20-09-2010
Rozpravy v Evropském parlamentu
CS
PONDĚLÍ, 20. ZÁŔÍ 2010 PŘEDSEDNICTVÍ: Jerzy BUZEK předseda (Zasedání bylo zahájeno v 17:00 .) 1. Pokračování zasedání Předseda. – Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu přerušené ve čtvrtek 9. září 2010 za znovu zahájené. 2. In memoriam Předseda. – Nejprve musím Parlamentu s politováním oznámit, že zesnul pan Egon Klepsch, předseda Evropského parlamentu v letech 1992 až 1994. Pan Klepsch věnoval většinu svého profesního života práci pro spojenou Evropu. Byl poslancem této sněmovny více než dvě desetiletí, čili téměř pět parlamentních funkčních období. Rád bych vás požádal, abychom společně uctili památku pana Klepsche minutou ticha. (Sněmovna povstala a držela minutu ticha.) Rád bych vás také informoval o kondolenční knize, do které můžete zapsat svá vyjádření soustrasti. 3. Sdělení předsednictví Předseda. – Mnoho francouzských odborových svazů, jak jistě víte, oficiálně oznámilo svůj záměr vstoupit ve čtvrtek 23. září 2010 do stávky. Stávky se zúčastní také pracovníci veřejné dopravy a bude zahájena ve středu 22. září v 22:00 hodin. Obdrželi jsme také informaci, že by mohla začít dokonce o dvě hodiny dříve, tedy ve 20:00 hodin. Konference předsedů rozhodla, že Parlament bude pracovat podle běžného pracovního rozvrhu a že částečné zasedání tento měsíc bude ukončeno dle plánu po čtvrtečním hlasování. Stávka bude mít dopad na služby letecké i železniční dopravy ve Francii a rovněž služby veřejné dopravy, autobusy a tramvaje nevyjímaje. Možná tedy nebude zajištěna taková dopravní dostupnost jako doposud. Přijali jsme nicméně všechna nezbytná opatření, abychom vám zajistili dopravu, která vám umožní dostat se do vašich domovů. Byla přijata první opatření a další budou následovat. První opatření jsou následující. Charterový vlak Thalys bude jezdit jako obvykle a mezi Evropským parlamentem a vlakovým nádražím bude zajištěna také kyvadlová autobusová doprava. Toto je již zajištěno. Dopravu na letiště mimo francouzské území zajistí naše útvary. Kolegium kvestorů již rozeslalo sdělení s podrobnými informacemi o dodatečných zdrojích, které umožní zrušit limit 20 km pro užívání vozidel pro oficiální pracovní cesty, což zajistí dopravu na letiště ve Švýcarsku a Německu. Limit 20 km, který platí pro služební vozidla Evropského parlamentu, bude tedy zrušen. Budete těmito vozidly moci cestovat na delší vzdálenosti. Úřady města Štrasburk vydají tento týden prohlášení a budou poslance Evropského parlamentu nadále informovat o veškeré náhradní dopravě.
1
2
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Předsednictvo Evropského parlamentu bude dnes na svém jednání v 18:30 hodin podrobně diskutovat o jednotlivých možnostech, jak můžeme poslancům nejlépe zajistit cestu z Evropského parlamentu ve Štrasburku do jejich domovů. Zítra dopoledne obdržíte e-mail s informacemi k této věci. Dostaneme-li jakékoli nové informace, kontaktuji vás znovu ve středu dopoledne. První podrobné informace vám budou zaslány e-mailem do zítřejšího poledne a případné doplňující informace obdržíte ve středu dopoledne. Dostaneme-li další informace od úřadů města Štrasburk, ihned vám je předám. Budeme nadále sledovat situaci, abychom vám umožnili dostat se domů bez potíží. Rád bych připomněl, že jsou to předběžné informace. Další informace obdržíte zítra a pozítří. John Bufton (EFD). – Pane předsedo, děkuji vám za dnešní sdělení. Lidé v celé Evropě a především v mé zemi, ve Spojeném království, budou zděšeni tímto chaosem. Ve Štrasburku zasedáme jednou měsíčně, tento měsíc dvakrát, což je naprostá fraška. Hlasování by mohlo jednoduše probíhat v Bruselu. Dodatečné náklady na každou naši cestu do Štrasburku stojí za určitou dobu miliony a miliony eur. Rozhodně nadešel čas, abychom se probudili, abyste se vy a tento Parlament probudili a uvědomili si, že bychom zde neměli zasedat. (Potlesk) Předseda. – Rád bych svého kolegu poslance upozornil, že tato záležitost se nevztahuje k dnešní diskusi. Mluvíme o technických problémech, konkrétně jak se dostat ve čtvrtek domů. Věc, na kterou upozorňujete, se týká naprosto odlišného problému. Týká se smluv, dohod v rámci Evropské unie a nemá žádnou spojitost s právě projednávanou věcí. Francesco Enrico Speroni (EFD). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, jen bych rád dodal, že Štrasburk má ve srovnání s Bruselem výhodu v tom, že leží blízko německé hranice. Je tedy mnohem jednodušší najít alternativní způsoby přepravy odsud než z Bruselu. Předseda. – Tímto je jednání k tomuto bodu uzavřeno. Rád bych znovu zopakoval, že další informace v této věci obdržíte v úterý a ve středu. 4. Schválení zápisu z předchozího zasedání Předseda. – Zápis z 9. září 2010 byl rozeslán. Jsou k němu nějaké připomínky? Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedo, rád bych v souladu s článkem 172 jednacího řádu promluvil k bodu 5.2 zápisu ze zasedání dne 9. září a zároveň bych rád v souladu s článkem 145 jednacího řádu učinil osobní prohlášení. Ve své řeči budu kombinovat oba prvky. Pane předsedo, hlasovali jsme o velice důležitém usnesení odsuzujícím francouzskou vládu za její politiku rušení táborů ilegálních přistěhovalců. Bez ohledu na důležitost tohoto hlasování skupiny, které byly schopny dostát závazku vyžadovat jmenovité hlasování, tak kupodivu neučinily. Ačkoli jsme já a moji kolegové součástí menšiny hlasující proti tomuto usnesení odsuzujícímu francouzskou vládu (jsme uvedeni mezi 245 poslanci, kteří hlasovali proti), někteří poslanci nyní překvapivě tvrdí, že jsme hlasovali pro, především pánové Audy a Mathieu. Mohlo jít o pouhou chybu, ta se však stala oficiální lží ve chvíli, kdy ji zopakoval státní tajemník pro evropské záležitosti pan Pierre Lellouche a předseda strany UMP ve francouzském Národním shromáždění pan Jean-François Copé.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Můj příspěvek do rozpravy, vysvětlení mého hlasování a můj pokus postavit se socialistickému pozměňovacímu návrhu pana Swobody byl však naprosto jasný. Proč jsme nehlasovali jmenovitě? Ignorovali jsme naše běžné postupy a jednalo se o jasný pokus části skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) skrýt, už budu končit, pane předsedo, přeběhlíky ve vlastních řadách a zdiskreditovat oponenty, jejichž hlasy chce získat. Jde o ubohé politické manévrování. Předseda. – Rozumím vaší připomínce k zápisu, ale byla to také osobní poznámka. Tak budu také k vašemu projevu přistupovat. Jednalo se o osobní prohlášení. Má někdo další připomínky k zápisu? (Zápis z předchozí zasedání byl schválen.) 5. Složení parlamentu: viz zápis 6. Podpis aktů přijatých řádným legislativním postupem: viz zápis 7. Členství ve výborech: viz zápis 8. Otázky k ústnímu zodpovězení a písemná prohlášení (předložení): viz zápis 9. Písemná prohlášení, která nejsou brána v potaz: viz zápis 10. Petice: viz zápis 11. Následný postup na základě postojů a usnesení Parlamentu: viz zápis 12. Texty smluv dodané Radou: viz zápis 13. Převody prostředků: viz zápis 14. Oprava zápisu ze dne 5. května 2010 : viz zápis 15. Předložení dokumentů: viz zápis 16. Plán práce Předseda . – Konečná verze návrhu pořadu jednání vypracovaná Konferencí předsedů na zasedání v pátek 17. září 2010 dle článků 130 a 131 jednacího řádu byla rozdána. Pondělí: Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu předložila požadavek na stažení krátké prezentace zprávy paní Gallové o vymáhání práv k duševnímu vlastnictví na vnitřním trhu z pořadu jednání. Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedo, naše skupina již minulý týden na zasedání Konference předsedů upozornila, že zpráva paní Gallové – zpráva z vlastního podnětu, která je v této sněmovně velmi kontroverzní – by měla být přehodnocena tím, že o ní budeme dále diskutovat. Faktem je, že dle nového jednacího řádu byla zpráva předložena a odhlasována velice rychle. K hlasování bude však předloženo několik dalších alternativních usnesení. Taková situace je dle našeho názoru velice matoucí. Dokonce si
3
4
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
dovoluji předpokládat, že žádný z uvedených návrhů, o nichž se má hlasovat, nakonec nezíská většinu hlasů. To zaprvé. Zadruhé jsme se dozvěděli, že Komise v několika následujících dnech představí své iniciativy v oblasti autorského práva. Komise rozhodla o legislativním přístupu a do plánu legislativních prací zahrnula také návrh směrnic. To tedy znamená, že v době přípravy právních předpisů budeme hlasovat o zprávě z vlastního podnětu, kterou tyto právní předpisy jistě předčí. Proto požadujeme stažení tohoto bodu z pořadu jednání. Marielle Gallo, zpravodajka. – (FR) Pane předsedo, nelze akceptovat další žádost o odložení hlasování o této zprávě. Pokud jde o obsah, nelze říci, že neexistuje shoda, neboť tato zpráva je výsledkem četných kompromisů diskutovaných po dobu několika měsíců. Pokud jde o formu, ráda bych sněmovně připomněla, že na počátku června proběhlo hlasování ve Výboru pro právní záležitosti a že se o zprávě diskutovalo, když se hlasování třikrát odkládalo. Tentokrát není žádný důvod pro odložení hlasování o této zprávě, než aby se jistým stranám, jistým politickým skupinám, umožnilo dosáhnout shody. Nicméně to není v obecném zájmu. V obecném zájmu je totiž to, abychom zaujali postoj k této zprávě z vlastního podnětu, která nebude nikdy v rozporu s žádnými budoucími právními ustanoveními, neboť vyzývá pouze k uplatnění platných právních předpisů, nikoli k jejich odmítání. Předseda . – Paní Gallová podporuje, aby byl tento bod ponechán na pořadu jednání, já jsem se však ptal, zda by někdo rád podpořil pana Schultze a jeho návrh. Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedo, paní Gallová, dámy a pánové, domnívám se, že můj kolega pan Schultz řekl přesně to, co bylo třeba říci, tedy že nemáte většinu. Liberální skupina navíc bude také hlasovat proti vaší zprávě. Nevidím žádný smysl v tom, abychom dnes dokazovali, že žádná ze zpráv nemá většinovou podporu. Je třeba vést jednání prakticky ve všech skupinách. Vím, že v rámci vaší skupiny jste jednotní. Já o tom pochybuji, ale předpokládejme, že jste jednotní. Nicméně v ostatních skupinách diskuse stále probíhá a není jasná většina pro ani proti. Proto se domnívám, že pro jednou je pan Schultz velice uvážlivý, když žádá o odložení této iniciativy. (Parlament návrh zamítl.) Čtvrtek: Předseda. – Obdržel jsem žádost Evropských konzervativců a reformistů o odložení hlasování o návrhu usnesení o nedostatcích v oblasti ochrany lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo. Philip Bradbourn, jménem skupiny ECR. – Pane předsedo, ano, rád bych jménem skupiny ECR formálně odložil hlasování na čtvrtek. Rád bych také zdůraznil, že jde pouze o toto jediné hlasování, nikoli o zbytek pořadu jednání. Činím tak, protože jak jste sám na začátku tohoto zasedání podrobně popsal, poslanci mohou mít ve čtvrtek problémy s návratem do svých zemí. Vím o řadě poslanců z různých
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
politických stran, že skutečně plánují opustit Štrasburk již ve středu. Je proto naprosto logické požádat o odklad hlasování přibližně o dva týdny a hlasovat o tomto konkrétním bodě na krátkém plenárním zasedání v Bruselu. Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, ačkoli se jedná o nezvyklou formu spolupráce, má skupina již minulý týden navrhla, abychom na čtvrtek neplánovali žádná hlasování. Nikoli proto, jak se obával pan Daul, že bychom chtěli jakkoli podkopávat právo Francouzů na stávku, ale protože bychom rádi zajistili, aby se mnozí němečtí a francouzští pracovníci nevyhnuli stávce tím, že poskytnou velmi drahé dopravní služby především pracovníkům Evropského parlamentu. Má skupina je tedy také pro odložení tohoto hlasování. Francesco Enrico Speroni, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, nejedná se o hlasování o legislativním aktu, má tedy podle mého názoru jinou váhu. Domnívám se, že tato stávka dopadne na všechny politické síly v Parlamentu přibližně stejnou měrou. Nejedná se o případ, který by ovlivnil primárně pravici či levici, proto zde poslanci budou, ačkoli pravděpodobně v menším počtu, a můžeme tedy směle hlasovat. (Parlament žádost schválil.) (Plán práce byl tedy přijat.) Joseph Daul (PPE). – (FR) Pane předsedo, nepochopil jsem situaci týkající se hlasování. Hlasovali jsme pro nebo proti pořadu jednání, o kterém rozhodla Konference předsedů? Proti? Ve čtvrtek se tedy zasedání neuskuteční? Žádné hlasování? Takže se chcete zapsat a být zaplaceni, aniž byste hlasovali? Výborně. Předseda. – Pane Daule, přijali jsme pouze jeden bod, že ve čtvrtek se nebude hlasovat v jedné konkrétní věci. Zbytek pořadu zůstává nezměněn. Nebudeme hlasovat o nedostatcích v oblasti ochrany lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo. Bude se konat rozprava o této věci a ostatní body zůstávají nezměněny. Jen toto hlasování se neuskuteční. 17. Vyšetřování a prevence nehod a incidentů v civilním letectví (rozprava) Předseda. – Dalším bodem je zpráva paní De Veyracové, jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vyšetřování a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví (KOM(2009)0611 – C7-0259/2009 – 2009/0170(COD)) (A7-0195/2010). Christine De Veyrac, zpravodajka. – (FR) Pane předsedo, dopravní politika EU není jen souhrnem hospodářských cílů, ale také a především zajišťuje nejvyšší možnou bezpečnost cestujících. Toto je cíl, kterému jsme se v průběhu několika uplynulých let přiblížili, a musíme se proto i nadále snažit zajistit optimální bezpečnost letecké dopravy. V tomto kontextu dnes diskutujeme návrh nařízení o vyšetřování a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví V létě jsme po několika týdnech obtížných jednání dosáhli dohody s Radou v prvním čtení, což zaručuje skutečný pokrok v oblasti vyšetřování nehod a jejich prevenci a v oblasti
5
6
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
podpory rodin obětí. Pokud bude text zítra přijat, navrhovaná opatření budou moci vstoupit v platnost koncem roku 2010. (Hluk ve sněmovně – Předseda vyzval ke klidu.) Jaká jsou opatření předkládaná v této zprávě? Zaprvé, toto nařízení posiluje nezávislost vyšetřování bezpečnosti a vyšetřovatelů. Ti budou mít zaručený přístup k důkazům a budou jim poskytnuty zdroje nezbytné k určení příčin nehod. Zadruhé, tento text objasňuje taktéž roli Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) v případě leteckého neštěstí. Zpráva jasně říká, že agentura jako orgán zodpovědný za vydávání osvědčení... (Znovu hluk ve sněmovně.) Inu, zdá se, že to nikoho nezajímá. Mohu přestat, pokud si to přejete. Neslyším ani sama sebe. (Předseda vyzval řečníka, aby pokračoval.) Zpráva jasně říká, že agentura jako orgán zodpovědný za vydávání osvědčení by za žádných okolností neměla vyšetřovat nehody, protože se nemůže zároveň vydávat potvrzení a vyšetřovat. Musí však mít přístup k informacím nutným pro vydávání osvědčení a poskytovat své odborné znalosti pro provádění vyšetřování bezpečnosti. Proto nařízení stanoví, že dle přílohy 13 Chicagské úmluvy se bude agentura EASA účastnit vyšetřování v roli poradce. Třetím krokem vpřed v rámci tohoto nařízení je vytvoření sítě orgánů pro vyšetřování bezpečnosti, která formálně schválí a posílí dosavadní vzájemnou spolupráci členských států. Tato síť bez samostatného právního postavení, která bude mít flexibilní strukturu, přispěje ke zvýšení kvality vyšetřování bezpečnosti především prostřednictvím intenzivnější spolupráce členských států, sdílení osvědčených postupů a lepší odborné přípravy vyšetřovatelů. Toto nařízení se dále zabývá vztahy mezi soudním šetřením a technickým vyšetřováním bezpečnosti a představuje také skutečný pokrok v podobě zajištění neomezeného přístupu vyšetřovatelů k důkazům a uzavírání předběžných dohod mezi soudními orgány a vyšetřujícími orgány, i přes různorodost právních systémů členských států. Nakonec se dostávám k aspektu, který považuji za nejdůležitější, k ochraně obětí a jejich rodin. Text stanoví, že do dvou hodin po oznámení nehody letadla musí být k dispozici seznam cestujících, kteří byli na palubě, což jejich rodinám zkrátí dobu úzkostného čekání. Toto nařízení nadále zavádí celou řadu opatření týkající se rodin obětí. A to včetně možnosti uvést při rezervaci sedadla kontaktní osobu, která bude informována v případě nehody; povinnosti informovat rodinu o pokroku ve vyšetřování před jeho zveřejněním; zachování důvěrnosti, pokud jde o jména cestujících na palubě letadla, vyžádá-li si to rodina; jmenování kontaktní osoby, která bude komunikovat s rodinami obětí během celého procesu vyšetřování; povinnosti členských států mít pro případ nehody nouzový plán; povinnosti leteckých společností sídlících v Evropě mít krizový plán, jehož součástí je, mimo jiné, psychologická podpora pro rodiny obětí, a konečně připomínku povinnosti leteckých společností působících v EU mít minimální pojistné krytí na odškodnění rodin obětí. Posledním důležitým bodem nařízení je hlášení události. Jedná se o velký pokrok v oblasti prevence nehod, neboť text stanoví, že agentura EASA a příslušné orgány členských států
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
musí mít přístup do centrální informační databáze incidentů v letectví. Tato databáze bude analyzována, aby bylo možné přijmout preventivní opatření a zamezit tak nehodám. To jsou hlavní body tohoto kompromisu. Ráda bych vřele poděkovala stínovým zpravodajům, se kterými se výborně spolupracovalo a kteří nám umožnili dosáhnout tohoto výsledku. Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Pane předsedo, nechtěl jsem žádat o slovo dříve, a přerušovat tak znovu zpravodajku. Naprosto s vámi souhlasím v tom, že to, co se stalo na začátku této rozpravy, je ostudné. Tato rozprava se týká leteckých nehod, lidských životů a toho, jak můžeme chránit lidi a zabránit nehodám. Domnívám se, že to je minimálně stejně důležité jako rozprava o procesních námitkách. Měli bychom zvážit, jak můžeme do budoucna zabránit podobným zmatkům na začátku rozpravy o závažných věcech. (Potlesk) Předseda. – O to bych rád požádal všechny poslance. Je velice důležité, aby co nejrychleji sněmovnu opustili, chtějí-li vést tuto rozpravu. Mohou ji zahájit mimo sněmovnu, bude-li chtít někdo naslouchat. Pane Leichtfriede, plně s Vámi souhlasím. Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedo, vážení poslanci, ráda bych velice poděkovala zpravodajce paní De Veyracové a stínovým zpravodajům za odvedenou práci a jejich dlouhodobý závazek podporovat Komisi při přípravě legislativního návrhu, který vedl k tomuto novému a velmi důležitému nařízení o bezpečnosti leteckého provozu v Evropě. Jak řekla zpravodajka, nejedná se o jednoduchý dokument. Naopak, jsou v něm obsaženy záležitosti, které vyžadují zručné a citlivé vyjednávání za účelem dosažení rovnováhy mezi výsadami nezávislého vyšetřování bezpečnosti a výsadami soudní moci, rovnováhy mezi potřebou vést vyšetřování a potřeby chránit anonymitu těch, kteří jsou vyšetřováním dotčeni. Udělali jsme to, neboť se chceme z této práce poučit a nakonec nastavit správná a moderní pravidla, která napomohou profesionálnímu vyšetřování a zabrání v budoucnu nehodám a incidentům a která evropským občanům zaručí vyšší míru bezpečnosti v letecké dopravě. Proto bylo tak podstatné, aby byly Rada a Parlament ochotny činit nezbytné kompromisy. Ráda bych vám všem za to poděkovala. Ráda bych také zdůraznila, že Komise sdílí hodnocení zpravodajky. Text, na němž jsme se dohodli, představuje dobrou a spravedlivou rovnováhu různých zájmů. Hlavním vítězem je nakonec samozřejmě evropský cestující. Letecká bezpečnost a ochrana cestujících je pro Komisi prioritní a byla hlavním zájmem všech jednajících stran. Měli bychom dnes tedy být hrdí. Vyzývám všechny poslance Evropského parlamentu, aby podpořili tento kompromisní text tak, jak byl vyjednán zpravodajkou. Werner Kuhn, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedo, paní Malmströmová, dámy a pánové, po dlouhých vyjednáváních nám paní De Veyracová předložila výbornou zprávu. Jak bylo však správně řečeno v úvodních poznámkách, jedná se o lidský život a musíme opravdu vzít v úvahu skutečnost, že vyšetřování a prevence nehod v civilním letectví je v současné době založeno na směrnici z roku 1994. Od té doby jsme vytvořili společný letecký trh a otevřené evropské nebe se stalo skutečností. Letecký provoz v Evropě se za
7
8
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
posledních patnáct let více než zdvojnásobil a není třeba zdůrazňovat, že naše společné úsilí směřuje k neustálému zlepšování letecké bezpečnosti. Je nezbytné, abychom velice pečlivě vyšetřili a přezkoumali každý incident a každou nehodu, a jak zde zdůraznila paní De Veyracová, také včetně hlediska rovnováhy mezi soudní mocí a nezávislými vyšetřovacími agenturami. Evropská agentura pro bezpečnost letectví bude v budoucnu hrát v tomto procesu rozhodující roli, a musíme ji tedy v tomto ohledu posílit. Musíme však také využívat vnitrostátní kompetence, které v této oblasti máme, jako existují v Německu německé spolkové orgány pro oblast letectví a jak se stalo také v jiných zemích, abychom mohli podávat přesné a detailní výsledky vyšetřování, ze kterých se můžeme poučit. Ale také abychom ušetřili peníze, za jejichž plýtvání na nové agentury býváme káráni, a zlepšili spolupráci. (Předseda řečníka přerušil.) Brian Simpson, jménem skupiny S&D. – Pane předsedo, chtěl bych poděkovat naší zpravodajce za náročnou práci, kterou na tomto dokumentu odvedla. Chci se soustředit na dvě záležitosti obsažené ve zprávě. Zaprvé jak zlepšit vyšetřování leteckých nehod a zadruhé na práva obětí těchto nehod a jejich příbuzných. Domnívám se, že Výbor pro dopravu posílil několik opatření, která Komise původně navrhla. Jak uvedla naše zpravodajka, především jsme objasnili úlohu agentury EASA ve vyšetřování leteckých nehod, aby bylo vyšetřování nezávislé a nebylo do něj zasahováno. Nemůžeme dovolit, aby byl regulační orgán zároveň vyšetřovatelem. Proto tedy jasná definice role agentury EASA jako poradce, jak je určena v příloze 13 úmluvy ICAO. Také jsme rozšířili naši podporu vytvoření evropské sítě vyšetřovacích orgánů a potřebě analyzovat údaje na celoevropské bázi, což pomůže zvýšit kvalitu vyšetřování leteckých nehod po celé Evropě. Je také velmi důležité zdůraznit potřebu systému hlášení událostí a sdílení podstatných informací o nehodách, stejně jako vyplácení odpovídajícího odškodnění. Parlament také v rámci tohoto přepracování umožnil znovuotevření oblasti ochrany práv obětí a jejich příbuzných tím, že trvá na poskytnutí podpory a informací do doby dvou hodin. Nakonec bych rád zdůraznil, že Komise musí přepracovat systém hlášení událostí tak, aby se obě směrnice navzájem doplňovaly. Považuji zprávu za skvělý kus práce a blahopřeji našim zpravodajům a stínovým zpravodajům za jejich úsilí. Jelko Kacin, jménem skupiny ALDE. – (SL) Jsem hrdý na tento dokument, který vznikl po úspěšném trojstranném jednání s Radou a Komisí, a jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu bych rád pogratuloval paní komisařce k dosaženému výsledku, vytrvalosti a politické odvaze. Vytvořili jsme rámec, který přináší mnoho výhod cestujícím, zaměstnancům leteckého průmyslu a veřejnosti obecně a který je mezinárodním příkladem. Na jaře tohoto roku vytvořil Výbor pro dopravu a cestovní ruch dokument, který se stal dobrým základem pro úspěšný trialog s Radou a Komisí. Rád bych také poděkoval sdružení pilotů a dispečerů leteckého provozu za pomoc a spolupráci.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
V konečné fázi hrál rozhodující roli Parlament, který následně připravil pozměňovací návrhy regulačního rámce, protože jsme zabránili možnosti pozměňovacích návrhů s tzv. akty s přenesenou pravomocí. Chceme-li zabránit nehodám, musíme vyšetřovat jejich příčiny. Aby takové vyšetřování bylo důkladné a transparentní, musíme zabránit klíčovým subjektům, aby přijímaly unáhlené rozsudky. Klíčem k vyšetřování nehod je přesné určení úlohy soudního vyšetřování. Aby byla zajištěna nezávislost vyšetřování příčin leteckých nehod, trval Parlament na tom, aby bylo technické vyšetřování chráněno před zásahy šetření soudního. Potřebujeme také hlásit a vyšetřovat všechny incidenty, myslím tím všechny, nejen ty, které skončily tragicky. Vyšetřování je však možné provést jen u těch incidentů, o nichž se dozvíme. V tomto návrhu nařízení jsme též získali ujištění Komise, že v krátké době přepracuje směrnici o hlášení nehod. Evropská agentura pro leteckou bezpečnost se musí účastnit vyšetřování a my jsme určili její roli. Regulační orgán není vyšetřovatelem, ale měl by mít přístup k jistým informacím a být schopen plnit úlohu poradce. Během jednání věnovala komisařka zvláštní pozornost právům obětí nehod a podařilo se jí zachovat všechny podstatné prvky. Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, nesmíme přeceňovat důležitost této zprávy, neboť nyní zajistí shromáždění informací na evropské úrovni, které sice byly dříve dostupné na jednotlivých místech, avšak neumožňovaly předtím vytvoření celkové představy, neboť chyběly dostatečně dobré prostředky k jejich propojení. V době enormního konkurenčního tlaku v letectví je také nutné a podstatné, aby byli lidé, kteří informace předávající informace, především informace týkající se technických příčin závad, chráněni před tlakem konkurenčních leteckých společností nebo jejich vlastní společnosti. V tomto ohledu musíme opravdu zajistit, aby byly tyto informace, které nezbytně potřebujeme pro prevenci nehod, také chráněny, a aby existoval jasný postup pro nalezení rovnováhy mezi soudním vyšetřováním, které je v takových případech nezbytné, a šetřeními technickými vedenými za účely prevence, tak, aby se tato šetření nepřekrývala. Ráda bych upřímně poděkovala paní zpravodajce. Spolupracovalo se nám opravdu velmi dobře a udělali jsme v této záležitosti velký pokrok. Peter van Dalen, jménem skupiny ECR. – (NL) Začnu procesní námitkou. Naše stínová zpravodajka paní Fosterová mě právě oznámila, že se dnes nemůže zúčastnit. Přijede až později večer, proto bych rád využil její řečnické doby. Zaprvé bych rád vyjádřil upřímné díky zpravodajce za její znamenitou práci. Kvalita tohoto nařízení a nařízení jako takové přinesou prospěch letecké dopravě v Evropě a taktéž její bezpečnosti. Chceme-li se však opravdu poučit z nehod, musí být vyšetřování prováděno bez jakýchkoli zásahů, jak zásahů zákaznických organizací tak především ze soudních orgánů. Pokud bude veřejná správa moci zasahovat do nezávislých vyšetřování, bude nezávislost těchto vyšetřování ohrožena. Bylo by to stejné, jako kdyby mohl řezník ovlivňovat kontrolu vlastního masa, a to nemůže být naším cílem.
9
10
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Nejlepší by tedy bylo zavést „kanadský model“. To by znamenalo mít naprosto nezávislý vyšetřující orgán, který vyzve soudní moc, aby se zapojila do vyšetřování na základě objektivního kritéria, v případě, že byl spáchán trestný čin. Tento systém využíváme v Nizozemsku, kde máme skvěle fungující nezávislou radu pro vyšetřování. Tato rada pravidelně napomíná také veřejnou správu, a nečiní tak zdaleka nejistým způsobem. Jedná se o nejlepší systém a text, na němž jsme se dohodli s Radou, nám nyní poskytuje příležitost zavést podobný systém nezávislého vyšetřování. Nicméně balíček jako celek je skutečným krokem vpřed. Především poskytování informací o cestujících postižených nehodou je velkým zlepšením, a proto se zítra nezdržíme hlasování, a naopak podpoříme zpravodajku hlasováním pro. Jacky Hénin, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedo, letecká doprava je dopravou nejbezpečnější a dosáhla také nejlepších výsledků ohledně snížení emisí CO2. Musíme se tedy opravdu snažit zajistit, že bude tento sektor pokračovat stejným směrem. Vytvoření sítě orgánů pro vyšetřování bezpečnosti v členských státech je dobrým nápadem, pokud budou všechny orgány nadále odpovědné veřejnosti a nestanou se obětí ničivé vidiny maximálního okamžitého zisku. Přesun údržby do států mimo EU, padělání náhradních dílů, zaměstnávání špatně placených posádek a privatizace kontroly letového provozu, což se zatím děje pouze občas, představují největší bezpečnostní hrozby. EU musí v této oblasti zasáhnout a převzít zodpovědnost. Nesmí se spokojit se zveřejňováním černých listin a organizováním vyšetřování nehod. Musí zasáhnout akcionáře leteckých společností, které nezajišťují optimální bezpečností podmínky, na bolestivých místech. Některé nehody jsou samozřejmě zapříčiněny lidskou chybou, tyto chyby však znovu a znovu zdůrazňují chyby jistých leteckých společností v oblasti organizace práce, podmínek práce, ergonomie, školení a kvalifikace. Luis de Grandes Pascual (PPE). – (ES) Pane předsedo, paní komisařko, rád bych poblahopřál paní De Veyracové k její zprávě, která umožnila dosažení dohody v prvním čtení. Mám však tři kritické připomínky, které naznačují potřebu činit ústupky při jednáních tohoto druhu. Zaprvé byla opomenuta identifikace jednotlivých obětí – umožní-li DNA takovou identifikaci, je pochopitelné, že rodiny nechtějí ledasjaké tělo, ale tělo oběti svého příbuzného. Zadruhé, termín „příčiny nehody“ nebyl nahrazen termínem „faktory podílející se na nehodě“. To se stane předmětem sporu a já se domnívám, že se jedná o vážnou chybu – a pokud ne, ukáže čas – neboť technické vyšetřování musí být odděleno od vyšetřování právního. Zatřetí považujeme za politováníhodné, že španělská delegace se bude muset nakonec zdržet hlasování bez ohledu na její kladný postoj k této věci. Příčinou je jednoduše vztah s letištěm na Gibraltaru, které se nyní řídí ministerskou vyhláškou schválenou v Córdobě v roce 2006, o němž se hovoří od roku 1987. Dříve byla legislativa pozastavena s odkazem na rozdíly mezi Spojeným královstvím a Španělskem. Nyní jsou zde tři odkazy na tyto právní rozdíly a nic víc. To samozřejmě znamená, že se budeme muset zdržet hlasování, opakuji, bez ohledu na kladný názor na tuto zprávu a práci paní De Veyracové. Rád bych ještě jednou ocenil její kvalitní zprávu, která bude mít zásadně pozitivní vliv.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Janusz Władysław Zemke (S&D). – (PL) Domnívám se, že musíme hned na začátku jasně prohlásit, že evropské bezpečnostní normy pro leteckou dopravy se naštěstí neustále zlepšují. Ačkoli dochází k leteckým nehodám a incidentům, úroveň bezpečnosti obecně je poměrně vysoká. Letecká bezpečnost však bohužel není něčím, čeho jednou dosáhneme a co pak potrvá navždy. Tu a tam k nehodě či incidentu dojde. Musí být velmi pečlivě, nezávisle a profesionálně vyšetřovány. Tyto kroky jsou potřebné pro zpracovaní co nejvíce kompetentních doporučení na základě již zmíněného vyšetřování, která nám pomohou do budoucna nehodám a incidentům předcházet. V současné době funguje systém vyšetřování leteckých neštěstí pro civilní letecký průmysl v Evropské unii pod hranicí optimální kapacity. Proto je podle mě toto nařízení, výsledek práce Parlamentu, příležitostí tuto situaci zlepšit. Zdá se, že tým paní De Veyracové připravil velmi kompetentní návrh. Nicméně rád bych vás upozornil na jeden poměrně významný faktor. K návrhu byly připojeny desítky připomínek a pozměňovacích návrhů. Vzhledem k tomu, že výsledkem je kompromis, měli bychom hlasovat pro to, co bylo společně dojednáno mezi Parlamentem, Komisí a Radou. Další návrhy, které se z určitého úhlu pohledu mohou zdát oprávněné, by podle mého názoru měly být zamítnuty. Gesine Meissner (ALDE). – (DE) Pane předsedo, paní komisařko, ráda bych na začátku zmínila záležitost, kterou náš stínový zpravodaj pan Kacin nemohl z časových důvodů zmínit, avšak která se jeví jako velice důležitá. V této souvislosti je zcela nezbytné nejen vyšetřovat příčiny nehod, ale také chránit oběti a jejich rodiny. Moje skupina se konkrétně jednoznačně vyslovila pro návrh poskytnout rychlé informace o okolnostech nehody alespoň příbuzným a pro to, aby byly tyto informace poskytovány i v případě partnerství stejného pohlaví. Obecně řečeno, již jsme se zmínili o tom, že zpráva, kterou paní zpravodajka vypracovala, je skutečně průlomová. Nemůžeme ji dostatečně vynachválit. Faktem je, že předchozí směrnice je 16 let stará. Od té doby došlo ke značnému technickému vývoji a potřebujeme bezpečnější letecký provoz. Aby mohly být nehody vyšetřeny, potřebujeme informace, které budou posouzeny nezávisle. Spojené státy mají již dlouho nezávislou vyšetřovací agenturu takového typu, stejně jako záruku ochrany pro kohokoli poskytujícího důkaz, který může být později použit této osobě jako zúčastněné straně. Toho jsme nyní dosáhli. Ráda bych paní De Veyracové co nejupřímněji poděkovala za její skvělou práci. Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) V důsledku neustálého nárůstu objemu letecké dopravy je nutné přijmout legislativní rámec pro vyšetřování leteckých nehod. Paní De Veyracová dosáhla skvělého výsledného kompromisu. Vytvoření sítě vnitrostátních vyšetřujících orgánů podpoří výměnu informací, odbornou přípravu vyšetřovatelů a vytvoření registru osvědčených postupů a pomůže také navrhnout evropskou metodiku vyšetřování nehod. Taktéž se tím omezí rozdíly mezi členskými státy, zlepší se systém vyšetřování v těchto zemích a pozvedne se úroveň letecké bezpečnosti. Byl vytvořen nezbytný právní rámec pro účast agentury EASA při bezpečnostním vyšetřování. Nový legislativní rámec také nastoluje potřebnou rovnováhu mezi nezávislostí vyšetřovatelů a soudních orgánů z hlediska přístupu k citlivým informacím a způsobu, jakým je vyšetřování vedeno. Jsou zajištěna práva na pomoc obětem a jejich rodinám a také poskytnutí této pomoci. Členské státy musí sestavit vnitrostátní plány na poskytování pomoci obětem nehod.
11
12
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Členské státy musí využívat síť k předávání informací o událostech v civilním letectví, které pak bude moci agentura EASA analyzovat a objasňovat, aby došlo ke zvýšení bezpečnosti letecké dopravy pro naše občany. Jim Higgins (PPE). – Pane předsedo, je jasné, že směrnice z roku 1994 sloužila svému účelu, ale nyní už je naprosto zastaralá. Jak bylo již několikrát řečeno, s prudkým nárůstem objemu letecké dopravy potřebujeme aktualizované bezpečnostní opatření, potřebujeme více koordinace, potřebujeme více kontrol a spolupráce. Na této zprávě se mi líbí především to, že jasně definuje role kompetentních orgánů. Podporuji návrh, o němž se již zmínil Brian Simpson a zpravodajka, že by se Evropská agentura pro bezpečnost letectví neměla za žádných podmínek podílet na bezpečnostním vyšetřování. Její práce, kterou dělá skvěle, je vydávat osvědčení pro letadla, nikoli prověřovat celou situaci ve vztahu k nehodě. Co se týče sítě bezpečnostních úředníků, i tu vítám. Odborná příprava je rozhodně důležitá, protože musíme omezit stávající rozdíly mezi různými normami používanými v jednotlivých členských státech. Ohledně seznamu cestujících, jedním z nejtraumatičtějších zážitků po nehodě je dlouhé čekání na seznam cestujících. Velmi vítáme skutečnost, že nyní musí být tento seznam k dispozici do doby jedné hodiny. Je sice poměrně děsivé uvádět čísi jméno při rezervaci letu, ale skutečnost, že nyní budeme muset uvést jméno osoby, která má být v případě nehody informována v případě úmrtí, je také velmi důležitá, neboť ono čekání způsobuje téměř nesnesitelné trauma. Chápu smysl role DNA, ale pokud budeme takto postupovat – pokud budeme uvádět jméno kontaktní osoby, DNA může nastoupit později. Bylo vzneseno mnoho rozumných návrhů. Chválím zpravodajku a stínové zpravodaje, odvedli skvělou práci. Artur Zasada (PPE). – (PL) Dnes diskutujeme o dokumentu, který bude mít skutečný dopad na více než 800 milionů leteckých cestujících, kteří každoročně cestují po území Evropské unie. Je to významný text, protože relevantní směrnice nebyly 16 let změněny a pocházejí z doby, kdy byl objem letecké přepravy mnohem menší. Je zde v sázce bezpečnost 800 milionů cestujících a jejich bezpečnost nemůže být zaručena bez dobrovolného systému hlášení pro piloty a letecké posádky. Pouze pokud budou mít piloti a členové posádky pocit jistoty, že mohou písemně sdělovat či hlásit nehody či události na palubě, budeme schopni zajistit bezpečnost pro cestující. Nedosáhneme tohoto cíle, budou-li orgány vyšetřující letecké nehody a incidenty pod tlakem úřadu veřejného žalobce, soudního systému a médií, aby vydávaly zprávy ihned. Musíme zaručit bezpečnost občanů EU, především protože kronika letecké bezpečnosti je psána krví obětí leteckých neštěstí. Proto cítím za hlasování, které proběhne tento týden, ještě větší zodpovědnost. PŘEDSEDNICTVÍ: Silvana KOCH-MEHRIN Místopředsedkyně Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Paní předsedající, dnes je to dva roky a jeden měsíc od nehody na letišti Barajas v Madridu, která si vyžádala 154 životů a zničila mnoho rodin, z nichž většina byla na Kanárských ostrovech. Všichni poslanci sdílí jejich bolest. Technické vyšetřování nebylo bohužel dodnes, po dvou letech od nehody, uzavřeno. Rodiny obětí stále přemýšlí, co se stalo, a nedostává se jim odpovědí.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Považuji tento stav věcí za politováníhodný ze dvou zásadních důvodů. Zaprvé, protože rodiny obětí si to nezaslouží, a zadruhé, protože významné informace, které by mohly být zásadní pro leteckou bezpečnost a mohly by být nezbytné pro předcházení dalším incidentům, ještě nebyly zveřejněny. Věřím, že nařízení, které zítra přijmeme, konečně mimo jiné pomůže urychlit postupy technického vyšetřování a zajistí, že podobná situace se již nebude opakovat. Sdílím obavy, o nichž se zmínil pan kolega de Grandes, a blahopřeji zpravodajce k dosažení dohody v prvním čtení, ale doufám, že jsme se nepodvolili v příliš mnoha věcech, abychom uspokojili určité zájmy. Nejdůležitější jsou zde oběti a ty mají přednost. Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Paní předsedající, myslím, že nejhorší situací, která může nastat, je být příbuzným cestujícího, když letadlo vzlétne a vy se doslechnete, že došlo k nehodě, že letadlo havarovalo, a nevíte, co se děje. Myslím, že tato zpráva, ke které bych chtěl paní zpravodajce De Veyracové upřímně poblahopřát, do určité míry tuto situaci napravuje. Poskytnutí jména kontaktní osoby a povinnost leteckých společností vydat seznam cestujících do dvou hodin jsou z mého pohledu výjimečně důležité kroky pro možnost řešení této nejistoty a pomoc těm, kteří nevědí, co se stalo. Zadruhé bylo nalezeno dobré řešení pro nastolení rovnováhy mezi vnitřním a vnějším systémem vyšetřování, která se vždy hledá složitě, aby tyto systémy na jednu stranu poskytovaly ochranu těm, kteří chtějí podat důkaz, a zároveň na druhou stranu ochraňovaly zájem veřejnosti na objasnění případu. Proto je tato zpráva velmi dobrá. Rád bych ještě jednou poblahopřál zpravodajce. Odvedla kus dobré práce. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Paní předsedající, sdílím názor, že cílem tohoto nařízení je zabránit v budoucnu nehodám a nesvalovat na nikoho předem vinu či odpovědnost. Těší mě, že nařízení zaručuje nezávislost vyšetřování a posiluje spolupráci se sítí, která je tímto nařízením vytvořena. Chrání oběti a rodinné příslušníky prostřednictvím různých opatření a ochraňuje také citlivé informace vyžadující naprostou důvěrnost, které smí být využity výlučně pro účel vyšetřování. Mluvíme tu o hlasových a obrazových nahrávkách. Domnívám se však, že by měl být zakomponován také princip spravedlnosti. Profesionálové v to také doufali, protože často čelí tlaku médií ještě před počátkem vyšetřování. Na závěr bych chtěla říci, že vítám fakt, že společnosti musí mít minimální pojistné krytí pro rodiny obětí, což v současné době neplatí. Angelika Werthmann (NI). – (DE) Paní předsedající, objem letecké přepravy neustále narůstá. Pokud jde o mne, má bezpečnost přednost před vším ostatním. Proto potřebujeme nezávislý orgán, který bude vyšetřovat veškeré chyby a umožní přijmout nápravná opatření, čímž napomůže optimalizovat bezpečnost letecké dopravy pro všechny. Ráda bych také poblahopřála k této zprávě. José Manuel Fernandes (PPE). – (PT) Paní předsedající, letecká přeprava se stala nepostradatelnou pro přesun lidí v dynamickém, stále globálnějším světovém hospodářství. Současná evropská legislativa upravující vyšetřování leteckých nehod nedrží krok se změnami v této oblasti a s příchodem nových hráčů, jako je Evropská agentura pro bezpečnost letectví.
13
14
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Schopnost členských států provádět vyšetřování nehod civilního letectví musí být sladěna. Musí být stanoveny priority pro prevenci nehod a vyšetřování by vždy mělo fungovat jako podpora prevence. Měli bychom si povšimnout silného tlaku na snižování nákladů, který zvyšuje bezpečností rizika. Finanční úspory však nemohou být nadřazeny lidem a nemůžeme připustit návrhy jako zrušení pozice druhého pilota nebo umožnění cestování ve stoje. Vyšetřování je důležité, ale prevence a kvalita služeb musí mít prioritu. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Gratuluji zpravodajce k dosažení dohody v prvním čtení ohledně nařízení o vyšetřování a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví. Povinností členských států je zajistit, aby všechny letecké společnosti zřízené na jejich území měly plán na poskytnutí pomoci obětem a jejich rodinám. Nicméně se domnívám, že lhůta dvou hodin, během níž musí společnosti získat seznam cestujících, je až příliš dlouhá. Ráda bych též zmínila, že vítáme návrh, aby letecké společnosti poskytující služby v Evropské unii uplatňovaly ustanovení Montrealské úmluvy o sjednocení některých pravidel v mezinárodní letecké dopravě, i v případě, kdy stát, v němž jsou zaregistrovány, tuto úmluvu neratifikoval. Skončila bych zdůrazněním skutečnosti, že pro prevenci incidentů a pomoc při vyšetřování leteckých nehod je také nezbytně důležité podepsat dohodu o civilním letectví mezi Evropskou unií a neunijními státy. Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Rád bych dodal něco k uvědomování příbuzných, na což jsem neměl v předešlém vystoupení dost času. K příbuzným se musí přistupovat stejně a nesmí být diskriminováni. Definice pojmu rodina se v jednotlivých členských státech značně liší. Parlament se snažil ochránit též partnerství osob stejného pohlaví, které je v některých zemích uznáváno, ale v jiných nikoli. Má politická skupina navrhla kompromisní řešení, které bylo přijato Radou a Komisí, takže nyní pracujeme s pojmem rodina tak, jak je používán v zemi státní příslušnosti oběti. To je důležitý úspěch a důležitý kompromis. Rád bych také zdůraznil další věc. Namísto vymýšlení nových institucí jsme se spolehli na síť vnitrostátních vyšetřovacích orgánů, jejichž působení již bylo propojeno. Cecilia Malmström, členka Komise. – Paní předsedající, skutečnost, že v plénu panuje takto silná shoda, vysílá jasnou zprávu cestujícím a jejich rodinám. Měli bychom to považovat za důkaz skvělé práce odvedené zpravodajkou a stínovými zpravodaji. Těším se na velmi významnou práci, která nás čeká při zřizování evropské sítě orgánů pro vyšetřování bezpečnosti civilního letectví. Jedná se o důležitý krok směrem ke zlepšení kvality vyšetřování bezpečnosti, posílení jeho nezávislosti a podpoře zvýšení norem vyšetřovacích metod a odborné přípravy. Je důležité, aby nová pravidla odrážela pokroky dosažené v oblasti bezpečnosti s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví, která může nyní přispět do vyšetřování svými odbornými znalostmi a zkušenostmi z jí svěřených oblastí. Ráda bych, stejně jako mnozí řečníci, zdůraznila, že agentura se bude vyšetřování účastnit pouze jako technický poradce, bude sdílet své zkušenosti a bude se účastnit hodnocení. Nebude sama vyšetřovat nehody.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Komise je připravena urychleně pracovat na dokončení nových pravidel s návrhy na modernizaci systému hlášení leteckých nehod a incidentů, abychom nakonec měli ten nejlepší nástroj pro efektivní práci, tedy ochranu životů evropských cestujících. Velice vám děkuji za velmi konstruktivní rozpravu. Christine De Veyrac, zpravodajka. – (FR) Paní předsedající, děkuji všem za příspěvky týkající se textu a, protože jsem tak ještě neučinila, ráda bych také velice poděkovala Komisi, která skutečně usnadnila dosažení této dohody. Znovu bych měla ujistit pana Zemkeho, že zítra bude předložen jen jeden pozměňovací návrh. Jde jednoduše o technickou chybu, kdy Rada zapomněla vložit do textu jeden odstavec. Museli jsme najít nejlepší způsob, jak to napravit, a tím byl pozměňovací návrh, ale bude pouze jeden. Pane Higginsi, možná jste mě přeslechl, ale bylo tu na počátku tolik hluku, že je to omluvitelné, a paní Malmströmová to zopakovala – agentura se bude výhradně zabývat vydáváním osvědčení, nebude za žádných okolností provádět vyšetřování nehod, protože nemůže být soudcem a zároveň zúčastněnou stranou. Nicméně musí mít přístup k informacím potřebným pro vydávání osvědčení a pro to, aby svými zkušenostmi přispívala k vyšetřování bezpečnosti. Pane Mato Adrovere, je mi líto – pokud jsem tomu dobře rozuměla – že vaše delegace se zdrží hlasování o textu, neboť výrazně zlepšuje právě to, co právem kritizujete – nedostatek informací a nejistotu, které jsou vystaveny rodiny. Pokud jde o ústupky v prvním čtení, stínoví zpravodajové vám řeknou totéž co já, tedy že Parlament v žádném směru neustoupil, postoj Parlamentu zůstal stejný ve všech záležitostech zmíněných v textu. Jsem velmi potěšena dosažením shody mezi politickými skupinami nad textem, který se, jak řekl pan Kühn, dotýká lidských životů. Navíc doufám, že tato shoda se zítra promění v mnoho hlasů pro schválení této zprávy. Budeme pak moci potvrdit vedoucí úlohu Parlamentu v záležitostech týkajících se ochrany občanů, a budeme tak mít EU, která ochranu poskytuje. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování proběhne v úterý 21. září ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Debora Serracchiani (S&D), písemně. – (IT) Následkem neustále narůstajícího objemu letecké dopravy se bohužel značně zvýšil počet obětí civilních leteckých nehod. Stačí jen zmínit, že v roce 2005 bylo 1 454 obětí, což představuje nárůst přibližně 90 % v porovnání s rokem 2004. Potřebujeme proto novou legislativu, která omezí rozdíly ve vyšetřovacích schopnostech jednotlivých členských států a vytvoří „síť” mezi jednotlivými vnitrostátními vyšetřovacími orgány za účelem zefektivnění dovedností, personálu a zdrojů. Proto podporuji tento návrh nařízení, který na jednu stranu zajistí úplnou nezávislost vyšetřování nehod a na druhou stranu uloží leteckým společnostem povinnost zaručit práva obětem a jejich příbuzným v případě nehody.
15
16
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
18. Dohoda mezi ES a Pákistánem o zpětném přebírání osob – Dohody Společenství se třetími zeměmi o zpětném přebírání osob (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o: – doporučení, které jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci předložil Csaba Sógor k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou islámskou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob (KOM(2009)0106 – C7-0264/2009 – 2009/0036(NLE)) (A7-0231/2010), – otázce k ústnímu zodpovězení Komisi (O-0104/2010), kterou položili Sylvie Guillaumeová a Claude Moraes jménem skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, Hélène Flautreová a Judith Sargentiniová jménem skupiny Zelených-Evropské svobodné aliance, Cornelia Ernstová, Rui Tavares a Marie-Christine Vergiatová jménem Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice a Malika Benarab-Attouová o readmisních dohodách Společenství se třetími zeměmi (B7-0453/2010) a – otázce k ústnímu zodpovězení Komisi (O-0116/2010), kterou položila Nathalie Griesbecková a Renate Weberová jménem Aliance liberálů a demokratů pro Evropu o readmisních dohodách Společenství se třetími zeměmi (B7-0461/2010). Csaba Sógor, zpravodaj. – (HU) Toto je první dohoda o zpětném přebírání od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, která vyžaduje také souhlas Evropského parlamentu. Dne 18. září 2000 zmocnila Rada Evropskou komisi k vyjednání dohody o zpětném přebírání osob mezi Evropským společenstvím a Pákistánem. Po několika kolech jednání, takřka po deseti letech, podepsalo Evropské společenství a Pákistán dohodu v Bruselu dne 26. října 2009. Na základě vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se EU stala právním nástupcem Evropského společenství, což znamená, že od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba, aby svůj souhlas s navrhovanou dohodou vyjádřil také Evropský parlament. Výbor pro zahraniční věci zhodnotil navrhovanou dohodu pozitivně a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ji schválil. Účelem této dohody je zlepšení spolupráce mezi správními orgány žádajících a dožádaných států, aby se proces zpětného přebírání osob urychlil. V tomto ohledu stanoví dohoda na plně recipročním základě povinnost zpětného převzetí vlastních státních příslušníků, státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti a obsahuje také technická ustanovení týkající se readmisního řízení. Dohoda má sloužit jako důležitý nástroj v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví do Evropské unie a zvýšit bezpečnost občanů v rámci EU. Pákistán je významnou zemí původu nebo tranzitu přistěhovalců, kteří nesplňují nebo přestali splňovat příslušné podmínky pro vstup, zdržování se nebo pobyt na území některého členského státu EU. Dohoda uzavřená s Pákistánem má také regionální význam, neboť podpoří úsilí EU o zvýšení spolupráce s dalšími zeměmi v tomto regionu. Obsahuje doložku o nedotknutelnosti v souladu s dalšími mezinárodními právními předpisy a pravidly pro ochranu údajů. Fyzické navrácení osob zůstává v celém svém rozsahu v pravomoci příslušného členského státu nebo pákistánského úřadu, které tedy musí zajistit soulad s ustanoveními mezinárodního práva. Dohoda vyžaduje zřízení Smíšeného readmisního
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
výboru, který si může vydat vlastní jednací řád. Vzhledem ke skutečnosti, že se Smíšeného readmisního výboru bude účastnit pouze jediný evropský orgán, a to Evropská komise, žádá Evropský parlament Komisi o pravidelné poskytování informací ohledně činnosti smíšeného výboru. Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po dni, kdy se strany navzájem vyrozuměly o ukončení postupů ratifikace. Chtěl bych poděkovat Komisi za její prohlášení a mým kolegům poslancům za jejich kritické poznámky. Věřím, že na základě toho, co bylo vyřčeno, Parlament tuto dohodu schválí. Claude Moraes, zpravodaj. – Paní předsedající, chtěl bych poděkovat panu Sógorovi za jeho práci. Skupina S&D nicméně ve výboru hlasovala proti této dohodě, a to ze dvou základních důvodů, které vycházejí z ochrany lidských práv. Domníváme se, že tato dohoda plně nezaručuje dodržení mezinárodních úmluv. Konkrétně jde o to, že Pákistán není signatářem Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, což vytváří nestabilní situaci. Nám a naší skupině připadá, že podpisu readmisních dohod, jako je tato, by nutně mělo předcházet podepsání základních mezinárodních úmluv. EU je v současnosti signatářem jedenácti dohod o zpětném přebírání osob a vstoupila do jednání o sedmi dalších, z nichž dvě – s Pákistánem a Gruzií – jsou těsně před uzavřením a jedna, s Tureckem, má být podepsána velmi brzy. Jde proto o něco, co Parlament nebude muset zvažovat pouze jednou, při této příležitosti. S ohledem na pravomoci Parlamentu, pokud jde o souhlas s těmito dohodami, by měla Komise při jejich sjednávání brát v úvahu zájem Parlamentu o lidská práva. Nemůže se od nás očekávat, že tyto dohody automaticky schválíme, když nad základními právy visí velký otazník. Pro naši skupinu je proto klíčové, aby měl Parlament plně k dispozici veškerá fakta před tím, než vysloví s těmito dohodami souhlas. Avšak navzdory tomu, že první taková dohoda vstoupila v platnost v roce 2004, není k dispozici žádné zhodnocení účinnosti těchto nástrojů a důsledků jejich uplatňování podložené důkazy. Z tohoto důvodu žádá skupina S&D komisařku o provedení takového hodnocení v nejbližším možném termínu. Věříme v tyto dohody o zpětném přebírání osob, ale musí být založeny na základních lidských právech a zárukách. Pákistán je jednou z mála zemí, které nepodepsaly Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků, což pro nás vytváří obtížnou situaci. Hélène Flautre, autorka. – (FR) Paní předsedající, vskutku považuji za velice nemoudré, že pan zpravodaj nás, poslance Evropského parlamentu, žádá, abychom ratifikovali a odsouhlasili dohodu, která je opravdu vysoce problematická. Především se jedná o Pákistán, který není jen tak nějakou zemí. Je to země, která již nyní přijímá více uprchlíků než kterákoli jiná země na světě. A o co budeme Pákistán žádat především? Samozřejmě o zpětné převzetí Pákistánců, ale také Afghánců, kteří jsou zde v Evropě, protože utíkají před válkou, kterou v Afghánistánu vedeme. Domnívám se, že zde naše chování začíná hraničit s neomaleností. Je skutečností, že Pákistán neratifikoval danou Ženevskou úmluvu. Skutečností také je, že nás Parlamentní shromáždění Rady Evropy žádá, abychom ratifikovali dohody o zpětném přebírání osob pouze se zeměmi, které nabízejí jistou míru záruk v oblasti azylového práva a mezinárodní ochrany, což není případ Pákistánu. A dále je zde velké množství otázek. Pokud mám zítra říct ano, nevím ani, čemu toto ano říkám. Pokud se podíváte dobře na ty různé články, tak jejich dopad se může týkat dvaceti,
17
18
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
možná sta až dvaceti tisíc a možná ještě více osob. Proč? Protože nikdo neříká, jaké budou odpovědi na vše, co má být rozhodnuto readmisním výborem. Kdo bude zodpovědný za prokázání, že konkrétní osoba dorazila po ratifikaci této dohody? Kdo bude zodpovědný za prokázání, že daná osoba přicestovala do Evropské unie přímo z Pákistánu? Co se stane po uplynutí třicetidenní lhůty, pokud Pákistán neodpoví a nevydá cestovní dokumenty? Přijmeme, jak nám navrhují členové Komise, tento prapodivný evropský „průvodní list“? Nemám žádnou odpověď, stejně jako vy, paní Malmströmová; vím, že mi nebudete schopna žádnou odpověď poskytnout. Ptala jsem se pákistánského velvyslance, také nemá žádné odpovědi. Všechno to v poklidu zamete pod koberec readmisní výbor. Nemohu vyjádřit svůj souhlas s touto dohodou, neboť nejsme schopni říct, jaký bude její skutečný dopad. Vše záleží na odpovědích na tyto otázky. Domnívám se, že bychom zítra měli říct ne. Rui Tavares, autor. – (PT) Paní předsedající, pokud jde o tuto dohodu o zpětném přebírání osob s Pákistánem, domnívám se, že je zde množství různých oblastí pro analýzu, které by měly být v tuto chvíli zvažovány. Za prvé, vzhledem k tomu, že jde o první dohodu tohoto druhu, o které Parlament od Lisabonské smlouvy hlasuje, domnívám se, že by mohla zakládat precedens. Myslím si proto, že Parlament musí navrženou dohodu tohoto druhu podrobit mnohem podrobnějšímu a důkladnějšímu zkoumání. Jsem tedy toho názoru, že by bylo dobré Parlamentu doporučit, aby vyjádřil své pochybnosti a zvláště aby požadoval mnohem větší objasnění. Je také třeba doufat, že příští dohody podobné té, co je momentálně před námi, které Parlament dostane ke schválení, budou obsahovat výrazně lepší ustanovení o kontrole a ověření důkazního břemene. Musí dopadat na ty správné lidi: na úřady, a ne na přistěhovalce, chudé a uprchlíky. Mám také vážné pochybnosti o této dohodě kvůli skutečnosti, že jde o dohodu s Pákistánem. Především je zde otázka, zda tato dohoda ve skutečnosti není určena pro skryté zpětné přebírání Afghánců spíše než pro zpětné přebírání Pákistánců. Jak již někteří z mých kolegů poznamenali, Pákistán je státem, který není signatářem Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Evropská unie nemůže být nerozhodná, pokud jde o tuto problematiku. Buď v souladu s úmluvami, které jsme podepsali, dodržujeme lidská práva na sto procent, nebo je nedodržujeme v devadesáti či osmdesáti procentech případů a zastupujeme tak lidi, kteří nemusí lidská práva dodržovat. Existuje mnoho případů vypovězení a pronásledování pákistánských žen a náboženských a etnických menšin a my s tím samozřejmě nemůžeme pracovat, jestliže pákistánské úřady nebudou v této souvislosti dostatečně transparentní. Na závěr bych chtěl připomenout, že před pouhými dvěma týdny jsme diskutovali o povodních v Pákistánu. Ty vyvolaly přesun 21 milionů lidí, včetně uprchlíků a zraněných, a také tisíce osob usmrtily. Domnívám se, že Evropský parlament projevuje jistou netečnost, když se o pouhé dva týdny později chystá přijmout dohodu, v jejímž důsledku má v zásadě posílat zpět do Pákistánu osoby, které uprchly před tak závažnou situací, jaká tam nyní panuje.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Nathalie Griesbeck, autorka. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, ze všeho nejdříve bych chtěla jménem Aliance liberálů a demokratů pro Evropu potvrdit, že jsme samozřejmě příznivě nakloněni dohodám o zpětném přebírání osob, protože to jsou důležité nástroje pro boj s nelegálním přistěhovalectvím. Tyto dohody se také jeví mnohem efektivnější než navyšování počtu dvoustranných dohod. Chtěla bych zdůraznit tři body. V tomto novém právním rámci, který nyní máme, by měl být Evropský parlament systematicky a pravidelně informován o sjednávání a plnění těchto dohod, neboť jsme spolurozhodovateli. Za druhé, do dnešního dne bylo přijato jedenáct dohod a již jsme zahájili jednání o sedmi dalších. Tyto dohody však nikdy nebyly posouzeny a myslím si, že před uzavřením nových dohod bude nezbytné tyto minulé dohody zhodnotit. A konečně moje třetí poznámka se týká lidských práv a toho, co právě znamenitě připomenuli moji kolegové: jaké záruky může Komise nabídnout v konkrétním případě, kdy třetí země nejsou signatáři Ženevské úmluvy? Opakuji: ačkoli jsem osobně i společně se svou skupinou dohodě o zpětném přebírání osob s Pákistánem příznivě nakloněna, nadále zde přetrvává velké množství šedých oblastí, které nebyly vyjasněny, ačkoliv paní komisařka Malmströmová – které děkuji – ve svém prohlášení přinesla záruky, pokud jde o kontrolování a usilovná jednání s Pákistánem za účelem podepsání základních mezinárodních dokumentů, které ještě nepodepsal, a i když se zaručila, že se na práci kontrolního výboru na místě budou moci podílet nevládní humanitární organizace. Zůstává skutečností, že bychom měli dohodu podmínit právě tím, že Pákistán podepíše Ženevskou úmluvu. Musíme totiž dávat velký pozor, abychom neztratili ze zřetele nezbytnou rovnováhu mezi naší společnou bezpečností a úctou k lidským právům a jejich ochranou, bez ohledu na to, o které místo na světě jde. To je základem našich hodnot v Evropské unii. Cecilia Malmström, členka Komise. – Paní předsedající, vážení poslanci, Pákistán byl opravdu v průběhu posledního měsíce ve středu naší pozornosti a pochopitelně jsme všichni hluboce litovali hrozných ztrát na životech a mnoha vysídlených osob. Jak je vám známo, Komise i Rada jsou výrazně zapojeny do snahy zmírnit tamější situaci tím, že budou nalezeny způsoby, jak posílit obchod, stejně jako způsoby, jak znova vybudovat zemi a napomoci při předcházení budoucím katastrofám. Na toto téma se rovněž diskutovalo minulý týden na zasedání Rady. Pokud jde o dnešní záležitost, chtěla bych poděkovat Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a panu zpravodaji Sógorovi za jejich velmi konstruktivní práci na tomto tématu. Také bych chtěla poděkovat za podporu, kterou jste vyjádřili Komisi, když jste přijali v červenci své stanovisko. Dohody o zpětném přebírání osob jsou již řadu let důležitým nástrojem pro řízení migračních toků a Lisabonská smlouva se o nich výslovně zmiňuje. Pokud chceme, aby byla migrační a azylová politika pro evropské občany věrohodná, musí být založena na zásadě, že ti, kteří nemají právo setrvat na území EU, budou navráceni. V takových situacích se používají dohody o zpětném přebírání osob. Usnadňují návrat osob pobývajících protiprávně v zemi původu nebo tranzitu a jsou to mezivládní dohody upravující postupy, které při tom mají být dodržovány.
19
20
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
V průběhu času byly dohody o přijetí navázány také na vízovou politiku. Díky řadě dohod o zpětném přebírání osob se staly nepostradatelným prvkem při vyjednávání dohod o usnadnění udělování víz. Komise je odhodlána pokračovat v těchto jednáních v rámci současných nebo budoucích mandátů. Dovolte mi, abych se vyjádřila k několika záležitostem, které řečníci nadnesli ve formě ústních dotazů. Komise je odhodlána naplňovat svou povinnost stanovenou v článku 218 Smlouvy, která spočívá v okamžitém a úplném informování Parlamentu ve všech fázích sjednávání a uzavírání dohod o zpětném přebírání osob. Tyto povinnosti splníme a při jejich plnění budeme brát plně v potaz roli Parlamentu v postupu přijímání dohod, která spočívá v tom, že musí vyjádřit s uzavřením budoucích dohod o zpětném přebírání osob souhlas. Poskytneme veškeré nezbytné informace, s výjimkou vyplývající z opatření zajišťujících důvěrnost v případě probíhajících jednání, a v souladu s přesnou úpravou budoucího rámce vztahů mezi Parlamentem a Komisí. Zatím vám pan generální ředitel Manservici na neveřejném zasedání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) dne 12. července poprvé poskytl nejnovější obecné informace ohledně probíhajících jednání. Paní Griesbecková také zmínila prohlášení Komise, kterým se samozřejmě budeme bedlivě řídit a budeme vám odpovídajícím způsobem podávat zprávy. Měli bychom se také společně zabývat tím, jak dále tuto spolupráci vylepšit. Pokud jde o dohody se státy, které nejsou signatáři Ženevské úmluvy: samozřejmě bychom chtěli, aby Pákistán tuto úmluvu podepsal, a velice se snažíme k tomu tyto země přesvědčit a pokračovat v těchto jednáních, protože Komise je — jako vy všichni — velmi oddána hodnotám mezinárodních dokumentů o lidských právech a mezinárodní ochraně a náležité provádění těchto dokumentů musí být ve středu politiky EU. Z tohoto důvodu jsme vypracovali acquis Evropské unie pro mezinárodní ochranu – směrnice o minimálních normách a o azylových řízeních – které také zahrnuje záruky lidských práv v návratové politice, konkrétně návratovou směrnici. Kromě toho jsou všechny členské státy Evropské unie vázány Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků a Evropskou úmluvou o lidských právech. Tyto standardy zajišťují, že nikdo nemůže být předán z členského státu nebo být vystaven readmisnímu řízení, dokud nebylo plně zhodnoceno a vyloučeno nebezpečí, že by tato osoba byla po svém navrácení vystavena pronásledování nebo mučení či nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Dokument EU o azylu klade na členské státy zejména požadavek, aby posuzovaly každou žádost o azyl jednotlivě, přičemž musí zajistit, že žadatel zůstane na jejich území, dokud úřady nepřijmou rozhodnutí ohledně dané žádosti, a následně mu budou poskytnuty účinné opravné prostředky před soudy či tribunály. Tyto standardy jsou klíčové pro dodržování zásady nenavracení a nejsou v žádném případě omezeny žádnou readmisní dohodou, což je velmi, velmi důležitým bodem. Všechny dohody o zpětném přebírání osob EU obsahují doložku o nedotknutelnosti ve vztahu k jiným závazkům, která výslovně požaduje, aby tyto standardy byly dodržovány. Neměli bychom také zapomínat na to, že tyto dohody o zpětném přebírání osob mohou
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
hrát důležitou roli v maření aktivit sítí pašujících migranty. Letos publikovaná zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu, jež hodnotí migraci z Pákistánu podporovanou trestnou činností, odhaduje roční výnos tohoto takzvaného průmyslu na jeden a čtvrt miliardy dolarů. Tato zpráva doporučila, aby Pákistán mimo jiné inicioval dohody o činnosti a spolupráci s klíčovými partnery, včetně obecných dohod upravujících vzájemnou právní pomoc a vydávání osob. S ohledem na dohody o usnadnění udělování víz neexistuje seznam požadovaných kritérií pro zahájení takových jednání, ale Evropská unie bere v úvahu uzavření dohod o zpětném přebírání osob nebo aktivní jednání o takových dohodách, cíle vnějších vztahů, zprávy o plnění existujících dvoustranných smluv a pokrok v souvisejících oblastech spravedlnosti a vnitra – včetně základních práv. Je třeba poznamenat, že pro všechny země, se kterými EU uzavřela dohodu o usnadnění udělování víz, předložila Komise Radě návrh vyjednávacího mandátu, a sice v návaznosti na závěry Rady, které počítají s podporou mezilidského kontaktu s dotčenými státy. Dohody o zpětném přebírání osob jsou kontrolovány smíšenými readmisními výbory. Tyto výbory jsou zřízeny v rámci každé dohody. Dále shromažďujeme veškeré relevantní informace ohledně uskutečňování dohod, které vstoupily v platnost. Zatím nám nebyly hlášeny žádné významnější problémy, a to ani nevládními organizacemi aktivními v těchto oblastech, navzdory skutečnosti, že některé ze států, kde jsou tyto dohody plně v provozu, jsou ve velmi choulostivé situaci. V žádném případě nesmí být nikdo na základě dohody o zpětném přebírání osob navrácen, pokud by to s sebou neslo nebezpečí, že by byl vystaven pronásledování, mučení nebo nelidskému či ponižujícímu trestu. Pokud by se tak stalo, nebylo by to v důsledku dohody o zpětném přebírání osob, ale šlo by o nezákonné rozhodnutí přijaté dotyčným členským státem, které by mělo být podrobeno soudnímu přezkumu domácími soudy. Dále pak, jak požaduje Evropská rada ve Stockholmském programu, Komise na konci tohoto roku představí úplné hodnocení dohod o zpětném přebírání osob EU ve formě sdělení Parlamentu a Radě. Komise v něm zváží váš návrh, aby byla výslovně zmíněna možnost pomoci s opětovným začleněním zpětně převzatých osob. Každopádně již nyní poskytujeme podporu různým projektům a návratový fond poskytuje možnosti okamžitého přijetí po příjezdu do země návratu. Jsou zde způsoby, jak to podpořit: provedeme hodnocení; máme vhodné směrnice. Komise bude tuto situaci velmi pečlivě sledovat a já vás budu co nejvíce informovat, jak je uvedeno v rámcové dohodě mezi námi a také ve sdělení přijatém v červenci Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Doufám, že takto budete moci dohodu přijmout. Gabriele Albertini, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zahraniční věci. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, po osmiletém jednání Evropské komise s Pákistánem bylo konečně dosaženo dohody o postupu při zpětném přebírání osob neoprávněně pobývajících v Evropské unii. Výbor pro zahraniční věci požádal o svolení k přípravě návrhu stanoviska k této velmi důležité dohodě. Při tom bral v potaz především vývoj v oblasti okolo Pákistánu a téma lidských práv. Ve výboru jsme měli dlouhou diskusi a bylo zmíněno několik záležitostí: nestabilní situace a trvající porušování lidských práv v Pákistánu, stejně jako skutečnost, že jednání
21
22
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
s Pákistánem nezaručila práva a bezpečnost osob poslaných zpět do Pákistánu. Byli jsme také znepokojeni nad tím, že zatím nebylo provedeno žádné hodnocení jedenácti dohod o zpětném přebírání osob, které již byly uzavřeny. Nakonec členové Výboru pro zahraniční věci dospěli k závěru, že je lépe mít jasný rámec pro spolupráci na zpětném přebírání osob než situaci, kdy hrozí, že členské státy budou pokračovat v ad hoc vypovídání nelegálních přistěhovalců pocházejících z Pákistánu bez dohledu založeného na dodržování lidských práv. Článek 16 zajistí, aby EU mohla provádět tento dohled; takže znovu opakuji žádost Výboru pro zahraniční věci o provedení hodnocení doposud uzavřených dohod a podporuji její přijetí. Manfred Weber, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve k tématu Pákistánu: diskutujeme toto téma v době, která je pro Pákistán obtížná, a já doufám, že všichni podporujeme naprostou solidaritu s tamějšími lidmi, kteří touto katastrofou trpí. Pan Sógor již hovořil o této konkrétní dohodě. Proto bych chtěl učinit několik poznámek k otázkám vztahujícím se obecně k readmisním dohodám Evropské unie se třetími zeměmi. Za prvé, tyto dohody mají smysl a jsou nutné, neboť v Evropě máme právní předpisy, které upravují přistěhovalectví. Pokud však máme právní předpisy upravující přistěhovalectví, budou zde také lidé, kteří zde pobývají protiprávně. Z toho logicky vyplývá, že potřebujeme také repatriaci. Pokud jde o řadu principů, které jsem právě uvedl, levice – socialisté – jsou často na naší straně, ale když přijde na konkrétní rozhodnutí týkající se vlastního uzavření takovýchto dohod, pak odmítnou vyjádřit svůj souhlas. Navzdory tomu se proto domnívám, že potřebujeme zůstat konzistentní. Za druhé, standardní lidská práva musí být dodržována. Alternativou k této dohodě samozřejmě není, že máme lepší normy v oblasti lidských práv. Každý, kdo odmítá tuto dohodu, připouští, že v Evropské unii budeme mít 27 rozdílných právních standardů, které nebudou kontrolovány tak důkladně, jako by byly v případě jednotného standardu na evropské úrovni. Třetí a pro mne nejdůležitější otázkou je: jak vlastně v budoucnosti můžeme učinit partnerství se třetími zeměmi atraktivnější? Chtěl bych Komisi požádat, aby v budoucnosti pracovala způsobem, který bude vycházet z větší vzájemné propojenosti. Pokud otevřeme při světových obchodních jednáních evropské trhy, třetí země nám musí také dát příležitost hovořit o repatriaci, nebo nám musí s ohledem na otázku nelegálního přistěhovalectví nabídnout jisté ústupky v souvislosti s repatriací. Jinými slovy: je zde důležitý více vzájemně propojený způsob práce. Sylvie Guillaume, jménem skupiny S&D. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, katastrofální humanitární situace, kterou Pákistán momentálně prochází, nás přiměla k odložení hlasování o dohodě o zpětném přebírání osob mezi EU a touto zemí o čtrnáct dní, což je, musím přiznat, jen malou útěchou. Naše dnešní volba je rozhodující. Jak vlastně můžeme schválit tuto dohodu, když tolik otázek zůstává nezodpovězeno a když stále přetrvává takové množství obav? Je zbytečné vracet se podrobně ke smutnému výkazu Pákistánu v otázce ochrany lidských práv, ale ráda bych zopakovala, co již bylo řečeno: Pákistán není signatářem Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ani Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Situace je o to více znepokojující, že je tato dohoda zjevně namířena především na Afghánce. A prohlášení Komise, která se omezují na žádání Pákistánu, aby podepsal Úmluvu o právním postavení uprchlíků, na této situaci nic nemění. Proto je třeba vyhlásit jednoznačný předběžný postoj: podpis Úmluvy o právním postavení uprchlíků a dalších textů vztahujících se k ochraně základních práv je bezpodmínečně nutný pro každé jednání. K tomu se přidává fakt, že dohoda, o níž dnes diskutujeme, je trvale prováděna nepřesně. Její rozsah působnosti, strukturu, cíle a technické podmínky bych charakterizovala jedině jako nejasné, a to s přihlédnutím jak k readmisnímu řízení, tak k výměně osobních údajů. A problematické není jenom provádění této dohody, ale také celý proces vyjednávání jak této dohody, tak readmisních dohod obecně. Při řadě příležitostí jsme Komisi žádali o provedení hodnocení doposud uzavřených dohod. Toho se nám nedostalo a to, co nám zde dnes říkáte, nestačí. Jak bychom mohli rozumně a s čistým svědomím schválit tuto dohodu, když se nám nedostalo žádného zhodnocení? Chtěla bych dodat, že to je také výstupem studie vyžádané Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, která nám byla předána. Evropský parlament nebude schopen plně vykonávat své pravomoci, pokud nebude řádně informován v průběhu sjednávání a provádění těchto dohod. Vzhledem k tomu, že se nyní Parlament spolupodílí na zákonodárné činnosti, musí své postavení potvrdit. Chtěla bych proto zdůraznit, že zítřejší hlasování bude mít pro jeho úlohu velmi symbolický význam. V době, kdy jsou vyjednávány dohody o partnerství se státy jako například Libye, je naším úkolem tuto dohodu odmítnout a dát najevo, že se Parlament zajímá o lidská práva a přeje si vyšší míru transparentnosti při vyjednávání. Cecilia Wikström, jménem skupiny ALDE. – (SV) Paní předsedající, paní komisařko, jak již mnoho mých kolegů zmínilo, domnívám se, že po hrozných srpnových záplavách je možné považovat dnešek za okamžik, který není pro projednávání dohody mezi EU a Pákistánem o zpětném přebírání osob právě nejvhodnější. Stále před sebou máme hrozné záběry obětí a sdílíme jejich utrpení. Nepadněme však do pasti směšování různých témat. Dohoda o zpětném přebírání osob je jednoduše způsobem vyjasnění právních otázek mezi EU a Pákistánem. Domnívám se, že by dohoda měla být chápána v širším kontextu, v kontextu našich kroků v zájmu podpory legální migrace a zároveň kontrolovaly migrace nelegální. Chtěla bych poděkovat Komisi za záruky, které poskytla, pokud jde o monitorování této dohody. Komisařka prohlásila, že na Pákistán bude vyvíjen tlak, aby podepsal Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků, a že je Komise odhodlána informovat Parlament o výsledcích provádění ve všech fázích. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, kterou dnes zastupuji, podporuje zprávu o dohodě o zpětném přebírání osob, a také bychom chtěli požádat Komisi o kladnou reakci na záležitost týkající se co nejrychlejšího zavedení hodnotícího mechanismu pro všechny readmisní dohody. Skutečnost, že Pákistán nepodepsal Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků, je zajisté přitěžující okolností, ale uvědomme si, že všechny naše členské státy jsou vázány jak touto úmluvou, tak evropskými smlouvami, a že by je vážně porušily, pokud by měly poslat lidi do zemí, kde existuje riziko, že jejich práva budou porušena. Toto je označováno jako zásada nenavracení, která se uplatní bez ohledu na to, zda Pákistán přistoupil k Ženevské úmluvě o právním postavení uprchlíků, nebo ne. Rovněž existuje zásada nepřímého nenavracení a já bych jenom stručně chtěla říci, že tato dohoda je klíčová, neboť upravuje naši spolupráci s Pákistánem.
23
24
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Judith Sargentini, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Faktem je, že humánní azylová politika vyžaduje deportační politiku. Žadatelé o azyl, jejichž žádosti byly zamítnuty, potřebují jít někam jinam. Není to však to samé jako žonglování s lidmi. Evropa si nějak vysnila myšlenku, že pokud nějaká osoba nemůže být deportována do její země původu, jednoduše ji vezmeme do nejbližší země či do země, přes kterou daná osoba cestovala, než dorazila do Evropy. Tomu říkám žonglování s lidmi. Zacházíme až tak daleko, že posíláme lidi zpět do Libye a myjeme si ruce nad tím, když se Libye snaží posílat lidi zpátky do Eritreje. Zjevně se snažíme svalovat odpovědnost na někoho jiného, když přijde na osoby z jiných zemí – v tomto případě jsou Afghánci deportováni do Pákistánu. Slyšela jsem jednoho kolegu ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), jak říká něco v tomto smyslu: „Jak můžeme učinit tyto readmisní dohody atraktivnějšími pro jiné země?“ To mi nepřipadá jako humánní způsob zacházení s lidmi, ani mi to nepřipadá jako správný způsob, jak dosáhnout dobré evropské azylové politiky. Ano, dobrá evropská azylová politika je tím, co všichni hájíme. Předávání lidí do země, jako je například Turecko – přes které přece velké množství uchazečů o azyl cestuje –, způsobuje, že tito lidé nemohou začít nový život, neboť nejsou ani tam, kde by být chtěli, ani tam, kde by byli vítáni; a žádná peněžní částka to nemůže změnit. Cornelis de Jong, jménem skupiny GUE/NGL. – (NL) Skupina Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice se staví proti navrhované dohodě o zpětném přebírání osob s Pákistánem. Jde o špatný dokument ve špatnou dobu. Podle Organizace spojených národů byla pákistánská infrastruktura – silnice, železnice, mosty a tak dále – zasažena povodněmi tak vážně, že ji to vrací do stavu, ve kterém byla před několika desetiletími. Miliony lidí v Pákistánu opouští své domovy, aby utekly před vodou, nebo tito lidé při svém návratu zjišťují, že z toho, co kdysi vlastnili, už nic nezbylo. Člověk by si myslel, že se bude Evropa za těchto okolností starat pouze o to, aby pomohla lidem. Považuji za nechutné prohlašovat, že zrovna teď musíme rozhodnout o dohodě o zpětném přebírání osob, která nevyhnutelně povede k tomu, že Evropa bude moci posílat zpět do Pákistánu nelegální žadatele o azyl a ty, jejichž žádosti byly zamítnuty. Je toto příklad společenství hodnot, na něž je Evropská unie tak hrdá? Kromě toho tato dohoda postrádá dostatečné záruky v oblasti lidských práv. Pákistán není v současnosti stabilní zemí. Proto pokládám Komisi a vlastně i Radě otázku: Jaký je důvod vaší důvěry v to, že Pákistán – který ve skutečnosti neratifikoval Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků, ale přesto přijímá velké množství uprchlíků – skutečně za současných okolností poskytne uprchlíkům ochranu? Člověk by očekával, že dohoda bude obsahovat záruky vyrovnávající se řádně s povinnostmi, které na sebe státy berou při deportaci osob do jiné země. Jedinou věcí, kterou jsme v tomto ohledu opravdu slyšeli, je, že Evropská komise má zajistit, aby členské státy plnily své závazky uložené Evropskou úmluvou o lidských právech a Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků. Má otázka pro paní komisařku je však následující: Jak to Komise zamýšlí udělat? Pošlete úředníky do Pákistánu společně s lidmi, kteří jsou posazeni do letadla? A jak dlouho budete sledovat osud těchto lidí? Nebo nám pouze předložíte zprávu, když už bude pro tyto lidi příliš pozdě? Dohoda obsahuje příliš málo záruk a přichází v naprosto nevhodnou dobu. Proto je má skupina názoru, že by měla být smetena se stolu.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Philip Claeys (NI). – (NL) Chtěl bych upozornit na problém, který máme s Tureckem. Jak je vám známo, Evropská komise se již řadu let pokouší uzavřít s Tureckem dohodu o zpětném přebírání osob, ale její úsilí naráží na systematický odpor této země. Tato situace je nepřijatelná ze dvou důvodů. Za prvé, u země ucházející se o členství je možné očekávat spíše projevy spolupráce než odporu. Za druhé, Turecko není jenom sousedem Evropské unie; Turecko s námi také sdílí velmi dlouhou hranici. Navíc je jednou z největších a nejdůležitějších zemí původu a tranzitu nelegálních přistěhovalců. Mohu v této souvislosti také odkázat na nedávné memorandum Europolu, Eurojustu a Frontexu, které charakterizovalo Turecko jako jednu z hlavních tranzitních zemí, pokud jde o obchod s heroinem z Afghánistánu, Pákistánu a Balkánu. Nejde zde jenom o obchod s drogami, ale o organizovaný zločin obecně. Jednání o dohodě o zpětném přebírání osob s Tureckem v poslední době údajně probíhají mnohem lépe než v minulých letech, ale stejně pozorujeme, že si turecká vláda začíná klást podmínky, které jsou naprosto nepřijatelné. Kde EU hovoří o „usnadnění udělování víz“, turecká vláda začíná mluvit o otevírání hranic a o svobodném pohybu osob pro lidi z Turecka, což samozřejmě problém pouze zhoršuje, místo aby to nabízelo řešení pro existující problémy. Carlos Coelho (PPE). – (PT) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat svému kolegovi panu Sógorovi za zprávu, kterou nám představil. Důležitost této zprávy a podstoupených jednání je dobře ilustrována skutečností, že dosažení dohody trvalo deset let. Tato dohoda není důležitá jenom pro Pákistán, ale také pro naše vztahy se zeměmi v daném regionu. Tyto dohody jsou důležitým pozitivním prvkem v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví, ale k navrácení jakéhokoli nelegálního přistěhovalce může dojít pouze na základě individuálního rozhodnutí a plného souladu s povinnostmi a závazky mezinárodního práva, s obzvláštním důrazem na zásadu nenavracení. Pákistán je nade všechnu pochybnost důležitou zemí původu a tranzitu nelegálních emigrantů. Je nicméně politováníhodné, že zatím nepostoupil ani s ratifikací Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ani s ratifikací Úmluvy Organizace spojených národů proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. To vznáší závažné pochybnosti ohledně toho, jestli bude navracení bezpečné, obzvláště z toho důvodu, že dohoda neobsahuje striktní záruky a mechanismy pro ochranu základních práv. Přestože nebylo dosaženo toho, co by bylo žádoucí, je přínosné vyloučit riziko toho, že členské státy budou přistupovat k repatriacím ad hoc způsobem. Přínosem je také vytvoření jasného rámce pro spolupráci s Pákistánem, který umožní dohled Evropské unie nad lidskými právy. Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Hovoříme zde o dohodách o zpětném přebírání osob a mnoho z nás trápí základní otázka: Jak zabezpečit ochranu práv a bezpečnost vyhoštěných osob? Na základě zkušenosti lze konstatovat, že dohody o zpětném přebírání osob tuto otázku dostatečně nezohledňují. Běžně se předpokládá, že když dva státy uzavřou dohodu, sledují tím cíl, který je v dohodě stanoven. Ne vždy to však takto funguje a readmisní dohody jsou toho dobrým příkladem. Státy je často uzavírají v rámci širšího rámce spolupráce, který zahrnuje jiné, a podle všeho pro partnerské strany důležitější, oblasti, jakými jsou například
25
26
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
energetická bezpečnost, boj proti terorismu, policejní spolupráce či obchod. Ddohody o zpětném přebírání osob tak jsou pouze malou částí pragmatických dvoustranných vztahů. Buďme však upřímní, dámy a pánové, pro vyspělejší země představují dohody o zpětném přebírání osob také elegantní způsob, jak se oficiálně zbavit nelegálních přistěhovalců za souhlasu méně vyspělé země původu, což bude na oplátku kompenzováno například uzavřením strategického obchodního partnerství. Abychom tedy hovořili o jádru věci: samotný souhlas méně vyspělé země původu nemusí vůbec znamenat, že disponuje politickou vůlí nebo právní či institucionální kapacitou vypořádat se s přívalem svých občanů, nemluvě vůbec o ochraně lidských práv. Pro nás poslankyně a poslance, kteří jsme zapojeni do ochrany lidských práv, je klíčové si uvědomovat zákulisí dohod o zpětném přebírání osob, a tedy musíme trvat na tom, aby byla při jejich uzavírání prioritou lidská práva a transparentnost. Nicole Kiil-Nielsen (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, Evropská komise v roce 2005 napsala: „Každé rozhodnutí o vyhoštění [učiněné příslušnými orgány členského státu] musí být v souladu se Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků, protokolem z roku 1967 a mezinárodními smlouvami. Nikdo by neměl být odsunut, vyhoštěn ani vydán do státu, ve kterém existuje vážné nebezpečí, že by mohl být vystaven trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.“ Skutečností je, že v Pákistánu dochází k závažným porušováním lidských práv: trest smrti, mučení, úmrtí ve vazbě, mizení osob, trestné činy motivované zachováním cti. Jak již bylo řečeno, je zde několik mezinárodních úmluv, které Pákistán nepodepsal. Jak si můžeme být jisti tím, že práva a bezpečnost zpětně předaných osob budou zaručeny? Nejsou zde žádné záruky pro etnické či náboženské menšiny nebo pro ženy. Žádná zmínka o důsledcích dohody pro afghánské uprchlíky. Není plánována žádná kontrola provádění dohody Agenturou Evropské unie pro základní práva. Ve jménu lidských práv a lidské důstojnosti musí Parlament tuto dohodu zamítnout. Andrew Henry William Brons (NI). – Paní předsedající, důvody pro vracení nelegálních pákistánských přistěhovalců do jejich země původu jsou zcela zřejmě rozumné. Hlavní otázkou, kterou si musíme klást, je, proč potřebujeme s Pákistánem dohodu, aby byl Pákistáncům umožněn vstup do jejich vlastní země. Měl bych být překvapen, ale nejsem. Někdo má námitky proti navracení těchto přistěhovalců, i kdyby s tím Pákistán souhlasil. Zdá se, že jejich nesouhlas vychází z toho, že Pákistán nedodržuje příslušné normy v oblasti lidských práv. V podstatě to tak je, ale je tomu tak také ve většině zemí třetího světa – a vlastně i v některých evropských zemích. Snaží se naznačit, že by mělo být dovoleno zůstat všem přistěhovalcům ze zemí, kde je špatná úroveň lidských práv? Jestli tomuto opravdu věří, musíme se tázat, proč jsou spokojeni s tím, že zbylá část obyvatelstva těchto nebezpečných zemí na jejich území nadále zůstává. Neměli bychom zvát veškeré obyvatelstvo Pákistánu, Číny, Afghánistánu, Blízkého východu, Latinské Ameriky a Afriky, aby se přestěhovali do Evropské unie? Jejich logika je absurdní. Ernst Strasser (PPE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, tato dohoda je správná a nutná a díky Komisi nyní máme výsledek. Kritérium minimálních humanitárních norem v zemi původu je samozřejmě základní součástí každé dohody o zpětném přebírání osob. Je předpokladem pro to, aby dohoda tohoto druhu mohla být vůbec uzavřena.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Nejde o žadatele o azyl – a tuto poznámku adresuji Zeleným a levici. Přečtěte si tu dohodu! Není o těch, kteří potřebují ochranu; je o těch lidech, kteří zde žijí nelegálně. To je skupina, o které zde hovoříme. Žadatelé o azyl a deportace lidí potřebujících ochranu nejsou něčím, co bychom mohli zahrnout do dohody o zpětném přebírání osob. Nyní musíme zajistit, aby – a v tomto ohledu jsem vděčný za hodnocení, které jste ve vašem prohlášení právě poskytla – rozhodnutí o navrácení byla skutečně prováděna, neboť počet skutečných návratů je o hodně nižší než počet rozhodnutí o navrácení. Mám zde údaje z roku 2008, podle kterých zde nelegálně pobývalo 609 000 osob a bylo přijato 608 000 rozhodnutí o navrácení, ale skutečně navráceno bylo jenom 214 000 osob. Potřebujeme společnou evropskou strategii pro tuto oblast; a pro to, abychom ji naplňovali, potřebujeme také společnou strategii se třetími zeměmi. Rita Borsellino (S&D). – (IT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dnešní rozprava o dohodách o zpětném přebírání osob nemůže uniknout nyní tak palčivému tématu dohody mezi Evropskou unií a Libyí. Víme, že se jedna část této dohody soustředí na boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Jsme znepokojeni, protože toho Komise k tomuto tématu zatím moc neřekla, a to navzdory skutečnosti, že ji Lisabonská smlouva zavazuje pohotově poskytovat informace Evropskému parlamentu. Jak víme, Libye není signatářem Ženevské úmluvy o lidských právech, a ani doposud neukázala, že by přijala standardy chování, které by byly v souladu s mezinárodním právem. Mám na mysli případ eritrejských přistěhovalců držených v nelidských podmínkách v libyjském centru Brak, stejně jako uzavření kanceláří Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Především mám však na mysli události minulého týdne, při kterých libyjská hlídková loď zahájila v mezinárodních vodách střelbu na italskou rybářskou loď z flotily Mazara del Vallo a tvrdila, že na její palubě byli nelegální přistěhovalci. To je mimořádně znepokojivé vysvětlení, které nás nutí přemýšlet o dohodě podepsané mezi Libyí a Itálií. Ta mimo jiné obsahuje navracení přistěhovalců do Libye, aniž by obsahovala ustanovení týkající se práva žádat o azyl nebo individuálního posouzení situace případ od případu; tato dohoda na druhou stranu umožňuje použití střelných zbraní za účelem zastavení přistěhovalců. Vzhledem k tomu, že je i v tomto případě část dohody tajná, zajímalo by mě, jestli Komise zná její obsah a jestli si myslí, že je v dotyčném případě nutné vyžádat si vysvětlení ohledně možnosti libyjských orgánů zahájit střelbu na lodě, pokud mají podezření, že přepravují nelegální přistěhovalce. Protože pokud by tomu tak totiž bylo... (Předsedající řečnici přerušila) Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE). – (ES) Paní předsedající, azyl je přesně definovaný právní pojem, který nemá nic společného s dohodami o zpětném přebírání osob. Dohoda s Pákistánem je nástrojem EU, který je součástí boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, nikoliv součástí mezinárodní ochrany nebo azylu. Není zde místo pro pochybnosti, pokud jde o účel této dohody: zpětné přebírání pákistánských občanů, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky vstupu, zdržování se nebo pobytu na území členského státu, nebo zpětné přebírání příslušníků třetích zemí
27
28
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
či osob bez státní příslušnosti, kteří mají víza nebo povolení k pobytu vydané pákistánskými úřady a kteří nelegálně vstoupili do členského státu přímo z Pákistánu. Dodržování základních lidských práv během postupu repatriace musí být zajištěno prostřednictvím požadavku, že je nutno dodržovat mezinárodní právní předpisy, zejména zásadu nenavracení a Evropskou úmluvu o lidských právech. Stručně řečeno, opatření v této dohodě budou uplatněna pouze na osoby, které jsou v Evropské unii nelegálně, a neovlivní ty, kterým byl udělen azyl nebo jejichž žádost o mezinárodní ochranu je posuzována. Proto jsem toho názoru, že nemůžeme a nesmíme směšovat různé záležitosti, neboť by to mohlo zabránit přijetí dohody, která je zásadní pro rozvoj společné imigrační politiky Evropské unie. Podporujeme proto danou dohodu a žádáme Pákistán o záruky. Emine Bozkurt (S&D). – (NL) Záplavy v Pákistánu jsou nejvážnější za poslední 80 let a v současnosti to nevypadá, že by byl na dohled jejich konec. Povodně postihly miliony lidí. Mnoho z nich opustilo domovy a hrozí hladomor. Budeme posílat lidi zpátky stejným letadlem, které je používáno pro zasílání humanitární pomoci do Pákistánu? Dohoda mezi Evropskou unií a Pákistánskou islámskou republikou by byla nezodpovědná. Nemůžeme přehlížet stav lidských práv v Pákistánu, který má k dokonalosti daleko. Pákistán ještě ani nepodepsal Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků. Měli bychom uzavírat dohody s patřičnými podmínkami, jako například s požadavky na podepsání Ženevské úmluvy nebo dalších smluv zajišťujících základní práva. Jsem proto také velmi zvědavá na dohody, které Evropská unie vyjednává s dalšími státy. Důležitou věcí je, abychom k nim měli přístup, a mohli tak zajistit, že budou rozumné. V jakém stavu se například nachází dohoda o zpětném přebírání osob s Tureckem? Jednání jsou údajně prakticky dokončená. Několik členských států má stále ještě nějaké připomínky ke konečnému znění. Mohla by nám paní komisařka sdělit podstatu sporného bodu v těchto jednáních? Co Evropská komise dělá pro to, aby dosáhla příznivého výsledku? Dále, jakmile bude dohoda uzavřena, učiní Komise konečně také další krok? Budou konečně turečtí obchodníci a studenti moci využívat cestování do Evropy bez vízové povinnosti? Konec konců je neskutečně pobuřující, že Evropská unie provozuje bezvízovou politiku s nejrozličnějšími zeměmi, ale nikoliv s jedním z kandidátů na přistoupení. Birgit Sippel (S&D). – (DE) Paní předsedající, pan zpravodaj ve svém úvodu řekl, že Parlament nyní musí podpořit tuto dohodu. Možná to byl jen špatný překlad, ale stejně chci velmi jasně říci, že já tuto dohodu podporovat nemusím a že ji zcela jistě nepodpořím. Tato první dohoda následující po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost především vyšle mimořádně důležitý signál. Jaký signál však Evropské unii a za její hranice vysíláme? Když se dívám na ty, kdo dohodu podporují, mohu vidět především jeden biblický princip v akci: myjeme si ruce v nevinnosti – konec konců, máme smlouvu. Nemáme však vůbec žádnou představu o tom, co se děje lidem v dotyčných zemích, když je pošleme zpět. Byla bych ráda viděla větší citlivost vůči tématu zacházení s uprchlíky a vůči tématu dodržování lidských práv. Přijetí této dohody vážně ohrozí naši důvěryhodnost v otázce demokracie a lidských práv. Chtěla bych proto ještě jednou požádat všechny své kolegy, aby tuto dohodu nepodpořili.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
PŘEDSEDAJÍCÍ: Libor ROUČEK Místopředseda Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, spojení restriktivních opatření na ochranu vnějších hranic EU a striktního uplatňování dohod o zpětném přebírání osob může zarazit příliv nelegálních přistěhovalců. Příklad Lampedusy je toho podle mého názoru působivou ukázkou. Zatímco až do roku 2008 braly italské pobřeží útokem desetitisíce lidí, nyní se přeplněné sběrné tábory znatelně vyprazdňují. Parlament by proto měl podpořit Komisi ve svižném vyjednávání dalších dohod, například s Tureckem. V tomto ohledu je nicméně třeba tvrdě odmítnout absurdní požadavky, jako například požadavek libyjské hlavy státu, plukovníka Kaddáfího, podle něhož by Evropská unie měla platit Africe nejméně 5 miliard EUR ročně na boj s nelegálním přistěhovalectvím. Místo toho musí být finanční podpora poskytovaná EU, jako například rozvojová pomoc, navázána na ochotu států upřímně spolupracovat s Evropskou unií na potírání nelegálního přistěhovalectví. Potřebujeme také potírat zneužívání azylového systému a falešné žadatele o azyl napříč Evropskou unií a posílit skutečně efektivním způsobem agenturu na ochranu hranic Frontex. Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane předsedající, dámy a pánové, přibližně 80 % nelegálních přistěhovalců nalezených na vnějších hranicích Evropské unie je nalezeno v Řecku. Přibližně 126 000 nelegálních přistěhovalců bylo v Řecku zadrženo v roce 2009. Z nich přibližně 5 000 (4 852, abych byl přesný) bylo z Pákistánu a 36 472 bylo z Turecka. Činím z toho následující závěr: dohoda s Pákistánem je velmi důležitá a zabrala nám ve skutečnosti velmi dlouhou dobu: uplynulo již osm let. Článek 16 upravuje ochranu lidských práv a my od této dohody očekáváme mnoho. Připomněl bych Parlamentu, že Španělsko, Malta a Itálie mají díky těmto dohodám velmi omezené počty nelegálních přistěhovalců. Věřím, že dohoda s Tureckem nezabere dalších 8 let. Řekla jste nám již mnohokrát, že jsme v závěrečné fázi. Žádné oficiální oznámení však nebylo učiněno. Věřím, že nedojde k dalším zpožděním. Nemáme času nazbyt. Franziska Keller (Verts/ALE). – Pane předsedající, jeden vyjasňující bod, neboť se zde nezdá zcela zřejmé, že lidé, kteří mají nelegální status, nemuseli nutně vstoupit na území Evropské unie nelegálně. Mohli to klidně být žadatelé o azyl, jejichž žádosti byly zamítnuty, nebo lidé, kteří přicestovali s turistickými vízy a zdrželi se déle. Takže nejsou jako ti lidé, kteří vstoupili velmi nelegální cestou na základě trestné činnosti. Paní Malmströmová, řekla jste, že chcete splnit očekávání evropských občanů. Co naši občané očekávají, že bychom měli mít, je Evropská unie lidských práv a úcty k lidským bytostem. Tato očekávání by také měla být naplněna. Zajímalo by mě, jak budete schopna kontrolovat lidi, kteří jsou posíláni zpět, abyste zajistila, že nejsou pronásledováni a mučeni. Jak se tím budete zabývat? Jak to bude vypadat v praxi? Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, velká euforie obklopující demokratický pokrok učiněný Tureckem v důsledku posledního referenda musí být zasazena do širších souvislostí, neboť Turecko zatím nebylo schopno spolupracovat s EU, pokud se jedná o navracení uprchlíků a migrantů. V tomto ohledu Turecko není pouze zemí původu, ale často také tranzitní zemí pro uprchlíky z Blízkého východu, z Iráku a Íránu. Spolupráce na naší společné obraně před uprchlíky je nicméně klíčová. Ačkoliv je agentura Frontex k dispozici, aby pomohla s technologickými záležitostmi, neznamená to samozřejmě, že
29
30
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
by EU měla nést obecné náklady na ochranu tureckých hranic. EU nesmí být dojnou krávou Ankary. V každém případě je předvstupní pomoc mimořádně štědrá. Turecko proto musí vyhovět požadavkům Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků a nedostatky v oblasti základních práv nesmí být používány jako výmluva pro odmítání jejich vracení. Není přijatelné, aby Ankara na jedné straně prosazovala užší vztahy s Bruselem a na straně druhé štědře směřovala uprchlíky do údajného evropského eldoráda. Dohoda o zpětném navracení osob proto musí být uzavřena tak rychle, jak je to jenom možné. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Chtěla bych jako součást této rozpravy zmínit případ jedné ze třetích zemí, konkrétně Moldavské republiky. V roce 2007 ratifikoval Evropský parlament dohodu o zpětném přebírání osob mezi Moldavskou republikou a Evropským společenstvím. Tato politika má však určité nedostatky. Hodnocení dopadu na Moldavskou republiku bylo provedeno v příliš malé míře, zatímco jednání o dohodě a prováděcí postupy nebyly dostatečně průhledné. Když byla v letech 2001 až 2009 u moci komunistická vláda, více než 600 000 lidí emigrovalo z Moldavské republiky do EU. Jedním z důvodů bylo nedodržování lidských práv. Velké množství prohlášení učiněných Evropským soudem pro lidská práva, která odsuzují Moldavsko, je toho příkladem. K vyřešení těchto problémů musí EU poskytnout vhodné obchodní politiky a více podpory rozvoji. S ohledem na to si myslím, že iniciativa EU týkající se poskytování finanční pomoci Moldavsku musí pokračovat. Harlem Désir (S&D). – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, zítra bude Parlament poprvé vyzván, aby vyjádřil svůj souhlas s dohodou o zpětném přebírání osob. Je to velmi důležitá zodpovědnost a já se domnívám, že ji Parlament nemůže vykonat lehkovážně, neboť se jedná o bezpečnost dotčených osob. Pákistán je zemí, která nepodepsala ani neratifikovala Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků ani Úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti. Tato dohoda může ovlivnit nejen pákistánské státní příslušníky, ale také osoby bez státní příslušnosti a občany jiných zemí, kteří utíkají před válkou a nepokoji, a tady mám na mysli především Afghánce. Může se stát, že budou na základě této dohody posláni do země, která nenabízí vůbec žádné záruky. Proto v prvé řadě požadujeme – a myslím, že je to nejvíce legitimní požadavek Evropského parlamentu –, aby nám bylo poskytnuto zhodnocení předešlých dohod o zpětném přebírání osob, neboť se k tomu konec konců Komise zavázala. Za druhé požadujeme, aby se Pákistán stal signatářem těchto Ženevských úmluv ještě před tím, než bude zvažována jakákoli dohoda. Za třetí – a to je to nejmenší, co očekáváme – žádáme, aby se Parlament mohl účastnit Smíšeného readmisního výboru; jinými slovy, aby i on mohl kontrolovat podmínky, za nichž budou prováděny případné budoucí dohody. Za současné situace si nemyslím, že bychom měli zítra vyjádřit svůj souhlas. Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, velmi ráda bych s vámi diskutovala o případech Turecka, Libye a Moldavska, ale nemáme příliš času, takže se budu držet tématu rozpravy. Ráda se nicméně vrátím a prodiskutuji s vámi tato témata někdy jindy.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Pokud jde o Pákistán, jak někteří řečníci zmínili, jednáme s nimi o této dohodě o zpětném přebírání osob již mnoho let. Domnívám se, že všichni souhlasíte, že je lepší mít s Pákistánem jednu evropskou dohodu místo řady víceméně neprůhledných dvoustranných dohod. Dohoda na evropské úrovni může být monitorována, kontrolována, může být více transparentní, můžeme o ní diskutovat zde v plénu, máme větší vliv v otázkách jako základní práva a lidská práva a dosahujeme větší právní jasnosti. Chtěla bych zdůraznit, co jsem řekla už v mých úvodních poznámkách, a sice to, že aquis EU v oblasti azylu požaduje po členských státech, aby poskytly příslušníkům třetích států nebo osobám bez státní příslušnosti mezinárodních ochranu v případech, kdy je na základě individuálního hodnocení žádosti o azyl prokázáno, že daná osoba mezinárodní ochranu potřebuje. Směrnice o minimálních normách – a vy všichni víte, že chci tuto směrnici posílit a že jednání o tom již probíhají – stanovuje související kritéria v tomto ohledu a žádná dohoda o zpětném navracení osob nemůže členský stát zprostit tohoto základního závazku a povinnosti. Prohlášení o podávání zpráv Parlamentu a o zvýšené transparentnosti, které jsme mezi sebou dohodli, je velmi důležité a Komise je pevně zavázána jej naplňovat. Jak jsem již řekla, bude provedeno hodnocení všech dohod o zpětném přebírání osob. Toto hodnocení bude tvořit základ pro budoucí strategii zpětného přebírání osob a ráda to s vámi důkladně proberu. Pokud jde o otázku, jak můžeme kontrolovat, co se stane těmto lidem, Komise samozřejmě nemá žádnou možnost tyto jedince kontrolovat. Členské státy nemají povinnost to dělat. Nemají povinnost podávat zprávy Komisi, ale v rámci nadcházejících hodnocení se budeme tímto tématem zabývat a uvidíme, jak bychom mohli dále spolupracovat – členské státy, nevládní organizace, lidé pracující na místě – tak, abychom to mohli posunout dopředu. Toto hodnocení je tedy velmi důležité. Stanoví budoucí politiku zpětného přebírání osob, ale to by nám nemělo zabránit v učinění pokroku v dohodě, kterou máme před sebou. Tato dohoda je důležitá pro to, abychom mohli řádně řídit naši migrační politiku. Slibuji, že se k vám vrátím s hodnocením co nejdříve, a zároveň bych vás chtěla vyzvat, abyste zítra hlasovali ve prospěch této dohody o zpětném přebírání osob. Csaba Sógor, zpravodaj. – (HU) Pane předsedající, doufám, že na mne nebudete příliš přísný, neboť jsem ze svých prvních čtyř minut využil pouze tři minuty a dvacet sekund. Odpusťte mi prosím, pokud teď budu mluvit trošku déle. Jsme hluboce pohnuti tím, co se stalo v Pákistánu v průběhu záplav. Také nám stále dělá velké starosti porušování lidských práv, k němuž dochází jak v Pákistánu, tak jinde ve světě. Ještě větší starosti nám však působí, když jsou lidská práva porušována také v zemích, které podepsaly Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků. A ještě větší starosti nám působí, že někteří kolegové, kteří podporují pákistánský lid – a mají proč – a mluví otevřeně proti porušování lidských práv, možná neuznávají národnostní menšiny ve svém vlastním členském státě. Chtěl bych zopakovat, co už jsem řekl v rozpravě: ačkoliv je téma lidských práv vskutku důležité, tato dohoda není v prvé řadě o problematice lidských práv. Je také o občanech EU a členských státech, které se na nás obracejí, abychom se postarali o jejich bezpečnost. Dovolte mi, abych vám pověděl o případu, který se stal v květnu 2010 ve Spojeném království. Dva pákistánští studenti, Abid Nasser a Ahmad Faraz Khan, byli zadrženi pro podezření z terorismu. Britský soud rozhodl, že navrácení těchto dvou studentů do
31
32
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Pákistánu by mohlo ohrozit jejich životy, a bylo jim proto dovoleno zůstat ve Spojeném království. Z tohoto důvodu, když mluvíme o navracení osob, máme zjevně právo volat Pákistán k odpovědnosti za porušování lidských práv, ale měli bychom především věřit soudcům a soudům v našich členských státech; a možná tak můžeme zajistit, že lidská práva jednotlivců nebudou porušována. Pákistán nesplňuje tato kritéria v řadě ohledů, ale neměli bychom zapomínat, že má od roku 2004 ministerstvo pro menšiny a letos, možná také díky vašim kritickým poznámkám, ratifikoval dvě mezinárodní smlouvy, konkrétně Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Úmluvu Organizace spojených národů proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984. Musím říci, že změny a ratifikaci provedli možná proto, že jste byli kritičtí k této dohodě, ale snad mohu také říci, že pokud budete zítra hlasovat proti, váš hlas bude znamenat, že nevěříte soudům ve svých vlastních členských státech. Žádám tedy vás všechny, abyste dali Pákistánu šanci pokračovat na této cestě po téměř deseti letech jednání a dohod, a doufejme, že podepíše také Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. (úterý 21. září 2010) ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Dámy a pánové, v rámci rozpravy o dohodě mezi Evropským společenstvím a Pákistánem o zpětném přebírání osob a dohodách Společenství se třetími zeměmi o zpětném přebírání osob bych rád upozornil na otázky týkající se práce na dohodě o zpětném přebírání nelegálně pobývajících osob mezi Evropskou unií a Gruzií. V této záležitosti jsme vedeni především touhou posílit spolupráci mezi EU a Gruzií, jež nám umožní vést efektivnější boj s nelegálním přistěhovalectvím, a tak se na recipročním základě zaměřujeme na vytvoření přiměřeně rychlých a efektivních postupů, které by umožnily zjištění totožnosti a v souladu s právními požadavky zajistily bezpečný návrat a přepravu osob, které nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky vstupu, zdržování se nebo pobytu na území Gruzie nebo členského státu EU. Jsem toho názoru, že taková dohoda by měla být uvedena v platnost co nejrychleji, protože v tomto případě nemáme co do činění s množstvím kontroverzních záležitostí, jako tomu je v případě Pákistánu. Právě naopak – Gruzie dodržuje lidská práva – je signatářem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze 4. listopadu 1950 a Úmluvy týkající se právního postavení uprchlíků z 28. července 1951, ve znění Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků z 31. ledna 1967. Dále je také členským státem Rady Evropy. Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Rád bych začal zdůrazněním symbolického významu této první dohody o zpětném přebírání osob podepsané Evropskou unií jako právním subjektem. Pákistán je navíc důležitým partnerem EU, obzvláště v boji proti terorismu. Je zde obecná shoda na tom, že EU musí vylepšit svou strategii a věnovat se více této zemi. Domnívám se, že pro problematiku zpětného přebírání osob je třeba jasný, dobře strukturovaný rámec spolupráce s Pákistánem. Bez takovéto dohody se vystavujeme riziku toho, že členské státy přikročí k navracení nelegálních přistěhovalců do Pákistánu mimo evropský právní rámec, a to na ad hoc bázi. Takto by EU nemohla do ničeho mluvit, a především by pak neměla možnost žádat záruky ohledně dodržování základních práv. Je třeba zdůraznit, že Evropská unie bude zastoupena ve Smíšeném readmisním výboru zřízeném v souladu s článkem 16 dohody, což jí umožní při zpětném navracení osob
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
monitorovat dodržování základních práv. Kromě toho záležitosti týkající se dodržování lidských práv v Pákistánu řeší doložka o nedotknutelnosti obsažená v článku 15. 19. Obchodní a ekonomické vztahy s Tureckem (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva o obchodních a ekonomických vztazích s Tureckem (A7-0238/2010), kterou předloží Metin Kazak jménem Výboru pro mezinárodní obchod. Metin Kazak, zpravodaj. – (BG) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, Turecko figuruje mezi nejvýznamnějšími obchodními partnery Evropské unie, což je hlavním důvodem vypracování této zprávy. Podle oficiálních statistik je Turecko 17. nejsilnější světovou a šestou nejsilnější evropskou ekonomikou, a je také sedmým největším obchodním partnerem Evropské unie. V roce 2008 dosáhl obchod mezi Tureckem a Evropskou unií nejvyšší úrovně a představoval 100 miliard EUR ročně. V této souvislosti můžeme shrnout hlavní body a směry stanovené zprávou Komise pro obchod do několika bodů: Zaprvé, byť celní unie platná od roku 1996 je nepochybným úspěchem v oblasti hospodářské a obchodní integrace mezi Evropskou unií a Tureckem, překážky necelní povahy přetrvávají, stejně jako nadměrná a složitá byrokracie, což by Turecko mělo neprodleně řešit. Zadruhé, Komise by měla i nadále udržovat dialog a úmluvu s Tureckem v oblasti obchodu, zejména v rámci Smíšeného poradního výboru a Smíšeného výboru pro celní unii. Máme-li brzy najít řešení vážných problémů, je třeba efektivněji využívat těchto platforem. Turecko musí zastavit své diskriminační praktiky vůči zahraničním podnikům: při zadávání veřejných zakázek Turecko uděluje 15% preferencí tureckým kandidátům. Evropská unie má dohody o volném obchodu se třetími zeměmi, se kterými se je Turecku zatím nepodařilo uzavřít. To negativně ovlivňuje turecké hospodářství, neboť partneři Evropské unie mají tím pádem jednostranný, privilegovaný přístup na turecký trh. Chápeme nesnáze Turecka při uzavírání takových dohod a vyzýváme Komisi a Radu, aby zajistily, že Turecko bude začleněno do posouzení dopadů v rámci připravovaných dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, a aby došlo k předání informace o postoji Evropské unie a o stavu jednání o těchto dohodách. Zapáté, vážným problémem v bilaterálních obchodních vztazích je padělané zboží. Kvůli němu je Turecko méně přitažlivé pro přímé zahraniční investice, a proto je třeba, aby tato země fakticky uplatňovala nové právní předpisy týkající se duševního vlastnictví. Zašesté, Turecko je vlivnou regionální mocností a hraje velmi významnou úlohu v regionech Černého moře a Kavkazu, Středomoří, Středního východu a Střední Asie. Evropská unie by z těchto regionálních platforem mohla mít značný prospěch, jelikož umožňují přístup na nové trhy a poskytují nové příležitosti, jež přispějí k upevnění hospodářských vazeb mezi těmito oblastmi a Evropskou unií. Zasedmé, měli bychom poukázat na hlavní výzvu, jíž turecký pracovní trh čelí, a to je nízká účast žen, které jsou často zaměstnávány v šedé ekonomice. Turecko tudíž potřebuje zaměstnanost žen začlenit do středu své hospodářské a sociální politiky.
33
34
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Komise a Rada musí přezkoumat vízové procedury, které brání pohybu tureckých podnikatelů a řidičů kamionů, a brání tudíž obchodu. Zároveň je třeba, aby Komise ověřila, zda členské státy jednají v této věci v souladu s rozhodnutím Evropského soudního dvora. Také v dalších aspektech figurujících v této zprávě dosáhly politické skupiny Evropského parlamentu kompromisu, ovšem já jsem na sebe navíc vzal úkol předložit dva pozměňovací návrhy týkající se aktualizace statistických údajů o chudobě a nezaměstnanosti v Turecku spolu se stručnou poznámkou o referendu o ústavní reformě, která by dle očekávání měla podpořit demokratizační proces vTurecku a vést k účinnějšímu provádění zásad volného trhu. Dámy a pánové, doufám, že se nadcházející rozprava v rámci plenárního zasedání ponese v takovém duchu spolupráce a konstruktivnosti, jaký panoval na jednání ve Výboru pro mezinárodní obchod. Karel De Gucht, člen Komise – Pane předsedo, vážení poslanci, rád bych poděkoval panu Kazakovi za přípravu této vyvážené a jasné zprávy o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem. Chci dále poděkovat členům Výboru pro mezinárodní obchod za jejich cenné příspěvky k této zprávě. Zpráva se v zásadě týká celní unie EU-Turecko, jsou v ní ovšem zahrnuty i další otázky – silniční doprava, kvóty a víza atd. – u nichž se jako komisař pro obchod raději nebudu příliš zdržovat. Nemusím tomuto shromáždění připomínat, že Turecko je velmi významným ekonomickým a politickým protějškem EU. Ano, Turecko je sedmým obchodním partnereme EU a EU je hlavním obchodním partnerem Turecka. Turecko je navíc jedinou výraznou obchodní zemí, se kterou EU pojí celní unie. Turecko je nadto kandidátskou zemí. To vše dokládá vskutku jedinečné bilaterální vztahy. Obchodní vztahy EU-Turecko jsou právně ošetřeny celní unií. Celní unie je, jak zpráva uvádí, důležitým nástrojem rozvoje našich bilaterálních obchodních vztahů, jež jsou prospěchu oběma stranám. Přetrvává ovšem řada potíží, z nichž mnohé vyplývají z nesprávného provádění celní unie Tureckem, což má za následek značné a rostoucí a dlouhá léta neřešené problémy v oblasti obchodu. Naproti tomu Evropská unie celní unii plně zavedla. Před několika lety nabídla Komise Turecku příležitost prohloubit celní unii a uzavřít další dohody, které by se mimo jiné týkaly služeb a veřejných zakázek. Tuto naši nabídku ale Turecko nepřijalo. Komise je připravena učinit nezbytné kroky, aby i nadále docházelo k posilování bilaterálních obchodních vztahů s Tureckem. Jsem připraven dále zvážit s Tureckem způsoby, jak řešit obavy Turecka z dohod o volném obchodu, které EU uzavřela se třetími zeměmi. Na technické úrovni dochází k značnému posunu v zajištění informovanosti tureckých parterů o tom, jak postupuje vyjednávání o smlouvách o obchodu s jinými zeměmi. Do příslušných studií o posouzení dopadů jsme také začlenili odkaz na celní unii EU-Turecko. Pravidelně povzbuzujeme Turecko, aby nás včas informovalo o citlivých bodech a o svých obavách. Dále informujeme své partnery v rámci smluv o volném obchodu (FTA) o celní unii EU-Turecko a trváme na tom, aby tito partneři taktéž uzavřeli dohodu o volném obchodu s Tureckem. Tento závazek je obvykle zahrnut v příslušné dohodě o volném obchodu, a to buď jako zvláštní článek, či ve formě prohlášení.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Je pravdou, že čelíme problémům s některými členskými státy, které se zdráhají tuto formulaci zahrnout do naší dohody o volném obchodu. To mne netěší, ovšem mohu vás ujistit, že se budu nadále zasazovat o to, aby celní dohoda EU-Turecko dobře fungovala i nadále. Dovolte mi, abych velmi jasně řekl, že čelíme jistému odporu a neochotě Turecka plně zavést celní unii. Tato zpráva jasně podtrhuje ty oblasti a ta opatření, která Turecko přijalo a která ale nejsou v souladu s celní unií. Věřím, že tato zpráva napomůže Turecku učinit nezbytné kroky k tomu, aby zlepšilo celkové fungování celní unie a postoupilo v jednáních o dodatkových dohodách, jež by posílily naše bilaterální obchodní a ekonomické vztahy. Rád bych také využil této příležitosti a informoval vás, že se osobně zasazuji o posílení obchodních vztahů Turecka a EU. V červnu tohoto roku mne kontaktoval turecký ministr zahraničního obchodu a dohodli jsme se na pravidelném kontaktu. Nedávno mne pozval na setkání v Ankaře, k němuž by mělo dojít v nadcházejících měsících – a já toto pozvání přijmu v naději, že rychle, udržitelně a přátelsky pokročíme v řešení přetrvávajících obchodních problémů. Děkuji vám za pozornost. Godelieve Quisthoudt-Rowohl, jménem skupiny PPE – (DE) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, Evropská unie má v Turecku silného obchodního partnera a naopak. Ačkoliv Turecko v posledních letech značně rozvinulo svůj obchod, my jako Evropská unie jsem stále jeho nejvýznamnějším obchodním partnerem. To, co je dobré, lze nicméně ještě vylepšit, a to je účelem této zprávy. Vyzýváme proto Turecko, aby snížilo své vysoké tarify, jež se týkají kupříkladu zemědělských výrobků, a aby odstranilo zbývající mimocelní překážky volného pohybu zboží. Obchod by byl usnadněn také zjednodušením postupů a byrokracie. Turecku se ovšem také v poslední době podařilo určité věci zlepšit, jak pan komisař zmínil. Došlo by nicméně k mnohem výraznějšímu přílivu zahraničních investic, kdyby se podařilo zdokonalit právní předpisy vztahující se k duševnímu vlastnictví a kdyby Turecko skutečně tyto předpisy následně dodržovalo. Tyto zákony nebyly v Turecku účinně prováděny. Je také třeba, abychom na Turecko apelovali, aby plně provádělo Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení. Stále existují překážky bránící volnému pohybu zboží, a ty je třeba odstranit. Kdykoliv zde v Parlamentu hovoříme o Turecku – včetně Výboru pro mezinárodní obchod – jedná se často o velmi emotivní diskusi. Proto bych chtěl poděkovat panu zpravodaji, že úspěšně a ve vynikající a otevřené spolupráci se stínovými zpravodaji sestavil tento text způsobem, který odráží názory nás všech, což bylo patrné při hlasování ve Výboru. Velice vám děkuji, pane Kazaku. Francesca Balzani, jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, Evropskou unii pojí s Tureckem silné obchodní vazby. Celní unie umožnila, aby objem obchodu mezi Evropskou unií a Tureckem dosáhl významné částky 100 miliard EUR očně. Nadto, díky svému geopolitickému postavení představuje Turecko významný průsečík oblasti Středomoří, Středního východu, Asie a Kavkazu a Černého moře. Turecko je také zemí, jež je v rozporu s Evropou v tom, že má zcela odlišnou demografickou dynamiku, je to mladá země a jako jedna z prvních řešila krizi a náročné reformy, které byly vzhledem k takové dynamice nutné.
35
36
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jedná se tudíž o doplňkovou zemi, neboť se od Evropské unie liší v mnoha ohledech, a existuje zde tudíž obrovský vzájemný potenciál, a na to se musíme soustředit. Musíme být obezřetní, abychom tento potenciál nepromrhali, ale abychom jej naopak proměnili v plodné investice. Je pravdou, že Evropská unie představuje významného obchodního partnera, ovšem Turecko se stále více obrací na Rusko, Afriku a Střední východ. Celní unie se také ještě nevztahuje na zadávání veřejných zakázek či služeb a v rámci mezinárodního obchodu existují stále velké překážky. Musíme proto pracovat na odstranění překážek bránících tomuto potenciálu – a věřím, že zpráva, kterou dnes projednáváme a o které budeme v několika málo dnech hlasovat, míří tímto směrem – neboť existují oblasti, v nichž se musíme skutečně zasadit o růst tohoto potenciálu: energetika, životní prostředí, síťové služby a infrastruktura. Tato zpráva tudíž představuje významný krok a myslím, že práce pana Kazaka by měla být podpořena a ráda bych mu za ni poděkovala. Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedo, komisaři, dámy a pánové, vítám zprávu pana Kazaka, která nám v zásadě sděluje, že Evropská unie má v rukou významný nástroj pro další rozvoj vztahů s Tureckem, včetně vztahů politických, a tím nástrojem je obchodní politika. O stěžejní geostrategické poloze Turecka mezi Středomořím, Středním východem, střední Asií a Kavkazem již byla řeč. Turecký básník Nâzım Hikmet napsal báseň: „tato země má tvar hlavy klisny, jež tryskem běží z daleké Asie do Středozemního moře“. My bychom si přáli, aby ona klisna, tedy Turecko, byla skutečnou osou vztahů s těmito oblastmi, pro něž je Turecko jedním z center. Aby se tak ale stalo, je třeba stabilizovat politické a obchodní vztahy s Arménií, je třeba uzavřít otázku Kypru a chtěl bych zdůraznit bod 11 zprávy pana Kazaka o řízení a uplatňování celní unie s ohledem na tu část Kypru, která je obsazena Tureckem. Takže, ne všechno je dokonalé. Paní Balzaniová také poukázala na fakt, že existují jisté problémy zvláště v oblasti padělání, v oblasti obrany a ochrany duševního vlastnictví a v uplatňování celní unie v oblasti služeb a zadávání veřejných zakázek. Rád bych poděkoval panu Kazakovi. Středomoří směřuje ke změně a my jej chceme změnit společně s Tureckem, od něhož Mezinárodní měnový fond očekává růst přibližně 37% do roku 2020, což je zpráva, která nám říká vše, co potřebujeme vědět. Franziska Keller, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, i já bych ráda poblahopřát zpravodaji k této velmi dobré zprávě, která také ukazuje, jak důležitým obchodním partnerem je Turecko pro EU a naopak, a jak důležitá je celní unie. Na obou stranách, jak v Turecku, tak v EU, musíme řešit ještě mnoho problémů. V Turecku je třeba posílit mimo jiné práva pracovníků. Ale i zde v Evropské unii musíme řešit problémy a jedním z nich je uvolnění vízového režimu: měli bychom liberalizovat víza nejen pro řidiče kamionů a pro obchodníky, ale také pro studenty, turisty a další osoby, aby došlo k posílení spolupráce mezi státy, ale také mezi lidmi. Co se týče dohody o volném obchodu, musíme plně zapojit Turecko do jednání, protože jej dohoda o volném obchodu velmi ovlivní.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Obecně platí, že náš vztah s Tureckem by měla charakterizovat čestnost, což zahrnuje i velmi jasné prohlášení, že EU je odhodlána držet své sliby a uvítá Turecko jako člena EU, jakmile budou splněna kodaňská kritéria. Kyriacos Triantaphyllides, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedo, referendum o ústavní reformě v Turecku mělo kladný výsledek, ale to je jen krůček na cestě k univerzální osobní a politické svobodě a svobodnému sdružování v odborech. Část Kurdů a mnoho dalších obyvatel se zdrželo hlasování či hlasovali proti referendu, právě proto, že požadují více výrazných zlepšení a samozřejmých práv. Je politováníhodné, že stále neexistují právní předpisy, které by byly v souladu se standardy Mezinárodní organizace práce a které by zavedly plné respektování práv odborových organizací, kolektivní vyjednávání a právo na stávku. Jako politická skupina chceme zdůraznit, že pokrok nelze měřit pouze tím, jaké hospodářské a obchodní vztahy daná země má. Vítáme skutečnost, že Evropský parlament také tuto zprávu použil k tomu, aby vyslal Turecku konzistentní sdělení. Selektivní používání – či spíše nepoužívání – Dodatkového protokolu k Dohodě zakládající přidružení EU/Turecko, aniž by vážně ovlivnilo jednání o přistoupení, je nepřijatelná. Proto, chce-li Turecko obchod mezi tureckými komunitami na Kypru a EU, namísto toho, aby hledalo nepřímé cesty, jak subjekt uznat, což je na základě mezinárodního práva a rezolucí OSN nezákonné, nechť přijme návrh prezidenta Kyperské republiky, Demetrise Christofiase, aby byla prostřednictvím OSN navrácena Famagusta jejím zákonným obyvatelům a aby byl obchod v městském přístavu prováděn pod záštitou Evropské unie. Tento návrh nemá žádný skrytý motiv a mohl by výrazně napomoci posílení hospodářství turecké komunity na Kypru a zároveň by mohl být výchozím bodem pro širší snahu o sblížení obou komunit na ostrově. William (The Earl of) Dartmouth, jménem skupiny EFD. – Pane předsedo, zpráva popisuje Turecko jako zemi se šestou největší ekonomikou v Evropě. Tedy, pravdou je, že celková rozloha Turecka činí více než 300 000 čtverečních mil, z čehož pouhá 3,5% – méně než 10 000 čtverečních mil – je skutečně v Evropě. Jen EU může označit Turecko za evropskou zemi! EU má s Tureckem celní unii od roku 1995, což je velmi neobvyklé. Další takové země jsou jen Monako a Andorra. Dovolte mi klíčovou poznámku. Existence a skutečný úspěch celní unie činí z členství Turecka v EU, které vede k úplné politické unii, – se všemi dalekosáhlými důsledky, které z toho plynou – zcela a naprosto zbytečnou věc. Je to něco, o čem se budou v Evropě brzy vést spory. Laurence J.A.J. Stassen (NI) . – (NL) Pane předsedo, máme před sebou zprávu o volném obchodu a hospodářských vztazích s Tureckem. Od vytvoření celní unie s touto zemí v roce 1996 vykázalo obchodování mezi Tureckem a evropskými zeměmi značný vzrůst. Nizozemská Strana pro svobodu (PVV) považuje volný obchod za něco, co je třeba přivítat, a podporuje návrhy na odstranění technických a byrokratických překážek bránících obchodu. Z volného obchodu těžíme my všichni, tedy jak Turecko, tak země Evropy. Současně ať je ale jasné, že spolupráce s Tureckem má být omezena na obchodní vztahy. Strana PVV je proti vstupu této země do Evropské unie. Evropa může obchodovat s celým světem, se zeměmi jako jsou Spojené státy, Izrael a Japonsko, ovšem to neznamená, že by se tyto země měly také stát členy Evropské unie.
37
38
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Volný obchod s Tureckem v žádném případě nelze považovat za odrazový můstek k členství Turecka v EU. PVV nemá žádných námitek proti Turecku jako obchodnímu partnerovi Evropské unie, ale kategoricky odmítá dalekosáhlou evropskou integraci a členství Turecka v EU. Ria Oomen-Ruijten (PPE). – (NL) Jako parlamentní zpravodajka pro Turecko bych ráda poblahopřála autorovi této zprávy k jasnosti jeho návrhů. Já s ním souhlasím: celní unie je velkým přínosem jak pro Turecko, tak pro evropské podnikatele. Nicméně, jak pan komisař také řekl, tato celní unie má být teprve dokončena a v mnoha bodech není zdaleka dokonalá. Příležitosti a výzvy pro naše obchodní vztahy s Tureckem jsou zřejmé. Zbývající překážky ztěžující obchod a technické potíže je třeba neprodleně odstranit; a další harmonizaci také umožní, pokud budeme pokračovat v acquis communautaire. Kromě toho je obzvlášť důležité, abychom neustávali v boji s padělanými výrobky, protože to je obrovským trnem v oku mnoha výrobců evropských značek a padělky, včetně hraček, mohou být skutečně nebezpečné, v neposlední řadě pro občany Turecka. Je třeba se vyjádřit také k tématu sociální ekonomiky, zvláště pokud jde o práva odborových organizací. Malý krůček kupředu byl už v oblasti sociální ekonomiky učiněn. Máme společné zájmy v oblasti energetiky, a proto bychom se na ně měli zaměřit. Pak je tu cestování s vízy. Příliš často jsem byla svědkem toho, že lidé měli v Turecku potíže, protože s nimi bylo zacházeno odlišně, a chtěla bych, aby se pozornost pana komisaře zaměřila i sem. Nadále zásadně platí, že Turecko musí plně uplatňovat Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení. Jeho ratifikací by byla odstraněna obrovská překážka dalších obchodních vztahů, z nichž by mělo prospěch jak Turecko, tak Evropa. Je dobře, že nyní máme tuto zprávu, a všechny politické otázky a odpovědi bychom měli znovu vznést v příští zprávě, kterou vypracuje Výbor pro zahraniční věci. Kader Arif (S&D). – (FR) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve mi dovolte obecnou poznámku o této zprávě, která dle mého názoru odráží náš vztah s Tureckem. Byť musím poblahopřát panu zpravodajovi i stínovým zpravodajům za jejich práci, chci říci, že ta zpráva je nejasná. Odráží naši nerozhodnost ve vztahu k Turecku. Jak byly pozměňovací návrhy postupně přijímány, v rámci Výboru pro mezinárodní obchod byla stále – téměř podprahově – patrná jedna otázka, která byla ale do značné míry mimo rámec hospodářských a obchodních vztahů s Tureckem: jsme pro vstup této země do EU či proti němu? To odráží jisté nevyslovené váhání: mělo by Turecko být považováno pouze za další třetí zemi, se kterou se mohou dobře vyvíjet obchodní vztahy, nebo za kandidáta na přistoupení, což vyžaduje zvláštní povinnosti, které musí být oběma stranami splněny? Je skutečně těžké říci, zda tato zpráva přesně odráží skutečný stav našich vztahů s Tureckem, a zejména, zda vlastně definuje strategii EU v této věci. Záleží na tom, na které straně barikády stojíme: chceme prostě privilegované partnerství nebo si přejeme, aby Turecko skutečně přistoupilo? Jen bych chtěl varovat před protichůdnými signály, které vysíláme. Nemůžeme udržovat dvojznačný přístup, plánovat společný osud a zároveň se obávat, že se Turecko se jakoby oddaluje od EU. Partnerství vyžaduje upřímnost, ale také důvěru. K tomu je třeba otevřenosti, protože Turecko skutečně ještě musí vynaložit snahu, aby byly zajištěny
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
radikální reformy a plněny závazky. To nicméně také vyžaduje důvěru, a je třeba, abychom poskytli podporu a vysílali pozitivní signály. Když Turci před několika dny hlasovali o reformě své ústavy, učinili to, co od nich EU požaduje: postupně uvádějí své právní předpisy v soulad s našimi standardy tak, aby se mohli stát plně kvalifikovaným členským státem. Bude to ještě dlouhá a náročná cesta, ale zdržme se toho, abychom tvořili další překážky a odkláněli naše vztahy s Tureckem od jejich cíle, jímž je členství. (Řečník souhlasil, že v souladu s pravidlem 149 odst. 8 odpoví na otázku položenou zvednutím modré karty) William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Pane předsedající, byl řečník obeznámen s tím, že reformovaná ústava, na kterou odkazoval, také zapříčinila výrazné ohrožení nezávislosti soudnictví, a je to tedy něco, co schvaluje? Kader Arif (S&D). – (FR) Pane předsedo, já vidím jen dobré věci, které z takové reformy, která je vždy značně složitá, plynou. Signál, který napovídá, že armáda je méně mocná a demokracie se vyvíjí, je pro mne důležitým signálem vyslaným směrem k EU. Člověk může vždy kritizovat a soudit, že některé věci nebyly provedeny, ale krok vpřed zůstává krokem vpřed. Nejsem povahou pesimista a myslím, že všechny kroky, jež Turecko učinilo, míří správným směrem a že vyjadřují touhu přistoupit. Snažme se proto o jeho podporu. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedo, chtěla bych poblahopřát zpravodajovi, panu Kazakovi. Toto je vynikající zpráva a na rozdíl od předchozího řečníka, pana Arifa, si nemyslím, že by měla řešit vše na nebi i na zemi, protože jde o konkrétní zprávu o obchodních a hospodářských vztazích. Jedním z problémů EU je, že když je tvořena zpráva, vyjmenovává všechno možné, a nakonec neříká nic o ničem. Zde jsou témata týkající se zprávy jasně stanovena, a za to chci panu Kazakovi poděkovat. Celní unie uzavřená mezi EU a Tureckem v roce 1996 umožnila Turecku zakotvit na evropských trzích a být silným obchodním partnerem pro všechny evropské země a EU. Je však politováníhodné, že je celní unie stále sužována nejrůznějšími problémy. Turecké úřady často vyžadují pracovní povolení a licence na dovážené zboží, což je v rozporu se smlouvou. Samozřejmě víme, že země EU nesou rovněž svůj díl viny. Řešit tuto situaci znamená učinit opatření na obou stranách. Pan zpravodaj zde zmínil padělané výrobky. Toto téma bude třeba ještě mnohem více zpracovat. Jedním z velkých problémů Turecka je samozřejmě jeho šedá ekonomika, jež dosahuje až 50 až 70 % celkové ekonomiky země, což samozřejmě ovlivňuje obchod a hospodářství, a na tom Turecko musí zapracovat. V budoucnu musí být věnována zvláštní pozornost obchodním a hospodářským vztahům mezi Tureckem a EU a musí být dosaženo větší funkčnosti celní unie na všech úrovních. Turecko potřebuje EU, ale EU také potřebuje Turecko. Niki Tzavela (EFD). – (EL) Pane předsedo, také já bych chtěla poblahopřát panu Kazakovi k jeho objektivní zprávě. Dovolte mi nicméně učinit dvě praktické připomínky. První se týká bodu 26 o dodávkách energie. Věřím, že jak Komise, tak Evropský parlament přecenily význam Turecka v rámci energetického odvětví. Turecko energii nevyrábí.
39
40
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Turecko je výjimečným kanálem, jímž energetické sítě vedou. Pro nás to neřeší žádné zvláštní problémy, existují i další sítě, kterými může být energie dodávána. Měli bychom být realisty a uznat, že v rámci energetického odvětví je vše, o čem jednáme (Nabucco a podobně) pouhým slohovým cvičením, protože tato země sama o sobě nás energií zásobovat nemůže. Naopak, je to země se silným průmyslem, který potřebuje energii, a z tohoto úhlu pohledu bychom na ni měli nahlížet. Druhý bod, který bych chtěla zmínit, se týká obchodu: nemůžeme hovořit o otevření obchodu s Tureckem, když v této zemi zažívá boom obchod s napodobeninami evropského zboží. Kamkoliv půjdete, uvidíte ve výlohách, na tureckých tržištích a v bazarech skutečně velmi dobré napodobeniny evropského zboží. Turecko je navíc zemí, kterou napodobeniny z Dálného východu vstupují. Dokud nevyřešíme překážky v obchodu s Tureckem, problémy, které poškozují evropský trh, nebudeme moci pokročit v jiných oblastech diskuse. Georgios Papastamkos (PPE). – (EL) Pane předsedo, uznáváme význam obchodních vztahů EU s Tureckem. Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) se neodchýlila od zodpovědné pozice a pomáhá, jak jen to jde, aby vyvážila původní text zprávy, o níž diskutujeme. Vyzýváme Turecko, aby plně, neprodleně a nediskriminačně plnilo všechny své závazky plynoucí z Dodatkového protokolu Dohody o přidružení EU-Turecko a připomínáme, že neučiní-li tak, může dojít k vážnému ohrožení dalšího průběhu jednání. I já bych se připojil k panu Rinaldimu a k paní Tzavelové a upozorním na skutečnost, že Turecko je jednou z předních zemí vyrábějících napodobeniny zboží, které je v EU zabaveno – opakuji, jednou z předních zemí –, a že neuplatňuje účinným způsobem pravidla na ochranu duševního vlastnictví. Vnější činnost EU, včetně společné obchodní politiky, usiluje o zachování demokratických principů a dodržování zásad Charty OSN a mezinárodního práva, o budování partnerství se třetími zeměmi, které tyto hodnoty sdílejí. Tento základní deklaratorní princip Lisabonské smlouvy musí být aplikován do písmene. Musíme mít vždy na paměti, že Evropská unie s Tureckem nevyjednává, to Turecko vyjednává své přistoupení s Evropskou unií. Náklady na přizpůsobení spočívají na Turecku samém. Quod erat demonstrandum. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Turecko je sedmým největším obchodním partnerem Evropské unie a jedinou kandidátskou zemí, která má výhodu celní unie s EU. Turecko má tím pádem s Evropskou unií zvláštní vztah, kde obchodní a hospodářská integrace hraje důležitou úlohu. Na tomto pozadí musí oba partneři spolupracovat, aby sladili svou obchodní politiku, zejména co se týče podpisu dohod o volném obchodu se třetími zeměmi. Celní unie musí být rovněž posílena začleněním zemědělských výrobků, služeb a zadávání veřejných zakázek, stejně jako řešením otázky víz pro turecké obchodníky, kteří chtějí vstoupit do Evropské unie. V době, kdy jsou stále citelné dopady ekonomické krize, je spolupráce dvou oblastních sil na hospodářské a obchodní úrovni ještě potřebnější. Evropská unie musí dát Turecku jasnější signál, aby mohlo úspěšně přejít na základní evropské hodnoty.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Turecko je jedna ze zemí, která již delší dobu jedná o přistoupení do Evropské unie. Jednání jsou zdlouhavá a komplikovaná i proto, že kulturním tradicím turecké komunity jsou civilizační hodnoty současné Evropy velmi, skutečně velmi vzdálené. Korektní obchodní partnerství může napomoci rozvoji spolupráce v oblastech, kde turečtí občané a turecké společnosti najdou společné zájmy s Evropany a vytvoří oboustranně výhodné pracovní či obchodní vazby. Na základě takových dobrých vztahů je potom možné budovat i lepší mezilidské vztahy a dále rozvíjet vzájemnou důvěru. Je proto třeba s tureckými přáteli otevřeně hovořit o všech problémech, které trápí nás Evropany jako sousedy a obchodní partnery Turecka. Je třeba jim například důrazně vysvětlit, že každý, kdo umožňuje uvést na trh falešné výrobky, je obyčejný zloděj, protože sprostě okrádá vlastníky autorských práv, patentů či jiných složek duševního vlastnictví. Rovněž je třeba jim vysvětlit, že v celní unii není místo pro chytračení a vytváření všelijakých technických či celních bariér proti obchodním partnerům. Proto jsem přesvědčen, že i v těchto obchodních záležitostech je ještě třeba naše turecké přátele trpělivě vést k civilizovanému a korektnímu jednání. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). – (PL) Nejprve bych rád poděkoval zpravodajovi, panu Kazakovi, za jeho dobré úmysly a snahu sepsat objektivní zprávu o obchodních vztazích s Tureckem. Zpráva se týká nejkontroverznějších otázek ve vztahuk negativním aspektům bilaterálních vztahů, což je pro mne ten důvod, proč je tato zpráva cenná. To nejdůležitější je zajistit, aby Turecko nadále přizpůsobovalo své hospodářské právní předpisy standardům Evropské unie. Praktiky, jako je 15% cenové zvýhodnění pro domácí zájemce ve veřejných soutěžích, diskriminují zahraniční investory. Složité postupy a formality, překážky volného pohybu zboží či celní bariéry a neustálá zpoždění v provádění dodatkového protokolu brání dialogu. Pouze úplné provádění všech přijatých dohod posune vývoj pozitivních obchodních vztahů a usnadní proces přistoupení k Evropské unii. Věřím, že Turecko úspěšně tento úkol splní a přeji mu hodně úspěchů v provádění dalších reforem. Mara Bizzotto (EFD). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, z hospodářského hlediska je pro Evropu dobré prohloubit své obchodní vztahy s rychle rostoucími blízkými zeměmi. Evropská unie nicméně, alespoň teoreticky, vždy vedla obchodní politiku se třetími zeměmi, které zohledňují sociální a humanitární aspekty. Tyto doložky musí nutně provádět Turecko, země, která se znovu více islamizuje, kde se situace žen postupně zhoršuje, kde bylo v roce 2009 v rámci domácího násilí zabito více než 1500 žen, a kde křesťané žijí ve strachu z útoku islámských extremistů. Vzpomeňte si na brutální vraždu monsignora Padovese. Parlament ve zprávě vyzývá Turecko, aby převzalo vedoucí úlohu v podpoře otevřeného a spravedlivého obchodu. Jedna věc je jasná: musíme se zabývat vedoucí politickou úlohou, již se Turecko snaží v arabském světě vybojovat, a musíme se zabývat přátelstvím, které Turecko udržuje s Iránem a teroristickými skupinami, jako je hnutí Hamás. V každém případě, má-li fungovat obchodní politika, budiž. Obchodní politika se ale nesmí proměnit v trojského koně, který by usnadnil vstup Turecka do Evropy. Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Pane předsedo, Evropská unie má s Tureckem velmi dobré hospodářské vztahy a je samozřejmě důležité s Tureckem dále rozvíjet obchod a dosáhnout tak udržitelného hospodářského růstu jak pro Evropskou unii, tak pro Turecko.
41
42
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
V této souvislosti vítám zprávu z vlastního podnětu, jež se zabývá současným vývojem obchodních vztahů, byť tento vývoj nepřináší jen samá pozitiva. V této souvislosti bych chtěla zmínit například boj proti padělání, dovozní omezení na farmaceutické výrobky, ale také nesrovnalosti v oblasti zadávání veřejných zakázek, které je třeba hodnotit kriticky. Chtěla bych ale zmínit zejména protekcionistická opatření, která Turecko přijalo v oblasti obchodu se zemědělskými výrobky, což je v rozporu s ustanoveními celní unie. Zaměstnanost v zemědělském odvětví v Turecku dosahuje více než 26%. Je tudíž pochopitelné, že zemědělství a zemědělci, kteří jsou v této oblasti zaměstnaní, mají v Turecku zvláštní význam. To ale nesmí být v žádném případě na úkor evropských zemědělských podniků či pokynů celní unie. Existující překážky musí být co nejdříve odstraněny v souladu se stávajícími dohodami. Nespravedlivá opatření, jež omezují obchod, nesmí bránit vývozu vysoce kvalitních zemědělských výrobků z Evropské unie. Je třeba, aby toto bylo naprosto jasné. Danuta Jazłowiecka (PPE). – (PL) Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem trvají téměř 50 let a prošly mnoha vzestupy a pády, obdobími úzké spolupráce i obdobími krize. Již více než deset let spojuje Turecko s Evropskou unií celní unie, základ vzájemné obchodní a hospodářské spolupráce a, jak pan Kazak uvádí ve zprávě, ještě zbývá ji plně provádět. Překážky existují na obou stranách a musíme vyzvat jak Turecko, tak členské státy, aby je odstranily. Turecko se pomalu stává hlavním hráčem v oblasti, kterou považujeme za klíčovou, a tedy bez něj snahy o diverzifikaci zdrojů či dodávky zemního plynu a dosažení stability na Blízkém východě nikdy nepřinesou kýžené ovoce. Důležitost úzké spolupráce s Tureckem bude stále vzrůstat. Čína se stále více zajímá o úlohu Turecka jakožto vstupu na Střední východ a Kavkaz. Pokud se nám nepodaří překonat překážky bránící vzájemným obchodním vztahům, můžeme o Turecko přijít, stejně jako jsme přišli o Afriku. Na lidech lze pomalu spatřovat známky únavy z mnohoznačných prohlášení a z dalšího a dalšího odkládání rozhodnutí o přistoupení Turecka. Jak ukázaly nedávné průzkumy veřejného mínění, turecká společnost ztrácí o členství v Evropské unii zájem. Úplná celní unie by se mohla stát nástrojem pro vytvoření užších vztahů a mohla by vytvořit silné obchodní a hospodářské vazby, a to především s ohledem na obtížně definovatelný časový rámec přistoupení Turecka k Evropské unii. Ioan Mircea Paşcu (S&D). – Pane předsedající, obchodní a hospodářské vztahy EU s Tureckem jsou také předmětem politického významu. Nicméně i přes uznání tohoto faktu EU činí stále větší potíže vyvrátit dojem, že s Tureckem hraje hru „kdo s koho“. Nechce platit cenu přerušení jednání o přijetí, očekává, že Turecko tak učiní jako první, vyčerpané délkou a složitostí těchto jednání. Dobrou zprávou je, že dle nejnovějších údajů jsou Turci stále nespokojenější s EU a navzdory její vedoucí pozici hlavního hospodářského partnera ji další partneři, jako Rusko, Čína, Spojené arabské emiráty, USA a Irán rychle dohánějí. Je tudíž třeba, aby úspěch našich obchodních vztahů s Tureckem nezastínil potřebu konečného rozhodnutí, zda přijmout Turecko do EU či nikoliv, a to s ohledem na dopad takového rozhodnutí na mezinárodní postavení EU. Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, rozhodně nesouhlasíme s opatřením, které dále liberalizuje obchod mezi Evropskou unií a Tureckem, zvláště v odvětví zemědělství.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Náklady na pracovní sílu jsou tam mnohem nižší než zde, tudíž otevření hranic jejich výrobkům by znamenalo poškození evropských podniků a nekalou hospodářskou soutěž. Představa, že jste pro vstup Turecka do Evropské unie, a tudíž zjednodušujete obchod, je mylná. Jsme přesvědčeni, že politický, administrativní a sociální systém Turecka je od toho našeho příliš vzdálený. Z hlediska uznávání náboženské svobody jsme také od sebe na hony vzdálení. Být v Turecku křesťanem znamená být odlišný. Náboženská nesnášenlivost patrná v hlavním městě a podobně i ve velkých městech se stává pravidlem na předměstích a ve venkovských oblastech. Odmítáme proto znevýhodnit naše podniky tím, že Turecku zjednodušíme obchodování s našimi zeměmi. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedo, hovoříme-li zde ve sněmovně o životaschopných obchodních vztazích a vylepšení celní unie s Tureckem, je třeba to brát jako součást procesu sbližování této země s Evropskou unií, a také jako součást procesu, jenž má dle širokých skupin v této sněmovně vést k přistoupení Turecka k Evropské unii. Víme také, že kritikové přistoupení vždy hovoří o privilegovaném partnerství, které má být alternativou tohoto přístupu, a musím říci, že Turecko v podstatě skrze celní unii takové partnerství má, a že bude samozřejmě chtít vydělat na jiné – politické – úrovni. Zvážíme-li trvající nevůli Turecka uznat arménskou genocidu, vezmeme-li v úvahu fakt, že Turecko stále ještě není ochotno řešit otázku Kypru v zájmu Evropy a posoudíme-li fakt, že kurdští obyvatelé jsou stále diskriminováni, pak si uvědomíme, že samo zlepšení obchodních vztahů evropeizaci Turecka neumožní. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Ráda bych úvodem přivítala pozitivní výsledky ústavního referenda, které se konalo dne 12. září. Ukazuje to odhodlání tureckého obyvatelstva k demokratickému systému, což je v Evropě jediná přijatelná volba. Obsah této zprávy potvrzuje, že je třeba harmonizovat obchodní politiku Turecka a EU. Zavedení účinných opatření s cílem odstranit zbývající technické překážky v rámci celní unie by napomohlo Turecku v jeho evropské cestě. Tato země ukázala obrovskou schopnost zotavit se z hospodářské krize. Zatímco celosvětová poptávka klesala, objem zahraničního obchodu Turecka se zdvojnásobil a tempo jeho hospodářského růstu v příštích letech se odhaduje na 7 %. Musím zdůraznit, že vztahy mezi Rumunskem a Tureckem se významně rozšířily. Obě země jsou největšími obchodními partnery v oblasti Balkánu, s ročním objemem obchodu přesahujícím sedm miliard USD. Turecko má také klíčový vliv na realizaci energetických projektů rozvoje infrastruktury v EU jako celku, jako je projekt Nabucco. Antigoni Papadopoulou (S&D). – (EL) Pane předsedo, Turecko těží ze své dlouhodobé celní unie s EU. Avšak aby byla celní unie ještě více funkční, je třeba neprodleně řešit mnohé nevyřešené otázky. Turecko se musí více snažit sladit své obchodní podmínky a regionální obchod: musí omezit byrokracii, padělky a porušování lidských práv odborů a menšin, musí řešit nízkou účast žen na trhu práce a podporovat zaměstnanost mladých lidí. Co je ovšem ještě důležitější, musí plně provést Dodatkový protokol k Dohodě zakládající přidružení, zrušit embargo na kyperské lodě a letadla, uznat Kyperskou republiku, sladit se s acquis communautaire a dodržovat úmluvu Mezinárodní organizace práce s ohledem na odbory, právo na stávku a kolektivní vyjednávání.
43
44
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Pane předsedající, také bych rád poblahopřál panu Kazakovi k jeho velmi dobré a objektivní zprávě. Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem jsou skutečně mimořádně důležité, proto k nim musíme přistupovat velmi opatrně. Musíme nicméně také upozornit na oblasti, které je třeba zlepšit. Rád bych poukázal na dvě z těchto věcí: znovu jsme vznesli otázku, zda Turecko je evropská či neevropská země. Určitě chceme, aby Turecko bylo zemí evropskou, aby se jednou mohlo stát členem evropské rodiny. Nicméně, jde-li o pirátské výrobky, imitace výrobků a nedostatečnou ochranu práv duševního vlastnictví, Turecko je jistě více zemí asijskou než evropskou. Druhým bodem, o němž chci hovořit, je celní unie: celní unie leží v srdci evropského úsilí, úsilí o dosažení sjednocení Evropy. Je nemyslitelné, aby kandidátská země plně neuplatňovala celní unii a aby existoval členský stát, s nímž Turecko odmítá přistoupit na celní unii, jak učinilo v případě Kyperské republiky. PŘEDSEDAJÍCÍ: Stavros LAMBRINIDIS Místopředseda Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedo, z výše řečeného je zřejmé, že nad touto zprávou panuje velká shoda. Rád bych pouze řekl pár slov o následujících tématech: problémy Turecka při uzavírání dohod o volném obchodu s partnery v Evropě, otázka víz a prosazování práv týkajících se duševního vlastnictví. Začnu posledním bodem, prosazování práv týkajících se duševního vlastnictví a padělání bylo v diskusi zmíněno několikrát. Týká se to také mne a Komise bude v těchto záležitostech nadále vyvíjet tlak. Po více než dvou letech opakovaných žádostí Turecko nakonec nedávno souhlasilo s vytvořením pracovní skupiny pro projednávání otázek práv týkajících se duševního vlastnictví. To je první pozitivní krok a doufám, že tato pracovní skupina napomůže dosažení pokroku v těchto důležitých otázkách. Zadruhé, co se týče problémů s uzavíráním dohod o volném obchodu, jimž Turecko čelí, tato země řadu let tvrdí, že trpí negativními účinky a nesnázemi spojenými s uzavřením dohod o volném obchodu s některými z partnerů členských států EU. Je nicméně třeba zdůraznit, že množství kritických problémů s uzavíráním dohod o volném obchodu je velmi omezené. Navíc, přes opakované výzvy ze strany útvarů Komise, Turecko nepředložilo relevantní údaje, které by tyto negativní účinky na turecké hospodářství potvrdilo. Kromě toho je třeba poznamenat, že Komise již působí zcela v rámci dohody o celní unii, a dokonce nad rámec svých závazků tím, že pomáhá Turecku zahajovat jednání o dohodách o volném obchodu se svými partnery. Jsme připraveni se s Tureckem řádně zamyslet nad způsoby, jak řešit jeho obavy v této věci; zda by to znamenalo zapojit tureckou vládu k diskusi Evropské komise v projednávání dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, je ovšem věc jiná. Pokud jde o vízové otázky, celní unie se na ně nevztahuje. Komise zvažuje způsoby, jak by bylo dále možné zjednodušit mobilitu osob mezi EU a Tureckem, a to zejména rychlým zavedením nového vízového řádu EU, který tureckým žadatelům o víza nabídne praktické vylepšení. Komise rovněž zdůrazňuje své odhodlání zapojit se do dialogu, který může vést
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
k dalšímu zlepšení mobility, jakmile k tomu Rada dá svolení. Požadavkem ale bude smlouva o předávání osob mezi EU a Tureckem. Metin Kazak, zpravodaj. – Pane předsedo, chtěl bych poděkovat všem kolegům, stínovým zpravodajům a komisaři panu De Guchtovi za mimořádně cenné rady a názory, které napomohly diskusi o zprávě o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem. Na základě diskuse lze myslím konstatovat, že vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií jsou skutečně důležité pro obě zúčastněné strany a je bezpochyby nutné na nich stavět. Domnívám se, že na otázku, předloženou některými kolegy, zda jsou tyto vztahy spojeny s případným členstvím Turecka v Evropské unii, je můj postoj takový, že čím hlubší a úspěšnější budou obchodní jednání, tím úspěšněji se budou vyvíjet jednání o členství Turecka. Turecko a Evropská unie mají jednoznačně před sebou mnoho práce, než budou ustanovení celní unie skutečně plně prováděna a uplatňována, ale jsem přesvědčen, že zde hlavním požadavkem je stejným dílem dobrá vůle a poctivost, a to jak na straně Evropské unie, tak na straně Turecka. Rád bych ještě jednou poděkoval všem, kdo přispěli k této diskusi, a věřím, že problémy, které byly vzneseny, budou Výborem pečlivě zváženy, a že dají skutečný impuls, nový rozměr a nový náboj všem nevyřešeným otázkám v konzultačním mechanismu celní unie s cílem umožnit vbrzku jejich řešení. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, v úterý, 21. září ve 12:00. Písemná prohlášení (pravidlo 149) Ioan Enciu (S&D), písemně. – Důrazně podporuji zprávu o obchodních a hospodářských vztazích s Tureckem. Podpora propojenosti EU s Tureckem tím, že dojde k posílení obchodních a ekonomických vazeb, prospěje oběma stranám. Byla zdůrazněna vážnost krize nezaměstnanosti mladých lidí v Turecku; odstranění zbytečných překážek obchodu a složitých postupů, což povede k vyššímu objemu obchodu a bude opět pozitivně ovlivňovat úroveň zaměstnanosti. Měla by být podporována snaha o dokončení celní unie, zejména pak její prohloubení s cílem zahrnout zemědělské výrobky. Takový vývoj by byl znamením, že Turecko se zavazuje dokončit nezbytné reformy. Usnesení dále vyzývá k opatřením, která by do vztahů EU-Turecko vznesla jistou vítanou dynamičnost. 20. Právní předpisy EU zaměřené na zachování biologické rozmanitosti (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Esther de Langeové jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o provádění právních předpisů EU zaměřených na zachování biologické rozmanitosti [2009/2108(INI)] (A7-0241/2010). Esther de Lange, zpravodajka. – (NL) Touto zprávou z vlastního podnětu Evropský parlament bije na poplach v otázce biologické rozmanitosti: bohatosti našich druhů a ekosystémů. Míra vyhynutí druhů je vyšší než kdy dříve: 30 % obojživelníků, více než 40 % savců, ptáků, motýlů a plazů a dokonce více než 50 % sladkovodních ryb je ohroženo vyhynutím. To je samozřejmě nepřijatelné, a to nejen z ryze biologického nebo ekologického hlediska. Podle mého názoru máme mravní povinnost zanechat zemi v takovém stavu, aby se z ní mohli radovat ještě naše děti a vnuci.
45
46
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
A konečně je i v našem hospodářském zájmu, abychom investovali do biologické rozmanitosti. Zdravé ekosystémy mimo jiné vážou CO2, poskytují čistou vodu a zajišťují lepší sklizně a více surovin. Degradace těchto ekosystémů nás z celosvětového hlediska ročně stojí 50 miliard EUR a je jisté, že tento účet poroste. My, Evropská unie a členské státy, jsme v této oblasti žalostně selhali. K dosažení svého cíle zastavit snižování biologické rozmanitosti do roku 2010 máme velmi daleko. Klíčovou otázkou tedy nyní je, jak zajistíme dosažení nového cíle, který jsme si vytkli pro rok 2020. Především se samozřejmě jedná o otázku politické vůle, ale moje zpráva také přináší řadu zvláštních návrhů. Například je třeba skoncovat s omezeným přístupem. Politika v oblasti přírody a rozpočty jsou od sebe stále příliš odděleny a je třeba to změnit integrovaným přístupem. Biologická rozmanitost by měla být nejen součástí evropské politiky v oblasti přírody, ale i dalších politik, například rybářské, zemědělské a regionální politiky. Uvědomuji si, že první kroky v tomto směru byly učiněny, ale musíme jít dále. V tomto ohledu nabízí možnosti například reforma společné zemědělské politiky poskytováním odměny za sociální služby nebo náhrady zemědělcům za udržitelnou výrobu uvnitř nebo poblíž přírodních rezervací. Dále se domnívám, že musíme vytvářet situace, na nichž získávají obě strany a hospodářství a ekologie mohou kráčet ruku v ruce: ty rovněž nabízejí možnosti pro evropská zelená pracovní místa. Rovněž bychom měli zajistit lepší spolupráci a vzájemné propojení lokalit sítě Natura 2000. Příhraniční přístup v současnosti většinou schází, ačkoli zvířata a rostliny neberou žádné ohledy na hranice států. Kromě toho vyzýváme Komisi, aby se výrazněji ujala své vůdčí role a byla srozumitelnější. Konec konců například rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o provádění projektu sítě Natura 2000, jsou velmi značné. Celkem vzato tedy podporujeme návrhy Evropské komise a ambice, pokud jde o zastavení snižování biologické rozmanitosti do roku 2020; to je vlastně naprosto nejnižší úroveň těchto ambicí. K našim ambicím by však měla patřit i obnova biologické rozmanitosti. Kromě toho je samozřejmě třeba věnovat více pozornosti biologické rozmanitosti na mezinárodní úrovni. Proto se musí Evropa projevit hlasitě, srozumitelně a jednohlasně na konferenci, která se uskuteční příští měsíc v Nagoji. Pokud jde o nové plány, hodnocení dopadu jsou velmi důležitá z hlediska jak ekologických, tak socioekonomických vlivů – a to nikoli jako zdržovací taktika, nikoli jako výmluva, ale jako způsob zajištění srozumitelnosti. A konečně rovněž vyžadujeme od Evropské komise novou politiku, například pokud jde o invazivní nepůvodní druhy. Konec konců ochrana jednoho druhu si může vyžádat aktivní opatření u druhého. Pokud nebudou ve Spojeném království přijata opatření proti rozšíření veverky šedé, má původní rezavá veverka obecná jen malé vyhlídky. Rovněž vypuštění tisíců divokých křečků v Jižním Limburku mělo malý účinek, jestliže jedna liška jich spotřebuje tři sta za rok. V několika příštích letech se od nás zkrátka očekávají ambice a realismus. Na závěr bych ráda poděkovala stínovým zpravodajům za konstruktivní spolupráci, jejímž důsledkem bylo jednomyslné přijetí této zprávy ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a také panu komisaři Potočnikovi, který se nemohl zúčastnit dnešního jednání, protože jedná v New Yorku o tématech biologické rozmanitosti. Doufám
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
však, že pan komisař De Gucht, který mohl tento projev dokonce vyslechnout ve své mateřštině, jej svému kolegovi poctivě zopakuje. Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, v době našeho jednání se pan komisař Potočnik účastní rokování Organizace spojených národů o Mezinárodním roku biologické rozmanitosti v New Yorku, a proto doufám, že omluvíte jeho dnešní osobní nepřítomnost. Připadl mi proto úkol, abych jménem Komise poděkoval paní Langeové za přípravu této velmi aktuální zprávy o ochraně biologické rozmanitosti a provádění právních předpisů EU v oblasti přírody. Rád bych zdůraznil slovo „aktuální“, protože EU se v současnosti nachází na politické křižovatce, pokud jde o politiku biologické rozmanitosti a ochrany přírody. Komise sdílí s poslanci Evropského parlamentu hluboké znepokojení z mimořádně rychlého tempa úbytku biologické rozmanitosti způsobeného lidskou činností. Komise si uvědomuje a se znepokojením sleduje rozsáhlou degradaci služeb ekosystému, které biologická rozmanitost poskytuje a na kterých závisí naše přežití. Od přijetí cíle do roku 2010 jsme v EU vykonali řadu věcí, na které můžeme být hrdi. Síť chráněných oblastí EU Natura 2000 se rozrostla na téměř 20 % území EU a stále se rozšiřuje na souši i na moři. Přesto jsme však nedokázali dosáhnout předchozího cíle EU pro zastavení snižování biologické rozmanitosti do roku 2010. Bez ohledu na tento nezdar a obtížné diskuse o nebývalé hospodářské krizi v Evropě schválilo jarní zasedání Evropské rady novou vizi a cíl v oblasti biologické rozmanitosti. Náš nový cíl je velmi ambiciózní. Vyzývá EU, aby do roku 2020 zastavila ztrátu biologické rozmanitosti a degradaci služeb ekosystému, aby pokud možno obnovila rovnováhu systémů a více se zapojila do snah o odvrácení ztráty celosvětové biologické rozmanitosti. Předseda Barroso nedávno ve svém projevu o stavu Unie vyjádřil podporu tomuto programu, tedy záležitosti, kterou považuje za nanejvýš důležitou a kterou je třeba neodkladně řešit. Víme, jaké byly hlavní problémy dosažení daných cílů. Jedním z klíčových problémů je samotná povaha politiky biologické rozmanitosti. Biologická rozmanitost je složitá otázka zasahující více oblastí zároveň. Je to problém, za který má odpovědnost mnoho subjektů, a toto široké rozptýlení odpovědnosti je nevýhodou, protože se záležitost nakonec zjednoduší na obvyklý problém, že není koho vinit, jsou-li vinni všichni. EU se nyní v tomto směru proměňuje a mnohá opatření, která mají velmi vážný dopad na biologickou rozmanitost, se aktuálně přezkoumávají. Je to i případ společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a politiky soudržnosti. Nacházíme se tedy na velmi důležité křižovatce, z níž se můžeme vydat správnou cestou spočívající v důsledném zařazení kritéria biologické rozmanitosti do těchto politik a nalézt „bezpečnou cestu domů“, nebo na níž můžeme udělat chybu, vydat se jinou cestou a již nikdy nedojít do konečného bodu – dohodnutého cíle do roku 2020 – a čelit nezvratné ztrátě biologické rozmanitosti a potenciálním katastrofickým důsledkům. Usnesení se velkou měrou věnuje velmi znepokojivým trendům snižování biologické rozmanitosti v Evropě i na celém světě, velkým tlakům, kterým jsou vystaveny biologické druhy a ekosystémy, možným řešením, hodnotě služeb ekosystému a jejich velice silným vazbám na rozvojové cíle tisíciletí i boj proti změně klimatu.
47
48
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Máme před sebou obrovský úkol zachovat život na naší planetě, ale neměli bychom se nechat zastrašit velikostí tohoto úkolu. Komise určitě zastrašena není a připravíme novou strategii EU pro dosažení cíle v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. Komise také pracuje na sdělení o financování sítě chráněných oblastí Natura 2000. Lepší využívání dostupných fondů určitě zajistí vyšší biologickou rozmanitost a prospěch z ochrany přírody. Plně souhlasíme s velmi silným důrazem, který tato zpráva klade na základní potřebu důsledného provádění právních předpisů v oblasti přírody, bez nichž nebudeme nikdy schopni dosáhnout svého nového cíle. Těšíme se na jednání s poslanci Parlamentu a spolupráci na tvorbě balíčku opatření, která nám umožní dosáhnout našeho nového cíle v oblasti biologické rozmanitosti. Rád bych využil této příležitosti a vyzdvihl velmi cenný příspěvek k této rozpravě, kterým je zpráva paní de Langeové. Isabella Lövin, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro rybolov. – (SV) Pane předsedající, ráda bych poděkovala paní de Langeové za její práci na této zprávě. Velice mě těší, že Výbor pro rybolov podporuje stanovisko, které zdůrazňuje obrovský význam dosažení souladu mezi různými oblastmi politiky. Během 50 let bude vyloveno 70 až 90 % všech velkých dravých ryb ve světových oceánech, což je téma, které musí brát EU velmi vážně, protože bude ohrožena odolnost ekosystémů v našich mořích. Tyto ekosystémy přitom nyní zoufale potřebujeme, abychom byli schopni absorbovat oxid uhličitý a zajistit tak část řešení, jež má zabránit změně klimatu. EU musí být na podzim v Nagoji předním iniciátorem řešení této otázky, i pokud jde o reformu společné rybářské politiky. Výbor pro rybolov těší, že může zdůraznit potřebu územního plánování námořních prostor a integrované námořní politiky. Již nemůžeme připustit, aby různá odvětví pracovala nezávisle, jako by příroda nebyla vzájemně propojená, a cíle, které jsme si stanovili, abychom zastavili snižování biologické rozmanitosti, musíme brát vážně i v naší rybářské politice. Richard Seeber, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, chtěl bych blahopřát paní de Langeové ke skvělé zprávě a rovněž stínovým zpravodajům ke skvělé spolupráci. Fakta a čísla jsou na stole. Jsou obsažena v této zprávě a je jasné, že máme morální povinnost zachovat biologickou rozmanitost, ale máme rovněž ekologické a hospodářské závazky. Bylo by pošetilé, kdybychom v této oblasti nebyli v budoucnosti úspěšnější. Vidím pouze jeden problém, a tím je přijetí ze strany občanů. Zejména když hovoříme o síti Natura 2000, uvědomujeme si, že v některých státech jsme byli při zavádění a provádění těchto sítí velmi úspěšní, kdežto v jiných státech již méně. Komise by skutečně měla věnovat více pozornosti tomu, aby byly všude, a to i v tomto případě, uplatňovány stejné normy. Mnozí občané nemají problém s ochranou biologické rozmanitosti, rozumějí tomu. Nechápou však skutečnost, že v některých státech se tento problém řeší velmi polovičatě, zatímco v jiných příliš důrazně. Podaří-li se nám vytvořit stejná pravidla pro všechny, získáme politickou podporu lidí, což je nezbytná podmínka toho, aby byla tato politika dlouhodobě úspěšná. Vyzývám proto Komisi, aby předložila pokyny, které nám v této oblasti konečně poskytnou jednotná pravidla. Právě vy, pane předsedající, znáte velmi dobře zemi, v níž se právě v této oblasti biologické rozmanitosti některé věci řeší velmi nedbale, a Evropa je stále obviňována, že nedokáže měřit všem stejným metrem.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jo Leinen, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nebudu ukazovat prstem na některou konkrétní zemi, neboť se domnívám, že prst ukazuje na nás všechny, protože strategie EU pro rok 2010 nefungovala a my musíme přemýšlet o nových přístupech pro nové desetiletí do roku 2020. Za několik týdnů se v Nagoji uskuteční konference OSN smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti a já doufám, že nebude podobným zklamáním jako konference OSN o změně klimatu v Kodani. Na tak významné celosvětové konferenci o ochraně přírody již prostě nesmí dojít k dalšímu nezdaru a EU musí v tomto směru sehrát hlavní roli. Musíme prosadit ambiciózní celosvětový program pro zachování biologické rozmanitosti. Musíme prokázat solidaritu ve financování těchto opatření a EU musí mluvit jedním hlasem, nikoli 27 různými hlasy. Byla zmiňována studie o ekonomice ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB). Každý rok je ztraceno 50 miliard EUR v důsledku úbytku biologických druhů. V tomto případě jsou 0,2 % finančních zdrojů z rozpočtu EU na ochranu přírody velmi skrovným a nicotným počinem. Ve střednědobém finančním programu musíme prostě získat více peněz na zachování biologických druhů. Pokud jde o solidaritu EU se zbytkem světa, potřebujeme rovněž nástroj, který bychom mohli použít pro poskytnutí vyrovnání za druhy, které odebíráme, zejména za léčivé rostliny. Rozvojové země potřebují náhradu. Domnívám se také, že klíčem k úspěchu je posuzování biologické rozmanitosti jako úkolu zasahujícího do různých oblastí. Zemědělství, lesnictví, rybolov, využívání mořských oblastí – všechny tyto oblasti je nyní třeba posuzovat z hlediska biologických druhů. Směrnice o ochraně půdy rovněž získá novou důležitost. Půda je úložištěm pro CO2 a změny půdy představují velmi negativní scénář. Parlament bude obhajovat biologickou rozmanitost. Blahopřeji zpravodajce. Gerben-Jan Gerbrandy, jménem skupiny ALDE. – (NL) Také já bych rád poděkoval zpravodajce za její práci na této zprávě, jejímž smutným podnětem byl nezdar naší vlastní evropské strategie pro biologickou rozmanitost. Tato strategie měla od roku 2000 zastavit snižování biologické rozmanitosti. Neskončila nezdarem, ale spíše naprostým fiaskem. Nakonec se nám ani nepodařilo zpomalit tempo tohoto snižování. Jako lidské kobylky pokračujeme v plundrování naší planety a zdá se, že náš hlad je nenasytný. Že bychom neudělali nic? Samozřejmě, že ne. Program Natura 2000 zaznamenal velké úspěchy v mnoha členských státech. Některých výsledků bylo dosaženo, ale ty byly až příliš omezené. Je to zřejmé ze stále rostoucího seznamu ohrožených druhů zvířat. Bylo proneseno mnoho chápajících projevů, například Evropskou radou – další budou jistě připojeny zítra v generálním shromáždění Spojených národů – ale když jde do tuhého, titíž lidé jednají jinak. Když bota tlačí a je třeba přijmout skutečné rozhodnutí, jsou najednou rybáři považováni za důležitější než přežití mnoha druhů ryb, konkrétnímu zemědělci je povoleno zvětšit farmu na úkor citlivé přírodní lokality, nebo je dřevařský průmysl považován za důležitější než zachování lesů. Z vlivných studií víme, že nás tato špatná rozhodnutí dlouhodobě stojí 7 % ročního hrubého národního produktu, což představuje 14 bilionů EUR – tedy číslo s 12 nulami – každý rok! Těžko si lze představit větší sumu. V příštích měsících máme příležitost ukázat, že to myslíme vážně – a to nejen s definováním nové strategie pro biologickou rozmanitost, ale i s definováním nové zemědělské politiky, nové rybářské politiky, nových obchodních dohod. O osudu naší flóry a fauny bude skutečně rozhodnuto v jiných oblastech.
49
50
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Ať tedy titíž ministři dále pronášejí své ušlechtilé projevy a při té příležitosti drží hlavu pěkně zpříma a projeví odvahu pro přijetí správného rozhodnutí. Jinak zůstane nová strategie pro biologickou rozmanitost pouze papírovým tygrem stejně jako ta minulá. Jednu věc vím jistě, že na rozdíl od skutečných tygrů papíroví tygři nikdy nevyhynou – lidská rasa jich vytváří víc než dost. Sandrine Bélier, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jak již bylo řečeno, je Mezinárodní rok biologické rozmanitosti a letos se od nás požaduje, abychom vyřešili trojitou krizi. Tři vzájemně propojené výzvy vyžadují jednotný a ucelený přístup, máme-li je zvládnout a dostat se z ekologické krize, která má přímý dopad na náš hospodářský a sociální model. Tato trojitá krize se týká zabezpečení potravin, změnu klimatu a ztrátu biologické rozmanitosti. Chtěla bych připomenout, že biologická rozmanitost nemá žádný cenový ekvivalent, ale její ztráta, snižování a destrukce přinášejí náklady, které přispívají ke zvyšování chudoby a plodí nerovnost a značné ztráty z hlediska hospodářství, blahobytu a kultury. Jak již bylo řečeno – a nyní to víme jistě – 40 % světové ekonomiky přímo závisí na službách poskytovaných přírodou a 60 % z nich je ve strmém úpadku. Za posledních 40 let ztratila Evropa 30 % ze své biologické rozmanitosti. Tato ztráta je v současnosti vyčíslena na 1 % hrubého domácího produktu EU – 50 miliard EUR ročně – a může dosáhnout 14 000 miliard EUR v roce 2050, nebudeme-li jednat, protože tento pokles se zrychluje a příčiny nezdaru předchozích politik EU v této oblasti jsou dobře známy a jsou jasně uvedeny ve zprávě. Zpráva uvádí i opatření, která je třeba přijmout. Doufáme proto ve velkou podporu při hlasování a rádi bychom paní de Langeové za zprávu poděkovali. Nyní musíme od slov a úmyslů přejít k činům; od cílů k prostředkům. Nemohu skrýt zklamání z několika věcí: z nedostatku vnímavosti ze strany Rady a Komise i přes naléhavou potřebu jednat; zklamání z toho, že Rada stále blokuje směrnici o půdě č. IV; zklamání, že biologická podmíněnost veškerého financování z veřejných zdrojů byla ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zamítnuta pouze o jeden hlas; a zklamání, že výzvy spojené s biologickou rozmanitostí nebyly ve větší míře zahrnuty do strategie EU 2020, aby bylo zaručeno udržitelné východisko z krize pomocí hospodářského modelu, který je šetrnější k životnímu prostředí. Měli bychom být důslední. Ještě je čas, abychom pochopili a postarali se o to, aby byl náš přírodní kapitál zachován a rozmnožen. To je investice, která se v budoucnu vrátí. Peter van Dalen, jménem skupiny ECR. – (NL) S lítostí jsme přijali skutečnost, že právě nyní – v roce 2010, v Mezinárodním roce biologické rozmanitosti – nebylo vytčených cílů dosaženo. Biologická rozmanitost v Evropě a na celém světě se rychle snižuje, a to je znepokojivé. Biologická rozmanitost je podstatou božího stvoření a přirozeným bohatstvím světa. Je základem naší potravy a surovin, které využíváme, stejně jako zárukou stálého klimatu. Proto je čas, abychom přestali mluvit – včetně této sněmovny – a začali vážně a společně konkrétně jednat. Komise, členské státy i Parlament musí mluvit jedním hlasem, má-li být dosaženo ambiciózního cíle pro rok 2020, totiž zastavení snižování biologické rozmanitosti, a celosvětové vize, která zaručí ochranu, docenění a obnovu ekosystémů. João Ferreira, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Definování ucelené ekologické sítě na evropské úrovni, spojení důležitých a reprezentativních stanovišť – z nichž mnohá jsou
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
ohrožena – je důležitou podmínkou zaručení ochrany biologické rozmanitosti, avšak samo o sobě nestačí. Pro fungování této sítě je třeba uvolnit dostatek finančních zdrojů, aby bylo možné nejen sledovat rizikové faktory a ochranu stávajících oblastí, ale i obnovit znečištěné oblasti a změnit jejich zařazení. Je proto politováníhodné, že vytvoření sítě Natura 2000 nebylo doprovázeno vytvořením zvláštních finančních nástrojů pro správu oblastí, které jsou do ní zařazeny; to je skutečnost, která byla a stále je zásadním důvodem ohrožení její užitečnosti. Škrty ve finančním nástroji EU pro životní prostředí v rozpočtu na rok 2010 – ve stejném rozpočtu, který zaznamenal zvýšení vojenských výdajů – jsou rovněž politováníhodné. Účinná ochrana biologické rozmanitosti ve všech svých nesčetných aspektech však rovněž vyžaduje zařazení do řady důležitých odvětvových politik a právě tyto politiky, které Evropská unie provádí, od zemědělské po obchodní, naléhavě vyžadují zásadní přeformulování. Využívám skutečnosti, že člen Komise odpovědný za toto portfolio se účastní našeho jednání. Je toho zapotřebí mnoho udělat a investovat do politik Evropské unie ve prospěch biologické rozmanitosti. Anna Rosbach, jménem skupiny EFD. – (DA) Pane předsedající, je skutečně politováníhodné, že zde dnes máme zprávu o biologické rozmanitosti, která uvádí, že se musíme starat o naši planetu. To by mělo být samozřejmé. Protože se však zřejmě sami nedokážeme postarat o půdu, vodu, hory, rostliny a zvířata, máme tu nyní důkladnou a obsáhlou zprávu, která zaujímá kritické stanovisko vůči každodennímu snižování biologické rozmanitosti. Proto souhlasím se zpravodajem, že společná rybářská politika musí zachovat biologickou rozmanitost. Bude vyžadovat změny, avšak ty jsou nezbytné. Totéž platí pro zemědělství. Není dobré jít dále cestou používání pesticidů. I zde musí být ochrana biologické rozmanitosti začleněna do tohoto odvětví, aby se stala jeho přirozenou součástí. Důležitým hráčem je průmysl. Je obtížné být konkurenceschopný na celosvětové úrovni a přitom brát ohled na přání Parlamentu. Lidem činným v průmyslu, zemědělství a rybolovu bych však rád řekl, že i oni jsou obyvateli tohoto světa a že i jejich děti by měly mít možnost slyšet zpívat ptáky. Nejdůležitější věcí je však to, aby všichni občané EU každý den proměňovali všechna tato krásná slova o úctě k přírodě v činy. Cristina Gutiérrez-Cortines (PPE). – (ES) Pane předsedající, domnívám se, že v roce biologické rozmanitosti jsme hodně mluvili o katastrofě, která se odehrává, ale velmi málo o řešeních. Myslím si, že společnost potřebuje řešení a nové způsoby přístupu k tomuto problému. Především by rozdělení Evropy do biogeografických oblastí mělo být převedeno do zvláštní politiky, protože problémy v různých oblastech Evropy nejsou stejné. Pro oblast biologické rozmanitosti bychom tedy měli mít mikropolitiku, protože biologická rozmanitost je lokálním tématem. Zadruhé je hrozné, že bychom se měli obrátit zády ke všem opatřením ohledně půdy a opouštění zemědělské půdy, když trofické cykly zvířat vyžadují podrobné prostudování každé oblasti. To nebylo provedeno. Příliš se neví, že v mnoha oblastech bude po vysázení určitých stromů více ptáků a po vysázení určitých rostlin bude také více hmyzu. Odborníci připouštějí, že nedostatek hmyzu je velkou tragédií snižování biologické rozmanitosti,
51
52
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
zejména pokud jde o ptáky. Vůbec se nemluví o problémech s půdou, hmyzem a organickou bohatostí půdy. Mluvit o půdě je v Evropě zřejmě zločinem. Konečně bych ráda řekla, že vlastníci půdy mají zásadní význam. Pozměňovací návrh o zainteresovaných subjektech, který jsem předložila ve výboru, byl zamítnut. Máme-li však ptáky nebo zvířata, nebudou mít zemědělci, kteří pěstují rostliny, kterými se tito živočichové živí, co říci? Nebude mít co říci vlastník jejich stanoviště? Nebudou mít co říci zemědělci? Domnívám se, že tento způsob ideologického diktátorství musí v Evropě skončit, chceme-li dosáhnout lepší biologické rozmanitosti. Andres Perello Rodriguez (S&D). – (ES) Pane předsedající, paní de Langeová říká, že zvon bije na poplach, a má pravdu. Kromě poplachu slyšíme zaznívat frustraci, například v projevech v Parlamentu, protože jsme nedosáhli rozvojových cílů tisíciletí. Pravdou je, že v sázce je mnoho. Naše přïrozené životní prostředí je tak křehké, že pokud se jednoho dne velká ryba rozhodne, že již nebude požírat malé ryby, budeme za to muset zaplatit zdravím a blahobytem. Evropská unie stojí v současnosti v čele boje proti změně klimatu a už nějakou dobu je lídrem v oblasti propagace potřebných opatření a ochrany. Jak však nesplněné cíle naznačují, zdá se, že byl nedostatek vůle nejen pro provádění a koordinaci, které zde byly rovněž zmíněny, ale také pro rozšíření za hranice našich mimořádně omezených zvláštních chráněných oblastí. Biologická rozmanitost samozřejmě není nějaký muzejní exponát, který lze uzavřít do ghetta a pouze tu a tam zkontrolovat, jak tomu občas podle všeho je. Biologická rozmanitost je živoucí a nemá žádné hranice, týká se tedy celé planety v podobě dominového efektu, což znamená, že padne-li jeden hrací kámen, ostatní padnou také. Chci také upozornit na potřebu globální vůle více orientované na Unii, zejména pokud jde o půdu, protože využívání subsidiarity jako jediného způsobu správy půdy nebo lesa by mohlo být jedním z nových, hrůzostrašných nepřátel biologické rozmanitosti. Proto upozorňuji na odstavec 67 a možný výsledek hlasování a žádám vás, abyste zamítli druhou část, protože jsem přesvědčen, že společná politika pro půdu by pomohla zachránit celé evropské území, které je – k lepšímu nebo k horšímu – tak různorodé, které tolik postrádá politickou vůli ze strany členských států a tolik potřebuje vyšší míru účasti Evropské unie v nejširším smyslu slova: více Unie i pro půdu. Bas Eickhout (Verts/ALE). – (NL) Pane předsedající, rád bych poděkovat své kolegyni, paní de Langeové, za zprávu o evropské biologické rozmanitosti. Evropa přesto zatím nedokáže snižování biologické rozmanitosti zastavit. Je to vážná otázka, která vyžaduje pozornost, a paní de Langeová po této pozornosti oprávněně volá. My, Parlament, podporujeme Komisi v jejím úsilí alespoň zastavit snižování biologické rozmanitosti do roku 2020. To ovšem něco znamená, protože jinak budeme muset v roce 2020 znovu přiznat, že cíle nebylo dosaženo. Znamená to změnit naši zemědělskou politiku a způsob, jakým vydáváme peníze na rybářskou politiku; znamená to změnit infrastrukturní politiku a také přístup k regionálnímu rozvoji. O všech těchto věcech se bude diskutovat ve finančních výhledech pro nadcházející období a předpokládám, že paní de Langeová i pan van Dalen, kteří o biologické rozmanitosti pronesli tak pěkná slova, dají svým slovům konkrétní formu v našich rozhovorech o těchto
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
finančních výhledech. Konec konců je důležité, že my – Evropa – skutečně posilujeme a chráníme svou politiku biologické rozmanitosti. Jinak zůstane jen další prázdnou slupkou. James Nicholson (ECR). – Pane předsedající, tato zpráva velmi moudře uznává úlohu zemědělců v zachování biologické rozmanitosti a jejich přispění k osvědčeným postupům v oblasti životního prostředí obecně. Při našich diskusích o nadcházející reformě společné zemědělské politiky je jedním z hlavních argumentů v rozpravě nové soustředění na odpovědnost zemědělců v tomto ohledu a způsob jejich kompenzace za tento přínos životnímu prostředí či veřejné statky, které poskytují. Domnívám se, že musíme změnit přístup k této otázce. Rád bych, aby byli zemědělci podporováni v tom, aby se zapojovali do agroenvironmentálních opatření, než aby se podrobovali přísným pravidlům podmíněnosti. V tomto smyslu jsem spíše zastáncem cukru než biče. Zpráva paní de Langeové přichází s myšlenkou doplňkové přímé platby vztažené na plochu, což je podle mého názoru velmi zajímavá myšlenka, která by podpořila zemědělce, aby pro ochranu životního prostředí dělali více. Nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že potřebujeme směrnici o půdě. Nemyslím si, že ji potřebujeme. Máme k dispozici dostatek nástrojů. Musíme se postavit čelem výzvám, které se v současnosti v této oblasti objevují, a nepochybuji, že se nám to v reformách podaří. Elena Oana Antonescu (PPE). – (RO) I já bych ráda poblahopřála zpravodajce, paní de Langeové, za její úsilí při zpracování a uspořádání této dokumentace. Ať již zahrnuje zachování přirozených ekosystémů, regulaci klimatu, vodu a vzduch, úrodnost půdy nebo výrobu potravin, paliv, vláken a léků, to vše závisí na biologické rozmanitosti. Evropská komise, a zejména členské státy musí aktivně přispívat k zachování přírodního bohatství potřebného pro udržitelný rozvoj komunit zajištěním obnovitelných zdrojů a krajinné i rekreační hodnoty, ochrany a ekologické rovnováhy potřebné pro zachování zdravého životního prostředí. Navýšení zdrojů přidělených finančnímu nástroji EU pro životní prostředí by bylo vítanou zprávou, ačkoli stále představuje malou část rozpočtu EU. Potřebujeme další investiční programy a musíme najít cesty, jak povzbudit investice, jež prospívají biologické rozmanitosti, a jak na druhé straně bránit investicím postihujícím biologickou rozmanitost, jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Musíme zavést osvědčené postupy, pokud jde o efektivitu a přidanou hodnotu projektů. Sdílím se zpravodajkou stanovisko, že je třeba požádat Komisi o posouzení všech faktorů, které mají vztah k udržitelnosti projektů, a zavedení systematického sledování těchto projektů. Kathleen Van Brempt (S&D). – (NL) Pane předsedající, když poslouchám své kolegy poslance zde v této sněmovně, zjišťuji, že se v otázce naléhavosti této záležitosti široce shodují. To je jistě pravda, nicméně v tom případě potřebujeme odvahu k tomu, abychom se skutečně dostali k jádru problému. Program OSN na ochranu životního prostředí vypočítal, že investice do biologické rozmanitosti může vynášet dividendy: každé investované euro se může třikrát až pětasedmdesátkrát vrátit. To znamená, že investice do biologické rozmanitosti mohou
53
54
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
rovněž představovat značnou ekonomickou přidanou hodnotu. Pokud by tomu tak však bylo, bude nám skutečně zapotřebí odvahy, abychom důsledně dodržovali tento přístup ve všech odvětvích, včetně rybolovu, zemědělství a strukturálních fondů. Ačkoli jsme za posledních 10 nebo 15 let udělali velký pokrok v oblasti zemědělství, náš konečný cíl je ve skutečnosti stále velmi vzdálený. V případě potřeby může zemědělství pomoci podporovat biologickou rozmanitost, místo aby ji ničilo. Proto je naší skutečnou výzvou, které se musíme zhostit v celé EU, nejen využívání Finančního nástroje EU pro životní prostředí (LIFE), ale také důsledné dodržování tohoto přístupu ve všech možných odvětvích. Maria Da Graça Carvalho (PPE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, důležitost této zprávy odráží potřebu vystupňovat úsilí v oblasti biologické rozmanitosti. Je politováníhodné, že cíle EU schváleného v Gothenburgu v roce 2001, jímž byla stabilizace ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010, nebylo dosaženo. Důsledky snižování biologické rozmanitosti ohrožují naši budoucnost a náš blahobyt a mají přímé hospodářské dopady. Správné používání právních předpisů pro síť Natura 2000 hraje důležitou roli v naplňování cílů týkajících se biologické rozmanitosti. V této souvislosti vyzývám členské státy, aby daly maximální přednost aplikaci sítě Natura 2000. Rovněž je důležité, aby Komise zajistila větší začlenění otázek biologické rozmanitosti do ostatních politik, například do politiky zemědělství, rybolovu, regionální politiky, turismu a rozvoje. Rozpočet pro vědecký výzkum životního prostředí a biologické rozmanitosti musí být navýšen v rámci 8. rámcového programu, aby byl přiměřený těmto výzvám. Z těchto důvodů je třeba stanovit nový ústřední cíl pro rok 2020, který se zaměří na zabránění snižování biologické rozmanitosti v EU a na celosvětové úrovni. Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, v jedné písni se zpívá, že „všichni boží tvorové mají ve sboru své místo, někteří zpívají vysoko a někteří zpívají nízko a někteří jen tleskají rukama“. Bohužel jsme svědky toho, že mnoho božích tvorů je na pokraji vyhynutí, především kvůli činnostem člověka, homo sapiens. Je čas, abychom vnesli do celé této otázky nějaký smysl. Plně souhlasím s paní de Langeovou a dalšími řečníky, že máme nejvyšší čas něco udělat. Hospodářské argumenty jsou nezvratné: ztráta 50 miliard EUR nyní, tj. 1 % hrubého domácího produktu, která v roce 2050 vzroste na 14 bilionů EUR , pokud nic neuděláme. Může to být situace, z níž budou mít prospěch obě strany, je však zapotřebí dvou věcí. Souhlasím s panem Nicholsonem: určitě cukr, pokud jde o rybáře a zemědělce, ale také vzdělání, zejména pokud jde o mladé lidi. Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Generální shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo rok 2010 Mezinárodním rokem biologické rozmanitosti. Příslušné oslavy poskytují příležitost k provedení celosvětové kampaně pro zvýšení povědomí společnosti o biologické rozmanitosti. Podle údajů Eurobarometru z dubna 2010 jen 38 % dotázaných lidí zná definici pojmu biodiverzita. Potřebujeme zvýšit povědomí o významu biologické rozmanitosti ve vztahu ke kvalitě lidského života a zdůraznit úspěchy, kterých bylo dosud dosaženo v oblasti ochrany přírodních zdrojů, a také podpořit další, intenzivnější úsilí v boji se snižováním biologické rozmanitosti. Dny dědictví, které obecně oslavují historické nebo architektonické dědictví, nebo to, čemu Francouzi říkají patrimoine, jsou velmi úspěšné. Domnívám se, že by Komise měla prosadit podobnou iniciativu a ustanovit dny oslavující naše přírodní dědictví, aby vzrostla
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
viditelnost a důležitost biologické rozmanitosti. Také se domnívám, a v tomto ohledu bych chtěl zdůraznit, že vzhledem k nadcházející konferenci stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v Nagoji má pro Evropskou unii zásadní význam, aby vyjádřila svoje stanovisko ke strategii v oblasti biologické rozmanitosti po roce 2020 z hlediska své finanční politiky a konsensu mezi členskými státy ohledně opatření, která budou muset v budoucnu začlenit do vnitrostátních právních předpisů. Christa Klaß (PPE). – (DE) Pane předsedající, s velkým darem přírody musíme zacházet udržitelným a odpovědným způsobem. V tomto ohledu se také domnívám, že přírodu lze chránit hospodařením. Hospodaření s půdou a ochrana biologické rozmanitosti nejsou protichůdné pojmy. Naopak, integrované hospodaření vytváří stanoviště. Lze to vidět například v mé zemi a účinky jsou znásobeny v neobhospodařovaných oblastech, kde byly uzavřeny vinice. Do těchto oblastí se vrací Apollo, vzácný druh motýla. Žije ve zdech, ke kterým je volný přístup, spíše než ve křoví. Zavádění integrované ochrany rostlin a možnost zaměření ochrany rostlin na jednotlivé patogeny jsou obzvlášť příznivé pro biologickou rozmanitost. Za zvláštní služby zemědělství rovněž potřebuje zvláštní odměnu. Musíme zajistit, aby ji dostávalo v budoucnu prostřednictvím dobré společné evropské zemědělské politiky. Iniciovali jsme již mnoho zákonných ustanovení. Některá z nich je určitě ještě třeba prověřit. Také jsme si vědomi, že se evropské předpisy neprovádějí ve stejné míře ve všech členských státech. V tomto ohledu potřebujeme větší závazky jejich dodržování a jednotné kontroly týkající se jejich provádění. Pokud jde o ochranu půdy, členské státy mohou začít již nyní. Nemusí všechny čekat na evropskou směrnici. Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Jsem velice vděčný paní de Langeové, protože mohu připojit vlastní osobní zkušenost s touto otázkou. Mnoho maďarských zemědělců se na mě obrátilo v minulém roce a stěžovalo si na snížení příspěvků na pastviny v rámci společné zemědělské politiky, nejsou-li odstraněny původní stromy a keře. Byl to zřejmý rozpor mezi podporou zemědělství a biologickou rozmanitostí. Na jedné straně platíme zemědělcům, aby zřizovali umělé ptačí budky, zatímco na druhé straně je podporujeme, aby likvidovali přirozená stanoviště ptáků a jiných zvířat. Dalo by se to shrnout jedním maďarským rčením: pravá ruka neví, co dělá levá. Proto je velmi důležité, aby měla biologická rozmanitost prioritu při přezkumu programu Natura 2000 v příštím roce, při reformě SZP a přípravě nové vodohospodářské politiky v roce 2011-2012. Rovana Plumb (S&D). – (RO) Chtěla bych poblahopřát zpravodajce k významné zprávě. Musím se zmínit o klíčovém nástroji EU pro ochranu biologické rozmanitosti a ekosystémů, kterým je síť Natura 2000 pokrývající 18 % rozlohy EU a 17,84 % v případě Rumunska. Podle finančních odhadů Komise se roční náklady na řízení sítě Natura 2000 zvýší na 6,1 miliardy EUR, v případě Rumunska na 342 milionů EUR. Je-li tedy naším cílem ochrana biologické rozmanitosti, domnívám se, že Komise musí zvýšit finanční prostředky vyčleněné na ochranu biologické rozmanitosti v novém víceletém finančním rámci počínaje rokem 2014 a provést střednědobé vyhodnocení stávajícího rozpočtového rámce, zejména nebylo-li dosaženo cíle pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010. Barbara Matera (PPE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zachování biologické rozmanitosti je důležitou a aktuální otázkou, třebaže ji bohužel mnozí podceňují. Velké množství občanů 27 členských států nechápe vážné nebezpečí ztráty biologické rozmanitosti a ani možné dopady na klima, životní prostředí a hospodářství našich zemí.
55
56
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jsem si jistá, že je na nás, abychom plně a účinně uplatňovali platné evropské právní předpisy, integrovali zdroje financování s politikami pro zachování biologické rozmanitosti v Evropě a zjednodušili pravidla přístupu k finančním zdrojům pro projekty na místní úrovni. Hovořím o programu LIFE, který zmiňovala paní Antonescu. Kromě toho musí být zachování suchozemských i mořských stanovišť prioritou evropské agendy, ale také všech členských států, které musí pracovat na sjednocení svých opatření. Na všech místních úrovních musí být ochrana biologické rozmanitosti kritériem. Závěrem bych chtěla zdůraznit, že Parlament je odpovědný za vyslání silného signálu Evropě, pokud jde o zlepšení kvality našeho života, ale hlavně života budoucích generací. Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Rád bych na pozadí této zprávy zazvonil na poplach ve znepokojivé situaci. Podle řady nedávno provedených studií byl zaznamenán nebývalý nárůst úmrtnosti ryb v Černém moři. Největšími znečišťovateli, kteří ovlivňují mořskou biologickou rozmanitost v této oblasti, jsou řeky Dněpr, Don, Dněstr a Dunaj, jejichž vinou se do Černého moře každoročně dostane 600 000 tun fosforu a 340 tun anorganického dusíku. Skupina odborníků odhadla, že vinou sirovodíku by mohl mořský život z Černého moře zhruba za 30 let úplně zmizet. Domnívám se, že by měl evropský program poskytnout těmto otázkám vrcholnou prioritu. Proto vítám zprávu, o které jsme dnes v Parlamentu rokovali, a rovněž blahopřeji její zpravodajce. Janusz Wojciechowski (ECR). – (PL) Chtěl bych poblahopřát paní de Langeové za její skvělou zprávu. Naše rozprava o biologické rozmanitosti je mimořádně důležitá, avšak zdá se, že jsme při jednání zapomněli na jednu velmi důležitou otázku, totiž geneticky modifikované plodiny. Tyto plodiny představují pro biologickou rozmanitost vážné nebezpečí. V Evropě se zatím pěstuje málo geneticky modifikovaných plodin, ale jsme pod tlakem, abychom intenzivnější pěstování těchto plodin umožnili. To je velice nebezpečná vyhlídka. Je to obraz zemědělství, které představuje vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost. Ztráta biologické rozmanitosti je právě tou cenou, kterou bychom zaplatili, kdybychom měli povolit rozsáhlé monokultury geneticky modifikovaných plodin. Proto by měla Evropská unie přijmout opatření, která tomu zabrání. Je sice pravda, že politicky řečeno – jak vyvozuji ze stanovisek různých skupin – zákaz v celé EU není v současnosti možný, ale určitě bychom měli zvážit stažení dotací Evropské unie z oblastí, ve kterých se pěstují geneticky modifikované plodiny, protože by z peněz Evropské unie neměly být dotovány. Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, biologická rozmanitost se týká nás všech. Jednotné směrnice jsou důležité, protože problémy ničení ekosystémů se ztrátou biologické rozmanitosti se nezastavují na hranicích. Proto podporuji výzvu určenou Komisi i členským státům ke zlepšení mnohých aspektů svých rozhodovacích struktur a dodržování předpisů. Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, biologická rozmanitost je měřítkem různorodosti živočišných a rostlinných druhů v biosféře: je výsledkem dlouhých evolučních procesů. Evoluce je mechanismem, který za dobu delší než 3 miliardy let umožnil životu přizpůsobit se proměnlivým podmínkám na Zemi a který musí nadále fungovat, aby mohl podporovat formy života v budoucnosti. Je třeba jej chápat nejen jako výsledek evolučních procesů,
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
ale také jako zásobárnu, z níž evoluce čerpá, aby mohla uskutečnit všechny genetické a morfologické změny, které dávají vzniknout novým žijícím druhům. Biologická rozmanitost je životní pojistkou pro naši planetu, a proto musí být její ochrana zajištěna bez omezení, jelikož je univerzálním dědictvím, které může lidstvu poskytovat bezprostřední výhody, jako například zachování klimatické rovnováhy, jak na místní, tak na planetární úrovni, jako zdroj poskytovaného materiálu, který nám umožňuje získat základní znalosti, abychom porozuměli biologickým mechanismům, které jsou podobné těm lidským, nebo udržitelné využívání rostlin a živočichů pro potravní a lékařské účely. Její ochrana je naprosto oprávněně jedním z evropských cílů po roce 2010, roce biologické rozmanitosti. Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte mi, abych nejprve odpověděl na několik aktuálních otázek a potom učinil několik závěrečných poznámek. Především, pokud jde o společná pravidla pro oblast biologické rozmanitosti, Komise pracuje s členskými státy a zainteresovanými subjekty na vývoji směrnic pro klíčová odvětví se vztahem k přírodě, například větrnou energii, přístavy a ústí řek. Plánujeme také komunikační kampaň pro program Natura 2000. Nová strategie biologické rozmanitosti se bude velmi cíleně soustředit na posílení integrace s klíčovými politikami EU, které se dotýkají biologické rozmanitosti, zemědělství, rybolovu a regionálního rozvoje. Je zaměřena na rozvoj měřitelných záměrů a dosažitelných cílů pro určení prioritních činností do roku 2020. Ty budou uvedeny v nové strategii činností Komise. Pokud jde o ochranu půdy, předložený návrh Komise pro rámcovou směrnici je zablokován. Považujeme to za klíčovou mezeru v naší politice pro využívání a udržitelnost zdrojů. Naprosto sdílíme vaše obavy z degradace půdy a jejích ekologických důsledků. Buďte ujištěni, že usilovně pracujeme na dosažení jakéhokoli pokroku na toto téma v Radě. Konečně jsem pak potěšen tím, že Komise a poslanci Parlamentu mají stejné názory na naléhavost a důležitost zastavení snižování biologické rozmanitosti a obnovení služeb ekosystému. Očividně se rovněž shodujeme v důvodech, které bohužel vedly k našemu selhání v dosažení cíle EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2010. Výzva tohoto usnesení je jasná a jednoznačná: již nesmíme selhat. Nemůžeme se postavit tváří v tvář občanům EU v roce 2020 a přiznat, že EU nevyčerpala všechny své možnosti ve snaze zastavit ztrátu biologické rozmanitosti v Evropě. Rád bych skončil tím, že připomenu poslancům Parlamentu heslo naší kampaně pro biologickou rozmanitost vedené v celé EU a zahájené letos, které v tomto roce biologické rozmanitosti zní: „Všichni jsme na jedné lodi“. Pouze společně dokážeme zvolit mezi hromadným vyhynutím a planetou, která je bohatá a plná rozmanitosti života. Všechny vaše připomínky předám komisaři odpovědnému za tuto oblast, panu Potočnikovi. Jak všichni víte, účastní se v New Yorku velké konference právě na toto téma. Esther de Lange, zpravodajka. – (NL) Pane předsedající, ráda bych poděkovala kolegům poslancům za příspěvky z různých úhlů. Všechny tyto příspěvky v každém případě ukázaly důležitost jednotného přístupu či zařazení kritéria biologické rozmanitosti do ostatních politik. Vítám načrtnutý záměr evropského komisaře, že tyto okolnosti vezme v úvahu a ve své strategii na ně bude klást velký důraz. Doufám proto, že tato strategie například
57
58
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
zajistí potřebnou průhlednost ve vztahu k velkým rozdílům mezi členskými státy, na kterou poukazoval pan Seeber. Pokud jde o zařazení kritéria biologické rozmanitosti do ostatních politik, byly učiněny všechny potřebné poznámky ohledně zemědělské politiky. Odvětví, které obhospodařuje více než 50 % krajiny, musí v každém případě sehrát roli při nalezení řešení tohoto úkolu. Stejně je třeba zmínit rybářskou a strukturální politiku, a abych přímo odpověděla panu Eickhoutovi, ano, toto zařazení kritéria biologické rozmanitosti do ostatních politik se samozřejmě týká i financování, a pro mě není vůbec důležité, z jakého fondu bude toto financování hrazeno nebo zda nazýváme věci pravými jmény, pouze zda bude účinné. Zatímco v minulosti jsme vždy zabili jednu mouchu jednou ranou, tedy dosáhli jsme jednoho politického cíle s jedním finančním výdajem, v naší budoucí politice budeme muset zabít daleko více – tři – mouchy jednou ranou. Jeden výdaj v této oblasti bude muset zajistit dosažení politických cílů nejen v konkrétním dotčeném odvětví, ale i v dalším, a pokud možno ještě i ve třetím. Všechno bude o situacích, z nichž budou mít prospěch obě strany, v neposlední řadě z finančního hlediska. Byla již zmíněna důležitost mezinárodního přístupu a úspěchu v Nagoji příští měsíc. Na téma půdy bych se ještě chtěla zmínit o jedné věci. Pan Perello Rodriguez řekl, že jednotný přístup k politice ochrany půdy v Evropě je velmi důležitý. To je poslední věc, kterou bychom chtěli, protože půda v různých oblastech Evropy je naprosto odlišná. Srdečně jej zvu, ať mě přijde navštívit a podívá se, kde žiji, tři metry pod úrovní moře. Jsem si jista, že problémy s půdou jsou zde zcela odlišné od problémů na Iberském poloostrově. Zpráva zdůrazňuje důležitost politiky ochrany půdy a vyzývá členské státy, aby se chopily své odpovědnosti, avšak jednota v této oblasti je podle mého názoru velmi nebezpečná. Už jen poslední poznámka: nyní jsme hovořili pouze o veřejné intervenci, úkolech veřejných orgánů a veřejných financí. Nehovořili jsme však o sociální odpovědnosti podniků (SOP), kterou je ovšem také třeba zahrnout do této diskuse. Konec konců pokrok v této diskusi bude možný, pouze budou-li spotřebitelé ochotni platit spravedlivou cenu za udržitelné, poctivě vyrobené zboží. PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT Místopředseda Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra (úterý, 21. září 2010). Písemná prohlášení (Článek 149) János Áder (PPE) , písemně. – (HU) Pane předsedající, všichni musíme bohužel uznat skutečnost, že cíl zastavení snižování biologické rozmanitosti do roku 2010 nebyl splněn. Podle některých odhadů se ukazatel míry biologické rozmanitosti za posledních 40 let snížil o 30 %, přičemž příčiny tohoto nadměrného snížení biologické rozmanitosti se nezmírnily. Vzhledem k těmto skutečnostem je naším prvním úkolem co nejrychlejší nalezení řešení příčin snižování biologické rozmanitosti v rámci odvětvových politik. To je velká výzva pro politiky, protože existuje mnoho dalších důležitých hospodářských a sociálních zájmů, které působí proti úsilí směřujícímu k zachování biologické rozmanitosti. Nesmíme však zapomínat na to, že v procesu zachování vlastního blahobytu a hospodářského rozvoje nemůžeme připravit budoucí generace o prospěch z biologické rozmanitosti. Myslím, že je třeba zdůraznit část zprávy, která vyzývá k zastavení snižování
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
genetické rozmanitosti a stavů původních druhů. Čím by byla maďarská krajina bez šedého skotu, prasete mangalica, maďarského strakatého skotu nebo maďarské kropenaté slepice? Dále bych mohl zmínit jablka törökbálint, ořechy milota nebo švestky beszterce. Ochrana genetické rozmanitosti v zemědělství a chovu domácích zvířat má zásadní význam pro mnoho evropských zemí s ohledem na hospodářskou, sociální, ekologickou hodnotu a v neposlední řadě hodnotu bezpečnosti potravin původních domácích druhů. A konečně, pokud jde o program LIFE+, navrhuji, aby Komise pečlivě zvážila zvýšení míry spolufinancování EU, protože mimořádně vysoký příspěvek požadovaný od členských států má za následek špatné přijímání tohoto programu. Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Zachování biologické rozmanitosti má zásadní význam. Odhaduje se, že celosvětová míra vymírání je zhruba padesátkrát až tisíckrát vyšší než obvyklá přirozená míra. V EU je ohroženo vyhynutím 42 % savců, 43 % ptáků a 52 % sladkovodních ryb. Odhaduje se, že míra snižování bude do roku 2050 desetkrát větší. Musíme zajistit, aby pokles biologické rozmanitosti nepokračoval současným hrozivým tempem. Jak jsem řekl Radě při posledním jednání, je velice znepokojivé, že cíle EU stanovené v Gothenburgu v roce 2001 týkající se zastavení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 nebyly splněny. Máme-li se vyhnout závažným environmentálním, ekologickým a hospodářským ztrátám, musíme věnovat náležitou pozornost základní hodnotě biologické rozmanitosti. Schvaluji dlouhodobou vizi obnovy biologické rozmanitosti EU do roku 2050, ale abychom jí dosáhli, musí být hlavním bodem na pořadu jednání o budoucnosti zemědělství a životního prostředí, která v současnosti probíhají, a musí být přijata konkrétní opatření pro dosažení konečných výsledků. Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Podmíněnost je součástí společné zemědělské politiky a přináší s sebou mnoho důsledků pro ochranu půdy. Také poskytuje kontrolní a sankční mechanismus pro snížení přímé podpory v případě nedodržení stanovených norem, které se týkají nejen ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, rostlin a živočichů, ale i dobrých životních podmínek zvířat. Podmíněnost se vztahuje na požadavek uchovat krajinu v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Domnívám se, že podmíněnost musí být použita na platby přímé podpory pro příjmy a na většinu environmentálních plateb poskytovaných jako součást rozvoje venkova. Členské státy rovněž musí tuto praxi zavést na vnitrostátní nebo regionální úrovni při zachování stávajícího společného rámce EU. Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Ztráta biologické rozmanitosti pokračuje extrémním tempem. Míra vyhynutí některých druhů je 50 – 1000krát vyšší než přirozená. Zastavení ztráty biologické rozmanitosti se pro nás musí stát prioritou zaprvé z etického důvodu, protože planetu bychom měli zachovat udržitelnou i budoucím generacím, zadruhé z ekologického důvodu, neboť škála interakcí mezi druhy živých organismů je nezbytná pro zajištění obyvatelnosti naší planety, zatřetí z ekonomického důvodu, poněvadž příroda a její původní rozmanitost nám poskytuje základní zdroje k životu – potraviny, vodu, palivo, vlákno – i obnovuje úrodnost půdy či zajišťuje opylení rostlin. Udržení biodiverzity je pro nás podstatné také z důvodu snížení projevů a následků změny klimatu, neboť pozemní a mořské systémy pohlcují CO2 a jsou jediným přírodním mechanismem pro zachycování a ukládání uhlíku. Směrnice v oblasti životního prostředí umožňují přizpůsobení prováděcích opatření místní situaci. Je třeba ale dbát na to, aby
59
60
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
rozdíly mezi členskými státy nebyly v ochraně biodiverzity výrazné. Je třeba stanovit principy ochrany, které musí být splněny vždy. Také je nutné rozšířit ochranu biologické rozmanitosti o oblast rybářství. Zvláštní roli pro účinnou ochranu biodiverzity mají zemědělci. Vzhledem k růstu populace bude třeba zvýšit produkci, ale zároveň podpořit život na venkově a udržet biologickou rozmanitost tak, aby tyto tři aspekty byly v rovnováze. José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Organizace spojených národů vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem biologické rozmanitosti. EU však bohužel svého cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2010 nedosáhne. Snižování biologické rozmanitosti pokračuje znepokojivým tempem. Je vypočítáno, že míra snižování se zrychluje na úroveň, která bude do roku 2050 desetkrát vyšší než v současnosti. V EU je 42 % savců, 43 % ptáků, 45 % motýlů, 30 % obojživelníků, 45 % plazů a 52 % sladkovodních ryb ohroženo vyhynutím. V přezkumu provádění akčního plánu Společenství v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období v roce 2008 Komise konstatovala, že 50 % druhů a až 80 % stanovišť, jejichž ochrana je věcí evropského zájmu, je ve špatném stavu. Tato ztráta biologické rozmanitosti je nepřijatelná, nejen z etického hlediska, ale i z ekologického a hospodářského hlediska, protože připravujeme budoucí generace o možnost mít prospěch ze zdravé biologické rozmanitosti. Evropské politiky pro ochranu biologické rozmanitosti musí být koordinovány a integrovány s ostatními odvětvovými politikami, zejména s těmi, které se týkají zemědělství, lesnictví a rybolovu, a politikami pro předcházení přírodním pohromám, aby byla zajištěna maximální ochrana biologické rozmanitosti. Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Začlenění politiky biologické rozmanitosti do činností, na které se vztahují právní předpisy EU, musí být uznáno pro jeho hospodářskou hodnotu. Chtěla bych přispět k této zprávě zdůrazněním odměňování za dodatečné služby podporující biologickou rozmanitost, které poskytují zemědělci. Toto opatření by mělo mít podobu „bonusové“ podmíněnosti, kde se odměňují činnosti prováděné nad rámec povinností. Zcela správně také zdůrazňujeme potřebu podpory genetické rozmanitosti používáním tradičních zemědělských odrůd typických pro určité regiony. Tato otázka je důležitá a mám s ní vlastní zkušenosti, protože tradiční mléčný skot chovaný v oblasti Vosges, mém rodném regionu, vymizí, nebude-li včas poskytnuta vnější pomoc. Také bych velmi ráda zdůraznila, že projekty financované v rámci programu Life+ musí být prováděny z hlediska udržitelnosti, protože bohužel zjišťujeme, že některé projekty se přestávají provádět, jakmile se skončí s jejich financováním. Konečně pak sdílím názor, že sběr údajů nelze zanedbávat, a chtěla bych přivítat vytvoření státní instituce pro sledování zvěře ve Francii. Tato instituce sleduje migraci a přezimování druhů, které putují po souši, zejména díky průzkumu prováděnému myslivci, který dokazuje – pokud by důkazu bylo zapotřebí – že myslivci se aktivně účastní ochrany biologické rozmanitosti. Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémů je pro společnost nedocenitelná. Smyslem našeho závazku je, abychom zachovali naši planetu v takovém stavu, který zaručí živoucí životní prostředí i pro příští generaci. Současná situace bohužel není povzbudivá. Biologická rozmanitost se drasticky snižuje. Současné tempo vymírání druhů po celém světě může být až tisíckrát větší než přirozené tempo. Pokud s tím nic neuděláme, tato hodnota se může podle vědců do roku 2050
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
zdesetinásobit. Destrukce ekosystémů může mít také za následek emise značného množství skleníkových plynů, což může vést k dalšímu zvyšování globálního oteplování a snižování schopnosti Země vázat oxid uhličitý. Nejdůležitějším nástrojem, který má Unie k dispozici pro ochranu biologické rozmanitosti, je síť Natura 2000, jež je tvořena evropsky významnými lokalitami určenými členskými státy. Jejím nejdůležitějším cílem je přispět k biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Aby však tato dohoda fungovala efektivně, je třeba naléhavě harmonizovat právní předpisy, včetně koordinovaných a jednoznačných opatření rozplánovaných na úroveň členských států. Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Velký úbytek stavů včel, k němuž došlo v posledních letech, přičemž stále není jasné, zda bylo jeho příčinou snížení biologické rozmanitosti nebo geneticky modifikované plodiny, nám mimo jiné ukazuje, že je stále mnoho věcí, o nichž nevíme. Nejenže jsou většinou stále neznámé vlivy biologické rozmanitosti na stabilitu ekosystémů; ani na regionální úrovni nevíme, jak proměnlivá je konkrétní oblast. Rok biologické rozmanitosti 2010 proto měl být využit k tomu, abychom získali znalosti, které nám chybějí, a také abychom zvýšili povědomí – na jedné straně, aby země a místní orgány mohly vzít biologickou rozmanitost v úvahu při plánování udržitelného rozvoje a při ochraně mokřin a vodních těles i ve spojení s obnovou přírody a na druhé straně, aby se těchto činností mohli zúčastnit i běžní občané. Vzpomeňme si třeba jen na příklad křídlatky japonské, která byla nejprve okrasnou rostlinou v zahradách, ale která se nyní rozrostla a vytěsnila původní vegetaci a její kořenové systémy značně poškozují struktury zpevnění břehů. Za žádných okolností nesmíme dopustit, abychom trpěli zemědělskými nebo lesnickými monokulturami. Zemědělskou reformu můžeme využít k tomu, abychom od hromadné výroby přešli k větší udržitelnosti a podpoře ochrany krajiny. Také potřebujeme strategie, aby ochrana klimatu v podobě energetických kultur a biologická rozmanitost již nesoupeřily o stejnou pěstební oblast. Pavel Poc (S&D), písemně. – (CS) Vítám předloženou zprávu a věřím, že naznačuje některé kroky směřující správným směrem. Na druhou stranu mi chybí podstatně kritičtější přístup k dosavadním aktivitám v tomto směru a ambicióznější postoj směrem k budoucnosti. Je třeba si konečně přiznat, jaký je skutečný stav věcí. Evropské unii se nepodařilo splnit cíle pro zastavení ztráty biodiverzity do roku 2010. Jak evropská legislativa, tak obecný přístup k této problematice se stále pohybuje na úrovni ochrany druhů. Je nutné pokročit k ochraně ekosystémů včetně ekosystému planetárního. Je nutno si bez náboženské nebo ideologické předpojatosti uvědomit, že člověk je součástí planetární biosféry a že lidský druh nemůže bez planetárního ekosystému existovat. Současné palčivé problémy včetně otázky skleníkových plynů, ničení půdy, ohrožení mořských ekosystémů, nedostatku potravin a dalších lze shrnout pod jediný společný jmenovatel, a to je populační tlak druhu Homo sapiens. Pokud nebudeme na celý problém nahlížet z pohledu ekologie našeho vlastního druhu přesahujícího daleko do sociální, ekonomické a politické oblasti, pak v roce 2020 zjistíme, že cíle pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti opět nebyly naplněny, a co hůř, zjistíme, že planetární ekosystém je opět dále na cestě ke stavu neúnosnému pro další existenci našeho vlastního druhu. 21. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám Předsedající. otázkám.
– Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým
61
62
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Carlos José Iturgaiz Angulo (PPE). – (ES) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych vám všem předat zprávu od Oswalda Payá, kterému byla Parlamentem udělena Sacharovova cena. „Vážení přátelé, občané Kuby chtějí změnu, chtějí mírumilovně vstoupit do nové fáze života, opustit vše, co obsahuje nenávist, násilí, represe, lži a strach, otevřít se usmíření a vykročit na cestu pokroku ve všech ohledech. Tyto změny, které nám ukládá zákon, jsou již přítomny v srdcích a myslích obyvatel Kuby, je však třeba respektovat občanská a politická práva těchto lidí. Musí být svobodné a demokratické volby, svoboda cestování, zaměstnání a účasti na hospodářském, politickém a kulturním životě země. Změny představují práva, a těchto práv se na Kubě nedostává, protože mnoho lidí je za podporu práv kubánských občanů stále pronásledováno a ze stejného důvodu také vězněno. Evropské společné stanovisko se soustředí na solidaritu a toto stanovisko by mělo být zachováno. Je třeba, abyste věděli, že ačkoli kubánská vláda neprovádí změny, po kterých touží mnoho Kubánců, kteří podporují projekt Varela a další občanské iniciativy, existují lidé, kteří v současnosti pracují pro dosažení těchto mírumilovných změn. Jsou to iniciativy, které musíte podpořit, máte-li zůstat věrní společnému stanovisku, abyste také zachovali jednotný postup.“ Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Ochrana lidských práv, respektování rozdílností mezi lidmi a projevování tohoto respektu je v demokratické společnosti stejně důležité jako boj proti násilí. Pokud hierarchicky vysoce postavený člověk, kterého lidé přirozeně respektují, ve svých veřejných projevech neakceptuje tyto principy, dokonce je obrací v žert, může tak zprůchodnit a podpořit agresivní chování ve společnosti. Pokud tedy předseda vlády členského státu Evropské unie vypráví na veřejném shromáždění vtipy o Hitlerovi a jeho zvěrstvech a dává jim pozitivní kontext, potom je takové jednání třeba veřejně odsoudit, protože neodsouzení takového chování může vést k celkové společenské akceptaci podobného jednání. Žádám proto Silvia Berlusconiho, aby zvážil hloupé vtipy nejen o Hitlerovi, ale i svá nevkusná a, promiňte, hloupá doporučení mladým ženám, která mohou být buď jen důsledkem částečné ztráty jehosoudnosti, nebo projevem nedostatku slušnosti a respektu vůči ženám. Sonia Alfano (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v sobotu italské noviny Il fatto quotidiano zveřejnily dokument podepsaný bývalým mafiánským starostou Palerma, Vitem Cianciminem, ve kterém napsal, že Marcello Dell’Utri a Silvio Berlusconi jsou ze stejného těsta jako on; že patřili ke stejnému politickému systému ovládanému mafií. Tato zpráva neušla pozornosti soudů, protože vychází najevo pravda o mafiánském masakru v roce 1992, při němž zahynuli soudci Falcone a Borsellino, totiž, že stát vyjednal s mafií konec „bombové sezóny“ a to podle všech okolností přispělo k vytvoření premiérovy strany, Forza Italia, která byla ve skutečnosti založena s pomocí Dell’Utriho, odsouzeného na sedm let za spolupráci s mafií a stále činného jako senátor v italském parlamentu. Ve světle těchto skutečností a ve světle nedávné vraždy starosty Angela Vassalla organizací Camorra připomínám význam žádosti podané skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, která v důsledku mého trvalého tlaku znovu požádala Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o zprávu o organizovaném zločinu na úrovni Evropské unie.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Evropa nemůže nadále nastavovat i druhou tvář ze strachu z řešení problému, který již z místní úrovně přerostl na úroveň globální a který se právě nyní úzce dotýká vlády jednoho členského státu. Michail Tremopoulos (Verts/ALE). – (EL) Pane předsedající, jak víte, zelené plochy mají zásadní význam pro životní prostředí měst. Odborníci ve skutečnosti trvají na 7 až 10 čtverečných metrech na obyvatele, což se rovná evropskému průměru. Velká řecká města se však v současnosti dusí, protože splňují 25-35 % z tohoto požadavku a naléhavě potřebují daleko více zelených ploch. Jedním samozřejmým řešením by bylo, kdyby stávající veřejné plochy byly využity přinejmenším jako zelené plochy. Patří k nim mnoho vojenských kasáren uvnitř měst a bývalé letiště Hellenikon v Aténách. Memorandum mezi řeckou vládou a Komisí a Mezinárodním měnovým fondem na straně 28 stanoví možnost použití veřejného majetku na zaplacení veřejného dluhu, která má být přezkoumána. Jsou-li omezené pozemkové rezervy nakonec použity k tomuto účelu, drasticky se tím zvrátí rovnováha životního prostředí v řeckých městech, a náklady tohoto opatření budou platit budoucí generace. Každá evropská politika pro životní prostředí měst je zrušena jen několika slovy v dokumentu, který vnutí členskému státu sama Komise. Ptám se: hodlají se s tím evropské instituce smířit? Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) V Polsku je veřejnost znepokojena prodlužováním vyšetřování havárie polského prezidentského letadla poblíž Smolenska 10. dubna. Je nepřijatelné být v situaci, kdy se ruská strana nemá k předání dokumentů nebo tak činí velice pomalu a zjevně hraje o čas. Domnívám se, že vyšetřování by mělo být mezinárodní záležitostí, aby mohla Evropská unie, včetně Evropského parlamentu, využít svého vlivu k urychlení vyšetřování a k vyvíjení většího mezinárodního tlaku na Rusko. Obávám se, že bez mezinárodního tlaku a bez tlaku ze strany Evropského parlamentu a Evropské unie nebude tato záležitost nikdy objasněna. Proto v této věci vyzývám k určité míře solidarity s Polskem. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Po pohromě způsobené nekontrolovanými finančními spekulacemi, po měsících nečinnosti a slibů o opatřeních, která budou přijata na finančních trzích, jsme tento týden dostali ujištění Evropské komise. V zásadě půjde všechno dál jako dříve. Finanční spekulace budou pokračovat, jejich základní nástroje budou zachovány: deriváty, nezajištěné prodeje, swapy nebo CDS (swapy úvěrového selhání); tento toxický odpad nemá brát konce. Daňové ráje, ve vztahu k nimž nyní panuje mrtvolné ticho po všem tom povyku a prázdných slibech o jejich zrušení, budou žít dál. To vše v kontrastu ke skutečnému násilí, s nímž byly uvaleny těžké oběti na pracující a lidi, kteří byli vyzváni, aby podpořili zlořády finančního kapitálu. Reakce na skutečnost, že Evropská unie nemá zjevně ani potuchy, co udělat s důsledky krize, kterou pomohla vytvořit, je tady, v Portugalsku, Francii, Řecku, Španělsku a všude v Evropě, kdy se lidé bouří a bojují proti hlubokému sociálnímu úpadku, který na ně chce Evropská unie uvalit. Předsedající. – Dalším řečníkem je pan Batten, který má privilegium, že je prvním politikem v historii oděným v barvách své strany. Gerard Batten (EFD). – Pane předsedající, Nick Clegg, místopředseda vlády Spojeného království, zřejmě vbrzku oznámí rozhodnutí koaliční vlády podrobit se rozsudku
63
64
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Evropského soudu pro lidská práva a udělit hlasovací právo vězňům ve věznicích Jejího veličenstva. Mluvčí předsedy vlády, pana Davida Camerona, údajně řekl, že by bylo „nešťastné“, kdyby byl celkový zákaz zrušen plošně. Nevysvětlil, proč by byl částečný zákaz morálně přijatelnější a proč by rváč, lupič nebo zloděj měl mít hlasovací právo spíše než vrah, násilník nebo pedofil. Je to urážka respektování zákonnosti a obětí zločinu, že ti, kteří porušují zákon, mají mít současně právo volit zákonodárce. Jednu věc mohu říci zcela jistě, a to, že v příštím manifestu Strany nezávislosti Spojeného království bude závazek odmítnout každý takový zákon. Předsedající. – Podle toho, kdo bude lídrem UKIP. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, dnes bych rád znovu hovořil o přeshraničním, středoevropském alpsko-jaderském regionu, který tvoří kraj Friuli-Venezia Giulia, Slovinsko a Korutany. Tento region odráží jazykovou a kulturní různorodost Evropy a je dokladem toho, jak lze překonat vážné historické rozdílnosti. Například Skupina korutanského konsensu pracovala řadu let pro zachování mírového soužití německého většinového obyvatelstva a slovinské menšiny v Korutanech a za svou práci také od tohoto Parlamentu získala cenu evropských občanů. Pro tuto mírovou spolupráci bylo však zhoubné, když Slovinsko před referendem o hraniční dohodě s Chorvatskem v Ljubljaně tvrdilo, že slovinské Korutany, Terst a Gorizia byly zabrány, ačkoli se lidé z jižních Korutan rozhodli stát se součástí Rakouska v plně demokratickém referendu v roce 1920, jinými slovy, přesně před 90 lety. Slovinsko navíc naprosto není právním nástupcem bývalé Jugoslávie, a tedy signatářem rakouské státní smlouvy. Nanejvýš pokračuje ve stopách Jugoslávie v rozporu s mezinárodním právem v zadržování rozhodnutí AVNOJ, a to není dobrá věc. Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Rád bych se zmínil o mimořádně naléhavém problému, který je v současnosti rozšířen v Rumunsku, avšak domnívám se, že v určité formě existuje ve všech členských státech EU. Hovořím o vážné situaci, která postihuje malé podniky a likviduje jejich šance na růst a zotavení po hospodářské krizi. Národní rada pro malé a střední podniky odhaduje, že 8 z 10 společností, které získaly evropskou finanční podporu, vypadly z projektů z důvodu nedostatku financování. Tato situace platí pro všechny programy zahrnující evropskou finanční podporu. Domnívám se, že za těchto okolností jsou EU na jedné straně a členské státy na druhé straně povinny stanovit a přijmout nová opatření na podporu malých podniků zejména vzhledem k tomu, že 70 % pracovních sil zaměstnaných v celé EU pracuje v těchto společnostech. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Brzy zahájíme přezkum v polovině období pro víceletý finanční rámec 2007-2013, který musí být založen na meziinstitucionální spolupráci a nabídnout konkrétní řešení pro zmírnění dopadu hospodářské a finanční krize. Vstup Lisabonské smlouvy a strategie EU 2020 v platnost navíc nabízí nový zorný úhel pohledu na přezkum stávajícího finančního výhledu v polovině období. Vyzývám Komisi, aby projevila pružnost a pohotovost, když členský stát hodlá v souladu s nařízením o EFRR požádat o přezkum operačních programů nebo národního strategického referenčního rámce.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Současná hospodářská krize by měla přinést určité změny rozpočtových priorit, zejména aby byla zajištěna přiměřená finanční podpora prioritních oblastí. Na tomto pozadí vyzývám k podpoře solidarity a účinnosti v oblasti energetických zdrojů a v oblasti dopravní infrastruktury, zemědělství a infrastruktury širokopásmového připojení ve venkovských oblastech, tedy ve všech prioritních oblastech, které mohou pomoci vytvořit pracovní místa. Antonyia Parvanova (ALDE). – Ráda bych vás upozornila na případ hrubého porušení lidských práv bulharského občana obviněného z trestného činu. Mario Abdel Gani el Makusi, syn Palestince, je studentem farmakologie, který byl 7. června zatčen ve svém domově v Sofii a převezen na místní policejní stanici – podle stanoviska policie – za napadení. Podle dvou svědků byl Mario v době události doma a také nakupoval v potravinářství, jak bylo doloženo záznamy 6 kamer uzavřeného televizního okruhu z obchodu. Byl na něj vydán časově neomezený příkaz k zadržení, který nyní trvá 70 dnů. Po celou tuto dobu policie odmítala prohlédnout záznam kamer uzavřeného televizního okruhu nebo vyslechnout svědky, kteří s ním byli v danou dobu v jeho domově, daleko od místa události. Domnívám se, že celý případ proti tomuto mladému muži a jeho rodině je bezprecedentní, ale případy tohoto druhu se za poslední rok staly v Bulharsku běžnými. Chtěla bych proto vyjádřit názor, že zatčení muže, který je nevinný, dokud není usvědčen z viny, a jeho zadržení policií bez nezvratných důvodů na 70 dnů nelze omluvit. Vyzývám k větší průhlednosti ve způsobu práce ministerstva vnitra a státního zastupitelství. Catherine Grèze (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, 32 vězňů z kmene Mapuche již 70 dnů drží hladovku a mohou zemřít. Dnes se k nim připojili poslanci chilského parlamentu. Drží hladovku, protože požadují uplatnění zvykového práva a práva přístupu na území. Původní obyvatelé musí mít přístup ke kolektivnímu vlastnictví na půdě svých předků; parlament již tuto zásadu obhajoval a je zakotvena v příslušných mezinárodních úmluvách. Toto právo v Chile nikdy nebylo uznáno a mělo za následek rozšíření opatření, která mají nespravedlivě neúměrný dopad na lidi kmene Mapuche, kteří nicméně tvoří 5 % obyvatelstva. Má-li být společenství kmene Mapuche, které je odsouzeno žít bez půdy či zdrojů, zachráněno, Chile bude muset najít odvahu k přiznání jeho práv a přijetí jeho požadavků. I pro nás zde v Evropském parlamentu i pro OSN a všechny ostatní mezinárodní instituce je důležité, abychom bojovali za dodržování práv původních obyvatel. Pane předsedající, co s tímto problémem hodláte udělat? Miguel Portas (GUE/NGL). – (PT) Před dvěma roky způsobilo zhroucení společnosti Lehman Brothers krach na finančních trzích a následně hospodářskou a sociální krizi, kterou naši občané zažívají dodnes. Reakce musí být vyvážená. Evropská unie byla rychlá, nemilosrdná a nesmlouvavá v úsporných programech, které použila, a mimořádně pomalá či dokonce ledabylá ve všem ostatním, co by mohlo zavést spravedlnost do hospodářství. Parlament právě tento týden přijímá první opatření pro dohled nad finančním systémem; teprve v průběhu příštích devíti let bude bankovní systém uplatňovat pravidla definovaná pro jeho vlastní kapitál a všechny ostatní požadavky veřejnosti, totiž boj se spekulativním
65
66
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
kapitálem, uzavření daňových rájů či zdanění finančních transakcí. To vše bylo odloženo, a proto je tak potřebný a tak důležitý Evropský den akce 29. září. Krisztina Morvai (NI). – (HU) Dámy a pánové, dovedete si přestavit skupinu obětí zločinu, která den za dnem trpí nejnásilnějšími formami fyzického násilí, bití, obtěžování, sexuálních útoků, duševního týrání, hrozeb a teroru? Mluvím o obětech násilí proti ženám, zejména násilí v rodině či partnerském vztahu. Jedna z těchto statečných a silných skupin se na mě obrátila minulý týden a stěžovala si, že tato velká skupina lidí stále nemá v Maďarsku jakoukoli podporu či pomoc. Obrátí-li se na policii, vyslechnou si od ní, že se jedná o soukromou záležitost, do které se nebude plést; přijdou-li do agentury pro péči o děti nebo ochranu dětí, vyslechnou si, aby s tím něco udělali, jinak jim bude jejich dítě odebráno. Chtěla bych vyzvat všechny poslance Evropského parlamentu, aby byli v této otázce jednotní, uspořádali zvláštní slyšení pro oběti násilí proti ženám a zastupovali jejich práva na všech možných fórech. Nuno Teixeira (PPE). – (PT) Pane předsedající, Portugalsko celé léto opět trpělo spoustou požárů, které devastovaly lesy a zemědělskou půdu, likvidovaly domovy a soukromou infrastrukturu a neustále ohrožovaly lidi, kteří žili ve strachu, že budou zasaženi nepřetržitě běsnícím požárem. Jen v srpnu bylo v Portugalsku zaznamenáno více než 9000 požárů, což je nejvyšší číslo od roku 2006. Vzhledem k vážnosti této situace je důležité hledat nejen příčiny, ale také řešení. Pokud jde o ně, narážím nejen na potřebné plánování a poskytnutí účinného materiálu a lidských zdrojů pro boj s požáry, ale také na potřebu nového zalesnění mnoha oblastí a podpory lidí, kteří jsou jimi postiženi. V autonomním regionu Madeira, odkud pocházím, bylo požáry postiženo mnoho obcí. Po poslední únorové přírodní katastrofě požáry v srpnu jen zhoršily potíže, se kterými se Madeiřané musí vyrovnávat; doufají, že se budou moci spolehnout na pomoc a solidaritu všech, kteří jim pomohou obnovit jejich životy, zejména po krutých ranách, které museli utrpět v minulém roce. Alan Kelly (S&D). – Pane předsedající, nijak mě netěší vědomí, že v okamžiku, kdy tu dnes večer stojím před vámi, EU s mimořádnou pečlivostí sleduje hospodářský vývoj v mém rodném Irsku. Dnes irské dluhopisy dosáhly maxima úrokových sazeb v hodnotě 6,5 % a situace v Irsku je velmi náročná. Náklady na půjčky jsou skutečně nejvyšší, jaké kdy v mé zemi byly. Lidé doma v mém volebním obvodu se ptají, jak jsme se do této situace dostali. Jednoduchou odpovědí je čistá závist. Byl jsem rád, když komisař Almunia nedávno účinně trval na uzavření irské nejvíce skomírající banky, Anglo Irish. Komise musela přijmout opatření, protože tato banka ohrožovala budoucnost mé vlastní země. Anglo nás měla stát 2 miliardy EUR, potom 5 miliard EUR, potom 10 miliard EUR. Zjistíme příští měsíc, že nás bude Anglo stát více než 30 miliard EUR? Irové jsou houževnatý národ. Dostaneme se z toho, ale jen s pomocí ECB a pomocí politické stability, k níž nám pomůže okamžitá změna administrativy u nás doma. Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Tento víkend bylo Slovinsko postiženo prudkým deštěm, který způsobil velké záplavy a vážné ekonomické škody. Na mnoha místech byly úrovně řek vyšší než za stovky let. Máme i oběti na životech, ačkoli bych měl dodat, že všichni,
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
kteří utonuli, přišli o život na kolech, v autech, která byla uvězněna v podjezdech. V samotném hlavním městě Ljubljana máme stále více než 1200 obytných nemovitostí pod vodou. Těžce postiženy byly rovněž dopravní trasy a zařízení. Slovinsko je malou zemí, avšak důsledky těchto záplav můžeme srovnat s katastrofálními následky povodní, které postihly některé středoevropské země na počátku léta. Využil jsem této příležitosti, abych vás informoval o situaci v mé zemi, protože věřím, že i v této sněmovně máme velkou část práce před sebou, abychom se vyrovnali s následky. Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL). – (DA) Pane předsedající, od našeho posledního jednání obdrželo více než 50 kurdských starostů v Turecku rozsudek smrti. Co tito starostové udělali? Napsali svobodně otevřený dopis tehdejšímu dánskému předsedovi vlády. Tak absurdní je situace v kandidátské zemi EU Turecku, že starostové jsou trestáni za psaní dopisů hlavám členského státu EU. A absurditám není konec. V pondělí 18. října bude 151 kurdských politiků a právníků souzeno před soudem, včetně starosty obce Diyarbakir, Osmana Baydemira, a Muharrema Erbeye, který je místopředsedou turecké organizace pro lidská práva, IHD. Obvinění mohou vést k doživotnímu vězení. Chtěl bych vyzvat pana předsedajícího, aby zajistil přítomnost Evropského parlamentu jako pozorovatele na těchto soudních přelíčeních. Anna Záborská (PPE). – (SK) Deportace Romů z Francie jsou projevem bezradnosti, stejně jako například nařízení vyhánějící bezdomovce z center měst. Pod nálepkou Romů je jen další tvář problému extrémní chudoby a sociálního vyloučení. Ti, kteří žijí v podmínkách extrémní chudoby, potřebují solidaritu a pomoc. Matky s dětmi, staří či nemocní, izolované komunity. Lidé, kteří se ocitli v tak těžké životní situaci, že si už nedokáží pomoci sami. Nejde tu jenom o peníze, musíme se začít chovat jako společenství, kterému záleží na každém z těchto lidí, na dobru každého a všech. Hledejme proto způsoby, jak zapojit do pomoci sociálně závislým skupinám co nejvíc dobrovolníků. Hledejme, jak dobrovolníkům ulehčit a zjednodušit využívání stávajících finančních prostředků. Jinak se budeme stále točit v začarovaném kruhu. Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Dámy a pánové, když parlament mé země zamítl změny zákona zakazující jakékoli násilí proti dětem, včetně fyzických trestů, znovu tím bylo pouze prokázáno, že současnou společnost ovládá netolerance vůči stanoviskům svých nejmladších a nejslabších členů a neochota a neschopnost pochopit význam práv dětí a jejich zájmů. Znovu byla prokázána skutečnost, že naléhavě potřebujeme diskusi o problému ochrany práv dětí a boje s násilím zaměřeným proti nim. Mnozí v mé zemi považují pohlavkování dětí za formu kulturního dědictví či účinný způsob výchovy. S tím naprosto nesouhlasím a chtěla bych zdůraznit, že nedostatek citové kontroly a následné ospravedlňování agresivity, které jej nazývají výchovou, jsou špatné a neomluvitelné. Chtěla bych zdůraznit, že násilí představuje vážné ohrožení fyzického a duševního zdraví dětí a jejich osobního a sociálního vývoje. Vzhledem k tomu, že děti jsou nejzranitelnější skupinou ve společnosti, vyzývám Komisi a Radu, aby posílily opatření bojující s násilím proti dětem stanovením povinných norem ve všech členských státech EU a aktivnější spoluprací s členskými státy a nevládními organizacemi, aby bylo násilí proti dětem zastaveno. Rovněž vyzývám členské státy, aby provedly potřebné akce a preventivní opatření v boji s násilím proti dětem.
67
68
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, rád bych vás upozornil na iniciativu, o níž mnozí z vás víte, ale která od nás potřebuje více podpory: takzvaný „model Evropské rady“. Tuto iniciativu a virtuální plenární zasedání ve Štrasburku používají mnozí mladí Evropané, kteří se snaží více porozumět fungování Evropské unie. Je důležité, abychom v době chabé voličské účasti a všeobecné lhostejnosti vycházeli vstříc a pomáhali každému, kdo se zajímá o proces integrace Evropské unie a chce k němu přispět. S ohledem na letošní zprávu o „modelu Evropské rady“ vás proto vyzývám, abyste se setkali se členy svých vnitrostátních delegací a seznámili je s tím, jak pracujeme. Čím více podpoříme tuto iniciativu, tím více získá na ceně pro budoucnost Evropy, kterou zde budujeme. Nuno Melo (PPE). – (PT) Pane předsedající, nedávné rozhodnutí Rady otevřít trh EU textilním a oděvním výrobkům z Pákistánu je omylem. Textil a oděvy tvoří 20 % průmyslové výroby v Portugalsku, kde pracuje 200 000 zaměstnanců a funguje 7 000 podniků. Jedná se o klíčovou činnost v mé zemi, podobně jako automobilový průmysl v Itálii, Německu nebo Francii. To znamená, že těmto podnikům budou nyní přímo konkurovat pákistánské podniky, které nemusejí platit na sociální zabezpečení svých pracovníků, nemají žádné náklady na ochranu životního prostředí, nemusejí brát zvláštní ohledy na používání některých surovin a kde, jak víme, je i dětská pracovní síla bohužel běžnou skutečností. Tím se, pane předsedající, nesnažím říci, že se evropské podniky obávají soutěže s podniky odjinud, ale že nemohou pracovat při rozvracení normálních tržních pravidel. Proto bych chtěl z tohoto místa protestovat, pane předsedající. A kromě protestování také nabízím svá pozorování této situace. Je důležité, aby Parlament při nejbližší příležitosti diskutoval o tomto problému, který má zásadní význam pro evropský textilní a oděvní průmysl. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Sociální Evropa se nachází na křehké křižovatce, kde reakce na úsporná opatření má podobu různých stávek. Ve Francii stávkují pracovníci ze školství, dopravy, soudnictví, administrativy a průmyslu, v Řecku stávkují pracovníci v dopravě a v Rumunsku stávkují odbory. Tato sociální nespokojenost se určitě zvýší v nadcházejících měsících. Proto se domnívám, že musí být naší prioritou zaměření na hospodářský růst, avšak v úzké souvislosti s tvorbou nových pracovních míst a ochranou těch stávajících. Sdílíme odpovědnost za ukončení krize. Solidarita musí být jádrem evropské hospodářské a sociální politiky. Také je třeba poskytnout větší podporu členským státům, které se vyrovnávají s obtížemi při provádění opatření pro obnovu hospodářství, aby nedošlo k rozdělení ekonomik členských států na základě rozšíření a byl zmírněn bolestivý sociální dopad. Tanja Fajon (S&D). – (SL) Hořkost, hněv a zklamání jsou slova, kterými bych mohla shrnout pocity většiny Slovinců z prvního jmenování do vyšších diplomatických pozic v Evropské unii. A to nejen proto, že Slovinsko bylo vypuštěno z prvního kola nominací, ale především proto, že z 29 vedoucích pozic byly pouze čtyři přiděleny zástupcům nově přistoupivších členských států. Nevěřím, že v těchto členských státech nejsou žádní vhodní kandidáti. Naopak jsem pevně přesvědčena, že mladší členské státy vykazují stále větší průbojnost a ambice. V evropských
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
institucích je však vcelku většina vedoucích pozic stále obsazena zástupci největších členských států. S takovou evropskou politikou zásadně nesouhlasím, protože neprojevuje žádné sympatie k zájmům mladších, nově přistoupivších členských států. Všichni jsme součástí Unie, abychom společně rozhodovali. Je to kritika a připomínka určená našim vládám. Nyní není dobrý čas pro nová rozdělování a porušování důvěry. Lidé nám budou věřit, pouze pokud budeme pevní a jednotní zevnitř a pouze pokud náš hlas bude společným hlasem 27 členských států a nikoli jen hlasem hrstky členských států. Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Pane předsedající, znovu budeme mluvit o dohodách o volném obchodu mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Již jsem hovořil o dohodách s Kolumbií a Peru, které ohromně poškozují banánový průmysl na Kanárských ostrovech, a dnes chci hovořit o Maroku. Komise 16. září přijala svůj návrh na novou zemědělskou kapitolu dohody o přidružení s Marokem: návrh, který zvyšuje kvóty rajčat, zachovává období od října do května, místo aby je rozšířil na celý rok, a nemění režim vstupní ceny, který se ukázal jako klamný, jak shledal samotný Evropský úřad pro boj proti podvodům. Tato dohoda je smrtelná pro producenty EU, zejména v Andalusii, Murcii, Valencii a na Kanárských ostrovech, a Komise si to velice dobře uvědomuje. Komise nemůže změnit názor a navrhnout novou dohodu bez záruk, je-li současná dohoda porušována, aniž jsou přijata jakákoli opatření. Režim vstupní ceny volá po naléhavém přezkumu a žádám Komisi, aby jej bez dalšího odkladu provedla. Komise má povinnost bránit zemědělce, tak je braňte! Rovana Plumb (S&D). – (RO) Problém, o kterém chci hovořit, má co dělat s respektováním vlády zákona a profesionalitou v administrativě v Rumunsku. Na začátku roku 2009 došlo ke změně prefektů a podprefektů. Text rozhodnutí, kterým byli jmenováni, uváděl, že budou zastávat příslušné funkce na přechodnou dobu do uspořádání soutěže pro trvalá jmenování. Na konci září 2009 výkonná moc uspořádala tyto soutěže a výsledky byly oznámeny na začátku října. Vláda měla vydat rozhodnutí o trvalém jmenování těch, kteří byli přijati, ale dosud to neudělala. Vzhledem k těmto okolnostem bych chtěla upozornit Evropský parlament na zneužívání výkonné moci rumunskou vládou a požádat rumunskou vládu, aby respektovala principy vlády zákona a podporovala profesionalitu v administrativě. András Gyürk (PPE). – (HU) Skutečnost, že Evropská služba pro vnější činnost brzy začne fungovat, lze připsat počátečnímu úspěchu společné zahraniční politiky. Již méně nás však těší zásada zeměpisné rovnováhy, která stále není uplatňována při jmenování vedoucí skupiny. Po prozkoumání seznamu jmen zveřejněného minulý týden jsme zaznamenali, že pouze čtyři z téměř třiceti vedoucích misí pocházejí z nových členských států. Považujeme to za nepřijatelné. Nevěříme tomu, že profesionální způsobilost závisí na národnosti. Jmenování by měla zohledňovat jak kompetenci, tak zásadu poměrného zastoupení. Vzhledem k těmto skutečnostem vyzýváme paní Ashtonovou, aby zajistila řádné regionální poměrné zastoupení při dalších jmenováních. Platí to rovněž jak pro vedoucí misí, tak pro ostatní úředníky až do splnění zásady zeměpisné rovnováhy. Schválení Evropským parlamentem nelze považovat za pouhou formalitu.
69
70
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Eduard Kukan (PPE). – (SK) Rozšiřování Evropské unie je i nadále aktuální. Očekávané přijetí Islandu a Chorvatska za členy Unie bude povzbuzením pro všechny, kteří podporují proces jejího rozšiřování a mají zájem na jeho pokračování. Určitě přinese povzbuzení zemím západního Balkánu, a to především dnes, v situaci hospodářské krize a rostoucí nejistoty v regionu. Nedávné dosažení kompromisu mezi Srbskem a státy Evropské unie při přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN k poradnímu posudku Mezinárodního soudního dvora v otázce vyhlášení nezávislosti Kosova potvrdilo potenciál EU při řešení citlivých otázek v regionu. Evropská unie se zavázala stát při dialogu mezi Srbskem a Kosovem. Je třeba si uvědomit, že na úspěšnosti tohoto dialogu závisí nejen trvalá stabilita v regionu, ale i důvěryhodnost Evropské unie a její zahraniční politiky. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). – (PL) Děkuji za udělení slova. Chtěl bych využít této příležitosti obžalovat barmskou juntu a volební komisi jednající z jejích příkazů, které minulý týden oznámily rozpuštění Národní ligy pro demokracii a devíti dalších politických organizací. Vedoucí Národní ligy pro demokracii, paní Aung San Suu Kyi, je laureátkou Sacharovovy ceny udělované Evropským parlamentem. Podporuje dialog mezi juntou a opozicí, jak prokázala v roce 2000, když jednala s generály o postupném stažení vojska z politického života. Rozhovory však bohužel nevedly k žádnému průlomu. Volby, které se v Barmě uskuteční v listopadu, budou první od roku 1990, kdy vojenská junta odmítla přijmout drtivé vítězství opozice a umístila paní Aung San Suu Kyi do domácího vězení. Evropský parlament by měl dát jasně najevo naši opozici vůči vojenskému režimu, porušování lidských práv a nedostatku úcty k základním občanským svobodám v Barmě. Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Cíle EU 2020 definitivně přiznávají důležitost rozvoji vzdělání a odbornosti. Během současného programového období je dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti hlavním cílem, který vytváří rámec pro rozvoj vzdělání a odbornosti, aby mohly být využívány místní zdroje. Každý region může mít svůj profil na základě regionálního přístupu ke vzdělání a odbornému výcviku. Stále existují řemesla, která se provozují pouze v některých oblastech a jsou ohrožena zánikem, jednoduše proto, že již nemají šanci na zařazení do vnitrostátních programů odborného výcviku. Totéž platí i pro některé místní zdroje přežívající pouze v ústní historii. Trvám na tom, že regiony musí dostávat finanční podporu prostřednictvím vhodných programů a povzbuzení k rozvoji regionálního aspektu vzdělání a odborného výcviku. Zde mohou být evropské fondy užitečné, protože jinak mnoho řemesel zanikne. Maria do Céu Patrão Neves (PPE). – (PT) Pane předsedající, podle Evropského systému informací o lesních požárech (EFFIS, European Forest Fire Information System) je 70 % plochy, která byla letos v EU spálena, v Portugalsku, přičemž do 3. září bylo spáleno zhruba 115 000 hektarů, z čehož 13 000 hektarů v chráněných oblastech má vysokou ekologickou hodnotu, se sociálně-ekonomickým dopadem 385 milionů EUR. Víme, že ničení lesů má za následek vážné sociálně-ekonomické a ekologické škody a že prevence je důležitější než náprava, protože zotavení je pomalé, obtížné a nákladné. Problém
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
požárů se v projevech v Parlamentu objevuje každým rokem a netýkají-li se Portugalska, postihují jinou zemi. Proto vyzývám Evropskou komisi, aby pečlivě zvážila následná usnesení vydaná Parlamentem od roku 1995 o ochraně proti požárům a potlačení požáru, zejména usnesení z 16. září minulého roku, a mechanismus pro předcházení přírodním pohromám i pohromám, které zavinil člověk, pro které mám tu čest být stínovou zpravodajkou za Výbor pro zemědělství. Byly prováděny pouze částečně a někdy nesoustavně a neúčinně. Pokud to uděláme, možná se vyhneme tomu, že se budeme muset vrátit k problému lesních požárů v září 2012. Předsedající. – Tím je tento bod uzavřen. 22. Dotvoření vnitřního trhu pro elektonický obchod (krátké přednesení) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod (A7-0226/2010), kterou jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vypracoval poslanec Pablo Arias Echeverría. Pablo Arias Echeverría, zpravodaj. – (ES) Pane předsedající, jak všichni víte, internet a nové technologie představují nebývalou revoluci, což znamená, že musíme zmodernizovat mechanismy, které v rámci našeho hospodářství regulují elektronický obchod, abychom byli schopni čelit nastoleným výzvám. Nové systémy obchodování přes internet a nové technologie a příležitosti, které máme nyní k dispozici, ještě před několika lety vůbec neexistovaly. Dnes jsou však realitou a brzy se stanou nepostradatelnými nástroji. Jakožto zákonodárci musíme přemýšlet v širších souvislostech, abychom dokázali pro veřejnost vytvořit nástroje, které řeší současné problémy, ale zároveň předvídají a mohou být přizpůsobeny budoucím problémům. Je to závazek, který musíme učinit, a odpovědnost, již jsme povinni na sebe vzít. Musíme připravit cestu pro to, co přijde a ty, kteří přijdou, což znamená, že musíme překonat překážky, abychom tohoto cíle dosáhli. Elektronický obchod je nástroj s obrovským potenciálem pro obnovení a zlepšení konkurenceschopnosti našeho hospodářství a také pro posílení vnitřního trhu. Je to nástroj, který může vytvořit značnou přidanou hodnotu a v době krize nabízí evropským občanům a podnikům velké příležitosti. Je naprosto zásadní, aby vedoucí představitelé Evropské unie provedli nezbytná opatření k odstranění stávajících překážek pro přeshraniční elektronický obchod v Evropě a abychom vytvářeli důvěru v toto médium, zjednodušili ho a zpřehlednili předpisy, kterými je řízeno. Je to jediný způsob, jak zajistit, aby veřejnost i podniková sféra mohly těžit z jeho obrovského potenciálu. Je to jediný způsob, jak můžeme být konkurenceschopní na globálním trhu, který na nikoho nečeká. Buď energicky a rozhodně přijmeme nezbytná opatření, nebo nás naši konkurenti nechají za sebou. Zpráva, kterou dnes předkládám, navrhuje opatření překonání překážek přeshraničního obchodu. Máme příležitost nejen připravit vnitřní trh na elektronický obchod, ale také jej prostřednictvím elektronického obchodu pomoci doplnit.
71
72
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Opatření, která ve zprávě navrhuji, mají za cíl zlepšit v Evropě kvalitu přístupu k internetu, zlepšit důvěru spotřebitelů vytvořením evropské značky kvality, zvýšit kontrolu a dohled nad sítí a organizovat informační kampaně, aby uživatelé znali svá práva a věděli, jak a kde si mohou stěžovat, mají-li problémy. Dále mají za cíl chránit soukromé vlastnictví a osobní údaje uživatelů, podporovat rozvoj iniciativ, které motivují podniky k prodeji přes internet, zlepšit platební systémy a zjednodušit pravidla týkající se platby daní. V tomto plánu jsem cítil též potřebu upozornit na nutnost zlepšit ochranu dětí a mladistvých při používání internetu. Jsem přesvědčen, že všechna tato opatření jsou nezbytná pro podporu elektronického obchodu a pro úpravu pravidel, která ho v současnosti regulují, s ohledem na budoucnost, ve které už nyní žijeme. Máme povinnost nabízet trhu mechanismy, které učiní naše podniky konkurenceschopnějšími a posílí naše hospodářství. Tento plán je bezpochyby platformou, na níž můžeme bez jakýchkoliv překážek a zábran dále stavět. Z těchto důvodů bych chtěl sněmovnu požádat o podporu, abychom mohli tuto iniciativu posunout dál. Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Jsem velmi potěšena, že zpravodaj vychází také z mojí zprávy o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí, kterou schválil Evropský parlament v minulém mandátu. I když on-line obchod vykazuje 50% růst, jeho potenciál je v evropském hospodářství užíván minimálně. Mimo jiné až třetina on-line prodejců či distributorů odmítá zákazníky z jiných členských států. Příčinou je jednak snaha některých společností uměle vytvářet oddělené národní trhy, aby mohly uplatňovat rozdílné ceny, a současně stále přetrvávající legislativní překážky, které se dosud nepodařilo na evropské úrovni překonat. Oceňuji, že kolega ve své dnešní zprávě předkládá také návrhy pro zvýšení bezpečnosti internetu pro děti a mládež a upozorňuje na hlavní nebezpečí, ať už je to pornografie, anonymní nákup tabáku, alkoholu, hazard či komunikace s neznámými lidmi přes tzv. sociální sítě. Věřím, že Komise bude úspěšnější, alespoň pokud jde o ochranu dětí před nebezpečným obsahem na internetu, než zatím byla v oblasti podpory elektronického obchodu. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Elektronický obchod je zatím v plenkách a zvýšení důvěry uživatelů v zabezpečení transakcí je životně důležité, aby se rozvíjel a přispěl k dosažení lépe fungujícího vnitřního trhu. Zpráva zdůrazňuje důležitost elektronického podpisu a infrastruktury veřejných klíčů, pokud jde o zajištění bezpečné služby elektronické správy a bezpečnost elektronického obchodu. Jsem přesvědčena, že je třeba něco učinit pro to, aby se urychlilo vytvoření portálu evropských evidenčních orgánů, a byla tak zajištěna přeshraniční interoperabilita elektronických podpisů. Vyzýváme také Komisi, aby předložila konkrétní opatření na podporu iniciativy pro elektronickou fakturaci s cílem zajistit do roku 2020 používání elektronických faktur v rámci celé Evropy. Na závěr doufám, že do roku 2015 se bude alespoň 50 % veřejných zakázek provádět elektronicky, v souladu s akčním plánem, který schválila ministerská konference o elektronické veřejné správě, jež se konala v Manchesteru v roce 2005. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, v této diskusi o elektronickém obchodu bych chtěla upozornit na tři záležitosti, jež je dle mého názoru důležité objasnit.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
První se týká nutnosti sladit práva spotřebitelů a autorská práva. Druhá se týká ochrany práv dětí a bezpečnosti elektronického obchodu. Nemůžeme ohrozit práva dětí a musíme zajistit bezpečnost elektronického obchodu. Třetí záležitost se však týká cílů stanovených Komisí v oblasti širokopásmového připojení, zejména pak cíle zajištění dostupnosti základního širokopásmového připojení pro všechny občany Evropské unie do roku 2013. V současné době, kdy víme, že minimálně asi 30 % rodin nemá vůbec přístup k internetu a 20 % lidí v Evropské unii žije v chudobě, jak má Evropská unie v úmyslu zajistit dosažení cíle širokopásmového připojení pro všechny do roku 2013? Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Předložená zpráva se věnuje formálním opatřením na zlepšení elektronického obchodu, málo však přihlíží ke specifickým civilizačním a kulturním zvyklostem jednotlivých zemí. V některých zemích jsou některé farmaceutické výrobky volně prodejné, v jiných zemích je však prodej těchto výrobků přísně regulovaný. V některých zemích jsou volně dostupné měkké drogy nebo různé erotické produkty, zatímco orgány v jiných státech přístup k takovým produktům striktně omezují. Velkorysý přístup k otevření elektronického trhu proto musí také brát v potaz ochranu pravidel jednotlivých zemí pro tyto specifické druhy produktů, zejména kvůli ochraně mladistvých. Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, elektronický obchod má obrovský přínos jak pro podniky, tak pro spotřebitele. Existuje však jedna oblast, se kterou nejsem spokojen a na níž chci upozornit: elektronický prodej vstupenek. Vstupenky, zejména na velké koncerty a sportovní akce, se prodávají za přemrštěné ceny. To je nepřijatelné. V mojí zemi se tento týden konalo celoirské fotbalové finále. Jedná se o amatérskou organizaci, ale cena vstupenek dosahovala až 70 EUR. Žádný klub ani nikdo s trochou sebeúcty by vstupenky neprodával za vyšší cenu. Pokud by nějaký překupník byl přistižen, jak je na ulici prodává na černo, byl by zatčen. Přesto byly volně dostupné na internetu za ceny od 350 do 500 EUR. Možná řeknete, že by je nikdo neprodával, kdyby po nich nebyla poptávka, já si ale přesto myslím, že se jedná o jednání, které je nesportovní, nespravedlivé a neužitečné. Je to stinná stránka elektronického obchodu, který spotřebitelům přináší především výhody. Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, nejdřív bych chtěl poděkovat zpravodaji, panu Ariasu Echeverríovi, a Evropskému parlamentu jako celku za toto obšírné hodnocení evropského trhu elektronického obchodu. Zpráva v příhodnou dobu připomíná, že trh elektronického obchodu není ještě pro mnohé podniky a spotřebitele každodenní realitou. Jeho roztříštěnost také představuje znepokojující příznak chybějících článků v rámci širšího vnitřního trhu. Většina spotřebitelů má vlastní zkušenost s nakupováním na internetu na vnitřním trhu. Přivádí je to do kontaktu s prodejci z celé Evropy. Mnoho z nich, především střední a malé podniky, mají velký zájem o rozvoj nových trhů díky možnostem, které se otevírají prostřednictvím internetu. Řešení překážek, kterým občané čelí ve virtuálním světě, může značně přispět k tomu, aby se příslib integrovaného vnitřního trhu přeměnil v realitu. Co tedy můžeme udělat, abychom zaplnili mezery na vnitřním trhu a zlepšili fungování elektronického obchodu? Komise svou odpověď na zprávu pečlivě zváží. Mnoho z uvedených otázek je řešeno v různých oblastech politiky, včetně digitálního programu. Stručně řečeno zpráva nastiňuje dva základní směry, které bychom měli prozkoumat. Za prvé musíme spotřebitelům i
73
74
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
podnikům zjednodušit život. Toho můžeme docílit sjednocením pravidel, například v oblasti spotřebitelských smluv, a zjednodušením postupů, aby byly pro podniky, které provádějí přeshraniční transakce, méně nákladné, například co se týká poplatků za nakládání s odpadky, poplatků za autorská práva, povinného vykazování DPH a fakturace. V této souvislosti Komise vítá, že zpráva podporuje směrnici na ochranu spotřebitelů, kterou v současnosti projednává Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Prosazováním právních předpisů Evropské unie, zejména s ohledem na směrnici o službách, která zakazuje zeměpisnou diskriminaci spotřebitelů, jim ulehčíme život. Klíčovým faktorem pro rozvoj elektronického obchodu bude zlepšení v oblasti dodávek a plateb. Zřízením centrálních kontaktních míst můžeme také zjednodušit komunikaci občanů a podniků s vnitrostátními vládami. Pro zajištění společného přístupu k vytváření politiky pro digitální otázky zřídila Komise speciální skupinu komisařů pro digitální program. Také se zavázala k podpoře samoregulačních řešení s přihlédnutím k možnosti ustavení evropské známky důvěry pro elektronický obchod, která doplní kodex práv on-line. Za druhé musíme lépe prosazovat dodržování pravidel a sledovat vnitřní trh: práva, která nejsou prosazovaná v praxi, jsou bezcenná. Alternativní řešení sporů, o němž se zpráva zmiňuje, může poskytnout levné, jednoduché a rychlé odškodnění spotřebitelů nakupujících na internetu. Budeme zkoumat, jak nejlépe alternativní řešení sporů v rámci Evropské unie zlepšit, a do roku 2012 předložíme návrh na celoevropský on-line systém pro řešení sporů během transakcí v rámci elektronického obchodu. Máme také v úmyslu zajistit, aby spotřebitelé při hromadných stížnostech v rámci celé Evropské unie byli schopni získat odškodnění. Návrhy na alternativní řešení sporů a hromadné odškodnění plánujeme na konec roku 2011. Vědomí, že orgány veřejné správy spolupracují na bedlivém sledování vnitřního trhu, je základem pro vytvoření důvěry. Vnitrostátní orgány pravidelně spolupracují v rámci výboru na ochranu spotřebitelů na vymýcení nezákonných praktik na internetu. Komise sleduje trh elektronického obchodu také prostřednictvím svých ročních souhrnů výsledků spotřebitelských trhů. Začátkem tohoto měsíce jsme zahájili hloubkovou studii elektronického obchodu. Na začátku roku 2011 představíme Evropská komise sdělení, které se bude věnovat vyhodnocení zavedení směrnice o elektronickém obchodu a bude zvažovat jeho lepší vymahatelnost. Na závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat všem, kteří se zabývali touto velmi užitečnou a inspirativní zprávou. Dovolte mi, abych také omluvil pana Dalliho, který zde z osobních důvodů nemůže být přítomen. Předsedající. – Tímto je tento bod uzavřen. Hlasování se bude konat zítra (úterý 21. září 2010) ve 12:00 hodin. Písemná prohlášení (článek 149) António Fernando Correia De Campos (S&D), v písemné formě. – (PT) Pane předsedající, jak řekl pan Monti, v okamžiku, kdy Evropská unie nejvíce potřebuje jednotný trh, je nejméně populární. Musíme najít způsoby, jak jej vylepšit a posílit a především zajistit jeho transparentní, spolehlivé a kvalitní fungování.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jedním takovým způsobem je elektronický obchod. Digitální trh má potenciál vytvářet pracovní místa a obchodní příležitosti, ale musí překonat právní roztříštěnost, aby se mohl rozšířit přes hranice a zajišťoval práva spotřebitelů a narůstající důvěru veřejnosti. Z tohoto důvodu potřebujeme jasná pravidla o smlouvách, koordinaci DPH, intelektuálním vlastnictví, platebních systémech a poštovní službě za spravedlivé tržní ceny či rychlé metody pro urovnávání sporů. Musíme zajistit naplnění článku 20 směrnice o službách a vyloučit diskriminaci na základě původu spotřebitele. Zákon o jednotném trhu představuje výbornou příležitost pro vytyčení cílů. Chtěl bych poděkovat panu Ariasovi za jeho otevřenost, kterou prokázal od samého začátku až po dokončení komplexního a konsensuálního textu. Petru Constantin Luhan (PPE), v písemné formě. – (RO) Evropská unie v průběhu let prosperovala díky obchodu, jelikož po celém světě vyváží a dováží vše od surovin až po hotové výrobky. Abychom náš společný trh dovedli k naplnění cílů strategie Evropa 2020, potřebujeme efektivně fungující propojené trhy umožňující konkurenci a přístup spotřebitelů, aby se posílil růst a inovace. Jak vyplývá z výzkumů, existují velké rozdíly v elektronickém obchodě na vnitrostátní i přeshraniční úrovni, a to zejména kvůli překážkám, se kterými se vnitřní trh potýká. Výsledky testu speciálně zaměřeného na internetové obchody jsou znepokojující, jelikož zhruba 61 % všech přeshraničních transakcí skončilo z různých důvodů nezdarem. S ohledem na to se domnívám, že je potřeba pro tuto oblast neprodleně vypracovat společné evropské normy, které povedou k odstranění rozdílů v právních předpisech jednotlivých členských států. Musíme naše úsilí soustředit na regulaci tohoto druhu obchodu a plně využít jeho potenciálu jakožto součásti naší snahy posílit konkurenceschopnost Evropské unie na globální úrovni. 23. Dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (krátké přednesení) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva poslankyně Marielle Galloové, kterou vypracovala jménem Výboru pro právní záležitosti, o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (KOM(2009)0467 – 2009/2178(INI)) (A7-0175/2010). Marielle Gallo, zpravodajka. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropský parlament se musí chopit této příležitosti hlasovat o zprávě z vlastního podnětu, která není mou zprávou, ale je výsledkem četných kompromisů, a otevřít tak zásadní debatu. Téměř deset let neustále v našich textech opakujeme, že evropská ekonomika musí být založená na znalostech. Exploze digitální éry znamená, že se nyní musíme této globalizované výzvě postavit. Tvůrčí a inovativní průmyslová odvětví v současné době tvoří 7 % HDP Evropské unie a zaměstnávají 14 milionů lidí. Tváří v tvář tvrdé konkurenci je a musí zůstat klíčovým aktivem evropského hospodářství. Musíme ho proto chránit, jinak zmizí. Jaký nástroj je dokáže ochránit? Jaký nástroj podporuje tvůrce k inovacím? Jaký nástroj zajistí evropskou kulturní rozmanitost a její globální rozšíření? Jaký nástroj zajistí, aby naši vědci, tvůrci, umělci, inženýři a intelektuálové byli odměňováni? Jaký nástroj umožňuje tvůrčímu a inovativnímu hospodářskému odvětví jeho fungování a rozvoj? Jaký nástroj podporuje malé a středně velké podniky a mladé tvůrce, aby byli podnikaví a přeměnili evropské hospodářství pro rok 2020? Odpověď na všechny tyto otázky je zřejmá: práva duševního vlastnictví. V otázce vlastnického práva ve vztahu k hmotnému majetku panuje všeobecný souhlas. Avšak
75
76
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
někteří z nás si stále ještě neuvědomili, co se děje od nástupu internetu. Ještě nepochopili, že všechna digitální aktiva – hudba, filmy, knihy, videohry, software – je také třeba chránit. Nesmíme se internetu bát. Je to mimořádná příležitost, kterou bychom měli vítat. Všem občanům Evropské unie zaručujeme přístup k internetu, jedná se o právo. Musíme však internet upravit právními předpisy ochraňujícími duševní vlastnictví, protože to je také zákon. Pokud tak neučiníme, stane se džunglí, v níž budou platit zákony džungle. Tohle skutečně chceme? Chceme zničit tvůrčí a inovativní průmysl tím, že ho bezohledně obětujeme? Jsme my, evropští zákonodárci, připraveni se vzdát a uchýlit se k demagogii a populismu, nebo jsme schopni o věcech přemýšlet a převzít zodpovědnost? Pokládám vám tuto otázku, protože účelem zprávy je vyslat Komisi signál, abychom mohli spojit naše úsilí a najít odpovídající řešení. Zbavme se populistických reakcí. Pokusme se překonat naše malicherné politické spory, abychom mohli pracovat v obecném zájmu. Nenechávejme Komisi volnou ruku. Osud tvůrčího a inovativního průmyslu a všech, kdo jsou na něm závislí, je v našich rukou. Nedopusťme se pádu na této překážce, diskuse je teprve na začátku. Piotr Borys (PPE). – (PL) V prvé řadě bych chtěl poděkovat paní Galloové za dobrou a vyváženou zprávu. Zpráva potvrzuje skutečnost, že Evropská unie hájí práva duševního vlastnictví a autorská práva a že chrání nejvíce tvůrčí odvětví v Evropě. Tato výzva je slučitelná se sdělením Evropské komise o evropském digitálním programu, které se týká také otázek osiřelých děl nebo děl, která již nejsou vydávána tiskem. Chtěl bych říci, že dnešní zpráva je vyrovnaným a pečlivě váženým textem. Nezaujímá obzvlášť restriktivní postoj k problému pirátství a padělaného zboží, protože zavádí systém převážně založený na prevenci za účelem zvýšení povědomí mezi občany, kteří často nevědomky porušují zákon, ohledně toho, že autorská práva jsou zásadním a důležitým tématem. Chtěl bych říci, a zde se také odkazuji na zprávu poslance Echeverríi, že dnes potřebujeme dobrý obchodní model, který by ochránil autorská práva a práva duševního vlastnictví, ale zároveň by umožnil prodej literárních a filmových děl za rozumné ceny. Domnívám se, že zpráva by měla posloužit jako výchozí bod pro další diskusi, ale chtěl bych poděkovat zpravodajce za velmi úspěšné zvýraznění jak otázky ochrany autorských práv, tak systému, který zajistí udržení nejvyššího stupně tvořivosti. Ioan Enciu (S&D). – (RO) Vítám diskusi o zprávě, která je součástí obecné iniciativy Evropského parlamentu k posílení dodržování práv duševního vlastnictví. Velmi oceňuji práci paní zpravodajky Galloové. Nicméně bych chtěl poukázat na několik zásadních bodů, které měly být ve zprávě zahrnuty. Za prvé je nutné jasně rozlišovat možné sociálně-hospodářské dopady porušování autorských práv. Je nepřijatelné, aby vážná porušení s možným vážným dopadem na zdraví a integritu jednotlivce byla zahrnuta do stejné kategorie jako ta s omezeným finančním dopadem. V neposlední řadě je třeba přijmout ustanovení, podle kterého nebudou poskytovatelé internetového připojení zodpovědní za jednání svých zákazníků a nebudou povinni sledovat a filtrovat provoz na svých vlastních sítích. Toine Manders (ALDE). – (NL) Rád bych poděkoval zpravodajce za způsob naší spolupráce. Všechny strany, paní Galloová, se sešly ve Výboru pro právní záležitosti a dohodly se na kompromisu. To nakonec vedlo k nesmírně rozptýlené a emotivní diskusi,
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
se kterou jsem se setkal i v rámci mé skupiny. Nakonec jsme předložili alternativní usnesení jakožto kompromis mezi zastánci a odpůrci zprávy. Doufám, že toto usnesení přežije zítřek, ale je škoda, že diskuse byla tak zdlouhavá a že je stále ještě třeba nalézt řešení. Všichni chceme více inovací, více elektronického obchodu a vnitřního trhu, ale přitom nechceme ochranu práv duševního vlastnictví, které koneckonců tvoří základ našich inovací. Myslím, že je to velká škoda a proto všechny vyzývám, aby zítra volili správně – dovolím si říci, že to znamená podpořit alternativní usnesení předložené skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Je potřeba evropského přístupu a já bych chtěl také vyzvat komisaře Barniera, aby předložil návrhy evropského právního rámce pro práva duševního vlastnictví, například protože je opravdu velmi potřeba udělovat licence týkající se více území. To v současné době není možné, což brání rozvoji vnitřního trhu. Eva Lichtenberger (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, není náhodou, že není snadné se v této otázce dohodnout, protože kombinujeme dva neslučitelné problémy. Pokud bychom se soustředili na ochranu značky, zřejmě bychom byli schopni dosáhnout dohody. Avšak míchání tohoto tématu s otázkou internetu je ze zásady nesprávné, protože v porovnání s hmotným právem je v tomto případě potřeba jiných a novějších strategií. Přenesení těchto strategií z jedné oblasti do druhé není snadné. Musíme mít také jasno v tom, že za každé soudní stíhání na internetu zaplatíme omezením občanských práv, protože tyto záležitosti nedokážeme vidět nebo najít automaticky. Za třetí je mi naprosto jasné, že podrobím-li kulturní vyžití na internetu hrozbě trestu, takže v podstatě při každém použití internetu mi hrozí riziko vězení, nebudu moci využít příležitostí, které internet nabízí pro umění, kulturu a tvořivost. Ráda bych vás proto vyzvala k další diskusi o tomto tématu. Jednalo by se o moudřejší přístup. Martin Ehrenhauser (NI). – (DE) Pane předsedající, boj proti padělaným výrobkům je samozřejmě nejvyšší prioritou i pro Evropský parlament. Přesto nemohu v žádném hledisku podpořit středeční zprávu mé kolegyně poslankyně, protože mimo jiné sdílím obavy mnoha mladých lidí a občanů, neboť například článek 22 se snaží o nenápadnou rehabilitaci cenzury internetu. Je také odsouzeníhodné, že Komise, stejně jako tato zpráva, používá termíny pirátství a padělání jako synonymní slova. To povede k další právní nejistotě. Termín pirátství není vhodný jako termín pro stahování nekomerčně sdílených dat na internetu. Taková definice by z milionů občanů fakticky udělala zločince, jak správně poukazuje alternativní zpráva předložená skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance a skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Jsem také rozhodně proti zřízení nového úřadu. Jsem přesvědčen, že existující struktury schopné zabývat se touto otázkou velmi ekonomicky. Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, vlastnictví, ať již duševní nebo fyzické, je základem tržního hospodářství. Je proto důležité, abychom po vzájemné shodě zvážili způsob, jakým jej budeme regulovat. v každém případě potřebujeme centrální úřad. Pro spotřebitele, osoby samostatně výdělečně činné i malé a středně velké podniky musí být v tomto ohledu snazší získat odpovídající licence. Dostupnost licencí pro práva duševního vlastnictví platných v rámci celé Evropské unie je obzvláště důležitá. Potřebujeme vytvořit vnitřní trh v oblasti práv duševního vlastnictví.
77
78
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Především také potřebujeme, aby v celé Evropě panovala dostupnost licencí ve všech úředních jazycích. Každý jazyk je důležitým kulturním znakem a mělo by být umožněno, aby licence udělené jednomu jazyku byly platné v celé Evropě a aby je tak mohli využívat všichni občané. K náležitému využití práv duševního vlastnictví je nutná součinnost a technická neutralita. Především jsou pak potřebné sankce pro ty, kteří poruší hospodářskou soutěž a obchodní právo. Christian Engström (Verts/ALE). – Pane předsedající, tato zpráva obsahuje několik problémů, ale já upozorním na jeden zásadní: nesrovnalosti, které se v ní vyskytují. Na začátku zpráva tvrdí, že postrádáme fakta a čísla nezbytná pro stanovení právních předpisů, a proto bychom měli vytvořit Evropské středisko pro sledování padělání a pirátství, které by tato fakta a čísla získalo. Pak zpráva dále pokračuje kritikou Komise za to, že nepředložila žádné návrhy zákonů. a v další části navrhuje nelegislativní opatření. Souhlasím s tím, co zaznělo na začátku: jakožto tvůrci politiky nemáme k dispozici fakta a čísla, to je zásadní problém a důvod, proč evropské instituce nebyly dosud úspěšné v hledání vhodné politiky v této záležitosti. Proto doporučuji usnesení skupin Zelení/Evropská svobodná aliance, Pokroková aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a konfederace Evropské sjednocené levice/Severské zelené levice, které uvádí, že nejdříve bychom čísla a fakta, která potřebujeme, měli všemi prostředky získat, pak je vyhodnotit a posléze přijmout patřičné zákony. Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, odlišné předpisy v oblasti duševního vlastnictví v různých členských státech neumožňují, aby jeho ochrana byla zaručena všude na stejně vysoké úrovni. To má nepříznivý dopad na svobodu vnitřního trhu a brzdí inovace a investice v této oblasti. Porušování práv duševního vlastnictví se také stále častěji objevuje ve spojitosti s organizovaným zločinem. Internet bohužel poskytuje pro tento účel velmi jednoduše využitelnou platformu. Stejně vysokého stupně úrovně ochrany tak můžeme dosáhnout pouze prostřednictvím společného postupu Evropské unie. Harmonizaci národních právních předpisů bychom proto měli uvítat, protože je nezbytným předpokladem pro fungování vnitřního trhu. Velice děkuji kolegyni zpravodajce, která se tohoto důležitého tématu ujala. Jsem si jistý, že o něm v Evropském parlamentu budeme diskutovat ještě mnohokrát. Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Jako zpravodajka stanoviska výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) jsem zklamaná, že se kolegyně Gallo v textu našich doporučení nedržela. Ovšem Evropská komise mezitím ve své odpovědi na mou interpelaci potvrdila, že návrh na vytvoření evropské ochrany pro certifikační známky zohlední již v příštím roce. Pane komisaři, děkuji. Proti padělkům, zejména z Asie, musíme bojovat všemi dostupnými prostředky, které zpráva poslankyně Gallové velmi správně navrhuje. Je mi ovšem líto, že kvůli části o boji proti stahování autorských děl z internetu vznikla tak nepřekonatelná propast mezi poslanci. Masové sdílení autorských děl na internetu je nutné regulovat, ale pomocí vyvážených opatření, nikoli kriminalizací středoškoláků. Autorské právo je v Evropě nevhodně nastaveno a nenabízí moderní pravidla pro podporu autorů a široké využití jejich děl veřejností. Naopak spíše preferuje zájmy držitelů autorských práv a kolektivních správců na úkor samotných autorů i uživatelů děl. Mrzí mě, že si ani tato zpráva neklade ambici formulovat tolik potřebnou rovnováhu pro autorské právo v digitálním světě.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Předsedající. – Jsem si jist, že Komise dokáže uspokojit každého. Pane Barniere, máte slovo. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Pane předsedající, vždy velmi pozorně naslouchám tomu, co poslanci Evropského parlamentu říkají. Komise nemůže vědět všechno a vždy potřebuje znát tyto analýzy a návrhy. Z toho důvodu bych rád vyjádřil upřímné poděkování paní Gallóové a celému Evropskému parlamentu za jeho neutuchající zájem, a tato zpráva je toho dalším důkazem, o zlepšení a posílení respektu práv duševního vlastnictví. Vím, že o této zprávě proběhlo mnoho diskusí, což je zcela běžné. Myslím, že to dopomůže ke správnému vyvážení všech stávajících zájmů. Rád bych ještě jednou zopakoval, a to zejména v návaznosti na připomínky pana Boryse a Rübiga, že účinná ochrana práv duševního vlastnictví skutečně přispívá k tvořivosti a inovaci a ochraně pracovních míst ve Francii. Dovolte mi však dodat, že když hovoříme o ochraně a spravedlivé odměně za tvůrčí práci, máme na mysli nejen kulturní a průmyslové výtvory, ale také určitý pojem demokracie. Zde mám na mysli práci novinářů v tištěných médiích, která si také zaslouží ochranu a patřičnou odměnu. Dále také víme – myslím, že to byl pan Borys, kdo zmínil zdravotní problémy – jaká rizika jsou obvykle spjata s paděláním výrobků obecně. Chtěl bych zdůraznit, dámy a pánové, závazek Komise o velmi úzké spolupráci se všemi parlamentními skupinami během následujících měsíců s cílem posílit boj proti padělání a pirátství, které právě zmínila paní Roithová. Komise hodlá pokračovat v boji proti porušování práv duševního vlastnictví pomocí legislativních i nelegislativních opatření. Domnívám se, že každý boj musí být také nezbytně spjat s pozitivními opatřeními, která podporují a rozvíjí výrobu legálních produktů. Rád bych zdůraznil zjevnou potřebu zvýšit povědomí mezi občany a samozřejmě mezi mladými lidmi – ale nejen mezi nimi – o tomto fenoménu za pomoci – a tady bych navázal na žádost pana Engströma – nezpochybnitelných statistických informací o důsledcích a rozsahu padělání a pirátství a také za pomoci co nejobjektivnější analýzy jejich dopadu na společnost a hospodářství. To je bod, který pan Enciu zmínil před chvílí. Komise bude věnovat zvláštní pozornost rozvoji Evropského střediska pro sledování padělatelství a pirátství a dalších opatření stanovených v našem sdělení ze září 2009, které se týkají administrativní spolupráce a otevření dialogu mezi různými odvětvími průmyslu. Příští rok na podzim, dámy a pánové, představím akční plán, který se bude zabývat všemi otázkami souvisejícími s paděláním a se všemi aspekty padělání a pirátství. Akční plán bude založen, pokud jde o komunikaci, výzkum a vzdělávání pracovníků hraniční kontroly v každé z našich zemí, zejména na práci a odborné znalosti Evropského střediska pro sledování padělatelství a pirátství, které hodláme založit důvěryhodným a zcela konkrétním způsobem. Budeme rovněž věnovat zvláštní pozornost zlepšení právního rámce, který bude respektovat práva duševního vlastnictví a – samozřejmě se s tímto obracím na pana Jahra – bude v souladu s evropským rámcem. Řešení bude založeno na vyrovnaném, přiměřeném přístupu, který respektuje základní práve občanů. Navíc bych chtěl paní Lichtenbergerové říct to, co jsem již uvedl v rámci jednání s vašimi výbory, a sice, že v žádném případě nehodláme kriminalizovat určité chování, zejména mladých lidí. o to tady nejde.
79
80
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Komise na podzim připravuje zprávu o směrnici 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví. Rád bych proto potvrdil panu Mandersovi, který vznesl tuto otázku, a především sdělil vaší zpravodajce, paní Gallo, která na tento bod upozornila, že na základě zprávy předložíme určité změny tohoto textu s cílem zlepšit dodržování práv duševního vlastnictví v Evropě. Předsedající. – Děkuji Vám, Komisaři. Váš příspěvek byl dobře přijat. Tímto je tento bod uzavřen. Hlasování se bude konat zítra (v úterý 21. září 2010), ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Byl jsem proti zprávě poslankyně Gallo, coby regresivnímu a nepoužitelnému návrhu napadajícímu otevřenost internetu a základní práva. Tato zpráva ponechává mnohé otázky v právní šedé zóně. v neposlední řadě si zaměňuje padělání a sdílení dat. Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu předložila alternativní usnesení zaměřené na potřebu chránit práva a zájmy umělců a pracovníků tvůrčích odvětví a zároveň na potřebu zajistit evropským spotřebitelům široký přístup ke kulturním produktům a službám. Je to konstruktivní a progresivní vize o prosazování práv duševního vlastnictví mající za cíl vytvořit spravedlivý, vyrovnaný a perspektivní rámec v oblasti práv duševního vlastnictví v Evropě ve prospěch tvůrců i spotřebitelů. Toto usnesení, a to je důležité, rozlišuje mezi způsobem komerčního a nekomerčního sdílení, jehož kriminalizaci odmítá. Alternativní usnesení se také zaměřuje na zajištění síťové neutrality, ochranu osobních dat a dalších základních práv; zajišťuje domáhání se práv soudní cestou; odmítá mimosoudní rámec domáhání se autorských práv; odmítá zavedení třístupňového protipirátského zákona (tzv. zákon „Hadopi“) na celoevropské úrovni a navrhuje vytvoření inovačních obchodních modelů. Berte prosím na vědomí, že se jedná o nelegislativní zprávu. Komise má zanedlouho předložit legislativní návrhy. Adam Gierek (S&D), písemně. – (PL) Duševní vlastnictví je velmi široký pojem, který zahrnuje patentové právo, ochranné známky a loga, jakožto i autorská práva. Zpráva se omezuje na řešení problému pirátství v oblasti porušování autorských práv, což obecně chápeme jako porušování něčí ochranné známky. Zpráva se zabývá prosazováním práv duševního vlastnictví, zaváděním administrativních postupů a příslušných mezinárodních dohod Evropským střediskem pro sledování padělatelství a pirátství. Ochranné známky se používají k rozlišení výrobků nebo služeb, které patří různým hospodářským subjektům. Subjekty účastnící se nekalých obchodních praktik se mohou snažit o zneužití pověsti určitého produktu nebo služby na trhu. Všechny navrhované metody boje proti pirátství počítají se zavedením určitého druhu policejního systému financovaného daňovými poplatníky. To, co ale opravdu potřebujeme, jsou snahy o posílení celních orgánů, zejména s cílem zlepšit odhalování hrozeb, jakými jsou škodlivé přípravky na ochranu rostlin, podvržené léčivé přípravky, škodlivé potraviny a krmiva. Liberálové se na jednu stranu snaží oslabit státy, které produkují levné výrobky, na druhou stranu je nutí k ochraně monopolů. Vyřešení těchto otázek by mohlo být ponecháno na různých odvětvových asociacích. Jedinou úlohou státu by mělo být řešení případných sporů. k dosažení tohoto cíle je potřeba, aby Evropská unie vypracovala a prosadila právní předpisy týkající se patentů, užitných vzorů, dosud registrovaných ochranných známek a také autorských práv. Musíme rovněž zlepšit kontrolu vnějších hranic Evropské unie, nadměrného přílivu zboží ze třetích zemí, které konkuruje výrobkům Evropské unie, a jeho kvality.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (Marielle Gallo, A7 – 0169/2010). Tato zpráva, jakkoli obsahuje řadu cenných myšlenek a závěrů, je bohužel typickým projevem nekoncepčnosti, ba dokonce bezradnosti v oblasti práv k duševnímu vlastnictví na komunitární úrovni. Ovšem ještě výraznějším projevem toho druhu je sdělení Komise s názvem Posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (KOM 2009(467), na něž se zpráva mimo jiného odvolává. Za zvláště alarmující považuji to, že Komise dodnes nedokázala provést hloubkovou analýzu dopadů směrnice č. 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 na oblast práv k duševnímu vlastnictví. Přetrvávající neexistence komunitárního patentu je velmi výraznou překážkou v budováni efektivního komunitárního systému ochrany práv k duševnímu vlastnictví. Poslední poznámka se týká návrhu na vytvoření Evropského střediska pro sledování padělatelství a pirátství. Není třeba dalších úřadů, další byrokracie a nákladů. Komise má dostatečné kapacity k tomu, aby úkoly, jež mají být středisku svěřeny, řešila sama. Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Vítám vypracování tohoto usnesení, jehož ustanovení se převážně týkají oblastí kultury a vzdělávání, které spadají do působnosti výboru, jehož jsem členem. Všeobecně se uznává, že nejen vědecké a technické inovace, ale také kulturní aktivity významně přispívají ke konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Evropská politika vzdělávání a rozvoje musí být založena na předávání znalostí, sdílení informací a usnadnění přístupu k technologickému pokroku a produktům kulturní tvůrčí činnosti co možná nejširšímu publiku. Abychom tohoto cíle dosáhli, musíme vytvořit lepší podmínky z hlediska nákladů pro spotřebitele, včetně přístupu ke službám s neomezeným předplatným nebo za nízký poplatek, zejména u vzdělávacích, kulturních a nekomerčních institucí. Proto bych chtěl rozlišovat mezi využitím pro vzdělávací a komerční účely, což by na evropské úrovni podpořilo inovaci. Na druhou stranu je důležité vzdělávat naši mládež, aby rozuměla otázkám duševního vlastnictví. Dalším důležitým aspektem je ochrana příjmů autorů děl. Toto opatření vyžaduje přísná pravidla upravující používání těchto produktů nebo služeb třetími stranami. v neposlední řadě musíme věnovat větší pozornost osiřelým dílům. Tato problematika není v návrhu usnesení zastoupena. Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně – (FI) Krádež zůstane vždy krádeží. Ukrást nahrávku on-line je stejné jako ukrást ji v kamenném obchodě. Nicméně přístup k internetovému pirátství, nebo ke krádežím, je stále mnohem lehkovážnější a mírnější než ke krádežím v klasických kamenných obchodech. Musíme se internetovým pirátstvím vážně zabývat. Informační sítě jsou praktickým, účinným a přirozeným způsobem pro šíření digitálního obsahu, to ale neznamená, že jejich tvůrčí obsah musí být přístupný všem bez jakéhokoliv druhu platby. Bohužel někteří z těch, kdo tuto zprávu odmítají, si myslí, že by to tak být mělo. Budoucnost tvůrčích odvětví, a to platí pro jakékoliv odvětví, záleží na tom, zda lidé dostanou zaplaceno za práci, kterou vykonají. Když se poplatky hudebníků, herců nebo filmových režisérů dostanou do spárů pirátů, výsledkem je kulturní chudoba, protože profesionální herci nejsou schopni si vydělat na živobytí. Tohle chceme? Další možnost, kterou zpráva navrhuje, což jí přičítám k dobru, je vytvoření spravedlivých pravidel pro informační sítě na ochranu autorských práv. Měly by být založené na starém pravidlu, pro něž od nepaměti existoval zákon: nepokradeš. 24. Prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem (krátké přednesení) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva poslance João Ferreiry jménem výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin týkající se sdělení Komise o přístup
81
82
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem (KOM(2009)0082 – 2009/2151(INI)) (A7-0227/2010). João Ferreira, zpravodaj. – (PT) Pane předsedající, Komisaři, dámy a pánové, několikrát během loňského roku byly palcové titulky v tisku a zprávy zaplněny informacemi o bouřkách, povodních, vlnách veder, požárech a dalších katastrofách s vážnými důsledky pro občany, zemi, hospodářství a životní prostředí. Zároveň to ale nebyl jediný rok, kdy se takové události odehrály. Během prvních šesti let působení Fondu solidarity Evropské unie obdržela Komise 62 žádostí o finanční podporu od 21 různých zemí. Z nich zhruba jedna třetina spadá do kategorie velkých katastrof. Další katastrofy nebyly podepřeny žádostmi o uvolnění prostředků z fondu, i když měly dalekosáhlé, a v mnoha případech dlouhodobé důsledky na zasažené obyvatelstvo, životní prostředí a hospodářství. Katastrofy jsou nespravedlivé. Téměř vždy zasahují nejvíce ty, kteří jsou nejméně schopni se sami bránit, ať už se jedná o lidi nebo státy. Z tohoto důvodu zpráva uvádí, že přístup Společenství k prevenci katastrof by se měl v první řadě snažit snížit rozdíly mezi regiony a členskými státy v této oblasti, zejména by měl poskytnout pomoc při zlepšení prevence v regionech a členských státech s vysokým rizikem ohrožení a nízkou hospodářskou kapacitou. Přírodním katastrofám a zároveň katastrofám způsobeným člověkem můžeme a musíme zabránit. Katastrofy často zapříčiňují propast v politikách, které vytváří nerovný vztah mezi lidstvem a okolním prostředím. Zpráva uznává, že některé z odvětvových politik Evropské unie, jako například společná zemědělská politika, přispěly ke zvýšení rizika ohrožení určitých regionů a jejich obyvatel, neboť podporovaly opouštění výroby, což vyústilo v desertifikaci. Je proto důležité podniknout nápravu a zvrátit stávající situaci. Propagace rozumného využití půdy a hospodářského a společenského rozvoje v rovnováze s přírodou je životně důležitým faktorem pro prevenci katastrof. Zpráva obsahuje množství pokynů a doporučení; přispěly k tomu také diskuse, které proběhly v rámci různých výborů, jednání mezi stínovými zpravodaji a zpravodaji s různými pohledy na tuto problematiku a návrhy všech zúčastněných stran na výsledném znění zprávy. Chtěl bych všem poděkovat za jejich příspěvky a za zájem, který projevili, a také za jejich otevřenost k diskusi, která nakonec byla velmi hluboká a plodná. Chtěl bych krátce zdůraznit několik doporučení, která jsou obsažená ve zprávě, a sice následující: vytvoření vhodného finančního rámce pro prevenci katastrof, který posílí a spojí stávající finanční nástroje; vytvoření souboru opatření, která budou zavedena členskými státy na zvláštní podporu s cílem napravit situace přinášející rizika; posílení systémů včasného varování v členských státech a zřízení a posílení vazeb mezi různými systémy varování; vytvoření veřejného systému zemědělského pojištění; vytvoření Evropské observatoře pro sledování sucha a rozšiřování pouští; a vznik specifické iniciativy v oblasti ochrany lesa a prevence požárů. Konečně v návaznosti na otázku prevence a s ohledem na zkušenosti získané během nedávných katastrof se stává nezbytnou úprava pravidel Fondu solidarity, která umožní větší flexibilitu a včasnou mobilizaci tohoto nástroje.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Pane předsedající, Komisaři, otázka katastrof již byla předmětem mnoha usnesení Evropského parlamentu. Některé z doporučení obsažené v této zprávě již byly součástí dřívějších usnesení. To jen zvyšuje jejich naléhavost. Na tato doporučení je třeba navázat a uvést je do praxe. Bohužel v této oblasti se toho udělalo jen velmi málo a Komise nese odpovědnost za toto zpoždění. Vyzývám Komisi, aby vnímala široký konsensus, se kterým se zpráva setkala při hlasování a diskusi ve výboru – a který, jak doufám, potvrdí hlasování na tomto zasedání – jako jasný signál, že toto usnesení je třeba brát vážně a že opatření v něm obsažená stojí za realizaci. Maria do Céu Patrão Neves (PPE). – (PT) Pane předsedající, Komisaři, tato zpráva je velmi důležitá, zejména v současnosti, kdy k přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem dochází stále častěji, které mají za následek stále rostoucí lidské, společensko-hospodářské a ekologické škody. Je proto nezbytné jednat rychle a účinně, především pokud jde o prevenci, která je hlavním tématem této zprávy. Měla jsem tu čest být zpravodajkou stanoviska výboru pro zemědělství a rozvoj venkova v této věci a chtěla bych využít této příležitosti a poblahopřát panu Ferreirovi, který umožnil vznik přínosného materiálu, pokud jde o začlenění prvků stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova do zprávy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Naše hlavní obavy ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova se týkají dopadů, které mají zejména povodně, sucha a požáry na zemědělskou produkci a lesnictví. Připomeňme si, jak v letošním roce tyto události sužovaly Portugalsko, povodně na Madeiře, které způsobily materiální škody v hodnotě 1,3 miliardy EUR a lesní požáry v létě s odhadovanými škodami 385 milionů EUR. S ohledem k těmto skutečnostem se domníváme, že je naléhavě nutné uvést do praxe metody prevence, jak byly uvedeny ve zprávě. Co se týče intervence je nutné zřídit společný a povinný evropský systém pojištění a podílových fondů pro zemědělství a provést reformu Fondu solidarity Evropské unie. Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Evropská unie zaznamenala výrazný nárůst počtu a závažnosti přírodních katastrof. Povodně a lesní požáry, ke kterým došlo letos v létě, jsou toho pravým důkazem. Tyto katastrofy vedly v mnoha členských státech ke ztrátám na lidských životech, značným škodám s dopadem na infrastrukturu, hospodářské cíle, zemědělskou půdu a také přírodní a kulturní hodnoty. Chtěl bych zdůraznit obzvláště důležitou roli, kterou při prevenci rizik přírodních katastrof hraje politika soudržnosti. Domnívám se, že musíme usilovat o zmírnění stávajících rozdílů mezi evropskými regiony, zejména tím, že napomůžeme zlepšit prevenci v těch regionech a v těch členských státech, které jsou vystaveny riziku a které mají k dispozici méně finančních prostředků. Financování ze strany Evropské unie je jediným řešením, které umožní těmto státům, aby se vypořádaly se škodami způsobenými katastrofami. Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, jak bylo řečeno, počet přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem v posledních letech neúměrně narůstá a způsobuje obrovské ztráty na majetku, ba i na životech. Loňský rok byl v mojí zemi nejhorším v historii, co se týká povodní. Chci poděkovat komisaři Barnierovi a Komisi za flexibilitu, která nám umožnila čerpat prostředky z Fondu solidarity – ve výši 13 milionů EUR.
83
84
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Některé irské úřady bohužel stejnou flexibilitu neprokázaly. Například ve městě Bandon panovala obecná shoda nad předběžným opatřením, které se týkalo vybagrování koryta řeky, aby se zabránilo případně další povodni v tomto roce a dalším velkým škodám. Orgán; vnitrozemského rybolovu však vznesl proti této dohodě námitku, a tak se město opět ocitlo v možném stavu ohrožení v případě dalších povodní. To vše dokazuje, že je třeba, jak uvedl zpravodaj, aby Evropská unie použila svou sílu, moc a vliv k přijetí opatření ke zmírnění budoucích katastrof. Doufejme, že se nebudou již opakovat. Předsedající. – Vzkaz tedy zní: „město Bandon nevzdávej se!“ Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) V průběhu minulého roku byly mnohé členské státy těžce zasažené škálou přírodních katastrof, které nezpůsobily jen vážné materiální škody, ale také ztráty na lidských životech, které finančně nelze vyčíslit. S ohledem na to, že přírodní katastrofy přesahují způsobenými škodami možnosti jednoho státu, bych chtěl opět zdůraznit naléhavou potřebu modernizace Fondu solidarity Evropské unie. Konkrétně jde o zvýšení transparentnosti a upravení kritérií a také o umožnění pohotovější mobilizace prostředků. Při revizi podmínek pro čerpání prostředků z Fondu solidarity je potřeba zohlednit i regionální aspekt, aby z finanční pomoci nebyly vyloučeny právě ty regiony, které tuto pomoc nejvíc potřebují. Jelikož přírodní živly nerespektují formálně vytyčené hranice mezi státy, chtěl bych také vyzdvihnout potřebu výměny zkušeností a zlepšení koordinace a spolupráce především v příhraničních regionech. Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych zdůraznit, že moje připomínky je třeba vnímat jako doplnění předchozího řečníka. Kromě finančních zdrojů, které potřebujeme pro odstranění škod způsobených povodněmi, a zavedení preventivních opatření jsme v mém rodném regionu – Svobodném státu Sasko – kde jsme naposledy zažili povodně, také zjistili, že musíme především výrazně vylepšit spolupráci mezi členskými státy. Jde vlastně jen o vzájemnou dohodu o preventivních opatřeních. Je totiž k ničemu, že dolní tok řeky je v pořádku, když na horním toku není možné řádně provádět protipovodňová opatření. Je také důležité zajistit účinnou komunikaci. Hlavní důraz tak musí být kladen na přeshraniční spolupráci, protože přírodní katastrofy nerespektují státní hranice. Pouze společným postupem se nám podaří s těmito katastrofami bojovat účinně. Antigoni Papadopoulou (S&D). – (EL) Pane předsedající, jako zpravodajka Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci bych chtěla přispět naším názorem do společné debaty. Náš příspěvek spočívá v tom, že kromě všeho, co bylo řečeno o systémech včasného varování, fondech solidarity a operativní spolupráci, klademe při poskytování pomoci především důraz na dodržování zásady nediskriminace. Jinými slovy, pomoc by měla být postiženým oblastem poskytována podle potřeby a nesmí docházet k diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného názoru, národního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení příjemců, kteří jsou oběťmi těchto přírodních katastrof nebo katastrof způsobených člověkem.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Také připomínáme, že základní lidská práva jsou v případě katastrof a krizových situací ohrožena a musí být chráněna. Předsedající. – Velice Vám děkuji. Jsme vám také vděčni za slovo „katastrofa“, které je řeckého původu. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Pane předsedající, jménem mojí kolegyně a přítelkyně Kristaliny Georgievové, která zde dnes večer nemůže být, bych chtěl poděkovat panu Ferreirovi za kvalitní, vyčerpávající a vyrovnanou aktuální zprávu. Jak všichni, a zejména pan Mikolášik před chvílí, řekli, jsme svědky nárůstu počtu katastrof v zahraničí – především v Pákistánu, na Haiti, ale také na evropském území, zejména ve střední Evropě. Ve vašich projevech jste zmínili Madeiru, Irsko, Portugalsko a pan Jahr mluvil o povodních v Sasku. Nezapomněl jsem na povodně v roce 2002, které mě vedly, coby Komisaře odpovědného za regionální politiku, k myšlence a nakonec i k návrhu na vytvoření Fondu solidarity, který je od svého založení hojně využíván a který podpořil i pan Prodi. Tyto události nám připomínají, že nesmíme podlehnout nečinnému uspokojení, ale že naopak musíme naše postupy neustále zlepšovat, posilovat naší schopnost reakce na katastrofy a podporovat politiku prevence, ta je vždy lepší než následná léčba, zmírnili cílem zmírnit tragické důsledky těchto katastrof. Komise se zavázala k zachování vyváženého přístupu s cílem pokrýt všechny tři oblasti: prevence, odborná příprava a reakce. Pane Ferreiro, vy zdůrazňujete důležitost finančních nástrojů Evropské unie na podporu aktivit členských států v oblasti prevence. Pan Luhan zmínil regionální fondy, které také mohou podporovat národní preventivní opatření. Existuje Fond solidarity, o jehož důležitosti hovořil pan Kelly a který, jak si dovolím tvrdit, paní Papadopoulouová, je řízen objektivně, i když je vždy možné posuzovat pravidla pro jeho využití. Fond, s jehož činností jsem dobře obeznámen, podporuje také mimořádné kroky při vyplácení odškodného veřejnosti. Komise v současné době posuzuje účinnost všech těchto stávajících nástrojů. Pracujeme na škále preventivních opatření, která by členské státy mohly přijmout v případě žádosti o financování ze strany Evropské unie. Našim cílem je také zvýšení úrovně využití fondů, což, myslím, požadoval pan Patrão. Investice do prevence je nutná, neboť se jedná o další ze způsobů, jak minimalizovat náklady na opravy a rekonstrukce. Jak jste uvedl, pane Ferreiro, musíme vytvořit metodiku pro mapování rizik. Pracujeme na vytvoření pokynů na základě stávajících národních iniciativ a přijetí osvědčených postupů tak, aby mohl být stanoven společný postup Evropské unie pro zvláštní hrozby. Mám na mysli lesní požáry, které v nedávných letech postihly Řecko, Portugalsko a Španělsko, a extrémní klimatické katastrofy. Od nynějška až do konce roku 2012 budeme vyzývat členské státy, aby přijaly preventivní opatření založená na osvědčených postupech. V tomto roce jsme také přijali zelenou knihu o ochraně lesů a chystáme se založit observatoř za účelem sledování a provádění analýz sucha, která postihují Evropskou unii. Závěrem chci dodat, že probíhají četné iniciativy s cílem rozšířit naše znalosti o katastrofách a jejich důsledcích. Budeme tak v budoucnu o těchto otázkách schopni hlouběji diskutovat.
85
86
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jak víte, Komise – a její předseda, mě v roce 2004 v rámci provádění analýzy důsledků tsunami a dalších přírodních katastrof požádal, abych rozpracoval myšlenku Evropských sborů civilní ochrany k posílení schopnosti Evropské unie reagovat na případné katastrofy. Brzy pod vedením paní Gerogievové budou předloženy k Evropským sborům civilní ochrany návrhy. Budeme také pokračovat v práci na návrzích na zlepšení prevence. Z toho důvodu se domnívám, že následné kroky Komise a její návrhy vám i členským státům vyvrátí obavy týkající se všech těchto katastrof, na které vaše zpráva, pane Ferreiro, velmi užitečně a velmi účinně upozorňuje. Předsedající. – Tím je tento bod uzavřen. Hlasování se bude konat zítra, v úterý, dne 21. září 2010, ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podporuji zprávu, neboť má prvořadý význam, zejména pro obyvatele zemí jako je Portugalsko, nebo regionů jako Madeira nebo Azory, odkud pocházím, a které se často potýkají s důsledky katastrofických požárů, bouří a zemětřesení. Možnost poskytování větší ochrany prostřednictvím lepšího rámce systémů pojištění, lepší pomoci stálých evropských sborů a větší podpory díky zvýšené flexibilitě Fondu solidarity znamená pro obyvatele těchto regionů nesmírně významný krok vpřed. Rovněž by měl být rozšířen soubor preventivních opatření, jemuž by se mělo dostat zvláštní podpory a který by pokrýval oblasti jako jsou lesy, pobřeží nebo zemědělské aktivity v oblastech postižených vylidňováním a ohrožených přírodními katastrofami. Vyzývám proto Komisi, aby představila iniciativy v oblasti právních předpisů na ochranu lesů a prevenci lesních požárů a zemětřesení, a také aby vytvořila evropský systém veřejného zemědělského pojištění, ke kterému budou mít zemědělci přístup. Je také potřeba přezkoumat pravidla Fondu solidarity Evropské unie a učinit je pružnějšími ve prospěch regionů, které čelí dodatečným problémům, jako jsou nejvzdálenější regiony, o čemž svědčí tragický příklad Madeiry. Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Zpráva o prevenci přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, jejíž stínovou zpravodajkou jsem byla, odráží širokou shodu o potřebě proaktivního a komplexního přístupu mnoha různých odvětví a jednotlivců zapojených do prevence přírodních katastrof. Umožňuje také sdílení osvědčených postupů a širší spolupráce v souladu se zásadou solidarity. Navzdory skutečnosti, že odpovědnost za prevenci přírodních katastrof nesou primárně členské státy, uvádí zpráva škálu základních opatření, z nichž některé byly už obsahem mojí již dříve přijaté zprávy Evropským parlamentem, jako je příprava map rizik, posílení a definování finančních nástrojů, revize pravidel Fondu solidarity, výzkum a vývoj systému včasného varování a vytvoření Evropského centra pro sledování sucha a desertifikaci. Také bych ráda zdůraznila význam návrhů předložených skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, které vedle legislativních návrhů na ochranu lesů a prevenci požárů, obsahují mimo jiné návrh směrnice podporující přijetí společné politiky Evropské unie v oblasti nedostatku vody, sucha a přizpůsobení se změnám klimatu. Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) V posledních letech se členské státy Evropské unie staly oběťmi značného počtu přírodních katastrof, což vyústilo v 62 žádostí o finanční podporu od 21 různých zemí. Škoda je téměř vždy těžko vyčíslitelná, zejména s ohledem na ztráty na lidských životech. Za ochranu svých občanů a prevenci přírodních katastrof
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
nesou odpovědnost primárně a hlavně členské státy. Z tohoto důvodu je zvýšená spolupráce v oblasti prevence zcela oprávněná, stejně jako lepší koordinace úsilí, zvýšená solidarita a vzájemná pomoc, zejména z toho důvodu, že přírodní katastrofy daleko více postihují osoby v největší nouzi, kteří nemají k dispozici zdroje umožňující jim chránit sebe, svoje rodiny a majetek. Podporuji spolupráci mezi národními, regionálními a místními orgány založenou na převzetí odpovědnosti za řízení katastrof, jako je územní plánování a mapování a řízení rizik, stejně jako vytvoření sítě poskytující fórum pro výměnu zkušeností a preventivních opatření se zapojením občanské společnosti. Zároveň je však důležité a nezbytné vytvořit vhodný finanční rámec na úrovni Evropské unie pro prevenci přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, který upevní a propojí stávající nástroje, včetně těch v oblasti politiky soudržnosti, regionální politiky a politiky rozvoje venkova. Georgios Stavrakakis (S&D) , písemně. – (EL) Chtěl bych začít blahopřáním panu Ferreirovi k jeho mimořádné zprávě. Obsáhlé odkazy na zásadní roli, kterou v cyklu řízení katastrof hrají regionální orgány, jsou nesmírně důležité, protože jsou to právě tyto orgány, které nesou hlavní tíhu důsledků katastrof. Také vítám konkrétní odkaz na potřeby horských a ostrovních regionů a nutnost vyrovnat nerovnosti mezi regiony, pokud jde o jejich schopnost chránit své obyvatele. Nesmíme zapomenout, že zkušenosti a iniciativy v této oblasti byly získány a rozvinuty na všech úrovních: místní, regionální, národní i evropské. Nyní potřebujeme posílit spolupráci mezi různými agenturami a koordinaci politik. Má-li v tomto rámci, a jak jsem uvedl v pozměňovacích návrzích, které jsem předložil ve Výboru pro regionální rozvoj, dojít ke zlepšení prevence, musíme: - využít cenných zkušeností získaných v rámci iniciativy Společenství INTERREG, - posílit a stavět na nadnárodní, přeshraniční a meziregionální spolupráci, - plně využívat jednotnou evropskou linku tísňového volání 112, - zjednodušit pravidla řízení a učinit Fond solidarity Evropské unie pružnějším. Všichni musíme přijmout svůj díl odpovědnosti za uvedení návrhů obsažených ve zprávě do praxe. Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) V posledních několika letech v Evropě dochází k přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem častěji a s větší intenzitou, což působí značné lidské a materiální škody. Evropský systém prevence musí být vylepšen. Zejména je nezbytné co nejrychleji určit rizikové oblasti, abychom znali pravděpodobnost záplav, případně postižené skupiny lidí a potenciální škody. Tento postup, stanovený směrnicí o povodních, přispěje k naší vyšší účinnosti řízení během cyklu katastrofy. Nechť nám bouřky, které zasáhly okres Var dne 15. června 2010, slouží jako připomínka toho, že musíme nadále posilovat schopnosti Evropské unie reagovat na krizové situace. Mám na mysli především nástroj pro pomoc obětem přírodních katastrof – Fond Solidarity Evropské unie – který je extrémně nepružný a neschopný reakce. Hranice pro jeho využívání je nastavena velmi vysoko a přísně do té míry, že posouzení škod ponechává zasaženou populaci v nejistotě nebo jí dokonce odpírá základní pomoc. Je nezbytně nutné vytvořit podmínky pro to, aby se evropská solidarita mohla prokázat ve prospěch postižených obyvatel a regionů co nejrychleji a v co nejširším rozsahu.
87
88
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
25. Snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích (krátké přednesení) Předsedající. –Dalším bodem je zpráva poslankyně EleniTheocharous jménem Výboru pro rozvoj o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích: cesta vpřed (2009/2171(INI)) (A7-0192/2010). Eleni Theocharous , zpravodajka. – (EL) Pane předsedající, všichni víme, že především Afrika a další regiony světa, jež jsou ochromeny chudobou a nedostatkem demokracie, jsou slabým článkem mezinárodního systému. Souhlasila jsem s přípravou této zprávy, samozřejmě s pomocí všech politických skupin, v pevné víře, že Evropská unie může pomoc v boji proti chudobě mnoha způsoby, zejména pak vytvářením pracovních míst. Je samozřejmostí, že Evropská unie musí poskytnout pomoc asi polovině obyvatel planety, která žije pod hranicí chudoby. Vzhledem k nedůvěře vůči rozvinutým zemím a panujícímu podezření ze strany obyvatel rozvojového světa a vzhledem k možné reakci obyvatel Evropy na neustálý odliv zdrojů na financování chudých, jsme se hned od začátku snažili objasnit, že rozvoj třetího světa může znamenat ve všech směrech významný přínos pro samotnou Evropskou unii: například rozvoj pracovních míst může přispět k řešení problému nekontrolovatelné migrace, zatímco v chudých zemích zmírní nestabilitu. Měli jsme také na paměti, že základním předpokladem pro rozvoj je zřízení, obnova a zlepšení demokracie a demokratických institucí a fungování institucí v oblasti demokratizace a samozřejmě ochrana lidských práv a práv dítěte a aktivní zapojení občanské společnosti. Proto jsme těmto faktorům přiřadili obzvláště důležitou prioritu. Zejména jsme se zaměřili na zlepšování vzdělání a svobodné volby vědců a dalších kvalifikovaných pracovníků zůstat ve své zemi. Vzali jsme obzvláště v úvahu pandemii AIDS a její důsledky, jakožto zvláště přitěžující faktory, které nám neumožňují vystoupit ze začarovaného kruhu chudoby. Určili jsme opatření nutná pro nalezení řešení takovým způsobem, aby nevedly ke zpomalení rozvoje a boje proti chudobě. Nakonec jsme vzali v úvahu i řadu kroků, které bohužel neúspěšně prosazovalo jak globální společenství, tak všechny mezinárodní úmluvy v oblasti řešení problému chudoby. Bylo předloženo 97 pozměňovacích návrhů, přičemž u mnohých návrhů se nám podařilo dosáhnout shody. Zůstala ještě řada pozměňovacích návrhů ideologického charakteru, u kterých jsme nedosáhli úplné shody a několik formálních záležitostí. Nicméně se domnívám, že nemají zvlášť praktický význam, chceme-li skutečně řešit otázku chudoby. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Na pozadí současné hospodářské krize, která zprostředkovaně vedla k růstu cen potravin a paliv, se miliony lidí ocitly tváří v tvář chudobě. To pro rozvojové země představuje velkou výzvu. Přesto, že je Evropská unie největším dárcem na světě, pokrok v boji proti chudobě poměrně zaostává. Je nezbytné přehodnotit politiky rozvojové pomoci, zavádět inovační způsoby financování a bojovat v těchto zemích proti daňovým únikům. Doufám, že summit k rozvojovým cílům tisíciletí, který právě probíhá, přijde s účinnými mechanismy pro urychlení procesu snižování chudoby.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Jako členský stát Evropské unie se Rumunsko stalo dárcem rozvojové pomoci. V dubnu moje země poskytla Moldávii nenávratnou pomoc ve výši 100 milionů EUR. Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, rád bych vám představil celou věc z pohledu zemědělství. Zemědělství hraje klíčovou roli při snižování chudoby a při zajišťování potravin pro obyvatele na celosvětové úrovni. Avšak pro jeho udržitelný a stabilní rozvoj jsou nutné přiměřené ceny zemědělských produktů na globálním trhu. Ty jsou důležitým ekonomickým předpokladem pro zavádění funkčního zemědělství v rozvojových zemích. Za druhé je rovněž nutná stabilní politická situace a absence korupce. To je příležitost pro boj proti hladu, vytváření pracovních míst a snižování chudoby. Mám ještě jednu poznámku týkající se vývozních subvencí. Evropská unie v této oblasti v minulosti udělala chyby. Tyto problémy jsme však rozpoznali a napravili. Vyčítat evropské zemědělské politice znovu tyto vývozní subvence je proto jednoduše špatné. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Investice do zdravotnictví a vzdělání přináší všeobecné zvyšování blahobytu obyvatel rozvojových zemí a jsou předpokladem trvale udržitelného rozvoje všech společenských vrstev. Považuji za velmi smutné, že vnitrostátní rozpočty těchto zemí, nemluvě o rozvojové pomoci Evropské unie, tuto skutečnost dostatečně nezohledňují a nevyčleňují ani minimálně 20 % svých výdajů na zdravotnictví a základní vzdělání. Zcela podporuji požadavek, aby se základní vzdělání a veřejné zdraví staly samotným základem rozvojových politik, aby v těchto oblastech nedocházelo ke snižování domácích výdajů ani mezinárodní pomoci. Komise by v tomto směru měla dohlížet na účinné vynakládání finančních prostředků na dosažení těchto cílů v plánovaných místech určení a pro stanovené, nejvíc postižené skupiny příjemců. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích vyžaduje spolupráci a politiku rozvojové pomoci vedenou skutečnou solidaritou, která přispívá k autonomnímu a suverénnímu vývoji v těchto zemích. Předvídatelný neúspěch při naplnění rozvojových cílů tisíciletí ve stanoveném termínu způsobil, že náprava nedostatků a nesrovnalostí je v této oblasti ještě naléhavější. Bez vzdělávacích systémů, kvalitního a bezplatného zdravotnictví a bez stanovení priorit rozvoje v oblasti zemědělství, jakož i potravinové suverenity a bezpečnosti nebude možné dosáhnout snížení chudoby. Bez diversifikace hospodářství, podpory lokální produkce, nebo řádných a spravedlivých obchodních vztahů, které jsou neslučitelné se zavedením volného a deregulovaného obchodu, nelze vytvořit právem udržitelná a stálá pracovní místa. Rád bych uzavřel vše konstatováním, že problematika zahraničního dluhu a možnosti jeho splácení v méně rozvinutých zemích, je bohužel stále ignorována. Odpuštění tohoto dluhu je jednoduše otázkou spravedlnosti. Michel Barnier, člen Komise. – (FR) Pane předsedající, opět jménem mojí kolegyně, paní Georgievové, bych chtěl poděkovat paní Theocharousové za vyčerpávající a vyváženou zprávu na velmi aktuální téma, o kterém právě diskutují na nejvyšší úrovni na půdě OSN světové politické špičky. Vaše práce správně poukazuje na hlavní zájem naší mezinárodní spolupráce: snižování chudoby a vytváření pracovních míst. Tato otázka je o to naléhavější
89
90
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
v současné době s ohledem na hospodářskou a finanční krizi a extrémně prudký nárůst cen ropy, surovin a – jak jste sama řekla, paní Băsescuová – některých potravin. Jako osoby zodpovědné za finanční služby se mě tato, řekněme hyperspekulace se surovinami také osobně dotýká. Tuto otázku jsme společně s kolegou, panem Cioloşem, vznesli dnes ráno během diskuse v Bruselu a zavázali jsme se – kromě toho, co jsem již prezentoval tento týden ohledně regulace derivátů – k přijetí nástrojů pro řízení a zmírnění této spekulace, kterou já osobně považuji za skandální, v oblasti zejména zemědělských komodit, na úkor zemí, které jsou nejméně schopné uspokojit svoje potravinové potřeby. Vytváření pracovních míst a sociální ochrana se ukázaly být účinnými politikami pro snižování chudoby obecně a obzvlášť pro boj s negativními dopady krize na sociální sféru. V dubnu 2009 přijala Komise sdělení týkající se odhodlání pomáhat rozvojovým zemím při překonávání krize a této iniciativě vyjádřila podporu také Rada. To je důkazem našeho závazku podporovat zaměstnanost a pokroky v oblasti sociální ochrany těch nejzranitelnějších. Nicméně nestačí pouze defenzivně reagovat na krize, které přicházejí, musíme také jednat z dlouhodobé perspektivy. Domnívám se, že to je podstatou vašeho projevu, pane Ferreiro; musíme přijmout dlouhodobá opatření na podporu těchto zemí, zejména těch nejslabších. Evropští ministři také potvrdili svůj závazek dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí v rámci závěrů Rady přijatých tento týden, a jak víte, v New Yorku právě probíhá na toto téma summit. Podporu zaměstnanosti a politiku sociální ochrany, o které mluvil pan Mikolášik, popisují závěry Rady jako důležitou součást rozvojových cílů tisíciletí. Komise je přesvědčena, že boj proti chudobě jednoduše není možný bez zohlednění těchto dvou aspektů a, jak správně poukazujete, paní Theocharousová, ti nejzranitelnější musí být centrem našeho rozvojového úsilí. Samozřejmě, že naše politiky budou k ničemu, nebudou-li realizovány, ustrnou-li ve fázi diskuse. Zavedení ad hoc mechanismu „FLEX“ je dobrým příkladem způsobu, kterým dárci mohou pomoci udržet úroveň výdajů v sociální oblasti. Uvedl bych také potravinový nástroj Evropské unie, jehož prostřednictvím se sociální pomoc dostává těm nejpotřebnějším. Pan Jahr zcela správně upozornil na problém výrobní kapacity zemědělství a jejího vztahu k podpoře suverenity a autonomie těchto zemí na regionální úrovni – záměrně používám termín autonomie a nikoliv soběstačnost. Toto úsilí v kontextu rozvojové politiky velmi aktivně podporuje můj kolega, pan Piebalgs. Paní Theocharousová, vaše zpráva správně poukazuje na důležitost Agendy důstojné práce OSN, Světové dohody o pracovních místech. Podporujeme tyto iniciativy a plně s Vámi souhlasím, když říkám, že je nutné vytvořit evropskou vizi na podporu sociální ochrany. Komise zahájila přípravné práce, které povedou k vytvoření této společné vize. První krok můžeme spatřit ve vydání Evropské zprávy o rozvoji za rok 2010, která se konkrétně zabývá sociální ochranou v nejméně rozvinutých zemích. Musíme rovněž najít inovační řešení. Domnívám se, že sociálně-ekonomické organizace jsou přesně ty subjekty, které částečně mohou taková inovační řešení poskytnout. Nakonec bych Vám rád poděkoval za upozornění na důležitou roli rovnosti pohlaví při snižování chudoby. Komise a členské státy s Vámi v této otázce naprosto souhlasí. Navíc z tohoto důvodu přijala Rada dne 14. června akční plán na podporu rovnosti pohlaví na evropské úrovni, který je přílohou závěrů rozvojových cílů tisíciletí. Předsedající. – Tímto je tento bod uzavřen.
20-09-2010
20-09-2010
CS
Rozpravy v Evropském parlamentu
Hlasování se bude konat zítra (úterý 21. září 2010) ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 149) Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Hlasování o zprávě o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích připadlo na 10. výročí stanovení rozvojových cílů tisíciletí. Navzdory pokroku, kterého bylo dosaženo, je samozřejmě nutné zvýšit tempo činností, abychom tyto výzvy mohli úspěšně naplnit do roku 2015. Poprvé v historii žije na světě miliarda lidí, která se potýká s hladem. Jen za tento rok se počet těch, kdo trpí extrémním hladem, zvýšil o 64 milionů lidí. Tato skutečnost nás nutí zaměřit se na vytváření pracovních míst v rozvojových zemích, jelikož se jedná o nejúčinnější způsob boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. S ohledem na to je potřeba důsledněji podporovat vzdělávací proces a zastavit odliv kvalifikovaných pracovníků. Nedávná krize cen potravin poukázala na napětí v chudých zemích způsobené jejich nedostatečnou potravinovou bezpečností. Proto je potřeba zaměřit pozornost na zemědělství, které je jediným nástrojem obživy pro většinu obyvatel rozvojových zemí, z nichž 75 % osídluje venkovské oblasti. 26. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 27. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:00)
91