Psychologie osobnosti
Typologie osobnosti • Využívá především temperamentu • Typ = specifické seskupení několika znaků se značnou pravděpodobností jejich společného výskytu • Snaha o obecnou platnost =) využívá stálejší charakteristiky (také tělesná konstituce, fyziologické znaky atd. – hl. ale temperament)
První ucelená typologie • Staří Řekové – Hippokrates • Na základě tělních tekutin (šťáv) -
Cholerik Sangvinik Melancholik Flegmatik
Současné pojetí Sangvinik
Melancholik
Cholerik
Flegmatik
rychlé
pomalé
rychlé
pomalé
Základní nálada veselá
smutná
podrážděná
vyrovnaná
Emoční prožívání
slabé, povrchní
silné, silné, ulpívavé nevyrovnané slabé, ulpívavé
Způsob reagování
proměnlivý, nápadné vázaný na slabé a výkyvy v vnější podněty pomalé reakce reakcích
Osobní tempo
nenápadné reakce s menší četností
Kretschmerova typologie (1967) • Na základě korelace tělesné konstituce a temperamentového typu • Jde o geneticky podmíněné znaky • Korelace jsou dány hormonální činností organismu 1) Pyknický typ 2) Astenický typ 3) Atletický typ
Pyknický typ • = temperamentový typ „Cyklotymní“ • Typické střídání veselé a smutné nálady • Srozumitelná reaktivita, odpovídá podnětům, jež ji vyvolaly • V krajním případě je riziko onemocnění cykloidní psychózou
Astenický typ • = temperamentový typ „Schizotymní“ • Kolísavost mezi dráždivostí a tupostí, přecitlivělostí a chladností • Reaktivita srozumitelná a jednoznačná, občas nepřiměřená • V krajním případě je riziko onemocnění schizofrenií
Atletický typ • • • •
= temperamentový typ „Viskózní“ Pomalost, důkladnost a nedostatek fantazie Emoční projevy střídavě výbušné a netečné V krajním případě je riziko organického poškození mozku, např. epilepsie
Emoce • = subjektivní prožitky • Dělení emocí: 1) Na základě jejich kvality 2) Na základě jejich formálních charakteristik - Jsou charakteristické svou vazbou na fyziologické procesy v organismu
Dělení emocí na základě jejich kvality A) Radost (pozitivní emoce, vznik na základě uspokojení potřeby či pouhé představy jejího uspokojení, vede k pozitivnímu zkreslení, vnější projev - úsměv, smích atp.) B) Smutek (případně i deprese; negativní emoce, nelibý stav, vznik na základě ztráty či představy ztráty, negativní zkreslení aktuální i budoucí situace, pokles zájmu či činnosti, vnější projev – pláč, apatie atp.; symbolika barev)
Podle vztahu k vnější skutečnosti: a) náklonnost, láska b) hněv, nenávist c) strach
Dělení emocí na základě jejich formálních charakteristik A) dle intenzity (síly emočního prožitku) B) dle časové dimenze (délky trvání emočního prožitku) - Intenzita a délka trvání prožitku jsou v nepřímé úměře 1) Afekt (krátkodobé, prudké emoční hnutí, natolik energeticky náročný, že rychle odeznívá) 2) Nálada (déledobá dispozice k určitým prožitkům, kromě chování ovlivňuje i postoj k sobě samému)
Další vlivy na aktuální citové prožívání A) Celkový somatický stav (pocit tělesného komfortu či potíží) B) Celkový psychický stav (na úrovni jak emocionálního tak také racionálního hodnocení, dále na úrovni uspokojení potřeb všeho druhu)
Základní funkce emocí • Orientační (hodnocení situace) • Aktivace či útlum dané činnosti, která je vzhledem k citovému hodnocení považována za nepotřebnou) • Zpětná vazba (zhodnocení účinku vlastní aktivity)
Orientační funkce • Citový prožitek informuje vědomí o situaci a jejím významu • Emoční informace je většinou nepřesná, ale velmi rychlá a komplexní = informační základ (měl by pak být koordinován s racionálním hodnocením) • City někdy stimulují odlišné jednání než rozumová bilance • City mohou být nejednoznačné – ambivalentní emoce • Uplatnění i ve schopnosti empatie (poznávání pocitů jiných lidí) – jeden ze základních rysů sociální inteligence
Aktivace či útlum dané činnosti • Je to vrozená, primární schopnost psychické regulace • Eliminace nepříjemného = vyloučení potenciálního nebezpečí • Limitace sociálními normami – sociálně daná omezení =) potlačování určitého chování = tenze až psychosomatické potíže (zůstává nevyužita energetická rezerva vyvolaná daným emočním prožitkem)
Zpětná vazba • Emoce přinášejí informaci o efektivitě vlastního chování • Důležité pro přizpůsobení se situaci – vliv racionálního uvažování
Stres a jeho působení na člověka
Psychická zátěž • Člověk je závislý na vnějším prostředí =) vyvolává množství potřeb • Zátěž – uspokojování biologických i sociálních potřeb • Zátěž = narušení homeostázy • Stres = zátěž (nárok na organismus), která není vyrovnávána obvyklými mechanismy • Obecný adaptační syndrom (GAS) – Selye • Civilizační choroby mají velké míře svůj základ v psychické odezvě na stresové podněty
Kognitivní aspekty zvládání stresu • Lazarus – dvojí zhodnocování stresové situace - Prvotní zhodnocení situace (rozpoznání podnětu a zvážení situace z hlediska ohrožení) - Druhotné zhodnocení situace (zvážení naděje na zvládnutí, výběr strategie atp.)
GAS • 3 základní fáze 1. Alarm (nespecifická, nevýběrová reakce; nehospodárný reakční mechanismus) 2. Rezistence (výběr a rozvoj specifické reakce – i za cenu likvidace rezerv) 3. Exhausce (selhání – kolaps)
Účinky psychické zátěže • • • • • • •
Zvýšení aktivační úrovně organismu Biologická odezva Podrážděnost Nerozhodnost Nižší výkonnost Konzumace tabákových a alkoholických produktů Kognitivní odezva (vnímání, jasné uvažování, potlačení vlivu subjektivity, orientace v problému atp.)
Eustres a distres • Kritériem je stresogenní podnět • Distres • Eustres (lze se na něj i naučit; má analgetické účinky, nebezpečí přepětí)
Taxonomie stresových situací 1) Nepřiměřené úkoly 2) Problémové situace (především psychické zatížení) 3) Konflikty 4) Frustrace 5) Deprivace
Reakce na frustraci • Rezignace • Kompenzace • Racionalizace
Frustrační tolerance
Konflikty v práci
Příčiny pracovních konfliktů 1) Rozdíly ve vnímání problémů a pracovním hodnocení 2) Rozdíly v motivech a cílech 3) Neslučitelnost různých rolí 4) Zápas o uznání a zdroje 5) Obtížné mezilidské vztahy 6) Události, které mění život v podniku
Pozitivní vliv konfliktů na pracovišti • Ukazují na problémy a pomáhají odhalovat špatnosti • Rozrážejí ustrnulé struktury • Nesou s sebou očistné a vysvětlující procesy • Pro vedoucí pracovníky jsou podnětem k intenzivnější komunikaci s podřízenými • Motivují se zamyslet nad vlastními pracovními náplněmi a profesními charakteristikami • Zapříčiňují změny
Hraniční případy konfliktů na pracovišti • Mobbing • Bossing - Poškozený musí být napadán: - alespoň jednou týdně - systematicky - dlouhodobě (min. půl roku) - s cílem exkluze ze skupiny - přímo či nepřímo
Důležité příznaky konfliktů • • • • • • •
Vysoká absence Silná fluktuace Lhostejnost a nezájem (tzv. vnitřní výpověď) Strach ze změn Nekomunikativnost a dezorientace Špatné vedení Vytváření klik a mocenské hry
Děkuji za pozornost