PRAKTICKÁ ČÁST 5 Charakteristika výzkumného problému a zkoumaného vzorku Diplomová práce se zabývá používáním odborné terminologie, profesionalismů a slangu v mluvě mládeže studující Střední odbornou školu obchodu a služeb v Olomouci, Štursova 14 a profesionálních hotelových pracovníků podílejících se na oborové praxi studentů i jejich dalších aktivitách. Podrobnou charakteristiku zkoumané školy uvádíme v Příloze č. 8.
Vymezení zkoumané problematiky Na základě úvodních besed a řízených rozhovorů s učiteli, vedoucími praktického výcviku i profesionálními hotelovými pracovníky jsme se pokusili shrnout zkoumanou problematiku do několika oblastí, z nichž jsme při realizaci výzkumu vycházeli z těchto předpokladů: Studenti nedokáží vyjádřit jasně a srozumitelně své myšlenky, a proto je nutné, aby byli vedeni ke uvážlivé volbě výrazů při komunikaci a aby přizpůsobili svůj projev dané situaci i okruhu adresátů. Studenti přicházejí ze základní školy s poměrně upevněnými vyjadřovacími návyky, které jsou však stále více ovlivňovány kolektivem, v němž se pohybují, a především současnými médii, jež mnohdy mají negativní vliv na vyjadřování mladých lidí. Působí na jejich osobnost nejen z hlediska přenosu zážitků, ale také jako zdroj nových, ne příliš vhodných výrazových prostředků. Pro zlepšení způsobu vyjadřování je třeba posoudit aktuální úroveň mluveného projevu studentů v souvislosti s působením obecných vývojových tendencí českého jazyka, které lze v projevech vybrané skupiny uživatelů jazyka zaznamenat, a posoudit případné zvláštnosti ve vyjadřování oproti jiným generačním vrstvám.
49
Při konkretizaci úkolů Rámcového vzdělávacího programu ve Školním vzdělávacím programu je třeba se ještě více zaměřit na rozvoj kultivovaného mluvního projevu studentů. Důraz musíme klást na činnostní pojetí vyučování, na soustavné navozování situací, které otevírají další možnosti pro uplatnění tvořivosti, originality i fantazie. Komunikační kompetence by měly prostupovat všechny vyučovací předměty, jak se o to pokouší Školní vzdělávací program Střední odborné školy obchodu a služeb v Olomouci. Pokud má vyučující úspěšně řídit komunikaci se žáky (studenty), musí být sám schopen efektivně komunikovat se zřetelem k daným komunikačním situacím a danému komunikačnímu prostředí. Nezbytná je srozumitelná a výstižná formulace verbálního i neverbálního vyjadřování. Z tohoto důvodu se stala součástí našeho zájmu i schopnost odborných pracovníků pohostinství vytvářet pozitivní klima při práci s mladými lidmi. Jejich schopnost vhodně působit na žáky (studenty) včetně umění získat si respekt přispěje k pozitivnímu vzájemnému vztahu. Zvláštní pozornost
věnujeme v předložené diplomové práci především
problematice vhodné volby jazykových prostředků při komunikaci a znalosti odborné terminologie. Zaměřili jsme se proto i na nevhodné užívání citově zabarvených jazykových prostředků (nespisovných a hanlivých slov, slangu, nevhodných výrazů z obecné češtiny, vulgarismů aj.). Formulaci zkoumaného problému lze vyjádřit takto: Existují výrazné rozdíly a odchylky od spisovné normy jazyka v projevech studentů a hotelových pracovníků při vykonávání jejich profese? Do jaké míry mohou zjištěné rozdíly ovlivnit srozumitelnost a vhodnost komunikace? Jsou používané výrazy a sousloví srozumitelné? Některé z uvedených problémů jsme se pokusili teoreticky zdůvodnit a doložit příklady v Teoretické části diplomové práce. V kapitolách této části práce jsme se snažili vymezit pojmy spisovnost, hovorovost, nespisovnost, profesionalismus, slang, argot, vulgárnost a také zařadit tyto pojmy do širšího kontextu současné české jazykové
50
reality. Uvedené poznatky jsme se pokusili uvést do širších souvislostí s využitím hlediska sociologického, psychologického, ale především pedagogického. Vycházeli jsme z předpokladu, že každý, kdo přichází do kontaktu s mladými lidmi, měl by s nimi otevřeně
komunikovat,
ale
také
správně
identifikovat
jejich
verbální
i neverbální projev, neboť jen tak dokáže rozpoznat motivy chování a předjímat mnohé další reakce. Předpokládáme, že ze získaných poznatků získaných řízenými rozhovory, besedami a výzkumy budou vycházet vyučující i profesionální pracovníci a budou brát v úvahu nejen individuální sklony žáků (studentů), ale také současné jazykové trendy ovlivňující jejich vyjadřování. Stanovení cílů řízených rozhovorů a výzkumu Cílem realizovaného výzkumu, řízených rozhovorů i besed bylo shromáždit co nejvíce materiálu, porovnat ho se současnými trendy mluvených projevů mladých lidí, a přispět tím ke zkvalitnění výuky nejen na střední odborné školy, ale také připravit materiál, který by pomohl vyučujícím při jejich přístupu k mladým lidem i při volnočasových aktivitách. Náš záměr můžeme shrnout do těchto oblastí: Zjistit na základě vstupní ankety názor studentů na používání spisovných a nespisovných prostředků mateřského jazyka při různých komunikačních situacích. Získat na základě řízeného rozhovoru s vyučujícími, vedoucími oborových praxí i profesionálními pracovníky hotelového zařízení informace o způsobu vedení komunikace mezi nimi a jejich žáky (studenty). Provést dotazníkové šetření se zaměřením na využití různých jazykových prostředků,
odborné
terminologie,
profesionalismů,
slangu
i
dalších
nespisovných výrazů, na spisovnost a nespisovnost při vyjadřování. Vytyčit závěry a připravit náměty pro pedagogickou i odbornou praxi, které by vedly ke zkvalitnění výuky a přispěly k rozvoji komunikační dovedností žáků.
51
Časový harmonogram výzkumu Výzkum byl zahájen v únoru roku 2009 a ukončen v prosinci roku 2009. Během měsíce ledna roku 2010 proběhly doplňující rozhovory s učiteli školy i odborným personálem zajišťujícím oborovou praxi studentů.
Charakteristika výzkumného vzorku Všechna empirická šetření
uvedená v diplomové práci vycházející ze
záměrného výběru prvků souboru. Odpovídající skupina respondentů byla stanovena ještě před uskutečněním dotazníkového šetření. Snažili jsme se o to, aby vzorek vybraných jedinců byl co možná nejvíce reprezentativní a aby vlastnosti námi vybraného vzorku byly pokud možno stejné jako vlastnosti celé skupiny. Vybraní respondenti byli osloveni výzkumným pracovníkem. Po celou dobu průběhu řízených rozhovorů, výzkumů i besed jsme se opírali o základní dokumenty současné školské legislativy. Pro získání výzkumných údajů jsme použili řízené rozhovory, dotazníky a besedy s respondenty, jejich vyučujícími i profesionálními odbornými pracovníky hotelu. Hlavní výzkum byl realizován formou dotazníkové metody a zúčastnili se ho studenti (dívky i hoši) výše uvedené školy, a to oborů:
kuchař a číšník (1. ročník – 31 respondentů),
kuchař (1. ročník – 26 respondentů, 2. a 3. ročník – 79 respondentů),
číšník (1. ročník – 26 respondentů, 2. a 3. ročník – 51 respondentů).
Celkem se výzkumu zúčastnilo 213 respondentů, a to ve věku 15-19 let. Kromě výše uvedeného počtu jsme do výzkumu zařadili i 30 profesionálních hotelových pracovníků, které jsme zařadili do vybraných částí výzkumu (viz dále).
Stanovení hypotéz Zatímco problém je otázka, hypotéza je predikce o vztazích mezi proměnnými. Vycházíme z toho, že nastane- li jev A, nastane také jev B (jev B je předpovídán na základě existence jevu A). Na základě rozboru získaných materiálů jsme posuzovali platnost či neplatnost stanovené hypotézy. V diplomové práce jsme formulovali nulovou hypotézu H0 :
52
H0
Ve vyjadřování studentů Střední odborné školy ochodu a služeb a profesionálních hotelových pracovníků neexistují rozdíly při používání hovorových slov, profesionalismů a slangových slov.
Proti ní jsme vytvořili alternativní hypotézu HA : HA
Ve vyjadřování studentů Střední odborné školy ochodu a služeb a profesionálních hotelových pracovníků existují rozdíly při používání hovorových slov, profesionalismů a slangových slov.
Na základě výsledků ověřování hypotézy vyslovíme závěr, ke kterému jsme při statistické analýze dospěli. Přijmeme či odmítneme hypotézu, interpretujeme dosažené výsledky, srovnáme je se získanými výsledky a zdůvodníme případné rozdíly. Metoda sběru dat Jak jsme již uvedli, při sběru dat jsme vycházeli především z dotazníkové metody. Součástí připravených dotazníků se staly položky otevřené i uzavřené, ale také položky zjišťující mínění respondentů, jejich postoje a motivy jednání. Snažili jsme se o jasné a zřetelné formulování jednotlivých položek dotazníků, neboť jsme se chtěli vyvarovat sugestivnosti. Před zadáním dotazníků jsme při besedě vhodně motivovali respondenty s cílem vyvolat jejich ochotu ke spolupráci. Do dotazníků jsme volili takové položky, které umožní snadné vyhodnocení, a sami jsme si před realizací výzkumu zkusili odpovědět na zvolené otázky. Součástí výzkumu byla rovněž vstupní anketa, řízené rozhovory, besedy a soustavné pozorování respondentů během jejich oborové praxe i v průběhu závěrečných zkoušek. Bylo rovněž realizováno 10 náslechů při výuce odborných předmětů, při nichž byly sledovány komunikativní dovednosti studentů odborné školy. Jak jsme již uvedli, výzkumu předcházel orientační průzkum realizovaný formou řízených rozhovorů. Před zahájením práce jsme respondenty motivovali, uvedli přesné instrukce a seznámili je s cílem práce. Naší snahou bylo seznámit žáky (studenty) i další odborné pracovníky s významem používání spisovného jazyka při kontaktu se zákazníky a hosty, ale také s nutností používat při práci s mladými lidmi odbornou terminologii. Kladli jsme důraz na to, že jazyková kultura není zbytečnost ani přepych, ale nezbytná součást celkové kultury chování, jednání i vystupování.
53
Metoda zpracování a vyhodnocení dat výzkumu Výzkum byl zahájen anketou a rozhovorem s vyučujícími. Další výzkumnou metodou se stalo dotazníkové šetření. Respondenti vyplňovali 4 dotazníky (o 9 až 14 položkách), do nichž byly zařazeny uzavřené i otevřené otázky pro získání větší škály odpovědí. Respondenti odpovídali písemně. Po vyhodnocení odpovědí následovala beseda, při níž byly objasněny odpovědi na některé položky dotazníku. Součástí výzkumu se staly i náslechy ve vyučovacích jednotkách. Zaměřovali jsme se především na komunikativní aktivity a pořizovali zápisy z výuky i z rozhovorů s respondenty během odborové praxe a z průběhu odborných zkoušek. Při zpracování výsledků výzkumu bylo nezbytné uspořádat data. Pro jejich základní utřídění jsme zvolili čárkovací metodu, kterou jsme v tomto případě považovali za nejvhodnější. Následovalo grafické znázornění dat získaných měřením. K tomuto účelu jsme použili sloupcové diagramy, vhodnou formu znázornění jsme zvolili podle množství získaných dat se zřetelem k co největší názornosti. Organizační, materiální a finanční zabezpečení výzkumu Výzkum byl prováděn autorkou projektu (včetně úvodní ankety, řízených rozhovorů, následné besedy, odborné praxe, závěrečných zkoušek a náslechových hodin). Autorka diplomové práce osobně předala dotazníky respondentům, motivovala jejich zpracování, objasnila způsob vyplňování dotazníků, vyhodnotila je a organizovala následnou besedu. Jako dopravní prostředek používala autorka diplomové práce vlastní osobní automobil a finanční náklady spojené s výzkumem hradila osobně. Získaná data budou po obhájení diplomové práce využita při pedagogické i odborné praxi. Předpokládáme, že některé výsledky budou publikovány v odborných pedagogických, popřípadě didaktických časopisech a dílčí závěry předneseny na konferencích i při setkání odborných pracovníků z oboru pohostinství. Na základě realizovaného průzkumu jsme získali představu o tom, nakolik je mezi mladými lidmi rozšířen nespisovný či slangový způsob vyjadřování a jakých výrazů z odborné terminologie nejčastěji používají.
54
