ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice

Projekt Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice

ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV:

MĚSTO HOŘICE EKOTOXA s.r.o. ING. JIŘÍ HON A KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO – CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ OSTRAVA ŘÍJEN 2008 VERZE 02

© EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

UNIVERZITA

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Firma Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu Ing. arch. Petr Malý – územní plánování Mgr. Hana Trávníčková – koordinace datových podkladů ÚAP Mgr. Zdeněk Frélich – horninové prostředí a geologie, hygiena životního prostředí (odpady) Ing. Jana Fichnová – vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) Ing. Petr Kovář – vodní režim (vodní režim v krajině) Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena životního prostředí (ovzduší) Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody a krajiny Ing. Kamila Lisalová – zemědělský půdní fond Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa Garbriela Hřivnáčová – servisní práce na environmentálním pilíři Bc. Tomáš Mühr – GIS, střety, problémový výkres Mgr. Radim Lokoč – stručná charakteristika řešeného území, grafická úprava textu, vyhodnocení RURÚ, řešení, koordinace a vypořádání připomínek

Masarykova univerzita Brno – Centrum pro regionální rozvoj Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc – sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky Bc. Andrea Nogová – sociodemografické podmínky Bc. Ondřej Šerý – bydlení Mgr. Michal Janota – bydlení Mgr. Ondřej Konečný – hospodářské podmínky Mgr. Vladan Hruška – rekreace

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Bc. Ivana Foldynová - hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura Ing. Igor Ivan – silniční a technická infrastruktura Aleš Hruška – silniční a technická infrastruktura Ing. Zuzana Machová – hospodářské podmínky

EKOTOXA s.r.o.

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice

OBSAH 1

ÚVOD............................................................................................................................................ 11 1.1 1.2 1.3 1.4

2

Základní informace................................................................................................................... 11 Podklady pro RURÚ – údaje o území ....................................................................................... 12 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Hořice ....... 12 stručná charakteristika řešeného území – SO ORP Hořice......................................................... 13

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ..................... 15 2.1

2.2

2.3

2.4

2.5

2.6

2.7

Horninové prostředí a geologie ................................................................................................. 16 2.1.1 Geologický a geomorfologický profil území.................................................................... 16 2.1.2 Těžba nerostných surovin................................................................................................ 17 2.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ......................................................................................... 18 2.1.4 Indikátory ....................................................................................................................... 20 2.1.5 SWOT analýza................................................................................................................ 22 2.1.6 Problémy k řešení............................................................................................................ 22 Vodní režim.............................................................................................................................. 23 2.2.1 Vodní režim v krajině...................................................................................................... 25 2.2.2 Stav povrchových a podzemních vod............................................................................... 27 2.2.3 Indikátory ....................................................................................................................... 33 2.2.4 SWOT analýza................................................................................................................ 37 2.2.5 Problémy k řešení............................................................................................................ 38 Hygiena životního prostředí...................................................................................................... 39 2.3.1 Ovzduší........................................................................................................................... 39 2.3.2 Nakládání s odpadem ...................................................................................................... 42 2.3.3 Produkce komunálního odpadu........................................................................................ 43 2.3.4 Zařízení pro nakládání s odpadem ................................................................................... 44 2.3.5 Staré ekologické zátěže a brownfield............................................................................... 45 2.3.6 Další hygienické závady území ....................................................................................... 46 2.3.7 Indikátory ....................................................................................................................... 48 2.3.8 SWOT analýza................................................................................................................ 53 2.3.9 Problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................... 54 Ochrana přírody a krajiny ......................................................................................................... 55 2.4.1 Chráněná území .............................................................................................................. 55 2.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny ............................................................................ 57 2.4.3 Územní systém ekologické stability................................................................................. 59 2.4.4 Indikátory ....................................................................................................................... 60 2.4.5 SWOT analýza................................................................................................................ 63 2.4.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................... 63 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa................................................. 64 2.5.1 Zemědělský půdní fond ................................................................................................... 64 2.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa .............................................................................. 67 2.5.3 Lesnatost......................................................................................................................... 68 2.5.4 Kategorie lesa ................................................................................................................. 69 2.5.5 Indikátory ....................................................................................................................... 72 2.5.6 SWOT analýza................................................................................................................ 75 2.5.7 Problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................... 75 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .............................................................................. 76 2.6.1 Dopravní infrastruktura ................................................................................................... 76 2.6.2 Technická infrastruktura.................................................................................................. 81 2.6.3 Indikátory ....................................................................................................................... 86 2.6.4 SWOT analýza................................................................................................................ 89 2.6.5 Problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................... 90 Sociodemografické podmínky................................................................................................... 93 2.7.1 Demografický vývoj........................................................................................................ 93 3

EKOTOXA s.r.o.


2.7.2 Věková struktura............................................................................................................. 97 2.7.3 Vzdělanostní struktura..................................................................................................... 99 2.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí v ORP ............................................................ 100 2.7.5 Školy a školská zařízení ................................................................................................ 101 2.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ............................................................... 102 2.7.7 Zájem obyvatel o veřejné dění v obci ............................................................................ 103 2.7.8 Indikátory ..................................................................................................................... 104 2.7.9 SWOT analýza.............................................................................................................. 105 2.7.10 Problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................. 105 2.8 Bydlení................................................................................................................................... 106 2.8.1 Kvalita bydlení.............................................................................................................. 106 2.8.2 Bytová výstavba............................................................................................................ 108 2.8.3 Indikátory ..................................................................................................................... 111 2.8.4 SWOT analýza.............................................................................................................. 114 2.8.5 114 2.8.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................. 114 2.9 Rekreace................................................................................................................................. 115 2.9.1 Turistická atraktivita ..................................................................................................... 115 2.9.2 Ubytovací infrastruktura................................................................................................ 119 2.9.3 Individuální rekreace..................................................................................................... 121 2.9.4 Indikátory ..................................................................................................................... 122 2.9.5 SWOT analýza.............................................................................................................. 124 2.9.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy .................................... 124 2.10 Hospodářské podmínky .......................................................................................................... 125 2.10.1 Daňová výtěžnost.......................................................................................................... 125 2.10.2 Nezaměstnanost ............................................................................................................ 126 2.10.3 Zaměstnanost ................................................................................................................ 131 2.10.4 Podnikatelská struktura ................................................................................................. 132 2.10.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí ........................................................................... 133 2.10.6 Redukovaný index funkční velikosti.............................................................................. 136 2.10.7 Indikátory ..................................................................................................................... 137 2.10.8 SWOT analýza.............................................................................................................. 138 2.10.9 Problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................. 138 3

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ.................................. 139 3.1 3.2

4

HODNOTY V ÚZEMÍ................................................................................................................ 150 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6

5

Památková rezervace nebo zóna.............................................................................................. 150 Nemovité kulturní památky .................................................................................................... 150 Urbanistické hodnoty.............................................................................................................. 153 Region lidové architektury...................................................................................................... 155 Významná stavební dominanta ............................................................................................... 155 Místo významné události ........................................................................................................ 156

ZÁVĚR........................................................................................................................................ 157 5.1 5.2 5.3

6

Vyhodnocení vyváženosti pilířů.............................................................................................. 139 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři......................................................................... 148

Souhrn z témat........................................................................................................................ 157 Přehled silných a slabých stránek z dotazníkového šetření....................................................... 164 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území, problémy k řešení v ÚPD..................... 165 5.3.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území ..................................................... 166 5.3.2 Významné střety v území .............................................................................................. 168 5.3.3 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území .............................................................. 169 5.3.4 Další problémy k řešení................................................................................................. 170

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ........................................................................... 172

4

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) Karty jevu (procesu)

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ................................................................................................ 11 Obrázek č. 2.1.1: Geologická struktura území SO ORP Hořice .............................................................. 17 Obrázek č. 2.2.1: Základní přehled SO ORP Hořice............................................................................... 24 Obrázek č. 2.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu............. 30 Obrázek č. 2.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu............... 30 Obrázek č. 2.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu................................ 32 Obrázek č. 2.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ........................... 33 Obrázek č. 2.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy........................................................ 36 Obrázek č. 2.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006.......................................................................... 41 Obrázek č. 2.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území ORP Hořice (k roku 2008).................................. 46 Obrázek č. 2.3.3: Produkce komunálního odpadu na území SO ORP Hořice v roce 2007 ....................... 52 Obrázek č. 2.3.4: Míra separace komunálního odpadu na území SO ORP Hořice v roce 2007................ 52 Obrázek č. 2.4.1: Chráněná území přírody ............................................................................................. 57 Obrázek č. 2.4.2: Územní systém ekologické stability ........................................................................... 60 Obrázek č. 2.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany........................................................................................... 67 Obrázek č. 2.6.1: Průběh mezinárodní silnice E442 a plánované silnice R35 územím SO ORP Hořice... 76 Obrázek č. 2.6.2: Silniční síť na území SO ORP Hořice......................................................................... 77 Obrázek č. 2.6.3: Intenzita dopravy na dálnicích a silnicích I. třídy – rok 2005 ...................................... 78 Obrázek č. 2.6.4: Železniční síť v SO ORP Hořice ................................................................................ 79 Obrázek č. 2.6.5: Inženýrské sítě v obcích SO ORP Hořice k 31. 10. 2008............................................. 81 Obrázek č. 2.8.1: Bytová výstavba ve SO ORP Hořice v letech 2001-2007 .......................................... 109 Obrázek č. 2.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Hořice .............................................................. 116 Obrázek č. 2.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice ............................................................... 118 Obrázek č. 2.9.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Hořice ............................................................ 119 Obrázek č. 2.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti (%) v SO ORP KHK mezi lety 2005-2008................. 126 Obrázek č. 2.10.2: Vývoj míry nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2005-2008 ... 128 Obrázek č. 2.10.3: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Hořice .............................. 135 Obrázek č. 3.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř .......... 141 Obrázek č. 3.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ...... 142 Obrázek č. 3.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř................. 143 Obrázek č. 3.1.4: Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje v obcích SO ORP Hořice........... 144 Obrázek č. 3.1.5: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích ........................................................... 145

5

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje SO ORP Hořice .................................................................................. 14 Tabulka č. 2.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice.............................................. 17 Tabulka č. 2.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí .............................. 25 Tabulka č. 2.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí........................................ 26 Tabulka č. 2.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích............................................................ 28 Tabulka č. 2.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu ..... 31 Tabulka č. 2.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů ................................... 34 Tabulka č. 2.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 ... 40 Tabulka č. 2.3.2: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Hořice v roce 2006 ......................................................................................................................... 42 Tabulka č. 2.3.3: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Hořice v roce 2007........... 43 Tabulka č. 2.3.4: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Hořice (k roku 2008) .............. 44 Tabulka č. 2.3.5: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Hořice (k roku 2008) ........... 45 Tabulka č. 2.3.6: Přehled evidovaných brownfields na území SO ORP Hořice (k roku 2008)................. 45 Tabulka č. 2.3.7: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2006....................................................................................................... 49 Tabulka č. 2.3.8: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Hořice v roce 2007 ......................... 50 Tabulka č. 2.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Hořice (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území............................................................................................................... 56 Tabulka č. 2.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice ....................... 58 Tabulka č. 2.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice ....................... 61 Tabulka č. 2.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2008............................................................... 64 Tabulka č. 2.6.1: Intenzita provozu u vybraných profilů – voz/24hod. ................................................... 78 Tabulka č. 2.6.2: Dopravní obslužnost území železniční dopravou – počet spojů/den............................. 80 Tabulka č. 2.6.3: Vodovody a zdroje vody v SO ORP Hořice ................................................................ 82 Tabulka č. 2.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj ve správních obvodech ORP KHK mezi lety 1997–2007 . 93 Tabulka č. 2.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety 1997–2007 ............... 95 Tabulka č. 2.7.3: Věková struktura SO ORP KHK k 1. 1. 2006 (v %) .................................................... 97 Tabulka č. 2.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Hořice k 1. 1. 2006 (v %) .......................................... 98 Tabulka č. 2.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2001 (%) .................................. 99 Tabulka č. 2.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích ORP Hořice................................................... 100 Tabulka č. 2.7.7: Hodnocení významu sociálních služeb v SO ORP Hořice ......................................... 102 Tabulka č. 2.7.8: Hodnocení indikátorů ............................................................................................... 104 Tabulka č. 2.8.1: Kvalita bydlení v obcích SO ORP Hořice v roce 2001 .............................................. 107 Tabulka č. 2.8.2: Bytová výstavba v obcích SO ORP Hořice v letech 2001-2007................................. 108 Tabulka č. 2.8.3: Průměrný roční počet postavených bytů v obcích SO ORP Hořice v letech 2001-2007 ............................................................................................................................... 110 Tabulka č. 2.8.4: Podíl trvale obydlených bytů vybavených ústředním nebo etážovým topením v roce 2001 a podíl bytů postavených do roku 1919........................................................... 112 Tabulka č. 2.8.5: Průměrná velikost obytné plochy bytů na obyvatele v roce 2001 a bytová výstavba v letech 2001-2007.................................................................................................. 113 Tabulka č. 2.9.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity.................... 117 Tabulka č. 2.9.2: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice ............ 117 Tabulka č. 2.9.3: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice................................................. 119 Tabulka č. 2.9.4: Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Hořice .................................. 121 Tabulka č. 2.9.5: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí. ........................................................................ 123 Tabulka č. 2.10.1: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Hořice v roce 2007 ............................................ 125 Tabulka č. 2.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Hořice v letech 2005-2008 .............................................................................................................. 127 Tabulka č. 2.10.3: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP KHK mezi lety 2005-2008 ............................................................................................................................... 129 Tabulka č. 2.10.4: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Hořice v letech 2005-2008 .............................................................................................................. 130 6

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Hořice v roce 2001 ....................................................................................................................... 131 Tabulka č. 2.10.6: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP KHK v letech 2004 a 2007 ......................... 132 Tabulka č. 2.10.7: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Hořice v letech 2004 a 2007 ............ 133 Tabulka č. 2.10.8: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Hořice v roce 2001 ............. 134 Tabulka č. 2.10.9: Redukovaný index funkční velikosti v obcích ORP Hořice k 1. 1. 2001 .................. 136 Tabulka č. 2.10.10: Hodnocení indikátorů ........................................................................................... 137 Tabulka č. 3.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice.............................. 140 Tabulka č. 3.1.2: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ......... 146 Tabulka č. 3.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři .......................................................... 148 Tabulka č. 4.2.1: Nemovité kulturní památky ve SO ORP Hořice ........................................................ 150 Tabulka č. 4.3.1: Urbanistické hodnoty ve SO ORP Hořice ................................................................. 154 Tabulka č. 4.5.1: Významné stavební dominanty ve SO ORP Hořice................................................... 155 Tabulka č. 4.6.1: Místa významných událostí ve SO ORP Hořice ........................................................ 156 Tabulka č. 5.2.1: Přehled silných a slabých stránek v obcích SO ORP Hořice ...................................... 164 Tabulka č. 5.3.1: Urbanistické, dopravní, hygienické a další závady v obcích SO ORP Hořice............. 166 Tabulka č. 5.3.2: Urbanistické závady znázorněné v problémovém výkrese ......................................... 167 Tabulka č. 5.3.3: Dopravní závady znázorněné v problémovém výkrese .............................................. 167 Tabulka č. 5.3.4: Hygienické závady znázorněné v problémovém výkrese........................................... 168 Tabulka č. 5.3.5: Popis střetů v území znázorněných v problémovém výkrese ..................................... 168 Tabulka č. 5.3.6: Problémy znázorněné v problémovém výkrese ......................................................... 171

SEZNAM ZKRATEK (r)IFK AOT40

As BaP BRKO BRO BZN Cd ČGS ČOV ČSÚ ČÚZK DN DP FO DP PO DPH DV EU EVL HEIS VÚV T.G.M. HMCP HMMS HMPP CHKO

(redukovaný) index funkční velikosti expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. arsen benzo(a)pyren, též B(a)P biologicky rozložitelný komunální odpad biologicky rozložitelný odpad benzen kadmium Česká geologická služba čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální daň z nemovitostí daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty daňová výtěžnost Evropská unie evropsky významná lokalita Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hrubá míra celkového přírůstku hrubá míra migračního salda hrubá míra přirozeného přírůstku chráněná krajinná oblast 7

EKOTOXA s.r.o.


CHLÚ CHOPAV CHÚ IO IRZ ISOH KES KHK KO KPÚ LBC/LBK LDN LH LHP LO LZU MD MMR mn MO VUSS MÚK MZCHÚ MŽP NBRO NO NO2

chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné území inertní odpad Integrovaný registr znečišťování Informační systém odpadového hospodářství koeficient ekologické stability krajiny Královéhradecký kraj komunální odpad komplexní pozemkové úpravy lokální biocentrum / lokální biokoridor Léčebna dlouhodobě nemocných Lesy hospodářské Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj míra nezaměstnanosti Vojenská ubytovací a stavební správa Ministrestva obrany mimoúrovňová křižovatka maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí jiný nebiologicky rozložitelný odpad (zde v textu) nebezpečný odpad oxid dusičitý

NOx

oxidy dusíku

NP NPL NRBC/NRBK O3

národní park Národní lesnický plán nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor přízemní (troposférický) ozon

OIR OKEČ OPM OPRL OZKO PAH PLO PM10

Objekty individuální rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností obsazená pracovní místa Oblastní plány rozvoje lesa oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky (též PAHs) Přírodní lesní oblast suspendované částice velikostní frakce PM10 (částice menší než 10 µm)

PO POH ČR POU PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR Q100

ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky obec s pověřeným obecním úřadem přírodní památka / národní přírodní památka přírodní rezervace / národní přírodní rezervace Potenciální rekreační plochy Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje průtok při stoleté vodě 8

EKOTOXA s.r.o.


RBC/RBK REZZO ŘSD ČR SEZ SKO SO ORP SO2

regionální biocentrum / regionální biokoridor Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic České republiky stará ekologická zátěž směsný komunální odpad správní obvod obce s rozšířenou působností oxid siřičitý

SUR ČR TTP TZL ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSES VLD VOC VTL VÚC ZCHÚ ZPF

Strategie udržitelného rozvoje České republiky trvalý travní porost tuhé znečišťující látky Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Územní plán Územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny veřejná linková doprava Volatile Organic Compounds (těkavé organické sloučeniny) vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) velký územní celek zvláště chráněné území zemědělský půdní fond

9

EKOTOXA s.r.o.


JEDNOTKY GJ GWh h ha kg kV kW l m m2 m3 MW km km2 m n. m. s t °C

gigajoule gigawatthodiny hodina hektar kilogram kilovolt kilowatt litr metr metr čtvereční metr krychlový megawatt kilometr kilometr čtvereční metrů nad mořem sekunda tuna stupeň Celsia

ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP BZN Cd NH4 + NO2 NO3 NOx O3 PM10 SO2 VOC

arsen benzo(a)pyren benzen kadmium amonné ionty oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (NO a NO2 – oxid dusnatý a oxid dusičitý) přízemní (troposférický) ozon suspendované částice velikostní frakce PM10 (částice menší než 10 µm) oxid siřičitý těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds)

10

EKOTOXA s.r.o.

1 1.1


ÚVOD ZÁKLADNÍ INFORMACE

Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Hořice a podepsané dne 25.4.2008. Konečným zákazníkem projektu je město Hořice. Verze 02 akceptuje připomínky ORP Hořice. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou složek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ

Z výše uvedeného schématu je patrné, že předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Grafická příloha Samostatná příloha

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Přehled použitých vrstev ÚAP Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) Karty jevu (procesu)

11

EKOTOXA s.r.o.

1.2


PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ

Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz příloha č. 1. – část „A“ a část „B“. • •

Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů)

Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Královéhradeckého kraje (Územní energetická koncepce, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí v Královéhradeckém kraji) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je Městský úřad Hořice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb.

1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP HOŘICE

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne 1. 1. 2007.

Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom to budou schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Královéhradeckého.

12

EKOTOXA s.r.o.


1.4 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP HOŘICE SO ORP Hořice představuje jednu z 15 ORP Královéhradeckého kraje. Řešené území se rozprostírá ve střední části kraje a sousedí na severu a severozápadě s SO ORP Nová Paka a Jičín, na jihozápadě s SO ORP Nový Bydžov, na jihu s SO ORP Hradec Králové a na východě s SO ORP Dvůr Králové nad Labem. Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu, jenž je přirozeným předělem mezi drsným podhůřím Krkonoš na severu a úrodným Polabím na jihu. Pro cestovní ruch je významná malá vzdálenost od turistického regionu Český Ráj. Osu správního obvodu tvoří silnice I.třídy I/35. Správní obvod Hořice se rozkládá na území o rozloze 192,92 km2 s hustotou 97 obyvatel/km2. V 29 obcích správního obvodu žije necelých 19 tisíc obyvatel. Rozlohou, která činí 4 % kraje, i podílem počtu obyvatel, který představuje 3,4 % kraje, patří k nejmenším správním obvodům v rámci kraje. V jediných dvou obcích žije více než 1000 obyvatel, Hořice – 9227 (téměř 50 % obyvatel obvodu) a Ostroměř – 1379. 21 obcí má počet obyvatel do pěti set. Správní obvod představuje vyloženě venkovský prostor, jelikož stupeň urbanizace (podíl obyvatel žijících ve městech s více než 10 tisíci obyvateli) činí 0 % a současně má značnou populační váhu sídel do 199 obyvatel nebo do 999 obyvatel. V rámci kraje má z tohoto hlediska dominantní postavení. V obcích do tisíce obyvatel bydlí více než 43 % z celkové populace obvodu (průměr kraje je 23,4 %). V roce 2007 činila míra nezaměstnanosti SO ORP Hořice 7,1 % a v roce 2006 bylo podle ČSÚ 807 uchazečů o zaměstnání. Nezaměstnanost má výrazně sezónní charakter, což je způsobeno vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělském sektoru. Území leží v teplé a mírně teplé klimatické oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7 °C a průměrný roční úhrn srážek v rozmezí 600-700 mm. Jednu pětinu území pokrývají lesy a zemědělská půda tvoří téměř 70 % rozlohy. Úrodné půdy jsou vhodné pro pěstování obilovin, ovocných stromů a zeleniny. Úrodná půda, dostatek pitné vody, příznivé klimatické podmínky daly předpoklad k osídlení od dávných dob. Správní obvod je rájem archeologů. V hojnosti se zde nacházejí artefakty neolitu, sídliště zemědělců lidu kultury unětické a popelnicových polí, doby bronzové, Keltů, slovanská hradiště na hřebenu chlumu nad Konecchlumím, v Holovousích a nejrozsáhlejší v Ostroměři. Středověkou kolonizaci připomíná zachovalé podzemí knížecího hradu v Miletíně. Husitskou revoluci připomíná první socha Jana Žižky v Čechách stojící na vrchu Gothard v Hořicích. Dobu baroka připomínají četné církevní stavby. Na Hořickém Chlumu byla nad městem před druhou světovou válkou postavena jedinečná stavba věnovaná památce legionářů, která je zároveň rozhlednou a dnes se nazývá Masarykova věž samostatnosti. Hořický chlum, tvořený mohutnými ložisky kvalitního pískovce vhodného pro práce stavební i nejjemnější sochařské, se stal zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva, mnoha generací kameníků. Hořické lomy dodávaly kámen i na stavbu Karlova mostu, Svatovítské katedrály, Staroměstské radnice a v 2. polovině 19. století hořický kámen putoval na stavbu Národního divadla, Národního muzea a Rudolfina. V oblasti byl využíván na stavbu tvrzí, zámků, kostelů, kaplí, cest a bohatou sochařskou výzdobu. Město Hořice je vyzdobeno mnoha krásným plastikami, nazýváno je „městem kamenné krásy“ či „českými Athénami“. Hořice za ně vděčí nejen zdejšímu pískovci, ale především slavné sochařsko-kamenické škole, jejím profesorům, žákům a dalším příznivcům. Sochy z počátku 20. století jsou umístěny ve Smetanových sadech a na vrchu Gothard, kde je i Galerie plastik. Město Hořice proslulo i výrobou hořických trubiček podobně jako nedaleký Miletín, který se pyšní výrobou tradiční pochoutky z perníku a medu, zdobené mandlí tzv. Miletínské modlitbičky. Tradici má i ovocnářství na jižních svazích Chlumů. Nejznámější je obec Holovousy, kde sídlí Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský a historickou odrůdu jablka Holovouské malinové si připomínají na podzimních slavnostech. Světově známé je také Dobrovodské zelí. V Miletíně se narodil básník, archivář a sběratel K. J. Erben, kde má pomník a malou expozici v rodném domku. Ostroměř je rodištěm známého popularizátora nejstarší historie, spisovatele Eduarda Štorcha.

13

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 1.4.1: Základní údaje SO ORP Hořice SO ORP HOŘICE Obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník

Počet obyvatel 193 117 221 95 218 810 144 574 514 9227 643 411 200 258 937 289 149 1379 42 609 67 312 301 244 208 136 268 127 97

Rozloha (km2) 6,12 2,07 9,48 6,36 3,69 8,30 6,55 5,81 9,27 21,48 10,49 6,94 9,24 8,63 8,93 3,32 3,27 12,32 1,94 6,91 2,19 8,96 3,64 5,21 5,51 2,81 6,25 4,11 3,12

Hustota (počet obyvatel/km2) 32 56 23 15 59 98 22 99 55 430 61 59 22 30 105 87 46 112 22 88 31 35 83 47 38 48 43 31 31

Celkem 18790 192,92 97 Zdroj: počet obyvatel: údaje k 1. 1. 2008, http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich_kralovehradeckeho_kraje_k _1_1_2008, rozloha: vrstvy ÚAP, 2008

14

EKOTOXA s.r.o.


2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata • • • • • • • • • •

Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky.

V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) – viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • • •

Královéhradecký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Hořice, ostatní SO ORP Královéhradeckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, okres Jičín – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

15

EKOTOXA s.r.o.

2.1


HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

2.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku Východolabská tabule. Krkonošské podhůří je geomorfologická jednotka (celek) v severních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1247 km2. Tvoří předěl mezi nejvyšším českým pohořím a mírně zvlněnou Českou tabulí. Jde o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 463 m. Nejvyšším vrcholem celého celku je Hejlov s 835 m n. m. ve Vysocké hornatině (mimo území SO ORP). Rozkládá se v povodí Labe, Úpy a Jizery. Plošně nejrozsáhlejším podcelkem je Podkrkonošská pahorkatina, jejíž osou protéká Labe se stromkovitě se sbíhajícími přítoky. Toto území je značně zvrásněno. Podkrkonošská pahorkatina je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Jihovýchod a částečně jih Krkonošského podhůří omezuje Zvičinsko–kocléřovský hřbet. Ten budují slabě metamorfované horniny (fylity) prvohorního stáří, vystupující nad okolní sedimenty permokarbonu a svrchní křídy. Jičínská pahorkatina představuje členitou pahorkatinu na východě Severočeské tabule; nejvyšší horou je Sokol, 562 m n. m. Na svrchnokřídových hornatinách byl vytvořen strukturní a tektonický reliéf sedimentárních stupňovin, kuest, hřbetů, kotlin a brázd, s pískovcovými skalními městy. Člení se na Turnovskou (mimo území SO ORP) a Bělohradskou pahorkatinu. Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami. Východolabská tabule se nachází na severozápadě Východočeské tabule, nejvyšší horou je „Na šancích“ s nadmořskou výškou 352 m n. m. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně využívaná. Člení se na Cidlinskou a Chlumeckou tabuli a Pardubickou kotlinu (mimo ORP Hořice). Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech světových orientací.

16

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.1.1: Geologická struktura území SO ORP Hořice

Legenda mezozoické horniny (pískovce, jílovce)

kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)

permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce)

paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory)

2.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP se nachází malé množství ložisek nerostných surovin. Jedná se pouze o ložiska stavebního kamene – pískovce, přičemž na dvou těchto ložiscích probíhá v současné době povrchová těžba a na zbylých dvou probíhala těžba v minulosti. Pro těžbu byl vymezen také dobývací prostor. Dle Surovinové politiky Královéhradeckého kraje je velký potenciál z hlediska kraje v těžbě křídových pískovců na Hořicku. Tabulka č. 2.1.1: Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice Obec Číslo Název Subregistr Těžba ložiska ložiska Podhorní Újezd a 3101300 Podhorní bilancované současná Vojice, Ostroměř Újezd 1 ložisko povrchová výhradní Podhorní Újezd a 3101301 Podhorní bilancované současná Vojice, Ostroměř Újezd ložisko povrchová výhradní Cerekvice nad 3216201 Votuz bilancované dřívější Bystřicí, Boháňka ložisko povrchová výhradní Podhorní Újezd a 3238100 Podhorní bilancované dřívější Vojice Újezdložisko povrchová Obecnice výhradní Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008

17

Organizace Kámen Ostroměř s.r.o. Kámen Ostroměř s.r.o. Geofond

Geofond

Nerost

Plocha (ha) pískovec 7,1

pískovec

9,4

pískovec

3,7

pískovec

2,8

EKOTOXA s.r.o.


Pro ochranu ložisek nerostných surovin jsou také vyhlášena čtyři chráněná ložisková území. Jejich přehled je uveden v tabulce: Tabulka č. 2.1.2: Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice Obec Číslo Název ložiska Surovina Plocha CHLÚ (ha) Podhorní Újezd a 23810000 Podhorní Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 7,8 Vojice Újezd I. výrobu Cerekvice nad 21620100 Votuz Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 20,7 Bystřicí, Boháňka výrobu Boháňka 23820000 Boháňka Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 1,3 výrobu Hořice 21610100 Březovice Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 13,6 výrobu Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008 Obrázek č. 2.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2008

2.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází pouze malé množství lokalit, 18

EKOTOXA s.r.o.


které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Ve významnějším množství se nacházejí pouze na území obcí Hořice a Třemešná. Jediné poddolované území po těžbě paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice. Tabulka č. 2.1.3: Poddolovaná území v SO ORP Hořice Obec Lokalita Hořice Doubrava Hořice Dachovy Hořice Dachovy Hořice Dachovy Hořice Dachovy Hořice Dachovy Červená Třemešná Červená Třemešná Červená Třemešná Dobeš Lukavec u Hořic Dachovy Lukavec u Hořic Lukavec Lukavec u Hořic Dachovy Ostroměř LibÍn Hořice Doubrava Hořice Dachovy Zdroj: Geofond, 2008

19

Aktivita aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní potenciální potenciální aktivní potenciální potenciální aktivní aktivní potenciální

Plocha (ha) bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový bodový 5,5 2,1 0,5 3,4 2,9 0,3

EKOTOXA s.r.o.


2.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor „podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí“. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Poddolované území se v daném území nachází pouze jedno, výskyt sesuvných území je mírně vyšší, přesto je jejich význam nízký. Významnější výskyt sesuvných území je pouze v obcích Hořice, Lukavec u Hořic a Ostroměř. Rozvoj obcí v SO ORP Hořice tedy těmito územími není omezen. Hodnocení indikátoru: -2 nad 5 % plochy obce -1 3 – 5 % plochy obce 0 1 – 2,99 % plochy obce, 1 0 – 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Tabulka č. 2.1.5: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Obec Plocha obce Poddolovaná Plocha Podíl Hodnocení (ha) a sesuvná sesuvných plochy obce indikátoru území území (ha) (%) bodová Bašnice 611,59 0 0 0,0 2 Bílsko u Hořic 207,15 0 0 0,0 2 Boháňka 947,69 0 0 0,0 2 Borek 636,08 0 0 0,0 2 Bříšťany 368,84 0 0 0,0 2 Cerekvice nad Bystřicí 830,43 0 0 0,0 2 Červená Třemešná 655,23 0 0 0,0 2 Dobrá Voda u Hořic 580,57 0 0 0,0 2 Holovousy 927,1 0 0 0,0 2 Hořice 2148,31 6 3,2 0,1 1 Chomutice 1049,33 0 0 0,0 2 Jeřice 694,17 0 0 0,0 2 Lískovice 924,14 0 0 0,0 2 Lukavec u Hořic 863,17 0 8,1 0,9 1 Miletín 893,35 0 0 0,0 2 Milovice u Hořic 331,63 0 0 0,0 2 Nevratice 326,93 0 0 0,0 2 Ostroměř 1231,75 0 3,4 0,3 1 Petrovičky 194,31 0 0 0,0 2 Podhorní Újezd a Vojice 690,6 1 0 0,0 2 Rašín 219,49 0 0 0,0 2 Rohoznice 895,95 0 0 0,0 2 Sobčice 363,95 0 0 0,0 2 Staré Smrkovice 520,79 0 0 0,0 2 Sukorady 550,57 0 0 0,0 2 Tetín 281,06 0 0 0,0 2 Třebnouševes 624,81 0 0 0,0 2

20

EKOTOXA s.r.o.

Obec

Úhlejov Vřesník Celkem Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008


Plocha obce Poddolovaná Plocha Podíl Hodnocení (ha) a sesuvná sesuvných plochy obce indikátoru území území (ha) (%) bodová 410,96 0 0 0,0 2 311,67 0 0 0,0 2 19291,6

7

14,7

0,1

1

Obrázek č. 2.1.3: Indikátor – Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích

Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008

21

EKOTOXA s.r.o.


2.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rozvoj obcí není omezen výskytem sesuvných a poddolovaných území – výskyt těchto území je nízký. Vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin. PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Nízký výskyt ložisek nerostných surovin – region (s výjimkou pískovce) je zcela závislý na dodávkách nerostných surovin odjinud. Občasný výskyt sesuvných území v obcích Hořice, Lukavec u Hořic a Ostroměř.

HROZBY

2.1.6 Problémy k řešení • • • •

Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území Určení vhodného využití sesuvných území Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin.

22

EKOTOXA s.r.o.

2.2


VODNÍ REŽIM

Všechny vodní zdroje na území SO ORP Hořice zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Hořice zaujímá 193 km2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů je celé povodí Horního a středního Labe tvořeno provincií České vysočiny. Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dnešním uspořádání terénu s pohořími na okrajích území. Celé území povodí je dále děleno převážně do tří subprovincií, které se svým charakterem značně liší. Jedná se o subprovincii Krkonošsko-jesenickou, Česko-moravskou a Českou tabuli. Zájmová oblast leží na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule. Největší vodohospodářský význam má Krkonošsko-jesenická subprovincie v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Střední část oblasti povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými charakteristikami a poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více než 57 % celkové plochy povodí. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve a permokarbonských pánví. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyřech skupin – centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe (1931 – 2000) 101m3.s-1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s-1.km-2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s-1.km-2 (v menších hydrologických jednotkách 30 – 38 l.s-1.km-2) klesají v nížinách až pod 3 l.s-1.km-2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až 1 400 mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Lužanka, Javorka, Bystřice, Bubnovka, Lukaveček, Trotinka, Smrkovický potok, Králický potok, Bašnický potok, Lukavecký potok, Chlumský potok, Rašinský potok, Rybničný potok a další. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, především Cukrovarský rybník, Dobrovodský rybník, Bubnovka, Temník nebo Vlčínek a dále se jedná o menší vodní plochy – např. menší nádrže v okolí obcí Staré Smrkovice, Lískovice, Silvánův Újezd, Lukavec, Hořice, Miletín a další. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá severní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 14 obcí

23

EKOTOXA s.r.o.


(Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice). Obrázek č. 2.2.1: Základní přehled SO ORP Hořice

Zdroj: Ekotoxa, 2008 Z dotazníkového šetření, které proběhlo v obcích SO ORP Hořice vyplývají tyto skutečnosti: • Mezi obce, které jsou pravidelně minimálně 1x ročně ohrožované přívaly vody a bahna z okolních zemědělsky obdělávaných pozemků patří Bříšťany (ze severovýchodu a ze západu), Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezdec a Vojice, Rohoznice, Staré Smrkovice a Úhlejov. • Mezi obce, kde jsou na zemědělských pozemcích viditelné projevy vodní eroze patří Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Nevratice, Ostoměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice a Staré Smrkovice. Projevy větrné eroze jsou patrné na území obcí Nevratice, Rohoznice a Vřesník. • Mezi obce s jednotnou kanalizací patří Bílsko u Hořic (cca 50 % napojených domácností), Boháňka, Bříšťany (75 %), Cerekvice nad Bystřicí (70 %), Hořice (95 %), Jeřice (80 %), Milovice u Hořic (99 %), Rašín (100 %), Staré Smrkovice, Sukorady (100 %) a Třebnouševes. • Mezi obce s dešťovou kanalizací patří Bašnice, Boháňka, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostoměř, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. • Mezi obce se splaškovou kanalizací patří Bříšťany, Holovousy, Hořice, Jeřice a Sukorady. • Vlastní čistírnu odpadních vod mají vybudované obce Holovousy, Hořice a Jeřice. • Kanalizaci napojenou na cizí čistírnu má obec Cerekvice nad Bystřicí.

24

EKOTOXA s.r.o.

• • • • •


Odpadní vody bez čištění jsou vypouštěny v obcích Boháňka, Bříšťany, Červená Třemešná, Chomutice, Milovice u Hořic, Nevratice, Třebnouševes a Vřesník. Odhad používání vlastních domácích čistíren je následující: Boháňka 1%, Bříšťany 5 %, Cerekvice nad Bystřicí 2 %, Hořice 3 %, Jeřice 2 %, Milovice u Hořic 10 %, Rašín 100 %, Staré Smrkovice 5 ks, Sukorady 100 % a Třebnouševes 10 %. Jako čistou vnímají vodu v tocích obyvatelé v obcích Holovousy, Hořice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice a Vřesník. Jako středně znečištěné se jeví obyvatelům toky v obcích Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Lukavec u Hořic, Milovice u Hořic, Ostoměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Třebnouševes a Úhlejov. Jako velmi silně znečištěné vodní toky vnímají v obci Chomutice.

2.2.1 Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Tabulka č. 2.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou v rámci SO ORP Hořice) OBEC Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice

plocha sklonité orné půdy (ha)

plocha orné půdy (ha)

0,00 0,00 0,00 47,97 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 14,60 0,00 0,01 0,00 0,00 0,50 0,00 0,00 0,00 0,00 12,05 0,00 0,00 0,00

381,43 156,08 283,46 238,66 208,87 474,98 272,93 411,42 250,20 894,93 811,83 494,28 445,25 329,85 465,43 265,07 258,45 678,97 38,15 322,41 135,44 608,26 276,79

25

procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) 0,00 0,00 0,00 20,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,63 0,00 0,00 0,00 0,00 0,11 0,00 0,00 0,00 0,00 3,74 0,00 0,00 0,00

EKOTOXA s.r.o.


OBEC Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SUMA Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008

plocha sklonité orné půdy (ha)

plocha orné půdy (ha)

0,00 0,00 8,37 0,22 20,71 6,49 110,92

269,32 175,54 134,68 495,83 140,60 53,41 9972,49

procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) 0,00 0,00 6,21 0,05 14,73 12,15 1,11

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to téměř 48 ha. Toto množství činí 20,1 % veškeré orné půdy na území obce. Menší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obcí Úhlejov (20,7 ha), Hořice (14,6 ha) a Podhorní Újezd a Vojice (12,1 ha). Situace ale není natolik kritická, aby bylo nutné razantních kroků k úpravě tohoto stavu. Pokud budou v těchto územích probíhat KPÚ, bylo by vhodné využít návrhu plánu společných zařízení k eliminaci těchto ploch. Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q100 čtyř vodních toků – Bašnický potok, Bystřice, Javorka a Lužanka. Záplavové území Q100 Bašnického potoka zasahuje do území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic a Petrovičky. Záplavové území Q100 Bystřice zasahuje do území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín a Rohoznice. Záplavové území Q100 Javorky zasahuje do území obcí Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. Záplavové území Q100 Lužanky zasahuje pouze do území obce Nevratice. Tabulka č. 2.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí OBEC Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice

vodní tok (Q100) Bašnický potok Bystřice Bašnický potok Bystřice Bystřice Javorka Bystřice Javorka Bystřice Javorka Bystřice Bašnický potok Javorka

26

zaplavená plocha při Q100 (ha) 12,30 0,58 39,16 79,00 12,41 14,77 25,78 72,94 43,09 2,79 68,49 7,50 27,33

EKOTOXA s.r.o.


OBEC Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 9/2006

vodní tok (Q100) Lužanka Javorka Bašnický potok Bystřice Javorka Javorka -

zaplavená plocha při Q100 (ha) 10,73 34,06 17,25 52,63 44,79 130,44 -

2.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna.

2.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích.

27

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Obec "nejistý" "rizikový" Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

0 0 58 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 0 0 0 0 0 3

100 100 42 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 88 100 100 100 100 100 100 100 97

Chemický stav "nejistý" "rizikový" 0 0 58 0 0 0 0 0 46 4 100 0 100 100 0 0 100 98 17 100 0 12 100 100 66 63 0 0 39 41

100 100 42 100 100 100 100 100 54 96 0 100 0 0 100 100 0 2 83 0 100 88 0 0 34 37 100 100 61 59

Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ a „nejistý“.

Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 97 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (naprostá většina obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 59 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (téměř polovina obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ jsou v SO ORP klasifikována 3 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 41 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. 28

EKOTOXA s.r.o.


Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí.

29

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Obrázek č. 2.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu

Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004

30

EKOTOXA s.r.o.

2.2.2.2


Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: •

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděp.nedosáhnou v r. 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č. 2.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník SO ORP Hořice Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

31

79 0 0 0 100 0 0 1 0 0 96 0 88 0 0 63 100 14 100 26 10 0 49 100 100 0 10 0 0 26

EKOTOXA s.r.o.


Na celém území SO ORP není jako „rizikový“ klasifikován žádný útvar podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu. Z hlediska chemického stavu je jako „rizikový“ klasifikováno 26 % plochy útvarů podzemních vod (nejvíce Bříšťany, Nevratice, Petrovičky, Staré Smrkovice a Sukorady – 100 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (téměř polovina obcí SO ORP 100 % plochy útvarů podzemních vod). Obrázek č. 2.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu


32

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu


2.2.3 Indikátory Vodní režim v krajině Celkem se v SO ORP Hořice nachází 110,9 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Hořice (9 972,5 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí pouze 1,1 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v 23 obcích. Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Určité množství svažité orné půdy se nachází na území obce Borek. Pokud zde budou probíhat KPÚ, bylo by vhodné využít návrhu plánu společných zařízení k eliminaci těchto ploch. Navrhnout vhodná opatření vedoucích ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze na zemědělské půdě. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 30 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází 10 – 30 ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 5 – 9,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 – 4,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ (97 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 59 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území SO ORP není jako „nerizikový“ identifikován žádný útvar povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu ani z 33

EKOTOXA s.r.o.


hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat (3 % ekologický stav/potenciál a 41 % chemický stav). Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (26 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převažují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, není přijatelný na území žádné obce. Nepřijatelný stav je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. Pozn.: Výsledky hodnocení indikátorů příliš nekorespondují s výsledky dotazníkového šetření, což je pravděpodobně způsobeno subjektivním vnímáním čistoty vody obyvateli oproti přímo naměřenými či odvozenými hodnotami při monitoringu kvality vod.

Tabulka č. 2.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Vodní režim Obec hodnoty [ha] hodnocení 0,00 2 Bašnice 0,00 2 Bílsko u Hořic 0,00 2 Boháňka 47,97 -2 Borek 0,00 2 Bříšťany 0,00 2 Cerekvice nad Bystřicí 0,00 2 Červená Třemešná 0,00 2 Dobrá Voda u Hořic 0,00 2 Holovousy 14,60 -1 Hořice 0,00 2 Chomutice 0,01 2 Jeřice 0,00 2 Lískovice 0,00 2 Lukavec u Hořic 0,50 2 Miletín 0,00 2 Milovice u Hořic 0,00 2 Nevratice 0,00 2 Ostroměř 0,00 2 Petrovičky 12,05 -1 Podhorní Újezd a Vojice 0,00 2 Rašín 0,00 2 Rohoznice 34

Stav povrchových a podzemních vod -2 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -2 -1 0 -2 -1 -1 -1

EKOTOXA s.r.o.

Obec Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008


Vodní režim hodnoty [ha] hodnocení 0,00 2 0,00 2 0,00 2 8,37 0 0,22 2 20,71 -1 6,49 0

35

Stav povrchových a podzemních vod -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy

Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008 36

EKOTOXA s.r.o.


2.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým popř. zanedbatelným množstvím sklonité orné půdy – území 23 obcí.

PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

SLABÉ STRÁNKY Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Borek, Úhlejov, Hořice a Podhorní Újezd a Vojice. Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích a způsobující nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. morfologie vodních toků, Špatná nerespektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy. Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obce Borek.

37

EKOTOXA s.r.o.


2.2.5 Problémy k řešení • •

• • •

V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.

38

EKOTOXA s.r.o.

2.3


HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.3.1 Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje, doprava, zemědělství a plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Dle provedeného dotazníkového šetření, které proběhlo v obcích SO ORP, vyplývá, že subjektivně je místní zhoršení kvality ovzduší chápáno jako důsledek vytápění domácností v obcích Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. Průmyslové emise byly označeny jako problematické v obci Cerekvice nad Bystřící (sklad pohonných hmot). Dálkový přenos emisí ze vzdálených emisních zdrojů není subjektivně vnímán jako příčina zhoršené imisní situace. Negativní působení dopravy jako příčina zhoršené imisní situace bylo označeno v obcích Milovice u Hořic, Staré Smrkovice a Sukorady. Zemědělské provozy v obci Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Staré Smrkovice, Třebnouševes. Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). 2.3.1.1

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí

Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO2, PM10, NO2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O3. Největším problémem ochrany ovzduší na území SO ORP Hořice jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěží městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněž částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněž resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíždějícími vozidly. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2006 na 63 % území SO ORP. Plošně nejrozsáhlejší překročení imisního limitu pro PM10 (100% území) bylo zaznamenáno na území obcí Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Milovice u Hořic, Nevratice, Petrovičky, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, dále bylo překročení imisního limitu zaznamenáno na území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice,

39

EKOTOXA s.r.o.


Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice. Roční imisní limit pro PM10 nebyl na území SO ORP překročen. Dalším problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichž je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, snížení plodnosti, vývojové vady atd.). Na 3 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Nejvyšší překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obcí Hořice (23 % území obce), Ostroměř a okrajově také na území obce Holovousy. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Tabulka č. 2.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 SO ORP Hořice % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Cílový imisní PM10_24h B(a)P O3_8h Imisní limit limit bez O3 100 0 100 100 0 Bašnice 100 0 100 100 0 Bílsko u Hořic 28 0 100 28 0 Boháňka 0 0 100 0 0 Borek 100 0 100 100 0 Bříšťany 95 0 100 95 0 Cerekvice nad Bystřicí 15 0 100 15 0 Červená Třemešná 100 0 100 100 0 Dobrá Voda u Hořic 48 1 100 48 1 Holovousy 52 23 100 52 23 Hořice 100 0 100 100 0 Chomutice 100 0 100 100 0 Jeřice 100 0 100 100 0 Lískovice 0 0 100 0 0 Lukavec u Hořic 11 0 100 11 0 Miletín 100 0 100 100 0 Milovice u Hořic 100 0 100 100 0 Nevratice 91 7 100 91 7 Ostroměř 100 0 100 100 0 Petrovičky 54 0 100 54 0 Podhorní Újezd a Vojice 100 0 100 100 0 Rašín 63 0 100 63 0 Rohoznice 100 0 100 100 0 Sobčice 40

EKOTOXA s.r.o.


SO ORP Hořice % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec Cílový imisní PM10_24h B(a)P O3_8h Imisní limit limit bez O3 100 0 100 100 0 Staré Smrkovice 100 0 100 100 0 Sukorady 0 0 100 0 0 Tetín 100 0 100 100 0 Třebnouševes 0 0 100 0 0 Úhlejov 0 0 100 0 0 Vřesník Celkem SO ORP Zdroj dat: ČHMÚ, 2006

63

3

100

63

3

Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů).

Pro srovnání, celkově na území kraje (zóny) došlo k překročení imisního limitu pro PM10 na 43 % území, cílového imisního limitu pro BaP na 6 % území a cílového imisního limitu pro ozon na 67 % území kraje. Obrázek č. 2.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) podle dat k roku 2006

Zdroj dat: ČHMÚ

41

EKOTOXA s.r.o.

2.3.1.2


Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Nebyly prakticky překročeny imisní limity pro SO2 a NOx (s výjimkou menší části území obce Ostroměř 7% a Holovousy 1%)

2.3.2 Nakládání s odpadem 2.3.2.1 Produkce odpadu na území SO ORP Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci SO ORP Hořice vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů – viz tabulka: Tabulka č. 2.3.2: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Hořice v roce 2006 Druh odpadu Množství Podíl z Č. (t/rok) celku (%) odpadu 1 Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího 0,0 0,0 zpracování nerostů a kamene 100,7 2 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, 1,7 rybářství a z výroby a zpracování potravin 3 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, 0,0 0,0 papíru a lepenky 4 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 11,6 0,2 0,0 5 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 0,0 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 48,9 0,8 7 Odpady z organických chemických procesů 0,0 0,0 8 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových 0,1 6,7 hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 0,1 0,0 10 Odpady z tepelných procesů 80,3 1,3 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav 0,0 0,0 kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a 40,4 0,7 plastů 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a 17,5 0,3 odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) 14 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě 6,8 0,1 odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály 219,1 3,6 a ochranné oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 146,5 2,4 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z 794,8 13,2 kontaminovaných míst) 18 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s 65,6 1,1 nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí)

42

EKOTOXA s.r.o.


Č. Druh odpadu Množství Podíl z odpadu (t/rok) celku (%) 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) 5,8 348,8 odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, 4134,2 68,7 průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru Celkem 6021,9 100,0 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,2006 – www.isoh.vuv.cz Největší množství představuje komunální odpad (takřka 70%), přičemž z největší části (přes 90%) jde o směsný komunální odpad. Významnější podíl mají ještě stavební a demoliční odpady. Je nutno upozornit, že produkce odpadu v rámci jednotlivých skupiny odpadů v jednotlivých letech kolísá, avšak obecně tvoří stavební a komunální odpad dlouhodobě nejvyšší podíl z celkového množství.

2.3.3 Produkce komunálního odpadu Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Hořice je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní složky KO, jako směsný komunální odpad a složky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichž množství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Tabulka č. 2.3.3: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Hořice v roce 2007 Obec Papír Plasty Sklo SKO Objemný odpad Celkový součet Bašnice 1,1 1,4 29,3 31,9 Bílsko 0,5 0,9 30,2 31,5 Boháňka 0,8 0,3 59,0 60,0 Borek 0,9 0,7 9,7 11,3 Bříšťany 1,2 1,7 2,5 60,2 65,5 Cerekvice nad Bystřicí 7,8 4,2 65,1 5,5 82,6 Červená Třemešná 16,7 16,7 Dobrá Voda u Hořic 1,2 3,2 2,5 133,4 140,1 Holovousy 1,9 1,8 2,1 73,6 0,8 80,1 Hořice 90,1 59,7 83,9 2752,8 2986,5 Chomutice 3,0 5,2 2,2 85,1 95,6 Jeřice 6,6 22,9 21,0 569,8 9,3 629,6 Lískovice 0,4 0,5 15,0 15,9 Lukavec u Hořic 32,4 32,4 Miletín 2,0 10,0 74,9 16,4 103,2 Milovice u Hořic 1,0 3,2 1,4 27,5 33,1 Nevratice 0,9 0,7 2,1 9,1 12,9 Ostroměř 47,5 10,6 15,5 222,6 12,5 308,7 Petrovičky 0,3 1,1 11,6 12,9 Podhorní Újezd a Vojice 2,0 3,8 6,6 150,1 162,5 Rašín 0,1 0,3 5,1 5,4 Rohoznice 1,9 2,9 27,5 32,3

43

EKOTOXA s.r.o.


Obec

Papír

Plasty

Sklo

SKO

Objemný odpad

Celkový součet 0,0 38,1 52,8 11,9 37,3 8,4 9,4 44,4 5108,5

Sobčice Staré Smrkovice 2,0 1,2 2,2 32,7 Sukorady 1,2 1,6 2,3 47,7 Tetín 0,8 1,4 9,7 Třebnouševes 1,8 35,4 Úhlejov 1,6 2,9 3,9 Vřesník 9,4 Celkový součet 158,6 135,5 170,8 4599,2 Zdroj: Městský úřad Hořice, data z evidence k roku 2007 Pozn.: Je nutno upozornit, že evidence odpadů bývá často neúplná a nezachycující zcela přesně stav v dané obci. V hlášení např. chybí u většiny obcí objemný odpad, který tvoří nezanedbatelnou součást odpadu. Hodnoty v tabulce je proto brát nutně s rezervou.

Největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Hořice, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. V obcích jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. V některých obcích je nutno doplnit zařízení na sběr a separaci odpadu. V dotazníkovém průzkumu bylo uvedeno, že v obcích chybí kontejnery na separovaný sběr: • •

Papír – Bílsko u Bořice, Boháňka, Červená Třemešná, Lískovice, Rašín, Rohoznice, Třebnouševes, Vřesník Plasty – Červená Třemešná

Je nutno dodat, že evidence odpadů často nepostihne veškeré odpady, které jsou pak neevidovány. Může se jednat především o černé skládky, spalování odpadků, špatné zařazení odpadu apod. Např. se dá předpokládat, že vyseparované množství kovů může být ve skutečnosti vyšší, často však není zajišťováno obcemi, nýbrž jinými organizacemi (např. školy, hasiči apod.). K tomu je nutno přihlédnout při interpretaci výše uvedených údajů. Odpady ve městě Hořice jsou likvidovány odpovědnými osobami (TS Hořice, Marius Pedersen), vzhledem k absenci zařízení pro zpracování odpadu končí v nejvyšší míře na skládce (Červený Kopec).

2.3.4 Zařízení pro nakládání s odpadem Na území SO ORP Hořice se nacházejí níže uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. Tabulka č. 2.3.4: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Hořice (k roku 2008) Obec Hořice

Oprávněná osoba

Provozovna

KD METALL s.r.o., Jaroměř Jaroměř Hradecká 535, Libonice 94

Typ zařízení, způsob nakládání

Platnost do

sběr a výkup

9.3.2006 30.6.2007

Lískovice TS Hořice s.r.o.

Skládka S-OO3

30.10.2007

Hořice

Město Hořice

skládka S-IO

Boháňka

Poly-group cz, s.r.o., Boháňka

Sběr a výkup – pěnový polystyrén

Ostroměř

Ing. Tomáš Gabriel – PALIVA

Nádražní 285, 507 52 sběrný dvůr

30.11.2008

Zdroj: Databáze zařízení pro nakládání s odpadem - Krajský úřad Královéhradeckého kraje 44

EKOTOXA s.r.o.


Sběr a svoz komunálního odpadu zajišťuje v jednotlivých obcích několik svozových firem. Jedná se především o: • • • •

Marïus Pedersen – Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Úhlejov ASA s.r.o. – Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Jeřice, Milovice u Hořic TS Jičín – Chomutice RUND L. Jaroměř – Chomutice, Vřesník

Nakládání s bioodpadem není ve většině obcí zajištěno a bioodpadu z domácností je likvidován většinou individuálně (v lepším případě domácím kompostováním, v horším případě spalování apod.). Dle POH města Hořice plánuje město do budoucna zajistit oddělený sběr bioodpadu a výstavbu kompostárny, obec Staré Smrkovice výstavbu sběrného dvora.

2.3.5 Staré ekologické zátěže a brownfield V rámci informačního systému, který provozuje MŽP, jsou na území SO ORP Hořice evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka č. 2.3.5: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Hořice (k roku 2008) Obec

Název Borek Želejov - Žlábky Borek Skládka Bezník Hořice U Josefa Hořice VČE, a.s. Hořice (Libonice) Hořice Ing. Stanislav Klát - Kar-box Lískovice Hořice - Lískovice Lukavec u Hořic Saxa Zdroj: Data ÚAP - MŽP

Obec Miletín Milovice u Hořic Nevratice Sobčice Úhlejov Vřesník

Název Skládka Miletín ČS PHM Milovice u Hořic Skládka Nevratice Skládka Sobčice Skládka Chroustov Skládka Vřesník

V minulých letech byla uzavřena skládka v Lískovicích, kterou provozovaly TS Hořice. V současné době na ní probíhá rekultivace. Dále jsou v rámci dat ÚAP uvedeny tyto evidované brownfields. Tabulka č. 2.3.6: Přehled evidovaných brownfields na území SO ORP Hořice (k roku 2008) Obec Popis Rašín nevyužité sklady Bašnice areál cukrovaru Lískovice ruina zámku Sobčice areál býv.mlýna Zdroj: Data ÚAP

45

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území ORP Hořice (k roku 2008)

Zdroj: Data ÚAP - MŽP

2.3.6 Další hygienické závady území •

Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

Páteřní komunikací SO ORP je silnice I/35 (ve směru od Hradce Králové – Hořice – Jičín). Dalšími významnými komunikacemi jsou silnice II/300 ve směru od Dvora Králové nad Labem přes Miletín, silnice II/501 od Lázní Bělohrad, obě svedené v Hořicích na I/35 a silnice II/326 od Hořic na Nový Bydžov, dále silnice II/327 (vedoucí z Nového Bydžova přes Smidary na Chomutice a Podhorní Újezd a Vojice a silnice II/284 protínající v západo–východní ose Miletín. Hlavním dopravním uzlem jsou Hořice a v menší míře Miletín. Zmíněné dopravní tahy jsou doplněny sítí silnic nižších tříd a místními komunikacemi. Nejzatíženější komunikací SO ORP je dle sčítání dopravy z roku 2005 (www.scitani2005.rsd.cz) silnice I/35, kde úsek č. 5-0396 u obce Milovice u Hořic dosahuje celoroční průměrnou intenzitu 16183 vozidel za 24 hodin, dále sčítací úseky v Hořicích č. 5-0385 13183 vozidel za 24 hodin a úsek 5-0384 10910 vozidel za 24h, západně od Hořic pak sčítací úseky č. 5-0370 a 5-0380 s intenzitou 12331 vozidel za 24h (Bílsko u Hořic, Holovousy, Ostroměř a Podhorní Újezd a Vojice). Jiné významné komunikace na území SO ORP nedosahují průměrné intenzity přes 2500 vozidel za 24h (II/300, II/326, II/501, II/284 a II/327). V bezprostřední blízkosti páteřní komunikace I/35, především

46

EKOTOXA s.r.o.


v obcích Milovice u Hořic, Hořice, Bílsko u Hořic, Holovousy či Ostroměř lze usuzovat na vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo. Strategická hluková mapa silnic a železnic je k dispozici na Portálu veřejné správy České republiky, na adrese: http://geoportal.cenia.cz/. Subjektivní pocit obtěžování nadměrným hlukem z dopravy byl dotazníkovým šetřením zjištěn v obcích Bašnice, Bílsko u Hořic, Červená Třemešná, Holovousy, Jeřice, Lukavec u Hořic, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Staré Smrkovice, Sukorady a Třebnouševes. Průmysl nebyl označen jako zdroj nadměrného hluku. Zemědělství jako příčina hluku bylo označeno v obci Jeřice, Nevratice a Třebnouševes. Sousedské vztahy (diskotéky) jako zdroj hluku byly uvedeny v obci Jeřice. V ÚP VÚC Hradecko-pardubické aglomerace je zanesen koridor pro výstavbu rychlostní komunikace R35 (úsek Úlibice – Hradec Králové). Trasa zahrnuje MÚK Chomutice, Ostroměř, Hořice a Vinice. Zahájení výstavby se předpokládá v období let 2013 – 2015. Posuzování účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo a složky životního prostředí je předmětem posuzování v procesech EIA/SEA a závisí na řadě faktorů od provedení samotných staveb, jejich umístění v krajině (zástavbě), intenzitě dopravy a kvalitě provedených opatření na snížení negativních účinků dopravy. Dokumentace EIA je zpracována včetně posudku, čeká se na vydání stanoviska Ministerstva životního prostředí ČR. Obecně je možno očekávat odvedení tranzitní dopravy z obcí (Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř, Holovousy, Hořice místní část – Libonice, Bílsko u Hořic) s pozitivními dopady na hygienu životního prostředí v těchto obcích. •

Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS – mapa radonového indexu z geologického podloží)

Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů (www.cgu.cz). Většina obcí na území SO ORP spadá do nízké či přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloží. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží se vyskytuje v menším rozsahu na území obcí Holovousy, Hořice, Podhorní Újezd a Vojice. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloží je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na http://nts2.cgu.cz/aps/CD_RADON50/index/aplikace.htm. Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. •

Ochranná pásma leteckých staveb

Na katastru obce Rohoznice se nachází stávající účelové letiště – nouzová plocha Miletín u Hořic s travnatým povrchem a 4 km západně od Hořic veřejné vnitrostátní (sportovní) letiště Hořice. Významný negativní vliv zmíněných leteckých staveb na hygienu životního prostředí (hluková zátěž) v SO ORP není předpokládán. Podle územně analytických podkladů je na území SO ORP vyhlášeno ochranné pásmo vojenského letiště MO VUSS Pardubice, které zasahuje do území všech obcí SO ORP s vyjímkou území obce Úhlejov. Vliv provozu vojenského letiště Pardubice na hygienu životního prostředí v SO ORP Hořice nelze naprosto vyloučit, spíše však může být pozorován v bezprostřední blízkosti samotného letiště mimo území SO ORP Hořice.

47

EKOTOXA s.r.o.


•

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

•

Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

2.3.7 Indikátory 2.3.7.1

Indikátory stavu kvality ovzduší

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory • •

HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace

byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru

48

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.3.7: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2006 SO ORP Hořice Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a Výsledné hodnocení ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím Obec -2 / -1 / 0 / 1 / 2 ozonu (-2 nejhorší, 2 nejlepší) HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj dat: ČHMÚ, 2006

2.3.7.2

2 2 2 1 2 2 2 2 3 3 2 2 2 1 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 2 1 2 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

-1 -1 -1 1 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -1 -1 -1 1 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 1 -1 1 1

Indikátory stavu odpadového hospodářství

Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující: • • •

Průměrná produkce komunálního odpadu – kg/osoba/rok Míra separace komunálního odpadu – % Podíl množství BRKO ukládaného na skládky oproti množství ukládaného na skládky v roce 1995 - dosažení zákonem požadované hodnoty podílu BRKO v daném roce oproti roku 1995 – % (jedná se pouze o orientační indikátor pro celý SO ORP)

49

EKOTOXA s.r.o.


Hodnocení průměrné produkce komunálního odpadu je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Hodnocení indikátoru průměrné produkce komunálního odpadu: -2 nad 430 kg/os. rok-1 -1 370-429,9 kg/os. rok-1 0 310-369,9 kg/os. rok-1 1 250-309,9 kg/os. rok-1 2 pod 250 kg/os. rok-1 Požadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy použita míra separace, jež je vyhodnocena na níže uvedené škále. Hodnocení indikátoru míry separace komunálního odpadu: -2 0 – 4,99 % míra separace -1 5 – 9,99 % míra separace 0 10 – 24,99 % míra separace 1 25 – 49,99 % míra separace 2 50% míra separace a vyšší Tabulka č. 2.3.8: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Hořice v roce 2007 Obec Množství Počet Kg/os. Hodnocení Míra KO (t) obyvatel rok indikátoru separace (2007) (%) Bašnice Bílsko Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady

Hodnocení indikátoru

31,9 31,5 60,0 11,3 65,5 82,6 16,7 140,1 80,1 2986,5 95,6 629,6 15,9 32,4 103,2 33,1 12,9 308,7 12,9 162,5

193 117 221 95 218 810 144 574 514 9227 643 411 200 258 937 289 149 1379 42 609

165,3 269,4 271,6 118,8 300,3 101,9 115,9 244,2 155,9 323,7 148,6 1531,8 79,6 125,6 110,1 114,6 86,5 223,8 307,9 266,9

2 1 1 2 1 2 2 2 2 0 2 -2 2 2 2 2 2 2 1 1

8,1 4,3 1,8 14,3 8,1 14,5 0,0 4,9 7,2 7,8 10,9 8,0 5,5 0,0 11,5 16,9 29,2 23,8 10,5 7,7

-1 -2 -2 0 -1 0 -2 -2 -1 -1 0 -1 -1 -2 0 0 1 0 0 -1

5,4 32,3 x 38,1 52,8

67 312 301 244 208

81,0 103,5 x 156,2 253,8

2 2 0 2 1

6,8 15,0 x 14,3 9,6

-1 0 0 0 -1

50

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Množství KO (t)

Počet Kg/os. Hodnocení Míra Hodnocení obyvatel rok indikátoru separace indikátoru (2007) (%) Tetín 11,9 136 87,3 2 18,5 0 Třebnouševes 37,3 268 139,0 2 4,9 -2 Úhlejov 8,4 127 65,8 2 53,4 2 Vřesník 9,4 97 96,9 2 0,0 -2 Celkový součet 5108,5 18790 271,9 1 9,1 -1 Zdroj: Městský úřad Hořice a ČSÚ, 2007 Pozn.: Je nutno upozornit, že evidence odpadů bývá často neúplná a nezachycující zcela přesně stav v dané obci. V hlášení např. chybí u většiny obcí objemný odpad, který tvoří nezanedbatelnou součást odpadu. Hodnoty v tabulce je proto brát nutně s rezervou.

51

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.3.3: Produkce komunálního odpadu na území SO ORP Hořice v roce 2007

Zdroj: Městský úřad Hořice a ČSÚ, 2007 Obrázek č. 2.3.4: Míra separace komunálního odpadu na území SO ORP Hořice v roce 2007

Zdroj: Městský úřad Hořice a ČSÚ, 2007

52

EKOTOXA s.r.o.


Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Hořice byla v roce 2007 271 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je dle údajů z evidence významně nižší, než je průměr ČR. Zároveň úroveň produkce KO splňuje (požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Avšak v evidenci chyběly pravděpodobně některé druhy odpadů, proto jsou celkově udávaná čísla nižší než ve skutečnosti. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibližně 9%, je tedy přibližně stejná jako na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Produkce odpadu a míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí (viz tabulka). Ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. vyplývá také požadavek na snížení míry biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. V roce 2010 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 112 kg/os.rok. Z tohoto důvodu byl proveden pouze orientační odhad současné produkce bioodpadu – byla použita metodika Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO). Z tohoto hrubého odhadu vyplývá, že přibližné množství bioodpadu ukládaného v SO ORP Hořice na skládky bylo v roce 2007 cca o 9 % vyšší, než udává požadavek zákona. (Odhad množství je nutno chápat pouze orientačně).

2.3.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a produkce komunálního odpadu je oproti republikovému průměru nízká a splňuje požadavky POH ČR.

V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO2 a NOx (jen okrajově) pro ochranu ekosystémů a vegetace.

PŘÍLEŽITOSTI Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách

SLABÉ STRÁNKY Na značné části území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (63 % území), ozonu (100 % území) a BaP (3 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. V některých obcích nejsou tříděny základní složky odpadů – papír není separován v obcích Bílsko u Bořice, Boháňka, Červená Třemešná, Lískovice, Rašín, Rohoznice, Třebnouševes a Vřesník a plasty v obci Červená Třemešná. Evidence odpadu produkovaného obcemi není v řadě případů úplná a přesná. V regionu chybí zařízení pro nakládání s bioodpadem. Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke zvýšení emisní a hlukové zátěže obyvatel v obcích nacházejících se v blízkosti významných komunikací (I/35) především v Hořicích, Milovicích u Hořic, Bílsku u Hořic, Holovousech či Ostroměři. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných

53

EKOTOXA s.r.o.


obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.

technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu (Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník). Budování moderní dopravní infrastruktury - Omezení využití území vlivem neřešení obchvaty měst a obcí, např. rychlostní problematiky starých ekologických zátěží. komunikace R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a Neochota občanů zapojit se do separace odpadů. odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Výstavba míst pro využití odpadu – sběrná místa, kompostárny apod.

2.3.9 Problémy k řešení v rámci územního plánování • • • •

•

•

• • • •

V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní a hlukové zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (R35). V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami (Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes). Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Vymezovat plochy pro bydlení pokud možno v místech s nízkým radonovým indexem z geologického podloží. Pokud jsou plochy pro bydlení vymezeny v místech s rizikem pronikání radonu, věnovat zvýšenou pozornost ochraně objektů pro bydlení před pronikáním radonu z podloží na základě detailní znalosti hodnot objemové aktivity radonu zjištěné přímým měřením na stavebních pozemcích. Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky. Vyřešit další využití brownfields v obcích Rašín, Bašnice, Lískovice a Sobčice.

54

EKOTOXA s.r.o.

2.4


OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

2.4.1 Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA 2000. Kromě nich se zde nalézá často řada „obecných“ druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez. 2.4.1.1

Chráněná území v SO ORP Hořice

V SO ORP Hořice se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. V řešeném území se nevyskytuje žádné velkoplošné CHÚ typu chráněná krajinná oblast ani přírodní park. PR Miletínská bažantnice - Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou. Rozloha 63,6368 ha, obec Miletín a Červená. Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Byšičky - Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů. Rozloha 89,9693 ha, obec Lukavec u Hořic a malou část obce Vřesník (zasahuje ještě do SO ORP Jičín – obec Lázně Bělohrad). Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Farářova louka - Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 29,2728 ha, obec Červená Třemešná a Hořice. PP Homolka - Jediná východočeská lokalita vstavače bledého. Rozloha 2,0183 ha, obec Borek, katastrální území Bezník. PP Kalské údolí - Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou. Rozloha 24,5862 ha, obec Borek, Pecka, Vřesník, katastrální území Bezník, Kal, Vidonice a Vřesník u Tetína. PP Kazatelna - Teplomilná doubrava s výskytem ohrožených druhů rostlin. Rozloha 69,1015 ha, obec Rašín a Třebnouševes. PP Nad Blatinou - Dubohabrový porost se vzácnou květenou. Rozloha 6,2625 ha, obec Jeřice, katastrální území Dolní Černůtky. PP Údolí Bystřice - Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou. Rozloha 17,1052 ha, obec Boháňka, Hořice. PP Veselský háj a rybník Smrkovák - Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník. Rozloha celkem 106,1508 ha, v obci Staré Smrkovice 8,68 ha (zbytek leží v sousedním ORP Jičín). Leží zároveň v evropsky významné lokalitě Rybník Smrkovák. EVL Bystřice – předmětem ochrany je lokalita velevruba tupého. Rozloha lokality celkem je 51,70 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném SO ORP zasahuje do obce Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. 55

EKOTOXA s.r.o.


EVL Byšičky - lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova. Rozloha celkem 17,2989 ha, leží v ORP Hořice a Jičín (obec Lázně Bělohrad). V řešeném SO ORP leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Červená Třemešná – rybník - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha 7,3056 ha, obec Červená Třemešná. EVL Javorka a Cidlina – Sběř - lokalita modráska bahenního, velevruba tupého. Rozloha celkem 307,29 ha v SO ORP Hořice, Nový Bydžov a Jičín. Na Hořicku zasahuje obce Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. EVL Lukavecký potok - lokalita velevruba tupého. Rozloha celkem 0,6827 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Miletínská bažantnice - přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, dubohabřiny. Rozloha 69,3921 ha, obec Červená Třemešná a Miletín. EVL Rybník Smrkovák - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha celkem 6,9516 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). EVL Veselský háj - dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Rozloha celkem 446,3919 ha, větší část v SO ORP Nový Bydžov a Jičín. V SO ORP Hořice leží malá část v obci Staré Smrkovice. Tabulka č. 2.4.1: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Hořice (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Chráněná Rozloha obce Podíl plochy Obce Evropsky Maloplošná ZCHÚ území (ha) CHÚ v % význ. (vně EVL) celkem lokality Bašnice 0,00 611,59 0,0 Bílsko u Hořic 0,00 207,15 0,0 Boháňka 0,00 947,69 0,0 Borek 6,83 6,83 636,08 1,1 Bříšťany 0,00 368,84 0,0 Cerekvice nad Bystřicí 4,77 4,77 830,43 0,6 Červená Třemešná 22,05 15,96 38,01 655,23 5,8 Dobrá Voda u Hořic 0,00 580,57 0,0 Holovousy 0,00 927,10 0,0 Hořice 1,84 31 32,84 2148,31 1,5 Chomutice 1,33 1,33 1049,33 0,1 Jeřice 7,01 6,2 13,21 694,17 1,9 Lískovice 0,00 924,14 0,0 Lukavec u Hořic 17,32 1,14 18,46 863,17 2,1 Miletín 54,66 2,29 56,95 893,35 6,4 Milovice u Hořic 0,00 331,63 0,0 Nevratice 0,47 0,47 326,93 0,1 Ostroměř 0,00 1231,75 0,0 Petrovičky 0,00 194,31 0,0 Podhorní Újezd a Vojice 0,00 690,60 0,0 Rašín 49,52 49,52 219,49 22,6 Rohoznice 0,00 895,95 0,0 Sobčice 0,00 363,95 0,0 Staré Smrkovice 9,8 8,68 18,48 520,79 3,5 Sukorady 0,00 550,57 0,0 Tetín 0,00 281,06 0,0 Třebnouševes 16,9 16,90 624,81 2,7 Úhlejov 0,00 410,96 0,0 Vřesník 1,42 1,42 311,67 0,5 SO ORP Hořice 119,25 139,94 259,19 19291,62 1,3 Zdroj: ÚAP, EKOTOXA, s.r.o., 2008

56

EKOTOXA s.r.o.


Pozn: Při výpočtu je započítána plocha zvláště chráněného území jen jednou. Pokud tedy leží ve větším ZCHÚ ještě jedno nebo i několik menších zvláště chráněných území, jejich plochy se už do výpočtu nepočítají. Do výpočtu zvláště chráněných území nebyly započítány přírodní parky.

Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Hořice jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. Nejvyšší podíl chráněných ploch má obec Rašín (22,6%). Je to způsobeno tím, že se jedná o obec malé rozlohy a přírodní památka Kazatelna, která zasahuje jižní výběžky obce, tak tvoří vysoké procento z rozlohy obce. Obce s nízkým podílem zvláště chráněných území – Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Nevratice, Staré Smrkovice, Třebouševes a Vřesník.Existuje 16 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné – Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Lískovice, Milovice u Hořic, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Tetín, Úhlejov. Obrázek č. 2.4.1: Chráněná území přírody

Zdroj: vrstvy ÚAP, 2008

2.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem.

57

EKOTOXA s.r.o.


Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy • •

Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tabulka č. 2.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Obec

KES

Obec

Bašnice Bílsko u Hořic

0,45 0,11

Milovice u Hořic Nevratice

0,12 0,13

Boháňka

1,73

Ostroměř

0,46

Borek

1,03

Petrovičky

2,21

Břišťany

0,37

Podhorní Újezd a Vojice

0,78

Cerekvice nad Bystřicí

0,37

Rašín

0,47

Červená Třemešná

0,96

Rohoznice

0,31

Dobrá Voda u Hořic

0,24

Sobčice

0,19

Holovousy

1,43

Staré Smrkovice

0,64

Hořice

0,65

Sukorady

1,47

Chomutice

0,17

Tetín

0,57

Jeřice

0,26

Třebnouševes

0,16

58

KES

EKOTOXA s.r.o.

Obec


KES

Obec

KES

Lískovice

0,75

Úhlejov

1,55

Lukavec u Hořic

1,40

Vřesník

2,21

SO ORP Hořice

0,60

Miletín 0,60 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2007

V SO ORP Hořice se nachází 29 obcí. Většina obcí a také SO ORP ekologicky málo stabilního (hodnotou KES = 0,60).

jako celek spadá do území

Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6%, 90,3% a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, V obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy. Území mírně stabilní je v obcích Boháňka, Borek, Červená Třemešná, Holovousy, Lukavec u Hořic, Petrovičky, Sukorady, Úhlejov a Vřesník. V rámci SO ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (obě KES=2,21). Na území Petroviček je malý podíl orné půdy (29,0 %) z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a zastavěných ploch (5,2% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (34,8%) z celkové rozlohy a trvalých travních porostů (57,2% ze zemědělské půdy).

2.4.3 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jako základní a závazný materiál byl použit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro životní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Tento podklad byl dále doplněn o další podklady zpracované v jednotlivých okresech řešeného území VÚC a na Správách obou CHKO. V současné době jsou pro Královéhradecký kraj zpracovávány Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR). V něm jsou i mapové vrstvy nadregionálního a regionálního ÚSES, které by měly být po schválení dokumentu základním zdrojem pro plánování ÚSES na úrovni SO ORP a obcí. Území SO ORP Hočice je zeměmědělskou produkční krajinou. Prochází jím několik regionálních biokoridorů, na nichž leží celkem 4 regionální biocentra. Síť doplňují územní systémy lokální úrovně, nadregionální ÚSES se v řešeném SO ORP nevyskytuje.

59

EKOTOXA s.r.o.


První regionální biokoridor vstupuje na území SO ORP z jihu v obci Sukorady, pokračuje severně, v obci Ostroměř řešené území opouští vstupem do RBC Mezihoří. Na tomto RBK leží ještě jedno regionální biocentrum RBC Bašnický les (v obci Lískovice a Bašnice). Druhý regionální biokoridor vychází z již zmiňovaného RBC Mezihoří (větší část biocentra je v SO ORP Jičín) a pokračuje jihovýchodním směrem přes RBC Smolník a obec Boháňka, ve vedlejším SO ORP Dvůr Králové se pak spojuje s biokoridorem vedoucím z obce Cerekvice nad Bystřicí. Třetí významný regionální biokoridor přichází z SO ORP Jičín v obci Tetín a napojuje se na již jmenovaný druhý RBK. Leží na něm RBC Miletínská bažantnice. Obrázek č. 2.4.2: Územní systém ekologické stability

Zdroj: Vrstvy ÚAP, 2008

2.4.4 Indikátory Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území (plochy ZCHÚ - viz kapitola Chráněná území). V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Hodnocení indikátoru „podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území“: -2 pod 8 % nízký podíl - neudržitelné -1 8 - 13,9 % podprůměrný podíl - neudržitelné 0 14 - 17,9 % průměrný podíl 1 18 - 22 % nadprůměrný podíl 2 nad 22 % vysoký podíl

60

EKOTOXA s.r.o.


Jako druhý indikátor byl zvolen koeficient ekologické stability (bližší informace - viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou. Hodnocení indikátoru „koeficient ekologické stability“: -2 KES pod 0,4 území nestabilní – neudržitelné -1 KES 0,4 - 0,89 území málo stabilní – neudržitelné 0 KES 0,9 - 2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0 - 6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č. 2.4.3: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Podíl plochy Hodnocení Hodnocení Obec KES CHÚ (%) indikátoru indikátoru Bašnice 0,0 -2 0,45 -1 Bílsko u Hořic 0,0 -2 0,11 -2 Boháňka 0,0 -2 1,73 0 Borek 1,1 -2 1,03 0 Břišťany 0,0 -2 0,37 -2 Cerekvice nad Bystřicí 0,6 -2 0,37 -2 Červená Třemešná 5,8 -2 0,96 0 Dobrá Voda u Hořic 0,0 -2 0,24 -2 Holovousy 0,0 -2 1,43 0 Hořice 1,5 -2 0,65 -1 Chomutice 0,1 -2 0,17 -2 Jeřice 1,9 -2 0,26 -2 Lískovice 0,0 -2 0,75 -1 Lukavec u Hořic 2,1 -2 1,40 0 Miletín 6,4 -2 0,60 -1 Milovice u Hořic 0,0 -2 0,12 -2 Nevratice 0,1 -2 0,13 -2 Ostroměř 0,0 -2 0,46 -1 Petrovičky 0,0 -2 2,21 0 Podhorní Újezd a Vojice 0,0 -2 0,78 -1 Rašín 22,6 2 0,47 -1 Rohoznice 0,0 -2 0,31 -1 Sobčice 0,0 -2 0,19 -2 Staré Smrkovice 3,5 -2 0,64 -1 Sukorady 0,0 -2 1,47 0 Tetín 0,0 -2 0,57 -1 Třebnouševes 2,7 -2 0,16 -2 Úhlejov 0,0 -2 1,55 0 Vřesník 0,5 -2 2,21 0 1,3 0,60 SO ORP Hořice -2 -1 Z hlediska indikátoru chráněná území SO ORP Hořice jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. Z celkového přehledu hodnocení indikátoru vyplývá, že v řešeném území má větší plochu CHÚ pouze jediná obec – Rašín (hodnota indikátoru 2). Všechny ostatní obce a také SO ORP jako celek mají nízký podíl chráněných ploch (hodnota indikátoru -2).

61

EKOTOXA s.r.o.


V obci Rašín tvoří podíl ZCHÚ 22,6% plochy obce, což vysoce překračuje celostátní průměr. Je to způsobeno tím, že se jedná o obec malé rozlohy a přírodní památka Kazatelna, která zasahuje jižní výběžky obce, tak tvoří vysoké procento z rozlohy obce. Obce s nízkým podílem zvláště chráněných území (hodnocení indikátoru -2, přitom alespoň minimální výskyt ZCHÚ) – Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Nevratice, Staré Smrkovice, Třebouševes a Vřesník. Existuje 16 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje žádné – Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Lískovice, Milovice u Hořic, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Tetín, Úhlejov. Z hlediska hodnocení KES spadá SO ORP Hořice do území ekologicky málo stabilního s hodnotou KES= 0,60. Mezi obce s nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2 a -1) patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6%, 90,3% a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, V obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy. Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Boháňka, Borek, Červená Třemešná, Holovousy, Lukavec u Hořic, Petrovičky, Sukorady, Úhlejov a Vřesník. V rámci ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (obě KES = 2,21). Na území Petroviček je malý podíl orné půdy (29,0 %) z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a zastavěných ploch (5,2% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (34,8%) z celkové rozlohy a trvalých travních porostů (57,2% ze zemědělské půdy).

62

EKOTOXA s.r.o.


2.4.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vysoký výskyt zvláště chráněných ploch v obci Rašín ( 22,6%) Vysoká hodnota ekologické stability v území v obcích Petrovičky a Vřesník (obě mají KES = 2,21).

Nízké zastoupení zvláště chráněných území – pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. 16 obcí bez chráněného území - Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Lískovice, Milovice u Hořic, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Tetín, Úhlejov. 12 obcí s minimálním podílem ZCHÚ - Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Nevratice, Staré Smrkovice, Třebouševes a Vřesník. Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES=0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území – n kvalitní Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny evidence, nájemní smlouvy o péči, systém především liniovými dopravními stavbami. monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a oblasti zemědělství. SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje pozemkových úprav k zabezpečení trvalého nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro souladu všech přírodních, civilizačních a realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných kulturních hodnot území. opatření.

2.4.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování • •

• • •

Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich možný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je možno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemožné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES, zejména biokoridory. Střety s biokoridory je možno řešit ve většině případů technicky – např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těžba nerostných surovin se vždy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těžby se projevuje negativně, v celkovém efektu však může být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření.

63

EKOTOXA s.r.o.

•


V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit již přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je možno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA.

2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 2.5.1 Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu mezi podhůřím Krkonoš a úrodným Polabím. Zemědělství ve správním obvodu ORP Hořice obhospodařuje dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2008 plochu 13 347 ha zemědělské půdy, což představuje 69,2 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s 10 387 ha (77,8 %), což je vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s 1 887 ha (14,1 %). Půdy jsou kromě obilovin vhodné pro pěstování ovocných stromů a zeleniny. Poměrně významnou kulturou jsou proto ovocné sady, které zaujímají 4,2 % zemědělské půdy. Tabulka č. 2.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2008 Název obce Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní

609

376

7

0

33

416

Podíl zem. půdy k celkové výměře (%) 68,3

205 952 638 368

158 307 280 239

6 13 10 9

1 3 3 32

10 65 161 40

176 388 454 320

85,9 40,8 71,2 87

829

518

20

13

55

606

73,1

656

301

7

6

107

421

64,2

582 929 2144 1046 692 921

410 285 955 818 498 472

17 27 128 18 13 10

3 109 64 5 13 10

49 45 122 33 65 88

479 466 1 268 873 589 581

82,3 50,2 59,1 83,5 85,1 63,1

865 893

321 480

17 19

5 5

159 63

502 567

58 63,5

329 324 1233 195 688

265 265 701 51 309

6 5 42 4 31

0 1 64 96 103

25 13 120 25 37

296 284 928 175 479

90 87,7 75,3 89,7 69,6

Celková výměra

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

64

TTP

Zemědělská půda

EKOTOXA s.r.o.

Název obce


Celková výměra

Újezd a Vojice Rašín 219 Rohoznice 895 Sobčice 365 Staré Smrkovice 520 Sukorady 551 Tetín 281 Třebnouševes 628 Úhlejov 412 Vřesník 310 Celkem 19 279 Zdroj: ČSÚ, 2008

Orná půda

Zahrady

Ovocné sady

TTP

Zemědělská půda

Podíl zem. půdy k celkové výměře (%)

135 626 275

5 20 14

1 3 2

13 75 35

154 724 326

70,3 80,9 89,3

279 193 158 502 139 71 10 387

12 9 15 13 12 2 511

4 1 5 3 6 2 563

124 10 18 47 150 100 1 887

418 214 196 565 307 175 13 347

80,4 38,8 69,8 90 74,5 56,5 69,2

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Hořice je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 3 347,6 ha zemědělské půdy (22,7 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 3 461,3 ha zemědělské půdy (23,5 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí zejména na území obcí Hořice, Chomutice a Ostroměř. Největší podíl chráněné půdy k výměře zemědělské půdy má obec Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, lesní pozemky, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z 65

EKOTOXA s.r.o.


toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níže uvedený obrázek, jenž znázorňuje rozmístění půd v 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP. Tabulka č. 2.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany

Název obce

Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Třemešná Červená Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Celkový součet Zdroj: ÚAP, 2008

Půdy v l. třídě ochrany 80,0 114,8 17,7 26,1 18,5 201,1 47,0 117,1 237,8 229,9 416,8 197,7 8,0 72,5 242,3 49,8 47,9 192,4 0 275,3 1,6 346,9 242,2 0,2 0 10,6 153,5 0 0,2 3347,6

Půdy v 2. třídě ochrany

Půdy v l. a 2. třídě ochrany

177,9 55,3 289,4 50,6 97,2 127,9 10,9 206,7 86,3 440,6 186,5 126,7 129,5 32,9 84,3 193,5 16,7 340,7 35,5 70,8 1,1 85,6 102,9 54,9 56,3 4,0 289,4 97,7 9,7 3461,3

66

257,9 170,1 307,2 76,7 115,6 329,0 57,9 323,8 324,2 670,6 603,2 324,4 137,5 105,4 326,6 243,3 64,5 533,1 35,5 346,0 2,7 432,4 345,1 55,1 56,3 14,5 442,8 97,7 9,8 6808,9

Zemědělská půda

451,9 192,9 414,2 493,6 350,8 679,2 459,2 526,0 510,6 1586,1 953,5 643,4 640,1 544,1 641,8 330,3 310,5 1057,1 187,1 556,0 4,7 775,2 359,1 465,6 238,4 216,8 603,6 333,3 197,3 14722,5

Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na zemědělské půdě v obci 57,1 88,2 74,2 15,5 33,0 48,4 12,6 61,5 63,5 42,3 63,3 50,4 21,5 19,4 50,9 73,7 20,8 50,4 19,0 62,2 56,8 55,8 96,1 11,8 23,6 6,7 73,4 29,3 5,0 46,2

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.5.1: Půdy I. a II. třídy ochrany

Zdroj: ÚAP, 2008

2.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa 2.5.2.1 Přírodní lesní oblasti Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Hořice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí (PLO 23 - Podkrkonoší, PLO 17 - Polabí) PLO 23 – Podkrkonoší Tato PLO se vyznačuje místy rozsáhlými smrkovými monokulturami, které zde vznikly v důsledku mniškové kalamity, tyto porosty se postupně přeměňují na smíšené, smrkové porosty 1. generace trpí často hnilobami. Oblast je také specifická větším množstvím zalesněných nelesních ploch. Do této PLO patří lesy na území obcí Vřesník, Borek, Úhejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemešná, Rohoznice, Boháňka, dále pak v sev. části obce Holovousy, v sv. části obce Hořice, v sv. části obce Jeřice, v sv. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v sev. části obce Bílsko u Hořic, v sv. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v sev. části obce Ostroměř, v sev. části obce Třebnouševez, v sev. části obce Rašín.

PLO 17 – Polabí Tato PLO se vyznačuje vyššími škodami zvěří, je to oblast zatížená jak průmyslem, tak intenzivním zemědělstvím. Lesy zde plní všechny funkce lesa, zejména pak krajinotvornou, půdoochrannou a stabilizační. Nejdůležitějšími střety zájmů jsou zde liniové a průmyslové stavby a lesní hospodářství, myslivost a lesní hospodářství a ochrana přírody. 67

EKOTOXA s.r.o.


Do této PLO patří lesy zejména v obcích Petrovičky, Bříšťany, Sukorady, Lískovice, Mílovice u Hořic, Bašnice, Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Sobčice, Dobrá Voda u Hořic, v již. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v již. části obce Ostroměř, v již. části obce Třebouševez, v již. části obce Rašín, v již. část obce Holovousy, v již. části obce Hořice, v již. části obce Jiřice, v již. části obce Cerekvice u Bystřice, v již. obce části Bílsko u Hořic. Obrázek č. 2.5.2: Přírodní lesní oblasti

Zdroj:www.uhul.cz, 2008

2.5.3 Lesnatost Tabulka č. 2.5.3 Lesnatost dle obcí Obce SO ORP Hořice Celková výměra lesa (ha) Celková rozloha obce (ha) Lesnatost (%) Bašnice 146,59 611,59 24,0 Bílsko u Hořic 0,00 207,15 0,0 Boháňka 520,94 947,69 55,0 Borek 137,44 636,08 21,6 Bříšťany 17,78 368,84 4,8 Cerekvice nad Bystřicí 127,52 830,43 15,4 Červená Třemešná 183,28 655,23 28,0 Dobrá Voda u Hořic 0,84 580,57 0,1 Holovousy 367,66 927,1 39,7 Hořice 528,80 2148,31 24,6 Chomutice 86,82 1049,33 8,3

68

EKOTOXA s.r.o.


Obce SO ORP Hořice Celková výměra lesa (ha) Celková rozloha obce (ha) Lesnatost (%) Jeřice 44,89 694,17 6,5 Lískovice 267,15 924,14 28,9 Lukavec u Hořic 314,03 863,17 36,4 Miletín 234,66 893,35 26,3 Milovice u Hořic 0,00 331,63 0,0 Nevratice 16,18 326,93 4,9 Ostroměř 145,05 1231,75 11,8 Petrovičky 5,92 194,31 3,0 Podhorní Újezd a Vojice 130,06 690,6 18,8 Rašín 50,48 219,49 23,0 Rohoznice 124,45 895,95 13,9 Sobčice 3,79 363,95 1,0 Staré Smrkovice 41,95 520,79 8,1 Sukorady 310,75 550,57 56,4 Tetín 61,73 281,06 22,0 Třebnouševes 18,95 624,81 3,0 Úhlejov 76,57 410,96 18,6 Vřesník 109,17 311,67 35,0 Celkový součet 4073,45 19291,62 21,1 Zdroj: podklady pro ÚAP 2008, ČSÚ 2008 Lesnatost SO ORP Hořice je 21,1 %, což je pod průměrem jak Královehradeckého kraje (31%), tak České republiky (33,6 %). Větší lesní komplexy se nacházejí zejména v severní části území, například v obci Lukavec u Hořic (36,4 %), Holovousy (39,7%), v západní části je to obec Boháňka (55%) a na jihu obec Sukorady (56,4%), která je zároveň nejlesnatější obec z celého SO ORP. Nejméně lesnatou obcí je obec Milovice u Hořic a Bílsko u Hořic, kde je 0,0 % lesa a Dobrá Voda u Hořic (0,1 %).

2.5.4 Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • Lesy hospodářské • Lesy ochranné • Lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále podle plnění hlavní funkce rozdělují do subkategorií. V okrese Jičín, do kterého spadá SO ORP Hořice se nacházejí následující subkategorie lesa: V lesích ochranných: • Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích V lesích zvláštního určení: • Lesy v ochranných pásmech zdrojů léčivých a minerálních vod • Lesy na území nár. parků a nár.přírodních rezervací • Lesy v první zóně CHKO, přír. rezervací, přír. památky • Lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, voda, klima, krajina) • Lesy v uznaných oborách a bažantnicích Zdroj: ÚHÚL, údaje pro okres Jičín, 2000 Tabulka č. 2.5.4: Kategorie lesa Obce SO ORP Hořice Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) Lesy zvláštního určení (%) Bašnice 100,0 0,0 0,0 Boháňka 100,0 0,0 0,0 Borek 97,4 2,6 0,0 Bříšťany 100,0 0,0 0,0 69

EKOTOXA s.r.o.


Obce SO ORP Hořice Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) Lesy zvláštního určení (%) Cerekvice nad Bystřicí 100,0 0,0 0,0 Červená Třemešná 100,0 0,0 0,0 Dobrá Voda u Hořic 100,0 0,0 0,0 Holovousy 93,1 0,0 6,9 Hořice 100,0 0,0 0,0 Chomutice 100,0 0,0 0,0 Jeřice 100,0 0,0 0,0 Lískovice 100,0 0,0 0,0 Lukavec u Hořic 99,6 0,0 0,4 Miletín 90,5 0,0 9,5 Nevratice 100,0 0,0 0,0 Ostroměř 100,0 0,0 0,0 Petrovičky 100,0 0,0 0,0 Podhorní Újezd a Vojice 100,0 0,0 0,0 Rašín 100,0 0,0 0,0 Rohoznice 100,0 0,0 0,0 Sobčice 100,0 0,0 0,0 Staré Smrkovice 100,0 0,0 0,0 Sukorady 100,0 0,0 0,0 Tetín 100,0 0,0 0,0 Třebnouševes 100,0 0,0 0,0 Úhlejov 100,0 0,0 0,0 Vřesník 92,7 0,0 7,3 Celkový součet 98,5 0,1 1,4 Zdroj: podklady pro ÚAP 2008 Většina lesů v SO ORP Hořice patří do kategorie lesů hospodářských (98,5%), lesy zařazené do kategorie les ochranný tvoří jen 0,1 % z celkového podílu lesů v jednotlivých kategoriích. Lesy zařazené do kategorie lesů zvláštního určení je 1,4 % z celkového podílu lesů. Největší podíl LO se nachází v obci Borek (2,6 %), největší podíl lesů v kategorii LZU se nachází v obci Miletín (9,5 %).

70

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.5.3: Kategorie lesa

Zdroj: podklady pro ÚAP – jev 37,38,39, 2008

71

EKOTOXA s.r.o.


2.5.5 Indikátory 2.5.5.1

Změna výměry zemědělské půdy v čase (2001 – 2008)

Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2001 (31.12) a 2008 (30.6.). Změna výměry v tomto sledovaném období je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý správní obvod ORP. Tabulka č. 2.5.5: Nastavení indikátoru Rozloha zeměd. půdy k Rozloha zeměd. půdy Úbytek zeměd. 31.12.2001 (ha) k 30.6.2008 (ha) půdy (%) 4 277 435 4 249 182 -0,7 ČR 280 521 279 081 -0,5 Královéhradecký kraj 1 13 374 13 347 -0,2 SO ORP Hořice Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2001, 2008 Nastavení indikátoru pro SO ORP Hořice: Úbytek půdy nad 2 % Úbytek půdy 0,5 – 1,9 % Úbytek půdy 0,2 – 0,4 % Úbytek půdy 0 – 0,1 % Přírůstek půdy

-2 -1 0 1 2

Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové, krajské i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Hořice má relativní úbytek ZPF hodnotu o 0,3 % nižší než průměr České republiky. 2.5.5.2

Lesnatost

Pro pozemky určené k plnění funkcí lesy byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL) v obci k celkové výměře dané obce Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Hořice, celého Královéhradeckého kraje a lesnatostí ČR.

1

K celkové rozloze zemědělské půdy k 31.12.2001 je připočtena výměra zemědělské půdy v obci Staré Smrkovice k tomuto datu. Tato úprava je provedena pro srovnatelnost dat z důvodu změny hranic správního obvodu Hořice k 1.1.2005. V rámci ní došlo k přesunu obce Staré Smrkovice z SO ORP Jičín do SO ORP Hořice.

72

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.5.6. Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost Celková rozloha Celková výměra lesa (ha) (ha) ČR 7886700 2651206 Královehradecký kraj 475800 147382 SO ORP Hořice 19291,62 4073,45 Zdroj: podklady pro ÚAP 2008, ČSÚ 2008

nastavení indikátoru pro SO ORP Hořice pod 5 % 5-14,9 % 15-24,9 % 25-34,9 % nad 35 %

Lesnatost (%) 33,6 31,0 21,1

-2 -1 0 1 2

Tabulka č. 2.5.7: Indikátory změny výměry ZPF v období 2001 až 2008 a Indikátor lesnatosti Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Obce ORP Hořice Změna výměry zeměd. půdy (ha)

Změna Indikátor Celková Celková Lesnatost Indikátor rozloha výměra (%) výměry obce zeměd. lesa (ha) (ha) půdy (%)

Bašnice

-0,6

-0,1

1

146,59

611,59

24

0

Bílsko u Hořic

-5,8

-3,2

-2

0

207,15

0

-2

Boháňka Borek

-0,8 -4,6

-0,2 -1

0 -1

520,94 137,44

947,69 636,08

55 21,6

2 0

Bříšťany

0,2

0,1

2

17,78

368,84

4,8

-2

-0,3

0

1

127,52

830,43

15,4

0

0,4

0,1

2

183,28

655,23

28

1


-0,3

-0,1

1

0,84

580,57

0,1

-2

Holovousy

-0,6

-0,1

1

367,66

927,1

39,7

2

Hořice

-3,6

-0,3

0

528,8

2148,31

24,6

0

Chomutice

-0,3

0

1

86,82

1049,33

8,3

-1

Jeřice

0,4

0,1

2

44,89

694,17

6,5

-1

Lískovice

0,1

0

2

267,15

924,14

28,9

1

Lukavec u Hořic

0,3

0,1

2

314,03

863,17

36,4

2

Miletín

-2,2

-0,4

0

234,66

893,35

26,3

1

Milovice u Hořic

-1,4

-0,5

-1

0

331,63

0

-2

Nevratice Ostroměř

-0,1 0

0 0

1 1

16,18 145,05

326,93 1231,75

4,9 11,8

-2 -1

Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice

-1,2

-0,7

-1

5,92

194,31

3

-2

-0,1

0

1

130,06

690,6

18,8

0

Rašín Rohoznice Sobčice

-3,2 -0,4 0

-2 -0,1 0

-2 1 1

50,48 124,45 3,79

219,49 895,95 363,95

23 13,9 1

0 -1 -2

Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná

73

EKOTOXA s.r.o.

Obce ORP Hořice


Zemědělský půdní fond Změna výměry zeměd. půdy (ha)

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Změna Indikátor Celková Celková Lesnatost Indikátor rozloha výměra (%) výměry obce zeměd. lesa (ha) (ha) půdy (%)

0,3 0,1 Staré Smrkovice2 0 0 Sukorady -0,1 0 Tetín 0,8 0,1 Třebnouševes -3,8 -1,2 Úhlejov -0,4 -0,2 Vřesník Celkem -27,3 -0,2 Zdroj: ČSÚ, 2001-2008 , podklady pro ÚAP, 2008

2 1 1 2 -1 0 0

41,95 520,79 310,75 550,57 61,73 281,06 18,95 624,81 76,57 410,96 109,17 311,67 4073,45 19291,62

8,1 56,4 22 3 18,6 35 21,1

-1 2 0 -2 0 2 0

Největší relativní úbytek zemědělské půdy byl zaznamenán v obci Bílsko u Hořic (3,2 %) a Rašín (2 %). V absolutním vyjádření byl úbytek nejvyšší v Bílsku u Hořic (5,8 ha). V Bílsku u Hořic došlo podle údajů ČSÚ k uvedenému úbytku ZPF v roce 2007, kdy došlo ke snížení výměry orné půdy a nárustu výměry ostatních ploch. V obci Rašín došlo také k úbytku orné půdy ve prospěch ostatních ploch. Kromě obcí Úhlejov a Borek pak snížení výměry ZPF ve sledovaném období nepřesahuje průměrný úbytek za Českou republiku 0,7 %. Při dotazníkovém šetření mezi obcemi v SO ORP bylo zjišťováno, zda došlo v posledních 5 letech v obcích k většímu záboru půdy (více než 1 ha). Kladná odpověď byla zaznamenána v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Sobčice a Vřesník. Většina záboru byla na ZPF a jeho důvodem byla v Cerekvici nad Bystřicí výstavba rodinných domů, v Hořicích pak také výstavba RD (6,07 ha, lokalita Šalounova) a výstavba průmyslové zóny (4,05 ha, lokalita Nad Jízdárnou). V Sobčicích se uvádí jako důvod záboru bydlení s výměrou 1,3 ha. Stejně tak ve Vřesníku došlo k záboru ZPF v souvislosti s bydlením Při porovnání těchto výsledků s výše uvedenými údaji podle ČSÚ zjišťujeme odlišné úbytky půd. To může být způsobeno také delším sledovaným obdobím v případě údajů z ČSÚ, tj. 31.12.2001 až 30.6.2008. Z hodnocení indikátorů lesnatosti vyplývá, že podprůměrného hodnocení (-2) dosáhly obce Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, Petrovičky, Třebnouševes, Bříšťany, Nevratice. Na druhou stranu nadprůměrného hodnocení (2) dosáhly obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, Boháňka a Sukorady.

2

Pro srovnatelnost výměr ZPF v jednotlivých obcích SO ORP Hořice je zde zahrnuta i obec Staré Smrkovice, která je součástí SO ORP Hořice od 1.1.2005.

74

EKOTOXA s.r.o.



SLABÉ STRÁNKY

Vysoký podíl orné půdy a úrodných půd v I. a II. Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném období třídě ochrany, zejména v obcích Sobčice, Bílsko 2001 až 2008 je dle ČSÚ nadprůměrný v obcích u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. Bílsko u Hořic (3,2 %) a Rašín (2 %). Úbytek zemědělské půdy v rámci SO ORP v období Obec Nevratice identifikovala v dotazníkovém 2001 až 2008 je nižší než průměr kraje. šetření intenzivní zemědělství jako svou slabou stránku. Příznivé přírodní podmínky a tradice Celkem 8 obcí (Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic, v ovocnářství (největší výměra ovocných sadů Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, Petrovičky, v obcích Holovousy, Podhorní Újezd a Vojice a Třebnouševes, Bříšťany, Nevratice) s velmi Petrovičky). nízkým podílem lesa - pod 5 %, z toho dvě obce Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic mají nulový podíl lesa Obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, Vyšší podíl lesů poškozených imisemi Boháňka a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Realizace protierozních a protipovodňových Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. zemědělstvím a erozí Zvýšit podíl lesa v obcích s nízkým podílem lesa Zábor zemědělské půdy (zalesnění zemědělsky nevyužívaných půd nebo nezemědělské půdy) Výsadbou alejí a cest podpořit fragmentaci krajiny Další rozdělování lesních komplexů v důsledku liniových staveb – ohrožení stability lesa Podporovat změnu dřevinné skladby ve Snižování výměry lesa v málo lesnatých stávajících smrkových monokulturách. oblastech Podporovat mimoprodukční funkce lesa.

2.5.7 Problémy k řešení v rámci územního plánování •

•

•

•

Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Při plánování staveb je třeba minimalizovat zásahy do PUPFL, zejména jedná- li se o lesy v kategorii LO, nebo některé kategorie LZU a to i v obcích, které mají nadprůměrnou lesnatost je třeba tyto zásahy minimalizovat, zejména u liniových staveb, které by mohly ohrozit stabilitu lesa. U těchto zásahů často nedochází k velkým záborům PUPFL, ale rozdělením lesního komplexu se stává porost náchylnější k ohrožení větrem. Totéž platí při zásahu, který vede k otevření porostní stěny (okraje lesa). Minimalizovat zásahy vedoucí i k dočasnému vynětí z PUPFL, právě v málo lesnatých oblastech může mít i toto dočasné vynětí následky, přinejmenším vede ke změnám v hospodaření v lese.

75

EKOTOXA s.r.o.

2.6


VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

2.6.1 Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Hořice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2006, návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008, Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje pro období 2006-2015, Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje - návrh (2007), ÚP VÚC okres Jičín, koncept řešení (2005), atd. V rámci analýzy byly dále využity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. K problematice dopravní infrastruktury se vztahují karty jevu (procesu) Silniční doprava, Železniční doprava a Dopravní obslužnost veřejnou linkovou dopravou.

2.6.1.1

Silniční doprava

Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice, prochází jím však trasa silnice I. třídy, která tvoří základ silniční sítě a na ni navazující síť silnic II. a III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Koridory republikového významu Správním územím ORP Hořice neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím však probíhá ve směru západ – východ trasa mezinárodní doplňkové silniční sítě TINA s označením E442 Děčín – Liberec – Turnov – Hradec Králové – Olomouc (na území SO ORP stávající silnice I/35, jež má být výhledově nahrazena rychlostní silnicí R35). Plánovaná rychlostní silnice R35, která propojí německo-polskou dálnici A4 (E40 Dresden – Bautzen – Gőrlitz – Zgorzelec – Wroclaw) s dálnicí D47 (D1) Brno – Ostrava má tedy nadnárodní význam. Obrázek č. 2.6.1: Průběh mezinárodní silnice E442 a plánované silnice R35 územím SO ORP Hořice

Zdroj: Silnice a dálnice v ČR 2007, ŘSD ČR, www.rsd.cz Politika územního rozvoje ČR (PÚR, 2006) a rovněž návrh PÚR ČR 2008 ukládají najít vhodné řešení pro koridor kapacitní dopravní cesty, výsledný návrh územně stabilizovat a hájit koridor kapacitní dopravní cesty v úseku Jičín − Úlibice − Hradec Králové, který prochází správním územím ORP Hořice a je již považován za stabilizovaný. 76

EKOTOXA s.r.o.


Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Páteřní komunikací na území SO ORP Hořice je již zmíněná silnice I. třídy I/35 (Liberec - Jičín Hradec Králové). Současný stav této komunikace kapacitou již neodpovídá stávajícím přepravním potřebám a neodpovídá ani běžným evropským standardům. Zásadními dopravními závadami jsou průtahové úseky zastavěným územím měst a obcí. Silnice II. a III. třídy Současný základní komunikační systém v území je dotvářen vedením silnic II. třídy. Na správním území ORP Hořice se nacházejí následující silnice II. třídy: • II/280 (Sukorady - Smidary - Kopidlno), • II/284 (Lomnice nad Popelkou - Nová Paka - Lázně Bělohrad - Miletín - Lanžov), • II/300 (Hořice - Miletín - Dvůr Králové nad Labem), • II/323 (Přelouč - Nechanice - Hořice), • II/326 (Nový Bydžov - Sukorady - I/35), • II/327 (Nový Bydžov - Chomutice - I/35) • II/501 (Libáň - Staré Místo, I/16 - Lázně Bělohrad - Hořice). Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Obrázek č. 2.6.2: Silniční síť na území SO ORP Hořice

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava, 2008

Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě, resp. zatížení páteřní komunikace I/35 na území SO ORP Hořice v letech 1995 a 2000, dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy na silnicích I. třídy. Z údajů sčítání je patrný i nárůst dopravní zátěže roku 2000 oproti roku 1995.

77

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.6.1: Intenzita provozu u vybraných profilů – voz/24hod. Silnice

Č. úseku

I/35

5-0360 5-0370 5-0380 5-0384 5-0385 5-0390 5-0396 5-0408

Počátek úseku X s I/16 Úlibice X s II/327 Ostroměř X s III/3002 Hořice X s II/300 Hořice X s MK (Husova) Hořice X s II/326 X s II/323

Konec úseku X s II/327 Ostroměř X s III/3002 Hořice X s II/300 Hořice X s MK (Husova) Hořice X s II/326 X s II/323 hranice okresu

I – 1995 8571 8391 8391 6794 8169 9052 8147 8362

I – 2000 11000 11208 11208 9214 10547 13737 10775 11222

Pozn.: X = křižovatka, I (v záhlaví) = intenzita

Zdroj: Územní plán VÚC okres Jičín – koncept řešení, 2005 Uvedené údaje byly základem pro výpočet výhledového zatížení I/35 v roce 2020 pomocí výhledových koeficientů růstu dopravních výkonů. Pro rok 2020 činily koeficienty pro přepočet z roku 2000 pro silnice I. třídy 1,47 a pro silnice II. třídy 1,35. Situaci na základě celostátního sčítání dopravy v roce 2005 znázorňuje následující obrázek. Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území SO ORP Hořice byly hodnoty naměřené na silnici I/35 opět podstatně vyšší ve srovnáním s rokem 2000. Vzhledem k očekávanému dalšímu nárůstu přepravy na silnici I/35 je výhledově nezbytná výstavba rychlostní komunikace R35 v nové trase. Obrázek č. 2.6.3: Intenzita dopravy na dálnicích a silnicích I. třídy – rok 2005

Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava

Na silnicích II. třídy je dopravní zatížení zpravidla výrazně nižší. Vyšší hodnoty jsou zde naměřeny většinou na průjezdních úsecích většími sídelními útvary, kde jsou hodnoty ovlivněny vyšším podílem vnitroměstské dopravy. Řešením je výstavba obchvatů a přeložek silnic mimo zastavěná území.

Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Hořice Při zpracování koncepce rozvoje silniční sítě byly využity jak materiály ŘSD ČR – především „Předpokládaný postup výstavby a uvádění nových úseků do provozu v letech 2008–2010“, tak i materiály a studie Královéhradeckého kraje a koncept ÚP VÚC okresu Jičín (2005).

78

EKOTOXA s.r.o.


Rychlostní silnice a silnice I. třídy Zásadní význam pro další rozvoj na území SO ORP Hořice, ale i okresu Jičín a celé královéhradecké aglomerace, má řešení silniční sítě založené na dnes již kapacitně nedostačující silnici I/35. Předpokládaným řešením je výstavba rychlostní silnice R35 v nové trase (na území SO ORP Hořice již stabilizované). Stávající silnice I/35 by pak byla vedena jako silnice II. třídy II/635. Dle materiálů ŘSD ČR se zahájení výstavby rychlostní silnice R35 v úseku Úlibice – Hradec Králové předpokládá v časovém horizontu 2013-2015. Silnice II. třídy Pro správní území ORP Hořice je dle návrhu ZÚR a Strategie rozvoje KHK pro období 2006-2015 rozvoje silniční sítě založen na realizaci následujících staveb na silnicích II. třídy: • Silnice II/284 – v prostoru Miletína po jeho severním okraji s pokračováním přeložky až po hranice okresu s napojením na dnešní trasu silnice II/285 u Bílých Poličan, • Silnice II/300 – Hořice, napojení na navrhovanou MÚK rychlostní silnice R35, • Silnice II/300 – Hořice, přeložka západně od náměstí, • Silnice II/300 – Hořice, přeložení do polohy severního objezdu města s částečným využitím stávající silnice II/501 a novým napojením na dnešní silnici I/35, • Silnice II/300 – v prostoru Miletína, • Silnice II/326 – po jihovýchodní straně obce Sukorady, • Silnice II/326 – po severním okraji obce Bašnice, • Silnice II/635 – přeložky stávající silnice I/35 v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R35 v úseku Hořice – Hradec Králové. Rozvoj silniční sítě v majetku KHK – silnic II. a III. třídy – je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci těchto komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s předpokládanou výstavbou silnice R35.

2.6.1.2

Železniční doprava

Síť železničních tratí na území SO ORP Hořice představují následující dvě celostátní tratě: • trať č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Ostroměř – St. Paka – Martinice – Hostinné – Trutnov, • trať č. 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov. Jejich průběh v území je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek č. 2.6.4: Železniční síť v SO ORP Hořice

Zdroj: www.cd.cz, vlastní úprava, 2008

79

EKOTOXA s.r.o.


Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. Jejich přehled dle jednotlivých traťových úseků obsahuje následující tabulka. Tabulka č. 2.6.2: Dopravní obslužnost území železniční dopravou – počet spojů/den Trať číslo

Název obce

Hradec Králové – Hořice 041 – Jičín – Turnov Cerekvice n/B Třebovětice Jeřice Hořice v Podkrkonoší Dobrá Voda u Hořic Ostroměř Ostroměř Sobčice Vojice

Počet Stanice/ spojů/ zastávka den

Trať číslo

Název obce

Chlumec nad Cidlinou – 040 Ostroměř – Trutnov, hl.n. (Ohnišťany) Ostroměř (Šárovcová Lhota)

stanice 15/15 zastávka zastávka stanice (1/1) zastávka stanice stanice 16/16 zastávka zastávka

x)

Počet Stanice/ spojů/ zastávka den

zastávka stanice 16/16 x) stanice

jediná stanice na trati 040 v SO ORP Hořice

Zdroj: Jízdní řády 2007/2008 ČD, vlastní zpracování

Na území SO ORP Hořice je dostupná železniční přeprava pro 8 obcí z celkového počtu 29, což je pouze 27,6 %. Pro tyto obce je zajištěna velmi dobrá dostupnost železniční dopravou jak města Hořice, tak i okresního města Jičín a krajského města.

Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Na území SO ORP se v budoucnosti neuvažuje o dalším rozvoji železničních tratí. V současném období patří mezi priority KHK postupná přestavba železničních tratí a jejich začlenění do IDS. Součástí této koncepce je i rozvoj IDS ve směru Hradec Králové – Jičín, jenž předpokládá modernizaci železniční tratě č. 041 Hradec Králové – Ostroměř – Jičín – Turnov.

Zlepšení dopravní obslužnosti území železniční dopravou Pro zlepšení obslužnosti území železniční dopravou bude zásadní začlenění železniční tratě č. 041 do IDS a její modernizace, která by měla zahrnovat i její optimalizaci a elektrizaci (stavební opatření by měla zajistit zlepšení traťové třídy zatížení a prostorové průchodnosti a zvýšení maximální traťové rychlosti).

2.6.1.3

Vodní doprava

V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta.

2.6.1.4

Letecká doprava

Na území SO ORP Hořice se nenachází veřejné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Provozuje zde činnost pouze neveřejné vnitrostátní letiště Hořice, jehož provozovatelem je Aeroklub Hořice. Nejbližší veřejné vnitrostátní letiště sportovního charakteru s možností všeobecného letectví se nachází v okresním městě Jičín. Nejbližší letiště s mezinárodním provozem jsou neveřejné mezinárodní letiště v Hradci Králové a veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích.

80

EKOTOXA s.r.o.


2.6.2 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury není významným faktorem pouze z hlediska statistik, ale je především důležitým kritériem rozvoje území. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, odpadového hospodářství, plynofikace a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Hořice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 2007, Územně energetická koncepce Královéhradeckého kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje a další. Zjištěné údaje o technické vybavenosti jednotlivých obcí SO ORP Hořice jsou uvedeny v tabulce, která je součástí podkapitoly Indikátory. Nejkritičtější situace je v obci Tetín, kde dosud chybí kanalizace, ČOV, vodovod i plynofikace. Obrázek č. 2.6.5: Inženýrské sítě v obcích SO ORP Hořice k 31. 10. 2008

Zdroj: vrstvy ÚAP 2008, vlastní šetření na obcích Poznámka: přítomnost kanalizace v obcích je uvedena včetně dešťové kanalizace – více viz Tab.2.6.7. Vybavenost obcí technickou infrastrukturou

2.6.2.1

Zásobování vodou a odkanalizování

Správní obvod ORP Hořice je zásobován vodou především skupinovými vodovody Boháňka, Dobrá Voda, Hořice, Miletín, Bříšťany, Podhorní Újezd, Ostroměř. Podzemní zdroje vody jsou používány převážně bez úpravy. Úpravna s největší kapacitou je v Hořicích – úpravna Březovice s kapacitou 30 l/s s odstraněním Fe a Mn.

81

EKOTOXA s.r.o.


Surová voda ze zdroje vodovodu Bříšťany se vyznačuje vysokým obsahem dusičnanů. Je udělena výjimka, ale tato voda není vhodná pro kojence. Situace se bude řešit v dohledné době napojením na vodovod Dobrá Voda. Vodovod chybí v 5 obcích (Tetín, Sobčice, Úhlejov, Petrovičky a Rašín). V obci Rašín o jeho vybudování dle polostrukturovaného rozhovoru není zájem. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací KHK jsou vodovodní zařízení dimenzována a kapacitně vyhovující až do roku 2015 včetně. Tabulka č. 2.6.3: Vodovody a zdroje vody v SO ORP Hořice Vodovod Boháňka

Zdroj

Obec – k.ú.

Vydatnost l/s

Zásobení obcí

Studny S1 S2 S4 Vrt BJ1 Vrt JE1 Vrt B1

Cerekv., Třebov. Cerekv., Třebov. Cerekv., Třebov. Cerekv., Třebov. Jeřice Hořice, Chlum.

3 3 4 5 1,5 3

Hořice

Vrt B2 Vrt B2a Vrt L2 Vrt HV 1

Hořice Březovice Hořice Březovice Hořice Libonice Hořice Libonice

8,5 21,5 15 15

Miletín

Studny S 1,S 2 Vrt M 1 Studny S1, S2 vrt HPU 1

Rohoznice Miletín Bříšťany, Milovice Podhorní Újezd

Dobrá Voda

Bříšťany Podhorní Újezd

Ostroměř vrt Ostroměř Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královehradeckého kraje 2004

3 4,8 0,8 4 4

Boháňka, Cerekvice, Třebovětice, Jeřice (část) Bílsko u Hořic, Dobrá voda, Lískovice Hořice, Libonice, Holovousy, Chodovice, Březovice Miletín, Trotinka, Rohoznice Bříšťany Podhorní Újezd, Vojice Ostroměř

Jednotnou nebo splaškovou kanalizací je vybaveno 12 obcí (Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Hořice, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Jeřice, Milovice, Rašín, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes). V ostatních obcích je pouze kanalizace dešťová nebo chybí úplně. Čistírny odpadních vod jsou 4, z toho jsou však dvě označeny jako nevyhovující (jednotná kanalizace s vývodem do rybníka). V obcích Miletín (společná i pro Rohoznici) a Ostroměř jsou ČOV ve výstavbě. Jako nejproblematičtější oblast takřka všechny obce uvádějí nedostatek finančních prostředků.

82

EKOTOXA s.r.o.


Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj: Dotazníkové šetření při zpracování ÚAP 2008

1 0 1 0 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 0 1 0 1 1 1 0 1 1 1

jednotná

dešťová

Název obce

2.6.2.2

splašková

Tabulka č. 2.6.4: Vybavení obcí SO ORP Hořice jednotlivými typy kanalizace (2008)

0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0

0 1 1 0 1 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 1 0 0

Zásobování plynem

Zásobování plynem v Královéhradeckém kraji zajišťuje firma RWE Východočeská plynárenská, a. s. Správním obvodem ORP Hořice prochází VTL plynovod Pardubice – Hradec-Králové – Hořice – Konecchlumí – Jičín, který pokračuje do SO ORP Semily. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny na území SO ORP. Ve správním obvodu Hořice je na plyn napojeno 17 obcí, tedy 59 %. V oblasti zásobování plynem obce neuvádějí žádné problémy.

83

EKOTOXA s.r.o.

2.6.2.3


Odpadové hospodářství

U komunálního odpadu je v obcích uplatňován převážně tříděný sběr papíru, plastů a skla. Odvoz zajišťují odborné firmy na základě smluv s jednotlivými obcemi. V působnosti SO ORP Hořice nemají občané k dispozici sběrný dvůr odpadů. Probíhají zde ambulantní sběry 2x ročně pověřenou osobou. Sběr, svoz a zneškodnění velkoobjemového odpadu si zajišťují občané sami. Skládka Lískovice je v rekultivaci. Veškerý komunální odpad se odváží mimo SO ORP Hořice (skládky Křovice u Dobrušky, Trutnov, Nechanice). Tabulka č. 2.6.5: Skládky na území SO ORP Hořice Uvedení do provozu Kód Název zařízení /předpokládané zařízení ukončení provozu Skládka odpadů Lískovice S-00 1993/2004 nyní v rekultivaci Skládka odpadů S-10 S-10 2005/2009 Červený Kopec Zdroj: Plán odpadového hospodářství města Hořice 2005

2.6.2.4

Projektovaná kapacita zařízení

Provozovatel

60.000 t

TS Hořice s.r.o.

30.000 m3

Město Hořice

Zásobování elektrickou energií

Zásobování elektrickou energií je z hlediska současného odběru i z hlediska výhledu do budoucna dobře zajištěno. Přes SO ORP Hořice vede ZVN (zvlášť vysoké napětí 400 kV) a prochází přes obce Červená Třemešná, Lukavec u Hořic, Miletín a Rohoznice. Vedení pokračuje do správních obvodů ORP Jičín a Dvůr Králové nad Labem. Dále je zde rozvodná síť VN (vysoké napětí 35 kV), která zajišťuje dodávku el. energie do jednotlivých obcí. Do budoucna je třeba uvažovat o stavbě nové transformovny 110/35 kV v oblasti města Hořice a v území je navrhován i koridor pro linku VVN110kV od B. Poličan do VČE HořiceLibonice. Území je pokryto rozvodem 35 kV v délce téměř 170 km, dle polostrukturovaných rozhovorů není potřeba zásadních oprav. Provozovatelem veškerých elektrických stanic v SO ORP Hořice, kterých je 156, je společnost VČE. V oblasti elektrického vedení většinou nemají obce problémy, s významnějším posílením přívodu a výstavbou nových trafostanic se počítá v obcích Rašín, Chomutice, Hořice, Sobčice, Podhorní Újezd a Bříšťany.

2.6.2.5

Telekomunikační sítě a internet

Na území SO ORP Hořice se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR – O2, T-Mobile i Vodafone. Představitelé obcí hodnotili kvalitu signálu na stupnici od 1 do 5 (5 = nejlepší) průměrně známkou 4, kvalita signálu je tedy průměrně velmi dobrá. Jako problémovější se jeví kvalita signálu mobilní sítě poskytovatele Telefónica O2, v jejímž případě se vyskytují problémy se signálem ve 3 obcích (průměrná známka v těchto obcích - 3). Na území města Hořic je možné využít následující typy připojení k internetu - Dial up (vytáčené připojení), ADSL, Wi-fi, CDMA, 4G, GPRS/EDGE, Satelitní připojení k internetu, Pevná datová linka. Vysokorychlostní připojení k internetu je dále dostupné v 27 obcích SO ORP Hořice (96 %), převážně formou ADSL a Wi-fi.

2.6.2.6

Zásobování teplem

V Hořicích zajišťuje dodávku tepla do většiny bytových domů a zařízení města Městská Energetická Hořice (MEH), která provozuje jednu teplárnu se soustavou CZT a 12 blokových kotelen. 84

EKOTOXA s.r.o.


V ostatních obcích se nepočítá s centrálním zásobováním teplem z důvodu nízké potřeby a značné ekonomické náročnosti. 2.6.2.7

Obnovitelné zdroje energie

Legislativní limity udávají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 6 % do roku 2010, s čímž je nutno počítat v energetické koncepci celého kraje a přizpůsobit tak těmto požadavkům i hospodaření s energií ve správním obvodu. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých a středních zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. V SO ORP Hořice je naprosto zanedbatelné procento alternativních zdrojů elektrické energie a zatím zde není potřeba ani záměr tyto alternativní zdroje stavět.

85

EKOTOXA s.r.o.


2.6.3 Indikátory Hustota silnic I., II. a III. třídy Tabulka č. 2.6.6: Hustota silniční sítě podle jednotlivých kategorií dle obcí Hustota silnic I. třídy Hustota silnic II. třídy Hustota silnic III. třídy Název obce hodnocení hodnocení hodnocení km/km2 km/km2 km/km2 indikátoru indikátoru indikátoru Bašnice 0,00 -2 0,43 2 0,48 1 Bílsko u Hořic 0,56 2 0,00 -2 0,77 1 Boháňka 0,00 -2 0,00 -2 1,06 2 Borek 0,00 -2 0,00 -2 0,97 2 Bříšťany 0,00 -2 0,00 -2 1,02 2 Cerekvice nad Bystřicí 0,00 -2 0,00 -2 1,16 2 Červená Třemešná 0,00 -2 0,14 0 1,14 2 Dobrá Voda u Hořic 0,03 -1 0,11 0 1,17 2 Holovousy 0,26 1 0,00 -2 0,70 1 Hořice 0,16 0 0,37 2 1,02 2 Chomutice 0,00 -2 0,25 1 0,73 1 Jeřice 0,00 -2 0,00 -2 1,72 2 Lískovice 0,00 -2 0,00 -2 0,75 1 Lukavec u Hořic 0,00 -2 0,53 2 0,26 0 Miletín 0,00 -2 0,72 2 0,64 1 Milovice u Hořic 0,80 2 0,11 0 0,75 1 Nevratice 0,00 -2 0,27 1 0,75 1 Ostroměř 0,18 0 0,00 -2 1,06 2 Petrovičky 0,00 -2 0,00 -2 1,23 2 Podhorní Újezd a Vojice 0,43 2 0,27 1 0,47 1 Rašín 0,00 -2 0,00 -2 0,76 1 Rohoznice 0,00 -2 0,44 2 0,77 1 Sobčice 0,08 -1 0,10 0 0,72 1 Staré Smrkovice 0,00 -2 0,49 2 0,15 -1 Sukorady 0,00 -2 0,86 2 0,17 -1 Tetín 0,00 -2 0,76 2 0,57 1 Třebnouševes 0,22 1 0,01 -1 1,29 2 Úhlejov 0,00 -2 0,00 -2 1,07 2 Vřesník 0,00 -2 0,14 0 1,09 2 Hodnocení indikátorů do a včetně 0,00 -2 0,00 -2 0,00 -2 do 0,10 -1 0,10 -1 0,20 -1 do 0,20 0 0,20 0 0,40 0 do 0,30 1 0,30 1 0,80 1 nad a včetně 0,30 2 0,30 2 0,80 2 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování

86

EKOTOXA s.r.o.


Dopravní obslužnost území Hodnotí se počet autobusových a železničních spojů do města Hořice z ostatních obcí správního obvodu ORP Hořice (a opačně) ve vybraných intervalech. Hodnocení indikátoru: -2 0 spojů -1 1 spoj 0 2 spoje 1 3 spoje 2 více než 3 spoje

Bašnice 7 2 Bílsko u Hořic 8 2 Boháňka 3 1 Borek 0 -2 Bříšťany 3 1 Cerekvice nad Bystřicí 9 2 Červená Třemešná 5 2 Dobrá Voda u Hořic 9 2 Holovousy 11 2 Chomutice 4 2 Jeřice 9 2 Lískovice 4 2 Lukavec u Hořic 6 2 Miletín 7 2 Zdroj: Jízdní řády platné k 13. a 16. 8. 2008

0 0 0 0 0 3 0 4 0 0 3 0 1 2

-2 -2 -2 -2 -2 1 -2 2 -2 -2 1 -2 -1 0

Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník

7 1 17 1 7 1 2 4 0 7 0 4 1 0

2 -1 2 -1 2 -1 0 2 -2 2 -2 2 -1 -2

1 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Hdnocení indikátoru

Sobota


Název obce

Pracovní den

Hdnocení indikátoru

Sobota


Název obce

Pracovní den

Tabulka č. 2.6.7: Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou - počet spojů/den

-1 -2 2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -2

Pozn.: Vybrané spoje v pracovní den: dojezd do práce na ranní směnu (6 nebo 7 hod); dojezd do školy (na 8 hod); dojezd na 14 hodinu; návrat do obce ve 14 hod; návrat večer do 22 hod. Vybrané spoje v sobotu: v sobotu ráno z obce (v 7 hod); návrat odpoledne do obce (13 až 14 hod); v sobotu odpoledne z obce (13 až 14 hod); návrat v sobotu večer (21 až 22 hod). Pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný k 13. a 16. 8. 2008. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava – autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava.

87

EKOTOXA s.r.o.


Vybavenost technickou infrastrukturou Hodnocení indikátoru: zohledňuje celkovou technickou vybavenost obce -2…..0x 1 (obec bez sledované technické infrastruktury) -1…..1x 1 0…..2x 1 1…..3x 1 2…..4x 1 (obec s kompletním vybavením)

Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 (jednotná ČOV – vyhovující) 0 0 0 0 1 1 1 1 (jednotná ČOV – vyhovující) 0 0 1 1 0 0 0 0 1 (jednotná povolené vypouštění, Miletín 1 1 1 nevyhovující) ČOV ve stavbě Milovice u Hořic 1 1 0 0 Nevratice 1 1 0 0 1 (jednotná povolené vypouštění, ČOV ve stavbě Ostroměř 1 1 1 nevyhovující) Petrovičky 1 0 0 0 Podhorní Újezd a Vojice 1 1 0 0 Rašín 1 0 0 0 Rohoznice 1 1 0 0 ČOV ve stavbě s Milet Sobčice 1 0 0 0 Staré Smrkovice 1 1 0 0 Sukorady 0 1 0 0 Tetín 0 0 0 0 Třebnouševes 1 1 0 0 Úhlejov 0 0 0 0 Vřesník 0 1 0 0 Zdroj: vrstvy ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2008 Pozn.: 1 = obec je uvedeným (alespoň částečně) vybavena, 0 = obec není uvedeným vybavena

88


Záměr

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

ČOV

0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1 1 0 0

Kanalizace

Vodovod

Název obce

Plynofikace

Tabulka č. 2.6.8: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou

-1 -1 -1 -1 -1 2 -1 0 2 2 0 2 -1 -1 2 0 0 2 -1 0 -1 0 -1 0 -1 -2 0 -2 -1

EKOTOXA s.r.o.


2.6.4 SWOT analýza Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Poloha území na trase mezinárodní silnice E442 celostátního i nadnárodního významu – propojení na D47 (D1). Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání s ČR i se standardem zemí EU. Relativně vysoká hustota železniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání s ČR. Ucelená koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice jak na úrovni kraje, tak v rámci návrhu ÚP VÚC okresu Jičín.

PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě výstavbou rychlostní silnice R35 v nové trase. Rozvoj IDS KHK na území SO ORP Hořice v souvislostí s plánovanou modernizací stávají základní železniční sítě – zvýšení kvality osobní vlakové přepravy. Vymezení potřeb budování obchvatů, přeložek a MÚK, snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku. Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích.

SLABÉ STRÁNKY Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy. Nedostatečné zabezpečení dostupnosti veřejné autobusové přepravy v žádoucí kvalitě. Absence dálnice a rychlostní silnice, nevyhovující parametry páteřní komunikace na území SO ORP. Technická zanedbanost železničních tratí na území SO ORP (omezená rychlost, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). HROZBY Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Odkládání zahájení výstavby rychlostní silnice R35.

Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod. Odkládání realizace výstavby obchvatů měst zhoršení propustnosti silniční sítě. Odkládání modernizace železničních tratí na území SO ORP. Omezená dopravní obslužnost území SO ORP přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

89

EKOTOXA s.r.o.


Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně bezproblémové zásobování vodou téměř u všech obcí SO ORP. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií.

Není dobudován veřejný vodovod u všech obcí SO ORP Hořice. Nedostatečná síť ČOV s vyhovujícími technickými parametry.

Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kooperace obcí v rámci mikroregionu při Chybějící ČOV a splašková kanalizace financování a budování větších investičních ohrožuje životní prostředí a podzemní vody. akcí. Vysokorychlostní internet dostupný na téměř Stoprocentní odkanalizování splaškových vod má celém území SO ORP. pouze obec Hořice. Na území SO ORP je zanedbatelné procento alternativních zdrojů elektrické energie, nejsou ani záměry k jejich budování.

2.6.5 Problémy k řešení v rámci územního plánování 2.6.5.1 Dopravní infrastruktura Problémy silniční sítě na území SO ORP Hořice Výchozími parametry pro hodnocení úrovně silniční sítě na území jednotlivých správních obvodů jsou její hustota, parametry dopravních cest, napojení silniční sítě na regionální, případně celostátní dopravní trasy, zajišťující dostupnost okolních měst a příslušných krajských úřadů. Dopravní infrastruktura je rovněž předpokladem pro rozvoj kooperace ekonomických aktivit, zajištění atraktivity území a zvyšování konkurenceschopnosti v rámci regionu i regionu samého. Dalšími významnými kritérii hodnocení je efektivita dopravy, intenzita dopravy a zajištění dopravní obslužnosti území. Kvalita silniční sítě Správním územím ORP Hořice neprobíhá dálnice a v současnosti ani rychlostní komunikace. Základní kostru silniční sítě v hodnoceném území tvoří stávající silnice I. třídy I/35 v délce cca 16 km. Dopravní obslužnost území je zajišťována převážně silnicemi II. třídy, které zajišťují potřeby regionálního charakteru. Stávající dopravní závady a omezení na těchto silnicích jsou hlavně ve směrových poměrech a souvisí s náročností konfigurace terénu. Navazující hustá síť silnic III. třídy je většinou ve špatném technickém stavu vzhledem k dlouhodobě nedostatečné údržbě a modernizaci a vzhledem k rostoucím nárokům na přepravu nesplňuje potřebné parametry. K zásadním nedostatkům patří průtahové úseky zastavěným územím v důsledku absence obchvatů měst a obcí. Délka silniční sítě činí celkem 223,85 km, z toho silnice I. třídy činí pouze 7,3 % a více než 70 % (73,50 %) tvoří silnice III. třídy. Významným nedostatkem je nejen v současnosti již nedostatečná kapacita hlavních silničních tahů, ale také absence obchvatů řady obcí. Nevyhovující jsou i stávající parametry a kapacita silnice I/35. Pro zkvalitnění silniční sítě je proto nezbytné především doplnění silniční sítě o novou kapacitní rychlostní silnici (R35), ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území SO ORP.

90

EKOTOXA s.r.o.


Hustota silniční sítě Hustota silniční sítě na území SO ORP činí 1,17 km/km2 což znamená, že je vysoko nad průměrnou hustotou silniční sítě v ČR, která dosahuje 0,7 km/km2 i nad hustotou silniční sítě KHK (0,79 km/km2). V rámci území SO ORP jsou však určité diference, které souvisí s charakterem a využitím území. Intenzita dopravy Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intenzity dopravy relativně vysoké zejména v průtazích městem a dalšími obcemi. Problematika vysokého dopravního zatížení silnice v prostoru města Hořice i obce Ostroměř a jeho očekávaného dalšího růstu bude v cílovém stavu vyřešena vybudováním obchvatů a především výstavbou rychlostní silnice R35. V rámci územního plánování a zpracování ÚPD příslušných obcí bude nezbytné upřesnění způsobu řešení: • hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné křížení komunikací apod.), • v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. Závazná část ÚP VÚC okresu Jičín (návrh 2005) specifikuje koridory a plochy, jež je třeba chránit pro stavby silnic I. a II. třídy a rychlostní silnici R35, včetně mimoúrovňových křižovatek s napojením na stávající silniční síť ve variantním řešení. Koridory a plochy vymezené na katastrálním území obcí SO ORP Hořice jsou uvedeny v následující tabulce, která uvádí konkrétní návrhy na dostavbu komunikační sítě a její řešení v rámci ÚPD. Tabulka č. 2.6.9: Koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby na území SO ORP Hořice Označení

Název

Katastrální území

stavba rychlostní silnice R35 – (Úlibice, Lužany u Jičína, Kamenice u úsek hranice okresu – Lužany Konecchlumí, Konecchlumí, Kovač, Vojice, Třtěnice) - Sobčice, Chomutice, Obora u Chomutic, Ostroměř, Chomutičky, Nové Smrkovice, Domoslavice, Holovousy v Podkrkonoší, Bílsko u Hořic, Hořice v Podkrkonoší, Dolní Dobrá Voda, Libonice, Vinice v Podkrkonoší, Milovice u Hořic-(Ostrov v Podkrkonoší) stavba přeložky silnice II/284 Rohoznice u Hořic, Miletín D17 Miletín – hranice okresu stavba přeložky silnice II/300 Rohoznice u Hořic, Miletín D18 – Miletín (varianta jihovýchodní) stavba přeložky silnice II/300 Miletín D19 – Miletín (varianta západní) stavba přeložky silnice II/300 Hořice v Podkrkonoší, Libonice, Chlum u Hořic D20 – Dachovy – I/35 stavba přeložky silnice II/635 Hořice v Podkrkonoší, Chvalina, Milovice u D21 – Hořice – Milovice - II/323 Hořic, Vinice v Podkrkonoší stavba přeložky silnice II/326 Sukorady u Hořic D22 – Sukorady stavba přeložky silnice II/326 Bašnice D23 – Bašnice Zdroj: ÚP VÚC okresu Jičín- koncept řešení, 2005 D1/1

Délka v km 24,6

4,3 1,6

0,9 2,2 4,8 1,6 1,4

Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. 91

EKOTOXA s.r.o.


Problémy železniční sítě na území SO ORP Hořice Hustota železniční sítě na území ORP Hořice činí cca 0,17 km/km2 (16,7 km/100 km2) a je mírně nad úrovní hustoty KHK (cca 15 km/100 km2). Na území SO ORP je bezprostředně dostupná železniční přeprava pro 8 obcí z celkového počtu 29, což je pouze 27,6 %. Územím SO ORP Hořice neprobíhá žádná z hlavních celostátních tratí. Stávající špatný stav tratí na tomto území odpovídá jejich nižšímu dopravnímu významu. Technická zanedbanost s omezením rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park snižují konkurenceschopnost železniční dopravy ve srovnání se silniční. Dopravní obslužnost hromadnou osobní dopravou Dopravní obslužnost obcí veřejnou linkovou dopravou (autobus i vlak) je hodnocena počtem spojů z obcí do Hořic a zpět ve vybraných intervalech. Zařazeny byly spoje umožňujících dojížďku do zaměstnání a do škol v ranních a odpoledních hodinách a zpět ve všedních dnech a dále spoje v ranních a odpoledních hodinách v sobotu. Podmínkou pro započtení spoje je maximální doba dojížďky z obce do města Hořice (a zpět) 90 minut. Toto kriterium nesplňoval žádný spoj pro obce Tetín, Vřesník, Borek a Staré Smrkovice (0 spojů/den) a ve velmi omezeném rozsahu pro obce Rašín, Petrovičky, Nevratice (1 spoj/den) ve všedních dnech. Podle uvedených kritérií je dopravní obslužnost obcí o sobotách nevyhovující pro převážnou část obcí. Ke zlepšení situace by mělo výhledově přispět zapojení území do IDS a optimalizace autobusové a vlakové dopravy.

2.6.5.2 • •

Technická infrastruktura Dobudování kanalizace a ČOV, problém je nedostatek finančních zdrojů. Absence alternativních zdrojů elektrické energie a záměrů na jejich výstavbu.

92

EKOTOXA s.r.o.

2.7


SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

2.7.1 Demografický vývoj V následující tabulce jsou zobrazeny počty obyvatel ve dvou letech a to v roce 1997 a v roce 2007, dále absolutní a relativní rozdíl těchto hodnot v jednotlivých správních obvodech ORP Královéhradeckého kraje a tyto hodnoty jsou doplněny sumou za celý kraj. Hodnoty jsou seřazeny podle relativního rozdílu mezi analyzovanými lety. SO ORP Hořice získala za desetileté období relativně nejvíce obyvatel 2,72 %, což je nadprůměrná hodnota oproti celému kraji a zároveň nejvyšší relativní zisk mezi všemi správními obvody ORP KHK. Až o 1,5 % menší zisk pak je u druhého SO ORP v pořadí, ORP Jičín. Naopak nejvíce obyvatel ztratila ORP Broumov, více jak 2,8 %. Tabulka č. 2.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj ve správních obvodech ORP KHK mezi lety 1997–2007 Rok Rozdíl Název ORP 1997 2007 Absolutně Relativně (%) Hořice 18 293 18 790 497 2,72 Jičín 46 132 46 723 591 1,28 Jaroměř 19 057 19 296 239 1,25 Kostelec nad Orlicí 24 748 25 015 267 1,08 Rychnov nad Kněžnou 33 736 34 043 307 0,91 Nový Bydžov 17 014 17 162 148 0,87 Nové Město nad Metují 14 293 14 399 106 0,74 Náchod 61 589 61 548 -41 -0,07 Dobruška 20 013 19 984 -29 -0,14 Dvůr Králové nad Labem 27 426 27 339 -87 -0,32 Vrchlabí 28 671 28 506 -165 -0,58 Nová Paka 13 421 13 339 -82 -0,61 Hradec Králové 145 084 144 187 -897 -0,62 Trutnov 65 608 64 617 -991 -1,51 Broumov 17 767 17 264 -503 -2,83 Královéhradecký kraj 552 852 552 212 -640 -0,12 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

V prvním z následujících dvou grafů je pak patrný vývoj počtu obyvatel na celém správním území ORP Hořice v období od roku 1971 do roku 2007. K prudkému nárůstu počtu obyvatel došlo, stejně jako na většině území tehdejšího Československa, v druhé polovině 70. let, kdy byla realizována výrazná propopulační politika. Maxima bylo dosaženo na počátku 80. let, kdy zde žilo více než 19 200 obyvatel. Posléze docházelo ke kontinuálnímu poklesu obyvatelstva, a to zprvu díky vyšší emigraci z obcí SO ORP Hořice a v devadesátých letech pak spíše negativní demografickou reprodukcí, která setrvává dodnes. Hodnoty po roce 2000 dosahovaly téměř minima z počátku 70. let minulého století a blížily se tak výrazně 18 000 obyvatel. Počínaje rokem 2005 pak dochází opět k velmi prudkému nárůstu počtu obyvatel. Tento nárůst se dá přirovnat onomu nárůstu z konce 70. let a je způsoben především velmi pozitivním migračním saldem – lidé se stěhují na území SO ORP. Druhý graf se zabývá nejzákladnějšími demografickými pohyby – přirozeným pohybem a umělým (migračním) pohybem. Červená linie v grafu vyjadřuje první z nich, jedná se o hrubou míru přirozeného přírůstku, modrá linie pak charakterizuje hrubou míru migračního salda. Zelená linie je pak sumarizační a popisuje celkový populační vývoj v SO ORP – celkový populační přírůstek. Tyto linie vysvětlují, co způsobuje jednotlivé nárůsty či poklesy celkového počtu obyvatel v grafu výše, zda demografická reprodukce nebo migrace. Z grafu je patrné, co hlavně způsobuje největší nárůst v počtu obyvatel. Mnohem výrazněji než proces porodnosti a úmrtnosti je to migrace. Ta je po celý přelom 70. a 80. let výrazně v kladných číslech, tato situace se pak objevuje i v polovině 90. let, ale zde již celkový přírůstek není tak výrazný, jelikož 93

EKOTOXA s.r.o.


přirozený přírůstek dosahuje výrazně záporných hodnot. I na konci časové řady je migrace velmi důležitá pro zisk obyvatelstva, navíc doplněno i procesem porodnosti, který se také dostává z negativních čísel, a to patrně i jako důsledek růstu obyvatel v důsledku migrace. Celkový zisk je ale právě díky výrazně negativnímu demografickému procesu rovněž záporný, výjimkou je konec sedmdesátých let a již zmíněný přelom století. Graf č. 2.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Hořice mezi lety 1971 – 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Graf č. 2.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice mezi lety 1971–2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH. – VYSTEH.) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

94

EKOTOXA s.r.o.


V následující tabulce se dostáváme k prostorové úrovni obcí. Největší zisk v počtu obyvatel mezi lety 1997 a 2007 má ve správním obvodě ORP Hořice v relativním číslech obec Petrovičky. V absolutních číslech je ale zisk jen 14 obyvatel. Nad 20 % se dostalo celkem 5 obcí. Průměrný relativní zisk SO ORP Hořice mezi analyzovanými lety je 2,7 %. Více jak 10 % obyvatel ztratily celkem 3 obce, nejvýraznější ztrátu pak obec Bříšťany, která ztratila téměř 16 % obyvatel. Tabulka č. 2.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety 1997–2007 Rok Rozdíl Název obce 1997 2007 Absolutně Relativně (%) Petrovičky 28 42 14 50,0 Úhlejov 92 127 35 38,0 Milovice u Hořic 224 289 65 29,0 Bílsko u Hořic 97 117 20 20,6 Cerekvice nad Bystřicí 673 810 137 20,4 Jeřice 355 411 56 15,8 Tetín 121 136 15 12,4 Holovousy 466 514 48 10,3 Sobčice 275 301 26 9,5 Staré Smrkovice 224 244 20 8,9 Miletín 871 937 66 7,6 Červená Třemešná 134 144 10 7,5 Dobrá Voda u Hořic 544 574 30 6,3 Rašín 63 67 4 5,5 Ostroměř 1342 1379 37 3,0 Sukorady 202 208 6 2,8 Podhorní Újezd a Vojice 596 609 13 2,2 Hořice 9181 9227 46 1,4 Nevratice 147 149 2 0,5 Boháňka 224 221 -3 -1,3 Chomutice 655 643 -12 -1,8 Borek 98 95 -3 -3,0 Rohoznice 322 312 -10 -3,1 Vřesník 100 97 -3 -3,1 Lukavec u Hořic 270 258 -12 -4,4 Bašnice 204 193 -11 -5,4 Třebnouševes 299 268 -31 -10,4 Lískovice 227 200 -27 -11,9 Bříšťany 259 218 -41 -15,8 ORP Hořice 18 293 18 790 497 2,7 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

95

EKOTOXA s.r.o.


Hrubé míry přirozeného přírůstku a migračního salda pro jednotlivé obce v SO ORP v letech 1997–2007 jsou zobrazeny v následujících grafech. Je patrná vyšší oscilace těchto hodnot, která je způsobena malým počtem obyvatel v některých obcích. To potvrzuje vyrovnaný vývoj u dvou největších obcí v SO ORP – Hořice a Ostroměř. U žádné z obcí není patrný žádný dlouhodobý trend, spíše střídající oscilace z negativních do pozitivních hodnot u obou hrubých měr. Toto potvrzují obzvláště Petrovičky, Staré Smrkovice, Borek či Úhlejov. Jednoznačné je ale u všech obcí pozitivnější postavení hmms než hmpp, což opět potvrzuje výše uvedené hodnoty pro celý správní obvod ORP Hořice. Graf č. 2.7.3: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku a hrubé míry migračního salda v obcích SO ORP Hořice mezi lety 1997 - 2007

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený porodností a úmrtností na daném území. Vypočet: hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / SS * 1000 kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku. Hrubá míra migračního salda v promilích, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený stěhováním v rámci území. Vypočet: hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

96

EKOTOXA s.r.o.


2.7.2 Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel KHK a SO ORP Hořice jsou jednotlivé ORP a obce seřazeny podle indexu stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Věková struktura je ve všech SO ORP Královéhradeckého kraje vyrovnaná a pohybuje se v rozpětí ± 2 % kolem průměrných hodnot za celý kraj. To znamená, že 70 % populace se nachází v produktivním věku a zbývajících 30 % je rovnoměrně rozděleno mezi předproduktivní a poproduktivní populaci. Index stáří je tedy, na základě již popsaného rovnoměrného věkového rozložení obyvatelstva, celkově vyrovnaný. Za kraj je rovný 1, což znamená stejný podíl předproduktivní a poproduktivní složky populace. To je přijatelné, nicméně celorepublikový trend jasně nasvědčuje, že toto číslo se bude spíše zvyšovat než snižovat. Nejlépe jsou na tom v SO ORP Broumov, kde na 79 obyvatel poproduktivního věku připadá 100 obyvatel ve věku pod 15 let, naopak nejhorší situace je v SO ORP Hradec Králové. Bývá pravidlem, že starší část populace žije ve městech, kde mají veškeré sociální i zdravotní potřeby v dosahu. SO ORP Hořice nepatrně přesahuje průměrnou hodnotu indexu stáří v kraji a na 103 obyvatel ve věku 65 a více připadá 100 obyvatel předproduktivního věku. Tabulka č. 2.7.3: Věková struktura SO ORP KHK k 1. 1. 2006 (v %) Věková skupina Název ORP <= 14 15–64 Hradec Králové 14,0 70,1 Nová Paka 14,5 70,1 Jičín 14,9 69,7 Kostelec nad Orlicí 15,2 69,0 Náchod 15,0 69,4 Hořice 14,7 70,1 Nové Město nad Metují 14,8 70,0 Nový Bydžov 15,2 69,2 Dvůr Králové nad Labem 14,8 70,7 Dobruška 15,8 69,3 Vrchlabí 14,7 71,9 Trutnov 15,0 71,5 Jaroměř 16,4 69,8 Rychnov nad Kněžnou 15,6 71,3 Broumov 16,2 71,0 KHK 14,8 70,3 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

65+ 15,8 15,4 15,5 15,8 15,6 15,2 15,2 15,6 14,5 14,9 13,4 13,5 13,8 13,1 12,8 14,9

Index stáří 1,13 1,07 1,04 1,04 1,04 1,03 1,03 1,02 ,98 ,94 ,91 ,90 ,84 ,84 ,79 1,00

Následující tabulka je svou strukturou stejná jako předchozí, ale věnuje se hlouběji SO ORP Hořice a dostává se na nižší prostorovou úroveň. Věkové složení obyvatelstva a index stáří se zde analyzuje na úrovni jednotlivých obcí SO ORP. Zde je již variabilita hodnot mnohem vyšší. Nejvyšší procentuální zastoupení obyvatel pod 15 let mají obce Petrovičky a Borek, kde zastoupení této věkové skupiny dosahuje více jak 24 %. To ale neznamená nejnižší index stáří. Naopak nejmenší zastoupení této věkové skupiny je v obcích Bříšťany, Lískovice a Lukavec u Hořic. V těchto obcích se pohybuje kolem 10 %. Podíváme-li se na opačný pól, zjistíme, že i zastoupení poproduktivní skupiny obyvatel v obcích SO ORP je značně variabilní a dosahuje hodnot od 5 % do 25 %. Nejmenší zastoupení je v obci Milovice u Hořic a to velmi významně. Naopak nejvyšší podíl je v obcích Tetín, pak Nevratice, Lískovice, Sukorady a Rašín. Ve všech těchto obcích je více než každý pátý obyvatel ve věku 65 a více.

97

EKOTOXA s.r.o.


Vysoká variabilita v procentuálním zastoupení logicky vyúsťuje ve vysoké variabilitě indexu stáří, jehož rozpětí je 1,6 (od 0,26 do 1,86). Velmi nízká - a dá se říct i extrémně nízká - hodnota indexu stáří, je v obci Milovice u Hořic, kde na 26 poproduktivních obyvatel připadá 100 předproduktivních a je zde tedy velký potenciál. Je ale zajímavé, že tato nízká hodnota není způsobena velkým počtem dětí (existuje řada obcí s vyšším zastoupením této složky), ale naopak velmi nízkým počtem poproduktivních obyvatel. Dost vzdáleny jsou pak obce Cerekvice nad Bystřicí (index stáří 0,60), Borek (0,65) nebo Rohoznice (0,66). Naopak nejvyšších hodnot indexu stáří dosahuje obec Lískovice, kde je podprůměrná předproduktivní a nadprůměrná poproduktivní složka obyvatel a výsledně tak na 100 předproduktivních připadá 186 poproduktivních obyvatel. Tabulka č. 2.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Hořice k 1. 1. 2006 (v %) Věková skupina Název obce <= 14 15 – 64 Lískovice 11,0 68,6 Tetín 15,4 59,2 Lukavec u Hořic 11,1 71,0 Bříšťany 9,2 76,0 Nevratice 13,6 65,3 Sukorady 13,3 66,5 Rašín 16,0 64,0 Bílsko u Hořic 15,3 65,8 Holovousy 15,4 66,0 Hořice 13,3 71,2 Boháňka 13,5 71,2 Ostroměř 13,5 71,6 Miletín 15,2 69,2 Červená Třemešná 15,9 69,0 Podhorní Újezd a Vojice 15,3 71,1 Úhlejov 20,2 62,4 Třebnouševes 16,5 69,6 Bašnice 19,1 65,3 Dobrá Voda u Hořic 16,7 69,6 Jeřice 15,3 72,2 Vřesník 18,9 66,3 Chomutice 19,1 66,3 Petrovičky 24,4 58,5 Sobčice 16,2 72,4 Staré Smrkovice 19,7 66,7 Rohoznice 19,6 67,5 Borek 24,2 60,0 Cerekvice nad Bystřicí 19,9 68,1 Milovice u Hořic 19,2 75,8 ORP Hořice 14,7 70,1 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

98

Index stáří

65+ 20,4 25,4 17,9 14,7 21,1 20,2 20,0 18,9 18,5 15,5 15,3 14,9 15,6 15,2 13,6 17,4 13,9 15,6 13,7 12,5 14,7 14,6 17,1 11,4 13,6 12,9 15,8 12,0 5,0 15,2

1,86 1,65 1,61 1,60 1,55 1,52 1,25 1,24 1,20 1,17 1,14 1,10 1,02 ,96 ,89 ,86 ,84 ,82 ,82 ,82 ,78 ,77 ,70 ,70 ,69 ,66 ,65 ,60 ,26 1,03

EKOTOXA s.r.o.


2.7.3 Vzdělanostní struktura Tato tabulka charakterizuje vzdělanostní strukturu obyvatelstva dle nejvyššího vzdělání v roce 2001 na úrovni obcí v ORP Hořice a doplněno navíc sumarizačními údaji pro celý správní obvod ORP Hořice. Nejvyšší podíl obyvatel s VŠ a VOŠ má obec Hořice (více než 12 % obyvatel). Nadprůměrný podíl této vzdělanostní skupiny je také v obcích Holovousy a Sobčice. Nejmenší podíl vysokoškoláků mají obce Borek a Bašnice (méně než 2 %). Pokud rozdělíme obyvatelstvo na ty s maturitou a bez, tak podíl obyvatel bez maturity dosahuje v průměru za SO ORP 65,5 %. Nad hodnotu 80 % se dostávají obce Vřesník, Lískovice, Úhlejov, Rašín a nejvyšší podíl má obec Nevratice (84,8 %). Naopak nejvyšší podíl obyvatel s maturitou a vyšším žije v obci Hořice a Milovice u Hořic. Ostatní obce mají podprůměrný podíl této skupiny obyvatel. Celkově v SO ORP Hořice žilo k roku 2001 se základním a bez základního vzdělání 22,14 %, se středním vzděláním bez maturity 43,36 % obyvatel, s maturitou pak přesně čtvrtina obyvatel SO ORP a s vyšším vzděláním pak necelých 10 %. Tabulka č. 2.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2001 (%) Obyv. bez vzd. Obyv. se SŠ Obyv. se SŠ Název obce a se ZŠ bez mat. s mat. Hořice 19,28 39,81 28,60 Holovousy 20,56 46,70 22,34 Sobčice 23,81 43,72 22,51 Třebnouševes 21,93 51,75 17,54 Boháňka 26,23 44,81 20,22 Úhlejov 32,94 48,24 10,59 Dobrá Voda u Hořic 21,67 48,33 21,90 Lukavec u Hořic 25,93 48,15 18,06 Sukorady 23,08 46,15 23,08 Bílsko u Hořic 24,73 49,46 18,28 Ostroměř 22,31 47,14 23,26 Cerekvice nad Bystřicí 21,82 48,26 22,81 Miletín 27,42 41,67 24,06 Petrovičky 23,33 53,33 16,67 Milovice u Hořic 18,96 43,60 30,81 Podhorní Újezd a Vojice 20,99 50,21 22,22 Lískovice 42,53 38,51 13,22 Červená Třemešná 25,45 50,00 19,09 Rašín 32,20 52,54 10,17 Jeřice 26,09 47,83 21,07 Rohoznice 24,38 50,00 21,49 Nevratice 33,60 51,20 11,20 Vřesník 32,89 47,37 15,79 Bříšťany 29,83 47,51 19,34 Chomutice 29,10 47,85 20,12 Tetín 36,45 42,99 17,76 Bašnice 27,85 51,27 18,99 Borek 32,91 46,84 18,99 SO ORP Hořice 22,14 43,36 25,01 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Pozn.: Údaje pro obec Staré Smrkovice nejsou k dispozici

99

Obyv. s VOŠ a VŠ 12,31 10,41 9,96 8,77 8,74 8,24 8,10 7,87 7,69 7,53 7,29 7,11 6,85 6,67 6,64 6,58 5,75 5,45 5,08 5,02 4,13 4,00 3,95 3,31 2,93 2,80 1,90 1,27 9,49

EKOTOXA s.r.o.


2.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí v ORP Nejvýznamnějším centrem vzdělanosti v SO ORP je jeho centrum Hořice, to získává denně 611 studentů. V kladných číslech se nachází dále obec Chomutice, kde saldo dosahuje 64 studentů, Miletín se 44, Cerekvice nad Bystřicí s 34 a Ostroměř s 11 studenty. Zbylé obce pak díky nízké dojížďce a vysoké vyjížďce studenty ztrácejí. Nejhůře na tom je obec Podhorní Újezd a Vojice. U některých obcí je nulová dojížďka do škol a u některých pak 100 % vyjížďka, což se projeví v následujícím grafu míry dojížďky a vyjížďky do škol. Tabulka č. 2.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích ORP Hořice Vyjíždějící Dojíždějící Název obce Počet obyvatel studenti studenti Hořice 9091 470 1081 Chomutice 625 47 111 Miletín 907 58 102 Cerekvice nad Bystřicí 773 42 76 Ostroměř 1372 106 117 Petrovičky 39 2 0 Rašín 64 3 0 Borek 102 12 1 Milovice u Hořic 247 32 18 Bílsko u Hořic 110 15 0 Červená Třemešná 131 21 5 Nevratice 145 17 0 Tetín 128 18 0 Vřesník 96 19 0 Úhlejov 108 22 0 Dobrá Voda u Hořic 512 53 30 Lískovice 203 27 0 Bašnice 197 29 0 Sukorady 205 35 0 Boháňka 211 36 0 Lukavec u Hořic 251 40 1 Staré Smrkovice 228 39 0 Bříšťany 224 43 0 Rohoznice 293 48 0 Jeřice 370 54 5 Holovousy 471 63 11 Třebnouševes 286 52 0 Sobčice 282 53 0 Podhorní Újezd a Vojice 589 63 1 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Saldo dojížďky do škol 611 64 44 34 11 -2 -3 -11 -14 -15 -16 -17 -18 -19 -22 -23 -27 -29 -35 -36 -39 -39 -43 -48 -49 -52 -52 -53 -62

Jak bylo napsáno výše, existuje řada obcí s nulovou dojížďkou studentů a zároveň se 100 % vyjížďkou studentů z téže obce. To naznačuje nepřítomnost jakéhokoliv vzdělávacího zařízení – Bašnice, Boháňka, Nevratice, Petrovičky, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Třebnouševes, Vřesník, Bílsko u Hořic, Tetín, Úhlejov, Lískovice, Staré Smrkovice, Bříšťany, Rohoznice a Sobčice (viz tabulka výše). Ale i u dalších obcí je situace blízká tomuto absolutní stavu – Borek, Lukavec u Hořic, či Podhorní Újezd a Vojice. Jako vzdělávací centra v SO ORP se dají charakterizovat obce Hořice, Chomutice, Miletín či Ostroměř. 100

EKOTOXA s.r.o.


Graf č. 2.7.4: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Hořice

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

2.7.5 Školy a školská zařízení V SO ORP Hořice má 45 % obcí mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází 1 mateřská škola, pouze Hořice mají 3 mateřské školy. Základní školu má 41 % obcí (obec Hořice má 3 základní školy), avšak pouze 7 z 12 obcí má 1.-9.ročník (oba stupně). 17 obcí nemá na svém katastru žádné z uvedených zařízení. Některé z menších obcí (např. Holovousy) se potýkají s problémem nižšího počtu dětí ve třídách, proto musí financovat několik míst z vlastního rozpočtu, aby se škola mohla nadále provozovat. V Hořicích jsou dostupné 2 základní umělecké školy. Za dalším vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Hořic a Ostroměře, popřípadě do dalších větších měst Královéhradeckého kraje. V obci Hořice jsou tyto střední školy: • Gymnázium a SOŠ, • Obchodní akademie, • Odborné učiliště a Praktická škola, • SPŠ kamenická a sochařská, • VOŠ rozvoje venkova a Střední zemědělská škola. Ve správním obvodu ORP Hořice se nachází ještě druhá Obchodní akademie v obci Ostroměř.

101

EKOTOXA s.r.o.


2.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Největším poskytovatelem zdravotní péče v SO ORP Hořice je Městská nemocnice Hořice, která poskytuje péči v těchto oblastech: • lůžka typu LDN, •

ambulance: gynekologie a porodnictví, chirurgie, interní lékařství, kardiologie, oddělení klinické biochemie, rehabilitační péče.

Rehabilitační péče je dostupná také v Milovicích u Hořic, kam občané mohou dojíždět z okolních obcí. V celkem 5 obcích SO ORP je dostupná lékařská péče, v obci Cerekvice nad Bystřicí je nevyužité zdravotní středisko. Dále je v Hořicích provozován Ústav sociální péče pro zdravotně postižené s kapacitou 79 lůžek a 36 čekateli. V rámci SO ORP se ve třech obcích nachází zařízení poskytující ubytování pro seniory. Domovy důchodců se nacházejí v obcích Hořice a Chomutice. V Hořicích má Domov důchodců kapacitu 188 lůžek a počet žadatelů podle komunitního plánu je 117, což činí 63 % kapacity. Dům s pečovatelskou službou v Hořicích má 25 bytových jednotek, počet žadatelů je 69, což převyšuje kapacitu skoro trojnásobně. V obci Miletín je dům s pečovatelskou službou s kapacitou 14 bytových jednotek a 8 čekateli. Přibližně v polovině obcí správního obvodu ORP je zajišťována služba seniorům (dovoz obědů, pečovatelská služba). Terénní pečovatelská služba je v obcích Hořice, Chomutice, Ostroměř. V obci Hořice poskytuje služby Agentura domácí péče, která je provozována v rámci živnostenského oprávnění vydaného fyzické osobě. V níže uvedené tabulce je hodnocení významu sociálních služeb dle průzkumu potřeb uživatelů sociálních služeb. Tabulka č. 2.7.7: Hodnocení významu sociálních služeb v SO ORP Hořice Počet Průměrná odpovědí známka Poskytování služeb v domácím prostředí (peč. služba, osobní asistence aj.) 217 4,03 Umístění v pobytovém zařízení (domov důchodců, ústav sociální péče aj.) 174 3,65 171 3,16 Podpora lidí sociálně či zdravotně handicapovaných v hledání a udržení si zaměstnání Dočasná pomoc pro osobu, která se stará o osobu blízkou (respitní péče aj.) 164 3,14 Zajištění denních služeb s návratem do domácího prostředí (stacionář, 158 3,12 domovinky, aj.) Práce s neorganizovanou nebo ohroženou mládeží (streetwork) 145 2,91 Zajištění dočasného náhradního ubytování pro osoby bez vlastního bydlení 138 2,56 (azylové domy, domy na půli cesty, aj.) Poradenství a odborná činnost pro lidi v akutní krizi (poradny, linky důvěry 150 2,35 aj.) Služby pro drogově závislé (kontaktní centra, terénní programy) 84 2,26 Zdroj: Komunitní plán sociálních služeb na území obce s rozšířenou působností Hořice, 2003 Pozn.: Sociální služby byly hodnoceny známkou na škále 1 – 5 (1 = nejhorší, 5 = nejlepší)

102

EKOTOXA s.r.o.


2.7.7 Zájem obyvatel o veřejné dění v obci Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že zájem obyvatel o veřejné dění je průměrný. Obce Dobrá Voda, Sukorady a Ostroměř uvádějí zlepšení mezilidských vztahů a společenského života oproti minulosti. V obci Ostroměř bylo poukázáno na neexistenci obecních prostor, kde by mohly být pořádány společenské a kulturní akce. V současné době je však připraven projekt Zóny ticha, v jehož rámci je plánovaný park a prostor pro volnočasové aktivity. Zapojením obyvatel do veřejného dění se posuzuje účast obyvatel na již připravených akcích. Tento údaj je již příznivější hlavně zastoupením různých spolků (hasiči, důchodci apod.) na společenském životě obcí. V SO ORP Hořice je Občanské sdružení ROS – klub Hořice. Jedná se o občanské sdružení, které pracuje s dětmi a mládeží. Činnost je zaměřena na rozvoj zájmové činnosti dětí romské národnostní menšiny. Jeho úkolem je podpora při zakládání zájmových kroužků, pomoc při organizování zájmových aktivit a účelného využívání volného času dětí, rozvoj aktivit upevňujících vztahy v rodinách, zajištění práce terénního sociálního pracovníka. Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR - Klub KLOKÁNEK, jež sdružuje rodiny, které pečují o dítě se zdravotním problémem pomáhá rodinám překonat pocit osamění a bezradnosti v jejich obtížné životní situaci. Zajišťuje rodinám aktuální informace o stávajícím systému poskytování sociálních dávek pro rodiny se zdravotně postiženými dětmi. Pořádá odborné přednášky a semináře k jednotlivým druhům postižení za účasti odborníků. Organizuje tvůrčí dílny, víkendové psychorehabilitační pobyty, plavání, hiporehabilitaci, Den dětí, předvánoční setkání s pestrým programem a další akce. Dále je v SO ORP Hořice Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR – základní organizace Hořice, který se zabývá organizováním rekondičních pobytů, sociální rehabilitací, poradenskou činností, kulturní a zájmovou činností, zdravotní osvětou. Diabetici mají možnost se sdružovat v Územní organizaci svazu diabetiků ČR Hořice, kde je poskytován edukačně motivační program. Dům dětí a mládeže Hořice uskutečňuje výchovně vzdělávací, případně rekreační činnost pro děti, mládež, případně jejich rodiče a další dospělé zájemce v jejich volném čase pravidelnou zájmovou činností, příležitostnou zájmovou činností, prázdninovou činností a soutěžemi.

103

EKOTOXA s.r.o.


2.7.8 Indikátory

Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Škála

1,9 7,53 8,74 1,27 3,31 7,11 5,45 8,1 10,41 12,31 2,93 5,02 5,75 7,87 6,85 6,64 4 7,29 6,67 6,58 5,08 4,13 9,96

-2 1 1 -2 -1 1 0 1 2 2 -2 0 0 1 0 0 -1 1 0 0 0 -1 2

7,69 2,8 8,77 8,24 3,95

1 -2 1 -1 -1

0,82 1,24 1,14 0,65 1,60 0,60 0,96 0,82 1,20 1,17 0,77 0,82 1,86 1,61 1,02 0,26 1,55 1,10 0,70 0,89 1,25 0,66 0,70 0,69 1,52 1,65 0,84 0,86 0,78

1 -1 0 2 -2 2 0 1 -1 -1 1 1 -2 -2 0 2 -1 0 1 0 -1 2 1 2 -1 -2 1 0 1

-5,40 20,60 -1,30 -3,00 -15,80 20,40 7,50 6,30 10,30 1,40 -1,80 15,80 -11,90 -4,40 7,60 29,00 0,50 3,00 50,00 2,20 5,50 -3,10 9,50 8,90 2,80 12,40 -10,40 38,00 -3,10

-2 3,0 pod 1,60 a více -1 5,0 pod 1,60 pod 0 7,0 pod 1,15 pod 1 9,0 pod 0,85 pod 2 9,0 a více 0,70 pod Pozn.: Údaj – podíl obyvatel s VŠ a VOŠ – pro obec Staré Smrkovice není k dispozici, vyváženosti pilířů bude obci přiřazeno neutrální hodnocení (0 bodů).

104


Změna počtu obyvatel (%) mezi lety 1997–2007


Index stáří k 1. 1. 2006


Název obce

Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ (%) 2001

Tabulka č. 2.7.8: Hodnocení indikátorů

-1 2 -1 -1 -2 2 0 0 1 0 -1 1 -2 -1 0 2 0 0 2 0 0 -1 1 1 0 1 -2 2 -1

-8,0 pod 0,0 pod 8,0 pod 16,0 pod 16,0 a více pro vyhodnocení

EKOTOXA s.r.o.



SLABÉ STRÁNKY

Relativně uspokojené potřeby obyvatelstva v oblasti volno-časových aktivit, dostatečná nabídka akcí. Silný nárůst počtu obyvatel migrací. Největší relativní nárůst v počtu obyvatel mezi lety 1997 a 2007 zaznamenaly obce Petrovičky a Úhlejov, absolutní nárůst potom obec Cerekvice nad Bystřicí. Rozvoj výstavby rodinných domků. V rámci SO ORP jsou v dostatečné kapacitě zastoupeny základní i střední školy. PŘÍLEŽITOSTI

Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro seniory (domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou). V některých obcích je nedostupná terénní pečovatelská služba, např. rozvoz obědů.

Relativně dobré sociální a rodinné vazby v rámci SO ORP Hořice, většina sociálních problémů je řešena v rámci rodin. Relativně vysoká informovanost a schopnost využití dotačních titulů EU, aktivní spolupráce obcí s agenturou CEP.

Z důvodu nízkého počtu děti hrozí uzavírání základních škol, především v menších obcích (např. Holovousy). Existence dobře dopravně dostupných center Hradec Králové a Jičín vytváří nižší tlak na komplexní poskytování zdravotních a sociálních služeb v SO ORP Hořice.

HROZBY

2.7.10 Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci socio-demografického pilíře se doporučuje pro územní plán realizovat následující aktivity: • dobudovat sociální infrastrukturu pro seniory, především ubytovací zařízení, • realizovat projekt Zóny ticha v Ostroměři, • příliv obyvatelstva vede k vyšší poptávce na parcely pro rodinné domky, které zatím ještě nejsou připravené.

105

EKOTOXA s.r.o.

2.8


BYDLENÍ

Téma bydlení je zpracováno z hlediska kvality bydlení a bytové výstavby. Bydlení lze označit za velmi široké téma, vzájemně se totiž ovlivňuje především se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami. Na jedné straně je jeho podoba výsledkem jejich působení (rozvoj bydlení v oblastech s přírůstkem obyvatel či větším počtem podnikatelských subjektů), zatímco na druhé straně příčinou (kvalita bydlení jako činitel příchodu obyvatel a ekonomických subjektů do oblasti). Zdrojem dat použitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), především poslední Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které proběhlo v roce 2001. Bytová výstavba je potom statistickým úřadem sledována průběžně, a proto jsou použita data za celé období 2001–2007.

2.8.1 Kvalita bydlení Mezi ukazatele kvality bydlení patří technické vybavení domácností, reprezentované v této studii podílem domácností vybavených ústředním nebo etážovým topením. Dalšími použitými ukazateli jsou podíl bytů postavených před rokem 1919 a velikost obytné plochy na jednoho obyvatele. Ústředním či etážovým topením je ve správním obvodu ORP Hořice vybaveno výrazně méně domácností (65,7 %) než je průměr České republiky (81,7 %) i průměr Královéhradeckého kraje (76,6 %). V rámci kraje se dokonce jedná o nejnižší podíl z celkových patnácti obvodů. Toto poukazuje na nízkou kvalitu bydlení v oblasti obecně. Mezi jednotlivými obcemi se hodnota pohybuje v rozmezí od necelé poloviny domácností až po 80 %. Největší podíly domácností s ústředním nebo etážovým topením dosahují obce Třebnouševes, Cerekvice nad Bystřicí a Milovice u Hořic, zatímco nejmenší hodnoty malé obce s žádnou nebo velmi nízkou bytovou výstavbou (Petrovičky, Rašín, Staré Smrkovice). Podíl bytů postavených před rokem 1919 představuje téměř 17 % a při srovnání s celorepublikovým i krajským průměrem je tedy tento podíl vyšší. Podle průměrného stáří domů patří Hořicko v kraji mezi průměrné oblasti (devátý nejstarší fond z patnácti obvodů). Šest obcí má čtvrtinu a více bytů postavených do roku 1919. Vůbec nejvyšší hodnoty dosahuje obec Petrovičky (38,5 %), která nemá ani padesát stálých obyvatel, jejich počet z dlouhodobého hlediska neustále klesá a v níž nebyl postaven za posledních sedm let žádný nový dům. I další obce s vysokým podílem domů postavených před rokem 1919 jsou převážně málo početná sídla. Do budoucna by však měl začít nepříznivý ukazatel stáří domů klesat s rozbíhající se výstavbou v několika z nich. Zcela opačná je situace v obci Rohoznice, která vykazuje podíl bytů dostavených před rokem 1919 ani ne desetinový. Toto je způsobeno především poválečnou výstavbou v souvislosti s rozvojem místních zemědělských družstev a rovněž intenzivní výstavbou rodinných domů v poslední době. Velikost obytné plochy při přepočtu na obyvatele je ve správním obvodu vyšší než činí republikový průměr i průměr Královéhradeckého kraje. Tuto skutečnost také dokládá druhá nejvyšší průměrná velikost obytné plochy připadající na jeden byt (56,3 m2) z patnácti obvodů. Hořicko předčí pouze SO ORP Nový Bydžov. Patrné jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými obcemi, nejnižší hodnoty velikosti obytné plochy přepočtené na počet obyvatel se blíží 15 m2 (Petrovičky), nejvyšší hodnoty přesahují 27 m2 na obyvatele (obec Rašín).

106

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.8.1: Kvalita bydlení v obcích SO ORP Hořice v roce 2001 Ústřední nebo Byty postavené do Obce etážové topení roku 1919 (v %) (v %) Bašnice 61,0 19,5 Bílsko u Hořic 21,4 61,9 Boháňka 62,7 14,7 Borek 71,1 28,9 Bříšťany 60,3 19,2 Cerekvice nad Bystřicí 19,2 78,9 Červená Třemešná 74,4 15,4 Dobrá Voda u Hořic 69,7 15,4 Holovousy 75,1 14,9 Hořice 15,1 66,1 Chomutice 67,7 16,7 Jeřice 70,3 23,4 Lískovice 55,7 24,1 Lukavec u Hořic 20,0 60,0 Miletín 57,1 20,2 Milovice u Hořic 17,7 78,5 Nevratice 25,9 62,1 Ostroměř 58,8 16,0 Petrovičky 53,8 38,5 Podhorní Újezd a Vojice 62,1 25,1 Rašín 25,0 53,1 Rohoznice 74,1 8,3 Sobčice 76,0 14,6 Staré Smrkovice 23,3 48,8 Sukorady 19,8 54,3 Tetín 61,2 26,5 Třebnouševes 80,0 16,0 Úhlejov 54,3 20,0 Vřesník 75,0 12,5 SO ORP Hořice 65,7 16,9 66,1 15,1 Jádro 65,2 18,7 Zázemí 81,7 11,2 ČR Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2001 – okres Jičín, ČSÚ, 2003; vlastní výpočty Pozn.: jádro = sídlo SO ORP (Hořice), zázemí = ostatní obce

107

Obytná plocha na obyvatele (v m2/ob.) 22,1 20,1 22,4 20,8 23,1 17,8 17,9 21,6 22,5 19,1 19,4 21,1 18,6 21,2 21,2 23,7 21,8 20,9 15,5 21,6 27,2 21,4 23,5 20,2 20,8 21,9 21,7 19,3 18,2 20,0 19,1 20,9 18,6

EKOTOXA s.r.o.


2.8.2 Bytová výstavba Intenzita bytové výstavby je hodnocena absolutním počtem dokončených bytů (v rodinných a bytových domech a ostatních stavbách) a počtem dokončených bytů v obci na 1 000 obyvatel středního stavu. Nevýhodou absolutního ukazatele je, že nezohledňuje velikost obce a proto byla zvolena relativizace počtem obyvatel. Oba ukazatele jsou počítány za období 2001–2007. V období let 2001 až 2007 bylo v SO ORP Hořice postaveno 216 bytů, z toho 142 v bytových a rodinných domech. Ve sledovaném období byla vyšší intenzita výstavby bytů v rodinných domech (102 bytů), zatímco výstavba bytů v bytových domech byla méně významná (40 bytů). Na město Hořice připadalo 62 bytů a na obce v zázemí 80 bytů, především v Ostroměři (11 bytů). Tabulka č. 2.8.2: Bytová výstavba v obcích SO ORP Hořice v letech 2001-2007 Dokončené byty Obce v rodinných domech v bytových domech ostatní byty3 Bašnice 0 0 0 Bílsko u Hořic 0 0 1 Boháňka 3 0 1 Borek 0 1 0 Bříšťany 2 0 0 Cerekvice nad Bystřicí 2 0 1 Červená Třemešná 2 0 1 Dobrá Voda u Hořic 0 2 7 Holovousy 6 0 1 Hořice 26 38 36 Chomutice 0 2 0 Jeřice 0 1 6 Lískovice 1 0 0 Lukavec u Hořic 2 0 1 Miletín 3 0 6 Milovice u Hořic 2 6 2 Nevratice 1 0 1 Ostroměř 0 3 11 Petrovičky 0 0 0 Podhorní Újezd a Vojice 2 0 4 Rašín 0 0 0 Rohoznice 8 0 1 Sobčice 2 0 0 Staré Smrkovice 0 0 1 Sukorady 4 0 0 Tetín 0 1 2 Třebnouševes 0 0 2 Úhlejov 0 8 3 Vřesník 0 0 0 ORP Hořice 102 40 74 36 26 38 Jádro 66 14 36 Zázemí 90 798 70 514 54 834 ČR Zdroj: Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008

3

celkem 0 1 4 1 2 3 3 9 7 100 2 7 1 3 9 10 2 14 0 6 0 9 2 1 4 3 2 11 0 216 100 116 216 146

Kategorii ostatní byty tvoří byty v nástavbách, přístavbách a vestavbách v rodinných a bytových domech, dále byty v domech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech, a byty v budovách primárně neurčených pro bydlení.

108

EKOTOXA s.r.o.


Vysoká intenzita bytové výstavby v roce 2001 a následně v letech 2006 až 2007 byla způsobena dokončením několika projektů v oblasti bydlení, a to zejména v Hořicích, ale rovněž v Úhlejově (rok 2006). Zatímco v roce 2001 se v Hořicích jednalo o projekt v oblasti zařízení sociální péče, v roce 2006 to byla výstavba bytových domů v Hořicích a v Úhlejově. I vzhledem k blížící se reformě daňového systému ve stavebnictví byl v roce 2007 zaměřen stavební projekt na rodinné domy. V období 2002 - 2005 byla realizace bytových domů nízká a probíhala zejména výstavba rodinných domů. Obrázek č. 2.8.1: Bytová výstavba ve SO ORP Hořice v letech 2001-2007 50 40 30

celkem dokončené byty

20 10 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008

Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu nedosahoval v SO ORP Hořice v letech 2001–2007 ani dvou třetin celorepublikového průměru. Stavební aktivita byla vyšší v zázemí než v samotném městě Hořice. Podrobnější porovnání s ostatními obvody Královéhradeckého kraje je možné pouze za období let 2001– 2006. Průměrný počet ročně postavených bytů na 1 000 obyvatel v SO ORP Hořice byl v letech 2001– 2006 vzhledem k ostatním SO ORP Královéhradeckého kraje výrazně podprůměrný, z patnácti obvodů vykazuje SO ORP Hořice druhou nejnižší intenzitu (nižší intenzitu má pouze Broumovsko). Toto svědčí o perifernosti oblasti a nízkém zájmu developerů. V prostorové analýze bytové výstavby lze pozorovat dílčí území s významnější intenzitou výstavby. Především se jedná o oblast v okolí města Miletín tvořenou obcemi Červená Třemešná, Rohoznice, Tetín a Úhlejov. Atraktivita oblasti je dána zachovalým životním prostředím, lokalizací několika měst v okolí s uspokojující nabídkou pracovních míst, školských či zdravotnických zařízení a služeb (Hořice, Lázně Bělohrad, Dvůr Králové nad Labem) a dopravní dostupností reprezentovanou silnicemi II/284 Velehrádek - Lázně Bělohrad a II/300 Hořice - Dvůr Králové nad Labem, v blízkosti se také nachází silnice I/35 Jičín - Hradec Králové. Nejvyšší intenzitu výstavby, oproti průměru více než sedmkrát, vykazuje obec Úhlejov, a to především díky projektu výstavby osmi bytů v bytovém domě pro mladé rodiny finančně podpořeném ministerstvem pro místní rozvoj (vzhledem k nízkému počtu obyvatel způsobil vysokou hodnotu po přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu). Obec Rohoznice zase představuje nejvyšší výstavbu rodinných domů. V rámci SO ORP Hořice (nikoliv však na území kraje či ČR) vykazuje vysoké hodnoty ještě jižní část zázemí města Hořice - především Milovice u Hořic s projektem výstavby šesti bytů v bytových domů a dále obce Sukorady, Dobrá Voda u Hořic a Jeřice. Ve čtyřech obcích, Bašnice, Petrovičky, Rašín a Vřesník, nebyla v období 2001-2007 zaznamenána žádná výstavba. Jedná se o obce do 200 obyvatel postižené dlouhodobým populačním poklesem, špatně dopravně dostupné (v obci Bašnice se negativně projevil útlum výroby v místním cukrovaru). Nenabízejí

109

EKOTOXA s.r.o.


širokou nabídku pracovních míst či služeb, a proto jsou neatraktivní zejména pro mladé lidi. Situace se však v některých z nich postupně zlepšuje, například v Rašíně v souvislosti s vytvořením územního plánu. Tabulka č. 2.8.3: Průměrný roční počet postavených bytů v obcích SO ORP Hořice v letech 2001-2007 Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu Obce v rodinných domech v bytových domech ostatní byty celkem Bašnice 0,0 0,0 0,0 0,0 Bílsko u Hořic 0,0 1,3 0,0 1,3 Boháňka 2,0 0,0 0,7 2,7 Borek 0,0 0,0 1,5 1,5 Bříšťany 1,3 0,0 0,0 1,3 Cerekvice nad Bystřicí 0,4 0,0 0,2 0,5 Červená Třemešná 2,1 0,0 1,0 3,1 Dobrá Voda u Hořic 1,8 0,0 0,5 2,4 Holovousy 0,0 0,3 1,7 2,0 Hořice 0,6 0,4 0,6 1,6 Chomutice 0,0 0,0 0,5 0,5 Jeřice 0,0 0,4 2,2 2,6 Lískovice 0,0 0,0 0,7 0,7 Lukavec u Hořic 1,1 0,0 0,6 1,7 Miletín 0,5 0,0 0,9 1,4 Milovice u Hořic 1,1 3,2 1,1 5,4 Nevratice 1,0 0,0 1,0 2,0 Ostroměř 1,1 0,0 0,3 1,5 Petrovičky 0,0 0,0 0,0 0,0 Podhorní Újezd a Vojice 0,5 0,0 1,0 1,4 Rašín 0,0 0,0 0,0 0,0 Rohoznice 3,8 0,0 0,5 4,2 Sobčice 0,0 0,0 1,0 1,0 Staré Smrkovice 0,0 0,0 0,6 0,6 Sukorady 2,7 0,0 0,0 2,7 Tetín 2,2 0,0 1,1 3,2 Třebnouševes 0,0 0,0 1,0 1,0 Úhlejov 0,0 9,5 3,6 13,1 Vřesník 0,0 0,0 0,0 0,0 SO ORP Hořice 0,8 0,3 0,6 1,7 0,6 0,4 0,6 Jádro 1,6 1,0 0,2 0,5 Zázemí 1,8 1,3 1,0 0,8 ČR 3,0 Zdroj: Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008; vlastní výpočty

Město Hořice se v současné době především snaží vytvořit fungující trh s byty. Napomoci splnění tohoto cíle by mělo vypracování bytové politiky města, aktualizace územně plánovací dokumentace a zveřejnění nabídky bytů i volných ploch k výstavbě. Problémem se stále více stává absence malometrážních bytů, zařízení podobné azylovému domu pro matky s dětmi a další sociálně slabé občany. Město Hořice zřizuje Fond rozvoje bydlení, který poskytuje půjčky na opravy a rekonstrukce obytných domů. Úsilí města rovněž směřuje k přilákání ekonomických subjektů a tvorbě nových pracovních míst, což by zvýšilo atraktivitu oblasti pro nově příchozí.

110

EKOTOXA s.r.o.


2.8.3 Indikátory Za hlavní indikátory kvality bydlení byly zvoleny - vybavení domácností ústředním nebo etážovým topením, podíl bytů postavených do roku 1919 a obytná plocha na obyvatele; z hlediska bytové výstavby potom průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu. Výraznější rozdíly mezi jednotlivými obcemi z hlediska zařízení domácností vykazuje vybavenost ústředním nebo etážovým topením. Obecně lze konstatovat, že vyšší hodnota tohoto ukazatele značí vyšší kvalitu bydlení. Naopak vyšší hodnota podílu bytů postavených do roku 1919 dokládá malou intenzitu výstavby především v 70. a 80. let minulého století, kdy byla podporována výstavba jen v obcích na vyšším hierarchickém stupni (střediskové obce). Nestřediskové obce nebyly pracovními centry, nebyly zde lokalizovány výrobní podniky, nebyl tak podporován jejich růst. Lze říci, že čím nižší podíl bytů postavených do roku 1919, tím významnější bylo postavení obce především v období socialismu, kdy byla bytová výstavba plánovaná a řízená, nicméně nemusí to býti vždy pravidlem. Hodnocení celkové kvality bydlení dotváří třetí hlavní ukazatel, obytná plocha v přepočtu na obyvatele, která udává, kolik metrů čtverečních obytné plochy v průměru připadá na 1 obyvatele obce/regionu. Tento ukazatel může být interpretován současně s hodnocením stáří bytového fondu, přičemž pomůže snáze identifikovat zástavbu bytových domů s malometrážními byty anebo s průměrnou velikostí bytů, kdy pomáhá zhodnotit kvalitu bydlení. Počet dokončených bytů v rodinných nebo bytových domech reflektuje atraktivitu pro bydlení v dané obci. Vyšší intenzita výstavby představuje příliv nového obyvatelstva především v produktivním věku, rozvoj a zkvalitnění služeb v obci i větší daňové příjmy. Hodnocení indikátoru „Ústřední nebo etážové topení“: -2 méně než 55 % -1 55,0 - 60,9 % 0 61,0 - 68,9 % 1 69,0 - 74,9 % 2 75 a více % Hodnocení indikátoru „Byty postavené do roku 1919“: -2 25 a více % -1 20,0 - 24,9 % 0 17,0 - 19,9 % 1 15,0 - 16,9 % 2 méně než 15 % Hodnocení indikátoru „Obytná plocha na obyvatele“: -2 méně než 19 m2 -1 19,0 - 20,4 m2 0 20,5 - 21,4 m2 1 21,5 - 22,4 m2 2 22,5 m2 a více Hodnocení indikátoru „Průměrný roční počet dokončených bytů“: -2 méně než 0,6 -1 0,6 - 1,3 0 1,4 - 1,9 1 2,0 - 2,9 2 3 a více

111

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.8.4: Podíl trvale obydlených bytů vybavených ústředním nebo etážovým topením v roce 2001 a podíl bytů postavených do roku 1919 Ústřední nebo Byty postavené Hodnocení Hodnocení Obce etážové topení do roku 1919 indikátoru indikátoru (v %) (v %) Bašnice 61,0 0 19,5 0 Bílsko u Hořic 61,9 0 21,4 -1 Boháňka 62,7 0 14,7 2 Borek 71,1 1 28,9 -2 Bříšťany 60,3 -1 19,2 0 Cerekvice nad Bystřicí 78,9 2 19,2 0 Červená Třemešná 74,4 1 15,4 1 Dobrá Voda u Hořic 69,7 1 15,4 1 Holovousy 75,1 2 14,9 2 Hořice 66,1 0 15,1 1 Chomutice 67,7 0 16,7 1 Jeřice 70,3 1 23,4 -1 Lískovice 55,7 -1 24,1 -1 Lukavec u Hořic 60,0 -1 20,0 -1 Miletín 57,1 -1 20,2 -1 Milovice u Hořic 78,5 2 17,7 0 Nevratice 62,1 0 25,9 -2 Ostroměř 58,8 -1 16,0 1 Petrovičky 53,8 -2 38,5 -2 Podhorní Újezd a Vojice 62,1 0 25,1 -2 Rašín 53,1 -2 25,0 -2 Rohoznice 74,1 1 8,3 2 Sobčice 76,0 2 14,6 2 Staré Smrkovice 48,8 -2 23,3 -1 Sukorady 54,3 -2 19,8 0 Tetín 61,2 0 26,5 -2 Třebnouševes 80,0 2 16,0 1 Úhlejov 54,3 -2 20,0 -1 Vřesník 75,0 2 12,5 2 SO ORP Hořice 65,7 0 16,9 1 Kraj 76,6 14,6 ČR 81,7 11,2 Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2001 – okres Jičín, ČSÚ, 2003; vlastní výpočty

112

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.8.5: Průměrná velikost obytné plochy bytů na obyvatele v roce 2001 a bytová výstavba v letech 2001-2007 Obytná plocha Průměrný roční Hodnocení Hodnocení Obce na obyvatele počet dokončených indikátoru indikátoru (v m2/ob.) bytů4 Bašnice 22,1 1 0,0 -2 Bílsko u Hořic 20,1 -1 1,3 -1 Boháňka 22,4 1 2,7 1 Borek 20,8 0 1,5 0 Bříšťany 23,1 2 1,3 -1 Cerekvice nad Bystřicí 17,8 -2 0,5 -2 Červená Třemešná 17,9 -2 3,1 2 Dobrá Voda u Hořic 21,6 1 2,4 1 Holovousy 22,5 2 2,0 1 Hořice 19,1 -1 1,6 0 Chomutice 19,4 -1 0,5 -2 Jeřice 21,1 0 2,6 1 Lískovice 18,6 -2 0,7 -1 Lukavec u Hořic 21,2 0 1,7 0 Miletín 21,2 0 1,4 0 Milovice u Hořic 23,7 2 5,4 2 Nevratice 21,8 1 2,0 1 Ostroměř 20,9 0 1,5 0 Petrovičky 15,5 -2 0,0 -2 Podhorní Újezd a Vojice 21,6 1 1,4 0 Rašín 27,2 2 0,0 -2 Rohoznice 21,4 0 4,2 2 Sobčice 23,5 2 1,0 -1 Staré Smrkovice 20,2 -1 0,6 -1 Sukorady 20,8 0 2,7 1 Tetín 21,9 1 3,2 2 Třebnouševes 21,7 1 1,0 -1 Úhlejov 19,3 -1 13,1 2 Vřesník 18,2 -2 0,0 -2 SO ORP Hořice 20,0 -1 1,7 0 Kraj 18,7 2,6 ČR 18,6 3,0 Zdroj: Sčítání lidu domů a bytů 2001 – okres Jičín, ČSÚ, 2003; vlastní výpočty Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008; vlastní výpočty

4

na 1 000 obyvatel středního stavu

113

EKOTOXA s.r.o.


2.8.4 SWOT analýza 2.8.5 SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrná velikost obytné plochy (největší v obcích Rašín, Milovice u Hořic, Sobčice, Bříšťany), druhá největší v Královéhradeckém kraji. Území v okolí města Miletín - rozvíjející se oblast z hlediska bytové výstavby a kvality bytového fondu (hlavně obce Červená Třemešná, Rohoznice, Tetín, Úhlejov). Převažující význam individuální výstavby rodinných domů, několik projektů výstavby bytových domů. Dobrá dopravní dostupnost a atraktivní krajina zvyšující přitažlivost oblasti. Existence Fondu rozvoje bydlení v městě Hořice.

SLABÉ STRÁNKY Výrazně podprůměrná vybavenost trvale obydlených bytů ústředním nebo etážovým topením, nejnižší podíl v Královéhradeckém kraji (nejméně v obcích Petrovičky, Rašín, Staré Smrkovice). Vyšší podíl bytů postavených před rokem 1919 ve srovnání s průměrem za Českou republiku i Královéhradecký kraj (nejvyšší v obcích Petrovičky, Borek, Tetín). Nízká intenzita bytové výstavby, nedosahuje ani dvou třetin celorepublikového průměru (v obcích Bašnice, Petrovičky, Rašína a Vřesník nebyl v letech 2001-2007 postaven žádný dům). Malá nabídka pracovních míst v SO ORP Hořice snižuje atraktivitu oblasti pro přistěhování. Absence malometrážních bytů.

PŘÍLEŽITOSTI Využití evropských i národních dotací a programů rozvoje k obnově, revitalizaci a regeneraci bytového fondu. Navázání spolupráce s ekonomickými subjekty a vytvoření pracovních míst jako významných faktorů zvyšujících atraktivitu oblasti. Vytvoření nové bytové politiky, větší podpora výstavby rodinných a bytových domů.

HROZBY Vystěhování se především mladšího a vzdělaného obyvatelstva za vyšším životním standardem, zejména pracovními příležitostmi. Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu a jednotlivých obcí = prohlubování perifernosti. Nízká kvalita bydlení (nízká technická vybavenost, starší bytový fond) snižuje atraktivitu oblasti. Oživení bytové výstavby v některých obcích Malé povědomí o možnosti čerpání dotací. v souvislosti s tvorbou nového územního plánu (obec Rašín).

2.8.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování • • • • • •

Výstavba malometrážních bytů. Vyčlenění vhodných stavebních parcel pro individuální výstavbu a jejich zasíťování. Vytvoření vhodných podmínek k bydlení pro sociálně slabší obyvatele, výstavba takovýchto zařízení. Podmínky pro bytovou výstavbu přizpůsobit poptávce – širší skupině obyvatel. Revitalizace staršího bytového fondu. Aktualizace územně plánovací dokumentace, tvorba bytové politiky.

114

EKOTOXA s.r.o.

2.9


REKREACE

Z geomorfologického hlediska lze rozdělit území SO ORP Hořice do dvou částí – severně od města Hořice se nachází Jičínská pahorkatina (Bělohradská pahorkatina) s poměrně pestrým reliéfem zvýrazněným dvěmi hřbety – Hořickým a Libotovským a jedním úvalem (Miletínským). Krajina této části Hořicka je tak relativně pestrá a tudíž i esteticky atraktivní, neboť především svahy výše jmenovaných hřbetů jsou hustě zalesněny. Naopak jižní část území – Cidlinská tabule (součástí Východolabské tabule) je rovinatá, intenzivně zemědělsky využívána, a tedy nepříliš esteticky cenná. I přesto se zde však nacházejí poměrně rozsáhlé plochy lesů s určitým rekreačním potenciálem.

2.9.1 Turistická atraktivita Území správního obvodu je v porovnání s celorepublikovým průměrem podprůměrně zalesněno, plochy lesů zde dosahují o něco více než pětiny celkové výměry SO (20,9 %). Lesní plochy jsou zastoupeny především na svazích Hořického a Libotovského hřbetu, o něco méně pak v Cidlinské tabuli. Na území Hořicka se nachází několik lokalit soustavy Natura 2000, jedná se o Evropsky významné lokality (EVL) na území obcí Staré Smrkovice (Veselský háj a Rybník Smrkovák – také Přírodní památka (PP), rozsáhlý lesní porost charakteru dubohabřiny a kyselé doubravy se vzácnou teplomilnou květenou a rybník, který je bohatou ornitologickou lokalitou), na území této obce a také obcí Nevratice a Chomutice se nachází ještě EVL Javorka a Cidlina - Sběř – jedná se o staré koryto přirozeného charakteru s místy bohatými porosty vodních makrofyt, v okolí extenzivně obhospodařované vlhké krvavcové louky). Další EVL je také PP Byšičky zahrnující lesní porost s rybníky a rašelinnými loukami na území obce Lukavec u Hořic, na území této obce se pak nachází také EVL Lukavecký potok (chráněná lokalita velevruba tupého). Lokalitu velevruba tupého chrání i EVL Bystřice na stejnojmenné řece. EVL Červená Třemešná - rybník – zahrnuje rybník s bujnou vodní, obojživelnou a litorální vegetací s dobře vyvinutým litorálem s výskytem řady ohrožených druhů. EVL a Přírodní rezervace Miletínská bažantnice na území obce Miletín a Červená Třemešná je chráněná díky svému starému dubovému porostu s menším rybníkem obklopeným olšinou. Z maloplošných chráněných území, které nejsou pod ochranou Natura 2000, je třeba zmínit PP Kalské údolí (podhorské údolí potoka, v jehož úzké nivě zůstalo zachováno bohaté naleziště bledule jarní) a PP Homolka (předmětem ochrany je lokalita vstavače bledého) na území obce Borek. PP Farářova louka na území obce Hořice a Červená Třemešná je chráněna pro svůj teplomilný dubohabrový porost, součástí lokality je i rašelinná lesní louka. Na území obou obcí se nachází také PP Údolí Bystřice (meandrující tok říčky Bystřice na dně údolí místy se zamokřenými loukami). PP Kazatelna chrání teplomilnou doubravu s výskytem ohrožených druhů rostlin, nachází se na území obcí Třebnouševes a Rašín. Podobný lesní porost (dubohabřina) chrání i PP Nad Blatinou na území obce Jeřice.

115

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.9.1: Chráněná území přírody v SO ORP Hořice

Zdroj: vrstvy ÚAP, EKOTOXA s.r.o., 2008

Co se týče kulturně historických památek, naprosto v tomto směru dominuje město Hořice (celkem 34 nemovitých kulturních památek z celkového počtu 79 památek ve SO ORP Hořice). Většina jeho památek je koncentrována na náměstí Jiřího z Poděbrad - jako např. měšťanské domy a novogotická radnice. Ve městě se dále nachází nepřístupný zámek s tvrzí, židovský hřbitov a synagoga a také památkově chráněný pivovar. Zámky se nachází také v jiných obcích správního obvodu, všechny jsou ale veřejnosti nepřístupné – barokní zámek v Cerekvicích nad Bystřicí s parkem, secesní zámek s romantickými prvky Holovousy, barokní zámek Jeřice se zámeckým parkem, zámek Miletín (s přístupným zámeckým parkem) a barokní zámek Sobčice (nově zrekonstruovaný). Hořicko je rodištěm významných postav české literatury – v Miletíně se narodil K. J. Erben, v Ostroměři pak E. Štorch, v obou obcích jsou zachovány jejich rodné domy. Značení území Hořicka pěšími turistickými stezkami je velice polarizované, hranicí je Hořický hřbet, na němž a na severní straně od něj je pěší turistické značení velice bohaté, zatímco na jižní straně území, ve Východolabské tabuli turistické značení zcela chybí. Je tedy možné říci, že intenzita pěšího turistického značení reflektuje přírodní podmínky území pro rekreaci a turismus. Výrazně rovnoměrněji je rozloženo cykloturistické značení, byť i zde je jeho intenzita vyšší v jičínské pahorkatině. Turistické informační centrum se v území nachází pouze v jádrovém městě území - v Hořicích. Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě devíti ukazatelů rozdělených do tří skupin: přírodní turistické atraktivity (maloplošné zvlášť chráněné území, přírodní park, Natura 2000), kulturněhistorické turistické atraktivity (nemovité kulturní památky, zámek či hrad, archeologické naleziště) a sportovně-turistické atraktivity (cyklostezky, turistické stezky, koupaliště). Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu jednotlivých obcí.

116

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.9.1: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Kategorie ukazatelů

Počet bodů

Kritérium

0 Nevyskytuje se 1 Plocha menší než polovina katastru obce 2 Plocha větší než polovina katastru obce 0 Nevyskytuje se Kulturně-historické atraktivity 1 Počet objektů nižší než 3 2 Počet objektů 3 a více 0 Nevyskytuje se Sportovně-turistické atraktivity 1 Prochází, popř. leží na okraji obce 2 Prochází, popř. leží v intravilánu obce Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2008, vlastní výpočty Přírodní atraktivity

Tabulka č. 2.9.2: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice Obec

Podíl potenciálních Přírodní rekreačních ploch atraktivita [%]

Kulturněhistorická atraktivita

Sportovněturistická atraktivita

Celková turistická atraktivita

Bašnice 0 0 1 31,04 1 Bílsko u Hořic 0 1 0 1 9,53 Boháňka 0 1 2 63,32 3 Borek 1 0 2 50,69 3 Bříšťany 0 0 4 27,15 4 Cerekvice nad Bystřicí 1 3 0 27,01 4 Červená Třemešná 2 1 4 48,93 7 Dobrá Voda u Hořic 0 0 2 2 19,43 Holovousy 0 4 2 58,92 6 Hořice 2 3 6 39,56 11 Chomutice 1 1 2 14,44 4 Jeřice 2 3 2 20,66 7 Lískovice 0 1 2 42,78 3 Lukavec u Hořic 2 0 3 58,33 5 Miletín 2 3 6 37,39 11 Milovice u Hořic 0 1 4 10,37 5 Nevratice 1 0 0 11,76 1 Ostroměř 0 2 2 4 31,38 Petrovičky 0 0 0 68,84 0 Podhorní Újezd a Vojice 0 0 4 43,68 4 Rašín 1 0 0 31,67 1 Rohoznice 0 2 2 23,43 4 Sobčice 0 3 1 16,23 4 Staré Smrkovice 2 1 0 38,95 3 Sukorady 0 0 2 59,62 2 Tetín 0 1 4 36,24 5 Třebnouševes 1 0 4 13,5 5 Úhlejov 0 1 2 60,79 3 Vřesník 0 0 6 68,86 6 Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2008, vlastní výpočty Z hodnocení jasně vyplývá, že nejvíce atraktivní z pohledu rekreace a cestovního ruchu je město Hořice a Miletín. S velkým odstupem za nimi následují obce Červená Třemešná a Jeřice, za nimi pak Holovousy a Vřesník. 117

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.9.2: Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2008

K hodnocení rekreace a cestovního ruchu je dále potřeba zhodnotit potenciální rekreační plochy. Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se na území ČR pohybuje od 0,8 do 98,6 %). Za rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Z tabulky výše je pak patrné, že mezi všemi obcemi dominuje obec Vřesník, těsně za ní pak obec Petrovičky, Boháňka a Úhlejov, tedy především obce, jejichž katastr se rozkládá v Jičínské pahorkatině. Nejnižších hodnot potenciálu rekreačních ploch dosahují spíše obce ve Východolabské tabuli. Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Hořicku rozdělit na základě rajonizace cestovního ruchu na obce spadající do venkovské krajiny s minimálními předpoklady pro cestovní ruch (do 19,9 % podílu potenciálních rekreačních ploch): to je sedm obcí ve Východolabské tabuli (Sobčice, Chomutice, Nevratice, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes a Milovice u Hořic). Venkovskou krajinu s příznivými předpoklady pro cestovní ruch (podíl potenciálních rekreačních ploch nad 50 %) má osm obcí, z toho šest v Jičínské pahorkatině (Vřesník, Borek, Úhlejov, Lukavec u Hořic, Holovousy a Boháňka) a dvě ve Východolabské tabuli (Sukorady a Petrovičky). Venkovskou krajinou s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch pak disponují zbylé obce.

118

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.9.3: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Hořice

Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2008

2.9.2 Ubytovací infrastruktura Dalším podstatným ukazatelem rekreace je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a turistických lůžek na km2. Zcela dominantní zatížení vykazují pouze obce Hořice a Podhorní Újezd a Vojice, s velkým odstupem pak následují Milovice u Hořic. Naopak malých hodnot turisticko-rekreačního zatížení nabývají obce Bašnice, Bílsko u Hořic a Červená Třemešná, Petrovičky a Třebnouševes. Tabulka č. 2.9.3: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice Počet rekreačních Obec Turisticko-rekreační zatížení a turistických lůžek na km2 Bašnice 17,7 malé zatížení Bílsko u Hořic 19,2 malé zatížení Boháňka 34,9 významné zatížení Borek 47,5 významné zatížení Bříšťany 36,8 významné zatížení Cerekvice nad Bystřicí 37,9 významné zatížení Červená Třemešná 18,3 malé zatížení Dobrá Voda u Hořic 28,3 rozvojové zatížení Holovousy 45,2 významné zatížení Hořice 125,6 zcela dominantní zatížení Chomutice 28,7 rozvojové zatížení Jeřice 39,9 významné zatížení Lískovice 26,0 rozvojové zatížení 119

EKOTOXA s.r.o.


Počet rekreačních Turisticko-rekreační zatížení a turistických lůžek na km2 Lukavec u Hořic 36,5 významné zatížení Miletín 97,1 velmi významné zatížení Milovice u Hořic 106,0 velmi významné zatížení Nevratice 81,0 velmi významné zatížení Ostroměř 54,2 významné zatížení Petrovičky 18,3 malé zatížení Podhorní Újezd a Vojice 125,4 zcela dominantní zatížení Rašín 34,6 významné zatížení Rohoznice 38,3 významné zatížení Sobčice 89,0 velmi významné zatížení Staré Smrkovice 40,0 významné zatížení Sukorady 29,7 rozvojové zatížení Tetín 47,1 významné zatížení Třebnouševes 17,8 malé zatížení Úhlejov 101,0 zcela dominantní zatížení Vřesník 34,8 rozvojové zatížení Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 Obec

Obrázek č. 1.1.4: Turisticko rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km2

Zdroj: Data ÚAP, 2008

120

EKOTOXA s.r.o.


2.9.3 Individuální rekreace V obcích SO ORP Hořice se nachází určitý počet chat, chalup a zahrádek, které se označují jednotně jako objekty individuální rekreace (dále jen OIR). Jejich počty jsou uvedeny v následující tabulce. Největšího počtu objektů dosahuje město Hořice a Podhorní Újezd a Vojice. Pro zhodnocení jejich koncentrace jsou OIR vyjádřeny v přepočtu na plochu příslušné obce. Tabulka č. 2.9.4: Počet objektů individuální rekreace (OIR) ve SO ORP Hořice Obec

Rozloha (km2 ) Počet objektů individuální rekreace Počet OIR na km2

Bašnice 6,1 Bílsko u Hořic 2,1 Boháňka 9,5 Borek 6,4 Bříšťany 3,7 Cerekvice nad Bystřicí 8,3 Červená Třemešná 6,6 Dobrá Voda u Hořic 5,8 Holovousy 9,3 Hořice 21,4 Chomutice 10,5 Jeřice 6,9 Lískovice 9,2 Lukavec u Hořic 8,7 Miletín 8,9 Milovice u Hořic 3,3 Nevratice 3,2 Ostroměř 12,3 Petrovičky 2,0 Podhorní Újezd a Vojice 6,9 Rašín 2,2 Rohoznice 9,0 Sobčice 3,7 Staré Smrkovice 5,2 Sukorady 5,5 Tetín 2,8 Třebnouševes 6,3 Úhlejov 4,1 Vřesník 3,1 SO ORP Hořice 192,8 Zdroj: Ekotoxa s.r.o, 2008; vlastní výpočty

14 5 64 37 15 25 16 22 68 380 45 39 30 28 100 7 50 100 3 110 16 50 60 20 21 15 20 75 19 1454

121

2,3 2,4 6,7 5,8 4,1 3,0 2,4 3,8 7,3 17,8 4,3 5,7 3,3 3,2 11,2 2,1 15,6 8,1 1,5 15,9 7,3 5,6 16,2 3,8 3,8 5,4 3,2 18,3 6,1 7,5

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.9.5: Počet objektů individuální rekreace na km2 ve SO ORP Hořice OIR/km 2 20 16 12 8 4

…

Bříšťany

Chomutice

Tetín

Rohoznice

Jeřice

Borek

Vřesník

Boháňka

Holovousy

Rašín

Ostroměř

Miletín

Nevratice


Sobčice

Hořice

Úhlejov

0

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., 2008; vlastní výpočty

Z obrázku výše jasně vyplývá, že obcí s nejvyšší koncentrací OIR je obec Úhlejov (dáno malou rozlohou obce a poměrně vysokým počtem OIR). Vyšší koncentraci OIR mají dále obce Hořice, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice a Nevratice, v ostatních obcích je počet OIR v přepočtu na plochu dané obce nižší. Fenoménem druhé poloviny 20. století se stalo zahrádkaření a chataření. Rozsáhlé zahrádkářské kolonie vznikaly především v blízkosti velkých měst (proto jejich počet není v SO ORP Hořice příliš vysoký) jako jedna z mála možností rekreace v době omezeného pohybu osob za hranice republiky. Zahrádky často výstavbou chat ztrácely charakter čistého zahrádkářství a staly se spíše lokalitami chatařskými, uvedené počty zahrádek a chat tak lze spíše chápat kumulativně.

2.9.4 Indikátory Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území byla zvolena celková turistická atraktivita, syntetizující v sobě atraktivity přírodní, kulturně-historické a sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem podílu potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál správního obvodu. Kvalitu turistické infrastruktury vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy. Hodnocení indikátoru „turistická atraktivita“: -2 1 a méně -1 2-3 0 4-5 1 6-8 2 9 a více Hodnocení indikátoru „podíl PRP“: -2 méně než 12,0 % -1 12,0 – 24,99 % 0 25,0 – 49,99 % 1 50,0 – 64,99 % 2 65,0 % a více

Hodnocení indikátoru „turisticko-rekreační zatížení“: -2 20,0 a méně -1 20,1 – 30,0 0 30,1 – 60,0 1 60,1 – 110,0 2 110,1 a více

122

Tabulka č. 2.9.5: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí. Obec

Turistická Hodnocení atraktivita indikátoru

PRP (v %)


Počet lůžek Hodnocení na km2 indikátoru

31,04 17,7 Bašnice 1 -2 0 -2 Bílsko u Hořic 1 9,53 19,2 -2 -2 -2 Boháňka 3 63,32 34,9 -1 1 0 Borek 3 50,69 47,5 -1 1 0 27,15 36,8 Bříšťany 4 0 0 0 Cerekvice nad Bystřicí 4 27,01 37,9 0 0 0 Červená Třemešná 7 48,93 18,3 1 0 -2 Dobrá Voda u Hořic 2 19,43 28,3 -1 -1 -1 Holovousy 6 58,92 45,2 1 1 0 Hořice 11 39,56 125,6 2 0 2 Chomutice 4 14,44 28,7 0 -1 -1 Jeřice 7 20,66 39,9 1 -1 0 Lískovice 3 42,78 26,0 -1 0 -1 Lukavec u Hořic 5 58,33 36,5 0 1 0 Miletín 11 37,39 97,1 2 0 1 Milovice u Hořic 5 10,37 106,0 0 -2 1 Nevratice 1 11,76 81,0 -2 -2 1 Ostroměř 4 31,38 54,2 0 0 0 Petrovičky 0 68,84 18,3 -2 2 -2 43,68 125,4 Podhorní Újezd a Vojice 4 0 0 2 Rašín 1 31,67 34,6 -2 0 0 Rohoznice 4 23,43 38,3 0 -1 0 Sobčice 4 16,23 89,0 0 -1 1 38,95 40,0 Staré Smrkovice 3 -1 0 0 Sukorady 2 59,62 29,7 -1 1 -1 Tetín 5 36,24 47,1 0 0 0 Třebnouševes 5 13,5 17,8 0 -1 -2 Úhlejov 3 60,79 101,0 -1 1 1 Vřesník 6 68,86 34,8 1 2 0 Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2008

EKOTOXA s.r.o.


2.9.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje cestovního ruchu. Dobrá dostupnost různými druhy dopravy umožňuje široké využití potenciálu cestovního ruchu především z hlediska jednodenních aktivit.

SLABÉ STRÁNKY Nerovnoměrné rozmístění turistických atraktivit (soustředění významnějších turistických atraktivit do severní poloviny území). Nízký podíl turistických a rekreačních ploch v jižní části SO (Sobčice, Chomutice, Nevratice, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes a Milovice u Hořic). Poměrně velké množství zámků na území Zchátralost a nepřístupnost zámků na Hořicku. Hořicka. Spojení města Hořice s výrobou hořických Kvalitativně i kvantitativně nedostatečná nabídka turistických služeb (ubytování, služby pro trubiček. cykloturisty a návazné podnikatelské aktivity, špatný stav cyklostezek) ve venkovských obcích. Hořicko jako rodiště významných osobností Chybějící pěší turistické trasy v jižní části (Erben, Štorch). území. Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus Nedostatečný kapitál venkovských obcí a není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká podnikatelských subjektů potřebný pro prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu. zkvalitňování služeb v rámci turismu. Neexistence tzv. produktových balíčků rekreačních nabídek a nízký stupeň koordinace rekreačních aktivit nepříznivě ovlivňuje intenzitu návštěvnosti. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvojové programy a projekty financované Okolní turistická konkurence (Krkonoše, Český z různých zdrojů mohou výrazně napomoci ráj) může znesnadnit využití potenciálu rozvoji cestovního ruchu. cestovního ruchu v území. Dobudování a především zkvalitnění turistické Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro infrastruktury může přilákat větší návštěvnost, rekreaci a cestovní ruch. případně i movitější klientelu. Rozvoj gastronomického cestovního ruchu Izolovaná nabídka různých služeb cestovního (založeného na bioproduktech a hořických ruchu může nepříznivě ovlivnit návštěvnost. trubičkách) a ekoturismu může obohatit nabídku v oblasti cestovního ruchu, která dosud není výrazněji využita. Poloha SO ORP Hořice v blízkosti krajského Slabá a nadále oslabující se pozice Hořic jako města Hradce Králové. centra služeb pro turisty.

2.9.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy • • •

Zkvalitnění a rozšíření sítě pěších tras především v jižní části území, zvýšení propagace a vytvoření konceptu rozvoje cyklotras pro celé území správního obvodu. Zlepšení image regionu jako turistické destinace (využít potenciálu hořických trubiček a významných rodáků), vytvoření produktových balíčků rekreačních služeb. Podpora rozvoje města Hořice, posílení jeho střediskové funkce a ekonomiky za účelem zlepšení nabídky služeb nejen pro místní obyvatele, ale i turisty a rekreanty.

124

EKOTOXA s.r.o.


2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí. Tabulka č. 2.10.1: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Hořice v roce 2007 Název obce

DP FO (tis. Kč)

DP PO (tis. Kč)

DPH (tis. Kč)

DN (tis. Kč)

DV (tis. Kč)

Chomutice 1974,88 1133,05 1716,34 850,46 5674,73 Lískovice 412,51 319,61 484,12 413,48 1629,72 Boháňka 388,31 588,18 296,55 1888,71 615,67 Bašnice 341,49 368,86 499,82 444,84 1655,01 Třebnouševes 485,56 470,27 712,35 452,06 2120,24 Holovousy 1116,81 939,93 1423,77 527,20 4007,71 Jeřice 736,53 963,24 515,76 3128,64 913,11 Bříšťany 443,00 369,23 559,32 251,78 1623,33 Rohoznice 567,07 572,52 867,22 397,23 2404,04 Milovice u Hořic 620,42 492,42 745,90 287,83 2146,57 Podh. Újezd a Vojice 556,60 4784,35 1344,61 1146,52 1736,62 Lukavec u Hořic 451,08 683,48 229,74 1941,11 576,81 Sobčice 583,42 505,37 903,17 313,69 2305,65 Tetín 335,56 217,97 330,18 96,06 979,77 Hořice 20891,03 17059,38 25840,53 3080,31 66871,25 Petrovičky 49,27 73,96 98,36 275,62 54,03 Cerekvice nad Bystřicí 1531,77 1441,35 2183,27 670,58 5826,97 Nevratice 233,12 249,39 377,75 233,54 1093,80 Bílsko u Hořic 177,30 181,93 275,59 158,51 793,33 Sukorady 369,22 357,76 541,91 218,44 1487,33 Dobrá Voda u Hořic 1051,99 1005,31 1522,74 419,40 3999,44 Ostroměř 2603,90 2473,96 3747,45 864,22 9689,53 Staré Smrkovice 417,54 435,41 659,50 282,82 1795,27 Miletín 1807,13 1668,21 2526,88 367,16 6369,38 Červená Třemešná 242,27 246,22 372,96 166,07 1027,52 Rašín 82,81 88,46 134,01 140,73 446,01 Úhlejov 191,67 196,93 298,28 92,75 779,63 Borek 122,09 125,27 189,76 100,64 537,76 Vřesník 124,87 121,76 184,44 56,10 487,17 SO ORP Hořice 40231,66 33812,28 51142,74 12582,91 137769,59 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí

% DV/obyv. průměru (tis. Kč) SO ORP 9,15 122,23 8,49 113,35 8,47 113,10 8,36 111,62 7,88 105,26 7,78 103,92 7,74 103,42 7,69 102,74 7,66 102,24 7,61 101,65 7,58 101,25 7,52 100,47 7,51 100,29 7,48 99,88 7,47 99,76 7,45 99,48 7,37 98,37 7,29 97,38 7,28 97,20 7,26 96,89 7,23 96,58 7,15 95,42 7,15 95,52 6,95 92,86 6,94 92,71 6,66 88,90 6,55 87,49 5,60 74,81 5,24 69,95 7,49 100,00

Nejvyšší výtěžnosti je obecně dosahováno u DPH; v roce 2007 tak ve většině obcí ČR došlo k nárůstu daňové výtěžnosti, který byl ovlivněn především přesunem některých položek ze snížené sazby 5% do zvýšené sazby 19%. Další nárůst daňové výtěžnosti DPH lze očekávat také v roce 2008 z důvodu zvýšení snížené sazby na 9%. Ten by však měl být kompenzován poklesem výtěžnosti daní z příjmů fyzických, především však právnických, osob v důsledku snížení sazeb u daní z příjmů.

125

EKOTOXA s.r.o.


Průměrná daňová výtěžnost Královéhradeckého kraje byla v roce 2007 8,21 tis. Kč/obyv. SO ORP Hořice tak dosahuje výrazně podprůměrné výtěžnosti 7,49 tis. Kč/obyv., což je 91,28 % průměru kraje. Nejnižší daňové výtěžnosti v KHK však dosahují správní obvody ORP Kostelec nad Orlicí a Nová Paka (87,62 % průměru kraje). Nejvyšší pak (po Hradci Králové) SO ORP Jaroměř a Nové Město nad Metují (98,1 %). V rámci SO ORP Hořice jsou nejúspěšnějšími obcemi v oblasti daňové výtěžnosti Chomutice, Lískovice, Boháňka a Bašnice, jejichž daňová výtěžnost/obyv. přesahuje 8 tis. Kč. Pod 6 tis. Kč na obyvatele pak připadá v obcích Borek a Vřesník.

2.10.2 Nezaměstnanost 2.10.2.1

Míra nezaměstnanosti

Obrázek č. 2.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti (%) v SO ORP KHK mezi lety 2005-2008

Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Pozn.: Hranice znázorňuje průměr Královéhradeckého kraje; mn, míra nezaměstnanosti = (POCET NEZAMESTNANYCH / POCET EKONOMICKY AKTIVNICH) * 100.

126

EKOTOXA s.r.o.


V míře nezaměstnanosti existují mezi jednotlivými správními obvody ORP KHK (a rovněž mezi obcemi SO ORP Hořice) značné rozdíly. Mn se pohybuje od 4 % v SO ORP Nové Město nad Metují do 9 % v SO ORP Nový Bydžov. Ve všech SO ORP byl však ve sledovaném období zaznamenán klesající trend. Pod průměrem kraje se po celou dobu pohybovaly SO ORP Dobruška a Nové Město nad Metují. Hořice patří ke správním obvodům se spíše nadprůměrnou mn. Nejhorší situace je přitom v malých obcích Petrovičky a Úhlejov, kde mn stále převyšuje 20 %. Nejnižší mn – průměrně pod 6 % - vykazují obce Sukorady, Milovice u Hořic a Bílsko u Hořic. V Bílsku však mn mezi lety 2006 a 2007 relativně rychle vzrostla. Spíše rostoucí trend mn vykazují také obce Rašín, Nevratice a Úhlejov. Vývoj míry nezaměstnanosti v období let 2005–2008 dále přibližují následující tabulka a graf. Tabulka č. 2.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Hořice v letech 2005-2008 Rok Název obce 2005 2006 2007 2008 Průměr Petrovičky 25,13 25,00 17,11 20,59 22,29 Úhlejov 18,99 21,30 21,62 22,78 20,88 Borek 14,55 12,41 13,13 14,44 13,45 Ostroměř 12,13 12,47 10,81 9,95 11,63 Lískovice 14,30 12,41 9,38 7,29 11,54 Staré Smrkovice 12,49 11,45 11,48 8,33 11,43 Chomutice 12,42 11,24 8,97 7,71 10,55 Bašnice 12,75 10,05 7,87 6,44 9,82 Červená Třemešná 8,13 11,87 9,78 6,44 9,61 Boháňka 9,67 10,46 8,90 8,51 9,57 Nevratice 5,81 8,74 12,67 10,25 9,19 Cerekvice nad Bystřicí 10,58 9,19 8,02 7,09 9,03 Vřesník 10,25 11,17 6,38 5,85 8,96 Dobrá Voda u Hořic 9,06 9,16 9,26 5,68 8,79 Sobčice 10,21 7,76 7,62 9,62 8,62 Třebnouševes 9,49 9,61 7,63 5,11 8,53 Tetín 6,91 9,67 8,91 8,00 8,47 Jeřice 10,10 9,77 5,56 4,58 8,10 Rašín 4,39 6,90 12,23 10,34 8,08 Lukavec u Hořic 8,79 9,02 7,06 5,37 8,00 Holovousy 7,98 8,82 6,83 6,45 7,75 Podhorní Újezd a Vojice 6,94 7,56 6,45 5,91 6,89 Hořice 7,74 6,68 5,72 4,78 6,51 Miletín 7,26 6,57 5,75 4,40 6,30 Bříšťany 5,24 6,01 7,62 5,63 6,21 Rohoznice 6,65 6,81 5,53 4,58 6,16 Sukorady 4,32 7,15 4,50 6,06 5,45 Milovice u Hořic 5,64 6,17 4,36 4,33 5,30 Bílsko u Hořic 4,82 3,74 5,94 6,12 4,94 SO ORP Hořice 8,63 8,06 6,93 5,92 7,67 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

127

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.10.2: Vývoj míry nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Hořice mezi lety 2005-2008

Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Pozn.: Hranice znázorňuje průměr SO ORP Hořice; mn, míra nezaměstnanosti = (POCET NEZAMESTNANYCH / POCET EKONOMICKY AKTIVNICH) * 100.

2.10.2.2 Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je zde vyjádřena jako podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců na počtu uchazečů o zaměstnání celkem. SO ORP Hořice patří v rámci KHK k průměrným správním obvodům, mezi lety 2005-2008 je průměrně 35 % dlouhodobě nezaměstnaných. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je pak v SO ORP Nový Bydžov a Dvůr Králové nad Labem, nejnižší v SO ORP Nové Město nad Metují a Dobruška. V rámci SO ORP Hořice je nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v letech 2005-2008 v nejmenší obci Petrovičky, a to téměř 66 %. Dále pak v obcích Rohoznice, Lukavec u Hořic, Borek a Třebnouševec. V obcích Lukavec u Hořic a Borek se od roku 2005 podařilo vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných výrazně snížit. Pod 10 % dlouhodobě nezaměstnaných je registrováno v obcích Milovice u Hořic, Rašín a Bílsko u Hořic.

128

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.10.3: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP KHK mezi lety 2005-2008 Rok Název ORP 2005 2006 2007 2008 Průměr Nový Bydžov 42,20 39,27 38,78 36,16 39,80 Dvůr Králové nad Labem 40,15 39,03 39,71 36,08 39,34 Nová Paka 36,00 38,38 40,13 36,00 37,86 Trutnov 37,77 37,06 38,37 36,72 37,63 Broumov 37,15 39,89 37,71 24,84 37,33 Jičín 37,22 38,58 35,49 31,29 36,69 Hořice 31,87 38,48 35,77 31,91 35,05 Vrchlabí 32,31 35,43 36,25 36,10 34,68 Náchod 29,93 30,44 27,25 18,56 28,68 Hradec Králové 28,77 28,84 25,03 23,48 27,49 Rychnov nad Kněžnou 27,33 30,12 25,31 18,89 27,40 Jaroměř 28,99 33,06 21,08 15,83 27,38 Kostelec nad Orlicí 23,98 27,18 18,86 13,85 23,27 Nové Město nad Metují 24,00 24,19 17,88 11,77 21,80 Dobruška 23,10 21,96 18,16 13,14 20,97 KHK 32,53 33,65 31,68 27,93 32,34 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Pozn.: podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců = (POCET UCHAZECU EVIDOVANYCH DELE NEZ 12 M. / POCET EVIDOVANYCH UCH. O ZAMESTNANI CELKEM) * 100.

129

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.10.4: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Hořice v letech 2005-2008 Rok Název obce 2005 2006 2007 2008 Průměr Petrovičky 48,00 78,18 64,58 85,71 65,87 Rohoznice 64,03 51,85 41,51 54,84 53,53 Lukavec u Hořic 56,91 44,36 39,05 26,92 45,74 Borek 50,65 69,57 18,67 44,44 45,56 Třebnouševes 24,05 52,53 55,30 67,86 44,75 Úhlejov 31,63 52,17 52,54 31,11 44,41 Lískovice 23,93 43,15 66,07 71,43 43,65 Ostroměř 38,48 46,56 44,30 35,49 42,48 Sukorady 55,77 32,58 55,93 16,00 42,22 Dobrá Voda u Hořic 35,35 37,97 42,55 60,32 40,08 Červená Třemešná 33,82 32,69 49,40 47,37 39,05 Staré Smrkovice 37,24 46,38 28,00 33,33 36,70 Chomutice 32,05 32,84 45,65 35,42 36,11 Jeřice 37,73 49,55 14,52 5,41 35,37 Cerekvice nad Bystřicí 34,70 45,11 30,55 14,63 35,22 Boháňka 30,84 16,67 49,52 62,50 34,34 Miletín 29,08 41,16 32,40 27,59 33,76 Podhorní Újezd a Vojice 34,18 35,14 31,84 28,40 33,33 Holovousy 24,31 39,84 35,71 25,42 32,82 Hořice 29,47 35,90 33,00 31,16 32,53 Bašnice 28,08 27,50 35,11 37,04 30,23 Sobčice 26,49 38,40 29,13 18,87 29,61 Vřesník 19,67 23,53 44,19 ,00 25,68 Nevratice 6,82 30,88 27,10 26,67 24,50 Tetín 17,07 20,34 34,55 ,00 22,22 Bříšťany 30,99 16,28 11,65 15,38 18,18 Milovice u Hořic 6,80 8,85 11,39 15,38 9,35 Rašín 31,25 ,00 ,00 8,33 6,32 Bílsko u Hořic 9,38 ,00 ,00 8,33 3,92 SO ORP Hořice 31,87 38,48 35,77 31,91 35,05 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

2.10.2.3 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Mezi lety 2005–2008 připadali v KHK průměrně 4 uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo. Nejvyšší byl tento počet v SO ORP Broumov (11). Hořice jsou pak se 6 uchazeči až na 12. místě v kraji. Nejúspěšnějším správním obvodem je v tomto ohledu Nové město nad Metují (průměrně 2 uchazeči / volné místo). V případě jednotlivých obcí mohou být data výrazně zkreslená tím, že v nich neexistuje žádné volné pracovní místo. I přesto je však možné vysledovat nejvyšší počet uchazečů připadajících na volné místo mezi lety 2005–2008 v obcích Ostroměř, Holovousy a Chomutice a nejnižší v obcích Červená Třemešná, Tetín a Úhlejov.

130

EKOTOXA s.r.o.


2.10.3 Zaměstnanost 2.10.3.1 Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti Hořice patří co do míry ekonomické aktivity a míry zaměstnanosti ke spíše nadprůměrným správním obvodům ORP KHK. Nejvyšších hodnot však dosahují Vrchlabí, Nové Město nad Metují a Jičín, nejnižších pak Nový Bydžov a Broumov. Obcemi s nejvyššími měrami ekonomické aktivity a zaměstnanosti v SO ORP Hořice jsou Vřesník a Sukorady, nejhorší je situace v obcích Petrovičky a Úhlejov. V obci Lískovice je sice relativně vysoká míra ekonomické aktivity, míra zaměstnanosti je však 3. nejnižší v SO ORP. Jedná se totiž o obec s nejvyšším indexem stáří – tedy s nejvyšším počtem osob v postproduktivním věku připadajících na jedno dítě ve věku do 15 let. Ne však z důvodu přestárlého obyvatelstva, ale z důvodu velmi nízkého podílu dětí na obyvatelstvu celkem. Tabulka č. 2.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Hořice v roce 2001 Název obce Míra ekonomické aktivity Míra zaměstnanosti Vřesník 81,03 79,31 Sukorady 80,49 78,86 Milovice u Hořic 78,95 76,84 Podhorní Újezd a Vojice 78,84 75,31 Bašnice 75,78 73,44 Cerekvice nad Bystřicí 77,61 73,24 Miletín 75,08 72,37 Rohoznice 73,21 72,25 Borek 75,00 71,67 Bílsko u Hořic 72,06 70,59 Bříšťany 75,51 70,07 Dobrá Voda u Hořic 77,34 69,97 Hořice 73,31 69,44 Červená Třemešná 75,00 69,32 Rašín 72,50 67,50 Třebnouševes 70,62 67,01 Nevratice 70,11 66,67 Sobčice 70,65 66,30 Lukavec u Hořic 72,89 66,27 Ostroměř 72,28 66,21 Jeřice 73,47 66,12 Holovousy 71,52 66,02 Staré Smrkovice 67,81 63,70 Chomutice 70,07 62,00 Boháňka 66,20 61,97 Tetín 63,29 60,76 Lískovice 71,64 59,70 Petrovičky 62,96 59,26 Úhlejov 63,38 56,34 SO ORP Hořice 73,54 69,16 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

2.10.3.2 Struktura zaměstnanosti Obdobně jako v celém KHK je v členění podle OKEČ i v ORP Hořice nejvyšší podíl obyvatel zaměstnán v oblasti průmyslu a stavebnictví. Ve srovnání s ostatními SO je však tento podíl výrazně nižší a velká část obyvatel je zaměstnaná také v zemědělství lesnictví a rybolovu (přes 21 %, což je v rámci kraje nejvyšší podíl), především v obcích Borek, Vřesník a Sobčice. Nejprůmyslovější obcí je pak obec Tetín. 131

EKOTOXA s.r.o.


2.10.4 Podnikatelská struktura Na území SO ORP Hořice působí 3 918 firem. Z 1 704 z nich, které uvádějí počet svých zaměstnanců (pozn.: zdroj: Albertina data, únor 2007), více než 1 300 zaměstnává 1 – 5 osob, dalších 275 do 10 osob. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá. Podle OKEČ je možné zařadit největší počet firem do oblasti maloobchodu (kromě motorových vozidel) a oprav výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a oblasti stavebnictví. Jedná se přitom především o drobné podnikatele, resp. firmy zaměstnávající maximálně 5 osob. Většina ekonomických subjektů vznikla na počátku 90. let, 1 788 do roku 1994, postupně počet nově vzniklých firem klesal a od roku 2005 do současnosti vzniklo již jen 303 firem. Ve městě Hořice je soustředěna řada menších výrobců zaměřených na cukrárenskou výrobu. Hlavním jejich artiklem je výroba trubiček, která je pro město Hořice tradicí. Největším zaměstnavatelem v SO ORP je textilní společnost Mileta, a.s., zahraniční firma, která je v okrese jedním z největších zaměstnavatelů výrobní sféry a zároveň v textilní výrobě. Společnost SWELL, spol. s r.o. se zabývá projektováním dílů pro automobilový průmysl. V prvním pololetí roku 2008 plánuje dobudovat 1. etapu centra vývojových služeb a v průběhu sedmi let do něj investuje za pomoci agentury CzechInvest čtvrt miliardy korun. Společnost PLUS - DISCOUNT, spol. s r.o., v říjnu otevřela nový hypermarket. Firma MARBI, spol. s.r.o. je výrobní jednotkou společnosti Olpran, spol. s r.o., a v hale této společnosti plánuje od března 2008 montovat silniční kola. Společnost MARBI vznikla v lednu 2007. 2.10.4.1 Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Je tak jedním z možných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Hořice jsou v KHK správním obvodem s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity – průměrně 204 podnikatelů/1000 obyvatel, jak ukazuje následující tabulka. Společně s SO ORP Vrchlabí dokonce převyšují míry podnikatelské aktivity dosahovanou v SO ORP Hradec Králové s mírou pod 200 podnikatelů/1000 obyv. Nejnižší míra podnikatelské aktivity je v ORP Broumov a Nový Bydžov. Ve 12 obcích ORP Hořice připadá na 1000 obyvatel více než 200 podnikatelů – fyzických osob, nejvyšší je pak tento počet v obci Lukavec u Hořic – průměrně 301 podnikatelů. Nejnižší podíl podnikatelů na obyvatelstvu vykazují obce Nevratice a Lískovice. Tabulka č. 2.10.6: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP KHK v letech 2004 a 2007 Rok Název ORP 2004 2007 Hořice 204,43 203,41 Vrchlabí 201,12 204,48 Hradec Králové 193,60 196,32 Nové Město nad Metují 189,28 198,97 Nová Paka 191,38 190,34 Náchod 187,51 189,43 Jičín 186,13 187,32 Rychnov nad Kněžnou 184,18 186,97 Dvůr Králové nad Labem 178,34 185,41 Trutnov 179,50 182,74 Dobruška 178,75 180,19 Kostelec nad Orlicí 174,61 179,97 Jaroměř 172,33 177,03 Nový Bydžov 168,62 175,27 Broumov 160,71 164,45 KHK 185,90 189,02 Zdroj: ČSÚ, RES, 2004, 2007

Průměr 203,91 202,82 194,97 194,14 190,86 188,47 186,73 185,58 181,89 181,12 179,48 177,31 174,70 171,97 162,57 187,47

Pozn.: Míra podnikatelské aktivity – počet podnikatelů (fyz. os.) na 1000 obyv. = PODNIKATELE (FO) / POCET OBYV. * 1000.

132

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.10.7: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Hořice v letech 2004 a 2007 Rok Název obce 2004 2007 Průměr Lukavec u Hořic 300,00 302,33 301,18 Třebnouševes 251,82 264,93 258,30 Podhorní Újezd a Vojice 255,97 238,10 246,86 Boháňka 247,62 239,82 243,62 Vřesník 218,75 257,73 238,34 Tetín 240,31 235,29 237,74 Bílsko u Hořic 236,36 230,77 233,48 Hořice 218,77 213,94 216,31 Úhlejov 201,75 228,35 215,77 Bašnice 190,24 233,16 211,06 Holovousy 213,86 208,17 210,99 Červená Třemešná 205,67 215,28 210,53 Dobrá Voda u Hořic 200,00 189,90 194,70 Borek 180,00 200,00 189,74 Rohoznice 197,99 179,49 188,52 Milovice u Hořic 180,15 190,31 185,38 Staré Smrkovice 184,43 184,43 Sobčice 188,55 176,08 182,27 Jeřice 166,24 192,21 179,55 Ostroměř 176,08 179,12 177,61 Bříšťany 144,80 201,83 173,12 Rašín 152,78 194,03 172,66 Miletín 173,38 169,69 171,49 Sukorady 163,37 177,88 170,73 Petrovičky 170,73 166,67 168,67 Chomutice 160,00 167,96 164,04 Cerekvice nad Bystřicí 161,33 156,79 159,02 Nevratice 127,52 147,65 137,58 Lískovice 125,00 125,00 125,00 SO ORP Hořice 204,43 203,41 203,91 Zdroj: ČSÚ, RES, 2004, 2007 Pozn.: Míra podnikatelské aktivity – počet podnikatelů (fyz. os.) na 1000 obyv. = PODNIKATELE (FO) / POCET OBYV. * 1000.

2.10.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Město Hořice, jako obec s rozšířenou působností, získávají díky dojížďce výrazně nejvíce zaměstnaných ze všech ostatních obcí správního obvodu. Každý pracovní den dojíždí do Hořic 1 535 zaměstnaných a oproti vyjíždějícím 1 295 zaměstnaných tak získávají 240 zaměstnaných. Jedinou další obcí se ziskem je obec Petrovičky, která ale získává jen 5 zaměstnaných. Ze všech ostatních obcí SO ORP pak vyjíždí výrazně více zaměstnaných než dojíždí. Významným pracovním centrem jsou Hořice, kam dojíždí průměrně třetina všech vyjíždějících z obcí SO ORP Hořic. Na poslední pozici se umístila obec Ostroměř, která ztrácí 183 zaměstnaných.

133

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 2.10.8: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Hořice v roce 2001 Vyjíždí z obce Dojíždí do obce Název obce Počet obyvatel Saldo za zaměstnáním za zaměstnáním za zaměstnáním Hořice 1295 1535 240 9091 Petrovičky 39 12 17 5 Tetín 33 27 -6 128 Bílsko u Hořic 110 32 21 -11 Bašnice 197 66 51 -15 Borek 102 23 3 -20 Rašín 25 0 -25 64 Úhlejov 108 30 3 -27 Červená Třemešná 42 8 -34 131 Vřesník 96 37 2 -35 Třebnouševes 286 81 39 -42 Nevratice 145 51 0 -51 Boháňka 66 13 -53 211 Dobrá Voda u Hořic 512 152 99 -53 Lukavec u Hořic 75 18 -57 251 Sobčice 282 79 22 -57 Lískovice 203 63 3 -60 Rohoznice 293 97 36 -61 Staré Smrkovice 228 73 7 -66 Sukorady 205 74 6 -68 Bříšťany 224 77 8 -69 Cerekvice nad Bystřicí 773 211 136 -75 Holovousy 471 146 71 -75 Miletín 907 243 166 -77 Milovice u Hořic 247 121 34 -87 Jeřice 370 121 29 -92 Podhorní Újezd a Vojice 589 160 67 -93 Chomutice 625 170 72 -98 Ostroměř 1372 361 178 -183 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

V následujícím grafu jsou pak zobrazeny míry vyjížďky a dojížďky obcí SO ORP Hořice. Ty jsou vztaženy ke 100 zaměstnaným v dané obci. U všech obcí se dvěma výjimkami převyšuje výrazně míra vyjížďky nad mírou dojížďky. Těmito výjimkami jsou obce Hořice a Petrovičky, což jsou ty, které mají jako jediné kladné dojížďkové saldo. Do obce Petrovičky dojíždí více zaměstnaných, než je pracujících v obci, tzn. míra dojížďky je vyšší než 100 %, což je výrazně nejvyšší číslo ze všech obcí. Naopak u některých obcí je míra dojížďky rovna nule, což značí nulovou dojížďku do této obce – Nevratice a Rašín, obec Lískovice je jen těsně nad hodnotou nula (míra dojížďky 3,75 %). U míry vyjížďky je, obzvláště u obcí s malou dojížďkou, patrné, že dosahuje vysokých hodnot. To naznačuje, že v těchto obcích je pouze malá nabídka pracovních míst a lidé musejí za prací dojíždět mimo území obce. Nad 80 %, což odpovídá 8 zaměstnaným z 10, dosahuje míra vyjížďky u obcí Rašín, Nevratice, Milovice u Hořic a Vřesník. Zajímavá je situace obce Petrovičky, kde kromě zmíněné vysoké míry dojížďky dosahuje vysokých hodnot i míra vyjížďky. Velmi nízkých hodnot míry vyjížďky dosahují obce Hořice a Úhlejov.

134

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 2.10.3: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Hořice

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

135

EKOTOXA s.r.o.


2.10.6 Redukovaný index funkční velikosti Redukovaný index funkční velikosti charakterizuje obce v SO ORP z pohledu počtu zaměstnaných a zaměstnaneckého potenciálu, ale bere ohled také na obytnou funkci obce. OPM vyjadřuje počet obsazených pracovních míst. Z výsledků vyplývá výrazné postavení správního města Hořice. Na dalších pozicích se umístila obec Ostroměř, Miletín, ale i další obce na následujících místech nejsou výrazně horší až po obec Dobrá Voda u Hořic. Nejhůře se umístily obce Úhlejov, Borek, Petrovičky, Vřesník a nejhůře pak Rašín. Zde dokonce není žádné obsazené pracovní místo, všichni zaměstnaní tuto obec opouštějí a vyjíždějí do jiných obcí. Tabulka č. 2.10.9: Redukovaný index funkční velikosti v obcích ORP Hořice k 1. 1. 2001 Název obce Počet obyvatel OPM Hořice 8952 3583 Ostroměř 1356 258 Miletín 916 324 Cerekvice nad Bystřicí 791 199 Chomutice 620 182 Podhorní Újezd a Vojice 631 121 Holovousy 515 133 Dobrá Voda u Hořic 553 113 Jeřice 404 52 Rohoznice 314 74 Třebnouševes 269 66 Sobčice 307 33 Milovice u Hořic 282 40 Lukavec u Hořic 258 30 Boháňka 223 39 Bašnice 198 46 Bříšťany 211 26 Staré Smrkovice 251 14 Tetín 131 28 Sukorady 205 4 Lískovice 192 7 Červená Třemešná 148 16 Bílsko u Hořic 109 17 Nevratice 150 0 Úhlejov 119 6 Borek 96 11 Petrovičky 37 21 Vřesník 93 3 Rašín 67 0 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, vlastní výpočet

rIFV 5722,4 605,4 546,4 397,7 335,6 282,6 262,1 254,0 157,5 153,3 133,7 113,7 113,4 97,7 96,4 96,0 81,2 81,1 61,3 59,4 58,6 54,9 45,2 40,8 37,8 36,2 29,3 28,0 18,2

Pozn.: Redukovaný index funkční velikosti, , POP = obytná funkce vyjádřená počtem obyvatel, OPM = obsazená pracovní místa – pracovní funkce vyjádřená počtem pracovních příležitostí v obci, tzn. zaměstnaní - vyjížďka + dojížďka. Veličiny s indexem ORP jsou hodnoty pro celý SO ORP Hořice.

136

EKOTOXA s.r.o.


2.10.7 Indikátory

137

233,16 230,77 239,82 200 201,83

1 1 1 0 0

96,04 45,23 96,41 36,19 81,21

0 -1 0 -2 0

0 -1

156,79 215,28

-1 1

397,67 54,91

2 -1

0 1 0 2 1 2 1 -1 1 0 -1 0

189,9 208,17 213,94 167,96 192,21 125 302,33 169,69 190,31 147,65 179,12 166,67

0 0 1 -1 0 -2 2 -1 0 -2 -1 -1

254,03 262,07 5722,44 335,59 157,54 58,61 97,66 546,41 113,36 40,77 605,39 29,34

1 1 2 2 1 -1 0 2 0 -1 2 -2

1 -2 1 1 -1 0 0 2 -2 -2

238,1 194,03 179,49 176,08 184,43 177,88 235,29 264,93 228,35 257,73

1 0 -1 -1 0 -1 1 2 1 2

282,58 18,21 153,28 113,73 81,07 59,39 61,31 133,70 37,85 28,03

1 -2 1 0 0 -1 -1 1 -2 -2

pod 150,0 pod 180,0 pod 210,0 pod 240,0 a více 240,0 2005 až 2008 (4.



2 0 2 -2 1

rIFV 2007

Míra podnikatelské aktivity 2007

Název obce Bašnice 1 7,87 1 8,36 73,44 Bílsko u Hořic 0 5,94 2 7,28 70,59 Boháňka 61,97 -2 8,9 0 8,47 Borek 71,67 0 13,13 -2 5,6 Bříšťany 70,07 0 7,62 1 7,69 Cerekvice nad Bystřicí 73,24 1 8,02 0 7,37 Červená Třemešná 69,32 0 9,78 0 6,94 Dobrá Voda u Hořic 69,97 0 9,26 0 7,23 Holovousy -1 6,83 1 7,78 66,02 Hořice 69,44 0 5,72 2 7,47 Chomutice 62 -1 8,97 0 9,15 Jeřice 66,12 -1 5,56 2 7,74 Lískovice 59,7 -2 9,38 0 8,49 Lukavec u Hořic 66,27 -1 7,06 1 7,52 Miletín 72,37 1 5,75 2 6,95 Milovice u Hořic 76,84 1 4,36 2 7,61 Nevratice -1 12,67 -2 7,29 66,67 Ostroměř 66,21 -1 10,81 -1 7,15 Petrovičky 59,26 -2 17,11 -2 7,45 Podhorní Újezd a Vojice 1 6,45 1 7,58 75,31 Rašín 0 12,23 -2 6,66 67,5 Rohoznice 72,25 1 5,53 2 7,66 Sobčice 66,3 -1 7,62 1 7,51 Staré Smrkovice 63,7 -1 11,48 -1 7,15 Sukorady 78,86 2 4,5 2 7,26 Tetín 60,76 -2 8,91 0 7,48 Třebnouševes 67,01 0 7,63 1 7,88 Úhlejov 56,34 -2 21,62 -2 6,55 Vřesník 79,31 2 6,38 1 5,24 Škála -2 62,0 pod 12,0 a více 6,9 -1 67,0 pod 12,0 pod 7,2 0 72,0 pod 10,0 pod 7,5 1 77,0 pod 8,0 pod 7,8 2 77,0 a více 6,0 pod 7,8 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007; MPSV, GIS 0, příjmů a výdajů obcí


DV/obyv. 2007


Průměrná míra nezaměstnanosti 2007


Míra zaměstnanosti 2001

Tabulka č. 2.10.10: Hodnocení indikátorů

pod 40,0 pod pod 70,0 pod pod 130,0 pod pod 300,0 pod a více 300,0 a více měsíc); MFČR, Bilance

EKOTOXA s.r.o.



SLABÉ STRÁNKY

Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v rámci Podprůměrná daňová výtěžnost na obyvatele ve srovnání s ostatními SO ORP KHK. KHK. Vysoký podíl malých a středních podniků. Nedostatek financí obecních rozpočtů z důvodu velkého podílu malých obcí. Na území SO ORP je nedostatečný počet Rozvoj průmyslových zón v SO ORP Hořice. pracovních míst, velké množství obyvatel dojíždí do větších center (Hradec Králové, Jičín). Nedostatečná kvalifikace pracovní síly ve většině obcí SO ORP, především v oblasti Miletína. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Potenciál v rozvoji podnikatelské činnosti V rámci SO ORP nejsou obyvatelstvu z důvodu dobré geografické polohy, především poskytnuty všechny služby, proto je nutná silná blízkost hospodářského centra Hradec Králové. vazba na správní obvody ORP Hradec Králové a Jičín. Růst počtu obyvatel, který by mohl vést Neexistence velkých podniků s inovačním k přesunu obcí do kategorie s vyšším potenciálem, případná ekonomická recese se koeficientem pro výpočet daňových příjmů v tomto území projeví velice silně. v rámci rozpočtového určení daní. Podpora malého a středního podnikání v oblasti Další růst počtu obyvatel přinese tlak na rozvoj momentálně nedostatečně rozvinutého sektoru služeb. služeb. V porovnání s ostatními SO ORP kraje je v Hořicích největší podíl obyvatelstva zaměstnaného v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu.

2.10.9 Problémy k řešení v rámci územního plánování • •

Vysoké náklady na veřejnou správu z důvodu nevhodné struktury osídlení, v rámci SO ORP mají 4 obce méně než 100 a dalších 6 obcí méně než 200 obyvatel, redukovaný index funkční velikosti je u více než poloviny obcí velmi nízký. V rámci SO ORP je nutné podporovat vytváření dalších pracovních míst, což musí být zohledněno i v územně plánovacích dokumentacích.

138

EKOTOXA s.r.o.

3


VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

3.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle celkového bodového zisku na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři. Následující tabulka nám ukazuje dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých obcích.

139

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice ORP Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota Celkem ENV EKO SOC ENV EKO SOC Petrovičky -3 -12 -7 -15,0 -54,5 -35,0 -104,5 Rašín 2 -13 -7 10,0 -59,1 -35,0 -84,1 Borek -1 -13 -2 -5,0 -59,1 -10,0 -74,1 Lískovice 3 -7 -11 15,0 -31,8 -55,0 -71,8 Nevratice 0 -9 -5 0,0 -40,9 -25,0 -65,9 Bílsko u Hořic -7 2 -7 -35,0 9,1 -35,0 -60,9 Bříšťany -3 -2 -5 -15,0 -9,1 -25,0 -49,1 Úhlejov 2 -13 0 10,0 -59,1 0,0 -49,1 Staré Smrkovice 2 -8 -3 10,0 -36,4 -15,0 -41,4 Tetín 2 -7 -2 10,0 -31,8 -10,0 -31,8 Chomutice 0 2 -6 0,0 9,1 -30,0 -20,9 Bašnice 0 5 -7 0,0 22,7 -35,0 -12,3 Sukorady 2 0 -2 10,0 0,0 -10,0 0,0 Vřesník 2 -4 2 10,0 -18,2 10,0 1,8 Červená Třemešná 3 -2 1 15,0 -9,1 5,0 10,9 Boháňka 1 -3 4 5,0 -13,6 20,0 11,4 Jeřice -4 4 3 -20,0 18,2 15,0 13,2 Ostroměř 0 4 1 0,0 18,2 5,0 23,2 Třebnouševes -2 8 0 -10,0 36,4 0,0 26,4 Dobrá Voda u Hořic -3 6 3 -15,0 27,3 15,0 27,3 Lukavec u Hořic 6 3 -3 30,0 13,6 -15,0 28,6 Sobčice -3 0 9 -15,0 0,0 45,0 30,0 Podhorní Újezd a Vojice -3 9 1 -15,0 40,9 5,0 30,9 Rohoznice 1 3 4 5,0 13,6 20,0 38,6 Cerekvice nad Bystřicí 1 5 3 5,0 22,7 15,0 42,7 Miletín 2 8 1 10,0 36,4 5,0 51,4 Hořice -7 15 5 -35,0 68,2 25,0 58,2 Milovice u Hořic -4 8 9 -20,0 36,4 45,0 61,4 Holovousy 3 2 11 15,0 9,1 55,0 79,1 Přepočtový koeficient 5 4,5 5 SO ORP Hořice celkem -50 109,1 -30 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od –300 až +300 bodů. Vyhodnocení environmentálního pilíře V rámci hodnocení environmentálního pilíře jsou obce hodnoceny v rozmezí od –35 (obce Bílsko u Hořic a Hořice) po +30 (obec Lukavec u Hořic). Mimo Lukavce jsou dále nejlépe hodnoceny obce Lískovice, Červená Třemešná a Holovousy (+15). Výrazněji negativně jsou v environmentálním pilíři hopdnoceny také obce Jeřice a Milovice u Hořic (-20). Mezi hůře hodnocené obce patří dále Petrovičky, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Sobčice a Podhorní Újezd a Vojice (-15). Obce Bílsko u Hořic je hodnocena nejvíce negativně především kvůli nízké míře separace odpadu (necelých 5 %) a nízké ekologické stabilitě krajiny v daném KÚ, což je spojeno s nízkou lesnatostí území, vysokým podílem orné půdy a vyššími zábory ZPF v předchozích letech. U obce Hořice je to naopak dáno především špatným stavem kvality ovzduší (překročené imisní limity pro polétavý prach a benzo(a)pyren), stavem povrchových a podzemních vod a nízkým zastoupením zvláště chráněných území. Je zde však nutno upozornit, že výměra chráněných území a koeficient ekologické stability krajiny je nízký ve většině obcí daného SO ORP.

140

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř

Zdroj: Ekotoxa s.r.o., vlastní zpracování, 2008

Vyhodnocení sociodemografického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -55,0 (Lískovice) po +55,0 bodů (Holovousy). Nejvyšších bodových hodnot dosáhly obce Holovousy, Sobčice a Milovice u Hořic (45,0 bodů), Hořice (25), Boháňka a Rohoznice (20,0 bodů). Nejhůře jsou naopak hodnoceny obce Lískovice, Rašín, Petrovičky, Bílsko u Hořic a Bašnice (-35 bodů), a dále Chomutice (30), Nevratice a Bříšťany (25). Negativně hodnocené obce se nacházejí převážně v jižní části území. Na špatném hodnocení obce Lískovice se projevilo zejména to, že je z hlediska cestovního ruchu málo atraktivní a že kvalita bytového fondu je horší. Nachází se zde vysoké množství bytů postavených již před rokem 1919 a také hůře vybavených. Množství obyvatel za posledních 10 let pokleslo o více než 10 %, což ukazuje na pomalé vylidňování obce a stárnutí její populace. Potvrzuje to také velice nízká intenzita výstavby nových bytů. U ostatních negativně hodnocených obcí (Petrovičky, Rašín, Bašnice a Bílsko u Hořice) je situace podobná (menší atraktivita z hlediska cestovního ruchu, nižší atraktivita obce z hlediska trvalého bydlení).

141

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř


142

EKOTOXA s.r.o.


Vyhodnocení ekonomického pilíře Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -59,1 (obce Borek, Rašín, Úhlejov) po +68,2 bodů ve městě Hořice. Kromě města Hořice byla nejlepší situace v oblasti ekonomického pilíře vyhodnocena v obcích Podhorní Újezd a Vojice (+40,9), Miletín, Milovice u Hořic a a Třebnouševes (36,4). Dobré hodnocení je také v obcích Bašnice, Cerekvice nad Bystřicí a Dobrá Voda u Hořic). Obec Hořice představuje správní centrum správního obvodu, kde jsou koncentrovány úřady a služby. Také ostatní, kladně hodnocené, výše zmiňované obce nabízejí, v porovnání s ostatními, lepší dopravní napojení obcí a nižší nezaměstnanost. Naopak co se týče obcí Borek, Rašín a Úhlejov, jedná se o obce ležící mimo hlavní dpravní tahy se špatnou dopravní dostupností. K tomu je připočtena také vyšší míra nezaměstnanosti v těchto obcích (s výjimkou obce Rašín, kde je průměrná) a spolu s obcí Vřesník také nejnižší daňová výtěžnost. Obrázek č. 3.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř


143

EKOTOXA s.r.o.


Celkové hodnocení obcí Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka uvedená na začátku této kapitoly) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Hořice. Mezi nejlépe celkově hodnocené obce patří Holovousy (71,9), Milovice u Hořic (61,4), Hořice (58,2) a Miletín (42,7). Obce Holovousy a Miletín a dále také Rohoznice a Cerekvice nad Bystřicí byly hodnoceny kladně ve všech třech pilířích. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Hořice dosaženo záporného hodnocení -104,5 v obci Petrovičky a dále v obcích Rašín, Borek, Lískovice, Nevratice, Bílsko u Hořic, Bříšťany a Úhlejov (ve všech případech hůře než - 49 bodů). Ve všech třech pilířích byly negativně hodnoceny obce Petrovičky, Borek a Bříšťany, tedy obce nacházející se na okraji celého správního obvodu Hořice. Za celý SO ORP Hořice se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř environmentální (-50 bodů). Uprostřed hodnocení se nachází sociodemografický pilíř (také se záporným hodnocením -30,0 bodů). Jako nejlepší se jeví ekonomický pilíř, který je jako jediný hodnocen kladně (109,1 bodů). Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů, která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů. Obrázek č. 3.1.4: Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje v obcích SO ORP Hořice


144

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek č. 3.1.5: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích


145

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 3.1.2: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

environmentální

1 2 3

4 5

ekonomický

ENV celkem 6

10

sociodemografický

EKO celkem 7

8

9

Podíl poddolovaných a sesuvných území Plocha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Kvalita ovzduší Průměrná produkce komunálního odpadu Míra separace komunálního odpadu Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 Lesnatost Hustota silnic I. třídy Hustota silnic II. třídy Hustota silnic III. třídy Dopravní obslužnost území - pracovní den Dopravní obslužnost území - sobota Vybavenost technickou infrastrukturou Míra zaměstnanosti v roce 2001 Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007 Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2007 Míra podnikatelské aktivity v roce 2007 Redukovaný index funkční velikosti v roce 2007 Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 Index stáří k 1. 1. 2006 Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007 Podíl trvale obydlených bytů vybavených ústředním nebo etážovým topením k 1. 3. 2001 Podíl bytů postavených do roku 1919 Průměrná velikost obytné plochy bytů na obyvatele k 1. 3. 2001 Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 2001-2007 Turistická atraktivita Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační zatížení

SOC celkem

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

146

2 2 -2 -1 2 -1 -2 -1 1 0 0 -2 2 1 2 -2 -1 1 1 2 1 0 5 -2 1 -1 0 0 1 -2 -2 0 -2 -7

2 2 -1 -1 1 -2 -2 -2 -2 -2 -7 2 -2 1 2 -2 -1 0 2 0 1 -1 2 1 -1 2 0 -1 -1 -1 -2 -2 -2 -7

2 2 -1 -1 1 -2 -2 0 0 2 1 -2 -2 2 1 -2 -1 -2 0 2 1 0 -3 1 0 -1 0 2 1 1 -1 1 0 4

2 -2 -1 1 2 0 -2 0 -1 0 -1 -2 -2 2 -2 -2 -1 0 -2 -2 0 -2 -13 -2 2 -1 1 -2 0 0 -1 1 0 -2

2 2 -2 -1 1 -1 -2 -2 2 -2 -3 -2 -2 2 1 -2 -1 0 1 1 0 0 -2 -1 -2 -2 -1 0 2 -1 0 0 0 -5

2 2 -1 -1 2 0 -2 -2 1 0 1 -2 -2 2 2 1 2 1 0 0 -1 2 5 1 2 2 2 0 -2 -2 0 0 0 3

2 2 -1 -1 2 -2 -2 0 2 1 3 -2 0 2 2 -2 -1 0 0 -1 1 -1 -2 0 0 0 1 1 -2 2 1 0 -2 1

2 2 -1 -1 2 -2 -2 -2 1 -2 -3 -1 0 2 2 2 0 0 0 0 0 1 6 1 1 0 1 1 1 1 -1 -1 -1 3

2 2 -1 -2 2 -1 -2 0 1 2 3 1 -2 1 2 -2 2 -1 1 1 0 1 2 2 -1 1 2 2 2 1 1 1 0 11

1 -1 -1 -2 0 -1 -2 -1 0 0 -7 0 2 2 2 2 2 0 2 0 1 2 15 2 -1 0 0 1 -1 0 2 0 2 5

2 2 -1 -1 2 0 -2 -2 1 -1 0 -2 1 1 2 -2 0 -1 0 2 -1 2 2 -2 1 -1 0 1 -1 -2 0 -1 -1 -6

2 2 -1 -1 -2 -1 -2 -2 2 -1 -4 -2 -2 2 2 1 2 -1 2 1 0 1 4 0 1 1 1 -1 0 1 1 -1 0 3

2 2 -1 -1 2 -1 -2 -1 2 1 3 -2 -2 1 2 -2 -1 -2 0 2 -2 -1 -7 0 -2 -2 -1 -1 -2 -1 -1 0 -1 -11

1 2 0 1 2 -2 -2 0 2 2 6 -2 2 0 2 -1 -1 -1 1 1 2 0 3 1 -2 -1 -1 -1 0 0 0 1 0 -3

Miletín

Lukavec u Hořic

Lískovice

Jeřice

Chomutice

Hořice

Holovousy



Cerekvice nad Bystřicí

Bříšťany

Borek

Obec

Boháňka

Indikátor

Bílsko u Hořic

Téma

Bašnice

Pilíř

2 2 -1 -1 2 0 -2 -1 0 1 2 -2 2 1 2 0 2 1 2 -1 -1 2 8 0 0 0 -1 -1 0 0 2 0 1 1

EKOTOXA s.r.o.

10

sociodemografický

EKO celkem 7

8

9 SOC celkem

Hustota silnic I. třídy Hustota silnic II. třídy Hustota silnic III. třídy Dopravní obslužnost území - pracovní den Dopravní obslužnost území - sobota Vybavenost technickou infrastrukturou Míra zaměstnanosti v roce 2001 Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007 Daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2007 Míra podnikatelské aktivity v roce 2007 Redukovaný index funkční velikosti v roce 2007 Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ v roce 2001 Index stáří k 1. 1. 2006 Změna počtu obyvatel mezi lety 1997-2007 Podíl trvale obydlených bytů vybavených ústředním nebo etážovým topením k 1. 3. 2001 Podíl bytů postavených do roku 1919 Průměrná velikost obytné plochy bytů na obyvatele k 1. 3. 2001 Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu v letech 2001-2007 Turistická atraktivita Podíl potenciálních rekreačních ploch Turisticko-rekreační zatížení

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

147

2 2 -2 -1 1 0 -2 0 -1 -2 -3 -2 -2 2 -1 -2 -1 -2 -2 0 -1 -2 -12 0 1 2 -2 -2 -2 -2 -2 2 -2 -7

2 2 -1 -1 2 -1 2 -1 -2 0 2 -2 -2 1 -1 -2 -1 0 -2 -2 0 -2 -13 0 -1 0 -2 -2 2 -2 -2 0 0 -7

2 2 -1 -1 2 0 -2 -1 1 -1 1 -2 2 1 0 -2 0 1 2 1 -1 1 3 -1 2 -1 1 2 0 2 0 -1 0 4

2 2 -1 -1 0 0 -2 -2 1 -2 -3 -1 0 1 2 -2 -1 -1 1 1 -1 0 0 2 1 1 2 2 2 -1 0 -1 1 9

2 2 -2 -1 1 -1 -2 0 1 2 2 -2 2 -1 2 -2 -1 2 2 0 -1 -1 0 1 -1 0 -2 0 0 1 -1 1 -1 -2

2 0 -1 1 2 0 -2 -1 1 0 2 -2 2 1 -2 -2 -2 -2 0 0 1 -1 -7 -2 -2 1 0 -2 1 2 0 0 0 -2

2 2 -1 -1 2 -2 -2 -2 2 -2 -2 1 -1 2 2 -2 0 0 1 2 2 1 8 1 1 -2 2 1 1 -1 0 -1 -2 0

2 -1 -1 1 2 2 -2 0 -1 0 2 -2 -2 2 -1 -2 -2 -2 -2 -2 1 -2 -13 -1 0 2 -2 -1 -1 2 -1 1 1 0

2 0 -1 1 2 -2 -2 0 0 2 2 -2 0 2 -2 -2 -1 2 1 -2 2 -2 -4 -1 1 -1 2 2 -2 -2 1 2 0 2

SO ORP Hořice

2 2 -1 -1 2 0 -2 -1 2 -1 2 -2 2 -1 -2 -2 0 -1 -1 -1 0 0 -8 0 2 1 -2 -1 -1 -1 -1 0 0 -3

Vřesník

Sobčice

Rohoznice

Rašín

Podhorní Újezd a Vojice 2 -1 -1 -1 1 -1 -2 -1 1 0 -3 2 1 1 2 -2 0 1 1 1 1 1 9 0 0 0 0 -2 1 0 0 0 2 1

Úhlejov

ekonomický

ENV celkem 6

1 2 0 -2 2 0 -2 -1 1 -1 0 0 -2 2 2 2 2 -1 -1 -1 -1 2 4 1 0 0 -1 1 0 0 0 0 0 1

Třebnouševes

5

2 2 -1 -1 2 1 -2 -2 1 -2 0 -2 1 1 -1 -2 0 -1 -2 0 -2 -1 -9 -1 -1 0 0 -2 1 1 -2 -2 1 -5

Tetín

4

2 2 -2 -1 2 0 -2 -2 -1 -2 -4 2 0 1 2 -1 0 1 2 1 0 0 8 0 2 2 2 0 2 2 0 -2 1 9

Sukorady

3

Podíl poddolovaných a sesuvných území Plocha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Kvalita ovzduší Průměrná produkce komunálního odpadu Míra separace komunálního odpadu Podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území Koeficient ekologické stability Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2007 Lesnatost

Staré Smrkovice

environmentální

1 2

Petrovičky

Obec

Ostroměř

Indikátor

Nevratice

Téma

Milovice u Hořic

Pilíř


1

1 -1 -2 -1 0 0

0 1 -1 0

EKOTOXA s.r.o.


3.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat) Cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů v této zprávě. 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), záporný vliv – hrozba (H) nebo neutrální vliv (N) (viz následující tabulka).

Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL

Environmentální

Vodní režim

Tabulka č. 3.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Pilíř Téma Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie. Budování moderní dopravní infrastruktury - obchvaty měst a obcí, např. rychlostní komunikace R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Výstavba míst pro využití odpadu – sběrná místa, kompostárny apod. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Realizace protierozních a protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. Zvýšit podíl lesa v obcích s nízkým podílem lesa (zalesnění zemědělsky nevyužívaných půd nebo nezemědělské půdy) Výsadbou alejí a cest podpořit fragmentaci krajiny Podporovat změnu dřevinné skladby ve stávajících smrkových monokulturách. Podporovat mimoprodukční funkce lesa.

148

ENV EKO SOC P

P

P

P

P

P

P

N

P

P

P

P

P

N

N

P

P, H

P

P

P

P

P P

P P

P P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

P

H

N

P P

P N

P P

P

P, H

P

EKOTOXA s.r.o.

Pilíř Téma


Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz

ENV EKO SOC

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Bydlení Rekreace

Sociodemografický

Sociode mografi cké

Hospodářské podmínky

Ekonomický

Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě výstavbou P P rychlostní silnice R35 v nové trase. Rozvoj IDS KHK na území SO ORP Hořice v souvislostí s plánovanou P P modernizací stávají základní železniční sítě – zvýšení kvality osobní vlakové přepravy. Vymezení potřeb budování obchvatů, přeložek a MÚK, snížení intenzity P P dopravy ve městech a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku. Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní P, H P infrastruktury. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s pozitivními N N důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Kooperace obcí v rámci mikroregionu při financování a budování větších N P investičních akcí. Vysokorychlostní internet dostupný na téměř celém území SO ORP. N P Podpora malého a středního podnikání v oblasti služeb. N P Potenciál v rozvoji podnikatelské činnosti z důvodu dobré geografické H P polohy, především blízkost hospodářského centra Hradec Králové. Růst počtu obyvatel, který by mohl vést k přesunu obcí do kategorie s vyšším N P koeficientem pro výpočet daňových příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Relativně dobré sociální a rodinné vazby v rámci SO ORP Hořice, většina N P sociálních problémů je řešena v rámci rodin. Relativně vysoká informovanost a schopnost využití dotačních titulů EU, N P aktivní spolupráce obcí s agenturou CEP. Využití evropských i národních dotací a programů rozvoje k rekonstrukcím a P P zlepšení kvality bytového fondu. Navázání spolupráce s ekonomickými subjekty a vytvoření pracovních míst N P jako významných faktorů zvyšujících atraktivitu oblasti. Vytvoření nové bytové politiky, větší podpora výstavby rodinných a H P bytových domů. Oživení bytové výstavby v některých obcích v souvislosti s tvorbou nového N P územního plánu (obec Rašín). Rozvojové programy a projekty financované z různých zdrojů mohou P, H P výrazně napomoci rozvoji cestovního ruchu. Dobudování a především zkvalitnění turistické infrastruktury může přilákat P, H P větší návštěvnost, případně i movitější klientelu. Rozvoj gastronomického cestovního ruchu (založeného na bioproduktech a P P hořických trubičkách) a ekoturismu může obohatit nabídku v oblasti cestovního ruchu, která dosud není výrazněji využita. Poloha SO ORP Hořice v blízkosti krajského města Hradce Králové. N P Pozn.: ENV – environmentální pilíř, EKO – ekonomický pilíř, SOC – sociodemografický pilíř V některých případech nebylo možno jednoznačně určit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příležitost.

P P

P N P N P P P P

P P P P P P P P P

P

3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1).

149

EKOTOXA s.r.o.


4 HODNOTY V ÚZEMÍ Pod pojmem hodnoty v území jsou v územně analytických podkladech sledovány jevy, které nejsou uvedeny jako limity využití území, neboť nejsou legislativně ani jinak vymezeny (pouze některé významné stavební dominanty jsou shodné s některými nemovitými kulturními památkami). Uvedené jevy tvoří ovšem v historii i v současnosti natolik významné, zjevné a i širokou veřejností vnímané umělé a přírodní úkazy, že je nutno s nimi počítat při územním plánování minimálně z hlediska ochrany. Někdy jde o hodnoty, které jsou dokonce prioritou v území a jsou při rozhodování určující.

4.1 PAMÁTKOVÁ REZERVACE NEBO ZÓNA Památková rezervace se v řešeném území nevyskytuje. Nachází se zde pouze Vesnická památková zóna Nové Smrkovice, prohlášená za PZ vyhláškou MK č. 249/1995 Sb. ze dne 22.9.1995. Centrum města Hořice v Podkrkonoší je navrhováno k vyhlášení za městskou památkovou zónu (http://monumnet.npu.cz).

4.2 NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V řešeném území se nacházejí tyto prohlášené nemovité kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: Tabulka č. 4.2.1: Nemovité kulturní památky ve SO ORP Hořice Obec

Část obce

Číslo ÚSKP ČR

Zapsaná památka

Bílsko u Hořic

Bílsko u Hořic

28473/6-1112

socha Nejsvětější Trojice

Boháňka

Boháňka

11392/6-5950

boží muka

Borek Borek Cerekvice nad Bystřicí Cerekvice nad Bystřicí

Bezník Želejov

16800/6-1111 28252/6-1113

mezník roubená stodola

Cerekvice

25476/6-1129

zámek

Cerekvice

12426/6-5621

Cerekvice

32220/6-1128

Cerekvice

32220/6-1131

Cerekvice

10512/6-5850

Cerekvice nad Bystřicí Cerekvice nad Bystřicí Cerekvice nad Bystřicí Cerekvice nad Bystřicí Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Červená Třemešná

Třebovětice Třebovětice

14644/6-1411


32556/6-1133


39640/6-1266

Holovousy

Holovousy

Holovousy

Holovousy

25394/6-4799

Holovousy

Holovousy

19933/6-1153

Parcelní číslo

Datum prohlášení 29.10.1963

Prohlášení ONV Jičín

29.10.1963 29.10.1963

MK ČR č.j. 9990/96 ONV Jičín ONV Jičín

p 1 + st1, 2

29.10.1963

ONV Jičín

p 469/1

27.9.1996

kaple sv. Vavřince kostel Zvěstování P. Marie socha sv. Jana z Boha

st 73

18.2.1993

MK ČR č.j. 7108/92

st 3

29.10.1963

ONV Jičín

st 3

29.10.1963

ONV Jičín

socha sv. Josefa

p 260

5.4.1995

MK ČR č.j. 366/93

p 492/1

29.10.1963

ONV Jičín

st 42

29.10.1963

ONV Jičín

29.10.1963

ONV Jičín

kruhové hradiště z ml. doby železné soubor smírčích křížů (I. - IV.) kostel sv. Jakuba Většího socha sv. Linharta soubor věcí náležejících k zámku slovanské hradiště socha sv. Jana

150

p 405/3

p 204, 421, 426 p 41/1

22.4.1987 29.10.1963

OK ONV Jičín č.j. 34/87 ONV Jičín

EKOTOXA s.r.o.

Obec

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice Část obce

Číslo ÚSKP ČR

Zapsaná památka

Holovousy

Holovousy

19933/6-1154

Holovousy

Chodovice

32850/6-1155

Holovousy

Chodovice

25294/6-1156

Hořice

Hořice

17339/6-1190

Nepomuckého soubor sochařských alegorií kostel sv. Bartoloměje socha sv. Terezie radnice

Hořice

Hořice

10428/6-5623

Hořice Hořice

Hořice Hořice

37766/6-4684 21885/6-1162

Hořice

Hořice

23735/6-1163

Hořice

Hořice

11681/6-5976

Hořice

Hořice

52106/6-6301

Hořice

Hořice

38368/6-1164

Hořice

Hořice

27485/6-1188

Hořice

Hořice

10199/6-5809

Hořice

Hořice

14129/6-1158

Hořice

Hořice

101688

Hořice

Hořice

32051/6-1161

děkanský kostel Narození P. Marie soubor věcí náležejících k hřbitovnímu kostelu sv. Gotharda zámek

Hořice

Hořice

10287/6-5534

židovský hřbitov

Hořice

Hořice

32797/6-1175

Hořice Hořice Hořice Hořice

Hořice Hořice Hořice Hořice

37929/6-4683 32877/6-1167 18173/6-1173 31592/6-1169

Hořice

Hořice

26960/6-1174

Hořice

Hořice

31185/6-1184

Hořice

Hořice

17646/6-1187

Hořice

Hořice

29373/6-1172

Hořice

Hořice

14362/6-1183

Hořice

Hořice

41898/6-1165

Hořice

Hořice

39102/6-1192

Hořice

Hořice

44746/6-1191

Hořice

Hořice

44930/6-1170

Hořice

Hořice

32510/6-1166

Parcelní číslo

Datum prohlášení

Prohlášení

p 5/1

29.10.1963

ONV Jičín

st 70

29.10.1963

ONV Jičín

p 177/1

29.10.1963

ONV Jičín

st 3

29.10.1963

bývalá synagoga

st 301

3.5.1993

muzeum dům dům s oplocením (poliklinika)

st 286 st 289

5.12.1984 29.10.1963

ONV Jičín MK ČR č.j. 9453/92 OK ONV Jičín ONV Jičín

st 93/1

29.10.1963

ONV Jičín

dům - spořitelna

st 2

3.2.1997

MK ČR č.j. 366/93

st 378

7.10.2002

MK ČR č.j. 9041/02

st 287

29.10.1963

ONV Jičín

st 746

29.10.1963

ONV Jičín

st 766

14.11.1994

MK ČR č.j. 7287/93

st 1

29.10.1963

ONV Jičín

st 485/1, p 2207

27.12.2005

MK ČR č.j. 15630/2004

soubor staveb bývalého pivovaru dům ohradní zeď se souborem soch vila Maixnerova

galerie plastik soubor kašna mariánský sloup portál hřbitovní Riegrův obelisk socha "Matka s dítětem" socha "Muž práce" socha "Probuzení" socha Jana Žižky z Trocnova socha K. H. Borovského socha Krista v zahradě Getsematské socha M. Jana Husa socha P. Marie socha sv. Gotharda socha sv. Jana Nepomuckého

151

st 377/2 p 1631/1, 1631/2

29.10.1963

p 2226/1

29.10.1963

ONV Jičín

p 2354/1 p 2178/1 p 2112

5.12.1984 29.10.1963 29.10.1963 29.10.1963

OK ONV Jičín ONV Jičín ONV Jičín ONV Jičín

st 1203

29.10.1963

ONV Jičín

p 2560

29.10.1963

ONV Jičín

p 2361/7

29.10.1963

ONV Jičín

p 2206/1

29.10.1963

ONV Jičín

p 313

29.10.1963

ONV Jičín

st 1

29.10.1963

ONV Jičín

st 1151

29.10.1963

ONV Jičín

29.10.1963

ONV Jičín

p 2205

29.10.1963

ONV Jičín

st 1

29.10.1963

ONV Jičín

12.12.1991

ONV Jičín MK ČR č.j. 13584/90

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Číslo ÚSKP ČR

Zapsaná památka socha sv. Josefa

Hořice

Hořice

11209/6-5923

Hořice

Hořice

37262/6-1168

Hořice

Hořice

13825/6-1157

Hořice

Hořice

45120/6-1182

Hořice Hořice

Hořice Chvalina

35108/6-1186 26072/6-1189

Hořice

Libonice

Hořice

Svatogothardská Lhota

40374/6-1171

Chomutice

Chomutice

13896/6-1198

Chomutice

Obora

31884/6-1199

Chomutice

Obora

27094/6-1200

Chomutice

Obora

Jeřice

Jeřice

36005/6-5671

Jeřice

Jeřice

16229/6-1202

Jeřice

Jeřice

31467/6-1203

Lískovice

Lískovice

12687/6-5642

Lískovice

Lískovice

socha sv. Václava soubor hrobů rudoarmějců sousoší "Přátelé stromoví" sousoší Abela husitská mohyla dům s vjezdovou bránou socha sv. Rodiny kostel sv. Dionýsia socha sv. Donáta socha sv. Jana Nepomuckého zámek zámek kostel sv. Máří Magdalény směrník kostel sv. Mikuláše lovecký zámeček tvrziště z 14. 16. stol.

Lískovice

Lískovice

Miletín

Miletín

45072/6-1259

zámek

Miletín

Miletín

10329/6-5681

fara

Miletín

Miletín

46395/6-1262

Miletín

Miletín

32265/6-1257

Miletín

Miletín

10463/6-5564

Miletín

Miletín

12340/6-5594

Miletín

Miletín

37917/6-1264

Miletín

Miletín

32045/6-1265

Miletín

Miletín

21046/6-1263

Miletín

Miletín

10462/6-5565

Milovice

Milovice

36516/6-1267

Ostroměř

Ostroměř

38384/6-4678

Ostroměř

Ostroměř

13467/6-4685

Ostroměř

Ostroměř

13967/6-4800

rodný dům K. J. Erbena kostel Zvěstování P. Marie meteorologický sloup pomník K. J. Erbena socha P. Marie socha P. Marie Immaculata socha sv. Gotharda sousoší sv. Jiří kostel sv. Petra a Pavla dům rodný dům E. Štorcha slovanské hradiště

152

Parcelní číslo

Datum prohlášení

Prohlášení

p 1855/2

11.3.1996

MK ČR č.j. 568/94

p 2178/4

29.10.1963

ONV Jičín

p 2178/2

29.10.1963

ONV Jičín

29.10.1963

ONV Jičín

29.10.1963 29.10.1963

ONV Jičín ONV Jičín

p 289?

29.10.1963

ONV Jičín

st 1

29.10.1963

ONV Jičín

p 494/3

29.10.1963

ONV Jičín

st 14/2

29.10.1963

ONV Jičín

st 54

17.4.1989

MK ČR č.j. 11560/88

st 1

29.10.1963

ONV Jičín

p 592/3

29.10.1963

st 3

13.9.1993

ONV Jičín MK ČR č.j. 8939/93

p 2361/7 p 63/2 st 7

p 4/3, 6/3, 6/4, 6/5, 348/1, st 4/1 st 146, p 142/1, 142/3, 1293

29.10.1963

ONV Jičín

st 207

7.2.1994

MK ČR č.j. 1782/94

st 184

29.10.1963

ONV Jičín

st 130 st 131 p 1289

29.10.1963

ONV Jičín

p 1279/5

10.6.1992

p 1279/8

10.6.1992

p 234

29.10.1963

MK ČR č.j. 7938/92 MK ČR č.j. 7940/92 ONV Jičín

p 1335/1

29.10.1963

ONV Jičín

p 1130/1

29.10.1963

ONV Jičín

p 1279/3

10.6.1992

MK ČR č.j. 7939/92

st 1

29.10.1963

ONV Jičín

st 239

5.12.1984

OK ONV Jičín

st 123/1

5.12.1984

OK ONV Jičín

viz příloha

22.4.1987

OK ONV Jičín č.j. 34/87

EKOTOXA s.r.o.

Obec


Číslo ÚSKP ČR

Zapsaná památka socha archanděla Michaela socha sv. Františka Xaverského

Ostroměř

Ostroměř

20935/6-1301

Ostroměř

Ostroměř

16629/6-1302

Podhorní Újezd

46877/6-1324

pomník padlým

Podhorní Újezd

33472/6-1323

socha sv. Anny

Podhorní Újezd

31350/6-1322

Vojice

10243/6-5764

Vojice

31791/6-1325

Podhorní Újezd a Vojice Podhorní Újezd a Vojice Podhorní Újezd a Vojice Podhorní Újezd a Vojice Podhorní Újezd a Vojice Rohoznice

Rohoznice

Rohoznice

Rohoznice

Rohoznice

Rohoznice

10465/6-5562

Sobčice

Sobčice

27098/6-1375

Sobčice

Sobčice

11635/6-1374

Sobčice

Sobčice

12357/6-5583

Sobčice

Sobčice

33065/6-1377

Sobčice

Sobčice

32670/6-1376

Staré Smrkovice

Staré Smrkovice

11323/6-4675

Tetín

Tetín

10464/6-5563

Tetín

Vlkanov

20163/6-1409

Třebnouševes

Třebnouševes

16890/6-1410

Úhlejov

Úhlejov

32611/6-4801

socha sv. Václava pomník M. Jana Husa socha sv. Jana Nepomuckého lázně, z toho jen kamenný most, prameniště lázně, z toho jen kaple sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Křtitele kostel sv. Prokopa zámek socha Anděla Strážce s Tobiášem socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Vojtěcha památník Rudé armády socha sv. Donáta socha sv. Venantia socha sv. Vavřince středověký hrádek

Parcelní číslo p 768/1

Datum prohlášení

Prohlášení

29.10.1963

ONV Jičín

29.10.1963

ONV Jičín

p 950

29.10.1963

ONV Jičín

p 1341/1

29.10.1963

ONV Jičín

p 1392/2

29.10.1963

ONV Jičín

p 195/1

29.9.1994

MK ČR č.j. 11534/94

p 416/7

29.10.1963

ONV Jičín

p 16

10.6.1992

MK ČR č.j. 7941/92

st 6

29.10.1963

ONV Jičín

st 5

29.10.1963

ONV Jičín

p 85

16.9.1992

MK ČR č.j. 10817/92

p 372

29.10.1963

ONV Jičín

p 408

29.10.1963

ONV Jičín

5.12.1984

OK ONV Jičín

10.6.1992

MK ČR č.j. 7942/92

29.10.1963

ONV Jičín

29.10.1963

ONV Jičín

22.4.1987

OK ONV Jičín č.j. 34/87

st 145

p 307

p 323, 324, 325/1, 325/3

4.3 URBANISTICKÉ HODNOTY Velmi významnou urbanistickou hodnotu tvoří prostor širšího okolí města Hořic v Podkrkonoší – „města kamenné krásy“. Od dobývání a těžby hořického pískovce v lomech Hořického Chlumu se vine jeho zhodnocování a užití až do roviny uměleckého zpracování v sochařské tvorbě v kontinuitě staletí od baroka až po současnost. Mezinárodní tradice každoročních sochařských sympozií v Hořicích zanechává množství uměleckých děl instalovaných v sochařském parku, který se neustále rozšiřuje. Prostorové vazby a souvislosti užití a tradice kamene pokračují dále do oblasti Kuksu s jeho uměleckým bohatstvím. Základem tradice současného zhodnocování hořického pískovce je i kamenická škola, kterou absolvovala řada vynikajících českých sochařů.

153

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 4.3.1: Urbanistické hodnoty ve SO ORP Hořice obec Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník

kód ZÚJ

urbanistická hodnota

572667 areál kolem sokolovny a obecního úřadu prostor v centru obce, vodní nádrž, prostor pro společenské akce 548901 572705 prostor v centru obce, rybník, areál letního kina 548979 náves v Borku a v Želejově, údolí v k.ú.Bezník, prostor v centru obce s vodní nádrží, ozeleněný prostor v centru obce, 548855 původní zachovalý statek areál kostela a zámku, malá náves s rybníkem 572781 548995 okolí kostela 572837 historická urbanistická struktura ulice 572918 náves, zámek s parkem Sochařský park I a II, centrum města - nám. Jiřího z Poděbrad, koupaliště 572926 v Dachovech, Chlum - prostranství v centru obce 572969 park prostor v centru obce, dvůr a zámek Jeřice, vodní tok jako urbanizační osa 572993 obce náves, lipová alej na návrší, návrší význ.objektů (kostel,fara,škola), torzo 573086 loveckého zámečku zachovalá urbanistická struktura v obci 573141 573175 náměstí a okolí kostela prostor v centru obce s kostelem 548863 549207 prostor v centru obce s rybníkem, původní zachovalý statek prostranství před školou, Nové Smrkovice – vesnická památková zóna, 573272 náves v Domoslavicích, Sylvárův Újezd – náves a prostranství s rybníkem 548871 rybník a okolí struktura zástavby a opakování typu nové zástavby ve Vojicích 573311 549274 573221 urbanizační osa – potok, rekreační areál (Miletínské lázně) 573477 část ulice a areál zámku a kostela 573523 548880 572756 573612 573671 549029

rázovitá osada náves náves a areál koupaliště náves

154

EKOTOXA s.r.o.


4.4 REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY V širším kontextu lze prostor SO ORP Hořice z pohledu lidové architektury zařadit do oblasti českého roubeného domu. Nejvýznamnější lokalita v Nových Smrkovicích byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou.

4.5 VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA Tabulka č. 4.5.1: Významné stavební dominanty ve SO ORP Hořice významná stavební dominanta (historicky nebo architektonicky cenná obec kód ZÚJ stavba, stavební dominanta) Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy

Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník

572667 roubenka – původní lidová architektura 548901 572705 548979 548855 Kostel Zvěstování P.Marie, Kaple sv.Štěpána, Dům Krámských, zámek, špýchar 572781 548995 Kostel sv.Jakuba 572837 roubenky – původní lidová architektura 572918 kostel a zámek rozhledna na Hořickém Chlumu, Masarykova věž samostatnosti, Kostel Narození P.Marie, Svatogothardský kostelík, SPŠ kamenická a sochařská, rodný dům R.Švajdlera, Husův dětský dům, Flečkova vila, Malinova vila, Hirschova vila, 572926 Převlékárny přírodního koupaliště v Dachovech 572969 Kostel sv.Diviše, Domov důchodců, roubenka – původní lidová architektura 572993 Kostel sv.Diviše, zámek, zvonička, pomník Mistra J.Husa 573086 573141 573175 Kostel Zvěstování Panny Marie, zámek, Sousedský dům Kostel sv.Petra a Pavla, bývalá kovárna, bývalá přepřahací stanice 548863 549207 roubenky – původní lidová architektura 573272 silo, Domoslavice - roubenky – původní lidová architektura 548871 roubenky – původní lidová architektura 573311 549274 573221 kaplička 573477 bývalý mlýn, budova školy 573523 548880 572756 573612 573671 roubenky – původní lidová architektura 549029

155

EKOTOXA s.r.o.


4.6 MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI Místa významné události byla v územně analytických podkladech vyznačena pouze v následujících obcích: Tabulka č. 4.6.1: Místa významných událostí ve SO ORP Hořice obec Cerekvice nad Bystřicí Dobrá Voda u Hořic Holovousy

Hořice

Miletín Ostroměř Sukorady

kód ZÚJ

místo významné události

hřbitov - hroby 364 vojáků války r.1866 572781 zámek - lazaret pro bitvu na Chlumu r.1866 572837 rodný dům - rodiště obrozence "Národního" Vávry 572918 Slavnosti malináčů – dlouholetá ovocnářská tradice obce Vrch Gotthard - jedno z dějišť husitských válek závod "300 zatáček Gustava Havla" - tradiční motocyklový závod 572926 rodný dům - rodiště malíře Rudolfa Švajdlera rodný dům - rodiště spisovatele K.J.Erbena Erbenova cukrárna - tradice výroby "miletínských motlitbiček" 573175 dům čp.174 - zde začla tradice výroby miletínských perníčků rodný dům - rodiště spisovatele Eduarda Štorcha 573272 rodný dům - rodiště režiséra Karla Zemana 548880 rodný dům - rodiště herečky Věry Ferbasové

156

EKOTOXA s.r.o.


5 ZÁVĚR Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji.

5.1

SOUHRN Z TÉMAT

Horninové prostředí a geologie Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku Východolabská tabule. Na území SO ORP se nachází pouze malé množství ložisek nerostných surovin. Jedná se pouze o ložiska stavebního kamene – pískovce, přičemž na dvou těchto ložiscích probíhá v současné době povrchová těžba a na zbylých dvou probíhala těžba v minulosti. Pro těžbu byl vymezen také dobývací prostor. Pro ochranu ložisek nerostných surovin jsou také vyhlášena čtyři chráněná ložisková území. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází jen malé množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Ve významnějším množství se nacházejí jenom na území obcí Hořice a Třemešná. Jediné poddolované území po těžbě paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice. Rozvoj obcí v SO ORP Hořice tedy těmito územími není omezen.

Vodní režim Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu a chemického stavu. Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru „Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů“. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou jednotlivé útvary podzemních vod, které jsou klasifikovány do tříd rizikovosti (rizikový, nerizikový) z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Hodnocené útvary podzemních a povrchových vod jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Na území SO ORP je jako „rizikový“ klasifikováno 97 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (naprostá většina obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 59 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (téměř polovina obcí 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Na území SO ORP nejsou klasifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích jako „nerizikový“ z hlediska ekologického stavu/ potenciálu, ani z hlediska chemického stavu. Jako „nejistý“ jsou v SO ORP klasifikována 3 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a z hlediska chemického stavu 41 % délky útvarů povrchových vod tekoucích. Na celém území SO ORP není jako „rizikový“ klasifikován žádný útvar podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu. Z hlediska chemického stavu je jako „rizikový“ klasifikováno 26 % plochy útvarů podzemních vod (nejvíce Bříšťany, Nevratice, Petrovičky, Staré Smrkovice a Sukorady – 100 % plochy útvarů podzemních vod). Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (téměř polovina obcí SO ORP 100 % plochy útvarů podzemních vod).

157

EKOTOXA s.r.o.


Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však může být horší, protože mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako „nejistý“ z důvodu nedostatku primárních dat. Místně na sledovaném území nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu. Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s využitím navržených indikátorů, není přijatelný na území žádné obce. Nepřijatelný stav je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody. Výsledky hodnocení indikátorů příliš nekorespondují s výsledky dotazníkového šetření, což je pravděpodobně způsobeno subjektivním vnímáním čistoty vody obyvateli oproti přímo naměřenými či odvozenými hodnotami při monitoringu kvality vod. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá severní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 14 obcí (Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice). V obci Borek by bylo vhodné lokalizovat sklonité pozemky s obdělávanou ornou půdou a eliminovat jejich vliv na vodní režim realizací vhodných opatření. Ideálním stavem by bylo veškeré tyto pozemky alespoň zatravnit a tím přispět ke zlepšení stavu vodního režimu v krajině. Na zbylém území SO ORP Hořice není zvýšená potřeba řešit problematiku většího množství svažitých orných pozemků. Menší množství „rizikových“ pozemků se vyskytuje v obcích Úhlejov, Hořice a Podhorní Újezd a Vojice. Pokud budou v těchto územích probíhat KPÚ, bylo by vhodné využít návrhu plánu společných zařízení k eliminaci těchto ploch. Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q100 čtyř vodních toků – Bašnický potok, Bystřice, Javorka a Lužanka. Celkem je záplavovým územím Q100 zasaženo 696,1 ha území SO ORP Hořice. Záplavové území Q100 Bašnického potoka zasahuje území čtyř obcí celkovou plochou 76,2 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Bříšťany a to plochou 39,2 ha. Záplavové území Q100 Bystřice zasahuje území sedmi obcí celkovou plochou 282 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Cerekvice nad Bystřicí a to plochou 79 ha. Záplavové území Q100 toku Javorka zasahuje území sedmi obcí celkovou plochou 327,1 ha. Nejvíce zasahuje na území obce Staré Smrkovice a to plochou 130,4 ha. Záplavové území Q100 toku Lužanka zasahuje pouze území obce plochou 10,7 ha. V těchto územích (záplavové území Q100) by neměly být povolovány nové stavby zhoršující průběh povodňové vln. V již zastavěných částech obcí, kde zasahuje plocha záplavového území Q100 je potřeba navrhnout a realizovat opatření chránící toto území.

Hygiena životního prostředí Největším problémem ochrany ovzduší na území SO ORP Hořice jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM10. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10 došlo v roce 2006 na 63 % území SO ORP. Plošně nejrozsáhlejší překročení imisního limitu pro PM10 (100% území) bylo zaznamenáno na území obcí Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Milovice u Hořic, Nevratice, Petrovičky, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, dále bylo překročení imisního limitu zaznamenáno na území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice. Roční imisní limit pro PM10 nebyl na území SO ORP překročen. Dílčím problémem jsou zvýšené imisní koncentrace benzo(a)pyrenu. Na 3 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky

158

EKOTOXA s.r.o.


vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Nejvyšší překročení imisního limitu pro BaP bylo zaznamenáno na území obcí Hořice (23 % území obce), Ostroměř a okrajově také na území obce Holovousy. Specifickým problémem jsou plošně zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu. Na celém území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro ozon a k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu však nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Imisní limity pro SO2, NO2 a benzen na ochranu lidského zdraví nebyly v roce 2006 na území SO ORP překročeny podobně jako cílové imisní limity pro arsen a kadmium. Nebyly rovněž překročeny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace pro SO2 a NOx (s vyjímkou malé části území obcí Ostroměř 7% a Holovousy 1%). Dle provedeného dotazníkového šetření, které proběhlo v obcích SO ORP, vyplývá, že subjektivně je místní zhoršení kvality ovzduší chápáno jako důsledek vytápění domácností v obcích Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. Průmyslové emise byly označeny jako problematické v obci Cerekvice nad Bystřící (sklad pohonných hmot). Dálkový přenos emisí ze vzdálených emisních zdrojů není subjektivně vnímán jako příčina zhoršené imisní situace. Negativní působení dopravy jako příčina zhoršené imisní situace bylo označeno v obcích Milovice u Hořic, Staré Smrkovice a Sukorady. Zemědělské provozy v obci Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Staré Smrkovice, Třebnouševes. Na území SO ORP Hořice není plněn navržený cílový stav indikátorů (nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace). Překračován je především imisní limit pro PM10 a cílový imisní limit pro BaP, vyhlášené na ochranu lidského zdraví. Plošný rozsah překročení imisních limitů (území obcí vyhlášené jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) je poměrně značný, přesahuje průměr kraje i České republiky, přičemž imisní limity jsou překračovány právě v oblastech s vyšší hustotou osídlení (Hořice, Ostroměř). Vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo může nastat za zhoršených rozptylových podmínek a v době dopravních špiček, zejména v bezprostřední blízkosti nejzatíženější komunikace I/35, především v Hořicích, Milovicích u Hořic, Bílsku u Hořic, Holovousech či Ostroměři. Subjektivní pocit obtěžování nadměrným hlukem z dopravy byl dotazníkovým šetřením zjištěn v obcích Bašnice, Bílsko u Hořic, Červená Třemešná, Holovousy, Jeřice, Lukavec u Hořic, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Staré Smrkovice, Sukorady a Třebnouševes. Průmysl nebyl označen jako zdroj nadměrného hluku. Zemědělství jako příčina hluku bylo označeno v obci Jeřice, Nevratice a Třebnouševes. Sousedské vztahy (diskotéky) jako zdroj hluku byly uvedeny v obci Jeřice. Na území většiny obcí SO ORP se nachází nízká a přechodná kategorie radonového indexu z geologického podloží, což značí nízké riziko pronikání radonu z geologického podloží. Střední kategorie radonového indexu z geologického podloží se vyskytuje v menším rozsahu na území obcí Holovousy, Hořice, Podhorní Újezd a Vojice. Podle územně analytických podkladů je na území SO ORP vyhlášeno ochranné pásmo vojenského letiště MO VUSS Pardubice, které zasahuje do území všech obcí SO ORP s výjimkou území obce Úhlejov. Významný negativní vliv leteckých staveb na hygienu životního prostředí (emisní a hluková zátěž) na území SO ORP není předpokládán. Největší množství z celkové produkce odpadu představuje komunální odpad (takřka 70%), přičemž z největší části (přes 90%) jde o směsný komunální odpad. Významnější podíl mají ještě stavební a demoliční odpady. Je nutno upozornit, že produkce odpadu v rámci jednotlivých skupiny odpadů v jednotlivých letech kolísá, avšak obecně tvoří stavební a komunální odpad dlouhodobě nejvyšší podíl z celkového množství 159

EKOTOXA s.r.o.


Největší množství odpadů v rámci celého SO ORP je produkováno ve městě Hořice, v ostatních obcích je produkce – zejména v závislosti na velikosti obce – významně nižší. V obcích jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější množství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. V některých obcích je nutno doplnit zařízení na sběr a separaci odpadu. V dotazníkovém průzkumu bylo uvedeno, že v obcích chybí kontejnery na separovaný sběr a to na papír (Bílsko u Bořice, Boháňka, Červená Třemešná, Lískovice, Rašín, Rohoznice, Třebnouševes, Vřesník) a plasty (Červená Třemešná). Odpady ve městě Hořice jsou likvidovány odpovědnými osobami (TS Hořice, Marius Pedersen), vzhledem k absenci zařízení pro zpracování odpadu končí v nejvyšší míře na skládce. Sběr a svoz komunálního odpadu zajišťuje v jednotlivých obcích několik svozových firem. Jedná se především o Marius Pedersen, ASA s.r.o., TS Jičín a RUND L. Jaroměř. Nakládání s bioodpadem není ve většině obcí zajištěno a bioodpadu z domácností je likvidován většinou individuálně (v lepším případě domácím kompostováním, v horším případě spalování apod.). Dle POH města Hořice plánuje město do budoucna zajistit oddělený sběr bioodpadu a výstavbu kompostárny, obec Staré Smrkovice výstavbu sběrného dvora. Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Hořice byla v roce 2007 271 kg/os.rok. Znamená to, že produkce komunálního odpadu je dle údajů z evidence významně nižší, než je průměr ČR. Zároveň úroveň produkce KO splňuje (požadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibližně 9%, je tedy přibližně stejná jako na většině území ČR, avšak je nižší než je požadavek vycházející ze Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %.

Ochrana přírody a krajiny Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Hořice jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. Nejvyšší podíl chráněných ploch má jediná obec Rašín (22,6%). Je to způsobeno tím, že se jedná o obec malé rozlohy a přírodní památka Kazatelna, která zasahuje jižní výběžky obce, tak tvoří vysoké procento z rozlohy obce. U ostatních obcí je podíl rozlohy chráněných území nízký. Z hlediska ekologické stability většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního (hodnotou KES= 0,60). Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic a Nevratice. Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6%, 90,3% a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, V obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy. Nejvyšší stupeň ekologické stability mají obce Petrovičky a Vřesník (obě KES=2,21). Na území Petroviček je malý podíl orné půdy (29,0 %) z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a zastavěných ploch (5,2% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (34,8%) z celkové rozlohy a trvalých travních porostů (57,2% ze zemědělské půdy).

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond správního obvodu ORP Hořice je díky příznivým přírodním podmínkám charakteristický vysokým podílem zemědělské i orné půdy. Podíl orné půdy na ZPF je 77,8 %. Významný je i podíl půd v I. a II. třídě ochrany (46,2 %), nacházejí se především v jihozápadní části území. Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2001 až 2008 vyplývá, že 160

EKOTOXA s.r.o.


úbytek ZPF byl 27,3 ha, tj. 0,2 %. Tento ukazatel je nižší než průměr kraje i České republiky. Nejvyšší úbytek v rámci SO ORP byl zaznamenán v obcích Bílsko u Hořic (3,2 %) a Rašín (2 %). Záznam z dotazníkového šetření pak uvádí úbytky půd v souvislosti s bydlením v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Sobčice a Vřesník (v Hořicích také z důvodu vzniku průmyslové zóny). Lesnatost SO ORP Hořice je 21,1 %, což je pod průměrem jak Královehradeckého kraje (31%) tak České republiky (33,4 %). Nejlesnatější obec v rámci celého SO ORP je obec Sukorady (56,4%). Nejméně lesnatou obcí je obec Milovice u Hořic a Bílsko u Hořic, kde je 0,0 % lesa a Dobrá Voda u Hořic (0,1 %). Většina lesů v SO ORP Hořice patří do kategorie lesů hospodářských (98,5%), lesy zařazené do kategorie les ochranný tvoří jen 0,1 % z celkového podílu lesů v jednotlivých kategoriích. Lesy zařazené do kategorie lesů zvláštního určení je 1,4 % z celkového podílu lesů. Největší podíl LO se nachází v obci Borek (2,6 %), největší podíl lesů v kategorii LZU se nachází v obci Miletín (9,5 %).

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Správním územím ORP Hořice neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru ani dálnice. Územím však probíhá ve směru západ – východ trasa mezinárodní doplňkové silniční sítě TINA s označením E442 (na území ORP stávající silnice I/35, jež má být výhledově nahrazena rychlostní silnicí R35, která propojí německo-polskou dálnici A4 s dálnicí D47 a má tedy nadnárodní význam). Současný stav komunikace I/35 kapacitou již neodpovídá stávajícím přepravním potřebám a neodpovídá ani běžným evropským standardům. Současný základní komunikační systém v území je dotvářen vedením silnic II. třídy. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Délka silniční sítě činí celkem 223,85 km, z toho silnice I. třídy činí pouze 7,3 % a více než 70 % (73,5 %) tvoří silnice III. třídy. Hustota silniční sítě na území SO ORP činí 1,17 km/km2, což znamená, že je vysoko nad průměrnou hustotou silniční sítě v ČR, která dosahuje 0,7 km/km2 i nad hustotou silniční sítě KHK (0,79 km/km2). Hustota železniční sítě na území SO ORP Hořice činí cca 0,17 km/km2 (16,7 km/100 km2) a je mírně nad úrovní hustoty KHK (cca 15 km/100 km2). Na území SO ORP je bezprostředně dostupná železniční přeprava pro 8 obcí z celkového počtu 29, což je pouze 27,6 %. Územím SO ORP Hořice neprobíhá žádná z hlavních celostátních tratí. Stávající špatný stav tratí na tomto území odpovídá jejich nižšímu dopravnímu významu. Dopravní obslužnost obcí je především o sobotách nevyhovující pro převážnou část obcí. Ke zlepšení situace by mělo výhledově přispět zapojení území do IDS a optimalizace autobusové a vlakové dopravy. Na území SO ORP Hořice je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s vysokým podílem obcí s (vlastním) vodovodem a dostatečným zásobováním elektrickou energií. Téměř 60 % obcí je alespoň částečně plynofikováno. Zcela nedostatečná je úroveň odkanalizování a čištění odpadních vod. Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožují životní prostředí a podzemní vody. Nejkritičtější situace je v obci Tetín, kde dosud chybí kanalizace, ČOV, vodovod i plynofikace. Na území SO ORP je zanedbatelné procento alternativních zdrojů elektrické energie, nejsou ani záměry k jejich budování.

Sociodemografické podmínky V SO ORP Hořice došlo mezi lety 1997–2007, v porovnání s ostatními ORP, k největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel v kraji, a to o téměř 3 %. Nejvíce přitom přibylo obyvatel v obcích Petrovičky a Úhlejov (relativně) a Cerekvice nad Bystřicí (absolutně). Nárůst počtu obyvatel byl způsoben především migrací obyvatel, hrubá míra přirozeného přírůstku je však v posledních dvou letech rovněž kladná (zejména Úhlejov, Petrovičky, Staré Smrkovice). Vývoj v SO ORP odpovídá vývoji v celé ČR. Věková struktura obyvatelstva je relativně příznivá, index stáří však převyšuje hodnotu 1, což znamená, že na jedno dítě ve věku do 15 let připadá více než 1 člověk ve věku 65 a více. Nejvyšší podíl osob v poproduktivním věku žije v obci Tetín, nejvíce dětí je naopak v obcích Petrovičky a Borek. V obci Milovice u Hořic žije pouze 5 % osob ve věku 65 a více. V SO ORP Hořice je největší podíl obyvatel středoškolského vzdělání bez maturity, podíl osob s maturitou a základním vzděláním je přibližně stejný. Nejméně je osob vysokoškolsky vzdělaných (největší procento jich žije v Hořicích). Nejvíce osob se základním nebo nedokončeným vzděláním žije v obci Lískovice. Centrem dojížďky do škol jsou 161

EKOTOXA s.r.o.


přirozeně Hořice. V SO ORP je dostatek základních i středních škol, z důvodu nízkého počtu děti však hrozí uzavírání základních škol, především v menších obcích. Tento problém by měl být vyřešen přílivem dětí narozených v posledních dvou letech a letech následujících. Problematičtější je situace v oblasti zařízení sociální péče – ubytovací zařízení pro seniory nemají dostatečnou kapacitu.

Bydlení Správní obvod ORP Hořice nabízí ve srovnání s Českou republikou a ostatními SO ORP Královéhradeckého kraje nižší úroveň technické vybavenosti, což se projevuje zejména nižším podílem domácností vybavených ústředním nebo etážovým topením (65,7 %, nejnižší podíl v Královéhradeckém kraji). Podílem bytů postavených před rokem 1919 (16,9 %) a stářím bytového fondu se řadí k oblastem se spíše starším bytovým fondem jak v kraji, tak na celorepublikové úrovni. Velikost obytné plochy je při porovnání s údaji za Českou republiku i za Královéhradecký kraj větší, jednotlivé obce mezi sebou vykazují významné rozdíly. Bytovou výstavbu v SO ORP Hořice lze označit za velmi nízkou vzhledem k celorepublikové úrovni (nedosahuje ani dvou třetin), stejně tak v rámci Královéhradeckého kraje se jedná o podprůměrnou hodnotu. Za posledních sedm let bylo dokončeno více než dvě stě nových bytů, mezi nimi několik projektů zaměřujících se na bytové domy (Hořice, Úhlejov). V okolí města Miletín (obce Červená Třemešná, Rohoznice, Tetín, Úhlejov) se nachází oblast s nejvyšší intenzitou výstavby ve zkoumaném regionu. Dochází v ní ke zvyšování kvality bydlení, reprezentované zejména rostoucí technickou vybaveností. Další oblast vyšší výstavby, avšak pouze v rámci SO ORP Hořice, leží v jižní části zázemí města Hořice. Naopak ve čtyřech obcích nebyl v několika posledních letech postaven ani jeden dům. Mezi hlavní pozitivní faktory zvyšující atraktivitu území patří dobrá dopravní dostupnost a zachovalá příroda, zatímco nedostatek pracovních míst a nízký počet malometrážních bytů působí negativně. Velkou příležitostí celé oblasti je větší využívání evropských i národních dotací a programů rozvoje ke zlepšení stavu bytového fondu po všech stránkách. Musí se však zvýšit povědomí o těchto možnostech, které je doposud malé. Ve městě Hořice je zřízen Fond rozvoje bydlení, připravuje se aktualizace územního plánu. Na území správního obvodu existují rozdíly v úrovni bydlení i intenzitě bytové výstavby. Preferováno je, jak již bylo zmíněno, okolí města Miletín, zatímco zbytek území je průměrný, spíše až podprůměrný. V dohledné době by změnu trendu mohla přinést formulace nové bytové politiky. Měla by obsahovat budoucí vizi bydlení v regionu a jeho prostorovou diferenciaci.

Rekreace SO ORP Hořice disponuje pohledově atraktivní krajinou na pomezí Jičínské pahorkatiny a Východolabské tabule s určitými předpoklady pro rozvoj turismu a rekreace. Krajina, která není příliš zatížená průmyslem ani dopravou má velice vhodné předpoklady pro rozvoj různých forem šetrného turismu – venkovský turismus, agroturistika, ekoturismus. Pro rozvoj turismu je však důležitá nabídka odpovídajících služeb, což je jedním z problémů SO ORP Hořice, který vzhledem ke své sídelní struktuře však nemá šanci na nějaký rychlý obrat – největší sídlo a zároveň středisko oblasti má necelých devět tisíc obyvatel, což kvalitě a kvantitě nabízených služeb neprospívá. Hořicko však leží v relativní blízkosti krajského centra Hradce Králové, které tak může sloužit a slouží jako zdroj především rekreantů. Veliký potenciál skrývají také poměrně četné zámky – ty jsou však v současné době veřejnosti nepřístupné, nebylo by na škodu se pokusit o jejich zpřístupnění. V rozvoji turismu může sehrát roli i fakt, že Hořicko je rodištěm K. J. Erbena a E. Štorcha a samotné město Hořice je známé výrobou hořických trubiček, které v roce 2007 získaly chráněné zeměpisné označení Evropské unie – v tomto směru je však nutné zapracovat na propagaci a marketingu této konkurenční výhody.

162

EKOTOXA s.r.o.


V současné době není rozvoj cestovního ruchu v rozporu s potřebami ochrany přírody, krajiny či kvality života místního obyvatelstva. Tento fakt je velice důležitý především z hlediska čerpání finančních příspěvků od různých institucí i z hlediska tvorby rozvojových plánů i představení podnikatelských záměrů.

Hospodářské podmínky V rámci Královéhradeckého kraje patří Hořice k SO ORP s podprůměrnou daňovou výtěžností na obyvatele, spíše nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, ale dlouhodobá nezaměstnanost zde není závažnějším problémem. V SO ORP Hořice je však nedostatek volných pracovních míst. Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti jsou relativně vysoké. Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v průmyslu, v porovnání s ostatními SO kraje je však velmi vysoký podíl obyvatel zaměstnán v zemědělství. Největšími zaměstnavateli správního obvodu jsou textilní společnost Mileta, a.s., společnost SWELL, spol. s r.o., společnost PLUS - DISCOUNT, spol. s r.o., a firma MARBI, spol. s.r.o., která je výrobní jednotkou společnosti Olpran, spol. s r.o. Většina ekonomických subjektů na území správního obvodu ORP Hořice však zaměstnává do 5 osob, přitom se jedná především o drobné podnikatele - v SO ORP Hořice je nejvyšší míra podnikatelské aktivity v kraji. Jedinými dvěma obcemi s kladným saldem dojížďky a vyjížďky do zaměstnání jsou Hořice a Petrovičky, přirozeným centrem dojížďky jsou Hořice. Funkční velikost obcí je velmi malá a svým obyvatelům nejsou schopny poskytnout služby v dostatečné míře. S ohledem na hospodářské podmínky jsou nejproblematičtějšími nejmenší obce, jako jsou Úhlejov, Borek, Petrovičky nebo Rašín.

163

EKOTOXA s.r.o.

5.2


PŘEHLED SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Následující tabulka obsahuje souhrn výroků silných a slabých stránek. Jedná se o názory získáné z dotazníkového šetření, které doplňují informace uvedené v tématech výše. Tabulka č. 5.2.1: Přehled silných a slabých stránek v obcích SO ORP Hořice Obec

Silné stránky

Slabé stránky

Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí

•

Dobrá voda u Hořic Holovousy

• • •

Hořice

•

silný potenciál pro turistiku, rekreaci a kulturní vyžití

Chomutice

•

Jeřice

•

počet obyvatel roste, staví se stále nové domy požadavky na výstavbu RD

Lískovice

• •

turisticky atraktivní lokalita podkrkonoší, bitva 1866, cyklostezky, lesy dopravní dostupnost blízkost Hořic ovocnářská tradice, pravidelná akce „Slavnosti malináčů“

v okolí les, příroda, klid zavedené cyklotrasy, hostinec

nedostatečná dopravní obslužnost nedostatek ubytování

• • •

chybí ubytování chybí pracovní příležitosti doprava – nutnost omezení rychlosti na I/35

•

špatný stav silnic III. tř. a místních komunikací, chybí obchvat města sever/jih (II/300)

•

vliv zátopového území a nedostatek finančních prostředků na řešení potřeb při výkupu pozemků chybí koupání a další rekreační zařízení

• známý • • • • •

Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Hořice Staré Smrkovice Sukorady

• •

• •

•

čistá, úhledná obec

164

špatné služby, špatná dostupnost intenzivní zemědělství problémy – chybí sportoviště nedostatečná vybavenost obce doprava – nutnost omezení rychlosti na I/35 automobilová doprava, obec podél silnice na Nový Bydžov velký nárůst dopravy, nedodržování rychlosti

EKOTOXA s.r.o.


5.3 URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY V ÚZEMÍ, PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci řešení RURÚ SO ORP Hořice je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry, které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot. Obsah problémového výkresu: Vybrané informace a limity, vstupující do územních střetů: • Silnice I. a II. třídy • Železniční trať • Vodní tok, vodní plocha • Chráněné ložiskové území, výhradní ložisko surovin • Prvky ÚSES stavové i návrhové • Přírodní rezervace, přírodní památka • Zastavěné území obcí • Zastavitelné plochy • Zemědělský půdní fond I. a II. třídy ochrany ZPF • Lesní pozemky Ohrožení v území: • Poddolovaná území • Sesuvná území • Záplavová území Q100 Urbanistické, dopravní a hygienické závady: • Plochy brownfieds – označení „A1“ až „A4“ – zjištěno průzkumem zpracovatelů ÚAP • Skládky – označení „B1“ a „B2“ • Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny B s umístěnými nebezpečnými látkami – označení C1 • Staré ekologické zátěže – označení „D1“ až „D12“ • Průtah silnic I. a II. třídy zastavěným územím obcí obcí – střety jsou označené jako „E1“ až „E5“ (střety s I.tř.) a „E1“ až „E15“ (střety s II.tř.) • Úrovňové křížení silnice I. a II. třídy a železnice – označení „F1“ a „F2“ Územní střety: Stav x limity využití území: • Křížení silnic I. a II. třídy s trasami ÚSES – místa střetů jsou označena „S1.x“ • Střet CHLÚ a výhradních ložisek se zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany ZPF - místa střetů jsou označena „S2.x“ • Střet CHLÚ a výhradních ložisek s lesními pozemky - místa střetů jsou označena „S3.x“ • Střet zastavěných území a záplavových území Q100 Záměry x limity využití území: • navrhované silnice s plochou lesa – místa střetů jsou označena „Z1.x“ • navrhované silnice ve vztahu k ochraně ZPF – místa střetů jsou označena „Z2.x“ • navrhované silnice se zastavěným územím – místa střetů jsou označena „Z3.x“ Územní problémy, omezení v území: • Omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF Kartogram „Vybrané problémy v obcích SO ORP Hořice“

165

EKOTOXA s.r.o.


5.3.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území Hlavním zdrojem hygienických závad je zatíženost území dopravou (emise a hluk). Hygienické závady dále spočívají především v absenci kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod a znečištění vodních toků v území. Konkrétní zjištěné závady jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 5.3.1: Urbanistické, dopravní, hygienické a další závady v obcích SO ORP Hořice Druh závady Závady v řešeném území Urbanistické Brownfields V obci Rašín se jedná o nevyužité sklady, v Bašnici areál závady cukrovaru, v Lískovicích ruina zámku a v Sobčicích areál bývalého mlýna. Dopravní závady Nevhodně trasované Současný stav komunikace I/35 (Liberec - Jičín - Hradec silnice (liniové dopravní Králové) kapacitou již neodpovídá stávajícím přepravním závady) potřebám a neodpovídá ani běžným evropským standardům. Zásadními dopravními závadami jsou zde také průtahové úseky zastavěným územím obcí (vysoká rychlost v obci, hluk, emise), především v obcích: - silnice I/35 v obcích Bílsko u Hořic, Holovousy, Ostroměř a Podhorní Újezd a Vojice - silnice II.třídy v obcích Sporady, Bašnice, Hořice, Miletín, Lukavec u Hořic Hořice – průchod tranzitní dopravy náměstím, křížení komunikací II. a III.tř. na horním konci náměstí Jeřice – dopravní závada na silnici III/32510 Hygienické Emise a hluk z dopravy V bezprostřední blízkosti páteřní komunikace I/35, závady především v obcích Milovice u Hořic, Hořice, Bílsko u Hořic, Holovousy či Ostroměř, lze usuzovat na vyšší pravděpodobnost působení emisí a hluku z dopravy na obyvatelstvo. Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél stávajících i navrhovaných průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí. Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže jsou evidovány v obcích Borek, Hořice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Sobčice, Úhlejov a Vřesník. Rizikové vodní útvary Největší procento takových vodních toků je klasifikováno (tj. vodní toky, které z hlediska ekologického stavu na území všech obcí, pravděpodobně z hlediska chemického stavu jsou to toky zejména v nedosáhnou v roce 2015 obcích Bašnice, Bílsko u Hořic, Borek, Bříšťany, dobrého stavu, pokud Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda nebudou přijata u Hořic, Hořice, Jeřice, Miletín, Milovice u Hořic, příslušná opatření) Petrovičky, Rašín, Rohoznice, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. Chybějící kanalizace, Dle dotazníkového šetření jsou odpadní vody bez čištění ČOV vypouštěny v obcích Boháňka, Bříšťany, Červená Třemešná, Chomutice, Milovice u Hořic, Nevratice, Třebnouševes a Vřesník. Znečištění ovzduší Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší byla v roce 2006 vymezena na území všech obcí vyjma obcí Borek, Lukavec u Hořic, Tetín, Úhlejov a Vřesník.

166

EKOTOXA s.r.o.


Závady v řešeném území Dle dotazníkového průzkumu patří mezi obce, kde jsou na zemědělských pozemcích viditelné projevy vodní eroze, Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice a Staré Smrkovice. Projevy větrné eroze jsou patrné na území obcí Nevratice, Rohoznice a Vřesník. Další závady Zábory zemědělského Vyšší zábory ZPF byly v posledních letech zaznamenány půdního fondu v obcích Bílsko u Hořic, Borek, Milovice u Hořic, Petrovičky, Rašín a Úhlejov. Cestovní ruch a rekreace Chybějící pěší turistické trasy v jižní části území. Zdroj dat: ÚAP, vlastní průzkumy, dotazníkové šetření Druh závady Vodní a větrná eroze

Tabulka č. 5.3.2: Urbanistické závady znázorněné v problémovém výkrese závada/ obec popis označení A – Plochy brownfields – vlastní průzkum, resp. názor starostů A1 A2 A3 A4

Rašín Bašnice Lískovice Sobčice

nevyužité sklady areál cukrovaru ruina zámku areál bývalého mlýna

Tabulka č. 5.3.3: Dopravní závady znázorněné v problémovém výkrese obec popis závada/ označení E – Průtah silnic I. třídy zastavěným územím obcí E1 Holovousy průtah silnice I/35 obcí Holovousy E2 Bílsko u Hořic průtah silnice I/35 obcí Bíslko u Hořic E3 Hořice-Libonice průtah silnice I/35 obcí Hořice, část Libonice E4 Ostroměř průtah silnice I/35 obcí Ostroměř E5 Podhorní Újezd průtah silnice I/35 obcí Podhorní Újezd E – Průtah silnic II. třídy zastavěným územím obcí E1 Nevratice průtah silnice II/327 obcí Nevratice E2 Chomutice průtah silnice II/327 obcí Chomutice E3 Sukorady průtah silnice II/326 obcí Sukorady E4 Tetín průtah silnice II/284 obcí Tetín E5 Tetín průtah silnice II/284 obcí Tetín E6 Miletín průtah silnice II/284 obcí Miletín E7 Miletín průtah silnice II/300 obcí Miletín E8 Bašnice průtah silnice II/326 obcí Bašnice E9 Hořice průtah silnice II/300 obcí Hořice E10 Hořice průtah silnice II/300 obcí Hořice E11 Hořice průtah silnice II/501 středem obce Hořice E12 Hořice průtah silnice II/300 obcí Hořice E13 Lukavec u Hořic průtah silnice II/501 obcí Lukavec u Hořic E14 Lukavec u Hořic, část průtah silnice II/501 obcí Lukavec u Hořic, část Černín Černín E15 Rohoznice u Hořic průtah silnice II/300 středem obce Rohoznice u Hořic F – Úrovňové křížení silnice I. a II. třídy a železnice F1

Ostroměř

F2


úrovňové křížení železniční tratě č. 040 Chlumec nad Cidlinou – Ostroměř – St. Paka – Martinice – Hostinné – Trutnov a silnice I/35 úrovňové křížení železniční tratě č. 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov a silnice II/327

167

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 5.3.4: Hygienické závady znázorněné v problémovém výkrese závada/ obec popis označení B – Skládky B1 Lískovice skládka Lískovice B2 Hořice skládka odpadů S-IO Červený kopec C – Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny B s umístěnými nebezpečnými látkami C1 Cerekvice nad Bystřicí ČEPRO a.s. D – Staré ekologické zátěže D1 Lukavec u Hořic Saxa D2 Lískovice D3 Hořice U Josefa D4 Borek Želejov - Žlábky D5 Vřesník skládka Vřesník D6 Nevratice skládka Nevratice D7 Sobčice skládka Sobčice D8 Milovice u Hořic ČS PHM Milovice u Hořic D9 Hořice VČE a.s. Hořice-Libonice D10 Hořice Ing. Stanislav Klát – Kar-box D11 Borek skládka Bezník D12 Miletín skládka Miletín D13 Úhlejov skládka Chroustov

5.3.2 Významné střety v území Tabulka č. 5.3.5: Popis střetů v území znázorněných v problémovém výkrese popis střet/ označení S1.x - Křížení silnic I. a II. třídy s trasami ÚSES S1.1 S1.2 S1.3 S1.4 S1.5 S1.6 S1.7 S1.8 S1.9 S1.10

křížení s trasou silnice I/35 v obci Milovice u Hořic křížení s trasou silnice I/35 v obci Dobrá Voda křížení s trasou silnice I/35 v obci Bílsko u Hořic křížení s trasou silnice I/35 v obci Ostroměř křížení s trasou silnice I/35 v obci Ostroměř křížení s trasou silnice I/35 v obci Ostroměř křížení s trasou silnice II/280 v obci Sukorady (Kouty) křížení s trasou silnice II/280 v obci Sukorady (Kouty) křížení s trasou silnice II/326 v obci Sukorady křížení s trasou silnice II/501 v obci Lukavec u Hořic (Černín u Lukavce) S1.11 křížení s trasou silnice II/300 v obci Miletín S1.12 křížení s trasou silnice II/300 v obci Miletín S1.13 křížení s trasou silnice II/300 v k.ú. Dachovy S1.14 křížení s trasou silnice II/300 v obci Miletín S1.15 křížení s trasou silnice II/501 v obci Lukavec u Hořic S1.16 křížení s trasou silnice II/501 v k.ú.Chlum u Hořic S1.17 křížení s trasou silnice II/300 v obci Rohoznice u Hořic S1.18 křížení s trasou silnice II/300 v obci Rohoznice u Hořic S1.19 křížení s trasou silnice II/300 v obci Miletín S2.x - Střet CHLÚ a výhradních ložisek se zemědělskou půdou I.a II. třídy ochrany ZPF 168

EKOTOXA s.r.o.


střet/ označení

popis

S2.1 Votuz S2.2 Votuz S2.3 Březovice S2.4 Březovice S2.5 Boháňka S3.x - Střet CHLÚ a výhradních ložisek s lesními pozemky S3.1 Votuz S3.2 Votuz S3.3 Votuz S3.4 Podhorní Újezd S3.5 Březovice S3.6 Březovice S3.7 Boháňka S3.8 Podhorní Újezd Z1.x – Navrhované silnice s plochou lesa Z1.1 Hořice – Dachovy – SZ obchvat II/300 Z2.x – Navrhované silnice ve vztahu k ochraně ZPF celkem 35 střetů téměř u všech navrhovaných silnic Z3.x – Navrhované silnice se zastavěným územím Z3.1 Hořice – průtah městem II/300 Z3.2 Hořice – MK do Březovic Z3.3 Hořice – průtah městem II/300 Z3.4 Jeřice – průtah obcí Z3.5 Miletín – přeložka II/300 Z3.6 Ostroměř – změna v souvislosti s R35 Z3.7 Hořice – koridor R35 Zastavitelné území se záplavovým územím

5.3.3 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí. •

Omezení rozvoje sídel ve vztahu k ochraně ZPF - V rámci ORP se nachází několik obcí, jejichž další rozvoj není vůbec možný bez záboru stávající zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ZPF. V návaznosti na urbanizované území se totiž jiná půda nenachází – vyhodnoceno bylo území ve vzdálenosti 300 m od hranice zastavěného území obcí.

•

Nízká ekologická stabilita území – nízká ekologická stabilita území (dle metodiky I. Míchala) je identifikována v obcích Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. Především v těchto obcích je nutné umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy,

169

EKOTOXA s.r.o.


zajistit ochranu VKP, lesních porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. •

Orná půda se sklonitostí min. 7 stupňů – údaj, který souvisí s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to téměř 48 ha. Toto množství činí 20,1 % veškeré orné půdy na území obce. Menší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obcí Úhlejov (20,7 ha), Hořice (14,6 ha) a Podhorní Újezd a Vojice (12,1 ha). Pokud budou v těchto územích probíhat KPÚ, bylo by vhodné využít návrhu plánu společných zařízení k eliminaci těchto ploch. V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž ...).

•

Přívaly vody a bahna - Mezi obce, které jsou pravidelně minimálně 1x ročně ohrožované přívaly vody a bahna z okolních zemědělsky obdělávaných pozemků, patří Bříšťany (ze severovýchodu a ze západu), Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Staré Smrkovice a Úhlejov.

•

Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q100 čtyř vodních toků – Bašnický potok, Bystřice, Javorka a Lužanka. Záplavové území Q100 Bašnického potoka zasahuje do území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic a Petrovičky. Záplavové území Q100 Bystřice zasahuje do území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín a Rohoznice. Záplavové území Q100 Javorky zasahuje do území obcí Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. Záplavové území Q100 Lužanky zasahuje pouze do území obce Nevratice. V rámci zpracování ÚP je nutno respektovat tato území především jako limit pro výstavbu objektů pro bydlení a průmysl a určit odpovídající využití (zemědělství apod.). V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku).

5.3.4 Další problémy k řešení 1. Dopravní závady 1.1. Průtah silnic I. a II. třídy zastavěným územím obcí – zejména průtah silnice I/35 obcemi Ostroměř, Bílsko u Hořic, Podhorní Újezd a Vojice a Holovousy. 1.2. Dopravní závady technického charakteru - oprava stávajících silnic II. a III. třídy 2. Řešit další možné využití ploch brownfields 3. Vytvořit podmínky pro posílení rekreačního potenciálu území a zlepšit image regionu jako turistické destinace – území má významný potenciál v oblasti cestovního ruchu jak krajinářský, tak i v historickém odkazu lidské činnosti při vytváření urbanizovaného prostředí. Tento potenciál je silnou stránkou území. Příležitosti, které se zde naskýtají, je možno podporovat přímým pokračováním při tvorbě krajiny a zkvalitňováním uměle vytvářeného prostředí, udržováním a ochranou významných hodnot a vytvářením ploch tvořících zázemí cestovního ruchu (stravování, ubytování, koridory pro bezkolizní pohyb po krajině atd.). 4. Zkvalitňovat a rozšiřovat síť cyklostezek a pěších tras 5. Respektovat hodnoty území, promítnuté do Výkresu hodnot

170

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka č. 5.3.6: Problémy znázorněné v problémovém výkrese problém/ obec popis označení P – Problémy P1 Hořice omezení horní linie zástavby s ohledem na horizont krajiny Hořického Chlumu P2 Hořice omezení horní linie zástavby s ohledem na horizont krajiny Hořického Chlumu P3 Hořice problém průchodu tranzitní dopravy náměstím P4 Hořice dopravní problém křížení komunikací 2. a 3.tř. na horním konci náměstí P5 Hořice problematická rozvojová plocha P6 Hořice rozšíření prostoru galerie soch v přírodě (i s příp.novou lokalizací) P7 Hořice zvážit možnost rozvojových ploch pro bydlení P8 Jeřice dopravní závada na silnice 32510 P9 Hořice uvolnění statické dopravy z náměstí současně s dalším řešením prostoru pro statickou dopravu

171

EKOTOXA s.r.o.


6 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE Horninové prostředí a geologie www.geoportal.cenia.cz http://encyklopedie.seznam.cz www.enviweb.cz www.czso.cz www.priroda-nachodska.wz.cz www.ceskyraj.ochranaprirody.cz

Vodní režim - Kolektiv autorů: Plán oblasti povodí horního a středního Labe, Povodí Labe, s.p.; červen 2008 - HEIS VÚV - Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. je jedním z dílčích informačních systémů Hydroekologického informačního systému ČR (HEIS ČR), vytvářeného k zabezpečení jednotného informačního systému pro podporu státní správy ve vodním hospodářství s vazbou na Státní informační systém a další subsystémy Jednotného informačního systému životního prostředí (JISŽP). - Prchalová, H. et al., (2004): Způsob hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod, Praha, VÚV T.G.M. www.pla.cz www.cuzk.cz http://heis.vuv.cz

Hygiena životního prostředí 1. Data z evidence o nakládání s odpadem poskytnutá MÚ Hořice a KÚ Královéhradeckého kraje 2. Údaje z evidence zařízení pro nakládání s odpadem v Královéhradeckém kraji 3. Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) 4. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Mapy se zhoršenou kvalitou ovzduší v síti 1x1 km. Mapové vrstvy ve formátu shapefile (shp, ESRI). Úsek ochrany čistoty ovzduší. Český hydrometeorologický ústav, 2006. 5. Mapa radonového indexu geologického podloží 1:50 000. Česká geologická služba, 1999 – 2005. Radonový program České republiky. http://nts2.cgu.cz/aps/CD_RADON50/index/default1.htm 6. Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005. Ředitelství silnic a dálnic ČR. www.scitani2005.rsd.cz 7. Seznam letišť a heliportů ČR, 2008. Ministerstvo dopravy České republiky. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letiste/seznam_letist/default.htm 8. Strategická hluková mapa silnic a železnic. Portál veřejné správy České republiky, http://geoportal.cenia.cz/. www.sez.cenia.cz http://geoportal.cenia.cz www.isoh.vuv.cz www.chmi.cz www.cgu.cz www.mdcr.cz www.rsd.cz www.kr-královéhradecký.cz

172

EKOTOXA s.r.o.


Ochrana přírody a krajiny www.ochranaprirody.cz – stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR http://drusop.nature.cz - ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody) www.vdb.czso.cz – veřejná databáze ČSÚ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?vo=tabulka&kapitola_id=1&cislotab=StavZ_11b+ORP.46&ver ze=2 - Územně analytické podklady 1b v obcích vybraného SO ORP – Hořice

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa o o o

Oblastní plány rozvoje lesů – přírodní lesní oblasti, 2001, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Statistická ročenka půdního fondu České republiky – Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2002 a 2008 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje

www.czso.cz www.cuzk.cz www.uhul.cz

Veřejná dopravní a technická infrastruktura 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Malý lexikon obcí ČR 2007 Plán odpadového hospodářství města Hořice 2005 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královehradeckého kraje Politika územního rozvoje ČR 2006 a Návrh 2008 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje pro období 2006-2015 ÚP VÚC okres Jičín, koncept řešení (2005) Územně energetická koncepce Královehradeckého kraje Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje - návrh (2007)

Sociodemografické podmínky 1. ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 2. ČSÚ, SLDB 2001 3. Komunitní plán sociálních služeb na území obce s rozšířenou působností Hořice, 2003

Bydlení 1. Sčítání lidu domů a bytů 2001 – okres Jičín, ČSÚ, 2003 2. Databáze „Bytová výstavba 2001-2007“, ČSÚ, 2008 3. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2005, ČSÚ, 2007 Rekreace 1. Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006 2. Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2008 3. Přílohy nařízení vlády č. 301/2007 Sb.

173

EKOTOXA s.r.o.


Hospodářské podmínky 1. 2. 3. 4. 5.

Albertina data, únor 2007 ČSÚ, SLDB 2001, RES, 2004, 2007 MFČR, Bilance příjmů a výdajů obcí MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc) Úřad práce v Jičíně, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007

174

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Téma

Silné stránky Rozvoj obcí není omezen výskytem sesuvných a poddolovaných území – výskyt těchto území je nízký. Vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin. Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým popř. zanedbatelným množstvím sklonité orné půdy – území 23 obcí.

Vodní režim Hygiena životního prostředí

environmentální

Horninové prostředí a geologie

Pilíř

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a produkce komunálního odpadu je oproti republikovému průměru nízká a splňuje požadavky POH ČR.

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Nízký výskyt ložisek nerostných surovin – region (s výjimkou pískovce) je zcela závislý na dodávkách nerostných surovin odjinud. Občasný výskyt sesuvných území v obcích Hořice, Lukavec u Hořic a Ostroměř.

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody.

Podpora modernizace a rekonstrukce Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení vytápění objektů, kterým se zpřístupňují obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou podzemní vody možnému znečištění. v ČOV.

Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Borek, Úhlejov, Hořice a Podhorní Újezd a Vojice. Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích a způsobující nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů.

Realizace komplexního systému Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů protipovodňových opatření, jak v krajině, tak pitné vody. i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině.

Špatná morfologie vodních toků, nerespektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obce Borek.

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). Na značné části území SO ORP byly Využívání nejlepších dostupných technologií Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou v průmyslu, při vytápění domácností, zvýšení emisní a hlukové zátěže obyvatel v ovzduší pro ochranu lidského zdraví důsledné uplatňování zásad správné obcích nacházejících se v blízkosti vzhledem k překročeným imisním limitům pro zemědělské praxe v zemědělství a významných komunikací (I/35) především PM10 (63 % území), ozonu (100 % území) a využívání obnovitelných zdrojů energie. v Hořicích, Milovicích u Hořic, Bílsku u Hořic, BaP (3 % území). Na celém území SO ORP Holovousech či Ostroměři. byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace.

175

EKOTOXA s.r.o. Pilíř

Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice Silné stránky V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO2 a NOx (jen okrajově) pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Slabé stránky

Ochrana přírody a krajiny

Hrozby

Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku.

Evidence odpadu produkovaného obcemi není v řadě případů úplná a přesná.

Budování moderní dopravní infrastruktury obchvaty měst a obcí, např. rychlostní komunikace R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Sanace starých ekologických zátěží, Neochota občanů zapojit se do separace identifikace a odstranění černých skládek odpadů. (zamezení opětovnému vzniku). Výstavba míst pro využití odpadu – sběrná místa, kompostárny apod.

V regionu chybí zařízení pro nakládání s bioodpadem.

Zeměděls ký a lesní půdní fond

Příležitosti

V některých obcích nejsou tříděny základní složky odpadů – papír není separován v obcích Bílsko u Bořice, Boháňka, Červená Třemešná, Lískovice, Rašín, Rohoznice, Třebnouševes a Vřesník a plasty v obci Červená Třemešná.

Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž. Vysoký výskyt zvláště chráněných ploch v Nízké zastoupení zvláště chráněných území Kvalitní péče o chráněná území – n kvalitní obci Rašín ( 22,6%) – pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP. evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Vysoká hodnota ekologické stability v území 16 obcí bez chráněného území - Bašnice, Možnosti čerpání finančních prostředků z v obcích Petrovičky a Vřesník (obě mají KES Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Dobrá fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a = 2,21). voda u Hořic, Holovousy, Lískovice, Milovice SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů u Hořic, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní a ÚSES. Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Tetín, Úhlejov. 12 obcí s minimálním podílem ZCHÚ - Borek, Využití územního plánování a komplexních Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, pozemkových úprav k zabezpečení trvalého Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, souladu všech přírodních, civilizačních a Miletín, Nevratice, Staré Smrkovice, kulturních hodnot území. Třebouševes a Vřesník. Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES=0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). Vysoký podíl orné půdy a úrodných půd v I. a Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném Realizace protierozních a protipovodňových II. třídě ochrany, zejména v obcích Sobčice, období 2001 až 2008 je dle ČSÚ opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. nadprůměrný v obcích Bílsko u Hořic (3,2 %) a Rašín (2 %). Úbytek zemědělské půdy v rámci SO ORP Obec Nevratice identifikovala Zvýšit podíl lesa v obcích s nízkým podílem v období 2001 až 2008 je nižší než průměr v dotazníkovém šetření intenzivní lesa (zalesnění zemědělsky nevyužívaných kraje. zemědělství jako svou slabou stránku. půd nebo nezemědělské půdy) Příznivé přírodní podmínky a tradice Celkem 8 obcí (Bílsko u Hořic, Milovice U Výsadbou alejí a cest podpořit fragmentaci

176

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu (Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník). Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí

Zábor zemědělské půdy

Další rozdělování lesních komplexů


Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice Silné stránky v ovocnářství (největší výměra ovocných sadů v obcích Holovousy, Podhorní Újezd a Vojice a Petrovičky).

Obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Holovousy, Boháňka a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa

Slabé stránky

Příležitosti

Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, krajiny Petrovičky, Třebnouševes, Bříšťany, Nevratice) s velmi nízkým podílem lesa - pod 5 %, z toho dvě obce Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic mají nulový podíl lesa Vyšší podíl lesů poškozených imisemi Podporovat změnu dřevinné skladby ve stávajících smrkových monokulturách.

Hrozby v důsledku liniových staveb – ohrožení stability lesa

Snižování výměry lesa v málo lesnatých oblastech

Podporovat mimoprodukční funkce lesa.

Veřejná dopravní technická infrastruktura

ekonomický

Poloha území na trase mezinárodní silnice E442 celostátního i nadnárodního významu – propojení na D47 (D1). Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání s ČR i se standardem zemí EU.

Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy. Relativně vysoká hustota železniční sítě Nedostatečné zabezpečení dostupnosti vzhledem k charakteru osídlení a ve srovnání veřejné autobusové přepravy v žádoucí s ČR. kvalitě. Ucelená koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území SO ORP Hořice jak na úrovni kraje, tak v rámci návrhu ÚP VÚC okresu Jičín.

Absence dálnice a rychlostní silnice, nevyhovující parametry páteřní komunikace na území SO ORP.

Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě výstavbou rychlostní silnice R35 v nové trase. Rozvoj IDS KHK na území SO ORP Hořice v souvislostí s plánovanou modernizací stávají základní železniční sítě – zvýšení kvality osobní vlakové přepravy. Vymezení potřeb budování obchvatů, přeložek a MÚK, snížení intenzity dopravy ve městech a obcích, snižování znečištění ovzduší a hluku. Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury.

Technická zanedbanost železničních tratí na Rozšiřování stávající kapacity odstavných území SO ORP (omezená rychlost, dlouhé stání a garáží s pozitivními důsledky na jízdní doby a zastaralý vozový park). fungování dopravy ve městech/obcích.

Relativně bezproblémové zásobování vodou Není dobudován veřejný vodovod u všech téměř u všech obcí SO ORP. obcí SO ORP Hořice. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií.

Nedostatečná síť ČOV s vyhovujícími technickými parametry. Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod.

177

Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury – další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Odkládání zahájení výstavby rychlostní silnice R35.

Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod. Odkládání realizace výstavby obchvatů měst zhoršení propustnosti silniční sítě.

Odkládání modernizace železničních tratí na území SO ORP.

Omezená dopravní obslužnost území SO ORP přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Kooperace obcí v rámci mikroregionu při Chybějící ČOV a splašková kanalizace financování a budování větších investičních ohrožuje životní prostředí a podzemní vody. akcí. Vysokorychlostní internet dostupný na Stoprocentní odkanalizování splaškových vod téměř celém území SO ORP. má pouze obec Hořice. Na území SO ORP je zanedbatelné procento alternativních zdrojů elektrické energie, nejsou ani záměry k jejich budování.

EKOTOXA s.r.o. Téma

Bydlení

sociodemografický

Sociodemografické podmínky


Pilíř

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice Silné stránky Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v rámci KHK.

Vysoký podíl malých a středních podniků.

Slabé stránky

Území v okolí města Miletín - rozvíjející se oblast z hlediska bytové výstavby a kvality bytového fondu (hlavně obce Červená Třemešná, Rohoznice, Tetín, Úhlejov). Převažující význam individuální výstavby rodinných domů, několik projektů výstavby bytových domů.

Dobrá dopravní dostupnost a atraktivní krajina zvyšující přitažlivost oblasti. Existence Fondu rozvoje bydlení v městě Hořice.

Hrozby V rámci SO ORP nejsou obyvatelstvu poskytnuty všechny služby, proto je nutná silná vazba na správní obvody ORP Hradec Králové a Jičín. Neexistence velkých podniků s inovačním

z důvodu velkého podílu malých obcí.

potenciálem, případná ekonomická recese se v tomto území projeví velice silně.

Rozvoj průmyslových zón v SO ORP Hořice. Na území SO ORP je nedostatečný počet pracovních míst, velké množství obyvatel dojíždí do větších center (Hradec Králové, Jičín). Nedostatečná kvalifikace pracovní síly ve většině obcí SO ORP, především v oblasti Miletína. Relativně uspokojené potřeby obyvatelstva v oblasti volno-časových aktivit, dostatečná nabídka akcí. Silný nárůst počtu obyvatel migrací. Největší relativní nárůst v počtu obyvatel mezi lety 1997 a 2007 zaznamenaly obce Petrovičky a Úhlejov, absolutní nárůst potom obec Cerekvice nad Bystřicí. Rozvoj výstavby rodinných domků. V rámci SO ORP jsou v dostatečné kapacitě zastoupeny základní i střední školy. Nadprůměrná velikost obytné plochy (největší v obcích Rašín, Milovice u Hořic, Sobčice, Bříšťany), druhá největší v Královéhradeckém kraji.

Příležitosti

Podprůměrná daňová výtěžnost na obyvatele Potenciál v rozvoji podnikatelské činnosti ve srovnání s ostatními SO ORP KHK. z důvodu dobré geografické polohy, především blízkost hospodářského centra Hradec Králové. Nedostatek financí obecních rozpočtů Růst počtu obyvatel, který by mohl vést k přesunu obcí do kategorie s vyšším koeficientem pro výpočet daňových příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Podpora malého a středního podnikání v oblasti služeb.

Další růst počtu obyvatel přinese tlak na rozvoj momentálně nedostatečně rozvinutého sektoru služeb. V porovnání s ostatními SO ORP kraje je v Hořicích největší podíl obyvatelstva zaměstnaného v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu. Z důvodu nízkého počtu děti hrozí uzavírání základních škol, především v menších obcích (např. Holovousy). Existence dobře dopravně dostupných center Hradec Králové a Jičín vytváří nižší tlak na komplexní poskytování zdravotních a sociálních služeb v SO ORP Hořice.

Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení pro seniory (domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou). V některých obcích je nedostupná terénní pečovatelská služba, např. rozvoz obědů.

Relativně dobré sociální a rodinné vazby v rámci SO ORP Hořice, většina sociálních problémů je řešena v rámci rodin. Relativně vysoká informovanost a schopnost využití dotačních titulů EU, aktivní spolupráce obcí s agenturou CEP.

Výrazně podprůměrná vybavenost trvale obydlených bytů ústředním nebo etážovým topením, nejnižší podíl v Královéhradeckém kraji (nejméně v obcích Petrovičky, Rašín, Staré Smrkovice). Vyšší podíl bytů postavených před rokem 1919 ve srovnání s průměrem za Českou republiku i Královéhradecký kraj (nejvyšší v obcích Petrovičky, Borek, Tetín). Nízká intenzita bytové výstavby, nedosahuje ani dvou třetin celorepublikového průměru (v obcích Bašnice, Petrovičky, Rašína a Vřesník nebyl v letech 2001-2007 postaven žádný dům). Malá nabídka pracovních míst v SO ORP Hořice snižuje atraktivitu oblasti pro přistěhování. Absence malometrážních bytů.

Využití evropských i národních dotací a programů rozvoje k obnově, revitalizaci a regeneraci bytového fondu.

Vystěhování se především mladšího a vzdělaného obyvatelstva za vyšším životním standardem, zejména pracovními příležitostmi.

Navázání spolupráce s ekonomickými subjekty a vytvoření pracovních míst jako významných faktorů zvyšujících atraktivitu oblasti. Vytvoření nové bytové politiky, větší podpora výstavby rodinných a bytových domů.

Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu a jednotlivých obcí = prohlubování perifernosti.

178

Nízká kvalita bydlení (nízká technická vybavenost, starší bytový fond) snižuje atraktivitu oblasti.

Oživení bytové výstavby v některých obcích Malé povědomí o možnosti čerpání dotací. v souvislosti s tvorbou nového územního plánu (obec Rašín).


Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice Silné stránky

Slabé stránky

Rekreace

Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty Nerovnoměrné rozmístění turistických území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje atraktivit (soustředění významnějších cestovního ruchu. turistických atraktivit do severní poloviny území). Dobrá dostupnost různými druhy dopravy Nízký podíl turistických a rekreačních ploch umožňuje široké využití potenciálu v jižní části SO (Sobčice, Chomutice, cestovního ruchu především z hlediska Nevratice, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u jednodenních aktivit. Hořic, Třebnouševes a Milovice u Hořic). Poměrně velké množství zámků na území Zchátralost a nepřístupnost zámků na Hořicka. Hořicku.

Spojení města Hořice s výrobou hořických trubiček.

Hořicko jako rodiště významných osobností (Erben, Štorch). Únosná kapacita území pro rekreaci a turismus není v oblasti dosud překročena, čímž vzniká prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.

Kvalitativně i kvantitativně nedostatečná nabídka turistických služeb (ubytování, služby pro cykloturisty a návazné podnikatelské aktivity, špatný stav cyklostezek) ve venkovských obcích. Chybějící pěší turistické trasy v jižní části území. Nedostatečný kapitál venkovských obcí a podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu. Neexistence tzv. produktových balíčků rekreačních nabídek a nízký stupeň koordinace rekreačních aktivit nepříznivě ovlivňuje intenzitu návštěvnosti.

179

Příležitosti

Hrozby

Rozvojové programy a projekty financované Okolní turistická konkurence (Krkonoše, z různých zdrojů mohou výrazně napomoci Český ráj) může znesnadnit využití potenciálu rozvoji cestovního ruchu. cestovního ruchu v území. Dobudování a především zkvalitnění turistické infrastruktury může přilákat větší návštěvnost, případně i movitější klientelu.

Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch.

Rozvoj gastronomického cestovního ruchu (založeného na bioproduktech a hořických trubičkách) a ekoturismu může obohatit nabídku v oblasti cestovního ruchu, která dosud není výrazněji využita. Poloha SO ORP Hořice v blízkosti krajského města Hradce Králové.

Izolovaná nabídka různých služeb cestovního ruchu může nepříznivě ovlivnit návštěvnost.

Slabá a nadále oslabující se pozice Hořic jako centra služeb pro turisty.

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE Téma

Vodní režim Hygiena životního prostředí

environmentální

Horninové prostředí a geologie

Pilíř

Silné stránky Rozvoj obcí není omezen výskytem sesuvných a poddolovaných území – výskyt těchto území je nízký. Vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin. Jako „nerizikový“ je klasifikováno 100 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 74 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým popř. zanedbatelným množstvím sklonité orné půdy – území 23 obcí.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a produkce komunálního odpadu je oproti republikovému průměru nízká a splňuje požadavky POH ČR. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO2, NO2, benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO2 a NOx (jen okrajově) pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Nízký výskyt ložisek nerostných surovin – region (s výjimkou pískovce) je zcela závislý na dodávkách nerostných surovin odjinud. Občasný výskyt sesuvných území v obcích Hořice, Lukavec u Hořic a Ostroměř.

Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe Udržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pro snížení obsahu dusičnanů a dalších pitné vody. znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod je na území obcí Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic, Petrovičky a Sukorady). Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Borek, Úhlejov, Hořice a Podhorní Újezd a Vojice. V regionu chybí zařízení pro nakládání s bioodpadem.

Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy).

Špatná morfologie vodních toků, nerespektování minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích, neprůchodnost vodních toků pro ryby a další živočichy.

Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí.

Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy – území obce Borek.

Na značné části území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM10 (63 % území), ozonu (100 % území) a BaP (3 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace.

180

Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke zvýšení emisní a hlukové zátěže obyvatel v obcích nacházejících se v blízkosti významných komunikací (I/35) především v Hořicích, Milovicích u Hořic, Bílsku u Hořic, Holovousech či Ostroměři. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění Budování moderní dopravní infrastruktury domácností) v důsledku používání obchvaty měst a obcí, např. rychlostní nešetrných technologií spalování a komunikace R35, mohou znamenat spoluspalování komunálního odpadu odlehčení tranzitní dopravy, zvýšení (Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Nevratice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník).


Téma

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž.

Technická a dopravní infrastruktura

ekonomický

Zemědělský a lesní půdní fond

Ochrana přírody a krajiny

Vysoký výskyt zvláště chráněných ploch v obci Rašín ( 22,6%)

Nízké zastoupení zvláště chráněných území – pouze 1,3% z celkové plochy SO ORP.

Vysoká hodnota ekologické stability v území v obcích Petrovičky a Vřesník (obě mají KES = 2,21).

16 obcí bez chráněného území - Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Dobrá voda u Hořic, Holovousy, Lískovice, Milovice u Hořic, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Sukorady, Tetín, Úhlejov. Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES=0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u Hořic (KES=0,11), Milovice u Hořic (KES=0,12) a Nevratice (KES=0,13). Vysoký podíl orné půdy a úrodných Úbytek zemědělské půdy ve sledovaném půd v I. a II. třídě ochrany, zejména období 2001 až 2008 je dle ČSÚ v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, nadprůměrný v obcích Bílsko u Hořic (3,2 %) Boháňka a Milovice u Hořic. a Rašín (2 %). Příznivé přírodní podmínky a tradice Celkem 8 obcí (Bílsko u Hořic, Milovice U v ovocnářství (největší výměra Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Sobčice, ovocných sadů v obcích Holovousy, Petrovičky, Třebnouševes, Bříšťany, Podhorní Újezd a Vojice a Petrovičky). Nevratice) s velmi nízkým podílem lesa - pod 5 %, z toho dvě obce Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic mají nulový podíl lesa Obce Vřesník, Lukavec u Hořic, Vyšší podíl lesů poškozených imisemi Holovousy, Boháňka a Sukorady mají nadprůměrný podíl lesa Poloha území na trase mezinárodní Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve silnice E442 celostátního i stávající silniční síti, špatný technický stav nadnárodního významu – propojení stávající silniční sítě, dlouhodobě na D47 (D1). nedostatečná údržba a opravy. Absence dálnice a rychlostní silnice, nevyhovující parametry páteřní komunikace na území SO ORP.

Relativně bezproblémové zásobování vodou téměř u všech obcí SO ORP.

Není dobudován veřejný vodovod u všech obcí SO ORP Hořice.

Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno el. energií.

Nedostatečná síť ČOV s vyhovujícími technickými parametry.

181

Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Kvalitní péče o chráněná území – n kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.

Hrozby Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství.

Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.

Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření.

Realizace protierozních a protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu.

Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělstvím a erozí

Podporovat změnu dřevinné skladby ve stávajících smrkových monokulturách.

Další rozdělování lesních komplexů v důsledku liniových staveb – ohrožení stability lesa

Podporovat mimoprodukční funkce lesa.

Snižování výměry lesa v málo lesnatých oblastech

Rozvoj IDS KHK na území SO ORP Hořice v souvislostí s plánovanou modernizací stávají základní železniční sítě – zvýšení kvality osobní vlakové přepravy.

Odkládání zahájení výstavby rychlostní silnice R35.

Kooperace obcí v rámci mikroregionu při financování a budování větších investičních akcí.

Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích – riziko růstu počtu dopravních nehod. Omezená dopravní obslužnost území SO ORP přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Chybějící ČOV a splašková kanalizace ohrožuje životní prostředí a podzemní vody. Na území SO ORP je zanedbatelné procento alternativních zdrojů elektrické energie, nejsou ani záměry k jejich budování.

EKOTOXA s.r.o. Téma

Bydlení Rekreace

sociodemografický

Sociodemografické podmínky


Pilíř

Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Hořice Silné stránky Nejvyšší míra podnikatelské aktivity v rámci KHK.

Vysoký podíl malých a středních podniků.

Relativně uspokojené potřeby obyvatelstva v oblasti volno-časových aktivit, dostatečná nabídka akcí. Silný nárůst počtu obyvatel migrací. Největší relativní nárůst v počtu obyvatel mezi lety 1997 a 2007 zaznamenaly obce Petrovičky a Úhlejov, absolutní nárůst potom obec Cerekvice nad Bystřicí. Rozvoj výstavby rodinných domků. V rámci SO ORP jsou v dostatečné kapacitě zastoupeny ZŠ i SŠ. Nadprůměrná velikost obytné plochy (největší v obcích Rašín, Milovice u Hořic, Sobčice, Bříšťany), druhá největší v Královéhradeckém kraji. Území v okolí města Miletín rozvíjející se oblast z hlediska bytové výstavby a kvality bytového fondu (hlavně obce Červená Třemešná, Rohoznice, Tetín, Úhlejov). Převažující význam individuální výstavby rodinných domů, několik projektů výstavby bytových domů.

Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje cestovního ruchu. Poměrně velké množství zámků na území Hořicka.

Spojení města Hořice s výrobou hořických trubiček.

Slabé stránky

Příležitosti

Problematická situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Podprůměrná daňová výtěžnost na obyvatele Potenciál v rozvoji podnikatelské činnosti ve srovnání s ostatními SO ORP KHK. z důvodu dobré geografické polohy, především blízkost hospodářského centra Hradec Králové. Nedostatek financí obecních rozpočtů Růst počtu obyvatel, který by mohl vést z důvodu velkého podílu malých obcí. k přesunu obcí do kategorie s vyšším koeficientem pro výpočet daňových příjmů v rámci rozpočtového určení daní. Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení Relativně dobré sociální a rodinné vazby pro seniory (domovy důchodců a domy v rámci SO ORP Hořice, většina sociálních s pečovatelskou službou). problémů je řešena v rámci rodin. V některých obcích je nedostupná terénní Relativně vysoká informovanost a schopnost pečovatelská služba, např. rozvoz obědů. využití dotačních titulů EU, aktivní spolupráce obcí s agenturou CEP.

Hrozby V rámci SO ORP nejsou obyvatelstvu poskytnuty všechny služby, proto je nutná silná vazba na správní obvody ORP Hradec Králové a Jičín. Neexistence velkých podniků s inovačním potenciálem, případná ekonomická recese se v tomto území projeví velice silně. Z důvodu nízkého počtu děti hrozí uzavírání základních škol, především v menších obcích (např. Holovousy). Existence dobře dopravně dostupných center Hradec Králové a Jičín vytváří nižší tlak na komplexní poskytování zdravotních a sociálních služeb v SO ORP Hořice.

Výrazně podprůměrná vybavenost trvale obydlených bytů ústředním nebo etážovým topením, nejnižší podíl v Královéhradeckém kraji (nejméně v obcích Petrovičky, Rašín, Staré Smrkovice). Vyšší podíl bytů postavených před rokem 1919 ve srovnání s průměrem za Českou republiku i Královéhradecký kraj (nejvyšší v obcích Petrovičky, Borek, Tetín).

Využití evropských i národních dotací a programů rozvoje k obnově, revitalizaci a regeneraci bytového fondu.

Vystěhování se především mladšího a vzdělaného obyvatelstva za vyšším životním standardem, zejména pracovními příležitostmi.

Navázání spolupráce s ekonomickými subjekty a vytvoření pracovních míst jako významných faktorů zvyšujících atraktivitu oblasti.

Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu a jednotlivých obcí = prohlubování perifernosti.

Nízká intenzita bytové výstavby, nedosahuje ani dvou třetin celorepublikového průměru (v obcích Bašnice, Petrovičky, Rašína a Vřesník nebyl v letech 2001-2007 postaven žádný dům). Zchátralost a nepřístupnost zámků na Hořicku.

Vytvoření nové bytové politiky, větší podpora výstavby rodinných a bytových domů.

Nízká kvalita bydlení (nízká technická vybavenost, starší bytový fond) snižuje atraktivitu oblasti.

Rozvojové programy a projekty financované z různých zdrojů mohou výrazně napomoci rozvoji cestovního ruchu. Rozvoj gastronomického cestovního ruchu (založeného na bioproduktech a hořických trubičkách) a ekoturismu může obohatit nabídku v oblasti cestovního ruchu, která dosud není výrazněji využita. Poloha SO ORP Hořice v blízkosti krajského města Hradce Králové.

Okolní turistická konkurence (Krkonoše, Český ráj) může znesnadnit využití potenciálu cestovního ruchu v území. Neefektivní využívání veškerého potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch.

Chybějící pěší turistické trasy v jižní části území.

Nedostatečný kapitál venkovských obcí a podnikatelských subjektů potřebný pro zkvalitňování služeb v rámci turismu.

182

Slabá a nadále oslabující se pozice Hořic jako centra služeb pro turisty.

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 3: PŘEHLED ZPRACOVANÝCH KARET 1. 1.1

Horninové prostředí a geologie Sesuvná a poddolovaná území

2.1 2.2

Vodní režim Vodní režim v krajině Povrchové a podzemní vody

3.1 3.2

Hygiena životního prostředí Ovzduší Nakládání s odpady

4.1 4.2

Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Ekologická stabilita

5.1 5.2

ZPF a PUPFL Zemědělská půda Pozemky určené k plnění funkcí lesa

2.

3.

4.

5.

6.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura 6.1 Silniční doprava 6.2 Železniční doprava 6.3 Dopravní obslužnost veřejnu linkovou dopravou 6.4 Technická infrastruktura

7.

Sociodemografické podmínky 7.1 Demografický vývoj 7.2 Věková struktura 7.3 Vzdělanostní struktura 7.4 Občanská vybavenost

8.

Bydlení 8.1 Kvalita bydlení 8.2 Intenzita bytové výstavby

9. 9.1 10.

Rekreace Turistický potenciál

Hospodářské podmínky 10.1 Zaměstnanost 10.2 Nezaměstnanost 10.3 Daňová výtěžnost 10.4 Podnikatelská struktura 10.5 Redukovaný index funkční velikosti

183

EKOTOXA s.r.o.


PŘÍLOHA Č. 4: PŘEHLED POUŽITÝCH VRSTEV ÚAP

1 2 3 4

ORP

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability

184

x x x x x x

x

10 - Hospodářské podmínky

9 - Rekreace

8 - Bydlení

7 - Sociodemografické podmínky

6 - Veřejná dopravní a technická infrastruktura

5 - ZPF a PUPFL

3 - Hygiena životního prostředí

4 - Ochrana přírody a krajiny

Sledované jevy v tématech

Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo

1 - Horninové prostředí a geologie

ORP/Kraj

EKOTOXA s.r.o.

22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranné pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosérická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 - ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

185

x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x

x x

x x x x

x x x


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL




Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.

44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům podovní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin 61 poddoované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda

186

x

x x x x x x x


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL


x



Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.

67 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma 74 technologký objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma 77 ropovod včetně ochranného pásma 78 produktovod včetně ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80 teplovod včetně ochranného pásma 81 eletronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma 83 jaderné zařízení

187

x

x


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL




Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.

84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85 skládka včetně ochranné pásma 86 spalovna včetně ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečné odpadu včetně ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ohranného pásma

188

x

x x x x x x x x

x x x x x x x x

x

x


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL




Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.

Kraj

108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119

vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL




Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj


x x

x

x

1 vývoj počtu obyvatel 2 podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel

x x

3 podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 4 podíl osob se základním vzděláním 5 podíl osob s vysokoškolským vzděláním 6 sídelní struktura 7 ekonomická aktivita podle odvětví 8 míra nezaměstnanosti 9 vyjíždějící do zaměstnání a škol

x

x

x

x

x xx

x

189

x x x

EKOTOXA s.r.o.

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

dojíždějící do zaměstnání a škol do obce výstavba domů a bytů podíl neobydlených bytů na celkovém fondu struktura bytového fondu místně obvyklé nájemné rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím počet staveb pro rodinou rekreaci kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních lázeňské místa a areály podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru podíl orné půdy ze zemědělské půdy podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy poídly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích podíl zastavěných a ostatních ploch z celkového výměry katastru podíl vodních ploch na celkové výměře katastru podíl lesů na celkové výměře katastru koeficient ekologické stability KES

190

x

x x x x

x x

x x


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL




Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj


EKOTOXA s.r.o.


9 - Rekreace

8 - Bydlení



5 - ZPF a PUPFL




Sledované jevy

2 - Vodní režim

Řádek číslo


ORP/Kraj


31 32 33 34 35

stupeň přirozenosti lesních porostů hranice přírodních lesních oblastí hranice bioregionů a biochor hranice klimatických regionů počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 36 hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj 37 další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí

191

x

x

x

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice

Recommend Documents