ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Odry

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Odry Úplná aktualizace 2014

LISTOPAD 2014 VERZE 01

1


První ÚAP: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava DIGIS spol s r.o. Ostrava

Úplná aktualizace územně analytických podkladů: MěÚ Odry, Stavební úřad – Ing. Jana Šuláková DIGIS spol s r.o. Ostrava p. Martina Chamrádová – podkladová data UAP

2. Úplná aktualizace územně analytických podkladů: MěÚ Odry, Stavební úřad – Ing. Jana Šuláková

3. Úplná aktualizace územně analytických podkladů: MěÚ Odry, Stavební úřad – Ing. Jana Šuláková

OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................................................................. 11 1.1 1.2 1.3

Základní informace........................................................................................................................ 11 Podklady pro RURÚ – údaje o území ........................................................................................... 11 Použitá metodika RURÚ ............................................................................................................... 11 1.3.1 Výchozí informace – právní stav ......................................................................................... 11 1.3.2 Metodika RURÚ uplatněná pro SO ORP Odry ................................................................... 12

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ .................................................................................. 13

3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...................... 15 3.1

Horninové prostředí a geologie ..................................................................................................... 16 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ....................................................................... 16 3.1.2 Těžba nerostných surovin .................................................................................................... 17 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................................. 18 3.1.4 Indikátory............................................................................................................................. 19 3.1.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 20 3.1.6 Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumnetace ............................................... 21 3.2 Vodní režim ................................................................................................................................... 22 3.2.1 Vodní režim v krajině .......................................................................................................... 23 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod .................................................................................. 25 3.2.3 Indikátory............................................................................................................................. 30 3.2.4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 33 3.2.5 Problémy k řešení ................................................................................................................ 33 3.3 Hygiena životního prostředí .......................................................................................................... 34 3.3.1 Ovzduší ................................................................................................................................ 34 3.3.2 Nakládání s odpadem........................................................................................................... 38 3.3.2.1 Produkce komunálního odpadu ............................................................................................ 38 3.3.2.2 Zařízení pro nakládání s odpadem ........................................................................................ 39 3.3.2.3 Staré ekologické zátěže ......................................................................................................... 39 3.3.3 Další hygienické závady území ........................................................................................... 41 3.3.4 Indikátory............................................................................................................................. 42 3.3.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 46 3.3.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 46 2


3.4

Ochrana přírody a krajiny.............................................................................................................. 47 3.4.1 Chráněná území ................................................................................................................... 47 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny ................................................................................ 49 3.4.3 Územní systém ekologické stability .................................................................................... 50 3.4.4 Indikátory............................................................................................................................. 52 3.4.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 53 3.4.6 Problémy k řešení ................................................................................................................ 54 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................... 55 3.5.1 Zemědělský půdní fond ....................................................................................................... 55 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa .................................................................................. 57 3.5.3 Lesnatost .............................................................................................................................. 58 3.5.4 Kategorie lesa ...................................................................................................................... 59 3.5.5 Komplexní pozemkové úpravy ............................................................................................ 60 3.5.6 Indikátory............................................................................................................................. 61 3.5.7 SWOT analýza ..................................................................................................................... 63 3.5.8 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 63 3.6 Dopravní a technická infrastruktura .............................................................................................. 64 3.6.1 Dopravní infrastruktura ....................................................................................................... 64 • trať č. 270 (Praha -) Česká Třebová - Přerov - Bohumín, Mošnov, Ostrava Airport – Studénka, .......................................................................................................................................... 68 3.6.2 Technická infrastruktura ...................................................................................................... 69 3.6.3 Indikátory............................................................................................................................. 74 3.6.4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 76 3.6.5 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 77 3.7 Sociodemografické podmínky ....................................................................................................... 79 3.7.1 Demografický vývoj ............................................................................................................ 79 3.7.2 Věková struktura.................................................................................................................. 81 3.7.3 Vzdělanostní struktura ......................................................................................................... 82 3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí ............................................................................. 82 3.7.5 Školy a školská zařízení....................................................................................................... 83 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče .................................................................... 83 3.7.7 Veřejný a kulturní život obcí ............................................................................................... 84 3.7.8 Indikátory............................................................................................................................. 85 3.7.9 SWOT analýza ..................................................................................................................... 86 3.7.10 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 86 3.8 Bydlení .......................................................................................................................................... 87 3.8.1 Domovní fond ...................................................................................................................... 87 3.8.2 Bytový fond ......................................................................................................................... 89 3.8.3 Vlastnický vztah k bytům .................................................................................................... 93 3.8.4 Základní údaje o stavu bytového fondu ............................................................................... 93 3.8.5 Bytová výstavba .................................................................................................................. 94 3.8.6 Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení ..................................................................... 95 3.8.7 Indikátory............................................................................................................................. 96 3.8.8 SWOT analýza ..................................................................................................................... 99 3.8.9 Problémy k řešení ................................................................................................................ 99 3.9 Rekreace ...................................................................................................................................... 100 3.9.1 Rekreační potenciál regionu .............................................................................................. 101 3.9.2 Historické a kulturní památky, muzea ............................................................................... 104 3.9.3 Ubytovací kapacity ............................................................................................................ 106 3.9.4 Indikátory........................................................................................................................... 108 3.9.5 SWOT analýza ................................................................................................................... 112 3.9.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování ................................................................ 112 3.10 Hospodářské podmínky ............................................................................................................... 113 3.10.1 Daňová výtěžnost............................................................................................................... 113 3.10.2 Nezaměstnanost ................................................................................................................. 113 3.10.3 Zaměstnanost ..................................................................................................................... 115 3


3.10.4 3.10.5 3.10.6 3.10.7 3.10.8 3.10.9 4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................... 121 4.1 4.2

5

Podnikatelská struktura...................................................................................................... 116 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí............................................................................... 116 Redukovaný index funkční velikosti ................................................................................. 118 Indikátory........................................................................................................................... 119 SWOT analýza ................................................................................................................... 120 Problémy k řešení v rámci územního plánování ................................................................ 120

Vyhodnocení vyváženosti pilířů .................................................................................................. 121 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ............................................................................ 129

ZÁVĚR.............................................................................................................................................. 131 5.1 5.2 5.3

Hodnocení metodiky RURÚ ....................................................................................................... 131 Souhrn z témat ............................................................................................................................. 132 Dopravní a hygienické závady v území, ohrožení v území ......................................................... 139 5.3.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území ....................................................... 141 5.3.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území ................................................................. 143 5.3.3 Dopravní závady v území .................................................................................................. 144 5.3.4 Úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Odry ................................................ 144 5.3.5 Další záměry, úkoly a problémy pro jednotlivé obce ........................................................ 147

6

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE............................................................................... 154

7

DOKLAD O PROJEDNÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ .............................. 176

4


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:25 000)

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Odry.......................................................................................... 14 Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Odry ........................................................................ 17 Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu .................. 27 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu .................... 27 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ...................................... 29 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ................................. 29 Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy ............................................................... 31 Obrázek č. 3.3.2: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Odry ............................... 44 Obrázek č. 3.3.3: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Odry ........................ 45 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody ...................................................................................................... 49 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability.................................................................................... 51 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany ..................................................................................................... 57 Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti ........................................................................................................... 58 Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa ...................................................................................................................... 60 Obrázek č. 3.6.1: Transevropské multimodální koridory ................................................................................ 64 Obrázek č. 3.6.2: Silniční síť na správním území SO ORP Odry.................................................................... 65 Obrázek č. 3.6.3: Průběh dálnice D47 na území SO ORP Odry ................. Chyba! Záložka není definována. Obrázek č. 3.6.4: Koridory železniční dopravy ............................................................................................... 68 Obrázek č. 3.6.5: Železniční síť v ORP Odry.................................................................................................. 68 Obrázek č. 3.6.6: Inženýrské sítě v obcích SO ORP Odry .............................................................................. 70 Obrázek č. 3.6.7: Zásobování plynem SO ORP Odry ..................................................................................... 72 Obrázek č. 3.6.8: Zásobování elektrickou energií SO ORP Odry ................................................................... 73 Obrázek č. 3.8.1: Podíl neobydlených domů z celkového počtu domů ........................................................... 88 Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu ............................................................................................... 100 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ................ 123 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ........... 124 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – ekonomický pilíř ........................ 125 Obrázek č. 4.1.4: Celkové hodnocení obcí .................................................................................................... 126

5


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje ORP Odry ................................................................................................... 14 Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Odry ....................................................... 17 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí..................................... 24 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí .............................................. 25 Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích ................................................................... 26 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu........... 28 Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů .......................................... 31 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2014 ........ 35 Tabulka č. 3.3.3: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Odry (k roku 2014)....................... 39 Tabulka č. 3.3.4: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Odry (k roku 2010) ................... 39 Tabulka č. 3.3.5: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2013 ................................................................................................................................................. 43 Tabulka č. 3.3.6: Průměrná produkce a míra separace KO na území SO ORP Odry v roce 2011 .................. 44 Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Odry (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území ....................................................................................................................................................... 48 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Odry ................................ 50 Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Odry ................................ 53 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31.12.2013 ...................................................................... 55 Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany ................................................................................................. 56 Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí ................................................................................................................ 58 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa ...................................................................................................................... 59 Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru ............................................................................................................ 61 Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost ....................................................................... 61 Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2011 ................................... 62 Tabulka č. 3.6.1: Rekonstrukce a modernizace silniční sítě na území SO ORP Odry .................................... 67 Tabulka č. 3.6.2: Přehled staveb navržených k realizaci na správním území ORP Odry................................ 67 Tabulka č. 3.6.3: Výstavba, rekonstrukce a modernizace železniční sítě na území SO ORP Odry ................ 69 Tabulka č. 3.6.4: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou – vodovody ................................................... 70 Tabulka č. 3.6.5: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou – kanalizace .................................................. 71 Tabulka č. 3.6.6: Hustota silniční sítě podle obcí ............................................................................................ 74 Tabulka č. 3.6.7: Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou /VLD/ - docházkové vzdálenosti dle obcí /v min./ ....................................................................................................................................... 74 Tabulka č. 3.6.8: Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou - počet spojů/den.................................. 75 Tabulka č. 3.6.9: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou ....................................................................... 75 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP MSK mezi lety 1997–2011 ................................... 79 Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Odry mezi lety 1997-2009 ........................ 80 Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP MSK k 31.12.2011 ................................................................... 81 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Odry k 31.12.2011 ............................................................ 81 Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Odry v roce 2001 (%) ........................................... 82 Tabulka č. 3.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Odry......................................................... 82 Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond v SO ORP Odry ........................................................................................... 87 Tabulka č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Odry ................................................ 88 Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond v SO ORP Odry .............................................................................................. 90 Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Odry ................................................................. 104 Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Odry ............................................. 122 Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do kategorie na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů ... 127 Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři .................................................................. 129

6


SEZNAM ZKRATEK AOT40

BPEJ BRKO BRO CLRTAP ČD ČGS ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ ČÚZK DN D-O-L DP FO DP PO DPH DV EAFRD EIA EKN ENV EO EU EVL FO GIS HEIS VÚV T.G.M. hmcp hmms hmpp HP1, HP2 CHKO CHLÚ CHOPAV CHÚ IFV ISKO ISOH JISŽP KES KO KPÚ KÚ k.ú. LBC/LBK

Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 µg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 µg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelný odpad Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států České dráhy Česká geologická služba Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Daň z nemovitostí Dunaj-Odra-Labe Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Daňová výtěžnost European Agriculture Fund for Rural Development Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Environmental Impact Assesment Posuzování vlivů na životní prostředí (posuzování záměrů) Ekonomický pilíř Environmentální pilíř Ekvivalentní obyvatel Evropská unie Evropsky významná lokalita Fyzická osoba Geografický informační systém Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hrubá míra celkového přírůstku Hrubá míra migračního salda Hrubá míra přirozeného přírůstku Hlavní parametr 1, 2 Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast podzemní akumulace vod Chráněné území Index funkční velikosti Informační systém kvality ovzduší Informační systém odpadového hospodářství Jednotný informační systém životního prostředí Koeficient ekologické stability krajiny Komunální odpad Komplexní pozemkové úpravy Krajský úřad Katastrální území Lokální biocentrum / lokální biokoridor 7


LHP LO LPIS LZU MD MF MMR MPSV MŠ MÚ MZe MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NLP NP NR NRBC/NRBK OPM OPM_SL OZKO PK PLO POH ČR PP PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR Q Q100 R RBC/RBK RD (r)IFK RES REZZO RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SO ORP SOC SŠ STL SUR ČR SWOT TTP ÚAP

Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Land Parcel Identification System Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Mateřská škola Městský úřad Ministerstvo zemědělství Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní lesnický plán Národní park Nadregionální Nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor Obsazená pracovní místa Obsazená pracovní místa ve službách Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pardubický kraj Přírodní lesní oblast Plán odpadového hospodářství České republiky Přírodní park Přírodní památka / národní přírodní památka Přírodní rezervace / národní přírodní rezervace Potenciální rekreační plochy Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Vydatnost zdroje (vodního) Průtok při stoleté vodě Regionální Regionální biocentrum / regionální biokoridor Rodinné domy (redukovaný) index funkční velikosti Registrované ekonomické subjekty Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí Směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností Sociodemografický pilíř Střední škola Středotlaký Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) Trvalé travní porosty Územně analytické podklady 8


ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSES ÚSOP ÚTP ÚÚP VCHÚ VKP VOŠ VŠ VTL VÚC VÚMOP ZABAGED ZCHÚ ZPF ZŠ ZÚR ZÚR PK ŽP

Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Územní plán/územní plánování Územně plánovací dokumentace Územní systém ekologické stability krajiny Ústřední seznam ochrany přírody Územně technický podklad Úřad územního plánování Velkoplošné chráněné území Významný krajinný prvek Vyšší odborná škola Vysoká škola Vysokotlaký, Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Základní báze geografických dat pro státní správu Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Základní škola Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Pardubického kraje Životní prostředí

9


JEDNOTKY: Ah GWh h ha kg km km2 kV l m m2 m3 mm m n. m. MWh r s t °C

ampérhodina gigawatthodina hodina hektar kilogram kilometr kilometr čtvereční kilovolt litr metr metr čtvereční metr krychlový milimetr metrů nad mořem megawatthodina rok sekunda tuna stupeň Celsia

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ: As BaP, B(a)P Cd Cl CO2 DCM F N2O NO NO2 NO3 NOx NH3 NH4 + O3 PAH PER PM10 SO2 SOx TZL

arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý dichlormethan fluor oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonial amonné ionty přízemní (troposférický) ozon polycyklické aromatické uhlovodíky (též PAHs) tetrachlorethylen pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky

10


1

ÚVOD

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Odry zpracovaný v roce 2008 na základě smlouvy uzavřené mezi sdružením firem (DIGIS, spol. s r.o. a EKOTOXA s.r.o.) a Městem Odry a úplné aktualizace ÚAP v roce 2010,2012. Aktualizaci gragfické části v roce 2010 provedla firma Digis, aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území provedl Stavební úřad Městského úřadu Odry. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Příloha č. 5 Doklad o projednání ÚAP Grafická příloha Problémový výkres

1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Moravskoslezského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená v dokumentu: Stav ŽP v Moravskoslezském kraji (2006, 2007)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Odry (tj. data územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

1.3 POUŽITÁ METODIKA RURÚ 1.3.1

Výchozí informace – právní stav

Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. 11


1.3.2

Metodika RURÚ uplatněná pro SO ORP Odry

Zpracovatel tedy na základě svých předchozích zkušeností se zpracováním RURÚ pro kraje a ORP přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky, požadavek na separaci odpadu). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů pro jednotlivá témata, která byla zařazena do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje (přičemž neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu 10-15 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Kartogram dle metodiky MMR. 5. Horizontální vazby mezi pilíři - v rámci vyhodnocení byly zpracovány horizontální vazby mezi pilíři, kdy příležitost uvedená v daném tématu v jednom pilíři může být pro další pilíře neutrální, ale v určitých případech může být příležitostí i hrozbou současně. 6. Závěr - uvádí, mimo hodnocení použité metodiky RURÚ, krátké a výstižné hodnocení daného území po jednotlivých předepsaných tématech, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. V jednoduchém souhrnu potom i problémy k řešení v jednotlivých obcích. 7. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1:10 000 včetně legendy. 8. Přehled výroků SWOT - přílohou závěrečné zprávy RURÚ je i přehled výroků SWOT v kompletní verzi i ve verzi komprimované na výroky nejdůležitější (obvykle 3 za každou oblast SWOT) pro dané území. 9. Přehled vrstev ÚAP - další nepovinnou součástí dokumentace je přehled vrstev ÚAP (tedy dat předaných objednatelem) přímo použitých pro vlastní zpracování tématu (a současně i podkladů pro hodnocení indikátorů), přičemž ostatní zdroje informací o daném území jsou uvedeny v kapitole „Použitá literatura a jiné zdroje“. 10. Doklad o projednání ÚAP – projednání s obcemi ve správním obvodu

12


2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

SO ORP Odry představuje jednu z 22 SO ORP Moravskoslezského kraje. Řešené území se rozprostírá v jihozápadní části kraje a leží při hranici s krajem Olomouckým (SO ORP Hranice, ORP Olomouc). Ostatními sousedními obcemi jsou již správní obvody Moravskoslezského kraje, a to na jihu ORP Nový Jičín, na východě ORP Bílovec a na severu ORP Vítkov. Z hlediska geomorfologického členění patří zkoumané území do dvou odlišných celků, kterými jsou Nízký Jeseník a Moravská brána. Většina území spadá do celku Nízký Jeseník, tvořeného podcelkem Vítkovská vrchovina a okrsky Potštátská vrchovina, Heřmanická vrchovina, Tošovická vrchovina a Oderská kotlina (SV část Oderska). Moravská brána zahrnuje podcelek Oderská brána a okrsky Bělotínská pahorkatina, Klimkovická pahorkatina, Bartošovická pahorkatina a Oderská niva. Zatímco Nízký Jeseník je tvořen především drobami, slepenci a jílovitými břidlicemi s ojedinělým výskytem neželezných rud – galenitu, v Moravské bráně se nachází sedimenty – spraše, a štěrkopísky. Celou oblastí protéká jihovýchodním směrem řeka Odra. Nejvýznamnější vodní plochou je soustava rybníků u Oder, která byla prohlášena přírodní rezervací. Nejvyšším bodem správního obvodu je Varta s kótou 594 m n. m. Naopak nejnižší nadmořská výška 225 m n. m. byla změřena v místě, kde území opouští řeka Odra. Na řešené území zasahuje svým západním výběžkem Chráněná krajinná oblast Poodří. Zaujímá údolní nivu řeky Odry v prostoru mezi obcemi Mankovice a Vražné a jižním okrajem Ostravy. Velká část správního obvodu byla v roce 1994 prohlášena Přírodním parkem Oderské vrchy. Území leží v mírně teplé klimatické oblasti. Dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 6 – 8 °C a průměrný roční úhrn srážek činí 670 – 780 mm. Srážkami nejbohatší je oblast Vítkovské vrchoviny. Co se týká proudění vzduchu, převládají severozápadní větry, ale v oblasti Moravské brány se vyskytuje také proudění severovýchodní. SO ORP Odry se rozkládá na území o rozloze 224 km2 s hustotou zalidnění 78 obyvatel/km2, což je mnohem méně než průměr za kraj (230 obyvatel/km2) i Českou republiku (133 obyvatel/km2). V 10 obcích správního obvodu žije téměř 17217 obyvatel (k 31. 12. 2013). Podílem počtu obyvatel, který představuje 1,42 % kraje, patří k nejmenším správním obvodům v kraji. Ve dvou obcích žije více než 1000 obyvatel, Odry – 7361 (42,6 % obyvatel obvodu) a Fulnek – 5825. V kategorii 500 – 1000 obyvatel jsou zastoupeny 4 obce a v kategorii do 500 obyvatel také 4 obce. Lesy tvoří 30,7 % a zemědělská půda 61,1 % celkové rozlohy obvodu. Podle činnosti podnikatelských subjektů převládá ve správním obvodu obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství, na druhé místo se řadí průmysl, dále zemědělství, lesnictví, rybolov. Odersko se vyznačuje velmi silným zastoupením gumárenských a plastikových výrob, ve Fulneku se jedná spíše o strojírenskou výrobu a kovovýrobu. Největšími zaměstnavateli v těchto oborech jsou průmyslové podniky Semperflex Optimit, s. r. o., GDX – Automotive, s. r. o. (Odry), VVM – IPSO, s. r. o. (Fulnek). Územím procházejí dvě silnice I. třídy, silnice č. 47 Přerov – Hranice – Odry – Fulnek – Bílovec – Ostrava a č. 57 z Nového Jičína přes Fulnek do Opavy, dálnice D1(sjezd v obci Mankovice a Fulnek) a dvě železnice místního významu: Suchdol nad Odrou – Fulnek a Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou. Na trati ze Suchdolu do Budišova leží město Odry a obce Mankovice, Jakubčovice nad Odrou a Heřmánky. Co se týká letecké dopravy, nejbližším letištěm s mezinárodním statutem je Ostrava – Mošnov, které je z Oder vzdáleno zhruba 40 km. Z geomorfologických a geologických zajímavostí Oderska je třeba připomenout Přírodní památku "Vrásový soubor" u Klokočůvku, "Častochovské kamenné moře" u Spálova, kamenolom v Jakubčovicích n. O. na těžbu a zpracování drob ke stavebním účelům, "Zlatý důl" u Pohoře (opuštěná důlní díla po těžbě galenitu), opuštěné štoly po těžbě břidlice na Veselském kopci nebo v okolí Spálova - "Peklo", "Biskupova skála" nebo "Petrova skála" (s každoročně se tvořící ledovou výzdobou). Pozoruhodné jsou rovněž různé skalní výchozy, např. na úbočí kopce Chrastavce nad Jakubčovicemi (s vytesanými německými nápisy), v okolí Klokočůvku - "Orlík" na Čížavici. Na unikátním skalním ostrohu "Švédská skála" v Heřmánkách je vybudována dřevěná vyhlídka s nádhernými výhledy do údolí řeky Odry a říčky Čermné. V korytě řeky Odry je možné spatřit skalní práh. Přímo na území města Fulneku se nachází unikátní pískovcové těleso, zvané "Jerlochovické 13


stěny", které lemuje severní stěny a úpatí údolního svahu Husího potoka. Jílovité pískovce se zde usadily asi před 15 miliony lety v okrajové části mělkého moře. Dnes jsou jedinou dobře zachovanou přístupnou ukázkou těchto uloženin na celém Ostravsku. V centru Oder byla vyhlášena městská památková zóna Odry, kterou tvoří náměstí s renesančními měšťanskými domy, se sochou Nanebevzetí Panny Marie a neoklasicistní kašnou. Součástí památkové zóny jsou i zbytky středověkého opevnění s polokruhovitou baštou z 15. století a areál kostela sv. Bartoloměje. Také historické jádro města Fulnek bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Před odchodem do vyhnanství zde působil Jan Ámos Komenský. Nachází se zde také socha a Památník J. Á. Komenského, který je národní kulturní památkou a renesančně-barokní zámek. V obci Vražné stojí rodný dům Jahana Gregora Mendela, biologa a zakladatele genetiky. Také v ostatních obcích správního obvodu jsou k vidění historické a kulturní památky – kostely, sochy, památníky aj. Tabulka č. 1.3.1: Základní údaje ORP Odry ORP ODRY Obec

Počet obyvatel

Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy

5825 326 173 648 366 580 7361 891 832 215

Rozloha (km2) 68,47 11,95 3,31 3,38 7,62 10,12 74,08 19,31 15,21 10,54

Hustota (počet obyvatel/km2) 85 27 53 199 49 58 99 47 56 20

Celkem 17217 224 77 Zdroj: Rozloha, počet obyvatel: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady, údaje k 31. 12. 2013 Obrázek č. 1.4.1: Základní přehled SO ORP Odry

14


3

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZBORY

ROZVOJE

ÚZEMÍ

–

TÉMATICKÉ

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata • • • • • • • • • •

Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky.

Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Odry jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • •

Moravskoslezský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Odry, ostatní SO ORP Moravskoslezského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP

15


3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1

Geologický a geomorfologický profil území

Na území SO ORP Odry se střetávají tři geomorfologické celky. V západní části se nachází celek Nízký Jeseník a jeho podcelek Vítkovská vrchovina (konkrétně její okrsky Potštátská vrchovina, Heřmanická vrchovina, Tošovická vrchovina a Oderská kotlina). Ve východní části jde o celek Podbeskydská pahorkatina a její podcelek Příborská pahorkatina s okrsky Novojičínská pahorkatina, Palačovská brázda a Hluzovská pahorkatina. Tyto dva celky od sebe odděluje Moravská brána, konkrétně geomorfologický podcelek Oderská brána (okrsky Bělotínská pahorkatina, Bartošovická pahorkatina, Oderská niva a Klimkovická pahorkatina). Nízký Jeseník se nachází na severovýchodě České republiky. Rozprostírá se východně od Hrubého Jeseníku, mezi Hornomoravským úvalem a Slezskou nížinou. Oblast na východě uzavírá Moravská brána a Ostravská pánev. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Je tvořen měkčími usazenými horninami, téměř na všech stranách je omezen zlomy a podél nich vzniklými výraznějšími svahy. Pro tuto oblast jsou typické plošiny a široce zaoblené hřbety, přímočará údolí uvnitř většinou široce rozevřená a na okrajích hluboce zaříznutá do pohoří. Nízký Jeseník je plochou vrchovinou o průměrné výšce 400 - 600 metrů. Směrem k východu se šikmo svažuje a klesá na výšku kolem 350 m. Nízký Jeseník se začal částečně utvářet ve starších prvohorách, z větší části ho však modelovaly mladší prvohory. V tomto období bylo území Nízkého Jeseníku zatopeno mělkým mořem. Koncem prvohor byla střední Evropa postižena mohutným vrásněním. Masy horniny byly zemskou silou tvarovány a přeskupovány. Vrásněním došlo ke vzniku mnoha nespojitých celků a celý Nízký Jeseník byl vyzvednut do horských výšek. Eroze a zvětrávání v druhohorním období srovnala horské kopce v parovinu. Koncem třetihor se v oblasti začala projevovat sopečná činnost. Počátkem čtvrtohor se podnebí ochlazovalo. To se projevilo i vznikem pevninského ledovce, který do oblasti Nízkého Jeseníku přinesl ze severních zemí štěrkopískové sedimenty a taktéž i bludné balvany. Celek Nízkého Jeseníku je tvořen z několika menších geomorfologických částí, přičemž do zájmového území zasahuje Vítkovská pahorkatina. Ta je plochou vrchovinou, jejíž celková rozloha je 988 km2, střední výška 429,8 m n.m., střední sklon 5°12´. Podloží tvoří spodnokarbonské břidlice a droby s četnými denudačními zbytky bádenských sedimentů v údolích a denudačními zbytky sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v okrajové severní a východní části území. Jedná se o kernou, k východu ukloněnou, vrchovinu s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými údolími. Příznačné pro území jsou průlomové úseky údolí řeky Odry, Kamenného potoka a řeky Opavy, pravoúhlý ohyb Moravice, dále pak Oderská a Fulnecká kotlina. Nejvýchodnějším bodem dané oblasti je vrch Strážná (641 m n.m.) v Potštátské vrchovině. Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě v oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž - 339 m n.m. Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogenními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Protisměrně jí protékají řeky Bečva a Odra - prochází tudy hranice jejich povodí. Je výraznou sníženinou kerného původu. Také její mírně zvlněný nížinný georeliéf kontrastuje s příkrými zlomovými svahy okolních kerných struktur Nízkého Jeseníku. Zlomový svah oddělující právě tyto dva geomorfologické útvary ostře prořezávají pravostranné přítoky Bečvy. Východní část regionu tvoří Podbeskydská pahorkatina, která s Moravskoslezskými Beskydami zaujímá největší část Západních Beskyd. Její součástí je Příborská pahorkatina, která je členitou pahorkatinou s nejvyšším vrchem Starojický kopec, 496 m n.m. Z flyšových vrstev proniká vyvřelý těšinit.

16


Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Odry

Legenda

paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence)

kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky)

Zdroj: geoportal.cenia.cz, 2008

3.1.2

Těžba nerostných surovin

Na území SO ORP Odry se nachází dvě ložiska nerostných surovin a to stavebního kamene na katastrálním území obcí Heřmánky, Heřmanice u Oder a Jakubčovice nad Odrou a štěrkopísků v Mankovicích. V současnosti se těží stavební kámen ložiska Jakubčovice nad Odrou, těžba štěrkopísků ložiska mankovce byla zahájena v roce 2014. Ložisko Mankovice zasauje na sousední katastrální území – Suchdol nad Odrou (ORP Nový Jičín). U ložiska Mankovice je také vymezeno chráněné ložiskové území. Z hlediska kvality ovzduší je lom v Jakubčovicích vnímán negativně, neboť je zdrojem prašnosti a to především jako sekundární prašnost z povrchů vozovek a jiných ploch, případně z dopravy materiálu. Zde je vhodné přijmout opatření pro snížení prašnosti, pokud je to možné, provést výsadby izolační zeleně apod. V případě druhého ložiska nerostných surovin v Mankovicích hrozí vážné střety se zájmy ochrany přírody, neboť toto ložisko (a CHLÚ) je situováno do CHKO Poodří (2.-4 zóna) a současně do přírodní památky Meandry staré Odry a navíc Ptačí oblasti a EVL Poodří. Tyto střety jsou řešeny v rámci plánu rekultivace, po dotěžení lokality vzniknou v rámci chráněných oblastí nové vodní plochy. Ložisko Jakubčovice nad Odrou je lokalizováno v blízkosti zstavěného území především v obci jakubčovice nad Odrou. Zastavěné území obcí Heřmanice u Oder a Heřmánky je vzdálenější od těžené lokality. Ložisko Mankovice je lokalizováno ve větší vzdálenosti od zástavby v obci Mankovice i Suchdolu nad Odrou. Tabulka č. 3.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Odry Obec Název Těžba Ev. Nerost Surovina Plocha CHLÚ Číslo (ha) Heřmánky, Jakubčovice nad současná 3032800 droba, Stavební 67,2 Ne Jakubčovice nad Odrou (EUROVIA povrchová konglomerát kámen, Odrou, Kamenolomy, a.s., Technické Heřmanice u Oder Liberec) zeminy Mankovice Mankovice současná 3008801 psamity, Štěrkopísky 56,2 Ano (Českomoravský povrchová štěrk štěrk, a.s., Mokrá) Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2014 17


Dále se zde nachází jeden prognózní zdroj nerostných surovin pro těžbu stavebního kamene. Tabulka č. 3.1.2: Prognózní zdroje nerostných surovin v SO ORP Odry Obec Název Těžba Ev. Číslo Nerost Surovina Spálov Spálov 2 dosud netěženo 9295000 droba Stavební kámen Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2014

Plocha (ha) 9,8

Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin a sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Odry

Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2014

3.1.3

Sesuvná a poddolovaná území

Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Odry se nachází několik lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Poddolovaných území je větší množství, a to především ve formě hald a propadlin. Nacházejí se nejčastěji v nezastavěném území obcí Fulnek, Odry, Spálov a Jakubčovice nad Odrou. 18


Dále se zde nachází několik sesuvných území a to v obcích Jakubčovice nad Odrou, Fulnek a Vražné. Jedná se sesuvy plošně malého rozsahu. V obci Jeden sesuv se nachází v zastavěném území, jedná se o sesuv v katastrální území Fulnek. Je vhodné prověřit míru jím způsobovaného rizika. Ostatní evidované sesuvy se nachází mimo zastavěné území. Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území v SO ORP Odry Obec Název - lokalizace Fulnek Fulnek Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Jakubčovice nad Odrou Jakubčovice nad Odrou Mankovice Odry Odry Odry Odry Odry Odry Vražné Spálov Spálov Spálov Spálov 3 Luboměř 1 Spálov 2 Zdroj: Geofond, 2014

Slezské Vlkovice Jerlochovice Jílovec Jakubčovice nad Odrou 2 Heřmánky nad Odrou Dobešov Jakubčovice nad Odrou 1 Jakubčovice nad Odrou 2 Pohoř 1 Dobešov Veselí u Oder Odry 1 Odry 2 Pohoř 1 Pohoř 2 Veselí u Oder Spálov 1 Spálov Dobešov Spálov Luboměř Spálov

Tabulka č. 3.1.4: Sesuvná území v SO ORP Odry Obec Aktivita Fulnek aktivní Jakubčovice nad Odrou potenciální Fulnek aktivní Vražné potenciální Zdroj: Geofond, 2014

3.1.4

Projevy Drobné Haldy + propadliny + ústí Haldy Haldy + propadliny Haldy + propadliny Haldy + propadliny Haldy + propadliny Haldy + propadliny Haldy + propadliny + ústí Haldy + propadliny Drobné Drobné Haldy + propadliny + ústí Haldy + propadliny + ústí Haldy + propadliny + ústí Drobné Drobné Propadliny Haldy + propadliny Ojedinělé Ojedinělé Ojedinělé

KÚ Kujavy Jakubčovice nad Odrou Fulnek Hynčice u Vražného

Surovina Rudy Rudy Nerudy Nerudy Nerudy Nerudy Nerudy Nerudy Rudy Nerudy Rudy Rudy Nerudy Rudy Rudy Rudy Nerudy Nerudy Nerudy Rudy Nerudy Nerudy

Plocha (ha) 4,6 4,2 10,5 13,5 7,0 3,7 10,0 0,4 1,4 2,9 5,5 9,8 17,8 14,1 12 5,3 0,1 6,4 0,5 bodový bodový bodový

Plocha (ha) bodový bodový bodový 0,4

Indikátory

Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Výskyt těchto území může představovat omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Podíl plochy poddolovaných nebo sesuvných území na celkové výměře SO ORP není příliš významný (0,58 % plochy území), významnější je v obcích Jakubčovice nad Odrou (4,17 %) a Heřmánky (2,11 %). Pouze v obci Vrchy nejsou tato území evidována. Při bližší analýze bylo zjištěno, že tato území (s výjimkou sesuvu 19


ve Fulneku) jsou lokalizována mimo zastavěné území obcí, nepředstavují tedy hrozbu nebo riziko, pouze možné omezení pro rozvoj obcí. Hodnocení indikátoru: -2 nad 5 % plochy obce -1 3 – 5 % plochy obce 0 1 – 2,99 % plochy obce, 1 0 – 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Tabulka č. 3.1.5: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Odry Obec Plocha Sesuvná Poddolovaná Plocha sesuvných a Podíl Hodnocení obce území území poddolovaných plochy indikátoru (ha) bodová, území (ha) obce plošná (%) Fulnek 6847 2 3 19,3 0,28 1 Heřmanice u Oder 1195 0 1 13,5 1,13 0 Heřmánky 331 0 1 7 2,11 0 Jakubčovice nad 338 1 3 14,1 4,17 -1 Odrou Luboměř 762 0 1 0 0,00 1 Mankovice 1012 0 1 1,4 0,14 1 Odry 7408 0 6 62,1 0,84 1 Spálov 1931 0 5 7 0,36 1 Vražné 1521 1 2 5,7 0,37 1 Vrchy 1054 0 0 0 0,00 2 Celkem 22400 4 22 130,1 0,58 1 Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2014

3.1.5

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY V obci Vrchy se nenachází žádné poddolovaná a Vyšší míra poddolovaných území v obcích sesuvná území. Sesuvná ani poddolovaná území Jakubčovice nad Odrou a Heřmánky může nepředstavují ani v případě jiných obcí riziko pro omezovat budoucí rozvoj obcí. stávající zástavbu. V území se vyskytují ložiska stavebního kamene, Ve Fulneku se nachází sesuvné území v rámci která je možno využít jako místních zdrojů zastavěného území obce (Jakubčovice nad Odrou, Spálov a Mankovice). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Nerostné suroviny z místních zdrojů. Využití ploch po těžbě nerostných surovin – vodní plochy, rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně... Realizace opatření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakubčovicích.

20


3.1.6 • • • •

Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumnetace Rozvoj obcí s poddolovanými územími navrhovat v souladu s možnými riziky v těchto oblastech U sesuvného území ve Fulneku, zjištění míry omezení využití území a případně navrhnout opatření pro omezení rizik. Určení vhodného využití poddolovaných a sesuvných území mimo zastavěné území obcí (platí pro všechny obce mimo Vrchy). Přijmout opatření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakubčovicích, případně vymezit plochy pro výsadbu ochranné zeleně. (obce Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou a Heřmanice u Oder)

21


3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Odry patří do povodí Odry. Přes svou relativně malou rozlohu je oblast povodí Odry značně výškově členitá. Obecně se jedná o území s obrovskou reliéfovou energií. To je dáno jejím situováním mezi horskými masivy Hrubého Jeseníku a Beskyd a současně otevřením k severu do Slezské nížiny. Do oblasti povodí zasahují tři provincie – Česká vysočina, Středoevropská nížina a Západní Karpaty. Zájmové území spadá do subprovincie Vněkarpatské sníženiny (celky Moravská brána a Ostravská pánev), která rozděluje morfologicky povodí na východní a západní část. Oblast povodí Odry na území České republiky zasahuje z hlediska regionální geologie do obou jejích základních geologických jednotek – Českého masivu i Západních Karpat. Převážná část povodí Odry je situována v moravskoslezské oblasti Českého masívu (moravikum a silesikum), v její severní části označované jako jesenický blok. Větší část povodí patří k územím s vysokým množstvím ročních srážek (horské oblasti přes 1 000 mm). Celkový odtok je proto relativně velký, ale velmi nerovnoměrný, protože petrografický charakter hornin většiny území je nepříznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené míře (oběh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek). Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z území, neogenní sedimenty jsou v naprosté většině situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovněž výrazně povrchový odtok neovlivňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel proto zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů. V povodí Odry lze vymezit dvě hydrologicky odlišné oblasti podmíněné geologickou stavbou, oblast jesenickou a beskydskou. V říční síti je nejvýznamnějším tokem Odra, která pramení v Oderských vrších ve výšce 634 m n. m. Odtud odtéká jihovýchodním směrem a po asi 55 km se její trasa pravoúhle láme vstupem do Moravské Brány. Z těchto míst odtéká na severovýchod směrem k Ostravské pánvi a ke státním hranicím s Polskou republikou. Celkově je povodí tvořeno převážně spíše menšími toky a jeho říční síť prodělala dlouhý a složitý vývoj ovlivněný i kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. Na celou oblast povodí dopadá ročně přes 5,1.109 m3 srážek, roční srážkový úhrn, vztažený na průměrnou plochu, dosahuje cca 820 mm, z čehož v průměru odteče přibližně asi 300 mm. Specifické odtoky v jesenické oblasti dosahují v horských oblastech s ohledem na výši srážek, morfologické poměry, poměr zalesnění aj. hodnot i přes 30 l.s-1.km-2, směrem k východu s poklesem nadmořské výšky i srážek klesají na hodnoty 5 - 10 l.s-1.km-2. V beskydské oblasti obdobně dosahují hodnoty v horských oblastech 20 - 30 l.s1 .km-2, v nížinách Odry a Olše klesají až pod 5 l.s-1.km-2. Mezi hlavní toky na území SO ORP patří Odra se svými přítoky – z pravé strany Něčínský potok, Bralný, Suchá, Mlýnský potok, Stodolní potok, Vraženský potok, Hrabětický potok a Luhu s Hradečným, Lučickým, Blahutovickým a s Vlčnovským potokem, z levé strany Čertův potok, Červenka s přítoky Pecovským, Klokočovským a řadou bezejmenných potoků, Heřmanický potok, Vítovka, Vladař, Zlatý potok, Rasův potok, Medvědí potok a Kletenský potok, dále potom Husí potok a Gručovka. Vysoké podélné sklony, charakter geologického podloží a nadměrný chod splavenin jsou zde rovněž příčinou malé stability říčních koryt a zvláště horní úseky hlavních toků povodí, které si z velké části zachovávají bystřinný charakter, bylo v minulosti třeba na značné délce upravit. Ve středních a dolních úsecích od profilů Opava na řece Opavě, Hradec n/M na Moravici, Mankovice na Odře, Vratimov na Ostravici a Karviná na Olši nabývají toky oblasti povodí Odry nížinného charakteru s plošně rozsáhlejším inundačním územím. Nejdelším neupraveným úsekem vodního toku v povodí je řeka Odra nad Ostravou až po město Odry v území CHKO Poodří. Toto území se zachovalými nivními ekosystémy umožňuje pravidelné bezeškodné rozlivy a má významnou retenční kapacitu. Na území SO ORP se nachází několik vodních ploch, z těch nejvýznamnějších jde především o oderské rybníky – Emauzský rybník, Vraženský rybník, Cíp, Trávný rybník a Trněný rybník. Dále se jedná o menší vodní plochy – např. v okolí obcí Děrné, Emauzy, Vítovka, Kletná nebo Jakubčovice nad Odrou. Na Odersku je celá řada drobných rybníčků s protrženými hrázemi, které jsou významnými lokalitami např. pro obojživelníky - u Veselí, Dobešova, Tošovic nebo Dvořiska. Zajímavé jsou drobné vodní plochy, vzniklé po povrchové těžbě stavebního kamene - např. u Heřmanic, nebo po těžbě jílů na výrobu cihel - v Dobešově, v Luboměři, ve Spálově, v Heřmanicích nebo ve Vésce. Na území SO ORP je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod Spálov. 22


V přehledu problémů z plánu povodí Odry 2010-2015 jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: • Zabránit, případně snížit následky havarijního znečištění vod, a to v případech výskytu povodní a zejména sucha. • Usilovat o snížení znečištění z plošných a difúzních zdrojů znečištění, na sanaci starých ekologických zátěží a starých skládek s významným vlivem na stav vod. • Zvýšit kapacity a účinnost existujících čistíren odpadních vod (ČOV). • Zvýšit podíl obyvatel napojených na kanalizaci. • Zlepšovat průchodnost vodních toků pro ryby a další vodní živočichy. • Podporovat nenarušení morfologie a ekologických parametrů toků při stavební činnosti a údržbě vodních toků. • Zatrubnění vodního toku provádět jen v minimální míře v těch opravdu nezbytných případech, kdy neexistuje jiné řešení. • V neupravených úsecích toků usilovat při jejich správě a péči o koryta těchto toků a jejich břehové porosty o ekologicky šetrný přístup, podporující územní systém ekologické stability daného úseku. • Územně hájit lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod. Dále jsou navrženy tyto opatření: Opatření navržená k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí – povrchové vody – konkrétní opatření týkající se revitalizace říčních systémů, do roku 2015: č. OD110013, řeka Odra, obce Mankovice, Jeseník, říční km 74.3 - 75.6, opatření - nevhodná morfologie vodního toku č. OD110021, Pustějovský potok, obce Pustějov, Kujavyříční km 5.7 - 11.0, opatření - nevhodná morfologie vodního toku Opatření navržená k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí – povrchové konkrétní opatření týkající se revitalizace říčních systémů, po roce 2015: č. 134, řeka Odra, obce Odry, Loučky, Jakubčovice, ř. km 79.4 - 88.2

vody –

Opatření navržená na ochranu území před extrémními vodními stavy - zvýšení kapacity koryt vodních toků: č.OD130150, Dobešovský p., obec Jakubčovice n/O, opatření zkapacitnění,směrová a výšková stabilizace č.OD130202, Vítovka, obec Odry, přeložka a zkapacitnění koryta Q20 Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí: č. OD100060, Odry – odkanalizování místní části Loučky č. OD100024, Fulnek – výstavba kanalizace Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí po 2015: č. 20067000, Odra po soutok s tokem Jičínka Jakubčovice nad Odrou

3.2.1

Vodní režim v krajině

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

23


Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí OBEC Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SUMA Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

plocha sklonité orné půdy (ha)

plocha orné půdy (ha)

procento sklonité orné půdy z orné celkově (%)

115,63 8,63 10,09 0,00 0,57 0,00 48,41 25,16 0,00 0,59 209,09

3060,40 403,39 78,95 61,35 342,93 716,14 2588,87 660,98 1112,12 551,30 9576,42

3,78 2,14 12,79 0,00 0,17 0,00 1,87 3,81 0,00 0,11 2,18

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Fulnek a to téměř 116 ha. Toto množství činí 3,8 % veškeré orné půdy na území obce. Zvýšené množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obcí Odry (48,4 ha). V tomto území by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Odry zasahují záplavové území Q100 vodních toků – Husí potok, Vítovka, Vraženský potok a Odra. Záplavové území Q100 Husího potoka zasahuje do území obcí Fulnek a Odry. Záplavové území Q100 Odry zasahuje do území obcí Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Mankovice, Odry, Spálov a Vražné. Záplavové území Vítovky zasahuje na území obce Odry. Záplavové území Vraženského potoku zasahuje na území obce Vražné. Obce Heřmanice u Oder, Luboměř a Vrchy nemají vodní toky, pro které je stanovené záplavové území. V městě Odry a obci Vražné zasahuje aktivní zóna do území zastavěného stavbami.

24


Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí OBEC Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Odry Odry Spálov Vražné Vražné Vrchy

vodní tok Husí potok Odra Odra Odra Husí potok Odra Vítovka Odra Odra Vraženský potok -

Celkem Zdroj: ÚAP, 11/2014

3.2.2

zaplavená plocha při Q100 (ha) 54,22 43,5 8,21 298,9 1,27 225,07 42,25 23,6 103,95 30,44 815,75

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

3.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích.

25


Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nejistý" "rizikový" Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

96 100 100 100 100 100 100 100 100 100 99

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

96 100 100 100 100 100 100 100 100 100 99

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 99 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích na území téměř všech obcí SO ORP). Na území SO ORP není klasifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ je v SO ORP klasifikováno 1 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (4 % délky útvarů povrchových vod tekoucích na území obce Fulnek). Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

26


Obrázek č. 3.2.1: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

27


Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 3.2.2.2 Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

11 1 0 0 0 43 8 0 9 0 10

27 1 0 0 0 97 16 0 96 0 27

Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 10 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce Mankovice 43 % plochy útvarů podzemních vod) a 27 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Mankovice 97 % a Vražné 96 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (u většiny obcí SO ORP jde o více než 88 % plochy útvarů podzemních vod, nejvíce Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Spálov a Vrchy - 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 73 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (u většiny obcí SO ORP jde o více než 73 % plochy útvarů podzemních vod, nejvíce Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Spálov a Vrchy - 100 % plochy útvarů podzemních vod).

28


Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 29


3.2.3

Indikátory

Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP ODry nachází 209 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Odry (9 576 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 2,2 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v obcích Jakubčovice nad Odrou, Mankovice, Vražné, Luboměř a Vrchy. Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Zvýšené množství svažité orné půdy se nachází na území obcí Fulnek a Odry. V tomto území by tedy mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Záplavové území Q 100 tvoří 3,6 % celkové výměry ORP. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 40 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 20 – 40 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 8 – 19,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 2 – 7,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 2 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (99 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako „nerizikový“ identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z hlediska chemického stavu. Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (10 % plochy útvarů podzemních vod je hodnoceno jako „rizikový“ z hlediska kvantitativního a 27 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 73 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, není přijatelný na území žádné z obcí SO ORP. Nepřijatelný stav je na území obcí Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Spálov a Vrchy, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody.

30


Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Obec hodnoty [ha] hodnocení 115,63 -2 Fulnek 8,63 0 Heřmanice u Oder 10,09 0 Heřmánky 0,00 2 Jakubčovice nad Odrou 0,57 2 Luboměř 0,00 2 Mankovice 48,41 -2 Odry 25,16 -1 Spálov 0,00 2 Vražné 0,59 2 Vrchy

Stav povrchových a podzemních vod -2 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -1 -2 -1

Obrázek č. 3.2.5: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

31


3.2.4

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 73 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

SLABÉ STRÁNKY Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Spálov a Vrchy, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné). Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině eroze na minimum v územích s nulovým výskytem v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých sklonité orné půdy – území obcí Jakubčovice nad pozemcích => zvýšené množství orné půdy na Odrou, Mankovice, Vražné, Luboměř a Vrchy. sklonitých pozemcích především na území obce Fulnek, Odry a Spálov. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy – především na území obce Fulnek a Odry.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí umělou akumulaci povrchových vod. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

3.2.5 • • • • • • •

Problémy k řešení

V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch Nové protipovodňové opatření lokálního charakteru navrhovat jen tak, aby se problém nepřenesl níže po toku. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod. Modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Úpravy vodních toků Pozemkové úpravy

33


3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 3.3.1

Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Kromě dopravy a plošných zdrojů (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť), sezonně a místně i zemědělství, se na výsledné imisní situaci v SO ORP podílejí stacionární průmyslové a technologické zdroje v širším okolí. Mezi významné zdroje znečišťování ovzduší na území SO ORP Odry patří Kamenolom v Jakubčovicích nad Odrou, firma Eurovia (suspendované částice (prach), firma SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o. Odry (suspendované částice, oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), organické látky vyjádřené jako TOC a olovo (Pb), ERLEN s.r.o., Třinec, provoz – žárová zinkovna Fulnek a řada dalších. Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů) Ostravsko-Karvinská oblast, zdroje z Polska či ze severních a východních Čech. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Od roku 1994 do roku 2000 došlo v souvislosti se změnami ve struktuře ekonomiky a legislativními požadavky k výraznému poklesu emisí látek znečišťujících ovzduší. Nejvýrazněji se pokles projevil u emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého a emisí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého vypouštěných stacionárními zdroji. Příznivě také působila změna palivové základy malých zdrojů včetně rodinných domů. Přesto se však malé zdroje stále významně podílí na znečišťování ovzduší nejen menších neplynofikovaných obcí, ale rovněž v plynofikovaných městech a obcích. Růst cen zemního plynu a elektrické energie způsobuje, že se lidé opět začínají vracet k tradičním palivům, zejména k uhlí a dřevu (často jsou přidávány i odpady), které mnohdy spalují v technologicky nevyhovujících zařízeních. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší zejména v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek TZL a široké škály organických látek (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). 3.3.1.1

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Největším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Odry jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněž částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná 34


větrem nebo projíždějícími vozidly. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2013 na 63 % území ORP, což znamená zlepšení oproti roku 2011, kdy došlo k překročení těchto hodnot na 100 % území ORP. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. Dalším problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Na 100 % území ORP došlov roce 2013 k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP), což je oproti roku 2011 zvýšení o 3%. V roce 2011 ani 2013 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 75 % území ORP došlo v roce 2011 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon, v roce 2013 to bylo na 47% území ORP. Nebyl překročen cílový imisní limit pro arsen a kadmium. Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2011 SO ORP Odry % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Cílový imisní PM10 B(a)P O3_8h Imisní limit 24h limit bez O3 Fulnek 89 100 10 89 100 67 100 85 67 100 Heřmanice u Oder 27 100 38 27 100 Heřmánky 94 100 35 94 100 Jakubčovice nad Odrou 0 100 100 0 100 Luboměř 100 100 0 100 100 Mankovice 54 100 55 54 100 Odry 0 100 96 0 100 Spálov 100 100 0 100 100 Vražné Vrchy 95 100 51 95 100 Celkem SO ORP

63

100

47

63

100

Zdroj dat: ČHMÚ, 2011, 2013 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2013 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů).

Situace překročenmí limitů v ORP Odry přibližně odpovídá překročení limitů v na území kraje.

35


Obrázek č. 3.3.1: Překročení limitů PM10 24h v ORP Odry za rok 2014

Obrázek č. 3.3.2: Překročení limitů benzo(a)pyrenu v ORP Odry za rok 2014

36


Obrázek č. 3.3.3: Překročení limitů O3 8h v ORP Odry za rok 2014

3.3.1.2

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na území sledovaných ekosystémů na území SO ORP došlo v roce 2013 k překročení hodnot cílového imisního limitu NOx jen okrajově a to v obci Vražné. Imisní limit ozónu pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40) nebyl v roce 2013 překročen.

37


3.3.2

Nakládání s odpadem

3.3.2.1 Produkce komunálního odpadu Produkce komunálního odpadu v obou obcích ORP Odry je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Tabulka č. 3.3.3: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Odry v roce 2007 a 2009 a 2011 Popisky řádků/ obec

rok prod ukce

BRO

BNRO

2007 8,2 2009 88,77 5,89 Fulnek 2011 2013 274,29 2007 8,5 Heřmanice u 2009 Oder 2011 2013 2007 Heřmánky 2011 2013 2007 Jakubčovice 2009 nad Odrou 2011 2013 37,01 2007 4,7 2009 5,57 Luboměř 2011 2013 9,68 2007 3,1 2009 2,59 Mankovice 2011 2013 2,62 2007 19,3 2009 120,22 6,35 Odry 2011 2013 270,93 15,96 2007 5,1 2009 3,31 Spálov 2011 2013 2007 Vražné 2011 2013 1,93 Vrchy Celkový 2007 32,5 16,4 součet 2009 214,56 18,14 2011 2013 591,91 18,58

Obaly Pneu se matiky zbytky NL

2,3 7,17

0,1 0,17

3,13 0,2

0,165 0,3

0,78 0,6 1

0,3 1,01 0,4

1,3 1,26

0,6 1

1,11 1,5 0,85

0,15 0,4 0,5

Papír a lepenka

5,4 11,51 19,35 29,81

Plasty

Sklo

SKO

72,5 81,3 112,74 111,64 0,9 2,2 2,74 2,89 0,8 0,365

52,7 60,61 75,7 75,21 0,7 3,2 4,16 2,44 2,7 1,834

812,4 735,91 2136 631,48 50,2 7,12 45,13 39,48 50,3 53,73

11,9 133,7 11,13 192,7 8,29 170,87 6,79 144,62 7,8 36,5 7,32 37,45 6 30 5,35 28,44 5,5 41,2 5,99 72,48 2,48 142 4,28 130,3 145,5 4127,2 65,74 2017,14 72,02 1935 64,38 1882,26 12,8 87,2 10,77 78,94 15,6 98 13,73 87,28

Objem ný odpad

79,1 107,97 62,15 2 6,25 11,22 4,1

1032,6 1099,29 2343,79 1187,875 62,8 12,52 59,36 57,64 59,3 55,929

0,39 16,5 7,06

0,18 34,9 6,24

8,22 2,6 1,13

1,31 0,4 0,7

3,28

0,79

1,3 0,99

6,8 8,58 2,24 5,65 1,1 1,66 1,5 2,59 3,3 1,3 2,27 5,77 109,2 61,51 66,5 55,82 8,3 9,05 10,7 8,19

2,68

0,64

1 0,27

3 6,34

10 9,82

243 250,83

37,2

81

202,8

239,7

5338,6

6359,4

8,91

75,47 85,65 76,2

166,142 202 192,55

165,72 3179,75 196 4854 172,18 2943,86 212,14

4083,69 5356 4227,76

5,8 2,02

0,25 0,8 1,11

16,73

3,605

75,6 63,96 58,2 43,13

13 8,97

Celkový součet

8,96 4,6 5,1 21,68 6 8,55 10,14 164 87,1 77,79 11,6 11,72 20,2 11 15,44

167,3 223,64 187,2 206,31 56,6 58,43 37,5 67,99 59,8 92,02 146,75 153,68 4793 2435,33 2131,72 2419,8 128 115,62 125,6 134,46 x 268 287,92 x

Největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Odry a dále ve Fulneku, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. Ve všech obcích jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu pro plasty, sklo, pneumatiky apod., přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Údaje o separaci papíru u několika obcí chybí. 38


Je nutno dodat, že evidence odpadů často nepostihne veškeré odpady, které pak nejsou evidovány. Může se jednat především o černé skládky, spalování odpadků, špatné zařazení odpadu apod. K tomu je nutno přihlédnout při interpretaci výše uvedených údajů.

3.3.2.2 Zařízení pro nakládání s odpadem Na území SO ORP Odry se nacházejí níže uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. Tabulka č. 3.3.2: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Odry (k roku 2014) Provozovatel Umístění Zařízení Platnost do

EXPOL TRADE, s.r.o. - sběrna Odry, Jiráskova 457, Odry

k. ú. Odry

Sběr odpadu

30.4.2015

TERECO PRODUCT s.r.o. Daniel Král SITA CZ a.s. LUBKAR s.r.o. - Fulnek Oderská městská společnost, s.r.o.sběrný dvůr Odry

k. ú. Fulnek třídírna textilu Fulnek k.ú. Mankovice Recyklace pryže k. ú. Odry Sklad NO, Odry Sběr odpadu k. ú. Odry sběrný dvůr

30.6.2016 30.6.2015 30.4.2016 30.6.2015 30.11.2018

PARTR spol. s r.o. - sdběrna Odry

k. ú. Odry

Sběr odpadu

30.6.2018

METAL MB s.r.o.- mobilní zařízení, Fučíkova 172 , Fulnek

k. ú. Fulnek

Sběr odpadu

31.1.2019

Zdroj: Seznam oprávněných osob k nakládání s odpady http://isoh.cenia.cz/souhlasy/index.php?akce=all&page=1

V regionu se nenachází žádná zařízení zabývající se zpracováním bioodpadu, tento odpad je prostřednictvím svozu předáván oprávněným osobám, a to firmám ASOMPO, a.s., Životice u Nového Jičína, AVE, komunální služby s.r.o., Studénka a OZO Ostrava s.r.o., Ostrava. Na svém území město Odry i město Fulnek umístilo 30 sběrných nádob na bioodpad. Dále bioodpad separují v obci Vražné a Heřmanice u Oder. Četnost vývozu je 2 x týdně, zajišťuje ji firma ASOMPO a.s. V rámci města Odry zajišťuje likvidaci odpadů, kterých je město původcem, odpady od obyvatel města, organizací, firem zapojených do odpadového hospodářství města, svoz, nakládání, třídění, využití a odstranění odpadů firma AVE, komunální služby, spol. s r.o. Zabezpečuje rovněž likvidace nebezpečného odpadu. Separují se papír, sklo a plast do separatních nádob a nápojové kartóny se separují do oranžových plastových pytlů. Kov je občany odevzdáván do sběrných surovin. Likvidace všech složek odpadu je zabezpečena i v odlehlých lokalitách. Likvidace nebezpečného a velkoobjemového odpadu je zajišťována formou mobilního svozu přímo v odlehlých lokalitách 2x ročně.

Měst Odry a Fulnek zřídila sběrné dvory. 3.3.2.3 Staré ekologické zátěže Dle dat ÚAP týkajících se starých ekologických zátěží, jejichž správcem a poskytovatelem je MŽP, jsou na území SO ORP Odry evidovány tyto staré ekologické zátěže – viz tabulka. Tabulka č. 3.3.3: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Odry (k roku 2010) Fulnek Fulnek, Bílovecká ul. Fulnek ROMO - skládka Fulnek ROMO a.s. Fulnek Fulnek Stará Valtéřovská Fulnek skládka Derne Fulnek skládka Derne–Hajek 39


Fulnek Fulnek Luboměř Luboměř Mankovice Odry Odry Odry Odry Odry Odry Odry Odry Odry Odry Spálov Zdroj: ÚAP, MŽP

skládka Fulnek,Obora Čechova skála Doleček skládka Lubomer skládka Mankovice Odry, Doleček Odry, Hranická ul. (Nad rybníkem) Odry, skládka PDO UV DIAMO, s.p., odštěpný závod ODRA Optimit Benzina s.r.o. ČSPHM Odry Hranická ul. (Nad rybníkem) skládka Odry,Dvorisko skládka Odry,Novy Svet skládka Odry,Vrchovina skládka PDO

Obrázek č. 3.3.4: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Odry (k roku 2010)

Zdroj: ÚAP, MŽP

40


3.3.3 •

Další hygienické závady území

Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

Páteřní komunikací SO ORP je silnice I/47 (Ostrava – Bílovec - Fulnek – Odry – Bělotín – Hranice – Lipník n B. - Přerov) a silnice I/57 (Opava – Fulnek – Nový Jičín – Vsetín – hranice SR) s návazností na dálnici D1 v obci Mankovice a Fulnek, významnou komunikací pro tranzitní dopravu je dále silnice II. třídy II/441 (Odry – Potštát – R35). Jakubčovice nad Odrou ve směru na Vítkov propojuje silnice II/442. Zmíněné silniční tahy jsou doplněny sítí silnic III. třídy a místními komunikacemi. Viz rovněž téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Odry dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005 a 2010. Na území ORP Odry patří k silnicím s nejvyšším nárůstem zatížení silnice I/47, jejíž hodnoty RPDI (roční průměr denních intenzit) se pohybují v rozpětí 5tis. – 7tis. voz./24hod.v roce 2005 a 3 tis. – 5tis. voz./24hod. v roce 2010, na průtahu městem Fulnek již přesáhly 9tis. voz./24hod v roce 2005 a 6 tis vozidel v roce 2010. Další silnicí s vysokým dopravním zatížením je silnice I/57, u níž byly v některých úsecích naměřeny hodnoty RPDI v rozpětí 3tis. – 5tis. voz./24hod. (na průtahu Fulnekem se hodnoty RPDI pohybovaly v rozpětí 4174 – 4987 vov./24hod.) v roce 2005 a v roce 2010 se hodnoty pohybovaly do 3 tis, vozidel/24 hod. Obdobná situace je i na silnici II/441 na příjezdu od Heltínova do Jakubčovic na Odrou jak v roce 2005 tak sížení V roce 2010. Dálnice D1 v úseku hranic s Olomouským krajem po Hladké Životice dosáhla hodnoty 13761vozidel/ 24. hod v roce 2010. Vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo je za nepříznivých rozptylových podmínek a v době dopravních špiček především v bezprostřední blízkosti významných komunikací v intravilánu měst Fulnek a Odry. Po dostavbě dálnice D47 (D1) a souvisejícího úseku I/57 Fulnek (Stachovice) – MÚK Hladké Životice došlo k významnému odvedení tranzitní dopravy z Fulneku a Oder. Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje počítá výhledově i s výstavbou obchvatu Oder. Problematika negativních vlivů dopravy je řešena nástroji územního plánování a v procesech hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí (EIA). Území v dosahu významných liniových zdrojů jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci, složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). •

Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží)

Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.geology.cz). Většina obcí na území SO ORP spadá do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží. Ve střední kategorii se nacházejí intravilány obcí Heřmanice u Oder, Luboměř a Spálov. Vysoká kategorie radonového indexu není na území SO ORP lokalizována. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je také podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://www.geology.cz. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. 41

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry •

Ochranná pásma leteckých staveb

Na území SO ORP se nenachází žádné významné letecké stavby (letiště) s intenzivní vnitrostátní či mezinárodní leteckou dopravou ani významné vojenské letiště. Nejbližší významné letiště je mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava (Mošnov) a vnitrostátní veřejné letiště v Hranicích. Významný negativní vliv leteckých staveb na hygienu životního prostředí (hluková zátěž) v SO ORP Odry není předpokládán. •

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

•

Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

3.3.4 3.3.4.1

Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory • •

HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru

42


Tabulka č. 3.3.4: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2013 SO ORP Odry Počet látek s překročením imisních limitů nebo Výsledné hodnocení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a -2 / -1 / 0 / 1 / 2 Obec ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím (-2 nejhorší, 2 nejlepší) HP1 (zdraví) ozonu HP2 (ekosystémy) Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy Zdroj dat: ČHMÚ, 2013 3.3.4.2

2 2 2 2 1 2 2 1 2 2

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

-2 -2 -2 -2 -1 -2 -2 -1 -2 -2

Indikátory stavu odpadového hospodářství

Indikátory pro odpadové hospodářství byly zvoleny následující: • • •

Průměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba rok Míra separace komunálního odpadu - % Podíl množství BRKO ukládaného na skládky v daném roce oproti množství ukládaného na skládky v roce 1995 - dosažení zákonem požadované hodnoty podílu BRKO v daném roce oproti roku 1995 – % (jedná se pouze o orientační indikátor pro celý správní obvod)

Hodnocení indikátorů je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Vzhledem k tomu, že byly zahrnuty pouze vybrané hlavní složky KO, jsou zjištěné hodnoty pravděpodobně mírně nižší. Průměrná produkce komunálního odpadu byla hodnocena ve škále: -2 nad 430 kg/os. rok -1 370 - 430 kg/os. rok 0 310 - 369,9 kg/os. rok 1 250 - 309,9 kg/os. rok 2 pod 250 kg/os. rok Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50 %. Jako indikátor byla tedy použita míra separace, která byla hodnocena na škále: -2 0 - 4,9 % -1 5 - 9,9 % 0 10 - 24,9 % 1 25 - 50 % 2 nad 50 % Současný stav vyjádřený pomocí prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce.

43


Tabulka č. 3.3.5: Průměrná produkce a míra separace KO na území SO ORP Odry v roce 2013 Počet Míra Množství KO Hodnocení Hodnocení Obec obyvatel Kg/os. rok separace (t) (2013) indikátoru indikátoru (2013) (%) 108,4 Fulnek 631,48 5825 2 46,8 1 Heřmanice u Oder

39,48

326

Heřmánky

-

173

Jakubčovice nad Odrou

144,62

648

Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy

28,44 130,3 1882,26 87,28 250,83 -

366 580 7361 891 832 215

2

31,5

1

X

0

X

223,2

2

29

1

77,7

2 2 1 2 1 X

9 58,2 15,2 22,2 35,1 0

-1 2 0 0 1 X

185,6 Celkem 3194,69 17217 2 30,4 Zdroj: Městský úřad Odry a ČSÚ, 2013 Pozn.: Pro obci Vrchy a Heřmánky chybí v evidenci informace o produkci odpadů

1

121,1

224,7 255,7 98,0 301,5

Obrázek č. 3.3.1: Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Odry

Zdroj: Městský úřad Odry a ČSÚ, 2013

44


Obrázek č. 3.3.2: Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Odry

Zdroj: Městský úřad Odry a ČSÚ, 2013 Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Odry byla v roce 2013 u sledovaných obcí 185 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižšší, než je průměr ČR, který je v roce 2013 219 kg/os. a zároveň splňuje požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Produkce odpadu je u všech obcí nižší než hodnota 340 kg/os.rok. Průměrná hodnota produkce se za sledované období mírně snížila. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližně 30,4 %, je tedy přibližně stejná jako na většině území ČR a je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Míra separace se od minulého pbdobí snížila. Míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí, nejvyšší míry je dosaženo v obcích Fulnek a Mankovice.

45


3.3.5

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů, zejména pro plasty a sklo. Separace papíru se rozšiřuje i v menších obcích. Relativně vysoká míra separace v obcích Luboměř, Heřmanicích u Oder a Spálov Nízká míra produkce odpadů ve většině obcí (s výjimkou Oder a Jakubčovice nad Odrou).

PŘÍLEŽITOSTI Provedení účinných opatření na snižování primárních emisí prachových částic z provozu kamenolomu v Jakubčovicích n Odrou a opatření na zamezení reemisi prachových částic a jejich zachycení. Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu – vybudování sběrného místa, kompostárny a dalších zařízení s využitím prostředků z evropských fondů.

3.3.6 •

•

• •

• • • • •

SLABÉ STRÁNKY Velká část území SO ORP byla v roce 2013 vyhlášena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Lom v Jakubčovicích je významným zdrojem prašného znečištění, který má negativní vliv na okolní obce (Jakubčovice nad Odrou). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž a to v obcích Odry, Fulnek, Spálov a Luboměř. V rámci regionu chybí zařízení pro nakládání s bioodpadem, který musí být odvážen mimo region (a zůstává tak nevyužit). HROZBY Střední kategorie radonového indexu byla lokalizována v intravilánu obcí Heřmanice u Oder, Luboměř a Spálov.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Např. podél Odry v lokalitě u obytné zástavby ul. Nadační, v blízkosti areálu SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o Odry, v okolí kamenolomu v Jakubčovicích nad Odrou, podél významných liniových zdrojů – plánovaný obchvat Oder (I/47), Fulneku (I/57), MÚK Mankovice, podél dálnice D1. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (D1, I/47, I/57 - obchvaty Fulneku a Oder). Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci v obcích Fulnek, Odry, Luboměř a Spálov. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu (Fulnek, Odry). V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy (a případně i bioplynové stanice) s ohledem na hygienické požadavky. (nutno řešit s ohledem na ostatní obce).

46


3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 3.4.1

Chráněná území

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.

3.4.1.1

Chráněná území v SO ORP Odry

V SO ORP Odry se vyskytují všechny kategorie zvláště chráněných území kromě národního parku. Do obcí Mankovice a Vražné na jihu řešeného území zasahuje malá část chráněné krajinné oblasti Poodří. Ta je zároveň i ptačí oblastí a evropsky významnou lokalitou. Leží v ní také přírodní památka Meandry Staré Odry. Další chráněná území leží mimo CHKO Poodří a jsou maloplošná. Jedná se o 2 přírodní rezervace, 3 přírodní památky a 1 EVL.Velice významnou roli má v řešeném SO ORP přírodní park Oderské vrchy, který zaujímá téměř celou část plochy správního obvodu. •

Přírodní park Oderské vrchy - Přírodní park Oderské vrchy se nachází na území všech obcí SO ORP Odry. Byl vyhlášen pro své vysoké krajinářské, ekologické a rekreační hodnoty v roce 1994. Vznikl sloučením dříve vyhlášených klidových oblastí Horní Odra, Kletné a Požaha a rozkládá se na ploše asi 287 km2. Slouží k ochraně krajinného rázu dotčeného území.

•

CHKO Poodří – chráněná krajina. Rozloha celkem 8 150 ha, ve stejných SO ORP jako ptačí oblast a EVL, obce Mankovice a Vražné. CHKO se táhne v délce cca 34 km až k jižnímu okraji Ostravy. Byla vyhlášena vyhláškou MŽP ČR č. 155/1991 Sb., jejím hlavním posláním je ochrana zachovalých mimořádně hodnotných nivních mokřadních ekosystémů a lužních lesů.

•

Ptačí oblast Poodří – předmětem ochrany jsou populace bukače velkého, motáka pochopa, ledňáčka říčního, kopřivky obecné a jejich biotopy. Rozloha celkem 8 042,59 ha v SO ORP Ostrava, Bílovec, Kopřivnice, Nový Jičín a Odry. V řešeném území zasahuje obce Mankovice a Vražné.

•

EVL Poodří - smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, lokalita páchníka hnědého a dalších chráněných druhů živočichů. Rozloha celkem 5235,0293 ha ve stejných SO ORP jako ptačí oblast.

47


•

EVL Horní Odra – lokalita vranky obecné. Rozloha 6,3886 ha, obce Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Odry a Spálov.

•

PR Královec - Ekosystém mokřadních společenstev lučních porostů s remízy prameništních olšin na podmáčeném podkladě kulmských hornin s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 4,8941 ha, obec Spálov.

•

PP Meandry Staré Odry - Zbytek původního meandrujícího koryta Odry s množstvím tůní a břehovitými porosty s pestrou skladbou. Rozloha 25,7739 ha, obec Jeseník nad Odrou, Mankovice.

•

PP Na Čermence - Květnatá bučina s bohatým bylinným patrem, významné hnízdiště mnoha druhů ptactva. Rozloha 9,27 ha, obec Odry, katastrální území kamenka.

•

PP Stříbrné jezírko - Zatopený galenitový lom, výskyt raka říčního a četných druhů obojživelníků. Rozloha 0,22 ha, obec Fulnek, katastrální území Jestřabí u Fulneku.

•

PR Suchá Dora - Smíšený bukový porost podhůří Jeseníků. Rozloha 17,6 ha, obec Jakubčovice nad Odrou a Odry (katastrální území Dobešov).

•

PP Vrásový soubor u Klokočůvku - Soubor vrás na přirozeném výchozu na břehu Odry. Rozloha 1,2434 ha, obec Odry, katastrální území Klokočůvek.

Tabulka č. 3.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Odry (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Obce CHKO EVL (vně MZCHÚ Rozloha Podíl Chráněná CHKO) (vně území obce (ha) plochy CHKO a celkem CHÚ (%) EVL) Fulnek 3,39 3,39 6846,09 0,0 Heřmanice u Oder 0,00 1200,17 0,0 Heřmánky 2,96 2,96 331,91 0,9 Jakubčovice nad Odrou 0,31 0,35 0,66 338,82 0,2 Luboměř 0,00 760,48 0,0 Mankovice 300,01 2,37 302,38 1012,53 29,9 Odry 1,17 29,74 30,91 4401,94 0,7 Spálov 2,38 11,31 13,69 1932,06 0,7 Vražné 151,26 0,63 151,89 1518,56 10,0 Vrchy 0,00 1055,37 0,0 451,27 9,82 44,79 505,88 19397,93 SO ORP Odry 2,6 Zdroj: ÚAP, EKOTOXA, s.r.o., Pozn.: Při výpočtu je započítána plocha chráněného území jen jednou. Pokud tedy leží ve větším CHÚ ještě jedno nebo i několik menších chráněných území, jejich plochy se už do výpočtu nepočítají. Do výpočtu jsme například započítali pouze plochu CHKO Poodří (už nikoli EVL Poodří a ptačí oblast Poodří ani další chráněná území ležící v ní). Do výpočtu nejsou započítávány přírodní parky, neboť ty nepatří mezi zvláště chráněná území.

Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Odry jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných území, která tvoří pouze 2,6% jeho plochy. Ze všech 10 obcí vyčnívají pouze dvě s vyšším podílem ZCHÚ. Největší plochu zvláště chráněných ploch a má obec Mankovice. Zde se chráněné plochy vyskytují na třetině území obce, přesněji na 29,6% plochy. Podprůměrný podíl ZCHÚ ve srovnání s ČR má obec Vražné (10,0%), v rámci řešeného správního obvodu je to však podíl významný. Do obou obcí zasahuje výběžek CHKO Poodří, v obci Mankovice pokračuje podél toku Odry ještě EVL Poodří. 48


Všechny ostatní obce kromě dvou výše jmenovaných spadají do hodnocení s nízkým podílem ZCHÚ nebo se na daném území nevyskytuje ZCHÚ žádné. Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody

Zdroj: vrstvy ÚAP

3.4.2

Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy 49


Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2: území relativně přírodní.

Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Odry Obec

KES

Obec

KES

Fulnek Heřmanice u Oder

0,73 1,37

Mankovice Odry

0,21 1,2

Heřmánky

1,20

Spálov

1,46


1,32

Vražné

0,17

Luboměř

0,76

Vrchy

0,73

SO ORP Odry

0,85

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2012 V ORP Odry se nachází 10 obcí. Většina obcí spadá do území ekologicky málo stabilního. Mezi obce s nízkým koeficientem (hodnoty KES pod 0,9) patří Fulnek, Luboměř, Mankovice, Vražné a Vrchy. Z nich nejnižší ekologickou stabilitu má obec Vražné (KES = 0,14). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (87% z celkové výměry obce), orné půdy (91,7% ze zemědělské půdy) a nízkým podílem lesů (3,3% z celkové výměry). Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Odry a Spálov. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Spálov (KES = 1,46). Na území této obce je vcelku nízký podíl zemědělské půdy (51,3 %) a zastavěných ploch (3,9%) z celkové rozlohy obec a zároveň větší podíl lesů (44,2 % z celkové rozlohy) a trvalých travních porostů (25,3% ze zemědělské půdy).

3.4.3

Územní systém ekologické stability

Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.

50


Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO. Údaje o regionální a neregionálním ÚSES byla převzaty ze Zásad územního rozvoje Moravskolslezského kraje. V rámci jednotlivých územně plánovacích dokumentací obcí je možná mírná úprava jednotlivých prvků ÚSES (zejména lokálních biocenter vložených do nadregionálních a regionálních biokoridorů). Na území správního obvodu Odry zasahuje v obci Mankovice část nadregionálního biocentra Poodří-jih. Jiné prvky nadregionálního ÚSES se v řešeném SO ORP nevyskytují. Území protínají trasy regionálních biokoridorů s vloženými regionálními biocentry. Severozápadní částí řešeného území prochází regionální biokoridor, na kterém leží RBC Na Čermence a RBC Suchá Dora (RBC U Heřmánek míjí). Další regionální biokoridor přichází z jihovýchodu, ze sousedního SO ORP Hranice a pokračuje pak dále směrem severovýchodním přes Fulnecko do sousedního SO ORP Bílovec. Na něm leží postupně RBC Nad Emauzy, RBC Emauzské rybníky, RBC Pohoř, část RBC Kletenský les, RBC Fulnecká obora, RBC Vršské a RBC Přílet (starý název tohoto biocentra z ÚTP je Hubleska). Třetí biokoridor spojuje oba předešlé. Vychází z RBC U Heřmánek a pokračuje přes RBC U Jakubčovic, prochází přes RBC Emauzské rybníky a končí v nadregionálním biocentru Poodří-jih. Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability

Zdroj: vrstvy ÚAP

51


Zdroj: vrstvy ÚAP, 2014

3.4.4

Indikátory

Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území (plochy ZCHÚ - viz kapitola Chráněná území). V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Hodnocení indikátoru „podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území“: -2 pod 8 % nízký podíl - neudržitelné -1 8 - 13,9 % podprůměrný podíl - neudržitelné 0 14 - 17,9 % průměrný podíl 1 18 - 22 % nadprůměrný podíl 2 nad 22 % vysoký podíl Jako druhý indikátor byl zvolen koeficient ekologické stability (bližší informace - viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní

52


Tabulka č. 3.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Odry Podíl plochy Hodnocení Obec KES CHÚ (%) indikátoru -2 Fulnek 0,0 0,73 -2 Heřmanice u Oder 0,0 1,37 -2 Heřmánky 0,0 1,20 -2 Jakubčovice nad Odrou 0,0 1,32 -2 Luboměř 0,0 0,76 2 Mankovice 29,6 0,21 -2 Odry 0,7 1,20 -2 Spálov 0,6 1,46 -1 Vražné 10,0 0,17 -2 Vrchy 0,0 0,73 -2 SO ORP Odry 2,6 0,85

Hodnocení indikátoru -1 0 0 0 -1 -2 0 0 -2 -1 -1

Zdroj: ČSÚ Z hlediska indikátoru chráněná území se ORP Odry jeví jako správní obvod s nízkým podílem zvláště chráněných území, která tvoří pouze 2,6% jeho plochy. Ze všech deseti obcí vyčnívají pouze dvě s vyšším podílem ZCHÚ. Největší plochu zvláště chráněných ploch a tudíž hodnotu indikátoru +2 má obec Mankovice. Zde se chráněné plochy vyskytují na třetině území obce, přesněji na 29,6% plochy. Hodnotu indikátoru -1 a tudíž podprůměrný podíl ZCHÚ ve srovnání s ČR má obec Vražné (10,0%). V rámci řešeného správního obvodu je to však podíl významný. Všechny ostatní obce kromě výše jmenovaných a také SO ORP jako celek spadají do hodnocení indikátoru -2. Znamená to nízký podíl CHÚ nebo se na daném území nevyskytuje ZCHÚ žádné. Z hlediska hodnocení KES většina obcí spadá do území ekologicky málo stabilního. Mezi obce s nízkým koeficientem (hodnoty indikátoru -2 a -1) patří Fulnek, Luboměř, Mankovice, Vražné a Vrchy. Z nich nejnižší ekologickou stabilitu má obec Vražné (KES = 0,17). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (87% z celkové výměry obce), orné půdy (91,7% ze zemědělské půdy) a nízkým podílem lesů (3,3% z celkové výměry). Další obcí s velmi nízkým KES jsou Mankovice (KES = 0,21). Zde je situace podobná – hodně orné půdy a málo lesů (podíl lesa tvoří pouze 4,5% z celkové výměry obce). Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Odry a Spálov. Z těchto obcí má nejvyšší ekologickou stabilitu obec Spálov (KES = 1,46). Na území této obce je vcelku nízký podíl zemědělské půdy (51,3 %) a zastavěných ploch (3,9%) z celkové rozlohy obec a zároveň větší podíl lesů (44,2 % z celkové rozlohy) a trvalých travních porostů (25,3% ze zemědělské půdy). Následuje obec Heřmanice u Oder (KES = 1,37).

3.4.5

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Nejvíce chráněných ploch – obec Mankovice (29,6%) a Vražné (10%). Nejvyšší ekologickou stabilitu v rámci správního obvodu mají obce Spálov (KES = 1,46) a Heřmanice u Oder (KES = 1,37). Existence přírodního parku Oderské Vrchy.

SLABÉ STRÁNKY Nízké zastoupení chráněných území. Tyto zaujímají pouze 2,6% plochy SO ORP. Celý správní obvod ORP Odry vychází jako území ekologicky málo stabilní. Obce s nejnižším KES – Mankovice (KES = 0,14) a Vražné (KES = 0,22). Nedostatečná provázanost navržených prvků ÚSES na hranicích obcí. Velké množství líniových staveb, stávajících i plánovaných v obcích s nejnižším KES. 53


PŘÍLEŽITOSTI Doplnění interakčních prvků v krajině.

HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Využití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje pozemkových úprav k zabezpečení trvalého nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro souladu všech přírodních, civilizačních a realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných kulturních hodnot území. opatření. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. Pokračování v pozemkových úpravách.

3.4.6 • •

• •

Problémy k řešení

Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Koordinace jednotlivých návrhů prvků ÚSES v jednotlivých územních plánech.

54


3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 3.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území SO ORP Odry leží v oblasti Oderských vrchů. Zemědělství zde obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 31.12.2013 plochu 13 562 ha zemědělské půdy, což představuje 60,0 % z celkové rozlohy správního obvodu. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 10 435 ha (76,9 %), což je mírně vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 2 573 ha (18,9 %). Zahrady, ovocné sady a vinice jsou zastoupeny 4 % výměry zemědělské půdy. Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31.12.2013

Název obce

Jakubčovice nad Odrou Vražné Heřmanice u Oder Heřmánky Mankovice Vrchy Fulnek Luboměř Odry Spálov Celkem Zdroj: ČSÚ

Celková výměra (ha)

Orná půda (ha)

Zahrady (ha)

337,5

68,0

11,3

1521,2

1131,3

65,3

1195,4

427,2

17,4

331,0 1012,0 1054,4 6846,8 762,3 7408,1 1931,1

0,1

107,4 681,0 560,8 3454,0 397,8 2899,0 709,0

7,1 21,2 21,4 161,8 16,7 170,3 28,4

22399,9

0,1

10435,5

520,7

Vinice (ha)

Ovocné sady (ha)

0,8

0,7 1,6

28,1 31,3

TTP (ha)

Podíl zem. Zeměděls půdy ká půda k celkové (ha) výměře (%)

49,0

128,3

38,0

57,4

1254,8

82,5

209,2

653,8

54,7

36,5 84,5 55,0 931,2 127,0 786,3 239,1

151,6 788,4 637,2 4547,0 541,5 3883,8 976,4

45,8

2575,3

13562,9

60,0

77,9 60,4 66,4 71,0 52,4 50,6

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné 55


a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Odry je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 399,18 ha zemědělské půdy (2,94 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 3964,57 ha zemědělské půdy (29,2 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí zejména na území obcí Fulnek, Vražné, Mankovice a Odry. Největší podíl těchto půd k celkové výměře půdy je v obcích v jižní části území, Mankovice a Vražné. Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níže uvedený obrázek, jenž znázorňuje rozmístění půd v 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP. Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany

Název obce Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy Celkový součet Zdroj: ÚAP, 2014

Půdy v l. třídě ochrany

Půdy v 2. třídě ochrany

Půdy v l. a 2. třídě ochrany

Zemědělská půda

Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na zemědělské půdě v obci

81,06 0 42,58

1481 82,43 8,27

1562,06 82,43 50,85

4557 653,8 151,6

34,28 12,61 33,54

2,6 103,19 8,9 79 79,89 1,96 0

24,9 4,13 630,4 852 108,65 375,59 397,2

27,5 107,32 639,3 931 188,54 377,55 397,2

128,3 541,5 788,4 3883,8 976,4 1254,8 637,2

21,43 19,82 81,09 23,97 19,31 30,09 62,34

399,18

3964,57

4363,75

13572,8

33,85

56


Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP

3.5.2 3.5.2.1

Pozemky určené k plnění funkce lesa Přírodní lesní oblasti

Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Odry jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do dvou přírodních lesních oblastí (PLO 29 – Nízký Jeseník, PLO 39 – Podbeskydská pahorkatina). PLO 29 – Nízký Jeseník Charakteristické pro tuto PLO, do které patří téměř celé území SO ORP Odry jsou jednak špatně zasakující srážky, oblast často trpí suchem, výrazný výskyt živných stanovišť, převažující podíl smrku a vyšší produkční potenciál. Smrkové porosty ve 3. - 5. vegetačním stupni jsou silně ohroženy větrem, hnilobami a podkorním hmyzem. Je zde viditelný trend k zvyšování podílu listnatých dřevin. Ve 3. a 4. vegetačním stupni smrk trpí stále václavkou, takže dochází k velkým úhynům. Do této PLO patří lesy na území obcí Luboměř, Spálov, Heřmánky, Heřmanice u Oder, Odry, Vrchy a Fulnek.

57


PLO 39 – Podbeskydská pahorkatina Tato PLO se vyznačuje vysokými škodami na lesích způsobených blízkostí Ostravské aglomerace. Je zde vyšší podíl lesů zvláštního určení (které mají různé důvody vyhlášení). Do této PLO patří lesy na území obcí Vražné a Mankovice. Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti

Zdroj:www.uhul.cz 2008

3.5.3

Lesnatost

Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí Celková plocha lesa Obec (ha) Jakubčovice nad Odrou 122,8 Vražné 60,7 Heřmanice u Oder 462,5 Heřmánky 130,9 Mankovice 48,7 Vrchy 369,2 Fulnek 1751,4 Luboměř 183,3 Odry 2929,9 Spálov 868,5 Celkový součet 6927,8 Zdroj:podklady pro ÚAP, ČSÚ 2013

Celková rozloha (ha) 337,5 1521,2 1195,4 331,0 1012,0 1054,4 6846,8 762,3 7408,1 1931,1 22399,9

Lesnatost (%) 36,37 3,99 38,69 39,54 4,82 35,01 25,58 24,04 39,55 44,98 30,93

58


Lesnatost SO ORP Odry je 30,9 %, což je méně než je lesnatost Moravskoslezského kraje (35,78 %) a také méně celé České republiky (33,4 %). Rozložení lesů v celém území je poměrně rovnoměrné, kromě jižní části území (obec Vražné a Mankovice), kde je lesnatost velmi nízká. Nejvyšší lesnatost mají obce Spálov (44,98 %), Heřmánky a Odry (39,5 %) a obec Heřmanice u Oder (38,7 %). Nejnižší lesnatost mají obce na jihu území – Vražné (3,99%), Makovice (4,82 %).

3.5.4

Kategorie lesa

Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • Lesy hospodářské • Lesy ochranné • Lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále podle plnění hlavní funkce rozdělují do subkategorií. V okrese Nový Jičín, do kterého spadá SO ORP Odry se nacházejí následující subkategorie lesa: V lesích ochranných: • Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích V lesích zvláštního určení: • Lesy na území nár. parků a nár.přírodních.rezervací • Lesy v první zóně CHKO, přír. rezervaci, přír. památky • Lázeňské lesy • Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce • Lesy významné pro uchování biodiverzity • Lesy v uznaných oborách a bažantnicích • Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa Obce Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy Celkový součet Zdroj: podklady pro ÚAP

Lesy hospodářské (%) 95,2 100,0 100,0 95,7 99,99 100,0 95,3 95,3 100,0 100,0 98,2

Lesy zvláštního určení (%) 4,8 0,0 0,0 4,3 0,01 0,0 4,7 4,7 0,0 0,0 1,8

Na území SO ORP Odry převažují lesy zařazené do kategorie lesů hospodářských (98,2 %), lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je 1,8 %. Lesy zařazené do kategorie lesů ochranných se na tomto území nevyskytují. Nejvíce lesů zařazených do kategorie LZU je v obcích Fulnek (4,8 %), Spálov a Odry (4,7 %).

59


Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa

Zdroj: ÚAP

3.5.5

Komplexní pozemkové úpravy

Ve správním obvodu ORP Odry byly dokončeny komplexní pozemkové úpravy v katastrálních územích obcí Mankovice a Vražné, dále byly dokončeny KPÚ v městě Fulnek a to v katastrálním území Stachovice. Ve městě Fulnek dále probíhají KPÚ v katastrálním území Fulnek a Děrné. Pro katastrální území Jerlochovice jsou KPÚ plánovány. Součástí návrhu KPÚ je i plán společných zařízení. Ten představuje soubor opatření, která mají zabezpečit naplnění jednoho z hlavních cílů pozemkových úprav, a to vytvořit podmínky k racionálnímu hospodaření a k zabezpečení ochrany přírodních zdrojů. Soubor navrhovaných opatření zahrnuje opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, protierozní opatření pro ochranu půdního fondu, vodohospodářská opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Velký význam má realizace protierozních a protipovodňových zařízení lokálního významu, která mají za úkol zvýšit retenční schopnost krajiny a snížit riziko záplav. Pozemkové úpravy obecně mají za úkol především vytvářet podmínky k ochraně a zúrodnění půdního fondu a k celkovému racionálnímu hospodaření s půdou, přispívají ke zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. Přispívají významně k naplňování místních programů obnovy venkova, především při realizaci krajinných programů v oblasti úpravy vodohospodářských poměrů, obnově toků a nádrží, budování protierozní a protipovodňové ochrany území a realizaci systémů územní stability. Tím motivuje obyvatele venkova, aby se snažili o harmonický rozvoj plnohodnotného životního prostředí a udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj přírodě šetrného zemědělství. Pro jednotlivé opatření jsou vymezovány samostatné pozemky a to především ve vlastnictví obce nebo státu, což značně zjednodušuje realizaci těchto opatření.

60


3.5.6

Indikátory

Změna výměry zemědělské půdy v čase (2001 – 2011) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001, 2008, 2011 a 2013. Změna výměry mezi těmito obdobími v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru Rozloha zeměd. půdy k 31.12.2001 (ha)

Rozloha zeměd. půdy k 30.6.2008 (ha)

Rozloha Rozloha zeměd. zeměd. Úbytek zeměd. půdy (%) půdy k půdy k 31.12.2011 31.12.2013 (ha) (ha) 2001-2008 2008-2011 2011-2013 ČR -0,44 4 277 435 4 249 182 4 238 975 4 220 000 -0,7 -0,24 ORP 13 899 13 725 13 632 13563 -1,3 -0,5 -0,68 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2001, 2008,2011, 2013 Nastavení indikátoru pro ORP Odry Úbytek půdy nad 2,1 % -2 Úbytek půdy 1,6 – 2 % -1 Úbytek půdy 1 – 1,5 % 0 Úbytek půdy 0 – 0,9 % 1 Zvýšení výměry 2 Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Odry je relativní úbytek ZPF o 0,4 % vyšší než průměr České republiky. Lesnatost Pro pozemky určené k plnění funkcí lesy byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL) v obci k celkové výměře dané obce Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí ORP Odry, celého kraje a lesnatostí ČR. Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost Celková rozloha (ha) Celková výměra lesa (ha) Lesnatost (%) ČR 7886700 2660000 33,9 Moravskoslezský kraj 542700 194 172 35,78 SO ORP Odry 22400 6927,8 30,93 Zdroj: :ČSÚ 2013, podklady pro ÚAP Nastavení indikátoru pro SO ORP Odry pod 10 % 10-19,9 % 20-35,9 % 36-39,9 % nad 40%

-2 -1 0 1 2

61


Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry zemědělské půdy a lesnatost mezi lety 2011 a 2013 Obce ORP Odry

Změna výměry zeměd. půdy (ha) 2011 -2013

Změna výměry zeměd. půdy (%) 2011-2013

Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy Celkem

-2 -1,2 -0,4 -2,7 -0,5 0,4 -8,2 -2,6 -52,2 0,2 -69,1

0,04 0,18 0,24 2,09 0,09 0,05 0,21 0,26 4,16 0,04 0,51

Obce ORP Odry

Celková plocha lesa (ha) 2011

Celková plocha lesa (ha) 2013

1749 1751,4 Fulnek 462 462,5 Heřmanice u Oder 131 130,9 Heřmánky Jakubčovice nad 123 122,8 Odrou 183 183,3 Luboměř 49 48,7 Mankovice 2923 2929,9 Odry 866 868,5 Spálov 51 60,7 Vražné 370 369,2 Vrchy 6891 6891 Celkem Zdroj: ČSÚ, 2011-2013, podklady pro ÚAP

Indikátor 1 1 1 -2 1 2 1 1 -2 2

Změna Celková výměry lesa Lesnatost rozloha Indikátor (ha) 2011% (ha) 2013 2,4 0,5 -0,1

6847 1195 331

25,6 38,7 39,5

0 1 1

-0,2

338

36,4

1

0,3 -0,3 6,9 2,5 9,7 -0,8 20,9

762 1012 7408 1931 1521 1054 22400

24 4,8 39,5 45 3,99 35 30,8

0 -2 1 2 -2 1

Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v Jakubčovicích nad Odru (2,09 %). Ve Vražném se úbytek zemědělské půdy (52,2 ha) týkal orné půdy, toto lze přisoudit dokončeným komplexním pozemkovým úpravám. Naopak v Mankovicích díky komplexním pozemkovým úpravýám došlo k mírnému nárůstu zemědělské půdy. V Jakubčovicích nad Odrou je úbytek setrvalý a to se dá přisuzovat rozšiřování Lomu Jakubčovice, v dalším sledovaném období lze předpokládat podobný stav i v Mankovicích z důvodu zahájení těžby štěrkopísku. Z hodnocení indikátoru lesnatosti vyplývá, že dvě obce dosáhly silně podprůměrného (-2) hodnocení – obce Vražné a Mankovice. Většina obcí dosáhla mírně nadprůměrného hodnocení (1). Zároveň mají obce Vražné a Mankovice nejvyšší podíl zemědělské půdy k celkové výměře obce.

62


3.5.7

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl orné půdy (60 %).

SLABÉ STRÁNKY Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2011 až 2013, zejména v obcích Jakubčovice nad Odrou a Vražné. Výskyt úrodných půd v I. a II. třídě ochrany, Silně podprůměrná lesnatost v obcích Vražné a největší podíl na zemědělské půdě je v obcích Mankovice. Mankovice a Vražné. Nadprůměrná lesnatost v obcích Spálov, Hěřmanice Lesy s převahou smrkových monokultur jsou často u Oder, Vrchy, Odry, Jakubčovice u Oder a ohrožovány větrem Heřmánky u Oder Postupné zvyšování zastoupení listnatých dřevin Rovnoměrné zastoupení lesa v celém území kromě jižní části – (obce Vražné a Mankovice) Dokončené KPÚ v obcích s vysokým podílem zemědělké půdy. PŘÍLEŽITOSTI Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace protierozních a protipovodňových opatření, převážně v Odrách a ve Fulneku. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF.

3.5.8 • •

•

•

HROZBY

Problémy k řešení v rámci územního plánování Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese.

63


3.6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.6.1

Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Odry byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015, Program rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020, BÍLÁ KNIHA - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, MSK 2012-2014(2020), Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, Zásady územního rozvoje MSK, atd. V rámci analýzy byly dále využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. K problematice dopravní infrastruktury se vztahují karty jevu (procesu) Silniční doprava, Železniční doprava a Dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou. 3.6.1.1

Silniční doprava

Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, že jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i multimodální koridor, jehož úsek prochází územím SO ORP Odry. Jeho průběh je znázorněn v obrázku v příloze ke kartě. Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Správním územím ORP Odry probíhá větev VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která je vedena v trase Katovice – Bohumín – Ostrava – Brno – Vídeň. Její součástí je i trasa dálnice D47 (D1). Koridor dálnice má na území Moravskoslezského kraje následující průběh: • D47 (Vyškov (D1) – Kroměříž – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín) – Hladké Životice – Bílovec – Ostrava – Bohumín – státní hranice ČR/Polsko Obrázek č. 3.6.1: Transevropské multimodální koridory

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Na území ORP se v současné době nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Základní kostru silniční sítě tvoří následující silnice I. třídy: • I/47 hranice kraje – Odry – Fulnek – (Bílovec) • I/57 (Krnov – Opava) – Fulnek – (Hladké Životice – Nový Jičín – Vsetín – Horní Lideč) – státní hranice ČR/Slovensko 64


Základ silniční sítě dále dotvářejí silnice II. třídy a na ně navazující síť silnic III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Jejich průběh znázorňuje následující mapa. Obrázek č. 3.6.2: Silniční síť na správním území SO ORP Odry

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava Silnice II. a III. třídy Součástí základní silniční sítě na území SO ORP Odry jsou následující silnice II. třídy: • II/441 R35 – Potštát – Jakubčovice nad Odrou – Odry (I/47) • II/442 Horní Benešov – Hořejší Kunčice – Vítkov – Jakubčovice nad Odrou (II/441) Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Odry dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005 a 2010. Na území ORP Odry patří k silnicím s nejvyšším nárůstem zatížení silnice I/47, jejíž hodnoty RPDI (roční průměr denních intenzit) se pohybují v rozpětí 5tis. – 7tis. voz./24hod.v roce 2005 a 3 tis. – 5tis. voz./24hod. v roce 2010, na průtahu městem Fulnek již přesáhly 9tis. voz./24hod v roce 2005 a 6 tis vozidel v roce 2010. Další silnicí s vysokým dopravním zatížením je silnice I/57, u níž byly v některých úsecích naměřeny hodnoty RPDI v rozpětí 3tis. – 5tis. voz./24hod. (na průtahu Fulnekem se hodnoty RPDI pohybovaly v rozpětí 4174 – 4987 vov./24hod.) v roce 2005 a v roce 2010 se hodnoty pohybovaly do 3 tis, vozidel/24 hod. Obdobná situace je i na silnici II/441 na příjezdu od Heltínova do Jakubčovic na Odrou jak v roce 2005 tak sížení V roce 2010. Dálnice D1 v úseku hranic s Olomouským krajem po Hladké Životice dosáhla hodnoty 13761vozidel/ 24. hod v roce 2010. Snížení hodnot na hlavních silnicích na území ORP Odry lze přisuzovat dostavbě dálnice v období mezi těmito sčítáními. 65


Vzhledem k tomu, že ukazatel RPDI (roční průměr denních intenzit) zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku, skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) a v denních hodinách budou vyšší než průměrné hodnoty a to dle zpracovatelů až o 10-15%. Obrázek č. 3.6.3: Silniční síť na správním území SO ORP Odry

Intenzity dopravy na komunikační síti (2005)

Zdroj : Ředitelství silnic a dálnic ČR, vlastní úprava 66


Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Odry Při zpracování koncepce rozvoje silniční sítě byly využity jak materiály ŘSD ČR a především dokumenty Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení rozvojového dokumentu z r. 2004 a „Bílá kniha“ - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, kterou dle požadavků MSK zpracovává a aktualizuje Správa silnic Moravskoslezského kraje (SSMSK). Rychlostní silnice a silnice I. třídy Růst intenzity dopravy a přepravních výkonů na území MSK včetně území SO ORP Odry vyžaduje rekonstrukci a modernizaci silniční sítě, ale i její dostavbu. Výhled v rozvoji a funkcích ostatních komunikací, jež tvoří základní kostru silniční sítě na území SO ORP Odry, je dle ZÚR MSK následující. Silnice I. třídy I/47 (Vyškov – Hulín – Lipník n/B) – Hynčice – Odry – Fulnek – Ostrava Po zprovoznění D1/D47 se úloha stávající I/47 omezí na funkci doprovodné a obslužné komunikace se zařazením do II. třídy. Kolizní průtah městem Odry je sledován v nové stabilizované trase východního obchvatu města v souladu s ÚPN VÚC Beskydy (dle změn č. 1 a č. 2). Silnice I. třídy I/57 hranice ČR/Polsko – Bartulovice – Krnov – Opava – Fulnek – Nový Jičín – (Valašské Meziříčí – Valašská Polanka – Horní Lideč – hranice ČR/Slovensko Význam silnice I/57 na území SO ORP Odry je především obslužná. V rámci regionu zajišťuje propojení s východní částí Zlínského kraje (Valašsko) a je spojnicí mezi D1/D47 a budoucí rychlostní silnicí R49. Navrhovaná přestavba je na sledovaném úseku stabilizovaná v rámci schváleného ÚPN VÚC Beskydy. Plánované stavby jsou vymezeny v následující tabulce. Tabulka č. 3.6.1: Rekonstrukce a modernizace silniční sítě na území SO ORP Odry Název stavby Etapa Pořadové číslo Silnice/železnice I/47 Odry - obchvat 2014 - 2018 3/O.9 I/57 Přeložka silnice I/57, Vrchy – Fulnek po roce 2018 4/O.2 Zdroj: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK (2008), vlastní úprava Silnice II. a III. třídy Rozvoj silniční sítě v majetku MSK – silnic II. a III. třídy – je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci celé řady komunikací, řešení průtahů městy a obcemi, atd. Přehled staveb navržených k realizaci na správním území ORP Odry dle “Bílé knihy“ je obsažen v následující tabulce. Tabulka č. 3.6.2: Přehled staveb navržených k realizaci na správním území ORP Odry Stavba číslo

Silnice

NJ/M1/220 NJ/M1/226 NJ/M1/266 III/4418

Název - stručný popis Mosty Rekonstrukce mostu ev. č. 4418-2 přes místní potok před obcí Hynčice Rekonstrukce mostu ev. č. 442-026 přes Heřmanický potok v obci Heřmánky rekonstrukce mostu ev.č. 4418 – 1 přes místní potok v obci Odry

Zdroj: BÍLÁ KNIHA - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, MSK (2012), vlastní úprava Postupná realizace dalších nezbytných rekonstrukcí na silnicích II. a III. třídy bude závislá na finančních možnostech MSK a dalších možností financování. 67


3.6.1.2

Železniční doprava

Multimodální koridory Správním územím ORP Odry probíhá větev VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která je vedena v trase Katovice – Bohumín – Ostrava – Brno – Vídeň. Její součástí je i trasa dálnice D47 (D1) a navržená větev vysokorychlostní tratě, vymezená v rámci Politiky územního rozvoje ČR 20086. Koridory vysokorychlostní dopravy V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (VRT) byla větev VI.B TEMMK posílena vymezením nové trasy VR1 Brno – Olomouc – Ostrava – hranice ČR – Polsko, jejíž průběh je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek č. 3.6.3: Koridory železniční dopravy

Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava Železniční doprava Základní železniční síť na území ORP Odry je tvořena úseky dvou regionálních drah, které se podílejí na zajištění obslužnosti území: • trať č. 276 Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, • trať č. 277 Suchdol – Fulnek.

Pro zajištění dostupnosti krajského města je významné jejich napojení na celostátní trať č. 270 Bohumín-Suchdol n/O-Praha. Jejich průběh v území je znázorněn v následujícím obrázku. • trať č. 270 Studénka,

(Praha -) Česká Třebová - Přerov - Bohumín, Mošnov, Ostrava Airport –

Obrázek č. 3.6.4: Železniční síť v ORP Odry

Zdroj: www.cd.cz, vlastní úprava 68


Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jejich počet, ale i počet spojů za den. Přehled dle jednotlivých traťových úseků obsahuje tabulka v příloze, kde jsou uvedeny jak zastávky/stanice na jednotlivých tratích, tak i počet spojů/den. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Koncepce rozvoje železniční sítě na území SO ORP Odry je součástí Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK, která průběh modernizace a dostavby železniční sítě člení do čtyř etap. Na území ORP Odry se předpokládá realizace rozvoje železniční sítě až v rámci 4. etapy v období po roce 2018, která je znázorněna na obrázku v příloze ke kartě. Na území SO ORP jsou do této etapy zařazeny následující stavby.

Tabulka č. 3.6.3: Výstavba, rekonstrukce a modernizace železniční sítě na území SO ORP Odry Etapa Po roce 2018

Stavba

Náplň

4/K.1

Vysokorychlostní trať Brno – Ostrava - Polsko

po roce 2018

4/K.20

Trať č. 276 Optimalizace Suchdol nad Odrou - Vítkov

po roce 2018

Soubor staveb železničních zastávek (Mankovice střed) Zdroj: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK-2008, vlastní úprava 4/K.24

3.6.1.3

Předpoklad realizace

časově neurčeno

Vodní doprava

V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Územím SO ORP Odry prochází dlouhodobě územně chráněný koridor průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe v trase souběžné s dálnicí D47/D1.

3.6.1.4

Letecká doprava

Na území SO ORP Odry se nenachází žádné veřejné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Nejbližší možnost představuje letiště v Mošnově.

3.6.2

Technická infrastruktura

Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, odpadového hospodářství, plynofikace a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území ORP Odry byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR a další.

69


Obrázek č. 3.6.5: Inženýrské sítě v obcích SO ORP Odry

Zdroj:Vlastní průzkum Pozn.: Kanalizací s připojením na ČOV se rozumí svodné potrubí, které odvádí splaškové vody z jednotlivých nemovitostí a ústí do čistírny odpadních vod. Vodovodem se rozumí vodovodní potrubí, kterým se přivádí voda z veřejného vodovodního řadu, a to bez ohledu, zda je ve vlastnictví organizace vodního hospodářství obce, zemědělského družstva či jiné právnické osoby. Plynofikací obce se rozumí stav, kdy je obec napojena na plynové potrubí, kterým se přivádí plyn z centrálního zdroje. Vybavenost obce vodovodem, kanalizací s připojením na ČOV a její plynofikace jsou uváděny i v případě, že takto je vybavena pouze její část.

3.6.2.1

Zásobování vodou a stav vodovodních sítí

V obci Vrchy je třeba rekonstrukce úpravny vody, obsahuje hodně železa. Z níže uvedeného popisu je zřejmé, že v mnoha obcích je vodovodní síť původní a na konci životnosti, a bude vyžadovat postupnou výměnu. Tabulka č. 3.6.4: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou – vodovody Obec Vodovod Zdroj vody Katastr obce zdroj vody Fulnek SmVaK SV Fulnek Ano Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Heřmanice u Oder SmVaK OOV Ne Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Heřmánky SmVaK SV Jakubčovice Ne Ostrava a.s. RS Nový nad Odrou Jičín. Jakubčovice nad Odrou SmVaK SV Jakubčovice Ano Ostrava a.s. RS Nový nad Odrou Jičín. Luboměř SmVaK SV Spálov Ne Ostrava a.s. RS Nový

Akumulace vody Ano

Ano

Ne

Ano

Ne 70


Mankovice Odry

Spálov

Vražné

Vrchy

Jičín. vlastní SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. vlastní

Vrt Vrty

Ano Ano

Ano Ano

SV Spálov

Ano

Ano

SV Nový Jičín

Ne

Ne

Vrt

Ano

Ano

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření; Malý lexikon obcí; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004

3.6.2.2

Kanalizační síť

V obci Odry je odkanalizováno pouze město Odry, ostatní části Dobešov, Kamenka, Klokočůvek, Loučky, Pohoř, Tošovice, Veselí a Vítovka odkanalizovány nejsou, popř. mají odkanalizovány pouze nesouvislé části zaústěné do místních vodotečí. Obce, které nemají vybudován systém kanalizace, odpadní vody vypouštějí do jednotlivých vodních toků místního významu. Tento stav ohrožuje životní prostředí v uvedených obcích. Fulnek je odkanalizován pouze v městské části Fulnek a Jerlochovice, ostatní části - Děrné, Dolejší Kunčice, Jestřábí, Jílovec, Kostelec, Lukavec, Pohořílky, Stachovice a Vlkovice - odkanalizovány nejsou, popřípadě mají pouze jednotnou kanalizaci zaústěnou do trativodů nebo místních vodotečí. Městys je další obcí v ORP Odry, která je napojena na ČOV. Tabulka č. 3.6.5: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou – kanalizace Jednotná Splašková Kanalizace Obec ČOV kanalizace kanalizace délka Fulnek A N 6.000 m N Heřmanice u Oder A N N Heřmánky N N N Jakubčovice nad Odrou A 600 m N Luboměř A N N Mankovice N N N Odry A 13.670 m N Spálov A 4.700 m N Vražné A nes.části N Vrchy N N Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, 2004

A N N N N N A A N N

Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N = ne, obec není uvedeným vybavena

Vzhledem k velikosti zdroje znečištění doporučuje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem.

71


3.6.2.3

Zásobování plynem

VVTL plynovod vede přes obce Vražné a Mankovice a pokračuje směrem na Suchdol nad Odrou. Na katastru obce Jeseník nad Odrou je odbočka VTL plynovodu, který zásobuje území SO ORP Odry. Obrázek č. 3.6.6: Zásobování plynem SO ORP Odry

Zdroj: Mapový server Moravskoslezského kraje Plynofikace v SO ORP Odry není dokončena v obcích Luboměř, Spálov, Heřmanice u Oder a v obci Vrchy.

3.6.2.4

Zásobování elektrickou energií

Přes území SO ORP Odry vede trasa 440kV z Bruntálu do rozvodny Hladké Životice a zároveň trasa 110 kV, která napájí rozvodnu ve městě Odry.

72


Obrázek č. 3.6.7: Zásobování elektrickou energií SO ORP Odry

.Zdroj: Mapový server Moravskoslezského kraje Vedení vysokého napětí (35kV) zajišťuje v SO ORP Odry dodávku el. energie do místních odběřišť. Dle telefonického průzkumu obce je rozvod elektrické energie v dobrém stavu a s výjimkou některých částí obce Heřmanice u Oder a Heřmánky, kde je třeba posílit elektrické sítě, nevyžaduje zásadnější rekonstrukce. Na území obíc Makovice a Vražné je plánováno nové vedení VVN. 3.6.2.5

Zásobování teplem

V SO ORP Odry se nevyskytují rozsáhlejší soustavy CZT. V malých obcích převládá decentralizované zásobování teplem se samostatnými zdroji pro rodinné domy, bytové domy, objekty vybavenosti a podnikatelské sféry. V Odrách a Fulneku se vyskytují malé soustavy CZT vytápěné plynovými kotelnami. 3.6.2.6

Informační a komunikační technologie

Na území SO ORP Odry se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR – O2, T-Mobile i Vodafone. Představitelé obcí hodnotili kvalitu signálu na stupnici od 1 do 5 (5 = nejlepší) průměrně známkou 3,8, kvalita signálu je tedy průměrné dobrá. Jako problémovější se jeví kvalita signálu mobilní sítě poskytovatele Vodafone, v jehož případě se vyskytují problémy se signálem ve 2 obcích (průměrná známka v těchto obcích – 2,5). Vysokorychlostní připojení k internetu je dále dostupné ve všech obcích SO ORP Odry, převážně formou ADSL a Wi-fi. 3.6.2.7

Obnovitelné zdroje elektrické energie

Mezi Veselím a Dobešovem u města Odry se nacházejí dvě větrné elektrárny značky Vestas. Každá má výkon 2 MW a výška stožáru je 80 metrů, průměr rotoru 90,00 m. V obci Spálov je schválen záměr vybudovat větrnou elektrárnu. Obec Vražné – podnikatelská zóna Hynčice, velmi vhodná lokalita pro výstavbu sluneční elektrárny – v současnosti je povolena výroba s bioplynovou stanicí. Ve Fulneku – Jerlochovicích přehodnotil nový územní plán navrhovanou plochu výroby na plochu pouze pro výrobu elektřiny na fotovoltaickém principu. V obci Vrchy je uplatněn požadavek na vymezení plochy pro větrné elektrárny. Na území SO ORP Odry je velmi nízké využití alternativních zdrojů energie a to jak elektrické, tak i tepelné.

73


3.6.3

Indikátory

Hustota silnic I., II. a III. třídy Hodnocení indikátoru: -2 méně než 0,20 -1 0,20-0,39 0 0,40-0,79 1 0,80-0,99 2 1,00 a více Tabulka č. 3.6.6: Hustota silniční sítě podle obcí Hustota Hustota silnic silnic Obec HI Obec celkem celkem [km/km2] [km/km2] Fulnek 0,624 0 Luboměř 0,513 Heřmanice 1 Mankovice 1,14 u Oder 0,833 Heřmánky 0,939 1 Odry 0,767 Jakubčovice nad Odrou 1,543 2 Spálov 0,373 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování, 2014

HI

Obec

Hustota silnic celkem [km/km2] 1,243

HI

0

Vražné

2 0

Vrchy

0,452

0

SO ORP Odry

1,205

0

-1

2

Pozn.: HI = hodnota indikátoru

Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou Hodnocení indikátoru: -2 10 minut a více -1 8-9,99 minut 0 6-7,99 minut 1 4-5,99 minut 2 méně než 4 minuty Tabulka č. 3.6.7: Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou /VLD/ - docházkové vzdálenosti dle obcí /v min./ Vážená Hodnota Vážená Hodnota Obec Obec docházka indikátoru docházka indikátoru Luboměř 6,11 0 Vražné 6,51 0 Heřmanice u Oder 6,24 0 Vrchy 6,84 0 Heřmánky 6,25 0 Mankovice 7,33 0 Fulnek 6,33 0 Odry 7,35 0 Jakubčovice nad Odrou 6,50 0 Spálov 7,57 0 SO ORP Odry 6,88 Zdroj: GIS, vlastní zpracování, Pozn.: Metodika výpočtu je uvedena v příloze ke kartě. Dopravní obslužnost území Hodnotí se počet autobusových a železničních spojů do Oder z ostatních obcí správního obvodu ORP Odry (a opačně) ve vybraných intervalech. Hodnocení indikátoru: -2 0 spojů -1 1 spoj 0 2 spoje 74


1 2

3 spoje více než 3 spoje

Tabulka č. 3.6.8: Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou - počet spojů/den Obec Prac. den Hodnocení Sobota indikátoru Fulnek 21 2 4 Heřmanice u Oder 13 2 0 Heřmánky 20 2 4 Luboměř 11 2 2 Mankovice 30 2 10 Odry 33 2 11 Vražné 16 2 3 Vrchy 7 2 0 SO ORP Odry 193 42 Zdroj: Jízdní řády platné k 12.12.2010

Hodnocení indikátoru 2 -2 2 0 2 2 1 -2

Pozn.: Vybrané spoje v pracovní den: dojezd do práce na ranní směnu (6 nebo 7 hod); dojezd do školy (na 8 hod); dojezd na 14 hodinu; návrat do obce ve 14 hod; návrat večer do 22 hod. Vybrané spoje v sobotu: v sobotu ráno z obce (v 7 hod); návrat odpoledne do obce (13 až 14 hod); v sobotu odpoledne z obce (13 až 14 hod); návrat v sobotu večer (21 až 22 hod). Pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný k 12.12.2010. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava – autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava.

Vybavenost technickou infrastrukturou Hodnocení indikátoru: -2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x A 0…..2x A 1…..3x A 2…..4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č. 3.6.9: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Kanalizace Obec Vodovod Plynofikace jednotná

Kanalizace napojená na Hodnocení ČOV Fulnek A A A A 2 N A Heřmanice u Oder A N 0 A A Heřmánky N N 0 A A Jakubčovice nad Odrou A N 1 A N Luboměř A N 0 A A Mankovice N N 0 A A Odry A A 2 A N Spálov A A 1 A A Vražné A N 1 A N Vrchy N N -1 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, Malý lexikon obcí, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004 Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena, N= ne, obec není uvedeným vybavena

75


3.6.4 3.6.4.1

SWOT analýza SWOT analýza dopravní infrastruktury

SILNÉ STRÁNKY Existence dvou regionálních železničních tratí zajišťujících napojení na celostátní trať č. 270. Poloha SO ORP na trase větve VI. B transevropského multimodálního koridoru. Územím SO ORP Odry probíhají silnice I. třídy I/47, I/57s napojením na dálníci D1 jež zajišťují relativně dobrou dostupnost okresního a krajského města. Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání se standardem zemí EU. PŘÍLEŽITOSTI Plánovaná výstavba vysokorychlostní železniční tratě. Modernizace a optimalizace tratě Suchdol nad Odrou – Vítkov, zvýšení komfortu přepravy, potenciální možnost napojení na systém příměstské dopravy. Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, budování obchvatů a přeložek (Bílá kniha), snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích.

SLABÉ STRÁNKY Technická zanedbanost železničních tratí na území SO ORP (omezená rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Omezená dopravní obslužnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostatečná o víkendech. Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké automobilové dopravě.

Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy. HROZBY Odkládání realizace optimalizace železniční tratě, rozvoj individuální automobilové dopravy. Omezená dopravní obslužnost území SO ORP přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

76


3.6.4.2

SWOT analýza technické infrastruktury

SILNÉ STRÁNKY Standardní vybavenost území rozvody elektrické energie. Dostatečná kapacita vodních zdrojů (pitná voda).

Vybudovaná bezdrátová internetová komunikace v regionu. Dostatečná síť mobilních operátorů.

PŘÍLEŽITOSTI Využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie zejména v menších sídlech, které nejsou napojeny na rozvody plynu. Zvýšení podílu čištěných odpadních vod rozšiřováním a rekonstrukcí kanalizačních systémů, vybudováním nových ČOV, nebo intenzifikací stávajících ČOV. Dokončit plynofikaci obcí SO ORP. Realizace projektů výstavby navrhovaných slunečních a větrných elektráren.

3.6.5 3.6.5.1

SLABÉ STRÁNKY Chybějící infrastruktura v rozvojových plochách pro bytovou výstavbu. Chybějící nebo nevyhovující infrastruktura pro zajištění odkanalizování a likvidaci odpadních vod. Nízká hustota zalidnění a rozdrobená sídelní struktura snižuje rentabilitu a zvyšuje náklady na vybavenost technickou infrastrukturou. Velmi nízké využití alternativních energetických a surovinových zdrojů. Nedokončená plynofikace SO ORP. Nedostatečná projektová připravenost a nedostatek vlastních finančních prostředků na další realizaci projektů. HROZBY Nedostatečná výstavba technické infrastruktury, nedostatek financí k řešení problémů v této oblasti, zpožďování výstavby jednotné vodovodní sítě a kanalizačních sítí v obcích. Zhoršení stavu menších vodotečí z důvodu vypouštění odpadních vod.

Problémy k řešení v rámci územního plánování Dopravní infrastruktura

Problémy silniční sítě na území ORP Odry • Nevyhovující technický stav a v některých úsecích i směrové uspořádání silnice I/57, přestavba na dvoupruhové uspořádání, přeložka v úseku Vrchy-Fulnek. • Nadměrné dopravní zatížení na průtahu sídelního města Odry, vybudování obchvatu. • Odstraňování dopravních závad na silnicích místního významu méně náročnými přeložkami a úpravami, problémem jsou omezené finanční zdroje. • Chybějící propojení obcí Odry – Pohoř a Fulnek - Jestřábí Úkoly pro územní plánování Zásady územního rozvoje MSK (ZÚR MSK) ukládají zejména zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv. ZÚR MSK dále zpřesňují vymezení rozvojové osy OS10. Na území SO ORP Odry jsou zahrnuta katastrální území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné, pro které je třeba respektovat následující podmínky a kritéria pro rozhodování o změnách v území, vymezené ve vazbě na rozvojovou osu: • zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami, 77


• zkvalitnění napojení sídel na silniční a železniční síť republikového a mezinárodního významu. ZÚR MSK dále ukládají vymezovat rozvojové plochy a koridory dopravní infrastruktury v souladu s požadavkem minimalizace negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, zejména na CHKO Poodří. V rámci územního plánování a zpracování ÚPD příslušných obcí bude dále nezbytné upřesnění způsobu řešení • hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.), • v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže.

Problémy železniční sítě na území SO ORP Odry • Celkově nízká úroveň služeb železniční přepravy z hlediska komfortu a rychlosti přepravy, výhledově optimalizace tratě č. 276 v úseku Suchdol n/O – Vítkov a výstavba vysokorychlostní tratě (větev VI.B TEMMK). • Zvýšení dostupnosti veřejně linkové dopravy, vybudování železniční zastávky Mankovice-střed, zkrácení docházkové vzdálenosti. 3.6.5.2 •

• • • • • • • •

Technická infrastruktura Odry - dobudování kanalizační sítě včetně místních částí, vybudování a rozšíření vodovodů, regenerace náměstí, památek v ochranné zóně, zasíťování lokalit vhodných k výstavbě RD, vybudování bytů pro sociálně slabé a nepřizpůsobivé občany, multifunkční dům, multifunkční skatepark, azylový dům. Heřmanice u Oder – odkanalizování obce. Heřmánky – převod parcel a zasíťování na výstavbu RD. Jakubčovice nad Odrou – odkanalizování obce, vytvoření parků zeleně, rekonstrukce místních komunikací, vybudování zázemí pro sportovní vyžití dětí i dospělých. Luboměř - kanalizace a ČOV, dobudovat vodovod v místní části Heltínov. Spálov – multifunkční sportovní areál, rekonstrukce kanalizace, výstavba RD. Vražné – zkvalitnění místních komunikací, rekonstrukce domů v centru obce. Vrchy – rekonstrukce úpravny vody, rozšířit vodovod, oprava místních komunikací Fulnek – rekonstrukce – rekonstrukce ATC Jerlochovice včetně koupaliště, rekonstrukce, průmyslová zóna (vstup podnikatelských subjektů), rekonstrukce chodníků a komunikací na území města, stavební úpravy Městského úřadu Fulnek (výtah, bezbariérový přístup), kanalizace a vodovody integrovaných obcí a Fulneku, parkovací plochy, regenerace památek, rekonstrukce náměstí, rekonstrukce tržnice, vybudovat umělou ledovou plochu.

78


3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 3.7.1

Demografický vývoj

K 31. 12. 2013 žilo v Moravskoslezském kraji 1 221832 obyvatel. Od roku 1997 tak došlo pouze k 4,8 % poklesu. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Vítkov je naopak se 13 696 obyvateli nejmenší SO ORP kraje. Odry se 17 432 obyvateli patří v rámci kraje spíše k menším SO ORP. Ze sousedních ORP došlo k nárůstu obyvatel v ORP Bílovec a Nový Jičín. Naopak ORP Vítkov a Odry se potýkají s úbytkem obyvatel. Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP MSK mezi lety 1997–2013 SO ORP

Rok

2011 2013 1997 2009 25958 25885 Bílovec 25587 25926 48345 48453 Nový Jičín 48484 48529 17432 17217 Odry 18435 17459 13828 13696 Vítkov 14607 13993 MSK 1281420 1247737 1230613 1221832 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Rozdíl mezi lety 2013 a 1997 Absolutně 298 -31 -1218 -911 -59588

Relativně (%) 1,15 -0,06 -7,07 -6,65 -4,88

Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Odry vyvíjel od roku 1971. Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozené přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Graf č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Odry mezi lety 1971-2013

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Až do roku 1980 docházelo na území SO ORP Odry takřka nepřetržitě k růstu počtu obyvatel (hrubá míra celkového přírůstku byla kladná) s mírným zpomalením ve druhé polovině 70. let, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé ČR. Až do roku 2011 pak počet obyvatel pomalu klesal, celkový přírůstek byl po většinu období záporný, přičemž k nejprudšímu poklesu počtu obyvatel došlo v letech 1990 - 1992. Celkový přírůstek byl po celé sledované období ovlivňován především migračními saldy, nicméně pozitivní je skutečnost, že hrubá míra přirozeného přírůstku za celé období výrazněji neklesla do záporných hodnot.

79


Graf č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Odry

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

Nejlidnatějšími obcemi SO ORP jsou správní obec Odry (7461 obyvatel) a Fulnek (5825 obyv.). Počet obyvatel ostatních obcí se pohybuje do 1 000, přičemž nejmenší obcí je obec Heřmánky, kde žije 173 obyvatel. K největšímu absolutnímu i relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obci Heřmanice u Oder (1,23%), jednalo se však pouze o 4 obyvatele a dále pak v obci Vrchy (2,33 %)a to o 5 obyvatel. Největší pokles pak zaznamenaly obce Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Fulnek a Vražné. Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Odry mezi lety 1997-2013 Rozdíl mezi lety 1997 a 2009; 2009 a 2011; 2011 a Obec Počet obyvatel 2013 1997 2009 2011 2013 Absolutně Relativně (%) Fulnek 6616 5948 5921 5825 -668 -27 -96 -10,1 -11,73 -1,65 Heřmanice 344 343 322 326 -1 -21 4 -0,3 -6,8 1,23 u Oder Heřmánky 161 167 175 173 6 8 -2 3,73 8 -1,16 Jakubčovice 702 690 673 648 -12 -17 -25 -1,71 -2,67 -3,86 nad Odrou Luboměř 431 386 376 366 Mankovice 597 590 589 580 Odry 7579 7371 7423 7361 Spálov 915 905 898 891 Vražné 850 849 845 832 Vrchy 240 210 210 215 ORP Odry 18435 17459 17432 17217 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

-45 -7 -208 -10 -1 -30 -976

-10 -1 62 -7 -4 0 -17

-10 -9 -62 -7 -13 5 -215

-10,44 -1,17 -2,74 -1,09 -0,12 -12,5 -5,15

-14,63 -1,36 -1,97 -1,89 -0,59 -12,5 -4,61

-2,73 -1,55 -0,84 -0,79 -1,56 2,33 -1,25

80


3.7.2

Věková struktura

V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel okolních ORP a ORP Odry, jsou jednotlivé SO ORP a obce seřazeny podle indexu stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Nejstarší obyvatele v z okolních ORP má ORP Bílovec, kde na každé dítě připadá 1,6 osoby ve věku 65 a více let. Nejnižší index stáří pak vykazuje ORP Nový Jičín, ostatní obce mají přibližně stejné hodnoty. Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP MSK k 31.12.2013 Věková skupina (%) SO ORP <= 14 15 - 64 Bílovec 14,0 63,6 Nový Jičín 15,7 68,2 Odry 15,3 67,8 Vítkov 15,3 68,6 MSK 14,6 68,4 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

65+ 22,4 16,2 16,9 16,1 17,0

Index stáří 1,59 1,03 1,1 1,05 1,16

Odry patří k ORP s průměrným stářím obyvatelstva, index stáří zde průměrně dosahuje hodnoty 1,1. Na jedno dítě tedy připadá 1,1 osoby nad 64 let. Nejvyšší je index stáří v Luboměři, Jakubčovicích nad Odrou a Heřmánkách, což jsou jediné obce s indexem vyšším než jedna. Nejnižší index stáří pak mají obce Heřmanice u Oder, Vražné a Mankovice, což jsou obce s nevyšším podílem dětské složky obyvatelstva. Vysoký podíl dětí je také v obci Vražné a Mankovice naopak nejnižší je v obcích Luboměř a Vrchách. Nejvyšší podíl osob v produktivním věku je v obci Vrchy. Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Odry k 31.12.2013 Věková skupina (%) Obec <= 14 15 - 64 let 65 + Fulnek 15,6 Heřmanice u Oder 17,2 12,7 Heřmánky 12,5 Jakubčovice nad Odrou 10,4 Luboměř Mankovice 17,1 Odry 15,6 Spálov 16,0 17,2 Vražné Vrchy 10,7 ORP Odry 14,5 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

68,0 72,7 70,5 72,8 73,8 72,8 67,7 65,9 70,3 76,3 71

14,9 9,2 15,0 13,1 15,3 11,9 14,9 15,9 12,0 8,8 13,1

Index stáří 0,95 0,54 1,18 1,05 1,47 0,70 0,96 0,99 0,70 0,83 0,93

81


3.7.3

Vzdělanostní struktura

V ORP Odry má vyšší procento obyvatel se základním nebo žádným vzděláním v obci Vrchy a Heřmanice u Oder (přes 26%), největší % vysokoškolsky vzdělaných je ve velkých sídlech Fulneku a Odrách, dále zvýšilo % vysokoškolsky vzdělaných osob v menších obcích Heřmánky, Luboměř a Spálov. Blíže vzdělanostní strukturu SO ORP podle jednotlivých obcí popisuje následující tabulka. Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Odry v roce 2001 a 2011 (%) Obec rok sčítání Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

3.7.4

Obyv. bez vzd. a se ZŠ 2001 2011 31,18 23,7 37,59 26,2 38,52 21,4 26,3 23,4 33,62 21,5 28,92 24,3 31,83 25,2 32,48 23,8 33,77 23,9 31,89 26,2 31,64 23,96

Obyv. s VŠ 2001 6,83 4,51 2,46 4,47 3,99 5,08 8,48 4,85 2,91 2,7 6,88

2011 7 2,3 7,1 3,6 7,7 4,1 8,2 7 3,1 4,1 5,4

Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí

Město Odry se pomalu přesouvá do role vzdělávacího centra, jelikož u všech ostatních obcí nedosahují hodnoty salda kladných hodnot. Nejnižší je u obcí Fulnek se saldem 258 studentů, Mankovice 45 studentů a Vražné, kde je saldo do mínus 51 studentů. Tabulka č. 3.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Odry Vyjíždí studenti z Dojíždí studenti Počet obce do obce Obec studentů 2001 2011 2001 2011 Fulnek 585 38 318 0 60

Saldo za vzděláním 2001 -38

2011 -258

Heřmanice u Oder

47

92

21

2

1

-90

-20

Heřmánky

27

29

17

10

0

-19

-17


133

80

33

43

9

-37

-24

Luboměř 74 553 Mankovice 125 25 Odry 465 407 Spálov 168 63 Vražné 151 120 Vrchy 38 74 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011, vlastní úprava

20 45 300 40 51 23

542 0 278 45 2 0

0 0 320 6 0 0

-11 -25 -129 -18 -118 -74

-20 -45 20 -34 -51 -23

Nejvíce vyjíždí z obce do škol studenti v Heřmánkách, Heřmanicích u Oder a Mankovicích. To naznačuje spolu s nulovou mírou dojížďky u těchto obcí absenci vzdělávacího zařízení. Naopak nejnižší míra vyjížďky je u obcí Spálov a Odry, kde se pohybuje kolem 20%. U celkem 5 obcí nepřesahuje míra dojížďky ani %, jedná se kromě výše jmenovaných obcí Luboměř a Vrchy, o obce Mankovice, Vrážné a 82


Heřmánky. Odry dosahují dojíždějících studentů hodnoty přes 20 %, Zbylých obcí naopak dosahují hodnot mezi 2-6%. Jak ale naznačuje hodnota salda, kromě Oder nikde nepřevyšuje míra dojížďky míru vyjížďky. Graf č. 3.7.3: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Odry

Míra dojížďky a vyjížďky studentů do škol (%) 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

Vyjížďka

Dojížďka

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

3.7.5

Školy a školská zařízení

V SO ORP Odry má mateřskou školu 50 % obcí, přičemž MŠ Čtyřlístek Odry má v tomto městě ještě tři odloučená pracoviště, a ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Fulnek má rovněž tři odloučená pracoviště mateřské školy v místních částech města Fulnek. V 70 % obcí je základní škola, jen ve 30 % obcí je ZŠ devítiletá. Ve Fulneku se dále nachází školské zařízení Základní škola, Dětský domov, Školní družina a Školní jídelna Fulnek, p.o., což je mimo jiné zvláštní škola pro žáky s rozumovými nedostatky nedovolujícími navštěvovat klasickou výuku. Základní umělecká škola je ve městě Odry a ve městě Fulnek (ZUŠ Fulnek je odloučeným pracovištěm ZUŠ Studénka, k 1.1.2008 došlo ke sloučení). Ve třech obcích není žádné školské zařízení. Instituce dalšího vzdělávání jsou v SO ORP Odry následující: •

•

3.7.6

Střední pedagogická škola a střední zdravotnická škola svaté Anežky České v Odrách, kde lze studovat čtyřleté maturitní obory Sociální činnost – sociální vychovatelství, Sociální činnost – sociální pečovatelství, Pedagogické lyceum, Předškolní a mimoškolní pedagogika, anebo tříletý učební obor Ošetřovatelství/ošetřovatel; Střední škola Odry, která nabízí tříleté učební obory Masér, Kadeřník, Kosmetička a od školního roku 2009/2010 také obor Prodavač, dále čtyřletý maturitní obor Operátor oděvní výroby a nástavbové studium v oboru Podnikání (3 roky dálkové, 2 roky denní);

Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče

Ve městě Odry je Městská nemocnice v Odrách. Toto zdravotnické zařízení se člení na akutní lůžkovou část interního oddělení se 34 lůžky a 4 lůžky JIP a na LDN se 75 lůžky (5 lůžek lze vyčlenit pro poskytování sociální péče). K lůžkové části patří i ambulantní komplement sestávající z odborných ambulancí (interní, diabetologická, gastroenterologická), odborných poraden (kardiologická, angiologická, revmatologická), oddělení klinické biochemie a hematologie, rehabilitace a RTG včetně ultrasonografie a denzitometrie. Spádovost pro akutní péči je cca 30 000 obyvatel. Spádovost LDN je celookresní a současně podle potřeb využívá služeb akutní složky. V prostorách nemocnice pak mají své 83


ordinace specialisté odborností chirurgie, gynekologie, ORL, oční, neurologie, stomatologie. Specializovaná péče je smluvně zajištěna především s NsP Nový Jičín a Hranicem, Fakultní nemocnicí Ostrava. Lékařská péče pro dospělé je dostupná ve třech obcích a pro děti a dorost je lékařská péče dostupná v pěti obcích. Ve městě Fulnek se nachází již výše zmiňovaný Dětský domov s kapacitou 32 lůžek. Dále jsou zde 2 domy s pečovatelskou službou, a to na ulicích Fučíkova (kapacita 13 bytů, 19 osob) a Masarykova (kapacita 26 bytů a 33 osob). V současné době je 31 žadatelů o umístění do obou DPS. Pečovatelské služby, které zabezpečuje město Fulnek, jsou zajišťovány pouze v těchto zařízeních, jako terénní pečovatelská služba je zajišťován rozvoz obědů pouze však na území města Fulnek. V Odrách je zřízen Domov Odry, p.o., který slouží jako domov pro seniory s kapacitou 66 lůžek, a zároveň jako domov se zvláštním režimem pro seniory trpící stařeckou demencí, Alzheimerovou chorobou a ostatními typy demence, s kapacitou 11 lůžek. Kapacita tohoto zařízení není dostatečná, největší poptávka je po místech v domově se zvláštním režimem. Čekací doba na umístění do tohoto zařízení je několikaletá. Zájemci jsou také odkazováni na domovy pro seniory v okolí, mimo SO ORP Odry. Jedná se o domovy pro seniory ve Vítkově, Bílovci, Budišově nad Budišovkou a Novém Jičíně. Dále se v Odrách nachází Dům s pečovatelskou službou, s kapacitou 35 bytů. V současné době je 20 čekatelů na umístění. Pečovatelské služby zde provozuje Charita Odry, která v tomto domě i sídlí. Charita Odry, středisko Odry dále poskytuje seniorům terénní pečovatelské služby, jejichž kapacita je 190 klientů a dále také poskytuje terénní ošetřovatelské služby na celém území SO ORP Odry. Kapacita terénních služeb je dostatečná, klientovi jsou služby poskytovány od následujícího dne. Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR Klub Zvoneček v Odrách je centrem denních služeb určeným pro osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče, pro osoby s chronickým onemocněním, zdravotním, mentálním či kombinovaných postižením ve věku 16-64 let , přičemž kapacita centra je 25 klientů. Zároveň jsou zde poskytovány sociálně aktivizační služby pro tuto cílovou skupinu a rodiny s dětmi. V obci Heřmanice u Oder chybí sociální byty. V obci Jakubčovice nad Odrou a Spálov je potřeba DPS. V obci Vražné je problém s osamocenými přestárlými obyvateli rodinných domů, kteří nemají rodinu, která by spolu s pečovatelskou službou Charity Odry pokrývala jejich potřeby. Řešením by bylo vystavění DPS, který by byl v obci, takže lidé by nebyli vytrženi ze svého prostředí s pokrytím pečovatelské služby po dobu 12 či 24 h či rozšíření terénní pečovatelské služby o respitní pečovatelské služby.

3.7.7

Veřejný a kulturní život obcí

Ve městě Odry je pro děti a mládež k dispozici Dům dětí a mládeže, který zde působí jako středisko volného času (Krajské středisko volného času Juventus Karviná, centrum Odry). Děti mohou rovněž navštěvovat kroužky hudební, taneční či výtvarný obor zdejší základní umělecké školy. Působí zde Divadelní soubor Lojza z Oder, pěvecké soubory, taneční soubor, foto klub dále například filatelistický klub, či Sdružení nepochopených umělců. Sportovní aktivity lze provozovat individuálně, ale i v rámci klubů, jako je například karate klub, střelecký klub, Snowkiting, který se věnuje zimním zábavným sportům a další. Občanské sdružení Oderské trio se zabývá volnočasovými aktivitami pro děti a mládež. Fulnek je obklopen několika cyklotrasami. Děti zde mohou rovněž navštěvovat hudební, taneční či výtvarný obor na základní umělecké škole. Mateřské centrum Sedmikráska Fulnek vytváří program pro děti (každé úterý je zde jiný program - divadlo, tvoření, pohyb, zpívánky). V menších obcích SO ORP Odry jsou dostupné kroužky pro děti a mládež při základních školách. Pro dospělé jsou zde zájmové, sportovní či hudební kroužky, spolky či kluby (Myslivecké sdružení, Spolek dobrovolných hasičů, Svaz chovatelů poštovních holubů). V obcích a městech jsou pořádány různé společenské, kulturní či sportovní akce, zájem obyvatel o veřejné dění v obcích či aktivní zapojení do pořádání těchto akcí je dle dotazníkového průzkumu průměrný. V obcích, které nemají ZŠ, jsou pořádány různé akce pro děti a mládež (např. hasičský kroužek, TJ Sokol, atd.). Občanské sdružení Comenius Fulnek se zabývá volnočasovými aktivitami a kulturními aktivitami. S problémem nedostatečných možností využití volného času se potýkají obce Heřmanice u Oder a Jakubčovice nad Odrou. Obec Heřmanice u Oder se potýká s nedobrými mezilidskými vztahy, naopak v obci Jakubčovice nad Odrou je zvyšující se zájem občanů o dění v obci. V obci Vražné chybí multifunkční kulturní zařízení s tělocvičnou a společenským sálem. 84


3.7.8

Indikátory

Tabulka č. 3.7.8: Indikátory a jejich hodnocení Podíl obyvatel Index Změna počtu Hodnocení Hodnocení Hodnocení Obec s VŠ a VOŠ (%) Stáří obyvatel (%) indikátoru indikátoru indikátoru v roce 2011 1997-2013 2011 0,95 Fulnek 7 2 -11,96 -1 -2 0,54 Heřmanice u Oder 2,3 -2 1 -5,23 -1 1,18 Heřmánky 7,1 2 -2 7,45 2 1,05 Jakubčovice nad Odrou 3,6 -1 -7,69 -1 -1 1,47 Luboměř 7,7 2 -2 -15,08 -2 0,70 Mankovice 4,1 0 -2,85 0 0 0,96 Odry 8,2 2 -1 -2,88 0 0,99 Spálov 7 2 -1 -2,62 0 0,70 Vražné 3,1 -1 -2,12 0 0 0,83 Vrchy 4,1 0 0 -10,42 -2 Škály: -2 3,0 pod 1,10 a více -8,0 pod -1 4,0 pod 1,10 pod -4,0 pod 0 5,0 pod 0,90 pod 0,0 pod 1 6,0 pod 0,70 pod 4,0 pod 2 6,0 a více 0,50 pod 4,0 a více Zdroj: Vlastní výpočty

85


3.7.9

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Příznivá věková struktura obyvatel v porovnání s ostatním SO ORP Moravskoslezského kraje, a to především v obcích Vrchy, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou a město Odry. Terénní pečovatelská a ošetřovatelská služba ve všech obcích SO ORP Odry.

SLABÉ STRÁNKY Výrazný pokles obyvatelstva v posledních 10 letech. Pokles je především v obcích Fulnek a Luboměř.

PŘÍLEŽITOSTI Dobudovat domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový dům pro osoby bez přístřeší, dům s chráněnými byty a vybudovat denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené osoby v SO ORP Odry. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí.

HROZBY Centralizace zařízení sociální péče ve městech Odry a Fulnek, což vede k problémům s umisťováním seniorů z přidružených obcí do rezidenčních zařízení.

Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro seniory (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a DPS) nebo denního stacionáře v SO ORP Odry. Odloučená pracoviště MŠ vedou k lepšímu pokrytí Horší vzdělanostní struktura obyvatelstva, nižší území SO ORP Odry. podíl obyvatel s vysokoškolským vzdělaní a naopak vysoký podíl obyvatel bez vzdělání, především v obcích Heřmánice, Vražné. Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Odry. Neexistence denního stacionáře pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Dobudováním dálnice D1 se zvýšila rezidenční atraktivita obcí SO ORP.

3.7.10 Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci sociodemografického pilíře se doporučuje pro územní plán realizovat následující aktivity. • •

• • •

V rámci suburbanizčních procesů v Ostravě a v souvislosti s výstavbou dálnice D1 lze předpokládat výrazné zvýšení atraktivity SO ORP pro bydlení., k tomu je nutno vytipovat vhodné plochy pro výstavbu rodných domů včetně navazující infrastruktury. Dobudovat ubytovací zařízení pro seniory, především domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový dům pro osoby bez přístřeší, dům s chráněnými byty a vybudovat denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené osoby v SO ORP Odry. Vybudovat DPS v obci Jakubčovice nad Odrou, Spálov. Vybudovat sociální byty v obci Heřmanice u Oder. Postavit multifunkční kulturní zařízení v obci Vražné.

86


3.8 BYDLENÍ Detailní šetření zabývající se bytovým fondem probíhá během celkového sčítání lidí, domů a bytů v ČR. Je při něm také zjišťován kompletní stav bytového fondu v jednotlivých obcích. Sčítání je prováděno jedenkrát za deset let, naposledy proběhlo v roce 2011. Tento fakt – stáří dat - je nutno brát v potaz při práci s níže uvedenými údaji.

3.8.1

Domovní fond

K roku 2001 bylo na území SO ORP Odry evidováno 3 905 domů v roce 2011 to bylo 7082 domů. Převážná část z těchto domů (88,3 %) byla trvale obydlena, podíl neobydlených domů odpovídal krajskému průměru a byl menší než celorepublikový průměr. Mezi jednotlivými obcemi jsou však značné rozdíly; nejméně neobydlených domů mají Mankovice (6,9 %) a nejvíce Heřmánky (34,6 %). Čtvrtina neobydlených domů v SO ORP Odry je používána k rekreaci, v celorepublikovém průměru se však k rekreaci používá polovina neobydlených domů, můžeme tedy usuzovat na vyšší procento domů nezpůsobilých k bydlení. Zvláště v obci Luboměř je neobydlených domů používáno k rekreaci jen 5 % a i v dalších obcích s vysokým počtem neobydlených domů je procento malé. U trvale obydlených domů mají ve všech obcích mnohem významnější podíl rodinné domy nad bytovými domy, a to i v městech Odry a Fulnek. Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond v SO ORP Odry trvale obydlené Obec

celkem

2001 Fulnek 1 107 Heřmanice u Oder 70 Heřmánky 50 Jakubčovice nad 117 Odrou Luboměř 117 Mankovice 132 Odry 1 342 Spálov 243 Vražné 203 Vrchy 66 SO ORP Odry 3 447 Moravskoslezský 162 321 kraj Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

rodinné domy

celkem

neobydlené podíl neobydlených (%) 2001 2011 10,7 14 19,5 19,7 15,3 34,6

2011 2 135 110 51

2001 949 64 49

2011 1141 80 50

2001 132 17 9

2011 299 22 18

243

103

123

11

34

8,6

135 189 2 624 318 269 71 6 145

114 125 1 177 236 193 64 3 074

114 132 1 408 238 217 61 3 564

37 8 133 62 34 15 458

39 13 362 77 54 20 937

480 158

135 596

147 525

19 405

13 228

z toho sloužící k rekreaci 2001 28 3 6

2011 63 3 5

14,1

3

2

24 5,7 9 20,3 14,3 18,5 11,7

28,9 6,9 13,8 24,1 19,9 28,3 20,43

2 3 44 9 5 9 112

14 4 18 15 3 11 138

10,7

2,75

7 878

169 468

Pozn.: Rozdíl mezi trvale obydlenými domy celkem a součtem rodinných a bytových domů je dán existencí jiných domů v území, ve kterých má trvalý pobyt alespoň jedna osoba, jako např. domovy důchodců, ústavy sociální péče, kláštery, domovy mládeže, studentské koleje, nemocnice, rekreační zařízení, ubytovny, administrativní budovy, apod.

87


Obrázek č. 3.8.1: Podíl neobydlených domů z celkového počtu domů


Průměrné stáří domů v SO ORP Odry v roce 2001 činilo 45,7 let, což je o trochu lepší než celorepublikový průměr. Výrazně starší domovní fond mají obce Vražné (54,6 let) a Mankovice (52,4 let). Nejmladší domovní fond s průměrem 36,1 let mají Jakubčovice nad Odrou.

Tabulka č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Odry Obec Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Celkem SO ORP Odry Moravskoslezský kraj Celá ČR Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Průměrné stáří domu v letech 46,3 44,2 45,6 36,1 40,5

Obec Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy

Průměrné stáří domu v letech 52,4 46,6 44,4 54,6 46,0 45,7 42,0 46,9

88


Obrázek č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Odry


3.8.2

Bytový fond

Na území SO ORP se k roku 2001 nacházelo celkem 6 666 bytů, což představuje přibližně jeden byt na 2,9 obyvatel (mírně více než celorepublikový průměr). Téměř 90 % z těchto bytů bylo trvale obydleno, pod 80 % klesá tento podíl v obcích Luboměř a Spálov. Největší podíl obydlených bytů se nachází v obci Mankovice, která má však také druhý největší počet obyvatel na jeden byt - 3,3. Podobně husté obydlení bytů mají ještě Heřmánky a Heřmanice u Oder. Převážná většina bytů se v obcích nachází v rodinných domech, jen ve městě Odry je podíl bytů v bytových domech 42 %.

89


Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond v SO ORP Odry Obec Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy Celkem SO ORP Odry Moravskoslezský kraj Celá ČR Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Byty celkem 2 259 121 63 253 186 195 2 783 400 307 99 6666 508 628 4 366 293

Obydlené byty 2 061 101 52 232 142 184 2 538 318 267 82 5977 470 235 3 827 678

Byty v Byty v Obydlené rodinných bytových byty (%) domech domech 91,2 1 160 877 83,5 75 23 82,5 51 0 91,7 129 101 76,3 132 10 94,4 153 30 91,2 1 346 1 163 79,5 293 22 87 242 21 82,8 76 6 89,7 3657 2222 92,5 169 210 298495 87,7 1 632 131 2160730

Počet obyvatel na byt 2,9 3,4 3,0 3,0 2,9 3,2 2,9 2,9 3,2 2,8 3,0 2,7 2,7

Obrázek č. 3.8.3: Podíl obydlených bytů z celkového počtu bytů

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 90


Dlouhodobý vývoj Základním ukazatelem, který charakterizuje stav bytového fondu v obcích, je vývoj jejich počtu v čase. V tabulce jsou uvedeny údaje o počtu trvale obydlených bytů v letech 1970–2011. Z tabulky vyplývá, že v celkovém množství se počet obydlených bytů dlouhodobě mírně snižuje. Největší zvýšení vidíme u měst Fulnek a Odry. V obcích Vražné, Vrchy a Heřmánky můžeme pozorovat stagnaci a mírný pokles trvale obydlených bytů.

Tabulka č. 3.8.4: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Odry v letech 1970-2011 Obec Trvale obydlené byty Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy Celkem SO ORP Odry Moravskoslezský kraj Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

1970

1980

1991

2001

2011

1 655 88 57 195 151 166 1 791 299 236 68 4706

1 978 99 53 214 147 170 2 222 321 270 71 5545

2 016 93 52 225 146 170 2 363 321 262 69 5717

2 061 101 52 232 142 184 2 538 318 267 82 5977

1141

365 512

417 817

452 609

470 235

80 50 123 114 132 1 408 238 217 61 3 564 147 525

Stáří bytového fondu Stáří bytového fondu zčásti vypovídá jednak o úrovni bydlení v daných obcích, jednak o atraktivitě bydlení. Dá se předpokládat, že u obcí atraktivnějších pro výstavbu je výstavba bytů v posledním období (1991–2011) vyšší. Pokud jde o stáří bytového fondu, tak nejvíce bytů se nachází v domech postavených v období 1946–1980 – v rámci celého SO ORP Odry jde o 47,3 % bytů. Největší podíl bytů nacházejících se v domech postavených před r. 1919 je v obcích Vražné (30 %), Mankovice a Heřmánky. Celkově je podíl těchto nejstarších bytů v SO ORP větší než v celé ČR o 7 % a výrazně větší než v kraji (o 12 %). Největší podíl bytů postavených v období 2001–2011 je naopak v Heřmánkách, kde se pohybuje kolem 19,6 %.

91


Tabulka č. 3.8.5: Stáří bytového fondu v SO ORP Odry Trvale obydlené byty v domech postavených v období Obec

Trvale obydlené byty

Fulnek 2 061 Heřmanice u Oder 101 Heřmánky 52 Jakubčovice nad 232 Odrou Luboměř 142 Mankovice 184 Odry 2 538 Spálov 318 Vražné 267 Vrchy 82 SO ORP Odry 5977 Moravskoslezský 470 235 kraj Celá ČR 3 827 678 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

do roku 1919

Podíl z celku (%)

1920 1945

Podíl z celku (%)

1946 1980

Podíl z celku (%)

1981 1990

Podíl z celku (%)

1991 2001

Podíl z celku (%)

2001 2011

Podíl z celku (%)

338 19 12

16,4 18,8 23,1

212 9 7

10,3 8,9 13,5

1 050 46 20

50,9 45,5 38,5

313 13 8

15,2 12,9 15,4

148 14 5

7,2 13,9 9,6

117 6 10

5,7 6,4 19,6

9

3,9

28

12,1

152

65,5

30

12,9

13

5,6

10

4,5

14 52 454 42 82 12 1034

9,9 28,3 17,9 13,2 30,7 14,6 17,3

17 34 255 40 33 13 648

12 18,5 10 12,6 12,4 15,9 10,8

66 57 1 141 179 85 32 2828

46,5 31 45 56,3 31,8 39 47,3

27 21 410 40 45 15 922

19 11,4 16,2 12,6 16,9 18,3 15,4

18 20 278 17 22 10 545

12,7 10,9 11 5,3 8,2 12,2 9,1

4 10 193 13 10 5 544

3 5,3 7,6 4,1 3,7 5,6 9,1

26303

5,6

42024

8,9

294500

62,6

73746

15,7

31028

6,6

19212

4,1

418 004

10,9

561 934

14,7

1 868 940

48,8

627 486

16,4

313 769

8,2

92

3.8.3

Vlastnický vztah k bytům

Vlastnictví bytu je jedním ze základních ukazatelů popisující situaci bytového fondu. Výrazně největší část bytů byla v roce 2001 v osobním vlastnictví (tj. ve vlastním domě nebo v bytovém domě) - 62,5 %. Pouze 18,5 % bytu bylo nájemních a 8,7 % bytů bylo družstevních. Podíl nájemních bytů roste ve městech Fulnek a Odry ke 20 %. Dá se předpokládat, že počet bytů v osobním vlastnictví se od roku 2001 zvětšil, a to na úkor bytů nájemních. Tabulka č. 3.8.6: Vlastnictví bytů v SO ORP Odry Obec Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy Celkem SO ORP Odry Moravskoslezský kraj Celá ČR Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Trvale obydlené byty celkem 2 061 101 52 232 142 184 2 538 318 267 82 5977 470 235 3 827 678

Ve vlastním V osobním domě vlastnictví 955 65 36 99 111 111 1 136 236 213 56 3018 135 041 1 371 684

Nájemní

246 467 0 15 0 6 44 24 2 8 26 7 401 534 1 24 0 16 0 6 720 1107 33 382 169 558 421 654 1 092 950

Člen bytového družstva 201 10 0 38 0 0 255 4 8 5 521 86 702 548 812

Pozn.: Součet bytů v jednotlivých typech vlastnického vztahu není roven trvalému počtu obydlených bytů celkem. Za byty se totiž z hlediska sčítání považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domech pečovatelské služby apod., pokud slouží k ubytování trvalého charakteru na základě dekretu a jsou směnitelné za jinou bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti).

3.8.4

Základní údaje o stavu bytového fondu

Stav bytového fondu je možno charakterizovat celou řadou ukazatelů, jako je například technické vybavení, obytná plocha apod. Níže jsou stručně popsány vybrané základní charakteristiky: Zavedení zemního plynu K roku 2001 byl podíl bytů se zavedeným zemním plynem v SO ORP Odry výrazně menší než v případě celé ČR, činil jen 35,2 %. Polovina obcí nebyla napojena na plyn vůbec (Luboměř, Spálov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Vrchy), v ostatních obcích se pak počet plynofikovaných bytů pohyboval mezi 30–50 %. Pouze v obci Mankovice bylo plynem vybaveno 58 % bytů. Zásobování pitnou vodou - vodovod Naprostá většina domácností správního obvodu je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento stav více než 98 %, což odpovídá republikovému průměru. Nejmenší byl podíl zapojení v obci Heřmánky (96,2 %), bez vodovodu zde tedy byly 2 byty. Obytná plocha Další charakteristikou popisující stav bytového fondu v obcích je obytná plocha, která může být vztažena jednak na byt a jednak na obyvatele. Průměrná obytná plocha na jeden byt (zahrnuty jsou obydlené byty) v SO ORP Odry byla 56,3 m2, přičemž nejmenší (cca 51 m2) byla ve městech Odry a Fulnek díky


vyššímu počtu bytových domů. Ve všech obcích ale obytná plocha na byt převyšuje celorepublikový průměr 49,5 m2. Obytnou plochu bytu nad 60 m2 měly obce Heřmánky, Vražné a Vrchy. Obytná plocha na osobu (19,2 m2) v SO ORP Odry je také o něco větší než průměr ČR, výrazně největší je v obci Vrchy (22,6 m2), nejnižší v Heřmanicích u Oder a opět v Odrách a Fulneku. Tyto výměry jsou podstatně nižší než u nově stavěných bytů – dle ČSÚ je v současné době (tj. rok 2007) v ČR průměrná bytová plocha nově dokončeného bytu 71,8 m2, což je o 28 % více než je průměr u stávajících bytů v SO ORP Odry. Tabulka č. 3.8.7: Základní údaje o stavu bytového fondu Plyn v Vodovod Obytná Obytná Plyn v Vodovod Byty bytě v bytě plocha na plocha na Obec bytě v bytě obydlené (%) (%) byt (m2) osobu (m2) Fulnek 2 061 1 046 50,8 2 037 98,8 51,2 17,6 Heřmanice u Oder 101 0 0,0 99 98,0 57,5 16,6 Heřmánky 52 0 0,0 50 96,2 61,5 18,9 Jakubčovice n/O 232 104 44,8 232 100,0 53,2 18,1 Luboměř 142 0 0,0 139 97,9 55,8 19,9 Mankovice 184 108 58,7 181 98,4 58,4 17,9 Odry 2 538 762 30,0 2 505 98,7 51,0 17,6 Spálov 318 0 0,0 308 96,9 54,1 19,0 Vražné 81 30,3 263 100,0 60,2 19,3 267 Vrchy 82 0 0,0 82 100,0 60,2 22,6 SO ORP Odry 5977 2101 35,2 5896 98,6 56,3 19,2 Moravskoslez. kraj 374 903 79,7 466 638 99,1 47,4 17,8 470 235 Celá ČR 64,1 3 770 500 98,5 49,5 18,3 3 827 678 2 453 702 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.8.5

Bytová výstavba

Rychlost bytové výstavby je velice dobrým ukazatelem prosperity a růstu životní úrovně dané oblasti. Se zlepšující se hospodářskou situací roste i poptávka po novém bydlení a zvyšuje se proto rychlost výstavby – v obcích se jedná převážně o výstavbu rodinných domů, u měst je situace komplikovanější. Tabulka níže obsahuje informace týkající se bytové výstavby mezi lety 2001–2013. Vidíme, že za sledované období přibývá v SO ORP ročně 20–40 bytů. Vzhledem k číslům z roku 2002–2005 je nyní výstavba pomalejší, v roce 2006 zaznamenávají téměř všechny obce (i celá ČR) mírný propad. Nejvíce bytů se staví ve Fulneku a Odrách, žádné vystavené byty nejsou v posledních několika letech evidovány v obci Luboměř, Heřmanice u Oder a Vrchy. Tabulka č. 3.8.8: Bytová výstavba v obcích SO ORP Odry v letech 2001–2013 Obec

200 1 9

200 2 21

200 3 22

200 4 12

200 5 11

200 6 9

200 7 11

200 8 4

200 9 4

201 0 4

201 1 5

201 2 7

201 3 12

Heřmanice u Oder

0

1

2

2

2

0

1

0

1

1

1

0

0

Heřmánky

0

0

3

0

1

1

2

1

3

2

1

0

2

Fulnek

Jakubčovice nad Odrou Luboměř

0

1

2

3

0

1

1

1

0

1

2

3

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

Mankovice

0

1

1

2

2

0

1

0

0

0

0

0

2

Odry

11

11

5

13

14

10

11

16

10

8

7

15

11

Spálov

1

3

1

0

0

0

2

0

0

0

0

4

2

Vražné

0

1

0

0

2

0

1

2

0

1

2

0

2

94

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry Vrchy Celkem ORP Odry

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

4

0

22

40

36

32

32

22

30

24

18

17

18

32

33

Zdroj: ČSÚ, 2011 Rychlost bytové výstavby je ještě jednou znázorněna v následující tabulce, která obsahuje údaje o počtu dokončených a zrušených bytů v letech 2004 až 2009. Opět zde vidíme propad roku 2006 a 2011 a mírný vzestup roku 2007, který však ještě nedosahuje rychlosti výstavby předchozích let (ani v absolutních číslech, ani přepočteno na obyvatele). Tabulka č. 3.8.9: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Odry v letech 2004–2013 SO ORP Odry UKAZATEL 2004 2005 2006 2007 2009 Dokončené byty 32 32 22 30 18 Dokončené byty na 1 000 obyvatel 1,8 1,8 1,3 1,7 1,06 Zrušené byty 1 0 0 0 0 Zdroj: ČSÚ, 2004-2013

3.8.6

2011 18 1,04 0

2013 33 1,92 0

Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení

V rámci rozboru byly obeslány dotazníkem všechny obce v SO ORP Odry s cílem konkretizovat problémy spojené s oblastí bydlení a bytového fondu a dále s cílem zjistit záměry obcí v této oblasti. Obce Jakubčovice, Mankovice, Odry a Vražné uvádějí malé množství obyvatel napojených na kanalizaci. V obci Luboměř je uváděn vysoký počet trvale neobydlených bytů (domů), stejně jako v obci Vrchy. Obec Vrchy také uvádí jako problém z hlediska obce špatné dopravní napojení obce (a tím i nižší atraktivitu pro bydlení). Pro řešení těchto problémů (mimojiné) má většina obcí v plánu vymezit v rámci územního plánu nové plochy pro výstavbu, případně investovat i do zasíťování pozemků. Informace pro jednotlivé obce jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka č. 3.8.11: Problémy a záměry obcí v oblasti bydlení Obec

Nové Plochy pro plochy pro výstavbu výstavbu

Zavedení inž. sítí

Fulnek Heřmanice Jakubčovice Luboměř

Dostatek Dostatek Dostatek Dostatek

Ano Ne Ano Ne

Ne Ano (2010) Ne Ne

Mankovice

Dostatek

Ano

Ano (2010)

Odry

Dostatek

Ne

Ano (2010)

Spálov Vražné

Dostatek Dostatek

V plánu Ne

Ano (2011) Ano (2012)

Vrchy

Nedostatek Ne

Ne

Výstavba nových Problémy k řešení domů/rozšíření obytné zóny Ne Ano Ne Vybudování kanalizace Ne Vysoký podíl trvale neobydlených bytů Ano (2010) Malé napojení obcí na kanalizaci Ne Malé napojení obcí na kanalizaci Ne Ano (2008) Chybí kanalizace individuální bytová výstavba Ne Vysoký podíl trvale neobydlených bytů, špatná dopravní obslužnost

Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2008 Pozn.: Obec Heřmánky se do dotazníkového průzkumu nezapojila.

95


3.8.7

Indikátory

Jako indikátory charakterizující udržitelnost rozvoje bydlení výstavby byly vybrány: • Dokončené byty na 1 000 obyvatel • Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001- 2011 První indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území (obec, správní obvod ORP, kraj, ČR) bytová výstavba. Je výhodný v tom ohledu, že je dostupný od úrovně celé ČR, krajskou až na úroveň jednotlivých SO ORP a obcí. Údaje je možno získat jednak exaktně (zdroj ČSÚ – úroveň ČR, kraj, SO ORP), jednak výpočtem za víceleté období (pro jednotlivé obce). Přestože je použit údaj za sedmileté období, neměl by být zkreslující, neboť samotný proces výstavby bytů (domů) trvá většinou více než jeden rok. Indikátor dále nepřímo vyjadřuje také atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení a jednak životní úroveň. Druhý indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Dokončené byty na 1 000 obyvatel za rok V následující tabulce je uvedeno hodnocení prvního indikátoru v jednotlivých obcích SO ORP Odry v období 2001–20013. Vidíme, že výstavba nových bytů je pomalejší, všechny obce (vyjma Heřmánek) získaly hodnotu indikátoru buď nulovou nebo negativní. Průměrně bylo za uvedených 13 let postaveno 1,59 bytu na 1000 obyvatel/rok. Nejpomaleji probíhá výstavba v obcích Luboměř a Vražném, nejrychleji v Heřmánkách, což je nejmenší obec SO ORP (6,22 bytů na 1000 obyvatel/rok), potom v Heřmanicích u Oder a Fulneku. Tyto údaje potvrzují nižší atraktivitu obcí (regionu) z hlediska trvalého bydlení v porovnání s jinými místy Moravskoslezského kraje. Hodnocení indikátoru: -2 0-0,99 bytů -1 1-1,99 bytů 0 2-2,99 bytů 1 3-3,99 bytů 2 4 a více bytů Tabulka č. 3.8.12: Indikátor - Dokončené byty na 1000 obyvatel/rok v jednotlivých obcích SO ORP Odry Dokončené byty - Dokončené byty Dokončené byty v Hodnocení Obec průměr za rok ve na 1000 letech 2001–2013 indikátoru 2001–2013 obyvatel/rok 117 9 Fulnek 13 1 Heřmanice u Oder 14 1,08 Heřmánky 14 1,08 Jakubčovice nad Odrou 2 0,15 Luboměř 9 0,69 Mankovice 135 10,38 Odry 8 0,62 Spálov 2,69 35 Vražné 9 0,69 Vrchy 356 2,74 Celkem SO ORP Odry Zdroj: ČSÚ, data o bytech z období 2001-2013, data o obyvatelích za rok 2013

1,55 3,07 6,22 1,66 0,42 1,19 1,41 0,69 3,24 3,22 1,59

-1 1 2 -1 -2 -1 -1 -2 1 1 -1

96


Pozn.: Údaj Dokončené byty na 1000 obyvatel/rok je vypočten jako podíl ročního průměru dokončených bytů v daném období a počtu obyvatel v roce 2013. Obrázek č. 3.8.4: Indikátor - počet dokončených bytů na 1000 obyvatel za rok (průměr v období 20012013)

Zdroj: ČSÚ, data z období 2001-2013 Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001 - 2011 Počet obydlených bytů v SO ORP Odry v letech 2001–2011 klesl. Úbytek počtu trvale obydlených bytů lze přisuzovat kvalitě dat z posledního sčítání a z tohoto pohledu nelze tento vývoj možno hodnotit pozitivně ani negativně. K nejmenšímu procentuálnímu poklesu došlo v obci Heřmánky, Vražné a Luboměř. Hodnocení indikátoru: -2 úbytek vyšší než 25 % -1 úbytek -0,1 až -25 % 0 minimální nárůst 0 až 4,9 % 1 nárůst 5 – 14,9 % 2 nárůst 25 % a výše 97


Tabulka č. 3.8.13: Indikátor – Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001-2011 Trvale obydlené byty Obec 2001 Fulnek 2 061 Heřmanice u Oder 101 Heřmánky 52 Jakubčovice nad Odrou 232 Luboměř 142 Mankovice 184 Odry 2 538 Spálov 318 Vražné 267 Vrchy 82 5977 Celkem SO ORP Odry Moravskoslezský kraj 470 235 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

2011 1141 80 50 123 114 132 1 408 238 217 61 3 564 147 525

Vývoj v letech 2001-2011 Změna počtu 2001–2011 -920 -21 -2 -109 -28 -52 -1 130 -80 -50 -21 -2 413 -322 710

Změna % 2001–2011 80,6 26,3 4,0 88,6 24,6 39,4 80,3 33,6 23,0 34,4 67,7

Hodnocení indikátoru -2 -1 0 -2 0 -1 -2 -1 0 -1 0 0

Obrázek č. 3.8.5: Indikátor – změna počtu trvale obydlených bytů v období 2001-2011

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001,2011

98


3.8.8

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Poměrně vysoký podíl trvale obydlených domů (88 %) i bytů (90 %), převyšující republikový průměr. Nejvyšší podíl obydlených bytů je v obcích Fulnek, Odry, Jakubčovice nad Odrou a Mankovice. Vyšší průměrná obytná plocha na jeden byt oproti průměrné hodnotě v ČR (největší – nad 60 m2 – v obcích Heřmánky, Vražné a Vrchy), dobrá vybavenost bytů vodovodem, i průměrné stáří domů je celkově nižší, než je průměr ČR. Převážná část bytů je v osobním vlastnictví - značí sociálně poměrně stabilní podmínky.

SLABÉ STRÁNKY Nízký počet trvale neobydlených domů užívaných k rekreaci - jen 25 %, ostatní jsou pravděpodobně nezpůsobilé k bydlení. V obci Luboměř je dokonce 24 % trvale neobydlených domů a jen 5 % je užíváno k rekreaci. Starší bytový fond v obcích Mankovice a Vražné (průměr přes 50 let). V SO ORP vysoký podíl domů postavených do r. 1919, nejvíce v obcích Vražné, Mankovice a Heřmánky.

Nízká vybavenost bytů plynem - jen 35,2 %, v polovině obcí vůbec (Luboměř, Spálov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Vrchy), ve zbytku je plynem vybavena méně než polovina bytů. Počet trvale obydlených bytů ve většině obcí mírně "Problémová" obec Luboměř - vysoký počet trvale stoupá (nejvíce v obcích Vrchy, Heřmanice u neobydlených bytů a zvyšování tohoto trendu, Oder, Mankovice a Odry) – rostoucí atraktivita nulová výstavba nových bytů. obcí pro trvalé bydlení. Dostatek stavebních parcel v obcích Heřmanice, Nedostatek stavebních pozemků v obcích Fulnek, Luboměř, Odry, Vražné a Vrchy a Jakubčovice Spálov. nad Odrou a Mankovice. Rychlá bytová výstavba v obci Heřmánky, málo Pomalá výstavba nových bytů (1,7 dokončeného trvale neobydlených bytů (+ vyšší plynofikace) v bytu na 1000 obyvatel/rok) oproti ČR, v některých obci Mankovice. obcích výstavba stagnuje (Luboměř, Vražné). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití trvale neobydlených objektů v obcích Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu k rekreačním účelům ve výrazně větší míře než neobydlených objektů, snižování využití trvale dosud. neobydlených domů k rekreaci. Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení.

3.8.9 • • • •

Problémy k řešení Vymezení ploch (stavebních parcel) pro novou výstavbu. Dle potřeby jednotlivých obcí zajistit a zvýšit technickou vybavenost obcí (napojení na ZP, odkanalizování, vodovodní řád... ) – např. Jakubčovice, Mankovice, Odry a Vražné. Zajištění infrastruktury pro nové plochy pro bydlení, dopravní obslužnost apod. Zvýšení „atraktivity“ obcí v okrajovějších částech regionu pro trvalé bydlení (podpora vytvoření nových pracovních příležitostí, zlepšení dopravní obslužnosti, zajištění základních služeb apod.).

99


3.9 REKREACE Z hlediska marketingové rajonizace cestovního ruchu ČR je SO ORP Odry součástí turistického regionu Severní Morava a Slezsko a dále turistické oblasti Poodří. Odersko se může pochlubit krásnými přírodními scenériemi. Zdejší krajina je velmi malebná, bohatá na lesy, přírodní zajímavosti a kulturní památky. Zatímco v létě nabízí vhodný terén pro cyklo i pěší turistiku, v zimním období je ideální pro běžecké lyžování. Bohaté lesy s množstvím přírodních krás vybízejí po celý rok k vycházkám, koncem léta a na podzim se stávají houbařským rájem. Pro svá půvabná přírodní zákoutí byla tato část Nízkého Jeseníku vyhlášena přírodním parkem Oderské vrchy. Z hodnocení potenciálů cestovního ruchu na území České republiky (zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001) je zřejmé, že pro rekreaci a cestovní ruch je nejvhodnější území měst Odry a Fulnek, které mají velmi vysoký potenciál cestovního ruchu. Obce Spálov, Heřmánky, Heřmanice u Oder a Jakubčovice nad Odrou mají vysoký potenciál cestovního ruchu, ostatní obce regionu potenciál zvýšený. Obrázek č. 3.9.1: Potenciál cestovního ruchu

100


Zdroj: Ústav územního rozvoje Brno, 2011

3.9.1 3.9.1.1

Rekreační potenciál regionu Přírodní podmínky vhodné k rozvoji rekreace, naučné stezky

Podstatná část území leží v malebné krajině Oderských vrchů náležejících do celku Nízkého Jeseníku. Na severozápadě sousedí s pohořím Nízký Jeseník, východ ohraničuje Moravská brána a na jihozápadě a jihu přechází ve Střední Moravu a Hanou. Oderské vrchy dosahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m a jsou charakteristické rozsáhlými smíšenými lesy na svazích a lužními lesy s nivami v přírodním prostředí neregulovaného toku řeky Odry, která tvoří osu tohoto území. Hodnota a zajímavost oblasti po stránce fauny i flory je zdůrazněna ochranářskými opatřeními v rámci Přírodního parku Oderské vrchy a Chráněné krajinné oblasti Poodří. Tyto regulativy sice na jedné straně přispívají k atraktivnosti regionu, na straně druhé ovšem vytvářejí určité bariéry rozvoje cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Přírodní park Oderské vrchy se nachází na území všech obcí SO ORP Odry. Byl vyhlášen pro své vysoké krajinářské, ekologické a rekreační hodnoty v roce 1994. Vznikl sloučením dříve vyhlášených klidových oblastí Horní Odra, Kletné a Požaha a rozkládá se na ploše asi 287 km2. Zdejší krajina má ráz ploché vrchoviny a slouží mj. k obnově duševních i fyzických sil člověka přiměřenou rekreační činností v nenarušeném nebo málo narušeném přírodním prostředí. Na území obcí Mankovice a Vražné navazuje na Přírodní park Oderské vrchy Chráněná krajinná oblast Poodří (dále CHKO), která se táhne cca v délce 34 km až k jižnímu okraji Ostravy. CHKO Poodří o rozloze 81,5 km2 byla vyhlášena vyhláškou MŽP ČR č. 155/1991 Sb., jejím hlavním posláním je ochrana zachovalých mimořádně hodnotných nivních mokřadních ekosystémů a lužních lesů. Jádrovou částí CHKO je rovinatá údolní niva Odry s pestrým mikroreliéfem, na ni pak navazují zvýšené okraje říčních teras a terasových plošin. Území je typické charakterem přirozeně meandrujícího toku řeky Odry se soustavami trvalých i periodických tůní, systémem ramen, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení, lužními lesy v nivě, dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích: na území CHKO se nacházejí 1 národní přírodní rezervace (NPR), 6 přírodních rezervací (PR) a 2 přírodní památky (PP, jednou z nich je i PP Meandry Staré Odry ležící mj. na území Mankovic). Řeka Odra, která tvoří hlavní přírodní dominantu regionu, je využívaná i vodácky. Na svém horním toku (tj. i na území SO ORP Odry) je sjízdná na jaře nebo po deštích od ústí Budišovky (levostranný přítok Odry) do obce Heřmánky (obtížnost WW II – mírně těžká), dolní tok je sjízdný celoročně, a to od Suchdola nad Odrou až po státní hranici (obtížnost ZWC – mírně proudící). Ovšem samotné zázemí pro vodní turistiku je zde málo rozvinuté. 101


Na území SO ORP Odry byla v roce 2000 zřízena v délce 7,5 km naučná stezka „Stříbrný chodník“ v Odrách (zřizovatel a správce stezky: Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Odrách). Stezka má 13 zastávek se zaměřením na geologii, botaniku, ekologii, historii a archeologii. Trasa je vybudována jako jednosměrná a je určena výhradně pro pěší. Naučná stezka Stříbrný chodník vede skrz tzv. Oderskou rybniční soustavu, která zaujímá plochu 95 ha a tvoří ji pět produkčních rybníků: Cíp, Vraženský rybník, Trněný rybník, Travný rybník a Emauzský rybník. Oderské rybníky slouží nejen jako regionální biocentrum, které napomáhá svou ekologickou stabilitou šíření živočišných druhů do okolní krajiny, ale je vyhledávaným rekreačním zázemím a místem odpočinku místních obyvatel. V roce 2014 byla tato náučná stezka prodloužena o necelé 2 km k nově vybudované rozhledně Pohoř –Olšová. Na trase byly také doplněny 3 zastavení. V roce 2009 byla ve Fulneku instalována městská naučná stezka „Člověče, zastav se …“. Informuje o historii, památkách a významných osobnostech města Fulneku. 3.9.1.2

Rekreace v zimním období

V zimním období budou uspokojeni zejména vyznavači běžeckého lyžování, kteří mohou využívat k provozování své záliby vhodné místní terény. Na druhou stranu značení jednotlivých tras je v regionu na velmi slabé úrovni, chybí i patřičná infrastruktura pro větší rozvoj tohoto sportu. Na své si přijdou i milovníci sjezdového lyžování. Moderní lyžařský areál – „HEI park“ je umístěn v Tošovicích (místní část Oder). V areálu HEI parku jsou na uměle vybudovaném kopci postavené dvě sjezdovky s vlastními kotvovými vleky – H1, H2 (délka obou vleků: 350 m), dvě dětské sjezdovky s vlastním lanovým vlekem, snowpark (umělé skoky, překážky) s vlastním kotvovým vlekem délky 250 m a snowtubing. Celý areál je vybaven umělým zasněžováním. Celoročně je návštěvníkům také k dispozici bobová dráha (délka dráhy: 964 m), restaurace (s kapacitou pro 90 osob), hotel , 12ti metrové skluzavky a multifunkční hřiště s umělým povrchem. HEI park Tošovice je využitelný jak pro zimní, tak i letní aktivity (viz následující subkapitola). V místní části Oder – ve Veselí (na Veselském kopci), kde jsou ideální podmínky pro tento druh sportu, se konají dvoudenní či týdenní kurzy tzv. snowkitingu (provozovatel: Harakiri Kiteboarding, Ostrava). Jeho podstatou je tažení lyžaře či snowboardisty řiditelným drakem. Díky síle řiditelného draka potom lyžař dosahuje adrenalinových rychlostí a výšky při provádění akrobatických skoků. Ke krátkodobé, ale i dlouhodobé rekreaci se dají celoročně využívat mj. následující zařízení sloužící k volnočasovým aktivitám a rozvoji cestovního ruchu: Odry • • • • • • • • •

Aerobic studio LeaFit – spinning, aerobik, fit centrum, pilates, orientální tance, tai-chi, kick box, jóga, bodystyling, atd. FIT Centrum – fit služby, cvičení pro ženy, bio-turbo solárium Kinokavárna a loutkové divadlo v objektu Dělnického domu Městská galerie Kuželna – dvoudráhová Bowling Sauna SOU Městská sportovní hala – házená, florbal, sálová kopaná, tenis, volejbal Sportovní střelnice – sportovní střelba

102


Fulnek • • • • • • • •

Fitcentrum, sauna SUMMER, fitcentrum Sokolovna Kinokavárna v Městském kulturním centru Bowling – v restauraci Ha Long Solárium Eva Tělocvična TJ Fulnek Turbosolárium Caty (Stachovice) Sportovní a relaxační studio Relaxko

Spálov • •

Kino Sokolovna

Jakubčovice nad Odrou • Sauna U Čápa 3.9.1.3

Rekreace v letním období

Vzhledem k reliéfu území SO ORP Odry jsou zde výborné podmínky pro cykloturistiku, která se v posledních letech stala významným fenoménem. Pro cykloturisty je připraveno několik značených cyklotras, které ve většině případů využívají silnice II. a III. třídy. Páteřní je cyklotrasa III. třídy č. 503 Starý Jičín – Jeseník nad Odrou – Vražné – Odry – Jakubčovice nad Odrou – Heřmánky – Klokočůvek – Vítkov – Svatoňovice – Horní Benešov – Zátor – Brantice – Krnov (délka: 88,0 km). V rámci akce „Střecha Evropy“ je snaha odklonit její stávající trasu mimo frekventovanou silnici II. třídy a vést ji z 80 % po cyklostezkách. Garantem této aktivity je Město Odry, další zapojené obce a města: Vítkov, Vražné, Bělotín, Budišov nad Budišovkou, Hranice, Střítež nad Ludinou.

Na tuto regionálně významnou trasu navazují cyklotrasy IV. třídy, které propojující místní cíle a zajišťují tak lokální propojení: • č. 6078: Kunín – Suchdol nad Odrou – Fulnek – Raduň – Opava (38,5 km), • č. 6079: Fulnek – Jerlochovice – Vlkovice – Vítovka – Loučky (11,0 km), • č. 6131: Suchdol nad Odrou – Fulnek – Nový Dvůr (14,5 km), • č. 6139: Teplice nad Bečvou – Hranice – Olšovec – Jindřichov – Dobešov – Odry (28,0 km). Vedle cyklotras III. a IV. třídy prochází regionem také cyklistický okruh Kravařsko (Jistebník – Bílovec – Bílov – Lukavec – Jerlochovice – Vlkovice – Vítovka – Odry – Veselí – Hynčice – Bernartice nad Odrou – Kunín – Bartošovice – Trnávka – Stará Ves nad Ondřejnicí – Jistebník), který se napojuje na cyklotrasu Greenway Vídeň – Morava – Krakov, a to konkrétně na úsek C2 Zámky a příroda Poodří. Územím SO ORP Odry dále prochází několik značených turistických tras. Propojují turisticky atraktivní místa a vyjma jižního cípu regionu (obce Mankovice a Vražné) a obce Vrchy jsou vedeny po celém území. V poslední době získává na stále větší oblibě rozvoj agroturistiky a venkovské turistiky. V současné době se v regionu nachází několik farem či koňských stanic zaměřených na agroturistiku, a to především na jednu z jejích forem – tzv. hippoturistiku: „Ranč u Bílého vlka“ v Loučkách – místní část Oder (zaměřená na projížďky na koních a westernové akce, nabízí i svatby v kočáře), „Agroturistika – Trčka Václav“ Odry, Vítovka (vyjížďky na koních nebo v kočáře, westernové akce) či „Jezdectví Tara Real“ ve

103


Stachovicích – místní část Fulneka (výuka jezdectví, vození na koních, ustájení koní, příprava jezdců ke zkouškám, atd.). Další rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu je v regionu možný s využitím zchátralých či nevyužitých bývalých zemědělských objektů. Vedle turistiky, cykloturistiky a agroturistiky nabízí území SO ORP Odry přes letní období ke shlédnutí či využití mnoho zajímavých míst vhodných pro rekreaci a odpočinek. Jedná se např. o přírodní koupaliště – vodní nádrž Vítovka o rozloze 3 ha, která se nachází na okraji místní části Vítovka, cca 2 km od Oder. Nádrž má travnatý břeh a bahnité dno, v její blízkosti je les. Vedle koupání jsou zde povoleny vodní sporty (lodě, windsurfing, apod.) a sportovní rybolov. V bezprostřední blízkosti nádrže je také situováno koupaliště s betonovým dnem, kde je k dispozici občerstvení, hřiště na míčové hry, sociální zařízení, tábořiště a možnost ubytování v chatkách. Návštěvníci regionu i místní obyvatelé mají možnost se také vykoupat na koupalištích v Odrách a ve Fulneku. Moderní rekonstruované koupaliště na okraji Oder nabízí dětské brouzdaliště se skluzavkou, bazén (25 x 13 m) s 87 m dlouhým tobogánem a dalšími vodními atrakcemi (masážní trysky, dnové vzduchové rošty, hříbky, chrliče). V areálu je dále k dispozici restaurace, dětské hřiště, možnost ubytování (celoročního) a sportovního vyžití: plážový volejbal, badminton, stolní tenis, pétanque, kuželky. V sousedství koupaliště je umístěn Sportovní areál TJ Odry, kde se nachází dvě fotbalová hřiště, čtyři tenisové kurty a dvě hřiště pro míčové hry (volejbal, nohejbal, apod.). V obci Vražné je možné koupání v přírodě v Rekreační a odpočinkové zóně u rybníka Pod Emauzy. Ve Fulnek se koupaliště nachází v místní části Jerlochovice, a to v areálu zdejšího autokempu. V autokempu je možné se ubytovat v chatkách či ve stanech, k dispozici tu je také minigolf, sauna, dětské hřiště, ruské kuželky a víceúčelové asfaltové hřiště. K sportovnímu a volnočasovému vyžití Fulnek dále nabízí tenisové kurty a tělocvičnu TJ Fulnek. HEI park Tošovice přes léto svým návštěvníkům poskytuje lanové centrum, trampolíny (bungee trampolína + dětské trampolíny), skluzavky, horolezeckou stěnu, four-crossovou dráhu, mechanického „rodeo býka“ či přírodní nádrž s možností koupání. Každá z obcí SO ORP Odry má dnes vybudované základní sportovní zázemí, které svým rozsahem odpovídá potřebám tamních občanů. Vyjma Oder a Fulneku splňuje kritéria využitelnosti pro cestovní ruch zejména sportovní areál TJ Tatran v Jakubčovicích nad Odrou, kde se nachází dvě fotbalová hřiště, asfaltový tenisový a volejbalový kurt, a také sportovní areál TJ Sokol v obci Vražné, kde je vedle hřiště na malou kopanou a volejbalového hřiště umístěn venkovní amfiteátr, jenž je v letním období využíván pro pořádání různých společenských a kulturních akcí.

3.9.2

Historické a kulturní památky, muzea

V SO ORP Odry se v současné době nachází celkem 96 nemovitých kulturních památek, které jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR s památkovou ochranou. Nejvíce jich nalezneme ve městech Fulnek (43) a Odry (39), které byly z důvodu ochrany vzácných kulturních památek v roce 1992 vyhlášeny Ministerstvem kultury ČR (rozhodnutí id č: 1992476) městskými památkovými zónami. Žádnou chráněnou památku nenalezneme pouze v obci Vrchy. Na druhou stranu místní kaple je navržena k prohlášení kulturní památkou, ale řízení ještě nebylo ukončeno. Stejně tak je tomu i u dalších památek v obcích ORP: u 4 nemovitostí ve Fulneku, kostela sv. Martina v Tošovicích (místní část Oder), kříž u č.p. 155 v Odrách, u kaple v Mankovicích, kříž u č.p. 17 v Jakubčovicích nad Odou, farní kostel sv. Petra a Pavla a kříž ve Vražném. Tabulka č. 3.9.1: Seznam nemovitých památek v SO ORP Odry Obec Nemovitá památka zvonice, hřbitov s kostnicí, kaplí a ohradní zdí, socha P. Marie, socha P. Marie Sněžné, socha sv. Jana Nepomuckého (nám. J. A. Komenského), socha sv. Jana Nepomuckého (při kostele Nejsv. trojice), sochy P. Marie a sv. Jana Evangelisty Fulnek ze skupiny Ukřižování, klášter augustiniánský, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, pomník Františka Palackého, pomník Jana Amose Komenského (ul. Česká), pomník Jana Amose Komenského (háj Žákovský), pomník Petra

Počet

43

104


Bezruče, pomník Rudé armády, kašna se sochou bl. Jana Sarkandra, schodiště s 5 sochami, sbor bratrský, palác Knurrův, klášter kapucínský, zámek, vily: Loreta (č.p. 281), č.p. 179, č.p. 338, č.p. 421, měšťanské domy: č.p. 112, č.p. 169, č.p. 170, č.p. 172, č.p. 308, č.p. 311, radnice (z toho jen: věž), textilní továrna - býv. továrna na sukno Friedricha Pollaka, z toho jen: sklady, česárna, úpravna, karbonizace a barevna na pozemcích 503/1, 503/2, vyšívárna na pozemku parc. č.503/3, kostel sv. Petra a Pavla (na k.ú. Děrné), kaple Nejsvětější Trojice (na k.ú. Děrné), kaple sv. Notburgy (na k.ú. Děrné), kaple tzv. švédská (na k.ú. Děrné), kostel Nanebevzetí P. Marie (na k.ú. Jerlochovice), boží muka (na k.ú. Jerlochovice), krucifix (na k.ú. Jerlochovice), kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory (v části obce Lukavec) kostel sv. Kateřiny (na k.ú. Stachovice), krucifix (na k.ú. Stachovice), vodní mlýn (v části obce Vlkovice) Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice

Odry

Spálov Vražné

kostel Navštívení P. Marie (na k.ú. Véska), kaple sv. Huberta (na k.ú. Véska)

2

kostel Neposkvrněného Početí P. Marie; bývalé fojtství

2

zvonice

1

kostel sv. Vavřince kostel Navštívení P. Marie, socha sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Bartoloměje, kaple sv. Rodiny, hřbitovní, městské opevnění – kruhová bašta, městské opevnění – úsek hradební zdi, krucifix, sloup se sochou P. Marie, sousoší, kašna, hotel Max č.p. 22(zum Hirsch, Družba), měšťanské domy: č.p. 5, č.p. 6, č.p. 7, č.p. 8, č.p. 14, č.p. 15, č.p. 16, č.p. 19, č.p. 20, č.p. 21, č.p. 26, č.p. 28, č.p. 29, č.p. 32, č.p. 35, č.p. 36, č.p. 37, č.p. 38, č.p. 48, č.p. 49, č.p. 50, č.p. 51, č.p. 55, č.p. 59, textilní továrna Gerlich(č. p. 172), hřbitov (z toho jen: hrobka rod. Bernheirerovy a hrobka rodiny Gerlich), krucifix (na k.ú. Dobešov), kostel Nejsvětější Trojice (na k.ú. Kamenka), vodní mlýn areál (v části obce Loučky), kostel sv. Prokopa (na k.ú. Pohoř) kostel sv. Jakuba Většího, krucifix, socha sv. Jana Nepomuckého krucifix, socha sv. Jana Nepomuckého, venkovská usedlost (č.p. 69) – rodný dům Ř. Mendla (na k.ú. Hynčice)

1 2

Vrchy ORP Odry

39

3 3 0 98

Zdroj: Národní památkový ústav, 2014

Na území SO ORP Odry se nachází významná církevní památka – Bratrský sbor, která byla v roce 1962 zařazena mezi Národní kulturní památky ČR, tj. mezi památky, které jsou nejvýznamnější součástí kulturního bohatství našeho národa. V Moravskoslezském kraji je takových památek celkem 12, na území okresu Nový Jičín 2 (vedle Bratrského sboru to je také Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích). Budova sboru, ve které dnes sídlí Památník Jana Amose Komenského (je zde umístěna stálá expozice dokumentující život a dílo tohoto největšího spisovatele pobělohorské emigrace a „učitele národů“) s parčíkem a pomníkem, je součástí areálu bývalého bratrského sboru ve Fulneku, který zde vznikl v roce 1484. Město Fulnek je pevně spjato se jménem Jana Ámose Komenského, který zde v letech 1618–1621 působil jako správce bratrské školy. Zde dokončil známou Mapu Moravy, kterou vydal v roce 1627 v Amsterdamu. Dále pracoval na asi šesti jiných spisech, roku 1619 vydal svůj spisek Listové do nebe. S příchodem císařské armády do Fulneka na počátku června 1621 Komenský z města odchází, načež v tomto roce zaniká i sbor. V regionu nejen působila, ale dokonce se tu narodila, další významná osobnost našeho národa, a to Johann Gregor Mendel (1822–1884). Tento světově uznávaný biolog a zakladatel genetiky se narodil v Hynčicích (místní část obce Vražné). Pozdější opat kláštera augustiniánů v Brně snad ani netušil, jak významné jsou jeho objevy tří zákonů dědičnosti (o přenosu dědičných znaků z rodičů na potomky). Dnes se výsledky jeho výzkumů uplatňují nejen při šlechtění rostlin a živočichů, ale zejména v medicíně i v

105


dalších vědních oborech. Genetika tvoří základ i pro současné vědecké pokusy množení buněk či klonování. V roce 2007 byl dokončen projekt rekonstrukce rodného domu J. G. Mendela, ve kterém bylo zřízeno muzeum s expozicí věnovanou životu a dílu tohoto vědce, dále se tu nachází učebna (galerie), společenský sál, informační centrum a ubytovna. V roce 2013 bylo otevřeno v Odrách další muzeum a to Muzeum městského práva – katovna v Odrách. Jeho prostory slouží k jako muzeum středověkého práva, dále je zde umístěn archív a depozitář dokladů, dokumentů, fotografií a literatury vztahující se k blízkému okolí, muzeum slouží také k setkávání a besedám o historii. Další muzea na území SO ORP Odry najdeme přímo v Odrách, jedná se o Muzeum mlýnských kamenů. Nově bylo vybudováno Muzeum Oderska, které nabízí laické i odborné veřejnosti možnost studia archivních materiálů z období 19. – 20. století. Je určeno pro celé spektrum obyvatelstva, zejména pak pro děti a mládež se zaměřením na vzdělávání a rozšiřování znalostí o vlastní historii. Výstavba muzea přispěla k doplnění a rozšíření nabídky kulturních a historických volnočasových aktivit města Oder. Mezi další významnější památky regionu lze zařadit zámek ve Fulneku či dvě technické památky – vodní mlýn v místní části Oder Loučky a malý větrný mlýn ve Spálově. Fulnecký zámek se nachází na Zámeckém vrchu, a patří k nejvýznamnějším dominantám města. Jedná se o původně gotický hrad z konce 13. století, který byl v 16. a poté i 17. století přebudován. Na místě bývalého opevnění byla kulisa tohoto tzv. Horního zámku od poloviny 18. století doplněna horizontálou tzv. Dolního zámku. Zámek je v dnešní době v soukromém vlastnictví, prochází rekonstrukcí a není přístupný veřejnosti. Soubor zachovalých budov vodního mlýna Loučky prochází také rekonstrukcí. Ve Spálově se také nachází známé poutní místo Panny Marie ve Skále (Mariastein), které leží v překrásném, hlubokém a lesními stráněmi obklopeném údolí. K prameni vody, jenž tryská přímo ze skály, se pojí pověst o Panně Marii, která zde za třicetileté války zachránila švédského vojáka před smrtí žízní.

3.9.3

Ubytovací kapacity

Ubytovací kapacity nejsou silnou stránkou turistické infrastruktury regionu, především chybí zařízení vyšší kategorie. Na druhou stranu lze konstatovat, že počet i standard lůžkové kapacity odpovídá stávající struktuře návštěvníků. Jedná se zejména o: • pracovní a obchodní návštěvníky • bývalé občany a jejich potomky německé národnosti Turistů, kteří vyhledávají oblast SO ORP Odry jako cílovou destinaci, je výrazně méně. Nejvíce ubytovacích zařízení nalezneme ve městech Fulnek a Odry, naopak žádné se nenachází v obcích Heřmánky, Heřmanice u Oder, Luboměř, Spálov a Vrchy. Nové ubytovací kapacity byly vybudovány v areálu HEI parku v Tošovicích. Tabulka č. 3.9.2: Hromadná ubytovací zařízení na území SO ORP Odry Obec Fulnek

Typ zařízení

Kapacita

Stravování v restauraci

hotel

22 lůžek

ANO

Penzion Na stovce

penzion

14 lůžek

ANO

Relaxko

penzion

8 lůžek + 2 přistýlky

NE

apartmán

5 lůžek

ANO

ubytovna

8 lůžek

NE

Název Hotel Amos***

Městské kulturní centrum Ubytovna TJ Fulnek

Poznámky kapacity: restaurace – 38 míst, salonek – 12 míst, snach bar – 28 míst, letní terasa – 56 míst restaurace pro 36 osob, banketní místnost pro 45 osob solná jeskyně, wellness (sauna, parní lázeň), sportovní klub (power jóga, aerobic, body styling, thai-box, atd.), kosmetika, masáže kapacity: restaurace – 50 míst, sál – 130 míst, sál s balkonem – 180 míst, salónek – 45 míst pronájem: tenisové kurty (5), malá a velká sportovní hala

106


Obec

Typ zařízení

Název

Autokemp Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou

Luboměř Mankovice Odry

Kapacita


kemp

110 míst v chatkách

ANO

0

0

0

penzion

20 lůžek

ANO

Ubytování TJ ubytovna Tatran

28 lůžek

NE

0

0

0

motorest

20 lůžek

ANO

0 Penzion zvoničky

U

0 Motorest Roggas Hotel Dělnický dům Hotel Max

Poznámky otevřeno v sezóně, stanová louka pro karavany a stany (32 stanů), minigolf, sauna, venkovní bazén, dětské hřiště, ruské kuželky, víceúčelové asfaltové hřiště

0

v areálu sportovního zařízení – fotbalové hřiště, asfaltové hřiště na tenis, házenou, nohejbal, apod. 0

hotel

42 lůžek + svatební apartmá 32 lůžek

hotel

40 lůžek

ANO

Penzion Staré Odry

penzion

8 lůžek

ANO

restaurace (30 míst)

Penzion U Zdeňků

penzion

18 lůžek

ANO

venkovní posezení, možnost zapůjčení sportovního vybavení – horská kola, běžky

penzion

29 lůžek

ANO

venkovní bazén, 2 tenisové kurty, kurt na volejbal, dětské hřiště

ubytovna

15 lůžek

NE

ubytovna

9 lůžek

NE

ubytovna

22 lůžek + 8 přistýlek

NE

ubytovna

68 lůžek

NE

40 lůžek

ANO (během provozu koupaliště)

250 míst v chatkách či v budově na pokojích

NE

Hotel Maria skála

Penzion Švamlův mlýn Vodní mlýn Wesselsky Městská ubytovna Turistická základna TOM Kamenka Střední škola Odry

hotel

Ubytovna na městském ubytovna koupališti

Spálovský mlýn

Hotel Hein

rekreační středisko

hotel

38 lůžek

ANO NE

ANO

vinárna, kavárna, velký sál pro společenské a kulturní akce (kulturní zařízení města), kinokavárna slouží jako ubytovna restaurace s barem, hřiště, stolní tenis, venkovní posezení, dětský koutek, venkovní bazén, kuželna, letní sezóna – chatky (50 míst)

Stylové ubytování v historickém objektu

hřiště, možnost stanování (20 stanů s dřevěnou podsadou) ubytování pouze přes víkendy a prázdniny celoroční provoz, v areálu koupaliště, hřiště na plážový volejbal, v blízkosti sportovního areálu s tenisovými kurty (4), volejbalovými kurty (2), fotbalovými hřišti (2) u místní části Klokočůvek, otevřeno v sezóně, hřiště, tábořiště, venkovní bazén Místní část Tošovice, lanové centrum, trampolíny, skluzavky, horolezeckou stěnu, four-crossovou dráhu, mechanického „rodeo býka“ či přírodní nádrž s možností koupání,

107


Obec

Název

Typ zařízení

Kapacita


Poznámky vlek, bobová dráha

Spálov Vražné

0

0

Rodný dům ubytovna J. G. Mendela

Vrchy

0

0

0 34 lůžek + spací pódium pro 11 osob 0

0

0

NE 0

0

Zdroj: Vlastní šetření, 2014 Po dohodě s pracovníky Obecního úřadu Vražné je možné také stanovat či tábořit a využívat sportovišť a objektů pro různé společenské akce v rekreačním areálu „U rybníka Pod Emauzy“. Domeček Pohoř je bývalá dvoupatrová fara, který slouží pro ubytování a užití různých akcí. Ať už se jedná o letní prázdninové akce, nebo víkendovky během školního roku. Vedle hromadných ubytovacích zařízení se v regionu také nachází objekty určené k individuální rekreaci. Jedná se především o bytový fond, který není trvale obydlen a v současné době slouží mj. také k chalupářským účelům či k víkendovým pobytům. K nejvýznamnějším chatovým lokalitám v ORP Odry patří lokalita v Klokočůvku v okolí Maria skály. Tabulka č. 3.9.3: Využívání bytového fondu k individuální rekreaci Neobydlené byty 2001 Neobydlené byty 2011 Obec

celkem

z toho: slouží k rekreaci celkem abs. %

Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky

198 20 11

30 3 7

15,2 15 63,6

299 22 18

Jakubčovice nad Odrou Luboměř

21 44 11 245 82 40 17

3 2 3 46 9 5 9

14,3 4,5 27,3 18,8 11 12,5 52,9

34 39 13 362 77 54 20

Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy Zdroj: ČSÚ, 2001,2011

Rozdíl v počtu neobydlených bytů z toho: slouží k sloužících pro rekreaci rekreaci mezi roky abs. % 2001-2011 42 14 12 4 19,7 1 6 34,6 -1 5 11 1 50 18 11 6

14,1 28,9 6,9 13,8 24,1 19,9 28,3

2 9 -2 4 9 6 -3

Samostatné zmapování objektů individuální rekreace je z hlediska ubytovací kapacity pro turistickou veřejnost téměř nemožné. Turistou, o kterého je z pohledu přilákání do regionu a zvyšování návštěvnosti zájem, je i soukromá osoba ubytovaná u příbuzných či známých. Takový návštěvník regionu se však vymyká statistickému sledování. Pokud jde o pronajímání chat a chalup za úplatu, je sice možné provést statistické sledování přes obce, které mají povinnost sledovat pronajímané lůžkoviny z daňových důvodů, avšak tato povinnost je poskytovateli ubytování často obcházena a ubytování v těchto objektech potom spadá do tzv. „šedé ekonomiky“. Pro účely sledování návštěvnosti tak tyto kapacity zůstávají mimo věrohodnou evidenci.

3.9.4

Indikátory

Analýza a hodnocení přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je jedním z nezbytných kroků pro stanovení turistického významu obcí a regionů z pohledu jejich skutečného turisticko-rekreačního využití. Potenciální rekreační plochy generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro 108


jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele PRP vzniká součtem ploch rekreačně využitelných (plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy) v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Pro názornou prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele byla zvolena následující hodnotící stupnice, jež odpovídá škále hodnoceného indikátoru: Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch: -2 do 20,0 zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky, -1 20,0 – 37,9 většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky, 0 38,0 – 56,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 1 57,0 – 74,9 podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, 2 75,0 a více povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami. Jedním z významných ukazatelů prostorové diferenciace cestovního ruchu území na národní i regionální úrovni je turisticko-rekreační funkce, vyjadřující intenzitu turistické aktivity v dané destinaci. Tato funkce je vyjádřena poměrem počtu stálých turistických lůžek (v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace) ku počtu trvale bydlících obyvatel (udávaná obvykle v %). Při hodnocení turisticko-rekreační funkce obcí bylo použito následujících údajů: • počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, • počet lůžek v objektech individuální rekreace, • počet trvale bydlících obyvatel. Hodnocení indikátoru turisticko-rekreační funkce: -2 25 a méně malá -1 26 – 50 rozvojová 0 51 – 100 významná 1 101 – 200 velmi významná 2 201 a více zcela dominantní Tabulka č. 3.9.4: Hodnocení indikátoru podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreační funkce obcí Hodnocení TuristickoHodnocení Obec Podíl PRP (%) indikátoru rekreační funkce indikátoru Fulnek 42,0 11 0 -2 Heřmanice u Oder 58,0 31 1 -1 Heřmánky 54,7 38 0 -1 Jakubčovice nad 57,0 113 1 1 Odrou Luboměř 43,2 12 0 -2 Mankovice 17,8 5 -2 -2 Odry 54,2 12 0 -2 Spálov 59,2 19 1 -2 Vražné 12,4 2 -2 -2 Vrchy 42,4 18 0 -2 Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006 Turisticko-rekreační funkce je na území SO ORP Odry velmi významná u Jakubčovic nad Odrou. U obcí Heřmanice u Oder a Heřmánky je tato funkce rozvojová, u ostatních obcí malá, což poukazuje na nízkou intenzitu turistické aktivity v dané oblasti. Na území SO ORP Odry se vyskytují celkem tři kategorie potenciálních rekreačních ploch:

109

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry • • •

zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina, a to u obcí Mankovice a Vražné, venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci – u měst Fulnek a Odry, a dále u obcí Heřmánky, Luboměř a Vrchy, podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci, a to u obcí Heřmanice u Oder, Jakubčovice nad Odrou a Spálov.

Obrázek č. 3.9.2: Potenciální rekreační plochy

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

110


Obrázek č. 3.9.3: Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Odry

Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006

111


3.9.5

SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu.

SLABÉ STRÁNKY Limitující geografická poloha na hranici vojenského výcvikového prostoru Libavá. Velmi atraktivní přírodní prostředí (Přírodní park Malá atraktivnost regionu pro pobytovou Oderské vrchy, CHKO Poodří) a jeho využitelnost poznávací turistiku, převažují krátkodobé pro rekreaci a aktivní trávení volného času. (jednodenní) pobyty. Dostatek nemovitých kulturních památek (nejvíce ve městech Fulnek a Odry) s významnou církevní památkou – Bratrským sborem ve Fulneku (Národní kulturní památka ČR). Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké lyžování v zimním období.

Nedostatečná kvalita i kvantita doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu, a to zejména pro zimní sezónu.

Omezená nabídka (žádné ubytovací zařízení v obcích Heřmánky, Heřmanice u Oder, Luboměř, Spálov a Vrchy) a nevyhovující struktura ubytovacích zařízení, chybí zejména ubytování vyšší kategorie. Moderní sportovní areály (lyžařský areál „HEI Nedostatek alternativních atrakcí a atraktivit pro park“ v Tošovicích, koupaliště v Odrách). turisty v případě špatného počasí. Rodiště a působiště osobností světového významu: Nedostatečné využívání existujících Johann Gregor Mendel, Jan Amos Komenský. podnikatelských ploch a objektů pro rozvoj cestovního ruchu. Nabídka relativně husté sítě značených Absence efektivní propagace mikroregionu. cyklistických a turistických tras. Příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a Nevhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích: Heřmanice u Oder a Spálov. rekreaci v obcích Mankovice a Vražné. Malá turisticko-rekreační funkce u většiny obcí SO ORP Odry (70 % obcí). PŘÍLEŽITOSTI Vylepšení celkové image regionu, výrazná marketingová značka v osobnostech světového formátu (Mendel, Komenský). Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Libavá a jeho využití pro rekreaci.

HROZBY Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny. Vznik nových sportovních zařízení a areálů (např. Nezájem obcí a podnikatelských subjektů o golfové hřiště, atd.), vybudování cyklostezky investice do rozvoje cestovního ruchu. „Střecha Evropy“. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času Záměr výstavby vodního díla na Spálovském v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější mlýně. domácí turistiku a o český venkov.

3.9.6 •

• •

Problémy k řešení v rámci územního plánování

Budování nových cyklistických stezek, hl. vybudování cyklostezky „Střecha Evropy“ v trase Hranice – Nejdek – Odry – Jakubčovice nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, jejímž cílem je odklonit stávající nadregionální cyklotrasu č. 503 mimo frekventovanou silnici II. třídy Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační a volnočasové objekty či areály, popř. rozšíření stávajících. Rozšíření stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit, vymezení nových ploch pro ubytovací a stravovací zařízení.

112


3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 3.10.1 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí. Nejvyšší výtěžnosti je obecně dosahováno u DPH. Současná nepříznivá ekonomická situace zapříčinila snížení daňových příjmů většiny obcí ČR. Celkové daňové příjmy obcí ČR v roce 2013 klesly proti roku 2011. Došlo k propadu všech skupin daňových příjmů s výjimkou daně z nemovitostí. SO ORP Odry, s průměrnou daňovou výtěžností 8,86 tis. Kč/obyv. v roce 2013, zaznamenalo menší zvýšení proti roku 2011 ( 8,32 tis. Kč/obyv). Obcemi s nejvyšší výtěžností jsou Mankovice a Fulnek. Nejnižší daňovou výtěžnost pak vykazují obce Heřmanice u Oder a Vražné. Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Odry v roce 2013 DPH

DN

DV

13451 412 244

(tis. Kč) 27518 690 566

(tis. Kč) 4215 262 182

(tis. Kč) 60685 1974 1292

1236

940

2103

326

4605

7,1

951 2471 18805 1994 1524 431 44253

745 1208 17227 1877 1245 338 37563,4

1597 2615 33871 3309 2869 840 62378,7

279 764 4734 444 907 344 7455,1

3572 7058 74637 7624 6545 1953 144116

9,8

DP FO (tis. Kč)

DP PO (tis. Kč)

Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky

15501 610 300


Obec

Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry Zdroj: Rozpočty obcí

DV/obyv. (tis. Kč) 10,4 6,1 7,5

12,2 10,1 8,6 7,9 9,1 8,86

3.10.2 Nezaměstnanost 3.10.2.1 Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP MSK došlo mezi lety 2011–2013 k udržení stejné míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za ORP se drží do 13 %. Tempo poklesu bylo ve všech SO ORP přibližně stejné. Odry jsou tedy SO ORP s průměrnou mírou nezaměstnanosti v 9,53 % nižšší než Moravskoslezský kraj – 10,47 a v porovnání s ČR – 8,17 % je mírně vyšší. Obcemi s nejvyšší mn jsou Heřmánky a Vražné. Naopak obcemi s nejnižší průměrnou mírou nezaměstnanosti jsou Spálov a Vrchy.

113


Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Odry v letech 2005-2013 Rok Obec 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2013 Průměr 10 13,39 Fulnek 16,12 13,97 9,12 7,54 18,2 17,8 14,4 Heřmanice u Oder

15

9,98 10,07 7,49

Heřmánky 13,64 12,61 Jakubčovice nad Odrou 6,66 7,43 Luboměř 4,39 5,56 Mankovice 14,91 11,94 Odry 13,28 11,92 Spálov 10,91 9,44 Vražné 14,03 12,38 Vrchy 13,07 9,37 SO ORP Odry 13,8 12,1 Zdroj: MPSV, GIS 0, ČSÚ 2005 až 2013

13,28 5,87 9,72 9,92 9,87 8,56 9,74 4,13 9,32

14,14 5,66 10,82 7,55 9,09 7,17 9,17 4,13 8,26

16,4

16,4

10,2

8,5

11,76

19,7 14,9 12,9 15,6 16,6 13,8 17,2 14 15,9

25

25

14,5

17,23

18,5

13,4

9,2

10,20

13,9

10

8,1

9,42

17,1

14,9

9

12,62

18,5

14,2

10,5

13,00

13,3

12,6

7,3

10,39

17,5

15,2

11,6

13,35

17,4

9,1

6,6

9,73

17,5

14,1

9,53

12,57

Ve většině obcí míra nezaměstnanosti za období do roku 2013 vykazovala klesající trend. K nejrychlejšímu poklesu mn došlo v obcích Heřmánky, Fulnek a Vrchy. 3.10.2.2 Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů celkem. V MSK byl v období 2013 tento podíl průměrně 45,3 %. Odry jsou ORP, kde podíl dlouhodobě nezaměstnaných během sledovaného období stoupl, a to o více než 7 p.b. Přitom se po celé období pohyboval pod průměrem kraje jako celku. Jako celek vykazuje SO ORP Odry průměrně 44 % podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Obcemi s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných jsou přitom Fulnek, Vražné a Jakubčovice nad Odrou a naopak nejnižší je tento podíl v obci Heřmanice u Oder, kde dosahuje pouze hodnoty 25 %, dále pak v obci Spálov. Tabulka č. 3.10.4: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO 2006-2013 Rok Obec 2006 2007 2008 2011 Fulnek 52,45 48,14 44,03 48,14 Heřmanice u Oder 44,59 20,75 25,81 35 Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy ORP Odry Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2013

ORP Odry mezi lety průměr 2013 52,68 25,00

49,09 30,23

40,77

28,35

36,36

20

52,63

35,62

34,04 28,67 49,76 44,35 47,67 35,95 42,47 46,86

38,08 10,57 43,18 38,38 31,76 37,22 47,37 40,4

38,83 21,43 47,78 34,3 21,68 38,29 38,1 36,97

40,7 55 31,7 42,83 38 41,17 25 37,75

46,81 42,31 55,26 50,27 29,79 49,30 36,36 44,00

39,69 31,60 45,54 42,03 33,78 40,39 37,86 38,58

114


3.10.3 Zaměstnanost 3.10.3.1 Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti Odry jsou SO ORP s mírou zaměstnanosti a mírou ekonomické aktivity, které zcela odpovídají průměru kraje jako celku. V rámci SO ORP Odry vykazuje nejvyšší míru ekonomické aktivity (77,64 %) obec Jakubčovice nad Odrou, kde je zároveň nejvyšší míra zaměstnanosti (67,86 %). Vysokou míru ekonomické aktivity vykazuje také obce Heřmánky. Nejhorší je situace ve Fulneku (míra zaměstnanosti 56,28 % a míra ekonomické aktivity 69,12 %) a v Heřmanicích u Oder. Tabulka č. 3.10.5: Míra zaměstnanosti míra ekonomické aktivity v obcích SO ORP Odry v roce 2001 Obec Fulnek Heřmanice u Oder Heřmánky Jakubčovice nad Odrou Luboměř Mankovice Odry Spálov Vražné Vrchy SO ORP Odry Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Míra zaměstnanosti

Míra ekonomické aktivity

56,28 53,69 59,60 67,86 59,72 62,12 59,04 60,26 59,39 62,20 58,57

69,12 72,54 76,77 77,64 71,02 69,44 70,28 71,03 72,33 73,78 70,44

3.10.3.2 Struktura zaměstnanosti Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností je možné většinu populace SO ORP Odry, stejně jako celého MSK, zařadit do oblasti průmyslu a stavebnictví (54,43 %). V porovnání s ostatními SO ORP je však vysoce nadprůměrné procento obyvatel zaměstnáno také v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu, především pak v obcích Vrchy, Heřmánky, Luboměř a Mankovice. Nejprůmyslovější obcí jsou Jakubčovice nad Odrou. Tabulka č. 3.10.6: Struktura zaměstnanosti v obcích SO ORP Odry v roce 2001 Zeměděls Průmysl Obchod, Doprava, Veřejná tví, a opravy pošty a správa, Obec lesnictví, stavebni motor. telekomunika obrana, rybolov ctví vozidel ce soc. zabez. Fulnek 9,48 59,67 9,11 6,68 5,11 Heřmanice u Oder 17,46 55,56 7,14 10,32 3,17 Heřmánky 25,00 52,08 6,25 8,33 6,25 Jakubčovice nad Odrou 9,48 64,22 7,03 7,65 3,67 Luboměř 24,16 52,81 5,62 4,49 5,62 Mankovice 24,00 46,00 6,40 6,40 5,20 Odry 8,21 57,47 9,53 5,44 5,55 Spálov 17,55 59,04 5,59 5,05 4,52 Vražné 21,12 50,80 8,02 5,88 3,74 Vrchy 27,62 46,67 10,48 9,52 4,76 SO ORP Odry 18,41 54,43 7,52 6,98 4,76

Školství, zdravot., veter. a soc. činn. 9,94 6,35 2,08 7,95 7,30 12,00 13,80 8,24 10,43 0,95 7,90

115


3.10.4 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Odry působí 1 813 firem. Ze 771 z nich, které uvádějí počet svých zaměstnanců (zdroj: Albertina data, únor 2008), jich 535 zaměstnává 1 – 5 osob, dalších 155 do 10 osob. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Podle OKEČ je možné zařadit největší počet firem do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) a oprav výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, do oblasti stavebnictví a v neposlední řadě také do již zmiňované oblasti zemědělství, myslivosti a souvisejících činností. Největšími zaměstnavateli SO ORP Odry jsou společnosti SEMPERFLEX OPTIMIT, s.r.o, VVM-IPSO, s.r.o., EUROVIA Lom Jakubčovice, s.r.o., Hein & spol. – keramické závody, spol. s r.o., AGRO JESENICKO a.s., Domov Odry, příspěvková organizace a GERLICH ODRY s.r.o., kdy každý z uvedených subjektů zaměstnává minimálně 50 osob. Většina ekonomických subjektů na území SO ORP Odry vznikla na počátku 90. let, 741 do roku 1994, postupně počet nově vzniklých firem klesal a od roku 2005 do současnosti vzniklo již jen 156 firem. 3.10.4.1 Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. V rámci MSK jsou SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity Orlová, Karviná a Bohumín. Nejvíce podnikatelů – přes 170 připadá na 1000 obyvatel SO ORP Bruntál a Opava. V SO ORP Odry mezi roky 2004 a 2007 připadalo průměrně 153 podnikatelů - fyzických osob na 1000 obyvatel. Nejvíce – 177 podnikatelů připadá na 1000 obyv. v obci Vrchy. Nejméně pak v obci Luboměř – 109, dále v obcích Mankovice a Spálov. Tabulka č. 3.10.7: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Odry v letech 2004 a 2007 Rok Obec 2004 2007 Průměr Fulnek 153,77 157,69 155,71 Heřmanice u Oder 164,31 165,71 165,01 Heřmánky 136,65 165,68 151,52 Jakubčovice nad Odrou 145,19 142,02 143,59 Luboměř 101,99 115,29 108,61 Mankovice 123,10 127,91 125,52 Odry 163,30 159,31 161,31 Spálov 123,52 127,75 125,61 Vražné 126,03 137,02 131,47 Vrchy 166,67 187,21 177,01 SO ORP Odry 152,47 153,84 153,15 Zdroj: ČSÚ, RES, 2004, 2007 Pozn.: Míra podnikatelské aktivity – počet podnikatelů (fyz. os.) na 1000 obyv. = PODNIKATELE (FO) / POCET OBYV. * 1000.

3.10.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Jediná obec v SO ORP, která získává v saldu vyjížďky a dojížďky zaměstnance, je zároveň správní obcí ORP Odry. Z této obce vyjíždí denně 602 zaměstnanců za prací do jiných obcí a naopak sem dojíždí 531zaměstnanců, což v saldu činí zisk 71 zaměstnanců. Všechny ostatní obce ztrácejí a nejvýrazněji pak obce Spálov a Vrážné (více jak 100 zaměstnanců ztráta) a Fulnek se ztrátou v saldu přes 300 zaměstnanců.

116


Tabulka č. 3.10.8: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Odry v roce 2001,2011 Vyjíždí z obce za zaměstnáním Dojíždí do obce za zaměstnáním Saldo Obec 2001 2011 2001 2011 za zaměstnáním Fulnek 2424 740 990 395 345 Heřmanice 131 33 107 5 28 u Oder Heřmánky 59 27 37 0 27 Jakubčovice 340 97 234 70 27 nad Odrou Luboměř 169 69 142 5 64 Mankovice 246 84 171 61 23 Odry 3065 531 881 602 71 Spálov 364 126 259 18 108 Vražné 367 120 293 16 104 Vrchy 102 43 80 3 40 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001,2011 Celkem u 4 obcí v SO ORP Odry se míra vyjížďky pohybuje v blízkosti, či dokonce přesahuje, 80%, což odpovídá 8 vyjíždějícím zaměstnanců, z 10 zaměstnaných – obce Luboměř, Heřmanice u Oder, Vražné a Vrchy. Naopak nejnižší míra vyjížďky je v největších obcích SO ORP, v obci Fulnek jemně přesahuje 40% a v obci Odry pak necelých 30%. Naopak míra dojížďky je nejvyšší v obcích Heřmánky, Mankovice a Jakubčovice u Oder. Ve všech třech obcích se pohybuje kolem 50% - počet zaměstnaných se zvyšuje o polovinu díky dojížďce. V případě Jakubčovic hraje svou roli jistě kamenolom, který se zde nachází. Graf č. 3.10.3: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Odry

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Z hlediska pracovní závislosti je u některých obcí patrná vyšší závislost na správním městě Odry. Nejvýraznější je pak u Jakubčovic nad Odrou, kde dosahuje téměř 60%, takže 6 z 10 vyjíždějících za prací míří právě do Oder. Dále v obcích Heřmanice u Oder a Spálov tato závislost přesahuje 40%. Nejnižší je u Fulneku, kde pouze 1 z 10 vyjíždějících míří do Oder, a nakonec obec Vrchy není na Odrách pracovně závislá vůbec.

117


Tabulka č. 3.10.9: Podíl vyjížďky do správního města Odry Obec Podíl vyjížďky do správního města SO ORP Fulnek 10,00% Heřmanice u Oder 45,79% Heřmánky 27,03% Jakubčovice nad Odrou 59,40% Luboměř 33,80% Mankovice 26,32% Odry ----Spálov 43,63% Vražné 36,86% Vrchy 0,00% Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

3.10.6 Redukovaný index funkční velikosti Redukovaný index funkční velikosti charakterizuje obce v SO ORP z pohledu počtu zaměstnaných a zaměstnaneckého potenciálu, ale bere ohled také na obytnou funkci obce. OPM vyjadřuje počet obsazených pracovních míst. Dle rIFV jsou v SO ORP jasně patrná dvě hlavní pracovní centra, a to Odry a Fulnek. Ostatní obce v regionu jsou dále relativně vyrovnané, k nejmenším patří obce Heřmánky a Vrchy. Město Odry je v celokrajském měřítku dle rIFV 17. největší sídlo mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Studénkou. Fulnek je pak na 28. místě mezi Staříčem a Vratimovem. Heřmánky jsou pak 18. nejmenší obec v kraji a Vrchy dokonce 14. nejmenší. Tabulka č. 3.10.10: Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Odry v roce 2001 Obec Počet obyvatel OPM Fulnek 6005 1953 Heřmanice u Oder 347 20 Heřmánky 168 39 Jakubčovice nad Odrou 692 273 Luboměř 397 21 Mankovice 598 152 Odry 7329 3646 Spálov 917 114 Vražné 820 33 Vrchy 220 16 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpočet (

∗

∗

rIFV 44,34 1,60 1,08 5,61 1,81 3,97 67,24 4,86 3,62 1,05

)

Pozn.: Redukovaný index funkční velikosti, = , POP = obytná funkce vyjádřená počtem obyvatel, OPM = obsazená pracovní místa – pracovní funkce vyjádřená počtem pracovních příležitostí v obci, tzn. zaměstnaní - vyjížďka + dojížďka. Veličiny s indexem ORP jsou hodnoty pro celý SO ORP Odry.

118


3.10.7 Indikátory

10 Fulnek 56,28 -2 2 10,4 2 Heřmanice u Oder 53,69 -2 8,5 2 6,1 -2 Heřmánky 59,6 -1 14,5 0 7,5 -2 Jakubčovice nad Odrou 67,86 2 9,2 2 7,1 -2 Luboměř 59,72 -1 8,1 2 9,8 2 9 Mankovice 62,12 1 2 12,2 2 Odry 59,04 -1 10,5 2 10,1 2 Spálov 60,26 0 7,3 2 8,6 2 Vražné 59,39 -1 11,6 2 7,9 -1 Vrchy 1 6,6 2 9,1 2 62,2 Škály: -2 58,0 pod 16,0 a více 7,8 pod -1 60,0 pod 16,0 pod 8,0 pod 0 62,0 pod 15,0 pod 8,2 pod 1 64,0 pod 14,0 pod 8,4 pod 2 64,00 a více 13,0 pod 8,4 a více Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007; MPSV, GIS 0, 2005 až 2011

Hodnocení indikátoru

Redukovaný index funkční velikosti, 2001


Míra podnikatelské aktivity (%), 2007


DV/obyv. (tis. Kč.) 2013


Průměrná míra nezaměstnanosti (%), 2013


Obec

Míra zaměstnanosti (%), 2001

Tabulka č. 3.10.11: Indikátory a jejich hodnocení

157,69 165,71 165,68 142,02 115,29 127,91 159,31 127,75 137,02 187,21

0 44,34 1 1,60 1 1,08 0 5,61 -2 1,81 -1 3,97 0 67,24 -1 4,86 -1 3,62 2 1,05

2 -2 -2 0 -2 -1 2 -1 -1 -2

120,0 140,0 160,0 180,0 180,00

pod 3,0 pod 5,0 pod 15,0 pod 30,0 a více 30,00

pod pod pod pod a více

119


3.10.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Podprůměrná míra nezaměstnanosti celého SO ORP. Výjimkou jsou obce Heřmanice u Oder, Heřmánky. V SO ORP je podprůměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob v porovnání s ostatními SO ORP Moravskoslezského kraje, nejlépe jsou na tom obce Luboměř a Jakubčovice nad Odrou. Průměrná míra podnikatelské aktivity v celém SO ORP Odry v porovnání s Moravskoslezským krajem.

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečné využití rozvojového potenciálu oblasti z důvodu slabé spolupráce v rozvojových projektech mezi hlavními centry SO ORP - městy Odry a Fulnek. Nedostatek pracovních příležitostí v SO ORP Odry, což způsobuje výraznou míru vyjížďky za prací do ostatních SO ORP. Nízká daňová výtěžnost celého SO ORP Odry v porovnání s ostatními SO ORP v kraji, a to především v obcích Heřmanice u Oder a Heřmánky.

Významní zaměstnavatelé v gumárenském a strojírenském průmyslu s inovačním potenciálem. Potenciál v rozvoji cestovního ruchu, např. Heipark Tošovice či využití fulneckého zámku jako památky nadregionálního významu. PŘÍLEŽITOSTI Intenzivní spolupráce v integrovaných rozvojových aktivitách v rámci mikroregionu Odersko včetně kvalitně zpracovaných rozvojových dokumentů. Další rozvoj podnikatelské aktivity obyvatelstva prostřednictvím podnikatelských inkubátorů zaměřený na inovativní oblasti a rozvoj spolupráce s již existujícím zaměstnavateli.

HROZBY

3.10.9 Problémy k řešení v rámci územního plánování Prvořadým úkolem je stabilizovat negativní trendy ve vývoji obyvatelstva jinak porostou přepočtené náklady na obslužnost území a tím jsou míněny jak náklady na rozvoj technické i sociální infrastruktury, tak i poroste finanční náročnost na poskytování služeb obyvatelstvu. •

•

V rámci SO ORP Odry je třeba posílit tvorbu pracovních míst a zabránit respektive zvrátit odliv pracovní síly do jiných SO ORP v rámci kraje. Z čehož plyne potřeba intenzivnější využití stávajících ploch pro podnikání a využití brownfields (především bývalé zemědělské objekty) a v případě SO ORP Odry je vhodný i extenzivní rozvoj průmyslových zón, tzn. připravení průmyslové zóny v Odrách včetně navazující infrastrukturou a její vhodné nabídnutí investorům v krátkém časovém horizontu. V rámci suburbanizačních procesů Ostravy a dostavbou dálnice D 1 je nutné přilákat kvalifikovanou pracovní sílu příp. movitější podnikatelé nabídkou vhodných ploch pro rodinné domky s návaznou infrastrukturou včetně možnosti připojení k vysokorychlostnímu internetu. Tímto způsobem je možné zlepšit úroveň kupní síly obyvatelstva.

120


4

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři. Následující tabulka nám ukazuje dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých obcích.

121


Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Odry

ORP Fulnek Heřmanice u Oder

Počet dosažených bodů ENV EKO SOC 2 10 -6

Přepočtená bodová hodnota

Celkem

Zařazení

ENV 10

EKO 50

SOC -42,6

obce 17,4

2c

0

-2

-2

0

-10

-14,2

-24,2

3b

Heřmánky

-3

1

3

-15

5

21,3

11,3

2b


-2

7

-4

-10

35

-28,4

-3,4

3c

-37,6 Luboměř 0 1 -6 0 5 -42,6 17,4 Mankovice 3 9 -6 15 45 -42,6 6,6 Odry -4 11 -4 -20 55 -28,4 3,7 Spálov 1 4 -3 5 20 -21,3 -38,4 Vražné -6 4 -4 -30 20 -28,4 -3,4 Vrchy 1 4 -4 5 20 -28,4 Přepočtový 5 5 7,1 koeficient ORP Odry -40 245 -255,6 celkem Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

2c 2c 3c 2c 3c 2c

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od –300 až +300 bodů.

122


Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři je hodnocení obcí v zájmovém SO ORP spíše záporné, a to s výjimkou obcí Fulnek (10 body), Luboměř (0 bodů), Spálov (5 bodů) , Heřmanice u Oder ( 0 bodů) ,Mankovice (15 bodů), Vrchy (5 bod). Nejhorší hodnocení bylo v obci Vražné (-30 bodů) a dále Odry (-20) a Heřmánky (15). Tyto obce jsou charakteristické především tím, že jsou zde překračovány imisní limity pro zdraví lidí pro u polétavého prachu (všechny tři obce) a benzo(a)pyrenu (Odry a Fulnek), je zde zhoršená kvalita vod (tj. vodní útvary, u kterých je riziko, že nedosáhnou dobrého stavu, pokud nebudou přijata opatření) a také je zde vyšší riziko vodní eroze ze svažitých pozemků. V obci Vražné jako s velkým podílem orné půdy a tím nízkým koeficientem ekologické stability je situace podobná jako v obci Mankovice, která byla však výrazně lépe hodnocena v oblasti míry separace odpadu a podílu zvláště chránených území na celkové ploše území. Z přírodního hlediska je zde významný přírodní park Oderské vrchy. Další indikátory byly většinou hodnoceny záporně nebo neutrálně. Z tohoto pohledu je možno environmentální pilíř hodnotit spíše negativně. Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: Vlastní výpočty

123


Vyhodnocení sociodemografického pilíře V rámci sociodemografického pilíře získala většina hodící také záporné hodnocení, a to s výjimkou obce Heřmánky (21,3 bodů). Z hlediska použitých indikátorů vychází nejméně příznivě hodnocení u obcí Luboměř (42,6), Mankovice (42,6) a Fulnek (42,6). Je to dáno malou atraktivitou obcí z hlediska turistického ruchu (byť se zde nachází relativně významný podíl turisticky využitelných ploch), nízkou atraktivitou obcí z hlediska trvalého bydlení – rychlost výstavby nových bytů zde byla v posledních letech minimální a v rámci dlouhodobějšího období zde panuje stagnnace. Stagnuje také počet obyvatel a zvyšuje se podíl občanů vyššího věku. U Heřmanic u Oder se v posledních letech zvýšil počet obyvatel, pokračuje zde relativně rychlá výstavba nových bytů a z hlediska věku obyvatel je zde poměr dětí ku lidem nad 64 let příznivější, turisticko – rekreační funkce byla hodnocena negativně.. Obec Jakubčovice nad Odrou dosáhla vyrovnaného kladného nebo neutrálního hodnocení indikátorů, negativně byla hodnocena v oblasti bytové výstavby. Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


124


Vyhodnocení ekonomického pilíře V ekonomickém pilíři je situace v porovnání se zbylými dvěma pilíři příznivější. Negativně hodnocenou obcí byly pouze Heřmanice u Oder, které získaly -10 bodů. Naopak nejlépe hodnocené byly obce Odry a Fulnek, které tvoří hlavní centra daného území a dále Mankovice. U kladně hodnocených obcí je toto hodnocení dáno především relativně dobrou dopravní obslužností (železnice, silnice I/47 a I/57), u Mankovice lze tento stav přisoudit dostavbě dálnice a rozvoji podnikatelských aktivit a těžbě štěrkopísku. Nezaměstnanost se ve všech obcích oproti roku 2007 snížila. Negativně hodnocené obce dosahují nízké daňové výtěžnosti a horší dopravní obslužnosti. Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoj – ekonomický pilíř


125


Celkové hodnocení obcí Z hlediska celkového hodnocení a použité sady indikátorů vyplývá jako nejlépe hodnocený ekonomický pilíř – tj. veřejná dopravní a technická infrastruktura a hospodářské podmínky. Naopak hůře dopadlo hodnocení environmentálního pilíře a nejhůře sociodemografického pilíře. Nejlépe hodnocenými obcemi jsou Mankovice a Fulnek. Naopak z hlediska udržitelného rozvoje je nejhůře hodnocena obec Vražné a Luboměř. Obrázek č. 4.1.4: Celkové hodnocení obcí


126


Obrázek č. 4.1.5: Kartogram – zařazení obcí do skupin dle vyváženosti udržitelného rozvoje

Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do kategorie na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů Zařazení Environmentální Ekonomický Sociodemografický vyváženost podmínek pro Vyjádření v obce do pilíř pilíř pilíř udržitelný rozvoj území kartogramu kategorie Z H S dobrý stav špatný stav 1 + + + Z, H, S žádné 2a + + Z, H S S 2b + + Z, S H H 2c + + H, S Z Z 3a + Z H, S H, S 3b + H Z, S Z, S 3c + S Z, H Z, H 4 žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav Zdroj: Metodika MMR, 2010

Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech).

127


Tabulka č. 4.1.3: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

sociodemografický

10

7

8 9

SO ORP Odry

ekonomický

6

Vrchy

5

Vražné

4

Spálov

3

Odry

environmentální

2

Mankovice

Podíl poddolovaných a sesuvných území Plocha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Kvalita ovzduší Průměrná produkce komunálního odpadu Míra separace komunálního odpadu Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2013 Lesnatost ENV celkem Hustota silniční sítě Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou Dopravní obslužnost území - pracovní den Dopravní obslužnost území - sobota Vybavenost technickou infrastrukturou Míra zaměstnanosti v roce 2001 Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2013 Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2013 Míra podnikatelské aktivity v roce 2007 Redukovaný index funkční velikosti v roce 2007 EKO celkem Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2011 Index stáří k 1. 1. 2013 Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2013 Dokončené byty na 1 000 obyvatel za rok Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001-2011 Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační funkce obcí SOC celkem

Luboměř

1


Indikátor

Heřmánky

Téma

Heřmanice u Oder

Pilíř

Fulnek

Obec

1 0 0 -2 2 1

0 0 -1 -2 2 1

0 0 -1 -2 0 0

-1 2 -1 -2 2 1

1 2 -1 -1 2 -1

1 2 -2 -2 2 2

1 -2 -2 -2 1 0

1 -1 -1 -1 2 0

1 2 -2 -2 1 1

2 2 -1 -2 0 0

7 7 -12 -18 14 5

-2

-2

-2

-2

-2

2

-2

-2

-1

-2

-15

1 1 0 2 0 0 2 2 2 -2 2 2 0 2 10 2 -1 -2 -1 -2 0 -2 -6

0 1 1 0 1 0 2 -2 0 -2 2 -2 1 -2 -2 -2 1 -1 1 -1 1 -1 -2

0 1 1 -3 1 0 2 2 0 -1 0 -2 1 -2 1 2 -2 2 2 0 0 -1 3

0 -2 1 -2 2 0 2 0 1 2 2 -2 0 0 7 -1 -1 -1 -1 -2 1 1 -4

-1 1 0 0 0 0 2 0 0 -1 2 2 -2 -2 1 2 -2 -2 -2 0 0 -2 -6

-2 2 -2 3 2 0 2 2 0 1 2 2 -1 -1 9 0 0 0 -1 -1 -2 -2 -6

0 1 1 -4 0 0 2 2 2 -1 2 2 0 2 11 2 -1 0 -1 -2 0 -2 -4

0 1 2 1 -1 0 2 0 1 0 2 2 -1 -1 4 2 -1 0 -2 -1 1 -2 -3

-2 -2 -2 -6 2 0 2 1 1 -1 2 -1 -1 -1 4 -1 0 0 1 0 -2 -2 -4

-1 2 1 1 0 0 2 -2 -1 1 2 2 2 -2 4 0 0 -2 1 -1 0 -2 -4

-5 6 3 -8 7 0 20 5 6 -4 18 5 -1 -7 49 6 -7 -6 -3 -10 -1 -15 -36

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

128


4.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat) Cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů v této zprávě. 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), záporný vliv – hrozba (H) nebo neutrální vliv (N) (viz následující tabulka).

Hygiena životního prostředí

Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPF L

Environmentální

Vodní režim

Horninové prostředí

Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Pilíř Téma Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz ENV EKO SOC Nerostné suroviny z místních zdrojů. P,H P N,H Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, P N P zalesnění, prvky zeleně... Realizace opatření ke snížení prašnosti v kamenolomu P H P v Jakubčovicích. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a P P P rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak P P P v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu P, H N P dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí umělou P P P akumulaci povrchových vod. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní P N N ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). Provedení účinných opatření na snižování primárních emisí P, H P P prachových částic z provozu kamenolomu v Jakubčovicích n Odrou a opatření na zamezení reemisi prachových částic a jejich zachycení. Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu – vybudování P N N sběrného místa, kompostárny a dalších zařízení Provedení účinných opatření na snižování primárních emisí P H P prachových částic z provozu kamenolomu v Jakubčovicích n Odrou a opatření na zamezení reemisi prachových částic a jejich zachycení. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k P P P zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro P P P zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace protierozních a P P N protipovodňových opatření. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. P N N 129


Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Téma

Bydlení Rekreace

Sociodemografický

Sociodemogra fické podmínky

Hospodářské podmínky

Ekonomický

Pilíř

Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz ENV EKO SOC Plánovaná výstavba vysokorychlostní železniční tratě. P, H P P Modernizace a optimalizace tratě Suchdol nad Odrou – Vítkov, P P P zvýšení komfortu přepravy, potenciální možnost napojení na systém příměstské dopravy. Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, budování obchvatů a P P P přeložek (Bílá kniha), snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními P,H P P důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie zejména P P P v menších sídlech, které nejsou napojeny na rozvody plynu. Zvýšení podílu čištěných odpadních vod rozšiřováním a P P P rekonstrukcí kanalizačních systémů, vybudováním nových ČOV, nebo intenzifikací stávajících ČOV. Dokončit plynofikaci obcí SO ORP. P P P Realizace projektů výstavby navrhovaných slunečních a větrných P P P elektráren. Využití příležitostí vyplývajících z dostavby dálnice D47, a to H P P především v růstu investiční i rezidenční atraktivity oblasti. Intenzivní spolupráce v integrovaných rozvojových aktivitách v rámci N P P mikroregionu Odersko včetně kvalitně zpracovaných rozvojových dokumentů, tento bod se netýká obcí Fulnek a Vrch. Další rozvoj podnikatelské aktivity obyvatelstva prostřednictvím H P P podnikatelských inkubátorů zaměřený na inovativní oblasti a rozvoj spolupráce s již existujícím zaměstnavateli. Dobudovat domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se N P P zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový dům pro osoby bez přístřeší, dům s chráněnými byty a vybudovat denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené osoby v SO ORP Odry. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro N P P několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí. Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům N, H P P ve výrazně větší míře než dosud. Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí. P N P Zlepšením technické infrastruktury v obcích s vysokým podílem P N P neobydlených bytů zvýšit kvalitu bytového fondu a tím i atraktivitu obcí pro trvalé bydlení. Vylepšení celkové image regionu, výrazná marketingová značka v H N P osobnostech světového formátu (Mendel, Komenský). Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Libavá a jeho využití pro N P P rekreaci. Vznik nových sportovních zařízení a areálů (např. golfové hřiště, N P P atd.), vybudování cyklostezky „Střecha Evropy“. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující N P P se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov.

Pozn.: ENV – environmentální pilíř, EKO – ekonomický pilíř, SOC – sociodemografický pilíř V některých případech nebylo možno jednoznačně určit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příležitost .

3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1). 130


5

ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (sesuvy a poddolovaná území) nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější, aktuální verzi platné k danému roku (např. počty obydlených a neobydlených bytů) není v podstatě možné. Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro danou oblast. Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost). Současně občas vzniká i problém s územním uspořádáním jednotlivých obcí (případně jejich částí) v rámci správních obvodů ORP kraje, což klade zvýšené nároky na správné a odpovídající vyhodnocení indikátorů. Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek. Je možno diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si uvědomit, že se jedná o první vyhodnocení RURÚ a je možno na něj v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby územního plánování (např. sesuvné a poddolované území v zastavěném nebo potenciálně zastavitelném území). Je zcela pochopitelné, že zpracovatel RURÚ použil vlastní vytvořenou metodiku (když nebyla k dispozici metodika oficiální) k naplnění strohých ustanovení vyhlášky č. 500/2006 Sb., (např. je možno tvůrčím způsobem vyhodnotit již vypracované SWOT analýzy ze strategických materiálů vypracovaných pro řešené území za poslední dobu) a naplnit tak ustanovení zmíněné vyhlášky. Je zde zároveň předpoklad, že na základě zkušeností z RURÚ zpracovanými různými zpracovateli a metodami vytvoří MMR (nebo pod vedením MMR) konkrétnější metodiku pro řešení ÚAP-RURÚ. Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů obcí. Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do procesu územního plánování, včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku. Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.

131


5.2 SOUHRN Z TÉMAT Horninové prostředí a geologie Na území SO ORP Odry se střetávají tři geomorfologické celky. V západní části se nachází celek Nízký Jeseník a jeho podcelek Vítkovská vrchovina (konkrétně její okrsky Potštátská vrchovina, Heřmanická vrchovina, Tošovická vrchovina a Oderská kotlina). Ve východní části jde o celek Podbeskydská pahorkatina a její podcelek Příborská pahorkatina s okrsky Novojičínská pahorkatina, Palačovská brázda a Hluzovská pahorkatina. Tyto dva celky od sebe odděluje Moravská brána, konkrétně geomorfologický podcelek Oderská brána (okrsky Bělotínská pahorkatina, Bartošovická pahorkatina, Oderská niva a Klimkovická pahorkatina). Na území SO ORP Odry se nachází dvě ložiska nerostných surovin a to stavebního kamene na katastrálním území obcí Heřmánky, Heřmanice u Oder a Jakubčovice nad Odrou a štěrkopísků v Mankovicích. V současnosti se těží pouze stavební kámen, těžba štěrkopísků zahájena ještě nebyla. U ložiska štěrkopísku v Mankovicích je také vymezeno chráněné ložiskové území. Z hlediska kvality ovzduší je lom v Jakubčovicích vnímán negativně, neboť je zdrojem prašnosti a to především jako sekundární prašnost z povrchů vozovek a jiných ploch, případně z dopravy materiálu. Zde je vhodné přijmout opatření pro snížení prašnosti, pokud je to možné, provést výsadby izolační zeleně apod. V případě druhého ložiska nerostných surovin v Mankovicích hrozí vážné střety se zájmy ochrany přírody, neboť toto ložisko (a CHLÚ) je situováno do CHKO Poodří (2.-4 zóna) a současně do přírodní památky Meandry staré Odry a navíc Ptačí oblasti a EVL Poodří. Je zde významné riziko, že by při realizaci záměru a zahájení těžby došlo k negativnímu ovlivnění těchto lokalit. Tyto střety je nutné prošetřit v rámci zpracování územního plánu Mankovic, zvážit velikost vymezeného ložiska, případně upravit jeho vymezení mimo chráněná území nebo zvážit jeho vypuštění. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Odry se nachází vyšší množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Poddolovaných území je vyšší množství, a to především ve formě hald a propadlin. Nacházejí se nejčastěji na území obcí Fulnek, Odry a Jakubčovice nad Odrou. Poddolovaná území v Heřmánkách a Jakubčovicích se nacházejí mimo zastavěná území. Také ostatní poddolovaná území se nacházejí mimo zastavěné území obcí. Dále se zde nachází několik sesuvných území v obcích Jakubčovice nad Odrou, Fulnek a Vražné. Jedná se sesuvy plošně malého rozsahu. V obci Vražné nezasahuje bezprostředně do blízkosti stávající zástavby, je však nutné jej v rámci ÚP respektovat. Jeden sesuv ve Fulnek se nachází v zastavěném území. Je vhodné prověřit míru jím způsobovaného rizika. Sesuv v Odrách je mimo zastavěné území. Vodní režim Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a chemického stavu. Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou jednotlivé útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nerizikový) z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Hodnocené útvary podzemních a povrchových vod jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 99 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích na území téměř všech obcí SO ORP). Na území SO ORP není klasifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ je v SO ORP klasifikováno 1 % délky útvarů povrchových 132


vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (4 % délky útvarů povrchových vod tekoucích na území obce Fulnek). Na celém území SO ORP je klasifikováno jako „rizikový“ 10 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce Mankovice 43 % plochy útvarů podzemních vod) a 27 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Mankovice 97 % a Vražné 96 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (u většiny obcí SO ORP jde o více než 88 % plochy útvarů podzemních vod, nejvíce Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Spálov a Vrchy - 100 % plochy útvarů podzemních vod) a 73 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (u většiny obcí SO ORP jde o více než 73 % plochy útvarů podzemních vod, nejvíce Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Spálov a Vrchy - 100 % plochy útvarů podzemních vod). Na území SO ORP jsou zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod. Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, není přijatelný na území žádné z obcí SO ORP. Nepřijatelný stav je na území obcí Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Spálov a Vrchy, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. Na území SO ORP nejsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. V obcích Fulnek a Odry by mělo být prioritou identifikovat nadměrně sklonité orné pozemky a eliminovat jejich nepříznivý vliv na vodní režim realizací vhodných opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajině. Možno využít návrhu plánu společných zařízení v rámci KPÚ k eliminaci těchto ploch. Na území SO ORP Odry zasahují záplavové území Q100 dvou vodních toků – Husí potok a Odra. Celkem je záplavovým územím Q100 zasaženo 655 ha území SO ORP Odry. Záplavové území Q100 Husího potoka zasahuje území dvou obcí plochou 54,46 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Fulnek a to plochou 53,74 ha. Na území obce Odry zasahuje pouze okrajově plochou 0,72 ha. Záplavové území Q100 Odry zasahuje území šesti obcí plochou 600,45 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Mankovice a to plochou 232,67 ha. V těchto územích (záplavové území Q100) by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území. Hygiena životního prostředí Největším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Odry jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2013 na 63 % území ORP, což znamená zlepšení oproti roku 2011, kdy došlo k překročení těchto hodnot na 100 % území ORP. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. Z hlediska zhoršené imisní situace suspendovaných částic je subjektivně velice negativně vnímán provoz kamenolomu v Jakubčovicích nad Odrou. Kamenolom se na zhoršené imisní situaci v Jakubčovicích n O. a v Odrách podílí jednak primární emisí prachových částic (odstřel, úprava, nakládka a přeprava vytěžené suroviny těžkou technikou), jednak sekundárně, kdy jsou prachové částice zviřovány z povrchů areálu i přilehlých komunikací větrem a průjezdem automobilů po znečištěných površích. Vliv prašnosti z kamenolomu je lokální a prakticky velmi obtížně kvantifikovatelný. Úlohou územního plánování je dostupnými prostředky napomáhat ke snížení především reemise prachových částic. Opatření (nejen) v rámci územního plánování, která mohou snížit působení zvýšených imisních koncentrací suspendovaných částic na přijatelnou míru, jsou např. zpevnění komunikací, areálů, výsadba ochranných pásů zeleně, zatravnění nezpevněných ploch, odstraňování prašnosti z areálů (pravidelný úklid), zakrývání převáženého materiálu, postřik, snížení prašnosti vznikající během nakládky a převozu prašného materiálu, kropení zdrojů prachu v obdobích delšího sucha, zachování (případně vytvoření) vodních ploch v okolí areálů, měření prašnosti v areálech pro potřeby informování obyvatel a zjišťování účinků prováděných opatření. 133


Dalším problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Na 97% území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Na 100 % území ORP došlov roce 2013 k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP), což je oproti roku 2011 zvýšení o 3%. V případě imisních koncentrací benzo(a)pyrenu mají významný vliv lokální topeniště. Specifickým problémem jsou plošně zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu. Na celém území SO ORP došlo v roce 2011 k překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro ozon a k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu však nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. V roce 2011 nebyl překročen imisní limit na ochranu zdraví pro SO2, NO2 a benzen ani cílový imisní limit pro arsen a kadmium. Imisní limity pro SO2 ani NOx stanovené na ochranu ekosystémů a vegetace nebyly v roce 2011 překročeny. V roce 2011 ani 2013 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 75 % území ORP došlo v roce 2011 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon, v roce 2013 to bylo na 47% území ORP. Nebyl překročen cílový imisní limit pro arsen a kadmium. Na území SO ORP není plněn navržený cílový stav indikátorů (nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace). Jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší je vyhlášeno prakticky celé území všech obcí SO ORP. Plošně je překračován především imisní 24hod limit pro PM10 a cílový imisní limit pro B(a)P vyhlášené na ochranu lidského zdraví. Kvalita ovzduší je zhoršená v důsledku působení emisí z průmyslu, silniční dopravy i plošných zdrojů (vytápění domácností). Z hlediska ochrany ovzduší (plošného rozsahu překročení imisních limitů) patří území SO ORP k těm méně příznivým v kraji i v rámci České republiky. Vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo je za nepříznivých rozptylových podmínek a v době dopravních špiček v bezprostřední blízkosti nejzatíženějších komunikací (I/57, I/47, II/441) především v intravilánu měst Fulnek a Odry. Po dostavbě dálnice D1, souvisejícího úseku I/57 Fulnek (Stachovice) – MÚK Hladké Životice a plánovaného obchvatu Oder lze očekávat odvedení tranzitní dopravy z Fulneku a Oder. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) silniční motorovou dopravou je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci, složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na snižování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Většina obcí na území SO ORP spadá do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží. Střední kategorie radonového indexu byla lokalizována v intravilánu obcí Heřmanice u Oder, Luboměř a Spálov. Vysoká kategorie radonového indexu není na území SO ORP lokalizována. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je také podél tektonických jevů. Na území SO ORP se nenachází žádné významné letecké stavby (letiště) s intenzivní vnitrostátní či mezinárodní leteckou dopravou ani významné vojenské letiště. Největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Odry a dále ve Fulneku, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. Ve všech obcích jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu pro plasty, sklo, pneumatiky apod., přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Údaje o separaci papíru u několika obcí chybí.

V regionu se nenachází žádná zařízení zabývající se zpracováním bioodpadu, tento odpad je prostřednictvím svozu předáván oprávněným osobám, a to firmám ASOMPO, a.s., Životice u Nového Jičína, AVE, komunální služby s.r.o., Studénka a OZO Ostrava s.r.o., Ostrava.

134


Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Odry byla v roce 2011 u sledovaných obcí kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je nižšší, než je průměr ČR a zároveň splňuje požadavek 219 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Produkce odpadu je u všech obcí nižší, nejvyšší hodnota je 390 kg/os.rok ve městě Odry. Míra separace komunálního odpadu je v rámci obcí SO ORP přibližně 14 %, je tedy přibližně stejná jako na většině území ČR a je nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí, nejvyšší míry je dosaženo v obcích Heřmanice u Oder a Spálov (přes 25 %). Ochrana přírody a krajiny Z hlediska plošného zastoupení ZCHÚ se SO ORP Odry jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných území, která tvoří pouze 2,6% jeho plochy. Ze všech 10 obcí vyčnívají pouze dvě s vyšším podílem ZCHÚ. Největší plochu zvláště chráněných ploch a má obec Mankovice. Zde se chráněné plochy vyskytují na třetině území obce, přesněji na 29,6% plochy. Podprůměrný podíl ZCHÚ ve srovnání s ČR má obec Vražné (10,0%), v rámci řešeného správního obvodu je to však podíl významný. Do obou obcí zasahuje výběžek CHKO Poodří, v obci Mankovivce pokračuje podél toku Odry ještě EVL Poodří. Všechny ostatní obce kromě 2 výše jmenovaných spadají do hodnocení s nízkým podílem ZCHÚ nebo se na daném území nevyskytuje ZCHÚ žádné. Z hlediska ekologické stability území spadá řešený správní obvod do území ekologicky málo stabilního. Mezi obce s nízkým koeficientem (hodnoty KES pod 0,9) patří Fulnek, Luboměř, Mankovice, Vražné a Vrchy. Z nich nejnižší ekologickou stabilitu má obec Vražné (KES = 0,14). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (87% z celkové výměry obce), orné půdy (91,7% ze zemědělské půdy) a nízkým podílem lesů (3,3% z celkové výměry). Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Odry a Spálov. V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Spálov (KES = 1,45). Na území této obce je vcelku nízký podíl zemědělské půdy (51,3 %) a zastavěných ploch (3,9%) z celkové rozlohy obec a zároveň větší podíl lesů (44,2 % z celkové rozlohy) a trvalých travních porostů (25,3% ze zemědělské půdy). Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V oblasti je významný podíl orné půdy (61 %) a také podíl půd zařazených do 1. a 2. třídy ochrany. Nejvyšší podíl těchto půd na zemědělské půdě v obci mají Mankovice a Vražné. Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 vyplývá, že úbytek zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2009 byl 189,7 ha, tj. 1,4 %. V rámci SO ORP bylo nejvýraznější snížení výměry ZPF v Mankovicích (3,2 %) a Jakubčovicích nad Odru (2,8 %). To bylo spojeno s růstem výměry ostatních ploch, v případě Jakubčovic nad Odrou také travních porostů. Lesnatost SO ORP Odry je 30,8 %, což je méně (o 5%) než je lesnatost Moravskoslezského kraje (35,5 %) a také méně celé České republiky (33,6 %). Rozložení lesů v celém území je poměrně rovnoměrné, kromě jižní části území (obec Vražné a Mankovice), kde je lesnatost velmi nízká. Nejvyšší lesnatost mají obce Spálov (44,1 %). Nejnižší lesnatost mají obce na jihu území – Vražné (3,1 %) a Mankovice (4,5 %). Na území SO ORP Odry převažují lesy zařazené do kategorie lesů hospodářských (97,2 %), lesů zařazených do kategorie lesů zvláštního určení je 2,8 %. Lesy zařazené do kategorie lesů ochranných se na tomto území nevyskytují. Nejvíce lesů zařazených do kategorie LZU je v obci Spálov (4,8 %), dále v obci Odry (4,7 %). Veřejná dopravní a technická infrastruktura Pro hodnocení úrovně silniční sítě na území jednotlivých SO ORP jsou hlavními ukazateli její hustota, parametry dopravních cest, napojení silniční sítě na regionální, případně celostátní dopravní trasy, zajišťující dostupnost okolních měst a příslušných krajských úřadů. Správním územím ORP Odry 135


neprobíhá dálnice ani rychlostní komunikace. Napojení silniční sítě na síť vyšší kategorie zajišťují v hodnoceném území silnice I. třídy I/47, a I/57. Dopravní obslužnost území je zajišťována převážně silnicemi II. třídy a III. třídy, které jsou většinou ve špatném technickém stavu vzhledem k dlouhodobě nedostatečné údržbě a modernizaci a vzhledem k rostoucím nárokům na přepravu nesplňují potřebné parametry. Délka silniční sítě činí celkem 158,4 km, z toho silnice I. třídy činí 19,4 %, silnice II. třídy 11,4% a téměř 70% (69,2%) tvoří silnice III. třídy. Hustota silniční sítě na území O ORP činí 0,7 km/km2 což znamená, že zhruba na úrovni průměrné hustoty silniční sítě v ČR, která dosahuje 0,7 km/km2 a mírně nad hustotou silniční sítě MSK (0,64 km/km2). Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intenzity dopravy již v současném období vysoké. Nejvyšší dopravní zatížení bylo zjištěno na páteřních komunikacích (I/47 a I/57), vysoké hodnoty byly zjištěny i na silnici II/442. Komplikovaná dopravní situace je zejména v sídelním městě, kde na průtazích městem Odry se intenzita dopravy pohybuje v rozmezí 5-7 tis.voz-/24hod. a dále ve Fulneku (intenzita zde již dosahuje téměř 10tis. voz./24hod.). Trend ve vývoji intenzity dopravy je vesměs rostoucí. Délka železniční sítě činí cca 22,5 km. Hustota železniční sítě na území ORP Odry činí cca 0,10 km/km2 (10,1km/100 km2) a je mírně pod úrovní MSK (12,4 km/100km2), tak i pod celorepublikovým průměrem (12,2km/100km2 ). Na území SO ORP Odry je železniční doprava přímo dostupná pro 5 z 10 hodnocených obcí, což představuje cca 50% obcí, navíc jsou zastávky i v některých jejich částech. Pro tyto obce je tak zajištěna dobrá dostupnost ORP Odry železniční dopravou. Územím SO ORP Odry jsou vedeny dvě regionální tratě (276, 277), u kterých by byla žádoucí modernizace. Výrazným zlepšením by byla plánovaná optimalizace traťového úseku Suchdol nad Odrou – Vítkov (trať č. 276), jež se předpokládá až po roce 2018. Hodnocení dopravní obslužnosti území SO ORP Odry hromadnou dopravou bylo provedeno na základě zjištění počtu spojů do Oder a z Oder ve všedních dnech a v sobotu a to pro vybrané časové intervaly. Jak vyplývá z tabulky v příloze, je počet spojů do Oder v ranních hodinách ve všedních dnech uspokojivý, možnosti návratu z Oder do obcí jsou ve vybraných intervalech velmi omezené. Dopravní obslužnost v sobotu je naprosto nevyhovující. Na území SO ORP Odry je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s vysokým podílem plynofikovaných obcí a dostatečným zásobováním elektrickou energií, všechny obce mají (vlastní) vodovod. Zcela nedostatečná je úroveň odkanalizování a čištění odpadních vod. Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožují životní prostředí a podzemní vody. Dále je třeba dokončit plynofikaci v obcích Luboměř, Spálov, Heřmanice u Oder a v obci Vrchy. Sociodemografické podmínky SO ORP Odry je se svými 17 432 obyvateli spíše jedním z menších SO ORP v Moravskoslezském kraji. Do roku 1980 docházelo na území SO ORP takřka nepřetržitě k růstu počtu obyvatel s mírným zpomalením ve druhé polovině 70. let, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé ČR. Až do roku 2012 pak počet obyvatel pomalu klesal, přičemž k nejprudšímu poklesu počtu obyvatel došlo v letech 1990 - 1992. Nejlidnatějšími obcemi SO ORP jsou správní obec Odry (7 423 obyvatel) a Fulnek (5 921 obyv.). Počet obyvatel ostatních obcí se pohybuje do 1 000, přičemž nejmenší obcí je obec Heřmánky, kde žije 175 obyvatel. K největšímu absolutnímu i relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo právě v obci Heřmánky (8%), jednalo se však pouze o 8 obyvatel. Největší pokles pak zaznamenaly obce Fulnek, Vrchy a Luboměř. Odry patří k SO ORP se spíše „mladším“ obyvatelstvem, index stáří zde průměrně dosahuje hodnoty 0,94. Na jedno dítě tedy připadá 0,94 osoby nad 64 let. V SO ORP má 42,89 % obyvatel středoškolské vzdělání bez maturity, 31,64 % základní nebo nedokončené vzdělání, 18,59 % středoškolské vzdělání s maturitou a 6,88 % vysokoškolské vzdělání. Zajímavé je, že v SO ORP nehraje žádná obec roli vzdělávacího centra. Mateřskou školu má 50 % obcí SO ORP, přičemž MŠ ve městě Fulnek mají celkem 6 odloučených pracovišť v místních částech města Fulnek. V 70 % obcí je základní škola, jen ve 30 % obcí je ZŠ devítiletá. Ve Fulneku se nachází speciální škola. Základní umělecká škola je ve městech Odry a Fulnek. Ve třech obcích není žádné školské zařízení. Na území SO ORP Odry jsou 2 střední školy, obě s možností vzdělávání v učebních oborech, ve městě Fulnek je zřízeno odloučené pracoviště Střední školy Šenov u Nového Jičína. Ve městě Odry je Městská nemocnice v Odrách. Toto zdravotnické zařízení se člení na akutní lůžkovou část interního oddělení se 34 lůžky a 4 lůžky JIP a na LDN se 75 lůžky (5 lůžek lze vyčlenit pro poskytování sociální péče). Specializovaná péče je smluvně zajištěna především s NsP Nový Jičín a Fakultní nemocnicí Ostrava. Lékařská péče pro dospělé je dostupná ve třech obcích a pro děti a dorost je lékařská péče dostupná v pěti obcích. Na území SO ORP Odry je 1 domov pro seniory, 1 domov se zvláštním režimem. Kapacita obou zařízení není dostatečná, obyvatelé menších obcí žádají o ubytování i v domovech mimo SO ORP Odry. Dále jsou zde 4 DPS (ve 136


městě Odry 2 DPS, ve městě Fulnek 2 DPS), jejich kapacita není dostatečná. Chybí zde služba chráněného bydlení, denního stacionáře pro seniory a osoby se zdravotním postižením, domova se zvláštním režimem pro alkoholiky a psychotiky, domu na půl cesty, odlehčovací služby, služby osobní asistence, dále pak poradenská činnost, následná služba po výkonu trestu, azylový dům pro osoby bez přístřeší, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a krizová telefonní linka. Terénní ošetřovatelská a pečovatelská služba je zajišťována Charitou Odry ve všech obcích SO ORP Odry, která má dostatečnou kapacitu k pokrytí celého SO ORP Odry. Bydlení K roku 2001 bylo na území SO ORP Odry evidováno 3 905 domů. Trvale obydlených domů bylo 88,3 %, což představuje více než celorepublikový průměr. Podíl trvale neobydlených domů určených k rekreaci byl ale značně menší než v celé ČR, dá se proto předpokládat, že neobydlené domy se spíš obývat nedají, než aby byly rekreačně využívány. To lze ilustrovat na obci Luboměř, kde činí podíl trvale neobydlených domů 24 % a jen 5 % z nich je využíváno k rekreaci. Průměrné stáří domovního fondu se pohybuje mezi 36 lety (Jakubčovice nad Odrou) a 55 lety (Vražné), celkově je s hodnotou 45,7 nižší než celorepublikový průměr. Téměř polovina bytů se nachází v domech postavených mezi lety 1946–1980. V SO ORP Odry se ale nachází poměrně hodně bytů v domech postavených do r. 1919 (17 %), v obci Vražné a Mankovice je to okolo 30 %. Na území SO ORP se k roku 2001 nacházelo celkem 6 666 bytů, což představuje přibližně jeden byt na 2,9 obyvatel (mírně více než celorepublikový průměr). Téměř 90 % bylo trvale obydleno, převážná většina se nacházela v rodinných domech. Podíl bytů v bytových domech byl větší jen ve městě Odry (42 %). 62,5 % bytů bylo v roce 2001 ve vlastním domě či v osobním vlastnictví, 18,5 % bytů nájemních (v Odrách 21 %), 8,7 % družstevních. Průměrná obytná plocha s 56,3 m2 na byt převyšovala republikový průměr, jeden obyvatel pak měl k dispozici 19,2 m2, nejvíce v obci Vražné, nejméně v Heřmanicích u Oder, Odrách a Fulneku. Co se týče technické vybavenosti bytů, stupeň plynofikace byl v roce 2001 v SO ORP Odry velice malý 35,2 %, z toho v polovině obcí nebyl plyn vůbec a u ostatních byla vybavena plynem méně než polovina bytů (kromě obce Mankovice). Vybavenost vodovodem odpovídá republikovému průměru – 98 %. Počet trvale obydlených bytů v dlouhodobém horizontu v SO ORP Odry mírně roste, číslo se významněji snižuje pouze v obci Luboměř. Za roky 1991–2001 přibylo 260 nově obydlených bytů, což představuje nárůst o 4,4 % (nejvíce v obci Vrchy). Rychlost bytové výstavby v letech 2001–2011 je spíše menší, odpovídá krajovému průměru, drží se však výrazně pod republikovým průměrem. Za výše uvedené období přibylo v SO ORP Odry 267 nově postavených bytů, což představuje 1,04 dokončeného bytu na 1000 obyvatel/rok. Nejvíce bytů přibylo ve městech Fulnek a Odry, v obci Luboměř se nestavělo vůbec. V oblasti bydlení uvádějí obce Fulnek, Jakubčovice a Mankovice jako problém nedostatek ploch pro výstavbu rodinných domů – stavebních parcel. Obce Jakubčovice, Mankovice, Odry a Vražné uvádějí malé množství obyvatel napojených na kanalizaci. V obci Luboměř je uváděn vysoký počet trvale neobydlených bytů (domů), stejně jako v obci Vrchy. Obec Vrchy také uvádí jako problém z hlediska obce špatné dopravní napojení obce (a tím i nižší atraktivitu pro bydlení). Pro řešení těchto problémů (mimojiné) má většina obcí v plánu vymezit v rámci územního plánu nové plochy pro výstavbu, případně investovat i do zasíťování pozemků. Rekreace Podstatná část území SO ORP Odry leží v malebné krajině Oderských vrchů (náležejí do celku Nízkého Jeseníku) charakteristickými rozsáhlými smíšenými lesy na svazích a lužními lesy s nivami v přírodním prostředí neregulovaného toku řeky Odry, která tvoří hlavní přírodní osu tohoto území. Hodnota a zajímavost oblasti je zdůrazněna ochranářskými opatřeními v rámci Přírodního parku Oderské vrchy (nachází se na území všech obcí SO ORP Odry) a Chráněné krajinné oblasti Poodří (na území obcí Mankovice a Vražné). Pro rekreaci a cestovní ruch jsou nejvhodnější města Odry a Fulnek, jenž mají velmi vysoký potenciál cestovního ruchu. Nejenže se na území těchto měst, které byly z důvodu ochrany vzácných kulturních památek v roce 1992 vyhlášeny městskými památkovými zónami, nachází nejvíce nemovitých kulturních památek, ale také zde najdeme nejvíce zařízení sloužících k volnočasovým aktivitám a rozvoji cestovního 137


ruchu. Mezi nejvýznamnější patří moderní lyžařský areál „HEI park“ v Tošovicích (místní část Oder) či nově zrekonstruované koupaliště v Odrách se sousedním sportovním areálem TJ Odry. Každá z obcí SO ORP Odry má dnes vybudované základní sportovní zázemí, které svým rozsahem odpovídá potřebám místních občanů. Přesto je region navštěvován především díky atraktivnímu přírodnímu prostředí. Zdejší krajina nabízí v létě vhodný terén pro cyklo i pěší turistiku, v zimním období je ideální pro běžecké lyžování. Z cyklistických tras je nejvýznamnější cyklotrasa III. třídy č. 503 Starý Jičín – Jeseník nad Odrou – Odry – Jakubčovice nad Odrou – Heřmánky – Vítkov – Horní Benešov – Krnov, na kterou navazují cyklotrasy IV. třídy. V místní části Oder – ve Veselí (na Veselském kopci) jsou pro změnu ideální podmínky pro tzv. snowkiting, adrenalinový sport jehož podstatou je tažení lyžaře či snowboardisty řiditelným drakem. V regionu se také nachází několik farem či koňských stanic zaměřených na agroturistiku, a to především na jednu z jejích forem – tzv. hippoturistiku. Vedle turistiky, cykloturistiky a agroturistiky nabízí území SO ORP Odry přes letní období ke zhlédnutí či využití mnoho zajímavých míst vhodných pro rekreaci a odpočinek. Jedná se např. o přírodní koupaliště – vodní nádrž Vítovku o rozloze 3 ha, či tzv. Oderskou rybniční soustavu (tvoří ji pět produkčních rybníků: Cíp, Vraženský rybník, Trněný rybník, Travný rybník a Emauzský rybník), skrz kterou je vedena naučná stezka „Stříbrný chodník“. Z celkového počtu 98 nemovitých kulturních památek je nejvýznamnější Bratrský sbor ve Fulneku, který je od roku 1962 zařazen mezi Národní kulturní památky ČR. V jeho prostorách dnes sídlí Památník Jana Amose Komenského (je zde mj. umístěna stálá expozice dokumentující život a dílo tohoto největšího spisovatele pobělohorské emigrace a „učitele národů“), jehož jméno je s Fulnekem pevně spjato (v letech 1618–1621 ve městě působil jako správce bratrské školy). V regionu nejen působila, ale dokonce se tu narodila (v Hynčicích – místní část obce Vražné), další významná osobnost našeho národa, a to Johann Gregor Mendel, světově uznávaný biolog a zakladatel genetiky. Ubytovací kapacity nejsou silnou stránkou turistické infrastruktury regionu, především chybí zařízení vyšší kategorie. Na druhou stranu lze konstatovat, že počet i standard lůžkové kapacity odpovídá stávající struktuře návštěvníků. Jedná se zejména o pracovní a obchodní návštěvníky a bývalé občany či jejich potomky německé národnosti. Nejvíce ubytovacích zařízení nalezneme ve městech Fulnek a Odry, naopak žádné se nenachází v obcích Heřmánky, Luboměř, Spálov a Vrchy. Hospodářské podmínky V rámci Moravskoslezského kraje patří Odry k SO ORP s podprůměrnou daňovou výtěžností, spíše průměrnou mírou nezaměstnanosti, avšak s relativně nízkým podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Míra zaměstnanosti, míra ekonomické aktivity i míra podnikatelské aktivity odpovídají průměru kraje. Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v průmyslu, v porovnání s ostatními SO ORP kraje je však vysoké procento obyvatel zaměstnáno také v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Největšími zaměstnavateli SO ORP jsou SEMPERFLEX OPTIMIT, s.r.o., VVM-IPSO, s.r.o., EUROVIA Lom Jakubčovice, s.r.o., Hein & spol. – keramické závody, spol. s r.o., AGRO JESENICKO a.s., Domov Odry, příspěvková organizace a GERLICH ODRY s.r.o., kdy každý z uvedených subjektů zaměstnává minimálně 50 osob. Jediná obec v SO ORP, která získává v saldu vyjížďky a dojížďky zaměstnance, je zároveň správní obcí ORP Odry. Funkční velikost většiny obcí je velmi malá a svým obyvatelům nejsou schopny poskytnout služby v dostatečné míře.

138


5.3 DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ, OHROŽENÍ V ÚZEMÍ Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Odry je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Přehled vrstev použitých v problémovém výkrese SO ORP Odry Administrativní hranice: - hranice ORP - hranice obcí - hranice katastrálních území - parcelace Mapové podklady, vybrané informace a limity vstupující do územních střetů: - železniční trať - dálnice - silnice I., II. a III. třídy - silnice I., II. a III. třídy - návrh, ostatní komunikace – úz. rezerva - vodní plocha - vodní nádrž – úz. rezerva - chráněné ložiskové území - ložisko nerostných surovin - ÚSES - chráněná krajinná oblast - přírodní rezervace - přírodní památka - zastavěné území obcí - zastavitelné plochy obcí dle ÚPD - zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany - lesní plochy Urbanistické, dopravní a hygienické závady: - skládka - území ekologických rizik - úrovňové křížení silnice I. a II. třídy se železniční tratí - brownfields - průchod silnice I. třídy zastavěným územím - problematická místa silniční dopravy - chybějící dopravní propojení obcí - potenciální dopravní zátěž lokality Mendlova, Odry Ohrožení v území: - poddolovaná území - sesuvná území - záplavové území Q100, AZ Územní střety: - CHLÚ, VL vs. ZPF I. a II. třídy - CHLÚ, VL vs. lesní plochy - zastavěné území obcí v záplavovém území Q100, AZ - zastavitelné území obcí v záplavovém území Q100, AZ

139


Územní problémy, omezení: - omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF - omezení rozvoje sídel ve vztahu k poddolovaným územím - území navrhovaných větrných parků - ochranné pásmo JE Blahutovice – územní rezerva V problémovém výkrese jsou označeny tyto konkrétní závady v území a územní střety: Skládky: střet A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 A.7 A.8

jev skládka skládka skládka skládka skládka skládka skládka skládka

k.ú. Luboměř Dobešov Odry Mankovice Děrné Fulnek Děrné Odry

Území ekologických rizik: střet B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7

název Fulnek, Bílovecká ul. Stará Valtéřovská Doleček skládka PDO Čechova skála Benzina a.s. ČSPHM Odry Hranická ul. (Nad rybníkem)

k.ú. Děrné Jerlochovice Luboměř Spálov Jerlochovice Odry Odry

Úrovňové křížení silnice I. a II. třídy se železniční tratí: střet C.1 C.2 C.3 C.4 C.5

třída silnice 1 2 2 2 2

číslo silnice 47 441 442 442 442

železnice celostátní celostátní celostátní celostátní celostátní

Brownfields: střet popis D.1 býv. JZD, hospodářská budova D.2 lomy-uzavřené D.3 býv. farma Vražné-opuštěné objekty D.4 Romo Doprava D.5 zemědělský objekt-stáje D.6 zemědělský objekt-sušička obilí D.7 bez identifikace

číslo železnice 276 276 276 276 276

k.ú. Odry Odry Jakubčovice nad Odrou Heřmánky nad Odrou Kamenka

k. ú. Luboměř Heřmánky nad Odrou Vražné u Oder Fulnek Vrchy Vrchy Lukavec u Bílovce

140


Průchod silnice I. třídy zastavěným územím: střet třída silnice E.1 1 E.2 1 E.3 1 E.4 1 E.5 1 E.6 1 E.7 1 E.8 1 E.9 1 E.10 1

číslo silnice 47 47 47 47 47 47 1 47 1 47 B2 57 57

obec Fulnek Fulnek Fulnek Odry Odry Odry Odry Odry Fulnek Fulnek

Skládka vs. ZPF II. třídy: střet k.ú. J1.1 Děrné

Chráněné ložiskové území, výhradní ložiska nerostů vs. lesní plochy: střet J2.1 J2.2 J2.3 J2.4 J2.5 J2.6

k.ú. Jakubčovice nad Odrou Heřmanice u Oder Heřmanice u Oder Heřmánky nad Odrou Heřmanice u Oder Heřmanice u Oder

Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími problémy (závadami, omezeními apod.), které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území.

5.3.1

Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území

Plochy bývalé průmyslové nebo zemědělské výroby (event. další plochy) jsou v některých obcích nevyužívané a mají charakter tzv. brownfields – řadí se mezi urbanistické závady v území. Tyto plochy vyžadují další doplnění. V územních plánech je vždy nutné posuzovat jejich další možné využití. Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd. Nevyhovující je např. průjezd městem Odry, vysoká intenzita dopravy ve Fulneku apod. Hlavním zdrojem hygienických závad je zatíženost území dopravou (emise a hluk). Hygienické závady dále spočívají především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod a znečištění vodních toků v území. Níže je uveden přehled hlavních problémů a závad vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje území. 5.3.1.1 •

•

Překračování imisních limitů K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2013 na 63 % území SO ORP. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. Překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na 100 % území. Kromě obcí Vražné a Mankovice došlo na 47 % území obcí k překročení hodnot limitu pro ozon. Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. Např. podél Odry v lokalitě u obytné zástavby ul. Nadační, v blízkosti areálu SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o Odry, v okolí kamenolomu v Jakubčovicích nad Odrou, podél významných liniových zdrojů – plánovaný obchvat Oder (I/47), Fulneku (I/57), MÚK Mankovice, podél dálnice D1. 141


5.3.1.2 •

•

5.3.1.3 •

5.3.1.4 • •

Hluková a emisní zátěž z dopravy Vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo je za nepříznivých rozptylových podmínek a v době dopravních špiček především v bezprostřední blízkosti významných komunikací v intravilánu měst Fulnek a Odry. Při zpracování ÚP proto podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou ( I/47, I/57 - obchvaty Fulneku a Oder). Lom v Jakubčovicích Zdroj prašnosti, především jako sekundární prašnost z povrchů vozovek a jiných ploch, případně z dopravy materiálu. Nutno přijmout opatření ke snížení prašnosti a dostupnými prostředky napomáhat ke snížení negativních účinků zvýšených imisních koncentrací suspendovaných částic (prachu) v souvislosti s provozem kamenolomu, jako např. zpevnění komunikací, areálů, výsadba ochranných pásů zeleně, zatravnění nezpevněných ploch, odstraňování prašnosti z areálů, zachování (případně vytvoření) vodních ploch v okolí atd. (obce Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou a Heřmanice u Oder) Stav vodních útvarů Jako „rizikový“ je klasifikováno 99 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu i z hlediska chemického stavu (100 % délky útvarů povrchových vod – všechny obce) Jako „rizikový“ je klasifikováno 10 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce Mankovice 43 % plochy útvarů podzemních vod) a 27 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (nejvíce Mankovice 97 % a Vražné 96 % plochy útvarů podzemních vod, dále Fulnek a Odry).

V oblastech, kde doposud chybí, je nutno řešit vybudováním a modernizací infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. 5.3.1.5

Staré ekologické zátěže

V území jsou evidovány (dle MŽP) tyto staré ekologické zátěže: • Fulnek – Čechova skála, Stará Valtéřovská, Bílovecká ulice, Romo – 2x, skládka Děrné – 2x, Fulnek obora • Luboměř – Doleček, skládka Luboměř • Odry - Benzina s.r.o. ČSPHM Odry, Hranická ul. (Nad rybníkem), doleček, skládka PDO, Optimit, Dvořisko, Nový svět, Vrchovina • Spálov - skládka PDO • Mankovice – skládka Nutná identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. 5.3.1.6 •

Problematika nakládání s odpady Míra separace komunálního odpadu je přibližně 14%, tedy nižší, než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Vysoké množství odpadu (a bioodpadu) je ukládáno na skládky. V rámci regionu chybí zařízení pro nakládání s bioodpadem, který musí být odvážen mimo region (a zůstává tak nevyužit). Je proto vhodné zajistit skládkovací kapacity, kapacity pro sběr, třídění a recyklaci odpadu a vymezit odpovídající plochy pro tato zařízení. 142


5.3.1.7 •

• 5.3.1.8 •

5.3.2

Vypouštění odpadních vod V obci Odry je odkanalizováno pouze město Odry (kú Odry, ne však městské části) a Fulnek (pouze MČ Fulnek a Jerlochovice bez dalších částí). ČOV pouze v obcích Odry, Fulnek a Spálov. Odkanalizovány nejsou Heřmánky, Mankovice a Vrchy. Vypouštění odpadních vod do jednotlivých vodních toků místního významu negativně ovlivňuje ŽP. Při zpracování ÚP postupovat v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje. Hlavní střety záměrů v území s územními limity Záměr skládky ve Fulneku – Děrném

Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území

Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí. •

Na území SO ORP Odry se nachází množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované (především ve formě hald a propadlin) nebo sesuvné. Nacházejí se nejčastěji na území obcí Fulnek, Odry a Jakubčovice nad Odrou.

•

Poddolovaná území – výskyt v obcích Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Mankovice, Odry, Spálov, Vražné, Luboměř a Spálov avšak mimo zastavěné území. Nejedná se o střet, doporučeno pouze sledovat jako omezení využití území.

•

Sesuvná území – Jakubčovice nad Odrou, Funek, Vražné. Sesuv v Odrách je mimo zastavěné území. V obci Vražné nezasahuje bezprostředně do blízkosti stávající zástavby, je však nutné jej v rámci ÚP respektovat. Sesuv ve Fulneku se nachází v zastavěném území - zde v rámci ÚP nutná přesná lokalizace, zjištění míry omezení využití území a navržení opatření pro omezení rizik.

•

Nízká ekologická stabilita území – nízká ekologická stabilita území (dle metodiky I. Míchala) je identifikována v obcích Fulnek, Luboměř, Mankovice, Vražné a Vrchy. Především v těchto obcích umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

•

Nízká výměra lesních porostů – v obcích Mankovice a Vražné je velmi nízká výměra lesních porostů (cca 4 %). V rámci ÚP především zde dbát na ochranu těchto lesních porostů a záměry plánovat mimo PUPFL.

•

Orná půda se sklonitostí min. 7 stupňů – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Fulnek (116 h), Odry (48,4 ha), Spálov (25,16 ha), Heřmanice u Oder (8,63 ha) a Heřmánky (10,1 ha). V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...).

•

•

Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Odry zasahují záplavové území Q100 dvou vodních toků – Husí potok a Odra. Záplavové území Q100 Husího potoka zasahuje do území obcí Fulnek a Odry. Záplavové území Q100 Odry zasahuje do území obcí Heřmánky, 143


•

•

5.3.3

Jakubčovice nad Odrou, Mankovice, Odry, Spálov a Vražné. Dále je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny pro drobný vodní tok Vítovka v k.ú. Odry. Dále probíhá proces vyhlášení záplavového území pro Vraženský potok v k.ú. Vražné u Oder a Hynčice u Vražného. V rámci zpracování ÚP je nutno respektovat tato území především jako limit pro výstavbu objektů pro bydlení a průmysl a určit odpovídající využití (zemědělství apod.). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku).) Prověřit návrhové plochy v oblastech s nově stanoveným záplavovým územím.

Dopravní závady v území

Níže jsou uvedeny dopravní závady a zároveň předpokládané záměry na jejich řešení. •

Obchvat města Odry – snížení dopravní, hlukové a emisní zátěže. Kolizní průtah městem Odry je sledován v nové stabilizované trase východního obchvatu města v souladu s ZÚR MSK. Respektovat a zpřesnit vymezení trasy.

• Nevyhovující technický stav a v některých úsecích i směrové uspořádání silnice I/57, přestavba na dvoupruhové uspořádání, přeložka v úseku Vrchy-Fulnek. . •

5.3.4

Rekonstrukce a modernizace železničních tratí – rychlostní trať Brno – Ostrava, optimalizace tratě č. 276 - Suchdol nad Odrou – Vítkov a soubor staveb železničních zastávek (vybudování železniční zastávky Mankovice-střed)

Úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Odry

Níže jsou uvedeny hlavní výstupy a doporučení pro zpracování územních plánů obcí, která se netýkají pouze jednotlivých obcí, nýbrž celého území SO ORP Odry. • Rozvoj obcí s poddolovanými územími navrhovat v souladu s možnými riziky v těchto oblastech • U sesuvného území ve Fulneku, zjištění míry omezení využití území a případně navrhnout opatření pro omezení rizik. • Určení vhodného využití poddolovaných a sesuvných území mimo zastavěné území obcí (platí pro všechny obce mimo Vrchy). • Přijmout opatření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakubčovicích, případně vymezit plochy pro výsadbu ochranné zeleně. (obce Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou a Heřmanice u Oder) • V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...). • V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch • Nové protipovodňové opatření lokálního charakteru navrhovat jen tak, aby se problém nepřenesl níže po toku. • Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod. • Modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. • Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Např. podél Odry v lokalitě u obytné zástavby ul. Nadační, v blízkosti areálu SEMPERFLEX OPTIMIT s.r.o Odry, v okolí kamenolomu v Jakubčovicích nad Odrou, podél 144


•

• •

• • • • •

• •

• • •

•

• • • • • • •

významných liniových zdrojů – plánovaný obchvat Oder (I/47), Fulneku (I/57), MÚK Mankovice, podél dálnice D1. V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (D1, I/47, I/57 - obchvaty Fulneku a Oder). Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Identifikace starých ekologických zátěží, určení míry jejich rizika a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci v obcích Fulnek, Odry, Luboměř, Mankovice a Spálov. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu (Fulnek, Odry). V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy (a případně i bioplynové stanice) s ohledem na hygienické požadavky. (nutno řešit s ohledem na ostatní obce). Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná-li se o některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese. Nevyhovující technický stav a v některých úsecích i směrové uspořádání silnice I/57, přestavba na dvoupruhové uspořádání, přeložka v úseku Vrchy-Fulnek. Nadměrné dopravní zatížení na průtahu sídelního města, vybudování obchvatu. Odstraňování dopravních závad na silnicích místního významu méně náročnými přeložkami a úpravami, problémem jsou omezené finanční zdroje. hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.), v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. 145


• • • •

• • • • •

• • •

•

Celkově nízká úroveň služeb železniční přepravy z hlediska komfortu a rychlosti přepravy, výhledově optimalizace tratě č. 276 v úseku Suchdol n/O – Vítkov a výstavba vysokorychlostní tratě (větev VI.B TEMMK). Zvýšení dostupnosti veřejně linkové dopravy, vybudování železniční zastávky Mankovice-střed, zkrácení docházkové vzdálenosti. V rámci suburbanizčních procesů v Ostravě a v souvislosti s dostavěnou dálnicí D1 lze předpokládat výrazné zvýšení atraktivity SO ORP pro bydlení., k tomu je nutno vytipovat vhodné plochy pro výstavbu rodných domů včetně navazující infrastruktury. Dobudovat ubytovací zařízení pro seniory, především domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový dům pro osoby bez přístřeší, dům s chráněnými byty a vybudovat denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené osoby v SO ORP Odry. Vymezení ploch (stavebních parcel) pro novou výstavbu. Dle potřeby jednotlivých obcí zajistit a zvýšit technickou vybavenost obcí (napojení na ZP, odkanalizování, vodovodní řád... ) – např. Jakubčovice, Mankovice, Odry a Vražné. Zajištění infrastruktury pro nové plochy pro bydlení, dopravní obslužnost apod. Zvýšení „atraktivity“ obcí v okrajovějších částech regionu pro trvalé bydlení (podpora vytvoření nových pracovních příležitostí, zlepšení dopravní obslužnosti, zajištění základních služeb apod.). Budování nových cyklistických stezek, hl. vybudování cyklostezky „Střecha Evropy“ v trase Hranice – Nejdek – Odry – Jakubčovice nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, jejímž cílem je odklonit stávající nadregionální cyklotrasu č. 503 mimo frekventovanou silnici II. třídy (garant: Město Odry). Vymezení ploch pro nové sportovně-rekreační a volnočasové objekty či areály, popř. rozšíření stávajících. Rozšíření stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit, vymezení nových ploch pro ubytovací a stravovací zařízení. V rámci SO ORP Odry je třeba posílit tvorbu pracovních míst a zabránit respektive zvrátit odliv pracovní síly do jiných SO ORP v rámci kraje. Z čehož plyne potřeba intenzivnější využití stávajících ploch pro podnikání a využití brownfields (především bývalé zemědělské objekty) a v případě SO ORP Odry je vhodný i extenzivní rozvoj průmyslových zón, tzn. připravení průmyslové zóny v Odrách včetně navazující infrastrukturou a její vhodné nabídnutí investorům v krátkém časovém horizontu. V rámci suburbanizačních procesů Ostravy a dostavnou dálnice D 1 je nutné přilákat kvalifikovanou pracovní sílu příp. movitější podnikatelé nabídkou vhodných ploch pro rodinné domky s návaznou infrastrukturou včetně možnosti připojení k vysokorychlostnímu internetu. Tímto způsobem je možné zlepšit úroveň kupní síly obyvatelstva.

146


5.3.5

Další záměry, úkoly a problémy pro jednotlivé obce

Níže jsou uvedeny záměry vyplývající z potřeb obcí a byly získány dotazníkovým průzkumem, případně ze strategických dokumentů. Tyto záměry (respektive plochy pro ně) je třeba lokalizovat v rámci ÚPD, případně pro nové najít vhodné plochy. Záměry nadmístní Zdroj Název záměru (stavby) / záměru označení

charakteristika

Dotčené obce ORP + sousední obce

Vodní nádrž Spálov

rezerva

Spálov, Odry; Vítkov; obce Olomouckého kraje

D507

Vysokorychlostní trať

rezerva

Mankovice, Vražné, Odry; Suchdol nad Odrou, Jeseník nad Odrou; obce Olomouckého kraje

Mankovice, Vražné u Oder, Hynčice u Vražného, Pohoř, Odry

PZ1

Koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN 63


Mankovice, Vražné u Oder, Hynčice u Vražného, Pohoř

D52

Obchvat Odry (I/47)

Odry

E501

Vývedení výkonu VEZ do sítě

rezerva


D501

Obchvat Vrchy

rezerva

Fulnek, Vrchy; Březová.

V502

Vodovodní přivaděč Mankovice - Nový Jičín

rezerva

Mankovice; Jeseník nad Odrou

EZ7

Transformační stanice Kletné Přeložení silnice z důvodu AV 505 Cyktostezka Střecha Evropy Hei park Tošovice, sportovně rekrační areál

Záměry ze ZÚR MSK

AV 505

Záměry uplatněné samosprávou jednotlivých obcí

Záměry převzaté z ÚPD obcí

D506

Pov 2

Ese 64 VE1 S1

Katastrální území ORP Odry Spálov, Klokočůvek

Odry Mankovice, Vražné u Oder, Hynčice u Vražného, Odry Fulnek, Jerlochovice, Vrchy Mankovice

rezerva

Mankovice; Suchdol nad Odrou Spálov, Odry

Mankovice

Golfové hřiště

Odry

Tošovice

Větrný park

Vrchy

Vrchy

Integrované centrum s nakládání s odpady Fulnek - Děrné

Fulnek

Děrné

Spálov, Klokočůvek

147

Záměry uplatněné poskytovateli údajů o území

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry Vhr 19

Pustějovský potok

Vhr 17

Protipovodňová opatření na Odře

Povodí Odry s.p.

Jakubčovice nad Odrou, Odry

Vhr 18

Protipovodňová opatření na Odře

Povodí Odry s.p.

Mankovice

STL

SMP net s.r.o.

Fulnek,Kujavy

PL1

Fulnek

Pohořílky Jakubčovice nad Odrou, Odry, Loučky nad Odrou Mankovice

Stachovice, Kujavy

Záměry místní Zdroj záměru

Název záměru (stavby) / označení

charakteristika

plochy pro zvyšování retenční schopnosti krajiny

Záměry převzaté z ÚPD obcí

V FVE Jerlochovice E3

výroba energie na fotovoltaickém principu

Dotčené obce ORP + Katastrální území sousední ORP Odry obce Jerlochovice, Moravské Fulnek Vlkovice Fulnek

Jerlochovice

suchý poldr

Fulnek

Jerlochovice

suchý poldr 3x

Odry

vodní nádrž s protipovodňovým významem

Odry

protipovodňová opatření na vodním toku

Fulnek

Odry Odry, Pohoř, Dobešov, Veselí u Oder, Kolokočůvek, Loučky nad Odrou Dolejší Kunčice, Moravské Vlkovice, Slezské Vlkovice, Jerlochovice, Fulnek, Stachovice

DTS

5 nových trafostanic

Fulnek

DTS


Odry

DTS

1 nová trafostanice

Luboměř

DTS


Heřmanice u Oder

DTS


Spálov

DTS

1 nová trafostanice

Mankovice

VVN 110

úprava vedení

Mankovice

VN

úprava vedení

Fulnek

plynofikace

Odry

plynofikace

Heřmanice u Oder

plynofikace

Fulnek

Fulnek, Děrné Klokočůvek, Tošovice Heřmanice u Oder, Véska u Oder Dolejší Kunčice, Pohořílky u Kujav, Jílovec,

148

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry Jestřábí u Fulneku výměníková stanice zásobování teplem

Záměry uplatněné poskytovateli údajů o území

Záměry uplatněné samosprávou jednotlivých obcí

P 1

Odry

Odry

Těžba nerostných surovin kámen

Heřmanice u Rozšíření těžby Lomu Oder, Jakubčovice na Jakubčovice hranici katastrů nad Odrou

Heřmanice u Oder, Jakubčovice nad Odrou

Obslužná komunikace propojující místní části Odry Pohoř a Fulnek - Jestřábí

V místě účelové komunikace

Fulnek, Odry

Jestřábí u Fulneku, Pohoř

Spálov

Spálov

Větrná elektrárna V E2 přeložení drobného vodního toku Vítovka

Povodí Odry s.p.

Odry

Odry

ČOV

Povodí Odry s.p.



odkanalizování obce

Povodí Odry s.p.

Fulnek

zkapacitnění koryta Dobešovského potoku

Povodí Odry s.p.



Záměry ze strategických plánů obcí

Strategický plán rozvoje obce Vrchy 2008 -2018

Strategický plán města Fulnek

Zdroj záměru

Název záměru (stavby) / označení sociální služby, sociální byty zvýšit z 12 na 17 protipovodňová opatření v krajině a na tocích odkanalizování jednotlivých obcí sběrný dvůr školní hřiště - modernizace a nové dům dětí a mládeže vzdělávací centrum hřiště pro seniory a děti plochy pro podnikání plochy pro bydlení cyklostezky a inline dráhy parkovací místa z 682 na 1480 vodovod a kanalizace vybudování návsi v prostoru u hasičské zbrojnice formou mini parku rekonstrukce fotbalového hřiště a vybudování zázemí pro sportovní aktivity občanů včetně sociálního zařízení vyhledat důstojné využití pro budovu márnice na obecním hřbitově

149

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry při zpracování Územního plánu obce vycházet ze stanovené vize s cílem zachování klidného vesnického sídla s respektováním krajinného rázu vytipovat území vhodná k výsadbě zeleně a při vypracování všech projektů respektovat

Strategický rozvojový Plán rozvoje obce dokument 2011Luboměř 8/2007 2014 obce Mankovice

Strategický plán rozvoje města Odry na období 2014 – 2020

krajinný a přírodní potenciál rozšíření hřbitova skatepark a další sportoviště rozšíření Domova Odry - stacionář a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, pro osoby bez přístřeší parkovací plochy zázemí pro volnočasové aktivity rozšíření kapacity ZŠ rozšíření ploch pro podnikání středních firam příprava lokatil pro bydlení a podnikání cykloturistika odkanalizování místních částí přeložka drobného vodního toku Vítovka a drobné vodní nádrže golfové hřiště sportovní centrum - squash, badminton, wellness, skatepark využití areálu Skalní sklepy rozšíření gastronomického zařízení běžkařské a bežecké trasy a trasy pro inline revitalizace brownfields kanalizace odpočinkový areál úpravy fotbalového hřiště a dětské hřiště, víceúčelové hřiště kanalizace zasíťování nových stavbních míst vč. komunikace víceúčelové hřiště

150


Záměry z dotazníkového šetření Integrované strategie rozvoje území MAS Regionu Poodří v letech 2014-2020 Obec

Název akce revitalizace zeleně


Odry

parkoviště na Sídlišti Víceúčelové hřiště obnova kuželny a herny stolního tenisu víceúčelový sál - tělocvična a sál pro společenské akce lesopark u rybníku Pod Emauzy

Vražné

Vrchy Heřmanice u Oder Heřmánky Fulnek

mokřad Za humny Hynčice obnova álejí a stromořadí prodloužené vodovodních řadů úprava meluoračních příkopů oprava vodovodu nové chodníky modernizace dětských hřišť sběrný dvůr výstavba chodníků

Luboměř revitalizace sportovního areálu chodníky a přechody pro chodce Mankovice víceúčelové hřiště rekonstrukce čistírny odpadních vod Spálov

úprava Panské zahrady výstavba domu služeb

151


Záměry poskytnuté obcemi pro ÚAP Obec

záměry rekonstrukce dětského hřiště

Heřmanice u Oder

Heřmánky

odkanalizování obce vybudovat sociální byty převod parcel a zasíťování na výstavbu RD odkanalizování obce vytvoření parků zeleně


rekonstrukce místních komunikací vybudování zázemí pro sportovní vyžití dětí i dospělých vybudovat DPS výstavba dětského a víceúčelového hřiště

Luboměř

dobudování plynofikace kanalizace a ČOV dobudovat vodovod v místní části Heltínov

Mankovice

výstavba dětského hřiště a parku k odpočinku výstavba víceúčelového hřiště rekonstrukce kanalizace, modernizace ČOV

Spálov

zasíťování pozemků parc. č. 3133, 3147/3, 3132 pro RD vybudovat Domu služeb – využití: malometrážní byty pro seniory s možností pečovatelské služby, zdravotní středisko, mateřská škola rekonstrukce místních komunikací využití Panské zahrady pro volnočasové aktivity (multifunkční sportovní hřiště, cvičiště pro hasiče) rozšíření dětských hřišť a sportovišť zkvalitnění místních komunikací, úprava návsi v centu obce Vražné multifunkční sportovně –společenského zařízení - rozšíření stávajícího pohostinství výstavba chodníků podél silnice III/04732, zstávky hromadné silniční dopravy

Vražné

lesopark u vodní nádrže rybník Pod Emauzy vybudování vodní retenční nádrže s využitím pro rekreaci a rybolov. obnova a rekonstrukce Mendelovy školy v Hynčicích realizace opatření schválnených v rámci KPÚ

Vrchy

rekonstrukce úpravny vody, rozšířit vodovod

152


Úpravy hřiště a hasičské zbrojnice

rekonstrukce ATC Jerlochovice včetně koupaliště průmyslová zóna (vstup podnikatelských subjektů) rekonstrukce chodníků a komunikací na území města stavební úpravy Městského úřadu Fulnek (výtah, bezbariérový přístup)

Fulnek kanalizace a vodovody integrovaných obcí a Fulneku parkovací plochy regenerace památek, rekonstrukce náměstí, rekonstrukce tržnice vybudovat umělou ledovou plochu rekonstrukce veškerých dětských hřišť rozšíření stravovacích kapacit výstavba nových sportovních a volnočasových zařízení v areálu „HEI parku“ v Tošovicích – koupaliště, golfové hřiště, ubytování s vlastní restaurací dobudování kanalizační sítě včetně místních částí vybudování a rozšíření vodovodů

Odry

regenerace zámeckého parku, náměstí, památek v ochranné zóně zasíťování lokalit vhodných k výstavbě RD vybudování bytů pro sociálně slabé a nepřizpůsobivé občany multifunkční dům multifunkční skatepark azylový dům krytý bazén

153


6

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Horninové prostředí a geologie • • • • • •

www.geoportal.cenia.cz http://encyklopedie.seznam.cz www.czso.cz www.turistika.cz (http://geologie.vsb.cz) www.ok-tourism.cz

Vodní režim • •

Kolektiv autorů: Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Odry včetně výchozího vymezení silně ovlivněných; Povodí Odry, s.p.; říjen 2007 Kolektiv autorů: Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, s.p.; 2010

• • • • •

www.odry.cz www.pod.cz http://heis.vuv.cz www.vuv.cz www.cuzk.cz

Hygiena životního prostředí •

•

Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav. Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, Radonový program České republiky. http://www.geology.cz Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005. Ředitelství silnic a dálnic ČR. www.scitani2005.rsd.cz; 2010 Seznam letišť a heliportů ČR. Ministerstvo dopravy České republiky. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje.

• • • • • • • • • •

www.kr-moravskoslezsky.cz www.odry.cz www.fulnek.cz www.sez.cenia.cz http://geoportal.cenia.cz www.isoh.vuv.cz www.chmi.cz www.cgu.cz www.mdcr.cz www.rsd.cz

• • •

Ochrana přírody a krajiny • •

www.ochranaprirody.cz – stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR http://drusop.nature.cz - ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) 154


• •

www.vdb.czso.cz – veřejná databáze ČSÚ www.vdb.czso.cz - Územně analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP – Odry

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa • •

Statistická ročenka půdního fondu České republiky – Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2002 a 2008 Oblastní plány rozvoje lesů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

• • •

www.czso.cz www.cuzk.cz www.uhul.cz

Veřejná dopravní a technická infrastruktura • • • • • • • •

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského programového dokumentu z r. 2004, únor 2008 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Politika územního rozvoje ČR 2008 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Malý lexikon obcí ČR Mapový server Moravskoslezského kraje Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz

kraje

–

vyhodnocení

Sociodemografické podmínky • • • • • • •

ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, SLDB 2001; 2011 Databáze školských zařízení Moravskoslezského kraje 2008 Databáze zdravotnických a sociálních zařízení MOS/MIS 2006 KPSS města Odry 2008 MPSV Registr poskytovatelů sociálních služeb Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Oderska a Fulnecka na období 2008 – 2012

Bydlení • •

Údaje Českého statistického úřadu - www.czso.cz Sčítání lidí, domů a bytů 2001, 2011- www.sldb.cz

Rekreace • • • • •

Atlas cestovního ruchu České republiky Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR Strategický plán rozvoje Mikroregionu Odersko 2007 – 2013 Strategický plán rozvoje města Odry na období 2007 – 2013 Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko 155


• • • • • • • •

http://www.czso.cz/ http://www.moravskekravarsko.cz/ http://www.odersko.cz/ http://www.oderske-vrchy.cz/ http://www.npu.cz/ http://www.fulnek.cz/ http://www.odry.cz/ + webové stránky jednotlivých obcí

• •

Dotazníkové šetření Terénní průzkum

Hospodářské podmínky • • • • •

Albertina data, únor 2008 ČSÚ, SLDB 2001, 2011, RES, 2004, 2007, 2009, MFČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Strategický plán rozvoje města Odry 2007 -2013 Strategický plán rozvoje Mikroregionu Odersko 2007

Studie a koncepce pro území ORP Odry Studie vyhodnocení a zvládání povodňových rizik na řece Odře v úseku Bohumín – Polanka nad Odrou

156



PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Pilíř Téma Silné stránky Slabé stránky V obci Vrchy se nenachází žádné Vyšší míra poddolovaných území v obcích poddolovaná a sesuvná území. Sesuvná ani Jakubčovice nad Odrou a Heřmánky může poddolovaná území nepředstavují ani omezovat budoucí rozvoj obcí. v případě jiných obcí riziko pro stávající zástavbu. V území se vyskytují ložiska stavebního Ve Fulneku se nachází sesuvné území kamene, která je možno využít jako v rámci zastavěného území obce místních zdrojů (Jakubčovice nad Odrou, Spálov a Mankovice).

Vodní režim Hygiena životního prostředí

environmentální

Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 73 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy – území obcí Jakubčovice nad Odrou, Mankovice, Vražné, Luboměř a Vrchy.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů, zejména pro plasty a sklo. Separace papíru se rozšiřuje i v menších obcích.

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Spálov a Vrchy, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obce Fulnek, Odry a Spálov.

Velká část území SO ORP byla v roce 2013 vyhlášena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

Příležitosti Nerostné suroviny z místních zdrojů.

Hrozby

Využití ploch po těžbě nerostných surovin – vodní plochy, rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně... Realizace opatření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakubčovicích. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí umělou akumulaci povrchových vod. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). Provedení účinných opatření na snižování primárních emisí prachových částic z provozu kamenolomu v Jakubčovicích n Odrou a opatření na zamezení reemisi prachových částic a jejich zachycení.

Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění.

Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy – především na území obce Fulnek a Odry.

Střední kategorie radonového indexu byla lokalizována v intravilánu obcí Heřmanice u Oder, Luboměř a Spálov.

157

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry Téma

Silné stránky Relativně vysoká míra separace v obcích Luboměř, Heřmanicích u Oder a Spálov

Slabé stránky Lom v Jakubčovicích je významným zdrojem prašného znečištění, který má negativní vliv na okolní obce (Jakubčovice nad Odrou). Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž a to v obcích Odry, Fulnek, Spálov a Luboměř. V rámci regionu chybí zařízení pro nakládání s bioodpadem, který musí být odvážen mimo region (a zůstává tak nevyužit). Nízké zastoupení chráněných území. Tyto zaujímají pouze 2,6% plochy SO ORP.

Příležitosti Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu – vybudování sběrného místa, kompostárny a dalších zařízení s využitím prostředků z evropských fondů.

Nejvyšší ekologickou stabilitu v rámci správního obvodu mají obce Spálov (KES = 1,46) a Heřmanice u Oder (KES = 1,37).

Celý správní obvod ORP Odry vychází jako území ekologicky málo stabilní.

Existence Vrchy.

Obce s nejnižším KES – Mankovice (KES = 0,14) a Vražné (KES = 0,22).

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření.

Ochrana přírody a krajiny

Nízká míra produkce odpadů ve většině obcí (s výjimkou Oder a Jakubčovice nad Odrou).

ZPF a PUPFL

Pilíř

Nejvíce chráněných ploch – obec Mankovice (29,6%) a Vražné (10%).

přírodního

parku

Oderské

Nedostatečná provázanost navržených prvků ÚSES na hranicích obcí. Vysoký podíl orné půdy (60 %). Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2011 až 2013, zejména v obcích Jakubčovice nad Odrou a Vražné. Výskyt úrodných půd v I. a II. třídě ochrany, Silně podprůměrná lesnatost v obcích největší podíl na zemědělské půdě je Vražné a Mankovice. v obcích Mankovice a Vražné. Nadprůměrná lesnatost v obcích Spálov, Lesy s převahou smrkových monokultur Hěřmanice u Oder, Vrchy, Odry, jsou často ohrožovány větrem Jakubčovice u Oder a Heřmánky u Oder Postupné zvyšování zastoupení listnatých dřevin Rovnoměrné zastoupení lesa v celém území kromě jižní části – (obce Vražné a Mankovice) Dokončené KPÚ v obcích s vysokým podílem zemědělké půdy.

Doplnění interakčních prvků v krajině.

Hrozby

Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

Pokračování v pozemkových úpravách. Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace protierozních a protipovodňových opatření, převážně v Odrách a ve Fulneku. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF.

158


Dopravní a technická infrastruktura

Téma

Silné stránky Existence dvou regionálních železničních tratí zajišťujících napojení na celostátní trať č. 270. Poloha SO ORP na trase větve VI. B transevropského multimodálního koridoru.

Slabé stránky Technická zanedbanost železničních tratí na území SO ORP (omezená rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Omezená dopravní obslužnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostatečná o víkendech.

Územím SO ORP Odry probíhají silnice I. třídy I/47, I/57s napojením na dálníci D1 jež zajišťují relativně dobrou dostupnost okresního a krajského města. Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání se standardem zemí EU. Standardní vybavenost území rozvody elektrické energie.

Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké automobilové dopravě.

Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy. Chybějící infrastruktura v rozvojových plochách pro bytovou výstavbu.

Dostatečná kapacita vodních zdrojů (pitná voda).

Chybějící nebo nevyhovující infrastruktura pro zajištění odkanalizování a likvidaci odpadních vod.

Vybudovaná bezdrátová internetová komunikace v regionu.

Nízká hustota zalidnění a rozdrobená sídelní struktura snižuje rentabilitu a zvyšuje náklady na vybavenost technickou infrastrukturou. Velmi nízké využití alternativních energetických a surovinových zdrojů.

Dostatečná síť mobilních operátorů.

Nedokončená plynofikace SO ORP.

Hospod ářské podmín

ekonomický

Pilíř

Podprůměrná míra nezaměstnanosti celého SO ORP. Výjimkou jsou obce Heřmanice u Oder, Heřmánky.

Nedostatečná projektová připravenost a nedostatek vlastních finančních prostředků na další realizaci projektů. Nedostatečné využití rozvojového potenciálu oblasti z důvodu slabé spolupráce v rozvojových projektech mezi hlavními centry SO ORP - městy Odry a

Příležitosti Plánovaná výstavba vysokorychlostní železniční tratě. Modernizace a optimalizace tratě Suchdol nad Odrou – Vítkov, zvýšení komfortu přepravy, potenciální možnost napojení na systém příměstské dopravy. Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, budování obchvatů a přeložek (Bílá kniha), snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie zejména v menších sídlech, které nejsou napojeny na rozvody plynu.

Zvýšení podílu čištěných odpadních vod rozšiřováním a rekonstrukcí kanalizačních systémů, vybudováním nových ČOV, nebo intenzifikací stávajících ČOV. Dokončit plynofikaci obcí SO ORP.

Realizace projektů výstavby navrhovaných slunečních a větrných elektráren. Využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie zejména v menších sídlech, které nejsou napojeny na rozvody plynu.

Hrozby Odkládání realizace optimalizace železniční tratě, rozvoj individuální automobilové dopravy. Omezená dopravní obslužnost území SO ORP přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

Nedostatečná výstavba technické infrastruktury, nedostatek financí k řešení problémů v této oblasti, zpožďování výstavby jednotné vodovodní sítě a kanalizačních sítí v obcích. Zhoršení stavu menších vodotečí z důvodu vypouštění odpadních vod.

Nedostatečná výstavba technické infrastruktury, nedostatek financí k řešení problémů v této oblasti, zpožďování výstavby jednotné vodovodní sítě a kanalizačních sítí v obcích.

Intenzivní spolupráce v integrovaných rozvojových aktivitách v rámci mikroregionu Odersko včetně kvalitně zpracovaných rozvojových dokumentů.

159

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry Pilíř

Téma

Silné stránky

Sociodemografické podmínky Bydlení

sociodemografický

V SO ORP je podprůměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob v porovnání s ostatními SO ORP Moravskoslezského kraje, nejlépe jsou na tom obce Luboměř a Jakubčovice nad Odrou. Průměrná míra podnikatelské aktivity v celém SO ORP Odry v porovnání s Moravskoslezským krajem. Významní zaměstnavatelé v gumárenském a strojírenském průmyslu s inovačním potenciálem. Potenciál v rozvoji cestovního ruchu, např. Heipark Tošovice či využití fulneckého zámku jako památky nadregionálního významu. Příznivá věková struktura obyvatel v porovnání s ostatním SO ORP Moravskoslezského kraje, a to především v obcích Vrchy, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou a město Odry.

Terénní pečovatelská a ošetřovatelská služba ve všech obcích SO ORP Odry.

Odloučená pracoviště MŠ vedou k lepšímu pokrytí území SO ORP Odry.

Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Odry. Dobudováním dálnice D1 se zvýšila rezidenční atraktivita obcí SO ORP. Poměrně vysoký podíl trvale obydlených domů (88 %) i bytů (90 %), převyšující republikový průměr. Nejvyšší podíl obydlených bytů je v obcích Fulnek, Odry,

Slabé stránky Fulnek. Nedostatek pracovních příležitostí v SO ORP Odry, což způsobuje výraznou míru vyjížďky za prací do ostatních SO ORP.

Příležitosti

Hrozby

Další rozvoj podnikatelské aktivity obyvatelstva prostřednictvím podnikatelských inkubátorů zaměřený na inovativní oblasti a rozvoj spolupráce s již existujícím zaměstnavateli.

Nízká daňová výtěžnost celého SO ORP Odry v porovnání s ostatními SO ORP v kraji, a to především v obcích Heřmanice u Oder a Heřmánky.

Výrazný pokles obyvatelstva v posledních 10 letech, relativní úbytek za celý SO ORP Odry je druhý nejhorší v kraji. Pokles je především v obcích Fulnek a Luboměř.

Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro seniory (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a DPS) v SO ORP Odry. Horší vzdělanostní struktura obyvatelstva, nižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzdělaní a naopak vysoký podíl obyvatel bez vzdělání, především v obcích Heřmánky, Vražné, Vrchy. Neexistence denního stacionáře pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

Nízký počet trvale neobydlených domů užívaných k rekreaci - jen 25 %, ostatní jsou pravděpodobně nezpůsobilé k bydlení. V obci Luboměř je dokonce 24 % trvale

Dobudovat domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby s demencí, azylový dům pro osoby bez přístřeší, dům s chráněnými byty a vybudovat denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené osoby v SO ORP Odry. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí.

Centralizace zařízení sociální péče ve městech Odry a Fulnek, což vede k problémům s umisťováním seniorů z přidružených obcí do rezidenčních zařízení

Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům ve výrazně větší míře než dosud.

Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu neobydlených objektů, snižování využití trvale neobydlených domů k rekreaci.

160

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry Téma

Silné stránky Jakubčovice nad Odrou a Mankovice. Vyšší průměrná obytná plocha na jeden byt oproti průměrné hodnotě v ČR (největší – nad 60 m2 – v obcích Heřmánky, Vražné a Vrchy), dobrá vybavenost bytů vodovodem, i průměrné stáří domů je celkově nižší, než je průměr ČR. Převážná část bytů je v osobním vlastnictví - značí sociálně poměrně stabilní podmínky.

Počet trvale obydlených bytů ve většině obcí mírně stoupá (nejvíce v obcích Vrchy, Heřmanice u Oder, Mankovice a Odry) – rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení. Dostatek stavebních parcel v obcích Heřmanice, Luboměř, Odry, Vražné a Vrchy a Jakubčovice nad Odrou a Mankovice. Rychlá bytová výstavba v obci Heřmánky, málo trvale neobydlených bytů (+ vyšší plynofikace) v obci Mankovice. Vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu.

Rekreace

Pilíř

Velmi atraktivní přírodní prostředí (Přírodní park Oderské vrchy, CHKO Poodří) a jeho využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času. Dostatek nemovitých kulturních památek (nejvíce ve městech Fulnek a Odry) s významnou církevní památkou – Bratrským sborem ve Fulneku (Národní kulturní památka ČR). Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku v létě a běžecké lyžování v zimním období.

Slabé stránky neobydlených domů a jen 5 % je užíváno k rekreaci. Starší bytový fond v obcích Mankovice a Vražné (průměr přes 50 let). V SO ORP vysoký podíl domů postavených do r. 1919, nejvíce v obcích Vražné, Mankovice a Heřmánky.

Příležitosti

Hrozby

Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí.

Nízká vybavenost bytů plynem - jen 35,2 %, v polovině obcí vůbec (Luboměř, Spálov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Vrchy), ve zbytku je plynem vybavena méně než polovina bytů. "Problémová" obec Luboměř - vysoký počet trvale neobydlených bytů a zvyšování tohoto trendu, nulová výstavba nových bytů. Nedostatek stavebních pozemků v obcích Fulnek, Spálov.

Pomalá výstavba nových bytů (1,7 dokončeného bytu na 1000 obyvatel/rok) oproti ČR, v některých obcích výstavba stagnuje (Luboměř, Vražné). Limitující geografická poloha na hranici vojenského výcvikového prostoru Libavá.

Vylepšení celkové image regionu, výrazná marketingová značka v osobnostech světového formátu (Mendel, Komenský).

Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny.

Malá atraktivnost regionu pro pobytovou poznávací turistiku, převažují krátkodobé (jednodenní) pobyty.

Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Libavá a jeho využití pro rekreaci.

Nedostatečná kvalita i kvantita doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu, a to zejména pro zimní sezónu.

Vznik nových sportovních zařízení a areálů (např. golfové hřiště, atd.), vybudování cyklostezky „Střecha Evropy“.

Nezájem obcí a podnikatelských subjektů o investice do rozvoje cestovního ruchu.

Omezená nabídka (žádné ubytovací zařízení v obcích Heřmánky, Heřmanice u Oder, Luboměř, Spálov a Vrchy) a nevyhovující struktura ubytovacích

Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov.

Záměr výstavby Spálovském mlýně.

vodního

díla

161

na

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry Pilíř

Téma

Silné stránky

Moderní sportovní areály (lyžařský areál „HEI park“ v Tošovicích, koupaliště v Odrách).

Slabé stránky zařízení, chybí zejména ubytování vyšší kategorie. Nedostatek alternativních atrakcí a atraktivit pro turisty v případě špatného počasí.

Rodiště a působiště osobností světového významu: Johann Gregor Mendel, Jan Amos Komenský. Nabídka relativně husté sítě značených cyklistických a turistických tras.

Nedostatečné využívání existujících podnikatelských ploch a objektů pro rozvoj cestovního ruchu. Absence efektivní propagace mikroregionu.

Příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích: Heřmanice u Oder a Spálov.

Nevhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a rekreaci v obcích Mankovice a Vražné.

Příležitosti

Hrozby

Vylepšení celkové image regionu, výrazná marketingová značka v osobnostech světového formátu (Mendel, Komenský).

Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst. Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu přírody a krajiny. Nezájem obcí a podnikatelských subjektů o investice do rozvoje cestovního ruchu.

Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Libavá a jeho využití pro rekreaci. Vznik nových sportovních zařízení a areálů (např. golfové hřiště, atd.), vybudování cyklostezky „Střecha Evropy“. Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku, zvyšující se zájem Čechů o lacinější domácí turistiku a o český venkov. Vylepšení celkové image regionu, výrazná marketingová značka v osobnostech světového formátu (Mendel, Komenský).

Záměr výstavby Spálovském mlýně.

vodního

díla

na

Podcenění významu cestovního ruchu a volnočasových aktivit jako předmětu podnikání a významného zdroje tvorby pracovních míst.

162


PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE

Vodní režim Hygiena ŽP

environmentální


Pilíř Téma

Silné stránky

Slabé stránky

V obci Vrchy se nenachází žádné poddolovaná a sesuvná území. Sesuvná ani poddolovaná území nepředstavují ani v případě jiných obcí riziko pro stávající zástavbu. V území se vyskytují ložiska stavebního kamene, která je možno využít jako místních zdrojů (Jakubčovice nad Odrou, Vražné a Mankovice).

Vyšší míra poddolovaných území v obcích Jakubčovice nad Odrou a Heřmánky může omezovat budoucí rozvoj obcí.

Nerostné suroviny z místních zdrojů.

Příležitosti

Ve Fulneku se nachází sesuvné území v rámci zastavěného území obce

Využití ploch po těžbě nerostných surovin – rekreační plochy, zalesnění, prvky zeleně...

Hrozby

Realizace opatření ke snížení prašnosti v kamenolomu v Jakubčovicích. Jako „nerizikový“ je klasifikováno 90 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 73 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody (nepřijatelný stav je na území obcí Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Luboměř, Spálov a Vrchy, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Fulnek, Mankovice, Odry a Vražné).

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění.

Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy – území obcí Jakubčovice nad Odrou, Mankovice, Vražné, Luboměř a Vrchy.

Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obce Fulnek, Odry a Spálov.

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité orné půdy – především na území obce Fulnek a Odry.

Relativně vysoká míra separace v obcích Luboměř, Heřmanicích u Oder a Spálov (přes 20 %).

Velká část území SO ORP byla v roce 2011 vyhlášena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Provedení účinných opatření na snižování primárních emisí prachových částic z provozu kamenolomu v Jakubčovicích n Odrou a opatření na zamezení reemisi prachových částic a jejich zachycení.

Střední kategorie radonového indexu byla lokalizována v intravilánu obcí Heřmanice u Oder, Luboměř a Spálov.

163

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry Pilíř Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů, zejména pro plasty a sklo. Separace papíru se rozšiřuje i v menších obcích.

Lom v Jakubčovicích je významným zdrojem prašného znečištění, který má negativní vliv na okolní obce (Jakubčovice nad Odrou).

Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu – vybudování sběrného místa, kompostárny a dalších zařízení

Nízká míra produkce odpadů ve většině obcí (s výjimkou Oder a Jakubčovice nad Odrou).

Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž a to v obcích Odry, Fulnek, Spálov a Luboměř. Nízké zastoupení chráněných území. Tyto zaujímají pouze 2,6% plochy SO ORP.

Dopr. a tech. Infrastruktura

ekonomický

ZPF a PUPFL

Ochrana přírody

Nejvíce chráněných ploch – obec Mankovice (29,6%) a Vražné (10%).

Nejvyšší ekologickou stabilitu v rámci správního obvodu mají obce Spálov (KES = 1,45) a Heřmanice u Oder (KES = 1,38).

Celý správní obvod ORP Odry vychází jako území ekologicky málo stabilní.

Existence Vrchy.

Obce s nejnižším KES – Mankovice (KES = 0,14) a Vražné (KES = 0,22).

přírodního

parku

Oderské

Výskyt úrodných půd v I. a II. třídě ochrany, největší podíl na zemědělské půdě je v obcích Mankovice a Vražné. Vysoký podíl orné půdy (77,2 %).

Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2011, zejména v obcích Jakubčovice nad Odrou a Odry. Silně podprůměrná lesnatost v obcích Vražné a Mankovice.

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření.

Hrozby

Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

Ochrana kvalitního půdního fondu, realizace protierozních a protipovodňových opatření. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF.

Lesy s převahou smrkových monokultur jsou často ohrožovány větrem Existence dvou regionálních železničních Špatný technický stav stávající silniční sítě, Modernizace a optimalizace tratě Suchdol tratí zajišťujících napojení na celostátní trať dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy. nad Odrou – Vítkov, zvýšení komfortu č. 270. přepravy, potenciální možnost napojení na systém příměstské dopravy.

Nedostatečná výstavba technické infrastruktury, nedostatek financí k řešení problémů v této oblasti, zpožďování výstavby jednotné vodovodní sítě a kanalizačních sítí v obcích.

Územím SO ORP Odry probíhají silnice I. Chybějící infrastruktura v rozvojových Zvýšení podílu čištěných odpadních vod Zhoršení stavu menších vodotečí z důvodu třídy I/47, I/57, jež zajišťují relativně dobrou plochách pro bytovou výstavbu. rozšiřováním a rekonstrukcí kanalizačních vypouštění odpadních vod. dostupnost okresního a krajského města. systémů, vybudováním nových ČOV, nebo intenzifikací stávajících ČOV.

164

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Odry Pilíř Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Dostatečná kapacita vodních zdrojů (pitná Chybějící nebo nevyhovující infrastruktura Dokončit plynofikaci obcí SO ORP. voda). pro zajištění odkanalizování a likvidaci odpadních vod.

Sociodemografické podmínky

sociodemografický

Hospodářské podmínky

Podprůměrná míra nezaměstnanosti celého SO ORP. Výjimkou jsou obce Heřmanice u Oder, Heřmánky.

Významní zaměstnavatelé v gumárenském a strojírenském průmyslu s inovačním potenciálem.

Nedostatečné využití rozvojového potenciálu oblasti z důvodu slabé spolupráce v rozvojových projektech mezi hlavními centry SO ORP - městy Odry a Fulnek. Nedostatek pracovních příležitostí v SO ORP Odry, což způsobuje výraznou míru vyjížďky za prací do ostatních SO ORP prohloubenou i odchodem významného zaměstnavatele společnosti GDX Automotive s.r.o.

Potenciál v rozvoji cestovního ruchu, např. Heipark Tošovice či využití fulneckého zámku jako památky nadregionálního významu.

Nízká daňová výtěžnost celého SO ORP Odry v porovnání s ostatními SO ORP v kraji, a to především v obcích Heřmanice u Oder a Heřmánky.

Příznivá věková struktura obyvatel v porovnání s ostatním SO ORP Moravskoslezského kraje, a to především v obcích Vrchy, Mankovice, Jakubčovice nad Odrou a město Odry.

Výrazný pokles obyvatelstva v posledních 10 letech, relativní úbytek za celý SO ORP Odry je druhý nejhorší v kraji. Pokles je především v obcích Fulnek a Vrchy.

Hrozby Odkládání realizace optimalizace železniční tratě, rozvoj individuální automobilové dopravy.

Další rozvoj podnikatelské aktivity obyvatelstva prostřednictvím podnikatelských inkubátorů zaměřený na inovativní oblasti a rozvoj spolupráce s již existujícím zaměstnavateli. Intenzivní spolupráce v integrovaných rozvojových aktivitách v rámci mikroregionu Odersko včetně kvalitně zpracovaných rozvojových dokumentů, tento bod se netýká obcí Fulnek a Vrch.

Dobudovat domov pro seniory a DPS, zvýšit kapacitu domova se zvláštním režimem pro osoby s demencí, postavit domov se zvláštním režimem pro alkoholiky a psychotiky, azylový dům pro osoby bez přístřeší, dům s chráněnými byty a vybudovat denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené osoby v SO ORP Odry.

Centralizace zařízení sociální péče ve městech Odry a Fulnek, což vede k problémům s umisťováním seniorů z přidružených obcí do rezidenčních zařízení

Terénní pečovatelská a ošetřovatelská služba Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení ve všech obcích SO ORP Odry. pro seniory (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a DPS) v SO ORP Odry. Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Horší vzdělanostní struktura obyvatelstva, Odry. nižší podíl obyvatel s vysokoškolským vzdělaní a naopak vysoký podíl obyvatel bez vzdělání, především v obcích Heřmánky, Vražné, Vrchy.

Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí.

165


Bydlení

Pilíř Téma

Příležitosti

Hrozby

Převážná část bytů je v osobním vlastnictví - Nízká vybavenost bytů plynem - jen 35,2 %, značí sociálně poměrně stabilní podmínky. v polovině obcí vůbec (Luboměř, Spálov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Vrchy), ve zbytku je plynem vybavena méně než polovina bytů.

Silné stránky

Slabé stránky

Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům ve výrazně větší míře než dosud.

Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu neobydlených objektů, snižování využití trvale neobydlených domů k rekreaci.

Počet trvale obydlených bytů ve většině obcí "Problémová" obec Luboměř - vysoký počet mírně stoupá (nejvíce v obcích Vrchy, trvale neobydlených bytů a zvyšování tohoto Heřmanice u Oder, Mankovice a Odry) – trendu, nulová výstavba nových bytů. rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení.

Vymezení ploch pro nové byty v rámci ÚPD obcí.

Dostatek stavebních parcel v obcích Nedostatek stavebních pozemků v obcích Heřmanice, Luboměř, Odry, Spálov, Vražné Fulnek, Jakubčovice a Mankovice. a Vrchy.

Rekreace

Velmi atraktivní přírodní prostředí (Přírodní Limitující geografická poloha vojenského Vylepšení celkové image regionu, výrazná Konflikt nevhodných rozvojových záměrů s park Oderské vrchy, CHKO Poodří) a jeho výcvikového prostoru Libavá. marketingová značka v osobnostech požadavky na udržitelný rozvoj a ochranu využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení světového formátu (Mendel, Komenský). přírody a krajiny. volného času. Členité území krajiny velmi vhodné pro Malá atraktivnost regionu pro pobytovou Rozvoj vojenského výcvikového prostoru Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů sportovně turistické využití, zejména pro poznávací turistiku, převažují krátkodobé Libavá a jeho využití pro rekreaci. ve vztahu k trhu cestovního ruchu. pěší turistiku a cykloturistiku v létě a (jednodenní) pobyty. běžecké lyžování v zimním období. Rodiště a působiště osobností světového Nedostatečná kvalita i kvantita významu: Johann Gregor Mendel, Jan Amos doprovodných a doplňkových služeb Komenský. cestovního ruchu, a to zejména pro zimní sezónu.

166


PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET JEVŮ/PROCESŮ V TÉMATECH 1. Horninové prostředí a geologie 1.1 Sesuvná a poddolovaná území 2. Vodní režim 2.1 Vodní režim v krajině 2.2 Povrchové a podzemní vody 3. Hygiena životního prostředí 3.1 Ovzduší 3.2 Nakládání s odpady 4. Ochrana přírody a krajiny 4.1 Chráněná území 4.2 Ekologická stabilita 5. ZPF a PUPFL 5.1 Zemědělská půda 5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 6.1. Silniční doprava 6.2. Železniční doprava 6.3. Dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou 6.4. Technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky 7.1. Demografický vývoj 7.2. Věková struktura 7.3. Vzdělanostní struktura 7.4. Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí 7.5. Občanská vybavenost 8. Bydlení 8.1.Bytová výstavba a trvale obydlené byty 9. Rekreace 9.1 Rekreační potenciál obcí 10. Hospodářské podmínky 10.1. Zaměstnanost 10.2. Nezaměstnanost 10.3. Daňová výtěžnost 10.4. Podnikatelská struktura 10.5. Funkční velikost obcí

167


PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED POUŽITÝCH VRSTEV ÚAP

1 2 3 4

ORP

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability

10 - Hospodářské podmínky

9 - Rekreace

8 - Bydlení

7 - Sociodemografické podmínky

6 - Veřejná dopravní a technická infrastruktura

5 - ZPF a PUPFL

3 - Hygiena životního prostředí

Sledované jevy v tématech

2 - Vodní režim

Sledované jevy

4 - Ochrana přírody a krajiny

Řádek číslo

1 - Horninové prostředí a geologie

ORP/Kraj

x x x x x x

x

168


22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranné pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosérická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 - ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL


Sledované jevy v tématech 3 - Hygiena životního prostředí

Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj

x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x

x x

x x x

x x x

x

169


44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům podovní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin 61 poddoované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda


9 - Rekreace

8 - Bydlení



2 - Vodní režim

5 - ZPF a PUPFL

Sledované jevy v tématech 4 - Ochrana přírody a krajiny

Sledované jevy 3 - Hygiena životního prostředí

Řádek číslo


ORP/Kraj

x

x

x x x x x x x

170


67 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma 74 technologký objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma 77 ropovod včetně ochranného pásma 78 produktovod včetně ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80 teplovod včetně ochranného pásma 81 eletronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj

x

x

82 komunikační vedení včetně ochranného pásma 83 jaderné zařízení

171


84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85 skládka včetně ochranné pásma 86 spalovna včetně ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečné odpadu včetně ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj

x

x x x x x x x x

x x x x x x x x

x

x

172


Kraj

107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119

objekt důležitý pro obranu státu včetně ohranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL

3 - Hygiena životního prostředí

Sledované jevy v tématech

2 - Vodní režim

Sledované jevy


Řádek číslo


ORP/Kraj

x x

x

x

1 vývoj počtu obyvatel 2 podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel

x x

3 podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 4 podíl osob se základním vzděláním 5 podíl osob s vysokoškolským vzděláním 6 sídelní struktura 7 ekonomická aktivita podle odvětví

x

x

x

x

x xx x

173


8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

míra nezaměstnanosti vyjíždějící do zaměstnání a škol dojíždějící do zaměstnání a škol do obce výstavba domů a bytů podíl neobydlených bytů na celkovém fondu struktura bytového fondu místně obvyklé nájemné rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím počet staveb pro rodinou rekreaci kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních lázeňské místa a areály podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru podíl orné půdy ze zemědělské půdy podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy poídly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích podíl zastavěných a ostatních ploch z celkového výměry katastru


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj

x x x

x x x x x

x x

x x

174



9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL



Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj

28 29 30 31 32 33 34 35

podíl vodních ploch na celkové výměře katastru podíl lesů na celkové výměře katastru koeficient ekologické stability KES stupeň přirozenosti lesních porostů hranice přírodních lesních oblastí hranice bioregionů a biochor hranice klimatických regionů počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 36 hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj 37 další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí

x

x

x

175


PŘÍLOHA Č. 5: DOKLAD O PROJEDNÁNÍ ÚAP

7

DOKLAD O PROJEDNÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

I. ODDÍL - IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. Řešené území Doklad

o

projednání

aktualizace

územně

analytických

podkladů

2. Název úřadu pořizovatele MĚSTSKÝ ÚŘAD ODRY STAVEBNÍ ÚŘAD

3. Identifikační číslo nebo obdobný údaj 0

0

0

0

0

2

9

8

2

2

1

4. Sídlo pořizovatele, kontakt a) obec

b) PSČ Odry

c) ulice (část obce)

742 35 d) číslo popisné/orientační

Masarykovo náměstí e) jméno a příjmení a funkce oprávněné osoby Ing. Ivana Pinkasova, vedoucí stavebního úřadu f) číslo telefonu g) e-mail 556 768 150

16/25

[email protected]

Výsledek projednání: Obec Vrchy: Tabulka záměry poskytnuté obcemi pro ÚAP: Zrušit záměry oprava místních komunikací a úpravu areálu obecního úřadu, jsou již dokončeny, doplnit úprava fotbalového hřiště a hasičské zbrojnice 176


II. oddíl pro Město Fulnek, Odry, Mankovice a obce Vražné a Heřmánky bude doplněn po jejich dodání pořizovateli. Seznam příloh: 5 x II. oddíl – projednání za jednotlivé obce ORP Odry

V Odrách, 30.12.2014

…………………………………… Ing. Monika Kolajková – zástupce vedoucího stavebního úřadu

177


178


179


180


181


182

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Odry

Recommend Documents