Program rozvoje obce
Program rozvoje obce Hořice na Šumavě – obsah Úvod
3
A. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ ANALÝZA OBCE
3
a) Ekonomika Dílčí SWOT analýza 1 b) Lidské zdroje Sport Kultura Občanská vybavenost Úroveň vzdělávání Zdravotní péče Sociální problematika Dílčí SWOT analýza 2 c) Infrastruktura Dílčí SWOT analýza 3 d) Životní prostředí Dílčí SWOT analýza 4 e) Cestovní ruch Dílčí SWOT analýza 5
4 6 6 8 8 9 9 9 9 11 12 12 13 13 14 14
B. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA
15
C. NÁVRHOVÁ ČÁST PROGRAMU ROZVOJE OBCE
17
1. Stanovení rozvojových cílů
17
2. Stanovení programových úkolů
17
2.1. Snižování energetické náročnosti budov, úspora energií 2.2. Zkvalitnění životního prostředí 2.3. Zvyšování bezpečnosti a informovanosti občanů o případných hrozbách 2.4. Rozvoj infrastruktury 2.5. Rozvoj občanské vybavenosti 2.6. Rozvoj bytové i individuální výstavby 2.7. Podpora kultury a cestovního ruchu 2.8. Péče o vzhled obce 3. Určení rozvojových aktivit
17 17 18 18 18 18 18 19 19
3.1. Zateplení budov ZŠ a MŠ 3.2. Zateplení KD 3.3. Zateplení obecního domu 3.4. Sběrný dvůr 3.5. Oprava ČOV 3.6. Varovný protipovodňový systém 3.7. Další priority a úkoly 3.8. Dlouhodobé cíle 3.9. Závěr
19 20 21 21 22 23 23 24 24 2
PROGRAM ROZVOJE OBCE HOŘICE NA ŠUMAVĚ – ÚVOD Počátky obce se datují rokem 1272, kdy byly usedlosti v majetku pánů z Kosové Hory. Později se staly majetkem jedné větve Rožmberků a tito je r. 1290 prodali cisterciánskému klášteru ve Vyšším Brodě. Znamená to rovněž počátek poněmčování, které se v době pobělohorské a třicetileté války prohlubuje. V 19. století je obec téměř celá německá. Teprve 10. červen 1945 je prvním dnem historie nových Hořic na Šumavě. Tento den převzali správu až dosud fakticky zcela německé obce zástupci vojenské správy v Českých Budějovicích. Delší dobu v poválečných letech byly Hořice obcí ryze zemědělskou, když kopcovitý ráz krajiny a kamenitá půda byly vhodné zejména pro volný chov dobytka. Výrazná změna nastala v roce 1969, kdy začíná v obci budovat svůj provoz Aritma Praha – Vokovice. Tento se rozrůstal až do roku 1989, kdy zde pracovalo přes 200 zaměstnanců, a to nejen obyvatel z Hořic. Historické jádro obce je vyhlášeno „Městskou památkovou zónou“. Jako památkově chráněné objekty jsou zapsány: kostel sv. Kateřiny; pranýř s odměrnými mísami na měření desátek (r. 1549); soustava sedmi kamenných kašen (centrální se sochou Jana Nepomuckého), které sloužily pro zásobování obyvatel pitnou vodou, boží muka a některé soukromé domy. Většina historických domů v památkové zóně je prohlášena za objekty památkového zájmu. Tato velmi zkrácená historie Hořic na Šumavě představuje dvě klíčové události pro celý další rozbor vývoje a stavu jednotlivých význačných ekonomických, kulturně-historických, společenských, ekologických i dalších ukazatelů a jevů, na základě jejichž rozboru můžeme a musíme odhalovat příčiny a důsledky jejich dalšího vývoje. Hlavními body jsou období po 10. červnu 1945, respektive po odsunu Sudetských Němců, kdy byla opravdu snad až na pár jedinců celá obec vysídlena, a později je to rok 1989, respektive roky 1990 a 1991, kdy po pádu komunistického režimu v tehdejším Československu pomalu v obci zaniká jak zemědělská výroba, tak končí provoz Aritma Praha, který byl zcela orientován na ryze východní trhy, respektive na tehdejší Svaz sovětských socialistických republik. Z výše popsaných důvodů jsou zřejmé dva faktory. „Česká“, nebo chceme-li užít název „novodobá“ historie Hořic na Šumavě se datuje teprve od roku 1945. Všichni obyvatelé obce jsou tedy teprve po tomto roce přistěhovaní a jejich „kořeny“ se před tento rok – až na výjimky - fakticky k obci neváží. Po roce 1989 nastává v obci útlum jak zemědělské výroby, tak výroby průmyslové a podíl místních obyvatel zaměstnaných v těchto oborech přímo v obci se velmi dramaticky zúžil. Tyto dvě události mají zcela pochopitelně zásadní vliv na všechny další níže popisované kapitoly.
A. SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ ANALÝZA Rozdělení sociálně ekonomické analýzy na jednotlivé kapitoly: a) b) c) d) e)
Ekonomika Lidské zdroje Infrastruktura Životní prostředí Cestovní ruch
3
a) Ekonomika Dnešní stav v této oblasti při zaměření pozornosti na soukromou ekonomickou sféru (podnikání, zaměstnanost, efektivnost ekonomiky) není nijak příznivý. Ukončení činnosti závodu Aritma bylo bohužel definitivní a pozdější podnikatelé nedokázali navázat na tradici výrobního závodu. Průmyslová výroba zde byla po několik let na úrovni maximálně 30 – 40 zaměstnanců a později dále klesala. Dnešní stav je takový, že nynější majitel bývalé Aritmy objekt z hlediska jeho technického stav alespoň udržuje. Avšak jeho podnikatelským záměrem je vybudovat malou, téměř rodinnou firmu pouze o několika zaměstnancích. Pro obec je to z hlediska ekonomiky prozatím málo významné. Další malá firma je Hořická ofsetová tiskárna, která zaměstnává jednoho obyvatele Hořic a není v obci ekonomicky silným zaměstnavatelem. Totéž platí pro firmu TOP CZ, která zaměstnává 2 zaměstnance z obce. Místní podnikatelé, kteří bydlí i zároveň podnikají v obci, jsou zejména řemeslníci a drobní podnikatelé tvořící malá sdružení, nebo podnikající samostatně a nezaměstnávají vlastní zaměstnance. Opravdu jediným velkým zaměstnavatelem je firma Plaschka s.r.o., která je stoprocentně v rukou majitelů ze SRN. Tato firma zaměstnávající kolem 100 zaměstnanců zaměstnává stabilně cca 60 obyvatel Hořic. Rozvoj či výstavba větších průmyslových podniků není v obci vzhledem k její poloze, vzhledem ke schválenému územnímu plánu i vzhledem ke skutečnosti, že velká část obce je památkovou zónou možný. Největší rezervy má však obec při možném využití cestovního ruchu, kdy poloha obce je na „pomyslné strategické spojnici“ nedalekého turisty velmi navštěvovaného okresního města Českého Krumlova a významného rekreačního a turistického jezera Lipno. Poloha Hořic na Šumavě relativně předurčuje možnost využít bez nadsázky obrovského potenciálu celoročních turistů pro obě zmíněné destinace, protože se nachází cca 15 km od Českého Krumlova a cca 6 km od jezera Lipno. Poloha obce je důvod, proč by obec mohla minimálně nabídnout turistům ekonomicky výhodnější ubytování než je tomu v obou výše zmíněných exponovaných destinacích a přesto je udržet v jejich maximální blízkosti. Bohužel, prozatím právě poloha je důvod, proč se toto neděje. Obec není ani „Krumlov“, ani „Lipno“. Také změna dopravní trasy – v roce 2000 dokončený silniční obchvat Hořic na Šumavě sice obci zásadně v dopravní situaci ulehčil, ale zároveň tuto dislokoval mimo hlavní trasu, a to přesto, že se silniční obchvat obce fakticky fyzicky dotýká. Dalším bodem je odvětví veřejné ekonomiky a veřejných financí, tj. zejména obecní rozpočet, jeho příjmy a výdaje, míra finanční soběstačnosti obce, míra zadluženosti obce, apod.). Tabulkové srovnání příjmů a výdajů obce za roky 2010 – 2012 s grafem:
Příjmy po konsolidaci Výdaje po konsolidaci Saldo - HV po konsolidaci
2010 2011 2012 15 943 000 20 388 000 17 947 000 14 898 000 22 700 000 16 597 000 -1 044 000
2 312 000 -1 351 000
4
25 000 000
20 000 000
15 000 000 Příjmy po konsolidaci Výdaje po konsolidaci
10 000 000
Saldo - HV po konsolidaci 5 000 000
0 2010
2011
2012
-5 000 000
Skladba úvěrů v roce 2012 vztahující se k výše uvedenému dluhovému zatížení: KB kotelna 86 KB kotelna 102, 40 ČS kanalizace ČS kontokorent ČS prodloužení kanalizace
43 899 233 818 1 281 800 483 783 1 119 959
43 899 233 818 KB kotelna 86
1 119 959
KB kotelna 102, 40 1 281 800
ČS kanalizace
483 783
ČS kontokorent ČS prodloužení kanalizace
5
Dílčí SWOT analýza 1 S – STRENGHTS (silné stránky)
W – WEAKNESS (slabé stránky)
O – OPTIONS (možnosti)
T – THREATS (hrozby)
hospodaření v obecních lesích
jediný silný zaměstnavatel v obci
vytvářet dobré podmínky pro největšího zaměstnavatele
v případě odchodu nejsilnějšího zaměstnavatele vysoká míra nezaměstnanosti
dluhové zatížení obce je na standardní úrovni
omezený rozvoj obce z hlediska dozoru památkové péče
hlídat dluhové zatížení obce
b) Lidské zdroje Pro ilustraci nejdříve dvě srovnávací tabulky s grafy, ve kterých jsou použita vybraná data sebraná ČSÚ při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a 2011 i zahrnuty vlastní poznatky z evidence obyvatel. Desetiletý odstup mezi těmito sčítáními by měl mít - i při jistých statistických chybách - celkem velkou vypovídací hodnotu. OBYVATELSTVO OBCE
2001
2011
Obyvatelstvo celkem
800
782
z toho muži
405
395
z toho ženy obyvatelstvo nad 60 let
395 91
367 152
vzdělání základní
214
175
vzdělání střední - vyučen
264
268
vzdělání střední - maturita vzdělání vyšší odborné
93 15
133 20
vzdělání vysokoškolské
18
27
414
395
61
59
ekonomicky aktivní obyvatelé
nezaměstnaní
6
800 700 600 500 400 300 200 100 0 2001 2011
DOMOVNÍ FOND domy úhrnem z toho obydlené rodinné domy bytové domy
2001 182 151 136 14
2011 248 165 146 16
250 200 150 100
2001 2011
50 0 domy úhrnem
z toho obydlené
rodinné domy
bytové domy
Zatímco u prvního grafu vyjadřujícího vybrané ukazatele u obyvatel obce nejsou výrazné odchylky a údaje jsou si i po deseti letech velmi podobné (vyjma počtu obyvatel nad 60 let a tedy všeobecnému trendu stárnutí populace), druhý graf, vyjadřující ukazatele domovního fondu je již odlišný a rok 2011 je zde viditelně příznivější. 7
Co se týče úrovně sportovního a kulturního vyžití, úrovně občanské vybavenosti a služeb a v neposlední řadě i otázky úrovně vzdělání, podmínek zdravotní péče i sociální problematiky jsou v obci v těchto jednotlivých oblastech znatelné rozdíly. Nicméně žádná z oblastí není v obci opomíjena a nechybí zde. Jednotlivé oblasti v obci lze stručně hodnotit takto:
Sport: o V obci je fotbalové hřiště s vybudovaným zázemím a volejbalové hřiště. o V obci je vybudována velká tělocvična, která neslouží pouze základní škole, ale je využívána i širší veřejností a je pravidelně využívána například pro sportovní hry, volejbal, nohejbal, aerobic i pro další jednorázové akce. o Sbor dobrovolných hasičů obce se pravidelně zúčastňuje hasičských soutěží – hasičského útoku – a v obci je každoročně tato soutěž pořádána pod názvem O pohár starosty obce.
Kultura: o Hořice na Šumavě jsou dnes pro širokou veřejnost spojovány především s proslulým představením Hořických pašijových her. První novodobější uvedení Pašijí v Hořicích se datuje rokem 1816. Tradice her a jejich stoupající úroveň přispěly k tomu, že pověst o nich pronikla daleko za hranice. Pro velký ohlas se hořičtí nadšenci spolu s budějovickým nacionálním spolkem „Böhmerwaldbund“ rozhodli postavit samostatnou budovu divadla pro 1500 diváků. 25. června 1893 bylo divadlo otevřeno a v témže roce zde Pašije zhlédlo na 40 000 návštěvníků. Pro nečekaný zájem bylo hned v dalším roce divadlo prodlouženo o další budovu hlediště (celkem na 80 metrů). V období 2. světové války sloužilo divadlo jako skladiště vojenské výzbroje. V roce 1947 se v divadle konají první česky hrané Pašijové hry. Po roce 1948 byly hry zakázány a poté v šedesátých letech zbořena i budova divadla. Nápad znovu obnovit jednu z nejstarších tradicí Pašijí v Evropě vzešel z hořické radnice v roce 1990. V témže roce vznikla „Společnost pro obnovu pašijových her v Hořicích na Šumavě“, jejíž činnost pokračuje dodnes. Budovu divadla vystřídal malebný přírodní amfiteátr s pěti sty padesáti krytými sedadly. Nejprve byl zpracován nový text a hudba a během června 1992 začíná nácvik celého příběhu. Účinkující jsou výhradně neherci z Hořic a nejbližšího okolí. Současné Pašijové hry navázaly na slavnou a bohatou tradici dřívějších her a bez nadsázky se zapsaly mezi kulturní pořady regionu s vysokou uměleckou hodnotou. o Možnosti kulturního vyžití v obci jsou s ohledem na její velikost velmi nadprůměrné. V obci aktivně působí několik sdružení a spolků – Společnost pro zachování Hořických pašijových her, Jednotka sboru dobrovolných hasičů, Klub vědomí srdce, Sbor Alteso Nočesta, OS Masopust Hořice na Šumavě, Skautský oddíl Hořice na Šumavě, Divadelní spolek Rolnička, místní organizace ČČK a klub Vědomí srdce o.p.s. Akce těchto spolků pravidelně obohacují kulturní program obce. Škola dále nabízí celou řadu zájmových kroužků pro děti nad rámec výuky a mateřská škola v průběhu celého roku pořádá tematické akce pro děti s rodiči i přátele. Výčet pravidelných i jednorázových akcí pořádaných těmito spolky, ale i jednotlivci z řad občanů obce, je velice pestrý a setkává se s dobrým ohlasem 8
nejen u místních občanů, ale i návštěvníků obce. Vedle již tradičních vyhlášených Hořických pašijových her jde např. o Hořické kulturní léto, pálení čarodějnic, taneční zábavy, dětský den, dětský maškarní bál, jarní setkání seniorů s tancem a muzikou, rybářské závody Boj o zlatou udici pro děti i dospělé, masopust, divadelní představení pro děti, koncerty, přednášky, semináře a další. Nabídku kulturního vyžití zejména pro návštěvníky obce doplňují místní muzea - Muzeum obce, Muzeum Pašijových her a Muzeum rádií a od roku 2011 také Pohádková rezervace, na niž se sjíždí děti z celé České republiky. o Hořické kulturní léto stojí za samostatnou zmínku, zde se již tradičně v měsíci červenci konají v areálu přírodního amfiteátru každý týden koncerty a divadelní představení, například rockové koncerty, festivaly heligonkářů, dětská představení, vystoupení místních divadelníků nebo pěveckého souboru a další různé akce.
Občanská vybavenost: o V obci se nachází první stupeň ZŠ, dále mateřská škola, velká tělocvična jako samostatný objekt sloužící nejen pro potřeby ZŠ ale i široké veřejnosti, letní zastřešený amfiteátr, ve kterém probíhají nejen velké akce jako je Hořické kulturní léto nebo představení Pašijových her, ale i akce menšího místního charakteru, oslavy a podobně. V obci je prodejna potravin a drogistického zboží. Dále je v obci obecní dům s místní pobočkou knihovny, klubovnami zájmových spolků jako například klubovna Junáků, zkušebna pěveckého sdružení Alteso Nočesta, ordinacemi praktických lékařů pro děti a pro dospělé, a je zde také umístěna pošta. Kulturní dům, ve kterém se mimo tanečního sálu s divadelním pódiem nachází muzeum obce, muzeum pašijových her a muzeum historických rádií. V obci je také udržován rybník, sloužící k letní rekreaci i pro pořádání rybářských soutěží či akcí jako je dětský den a podobně.
Úroveň vzdělávání: o Jak je již výše uvedeno, v obci se nachází zařízení prvního stupně základní školy a škola mateřská. Obě tyto školy jsou svou vybaveností co do technického stavu velmi dobře a poměrně moderně vybaveny. V roce 2012 bylo 56 žáků v MŠ. Na prvním stupni ZŠ 26 žáků. Určitý odliv žáků je způsoben i relativní blízkostí okresního města, kam některé děti denně do škol dojíždějí.
Zdravotní péče: o Zde lze opět vycházet z již výše uvedeného. V obci se nachází v obecním domě zařízení dvou ordinací, a to praktických lékařů pro děti i pro dospělé. Jejich ordinační hodiny jsou pro potřeby obyvatel Hořic dostatečné a především kvalita dětského lékaře je známa i v širším okolí. Obec zřídila pro tyto ordinace v roce 2011 nové prostory v obecním domě a tyto nyní splňují veškeré aktuální náročné technické i hygienické normy.
Sociální problematika: o Zde je mimo grafu vyjadřujícího přibližnou skladbu obyvatel podle vzdělání, a který je na „běžné“ celorepublikové úrovni i graf složení obyvatel Hořic 9
podle věku. Zde je v jeho střední části patrný vyšší počet obyvatel ve středním věku, který se bude v čase přesouvat do vyšších věkových kategorií a tedy i zde vidíme dnes tolik diskutované stárnutí populace. Za povšimnutí však stojí začátek grafu, tedy poměrně relativně vysoký počet obyvatel mezi 0 – 14 let věku. Tato kategorie by při postupu v čase a jejím přesunu do vyšších věkových kategorií měla mít teoreticky na obec velmi dobrý vliv a mohla by kompenzovat výše zmíněné stárnutí populace jako celku. Nicméně zde je právě tato kategorie asi nejméně stabilní co do pravděpodobnosti, že v obci zůstane žít i nadále. Odstěhovávání se mladých lidí z menších obcí do měst je již delší dobu diskutovaným celospolečenským problémem. Zde je nutné se zaměřit především za zachování a pokud možno rozšíření občanské vybavenosti, dostupnost služeb, dopravní obslužnost a další faktory ovlivňující „běžný“ život v obci.
150 100 143 50
133 60
0 0 - 14 15 19
82
114
98 70 41
20 29
30 39
40 49
50 59
60- 64
10
34 7
65 69
70 79
80 a více
300 250 200 150 100 50 0
Dílčí SWOT analýza 2 S – STRENGHTS (silné stránky)
W – WEAKNESS (slabé stránky)
O – OPTIONS (možnosti)
je vybudován a nově zrekonstruován přírodní amfiteátr pro 550 sedících diváků s dobrým technickým zázemím v obci je zavedena silná tradice pořádání různých kulturních akcí dlouhodobě stabilní počet obyvatel obce
amfiteátr je minimálně využíván mimo sezónu
pronájem areálu v měsících mimo sezónu, tedy červenec a srpen
obecní rozpočet má omezené možnosti
hledání nových příležitostí k rozvoji kultury
počet obyvatel obce neroste
poměrně velký počet dětí ve věku 0 – 14 let
materiálnětechnické zázemí pro volný čas dětí
velmi dobré vybavení ZŠ i MŠ po materiální stránce
někteří rodiče nedávají své děti do ZŠ v obci
zavést dlouhodobou politiku umožňující individuální výstavbu v obci zlepšení stavu materiálnětechnického vybavení ovlivňovat personální politiku ZŠ tak, aby se tato stala atraktivní pro rodiče žáků vytvářet prostředí vhodné pro udržení ordinací v obci, hledání kvalitních lékařů
lékařské ordinace pro děti i dospělé přímo v obci
11
T – THREATS (hrozby)
odcházení mladých lidí z obce do jiných měst a obcí nynější děti nebudou mít k obci vztah a odejdou v mladém věku jinam klesající počet žáků ZŠ a dojíždění zdejších dětí do okolních škol zrušení ordinací například pro málo registrovaných občanů a podobně
c)
Infrastruktura Obec Hořice na Šumavě leží 15 kilometrů jihozápadně od Českého Krumlova a 6 kilometrů severně od Černé v Pošumaví na břehu Lipenského jezera. Nejbližší sousední obcí je 5 kilometrů jihovýchodně vzdálený Světlík a na severozápadě je území obce ohraničeno Vojenským újezdem Boletice. V těsném sousedství obce prochází státní silnice I. třídy číslo 39 a železniční trať číslo 194 z Českých Budějovic do Volar. Zastávka Hořice na Šumavě je na 46. kilometru od Českých Budějovic a na 48. kilometru od Volar. Dopravní infrastruktura z hlediska dopravní obslužnosti, tedy z pohledu jak je obec dostupná a zároveň jak jsou dostupná okolní centra z pohledu socioekonomických aktivit – existence a kvalita silniční a železniční sítě i z hlediska dopravní dostupnosti je spíše na dobré úrovni. Do obce vede jak hlavní silnice tvořící spojnici České Budějovice – Český Krumlov – Horní Planá (respektive Lipno nad Vltavou), tak i železnice na trase České Budějovice – Český Krumlov – Černý Kříž. Toto jsou dvě hlavní dopravní cesty spojující krajské a okresní město s významnou rekreační oblastí Čech – Lipenským jezerem a Šumavou. Četnost těchto spojů je u autobusové linky ve všední den 12 spojů oběma směry (dopoledne 5, odpoledne a večer 7), ve svátek pak 5 spojů (2 + 3). Méně, ale přesto dostatečně je tomu i u spojení vlakového, kdy ve všední den jede 6 spojů oběma směry (dopoledne 2, odpoledne a večer 4), ve svátek pak 5 spojů (2 + 3). Okresní město je od obce vzdálené cca 15 km, což znamená cca 20 minut autobusovou linkou a 23 minut vlakem. Taktéž další město ležící poblíž obce na druhém pomyslném konci - Horní Planá je vzdálená cca 17 km a platí podobné časy spojení - cca 30 minut autobusovou linkou a 38 minut vlakem. Autem je pak možné dojet do obou cílů za cca 15 minut. Technická infrastruktura, která hodnotí veškerá síťová vedení (energovody, vodovody, kanalizace, dále čistírny odpadních vod, veřejné osvětlení, atd.) má u jednotlivých jejích složek kvalitu rozdílnou, nicméně v obci opět nic z uvedeného nechybí. Vodovod je v obci obecní, je na něj napojena převážná část obce. Kanalizace byla dobudována, ale již není v celé obci na uspokojivé úrovni. Čistírna odpadních vod je průběžně opravována. Veřejné osvětlení v obci funguje na dobré úrovni, je průběžně opravováno, přesto jsou zde stále rezervy co do kvantity i kvality.
Dílčí SWOT analýza 3 S – STRENGHTS (silné stránky)
W – WEAKNESS (slabé stránky)
dobré vlakové i autobusové spojení
závislost na těchto linkách
v obci je vodovod, kanalizace i ČOV
ČOV musí projít postupnou rekonstrukcí veřejné osvětlení na některých místech obce chybí nebo je nestatečné
O – OPTIONS (možnosti)
T – THREATS (hrozby)
možné budoucí rušení jednotlivých spojů dle finančních možností rozvíjet energovody v obci investovat do osvětlení peníze z obecního rozpočtu a hledat dotační program
12
cena z veřejného osvětlení bude nad finanční možnosti obce
d)
Životní prostředí Jak již také bylo výše uvedeno, obec Hořice na Šumavě leží 15 kilometrů jihozápadně od Českého Krumlova a 6 kilometrů severně od Černé v Pošumaví na břehu Lipenského jezera. Nejnižším bodem je místo, kde území obce na severním okraji opouští potok Polečnice, asi 625 m.n.m. Nádraží ČD má nadmořskou výšku 632 m. Nejvyšším bodem je s 880 m vrch Nad Skalným na západním okraji obce, v blízkosti hranice území s vojenským újezdem. Rozloha území spravovaného obecní samosprávou je téměř 32 km2 (3.191 ha). Pod správu obecního úřadu spadají, kromě samotných Hořic (5,2 km2), také katastrální území: Šebanov (7,4 km2), Skláře (2,6 km2), Mýto (7,1 km2) a Žestov (2,25 km2) a neosídlená území Svíba (4 km2) a Cipín (3,4 km2). Lesní půda tvoří 1.018,5 ha (31,9 %), zemědělská půda 1.876 ha (58,8 %) a zastavěná plocha je 11,2 ha (0,35 %). Většina území je odvodňována potokem Polečnice, odtékajícím severním směrem s nejvýznamnějším přítokem, potokem Čertice. V Hořicích a okolí jsou také čtyři rybníky, z nichž jeden v blízkosti nádraží ČD je využíván jako volná rekreační plocha. Na spravovaném území se nachází jedna rezervace kategorie přírodní památka: „Žestov“ o rozloze 3,49 ha. Leží na východním svahu Korunní hory (724 m) nad osadou Žestov. Svou plochou zasahuje do území sousední obce Slavkova. Nynější stav je z hlediska životního prostředí velmi dobrý. V obci ani v její bezprostřední blízkosti není žádný větší znečišťovatel přírodního prostředí. Absence průmyslových podniků v obci, mající spíše negativní vliv na zaměstnanost a podobně v tomto směru je naopak velmi prospěšná. Obec fakticky nemusí provádět lokalizaci možného budoucího zdroje znečištění, a tedy ohrožení, co se týče budoucí výstavby, popřípadě v návrhové části dokumentu přijímat preventivní opatření proti zjištěným potenciálním znečišťovatelům. Co se týče stavu a vývoje všech základních složek přírody, tj. vody, ovzduší, půdy, rostlinstva a živočišstva na území obce a v jejím blízkém okolí je situace také v rámci ČR nadstandardní a uspokojivá. Vše je opět „zásluhou“ polohy obce i skutečnosti, že relativně blízké okresní město Český Krumlov rovněž nedisponuje významnými znečišťovateli životního prostředí. Celkový ráz krajiny je v souladu s celkovým stavem životního prostředí a je přirozený vzhledem ke své poloze a nadmořské výšce. Dílčí SWOT analýza 4 S – STRENGHTS (silné stránky)
W – WEAKNESS (slabé stránky)
O – OPTIONS (možnosti)
životní prostředí není znečišťováno žádným průmyslovým podnikem v okolí obce se nevyskytují významní znečišťovatelé přispět k dobrému životnímu prostředí výstavbou sběrného dvora v obci, nízkoemisní zdroje tepla, zateplování veřejných budov
poloha obce u Lipenského jezera zaručuje určitý státní dohled nad budováním potenciálních znečišťovatelů
13
T – THREATS (hrozby)
e)
cestovní ruch Z hlediska atraktivity cestovního ruchu, tj. zejména přírodního a kulturně-historického bohatství, které je spolu s možností kulturního a sportovního vyžití hlavním lákadlem pro turisty je obec vzhledem ke své velikosti na celkem dobré úrovni. Turisté, rekreanti z nedalekého Lipenského jezera i cykloturisté zde mohou nalézt – především v letních měsících – různé dostupné kulturně historické památky i různé kulturní akce. Jejich výčet byl zhruba popsán v předešlých kapitolách. Především je zde již více než dvacetiletá tradice Pašijových her a od roku 2011 se naskýtá možnost využít potenciál Pohádkové rezervace, kterou za relativně krátkou sezonu navštíví několik tisíc návštěvníků, především rodičů s dětmi. Specifikum těchto představení je skutečnost, že rodiny s dětmi obec navštíví vaně, ale nepobývají zde delší dobu. Nicméně i tento potenciál lze využít pro stravování, pro nabídku dalších aktivit či akcí v obci a podobně. Asi největší rezervy má obec ve vybavenosti pro cestovní ruch, tzv. materiálně-technické základny, tzn. kvalitní a v dostatečné míře vybudované sítě ubytovacích, stravovacích a dalších doplňkových zařízení. Právě zde je viditelný budoucí potenciál obce, zde jsou možnosti především pro malé a střední podnikatele v oblasti obchodu, služeb, ale především z hlediska „sezónnosti“ těchto možností v ubytovacích kapacitách a celkově v lukrativní nabídce ubytování. Obec jako taková může tyto aktivity podporovat spíše nepřímo tím, že bude památky udržovat v co nejlepším stavu, a pořádat akce, které budou lákavé i pro návštěvníky mimo rámec regionu a turisty z Lipenska. Bez tohoto obslužného zázemí není možný rozvoj ekonomicky zajímavého cestovního ruchu. Dílčí SWOT analýza 5 S – STRENGHTS (silné stránky)
W – WEAKNESS (slabé stránky)
O – OPTIONS (možnosti)
poloha obce blízko Lipna
nevyužitý potenciál z hlediska polohy obce
vybudovaný amfiteátr a velká tradice kulturních akcí
nevyužitý potenciál z hlediska využití amfiteátru
vytvářet podmínky pro možnosti ubytování turistů v obci jejím zviditelňováním – tedy reklamou na internetu zvýšit spolupráci s obcemi kolem Lipna, využít členství ve SLO
T – THREATS (hrozby)
malá angažovanost místních občanů v budování ubytovacích kapacit pro turisty SWOT analýza představuje standardní metodu používanou ke shrnutí a prezentaci závěrů sociálně-ekonomické analýzy. Ve svých počátcích byla tato metoda využívaná zejména v marketingových analýzách soukromé sféry. Postupně se, díky své čitelnosti a přehlednosti, stala součástí metodik pro zpracování analýz i v oblasti veřejné správy. V této sféře se však, oproti soukromému sektoru, vyskytuje řada odlišností, které pak v konečném důsledku způsobují metodické nepřesnosti. Z tohoto důvodu NARM doporučuje modifikaci původní SWOT analýzy v následujícím pojetí: 14
S – STRENGHTS (silné stránky) – rozvojově jednoznačně pozitivní a současně aktivní jevy a trendy vývoje v dané věcně a územně vymezené oblasti W – WEAKNESS (slabé stránky) – rozvojově negativní a současně aktivně působící jevy a trendy vývoje v dané věcně a územně vymezené oblasti O – modifikace OPTIONS (možnosti) – vnitřní rezervy a nevyužitý rozvojový potenciál dané věcně a územně vymezené oblasti, vnější příležitosti rozvoje území (pozn.: v klasickém pojetí představují příležitosti – opportunities- pouze vnější rozvojové možnosti, rezervy, pozitivní okolnosti které nelze působením analyzovaného subjektu ovlivnit ani aktivizovat) T – THREATS (hrozby) – dosud neaktivní vnitřní věcná a územní rizika, která potenciálně mohou ohrozit rozvoj území, vnější možné hrozby (pozn.: v původní verzi SWOT analýzy představují hrozby pouze vnější ohrožení, které není analyzovaný subjekt schopen odvrátit či ovlivnit vlastními silami a prostředky)
B. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA S – STRENGHTS (silné stránky)
W – WEAKNESS (slabé stránky)
O – OPTIONS (možnosti)
T – THREATS (hrozby)
hospodaření v obecních lesích
jediný silný zaměstnavatel v obci
vytvářet dobré podmínky pro největšího zaměstnavatele
v případě odchodu nejsilnějšího zaměstnavatele vysoká míra nezaměstnanosti
dluhové zatížení omezený rozvoj obce je na standardní obce z hlediska úrovni dozoru památkové péče je vybudován a nově amfiteátr je zrekonstruován minimálně využíván přírodní amfiteátr mimo sezónu pro 550 sedících diváků s dobrým technickým zázemím v obci je zavedena obecní rozpočet má silná tradice omezené možnosti pořádání různých kulturních akcí dlouhodobě stabilní počet obyvatel obce počet obyvatel obce neroste poměrně velký počet dětí ve věku 0 – 14 let
materiálnětechnické zázemí pro volný čas dětí
velmi dobré vybavení ZŠ i MŠ po materiální stránce
někteří rodiče nedávají své děti do ZŠ v obci
hlídat dluhové zatížení obce pronájem areálu v měsících mimo sezónu, tedy červenec a srpen
hledání nových příležitostí k rozvoji kultury zavést dlouhodobou politiku umožňující individuální výstavbu v obci zlepšení stavu materiálnětechnického vybavení ovlivňovat personální politiku ZŠ tak, aby se tato stala atraktivní pro rodiče žáků 15
odcházení mladých lidí z obce do jiných měst a obcí nynější děti nebudou mít k obci vztah a odejdou v mladém věku jinam klesající počet žáků ZŠ a dojíždění zdejších dětí do okolních škol
lékařské ordinace pro děti i dospělé přímo v obci
vytvářet prostředí vhodné pro udržení ordinací v obci, hledání kvalitních lékařů
dobré vlakové i autobusové spojení
závislost na těchto linkách
v obci je vodovod, kanalizace i ČOV
ČOV musí projít postupnou rekonstrukcí veřejné osvětlení na některých místech obce chybí nebo je nestatečné
životní prostředí není znečišťováno žádným průmyslovým podnikem ani v okolí obce se nevyskytují významní znečišťovatelé poloha obce u Lipenského jezera zaručuje určitý státní dohled nad budováním potenciálních znečišťovatelů poloha obce blízko Lipna
vybudovaný amfiteátr a velká tradice kulturních akcí
možné budoucí rušení jednotlivých spojů dle finančních možností rozvíjet energovody v obci investovat do osvětlení peníze z obecního rozpočtu a hledat dotace
přispět k dobrému životnímu prostředí výstavbou sběrného dvora v obci
nevyužitý potenciál z hlediska polohy obce
nevyužitý potenciál z hlediska využití amfiteátru
zrušení ordinací například pro málo registrovaných občanů a podobně
vytvářet podmínky pro možnosti ubytování turistů v obci jejím zviditelňováním – tedy reklamou na internetu zvýšit spolupráci s obcemi kolem Lipna, využít členství ve SLO
malá angažovanost místních občanů v budování ubytovacích kapacit pro turisty
16
cena z veřejného osvětlení bude nad finanční možnosti obce v budoucnu možné uvolnění zákonů a stavba potenciálního znečišťovatele blízko obce
C. NÁVRHOVÁ ČÁST PROGRAMU ROZVOJE OBCE 1. Stanovení rozvojových cílů Hlavní dlouhodobé rozvojové cíle obce, tj. cíle s časovým horizontem realizace 15 – 20 let:
Zkvalitňování života občanů obce, životního prostředí a celkově životního prostoru. Zhodnocování obecního majetku, který nebude určen k prodeji a jehož zhodnocení má multiplikační efekt.
Hlavní, strategický cíl:
rozvoj bytové a individuální výstavby rozvoj infrastruktury a občanské vybavenosti Zlepšování kvality životního prostředí, podpora a rozvoj kultury a cestovního ruchu
Dílčí dlouhodobé rozvojové cíle, tj. cíle s časovým horizontem realizace shodným se strategickým cílem.
Snižování energetické náročnosti veřejných budov i bytových domů, úspora energií
Vybudování konkrétních staveb, které se budou dlouhodobě podílet na zlepšování kvality životního prostředí
Zvyšování bezpečnosti a informovanosti občanů o případných hrozbách.
Podpora rozvoje podnikání v obci.
Péče o vzhled obce.
2. Stanovení programových úkolů 2.1. Snižování energetické náročnosti budov, úspora energií. a) b) c) d) e)
zateplení budovy ZŠ a MŠ, tělocvičny - 2013 zateplení KD – 2014 zateplení obecního domu – 2015 zateplení obecní bytovky č.p. 75 a zakrytí tamních balkonů - 2016 výměna oken ve všech obecních bytech - 2013 - 2015
2.2. Zkvalitnění životního prostředí občanů obce vybudováním konkrétních staveb, které se budou dlouhodobě podílet na tomto zkvalitňování: a) sběrný dvůr - 2013 b) oprava ČOV – 2013 - 2018 c) oprava obecní kanalizační sítě - průběžně 2013 – 2018 17
2.3. Zvyšování bezpečnosti a informovanosti občanů o případných hrozbách. a) varovný protipovodňový systém – 2013 2.4. Rozvoj infrastruktury a) oprava a rozšiřování veřejného osvětlení v obci i v osadách - průběžně 2013 2018 b) opravy místních komunikací a lesních cest - průběžně 2013 – 2018 c) dokončení oprav obecních chodníků v obci 2013 – 2018 d) obnova dlažby v okolí KD - 2015 e) oprava obecní vodovodní sítě v souladu s plánem investic firmy ČEVAK průběžně 2013 – 2018 2.5. Rozvoj občanské vybavenosti a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)
vylepšení zázemí obecní knihovny - 2013 vybudování dětského hřiště – 2013 oprava střechy požární zbrojnice a obecních dílen - 2013 – 2014 instalace automatického vyzvánění v kostele sv. Kateřiny - 2014 vybudování dětského hřiště - venkovního zázemí pro ZŠ - 2014 - 2015 zbudování hřiště pro volnočasové aktivity teenagerů - 2015 - 2016 opravit kabiny na fotbalovém hřišti - 2015 - 2016 oprava podlahy v tělocvičně – 2016 úprava povrchu venkovního volejbalového hřiště – 2016 hledání, úpravy a budování prostor sloužících pro služby obyvatelstvu – 2013 2018
2.6. Rozvoj bytové i individuální výstavby. a) tvorba a případné úpravy územního plánu, stavebních studií a jiných strategicky důležitých dokumentů b) hledání strategického investora pro případnou bytovou výstavbu 2.7. Podpora kultury a cestovního ruchu. a) v letním amfiteátru vybudovat nové hlediště – podlaha + lavičky + zastřešení – 2014 - 2018 b) v letním amfiteátru vybudovat sklad rekvizit – 2014 c) v letním amfiteátru vybudovat zámkovou dlažbu pod sezením u objektů šaten a občerstvení – 2013 - 2014 d) v osadách udělat vitrínky podobné jako jsou v Hořicích - historie obce, osady, území a podobně - 2014 - 2015 e) oprava sakrální stavby kapličky v Šebanově - 2014 f) v osadě Mýto opravit na návsi dřevěný kříž – 2014 g) instalace elektrického pohonu zvonů v kostele sv. Kateřiny - 2014 h) restaurování soustavy sedmi kašen - 2014 - 2015 18
i) j) k) l) m) n)
oprava kostelní zdi – 2015 - 2018 obnovit v osadě Skláře morový sloup - 2015 v letním amfiteátru udělat nový rozvod el. vedení a osvětlení jeviště 2015- 2016 oprava vnitřních prostor KD (sál) - 2014 – 2015 vydání knihy o historii obce – 2014 – 2015 nalézt, a poté uskutečnit vhodné využití místní fary, kterou je možno získat do dlouhodobého pronájmu
2.8. Péče o vzhled obce a) b) c) d)
úprava proluky na náměstí - 2014 zakoupení malotraktoru pro údržbu veřejného prostranství - 2014 podpora soukromých vlastníků domů při opravě fasád - průběžně 2013 – 2018 úprava náměstí (osázení novými stromy, chodníky atd.) – 2015 - 2016
3. Určení rozvojových aktivit 3.1. Zateplení budovy ZŠ a MŠ, tělocvičny 2013 – 2015
podrobný popis aktivity
Předmětem této rozvojové aktivity je snížení energetické náročnosti – výměna zdroje tepla a zateplení objektu občanské vybavenosti č.p. 102, Hořice na Šumavě postaveném na stavební parcele č. st. 326 v k.ú. Hořice na Šumavě, obec Hořice na Šumavě (Základní škola a Mateřská škola Hořice na Šumavě) a objektu občanské vybavenosti bez čp./če. postaveném na stavební parcele č. st. 327 v k. ú. Hořice na Šumavě, obec Hořice na Šumavě (budova tělocvičny pro Základní školu a Mateřskou školu Hořice na Šumavě). K tomuto je potřeba zajistit dle podmínek stanovených výzvou vyhlášenou SFŽP ČR/MŽP zpracování projektové žádosti v souladu s aktuální výzvou OPŽP pro bezproblémové podání žádosti, zpracování finanční analýzy a zprávy k finanční analýze v souladu s pokyny OPŽP (je-li relevantní), elektronické podání žádosti v programu Bene-fill, kompletaci tištěné podoby žádosti s přílohami, podání tištěné podoby žádosti s přílohami na příslušné podací místo SFŽP, správu žádosti v programu Bene-fill do přidělení registračního čísla k akci, koordinaci prací mezi energetickým auditorem, projektanty, rozpočtáři a SFŽP ČR, veškeré související činnosti do přidělení registračního čísla k akci.
zhodnocení přínosů realizace aktivity (ekonomických, společenských)
Z hlediska přínosu ekonomického jde o úspory v budoucích letech po realizaci výměny zdroje tepla a zateplení objektů. Zde se jedná o částky cca 200.000,- Kč ročně. Z hlediska společenského přínosu je tato aktivita namířena pro zkvalitnění pobytu dětí v ZŠ a MŠ a má tedy velký dopad pro rozhodování rodičů, do jaké školky či školy své dítě umístí. V konečném důsledku je to jeden z kroků, kterým chce obec zabránit odlivu žáků ZŠ i MŠ z obce, respektive jejich dojíždění do jiných obdobných zařízení v jiných obcích či městech.
výpočet nákladů na realizaci aktivity
19
určení nositele aktivity
Nositelem aktivity bude obec a dodavatel stavby, který vzejde z veřejné soutěže.
vytipování možných zdrojů potřebných k realizaci aktivity
Rozpočet obce a podpora OPŽP – viz tabulka.
zhodnocení multiplikačních efektů realizace aktivity
Především se jedná o citelnou úsporu tepla a zároveň o nezanedbatelný přínos k ochraně životního prostředí. Zlepšením prostředí v ZŠ a MŠ i tělocvičně, tedy objektů určených výhradně pro děti – a to nejen děti z obce ale i z obcí přilehlých. 3.2. Zateplení KD – 2013 – 2015
podrobný popis aktivity
Předmětem této rozvojové aktivity je „Snížení energetické náročnosti – výměna zdroje tepla a zateplení objektu občanské vybavenosti č. p. 200, Hořice na Šumavě postaveném na stavební parcele č. st. 336 v k. ú. Hořice na Šumavě, obec Hořice na Šumavě.“ K tomuto je potřeba zajistit dle podmínek stanovených výzvou vyhlášenou SFŽP ČR/MŽP zpracování projektové žádosti v souladu s aktuální výzvou OPŽP pro bezproblémové podání žádosti, zpracování finanční analýzy a zprávy k finanční analýze v souladu s pokyny OPŽP (je-li relevantní), elektronické podání žádosti v programu Bene-fill, kompletaci tištěné podoby žádosti s přílohami, podání tištěné podoby žádosti s přílohami na příslušné podací místo SFŽP, správu žádosti v programu Bene-fill do přidělení registračního čísla k akci, koordinaci prací mezi energetickým auditorem, projektanty, rozpočtáři a SFŽP ČR, veškeré související činnosti do přidělení registračního čísla k akci.
zhodnocení přínosů realizace aktivity (ekonomických, společenských)
Opět se zde především jedná o citelnou úsporu tepla a zároveň o nezanedbatelný přínos k ochraně životního prostředí. 20
Z hlediska přínosu ekonomického jde o úspory v budoucích letech po realizaci výměny zdroje tepla a zateplení objektu. Zde se jedná o částky 70.000,- Kč ročně. Z hlediska společenského přínosu je tato aktivita namířena pro zkvalitnění kulturně společenského zázemí v obci, kdy nynější stav je velmi nevyhovující a neekonomický z hlediska vytápění prostor a tedy celkového provozu budovy. V konečném důsledku je toto zkvalitnění kulturně společenského zázemí v obci jeden z kroků, kterým chce obec zabránit odlivu občanů z obce, především odlivu mladých lidí a tedy stárnutí populace v obci.
výpočet nákladů na realizaci aktivity
určení nositele aktivity
Nositelem aktivity bude obec a dodavatel stavby, který vzejde z veřejné soutěže.
vytipování možných zdrojů potřebných k realizaci aktivity
Rozpočet obce a podpora OPŽP – viz tabulka.
zhodnocení multiplikačních efektů realizace aktivity
Jak již bylo předesláno u obdobných projektů, opět se zde především jedná o citelnou úsporu tepla a zároveň o nezanedbatelný přínos k ochraně životního prostředí. V dalším důsledku je toto zkvalitnění kulturně společenského zázemí v obci jedním z kroků, kterým chce obec zabránit odlivu občanů z obce, především odlivu mladých lidí a tedy stárnutí populace v obci. Kulturní dům je s přírodním amfiteátrem největší společenské zázemí v obci a právě zde se mohou realizovat různá sdružení i spolky jako např. divadelní klub Rolnička, pěvecký sbor Alteso Nočesta, probíhají zde zábavy, kulturní akce pro děti i dospělé a další aktivity. Kulturní dům slouží i jako zkušebna pro Hořické Pašijové hry. Multiplikační efekt opět leží v rovině občanské, že obyvatelé Hořic budou mít tendenci v obci i nadále zůstávat a nestěhovat se v budoucnu mimo obec do jiných měst a obcí. 3.3. Zateplení obecního domu – 2015 Totožné jako v bodě 1 a 2. K tomuto je potřeba zajistit, aby se projekt mohl realizovat dle podmínek stanovených některou výzvou, vyhlášenou pro roky 2015 – 2017 SFŽP ČR/MŽP. 21
3.4. Sběrný dvůr – 2013
podrobný popis aktivity
Cílem projektu je vybudovat sběrný dvůr, který bude obsahovat kontejnery na odpad, sklady s nebezpečným odpadem, obytnou buňku, dále opravu přístřešku na kontejnery a vybudování zpevněné manipulační plochy. Velkým přínosem je zde lis na odpad, který bude mít v důsledku přínos jak ekonomický, tak i příznivý dopad na životní prostředí.
zhodnocení přínosů realizace aktivity (ekonomických, společenských)
Z hlediska přínosu ekonomického jde o úspory v budoucích letech po realizaci stavby sběrného dvora, především jde o úsporu za likvidaci odpadu. Z hlediska společenského přínosu je tato aktivita namířena pro zkvalitnění životního prostředí obce a pro komfortnější služby občanům obce z hlediska odpadového hospodářství.
určení nositele aktivity
Nositelem aktivity bude obec a dodavatel stavby, který vzejde z veřejné soutěže.
vytipování možných zdrojů potřebných k realizaci aktivity
Rozpočet obce a podpora SFŽP.
zhodnocení multiplikačních efektů realizace aktivity
Jako multiplikační efekt tohoto projektu je možno uvést celkové zlepšení životního prostředí, a skutečnost, že občané, kteří neukázněně vyhazovali například elektroodpad, staré pneumatiky a podobně do odpadu směsného, protože sběrný dvůr je nejblíže v okresním městě již toto dělat nebudou „muset“. Sběrný dvůr ale především také mohou využít i okolní obce, jako například občané Černé v Pošumaví a podobně. Multiplikační efekt s pozitivním vlivem na životní prostředí v tomto případě přesahuje území obce Hořice na Šumavě. 3.5. Oprava ČOV – uskladňovací nádrže kalu - 2013 - 2014
podrobný popis aktivity
Cílem projektu je oprava ČOV, která je vynucena jejím stářím a běžným opotřebováním.
zhodnocení přínosů realizace aktivity (ekonomických, společenských)
Z hlediska přínosu ekonomického jde o nutnou opravu, kdy obec musí v rámci ochrany životního prostředí udržovat ČOV v přijatelném stavu.
určení nositele aktivity
Nositelem aktivity bude obec a dodavatel stavby firma ČEVAK. 22
vytipování možných zdrojů potřebných k realizaci aktivity
Rozpočet obce.
zhodnocení multiplikačních efektů realizace aktivity
Multiplikační efekt tohoto projektu je nesnadné uvést, jde spíše o vynucenou opravu ČOV z hlediska technické opotřebovanosti stávajícího zařízení. 3.6. Varovný protipovodňový systém – 2013
podrobný popis aktivity
Projekt řeší instalaci bezdrátového informačního systému – rozhlasu na stávající sloupy veřejného osvětlení, instalaci sirény a monitorovacích hladinoměrných a srážkoměrných čidel. Dále pak je součástí projektu zpracování digitálního povodňového plánu s výstupy do Editoru dat dPP ČR.
zhodnocení přínosů realizace aktivity (ekonomických, společenských)
Z hlediska přínosu ekonomického jde především o zabránění potenciálním povodňovým škodám i následně o nahrazení stávajícího nevyhovujícího místního rozhlasu, který nedosahuje do osad Mýto, Skláře a Šebanov novým bezdrátovým moderním zařízením, které umožní nejen pokrytí celého území obce včetně zmíněných osad. Systém je využitelný v rámci Integrovaného záchranného systému.
určení nositele aktivity
Nositelem aktivity bude obec a dodavatel stavby, který vzejde z veřejné soutěže.
vytipování možných zdrojů potřebných k realizaci aktivity
Rozpočet obce a dotace SFŽP
zhodnocení multiplikačních efektů realizace aktivity
Multiplikační efekt tohoto projektu je především v tom, že varovný systém umožňuje přenos dat v podobě SMS, emailů a podobně všem zainteresovaným složkám i zaregistrovaným občanům, dává poplachová hlášení na určené www stránky a má mnoho dalších funkcí, které zkvalitní informovanost občanů obce v době krizové situace i mimo ni. 3.7. Další priority a úkoly
vybudování kolumbária na místním hřbitově realizovat výstavbu obecních bytů na pozemcích obce rekonstrukce křížové cesty na vrchu sv. Anny
23
2017 2016 - 2018 2016 - 2018
3.8. Dlouhodobé cíle - 2018 a dále:
vybudování rozhledny vybudování domu s pečovatelskou službou vybudování poutního, nebo odpočinkového místa na místě bývalého kostela sv. Anny
3.9. Závěr Program rozvoje obce Hořice na Šumavě je strategický koncepční materiál, který definuje priority obce s cílem zajistit prosperitu obce, uspokojit potřeby jejích obyvatel a podpořit rozvoj podnikatelského sektoru. Program poskytuje přehled o plánovaných investičních aktivitách nejen zastupitelstvu obce, ale zejména široké veřejnosti. Obci se tak budou lépe prosazovat její zájmy a zájmy jejích občanů. V rámci Programu rozvoje obce v letech 2013 – 2018 jsou definovány základní priority rozvoje obce pro toto následující období. Jejich vlastní realizace je závislá na zdrojích financování. Zde je především počítáno s kombinací zdrojů z Fondů Evropské unie – jednotlivých vyhlašovaných Operačních programů pro jednotlivá období, ze státního rozpočtu, krajského rozpočtu i z rozpočtu obce. Je patrné, že objem finančních prostředků všech priorit přesahuje možnosti obecního rozpočtu, proto je možné, že se nepodaří všechny priority v uvedeném období realizovat, a bude je tedy nutné přesunout do následujícího období. Pořadí priorit je také možné, a mnohdy bude i nutné upravit s ohledem na konkrétní dotační příležitosti. Program rozvoje obce by schválen zastupitelstvem obce dne 25.06.2013 usnesením č.8/5/2013. V Hořicích na Šumavě dne 25.6.2013
Milada Ottová v.r. místostarostka obce Hořice na Šumavě
Martin Madej v.r. starosta obce Hořice na Šumavě
24