Hlavní projektant Ing. Ivan Marek
Vedoucí projektu
Vypracoval
Ing.Barbora Eismanová Ing. Barbora Eismanová
Kontroloval
objekt:
Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy SO 01 Revitalizace vegetačních prvků investor:
Ing. Ivan Marek Martinov 279 277 13 Kostelec nad Labem
Ing. Ivan Marek
Městské lesy Doksy, Valdštejnská 183, 472 01 Doksy
obsah:
Technická zpráva, Tabulková část, Fotodokumentace
ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA
tel.fax. +420 326 905120 e-mail:
[email protected] www.zahrarch.cz
číslo zakázky
04/10/2010
stupeň dokumentace
DSP říjen/2010
datum měřítko
formát
datum revize:
výtisk číslo:
4
A4
Identifikační údaje
Název akce:
Regenerace lesoparku Masarykovy sady, Doksy SO 01 Revitalizace vegetačních prvků
Investor:
Městské lesy Doksy Valdštejnská 183 472 01 Doksy
Projektant sadových úprav:
Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277 13 Ing.Ivan Marek Ing.Barbora Eismanová, autorizovaný architekt – krajinářská architektura, ČKA 03 696
Stupeň dokumentace:
DSP
Datum:
říjen/2010
Obsah dokumentace:
Textová část: Technická zpráva Tabulková část Fotodokumentace Výkaz výměr Rozpočet Grafická část: SITUACE – Dendrologický průzkum, návrh pěstebních opatření 1:600 SITUACE – Návrh vegetačních prvků 1:600 SITUACE – Detail záhonu mezi pískovcovými zídkami 1:100
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Průvodní zpráva Údaje o dosavadním využití pozemků, na kterých má být projekt realizován Řešená plocha se nachází v intravilánu – v centrální části města Doksy. Jedná se o lesní porost s charakterem lesoparku s centrálním sportovním areálem a patrnými pozůstatky parkového řešení, na pozemcích ve vlastnictví města Doksy. Správu území zajišťují Městské lesy Doksy. Plocha řešeného území je vymezena obvodovými komunikacemi a železnicí. Ve východní části park sousedí s frekventovanou ulicí Mimoňskou, v jižní části pak obslužnou komunikací Nerudova, na západě je plocha ukončena trasou železnice. Jedná se o významný prvek zeleně v intravilánu, obklopený převážně zástavbou nižších rodinných domů. Z pozůstatků okrasných výsadeb, úprav a cestní sítě je patrné že plocha v minulosti sloužila jako významné rekreační území - městský lesopark. V současné době je patrná dlouhodobá absence intenzivní údržby a rozklad původní sadovnické kompozice. Významnou součástí plochy s historickou tradicí jsou tenisové kurty městského tenisového klubu, které výrazně zvyšují rekreační potenciál dané plochy. Na samostatném pozemku p.č.1339 jsou pozůstatky dříve provozovaného letního kina. Seznam pozemků, na kterých bude stavba realizována vč. vlastnických vztahů a výměr podle výpisu z katastru nemovitostí Parcelní číslo: 1332/1 Výměra [m2]: 42119 Katastrální území: Doksy u Máchova jezera 628212 Číslo LV: 1 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Druh pozemku: lesní pozemek Vlastník, jiný oprávněný Vlastnické právo Město Doksy náměstí Republiky 193, Doksy, 472 20 Způsob ochrany nemovitosti pozemek určený k plnění funkcí lesa Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy Parcelní číslo: 1328 2 Výměra [m ]: 390 Katastrální území: Doksy u Máchova jezera 628212 Číslo LV: 1 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Způsob využití: jiná plocha Druh pozemku: ostatní plocha Vlastník, jiný oprávněný Vlastnické právo Město Doksy náměstí Republiky 193, Doksy, 472 20
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Způsob ochrany nemovitosti Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany Seznam BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ Omezení vlastnického práva Nejsou evidována žádná omezení Jiné zápisy Nejsou evidovány žádné jiné zápisy Katastrální mapa se zákresem řešené lokality
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Mapa širších vztahů
Turistická mapa
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Členění stavby na stavební objekty vč. popisu objektů Celá stavba je rozčleněna na logické celky – jednotlivé SO. Základní členění je i ve smyslu rozdělení pro uplatnění případné žádosti o dotaci :
Regenerace lesoparku Masarykovy sady SO 01 REVITALIZACE VEGETAČNÍCH PRVKŮ • Popis stávajícího stavu lokality s úkoly k řešení • Dendrologický průzkum Posouzení stávající vegetační složky dle dendrometrických hodnot včetně tabulkové části, fotodokumentace a návrhu pěstebních opatření • Asanační a arboristické práce Návrh pěstebních a asanačních opatření, vyplývajících z dendrologického průzkumu s grafickým znázorněním a výkazem výměr • Vegetační úpravy Nově zřizované vegetační prvky – dosadby soliterních dřevin, lesnických poloodrostků, arboreta, založení travnatých ploch
Regenerace lesoparku Masarykovy sady SO 02 POSÍLENÍ REKREAČNÍCH FUNKCÍ • • • •
opatření k posílení rekreační funkce lesa opatření k usměrňování návštěvnosti území opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa opatření k údržbě lesního prostředí
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Regenerace lesoparku Masarykovy sady, Doksy SO 01 Revitalizace vegetačních prvků
ORTOFOTOMAPA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Stávající stav lokality
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Charakteristika území - Porostní mapa
Výpis z porostní knihy LHP
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
STÁVAJÍCÍ STAV VEGETACE Jedná se o lesní porost se světlinami a prolukami s převahou borovice lesní s příměsí dubu, borovice černé, břízy bělokoré. Horní etáž porostu je ve věkové kategorii cca 115 let, spodní etáž do věku cca 20 let. Spodní etáž prostu je tvořena převážně listnatými druhy s převahou dubu letního, javorů mléče a klenu, lípy srdčité, jasanu ztepilého a buku lesního, ve velké míře pak i plevelnými a ruderálními rostlinami – bez černý, ostružiník, kopřiva. V blízkosti tenisových kurtů jsou patrné původní okrasné výsadby, které jsou však vlivem dlouhodobé absence údržby ve zhoršeném zdravotním stavu (dřeviny rody juniperus, pinus, thuja, syringa ad.). V jižní a východní části tenisových kurtů jsou tyto okrasné formy výsadeb doprovázeny pozůstatky původní sadovnické úpravy se zídkami původních herních prvků (pískoviště, vyhlídka) i záhonů a teras, tvořenými pískovcovými štuky - za komunikací je patrná původní úprava s pozůstatky zplanělých výsadeb suchomilných trvalek a okrasných keřů, které byly pravděpodobně součástí úprav. Hodnotná je skupina vzrostlých jehličnanů v severní partii tenisového kurtu, která obsahuje významný mimořádně vzrostlý exemplář domácí jedle bělokoré. Součástí řešené plochy je stávající pahorek v centrální části území. Zde jsou patrné pozůstatky laviček a zpevněné vyhlídky, dříve zde byl dle dostupných informací umístěn památník. Z místa je cenný výhled na tenisové kurty a lesnatý porost, v zimě slouží dětem i jako sáňkovací svah. Na několika vyznačených lokalitách (viz situace) bylo zinventováno cenné bylinné patro jarních efemer. Jedná se především o konvalinku vonnou a pstroček dvoulistý, částečně dymnivku dutou, sasanku, jaterník a další byliny. Cenný podrost břečťanu obecného byl zinventován v jihozápadní lokalitě plochy. V rámci dendrologického průzkumu byly vegetační prvky rozděleny do dvou kategorií. Jedná se o samostatně hodnocené a geodeticky zaměřené soliterní dřeviny v počtu 73 ks a porostní skupiny tvořící ucelené vegetační plochy stejného nebo podobného charakteru růstu a druhového zastoupení. Inventarizace soliterních dřevin byla prováděna dle obvyklých standardů, u těchto dřevin bylo navrženo konkrétní opatření vedoucí ke stabilizaci porostu. Jedná se o dřeviny v blízkosti staveb, tenisových kurtů a cest, kde by absence pěstebních opatření mohla způsobit konflikt s bezpečným provozem parku. Pěstební opatření tak přispěje k jejich stabilizaci, posílení provozní bezpečnosti i estetické hodnoty. Plocha je již nyní intenzivně využívaná rekreanty i obyvateli města a po dalším posílení rekreačních funkcí, které je řešeno v související dokumentaci lze očekávat ještě vyšší návštěvnost (umístění běžeckých tras, stabilizace cest, fit stezka, dětské herní prvky, posílení mobiliáře, naučné arboretum) a z tohoto důvodu je nezbytné soliterní dřeviny i porostní skupiny stabilizovat a zpřehlednit. Porostní skupiny byly s ohledem na rozsáhlé území a jednotný lesní porost hodnoceny jako celek, který je rozdělen do 21 charakterově odlišných skupin. U každé skupiny je následně navrženo opatření. Pěstební opatření na porostních skupinách jsou spíše charakteru lesnického extenzivnějšího než u soliterních dřevin. Jedná se zejména o vhodné zapěstování a podporu části spodní etáže porostu, která postupně s ohledem na stáří a obmýtní dobu vrchní etáže jehličnanů převezme dominantní úlohu a pomocí dalších pěstebních opatření tak dojde k přeměně na různověký přirozený smíšený les. Plevelné a invazní rostliny budou tlumeny a korigovány. Veškeré dřeviny a porostní skupiny jsou detailně popsány v tabulce dendrometrických hodnot a zobrazeny v situaci.
NÁVRH OPATŘENÍ Asanační a stabilizační arboristická opatření Vzhledem k zařazení do kategorie lesa zvláštního určení - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí (porost v intravilánu města, parčík), je třeba systém pěstebních opatření podřídit těmto skutečnostem - navrhovaná opatření respektují a podporují především tyto mimoprodukční funkce lesa.
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
S ohledem na budoucí využití plochy jako lesoparku se zpřístupněním a zvýšenou rekreační funkcí je nezbytné prosvětlení a zpřehlednění a jeho stabilizace a zvýšení provozní bezpečnosti jednotlivých stromů i posílení jejich perspektivy. V rámci navržených úprav bude proveden pozitivní pěstební zásah - probírka vzrostlých dřevin i podrostového patra – prořezávky, uvolnění a individuální zapěstování cenných perspektivních soliter, tlumení plevelných a ruderálních nárostů a v neposlední řadě i úpravu – optimalizaci druhové skladby v části porostu, zasažené balastní nekoncepční dosadbou místních občanů (vrby, okrasné keře, hlíznaté rostliny) a podporu žádoucího bylinného podrostového patra. Vzhledem k zásadnímu zvýšení rekreačního potenciálu plochy a její návštěvnosti po provedení těchto úprav je nezbytné provést kvalifikované arboristické ošetření soliterních dřevin – především v blízkosti budoucích pěšin a odpočinkových ploch, u nichž by mohlo dojít ke konfliktu s pohybem osob, plánovaným umístěním artefaktů a dalších pobytových prvků. S ohledem na snahu zpřístupnění porostu a zvýšení jeho rekreačního potenciálu je nezbytné provést taktéž technická opatření (trasování a obnova komunikací, doplnění mobiliáře a funkčních prvků), veškeré tyto zásahy jsou součástí navazujícího objektu SO 02 POSÍLENÍ REKREAČNÍCH FUNKCÍ. METODIKA INVENTARIZACE INDIVIDUÁLNĚ HODNOCENÝCH DŘEVIN Regenerace lesoparku Masarykovy sady, Doksy Hodnocení vegetačních prvků bylo provedeno dle metodiky MZLU ZF Lednice na Moravě a dle metodiky autorů. Metodika inventarizace – vysvětlení inventarizačních hodnot Číslo stromu: Udává číslo zaměřeného stromu nebo skupiny jedinečné k dané ploše. U skupin je číslo složené z označení skupiny a pořadového čísla ve skupině Taxon Dle Hurych, Obvod kmene Obvod kmene je udáván v centimetrech, měřen ve výšce 1,3 m Průmět koruny Udáván v metrech odhadem (součást geodetického zaměření stromů) Výška Udávána v metrech u referenčních stromů k dané ploše měřena výškoměrem. U ostatních stromů odhadovaná. Věková kategorie Inventarizovaná dřevina je zařazena do jedné z následujících věkových kategorií, pohybuje li se dřevina na hranici některých kategorií je i takto označena (např. a/b) a *dřeviny do 10 let stáří, nebo dřevina do 3 let po výsadbě, u které ještě není zřejmé, zda došlo k jejímu zdárnému ujmutí. b *dřeviny v kategorii od 10 do 20 let, obvykle plně se rozvíjející c *dřeviny v kategorii od 21 do 50 let, dřeviny dospívající a dospělé d *dřeviny od 51 do 80 let, dospělý až limitní věk pro krátkověké dřeviny, dospělý věk pro dlouhověké dřeviny e *dřeviny nad 81, z hlediska věku hodnotné exempláře.
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Sadovnická hodnota U stromů se uvádí v bodech dle upravené stupnice inventarizace dřevin (Machovec, Šonský). Stupnice hodnocení stromů a porostů 5 bodů - dřeviny absolutně zdravé, nepoškozené, tvarem i celkovým habitem koruny odpovídající druhu, zavětvené až k zemi, velikostně již plně rozvinuté, avšak ještě v plném růstu a vývoji. Do této kategorie patří dřeviny, u nichž je vzhledem k předpokládané délce dosahovaného stáří předpoklad, že mohou svou sadovnickokrajinářskou funkci plnit ještě po řadu desetiletí. Při řešení prostoru, na němž se takto vyhodnocené dřeviny nacházejí, je třeba vycházet ze zásady, že je třeba je zachovat v maximální možné míře, i za cenu změny kompozice projektu popř. přerušení plánované zástavby. 4 body - zdravé dřeviny, typického tvaru, odpovídající příslušnému druhu nebo kultivaru, v celkovém habitu nejvýš jen nepatrně narušené nebo poškozené. Velikostně rozvinuté alespoň tak, aby dosahovaly přibližně polovinu těch rozměrů, které jsou na daném stanovišti schopny maximálně vytvořit. Stejně jako v předcházejících kategorii musí mít dřeviny předpoklad rozvoje pro řadu dalších desetiletí, při udržení dosažené kvality. Rovněž tyto stromy se musí chránit v maximálně možné míře a k jejich odstranění přistupujeme jen ve zcela výjimečných případech. 3 body - dřeviny zdravé, resp. jen nepatrně proschlé, ale bez chorob a škůdců, kteří by se mohli rozšiřovat. Dřeviny v této kategorii se mohou tvarově lišit i velmi podstatně od původního typu. Tato odlišnost však nesmí ohrožovat statickou bezpečnost stromu. Patří sem rovněž dřeviny tvarově i vzhledově typické, avšak dosud menšího vzrůstu, který nedosahuje poloviny normálních rozměrů daného druhu na posuzovaném stanovišti. Také u této kategorie musí být předpoklad dlouhodobého rozvoje. Je u nich možno předpokládat, že si svoje zařazení dlouhodobě udrží nebo se budou rozvíjet a dosáhnou i vyššího počtu bodů. Při řešení kompozice z těchto dřevin vycházíme, avšak v případě nutnosti je podřídíme kompozici. 2 body - dřeviny značně poškozené na habitu bez předpokladu zlepšení situace, dřeviny staré a málo vitální, postupně prosychající, s dutinami, případně i jinak silně poškozené. Předpoklady dalšího vývoje jsou značně omezené, jak v čase, tak i v kvalitě a nelze u nich předpokládat zlepšení jejich stavu. Nesmí to být dřeviny ohrožující bezpečnost lidí nebo porostů. Při výhledových úpravách porostů se počítá s jejich postupným odstraněním. Výjimky tvoří dřeviny mimořádné dendrologické hodnoty, památné dřeviny, chráněné stromy, popřípadě malebná torza odumírajících stromů, které jsou provozně bezpečné a nechávají se na dožití. Toto ohodnocení by měli dostat i stromy invazních druhů, u kterých hrozí nekontrolované šíření v krajině. 1 bod - dřeviny velmi silně poškozené, nemocné, silně napadené škůdci, zvláště takovými, kde hrozí jejich nebezpečí šíření na ostatní porosty, dřeviny odumírající a odumřelé, dřeviny bezprostředně ohrožující bezpečnost lidí nebo majetku, dřeviny, které svou existencí poškozují kvalitu cennějších exemplářů. Takovéto dřeviny je nezbytné okamžitě nebo v nejbližší možné době odstranit. Fyziologická vitalita Fyziologická vitalita hodnotí jedince z hlediska jeho životaschopnosti, tak jak ji dává najevo vizuálními projevy. Použita byla stupnice hodnocení 0-4 ( Dujesiefken 1994 in Pejchal 1995). Jelikož bylo hodnocení prováděno v období vegetačního klidu, byla fyziologická vitalita hodnocena dle znaků vitality ve větvení a přírůstcích. Při srovnání se stavem ve vegetaci může dojít k odchylkám. Stupeň 0 – optimální Stromy bez poškození, nebo jen s nepatrnými odchylkami od normálu, s dobrým předpokladem dlouhodobého zachování tohoto stavu. Stupeň 1 – mírně snížená Stromy mírně poškozené, respektive vykazující mírné odchylky od normálu. Fyziologická složka vitality se u mladších a středně starých exemplářů může s velkou pravděpodobností vrátit ke stupni 0, pominou-li vnější negativní vlivy. Stupeň 2 – středně snížená Stromy výrazně poškozené, respektive vykazující výrazné odchylky od normálu, jejich existence však není bezprostředně ohrožena. Fyziologická složka vitality se ještě může u mladších a středně starých stromů ve větším nebo menším rozsahu zlepšit, pokud se podstatně omezí nebo zcela odstraní vnější negativní vlivy, za těchto podmínek lze u nich očekávat alespoň střednědobou existenci. Stupeň 3 – silně snížená Stromy velmi silně poškozené, respektive vykazující velmi silné odchylky od normálu, jejich existence ohrožena bezprostředně, nebo během poměrně krátkého období. Možnost zlepšení fyziologické vitality je málo pravděpodobná. Stupeň 4 – žádná
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Stromy (prakticky) bez projevů fyziologické vitality, popřípadě vyvrácené nebo zlomené. Případná schopnost zregenerovat nadzemní část jedince výmladky z báze kmenu nebo kořenů není brána v úvahu, protože se z pohledu funkce v zahradní a krajinářské tvorbě jedná o „nového jedince“. Biomechanická vitalita Biomechanická vitalita dřeviny udává její odolnost vůči rozlomení, vyvrácení či jiné destrukci. Sleduje množství, typy a míru defektů či podmínek, které vytvářejí predispozice k tomuto selhání. Hodnoceny jsou hlavní defekty na jednotlivých částech stromu, jež přímo ovlivňují biomechanickou vitalitu. V hodnocení jsou parametry ovlivňující biomechanickou vitalitu popsány slovně. U koruny je navíc hodnoceno % množství suchých větví. Hodnota pohybující se do 5% označuje normální stav. Součástí hodnocení biomechanické vitality je hodnocení provozní bezpečnosti. Provozní bezpečnost byla hodnocena na základě vizuálních metod hodnocení. Součástí hodnocení není odolnost proti vývratu (není zjistitelná bez přístrojových metod). U diskutabilních případů bude nutné provést detailní hodnocení provozní bezpečnosti pomocí metody SIA, přístrojových metod apod. Dopadový terč Hodnotí strom z hlediska prostorové lokalizace a nebezpečnosti pro své okolí v případě jeho selhání. Nebezpečnost se hodnotí na základě provozu v jeho okolí přítomnosti objektů a míry pravděpodobného poškození majetku či zdraví osob. 0- lokalita v blízkosti obytných budov či staveb s velkým provozem, místa s pohybem většího množství lidí zvláště dětí, rychlostní komunikace apod. 1 – lokalita v blízkosti objektů s malou návštěvností, komunikace, hlavní parkové cesty apod. 2- lokalita s nízkým a nepravidelným provozem s technickými objekty malého významu, lokality sousedící s pozemkem, na kterém by mohl případný pád způsobit škodu 3 – lokalita s náhodným provozem bez přítomností objektů
Návrh ošetření Stanovení technologie základního ošetření popř. specifikace speciálních zásahů. Základní definice technologií ošetření jsou uvedeny v další kapitole. Kácení Úplné odstranění jedince. Vzhledem k parkovému prostředí a záměru zachování neporušenosti okolního porostu doporučujeme v místech kde je to nutné využít metod postupného kácení. Dřeviny určené ke kácení budou v terénu vyznačeny dodavatelem za spolupráce s projektantem ! Návrh ošetření – definice navrhovaných opatření Název Řez výchovný RV Řez opravný RO
Seznam navržených pěstebních opatření ze skupiny: řezy pěstební cíl důvod Založení cílové struktury koruny. Cílová struktura koruny musí odpovídat danému taxonu nebo Dlouhodobá stabilita jedince. požadované funkci nadzemní části jedince, popřípadě musí vycházet z typu stanoviště. Oprava struktury koruny s cílem odstranit nebo zmírnit nedostatky vzniklé zanedbáním nebo nesprávným Dlouhodobá stabilita jedince. provedením řezu výchovného.
Řez udržovací RU
Zabezpečit dlouhodobě vysokou funkčnost – především péčí o dobrý zdravotní stav a vysokou Zabezpečení dlouhodobé vitalitu, zlepšením světelných podmínek v koruně. funkčnosti. Opatření mají akutní i preventivní charakter. Omezit případné negativní působení na okolí.
Zapěstování cílového tvaru CT
Založení struktury koruny a prostorového uspořádání Dlouhodobá stabilita jedince. u mnohokmenu.
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Název Ořez suchých větví OS Ořez zlomů a pahýlů OZ Název Ošetření dutin OD Celková regenerace koruny RG Odlehčení koruny OK Zvýšení statické stability ST Redukce koruny RK Název Odstranění výmladků OV Probírky PR
Seznam navržených ozdravných pěstebních opatření pěstební cíl důvod Omezit vliv suchých či usychajících větví na živou Prevence a zajištění provozní část jedince a případné negativní působení jedince na bezpečnosti. okolí. Zajištění odpovídajícího Odstranit nebo alespoň zmírnit nebezpečí poškození. zdravotního stavu jedince. Seznam navržených stabilizačních pěstebních opatření pěstební cíl důvod Zpomalení rozvoje hniloby popř. zvýšení statické Oddálení ztráty statické stability. stability. Náhrada (často pouze dočasná) odumírající či odumřelé části koruny. Náhrada (často pouze Podporou a s využitím přirozených regeneračních dočasná) odumírající či schopností jedince dospět k postupnému vybudování odumřelé části koruny. typické koruny. Odstranění části koruny pro posílení statické stability Zvýšení provozní bezpečnosti. jedince. Realizace technických opatření pro posílení statické Zvýšení provozní bezpečnosti. stability jedince. Odstranění části koruny z prostorových důvodů.
Provozní střet.
Seznam navržených podpůrných pěstebních opatření pěstební cíl důvod Podpora cílové struktury Odstranění nevyužitelných , zahušťujících výmladků. jedince. Odstranění nežádoucí porostní složky ve prospěch Kompoziční, pěstební, porostní složky nadějné. provozní, bezpečnostní.
Obecně k technologii pěstebních opatření ŘEZY : Při stanovení typu řezu a jeho bližších charakteristik (např. velikosti, termínu apod.) je důležité znát a pochopit obranné a ochranné mechanismy stromu . Obrana je aktivní proces, který reaguje na biotické a abiotické nebezpečí a události ohrožující přežití stromu. Následně vede ke vzniku ochranných hranic. Obrana je následnou reakcí jedince na poranění či infekci. Obrannými systémy stromu jsou: • kompartmentalizace (nejlepší schopnosti má např. lípa, javor) • tvorba kalusu a ránového dřeva • ronění pryskyřice • výmladnost • tvorba reakčního dřeva Přirozené dřevinné vegetační prvky ve svém přirozeném původním prostředí nejsou na řezu závislé (tj. nepotřebují jej). Pro sebe nepotřebných větví se zbavují postupně sami (bez vzniku rozsáhlejších poranění). V koruně zůstávají větve, které mají „efektivní“ listový aparát pro shromažďování produktů fotosyntézy. „Stromy si nekladou žádné nároky na estetiku (tvar koruny), podchodnou či podjezdovou výšku (výšku spodních větví) apod.“ (Kolařík J.,Wágner P.,Žďárský M.) „Řez by měl být prováděn tak málo, jak jen možno a tolik, co nezbytně nutno.“ (Pejchal M.) Technika řezu Cílem techniky řezu bude volba způsobu provedení řezu ve správný čas a na správném místě a v neposlední řadě i vhodné ošetření řezných ran. Důležité je jasně a srozumitelně znát a určit: • místo a vedení řezu Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
• • •
velikost řezu termín řezu interval řezu o šetření řezné rány
• • •
Místo a vedení řezu Řez nadzemní části bude probíhat v části: koruna stromů průběh kmene kořenový náběh
V koruně stromů bude docházet k odstraňování a zakracování dvou rozdílných typů větví: •
Zkracování větví živých Při řezu větve živé, musíme řez vést tak, aby se strom s její ztrátou a se vzniklým poraněním dovedl co nejrychleji a nejefektivněji vyrovnat. Řez provádíme se zřetelem na podporu přirozeného obranného systému a ochranné zóny větve. Řez do živého dřeva představuje zátěž energetického systému stromu, neboť je spojen s redukcí energii produkující asimilační plochy a s poraněním, které vyvolává obranné reakce energii spotřebovávající. Dceřinnou větev odstraňujeme tak, aby nedošlo k poranění větevního límečku větve mateřské! (Obranná zóna a ochranná zóna větve zabrání průniku patogenů – zejména dřevokazných hub – kteří osidlují čerstvá poranění.) Dojdeli k poranění mateřské větve (při řezu za větevní límeček), ochranná zóna jeho větevního nasazení už na aktivní obranu nestačí a strom musí aktivovat méně efektivní obranné mechanismy. U hodnocených dřevin se vyskytují jedinci, u kterých se budou muset odstranit dvě větve rostoucí těsně u sebe, popř. vyrůstající ze stejného místa. V žádném případě nesmíme větve odstranit společně. Každou z větví odstraníme samostatně na větevní límeček, čímž zůstane část mateřské větve neporušena. Vytvoří se tak mezi těmito dvěma poraněními tzv. korní můstek, jenž urychlí zavalení způsobených ran. Při řezu silnějších větví nemůžeme řez učinit najednou. Mohlo by při řezu dojít k odtržení kůry či dokonce dřeva větve mateřské, čímž by bylo poškozeno či zničeno místo, ve kterém dochází k tvorbě ochranné zóny větve. Také by mohlo dojít k mechanickému poškození dřeva větve, jenž je vystaveno vysokému infekčnímu tlaku patogenů. V takovém případě je nutno přistupovat k tzv. metodě trojitého řezu. 1,2 – odlehčení těžké větve zabrání poškození větví 3 – konečný a technicky správný řez na větevní límeček po řezu 1 a 2. A – začátek konečného řezu B – konec řezu C – větevní límeček D – hřebínek větevní kůry
•
Zkracování větví mrtvých (suchých) Suché větve budou řezány co nejtěsněji u okraje živého pletiva na bázi větevního nasazení větve mateřské. Její živá pletiva nesmí však být v žádném případě poškozena. Zával v okolí větevního nasazení se nijak neformuje ani neupravuje, ať vypadá jakkoliv či je jakkoliv vzdálen od místa větevního nasazení. Odstranění suchých větví v koruně stromů je pro jejich celkový biotechnický stav velmi důležité: • zvýší se provozní bezpečnost • zvýší se jejich estetická hodnota • bude odstraněna zásobárna živin pro patogenní organismy, jejichž možnost průniku do pletiv živé větve skrz větev mrtvou je jeho odstraněním omezena •
Ošetření řezných ran Při tomto ošetřování je doposud přikládán zcela chybně důraz především na „estetické“ hledisko, které je mnohdy značně subjektivní, a ne na skutečné potřeby stromu. Ošetření povrchu řezné rány spočívá zejména v: • úpravě povrch rány
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
• •
ošetření rány Úprava povrchu rány Rána při řezu musí být hladká, bez zatržených částí dřeva a kůry. Povrch rány po řezu zahladíme ostrým zahradnickým nožem. Hladký povrch rány snižuje bezprostřední odumírání kambia po řezu na minimum a urychluje překrytí povrchu rány ránovým dřevem. Hladký povrch též mírně znesnadňuje usídlení mikroorganismů na ráně. Důležité je kvalitní nářadí v perfektním stavu. Ošetření rány Rána je zahojena tehdy, jeli zavalena ránovým dřevem. Po dobu, kdy byla překrývána, obranný systém stromu zamezil přístup patogenům do poraněného dřeva. Chemické ošetření se zaměřuje na: • podporu kompartmentalizace a zamezení (zpomalení) vniku patogena do rány • podporu tvorby ránového dřeva Pozitivní vliv používaných chemických prostředků je ve zmenšení rozsahu bezprostředního odumírání kambia a v částečném zabránění vysychání rány. Např. Tervanol. •
Konzervační ošetření dutin stromů
Obecně Konzervační ošetření stromů – jsou to veškeré typy zásahů, které mají poškozenému stromu napomoci obnovit zhoršený zdravotní stav a zejména jeho provozní bezpečnost. Z této definice vyplývají i konkrétní zásahy: • sanace dutin Při sanaci dutin stromů je zcela nezbytné respektovat a vycházet ze základních poznatků fyziologie dřevin. Reakci stromů na vnější poranění nazýváme zkratkou CODIT – Compartementalization Of Decay In Trees = odizolování hniloby ve stromech. Při poranění dřeviny začne působit tzv. oddělovací proces = kompartmentalizace. Je to obraný proces stromu, při němž jsou vytvářeny hranice proti šíření patogenních organismů. Tímto je chráněn transportní systém, prostor pro uskladnění zásobních látek a mechanický podpůrný systém stromu. Celý proces kompartmentalizace má dvě části: A. vytvoření tzv. reakční zóny Jedná se o vytvoření tří prvních hranic ve dřevě, které existuje v době vzniku poranění nebo průniku infekce. Stěna 1: brání svislému proniknutí (směrem nahoru a dolů) patogennímu organismu Stěna 2: brání průniku přes letokruhy směrem k jádru Stěna 3: zabraňuje bočnímu průniku podél hranic letokruhů – nejsilnější stěna reakční zóny Úkolem reakční zóny je zadržet průnik patogena na ohraničeném, co nejmenším, prostoru. Pokud se to nepodaří, dochází k prolomení těchto hranic a časem ke vzniku dutiny. Pokud se patogennímu organismu nepodaří prorazit bariérovou zónu, vzniká centrální dutina, bez rozhodujícího vlivu na statiku či průběh nejdůležitějších životních procesů stromu. B. vytvoření tzv. bariérové zóny Vzniká činností kambia po vzniku poranění či průniku infekce. Jedná se o nejsilnější hranici. Leží až na hranici letokruhu nově vytvářeného po poranění. Ve většině případů u vitálních jedinců nedochází k jejímu prolomení. Technologie sanace dutin Odstranění infikované hmoty Vlastní vznik a další rozšiřování dutin je působeno rozkladem dřeva některou ze dřevokazných hub. V dutině stromu je rozeznatelná hniloba, která způsobuje vznik rozpadající se hmoty dřeva. Tato hmota je pro dřevokaznou houbu místem, odkud čerpá živiny pro svůj další růst. Tato hmota musí být odstraněna. Ne však až ke zdravému dřevu !!! Právě na rozhraní zdravého a infikovaného dřeva leží obranná hranice stromu (reakční zóna). Pokud bychom tuto zónu odstranili, vytvoříme dřevině daleko větší poranění, než bylo původní. Díky Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
tomuto odstranění dojde zároveň k celkovému odvětrání dutiny, čímž by se mělo podařit snížit vlhkost ve dřevě. V současné době se dutiny čistí pouze na úroveň zbarveného dřeva s minimálním narušením mechanických vlastností. Postup za tuto hranici je technologickou chybou! Pomocné konstrukce Při konzervačních opatření u některých jedinců budou zbudovány tzv. „pomocné konzervační konstrukce“ tzn. různé typy stříšek. Tyto konstrukce budou sloužit k uzavření vtokového otvoru dutiny. Dojde k zamezení zatékání vody a usazování organických zbytků v dutině. Stříšky musí splňovat tyto předpoklady: • • • • •
dobrá izolace dutiny nejen proti vodě padající, ale především proti stoku po kmeni, nenápadný vzhled, trvanlivost a mechanická odolnost, snadná instalace pro různé tvary a umístění vtokových otvorů dutin, minimální destrukce živých pletiv při instalaci.
Jako nejlepší materiál pro pomocné konstrukce se v současnosti jeví umělé modifikované pryskyřice (na bázi pryskyřic epoxidových ChS – Epoxy 2100, 2200, 2300, případě polyesterových). Tyto pryskyřice se nanášejí na jemné ocelové pletivo, připevněné připínáčky na borku, nebo na mrtvé dřevo uvnitř dutiny. Destrukce při montáži je tedy minimální. Opakovaným nanesením několika vrstev pryskyřic je možné vytvořit i značně odolné stříšky. Povrch stříšky je možné natřít vhodně natónovanou barvou, popřípadě pokrýt naloupanou borkou. Stříška tak splyne s okolním povrchem. Při konzervaci větších dutin je výhodnější použít stříšku z dřevěných došků. Instalace tohoto typu pomocné konstrukce je náročnější. Tyto stříšky nejsou vhodné pro menší dutiny, protože nejsou schopny přilnout ke kmeni, často se rozesychají a časem neplní svoji funkci. Konkrétní typy stříšek budou specifikovány při realizaci. Pro montáž stříšek platí toto pravidlo: Ve spodní části dutiny musí být dostatečně velký otvor pro cirkulaci vzduchu! Jakýkoliv typ stříšky je třeba následně kontrolovat v intervalu cca 2let. Tyto konstrukce bývají časem poškozovány, a proto je třeba je pravidelně opravovat. Poznámky k realizaci Byla podrobně navržena pěstební opatření pro jednotlivé stromy i porostní skupiny s ohledem na vyhodnocení jejich aktuálního zdravotního stavu, potenciálu a provozně-bezpečnostních kritérií – viz tabulka Všechny stromy budou stabilizovány dle uvedené obecné charakteristiky a dle podrobných pěstebních doporučení v inventarizační tabulce. Práce budou prováděny kvalifikovanou arboristickou firmou a cena prací nebude jediným kritériem přidělení zakázky. • • • • • • • •
Kácení, ošetření a řezy budou realizovány pomocí stromolezecké techniky, šetrně k okolním stávajícím porostům a dřevinám. Větší řezné plochy budou ošetřeny proti hnilobě fungicidním nátěrem. Řezné plochy po odstraňovaných dřevinách budou ošetřeny arboricidním přípravkem proti výmladnosti. Veškerá odstraněná biohmota z ošetřovaných stromů bude likvidována štěpkováním v místě a tato štěpka bude využita jako dopadová plocha Fit prvků, případně rozptýlena do podrostu Dřevní hmota z kácených stromů bude přemístěna na objednatelem určenou deponii k případnému zhodnocení V místě budoucích trávníků budou stávající pařezy odstraněny frézováním pod úroveň terénu, ostatní budou ponechávány Zhotovitel zajístí na své náklady označení a bezpečné uzavření pracoviště po dobu provádění arboristických prací. Práce nebudou realizovány v období vysokých mrazů, jarního rašení dřevin a následně v období hnízdění ptactva.
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy
Soliterní dřeviny Biomechanická vitalita
Průmět koruny (m) plocha keřových skupin (m2)
Výška (m)
Věková kategorie
Sadovnická hodnota
Fyziologická vitalita
1
Abies concolor
130
6
18
c
3-4
2
hodnotná solitera
1
Uvolnění korunového prostoru
2
Abies concolor
103
5
17
c
3-4
2
hodnotná solitera
1
Uvolnění korunového prostoru
3 4
Laburnum anagyroides Pinus nigra
143
20 10
4 24
b c
3 3
2 2
2 2
BO OS
5
Corylus avellana
20
5
a
2
2
KTS
2
RU
6
Tilia cordata
20
4
a
2
2
podrůstající, konkurující, neperspektivní, KTS
2
kácení
7
Picea abies
151
9
24
c
3
2
solitera
1
OS
8
Picea abies
119
6
23
c
3
2
konkurující
2
OS
9
Pinus sylvestris
179
7
24
c
3
2
průběžný
2
OS, OZ
10 Betula pendula
136
10
22
c
3
2-3
1
OS, OZ
11 Pinus sylvestris
82
5
13
b
3
2
2
OS, OZ
12 Thuja occidentalis 13 Pinus strobus
50 28
1,5 2
13 6
c a
2 3
2 2
1 1
BO BO
14 Pinus sylvestris
126
5
26
c
3
2
2
OS, OZ
15 Pinus sylvestris
122
6
26
c
3
2
2
OS, OZ
3 0,8 0,8
3 2 2
a b b
2 1 2
2 4 2
2 2 2
kácení kácení kácení
16 Crataegus monogyna 17 Juniperus communis 18 Juniperus communis
strom
kmen
vyvětvený
mírně vychýlený, vyvětvený průběžný, vyvětvený 2kmen, vysoko vyvětvený
suché větve v koruně max do X%
další defekty koruny
20
20
mírně jednostranná, kodominantní větvení prořídlá
20
prořídlá
15
5
zapojený od země perspektivní
neperspektivní nálet odumírající rozkladitý
vychýlený
15
dvojkmen, průběžný průběžný mírně vychýlený, vyvětvený mírně vychýlený, vyvětvený
5 15
vyvětvený
25 20 60 40
prořídlá, jednostranná, poškozený terminál
vysoko založená, jednostranná vysoko založená, jednostranná proschlá proschlá
Dopadový terč
Taxon
Číslo stromu
Obvod v 1,3 m (cm)
Návrh opatření
koruna
Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy 19 Juniperus communis 20 Juniperus communis
Soliterní dřeviny 0,8 0,8
2 2
b b
1 1
5 5
mrtvý mrtvý
8
9
b
3
2
perspektivní
22 Taxus baccata
154
6
b
3
2
vrzostlý
23 Taxus baccata
154
6
c
3
2
vzrostlý
21 Tilia cordata
28/44/ 47
100 100 trojkmen
2 2
kácení kácení
2
RV
15
1
RU
15
1
RU
5
zapojená
24 Tilia cordata
132
7
19
c
3
2
poškozená báze kmene, vychýlený
15
sekundární větvení
1
OS, OZ, OD, zvýšení podchozí výšky koruny
25 Pinus sylvestris
132
7
28
c
3
2
vyvětvený, vychýlený
30
jednostranná, vysoko založená
1
OS, OZ
26 Pinus sylvestris
126
6
27
c
3
2
vyvětvený, vychýlený
20
jednostranná
1
OS, OZ
27 Quercus robur
192
12
22
c/d
3-4
2
hodnotná solitera, symetrický, perspektivní
0
OS, OK, zvýšení podchozí výšky koruny
28 Betula pendula
135
7
25
c
3
2
solitera
1
OS, OZ
3,2 1 2,5 1
3 2 4 5
c a a a
2 2 2 2
3 2 2 2
jednostranný, proschlý mladá výsadba mladá výsadba mladá výsadba
1 1 1 1
kácení BO BO BO
2,5
6
a
2
2
mladá výsadba
1
BO
1,5 2 2 1 1 2 2,5
3 4 3,5 2 12 4,5 4,5
a a a a a c c
3 2 2 2 3 2 2
2 2 2 2 2 3 3
na okraji terasy mladá výsadba mladá výsadba mladá výsadba
jednostranná
1 1 1 1 1 1 1
BO BO BO BO BO kácení kácení OS, sledovat možné napadení lýkožroutem OS, sledovat možné napadení lýkožroutem
29 30 31 32
Juniperus communis Pinus jeffreyi Pinus jeffreyi Cupressocyparis leylandii
33 Thuja occidentalis 34 35 36 37 38 39 40
Pseudotsuga menziesii Pinus jeffreyi Pinus jeffreyi Pinus jeffreyi Cupressocyparis leylandii Juniperus communis Juniperus communis
63 88 88 113/ 95 16 76 88 51 113 107 101
5 vychýlený
5
jednostranná
30
mírně vychýlený
5
dvojkmen
přestárlý přestárlý
50 60
41 Picea abies
157
9
20
d
3
2
dvojkmen
20
kodominantní větvení
1
42 Picea abies
151
8
21
d
3
2
průběžný, vyvětvený
20
jednostranná
1
Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy
Soliterní dřeviny
43 Picea abies
113
7
21
d
2
2
44 Picea abies
173
8
23
d
2
3
45 Pseudotsuga menziesii
229
12
28
d
3-4
2
46 Picea pungens
100
5
15
c
3
2
konkurující
47 48 49 50
210 157 195 18
10 10 10 7
30 20 20 22
d c c c
4 3 3 3
2 2 2 2
vzrostlá solitera
51 Pinus nigra
151
8
22
c
3
2
52 Pinus sylvestris 53 Pinus sylvestris 54 Pinus sylvestris
91 85 100
4 3 6
18 20 22
c c c
3 3 3
2 2 2
55 Pinus sylvestris
110
5
20
c
3
2
Picea abies Picea abies Picea abies Picea abies Picea abies
91/66 204 157 163 179
5 7 6 6 7
20 21 21 21 22
c c c c c
3 3 3 3 3
2 2 2 2 2
61 Betula pendula
154
11
23
c
2
62 Tilia cordata
173
10
20
c
63 Pinus sylvestris
144
9
28
64 Pinus nigra
144
6
65 Tilia cordata 66 Tilia cordata 67 Tilia cordata
60 135 44
68 Tilia cordata
Abies alba Betula pendula Betula pendula Pinus nigra
odumírající, napadení lýkožroutem vychýlený
20
jednostranná
1
OS, sledovat možné napadení lýkožroutem
30
zaschlý terminál
1
kácení
20
mírně jednostranná jednostranná, kodominantní větvení
1
OS, OZ
1
kácení OS, OZ BO BO OS, OZ
20 20 10 10 25
jednostranná
1 1 1 1
30
jednostranná
1
OS, OZ
30 30 30
vysoko založená vysoko založená vysoko založená jednostranná, zapojená zapojená
1 1 1
OS, OZ OS, OZ BO
1
OS, OZ
1 2 2 2 2
BO OS, OZ OS, OZ OS, OZ OS, OZ
zasychající výhony
1
OS, OK
15
sekundární koruna, zlomy
1
RO, OK
30
prořídlá
1
OS, OZ
30
prořídlá
1
OS, OZ
15 15 5
jednostranná kodominantní větvení kodominantní větvení
1 1 1
1
RU OK, OS, RK RU, OV RV, redukce kodominantu OS, OZ
1
OS, OZ
mírně vyychýlený mírně vyychýlený vyvětvený vyvětvený, mírně vychýlený vyvětvený, vychýlený vyvětvený, vychýlený vyvětvený, vychýlený vyvětvený
25
průběžná solitera solitera solitera solitera solitera
dvojkmen mírně vyychýlený mírně vyychýlený mírně vyychýlený mírně vyychýlený
25 20 25 25 20
2
růst na svahu
značně vychýlený
20
3
2
solitera
průběžný, dutiny
c
3
2
25
c
3
2
5 9 6
15 20 1
c c b
3 3 3
2 2 2
podrůstající vychýlený nad komunikaci symetrický
41/31
5
10
b
3
2
podrůstající
69 Tilia cordata
119
8
20
c
3
2
70 Pinus sylvestris
144
8
25
c
3
2
56 57 58 59 60
zlomy zlomy
vyvětvený, mírně vychýlený vyvětvený, mírně vychýlený mírně vychýlený
dvojkmen
10
dvojkmen mírně vychýlený, vyvětvený
5 20
jednostranná jednostranná
1 sekundární větvení
Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy
Soliterní dřeviny
71 Pinus nigra
157
6
26
c
3
2
průběžný, vyvětvený
25
zlomy, vysoko založená
1
OS, OZ
72 Pinus sylvestris
182
6
25
c
3
2
dvojkmen, vyvětvený
35
zlomy, vysoko založená
1
OS, OZ
73 Pinus nigra
188
6
24
c
2
3
1
kácení
Legenda navržených opatření - podrobně v TZ
Ořez suchých větví Ořez zlomů a pahýlů Ošetření dutin Odlehčení koruny Redukce koruny Řez udržovací Odstranění výmladků Řez výchovný
OS OZ OD OK RK RU OV RV
neperspektivní
40
Acer platanoides, Crataegus monogyna, Pinus sylvestris, Prunus avium, Quercus robur, Rubus fruticosus, Sambucus nigra, SK3 Sorbus aucuparia, Spiraea douglasii, Spiraea argurta, Symphoricarpos albus, Syringa vulgaris, Taxus baccata, Tilia cordata, Azalea Ssp. Betula pendula, Corylus avellana, Pinus sylvestris, Prunus avium, Quercus robur, SK4 Rhus typina, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia Acer platanoides, Betula pendula, Lonicera xylosteum, Pinus sylvestris, Quercus robur, SK5 Rubus fruticosus, Sorbus aucuparia, Symphoricarpos albus, Tilia cordata Acer platanoides, Betula pendula, Crataegus monogyna, Forsythia intermedia, Larix decidua, Ligustrum vulgare, Picea abies, Picea pungens, Pinus mugo, Pinus strobus, Pinus sylvestris, Prunus avium, SK6 Pseudotsuga douglasii, Quercus robur, Q. rubra, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia, Spiraea vanhouttei, Spiraea japonica, Spiraea bumalda, Symphoricarpos albus, Taxus baccata, Tilia cordata, Prunus cerasifera, Pinus banksiana SK7 Syringa vulgaris Betula pendula, Lonicera xylosteum, Pinus SK8 nigra, P. strobus, P. sylvestris, Quercus robur
Plocha porostní skupiny (m2)
Pokryvnost stromů(%)
Pokryvnost podrostu(%)
Výška stromů(m)
Výška podrostu (m)
Věková kategorie
Acer platanoides, Betula pendula, Picea SK1 abies, Pinus sylvestris, Quercus robur, Q. rubra, Rosa canina, Tilia cordata
Porostní skupiny
Průměr v 1,3 m (cm)
Taxon
Číslo skupiny
Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy
do 45
2131
50
10
do 25
3
a-c
do 55
do 40
do 50
1160
1283
2265
60
70
70
90
80
80
do 26
do 25
do 28
3
6
6
Popis porostní skupiny
Návrh opatření
Řídký porost se zastoupením okrasných druhů a náletových dřevin s podrostem trávníku
Kácení 12ks odumřelých jalovců pr.10cm, kácení 4ks poškozených jedinců do pr.20cm, 6ks do pr. 15cm. Celoplošná likvidace náletového podrostu, ochrana cenného Maianthemum bifolium
a-c
Okrajový porost dřevin, podrostové patro okrasných keřů, ve stromovém patře převaha borovice lesní
Částečná prostorová redukce okrasných keřů, odstranění náletových dřevin z keřového patra v celkovém rozsahu 50% z plochy podrostu. Odstranění 5ks dřevin do pr. 30cm
a-c
Zapojený porost s charakterem lesa s převahou Pinus sylvestris a s náletovým podrostem listnatých a jehličnatých dřevin, cca 94 ks
Prosvětlení podrostu částečnou redukcí stromového patra, odstranění slabších a poškozených jedinců v počtu 20ks do pr. 30cm, pozitivní probírka podrostu cca 50%
a-c
Zapojený porost s charakterem lesa s převahou Pinus sylvestris a s náletovým podrostem listnatých a jehličnatých dřevin, cca 270 ks (cca 12 ks/100m2)
Prosvětlení podrostu částečnou redukcí stromového patra, odstranění slabších a poškozených jedinců v počtu 30ks do pr. 30cm, pozitivní probírka podrostu cca 50%
Prosvětlení podrostu částečnou redukcí stromového patra, odstranění slabších a poškozených jedinců v počtu 30ks do pr. 30cm s převahou Picea abies a Zapojený porost charakteru lesa s převahou Pinus 10ks do pr. 20cm, podpora Pinus sylvestris a sylvestris, náletový podrost listnatých a Quercus robur, pozitivní probírka podrostu cca 50%. jehličnatých dřevin. V okrajové části výsadby Redukce okrasných druhů keřů. V ploše pro okrasných dřevin cca 570 ks (10 ks/100m2) arboretum tedy cca 15m pás od komunikace je pokryvnost podrostu nižší cca 40%, zde bude z 90% podrost odstraněn
do 60
5700
70
80
do 25
6
a-c
do 10
83
/
100
do 4
4
b
do 45
1019
30
/
do 22
/
b-c
okrasná výsadba keřů podél kurtů
bez zásahu
Monokulturní výsadba Pinus sylvestris bez podrostu s občasnými nálety, cca 27 ks dřevin
Probírka stromového patra, odstranění 7ks dřevin do pr. 30cm s převahou Pinus strobus a Betula pendula
Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy
Porostní skupiny
Aesculus hippocastanum, Betula pendula, Carpinus betulus, Crataegus laevigata, Fagus sylvatica, Forsythia intermedia, Juglans regia, Lonicera xylosteum, Philadelphus coronarius, Picea abies, Pinus nigra, P. sylvestris, Quercus robur,Q. rubra, SK9 Ribes alpinum, Rosa cinina, Rubus fruticosus, Sambucus nigra, Sorbus aucuparia, Spiraea cinerea, Spiraea vanhouttei, Syringa vilgaris, Tilia cordata, Euonymus europaeus, Vinca minor, Taxus baccata, Symphoricarpos albus
do 45
3093
70
70
do 23
7
a-c
Prosvětlení porostu odstraněním 50ks dřevin do pr. 30 cm, redukce Quercus rubra a Picea abies, Zapojený porost s charakterem lesa se vzrostlým podpora Sorbus aucuparia a Quercus robur, náletovým i vysazeným podrostem místy odstranění 70 % podrostního patra, perpektivní nevhodných okrasných dřevin , cca 465 ks (15 ks probírka. V samostatně vyznačené části bude / 100 m2) provedena výrazná redukce nepůvodních okrasných keřů
SK10
Betula pendula, Quercus robur, Pinus sylvestris, Sorbus aucuparia
do 50
1465
70
20
do 20
5
a-c
Monokulturní výsadba Pinus sylvestris bez podrostu s občasnými nálety, 9 ks/ 100 m2
Odstranění 80%podrůstajících náletů, prosvětlení porostu odstraněním 25 jedinců do 40cm průměru kmene
SK11
Betula pendula, Quercus robur, Pinus sylvestris, Sorbus aucuparia
do 40
1151
60
20
do 20
3
a-c
Monokulturní výsadba Pinus sylvestris s roztroušenými listnáči s občasnými nálety, cca 105 ks (9 ks/ 100 m2)
Odstranění 40%podrůstajících náletů, prosvětlení porostu odstraněním 15ks dřevin do 40cm
Odstranění 40% podrostního patra, redukce okrasných keřů. Prosvětlení porostu redukcí stromového patra 30 jedinců do 30 cm s převahou Robinia pseudoacacia
Acer platanoides, Betula pendula, Hedera halix, Ligustrum vulgare, Lonicera xylosteum, Pinus sylvestris, Quercus robur, Ribes SK12 alpinum, Robinia pseudoacacia, Symphoricarpos albus, Tilia cordata, Syringa vulgaris, Spiraea douglasii
do 40
1381
70
90
do 26
5
a-c
Zapojený porost s charakterem lesa s neprostupným podrostem, cca 125 ks (9 ks / 100 m2). Okrajová výsadba okrasných keřů upevňujích svah. Plocha dříve sloužila jako letní kino - patrný ruderální porost
Betula pendula, Fagus sylvatica, Pinus sylvestris, Quercus pertaea, Q. robur, Q. SK13 rubra, Tilia cordata, Crataegus laevigata, Ribes alpinum
do 40
1149
60
50
do 22
4
a-c
Nástupní prostor s převládajícími Betula pendula, Výrazné prosvětlení porostu, odstranění 50% Fagus sylvatica s náletovým podrostem, cca 120 podrostového patra, kácení 25ks jedinců do pr. 40cm ks (10 ks/100m2)
Acer platanoides, Betula pendula, Corylus avellana, Crataegus laevigata, Fraxinus SK14 excelsior, Juglans regia, Malus ssp., Pinus sylvestris, Quercs robur, Tilia cordata
do 65
661
60
80
do 26
6
a-c
Náletový porost na svahu u železniční trati, ochranné pásmo želenice. Vzrostlé stromy cca 90ks
Odstranění 40% náletů v koruně svahu, prosvětlení porostu kácením 15ks jedinců do 40cm
Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Pinus SK15 sylvestris, Quercus robur, Sorbus aucuparia, do 50 Tilia cordata, Sambucus nigra, Prunus padus
5203
70
80
do 26
6
a-c
Zapojený porost s charakterem lesa s převahou druhu Pinus sylvestris a se vzrostlým náletovým podrostem, cca 780 ks (15 ks/ 100 m2)
Odstranění 20 % podrostního patra a jedinců v havarijním stavu ve stromovém patře, pěstební probídka 50 jedinců do 30 cm průměru kmene
Acer platanoide, A. pseudoplatanus, Betula pendula, Carpinus betulus, Hedera helix, SK16 Ligustrum vulgare, Picea abies, Pinus sylvestris, Quercus robur, Rubus fruticosus, Sorbus aucuparia, Tilia cordata
3896
70
80
do 22
6
a-c
Smíšený porost s převahou Pinus sylvestris a vzrostlým náletovým podrostem, cca 428 ks (11ks/100m2)
Odstranění 20 % podrostního patra, prosvětlení porostu odstraněním 30ks jedinců do 30cm s převahou Picea abies, Pinus strobus, Betula pendula
do 50
Regenerace lesoparku Masarykovy sady Doksy Acer platanoides, Betula pendula, Corylus avellana,Crataegus monogyna, Fagus sylvatica, Hedera helix, Picea abies, Pinus SK 17 nigra, Pinus sylvestris, Prunus avium, Quercus robur, Q. rubra, Sorbus aucuparia, Tilia cordata, Sambucus nigra, Aesculus hippocastanum
Porostní skupiny
do 65
3202
70
60
do 23
6
a-c
SK 18 Maianthemum bifolium
/
321
/
100
/
/
b
SK 19 Convallaria majalis
/ /
183
100
/ /
/ /
b
1447
/ /
100
SK 20 Hedera helix SK 21 Maianthemum bifolium
/
99
/
100
/
/
b
b
Odstranění 80% náletového podrostu, prosvětlení porostu kácením 35 ks jedinců do 30cm s převahou Vzrostlý smíšený porost s náletovým podrostem, Pinus nigra, ochrana cenného bylinného patra a cca 360ks (11ks/100m2) břečťanu. Arboristické ošetření 9ks Pinus nigra rostoucích u komunikace Cenné byliné patro rostliny poukazující na lehké okyselení půdy Cenné byliné patro jarní efemery Cenný keřový porost Cenné byliné patro rostliny poukazující na lehké okyselení půdy
Ochrana porostu Ochrana porostu Podpora a ochrana porostu Ochrana porostu
FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU POROSTU
Odumřelé jalovce a okrasné keře - pozůstatky původní sadovnické kompozice
Pozůstatky okrasné výsadby podél tenisových kurtů
Nevhodné spontánní dosadby k odstranění
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
Pískovcové štuky – pozůstatky původních záhonů a zídek
Ruderální a náletové podrosty k tlumení nebo prosvětlení
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Ruderální porost v prostoru bývalého letního kina – založení pobytové louky
Přirozená etážovitost porostu – probírka a zapěstování mladých perspektivních jedinců
Cenné vzrostlé soliterní dřeviny, arboristické ošetření
Hodnotný lesní bylinný podrost k ochraně Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
NÁVRH OPATŘENÍ Vegetační úpravy – výsadby a trávníky
Návrh dosadeb lesoparku Masarykovy sady je koncipován s cílem zvýšení žádoucí druhové i prostorové diverzity, ekologické, estetické a užitné hodnoty a stability stávajících porostů - zahrnuje tak výsadby soliterních vzrostlých listnatých stromů a lesnické kotlíkové dosadby skupin poloodrostků do stávajících světlin. Dále bude stávající prostor s pomístnými okrasnými formami jehličnatých dřevin u kurtů doplněn zřízením jednoduchého arboreta – výsadba dostupného sortimentu rodu Pinus. Toto arboretum bude mít didaktický charakter a druhově nebude narušovat přirozenou strukturu lesního porostu. Výsadby budou doplňovány na volná místa po odstraněných neperspektivních náletech, na světliny a proluky po smýcených stromech a na místa podél komunikací, průhledů. Na vytipovaných stávajících plochách bez stromového porostu a redukovaných nežádoucích podrostů budou založeny rekreační luční porosty, které budou taktéž zvyšovat biodiverzitu lesního porostu a jeho užitnou rekreační funkci. Jedná se o prostor u obnovovaného dětského hřiště, dále o plochu v blízkosti restaurace, která bude doplněna o aktivity pro dospělé a dřevěné artefakty, a o ruderalizovanou plochu bývalého letního kina, kde vznikne rozsáhlejší ucelená relaxační plocha, vhodná i pro jednoduché sportovní aktivity (frisbee, badminton apod.) . K výsadbě soliterních listnatých dřevin bude přistoupeno podél stávající hlavní komunikace z MZK kde budou do stávající proluky vysazeny vzrostlé duby, jako náznak stromořadí, ve kterém lze pokračovat po odkácení části porostů v rámci následných pěstebních zásahů. Jehličnatých soliterních dřevin bude užito k výsadbě malého arboreta. Vzhledem k půdním podmínkám a charakteru stávající zeleně bylo zvoleno arboretum rodu Pinus. Vysazované dřeviny budou označeny informační tabulkou s druhovým označením, prostor bude mít didaktický charakter a vhodně tak doplní stávající okrasné dosadby, které byly do prostoru dříve vysázeny. Prostor arboreta je založen v místech patrné původní kompozice založené v období 1. republiky. Jedná se o vyvýšené pískovcové záhony s lavičkami. Mezi lavicemi byly v minulosti pravděpodobně založeny záhony suchomilných rostlin, které částečně zplaněly a v porostu jsou nyní patrné. Pro oživení tohoto prostoru a posílení estetické i didaktické funkce budou tyt výsadby částečně obnoveny. Užity budou domácí suchomilné druhy trvalek, skalniček, které budou taktéž popsány na informačních tabulích. Stávající lesní porost bude po navržených částečných probírkách obnovován, doplňován a podsazován lesní kotlíkovou výsadbou poloodrostků. Použity budou lesnicky pěstované druhy vhodné do tohoto typu prostředí – z odpovídající pěstební oblasti. Velikost a kvalita vysazovaných dřevin – viz Tabulka. Umístění nových výsadeb je v Situaci znázorněno orientačně, při výsadbě třeba dřeviny sázet mimo okapové linie korun stávajících dřevin atd. ¨
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
K výběru vhodných domácích druhů dřevin byla použita jednak druhová skladba předepsaná v LHP a dále pak expertiza programu Arboreus, který na základě zeměpisných souřadnic a nadmořské výšky místa určí vhodné domácí druhy dřevin pro výsadbu.
EXPERTIZA PROGRAMU ARBOREUS Zeměpisné souřadnice: Severní šířka: 50°33'56'' Východní délka: 14°39'44''
Typ přirozené vegetace podle geobotanické mapy: C Dubohabrové a dubolipové háje (místy jedle) v nížinách a pahorkatinách. Květnaté dubohabrové a dubolipové háje (místy s příměsí jedle) na vlhkých až slabě zamokřených (někdy sušších) půdách, představující primární, většinou klimaxovou vegetaci (tedy optimální konečné stadium sukcesního vývoje) nížin a pahorkatin. Těžištěm výskytu tohoto vegetačního typu jsou oblasti do nadmořské výšky ca 300 - 500 m, tedy převážně mírně teplý až teplý okrsek B1 - B3 (viz atlas podnebí Československé republiky).
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Dřeviny doporučené k výsadbě: Abies alba (jedle bělokorá) - vyšší polohy nebo inverzní údolí Acer campestre (javor babyka, babyka obecná) Acer platanoides (javor mléč) Betula pendula (bříza bělokorá, bříza bradavičnatá) - chudší stanoviště Carpinus betulus (habr obecný) Cerasus avium (třešeň ptačí) Corylus avellana (líska obecná) Crataegus laevigata (hloh obecný) Crataegus monogyna (hloh jednosemenný, hloh jednoblizný) Euonymus europaeus ( brslen evropský) Ligustrum vulgare (ptačí zob obecný) Lonicera xylosteum (zimolez obyčejný) Malus sylvestris (jabloň lesní) Prunus spinosa (slivoň trnitá, trnka) Pyrus pyraster (hrušeň planá, hrušeň polnička) Quercus petraea (dub zimní, drnák) Quercus robur (dub letní) Sorbus aria (jeřáb muk, muk) Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí) Pinus sylvestris (borovice lesní) - chudší stanoviště Swida sanguinea (svída krvavá) Tilia cordata (lípa malolistá, lípa srdčitá) Tilia platyphyllos (lípa velkolistá) Ulmus minor (jilm habrolistý, jilm ladní)
Dřeviny, které by měly obvykle převládat ve stromovém patře, jsou podtrženy.
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Typ reliéfu, orientace 1
Výškový stupeň
plošiny, pahorkatina svahy různé orientace (135 - 500 m)
Geologický substrát
Půdní typ
Hydrologický Rozšíření režim
Doporučované dřeviny
minerálně silnější i slabší horniny
kambizem (hnědozem eutrofní až oligotrofní, místy[pseudo]oglejná), luvizem aj.
střední (bez zamokření) s občasným vysycháním
Stromové patro
převážně střední, východní a severní Čechy, jihozápadní a střední Morava
Quercus petraea Carpinus betulus Tilia cordata - příměs Tilia platyphyllos - na vlhčích stanovištích Fraxinus excelsior Acer pseudoplatanus vlhčí a kvalitnější substrát Acer platanoides - vlhčí a kvalitnější substrát Cerasus avium - vlhčí a kvalitnější substrát Fagus sylvatica - ve vyšších polohách Abies alba - ve vyšších polohách Keřové patro nemá vlastní druhy
Tabulka 4: Doporučovaná druhotná skladba dřevin podle upřesněných stanovištních podmínek
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
SORTIMENT A VELIKOST SKUTEČNĚ POUŽITÝCH DŘEVIN: SL
Stromy listnaté soliterní
1.
Quercus robur (dub letní) Celkem
doporučená velikost
množství
16/18 ks
4 4
100/125 180/200 180/200 180/200 180/200 180/200 180/200 180/200 180/200 180/200 180/200 180/200 180/200 ks
2 1 2 1 2 1 1 2 1 2 2 1 2 20
60/80 60/80 60/80 ks
3 3 2 8
ABS
Stromy soliterní jehličnaté k výsadbě v arboretu
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Pinus aristata (borovice osinatá) Pinus banksiana (borovice Banksova) Pinus cembra (borovice limba) Pinus contorta ( borovice pokroucená) Pinus densiflora (borovice hustokvětá) Pinus jeffreyi (borovice jeffreyova) Pinus nigra (borovice černá) Pinus parviflora (borovice drobnokvětá) Pinus peuce (borovice rumelská) Pinus ponderosa (borovice těžká) Pinus rigida (borovice tuhá) Pinus strobus (borovice vejmutovka) Pinus wallichiana (borovice wallichova) Celkem
ABK 15. 16. 17.
Keře soliterní jehličnaté k výsadbě v arboretu
PKL
Poloodrostky pro lesnickou kotlíkovou podsadbu - listnaté
DB
Quercus petraea (dub zimní)
100/150
22
LP
Tilia cordata (lípa srdčitá)
100/150
18
ks
40
Pinus mugo (borovice kleč) Pinus sylvetsris´Watererii´ (borovice lesní) Pinus uncinata (borovice pyrenejská) Celkem
Celkem PKJ
Poloodrostky pro lesnickou kotlíkovou podsadbu jehličnaté
JD
Pseudotsuga menziesii (douglaska)
80/100
18
MD
Larix decidua (modřín opadavý)
80/100
22
ks
40
Celkem SMK 20.
Domácí keře k výsadbě do stávajících záhonů mezi pískovcovými zídkami okraje arboreta Calluna vulgaris (vřes obecný) Celkem
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
20/30
22
ks
22
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
SMT
Domácí nebo zdomácněné byliny a trvalky k výsadbě do stávajících záhonů mezi pískovcovými zídkami okraje arboreta
a
Achilea fillipendulina
ks
31
b
Alyssum saxatile
ks
13
c
Dictamnus albus
ks
18
d
Festuca ovina
ks
16
e
Helictotrichon sempervirens
ks
9
f
Luzula sylvatica
ks
6
g
Origanum vulgare
ks
9
h
Armeria maritima
ks
18
i
Verbascum hybridum
ks
32
j
Thymus serpyllum
ks
12
k
Lupinus polyphyllus
ks
9
Celkem
ks
173
HABITUÁLNÍ ZOBRAZENÍ NAVRHOVANÝCH DŘEVIN SOLITERNÍCH A LESNICKÝCH POLOODROSTKŮ
Quercus robur
Tilia cordata
Pseudotsuga menziesii
Larix decidua
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
FOTODOKUMENTACE POUŽITÝCH DRUHŮ BOROVIC
Pinus aristata
Pinus banksiana
Pinus cembra
Pinus contorta
Pinus densiflora
Pinus jeffreyi
Pinus nigra
Pinus parviflora
Pinus peuce
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Pinus ponderosa
Pinus wallichiana
Pinus rigida
Pinus mugo
Pinus strobus
Pinus uncinata
Pinus sylvestris´Watereri´ Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
TECHNOLOGIE ZALOŽENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ
Výsadba stromů K výsadbě budou použity pouze kvalitní jedinci s dobře zapěstovanou korunou a zemním balem, průběžným kmenem, velikost dle PD. Ve výsadbových jamách bude provedena 50% výměna substrátu, případně aplikován půdní kondicionér a mykorhyza. Při výsadbě bude ke kořenovému balu aplikováno pomalurozpustné tabletové hnojivo. Ukotvení a vyvázání listnatých stromů bude provedeno konstrukcí ze 3 dřevěných kůlů a kokosovým úvazkem. Kotvení jehličnanů bude provedeno konstrukcí ze dvou dřevěných kůlů. Ochrana kmene proti mrazu a korní sluneční spále bude zajištěno rákosovou bandáží (alternativně bambusovou rohoží). Proti okusu a vytloukání zvěří bude doplněna i PVC chránička. V případě jehličnatých dřevin bude použit repelentní nátěr. Kořenová mísa bude nastlána proti zaplevelení drcenou štěpkou a aplikován herbicid proti prorůstání plevelů. Během výsadeb a následně dle klimatických podmínek, zejména v prvních dvou vegetačních obdobích bude zajištěna vydatná zálivka. Dřeviny v arboretu budou vysazovány v minimálním sponu 5x5 (7x7) m, jednotlivé druhy budou sázeny do skupinek po 1-2 ks. Výsadba keřových forem pak bude ve sponu 3x3 m.
Výsadba lesních poloodrostků Poloodrostky budou po vytýčení jednotlivých skupin v terénu vysazovány do černého úhoru, plocha pro výsadbu bude chemicky a mechanicky odplevelena a zkultivována. Pro výsadbu bude použit odpovídající vzrostlý kvalitní sadební materiál. Každá rostlina bude přihnojena 2-4 ks hnojivými tabletami. Vysazovány budou pouze kvalitní vzrostlé rostliny kontejnerované nebo balové. Velikost sadebního materiálu- viz. Výkaz výměr. Poloodrostky budou vysazovány do skupin ve sponu 3x3 m – viz Situace. Všechny vysazované poloodrostky budou kotveny 1 svislým kůlem, listnaté poloodrostky budou individuálně opatřeny PVC chráničkou proti okusu zvěří, jehličnaté poloodrostky pak repelentním nátěrem. Plocha výsadeb bude nastlána proti zaplevelení drcenou štěpkou. Po výsadbě bude provedena důkladná zálivka.
Výsadba keřů, trvalek a travin
Keře a trvalky budou vysazovány do připraveného záhonu do černého úhoru, plocha pro výsadbu bude chemicky a mechanicky odplevelena a zkultivována a vyhnojena kompostem nebo zahradnickým substrátem. Pro výsadbu bude použit odpovídající vzrostlý kvalitní sadební materiál. Každá rostlina bude přihnojena 1 ks hnojivým tabletami, aplikován bude půdní kondicionér. Trvalkové záhony budou namulčovány 10 cm vrstvou jemně drcené borky, pro zajištění bezplevelného stavu. Po výsadbě bude provedena důkladná zálivka.
Založení trávníku Nový trávník bude založen výsevem v celkovém rozsahu 2080m2 prostřednictvím luční travní směsi do polostínu s předpokládaným výsevkem 0,02kg/m2. Před založením trávníku bude provedena plošná úprava terénu, odstranění stávajících biotických zbytků a ruderálního porostu, dále bude provedena kultivace půdy mechanická a chemická, obdělání půdy rotavátorováním, frézováním a hrabáním a plošná úprava terénu +- 20 cm. Odstraněny budou též stávající pařezy po vyvrácených a odstraňovaných stromech (frézováním). Po založení bude provedeno přihnojení plným trávníkovým hnojivem a následný bodový selektivní herbicidní postřik proti případným zmlazujícím výmladkům a invazivním plevelům.
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
Tato travní i směs je určena pro extenzivní trávníky. Dva typy kostřav zajisti tvorbu hustého a jemného drnu, podíl lipnice hajní ji předurčuje především pro zastíněné plochy. Kostřava červena výběžkatá Festuca rubra rubra 40 % Kostřava červena trsnatá Festuca rubra com. 10 % Lipnice luční Poa pratensis 20 % Lipnice hajní Poa nemoralis 30 %
Následná – dokončovací a rozvojová pěstební péče: Nezbytný předpoklad pro zdárný růst a vývoj založených zelených ploch je minimálně 2 letá rozvojová pěstební péče, během které je především prováděn výchovný a opravný řez vysazených dřevin, opravy kotvení stromů a poloodrostků, hnojení, udržování kořenové mísy v bezplevelném stavu, ochrana proti okusu, vyžínání ploch, tlumení invazních plevelů, hnojení, kosení a bodový selektivní herbicidní postřik trávníků.
Veškeré zahradnické práce budou realizovány dle platných norem, především :
ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou ČSN 83 9021 Technologie vegetačních úprav v krajině – Rostliny a jeich výsadba ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině - Trávníky a jejich zakládání ČSN 83 9041 Technologie vegetačních úprav v krajině – Technicko biologické způsoby stabilizace ČSN 83 9051 Technologie vegetačních úprav v krajině – Rozvojová a udržovací péče o vegetační prvky ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch ČSN 464902 Výpěstky okrasných dřevin - Společná a základní ustanovení ČSN DIN 464902-1, FLL z 05/2001 - Výpěstky okrasných dřevin – Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti
Martinov, říjen/2010
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2
SCHEMA VÝSADBY STROMU:
taxon dle PD obvod kmene dle PD bal pro výsadbu øíjen až duben kontajner pro výsadbu kvì ten až záøí
frézované kùly 7-9cm prùmì r textilní úvazek pro nadzemní jištì ní, alt. kokosový provaz
bambusová bandáž ( proti mrazu a korní sluneèní spále) alt. kokosová rohož
7-10cm protivýparní a provzdušòovací prvek ochrana proti zaplevelení
horní, organicko- minerální substrát ornice støednì tì žká 35% objemu kompost 35% písek 0-3mm 30% pøípadnì pùdní kondicionér Terracottem
spodní minerální substrát podornièí písek 0-3mm štì rk 8-16mm
Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem
40% 30% 30%
e.mail
[email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2