ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP JABLONEC NAD NISOU

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP JABLONEC NAD NISOU

AKTUALIZACE ÚAP 2010

ARCHITEKTONICKÉ STUDIO K4 s.r.o. Podklady a Rozbor udržitelného rozvoje území

Aktualizace ÚAP ORP Jablonec n. N., VI/2010 Identifikační údaje, autorský kolektiv, obsah

IDEANTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla: Stupeň – fáze: Objednatel:

Aktualizace ÚAP ORP Jablonec n. N Podklady a Rozbor udržitelného rozvoje území Obec Jablonec nad Nisou Mírové náměstí 19, 467 51 Jablonec nad Nisou Architektonické Studio K4 s.r.o. Lesní Stezka 2750/11 466 01 048 112/2010‐OR/ÚÚP Konceptu 30.6.2009 – finální tisk říjen 2010

Zhotovitel: Číslo projektu zhotovitele: Číslo smlouvy objednatele: Datum zhotovení:

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Vedoucí projektant Zodpovědný projektant, urbanismus Historický vývoj, památková péče Životní prostředí, přírodní podmínky Hospodářská základna – průmyslová výroba Občanské vybavení Rekreace, cestovní ruch Ochrana přírody a krajiny, ÚSES ZPF, PUPFL, zemědělství, lesnictví Infrastruktura a dopravní systémy Demografie Technická infrastruktura – vodní hospodářství, nerostné suroviny Technická infrastruktura – Energetika, informační systémy Bezpečnost Rozbor udržitelného rozvoje území Grafické práce Terénní průzkumy Fotodokumentace

Ing. arch. Karel Vlček Ing. arch. Karel Vlček (Ing.arch. Bedřich Falta) Irena Novotná , (Ing. Lucie Ježková) Ing. Daniel Franke, (Mgr. Pavel Kučírek) Ing. Daniel Franke, (Ing. Lucie Ježková) Ing. Daniel Franke, Ing. arch. Karel Vlček Ing. arch. Karel Vlček Ing. Daniel Franke, Ing. arch. Karel Vlček Ing. arch. Ivan Lejčar, Ing. Jan Kašík, (Ing.Ladislav Křenek) Ing. Daniel Franke, (RNDr. Zdeněk Kadlas) Ing. arch. Karel Vlček, , ÚAP 2008 (Ing. Vladimír Janečka) Ing. arch. Karel Vlček , ÚAP 2008(Ing. Boleslav Jagiello) Vratislav Pavlín (RNDr. Zdeněk Kadlas) Ing. arch. Karel Vlček, Ing. Daniel Franke, Ing. Jan Kašík Ing. Daniel Franke, Ing. arch. Karel Vlček, Martina Linhartová Ing. arch. Karel Vlček, Mgr. Daniela Frániková, Martina Linhartová, Ing. arch. Karel Vlček, Mgr. Daniela Frániková,

(Jména v závorce) - zpracovatelé předchozích ÚAP a jejichž data byla použita

2/188



OBSAH STRUKTURA A OBSAH RURÚ ÚVOD - Východiska zpracování RURÚ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP JABLONEC I.C NAD NISOU Širší vztahy řešeného území Správní obvody ORP Jablonec nad Nisou - schema I.D VZTAH K DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚAP, ÚPD a rozvojovým dokumentům I.E HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ PO OBCÍCH PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ II. ll.A GEOLOGICKÝ A GEOMORFOLOGICKÝ PROFIL ÚZEMÍ Morfologická struktura území (zdroj: CENIA) TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN SESUVNÁ A PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ I.

I.A I.B

GEOLOGIE SWOT A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VODNÍ REŽIM CHOPAV ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD Terén s nadmořskými výškami VODNÍ REŽIM SWOT A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ II.C HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ - Zdroje znečištění ovduší NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚZE DALŠÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY ÚZEMÍ OCHRANNÁ PÁSMA LETECKÝCH STAVEB HYGIENA SWOT A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ II.D OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ II.B

Velkoplošná a maloplošná ochrana schema KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY Schema KES ÚSES Fragmentace území PŘÍRODA SWOT A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ II.E ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A PUPFL ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Podíl zemědělské půdy Podíl orné půdy Podíl travnatých porostů Podíl zastavěných a ostatních ploch OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA LESNÍ PŮDA Podíl lesů na celkové výměře

3/188

5 8 8 9 10 11 11 12 23 23 24 25 28 29 30 34 35 37 39 40 41 43 44 46 47 47 48 50 50 51 52 53 54 58 59 61 61 62 63 64 65 67 68 68 70


II.F

II.G

II.H II.I II.J

III.A III.B IV.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11


Pozemky určené k plnění funkcí lesa ZPF A PUPFL SWOT A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - dostupnost POHYB ZA PRACÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŠIRŠÍ VZTAHY KATEGORIE SILNIC, DOPRAVA V KLIDU INTENZITY DOPRAVY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA INTEGROVANÁ DOPRAVA CYKLISTICKÁ DOPRAVA POPIS PROBLÉMŮ DLE KATEGORIÍ ROZDĚLENÍ ZÁMĚRŮ V ÚAP – DLE EKONOMICKÝCH PODMÍNEK AUTOBUSOVÁ DOPRAVA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou, na kanalizaci, na plyn SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY POPULAČNÍ VÝVOJ Saldo Migrace Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let Míra nezaměstnanosti OBYVATELSTVO SWOT A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ BYDLENÍ SWOT analýza BYDLENÍ REKREACE SWOT analýza REKREACE HOSPODÁŘSKÉ POMÍNKY Hodnocení atraktivit území v postupu času Hospodaření obcí SWOT analýza HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ - RURÚ ZÁVĚR POPIS VYBRANÝCH HODNOCENÝCH PROBLÉMŮ DOPORUČENÍ PRO ÚPD PŘÍLOHY – PLÁN AKTUALIZACE DLE SOUBORŮ STAV ÚPD PO OBCÍCH Kontakty na obce DOTAZNÍKY - ŠETŘENÍ AKTUÁLNÍCH INFORMACÍ PO OBCÍCH - 2010 Bedřichov Janov Josefův Důl Lučany nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo JABLONEC NAD NISOU Maršovice Dalešice Rychnov u Jablobce nad Nisou Pulečný DOTAZNÍKY - ŠETŘENÍ AKTUÁLNÍCH INFORMACÍ PO PODNICÍCH - 2010 Zadáno bude doplněno a vyhodnoceno říjen 2010

4/188

71 73 74 75 76 77 78 80 81 82 83 85 89 94 95 101 102 104 109 113 122 123 128 129 134 135 136 140 141 143 152 154 159 169 169 170 170 172 174 175 177 179 180 183 184 186 187



I. STRUKTURA A OBSAH PRURÚ A RURÚ

1- PILÍŘ PŘÍRODNÍ Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Vodní režim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Nakládání s odpadem Další hygienické závady území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Koeficient ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení 2- PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hospodářské podmínky Trh práce Pracovní význam obcí Podnikatelská aktivita Hospodaření obcí Indikátory SWOT analýza

5/188



Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení 3 - PILÍŘ SOUDRŽNOSTI Sociodemografické podmínky Populační vývoj Struktura obyvatelstva Sociální klima Indikátory Problémy k řešení SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Kvalita bydlení Bytová výstavba Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Rekreace Turistická atraktivita Ubytovací infrastruktura Individuální rekreace Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení

GRAFIKA Kartogramy Schéma ÚAP - RURÚ Základní přehled území ORP Jablonec 11 Morfologická 24 Geologická struktura území ORP Jablonec 26 Důlní činnost, sesuvná území a stará důlní díla v ORP Jablonec 27 Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu . Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) Přehled evidovaných SEZ na území ORP Jablonec (k roku 2008) Chráněná území přírody Nadregionální a regionální ÚSES

6/188



ZPF I. a II. třídy ochrany Silniční síť Intenzita dopravy na silniční síti Železniční doprava na území Zóny a systém integrovaných linek veřejné dopravy Podíl obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci v jednotlivých obcích Podíl obyvatelstva napojeného na plynovou přípojku v jednotlivých obcích Hodnocení dlouhodobého vývoje (období let 1950-2001) počtu obyvatel dle bazického indexu 1950 Bilance přirozeného pohybu obyvatelstva v letech2001- 2007 Bilance mechanického pohybu obyvatelstva 2001-2007 Bytová výstavba v letech 2001-2007 Chráněná území přírody Turistická atraktivita obcí Potenciál rekreačních ploch Turisticko rekreační zatížení obcí vyjádřené počtem lůžek na km2 Počet objektů individuální rekreace na km Ukazatele trhu práce Míra nezaměstnanosti v obcích k 31. 12. 2007 Vyhodnocení vyváženosti pilířů – environmentální pilíř Vyhodnocení vyváženosti pilířů – sociodemografický pilíř Vyhodnocení vyváženosti pilířů – ekonomický pilíř Počet negativně hodnocených pilířů v obcích VÝKRESOVÁ ČÁST

A – VÝKRES HODNOT B – VÝKRES LIMITŮ C – VÝKRES ZÁMĚRŮ D – VÝKRES PROBLÉMŮ

DATOVÁ ČÁST Data PRURÚ a RURÚ – formát PDF, ( pořizovatel – DOC) Grafická data PMF + ArcReader prohlížeč Informační výstupy do KML – prohlížeč Gogole Earth Tématické grafické vrstvy SHP a projekty MDX (ESRI) dle datového modelu 3 (T-Mapy) a aktual. referencí

7/188


I. A

Aktualizace ÚAP ORP Jablonec n. N., VI/2010 II. TEXTOVÁ ČÁST - PRURÚ

ÚVOD - VÝCHODISKA ZPRACOVÁNÍ RURÚ

Zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Jablonec nad Nisou vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, ekonomický a sociální s velkým důrazem na demografickou strukturu území. Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, kterému předchází fáze zjišťování jevů, jejich zpracování do datového modelu a do tří tématických výkresů. Součástí rozboru udržitelného rozvoje je kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře, přehled střetů nejdůležitějších záměrů s vybranými limity a problémový výkres v měřítku 1:10000.

I. B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů dle Metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“, SWOT analýza a problémy k řešení. Pokud k tématu neexistuje indikátor dle metodiky MMR, aplikujeme vlastní indikátor, který vychází z analýz daného tématu. Zpracovaná témata – dle metodiky 1. Horninové prostředí a geologie 2. Vodní režim 3. Hygiena životního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 7. Sociodemografické podmínky 8. Bydlení 9. Rekreace 10. Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Jablonec jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů.

8/188



I.C STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP JABLONEC NAD NISOU SO ORP Jablonec nad Nisou patří mezi 10 SO ORP Libereckého kraje. Toto území leží na východní polovině kraje, ze severu sousedí s SO ORP Frýdlant, ze západu s SO ORP Liberec, z jihu s SO ORP Turnov a Železný Brod a z východu s SO ORP Tanvald. Území je od jihu dopravně přístupné I/65, přivaděčem do města Jablonec nad Nisou z komunikace R35, a z východu a západu průběžnou komunikací I/14, která vytváří propojení měst Liberec – Jablonec nad Nisou, dále Smržovka, Tanvald /k I/10) a územím ORP prochází ve směru východ – západ. Vytváří tak výraznou sídelní osu, která rozděluje zhruba území na severní – výrazně rekreačně zatíženou část a na jižní – méně turisticky exponovanou část. Z hlediska sídelní struktury dle Územně analytických podkladů Libereckého kraje (dále jen ÚAP LK) jsou v území ORP Jablonec nad Nisou prostory jak výrazně venkovské (Dalešice a Pulečný), tak prostory výrazně městské (Jablonec nad Nisou, Bedřichov, Janov nad Nisou, Josefův Důl). Z hlediska geomorfologického členění se území nachází v soustavě Hercynské, provincie Česká vysočina, subprovincie IV Krkonošsko-jesenická soustava. Součástí území jsou geomorfologické podcelky Jizerská hornatina s nejvyšším vrcholem Jizerou (1122 m), Liberecká kotlina s nejvyšším bodem, kterým je vrchol Prosečského hřebenu (593 m) a Železnobrodská vrchovina, jejímž nejvyšším bodem je Hejlov. Jablonecká kotlina je lokalizována v oblasti mírně teplé, v nadmořských výškách nad 440 m n.m. je území charakterizováno jako mírně vlhké až vlhké. Průměrná roční teplota dosahuje 7,1oC, ve vegetačním období 13,0oC. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 989 mm. Město centrum město Jablonec nad Nisou má až 180 ročních zmrazovacích cyklů. Klimatické podmínky horské oblasti byly dříve velmi bohaté na srážky, což se v minulém desetiletém období viditelně mění s nevyvážeností počasí ve prospěch sucha. Přírodní ráz krajiny, velké množství lesů, a bohaté a čisté vodní zdroje toto území k jedněm z nejatraktivnějších i přes drsnější podnebí. Vodní zdroje zasahují do povodí Labe (toky a přítoky Jizery – Kamenice a Mohelka) a Odry (toky a přítoky Nisy). Významnými toky na území jsou: Lužická Nisa, Rýnovická Nisa, Mohelka, Kamenice. Významné vodní plochy na území jsou: Josefův Důl, Bedřichov, Mšeno. Na území ORP Jablonec nad Nisou jsou vymezeny dvě chráněné oblasti akumulace vod: CHOPAV Jizerské hory a CHOPAV Severočeská křída. Severní část SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, ve které jsou vymezeny 4 zóny odstupňované ochrany přírody. Do velkoplošných zvláště chráněných oblastí patří rovněž evropsky významná lokalita Pelíkovice a ptačí oblast Jizerské hory soustavy NATURA 2000. V řešeném území se nachází 9 maloplošných chráněných území (z toho 5 přírodních rezervací a 4 přírodní památky). Do jižního cípu řešeného území zasahuje Geopark UNESCO Český ráj (k.ú. Pulečný). Zvláště chráněná území tvoří 55% z celkové rozlohy SO ORP Jablonec nad Nisou. Z celkového počtu 11 obcí SO se pouze ve dvou obcích nenachází žádné chráněné území přírody. (ÚAP 2008)

9/188



Obr.širší vztahy

Správní obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou (5103) 563536 Bedřichov 530425 Dalešice 563510 Jablonec nad Nisou 563595 Janov nad Nisou 563633 Josefův Důl 563692 Lučany nad Nisou 563714 Maršovice 563731 Nová Ves nad Nisou 546577 Pulečný 563781 Rádlo 563790 Rychnov u Jablonce nad Nisou

10/188

Prac. KÓD pro mapu 1 9 7 3 2 4 8 5 11 6 10



Obr. ORP – Města a obce - Správní obvody

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE I.D VZTAH K DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚAP, ÚPD A ROZVOJOVÝM DOKUMENTŮM Úplná aktualizace ÚAP se především soustřeďuje na hlavní ukazatele – indikátory popisující změny a současnou charakteristiku území. Vychází z ÚAP 2008 a podle stejné metodiky provedených posledních průzkumů a dat od zpracovatelů rozboru udržitelného rozvoje území. Jedná se o velmi podrobně provedené průzkumy v letech 2007 – 2010 firmou SAUL pro Bedřichov, Jablonec nad Nisou a Rádlo. Zpracovatelskému týmu za ORP byla poskytnuta podrobná grafická data a texty k nastudování a zapracování i od architektů Vita (Janov a Lučany) , od arch. Štěpánka pro Rychnov a paní arch. Petrů z firmy AURUM pro Maršovice a Pulečný. V ostatních případech se změny kontrolovaly na podkladech scanovaných platných 11/188



ÚPD s zapracováním všech platných změn. Poslední korekce stavu byly studovány na základě Orthofotomapy a provedeným průzkumem. Průzkum předcházelo a usnadňovalo dotazníkové šetření a rozhovory s vedením obcí v průběhu únor – září 2010. Neexistující radu obcí zpracovatel suploval provedením seznámení s pracovní verzí ÚAP 30.3. 2010 za účasti pořizovatele na půdě Jablonecké radnice. Účatníci – starostové měli možnost seznámit se novými výkresy 1 : 10 000, závěry dokumentu zachycující poslední srovnání zjištěných ukazatelů po obcích, a také nastíněných závěrů – 42 bodů pro řešení v ÚPD a dalších stupních PD. Zpracovatelský tým představil i deset bodů doporučujících obsahové a formální nedostatky na základě nálezů v ÚPD a znalosti území. Pro nevyváženost podrobnosti s ostatními městy a obcemi bylo rozhodnuto o zobecnění, uvedení a zvýraznění nejhlavnějších závad a záměrů v již publikovaných průzkumech a rozpracovaných ÚPD. Z důvodů svrchované garance poskytovatelů určitých jevů se v ÚAP 2010 objevují data zastaralá či překonaná (např. trasa ŘSD přes severní svah Kokonín – v rozporu s platným ÚP města Jablonce nad Nisou), které však zpracovatel není opravněn korigovat. Tyto disproporce mohou plnit stále funkci sledování historického vývoje, či publikace alternativního řešení - hrozby, a mohou posloužit k argumentaci pro podporu schváleného platného řešení a upozornění na nutnou opravu dat u poskytovatelů. Z rozhovorů se starosty vznikla celá řada námětů na místní šetření, podchycení změn a upřesnění – viz dotazníky v příloze, které by měly být zaktualizovány ke stejnému datu ke konci září 2010 i s doplněním údajů, na které se v první polovině roku v rozhovorech nedostalo. Ty to podněty mohou ovlivnit jak grafickou, tak textovou část. Zajímavým alternativním podnětem k prověření je například vedení silnice 1/14 pod Novou Vsí – doporučenou místním zastupitelstvem. Ve výkresech záměrů zpracovatel doplnil i řadu známých i svých nových podnětů velmi výhledových, vyplývajících z historických požadavků a vývoje ochrany území před automobilovým zahlcením a udržením ekologické kvality území, které jsou z pohledu současné situace nereálné (– viz kapitola doprava). Mohly by však plnit funkci námětu na dlouhodobé rezervy a úsilí. Jedná se například o alternativy vedení kolejové MHD do lyžařských center.

I.E HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ PO OBCÍCH (zdroje WEBy obcí a měst)

JABLONEC N.N První zmínka o Jablonci je z roku 1356, avšak ke stálému osídlení dochází až v 16. století, kdy byla založena první skelná huť ve Mšeně a postaven i první kostelík. Zásadní změna ve vývoji města nastala ve 2. polovině 17. století. Začíná se rychle rozvíjet sklářství, ale současně se ukazuje, že Jablonec má i výhodnou polohu k 12/188



provozování obchodu. Když se potom v 1. polovině 18. století objevily první bižuterní výrobky a byly na trhu hned úspěšné, nic nebránilo v dalším rychlém vzestupu města. V roce 1808 byl Jablonec povýšen na městys, a v roce 1866 dekretem císaře Františka Josefa I. na město. V té době už obchodoval s celým světem. Důkazem bohatství, které do Jablonce přicházelo právě v letech do 1. světové války, je celá řada významných staveb a celých čtvrtí. K nejzajímavějším patřily secesní budovy a soukromé vily v dnešní Podhorské ulici a ulici 28. října. Později vznikly dvě dominanty Jablonce, kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Horním náměstí a radnice na dnešním Mírovém náměstí. Jablonec nad Nisou s 45 000 obyvateli je dnes správním, kulturním i sportovně rekreačním střediskem Jizerských hor. Vývoje města radikálně ovlivnilo začátkem 20. století vybudovaní železničního spojení a přehrada Mšeno původně budována pro ochranné účely a pro průmyslovou vodu. Historicky dopravní i obslužnou funkci plnila rozsáhlá tramvajová uliční síť, i přes velice náročný terén. Ve 30. a 40. letech 19. století měl již Jablonec obchodní styky s celým světem, dopravně byl však vlivem své dřívější nevýznamnosti od okolí zcela odříznut. Městysu velmi pomohla výstavba tzv. Krkonošské silnice ve směru Liberec Jablonec - Trutnov na konci čtyřicátých let. Při stavbě železnice Pardubice - Liberec v roce 1859 nebyly sice zájmy Jablonce vzaty v úvahu, ale přesto se termín "jablonecké zboží" stával ve světě pojmem. V roce 1868 se stal Jablonec definitivně sídlem okresního hejtmana. Nový politický okres jablonecký se skládal ze soudních okresů Tanvald a Jablonec. Prusko francouzská válka v letech 1870 - 1871 vyřadila ze hry nejnebezpečnější konkurenty ve výrobě skla a bižuterie. Jablonečtí podnikatelé se zmocnili zahraničních trhů a už se jich nevzdali. Příštího takřka půlstoletí plynul z města do světa nepřetržitý proud sklářských a bižuterních výrobků neuvěřitelně širokého sortimentu pružně reagující na krize, politické převraty, hladomory, epidemie či prosté změny vkusu v zemích zákazníků. Ruku v ruce s rozvojem hospodářským a demografickým šel i rozkvět stavební. Vzhled Jablonce se dramaticky měnil. Do doby první světové války vyrostla ve městě většina státních, samosprávných i soukromých reprezentativních budov a Jablonec získal železniční spojení na východ (Tanvald) a západ (Liberec) i tramvajové spojení s jihem a severem regionu. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 přišla nejprve v polovině dvacátých let poválečná hospodářská konjunktura, následná všeobecná krize na počátku let třicátých ale znamenala hluboký propad sklářského a bižuterního podnikání. Všeobecná hospodářská stagnace byla na Jablonecku ještě prohloubena specifickými obtížemi místního průmyslu - módními cykly a růstem zahraniční konkurence. Přesto právě tehdy byly vystavěny dvě nejvýznamnější stavební dominanty města - Nová radnice a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.

13/188



Po obsazení pohraničí Německem bylo i Jablonecko v letech 1938 - 1945 součástí německého státu. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a novému osídlení regionu z českého vnitrozemí. Dnes ze sebe město pozvolna setřásá to z dědictví minulosti co je tíží, a navazuje na to lepší ze své historie. Strukturu a charakter města nesmazatelně změnila panelová sídliště Vysoká, Mšeno, Žižův Vrch, Nová Pasířská a Janovská, stejně jako rozvíjející se průmyslové areály např. Liaz, Bižuterie, Jablonex. Restrukturalizací průmyslu v posledních letech došlo k velkému úpadku velkých podniků a Jablonec nad Nisou prožívá období největší nezaměstnanosti. BEDŘICHOV Na konci 16. století bylo území dnešní obce pokryto rozsáhlými lesy. V roce 1598 podal „muž znalý výroby skla“ Peter Wander majiteli libereckého panství panu Melchioru z Redernu žádost, aby mu zde bylo povoleno založit podnik, kde by „průsvitné tabule snad vyráběti mohl“. Jeho žádosti bylo vyhověno a tak zde vznikla rozsáhlá sklářská huť. Okolo ní brzy vznikla celá ves, která dostala, zřejmě na paměť Melchiorova otce Bedřicha I. (Friedricha) z Redernu, jméno Bedřichov. Sklárna byla v provozu 209 let a poskytovala obyvatelům obce práci. Uživit se v tomto kraji vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám nebylo lehké. Dlouho zde ležel sníh a kamenitá půda byla jen těžko obdělávatelná. Dobře využívat se daly k chovu dobytka pouze okolní louky. Dobře se využívala také rozsáhlá naleziště rašeliny. V první polovině 19. století byla rašelina důležitým zdrojem příjmu obyvatelstva. Využíváno bylo i další přírodní bohatství - na pilách se zpracovávalo dřevo a také žula a křemen, nejrozšířenější nerosty v Bedřichově, nalezly své uplatnění při všech stavbách. Později byla opět řada obyvatel, podobně jako všude v okolí, zaměstnána ve sklářském průmyslu - v brusírnách a mačkárnách skla, které v obci vznikly. Zejména ženy a děti pak našívaly doma knoflíky a navlékaly skleněné perle. Vyrobené zboží se dopravovalo do exportních závodů v Jablonci nad Nisou. Dodavatelé skla měli od roku 1890 zvláštní společenstvo. Sklářský život zde zanikl až s odchodem německého obyvatelstva. Zprávy o školním vyučování v Bedřichově pocházejí ze druhé poloviny 18. století. Tehdy se vyučovalo sedm až osm měsíců v roce v místnostech, které byly k tomuto účelu postupně pronajímány. Mezitím, co se majitel bytu se členy své rodiny věnovali svým záležitostem, učil učitel v jejich bytě děti. O zřízení samostatné filiální školy se začalo jednat v roce 1851, školní budova byla dokončena v roce 1864. Titul samostatné jednotřídní obecné školy dostala bedřichovská škola v roce 1869 a postupně byla rozšířena o 2. a 3. třídu. Stará budova již nevyhovovala novým požadavkům a tak se obec rozhodla postavit budovu novou. První vyučování v ní bylo zahájeno v roce 1887 a děti se zde vzdělávaly již ve čtyřech třídách.

14/188



Poštovní úřad byl v Bedřichově zřízen v roce 1894, telegraf vyťukával zprávy od roku 1899 a telefonní ústředna zde fungovala od roku 1923. Horním Bedřichovem vedla Hutní cesta z Kristiánova do Rýnovic, která sloužila sklářským hutím, stojícím uprostřed hor. Silnice z Janova do Bedřichova byla postavena až koncem 19. století. Do té doby byl Bedřichov jen zapadlou, vysoko v horách položenou obcí s nepříliš kvalitní vozovou cestou. Připomínkou těchto časů je i celá řada dřevěných a kamenných lidových chalup. JOSEFŮV DÚL Horská obec Josefův Důl vznikla z původní sklářské a dřevařské osady. Vznik obce je spjat s rokem 1690. Hrabě Maxmilián Des Fours Walderode zahájil osídlování oblasti převážně německými kolonisty, jejichž původní obživou se stalo dřevařství, pálení uhlí a pěstování lnu. Roku 1700 byla založena osada Karlov a o třicet let později vznikla první skářské huť. Život zde byl tvrdý a obyvatelé si přivydělávali pašeráctvím. Často docházelo ke střetům pašeráků s pohraniční stráží. Roku 1821 došlo k prvním známkám industrializace sklářství a nová technologie umožnila současně rozmach domácí výroby. Přesto se i z Josefova Dolu díky špatné situaci stěhuje značná část lidí do Brazílie. První škola byla v obci postavena roku 1826. V roce 1894 byla otevřena železniční trať na trase Smržovka – Josefův Důl, který byl roku 1909 povýšen na městys. O dva roky později obec zavedla plynové pouliční osvětlení. Roku 1938 byl Josefův Důl připojen k Německu a 5.5.1945 byla zdejší německá posádka odzbrojena. V průběhu své historie se vyvinula ve vyhledávané rekreační středisko. Kostel: Postaven v letech 1862/65 - v novogotickém slohu. Zasvěcen Proměnění Páně. Mše - neděle 17 hodin. Věž vysoká 45 m. Nově vymalován a vysvěcen v r. 1996. Škola: 1878/79 - budova u kostela. Dnes mimo provoz. 1906 - nová škola v Dolním Maxově, dnes 9 tříd ZŠ. V býv. Siegertově vile MŠ a 1. a 2. ročník ZŠ. Zámeček: Sídlo hrabat Des Fours Walderode. Kino: 1. širokoúhlé kino na jablonecku - 185 míst. Jako jedno z mála v malé obci dosud v provozu. Divadlo: Za plátnem kina 11 m hluboké divadelní jeviště. J. K. Tyl - aktivní amatérský spolek, mnohonásobný účastník národní přehlídky ve Vysokém nad Jizerou. ¨Každé jaro se pořádá Josefodolské divadelní jaro Největší akce: Závod horských kol NOVA AUTHOR CUP (3000 závodníků) Od r. 1978 vždy v květnu - oblastní přehlídka amatérského divadla: "Josefodolské divadelní jaro". Knihovna: V budově muzea obecní Otevřena ve středu od 15 do 17 hodin.

15/188

knihovna

s

dětským

oddělením.



Význ. osobnost: Gustav Leutelt 1860 - 1947. Básník a spisovatel Jizerských hor. Ředitel místní školy. Jeho pomník, v parku u kostela, byl obnoven v r. 1994 z podnětu společnosti G. Leutelta v SRN. KSONN

Kulturní spolek občanů německé národnosti. Aktivní místní organizace s

širokou oblastí činnosti v obci. Pořadatel kulturních, společenských a poznávacích akcí.

JANOV Podle pověsti byl prvním usedlíkem v Janově zběhlý rekrut Johan Wolfgang Reckziegel z Jistebska. Odtud se počíná utvářet i dnešní název obce, protože mu lidé říkali "Hans vom Berge" - Jan z kopce. Z toho se ujalo Honsberg a později Johannesberg. Husté lesy a tvrdé životní podmínky byly příčinou pomalejšího rozvoje obce. První doložená zmínka o Janově je z Liberecké matriky a datuje se k roku 1645. Kolem roku 1750 byla v obci zprovozněna první brusírna skla. Přestože brzy zaniká, vyrůstají nové a o 8 let později byla na levém břehu Blatného potoka vystavěna první sklářská huť. V roce 1771 už měl Janov 100 domů. V tomto roce a v roce 1772 propukla v obci epidemie tyfusu a podle kronik v „morovém roce“ zemřelo 111 lidí. Těžké podmínky života v horách dokumentuje zpráva, že roku 1784 byla tak krutá zima, že zamrzla Nisa a ještě v červnu se děti koulovaly. Podobná zima nastala roku 1790 když ještě v květnu udávají záznamy závěje vysoké 1,2 metru. V roce 1816 sklízeli obyvatelé v listopadu v důsledku dlouhé zimy ještě neuzrálý zelený ječmen a roku 1817 jsou závěje místy až 6 metrů vysoké. Přesto se obec pomalu rozvíjela. V roce 1834 zde bylo registrováno 177 domů a 1162 obyvatel. V polovině 19.století přichází industrializace i do Janova a v letech 1849-1850 zde vzniká textilní továrna, časem přestavěna na brusírnu dřeva a výrobnu knoflíků ze skořápek ořechů a ještě později na papírnu pro výrobu balícího papíru a lepenky. Významnou událostí byla výstavba silnice z Rýnovic přes Loučnou do Janova v letech 1867-1869. Roku 1875 byla prodloužena přes Bedřichov do Liberce. Roku 1868 v Janově fungovalo už 23 brusíren a o rok později zde bylo registrováno již 2 357 obyvatel. Přesto byly podmínky tak tvrdé, že v roce 1876 se odtud odstěhovalo do Brazílie na 250 osob. Blýskáním na lepší časy byl 26. leden 1885, kdy byl položen základní kámen pro novou školu, která byla otevřena o rok později a v dalším roce byl ustaven obecní lékař. Na počátku 20. století je v záznamech 47 mačkáren skla, 40 brusíren skla a je postaveno 45 vodních děl, která pohánějí 11 turbin a 34 vodních kol. Roku 1903 zde byla zřízena četnická stanice. Roku 1909 buduje “Spolek pro pěstování těla” koupaliště a následně i sluneční lázně. Dne 19.6.1909 byl Janov povýšen na městys. Slibný rozvoj obce zastavila první světová válka. Zvony z kostelů byly odvezeny na přetavení pro válečné účely. Roku 1920 byl Janov povýšen na město a registrováno bylo 3 200 obyvatel v 566 domech. Tragické události meziválečného období a druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva byl zásadním přelomem v historii obce. V dnešním Janově žije cca 1100 obyvatel. Ročně se v tomto horském středisku ubytuje kolem 18000 turistů a návštěvníků, využívajících ideálních podmínek pro letní i zimní rekreaci.

16/188



LUČANY NAD NISOU Lučany nad Nisou, dříve Wiesenthal, leží uprostřed jabloneckého okresu na ploše 10 km2 jižně od Janova nad Nisou a Maxova, severně od Jiřetína a Smržovky, na sever od Nové Vsi a východně od Jablonce nad Nisou a Jindřichova. Město je vzdáleno cca 4 km od Jablonce nad Nisou a 15 km od Liberce. Přesné datum vzniku obce nelze doložit. První písemná zmínka o Lučanech u Jablonce je z roku 1623. Nalezneme ji v kronice sklářské rodiny Schürerů z Waldheimu ve Mšeně, kdy jako kmotr při křtu je uveden Bartoloměj Fischer, rychtář Lučan. Další písemnou zmínku nalezneme v Urbáři semilském z roku 1634. Při založení patřila obec k panství semilskému, jehož majiteli byli páni ze Smiřic. Roku 1635 připadá panství rodu Des Fours, kteří sem přišli z Lotrinska ve Východní Francii. V roce 1647 je jméno obce uvedeno na zvonu kostela ve Smržovce. Hrabě Albrecht Maxmilián Desfours oddělil v roce 1662 statek Smržovku s vesnicemi Smržovkou, Tanvaldem, Lučany, Novou Vsí a Janovem ze semilského panství. Roku 1679 se panství Hrubý Rohozec spojilo se Smržovkou. Sídlo vrchnosti pro oblast lučanska bylo ve Smržovce na zámečku. Nejstarší pozemková knuha je z roku 1708 a je dokladem toho, že obživu lučanským poskytovalo drobné zemědělství, domácí tkalcovství a předení. Sklářská výroba přišla do Lučan teprve v 18. století. Jméno obce je pravděpodobně odvozeno od lučanského údolí, kterým protéká nyní bezejmenný potok v „Gruntu“ hoření části obce, nebo od dalšího údolí, kterým protéká Lučanská Nisa. Zatím co Nisa teče s Odrou do Baltského moře, „Grundbach“ vtéká do Kamenice a s ní Jizerou do Labe a do Severního moře. Středem obce vede tedy rozvodí, které je nejmarkantnější na „Krojčenku“ (Kreutzschenku). V roce 1850 byla odstraněna vrchnostenská neboli patrimoniální správa. Někdejší vrchností dosazované rychtáře vystřídali volení starostové a na místě poddanských vsí se vytvořily obce jako společenstva nezávislých a svéprávných občanů. V roce 1883 byl založen hřbitov a v roce 1889 byla dokončena stavba kostela. Od roku 1886 měla obec i vlastního strážníka. Školství – zpočátku se nepravidelně vyučovalo v různých místnostech a statcích. Vznik provizorních školních místností a vyučování můžeme zařadit do roku 1766. Od roku 1858 existovala dvoutřídka a roce 1864 byla postavena zděná škola, která byla rozdělena do šesti tříd. V roce 1881 vznikla průmyslová škola kreslící a v roce 1887 to byla škola pro další vzdělávání (živnostenská škola pokračovací). Soukromá škola „Madam Zappe“ jedné Švýcarky byla mezi dvěma světovými válkami francouzským internátem. Vyučovala se zde francouzština. V polovině dvacátých let byla otevřena škola pro českou menšinu. Roku 1867 získala obec poštu a telegraf, telefon získala v roce 1893. V této době na základě rozhodnutí císaře Františka Josefa I., z 2. 12. 1892 se Lučany mohly nazývat městysem s tržním právem. V roce 1894 byla dokončena železniční trať a zřízena zastávka v Dolních Lučanech. V 1905 – 1906 byl zaveden plyn a v roce 1913 byl městys elektrifikován.V roce 1913 rozhodnutím již dříve zmíněného panovníka byly Lučany nad Nisou povýšeny na město a v té době patrně získaly i

17/188



svůj vlastní znak, v němž je na tmavě-červeném štítě stříbrný pelikán s rozepjatými křídly, krmící tři mláďata v hnízdě ( tento symbol se používal přibližně od roku 1850, kdy byl znázorněn na obecní pečeti).V roce 1945 na konci války byl ustaven Národní výbor československý později místní správní komise. Později to byl Místní národní výbor. V té době obec Lučany přišla o statut města. Následoval Obecní úřad a v současné době je to opět Městský úřad.Na počátku roku 2005 obec zažádala o navrácení historického statutu města a ten ji byl rozhodnutím Parlamentu České republiky 10. října 2006 navrácen.Za územní správní reformy v roce 1960 byl k Lučanům připojen Horní Maxov a Jindřichov. Ve fondech Státního ústředního archivu nebyl bohužel nalezen žádný doklad, který by svědčil pro povýšení a udělení znaku, ani proti němu. Jediným dokladem tedy zůstává razítko z roku 1913. Město trvá na uznání svého znaku zároveň s povýšením. Dnes jsou Lučany významnou rekreační obcí – sklářskou tradice se nerozvíjí. Do její správy patří také Jindřichov a Horní Maxov s řadou penzionů, chat a dalších rekreačních zařízení. Je zde také několik vyhlášených restaurací. Oblast je vhodná především k běžeckému lyžování a jízdě na horských kolech. Dostupné autem po celý rok.

NOVÁ VES První písemná zmínka o obci pochází z roku 1634. Ještě v polovině 16. století bylo celé území na sever i na východ od Jablonce nad Nisou souvisle zalesněno bez většího osídlení. O vzniku obce není písemných zpráv. Obec byla pravděpodobně založena v 16. století saskými protestanty, kteří přišli z Míšně a později si v zemědělské usedlosti zřídili modlitebnu, která byla zničena za 30-ti leté války. První zmínka, název Neissedorf (Vesnice Nisy), se nachází v urbáři panství Semilského z r. 1634. Od roku 1701 Horní Ves náležela k farnosti Smržovky a Dolní Ves s Vrkoslavicemi (Jablonec) k panství Malá Skála. Rozhraní mezi oběma částmi se nacházelo asi uprostřed osady. K Nové Vsi patřily také čtyři budovy v prostoru Kynastu a brusírna na hranici s Lučany (Schuppengrund). V r. 1850 byla vytvořena obec v rozsahu území Horní Nová Ves a Horní Černá Studnice, Dolní Nová Ves stále ještě přináležela k Vrkoslavicím. Teprve v r. 1876 se všechny části spojily v dnešní podobu obce Nová Ves nad Nisou. Horní Černá Studnice vznikla asi v polovině 17. století, neboť matriky ve Bzí vykazují již v r. 1674 a v r. 1678 tři křestní zápisy. Důvodem osídlení byla cesta vedoucí z Turnova přes Černostudniční hřeben do Jeleního Kouta a dále. Nejstarším domem osady se udává hostinec Krouschenke, jehož majitel Daniel Lau je považován za zakladatele osady. V této době a dále až do devadesátých let 19. století se stal formanský provoz na cestě z Turnova tak silný, že každý sedlák choval koně pro přípřeže. Na krátkém úseku mezi Dolní a Horní Černou Studnicí stály 3 kovárny a v uvedeném hostinci se mohlo ustájit 15 - 20 koní. Zastavovalo se tady prý denně kolem 25-ti povozů. Až do 2. světové války dosahovala obec značného rozkvětu občanské vybavenosti, výroby, obchodu a služeb, společenského života, rekreace, ale i neustále se

18/188



zvyšujícího počtu obyvatel. Po válce však nastal trend naprosto opačný a došlo k úpadku ve všech oblastech. RÁDLO První písemná zmínka o obci zvané Rádlo je z r. 1419, kdy klášter v Mnichově Hradišti prodal Jindřichovi z Valdštejna mimo jiné i faru Rychnov s Rádlem za 500 kop gr. českých. Osady Milíře i Dobrá Voda jsou zmiňovány až v 17. století. Před rokem 1848 patřilo Rádlo k panství Svijany a faře Rychnov. Osada Milíře (obec Jeřmanice) k panství Starý Dub a faře Jeřmanice. Po roce 1948 bylo Rádlo součástí soudního a politického okresu Jablonec n.N., osada Milíře spolu s Jeřmanicemi patřila do politického a soudního okresu Liberec. Tereziánský katastru dává, že v obci bylo 25 hospodářů, mlýn s pilou a obyvatelé se živili zemědělstvím, tkalcovstvím povoznictvím. Rádlo, ležící poblíž silnice z Turnova do Liberce dodávalo i značné množství obilí na tamní trhy. Obživu dodávaly i hluboké lesy, obklopující Rádlo. V r. 1675 existovala v obci Rádlo papírna na řece Mohelce, později Grossmannova brusírna kamenů (čp. 222). Na Mohelce bylo i několik mlýnů, později byla v obci cihelna. Do první poloviny 19. stol. dávalo obyvatelům obživu i přadláctví a tkalcovství, později se podnikatelé v Rádle zapojili také do rozvoje bižuterní výroby. V obci se rozšířilo foukání perel. Později rovněž řezání kamenů (zprvu přírodních, pak broušení skleněných), známých pod názvem "rádelské kameny". Dále byli v obci 3 řezníci, 2 mlynáři, 2 kováři, 5 truhlářů, 1 kolář, 1 švec, 5 pekařů a 17 hospod. V roce 1939 bylo v obci celkem 35 výrobců bižuterie, 3 řezníci, 3 holiči, 2 krejčí, 4 trafiky, 3 pekaři, 8 obchodů s potravinami a 16 hospod. Původní spojení Rádla se světem bylo obyčejnými cestami (do Jablonce nad Nisou, Rychnova a Jeřmanic), v roce 1890 (od 1.10.) se podařilo zřídit na železniční trati Turnov - Liberec zastávku Rádlo, v roce 1928 byla zavedena pravidelná autobusová doprava do Jablonce nad Nisou. V roce 1893 byla v Rádle zřízena pošta. Obec Rádlo patřilo farnosti Rychnov. V obci byla v r. 1725-26 vybudována na místě bývalé zvonice kaple sv. Trojice, do ní byl přenesen r. 1730 oltář sv. Trojice z Rychnova. V roce 1829 byla ke kapli přistavěna věž, ale v r. 1931 byla kaple s věží zbourána a místo ní postaven dnešní kostel sv. Trojice podle návrhu architekta Rosslera z Jablonce nad Nisou. Hřbitov byl zřízen r. 1853, v r. 1863 byl vysvěcen a o deset let později postavena hřbitovní kaple. V roce 1930 byl na křižovatce do Milířů postaven pomník padlým z 1. světové války. V Rádle býval i soubor soch tzv. zahrada Getsemanstská, pořízený obchodníkem s přízí Hubnerem. Dnes jsou sochy umístěny v zahradě staré fary v Jablonci n. N. (od r. 1966). Ve starých dobách bylo školní vyučování dětí spojeno s farou, a tak děti z Rádla chodily do farní školy v Rychnově a děti z Milířů do Jeřmanic. V roce 1783 byla v Rádle zřízena školní třída, r. 1876 byla postavena pro školu budova. Roku 1861 byla postavena škola větší, a konečně r. 1891 dnešní budova ( po r. 1950 renovovaná). V Milířích byla postavena škola až v r. 1883. Těsně před

19/188



1. světovou válkou byla r. 1914 otevřena plovárna s kabinami a občerstvením, v letech 1927-28 bylo u koupaliště zřízeno sportovní hřiště. V současné podobě existuje obec od roku 1938, kdy byly spojeny Milíře, tehdy osada obce Jeřmanice, s místní částí Milíře v obci Rádlo do jedné osady a ta připojena k obci Rádlo. Obec Rádlo měla v roce 1930 tyto místní části (v závorce počet domů): Dolní Ves (53), Prostřední Ves(29), Horní Ves (61), Dolní Háje (15), Horní Háje (80), Hájek (6), Dolánky (29), U Turka (5), Brandl (2), Milíře (13), a Horní Dobrá Voda s myslivnou u Dolní Dobré Vody (21). Obyvatelstvo bylo do roku 1945 vesměs německé národnosti, (v r. 1930 žilo v Rádle jen 53 Čechů, na Milířích 8 Čechů). Jméno obce Rádlo (německy Radl) je ale českého původu - podle orebního nářadí. Milíře (německy Kohlstadtt) mají jméno zřejmě podle milířů, v nichž se pálilo dříví z okolních hlubokých lesů. Dobrá Voda odvozuje svůj název údajně podle velmi dobré a chutné vody, která byla ve studni u tehdejší hospody v Horní Dobré Vodě. Velice čilý býval společenský život - v místě bylo 15 hostinců a fungovala řada spolků: veteráni (založeno 1871), čtenářský spolek (1872), divadelní (1879), pěvecký spolek Harmonia (1871), hudební spolek (1866), tělovýchovný (1885), hasičský (1883), který si postavil ve dvacátých letech i hasičskou zbrojnici, spolky hospodářské a řada dalších. MARŠOVICE Obec Maršovice leží asi 4 km jihovýchodně od centra Jablonce nad Nisou, na sedle mezi Maršovickým a Dalešickým vrchem v nadmořské výšce 668 m. Jedná se o protáhlou obec, která navazuje na obce Kokonín a Krásnou. Katastrální území obce zahrnuje části Maršovice a Čížkovice 1. První zmínky o této sklářské obci jsou datovány k roku 1543. Z okolních svahů, které vyrůstají z krajiny kolem obce, je vidět do širokého okolí. Z Maršovic je možné podniknout výlety do nádherné přírody Jizerských hor, ať už pěšky či na kole. Jižním směrem od obce lze navštívit zříceninu hradu Frýdštejn či Maloskalsko. (Více zdrojů o historii nebylo ne webu nalezeno)

DALEŠICE První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543. V průjezdné malé obci se nachází Kaple svatého Kříže z roku 1726. Nedávno byl zdvižen a opraven památník obětem vedle obecního úřadu. (Více zdrojů o historii nebylo ne webu nalezeno)

RYCHNOV u Jablonce Nad Nisou Zápis v první knize konfirmační pražského arcibiskupství hovoří o tom, že 25. ledna 1361 byl ve vsi Richnow ustaven farářem Jan Albertův ze Sebnitz za v roce 1360

20/188



zemřelého plebána Jana. To je první zmínka o osadě, která se již více než šest set let rozkládá na dně prehistorického sopečného jezera na úpatí Jizerských hor. Osadu založili s největší pravděpodobností ve 13. století cisterciáci z Mnichova Hradiště ve svém lesním revíru. Bohužel až do počátku sedmnáctého století je písemných zmínek o Rychnově poskrovnu, takže se jen velmi těžko hodnotí složení i počet obyvatel. Rychnov byl do počátku osmnáctého století výlučně zemědělskou obcí. Chudé výnosy podhorského kraje však obyvatelstvo nutily hledat způsoby dalšího výdělku. Počátkem osmnáctého století se zde rozšířilo domácí předení a tkaní lnu. V době, kdy se tento průmysl přesouval do textilních továren, zřídil zde rychnovský občan Johann Schöffel manufakturu na výrobu dóz z tvrzeného papíru, tzv. papirmaše. Tyto rychnovské lakované dózy se staly známým obchodním artiklem a poskytly Rychnovu mnoho pracovních příležitostí. Zdobení jejich povrchu romantickými miniaturami pak dalo vzniknout rychnovské malířské škole, která se po úpadku výroby dóz na sklonku devatenáctého století věnovala průmyslové výrobě kopií slavných obrazů pro církevní i světské účely. Rychnovská škola, která za svých řad vydala i známé umělce, se stala základem jablonecké umělecko - průmyslové školy. V roce 1856 proťala rychnovskou kotlinu mohutným obloukem železniční trať, jejíž viadukt dal obci novou tvář. Rychnovská stanice na trati Pardubice - Liberec zajišťovala spojení celého jablonecka se světem. Koncem devatenáctého století nastal bouřlivý rozvoj jablonecké skleněné bižuterie, která dala zbohatnout i Rychnovu. Na přelomu století se v Rychnově začaly stavět výstavní exportní domy a nová zástavba nabyla poněkud městského charakteru. V roce 1895 obdržela obec statut městysu s právem konání čtyř výročních trhů ročně. V roce 1911 pak byla povýšena na město. Znak, který obec dostala již při povýšení na městys, je heraldickou kuriozitou. Dvorní malíř císaře Františka Josefa I. namaloval totiž namísto strohé řeči heraldických symbolů romantický obrázek údolní nivy, protékané potokem a bohatě porostlé křovinami, které dominuje kostel, v pozadí s horou Ještěd a v popředí s laní pijící z potoka. Na počátku první světové války byla v Rychnově postavena továrna na výrobu galalitového zboží, která svým založením patří mezi technické kuriozity. Stavba je založena ve velmi obtížném terénu rašelinové bažiny. Je protkána sítí odvodňovacích kanálů, které leží v hloubce asi sedmi metrů pod terénem. Část stavby je založena na dřevěných pilotech (tovární komín na 75). Firma Haasis, která stavbu financovala, záhy zkrachovala. V době první republiky byla stavba velmi málo využívána jako skladiště, slepičí farma a pro různé náhodné akce. Teprve v roce 1938 skupina německých podnikatelů umístila do tohoto areálu výrobu zaměřovacích přístrojů pro válečné účely. V době II. sv. války zde pracovalo kolem 100 Ukrajinek, pracovní síly dodával také zdejší tábor pro politické vězně, z něhož se v roce 1944 stala pobočka koncentračního tábora Gross Rosen. V roce 1945 zažil Rychnov rasantní zlom, neboť leží na bývalé jazykové hranici. Obyvatelstvo města, které bylo do roku 1918 prakticky výlučně německé, bylo v drtivé většině deportováno do Německa. Vzhledem k poloze a hlavní železniční trati

21/188



se stal shromaždištěm pro deportace nejen rychnovských, ale všech jabloneckých Němců právě bývalý koncentrační tábor. Vylidnění Rychnova po válce a zejména pak zestátnění soukromého vlastnictví v letech socialismu mělo za následek velký úpadek obce. Přes sto domů bylo zbouráno a většina státních objektů byla velmi špatně udržována. Z této devastace se město dodnes vzpamatovává. Necitlivé zásahy hodně narušily secesní a klasicistní vzhled architektury. Přesto zde dodnes najdeme některé skvosty stavitelského umění z počátku století. Díky podpoře politického vedení města se v posledních letech Rychnov u Jablonce nad Nisou rozrostl díky poměrně belké ucelené jižní lokalitě RD, kterou doplňují i další proluky a lokality i na protějších jižních svazích. Město plynule navazuje na obec Pulečný, kde je naplánován též rozvoj RD v návaznosti na zmíněnou lokalitu

PULEČNÝ V písemných pramenech se obec připomíná poprvé v roce 1543 jako příslušenství hradu Frýdštejn. Hrad by součástí panství Český Dub, ke kterému Pulečný patřil další téměř čtyři stovky let. Jméno obce je nepochybně odvozeno od rybky zvané vranka obecná, latinsky Cottus gobio, někdy také pulec. V potoce, který obcí protéká, je možné vranky či pulce pozorovat i dnes.

V obci se zachovalo několik staveb, které můžeme zařadit mezi architektonicky významné památky - socha sv. Jana Nepomuckého, kříž u bývalé zemědělské usedlosti nebo pieta v Klíčnově. V současné době je Pulečný sídlem samosprávy i pro osady Klíčnov a Kopaninu. Obec se rozkládá na 600 ha půdy, 5 km jižně od okresního města Jablonce nad Nisou v nadmořské výšce 450 - 650 m. Terén je středně členitý a svažuje se v údolíčku od jihovýchodu k severozápadu. Okolní terén přímo vybízí k lyžování dětí a začátečníků pro mírné svahy. Osadami Klíčnov a Kopanina sousedí s CHKO Český ráj a tvoří tak téměř severní vstupní bránu do této oblasti přes údolí Frýdštejna. Východním směrem sousedí s obcí Dalešice, západním směrem leží 1 km vzdálený Rychnov u Jablonce nad Nisou, ke kterému obec od 60. let až do roku 1992 patřila.

22/188



Spojení s okresním městem je zajištěno spoji MHD č. 1 až do Janova a Bedřichova, známých lyžařských středisek Jizerských hor. Obcí prochází značená turistická stezka, která vede kolem nejvýše položeného bodu obce v osadě Kopanina nedaleko restaurace Myslivecká chata a Kopaninské rozhledny - 675 m n. m. Z tohoto bodu je vidět daleko do okolí krajiny. Vidíme panorama Krkonoš, Českého ráje, Trosky a na západě pak v krajině dominující Ještěd. Kromě restaurace Myslivecká chata, která je známým výletním místem, je v obci hostinec U dubu, jehož sál je využíván k pravidelnému cvičení, k výstavám, tanečním zábavám a jiným účelům. Na několika ha půdy tu hospodaří Zemědělská Kokonínská a.s., která se v současnosti zabývá hlavně pastevectvím. Soukromí podnikatelé se zde zabývají výrobou svítidel a lustrů, odznaků a medailí, uměleckým kovářstvím a výrobou foukaných skleněných ozdob. Obec, která byla určena k dožití a likvidaci, získala 18. června 1998 obecní znak a vlajku a v říjnu téhož roku byl zastupitelstvem obce odsouhlasen nový územní plán, který počítá do budoucna s výstavbou rodinných domů. V současnosti žije v obci 240 stálých obyvatel, o víkendu se tento počet rozrůstá o zdejší zahrádkáře, chataře a chalupáře. Klidná a zalesněná poloha a blízkost okresního města předurčuje obec k tomu, že je vyhledávána zájemci o příjemné a klidné bydlení uprostřed zeleně. Odsouhlasením nového územního plánu a přijetím obecních symbolů byl položen základ k tradici, která vstupuje do nového tisíciletí a stane se svědkem rozkvětu obce, její prosperity a života dobrých lidí.

II. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ll.A Geologický a geomorfologický profil území Území SO ORP Jablonec nad Nisou leží ve východní polovině Libereckého kraje na území Jizerských hor a podhůří Jizerských hor. Z hlediska geomorfologického členění (DEMEK et al. 1987) se území České republiky dělí na systém/soustavu – provinice – subprovincie – oblasti – celky – podcelky – okrsky. Z hlediska tohoto geomorfologického členění se území ORP Jalonec nad Nisou nachází v Hercynské soustavě, provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické soustavy a podsoustava Krkonošská oblast.

23/188



Obr.: Morfologická struktura území (zdroj: CENIA) Na území ORP Jablonec nad Nisou Jsou 3 celky Žitavská pánev, Jizerské hory a Krkonošské podhůří.

24/188



V Žitavská pánvi leží podcelek Liberecká kotlina se dvěma okrsky Vratislavická kotlina a Jablonecká kotlina. V celku Jizerské hory leží podcelek Jizerská hornatina s pěti okrsky Smědavská hornatina, Soušská hornatina, Tanvaldská vrchovina, Černostudnický hřbet a Maršovická vrchovina. V posledním celku Krkonošské podhůří leží podcelek Železnobrodská vrchovina a v něm orksek Bozkovská vrchovina. Z hlediska geologického se území dělí na: Jizerská hornatina – centrální část Jizerských hor. Má charakter ploché hornatiny. Tvořena je granitoidy krkonošsko – jizerského masivu zčásti rumburského masivu, vzácně hornin krystalinika. Charakteristický je nesouměrný kerný reliéf stupňovitě klesající od S k J s rozsáhlými vrcholovými klenbami, žulovými vrchy a suky, strukturně denudačními hřbety širokými třetihorními údolími a okrajovými svahy rozčleněnými hlubokými údolními zářezy. Jizerské hory tvoří mohutnou kru mírně skloněnou k jihu. Vrcholová plošina je členěna poměrně mělkými údolími. S tímto mírným reliéfem nápadně kontrastuje až 600 m vysoký severní sráz členěný divokými roklemi s vodopády (Velký a Malý Štolpich, Černý potok) a mohutnými skalními stěnami a sutěmi při horní hraně. Nejvyšší kótou je Jizera (1122 m) ve Smědavské hornatině, dalšími významnými body jsou Černá hora (1085 m), Smědavská hora (1084 m), Holubník (1070 m), Jelení stráň (1018 m), Poledník (864 m) a Brdo (876 m). Liberecká kotlina – jižní (výše položená) část Žitavské pánve. Má charakter tektonické sníženiny mezi Jizerskou hornatinou a Ještědským hřbetem. Tvořena je převážně granitoidy krkonošsko-jizerského masivu, méně horninami krystalického pláště. Vyznačuje se pahorkatinným erozně denudačním reliéfem se zarovnanými povrchy typu echtplénu a pediplénu, strukturně denudačními a hrásťovými hřbety, suky a odlehlíky. Typická jsou mělká zahloubená údolí vodních toků. Nejvyšším bodem je vrchol Prosečského hřebene (593 m). Železnobrodská vrchovina – severní část Krkonošského podhůří. Má charakter členité vrchoviny kerné stavby v mezihorské sníženině. Tvořena je zvrásněnými staropaleozoickými fylity s vložkami odolnějších hornin. Reliéf charakterizují široké rozvodné hřbety, ploché suky a odlehlíky a plošně zarovnané povrchy v různých výškových úrovních a hluboce zaříznutá údolí pravoúhlé vodní sítě. Nejvyšším bodem je Hejlov (835 m) východně od Jablonce nad Jizerou, dalšími kótami jsou např. Stráž (782 m), Buč (652 m), Skalka (611 m). Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Jablonec nad Nisou a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin. Zejména se jedná o kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a kámen stavební. Těžba probíhá pouze na dvou lokalitách výhradních ložisek.

Výhradní ložiska STAV_ID PASPORT_ID

TEZBA

1 GEOFOND_60 3 1 GEOFOND_60 3

EV_CIS

NAZEV_LOZ NEROST NAZEV_JEVU Nová Ves nad výhradní bilancované 3182300 Nisou žula ložisko nerostných surovin výhradní bilancované ložisko nerostných surovin 3101900 Hraničná žula

25/188



Obr.: Geologická struktura území (zdroj: CENIA)

26/188



Obr.: Důlní činnost (zdroj: GEOFOND, data ÚAP)

27/188



Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby. Na území SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází 1 plošně zcela nepodstatné území evidováno jako poddolované. Poddolovaná území Sesuvná území STAV_ID META_ID PASPORT_ID

KLIC LOKALITA Josefův Důl u Jablonce nad 1 00117650 GEOFOND_62 7592 Nisou Josefův Důl u Jablonce nad 1 00117650 GEOFOND_62 7593 Nisou

KLASIF NAZEV_JEVU VYHL_ID

S

1 00117650 GEOFOND_62 7594 Antonínov

S

1 00117650 GEOFOND_62 7595 Antonínov

S

S

sesuvné území sesuvné území sesuvné území sesuvné území

62 62 62 62

Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor „Podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Poddolovaná území se zde vyskytují bodově, stejně jako sesuvná území. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Plocha těchto území není příliš významná, rozvoj SO ORP by těmito územími neměl být omezen. Hodnocení indikátoru horninové prostředí a geologie – (1) Podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

nad 5 % plochy obce 3 – 5 % plochy obce 1 – 2,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 0 – 0,99 % plochy obce bez poddolovaných nebo sesuvných území Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

28/188

body 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 0



SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Pouze bodový výskyt sesuvných území – malé omezení pro rozvoj obcí

Nenarušitelnost krajinného rázu území těžebními lokalitami (CHKO)

SLABÉ STRÁNKY Naprostý nedostatek ložisek štěrkopísku Opuštěné těžební prostory Drahý přírodní místní materiál nahrazuje beton

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Najít vhodné využití území na lokalitách po ukončení těžby žuly Zajistit rozumnou formu těžby a prosperity Těžba žuly a drti ražením tunelů – zlevnění tradičního materiálu – ve spojitosti s kolejovým systémem

Negativní ovlivnění životního prostředí těžbou nerostných surovin, hlavně z hlediska prašnosti a dopravní zátěže

žlutě doporučuji vyhodit Rozšíření těžby kamene v lokalitě Nová Ves na Horní Černé studnici

Problémy k řešení v ÚPD Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území Určení vhodného využití území - nevhodného pro zástavbu Podpora rozvoje kamenického průmyslu – Ligranit a zhodnocení suroviny Těžbu pro lokální potřeby – spojit s potřebou terénních úprav a tunelů (předci věděli jak drahá je doprava) – viz záměry

29/188



II.B VODNÍ REŽIM Vodní zdroje v území SO ORP Jablonec nad Nisou zasahují do povodí Labe (severní a jižní část - toky a přítoky Jizery / Kamenice a Mohelka) a Odry (toky a přítoky Nisy). Významné toky na území Lužická Nisa (2-04-07-001) Pramení nad obcí Lučany nad Nisou, ústí zleva do Odry na území Polska, státní hranici překračuje u Hrádku n. N. ve výšce 235 m; plocha povodí je 375,3 km2,délka toku 55,1 km na území ČR, průměrný průtok u státní hranice 5,4 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po Proseč, níže mimopstruhová voda; vodácky využívaný úsek z Liberce do Chrastavy; horní část toku na území CHKO Jizerské hory. V minulosti většina toku silně znečištěna, pod Libercem v V. třídě čistoty, po zprovoznění centrální ČOV v Liberci-Pavlovicích až do Chrastavy III. třída čistoty, níže IV. třída. Rýnovická Nisa (2-04-07-006) Pravostranný přítok Lužické Nisy, který pramení nad Bedřichovem, v oblasti Klikvové louky. V některých mapových podkladech je označována jako Lužická Nisa, což je nedorozumění, neboť ta má svůj pramen (v terénu zřetelně označený) poblíž Nové Vsi nad Nisou. Soutok se nachází u Rýnovic (Peklo). Mohelka (1-05-02-034) Pramení v Kokoníně ve výšce 605 m n. m., ústí zprava do Jizery u Mohelnice nad Jizerou ve 225 m; plocha povodí je 176,7 km2, délka toku 43,2 km, průměrný průtok u ústí 1,82 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, na území kraje pstruhová voda. Tok zčásti přirozeného charakteru, v zastavěných územích (Rychnov, Hodkovice) regulovaný, protékající výrazným údolím se zalesněnými svahy. Voda relativně čistá – uváděn výskyt mihule potoční a vydry. Kamenice (1-05-01-058) Pramení na sz. svahu Černé hory ve výšce 975 m n. m., ústí zprava do Jizery v Podspálově ve 280 m n. m.; plocha povodí je 218,6 m2, délka toku 36,2 km, průměrný průtok u ústí 4,65 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda, vodácké využití (rafting). Horní tok v CHKO Jizerské hory, zde vodárenská nádrž Josefův Důl. Významnými levostrannými přítoky jsou Bílá a Černá Desná, na druhé z nich vodní nádrž Souš. Tok s velkým spádem, bystřinného charakteru (balvanité řečiště), většinou přirozeného rázu, na průtoku zastavěnými územími Tanvaldu, Velkých Hamrů a Plavů regulovaný. Voda I.-II. třídy čistoty. (citace ÚAP2008)

30/188



Významné vodní plochy na území

Josefův Důl Nádrž na Kamenici, hlavní sypaná hráz vysoká 45 m, délka v koruně 360 m. Vodní plocha měří 150 ha, max. hloubka 39 m, stálý objem nádrže 0,85 mil. m3, zásobní objem 20,55 mil. m3, celkový objem 23,25 mil. m3. Délka vzdutí 2,6 km, maximální hladina 733,2 m n. m. Vodárenská nádrž, stavba ukončena v r. 1982. - akumulace vody pro vodárenské účely v množství 502 l.s-1 pro oblast Liberecka - částečná ochrana území ležícího pod nádrží před velkými vodami - zajištění trvalého minimálního průtoku - možnost nadlepšení průtoku při havarijním znečištění toku pod nádrží - energetické využití sanačního průtoku - účelové rybí hospodářství

Bedřichov Nádrž na Černé Nise, tížní zděná hráz 23 m vysoká, délka v koruně 340 m. vodní plocha měří 42 ha, max. hloubka 14,6 m. Stálý objem nádrže 0,04 mil. m3, zásobní objem 1,70 mil. m3, celkový 2,15 mil. m3. Délka vzdutí 1,0 km, maximální hladina 774,86 m n. m. Nádrž slouží pro výrobu elektřiny a ochranu před velkými vodami. Stavba ukončena v r. 1906.

31/188



Mšeno Nádrž na Mšenském potoce v severní části Jablonce n. N., tížní zděná hráz 20 m vysoká, délka v koruně 425 m. Vodní plocha měří 42,1 ha, max. hloubka 14,75 m, stálý objem 0,08 mil. m3, zásobní objem 1,97 mil m3, celkový objem 3,06 mil m3. Objem ovladatelného prostoru 2,687 mil.m3. Délka vzdutí 1,1 km, max. hladina 513 m n. m. Nádrž slouží ochraně před povodněmi, průmyslovému odběru – dnes už zanedbatelně, pro výrobu elektřiny, k zajištění a nalepšení průtoku, rekreaci a pro chov ryb. Stavba ukončena v r. 1909. Informace na portálu: http://www.pla.cz/portal/jvn/cz/mapa_0263.htm Údolní nádrž Mšeno nebo Přehrada Mšeno obecně nazývaná Jablonecká přehrada je největší přehrada v povodí Lužické Nisy. Nalézá se nedaleko centra Jablonce nad Nisou a v bezprostřední blízkosti jeho sídlištní zástavby. Je napájena Mšenským potokem. Přehrada patří mezi největší městské nádrže ve střední Evropě a tvoří údajně největší vnitroměstskou plochu v Evropě na východ od Ženevského jezera. Postavena byla v letech 1906–1908 pražskou stavební firmou Franz Schön a synové. Tvoří jí boční sypaná hráz, zděná hráz a náspy s cestami dělí nádrž na tři části. S hrází souvisí dvě přívodní štoly: z Bílé Nisy a z Lužické Nisy. Zásobní objem nádrže činí 1,897 mil. m³ (maximální až 2,786 mil. m³). Podnět ke stavbě přehrady daly ničivé povodně na konci 19. století, (především povodeň z 30. července 1897). Jako projektant se na přípravě stavby přehrady podílel i univerzitní profesor Otto Intze z Cách. Konkurz vyhrála firma Schön a synové z Prahy. Stavba byla zahájena v květnu 1906, dokončena v roce 1909, štola z Lužické Nisy byla dokončena v roce 1910 a zkolaudována v březnu 1911. Stavba stála 4 238 190 rakouských korun.[2] Naposledy byla prehrada vypuštena v letech 1998 a 1959. (Zdroj Wikipedie)

32/188


Průhlednost vody u hráze


Zdroj WEB Povodí Labe

CHOPAV Oblast s příznivými přírodními podmínkami pro tvorbu význačných vodních zdrojů. Vlivem přírodních podmínek dochází k tvorbě vyšších specifických odtoků, které výrazně přispívají k vodnosti vodohospodářsky důležitých vodních toků (Zákon č. 138/1973 Sb., § 18). Na území ORP Jablonec nad Nisou jsou vymezeny dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod: CHOPAV Jizerské hory V roce 1978 byla v hranicích území CHKO Jizerské hory vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). CHOPAV Severočeská křída CHOPAV Severočeská křída zasahuje celé území okresu Česká Lípa a jihozápadní části okresů Liberec a Semily, okrajově i Jablonec n.N. Jedná se rozlohou o největší chráněnou oblast v ČR (celkem 3750 km2) a celkem územně zahrnuje centrální oblasti české křídy, území Děčínského Sněžníku, povodí Kamenice, Ploučnice, Pojizeří a labských přítoků od Mělníka po ústí Ohře.

33/188



Obr.: Chráněná oblast přirozené akumulace vod (zdroj: data ÚAP)

34/188



Záplavová území, protipovodňová opatření Na území SO ORP Jablonec nad Nisou jsou vyhlášena záplavová území, včetně aktivních zón) na tocích Kamenice (Josefův Důl), Lužické a Rýnovické Nisy (Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou) a Mohelky (Kokonín, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Pulečný, Rádlo). Pod vodními nádržemi VD Josefův Důl, VD Bedřichov a v.n Mšeno jsou dále vymezena území ohrožená zvláštní povodní pod vodním dílem (dotčené obce Bedřichov, Josefův Důl, Janov nad Nisou, Jablonec nad Nisou. (citace ÚAP2008)

35/188



Obr.: Záplavové území Q100 a zvláštní povodeň pod vodním dílem (zdroj: data ÚAP)

36/188



Stav povrchových a podzemních vod Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=03 Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod Obec

Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce n. N. Zdroj: Heis VÚV 2005

Ekologický stav

Chemický stav

„nejistý“

„rizikový“

„nejistý“

„rizikový“

38 0 0 38 0 0 0 0 0

62 100 100 62 100 100 100 100 100

80 19 0 89 0 0 100 94 100

20 81 100 11 100 100 0 6 0

Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod Obec

Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce n. N. Zdroj: Heis VÚV 2005

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením „rizikový“ Kvantitativní stav

Chemický stav

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

53 100 12 17 100 34 100 14 98 60 88

37/188



(citace ÚAP2008 – zjistit jestli poslali nový odkaz pro UAP) Indikátory

Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území SO ORP není identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích s klasifikací „nerizikový“. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního nebo chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. Hodnocení indikátoru vodní režim – (2) Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod -2 body rizikový

na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací

-1 bod na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 bodů na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podz. vod s klasifikací nejistý 1bod na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2body nerizikový 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací

Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

38/188

body 2 1 1 1 2 1 1 1 1 0 1



Obr.: Terén s nadmořskými výškami (zdroj: data ÚAP)

39/188



SWOT analýza VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY Dostatečné zastoupení vodních ploch Probíhající revitalizace vodních toků

SLABÉ STRÁNKY Přítomnost vodní eroze na svažitých částech území

Většina zemědělské půdy zatravněna a využívána jako louky a pastviny PŘÍLEŽITOSTI Posílit krajinotvornou stránku ÚP – aleje, protierozní opatření, USES

Poměrně převažující sklonité pozemky HROZBY Klimatické změny, přívalové deště, ztráta akumulační schopnosti spádového území

Dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž. V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. Celonárodním problémem je trend neustálého snižování hladiny podzemních vod. Je to dáno více faktory. Zvýšená spotřeba, snížení či nevyváženost srážek, exploatace území s přirozenou retenční schopností území, narušení technickými bariérami s důsledky změnění podmínek přirozeného vodního režimu. Pro dlouhodobý udržitelný rozvoj se jeví vhodná všechna opatření vyvažující výše zmíněné antropogenní zásahy. Centralizací a řízenou zárukou za odběr kvalitní pitné vody bylo v minulém období společností SVaK opuštěno mnoho přirozených lesních pramenných zdrojů vody. Vzhledem k tomu, že je kvalitní vod na Zemi nedostatek se nám jeví velká příležitost v budoucnu s touto hodnotou opět počítat i pro užitkové účely. Obecným problém je požární voda – ne vždy je připojení z pitného rozvodu povolováno. Vodu jako zdroj života a očistného procesu je vhodné v území zachovávat v nejčistší kvalitě. Díky kyselým rašeliništím, žulovým podkladům, velkým podílů plochy lesů, uvědoměním a

40/188



snahou předků je v ORP poměrně velké zastoupení. Dílem jsou zdrojem ochranným pásmem hájeny pro pitné účely, některé jsou vybudovány jako užitkové a ochranné – dnes významem rekreačním a okrasným. Voda jako zdroj el. energie je využívána jen doplňkově, přehrada Josefův Důl, Mšeno. Na tocích jsou udržovány i malé doplňkové elektrárny – Bedřichov, Obecně je problematické získat souhlas a v tomto oboru jsou v území rezervy. Vzhledem k rekreačnímu potenciálu a ochraně přírody využití větru není reálné.

41/188


II.C


HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí

42/188



Obr.: Kontaminovaná místa (zdroj: data CENIA)

43/188



Nakládání s odpadem Produkce odpadu na území celého SO ORP http://ceho.vuv.cz/ Produkce komunálního odpadu Zařízení pro nakládání s odpadem

44/188



Obr.: Hygiena ŽP (zdroj: data ÚAP)

45/188



Staré ekologické zátěže Pod pojmem staré ekologické zátěže jsou zahrnuta kontaminovaná místa (podzemní vody, zeminy, skládky, stavební konstrukce) kde byl závadný stav způsoben státními podniky v období před privatizací používáním k životnímu prostředí nešetrných, ale ve většině případů povolených technologií a chemických látek.

Obr.: Hygiena ŽP (zdroj: CENIA)

46/188



Další hygienické závady území Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží) Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.cgu.cz). Ochranná pásma leteckých staveb V území ORP Jablonec se stabilní letecké stavby nevyskytují. Jsou známa jen vymezená místa Helipotu v ÚPD Jablonec nad Nisou – Nemocnice a Bedřichov u Vodojemu pro záchranou službu. Ochranné pásmo není dosud vyhlášené. Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 body na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. -1 bod na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru. 0 bodů přiřazena.

neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru

1 bod na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně. 2 body na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu 47/188



ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru. Rozpracován odhad body 563536 Bedřichov -1 530425 Dalešice -1 563510 Jablonec nad Nisou -2 563595 Janov nad Nisou -1 563633 Josefův Důl 0 563692 Lučany nad Nisou 0 563714 Maršovice 0 563731 Nová Ves nad Nisou -1 546577 Pulečný 1 563781 Rádlo 2 563790 Rychnov u Jablonce nad Nisou -1 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dlouhodobě se zvyšující kvalita životního prostředí

SLABÉ STRÁNKY Existence objektů vypouštějících odpadní vody do vodotečí mimo kanalizační systém

PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých ekologických zátěží Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie

Výskyt území se zhoršenou kvalitou ovzduší HROZBY Zvyšování intenzity dopravy Nárůst imisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) Další fungování spalovny nebezpečných odpadů

Problémy k řešení V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti. V rámci stávajících a nově navrhovaných průmyslových areálů vymezit také plochy pro výsadbu ochranné zeleně – zelené pásy – s cílem omezit prašnost z provozu těchto areálů. Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z

48/188



geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s vysokým indexem, věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky. Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek.

49/188


II.D


OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb.,v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez.

50/188



Zvláště chráněná území v SO ORP Jablonec nad Nisou

Obr.: Velkoplošná a maloplošná ochrana (zdroj: data ÚAP (AOPK))

51/188



Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní

52/188



Obr.: Koeficient ekologické stability (zdroj: data ÚAP (ČSÚ))

53/188



Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvaleudržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Na území SO ORP Jablonec nad Nisou se nachází:

54/188



Obr.: Územní systém ekologické stability (zdroj: data ÚAP)

55/188



Indikátory .

Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 20042010). Hodnocení indikátoru (vzhledem k ČR): -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

pod 8 %nízký 8 – 13,9 %podprůměrný 14 – 17,9 %průměrný 18 – 22 %nadprůměrný nad 22 %vysoký Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

body 2 -2 0 2 2 2 -2 -2 -2 -2 -2

Koeficient ekologické stability Hodnocení indikátoru – vlastní klasifikace KES: -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné KES 0,4 – 0,89 území málo stabilní – neudržitelné KES 0,9 – 2,99 území mírně stabilní KES 3,0 – 6,2 území stabilní KES nad 6,2 území relativně přírodní body Bedřichov 2 Dalešice 0 Jablonec nad Nisou 0 Janov nad Nisou 1 Josefův Důl 2 Lučany nad Nisou 1 Maršovice 0 Nová Ves nad Nisou 1 Pulečný 0 Rádlo 1 Rychnov u Jablonce nad Nisou 0

56/188



Ekologická fragmentace nezastavěného území některými liniovými stavbami (metodika UUR)

Indikátor fragmentace nezastavěného území určený pro hodnocení v rámci územního plánování je syntetickým ukazatelem, který vyjadřuje míru rozčlenění území člověkem vytvořenými dělícími prvky, především liniovými stavbami dopravní infrastruktury a zástavbou. Výskyt bariér v území má dopad primárně ekologický, jakožto překážka pro migraci druhů a zároveň dopad sociálně-ekonomický, neboť je odrazem míry ekonomického využívání krajiny, limitem pro aktivity spojené s rekreační funkcí krajiny a jednou z charakteristik krajinného rázu. Fragmentace krajiny je měřena s využitím dvou ukazatelů: bariérovostí v území (hustotou bariér) zrnitostí krajinných plošek (velikostní heterogenitou nefragmentovaných krajinných plošek). Sledované a hodnocené jednotky území Bariérovost v území je měřena v rámci území ORP. Zrnitost krajinných plošek lze sledovat za území obce i za větší území (například územní obvod ORP). Interpretace pro udržitelný rozvoj území a vztah na pilíře udržitelného rozvoje Bariérovost v území vystihuje míru prostupnosti území pro populace živočichů (a rostlin); vedle toho zároveň míru narušení krajiny liniovými stavbami dopravní infrastruktury jakožto krajinotvorného faktoru. Méně bariér v území znamená v tomto smyslu jeho vyšší kvalitu z hlediska estetického i hlediska ochrany biodiverzity. Zrnitost území vystihuje rovnoměrnost rozložení bariér. Jedná se o doplňkovou informaci, která upřesňuje, zda jsou bariéry koncentrovány v území do oblastí či koridorů nebo víceméně rovnoměrně rozprostřeny po celém území. Nerovnoměrné rozložení bariér v území s jejich nižší celkovou koncentrací indikuje existenci nefragmentovaných plošek významných v lokálním kontextu, pro ekologickou stabilitu území. To může platit i pro území s více bariérami, pokud jsou koncentrované a rozložené nerovnoměrně.

57/188



Obr.: Fragmentace území (zdroj: ČVUT, Fakulta architektury, Ústav prostorového plánování)

58/188



Ekologická fragmentace nezastavěného území některými liniovými stavbami

Hodnocení indikátoru -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

body 2 2 0 2 2 1 2 2 2 0 1


SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrná rozloha chráněných území Existence CHKO Jizerské hory v severní části území Značně zachovalý krajinný ráz. PŘÍLEŽITOSTI Posilování mimoprodukční funkce zemědělství a lesnictví s důrazem na údržbu a obnovu krajiny

SLABÉ STRÁNKY Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje, obcí pro směnu z důvodů realizace ÚSES Hranice CHKO zasahující do zastavěného území na k.ú. Mšeno a Rýnovice HROZBY Narušení krajiny nevhodným stavbami a činnostmi

Problémy k řešení Přírodní a krajinné hodnoty mohou být ohroženy zejména v následujících oblastech: expanze zástavby do volné krajiny fragmentace území liniovými stavbami živelný rozvoj rekreace a turistiky těžba surovin tržní přístupy v zemědělské a lesní výrobě Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahujících do chráněných územích, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, 59/188



střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který se po dobu těžby projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. Již přípravu projektu je třeba řešit v úzké spolupráci s orgány ochrany přírody. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.

60/188



II.E ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Zemědělská půda - rozloha (ha) Zemědělská půda je součtový ukazatel, který udává souhrn výměr druhů pozemků (kultur) sloužících bezprostředně zemědělskému výrobnímu procesu jako základní prostředek, z něhož se získává rostlinná produkce. Ukazatel je tvořen součtem výměr těchto druhů pozemků: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Ukazatel je udáván v hektarech. Zemědělská půda Kód obce Název obce (ha) Celková výměra obce (ha) 563510 Jablonec nad Nisou 912,8547 3138,2021 563536 Bedřichov 124,9878 2425,9632 563633 Josefův Důl 237,5113 2201,2905 563692 Lučany nad Nisou 567,2229 1313,3397 530425 Dalešice 139,5345 243,0431 563714 Maršovice 137,6708 175,6834 563731 Nová Ves nad Nisou 254,4365 471,4776 563781 Rádlo 314,4492 964,9164 546577 Pulečný 385,9272 601,0381 Rychnov u Jablonce nad 563790 Nisou 643,8528 1225,1431 563595 Janov nad Nisou 459,0152 1471,5108 Zdroj informace: MOS/MIS Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru (%) Podíl výměry zemědělské půdy v území na celkové výměře území. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto druhů pozemků. Celková výměra území je pak dána součtem výměr zemědělské půdy, nezemědělské půdy (sem patří lesní půda, zastavěné plochy a ostatní plochy) a vodních ploch v území. Tento ukazatel je tedy roven podílu, ve kterém v čitateli je součet výměr orné půdy, zahrad, ovocných sadů, chmelnic, vinic a trvalých travních porostů v daném území a ve jmenovateli pak součet výměr zemědělské a nezemědělské půdy a vodních ploch daného území. Ukazatel je udáván v procentech.

61/188



Obr.: Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) (zdroj: data ÚAP (ČSÚ))

62/188



Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Ukazatel je dán podílem výměry orné půdy (v čitateli, viz. ukazatel 0) a výměry zemědělské půdy (ve jmenovateli, viz. ukazatel 0) v daném území. Ukazatel je udáván v procentech.

Obr.: Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) (zdroj: data ÚAP (ČSÚ))

63/188



Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (%) Ukazatel je dán podílem výměry trvalých travních porostů (v čitateli, viz. ukazatel 0) a výměry zemědělské půdy (ve jmenovateli, viz. ukazatel 0) v daném území. Ukazatel je udáván v procentech.

Obr.: Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (%) (zdroj: data ÚAP (ČSÚ))

64/188



Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru (%) Ukazatel je dán podílem součtu výměr zastavěných ploch a ostatních ploch v daném území a celkové výměry území. Ukazatel je udáván v procentech.

Obr.: Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru (%) (zdroj: data ÚAP (ČSÚ))

65/188



Podíl vodních ploch na celkové výměře katastru (%) Ukazatel je dán podílem výměry vodních ploch v daném území (v čitateli, viz. ukazatel 0) a celkové výměry území (ve jmenovateli, viz. ukazatel). Ukazatel je udáván v procentech. Zdroj informace: MOS/MIS Orná půda - rozloha (ha) Orná půda jsou pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodiny, nebo které jsou dočasně zatravňovány (víceleté plodiny na orné půdě, event. dočasné louky). Patří sem i pařeniště, skleníky a japany pokud jsou zřízeny na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Ukazatel je udáván v hektarech. Chmelnice - rozloha (ha) Chmelnice jsou pozemky vysázené chmelem bez ohledu na to, zda jde o starou nebo nově vysázenou výsadbu. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Ukazatel je udáván v hektarech. Nejsou zastoupeny v ORP Vinice - rozloha (ha) Vinice jsou pozemky na nichž se pěstuje vinná réva. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Ukazatel je udáván v hektarech. Nejsou zastoupeny v ORP Zahrady - rozloha (ha) Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky osázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.Ukazatel je udáván v hektarech. Ovocné sady - rozloha (ha) Ovocné sady jsou souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy v hustotě na 1 ha nejméně 90 stromů u vysokokmenů a polokmenů jádrovin a třešní, 150 stromů u vysoko- a polokmenů švestek, slív, rynglí a višní, 200 stromů u vysoko- a polokmenů meruněk, broskví a čtvrtkmenů jádrovin a 400 stromů u čtvrtkmenů meruněk, broskví a višní. Patří sem též pozemky, kde se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů v hustotě nejméně 500 zákrsků na 1 ha a pozemky kde se pěstuje výhradně černý rybíz

66/188



v hustotě 1000 keřů na 1 ha nebo ostatní druhy rybízu nebo angreštu a hustotě nejméně 2000 keřů na 1 ha. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.Ukazatel je udáván v hektarech. Nejsou zastoupeny v ORP Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Ukazatel se skládá z dřívějšího ukazatele Louky, což jsou pozemky porostlé travinami, u nichž hlavním výtěžkem je seno (tráva), i když se nahodile spásají a z ukazatele Pastviny, což jsou pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou. Patří sem též pastevní výběhy pro skot, vepřový dobytek a drůbež. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.Ukazatel je udáván v hektarech. Vodní plochy - rozloha (ha) Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňovací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Ukazatel je udáván v hektarech. Zdroj informace: MOS/MIS Kód obce 563510 563536 563633 563692 530425 563714 563731 563781 546577 563790 563595

Název obce Jablonec nad Nisou Bedřichov Josefův Důl Lučany nad Nisou Dalešice Maršovice Nová Ves nad Nisou Rádlo Pulečný Rychnov u Jablonce nad Nisou Janov nad Nisou

Orná půda (ha) 124,7843 0 0,2563 29,0257 80,8795 5,8917 5,9016 98,0604 111,9284

Zahrady (ha) 273,4394 4,0322 16,7155 31,9452 8,5788 9,2128 15,6801 20,6235 9,779

Ovocné sady (ha) 0,2853 0 0 0 0 0 0 0 0,5055

TTP (ha) 514,3457 120,9556 220,5395 506,252 50,0762 122,5663 232,8548 195,7653 263,7143

278,8182 0,5393

32,6968 33,027

0,5987 0

331,7391 425,4489

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely, je většinou nevratným procesem, který podstatně 67/188



omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Zemědělskou půdu je nutno odnímat pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Jablonec nad Nisou jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č. 289/1995 Sb. §23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů - zpracovatelem je ÚHÚL Jablonec n. Nisou) do čtyř přírodních lesních oblastí: Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lužická pískovcová vrchovina Lužická pahorkatina Jizerské hory a Ještěd

68/188



Lesní půda - rozloha (ha) V ukazateli je zahrnuta: porostní půda, tj. půda využívaná přímo k lesní produkci, skutečně zalesněná nebo dočasně odlesněná s úmyslem opětovné obnovy lesního porostu, bezlesí, tj. dočasně odlesněná část lesní půdy, sloužící provozu lesního hospodářství nepřímo (plocha lesních školek, lesních skladů, měkké lesní cesty, průseky všech druhů, přesahují-li šířku 4 m, apod.), odňaté pozemky zemědělskému půdnímu fondu přidělené lesnímu hospodářství k zalesnění, ale dosud nezalesněné, pozemky nad horní hranicí stromové vegetace s výjimkou zastavěných pozemků (vysokohorské chaty, lyžařské vleky a jiná účelová zařízení). Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.Ukazatel je udáván v hektarech.

Kód obce 563510 563536 563633 563692 530425 563714 563731 563781 546577 563790 563595

Název obce Jablonec nad Nisou Bedřichov Josefův Důl Lučany nad Nisou Dalešice Maršovice Nová Ves nad Nisou Rádlo Pulečný Rychnov u Jablonce nad Nisou Janov nad Nisou

Lesní půda (ha) 1204,5347 2166,1216 1691,2877 538,1436 84,5706 13,1236 131,1163 563,8516 162,835 414,1192 783,8467

Zdroj informace: MOS/MIS

69/188



Podíl lesů na celkové výměře katastru (%) Ukazatel je dán podílem výměry lesní půdy v daném území (v čitateli, viz. ukazatel 0) a celkové výměry území (ve jmenovateli, viz. ukazatel Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Ukazatel je udáván v procentech.

Obr.: Podíl lesů na celkové výměře katastru (%) (zdroj: data ÚAP (ČSÚ))

70/188



Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: Lesy hospodářské Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále podle plnění hlavní funkce rozdělují do subkategorií. V lesích zvláštního určení: Lesy v pásmech ochrany vodních zdrojů I. stupně Lesy v ochranném pásmu zdrojů léčivých minerálních vod Lesy v 1. zóně CHKO, přírodní rezervace, přírodní památka Lesy významné pro uchování biodiverzity Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase (2001 – 2007) Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 a 2007. Změna výměry mezi těmito lety v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích. Lesnatost Pro pozemky určené k plnění funkcí lesa byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP.

71/188



Obr.: Pozemky určené k plnění funkcí lesa (zdroj: data ÚAP)

72/188



Nastavení indikátoru pro SO ORP -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

pod 5 % 5 – 12,9 % 13 – 24,9 % 25 – 35 % nad 35 % body 2 1 2 2 2 2 1 1 -1 2 1


SWOT analýza ZPF A PUPFL SILNÉ STRÁNKY Příznivé klimatické a vegetační podmínky Vysoká lesnatost území, pestrá dřevinná skladba PŘÍLEŽITOSTI Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích Rekultivace půdy a navrácení do ZPF Zvýšení rekreační funkce lesa a podpora dalších mimoprodukčních funkcí lesa, zejména půdoochranné

SLABÉ STRÁNKY Úbytek zemědělské půdy HROZBY Pokračující zábor zemědělské půdy Znehodnocování půdy zvyšováním intenzity Hospodaření Devastace lesních porostů neúměrným turistickým zatížením

Problémy k řešení Podpora alternativního ekologického hospodaření, podpora ekologických výcovných center a agroturistiky, podpora rybníkářství a chov ryb (příznivé čisté vodoteče), rozumná míra těžba spojená s trvalou údržbou cest – alternativní způsob koňmi. Ochrana rašelinišť, redukce OP lesa v obcích – podpora bydlení v kontaktu s lesem či v lese – finský model. Prosazování pěstitelských skleníků (geo a solární energie) a drobných chovných farem s cílem většího podílu samozásobitelství přímo v území. Ve spojení pastevectví a velkochovu prosazovat investice do zemědělství vedoucí k vyšší hygieně prostředí – vegetační druhy odpuzující hmyz a eliminující odér – vedoucí ke snížení ochranných pásem na minimum – viz Bavorská obnova obcí - agroturistika (například střet rozvoje RD a farmy Pulečný).

73/188



II.F VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Schéma dostupností v ORP podle druhu doprav

74/188



Dopravní infrastruktura Základní dělení - struktura: Silniční doprava Doprava v klidu Cyklistická doprava Železniční doprava Letecká a vodní doprava Integrovaná doprava Východiska stavu v ORP: Pohyb za prací: Údaje o pohybu za prací jsou převzaty z CSLBD 2001. Jsou uvedeny počty dojíždějících do centra ORP, do města Jablonce nad Nisou, z vybraných obcí v ORP i mimo ORP. Jablonec nad Nisou je cílem dojížďky především z Liberce a z Tanvaldska, z obcí ORP je nejvýznamnějším zdrojem cest za prací do centra ORP Rychnov u Jablonce nad Nisou. Dojíždí se z 63 % hromadnou dopravou, ze 30 % autem a 7 % osob dochází pěšky či jede na kole. Jablonec nad Nisou je největším zdrojem dojížďky do Liberce (1 357 cest denně). Město:Jablonec nad Nisou v tom Celkem

z toho ve věku

ženy

6 364

3 532

2 832

992

1 121

1 445

1 464

1 187

155

3 897

2 105

1 792

605

649

897

912

747

87

Rychnov u Jabl. nad Nisou

469

215

254

49

85

108

129

84

14

Lučany na Nisou Janov nad Nisou

278 276

127 145

151 131

47 46

37 37

73 52

61 72

55 63

5 6

Nová Ves nad Nisou

149

74

75

14

20

31

42

37

5

Rádlo

114

48

66

14

18

30

24

27

1

Josefův Důl

85

52

33

24

15

13

17

16

-

Maršovice

84

51

33

6

12

20

18

26

2

Liberec

1 315

752

563

153

227

276

310

299

50

Tanvald

478

279

199

86

91

116

97

81

7

Smržovka

449

235

214

65

73

106

115

78

12

Desná

215

101

114

36

35

49

59

31

5

Pěnčín

210

114

96

43

30

46

49

36

6

Železný Brod

211

140

71

39

35

37

45

47

8

Velké Hamry

183

124

59

30

40

55

30

26

2

Zásada

82

48

34

10

17

15

17

19

4

Skuhrov

98

46

52

15

14

15

21

32

1

Frýdštejn

66

30

36

9

9

15

19

13

1

Jiřetín pod Bukovou

65

34

31

14

13

14

16

8

-

Dojíždějící celkem z toho ostatní obce okresu Jablonec nad Nisou

15 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59

60 a více

muži

z toho vybrané obce ORP Jablonec nad Nisou:

nejvyšší dojížďka z ostatních obcí mimo ORP:

75/188



Dopravní infrastruktura Širší vztahy Širší dopravní vazby jsou zajištěny silnicí pro motorová vozidla R35, která území napojuje na východní Čechy a Moravu a na Německo, prostřednictvím silnice R10 na Prahu a silnice I/13 na severozápadní Čechy a Polsko. Silnice I/14 napojuje území na Liberec a podhůří Krkonoš a Orlických hor. V železniční dopravě vede územím celostátní dráha 030 (Pardubice -) Jaroměř – Liberec s napojením na Prahu a německou železniční síť (v nákladní dopravě i na polskou), město Jablonec nad Nisou je napojeno regionální drahou 036 Liberec - Harrachov s napojením na polskou regionální trať do Szklarske Poreby a Jelenie Góry. Josefův Důl je napojen odbočnou tratí této regionální dráhy 034 s napojením na trať 036 mimo území ORP. Silniční včetně dopravy v klidu (DvK) V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Rozvoj silniční sítě území ORP Jablonec nad Nisou by výrazně předurčen jeho polohou na rozvodí a horským a podhorským reliéfem krajiny s dominantami Jizerských hor, Černostudničního hřebene a Jizerské hornatiny. Hlavní silniční osou je území je krkonošská silnice – dnešní silnice I/14 (Liberec – Jablonec nad Nisou – Česká Třebová) vedená údolími Nisy a Kamenice. V Jablonci nad Nisou navazovaly na silnici I/14 cesty do Jizerských hor a na hustě osídlené Železnobrodsko, dnes přeměněné na místy velmi hustou síť silnic III. třídy. Z této sítě kvalitou a dopravním významem vyniká napojení Jablonce nad Nisou na další silnice I. třídy. Silnice II/287 vedená v historické stopě napojuje Jablonec nad Nisou na silnici I/10 u Bratříkova. Jen před dvěma desetiletími byla vybudována údolím horní Mohelky moderní sinice I/65 Rádelský mlýn – Jablonec nad Nisou, napojující Jablonec nad Nisou na rychlostní silnici R35 (ve výhledu Liberec – Lipník nad Bečvou), která prochází jihozápadním okrajem území ORP Jablonec nad Nisou Silnice I/65 spojuje Jablonec nad Nisou také na s Rychnovem u Jablonce nad Nisou. Silniční sít uvnitř ORP má radiální charakter, podhorská III/29024 napojuje paralelně s I/14 Liberec, horské silnice III/29029 a III/29035 spojují Bedřichov a Janov nad Nisou s Jabloncem nad Nisou, Rádlo je napojeno silnicí III/2878, horní část údolí Mohelky je přístupná kromě silnice I/65 silnicemi III/28711 a III/28716. Dalešice jsou spojeny s Maršovicemi „starou pražskou“ silnicí III/28719, která napojuje na Jablonec nad Nisou hustou silniční síť Turnovska . Výjimkou je Josefův Důl napojený na Jablonec nad Nisou úzkými silnicemi přes vrcholové partie Jizerských hor nebo kvalitnějšími silnicemi přes Smržovku Silnice I. třídy R35 Liberec - Turnov Moderní rychlostní silnice je vedena mimo obce, přes obtížný terén umožňuje jízdu Rychlí 90 – 130 km/hod. Závadou je křižovatka Rádelský mlýn s malými poloměry ramp a kolizemi mezi odbočujícími a najíždějícími vozidly. I/14 Liberec – Česká Třebová

76/188



Silnice vedená v historické stopou, v území převáženě obytnou zástavbou včetně průjezdu středem Jablonce nad Nisou. V úseku Liberec – Jablonec nad Nisou-Rýnovice se připravuje stavba přeložky do stopy rekonstruované silnice III/29024. Je nutné ještě vyřešit průchod Jabloncem nad Nisou a Lučany nad Nisou v koordinaci se záměrem přeložky silnice I/10 do trasy jižního obchvatu Jablonce nad Nisou a Lučan nad Nisou. I/65 R35 (Rádelský mlýn) – Jablonec nad Nisou Moderní silnice vedená mimo obce s mimoúrovňovým napojením Rychnova u Jablonce nad Nisou. Je navrženo její budoucí využití též pro vedení silnice I/10 do Harrachova s pokračování ve stopě I/14. Silnice II. třídy II/287 Jablonec nad Nisou – I/10 (Bratříkov) Silnice spojuje Jablonec nad Nisou s Železnobrodskem, prochází obytným územím. Silnice III. třídy Zajišťují spojení z obcí ORP, severního Turnovska a oblastí Zásady a Rádla do Jablonce nad Nisou, umožňují též vzájemné vazby mezi obcemi ORP a jejich částmi a jejich napojení na okolní obce. Severní část území má silnice horského charakteru s minimálními šířkami, malými poloměry oblouků a velkými podélnými sklony s velmi vysokými nároky na jejich zimní údržbu: III/29024 Liberec – Jablonec nad Nisou III/29029 Jablonec nad Nisou – Bedřichov III/29022 Bedřichov – Tanvald III/29035 Jablonec nad Nisou - Hrabětice III/29037 Nová Ves nad Nisou – Karlov III/29034 Malý Semerink (Janov nad Nisou – Hrabětice) III/29032 Velký Semerink (Janov nad Nisou – Jablonec nad Nisou-Jindřichov III/28733 Jablonec nad Nisou – Smržovka III/28734 Nová Ves nad Nisou – Smržovka III/28730 Nová Ves nad Nisou – Horní Černá Studnice III/28741 Nová Ves nad Nisou – Horní Černá Studnice III/2879 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Horní Černá Studnice III/28717 Jablonec nad Nisou – III/2879 III/28718 Nová Ves nad Nisou – III/2879 III/28730 Maršovice – Horní Černá Studnice III/28719 Maršovice – Turnov III/28711 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Pulečný III/28720 Dalešice – Pulečný III/28713 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Hodkovice nad Mohlelkou III/28716 Jablonec nad Nisou-Dobrá Voda - Pulečný III/2878 Jablonec nad Nisou – Dobrá voda III/2876 I/65 – Rádlo – Dlouhý Most III/2874 Rádlo – Jeřmanice III/2875 Jablonec nad Nisou – Rádlo-Milíře Doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel v centru Jablonce nad Nisou je regulováno zpoplatněním parkovacích stání v centru města v pracovní dnech a v sobotu dopoledne a zavedením

77/188



zpoplatněných řízených parkovišť pro rezidenty. Platba je možná v parkovacích automatech nebo zakoupením parkovací karty, na Horním náměstí, pro rezidenty a podnikatele se sídlem v zpoplatněné oblasti je k dispozici sleva. Parkování je zpoplatněno též v Jizerských horách v obcích Bedřichov a Janov nad Nisou. O zimních víkendech je přesto parkovacích míst nedostatek a tento stav vede k pravidelným dopravním kolapsům na silnicích v Jizerských horách postihujícím i hromadnou dopravu. Prozatím není navrženo žádné proveditelné řešení tohoto neupokojivého stavu. Intenzity dopravy Obousměrné intenzity dopravy počtech vozidel za 24 hod vypočtené jako průměrný den v roce jsou převzaty z celostátního sčítání ŘSD z roku 2005. Nejvyšších intenzit dopravy bylo dosahováno na silnici R35 a na silnicích I/65 a I/14 na místních komunikacích území města Jablonce nad Nisou. Na nejzatíženějších křižovatkách v Jablonci nad Nisou byla již v roce 2005 ve špičkách překračována jejich kapacita. Stanoviště Úsek od

R35

4-0240

Liberec, ul.Hodkovická (k.z.)

Vyús.65

23247

4-0230

vyús.65

Větev 35 k zaús.278

18538

5095

4-1529

hr.okr.Liberec a Jablonec n.N.

Proseč n.Nisou z.z.

7023

1018

4-1530

Proseč n.Nisou z.z.

Jablonec n.Nisou z.z.

7023

1018

4-1532

Jablonec n.Nisou z.z.

Jablonec n.N., zaús.29024

5620

939

4-1533


Jablonec n.N., ul.Liberecká

9845

1675

4-1323

Jablonec n.N., ul.Liberecká


11249

1825

4-1322


Jablonec n.N., ul.Mlýnská

15553

2407

4-1324

Jablonec n.N., ul.Mlýnská

Jablonec n.Nisou k.z.

10874

2297

4-1320


Smržovka z.z.

10874

2297

4-1546

vyús.z 35

vyús.2879

10554

2378

4-1540

vyús.2879

Jablonec n.N.z.z.

10554

2378

I/14

I/65

III/287 III/29024

III/29029

III/29037

Do

Celkem Z toho voz/24h těžká

Silnice

5827

4-1541

Jablonec n.N.z.z.

Jablonec n.N., vyús.287

10554

2378

4-1302

Jablonec n.N., vyús.287

Jablonec n.N., zaús.do 14

22952

4166

4-1301

Jablonec n.N., vyús.z 65


9686

1731

4-1300


Pěnčín z.z.

4416

746

4-1339

hr.okr.Liberec a Jablonec n.N.

Jablonec n.N., x s 29029

7729

978

4-1331

Jablonec n.N., x s 29029

Jablonec n.N., ul.Belgická

10225

1252

4-1534

Jablonec n.N., ul.Belgická

Jablonec n.N., zaús.do 14

7361

1402

4-1305

Jablonec n.Nisou, vyús.ze 14

Jablonec n.N., ul.Palackého

8893

1107

4-4211

Jablonec n.N., ul.Palackého

Jablonec n.N., ul.Riegrova

4-4212

Jablonec n.N., ul.Riegrova

4-4210 4-4220 4-3770

13954

1484

zaús.do 29024

9498

1125

zaús.do 29024

Mšeno n.Nisou k.z.

2120

569

Mšeno n.Nisou k.z.

Janov n.Nisou, vyús.29034

2120

569

Lučany n.N., x s 29037

Nová Ves n.N., zaús.do 28733

317

81

III/2879

4-4240

Vrkoslavice, x s 287

Dol.Čer.Studnice, zaús.do 28741

2910

492

III/28716

4-4590

Kokonín, vyús.z 2879

Pulečný, zaús.do 28711

1268

213

III/28719

4-1550

Maršovice, vyús.z 287

Frýdštejn, x s 28724

2713

579

78/188



Intenzity automobilové dopravy v ORP Jablonec nad Nisou v roce 2005

Intenzity automobilové dopravy ve městě Jablonec nad Nisou v roce 2005

79/188



Železniční doprava Územím ORP Jablonec nad Nisou prochází zastávkou Rychnov u Jablonce nad Nisou v krátkém úseku celostátní dráha 030 (Pardubice -) Jaroměř – Liberec.Tato trať je jako terciérní trať součásti systému AGTC a MD ČR usiluje o její zařazení do evropské sítě TENT v úseku Praha - Zhořelec. Stanice Rychnov u Jablonce nad Nisou je v pracovních dnech jedinou zastávkou dálkových rychlých vlaků v území (z Pardubic, rychlé spojení z Prahy není provozováno). Na Jablonec nad Nisou je stanice napojena linkami MHD. Přes město Jablonec nad Nisou je vedena významná regionální železniční trať 036 Liberec – Harrachov, od července 2010 teoreticky průjezdná až do Jelení Hory (po dořešení komunikace mezi polským a českým řízením provozu). Na trati je provozována taktová železniční doprava mezi Libercem a Tanvaldem s přímými vlaky do Harrachova a o víkendech též dálkové rychlíkové spoje z Tanvaldu do Drážďan. Bylo modernizováno nádraží Jablonec nad Nisou, jsou doplňovány nové zastávky (Jablonec nad Nisou centrum, zastávky ve Smržovce a Desné) a trať se stává páteří dopravní obsluhy mezi Jabloncem a Tanvaldskem. Železniční trať bude modernizována, od roku 2012 se připravuje provoz v taktu 30 min. s novými vozidly Stadler RegioShuttle RS1. Ve stanici Smržovka navazuje na taktovou dopravu provoz na odbočné trati 034 do Josefova Dolu. Kromě železniční dráhy je spojen Jablonec nad Nisou s Libercem též paralelní tramvajovou tratí s provozem tramvají v 15 min. taktu. Také na ní probíhá postupně rekonstrukce a tramvaj bude nadále zajišťovat spojení centra Jablonce nad Nisou se zastávkami v Proseči nad Nisou a Vratislavicích nad Nisou a s centrem Liberce. V minulém desetiletí byl Libereckým krajem plánován nový koncept provozu obou drah v projektu REGIOTRAM NISA, v úseku Hrádek nad Nisou – Harrachov mělo být provozován taktový provoz vozy typu tram – train s průjezdem centrem Liberce a (původně a výhledově i Jablonce nad Nisou). Projekt byl pro nedostatek prostředků pro investice a provoz nového systému modifikován na doplnění železničních tratí o nové zastávky, modernizaci tramvajové tratě, její doplnění o novou větev v Liberci a dopravní a tarifní integraci provozu obou drah. Cílové řešení drážní dopravy bylo odloženo, Nedořešena zůstala fyzická integrace terminálů železnice, tramvaje a autobusů na území Jablonce nad Nisou.

80/188



Počet spojů za den na železničních a tramvajové trati v ORP Jablonec nad Nisou objednaných Libereckým krajem v roce 2009: Dráha

Dopravce

Železniční

České dráhy, a.s.

Pracovní Sobota Neděle den 139 135 129

Tramvajová Dopravní podnik města Liberce, a.s.

144

122

112

Integrovaná hromadná doprava V Jablonci nad Nisou je již mnoho desetiletí integrována městská hromadná doprava s příměstskou hromadnou. Po zrušení tramvajové dopravy do Janova a Rychnova u Jablonce nad Nisou jsou provozovány městské autobusy také do Bedřichova, Janova nad Nisou, Lučan nad Nisou, Nové Vsi nad Nisou a Pulečného a Rychnova u Jablonce nad Nisou. Městská hromadná doprava při přiměřeném rozsahu kompenzace provozních ztrát dlouhodobě vyniká promyšlenou dopravní koncepcí, kvalitou služby a vysokým využíváním MHD. Integraci se železniční dopravou umožňoval integrovaný dopravní systém JARIS. Po zavedení integrovaného dopravního systému IDOL byl IDS JARIS zrušen a pravidla IDOL jsou postupně zaváděna koordinátorem KORID LK i na MHD a regionální dopravu v Jablonci nad Nisou. Dopravní obslužnost v území objednává Liberecký kraj, na území města Jablonce nad Nisou a obcí obsluhovaných MHD také města a obce. Tramvajovou linku 11 objednává společně kraj a město Jablonec nad Nisou. Provoz v rozsahu dopravní obslužnosti zajišťuje v MHD Dopravní podnik města Liberce kraje ve spolupráci s ČSAD Jablonec nad Nisou, příměstskou autobusovou dopravu ČSAD Jablonec nad Nisou, ČSAD Semily, OSNADO a ČSAD Střední Čechy, železniční dopravu České dráhy. Maximální rozsah základní dopravní obslužnosti Libereckého kraje ZDO pro rok 2004 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 Veřejná linková doprava (km/rok)

13 854 000

Kolejová doprava (km/rok)

4 942 000

- drážní (vlkm/rok)

3 921 000

- tramvajová (vzkm/rok)

1 021 000

Od poloviny roku 2005 se na přípravě jízdních řádů podílí i společnost KORID LK, spol. s r.o.. V závěru roku 2008 vyhlásil Liberecký kraj výběrové řízení na „Provozovatele Jizerskohorské železnice“. Toto výběrové řízení se týká provozování drážní dopravy na tratích 034 Smržovka - Josefův Důl, 036 Liberec - Tanvald - Harrachov, 037 Liberec Frýdlant, 038 Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem a 039 Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem. V roce 2009 byl také vyhlášen vítěz výběrového řízení na provozovatele Jizerskohorské železnice. Vítězem se stala akciová společnost České dráhy. České dráhy tak budou i nadále provozovat drážní dopravu také na tratích 034, 036, 037, 038 a 039. V podmínkách výběrového řízení je však mimo jiné nasazení moderních nízkopodlažních vozidel. V srpnu 2009 přijala Vláda České republiky usnesení č. 1132, které se týká financování veřejné dálkové a regionální železniční dopravy v letech 2010 až 2019. Díky tomuto usnesení dochází k dofinancování ztráty vzniklé ze zajištění drážní dopravy.

81/188



Mimo dopravní obslužnost kraje jsou provozovány dálkové autobusové i železniční spoje. Rychlíkové vlaky zastavují v Rychnově u Jablonce nad Nisou a o víkendech také v Jablonci nad Nisou. Dálkové autobusy mají terminál na autobusovém nádraží Jablonce nad Nisou, dálkové spoje jsou vedeny také do Josefova Dolu. MHD v Jablonci nad Nisou, Bedřichově, Janově nad Nisou, Pulečném, Nové Vsi nad Nisou, Rychnově u Jablonce nad Nisou a Lučanech nad Nisou byla do 31.12.2009 provozována společností ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Od 1.1.2010 se oficiálně dopravcem na všech linkách stal Dopravní podnik města Liberce, a.s., na základě smlouvy mezi dopravci je v Jablonci n.N. autobusová MHD i nadále provozována autobusy ČSAD Jablonec nad Nisou a.s. Od 1.1.2010 má i jablonecká MHD veškeré předplatné na kartách Opuscard. V integrovaném dopravním systém IDOL zahájil od roku 2009 postupné optimalizace jízdních řádů příměstské autobusové dopravy. Zjednodušilo se číslování linek tak, aby cestujícím stačilo znát koncové trojčíslí z oficiálního šestimístného čísla linky, první číslo označuje ORP konce linky, končí vždy v menším sídle , 1 = ORP Jablonec nad Nisou, 7 = ORP Tanvald, 9 = ORP Semily, podle čísel je tedy patrné kam linky z Jablonce nad Nisou jedou (s výjimkou linky do města Liberce). Od 13.12.2009 jsou dle nových pravidel očíslovány např. tyto nově zavedené linky: 141 Liberec-Jablonec nad Nisou 742 Jablonec n.Nisou-Nová Ves n.Nisou-Smržovka Integrovaný dopravní systém v Libereckém kraji zajistí větší kvalitu služby při využití omezených finančních zdrojů kraje. Integrace byla zahájena v roce 2004 zaváděním bezkontaktních čipových karet, od roku 2009 nahrazených krajskou kartou Opuscard. Druhým krokem integrace došlo v roce 2005 ke sjednocení jízdného u krajských autobusových linek v pásmech do cca 50 km. Třetím krokem integrace došlo ke sjednocení smluvních přepravních podmínek.V roce 2009 byla zahájena tarifní integrace se zónověrelační Integrovaným tarifem IDOL.

Cyklistická a pěší doprava V Jablonci nad Nisou má vzhledem k velikosti města význam i pěší a cyklistická doprava, nemotorovou, především pěší, dopravou se mimo zimní měsíce zajišťuje cca třetina cest ve městě. I pro „dojížďku“ do Jablonce nad Nisou je pro 6 % uváděna pěší doprava, jen pro 1 % ale cyklistická. Centrum města je pro pěší dopravu vhodně vybaveno, chodníky chybí v některých okrajových částech města, není též dořešeno pěší propojení terminálů hromadné dopravy (železnice, autobusy, tramvají). Cyklistické stezky jsou realizovány jen v rámci nových staveb (5. května, podél Údolní nádrže Mšeno a podél Rýnovické Nisy a nové ulice Na Čihadle), ucelený systém cyklistických stezek není k dispozici ani v plánu k brzké realizaci, v meziměstském měřítku se jím zabývá Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy v Libereckém kraji z roku 2006. Přes území ORP jsou vedeny turistické stezky a rekreační cyklotrasy. Nejvýznamnější je cyklotrasa Nisa – Odra, která však je vedena z Nové Vsi nad Nisou po Černostudničním hřebeni po cyklotrase 3038 vedené převážně po silnicích III. třídy z důvodu neexistence vhodné komunikace podél řeky Nisy. Z Jablonce nad Nisou vycházejí cyklotrasy do Liberce (3037 a 3038), do Svijan (3038-3047) a do Jizerských hor (3023). Přes katastr Bedřichova vede páteřní Jizersko-krkonošská magistrála č. 22, v Jizerských horách je hojně využívána hustá síť zpevněných cest vhodných pro rekreační cyklistiku s podporou cyklobusů

82/188



provozovaných ČSAD Jablonec nad Nisou. Pro ochranu pěších turistů před hustým provozem cyklistů jsou budovány nové trasy pro pěší turisty (např. Nová hřebenovka). ANALÝZA ÚZEMÍ Problémy (obecní i nadobecní závady v ORP) Širší vztahy Chybí kvalitní napojení území ORP Jablonce nad Nisou celostátní železniční síť. I možnosti napojení stanice Rychnov u Jablonce nad Nisou či spojení přes Liberec na spojení z velkých měst ČR, především z Prahy je zcela nevyhovující. Chybějící napojení Jablonce nad Nisou celostátní tratí s dálkovou dopravou Neexistuje kvalitní silniční spojení s Hradcem Králové a se severozápadem Čech Nevyhovující silniční spojení s Libercem a s Tanvaldskem a Podkrkonoším Dopravní infrastruktura - Silniční Vedení silnice I/14 centrem Jablonce nad Nisou a Lučan nad Nisou, přetížené ulice Budovatelů , U zeleného stromu 5. května a Mostecká Vysoké intenzity dopravy na místní komunikaci U Přehrady, kolize s klidovou funkcí území Nedořešená síť místních komunikací v Jablonci nad Nisou Vysoké zatížení ulic Riegrova, kolize s obytnou funkcí Přetížení jabloneckých křižovatek U zeleného stromu a Palackého x U Přehrady a Palackého x Riegrova nad jejich kapacitu Vedení silnice II/287 obytnou zástavbou obcí Nedostatečné parametry a kvalita silnic III/29024 , III/29029 a dalších silnic v Jizerských horách Nedostatečné parametr křižovatky Rádelský mlýn Nedostatek parkovacích míst v Jizerských horách

Dopravní infrastruktura - Železniční (včetně tramvaje) Přes dílčí zlepšení nedostatečná kvalita a atraktivita regionální železniční dopravy Zdlouhavé spojení z Josefova Dolu do Jablonce nad Nisou Ukončení tramvajové tratě z Liberce na nevhodném místě před dosažením centra města a bez přestupních vazeb Nevyužití potenciálu tramvajové dopravy pro napojení sídliště Mšeno na centrum

83/188



Integrovaná hromadná doprava Nedostatečná dopravní integrace hromadné dopravy na části území bez MHD Nedostatečné využití možností IDS při trasování linek příměstské dopravy v Jablonci nad Nisou (návaznosti na MHD, možnosti ukončování mimošpičkových spojů na vjezdu do města, ve špičkách vedení linek PAD od jihu a východu přes centrum s ukončením v místech cílů cest - pracovní příležitosti, nákupní centra). Nedostatky tarifní integrace MHD Jablonce nad Nisou pro jednotlivé jízdné i abonenty Nedostatečné využití možností integrovaného tarifu a platebního nástroje Opuscard. Nedostatečná fyzické integrace v Jablonci nad Nisou – terminály jednotlivých dopravních systémů nejsou provázány Nedořešené vazby MHD Jablonec, tramvajové tratě do Liberce a regionálních a dálkových autobusů Nedostatečné zázemí pro cestující dálkovými autobusy a příměstskými autobusy ukončené na výhodném míst poblíž centra města Nepřívětivé prostředí centrálního uzlu MHD v Kamenné ulici Snahy o vymístění terminálu autobusové dopravy z centra Nedostatečné parametry silnic do Janova nad Nisou a Bedřichova, kolize s IAD v zimě Rozdílné standardy dopravní obslužnosti MHD a příměstské autobusové dopravy Obce mimo MHD (Rádlo, Maršovice, Malešice) Rozdílná finanční účast obcí obsluhovaných MHD a příměstskou dopravou v rámci IDOL Nekvalitní zázemí pro cestujících na zastávkách v Jizerských horách v zimě

84/188



Cyklistická doprava Neexistence stezky podél Nisy pro cyklotrasy Odra – Nisa i pro rychlé cesty do Liberce. Neexistující stezka do Lučan nad Nisou a Smržovky Nedostatečné vybavení centra města Jablonce nad Nisou cyklistickými stezkami a pruhy

Pěší doprava Nedostatky ve vybavení chodníky na okrajích města Nekvalitní pěší trasy na železniční stanice Jablonec nad Nisou a Jablonec nad Nisou, centrum Bariéry pro pěší v okolí Údolní nádrže Mšeno Kolize s cyklisty na pěších cestách v Jizerských horách

ÚAP Obsahují problémy k řešení a známé záměry. Záměry zařazené do Územně analytických podkladů jsou rozlišeny na dvě skupiny: Záměry proveditelné v předpokládaných ekonomických podmínkách je možné realizovat při stávajících ekonomických a cenových poměrech, tzn. daňových výnosech, kompetencích státu, kraje a obcí, cen energií, výkonnosti ekonomiky, kupní síle obyvatel apod. Záměry možné jen ve změněných ekonomických podmínkách, tzn. jiné určení daňových výnosů, jiných kompetencí státu, kraje a obcí, významně odlišných cen energií (znevýhodňujících individuální dopravu, ekonomické struktuře (méně orientované na automobilovou dopravu), změněné kupní síle obyvatel (vedoucí k vyšší preferenci hromadné nemotorové dopravy). Záměry – proveditelné v předpokládaných ekonomických podmínkách Širší vztahy Nová silnice I/14 z Liberce ve stopě III/29014 Výstavba silnice R35 v severní trase a napojení I/35 na německou A4 prostřednictvím I/35 a B178n. Dopravní infrastruktura - Silniční Vybudovat jižní tangentu pro vedení silnice I/10 novou trasou Ohrazenice – Jablonec Nad Nisou – Smržovka – Tanvald. Vybudovat západní tangentu, vést silnici I/14 západní tangentou, po dnešní II/287 a dále jižní tangentou mezi Lučany a Novou Vsí nad Nisou 85/188



Vybudovat severní tangentu jako dvoupruhovou místní komunikaci s tunelem pod Palackého ulicí Rekonstruovat křižovatku Rádelský mlýn Vybudovat výstup pod Baštou Vyřešit dopravní napojení Horní Proseče Vybudovat okružní křižovatka Ostrý Roh Rekonstrukce ulice Želivského Vybudovat parkovací dům v centru Jablonce nad Nisou Budovat krytá parkovací místa na sídlištích Rekonstruovat silnice III. třídy s ukončenou životností, odstraňovat nejhorší dopravní závady Vyřešit parkovací systém pro Bedřichov (přiměřené zvýšení kapacity parkovišť, telematická zařízení v Jablonci nad Nisou a Liberci, odklony na záchytná parkoviště obsluhovaných autobusy) Dopravní infrastruktura - Železniční (včetně tramvaje) Modernizace železniční tratě Liberec – Tanvald a tratě do Josefova Dolu Modernizace tramvajové tratě do Jablonce nad Nisou s přechodem na normální rozchod Nalezení vhodnějšího způsobu ukončení tramvajové tratě v Jablonci nad Nisou s vazbou na MHD, železnici a dálkové i příměstské autobusy. Vybavení a využití terminálu Jablonecké Paseky Vybudování terminálu a využití přestupní vazby vlak – autobus u hlavního nádraží Vyřešení přímé přestupní vazby mezi tramvajovu tratí Liberec – Jablonec a železnicí Integrovaná hromadná doprava Stabilizovat a vybavit terminál veřejné dopravy Ovocný trh s řešením pro dálkovou, příměstsko i městskou hromadnou dopravu, vazbou na zastávku Jablonec centrum a vazbou na tramvaj do Liberce Vybudovat terminál pro lyžaře v Bedřichově a v Hraběticích využívající hromadnou dopravu Zavést s zpopularizovat autobusovou linku pro lyžaře do Hraběti pro snížení zatížení Bedřichova Provoz Jizerskohorské železnice zajišťovat podle výsledků soutěže z roku 2009 Jizerskohorská železnice Realizovat další postup integrace dopravy větším propojení MHD s regionální dopravou včetně tarifního zvýhodnění předplatitelů MHD při cestách mimo město

86/188



Zvýhodnit cestování do Jizerských hor pro abonenty MHD Jablonec nad Nisou Zajistit fyzickou integrace všech systémů veřejné dopravy Jablonec nad Nisou Cyklistická doprava Cyklistickou infrastrukturu řešit především podél Nisy a ,ve vazbě na Jizerské hory, postupovat podle Programu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 – 2013 a priorit obcí Propojení Liberec – Jablonec nad Nisou údolím Nisy s převedením trasy Odra – Nisa z jižní hřebenovky Propojení Liberec – Jablonec nad Nisou přes sídliště Kunratická Propojení rychlé cyklodopravy Jablonec - Smržovka – Tanvald Vstup do Jizerských hor od Jablonce Propojení Liberec – Jablonec nad Nisou přes Lukášov Rádlo - Jablonec n. Nis Rychnov n. N. - Rádelský Mlýn Dalešice zpevnění místní komunikace Dalešice-Skuhrov; Jablonec n/N - řešit cyklodopravu uvnitř města s vazbou na vznik rychlého spojení se sousedními městy a obcemi a vstupem do turistické zóny Jizerských hor. Jablonec nad Nisou - rozšíření cyklostezek kolem přehrady a výstavba cyklostezky podél I/65 z Jablonce na odbočku na Rádlo. Jablonec n.J., ČOV - Jablonec n.J. město Janov nad Nisou – plánuje se realizace cyklistické pruhy na komunikacích

Pěší doprava Propojení zastávky Jablonec nad Nisou s centrem města Bezbariérové napojení Podhorské na autobusové nádraží (výtah příp. eskalátor) Úpravy ulic U Přehrady, Chelčického, Podhorská, Mostecká, Na hutích, SNP, Maršovicá, Rychnovská, Pražská ve prospěch pěších a cyklistů podle nové ČSN 73 6110 a TP 145 Budování nových trs pro pěší v Jizerských horách pro oddělení cyklistické a pěší rekreační dopravy Rozšíření pěších a obytných zóny 30 v centru Chodníky podél silnic na okrajích města

87/188



Záměry – možné jen ve změněných ekonomických podmínkách Širší vztahy V. železniční koridor Praha - Liberec Přímé napojení Jablonce nad Nisou tunelovou trasou odbočující z V. koridoru Vedení I/14 mimo Smržovku (tunely v úbočí) Čtyřpruhové řešení slince Liberec – Jablonec nad Nisou V případě neúspěchu severní i jižní trasy R 35 hledat možnost výstavby dálkové silniční komunikace nové komunikace v trase Liberec – Jablonec (dnešní I/14) – západní a jižní tangenta Jablonce nad Nisou – Železný Brod – Semily Lomnic nad Popelkou - Úlibice Dopravní infrastruktura - Silniční Přeložka nové trasy I/14 mimo Belgickou Úplné zakrytí západní tangenty Přestavět všechny křižovatky na I/65 na mimoúrovňové Dopravní infrastruktura - Železniční (včetně tramvaje) REGIOTRAM NISA s vozidlem tram –train a průjezdem centry Liberce a Jablonce nad Nisou Tunel z Rychnova u Jablonce nad Nisou do Jablonec nad Nisou Tramvaj do Mšena, Janova nad Nisou a Bedřichova Tunel z Josefova Dolu s napojení na tramvaj do Jablonce nad Nisou Lanovka Liberec-Lidové Sady - Bedřichov Integrovaná hromadná doprava Realizovat projekt REGIOTRAM NISA s integrovaným terminálem Ovocný trh Cyklistická doprava Cyklistické pruhy / stezky na všech hlavních komunikacích Páteřní cyklostezka Nisa – Kamenice - Jizera Vyhrazená komunikace pro cyklisty Jablonec nad Nisou - Bedřichov Pěší doprava Vybavení všech hlavních komunikací chodníky humanizace všech ulic v centru Dopravní zklidnění všech obslužných ulic

88/188



Strace pěších a cyklistických cest v Jizerských horách VYMĚNIT AKTUÁLNÍ ŘÁD MHD Jablonec nad Nisou Zadaná omezení: období: od 13.12.2009 Ne do 31.8.2011 St výpis: po linkách

Linka Bus 1

Spojů 242

Celkem 50 363

+km Trasa linky 857 979 MHD Jablonec n.N. linka 1 - Bedřichov-Janov n.Nisou-Kamenná (CENTRUM)-Kokonín-Rychnov u Jablonce n.Nisou

Bus 2

148

25 739

Bus 3

72

7 408

Bus 4

377

58 277

77 217 MHD Jablonec n.N. linka 2 - Kamenná (CENTRUM)Nám.B.Němcové-Paseky,ELP 20 473 MHD Jablonec n.N. linka 3 - Horní Proseč-Kamenná (CENTRUM)-Na Hutích 406 044 MHD Jablonec n.N. linka 4 - Lukášov,KorunaRýnovice-Kamenná (CENTRUM)-Jablonecké Paseky-Lučany n.N.-Maxov,kostel

Bus 5

23

3 242

Bus 6

244

29 161

Bus 7

246

30 757

Bus 8

116

9 580

Bus 9

66

9 960

Bus 10

120

20 023

Bus 12

142

30 694

Bus 13

32

6 480

Bus 14

149

27 074

Bus 15

56

10 232

75 516 MHD Jablonec n.N. linka 15 - RYCHLOSPOJ Rychnov u Jablonce n.N.-Kamenná (CENTRUM)Paseky,ELP

Bus 16

34

9 433

70 683 MHD Jablonec n.N. linka 16 - Kamenná (CENTRUM)-Novoveská-Mírové náměstí-Urnový háj-Nemocnice-Kamenná (CENTRUM)

Bus 18

24

5 096

Bus 19

111

23 067

24 787 MHD Jablonec n.N. linka 18 - U Balvanu-Kamenná (CENTRUM)-Bazén-Mšeno, Arbesova 101 502 MHD Jablonec n.N. linka 19 - Nádraží Jablonecké Paseky-Sídl. Šumava-Kamenná (CENTRUM)Žižkův vrch

9 715 MHD Jablonec n.N. linka 5 - Paseky,ELPJindřichov,konečná 58 845 MHD Jablonec n.N. linka 6 - Kamenná (CENTRUM)Želivského 112 149 MHD Jablonec n.N. linka 7 - Želivského-Ostrý rohMšeno-Kamenná (CENTRUM) 47 900 MHD Jablonec n.N. linka 8 - Žižkův vrch-Kamenná (CENTRUM)-Nám. B.Němcové-Paseky,ELP 46 640 MHD Jablonec n.N. linka 9 - Nádraží Jablonecké Paseky-Mšeno-Rýnovice,průmyslová zóna 149 611 MHD Jablonec n.N. linka 10 - Kokonín,IMP Vrkoslavice-Kamenná (CENTRUM)-MšenoRýnovice,samoobsluha 188 926 MHD Jablonec n.N. linka 12 - Rýnovice,průmyslová zóna-Mšeno-Kamenná (CENTRUM)-Žižkův vrch 28 560 MHD Jablonec n.N. linka 13 - Kamenná (CENTRUM)-Vrkoslavice-Kokonín,IMP 187 887 MHD Jablonec n.N. linka 14 - Nádraží Jablonecké Paseky-Sídl. Šumava-Kamenná (CENTRUM)-Na Roli-Horní Proseč

89/188



Bus 21

8

292

7 884 MHD Jablonec n.N. linka 21 - ZIMNÍ VÍKENDOVÁ A PRÁZDNINOVÁ LINKA -Jablonec n.N.,PražskáHrabětice-Bedřichov-Jablonec n.N.,Pražská

Bus 26

32

6 296

Bus 31

5

644

5 796 MHD Jablonec n.N. linka 31 - Kamenná (CENTRUM)-Novoveská-Nádraží Jablonecké Paseky-Mšeno,Arbesova-Pražská

Bus 32

1

322

4 186 MHD Jablonec n.N. linka 32 - Nová Ves n.N.Sídliště Šumava-Kamenná (CENTRUM)-Horní nám.-P.Bezruče-Rýnovice,prům.zónaRýnovice,samoobsluha

Bus 33

2

322

4 186 MHD Jablonec n.N. linka 33 - Horní ProsečRýnovice-Mšeno,Arbesova-Horní nám.-LibereckáLázně-Žižkův vrch

Bus 34

1

7

Bus N1

2

178

Součet

2 253

364 647

37 776 MHD Jablonec n.N. linka 26 - Janov n.Nisou,samoobsluha-Velký SemerinkHrabětice,kaplička

35 MHD Jablonec n.N. linka 34 - Paseky,ELP-Sídliště Šumava-Kamenná (CENTRUM)-Liberecká-Pražská 3 738 MHD Jablonec n.N. linka N1 - NOČNÍ OKRUŽNÍ LINKA - Kamenná (CENTRUM)-VrkoslaviceKokonín-Liberecká-Kamenná (CENTRUM)Rýnovice-Mšeno-Sídliště Šumava-Jablonecké Paseky-nám. B.Němcové-Kamenná (CENTRUM)Pražská 2 528 035

Autobusy ČR (úplná data) 2009/2010 Zadaná omezení: období: od 13.12.2009 Ne do 11.12.2010 So kraje a okresy: JN výpis: po linkách Jsou zobrazeny všechny linky odpovídající zadaným omezením. Linka Bus 167104 Bus 167106 Bus 167109

Spojů 5 16 8

Celkem 22 1 289 194

+km 1 106 46 552 14 073

Bus 167220

6

45

3 034

Bus 169101

10

724

11 584

Bus 169220

3

51

663

Bus 500450 Bus 530010

6 3

156 25

1 092 456

Bus 530020 Bus 530030 Bus 530031

37 26 48

3 061 3 344 5 257

43 479 78 891 87 980

Trasa linky Praha-Jičín-Jilemnice-Rokytnice n.Jiz. Praha-Turnov-Tanvald-Harrachov Praha-Jablonec nad Nisou-Smržovka-TanvaldHarrachov-Rokytnice n.Jizerou Praha-Jablonec nad Nisou-Smržovka-TanvaldHarrachov Praha-Ml.Boleslav-Turnov-Semily-JilemniceVrchlabí-Špindlerův Mlýn Praha-Turnov-Semily-Jilemnice-Vrchlabí-Špindlerův Mlýn Česká Lípa-Liberec,Horní Hanychov-Bedřichov Jablonec n.Nisou-Nová Ves n.Nisou-SmržovkaJosefův Důl Jablonec n.N.-Tanvald-Plavy-Zlatá Olešnice Jablonec n.Nis.-Tanvald-Desná-Kořenov-Harrachov Jablonec n.Nisou-Tanvald-Desná-Kořenov-Vysoké n.Jiz.

90/188


Bus 530040

24

3 015

Bus 530050 Bus 530060 Bus 530070

18 26 33

1 854 2 792 3 422

Bus 530080 Bus 530090

23 42

2 352 4 169

Bus 530100

18

1 650

Bus 530110 Bus 530120 Bus 530130 Bus 530140

31 17 25 8

3 618 2 108 2 806 804

Bus 530141 Bus 530151 Bus 530170 Bus 530180

27 26 21 20

2 018 2 662 2 174 2 075

Bus 530190 Bus 530191 Bus 530202

103 2 13

7 507 2 486

Bus 530204 Bus 530210 Bus 530211 Bus 530341

22 20 4 20

1 152 507 87 2 168

Bus 530741 Bus 530742 Bus 530743 Bus 530744

58 32 62 32

6 538 2 888 6 505 3 392

Bus 530745

33

2 618

Bus 530746 Bus 530747 Bus 530748 Bus 530841

32 31 35 47

3 435 2 980 3 394 4 557

Bus 530842

20

2 228

Bus 530843

16

2 000

Bus 530851

36

3 775

Bus 530852

20

2 230

Bus 530853

47

5 286


52 133 Jablonec n.N.-Dol.Čer.Studnice-Bratříkov-Železný Brod 39 252 Jablonec n.Nisou-Loužnice-Jirkov-Železný Brod 16 752 Jablonec nad Nisou-Rádlo 17 610 Tanvald,aut.st.-Tanvald,sídliště-Tanvald,aut.st.Desná 40 411 Jablonec n.Nisou-Skuhrov,Huntířov-Železný Brod 75 018 Jablonec n.Nisou-Maršovice-Pěnčín,AlšoviceŽelezný Brod 33 158 Jablonec n.N.-Držkov-Plavy-Tanvald-Vysoké n.J.Jilemnice 49 910 Desná-Tanvald-Zásada-Železný Brod-Semily 23 672 Vlastiboř-Držkov-Tanvald-Jiřetín pod Bukovou 20 008 Desná-Tanvald-Velké Hamry-Držkov-Železný Brod 6 636 Železný Brod-Koberovy-Klokočí-TurnovTurnov,žel.st. 15 058 Liberec-Jablonec nad Nisou 15 972 151 | Jablonec n.Nisou-Rádlo 40 548 Jablonec n.Nisou-Frýdštejn-Hodkovice n.M. / Turnov 13 826 Železný Brod-Koberovy-Koberovy,Prosíčka-Malá Skála 83 740 Jablonec nad Nisou - Praha 2 Jablonec n.Nisou-Turnov-Mladá Boleslav-Praha 4 598 Jablonec n.N.-Liberec-Nová Paka-Turnov-Hradec Králové-Brno 9 523 Jablonec n.N.-Liberec-Nový Bor-Děčín-Ústí n.L. 9 646 Jablonec nad Nisou-Turnov-Bedřichov-Liberec 522 Jablonec n.Nis.-Liberec-Osečná-Hamr na Jezeře 40 442 341 | Jablonec n.Nisou-Frýdštejn-Hodkovice n.M. / Turnov 89 076 741 | Jablonec n.Nisou-Smržovka-Tanvald 24 334 Jablonec n.Nisou-Nová Ves n.Nisou-Smržovka 48 297 743 | Tanvald-Desná-Kořenov,Příchovice-Harrachov 38 274 Tanvald,aut.st.-Desná-Albrechtice v Jiz.h.Tanvald,aut.st. 23 304 Tanvald-Šumburk n.D.-Český Šumburk-SvětláPustiny-Desná 21 110 746 | Tanvald-Tanvald,sídliště-Desná 46 151 747 | Tanvald-Desná-Kořenov-Vysoké n.Jiz. 15 966 Tanvald-Desná,otočka 80 874 841 | Jablonec n.Nisou-Maršovice-Pěnčín,AlšoviceŽelezný Brod 41 229 842 | Jablonec n.Nisou-MaršoviceSkuhrov,Huntířov-Železný Brod 35 375 843 | Jablonec n.Nisou-Dol.Č.StudnicePěnčín,Bratříkov-Železný Brod 80 878 851 | Jablonec n.Nisou-Zásada-Držkov-Jílové u Držkova-Železný Brod 19 680 852 | Tanvald-Velké Hamry II-Zásada,Zbytky / Zásada 48 365 853 | Tanvald-Velké Hamry-Držkov-Vlastiboř / Železný Brod

91/188



Bus 530854

22

2 355

17 330 854 | Železný Brod,Jirkov-Železný BrodKoberovy,Prosíčka / Malá Skála 35 996 953 | Tanvald-Plavy-Vysoké n.Jiz.-JilemniceVrchlabí 498 281 MHD Jablonec n.N. linka 1 - Bedřichov-Janov n.Nisou-Kamenná (CENTRUM)-Kokonín-Rychnov u Jablonce n.Nisou

Bus 530953

30

3 071

Bus 535001

242

29 262

Bus 535002

148

15 140

Bus 535003

72

4 478

Bus 535004

377

31 999

Bus 535005

23

1 888

Bus 535006

244

17 030

Bus 535007

246

17 794

Bus 535008

116

5 636

Bus 535009

66

5 796

Bus 535010

120

11 666

Bus 535012

142

17 725

Bus 535013

32

3 784

Bus 535014

149

15 443

Bus 535015

55

5 920

43 724 MHD Jablonec n.N. linka 15 - RYCHLOSPOJ Rychnov u Jablonce n.N.-Kamenná (CENTRUM)Paseky,ELP

Bus 535016

34

5 386

40 331 MHD Jablonec n.N. linka 16 - Kamenná (CENTRUM)-Novoveská-Mírové náměstí-Urnový háj-Nemocnice-Kamenná (CENTRUM)

Bus 535018

24

3 048

Bus 535019

111

13 315

14 931 MHD Jablonec n.N. linka 18 - U Balvanu-Kamenná (CENTRUM)-Bazén-Mšeno, Arbesova 58 446 MHD Jablonec n.N. linka 19 - Nádraží Jablonecké Paseky-Sídl. Šumava-Kamenná (CENTRUM)Žižkův vrch

Bus 535021

8

144

Bus 535026

32

3 656

45 420 MHD Jablonec n.N. linka 2 - Kamenná (CENTRUM)Nám.B.Němcové-Paseky,ELP 12 964 MHD Jablonec n.N. linka 3 - Horní Proseč-Kamenná (CENTRUM)-Na Hutích 235 068 MHD Jablonec n.N. linka 4 - Lukášov,KorunaRýnovice-Kamenná (CENTRUM)-Jablonecké Paseky-Lučany n.N.-Maxov,kostel 5 653 MHD Jablonec n.N. linka 5 - Paseky,ELPJindřichov,konečná 34 507 MHD Jablonec n.N. linka 6 - Kamenná (CENTRUM)Želivského 67 927 MHD Jablonec n.N. linka 7 - Želivského-Ostrý rohMšeno-Kamenná (CENTRUM) 28 180 MHD Jablonec n.N. linka 8 - Žižkův vrch-Kamenná (CENTRUM)-Nám. B.Němcové-Paseky,ELP 27 145 MHD Jablonec n.N. linka 9 - Nádraží Jablonecké Paseky-Mšeno-Rýnovice,průmyslová zóna 86 977 MHD Jablonec n.N. linka 10 - Kokonín,IMP Vrkoslavice-Kamenná (CENTRUM)-MšenoRýnovice,samoobsluha 109 068 MHD Jablonec n.N. linka 12 - Rýnovice,průmyslová zóna-Mšeno-Kamenná (CENTRUM)-Žižkův vrch 16 660 MHD Jablonec n.N. linka 13 - Kamenná (CENTRUM)-Vrkoslavice-Kokonín,IMP 105 882 MHD Jablonec n.N. linka 14 - Nádraží Jablonecké Paseky-Sídl. Šumava-Kamenná (CENTRUM)-Na Roli-Horní Proseč

3 888 MHD Jablonec n.N. linka 21 - ZIMNÍ VÍKENDOVÁ A PRÁZDNINOVÁ LINKA -Jablonec n.N.,PražskáHrabětice-Bedřichov-Jablonec n.N.,Pražská 21 936 MHD Jablonec n.N. linka 26 - Janov n.Nisou,samoobsluha-Velký SemerinkHrabětice,kaplička

92/188



Bus 535031

5

388

3 492 MHD Jablonec n.N. linka 31 - Kamenná (CENTRUM)-Novoveská-Nádraží Jablonecké Paseky-Mšeno,Arbesova-Pražská

Bus 535032

2

194

2 522 MHD Jablonec n.N. linka 32 - Nová Ves n.N.Sídliště Šumava-Kamenná (CENTRUM)-Horní nám.-P.Bezruče-Rýnovice,prům.zónaRýnovice,samoobsluha

Bus 535033

2

194

2 522 MHD Jablonec n.N. linka 33 - Horní ProsečRýnovice-Mšeno,Arbesova-Horní nám.-LibereckáLázně-Žižkův vrch

Bus 535034

1

7

Bus 535090

2

104

Bus 535742 Bus 540040 Bus 540045 Bus 540141 Bus 540601 Bus 540701

58 24 20 154 12 7

4 701 2 300 1 726 12 870 478 650

Bus 540940

8

470

218

49 069

Bus 630003

8

88

Bus 670003

4

168

Bus 670005

4

168

Bus 670030 Bus 670034 Bus 670037 Bus 670056

7 19 19 15

1 519 4 514 1 464 2 419

Bus 670062

10

1 104

Bus 670079

8

712

Bus 670080

12

484

Bus 670087

2

104

Bus 670090 Bus 670097 Bus 670098

18 30 26

1 995 6 620 4 191

Tram 545011

35 MHD Jablonec n.N. linka 34 - Paseky,ELP-Sídliště Šumava-Kamenná (CENTRUM)-Liberecká-Pražská 2 184 MHD Jablonec n.N. linka N1 - NOČNÍ OKRUŽNÍ LINKA - Kamenná (CENTRUM)-VrkoslaviceKokonín-Liberecká-Kamenná (CENTRUM)Rýnovice-Mšeno-Sídliště Šumava-Jablonecké Paseky-nám. B.Němcové-Kamenná (CENTRUM)Pražská 28 662 Jablonec n.Nisou-Nová Ves n.Nisou-Smržovka 6 418 Liberec-Bedřichov-Hrabětice 3 452 Liberec-Bedřichov 72 319 Liberec-Jablonec nad Nisou 4 368 Liberec-Turnov-Hradec Králové-Brno 9 126 Liberec-Jablonec n.N.-Tanvald-Jilemnice-VrchlabíTrutnov 6 860 940 | Liberec-Jablonec n.Nisou-Tanvald-JilemniceVrchlabí-Trutnov 269 958 MHD Liberec, linka 11, Viadukt - Fügnerova Vratislavice n.Nisou, výhybna - Jablonec n.Nisou, Tyršovy sady 528 Jičín-Holín,Prachov-Rovensko p.Tr.-KozákovKoberovy-Malá Skála-Turnov 672 Harrachov-Rokytnice n.Jiz.-Vrchlabí-Janské LázněPec p.Sněžkou-Hor.Malá Úpa 672 Harrachov-Rokytnice n.Jiz.-Vrchlabí-Janské LázněPec p.Sněžkou-Hor.Malá Úpa 21 266 Semily-Turnov-Mladá Boleslav 18 809 Semily-Záhoří-Železný Brod 19 328 Vysoké n.Jiz.-Semily-Turnov-Mladá Boleslav-Praha 64 271 Lomnice nad Pop.-Semily-Železný Brod-Jablonec n.Nisou-Liberec 24 654 Jilemnice-Vysoké n.Jiz.-Plavy-Držkov-Jablonec n.Nisou-Liberec 1 424 Harrachov,FIT FUN-Harrachov,centrumHarrachov,žel.st./-Kořenov,žel.st. 968 Harrachov, hotel FIT FUN-Harrachov,žel.st./Kořenov 5 720 Rokytnice n.Jiz.-Jilemnice-Jičín-Mladá BoleslavPraha 76 493 Harrachov-Turnov-Praha 93 406 Turnov-Frýdštejn-Jablonec n.Nisou 24 723 Turnov-Koberovy-Železný Brod-Líšný-Malá Skála,na Labi

93/188


Bus 670101 Bus 670108 Bus 670110 Bus 670194 Bus 670861 Bus 690220

40 10 16 6 6 4

3 662 2 256 1 730 388 750 408

Bus 690700

12

1 228

Bus 690850

19

1 286

4 313

440 367

Součet


62 254 21 560 14 114 13 680 3 000 11 832

Turnov-Malá Skála,Vranové-Jablonec n.Nisou Turnov-Malá Skála,Vranové-Železný Brod Turnov-Koberovy-Železný Brod Rokytnice n.J.-Harrachov-Tanvald-Turnov-Praha Semily-Železný Brod Pec p.Sněžkou-Trutnov-Vrchlabí-Semily-Želez.BrodJablonec n.N.-Liberec 20 876 Špindlerův Mlýn-Vrchlabí-Jilemnice-Semily-TurnovMladá Boleslav-Praha 33 849 Vrchlabí-Jilemnice-Jablonec n.Nisou-Liberec-Nový Bor-Ústí nad Lab. 3 966 591

Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje měst i venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Počet obyvatel žijících v trvale obydlených bytech (TOB) Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale bytech. Počet trvale Počet Podíl neobydlených obydlených trvale obydlených domů bytů z bytů (TOB) celkového počtu bytů (%)

Josefův Důl Bedřichov Jablonec nad Nisou Dalešice Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Zdroj informace: SLDB 2001

Kod 563633 563536 563510 530425 563595 563692 563714 563731 546577 563781 563790

20,4 19,8 7,7 40,0 17,1 22,7 27,7 14,3 22,0 23,0 14,2

94/188

231 66 4 677 39 291 376 106 179 77 150 407

402 73 17 964 48 423 564 138 222 103 194 726

obydlených Byty podíl v rodinných domech (%)

56,5 90,4 25,5 95,8 75,2 72,3 92,0 94,1 85,4 88,7 56,5



Vodovody Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je zásobován pitnou vodou z vodovodu, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Ukazatel je udáván v procentech.

Obr.: Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) (zdroj: SLDB 2001) 95/188



Kanalizace Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž byt je napojen na kanalizaci, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Ukazatel je udáván v procentech.

Obr.: Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) (zdroj: SLDB 2001)

96/188



Plyn a elektřina Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a do jejichž bytu je zaveden plyn, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydlených bytech. Ukazatel je udáván v procentech.

97/188



Obr.: Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) (zdroj: SLDB 2001)

98/188



Odpadové hospodářství Telekomunikace Indikátory Dopravní infrastruktura Dopravní dostupnost území veřejnou dopravou Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do sídla SO ORP (Lipník n/B) a krajského města (Olomouc). Na trase z obce do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Podrobnější specifikace indikátoru je uvedena v kartě jevu „Veřejná doprava“. Podíl zastavitelných (zastavěné + zastavitelné) ploch pro bydlení v dostupnosti zastávek veřejné dopravy, silniční sítě a pěší a cyklistické sítě

body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577

Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný

Dostupnost ze zastávek do OV a podniků do 10 min body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577


99/188


563781 563790


Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

Technická infrastruktura Podíl obyvatel žijících v TOB napojených na přípojku plynovodu a kanalizace Kvalitní technická infrastruktura je jednou ze základních podmínek kvalitního bydlení. V rámci územně-analytických podkladů publikuje ČSÚ za každou obec počet obyvatel žijících v trvale obydlených bytech (TOB) napojených na veřejný vodovod, plyn a kanalizaci. -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

do 10 % 10 – 34,99 % 35 – 54,99 % 55 – 80 % nad 80 %

neexistence systému, statistická chyba u malých obcí systém obsluhuje malou část obce částečná existence systému větší část obce vybavena systémem výborná vybavenost body Bedřichov -1 Dalešice 0 Jablonec nad Nisou 2 Janov nad Nisou -1 Josefův Důl -1 Lučany nad Nisou 0 Maršovice 1 Nová Ves nad Nisou -2 Pulečný -2 Rádlo -1 Rychnov u Jablonce nad Nisou 1

SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poměrně dobrá síť inženýrských sítí v území PŘÍLEŽITOSTI Prosazovat i KČOV

SLABÉ STRÁNKY V okrajových obcích chybí kanalizace HROZBY Nezajištění prostředků pro rozvoj podpory menším obcím

Problémy k řešení Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura

100/188



II.G SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Populační vývoj Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP v letech 1950–2001 Obec Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice

1869 1209 3600 3967 3644 12854 1503 1794

1880 1206 4126 3713 4056 15560 1723 1727

1890 1268 5032 4135 4413 22833 1800 1788

1900 1255 5386 4400 4725 31993 1930 2010

1910 1394 5431 4664 5038 43242 2084 1944

1921 1196 4423 4045 4323 39147 1819 1631

1930 1248 4320 4236 5119 50084 2339 1737

1950 540 1956 1857 2386 32749 952 894

2912 496 1083 324

3049 458 1017 313

3450 621 1065 326

3803 702 1066 310

3584 724 1086 328

3040 679 946 337

3616 863 1023 410

1858 466 421 211

Obec Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice

1961 255 1590 1780 1967 36116 937 769

1970 177 1437 1542 1893 36679 859 673

1980 165 1319 1321 1754 42179 723 552

1991 163 1071 1012 1438 45937 575 467

2001 239 990 1143 1573 45266 609 553

2006 285 979 1224 1738 44822 615 639

2007 295 974 1274 1767 45051 649 656

2008 298 981 1273 1784 45254 657 668

2005 517 412 221

1924 475 376 163

1967 387 286 146

1822 360 216 116

2013 359 260 114

2366 441 300 130

2448 463 328 138

2566 490 329 144

101/188



102/188



Počet obyvatel

Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku. Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl. Struktura obyvatelstva Přirozený přírůstek Přirozený přírůstek obyvatel je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území.

103/188



Obr.: Přirozený přírůstek (zdroj: ČSÚ 2008)

104/188



Saldo migrace Saldo migrace je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území.

Obr.: Saldo migrace (zdroj: ČSÚ 2008)

105/188



Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří nedosáhli věku 15 let (viz. ukazatel 0), ve jmenovateli pak hodnota ukazatele 0.

Obr.: Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (%) (zdroj: ČSÚ 2008)

106/188



Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let Ukazatel udává počet osob ve věku 0 - 14 let na daném území v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok. Konečný stav těchto osob v tom případě vyjadřuje jejich počet ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku.

Obr.: Počet obyvatel ve věku 0-14 (zdroj: ČSÚ 2008)

107/188



Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku 65 let nebo vyššího (viz. ukazatel 0), ve jmenovateli pak hodnota ukazatele 0.

Obr.: Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) (zdroj: ČSÚ 2008)

108/188



Počet obyvatel ve věku 65 let a více Ukazatel udává počet osob ve věku 65 let a více na daném území v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok. Konečný stav těchto osob v tom případě vyjadřuje jejich počet ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku.

Obr.: Počet obyvatel ve věku 65 a více let (zdroj: ČSÚ 2008)

109/188



Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na počtu obyvatel území této věkové kategorie. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání základní nebo jsou bez vzdělání vůbec, ve jmenovateli pak hodnota celkového počtu obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let. Ukazatel je udáván v procentech. Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na počtu obyvatel území této věkové kategorie. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž dosažené dokončené vzdělání je vzdělání vysokoškolské nebo vyšší, ve jmenovateli pak hodnota celkového počtu obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let. Ukazatel je udáván v procentech. Ekonomická aktivita podle odvětví Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v primárním sektoru hospodářství, jmenovatelem je hodnota celkového počtu ekonomicky aktivních osob v území. Ukazatel je udáván v procentech. Zdroj informace: SLDB 2001 Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Čitatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v sekundárním sektoru hospodářství, jmenovatelem je hodnota celkového počtu ekonomicky aktivních osob v území. Ukazatel je udáván v procentech. Zdroj informace: SLDB 2001

110/188


Sledovaný jev Kód obce 4 Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) 5 Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) 7 Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) 7 Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) 9 Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec 9 Vyjíždějící do škol mimo obec 10 Dojíždějící do zaměstnání do obce 10 Dojíždějící do škol do obce 12 Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) 13 Počet trvale obydlených domů 13 Počet trvale obydlených bytů (TOB) 13 z toho podle podíl v rodinných druhu domu domech (%) 13 z toho podle podíl doby výstavby postavených do roku 1945 (%) podíl postavených mezi roky 1946 1990 (%) podíl postavených mezi roky 1991 2001 (%) 16 Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech 19 Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) 20 Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) 21 Podíl obyvatel v TOB napojených


Josefův Bedřichov Jablonec Dalešice Důl nad Nisou 563633 563536 563510 530425 31,5 21,3 22,2 26,0

Janov nad Nisou 563595 26,0

4,5

6,6

8,9

3,1

7,5

5,7

7,0

0,7

-

1,9

46,3

28,9

45,8

51,7

44,4

196

45

3 020

36

324

35 74

42 94

1 059 5 702

11 5

87 177

49 20,4

19,8

1 601 7,7

1 40,0

61 17,1

231 402

66 73

4 677 17 964

39 48

291 423

56,5

90,4

25,5

95,8

75,2

65,9

37,0

31,7

72,9

68,1

27,6

39,7

59,5

14,6

18,2

3,0

17,8

8,0

10,4

10,9

51

13

91

24

50

97,8

98,0

99,5

98,2

95,1

22,0

3,4

85,3

92,1

22,6

4,6

56,9

82,8

-

5,9

111/188


na kanalizaci (%) 37 Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci

Sledovaný jev


940

204

44 823

114

1 094

919

200

44 619

112

1 040

207

7

38 225

105

247

43

116

37 094

-

65

Lučany Maršov nad ice Nisou

Rychno vu Jablonc e nad Nisou Kód obce 563692 563714 563731 546577 563781 563790 4 Podíl osob starších 14 let bez vzdělání 28,8 25,2 26,3 30,8 19,6 24,9 a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) 5 Podíl osob starších 14 let s 4,3 4,3 4,4 2,8 4,6 5,3 dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) 7 Podíl ekonomicky aktivních v priméru 0,9 4,3 2,0 8,1 6,4 3,2 (%) 7 Podíl ekonomicky aktivních v 50,1 58,5 52,2 53,2 38,6 46,5 sekundéru (%) 9 Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec 391 104 199 79 164 598 9 Vyjíždějící do škol mimo obec 101 51 73 50 61 177 10 Dojíždějící do zaměstnání do obce 273 56 66 41 37 300 10 Dojíždějící do škol do obce 24 4 1 32 12 Podíl neobydlených bytů z celkového 22,7 27,7 14,3 22,0 23,0 14,2 počtu bytů (%) 13 Počet trvale obydlených domů 376 106 179 77 150 407 13 Počet trvale obydlených bytů (TOB) 564 138 222 103 194 726 13 z toho podle podíl v rodinných 72,3 92,0 94,1 85,4 88,7 56,5 druhu domu domech (%) 13 z toho podle podíl postavených 71,6 73,9 65,8 68,0 52,1 42,3 doby výstavby do roku 1945 (%) podíl postavených 15,6 19,6 23,9 18,4 30,4 40,2 mezi roky 1946 1990 (%) podíl postavených 10,8 4,3 9,5 12,6 13,4 15,7 mezi roky 1991 2001 (%) 16 Počet bytů sloužících k rekreaci v 113 25 25 20 33 27 neobydlených domech 19 Podíl obyvatel v TOB zásobovaných 96,7 98,9 97,6 99,6 98,9 99,2

112/188

Nová Ves nad Nisou

Pulečn ý

Rádlo



pitnou vodou z vodovodu (%) 20 Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) 21 Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) 37 Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci

70,2

67,7

2,6

4,6

62,5

66,5

13,1

49,9

7,9

-

-

67,7

1 476

359

579

260

534

1 994

1 428

355

565

259

528

1 978

1 036

243

15

12

334

1 327

193

179

46

-

-

1 350

Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti (%) - dosažitelní Míra nezaměstnanosti pro dosažitelné uchazeče vyjadřuje v případě menších územních jednotek (obcí, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, atd.) podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob, kde čitatel a jmenovatel jsou ukazatelé konstruované podle následujících algoritmů: Čitatelem je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. Jmenovatelem je v tomto případě menších územních jednotek počet ekonomicky aktivních osob odvozených z výsledků posledního SLDB, tj. jsou zahrnuty všechny zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující studenti a učni, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu a osoby nezaměstnané (podle okamžitého stavu k rozhodnému okamžiku sčítání, bez ohledu na formu vztahu k zaměstnavateli). Ukazatel je udáván v procentech.

113/188



Obr.: Míra nezaměstnanosti (%) – dosažitelní (zdroj: ČSÚ 2008)

Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní Je to počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně 114/188



nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.

Obr.: Počet uchazečů o zaměstnání – dosažitelní (zdroj: ČSÚ 2008)

115/188



Počet uchazečů o zaměstnání Je to počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na ÚP s bydlištěm v příslušné obci. U státního občana České republiky se bydlištěm rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. U cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje. U cizince, který není občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, se bydlištěm rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. Počet uchazečů o zaměstnání - absolventi Na základě dohody mezi MŠMT a MPSV je pro potřeby statistického sledování používaná definice absolventa jako uchazeče o zaměstnání evidovaného na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30.4. nebo 30.9. daného roku), u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky. Tato definice je platná od 1. ledna 2004. Dříve se jednalo o uchazeče, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let – bez ohledu na délku evidence v ÚP. Absolventi škol se hlásí do evidence ÚP podle místa svého trvalého bydliště, tzn., že se mohou objevit jako nezaměstnaní v jiném okrese, než v jakém studovali. Tato situace nastává zejména u absolventů vysokých škol. Počet uchazečů o zaměstnání - evidence nad 12 měsíců Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou zapsáni v evidenci úřadů práce po dobu delší než 12 měsíců. Vyjíždějící do zaměstnání a škol Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec (městskou část) Osoby vyjíždějící do zaměstnání mimo obec (městskou část) jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci (městské části) trvalý pobyt, ale jejich pracoviště je v jiné obci (městské části). Poznámka: Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky. U vyjížďky do zaměstnání mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky, u vyjížďky do zaměstnání mimo městskou část se jedná o jakýkoliv typ vyjížďky (denní nebo občasná).

116/188



Vyjíždějící do škol mimo obec (městskou část) Vyjíždějící osoby do škol mimo obec (městskou část) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (městské části) trvalý pobyt, ale jejich škola je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle vyjížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). Poznámka: Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky. U vyjížďky do škol mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky, u vyjížďky do škol mimo městskou část se jedná o jakýkoliv typ vyjížďky (denní nebo občasná). Zdroj informace: SLDB 2001 Tento ukazatel obsahuje tabulka: UAP6040UU_OB Dojíždějící do zaměstnání a škol do obce Dojíždějící do zaměstnání do obce (městské části) Osoby dojíždějící do zaměstnání do obce (městské části) jsou zaměstnaní, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a učňů. Jsou to osoby, které mají v obci (městské části) pracoviště, ale místo jejich trvalého pobytu je v jiné obci (městské části). Poznámka: Mezi osoby zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo dojížďky. U dojížďky do zaměstnání do obce se jedná o denní typ dojížďky, u dojížďky do zaměstnání do městské části se jedná o jakýkoliv typ dojížďky (denní nebo občasná). Zdroj informace: SLDB 2001 Tento ukazatel obsahuje tabulka: UAP6040UU_OB Dojíždějící do škol do obce (městské části) Dojíždějící osoby do škol do obce (městské části) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (městské části) školu, ale jejich místo trvalého pobytu je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle dojížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). Poznámka: Mezi osoby zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo dojížďky. U dojížďky do škol do obce se jedná o denní typ dojížďky, u dojížďky do škol do městské části se jedná o jakýkoliv typ dojížďky (denní nebo občasná). Zdroj informace: SLDB 2001 Tento ukazatel obsahuje tabulka: UAP6040UU_OB

117/188



Sídelní struktura Počet částí obce Ukazatel udává počet menších prostorových jednotek území. Těmito menšími prostorovými jednotkami se u obcí rozumí části obcí. Obec se může členit na části. Pro účely územní identifikace se považují obce nečleněné na části za obce s jednou částí. Ukazatel je udáván v procentech. Tento ukazatel obsahuje soubor: UAPobce20093006.xls Další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí Živě narození Ukazatel udává počet statistických hlášení o narození, doručených Českému statistickému úřadu od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky), vztahujících se k danému období a území. Definice živě narozeného dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb. Za živě narozené dítě se podle této definice považuje plod, který projevil některou ze známek života (dech, srdeční akce, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo má porodní hmotnost nižší než 500 gramů a přežije alespoň 24 hodin po porodu. Zdroj informace: MOS/MIS Prvotní zdroj: Bilance obyvatelstva. Úloha zjišťovaná pomocí statistických zjišťování Obyv 2-12, Obyv 3-12 a Hraniční statistiky. Zemřelí Ukazatel udává počet zemřelých osob v daném období a území, o jejichž úmrtí obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky) statistické hlášení o úmrtí. Zdroj informace: MOS/MIS Prvotní zdroj: Bilance obyvatelstva. Úloha zjišťovaná pomocí statistických zjišťování Obyv 2-12, Obyv 3-12 a Hraniční statistiky. Přistěhovalí Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů přistěhování na dané území. Přistěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců s krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za přistěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, o které zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Zdroj informace: MOS/MIS Prvotní zdroj: Bilance obyvatelstva. Úloha zjišťovaná pomocí statistických zjišťování Obyv 2-12, Obyv 3-12 a Hraniční statistiky.

118/188



Vystěhovalí Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů vystěhování z daného území. Vystěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trvalému pobytu (např. u cizinců krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za vystěhovalou osobu je v demografické statistice považována osoba, za niž zpravodajská jednotka (ohlašovna pobytu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhování. Zdroj informace: MOS/MIS Prvotní zdroj: Bilance obyvatelstva. Úloha zjišťovaná pomocí statistických zjišťování Obyv 2-12, Obyv 3-12 a Hraniční statistiky. Průměrný věk Průměrný věk obyvatelstva je počítán jako aritmetický průměr věku všech žijících jedinců v dané populaci a lokalitě k okamžiku výpočtu. Zdroj informace: MOS/MIS Prvotní zdroj: Bilance obyvatelstva podle obcí Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let Ukazatel udává počet osob ve věku 15 až 64 let na daném území v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok. Konečný stav těchto osob v tom případě vyjadřuje jejich počet ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku. Zdroj informace: MOS/MIS Věkové složení obyvatel obcí SO ORP podle základních věkových skupin k 31. 12. 2006 Celkový přírůstek 2008 – 2009 Přirozený přírůstek 2008 – 2009 Změna počtu obyvatel – 2001 – 2008 – 2009 Podíl vyjíždějících do zaměstnání do jiného kraje z celkového počtu vyjíždějících Vzdělání obyvatelstva – poměr počtu obyvatel s dosaženým vzděláním k počtu obyvatel straších 15 let Počet dokončených bytů Sociální klima

119/188



Indikátory Pro zhodnocení dlouhodobého vývoje obyvatelstva byl zvolen jako hlavní indikátor index změny počtu obyvatel 2001/1950 a pro nedávný populační vývoj byl volen obdobně konstruovaný index změny počtu obyvatel 2007/2001. Pro analýzu struktury obyvatelstva byl použit index stáří, který reflektuje zastoupení obyvatelstva jak ve věku 65 a více let tak také ve věku do 15 let; při studiu úrovně vzdělanosti byl za hlavní indikátor zvolen podíl osob s nejméně středoškolským vzděláním s maturitou na celkovém počtu osob ve věku 15 a více let. OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice

Rozdíl obyvatel 2001 - 1950 -301 -966 -714 -813 12517 -343 -341 155 -107 -161 -97

Rozdíl Procentuální obyvatel Procentuální rozdíl 2008 - 2001 rozdíl 44,25925926 59 124,6861925 50,61349693 -9 99,09090909 61,55088853 130 111,3735783 65,92623638 211 113,4138589 138,2210144 -12 99,97349004 63,97058824 48 107,8817734 61,85682327 115 120,79566 108,3423036 553 127,4714357 77,03862661 131 136,4902507 61,75771972 69 126,5384615 54,02843602 30 126,3157895

Hodnocení indikátoru vývoje obyvatelstva v letech 1950-2001: -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

méně než 80 % 80,0 – 89,9 % 90,0 – 99,9 % 100,0 – 109,9 % 110,0 % a více Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

body -2 -2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 1

120/188



Hodnocení indikátoru vývoje obyvatelstva v letech 2001-2008: -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

méně než 95 % 95 – 97,4 % 97,5 – 99,9 % 100,0 – 102,4 % 102,5 % a více Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

body 2 2 1 2 0 2 2 2 2 2 2

Bilanční rovnováha mezi populační a pracovištní velikostí (metodika UUR)

121/188



SWOT analýza OBYVATELSTVO SILNÉ STRÁNKY Příznivá věková struktura obyvatel Dobrá vzdělanostní struktura obyvatel Atraktivní území pro nárůst obyvatel Atraktivita pro trvalé a druhé bydlení, růst poptávky Rostoucí počet rozestavěných a dokončených bytů Dosažitelnost zdravotnické péče (Jablonec n. N., Liberec) Dostupný vysoký standart kulturních akcí (Jablonec n. N., Liberec) Velké množství kulturních památek, zejména v Jablonci nad Nisou PŘÍLEŽITOSTI Dostupnost vhodné občanské vybavenosti Podpora zdravého životního stylu Využití objektů individuální rekreace pro trvalé bydlení Modernizace, rekonstrukce starého bytového fondu Získání finančních dotací z evropských fondů na obnovu památek, rozvoj sociálních služeb a zdravotnictví Nalezení vhodného funkčního využití pro nevyužívané a stavebně neudržované historicky a architektonicky významné a zajímavé objekty

SLABÉ STRÁNKY Negativní změny životního styku Poměrně starý bytový fond a jeho nevhodná struktura Chybějící infrastruktura ve vybraných lokalitách znesnadňující rozvoj bydlení Narušení původního rázu zástavby v malých obcích Nedostatečná památková ochrana místně tradičních objektů s ohledem na investiční aktivitu

HROZBY Hrozba nezaměstnanosti pramenící ze zániku nebo omezení výroby v nosných podnicích Neudržitelná urbanizace a suburbanizace volné krajiny zejména v okolí centra Vysídlování malých obcí, jejich případná přeměna na rekreační sídla a ztráta zájmu o jejich rozvoj Nedostatek finančních zdrojů na údržbu památek vedoucí k jejich degradaci Příliš restriktivní ochrana památek

Problémy k řešení Pokračovat v rozvoji a vytvoření místních pracovních příležitostí – např ekologické prvky, drobnou strojírenskou výrobu, nanovlákna, skleněná vlákna, zabezpečovací systémy, sportovní zboží, Kvalitní zpracování dřeva – např podlahové systémy, korek,

122/188



II.H BYDLENÍ Téma bydlení je zpracováno z hlediska kvality bydlení a bytové výstavby. Bydlení lze označit za velmi široké téma, vzájemně se totiž ovlivňuje především se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami. Na jedné straně je jeho podoba výsledkem jejich působení (rozvoj bydlení v oblastech s přírůstkem obyvatel či větším počtem podnikatelských subjektů), zatímco na druhé straně příčinou (kvalita bydlení jako činitel příchodu obyvatel a ekonomických subjektů do oblasti). Zdrojem dat použitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), především poslední Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které proběhlo v roce 2001. Bytová výstavba je potom statistickým úřadem sledována průběžně, a proto jsou použita data za celé období 2001– 2008. Kvalita bydlení Mezi ukazatele kvality bydlení patří technické vybavení domácností, reprezentované v této studii podílem domácností vybavených ústředním nebo etážovým topením. Dalšími použitými ukazateli jsou podíl bytů postavených před rokem 1919 a velikost obytné plochy na jednoho obyvatele. Bytová výstavba Intenzita bytové výstavby je hodnocena absolutním počtem dokončených bytů (v rodinných a bytových domech a ostatních stavbách) a počtem dokončených bytů v obci na 1 000 obyvatel středního stavu. Nevýhodou absolutního ukazatele je, že nezohledňuje velikost obce a proto byla zvolena relativizace počtem obyvatel. Oba ukazatele jsou počítány za období 2001–2008. Počet dokončených bytů Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. Počet dokončených bytů v rodinných domech Ukazatel uvádí počet bytů, jejichž dokončení bylo ve sledovaném roce nahlášeno příslušnému stavebnímu úřadu. Hlášení se vztahuje na každou stavbu rodinného domu, jeho přístavbu či stavební úpravu, nebo nový byt získaný stavební úpravou stávajícího nebytového prostoru v jejímž důsledku vznikl alespoň jeden byt. Do celkového počtu bytů jsou zahrnuty všechny typy bytů (garsoniéry, dvougarnosiéry, jedno-, dvou-, tří-, čtyř-, pětia vícepokojové byty).

123/188



OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice

BC_2001 RD_2001 BD_2001 BC_2002


BC_2003 RD_2003 BD_2003 BC_2004

OBEC

BC_2005 RD_2005 BD_2005 BC_2006

Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice

0 0 2 2 60 0 2 4 3 0 0

4 1 2 3 186 0 4 87 9 1 3

3 0 2 5 133 2 6 12 1 6 1

0 0 2 2 8 0 2 4 3 0 0

3 1 0 3 20 0 3 6 7 1 3

3 0 1 5 22 0 5 9 1 4 0

0 0 0 0 45 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 62 0 0 75 0 0 0

0 0 0 0 100 0 0 0 0 0 0

1 0 0 3 25 0 1 35 3 2 0

1 0 20 0 99 0 3 6 4 0 0

4 4 5 1 38 4 1 13 1 0 1

BC_2007 RD_2007 BD_2007 BC_2008

1 3 4 2 87 1 4 41 3 1 1

124/188

1 3 3 2 34 1 3 15 3 1 1

0 0 0 0 41 0 0 24 0 0 0

31 5 4 10 123 1 4 15 4 0 3

RD_2002 BD_2002

1 0 0 3 17 0 1 10 3 2 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

RD_2004 BD_2004

1 0 3 0 20 0 3 4 4 0 0

0 0 0 0 62 0 0 0 0 0 0

RD_2006 BD_2006

4 4 2 1 24 4 1 13 1 0 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

RD_2008 BD_2008

4 3 1 10 52 1 4 15 4 0 3

0 0 0 0 62 0 0 0 0 0 0



Zastavěné plochy - rozloha (ha) Jsou tvořeny pozemky, na kterých jsou postaveny budovy (kromě skleníků a japanů), a nádvořími náležejícími k obytným, hospodářským nebo průmyslovým budovám jako jejich příslušenství. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Ukazatel je udáván v hektarech. Zdroj informace: MOS/MIS Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) Byt je neobydlený, jestliže v něm nemá trvalý nebo dlouhodobý pobyt alespoň jedna osoba. Údaj za neobydlené byty celkem je součtem neobydlených bytů v neobydlených domech a neobydlených bytů v trvale obydlených domech. Neobydlený byt může být obydlený přechodně. Pak je bez trvale hlášených osob, je ale využíván k přechodnému nebo rekreačnímu bydlení. Ukazatel je dán podílem počtu neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v obci (městské části).Ukazatel je udáván v procentech. Zdroj informace: SLDB 2001 Struktura bytového fondu Počet trvale obydlených domů Dům je obydlen trvale, jestliže v něm má trvalý pobyt alespoň jedna osoba. Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování. Patří sem např. rodinné domy, bytové domy, domovy mládeže, dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláštery a konventy, provozní budovy s bytem či více byty apod. Zdroj informace: SLDB 2001 Počet trvale obydlených bytů (TOB) Byt je obydlen trvale, jestliže je v něm hlášena alespoň jedna osoba k trvalému pobytu. Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro vaření, prostor pro tělesnou hygienu. Za byty se z hlediska sčítání považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domech pečovatelské služby apod., pokud slouží k ubytování trvalého charakteru na základě dekretu a jsou směnitelné za jinou bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti). Zdroj informace: SLDB 2001 Podíl TOB v rodinných domech (%) Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech (v čitateli) na celkovém počtu trvale obydlených bytů (ve jmenovateli). Ukazatel je udáván v procentech. Zdroj informace: SLDB 2001

125/188



Tento ukazatel obsahuje tabulka: UAP6040UU_OB Podíl TOB postavených do roku 1945 (%) Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných do roku 1945, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Ukazatel je udáván v procentech. Zdroj informace: SLDB 2001 Tento ukazatel obsahuje tabulka: UAP6040UU_OB Podíl TOB postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1946 až 1990, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů.mUkazatel je udáván v procentech. Zdroj informace: SLDB 2001 Tento ukazatel obsahuje tabulka: UAP6040UU_OB Podíl TOB postavených mezi roky 1991 - 2001 (%) Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trvale obydlených bytů. V čitateli podílu je počet trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Ukazatel je udáván v procentech. Zdroj informace: SLDB 2001 Tento ukazatel obsahuje tabulka: UAP6040UU_OB Podíl neoby dlenýc h bytů z celkov ého počtu bytů (%) Josefův Důl

20,4

Bedřichov Jablonec nad Nisou Dalešice Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Maršovice

19,8 7,7 40,0 17,1 22,7 27,7

Počet trvale obydlen ých domů

Počet trvale obydle ných bytů (TOB)

Byty podíl v rodinn ých domec h (%)

Byty podíl postaven ých do roku 1945 (%)

Byty podíl postaven ých mezi roky 1946 - 1990 (%)

Byty podíl postavenýc h mezi roky 1991 2001 (%)

402

56,5

65,9

27,6

3,0

66 73 4 677 17 964

90,4 25,5

37,0 31,7

39,7 59,5

17,8 8,0

95,8 75,2 72,3 92,0

72,9 68,1 71,6 73,9

14,6 18,2 15,6 19,6

10,4 10,9 10,8 4,3

231

39 291 376 106

48 423 564 138 126/188


Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou


14,3

179

222

94,1

65,8

23,9

9,5

22,0 23,0 14,2

77 150 407

103 194 726

85,4 88,7 56,5

68,0 52,1 42,3

18,4 30,4 40,2

12,6 13,4 15,7

Indikátory Podíl trvale obydlených bytů vybavených ústředním nebo etážovým topením k 1. 3. 2001 a podíl bytů postavených do roku 1919 Průměrná velikost obytné plochy bytů na obyvatele k 1. 3. 2001 a průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 2001-2007 OBEC

BC_200 1

BC_200 2

BC_200 3

BC_200 4

BC_200 5

BC_200 6

BC_200 7

BC_200 8

Bedřichov

0

1

4

1

3

4

1

31

Josefův Důl

0

0

1

0

0

4

3

5

Janov nad Nisou

2

0

2

20

2

5

4

4

Lučany nad Nisou

2

3

3

0

5

1

2

10

Jablonec nad Nisou

60

25

186

99

133

38

87

123

Nová Ves nad Nisou

0

0

0

0

2

4

1

1


2

1

4

3

6

1

4

4

4

35

87

6

12

13

41

15

Maršovice

3

3

9

4

1

1

3

4

Pulečný

0

2

1

0

6

0

1

0

Dalešice

0

0

3

0

1

1

1

3

OBEC

clekem bytů

Průměrná počet výstavba obyvatel bytů 2001 - 2008 2008

indikátor

Bedřichov

45

298

5,625 18,87584

Josefův Důl

13

981

1,625 1,656473

Janov nad Nisou

39

1273

4,875 3,829537

Lučany nad Nisou

26

1784

3,25 1,821749

751

45254

93,875 2,074402

8

657

25

668

3,125 4,678144

213

2566

26,625 10,37607

Maršovice

28

490

3,5 7,142857

Pulečný

10

329

1,25 3,799392

Dalešice

9

144

Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

127/188

1

1,125

1,52207

7,8125



Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 20012008 -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

méně než 1,1 1,1 – 1,3 1,4 – 1,9 2 – 2,9 3 a více Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

body 2 0 2 0 1 0 2 2 2 2 2

SWOT analýza BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY Region má velmi dobré životní prostředí Velká atraktivita bydlení Tvrdá podklad velmi dobré podmínky zakládání i pro vyšší budovy Návaznost na Krajské město Liberec PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace Brownfieldů na smíšenou funkci i na byty Vytvořit nabídku pro rozvoj obytného satelitu Využití proluk a udržení kvalitní bydlení v centru Podpora ekologických zdrojů a šetrnosti – snížení provozních nákladů Zavedení účinné politiky šetření i centrálního tepla - Topení infrarohožemi a kombinace

SLABÉ STRÁNKY Velmi pevné žulové podloží – velká inv. náročnost na provádění terénních úprav Omezené podmínky rozvoje – velká míra ochrany okolí obcí a měst Legislativa nedovoluje stavět u lesa OP Velké náklady na teplo díky centrálnímu nerekonstruovanému systému JTR HROZBY Možný další ekonomický propad a ztráta koupěschopnosti bytů Propad systému centrálního vytápění ve světle neudržitelnosti a současných doporučených norem

Problémy k řešení Revitalizace staršího bytového fondu Vytvoření vhodných podmínek k bydlení pro sociálně slabší obyvatele, výstavba takovýchto zařízení Zvýšení počtu potenciálních lokalit určených pro výstavbu rodinných domů

128/188



Zasíťování vhodných stavebních parcel povede k nárůstu individuální výstavby

II.I

REKREACE

Turistická atraktivita Ubytovací infrastruktura Individuální rekreace

Počet staveb pro rodinnou rekreaci


Počty lůžek v objektech Chaty, Objekty Kategorie individuální individuální rekreační střediska rekreace rekreace domky Chalupy CR 223 892 64 159 PSR 411 1644 0 411 SCR 429 1716 0 429 PSR 327 1308 36 291 PSR 47 188 31 16 PSCR 147 588 27 120 PSR 79 316 10 69 NONE 67 36 21 30

268 144 84 120

0 3 0 2

67 33 21 28

NONE NONE NONE NONE

PSCR - polyfunkční středisko CR, NOC - nástupní a obslužné centrum, SCR - středisko CR, PSR - příměstské středisko rekreace, NONE - obec není žádnou kategorií střediska CR

129/188



Obr.: Rekreační střediska (zdroj: ÚAP Libereckého kraje) Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech V těchto bytech není přihlášena žádná osoba k trvalému ani přechodnému pobytu a nejsou vyčleněny z bytového fondu. Jedná se o byty sloužící k rekreaci. Do neobydlených domů patří všechny případy, které nespadají do trvale obydlených domů. 130/188



Obr.: Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech (zdroj: ČSÚ, SLDB 2001)

131/188



Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení, která pravidelně nebo nepravidelně poskytují přechodné ubytování hostům. Jejich kapacita musí být nejméně 5 pokojů nebo 10 lůžek. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená. Mezi ostatní hromadná ubytovací zařízení patří např. rekreační zařízení podniků, školící střediska, kulturně-historické objekty, lázeňská zařízení a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (např. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.).

132/188



Prvotní zdroj: Registr ubytovacích zařízení (RUBT). Zdroj informace: MOS/MIS

133/188



Indikátory Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území byla zvolena celková turistická atraktivita syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál SO. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy. SWOT analýza REKREACE SILNÉ STRÁNKY Bedřichov a Josefův Důl – nástupní centra do Jizerských Hor Velmi atraktivní rodinná rekreace Lákavé měřítko na tůry a cykloturistiku Silné využití o víkendech a zimní sezónně PŘÍLEŽITOSTI Provázat nabídky služeb s celoročním využitím Zatraktivnit území systémem vleků . provázanost Janov, Bedřichov, Severák Podpora vzniku Cyklistických stezek nimo vycházkové trasy Organizace stezek

SLABÉ STRÁNKY Malá provázanost a kooperace vybaveností v centru Liberce a Jablonce Nevyvážené využití horských obcí nedovoluje trvalé celoroční využití Ztráta zájmu o školy v přírodě HROZBY Ztráta koupěschopnosti obyvatel Nabídka zahraničních kvalitních komplexních služeb

Problémy k řešení Využít podpory pro rozvoj turistického ruchu Podpořit vznik alternativních prvků hromadné dopravy, umožňující interakce vybaveností i do pozdních hodin . bazény, kuželky apod a návrat do horských center bez použití automobilu. Omezit rozšiřování parkovišť a nabídnout alternativu . Cyklostezky a restrikce vjezdu – podpora MHD.

134/188



II.J HOSPODÁŘSKÉ POMÍNKY Hospodářské podmínky územních celků lze vyjádřit řadou různorodých charakteristik, pomocí nichž jej lze komplexně popsat a analyzovat. Pro účely této práce bylo nutno z mnoha zdrojů dat a ukazatelů vybrat takové, které mají vysokou vypovídací hodnotu ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji území, jsou jeho významným určujícím a vypovídajícím prvkem a zároveň se vztahují k jednotkám obcí. Hospodářské podmínky studovaného územního celku jsou popsány na základě analýzy situace na trhu práce v regionu – určení pracovního významu jednotlivých obcí i s ohledem na nejvýznamnější zaměstnavatele v regionu, analýzy podnikatelské aktivity a zvláštní pozornost je věnována hodnocení hospodaření jednotlivých obcí. Pro monitoring a zhodnocení územní diferenciace studovaného regionu byly v tomto tématu vybrány 4 indikátory a to: míra nezaměstnanosti, pracovní význam obcí (poměr počtu pracovních míst v obci k počtu zaměstnaných bydlících ve stejné obci) podnikatelská aktivita (počet registrovaných ekonomických subjektů v obci na 1 000 obyvatel) a příjem obcí z daní (daňová výtěžnost v Kč na 1 obyvatele).

135/188



136/188



137/188



138/188



Trh práce Situace na trhu práce vykazuje od konce roku 2004 neustále se zlepšující tendence, neboť míra nezaměstnanosti klesla od tohoto data o 7,6 desetin procentního bodu na 9,5 % (srpen 2008) a naopak počet volných pracovních míst se zvýšil o 128 %, přičemž na konci srpna 2008 si mohlo 732 dosažitelných uchazečů vybrat z nabídky 123 volných pracovních míst (5,95 uchazeče na 1 VPM). I přes tyto zlepšující charakteristiky trhu práce správního obvodu, lze tento region označit za problémový, neboť v porovnání s ukazateli ČR, Olomouckého kraje a okresu Přerov, v nichž leží, vykazuje území horší hodnoty. Hodnoty míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 VPM v kraji (5,9 % a 3,79 uchazeče na 1 VPM) i okresu (7,5 % a 3,43 uchazečů na 1 VPM) jsou významně nižší. Pro úplnost, v ČR byla míra nezaměstnanosti (5,3 %) i počet uchazečů na 1 VPM (2,01) nižší než v sledovaném regionu. Provedená analýza situace na trhu práce se však opírá především o data ke konci loňského roku. OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice

EA


UCHAZ_05 UCHAZ_06 UCHAZ_07 UCHAZ_08 UCHAZ_09 3 4 5 4 5 32 22 23 27 36 33 33 28 34 65 44 33 30 38 81 1474 1281 972 1323 2286 15 20 14 13 35 6 14 15 18 26 70 63 43 47 132 12 10 8 14 17 11 4 4 4 18 2 1 1 1 6

OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice

NEZAM_01 NEZAM_02 NEZAM_03 NEZAM_04 NEZAM_05 6,10 8,80 8,80 7,00 2,60 6,80 9,90 8,70 8,90 6,10 6,70 9,20 7,80 8,10 5,70 4,70 6,80 7,50 7,00 5,70 6,20 7,60 7,80 7,80 6,20 7,00 5,50 6,40 7,00 4,40 2,50 4,30 3,60 5,70 2,10 6,00 8,80 8,40 8,90 6,90 6,40 7,40 4,80 8,00 6,40

114 527 579 769 23721 343 280 1009 188 111 60

UCHAZ_01 UCHAZ_02 UCHAZ_03 UCHAZ_04 7 10 10 8 36 52 46 47 39 53 45 47 36 52 58 54 1466 1810 1857 1839 24 19 22 24 7 12 10 16 61 89 85 90 12 14 9 15 12 10 12 10 3 3 3 2

139/188


Pulečný Dalešice OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice


10,80 5,00

9,00 5,00

10,80 5,00

9,00 3,30

9,90 3,30

NEZAM_06 NEZAM_07 NEZAM_08 NEZAM_09 3,50 4,40 3,50 4,40 4,20 4,40 5,10 6,80 5,70 4,80 5,90 11,20 4,30 3,90 4,90 10,50 5,40 4,10 5,60 9,60 5,80 4,10 3,80 10,20 5,00 5,40 6,40 9,30 6,20 4,30 4,70 13,10 5,30 4,30 7,40 9,00 3,60 3,60 3,60 16,20 1,70 1,70 1,70 10,00

Pracovní význam obcí Ukazatel pracovního významu obcí (PV) se konstruuje jako podíl počtu obsazených pracovních míst (celková suma zaměstnaných osob v obci bydlících a osob dojíždějících za prací do dané obce, od nichž se odečte počet vyjíždějících za prací z obce) ku celkovému počtu zaměstnaných, jež v obci bydlí. Porovnání ukazatelů pracovního významu jednotlivých obcí studovaného regionu umožňuje určit v území obce, která nabízejí pracovní příležitosti nejen pro své obyvatele, ale také pro obyvatele mimo území obce. Tímto způsobem lze tedy identifikovat obce, které mají pro obyvatelstvo spíše pracovní než obytný význam (hodnota ukazatele je větší než 1). Je-li hodnota ukazatele rovna 1, znamená to, že v daném sídle se nachází tolik pracovních míst jako zde žije zaměstnaných osob (dle Sčítání lidu, domů a bytů 2001), nebo-li, daná obec vytváří dostatek pracovních příležitostí pro své obyvatele. V případě, že hodnota PV je nižší než 1, hovoříme, že obytný význam obce má převahu nad pracovním významem, či obytná funkce obce je významnější než funkce pracovní. Když hodnota PV konverguje k 0, vyplývá z toho, že obytná funkce obce dominuje, jedná se tedy o obce obytné, popř. výrazně obytné. Podnikatelská aktivita Vyjádřením ukazatele podnikatelské aktivity (počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel území) lze částečně odhalit a charakterizovat intenzitu malého a středního podnikání, které je obecně považováno za akcelerátor rozvoje území. Hospodaření obcí OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice

OBYV_2008 PRIJ_2008 VYD_2008 DLUH_0909 298 18308326,39 21652922,6 1753846 981 15315466,67 16398038,4 0 1273 25040222,77 16953522,7 9037324,2 1784 22198076,22 23132282,8 6441403,26 45254 3298670851 3232783968 283235482,2 657 7297376,75 8178896,06 2775433,95 668 8689188,3 9937163,63 0 2566 48285731,49 41495762,2 23028605,02 490 6326687,72 6455659,89 0

140/188


Pulečný Dalešice OBEC Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Jablonec nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Maršovice Pulečný Dalešice


329 144

4578341,7 1630861,04

5435926,3 1249495,3

0 0

IND1_0909 IND2_0909 DPRIJ_2008 5885,39 9,6 5132,52 0 0 10592,98 7099,23 36,1 12340,96 3610,65 29 16250,91 6258,79 8,6 523888,43 4224,4 38 5345,14 0 0 6677,7 8974,51 47,7 21566,14 0 0 3293,43 0 0 2621,45 0 0 1042,25

OBYV_2008 - počet trvalých obyvatel obce k 31.12.20098 od ČSÚ, PRIJ_2008 - celkové příjmy obce za rok 2008 v Kč, VYD_2008 - celkové výdaje obce za rok 2008 v Kč, DLUH_0909 - celková zadluženost obce k 31.9.2009 v Kč, výpočet viz text PRURÚ téma A.2 ( ÚAP Libereckého kraje), IND1_0909 - částka z celkové zadluženosti obce k 31.09.2009 připadající na 1 trvalého obyvatele v Kč, IND2_0909 - udává kolik % z celkových příjmů obce za rok 2008 představuje celková zadluženost obce Indikátory V tématu Hospodářské podmínky byly využity k hodnocení čtyři indikátory, a to míra nezaměstnanosti, pracovní význam obcí, podnikatelská aktivita obyvatel a daňová výtěžnost obcí na 1 obyvatele. Míra nezaměstnanosti je základní charakteristikou situace na trhu práce a spolu s počtem ekonomických subjektů na 1000 obyvatel hodnotí souhrnně ekonomickou situaci v regionu. Význam obcí jako pracovních center hodnotí indikátor pracovní funkce, jedná se o poměr obsazených pracovních míst k počtu zaměstnaných v obci bydlících. Nižší hodnoty než 1 indikují nízký počet pracovních příležitostí v obci a vysokou vyjížďku ekonomicky aktivních obyvatel do zaměstnání mimo obec. Neznamená to však, že obce s nízkou pracovní funkcí mají současně vysokou míru nezaměstnanosti. V zázemí velkých měst je zcela přirozené, že obyvatelé dojíždějí do zaměstnání do centra zatímco v obci je minimum obsazených pracovních míst. S nízkou pracovní funkcí obcí souvisí i podprůměrný počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel. Pro zhodnocení hospodaření obcí byla zvolena daňová výtěžnost, tedy výše daňových příjmů obce v přepočtu na jednoho obyvatele. Tento indikátor zahrnuje veškeré daňové příjmy obcí, tedy i daně příjmů vlastních i jiných fyzických osob a charakterizuje tak opět úroveň podnikatelské aktivity a její přínos do obecních rozpočtů. Hodnotící stupnice indikátorů byla určena tak, aby výsledná klasifikace měla četnostní rozdělení co nejvíce podobné normálnímu rozdělení. SWOT analýza HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY Zavedené malé a střední podnikání Mírný rozvoj některých firem Možnost snadné kooperace se silným Libercem – ID výměna pracovních příležitostí a služeb Existence funkčních průmyslových zón Nízká míra nezaměstnanosti v porovnání

SLABÉ STRÁNKY Velká míra nezaměstnanosti 12.3% Malé využití alternativních a ekologických způsobů hospodaření Územní absence a nedostatečnost živočišné výroby využívající TTP a zatravněnou ornou půdu Nedostatečná územně technická

141/188



krajem a ČR Značný počet ubytovacích a stravovacích kapacit, poměrně dobrá nabídka doplňkových služeb CR Vzhledem k úpadku velkých firem možno získat dotace Funkce kvalitnějšího místa pro bydlení PŘÍLEŽITOSTI Důsledné zavádění principu eko-efektivity vedoucí k energetickým a surovinovým úsporám Orientace na průmysl a služby s vyšší přidanou hodnotou Rozvoj výzkumných a inovačních technologií se zaváděním do praxe Rozvoj „ zeleného „ podnikání a služeb Zlepšení připravenosti průmyslových zón a územních podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit Nové využití opuštěných areálů a objektů ( brownfields ) potenciálními investory – smíšené funkce, bydlení Rozvoj příhraniční spolupráce podnikatelských subjektů Existence nevyužívaných a ladem ležících zemědělských pozemků pro nové i netradiční způsoby zemědělského hospodaření Zvyšování zájmu o domácí CR Využití potenciálu venkovského prostoru pro měkkou-venkovskou turistiku v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a tím odlehčit nejvíce zatížená území Získávání prostředků na rozvoj CR z Evropských fondů Vzájemné propojení turistických oblastí a středisek cestovního ruchu odpovídající dopravou Dobrá dopravní dostupnost z Prahy Silná aglomerace Jablonec nad Nisou + Liberec

připravenost ploch pro rozvoj průmyslové základny Velký počet a rozsah nevyužívaných, zdevastovaných ploch ( brownfields ), postižených ekologickou zátěží a jejich obtížná revitalizace Fragmentace a odprodej velkých podmiků HROZBY Strukturální problémy v tradičních odvětvích průmyslu na národní i mezinárodní úrovni díky dovozu levných výrobků Podpora investic do výrob s nízkou přidanou hodnotou práce Útlum malého a středního podnikání v souvislosti s hospodářskou politikou státu Zastavení či zpomalení procesu restrukturalizace zemědělství Rizika vzniku ztrát chovatelů užitkových zvířat při výskytu epidemií a chorob Ekonomická nerentabilita provozování služeb c cestovním ruchu – zanikání zařízení a kapacit Odliv zájmu turistů z důvodu málo kvalitních a komplexních služeb Vysoká cena elektrické energie Hospodářský pokles

Problémy k řešení Pro každou obec by bylo ideální být hospodářsky samostatnou. Tento ideál a vyváženost nelze zaručit, lze réálně hledět na plán trvalého využívání jednotlivých specifik obcí, vyrovnaný dopravní a komunikační systém osvobozující trh práce v některých odvětvích od dojíždění za prací, a samozřejmě tvorby ekonomicky silných center, zvyšující též atraktivitu území celého území.

142/188


Aktualizace ÚAP ORP Jablonec n. N., VI/2010 III.VYHODNOCENÍ - RURÚ

III.A VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 2. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. 1- PILÍŘ PŘÍRODNÍ Horninové prostředí a geologie Indikátory Hodnocení indikátoru horninové prostředí a geologie – Podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí

143/188


-2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790


nad 5 % plochy obce 3 – 5 % plochy obce 1 – 2,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 0 – 0,99 % plochy obce bez poddolovaných nebo sesuvných území Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

body 2 2 2 2 0 2 2 2 2 0 0

Vodní režim Indikátory Hodnocení indikátoru vodní režim – (2) Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod -2 body rizikový

na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací

-1 bod na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 bodů na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podz. vod s klasifikací nejistý 1bod na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2body nerizikový

563536 530425 563510 563595 563633

na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací

body 2 1 1 1 2

Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl

144/188


563692 563714 563731 546577 563781 563790


Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

1 1 1 1 0 1

Hygiena životního prostředí Indikátory Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy. Ochrana přírody a krajiny Indikátory Koeficient ekologické stability Hodnocení indikátoru – vlastní klasifikace KES: -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné KES 0,4 – 0,89 území málo stabilní – neudržitelné KES 0,9 – 2,99 území mírně stabilní KES 3,0 – 6,2 území stabilní KES nad 6,2 území relativně přírodní body 2 0 0 1 2 1 0 1 0 1 0


Body celkem za - PILÍŘ PŘÍRODNÍ 563536 530425 563510 563595

Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou

6 3 3 4

145/188

+ + + +


563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790


Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

4 4 3 4 3 1 1

+ + + + + + +

2- PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Indikátory Lesnatost Pro pozemky určené k plnění funkcí lesa byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP. Nastavení indikátoru pro SO ORP -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

pod 5 % 5 – 12,9 % 13 – 24,9 % 25 – 35 % nad 35 % Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

body 2 1 2 2 2 2 1 1 -1 2 1

Hospodářské podmínky Indikátory Nezaměstananost -2 body

13 % a více

146/188


-1 bod 0 bodů 1 bod 2body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790


11 – 12,9 % 8 – 10,9 % 6 – 7,9 % pod 5,9 % Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

body 2 0 0 -1 1 0 0 0 -2 0 -2

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Indikátory Podíl obyvatel žijících v TOB napojených na přípojku plynovodu a kanalizace Kvalitní technická infrastruktura je jednou ze základních podmínek kvalitního bydlení. V rámci územně-analytických podkladů publikuje ČSÚ za každou obec počet obyvatel žijících v trvale obydlených bytech (TOB) napojených na veřejný vodovod, plyn a kanalizaci. -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2body

563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

do 10 % 10 – 34,99 % 35 – 54,99 % 55 – 80 % nad 80 %

neexistence systému, statistická chyba u malých obcí systém obsluhuje malou část obce částečná existence systému větší část obce vybavena systémem výborná vybavenost


147/188

body -1 0 2 -1 -1 0 1 -2 -2 -1 1



Body celkem za - PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790


3 1 4 0 2 2 2 -1 -5 1 0

+ + + + + + + -

3 - PILÍŘ SOUDRŽNOSTI Sociodemografické podmínky Indikátory Hodnocení indikátoru vývoje obyvatelstva v letech 2001-2008: -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790

méně než 95 % 95 – 97,4 % 97,5 – 99,9 % 100,0 – 102,4 % 102,5 % a více Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

body 2 2 1 2 0 2 2 2 2 2 2

Bydlení Indikátory Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 20012008

148/188


-2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790


méně než 1,1 1,1 – 1,3 1,4 – 1,9 2 – 2,9 3 a více Bedřichov Dalešice Jablonec nad Nisou Janov nad Nisou Josefův Důl Lučany nad Nisou Maršovice Nová Ves nad Nisou Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou

body 2 0 2 0 1 0 2 2 2 2 2

Rekreace Indikátory Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území byla zvolena celková turistická atraktivita syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál SO. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy. -2 body -1 bod 0 bodů 1 bod 2 body 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577


body 2 -1 1 2 2 1 -1 0 -1 149/188


563781 563790



-1 -1

Body celkem za - PILÍŘ SOUDRŽNOSTI 563536 530425 563510 563595 563633 563692 563714 563731 546577 563781 563790


Kód obce Název obce 563714 Maršovice 530425 Dalešice Nová Ves nad 563731 Nisou 546577 Pulečný 563781 Rádlo Rychnov u Jablonce nad 563790 Nisou Lučany nad 563692 Nisou Janov nad 563595 Nisou 563633 Josefův Důl 563536 Bedřichov Jablonec nad 563510 Nisou

6 1 4 4 3 3 3 4 3 3 3

+ + + + + + + + + + +

Územní podmínky pro příznivé Výměra životní (m2) prostředí 1765877,734 Z 2434311,369 Z

Územní podmínky pro hospodářský rozvoj H H

Územní podmínky pro soudržnost obyvatel území S S

dobrý stav ZHS ZHS

špatný stav žádné žádné

kategorie zařezení obce 1 1

4715545,017 Z 5996200,866 Z 9691746,634 Z

H

S S S

ZS ZS ZHS

H H žádné

2b 2b 1

12233176,19 Z

-

S

ZS

H

2b

13122039,91 Z

H

S

ZHS

žádné

1

14630297,09 Z 21967037,29 Z 24258726,83 Z

H H

S S S

ZS ZHS ZHS

H žádné žádné

2b 1 1

31384665,38 Z

H

S

ZHS

žádné

1

150/188



151/188



III.B ZÁVĚR Střety Střety spolu s jednotlivými problémy v území jsou patrné ze syntetické „D-problémové mapy“. Záměrně v konceptu nebylo nakonec v této mapě přistoupeno k technologické analýze střetů metodou GIS, kdy systém důsledně všechny střety plošné, liniové a bodové graficky zdůrazní a popíše. Podle reakce potřeb a sdělených požadavku pořizovatele při potvrzování pasportu dat bude z užšího výběru vyhodnoceno. Jednotlivé konflikty zájmů, kterých je poměrně hodně jsou v problémovém výkrese patrné z grafického pojetí zájmových i stávajících funkčních ploch, liniových vedení a ploch koridorů. Zejména posledně jmenované jsou tak hrubé, že by problémových jevů vznikla velká – výkres znepřehledňující většina. Charakterizují převážně zájmová území např. protipovodňových plánovaných opatření (ZÚR), dopravního kolejového koridoru, v širokém možném záběru, ačkoliv prakticky je proveditelné pouze velmi v omezeném veřejném prostoru. (pozn. autora - Praktická akční možnost města na vykoupení na základě statusu „veřejně prospěšné stavby“ pozemek i stavbu dokládá nešťastný objekt na Ul. 5. Května). Tyto střety rovněž s porovnáním konkrétních rozvojových ploch a současných funkčních a důležitých liniových staveb nemají adekvátní srovnatelný význam. Zkušenosti s rozvojem i jiných měst a schvalování záměrů jsou v praxi více politickou záležitostí, který překoná ty nejsložitější technické bariéry a omezení – i když vyjevení technologických limitů v ÚAP upozorňuje na prodražení záměru díky opatřením na přeložky a chráničky důležitých vedení. Stejně tak jako nelze zajistit absolutní sociální spravedlnost, nelze nástroji ÚP absolutně přednostně zamezit zájmu o výstavbu v nejkvalitnějším plánovaném směru. I předci osidlovali nejzajímavější a nejbezpečnější místa. Dnes, více jak před léty, je velký tlak na zástavbu na zelené louce díky ekonomickým disproporcím a relativně nízké ceně pozemků a ekonomické náročnosti při rekonstrukci původní struktury zástavby. Důsledkem je smazávání zásadních rozdílů měst a venkova. Touha v příměstských oblastech stavět venkov a naopak na venkově jen bydlet a složitě nehospodárně za prací dojíždět. Tyto známé důsledky neřízeného rozvoje v západních zemích postupně prosakují do přírodního charakteru zatím kulturní české krajiny a mají daleko horší následky spíše v ekologické stopě provozních nároků. Správné cesty proti negativnímu dopadu na životní prostředí jsou: 1) eliminovat hlukové a emisní zátěže na úrovni všech zdrojů – což se postupně děje – samovolným úpadkem těžkého a středního průmyslu (bohužel mnohdy jen lokální posun na východ s horší čí žádnou ekologickou kontrolou = globálně mnohdy zhoršení) a neustálým zlepšováním hnacích jednotek a automobilových technologií použitých ve všech dopravních prostředcích. 2) Prostorově optimalizovat trasy hlavních dopravních cest – směrově, výškově, snad i ekonomicky z pohledu připojení obcí, tak aby dávaly rozumně rychlou nabídku pohodlného průjezdu územím s cílem uvolnit mnohdy historicky komplikované cesty uvnitř zástavby. Průjezdné pomalé obslužné dopravy i turistické cílové by s obce neměly zbavovat ba naopak. Tvorba nových vedení je svázána přísnějšími pravidly na řešení eliminace následků a měla by být důkladně zvažována vůči centrům a vymezeným obytným a rekreačním prostorům. Nechápat rychlostní komunikace jako hrozby, ale jako tepny (novodobé kupecké cesty) co zhodnocují okolní pozemky díky rychlejší dopravní dostupnosti. 3) Vzhledem k nutnému vyvážení pilíře soudržnosti udržet podíl alternativních kolejových systémů (zejména mezi městy – pracující, mládež, turisté, důchodci ) s mírným rozvojem dle populačního trendu a výjimečné cílové nabídky rekreačního zázemí jizerských hor – stabilnější, rychlejší, tiší a ekologičtější systém (rekuperace elektrické energie systémová). Ideální by bylo zvolit takovou alternativu, aby návštěvníci nemuseli být odkázáni jen na automobilovou dopravu. Atraktivnost rekreace je sdílení toho nejlepšího

152/188



z vybavenosti co v území existuje. Současná česká legislativa však nereflektuje nové hlukové standardy moderní tramvaje a jiných kolejových alternativních systémů a je tudíž do doby své změny brzdou tohoto rozvoje. 4) Rozumná míra budoucí restrikce příjezdu do území, aby kolejové systémy byly max. využity. Například: Omezení starších normě nevyhovujících spalovacích aut o víkendech a špičkách, návěstí naplnění parkovišť, neustálé nezvyšování ploch pro jednostrannou automobilovou potřebu. Zavést nejprve plynové (i CGN) busové spoje prodlužující vlak a řešící kvalitní celodenní i večerní nabídku horská centrum – bazén ve městě. Uvolnit závislost na automobilech, jak rekreační návštěvníky, tak pro místní obyvatele. 5) Vzhledem ke krátkým vazbám podporovat síť cyklistických, turistických a naučných stezek. Jablonec nad Nisou dle agentury TIMUR (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj) svým šetřením v roce 2009 potvrdila výjimečnost centra ORP Jablonec v třiceti procentní rovnoměrné rozvrženosti využití automobilové, hromadné, a individuální dopravy pěší a cyklistické. Tento trend by měl být rozhodně dodržen a rozšířen i do okolních obcí. Z důležitých střetů, které byly průzkumem a výčtem dat registrovány tedy vyvstávají potřeby řešit v případě rozvoje větších obytných lokalit – např. Jablonec Horní Proseč, kde kompaktní zástavba naráží na VVN a trasu VTL plynovodu, které byly kdysi trasovány v extravilánu. Tyto problémy jsou řešitelné modifikací uličních prostorů dle vedení či zásadních přeložek na náklady žadatele. Stejně důležitý střet je však patrný se stávajícím území – RD a VVN v Rýnovicích. Problém těchto vedení je jejich ekologická stopa lesním porostem (např. na začátku prosečského hřebene a v Břízkách), kde zejména v případě vedení VVN je koridor i estetickým problém výseku lesa v šíři více jak 35m. Omezení tohoto pásma dopadá i na zvláštní způsob těžby dřeva – většinou jsou stromy vyšší než 15 m. Ekologickým problémem je možnost narušení okrajů lesa nárazovými větry. Pokud by krajina v ORP soutěžila o titul nejkrásnějšího rekreačního území Čech, je v tomto ohledu řada námětů na postupné převedení na podzemní kabelová vedení a to i nové trasování vést rovnou v kabelu (viz pohledově exponované a potenciálně rozvojové místo Kokonín – severní svahy – přesvědčit, že to je v zájmu ČEZ). Zpracovatele jednoznačně doporučují tento trend zanést do všech ÚPD zejména v Bedřichově, Janově, Josefově Dole a Jablonci nad Nisou. Nejprve v centrálně vnímaných prostorech - viz fialové vymezení a ve vybraných rekreačních prostorech – zelené vymezení ve výkresu hodnot. Z nejdůležitějších zjištěných střetů, je nejednotnost v zásadním názoru na vedení trasy 1/65 a ve rozporu dokumentů podle, kterých jsou vydávána stanoviska ŽP na místní úrovni města dle kraje a MŽP. Oborový dokument nezohledňuje trasování NRC a NRB mimo zastavěné území jižně. ÚSES i dle zpracovatelů na krajské úrovni by si vyžadoval důkladnější revizi. V paspartech co se týká dopravních problémů je ŘSD uváděna trasa přes Kokonín právě v ekologickém přírosním prstenci. Tato trasa je vedena jako stavební uzávěra vyhlášená stavebním úřadem před platností zemního plánu z roku 1998 až dodnes. Přestože se patrně jedná o ekonomičtější variantu – nutno rozhodnout o jejím zrušení a posílení platnosti ÚP. Méně podstatné střety k řešení jsou patrné v oborových záměrech a lokalizaci záměrů dle dodaného paspartu, kde se navrhovaná trasa např, VVN posílení přivaděče pro rozvodnu Jablonec nad Nisou - Dolina vykresluje polohopisně rozdílně – ověřit paspart. Pro oblast nejdůležitější pro strategické rozhodnutí a k řešení je podle zpracovatelské týmu nutno rozhodnout o nejvážnějších problémech, záměrech a jejich případných střetů. V rámci tohoto sdělení bylo přistoupeno k zjednodušení = koncept C – ZÁMĚRŮ, a DPROBLÉMOVÉ MAPY je podřízen čitelnosti a důrazu nejvýznamnějších plánovaných počinů, zejména v centru ORP Jablonci nad Nisou. Na základě platných ploch VPS a přidání nejvýznamnějších aktualizovaných zájmových ploch bylo přistoupeno k jejich

153/188



hodnocení a vizálnímu zdůraznění – v záměrech podle významu pro okolí, v problémové mapě dle odhadnuté problematičností a náročnosti prosazení a provedení. vážení. Z hlediska problematiky k řešení bylo vytipováno 42 Problémových okruhů k diskuzi a k řešení, které přímo ovlivňují udržitelná rozvoj města Jablonce nad Nisou a okolních obcí. Problémy jsou patrné v mapě D a následující tabulce.

Č.

POPIS VYBRANÝCH HODNOCENÝCH PROBLÉMŮ ZA ORP JABLONEC

2

KRAJSKÝ VÝZNAM (KV)- NEJHODNOTNĚJŠÍ REKREAČNÍ ZÁZEMÍ CENTRA JABLONCE I OKOLÍ - VYŽADUJÍCÍ OCHRANU A PODPORU - PŘEHRADA MŠENO VODA, PŘÍRODA, HRÁZ, REKREACE - HODNOTNÝ KLIDOVÝ PARKOVÝ CHARAKTER - NEKOMERČNÍ (KV) POTŘEBNÁ SEVERNÍ TANGENTA DLOUHÝ ZÁŘEZ - DÚR - UVOLNĚNÍ PALACKÉHO - SOUČASNĚ OHROŽENÍ REKREACE, PROPOJENÍ PARKŮ A NATAŽENÍ ZÁTĚŽE

3

ROZVOJ DALŠÍHO REKREAČNÍHO ZÁZEMÍ POD PŘEHRADOU MŠENO ALTERNATIVNĚ ZVEDNOUT NIVELETU SEV.TANGENTY PRO MIMOŔOVŇOVÉ PROPOJENÍ PARKŮ A ZLKIDNĚNÍ SMETANOVY UL

4

NEVHODNÉ ZAHLCENÁ KŘIŽOVATKA POŠTOVNÍ BUDOVATELŮ - UVOLNIT KOLEJE, PRODLOUŽIT K BUS, ČI ODBOČENÍ NA OTOČKU DŘÍVE + ZÁPADNÍ TANGENTA ( B 10 )

5

(KV) ALTERNATIVA PONECHÁNÍ BUS NÁDRAŽÍ V CENTRU - ZAKRÝT , ZASTAVĚT, NÁBŘEŽÍ PRODLOUŽIT TRAMVAJ = CENTRÁLNÍ KOMFORTNÍ PŘESTUP

6

(KV) ALTERNATIVA PÉSUNUÍ BUS NÁDRAŽÍ NA OKRAJ CENTRA - PROPOJENÍ SE ZASTAVKOU VLAKU A OBCHODNÍHO CNTRA = LIKVIDACE VOZOVNY, ASYMETRIE

1

7 8 9

(KV) NESPLNĚNÍ CÍLE ÚP - JIŽNÍ TANGENTA TUNELY - NEDOHODA TRASY PŘES NOVOU VES - SMRŽOVKA NEVHODNÁ ETAPIZACE JIŽNÍ TANGENTY - ZATÍŽENÍ MĚSTSKÉHO PROSTŘEDÍ POSTAĆI SNÍŽENÉ ODPOJENÍ - PRO CENTRUM PIVOVAR - ŘEŠENÍ BROWN FIELDU VÝCHODNÍ PŔIPOJENÍ JIŽNÍ TANGENTY - DALŠÍ TRASOVÁNÍ POSKYTUJE NÁDHERNÝ POHLED NA JBC

10

(KV) KŘIŽOVATKA A NÁJEZD NA ZÁPADNÍ TANGENTU - ZKLIDNĚNÍ BUDOVATELŮ NEJLÉPE TUNEL NEBO KRYTÁ TRASA DLE ÚP - PŔEDPOKLAD PRODLOUŽENÍ TRAMVAJE A ZLKID ANENSKÉHO NÁM.

11

NOVÉ ZKOUMANÁ ALTERNATIVA ZÁPADNÍ TANGENTY - NARUŠUJE REKREAČNÍ POTENCIÁL SRNČÍHO DOLU A KLIDOVOU ČÁST ŽIŽKŮV VRCH - ALT. TUNEL

12 13 14 15

ZÁMĚR DISTRIBUČNÍHO RONDELU ČS. ARMÁDY BELGICKÁ - ROZVOJ PRŮM ZÓNY - RAYMOND (KV) ROZVOJ V MULTIFUNKČNÍM AREALU LIAZ (KV) PODPORA NEVYUŽITÉHO AREÁLU JABLONEX (KV) PODPORA NEVYUŽITÉHO AREÁLU BIŽUTERIE

16

(KV) PODMÍNKA ROZVOJE KOKONÍNA - PROPOJENÍ KANALIZACE DO RYCHNOVA PROJEKT S PŘEČERPÁNÍ - DŮVODEM JE PLATBA ZA ZÁBOR KRAJSKÉ KOMUNIKACE -PROBLÉM PROVOZNÍ

17

(KV) PROBLEMATICKÉ MÍSTO - KŘÍŽENÍ U DOBRÉ VODY SNAHA O ZAUSTĚNÍ A POSÍLENÍ VJEZDU ZE ZÁPADNÍ TANGENTY

154/188


18 19 20 21 22 23


VÍKENDOVÉ A SEZÓNNÍ PŘEHLCENÍ PARKOVIŠŤ - BEDŘICHOV - VÝHLEDOVÁ PODPORA DALŠÍHO DOPLŇIJÍCÍHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU PODPORUJÍCÍ ROZVOJ A CELOROČNÍ VYUŽITÍ I KAPACIT OKOLÍ - CYKLOSTEZKY, CGN, AUTOEKOVLAK, TRAM =VECERNÍ VZTAH NA CENTRUM ZATÍŽENÍ REKREČNÍHO CENTRA PRŮJEZDEM - BEDŘICHOV PODPORA LANOVKY Z LIDOVÝCH SADŮ - LIBEREC - BEDŔICHOV ROZVOJ SYSTÉMU VLEKŮ A SJEZDOVEK PRO JANOV - BEDŘICHOV + DALŠÍ ZÁCHYTNÉ PARKOVIŠTĚ OMEZENÝ A PROBLEMATICKÝ PRŮJEZD JANOVEM - PODPORA DALŠÍHO DOPRAVNÍHO SYST´MU SLOŽITÁ A NÁKLADNÁ OPRAVA OPERNÝCH ZDÍ JANOV

24

(KV) PROVEŘIT, REZERVOVAT ZÁPADNÍ STRÁŇ PRŮCHUDNOST KOLEJOVÁHO SYSTÉMU - TRAM, AUTOEKOVLAK JBC - JANOV - BEDŘICHOV

25

(KV) DRAŽŠÍ ALE EKOLOGIČTĚJŠÍ A JEDNODUŠŠÍ NA PROVEDENÍ PRODLOUŽENÍ KOLEJOV´ÉHO SYSTÉMU V TUNELU JOSEFŮV DŮL - JANOV - BEDŔICHOV PODPORA ATRAKTIVITY JOSEFOVA DOLU A DALŠÍCH CENTER, KRYT CO, TĚŽBA MATERIÁLU, ZIMNÍ PROVOZ - VÝHLED

26

(KV) NUTNÁ PODPORA A REVITALIZACE NEJVĚTŠÍHO BROWN FIELDS - JOSEFŮV DŮL = MOŽNOST NÁKLADOVÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY - SMÍŠENÉ BYDLENÍ A MODERNÍ EKOVÝROBA VÝROBA NAPŘ TEPELNÁ ČERPADLA, SKELNÁ VLÁKNA, NANOTECHNOLOGIE - SNÍŽENÍ DOJÍŽDĚNÍ ZA PRACÍ - BYDLENÍ TRAKTIVNÍ

27

(KV) NEVYUŽITÝ AREÁL ŠKOLY V PŘÍRODĚ - NÁVRH SANATORIUM, DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU

28

TRASA VVN V KRÁSNÉ KRAJINĚ, ALTERNATIVNÍ TRASA K TUNELOVÉ JIŽNÍ TANGENTĚ V KONFLIKTU S ÚP A ROZVOJOVÝMI ZÁMĚRY JBC A BIOCENTREM

29

PROVEŘOVANÁ TRASA 1/35 SUPERSEVERNÍ VARIANTA ŹÁDOUCÍ PRO RYCHLE NAPOJENÍ ŽELEZNÉHO BRODU A SEMIL - UVOLNĚNÍ ÚDOLÍ JIZERY (PŮVODNÍ ZÁMĚR ROK 1990), REZERVOVAT POUZE V DVOUPRUHU - JINAK PODPOROVAT PŘEDNĚ SEVERNÍ VARIANTU - ´PŔILEŽITOST PODNÍTIT ROZVOJ A KRÁSNÉ POHLEDY PŘI PRŮJEZDU

30 31 32 33 34

(KV) VÝHLEDOVÝ NÁVRH ZKRÁCENÍ VLAKOVÉHO PŘIPOJENÍ JABLONCE - TUNEL RYCHNOV - JABLONEC ZELENÉ ÚDOLÍ - MOŽNOST ALT. I AUTOMOBILOVÉHO PŘIPOJENÍ A KRYTU CO PODPORA ZNOVU OTEVŘENÍ ROZHLEDNY BRAMBERG + RESTAURACE -- LUČANY PODPORA SJEZDOVKY A REKREACNÍHO AREÁLU - LUČANY MIRNÝ KONFLIKT S PILOU - AVŠAK PODPORA DŘEVOZPRACUJÍCÍHO ODVĚTVÍ NEVYUŽITÉ AREÁLY JINDŘICHOV - ZEMĚDĚLSKÉ, REKREAČNÍ, HŘBITOV (KV) STAGNACE A NEVYUŽITÍ VÝROBNÍCH PLOCH - LUČANY

35

(KV) MOŽNÉ PŘIPOJENÍ KOMUNIKACE - PROVĚŘOVANÉ TRASY 1/35 AVŠAK JAKO OBCHVATU CHRÁNÍCÍ - CENTRUM DALEŠIC, PULEČNÉHO, RYCHNOVA

36

REKREAČNÍ POTENCIÁL - MOŽNOST ÚPRAVY ÚDOLÍ S VODNÍ REŽIMEM, RYBNÍKY A CHOV RYB - STŘET S NÁMĚTEM NA KOMUNIKACI - OHROŽENÍ MOSTEM

37

ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO - POTŘEBUJE OCHRANNÉ PÁSMO A VELKÉ PÍRODNÍ ZÁZEMÍ - PULEČNY - ESTETICKÝ A ODEROVÝ PROBLÉM VE STŘETU S ROZVOJEM BYDLENÍ - DTTO FARMA KOKONÍN BOD 28

38

VHODNÉ PŘESUNITÍ ROZVOJEVÝCH PLOCH NA BYDLENÍ - PULEČNÝ - DOŘEŠIT KONFLIKT OP ZEM. DRUŽSTVA A PILY - KARBAN - NAPŘ IZOLAČNÍ ZELEŇ. PROTIHLIK OPATŘENÍ - ZDŮVODNĚNÍ PŘEVÁŽNĚ NÁVĚTRNNÉ STRANY, PROPOJENÍ RYCHNOV - STEJNĚ JAKO ROZVOJ I SMÍŠENÉ ZÓNY

155/188



39

(KV) PODPORA ROZVOJE NAPLÁNOVANÝCH VÝROBNÍCH PLOCH - SNÍŽENÍ DOJÍŽDĚNÍ ZA PRACÍ - POTENCIÁL PRO ŽEL BROD A SEMILY PŘI PROPOJENÍ

40

PODPORA ROZVOJE HLUKOVĚ CLONÍCÍ KOMERČNÍ ZÓNY RYCHNOV - PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI A STABILIZACE OBYTNÉ FUNKCE

41

PRÁVNÍ PROBLÉM ZBOŘENIŠŤ - MĚLY BY BÝT V ZASTAVĚNÉ NEVYUŽITÉ PLOŠE SNAHA O VYUŽITÍ NEJDŔIVE PROLUK A TĚCHTO POZEMKŮ MĚSTA PŘED NOVÝM ZÁBOREM??

42

PODPORA VZNIKU JASNĚ ARTIKULOVANÝCH LOKÁLNÍCH CENTER S VYBAVENOSTÍ - NAPŘ MARŠOVICE = VYVÁŽENÍ DISPROPORCE OBYTNÉ FUNKCE

43 44 45 46 47 48 49 50 Zde je možno v rámci připomínkování do konce září doplnit další náměty na problémové body s nárokem na doplnění i grafiky – vedení obcí, a podniky v ORP

156/188



Na základě poznatků zpracování ÚAP 2010 byly formulovány následující úkoly a doporučení pro proces pořizování územně plánovacích podkladů a závazné územní dokumentace.

DOPORUČENÍ PRO ÚAP A NOVOU ÚPD Č.

POPIS DOPORUCENÍ PRO ÚP OBCÍ A MĚST - ORP JABLONEC

1

SJEDNOTIT FUNKCE_KOD A CHARAKTERISTIKY FUNKCNÍCH PLOCH

FORMÁLNÍ

2

SJEDNOTIT METODIKU PŘI URCOVÁNÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ DLE ZÁKONA

FORMÁLNÍ

3 4 5 6

7 8

9

10

SJEDNOTIT METODIKU PRO STANOVENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH V CHKO - UMOŽNUJÍCÍ VYUŽIVAT STANDARNÍ CHARAKTERISTIKY FUNKCNÍCH PLOCH DBÁT NA TVORBU VEŘEJNÝCH PROSTOR A TVORBU PROSTŘEDÍ OBCÍ SE ZELENÍ I KDYŽ JSME V PŘÍRODNĚ BOHATÉM PROSTŘEDÍ UDRŽET TRADIČNÍ CESTY - PRŮCHODNOST ÚZEMÍM VYUŽÍT INTENZIVNĚJI ZASTAVĚNÉ PLOCHY OBCÍ - S ODPOVÍDAJÍCÍ STEJNOU KVALITOU JAKO V OKRAJÍCH KROMĚ ÚP DOKUMENTACE AKTIVOVAT FUNKČNOST CENOVÝCH MAP - ZVEDNUTÍ PRESTIŽE NA EVROPSKOU ÚROVEŃ NEPRODÁVAT POD CENOU UPD VYKRESLOVAT S PASEM OKOLÍ PRO ŘEŠENÍ SOUVZTAŽNOSTÍ PŘILEHAJÍCÍCH SYSTÁ¨ÉMŮ A HODNOT PRO VSECHNY ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY POŽADOVAT ZPRACOVÁNÍ STUDII - NEJEN ARCH, PŘEDEM -NENÍ NUTNO URČOVAT ÚP - PROSTĚ ZÁSADA OCHRANY A KVALITY PROTI KRIZI SE BRÁNIT OFENZIVNĚ, PODPOROVAT RŮST - AKTIVIZACÍ MOŽNOSTÍ ROZUMNÉHO INVESTOVÁNÍ, ÚLOHA - JEDINEČNÁ NABÍDKA BYDLENÍ V KVALITNÍM PROSTŘEDÍ POSÍLIT VZNIK PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ VRÁTIT SE K TRADICI

157/188

TYP DOPOR.

OBSAHOVÁ

POZN

DLE ZÁKONA 183

OBSAHOVÁ OBSAHOVÁ OBSAHOVÁ

OBSAHOVÁ

FORMÁLNÍ

OBSAHOVÁ

OBSAHOVÁ

PODPORA I ROZVOJE V ZASTAVENÉM ÚZEMÍ



Práce byla koncipována metodicky, tak aby nejlepší zásady mohly být využity opět po dvou letech a pracovníci oddělení ÚÚP mohli být při úplné aktualizaci samostatnější, i když stále bude potřeba urbanisty a garanta za sofistikovaný GIS systém. Během období února až března proběhlo dotazníkové šetření se starosty, kde zpracovatel veden okruhem 35 otázek měl možnost probrat aktuálnost problémů v jednotlivých obcích. Bylo sebráno velké množství dat, které se nepodařilo do této doby zcela zpracovat, stejně tak, jako vyhovět metodickým pokynům a vyčištěním GIS dat v novém datovém modelu. Pro rychlou přehlednou práci s tématickými vrstavami bylo po rozboru dat a fungování rozhodnuto o vytvoření nových referenčních adresářů pro práci – paralelního vedle datového modelu 3 firmy T-Mapy, který svojí strukturou odpovídá více zpracování ÚPD. Taktéž se zjistilo že požadavky Kraje jsou odlišné v kódování funkčních ploch a i celé struktury. Adresář UAP_2010 napojuje strukturu dat DATA, TEXTY, PREZENTACE, VÝKRESY. DATA obsahujé SHP a datový modely - základní FILESYSTÉM (DM3) , DKM pro automatickou obnovu katastrálních map, POMOCNÉ – reference a doplňky k modelu ÚAP 2008. Vykopírované měněná vybraná urbanistická data pro zpracování A 001 – A 119 Obsahuje adr. ZMENY_2010. Soubory jsou nazývány kódy, kde první číslo je jev, druhé Obec či díl sestavy, třetí geometrii jevu 1 – bod, 2 – linie, 3 polygon dále možná popis pro srozumitelnost a poslední dvojčíslí je pracovní varianta. Sastavu podpůrných filesystémů doplňují adresář VRSTEVNICE, SPRÁVNÍ HRANICE, UP_ORP – s napojenými rastrovými daty ÚP obcí. Data po dočištění čistopisu budou přejmenována a zařazena do DM3 firmy T-Mapy pro plynulou publikaci na serveru města. Z přehledné struktury pracovních může být provedena sestava zpětně i pro KRAJ v požadovaných formátech.

158/188


Aktualizace ÚAP ORP Jablonec n. N., VI/2010 IV. PŘÍLOHY ZDROJŮ – RURÚ - DOTAZNÍKY

PLÁN AKTUALIZACE ÚAP 2010 – JEVY A SOUBORY SHP V TISKU

Ručí T-mapy

A002

plochy výroby

T-mapy

A003

plochy občanského vybavení

A004

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

Zpracuje 1

zpracova telé obce T-mapy zpracova telé obce zpracova Karel tel Vlček, zpracova telé obce T-mapy

A005

památková rezervace včetně ochranného pásma

A006

památková zóna včetně ochranného pásma

T-mapy

A007

krajinná památková zóna

T-mapy

A008

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

T-mapy

A009

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

T-mapy

A010

památka UNESCO včetně ochranného pásma

T-mapy

A011

urbanistické hodnoty

A012

region lidové architektury

A013

historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta

Zpracova Karel tel Vlček T-mapy Kontrola s PAM, KV Zpracova Karel tel Vlček Zpracova Karel tel Vlček Zpracova Karel tel Vlček, doplnit Popis Klápšťovi

A014 A015

159/188

2 3 2

3 -

zpracova telé obce

D_ RURÚ_ PROBLEMY

název jevu ÚAP - Obcí zastavěné území

C_ZÁMĚRY

číslo jevu ÚAP A001

B_LIMITY

A_HODNOTY

PODKLADY PRO RURÚ



(z pohledu krajiny) A016

území s archeologickými nálezy

T-mapy

A017

oblast krajinného rázu a její charakteristika

Zpracova tel

A018

místo krajinného rázu a jeho charakteristika

Zpracova tel

A019

místo významné události

Zpracova tel

A020

významný vyhlídkový bod

Zpracova tel

A021

územní systém ekologické stability

T-mapy

A022

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

T-mapy

A023

T-mapy

A024

přechodně chráněná plocha

T-mapy

A025

národní park včetně zón a ochranného pásma

T-mapy

A026

chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma

T-mapy

A027

T-mapy

A028

přírodní rezervace včetně ochranného pásma

T-mapy

A029

národní přírodní památka včetně ochranného pásma

T-mapy

A030

přírodní park

T-mapy

160/188

zpracova telé obce Eva Klápšťov á Eva Klápšťov á Karel Vlček, doplní Klápšťovi (z pohledu krajiny) Kraj doplní Karel Vlček Změny, Město doplní kategoriz aci Kontrola s ŽP Kontrola s ŽP Může být i navrh? Kontrola s ŽP, SÚ

?



A031

přírodní památka včetně ochranného pásma

T-mapy

A032

památný strom včetně ochranného pásma

T-mapy

A033

biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

T-mapy

A034

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

T-mapy

A035

NATURA 2000 - ptačí oblast

T-mapy

A036

T-mapy

Kontrola s ŽP

A037

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné

T-mapy

A038

les zvláštního určení

T-mapy

A039

lesy hospodářské

T-mapy

A040

vzdálenost 50 m od okraje lesa uzemí kde se počítá s redukcí OP

T-mapy

Kontrola LČR s ŽP KV Kontrola s ŽP KV Kontrola s ŽP KV Co evidovan á redukce

A041

bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor

T-mapy

A042

T-mapy

A043

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

T-mapy

A044

vodní zdroj povrchové , podzemní vody včetně ochranných pásem

T-mapy

A045

chráněná oblast přirozené akumulace vod

T-mapy

A046

zranitelná oblast

T-mapy

A047

vodní útvar povrchových, podzemních vod

T-mapy

A048

vodní nádrž

T-mapy

A049

povodí vodního toku, rozvodnice

T-mapy

A050

záplavové území

T-mapy

A051

aktivní zóna záplavového území

T-mapy

A052

území určené k rozlivům povodní T-mapy

161/188

Kontrola s ŽP Kraj

Kontrola s ŽP Kraj

Kontrola s ŽP KV

Kontrola s ŽP Kraj, co využití opuštěný ch??

Kontrola s ŽP KV

Zpracova telé a obec



A053

území zvláštní povodně pod vodním dílem

T-mapy

A054

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

T-mapy

A055

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem

T-mapy

A056

lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

T-mapy

A057

dobývací prostor

T-mapy

A058

chráněné ložiskové území

T-mapy

A059

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

T-mapy

A060

ložisko nerostných surovin

T-mapy

A061

poddolované území

T-mapy

A062

sesuvné území a území jiných geologických rizik

T-mapy

A063

staré důlní dílo

T-mapy

A064

staré zátěže území a kontaminované plochy

T-mapy

A065

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda

T-mapy

A066

T-mapy

A067

technologický objekt zásobování T-mapy vodou včetně ochranného pásma

A068

vodovodní síť včetně ochranného T-mapy pásma technologický objekt odvádění a T-mapy čištění odpadních vod včetně ochranného pásma

A069

Změny záměry obce Kontrola s ŽP KV

Kontrola s ŽP Město KV, schema Kontrola s ŽP KV Kontrola s ŽP KV

A070

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

T-mapy

Popis SVaK

A071

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

T-mapy

SVaK, Ducháče k

A072

elektrická stanice včetně ochranného pásma

T-mapy

A073

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

T-mapy

162/188

Popis



A074

technologický objekt zásobování T-mapy plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

A075

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma teplovod včetně ochranného pásma

A076 A077 A078 A079 A080

A081 A082

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma

T-mapy

Popis

T-mapy

Technolo gická voda?

T-mapy T-mapy T-mapy T-mapy

T-mapy

jaderné zařízení

A084

objekty nebo zařízení zařazené T-mapy do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami4)

A085

skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma

A087

A088 A089 A090 A091 A092

dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma

Město Tepláren ská Vývoj

T-mapy

A083

A086

Dotazník Podniky

Město Doplnit Kategoriz ace a tloišťky koridiru

T-mapy

T-mapy

Dotazník Podniky a ŽP Město Obce Popis ŽP

T-mapy T-mapy

T-mapy

Lejčar

T-mapy

Lejčar

silnice I. třídy včetně ochranného T-mapy pásma silnice II. třídy včetně ochranného T-mapy pásma silnice III. třídy včetně T-mapy

Lejčar

163/188

Lejčar Lejčar



ochranného pásma A093

místní a účelové komunikace

T-mapy

A094

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

T-mapy

Lejčar, OF, Obce Lejčar

A095

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

T-mapy

Lejčar

A096

koridor vysokorychlostní T-mapy železniční trati vlečka včetně ochranného pásma T-mapy

Lejčar

A097 A098

lanová dráha včetně ochranného T-mapy pásma

A099

speciální dráha včetně ochranného pásma

T-mapy

A100

tramvajová dráha včetně ochranného pásma

T-mapy

A101

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

T-mapy

A102

letiště včetně ochranných pásem T-mapy

A103 A104

letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta

T-mapy

A105

hraniční přechod

T-mapy

A106

cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická sezka

A107

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma

T-mapy

A108

vojenský újezd

T-mapy

A109

T-mapy

A110

vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany

T-mapy

A111

objekt požární ochrany

T-mapy

A112

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

T-mapy

A113

ochranné pásmo hřbitova, krematoria

T-mapy

A114

jiná ochranná pásma

A115

ostatní veřejná infrastruktura

Lejčar, Podniky Lejčar, obce, náměty,

Lejčar

T-mapy

Lejčar, obce, zpracova tele PR Vojenská správa Vojenská správa Doložky CO Město HZS Jbc a obce Město, obce

Karel Vlček, ŽP T-mapy Linhartov á, KV Zpracova Karel tel Vlček

164/188



A116

počet dokončených bytů k 31.12. T-mapy každého roku

Město Linhartov á ÚPD, + Město, změny Obce ZM K4 + PR a doplní zpracova zpracova telé ÚP tel Karel Vlček, Beer

A117

zastavitelná plocha

A118

jiné záměry - které neprošly zapracováním a jeví se Vám vhodné ve výhledu sledovat

A119

další dostupné informace, funkční plochy např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území PODKLADY DLE JMENA SOUBORŮ - DALŠÍ GRAFIKA.SHP

119_1 119_2

50% bílá 100% bílá

Maska ORP Maska ORP bufer 800m

119_3 119_4 119_5 119_6 119_7 119_8 119_9 119_10 119_11

ORP

001_1_3 003_1_3

zastavěné území funkční plochy (+ změny, PR) 002,003

004_1_3 004_2_3

Braunfields Next Brounfields - problematicky využité stav areály Urbanistické hodnoty (vnímání center obce) Nejhodnotnější prostor Obce přírodně rekreační

011_1_3 011_2_3 011_3_3 012_1_3 013_1_1 014_1_1 015_1_1

parcely (mapa KN k 2010) Vodní plochy Vodní toky (doplnit plochy z ÚP) Plochy lesa vrstevnice ORTHO FOTO 2009 TURISTICKÁ MAPA ?? Trasy

40%

Dělení Prostorů

Ochranné pásmo cenných prostorů Region "idové arch." - potencionální Historická stavba Kopie doplnit Architektonicky cenná stavba Kopie doplnit Významná Stav. Dominanta Kopie doplnit

165/188


019_1_1 020_1_1

Místo významné události

024_1_3 032_1_1 042_1_3 044_1_1

Přechodně chráněná plocha ???

044_1_3 046_1_3

Ochranné pásmo vodního zdroje Zranitelná oblast ?? Koncentrace dusičňanů

055_1_3 064_1_1

Zdroj přírodní pramenité vody Staré zátěže a kontaminované plochy + 066

054_1_2

Objekt protipovodňové ochrany (Mše, štola 1.2

066_1_3 071_1_1

Odval výsypka Výrobna elektřiny (jen vodní el Ducháček)

084_1_3 084_1_3 086_1_3 099_1_2 103_1_1 106_1_2 109_1_3

Podniky s nebezpečnými látkami

110_1_3 111_1_3 112_1_3 113_1_3 114_1_3 116_1_3 117_1_3 117_1_2 119_12_ 3 119_13_ 3 119_14_ 3 119_15_

Objekt civilní ochrany


Významný vyhlídkový bod (+google)

Památný strom ŽP Hranice Biochor Vodní zdroj povrchové vody (neevidovaný i opuštěný)

Skládka Spalovna TRAM TREIN záměry (0100 ?) Letecká doprava Helipoty Cyklostezky Vymezení zóny havarijního plánování Objekt požární ochrany Objekt Policie ČR ochranná pásma hřbitova (100m ?) Jiná ochranná pásma Počet dokončených bytů - lokalita Zastavitelná plocha (nově plocha) Vnější hranice Funkční Plochy pro výběr Plochy VPS Plochy Zmen Plochy záměrů obce

166/188


3 119_15_ 2 119_16_ 2 119_1_1 118_2_2


Trasy záměrů ZÚR Plochy záměrů obce s dotací uskutečněné Nadmístní dopravní závady převzaté z RURÚ Jiné záměry - Výhled - TRAM TRAIN ???

Většinou negrafické vypočitatelné B jevy . Kraje číslo název jevu ÚAP - KRAJE jevu ÚAP B B001

vývoj počtu obyvatel

B02

podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel

B003 B004 B005 B006 B007 B008 B009 B010 B011

podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel podíl osob se základním vzděláním podíl osob s vysokoškolským vzděláním sídelní struktura ekonomická aktivita podle odvětví míra nezaměstnanosti vyjíždějící do zaměstnání a škol dojíždějící do zaměstnání a škol do obce výstavba domů a bytů

167/188

Ručí

Zpracuje



B012 B013 B014

podíl neobydlených bytů na celkovém fondu struktura bytového fondu místně obvyklé nájemné

B015 B016

rekreační oblasti s celoročním sezónním využitím počet staveb pro rodinou rekreaci

B017 B018

kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních lázeňská místa a areály

B019 B020

podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem

B021 B022 B023

a

podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru

B024

podíl orné půdy ze zemědělské půdy podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy

B025

podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy

B026

podíly tříd ochrany zastoupené jednotlivých katastrálních územích

B027

podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru

B028 B029 B030 B031 B032 B033 B034

v

podíl vodních ploch na celkové výměře katastru podíl lesů na celkové výměře katastru koeficient ekologické stability KES stupeň přirozenosti lesních porostů hranice přírodních lesních oblastí hranice bioregionů a biochor

B035

hranice klimatických regionů počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší

B036

hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj

B037

další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí

Přehled nastudovaných ÚP a změn

168/188


KÓD

563536 563633 563595 563692 563731 563781 563510 563714 530425 563790 546577

Dle ABC

Dle Mapy OBEC

1 5 4 6 8 10 3 7 2 11 9

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11


ZPRACOVATEL AKTUÁL- Posledníhu ÚP, přdešlého PLATNÝ ÚP z roku ETAPA

Bedřichov Josefův Důl Janov nad Nisou Lučany nad Nisou Nová Ves nad Nisou Rádlo Jablonec nad Nisou Maršovice Dalešice Rychnov u Jablonce nad Nisou Pulečný

SAUL s.r.o. Atelier NOC.TEC Atelier NOC.TEC SAUL s.r.o. SAUL s.r.o. Atelier AURUM s.r.o. Atelier AURUM s.r.o. Archservis Liberec Atelier AURUM s.r.o.

Arch.Studio K4 s.r.o. Archservis Liberec Archservis Liberec Atelier NOC.TEC Archservis Liberec

2002

KONCEPT hledání zprc PR+R PR+R hledání zprc KONCEPT

URBAPLAN Archservis Liberec ?

zač. KONC. Změny Změny NÁVRH 2009 + NÁVRH k dopra

TELEFONNÍ SEZNAM OBCÍ JABLONCE NAD NISOU obec

starosta/ka

telefon

adresa

e-mail

webové stránky

Bedřichov čp. 218 468 12 Bedřichov

[email protected]

www.bedrichov.cz

mobil Bedřichov

Petr Šmaus

483 380 163 733 126 090

Dalešice

Josef Hujer

602 459 661

Dalešice čp. 67 468 02 Rychnov u Jbc oudalesice@seznam n/N .cz

Janov n/N

Mgr. Daniel David

488 880 510

Janov n/N čp. 250

725 071 189

468 11 Janov n/N

483 381 096

Dolní Maxov čp. 218

483 388 673

Josefův Důl

Jan Miksa

407 689 415

468 44 Josefův Důl

Lučany n/N

(Ing. Ladislav Pivrnec) Jiří Řešátko

483 300 023

Lučany n/N čp. 333 468 71 Lučany n/N

Maršovice

Jiří Ouhrabka

483 302 009

Maršovice čp. 52 468 01 Jablonec n/N 8

483 721 006

Nová Ves n/N čp. 281

488 880 852

486 27 Nová Ves n/N

Nová Ves n/N

Milan Fiala

nemají vlastní

[email protected] www.janov-n-n.cz [email protected] podatelna@josefuvd ul.cz www.josefuvdul.cz starosta@josefuvdul. cz [email protected] [email protected] [email protected]

www.lucany.cz www.obecmarsovice.cz

[email protected] www.novavesnn.cz

724 321 724 483 388 296

Pulečný

Bc. Václav Choutka

Rádlo

Jaroslav Cvrček

Pulečný čp. 26 468 02 Rychnov u Jbc [email protected] n/N

www.pulecny.cz

Rádlo čp. 252

www.radlo.cz

724 953 150 483 388 093

[email protected]

486 03 Rádlo

Rychnov u Jablonce n/N

Ing. František Chlouba

488 880 920

fchlouba@rychnovjb Husova čp. 490 c.cz 468 02 Rychnov u Jbc n/N

169/188

www.rychnovjbc.cz



DOTAZNÍKY - ŠETŘENÍ AKTUÁLNÍCH INFORMACÍ PO OBCÍCH – 2010 PROSÍME O KONTROLU A DOPLNĚNÍ V POSLANÝCH TABULKÁCH XLS

Starostové

1 DOTAZNÍK - BEDŘICHOV Zrealizované záměry dle ÚPO - označit schematicky v mapě Parkoviště, trasy, rozvoj, změny ÚP Na co jste ve vašem správním obvodě obce nejvíce 2 hrdi? Hlavní hodnoty území - plošně, bodem Rozvoj obce, získávání dotací Most rekonstrokce, Helipot, Koryto Nisy VPS, spojení stezky, Horská služba – NOVÉ Záměry ve stádiu přípravy i mimo ÚPD, obecní úřad, Dům Přírody, Ochrany 3 Technické vybavení, cesty, Popis označit sch. v přírody,OPS, spolkový dům, Běžecké mapě tratě, záchytmé parkoviště u vodárny., lyžařské lávky Vybudování centra, Kanalizace, Lanovka, Hlavní problémy jejichž vyřešení by obci výrazně dořešení systému vleků, napojení 4 pomohlo kanalizace Janov 5 Počet bytů a RD 6 Aktuální počet Obyvatel 7 Počet ekonomicky aktívních Obyvatel 8 Kapacita - místa ve škole 0 9 Počet obsazených míst ve škole 10 Počet pracujících ve službách v obci - odhad Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích Vleky Janov a lanovka na Liberec a vysoký 11 správního území hřeben Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním 12 správním území Lanovka Liberec, Janov sjezdovka a vleky Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR 13 nadřazená ÚPD Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k 14 popsanému bodu 12 Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet 15 uspěšné a podáné) za dva roky Velká Počet realizací - akcí z dotací za volební období a 16 poslední dva roky Parkoviště, Magistrála Počet realizací - akcí z dotací za volební období a 17 poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi 1

18

19

20 21 22

Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m? Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? Označte rizikové oblasti v mapce Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v mapce

170/188

ne

špatně se prosazují změny na propojení systému lanovek něco se již podařilo nejsou cca tři zdroje center Okolí stejně



23 Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje 24 technickým pásmem - v mapce Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci 25 mapka Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo 26 činnost Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo 27 činnost Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a 28 tendence v redukci spojů HD Spolupracujete v dopravních problémech s 29 Krajem? Jak? Spolupracujete v dopravních problémech s ORP 30 Jablonec a Krajem 31 Jaká místa významné události by jste označili

průjezd a zátěž automobily hřbitov, ochrana vod

dobrou - chybí noční spoje Ano Ano archeolog. Naleziště pod Lesní chatou

32

Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, Severní lyžařské stezky v konceptu + rozvoj na RD, NE petice a přísná ochrana které stojí za záznam CHKO

33

Podařilo se v poslední období výsadbami posílit ekologickou kostru krajiny

34 Pořízení Orthofoto snímků za poslední období? 35 Co z podkladů lze poskytnout? 36

171/188

Ne Ne SAUL vše



Starostové

2 DOTAZNÍK - JANOV 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

18

19

20 21 22 23 24 25 26

Zrealizované záměry dle ÚPO - označit schematicky v mapě Na co jste ve vašem správním obvodě obce nejvíce hrdi? Hlavní hodnoty území - plošně, bodem NOVÉ Záměry ve stádiu přípravy i mimo ÚPD, Technické vybavení, cesty, Popis označit sch. v mapě Hlavní problémy jejichž vyřešení by obci výrazně pomohlo Počet bytů a RD celkem / nových za poslední dva roky (odhad) Aktuální počet Obyvatel Počet ekonomicky aktívních Obyvatel Kapacita - místa ve škole Počet obsazených míst ve škole Počet pracujících ve službách v obci - odhad Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12 Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet uspěšné a podáné) za dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m? Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? Označte rizikové oblasti v mapce Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v mapce Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje technickým pásmem - v mapce Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci mapka Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo činnost

172/188

Bobová dráha Bytový dům-50 bytových jednotek rekonstrukce komunikací 214/ .. ( 1 204 731 250 135 10

)

vybudování cyklostezky propojení sjezdovek tramvajová doprava

15 úspěšně podaných-40mill. Kč 6 Plán vleky ne

90ha lesa v samosprávě, kácení se povoluje

ano, u stojanů se tříděnými odpady Střed obce. Berkova louka Hrabětická louka,Hašlerka, Vyšehrad Hlavní silnice-celá

Autocentrum Jiskra,sklárna Vitro balírna


27 28 29 30 31 32 33


Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo činnost Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a tendence v redukci spojů HD Spolupracujete v dopravních problémech s Krajem? Jak? Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec ? Jaká místa významné události by jste označili Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, které stojí za záznam

dobrá, každou 1/2h.jede autobus

ČSAD

kanalizace



173/188

ne arch Vít.


3 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

18

19

20 21 22 23 24 25 26 27


DOTAZNÍK - Josefův Důl Zrealizované záměry dle ÚPO - označit schematicky v mapě Na co jste ve vašem správním obvodě obce nejvíce hrdi? Hlavní hodnoty území - plošně, bodem NOVÉ Záměry ve stádiu přípravy i mimo ÚPD, Technické vybavení, cesty, Popis označit sch. v mapě Hlavní problémy jejichž vyřešení by obci výrazně pomohlo Počet bytů a RD / nových za poslední dva roky (odhad) Aktuální počet Obyvatel Počet ekonomicky aktívních Obyvatel Kapacita - místa ve škole Počet obsazených míst ve škole Počet pracujících ve službách v obci - odhad Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12 Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet uspěšné a podáné) za dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m? Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? Označte rizikové oblasti v mapce Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v mapce Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje technickým pásmem - v mapce Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci mapka Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo činnost Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo činnost

174/188

Starostové 3 vodní el. 1 ve výstavbě divadlo-budova kina

959 v zimním období + prázdniny až 3500 65 200 65 10 nic chko 3,4 stupeň nic

ne

elektřina, vodovod nic


28 29 30 31 32 33


Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a tendence v redukci spojů HD Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem? Jak? Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem Jaká místa významné události by jste označili Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, které stojí za záznam Podařilo se v poslední období výsadbami posílit ekologickou kostru krajiny


175/188



4 DOTAZNÍK - LUČANY nad NISOU

Holanďani- nezkoulaudované domy,obec nepřevezme kanalizaci, Horní Huťzakonzervovaná, budoucí vodojem?-další nemožnost zástavby

1

Zrealizované záměry dle ÚPO - označit schematicky v mapě

2

Na co jste ve vašem správním obvodě obce nejvíce hrdi? Hlavní hodnoty území - plošně, bodem

3

4

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

18

Starostové

NOVÉ Záměry ve stádiu přípravy i mimo ÚPD, Technické vybavení, cesty, Popis označit sch. v mapě

Hlavní problémy jejichž vyřešení by obci výrazně pomohlo Počet bytů a RD / nových za poslední dva roky (odhad) Aktuální počet Obyvatel Počet ekonomicky aktívních Obyvatel Kapacita - místa ve škole MŠ/ZŠ Počet obsazených míst ve škole Počet pracujících ve službách v obci - odhad Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12 Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet uspěšné a podáné) za dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m?

Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, 19 vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? 20 Označte rizikové oblasti v mapce

176/188

Dopravní systém , komunikace v rekonstrukci, Přírodní zázemí – velikost, rozvojové akce prosadit sjezdovku- sportovní areál, lesy historický majetek, les. hospodářství+zcelování výměnou, doprava, Kaisrovka-možnost bytů, rekonstrukce jídelny, sokolovny zpevnění komunikací-nutné, údržba krajiny-nálety, Spíše problémy - další rozvojové plochy nejsou, přírodní územírozvoj nelze ani v blízkosti ../.. 1 772 1 092 48/131 48/115



21 Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v 22 mapce 23 Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje 24 technickým pásmem - v mapce Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci 25 mapka Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo 26 činnost Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo 27 činnost 28

Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a tendence v redukci spojů HD

29

Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem? Jak?

30

Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem

pila-paletárna, Opel, benzinka Dorint, Jablonex group, autodopravci sklady materiálů-Mateko, pneu Hnídek dotace na městské autobusy-1mil.kč /neudrží se obchod ani služby posílit linkové autobusy Dobrá obsluha ČD, regionální BUS, námět vystoupit z doprav.združení

31 Jaká místa významné události by jste označili 32

Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, které stojí za záznam

33


34 Pořízení Orthofoto snímků za poslední období?

zakonzervování Horní hutě, učiliště prázdné

ne

35 Co z podkladů lze poskytnout? 36

5

DOTAZNÍK - NOVÁ VES nad Nisou

1


2


3 4 5 6 7 8

NOVÉ Záměry ve stádiu přípravy i mimo ÚPD, Technické vybavení, cesty, Popis označit sch. v mapě Hlavní problémy jejichž vyřešení by obci výrazně pomohlo Počet bytů a RD / nových za poslední dva roky (odhad) Aktuální počet Obyvatel Počet ekonomicky aktívních Obyvatel Kapacita - místa ve škole MŠ/ZŠ

177/188

Starostové menší plochy skoro zastavěné chráněná území a rozhledna Nisanka, pramen Lužické Nisy, střed obce parkprojekt rozhodně proti superseverní varianě, vodovod, kanalizace, obnova kostela řešení dopravy, místní komunikace, oprava a údržba, starý statek .. / 10 670 380 ? 26/20


9


Počet obsazených míst ve škole

10 Počet pracujících ve službách v obci - odhad 11 12 13 14 15 16 17

18

Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12 Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet uspěšné a podáné) za dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m?

Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, 19 vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? 20 Označte rizikové oblasti v mapce 21 Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v 22 mapce 23 Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce 24 25 26 27 28 29 30 31 32

16- 1-4tř. 4 obecní zam.+škola 6, pošta 1, 3-4 penziony-10lidí propojení cesty na Č. Studnici, betonárkazatížení dopravou, vybudování infocentra a parkoviště řešení dopravy řešení dopravy Jbc- zkoumání ve vztahu ke kvalitě obce

20. 80% úspěšnost dětské hřiště, park-zeleň, oprava zdi kostel. Stezka, hřiště u školy čekárny, osvětlení, projekt na chodníky, bezpeč.místo pro přecházení

ne

nemají peníze na zaměření po celé vsi nepořádek, lesy řeší podél silnic tvorba centra Vkp- mapka-lilie,(příprava vyhlídkového okruhu, obnova cesty na Černou Studnici) u školy, před m.úřadem, proti vodárně padají do lesa

Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje technickým pásmem - v mapce od komunikace Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci - Kovovýroba, koralex-stagnace,zemědělská mapka výroba, truhlářství, lom Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo činnost ne Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo činnost lanové centrum, přestavba penzionu Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a tendence v redukci spojů HD MHD Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem? Jak? Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem Jaká místa významné události by jste označili Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, které stojí za záznam

178/188


33




Starostové

6 DOTAZNÍK - RÁDLO 1


2


3


4

Hlavní problémy jejichž vyřešení by obci výrazně pomohlo

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

19

20

Vodovod, rozhledna, škola

Počet bytů a RD / nových za poslední dva roky (odhad) Aktuální počet Obyvatel Počet ekonomicky aktívních Obyvatel Kapacita - místa ve škole MŠ/ZŠ Počet obsazených míst ve škole MŠ/ZŠ Počet pracujících ve službách v obci - odhad Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12 Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet uspěšné a podáné) za dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m? Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? Označte rizikové oblasti v mapce

179/188

Rozvoj, Madé Obyvatelstvo, Rozhledna na Císařském Kameni, železnice, Kostel Kanalizace, Koupaliště, golf, parkoviště Milíře OV, Průjezd těžké dopravy obcí, Spadlá stavba a BF, Nejistota výrobních areálů, …/10 698 ? ? ?

7 ne



21 Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v 22 mapce 23 Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje 24 technickým pásmem - v mapce Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci 25 mapka Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo 26 činnost Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo 27 činnost Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a 28 tendence v redukci spojů HD Spolupracujete v dopravních problémech s ORP 29 Jablonec a Krajem? Jak? Spolupracujete v dopravních problémech s ORP 30 Jablonec a Krajem 31 Jaká místa významné události by jste označili Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, 32 které stojí za záznam Podařilo se v poslední období výsadbami posílit 33 ekologickou kostru krajiny 34 Pořízení Orthofoto snímků za poslední období? 35 Co z podkladů lze poskytnout? 36

7 DOTAZNÍK - JABLONEC nad Nisou

Starostové

1


Kruhové křižovatky - Tovární, Komunikace 300 mil v 3 letech

2


Centrum historické, přírodní zázemí a přehrada Multikulturní centrum. Festival ZUŠ,. Přehrada Mšeno, bruslařská dráha


Městská správa nemovitostí 1200 městských bytů. rozvoj komunikačního systému, Vymístění hokejové haly – vedle městské CORNY haly, Srnčí důl. Parkovací dům u Autobusového nádraží a v rámci OV bývalá Jabloň, Sokolovna uvolnění Ubytovna pro 8 lidí. Porodnice Rehabilitační centrum, Dětská nemocnice rekonstrukce na byty, Hasičská zbrojnice na městskou policii, Břízky lanové centrum, Kanalizace Kokonín (do Rychnova), Kruhové křížovatky na 1/14 ČS Armády, Severní Tangenta DÚR. Protipovodňové opatření VPS

3

180/188



Aktivizace podniku - Precioza, Jablonex, Bižuterie - nejvyšší nezaměstnanost, dořešení ST a dopravního systému. Novoveské koupaliště

4


5

Počet bytů a RD / nových za poslední dva roky (odhad)

6

Aktuální počet Obyvatel

44 163

7

Počet ekonomicky aktívních Obyvatel

27 297

8

Kapacita - místa ve škole

9

Počet obsazených míst ve škole

10

Počet pracujících ve službách v obci - odhad

11

Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území

12

Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území

propojení měst ID,

13

Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD

tramvajová doprava

14

Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12

15

Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet uspěšné a podáné) za dva roky

16

Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky

17

Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi

18

Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m?

ne

19

Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou

Město má svoje lesy . Lze zvažovat výměny

Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? Označte rizikové oblasti v mapce

ano, u stojanů se tříděnými odpady

20

181/188

spojení 1/14 Liberec, řešení severní tangenty, a západní tangenty, vybudování cyklostezky

ano, u stojanů se tříděnými odpady



21

Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce

MPZ, vilové oblasti Viz. Výkres hodnot (fialová)

22

Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v mapce

Přehrada Mšeno, Břízky, Srnčí důl, Prosečský hřeben Viz. výkres hodnot (zelená)

23

Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce

24

Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje technickým pásmem - v mapce

25

Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci mapka

26

Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo činnost

27

Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo činnost

28

Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a tendence v redukci spojů HD

29

Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem? Jak?

Ano

30

Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem

-

31

Jaká místa významné události by jste označili

32

Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, které stojí za záznam

33


Parky

34

Pořízení Orthofoto snímků za poslední období?

ne

35

Co z podkladů lze poskytnout?

Hlavní silnice-celá Záplavové území Nisa, ochranné pásmo lesa

TRW, MAG. Atotech, Raymond,

Precioza, Jablonex, Bižuterie

dobrá i s Libercem

Pietní místo Rýnovice, křížek Lukášov

kanalizace

Arch. HRON SAUL

36

182/188



8 DOTAZNÍK - MARŠOVICE 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

18

19

20 21 22 23 24 25 26 27

Starostové

Zrealizované záměry dle ÚPO - označit schematicky v mapě Na co jste ve vašem správním obvodě obce nejvíce hrdi? Hlavní hodnoty území - plošně, bodem NOVÉ Záměry ve stádiu přípravy i mimo ÚPD, Technické vybavení, cesty, Popis označit sch. v mapě Hlavní problémy jejichž vyřešení by obci výrazně pomohlo Počet bytů a RD Aktuální počet Obyvatel Počet ekonomicky aktívních Obyvatel Kapacita - místa ve škole Počet obsazených míst ve škole Počet pracujících ve službách v obci - odhad Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12 Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet uspěšné a podáné) za dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m? Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? Označte rizikové oblasti v mapce Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v mapce Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje technickým pásmem - v mapce Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci - mapka Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo činnost Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo

183/188

nedostali souhlas ŽP

měny ÚP, pdkup poz. od poz. fondu odkanalizování, posílení plynu 15 505 není MŠ 22 3 vybudování turistických tras řešení 1/35 nic nic 0 oprava silnice kanalizace s Pěnčínem

ne

nemají

ne ranč s občerstvením smíšený les, parčík, výskyt vstavačů ne

LMBYT, HP sporting, Elektoimport 0 0


28 29 30 31 32 33


činnost Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a tendence v redukci spojů HD Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem? Jak? Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem Jaká místa významné události by jste označili Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, které stojí za záznam Podařilo se v poslední období výsadbami posílit ekologickou kostru krajiny

kladně ano 0 0 0 0


9 DOTAZNÍK - DALEŠICE 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Starostové

Zrealizované záměry dle ÚPO - označit schematicky v mapě Na co jste ve vašem správním obvodě obce nejvíce hrdi? Hlavní hodnoty území - plošně, bodem NOVÉ Záměry ve stádiu přípravy i mimo ÚPD, Technické vybavení, cesty, Popis označit sch. v mapě Hlavní problémy jejichž vyřešení by obci výrazně pomohlo Počet bytů a RD Aktuální počet Obyvatel Počet ekonomicky aktívních Obyvatel Kapacita - místa ve škole Počet obsazených míst ve škole Počet pracujících ve službách v obci - odhad Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12 Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet uspěšné a podáné) za dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky

184/188

4rodinné domky, rozestavěnost dalších absence průmyslu, čistá příroda obnova cest, kanalizace odkanalizování, silnice 1/35 4 161 97 není 0 3 1/35 - nesouhlas MHD přes Pulečný-spoj do Rychnovapošta, lékař 1/35 superseverní koridor není 2x, úspěšnost 0 jen z kraje- dětské hřiště



Počet realizací - akcí z dotací za volební období a 17 poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi 18

19

20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

není

Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m?

ne Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou nemají, jen prořezy alejí Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? Označte rizikové oblasti v mapce ne, Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce obchod a křižovatka k pulečnému Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v mapce smšr Skuhrov polí cesta Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce výjezd na hlavní komunikaci.řešení zrcadlo Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje technickým pásmem - v mapce ochranné pásmo plyn Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci mapka ne Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo činnost 0 Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo činnost 0 Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a dobrá, ale omezení smšr Praha, přestup v tendence v redukci spojů HD Turnově Spolupracujete v dopravních problémech s ORP smlouva každý rok, příspěvky 100Kč na Jablonec a Krajem? Jak? 1obyv. Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem Jaká místa významné události by jste označili kaplička Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, které stojí za záznam Podařilo se v poslední období výsadbami posílit ekologickou kostru krajiny


185/188

ne



DOTAZNÍK - RYCHNOV u Jablonce nad

10 Nisou 1


2


3


4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

19

20 21 22 23 24 25 26

Starostové Kruhový objezd, ÚR výtlak, Kanalizace, přesun VN


Centrum, Obchodní plochy, veřejné prostory, , Rekreace P. les , železnice Propojení kanalizce a cesta na Kokonín Zkratka do průmyslové zóny, hlukolamy, Jednotná kanalizace, Centrum k Mohelce

Počet bytů a RD / nových za poslední dva roky (odhad) … / 30BJ a 50 RD Aktuální počet Obyvatel 2 550 Počet ekonomicky aktivních Obyvatel 1 670 Kapacita - místa ve škole MŠ/ZŠ 139/250 Počet obsazených míst ve škole MŠ/ZŠ 120/200 Počet pracujících ve službách v obci - odhad 6 Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území Kanalizace Kokonín 300mm Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území ÚSES, Rozhledna Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD super severní varianta 1/35 - odmít. Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12 Severní Varianta Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet T_ Mobil a cesta viz ÚP. Ošetřování alejí a uspěšné a podáné) za dva roky zateplování školy Počet realizací - akcí z dotací za volební období / poslední dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období / poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi 7 Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m? ne Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? Označte rizikové oblasti v mapce Ano, 2000m na Kokonín Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce Viz výkres hodnot (fialová) Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v mapce Viz výkres hodnot (zelená) Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje technickým pásmem - v mapce ČOV Frýdštejn OP Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci mapka Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo činnost

186/188


27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

11 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18


Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo činnost Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a tendence v redukci spojů HD Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem? Jak? Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem Jaká místa významné události by jste označili Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, které stojí za záznam Podařilo se v poslední období výsadbami posílit ekologickou kostru krajiny Pořízení Orthofoto snímků za poslední období? Co z podkladů lze poskytnout?

DOTAZNÍK - PULEČNÝ

Starostové Nová zástavba, rekonstrukce kapličky, Kanalizace od Rychnova

Zrealizované záměry dle ÚPO - označit schematicky v mapě Na co jste ve vašem správním obvodě obce nejvíce hrdi? Hlavní hodnoty území - plošně, bodem NOVÉ Záměry ve stádiu přípravy i mimo ÚPD, Technické vybavení, cesty, Popis označit sch. v mapě Hlavní problémy jejichž vyřešení by obci výrazně pomohlo Počet bytů a RD / nových za poslední dva roky (odhad) Aktuální počet Obyvatel Počet ekonomicky aktívních Obyvatel Kapacita - místa ve škole Počet obsazených míst ve škole Počet pracujících ve službách v obci - odhad Co považujete za důležité pro rozvoj na hranicích správního území Co považujete za důležité pro rozvoj na sousedním správním území Co považujete za sporný záměr uvedených ZÚR nadřazená ÚPD Víte o nějakém vhodném alternativním řešení k popsanému bodu 12 Úspěšnost v podání žádostí o dotace (počet uspěšné a podáné) za dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky Počet realizací - akcí z dotací za volební období a poslední dva roky v součinosti se sousedními obcemi Můžete uvést existenci problémů způsobených pádem stromu v ochranném pásmu lesa 50 m?

187/188

Krásný obytný prostor, Kaplička ze sbírek Větev kanalizace, vylepšit cesty, rozvoj pro RD 1/35 - hrozba rychlostní komunikace, ochranné pásmo ZD, Chemiko znečištění .. / 12 RD - viz změny 330 … 0 0 4 Čištění vod Dalešice – rozvoj vodního rekreačního území Nízkou kriminalitu v BD Rychnov 1/ 35 - prosazování Severní ne Superseverní VAR

sdružení obcí ne


19

20 21 22


Jak vnímáte nemožnost prosazovat nové koncepční hrany lesa ( výsadby, kácení cesty, sjezdovky, vleky) vůči negativnému kácení ochranných pásem sítí - můžete označit nějaké narušení hrany lesa touto činností - bodem plochou Řešili jste problémy s černými skládkami ? Jak? Označte rizikové oblasti v mapce Vyznačte hlavní kvalitní prostor obce - v mapce Vyznačte hlavní kvalitní přírodní území obce - v mapce

23 Vyznačte hlavní dopravní problém - v mapce 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

Vyznačte hlavní problém omezení rozvoje technickým pásmem - v mapce Seznam nejúspěšnějších výroben, podniků v obci mapka Kolik firem během dvou let upadlo - Skončilo činnost Kolik firem během dvou let Vzniklo - Zahájilo činnost Jak hodnotíte dopravní obslužnost obce - a tendence v redukci spojů HD Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem? Jak? Spolupracujete v dopravních problémech s ORP Jablonec a Krajem Jaká místa významné události by jste označili Seznam neprosazených záměrů a důvod vyloučení, které stojí za záznam Podařilo se v poslední období výsadbami posílit ekologickou kostru krajiny Pořízení Orthofoto snímků za poslední období? Co z podkladů lze poskytnout?

188/188

nejsou

Chemiko - transport kamióny, znežištění vody VTL Plyn ZD, Pila

Pila Karban přesun z Rychnova dobrá Ano 225 tis ročně Křížky a stromy

ne AURUM arch. Petrů

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP JABLONEC NAD NISOU

Recommend Documents