Průvodce "Uherské Hradiště"

Průvodce "Uherské Hradiště"

Buchlovice Zámek

GPS poloha: 49°5'10.18"N 17°20'19.97"E

Zámek Buchlovice, nacházející se poblíž Uherského Hradiště ve Zlínském kraji, je stavbou vrcholného baroka ve stylu italské vily. Zámek je vybaven původním mobiliářem, který doplňují novobarokní repliky, pocházející z počátku 20. století. V přízemí zámku je salla terrena s cennou štukovou výzdobou. V Zámeckém parku je mnoho vzácných dřevin a od roku 2003 je v něm navíc otevřena záchranná stanice volně žijících živočichů. Zámek je známý svou každoroční výstavou fuchsií, která bývá návštěvníkům zpřístupněna od začátku června do konce září. Novinky ze zámku Buchlovice pro rok 2010: Především malé návštěvníky, ale jistě i jejich rodiče, kteří si rádi zavzpomínají na dětská léta, potěší při zahájení nové turistické sezóny zámek Buchlovice na Uherskohradišťsku. Sezóna bude zahájena 1. dubna. Od 3. dubna zde bude k vidění výstava (Ne)zapomenutelný svět krásných hraček. Návštěvníci se navíc při prohlídce budou moci pokochat velikonočně vyzdobenými interiéry. „Jarní a velikonoční aranžmá v zámeckých saloncích a dalších interiérech uvidí návštěvníci pouze 3. a 4. dubna. Tentokrát bude zasvěceno tulipánům. Máme objednáno tisíc řezaných tulipánů z Holandska a Francie, obnáší to asi padesát různých druhů. Na velikonoční pondělí potom chystáme doprovodný program, konat se bude mezi 10. a 15. hodinou,“ uvedla kastelánka zámku Ivana Syslová. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Uherské Hradiště" Výstava hraček ze soukromých sbírek sběratelek Aleny Sládkové a Jaroslavy Zborníkové bude na zámku k vidění až do 30. června. Řadu dalších doprovodných akcí, které se v areálu zámku během turistické sezóny tradičně konají, doplní 1. června oblíbená prodejní výstava fuchsií v Zámeckém zahradnictví, která potrvá až do konce září. Konat se bude také například série koncertů v rámci Buchlovského hudebního léta 2010 v zámeckém amfiteátru. První z nich je plánován již na 15. května. V amfiteátru v létě vystoupí mj. Věra Špinarová, Marie Rottrová či skupiny MIG 21 a Olympic. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buchlovice--1

Velehrad Zámek

GPS poloha: 49°6'10.42"N 17°23'39.69"E

Toto významné poutní místo se nachází cca 6 km západně od Starého Města (okres Uherského Hradiště). Velehrad byl připomínán jako ves Veligrad již v roce 1131. V roce 1205 zde byl založen cisterciácký klášter, který byl pak v roce 1784 zrušen. Počátkem 13. století byl postaven klášterní kostel jako bazilika s příčnou lodí, z níž se dochovaly apsidy. Po požáru v roce 1681 byl kostel i klášter barokně přestavěn. Pod kostelem se nalezly románské vykopávky z 13. století, které jsou veřejnosti přístupné. Papež Jan Pavel II. r. 1985 věnoval místu Zlatou růži a v r. 1990 zde při návštěvě Československa celebroval mši. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velehrad

Archeoskanzen Modrá Skanzen

GPS poloha: 49°6'39.10"N 17°24'12.53"E

Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, 7 km od Uherského Hradiště. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní hmota staveb má charakter hypotetických rekonstrukcí, které však vznikly na podkladě konkrétních nálezů. Skanzen- sídliště se člení na funkční celky a areály. První představuje opevnění se vstupní branou a strážními věžemi. Na něj navazuje areál sídlištněhospodářský, který plynule přechází v areál mocenský. Poněkud osamoceně stojí areál církevní. Okruh skanzenem uzavírá řemeslnický areál a informační centrum se zázemím. Archeologický skanzen se bude nacházet jižně od hranice Národní Kulturní památka Modrá (dále jen NKP Modrá), kostel sv. Jana, na okraji ostrožny na silnicí Staré MěstoVelehrad, v blízkosti silniční odbočky na Modrou. Pomocně jej lze rozdělit na dvě základní části. První část bude tvořit Velkomoravské opevněné sídliště a druhou objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou. Obě pak budou vytvářet jednolitý, vzájemně propojený celek. Tento celek bude následně pokračováním bezbariérového chodníku propojen se severněji se nacházejícím církevním areálem, jehož součástí je zmíněná NKP Modrá, kostel sv. Jana. Tím dojde kdosažení komplexní prezentace celé lokality. Zatímco objekty velkomoravského opevěnného sídliště archeologického skanzenu se budou nacházet zejména po obvodu předmětné plochy, především pak v její severní, západní a jihozápadní části, objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou budou zabírat východní a jihovýchodní části plochy. Jižní část pak bude vyhrazena parkovišti, umělé vodní ploše a přístupovým komunikacím pro auta, pěší návštěvníky a cykloturisty. Objekty staroslovanského sídliště se budou nacházet v severní a západní části předmětné plochy. Budou rozděleny do tří základních tematických celků, které však budou na sebe navazovat a budou propojeny chodníky tak, aby jednotlivé objekty bylo možno obejít a také vstoupit do jejich interiérů. Ve směru od východu k západu, resp. jihozápadu, půjde o areál za 1. Řemeslnický, za 2. Mocenský a za 3. Sídlištně-hospodářský, součástí bude i Církevní areál a prvky Opevnění a členění skanzenu. Autorem sídlištně- hospodářského areálu je Mgr. Miroslav Vaškových, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti, ostatních pak PhDr. Luděk Galuška, CSc., vedoucí pracoviště slovanské archeologie Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Snahou obou autorů je jednotlivé objekty v rámci areálů vybrat tak, aby v jejich nadzemní části šlo o hypotetické rekonstrukce skutečně archeologicky odkrytých objektů nalezených na lokalitách středního Pomoraví. Z tohoto důvodu je brán v potaz především materiál ze Starého Města a Uherského Hradiště-Sadů, který doplňují objekty odkryté přímo na lokalitě Díly u Božího syna v Modré, tj. přímo v místech budoucího skanzenu, popř. v jeho bezprostřední blízkosti. Tomu budou odpovídat i jednotlivé popisy vystavěných objektů. Součástí opevněného sídliště bude samozřejmě také znázornění části opevnění. Bude jím zdvojená palisádová hradba s valem a dvojvěží v jižní a jihovýchodní části předmětné plochy, která bude v západní části volně přecházet v pletené oplocení, jímž bude hrazeno celé sídliště. V západním cípu předmětné plochy, za zastavěnou částí Sídlištně-hospodářského areálu budou políčka a výběhy pro zvířata. Vstup do skanzenu se bude nacházet v rámci opevněného vchodu, mezi věžemi. Poté povede trasa podél palisádové hradby, na jejíž val bude možno vystoupit. Dále bude trasa směřovat do prostoru sídlištně- hospodářského areálu. V jeho rámci povede jedno její ramenodále mezi Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Uherské Hradiště" výběhy pro pro zvířata a políčka, druhé se stočí směrem proti svahu a mezi dvěma liniemi sídlištních objektů povede návštěvníka směrem k mocenskému areálu. Tam, u vstupu do něj - mezeře mezi symbolickou nízkou palisádou ohraničující celý areál - se obě ramena vycházkové trasy opět spojí. Návštěvník pak navštíví rozsáhlou zděnou stavbu palácového charakteru, kterou může projít a pokračovat pak dále severním směrem do prostoru NKP Modrá, kostel sv. Jana a nebo po prohlídce objektů mocenského areálu může přímo vstoupit do prostoru areálu řemeslnického. Tam se nakonec mohou podívat i ti návštěvníci, kteří se do prostoru skanzenu vrátí po prohlídce církevního areálu s NKP. Trasa bude v půlkruhu sledovat výrobní objekty, přičemž nakonec zavede návštěvníka na samý východní okraj mezi jižním směrem a po mírném svahu vyústí v prostoru vchodu, mezi věžemi palisádového opevnění. Autoři textů: PhDr. Luděk Galuška, CSc. Mgr. Miroslav Vaškových Autor článku: Josef Klimeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/archeoskanzen-modra

Barokní zámek Buchlovice Zámek

GPS poloha: 49°5'1.82"N 17°20'11.33"E

Barokní zámek Buchlovice, ležící nedaleko hradu Buchlova a pár kilometrů od Uherského Hradiště, patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Vznik zámku souvisí s nedalekým hradem Buchlov, který v 17. století přestal vyhovovat nárokům šlechty na pohodlné bydlení. Proto se Jan Dětřich z Petřvaldu rozhodl postavit si v Buchlovicích zámek po způsobu italské venkovské vily. Nejprve byl postaven tzv. dolní zámek. Celý objekt - včetně horního zámku - byl dokončen roku 1738. Na stavbě zámku se účastnily takové kapacity, jako Domenico Martinelli (1650 - 1718), hlavní architekt a Baltazar Fontana (1658 - 1736), kterému lze připsat štukový dekor zámku. Dokončený zámek využívali Petřvaldští jako své letní sídlo. Po vymření Petřvaldských po roce 1800 získal zámek Buchlovice rod Berchtoldů, konkrétně Leopolda I., jehož matkou byla Terezie z Petřvaldu. Osvícenec Leopold byl lidumil, který zřídil v roce 1805 v zámku vojenskou nemocnici. Sídlil na hradě Buchlově a zámku Leopoldově a výrazně se angažoval v akcích směřujících k ochraně zdraví obyvatelstva. Propagoval mj. i dýchání z úst do úst. To se mu stalo osudným, protože roku 1809 - už jako inspektor vojenských nemocnic Hradišťského kraje - se při jedné vizitě nakazil tyfem a téhož roku zemřel. Jako významného pamatuje historie i Leopoldova nevlastního bratra Bedřicha Všemíra (1781 - 1876), přírodovědce, jenž roku 1820 vydal společně s Janem Svatoplukem Preslem tzv. Rostlinář - významné dílo české vědecké literatury. Na přelomu 19. a 20. století se změnilo původně hospodářské využití horního zámku; přestavbu provedl architekt D. Fey. Významným byl pro buchlovický zámek rok 1908, kdy se zde konala schůzka rakousko-uherského a ruského ministra zahraničí týkající se balkánské otázky. Jak známo, problematika Balkánu byla nakonec “vyřešena” až o šest let později první světovou válkou. Berchtoldové vlastnili buchlovický zámek až do roku 1945, kdy jej převzal stát a vlastní jej dodnes. Uprostřed hlavního dvora buchlovického zámku se nachází kašna. Dolní zámek byl hlavním obytným objektem. Čestný dvůr dolního zámku je od širšího dvora oddělen pilíři s vázami a ozdobnými plastiky dětí a bezkřídlých andělíčků s mřížovím. Objekt stojí na odstupňovaných terasách, takže směrem do dvora je přízemní a do parku patrový. Oválný hudební sál s pohledem do parku se nachází na východě. Kolem sálu je nízké zastřešení s atikovou balustrádou, boční pavilony křídel jsou kryty mansardovou střechou. Horní zámek se jmenuje Flora a sloužil k hospodářským účelům. Je jednotraktový s průjezdem v ose půlkruhové střední části. Ve vnitřních nárožích, navazujících na osově souměrná zalomená křídla, se nacházejí dvě věže. Horní zámek, položený výše, byl přístupný schodištěm z hlavního dvora. Cenný je i rozsáhlý Zámecký park, jenž byl původně vytvořen ve stylu italském a později upraven i ve stylu francouzském a anglickém. http://www.castles.cz/zamek-buchlovice/ http://www.zamek-buchlovice.cz/ Prohlídkové okruhy Interiéry a sbírky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Uherské Hradiště" Interiéry, v nichž se odráží neopakovatelně noblesní atmosféra časů závěru habsburské monarchie, byly vytvořeny s vkusem nadšeného obdivovatele umění a elegantního příslušníka nejvýznamnějších aristokratických elit té doby. Je v nich možné objevit sběratelské záliby, zájem o rodovou historii i potřebu pohodlné a domácké atmosféry. Snad právě proto patří buchlovické zámecké salony k nejpůsobivějším historickým interiérům na Moravě. Více naleznete ZDE

Zámecký park Formální zahrada, přecházející do svých krajinářských partií dodnes udivuje nejen elegantně symetrickým prostorem neobarokních parterů, ale i vzácnými vzrostlými stromy a během roku neustále se proměňujícími zákoutími. Bezprostředně k zahradě přiléhá zámecké zahradnictví a malá zoologická zahrada, která k zámku patří jako všudypřítomní pávi – erbovní symbol zakladatelů buchlovického zámku hrabat Petřvaldských. Více naleznete ZDE

Návštěvní doba duben a říjen 10.00 - 17.00 otevřeno: soboty, neděle, svátky a ve všední dny pro předem objednané skupiny květen, červen, září 10.00 - 17.00 otevřeno denně, kromě pondělí červenec a srpen 10.00 - 17.30 otevřeno denně, kromě pondělí Zámecký park je přístupný celoročně (mimo dny se silným nárazovým větrem, sněhovou pokrývkou, náledím, oblevou nebo deštivým počasím) listopad - březen 9.00 - 16.30 hodin duben, květen, září, říjen 9.00 - 18.00 hodin červen - srpen 9.00 - 19.00 hodin vstupné do zámku na prohlídkovou trasu, včetně parku plné vstupné 120,- Kč senioři od 65 let 100,- Kč školní mládež, studenti, učni, ZTP a ZTP/ P 70,- Kč organizované skupiny předškolní mládeže MŠ 20,- Kč rodinné vstupné (2 dospělí + max. 3 děti do 15 let) 330,- Kč do zámeckého areálu a parku ( bez zámku ) duben, říjen: plné vstupné 20,- Kč snížené vstupné 10,- Kč květen, červen, červenec, srpen, září: plné vstupné 40,- Kč snížené vstupné 20,- Kč květen, červen, červenec, srpen, září: plné vstupné 20,- Kč Po uzavření výstav. Viz. návštěvní doba. snížené vstupné 10,- Kč prohlídka parku s průvodcem plné vstupné 50,- Kč snížené vstupné 30,- Kč celoroční permanentní vstupenka do areálu (bez zámecké expozice) 100,- Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/barokni-zamek-buchlovice

Rozhledna Maják Šrotík Rozhledna

GPS poloha: 49°4'27.66"N 17°24'25.24"E

ROZHLEDNA MAJÁK ŠROTÍK – STARÉ MĚSTO

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Uherské Hradiště" Unikátní rozhledna v podobě majáku se nachází v průmyslové zóně na okraji Starého Města. Dominanta bývalého areálu cukrovaru souvisí s firemní filosofií společnosti na zpracování odpadů, která zde sídlí. Maják má za úkol ukazovat lidem „cestu v moři odpadů“.

Jedná se o oplechovanou stavbu složenou ze 7 dílů, každý o výšce 3 m, dohromady měří 27m. Váží 25 tun, má dvanáct oken a vyhlídkovou plošinu, nad kterou je umístěn reflektor, který ve tmě vysílá do okolí kuželové světlo, stejně jako majáky přímořské.

Na vyhlídku musíte vystoupat celkem 96 schodů. Když tak učiníte, rozprostře se před vámi malebná krajina lemovaná vrcholky Chřibů se starobylým hradem Buchlovem a pohořím Bílých Karpat. Před sebou budete mít jako na dlani nejen celý areál společnosti zakomponovaný v jedinečném a příjemném prostředí, ale také Staré Město a královské Město Uherské Hradiště v pozadí s rozhlednou Rovnina.

Informace pro návštěvníky: Pod rozhlednou se nachází: • občerstvení "U piráta" (pokladna, WC) • dětské hřiště • turistické informační centrum OTEVÍRACÍ DOBA: duben–říjen duben a říjen (pracovní dny, víkendy a státní svátky): 10–17 h květen–září: pracovní dny (prodej vstupenek do 16 h).................................10–17 h víkendy a státní svátky...........................................................10–17 h VSTUPNÉ: Platí dohromady za celý areál – včetně vstupu na loď Naději, do KOVOZOO a na výstavy v Kongresovém centru! duben a říjen: zdarma květen–září: děti do 6 let..............................................................................zdarma děti nad 6 let, studenti, důchodci, ZTP, skupina 10 a více..............20 Kč dospělí.....................................................................................30 Kč POKLADNA: pod majákem v občerstvení PARKOVIŠTĚ: zdarma u majáku Autor článku: Jana Tučková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-majak-srotik

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Uherské Hradiště" Rozhledna Lhotka u Hradčovic Rozhledna

GPS poloha: 49°3'24.48"N 17°35'17.92"E

Rozhledna stojí na kraji pole u severního okraje vsi Lhotka, nedaleko Hradčovic na cestě mezi Uherským Hradištěm a Uherským Brodem. Stavba je ocelová konstrukce vysoká 35m, na vrrcholku má telekomunikační zařízení. Vyhlídkový ochoz je ve výšce 18 m (oprava dle připomínky) a díky tomu, že stojí v poli, je z ní ideální kruhový rozhled, zejména na přilehlou Prakšickou vrchovinu, město Uherský Brod, na hřeben Bílých Karpat, včetně Lopeníku a Velké Javořiny i na západ ke Chřibům. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-lhotka-u-hradcovic

Rozhledna Rovnina Rozhledna

GPS poloha: 49°4'17.58"N 17°30'47.70"E

Od roku 2003 je pro veřejnost otevřena rozhledna Rovnina v Uherském Hradišti - Mařaticích. K rozhledně se dostanete, když pojedete do jihovýchodní části Uherského Hradiště - Mařatic. Zde necháte auto na parkovišti u hřbitova a vydáte se po cestě značené zelenou turistickou značkou dlouhou asi 2 kilometry. Přístup k rozhledně je možný na kole z okrajových čtvrtí města Uherské Hradiště, z Jarošova 3 km nebo z obce Javorovec 1,5 km. Celková výška věže je 49,5m. Rozhledna stojí v nadmořské výšce 336m a 190m nad hladinou řeky Moravy. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 metrů, přístupná po125 schodech točítého vřetenovitého schodiště. Atraktivní výhled z rozhledny je do údolí nivy řeky Moravy a na masív Chřibů na západě, Bílé Karpaty na východě, Napajedelskou bránu, Hostýnské vrchy i Vizovickou pahorkatinu na severu.

Rozhledna je volně přístupná na vlastní nebezpečí od 1. dubna do 31. října. V jiném období je rozhledna uzavřena. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-rovnina

Sekvojovec v Chabaních Památný strom

GPS poloha: 49°6'39.67"N 17°20'52.47"E

Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteus) v osadě Chabaně v obci Břestek. Strom byl vysazen pravděpodobně hrabětem Zikmundem ll. Bertcholdem. V roce 1972 byl strom zasažen bleskem, který ho rozpůlil. Strom se však podařilo zachránit, ale přesto 6 metrů vrcholu uschlo. Narostl však nový vrchol, který dnes měří už 8 metrů. Strom roste poblíž červené turistické trasy a cyklostezky mezi Buchlovem a Velehradem. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sekvojovec-v-chabanich

Buchlovice - zámecký park Park

GPS poloha: 49°5'3.65"N 17°20'19.82"E

Nachází se okolo buchovického zámku na jižním okraji obce. Patří mezi naše nejvýznamnější Zámecké parky. Nejstarší část v bezprostředním okolí zámku byla zbudována začátkem 18. století pro Jana Gerharda Petřvaldského podle projektu Domenica Martinelliho, který pak realizoval Mořic Grimm. Ve 40. letech 18. století byl park upraven na zahradu francouzského typu. V polovině 19. století byl park výrazně rozšířen podle projektu Josefa Lacowského o novou část, založenou v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Uherské Hradiště" krajinářském slohu. Byly sem postupně dosazovány další dřeviny, tak jak byly objednávány a přiváženy z dalekých cest jak Leopoldem Berchtoldem, tak hlavně botanikem Bedřichem Berchtoldem (1781- 1876). V roce 1910 byl pak park zvětšen o další nové plochy. Dnes se celý areál rozkládá na ploše 19 hektarů, kde se nachází 57 druhů jehličnanů a 124 druhů listnáčů. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.89-90 Slovácko-Chřiby a jižní Haná Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buchlovice-zmeck-park

Rozhledna Židoviny - Modrá Rozhledna

GPS poloha: 49°7'8.58"N 17°24'11.84"E

Malá dřevěná rozhledna byla postavena v roce 1999 nad obcí Modrá u Uherského Hradiště a poskytne vám překrásný výhled do kraje, především na Vizovické vrchy a Bílé Karpaty. Osm metrů vysoká rozhledna je veřejnosti volně přístupná. Z rozhledny je otevřený pohled na Vizovické vrchy, Chřiby či Bílé Karpaty a Hostýnské vrchy. Rozhledna se nachází asi 1,5 k severně od obce Modrá na vrcholu stoupaní nad obcí u vinic při silnici II/ 428 vedoucí z Modré na Bunč. Odbočku na tuto silnici najdete ve Velehradu při archeoskanzenu Modrá. Nahoru nevedou pohodlné schody, ale spíše žebříky. Razítko do památníku této rozhledny jsme získali v archeoskanzenu Modrá. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-zidoviny-modra

Kanada Rezervace

GPS poloha: 49°6'5.65"N 17°29'31.84"E

Kanada je přírodní rezervace nacházející se u dolního toku řeky Moravy, severovýchodním směrem od města Uherské Hradiště. Dolní část toku Moravy se vyznačuje značným množstvím slepých ramen a tůní, které vznikly oddělením bočních toků od hlavního toku řeky Moravy. Nejzajímavější slepé rameno se rozprostírá v oblasti lužního lesa na levém břehu řeky a nese název Kanada. Jedná se o velmi pěkné a klidné místo, vhodné k relaxaci a odpočinku. Toto slepé rameno vzniklo ve 30. letech 20. století zásluhou regulace toku řeky Moravy. V takto vzniklém jezeře našli své útočiště zajímavé druhy rostlin a živočichů. Na vodní hladině se pyšně pohupuje leknín bílý, kosatec žlutý či kotvice plovoucí. Na březích jezera se daří žabníku vodnímu, šmelu okoličnatému a orobinci úzkolistému. V lese, který jezero obklopuje roste Dub letní, jilm vaz, topol bílý i černý, vrba křehká či jasan. V oblasti Kanady našla útočiště volavka popelavá a různé druhy žab. Zahlédnout tu rovněž můžeme užovky a to obojkovou a podplamatou a několik druhů zajímavých motýlů. Kanada byla vyhlášena přírodní rezervací, která má rozlohu 18, 8 hektarů. Přírodní rezervace Kanada se nachází v jihozápadní části Kněžpolského lesa. Touto oblastí neprochází žádná značená turistická trasa, ale oblast lesa je protkaná sítí lesních cest. Okrajovou částí lesa prochází trasa značené cyklistické trasy vedoucí z městečka Topolná do Uherského Hradiště. Ke Kanadě dojdeme vydáme-li se z obce Kněžpole po trase cyklostezky severozápadním směrem až dojdeme k říčce Březnice. Dále budeme pokračovat po lesní cestě do míst kde se lesní cesty křižují. Z této křižovatky se vydáme jižním směrem a po pár metrech dojdeme k vodní hladině jezera v oblasti přírodní rezervace Kanada. Nedaleko této přírodní rezervace a na druhém břehu Moravy je vodní Baťův kanál. Do oblasti Kanady se můžeme vydat také z městské části Uherského Hradiště Jarošov. Ze severního okraje Jarošova se vydáme proti toku řeky Moravy a kolem zemědělských budov dojdeme k okraji lesa. Nedaleko okraje lesa vede severozápadním směrem lesní cesta, která nás dovede k jižnímu okraji přírodní rezervace Kanada. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kanada--1

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Uherské Hradiště" Tůň u Kostelan Přírodní památka

GPS poloha: 49°2'31.30"N 17°24'53.32"E

Tůň u Kostelan je malá přírodní rezervace nedaleko Uherského Hradiště, poskytující ochranu a útočiště vzácné vodní flóře. Nejzajímavějším místem rezervace je pravděpodobně typická pomoravská tůň se svou vodní květenou. Chcete-li si místo prohlédnout, počítejte s jistým omezením. (stezky, žádná ohniště, žádné exponáty pro soukromé herbáře...). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tun-u-kostelan

Rovná hora - přírodní rezervace Rezervace

GPS poloha: 49°4'10.24"N 17°35'23.14"E

Přírodní rezervace Rovná hora (12,2667ha) se nachází v Hlucké pahorkatině v Přírodním parku Prakšická vrchovina, jižně od kóty Rovná hora (351m), na silně svažitých pozemcích, asi 1,3km severně od obce Lhotka, v nadmořskévýšce 250 až 340 m n.m. Chrání louky a pastviny s bohatým výskytem ohrožených druhů hmyzu, zejména motýlů. Území je hodnotné i zkrajinářského hlediska. Ze vzácnějších teplomilných druhů rostlin zde roste např. sveřep vzpřímený (Bromus erectus), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedris), bílojetel něměcký (Dorycnium germanicum), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), oman vrbolistý (Inula salicina), divizna rakouská (Verbascum austriacum), hlaváč žlutavý (Scabinosa ochroleuca), chrpa luční (Centaurea jacea), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), starček přímětník (Senecio jacobaea), růže galská (Rosa gallica), kosatec různobarvý (Iris variegata) a další. Lokalita je významná především výskytem ohrožených druhů motýlů. Poletuje zde např. modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), modrásek podobný (Plebeius argyrognomon), modrásek jetelový (Lysandra bellargus), modrásek bělopásný (Aricia eumedon), modrásek vikvicový (Lysandra coridon), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), otakárek fenyklový (Papilio machaon) a ovocný (Iphiclides podalirius), soumračník černohnědý (Heteropterus morpheus), hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), okáč voňavkový (Brintesia cicre), můry: Osenice znamenaná (Eugraphe sigma) a osenice borůvková (Xestia castanea), píďalka nadmuticová (Perizoma lugdunaria) aj. Z dalších vzácných druhů hmyzu se zde vyskytuje kudlanka nábožná (Mantis religiosa), křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Lokalita leží mimo značené trasy. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rovna-hora-prirodni-rezervace-

Trnovec - přírodní rezervace Rezervace

GPS poloha: 49°6'55.35"N 17°29'41.40"E

Přírodní rezervaci Trnovec (45, 9342 ha) najdeme v Dolnomoravském úvalu (v tzv. Hradišťském příkopu), asi 1,5 km severozápadně od obce Kněžpole, v nadmořské výšce 180 m n.m. Chrání část komplexu lužního lesa a starý ovocný sad sdruhovou skladbou původních luk v nivě řeky Moravy. V lužním lese je stromové patro tvořenodubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), javorem mléčem (Acer platanoides), javorem babykou (Acer Campestre), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), habrem obecným (Carpinus betulus), břízou bělokorou (Betula pendula), topolem bílým (Populus alba), topolem osikou a jejich křížencem topolem šedým (Populus x canescens), jilmem habrolistým (Ulmus minor) a dalšími dřevinami. Bylinné patro luhu je charakterizováno typickými druhy lužního lesa, např. sněženkou podsněžníkem (Galanthus nivalis), česnekem medvědím (Allium ursinum), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum), orsejem jarním (Ficaria bulbifera) a další. Louky ve starém sadu jsou květnaté, druhově bohaté, spřevahou psárky luční (Alopecurus pratensis), Lipnice luční (Poa pratensis) a ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). Na staré vyhnívající stromy, zejména ovocné stromy a duby, je zde vázána řada vzácných xylofágních druhů brouků, jako např. kovařík Ludius ferruginus a roháč obecný (Lucanus cervus). Na jilmech se vyskytují vzácní brouci jako krasec Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Uherské Hradiště" Poecilonota mirifica a tesařík Exocentrus punctipennis, na topolech tesařík Saperda perforata. Na části území je stabilní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea). Lokalita leží mimo značené trasy. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trnovec-prirodni-rezervace-

Velehrad - místo církevních poutí. Chrám

GPS poloha: 49°6'54.83"N 17°20'30.91"E

Velehrad – místo církevních poutí. Obec Velehrad se nachází poblíž Uherského Hradiště na jižní Moravě a je to místo, kde se konají každoročně cyrilometodějské poutě. Je to obec,která je známá už od středověku. Současný Velehrad spadá do doby od počátku 13. století, neboť tu vznikl cisterciácký klášter, který založil markrabě Vladislav Jindřich. Komplex budov kláštera byl dokončen ve 40- tých letech 13.století v románském stylu,na který měla vliv raná gotika. Až skoro ve 2. polovině 18.století byla dokončena barokní přestavba, na které pracovala významná řada umělců.V r. 1784 byl zrušen cisterciácký klášter. V r. 1890 byl klášter obnoven Tovaryšstvem Ježíšovým.Do r. 1950 zde pak působili opět jezuité, a znovu se navrátili v začátku 90 let. Protože zde byl velkostatek,pivovar, mlýn, pila i cihelna,byla obec závislá ve velké míře na klášteru. Když byl zrušen, odcházeli jejich obyvatelé za prací jinam. 2. světová válka zasáhla do života obce, neboť ukončila Jezuitskou kolej a veškerý náboženský život potlačila.Tak přestal být Velehrad náboženským centrem. U příležitosti 1100.jubilea výročí úmrtí sv.Metoděje v r.1985 daroval Papež Jan Pavel II. této bazilice Zlatou růži, kterou obdrželo jako dar jen velmi málo chrámů ve světě. Dne 22.dubna 1990 Papež Jan Pavel II.navštívil toto místo a jako památku na tuto návštěvu zde byl postaven mohutný kříž.Tento kříž se vypíná na nádvoří před bazilikou. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velehrad-misto-cirkevnich-pouti

Uherské Hradiště - synagoga Synagoga

GPS poloha: 49°4'12.82"N 17°27'42.96"E

Byla postavena v roce 1875 v novorománském slohu. V roce 1904 došlo k jejímu rozšíření a secesní úpravě včetně kupole. Celková rekonstrukce objektu proběhla v letech 1998- 2004. Představuje jedinou hmotnou památku bývalé židovské komunity ve městě. Dnes slouží jako Městská knihovna. Turistická mapa KĆT 1:50 000 č.89-90 Chřiby a jižní Haná Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-synagoga

Buchlovice - kostel sv. Martina Kostel

GPS poloha: 49°5'5.53"N 17°20'6.79"E

První zdejší zmínka o kostele je z roku 1391. Dnešní objekt vystavěn v letech 1640-43 na základech původně gotického chrámu. Poslední úpravy proběhly v letech 1921- 22, kdy byl rozšířen o boční Kaple a sjednocena venkovní fasáda celého objektu. Zařízení kostele je různorodé a pochází z období 17. a 18. století. Sochy pocházejí z dílny O. Schweigla a obrazy od I. Raaba. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.89-90 Slovácko-Chřiby a jižní Haná

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Uherské Hradiště" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buchlovice-kostel-sv-martina

Kaple svatého Rocha Kaple

GPS poloha: 49°4'27.87"N 17°29'41.12"E

Kapli (poutní místo) najdeme 2, 5 km - SV - od cen­tra Uherského Hradiště, nad městskou částí Mařatice na kopci Černá hora (cca 300 m n. m.). Kaple byla vybudovaná na příslib hradišťských měšťanů při morové epidemii v roce 1680, presbytář vysvěcen v roce 1700, dokončena 1746. V době jose­fínských reforem zrušena, sloužila jako prachárna místní vojenské posádky. Z iniciativy olomouckého arcibiskupa A. C. Stojana a uherskohradišfských měšťanů byla po první světové válce opravena. Poutě po roce 1989 obnove­ny. Dochovaná podoba kaple je klasi­cistní, je důležitým kulturním prvkem krajiny: byla prohlášena kulturní památkou. Na úpatí kopce, na němž stojí kaple, se nachází další památka na morové epidemie v roce 1715. V jejím okolí byli pochováváni obyvatelé měs­ta, kteří podlehli morové nákaze. Termím každoroční poutě je vázán na slavení Panny Marie Nanebevzaté (15.8.), první neděle po tomto svátku je místní pouť v Mařaticích (část Uh. Hradiště), další nedě­le pouť v kapli sv. Rocha. Jeho svátek se připomíná 17. 8. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-svateho-rocha-

Drobné památky městečka Buchlovic Drobné památky

GPS poloha: 49°5'12.88"N 17°20'18.56"E

V centru městečka Buchlovic, na náměstí Svobody, stojí novodobý Mariánský sloup od sochaře Františka Dohnala. V roce 2002 bylo náměstí nově zrekonstruováno a byla zde odhalena nová kašna s motivem květu fuchsie. Další, menší, rovněž novodobý pilíř s drobným sousoším Panny Marie s Ježíškem, stojí ve výklenku zdi v uličce při cestě po turistické značce na hrad Buchlov. Na farní budově u kostela sv. Martina je osazena pamětní deska zdejšího rodáka, kněze a grafika Arnošta Hrabala (18861969), jehož expozice byla také v této nově zrekonstruované budově letos v květnu otevřena. Hrabal má svou pamětní desku rovněž v předsíni přilehlého farního kostela. U fary stojí také novodobá skulptura sv. Floriána. V údolí za rekreační oblastí Smraďavka se nachází památné místo U Zabitého. Stojí zde replika kamenné stély s reliéfem kříže a německým nápisem, připomínajícím zavraždění buchlovského pána Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, kterého zde v roce 1582 probodl jeho zbrojnoš. Originál pamětního kamene je dnes umístěn na hradě Buchlově. V malebném sedle pod hradem Buchlovem a kaplí sv. Barbory, při cestě do Buchlovic, se pod stromy s lavičkou skrývá ještě drobná kamenná soška sv. Barborky. Autor článku: Isolda11 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drobne-pamatky-mestecka-buchlovic

První plavební komora Baťova kanálu ve Spytihněvi Jez

GPS poloha: 49°8'38.36"N 17°29'52.04"E

Baťův plavební kanál, tak zní oficiální název vodní cesty z Otrokovic do Hodonína. Cesta začínala (končila) v Otrokovicích, kde byl přístav a překladiště ligninu dopravovaného z Hodonína. Vodní cesta z Otrokovic vede po řece Dřevnici na řeku Moravu až do Spytihněvi. Zde je začátek vlastního plavebního kanálu, který vede do Starého Města. Ve Starém Městě se vodní cesta vrací na řeku Moravu a po ní vede až do Veselí nad Moravou, kde opět odbočuje do kanálu, který končí v Rohatci. Přibližně polovina Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Uherské Hradiště" plavební cesty do Rohatce vede plavebním kanálem, druhá polovina korytem řeky Moravy. Délka plavební cesty od Otrokovic do Rohatce činí 52 km. Ve Spytihněvi v blízkosti jezu byl ve třicátých letech 20. století vybudován vodní kanál s první plavební komorou. Plavební komora - slouží pro překonaní výškového rozdílu hladin vertikálním pohybem plavidla. Plavební komory se umísťují na vodních cestách a to zejména (v plavebním kanálu, průplavu). Horní rejda spytihněvské plavební komory zaúsťuje do řeky Moravy. Plavební komora je plně automatizována a eletrifikována, včetně signalizace. Zachován je i funkční ruční ovládací systém pomocí kliky. Součástí plavební komory je i rybářská bašta „Na Rejdě“ nabízející občerstvení velkému počtu cykloturistů. Po břehu řeky Moravy a Baťova kanálu vede značená cyklotrasa č. 47. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prvni-plavebni-komora-batova-kanalu-ve-spytihnevi

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11