Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Úloha malého města v udržitelném rozvoji venkovských obcí příklad Litovle Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
RNDr. Antonín Vaishar, CSc.
Bc. Kateřina Sedlářová
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Úloha malého města v udržitelném rozvoji venkovských obcí – příklad Litovle vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc. za odborné vedení, cenné připomínky a rady při psaní diplomové práce a za ochotu při konzultacích. Také bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při studiu.
dne…………………………….. podpis…………………………..
ABSTRAKT Název této diplomové práce je ,,Úloha malého města v udržitelném rozvoji venkovských obcí – příklad Litovle“. Úkolem této práce je úloha malého města v rozvoji venkova se zaměřením na přínos města Litovel svému mikroregionu – pracovní příležitosti, služby, dopravní spojení, kulturu atd. Tato práce je rozdělená na více částí. V první teoretické části se zabývám hodnocením dostupné literatury k problematice malých měst, charakteristikou města Litovel a mikroregionu. V empirické části bylo hlavním úkolem terénní šetření, které jsem provedla pomocí sociologických metod jako jsou dotazník, rozhovor a pozorování, dále vyhodnotit funkci Litovle jako střediska rurálního mikroregionu, její výhody a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Dalším úkolem bylo získání a zpracování statistických dat obcí v mikroregionu. Větší část dat k vypracování této diplomové práce jsem získala z internetových stránek Českého statistického úřadu, internetových mikroregionu Litovelsko.
Klíčová slova
mikroregion rozvoj venkova udržitelný rozvoj
stránek města Litovel a
ANOTATION Title of the thesis is ”The role of small cities in the sustainable development of rural communities - an example Litovle. The task of this work is the role of a small town in rural development with a focus on the contribution of cities to their micro Litovel - jobs, services, transportlinks, culture, etc. This work is divided into several parts in the first sections deal with the theoretical evaluation of the available literature on the issue of small towns, cities Litovel characteristics and microregions. In the empirical part, the main task of the field investigation, which I made use of sociological methods such as questionnaires, interviews and observations to assess the function Litovle such centers rurálního micro, its advantages and weaknesses, opportunities and threats. Another task was the acquisition and processing of statistical data of municipalities in the microregion. The larger part of the data for the development of this thesis, I obtained from the website of the Czech Statistical Office, the website of the city and micro Litovel Litovel area.
Keywords
microregion rural sustainable
OBSAH 1 ÚVOD ....................................................................................................................... - 8 1.1 Cíl práce............................................................................................................... - 9 1.2 Literární přehled .................................................................................................. - 9 1.3 Metody zpracování ............................................................................................ - 11 1.4 Pojmy................................................................................................................. - 12 1.4.1 Udržitelný rozvoj ......................................................................................... - 12 1.4.2 Venkov ......................................................................................................... - 13 1.4.3 Mikroregion ................................................................................................. - 13 1.4.4 Rurální mikroregion ..................................................................................... - 13 2 CHARAKTERISTIKA MĚSTA LITOVEL .......................................................... - 14 2.1 Poloha ............................................................................................................... - 14 2.2 Územní spolupráce ............................................................................................ - 14 2.3 Ekonomika ......................................................................................................... - 15 2.4 Historie .............................................................................................................. - 16 2.5 Přírodní prostředí ............................................................................................... - 16 2.6 Demografie ........................................................................................................ - 17 3 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU LITOVEL ......................................... - 18 3.1 Základní informace ............................................................................................ - 18 3.2 Demografie ........................................................................................................ - 19 4 VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT LITOVLE A OBCÍ ......................... - 20 4.1 Celkové zhodnocení statistických dat ............................................................... - 20 5 VLASTNÍ TERÉNNÍ PRŮZKUM A ŠETŘENÍ VČETNĚ SOCIOLOGICKÝCH METOD ..................................................................................................................... - 23 5.1 Rozhovor s tajemníkem ..................................................................................... - 23 5.1.1 Rozvoj sociálních služeb .............................................................................. - 23 5.1.2 Podpora zaměstnanosti ................................................................................. - 23 5.1.3 Posílení cestovního ruchu ............................................................................ - 24 5.1.4 Veřejné vzdělávání, podpora akcí na podporu BIO zemědělství ................. - 24 5.1.5 Dokončené akce ........................................................................................... - 24 5.1.6 Plánované a probíhající akce ........................................................................ - 24 5.2 Vlastní terénní průzkum .................................................................................... - 25 5.3 Vyhodnocení dotazníků ..................................................................................... - 36 5.3.1 Vyhodnocení obcí mikroregionu.................................................................. - 37 5.3.2 Vyhodnocení dotazníků města Litovel........................................................ - 49 6 VYHODNOCENÍ FUNKCE MĚSTA LITOVEL JAKO STŘEDISKA RURÁLNÍHO MIKROREGIONU A SWOT ANALÝZA................................................................ - 60 6.1 SWOT analýza................................................................................................... - 60 6.1.1 S = Silné stránky mikroregionu ................................................................... - 60 6.1.2 W = Slabé stránky mikroregionu ................................................................. - 60 6.1.3 O = Příležitosti ............................................................................................. - 61 6.1.4 T = ohrožení ................................................................................................. - 61 7 ZÁVĚR ................................................................................................................... - 63 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... - 65 9 SEZNAM TABULEK ............................................................................................ - 67 10 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................... - 68 11 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................... - 69 PŘÍLOHY .................................................................................................................. - 71 -
1 ÚVOD V současné době vstupují do popředí otázky související se životem ve městě a na venkově. Je zde mnoho otazníků, který styl života je kvalitnější. Všeobecně se dá říci, že na venkově je kvalitnější ovzduší a životní prostředí než ve městech, ale neplatí to ve všech případech. Život na venkově plyne pomaleji, lidé nemusí tolik pospíchat. Proto se venkov začíná využívat jako středisko rekreace a odpočinku. Venkov má také ale svá negativa a to zejména méně pracovních příležitostí, skromné kulturní vyžití atd. Touto prací se snažím zhodnotit úlohu Litovle v udržitelném rozvoji venkovských obcí. Práce je rozdělená do více částí. V první, teoretické, hodnotím dostupnou literaturu a popisuji metody zpracování jako jsou dotazník, rozhovor a pozorování. Dále charakterizuji město Litovel a mikroregion Litovelsko. V empirické části zpracovávám statistická data obcí mikroregionu. Vybrala jsem si 9 obcí, kde každá obec zastupuje určitou část mikroregionu. Zpracovat data za celý mikroregion by bylo velmi rozsáhlé a náročné. Dále popisuji vlastní terénní průzkum a poslední kapitola se týká SWOT analýzy a vyhodnocení funkce Litovle jako střediska rurálního mikroregionu.
-8-
1.1 Cíl práce Cílem této práce bylo zjistit úlohu malého města v udržitelném rozvoji venkovských obcí – příklad Litovle.
1.
Zhodnotit literaturu k problematice malých měst jako středisek venkova a
k Litovli. 2.
Získat a vyhodnotit statistická data Litovle a mikroregionu.
3.
Vlastní terénní průzkum a šetření včetně využití sociologických metod.
4.
Vyhodnotit funkci Litovle jako střediska rurálního mikroregionu, výhody a
slabé stránky, příležitosti a ohrožení. 5.
Práci dokumentovat graficky.
1.2 Literární přehled GEOGRAFIE MALÝCH MĚST A JEJICH ÚLOHA V SYSTÉMU OSÍDLENÍ
Tato kniha byla pro moji práci velmi přínosná. Je to spíše studie, která řeší problémy malých měst. Zaměřila jsem se na oblast Moravy, která já pro moji práci podstatná. Tato část knihy se zabývá rozdíly mezi životem v malých i velkých městech, a také venkovských sídel. Jsou zde popsány jak pozitivní tak negativní stránky bydlení na malém městě. Pozitivní stránky jsou například menší environmentální problémy, méně narušené životní prostředí, vyšší úroveň sociální kontroly – tato kontrola se nelíbí mladším obyvatelům, ale na druhé straně jim zajišťuje vyšší stupeň bezpečí. Menší rozlohy měst, což umožňuje chůzi po městě a tím i vyšší frekvenci sociálních kontaktů. Do negativních stránek můžeme zařadit omezené možnosti – jak pracovní, studijní, kulturní, tak i ve využívání volného času. Mnohdy tato negativa kompenzují blízká větší města, pokud nejsou k dispozici tak to může vést k úpadku kvality života.
-9-
Nabízí se i otázka ,, Pro koho jsou malá města a vesnice prostředím s vysokou kvalitou života?" Tato otázka je zcela na místě – malá města a vesnice jsou vhodná spíše pro starší obyvatele a ty kteří chtějí žít podle tradičních hodnot a nebo rodiny s dětmi. Pro mladé nebo vysoce kvalifikované lidi tento způsob života není atraktivní a také pro to vyhledávají města větší, kde najdou i lepší uplatnění nejen po pracovní stránce, ale i v kulturním vyžití.
ROLA MALYCH MIAST W ROZWOJU OBSZARÓW WIEJSKICH - úloha malých měst v oblasti rozvoje venkova
V této knize se autoři zabývají vztahy malých měst a venkovských oblastí. Venkov je zaměřen na rozvoj multifunkčního zemědělství a také zlepšení životních podmínek, což má za následek stále složitější ekonomické, ekologické a sociálně kulturní vztahy. Malá města mají výhodu, že mohou uspokojovat potřeby nejen obyvatel města, ale i obcí přilehlých. Venkov a malá města jsou v neustálém propojení a to by nemělo být narušeno. Tyto dvě, na první pohled rozdílné, komunity, mají hodně společného. Od malého města se odvíjí skoro vše na venkově a v přilehlých obcích. Tato malá města jsou tzv. lokálními centry pro rozvoj venkova.
SUSTAINABLE DEVELOPMENT OF SMALL TOWNS – udržitelný vývoj malých měst.
V knize se řeší problémy udržitelnosti malých měst, které jsou v této době aktuální. Litovel patří i s jinými městy do malých moravských měst, která mají hluboce podprůměrné hodnoty ekonomické udržitelnosti. Jde o města jednostranně orientovaná na určité odvětví, města s rurálním charakterem, města po útlumu hornictví a také města, která ztratila významné průmyslové kapacity nebo která se nacházejí na periferii. Města jsou v tomto vývoji a také rozvoji svého zázemí nepostradatelná. Mají velký vliv také na vývoj okolních vesnic. Malá města jsou specifický fenomén sídlení struktury. Jsou v mnohém stejná jako vesnice – možnost pohybu po městě pěšky nebo na kole, více se lidé znají. Malá města jsou také klíčová pro pochopení a nalezení cesty k prosperitě venkova.
- 10 -
Jsou zde také řešeny ekonomické indikátory udržitelného rozvoje malých měst na Moravě a dále jak tento ekonomický vývoj a jeho změny mají vliv na města. Od výstavby silnic a dálnic, po hospodářství až ceny stavebních pozemků. Při snížení pracovních příležitostí v malých městech je nejvíce ovlivněno venkovské obyvatelstvo v zázemí toho malého města.
1.3 Metody zpracování Empirickou část diplomové práce jsem zpracovávala pomocí sociologických metod, do kterých patří dotazníkové šetření, interview (rozhovor) a pozorování. Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů.
1
Dotazníky byly rozdány do školy v Litovli, Haňovicích a v Července. Tyto obce jsou pro mikroregion spádové. Rozhovor
jsem vedla s tajemníkem města Litovel panem Ing. Radovanem
Vašíčkem, týkal se doplnění informací o mikroregionu a městě Litovli, dokončených a připravovaných akcích. Tyto informace jsou v kapitole č. 5 Vlastní terénní průzkum a šetření včetně sociologických metod – rozhovor s tajemníkem. Pozorování jsem prováděla náhodně při projíždění mikroregionem a návštěvách města. Výsledky pozorování jsem zařadila v každé kapitole do hodnocení, protože byly ve většině případů totožné s výsledky dotazníků a rozhovorů. Dále jsem se v této práci zabývala statistickými daty města Litovel. Data, která jsem získala na stránkách Českého statistického úřadu, jsem zpracovala do tabulek a slovně vyhodnotila. Vybrala jsem si 9 obcí, kde každá obec zastupuje určitou část mikroregionu. Zabývám se vyhodnocováním těchto dat:
1
•
Počet odstěhovaných a přistěhovaných obyvatel v mikroregionu a v Litovli
•
Obyvatelstvo podle pohlaví
•
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání
•
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity
(http://www.dotaznik-online.cz/) - 11 -
•
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví
Velmi důležité pro terénní průzkum a celou diplomovou práci bylo vytyčení hypotézy, kterou jsem zvolila dle vlastního uvážení a to následovně :
Litovel, jako středisko osídlení hraje významnou a nezastupitelnou úlohu, jako centrum pracovních příležitostí a služeb pro obce ve svém zázemí.
Tato hypotéza se opírá o následující vztahy:
1) funkce Litovle, jako střediska pracovních příležitostí a konkurence Olomouce (vztahy vyjížďky za prací a směrů vyjíždění) 2) funkce Litovle jako střediska služeb (spádové obvody škol, zdravotnických zařízení) 3) funkce Litovle jako centra nákupů (konkurence olomouckých hypermarketů)
Poslední část této práce se týkala vyhodnocení Litovle jako střediska rurálního mikroregionu a následně jsem se zabývala SWOT analýzou. SWOT analýza je metoda, která nám pomáhá odhalovat silné (anglicky: Strengths) a slabé (anglicky: Weaknesses) stránky, příležitosti (anglicky Opportunities) a hrozby (anglicky: Threats) spojené s rozvojem města. Dále se tato analýza týká technické a dopravní infrastruktury, podpory podnikatelských aktivit, sportu, sociálních služeb, kultury, životního prostředí a občanské vybavenosti.
1.4 Pojmy 1.4.1 Udržitelný rozvoj Je takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat potřeby lidstva v současnosti bez ohrožení možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby.
( Reitschmiedová, 1998)
- 12 -
1.4.2 Venkov Venkov je obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotu obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem.
(Majerová a kolektiv, 2009)
1.4.3 Mikroregion Mikroregion je sdružení obcí s různým typem právní subjektivity, jehož cílem je společný rozvoj území, jenž je vymezen společným katastrálním územím jednotlivých členských obcí. Smyslem spolupráce je především usilování o realizaci politických a ekonomických výhod, iniciace pozitivních růstových trendů či minimalizace dopadů negativních jevů ve vývoji venkovských regionů. Charakter spolupráce je dán funkčními vazbami a specifikami regionu. 2
1.4.4 Rurální mikroregion Rurální mikroregion je označován, také jako venkovský mikroregion.
2
(http://search.seznam.cz/?q=definice+mikroregionu&mod=f prezentace Ivo Škrabal – CpKP
střední Morava, Konference Praha 5.6.2008, " VENKOV A JEHO ROZVOJ
- 13 -
2 CHARAKTERISTIKA MĚSTA LITOVEL
2.1 Poloha Litovel - je město v Olomouckém kraji, které leží 18 km severozápadně od Olomouce. Protéká jí řeka Morava, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz. Město se proto také nazývá Hanácké Benátky. Jedno z ramen, Nečíz, vede přímo pod radniční věží a celým náměstím. Katastrální výměra činí 46,39 km². Nachází se v nadmořské výšce 233 m n. m. na úpatí Drahanské vrchoviny. 3
2.2 Územní spolupráce Litovel patří do malých měst moravských úvalů, která představují méně výrazná střediska v sídelní struktuře typické venkovskými obcemi a hustou sítí malých měst. Patří do malých měst, která disponují výhodným dopravním spojením do velkých a středních měst, patří do bohatší části území s výhodnými podmínkami pro zemědělství, kam byla v minulosti lokalizována řada průmyslových podniků.
(Vaishar a kolektiv, 2008) Město Litovel je sídlem Mikroregionu Litovelsko, dobrovolného svazku 22 obcí, z nichž pouze Náměšť na Hané a Loučany nepatří do správního obvodu Města Litovel jako pověřeného úřadu III. stupně. 4
Místní části: Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory, Unčovice a Víska.
3
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Litovel)
4
(http://www.litovel.eu/o-meste/o-meste-litovel.html) - 14 -
Jde o obec s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem, která hraničí se šesti obcemi s rozšířenou působností – Uničov, Šternberk, Konice, Mohelnice, Olomouc a Prostějov.
Partnerská města •
Revúca, Slovensko
•
Littau, Švýcarsko
•
Wieliczka, Polsko 5
Severozápadně od Olomouce je situována Místní akční skupina (MAS) Moravská cesta (Litovelské-Pomoraví), o. s. Území MAS pokrývá 19 obcí, rozloha území činí 25 060 ha a žije zde 26 665 obyvatel. Cílem této Místní akční skupiny je zlepšení kvality života obyvatel ve venkovských obcích. Území místní akční skupiny tvoří obce : Bílá Lhota, Bouzov, Červenka, Dubčany, Haňovice, Horka nad Moravou, Cholina, Křelov-Břuchotín, Litovel, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Pňovice, Příkazy,,Skrbeň, Slavětín, Střeň, Žerotín.6
2.3 Ekonomika Díky umístění mikroregionu a města Litovel v oblasti úrodné Hané je zde velice rozvinuto zemědělství a s ním související potravinářský průmysl (pivovar, cukrovar, konzervárenský podnik, výroba těstovin, sýrů), je zde zastoupen i lehký průmysl (výroba hygienických potřeb, výroba sportovních doplňků), dřevozpracující průmysl nebo těžký strojírenský průmysl (výroba papírenských strojů).
(Sedlářová, 2008)
5 6
(http://www.litovel.eu/o-meste/partner-mesta/partnerska-mesta.html) (propagační materiál MAS Litovelské Pomoraví)
- 15 -
2.4 Historie 1252-1256 - Vznik města (podle dendrochronologických výzkumů). Město založil Přemysl Otakar II. 1270-1272 - První písemná zmínka o Litovli. V listinách kláštera Hradisko se objevuje jméno Luthowl. 1287 - První autentická písemná zmínka o založení města, listina uložena v archivu města. 1291 - Václav II. uděluje Litovli právo várečné, právo mílové, a byla povýšena na trhovou ves. 1327 - Jan Lucemburský povolil městu stavbu hradeb. 1899 - Čechové vyhráli obecní volby, Litovel se dostala pod českou správu. 1893 - Založení Rolnického Pivovaru v Litovli. 7. července 1997 - Tisíciletá voda, město bylo zasaženo katastrofální povodní, bylo prakticky celé pod vodou, mnoho domů bylo zničeno (hned nebo z důvodů porušené statiky). 9. června 2004 – Litovel byla poničena tornádem (stupeň F3)7.
2.5 Přírodní prostředí Geomorfologicky je Litovelsko tvořeno Hornomoravským Úvalem, což je vněkarpatská sníženina. Její nejplošší, nejníže položenou část, reprezentuje Haná. Tato oblast je téměř bezlesá, s tou nejúrodnější půdou a zalidněná většinou obyvatel žijících v mikroregionu. Kuriozitou oblasti Litovelska jsou meandry vytvořené řekou Moravou, podzemní krasové jevy (Mladečské a Javoříčské jeskyně) a vlastně celé povodí Moravy, která patří do úmoří Černého moře. V celých dvou pětinách své délky protéká Morava lesy, zde jsou to lesy lužní, z velké části patřící do CHKO Litovelské Pomoraví. Na jaře v nich rozkvétají sněženky předjarní, bledule jarní, dymnivky duté, dále lze hojně vidět orsej jarní, křivatec žlutý a 7
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Litovel)
- 16 -
jiné jarní květiny. Začátkem května kvete známý česnek medvědí. Jaro je tak jistě nejkrásnější roční dobou v Litovelském Pomoraví. Co se týče podnebí, patří oblast Litovelska do mírného pásma a pro své značné rozpětí nadmořských výšek (od dvou set až k sedmi stům metrům) a značnou zprohýbanost terénu, je podnebí mikroregionu v jednotlivých obcích značně rozdílné. Průměrně je v oblasti 35 jasných dní v roce, 145 dní zamračených a 89 dní s mlhou (výskyt mlhy je však výrazně závislý na vzdálenosti místa od řeky), zbytek dní je počasí proměnlivé. Zhruba polovina území mikroregionu leží v rovinaté nížinné oblasti podél řeky Moravy. Nejúrodnější půdou, černozemní, se může pochlubit zejména okolí Litovle, celkově však půda v kraji patří mezi neúrodnější v naší zemi.
(Sedlářová, 2008)
2.6 Demografie Ve městě Litovel s místními částmi se počet obyvatel pohybuje zhruba okolo 10 tisíc, samotné město Litovel má počet obyvatel asi 7 tisíc. Každý rok se tento počet mění minimálně. V letech 1999 - 2000 došlo k mírnému snížení počtu obyvatel z důvodu odloučení obcí Haňovice a Červenka, nicméně již další rok, byl počet obyvatel na původní úrovni. Pro rok 1998 – 2007 (ke dni 31.12) jsou údaje z Českého statistického úřadu, roky 2008 – 2009 z internetových stránek města Litovel (k 1.1. daného roku).
Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel v Litovli uvádím v příloze č. 1
- 17 -
Tab.č. 1 Vývoj počtu obyvatel města Litovel1998 – 2010
Počet obyvatel 10 012 9 997 9 926 10 030 10 033 10 062 10 068 10 073 10 043 10 131 10066 10040
Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
3 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU LITOVEL
3.1 Základní informace Mikroregion Litovelsko je svazkem 21 obcí od 21. října 2003, kdy byla podepsána zakladatelská smlouva, a sdružuje 21 obcí : Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dubčany, Haňovice, Cholina, Litovel, Loučany, Loučka, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Náměšť na Hané, Olbramice, Senice na Hané, Senička, Slavětín, Střeň a Vilémov. Mapku mikroregionu Litovelsko uvádím v příloze č. 7 Na mapce je zakreslena obec Pňovice, která v mikroregionu ukončila členství ke dni 31.12.2008.
- 18 -
Cílem sdružení je vzájemná spolupráce a společný rozvoj.8 Mikroregion Litovelsko je turisticky velmi atraktivní oblastí předkládající svým návštěvníkům k poznání řadu historických stavebních památek, přírodních zajímavostí, turistických a cyklistických tras vedoucích nádhernou přírodou, ale také akcí z oblasti kulturního a společenského života. Rozkládá se přibližně na území 280 km2 a dělí se na tyto oblasti: •
Bouzovská vrchovina, kam patří tyto obce: Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov,
Haňovice, Cholina, Loučka, Luká, Měrotín, Slavětín, Vilémov, •
Litovelské Pomoraví, obce: Červenka, Litovel, Mladeč, Náklo, Střeň,
•
Haná, obce: Dubčany, Loučany, Náměšť na Hané, Olbramice, Senice na Hané,
Senička. (Sedlářová 2008)
3.2 Demografie Tab. č. 2 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu 1998 – 2009 Počet obyvatel
Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
23 435 23 447 23 428 23 398 23 425 23 494 23 435 23 414 23 451 23 674 23 922 23 899
Údaje jsou k 31.12. každého roku a jsou statistického úřadu.
8
(http://litovelsko.mikroregion.cz/)
- 19 -
z internetových stránek Českého
Graf č. 2 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Litovelsko uvádím v příloze č. 1
4 VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT LITOVLE A OBCÍ V této kapitole vyhodnocuji statistická data Litovle a obcí v mikroregionu. Využila jsem data Českého statistického úřadu, která jsem našla na internetových stránkách. Zpracovat data všech obcí by bylo velmi obsáhlé a náročné, proto jsem si vybrala pouze několik stěžejních obcí. Obce jsem se snažila zvolit, tak aby byla zastoupena každá část mikroregionu. Dále jsem vybrala data, která byla nejvhodnější pro řešení mojí diplomové práce. Data, která jsem zpracovala do tabulek se týkala počtu obyvatel, rozdělení podle pohlaví, stupně vzdělání, ekonomické aktivity a ekonomicky aktivní podle odvětví, dále také odstěhovaných a přistěhovaných obyvatel města Litovel a mikroregionu Litovelsko.
Tab. č. 3 Počet odstěhovaných a přistěhovaných obyvatel v mikroregionu a Litovli uvádím v příloze č. 2
V mikroregionu dochází spíše k mírnému přísunu obyvatel než k jejich odchodu z mikroregionu. Z toho lze vyvodit, že zde lidé nemají větší problém a jsou zřejmě celkově spokojení. Ve městě je situace vyvážená.
Vybrané obce jsou v mé práci jsou : Bílsko, Červenka, Senička, Bílá Lhota, Haňovice, Litovel, Mladeč, Dubčany a Senice na Hané.
4.1 Celkové zhodnocení statistických dat Údaje o počtech obyvatel v obcích mikroregionu jsou ze sčítání lidu z roku 2001.
- 20 -
Tab. č. 4 Počet obyvatel v obcích ze sčítání lidu v roce 2001
Sčítání lidu v roce 2001 Bílsko Červenka Senička Bílá Lhota Haňovice Litovel Mladeč Dubčany Senice na Hané
Počet obyvatel 204 1314 340 1117 445 10030 784 207 1814
Počet obyvatel v obcích se i do dnešních dnů pohybuje okolo počtů ze sčítání obyvatel. Informaci o současném počtu obyvatel, jsem zjistila z internetových stránek obcí.
Tab. č. 5 Obyvatelstvo podle pohlaví v obcích mikroregionu uvádím v příloze č. 2
Podle pohlaví je obyvatelstvo v obcích zastoupeno poměrně vyrovnaně, výjimkou je obec Mladeč, kde převažují více muži než ženy, opačný případ je ve městě Litovel. Je to dáno nejspíše tím, že na vesnici se lidé většinou stěhují za partnerem a ne za prací. Proto je na vesnicích obyvatelstvo vyvážené co se týče pohlaví. Naopak do měst se lidé stěhují jak za prací tak i za partnerem proto se může stát, že je zde více mužů nebo žen, samozřejmě na to má vliv také porodnost – kolik se narodí hochů a dívek.
Tab. č. 6 Obyvatelstvo obcí podle stupně vzdělání uvádím v příloze č. 2
Z vyhodnocování statistických dat plyne, že v regionu převažují obyvatelé se středním odborným vzděláním bez maturity a s výučním listem. Další skupinu lidí tvoří lidé s úplným středním vzděláním, na dalším místě je základní vzdělání, včetně neukončeného – je to dáno tím, že průzkum se dělal i u obyvatel 15 ti letých ,což jsou mnohdy žáci základních škol, a také u lidí z nižších sociálních skupin.
- 21 -
Nejvíce obyvatel bez vzdělání je v obci Mladeč a to 121, obce Senička a Haňovice mají všechny obyvatele se vzděláním. V Mladči je počet obyvatel bez vzdělání vysoký, poněvadž pod obec spadá vesnice Nové Zámky, kde se nachází Ústav sociální péče, v němž žije mnoho lidí bez vzdělání. Město Litovel je na tom nejlépe, co se týče vysokoškolsky vzdělaných lidí a to počtem 559, ale vysoké číslo je dáno tím, že město má nejvíce obyvatel v mikroregionu a jsou do něj počítány i integrované obce. Mezi obcemi je na tom nejlépe Červenka, kde je 63 vysokoškolsky vzdělaných obyvatel z celkového počtu 1314 což je 4,7%. Na dalším místě je Senice na Hané, která má 64 vysokoškolsky vzdělaných obyvatel z celkového počtu 1487 což je 4,3%. Dle mého názoru je vysokoškolské vzdělání obyvatel odvozené od místa bydliště, ale také je to zcela osobní záležitost, více se snaží studovat mladí lidé z vesnic, které jsou vzdálenější od měst a nebo tam nejsou žádné pracovní příležitosti. V dnešní době hrají určitou roli i finance potřebné pro život. Mnoho lidí, kteří bydlí ve městě a ví, že seženou práci po dokončení školy jdou raději pracovat než studovat.
Tab. č. 7 Obyvatelstvo obcí podle ekonomické aktivity uvádím v příloze č. 2
Ze zhodnocení statistických dat týkajících se ekonomické aktivity jsem zjistila, že podíl ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel byl v obcích také vyvážený. Výjimku tvoří stejně jako u zhodnocení obyvatelstva podle pohlaví obec Mladeč, kde převažují ekonomicky aktivní nad ekonomicky neaktivními. A dále město Litovel, kde byl tento stav opačný, zde převažují ekonomicky neaktivní nad ekonomicky aktivními. Jelikož jsou data ze sčítání lidu z roku 2001 nejsou aktuální a nemohou vypovídat o současné situaci. V mikroregionu je v současné době velký problém sehnat práci, podniky masově propouští, dostávají se do dluhů. Určitě na tom nejsou obyvatelé obce Mladeč lépe než obyvatelé Litovle, situace je dle mého názoru na stejné úrovni nebo dokonce opačná.
Tab. č. 8 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo obcí podle odvětví uvádím v příloze č. 2
Nejvíce lidí je zaměstnaných v průmyslu, zemědělství a lesnictví což je dáno podmínkami, které jsou vhodné pro průmysl a zemědělství, ve kterých se mikroregion nachází. Samozřejmě ve městě Litovel jsou lidé zaměstnaní i v jiných odvětvích, je zde - 22 -
i mnoho zaměstnanců ve školství, zdravotnictví., veterinární a sociální činnosti. Tato situace platí i nyní. Lidé nemusí pracovat přímo v Litovli,ale mohou dojíždět do jiných vesnic nebo měst za svojí prací.
5
VLASTNÍ
TERÉNNÍ
PRŮZKUM
A
ŠETŘENÍ
VČETNĚ
SOCIOLOGICKÝCH METOD
5.1 Rozhovor s tajemníkem Dne 15.3.2010 jsem se dostavila na Městský úřad v Litovli, kde jsem měla domluvenou schůzku s tajemníkem města panem ing. Radovanem Vašíčkem. Rozhovor se týkal doplnění a ujasnění informací k diplomové práci.
5.1.1 Rozvoj sociálních služeb Město Litovel se od nového roku 2006 zapojilo do procesu komunitního plánování sociálních služeb, který je připravován ve spolupráci s Olomouckým krajem. Naplněním opatření této priority docílíme rozvoje bydlení v celém mikroregionu, zaměříme se především na mladé a seniory, podpoříme rozvoj zaměstnanosti, školství a mimoškolních aktivit a zlepšíme péči o seniory. Zároveň se pokusíme zlepšit komunikaci obyvatel v mikroregionu s církvemi.
5.1.2 Podpora zaměstnanosti Výstavba environmentálně vzdělávacího centra Pod klenbami pro volnočasové aktivity v Bouzově - Podolí. Podpora vlastní realizace nezaměstnaných nabídkou seberealizačních kurzů a center– podstatná je zde úloha úřadů práce.
- 23 -
5.1.3 Posílení cestovního ruchu
Dosažením opatření této priority dojde k posílení cestovního ruchu v mikroregionu. Zvýší se ubytovací kapacity v mikroregionu a budou nabízeny balíčky služeb cestovního ruchu. Rovněž kulturní a společenské akce, které by měly být více zaměřeny na podporu cestovního ruchu. Kvůli zvýšení atraktivnosti mikroregionu se budou opravovat a rekonstruovat památky a historické stavby . Podle posledních průzkumů je počet návštěvníků v mikroregionu vysoký, problém je ale v tom, že nezůstávají v mikroregionu po delší dobu než jeden den. Cílem této priority je tedy udržet návštěvníky v mikroregionu po delší dobu a zajistit jim dostatečné zázemí služeb a ubytování.
5.1.4 Veřejné vzdělávání, podpora akcí na podporu BIO zemědělství Spolupráce se Školou obnovy venkova. Tato akce má za úkol seznámit veřejnost s bio produkty a bio zemědělstvím, také zajistit vetší informovanost o obnově a rozvoji venkova.
5.1.5 Dokončené akce
V roce 2007 byla dokončena rekonstrukce některých mostů a lávek - mostu u Polikliniky, most Pavlínka, most u Hasičů, most v Komenského ulice, most Čihadlo, most u Papírny Dále byla v roce 2008 vybudována stezka Litovel – Nasobůrky, a kruhový objezd u Modré hvězdy. V dalším roce byla dokončena cyklostezka Rozvadovice – Unčovice.
5.1.6 Plánované a probíhající akce
Do budoucna jsou naplánované akce jako revitalizace koupaliště, na tuto akci doposud nejsou dostatečné finance, další budování cyklostezek a bezbariérových vstupů. - 24 -
Město Litovel se od roku 2006 zapojilo do procesu komunitního plánování sociálních služeb, který je připravován ve spolupráci s Olomouckým krajem. V roce 2007 bylo započato budování přechodů pro pěší, které má trvat až do roku 2013, od roku 2008 do roku 2010 probíhá výměna oken a zateplení budovy středního odborného učiliště. Stále probíhá (2008-2012) regenerace sídlišť – parkování, chodníky, zeleň, mobiliář, hřiště, budování a rekonstrukce veřejného osvětlení, odstavných parkovišť a parkovacích
ploch,
(2013)dostavba
kanalizace
v Litovli
a
místních
částech,
intenzifikace ČOV a opravy přečerpávacích stanic, revitalizace městské památkové zóny – komunikace, chodníky, přilehlé ulice, osvětlení, zeleň, obnova ÚSES – ústřední systém ekologické stability.
5.2 Vlastní terénní průzkum Pro tuto diplomovou práci byly cíle jednoznačně určeny zadáním a hypotézy, které budu v práci ověřovat jsem si určila dle vlastního uvážení. Hypotéza: Litovel, jako středisko osídlení hraje významnou a nezastupitelnou úlohu, jako centrum pracovních příležitostí a služeb pro obce ve svém zázemí.
Tato hypotéza se opírá o následující vztahy:
1) funkce Litovle jako střediska pracovních příležitostí a konkurence Olomouce (vztahy vyjížďky za prací a směrů vyjíždění), 2) funkce Litovle jako střediska služeb (spádové obvody škol, zdravotnických zařízení, volný čas, ubytování), 3) integrace mikroregionu prostřednictvím veřejné dopravy.
- 25 -
1) funkce Litovle jako střediska pracovních příležitostí a konkurence Olomouce (vztahy vyjížďky za prací a směrů vyjíždění)
Olomouc jako bývalé okresní město a nyní krajské město je velkou konkurencí nejen v pracovní oblasti. Mnoho lidí hledá práci právě v tomto městě. Pro tuto kapitolu jsem čerpala informace k tabulkám na statistických stránkách města Olomouc. A vybrala jsem informace, které se týkaly města Litovel a obcí v mikroregionu.
Tab. č. 9 Vyjíždějící do zaměstnání a škol příloha č. 3
V tabulce uvádím vyjížďky za prací v rámci obce, okresu, kraje a jiného kraje. Údaje jsou z roku 2001. Nejvíce obyvatel vyjíždí za prací v rámci obce a to 53,6%, dále v rámci okresu 37,9%. Denně mimo obec do zaměstnání vyjíždí 37,4%. V současnosti je také v mikroregionu vyjížďka za prací docela častá, protože v Litovli nebo obcích je velmi těžké sehnat práci. Nejvíce lidí dojíždí do Olomouce a Uničova, ale také Šternberka. Dle mého názoru mladí lidé v Litovli mnohdy práci nehledají. Lidé s vysokoškolským vzděláním raději zůstanou ve velkých městech a ti co mají jiné vzdělání, také hledají ve všech městech a berou jakoukoli práci i mimo svůj obor. Situace se asi v nejbližší době nebude zlepšovat, spíše naopak.
Tab. č.10 Vyjížďka z obce za prací příloha č. 3
Z těchto tabulek jde vidět, že Litovel je střediskem jen pro část svého spádového obvodu. Je to dáno tím, že za hlavní směr vyjíždění za prací mají obyvatelé ve většině případů spíše město Olomouc, pouze obyvatelé obci Bílá Lhota, Červenka, Haňovice, Cholina, Luká, Měrotín, Mladeč, Slavětín jezdí za prací hlavně do Litovle. Podíl ze všech vyjíždějících a vyjíždějících do hlavního směru vyjížďky je 8,18%
Tab. č. 11 Dojíždějící za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku příloha č. 3
Za prací dojíždí nejvíce obyvatel ve věku mezi 40 až 49 rokem života. Dále ve věku mezi 30 – 39 rokem. Nejméně pracujících je ve věku 60 a více let což je dáno tím, že
- 26 -
lidé odchází do důchodu a také mezi 15 až 29 rokem v této věkové kategorii jsou zahrnuti studenti. Dojíždění za prací nesouvisí ve velké míře s věkem pracujících, je to odvislé od situace.
Tab. č. 12 Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě příloha č. 3
Cestování za prací je v dnešní době samozřejmostí, kterou se lidé ve většině případů nezabývají, protože jsou rádi, že mají práci. Samozřejmě ale toto dojíždění musí být adekvátní situaci. Lidé nemohou dojíždět například 50 km jen aby uklidili kancelář. Nejvíce dojíždí mezi 15 – 29 minutami a následně se tento čas pohybuje do 59 minut. Tabulky č.13 Vývoj nezaměstnanosti v obcích a Litovli rok 2009, a č. 14 Vývoj nezaměstnanosti v obcích a Litovli leden – březen 2010 v příloze č. 3
Graf č. 3 Vývoj nezaměstnanosti v Litovli rok 2009 příloha č. 3 Graf č. 4 Vývoj nezaměstnanosti v obcích rok 2009 příloha č. 3 Graf č. 5 Vývoj nezaměstnanosti v obcích leden – březen 2009 příloha č. 3
Na tabulky a grafy byly použity informace ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí.
Ve městě Litovel byla nezaměstnanost v roce 2009 dá se říci na stejné úrovni pouze v zimním období se zvýšila, což mohlo způsobit náhlé propouštění díky stále narůstající celosvětové krizi. Výkyvy v počtu pracovních
míst v některých obcích mohou být způsobené
například sezónními pracovními možnostmi. Například v letních měsících je zaměstnanost nižší
oproti zimním měsícům. V létě jsou to již zmiňované práce
v zemědělství, které dávají lidem pracovní možnosti, ale také ostatní sezónní práce jako jsou například. zedníci atd. Samozřejmě tato situace neplatí ve všech případech, najdou se obce kde můžeme očekávat nárůst tak i pokles nezaměstnanosti bez ohledu na roční období. Obce jako Bouzov a Bílí Lhota mají velký nárůst nezaměstnanosti v letním období, může to například způsobit propouštění, a následné přijetí pracovníka pouze brigádně. - 27 -
V roce 2010 se situace zlepšuje v obcích se nezaměstnanost pomalu snižuje a nebo zůstává na stejné úrovni.
2) funkce Litovle jako střediska služeb (spádové obvody škol, zdravotnických zařízení, volný čas, ubytování)
Školy V Litovli se nachází několik škol. Od mateřských přes základní až po střední školy. Tyto mateřské školy a školky jsou spádové spíše pro samotné město Litovel a jeho integrované obce. Některé obce mají své základní školy, které jsou většinou spojené se školami mateřskými. Jsou to obce Bílá Lhota, Bouzov, Vilémov, Náměšť na Hané, Senice na Hané – zde jsou základní školy od 1. – 9. stupně.Dále jsou základní školy od 1. – 5. stupně v obcích Haňovice, Cholina, Červenka, Střeň ( zde je základní škola pouze do 4. stupně), Loučany. Tab. č. 15 Současný stav školství v Litovli mateřská škola základní škola 1.-.9. ročník střední odborné učiliště gymnázium střední odborná škola vč.zdravotnické škola speciální základní umělecká škola vysoká škola jazyková škola vyšší odborná škola
- 28 -
4 2 1 1 0 2 1 0 0 0
Tab. č. 16 Stav ze sčítání lidu z roku 2001
mateřská škola základní škola 1.-.5. ročník nižší stupeň 1.- 9. ročník vyšší stupeň střední odborné učiliště gymnázium střední odborná škola vč.zdravotnické škola speciální základní umělecká škola vysoká škola jazyková škola vyšší odborná škola
3
1 2 1 1 0 2 1 0 0 0
Z tabulek se dá vyčíst, že ve městě přibyla jedna školka, ubyla jedna základní škola, která byla spojena s gymnáziem, jež se osamostatnilo, díky vzniku nové základní školy na Vítězné. V ostatních směrech je stav nezměněn. Na takto malé město je tento stav velice dobrý. Se školami zde není velký problém, buď ji mají lidé na vesnicích anebo děti dojíždějí do Litovle na základní školy, dále hodně studentů opouští město a jde za vzděláním do Olomouce anebo jiných měst. Někteří studenti naopak z Olomouce a vesnic dojíždí do Litovle na místní gymnázium a střední odborné učiliště, ale i na speciální školy. Tímto průzkumem jsem zjistila , že Litovel není až tak významným střediskem pro svůj mikroregion, co se týká základních škol. Spíše se tato situace týká středního vzdělání, ale i zde je velká konkurence Uničova a Olomouce.
Fotografie škol příloha č. 8
Zdravotní zařízení Ve městě se nachází poliklinika, jejíž vybavení je na uspokojivé úrovni. Při potřebě specialisty, lékaři posílají pacienty do nemocnic v Olomouci a ve Šternberku. Podle průzkumu, který jsem vedla pomocí dotazníkového šetření mladí lidé raději dojíždějí do Olomouce nebo jiných větších a lépe vybavených zdravotních středisek. - 29 -
Starší občané, kteří nemají na výběr, jdou do Litovle. Je zde i mnoho soukromých lékařů, u kterých je v mnoha případech péče kvalitnější, ale také dražší. Některé vesnice v mikroregionu mají také svá zdravotní zařízení. Například Náměšt na Hané, Senice na Hané, Cholina, Bouzov a Měrotín - zde lékař dojíždí jedenkrát týdně. V katastrálním území, které spadá pod obec Mladeč se nachází Ústav sociální péče Nové Zámky, kde žijí lidé s mentálním postižením a také jsou zde lékaři.
Fotografii zdravotního střediska příloha č. 8
Do této kapitoly jsem zařadila také možnosti trávení volného času a ubytování v mikroregionu a Litovli.
Volný čas •
Centrum kulturního dění – město Litovel
•
Javoříčské a Mladečské jeskyně – koncerty vážné hudby
•
CHKO Litovelské pomoraví – možnost turistických a cyklistických výletů
•
Hrad Bouzov
•
Pozdně barokní zámek v Náměšti na Hané
•
Zámek v Chudobíně- v této obci jsou 3 kostely
•
Arboretum v Bílé Lhotě
•
Okolí Nových zámků – Chrám přátelství, Čertův most, jeskyně Podkova
•
Příkazy – skanzen
•
Cholina - muzeum
Ubytování v mikroregionu Ve městě Litovel je několik možností ubytování: •
Apartmány Pekin pro 4 – 7 osob
•
Rodinný penzion s hospůdkou u "U starého mlýna" pro 15 osob - 30 -
•
Ubytovna pí Dehnerová také pro 15 osob
•
Ubytovna Na rozcestí zde je ubytování formou apartmánů pro 4 – 12 osob
•
Internát SOU Litovel s kapacitou 55 lůžek
Okolí Litovle: •
Penzion Nová Ves s celkovou kapacitou 17 lůžek
•
Chalupa u Fousa – rodinný apartmán vhodný pro 4 – 5 osob
•
Ubytovna Savín – kapacita 36 lůžek
•
Ubytovna Na Pindě – kapacita 30 lůžek
•
Hotel Valáškův grunt – Kozov – kapacita 68 osob
•
Hotel Bouzov - zde je kapacita 100 osob
•
Hotel Colchi – Střelice
•
Chata Jeskyňka – Javoříčko
•
Ubytování pod hradem Bouzov – kapacita 7 dospělých osob a 4 děti
•
Ubytovna Cakov
•
Ubytování v soukromí B&B - Eliška Vysloužilová 9
Turistické informační centrum v Litovli provozuje Cestovní kancelář BAVI. Ta poskytuje kompletní informační servis o městě a jeho okolí, podává informace o turistických možnostech, kulturních a sportovních akcích ve městě i regionu, informace o ubytování, zajišťuje průvodcovské služby po městě i okolí, výstup na radniční věž s vyhlídkou, prodávají mapy, turistické materiály a další suvenýry a plní další funkce dle činnosti informačních center. Stejnou činností se zabývá i Městské muzeum v Litovli, které také částečně zajišťuje turistické a informační služby, prodává mapy, pohlednice, historickou literaturu, turistické známky a další suvenýry. 10 9
(http://www.litovel.eu/turist-pruvodce/ubytovani-a-stravovani/ubytovani-v-litovli-aokoli.html)19.01.2010
10
(propagační materiály Cestovní kanceláře BAVI)
- 31 -
3) integrace mikroregionu prostřednictvím veřejné dopravy
Město a jeho region je velmi dobře dostupný díky železniční, silniční a autobusové dopravě. Okolím regionu prochází rychlostní komunikace R35 dálničního typu. A dále vede do Mohelnice a Hradce Králové. Pravidelné spoje jak autobusové, tak i vlakové, najdeme na trase Litovel – Olomouc a dalšími místy regionu. Přes město Litovel vedou také dálkové autobusové spoje - Svitavy-Moravská Třebová-Mohelnice-Litovel-Olomouc, Velké OpatoviceMoravská Třebová-Městečko Trnávka-Loštice-Litovel-Olomouc.
Fotografie nádraží jak vlakového, tak autobusového v Litovli a vlakového na Července uvádím v příloze č. 8
Dále jsem sledovala situaci s autobusovou a vlakovou dopravou v mikroregionu.
Tab. č. 17 Počty autobusových spojů z Litovle do obcí
Počty autobusových spojů z Litovle do obcí 20 9 5
Obec Bílá Lhota Bouzov Bílsko Náměšť na Hané Senice na Hané Cholina Myslechovice Haňovice Vilémov Olbramice Slavětín Dubčany Náklo
2 3 6 6 18 7 6 10 2 29
- 32 -
V mikroregionu je více preferována autobusová doprava než vlaková. Je to dáno tím, že je zde zaveden systém dopravy IDOS – integrovaný dopravní systém. Do všech obcí jede autobus alespoň dvakrát za den. Nejlepší situace je v obci Náklo což je dáno tím, že na této trase jezdí autobusy Litovel – Olomouc, které jezdí každou hodinu a navíc ještě ty co jezdí trasu Litovel – Náklo. Trasa Litovel – Olomouc je řešena dvěma typy autobusů a to autobus který jezdí přes všechny obce na této trase a druhý který jezdí pouze Litovel – Náklo – Olomouc. Ve většině obcí jsou spoje řešeny tak, aby vyhovovaly jak studentům tak pracujícím, samozřejmě se najdou i obce kde jede poslední spoj například v odpoledních hodinách. Dopravní propojení obcí v mikroregionu by se mohlo v budoucnosti zlepšit, město to má sice v plánu, ale záleží zejména na finančních prostředcích. Z některých obcí jako například Slavětín, Bílsko a Dubčany je dle mého názoru velice obtížná doprava. Lidé kteří nemají vlastní dopravní prostředky jsou odkázáni na autobusové a nebo vlakové spoje. Nejvíce tento problém vnímají starší občané. Nejhorší situace je v případě, že lidé musí docházet do jiné vesnice na veřejnou dopravu.
Tab. č. 18 Počty vlakových spojů z Litovle do obcí
Obec Bílá Lhota Bouzov Bílsko Náměšť na Hané Senice na Hané Cholina Myslechovice Haňovice Vilémov Olbramice Slavětín Dubčany Náklo Červenka
Počty vlakových spojů z Litovle do obcí vlak nejezdí vlak nejezdí vlak nejezdí 12 12 12 12 vlak nejezdí vlak nejezdí vlak nejezdí vlak nejezdí vlak nejezdí vlak nejezdí 22
- 33 -
Vlaky jezdí v mikroregionu pouze do obcí Náměšť na Hané, Senice na Hané, Cholina a Myslechovice. Obyvatelé Dubčan využívají zastávku v obci Odrlice a obyvatelé Haňovic zastávku v Myslechovicích. Nejvíce se využívá železniční zastávka v obci Červenka, která je na hlavním železničním tahu Praha – Olomouc. Vlaková doprava je sice dražší než autobusová, ale za to rychlejší, takže se tento nedostatek tímto pozitivem kompenzuje.
Litovel – Bílá Lhota
Zde je situace velmi dobrá, autobusy jezdí mnohdy i každých 15 minut. Menší proluka je mezi 8 a 11 hodinou, kdy jede pouze jeden autobus v 8.30. První spoj je v 5:30 hodin a poslední ve 22.20 hodin, což je výhodné pro ty, kteří dojíždějí do práce a mají tuto práci na směny. Z Bílé Lhoty do Litovle je situace stejná, autobusy jezdí také velmi často. První spoj je v 4:57 což ocení také nejvíce pracující od šesti hodin a poslední je v 21:28 hodin. Autobus jede zhruba 15 minut.
Litovel – Bílsko
Na této trase je situace podstatně horší, autobus jezdí pouze několikrát za den. První spoj jede v 9:20 hodin a poslední v odpoledních hodinách, což není výhodné ani pro studenty, pracující ani starší občany.
Litovel – Bouzov
Do této obce jsou autobusové spoje vedeny 9 krát za den. Spoje jsou pro občany dle mého názoru vyhovující. Turisté, kteří jedou navštívit státní hrad více využívají osobní automobily a nebo kola.
Litovel – Náměšť na Hané, Senice na Hané, Cholina, Myslechovice, Haňovice a Červenka
Na této trase existuje jak autobusové, tak vlakové spojení. Vlakové spojení jede z Prostějova přes Náměšť na Hané, Senici na Hané, Cholinu a Myslechovice do Litovle a dále do Červenky. - 34 -
Myslechovice je obec spojená s Haňovicemi, takže lidé využívají dopravního spojení do obou obcí. V obci Červenka se nachází významná železniční zastávka, kam se dostaneme kyvadlovou železniční dopravou. Z této zastávky je vedeno vlakové spojení např. Olomouc – Červenka - Praha, Jeseník – Červenka – Brno, Šumperk – Červenka – Brno. Červenka je vzdálená pouze 2 – 3 km od Litovle, takže pokud je krásné počasí lidé mohou jezdit na kole nebo jít i pěšky, kolem silnice je vybudovaná cyklostezka a také chodník pro pěší, je zde i možnost jít tzv. ,,hrázkami", které vedou mezi zahrádkářskou kolonií.
Litovel – Slavětín
Do této obce jezdí spoje minimálně 1 krát za dvě hodiny během dne. Na večer je zde proluka, která trvá od 18.35 do 22.25 hodin. Na zpáteční trase je situace stejná. S tím rozdílem, že proluka je od 17 hodin do 21.22 hodin.
Litovel – Dubčany Obyvatelé Dubčan, ve většině případů využívají vlak. Jeden kilometr od vsi je železniční zastávka na trase Červenka – Senice na Hané. Další možností jsou pravidelné spoje na trase Litovel – Olomouc, s výstupní zastávkou v Unčovicích vzdálených necelé 3 km. Jezdí zde také přímo do obce autobus. Litovel – Náklo
Na této trase najdeme autobusové spojení, které jezdí z Litovle do Olomouce a zpět a také Litovel – Náklo.
Litovel – Vilémov
Do Litovle jede první autobus 4:53 a poslední 16:39, a nejdelší proluka je od 13 – 16 hodiny. Tento spoj je také veden přes obce Haňovice, Cholina, Myslechovice, a Olbramice.
- 35 -
Litovel - Olbramice Autobusové spoje trasa Litovel - Bohuslavice - Konice a zpět. Tento spoj jede pouze šestkrát za den. Z toho tři dopoledne a tři odpoledne, zpět je situace stejná.
Celkově jsou dopravní podmínky v mikroregionu na dobré úrovni, ve většině obcí je možnost jak autobusové tak i vlakové dopravy. Najde se i pár obcí, které jsou zatím vyřešené docela špatně, což přináší hlavně obtíže starším obyvatelům a těm co nemají vlastní dopravní prostředky. O víkendu a svátcích do obcí také jedou spoje, ale ty už nejsou tak časté, jako v pracovní dny. Chystá se zlepšení této situace, mikroregion má ve svém strategickém plánu zahrnuto zlepšení dopravní obslužnosti – lepší propojení s obcemi. Pro milovníky cyklistiky, se nabízí síť cyklotras. Českou republiku s Polskem a Rakouskem spojuje Moravská stezka a je to jedna ze dvou moravskoslezských dálkových cyklotras.11 Integrované obce jsou také napojené na IDOS.
5.3 Vyhodnocení dotazníků Dotazníky, pomocí kterých jsem se snažila zmapovat situaci ve městě Litovel a v obcích mikroregionu Litovelsko, byly věnované otázkám týkajících se spokojenosti obyvatel v tomto kraji. Jaké jsou zde pracovní příležitosti, možnosti kulturního vyžití, podpora služeb atd. Dotazování bylo provedeno pomocí dotazníků distribuovaných do základních škol v Haňovicích, Července a Litovli, které vyplnili většinou rodiče a nebo sourozenci. Dotazník má 14 otázek a 15. otázka byla s údaji o dotazovaných.
Vzorový dotazník uvádím v příloze č. 4
Nejdříve vyhodnocuji obce mikroregionu, do kterých jsem zahrnula i dotazníky z integrovaných částí a poté samotné město Litovel. Jeden z důvodů proč jsem 11
(Informace cestovní kanceláře BAVI) - 36 -
dotazníky vyhodnocovala tímto způsobem byl, že i když některé obce spadají pod město, tak mají stejné problémy jako ostatní obce v mikroregionu. Tudíž hodnocení samotného města bylo z hlediska průzkumu provedeno samostatně.
5.3.1 Vyhodnocení obcí mikroregionu
1 Název obce trvalého bydliště Tab. č. 19 Název obce trvalého bydliště uvádím v příloze č. 5
Celkem bylo vyplněno 77 dotazníků ze 100 rozdaných. Což je tedy 77 % úspěšnost.
První otázka byla velmi jednoduchá, týkala se názvu obce trvalého bydliště. Nejvíce dotazníků vyplnili občané obce Tři Dvory a to 14 dotazníků a obce Červenka 11 dotazníků. Nejméně dotazníků bylo vráceno z obcí Chudobín, Haňovice, Luká, Příkazy, Vilémov a to pouze 1 dotazník z každé obce. V obcích mikroregionu dotazníky vyplnilo 52% mužů a 48% žen. Nejvíce mužů odpovídalo v obci Červenka a naopak nejméně v obcích Chudobín, Haňovice, Cholina, Nasobůrky, Luká, Příkazy, Vilémov. Muži vyplnili dotazník v každé obci. Nejvíce žen odpovídalo v obci Tři Dvory a nejméně v obcích Luká, Chudobín, Haňovice, Příkazy, Mladeč, Vilémov a to počtem 0, takže v těchto rodinách dotazníky vyplnili muži. Více tedy dotazník zaujal muže, což je překvapující, muži
všeobecně neradi
vyplňují dotazníky a celkově dávají takové věci raději ženám.
2 Proč bydlíte v této obci? Tab. č. 20 Důvody bydlení v obci Počet respondentů 27 25
Narodil(a) jsem se zde Přistěhoval(a) jsem se
- 37 -
% vyjádření 52% 48%
Respondenti se z 52% v obcích svého trvalého bydliště narodili, zbývajících 48% se do obce přistěhovalo a to buď ze soukromých nebo pracovních důvodů.
3 Jak se stavíte k ROZVOJI VENKOVA?
K rozvoji venkova se 73% respondentů staví kladně, ale neúčastní se. Pouze 4% dotazovaných se vůbec nezajímají a mají záporný postoj k rozvoji venkova. Naopak 23% respondentů má opět kladný vztah a navíc se i rozvoje venkova aktivně účastní, což je dáno nejspíše tím, že jsou v nějakém spolku nebo ve vedení obce a tím se podílí na rozvoji venkova. Myslím si, že by se mělo vedení města více zajímat o rozvoj venkova mezi občany, lidé jsou o této problematice málo informováni.
Postoj k rozvoji venkova
4%
23%
Kladně, jsem plně zapojen(a) Kladně, ale neúčastním se Záporně, vůbec se nezajímám
73%
Graf č. 6 Postoj k rozvoji venkova
4 Víte, že existuje sdružení MAS (místní akční skupina)? Na tuto otázku lidé odpovídali většinou negativně, což je dáno tím, že veřejnost je málo informovaná o členství obce v tomto sdružení a nebo celkovým nezájmem obyvatel.
- 38 -
Víte , že e xis tuje s druže ní MAS?
2% 33%
Ano, podílím se na této činnosti Ano, znám, ale nepodílím se na činnosti
65%
Ne, nikdy jsem o tom neslyšel(a)
Graf č. 7 Víte, že existuje sdružení MAS?
Kladná odpověď byla od obyvatele z obce Červenka, kde tato skupina sídlí. Hodně lidí ví o existenci, ale mnohdy nezná tuto zkratku, po vysvětlení zkratky vždycky zjistí, že toto sdružení znají. Toto sdružení o své existenci dává vědět pomocí novin, které vychází několikrát za rok. Ale setkala jsem se s nimi pouze na úřadě, kde byly volně k odběru.
5 Jste vy, jako občané spokojeni s vybavením a možnostmi vaší obce? Tab. č. 21 Spokojenost respondentů s vybavením a možnostmi obce Sportovní vyžití Kulturní vyžití Dopravní dostupnost do okolních vesnic (měst) Zdrav. Středisko Pošta Osobní bezpečnost Množství prac. příležitostí Množství a spektrum obchodů a služeb Vzdělávací zařízení Sociální kontakty – přátelé, sousedé Stav okolní přírody Turistické možnosti (ubytování, výlety) - 39 -
Průměrná známka 3,1 3,7 2,8 3,5 3,4 2,6 4 2,9 3,4 2,2 2,5 3,7
Celkově respondenti situaci v obcích zhodnotili známkami, které daly průměr 3, pouze u pracovních příležitostí vyšla 4, což odpovídá situaci. Pokud lidé nebyli spokojeni měli možnost uvést svůj názor jak a co by se mělo zlepšit. Na tuto otázku lidé odpovídali různě, ale ve většině případů se shodli na tom, že by se mělo vylepšit kulturní vyžití, kladný postoj k ochraně přírody a dopravní spojení. Lidé si také stěžovali na stav silnic zejména po zimě, absenci cyklostezek a kina v Litovli. V obci Tři Dvory všichni dotazovaní odpověděli, že zde chybí obchod. Nejvíce se lidem nelíbí neochota zaměstnanců zdravotního zařízení a jednání s lidmi jako s „věcmi“. Stav silnic je opravdu katastrofální, nejhorší situace je mezi obcemi Červenka, Tři Dvory a Litovel, silnice jsou zde každý den zatežovány kamionovou přepravou z místních podniků a na jaře se tyto problémy objeví v podobě velkých děr na silnici. Kino v Litovli bylo, ale na velmi nízké úrovni, takže muselo skončit svoji činnost. Lidé sice dojíždí do Olomouce a nebo Uničova, ale určitě by uvítali opět kino v Litovli – jeden z důvodů jsou i ceny představení, které se výrazně liší od Olomouce a také vzdálenost. Stav okolní přírody vzhledem k tomu, že je zde CHKO Litovelské Pomoraví je na dobré úrovni, jen některým lidem vadí určitá neohleduplnost nejen mladých lidí k přírodě, je potřeba větší prevence proti odpadkům v lesích, na ulici, ale také v okolí řek. Turistické možnosti jsou zde velké, jen je podle obyvatel problém s ubytováním, což si myslím je dáno tím, že lidé nemají dostatečné informace o těchto možnostech, které uvádím v kapitole funkce Litovle jako střediska služeb (spádové obvody škol, zdravotnických zařízení, volný čas,ubytování) – ubytování v mikroregionu
na str.
30.Město má v plánu tuto situaci, která se týká kvalitního ubytování přímo ve městě vylepšit. Většina ubytování je v současné době mimo město.
6 Je Vaše obec příjemná pro život Váš a Vaší rodiny? Pro respondenty jsou obce příjemné pro život, což je velmi důležité, pokud by nebyly mohlo by dojít k tomu, že se lidé budou chtít odstěhovat do jiných vesnic nebo měst.
- 40 -
Ke stěhování sice dochází, ale jsou to ve většině případů mladí lidé, kteří odchází na vysokou školu a po dokončení této školy najdou zaměstnání a tedy zůstanou v jiném městě nebo obci, nebo z jiných důvodů, jako jsou například osobní. Tuto informaci jsem získala z průzkumu, který jsem provedla náhodným dotazováním. Pro mě samotnou je obec, ve které bydlím, také příjemná pro život.
Příjemnost obce pro život?
12% 38% Ano, zcela určitě Spíše ano Spíše ne 50%
Graf č. 8 Příjemnost obce pro život
7 Podílíte se na zvelebování Vaší obce? Pokud ano, jakým způsobem a jak se Vám to líbí. Na tuto otázku odpovědělo pouze 1% občanů a to zejména ženy, které se podílí úklidem okolo svého domu a nebo i veřejného prostranství. Dále také, že sbírají výkaly po svých psech. I když toto procento není nijak velké svědčí o tom, že i v dnešní době se stále najdou lidé, kteří mají dobrý vztah ke své obci a mají snahu o prostředí, ve kterém žijí, pečovat. Muži odpovídali, že se také podílí na zvelebování a to tím, že se podílí na činnosti obce. Lidé si mnohdy neuvědomí, že na zvelebování obce se podílí každý jen tím, že si udržuje pořádek okolo domu, chová se slušně k přírodě a ostatním lidem.
- 41 -
8 Čeho se ve Vaší budoucnosti nejvíce obáváte? Tab. č. 22 Obavy z budoucnosti Průměrná známka 1. Vážné nemoci nebo vážného úrazu 2. Ztráty zaměstnání 3. Sociálně patologických jevů (drogy, alkoholismus, kriminalita)
3,6 3,2 3,0
Respondenti odpovídali na tuto otázku různě, rozmezí odpovědí bylo na stupnici od 1 do 5, kdy 5 znamenala nejvíce se obávám a 1 nejméně se obávám. Obavy měli respondenti ze všech jevů, protože když někdo například dlouhodobě onemocní, může přijít o zaměstnání, které může vést, také ke ztrátě rodiny, dále k sociálně patologickým jevům. Další obavy uvedlo jen pár lidí, jedna žena odpověděla, že se obává nevěry manžela, další Evropské unie a Amerikanismu – což jsem pochopila, jako strach ze všeho amerického. Dále také srážky s arogantním mladým člověkem. Docela mě překvapilo, že po zkušenostech z minulých let žádný obyvatel nemá strach z povodní a nebo jiných přírodních katastrof, které se v kraji vyskytly.
9 Jak si představujete Vaši obec v budoucnosti? Respondenti se shodli ve 40% na tom, že vývoj obce v budoucnosti zůstane beze změny, 35% respondentů předpokládá rozkvět obec. Dalších 19% dotazovaných tento stav nedokáže posoudit, zřejmě z toho důvodu, že se o tuto problematiku nezajímají a nebo jsou v obci krátce, 6% dotazovaných si myslí, že dojde k úpadku obce. Celkově bude určitě docházet k vylepšení image obcí. Názory na budoucnost obce jsou zcela osobní, lidé si mnohdy neuvědomují veškeré souvislosti, které s touto problematikou souvisí. Rozvoj obce nezávisí pouze na lidech žijících v těchto obcích, ale nejvíce na zastupitelstvu a nebo starostech.
- 42 -
Budoucnost obce
19% 35%
Bude vzkvétat
6%
Stejný stav Úpadek obce Nevím (nedokážu posoudit) 40%
Graf č. 9 Budoucnost obce
10 Znáte pojem ,, UDRŽITELNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ" ?
Poje m udržite lné ze m ě dě ls tví?
27% Ano , znám Ne, neznám 73%
Graf č. 10 Pojem udržitelné zemědělství
Znalost udržitelného zemědělství se více spojovala s lidmi, kteří měli vysokoškolské vzdělání nebo odpověděli, že se zapojují do rozvoje venkova, což by vysvětlovalo, že znají tento pojem, protože se pohybují v tomto odvětví. Udržitelnost je v současnosti velice aktuální téma, žijeme v době kdy začínají docházet zásoby různého
- 43 -
nerostného bohatství, dřív si lidé mysleli že zásoby jsou neomezené, ale musíme myslet také na budoucí generace a nejen na sebe.
11 Jaká je možnost dopravy Vašich dětí do škol?
Doprava dětí do škol
4%
Bezproblémová, máme školu v obci
4% 32%
Děti jezdí autobusem
22% Děti jezdí na kole, autem nebo chodí pěšky Obtížná, autobus jezdí párkrát za den 38%
Děti nemáme
Graf č. 11 Doprava dětí do škol.
Z dotazníků plyne, že 38% žáků jezdí do školy autobusem. Děti také jezdí na kole, chodí pěšky, což je možnost, která se využívá spíše v obcích, které jsou v bezprostřední blízkosti města, nebo mají školu přímo v obci a také při teplém počasí. Jízdu autem preferují rodiče menších dětí, kteří o ně mají strach a nepouští je na kole nebo pěšky.
12 Je ve Vaší obci možnost pracovních příležitostí?
Lidé jsou spíše toho názoru, že pracovní příležitosti jsou, ale spíše omezené, což je stav odpovídající skutečnosti. Zaměstnanci mnohdy berou ne podle zkušeností, ale podle toho koho znají. Spíše jsou to tzv. teplá místečka. Mnohdy přijímají raději pracovníky bez pracovní smlouvy a nebo cizince.
- 44 -
Možnost pracovních příležitostí
Možností je spousta
2% 31%
Ano, je zde několik možností, ale jsou spíše omezené 67%
Absolutně žádná
Graf č. 12 Možnost pracovních příležitosti
Pokud jsou ve Vaší obci možnosti, prosím napište jaké
U této otázky dotazovaní odpověděli pouze názvy firem ve které je nějaká možnost zaměstnání.
Tři Dvory Adriana – výroba těstovin, bramborárna Dunaj, sýrárna Orerro, soukromníci.
Mladeč Zemědělské družstvo, pila, 2 menší firmy na izolaci a pokrývání střech
Nasobůrky Tenzo – hutní materiály, Veseta, průmyslová. zóna
Cholina Stolářství FAST s.r.o., Dostál, obchod smíšené zboží
Pokud ne napište, jak by se dala situace zlepšit Respondenti nečastěji odpovídali, že by se měla odstranit celosvětová krize a více podporovat podnikání malých a středních firem. - 45 -
13 Do kterého města nebo vesnice chodíte za kulturou? Tab. č. 23 Kam chodí respodenti za kulturou Průměrná známka 2,2 2,7 2,2
Litovel Uničov Olomouce Naše vesnice
8 PRAHA, BRNO, ZAHRANIČÍ TV, KNIHA JINÉ VESNICE
JINÁ
Respondenti nejvíce chodí za kulturou do města Litovel, Olomouc, ale také do Prahy a Brna. Do Litovle lidé chodí za kulturou i když zde není kino ani divadlo, jsou zde výstavy, divadlo do města dojíždí na divadelní představení do Městského klubu, ale město má i své divadelní ochotníky. Do Olomouce respondenti jezdí za kinem, ale také divadlem, které zde sídlí. Do Prahy dojíždí většinou na muzikály.
14 Jaký máte vztah k městu Litovel? Co Vám zde chybí a naopak čeho je zde moc? Nejvíce dotazníků bylo s odpovědí, že mají k městu kladný vztah i přes níže uvedené nedostatky. Lidé nejvíce postrádají kvalitní kino. Více divadelních představení by také uvítali. Dále se jim nelíbí stav obchodů ve městě – je tu více vietnamských obchodníků, než českých, nárůst romské komunity a také vidí chybu ve vedení města. Ve městě je mnoho hospod, heren a barů (ale žádná kvalitní restaurace),což je znát nejvíce o víkendech, kdy je celé město zaneřáděné odpadky hlavně po ránu, než nastoupí technické služby na úklid. Dále je tím také velice často porušován noční klid. Občané by také uvítali nové koupaliště a zimní stadion, případně opravení sokolovny. Přímo ve městě je absence kvalitního hotelu.
- 46 -
S těmito názory souhlasím, nejvíce se mi nelíbí narůstající kriminalita a nárůst nepřizpůsobivé romské komunity. Kino bych také uvítala, ale lepší kvality, než zde bylo v minulosti. Postrádám také kvalitní nekuřáckou restauraci s vynikající obsluhou a jídlem.
15 Údaje o dotazovaných Tab. č. 24 Bydlíme 50 2 -
V rodinném domě V bytovém domě ve vlastním bytě V bytovém domě v nájemním bytě Jinak (uveďtě)
Na vesnicích lidé bydlí nejvíce v rodinných domech, pouze ve dvou případech se vyskytla odpověď v bytovém domě v nájemním bytě – což se dá vysvětlit tak, že v některých vesnicích jsou bytové domy stejně jako ve městě.
Tab. č. 25 Počet členů domácnosti Počet domácností 0 3 14 26 5 4 0
Počet členů 1 člen 2 členové 3 členové 4 členové 5 členů 6 členů VÍCE členů
Mezi respondenty se nejvíce vyskytují 4 člené domácnosti.
Do 18 let se v domácnostech respondentů nejvíce vyskytuje 1 dítě, na dalším místě jsou 2 děti do 18 let.
- 47 -
Tab. č. 26 Z toho dětí do 18 let
Počet domácností 0 25 18 9 0 0
Počet dětí 0 dětí 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5 dětí
V dnešní uspěchané a finančně náročné době jsou nejčastěji v rodinách dvě děti, dříve byly samozřejmostí 3 děti a mnohdy i více. S narůstajícím věkem prvorodiček se, ale tento počet snižuje. Průměrný věk respondentů v obcích se pohybuje u mužů okolo 39 roku a u žen zhruba mezi 37 rokem.
Vzdělání respondentů 25
Počet respondentů
20 15 10 5 0 Základní
Vyučen(a)
Střední
Vysokoškolské
Vzdělání
Graf č. 13 Vzdělání respondentů
V mikroregionu mezi respondenty zcela zjevně převažují středoškolsky vzdělaní lidé, a také lidé s výučním listem. Základní vzdělání měla v jednom případě žákyně, která dotazník vyplnila sama a ostatní vyplnili občané staršího věku, kteří po
- 48 -
absolvování základní školy ihned odcházeli do zaměstnání, což bylo v dřívějších dobách zcela běžné u méně bohatých rodin na vesnici.
Tab.č. 27 Věk respondnetů mikroregionu
Muži Ženy
1529 5 10
3049 17 8
5069 5 6
70 a více 0 1
Díky tomu, že dotazníky byly rozdány na základních školách, je mezi respondenty velmi nízký věk. Mezi ženami je to rozmezí mezi 15 – 29 rokem, a mezi muži 30 – 49 rok života. V mikroregionu je průměrný věk u dotazovaných žen 37 let a u mužů 39 let.
5.3.2 Vyhodnocení dotazníků města Litovel
1 Název města Vašeho trvalého bydliště Tab. č. 28 Trvalé bydliště
LITOVEL
MUŽI
ŽENY
POČET
10
15
CELKEM
-
25
Z celkové počtu 25 obyvatel žijících ve městě Litovel vyplnilo dotazník 40% mužů a 60% žen. Ve městě Litovel se potvrdila úvaha, že muži neradi vyplňují dotazníky a raději je předají ženám. Rozdíl sice nebyl vysoký, ale vyskytl se zde.
- 49 -
2 Proč bydlíte v tomto městě? Tab. č. 29 Důvod bydlení ve městě Počet respondentů 10 15
Narodil(a) jsem se zde Přistěhoval(a) jsem se
% vyjádření 40 60
Do města se 60% obyvatel přistěhovalo ať už z důvodů soukromých či pracovních. A 40% obyvatel se zde narodilo.
3 Jak se stavíte k ROZVOJI VENKOVA?
Postoj k rozvoji venkova
16%
4%
Kladně, jsem plně zapojen(a) Kladně, ale naúčastním se
80%
Záporně, vůbec se nezajímám
Graf č. 14 Postoj k rozvoji venkova
Lidé ve městě se k rozvoji venkova staví také kladně, což je dáno nejspíše tím, že město Litovel není až tak velké město, a lidé zde mají čas věnovat se přírodě a jiným aktivitám.
- 50 -
4 Víte, že existuje sdružení MAS (místní akční skupina) Respondenti města Litovel z 84% neví o existenci sdružení MAS. Možností jak si tuto odpověď vysvětlit je, že si pouze neuvědomili co MAS znamená, nebo jim název skupiny není znám.
Víte , že exis tuje sdružení MAS?
16% Ano, znám, ale nepodílím se na činnosti Ne, nikdy jsem o tom neslyšel(a) 84%
Graf č. 15 Víte, že existuje sdružení MAS?
5 Jste vy, jako občané spokojeni s vybavením a možnostmi vašeho města? Z dotazníků vyplívá, že respondenti
ve městě Litovel jsou více spokojeni s
vybavením a možnostmi města, což může být dáno i tím, že mají vše v místě bydliště. Převažuje zde spíše kladné hodnocení, ale najde se i negativní, což jsou většinou názory obyvatel, kteří dojíždí za těmito možnostmi do jiných měst nebo vesnic. Nejhůře jsou na tom stejně jako u hodnocení obcí pracovní příležitosti, které jsou ohodnoceny známkou 3,6.
Názor co by se a jak mělo zlepšit Zde se názory shodovaly s názory obyvatel v obcích mikroregionu, které uvádím v kapitole č. 5.3.1 Vyhodnocení obcí mikroregionu pod stejným názvem na str. 40. - 51 -
Tab. č. 30 Spokojenost respondentů s vybavením a možnostmi města
Sportovní vyžití Kulturní vyžití Dopravní dostupnost do okolních vesnic (měst) Zdrav. Středisko
Průměrná známka 2,6 2,6
2,5 2,36 2 2,84
Pošta Osobní bezpečnost Množství prac. příležitostí Množství a spektrum obchodů a služeb Vzdělávací zařízení Sociální kontakty – přátelé, sousedé Stav okolní přírody Turistické možnosti (ubytování, výlety)
3,6 2,5 2,9 1,9 2,16 2,9
6 Je Vaše město příjemné pro život Váš a Vaší rodiny?
Příjemnost města pro život
8%
24%
Ano, zcela určitě Spíše ano Spíše ne
68%
Graf č. 16 Příjemnost města pro život - 52 -
Pro 68% respondentů je město příjemné pro život, nevyskytl se zde názor typu určitě ne. Pouze 28% respondentů uvedlo, že město spíše není příjemné pro život, tuto odpověď uvedli mladí lidé, kteří dojíždí do jiných měst jak za zábavou, kulturou, vzděláním i prací.
7 Podílíte se na zvelebování Vašeho města? Pokud ano, jakým způsobem a jak se Vám to líbí? Na tuto otázku odpověděli pouze 3 lidé a to ženy. Odpověď zněla, že se podílí úklidem okolo bytového domu nebo domu a zametáním chodníků. Lidé neradi odpovídají na volné otázky, když s nimi člověk mluví tak si postěžují, a nebo i pochválí, ale jakmile to mají napsat raději se odpovědi vyhnou. Ve městě se lidé o to, jak vypadá jejich okolí, moc nezajímají, fungují zde technické služby, které se každý den věnují úklidu veřejných prostranství.
8 Čeho se ve Vaší budoucnosti nejvíce obáváte? Tab. č. 31 Obavy z budoucnosti
1. Vážné nemoci nebo vážného ůrazu 2. Ztráty zaměstnání 3. Sociálně patologických jevů (drogy, alkoholismus, kriminalita)
Průměrná známka 3,52 4,32 3,4
Ve městě se lidé obávají ztráty zaměstnání, která může souviset s vážnou nemocí nebo vážným úrazem, tím vznikají další problémy např. ztráta rodiny, domova a jiné sociálně patologické jevy, kterých je ve městě dostatek.
- 53 -
9 Jak si představujete Vaše město v budoucnosti? Ve městě je 40% respondentů názoru, že město bude v budoucnosti vzkvétat a 36% si myslí, že zůstane na stejné úrovni, 12% respondentů se domnívá, že město upadne a nebo nedokáží posoudit – což může být tím, že zde bydlí krátkou chvíli, nebo se nad touto problematikou nikdy nezamyslelo.
Budoucnost města
12% 12%
40%
Bude vzkvétat Stejný stav Úpadek obce Nevím (nedokážu posoudit)
36%
Graf č. 17 Budoucnost města
Město se opravdu snaží o rozvoj a ne úpadek, ale samozřejmě výsledek nezáleží pouze na vedení města, ale také samotných obyvatelích, pokud si nebudou vážit nejen přírody, ale i nových nebo opravených věcí, je snaha kohokoliv zbytečná.
10 Znáte pojem ,, UDRŽITELNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ" ? Pojem udržitelné zemědělství 64% dotazovaných nezná, což je dáno tím, že také nejsou informovaní o tomto způsobu zemědělství a nebo tím, že se nezajímají, protože bydlí ve městě, kde si vše mohou koupit v obchodech a myslí si, že se jich to netýká, což je jistě mylná domněnka. Udržitelné zemědělství se týká i lidí žijících ve městech. Pouze 36% dotazovaných tento pojem zná, což je však na město uspokojivý stav, který se snad v budoucnosti bude jen zlepšovat a lidé se více budou zajímat, také o toto odvětví. - 54 -
Pojem udržitelné zemědělství
36% Ano, znám Ne, neznám 64%
Graf č. 18 Pojem udržitelné zemědělství
11 Jaká je možnost dopravy Vašich dětí do škol?
Doprava dětí do škol
21%
bezproblémová, máme školu v obci 46%
děti jezdí autobusem děti jezdí na kole, autem nebo chodí pěšky
33%
Graf č. 19 Doprava dětí do škol
Doprava dětí do škol je pro 46% respondentů bezproblémová z toho důvodu, že děti mají školu v obci. Autobusovou dopravu využívá 33% dětí respondentů v případě, že dojíždí do jiných škol mimo město Litovel, 21% chodí pěšky, jezdí na kole nebo rodiče děti vozí autem. Ve městě jsou na tom rodiče s dopravou dětí do škol lépe než na vesnicích, pokud ovšem vesnice nemají školu v obci. - 55 -
12 Je ve Vaší obci možnost pracovních příležitostí? Ve městě jsou respondenti stejného názoru jako v obcích, 68% respondentů se domnívá, že se nějaké pracovní příležitosti ve městě vyskytují, ale jsou spíše omezené.
Možnost pracovních příležitostí
8% 24% Možností je spousta Ano, je zde několik možností, ale jsou spíše omezené Absolutně žádná 68%
Graf č. 20 Pracovní příležitosti
Pouze 8% se domnívá, že je možností spousta. To je sice pravda, ale mnohdy jsou tyto možnosti pouze v obchodních řetězcích, kde jim rutinní a časově náročná práce nepřináší to pravé uspokojení.
Pokud jsou ve Vaší obci možnosti, prosím napište jaké Zde respondenti uváděli nejčastěji litovelské podniky jako jsou Head, Alibona, Cukrovar, Kimberly – Clark, restaurace, bary, soukromníci, ale také podniky s nedalekých obcí Adriana, Bramborárna.
Pokud ne napište, jak by se dala situace zlepšit Na tuto otázku lidé neodpovídali, možná nevěděli jak by se dala situace vylepšit a nebo se jim nechtělo rozepisovat. Situace se vylepšit zřejmě v současnosti nedá, pokud neskončí krize ve světě bude situace stejná i v mikroregionu. - 56 -
13 Do kterého města nebo vesnice chodíte za kulturou? Kulturu ve městě Litovel lidé hodnotili známkou 2, což znamená, že i přes určité nedostatky, se ve městě najde dosti kulturního vyžití.
Tab. č. 32 Kam chodí respondenti za kulturou? Průměrná známka 2 2,8 2,16
Litovel Uničiv Olomouc
ČERVENKA NECHODÍ ZA KULTUROU PRAHA
JINA
Uničov je hodnocen známkou 2,8 což také odpovídá situaci, je zde sice velké množství kulturních akcí, ale tuto možnost využívají spíše lidé z Uničova a okolních obcí. Respondenti z Litovle spíše navštěvují kulturní zařízení v Olomouci, kde je vyšší kvalita kulturního vyžití než v Uničově.
14 Jaký máte vztah k městu Litovel? Co Vám zde chybí a naopak čeho je zde moc?
Lidé by ve městě uvítali zejména zimní stadion, alespoň jednu kvalitnější restauraci a ubytovací zařízení, více pracovních příležitostí, méně heren a barů a také vietnamských obchodníků, více českých obchodů, nové koupaliště a lepší dopravní spojení.
15 Údaje o dotazovaných Díky velikosti města je zde zachována rodinná zástavba a proto dotazovaní lidé bydlí stejně jako na vesnicích ve větším počtu případů v rodinných domech. Druhou variantou, která byla nejčastější, je bytový dům s nájemním bytem.
- 57 -
Tab. č. 33 Bydlíme
V rodinném domě V bytovém domě ve vlastním bytě V bytovém domě v nájemním bytě Jiné
12 5 7 UBYTOVNA
Tab. č. 34 Počet členů domácnosti
1 člen 2 členové 3 členové 4 členové 5 členů 6 členů VÍCE členů
0 8 6 11 0 0 0
I zde převažují nejvíce čtyřčlenné domácnosti.
Tab. č. 35 Z toho dětí do 18 let
0 12 13 0 0 0
0 dětí 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti 5 dětí
Podíl dětí do 18 let je velice vyrovnaný a to u kategorie 1 a 2 dětí.
- 58 -
Vzdělání respondentů 10 9 Počet respondentů
8 7 6 5 4 3 2 1 0 Základní
Vyučen(a)
Střední
Vysokoškolské
vzdělání
Graf č. 21 Vzdělání respondentů
Základní vzdělání má opět žákyně, která dotazník vyplnila a starší žena. Dále se mezi respondenty vyskytuje i vysokoškolské vzdělání a to v 5 případech, ale i tak má nejvíce respondentů buď střední vzdělání a nebo jsou vyučeni.
Tab. č. 36 Věk obyvatel Litovle
Muži Ženy
1529 3 4
3049 3 9
5069 4 2
70 a více 0 0
Průměrný věk respondentů se u mužů pohybuje okolo 41 roku a u žen okolo 37 roku.
- 59 -
6
VYHODNOCENÍ
FUNKCE
MĚSTA
LITOVEL
JAKO
STŘEDISKA RURÁLNÍHO MIKROREGIONU A SWOT ANALÝZA Město Litovel je ve svém mikroregionu centrem s větším rozsahem nabídky obchodu, služeb a také pracovních příležitostí. Existuje zde ve všech směrech konkurence okolních měst, ale město se snaží pro svůj mikroregion maximalizovat všechny možnosti, aby byl příjemný pro život a také rekreaci. Kdyby tomu tak nebylo, hrozí v budoucnu možnost, že lidé budou mikroregion opouštět a hledat vhodnější místa k životu. Aby byl život v tomto kraji příjemný, musí se nejen obyvatelé města, ale i vesnic, snažit o zachování kvalitního životního prostředí a vše co k tomu patří.
6.1 SWOT analýza
6.1.1 S = Silné stránky mikroregionu •
Výhodná poloha a s ní související vhodné podmínky pro podnikání, hlavně
rozvoj zemědělství •
Přítomnost CHKO Litovelské Pomoraví
•
Široký prostor pro rozvoj příměstské a venkovské turistiky, agroturistiky
•
Cyklistické trasy, které umožňují rozvoj cykloturistiky
•
Dopravní dostupnost na dobré úrovni, existence IDOS v celém regionu
•
Nižší – střední úroveň znečištění životního prostředí
•
Základní občanská vybavenost na dobré úrovni s možností dalšího rozvoje.
6.1.2 W = Slabé stránky mikroregionu
•
Chybějící infrastruktura pro zajištění odkanalizování a likvidaci odpadních vod
místních částech města •
Špatný stav koupaliště, místních komunikací I. a II. třídy (hlavně po zimě) a
veřejného osvětlení
- 60 -
•
Omezené možnosti parkovaní v okolí nákupních center města, obytných
zónách a v historické části města •
Velmi omezená nabídka pracovních příležitostí pro kvalifikované obyvatelstvo
(absolventy středních a vysokých škol) – častá vyjížďka za prací i za uspokojením sociálních a ekonomických potřeb mimo město.
6.1.3 O = Příležitosti •
Možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních programů
•
Vylepšení celkové image města i mikroregionu Litovelsko
•
Příprava projektu budování a obnovy technické, bytové a dopravní
infrastruktury.
6.1.4 T = ohrožení •
Nedostatečná připravenost na čerpání zdrojů z fondů a programů EU
•
Omezení plynoucí z existence CHKO Litovelské Pomoraví a Natura 2000.
•
Nevyjasněné právní vztahy u nevyužívaných nemovitostí.12
V této SWOT analýze považuji za velmi důležité body v silných stránkách výhodnou polohu a s ní související zemědělství. V oblasti, kde se mikroregion nachází, má zemědělství dlouholetou tradici a hodně lidí se této činnosti věnuje. Byla by velká škoda, kdyby zde tento způsob obživy upadl a nebo zanikl. Důležitý bod je i rozvoj cyklotras a cyklostezek. V dnešní době automobilů a nákladních aut, je velmi nebezpečná jízda na kole a proto by cyklostezky měly být podél všech
silnic
využívaných také cyklisty.
12
(http://www.litovel.eu/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/Strategicky_plan/swot2007.pdf)
- 61 -
Ze slabých stránek je to jednoznačně špatný, skoro až katastrofální, stav koupaliště. Malé děti nemají žádnou možnost koupání, pouze v přírodních nádržích, kde je voda mnohdy špinavá. Tuto situaci by mělo město vyřešit co nejdříve. Také stav komunikací po zimě je velmi špatný a to zejména díky kamionové dopravě, která je vedena také přes obce. S omezenou nabídkou pracovních příležitostí město nejspíš nic nezmůže, to je momentálně otázka celosvětové krize. Z příležitostí je pro mě nejdůležitější vylepšení celkové image města a mikroregionu Litovelsko.
- 62 -
7 ZÁVĚR V diplomové práci jsem se zabývala tématem Úloha malého města v udržitelném rozvoji venkovských obcí – příklad Litovle. Cílem této práce bylo vyhodnotit funkci Litovle, jako střediska rurálního mikroregionu. Práci jsem rozdělila na několik částí podle cílů určených zadáním. V první teoretické části jsem se zabývala literaturou k problematice malých měst jako středisek venkova, a obecnou charakteristikou města Litovel a mikroregionu Litovelsko. Dále také metodami zpracování – sociologické metody, stanovení hypotéz a SWOT analýzou. V teoretické části jsou vysvětlené i některé pojmy týkající se diplomové práce. Dále jsem se snažila získat a vyhodnotit statistická data. Data jsem získala z internetových stránek Českého statistického úřadu. Pro tuto kapitolu jsem si vybrala 9 strategických obcí, zpracovat data za celý mikroregion, by bylo velmi obsáhlé a náročné. Obcemi, u kterých jsem sledovala počet obyvatel, dále rozdělení obyvatel podle pohlaví, stupně vzdělání, ekonomické aktivity, obyvatele ekonomicky aktivní, obyvatele ekonomicky aktivní podle odvětví, ve kterém pracují a počty odstěhovaných a přistěhovaných obyvatel jsou Bílsko, Červenka, Senička, Bílá Lhota, Haňovice, Litovel, Mladeč, Dubčany, Senice na Hané. V průzkumu jsem zjistila, že v regionu jsou obyvatelé, u kterých převažuje střední odborné vzdělání bez maturity a s výučním listem. Dále lidé s úplným středním vzděláním, na dalším místě je základní vzdělání, včetně neukončeného – je to dáno tím, že průzkum se dělal i u obyvatel 15 ti letých, což jsou mnohdy žáci základních škol, a také u lidí z nižších sociálních skupin. Obec Mladeč má podle průzkumu nejvíce obyvatel bez vzdělání a to 121, což je dáno existencí Ústavu sociální péče Nové Zámky, naopak obce Senička a Haňovice nemají ani jednoho obyvatele bez vzdělání. Co se týká vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je na prvním místě v mikroregionu samotné město Litovel a to počtem 599, toto číslo je dáno tím, že má město má nejvíce obyvatel v mikroregionu a jsou do něj zahrnuty i integrované obce. Na dalším místě se umístila Červenka, kde je počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 63 z celkového počtu 1314, tedy 4,7%. Další místo zaujímá Senice na Hané, kde je počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 64 z počtu 1487 což je 4,3%.
- 63 -
Nejvíce lidí je zaměstnaných v průmyslu, zemědělství a lesnictví což je dáno podmínkami, které jsou vhodné pro průmysl a zemědělství, ve kterých se mikroregion nachází. Ve třetí části práce jsem provedla vlastní terénní průzkum, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření, interview a pozorování. Dotazníky jsem rozdala do škol v Litovli, Haňovicích a Července. Hodnocení jsem prováděla samostatně pro obce a město Litovel. Celkově jsou lidé se životem v mikroregionu spokojeni. Život zde má své nedostatky jako na každém místě, ale má i své přednosti. Mezi nedostatky můžeme zařadit menší pracovní příležitosti, omezené kulturní vyžití, v některých případech také sportovní. Co se týče zdravotní péče, tak je na tom mikroregion na uspokojivé úrovni, ale mohlo by se v budoucnosti leccos změnit k lepšímu. Je zde zdravotní středisko a spousta soukromých lékařů, i některé obce mají své lékaře. Mladší obyvatelé spíše využívají zdravotní péči v Olomouci a Uničově, ale starší obyvatelé, kteří mnohdy nemají na výběr, dojíždí do Litovle nebo navštěvují lékaře ve své obci. Na druhé straně má toto město i mikroregion své přednosti, které tento kraj dělají jedinečným. Díky velikosti města si nejsou lidé až tak vzdáleni. Je zde krásná příroda, která nám dává možnosti nejen turistických výletů. Město se snaží maximalizovat možnosti tak, aby lidé byli v tomto kraji spokojeni a i nadále zde zůstávali. V blízkosti se nachází rychlostní komunikace a hlavní železniční tah, což dělá Litovel velice přístupným městem. Touto prací jsem zjistila, že Litovel je významným střediskem pouze pro určitou skupinu lidí, tvořenou zejména staršími občany. Mladí lidé zde jsou spokojeni pouze v oblasti zábavy jako jsou diskotéky, bary a restaurace. Za kulturou nebo sportem jezdí raději do jiných měst nebo vesnic. Stejná je situace i co se týče pracovních příležitostí, zde jsou největší konkurencí města Olomouc a Uničov.
- 64 -
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Reitschmiedová, Alena PhDr. Práce se veřejností a místní agenda 21, Praha 1998
[2] Dejan Cigale, Barbara Lampič, Dušan Plut, Dejan Rebernik,Metka Špes, Katja Vintar Mally, Sustainable development of small towns, Univerza Ljubljana, Filozofska fakulteta, Oddelek za geografijo, Brno 2007
[3] Rydz, E. Rola malych miast w rozwoju obszarów wiejskich. Warszawa: Institut geografii i przestrzennego zagosopodarowania PAN, 2006
[4] Sedlářová, Kateřina Bc. Bakalářská práce, Studie vývoje pracovních příležitostí v mikroregionu Litovelsko po roce 1989, Brno 2008
[5] Vaishar, Antonín a kolektiv, Geografie malých měst a jejich úloha v osídlení, Brno 2008 1
2
Dotazník [online]. [Citace 23.02.2010]. Dostupné
Definice
mikroregionu
[online].
[Citace14.10.2009].
Dostupné
3
Wikipedia
[online].
[citace18.01.2010].
Dostupné
4
Město Litovel [online]. [citace 01.11.2009]. Dostupné
meste/o-meste-litovel.html> 5
Město Litovel [online]. [citace 08.03.2010]. Dostupné
meste/partner-mesta/partnerska-mesta.html> 6
Propagační materiál MAS Litovelské Pomoraví
- 65 -
7
Wikipedia
[online].
[citace
18.01.2010].
Dostupné
8
Mikroregion
[online].
Litovelsko
[citace
3.2.2010].
Dostupné
9
Ubytování v Litovli a mikroregionu [online].
[citace 19.01.2010]. Dostupné
10
Propagační materiály Cestovní kanceláře BAVI
11
Informace cestovní kanceláře BAVI
12
SWOT
analýza
[online].
[citace
31.3.2010].
Dostupné
Ostatní použité webové stránky
www. czso.cz www.mpsv.cz
- 66 -
9 SEZNAM TABULEK
Tab. č. 1 Vývoj počtu obyvatel města Litovel 1998 - 2009 Tab. č. 2 Vývoj počtu obyvatel mikroregionu 1998 - 2009 Tab. č. 4 Počet obyvatel v obcích ze sčítání v roce 2001 Tab. č. 15 Současný stav školství v Litovli Tab. č. 16 Stav ze sčítání lidu v roce 2001 Tab. č. 17 Počty autobusových spojů z Litovle do obcí Tab. č. 18 Počty vlakových spojů z Litovle do obcí Tab. č. 20 Důvody bydlení v obci Tab. č. 21 Spokojenost respondentů s vybavením a možnostmi obce Tab. č. 22 Obavy z budoucnosti Tab. č. 23 Kam chodí respondenti za kulturou? Tab. č. 24 Bydlíme Tab. č. 25 Počet členů domácnosti Tab. č. 26 Z toho dětí do 18 let Tab. č. 27 Věk respondentů mikroregionu Tab. č. 28 Trvalé bydliště Tab. č. 29 Důvody bydlení ve městě Tab. č. 30 Spokojenost respondentů s vybavením a možnostmi města Tab. č. 31 Obavy z budoucnosti Tab. č. 32 Kam chodí respondenti za kulturou Tab. č. 33 Bydlíme Tab. č. 34 Počet členů domácnosti Tab. č. 35 Z toho dětí do 18 let - 67 -
Tab. č. 36 Věk respondetů
10 SEZNAM OBRÁZKŮ
Graf č. 6 Postoj k rozvoji venkova Graf č. 7 Víte, že existuje sdružení MAS? Graf č. 8 Příjemnost obce pro život Graf č. 9 Budoucnost obce Graf č. 10 Pojem udržitelné zemědělství Graf č. 11 Doprava dětí do škol Graf č. 12 Možnost pracovních příležitostí Graf č. 13 Vzdělání respondentů Graf č. 14 Postoj k rozvoji venkova Graf č. 15 Víte, že existuje sdružení MAS? Graf č. 16 Příjemnost obce pro život Graf č. 17 Budoucnost města Graf č. 18 Pojem udržitelné zemědělství Graf č. 19 Doprava dětí do škol Graf č. 20 Pracovní příležitosti Graf č. 21 Vzdělání respondentů
- 68 -
11 SEZNAM PŘÍLOH
Tabulkové přílohy Tab. č. 3 Počet odstěhovaných a přistěhovaných obyvatel v mikroregionu a Litovli Tab. č. 5 Obyvatelstvo podle pohlaví v obcích mikroregionu Tab. č. 6 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Tab. č. 7 Obyvatelstvo obcí podle ekonomické aktivity Tab. č. 8 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo obcí podle odvětví Tab. č. 9 Vyjíždějící do zaměstnání a škol Tab. č. 10 Vyjížďka z obce za prací Tab. č. 11 Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle pohlaví a věku Tab. č. 12 Dojíždějící denně za prací do centra dojížďky podle času stráveného na cestě Tab. č. 13 Vývoj nezaměstnanosti v obcích a Litovli rok 2009 Tab. č. 14 Vývoj nezaměstnanosti v obcích a Litovli leden – březen 2010 Tab. č. 19 Název obce trvalého bydliště
Obrázkové přílohy Obr. č. 1 CHKO Litovelské Pomoraví Obr. č. 2 Mapka mikroregionu Litovelsko Obr. č. 3 Nad nádražím Litovle Obr. č. 4 Letecký snímek – pohled na Litovel z roku 1923 Obr. č. 5 Pohled na centrum Litovle Obr. č. 6 Gymnázium Jana Opletala Litoveli Obr. č. 7 Základní škola Vítězná v Litovli Obr. č. 8 Základní škola v Července - 69 -
Obr. č. 9 Zdravotní středisko Litovel Obr. č. 10 Vlakové nádraží Litovel Město Obr. č. 11 Autobusové nádraží Litovel Obr. č. 12 Vlakové nádraží v Července
Grafické přílohy Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel v Litovli Graf č. 2 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Litovelsko Graf č. 3 Vývoj nezaměstnanosti v Litovli rok 2009 Graf č. 4 Vývoj nezaměstnanosti v obcích rok 2009 Graf č. 5 Vývoj nezaměstnanosti v obcích leden – březen 2010
Ostatní přílohy Dotazník pro obyvatele mikroregionu Litovelsko
- 70 -
