. Občanské sdruţení Podané ruce zajišťuje terénní asistenční sluţby handicapovaným lidem na území Olomouckého kraje, a také protidrogovou poradenskou činnost. Ve městě Prostějov je Dobrovolnické centrum ADRA, které je pobočkou o.s. ADRA a poskytuje seniorům a zdravotně postiţeným sluţby, které jim usnadňují a zpříjemňují pobyt v sociálních a zdravotnických zařízeních a pomáhají zabraňovat jejich pocitům osamění a izolovanosti od okolního světa. Dobrovolníci docházejí k těmto lidem ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu. Slouţí jako společníci, předčítají, pomáhají psát dopisy, doprovázejí na vycházky. Podobné sluţby poskytuje také Jika – Dobrovolnické centrum Olomouc, které poskytuje bezplatně sluţby ve městě Prostějov. Ve městě Prostějov se nachází azylový dům pro muţe s kapacitou 33 míst a SENZA druţsvo, chráněná dílna, která zaměstnává osoby se zdravotním postiţením. V obci Mostkovice je Helios Mostkovice – Sdruţení pro pomoc zdravotně postiţeným a jezdecký oddíl, sluţba je určena pro děti a mládeţ, seniory a osoby se zdravotním postiţením. Problém s umisťováním seniorů do rezidenčních zařízení udává obec Bousín, Dle obce Čechy pod Kosířem chybí kapacity v domovech seniorů, kde jsou dlouhé čekací lhůty, je obecný nedostatek hospicových lůţek a lůţek pro neonkologické, ale na lůţko trvale upoutané lidi. Obec Protivanov se potýká se stejným problémem. V obci Klenovice na Hané chybí DPS. Obec Olšany u Prostějova plánuje výstavbu DPS. V obcích Bousín, Protivanov a Dřevnovice chybí blízkost terénní pečovatelské sluţby. V obci Protivanov bude vystavěn bezbariérový vstup do budovy zdravotního střediska.

3.7.7

Zájem obyvatel o veřejné dění v obci

Město Prostějov nabízí bohaté kulturní a sportovní vyţití. Nachází se zde Kulturní klub DUHA, Společenský dům, divadla, Sportcentrum – dům dětí a mládeţe. Volnočasové aktivity pro děti jsou moţné při místních školách, na zdejší základní umělecké škole je moţnost navštěvovat hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický obor. Sportovní činnosti jsou mimo jiné moţné v rámci nejrůznějších klubů jako např. Adrenalinsport klub, box klub, oddíl dálkového a zimního plavání, krasobruslení, parašutismus a další. Také město Plumlov nabízí řadu kulturních akcí, působí zde např. Klubové zařízení Plumlov, zdejší základní škola vyučuje v oborech hudebním, tanečním, výtvarném a literárně dramatickém. Sportovat lze v oddílu ledního hokeje, paravoltiţním oddílu DUHA apod. V Němčicích na Hané mohou děti navštěvovat Dům dětí a mládeţe ORION, nebo rovněţ základní uměleckou školu se stejnou nabídkou oborů jako předchozí (tato ZUŠ má pobočky v dalších 10 obcích SO OPR Prostějov). Působí zde národopisný soubor „Pantlék―, ve sportovní oblasti Asociace víceúčelových ZO technických sportů a činností – oddíly střelecký a radioklub, dále v rámci TJ oddíl krasojízdy a další. V Čelechovicích na Hané je zaloţeno Mateřské centrum Krteček, coţ je klub maminek na mateřské dovolené, v rámci nějţ jsou pořádány výlety či výroba ozdob a pořádání akcí. Probíhají zde setkávání seniorů, k poslechu zde zpívá pěvecký soubor. V Kostelci na Hané je zřízeno Kulturní zařízení, které pořádá řadu kulturních akcí, pracují pod ním také dva zdejší folklorní soubory. Nachází se zde sportovní areál, ze sportovních oddílů např. házená či 148


EKOTOXA s.r.o.

lukostřelba. V Obci Pivín působí divadelní společnost Větřák. V Určicích se kupříkladu realizuje sportovní klub cyklistů. V menších obcích SO ORP Prostějov jsou dostupné krouţky pro děti a mládeţ při základních školách. Pro dospělé jsou zde zájmové, sportovní či hudební krouţky, spolky či kluby (Myslivecké sdruţení, Spolek dobrovolných hasičů, Svaz chovatelů poštovních holubů). V obcích a městech jsou pořádány různé společenské, kulturní či sportovní akce, zájem obyvatel o veřejné dění v obcích či aktivní zapojení do pořádání těchto akcí je dle dotazníkového průzkumu průměrný. V obcích, které nemají ZŠ jsou pořádány různé akce pro děti a mládeţ za pomoci místních krouţků (např. hasičský krouţek, oddíl kopané, TJ Sokol, atd.). V obci Čechy pod Kosířem se dokončuje výstavba muzea historických kočárů, které bude největším v České republice a bude zde provedena rekonstrukce místního zámku, coţ povede k rozvoji cestovního ruchu. Obec Dětkovice se potýká s nedostatkem osob, které by chtěly připravovat akce pro děti. Problém se začleňováním romské komunity uvádějí obce Dřevnovice, Čechy pod Kosířem a Dětkovice. S nedostatkem volnočasových aktivit se potýkají obce Bedihošť, Brodek u Prostějova, Dětkovice, Drahany, Otaslavice, Pivín, Protivanov a Vincencov. Obce Čehovice, Drahany, Dřevnovice, Ondratice a Vrchoslavice nemají víceúčelové hřiště. V roce 2009 v obci Čechy pod Kosířem bude zahájena výstavba multifunkčního objektu pro kulturu, tělovýchovu a sport. Obec Dětkovice se potýká s problémem výstavby společenského domu. Obec Ivaň nemá dostatečně velké společenské prostory k pořádání společenských akcí. Obec Stařechovice nemá pozemky k výstavbě sportoviště.

3.7.8

Indikátory

Tabulka č. 3.7.7: Indikátory a jejich hodnocení Podíl obyvatel Hodnocení Hodnocení Změna počtu Hodnocení Obec Index stáří s VŠ a VOŠ (%) indikátoru indikátoru obyvatel (%) indikátoru Alojzov 7,69 1 1,33 -2 18,04 2 Bedihošť 9,75 2 0,76 1 -2,37 -1 Bílovice-Lutotín 6,85 0 0,72 1 13,13 2 Biskupice 4,88 -1 1,00 0 8,40 1 Bousín 3,97 -1 1,61 -2 -19,74 -2 Brodek u Prostějova 5,95 0 0,68 2 12,26 2 Buková 3,61 -1 1,26 -1 -4,52 -1 Čehovice 6,65 0 1,22 -1 3,37 0 Čechy pod Kosířem 5,64 0 0,98 0 7,11 1 Čelčice 3,89 -1 0,66 2 2,94 0 Čelechovice na Hané 6,85 0 0,99 0 7,12 1 Dětkovice 7,07 1 1,09 0 10,86 2 Dobrochov 4,69 -1 0,88 1 10,74 2 Dobromilice 3,45 -1 0,68 2 9,06 1 Doloplazy 5,78 0 0,93 0 3,84 0 Drahany 4,21 -1 1,22 -1 -4,25 -1 Drţovice* 5,43 1 Dřevnovice 5,66 0 0,64 2 -2,19 -1 Hluchov 2,96 -2 1,08 0 20,75 2 Hradčany-Kobeřice 4,09 -1 0,81 1 28,65 2 Hrdibořice 5 0 1,19 -1 -6,91 -2 Hrubčice 6,39 0 0,92 0 -0,62 -1 Hruška 2,65 -2 1,53 -2 -7,22 -2 Ivaň 5,19 0 1,06 0 6,24 1 Klenovice na Hané 7,33 1 0,82 1 6,81 1 Klopotovice 4,89 -1 0,89 1 -6,09 -2 Kostelec na Hané 10,4 2 0,93 0 6,72 1

149


EKOTOXA s.r.o.

Podíl obyvatel Hodnocení Hodnocení Změna počtu Hodnocení Index stáří s VŠ a VOŠ (%) indikátoru indikátoru obyvatel (%) indikátoru Koválovice-Osíčany 3,75 -1 1,20 -1 9,25 1 Kralice na Hané 7,05 1 0,67 2 6,71 1 Krumsín 3,85 -1 0,90 0 1,97 0 Laškov 7,66 1 1,44 -2 -3,38 -1 Lešany 6,07 0 1,43 -2 6,27 1 Malé Hradisko 3,63 -1 1,88 -2 -10,98 -2 Mořice 7,3 1 1,16 -1 -7,64 -2 Mostkovice 9,62 2 1,50 -2 14,11 2 Myslejovice 5,35 0 1,55 -2 2,9 0 Němčice nad Hanou 6,84 0 0,81 1 2,26 0 Nezamyslice 6,79 0 0,88 1 3,91 0 Niva 4,38 -1 0,94 0 -4,1 -1 Obědkovice 3,15 -1 0,90 0 14,78 2 Ohrozim 7,26 1 0,94 0 11,03 2 Olšany u Prostějova 5,98 0 0,95 0 6,06 1 Ondratice 2,81 -2 1,30 -2 3,94 0 Otaslavice 5,89 0 1,20 -1 6,01 1 Otinoves 5,75 0 1,91 -2 7,97 1 Pavlovice u Kojetína 3,89 -1 1,31 -2 -2 -6,99 Pěnčín 5,47 0 0,73 1 0,8 0 Pivín 5,95 0 0,88 1 7,1 1 Plumlov 10,96 2 1,09 0 8,89 1 Prostějov 13,8 2 1,12 -1 -4,99 -1 Prostějovičky 4,69 -1 1,00 0 20 2 Protivanov 6,69 0 0,93 0 -3,24 -1 Přemyslovice 6,73 0 1,12 -1 -2,96 -1 Ptení 7,07 1 0,98 0 1,53 0 Rozstání 5,56 0 1,60 -2 -9,05 -2 Seloutky 8,6 1 1,43 -2 6,5 1 Skalka 8,11 1 1,29 -1 3,49 0 Slatinky 6,57 0 0,91 0 28,1 2 Smrţice 7,22 1 1,07 0 4 0 Srbce 6,33 0 1,00 0 5,26 1 Stařechovice 6,26 0 0,80 1 5,84 1 Stínava 4,84 -1 2,27 -2 8,03 1 Tištín 6,24 0 1,09 0 -4,85 -1 Tvorovice 3,56 -1 1,20 -1 3,63 0 Určice 6,31 0 0,94 0 1,14 0 Víceměřice 2,44 -2 1,98 -2 6,59 1 Vícov 4,93 -1 0,88 1 7,32 1 Vincencov 6,41 0 2,60 -2 2,35 0 Vitčice 4,97 -1 1,57 -2 -2,31 -1 Vranovice-Kelčice 6,54 0 0,93 0 16,6 2 Vrbátky 7,56 1 0,83 1 3,4 0 Vrchoslavice 6,76 0 0,86 1 -2,77 -1 Vřesovice 6,29 0 0,64 2 14,39 2 Výšovice 7,37 1 1,03 0 20,51 2 Zdětín 8,33 1 0,75 1 12,92 2 Ţeleč 3,81 -1 1,62 -2 -3 -1 Obec

150


EKOTOXA s.r.o.

Podíl obyvatel Hodnocení Hodnocení Změna počtu Hodnocení Index stáří s VŠ a VOŠ (%) indikátoru indikátoru obyvatel (%) indikátoru

Obec Škály: -2 -1 0 1 2

3,0 5,0 7,0 9,0 9,0

pod pod pod pod a více

1,3 1,30 1,10 0,90 0,70

a více pod pod pod pod

-5,0 0,0 5,0 10,0 10,0

pod pod pod pod a více

*Obec Drţovice vznikla aţ v roce 2006 odtrţením od Prostějova.

3.7.9

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Ve čtyřech letech dochází v celém SO ORP k mírnému nárůstu počtu obyvatel, v dlouhodobém vývoji jsou na tom nejlépe obce Hradčany-Kobeřice, Slatinky, Hluchov, Výšovice a Prostějovičky. Dobrá síť mateřských škol s odloučenými pracovišti zajišťuje pokrytí velkého území s menšími finančními náklady na provoz. Dobrá síť terénní ošetřovatelské a pečovatelské sluţby, která pokrývá celé území SO ORP Prostějov. Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Prostějov. Přítomnost dvou dobrovolnických center v SO ORP Prostějov.

SLABÉ STRÁNKY Velmi špatná věková struktura obyvatelstva, niţší podíl dětské sloţky populace a naopak vysoký podíl obyvatel starších 65 let, především v obcích Vincencov, Stínava, Víceměřice, Otinoves a Malé Hradisko. Dlouhá čekací doba na umístění do domovů pro seniory, domova se zvláštním reţimem a DPS v SO ORP Prostějov. Chybí denní stacionář pro seniory a duševně nemocné, především s Alzheimerovou chorobou a dům s chráněným bydlením v SO ORP Prostějov. Přítomnost rezidenčních zařízení pro seniory pouze v 10 obcích SO ORP Prostějov.

PŘÍLEŢITOSTI Zlepšení věkové struktury příchodem nových obyvatel porodností v posledních letech.

HROZBY V rámci celého SO ORP Prostějov bude docházet k intenzivnímu nárůstu počtu seniorů a z toho vyplývajících poţadavků na odpovídající sociální sluţby. Poptávka po 24 h sluţbách pro nesoběstačné seniory se bude v následujících desítkách let zvyšovat. Způsobuje to narůstající počet seniorů a prodluţující se průměrná délka doţití. Nízké podílení se menších obcí SO ORP Prostějov na financování sociálních sluţeb povede k nedostatečnému pokrytí potřeb obyvatel a k problémům s umisťováním seniorů do rezidenčních zařízení v SO ORP Prostějov, jelikoţ rezidenční zařízení má v SO ORP jen 10 obcí a jejich kapacita není dostatečná. Nebezpečí zavírání MŠ v obcích Malé Hradisko a Biskupice z důvodu nízkého počtu dětí.

obyvatelstva a zvýšenou

Dobudování domovů pro seniory a dalších ubytovacích zařízení pro seniory a osoby s Alzheimerovou chorobou. Zlepšením informovanosti občanů o sociálních sluţbách povede k lepšímu vyuţití sociálních sluţeb.

Vyuţít finanční prostředky ze strukturálních fondů EU na startování sociálních sluţeb a zvýšit dotace do sociálního sektoru. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí.

151


EKOTOXA s.r.o.

3.7.10 Problémy k řešení V rámci sociodemografického pilíře se doporučuje pro územní plán realizovat následující aktivity. Dobudovat Domovy pro seniory a další rezidenční zařízení (hospic, DPS) pro seniory v SO ORP Prostějov (obce Bousín, Čechy pod Kosířem, Protivanov, Klenovice na Hané a Olšany u Prostějova). Výstavba domu s chráněným bydlením, domova se zvláštním reţimem a denního stacionáře pro seniory a duševně nemocné osoby ve městě Prostějov či jiné obci v SO ORP Prostějov. Výstavba centra terénní pečovatelské sluţby v blízkosti obcí Bousín, Protivanov a Dřevnovice. Výstavba bezbariérového vstupu do budovy zdravotního střediska v obci Protivanov. Podpořit výstavbu víceúčelového hřiště v obcích Čehovice, Drahany, Dřevnovice, Ondratice, Stařechovice a Vrchoslavice. Podpora výstavby společenského domu v obcích Dětkovice a Ivaň.

152


EKOTOXA s.r.o.

3.8 BYDLENÍ Hlavním zdrojem dat pouţitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), který jednou za deset let zajišťuje sběr a analýzu dat na území celé ČR během tzv. Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Jak je jiţ z názvu patrné, při SLDB se mj. zabývá domovním a bytovým fondem. Bytová výstavba je statistickým úřadem od roku 2001, kdy proběhlo poslední sčítání, dále kontinuálně sledována, takţe jsou k dispozici také data za období 2001–2007.

3.8.1

Domovní fond

V roce 2001 bylo na území SO ORP Prostějov evidováno celkem 23 577 domů, z toho jich bylo trvale obydleno 20 029 (tj. 85,0 %). Podíl rodinných domů z trvale obydlených domů byl více neţ devadesátiprocentní – 91,1 % (tj. 18 246 domů), pouze u dvou obcí nedosahoval této hranice, u Prostějova (zde podíl rodinných domů dosahoval 74,9 %) a u obce Bedihošť (89,3 %). V regionu tedy lze jednoznačně pozorovat převahu individuální výstavby, čemuţ odpovídá i celkový charakter zástavby v jednotlivých obcích. V SO ORP bylo dále evidováno 3 543 neobydlených domů (tj. 15,0 %), coţ je pod průměrem ČR (17,2 %). Nejvíce neobydlených domů se nachází v obcích Vincencov (43,6 %), Bousín (41,9 %), Malé Hradisko (35,6 %) a Stínava (33,8 %). Naopak nejméně jich nalezneme v Prostějově (7,5 %), Brodku u Prostějova (9,3 %), Bedihošti (9,7 %) a v Obědkovicích (9,9 %). Většina domů určených pro bydlení má v regionu maximálně dvě nadzemní podlaţí (93,4 %). Výškovou zástavbu najdeme zejména v Prostějově, kde je celkem 364 domů (tj. 6,8 %) s více neţ 5 nadzemními podlaţími. Jedná se především o panelové domy. Domy s více neţ 5 nadzemními podlaţími se nacházejí také v obcích Doloplazy (celkem 2 domy), Němčice nad Hanou (2), Kostelec na Hané (1), Kralice na Hané (1) a Plumlov (1). Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond na území SO ORP Prostějov v roce 2001 Neobydlené Trvale obydlené domy domy Domy Obce, SO ORP celkem podíl celkem RD BD celkem (%) 18,2 Alojzov 77 63 60 0 14 9,7 Bedihošť 290 262 234 18 28 22,3 Bílovice-Lutotín 188 146 145 1 42 18,6 Biskupice 97 79 78 1 18 41,9 Bousín 93 54 54 0 39 9,3 Brodek u Prostějova 398 361 341 17 37 20,3 Buková 133 106 106 0 27 11,9 Čehovice 177 156 153 1 21 17,0 Čechy pod Kosířem 330 273 270 2 56 12,6 Čelčice 175 153 151 1 22 15,2 Čelechovice na Hané 409 347 329 13 62 22,9 Dětkovice 179 138 136 0 41 18,6 Dobrochov 97 79 77 1 18 11,4 Dobromilice 264 234 230 4 30 18,0 Doloplazy 167 137 132 5 30 19,8 Drahany 192 154 149 5 38 10,5 Drţovice 391 350 333 12 41 14,2 Dřevnovice 148 127 125 1 21 21,3 Hluchov 122 96 95 0 26

153

Počet nadzemních podlaţí 1–2 62 248 146 78 54 346 105 153 271 153 340 135 79 232 133 152 341 117 95

3–4 9 15 1 2 3 2 1 2 2 7 9 -

5+ 2 -


EKOTOXA s.r.o.

Obce, SO ORP Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice

Domy celkem 172 75 280 108 184 263 89 763 128 424 219 261 146 216 163 466 274 541 401 132 91 170 450 161 507 134 134 270 220 773 5 833 99 348 469 380 294 151 101 156 524 35 198 71 210 111

Trvale obydlené domy celkem 129 62 248 85 156 230 77 669 97 375 178 188 124 139 143 395 193 484 350 101 82 133 403 114 401 104 97 205 190 597 5 393 78 294 369 303 215 123 82 125 469 25 166 47 162 94

RD

BD

128 58 241 85 155 219 76 632 94 357 176 187 121 139 139 383 187 455 339 99 81 132 398 113 397 104 96 205 187 553 4 038 78 289 363 284 211 123 82 125 459 24 164 45 161 94

1 3 5 0 0 7 1 26 3 14 2 0 1 0 3 7 3 24 8 2 0 1 1 0 1 0 0 0 1 38 1 240 0 5 6 11 4 0 0 0 6 0 0 1 0 0 154

Neobydlené domy podíl celkem (%) 25,0 43 17,3 13 11,4 32 21,3 23 15,2 28 12,5 33 13,5 12 12,3 94 24,2 31 11,6 49 18,7 41 28,0 73 15,1 22 35,6 77 12,3 20 15,2 71 29,6 81 10,5 57 12,7 51 23,5 31 9,9 9 21,8 37 10,4 47 29,2 47 20,9 106 22,4 30 27,6 37 24,1 65 13,6 30 22,6 175 7,5 437 21,2 21 15,5 54 21,3 100 20,3 77 26,9 79 18,5 28 18,8 19 19,9 31 10,5 55 28,6 10 16,2 32 33,8 24 22,9 48 15,3 17

Počet nadzemních podlaţí 1–2 127 61 247 85 156 229 77 645 95 370 178 186 123 138 140 389 191 471 346 99 82 131 394 114 399 103 92 199 185 563 4 216 78 294 362 299 212 122 82 124 462 25 163 47 162 91

3–4 1 1 21 4 1 5 2 9 3 2 2 8 2 5 3 27 778 7 2 1 1 3 1

5+ 1 1 2 1 364 -


EKOTOXA s.r.o.

Obce, SO ORP Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, 2001

Domy celkem 429 132 168 55 85 197 538 184 169 158 121 219 23 577

Trvale obydlené domy celkem

RD

BD

374 108 140 31 60 167 449 162 134 131 89 175 20 029

365 103 137 31 60 162 439 155 132 128 88 172 18 246

6 1 3 0 0 4 9 5 2 3 1 2 1 543

Neobydlené domy podíl celkem (%) 12,8 55 18,2 24 16,7 28 43,6 24 29,4 25 15,2 30 16,5 89 12,0 22 20,7 35 17,1 27 26,4 32 20,1 44 3 543 15,0

Počet nadzemních podlaţí 1–2

3–4

372 106 139 31 60 167 446 159 133 131 89 175 18 602

2 2 2 2 1 951

5+ 371

Podíl domů postavených před a v průběhu druhé světové války je třetinový, coţ klade jiţ v současné době nároky na novou výstavbu. Nejintenzivnější výstavba v minulosti probíhala v regionu během osmdesátých letech, kdy bylo v průměru dostavěno 253 domů za rok. V 90. letech zde však došlo, stejně jako i v jiných částech ČR, k útlumu výstavby. V letech 1991–2001 bylo vystaveno pouhých 1 974 domů, coţ v průměru činí necelých 180 domů za rok. Průměrné stáří domů v regionu je 46,0 let, coţ je pod celorepublikovým průměrem (46,9 let). Nejstarší domovní fond je v obcích Stínava (56,7 let), Čelechovice na Hané (56,2), Bousín (54,4), Tištín (53,6) a Hradčany-Kobeřice (53,3), naopak nejmladší v obcích Dobrochov (35,7 let), Hluchov (36,1), Výšovice (36,7), Protivanov (37,1) a Brodek u Prostějova (37,5). Tabulka č. 3.8.2: Výstavba domů v SO ORP Prostějov a jejich průměrné stáří Období výstavby domů Obce, SO ORP Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany

do r. 1919

1920–1945

1946–1980

1981–1990

1991–2001

Průměrné stáří domů (v letech)

6 33 43 12 12 31 5 33 47 24 97 13 6 44 15 21

9 49 16 7 8 44 12 22 36 17 53 9 7 44 26 26

35 113 50 45 27 185 66 54 118 61 136 79 38 112 55 75

6 33 14 6 5 48 12 24 43 26 28 26 17 17 24 20

6 31 23 9 2 52 10 23 28 24 29 10 10 16 16 12

42,3 42,9 52,3 44,3 54,4 37,5 39,0 49,1 45,1 41,6 56,2 38,5 35,7 51,7 41,9 45,7

155


EKOTOXA s.r.o.

Obce, SO ORP Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava

do r. 1919

1920–1945

1946–1980

1981–1990

1991–2001


51 13 6 23 5 39 23 33 29 14 96 20 70 29 44 28 14 25 50 34 44 66 10 11 25 57 25 54 13 10 31 30 88 809 14 28 60 55 33 12 14 21 102 3 33 12

74 19 7 32 7 41 7 19 46 8 115 15 47 29 17 11 27 17 67 26 79 57 16 19 22 44 7 44 15 9 21 23 85 1 359 12 21 44 34 30 18 15 24 70 7 22 7

126 56 58 48 39 119 33 69 105 25 293 35 158 83 81 62 62 63 187 85 261 156 51 46 56 201 57 232 49 56 113 87 248 1 806 32 152 177 143 110 62 37 49 186 12 71 21

53 24 15 12 8 24 12 21 25 18 81 17 54 22 20 8 23 20 54 26 39 44 13 2 17 57 17 37 19 12 25 25 91 639 12 71 56 46 17 17 5 18 57 1 19 6

41 14 9 13 3 24 9 14 24 12 79 8 45 15 24 12 13 15 36 21 56 22 9 4 13 43 8 32 7 7 14 23 76 492 8 22 32 22 22 14 10 13 50 2 19 1

47,2 40,0 36,1 53,3 39,9 46,5 52,0 48,9 46,0 43,1 43,9 49,4 45,5 46,0 48,5 49,3 43,3 45,9 44,3 46,7 41,5 49,3 41,2 51,3 48,5 42,6 47,9 45,0 45,4 41,6 44,8 43,8 43,6 49,3 45,6 37,1 45,0 47,2 46,7 41,2 48,8 48,2 49,4 49,5 46,8 56,7

Období výstavby domů

156


EKOTOXA s.r.o.

Obce, SO ORP

do r. 1919

1920–1945

1946–1980

1981–1990

1991–2001


41 15 53 25 28 4 6 14 92 29 16 9 20 34 3 134

24 17 62 23 16 6 8 24 76 23 19 12 12 28 3 470

67 46 166 30 69 17 33 78 178 67 70 76 37 77 8 518

14 10 57 20 17 1 9 23 48 31 11 16 12 17 2 534

14 6 33 10 9 3 4 23 54 9 18 18 8 12 1 974

53,6 49,6 45,3 52,1 48,9 50,8 42,9 39,1 48,8 47,9 43,2 36,7 50,1 51,3 46,0

Období výstavby domů

Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, 2001

3.8.2

Bytový fond

Alojzov Bedihošť

84 74 411 370

Bílovice-Lutotín

195 145

Biskupice Bousín Brodek u Prostějova

104 87 68 60 485 436

Buková

134 111

Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice

209 193 377 331 192 162

10 11,9 Obědkovice 41 10,0 Ohrozim Olšany u 50 25,6 Prostějova 17 16,3 Ondratice 8 11,8 Otaslavice 49 10,1 Otinoves Pavlovice u 23 17,2 Kojetína 16 7,7 Pěnčín 46 12,2 Pivín 30 15,6 Plumlov

489 413

76 15,5 Prostějov

211 168

43 20,4 Prostějovičky 157

podíl (%)

Neobydlené celkem

Celkem

Obce

podíl (%)

celkem

Trvale obydlené

Celkem

Obce

Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond na území SO ORP Prostějov v roce 1991 Neobydlené

Trvale obydlené

Na území SO ORP se k roku 1991 nacházelo takřka 40 tis. bytů, z toho téměř polovina z nich přímo ve městě Prostějov. 90,2 % z těchto bytů bylo trvale obydleno. Nejméně obydlených bytů měly obce Bílovice-Lutotín, Ondratice, Hradčany-Kobeřice, Skalka, Malé Hradisko, Stínava, Vincencov a Zdětín (u všech méně neţ 75 %). Naopak největší podíl trvale obydlených bytů byl v obcích Čehovice, Drţovice, Olšany u Prostějova, Prostějov, Hrdibořice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Určice, Vrchoslavice, Smrţice a Výšovice (nad 90 %).

107 200

90 166

17 34

15,9 17,0

539

491

48

8,9

163 531 150

117 443 118

46 88 32

28,2 16,6 21,3

128

110

18

14,1

317 241 971

254 206 829

63 35 142

19,9 14,5 14,6

19 000

18 184

816

4,3

108

86

22

20,4

Nezamyslice

478 428

Niva Zdroj: ČSÚ, 1991

143 119

17 45 32 43 32 32 22 53 2 43 29 28 43 15 91 29 55 36 60 30 57 30 64 73 72

16,0 13,9 13,9 19,9 7,0 16,8 16,2 30,5 2,4 13,6 23,2 13,9 13,9 16,3 8,9 20,9 10,8 14,3 22,3 18,5 26,3 16,0 12,4 22,5 9,5

Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP 50 10,5 Prostějov 24 16,8

podíl (%)

Neobydlené celkem

Celkem

Obce

Trvale obydlené 89 279 198 173 427 158 114 121 82 274 96 173 267 77 926 110 456 216 209 132 160 158 454 251 689

podíl (%)

Celkem 106 324 230 216 459 190 136 174 84 317 125 201 310 92 1 017 139 511 252 269 162 217 188 518 324 761

celkem

Obce Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou

Neobydlené

Trvale obydlené


EKOTOXA s.r.o.

350 570 480 303 181 110 171 575 33 223 75 221 133 534 143 225 60 95 220 618 229 185 174 131 243

312 476 392 240 149 80 131 532 26 181 56 177 116 485 115 183 37 79 188 524 207 145 157 98 205

38 94 88 63 32 30 40 43 7 42 19 44 17 49 28 42 23 16 32 94 22 40 17 33 38

10,9 16,5 18,3 20,8 17,7 27,3 23,4 7,5 21,2 18,8 25,3 19,9 12,8 9,2 19,6 18,7 38,3 16,8 14,5 15,2 9,6 21,6 9,8 25,2 15,6

39 639

35 771

3 868

9,8

K roku 2001 činil počet bytů v SO ORP Prostějov 41 362, coţ je přibliţně o 4 % více neţ v roce 1991. 87,3 % z těchto bytů bylo trvale obydleno, lze tedy pozorovat přibliţně stejnou obydlenost jako v případě průměru celé ČR (87,7 %). Nejmenší podíl trvale obydlených bytů měly obce Bousín, Malé Hradisko, Stínava a Vincencov (u všech méně neţ 70 %). Naopak největší podíl trvale obydlených bytů byl v obcích Bedihošť, Brodek u Prostějova, Prostějov a Smrţice – ve všech je podíl trvale obydlených bytů přes 90 %. Podíl trvale obydlených bytů mezi lety 1991 aţ 2001 poklesl. Přibliţně čtvrtina z celkového počtu neobydlených bytů slouţí k rekreaci. V některých obcích je tento podíl velmi výrazný – jedná se o obce Malé Hradisko, Skalka, Srbce, Stínava, Vincencov, Vítčice a Zdětín. Největší podíl těchto bytů je v obci Vincencov.

158


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.4: Bytový fond na území SO ORP Prostějov v roce 2001 Trvale obydlené Neobydlené Obce, SO ORP Celkem podíl slouţící k celkem v RD v BD celkem (%) rekreaci Alojzov 94 79 77 0 15 16,0 10 Bedihošť 406 371 267 93 35 8,6 6 Bílovice-Lutotín 216 174 168 6 42 19,4 18 Biskupice 106 86 83 3 20 18,9 5 Bousín 94 55 55 0 39 41,5 26 Brodek u Prostějova 545 497 388 103 48 8,8 3 Buková 149 120 120 0 29 19,5 10 Čehovice 225 197 190 4 28 12,4 3 Čechy pod Kosířem 402 331 321 10 71 17,7 38 Čelčice 215 188 174 13 27 12,6 2 Čelechovice na Hané 504 420 360 55 84 16,7 20 Dětkovice 209 163 160 0 46 22,0 26 Dobrochov 109 88 83 4 21 19,3 3 Dobromilice 309 275 260 15 34 11,0 3 Doloplazy 235 200 152 48 35 14,9 5 Drahany 231 190 170 20 41 17,7 29 Drţovice 510 456 397 53 54 10,6 6 Dřevnovice 181 155 150 4 26 14,4 1 Hluchov 141 114 113 0 27 19,1 16 Hradčany-Kobeřice 183 136 130 6 47 25,7 27 Hrdibořice 97 79 68 9 18 18,6 1 Hrubčice 321 282 260 20 39 12,1 12 Hruška 118 94 94 0 24 20,3 7 Ivaň 209 176 175 0 33 15,8 8 Klenovice na Hané 327 272 242 25 55 16,8 6 Klopotovice 100 88 84 4 12 12,0 3 Kostelec na Hané 1 125 970 751 210 155 13,8 14 Koválovice-Osíčany 148 111 103 8 37 25,0 9 Kralice na Hané 542 484 405 72 58 10,7 6 Krumsín 258 214 206 8 44 17,1 20 Laškov 279 200 199 0 79 28,3 47 Lešany 160 138 131 6 22 13,8 11 Malé Hradisko 227 149 149 0 78 34,4 57 Mořice 205 171 155 15 34 16,6 2 Mostkovice 533 458 427 31 75 14,1 30 Myslejovice 332 242 223 15 90 27,1 62 Němčice nad Hanou 814 732 542 186 82 10,1 2 Nezamyslice 475 416 378 36 59 12,4 11 Niva 156 122 113 9 34 21,8 17 Obědkovice 104 92 91 0 12 11,5 Ohrozim 195 152 148 4 43 22,1 8 Olšany u Prostějova 565 500 492 4 65 11,5 4 Ondratice 162 115 114 0 47 29,0 23 Otaslavice 560 445 434 10 115 20,5 64 Otinoves 155 119 119 0 36 23,2 21 159


EKOTOXA s.r.o.

Trvale obydlené Obce, SO ORP Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, 2001

3.8.3

Celkem 144 326 261 1 026 19 747 120 389 580 493 322 184 106 176 590 36 239 76 225 129 552 145 229 60 97 247 640 232 200 184 135 241 41 362

celkem 105 248 223 833 18 164 93 330 469 394 241 155 85 138 532 26 200 51 174 111 456 118 180 36 71 206 535 205 160 152 97 192 36 096

v RD

v BD

104 248 215 610 4 687 93 316 440 323 230 155 85 138 506 25 198 48 173 111 429 113 168 36 71 189 494 181 149 140 93 183 20 872

0 0 5 223 13 360 0 14 29 62 11 0 0 0 22 0 0 3 0 0 25 5 12 0 0 16 40 22 11 12 4 8 14 993

celkem 39 78 38 193 1 583 27 59 111 99 82 29 21 38 58 10 39 25 51 18 96 27 49 24 26 41 105 27 40 32 38 49 5 267

Neobydlené podíl slouţící k (%) rekreaci 27,1 12 23,9 42 14,6 6 18,8 100 8,0 31 22,5 18 15,2 30 19,1 50 20,1 45 25,5 42 15,8 11 19,8 15 21,6 23 9,8 27,8 7 16,3 13 32,9 24 22,7 12 14,0 2 17,4 9 18,6 7 21,4 9 40,0 23 26,8 21 16,6 8 16,4 14 11,6 10 20,0 13 17,4 3 28,1 29 20,3 4 12,7 1 335

Vlastnický vztah k bytům

Vlastnictví bytu je jedním ze základních ukazatelů popisující situaci bytového fondu. Největší část bytů v SO ORP Prostějov (62 %) byla v roce 2001 v osobním vlastnictví obyvatel (tj. ve vlastním rodinném domě nebo v bytovém domě). 14 % bytů bylo nájemních a zbylá část bytů druţstevních. Největší mnoţství nájemních a druţstevních bytů se nacházelo v Prostějově. Průměrný počet osob na jeden byt byl 2,83. Nejniţší hodnotu lze pozorovat v obci Otinoves (2,49 osob na byt).

160


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.8.5: Trvale obydlené byty podle právních důvodů uţívání a počtu osob na byt v r. 2001 Právní důvod uţívání bytů Počet ve člen člen Obce, SO ORP osob v osobním vlastním nájemní bytového druţstva na byt vlastnictví domě druţstva nájemců 0 Alojzov 64 0 2 0 2,61 14 Bedihošť 224 4 90 0 2,83 3 Bílovice-Lutotín 136 1 6 0 2,79 0 Biskupice 69 0 4 0 2,81 0 Bousín 46 0 5 0 2,55 Brodek u Prostějova 325 2 86 20 0 2,81 Buková 90 0 2 0 0 2,92 Čehovice 140 0 7 0 0 2,62 Čechy pod Kosířem 257 0 15 7 0 2,80 Čelčice 151 0 16 0 0 2,97 Čelechovice na Hané 309 3 47 8 0 2,81 Dětkovice 145 0 4 0 0 2,75 Dobrochov 75 3 3 0 0 2,94 Dobromilice 223 0 11 4 0 2,86 Doloplazy 120 0 52 0 0 2,86 Drahany 151 11 14 0 0 2,79 Drţovice 345 11 21 25 0 2,74 Dřevnovice 106 1 19 0 0 3,16 Hluchov 103 0 1 0 0 2,87 Hradčany-Kobeřice 113 0 8 0 0 3,01 Hrdibořice 56 0 2 8 0 3,05 Hrubčice 223 0 14 9 0 2,77 Hruška 75 0 0 0 0 2,74 Ivaň 149 0 1 0 0 2,72 Klenovice na Hané 209 1 19 13 0 2,92 Klopotovice 81 0 0 4 0 3,27 Kostelec na Hané 630 0 65 158 0 2,79 Koválovice-Osíčany 86 0 9 0 0 2,56 Kralice na Hané 355 0 42 39 0 2,86 Krumsín 179 0 13 0 0 3,00 Laškov 171 0 2 0 0 2,94 Lešany 117 0 2 10 0 2,65 Malé Hradisko 115 0 3 0 0 2,78 Mořice 129 0 14 6 0 2,77 Mostkovice 366 5 14 14 0 2,81 Myslejovice 161 0 14 5 0 2,60 Němčice nad Hanou 459 19 116 56 0 2,88 Nezamyslice 331 4 27 7 0 2,74 Niva 101 0 11 0 0 2,97 Obědkovice 74 0 2 0 0 2,89 Ohrozim 130 4 0 0 0 2,75 Olšany u Prostějova 414 0 7 0 0 2,81 Ondratice 100 0 0 0 0 2,98 Otaslavice 384 0 15 0 0 2,81 161


EKOTOXA s.r.o.

Obce, SO ORP Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, 2001

3.8.4

ve vlastním domě 104 86 194 178 523 4 047 74 271 371 279 198 120 78 128 441 23 156 39 146 101 370 99 128 29 56 137 432 159 122 127 90 174 17 767

Právní důvod uţívání bytů člen v osobním nájemní bytového vlastnictví druţstva 0 1 0 0 7 0 0 10 0 0 9 0 108 57 64 2 403 3 722 4 031 0 3 0 0 13 6 8 21 8 3 25 43 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 7 8 0 2 0 0 5 0 1 7 0 1 2 0 0 0 1 21 3 5 0 2 2 7 3 3 0 0 0 0 1 0 0 12 8 3 35 17 6 7 9 0 12 0 0 3 8 0 0 4 4 5 0 2 623 4 787 4 642

člen druţstva nájemců 0 0 0 0 2 2 817 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 2 827

Počet osob na byt 2,49 2,94 2,92 3,05 2,72 2,54 2,77 3,29 2,70 2,80 2,84 2,77 2,96 3,09 2,92 3,50 2,71 2,71 3,00 2,70 2,85 2,81 2,60 2,50 2,66 2,86 2,88 2,94 2,54 2,76 2,96 2,91 2,83

Vybavenost bytů základní technickou infrastrukturou

Zavedení zemního plynu K roku 2001 byl v SO ORP Prostějov zaveden zemní plyn do 84 % bytů, coţ je podstatně více (o 20 %) neţ činil v daném období celorepublikový průměr. Některé obce nebyly plynofikovány vůbec – Prostějovičky a Vincencov; v jiných obcích byla vybavena plynem méně neţ polovina bytů – Krumsín, Myslejovice, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Srbce a Tvorovice. Z hlediska vybavenosti zemním plynem je moţno SO ORP Prostějov hodnotit velmi pozitivně. Vybavenost obcí zemním plynem je podrobněji popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

162


EKOTOXA s.r.o.

Zásobování pitnou vodou - vodovod Naprostá většina domácností je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento stav 97,6 %. Pouze v obcích Dobromilice, Drţovice, Hradčany-Kobeřice, Lešany, Pavlovice u Kojetína, Srbce a Vincencov bylo napojení na vodovod niţší neţ 90 %. Napojenost obcí na veřejný vodovod je také popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Přípojka na veřejnou kanalizační síť Připojení na kanalizační síť je niţší – v roce 2001 bylo napojeno 61 % bytů. Největší počet bytů napojených na kanalizaci je ve městě Prostějov (95 %). Naopak v některých obcích kanalizace nebyla zavedena vůbec – jedná se o obce Bousín, Drahany, Hluchov, Lešany, Niva, Otinoves, Pěnčín, Prostějovičky a Zdětín. Tabulka č. 3.8.6: Technické vybavení trvale obydlených bytů v roce 2001 Obce, SO ORP Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany

Vodovod v bytě

Plyn zaveden do bytu absolutně 49 310 139 73 30 415 106 166 263 155 318 123 72 196 172 135 392 126 80 104 59 217 71 155 223 82 629 101 362 98 151 102

% 62,0 83,6 79,9 84,9 54,5 83,5 88,3 84,3 79,5 82,4 75,7 75,5 81,8 71,3 86,0 71,1 76,9 81,3 70,2 76,5 74,7 77,0 75,5 88,1 82,0 93,2 64,8 91,0 74,8 45,8 75,5 73,9

absolutně 73 351 164 85 52 493 115 190 327 188 392 160 87 224 190 181 444 146 110 111 79 273 91 170 264 87 939 103 472 196 190 123 163

% 92,4 94,6 94,3 98,8 94,5 99,2 95,8 96,4 98,8 100,0 93,3 98,2 98,9 81,5 95,0 95,3 87,1 94,2 96,5 81,6 100,0 96,8 96,8 96,6 97,1 98,9 96,8 92,8 97,5 91,6 95,0 89,1

Přípoj na veřejnou kanalizační síť absolutně % 17 21,5 40 10,8 9 5,2 38 44,2 0 0,0 242 48,7 12 10,0 48 24,4 293 88,5 46 24,5 29 6,9 46 28,2 20 22,7 48 17,5 164 82,0 0 0,0 240 47,1 22 14,2 0 0,0 26 19,1 41 51,9 27 9,6 40 42,6 29 16,5 28 10,3 70 79,5 522 53,8 32 28,8 192 39,7 21 9,8 21 10,5 0 0,0


EKOTOXA s.r.o.

Obce, SO ORP Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, 2001

Vodovod v bytě

Plyn zaveden do bytu absolutně 121 116 376 106 613 310 82 70 139 420 101 325 89 50 187 93 581 16 690 0 290 332 249 212 147 76 115 460 10 163 34 143 34 340 99 145 0 54 181 459 150 146 138 65 147 30 332

% 81,2 67,8 82,1 43,8 83,7 74,5 67,2 76,1 91,4 84,0 87,8 73,0 74,8 47,6 75,4 41,7 69,7 91,9 0,0 87,9 70,8 63,2 88,0 94,8 89,4 83,3 86,5 38,5 81,5 66,6 82,2 30,6 74,6 83,9 80,6 0,0 76,1 87,9 85,8 73,2 91,3 90,8 67,0 76,6 84,0

absolutně 145 163 430 236 718 389 117 91 140 488 115 430 111 90 225 217 810 18 019 91 321 449 362 224 152 82 134 517 22 198 48 168 109 442 115 177 32 69 199 520 196 156 152 93 188 35 220

164

% 97,3 95,3 93,9 97,5 98,1 93,5 95,9 98,9 92,1 97,6 100,0 96,6 93,3 85,7 90,7 97,3 97,2 99,2 97,8 97,3 95,7 91,9 93,0 98,1 96,5 97,1 97,2 84,6 99,0 94,1 96,6 98,2 96,9 97,5 98,3 88,9 97,2 96,9 97,2 95,6 97,5 100,0 95,9 97,9 97,6

Přípoj na veřejnou kanalizační síť absolutně % 20 13,4 56 32,7 36 7,9 45 18,6 454 62,0 307 73,8 0 0,0 31 33,7 18 11,8 368 73,6 43 37,4 93 20,9 0 0,0 19 18,1 0 0,0 65 29,1 206 24,7 17 301 95,2 0 0,0 17 5,2 12 2,6 17 4,3 17 7,1 4 2,6 13 15,3 48 34,8 82 15,4 10 38,5 10 5,0 10 19,6 20 11,5 47 42,3 48 10,5 37 31,4 17 9,4 7 19,4 33 46,5 19 9,2 94 17,6 39 19,0 23 14,4 21 13,8 0 0,0 95 49,5 22 165 61,4


EKOTOXA s.r.o.

3.8.5

Bytová výstavba

Rychlost bytové výstavby je velice dobrým ukazatelem prosperity a růstu ţivotní úrovně dané oblasti. Se zlepšující se hospodářskou situací roste i poptávka po novém bydlení a zvyšuje se proto rychlost výstavby – v menších obcích se jedná převáţně o výstavbu rodinných domů, u větších obcí (měst) je situace komplikovanější. Tabulka obsahuje informace týkající se bytové výstavby mezi lety 2001–2007. Jsou z ní patrné výrazné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Velmi vysoká rychlost bytové výstavby (tj. více neţ 40 bytů na 1 000 obyvatel za dané období) byla v obcích Alojzov, Brodek u Prostějova, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Mostkovice, Seloutky, Skalka, Slatinky, Vícov, Vincencov, Vřesovice a Výšovice. Naopak ve Vitčicích není v daném období evidován ţádný nový byt. Z hlediska zrušených bytů je významný údaj za město Prostějov, kdy bylo zrušeno celkem 223 bytů. Tabulka č. 3.8.7: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Prostějov v letech 2001–2007 Dokončené Dokončené byty na Zrušené Obce, SO ORP byty 1 000 obyvatel byty Alojzov 12 54,1 1 Bedihošť 18 18,2 5 Bílovice-Lutotín 10 20,2 5 Biskupice 1 4,1 1 Bousín 1 7,8 0 Brodek u Prostějova 66 45,4 4 Buková 8 22,3 0 Čehovice 4 7,8 3 Čechy pod Kosířem 39 39,8 4 Čelčice 10 17,7 2 Čelechovice na Hané 54 44,4 1 Dětkovice 20 42,7 4 Dobrochov 4 14,8 3 Dobromilice 3 3,6 3 Doloplazy 5 8,9 1 Drahany 11 21,0 1 Drţovice 38 29,9 1 Dřevnovice 4 8,3 3 Hluchov 6 16,9 1 Hradčany-Kobeřice 8 19,6 6 Hrdibořice 2 8,6 2 Hrubčice 7 8,9 3 Hruška 3 11,6 2 Ivaň 7 15,0 1 Klenovice na Hané 24 29,2 5 Klopotovice 4 14,6 0 Kostelec na Hané 93 32,5 4 Koválovice-Osíčany 1 3,3 2 Kralice na Hané 44 30,8 8 Krumsín 7 11,2 2 Laškov 5 8,5 7 Lešany 3 8,0 0 Malé Hradisko 1 2,5 0

165

Změna v letech 2001–2007 11 13 5 0 1 62 8 1 35 8 53 16 1 0 4 10 37 1 5 2 0 4 1 6 19 4 89 -1 36 5 -2 3 1


EKOTOXA s.r.o.

Obce, SO ORP Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, 2001–2007

Dokončené byty 3 80 5 12 43 6 1 17 44 6 19 6 4 7 25 83 996 5 11 28 12 3 22 11 27 26 1 12 1 6 5 30 10 20 11 0 10 19 5 21 32 11 3 2 222

Dokončené byty na 1 000 obyvatel 6,4 60,6 8,0 5,7 33,4 16,4 3,6 39,4 31,0 17,3 15,2 20,6 14,4 9,1 36,0 34,5 21,8 17,7 10,2 21,9 11,0 4,5 47,2 46,4 59,5 16,5 11,8 22,4 6,8 11,5 15,4 23,1 19,4 44,3 131,0 0,0 17,6 12,1 8,4 46,4 67,4 37,0 5,5 22,7

166

Zrušené byty 2 9 1 1 3 1 2 2 6 3 3 0 0 1 5 3 223 2 7 4 5 3 2 2 1 8 0 0 0 3 1 2 0 0 0 0 1 5 2 7 0 0 2 407

Změna v letech 2001–2007 1 71 4 11 40 5 -1 15 38 3 16 6 4 6 20 80 773 3 4 24 7 0 20 9 26 18 1 12 1 3 4 28 10 20 11 0 9 14 3 14 32 11 1 1815


EKOTOXA s.r.o.

Údaje o dokončených bytech je moţno porovnat v rámci jednotlivých SO ORP na území Olomouckého kraje. Z údajů v následující tabulce je patrné, ţe v letech 2001–2007 se výstavba nových bytů v SO ORP Prostějov pohybovala o 38 % nad průměrem Olomouckého kraje a přibliţně na stejné úrovni jako je průměr ČR. SO ORP Prostějov je na prvním místě v počtu zrušených bytů v celém Olomouckém kraji. Tabulka č. 3.8.8: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Olomouckého kraje v letech 2001–2007 Dokončené Dokončené byty na Zrušené Změna v letech Správní obvody ORP byty 1 000 obyvatel byty 2001–2007 493 14,1 15 478 Hranice 611 14,5 16 595 Jeseník 147 12,8 37 110 Konice 196 12,8 29 167 Lipník nad Bečvou 531 22,6 43 488 Litovel 213 11,4 9 204 Mohelnice 3 519 22,2 187 3 332 Olomouc 2 222 22,7 407 1 815 Prostějov 920 10,9 179 741 Přerov 295 12,3 14 281 Šternberk 426 5,8 29 397 Šumperk 386 16,8 22 364 Uničov 554 16,4 33 521 Zábřeh Olomoucký kraj 10 513 16,4 1 020 9 493 ČR 216 146 21,2 12 089 204 057 Zdroj: ČSÚ, 2001–2007

3.8.6

Indikátory

Jako indikátory charakterizující udrţitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 Dokončené byty na 1000 obyvatel/rok První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Limitem udrţitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udrţitelného vývoje. Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území (obec, SO ORP, kraj, ČR) bytová výstavba. Je výhodný v tom ohledu, ţe je dostupný od úrovně celé ČR, krajů, aţ na úroveň jednotlivých SO ORP a obcí. Údaje je moţno získat jednak exaktně (zdroj ČSÚ – úroveň ČR, kraj, SO ORP), jednak výpočtem za delší časové období (pro jednotlivé obce). Přestoţe je pouţit údaj za sedmileté období, neměl by být zkreslující, neboť samotný proces výstavby bytů (domů) trvá většinou více neţ jeden rok. Indikátor dále nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení a také ţivotní úroveň. Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 Počet trvale obydlených bytů v SO ORP Prostějov byl mezi lety 1991–2001 prakticky nezměněn. Za období 1991–2001 přibylo 325 nově obydlených bytů, coţ představuje nárůst o 1 %. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení a jednak postupný růst kvality bydlení (menší počet osob na byt, zvýšení plochy bytu na člověka, atp.) a z tohoto pohledu je tento vývoj moţno hodnotit pozitivně. K vyššímu úbytku (přes 10 %) došlo pouze v obci Vitčice. K největšímu procentuálnímu nárůstu došlo v obcích Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Čelčice, Hradčany-Kobeřice, Klopotovice, Stařechovice a Vřesovice (všude přes 10 %).

167


EKOTOXA s.r.o.

Hodnocení indikátoru: -2 84,9 % a méně -1 85,0 – 94,9 % 0 95,0 – 104,9 % 1 105,0 – 114,9 % 2 115,0 % a více Tabulka č. 3.8.9: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty bytů v letech 1991–2001 Obce, SO ORP 1991 2001 absolutně % Alojzov 74 79 5 106,8 Bedihošť 370 371 1 100,3 Bílovice-Lutotín 145 174 29 120,0 Biskupice 87 86 -1 98,9 Bousín 60 55 -5 91,7 Brodek u Prostějova 436 497 61 114,0 Buková 111 120 9 108,1 Čehovice 193 197 4 102,1 Čechy pod Kosířem 331 331 0 100,0 Čelčice 162 188 26 116,0 Čelechovice na Hané 413 420 7 101,7 Dětkovice 168 163 -5 97,0 Dobrochov 89 88 -1 98,9 Dobromilice 279 275 -4 98,6 Doloplazy 198 200 2 101,0 Drahany 173 190 17 109,8 Drţovice 427 456 29 106,8 Dřevnovice 158 155 -3 98,1 Hluchov 114 114 0 100,0 Hradčany-Kobeřice 121 136 15 112,4 Hrdibořice 82 79 -3 96,3 Hrubčice 274 282 8 102,9 Hruška 96 94 -2 97,9 Ivaň 173 176 3 101,7 Klenovice na Hané 267 272 5 101,9 Klopotovice 77 88 11 114,3 Kostelec na Hané 926 970 44 104,8 Koválovice-Osíčany 110 111 1 100,9 Kralice na Hané 456 484 28 106,1 Krumsín 216 214 -2 99,1 Laškov 209 200 -9 95,7 Lešany 132 138 6 104,5 Malé Hradisko 160 149 -11 93,1 Mořice 158 171 13 108,2 Mostkovice 454 458 4 100,9 Myslejovice 251 242 -9 96,4 Němčice nad Hanou 689 732 43 106,2 Nezamyslice 428 416 -12 97,2 168

Hodnocení indikátoru 1 0 2 0 -1 1 1 0 0 2 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 -1 1 0 0 1 0


EKOTOXA s.r.o.

Obce, SO ORP

Trvale obydlené byty 1991

Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, 1991, 2001

119 90 166 491 117 443 118 110 254 206 829 18 184 86 312 476 392 240 149 80 131 532 26 181 56 177 116 485 115 183 37 79 188 524 207 145 157 98 205 35 771

2001 122 92 152 500 115 445 119 105 248 223 833 18 164 93 330 469 394 241 155 85 138 532 26 200 51 174 111 456 118 180 36 71 206 535 205 160 152 97 192 36 096

169

Změna počtu obydlených bytů v letech 1991–2001 absolutně % 3 102,5 2 102,2 -14 91,6 9 101,8 -2 98,3 2 100,5 1 100,8 -5 95,5 -6 97,6 17 108,3 4 100,5 -20 99,9 7 108,1 18 105,8 -7 98,5 2 100,5 1 100,4 6 104,0 5 106,3 7 105,3 0 100,0 0 100,0 19 110,5 -5 91,1 -3 98,3 -5 95,7 -29 94,0 3 102,6 -3 98,4 -1 97,3 -8 89,9 18 109,6 11 102,1 -2 99,0 15 110,3 -5 96,8 -1 99,0 -13 93,7 325 100,9

Hodnocení indikátoru 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 0 1 1 0 0 1 -1 0 0 -1 0 0 0 -1 1 0 0 1 0 0 -1 0


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.8.1: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001

Zdroj: ČSÚ, 1991, 2001

170


EKOTOXA s.r.o.

Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v letech 2001–2007 V následující tabulce je uvedeno hodnocení druhého indikátoru v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov, které vychází z konkrétních hodnot průměrného ročního počtu dokončených bytů za období 2001–2007. Česká republika si z hlediska udrţitelnosti rozvoje bydlení vede poměrně dobře (3,3 bytů na 1000 ob/rok), obce v území SO ORP Prostějov měly rychlost bytové výstavby přibliţně stejnou (3,2 bytů na 1000 ob/rok). Z údajů v tabulce a následujícího obrázku je patrné, ţe největší rychlost bytové výstavby je v obcích v okolí města Prostějov, v obcích vzdálenějších je rychlost výstavby významně niţší. Nejvyšší rychlost bytové výstavby byla v tomto období v obcích Alojzov, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Ohrozim, Pivín, Seloutky, Skalka, Slatinky, Mostkovice, Vícov, Vincencov, Vřesovice, Výšovice a Zdětín (všude nad 5 bytů na 1000 ob/rok). Nejmenší rychlost byla naopak v obcích Biskupice, Dobromilice, Obědkovice, Rozstání, Koválovice-Osíčany, Malé Hradisko, Mořice, Němčice nad Hanou, Vitčice a Ţeleč. Hodnocení indikátoru: -2 0,99 a méně -1 1,0 – 1,99 0 2,0 – 3,99 1 4,0 – 5,99 2 6,0 a více

Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň

Průměrný roční počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel 7,7 2,6 2,9 0,6 1,1 6,5 3,2 1,1 5,7 2,5 6,3 6,1 2,1 0,5 1,3 3,0 4,3 1,2 2,4 2,8 1,2 1,3 1,7 2,1

2 0 0 -2 -1 2 0 -1 1 0 2 2 0 -2 -1 0 1 -1 0 0 -1 -1 -1 0

Obec, SO ORP Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín

171

Průměrný roční počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel 0,5 5,6 4,4 2,5 2,2 2,9 2,1 1,3 5,1 4,9 3,1 2,5 1,5 3,1 1,6 0,6 6,7 6,6 8,5 2,4 1,7 3,2 1,0 1,6


Obec, SO ORP


Tabulka č. 3.8.10: Hodnocení průměrného ročního počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel v letech 2001–2007 v SO ORP Prostějov

-2 1 1 0 0 0 0 -1 1 1 0 0 -1 0 -1 -2 2 2 2 0 -1 0 -1 -1

Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Zdroj: ČSÚ, 2001–2007

Průměrný roční počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel 4,2 2,1 4,6 0,5 4,4 1,6 1,2 1,1 0,4 0,9 8,7 1,1 0,8 4,8 2,3


Obec, SO ORP

1 0 1 -2 1 -1 -1 -1 -2 -2 2 -1 -2 1 0

Obec, SO ORP Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov

172

Průměrný roční počet dokonč. bytů na 1000 obyvatel 2,2 3,3 2,8 6,3 18,7 0,0 2,5 1,7 1,2 6,6 9,6 5,3 0,8 3,2



EKOTOXA s.r.o.

0 0 0 2 2 -2 0 -1 -1 2 2 1 -2 0


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.8.2: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel v letech 2001–2007

Zdroj: ČSÚ, 2001–2007

173


EKOTOXA s.r.o.

3.8.7


SLABÉ STRÁNKY

Napojení domácností na plyn a na veřejný vodovod na dobré úrovni. Nárůst počtu trvale obydlených bytů v SO ORP i ve většině obcí regionu (vyjma třiceti obcí). Růst počtu trvale obydlených bytů v letech 1991– 2001 u obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Stařechovice, Hradčany-Kobeřice, Klopotovice, Čelčice a Vřesovice (všude přes 10 %) značí vyšší atraktivitu těchto lokalit pro trvalé bydlení. V SO ORP evidováno méně neobydlených domů neţ je průměr ČR. Velmi vysoká rychlost bytové výstavby v letech 2001–2007 v obcích Alojzov, Brodek u Prostějova, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Mostkovice, Seloutky, Skalka, Slatinky, Vícov, Vincencov, Vřesovice, Výšovice (všude nad 6 bytů na 1000 obyv./rok). Průměrné stáří domů je v regionu niţší neţ je průměr ČR. Převaha individuální výstavby, většina bytů v osobním vlastnictví – značí sociálně poměrně stabilní podmínky.

Nárůst počtu neobydlených bytů v SO ORP i ve většině obcí regionu. Ţádné dokončené byty v letech 2001–2007 u obce Vitčice, nízký počet dokončených bytů na 1000 obyvatel (v průměru za jeden rok) u obcí Biskupice, Dobromilice, Koválovice-Osíčany, Malé Hradisko, Mořice, Němčice nad Hanou, Obědkovice, Rozstání a Ţeleč.

PŘÍLEŢITOSTI Územní a technická příprava nových lokalit pro rozvoj bydlení. Vyuţití neobydlených domů a bytů v obcích k rekreačním účelům. Pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu. Vyuţívání státních programů podpory rozvoje bydlení. Zlepšením technické infrastruktury, v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení.

HROZBY Fyzická degradace bytového fondu a pomalá obnova staré bytové zástavby. Nerespektování principů trvale udrţitelného rozvoje území. Růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů, neschopnost mladých a sociálně slabých obyvatel řešit bytovou situaci výstavbou nových bytů. Sniţování podpory rozvoje bydlení ze strany státních orgánů. Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem.

Podprůměrné napojení domácností na veřejnou kanalizaci. SO ORP Prostějov je v období 2001–2007 na prvním místě v počtu zrušených bytů ze všech SO ORP Olomouckého kraje.

174


EKOTOXA s.r.o.

3.8.8

Problémy k řešení rozšířit a vymezit nové plochy pro bytovou výstavbu či výstavbu nových rodinných domů zasíťování pozemků (zavedení inţenýrských sítí) pro novou výstavbu výstavba nových rodinných či bytových domů (závislá hodně na developerských projektech či soukromé výstavbě) nebo rozšíření stávající obytné zóny zajistit a zvýšit technickou vybavenost jednotlivých obcí (napojení na veřejnou kanalizaci, vodovodní řad, rozvod plynu) nevyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemkům, církevní restituce

V rámci zpracování tématu bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující problematika v oblasti domovního a bytového fondu: nedostatečný počet ploch pro novou výstavbu rodinných či bytových domů (tj. stavebních parcel) – obce Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Drahany, Čehovice, Hrubčice, KováloviceOsíčany, Lešany, Mostkovice, Němčice nad Hanou, Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pěnčín, Skalka, Stínava, Vícov, Vincencov zainvestování pozemků (zavedení inţenýrských sítí) pro zcela novou výstavbu domů pro bydlení – obce Alojzov, Bousín, Brodek u Prostějova, Buková, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Drahany, Dřevnovice, Hrubčice, Klenovice na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Lešany, Mostkovice, Němčice nad Hanou, Niva, Obědkovice, Ondratice, Pěnčín, Protivanov, Ptení, Rozstání, Slatinky, Skalka, Vícov, Vrbátky, Vrchoslavice, Zdětín vysoký podíl trvale neobydlených domů/bytů – obce Dětkovice, Pěnčín, Skalka, Slatinky, Vrchoslavice nízké napojení domů/bytů na veřejnou kanalizaci – obce Bousín, Čelechovice na Hané, Drahany, Klenovice na Hané, Krumsín, Lešany, Malé Hradisko, Niva, Ohrozim, Ondratice, Otinoves, Pěnčín, Plumlov, Prostějovičky, Ptení, Rozstání, Skalka, Stařechovice, Stínava, Vícov, Zdětín

175


EKOTOXA s.r.o.

3.9 REKREACE SO ORP Prostějov nepatří k nejatraktivnějším rekreačním oblastem, o čemţ svědčí i pořadí památkových objektů z hlediska návštěvnosti, které pravidelně uveřejňuje agentura Czechtourism. Vzhledem ke geomorfologii a klimatologickým charakteristikám regionu je pro rekreaci dominantní letní sezóna, přičemţ region nabízí omezené portfolio produktů cestovního ruchu (zejména sportovně rekreační aktivity a kulturně historické památky, kulturní a společenské akce). Hlavní rekreační funkce této oblasti jsou zastoupeny pobytovou rekreací, letní turistikou a letními sporty. Velmi rozšířené jsou vodní sporty a moţnosti koupání. Na vzestupu je rovněţ cykloturistika a agroturistika. Existence zachovalých historických památek je předpokladem pro celoroční nabídku produktů cestovního ruchu. Obrázek č. 3.9.1: SO ORP Prostějov – Potenciál cestovního ruchu

Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno, 2001

176


EKOTOXA s.r.o.

Z hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky (zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001) je zřejmé, ţe pro rekreaci a cestovní ruch je vhodnější západní a severní část regionu, která má zvýšený potenciál cestovního ruchu, a také města Plumlov a Prostějov, které mají vysoký potenciál pro cestovní ruch. Naproti tomu obce v jiţní a východní oblasti mají pouze základní potenciál.

3.9.1 3.9.1.1

Rekreační potenciál regionu Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace, naučné stezky

Tento region se nachází v malebné krajině lemované ze západu zvlněnou a do značné míry zalesněnou Drahanskou vrchovinou a ze severovýchodu naopak rovinatým převáţně bezlesým Hornomoravským úvalem. Málo dotčené přírodní prostředí v regionu nabízí téměř ideální podmínky především pro letní turistiku. Rozsáhlé lesy s dostatkem lesních plodů umoţňují rodinnou rekreaci, zvlněný, ale ne příliš členitý terén Drahanské vrchoviny láká i zájemce o aktivní dovolenou (hl. pěší turistiku, cykloturistiku atd.). Území regionu je výchozím bodem nejen do turisticky velmi atraktivní oblasti Moravského krasu, ale i do dalších zajímavých krajinných celků a turistických destinací. Nachází se zde mnoho chráněných území, z nichţ k nejvýznamnějším patří Vitčický les, Blátka, Čechy pod Kosířem, Hrdibořické rybníky, Státní lom a Růţičkův lom. Známé jsou také lázně Skalka se svými alkalicko-sirnatými prameny. Do území SO ORP Prostějov zasahuje od jihovýchodu chráněná oblast Chřiby. Nejvýznamnější přírodní zajímavostí v této oblasti je Vitčický les o rozloze 96 ha. Les je vyhlášen přírodní rezervací, jedná se o smíšený les s bohatým bylinným patrem. Od roku 2002 je zde vybudována „Rozhledna s panoramatickým výhledem―. Rozhledna je umístěna na okraji Vitčického lesa a je odsud vidět na Chřiby, na území Hané, Vyškovsko, Nezamyslice, Mořice a i na Drahanskou vysočinu. Velmi významný je přírodní park Velký Kosíř. Jeho chloubou je silueta vrchu Velkého Kosíře, který je se svými 442 m n. m. nejvyšším vrcholem Hané. V harmonické krajině tohoto parku převaţují lesní porosty a návštěvníci si mohou povšimnout výrazných zlomových svahů. Park se rozkládá na území obcí Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Slatinky a Stařechovice. V Čechách pod Kosířem se nachází také zámecký park s unikátními dřevinami z celého světa. Při procházce návštěvníci zhlédnou dva rybníky, umělou jeskyni a řadu drobných staveb, jako je vyhlídková věţ či empírový altán, který slouţil Josefu Mánesovi jako ateliér. Park je jednou ze zastávek okruhu naučné stezky Velký Kosíř (Čechy pod Kosířem, vrchol Kosíře, Čelechovice na Hané, Čechy pod Kosířem). Východně od Prostějova a při obci Hrdibořice mohou turisté obdivovat rašelinové mokřady a rybníky – Hrdibořické rybníky. Vznikly zatopením míst po těţbě slatiny z let 1938–1963. Největší z rybníků se nazývá Raška. V obci Skalka naleznou turisté lázeňský park a lesopark s přírodními jezírky a rašeliništi, které jim poskytnou ideální podmínky pro odpočinek. Mohou zde ochutnat minerální prameny zvané Julinka, Jan, Svatopluk a Cyril. Poblíţ obce Dobrochov se nachází kopec Předina, který dal jméno mikroregionu Předina. Se svými 313 metry je výraznou dominantou zdejší krajiny. Bývá povaţován za geografický střed Moravy a v historii se vyuţíval jako cíl výletů a shromáţdění. Turisté mohou vyuţít zdejší rozhlednu Štátule s krásným výhledem do okolí. Kromě jiţ zmíněné naučné stezky Velký Kosíř se nachází na území regionu také naučná stezka Terezským údolím a naučná stezka Staré Hradisko. Naučná stezka Terezským údolím vede z Náměště na Hané do Laškova a snaţí se návštěvníkům poutavě přiblíţit jak historii území a sídel, z nichţ za zmínku stojí například pravěké hradiště Rmíz, tak přírodovědné a krajinářské zajímavosti. Naučná stezka Staré Hradisko vede ze středu obce Malé Hradisko na akropoli nedalekého hradiště Staré Hradisko, které patřilo ve své době k nejvýznamnějším keltským oppidům na Moravě.

177


EKOTOXA s.r.o.

3.9.1.2

Rekreace v zimním období

Zájemci o zimní sporty mají vzhledem k nedostatečné infrastruktuře pro rozvoj zimních sportů (jako např. absence sportovišť pro zimní sporty) i ke klimatickým podmínkám (mírně teplá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky na většině území, a to s výjimkou Drahanské vrchoviny) minimální moţnosti pro vlastní realizaci. Lyţaři si v této oblasti na své moc nepřijdou. V SO ORP Prostějov se totiţ nachází pouze jeden lyţařský areál. Severovýchodně od obce Malé Hradisko byl TJ Sokol Malé Hradisko vybudován na místní sjezdovce (dlouhé 200 m) lyţařský vlek s kapacitou 550 osob/hod. Lyţařský areál Šlepr – Malé Hradisko, kde je k dispozici i mírný svah pro začátečníky a objekt občerstvení, však bývá otevřen pouze o víkendech, a to v případě příznivých sněhových podmínek. Milovníci bílé stopy mohou vyuţít běţecké trati v Drahanské vrchovině. Relativně vysoká nadmořská výška, široké moţnosti vedení tras s velkým převýšením a dlouhá doba trvání sněhové pokrývky (v zimním období Drahanská vrchovina nabízí sněhové podmínky srovnatelné s niţšími středisky v Hrubém Jeseníku) totiţ vytváří vhodné podmínky pro běţecké lyţování. Běţecké trasy však nemají patřičnou infrastrukturu a nejsou značené, coţ můţe výrazně ovlivnit zájem běţkařů o tuto lokalitu. Alternativou k sjezdovému a běţeckému lyţování je v zimním období bruslení. Vedle bruslení na přírodních kluzištích (rybníky, vodní nádrţe, apod.) mají návštěvníci moţnost vyuţívat celoročně zimní stadion v Prostějově. Ke krátkodobé, ale i dlouhodobé rekreaci se dají celoročně vyuţívat mj. následující zařízení slouţící k volnočasovým aktivitám a rozvoji cestovního ruchu: Bedihošť: posilovna Brodek u Prostějova: fitness centrum ORIDO Niva: bowlingové centrum – 2 bowlingové dráhy Plumlov: fitness centrum (v areálu zámku)

178


EKOTOXA s.r.o.

Prostějov: Městské lázně – nabízí krytý plavecký bazén (25 x 13 m), saunu, páru, solárium, fitness, dětský koutek s bazénkem, terasu a od září 2008 nově také infrasaunu Sportovní centrum v hotelu Prostějov Tennis Club – 3 kryté tenisové kurty, 20 venkovních kurtů, 3 squashové kurty, bowling, krytý bazén (10 x 5 m), sauna, fitness centrum, petanque, spinning horolezecká stěna (v budově Gymnázia J. Wolkera) fitness centrum Remisport – posilovna, aerobic, solárium, masáţe spinning centrum Ing. Petr Spáčil Bowling Palace – 6 bowlingových drah, 2 squashové kurty, 1 univerzální hřiště pro badminton, restaurace Paintball club Morava – krytá hala, hra moţná celoročně a za kaţdého počasí Palírna u Zeleného stromu – moţnost exkurze s ochutnávkou kino Metro 70 – velkou tradici má Filmový klub, Dětský filmový klub Bijásek, cyklus Art filmů nebo Rodinný film kinokavárna Duha – Projekt 100, cyklus pravidelných projekcí Bio Senior, sobotní dětská filmová představení galerie – Bašta u hradeb, Metro 70, Modrý anděl, Pokorný městské divadlo hudební klub Apollo 13 solná jeskyně Lidová hvězdárna – jedná se o jedinou hvězdárnu v Olomouckém kraji; nabízí denní, večerní i noční pozorování dalekohledy, pravidelné přednášky, výukové pořady pro školy aj. Rozstání: fitness studio Rozstání Camping Baldovec – welness centrum, solná jeskyně aj. Skalka: lázně – perličkové nebo vířivé koupele, ruční i podvodní masáţ, magnetoterapie, sauna, solárium Vícov: fitness centrum (v budově bývalé mateřské školy)

3.9.1.3

Rekreace v letním období

Nejvýznamnější lokalitou pro rekreaci v letním období je v této oblasti bezesporu Plumlovská přehrada. Přehradní jezero se 17 m vysokou sypanou hrází (o délce 465 m) a vodní plochou o rozloze 60 ha, jenţ bylo zbudováno v letech 1912–1933 (s válečním přerušením) na Hloučele, je vyuţíváno – obdobně jako nedaleký Podhradský rybník v Plumlově – především ke koupání, vodním sportům (jachtingu, windsurfintu atd.), rybaření ale i dalším sportovním a rekreačním aktivitám. Problémem Plumlovské přehrady je však kolísavá kvalita vody. Poslední dobou dochází sice ke zlepšení, jakost vody je ale přesto špatná a u vnímavých jedinců, zvláště alergiků, můţe po koupání způsobit zdravotní potíţe. Významným fenoménem poslední doby se stala cykloturistika, která se silně podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu, tzn. i samotného SO ORP Prostějov charakteristického zvlněnou krajinou a dalekými rozhledy. Územím regionu prochází cyklotrasy I. a IV. třídy. Nejvýznamnější cyklotrasou (I. třídy, jenţ má mezinárodní význam a propojuje velká města) navazující na dálkovou síť cyklotras v Polsku a Rakousku je cyklotrasa č. 5, tzv. Jantarová stezka. Tato navazuje na tradici historické obchodní cesty, která protínala dnešní území Moravy a spojovala oblast Baltického moře se středomořím, a vede po trase: Tworkow/Hať (Pl/CZ) – Hlučín – Ostrava – Přerov – Olomouc – Prostějov – Mostkovice – Plumlov – Vícov – Protivanov – Blansko – Brno – Hevlín. Její celková délka je 332,5 km. V SO ORP Prostějov tvoří tuto stezku úsek Prostějov – Mostkovice – Plumlov – Vícov – Stínava – Protivanov. Cyklotrasa vede většinou po stávajících, méně frekventovaných silnicích III. třídy, místních komunikacích, městských 179


EKOTOXA s.r.o.

cyklostezkách a zpevněných polních a lesních cestách. V některých úsecích má cyklotrasa více variant (př. vedení trasy přes Prostějov). Bohuţel se setkáme i s nezpevněnými místními (př. vedení trasy přes Čelechovice na Hané), polními a lesními cestami, s dočasným vedením trasy po silnicích II. třídy, coţ je pro tuto kategorii cyklotrasy nevyhovující. Místní cíle propojují následující cyklotrasy IV. třídy: č. 5013 – Prostějov – Výšovice – Němčice nad Hanou – Mořice (32 km) č. 5028 – Prostějov – Smrţice – Čelechovice – Čechy pod Kosířem (20 km) č. 5029 – Horní Štěpánov – Protivanov – Niva – Rozstání (16 km) č. 5031 – Ptení – Vícov – Plumlov (9 km) č. 5039 – Čelechovice na Hané – Kostelec na Hané – Ptení (12 km) č. 5040 – Plumlov – Brodek u Prostějova – Němčice nad Hanou (29 km) č. 5041 – Určice – Brodek u Prostějova (9 km) č. 5042 – Prostějov – Kralice na Hané – Biskupice (9 km) č. 5075 – Plumlov – Niva (15 km) č. 5076 – Baldovec – Otinoves (9 km) č. 5084 – Nezamyslice – Tištín – Koválovice-Osíčany (9 km) č. 6033 – Pěnčín – Hradecký dvorek (3 km) č. 6034 – Čechy pod Kosířem – Slatinky (10 km) Vedle cykloturistických tras jsou v regionu budovány také cyklostezky s cílem podpořit zejména bezpečný pohyb zranitelných účastníků silničního provozu po komunikacích s vyloučeným motorizovaným provozem. Jejich výstavbu podporuje především město Prostějov: Prostějov – Bedihošť – Čehovice – Čelčice – Klenovice na Hané s větví Bedihošť – Hrubčice (10 km) Prostějov – Kralice na Hané (2 km) Pro cyklisty je v regionu o víkendech a svátcích v období od května do září (přes letní prázdniny také ve všední dny) zajišťována dopravní společností FTL – First Transport Lines, a.s. doprava cyklobusem z Prostějova aţ do Protivanova (přes Bukovou a Malé Hradisko). V květnu, červnu a září jsou kaţdým směrem zajištěny čtyři spoje, o prázdninách potom spojů šest. Vedle husté sítě cyklistických tras a stezek jsou turisticky atraktivní místa především v západní části regionu propojena také hustou sítí značených turistických tras. Přes následující obce vede minimálně jedna turistická trasa: Alojzov, Buková, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Drahany, Laškov, Malé Hradisko, Mostkovice, Niva, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Plumlov, Prostějov, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Smrţice, Stařechovice, Stínava, Vícov. V posledních letech zaţívá značný boom agroturistika. Lidé hlavně z velkých měst se rádi vracejí k přirozenějšímu a méně hektickému ţivotnímu stylu. Turistům či případným zájemcům z řad široké veřejnosti nabízí projíţďku na koni jezdecký klub Alika v Čelechovicích na Hané, Ranch Alandr Mořice, jezdecký oddíl Helios Mostkovice a jízdárna Cavalo Prostějov. Je zřejmé, ţe pestřejší nabídka sportovních akcí v regionu podpořena aktivitami podněcujícími agroturistiku by byla dobrým předpokladem pro další rozvoj tohoto území. Další sportovně-rekreační a volnočasové aktivity po dobu letní sezóny v regionu: Koválovice-Osíčany: koupaliště Mořice: koupaliště Mostkovice: letní kino Nezamyslice: koupaliště

180


EKOTOXA s.r.o.

Prostějov: Aquapark Koupelky v Krasicích (rekreační, víceúčelový a dětský bazén, atrakce, trojskluzavka, téměř stometrový tobogan, víceúčelové hřiště, minigolf, petangue, stolní tenis, restaurace) Dropzone Prostějov – vyhlídkové lety, tandemové seskoky Rozstání: Camping Baldovec – lanové centrum, bazén, hřiště

3.9.2

Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura

V SO ORP Prostějov se v současné době nachází celkem 331 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR a které zasluhují největší ochranu. Nejvíce jich nalezneme v Prostějově (86), a to zejména v hranicích městské památkové zóny, naopak ţádnou nenalezneme na území obcí Dobrochov, Obědkovice, Otinoves, Pěnčín, Skalka a Vincencov. Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Prostějov Obec

Nemovitá památka

Alojzov Bedihošť

kaple boţí muka, 2x krucifix v místní části Bílovice: výšinné opevněné sídliště – hradiště Na hradě, Bílovice-Lutotín archeologické stopy, venkovská usedlost č.p. 35 v místní části Lutotín: kaple sv. Anny, kaplička Panny Marie Biskupice kostel sv. Markéty Bousín v místní části Repechy: zvonice kostel Povýšení sv. Kříţe, krucifix, venkovská usedlost se ţudrem č.p. 64, Brodek u Prostějova zámek v místní části Sněhotice: kaplička se zvonicí venkovské usedlosti: č.p. 2, z toho jen špýchar, č.p. 21, č.p. 39, č.p. 57, Buková č.p. 63, č.p. 79 kostel sv. Prokopa, kaplička sv. Jana Nepomuckého, kaplička sv. Prokopa, Čehovice socha sv. Floriána kostel sv. Jana Křtitele, kaplička sv. Floriána, kaplička sv. Josefa, kříţ, Čechy pod Kosířem socha sv. Jana Nepomuckého, zámek, fara Čelčice kaple sv. Floriána, kaplička sv. Jana Nepomuckého kaple Obětování Panny Marie, výklenková kaplička – poklona sv. Jana Čelechovice na Nepomuckého, krucifix Hané v místní části Studenec: boţí muka Dětkovice kaple sv. Anny, kaplička sv. Anny Dobrochov kostel Všech svatých, pohřební kaple Bukuwků, socha sv. Jana Dobromilice Evangelisty, zemědělská stavba – ohrada z válků, silniční most se sochami, zámek Doloplazy socha sv. Jana Nepomuckého, zámek s parkem kostel sv. Jana Křtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, venkovské Drahany usedlosti: č.p. 24, č.p. 68 Drţovice kaplička sv. Floriána, výklenková kaplička sv. Anny Dřevnovice boţí muka Hluchov kaplička sv. Marie, kříţ Hradčany-Kobeřice v místní části Kobeřice: kostel Bolestné Panny Marie Hrdibořice kaple sv. Floriána, kaplička

181

Počet 1 3 4 1 1 4 6 4 7 2 4 2 0 6 2 4 2 1 2 1 2


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Nemovitá památka

kostel sv. Urbana, zvonice, socha sv. Jana Nepomuckého, zámek, venkovská usedlost č.p. 86 venkovské usedlosti: č.p. 31, č.p. 32, z toho jen stodola, č.p. 33, z toho jen Hruška stodola Ivaň boţí muka kostel sv. Bartoloměje, krucifix, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Klenovice na Hané Nepomuckého, fara Klopotovice kaple sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Jakuba Staršího, hřbitov, z toho jen hlavní kříţ, chudobinec bývalý (obytný dům), z toho jen znak pánů z Kravař, krucifix, socha sv. Jana Nepomuckého, pomník Pírkův, hraniční kámen, obytná stavba – Kostelec na Hané památník JUDr. Volka Choráze, fara, z toho jen dva renesanční portálky ve sklepě sýpky, sýpka, rodinný dům – Bezručův památník, venkovské usedlosti: č.p. 17, č.p. 201, venkovský dům č.p. 202 Koválovicev místní části Koválovice u Tištína: kaplička sv. Dominika Osíčany v místní části Osíčany: kaplička Panny Marie kostel Nanebevzetí Panny Marie, boţí muka, sousoší sv. Jana Kralice na Hané Nepomuckého, sochy Anny, sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a sv. Judy Tadeáše Krumsín krucifix kostel Nanebevzetí Panny Marie, zámek v místní části Krakovec: kaple sv. Antonína, kaplička, výklenkková Laškov kaplička – poklona, boţí muka 2x, socha sv. Jana Nepomuckého, smírčí kříţ, zámek kostel Nejsvětější Trojice a kaple sv. Františka Xaverského, zvonice, boţí Lešany muka socha sv. Jana Nepomuckého, výšinné opevněné sídliště – hradiště Staré hradisko, archeologické stopy, venkovská usedlost č.p. 28, měšťanský Malé Hradisko dům č.p. 30 v místní části Okluky: kaplička Mořice kostel sv. Martina, socha sv. Jana Nepomuckého, smírčí kříţ, zámek Mostkovice kostel Nanebevzetí Panny Marie, boţí muka, krucifix kostel Zvěstování Panny Marie Myslejovice v místní části Kobylničky: kříţ kostel sv. Maří Magdalény, krucifix, socha sv. Judy Tadeáše, fara, Němčice nad Hanou venkovské usedlosti: č.p. 69, č.p. 70 kostel sv. Václava, kaple Panny Marie, fara, zámek Nezamyslice v místní části Těšice: venkovský dům č.p. 10 Niva zvonice, výklenková kaplička s krucifixem, krucifix Obědkovice Ohrozim socha sv. Floriána, mohylník, archeologické stopy kostel sv. Jana Křtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Panny Olšany u Prostějova Marie, sochy – dvě sousoší Ukřiţování, dva krucifixy, smírčí kříţ, hraniční kámen, fara Ondratice zvonice, kříţ, socha – sloup s obrazem Panny Marie v místní části Dolní Otaslavice: hrad, zřícenina, rovinné neopevněné Otaslavice sídliště Obrova noha, archeologické stopy v místní části Horní Otaslavice: kostel sv. Michala, fara Otinoves Pavlovice u kostel sv. Ondřeje, socha sv. Františka z Assisi Kojetína v místní části Unčice: zvonice Pěnčín Hrubčice

182

Počet 5 3 1 5 1

14

2 4 1 10

3

5 4 3 2 6 5 3 0 2 7 3 4 0 3 0


EKOTOXA s.r.o.

Obec Pivín

Plumlov

Prostějov

Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov

Nemovitá památka kostel sv. Jiří, fara kostel Nejsvětější Trojice, socha sv. Antonína, socha sv. Floriána, zámek v místní části Hamry: výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého v místní části Soběsuky: boţí muka v místní části Ţárovice: kaplička Povýšení sv. Kříţe, socha Navštívení Panny Marie kostel Povýšení sv. Kříţe, kostel sv. Cyrila a Metoděje, kostel sv. Petra a Pavla, kaple sv. Anny, hřbitov městský, městské opevnění, kříţ 3x, socha Panny Marie Karlovské, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého 5x, socha P. Marie Celenské, sloup se sochou Panny Marie, obelisk, pomník manţelů Vojáčkových, pomník obětem hladové stávky, socha B. Smetany, socha J. Wolkera, socha Karla Havlíčka Borovského, sousoší Sbratření, fara, synagoga Beth´ha - Midrasch, radnice, radnice Nová, tělocvična, základní škola Masarykova, zámek, společenský dům Národní dům, základní škola bratrská, vila Anastázie Neherové, společenský dům – dělnický dům, klášter, činţovní dům: č.p. 2965, měšťanské domy: č.p. 26, č.p. 31, č.p. 34, č.p. 42, č.p. 77, č.p. 108, č.p. 121, č.p. 133, č.p. 178, č.p. 179, z toho jen klenák se znakem Pernštejnů, č.p. 185, č.p. 195, č.p. 198, č.p. 199 – rodný a úmrtní dům J. Wolkera, č.p. 202, č.p. 208, č.p. 211, č.p. 927, č.p. 1377, č.p. 1897, č.p. 2589, č.p. 2944, č.p. 2986 Hanačka, ţidovské domy: č.p. 72, č.p. 73, č.p. 74, č.p. 76, č.p. 78, č.p. 79, č.p. 3412 v místní části Čechovice: kaple sv. Anny, boţí muka, krucifix v místní části Čechůvky: kaple sv. Otylie, krucifix v místní části Domamyslice: kaplička Anděla Stráţného, boţí muka, vodní mlýn v místní části Vrahovice: kostel sv. Bartoloměje, boţí muka 2x, kříţ, socha bl. Jana Sarkandra, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého, sousoší Piety v místní části Ţešov: boţí muka, kříţ boţí muka, kříţ kostel Narození Panny Marie, výklenková kaplička, krucifix 2x, fara, venkovské usedlosti: č.p. 10, č.p. 54, č.p. 56, č.p. 111, č.p. 161 kaplička sv. Barbory, zvonice, větrný mlýn kostel sv. Martina, výklenková kaplička – poklona sv. Jana Nepomuckého, kříţ, socha sv. Isidora 2x, socha sv. Josefa, zámek kostel sv. Michala, větrný mlýn kaple Nanebevzetí Panny Marie, kaplička sv. Šebestiána pohřebiště, archeologické stopy kostel sv. Petra a Pavla, boţí muka, krucifix 2x, socha sv. Jana Nepomuckého, vodní mlýn s olejnou, fara zvonička kostel Narození Panny Marie, hřbitov, z toho jen hlavní kříţ v místní části Sluţín: kaplička Panny Marie, krucifix kostel Povýšení sv. Kříţe socha – busta Františka Palackého, fara, kostel sv. Petra a Pavla hraniční kámen – čtyři hraniční kameny kostel sv. Jana Křtitele s farou, krucifix 5x, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Libora 2x boţí muka, zámek Jeţův hrad, zřícenina, boţí muka, krucifix

183

Počet 2

8

86

2 10 3 7 2 2 0 2 7 1 4 1 3 1 10 2 3 0


EKOTOXA s.r.o.

Nemovitá památka

Obec Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč

kaplička sv. Archanděla Michaela kostel sv. Kunhuty v místní části Kelčice: krucifix kaple sv. Floriána, sloup se sochou Panny Marie v místní části Dubany: kostel Narození Panny Marie, boţí muka, socha sv. Floriána, fara v místní části Štětovice: kaple sv. Floriána kostel sv. Michala se sochou sv. Valentina, socha sv. Floriána, fara kostel sv. Petra a Pavla, kaple sv. Jana Nepomuckého, zámek, fara kostel sv. Vavřince, kříţ, zámek, fara kaple sv. Anny výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého, boţí muka, venkovská usedlost č.p. 215, z toho jen špýchar

SO ORP Prostějov Zdroj: Národní památkový ústav, 2008

Počet 1 2

2 3 4 4 1 3 331

Převáţná většina nemovitých kulturních památek v regionu má lokální význam. Památkově nejatraktivnější jsou v tomto regionu Prostějov a Čechy pod Kosířem. Město Prostějov má bohatou minulost. Návštěvníci mohou obdivovat náměstí T. G. Masaryka, jemuţ dominuje Nová radnice. Uvnitř jsou pozoruhodné secesní interiéry. Náměstí dále zdobí historické skvosty, jako je např. barokně přestavěný kostel Povýšení sv. Kříţe, Stará radnice – dnes Muzeum Prostějovska, barokní morový sloup či měšťanské domy s rozličnými obchůdky. Turisté by si neměli nechat uniknout také další památky, např. barokní kostel sv. Jana Nepomuckého s přilehlým klášterem, zámek s překrásným renesančním portálem nebo vrcholné dílo české secese – Národní dům, který byl v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku a v němţ mimo jiné sídlí Městské divadlo. V budově bývalé městské radnice dnes sídlí Muzeum Prostějovska, které má čtyři stálé expozice. Jedná se o Pravěk Prostějovska, Geologie a paleontologie Prostějovska, expozice věnovaná prostějovskému rodákovi básníkovi Jiřímu Wolkerovi a Hodiny, hodinky. Kromě těchto stálých expozic je moţné navštívit i příleţitostné výstavy různého zaměření. Dále muzeum spravuje v Kostelci na Hané stálou expozici věnovanou básníkovi Petru Bezručovi a Pamětní síň Josefa Mánesa v zámku v Čechách pod Kosířem. Návštěvu Čech pod Kosířem by si turisté neměli nechat ujít. Obec je známá především tím, ţe zde pobýval významný český malíř Josef Mánes. V místním empírovém zámku si lze prohlédnout v Mánesově síni expozici jeho obrazů. V zámeckém parku se nachází empírový altán, který slouţil Mánesovi coby ateliér. Celý komplex zámku a parku je evidován jako kulturní památka první kategorie. V Čechách pod Kosířem se nachází také muzeum kočárů a hasičské muzeum, které se řadí mezi největší hasičská muzea na Moravě. Je připomínkou slavné továrny Smékal, jejíţ stroje pomáhaly i s hašením Národního divadla. Mezi další muzea v regionu patří Automuzeum Praga Piccolo v Dobrochově a Hasičské muzeum v Brodku u Prostějova. V tomto muzeu je zajímavostí přilba cestovatele Emila Holuba, který ji věnoval místním hasičům. Za návštěvu také stojí zámek v Brodku u Prostějova, v Mořicích a zámek v Plumlově. V Plumlově se jedná o barokní zámek ze 17. století. V nádvoří jsou zbytky gotického hradu z druhé poloviny 13. století. Co se týče technických památek, v obcích Přemyslovice a Rozstání se nachází větrné mlýny.

184


EKOTOXA s.r.o.

3.9.3

Indikátory

Podíl potenciálních rekreačních ploch Analýza a hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí a regionů z pohledu jejich skutečného turisticko-rekreačního vyuţití. Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového vyuţití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační vyuţití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně vyuţitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice, jeţ odpovídá škále hodnoceného indikátoru: Hodnocení indikátoru „podíl potenciálních rekreačních ploch“: -2 do 20,0 % zemědělsky velmi intenzivně vyuţívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky, -1 20,0 – 37,9 % většinou zemědělsky vyuţívaná venkovská krajina v níţinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky, 0 38,0 – 56,9 % venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 1 57,0 – 74,9 % podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 2 75,0 a více % povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami. Turisticko-rekreační funkce Jedním z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůţek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Při hodnocení turisticko-rekreační funkce obcí bylo pouţito následujících údajů: počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních, počet lůţek v objektech individuální rekreace, počet trvale bydlících obyvatel.

185


EKOTOXA s.r.o.

Hodnocení indikátoru „turisticko-rekreační funkce“: -2 25 a méně malá -1 26 – 50 rozvojová 0 51 – 100 významná 1 101 – 200 velmi významná 2 201 a více zcela dominantní Tabulka č. 3.9.2: Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce obcí TuristickoHodnocení Hodnocení Obec Podíl PRP (%) rekreační indikátoru indikátoru funkce Alojzov 72,8 186 1 1 Bedihošť 6,5 1 -2 -2 Bílovice-Lutotín 22,7 36 -1 -1 Biskupice 7,8 2 -2 -2 Bousín 27,2 82 -1 0 Brodek u Prostějova 8,8 3 -2 -2 Buková 76,3 22 2 -2 Čehovice 5,8 4 -2 -2 Čechy pod Kosířem 31,8 13 -1 -2 Čelčice 4,5 2 -2 -2 Čelechovice na Hané 7,2 4 -2 -2 Dětkovice 49,3 20 0 -2 Dobrochov 6,3 15 -2 -2 Dobromilice 5,9 3 -2 -2 Doloplazy 6,5 6 -2 -2 Drahany 14,1 19 -2 -2 Drţovice 7,2 53 -2 0 Dřevnovice 6,1 8 -2 -2 Hluchov 36,3 70 -1 0 Hradčany-Kobeřice 5,5 48 -2 -1 Hrdibořice 13,2 12 -2 -2 Hrubčice 3,2 7 -2 -2 Hruška 3,6 0 -2 -2 Ivaň 3,6 7 -2 -2 Klenovice na Hané 3,6 1 -2 -2 Klopotovice 10,7 4 -2 -2 Kostelec na Hané 14,9 3 -2 -2 Koválovice-Osíčany 5,0 15 -2 -2 Kralice na Hané 3,4 1 -2 -2 Krumsín 19,9 17 -2 -2 Laškov 58,0 22 1 -2 Lešany 11,5 18 -2 -2 Malé Hradisko 50,3 125 0 1 Mořice 4,9 10 -2 -2 Mostkovice 19,1 26 -2 -1 Myslejovice 30,5 85 -1 0 Němčice nad Hanou 5,1 2 -2 -2 Nezamyslice 5,6 4 -2 -2 Niva 57,8 24 1 -2 Obědkovice 3,9 6 -2 -2 Ohrozim 10,2 65 -2 0 Olšany u Prostějova 3,3 2 -2 -2 186


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Podíl PRP (%)

Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006


17,5 17,3 17,0 3,3 23,3 6,4 33,2 8,0 26,3 55,7 44,9 66,5 57,3 45,7 20,8 51,4 4,7 6,3 11,2 52,1 6,2 6,5 6,3 6,0 5,8 18,8 26,7 24,1 6,0 6,5 3,5 3,9 33,0 4,8

-2 -2 -2 -2 -1 -2 -1 -2 -1 0 0 1 1 0 -1 0 -2 -2 -2 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -1 -2

Turistickorekreační funkce 41 42 48 6 15 10 57 2 123 23 36 128 40 61 19 56 1 14 14 103 19 5 2 0 19 14 33 7 3 7 15 2 275 11

Hodnocení indikátoru -1 -1 -1 -2 -2 -2 0 -2 1 -2 -1 1 -1 0 -2 0 -2 -2 -2 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2

Turisticko-rekreační funkce je na území SO ORP Prostějov zcela dominantní u Zdětína a velmi významná u obcí Alojzov, Malé Hradisko, Prostějovičky, Ptení a Stínava. Tuto funkci lze dále za významnou pokládat u obcí Bousín, Drţovice, Hluchov, Myslejovice, Ohrozim, Plumlov, Seloutky a Slatinky. Vesměs se jedná o obce v západní části regionu. Na území SO ORP Prostějov se nacházejí všechny kategorie potenciálních rekreačních ploch. Z tabulky je zřejmé, ţe největší podíl potenciálních rekreačních ploch má na svém území obec Buková, coţ je dáno především vysokým podílem lesní půdy na území této obce (70 %), a dále obce Alojzov, Laškov, Niva, Ptení a Rozstání. Více neţ polovinu obcí v SO ORP Prostějov ale tvoří zemědělsky velmi intenzivně vyuţívaná krajina, která poskytuje pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky.

187


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.9.2: Podíl potenciálních rekreačních ploch

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

188


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.9.3: Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Prostějov

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

189


EKOTOXA s.r.o.

3.9.4


SLABÉ STRÁNKY

Dostatek nemovitých kulturních památek (hlavně v Prostějově) s významnou secesní památkou – Národním domem v Prostějově (Národní kulturní památka ČR). Území velmi vhodné pro sportovně turistické vyuţití, zejména v létě pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nabídka relativně husté sítě značených cyklistických a turistických tras s napojením na mezinárodní trasy (Jantarová stezka). Renomované sportovní akce přitahující návštěvníky a významné osobnosti společenského ţivota. Příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích: Alojzov, Buková, Laškov, Niva, Ptení a Rozstání. Zcela dominantní turisticko-rekreační funkce u Zdětína.

Celkově zatím ještě nedostatečná základní materiální vybavenost regionu turistickou infrastrukturou, a to zejména pro zimní sezónu. Nedostatečná kvalita doprovodných a doplňkových sluţeb cestovního ruchu. Nedostatek alternativních v případě špatného počasí.

atrakcí

pro

turisty

Slabá úroveň propagace a informovanosti o moţnostech a nabídce regionu v oblasti cestovního ruchu. Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu jsou nepříliš atraktivní. Limitující geografická poloha vojenského výcvikového prostoru Březina. Atraktivní přírodní prostředí a jeho vyuţitelnost pro Málo vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci a aktivní trávení volného času (Drahanská rekreaci téměř u dvou třetin obcí v SO ORP Prostějov vrchovina). (65,8 %). Malá turisticko-rekreační funkce u více neţ dvou třetin obcí v SO ORP Prostějov (68,4 %).

PŘÍLEŢITOSTI

HROZBY

Výhodné podmínky pro moţnost čerpání finančních Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových prostředků z národních a evropských dotačních titulů. projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času Podcenění významu cestovního ruchu a v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a domácí turistiku a o český venkov. významného zdroje tvorby pracovních míst. Růst obliby aktivního trávení volného času Nedoceněný význam cestovního ruchu místními (cykloturistika, hippoturistika, in-line + obyvateli a jejich záporný vztah k turistice a souvisejícím sluţbám (riziko je umocněno obavami ze adrenalinové sporty) a agroturistiky. ztráty klidného venkovského ţivota, obavami z přílivu problémových lidí, apod.). Postupné zlepšení stavu památek a historických Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s poţadavky objektů, nabídka stále nových aktivit spojených s jejich na udrţitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny. vyuţíváním. Vyuţití kulturních a sportovních tradic regionu a Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu sportovní infrastruktury k rozvoji cestovního ruchu. k trhu cestovního ruchu. Prohloubení spolupráce jednotlivých obcí regionu a Poškození přírodních atraktivit vlivem koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu. ruchu. Vyuţití modernizovaného koupaliště v Prostějově- Zanedbání údrţby sportovní infrastruktury s dopady na Krasicích pro rozšíření sportovní infrastruktury ve cestovní ruch. městě. Komunikace a kooperace mezi klíčovými subjekty Omezování moţností rozvíjení cestovního ruchu v oblasti cestovního ruchu (soukromého i veřejného zhoršujícím se přírodním prostředím a kvalitou sektoru) v regionu. vody v Plumlovské přehradě. Další budování a rozvoj cyklotras a cyklostezek. Nedostatečné investice do objektů a sluţeb CR.

190


EKOTOXA s.r.o.

3.9.5

Problémy k řešení Vybudování nových sportovně rekreačních objektů a areálů, popř. rozšíření stávajících Výstavba, rekonstrukce a modernizace hřišť či tělocvičen – v obcích Buková, Drahany, Hrubčice, Ivaň, Kralice na Hané, Krumsín, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Ondratice, Otinoves, Plumlov, Protivanov, Slatinky, Stařechovice, Stínava, Vícov Nabídka nových sluţeb a rozšíření infrastruktury cestovního ruchu Výstavba nových cyklostezek a cyklotras, úpravy stávajících cyklotras, značení nových cyklostezek a cyklotras v regionu

V rámci zpracování tématu bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující témata v oblasti rekreace a cestovního ruchu: Budování a značení nových běţkařských tras v regionu s napojením na sousední regiony Budování a značení nových naučných stezek v regionu Instalace nových informačních tabulí v jednotlivých obcích regionu Alojzov – rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba kulturního domu a sportoviště, výstavba veřejného dětského koutku s houpačkami a skluzavkami Bousín – výstavba turistické ubytovny v Repechách Brodek u Prostějova – vybudování penzionu, dobudování sportoviště a volnočasového zařízení, vybudování koupaliště Buková – rekonstrukce objektu bývalé moštárny a jeho přestavba na novou turistickou ubytovnu Čehovice – výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba sportoviště a kulturního domu Čechy pod Kosířem – výstavba víceúčelové budovy pro tělovýchovu, kulturu a sport, oprava povrchu místních komunikací, rekonstrukce zámku a parku Čelechovice na Hané – výstavba ubytovacího zařízení, rekonstrukce sokolovny a venkovního areálu, vybudování cyklostezky Dětkovice – rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba cyklostezky, obnova společenského domu Drahany – výstavba kulturního domu, výstavba dětského koutku a odpočívadla u turistické ubytovny Dřevnovice – rekonstrukce sportovních ploch areálu zdraví Ivaň – výstavba kulturního zařízení Klenovice na Hané – výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba sportcentra a fitcentra Koválovice-Osíčany – výstavba cyklostezky, rekonstrukce areálu a koupaliště v Osíčanech, vybudování dětského hřiště a parku Kralice na Hané – rekonstrukce kulturního domu, výstavba cyklostezky, dětského hřiště a fitcentra (jako součást kulturního zařízení) Krumsín – rekonstrukce části Obecního úřadu a jeho přestavba na ubytovací zařízení, rekonstrukce fary a její přestavba na ubytovací zařízení, rozvoj agroturistiky s vazbou na chov koní v areálu bývalého zemědělského druţstva Lešany – výstavba ubytovacího zařízení, výstavba cyklostezky (směr Ohrozim) Malé Hradisko – rekonstrukce objektu klubovny na hřišti a jeho přestavba na turistickou ubytovnu, rekonstrukce zařízení lyţařského vleku, instalace umělého zasněţování Mostkovice – oprava letního kina Němčice nad Hanou – vybudování koupaliště, výstavba cyklostezky, rekonstrukce stávajících a výstavba nových dětských hřišť Obědkovice – výstavba stravovacího a kulturního zařízení, cyklostezka (napojení na cyklostezku v Klenovicích na Hané), vybudování dětského hřiště Ondratice – výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit Otaslavice – výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba sportoviště s bazénem 191


EKOTOXA s.r.o.

Pěnčín – výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit Plumlov – výstavba ubytovacího zařízení v areálu zámku, rekonstrukce fary a její přestavba na ubytovací zařízení, rekonstrukce Penzionu ve Mlýně a jeho rozšíření o prostory občerstvovacího a sportovního zařízení, výstavba ubytovacího a stravovacího zařízení u Plumlovské přehrady, vybudování golfového hřiště Protivanov – úprava venkovního prostoru ZŠ, rekonstrukce budovy sokolovny, výstavba penzionu pro celosezónní turistiku Ptení – výstavba sportoviště za ZŠ Ptení, výstavba cyklostezky Rozstání – výstavba lyţařského vleku Skalka – rozšíření ubytovacích kapacit, rekonstrukce koupaliště a dětského hřiště Slatinky – výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit, vybudování cyklostezky Stařechovice – výstavba víceúčelového zařízení a sportoviště, výstavba dětského hřiště Vincencov – úprava dětského hřiště Vrbátky – výstavba ubytovacích kapacit a volnočasového zařízení (sportovně společenský areál), výstavba cyklostezky, výstavba sportovní haly a fitcentra Vrchoslavice – výstavba volnočasového zařízení, výstavba cyklostezky, výstavba dětského hřiště Zdětín – rozšíření sportovišť

192


EKOTOXA s.r.o.

3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Daňová výtěţnost Daňová výtěţnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěţnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níţ je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí. Nejvyšší výtěţnosti je obecně dosahováno u DPH; v roce 2007 tak ve většině obcí ČR došlo k nárůstu daňové výtěţnosti, který byl ovlivněn především přesunem některých poloţek ze sníţené sazby 5% do zvýšené sazby 19%. Další nárůst daňové výtěţnosti DPH lze očekávat také v roce 2008 z důvodu zvýšení sníţené sazby na 9%. Ten by však měl být kompenzován poklesem výtěţnosti daní z příjmů fyzických, především však právnických, osob v důsledku sníţení sazeb u daní z příjmů.

Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěţnost obcí v SO ORP Prostějov v roce 2007 DP FO DP PO DPH DN Obec (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) Alojzov 628,45 406,55 615,82 127,48 Bedihošť 1911,36 1826,55 2816,98 635,22 Bílovice-Lutotín 883,69 929,54 1344,89 463,97 Biskupice 384,95 445,36 609,48 386,59 Bousín 185,10 209,17 281,37 52,87 Brodek u Prostějova 3522,69 2695,29 4082,72 408,02 Buková 598,06 613,00 857,98 223,23 Čehovice 910,68 1112,75 1412,92 456,87 Čechy pod Kosířem 1815,29 1840,71 2708,20 549,23 Čelčice 1224,14 1010,19 1363,04 470,27 Čelechovice na Hané 2202,78 2236,56 3387,82 530,15 Dětkovice 934,50 885,69 1341,59 278,88 Dobrochov 454,89 476,97 699,14 243,75 Dobromilice 1527,12 1574,21 2334,55 806,52 Doloplazy 1121,81 999,51 1514,02 235,77 Drahany 975,06 953,80 1394,78 163,08 Drţovice 2719,38 2114,31 3194,74 1279,92 Dřevnovice 853,61 894,05 1314,27 264,16 Hluchov 595,05 626,07 926,66 252,06 Hradčany-Kobeřice 1745,40 778,60 1179,36 661,33 Hrdibořice 416,55 399,85 605,67 369,17 Hrubčice 1621,63 1453,65 2195,56 897,40 Hruška 474,42 447,40 677,71 382,03 Ivaň 865,41 905,80 1322,05 567,30 Klenovice na Hané 1683,82 1534,56 2324,46 795,85 Klopotovice 438,39 467,05 707,47 289,09 Kostelec na Hané 6313,39 5316,17 7952,72 1371,35 Koválovice-Osíčany 512,29 555,68 766,41 412,76 Kralice na Hané 3346,09 2617,75 3965,32 1790,73 Krumsín 1105,49 1109,32 1680,35 374,17 Laškov 1220,09 1048,22 1527,79 389,09 Lešany 793,17 696,08 1054,38 478,72 Malé Hradisko 687,64 710,24 1065,86 107,05 Mořice 878,03 858,73 1318,80 325,91 Mostkovice 3434,89 2527,86 3828,99 1083,60

193

DV (tis. Kč) 1778,30 7190,11 3622,09 1826,38 728,51 10708,72 2292,27 3893,22 6913,43 4067,64 8357,31 3440,66 1874,75 6242,40 3871,11 3486,72 9308,35 3326,09 2399,84 4364,69 1791,24 6168,24 1981,56 3660,56 6338,69 1902,00 20953,63 2247,14 11719,89 4269,33 4185,19 3022,35 2570,79 3381,47 10875,34

DV/obyv. (tis. Kč) 7,63 7,10 7,12 7,39 5,92 7,25 6,84 7,62 6,84 7,36 6,81 7,08 6,87 7,23 7,06 6,67 7,44 6,79 7,00 10,20 7,82 7,76 7,74 7,37 7,53 7,12 7,31 7,34 8,18 7,02 7,28 7,91 6,61 7,18 7,83


EKOTOXA s.r.o.

DP FO DP PO Obec (tis. Kč) (tis. Kč) Myslejovice 1134,97 1147,46 Němčice nad Hanou 4451,56 3944,90 Nezamyslice 3568,39 2377,63 Niva 704,30 646,03 Obědkovice 429,54 466,15 Ohrozim 1529,17 818,80 Olšany u Prostějova 2916,78 2630,71 Ondratice 613,69 1012,23 Otaslavice 2784,08 2320,99 Otinoves 506,26 512,65 Pavlovice u Kojetína 458,24 457,70 Pěnčín 1398,95 1348,61 Pivín 1528,73 1280,60 Plumlov 4969,05 4588,19 Prostějov 138566,77 116007,79 Prostějovičky 600,77 494,14 Protivanov 1989,99 1921,12 Přemyslovice 2348,22 2315,36 Ptení 2261,30 2029,67 Rozstání 1224,33 1198,20 Seloutky 903,24 858,73 Skalka 393,78 417,51 Slatinky 2376,65 899,17 Smrţice 3791,99 2963,67 Srbce 97,47 108,26 Stařechovice 1106,29 996,03 Stínava 240,50 241,77 Tištín 937,83 929,60 Tvorovice 557,73 602,68 Určice 2628,18 2420,29 Víceměřice 965,48 972,56 Vícov 899,14 856,97 Vincencov 139,48 108,17 Vitčice 335,83 293,12 Vranovice-Kelčice 1079,58 1073,76 Vrbátky 3265,79 2981,22 Vrchoslavice 1061,90 1079,92 Vřesovice 855,57 838,76 Výšovice 1325,22 868,78 Zdětín 744,82 564,70 Ţeleč 970,74 1052,12 SO ORP Prostějov 65941,05 55243,67 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

DPH (tis. Kč) 1688,10 5975,56 3601,48 978,59 656,88 1240,28 3931,52 942,42 3515,75 732,34 686,29 1992,86 1939,81 6949,93 175802,69 744,45 2910,07 3507,24 2974,45 1815,01 1300,76 632,43 1361,99 4489,22 152,71 1458,71 366,22 1418,78 860,82 3606,18 1463,19 1256,17 163,85 444,00 1583,51 4460,80 1635,82 1180,51 1320,94 855,37 1562,61 83701,13

DN (tis. Kč) 335,14 1275,10 815,81 226,85 220,54 699,45 1098,81 131,04 627,76 188,56 415,94 330,46 655,58 901,46 15322,97 103,48 430,32 723,06 641,97 354,70 297,47 134,51 356,09 1340,34 146,26 459,47 115,93 815,32 398,80 858,38 269,58 458,11 53,49 329,13 674,49 1973,31 267,59 617,47 610,93 370,67 563,57 7553,41

DV (tis. Kč) 4305,67 15647,12 10363,31 2555,77 1773,11 4287,70 10577,82 2699,38 9248,58 1939,81 2018,17 5070,88 5404,72 17408,63 445700,22 1942,84 7251,50 8893,88 7907,39 4592,24 3360,20 1578,23 4993,90 12585,22 504,70 4020,50 964,42 4101,53 2420,03 9513,03 3670,81 3470,39 464,99 1402,08 4411,34 12681,12 4045,23 3492,31 4125,87 2535,56 4149,04 212439,27

DV/obyv. (tis. Kč) 6,83 7,35 7,94 7,22 6,64 9,55 7,28 7,92 7,27 6,60 7,70 6,87 7,70 7,03 9,72 6,87 6,89 7,01 7,10 7,00 7,13 6,60 10,11 7,87 6,23 7,35 6,65 8,01 7,33 7,17 6,89 7,38 5,60 7,97 7,45 7,88 6,83 7,59 8,61 8,18 7,56 8,48

Průměrná daňová výtěţnost na obyvatele Olomouckého kraje v roce 2007 činila 8,71 tis. Kč. Nejvyšší průměrné daňové výtěţnosti přitom bylo (kromě SO ORP Olomouc s výtěţností 10,67 tis. Kč/obyv.) dosaţeno v SO ORP Přerov a ve sledovaném SO ORP Prostějov (přes 8 tis. Kč/obyv.), nejniţší, pod 7 tis. Kč/obyv., pak v SO ORP Konice. SO ORP Prostějov je tedy s průměrnou daňovou výtěţností 8,48 tis. 194


EKOTOXA s.r.o.

Kč/obyv. v roce 2007 jedním z nejúspěšnějších v kraji. Obcemi s nejvyšší výtěţností – nad 10 tis. Kč/obyv. – jsou Slatinky a Hradčany-Kobeřice, dále pak Prostějov a Ohrozim (více neţ 9 tis. Kč/obyv.). Nejniţší daňovou výtěţnost pak vykazují obce Bousín a Vincencov, a to méně neţ 6 tis. Kč/obyv.

3.10.2 Nezaměstnanost 3.10.2.1 Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP Olomouckého kraje mezi lety 2005 – 2008 došlo k rychlému poklesu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj klesla z 10,55% na 6,52%. Tempo poklesu bylo ve všech SO ORP přibliţně stejné. Z grafů uvedených v kartě věnované nezaměstnanosti je jasně patrný výrazně cyklický charakter míry nezaměstnanosti ve všech SO ORP. Pod krajským průměrem se po takřka celé období pohybuje míra nezaměstnanosti v Olomouci a Prostějově. Dlouhodobě nejhorší je situace v Jeseníku a Lipníku nad Bečvou, kde dosáhla mn průměrně za sledované období přibliţně 13%. Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezam. (%) v obcích SO ORP Prostějov mezi lety 2005 - 2008 Obec Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice* Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany

Rok 2005

2006

6,95 7,02 11,29 9,81 8,82 8,25 7,26 11,11 7,69 7,47 11,94 9,82 6,84 29,15 10,14 7,07

6,54 5,08 7,74 9,72 2,99 6,12 6,95 8,68 6,69 7,57 9,04 6,95 5,73 20,26 8,63 6,79 5,41 9,91 6,42 10,75 5,11 8,31 7,90 7,24 9,13 4,32 7,44 7,45 6,88 7,17 8,90 11,32

10,93 9,34 14,03 5,21 9,82 13,09 10,43 10,86 7,76 8,97 12,64 8,42 8,06 11,23 13,45 195

2007 4,08 3,95 4,76 7,68 2,61 4,25 5,46 7,85 3,41 5,72 7,88 4,94 6,53 13,90 5,79 2,36 4,02 6,03 7,71 11,63 2,42 5,56 4,29 5,71 6,24 3,28 4,94 5,49 4,11 5,48 6,98 7,66

2008 3,19 3,40 4,17 6,58 4,85 2,77 5,76 5,65 2,49 5,02 5,68 4,03 4,00 12,62 5,44 3,96 3,39 4,84 5,74 8,95 1,61 3,04 4,85 5,92 4,13 2,74 3,79 8,94 3,13 5,32 4,45 5,92

Průměr 5,56 5,11 7,46 8,79 4,71 5,80 6,46 8,80 5,53 6,71 9,15 6,84 6,11 20,02 7,85 5,22 4,28 8,48 7,57 11,76 3,95 7,35 7,94 7,54 8,22 4,81 6,73 8,46 6,07 6,71 8,51 10,24


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Rok 2005

2006

Malé Hradisko 10,53 Mořice 9,84 Mostkovice 7,63 Myslejovice 7,16 Němčice nad Hanou 10,26 Nezamyslice 6,97 Niva 4,47 Obědkovice 20,68 Ohrozim 4,31 Olšany u Prostějova 6,63 Ondratice 7,83 Otaslavice 7,82 Otinoves 3,52 Pavlovice u Kojetína 18,06 Pěnčín 12,68 Pivín 6,09 Plumlov 7,68 Prostějov 8,19 Prostějovičky 11,40 Protivanov 5,87 Přemyslovice 9,25 Ptení 6,92 Rozstání 5,35 Seloutky 9,63 Skalka 6,76 Slatinky 8,43 Smrţice 8,66 Srbce 21,01 Stařechovice 7,30 Stínava 8,68 Tištín 13,99 Tvorovice 14,78 Určice 6,16 Víceměřice 13,30 Vícov 9,01 Vincencov 4,55 Vitčice 7,52 Vranovice-Kelčice 5,67 Vrbátky 7,81 Vrchoslavice 8,91 Vřesovice 8,85 Výšovice 12,82 Zdětín 7,88 Ţeleč 9,70 SO ORP Prostějov 8,60 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 aţ 2008 (4. měsíc)

6,45 8,87 5,24 5,62 7,71 5,19 3,64 16,37 5,13 5,69 4,00 7,37 3,16 11,78 11,00 6,11 5,72 6,43 9,17 5,09 8,13 5,95 3,35 7,96 4,84 6,08 6,46 12,04 5,56 7,34 11,61 14,57 5,02 6,56 5,62 5,15 10,34 5,01 6,65 7,86 8,69 8,80 6,67 6,52 6,78

2007 3,86 5,67 3,27 4,73 4,94 2,80 2,95 12,32 5,18 3,19 2,14 5,13 2,68 7,64 8,67 4,95 4,42 4,60 7,05 3,57 6,04 3,51 3,94 5,98 3,28 4,43 4,69 6,30 4,22 6,59 8,55 12,59 4,15 4,17 3,98 2,94 7,09 2,14 3,93 5,26 4,54 7,44 4,44 4,96 4,81

2008 5,66 6,85 3,21 4,52 5,41 3,01 2,35 9,07 2,82 2,13 2,63 2,84 3,28 8,79 6,83 4,13 3,69 3,91 4,09 2,87 5,93 3,28 2,57 6,19 3,42 3,13 3,29 10,56 3,32 7,84 8,44 5,58 4,15 3,28 3,44 6,62 7,18 2,72 3,68 6,29 2,91 5,77 2,22 3,46 4,09

Průměr 6,72 7,95 5,10 5,67 7,34 4,73 3,53 15,59 4,68 4,82 4,37 6,34 3,13 11,97 10,33 5,54 5,67 6,12 8,62 4,62 7,58 5,20 4,02 7,64 4,76 5,93 6,21 12,65 5,41 7,54 11,01 13,10 4,98 7,39 5,85 4,45 8,22 4,08 5,84 7,19 6,86 9,20 5,87 6,63 6,41

*Obec Drţovice byla v roce 2005 součástí obce Prostějov. Průměrná hodnota tak není srovnatelná s průměrnými hodnotami pro ostatní obce.

196


EKOTOXA s.r.o.

Prostějov je tedy SO ORP s nejniţší průměrnou mírou nezaměstnanosti v kraji, která činila 6,41% za celé sledované období a 7,75% k dubnu 2008. Mezi obcemi však existují značné rozdíly a míra nezaměstnanosti se pohybuje od 3,13% v obci Otinoves do 20,02% v obci Dobromilice. K nejvýraznějšímu poklesu míry nezaměstnanosti došlo v obci Srbce, kde poklesla z 21,01% za rok 2005 na 6,3% za rok 2007. V prvním čtvrtletí 2008 se patrně projevuje sezónnost, která je charakteristická pro celý Olomoucký kraj. 3.10.2.2 Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadě práce déle neţ 12 měsíců na počtu uchazečů o zaměstnání celkem. V OK byl v období 2005 – 2008 (duben) tento podíl průměrně 40,94%. Dlouhodobá nezaměstnanost je největším problémem v SO ORP Lipník nad Bečvou a Přerov, dále také v SO ORP Šumperk. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných však má ve většině SO ORP klesající trend. Nejniţší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v kraji vykazuje SO ORP Litovel, průměrně pouze 29,14%. V SO ORP Prostějov se podíl dlouhodobě nezaměstnaných pohybuje kolem 40%, v prvním čtvrtletí 2008 však výrazně poklesl. Ve srovnání s ostatními SO ORP je Prostějov s ohledem na dlouhodobou nezaměstnanost průměrný. Tabulka č. 3.10.3: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP OK mezi lety 2005 - 2008 Rok SO ORP 2005 2006 2007 2008 Průměr Hranice 44,75 41,96 42,81 38,47 42,88 Jeseník 39,21 37,30 35,25 29,36 36,76 Konice 40,54 39,17 38,46 30,37 38,85 Lipník nad Bečvou 47,39 48,62 49,16 45,85 48,12 Litovel 31,88 29,69 26,22 22,14 29,14 Mohelnice 40,92 42,11 41,98 38,34 41,36 Olomouc 34,41 31,71 28,97 22,93 31,41 Prostějov 44,48 39,86 40,22 35,90 41,49 Přerov 50,61 49,88 51,45 47,87 50,39 Šternberk 43,73 42,04 38,80 33,07 41,17 Šumperk 45,49 46,68 44,90 41,65 45,41 Uničov 46,01 41,36 38,18 35,10 41,82 Zábřeh 43,93 45,19 43,85 37,28 43,88 OK 42,50 41,08 40,20 35,40 40,94 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 aţ 2008 (4. měsíc) Pozn.: podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců = (POCET UCHAZECU EVIDOVANYCH DELE NEZ 12 M. / POCET EVIDOVANYCH UCH. O ZAMESTNANI CELKEM) * 100.

Obcemi s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných v SO ORP Prostějov jsou Obědkovice, Vincencov a Srdce, kde se podíl dlouhodobě nezaměstnaných pohybuje kolem 60%. Naproti tomu např. v obci Hrdibořice tvořil podíl dlouhodobě nezaměstnaných průměrně pouze necelých 8%, v obci Otinoves 9%. Jedná se však o relativně malé obce.

197


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.10.4: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Prostějov mezi lety 2005 - 2008 Rok Obec 2005 2006 2007 2008 Průměr Alojzov 55,45 48,28 45,61 16,67 48,53 Bedihošť 32,03 27,86 23,75 33,73 28,91 Bílovice-Lutotín 47,01 53,66 39,22 39,02 47,16 Biskupice 54,73 41,32 26,92 33,33 41,05 Bousín 51,39 48,00 ,00 ,00 37,40 Brodek u Prostějova 37,43 42,26 39,67 52,56 40,11 Buková 42,03 18,11 20,00 12,50 26,37 Čehovice 64,50 51,76 47,35 50,79 55,16 Čechy pod Kosířem 28,64 24,38 32,72 36,00 28,21 Čelčice 30,69 35,56 49,52 57,97 39,26 Čelechovice na Hané 55,02 24,43 40,35 36,84 40,86 Dětkovice 36,60 34,80 46,20 57,78 39,73 Dobrochov 38,39 32,26 35,00 75,00 37,85 Dobromilice 54,88 43,83 35,33 25,73 45,53 Doloplazy 41,16 38,14 38,12 25,00 38,38 Drahany 21,34 22,65 33,64 11,54 23,15 Drţovice* 29,72 32,11 28,87 30,82 Dřevnovice 53,23 48,68 54,30 48,08 51,53 Hluchov 45,45 43,08 25,49 41,03 38,65 Hradčany-Kobeřice 53,40 44,49 21,69 28,36 39,55 Hrdibořice 3,26 6,02 22,73 ,00 7,79 Hrubčice 41,15 40,24 36,62 38,03 39,53 Hruška 53,77 48,12 17,28 ,00 41,74 Ivaň 46,33 35,93 21,21 17,14 34,73 Klenovice na Hané 46,73 30,80 36,25 38,67 38,59 Klopotovice 47,86 37,80 4,92 25,00 35,12 Kostelec na Hané 50,64 39,55 37,27 37,87 43,26 Koválovice-Osíčany 33,85 48,78 43,21 17,78 38,10 Kralice na Hané 45,72 38,93 50,89 36,08 44,01 Krumsín 45,75 48,62 60,71 58,82 51,46 Laškov 35,05 44,41 31,98 11,11 35,71 Lešany 58,48 59,92 50,91 42,55 56,22 Malé Hradisko 39,93 33,71 36,36 25,53 36,42 Mořice 26,39 29,13 39,29 27,87 30,22 Mostkovice 34,59 31,06 28,83 25,00 31,72 Myslejovice 35,64 36,67 43,15 27,87 37,26 Němčice nad Hanou 46,30 42,84 38,81 21,37 41,92 Nezamyslice 33,54 31,58 31,80 24,32 31,99 Niva 25,69 35,00 36,00 15,79 30,69 Obědkovice 65,05 66,78 64,00 31,91 63,59 Ohrozim 49,54 31,62 43,10 58,33 42,35 Olšany u Prostějova 34,39 36,03 43,22 26,47 36,41 Ondratice 39,73 53,19 4,88 ,00 36,67 Otaslavice 49,18 40,94 46,19 52,17 45,87 Otinoves 12,50 8,06 10,87 ,00 9,28

198


EKOTOXA s.r.o.

Obec

2005 Pavlovice u Kojetína 48,80 Pěnčín 38,69 Pivín 33,09 Plumlov 43,85 Prostějov 46,06 Prostějovičky 38,55 Protivanov 34,08 Přemyslovice 48,32 Ptení 28,48 Rozstání 26,91 Seloutky 45,42 Skalka 39,50 Slatinky 42,57 Smrţice 42,05 Srbce 57,98 Stařechovice 42,35 Stínava 40,54 Tištín 60,09 Tvorovice 64,07 Určice 37,34 Víceměřice 30,26 Vícov 41,60 Vincencov 63,64 Vitčice 14,58 Vranovice-Kelčice 39,27 Vrbátky 34,62 Vrchoslavice 39,83 Vřesovice 37,92 Výšovice 40,18 Zdětín 51,47 Ţeleč 37,96 SO ORP Prostějov 44,48 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 aţ 2008 (4. měsíc)

2006 65,14 41,56 30,15 43,26 40,51 34,35 32,14 39,97 39,72 36,91 52,04 40,45 58,62 43,48 60,61 43,78 42,86 44,01 45,31 29,60 26,85 41,88 52,38 13,68 35,75 31,25 38,56 46,22 52,99 50,00 40,53 39,86

Rok 2007 53,85 41,67 41,60 38,29 41,80 47,96 45,14 39,50 48,52 20,50 47,13 41,67 56,14 37,17 55,81 36,00 31,58 53,19 50,47 26,76 21,00 28,83 66,67 47,47 31,71 32,77 42,58 37,59 34,20 59,26 48,81 40,22

2008 54,72 41,67 45,16 36,07 38,31 33,33 30,00 43,92 30,77 18,75 42,37 23,53 39,29 42,61 42,11 55,00 38,10 50,00 32,26 27,35 18,18 22,58 44,44 51,72 12,90 20,15 33,72 23,08 42,86 50,00 16,67 35,90

Průměr 54,93 40,55 35,41 41,86 42,84 39,14 35,77 43,08 36,80 27,26 47,69 39,30 50,31 41,40 57,09 41,94 38,60 52,54 52,80 31,55 27,12 37,96 57,81 26,98 35,24 32,13 39,46 40,22 42,61 52,68 39,95 41,49

*Obec Drţovice byla v roce 2005 součástí obce Prostějov. Průměrná hodnota tak není srovnatelná s průměrnými hodnotami pro ostatní obce.

3.10.2.3 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo V OK k dubnu 2008 připadají 4 uchazeči o zaměstnání na jedno volné pracovní místo, přičemţ v roce 2005 to bylo průměrně 10 uchazečů. K největšímu poklesu došlo v SO ORP Mohelnice, a to o 16 p.b., k výraznému poklesu však došlo také ve sledovaném SO ORP Šumperk. Nejhorší situace je v SO ORP Jeseník, nejméně uchazečů na 1 volné místo pak průměrně připadá v Uničově. Také v SO ORP Prostějov je počet uchazečů připadajících na volné pracovní místo velmi nízký, během sledovaného období počet klesl ze 4 na 2, průměrně to byli 3 uchazeči. Nejvyšší počet uchazečů přitom na volné místo připadá v obcích Vrchoslavice a Obědkovice, nejméně pak v obci Niva. Tato data však mohou být zkreslena neexistencí volných pracovních míst především v malých obcích.

199


EKOTOXA s.r.o.

3.10.3 Zaměstnanost 3.10.3.1 Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti SO ORP Prostějov, pokud jde o míru zaměstnanosti, zcela odpovídá průměru Olomouckého kraje. Míra ekonomické aktivity je však podprůměrná. Relativně vysoké míry zaměstnanosti i ekonomické aktivity dosahují především SO ORP Olomouc a Mohlenice, nízké naopak Uničov a Konice. V rámci SO ORP Prostějov vykazuje nejvyšší míru ekonomické aktivity (78,19%) obec Stařechovice, kde je zároveň nejvyšší míra zaměstnanosti (70,48%). Nejhorší je situace v obcích Vincencov a Víceměřice, kde míry nedosahují ani 40%. Tabulka č. 3.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Prostějov v roce 2001 Obec

Míra ekonomické aktivity

Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice

69,86 71,66 69,36 65,90 69,79 70,55 63,76 73,54 70,16 73,26 68,85 65,94 72,25 64,48 72,52 71,82 66,98 66,07 65,59 71,26 69,86 77,46 73,13 67,45 73,26 72,93 63,73 70,18 68,72 66,00 67,84 70,37 67,38 72,21 70,94 70,89 61,92 200

Míra zaměstnanosti 60,96 64,04 62,43 56,07 64,58 64,52 60,55 63,69 64,76 67,91 60,78 59,06 69,36 52,38 64,38 65,04 59,57 58,04 52,23 63,22 60,83 64,74 65,97 60,07 64,17 65,26 57,51 62,75 61,87 57,50 62,75 60,37 60,31 66,42 65,90 61,58 57,24


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Míra ekonomické aktivity

Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

72,11 61,08 60,00 71,56 65,24 71,08 69,19 69,38 71,07 71,43 71,78 72,06 65,87 73,16 68,30 70,63 71,00 68,47 66,10 66,44 71,58 69,23 78,19 67,00 65,92 69,85 69,77 37,91 68,55 54,84 71,31 70,59 72,15 70,28 73,83 69,89 68,88 71,39 70,83

Míra zaměstnanosti 68,13 49,73 53,90 67,03 59,66 63,70 66,16 55,02 63,02 65,84 64,93 64,45 58,08 67,96 63,40 65,80 63,93 62,03 60,45 60,55 64,49 52,31 70,48 60,00 57,46 59,30 63,77 32,70 61,01 45,16 59,84 64,96 66,03 62,26 66,80 57,71 64,29 63,37 63,50

Pozn.: obec Drţovice v roce 2001 neexistovala – byla součástí Prostějova.

3.10.3.2 Struktura zaměstnanosti Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností je moţné většinu populace SO ORP Prostějov, stejně jako celého Olomouckého kraje, zařadit do oblasti průmyslu a stavebnictví. V této oblasti pracuje v SO ORP Prostějov více neţ 53% obyvatel. 12,94% obyvatel dále pracuje v oblasti školství, zdravotních, veterinárních a sociálních činností a 12,22% v oblasti obchodu a oprav motorových vozidel. Nejprůmyslovějšími obcemi jsou Tvorovice, Pavlovice u Kojetína a Protivanov. V obcích Bousín, 201


EKOTOXA s.r.o.

Myslejovice a Prostějovičky je stále třetina obyvatel zaměstnaná v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu.

3.10.4 Podnikatelská struktura Největším zaměstnavatelem SO ORP Prostějov je OP Prostějov, který zaměstnává více neţ 4000 osob. Dalšími významnými zaměstnavateli SO ORP jsou DT - Výhybkárna a strojírna, a.s., Eastern Sugar Česká Republika, a.s., FTL - First Transport Lines, a.s., Gala, a.s., Hanácké ţelezárny a pérovny, a.s., Helar, s.r.o., Javořice, a.s., Makovec, a.s., Město Prostějov, Mubea - HZP, s.r.o. a Toray Textiles Central Europe, s.r.o. Kaţdý z těchto podniků má alespoň 250 zaměstnanců. Většina ekonomických subjektů na území SO ORP však zaměstnává do 5 osob (přibliţně třetina firem), jedná se tedy především o drobné podnikatele. Většina firem na území SO ORP vznikla v první polovině devadesátých let. Podle OKEČ je moţné nejvíce firem zařadit do oblastí velkoobchodu a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel), stavebnictví, ostatních podnikatelských činností a maloobchodu kromě motorových vozidel a oprav výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost. 3.10.4.1 Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z moţných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci OK jsou SO ORP s nejniţší mírou podnikatelské aktivity Uničov, Mohelnice a Kunice. Nejvíce podnikatelů – přes 180 připadá na 1000 obyvatel SO ORP Jeseník, Šumperk a Olomouc. V SO ORP Prostějov mezi roky 2004 a 2007 připadalo průměrně 171 podnikatelů - fyzických osob na 1000 obyvatel. Nejvíce – 222 - podnikatelů připadá na 1000 obyv. obce Mostkovice, nejméně (72) podnikatelů v obci Víceměřice. Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Prostějov v letech 2004 a 2007 Rok Obec 2004 2007 Průměr Alojzov 212,67 227,07 220,00 Bedihošť 204,23 202,72 203,46 Bílovice-Lutotín 125,00 129,59 127,31 Biskupice 169,42 162,79 166,00 Bousín 157,48 204,92 180,72 Brodek u Prostějova 162,00 170,91 166,50 Buková 118,98 136,09 127,35 Čehovice 171,26 164,75 167,96 Čechy pod Kosířem 159,88 158,05 158,94 Čelčice 126,54 141,07 133,75 Čelechovice na Hané 123,67 125,98 124,85 Dětkovice 161,43 171,43 166,49 Dobrochov 158,67 179,10 168,83 Dobromilice 106,38 108,42 107,41 Doloplazy 148,21 144,18 146,23 Drahany 163,23 189,19 176,02 Drţovice* 135,05 135,05 Dřevnovice 76,77 101,83 89,25 Hluchov 166,67 169,01 167,84 Hradčany-Kobeřice 155,17 146,99 150,88 Hrdibořice 177,49 209,61 193,48 Hrubčice 150,00 156,13 153,12 202


EKOTOXA s.r.o.

Obec Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice

2004 114,62 177,97 167,87 120,00 175,94 97,97 150,10 187,70 139,90 160,86 132,12 181,03 218,28 180,06 154,79 135,18 174,52 124,09 155,76 150,67 202,28 189,15 109,97 44,61 173,74 179,86 173,95 183,23 181,49 128,82 150,94 126,48 153,38 177,11 136,17 149,35 157,00 130,95 139,62 144,83 109,62 189,60 158,42 71,56 163,31 219,51 119,05 159,21 203

Rok 2007 132,30 172,21 165,29 133,59 188,87 107,49 160,91 198,39 157,34 182,05 161,95 144,37 225,14 183,10 157,63 132,74 179,49 125,00 161,15 152,55 221,57 194,10 110,74 138,34 183,51 186,18 171,88 185,33 213,77 149,43 147,66 138,94 160,80 181,05 156,12 166,01 166,36 162,50 154,41 162,16 105,88 210,19 155,64 73,03 173,55 206,90 88,76 150,57

Průměr 123,53 174,97 166,57 126,63 182,39 102,82 155,49 193,05 148,57 171,69 147,10 162,57 221,86 181,60 156,23 133,92 176,97 124,54 158,48 151,63 211,82 191,66 110,36 90,04 178,62 183,05 172,91 184,26 197,49 138,95 149,29 132,79 157,06 179,10 146,19 158,06 161,71 146,34 147,11 153,58 107,77 199,69 157,01 72,30 168,64 213,02 103,86 154,70


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Rok 2007 166,36 139,26 157,78 214,29 160,13 173,04 172,94

2004 166,35 130,00 152,84 207,79 148,51 151,74 169,26

Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, RES, 2004, 2007

Průměr 166,36 134,62 155,34 211,09 154,35 162,41 171,11

Pozn.: Míra podnikatelské aktivity – počet podnikatelů (fyz. os.) na 1000 obyv. = PODNIKATELE (FO) / POCET OBYV. * 1000. *Obec Drţovice byla v roce 2005 součástí obce Prostějov. Průměrná hodnota tak není srovnatelná s průměrnými hodnotami pro ostatní obce.

3.10.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Nejvýznamnější obec v systému zaměstnanosti celého SO ORP je jednoznačně správní město Prostějov. Zde je téměř 22000 zaměstnaných, coţ je jednoznačně nejvíce, jelikoţ druhá největší obec z hlediska zaměstnanců je Kostelec na Hané s 1251 zaměstnanci. Prostějov vyuţívá dále téměř 10500 zaměstnanců z jiných obcí a do tohoto centra dojíţdí za prací. Naopak Prostějov opouští za zaměstnáním přes 3700 pracovníků do okolních obcí. V saldu dojíţďky a vyjíţďky tak správní město SO ORP získává 6760 zaměstnanců. V pozitivních hodnotách salda jsou dále Nezamyslice, Tištín a lehce nad nulou je rovněţ také Ptení. U ostatních obcí jsou hodnoty salda jiţ v záporných hodnotách. Nejvýznamněji pak u obcí Plumlov, kde saldo dosahuje -433 a nejzápornější hodnoty pak dosahuje obec Kostelec na Hané s -551 pracovníky v saldu. U obce Drţovice pak nejsou uvedeny hodnoty z důvodu jejího vzniku aţ v roce 2006, tzn. po SLDB 2001. Z 11 obcí vyjíţdí více jak 70% vyjíţdějících zaměstnaných do správního města ORP Prostějova. Nejvíce pak z obce Mostkovice, odkud 8 vyjíţdějících z 10 směřuje právě do Prostějova. Na území ORP jsou celkem 2 obce, které jsou na Prostějovu naprosto pracovně nezávislá, tzn. z dané obce nevyjíţdí do Prostějova ţádný zaměstnaný (resp. neexistuje dojíţďkový proud větší jak 10 lidí). Jedná se o obce Koválovice-Osíčany a Srbce. Tabulka č. 3.10.7: Vyjíţďka a dojíţďka do zaměstnání v obcích SO ORP Prostějov v roce 2001 Obec Alojzov Bedihošť BíloviceLutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané

207 1051

89 479

66 347

16 111

-50 -236

Podíl vyjíţďky do centra SO ORP 69,70 74,93

485

216

175

24

-151

56,57

248 140

97 62

75 56

12 4

-63 -52

60,00 21,43

1395

620

410

196

-214

60,24

350 520

132 207

100 143

13 70

-87 -73

24,00 72,03

929

408

258

82

-176

50,78

558

254

203

15

-188

65,52

1180

482

360

81

-279

51,67

Počet obyvatel

Počet zam.

Vyjíţdí z obce za zaměstnáním

Dojíţdí do obce za zaměstnáním

Saldo za zaměstnáním

204


EKOTOXA s.r.o.

Obec Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice* Dřevnovice Hluchov HradčanyKobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané KováloviceOsíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov

448 259 786 572 530

189 120 264 253 240

145 87 224 170 155

25 43 21 147 64

-120 -44 -203 -23 -91

490 335

193 130

164 90

15 26

-149 -64

Podíl vyjíţďky do centra SO ORP 56,55 60,92 39,73 45,88 34,84 0,00 18,29 48,89

410

129

102

64

-38

40,20

241 789 258 478

110 337 112 221

92 222 89 165

5 70 9 9

-87 -152 -80 -156

60,87 60,36 17,98 40,61

795

334

224

171

-53

63,39

288

120

108

2

-106

52,78

2724

1251

836

285

-551

67,46

284

111

102

3

-99

0,00

1402

608

416

187

-229

73,08

642 587 367 414 474 1294 630

271 230 160 163 196 631 288

191 167 111 136 158 458 148

45 24 99 33 33 345 102

-146 -143 -12 -103 -125 -113 -46

56,02 31,74 63,96 51,47 13,29 80,13 75,68

2110

899

457

441

-16

26,04

1277 363 267 424

514 171 92 159

302 102 80 129

354 29 4 13

52 -73 -76 -116

22,52 32,35 62,50 68,99

1405

681

468

107

-361

30,98

343 1259 296

139 544 131

123 388 87

10 73 55

-113 -315 -32

49,59 65,46 43,68

309

115

92

6

-86

16,30

723 680 2268 48159 259 1087

305 318 1024 21816 97 509

222 241 686 3706 78 277

61 15 253 10466 9 159

-161 -226 -433 6760 -69 -118

35,14 60,58 70,85 ----52,56 35,38

Počet obyvatel

Počet zam.




205


EKOTOXA s.r.o.

Obec

Počet obyvatel

Přemyslovice 1270 Ptení 1114 Rozstání 685 Seloutky 430 Skalka 252 Slatinky 428 Smrţice 1555 Srbce 91 Stařechovice 541 Stínava 148 Tištín 522 Tvorovice 300 Určice 1336 Víceměřice 536 Vícov 468 Vincencov 90 Vitčice 189 Vranovice593 Kelčice Vrbátky 1551 Vrchoslavice 604 Vřesovice 407 Výšovice 424 Zdětín 289 Ţeleč 558 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001




544 504 280 183 107 175 692 34 265 60 204 118 595 138 194 28 73

385 273 184 154 87 146 486 26 208 46 119 105 420 97 141 27 61

65 275 62 24 6 10 237 2 42 1 171 7 117 84 57 1 6

-320 2 -122 -130 -81 -136 -249 -24 -166 -45 52 -98 -303 -13 -84 -26 -55

Podíl vyjíţďky do centra SO ORP 41,82 63,00 8,70 70,78 63,22 25,34 73,05 0,00 60,58 52,17 22,69 40,00 74,05 22,68 58,16 74,07 16,39

254

199

32

-167

65,33

690 264 171 161 126 237

396 223 127 98 112 177

148 40 28 58 7 13

-248 -183 -99 -40 -105 -164

40,40 13,90 69,29 77,55 45,54 40,11

Počet zam.

*Obec Drţovice byla v roce 2001 součástí obce Prostějov.

Míra vyjíţďky a dojíţďky v mapách níţe je rozdělena celkem do tří intervalů. Nejsvětlejší hodnoty reprezentují podprůměrné hodnoty a naopak nejtmavší barva pak nadprůměrné hodnoty. Zároveň šrafami je vyznačena obec Drţovice, která se odtrhla po SLDB 2001 od Prostějova. V mapě míry vyjíţďky a intervalu do 60% se vyskytuje celkem 9 obcí, nejniţší hodnoty míry vyjíţďky pak dosahuje město Prostějov, odkud vyjíţdí pouze 17% zaměstnaných. U všech ostatních obcí pak vyjíţdí více jak 50% zaměstnaných! V nadprůměrných intervalech pak náleţí 21 obcí a hodnotu nad 90% pak dosahují celkem 3 obce – Bousín, Koválovice-Osíčany a nejvíce pak Vincencov (přes 96%). Míra dojíţďky dosahuje nejniţších hodnot v obcích Klopotovice a Stínava, kde nedosahuje ani 2%. Do 10% je míra dojíţďky celkem ve 25 obcích. Naopak obce s nadprůměrnou mírou dojíţďky (více jak 30%) je u 20 obcí. Největší hodnoty jsou pak v obcích Víceměřice, Lešany, Nezamyslice (nad 60%) a nejvíce pak v obci Tištín, kde míra dosahuje více jak 83%.

206


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 3.10.1: Míra vyjíţďky a dojíţďky do zaměstnání obcí SO ORP Prostějov

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.10.6 Redukovaný index funkční velikosti Redukovaný index funkční velikosti charakterizuje obce v SO ORP z pohledu počtu zaměstnaných a zaměstnaneckého potenciálu, ale bere ohled také na obytnou funkci obce. OPM vyjadřuje počet obsazených pracovních míst. Dle rIFV je jasně patrné centrum SO ORP, a to město Prostějov, které svou hodnotou 860 bodů jednoznačně převyšuje všechny ostatní obce. Na dalších místech s velkým odstupem se umístily obce Němčice nad Hanou (35), Kostelec na Hané (34,5), Plumlov (27,5). Dále jsou obce více méně vyrovnané a jejich ohodnocení pomocí rIFV postupně klesá. Nejmenšími obcemi pak jsou Vitčice, Bousín, Stínava, Srbce a Vincencov, u kterých hodnota klesá od hodnoty 2 aţ k 0,65.

207


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 3.10.8: Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Prostějov v roce 2006 Obec Počet obyvatel OPM rIFV Alojzov 233 313 Bedihošť 1013 186 Bílovice-Lutotín 509 63 Biskupice 247 18 Bousín 123 18 Brodek u Prostějova 1477 399 Buková 335 30 Čehovice 511 79 Čechy pod Kosířem 1010 128 Čelčice 553 107 Čelechovice na Hané 1227 113 Dětkovice 486 90 Dobrochov 273 37 Dobromilice 863 55 Doloplazy 548 218 Drahany 523 93 Dřevnovice 490 39 Hluchov 343 20 Hradčany-Kobeřice 428 115 Hrdibořice 229 24 Hrubčice 795 147 Hruška 256 22 Ivaň 497 46 Klenovice na Hané 842 230 Klopotovice 267 5 Kostelec na Hané 2867 599 Koválovice-Osíčany 306 9 Kralice na Hané 1433 452 Krumsín 608 47 Laškov 575 81 Lešany 382 121 Malé Hradisko 389 30 Mořice 471 39 Mostkovice 1389 314 Myslejovice 630 167 Němčice nad Hanou 2128 909 Nezamyslice 1305 544 Niva 354 83 Obědkovice 267 5 Ohrozim 449 43 Olšany u Prostějova 1453 337 Ondratice 341 13

208

8,10 11,67 5,25 2,30 1,33 19,58 3,23 5,59 10,49 6,48 11,89 5,62 2,88 7,87 8,67 5,97 4,62 3,09 5,66 2,28 9,18 2,45 4,82 11,21 2,19 34,49 2,58 20,30 5,71 6,13 5,42 3,65 4,48 17,19 8,29 34,91 21,14 4,44 2,19 4,38 18,15 2,94


EKOTOXA s.r.o.

Obec Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Zdroj: MFČR, 2006, vlastní výpočet

Počet obyvatel 1272 294 262 738 702 2477 45858 283 1052 1268 1113 656 471 239 494 1599 81 547 145 512 330 1326 533 470 83 176 592 1609 592 460 479 310 549

OPM 98 85 31 114 75 402 24974 29 407 148 610 66 58 15 40 405 7 77 9 146 3 181 145 64 0 5 68 409 44 57 73 34 24

rIFV 11,94 4,01 2,68 8,07 7,01 27,48 860,17 2,80 16,41 12,91 20,95 6,47 4,86 2,18 4,68 20,66 0,78 5,83 1,32 6,94 2,65 14,03 7,09 4,97 0,65 1,48 6,01 20,82 5,53 4,75 5,22 3,11 4,79

Pozn.: Redukovaný index funkční velikosti, , POP = obytná funkce vyjádřená počtem obyvatel, OPM = obsazená pracovní místa – pracovní funkce vyjádřená počtem pracovních příleţitostí v obci, tzn. zaměstnaní - vyjíţďka + dojíţďka. Veličiny s indexem kraj jsou hodnoty pro celý kraj.

209


EKOTOXA s.r.o.

3.10.7 Indikátory

210

DV/obyv. 2007 7,63 7,1 7,12 7,39 5,92 7,25 6,84 7,62 6,84 7,36 6,81 7,08 6,87 7,23 7,06 6,67 7,44 6,79 7 10,2 7,82 7,76 7,74 7,37 7,53 7,12 7,31 7,34 8,18 7,02 7,28 7,91 6,61 7,18 7,83 6,83 7,35 7,94 7,22 6,64 9,55 7,28 7,92

1 -1 -1 0 -2 0 -2 1 -2 0 -2 -1 -2 0 -1 -2 0 -2 -1 2 2 1 1 0 1 -1 0 0 2 -1 0 2 -2 -1 2 -2 0 2 0 -2 2 0 2

227,07 202,72 129,59 162,79 204,92 170,91 136,09 164,75 158,05 141,07 125,98 171,43 179,1 108,42 144,18 189,19 135,05 101,83 169,01 146,99 209,61 156,13 132,3 172,21 165,29 133,59 188,87 107,49 160,91 198,39 157,34 182,05 161,95 144,37 225,14 183,1 157,63 132,74 179,49 125 161,15 152,55 221,57

2 2 -1 1 2 1 -1 1 0 0 -1 1 1 -2 0 2 -1 -2 1 0 2 0 -1 1 1 -1 2 -2 1 2 0 2 1 0 2 2 0 -1 1 -1 1 0 2


-1 -2 -2 1 -1 1 2 -1 1 2 -2 0 0 -2 0 -1 -1 2 2 0 -2 2 -2 -2 2 -1

1 2 1 -2 2 1 0 -2 2 0 -2 1 -1 -2 0 2 1 -1 -2 -2 2 0 1 0 -1 2 1 0 1 0 -1 -2 2 0 2 1 1 2 2 -2 0 2 2

Redukovaný index funkční velikosti 2006

59,57 58,04 52,23 63,22 60,83 64,74 65,97 60,07 64,17 65,26 57,51 62,75 61,87 57,5 62,75 60,37 60,31 66,42 65,9 61,58 57,24 68,1 49,7 53,9 67,0 59,7

4,08 3,95 4,76 7,68 2,61 4,25 5,46 7,85 3,41 5,72 7,88 4,94 6,53 13,9 5,79 2,36 4,02 6,03 7,71 11,63 2,42 5,56 4,29 5,71 6,24 3,28 4,94 5,49 4,11 5,48 6,98 7,66 3,86 5,67 3,27 4,73 4,94 2,80 2,95 12,32 5,18 3,19 2,14


-1 1 0 -2 1 1 -1 1 1 2 -1 -1 2 -2 1 2

Míra podnikatelské aktivity 2007

60,96 64,04 62,43 56,07 64,58 64,52 60,55 63,69 64,76 67,91 60,78 59,06 69,36 52,38 64,38 65,04


Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice

Hodnocení indikátoru Průměrná míra nezaměstnanosti 2007 Hodnocení indikátoru

Obec

Míra zaměstnanosti, 2001

Tabulka č. 3.10.9: Indikátory a jejich hodnocení

8,10 11,67 5,25 2,30 1,33 19,58 3,23 5,59 10,49 6,48 11,89 5,62 2,88 7,87 8,67 5,97

0 1 0 -2 -2 1 -1 0 1 0 1 0 -2 0 0 0

4,62 3,09 5,66 2,28 9,18 2,45 4,82 11,21 2,19 34,49 2,58 20,30 5,71 6,13 5,42 3,65 4,48 17,19 8,29 34,91 21,14 4,44 2,19 4,38 18,15 2,94

-1 -1 0 -2 0 -2 -1 1 -2 2 -2 1 0 0 0 -1 -1 1 0 2 1 -1 -2 -1 1 -2


Redukovaný index funkční velikosti 2006


Míra podnikatelské aktivity 2007


Hodnocení indikátoru Průměrná míra nezaměstnanosti 2007 Hodnocení indikátoru

Míra zaměstnanosti, 2001

Obec

DV/obyv. 2007


EKOTOXA s.r.o.

Otaslavice 63,7 1 5,13 0 7,27 0 194,1 2 11,94 1 Otinoves 66,2 2 2,68 2 6,6 -2 110,74 -2 4,01 -1 Pavlovice u Kojetína 55,0 -2 7,64 -2 7,7 1 138,34 -1 2,68 -2 Pěnčín 63,0 1 8,67 -2 6,87 -2 183,51 2 8,07 0 Pivín 65,8 2 4,95 1 7,7 1 186,18 2 7,01 0 Plumlov 64,9 1 4,42 1 7,03 -1 171,88 1 27,48 1 Prostějov 64,5 1 4,60 1 9,72 2 185,33 2 860,17 2 Prostějovičky 58,1 -2 7,05 -2 6,87 -2 213,77 2 2,8 -2 Protivanov 68,0 2 3,57 2 6,89 -2 149,43 0 16,41 1 Přemyslovice 63,4 1 6,04 -1 7,01 -1 147,66 0 12,91 1 Ptení 65,8 2 3,51 2 7,1 -1 138,94 -1 20,95 1 Rozstání 63,9 1 3,94 2 7 -1 160,8 1 6,47 0 Seloutky 62,0 0 5,98 0 7,13 -1 181,05 2 4,86 -1 Skalka 60,5 -1 3,28 2 6,6 -2 156,12 0 2,18 -2 Slatinky 60,6 -1 4,43 1 10,11 2 166,01 1 4,68 -1 Smrţice 64,5 1 4,69 1 7,87 2 166,36 1 20,66 1 Srbce 52,3 -2 6,30 -1 6,23 -2 162,5 1 0,78 -2 Stařechovice 70,5 2 4,22 1 7,35 0 154,41 0 5,83 0 Stínava 60,0 -1 6,59 -1 6,65 -2 162,16 1 1,32 -2 Tištín 57,5 -2 8,55 -2 8,01 2 105,88 -2 6,94 0 Tvorovice 59,3 -1 12,59 -2 7,33 0 210,19 2 2,65 -2 Určice 63,8 1 4,15 1 7,17 -1 155,64 0 14,03 1 Víceměřice 32,7 -2 4,17 1 6,89 -2 73,03 -2 7,09 0 Vícov 61,0 0 3,98 2 7,38 0 173,55 1 4,97 -1 Vincencov 45,2 -2 2,94 2 5,6 -2 206,9 2 0,65 -2 Vitčice 59,8 -1 7,09 -2 7,97 2 88,76 -2 1,48 -2 Vranovice-Kelčice 65,0 1 2,14 2 7,45 0 150,57 0 6,01 0 Vrbátky 66,0 2 3,93 2 7,88 2 166,36 1 20,82 1 Vrchoslavice 62,3 0 5,26 0 6,83 -2 139,26 -1 5,53 0 Vřesovice 66,8 2 4,54 1 7,59 1 157,78 0 4,75 -1 Výšovice 57,7 -2 7,44 -2 8,61 2 214,29 2 5,22 0 Zdětín 64,3 1 4,44 1 8,18 2 160,13 1 3,11 -1 Ţeleč 63,4 1 4,96 1 7,56 1 173,04 1 4,79 -1 Škály: -2 59,0 pod 7,0 a více 6,9 pod 120,0 pod 3,0 pod -1 61,0 pod 7,0 pod 7,2 pod 140,0 pod 5,0 pod 0 63,0 pod 6,0 pod 7,5 pod 160,0 pod 10,0 pod 1 65,0 pod 5,0 pod 7,8 pod 180,0 pod 30,0 pod 2 65,0 a více 4,0 pod 7,8 a více 180,0 a více 30,0 a více Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007; MPSV, GIS 0, 2005 aţ 2008 (4. měsíc); MFČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

211


EKOTOXA s.r.o.

3.10.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nejniţší míra nezaměstnanosti ve sledovaném období v SO ORP Prostějov jako celku v porovnání s ostatními SO ORP v kraji, a to především v obcích Ondratice, VranoviceKelčice, Drahany, Hrdibořice, Bousín, Otinoves, Nezamyslice,Vincencov, Niva. Průměrná daňová výtěţnost na obyvatele v celém SO ORP Prostějov v porovnání s Olomouckým krajem, nejlépe v rámci SO ORP jsou na tom obce Hradčany-Kobeřice, Slatinky, Prostějov, Ohrozim. Silná a stabilní lokální ekonomika s diverzifikovanou strukturou podnikatelských subjektů zaloţená na existenci středních a menších podniků. Relativně uzavřený trh práce. PŘÍLEŢITOSTI Vyšší míra atraktivity SO ORP pro investory ovlivněná především dobrým dopravním napojením a volnými plochami pro investory. Vyuţít spolupráce podnikatelských subjektů v rámci klástrových iniciativ.

Rozvoj inovativních přístupů v zemědělství (ekologické zemědělství, nové plodiny, agroturistika apod.). Vybudování a podpora rozvoje sítě odbytových center (sdruţení) zemědělských produktů a zajištění návaznosti na zpracovatelský průmysl. Potenciál v rozvoji cestovního ruchu.

SLABÉ STRÁNKY V rámci celého SO ORP Prostějov je mírně nadprůměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných, problémem je růst vnitřních rozdílů tohoto ukazatele v rámci SO ORP, v posledních letech jsou postiţené především obce Vincencov, Obědkovice, Krumsín, Zdětín, Slatinky a Srbce. Výrazné nerovnoměrné rozmístění pracovních míst v rámci SO ORP Prostějov. Existují extrémní rozdíly např. ve městě Prostějov pracuje 22 000 pracovníků oproti tomu druhá obec z hlediska zaměstnanců je Kostelec na Hané s pouze 1 251 zaměstnanci. Vysoké rozdíly v míře podnikatelské aktivity mezi obcemi, nejniţší míru podnikatelské aktivity je v obcích Víceměřice, Pavlovice u Kojetína a Dřevnovice. HROZBY Nízká kupní síla obyvatelstva limituje rozvoj sektoru sluţeb na celém území SO ORP s výjimkou města Prostějov a jeho zázemí. Riziko nevyuţití dotačních titulů v programovacím období 2007 aţ 2013 pro rozvojové aktivity především u menších obcí z důvodů nedostatku zdrojů pro spolufinancování rozvojových projektů. Niţší schopnost adaptace tradičních zemědělců na inovativní technologické změny v zemědělské výrobě. Celosvětová krize můţe mít negativní dopady na největšího zaměstnavatele SO ORP Oděvní podnik, a.s., který je výrazně proexportně orientován. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků můţe bránit dalšímu rozvoji firem ve venkovských oblastech, případně i příchodu nových zaměstnavatelů.

212


EKOTOXA s.r.o.

3.10.9 Problémy k řešení Klíčovým problémem SO ORP Prostějov je nevyváţený rozvoj území, hlavním rozvojovým centrem je město Prostějov, na druhou stranu jako problémová se jeví především menší obce v sousedství Vojenský újezd Březina a jihovýchodní zemědělská část území. Chybí rozvojová koncepce pro celý SO ORP, jelikoţ neexistuje mikroregion, který by alespoň z vetší častí pokryl území SO ORP Prostějov. Doporučujme zváţit jeho vytvoření, případně vytvořit asociaci mikroregionů, jejímţ cílem by byla vyváţená strategie rozvoje celého území. Nedostatečnou kapacitu pracovních míst v problémových částech regionu je moţné řešit zlepšením dopravní dostupnosti Prostějova, nicméně z dlouhodobého pohledu je nutné zaměřit se na vytváření pracovních míst i v dalších městech, jako jsou např. Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou nebo Plumlov. V těchto obcích je nutné připravit objekty a pozemky vhodné pro podnikání (především menších a středních firem) včetně navazující infrastruktury. Dále je nutné podpořit podnikatelskou aktivitu i v menších sídlech přípravou vhodných prostor především pro začínající podnikatele.

213


EKOTOXA s.r.o.

4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŢENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udrţitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů; 3. Udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udrţitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území pouţili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaţí popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce―, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udrţitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváţenosti jednotlivých pilířů bylo vyuţito 5-bodového systému, kdy kaţdý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdrţel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenţ však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v kaţdém pilíři bylo pro vyhodnocení pouţito různého počtu indikátorů. Aby bylo moţné správně posoudit vyváţenost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu pouţitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Kaţdému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly pouţity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který můţe daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro kaţdý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které můţe daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili ţádný pilíř jako důleţitější neţ další dva pilíře udrţitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosaţených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou jiţ bylo moţné pouţít pro posouzení vyváţenosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáţdit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný poţadovaný počet indikátorů, jejichţ váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Poznámka: Vlastní vyváţenost jednotlivých pilířů můţe být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, ţe u některých obcí byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyváţena získanými body v jiném pilíři. Následující tabulka nám ukazuje dosaţený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých obcích.

214


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Prostějov ORP Počet dosaţených bodů Přepočtená bodová hodnota ENV EKO SOC ENV EKO SOC Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice

5 -6 -1 -3 3 -5 11 -4 1 -4 -4

6 12 -1 -1 1 9 -7 4 4 8 2

6 -2 3 -6 -8 3 -2 -6 -1 -1 -1

2

6

3

1

2

-2

-1

-3

-4

-3

7

-5

2

6

-6

-6

7

1

-3

-9

-4

1

-4,0

-1

-2

1

0

-2

10

-8

-6

5

-6

-3

2

-11

-5

0

-3

-4

4

0

-3

5

-5

-4

15

0

-1

-9

-7

-6

13

2

0

3

-6

4

-1

-4

-2

2

-6

8

-1

-7

-7

-2

-7

-7

16

1

2

5

-4

-5

9

-4

-7

10

-2

11

1

-3

-3

-10

-5

-2

1

1

-6

10

-2

-4

1

-7

215

25,0 -30,0 -5,0 -15,0 15,0 -25,0 55,0 -20,0 5,0 -20,0 -20,0 10,0 5,0 -5,0 -15,0 10,0 -30,0 -15,0 5,0 -10,0 -10,0 -30,0 -15,0 -25,0 -20,0 -15,0 -20,0 -5,0 -30,0 0,0 20,0 -10,0 40,0 -35,0 -35,0 10,0 -25,0 -35,0 55,0 -15,0 -10,0 -30,0 -20,0

33,3 66,7 -5,6 -5,6 5,6 50,0 -38,9 22,2 22,2 44,4 11,1 33,3 11,1 -16,7 38,9 33,3 38,9 -50,0 -22,2 5,6 55,6 27,8 11,1 0,0 22,2 27,8 83,3 -50,0 72,2 16,7 -5,6 11,1 -5,6 -11,1 88,9 27,8 50,0 55,6 5,6 -55,6 5,6 55,6 5,6

42,9 -14,3 21,4 -42,9 -57,1 21,4 -14,3 -42,9 -7,1 -7,1 -7,1 21,4 -14,3 -28,6 -35,7 -42,9 7,1 -28,6 -7,1 0,0 -57,1 -42,9 -78,6 -21,4 0,0 -35,7 0,0 -50,0 14,3 -42,9 -28,6 -42,9 -50,0 -50,0 7,1 -28,6 -28,6 -14,3 -21,4 -35,7 7,1 -14,3 -50,0

Celkem 101,2 22,4 10,9 -63,4 -36,6 46,4 1,8 -40,6 20,1 17,3 -16,0 64,8 1,8 -50,2 -11,8 0,5 16,0 -93,6 -24,4 -4,4 -11,6 -45,1 -82,5 -46,4 2,2 -22,9 63,3 -105,0 56,5 -26,2 -14,1 -41,7 -15,6 -96,1 61,0 9,2 -3,6 6,3 39,1 -106,3 2,7 11,3 -64,4


EKOTOXA s.r.o.

ORP Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Přepočtový koeficient

Počet dosaţených bodů ENV EKO SOC

Přepočtená bodová hodnota ENV EKO SOC

-8

7

-3

0

-4

-4

-3

-7

-9

-4

1

-3

-4

10

0

-1

9

3

-7

12

-4

3

-6

2

8

3

-3

0

2

-3

4

4,0

2

9

-2

-6

1

3

2

-4

-3

0

3

5

5

-7

11

-3

-4

-9

-4

1

4

-1

7

-2

-3

-5

-5

-6

-5

-2

-6

-3

7

-5

-2

-1

-7

-2

6

-1

-1

-1

-4

-2

-7

-9

-2

6

0

-3

15

-3

-6

0

-5

0

6

3

-2

3

1

3

6

6

-5

7

-11

5,0

5,6

7,1

SO ORP Prostějov celkem

Celkem

-40,0 0,0 -15,0 -20,0 -20,0 -5,0 -35,0 15,0 40,0 0,0 20,0 45,0 5,0 -20,0 15,0 -35,0 -20,0 5,0 35,0 -25,0 -25,0 -15,0 -10,0 -10,0 -5,0 -10,0 -10,0 -15,0 -30,0 0,0 -10,0 15,0 -25,0

38,9 -22,2 -38,9 5,6 55,6 50,0 66,7 -33,3 16,7 11,1 22,2 -11,1 16,7 -16,7 27,8 61,1 -50,0 22,2 -11,1 -27,8 -11,1 38,9 -5,6 33,3 -5,6 -38,9 33,3 83,3 0,0 33,3 16,7 33,3 38,9

-21,4 -28,6 -64,3 -21,4 0,0 21,4 -28,6 14,3 -21,4 -21,4 14,3 -42,9 14,3 0,0 35,7 -21,4 -28,6 -7,1 -21,4 -42,9 -42,9 -35,7 -50,0 -7,1 -28,6 -64,3 0,0 -21,4 -35,7 21,4 7,1 42,9 -78,6

-22,5 -50,8 -118,2 -35,9 35,6 66,4 3,1 -4,0 35,2 -10,3 56,5 -9,0 36,0 -36,7 78,5 4,7 -98,6 20,1 2,5 -95,6 -79,0 -11,8 -65,6 16,2 -39,1 -113,2 23,3 46,9 -65,7 54,8 13,8 91,2 -64,7

-545,0

1205,6

-1464,3

-803,7

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za kaţdý pilíř mohla kaţdá obec získat body v rozmezí –100 aţ +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od –300 aţ +300 bodů.

216


EKOTOXA s.r.o.

Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři je zřetelně patrné, ţe nejlépe hodnocené obce se nacházejí v západní části území v oblasti Drahanské vrchoviny – jedná se o obce Rozstání, Niva, Protivanov, Buková, Malé Hradisko a Stínava. Nejlépe hodnocenými obcemi jsou z těchto Buková a Niva, které získaly dohromady 55 bodů. Naopak nejhůře hodnoceny jsou v rámci environmentálního pilíře obce, které se nacházejí v níţinaté střední části území – jedná se o město Prostějov a obce Mostkovice, Smrţice a jiţněji leţící Otaslavice, Nezamyslice a Mořice. Obec Otaslavice získala -40 bodů, zbylé vyjmenované obce získaly -35 bodů. Vyšší hodnocení obcí v západní části území je dáno řadou faktorů, které mají v SO ORP Prostějov spojitý charakter. Směrem do vyšších západních poloh se zlepšuje stav vodních toků a sniţuje se rizikovost útvarů podzemních vod. Zároveň roste kvalita ovzduší a imisní limity zde byly v roce 2006 dodrţeny. Naopak překročeny byly ve východní části území. Směrem z východu na západ roste také podíl ekologicky stabilnějších ploch (les, trvale travní porosty) a je zde více maloplošně chráněných území, byť je jejich výskyt celkově v rámci SO ORP nízký. Vyhodnocení sociodemografického pilíře Při hodnocení sociodemografickéhopilíře je hodnocení většiny obcí negativní, pouze 21 obcí ze 76 je hodnoceno buď neutrálně nebo kladně. Při geografické rozloţení obcí není moţno jednoznačně určit nějaký trend, lepší hodnocení mají obce ve střední části území v blízkosti města Prostějova. Nejlépe byly hodnoceny Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Dětkovice, Plumlov, Vřesovice, Slatinky, Alojzov a Zdětín, přičemţe absolutně nejlepší hodnocení získaly obce Alojzov a Zdětín (+42,9 bodů). Naopak se vzdáleností od města Prostějova je hodnocení sociodemografického pilíře obecně niţší. Klesá jednak u obcí v západní části území (Drahanská vrchovina – Rozstání, Drahany, Bousín a Malé Hradisko) a pak především v části jiţní směrem do níţiných částí území v Hornomoravském úvalu. Absolutně nejniţší hodnocení získaly obce Hruška a Ţeleč (-78,6 bodů) a Pavlovice u Kojetína a Vitčice (-64,3 bodů). Vyšší hodnocení obcí Alojzov, Zdětín, Slatinky a Vřesovice je dáno především zvýšením počtu trvale ţijících obyvatel v oblasti oproti roku 1997 a s tím souvisejícím nárůstem počtu trvale obydlených bytů a rychlostí bytové výstavby. Tyto obce se nacházejí v relativní blízkosti správního města Prostějova a stěhují se sem obyvatelé z bytů v bytových domech do vlastních rodinných domů. Zvýšení počtu obyvatel a rychlost bytové výstavby je tedy moţné povaţovat za hlavní faktor pozitivního hodnocení, ostatní indikátory (např. potenciální rekreační plochy, index stáří) mají význam niţší. Negativní hodnocení obcí Hruška, Ţeleč, Pavlovice u Kojetína, Vitčic a dalších vychází jednak z nízké atraktivity obcí v oblasti cestovního ruchu (níţinatá zemědělská oblast, malý podíl potenciálně rekreačních ploch) a jednak malé atraktivity těchto obcí pro trvalé bydlení, coţ potvrzuje dlouhodobý mírný úbytek počtu obyvatel a s tím související minimální rychlost bytové výstavby a úbytek počtu trvale obydlených bytů. K tomu lze u části obcí připočíst také stárnutí obyvatel daných obcí. Vyhodnocení ekonomického pilíře Co se týče ekonomického pilíře, je jednoznačně nejlepší hodnocení obcí v centrální části SO ORP, a to města Prostějova a obcí v jeho bezprostředním okolí (Mostkovice, Smrţice, Bedihošť, Vrbátky, Kralice na Hané a Kostelec na Hané). Nejlépe z těchto obcí je hodnocena obec Mostkovice (88,9 bodů), a dále Vrbátky a Kostelec na Hané (83,3). Tyto obce jsou dobře vybaveny technicku infrastrukturou, je zde kvalitní dostupnost veřejnou dopravou, díky blízkosti města Prostějova je zde niţší nezaměstnanost a dańová výtěţnost je nadprůměrná. Vyšší hodnocení mají také obce jiţně od Prostějova v blízkosti silnice R 46 a ţeleznice ve směru Nezamyslice – Prostějov – Olomouc, kde je zajištěna dobrá dopravní dostupnost dané části regionu. Je moţno také říci, ţe hodnocení ekonomického pilíře se sniţuje se vzdáleností od města Prostějova, a to do okrajových jiţních a západních částí území. Zcela nejhůře jsou hodnoceny obce Obědkovice (-55,6), Koválovice-Osíčany, Dřevnovice a Srbce (-50 bodů). Negativní hodnocení těchto obcí vychází především z vyšší nezaměstnanosti, respektive niţší míře zaměstnanosti. S tím souvisí také niţší daňová výtěţnost a nízká míra podnikatelské aktivity v daných obcích. Naopak rozdíly ve vybavenosti technickou infrastrukturou nejsou tak výrazné. 217


EKOTOXA s.r.o.

Celkové hodnocení obcí a pilířů Při porovnání jednotlivých obcí vychází celkově jako nejlépe hodnocené obce Mostkovice, Kostelec na Hané, Dětkovice, Plumlov, Slatinky, Zdětín a Alojzov, které všechny získaly více neţ 60 bodů. Jedná se zejména o obce, které se nacházejí v centrální části SO ORP Prostějov, relativně v blízkosti města Prostějov. Toto kladné hodnocení je dáno především vysokým hodnocením v oblasti ekonomického pilíře. Tyto obce tvoří jakési zázemí města Prostějova, kam se stěhuje část obyvatel města. Je zde dobrá vybavenost technickou infrastrukturou, coţ společně s nabídkou pracovních příleţitostí zvyšuje atraktivitu těchto obcí. Negativem můţe být horší stav ţivotního prostředí, avšak výše uvedenými výhodami v oblasti hospodářských podmínek je toto vyváţeno. Kromě centrální části SO ORP je překvapivě vysoké hodnocení také v obcích v oblasti Drahanské vrchoviny, coţ je dáno dobrou situací v oblasti environmentálního pilíře, zachovalou krajinou apod. Naopak slaběji vychází hodnocení obcí v nejjiţnější části území – konkrétně se jedná o obce Pavlovice u Kojetína, Vitčice, Obědkovice, Koválovice-Osíčany, Srbce a Mořice, které všechny získaly mínus 50 bodů a méně. U těchto obcí jsou negativně hodnoceny všechny tři pilíře, tzn., ţe stav ţivotního prostředí zde není uspokojivý (překračování imisních koncentrací, znečištění vodních útvarů, malý podíl ekologicky stabilních ploch...) a zároveň ani situace v rámci obou dalších pilířů není příznivá (vyšší nezaměstnanost, stárnutí obyvatel, nízká daňová výtěţnost nebo malá atraktivita z hlediska cestovního ruchu). Celkově vychází v rámci SO ORP Prostějov nejlépe hodnocení ekonomického pilíře, hodnocení obou zbylých pilířů je mnohem slabší. Cílem pro udrţitelný rozvoj do budoucna by proto mělo být zachování a případně zlepšení stavu v oblasti ekonomického pilře (zlepšení technické infrastruktury, podpora podnikání), řešení hlavních problémů v oblasti pilíře environmentálního (vybudování kanalizací a ČOV, zachování a rozvoj přírodních hodnot území – realizace ÚSES, maximální ochrana vyhlášených chráněných území) a zvýšení atraktivity obcí jak z hlediska trvalého bydlení, tak i rekreace (zachování dopravní obsluţnosti, vybavenost sluţbami, výstavbou cyklostezek apod.).

218


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: Ekotoxa – vlastní výpočty

219


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


220


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoj – ekonomický pilíř


221


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 4.1.4: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích


222


EKOTOXA s.r.o.

Obrázek č. 4.1.5: Celkové hodnocení obcí


223


EKOTOXA s.r.o.

Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů pouţitých pro vyhodnocení vyváţenosti pilířů

Buková

Čehovice


Čelčice

Čelechovice na Hané

Dětkovice

Dobrochov

2 2 2 1 0 0 -2 -2 1 -1 3 2 0 -2 0 1 2 -2 2 -2 1 -1 -2 -2 -1 -1 -1 0 -8

2 1 -1 -2 2 0 -2 -2 -1 -2 -5 2 2 -1 2 1 1 0 1 1 9 0 2 2 1 2 -2 -2 3

2 2 2 1 2 0 -2 1 1 2 11 -1 -1 -2 2 -1 0 -2 -1 -1 -7 -1 -1 -1 1 0 2 -2 -2

2 2 -1 -2 0 0 -2 -2 1 -2 -4 0 2 -1 2 1 -2 1 1 0 4 0 -1 0 0 -1 -2 -2 -6

1 2 0 -1 0 0 -2 -1 1 1 1 0 2 -2 2 1 2 -2 0 1 4 0 0 1 0 1 -1 -2 -1

2 2 -2 -1 1 -1 -2 -2 1 -2 -4 0 2 2 2 2 0 0 0 0 8 -1 2 0 2 0 -2 -2 -1

2 1 -1 -2 2 -1 -2 -2 1 -2 -4 2 2 2 1 -1 -2 -2 -1 1 2 0 0 1 0 2 -2 -2 -1

2 2 0 -2 2 -2 -2 0 2 0 2 1 2 2 1 -1 1 -1 1 0 6 1 0 2 0 2 0 -2 3

2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 -1 0 -1 -1 2 -2 -2 0 -2 -2 -2 1 -2 -1 1 2 2 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 2 2 2 2 2 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 1 1 -1 -3 2 -6 -3 1 2 0 1 2 2 0 1 2 2 2 2 2 0 2 0 -1 2 -2 1 -2 -2 0 2 2 0 2 0 0 2 -2 1 2 -1 -2 -1 -2 0 2 1 -1 -2 -2 0 -1 -2 0 -2 -1 1 -2 0 2 -1 -2 1 -2 0 0 0 -1 -1 2 -3 7 6 7 -9 -4 -1 -1 0 -1 0 -2 1 2 0 -1 2 0 2 1 0 -1 1 -1 2 0 0 0 1 1 0 0 0 -2 -1 0 1 -1 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -2 -2 0 -2 0 -2 -4 -5 -6 1 -4 -1

environmentální ekonomický sociodemografický

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

224

Hluchov


2 2 -2 -1 0 0 -2 -2 2 -2 -3 2 2 0 0 -2 -2 0 1 -2 -1 -1 0 1 0 -2 -2 -2 -6

Dřevnovice

Bousín

2 2 0 -2 0 0 -2 -2 2 -1 -1 0 2 -2 0 0 1 -1 -1 0 -1 0 1 2 2 0 -1 -1 3

Drţovice

Biskupice

2 2 -2 -2 0 0 -2 -2 0 -2 -6 1 2 2 2 1 2 -1 2 1 12 2 1 -1 0 0 -2 -2 -2

Drahany

Bílovice-Lutotín

Podíl poddolovaných a sesuvných území Plocha sklonité orné půdy 2 Stav povrchových a podzemních vod Kvalita ovzduší 3 Produkce komunálního odpadu Míra separace KO Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území 4 Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 5 Lesnatost ENV celkem Hustota silniční sítě Dopravní obsluţnost území - pracovní den 6 Dopravní obsluţnost území - sobota Vybavenost technickou infrastrukturou Míra zaměstnanosti v roce 2001 Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007 10 Daňová výtěţnost na obyvatele v roce 2007 Míra podnikatelské aktivity v roce 2007 Redukovaný index funkční velikosti v roce 2007 EKO celkem Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 7 Index stáří k 1. 1. 2006 Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007 Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001 8 Průměrný r. počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 2001-2007 Podíl potenciálních rekreačních ploch 9 Turisticko-rekreační funkce obcí SOC celkem 1

Doloplazy

Bedihošť

2 1 1 1 0 0 -2 0 0 2 5 0 2 0 1 -1 1 1 2 0 6 1 -2 2 1 2 1 1 6

Indikátor

Dobromilice

Alojzov

Téma

Pilíř

Obec


EKOTOXA s.r.o.

Krumsín

Laškov

Lešany

Malé Hradisko

Mořice

Mostkovice

Myslejovice

Němčice nad Hanou

Nezamyslice

environmentální ekonomický

225

Kralice na Hané

-6

-8


0

Kostelec na Hané

SOC celkem

2 2 -2 -1 0 0 -2 -2 2 -2 -3 0 2 0 0 1 1 1 -1 -2 2 -2 -2 -2 0 -1 -2 -2 11

Klopotovice

2 2 -2 -1 0 0 -2 -2 -1 -2 -6 0 2 1 2 -1 0 1 0 0 5 0 0 -1 0 -1 -2 -2

Klenovice na Hané

Hrubčice

2 2 1 2 -1 -2 -2 -1 2 0 0 0 -2 -1 -2 -2 2 2 -2 -2 -2 -2 2 1 2 2 -1 0 0 2 -2 1 -2 2 2 2 0 2 0 -2 1 10 -1 0 1 -1 2 -2 1 0 0 -1 -2 -2 -1 -2

Ivaň

Hrdibořice

Podíl poddolovaných a sesuvných území Plocha sklonité orné půdy 2 Stav povrchových a podzemních vod Kvalita ovzduší 3 Produkce komunálního odpadu Míra separace KO Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území 4 Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 5 Lesnatost ENV celkem Hustota silniční sítě Dopravní obsluţnost území - pracovní den 6 Dopravní obsluţnost území - sobota Vybavenost technickou infrastrukturou Míra zaměstnanosti v roce 2001 Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007 10 Daňová výtěţnost na obyvatele v roce 2007 Míra podnikatelské aktivity v roce 2007 Redukovaný index funkční velikosti v roce 2007 EKO celkem Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 7 Index stáří k 1. 1. 2006 Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007 Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001 8 Průměrný r. počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 2001-2007 Podíl potenciálních rekreačních ploch 9 Turisticko-rekreační funkce obcí 1

Hruška

Hradčany-Kobeřice

Téma

Indikátor

sociodemografický

Pilíř

Obec

2 2 -2 -1 1 -2 -2 -2 1 -2 -5 -1 1 -2 0 2 0 0 1 -1 0 0 0 1 0 0 -2 -2

2 2 -2 -2 1 0 -2 -2 1 -2 -4 1 2 -1 1 -1 -1 1 1 1 4 1 1 1 0 1 -2 -2

2 2 2 1 -2 0 -1 -2 2 0 -1 -1 -2 -2 -2 -2 1 1 -2 -1 -3 -4 1 2 2 2 1 2 2 2 1 2 2 1 -1 0 -1 2 -2 2 5 15 -1 2 1 0 -2 1 1 0 0 1 -2 -2 -2 -2

2 2 -1 -1 2 0 -2 -2 1 -2 -1 2 -2 -2 -1 -2 0 0 -2 -2 -9 -1 -1 1 0 -2 -2 -2

2 2 -2 -2 1 0 -2 -2 -1 -2 -6 2 2 2 2 0 1 2 1 1 13 1 2 1 1 1 -2 -2

2 2 1 1 0 -1 -2 -2 1 -2 0 1 1 -1 1 0 0 -1 2 0 3 -1 0 0 0 -1 -2 -2

2 1 1 -1 1 0 -2 0 0 2 4 1 2 -2 1 -2 -1 0 0 0 -1 1 -2 -1 0 -1 1 -2

2 2 0 -1 0 0 -2 -2 1 -2 -2 0 2 -2 0 0 -2 2 2 0 2 0 -2 1 0 -1 -2 -2

2 2 2 1 1 0 -2 0 1 1 8 0 2 -2 0 -1 2 -2 1 -1 -1 -1 -2 -2 -1 -2 0 1

2 2 -2 -1 0 0 -2 -2 -2 -2 -7 2 0 -1 0 -1 0 -1 0 -1 -2 1 -1 -2 1 -2 -2 -2

1 2 0 -2 -2 0 -2 -2 0 -2 -7 2 2 1 2 2 2 2 2 1 16 2 -2 2 0 2 -2 -1

2 0 2 1 0 0 -2 -1 1 -1 2 2 0 0 0 2 1 -2 2 0 5 0 -2 0 0 -1 -1 0

2 2 -2 -2 0 0 -2 -2 1 -2 -5 0 2 2 2 0 1 0 0 2 9 0 1 0 1 -2 -2 -2

2 2 -2 -2 2 -1 -2 -2 -2 -2 -7 2 2 2 2 -2 2 2 -1 1 10 0 1 0 0 1 -2 -2

-3

0

-5

-7

2

-6

-4

-6

-7

-7

1

-4

-4

-2

0


EKOTOXA s.r.o.

226

Ptení

Rozstání

Seloutky

Skalka

Prostějovičky

Prostějov

Plumlov

Pivín

Pěnčín


Otinoves

Otaslavice

Ondratice


Ohrozim

Přemyslovice

environmentální ekonomický sociodemografický

EKO celkem Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 7 Index stáří k 1. 1. 2006 Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007 Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001 8 Průměrný r. počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 2001-2007 9 Podíl potenciálních rekreačních ploch

2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 -1 2 2 -1 2 1 1 2 2 -1 0 -2 -1 -1 2 -2 0 -1 1 -2 2 1 -2 -1 -2 -2 -2 1 -1 -1 -2 -1 -2 1 2 0 1 0 2 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 -1 0 -1 0 0 0 0 0 -1 0 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 0 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 2 2 1 0 2 -2 0 2 1 1 1 0 2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 -1 -2 -2 11 -3 -2 -6 -4 -8 0 -3 -4 -4 -1 -7 3 0 0 1 2 -1 1 1 2 2 0 2 2 1 -1 1 2 2 1 2 -2 -1 2 2 2 2 1 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 2 0 -2 -1 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 2 2 -1 2 -2 -2 2 -1 1 2 -2 1 2 1 1 -2 2 -2 0 2 2 0 2 -2 -2 1 1 1 -2 0 -2 2 0 2 0 -2 1 -2 1 -1 2 -2 1 -1 1 0 2 2 -2 -1 2 2 1 2 2 -1 -2 -1 1 -2 1 -1 -2 0 0 1 2 -2 1 10 1 10 1 7 -4 -7 1 10 9 12 -6 -1 -1 1 0 -2 0 0 -1 0 0 2 2 -1 0 0 0 0 -2 -1 -2 -2 1 1 0 -1 0 -1 2 2 1 0 1 1 -2 0 1 1 -1 2 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 -2 1 1 0 0 0 0 -1 1 1 0 0 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -1 -2 -1 -2 -1

Protivanov

Podíl poddolovaných a sesuvných území Plocha sklonité orné půdy 2 Stav povrchových a podzemních vod Kvalita ovzduší 3 Produkce komunálního odpadu Míra separace KO Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území 4 Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 5 Lesnatost ENV celkem Hustota silniční sítě Dopravní obsluţnost území - pracovní den 6 Dopravní obsluţnost území - sobota Vybavenost technickou infrastrukturou Míra zaměstnanosti v roce 2001 Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007 10 Daňová výtěţnost na obyvatele v roce 2007 Míra podnikatelské aktivity v roce 2007 Redukovaný index funkční velikosti v roce 2007 1

Obědkovice

Indikátor

Niva

Téma

Pilíř

Obec

2 2 2 1 2 -2 -2 0 1 2 8 0 0 -2 2 2 2 -2 0 1

2 -1 0 1 1 -2 -2 -1 0 2 0 0 2 -2 2 1 -1 -1 0 1

1 1 0 1 2 -1 -2 0 0 2 4 0 2 -1 0 2 2 -1 -1 1

2 2 2 -1 2 1 -2 0 1 2 9 -1 -2 -2 0 1 2 -1 1 0

1 -1 0 -1 2 0 -2 -1 1 2 1 0 2 1 0 0 0 -1 2 -1

2 1 -1 -1 0 0 -2 -2 0 -1 -4 0 1 -1 0 -1 2 -2 0 -2

3 2 0 0 0 -1 -1 -1 1 0 -1 0 0 0

4 1 0 0 0 -1 1

-2 0 -2 -2 0 -2 1

3 1 -2 1 0 2 0

-3 1 -1 0 1 2 -1


EKOTOXA s.r.o.

Seloutky

Skalka

1 -2 -1 2 -3 -3

Rozstání

0 -2 3 -4

Ptení

-2 0

Přemyslovice

0 -2 -1 -1 -1 -2 -2 1 -2 -7 -3 -4 -9 -3

Protivanov

Prostějovičky

Prostějov

Plumlov


Otinoves

Otaslavice

Ondratice

Ohrozim

Pivín

-2 -2 -3 -5

Pěnčín

Turisticko-rekreační funkce obcí SOC celkem

Obědkovice

Niva

Indikátor


Téma

Pilíř

Obec

1 2

-1 -6

0 2

-2 0

Stav povrchových a podzemních vod Produkce komunálního odpadu Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 Lesnatost

ekonomick ý

Hustota silniční sítě Dopravní obsluţnost území - pracovní den Dopravní obsluţnost území - sobota

227

2 2 -2 -1 0 0 -2 -2 0 -2 -5 0 1 0

2 2 2 2 2 2 2 2 0 2 2 2 1 2 2 2 0 -2 1 1 -2 0 -2 -2 -2 -2 1 1 -1 -2 -2 -1 2 2 -2 0 0 0 1 2 0 0 -1 0 0 0 0 -1 -2 -2 -2 -2 1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 1 2 1 -2 -1 1 2 -2 -2 -2 -2 -1 0 -1 -2 -2 -3 -2 -2 -1 -2 -2 -3 -6 2 1 2 2 0 2 1 2 2 2 2 2 0 2 2 0 1 -1 0 -2 -2 -1 2 -1

2 2 2 2 0 0 -1 -1 2 0 0 0 -2 -2 -2 -2 1 1 -2 -2 0 -2 2 2 2 2 -1 -1

Ţeleč

Zdětín

Výšovice

Vřesovice

Vrchoslavice

Vrbátky

Vranovice-Kelčice

Vitčice

2 2 -2 -1 2 0 -2 -2 -2 -2 -5 1 -2 -2

Vincencov

2 2 1 1 0 0 -2 0 1 2 7 2 2 -1

Vícov

2 2 0 -1 2 0 -2 -2 1 -1 1 0 2 -1

Víceměřice

2 2 -2 -1 0 0 -2 -2 1 -2 -4 0 0 -2

Určice

1 2 -2 -2 0 -1 -2 -2 1 -2 -7 2 2 -1

Tvorovice

Tištín

Plocha sklonité orné půdy

ENV celkem 6

Stínava

5

Stařechovice

Podíl poddolovaných a sesuvných území

Míra separace KO 4

1 -1 1 -1 2 0 -2 0 1 2 3 1 1 -1

Indikátor

Kvalita ovzduší 3

Srbce

environmentální

2

Smrţice

1

Slatinky

Téma

Pilíř

Obec

2 2 2 2 0 -1 1 -2 0 2 0 0 -2 -2 -1 -2 1 -2 0 -2 3 -5 0 2 2 2 0 -2


EKOTOXA s.r.o.

Vrbátky

Vrchoslavice

Vřesovice

Výšovice

Zdětín

Ţeleč

Redukovaný index funkční velikosti v roce 2007 EKO celkem Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 Index stáří k 1. 1. 2006 Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007 Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001 Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 20012007 Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační funkce obcí

SOC celkem

228

Vranovice-Kelčice

Určice

0 -1 -2 0 2 -2 -2 -1 -1 0 0

0 2 1 -2 1 1 -1 -2 0 -2 1 0 7 -1 0 -2 0 -2 0 1 -1 0

0 -1 0 0 -2 -1 2 2 -2 0 -2 2 1 2 -2 -1 -2 -2 6 -1 -7 -1 0 -1 1 -2 -2 1 0 -1 0 0 -1

0 2 1 2 2 2 0 2 0 1 0 1 6 15 0 1 0 1 2 0 1 0

2 0 0 -2 -1 0 0 0 1 -1 0

0 2 1 1 0 -1 6 0 2 2 1

0 -2 -2 2 2 0 3 1 0 2 0

0 1 1 2 1 -1 6 1 1 2 0

2 1 1 1 1 -1 7 -1 -2 -1 -1

2 0 0

0 -2 -2

-1 -2 -2

0 -2 -2

-1 0 1

-1 -2 -2

0 -2 -2

0 -2 -2

0 -2 -2

2 -2 -2

2 -2 -2

-2 -1 -1

0 -1 -2

-1 -2 -2

-1 -2 -2

2 -2 -2

2 -2 -2

1 -1 2

5

-3

-4

-1

-3

-6

-6

-5

-7

-1

-4

-9

0

-3

-5

3

1

6

-2 -2 -2 11

Vitčice

Tvorovice

2 -2 -2 2 -2 0 -5 0 0 -1 0

Vincencov

Tištín

0 -1 -1 -2 1 -2 -2 -1 -2 1 -1

Vícov

Stínava

0 2 1 0 0 0 4 0 1 1 1

Víceměřice

Stařechovice

Míra podnikatelské aktivity v roce 2007

sociodemografický

Srbce

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007 10 Daňová výtěţnost na obyvatele v roce 2007

9

-1 -2 -1 -2 1 -2 -9 0 0 1 0

Slatinky Míra zaměstnanosti v roce 2001

8

2 2 -1 1 1 1 2 2 1 1 -1 1 5 11 0 1 0 0 2 0 1 0

Indikátor

Vybavenost technickou infrastrukturou

7

Smrţice

Téma

Pilíř

Obec

EKOTOXA s.r.o.


4.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příleţitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat) Cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příleţitostí a ohroţení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů v této zprávě. 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příleţitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příleţitost (P), záporný vliv – hrozba (H) nebo neutrální vliv (N) (viz následující tabulka).

Hygiena ţivotního prostředí Ochrana přírody a krajiny

Environmentální

Vodní reţim

Horninové prostředí

Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Pilíř Téma Seznam příleţitostí ze všech SWOT analýz Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů.

ENV EKO SOC P,H P N,H

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje P P napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak P P v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění P N odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodrţování zásad správné zemědělské praxe pro sníţení obsahu P N dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Budování moderní dopravní infrastruktury - zvyšování plynulosti P, H P dopravy a výstavba obchvatů měst a obcí, včetně dokončení dálnice D1, které přinese sníţení dopravy na R 46. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na P N návětrných stranách obcí pro sníţení prašnosti v ovzduší i hluku. Vyuţívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění P P, N domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace starých ekologických zátěţí, identifikace a odstranění černých P P skládek (zamezení opětovnému vzniku). Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, nájemní smlouvy o P P péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Moţnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŢP, P P MZe, MMR a SFŢP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Vyuţití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k P P zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

229

P P P

N

P

N N

P P P P

EKOTOXA s.r.o.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení

Sociodemografický

Hospodářské podmínky

Ekonomický

ZPF a PUPFL

Pilíř Téma


Seznam příleţitostí ze všech SWOT analýz Ochrana kvalitního půdního fondu, ekologizace zemědělství. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Realizace biokoridorů v obcí, zejména v těch, kde je nízká (podprůměrná nebo nulová) lesnatost (viztabulka Lesnatost dle obcí ) Podpora zalesnění v obcích s nízkou nebo nulovou lesnatostí, zakládáním remízků, biocenter Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě. Zkvalitnění ţelezniční přepravy modernizací a elektrizací celostátních tratě č. 300, a elektrizací tratě č. 301. Poloha území SO ORP Prostějov na větvi VI.B TEMMK a výhledové trase vysokorychlostní tratě VR1. Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, budování obchvatů a přeloţek, sníţení intenzity dopravy ve městech a obcích, sniţování znečištění ovzduší a hluku. Moţnost vyuţití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čističek odpadních vod v obcích bez příslušné infrastruktury. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV (např. území obcí nad Plumlovskou přehradou). Sdruţování obcí do MAS (místních akčních skupin) a společné předávání projektů. Podpora vyuţívání ekologických způsobů vytápění. Vyšší míra atraktivity SO ORP pro investory ovlivněná především dobrým dopravním napojením a volnými plochami pro investory. Rozvoj inovativních přístupů v zemědělství (ekologické zemědělství, nové plodiny, agroturistika apod.). Vybudování a podpora rozvoje sítě odbytových center (sdruţení) zemědělských produktů a zajištění návaznosti na zpracovatelský průmysl. Potenciál v rozvoji cestovního ruchu. Dobudování domovů pro seniory a dalších ubytovacích zařízení pro seniory a osoby s Alzheimerovou chorobou. Zlepšení věkové struktury obyvatelstva příchodem nových obyvatel a zvýšenou porodností v posledních letech. Zlepšením informovanosti občanů o sociálních sluţbách povede k lepšímu vyuţití sociálních sluţeb. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí. Vyuţít finanční prostředky ze strukturálních fondů EU na startování sociálních sluţeb a zvýšit dotace do sociálního sektoru. Vyuţití neobydlených domů a bytů v obcích k rekreačním účelům. Vyuţívání státních programů podpory rozvoje bydlení. Pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu. Územní a technická příprava nových lokalit pro rozvoj bydlení. Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí 230

ENV EKO SOC P P N P N N P P, H N P

N

N

N P

P P

N P

P

P

P

P,H

P

P

N

P

N

H

P

N

P P

P P

P N

P

P

P

N

P

P

P H

P P

P P

P

P

P

P

P

P

P, H N

P P

P P

N

P

P

N

N

P

N

P

P

N

P

P

N, H N N, H

P P P

P P P

N, H P

N N

P P

EKOTOXA s.r.o.

Rekreace

Pilíř Téma


Seznam příleţitostí ze všech SWOT analýz pro trvalé bydlení. Výhodné podmínky pro moţnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov. Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line + adrenalinové sporty) a agroturistiky. Postupné zlepšení stavu památek a historických objektů, nabídka stále nových aktivit spojených s jejich vyuţíváním. Vyuţití kulturních a sportovních tradic regionu a sportovní infrastruktury k rozvoji cestovního ruchu. Prohloubení spolupráce jednotlivých obcí regionu a koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu. Vyuţití modernizovaného koupaliště v Prostějově-Krasicích pro rozšíření sportovní infrastruktury ve městě. Komunikace a kooperace mezi klíčovými subjekty v oblasti cestovního ruchu (soukromého i veřejného sektoru) v regionu. Další budování a rozvoj cyklotras a cyklostezek.

ENV EKO SOC N

P

P

N

P

P

N

P

P

N

P

P

N

N

P

N

P

P

N

P

P

N

P

P

P

N

P

Pozn.: ENV – environmentální pilíř, EKO – ekonomický pilíř, SOC – sociodemografický pilíř V některých případech nebylo moţno jednoznačně určit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příleţitost .

3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příleţitostech a ohroţeních – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a kaţdý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1).

231


EKOTOXA s.r.o.

5

ZÁVĚR

Byla zpracována poţadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území jeho silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichţ některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých―. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpoţděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (sesuvy a poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů) není v podstatě moţné. Pro hodnocení byla pouţita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. Je logické, ţe informace v kaţdém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Současně občas vzniká i problém s územním uspořádáním jednotlivých obcí (případně jejich částí) v rámci správních obvodů ORP kraje, coţ klade zvýšené nároky na správné a odpovídající vyhodnocení indikátorů. Navrţené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaţí popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce―, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udrţitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Pouţití metodiky indikátorů navíc umoţňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je moţno diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, ţe se jedná o první vyhodnocení RURÚ a je moţno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech jiţ zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navrţených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. sesuvné a poddolované území v zastavěném nebo potenciálně zastavitelném území). Je zcela pochopitelné, ţe zpracovatel RURÚ pouţil vlastní vytvořenou metodiku (kdyţ nebyla k dispozici metodika oficiální) k naplnění strohých ustanovení vyhlášky č. 500/2006 Sb., (např. je moţno tvůrčím způsobem vyhodnotit jiţ vypracované SWOT analýzy ze strategických materiálů vypracovaných pro řešené území za poslední dobu) a naplnit tak ustanovení zmíněné vyhlášky. Je zde zároveň předpoklad, ţe na základě zkušeností z RURÚ zpracovanými různými zpracovateli a metodami vytvoří MMR (nebo pod vedením MMR) konkrétnější metodiku pro řešení ÚAP-RURÚ. Tento materiál nemůţe nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať uţ na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůţe nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. Předloţený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaţí se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udrţitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování, včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichţ sledování a řešení je v zájmu udrţitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

232

EKOTOXA s.r.o.


5.2 SOUHRN Z TÉMAT Horninové prostředí a geologie Převáţnou část území SO ORP Prostějov náleţí z geomorfologického hlediska k celku Hornomoravský úval, který se táhne v širokém pásu podél řeky Moravy. K němu náleţí východní a střední část zájmového území, jeţ spadají do geomorfologického podcelku Prostějovská pahorkatina. Menší západní část území náleţí k celku Zábřeţská vrchovina a to k její východní části Bouzovská vrchovina. Do jihozápadní části území zasahuje také výběţek Drahanské vrchoviny, konkrétně jejího podcelku Konická vrchovina. Pouze okrajově zde na jihu zasahuje Vyškovská brána (podcelek Ivanovická brána a Litenčická pahorkatina (podcelek Bučovická pahorkatina). Nachází se zde několik výhradních loţisek nerostných surovin a to zejména stavebního kamene, cihlářské suroviny, vápence a štěrkopísků. Pro ochranu části těchto výhradních loţisek nerostných surovin byla vymezena chráněná loţisková území, u řady dalších loţisek však vymezena nejsou. Dále je zde vymezen jeden prognózní zdroj nerostných surovin pro těţbu droby, a to na území obcí Přemyslovice a okrajově také Hluchova. Pro ochranu tohoto prognózního zdroje o rozloze 30 ha je také vymezeno chráněné loţiskové území. Pro potřeby těţby nerostných surovin je vymezeno pět dobývacích prostorů, které jsou vesměs těţené. Těţeny jsou štěrkopísky v Ondraticích a Ţeleči, droba v Brodku u Prostějova a Rozstání a cihlářská surovina v Prostějově a Drţovicích. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Prostějov nejsou evidována ţádná sesuvná území. Poddolovaných území je evidováno více. Poddolované území plošně většího rozsahu (8,8 ha) se nachází pouze na hranicích území obcí Slatinky a Čechy pod Kosířem mimo zastavěnou zónu. Dále je zde evidováno několik menších poddolovaných území (bodových). Jedná se nejvíce o propadliny malého rozsahu. Význam těchto území je velmi nízký a nepředstavují omezení pro rozvoj obcí. Vodní reţim Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů―. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) z hlediska ekologického stavu/potenciálu a chemického stavu. Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů―. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou jednotlivé útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nerizikový) z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Hodnocené útvary podzemních a povrchových vod jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území SO ORP je jako „rizikový― klasifikováno 8 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Hruška, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vitčice a Vrchoslavice – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 53 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (u více neţ poloviny obcí SO ORP jde o 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Jako „nerizikový― je klasifikováno na území SO ORP 21 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bousín, Malé Hradisko, Niva a Protivanov – 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 22 % délky povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Bousín, Drahany, Malé Hradisko, Niva, Otinoves a Protivanov - 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako „nejistý―. Na území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový― 13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce obce Hrdibořice a Vrbátky 50 %, Olšany u Prostějova 48 % a Biskupice 43 %) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (téměř u třetiny obcí 100 %). Na 233

EKOTOXA s.r.o.


území SO ORP je 87 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako „nerizikový― z hlediska kvantitativního (u více neţ poloviny obcí 100 %) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (přibliţně u třetiny obcí 100 %). Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový― a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však můţe být horší, protoţe mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „nejistý― z důvodu nedostatku primárních dat (71 % ekologický stav/potenciál a 25 % chemický stav). Místně nejsou na sledovaném území plněny cíle environmentální kvality podzemních vod. Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s vyuţitím navrţených indikátorů, je přijatelný na území obcí Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Myslejovice, Niva, Otinoves, Prostějovičky, Protivanov a Rozstání, částečně přijatelný je na území obcí Alojzov, Krumsín, Laškov, Plumlov, Slatinky, Stínava, Vícov a Vincencov. Naopak nepřijatelný stav je na území obcí Brodek u Prostějova, Čehovice, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice, Koválovice-Osíčany, Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pivín, Skalka a Ţeleč, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čelčice, Drţovice, Dřevnovice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Prostějov, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky a Vrchoslavice. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění cílů environmentální kvality povrchových a podzemních vod. Na území SO ORP je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Kvartér řeky Moravy, která zasahuje do SO ORP u jeho východní hranice a konkrétně se týká území 5 obcí (Hrdibořice, Biskupice, Klopotovice, Olšany u Prostějova a Vrbátky). Na území SO ORP Prostějov není nutné prioritně řešit problematiku velkého mnoţství sklonitých orných pozemků. Přesto by bylo vhodné při probíhajících pozemkových úpravách (především v obcích Pěnčín, Přemyslovice, Otaslavice, Seloutky, Slatinky a Hluchov) zaměřit se na identifikaci těchto pozemků a eliminovat jejich nepříznivý vliv na vodní reţim realizací vhodných opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního reţimu v krajině. Na území SO ORP Prostějov zasahují záplavové území Q100 dvou vodních toků – Brodečky a Hloučely. Celkem je záplavovým územím Q100 zasaţeno 438,7 ha území SO ORP Prostějov. Záplavové území Q100 Brodečky zasahuje území devíti obcí celkovou plochou 339,4 ha. Nejvíce záplavové území Q100 Brodečky zasahuje území obce Viceměřice a to plochou 103,0 ha. Záplavové území Q100 Hloučely zasahuje území pěti obcí celkovou plochou 99,3 ha. Nejvíce záplavové území Q100 Hloučely zasahuje území obce Prostějov a to plochou 63,2 ha. V těchto územích (záplavové území Q100) by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V jiţ zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území. Hygiena ţivotního prostředí Aktuální imisní situace na území SO ORP je výslednicí působení emisí z dopravy (R46), stacionárních energetických a průmyslových zdrojů emisí a malých zdrojů emisí včetně vytápění domácností, sezonně a místně i zemědělských provozů. Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené z větší vzdálenosti (z Ostravsko-Karvinska, Třinecka i z Polska ). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněţ aktuální meteorologické podmínky. Na území SO ORP není plněn navrţený cílový stav indikátorů (nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace). Jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší je vyhlášena více neţ polovina území SO ORP. Největším problémem ochrany ovzduší na území SO ORP Prostějov jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. K překročení hodnot 24h imisního limitu PM10 došlo v roce 2006 na 57 % území SO ORP. Roční imisní limit pro PM10 byl překročen na 2 % území SO 234

EKOTOXA s.r.o.


ORP (Drţovice a Prostějov). Plošně nejrozsáhlejší překročení ročního imisního limitu pro PM10 (100 % území obce) bylo zaznamenáno na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čehovice, Čelčice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drţovice, Dřevnovice, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Obědkovice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Skalka, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, dále bylo překročení imisního limitu zaznamenáno na území obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Kostelec na Hané, Laškov, Lešany, Mostkovice, Otaslavice, Pěnčín, Prostějov, Seloutky, Slatinky, Stařechovice, Určice, Vranovice-Kelčice a Ţeleč. Dílčím problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Na 9 % území SO ORP došlo k překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Plošně nejvyšší rozsah překročení imisního limitu pro BaP byl zaznamenán na území obcí Prostějov (31 % území), Drţovice (43 %), Bedihošť, Brodek u Prostějova, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Klenovice na Hané, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Mostkovice, Olšany u Prostějova, Otaslavice, Pivín, Plumlov, Smrţice, Určice, Víceměřice a okrajově také na území obcí Bílovice-Lutotín, Čehovice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Obědkovice, Olšany u Prostějova, Ondratice, Rozstání, Určice, Vrbátky. Specifickým problémem jsou plošně zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu. Na 96 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Na 100 % území SO ORP došlo k překročení cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu však nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen, ani cílový imisní limit pro arsen a kadmium vyhlášené na ochranu zdraví. Na 4 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace. Největší plošný rozsah překročení byl zaznamenán na území obcí Dobrochov (49%), Drţovice (41%), Brodek u Prostějova (38%), Olšany u Prostějova, VranoviceKelčice, Prostějov, Ţeleč a okrajově také na území obcí Dětkovice, Hradčany-Kobeřice, Ondratice, Otaslavice, Smrţice a Určice. Z hlediska plošného rozsahu překročení imisních limitů (především PM10 a BaP) patří území SO ORP Prostějov ke krajskému průměru, v porovnání s obcemi v rámci celé České republiky je však značná část obcí, zvláště ve východní části SO ORP, hodnocena spíše negativně. Podle dostupných strategických hlukových map silnic lze odvodit, ţe obyvatelé ţijící v bezprostřední blízkosti R46 a v blízkosti dalších významných komunikací v intravilánu Prostějova mohou být ovlivněni zátěţí zdraví škodlivým hlukem. Vyšší pravděpodobnost negativního působení emisí látek znečišťujících ovzduší a hluku je zvláště za zhoršených rozptylových podmínek a v době dopravních špiček předpokládána na území obcí Prostějov (R46, II/150, vnitřní okruh centra, Kostelecká, Plumlovská, Brněnská, Olomoucká, Svatoplukova, Čechovice, Ţešov, Vrahovice), obce na R46: Olšany u Prostějova, Drţovice, Vranovice-Kelčice, Dobrochov, Brodek u Prostějova a nejspíše také Mostkovice (II/150, II/377), Kostelec na Hané (II/366) a Bedihošť (II/367). Zásadní význam pro zlepšení podmínek v řadě lokalit na území SO ORP má dálnice D1, po jejímţ dokončení by mělo dojít k odvedení tranzitní dopravy z R46 a sníţení emisní a hlukové zátěţe v Prostějově a obcích v bezprostřední blízkosti R46. Dále by bylo vhodné odvedení tranzitní dopravy z centra města Prostějov změnou trasování silnice II/150, provedení vnějšího obchvatu města. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje definují plochy a koridory nadmístního významu pro obchvaty a přeloţky silnic na území obcí Kostelec na Hané, Smrţice, Ohrozim, Vícov, Protivanov, Malé Hradisko, Bedihošť, Kralice na Hané, Hrubčice, Čelčice a Klenovice na Hané.  Většina území ve střední a východní části SO ORP spadá do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloţí (radonové riziko). Střední kategorie radonového indexu z geologického podloţí se vyskytuje spíše v západní a jihozápadní části území SO ORP na území obcí Alojzov, Bílovice-Lutotín, 235

EKOTOXA s.r.o.


Bousín, Buková, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Drahany, Hluchov, Krumsín, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Niva, Ohrozim, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Plumlov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Slatinky, Stařechovice, Vincencov, Vícov či Zdětín. Vysoká kategorie radonového indexu nebyla na území SO ORP lokalizována. Podle územně analytických podkladů jsou na většině území SO ORP vyhlášena ochranná pásma stavby pro letecký provoz, vzletové a přistávací dráhy a vzletového a přibliţovacího prostoru. V blízkosti významného letiště nebo v prodlouţení osy vzletové a přistávací dráhy letiště můţe být pozorován negativní vliv leteckého provozu na hygienu ţivotního prostředí (hluková zátěţ). Na území SO ORP Prostějov však nejsou lokalizovány letecké stavby s intenzivním leteckým provozem. V roce 2006 tvořil největší podíl (50 %) stavební a demoliční odpad a dále komunální odpad (22 %), přičemţ největší podíl z něj tvořil směsný komunální odpad. Významnější podíl měl ještě odpad ze zemědělství, zahradnictví, myslivosti a rybářství (8 %). Ostatní odpady měly méně významný podíl. Produkce odpadu v rámci jednotlivých skupin odpadů v průběhu let kolísá, avšak obecně tvoří stavební a komunální odpad dlouhodobě nejvyšší podíl z celkového mnoţství. Největší mnoţství odpadů v rámci evidovaných SO ORP je produkováno ve městě Prostějov, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně niţší. Ve většině obcí jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější mnoţství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Evidence odpadů často nepostihne veškeré odpady, které jsou pak neevidovány. Můţe se jednat především o černé skládky, spalování odpadků, špatné zařazení odpadu apod. Např. se dá předpokládat, ţe vyseparované mnoţství kovů můţe být ve skutečnosti vyšší, často však není zajišťováno obcemi, nýbrţ jinými organizacemi (např. školy, hasiči apod.). K tomu je nutno přihlédnout při interpretaci výše uvedených údajů. Zjištěná hodnota průměrné produkce komunálního odpadu v SO ORP Prostějov byla v roce 2007 293,1 kg/os.rok. Znamená to, ţe produkce komunálního odpadu je významně niţší, neţ je průměr ČR. Zároveň úroveň produkce KO splňuje (s výjimkou obcí Hrdibořice, Mostkovice a Vícov) poţadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibliţně 15,5 %, je tedy o něco vyšší neţ na většině území ČR, avšak je niţší neţ je poţadavek vycházející ze Strategie udrţitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového vyuţití odpadu) 50 %. Produkce odpadu a míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí. Nejvyšší míry separace (mimo obcí Čehovice a Lešany) je dosaţeno u obcí Dobrochov, Klenovice na Hané, Hradčany-Kobeřice, Kralice na Hané, Rozstání a Seloutky (všude přes 20 %). Ochrana přírody a krajiny Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Prostějov jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,9% z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je v severozápadní polovině SO ORP, jihovýchodní polovina má chráněných území poměrně málo. Největší plochu zaujímá sice přírodní park Velký Kosíř, ten však nefiguruje ve výpočtech, neboť se nejedná o zvláště chráněné území. Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch má obec Vítčice (21%) a to díky PR Vítčický les, která se celá rozkládá na ploše této obce. Další obcí v pořadí je obec Hrdibořice, kde 10,5% území obce zaujímá EVL Hrdibořické rybníky, která je zároveň také Národní přírodní památkou stejného názvu. Další obce mají sice nízký podíl zvláště chráněných území ve srovnání s ČR, ovšem z pohledu prostějovského SO ORP patří mezi hodnotné. Jsou jimi obce Vranovice-Kelčice (7,3%), Vincencov (6,2%), Stařechovice (5,6%), Slatinky (5,2%), Otaslavice (4,8%), Otinoves (4,2%) a Ondratice (3,6%). V dalších 15 obcích se ZCHÚ vyskytují, i kdyţ jen malou plochou – Bílovice-Lutotín, Buková, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Drahany, Kostelec na Hané, Krumsín, Laškov, Malé Hradisko, Niva, Ohrozim, Plumlov, Protivanov, Určice a Vícov.

236

EKOTOXA s.r.o.


V řešeném SO ORP existuje 50 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje ţádné. Jsou jimi všechny obce ORP, které nebyly výše v textu jmenovány. Z hlediska hodnocení ekologické stability SO ORP jako celek spadá do území ekologicky nestabilního (hodnota KES = 0,30). Jedná se o nadprůměrně vyuţívané území s jasným porušením přírodních struktur. Nejvyšší ekologickou stabilitu (hodnota indikátoru 1) má obec Buková. Její KES=3,23, jedná se tudíţ o území ekologicky stabilní. Následují obce s hodnotou indikátoru 0 – Alojzov, Dětkovice, Laškov, Malé Hradisko, Niva, Protivanov, Ptení, Rozstání, Slatinky a Stínava. Tyto obce mají území ekologicky mírně stabilní. Všechny ostatní obce mají území ekologicky nestabilní (hodnota indikátoru -2). V rámci ORP mají vůbec nejniţší ekologickou stabilitu 2 obce – Hrubčice a Olšany u Prostějova (obě KES = 0,03). Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond správního obvodu ORP Prostějov je díky příznivým přírodním podmínkám charakteristický vysokým podílem zemědělské i orné půdy. Významný je i podíl půd v I. a II. třídě ochrany (63,9 %). Tyto půdy se vyskytují na většině území vyjma západního výběţku SO ORP, kde je podíl těchto půd výrazně niţší. Největší podíl těchto půd (více neţ 90 %) je v obcích Vrchoslavice, Hrubčice, Hradčany – Kobeřice, Lešany, Vřesovice, Vrbátky, Srbce, Tvorovice a Brodek u Prostějova. Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 aţ 2008 vyplývá, ţe úbytek zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 činil 618 ha, tj. 1,4 %. Nejvyšší úbytek v rámci SO ORP byl zaznamenán v obcích Vincenov (13,1 %), Mořice (10,1 %), Vrchoslavice (10 %), Otaslavice (6,9 %), Ţeleč (6,7 %), Nezamyslice (5,7 %) a Tištín (5,3 %). Zábory byly spojeny zejména s nárustem ostatních ploch. Lesnatost SO ORP Prostějov je 15,2 % , coţ je značně méně (více neţ polovina) neţ lesnatost Olomouckého kraje (34,8 %) a lesnatost ČR (33,6 %). Lesy jsou soustředěné spíše na severu a severozápadě území, ve středu území je jeden větší lesní komplex (Seloutky, Alojzov). Zbytek území je velmi málo lesnatý, je způsobeno hlavně polohou této části ORP (oblast Hané – kde jsou kvalitní zemědělské půdy). Nejlesnatějšími obcemi, tedy obce s největším podílem lesa jsou obec Buková (69,8 %), dále obec Alojzov (66,8 %) a obec Ptení (59,5 %). Obce s nulovým podílem lesa jsou obce Doloplazy, Dřevnovice Koválovice-Osíčany, Mořice, Nezamyslice, celkem 28 obcí má menší podíl lesa neţ 1 % . Většina lesů v SO ORP Prostějov je zařazena do kategorie lesů hospodářských (98,1%), do kategorie lesů ochranných patří 0,1 % lesů a do kategorie lesů zvláštního určení je zařazeno 1,8% lesů. Nejvíce lesů zařazených do kategorie LO je v obci Přemyslovice 0,1 % V SO ORP Prostějov jsou však obce, ve kterých převaţují lesy zařazené kategorie LZU, například v obci Obědkovice, je 85,3 %. Lesů zařazených do kategorie LZU, dále pak v obci Skalka a v obci Čechy pod Kosířem je 58,7 % lesů zařazených do této kategorie. Větší podíl lesů zařazených do této kategorie je také v obci Kralice na Hané (18,4%). Dopravní a technická infrastruktura Pro hodnocení úrovně silniční sítě na území jednotlivých SO ORP jsou hlavními ukazateli její hustota, parametry dopravních cest, napojení silniční sítě na regionální, případně celostátní dopravní trasy, zajišťující dostupnost okolních měst a příslušných krajských úřadů. Délka silniční sítě činí celkem 566,6 km, z toho stávající úsek dálnice činí 2,8%, silnice I. třídy činí 10,9 % , silnice II. třídy 23,4 % a více neţ 60 % (62,9%) tvoří silnice III. třídy. Hustota silniční sítě na území ORP činí 0,96 km/km2 coţ znamená, ţe je poměrně vysoko nad průměrnou hustotou silniční sítě v ČR, která dosahuje 0,7 km/km2 i nad hustotou silniční sítě OK (0,67 km/km2). Správním územím SO ORP Prostějov probíhá jiţním okrajem pouze krátký úsek dálnice D1. Pro Napojení území na D1 a sousední regiony, dostupnost sídla ORP Prostějov a krajského města Olomouc zajišťuje rychlostní komunikace R46 a navazující síť silnic II. třídy. Dopravní obsluţnost území je tak zajišťována převáţně silnicemi II. třídy a III. třídy. Hlavními nedostatky jsou nevyhovující technické parametry, špatná kvalita vozovek a značné mnoţství dopravních závad. K hlavním nedostatkům patří dlouhodobě zanedbaná údrţba silnic v předcházejícím období. 237

EKOTOXA s.r.o.


Náprava situace bude finančně mimořádně náročná. Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intenzity dopravy jiţ v současném období vysoké. Zejména v průtazích městem Prostějov, ale i v dalších obcích je doprava spojena s řadou negativních dopadů. Trend ve vývoji intenzity dopravy je trvale rostoucí. Hustota ţelezniční sítě na území SO ORP Prostějov činí cca 0,10 km/ km2 (10 km/100 km2) a je mírně pod úrovní hustoty Olomouckého kraje, jeţ činí cca 0,14 km/km2 (14 km/100km2), i pod celorepublikovým průměrem (12,2km/100km2). Na území SO ORP Prostějov je ţelezniční doprava přímo dostupná pro 13 z 76 hodnocených obcí, coţ představuje pouze cca 17% obcí. Jak vyplývá z tabulky v příloze, celkový počet ţelezničních stanic a zastávek na území ORP činí 16. Pro příslušné obce a jejich části je tak zajištěna relativně dobrá dostupnost ORP Prostějov ţelezniční dopravou. Územím SO ORP Prostějov prochází jedna celostátní trať (č. 300), jeţ je součástí nadřazeného kolejového systému, jejíţ technický stav a parametry jsou nevyhovující. Dále územím prochází tři celostátní tratě, jeţ jsou rovněţ zastaralé a neodpovídají současným poţadavkům na kvalitu přepravy. Optimalizace a elektrizace se předpokládá pouze u celostátních tratí č. 300 a elektrizace u celostátní trati č. 301 (Nezamyslice – Prostějov – Olomouc). Dopravní obsluţnost obcí VLD (veřejnou linkovou dopravou – autobus i vlak) je ovlivněna dostupností veřejné dopravy v jednotlivých obcích. Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do Prostějova a z Prostějova ve všedních dnech a v sobotu a to pro vybrané časové intervaly. Jak vyplývá z tabulky v příloze, je počet spojů do Prostějova v ranních hodinách ve všedních dnech uspokojivý, moţnosti návratu z Prostějova do obcí jsou ve vybraných intervalech omezené. Dopravní obsluţnost v sobotu je převáţně nevyhovující. Na území SO ORP Prostějov je dobře rozvinutá technická infrastruktura s dostatečným zásobováním elektrickou energií a s napojením téměř všech obcí na veřejné vodovody. Velké rezervy má SO v systému odkanalizování a čištění odpadních vod. Plynofikace je dokončena ve všech obcích, území se dotkne dobudování dílčích přípojek v několika lokalitách. Území SO ORP Prostějov je vybaveno potřebnou strukturou informačních a komunikačních technologií. Pro vyuţívání alternativních zdrojů elektrické energie má SO potenciál zejména v oblasti větrné energie na Drahanské vrchovině, sluneční energie v jiţní a jihovýchodní části SO a biomasy. Sociodemografické podmínky SO ORP Prostějov je s 98 631 obyvateli nejlidnatějším SO ORP olomouckého kraje. Aţ do roku 1981 docházelo na území SO ORP Prostějov k velmi rychlému růstu počtu obyvatel, především v polovině 70. let (hmcp dosáhla v tomto období aţ k 15‰), coţ odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé ČR. Celkový přírůstek tak byl ovlivněn především přirozenými přírůstky, které zůstávaly kladné aţ do roku 1982, nicméně od roku 1982 počet obyvatel klesal, přirozené přírůstky byly výrazně záporné. Migrační salda jsou naproti tomu kladná od roku 1993, přirozené úbytky obyvatelstva však nejsou schopna pokrýt. Správní obec Prostějov počtem svých obyvatel (45 675) dalece převyšuje všechny ostatní obce SO ORP. Nejlidnatějšími obcemi SO ORP (po Prostějově) jsou Němčice nad Hanou, Plumlov a Kostelec na Hané, které mají jediné více neţ 2000 obyvatel. Nejmenší je pak obec Srbce s 80 obyvateli. Prostějov je SO ORP s nejstarším obyvatelstvem v kraji. Na jedno dítě zde připadá 1,12 osoby nad 64 let. V SO ORP je 14,76% dětí, 69,43% obyvatel v produktivním a 15,81% obyvatel v poproduktivním věku. Nejvyšší index stáří je v obcích Stínava a Vincencov, kde značně převyšuje hodnotu 2. V SO ORP Prostějov má 42,02% obyvatel středoškolské vzdělání bez maturity, 24,92% středoškolské vzdělání s maturitou, 22,89% základní nebo nedokončené vzdělání a 10,27% vysokoškolské vzdělání (v Prostějově 13,8%). Prostějov je významné centrum vzdělávání v SO ORP. V SO ORP Prostějov má 67 % obcí mateřskou školu. Ve městě Prostějov je 10 mateřských škol, přičemţ 4 MŠ mají jedno odloučené pracoviště, 3 MŠ mají kaţdá dvě odloučená pracoviště a 1 MŠ má tři odloučená pracoviště v témţe městě. Ve 41 % obcí je škola základní, ve 22 % obcí jsou úplné (devítileté) základní školy. Ve městě Prostějov je několik speciálních škol. Ve městě Prostějov, Němčicích nad Hanou a Plumlově je základní umělecká škola, přičemţ ZUŠ Vladimíra Ambrose Prostějov má 4 odloučená pracoviště ve městě Prostějov, a dále v obcích Ptení, Otaslavice, Určice, Vrbátky a Olšany u Prostějova. V SO ORP Prostějov jsou 3 gymnázia a 11 středních škol. V Prostějově se nachází jedna nemocnice – Středomoravská nemocniční a.s. odštěpný závod Nemocnice Prostějov, která zajišťuje zdravotní péči lůţkovou i ambulantní pro obyvatele Prostějovska, avšak v některých oblastech je její působení nadregionální (např. implantace trvalých kardiostimulátorů, radioterapie, dialyzační léčba). 238

EKOTOXA s.r.o.


Kapacita nemocnice je 482 lůţek akutní péče, 24 lůţek pro léčebné rehabilitace a 72 lůţek v léčebně pro dlouhodobě nemocné. Lékařská péče pro dospělé je dostupná ve 32 obcích, pro děti a dorost je lékařská péče dostupná ve 21 obcích. Ve městě Prostějov jsou Jesličky Prostějov a dětský domov (ZŠ a Dětský domov Prostějov) disponující 48 místy, který slouţí pro děti a mládeţ převáţně se zdravotním postiţením. Dětský domov se nachází také v Plumlově a jeho kapacita je 30 míst. V SO ORP Prostějov se nachází domov pro seniory ve městě Prostějov a v obcích Kostelec na Hané, Plumlov a Víceměřice. Kapacita pro potřebu ORP není dostatečná. Dům s pečovatelskou sluţbou se nachází ve městě Prostějov a v obcích Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Mostkovice, Němčice nad Hanou a Nezamyslice. Ve městě Prostějov se nachází domov se zvláštním reţimem, ale pouze pro ţeny. Zařízení tohoto typu pro muţe v SO ORP Prostějov chybí. Kapacita DPS a domova se zvláštním reţimem je nedostatečná. Terénní ošetřovatelská a pečovatelská sluţba je poskytována na celém území SO ORP Prostějov, ale občané v obcích vzdálenějších od center terénní sluţby si musejí doplácet cenu za kilometry dopravy, čímţ se sluţba prodraţuje a pro některé občany se stává nedostupnou. Občanská sdruţení „Pomocná ruka― a „Podané ruce― poskytují terénní sluţby osobní asistence pro osoby zdravotně postiţené a seniory. Ve městě Prostějov jsou 2 Dobrovolnická centra, jedná se o centrum ADRA a Jika, která poskytují seniorům a zdravotně postiţeným sluţby, které jim usnadňují a zpříjemňují pobyt v sociálních a zdravotnických zařízeních a pomáhají zabraňovat jejich pocitům osamění a izolovanosti od okolního světa. Problém se začleňováním romské komunity uvádějí obce Dřevnovice, Čechy pod Kosířem a Dětkovice. V obcích a městech SO ORP Prostějov jsou pořádány různé společenské, kulturní či sportovní akce, zájem obyvatel o veřejné dění v obcích či aktivní zapojení do pořádání těchto akcí je dle dotazníkového průzkumu průměrný. S nedostatkem volnočasových aktivit se potýkají obce Bedihošť, Brodek u Prostějova, Dětkovice, Drahany, Otaslavice, Pivín, Protivanov a Vincencov. Bydlení V roce 2001 bylo na území SO ORP Prostějov evidováno celkem 23 577 domů, z toho jich bylo trvale obydleno 85,0 %. Podíl rodinných domů z trvale obydlených domů byl více neţ devadesátiprocentní – 91,1 %, pouze u Prostějova byl výrazněji niţší (74,9 %). V regionu tedy lze jednoznačně pozorovat převahu individuální výstavby, čemuţ odpovídá i celkový charakter zástavby v jednotlivých obcích. V SO ORP bylo dále evidováno cca 15 % neobydlených domů, coţ je pod průměrem ČR (17,2 %). Nejvíce neobydlených domů se nachází v obcích Vincencov (43,6 %), Bousín (41,9 %), Malé Hradisko (35,6 %) a Stínava (33,8 %). Naopak nejméně jich nalezneme v Prostějově (7,5 %), Brodku u Prostějova (9,3 %), Bedihošti (9,7 %) a v Obědkovicích (9,9 %). Většina domů určených pro bydlení má v regionu maximálně dvě nadzemní podlaţí (93,4 %). Výškovou zástavbu najdeme zejména v Prostějově, kde je celkem 364 domů (tj. 6,8 %) s více neţ 5 nadzemními podlaţími. Jedná se především o panelové domy. Domy s více neţ 5 nadzemními podlaţími se nacházejí také v obcích Doloplazy, Němčice nad Hanou, Kostelec na Hané, Kralice na Hané a Plumlov. Podíl domů postavených před a v průběhu druhé světové války je třetinový, coţ klade jiţ v současné době nároky na novou výstavbu. Nejintenzivnější výstavba v minulosti probíhala v regionu během osmdesátých letech, v 90. letech zde však došlo, stejně jako i v jiných částech ČR, k útlumu výstavby. Průměrné stáří domů v regionu je 46,0 let. Nejstarší domovní fond je v obcích Stínava (56,7 let), Čelechovice na Hané (56,2), Bousín (54,4), Tištín (53,6) a Hradčany-Kobeřice (53,3), naopak nejmladší v obcích Dobrochov (35,7 let), Hluchov (36,1), Výšovice (36,7), Protivanov (37,1) a Brodek u Prostějova (37,5). K roku 2001 činil počet bytů v regionu 41 362, coţ je přibliţně o 4 % více neţ v roce 1991. 87,3 % z těchto bytů bylo trvale obydleno. Nejmenší podíl trvale obydlených bytů měly obce Bousín, Malé Hradisko, Stínava a Vincencov (u všech méně neţ 70 %). Naopak největší podíl trvale obydlených bytů byl v obcích Bedihošť, Brodek u Prostějova, Prostějov a Smrţice – ve všech je podíl trvale obydlených bytů přes 90 %. Přibliţně čtvrtina z celkového počtu neobydlených bytů slouţí k rekreaci. V některých obcích je tento podíl velmi výrazný – jedná se o obce Malé Hradisko, Skalka, Srbce, Stínava, Vincencov, Vitčice a Zdětín. Největší podíl těchto bytů je v obci Vincencov. Největší část bytů v SO ORP Prostějov je v osobním vlastnictví obyvatel (tj. ve vlastním rodinném domě nebo v bytovém domě). Pouze menší část je nájemních a zbylá část bytů druţstevních. Největší mnoţství nájemních a druţstevních bytů se nachází v Prostějově.

239

EKOTOXA s.r.o.


Průměrný počet osob na jeden byt byl k roku 2001 2,83. Nejniţší hodnotu lze pozorovat v obci Otinoves (2,49 osob na byt). Stav bytového fondu je moţno charakterizovat celou řadou dalších ukazatelů, jako je například technické vybavení, obytná plocha apod. K roku 2001 byl v SO ORP Prostějov zaveden zemní plyn do 84 % bytů, coţ je podstatně více (o 20 %) neţ činil v daném období celorepublikový průměr. Některé obce nebyly plynofikovány vůbec – Prostějovičky a Vincencov; v jiných obcích byla vybavena plynem méně neţ polovina bytů – Krumsín, Myslejovice, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Srbce a Tvorovice. Naprostá většina domácností je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento stav přes 97,6 %. Pouze v obcích Dobromilice, Drţovice, Hradčany-Kobeřice, Lešany, Pavlovice u Kojetína, Srbce a Vincencov bylo napojení na vodovod niţší neţ 90 %. Připojení na kanalizační síť je niţší – v roce 2001 bylo napojeno 61 % bytů. Největší počet bytů napojených na kanalizaci je ve městě Prostějov (95 %). Naopak v některých obcích kanalizace nebyla zavedena vůbec – jedná se o obce Bousín, Drahany, Hluchov, Lešany, Niva, Otinoves, Pěnčín, Prostějovičky a Zdětín. Rychlost bytové výstavby je velice dobrým ukazatelem prosperity a růstu ţivotní úrovně dané oblasti. Se zlepšující se hospodářskou situací roste i poptávka po novém bydlení a zvyšuje se proto rychlost výstavby. Nejvyšší rychlost bytové výstavby je v obcích v okolí města Prostějov, v obcích vzdálenějších je rychlost výstavby významně niţší - konkrétně nejvyšších hodnot bylo dosaţeno v období 2001-2007 v obcích Alojzov, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Ohrozim, Pivín, Seloutky, Skalka, Slatinky, Mostkovice, Vícov, Vincencov, Vřesovice, Výšovice a Zdětín (všude nad 5 bytů na 1000 ob/rok). Nejmenší rychlost byla naopak v obcích Biskupice, Dobromilice, Obědkovice, Rozstání, Koválovice-Osíčany, Malé Hradisko, Mořice, Němčice nad Hanou, Vitčice a Ţeleč. Z hlediska zrušených bytů je významný údaj za město Prostějov, kdy bylo zrušeno celkem 223 bytů. Počet trvale obydlených bytů v SO ORP Prostějov byl mezi lety 1991–2001 prakticky nezměněn. Za období 1991–2001 přibylo 325 nově obydlených bytů, coţ představuje nárůst o 1 %. K vyššímu úbytku (přes 10 %) došlo pouze v obci Vitčice. K největšímu procentuálnímu nárůstu došlo v obcích BíloviceLutotín, Brodek u Prostějova, Čelčice, Hradčany-Kobeřice, Klopotovice, Stařechovice a Vřesovice (všude přes 10 %).

Rekreace SO ORP Prostějov se rozkládá mezi Drahanskou vrchovinou na západě a Hornomoravským úvalem na severovýchodě. Málo dotčené přírodní prostředí v regionu nabízí téměř ideální podmínky především pro letní turistiku. Zvlněný, ale ne příliš členitý terén Drahanské vrchoviny láká i zájemce o aktivní dovolenou (hl. pěší turistiku, cykloturistiku atd.). Pro rekreaci a rozvoj cestovního ruchu je vhodná zejména západní část regionu, stejně jako města Plumlov a Prostějov. Naopak jihovýchodní část regionu má z pohledu cestovního ruchu nízký potenciál. Zatímco západní část regionu se zvlněnou Drahanskou vrchovinou láká zájemce o aktivní dovolenou (cykloturistika, pěší turistika, agroturistika, atd.), Prostějov se svými kulturními památkami láká příznivce poznávací turistiky a městského cestovního ruchu. V oblasti se nachází mnoho chráněných území a přírodních zajímavostí, z nichţ k nejvýznamnějším patří Vitčický les, Blátka, Čechy pod Kosířem, Hrdibořické rybníky, Státní lom a Růţičkův lom. Velmi významný je přírodní park Velký Kosíř a také zámecký park v Čechách pod Kosířem. Jsou to také dvě ze zastávek okruhu naučné stezky Velký Kosíř (Čechy pod Kosířem, vrchol Kosíře, Čelechovice na Hané, Čechy pod Kosířem). Podmínky pro zimní turistiku nejsou příliš příznivé. Nachází se zde pouze jeden lyţařský areál (Malé Hradisko). Běţkaři mohou vyuţít trati v Drahanské vrchovině. V letním období se jako ideální moţnosti rozvoje cestovního ruchu v regionu jeví cykloturistika a v poslední době také agroturistika. Co se týče doprovodných a doplňkových sluţeb cestovního ruchu (wellness sluţby, sluţby vázané na sportovní aktivity, atd.) je nejlépe vybaveno město Prostějov, ostatní obce v této infrastruktuře, stejně jako v nabídce alternativních atrakcí pro turisty v případě špatného počasí, zaostávají. Převáţná většina z 331 nemovitých kulturních památek v regionu má lokální význam. Nejvíce jich nalezneme v Prostějově (86). Jednou z nejvýznamnějších nemovitých kulturních památek na území SO ORP Prostějov je zámek ve Čechách pod Kosířem, který je proslulý především pobytem významného českého malíře Josefa Mánese. Mezi významné nemovité kulturní památky regionu dále patří: Hasičské muzeum (Čechy pod Kosířem), Zámek (Plumlov), Kostel Povýšení sv. Kříţe (Prostějov), Muzeum 240

EKOTOXA s.r.o.


Prostějovska (Prostějov), Národní dům (Prostějov), Palírna u Zeleného stromu (Prostějov) a Kostel Povýšení svatého Kříţe (Stínava). Obec Skalka je významným lázeňským centrem regionu. Lázně jsou známé svými alkalicko-sirnatými prameny, které napomáhají při léčbě pohybového ústrojí, chorob revmatického charakteru a také koţních chorob. Hospodářské podmínky V porovnání s ostatními SO ORP kraje dosahuje Prostějov nadprůměrné daňové výtěţnosti na obyvatele, především díky obcím Slatinky a Hradčany-Kobeřice. Míra nezaměstnanosti je zde nejniţší v kraji, avšak podíl dlouhodobě nezaměstnaných je spíše průměrný. Nezaměstnaností je nejvíce postiţena obec Dobromilice. Na druhou stranu je zde relativně nízký počet uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo. Pracovní místa pak chybí zejména v malých obcích. Pokud jde o míru zaměstnanosti, ta zcela odpovídá průměru kraje jako celku. Míra ekonomické aktivity je však podprůměrná. Nejniţší je v obcích Víceměřice a Vincencov. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností je moţné většinu populace SO ORP Prostějov, stejně jako celého Olomouckého kraje, zařadit do oblasti průmyslu a stavebnictví. V této oblasti pracuje v SO ORP Prostějov více neţ 53% obyvatel. Nejprůmyslovějšími obcemi jsou Tvorovice, Pavlovice u Kojetína a Protivanov. V obcích Bousín, Myslejovice a Prostějovičky je stále třetina obyvatel zaměstnaná v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu. Největším zaměstnavatelem SO ORP Prostějov je OP Prostějov, který zaměstnává více neţ 4000 osob (k datu zpracování, rok 2007). Dalšími významnými zaměstnavateli SO ORP jsou DT Výhybkárna a strojírna, a.s., Eastern Sugar Česká Republika, a.s., FTL - First Transport Lines, a.s., Gala, a.s., Hanácké ţelezárny a pérovny, a.s., Helar, s.r.o., Javořice, a.s., Makovec, a.s., Město Prostějov, Mubea - HZP, s.r.o. a Toray Textiles Central Europe, s.r.o. Kaţdý z těchto podniků má alespoň 250 zaměstnanců. V SO ORP Prostějov dále mezi roky 2004 a 2007 připadalo průměrně 171 podnikatelů fyzických osob na 1000 obyvatel. Nejvíce – 222 - podnikatelů připadá na 1000 obyv. obce Mostkovice. Nejvýznamnější obec v systému zaměstnanosti celého SO ORP je jednoznačně správní město Prostějov.

241


EKOTOXA s.r.o.

5.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Prostějov je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Příklady GIS vrstev pouţitých v problémovém výkrese SO ORP Prostějov: skládka stará zátěţ území nebo kontaminovaná plocha silnice 1. a 2. třídy navrhované komunikace ţeleznice ÚSES chráněné loţiskové území poddolované území sesuvné území záplavové území Q100 Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími problémy (závadami, omezeními apod.), které vyplývají z rozboru udrţitelného rozvoje území. ty jsou uvedeny v následujícím textu.

5.3.1

Urbanistické a hygienické závady v území, ohroţení v území

Níţe je uveden přehled hlavních problémů a závad vyplývajících z rozboru udrţitelného rozvoje území. 5.3.1.1

Překračování imisních limitů Na části území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (57% území 24h a 2% roční limit), ozonu (96 % území) a BaP (9 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) a na 4% imisní limit pro NO x stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Plošně nejrozsáhlejší překročení ročního imisního limitu pro PM10 (100 % území obce) bylo zaznamenáno na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čehovice, Čelčice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drţovice, Dřevnovice, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Obědkovice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Skalka, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, dále bylo překročení imisního limitu zaznamenáno na území obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Kostelec na Hané, Laškov, Lešany, Mostkovice, Otaslavice, Pěnčín, Prostějov, Seloutky, Slatinky, Stařechovice, Určice, Vranovice-Kelčice, Ţeleč a okrajově také na území obcí Ohrozim a Ondratice. Pro sníţení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zváţit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování nebo přeloţek komunikací, logistických center a aktivit indukujících další dopravu. 242

EKOTOXA s.r.o.


Obce jsou všechny napojeny na plynovodní přípojku. Do budoucna rozvoj plynofikace dalších lokálních částí obcí, které bude moţno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Modernizovat a rozšiřovat rozvody CZT a zdroje vytápění.

5.3.1.2

Hluková a emisní zátěţ z dopravy Území v bezprostřední blízkosti významných liniových zdrojů jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Na základě předpokladu lineární závislosti hlukové a imisní zátěţe k intenzitě dopravy a podle dostupných strategických hlukových map byly vytipovány lokality, kde lze za nepříznivých rozptylových podmínek a v době dopravních špiček očekávat negativní působení emisí a hluku z dopravy na kvalitu ţivota obyvatel. Jedná o Prostějov (R46, II/150, vnitřní okruh centra, Kostelecká, Plumlovská, Brněnská, Olomoucká, Svatoplukova, Čechovice, Ţešov, Vrahovice), obce na R46: Olšany u Prostějova, Drţovice, Vranovice-Kelčice, Dobrochov, Brodek u Prostějova a Mostkovice (II/150, II/377), Kostelec na Hané (II/366) a Bedihošť (II/367). (je nutno upozornit, ţe k problematice hodnocení dopravy na emisní a hlukovou zátěţ obyvatel nejsou k dispozici potřebná data). Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem sníţení imisní zátěţe obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (odvedení dopravy z centra města Prostějov změnou trasování silnice II/150, vnější obchvat města, dokončení dálnice D1, a sníţení dopravní zátěţe na R46. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje definují plochy a koridory nadmístního významu pro obchvaty a přeloţky silnic na území obcí Kostelec na Hané, Smrţice, Ohrozim, Vícov, Protivanov, Malé Hradisko, Bedihošť, Kralice na Hané, Hrubčice, Čelčice, Klenovice na Hané. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z provozu stávající dopravní infrastruktury na území Prostějova - R46, II/150, vnitřní okruh centra, Kostelecká, Plumlovská, Brněnská, Olomoucká, Svatoplukova, Čechovice, Ţešov, Vrahovice, na území obcí na R46: Olšany u Prostějova, Drţovice, Vranovice-Kelčice, Dobrochov, Brodek u Prostějova a Mostkovice (II/150, II/377), Kostelec na Hané (II/366) a Bedihošť (II/367): Pro zvýšení plynulosti setrvávající dopravy, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy, instalovat moderní dopravní signalizaci, nahradit klasické křiţovatky křiţovatkami okruţními (kruhovými objezdy) a mimoúrovňovými.

5.3.1.3

Radonové riziko Vysoká kategorie radonového indexu nebyla na území SO ORP lokalizována.

5.3.1.4

Stav vodních útvarů a vypouštění odpadních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový― (8 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 53 % délky útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Místně nejsou na sledovaném území plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 47 % z hlediska chemického stavu). Nepřijatelný stav podzemních a povrchových vod je na území obcí Brodek u Prostějova, Čehovice, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Koběřice, KováloviceOsíčany, Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pivín, Skalka a Ţeleč, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čelčice, Drţovice, Dřevnovice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou,

243

EKOTOXA s.r.o.


Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Prostějov, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky a Vrchoslavice. V řadě obcí SO ORP Prostějov je nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV především v obcích do 1000 obyvatel. Schválený vyhovující kanalizační systém v rámci SO ORP Prostějov v současnosti 36 obcí. Napojení kanalizace na vlastní ČOV či na ČOV v jiné obci existuje v SO v 29 obcích. Vydané stavební povolení na kanalizaci a ČOV má v současnosti v rámci SO 11 obcí. Řada obcí bez kanalizace má zpracovanou projektovou dokumentaci na kanalizaci či napojení na ČOV nebo na vlastní výstavbu ČOV. Překáţkou pro úspěšné odkanalizování obcí, případně dostavbu kanalizace či napojení na ČOV je ve většině případů nedostatek financí. V oblastech, kde doposud chybí, je nutno řešit vybudováním a modernizací infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. V rámci ÚP vymezit koridory a plochy pro nové čistírny odpadních vod a vymezit koridory pro vedení kanalizace.

5.3.1.5

Staré ekologické zátěţe V území jsou evidovány (dle MŢP) staré ekologické zátěţe v obcích Alojzov, Biskupice, Buková, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobromilice, Drahany, Hrubčice, Klenovice na Hané, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Olšany u Prostějova, Otaslavice, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Ptení, Slatinky, Stařechovice, Tištín, Určice, Vřesovice a Ţeleč. Za ekologickou zátěţ je moţno povaţovat i některé další lokality, které nemusí být v databázi MŢP uvedeny (např. staré skládky, bývalé průmyslové objekty, menšího významu také černé skládky) a měly by být v rámci zpracování ÚPD dále identifikovány. V rámci zpracování ÚPD je nutná identifikace a prověření aktuálnosti starých ekologických zátěţí, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.

5.3.1.6

Problematika nakládání s odpady Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibliţně 15,5 %, je tedy o něco vyšší neţ na většině území ČR, avšak je niţší neţ je poţadavek vycházející ze Strategie udrţitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového vyuţití odpadu) 50 %. Vysoké mnoţství odpadu (a bioodpadu) je ukládáno na skládky. Je proto vhodné zajistit skládkovací kapacity, kapacity pro sběr, třídění a recyklaci odpadu a vymezit odpovídající plochy pro tato zařízení.

5.3.1.7

Zásobování pitnou vodou Připojení na skupinový vodovod chybí v obcích Laškov (předpoklad připojení na vodovod v roce 2010), Krumsín (předpoklad připojování na vodovod od roku 2007), Prostějovičky, Vincencov (předpoklad připojení na vodovod není ani výhledově), Koválovice-Osičany (předpoklad připojení na vodovod v roce 2010) a Srbce. Pro chybějící vodovodní řády vymezit v rámci ÚP koridory zajišťující napojení těchto obcí na zdroje pitné vody.

244

EKOTOXA s.r.o.

5.3.2


Hlavní potenciální střety záměrů v území s územními limity Těţba nerostných surovin – nachází se zde několik loţisek nerosných surovin (v obcích Brodek u Prostějova, Hradčany-Kobeřice, Čelechovice na Hané, Slatinky, Drţovice, Klenovice na Hané, Olšany u Prostějova, Ondratice, Ţeleč, Prostějov, Přemyslovice, Rozstání a Vrbátky) pro těţbu stavebního kamene, cihlářské suroviny, štěrkopísku a vápence. Při těţbě můţe docházet k negativním vlivů na ŢP, proto je nutné tyto vlivy jiţ na úrovni ÚP minimalizovat (tj. zamezit střetům s ÚSES, ZCHÚ, lokalitami Natura 2000 a nadměrnému záboru ZPF).

o Větrné elektrárny vs. krajina - na Drahanské vrchovině v okolí obcí Otinoves, Drahany a Niva je v plánu výstavba větrného parku. Je nutno zajistit, aby nedošlo k narušení krajinného rázu. Zajištění odborného posudku, případně uskutečnění referenda.

5.3.3

Omezení pro rozvoj území a ohroţení v území

Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako moţné ohroţení v území především ve vztahu k jeho dalšímu moţnému vyuţití, např. ohroţení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí a jejich význam. Poddolovaná území – Poddolované území plošně většího rozsahu (8,8 ha) se nachází pouze na hranicích území obcí Slatiny a Čechy pod Kosířem mimo zastavěnou zónu. Dále je zde evidováno několik menších poddolovaných území (bodových), avšak význam těchto území je velmi nízký a nepředstavují omezení pro rozvoj obcí. Nacházejí se na území obcí Čechy pod Kosířem, Drahany, Mostkovice, Otinoves, Ptení, Seloutky, Slatinky a Smrţice V rámci ÚP lokalizovat. Sesuvná území – Na území SO ORP Prostějov nejsou evidována ţádná sesuvná území. Orná půda se sklonitostí min. 7 stupňů – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Vyšší mnoţství těchto pozemků se vyskytuje v obcích Pěnčín (27,8 ha), Přemyslovice (22,0 ha), Otaslavice (20,3 ha), Seloutky (19,4 ha), Slatinky (16,2 ha) a Hluchov (15,1 ha). V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrţ ...). Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – vyšší mnoţství takovýchto pozemků se vyskytuje v obcích Pěnčín (27,8 ha), Přemyslovice (22,0 ha), Otaslavice (20,3 ha), Seloutky (19,4 ha), Slatinky (16,2 ha) a Hluchov (15,1 ha).V rámci zpracování ÚP je nutno respektovat tato území především jako limit pro výstavbu objektů pro bydlení a průmysl a určit odpovídající vyuţití (zemědělství apod.). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, coţ by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níţe po toku). Nízká ekologická stabilita území - Z hlediska hodnocení KES SO ORP jako celek spadá do území ekologicky nestabilního (hodnota KES = 0,30). Většina obcí je z tohoto pohledu hodnoceno velmi nízko (velký podíl orné půdy, zastavěných pozemků apod.). Záměry je proto v maximální moţné míře směřovat mimo ekologicky stabilní plochy zajistit ochranu VKP, ÚSES apod.

245


EKOTOXA s.r.o.

Dopravní závady a hlavní záměry v území

5.3.4

Silniční síť

5.3.4.1

Z hlediska dopravních závad jsou významnějšími závadami průtahy silnic vyšších kategorií centry obcí. Tyto průtahy způsobují emisní a hlukové znečištění, narušují plynulost dopravy a jsou problémem také z hlediska bezpečnosti. Intenzita dopravy na silnice II. třídy II/150 v Prostějově je vyšší neţ 22tis.voz./24hod. Vysoké hodnoty byly zjištěny v rozpětí 7 – 10tis.voz./24hod. byly naměřeny také na silnicích II/366, II/367 a II/433. Obdobně jako nárůst intenzity dopravy v extravilánu roste i dopravní zatíţení uvnitř měst. Řada problémů je řešitelná výstavbou obchvatů. V rámci ZÚR OlK, dotazníkového šetření a z Koncepce rozvoje silniční sítě v OlK vyplývá řada záměrů, jeţ by měla být v budoucnu realizována: Obec

Silnice

Prostějov

- II/150 a III/37762

Prostějov

- II/366

Prostějov

- III/44934

Prostějov

- II/150

Ohrozim Ptení Vícov

- II/150 - III/37349 - II/150

Popis - okruţní křiţovatka u Domamyslic - přeloţka silnice, severní obchvat, úsek od III/44934 po silnici II/366 s cílem omezení tranzitu přes centrum - okruţní křiţovatka, ulice Olomoucká a Sladkovského (MK) - přeloţka, jiţní obchvat s cílem omezení tranzitu přes centrum - obchvat obce - přeloţka komunikace - obchvat obce

Dalšími stavbami, které byly v rámci ZÚR OlK zařazené mezi VPS na území SO ORP Prostějov: Označení stavby D23 D24 D31 D33 D34 D45 D47

Popis veřejně prospěšné stavby

D028

- Úprava polohy koridoru stavby II/150, Prostějov, JZ obchvat - II/367, Klenovice n. H. – Čelčice, přeloţka

- Čechovice, Bedihošť - Hrubčice, Kralice n.H. - Prostějov - Smrţice, Čelechovice - Slatinky, Slatinice - Kostelec na Hané - Hruška, Němčice nad H. Víceměřice, Nezamyslice, Dřevnovice - Prostějov, Drţovice na Moravě, Smrţovice - Mostkovice, Domamyslice, Krasice, Prostějov - Čelčice, Klenovice, Obědkovice

D038 D039 D040

- II/150 obchvat Ohrozim - II/150 Protivanov – Malé Hradisko, obchvat - II/150 Vícov, obchvat

- Ohrozim - Protivanov, Malé Hradisko - Vícov, Ptení, Stínava

D012 D027

- II/367 Bedihošť, přeloţka - II/434 Kralice n. H.- Hrubčice, přeloţka - Prostějov severo-západní obchvat - II/449 Smrţice, přeloţka - II/449 Slatinky – Slatinice, přeloţka - II/366 Kostelec na Hané, přeloţka - Modernizace ţelezniční tratě 300 v parametrech koridorové tratě - Prostějov, severní obchvat (přeloţka II/366)

Dotčená katastrální území obcí

V rámci územního plánování a zpracování ÚPD obcí bude dále nezbytné upřesnit způsoby řešení o hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné kříţení komunikací apod.), o v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací.¨

246

EKOTOXA s.r.o.

5.3.4.2


Ţelezniční síť Technický stav ţelezniční sítě je zanedbaný (omezené rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Součástí Zásad územního rozvoje OK jsou následující rozvojové záměry: o Modernizace tratě č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním včetně elektrifikace. o Elektrizace tratě č. 275 Prostějov – Kostelec na Hané – Olomouc. V rámci ÚP obcí respektovat ţelezniční síť tratí č. 300 a ostatními celostátními ţelezničními tratěmi (č. 271, 275 a 301) a územně hájit návrh na modernizaci trati č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním a územní rezervu pro výstavbu vysokorychlostní tratě (VR1).

5.3.5 5.3.5.1

Další problémy k řešení v oblasti ekonomického a sociodemografického pilíře Obyvatelstvo a sociální sluţby Vysoký pokles počtu obyvatel v obcích Bousín (-19,74%) a Mořice (-14,67%). Velmi špatná věková struktura obyvatelstva, niţší podíl dětské sloţky populace a naopak vysoký podíl obyvatel starších 65 let, především v obcích Vincencov, Stínava, Víceměřice, Otinoves a Malé Hradisko. Dlouhá čekací doba na umístění do domovů pro seniory, domova se zvláštním reţimem a DPS v SO ORP Prostějov. Chybí denní stacionář pro seniory a duševně nemocné, především s Alzheimerovou chorobou a dům s chráněným bydlením v SO ORP Prostějov. Dobudování domovů pro seniory a dalších ubytovacích zařízení pro seniory a osoby s Alzheimerovou chorobou. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí.

V rámci sociodemografického pilíře se doporučuje pro územní plán realizovat následující aktivity. Dobudovat Domovy pro seniory a další rezidenční zařízení (hospic, DPS) pro seniory v SO ORP Prostějov (obce Bousín, Čechy pod Kosířem, Protivanov, Klenovice na Hané a Olšany u Prostějova). Výstavba domu s chráněným bydlením, domova se zvláštním reţimem a denního stacionáře pro seniory a duševně nemocné osoby ve městě Prostějov či jiné obci v SO ORP Prostějov. Výstavba centra terénní pečovatelské sluţby v blízkosti obcí Bousín, Protivanov a Dřevnovice.

247

EKOTOXA s.r.o.

5.3.5.2


Bydlení Vysoký úbytek trvale obydlených bytů (přes 10 %) v obci Vitčice. Nízká rychlost bytové výstavby v obcích Biskupice, Dobromilice, Koválovice-Osíčany, Malé Hradisko, Mořice, Němčice nad Hanou, Obědkovice, Rozstání a Ţeleč.

V rámci zpracování tématu bylo provedeno dotazníkové šetření, ze kterého u jednotlivých obcí vyplynula k řešení následující problematika v oblasti domovního a bytového fondu: nedostatečný počet ploch pro novou výstavbu rodinných či bytových domů – obce Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Drahany, Čehovice, Hrubčice, Koválovice-Osíčany, Lešany, Mostkovice, Němčice nad Hanou, Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pěnčín, Skalka, Stínava, Vícov, Vincencov zavedení inţenýrských sítí pro zcela novou výstavbu domů pro bydlení – obce Alojzov, Bousín, Brodek u Prostějova, Buková, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Drahany, Dřevnovice, Hrubčice, Klenovice na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Lešany, Mostkovice, Němčice nad Hanou, Niva, Obědkovice, Ondratice, Pěnčín, Protivanov, Ptení, Rozstání, Slatinky, Skalka, Vícov, Vrbátky, Vrchoslavice, Zdětín vysoký podíl trvale neobydlených domů/bytů – obce Dětkovice, Pěnčín, Skalka, Slatinky, Vrchoslavice nízké napojení domů/bytů na veřejnou kanalizaci – obce Bousín, Čelechovice na Hané, Drahany, Klenovice na Hané, Krumsín, Lešany, Malé Hradisko, Niva, Ohrozim, Ondratice, Otinoves, Pěnčín, Plumlov, Prostějovičky, Ptení, Rozstání, Skalka, Stařechovice, Stínava, Vícov, Zdětín

5.3.5.3

Rekreace

Z hlediska cestovního ruchuje v SO ORP Prostějov problémem nedostatečná základní materiální vybavenost regionu turistickou infrastrukturou (zejména pro zimní sezónu), nedostatečná kvalita doprovodných a doplňkových sluţeb cestovního ruchu, nedostatek alternativních atrakcí pro turisty v případě špatného počasí a málo vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci téměř u dvou třetin obcí v SO ORP Prostějov (65,8 %). Pro zlepšení stávajícího stavu je vhodné: Vymezení vhodných ploch pro nové ubytovací a stravovací kapacity Vybudování nových sportovně-rekreačních objektů a areálů, popř. rozšíření stávajících Výstavba, rekonstrukce a modernizace hřišť či tělocvičen Nabídka nových sluţeb a rozšíření infrastruktury cestovního ruchu Výstavba nových cyklostezek a cyklotras, úpravy stávajících cyklotras, značení nových cyklostezek a cyklotras v regionu Budování a značení nových naučných stezek v regionu Instalace nových informačních tabulí v jednotlivých obcích regionu Z dotazníkového šetření, které bylo provedeno při zpracování díla, vyplynuly záměry v oblasti rekreace a cestovního ruchu a které by mohly mít průmět do územního plánu:

248

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 5.3.1: Záměry z dotazníkových šetření v obcích SO ORP Prostějov v oblasti rekreace a cestovního ruchu Obec Záměry Alojzov rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba kulturního domu a sportoviště, výstavba veřejného dětského koutku s houpačkami a skluzavkami Bousín výstavba turistické ubytovny v Repechách Brodek u vybudování penzionu, dobudování sportoviště a volnočasového zařízení, vybudování Prostějova koupaliště Buková rekonstrukce objektu bývalé moštárny a jeho přestavba na novou turistickou ubytovnu Čehovice výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba sportoviště a kulturního domu Čechy pod výstavba víceúčelové budovy pro tělovýchovu, kulturu a sport, rekonstrukce zámku a Kosířem parku Čelechovice výstavba ubytovacího zařízení, vybudování cyklostezky na Hané Dětkovice rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba cyklostezky Drahany výstavba kulturního domu Dřevnovice rekonstrukce sportovních ploch areálu zdraví Ivaň výstavba kulturního zařízení Klenovice výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba sportcentra a fitcentra na Hané Koválovice- výstavba cyklostezky, rekonstrukce areálu a koupaliště v Osíčanech, vybudování Osíčany dětského hřiště a parku Kralice na výstavba cyklostezky, dětského hřiště a fitcentra (jako součást kulturního zařízení) Hané Krumsín rekonstrukce části Obecního úřadu a jeho přestavba na ubytovací zařízení, rekonstrukce fary a její přestavba na ubytovací zařízení, rozvoj agroturistiky s vazbou na chov koní v areálu bývalého zemědělského druţstva Lešany výstavba ubytovacího zařízení, výstavba cyklostezky (směr Ohrozim) Malé rekonstrukce objektu klubovny na hřišti a jeho přestavba na turistickou ubytovnu, Hradisko rekonstrukce zařízení lyţařského vleku, instalace umělého zasněţování Mostkovice oprava letního kina Němčice nad vybudování koupaliště, výstavba cyklostezky, rekonstrukce stávajících a výstavba Hanou nových dětských hřišť Obědkovice výstavba stravovacího a kulturního zařízení, cyklostezka (napojení na cyklostezku v Klenovicích na Hané), vybudování dětského hřiště Ondratice výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit Otaslavice výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit, výstavba sportoviště s bazénem Pěnčín výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit Plumlov výstavba ubytovacího zařízení v areálu zámku, rekonstrukce fary a její přestavba na ubytovací zařízení, rekonstrukce Penzionu ve Mlýně a jeho rozšíření o prostory občerstvovacího a sportovního zařízení, výstavba ubytovacího a stravovacího zařízení u Plumlovské přehrady, vybudování golfového hřiště Protivanov úprava venkovního prostoru ZŠ, rekonstrukce budovy sokolovny, výstavba penzionu pro celosezónní turistiku Ptení výstavba sportoviště za ZŠ Ptení, výstavba cyklostezky Rozstání výstavba lyţařského vleku Skalka rozšíření ubytovacích kapacit, rekonstrukce koupaliště a dětského hřiště Slatinky výstavba ubytovacích a stravovacích kapacit, vybudování cyklostezky Stařechovice výstavba víceúčelového zařízení a sportoviště, výstavba dětského hřiště Vincencov úprava dětského hřiště Vrbátky výstavba ubytovacích kapacit a volnočasového zařízení (sportovně společenský areál), výstavba cyklostezky, výstavba sportovní haly a fitcentra Vrchoslavice výstavba volnočasového zařízení, výstavba cyklostezky, výstavba dětského hřiště Zdětín rozšíření sportovišť

249

EKOTOXA s.r.o.

5.3.6


Úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Prostějov

Níţe jsou uvedeny hlavní výstupy a doporučení pro zpracování územních plánů obcí, která se netýkají pouze jednotlivých obcí, nýbrţ celého území SO ORP Prostějov. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné vyuţívání. Přispívat k prevenci a sniţování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. V regionu vytipovat a vymezit vhodnou plochu (plochy) pro umístění zařízení pro kompostování biomasy (a případně i bioplynové stanice) s ohledem na hygienické poţadavky. (nutno řešit s ohledem na ostatní obce). Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. Vzhledem k nízkému podílu lesních pozemků u většiny obcí zajistit v nich při plánování záměrů jejich ochranu. V lesních porostech zvyšovat podíl listnatých dřevin, neboť smrkové porosty jsou více ohroţované větrem, hmyzem, poškozením imisemi a hnilobou Při tvorbě územně plánovací dokumentace minimalizovat zábory ZPF a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Vyuţívat ploch, které jsou jiţ vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěţovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáţe. Napomoci bytové výstavbě rozšířením a vymezením nových ploch pro bytovou výstavbu, zavedení inţenýrských sítí, zajištění technické vybavenosti obcí. Budování nových cyklistických stezek, vymezení nových ploch pro ubytovací a stravovací zařízení. Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační a volnočasové objekty či areály, popř. rozšíření stávajících

250

EKOTOXA s.r.o.

6


POUŢITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Horninové prostředí a geologie www.geoportal.cenia.cz www.czso.cz www.encyklopedie.seznam.cz Vodní reţim Kolektiv autorů: Předběţný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Moravy; Povodí Moravy, s.p.; prosinec 2007 http://mesta.obce.cz www.pmo.cz http://heis.vuv.cz www.vuv.cz www.cuzk.cz Hygiena ţivotního prostředí Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav, 2006. Mapa radonového indexu geologického podloţí 1:50 000. Česká geologická sluţba, 1999 – 2005. Radonový program České republiky. http://www.geology.cz Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005. Ředitelství silnic a dálnic ČR. www.scitani2005.rsd.cz Seznam letišť a heliportů ČR, 2008. Ministerstvo dopravy České republiky. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm Strategická hluková mapa silnic a ţeleznic. Portál veřejné správy České republiky, http://geoportal.cenia.cz/. Strategické hlukové mapy hlavních silnic v měřítku 1:10000. Ministerstvo zdravotnictví (2007), http://hlukovemapy.mzcr.cz/ Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Prostějov. EKOTOXA s.r.o., 2006. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. http://www.iri.cz/kr-olomoucky/zur/ Data z evidence o nakládání s odpadem poskytnutá MÚ Prostějov Údaje z evidence zařízení pro nakládání s odpadem v Olomouckém kraji Kotoulová: Metodika výpočtu postupného sniţování mnoţství biologicky rozloţitelných komunálních odpadů (BRKO) www.kr-olomoucky.cz www.sez.cenia.cz http://geoportal.cenia.cz www.isoh.vuv.cz www.chmi.cz www.geology.cz www.mdcr.cz www.rsd.cz

251

EKOTOXA s.r.o.


Ochrana přírody a krajiny www.ochranaprirody.cz – stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR http://drusop.nature.cz - ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) www.vdb.czso.cz – veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&kapitola_id=1&cislotab=StavZ_11b+ORP .136&verze=2 - Územně analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP – Prostějov Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Statistická ročenka půdního fondu České republiky – Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2002 a 2008 Oblastní plány rozvoje lesů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem ZÚR Olomouckého kraje www.uhul.cz www.czso.cz www.cuzk.cz Veřejná dopravní a technická infrastruktura Akční plán Územní energetické koncepce Olomouckého kraje 2005, Aktuální informace z odboru ţivotního prostředí města Prostějova Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013 (2006) Malý lexikon obcí ČR 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje 2007, Politika územního rozvoje ČR 2006, Profil města Prostějova 2006, Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje 2005, Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Strategický plán rozvoje města Prostějova – Akční plán 2006-2008, Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje Vlastní dotazníkové šetření 2008 Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) Sociodemografické podmínky ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva ČSÚ, SLDB 2001 Databáze školských zařízení Moravskoslezského kraje 2008 Databáze zdravotnických a sociálních zařízení MOS/MIS 2006 Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících sluţeb Statutárního města Opavy na období 2008 - 2010 MPSV Registr poskytovatelů sociálních sluţeb Průvodce sociálními sluţbami Prostějovska 2007 Zápisy z Komunitního plánování sociálních sluţeb města Prostějov 2008

252

EKOTOXA s.r.o.


Bydlení http://www.czso.cz Dotazníkové šetření

Rekreace Atlas cestovního ruchu České republiky Strategický plán rozvoje města Prostějova Strategie rozvoje mikroregionu Plumlovsko Strategie rozvoje mikroregionu Protivanovsko Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007–2009 http://www.czso.cz http://www.npu.cz http://www.mestopv.cz http://www.pv-venkov.cz http://www.nemcicko.cz http://www.predina.cz/ http://www.ok-tourism.cz webové stránky jednotlivých obcí Dotazníkové šetření Terénní průzkum Hospodářské podmínky Albertina data, únor 2008 ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007 MFČR, Bilance příjmů a výdajů obcí, 2006 MPSV, GIS 0, 2005 aţ 2008 (4. měsíc) Strategický plán Leader region Prostějov venkov 2007 – 2013, 2006 Strategický plán rozvoje města Prostějova, 2006 Strategie rozvoje Mikroregionu Němčicko, 2002 Strategie rozvoje Mikroregionu Plumlovsko, 2008 Úřad práce v Prostějově: Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2008

253


EKOTOXA s.r.o.

PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE

Vodní režim Hygiena životního prostředí

environmentální


Pilíř Téma

Silné stránky Na území SO ORP se nenacházejí ţádná významnější sesuvná a poddolovaná území, která by mohla omezovat rozvoj obcí V regionu se nachází loţiska nerostných surovin štěrkopísku, stavebního kamene, cihlářské suroviny a vápence. Přijatelný stav podzemních a povrchových vod je na území obcí Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Myslejovice, Niva, Otinoves, Prostějovičky, Protivanov a Rozstání, částečně přijatelný je na území obcí Alojzov, Krumsín, Laškov, Plumlov, Slatinky, Stínava, Vícov a Vincencov.

Slabé stránky

Příleţitosti

Pro část evidovaných loţisek nerostných surovin nejsou stanovena chráněná loţisková území.

Nepřijatelný stav podzemních a povrchových vod je na území obcí Brodek u Prostějova, Čehovice, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Koběřice, Koválovice-Osíčany, Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pivín, Skalka a Ţeleč, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čelčice, Drţovice, Dřevnovice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Prostějov, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky a Vrchoslavice. Nerizikový kvantitativní stav 87 % plochy útvarů Celkově lze území SO ORP hodnotit jako podzemních vod a nerizikový chemický stav 53 % nepřijatelné z hlediska plnění cílů environmentální plochy útvarů podzemních vod. kvality povrchových a podzemních vod. Minimalizace zrychleného odtoku a sníţení půdní Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu eroze na minimum v územích s nulovým monitorovaných lokalit v rámci státní sítě výskytem sklonité orné půdy – celkem v v 56ti sledování jakosti vody v tocích a způsobující obcích (viz. obce s hodnocením „2―). nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosaţení environmentálních cílů. Zhoršení přirozeného vodního reţimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené mnoţství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Pěnčín, Přemyslovice, Otaslavice, Seloutky, Slatinky a Hluchov. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních Na části území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se limitů pro PM10 , SO2, NO2 a benzen a cílového zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO2 pro PM10 (57% území 24h a 2% roční limit), na ochranu ekosystémů a vegetace. ozonu (96 % území) a BaP (9 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) a na 4% imisní limit pro NOx stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Produkce komunálního odpadu ve většině obcí je Vysoká intenzita silniční dopravy především na oproti republikovému průměru nízká a splňuje R46 a na poměrně husté silniční síti zaústěné do poţadavky POH ČR. širší oblasti města Prostějova je příčinou zvýšené emisní a hlukové zátěţe obyvatel. Značná část automobilové dopravy se uskutečňuje v blízkosti

254

Hrozby

Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů.

Těţba nerostných surovin můţe způsobovat vyšší prašnost, narušení vodního reţimu v krajině, zábory půdy, hlukové znečištění apod.

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody moţnému znečištění.

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

Staré ekologické zátěţe (skládky), které mohou negativně ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod. Špičkování vodních elektráren, vysychání vodních toků a příčné překáţky ve vodních tocích.

Dodrţování zásad správné zemědělské praxe pro sníţení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Ohroţení kvalitních zdrojů podzemních vod z hlediska kvantitativního i chemického.

Budování moderní dopravní infrastruktury zvyšování plynulosti dopravy a výstavba obchvatů měst a obcí, včetně dokončení dálnice D1, které přinese sníţení dopravy na R 46.

Intenzifikace silniční dopravy na významných komunikacích (R46, silnice II/150) můţe dále zvyšovat zátěţ obyvatelstva nadměrnými emisemi a hlukem.

Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro sníţení prašnosti v ovzduší i hluku.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku pouţívání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.


EKOTOXA s.r.o.

Ochrana přírody a krajiny

Pilíř Téma

Silné stránky V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je mírně nadprůměrná. Nejvyšší míry separace je dosaţeno u obcí Dobrochov, Klenovice na Hané, Hradčany-Kobeřice, Kralice na Hané, Rozstání a Seloutky (všude přes 20 %). V Prostějově jsou pro sníţení zatěţe ovzduší z provozu městské dopravy nasazeny autobusy na zemní plyn. Město Prostějov má zpracovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší. Nadprůměrný podíl zvláště chráněných ploch má pouze jediná obec - Vitčice (21%) Podprůměrný podíl ZCHÚ- obec Hrdibořice (10,5%)

Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěţ. Řada obcí nezasílá výpisy z evidence komunálního odpadu. Nízké zastoupení zvláště chráněných území – pouze 0,9% z celkové plochy SO ORP.(74 obcí s nízkým podílem ZCHÚ, pouze 2 obce mají hodnocení vyšší) 50 obcí bez zvláště chráněného území

Vlivem intenzivní zemědělské činnosti a větrné eroze můţe docházet k výskytu zvýšeného mnoţství prachu z orné půdy, nezpevněných ploch areálů a místních komunikací na okrajích obcí.

Sanace starých ekologických zátěţí, identifikace a Omezení vyuţití území vlivem neřešení odstranění černých skládek (zamezení problematiky starých ekologických zátěţí. opětovnému vzniku). Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu – vybudování sběrného místa, kompostárny a dalších zařízení s vyuţitím prostředků z evropských fondů. Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny evidence, nájemní smlouvy o péči, systém především liniovými dopravními stavbami. monitoringu a databáze ochrany přírody. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.

Ochrana kvalitního půdního fondu, ekologizace zemědělství.

Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím, erozí.

Rekultivace půdy a navrácení do ZPF.

Zábor zemědělské půdy zejména v I. a II. TO.

Obce s nulovým podílem lesa Doloplazy, Dřevnovice, Koválovice-Osíčany, Mořice, Nezamyslice.

Realizace biokoridorů v obcí, zejména v těch, kde je nízká (podprůměrná nebo nulová) lesnatost (viz.tabulka Lesnatost dle obcí )

Sniţování lesnatosti (platí pro všechny obce, zejména však pro obce s podprůměrnou lesnatostí )

Nerovnoměrná lesnatost v rámci SO ORP

Podpora zalesnění v obcích s nízkou nebo nulovou lesnatostí, zakládáním remízků, biocenter Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě.

Narušení stability lesních komplexů v důsledku liniových staveb Neprosazení návrhu na elektrizaci vybraných ţelezničních tratí a/nebo odkládání jeho realizace.

Zkvalitnění ţelezniční přepravy modernizací a

Odkládání realizace optimalizace páteřních

Nejvyšší ekologická stabilita – obec Buková (KES=3,23). Jedná se o území ekologicky stabilní

Nejniţší ekologická stabilita v rámci SO ORP – obce Hrubčice a Olšany u Prostějova (obě KES=0,03). Významný úbytek zemědělské půdy zejména v obcích Vincenov, Mořice, Vrchoslavice, Otaslavice, Ţeleč, Nezamyslice a Tištín. Zábory byly spojeny zejména s nárustem ostatních ploch. Velký počet obcí s nulovou lesnatostí menší neţ 5 % (28 obcí).

Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany. Největší podíl těchto půd na celkové zemědělské půdě (více neţ 90 %) je v obcích Vrchoslavice, Hrubčice, Hradčany – Kobeřice, Lešany, Vřesovice, Vrbátky, Srbce, Tvorovice a Brodek u Prostějova. Nadprůměrná lesnatost (vyšší neţ 35 %) u obcí Přemyslovice, Seloutky, Slatinky, Stínava, Protivanov, Rozstání, Niva, Laškov, Ptení, Alojzov, Buková Mírně nadprůměrná lesnatost v obcích Čechy pod Kosířem a Hluchov Relativně vysoká hustota silniční sítě na území ORP. Existence rychlostní silnice zajišťující dostupnost krajského města ze sídla ORP a značné části území. Existence celostátních ţelezničních tratí včetně

Vyuţívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie.

Hrozby

Moţnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŢP, MZe, MMR a SFŢP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Vyuţití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

Celý správní obvod SO ORP vychází jako území ekologicky nestabilní (KES = 0,30).

Doprav ní a technic ká infrastr uktura

ZPF a PUPFL

Příleţitosti

Existence přírodního parku Velký Kosíř.

Příznivé přírodní podmínky pro tradiční zemědělskou produkci, vysoký podíl zemědělské a orné půdy.

ekonom ický

Slabé stránky centra města Prostějova - rychlostní komunikace R 46 a silnice II/150. Na většině území SO ORP jsou vyhlášena ochranná pásma stavby pro letecký provoz, vzletové a přistávací dráhy a vzletového a přibliţovacího prostoru.

Technická zanedbanost ţelezniční trati na území SO ORP Prostějov (omezené rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Převaţující podíl silnic II. a především III. třídy

255

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.


EKOTOXA s.r.o. Pilíř Téma

Silné stránky napojení na ţelezniční tranzitní koridor. Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území SO ORP Prostějov na úrovni kraje. Rozloţení silniční sítě umoţňující relativně dobrou dostupnost okresního města a sídla SO ORP Prostějov.

Příleţitosti

Vymezení koridoru konvenční ţelezniční tratě mezinárodního významu ŢD1.

Omezená dopravní obsluţnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostatečná o víkendech.

Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou.

Zastarávání některých lokálních úseků vodovodní rozvodné sítě.

Hustá vodovodní síť v rámci celého správního obvodu.

Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV především v obcích do 1000 obyvatel. Jen 29 ze 76 obcí správního obvodu má napojenou kanalizaci na ČOV (současnost). Hydraulická nestabilita a lokálně nedostatečná kapacita existujících kanalizačních sítí.

Plynofikace provedena ve všech obcích SO ORP. Potenciál pro vyuţití větrné energie - Drahanská vrchovina. Potenciál území pro vyuţití obnovitelného zdroje biomasy a v rámci moţností i pro vyuţití sluneční energie. Dobrá úroveň zásobování obyvatel elektrickou energií.

Hospodářské podmínky

Slabé stránky ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údrţba a opravy. Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Relativně nízká hustota ţelezniční sítě, omezená dostupnost ţelezniční přepravy pro převáţnou část obcí.

Dostupnost vysokorychlostního internetu v rámci celého SO ORP. Nejniţší míra nezaměstnanosti ve sledovaném období v SO ORP Prostějov jako celku v porovnání s ostatními SO ORP v kraji, a to především v obcích Ondratice, VranoviceKelčice, Drahany, Hrdibořice, Bousín, Otinoves, Nezamyslice,Vincencov, Niva. Průměrná daňová výtěţnost na obyvatele v celém SO ORP Prostějov v porovnání s Olomouckým krajem, nejlépe v rámci SO ORP jsou na tom obce Hradčany-Kobeřice, Slatinky, Prostějov, Ohrozim. Silná a stabilní lokální ekonomika

komunikací R46 a II/150.

Poloha území SO ORP Prostějov na větvi VI.B TEMMK a výhledové trase vysokorychlostní tratě VR1. Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, budování obchvatů a přeloţek, sníţení intenzity dopravy ve městech a obcích, sniţování znečištění ovzduší a hluku. Moţnost vyuţití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury.

Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně i technicky nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod.

Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury.

Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čističek odpadních vod v obcích bez příslušné infrastruktury. Velký podíl dešťových a balastních vod Podpora modernizace a rekonstrukce stávající odvedených do ČOV. kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV (např. území obcí nad Plumlovskou přehradou). Částečná zastaralost a nevyhovující technický stav Sdruţování obcí do MAS (místních akčních stávajících vedení vysokého a nízkého el. napětí v skupin) a společné předávání projektů. některých okrajových částech území správního obvodu. Problémy se signálem jednoho či více mobilních Podpora vyuţívání ekologických způsobů operátorů v okrajových částech SO ORP. vytápění. V rámci celého SO ORP Prostějov je mírně Vyšší míra atraktivity SO ORP pro investory nadprůměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných, ovlivněná především dobrým dopravním problémem je růst vnitřních rozdílů tohoto napojením a volnými plochami pro investory. ukazatele v rámci SO ORP, v posledních letech jsou postiţené především obce Vincencov, Obědkovice, Krumsín, Zdětín, Slatinky a Srbce. Výrazné nerovnoměrné rozmístění pracovních Rozvoj inovativních přístupů v zemědělství míst v rámci SO ORP Prostějov. Existují extrémní (ekologické zemědělství, nové plodiny, rozdíly např. ve městě Prostějov pracuje 22 000 agroturistika apod.). pracovníků oproti tomu druhá obec z hlediska zaměstnanců je Kostelec na Hané s pouze 1 251 zaměstnanci. Vysoké rozdíly v míře podnikatelské aktivity mezi Vybudování a podpora rozvoje sítě odbytových

256

Hrozby

elektrizací celostátních tratě č. 300, a elektrizací tratě č. 301.

Omezená dopravní obsluţnost území veřejnou linkovou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na ţivotní prostředí. Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Neřešená situace v napojení domácností na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Chybějící kanalizace a napojení na ČOV ohroţuje ţivotní prostředí a kvalitu podzemních vod. Deficit zdrojů pitné vody a kapacity ČOV pro výstavbu průmyslových zón v centrální části SO ORP. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na fosilní paliva (při neúměrném zdraţování cen plynu). Neřešená situace v lokálních případech zastarávání a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí. Nedostatečný tlak na zavádění systému úspor v oblasti energetiky. Nízká kupní síla obyvatelstva limituje rozvoj sektoru sluţeb na celém území SO ORP s výjimkou města Prostějov a jeho zázemí.

Riziko nevyuţití dotačních titulů v programovacím období 2007 aţ 2013 pro rozvojové aktivity především u menších obcí z důvodů nedostatku zdrojů pro spolufinancování rozvojových projektů. Niţší schopnost adaptace tradičních zemědělců na


EKOTOXA s.r.o.

Sociodemografické podmínky Bydlení

sociodemografický

Pilíř Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příleţitosti

s diverzifikovanou strukturou podnikatelských subjektů zaloţená na existenci středních a menších podniků. Relativně uzavřený trh práce.

obcemi, nejniţší míru podnikatelské aktivity je v obcích Víceměřice, Pavlovice u Kojetína a Dřevnovice.

Ve čtyřech letech dochází v celém SO ORP k mírnému nárůstu počtu obyvatel, v dlouhodobém vývoji jsou na tom nejlépe obce Hradčany-Kobeřice, Slatinky, Hluchov, Výšovice a Prostějovičky. Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Prostějov.

Velmi špatná věková struktura obyvatelstva, niţší podíl dětské sloţky populace a naopak vysoký podíl obyvatel starších 65 let, především v obcích Vincencov, Stínava, Víceměřice, Otinoves a Malé Hradisko. Dlouhá čekací doba na umístění do domovů pro seniory, domova se zvláštním reţimem a DPS v SO ORP Prostějov.

Přítomnost dvou dobrovolnických center v SO ORP Prostějov.

Chybí denní stacionář pro seniory a duševně nemocné, především s Alzheimerovou chorobou a dům s chráněným bydlením v SO ORP Prostějov.

Hrozby inovativní technologické změny v zemědělské výrobě.

Potenciál v rozvoji cestovního ruchu.

Dobrá síť terénní ošetřovatelské a pečovatelské Přítomnost rezidenčních zařízení pro seniory sluţby, která pokrývá celé území SO ORP pouze v 10 obcích SO ORP Prostějov. Prostějov. Dobrá síť mateřských škol s odloučenými pracovišti zajišťuje pokrytí velkého území s menšími finančními náklady na provoz. Napojení domácností na plyn a na veřejný Nárůst počtu neobydlených bytů v SO ORP i ve vodovod na dobré úrovni. většině obcí regionu. Nárůst počtu trvale obydlených bytů v SO ORP i Ţádné dokončené byty v letech 2001–2007 u obce ve většině obcí regionu (vyjma třiceti obcí). Růst Vitčice, nízký počet dokončených bytů na 1000 počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 obyvatel (v průměru za jeden rok) u obcí u obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Biskupice, Dobromilice, Koválovice-Osíčany, Stařechovice, Hradčany-Kobeřice, Klopotovice, Malé Hradisko, Mořice, Němčice nad Hanou, Čelčice a Vřesovice (všude přes 10 %) značí vyšší Obědkovice, Rozstání a Ţeleč. atraktivitu těchto lokalit pro trvalé bydlení. V SO ORP evidováno méně neobydlených domů Podprůměrné napojení domácností na veřejnou neţ je průměr ČR. kanalizaci. Velmi vysoká rychlost bytové výstavby v letech 2001–2007 v obcích Alojzov, Brodek u Prostějova, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Mostkovice, Seloutky, Skalka, Slatinky, Vícov, Vincencov, Vřesovice, Výšovice (všude nad 6 bytů na 1000 obyv./rok). Průměrné stáří domů je v regionu niţší neţ je

center (sdruţení) zemědělských produktů a zajištění návaznosti na zpracovatelský průmysl.

SO ORP Prostějov je v období 2001–2007 na prvním místě v počtu zrušených bytů ze všech SO ORP Olomouckého kraje.

257

Celosvětová krize můţe mít negativní dopady na největšího zaměstnavatele SO ORP Oděvní podnik, a.s., který je výrazně proexportně orientován. Zlepšení věkové struktury obyvatelstva příchodem V rámci celého SO ORP Prostějov bude docházet nových obyvatel a zvýšenou porodností k intenzivnímu nárůstu počtu seniorů a z toho v posledních letech. vyplývajících poţadavků na odpovídající sociální sluţby. Dobudování domovů pro seniory a dalších ubytovacích zařízení pro seniory a osoby s Alzheimerovou chorobou.

Poptávka po 24 h sluţbách pro nesoběstačné seniory se bude v následujících desítkách let zvyšovat. Způsobuje to narůstající počet seniorů a prodluţující se průměrná délka doţití. Zlepšením informovanosti občanů o sociálních Nízké podílení se menších obcí SO ORP Prostějov sluţbách povede k lepšímu vyuţití sociálních na financování sociálních sluţeb povede sluţeb. k nedostatečnému pokrytí potřeb obyvatel a k problémům s umisťováním seniorů do rezidenčních zařízení v SO ORP Prostějov, jelikoţ rezidenční zařízení má v SO ORP jen 10 obcí a jejich kapacita není dostatečná. Vyuţít finanční prostředky ze strukturálních fondů Nebezpečí zavírání MŠ v obcích Malé Hradisko a EU na startování sociálních sluţeb a zvýšit dotace Biskupice z důvodu nízkého počtu dětí. do sociálního sektoru. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí. Územní a technická příprava nových lokalit pro Fyzická degradace bytového fondu a pomalá rozvoj bydlení. obnova staré bytové zástavby. Vyuţití neobydlených domů a bytů v obcích Nerespektování principů trvale udrţitelného k rekreačním účelům. rozvoje území.

Pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu. Vyuţívání státních programů podpory rozvoje bydlení.

Růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů, neschopnost mladých a sociálně slabých obyvatel řešit bytovou situaci výstavbou nových bytů.

Zlepšením technické infrastruktury, v obcích

Nekontrolovaná výstavba na plochách, které

Sniţování podpory rozvoje bydlení ze strany státních orgánů.



Silné stránky

Slabé stránky

Příleţitosti

průměr ČR.

Rekreace

Převaha individuální výstavby, většina bytů v osobním vlastnictví – značí sociálně poměrně stabilní podmínky. Dostatek nemovitých kulturních památek (hlavně v Prostějově) s významnou secesní památkou – Národním domem v Prostějově (Národní kulturní památka ČR). Území velmi vhodné pro sportovně turistické vyuţití, zejména v létě pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nabídka relativně husté sítě značených cyklistických a turistických tras s napojením na mezinárodní trasy (Jantarová stezka). Renomované sportovní akce přitahující návštěvníky a významné osobnosti společenského ţivota. Příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích: Alojzov, Buková, Laškov, Niva, Ptení a Rozstání. Zcela dominantní turisticko-rekreační funkce u Zdětína. Atraktivní přírodní prostředí a jeho vyuţitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času (Drahanská vrchovina).

Hrozby

s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení.

nejsou vymezeny územním plánem.

Celkově zatím ještě nedostatečná základní materiální vybavenost regionu turistickou infrastrukturou, a to zejména pro zimní sezónu.

Výhodné podmínky pro moţnost čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů.

Nedostatečná připravenost regionálních rozvojových projektů na čerpání zdrojů z fondů a programů EU pro rozvoj cestovního ruchu.

Nedostatečná kvalita doprovodných a doplňkových sluţeb cestovního ruchu.

Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov. Růst obliby aktivního trávení volného času (cykloturistika, hippoturistika, in-line + adrenalinové sporty) a agroturistiky.

Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Nedoceněný význam cestovního ruchu místními obyvateli a jejich záporný vztah k turistice a souvisejícím sluţbám (riziko je umocněno obavami ze ztráty klidného venkovského ţivota, obavami z přílivu problémových lidí, apod.). Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s poţadavky na udrţitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny. Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu.

Nedostatek alternativních atrakcí pro turisty v případě špatného počasí.

Slabá úroveň propagace a informovanosti o moţnostech a nabídce regionu v oblasti cestovního ruchu. Většina nemovitých kulturních památek v regionu má pouze lokální význam, pro rozvoj cestovního ruchu jsou nepříliš atraktivní. Limitující geografická poloha vojenského výcvikového prostoru Březina.

Postupné zlepšení stavu památek a historických objektů, nabídka stále nových aktivit spojených s jejich vyuţíváním. Vyuţití kulturních a sportovních tradic regionu a sportovní infrastruktury k rozvoji cestovního ruchu. Prohloubení spolupráce jednotlivých obcí regionu a koordinace aktivit směřujících do rozvoje cestovního ruchu. Málo vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch Vyuţití modernizovaného koupaliště v Prostějověa rekreaci téměř u dvou třetin obcí v SO ORP Krasicích pro rozšíření sportovní infrastruktury ve Prostějov (65,8 %). městě. Malá turisticko-rekreační funkce u více neţ dvou Komunikace a kooperace mezi klíčovými subjekty třetin obcí v SO ORP Prostějov (68,4 %). v oblasti cestovního ruchu (soukromého i veřejného sektoru) v regionu. Další budování a rozvoj cyklotras a cyklostezek.

258

Poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu. Zanedbání údrţby sportovní infrastruktury s dopady na cestovní ruch. Omezování moţností rozvíjení cestovního ruchu zhoršujícím se přírodním prostředím a kvalitou vody v Plumlovské přehradě. Nedostatečné investice do objektů a sluţeb CR.


EKOTOXA s.r.o.

PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŢITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE

Hygiena ţivotního prostředí

environmentální

Vodní reţim


Pilíř Téma

Silné stránky Na území SO ORP se nenacházejí ţádná významnější sesuvná a poddolovaná území, která by mohla omezovat rozvoj obcí V regionu se nachází loţiska nerostných surovin štěrkopísku, stavebního kamene, cihlářské suroviny a vápence. Přijatelný stav podzemních a povrchových vod je na území obcí Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Myslejovice, Niva, Otinoves, Prostějovičky, Protivanov a Rozstání, částečně přijatelný je na území obcí Alojzov, Krumsín, Laškov, Plumlov, Slatinky, Stínava, Vícov a Vincencov.

Slabé stránky

Příleţitosti

Pro část evidovaných loţisek nerostných surovin nejsou stanovena chráněná loţisková území.

Nepřijatelný stav podzemních a povrchových vod je na území obcí Brodek u Prostějova, Čehovice, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice, Koválovice-Osíčany, Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pivín, Skalka a Ţeleč, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čelčice, Drţovice, Dřevnovice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Prostějov, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky a Vrchoslavice. Nerizikový kvantitativní stav 87 % plochy útvarů Celkově lze území SO ORP hodnotit jako podzemních vod a nerizikový chemický stav 53 % nepřijatelné z hlediska plnění cílů environmentální plochy útvarů podzemních vod. kvality povrchových a podzemních vod. Minimalizace zrychleného odtoku a sníţení půdní Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu eroze na minimum v územích s nulovým monitorovaných lokalit v rámci státní sítě výskytem sklonité orné půdy – celkem v v 56ti sledování jakosti vody v tocích a způsobující obcích (viz. obce s hodnocením „2―). nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosaţení environmentálních cílů. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních Na části území byly vyhlášeny oblasti se limitů pro PM10 , SO2, NO2 a benzen a cílového zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO2 pro PM10 (57% území 24h a 2% roční limit), na ochranu ekosystémů a vegetace. ozonu (96 % území) a BaP (9 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) a na 4% imisní limit pro NOx stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Produkce komunálního odpadu ve většině obcí je Vysoká intenzita silniční dopravy především na oproti republikovému průměru nízká a splňuje R46 a na poměrně husté silniční síti zaústěné do poţadavky POH ČR. širší oblasti města Prostějova je příčinou zvýšené emisní a hlukové zátěţe obyvatel. Značná část automobilové dopravy se uskutečňuje v blízkosti centra města Prostějova - rychlostní komunikace R 46 a silnice II/150. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného Řada lokalit je vedených jako stará ekologická sběru pro základní druhy odpadů a míra separace zátěţ. KO odpadu je mírně nadprůměrná. Nejvyšší míry

259

Hrozby

Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů.

Těţba nerost. surovin můţe způsobovat vyšší prašnost, narušení vod. reţimu v krajině, zábory půdy, hluk. znečištění apod.

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody moţnému znečištění.

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

Staré ekologické zátěţe (skládky), které mohou negativně ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod. Špičkování vodních elektráren, vysychání vodních toků a příčné překáţky ve vodních tocích.

Budování moderní dopravní infrastruktury zvyšování plynulosti dopravy a výstavba obchvatů měst a obcí, včetně dokončení dálnice D1, které přinese sníţení dopravy na R 46.

Intenzifikace silniční dopravy na významných komunikacích (R46, silnice II/150) můţe dále zvyšovat zátěţ obyvatelstva nadměrnými emisemi a hlukem.

Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro sníţení prašnosti v ovzduší i hluku.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku pouţívání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

Sanace starých ekologických zátěţí, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku).

Vlivem intenzivní zemědělské činnosti a větrné eroze můţe docházet k výskytu zvýšeného mnoţství prachu z orné půdy, nezpevněných ploch



Silné stránky separace je dosaţeno u obcí Dobrochov, Klenovice na Hané, Hradčany-Kobeřice, Kralice na Hané, Rozstání a Seloutky (všude přes 20 %). Nadprůměrný podíl zvláště chráněných ploch má pouze jediná obec - Vítčice (21%)

Dopr. a tech. infrastruktura

Příleţitosti

Nízké zastoupení zvláště chráněných území – pouze 0,9% z celkové plochy SO ORP.(74 obcí s nízkým podílem ZCHÚ, pouze 2 obce mají hodnocení vyšší) Celý správní obvod SO ORP vychází jako území ekologicky nestabilní (KES = 0,30).

Kvalitní péče o chráněná území – n kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Moţnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŢP, MZe, MMR a SFŢP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Vyuţití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Ochrana kvalitního půdního fondu, ekologizace zemědělství.

Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.

Realizace protierozních opatření na svaţitých půdách (viz. kapitola Vodní reţim).

Sniţování lesnatosti (platí pro všechny obce, zejména však pro obce s podprůměrnou lesnatostí )

Obce s nulovým podílem lesa Doloplazy, Dřevnovice, Koválovice-Osíčany, Mořice, Nezamyslice.

Realizace biokoridorů v obcí, zejména v těch, kde je nízká (podprůměrná nebo nulová)lesnatost (viz.tabulka Lesnatost dle obcí )

Narušení stability lesních komplexů v důsledku liniových staveb

Technická zanedbanost ţelezniční trati na území SO ORP Prostějov (omezené rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park).

Zkvalitnění ţelezniční přepravy modernizací a elektrizací celostátních tratě č. 300, a elektrizací tratě č. 301.

Neprosazení návrhu na elektrizaci vybraných ţelezničních tratí a/nebo odkládání jeho realizace.

Poloha území SO ORP Prostějov na větvi VI.B TEMMK a výhledové trase vysokorychlostní tratě VR1. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV (např. území obcí nad Plumlovskou přehradou). Podpora vyuţití obnovitelných zdrojů energie (biomasa, sluneční energie v jiţní a jihovýchodní části SO, větrná energie -Drahanská vrchovina). Vyšší míra atraktivity SO ORP pro investory ovlivněná především dobrým dopravním napojením a volnými plochami pro investory.

Odkládání realizace optimalizace páteřních komunikací R46 a II/150.

Nejvyšší ekologická stabilita – obec Buková (KES=3,23). Jedná se o území ekologicky stabilní

Nejniţší ekologická stabilita v rámci SO ORP – obce Hrubčice a Olšany u Prostějova (obě KES=0,03).

Příznivé přírodní podmínky pro tradiční zemědělskou produkci, vysoký podíl zemědělské a orné půdy.

Významný úbytek zemědělské půdy zejména v obcích Vincenov, Mořice, Vrchoslavice, Otaslavice, Ţeleč, Nezamyslice a Tištín. Zábory byly spojeny zejména s nárůstem ostatních ploch. Velký počet obcí s nulovou lesnatostí menší neţ 5 % (28 obcí).

Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany. Největší podíl těchto půd na celkové zemědělské půdě (více neţ 90 %) je v obcích Vrchoslavice, Hrubčice, Hradčany – Kobeřice, Lešany, Vřesovice, Vrbátky, Srbce, Tvorovice a Brodek u Prostějova. Nadprůměrná lesnatost (vyšší neţ 35 %) u obcí Alojzov, Buková, Laškov, Niva, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Slatinky, Stínava, Relativně vysoká hustota silniční sítě na území ORP. Existence rychlostní silnice zajišťující dostupnost krajského města ze sídla ORP a značné části území. Existence celostátních ţelezničních tratí včetně napojení na ţelezniční tranzitní koridor.

Hrozby areálů a místních komunikací na okrajích obcí.

Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné Převaţující podíl silnic II. a především III. třídy vodovody s kvalitní pitnou vodou. ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údrţba a opravy. Plynofikace provedena ve všech obcích SO ORP. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV především v obcích do 1000 obyvatel. Nejniţší míra nezaměstnanosti ve sledovaném V rámci celého SO ORP Prostějov je mírně období v SO ORP Prostějov jako celku nadprůměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných, v porovnání s ostatními SO ORP v kraji, a to problémem je růst vnitřních rozdílů tohoto především v obcích Ondratice, Vranovice-Kelčice, ukazatele v rámci SO ORP, v posledních letech Drahany, Hrdibořice, Bousín, Otinoves, jsou postiţené především obce Vincencov,

Hospodá řské podmínk y

ekonomický

Ochrana přírody ZPF a PUPFL

Existence přírodního parku Velký Kosíř.

Slabé stránky

260

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím, erozí.

Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Neřešená situace v napojení domácností na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Nízká kupní síla obyvatelstva limituje rozvoj sektoru sluţeb na celém území SO ORP s výjimkou města Prostějov a jeho zázemí.



Silné stránky

Slabé stránky

Příleţitosti

Nezamyslice,Vincencov, Niva.

Obědkovice, Krumsín, Zdětín, Slatinky a Srbce.

Průměrná daňová výtěţnost na obyvatele v celém SO ORP Prostějov v porovnání s Olomouckým krajem, nejlépe v rámci SO ORP jsou na tom obce Hradčany-Kobeřice, Slatinky, Prostějov, Ohrozim.

Výrazné nerovnoměrné rozmístění pracovních míst v rámci SO ORP Prostějov. Existují extrémní rozdíly např. ve městě Prostějov pracuje 22 000 pracovníků oproti tomu druhá obec z hlediska zaměstnanců je Kostelec na Hané s pouze 1 251 zaměstnanci.

Silná a stabilní lokální ekonomika s diverzifikovanou strukturou podnikatelských subjektů zaloţená na existenci středních a menších podniků.

Vysoké rozdíly v míře podnikatelské aktivity mezi Vybudování a podpora rozvoje sítě odbytových obcemi, nejniţší míru podnikatelské aktivity je v center (sdruţení) zemědělských produktů obcích Víceměřice, Pavlovice u Kojetína a a zajištění návaznosti na zpracovatelský průmysl. Dřevnovice.

Rozvoj inovativních přístupů v zemědělství (ekologické zemědělství, nové plodiny, agroturistika apod.).

Sociodemografické podmínky Bydlení

sociodemografický

. Vyuţít spolupráce podnikatelských subjektů v rámci klástrových iniciativ

Ve čtyřech letech dochází v celém SO ORP k mírnému nárůstu počtu obyvatel, v dlouhodobém vývoji jsou na tom nejlépe obce Hradčany-Kobeřice, Slatinky, Hluchov, Výšovice a Prostějovičky. Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Prostějov.

Velmi špatná věková struktura obyvatelstva, niţší podíl dětské sloţky populace a naopak vysoký podíl obyvatel starších 65 let, především v obcích Vincencov, Stínava, Víceměřice, Otinoves a Malé Hradisko. Dlouhá čekací doba na umístění do domovů pro seniory, domova se zvláštním reţimem a DPS v SO ORP Prostějov.

Dobrá síť terénní ošetřovatelské a pečovatelské sluţby, která pokrývá celé území SO ORP Prostějov.

Chybí denní stacionář pro seniory a duševně nemocné, především s Alzheimerovou chorobou a dům s chráněným bydlením v SO ORP Prostějov.

Dobrá síť mateřských škol s odloučenými pracovišti zajišťuje pokrytí velkého území s menšími finančními náklady na provoz. Napojení domácností na plyn a na veřejný vodovod na dobré úrovni. Nárůst počtu trvale obydlených bytů v SO ORP i ve většině obcí regionu (vyjma třiceti obcí). Růst počtu trvale obydlených bytů v letech 1991–2001 u obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Stařechovice, Hradčany-Kobeřice, Klopotovice, Čelčice a Vřesovice (všude přes 10 %) značí vyšší atraktivitu těchto lokalit pro trvalé bydlení. Průměrné stáří domů je v regionu niţší neţ je

Přítomnost rezidenčních zařízení pro seniory pouze v 10 obcích SO ORP Prostějov. Nárůst počtu neobydlených bytů v SO ORP i ve většině obcí regionu. Ţádné dokončené byty v letech 2001–2007 u obce Vitčice, nízký počet dokončených bytů na 1000 obyvatel (v průměru za jeden rok) u obcí Biskupice, Dobromilice, Koválovice-Osíčany, Malé Hradisko, Mořice, Němčice nad Hanou, Obědkovice, Rozstání a Ţeleč. Podprůměrné napojení domácností na veřejnou

261

Hrozby Riziko nevyuţití dotačních titulů v programovacím období 2007 aţ 2013 pro rozvojové aktivity především u menších obcí z důvodů nedostatku zdrojů pro spolufinancování rozvojových projektů. Niţší schopnost adaptace tradičních zemědělců na inovativní technologické změny v zemědělské výrobě. Celosvětová krize můţe mít negativní dopady na největšího zaměstnavatele SO ORP Oděvní podnik, a.s., který je výrazně proexportně orientován.

Zlepšení věkové struktury obyvatelstva příchodem V rámci celého SO ORP Prostějov bude docházet nových obyvatel a zvýšenou porodností k intenzivnímu nárůstu počtu seniorů a z toho v posledních letech. vyplývajících poţadavků na odpovídající sociální sluţby. Dobudování domovů pro seniory a dalších ubytovacích zařízení pro seniory a osoby s Alzheimerovou chorobou.

Poptávka po 24 h sluţbách pro nesoběstačné seniory se bude v následujících desítkách let zvyšovat. Způsobuje to narůstající počet seniorů a prodluţující se průměrná délka doţití. Vyuţít finanční prostředky ze strukturálních fondů Nízké podílení se menších obcí SO ORP Prostějov EU na startování sociálních sluţeb a zvýšit dotace na financování sociálních sluţeb povede do sociálního sektoru. k nedostatečnému pokrytí potřeb obyvatel a k problémům s umisťováním seniorů do rezidenčních zařízení v SO ORP Prostějov, jelikoţ rezidenční zařízení má v SO ORP jen 10 obcí a jejich kapacita není dostatečná. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro Nebezpečí zavírání MŠ v obcích Malé Hradisko a seniory pro několik obcí za finančních příspěvků Biskupice z důvodu nízkého počtu dětí. všech zúčastněných obcí. Územní a technická příprava nových lokalit pro Fyzická degradace bytového fondu a pomalá rozvoj bydlení. obnova staré bytové zástavby. Vyuţití neobydlených domů a bytů v obcích Růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů, k rekreačním účelům. neschopnost mladých a sociálně slabých obyvatel řešit bytovou situaci výstavbou nových bytů.

Pořízení nové územně plánovací dokumentace

Sniţování podpory rozvoje bydlení ze strany


EKOTOXA s.r.o.

Rekreace

Pilíř Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příleţitosti

průměr ČR.

kanalizaci.

Území velmi vhodné pro sportovně turistické vyuţití, zejména v létě pro pěší turistiku a cykloturistiku. Nabídka relativně husté sítě značených cyklistických a turistických tras s napojením na mezinárodní trasy (Jantarová stezka). Renomované sportovní akce přitahující návštěvníky a významné osobnosti společenského ţivota.

Celkově zatím ještě nedostatečná základní materiální vybavenost regionu turistickou infrastrukturou, a to zejména pro zimní sezónu. Nedostatek alternativních atrakcí pro turisty v případě špatného počasí. Limitující geografická poloha vojenského výcvikového prostoru Březina.

262

v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov. Vyuţití kulturních a sportovních tradic regionu a sportovní infrastruktury k rozvoji cestovního ruchu. Další budování a rozvoj cyklotras a cyklostezek.

Hrozby státních orgánů.

Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Poškození přírodních atraktivit vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu. Omezování moţností rozvíjení cestovního ruchu zhoršujícím se přírodním prostředím a kvalitou vody v Plumlovské přehradě.

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET (JEVŮ/PROCESŮ) V TÉMATECH 1. Horninové prostředí a geologie 1.1 Sesuvná a poddolovaná území 2. Vodní reţim 2.1 Vodní reţim v krajině 2.2 Povrchové a podzemní vody 3. Hygiena ţivotního prostředí 3.1 Ovzduší 3.2 Nakládání s odpady 4. Ochrana přírody a krajiny 4.1 Chráněná území 4.2 Ekologická stabilita 5. ZPF a PUPFL 5.1 Zemědělská půda 5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 6.1. Silniční doprava 6.2. Ţelezniční doprava 6.3. Dopravní obsluţnost veřejnou linkovou dopravou 6.4. Technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky 7.1. Demografický vývoj 7.2. Věková struktura 7.3. Vzdělanostní struktura 7.4. Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí 7.5. Občanská vybavenost 8. Bydlení 8.1. Bydlení 9. Rekreace 9.1. Rekreace 10. Hospodářské podmínky 10.1. Zaměstnanost 10.2. Nezaměstnanost 10.3. Daňová výtěţnost 10.4. Podnikatelská struktura 10.5. Funkční velikost obcí

263


EKOTOXA s.r.o.

PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED POUŢITÝCH VRSTEV ÚAP

ORP

1 2 3 4

zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranné pásma

23 24 25 26 27

264

x x x x x x

x x

x x x

x x x x x

10 - Hospodářské podmínky

Sledované jevy v tématech

9 - Rekreace

Sledované jevy

5 - ZPF a PUPFL 6 - Veřejná dopravní a technická infrastruktura 7 - Sociodemografické podmínky 8 - Bydlení

Řádek číslo

1 - Horninové prostředí a geologie 2 - Vodní režim 3 - Hygiena životního prostředí 4 - Ochrana přírody a krajiny

ORP/Kraj


28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58


přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosérická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům podovní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území

265

x x x x

x x x x x x

x

x

x

x x x x x x x x x x x x


Sledované jevy

9 - Rekreace

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udrţitelného rozvoje území SO ORP Prostějov Sledované jevy v tématech

59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddoované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma výrobna elektřiny včetně ochranného pásma elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologký objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma teplovod včetně ochranného pásma eletronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami skládka včetně ochranné pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečné odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma

266

x x x x x

x

x

x

x


Sledované jevy

9 - Rekreace

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.


89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119


rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ohranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území,

267

x x x x x x x


Sledované jevy

9 - Rekreace

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.

x x x x x x x x

x

x

x x

x

x

x

x

x


Kraj

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30


průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území vývoj počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel podíl osob se základním vzděláním podíl osob s vysokoškolským vzděláním sídelní struktura ekonomická aktivita podle odvětví míra nezaměstnanosti vyjíždějící do zaměstnání a škol dojíždějící do zaměstnání a škol do obce výstavba domů a bytů podíl neobydlených bytů na celkovém fondu struktura bytového fondu místně obvyklé nájemné rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím počet staveb pro rodinou rekreaci kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních lázeňské místa a areály podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru podíl orné půdy ze zemědělské půdy podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy poídly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích podíl zastavěných a ostatních ploch z celkového výměry katastru podíl vodních ploch na celkové výměře katastru podíl lesů na celkové výměře katastru koeficient ekologické stability KES

268


Sledované jevy

9 - Rekreace

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.

x x x x xx x x x x

x x x x x

x x

x x


31 32 33 34 35 36 37


stupeň přirozenosti lesních porostů hranice přírodních lesních oblastí hranice bioregionů a biochor hranice klimatických regionů počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí

269

x

x


Sledované jevy

9 - Rekreace

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.

x

ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Prostějov

Recommend Documents