Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra obchodního práva

Diplomová práce

Kmenový list ve společnosti s ručením omezeným Martin Valík

2015/2016

„Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Kmenový list ve společnosti s ručením omezeným zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.“

V Brně dne 29. března 2016 ________________ Martin Valík

Děkuji paní prof. JUDr. Jarmile Pokorné, CSc. za její odborné vedení, pomoc s orientací v dané problematice, konstruktivní kritiku a za její velice vstřícný přístup během psaní této diplomové práce.

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá novým institutem ve společnosti s ručením omezeným – podílem vyjádřeným cenným papírem –, a to kmenovým listem. Kmenový list se v rámci rozsáhlé liberalizace společnosti s ručením omezeným po mnoha letech vrátil do českého právního řádu, a tím ještě zvýšil atraktivitu této společnosti. Objevila se však velká řada nezodpovězených otázek, které mohou negativně ovlivnit fungování těch společností s ručením omezeným, jejichţ podíly jsou představovány kmenovými listy. Cílem práce tak je obecná charakteristika kmenového listu spolu s pojednáním o moţném řešení případných problémů, které příchod kmenového listu, vzhledem k jeho nedostatečné právní úpravě a neexistující rozhodovací praxi soudů, přinesl. Klíčová slova Společnost s ručením omezeným, zákon o obchodních korporacích, podíl, cenný papír, kmenový list, listina, společenská smlouva, vydání kmenového listu, nakládání s kmenovým listem.

Abstract The topic of this diploma thesis pertains to a new institute in limited liability companies - the share expressed by securities – described as an ordinary note. An ordinary note reappeared in the Czech rule of law after many years as a result of a broad liberalization of limited liability companies and facilitated an increase of attractiveness of these companies. A substantial number of unresolved issues have emerged having the potential to negatively influence the functioning of limited liability companies whose shares are represented by ordinary notes. The aim of this thesis is to describe general features of ordinary notes along with a treatise of solutions to possible problems arising from the introduction of ordinary notes, from their insufficient legal adjustments and from nonexistent decision making experience of courts. Key Words Limited liability company, Business Corporations Act, share, security, ordinary note, act, articles of association, issue of ordinary note, management of ordinary note.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Flexibilní povaha společnosti s ručením omezeným........................................................ 10

2

Kmenový list jako cenný papír......................................................................................... 14

3

4

5

2.1

Cenný papír................................................................................................................ 14

2.2

Podoba cenného papíru .............................................................................................. 15

2.3

Třídění kmenového listu ............................................................................................ 16

Kmenový list .................................................................................................................... 18 3.1

Podíl vyjádřený kmenovým listem ............................................................................ 18

3.2

Náleţitosti kmenového listu ...................................................................................... 19

3.2.1

Označení, ţe se jedná o kmenový list ................................................................ 20

3.2.2

Jednoznačná identifikace společnosti................................................................. 20

3.2.3

Výše vkladu připadající na podíl ........................................................................ 21

3.2.4

Jednoznačná identifikace společníka ................................................................. 22

3.2.5

Označení podílu, k němuţ je kmenový list vydán ............................................. 22

3.2.6

Označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele .................................. 23

3.3

Vzor kmenového listu ................................................................................................ 23

3.4

Stejnopisy .................................................................................................................. 24

3.5

Kupón ........................................................................................................................ 25

3.6

Hromadná listina........................................................................................................ 27

Vydání kmenového listu................................................................................................... 29 4.1

Vydání kmenového listu jakoţto cenného papíru...................................................... 29

4.2

Vydání cenných papírů vztahujících se ke kmenovému listu.................................... 31

Nakládání s kmenovým listem ......................................................................................... 33 5.1

Převod kmenového listu ............................................................................................ 33

5.1.1

Podmínky převodu ............................................................................................. 33

5.1.2 5.2

Přechod kmenového listu........................................................................................... 36

5.3

Kmenový list a obchodování na regulovaných trzích ............................................... 38

5.4

Zastavení kmenového listu ........................................................................................ 40

5.5

Povinnost kmenový list odevzdat .............................................................................. 42

5.5.1

Situace, kdy je společník povinen kmenový list odevzdat ................................. 42

5.5.2

Odevzdání kmenového listu ............................................................................... 43

5.5.3

Porušení povinnosti odevzdat kmenový list a jeho následky ............................. 44

5.5.4

Neodevzdané kmenové listy............................................................................... 47

5.6 6

Vlastní převod .................................................................................................... 34

Změna výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným ......................... 48

Vyuţitelnost kmenových listů .......................................................................................... 51

Závěr......................................................................................................................................... 53 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 55

Úvod Diplomová práce se zabývá kmenovým listem ve společnosti s ručením omezeným. Kmenový list je v českém právním řádu novým institutem, konkrétně institutem z oblasti korporátního práva. Přinesla jej rozsáhlá rekodifikace soukromého práva, která vstoupila v účinnost 1. 1. 2014 a celé soukromé právo podstatně uvolňuje a liberalizuje. Z tohoto důvodu je problematika kmenového listu velmi aktuální, neboť laická ani odborná veřejnost se stále s kmenovými listy dostatečně nesţila, a proto je kmenový list v praxi málo vyuţívaný. Pro vtělení svých podílů do kmenových listů se totiţ zatím rozhodlo jen malé mnoţství společností s ručením omezeným. Jistá nedůvěra v kmenové listy můţe také souviset se skutečností, ţe ani v rámci Evropy se s tímto institutem příliš často nesetkáme, a pokud ano, tak jen ve velmi omezené formě. Cílem mé diplomové práce tak je charakteristika kmenového listu s pojednáním o řešení případných problémů, které můţe vtělení podílů do kmenových listů společnosti s ručením omezeným přinést, s tím spojené poukázání na výhody a nevýhody kmenového listu, a konečně zhodnocení a návrh případných změn právní úpravy kmenového listu. Toto téma jsem si zvolil z důvodu jeho relativní novosti a neznámosti, s čímţ je spojeno mnoho potencionálních problémů, které zatím nejsou řešeny odbornou literaturou, soudními rozhodnutími ani praxí. Perfektní fungování kmenových listů je však nezbytné pro budoucí akceptaci kmenových listů širokou veřejností a prosazení tohoto institutu mezi společnostmi s ručením omezeným. Kmenové listy totiţ mají v českém právním prostředí ohromný potenciál, protoţe právě společnosti s ručením omezeným jsou zdaleka nejrozšířenější formou obchodní korporace. Kmenový list je v České republice vyuţitelný především u větších společností s ručením omezeným s určitým investičním potenciálem v případě, ţe tento institut bude veřejnosti známý a právní řád i soudní praxe bude kmenové listy jednoznačně upravovat, a bude tak společnostem poskytovat dostatečnou právní jistotu. Obecná úprava kmenových listů v zákoně o obchodních korporacích obsahuje pouhá dvě ustanovení. Mnoho dalších ustanovení týkajících se kmenových listů je však rozeseto po celé hlavě IV zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (dále také jako „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“). To můţe být velmi problematické, protoţe se tím právní úprava kmenových listů stává značně 7

nejasnou a nepředvídatelnou, coţ navíc umocňuje fakt, ţe kmenový list je novým institutem, tudíţ problematické otázky stále nejsou dostatečně vyřešeny praxí. Je tak otázkou, jak se vzniklé spory týkající se kmenových listů budou řešit a zda přílišná nejistota ještě na dlouhá léta neodradí společnosti s ručením omezeným od vtělení svých podílů do kmenových listů. Od vstoupení nové právní úpravy v účinnost uplynuly pouhé dva roky, a tak zatím neexistuje příliš mnoho odborných textů věnujících se kmenovým listům. Navíc značná část z toho mála odborných článků a publikací se věnuje kmenovým listů pouze povrchně a ve své podstatě pouze jinými slovy citují text zákona o obchodních korporacích. I přesto se objevilo několik opravdu dobrých odborných publikací a komentářů k zákonu o obchodních korporacích, které se dotýkají také několika problematických otázek spojených s kmenovými listy. Dalším důleţitým pramenem pro orientaci v kmenových listech je důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích, který je dobrým interpretačním vodítkem v problematice kmenových listů. Velmi přínosné jsou také odborné časopisecké články, ve kterých se jejich autoři zaměřují pouze na určitý problém kmenových listů, a tak mohou jít mnohem více do hloubky daného problému, neţ v případech obecných prací o kmenovém list jako takovém. Mnohé z těchto článků se pak objevují pouze v elektronické podobě na internetových stránkách a je u nich nutné pečlivě zkoumat věrohodnost a objektivitu názoru autora, neboť se jedná o snadno dostupné médium pro širokou veřejnost. Základní otázky a problémy této práce budu řešit pomocí celé řady moţných druhů metod a přístupů při psaní odborné práce. Úvodní kapitoly, potřebné k představení kmenového listu a jeho zařazení do právního řádu České republiky, budou spíše empirické a teoretické. Tyto kapitoly však nebudou příliš rozsáhlé a budou slouţit především jako jakási východiska, na něţ bude další část práce navazovat a danou problematiku dále rozvíjet. Proto budou především popisné. Podstatná část textu zabývající se kmenovými listy bude sice částečně empirická, především však bude teoretická, s vyuţitím analýzy a syntézy, indukce a dedukce, hodnocení, a také logického myšlení. To především v případě řešení potencionálních problémů, které by v praxi při uţívání kmenových listů mohly vzniknout, a následná snaha navrhnout jejich moţné řešení, které nebude pro další fungování kmenových listů problematické či omezující.

8

Diplomová práce je členěna logicky od obecného ke zvláštnímu a skládá se celkem z šesti kapitol. Úvodní kapitola pojednává o novém flexibilním a liberálním pojetí společnosti s ručením omezeným a o nových institutech spojených s touto společností, především pak o kmenovém listu. Na tuto kapitolu navazuje obecný výklad o cenných papírech se zaměřením na kmenový list a na to, jaké důsledky z této skutečnosti plynou. Následující tři kapitoly potom tvoří jádro této diplomové práce. Třetí kapitola obecně pojednává o kmenovém listu, jeho náleţitostech nebo o moţných způsobech jeho provedení. Čtvrtá kapitola je věnována vydávání kmenového listu a problémům s tím spojeným. Pátá kapitola obsahuje základní způsoby nakládání s kmenovým listem, především jeho nabízení, převod, přechod a odevzdání. S nakládáním s kmenovým listem mohou být spojeny některé praktické problémy, pro které se v této kapitole pokusím najít řešení. Závěrečná kapitola je pak věnována vyuţitelnosti kmenových listů a zamyšlení nad budoucností a potenciálem tohoto nového institutu v praxi společností s ručením omezeným. Diplomová práce se tudíţ zabývá především obecnými otázkami týkající se kmenových listů a základním fungováním těchto účastnických cenných papírů v praxi korporátního práva. Také se však snaţí odhalit a formulovat potencionální problémy, které mohou kmenové listy společnosti s ručením omezeným a jejich společníkům přinést a znesnadnit tak další nakládání s kmenovými listy, spolu s návrhem případných řešení těchto problémů. Kmenový list je tedy jedním ze zcela zásadních nových institutů představující flexibilitu společnosti s ručením omezeným a právě o kmenovém listu bude tato práce dále pojednávat.

9

1 Flexibilní povaha společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným se v České republice těší velké oblibě, je tedy velmi vyuţívaným druhem obchodní korporace. Tato popularita plyne z faktu, ţe společnost s ručením omezeným nese prvky jak osobní, tak kapitálové společnosti, jedná se tedy o společnost smíšenou. Prvky osobní společnosti můţeme spatřovat v uţším spojení mezi společníky a správou společnosti a v její relativní uzavřenosti, coţ se například projevuje v procesu převodu podílu na osobu, která není společníkem. Na druhou stranu prvky kapitálové společnosti vidíme v oddělení majetku společníků a společnosti, v moţnosti vzniku více různých druhů podílů, v omezeném ručení společníků za dluhy společnosti nebo v nízké právní regulaci.1 Stávající právní úprava společnosti s ručením omezeným nacházející se v zákoně o obchodních korporacích je na rozdíl od úpravy zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „obchodní zákoník“), který nahradila, velmi odlišná. Rozdíly nalezneme především v minimální výši vkladu kaţdého společníka, zrušení stanovení maximálního počtu společníků nebo v moţnosti rozhodovat také mimo zasedání valné hromady (rozhodování per rollam). Zákon o obchodních korporacích ale především dává společníkům moţnost upravit si povahu společnosti s ručením omezeným ve společenské smlouvě tak, aby jim pro její další činnost vyhovovala co nejlépe. Společníci tak mohou ve společenské smlouvě připustit vznik různých druhů podílů, vtělení podílu do kmenového listu, umoţnění příplatkové povinnosti, sníţení kvóra valné hromady pro schopnost se usnášet, volbu členů orgánů společnosti kumulativním hlasováním nebo vznik kolektivního orgánu v případě, ţe bude jmenováno více jednatelů. Většina těchto zákonem přípustných modifikací společnosti s ručením omezeným posouvá společnost blíţe ke společnosti akciové, dává jí velmi flexibilní povahu a současně není ani zdaleka tak přísně a sloţitě regulovaná, jako společnost akciová, čímţ se můţe stát atraktivnější i pro osoby, které by v minulosti upřednostnili akciovou společnost. Právě o kmenovém listu, jakoţto o jednom z projevů flexibility společnosti s ručením omezeným, jeho náleţitostech, nakládáním s ním a dalším tato práce pojednává v následujících kapitolách, nejdřív se však zmíním o důvodech, proč zákon o 1

HAVEL, B. Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 12, s. 351. ISSN 1213-5313.

10

obchodních korporacích institut kmenového listu do úpravy o společnosti s ručením omezeným začlenil. Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích uvádí, ţe důvodem připuštění moţnosti reprezentace podílu cenným papírem je vyšší vyuţitelnost společnosti s ručením omezeným, avšak kvůli zajištění ochrany věřitelů není připuštěno, aby byl tento cenný papír kótován.2 Snaha nové úpravy o vyšší vyuţitelnost této společnosti je dle mého názoru dobře mířená, neboť společnost s ručením omezeným je v České republice naprosto převaţující formou obchodní korporace. V roce 2014 byl celkový počet 411 351 kapitálových společností tvořen 385 979 společnostmi s ručením omezeným a pouze zbylých 25 372 připadalo na společnosti akciové.3 Společnosti s ručením omezeným tak tvoří přes devadesát procent existujících kapitálových společností v České republice. Je tedy logické, ţe se zákonodárce při přípravě zákona o obchodních korporacích důkladně zaměřil na společnost s ručením omezeným, celou právní úpravu liberalizoval a dal společníkům moţnost ve společenské smlouvě připustit vznik celé řady nových institutů, které jsem jiţ zmínil. S moţností vyuţití cenných papírů v evropské soukromé společnosti (dále také jako „Societas Privata Europaea“ či „SPE“) počítá také dlouhodobě projednávaný návrh nařízení o evropské soukromé společnosti. Hlavním cílem tohoto návrhu, který byl poprvé prezentovaný jiţ v roce 2008, je vytvoření jednotné právní úpravy nové formy evropské společnosti společné pro všechny evropské soukromé společnosti, ulehčení pohybu malým a středním společnostem a rozvoj svobody usazování. Návrh SPE je velmi liberální, dává společníkům široký okruh pravomocí, minimální výše základního kapitálu je stanovena pouze na 1 euru a přeshraniční obchodní styk by měl být pro malé a střední společnosti jednodušší a méně nákladný.4 S vidinou blíţící se evropské soukromé společnosti tak členské státy Evropské unie, mimo jiné Německo či Francie5, začaly uvolňovat vlastní právní úpravu soukromých společností, aby byly schopny evropské soukromé společnosti konkurovat. Stejným směrem se vydala také Česká 2

Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. [online]. s. 40. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf 3 Bisdone. V Česku loni vzniklo nejvíce nových firem za posledních sedm let. [online]. [cit. 27. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/v-cesku-loni-vzniklo-nejvice-novych-firem-zaposlednich-sedm-let/ 4 HAVLÍČEK, O. Evropská soukromá společnost – nová forma „evropské“ společnosti. [online]. [cit. 27. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/evropska-soukroma-spolecnost-novaformaevropske-spolecnosti-55267.html 5 PELIKÁN, R. Několik poznámek k úpravě společnosti s ručením omezeným v novém zákoně o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 3, s. 78. ISSN 1213-5313.

11

republika, a tak je zákon o obchodních korporacích velmi dispozitivní, obsahuje celou řadu nových institutů a snaţí se, aby i po případném vzniku evropské soukromé společnosti zůstala společnost s ručením omezeným pro současné i budoucí společníky stále atraktivní.6 Dle názoru Bohumila Havla nezavádí ZOK kmenový list z důvodu, aby vytvořil ze společnosti s ručením omezeným obdobu společnosti akciové, ale z důvodu zjednodušení oběhu podílů a ulehčení ţivota společníkům.7 Objevují se však i zcela protichůdné názory, ţe společnost s ručením omezeným, která vtělila své podíly do kmenových listů, je vlastně malou akciovou společností. Nejsilnější tvrzení však zastává Robert Pelikán, a to ţe kmenový list je jen jiný název pro akcie.8 Já se však ani k jednomu z těchto vyhraněných názorů nepřikláním a souhlasím spíše s názorem Tomáše Dvořáka, který tvrdí, ţe funkce kmenového listu je obdobná s funkcí akcie.9 Toto tvrzení nesrovnává společnost s ručením omezeným s akciovou společností, ale pouze jejich podíly představované cenným papírem a současně přehnaně nezobecňuje jen proto, aby vyvolal diskusi. Dalšími podněty pro zavedení kmenového listu do českého právního řádu byla jak skutečnost, ţe tuto moţnost připouštěl zákon č. 58/1906 Sb., o společnostech s ručením omezeným, tak také fakt, ţe v současnosti platí obdobná právní úprava také v Rakousku nebo Švýcarsku. V Rakousku platný zákon č. 58/1906 RGBl., GmbHGesetz je vzhledem k legislativnímu procesu v Rakousku – Uhersku roku 1906 obdobný, jako český zákon č. 58/1906 Sb., o společnostech s ručením omezeným. Tento zákon připouští vydání listiny, která potvrzuje účast ve společnosti. Tato listina však není cenným papírem a nemůţe být převoditelná rubopisem. Švýcarský spolkový zákon z roku 1911 Obligationenrecht je podrobnější neţ zákon rakouský, kdyţ dává moţnost vydat podílové listy, které se řídí právní úpravou o akciovém právu. Nezachází však tak

6

Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. [online]. s. 40. HAVEL, B. Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 12, s. 352. ISSN 1213-5313. 8 PELIKÁN, R. Několik poznámek k úpravě společnosti s ručením omezeným v novém zákoně o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 3, s. 76-79. ISSN 1213-5313. 9 BĚLOHLÁVEK, A. J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 669. ISBN 978-80-7380-451-0. 7

12

daleko jako zákon o obchodních korporacích, který podíl vyjádřený kmenovým listem povaţuje za cenný papír, i kdyţ je jeho vydání značně omezeno.10 Moţnost vydat kmenový list je tedy jak návratem ke starému institutu, který jiţ v minulosti v českém právním řádu byl, tak projevem flexibility společnosti s ručením omezeným, která je v posledních letech v členských státech Evropské unie velmi moderní.

10

HEJDA, J. Právní úprava podílu ve společnosti s ručením omezeným v rekodifikačním návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 3, s. 75. ISSN 1213-5313.

13

2 Kmenový list jako cenný papír 2.1 Cenný papír Skutečnost, ţe kmenový list je cenným papírem, je nejen ţe v kontinentálním právním prostředí nezvyklé a novátorské, protoţe i kdyţ právní řády některých států připouští, aby podíl ve společnosti představovala listina, nejedná se však o cenný papír, ale také má důsledky v právním pojetí této listiny samotné. Právní úpravu cenných papírů nalezneme v ustanoveních § 514 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jako „občanský zákoník“ či „OZ“), konkrétně v hlavě IV upravující věci a jejich rozdělení. Důvodem tohoto zařazení cenných papírů je fakt, ţe občanský zákoník chápe cenný papír v právním smyslu jako hmotnou movitou věc, kdyţ hmotnou věcí je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu, a movitou věcí jsou všechny věci, které nejsou nemovité. Cenný papír je definován v § 514 OZ jako listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, ţe je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Obsah tohoto ustanovení není definicí novou, občanský zákoník ji přejal z čl. 965 švýcarského zákona o obligačním právu ze dne 31. 3. 1911. Ze švýcarské definice cenného papíru vycházejí také právní úpravy Polska a Itálie.11 Podstatou cenného papíru je podle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku inkorporace práva do listiny. Hlavní důraz je tedy kladen na spojení práva s listinou, která je základní povahou cenného papíru. Bez této listiny nelze do ní inkorporované právo uplatnit, ani převést, coţ je stěţejní rozdíl mezi cennými papíry a jinými listinami a činní z obyčejného papíru papír cenný.12 Cenný papír nemusí být nutně papírovou listinou, ale můţe jím být jiný libovolný hmotný substrát,13 kterým můţe být prakticky jakákoli hmotná věc, na kterou lze vyznačit náleţitosti kmenového listu a kterou bude moţné převést rubopisem, tudíţ bude mít líc a rub. Místo papíru by tak mohl být například, po vzoru bankovek některých států světa, pouţit plast, který je odolnější, a tak by se sníţilo riziko poškození či úplného zničení kmenového listu.

11

Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku. [online]. s. 130. Tamtéţ, s. 130. 13 ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 227. ISBN 978-80-7400-480-3. 12

14

Kmenový list je cenným papírem na řad. Určení formy cenného papíru je důleţité především ze dvou důvodů. Říká, kdo je majitelem cenného papíru, tedy komu náleţí práva z cenného papíru a jakým způsobem můţe být cenný papír převáděn. U této formy cenného papíru je osoba oprávněná z cenného papíru přímo označena v textu listiny buď jako ten, na jehoţ jméno byla listina vydána, nebo jako ten, jemuţ svědčí nepřetrţitá řada rubopisů a převod je prováděn rubopisem neboli indosamentem.14 Cenné papíry na řad můţeme ještě dále dělit, a to na zákonné ordrepapíry a na ostatní. Zákonným ordrepapírem rozumíme cenný papír vystavený na určité jméno bez výslovné doloţky na řad, který je i tak převáděn rubopisem. Mezi zákonné ordrepapíry řadíme například směnky, dluhopisy na jméno, podílové listy na jméno, akcie na jméno a také kmenové listy.15

2.2 Podoba cenného papíru Občanský zákoník opouští dvojí podobu cenných papírů. Důvody této změny najdeme podrobně rozepsané v důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku, podle které se v tomto případě občanský zákoník inspiruje moderními zahraničími právními úpravami, které byly přijaty roku 2010 v Německu a Švýcarsku.16 Zaknihovaným cenným papírem rozumíme takový cenný papír, který je nahrazen zápisem do příslušené evidence a nelze jej převést jinak neţ změnou zápisu v této evidenci. Zaknihovaný cenný papír tak nemá ţádný hmotný substrát, a není tedy cenným papírem ve smyslu § 514 OZ, protoţe definice cenného papíru spojuje cenný papír s listinou, která je jejím pojmovým znakem. Zaknihovaný cenný papír pak jiţ není cenným papírem, ale jen jeho náhraţkou. Ustanovení upravující cenné papíry se však pouţijí i na zaknihované cenné papíry, tudíţ by tato změna pojetí podoby cenných papírů neměla činit problémy. Nabízí se tedy otázka, proč pouţívat termín zaknihovaný cenný papír, kdyţ se nejedná o cenný papír? Nebylo by vhodné pouţít jiný termín? Jindřich Vítek navrhuje pojmy cenné právo, zaknihované cenné právo nebo zaknihované právo.17 S těmito námitkami však důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku také počítala. Uvádí, ţe jiný pojem nebyl zaveden, protoţe by si tato změna vyţádala příliš velké změny 14

KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 44. ISBN 9788074005152. 15 Tamtéţ, s. 44. 16 Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku. [online]. s. 133. 17 VÍTEK J., Právní úprava cenných papírů v novém občanském zákoníku, Obchodní právo. 2012, roč. 5, č. 12, s. 431. ISSN 1210-8278.

15

napříč všemi právními předpisy a byla by zbytečná. Cenný papír je terminologicky základním pojmem a zaknihovaný cenný papír jeho náhraţkou.18 S uvedeným tvrzením nesouhlasím a myslím si, ţe pokud došlo k rozsáhlé rekodifikaci soukromého práva, mělo se jít do důsledků, praxe by se časem s touto relativně zásadní terminologickou změnou srovnala a český právní řád by byl o něco terminologicky přesnější a hlavně logičtější. Tato terminologická nepřesnost však není pro tuto práci nijak podstatná, protoţe podle § 137 odst. 3 ZOK nelze vydat kmenový list jako zaknihovaný cenný papír. Kmenový list tak můţe mít podobu pouze listinného cenného papíru. Kmenový list je však moţné imobilizovat ve smyslu § 2413 a následující OZ. Imobilizací rozumíme uschování listinného cenného papíru při jeho vydání do hromadné úschovy. Důvodem, proč by společnost s ručením omezeným mohla chtít imobilizovat kmenové list, by mohla být snaha sníţit administrativu a s ní spojené náklady na správu mnoha vydaných listinných kmenových listů, protoţe imobilizované kmenové listy spravuje schovatel, kterým můţe podle § 2413 odst. 3 OZ být pouze osoba oprávněná vést samostatnou evidenci investičních nástrojů podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“ či „ZPKT“).

2.3 Třídění kmenového listu Kmenový list můţeme třídit podle jeho schopnosti oběhu. Kmenový list je cenným papírem cirkulačním, jelikoţ jeho převoditelnost nemůţe být omezena. Je určen ke snadné a rychlé změně svého majitele bez zbytečných formalit a procedur. Kmenový list však můţe být také cenným papírem spekulačním. Nabyvatel jej bude nabývat z důvodu očekávaného pravidelného výnosu ve formě podílu na zisku společnosti nebo s cílem jej později se ziskem prodat. Kmenové listy jsou cennými papíry obchodovatelnými, vyloučeno je však jejich obchodování na regulovaném trhu. Důvody pro jejich vyloučení z obchodování na regulovaném trhu zmíním dále v samostatné kapitole. Kmenové listy budou podle mého mínění zpravidla cennými papíry zastupitelnými, neboť by v opačném případě kaţdý kmenový list musel obsahovat jiná práva, coţ by bylo pro společnost s ručením omezeným dost nepřehledné a nepraktické. Spíše se budou objevovat určité skupinky různých druhů kmenových listů, tedy

18

Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku. [online]. s. 133 - 134.

16

kmenových listů se stejnými právy, které pak budou vzájemně zastupitelnými cennými papíry.19 Kmenové listy, dále jiţ bez ohledu na jejich schopnost oběhu, jsou deklaratorními cennými papíry. V kmenovém listu je totiţ inkorporováno právo, které však existovalo jiţ před vydáním tohoto cenného papíru. Společník společnosti s ručením omezeným tak můţe uplatňovat práva a plnit povinnosti i před vydáním kmenového listu. Pokud však uţ byl kmenový list vydán, je uplatnění práv a plnění povinností spojeno s předloţením kmenového listu. Kmenový list je kauzálním cenným papírem, jelikoţ musí uvádět důvod svého vzniku, tedy vtělení podílu do cenného papíru. Kmenový list je hlavním cenným papírem zřízeným kvůli základnímu právnímu vztahu, čímţ je u kmenového listu vlastnictví podílu ve společnosti s ručením omezeným. Tento právní vztah zpravidla bývá dlouhodobý a vyplývá z něj opakované právo na výnos. A konečně, kmenový list bude soukromým cenným papírem, protoţe veřejnými cennými papíry rozumíme takové cenné papíry, jejichţ výstavcem je veřejnoprávní korporace. Veřejnoprávní korporace však nebude chtít, a často ani moci, vtělit své podíly do kmenových listů, protoţe takové podíly by byly neomezeně převoditelné.20 Veřejnoprávní korporace tak zřejmě z důvodu ztráty kontroly nad převody podílů nebudou kmenové listy vyuţívat.

19

KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 48 – 50. ISBN 9788074005152. 20 Tamtéţ, s. 48 – 50.

17

3 Kmenový list 3.1 Podíl vyjádřený kmenovým listem Pro podíl společníka v obchodní korporaci platí obecné pravidlo § 32 odst. 2 ZOK, ţe nesmí být představován cenným papírem. Výjimkou jsou však kapitálové společnosti, mezi které zákon o obchodních korporacích řadí také společnost s ručením omezeným. Podíl v této společnosti tedy můţe být představován kmenovým listem. Kmenovým listem rozumíme cenný papír, do nějţ byl vtělen podíl společníka na společnosti s ručením omezeným a jehoţ právní úpravu nalezneme v ustanoveních § 137 a následující ZOK. Vtělit podíl společnosti s ručením omezeným do kmenového listu však není zákonnou povinností, zákon o obchodních korporacích pouze dává společníkům moţnost tak ve společenské smlouvě učinit. Podíl ve společnosti s ručením omezeným ve smyslu ustanovení § 31 ZOK představuje účast společníka v této společnosti a z toho plynoucí práva a povinnosti. Zákon o obchodních korporacích připouští vznik různých druhů podílů, jejichţ počet není omezený.21 Rozlišování různých druhů podílů však dává smysl pouze v případě, pokud se liší také práva a povinnosti, která jsou s těmito podíly spojená.22 To je naprosto logické, protoţe v opačném případě by se jednalo o pouhé značení podílů ve společnosti s ručením omezeným. Podle důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích tak bylo učiněno z důvodu širší vyuţitelnosti různých druhů podílů. Vţdyť obdobnou právní úpravu mají také ve Švýcarsku nebo Rakousku.23 Připouští-li společenská smlouva také vznik více podílů – tedy mohou být i různého druhu – pro jednoho společníka, můţe být vydán kmenový list pro kaţdý podíl. Ke kaţdému jednotlivému podílu pak má společník vkladovou povinnost. Z ustanovení § 142 ZOK vyplývá, ţe kaţdý podíl můţe mít stanovenu jinou výši vkladu, ta však musí být alespoň ve výši 1 Kč. Poţadavek uvedení výše vkladu připadající na podíl přímo na kmenový list je pak zřejmý, neboť poměr tohoto vkladu k výši základního kapitálu určuje velikost podílu ve společnosti s ručením omezeným.

21

HAVEL, B. Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 12, s. 352. ISSN 1213-5313. 22 POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 869. ISBN 978-80-7478-537-5. 23 Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. [online]. s. 40.

18

Kmenový list můţe být vydán k jakémukoli podílu bez ohledu na jeho druh či označení, avšak podle ustanovení § 137 odst. 2 ZOK pouze k takovým podílům, jejichţ převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Podíly vtělené do kmenového listu tedy musí být volně převoditelné. To je velmi silná podmínka skrývající v sobě mnoho pozitivních, ale i negativních dopadů na fungování celé společnosti s ručením omezeným. Bude-li podíl společnosti volně převoditelný, budou mít společníci jistotu, ţe nebude příliš obtíţné jejich podíl dále převést. Mezi negativa však bude patřit jejich ztráta kontroly nad vlastnickou strukturou společnosti s ručením omezeným nebo také velká administrativní náročnost spojená se vznikem a správou kmenových listů, konkrétně vydání kmenových listů, jejich správa v seznamu společníků nebo jejich případná výměna či zničení. Kmenový list proto můţe být vydán jen k některým podílům, zbytek podílů nemusí být představováno kmenovým listem, a to především z důvodu udrţení alespoň částečné kontroly společníků nad vlastnickou strukturou společnosti s ručením omezeným. Velmi důleţité tak bude ve společenské smlouvě precizně upravit všechny moţné dopady na společnost s ručením omezeným, které způsobí zavedení kmenových listů. Jeden společník můţe vlastnit více kmenových listů téţe společnosti. V opačném případě by nemělo smysl vtělovat podíl společnosti do cenného papíru, neboť kaţdý společník by vlastnil pouze jeden cenný papír konkrétní společnosti a účel takového cenného papíru by byl v podstatě zúţen pouze na osvědčení společnického vztahu ke společnosti s ručením omezeným. To by však bylo zbytečné, neboť všichni společníci společnosti s ručením omezeným jsou zapisováni do seznamu společníků vedeného společností, jehoţ řádné vedení zajišťuje podle § 196 ZOK jednatel společnosti.

3.2 Náležitosti kmenového listu Náleţitosti kmenového listu jsou upraveny v § 138 ZOK. Toto ustanovení je kogentní24, společníci se tedy nemohou dohodnout, ţe kmenový list některé náleţitosti § 138 ZOK obsahovat nebude. Myslím si, ţe však nic nebrání tomu, aby společníci zakomponovali do kmenového listu i náleţitosti jiné, protoţe tím nijak nejdou proti smyslu ustanovení § 138 ZOK, které totiţ stanovuje minimální náleţitosti kmenového listu. Dalšími vhodnými náleţitostmi kmenového listu by mohla být informace, kolik hlasů daný kmenový list představuje nebo informace, ţe daný kmenový list je neomezitelně 24

BĚLOHLÁVEK, A. J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 673. ISBN 978-80-7380-451-0.

19

převoditelný, coţ sice vyplývá ze zákona o obchodních korporacích, ale pro vlastníky nebo případné nabyvatele kmenového listu je to velmi důleţitá skutečnost. Pokud by však naopak nějaká náleţitost v kmenovém listu chyběla, nebyl by tento kmenový list vůbec vydán, neboť k vydání cenného papíru je podle § 520 odst. 1 OZ nezbytné, aby obsahoval zákonem stanovené náleţitosti. Ustanovení § 138 je tak dle mého názoru jednostranně kogentní. Pokud tyto náleţitosti neobsahuje, nebyl vydán a není tedy cenným papírem. Mezi šest zákonných náleţitostí kmenového listu patří: 3.2.1 Označení, že se jedná o kmenový list Zřetelný nápis kmenový list na listině je vhodný pro rychlou orientaci osoby, která se s ní dostane do styku, a nedojde tak k ţádným pochybnostem, o jakou listinu se jedná. Není nutné, aby označení kmenový list bylo zakomponováno do vlastního textu listiny, jak to je v ustanovení § 1 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákon směnečný a šekový“) vyţadováno u směnek. Je tedy moţné, a jistě i praktické a přehledné, aby byla listina označena jako kmenový list samotným nadpisem na horní části cenného papíru. 3.2.2 Jednoznačná identifikace společnosti Jednoznačná identifikace společnosti na kmenovém listu je nutná k přesnému určení, o podíl které konkrétní společnosti s ručením omezeným se jedná. Společnost s ručením omezeným je podle § 42 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákon o veřejných rejstřících“) podnikatelem zapisovaným do obchodního rejstříku. Taková společnost musí uvést svou obchodní firmu a sídlo. Pro zcela jednoznačnou identifikaci společnosti by však bylo vhodné ještě minimálně uvést identifikační číslo společnosti i přes skutečnost, ţe obchodní firma nesmí být podle § 424 OZ zaměnitelná s jinou obchodní firmou a mělo by tak být dostatečné její uvedení.25 Identifikačním číslem osoby je totiţ podle § 24 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákon o základních registrech“) číselný kód označovaný zkratkou IČO, který slouţí k jednoznačné identifikaci subjektu. Jestliţe tedy ZOK poţaduje jednoznačnou 25

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 883. ISBN 978-80-7478-537-5.

20

identifikaci společnosti, zdá se jako velmi vhodné uvést právě IČO. IČO je totiţ dle § 26 odst. 8 zákona o základních registrech unikátní, nesmí být přiřazeno více osobám, a proto je jeho uvedení na kmenovém listu nejlepším způsobem, jak splnit poţadavek jednoznačné identifikace společnosti. 3.2.3 Výše vkladu připadající na podíl Vkladová povinnost je základní povinností společníků, coţ mimo jiné dokládá skutečnost, ţe vkladová povinnost je první povinností uvedenou v díle zákona o obchodních korporacích, který upravuje práva a povinnosti společníků společnosti s ručením omezeným. Dle § 150 odst. 2 ZOK nemůţe být společník zásadně zproštěn vkladové povinnosti. Jedinou moţnou výjimkou je sníţení základního kapitálu.26 Při sníţení základního kapitálu společnosti totiţ dochází ke změně výše nebo počtu vkladů společníků, a tak se můţe stát, ţe některé vklady společníků zaniknou a dojde tak ke zproštění společníka vkladové povinnosti. Pojetí základního kapitálu a vkladu bylo novou právní úpravou podstatně změněno. Základní kapitál společnosti s ručením omezeným není zákonem stanoven, je pouze určeno, ţe minimální výše vkladu je 1 Kč. Souhrn všech vkladů pak tvoří základní kapitál společnosti. Základní kapitál jednočlenné společnosti s ručením omezeným tak teoreticky můţe být 1 Kč. Dle důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích byla tato změna přijata z důvodu ztráty významu základního kapitálu při ochraně věřitelů a existence obdobné právní úpravy v Německu, Francii a Velké Británii.27 Je však zajímavé, ţe vazbu podílu na základní kapitál opustila i nová finská právní úprava akciové společnosti a jejím průkopníkem jsou Spojené státy americké, které tak učinily jiţ v roce 1912.28 Myslím si, ţe zrušení minimální hranice základního kapitálu je správným řešením, neboť důvěryhodnost společnosti se odvíjí i od jiných skutečností, neţ je její základní kapitál, který často daná společnost opravu fakticky nedrţí. Na zrušení 26

„Jiné možnosti zproštění nejsou, další výslovně upravenou možností je pouze možné započtení, pokud bude společník plnit z titulu ručení podle § 134.“ ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 293. ISBN 978-807400-480-3. 27 Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. [online]. s. 39 - 40. 28 HEJDA, J. Právní úprava podílu ve společnosti s ručením omezeným v rekodifikačním návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 3, s. 74. ISSN 1213-5313.

21

minimální hranice základního kapitálu pak zákon o obchodních korporacích reaguje rozšířením odpovědnosti. Konkrétně po splnění potřebných podmínek, ručením členů statutárního orgánu podle § 68 ZOK a ručením vlivné osoby dle § 71 odst. 3 ZOK. Dalšími důleţitými kritérii pro důvěryhodnost společnosti jsou například účetní závěrka, reference na danou společnost, historie společnosti atd. Argumentem pro zrušení minimální hranice základního kapitálu je také přiblíţení obsahu české právní úpravy společnosti s ručením omezeným právním úpravám vyspělých evropských států; v neposlední řadě bude dána moţnost zaloţit společnost s ručením omezeným i méně movitým osobám. Jsem však toho názoru, ţe zavádění podílů tvořených 1 Kč vklady není šťastné řešení. Vlastníci těchto podílů se totiţ připravují o moţnost jejich případného rozdělení a při sníţení základního kapitálu společnosti nebude moţné tyto vklady sníţit, neboť jeho výše je minimální moţná, a takové vklady zaniknou. Nakládání s těmito podíly je tak částečně omezené. 3.2.4 Jednoznačná identifikace společníka Občanský zákoník v díle upravujícím fyzické osoby identifikuje člověka podle jeho jména a bydliště. Jménem člověka pak § 77 odst. 1 OZ rozumí jeho osobní jméno a příjmení a bydlištěm místo, kde se člověk zdrţuje s úmyslem trvale tam ţít. Pro jednoznačnost identifikace společníka by podle mého názoru bylo ještě vhodné připojit alespoň datum narození. Nezřídka se totiţ stává, ţe například otec a syn mají stejné jméno i bydliště, pak by rozlišení těchto dvou osob mohlo činit zbytečné obtíţe. Společníkem však můţe být i právnická osoba. Kaţdá právnická osoba se zapisuje do veřejného rejstříku, kde jsou mimo jiné uvedeny i její název a sídlo. Pokud je právnická osoba podnikatelem zapsaným do obchodního rejstříku, je jejím jménem obchodní firma. Právnická osoba tak musí uvést svůj název, popřípadě obchodní firmu, a sídlo. Pro jednoznačnost identifikace společníka by však bylo vhodné ještě uvést, jak jsem jiţ dříve zmínil, identifikační číslo společnosti, které slouţí k jednoznačnému určení subjektu a nejlépe tak splňuje podmínku jednoznačnosti identifikace společníka. 3.2.5 Označení podílu, k němuž je kmenový list vydán Podle § 135 odst. 1 ZOK můţe společenská smlouva připustit vznik různých druhů podílů. S těmito podíly mohou být spojena různá práva a různé povinnosti. Dle § 136 22

ZOK společenská smlouva určí různé druhy podílů a jejich obsah. Bude tedy úkolem společenské smlouvy, aby přesně identifikovala kaţdý podíl, a kmenový list pak pouze musí stejně označit podíl, ke kterému byl vydán.

Tímto dojde k jednoznačnému

propojení mezi podílem a kmenovým listem. 3.2.6 Označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele V tomto případě se jedná o údaje o samotném cenném papíru. Číslo kmenového listu se uvede přímo na listině a zaznamená se v seznamu společníků, který povinně zřizuje a vede kaţdá společnost s ručením omezeným. Číslo kmenového listu musí být unikátní a dovoluje tak propojit konkrétní kmenový list a jeho majitele. Podpis jednatele můţe být nahrazen podpisovým razítkem, ale jen tehdy, pokud samotný cenný papír má ochranné prvky, které brání jeho pozměnění nebo padělání.29 Označení kmenového listu podle § 138 odst. 1 písm. f) ZOK vypadá shodně s označením, ţe se jedná o kmenový list upraveným v § 138 odst. 1 písm. a) ZOK. Není tomu tak. Zatímco ustanovení písmene a) se týká povinnosti pouţití slov kmenový list na samotném cenném papíru, písmeno f) upravuje další označení kmenového listu zpřesňující druh podílu. Například prioritní kmenový list.30 Byl-li vydán hromadný kmenový list, pak podle § 138 odst. 2 ZOK kmenový list dále obsahuje údaj o tom, kolik kmenových listů nahrazuje, a označení podílů, které nahrazuje.

3.3 Vzor kmenového listu Kmenový list, jakoţto obligatorně listinný cenný papír, musí být proveden v písemné formě. Můţe být psán jak ručně, tak mechanicky. Právní předpisy však neupravují obecné poţadavky na provedení písemného projevu vůle vtěleného do cenného papíru. Pouţijí se pouze ustanovení týkající se právních jednání učiněných v písemné formě.31 Ztvárnění kmenového listu vzhledem ke skutečnosti, ţe se jedná o účastnický cenný papíry představující podíl ve společnosti s ručením omezeným, se pravděpodobně bude

29

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 883. ISBN 978-80-7478-537-5. 30 ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 279. ISBN 978-80-7400-480-3. 31 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 22. ISBN 9788074005152.

23

v praxi velmi podobat listinným akciím. Kmenový list se všemi svými náleţitostmi si představuji následovně: Kmenový list Číslo: 8990 Podíl společníka je prioritním podílem Společnost

Společník

Dragoun creative s.r.o.

Jan Novák

IČ: 555 77 666

Nar. 24. 5. 1977

Se sídlem Veveří 33/44, 602 00 Brno

Bytem Orlí 14/15, 602 00 Brno

Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně, oddíl B, vloţka 112358 Výše vkladu připadající na podíl 50 000 Kč Padesát tisíc korun českých Podpis jednatele společnosti

3.4 Stejnopisy Kmenový list je moţné vydat v několika stejnopisech neboli duplikátech32. Stejnopis je upraven v § 522 OZ a jeho vydáním dochází ke vtělení jiţ inkorporovaného práva do další listiny nebo listin. Všechny stejnopisy musejí být číslovány, jinak je kaţdý neočíslovaný stejnopis povaţován za samostatný cenný papír, coţ by bylo velmi problematické, protoţe bychom měli jeden konkrétní podíl společnosti s ručením omezeným, který by byl vtělen do několika samostatných kmenových listů. Tím by teoreticky mohlo dojít k rozmnoţení počtu podílů v jedné společnosti, kdyţ by po světě obíhalo několik stejných od sebe nerozeznatelných cenných papírů. U kmenových listů pak nebude moţné pouţít § 522 odst. 2 OZ, který se vztahuje pouze na zkonzumovatelné cenné papíry, kterými však kmenové listy nejsou. V případě, ţe by došlo k vydání neočíslovaných stejnopisů kmenových listů, bylo by moţné tento problém řešit tak, ţe by podíl na společnosti s ručením omezeným představovaly pouze takové kmenové listy, které jsou zapsány v seznamu společníků a ostatní kmenové listy 32

VÍTEK, J. in LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. Praha: C.H.Beck, 2014, s. 1868. ISBN 978-80-7400-529-9.

24

by ţádný podíl na této společnosti nepředstavovaly. Kmenové listy nezapsané v seznamu společníků by vůbec nebyly kmenovými listy. V ustanovení upravujícím stejnopisy je pouţitý výraz „povaţuje se“. Nečíslovaný stejnopis se povaţuje za samostatný cenný papír. Tímto výrazem podle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku vyjadřuje zákon fikci. Spíše neţ o fikci se však jedná o nevyvratitelnou domněnku33, coţ paradoxně podporuje samotná důvodová zpráva, kdyţ za závorkou uvádí, ţe se jedná o vyloučení důkazu opaku.34 Účelem vydání stejnopisu bývá zabezpečení cenného papíru. Příkladem pak můţe být bezpečné uloţení cenného papíru a faktické nakládání se stejnopisem nebo případ, kdy musí být cenný papír někam odeslán, ale jeho majitel s ním v té době potřebuje dále disponovat.35 Ţádné opravdu praktické vyuţití stejnopisu u kmenových listů však nevidím, a tak si dovolím tvrdit, ţe vydání těchto stejnopisů bude u společností s ručením omezeným, které se rozhodnou vtělit své podíly do kmenových listů, spíše výjimkou.

3.5 Kupón Je-li s cenným papírem spojeno právo na výnos, lze podle § 523 OZ pro uplatnění tohoto práva vydat kupón jako cenný papír na doručitele. Kupón je charakteristický tím, ţe se nejedná o samostatný cenný papír, protoţe je vţdy spojen s jiným cenným papírem. Cenné papíry, na jejichţ výnosy se kupóny uplatňují, se nazývají hlavní nebo základní cenné papíry. Kupón pak bývá označován jako vedlejší či akcesorický cenný papír. S kupónem je totiţ spojeno právo na výnos, které se oddělí od hlavního cenného papíru.36 Umím si představit, ţe by mohlo být výhodné vydání kupónu například k prioritnímu kmenovému listu, s nímţ by bylo spojeno přednostní právo týkající se podílu na zisku nebo ke kmenovému listu, který představuje podíl s pevným podílem na zisku. Vydání kupónu má totiţ smysl pouze k takovým cenným papírům, se kterými je spojeno právo na opakovaný výnos, coţ tyto kmenové listy splňují. Vydání kupónu je 33

VÍTEK, J. in LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. Praha: C.H.Beck, 2014, s. 1868. ISBN 978-80-7400-529-9. 34 Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku. [online]. s. 132. 35 VÍTEK, J. in LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Praha: C.H.Beck, 2014, s. 1869. ISBN 978-80-7400-529-9. 36 PAULY, J. in ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: komentář – svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1237. ISBN 978-80-7478-370-8.

25

však moţné i ke kmenovému listu představujícímu základní podíl. Své tvrzení podkládám skutečností, ţe v § 12 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů byl taxativní výčet cenných papírů umoţňující vydat kupón. Mezi tyto cenné papíry patřila akcie, tudíţ se domnívám, ţe vydání kupónu je nyní moţné ve smyslu § 523 OZ, jak k akcii, tak také ke kmenovému listu, protoţe oba tyto cenné papíry potvrzují účast společníka na společnosti a bývá s nimi spojeno právo na výnos. Pokud je moţné vydání kupónu k akcii, nevidím ţádný důvod, proč by to nebylo moţné i ke kmenovému listu, kdyţ to zákon o obchodních korporacích nikde nezakazuje. Problematickou je však skutečnost, ţe podíl ve společnosti s ručením omezeným představuje ve smyslu ustanovení § 31 ZOK jednotná práva a povinnosti. Aby mohlo dojít ke vzniku kupónu, musejí se tedy některá samostatně převoditelná práva z podílu oddělit. Právní úprava samostatné převoditelnosti práv ve společnosti s ručením omezeným se však v zákonu o obchodních korporacích nenachází. Jsem však toho názoru, ţe pokud uţ je moţné vydání kmenového listu, který společnost s ručením omezeným velmi přibliţuje společnosti akciové, je ke kmenovému listu také moţné vydat kupón (jak jsem právě dovodil), a tak se na samostatnou převoditelnost práv pouţije analogicky úprava, jenţ se nachází v právní úpravě akciové společnosti, konkrétně v ustanoveních § 281 aţ § 283 ZOK. Vykládat totiţ zákon o obchodních korporacích tak, ţe vydání kupónu ke kmenovému listu není moţné jen z důvodu, ţe v úpravě o společnosti s ručením omezeným není samostatná převoditelnost práv, mi přijde zcela zbytečně restriktivní a tento výklad by šel proti celému smyslu tohoto nového právního předpisu. V § 523 odst. 2 OZ jsou stanoveny nutné náleţitosti kupónu. Patří mezi ně údaje o druhu, emitentovi a číselném označení cenného papíru, ke kterému byl kupón vydán. Dále kupón stanoví výši výnosu nebo alespoň způsob jeho výpočtu. U kmenových listů lze předpokládat, ţe častější bude uvádění způsobu určení výnosu, a to pravděpodobně v procentech. Poslední nutnou náleţitostí kupónu je datum a místo uplatnění práva na výnos. Datum uplatnění práva na výnos můţe být, obdobně jako způsob určení výše výnosu, určeno libovolným, ale dostatečně určitým způsobem. Nejčastější zřejmě bude

26

nějaká doba, například jeden měsíc po konání valné hromady, na níţ bylo rozhodnuto o vyplacení podílu na zisku.37 Díky právě zmíněné charakteristice kupónu je kupón cenným papírem ve formě na doručitele, která umoţňuje velmi snadný převod. Vlastnické právo k cennému papíru na doručitele se podle § 1103 odst. 1 OZ převádí smlouvou k okamţiku předání. Kupón je tak moţné převést na nabyvatele pouhým předáním a smlouvou v ústní či dokonce konkludentní formě. To je vzhledem k tomu, ţe se jedná o cenný papír, se kterým je spojeno právo na výnos, velmi praktické. Vlastník kupónu můţe například jeho pouhým předáním věřiteli jednoduše a rychle splnit svůj závazek. Kupóny se vydávají na kupónovém archu obsahující několik kupónů, které se uplatňují samostatně a není nutné pokaţdé vydávat nové kupóny. Pokud vlastníkovi kupónového archu kupóny dojdou, je praktické, kdyţ je součástí kupónového archu talón, který sice není cenným papírem, ale představuje právo na vydání nového kupónového archu.

3.6 Hromadná listina Hromadná listina není speciálním druhem cenného papíru, jako jsou dluhopisy, směnky či kmenové listy, ale je pouze cenným papírem nahrazujícím samostatné zastupitelné cenné papíry. Hromadný kmenový list pak nahrazuje jednotlivé kusy kmenových listů.38 To můţe být praktické, pokud bude vytvořen velký počet podílů. Z praxe akciových společností víme, ţe ta můţe vydat i několik milionů akcií. U společností s ručením omezeným, vzhledem k jejich uzavřenější povaze a faktu, ţe formu společnosti s ručením omezeným mají především malé a střední společnosti, bude pravděpodobně počet kmenových listů vydaných jednou společností niţší. Avšak i několik stovek podílů představovaných jednotlivými kmenovými listy uţ můţe představovat pro nakládání s nimi značné problémy. Hromadný kmenový list tak nahradí samostatné kmenové listy a společník můţe nakládat pouze s jednou listinou. Bude to rychlejší, pohodlnější a jednodušší, na druhou stranu bude moţné převést hromadný kmenový list pouze jako celek.

37

VÍTEK, J. in LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Praha: C.H.Beck, 2014, s. 1873. ISBN 978-80-7400-529-9. 38 Tamtéţ, s. 1874.

27

Pokud společník jiţ nebude hromadný kmenový list potřebovat nebo pro něj bude neţádoucí, aby jeho kmenové listy nahrazovala pouze jedna listina, má právo na jeho výměnu za jednotlivé kmenové listy. Pro jeho výměnu však můţe emitent hromadného kmenového listu stanovit určité podmínky. Zákon právo emitenta určit podmínky výměny hromadné listiny za jednotlivé cenné papíry blíţe nespecifikuje, zdá se mi však rozumné, aby tyto podmínky byly uvedeny jiţ v emisních podmínkách a ne později, jak z důvodu předvídatelnosti, tak z důvodu právní jistoty vlastníka hromadného kmenového listu.39 Není moţné, aby vlastník například nabyl libovolně vyměnitelný hromadný kmenový list a později se od emitenta tohoto listu dozvěděl, ţe jeho výměna za jednotlivé kmenové listy jiţ není moţná. Podpůrným argumentem můţe být ustanovení § 2413 odst. 2 OZ, které upravuje vydání uschovaného cenného papíru jeho vlastníkovi. Vydání cenného papíru můţe být podmíněno splněním určitých podmínek, ty však musí být určeny jiţ v emisních podmínkách cenného papíru. Práva z hromadného kmenového listu není moţné dělit převodem na podíly. Není tedy moţné práva vyplývající z hromadného kmenového listu rozdělit na několik podílů a převést je na několik osob. Výjimkou je pouze případ, kdyţ je hromadný kmenový list, jakoţto cenný papír, imobilizován. Pokud bude vlastník hromadného kmenového listu chtít převést tento cenný papír na několik osob nebo by ho chtěl převést jen částečně, bude muset hromadný kmenový list vyměnit za jednotlivé kmenové list (jak jsem popsal v předchozím odstavci). Nabízí se také moţnost nahradit jednotlivé kmenové listy několika hromadnými kmenovými listy a s nimi jiţ můţe nakládat bez omezení uvedeného v § 524 odst. 3 OZ.40 Například pokud by jeden společník vlastnil 1 000 kusů kmenových listů, které celkem představují 20 % podílů ve společnosti s ručením omezeným, mohlo by být praktické nahradit jednotlivé kmenové listy 20 hromadnými kmenovými listy. Kaţdý hromadný kmenový list by tak představoval 1 % podíl ve společnosti a nakládání s nimi tak jiţ nemělo činit větší potíţe.

39

VÍTEK, J. in LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Praha: C.H.Beck, 2014, s. 1875. ISBN 978-80-7400-529-9. 40 Tamtéţ, s. 1875.

28

4 Vydání kmenového listu 4.1 Vydání kmenového listu jakožto cenného papíru Kmenový list můţe vydat společnost s ručením omezeným, jen pokud je to umoţněno ve společenské smlouvě, a to pouze k takovým podílům, jejich převoditelnost není nijak omezena nebo podmíněna. Kmenový list je cenným papírem, a proto se proces emise a vydání řídí ustanoveními § 519 a 520 OZ. Proces vydávání cenného papíru je zcela zásadní pro okamţik vzniku práv a povinností z cenného papíru. Subjektivní práva z cenného papíru nejsou, na rozdíl od závazků, spojena s určitou osobou, ale jsou navázána na listinu. Ke vzniku práv a povinností z cenného papíru je potřeba nejen inkorporace práv a povinností do listiny, tedy písemný projev vůle zavázaného, ale také skutečnost, aby tuto listinu získal věřitel. Jsou-li obě tyto podmínky splněny, dochází k vydání cenného papíru. Aţ momentem vydání se z písemného projevu vůle stává cenný papír.41 Neţ přikročím k výkladu o procesu emise a vydání cenného papíru, bude třeba rozlišit tyto dva sobě podobné pojmy. V občanském zákoníku ani v jiném českém právním předpise nenajdeme definici pojmu emise cenného papíru. Teorie a praxe ovšem emisí cenného papíru rozumí soubor cenných papírů, které jsou zastupitelné a které byly vydány jediným rozhodnutím emitenta. Ustanovení § 519 OZ pak neupravuje emisi cenného papíru, jak mylně uvádí samotný občanský zákoník, ale pouze pojmy související s emisí.42 Emitentem kmenového listu můţe být z povahy věci pouze právnická osoba, konkrétně společnost s ručením omezeným. Emitent musí zajistit technické provedení cenného papíru jako hmotného substrátu.43 Ustanovení § 519 odst. 2 OZ upravuje emisní podmínky jako práva a povinnosti emitenta a vlastníků cenných papírů a dále jako podrobnosti o emisi. Formu emisních podmínek zákon nestanovuje, mohou tedy být upraveny v libovolném dokumentu.

41

KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 53. ISBN 9788074005152. 42 PAULY, J. in ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: komentář – svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1227. ISBN 978-80-7478-370-8. 43 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 56. ISBN 9788074005152.

29

Cenný papír je podle § 520 OZ vydán dnem, kdy splňuje stanovené náleţitosti a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvního nabyvatele. Vydáním cenného papíru totiţ dochází k jeho emisi. Důvod, proč zákonodárce místo slova „vlastnictvím“, pouţil slovo „majetkem“, nalezneme v důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku: „O majetku - nikoli o vlastnictví - se v tomto ustanovení normuje z toho důvodu, že k vydání cenného papíru může dojít i v případě, že náležitosti postupu při vydání cenného papíru nebyly dodrženy nebo že se cenný papír nestal stanoveným způsobem vlastnictvím prvního nabyvatele (ustanovení nebere zřetel na zlou či dobrou víru prvního nabyvatele). Jde o důležité právní pravidlo sledující ochranu dobrověrných dalších osob. Ta je zakotvena v následujícím ustanovení.“44 Jak výše předeslala důvodová zpráva, § 521 odst. 1 OZ chrání nabyvatele, který byl v dobré víře, ţe nabývá řádně vydaný cenný papír. Takový cenný papír je pak vydán i přesto, ţe nebyl dodrţen proces vydávání cenného papíru nebo nabyvatel cenný papír nenabyl řádným způsobem. Můţe tak dojít k fikci vydání cenného papíru.45 Ten, do jehoţ práv bylo zasaţeno, má dle § 521 odst. 2 OZ právo na náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s tím, ţe se nestal vlastníkem cenného papíru nebo do jehoţ práv bylo zasaţeno nedodrţením všech náleţitostí při vydání cenného papíru, a to vůči emitentovi nebo osobě jednající jménem nebo na účet emitenta. Jedná se o povinnost nahradit škodu podle obecné úpravy v občanském zákoníku. Kmenový list je tedy řádně vydán ve chvíli, kdy obsahuje všechny zákonem stanovené náleţitosti, je vyhotoven v listinné podobě a je předán prvnímu majiteli. „O vydání kmenového listu rozhodují na základě společenské smlouvy jednatelé. Vzhledem k tomu, že kmenový list nezahrnuje jen práva plynoucí z účasti, ale i povinnosti, může být vydán i před plným splacením vkladu, který se k němu váže. Nepřichází tedy v úvahu, že by byly ve společnosti s ručením omezeným vydány zatímní listy.“46 Vydání kmenového listu má také dopady na seznam společníků, který vede společnost s ručením omezeným a zapisují se do něj údaje upraveny v § 139 odst. 2 ZOK. Pokud však došlo k vydání kmenových listů, zapíše se o tom podle § 139 odst. 3 44

Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku. [online]. s. 132. VÍTEK, J. in LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Praha: C.H.Beck, 2014, s. 1864 - 1865. ISBN 978-80-7400-529-9. 46 ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I. a PELIKÁNOVÁ, I. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 316. ISBN 978-80-7478-735-5. 45

30

ZOK navíc poznámka u těch podílů, ke kterým byly kmenové listy vydány, a číslo daného kmenového list. Ze seznamu společníků pak je lehce zjistitelné, ke kterým podílům byly vydány kmenové listy a které osoby jsou jejich vlastníky. To je velmi přínosné pro snadnou orientaci v aktuální společnické struktuře společnosti s ručením omezeným, neboť kmenové listy představují neomezeně převoditelné podíly, a tak můţe docházet k jejich převodům a následné změně společné struktury relativně často. Kaţdý společník si tak můţe za úhradu nákladů od společnosti písemně vyţádat výpis nebo opis seznamu společníků, ze kterého mimo jiné zjistí, které podíly jsou představovány kmenovými listy a kdo je momentálně vlastní. Tento výpis či opis seznamu společníků však mohou společníci pouţívat pouze pro své vlastní potřeby.

4.2 Vydání cenných papírů vztahujících se ke kmenovému listu Zastupitelné kmenové listy je moţné nahradit hromadným kmenovým listem. Jak jsem jiţ uvedl výše, hromadná listina je sama cenným papírem, coţ vyplývá ze samotné definice cenného papíru v ustanovení § 514 OZ, a tak musí být řádně vydána. Pro emisi a vydání hromadné listiny platí podle § 524 odst. 1 OZ stejná pravidla jako pro vydání cenného papíru, coţ se mi jeví, vzhledem k tomu, ţe se jedná o cenný papír nahrazující zastupitelné cenné papíry, jako rozumné řešení, které se vyhýbá další zbytečné úpravě vydávání cenného papíru. Hromadný kmenový list musí obsahovat alespoň ty náleţitosti, které má podle § 138 odst. 1 ZOK obsahovat kmenový list a dále podle § 138 odst. 2 ZOK údaj o tom, kolik kmenových listů nahrazuje, a označení nahrazovaných podílů. Kmenový list lze také imobilizovat uschováním do hromadné úschovy. Imobilizace cenného papíru je: „zvláštním typem hromadné úschovy listinných cenných papírů, při němţ dochází k uloţení celé emise listinných cenných papírů emitentem (nikoli tedy vlastníkem cenného papíru), a to přímo při vydání cenného papíru.“47 Jedná se o smlouvu o hromadné úschově kmenových listů uzavíranou mezi emitentem a schovatelem

ve

prospěch

majitelů

kmenových

listů.

Hromadná

úschova

imobilizovaných cenných papírů se podle § 2412 odst. 2 OZ řídí pravidly vedení samostatné evidence investičních nástrojů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Samostatná evidence investičních nástrojů je pak upravena v § 93 ZPKT. Toto ustanovení vymezuje, které investiční nástroje mohou být evidovány a které osoby 47

KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 33. ISBN 9788074005152.

31

mohou tuto evidenci vést. Striktní omezení osob, které mohou vést evidenci investičních nástrojů, značně omezuje moţnost cenný papír imobilizovat a imobilizaci prodraţuje. Dále navazuje zvláštní ustanovení o imobilizovaných cenných papírech § 93a ZPKT, které velmi přibliţuje imobilizované cenné papíry cenným papírům zaknihovaným, kdyţ stanovuje, ţe na evidenci imobilizovaných cenných papíru se pouţijí přiměřeně ustanovení o cenných papírech zaknihovaných. Imobilizovaný cenný papír je podle § 2413 odst. 1 OZ vydán dnem, kdy emitent předá listinu schovateli ve prospěch jejího vlastníka jako prvého nabyvatele. Na kmenovém listu, jakoţto na cenném papíru na řad, se při jeho předání do úschovy neuvádí jméno vlastníka. Jméno vlastníka kmenového listu doplní schovatel aţ před jeho vydáním. Kmenový list je moţné vydat také jako stejnopis. Stejnopisem je jiţ inkorporované právo do vydaného cenného papíru vtěleno do další nebo dalších listin. Stejnopisy však musí být číslovány, jinak bude kaţdý stejnopis povaţován za jedinečný cenný papír. Ustanovení § 522 OZ je obecnou úpravou stejnopisů, avšak existuje mnoho speciálních úprav.48 Speciální úprava stejnopisu kmenového listu však v zákoně o obchodních korporacích není, a tak se pouţije velmi strohá obecná úprava, coţ mimo jiné dokazuje, ţe samotný právní řád příliš nepočítá s vydáváním stejnopisů kmenových listů.

48

KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 57. ISBN 9788074005152.

32

5 Nakládání s kmenovým listem 5.1 Převod kmenového listu 5.1.1 Podmínky převodu Kmenový list je podle § 137 odst. 2 ZOK neomezeně převoditelným cenným papírem. Jeho převod nemůţe být dokonce ani nijak podmíněn. „Neuplatní se ani úprava omezení převoditelnosti platná pro akcie na jméno, a to ani analogicky. Pokud by společnost chtěla převody některých podílů ztížit tím, že stanoví omezující podmínky (§ 207 odst. 2), nemůže tyto podíly vyjadřovat kmenovými listy.“49 Ustanovení § 137 odst. 2 ZOK je tak dosti silné, protoţe převoditelnost kmenových listů je v něm upravena přísněji, neţ u listinných akcií, u kterých je dle § 270 ZOK omezení převoditelnosti moţné. V tomto konkrétním případě tak společnost s ručením omezeným není jen pouhou „malou akciovou společností“, ale dokonce akciovou společnost překonává. Z toho vyplývá, ţe právě naprostá volnost společníků v moţnosti převádění svých podílů ve společnosti s ručením omezeným je hlavní předností kmenových listů a důvodem, proč některé společnosti jejich vydání ve společenské smlouvě umoţní, ale současně velkou slabinou kmenových listů, protoţe jejich vydáním ztrácí společnost kontrolu nad převody podílů vtělených do kmenových listů. Není však zcela jasné, zda je ustanovení § 137 odst. 2 ZOK dispozitivní či kogentní. Tedy zda se můţe společenská smlouva od tohoto ustanovení odklonit či nikoli. Hlavním argumentem zastánců dispozitivnosti tohoto ustanovení je § 1 odst. 2 OZ, který stanovuje, ţe je moţné ujednat si práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje. Zákon o obchodních korporacích výslovný zákaz odchylné úpravy § 137 odst. 2 neobsahuje, mohlo by se tedy zdát, ţe se jedná o ustanovení dispozitivní. Přesto jsem zastáncem kogentnosti tohoto ustanovení. Myslím si, ţe pouhé dva paragrafy, tedy § 137 a § 138 ZOK, které obecně upravují kmenové listy, jsou jakýmsi minimálním standardem kmenových listů. Standardem, který musí kaţdý kmenový list splňovat, jinak jím nemůţe být. Dalším argumentem pro kogentnost tohoto ustanovení, a to argumentem nejsilnějším, by bylo naprosté popření účelu vydání kmenového listu. Podíly společností s ručením omezeným jsou do kmenových listů vtělovány právě z důvodu jejich snadné převoditelnosti. Pokud by převoditelnost mohla 49

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 1076. ISBN 978-80-7478-537-5.

33

být ve stanovách společnosti libovolně modifikována, kmenový list by zcela ztratil svůj smysl. Nestačil by jiţ rubopis a smlouva k okamţiku předání listiny, ale kaţdý potencionální nabyvatel kmenového listu by musel ve společenské smlouvě zjišťovat podmínky nabytí kmenového listu a případně dále podstupovat sloţitý proces případného schvalování převodu kmenového listu valnou hromadou. Právě z důvodu kogentnosti § 137 odst. 2 ZOK je moţnost vydání kmenových listů ponechána případné úpravě ve společenské smlouvě, a pokud se společnost pro tuto cestu rozhodne, musí přijmout právní úpravu kmenových listů se vším všudy, a to hlavně z důvodu předvídatelnosti a transparentnosti podílů vtělených do kmenového listu pro jejich potencionální nabyvatele. Kaţdý, kdo bude chtít nabýt kmenový list, totiţ bude vědět, co od něj můţe očekávat a jak s ním můţe nakládat, ať uţ se bude jednat o kmenový list jakékoli společnosti s ručením omezeným. Otázkou pak je, co se stane s kmenovým listem, který představuje podíl, jehoţ převoditelnost omezena byla. Domnívám se, ţe tento kmenový list přestane být kmenovým listem (resp. se ani kmenovým listem nestane) a podíl, který představoval, bude dál jen pouhým podílem. Takový kmenový list by totiţ porušoval kogentní ustanovení § 137 odst. 2 ZOK, čímţ by nesplnil podmínky § 520 odst. 1 OZ pro vydání cenného papíru, které dle mého názoru musí cenné papíry splňovat po celou dobu své existence. Pokud by cenné papíry naopak musely tyto podmínky splňovat pouze v den jejich vydání a následně by byla moţná jejich libovolná úprava, jsem přesvědčen, ţe by docházelo k porušování účelu tohoto ustanovení, a tudíţ k obcházení zákona. 5.1.2 Vlastní převod Podíl ve společnosti s ručením omezeným vtělený do kmenového listu můţe být převeden pouze převodem samotného kmenového listu, jenţ je upraven v ustanovení § 1103 odst. 2 OZ. K převodu kmenového listu je nutné splnění třech podmínek, konkrétně rubopis, smlouva a předání listiny. Ohledně bliţších náleţitostí a podmínek rubopisu odkazuje občanský zákoník na právní předpis upravující směnky, coţ jsou ustanovení § 11 aţ § 20 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Rubopis kmenového listu tak musí být bezpodmínečný, musí být napsán na kmenovém listu, musí jej podepsat převodce a nesmí být částečný. Všechna ustanovení zákona směnečného a šekového upravující rubopis však v případě převodu kmenového listu nepouţijeme. Omezujícím ustanovením je zejména § 210 34

odst. 1 ZOK, který stanovuje, ţe v rubopise musí být uvedena jednoznačná identifikace nabyvatele, není tedy moţný blankoindosament kmenového listu.50 Dále § 210 odst. 1 ZOK odkazuje na § 209 odst. 1 ZOK, podle něhoţ převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny. Nepouţije se tudíţ pro směnky velmi významné ustanovení čl. I § 17 zákona směnečného a šekového, podle něhoţ není indosatář právním nástupcem indosanta.51 Rubopis kmenového listu by měl vypadat přibliţně takto: Za mě na řad Karla Valíka, bytem Bieblova 18, 616 00 Brno.52 Forma smlouvy není v § 1103 odst. 2 OZ blíţe upravena, tudíţ můţe být uzavřena v písemné nebo v ústní formě, ale také konkludentně, a to předáním kmenového listu.53 Podle mého mínění budou smlouvy o převodu uzavírány zejména ústně či konkludentně, protoţe písemná forma této smlouvy je vzhledem k nutnosti písemného rubopisu zcela nadbytečná a jen by celý převod zbytečně komplikovala a prodluţovala, čímţ by pak forma kmenového listu jako cenného papíru na řad zcela pozbyla smysl. Nejčastěji se bude jednat o smlouvu kupní, nelze však vyloučit také darování či směnu.54 Samotná smlouva o převodu kmenového listu však není dostatečná, kmenový list totiţ musí být fyzicky předán nabyvateli, protoţe právě v něm je podíl inkorporován, a tudíţ by bez jeho předání nemohlo dojít k převodu podílu. Aby byl převod kmenového listu účinný i vůči společnosti s ručením omezeným, jejíţ podíl představuje, je podle § 210 odst. 2 ZOK potřeba oznámit společnosti, kdo je novým vlastníkem kmenového listu a tento list společnosti předloţit. Vzhledem ke skutečnosti, ţe kmenový list můţe představovat pouze takové podíly, které jsou neomezeně převoditelné, stačí změnu jeho vlastníka společnosti oznámit. Forma oznámení není v zákoně o obchodních korporacích nijak upravena, oznámení tak bude moţné učinit i ústně. Oznámení by mělo být učiněno vůči jednateli dané společnosti 50

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 201,. s. 1076. ISBN 978-80-7478-537-5. 51 KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. vydání. Praha: C.H. Beck 2014, s. 162. ISBN 9788074005152. 52 ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I. a PELIKÁNOVÁ, I. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 316. ISBN 978-80-7478-735-5. 53 SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 - 1474). Komentář. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 345. ISBN 978-80-7400-499-5. 54 ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I. a PELIKÁNOVÁ, I. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 316. ISBN 978-80-7478-735-5.

35

s ručením omezeným, protoţe právě tomu přísluší obchodní vedené společnosti a v tomto případě zejména vedení seznamu společníků. Předloţení kmenového listu společnosti je pak jen jakýmsi důkazním prostředkem, ţe novým vlastníkem kmenového listu je skutečně osoba uvedená v oznámení. Kaţdou změnu v osobě společníka je společnost s ručením omezeným povinna bez zbytečného odkladu po prokázání této skutečnosti zanést do seznamu společníků, který má však pouze evidenční význam, neboť výkon příslušných práv společníka není zákonem o obchodních korporacích vázán na tento seznam.55 Pro účinnost převodu kmenového listu není zápis do seznamu společníků podstatný. Zjednodušení převoditelnosti podílů je tedy hlavním praktickým přínosem kmenových listů, coţ vidím jako velmi pozitivní změnu v právní úpravě společnosti s ručením omezeným. Vlastníci kmenových listů budou totiţ při jejich prodeji především poţadovat, aby pro své kmenové listy rychle našli zájemce a jejich samotný převod proběhl bez zbytečných formalit. Zájemce o kmenový list a podíl obecně bude navíc zajímat, zda si mohou vybrat, jaký druh a mnoţství podílů ve společnosti nabydou. To s kmenovým listem nebude zásadní problém. Kmenový list také dává jeho vlastníkovi moţnost, aby převedl jen část svých podílů a zbytek si mohl ponechat a stále tak být společníkem ve společnosti s ručením omezeným. Dříve se také stávalo, ţe jediný podíl byl příliš drahý na to, aby jej byla ochotna koupit jen jedna osoba, ale více osob by uţ o určitou část podílu zájem mělo. Takový podíl pak musel být rozdělen. Nyní s moţností vlastnit více podílů, a tedy i kmenových listů, bude moci vlastník kmenových listů převést určitou část kmenových listů, aniţ by musel svůj podíl ve společnosti s ručením omezeným rozdělit.56 Převádění podílů vtělených do kmenových listů bude snadné, rychlé a pohodlné.

5.2 Přechod kmenového listu Přechod kmenového listu nemá v zákoně o obchodních korporacích speciální úpravu, pouţije se tak především obecné ustanovení o přechodu podílu v § 42 ZOK a dále obecné pravidlo přechodu podílu ve společnosti s ručením omezeným podle § 211 ZOK. 55

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 1077. ISBN 978-80-7478-537-5. 56 HEJDA, J. Právní úprava podílu ve společnosti s ručením omezeným v rekodifikačním návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 3, s. 75. ISSN 1213-5313.

36

Ustanovení § 42 ZOK můţeme pro účely kmenového listu interpretovat tak, ţe smrtí či zánikem společníka přechází jeho kmenový list na dědice nebo právního nástupce. Sporné však je, zda je ve společenské smlouvě moţné přechod kmenového listu omezit či dokonce zakázat. Na to ustanovení § 137 odst. 2 ZOK nepamatuje a v budoucnu by to mohlo v některých společnostech s ručením omezeným způsobit velké potíţe. Jsem přesvědčen – i kdyţ si uvědomuji, ţe pro své tvrzení nemám v zákoně o obchodních korporacích ţádný podklad –, ţe připuštění moţnosti omezení nebo zakázání přechodu kmenových listů není moţné, neboť by bylo zcela nelogické. Pokud totiţ společnost s ručením omezeným ve společenské smlouvě připustí vydání kmenových listů, souhlasí mimo jiné s tím, ţe podíly vtělené do kmenových listů budou neomezeně převoditelné, proto by na druhou stranu nedávalo smysl omezovat jejich přechod, kdyţ tyto podíly jiţ nemohou být vázány na konkrétního společníka. Bylo by skoro absurdní, kdyţ by nemohlo docházet k jakémukoli omezení převodů kmenových listů, ale jejich přechod by naopak omezen či zakázán být mohl. Nastaly by tak situace, kdy by některý společník před svou smrtí nebo zánikem nestihl kmenový list převést, a ten by pak uţ dále nemohl přejít na dědice nebo právní nástupce a stal by se uvolněným ve smyslu § 212 odst. 2 ZOK. Ustanovení § 211 ZOK jiţ pouze upravuje moţnost dědiců domoci se zrušení jejich účasti ve společnosti s ručením omezeným. O zrušení účasti dědice ve společnosti rozhoduje soud a dědic k tomu musí mít váţný důvod, a to konkrétně, ţe na něm nelze spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti setrval. Tento pojem je však značně neurčitý, bude tedy záviset na judikatuře, jak jej dále interpretuje. Určité vodítko nám však můţe dát judikatura týkající se ustanovení § 148 odst. 1 obchodního zákoníku, podle kterého zruší soud účast společníka ve společnosti, pokud na něm nelze spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti setrval. Dosavadní soudní praxe pak zohledňuje jak důvodný zásah do poměrů navrhovatele v případě, ţe by ve společnosti setrval, tak také přiměřený zásah do práv společnosti a jejích společníků, pokud by byla účast společníka ve společnosti zrušena. Ochrana je tedy poskytována nejen navrhovateli, ale také společnosti a jejím společníkům, kdyţ mezi všemi těmito osobami nesmí vzniknout větší nepoměr.57

57

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 1078. ISBN 978-80-7478-537-5.

37

Pokud však nastane situace, ţe dědic bude u soudu úspěšný, a ten zruší jeho účast ve společnosti nebo dědic dědictví odmítne, pouţije se obdobně ustanovení o uvolněném podílu. Dle důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích znamená tento zákonný předpoklad, ţe podíl ve společnosti s ručením omezeným, a tedy ani kmenový list, nemůţe být předmětem odúmrti. S uvolněným kmenovým listem musí společnost dále naloţit, případně sníţit základní kapitál.58 Zrušení účasti ve společnosti se můţe dědic domáhat ve lhůtě tří měsíců od právní moci usnesení soudu o dědictví, coţ v některých případech můţe být i několik let po smrti bývalého společníka. To pak můţe ve společnosti vyvolat velkou nejistotu, kdo bude novým vlastníkem kmenových listů. Na tuto situaci reaguje ustanovení § 42 odst. 2 ZOK. V době řízení o dědictví je zajišťován výkon všech práv spojených s podílem, který je předmětem pozůstalosti, takový způsobem, na kterém se dědicové dohodnou nebo mohou ustanovit správce této části pozůstalosti. Pokud se dědicové nedohodnou, ustanoví tohoto správce soud projednávající pozůstalost. To však pouze na návrh společnosti s ručením omezeným nebo některého z dědiců. V případě, ţe je daná společnost s ručením omezeným společností jednočlennou, tak se podle ustanovení § 14 ZOK, jehoţ účelem je zabránění tomu, aby zde byly společnosti bez jakéhokoli společníka, dědic nemůţe u soudu domáhat zrušení jeho účasti ve společnosti.

5.3 Kmenový list a obchodování na regulovaných trzích Nakládání s kmenovým listem je omezeno ustanovením § 137 odst. 4 ZOK, podle kterého nemůţe být kmenový list veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a ani na jiném veřejném trhu. Všechny tyto pojmy jsou upraveny v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Pojem veřejná nabídka se nachází v § 34 odst. 1 ZPKT. Veřejnou nabídkou je jakékoli sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry. V praxi se pak často cenné papíry veřejně nabízí na internetu, pomocí kterého má velmi široký okruh osob přístup k podrobným informacím o nabízených cenných papírech, a je tak pro

58

Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. [online]. s. 22.

38

vlastníka tohoto cenného papíru, který jej chce dále převést, usnadněno oslovování potencionálních nabyvatelů. Vyloučení moţnosti veřejně nabízet kmenový list vidím jako velmi problematické, protoţe se tím fakticky sníţí převoditelnost tohoto cenného papíru a s tím spojená jeho atraktivita pro případné investory, kteří by často volili podíly ve společnostech s ručením omezeným, které jsou představovány kmenovými listy. Tito investoři ale budou mít omezené způsoby, jak pro své kmenové listy najít v budoucnosti potencionální kupce, a tak se pro ně výhodnost kmenových listů částečně vytrácí. Regulovaným trhem rozumí § 55 odst. 1 ZPKT trh s investičními nástroji organizovaný organizátorem regulovaného trhu v souladu s povolením České národní banky, na kterém se obchoduje pravidelně, má stanovena pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, pravidla obchodování na regulovaném trhu a pravidla přístupu na regulovaný trh, která jsou v souladu s tímto zákonem. A konečně Evropským regulovaným trhem je pak podle § 55 odst. 2 ZPKT regulovaný trh uvedený v seznamu regulovaných trhů členského státu Evropské unie. Kmenové listy tak nemohou být obchodovány na regulovaném trhu, na němţ jsou obchodovány jakoţto účastnické cenné papíry, pouze akcie, proto v tomto omezení nakládání s kmenovými listy nevidím ţádný problém. Zákaz veřejné nabídky kmenového listu a zákaz jeho přijetí k obchodování na regulovaném trhu vyplývá z povahy společnosti s ručením omezeným jako relativně uzavřené společnosti, v níţ mají společníci, z důvodu ochrany vlastnické struktury, právo upravit převoditelnost podílů a podmínky převodů podílů ujednáním ve společenské smlouvě.59 V některých současných pramenech, a dokonce také v důvodové zprávě, se stále objevuje pojem kótovaný cenný papír. Tento pojem zavedl zákon o podnikání na kapitálovém trhu a byl přejat i dalšími právními předpisy. Dnem 15. 7. 2011 však díky novele č. 188/2011 Sb., kterou se změnil zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zmizel nejen ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ale z celého českého právního řádu. Přetrvávající pouţívání tohoto starého pojmu však nečiní prakticky větší potíţe, neboť kótovaným cenným papírem upraveným v § 44 odst. 1 ZPKT se rozuměl cenný papír

59

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 882. ISBN 978-80-7478-537-5.

39

přijatý k obchodování na oficiálním trhu, coţ je relativně blízké současnému pojetí přijetí k obchodování na evropském regulovaném či jiném veřejném trhu.

5.4 Zastavení kmenového listu Zástavní právo je zajišťovacím institutem upraveným v ustanoveních § 1309 aţ § 1394 OZ, jenţ zajišťuje dluh s jeho příslušenstvím, případně i smluvní pokutou a dává věřiteli oprávnění, pokud dluţník nesplní svůj dluh řádně a včas, uspokojit se ze zpeněţení zástavy do ujednané výše či aţ do výše pohledávky s jejím příslušenstvím ke dni zpeněţení, není-li tato výše ujednána. Podle § 1312 odst. 1 OZ se zástavní právo zřizuje zástavní smlouvou, ve které musí být ujednáno, co je zástavou a pro jaký dluh se toto právo zřizuje. Zástava je v § 1310 odst. 1 OZ definována velmi široce, můţe jí totiţ být kaţdá věc, s níţ je moţné obchodovat. Tuto podmínku tedy kmenový list zcela jistě splňuje. Zastavení kmenového listu, který je cenným papírem představující podíl ve společnosti

s ručením

omezeným,

je

však

upraveno

především

speciálními

ustanoveními o zástavě cenného papíru. Je-li dle § 1320 odst. 2 OZ podíl na společnosti představován cenným papírem, coţ kmenový list je, je v tomto případě způsobilou zástavou pouze tento kmenový list. Pro zástavu kmenového listu je irelevantní podmínka, ţe zastavovaný podíl musí být volně převoditelný, neboť kmenový list můţe být vydán pouze k takovým podílům, jejichţ převoditelnost není nijak omezena nebo podmíněna. Z toho vyplývá, ţe kaţdý kmenový list můţe být zastaven, coţ je pro jejich vlastníky velká výhoda, protoţe jím mohou bez jakéhokoli omezení zajišťovat své dluhy. Zástavní právo ke kmenovému listu vzniká jeho faktickým odevzdáním věřiteli, neboť právě v této listině je vtělen podíl ve společnosti s ručením omezeným. Naproti odevzdanému kmenovému listu můţe zástavce poţadovat od zástavního věřitele vydání zástavního listu, který dostatečně popíše právě odevzdaný kmenový list. Zástavní list tak je osvědčením o odevzdání kmenového listu. Vzhledem k tomu, ţe kmenový list je cenným papírem na řad, je ke vzniku zástavního práva podle ustanovení § 1320 odst. 2 NOZ dále potřeba zástavního rubopisu, tedy písemného prohlášení zástavce učiněného přímo na kmenovém listu, který musí obsahovat doloţku vyjadřující význam zastavení tohoto kmenového listu. Obvykle se bude jednat o doloţku „k zastavení“. Zástavní rubopis musí obsahovat tuto

40

zástavní doloţku, označení věřitele, které však občanský zákoník blíţe nespecifikuje, a podpis zástavce.60 Pokud je kmenový list v úschově, je ke vzniku zástavního práva podle ustanovení § 1329 odst. 1 OZ potřeba oznámení zástavce či zástavního věřitele schovateli. K tomuto oznámení je potřeba připojit stejnopis zástavní smlouvy, z čehoţ vyplývá, ţe pro zástavní smlouvu, jejímţ předmětem je kmenový list v úschově, je povinná písemná forma. V opačném případě by nebylo moţné pořídit její stejnopis, ten předat schovateli, a tak zřídit k tomuto kmenovému listu zástavní právo. Po vzniku zástavního práva je pak kmenový list uschován jak pro zástavce, tak pro zástavního věřitele. Zástava kmenového listu se nezapisuje do obchodního rejstříku, coţ je odlišné od zástavy podílu, jenţ nebyl vtělen do kmenového listu, která do obchodního rejstříku zapsána být musí, jinak zástavní právo vůbec nevznikne.61 Zastavení kmenového listu je tak jednodušší a rychlejší, a je proto dalším důvodem pro vtělení podílů ve společnosti s ručením omezeným do kmenových listů. Dle ustanovení § 1349 OZ nemá vliv na trvání a rozsah zástavního práva ani výměna zastaveného cenného papíru za cenný papír jiný. Vzejde-li z této výměny cenný papír na řad, musí být před vydáním oprávněné osobě opatřen zástavním rubopisem. „Zákonodárce tak nově posiluje právní postavení zástavního věřitele, který dle předešlé právní úpravy, podle které platilo, že v případě výměny cenného papíru za jiný, došlo k zániku původního zástavního práva, byl po dobu, než došlo ke vzniku zástavního práva k cennému papíru, za nějž byl původní cenný papír vyměněn, značně znevýhodněn.“62 Z důvodu ochrany práv vlastníka kmenového listu, můţe podle § 1332 odst. 1 OZ během trvání zástavního práva ke kmenovému lisu zástavní věřitel vykonávat jen práva spojená s tímto kmenovým listem, a to pouze v ujednaném rozsahu. Výkon práv je tak ze zákona ponechán zástavci, tedy vlastníku kmenového listu, který si však můţe spolu se zástavním věřitelem ujednat jiný způsob tohoto výkonu. Z druhého odstavce ale vyplývá, ţe se odstavec první vztahuje pouze na jiná práva neţ na majetková plnění 60

ŠPERKOVÁ, K. Specifika zástavního práva k cenným papírům. [online]. [cit. 18. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/specifika-zastavniho-prava-k-cennym-papirum-96112.html 61 ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I. a PELIKÁNOVÁ, I. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 317. ISBN 978-80-7478-735-5. 62 ŠPERKOVÁ, K. Specifika zástavního práva k cenným papírům. [online]. [cit. 18. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/specifika-zastavniho-prava-k-cennym-papirum-96112.html

41

ze zastaveného kmenového listu, nejspíš tedy na práva rozhodovací. Výnosy a jiná peněţitá plnění z kmenového listu pak vykonává zástavní věřitel. I v tomto případě je moţné, ţe si strany tento výkon práv upraví odchylně.63 Výkon a zánik zástavního práva ke kmenovým listům nemá ţádnou speciální právní úpravu, bude se tedy řídit obecnými ustanoveními o výkonu a zániku zástavního práva upraveného v občanském zákoníku.

5.5 Povinnost kmenový list odevzdat 5.5.1 Situace, kdy je společník povinen kmenový list odevzdat Ustanovení § 152 aţ 154 ZOK, jenţ se týkají povinnosti odevzdat kmenový list, jsou velmi významná. Zákon o obchodních korporacích na ně totiţ v mnoha dalších případech, neţ aby pokaţdé povinnost odevzdat kmenový list speciálně upravoval, jiţ pouze odkazuje. Konkrétně se jedná o následující situace:64 -

§ 151 odst. 3: vrácení kmenového listu v souvislosti s vyloučením společníka v kadučním řízení.

-

§ 165: odkaz na obdobné pouţití § 151, pokud společník porušil příplatkovou povinnost a ze společnosti pro svůj nesouhlas s příplatkovou povinností nevystoupil,

-

§ 202: odevzdání kmenového listu, pokud společník vyuţije svého práva na vystoupení ze společnosti,

-

§ 203: odevzdání kmenového listu, pokud účast společníka zanikne dohodou o ukončení účasti,

-

§ 204: odevzdání kmenového listu, byl-li společník vyloučen ze společnosti rozhodnutím soudu,

-

§ 205: odevzdání kmenového listu, pokud účast společníka ve společnosti zrušil soud na základě návrhu společníka na zrušení jeho účasti,

-

§ 206: odevzdání kmenového listu, pokud účast společníka zanikla z důvodu jeho insolvence nebo pravomocného nařízení výkonu rozhodnutí či pravomocného exekučního příkazu k postiţení podílu společníka,

63

RICHTER, T. in SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 - 1474). Komentář. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 1092. ISBN 978-80-7400-499-5. 64 Doslova přejato z POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 918 - 919. ISBN 97880-7478-537-5.

42

-

§ 226: odevzdání kmenového listu za účelem vyznačení nové výše vkladu nebo za účelem výměny za nové kmenové listy s novou výší vkladu při zvyšování základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti,

-

§ 230: odevzdání kmenového listu za účelem vyznačení nové výše vkladu nebo za účelem výměny za nové kmenové listy s novou výší vkladu při zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti,

-

§ 235: odevzdání kmenových listů v souvislosti se sniţováním základního kapitálu za účelem vyznačení sníţené částky vkladu nebo za účelem staţení kmenových listů z oběhu,

-

§ 242: vrácení kmenových listů na výzvu likvidátora při zrušení společnosti s likvidací (vrácením vzniká právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku). Z výše uvedených situací je zřejmé, ţe se jedná především o zánik účastníka ve společnosti, změnu výše základního kapitálu společnosti, ale také o případy zrušení společnosti s likvidací nebo vyloučení společníka ze společnosti. Kmenové listy pak jsou dle § 152 odst. 2 ZOK stahovány z oběhu ze tří důvodů, a to kvůli vyznačení nové výše vkladu, jejich výměně anebo zničení. V případě staţení kmenového listu pro vyznačení nové výše vkladu vyznačí společnost po jeho staţení z oběhu novou výši vkladu a kmenový list vrátí jeho vlastníkovi. V případech výměny nebo zničení kmenového listu společnost staţený kmenový list bez zbytečného odkladu po důvodu, kvůli kterému kmenový list byl staţen, zničí. 5.5.2 Odevzdání kmenového listu Povinnost odevzdat kmenový list společnosti s ručením omezeným vzniká společníkovi ze zákona, nemusí na ní být společností upozorňován ani vyzýván a musí jej odevzdat bez zbytečného odkladu. Je-li však společník v prodlení s odevzdáním kmenového listu, vyzve jej jednatel společnosti k odevzdání kmenového listu, a to způsobem stanoveným pro svolání valné hromady upraveným v § 184 ZOK, k tomu mu určí přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích v případě nesplnění této povinnosti. Tento postup společnosti je obligatorní.65 Pokud nebude ve společenské smlouvě stanoven speciální způsob, jak vyzvat společníka k tomu, aby odevzdal kmenový list, zašle mu jednatel výzvu na adresu, která 65

BĚLOHLÁVEK, A. J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 720. ISBN 978-80-7380-451-0.

43

je uvedena v seznamu společníků. Jsem toho názoru, ţe v tomto případě je zákonná úprava dostatečná, vţdyť je primárně určena pro svolání valné hromady, a není tedy třeba ji ve společenské smlouvě měnit nebo upravovat. Domnívám se, ţe kmenový list by společník měl odevzdat jednateli společnosti s ručením omezeným, neboť jednateli přísluší obchodní vedení společnosti, a právě jednatel vyzývá společníka, který je v prodlení s odevzdáním kmenového listu, aby jej společnosti odevzdal. 5.5.3 Porušení povinnosti odevzdat kmenový list a jeho následky V případě, ţe společník neodevzdá kmenový list ani v přiměřené lhůtě, kterou blíţe zákon o obchodních korporacích nespecifikuje, prohlásí jednatel společnosti neodevzdaný kmenový list za neplatný. Toto prohlášení pak jednatel bez zbytečného odkladu oznámí jak dotčeným společníkům, tak veřejnosti. Dotčeným společníkům jednatel zašle prohlášení na adresu, kterou mají uvedenou v seznamu společníků a pro potřeby oznámení veřejnosti se toto prohlášení pravděpodobně zveřejní v souladu s § 776 odst. 1 ZOK v Obchodním věstníku. Kmenové listy, které nebyly společnosti s ručením omezeným odevzdány, a proto byly prohlášeny za neplatné, jsou pak nahrazeny kmenovými listy novými, které jsou zřejmě ve vlastnictví společnosti, „tento závěr je do určité míry nejistý, neboť nově vydané kmenové listy obdobně jako kmenové listy, které byly prohlášeny za neplatné, vyjadřují uvolněné podíly, které společnosti nenáleţí a s nimiţ má společnost nakládat jako zmocněnec. Na druhé straně je společnost emitentem nově vydaných kmenových listů, měly by jí proto náleţet.“66 Nově vydané kmenové listy musí společnost s ručením omezeným dle § 153 odst. 4 ZOK prodat za přiměřenou cenu ve lhůtě tří měsíců od prohlášení starých kmenových listů za neplatné, jinak je valná hromada povinna bez zbytečného odkladu rozhodnout o sníţení základního kapitálu právě o výši vkladů neprodaných kmenových listů. Lhůta stanovená k prodeji nových kmenových listů se mi zdá velmi krátká, protoţe ujednání podmínek prodeje účastnických cenných papírů a samotné uskutečnění 66

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 920 - 921. ISBN 978-80-7478-5375.

44

jejich prodeje bývá často dosti sloţité, zdlouhavé a do poslední chvíle nejisté. Domnívám se, ţe v mnoha případech se prodej nových kmenových listů ve tří měsíční lhůtě neuskuteční a daná společnost bude muset sniţovat svůj základní kapitál, coţ pro ni nemusí být výhodné, neboť bude muset bývalého společníka vypořádat. Nabízí se tedy otázka, zda náhodou není ustanovení § 153 odst. 4 ZOK dispozitivní. Jsem však přesvědčen, ţe toto ustanovení dispozitivní není. Upravuje totiţ velmi specifickou situaci, kdy dojde k prohlášení kmenových listů za neplatné a místo nich jsou vydány kmenové listy nové. Tyto nové kmenové listy, jak jsem jiţ uvedl výše, vlastní společnost s ručením omezeným, a proto je nutné, aby došlo k jejich rychlému prodeji. Důvodem zavedení takto krátké zákonné lhůty pro prodej nových kmenových listů je zřejmě snaha zabránit situaci, kdy společnost s ručením omezeným vlastní delší dobu své vlastní kmenové listy. Tvrzení, ţe ustanovení § 153 odst. 4 ZOK je dispozitivní, tak jde proti účelu § 153 odst. 4 ZOK. V opačném případě, tedy pokud bychom připustili, ţe ustanovení § 153 odst. 4 ZOK je dispozitivní, by si totiţ společnosti mohly lhůtu pro prodej nových kmenových listů libovolně prodluţovat a mohla by nastat situace, kdy by byla tato lhůta tak extrémně dlouhá, například několik desítek či dokonce stovek let, ţe by se společnost fakticky stala trvalým, nikoli dočasným vlastníkem svých vlastních kmenových listů. Způsob stanovení ceny nového kmenového listu není v zákoně o obchodních korporacích nijak specifikován, v § 153 odst. 1 ZOK je pouze stanoveno, ţe cena musí být přiměřená. Cena, za kterou bude nový kmenový list prodán, tak můţe být často předmětem sporů mezi bývalými společníky a společností s ručením omezeným, proto by bylo vhodné, především v případech, kdy se bude jednat o vysokou částku, aby hodnotu nových kmenových listů určil znalec.67 Připravovaný prodej nových kmenových listů musí být dle § 153 odst. 3 ZOK oznámen bývalým společníkům, jejichţ kmenové listy byly prohlášeny za neplatné. Jedná se však pouze o oznámení, bývalí společníci nemají ţádná zvláštní práva týkající se prodeje nových kmenových listů. Na samotný prodej se pak přiměřeně pouţije ustanovení § 213 odst. 1 ZOK upravující převod uvolněného podílu. Toto ustanovení, stejně jako ustanovení § 153 odst. 1 ZOK, ukládá, aby byl nový kmenový list prodán za přiměřenou cenu, nově však společníkům přiznává předkupní právo (nikoli však 67

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 921. ISBN 978-80-7478-537-5.

45

společníkům bývalým, ti jiţ společníky společnosti s ručením omezeným nejsou) k novému kmenovému listu. Samotné předkupní právo je upraveno v ustanoveních § 2140 aţ § 2149 OZ. Předkupní právo k prodávanému novému kmenovému listu se projevuje tak, ţe je nutné nejdříve nabídnout tento kmenový list společníkům. Nabídku učiní jednatel a uvede v ní veškeré podmínky prodeje kmenového listu. V této nabídce musí být také obsah smlouvy, která by měla být uzavřena s koupěchtivým. Prodej společníkům, kteří nabídku přijmou, se tak uskuteční za stejných podmínek, jaké byly dohodnuty s koupěchtivým. Tito společníci musí zaplatit kupní cenu ve lhůtě, které byla ujednána, a pokud takové ujednání nebylo, tak do osmi dnů od oznámení nabídky, jinak jejich předkupní právo zaniká. Vyuţije-li nabídky více společníků, rozdělí se kmenové listy mezi tyto společníky v poměru jejich stávajících podílů. Není-li překupní právo vyuţito, můţe společnost s ručením omezeným prodat kmenové listy koupěchtivému. Předkupní právo podle § 213 odst. 1 ZOK je předkupním právem zákonným, náleţí tedy společníkům pokaţdé, kdyţ vznikne nový kmenový list.68 Nové kmenové listy se také budou převádět rubopisem. Samotný prodej kmenových listů zákon o obchodních korporacích blíţe neupravuje, záleţí tak pouze na společnosti s ručením omezeným, jakým způsobem se rozhodne nový kmenový list prodat.69 Omezená je pouze ustanovením § 137 odst. 4 ZOK. Ani nový kmenový list totiţ nesmí být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na veřejném trhu. Následné vypořádání společnosti s ručením omezeným se společníkem, jehoţ kmenový list byl prohlášen za neplatný, je blíţe upraveno v § 154 ZOK. Společnost, která prohlásí kmenové listy za neplatné a vydá kmenové listy nové, má právo na úhradu nákladů vzniklých z těchto důvodů, které má vůči společníkovi, jehoţ kmenový list byl prohlášen za neplatný. Na druhé straně má bývalý společník právo na zaplacení kupní ceny prodaného nového kmenového listu nebo, v případě jeho neúspěšného prodeje a následné povinnosti sníţení základního kapitálu, částky odpovídající splněné vkladové povinnosti. Nejčastěji se tyto vzájemné pohledávky společnosti a bývalého společníka ve smyslu § 154 odst. 1 a 2 ZOK započtou a rozdíl bývalému společníkovi 68

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 1085. ISBN 978-80-7478-537-5. 69 ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2013, s. 295. ISBN 978-80-7400-480-3.

46

společnost s ručením omezeným vyplatí bez zbytečného odkladu po prodeji nového kmenového listu nebo po zápisu sníţení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Zákon o obchodních korporacích v § 154 odst. 3 pamatuje i na situaci, kdy místo odevzdaného kmenového listu nebude nový kmenový list vydáván. I v této situací má bývalý společník právo na zaplacení částky odpovídající splněné vkladové povinnosti. Ustanovení § 154 odst. 5 ZOK odkazuje na § 542 a § 543 OZ, které pouţijeme v případech, které nejsou upraveny v zákoně o obchodních korporacích. Nejčastěji se bude jednat o změny údajů uvedených na kmenovém listu, které se netýkají změny výše základního kapitálu, například změny firmy či sídla společnosti s ručením omezeným.70 5.5.4 Neodevzdané kmenové listy Velký problém mohou v praxi představovat kmenové listy, které nebyly i přes výzvu společnosti s ručením omezeným vráceny. Takové kmenové listy sice společnost prohlásí za neplatné, zůstávají však „na světě“ ve své původní podobě. Na první pohled nic nenasvědčuje tomu, ţe se jedná o neplatné kmenové listy. Vše je tak, jak být má a nikde na nich není jejich neplatnost vyznačena. Neexistuje totiţ ţádný zaručený způsob, jak docílit toho, aby byly společnosti vţdy vráceny všechny kmenové listy. Nevrácené kmenové listy pak mohou být problematické především pro třetí osoby, které mají o tyto kmenové listy zájem. Řešením této situace je řádná kontrola kmenových listů ze strany nabyvatele, zda jemu nabízené kmenové listy jsou opravdu ty, za které se vydávají a zda jsou stále platné. Nabyvatel si skutečnost, jestli jím nabývané kmenové listy nebyly prohlášeny za neplatné, můţe ověřit v Obchodním věstníku, kam je jednatel společnosti povinen učinit prohlášení neplatnosti kmenových listů. Toto prohlášení však v Obchodním věstníku z různých důvodů být nemusí, proto by bylo jistější, kdyby si nabyvatel potřebné informace ověřil v seznamu společníků. Potencionální nabyvatel však ještě není společníkem společnosti s ručením omezeným, a tak k tomuto seznamu nemá přístup. Bylo by tedy vhodné, kdyby si od převodce výpis ze seznamu společníků vyţádal a pokud ten by mu jej odmítl předat, bylo by to pro něj velké znamení, ţe jím nabízené kmenové listy nemusejí být zcela v pořádku. V seznamu společníků je totiţ informace, ke kterému podílu byl který kmenový listy vydán a jeho číslo. Nabyvatel si tak můţe

70

POKORNÁ, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 922. ISBN 978-80-7478-537-5.

47

ověřit, ţe nabývá jím poţadovaný podíl ve společnosti s ručením omezeným a prověří si, zda sedí čísla v seznamu společníků a na kmenových listech, která jsou jedinečná, a poté má jistotu, ţe daný kmenový list nebyl nahrazen kmenovým listem novým, který by měl číslo jiné. Aţ oznámením změny osoby společníka a předloţením kmenového listu je totiţ převod kmenových listů účinný vůči společnosti s ručením omezeným. Pokud by si nabyvatel platnost nabývaných kmenových listů neověřil, zjistil by skutečnost, ţe jím nabyté kmenové listy jsou neplatné, kdyţ by společnost na tuto skutečnost poukázala a odmítla by převod neplatných kmenových listů uznat, resp. by uvedla, ţe došlo k převodu neplatných kmenových listů a z toho důvodu nevyvolává vůči společnosti ţádné účinky. Nabyvateli by potom nezbylo nic jiného, neţ se obrátit na převodce, který mu převedl neplatné kmenové listy, coţ by mohlo vést aţ ke spornému řízení, které bývá často zdlouhavé, úspěch značně nejistý, a i v případě úspěchu můţe být vymáhání pravomocného a vykonatelného rozhodnutí často fakticky nemoţné.

5.6 Změna výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným Základní kapitál je tvořen souhrnem všech vkladů a uvedení jeho výše je povinnou náleţitostí společenské smlouvy. Výši základního kapitálu je moţné dále měnit, a to postupem upraveným v ustanoveních § 216 aţ § 240 ZOK. Tato ustanovení jsou kogentní, neboť jejich účelem je chránit jak společníky, tak věřitele společnosti. Rozhodnutí o změně základního kapitálu přijímá valná hromada, ke kterému je zapotřebí souhlas dvou třetin všech společníků společnosti s ručením omezeným, protoţe přijetím změny výše základního kapitálu společnosti se mění společenská smlouva.71 Dle důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích byla úprava změny základního kapitálu společnosti s ručením omezeným v tomto zákoně zjednodušena a vzhledem k poklesu významu základního kapitálu by dokonce mohla být vypuštěna, coţ se však podle mého názoru neodráţí na délce právní úpravy, která je celkem ve 25 paragrafech.72 Základní kapitál lze zvýšit či sníţit třemi moţnými způsoby, a to nominálním, efektivním a kombinací obou předchozích způsobů.

71

ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I. a PELIKÁNOVÁ, I. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 359 – 360. ISBN 978-80-7478-735-5. 72 Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. [online]. s. 49.

48

Při nominální změně základního kapitálu dochází k vyuţití vlastních zdrojů společnosti s ručením omezeným. Celková výše majetku společnosti tudíţ zůstává nezměněná a jde o pouhou účetní operaci, která nemá ţádný vliv na společníky nebo věřitele. Nominální zvýšení základního kapitálu bývá společnostmi s ručením omezeným vyuţíváno z důvodu jejich následné větší důvěryhodnosti nebo pokud to po společnosti vyţaduje banka jako podmínku pro poskytnutí úvěru.73 Během efektivní změny základního kapitálu dochází ke změně výše majetku společnosti s ručením omezeným, a to buď na základě zvýšení stávajících vkladů či vkladů nových nebo vyplacením rozdílu společníkům. Zvýšení základního kapitálu efektivním způsobem bývá zpravidla pro společnost s ručením omezeným a její věřitele pozitivní, protoţe tím společnost získává další majetek. Rizikové však můţe být pro dosavadní společníky společnosti, kteří se tohoto zvýšení základního kapitálu neúčastní, neboť tímto zvýšením můţe dojít k oslabení jejich postavení ve společnosti, kdyţ dojde k poklesu jejich podílu ve společnosti a to třeba i velmi výrazným způsobem. Z tohoto důvodu mají společníci přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, a to v poměru výše jejich vkladů. Toto přednostní právo se však vztahuje pouze na peněţité vklady, protoţe u nepeněţitých vkladů by bylo velmi problematické zachovat poměr výše podílů všech společníků. Při sníţení základního kapitálu efektivním způsobem bývají naopak ohroţeni věřitelé, protoţe dochází k odlivu majetku ze společnosti s ručením omezeným, proto jsou jednatelé společnosti o sníţení základního kapitálu povinni adresně informovat všechny známé věřitele a dále tuto informaci zveřejnit v Obchodním věstníku. 74 Dojde-li v důsledku zvýšení základního kapitálu ke změně výše vkladů, musí být podle ustanovení § 226 a 230 ZOK na kmenových listech vyznačena nová výše vkladu nebo musí být kmenové listy vyměněny za nové, na kterých jiţ bude nová výše vkladu. Z těchto důvodů vyzve jednatel společnosti s ručením omezeným bez zbytečného odkladu společníky, kteří vlastní dotčené kmenové listy, aby je společnosti odevzdali, a ta následně provede nutné změny. Dále jiţ zákon o obchodních korporacích odkazuje na obecná ustanovení § 152 aţ 154 ZOK, a tak se situace, kdy i přes výzvu společníci

73

ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I. a PELIKÁNOVÁ, I. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 360. ISBN 978-80-7478-735-5. 74 Tamtéţ, s. 360 – 362.

49

kmenové listy neodevzdají, budou řídit jiţ výše popsanými postupem o povinnosti odevzdat kmenové listy. Dojde-li v důsledku sníţení základního kapitálu ke sníţení výše vkladů nebo k úplnému staţení kmenových listů, jsou společníci těchto kmenových listů povinni je odevzdat společnosti s ručením omezeným. Obdobně, jako u zvýšení základního kapitálu, zákon o obchodních korporacích pouze odkazuje na obecná ustanovení v § 152 aţ 154 ZOK. Speciální právní úprava je však v § 240 ZOK, který stanovuje, ţe pokud bude usnesení valné hromady o sníţení základního kapitálu prohlášeno soudem za neplatné, bude společnost s ručením omezeným povinna staţené kmenové listy vrátit společníkům, vydat jim kmenové listy nové či znovu kmenové listy stáhnout z oběhu a vyznačit na nich původní výši vkladu.

50

6 Využitelnost kmenových listů Na závěr této práce bych se rád krátce zamyslel, zda jsou kmenové listy v české právní praxi vyuţitelné, jestli se nejedná jen o jakýsi prázdný institut, který ve skutečnosti nebude téměř vůbec pouţíván, a pro jaké společnosti s ručením omezeným by mohla být zavedení tohoto nového institutu výhodné. Přestoţe s novou úpravou se společnost s ručením omezeným posunula ještě více směrem ke kapitálovým společnostem75, a to nejen díky moţnosti vydávat kmenové listy, je z právní úpravy kmenových listů cítit velká snaha, aby se společnost s ručením omezeným příliš nepřiblíţila společnosti akciové. Toto tvrzení dokládá zákonné omezení vydání kmenových listů v případě, ţe tak určí společenská smlouva, kmenový list dále není moţné veřejně nabízet a obchodovat s ním na regulovaném trhu a konečně kmenový list je moţné vydat pouze v listinné podobě. Navzdory teorii však na praxi v advokátní kanceláři zjišťuji, ţe společnosti s ručením omezeným často nejsou ochotny ani uvaţovat o moţnosti vtělit své podíly do kmenových listů. Je tedy otázkou, proč společnosti s ručením omezeným kmenové listy odmítají a co je pro tyto společnosti problematické. Prosazení kmenových listů v praxi můţe být obtíţné ze tří hlavních důvodů. Prvním je skutečnost, ţe mnoho společností s ručením omezeným je záměrně relativně uzavřených, tedy mají jen malé mnoţství společníků a tito společníci jsou pak obvykle také jednateli dané společnosti. Takové společnosti s ručením omezeným nechtějí, aby jejich podíly byly zcela volně převoditelné, protoţe by to šlo zcela proti základní filozofii těchto „malých“ společností, kterou je silná vázanost společnosti na konkrétní osoby. Druhým problémem pak je relativní novost a stále velká neznámost tohoto institutu a jeho spíše povrchní právní úprava v zákoně o obchodních korporacích. Společnosti s ručením omezeným potom nevtělují své podíly do kmenových listů z důvodu, ţe jej neznají a nerozumí mu. Znamenal by pro ně příliš velkou nejistotu. Posledním problémem je fakt, ţe ani část odborné veřejnosti právní úpravě kmenových listů zatím pořádně nerozumí a neuvědomuje si jeho přínosy, ať pozitivní, tak negativní.76

75

PELIKÁN, R. Několik poznámek k úpravě společnosti s ručením omezeným v novém zákoně o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 3, s. 78. ISSN 1213-5313. 76 „Praktického významu ovšem příliš nemá, pomineme-li zřejmě jeho snadnější převoditelnost oproti smlouvě o převodu obchodního podílu.“ HAMPEL, P. Některé novinky v postavení společníka s.r.o. podle ZOK. Rekodifikace & praxe. Praha: Wolters Kluwer, 2012, roč. 1, č. 1, s. 25. ISSN 1805-6822.

51

Kmenový list je tak vyuţitelný zejména pro „větší“ společnosti s ručením omezeným, které se navíc nebrání příchodu nových společníků a potencionálně velmi široké společnické základně. Takovými společnostmi mohou být společnosti, které jiţ dostatečně vyrostly a v minulosti by uvaţovaly o přeměně ze společnosti s ručením omezeným na společnost akciovou. Nyní však mnohou jako společnost s ručením omezeným vyuţít mnoho nových institutů, které jí zákon o obchodních korporacích nabízí, zejména kmenových listů, a přitom se vyhnout značně striktní právní úpravě, která je s akciovými společnostmi spojená. Mezi potencionální zájemce o kmenové listy dále můţeme zařadit nově zakládané společnosti s ručením omezeným vznikající sice „od nuly“, ale jejich společníci jsou velmi ambiciózní a kmenové listy mohou v budoucnu vyuţít při převádění svých podílů na investory. Je však zřejmé, ţe z celkového

počtu

existujících

společností

s ručením

omezeným

patří

mezi

potencionální zájemce o kmenové listy jen zlomek, a tak předpokládám, ţe kmenový list ještě nějakou dobu bude v praxi spíše raritou. Postupem času a s rozšířením právního podvědomí ve společnostech o nové právní úpravě a jejího přínosu pro praxi se však okruh společností s kmenovými listy můţe rozšiřovat. I pro tyto „větší“ společnosti s ručením omezeným můţe být problematický fakt, ţe kmenový list sice představuje pouze neomezitelně převoditelný podíl, moţnosti s jeho nakládáním jsou však často, na rozdíl od akcií, značně omezené. Právě tyto dvě podmínky nutné pro vznik kmenového listu jdou proti sobě a jejich připuštění můţe být pro společnosti velmi problematické. Kmenový list také není v zákoně o obchodních korporacích upraven v ţádném uceleném oddíle, a tak je právní úprava tohoto institutu relativně chaotická a některé otázky týkající se kmenového listu nejsou vůbec řešeny. S ohledem na jednoduchou, jasnou a přehlednou právní úpravu kmenových listů, která je zcela zásadní pro širší prosazení kmenových listů, bych navrhoval, aby obdobně jako u akciových společností obsahovala právní úprava společnosti s ručením omezeným samostatný oddíl upravující kmenové listy nebo aby se po vzoru Švýcarského spolkového zákona z roku 1911 kmenové listy přímo řídily úpravou akcií.77 Tímto způsobem by se také vyřešily praktické problémy, ke kterým se v minulosti jiţ vyjádřily soudy, tudíţ k nim existuje relativně ustálená judikatura a pro společnosti by kmenový list nebyl neznámým a nejistým institutem. 77

HEJDA, J. Právní úprava podílu ve společnosti s ručením omezeným v rekodifikačním návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 3, s. 75. ISSN 1213-5313.

52

Závěr Ve své diplomové práci jsem se zabýval kmenovým listem ve společnosti s ručením omezeným. Představil jsem novou podobu této společnosti, postupně charakterizoval kmenový list a nakonec se zabýval nakládáním s ním. Práce také obsahuje několik návrhů, jak řešit problematické otázky, které jsem při psaní objevil a popsal. S příchodem zákona o obchodních korporacích se povaha společnosti s ručením omezeným relativně dost změnila. Zákon právní úpravu společnosti s ručením omezeným značně liberalizoval a zavedl celou řadu nových institutů, které mohou jednotlivé společnosti pro svou činnost vyuţít a zjednodušit či zefektivnit tak své další fungování. Ve svém okolí silně vnímám fakt, ţe si této velké změny všimla také široká veřejnost a o zaloţení společnosti s ručením omezeným nyní uvaţují i ti, kteří by o tom před účinností zákona o obchodních korporacích ani neuvaţovali. Je to dáno jak minimálními náklady na zaloţení této společnosti, tak omezeným ručením společníků za její dluhy. Domnívám se tedy, ţe jiţ značně populární společnost s ručením omezeným se tak stane ještě mnohem ţádanější a vyuţívanější a dokonce můţe ostatní obchodní korporace odsunout na okraji zájmu či je téměř vytlačit z praktického vyuţívání. Kmenový list, jakoţto jeden z nových institutů, se po dlouhé době vrátil do českého právního řádu, avšak v jiné podobě, neţ tomu bylo dříve a neţ tomu je u obdobných institutů v Rakousku či Švýcarsku. Kmenový list je totiţ účastnickým cenným papírem, jehoţ hlavní výhodou je snadná převoditelnost podílu a vlastně veškeré jiné moţné nakládání s ním. Podíl představovaný kmenovým listem existuje ve hmotné podobě, tato listina však musí splnit řadu náleţitostí, aby se vůbec kmenovým listem stala. Takový podíl pak bude moţné vydat na více stejnopisech, nahradit hromadnou listinou nebo k němu vydat kupón. Kmenový list lze také bez omezení zastavit či dědit. Společnost s ručením omezeným se tudíţ vtělením svých podílů do kmenových listů přiblíţí společnosti akciové. Na druhou stranu nedostatek tohoto cenného papíru můţeme spatřovat v nemoţnosti veřejně jej nabízet nebo obchodovat s ním na regulovaných trzích a v moţné komplikaci pro společnost s ručením omezeným, pokud některý ze společníků řádně neodevzdá své kmenové listy, ačkoli k tomu byl ze zákona povinen.

53

Uvědomuji si existenci i jiných problémů a otázek týkajících se tématu kmenového listu, které by bylo zajímavé blíţe objevovat, dále zkoumat a následně nabídnout jejich případné řešení, ale vzhledem k omezenému rozsahu této diplomové práce není moţné, abych se jim věnoval. Tato práce se tak například nezabývá srovnáním kmenových listů s akciemi, bliţším pojednáním o obdobné zahraniční úpravě či některými dalšími způsoby, jak s kmenovými listy nakládat, mezi které patří vydrţení, spoluvlastnictví nebo úschova kmenových listů či problematika nabytí vlastnického práva ke kmenovému listu od neoprávněného. Kmenový list je jedním z nejzajímavějších nových institutů zavedených zákonem o obchodních korporacích, jeho praktické vyuţití však ztěţují tři problémy. Aby mohla společnost s ručením omezeným vtělit své podíly do kmenových listů, musí být tyto podíly neomezeně převoditelné. To znamená takovou společnost zcela otevřít a připravit se na moţnost, ţe do ní můţe vstoupit zcela neznámá osoba, coţ však můţe být pro většinu společníků neakceptovatelná podmínka, neboť jejich společnost je značně uzavřená, má pouze pár společníků a ti ji chtějí mít pod svou kontrolou. V České republice není mnoho společností s ručením omezeným, a dokonce ani společností akciových, s opravdu velkým počtem společníků. Mnozí společníci si totiţ na společnosti s ručením omezeným v tomto případě velmi cení její částečně osobní povahy. Druhý problém vyplývá z toho, ţe kmenový list je cenným papírem, coţ s sebou nese zvýšené nároky na precizní právní úpravu, ta se však v případě kmenového listu v zákoně o obchodních korporacích neobjevuje. Kmenový list má pouhá dvě obecná ustanovení a zbývající právní normy jsou rozesety po celé Hlavě IV upravující společnost s ručením omezeným. Nejenţe je tím právní úprava kmenových listů dosti nepřehledná, je současně naprosto nedostatečná, kdyţ spoustu situací, které mohou při pouţívání kmenových listů nastat, vůbec neupravuje. To vytváří značně nejisté právní prostředí, které je pro činnost společností velmi problematické. Posledním problémem je skutečnost, ţe ani velká část odborné veřejnosti se ještě s kmenovým listem dostatečně neseznámila, příliš mu nerozumí, a proto jej raději nevyuţívá a spíše se mu vyhýbá. Přes všechny výhody kmenového listu, které jsem se v této práci snaţil vyzdvihnout, si proto myslím, ţe ani v budoucnu nebude příliš často docházet ke vtělování podílů do kmenových listů a kmenový list tak bude spíše zajímavostí v českém právním řádu, neţ běţně vyuţívaným účastnickým cenným papírem. 54

Seznam použité literatury 1. Monografie [1]

BĚLOHLÁVEK, A. J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, 2733 s. ISBN 978-80-7380-451-0.

[2]

ČÁP, Z., JAHELKA, P., JOSKOVÁ, L., HEJDA J., VANĚČKOVÁ, V. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. Praha, Linde Praha a.s, 2013, 783 s. ISBN 9788072019175.

[3]

ČERNÁ, S., ŠTENGLOVÁ, I. a PELIKÁNOVÁ, I. Právo obchodních korporací. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 637 s. ISBN 978-80-7478-735-5.

[4]

ELIÁŠ, K., POKORNÁ, J., DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 503 s. ISBN 9788074000485.

[5]

KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. Praha: C.H. Beck, 2014, 264 s. ISBN 9788074005152.

[6]

LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. Díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, 1608 s. ISBN 978-80-7478-537-5.

[7]

LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. Praha: C.H.Beck, 2014, 2400 s. ISBN 978-80-7400-529-9.

[8]

POKORNÁ, J., HOLEJŠOVSKÝ, J., LASÁK, PEKÁREK, M., a kol. Obchodní společnosti a družstva. Praha: C.H. Beck, 448 s. ISBN 978-80-7400-475-9.

[9]

SPÁČIL, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 - 1474). Komentář. Praha: C.H.Beck, 2013, 1276 s. ISBN 978-80-7400-499-5.

[10] SVEJKOVSKÝ, J., KABELKOVÁ, E., VYCHOPEŇ, M. Vzory zakládacich dokumentů, právních jednání ve vztahu k obchodním korporacím. V Praze: C.H.Beck, 2015, 616 s. ISBN 978-80-7400-575-6. [11] ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2013, 1008 s. ISBN 978-80-7400-480-3. [12] ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: komentář – svazek I. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 1736 s. ISBN 978-80-7478-370-8.

2. Odborné články [13] DĚDIČ, J. Obecná úprava právnických osob v novém občanském zákoníku (se zaměřením na její význam pro obchodní korporace). Obchodní právo. 2012, roč. 21, č. 1, s. 2 - 12. ISSN 12108278. [14] HAMPEL, P. Některé novinky v postavení společníka s.r.o. podle ZOK. Rekodifikace & praxe. Praha: Wolters Kluwer, 2012, roč. 1, č. 1, s. 23 – 25. ISSN 1805-6822.

55

[15] HAVEL, B. Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 12, s. 351-355. ISSN 1213-5313. [16] HEJDA, J. Právní úprava podílu ve společnosti s ručením omezeným v rekodifikačním návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 3, s. 72-76. ISSN 1213-5313. [17] PELIKÁN, R. Několik poznámek k úpravě společnosti s ručením omezeným v novém zákoně o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 3, s. 76-79. ISSN 1213-5313. [18] VÍTEK J., Právní úprava cenných papírů v novém občanském zákoníku, Obchodní právo. 2012, roč. 5, č. 12, s. 426-437. ISSN 1210-8278.

3. Právní předpisy [19] Zákon č. 58/1906 Sb., zákon o společnostech s omezeným ručením, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22. 2. 2016]. [20] Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22. 2. 2016]. [21] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22. 2. 2016]. [22] Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22. 2. 2016]. [23] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22. 2. 2016]. [24] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22. 2. 2016]. [25] Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22. 2. 2016]. [26] Návrh nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti KOM (2008) 396 v konečném znění

2008/0130

(CNS)

[online].

[cit.

22.

2.

2016].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0396:FIN:CS:PDF

4. Elektronické prameny [27] Bisdone. V Česku loni vzniklo nejvíce nových firem za posledních sedm let. [online]. [cit. 27. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/v-cesku-loni-vzniklo-nejvice-novychfirem-za-poslednich-sedm-let/ [28] BOGUSKÝ, P. Společnost s ručením omezeným ve světle návrhu zákona o obchodních korporacích.

[online].

[cit.

29.

56

1.

2016].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/spolecnost-s-rucenim-omezenym-ve-svetle-navrhu-zakona-oobchodnich-korporacich-75091.html [29] Bulletin BBH. Cenné papíry a smlouvy o cenných papírech. [online]. [cit. 7. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.bbh.cz/files/bulletin/bbh-bulletin-cenne-papiry-cerven-2013.pdf [30] ČECH,

P.

S.r.o.

po

rekodifikaci.

[online].

[cit.

7.

2.

2016].

Dostupné

z:

http://www.obcanskyzakonik.justice.cz/cz/media/100-s-r-o-po-rekodifikaci.html [31] ČÍNKOVÁ, M. 10 nejdůležitějších změn u společnosti s ručením omezeným. [online]. [cit. 29. 1. 2016]. Dostupné z: http://zakonyvkapse.cz/top-ten-10-nejdulezitejsich-zmen-u-spolecnosti-srucenim-omezenym/ [32] Důvodová

zpráva

k zákonu

o

obchodních

korporacích.

[online].

Dostupné

z:

http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf [33] Důvodová

zpráva

k novému

občanskému

zákoníku.

[online].

Dostupné

z:

http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/OZ_Duvodova_zprava_11042011.pdf [34] Důvodová zpráva k zákonu o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. [online]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=986&CT1=0 [35] HAVLÍČEK, O. Evropská soukromá společnost – nová forma „evropské“ společnosti. [online]. [cit. 27. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/evropska-soukroma-spolecnostnovaforma-evropske-spolecnosti-55267.html [36] MANDÁT, J. Kmenový list jako cesta k anonymizaci s.r.o.? [online]. [cit. 5. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/kmenovy-list-jako-cesta-k-anonymizaci-sro-95025.html [37] SEDLÁČEK, T., HUSTÁK, Z., MANDERLA, M. Cenné papíry v novém občanském zákoníku flexibilní režim. [online]. [cit. 29. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/cennepapiry-v-novem-obcanskem-zakoniku-flexibilni-rezim-91662.html [38] ŠPERKOVÁ, K. Specifika zástavního práva k cenným papírům. [online]. [cit. 18. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/specifika-zastavniho-prava-k-cennym-papirum96112.html [39] ŠVÉDA,

M.

Kmenový

list.

[online].

[cit.

18.

1.

2016].

Dostupné

z:

http://domaci.ihned.cz/obcansky-zakonik/c1-62038200-kmenovy-list [40] OPATŘIL, F. Kmenové listy – revoluce v právní úpravě společnosti s ručením omezeným. [online]. [cit. 18. 1. 2016]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/kmenove-listy-revoluce-vpravni-uprave-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-1050108 [41] PIKAL, D. Obchodní podíl v s.r.o. po rekodifikaci. [online]. [cit. 17. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/obchodni-podil-v-sro-po-rekodifikaci-92750.html

57