Právo shromažďovací Právní úprava a vybraná judikatura
Právní úprava I. • Čl.19 Listiny základních práv a svobod (1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. (2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.
• Čl. 11 Evropské úmluvy o lidských právech
Právní úprava II. • Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím – Svolání shromáždění – Oznámení shromáždění, vč. těch, které oznámení nepodléhají (nepovoluje se!) – Zakázání shromáždění – Rozpuštění shromáždění a opravné prostředky – Přestupky proti právu shromažďovacímu
Základní východiska • § 1 zákona – Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. – Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace.
Základní východiska • Za shromáždění ve smyslu zákona se nepovažují: – shromáždění osob související s činností státních orgánů upravená jinými právními předpisy (zejm. zasedání zastupitelských orgánů); – shromáždění související s poskytováním služeb; – jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v § 1 odst. 2.
Oznamovací povinnost I • Shromáždění musí být oznamována úřadu s výjimkou: – shromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům; – shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání; – shromáždění konaných v obydlích občanů; – shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách.
Oznamovací povinnost II • Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 kalendářních dnů předem. • Den = 24 hodin • K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.
Zákaz shromáždění I • Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě: – popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; – dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti; – jinak porušovat ústavu a zákony.
• Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže – se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví, – na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.
Praktické problémy I • Rozpor deklarovaného a skutečného účelu shromáždění – Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 05.11.2007, čj. 8 As 51/2007 – 67 (publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS) • I. Výkon shromažďovacího práva, uplatněného oznámením konkrétního shromáždění správnímu orgánu, nemůže být přenesen na jinou osobu úkonem svolavatele nebo správního orgánu. Při oznámení shromáždění neexistujícím subjektem správní orgán věc bez dalšího odloží [§ 43 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004, za použití § 154 téhož zákona]. • II. K omezení shromažďovacího práva může dojít pouze výjimečně, za podmínek stanovených shromažďovacím zákonem (§ 10 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím), a zejména v případě konfliktu s ústavním pořádkem chráněnými právy třetích osob. Takový konflikt je třeba vždy řešit za použití principu proporcionality, přičemž zákaz shromáždění představuje krajní způsob řešení. Správní orgán může odůvodnit zákaz shromáždění jeho nedovoleným účelem, byť i odlišným od oznámeného, svůj závěr však musí prokázat a nese odpovídající důkazní břemeno.
• Odborná veřejnost má ale výhrady (např. Pavel Uhl, Tomáš Pecina)
Zákaz shromáždění II • O zákazu shromáždění (§ 10) nebo době jeho ukončení (§ 9) rozhodne úřad bezodkladně, nejpozději však do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení. • Proti rozhodnutí úřadu podle odstavce 1 může svolavatel do 15 dnů od doručení podat opravný prostředek (žalobu dle § 65 a násl. SŘS).
Zakázané shromáždění • § 12 zákona – Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv bylo zakázáno, zástupce úřadu vyzve svolavatele, aby shromáždění neprodleně ukončil. Pokud svolavatel neučiní účinná opatření, aby se účastníci pokojně rozešli, sdělí zástupce úřadu účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno a vyzve je, aby se pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění a upozornění na následky neuposlechnutí této výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné a aby se s ním všichni účastníci shromáždění mohli seznámit. – Za nepřítomnosti zástupce úřadu může shromáždění uvedené v odstavci 1 rozpustit způsobem tam stanoveným i příslušník Policie České republiky ve službě.
Neoznámené shromáždění Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5, bude způsobem uvedeným v odstavci 1 rozpuštěno, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 až 3. To platí i pro shromáždění, která nebyla svolána. Odpovědnost svolavatelů za přestupek není dotčena, i když shromáždění nebylo rozpuštěno.
Rozpuštění shromáždění I • Shromáždění oznámené-nezakázané může být rozpuštěno, jestliže se: – podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 nebo – nebyly splněny povinnosti účastníků shromáždění podle § 7 odst. 3 a 4 (tj. zákaz držení zbraní a výbušnin, resp. zákaz zahalení obličeje).
Rozpuštění shromáždění II Shromáždění oznámená-nezakázaná i konající se shromáždění neoznámená může zástupce úřadu rozpustit, jestliže: – účastníci shromáždění páchají trestné činy a – nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem (zejména zákrokem proti jednotlivým pachatelům).
V nepřítomnosti zástupce úřadu tak může učinit velící příslušník Policie České republiky.
Opravný prostředek Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění do 15 dnů podat námitky u soudu. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.
Přestupky • •
Nesplnění oznamovací povinnosti. Přestupku se dále dopustí ten, kdo – neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti; – neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání; – jako účastník shromáždění má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím; – jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, – neoprávněně vnikne do shromáždění; – nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění; – brání účastníkům, aby se pokojně rozešli, – neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.
Praktické problémy II • Kolize shromáždění (vč. těch nepodléhajících oznámení) – Kolize sama není důvodem pro rozpuštění jednoho ze shromáždění. – Legálnost protishromáždění nemůže bránit realizaci práva druhých osob. – Oznámené shromáždění by mělo mít přednost (co do místa konání). – V případě náhodné kolize je třeba zvážit míru zásahu a omezení a volit menší zlo. Jde o gesci Policie ČR.
Praktické problémy III • Blokace veřejných prostranství – Dle rozsudku NSS č.j. 2 As 60/2013-26 • Značný rozsah dříve nahlášených shromáždění je indicií, kterou musí příslušný úřad zohlednit při úvaze, zda později ohlášené shromáždění z důvodu kolize zakáže podle § 10 odst. 2 písm. b) shromažďovacího zákona. Smyslem tohoto ustanovení, jak bylo obsáhle vyloženo shora, je totiž to, aby nedošlo ke konfliktu mezi více shromážděními. K takovému konfliktu by ale nemohlo dojít tehdy, pokud by se dříve ohlášená shromáždění vůbec nekonala a byla ohlášena jen jako shromáždění blokující určitý prostor a čas. Zákaz pozdějšího shromáždění pro kolizi s předchozím shromážděním, jehož jediným účelem by byla blokace určitého prostoru, by nebylo možno v takovém případě vyslovit. • Pokud by se zcela zjevně ukázalo, že dřívější shromáždění byla ohlášena jedině s účelem blokovat dané místo v daném čase, šlo by o zneužití práva. Současně by se mohlo jednat i o přestupek dle § 14 odst. 2 písm. h) zákona.
Praktické problémy IV • Kolize základních práv – Rozsudek NSS č.j. 2 As 104/2012-35 • I. Shromáždění odpůrců potratů, jehož integrální součástí je vystavování panelů s fotografiemi zobrazujícími lidské zárodky, plody vyňaté z těla ženy při potratu a osoby zabité ve válečných konfliktech, při genocidách a pogromech, je rozpuštěno v souladu s § 10 odst. 1 písm. b), c), § 12 odst. 5 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, pakliže se odehrávalo před školou, kterou navštěvují děti. V takovém případě převáží zájmy dítěte nad právem svobodně se shromažďovat. • II. Shledá-li soud, že vystavování panelů s fotografiemi zobrazujícími lidské zárodky, plody vyňaté z těla ženy při potratu a osoby zabité ve válečných konfliktech před školským zařízením není přestupkem proti veřejnému pořádku, nevylučuje to samo o sobě, aby shromáždění, na němž jsou takové panely vystavovány, bylo rozpuštěno podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.
Další zdroje inspirace • http://www.mvcr.cz/clanek/extremismusmanual-pro-obce-k-zakonu-o-pravushromazdovacim.aspx • Komentáře k zákonu (např. http://eshop.beck.cz/zakon-o-pravushromazdovacim-komentar-d/)
Děkuji za pozornost
Kontakt: Mgr. Milan Kocourek Kancelář veřejného ochránce práv E-mail:
[email protected]
