Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno
Plán péče o přírodní památku Křížový na období 2014 –2023
Zpracoval v prosinci 2012 ing. Darek Lacina
1
Obsah Obsah ............................................................................................................................................................... 2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území .................................................................................................... 3 1.1 Základní identifikační údaje..................................................................................................................... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ......................................................................................................................... 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí................................................................. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ................................................................................................. 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími........................................................................................... 4 1.6 Kategorie IUCN ...................................................................................................................................... 5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .......................................................................................................................... 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu.......................................................................... 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav................................................................................ 5 1.8 Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu............................................................................. 6 1.9 Cíl ochrany ............................................................................................................................................. 6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ......................................................... 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ................................................................. 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ........................................................................................................................................ 7 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................................................... 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .............................................................. 8 2.4.1 Základní údaje o lesích ..................................................................................................................... 8 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody .......................................................................................... 9 2.4.3 Dílčí plochy...................................................................................................................................... 9 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup........................................................................................................................................................... 9 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize................................................ 9 3. Plán zásahů a opatření ................................................................................................................................. 10 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ....................................................... 10 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání................................................... 10 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území................................................................. 12 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ................................................................................................................................................................... 13 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .................................................................................................... 13 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ............................................................. 13 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností.............................................. 13 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území....................................................................................................... 13 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ................................................... 13 4. Závěrečné údaje .......................................................................................................................................... 14 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .......................................................................................................................................................... 14 4.2 Použité podklady a zdroje informací ...................................................................................................... 14 4.3 Seznam používaných zkratek................................................................................................................. 15 T1:Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich........................................................................ 17
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2042 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Křížový druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení OkÚ Vsetín orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Vsetín číslo předpisu: 16/1999 datum vydání předpisu: 19. 5. 1999 datum účinnosti předpisu: 19. 6. 1999 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Zlínský Vsetín Vsetín Vsetín Ratiboř Ratiboř u Vsetína
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: PP Křížový Katastrální území: Ratiboř u Vsetína (739847) Číslo parcely podle KN
Číslo parcely dle PK nebo jiných evidencí
1299/55* Celkem
Druh pozemku dle KN
lesní pozemek
Způsob využití pozemku dle KN
Číslo listu vlastni ctví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
993
4 056 424
15 832 ** 15 832**
*) – číslo parcely po přečíslování k 10. 1. 2013 **) – výměra dle geodetického zaměření z ledna 2003 – samostatná parcela 1299/21 nezapsaná v KN (viz Přílohy - Geometrický plán) Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášené dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ (část parcely dle KN p. č. 1299/55 v k. ú. Ratiboř u Vsetína). Celková rozloha OP činí 3,8555 ha (výměra stanovena na základě podkladů KrÚ s využitím GIS).
3
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
OP plocha v ha 3,8555
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 1,5832
vodní plochy
0
0
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrž
0
vodní tok
0
neplodná půda
0
ostatní způsoby využití
0
trvalé travní porosty
0
0
orná půda
0
0
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
0
0
0
0
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0
0
1,5832
3,8555
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast:
4
ne ne
jiný typ chráněného území:
CHOPAV Vsetínské vrchy LBC ÚSES
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
ne EVL CZ0720033 Semetín
Příloha č. M1: Viz Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana skalních výchozů - svahového mrazového srubu s navazující kryoplanační terasou, úpatní haldou a s balvanitým proudem, zbytku přirozeného bukového lesa s klenem s výskytem vzácné fauny, zejména holuba doupňáka, datla černého, čápa černého a netopýrů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému
podíl plochy v ZCHÚ (%) 80
Květnaté bučiny (bučiny asociace Asperulo-Fagetum) Štěrbinová vegetace silikátových skal a 20 drolin (silikátové skalnaté svahy s chasmofytickou vegetací) B. druhy název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Holub doupňák (Columba 1 – 2 páry hnízdící oenas) Čáp černý (Ciconia nigra) Přeletuje Datel černý (Dryocopus 1 pár martius) Netopýr brvitý (Myotis Jednotlivě emarginatus) Netopýr velký (Myotis Jednotlivě myotis) Vrápenec malý Jednotlivě (Rhinolophus hipposideros)
5
popis ekosystému Starší bukový porost na strmém svahu Skály, skalní výchozy, balvanitá pole
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
§2 §2
§1
Zbojnická jeskyně
§1
Zbojnická jeskyně
§1
Zbojnická jeskyně
C. útvary neživé přírody útvar Mrazový srub
geologická charakteristika popis útvaru Třetihorní arkózové pískovce paleogénu račanské jednotky magurského flyše
Kryoplanační terasa
Délka cca 200 m ve směru SV-JZ; čela pískovcových bloků s příčnými puklinami; max. výška skalní stěny 7 m Terasa pod skalním úpatím překrytá úpatní haldou a balvanovitým proudem Pseudokrasová (rozsedlinová) jeskyně na jz. okraji při úpatí skalní stěny, délka 17 m, hloubka 12 m; pod jeskyní sufozní pseudokrasový závrt (prům. 3,5 m, hl. 1,5 m)
Zbojnická jeskyně
1.8 Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť název ekosystému
podíl plochy v ZCHÚ (%) 80
L5.1 Květnaté bučiny (bučiny asociace Asperulo-Fagetum) S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových 20 skal a drolin (silikátové skalnaté svahy s chasmofytickou vegetací)
popis ekosystému Starší bukový porost na strmém svahu Skály, skalní výchozy, balvanitá pole
PP Křížový se nachází na severním okraji EVL Semetín. Všechny tři druhy netopýrů, které byly zjištěny v minulosti v PP Křížový, jsou uvedeny i v přílohách evropsky významných druhů živočichů směrnice o stanovištích 92/43/EEC. Dle ústního sdělení Dr. Pavelky byl na lokalitě zaznamenán výskyt žluny šedé (Picus canus), která je zařazena do Seznamu chráněných druhů a poddruhů ptáků dle Směrnice Rady ES 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem péče o PP Křížový je zachování pískovcových skalních výchozů, ochrana přírodních stanovišť, mimo jiné i bukového porostu s klenem, lípou a na ně vázaných rostlinných a živočišných společenstev a v konečném stádiu ponechání ekosystémů samovolnému vývoji.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Starší převážně bukové porosty a skalní útvary s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin 3 km JV od Ratiboře a 1,5 km ZJZ od Vsetína, místní části Semetín v nadm. výšce 575 - 625 m n. m. PP Křížový patří do přírodní lesní oblasti 41 - Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky. Z hlediska geomorfologického se území nachází v soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Západní Beskydy, celku Hostýnsko-vsetínská vrchovina, podcelku Hostýnské vrchy a okrsku Liptálské hřbety. Biogeograficky území spadá do Hostýnského bioregionu 3.8, na rozhraní biochor 4SK – svahy na pískovcovém flyši 4. v.s. a 5ZK – hřbety na pískovcovém flyši 5. v.s. Klimaticky jde o mírně teplou oblast MT2. Hydrologicky náleží k povodí řeky Moravy, dílčího povodí Vsetínské Bečvy. Geobotanicky spadá do květnatých bučin. Potenciální přirozenou vegetací se řadí k bučině s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a fytogeograficky jde o Karpatské mezofytikum, okrsek Hostýnské vrchy. Geologickým podkladem území je magurský flyš tvořený lukovskými vrstvami soluňského souvrství račanské jednotky. Z hlediska lesnické typologie náleží lesní porosty k lesním typům (LT): 5J3 (suťová jilmojasanová javořina kapradinová), 4F1 (svahová bučina kapradinová), 4A1 (lipová bučina bažanková), částečně i 4B4 (bohatá bučina javorová). V Zlatníkově pojetí (Buček, Lacina 1999) se tak jedná o mozaiku
6
skupin typů geobiocénů Fagi-acereta inferiora (bukové javořiny nižšího stupně), Fageta aceris (bučiny s javorem) a Fageta typica (typické bučiny). Na základě aktualizace podrobného mapování biotopů soustavy NATURA 2000 (viz Mapomat AOPK ČR) byla v daném území vymapována mozaika biotopů L5.1 – květnaté bučiny a S1.2 – vegetace silikátových skal a drolin. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (mimo předmětů ochrany) název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Lejsek šedý (Muscicapa striata) 1 pár jednotlivě Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §3 §2
popis biotopu druhu, další poznámky les Zbojnická jeskyně, les
Vysvětlivky: §1 – kriticky ohrožený druh dle vyhl. 395/1992 Sb.; §2 – silně ohrožený druh; §3 – ohrožený druh
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Ochrana přírody byla a je postavena na konzervačním přístupu minimalizace zásahů do území. b) lesní hospodářství Současné porosty jsou původně porosty s čistě hospodářským zaměřením, dnes pouze přestárlé, avšak do 90. let minulého století přímo ovlivněné lesnickými aktivitami (porost v minulosti zřejmě založen velkoplošnou, dvoufázově provedenou, clonnou sečí). Jak však dokládají skicy stabilního katastru z 1. poloviny 19. století, lokalita je cenná kontinuální genezí lesní půdy, bez stádia vyklučení lesa s následnou extenzivní zemědělskou činností. Bezprostřední okolí PP bylo historicky součástí semetínského polesí vsetínského panství. Dřeviny, u kterých nelze v minulosti předpokládat umělou kultivaci (buk – Fagus sylvatica, jedle – Abies alba, javor klen – Acer pseudoplatanus, jasan ztepilý – Fraxinus excelsior) tak dnes na lokalitě bezesporu představují původní ekotypy regionu (Tkáčik, 2004) c) myslivost ZCHÚ je součástí lesního komplexu ve kterém probíhal a probíhá standardní výkon práva myslivosti, což znamená, že vysoké stavy spárkaté zvěře redukují případné zmlazení na přístupných místech lokality. d) rekreace a sport Vlastní území ZCHÚ v minulosti nebylo využíváno k rekreaci, i když by skalní stěny mohly lákat k lezení. Lokalita se nachází na poměrně odlehlém místě a také vlastnosti skal nejsou pro horolezecké vyžití zcela vhodné. Vlastní terén je pro turistiku neschůdný, avšak pod lokalitu vede asfaltová cesta, která může posloužit nejen pěším ale i cyklistům. Lokalita je využívána i pro geocaching (v prostoru je skryta jedna schránka). e) jiné způsoby využívání Aktuálně není známo. Potenciálně je možno počítat s výzkumem. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 1. Lesní hospodářský plán pro Městské lesy Vsetín na období 1. 1. 2008 – 31. 12. 2017 2. Územní plán sídelního útvaru Ratiboř přijatý vyhláškou obce o závazné části ÚPD 15. 6. 1994 a následující doplňky I a II a změny 1 - 14 3. Veřejná vyhláška Krajského úřadu ZK č. j. KUZL42439/2012 z 11. 7. 2012
7
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 41 - Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky Lesní hospodářský celek / zařizovací LHC 721402 Městské lesy Vsetín obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) 1,5832 ha v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2008 – 31.12.2017 Organizace lesního hospodářství Městské lesy Vsetín Nižší organizační jednotka Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 5J3 suťová jilmojasanová javořina kapradinová 4F1 svahová bučina kapradinová
Přirozená dřevinná skladba SLT
Podíl (%)
BK4, KL2, JD3, JL1, JS+
Výměra (ha) 0,6361
BK7, JD2, LP1
0,1343
8,48
40,18
4A1
lipová bučina bažanková
BK6, LP2, KL1, JS1, JL+
0,6157
38,89
4B2+4
bohatá bučina javorová
BK7, JD2, DB+, LP+, KL+
0,1971
12,45
1,5832
100 %
Celkem Zdroj: Tkáčik, 2004
Porovnání přirozené a současné skladby lesa (výměry dle LHP) Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany Smrk ztepilý SM (Picea abies) Jedle bělokorá JD (Abies alba) DBZ LP JS KL BŘ JL BK
Dub zimní (Quercus petraea) Lípa (Tilia sp.) Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) Javor klen (Acer pseudoplatanus) Bříza bělokorá (Betula pendula) Jilm (Ulmus sp.) Buk lesní (Fagus sylvatica)
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (%)
0,06
4
0
+
+
10 - 20
+
+
+
+
+
+ +
0,03
2
10 - 20
0
0
+
0 1,48
0 94
+ 50 - 60
Celkem 1,58 100 % ----+ dřevina se vyskytuje vtroušeně (pod 1%) Údaje současného zastoupení převzaty z LHP s úpravou dle akt. stavu v terénu Pozn.: Odlišnost výměry v textu vychází z použití odlišných zdrojů. V kap. 1.3 a 1.4 jsou použity údaje dle Geometrického plánu, v tabulce zastoupení LT je využito výpočtu výměr podle ARCGIS a v tabulce porovnání současné a přirozené skladby lesa bylo použito údajů z hospodářské knihy.
8
Celé ZCHÚ je možno řadit do 3. stupně přirozenosti lesních porostů s výhledem na přesun do 2. stupně. Přílohy: - lesnická mapa typologická podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody Strmá skalní stěna mrazového srubu na jv. svahu Křížového vrchu je budována třetihorními arkózovými pískovci lukovských vrstev (paleogén) račanské tektonické jednotky magurského flyše. Svahový mrazový srub je protažen ve směru SV-JZ zhruba v délce 200 m. Je tvořen na čelech pískovcových vrstev (sklon vrstevních ploch 20° k JV). Skalní stěna je příčně členěna puklinami směru 140°-320°, 130°-310°; odčleňování pískovcových bloků a vytvoření stupňovité skalní stěny podmínily pukliny směru 30°-210°, paralelní s průběhem mrazového srubu. Skalní stěna je nejvyšší v jz. části mrazového srubu (6,5 – 7 m).Od skalního úpatí (často polokruhovitého tvaru) vybíhá výrazná kryoplanační terasa, překrytá úpatní haldou a balvanovým proudem (ostrohranné bloky až 3 m v delší ose). Na jz. okraji lokality při úpatí skalní stěny je vstup do pseudokrasové – rozsedlinové jeskyně (Zbojnická jeskyně) s celkovou délkou 17 m a hloubkou 12 m. Na kryoplanační terase pod jeskyní vznikl sufozní pseudokrasový závrt (průměr 3,5 m, hl. 1,5 m). Území je prakticky bez rušivého vlivu lidské činnosti, pouze dolní část balvanového proudu byla narušena zářezem lesní cesty (již mimo ZCHÚ). Jedná se o atraktivní, pestrý, geomorfologicky cenný a v oblasti jedinečný soubor skalních tvarů mrazového zvětrávání, které jsou geneticky provázány a doplněny vyvinutými tvary pískovcového pseudokrasu (Kirchner). 2.4.3 Dílčí plochy V ZCHÚ jsou vymezeny dvě dílčí plochy, které se liší managementovým přístupem. Plocha A – většina území PP Křížový obsahuje mrazový srub a nejbližší okolí. Jedná se o bezzásahové území ponechané samovolnému vývoji. Plocha B – spodní okraj ZCHÚ s jednotlivě rostoucími smrky, které budou v průběhu platnosti tohoto plánu péče smýceny a odstraněny včetně klestu (ten může být deponován na hranici ZCHÚ). Do uvolněného prostoru bude provedena dosadba jedle s individuální ochranou (100 ks). V SV části při spodním okraji ZCHÚ roste výraznější buk, který by měl být postupně uvolněn jako potenciální hnízdiště čápa černého. Příloha: - tabulka T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Zásahy v minulosti je možno dělit na dvě skupiny: a. Hospodářská opatření – v bezprostředním okolí mrazového srubu nebyla pro nepřístupnost prováděna žádná opatření, lesnické zásahy v minulosti směřovaly jen do porostů pod skalami, kdy došlo k těžbě především smrku. Tyto těžby je třeba označit za pozitivní pro vývoj společenstev v ZCHÚ, protože byla redukována nepůvodní dřevina, která dokáže ovlivnit i půdní podmínky a tím měnit biodiverzitu především bylinného patra. b. Ochranářská opatření – provedeno pruhové značení MZCHÚ. Do budoucna bude třeba instalovat 2 cedule s malým státním znakem a v pravidelných intervalech udržovat pruhové značení a kontrolovat stav cedulí. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nejsou známy zájmy ochrany přírody, které by byly v kolizi.
9
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Ideou managementu lesa v lokalitě Křížový bude konzervativní přístup ochrany přírody, spočívající ve sledování probíhajících procesů obnovy a následném uvolňování zmlazujících se skupin. Výsledný přístup, který se odráží ve struktuře plánu péče je následující: Zásadním principem ochrany je nezhoršování aktuálního stavu Rámcové zásady péče o lesy na území MZCHÚ PP Křížový vycházejí z rámcových zásad hospodaření pro zastoupené hospodářské soubory, jak jsou uvedeny v: Oblastním plánu rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 41 – Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky publikaci KOLEKTIV: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2004 a publikaci KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006 Nejdůležitější obecné požadavky na hospodaření v lesních porostech lze formulovat takto: nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních dřevin, při výchově a obnově přednostně a důsledně odstraňovat invazní a geograficky nepůvodní dřeviny, výchovnými zásahy upravovat složení druhové skladby ve prospěch klimaxových dřevin, klást důraz na přirozenou obnovu porostů a dostatečnou ochranu proti zvěři; s tím souvisí potřeba výrazné redukce stavů spárkaté zvěře (především srnčí), a to nejen přímo v území MZCHÚ ale i v blízkém okolí, postupně přejít do bezzásahového režimu Velikost seče, obmýtí i obnovní dobu udávají RSH s ohledem na fakt, že se jedná o MZCHÚ. Poslání přírodní památky Křížový nejlépe zajistí zařazení celé její plochy do kategorie lesů zvláštního určení (§8 zákona č.289/1995 Sb.). Zastoupené varianty lesních typů umožňují zařadit PP plošně do aktuálního hospodářského souboru 426 – exponovaná stanoviště středních poloh, bukové porostní typy, les zvláštního určení. Dokonce je možno uvažovat až i o kategorii lesa ochranného (lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích). Přílohy: - lesnická mapa typologická – příloha č. M4
10
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Přírodní lesní oblast 41 – Hostýnsko vsetínská vrchovina a Javorníky Hospodářský Cíĺové hospodářství
Přírodní památka Křížový
soubor
426
Porostní typ (současné porosty) bukové
Soubory lesních typů 5J, 4B, 4A, 4F Kategorie lesa les zvláštního určení
Hospodářský tvar
Zákonná ustanovení (zákon č. 289/1995 Sb.) Maximální velikost holé seče (§31, odst. 2) holá seč nepřípustná
Maximální šířka holé seče (§31, odst. 2)
Doba zajištění kultur (§31, odst. 6)
Minimální počty prostokořenného sadebního materiálu (tis. ks/ha) buk lesní 8, javor klen 6, jasan ztepilý 6, jedle bělokorá 5
Výměra, rozšíření
Funkční zaměření ochrana přírody
les vysoký
1,58 ha
Hospodářský způsob výběrný, podrostní
Základní hospodářská doporučení (vyhláška MZe č. 83/1996 Sb.) Obmýtí 140 Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin 100%
Obnovní doba 30
Počátek obnovy 130
Náv. doba
Meliorační a zpevňující dřeviny (příloha č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.) bk, jd, jv, jl, lp, hb, js, db
Cílová druhová skladba přirozená druhová skladba dle vylišených variant LT pro PP celkově bk6, jd2, jv2, jl+, js+, lp+, db+, bř+
Odchylky od modelu Obnovní postup Dolní část PP rozpracovat výběrnou sečí za účelem odstranění zbývajících smrků, umělá kultivace jedle a v případě nutnosti i listnáčů na lokalitě se nezmlazujících Způsob obnovy (zalesnění) Použít pouze prostokořenný sadební materiál. Jedle individuálně mechanicky chráněna. Maximální využití stávajícího přirozeného zmlazení. Do tubusů listnaté poloodrostky. Péče o kultury Důsledná ochrana výsadeb proti tlaku zvěře. Použití individuální mechanické ochrany a repelentů – nátěr. Výchova porostu Protěžování klimaxových dřevin. Opatření ochrany lesů, myslivost Zátěž vysokými stavy spárkaté zvěře (vysoká, srnčí, daňčí). Nebezpečí zahliňování pseudokrasové jeskyně. Meliorace Neprovádí se. Zvláštní opatření, poznámky Důsledné směrové kácení. Vytěžená dendromasa smrku odstraněna z porostu. Další funkce Ochrana skalních výchozů, vzácná aviofauna, bryologicky cenná lokalita. Doporučené výrobní technologie Motomanuální technologie těžby, vyklizování lanem navijáku.
11
b) péče o rostliny Druhy rostlin vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů v území. c) péče o živočichy Bezzásahový režim v území a ponechání starých stromů k rozpadu zvyšuje hnízdní možnosti pro druhy ptáků hnízdící v dutinách (holub doupňák, datel černý, žluna šedá, …). Pravidelně je třeba kontrolovat, zda nedochází k zazemňování pseudokrasové jeskyně, která je útočištěm kriticky ohrožených netopýrů. d) péče o útvary neživé přírody I když je mrazový srub s jeskyní jedním z důvodů ochrany lokality, není třeba při předpokladu konzervačního přístupu provádět žádná speciální opatření k ochraně. V případě, že by se v budoucnu objevily snahy o horolezecké aktivity v ZCHÚ, bude pak třeba hlavně osvětovou činností (informační tabule, diskuse se zástupci horolezecké obce) této aktivitě zabránit. Poškození může působit aktivita příznivců geocachingu, pokud bude schránka umístěna uvnitř ZCHÚ. e) zásady jiných způsobů využívání území Je třeba redukovat stavy zvěře na normované nejen přímo v ZCHÚ, ale především v širším okolí. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Dojde k dotěžení zbývajících smrků v dolní části ZCHÚ a podsadbě jedlovými sazenicemi v počtu 100 ks s individuální ochranou. Minimálně dvakrát za decennium bude prováděna inventarizace nového pokolení lesa, a až dle tohoto zhodnocení se bude operativně přistupovat k umělé kultivaci těch klimaxových dřevin, u kterých nedojde k obnově. Při vyklizování dřevní hmoty minimalizovat riziko zvyšování sufoze (zazemňování) v okolí vstupu do jeskyně a poškození přirozené obnovy. V porostu ponechávat k zetlení na stojato doupné stromy – v tomto ohledu je důležitým starší buk v dílčí ploše B, který by měl být postupně uvolňován (zásahy i v OP) jako potenciální hnízdiště čápa černého. Stanovení technologických postupů Zalesňování, ochrana kultur a nárostů V případě nutnosti sadby umělé použití autochtonního sadebního materiálu. Rozměry a kvalitu sazenic posuzovat dle ČSN 48 21 15 – Sadební materiál lesních dřevin. Jedlové podsadby individuálně mechanicky chránit plastovou plotovinou (velmi vhodný Klimavit 500), případné podsadby listnatých poloodrostků ochrannými tubusy (Plantex, tubus Speciál, Polytex 20). Možno chránit proti okusu také repelenty (Aversol, Stop Z, Cervacol Extra). Ve všech případech jamková sadba. Čistky a prořezávky V PP v současnosti neprováděny. Probírky V PP v současnosti neprováděny. Obnovní způsob, těžební technologie Motomanuální technologie těžby, důraz na směrové kácení. Podrobný výčet plánovaných zásahů udává tabulka – příloha T1. Příloha: - mapa dílčích ploch a objektů – M3 - mapa prostorového rozdělení lesa – M5 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 b) útvary neživé přírody Nejsou navrhovány žádné zásahy ani činnosti.
12
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je vyhlášené dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ (část parcely dle KN p. č. 1299/55 v k. ú. Ratiboř u Vsetína). Jedná se o lesní pozemky, konkrétně části porostů: 104D1d, 104D5 a 104 D14. Od SZ jsou to ještě i části porostů 104A0, 104A1a, 104A12a a na SV 104C3. Od SZ dochází k postupné obnově porostů – holoseč dosahuje až k hranice ZCHÚ. Ve všech porostech OP je možno hospodařit běžnými způsoby, ale je třeba v maximální míře využívat zmlazení listnatých dřevin a jedle. Při obnově nevysazovat nepůvodní smrk a modřín. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Aktuálně je MZCHÚ ve svých hranicích stabilizováno (viz Přílohy - geometrický plán). Je označeno pruhovým značením předepsaným způsobem. Toto značení bude třeba během platnosti pp 3x obnovit. Aktuálně je třeba provést instalaci označení předepsanými tabulemi s malým státním znakem v počtu 2 ks (1 kus pod skalami, 1 kus nad skalami). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území provést geodetické oddělení parcely ZCHÚ v katastru nemovitostí, projednat zapracování požadavků ochrany přírody do budoucího LHP (2016), 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Skalní stěny mohou lákat k horolezeckým aktivitám, které je ale třeba vyloučit. Vzhledem k blízkosti turistické cesty nelze vyloučit vyšší návštěvnost pěších turistů i cyklistů. Nepředpokládá se, že by turisté vstupovali přímo do ZCHÚ vzhledem k nepříznivému terénu. Pokud se stávající schránka geocachingu nalézá uvnitř ZCHÚ, je třeba ji odstranit, neboť zvýšený pohyb příznivců této aktivity znamená lokální poškozování půdního povrchu i vegetace, ale hlavně rušení živočichů. Zcela nepřípustné je umístění schránky uvnitř nebo v těsné blízkosti jeskyně. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Lokalitu lze využít pro ekovýchovnou a vzdělávací činnost o vývoji neživé přírody a utváření zemského povrhu v přítomností vnějších geologických činitelů. Doporučujeme zpracovat pro dané území odborné průzkumy lesnický, botanický a zoologický. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Předpokladem do budoucna je periodický monitoring zaměřený na různé skupiny organismů (botanické i zoologické průzkumy). Možností je spolupráce s univerzitami přírodovědného a/nebo lesnického zaměření při výzkumu specifického prostředí samovolně se vyvíjejícího lesa. Vhodný by byl dlouhodobější výzkum, avšak možnosti se nabízejí i pro zpracování bakalářských, diplomových nebo disertačních prací.
13
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační náklady Orientační náklady plochy) za rok (Kč) bez za období platnosti DPH plánu péče (Kč) bez DPH Jednorázové a časově omezené zásahy Podrobný průzkum zoologický ---------15 000,- Kč Podrobný průzkum botanický ---------6 000,- Kč Instalace 2 ks tabulí s malým státním znakem ---------5 000,- Kč Výsadba 100 ks jedle s ind. ochranou a péčí min. 3 ---------5 000,- Kč roky Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------31 000,- Kč Opakované zásahy Kontrola a údržba infotabulí Monitoring zoologický každé 2 roky (5x) Monitoring botanický každých 5 let (2x) Pruhové značení ZCHÚ (3x 650 m; 150,-/100 m) Postupná těžba stromů z OP okolo staršího buku (2x) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
200,- Kč 5 000,- Kč 5 000,- Kč 975,- Kč 1 500,- Kč 12 675,- Kč ----------
2 000,- Kč 25 000,- Kč 10 000,- Kč 2 925,- Kč 3 000,- Kč 42 925,- Kč 73 925,- Kč
4.2 Použité podklady a zdroje informací AMBROS, Z., ŠTYKAR, J., 1999. Geobiocenologie I. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 63 s. ISBN 80-7157-397-3. BUČEK, A., LACINA, J., 1999. Geobiocenologie II. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 240 s. ISBN 80-7157-417-1. CULEK, M. et al., 1995. Biogeografické členění ČR. Praha, Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-0-3. DEMEK, J. et al., 2006. Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČR. Brno, AOPK ČR, 580 s. ISBN 8086064-99-9. GUTH J., 2002. Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů. Praha, AOPK ČR, 2002. 10 s. CHYTRÝ, M. et al., 2001. Katalog biotopů ČR. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 304 s. ISBN 80-86064-55-7. KOLEKTIV: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2004 KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006 MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M. A KOL., 2002. Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 s. ISBN 78-89562-23-6 MACKŮ, J. et al., 1993. Klasifikační systém lesních půd, ÚHÚL Brandýs nad Labem MARHOUL, P., TUROŇOVÁ, D., (eds.): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha. 2008 MÍCHAL, I., PETŘÍČEK, V. (eds), 1999: Péče o chráněná území, díl II. Lesní společenstva. AOPK ČR, Praha, 714 s. PAVELKA J., TREZNER J. (eds), 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 504s. + 64 s. bar. přílohy
14
PLÍVA, K. et al., 1984. Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa. Brno, Academia, GÚ ČSAV v Brně, 73 s TKÁČIK, J., 2004. Plán zásahů a opatření pro přírodní památku Křížový (katastrální území Ratiboř), zásady managementu. Nepublikovaný text, 7 s. Nařízení Okresního úřadu Vsetín č. 16/1999 ze dne 19. 5. 1999 o vyhlášení přírodní památky Křížový http://drusop.nature.cz/index.php http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs http://geoportal2.uhul.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=oprl_2011&layers=PLO http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=3&nabidka=hlavni http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Vlastní terénní šetření v roce 2012 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. 4.3 Seznam používaných zkratek §1 – kriticky ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů §2 – silně ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů §3 - ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod ČR – Česká republika EVL – Evropsky významná lokalita KrÚ – Krajský úřad LBC - lokální biocentrum LHP – lesní hospodářský plán (M)ZCHÚ – (maloplošné) zvláště chráněné území OP – ochranné pásmo OPRL – oblastní plán rozvoje lesů PP – přírodní památka pp – plán péče PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa RSH – rámcové směrnice hospodaření (S)LT – skupiny lesních typů ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability
15
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulka:
T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území (v textu) Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma (v textu) Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa prostorového rozdělení lesa
Geometrický plán pro rozdělení pozemku
16
Tabulky - T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 T1:Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL
dílčí plocha
104D14
A
104D14
B
výměra porostní skupiny (ha) 1,5832 (1,0731)
číslo rámcové směrnice / porostní typ 426
1,5832 (0,5101)
426
dřeviny
zastoupení dřevin (%)
BK LP JS DBZ JD KL BK LP JS DBZ KL SM
95 1 1 + + 2 90 1 1 1 2 5
průměrná výška porostu (m) 32
stupeň přirozenosti
32
3
2-3
doporučený zásah
poznámka
Bez zásahu
2
Smíšený listnatý (převážně bukový) les okolo mrazového skalního srubu
1. Dotěžit zbývající smrky 2. Podsadit jedlí (100 ks) 3. Nadále ponechat bez zásahu
1 1 2
Smíšený listnatý les (převážně bukový) pod mrazovým skalním srubem s jednotlivými smrky
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Výměry převzaty z GIS.
17
naléhavost