Připomínkové místo Ministerstvo financí. Připomínkované ustanovení K bodu 67

IV Vyhodnocení zásadních připomínek uplatněných v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Připomínkové místo Ministerstvo financí

Připomínkované ustanovení K bodu 67

Text připomínky K § 17 - nový odst.3 Upozorňujeme, ţe vláda ve svém programovém prohlášení deklarovala (část II Reforma veřejných rozpočtů…) snahu odbourat případy automatické valorizace mandatorních výdajů jako stěţejní nástroj stabilizace veřejných rozpočtů. V tomto smyslu odmítáme předloţený návrh kaţdoroční automatické valorizace navrţené paušální platby stanovené zákonem (16 Kč na kaţdého pojištěnce a měsíc) podle statisticky vykázané míry inflace, protoţe takové zákonné ustanovení ztěţuje pruţnou konfrontaci moţností a potřeb při alokaci zdrojů v systému v.z.p., resp. ve veřejných rozpočtech jako celku. Valorizační mechanismus doporučujeme nastavit buď jen jako moţnost, tj. ţe vláda nebo MZ bude oprávněna (můţe) zvýšit paušální platbu a přitom přihlíţet k vývoji míry inflace…, nebo valorizační mechanismus nestanovit vůbec (návrh vypustit) s tím, ţe paušál bude moţné eventuálně zvýšit změnou zákona. Těmito dvěma způsoby je t.č. valorizována většina sociálních dávkových transferů, kromě důchodů, takţe nevidíme ţádný závaţný důvod, proč by tomu mělo být jinak při generování zdrojů pro financování záchranné zdravotní sluţby (ZZS). Podle našeho názoru je diskutabilní i samotný návrh na zákonem zajištěné veřejné zdroje (absolutní částkou v Kč) pro ZZS, coţ se v ţádném jiném segmentu péče hrazené ze zdravotního pojištění zatím

Návrh vypořádání Neakceptováno ROZPOR MF dále ţádá, abychom se zabývali i nezásadními připomínkami, zejména tou, která se týká částky stanovené na financování zdravotnické záchranné sluţby a navrţeného způsobu přerozdělování těchto částech.

Připomínkové místo

Ministerstvo spravedlnosti

Připomínkované ustanovení Obecně

K bodu 45

Text připomínky

Návrh vypořádání

nepouţívá. Zásadní připomínka. Vězeňská sluţba, která má povinnost podle § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské sluţbě a justiční stráţi ČR, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout zdravotní péči osobám ve výkonu trestu odnětí svobody a ve výkonu vazby, musí tuto péči na základě indikace lékaře zajistit. Vězeňská sluţba tedy musí zajistit, aby zdravotní sluţba byla mimovězeňským zdravotnickým zařízením poskytnuta vţdy a aby nebyla moţnost tuto péči odmítnout pro nesolventnost vězně. Vězeňská sluţba sama nemůţe vyřešit kaţdodenní problémy související s odmítáním insolventních vězňů zdravotnickými zařízeními a s odmítáním výdeje léků. Proto poţadujeme v souvislosti se zavedením regulačních poplatků výjimku pro osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, tedy osvobození od placení regulačních poplatků pro uvedené osoby. Vězeňská sluţba odůvodňuje svůj poţadavek i tím, ţe je povinna zajistit zdravotní sluţby, ale poskytovatelé zdravotních sluţeb odmítají součinnost (zejména jde o lékárny Tato připomínka je zásadní. V § 16 odst. 1 písm. c) se s odkazem na zákon o zdravotních sluţbách uţívá pojem „pohotovostní sluţba“; tento pojem však návrh zákona o zdravotních sluţbách nezná. Vzhledem k tomu, ţe ustanovení nenavazuje na návrh zákona o zdravotních sluţbách, je toto ustanovení neurčité a vyţaduje zpřesnění formulace, neboť se od něj odvíjí platba regulačního poplatku (týká se také např. § 28).

Neakceptováno Právo pojištěnce na poskytnutí hrazených sluţeb není vázáno na zaplacení regulačního poplatku. Z nesplnění povinnosti zaplacení regulačního poplatku plynou pojištěnci jiné sankce neţ neposkytnutí hrazených sluţeb. Odmítání výdeje léků je nelegální, doporučujeme informovat registrující orgán, který vydal pro lékárny oprávnění. Totéţ pro ostatní poskytovatele, kteří odmítají poskytovat zdravotní sluţby. ROZPOR

Neakceptováno Na základě vypořádání připomínkového řízení k zákonu o zdravotních sluţbách bude pohotovostní sluţba v zákoně o zdravotních sluţbách Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se ustanovení nezabývá definována. Po vysvětlení od následnou hospitalizací. Stávající právní úprava upravuje zásadní připomínky

-2-


Připomínkované ustanovení

K bodům 50 aţ 54

Text připomínky


osvobození od tohoto poplatku v případě, ţe hospitalizace následuje po poskytnutí pohotovostní sluţby. To jiţ návrh neobsahuje a není proto jasné, zda se předpokládá placení 90,- Kč bez ohledu na následnou hospitalizaci. Z hlediska zamezení zneuţívání pohotovosti je takové zpřísnění neodůvodněné. Poţadujeme návrat ke stávající úpravě s tím, ţe nebude rozhodující, zda k hospitalizaci dojde ve zdravotnickém zařízení, které neodkladnou péči (pohotovostní sluţbu) poskytlo, nebo v jiném zdravotnickém zařízení. Tato připomínka je zásadní. Vzhledem k tomu, ţe § 16a odst. 3 písm. b) a e) se vztahuje na osvobození od poplatku při poskytování ambulantních zdravotních sluţeb, nevidíme důvod, proč obdobné osvobození není zakotveno pro poskytování lůţkové zdravotní sluţby. V tom spatřujeme nerovnost, kterou poţadujeme odstranit. Ve Vězeňské sluţbě jsou ve výkonu trestu odnětí svobody matky, jejichţ děti jsou umisťovány do nemocnic. Tyto matky často nemají finanční prostředky na úhradu regulačního poplatku, ale dětem se musí dostat potřebné zdravotní péče. Na úhradu těchto poplatků nemá Vězeňská sluţba ČR ve svém rozpočtu prostředky, resp. zákon ani neumoţňuje tyto výdaje z rozpočtu hradit. Tato připomínka je zásadní.

ustoupeno. Akceptováno Bude doplněno, tj. bude zachován stávající právní stav.

-3-

Neakceptováno Nejedná se o nerovnost, od poplatků za návštěvu lékaře jsou vyjmenované skupiny osob osvobozeny z jiných důvodů. Osvobození těchto skupin od regulačních poplatků za lůţkové zdravotní sluţby je neodůvodněné, náklady na byt a stravu musí matka dítěte hradit bez ohledu na to, kde dítě je. Je nesystémové řešit neuspokojivou finanční situaci matek ve výkonu trestu odnětí svobody plošným osvobozením všech dětí od poplatku za hospitalizaci. Po vysvětlení od zásadní



K bodu 57

K bodům 60 a 62

K bodu 65

Text připomínky


připomínky ustoupeno. Poţadujeme lépe zdůvodnit rozdíl mezi osvobozením od Akceptováno regulačních poplatků podle § 16a odst. 2 písm. b) a podle § 16a Ustanovení bude odst. 4 písm. b). Dle našeho názoru jsou tato ustanovení částečně v poţadovaném smyslu duplicitní. upraveno. Tato připomínka je zásadní. Poţadujeme doplnit, ţe insolventnost pacienta v době poskytnutí Neakceptováno zdravotní sluţby není důvodem jejího odmítnutí, a to i v případě, Ustanovení nepodmiňuje kdy se nejedná o neodkladnou péči. poskytnutí zdravotní sluţby zaplacením regulačního Tato připomínka je zásadní. poplatku. Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno. Z § 16a odst. 9, s nímţ souvisí § 16a odst. 11, není zřejmý důsledek Neakceptováno nevybrání regulačního poplatku pro pacienta. Zejména není jasné, Zákon stanoví právo zda v případě nevybrání regulačního poplatku nemá poskytovatel pojištěnce na poskytování povinnost poskytnout zdravotní sluţbu. To by však bylo v rozporu hrazených sluţeb, a toto s povinností lékaře poskytnout tuto sluţbu v případě potřeby. Pro právo nepodmiňuje Vězeňskou sluţbu je nutné dořešit tato ustanovení v souvislosti zaplacením regulačního s častou nesolventností osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu poplatku. odnětí svobody ve vztahu k povinnosti Vězeňské sluţby poskytnout Po vysvětlení od zásadní těmto osobám zdravotní péči. Tato připomínka souvisí připomínky ustoupeno. s připomínkou k bodu 57. Tato připomínka je zásadní. V § 17 odst. 1 je uvedeno: „Smlouvy se nevyţadují při poskytnutí Akceptováno neodkladné zdravotní sluţby pojištěnci a při poskytování Do novely bude doplněn text zdravotních sluţeb pojištěnci, na kterém je vykonáváno ochranné „smlouvy se nevyţadují téţ léčení nařízené soudem,…“ Není zřejmé, proč se uzavření smlouvy v případě zdravotních sluţeb se zdravotní pojišťovnou vyţaduje u těch poskytovatelů poskytnutých zdravotních sluţeb, u nichţ neplatí svobodná volba lékaře, tedy poskytovatelem určeným

-4-



K bodu 78

K bodu 79

Text připomínky


proč se u těchto poskytovatelů nepostupuje obdobně jako u ochranného léčení. V těchto případech musí být pacient ošetřen u lékaře, kterého mu určí někdo jiný, například Vězeňská sluţba, provozovatel detenčního ústavu nebo krajská hygienická stanice (povinné léčení podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Proto poţadujeme upravit, ţe v uvedených případech bez smlouvy se zdravotní pojišťovnou musí být poskytnuta zdravotní sluţba. Pokud by této připomínce nebylo vyhověno poţadujeme do návrhu zapracovat, ţe Vězeňská sluţba uzavírá s pojišťovnou jednu smlouvu za všechna svoje zdravotnická zařízení. Tato připomínka je zásadní. Při poslední novelizaci zákona č. 48/1997 Sb. bylo přislíbeno zakotvení poţadavku na kontraktační povinnost všech zdravotních pojišťoven pro zdravotní sluţby poskytované Vězeňskou sluţbou. Tento příslib však není v návrhu zohledněn. Tato připomínka je zásadní.

Vězeňskou sluţbou. Není třeba zapracovávat, ţe Vězeňská sluţba uzavírá jednu smlouvu za všechna svá zdravotnická zařízení. Zákon vychází z toho, ţe smlouva je uzavírána mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem ,tj. Vězeňskou sluţbou.

V § 18 odst. 1 písm. b) není zřejmé, co bude v praxi povaţováno za důkaz. V odstavci 1 písm. a) a c) poţadujeme ujasnit vztah k § 16 návrhu, podle něhoţ příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní sluţby, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky, které podle tohoto zákona nejsou hrazenými sluţbami, jde-li o jedinou moţnost z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. V odstavci 2 větě druhé doporučujeme slovo „můţe“ nahradit slovem „musí“, neboť pacient nemůţe vědět o alternativních moţnostech léčby.

-5-

Akceptováno Pozn. zakotvení kontraktační povinnosti bylo přislíbeno aţ pro nový zákon o veřejném zdravotním pojištění., avšak bude zakotveno i do této novelizace. Neakceptováno Připomínka je nekonkrétní. Vztah § 16 k ostatním částem zákona je jasný – lze podle něj hradit všechno to, co podle zákona není hrazenými sluţbami (tj. zdravotní sluţby uvedené v příloze č. 1, některá nehrazená očkování apod.), tj. i to, co nesplňuje podmínky § 18, pokud se



K bodu 81 K bodu 83

K bodům 87 a 88

Text připomínky


Tato připomínka je zásadní.

něco takového vyskytne. Povinnost poskytovatele informovat pacienta o všech alternativách je v zákoně o zdravotních sluţbách. Není vhodné zde zakotvovat povinnost poskytovatele informovat o „nadstandardu“, neboť není povinen jej nabízet. Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno. Akceptováno Ustanovení bude doplněno. Neakceptováno Na základě vypořádání připomínkového řízení k zákonu o zdravotních sluţbách bude propustka v zákoně o zdravotních sluţbách definována, stejně jako povinnosti poskytovatele vybavit pojištěnce léčivy a zdravotnickými prostředky. Po tomto vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno. Neakceptováno Na základě vypořádání

V § 22 odst. 1 poţadujeme doplnit za slovo „jsou“ slovo „téţ“ nebo „dále“. Tato připomínka je zásadní. V § 26 odst. 1 a 2 upozorňujeme na to, ţe v návrhu zákona o zdravotních sluţbách nebylo slovo „propustka“ nalezeno. V odstavci 1 písm. b) není zřejmé, co se míní odůvodněnými případy a kdo rozhodne, ţe o takový případ jde. Není zřejmé, kde je zakotvena povinnost zdravotnického zařízení vybavit pacienta léčivými prostředky apod. na dobu propustky. Současně není řešen problém vybavení pacienta při jeho propuštění z hospitalizace, zejména pokud není pro něho dostupná lékárenská péče. Tato připomínka je zásadní.

Upozorňujeme, ţe pojmy „primární preventivní prohlídka“ a „sekundární preventivní prohlídka“ se v návrhu zákona o

-6-



K bodu 114

Text připomínky


zdravotních sluţbách nevyskytují. Ve smyslu této připomínky je třeba provést revizi celého návrhu. Týká se to např. bodů 105 a 106, které na preventivní prohlídky taktéţ odkazují. Tato připomínka je zásadní.

připomínkového řízení k zákonu o zdravotních sluţbách budou primární a sekundární zdravotní sluţby v zákoně o zdravotních sluţbách definovány. Po tomto vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno. Částečně akceptováno § 33 odst. 1 hovoří o všech léčebně rehabilitačních zdravotních sluţbách, tedy i o jiných neţ lázeňských. Neakceptováno Po propuštění z hospitalizace můţe lázně předepsat registrující poskytovatel, není důvod, aby se pojištěnec vracel do nemocnice. Neakceptováno Praktický lékař je poskytovatelem primárních, nikoli specializovaných ambulantních zdravotních sluţeb. Akceptováno Chyby budou odstraněny. Neakceptováno Ambulantní zdravotní sluţby

V § 33 odst. 1 první větě zřejmě jde o lázeňské léčebně rehabilitační zdravotní sluţby. Pokud tomu tak je, je nutné provést v tom směru revizi celého návrhu. Ve větě druhé na konci doporučujeme za slovo „je“ vloţit slova „nebo byl“; obdobnou úpravu doporučujeme provést i v odst. 3 v předposlední větě.

V odstavci 3 není jasný pojem „specializované ambulantní zdravotní sluţby“, neboť např. praktický lékař poskytuje téţ specializovanou ambulantní zdravotní sluţbu.

V odstavcích 4, 5 a 8 je třeba provést revizi v nich uvedených odkazů na odstavce. V odstavci 6 není jasné, proč v uvedených případech nelze poskytovat i ambulantní lázeňské sluţby.

-7-



Text připomínky


K § 34 upozorňujeme, ţe návrh zákona o zdravotních sluţbách zná jen lůţkové zdravotní sluţby, nikoliv ošetřovatelské. Tato připomínka se vztahuje i na § 34a. Tato připomínka je zásadní.

K bodům 156 aţ 162

K bodu 172

K bodu 183

Doporučujeme v § 42 odst. 1 nebo na jiném místě návrhu uvést, zda výběr regulačních poplatků je vţdy úhradou hotovostní nebo i bezhotovostní. S tím pak souvisí i způsob kontroly podle tohoto ustanovení. V odstavci 3 na konci se počítá se standardy poskytování odborné zdravotní péče. V praxi však všechny standardy nejsou zpracovány; v těchto případech pak nebude zřejmé, jak se má postupovat. V odstavci 4 větě první není jasné, co se rozumí slovy „odborní pracovníci“. Tato připomínka je zásadní.

lze poskytovat, ale nemusí je indikovat poskytovatel zdravotních sluţeb v oboru pracovní lékařství. Neakceptováno Pojem lůţkové ošetřovatelské zdravotní sluţby je v souladu se zákonem o zdravotních sluţbách, vznikl spojením formy a druhu. Po tomto vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno. Neakceptováno Stanovení způsobu úhrady v zákoně je nadbytečné.

Vţdy musí být postupováno lege artis, i kdyţ nebudou standardy. Jedná se o stávající text. Po tomto vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno. S poukazem na připomínku k § 17a poţadujeme zakotvení Akceptováno kontraktační povinnosti všech zdravotních pojišťoven pro zdravotní Viz vyjádření k bodu 78. sluţby poskytované Vězeňskou sluţbou. S ohledem na to poţadujeme úpravu § 46 odst. 2. Tato připomínka je zásadní. V § 51 odst. 1 větě první není jasné, co se rozumí slovy „přihlíţejí Částečně akceptováno

-8-



Text připomínky


zejména ke kvalitě personálního zabezpečení“. Proto poţadujeme zpřesnit, v čem má kvalita spočívat. Obdobně poţadujeme zpřesnit slova „dobrá pověst uchazeče“ a jak se bude prokazovat. Tato připomínka je zásadní.

K bodu 191

Ministerstvo vnitra

K bodu 3

K bodu 4

§ 51 bude přeformulován. Formulace má poskytnout prostor pro uváţení komise. Po tomto vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno. Upozorňujeme, ţe příloha č. 1 zakládá další finanční dopady na Akceptováno Vězeňskou sluţbu, neboť se bude vztahovat i na insolventní vězně, Příloha č. 1 bude upravena.. jimţ Vězeňská sluţba musí ze zákona zajistit lékařskou péči. Tato připomínka je zásadní. K § 5 písm. a) body 4 a 5: Podle § 151 zákona č. 218/2000 Sb., o Neakceptováno sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování Je jiţ obsaţeno v zákoně č. těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech 48 § 9 odst. 2. (sluţební zákona), ve znění zákona č. 264/2006 Sb., se sráţky Po tomto vysvětlení od z platu řídí § 145 aţ § 150 zákoníku práce. Podle § 147 odst. 1 zásadní připomínky písm. b) zákoníku práce je zaměstnavatel oprávněn srazit ustoupeno. zaměstnanci mimo jiné také pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Z toho důvodu nelze souhlasit s odůvodněním navrţené změny ve zvláštní části důvodové zprávy, ţe státní zaměstnanci podle sluţebního zákona nejsou podle tohoto zákona plátci pojistného. Podle sluţebního zákona je naopak pojistné na všeobecné zdravotní pojištění zákonnou sráţkou z platu, kterou je zaměstnavatel oprávněn provést. § 5 písm. a) bod 4 proto poţadujeme vypustit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K § 5 písm. a) bod 6: Akceptováno 1. Upozorňujeme na problematické zavedení legislativní Ustanovení bude upřesněno zkratky „započitatelný příjem“ ve smyslu „odměny v kalendářním tak, aby bylo zřejmé zda jde měsíci nedosahující částky 2 000 Kč“, kdyţ předkladatel tím má o dosaţení příjmu niţšího neţ zřejmě na mysli „osobu, která v kalendářním měsíci nedosáhla 2000 Kč, nebo i příjmu ve

-9-



K bodu 5

Text připomínky


příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast na veřejném zdravotním pojištění stanovenou částkou 2 000 Kč“. Navrhovanou změnu je nutné provést také s přihlédnutím k novelizačním bodům 10 aţ 12, kde z textu navrhovaných změn je zřejmé, ţe se jedná o „dosaţení nebo překročení stanovené příjmové hranice“, nikoliv o dosaţení odměny nebo jiného příjmu v kalendářním měsíci nedosahujícího 2 000 Kč. 2. Současně upozorňujeme, ţe navrhovaným ustanovením se vytváří odlišné právní podmínky pro členy a nečleny zastupitelstev územně samosprávných celků atd., neboť se v případě odměny vţdy bude jednat o funkční poţitek ve smyslu § 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který však v prvním případě dosaţení dvoutisícové hranice bude podléhat pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, ve druhém však nikoliv (rozpor s čl. 4 Listiny základních práv a svobod). Poţadujeme vysvětlit, proč jsou z okruhu vyňati pouze nečlenové a nikoli i členové zastupitelstev. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. K § 5 písm. a) bod 10: Novelizační bod 5 poţadujeme doplnit a upravit jeho znění takto: „5. V § 5 písm. a) se doplňují body 10 a 11, které znějí: 10. osoby vykonávající funkci v občanském nebo zájmovém sdružení, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu, 11. člena okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků,“. Podle obecné a zvláštní části důvodové zprávy je cílem novelizace předmětného zákona, mimo jiné, provedení úprav

výši 2000 Kč.

- 10 -

Neakceptováno Chceme jen odstranit administrativní zátěţ, týká se osob s nahodilými příjmy – proto rozlišujeme příjmy členů zastupitelstev a nečlenů zastupitelstev. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

Akceptováno Ustanovení bude upraveno.



Text připomínky


vedoucích ke zmírnění administrativní zátěţe některých plátců pojistného, vzniklé v souvislosti se změnami provedenými v zákoně č. 48/1997 Sb. zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v důsledku kterých byly do kategorie zaměstnanců zahrnuty veškeré osoby s příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků, bez ohledu na to, zda jde o příjmy jednorázové či opakované a bez ohledu na trvání činnosti a výši příjmů. Jak vyplývá z obecné části důvodové zprávy je cílem novelizace řešit i odvody pojistného na veřejné zdravotní pojištění u členů okrskových volebních komisí. Z navrhované novely však není zřejmé, ţe by členové okrskových volebních komisí byli zařazeni do výčtu osob, které nejsou povaţovány za zaměstnance, a tudíţ nejsou plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Okrskové volební komise totiţ nelze povaţovat za komise zastupitelstva územního samosprávného celku ve smyslu § 5 písm. a) bod 6., ve znění navrhovaném novelou. Okrsková volební komise je volebním orgánem, jehoţ činnost se řídí příslušnými ustanoveními jednotlivých volebních zákonů. Proto musí být, dle našeho názoru, výjimka pro členy okrskových volebních komisí uvedena v ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. výslovně v samostatném bodě. Pokud by na členy okrskových volebních komisí bylo pohlíţeno jako na zaměstnance, a museli proto odvádět ze své zvláštní odměny pojistné na veřejné zdravotní pojištění, způsobilo by to při volbách značné komplikace a administrativní zátěţ pro všechny obecní úřady spočívající v povinnosti zavést před volbami všechny členy okrskových volebních komisí do mzdového programu, přihlásit k příslušným zdravotním pojišťovnám, sledovat jejich minimální vyměřovací základ a po volbách zase všechny odhlásit. U malých obcí je problém v nedostatku kvalifikovaných

- 11 -



Text připomínky


osob, které by byly schopny tuto činnost pro obecní úřad zabezpečit, a u velkých měst by šlo zejména o kvantitativní zátěţ, neboť uvedený postup by se dotýkal aţ stovek členů okrskových volebních komisí. Odvodem pojistného na veřejné zdravotní pojištění z odměny člena okrskové volební komise by navíc došlo k faktickému sníţení finanční částky, kterou členové za výkon funkce dostávají jako tzv. zvláštní odměnu, coţ by ve svém důsledku s největší pravděpodobností vedlo k dalšímu poklesu zájmu o výkon funkce člena okrskové volební komise. Jiţ nyní je situace s obsazováním okrskových volebních komisí velmi váţná. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K bodu 6

K § 5 písm. c): Tento novelizační bod se jeví jako nadbytečný; není jasné jak chápat vztah státu a sluţebního úřadu jako plátce pojistného za státního zaměstnance podle sluţebního zákona, neboť sluţební úřad je organizační sloţkou státu. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

Neakceptováno Úprava váţe na novelizační bod 3. Po vysvětlení bylo od této zásadní připomínky ustoupeno.

K bodu 14

K § 8 odst. 4: Navrhovaná změna mění obsah ustanovení § 8 odst. 4, neboť omezení nároku na úhradu zdravotních sluţeb hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se bude týkat pouze „hrazených sluţeb“ ve smyslu zavedené legislativní zkratky, nikoliv ve smyslu navrhovaného znění § 13 odst. 2 zákon č. 48/1997 Sb. Domníváme se, ţe navrhovaná změna posouvá smysl zákona. Dle našeho názoru smysl ustanovení má spočívat v tom, ţe pojištěnec nebude mít v uvedeném případě nárok na úhradu poskytovaných sluţeb, tudíţ mu bude jejich úhrada odmítnuta, a

Neakceptováno Ustanovení hovoří pouze o poskytování hrazených sluţeb (tj. těch, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění). Ustanovení nezakotvuje odmítnutí poskytnutí zdravotních sluţeb či léčiv, pokud si je pacient sám

- 12 -



Text připomínky


nikoli v tom, ţe mu bude odmítnuto poskytnutí hrazených sluţeb. zaplatí. Poţadujeme ustanovení formulačně zpřesnit. Po vysvětlení bylo od této zásadní připomínky Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. ustoupeno. K bodu 19

K § 11 odst. 1 písm. c): Domníváme se, ţe formulace jednoho z práv pojištěnců, tj. právo na poskytnutí hrazených sluţeb, pokud mu byly poskytnuty, bez stanovení nějakých dalších podmínek nedává smysl. Poţadujeme ustanovení upravit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

Neakceptováno Podmínkou je, ţe sluţby byly poskytnuty v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb. Ten na příslušných místech stanoví další podmínky, např. v § 18. Bude ale upřesněno, aby ustanovení nenavádělo k tomu, ţe právo na poskytnutí hrazených sluţeb je aţ ex post . Po vysvětlení bylo od této zásadní připomínky ustoupeno.

K bodu 65

K § 17 odst. 1: V navrhované úpravě § 17 odst. 1 upozorňujeme, ţe § 2 odst. 3 návrhu zákona o zdravotních sluţbách nestanoví jako druh zdravotní sluţby „neodkladnou zdravotní sluţbu“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

Neakceptováno Neodkladné zdravotní sluţby jsou definovány v § 4 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních sluţbách. Po vysvětlení bylo od této zásadní připomínky ustoupeno.

K bodu 83

Dle našeho názoru je ustanovení § 26 odst. 1, podle něhoţ je

Neakceptováno

- 13 -



K bodu 114

K bodu 140

Text připomínky


hrazenou sluţbou i vybavení pojištěnce léčivými přípravky, potravinami pro zvláštní lékařské účely a zdravotnickými prostředky po dobu trvání propustky nebo ukončení hospitalizace, v rozporu s ustanovením § 26 odst. 2, kde je tomu naopak. Navrhovanou úpravu proto poţadujeme upřesnit a řádně odůvodnit ve zvláštní části důvodové zprávy. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. V navrhovaném ustanovení § 33 odst. 3 v poslední větě je nutné slovo „pacient“ nahradit slovem „pojištěnec“ (terminologické sjednocení textu). Současně doporučujeme zváţit vhodnost uţití prvního a druhého pořadí naléhavosti předvolání pojištěnců k poskytování lůţkových lázeňských sluţeb podle kritéria věku. Toto členění lze povaţovat za diskriminační ve smyslu čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, kdyţ jediným kritériem v daném případě musí být výlučně zdravotní stav pojištěnce a potřeba jeho zachování nebo zlepšení, nikoliv věk, jehoţ dosáhl v době poskytování primární léčby. Navíc by v navrhovaném právním reţimu byly neodůvodněně zvýhodněny fyzické osoby mladší 18 let, které byly na základě jiného právního předpisu „zplnoletěny“, tedy jiţ nejsou ve smyslu Úmluvy o právech dítěte povaţovány za dítě. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

Odstavce nejsou v rozporu, naopak jsou v souladu a doplňují se. Od této zásadní připomínky bylo ustoupeno.

Poţadujeme vypustit celý § 39o, který upravuje doručování na elektronickou adresu. Není důvod speciálně upravovat doručování písemností na elektronické adresy. Tuto problematiku řeší jiţ správní řád v § 19 odst. 3, 8 a 9, kde je obecně upraveno doručování na elektronickou adresu, a zákon č. 300/2008 Sb., o

- 14 -

Akceptováno Neakceptováno Byl převzat stávající text. Rozdíl ve lhůtě poskytnutí je dán vysokou specializací dětské lázeňské péče. Dětských lázní je málo a proto není moţné zajistit poskytnutí zdravotních sluţeb ve stejném intervalu jako u dospělých. V naprosté většině případů se jedná o dětské pacienty do 15 let a zvýhodnění „zplnoletěných“ osob tak není aktuální. ROZPOR Neakceptováno Jde o vysoce důleţitý institut, navazující na problematiku právní moci a účinnosti rozhodnutí o



Text připomínky


elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který nově upravuje pouţití datových schránek pro elektronickou komunikaci, kde je fikce doručení také upravena. Není přípustné stanovit absolutní fikci doručení, jak je navrţeno v návrhu. Zasláním písemnosti na elektronickou adresu adresáta a potvrzením přečtením písemnosti elektronickou poštou adresáta (např. poštovní server) není zaručeno, ţe písemnost byla skutečně přečtena adresátem, a uţ vůbec není zaručeno, ţe i kdyţ zpráva byla přečtena, ţe jí přečetl právě adresát. Podle správního řádu je písemnost doručena v okamţiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem. V zákoně č.300/2008 Sb. je v § 17 upraveno doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datových schránek. Lze předpokládat, ţe účastníci řízení podle § 39g zpravidla budou mít datovou schránku zřízenu (obligatorně se zřizuje např. právě zdravotním pojišťovnám či právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku). Datové schránky jsou státem provozovaným systémem a stát garantuje jeho funkčnost (v té souvislosti vidíme jako problematické konstruovat fikci doručení při doručování na „běţné“ e-mailové adresy, mnohdy bezplatně poskytované, a tudíţ zpravidla bez potřebné odpovědnosti provozovatele). Lze proto předpokládat, ţe u adresáta budou existovat takové podmínky, které umoţní bezproblémově elektronicky komunikovat podle stávajících právních předpisů. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

maximální ceně, výši a podmínkách úhrady. Na rozdíl od názoru připomínkového místa je MZ toho názoru, ţe tento proces vyţaduje zvláštní úpravu pokud jde o doručování. Správní orgán je vázán přísnými lhůtami, danými evropskými předpisy, do kdy musí rozhodnout o maximální ceně a výši a podmínkách úhrady. Toto rozhodnutí není a ani nemůţe být ihned účinné, neboť o výsledku rozhodnutí se musí dozvědět i poskytovatelé, lékaři a lékárníci, zdravotní pojišťovny a pacienti. Proto je rozhodnutí účinné aţ od 1. dne následujícího měsíce, ve kterém vstoupí v právní moc. Při písemném doručování např. do zahraničí není zřejmé, zda rozhodnutí vstoupilo v právní moc, pokud se správnímu orgánu nevrátí „doručenky“. Ty ovšem docházejí pozdě, a tak, i kdyţ rozhodnutí bylo

- 15 -



Text připomínky

Návrh vypořádání pravomocné a je tedy účinné od 1. dne následujícího měsíce, správní orgán se tento fakt dozvídá aţ v průběhu měsíce, kdy uţ léčivý přípravek měl být hrazen podle tohoto rozhodnutí. Navrhovanou úpravou se sleduje moţnost zabezpečit předání informace všem subjektům včas, ne opoţděně aţ v okamţiku, kdy se správní orgán dozví, ţe rozhodnutí vstoupilo v právní moc. Text ustanovení byl upraven a jeho účinnost byla omezena do doby nabytí účinnosti zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a rovněţ bylo ustanovení doplněno tak, aby byla zajištěna ochrana účastníka před domněnkou doručení shodně, jako tomu je v zákoně č. 2300/2008 Sb. Po této úpravě MV od zásadní připomínky ustoupilo.

- 16 -



Text připomínky


K bodu 191

K příloze č 1: Z důvodové zprávy nevyplývá, jakým způsobem byly uvedené zdravotní sluţby určovány a proč byly vyloučeny z hrazených sluţeb nebo byla jejich úhrada ze zdravotního pojištění redukována. Proto poţadujeme odůvodnění v důvodové zprávě dopracovat, a to v souladu s čl. 9 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, tedy zejména vysvětlit účel, principy a nezbytnost navrţené právní úpravy.

Neakceptováno Z důvodové zprávy jednoznačně vyplývá, ţe se rozsah přílohy č. 1 nemění a zůstává zachován stávající stav. Po tomto vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno.

Nejasnosti spatřujeme zejména u poloţky č. 13 – Konzultační zdravotní sluţby, které se navrhuje hradit pouze tehdy, jsou-li poskytovány ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem. Domníváme se, ţe by na jedné straně mělo být hrazení těchto sluţeb v případě, ţe jsou poskytovány ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem, zpřesněno, např. limitováno stanovením jejich počtu (máme zato, ţe u některých pacientů můţe znamenat vyuţití tohoto práva pacientem podstatně zvýšené náklady na zdravotní sluţby), a na straně druhé rozšířeno o úhradu minimálně jedné konzultační zdravotní sluţby pojišťovnou, pokud jde o konzultační zdravotní sluţbu od jiného poskytovatele před udělením souhlasu s poskytnutím zdravotních sluţeb (jde o nově zavedený institut, jehoţ realizaci by zřejmě zpoplatnění této sluţby omezilo).

Částečně akceptováno Bude doplněna úhrada konzultačních zdravotních sluţeb i u jiného poskytovatele neţ u ošetřujícího zdravotnického pracovníka (do zákona i do Seznamu výkonů). Není však ţádoucí stanovovat maximální počet konzultačních zdravotních sluţeb. Po tomto vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno.

Zásadně nesouhlasíme rovněţ s tím, aby byla hrazena v tak Akceptováno omezeném rozsahu výplň stálého zubu. Oprava zubu by měla mít

- 17 -



Text připomínky


přednost před jeho vytrţením, které zřejmě součástí hrazené sluţby je. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K důvodové zprávě

Při přípravě materiálu nebylo postupováno podle metodiky Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace, která byla schválena usnesením vlády č. 877/2007. Zejména nejsou jasně popsány jednotlivé varianty řešení a způsob vyhodnocení a výběru zvoleného řešení a průběh konzultací s dotčenými subjekty. Takový postup je nejen v rozporu s uvedeným usnesením vlády, ale také s jejím programovým prohlášením. Pokud je od provádění vyhodnocení dopadů upuštěno na základě výjimky aplikované u právních předpisů, jejichţ obsahem jsou pouze změny technického charakteru nemající ţádný dopad na věcnou stránku předpisu, je třeba uvést tuto skutečnost v důvodové zprávě. S ohledem na výše uvedené poţadujeme důvodovou zprávu doplnit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

Akceptováno Jedná se z větší části o technickou novelu vynucenou zákonem o zdravotních sluţbách. V tomto smyslu bude doplněna důvodová zpráva.

Nad rámec návrhu

Poţadujeme do navrhované novely zahrnout i změnu § 53a odst. 3 písm. a), podle kterého nelze o ţádosti o odstranění tvrdosti zákona rozhodnout, pokud není splněna zákonem stanovená podmínka, tj. zaplacení pojistného na zdravotní pojištění splatného do dne vydání rozhodnutí o prominutí pokuty, přiráţky k pojistnému nebo penále. Výzvu k odstranění, resp. ke splnění zákonem poţadovaných podmínek nutných k tomu, aby o ţádosti mohlo být rozhodnuto, nebo sdělení, ţe o ţádosti není moţné rozhodnout, nelze podle současné právní úpravy vykládat jako rozhodnutí ve věci samé, které je podle ustanovení § 53a odst. 5

Neakceptováno Připomínka směřuje nad rámec navrhované novely. Od této zásadní připomínky bylo ustoupeno.

- 18 -


Ministerstvo zahraničních věcí


K bodu 130

Text připomínky


konečné. Zákon tedy výslovně neřeší, jak posuzovat opakovaně podanou ţádost o odstranění tvrdosti zákona v případě, ţe jde o ţádost ve stejné věci, doplněnou o sdělení, ţe bylo zaplaceno splatné pojistné na zdravotní pojištění, popř. zda má pojišťovna povinnost po zaplacení dluţného pojistného o dříve podané ţádosti rozhodnout, a to: bez časového omezení, i v případech, kdy bylo dluţné pojistné vymoţeno aţ v rámci výkonu rozhodnutí, i bez výzvy ze strany plátce. Proto poţadujeme, aby zákon v případech, ţe plátce neuhradil dluţné pojistné splatné ke dni rozhodování, přesně stanovil, ţe se ţádosti nevyhoví, popř. ţe se ţádost zamítne (tj. ţe se jedná o konečné rozhodnutí) a nikoliv „ţe nelze rozhodnout“. Tuto úpravu lze provést v podstatě pouze v souvislosti s § 53a odst. 3 písm. a). Kdyby zůstala alternativa, ţe „nelze rozhodnout“, měl by zákon umoţnit stanovení lhůty, po jejímţ uplynutí bude pojišťovna oprávněna v případě nezaplacení dluţného pojistného ţádost zamítnout, popř. ţádosti nevyhovět (tj. opět by se jednalo o konečné rozhodnutí). Účelem je zamezení moţnosti dvojího výkladu a eventuálních soudních sporů. Tuto připomínku povaţuje ministerstvo za zásadní. K § 39b: Neakceptováno Pojem „veřejný zájem“ v § Česká republika se ve svém doplňujícím vyjádření v řízení o 39b bude ponechán, avšak porušení Smlouvy č. 2005/4404, předaném Komisi ES dne 6. bude lépe specifikován června 2008, zavázala, ţe v rámci navrhované novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, bude jiţ vypuštěn v návaznosti na zákon o léčivech. Důvodem institut veřejného zájmu. V souladu s tímto vyjádřením byl tento ponechání je skutečnost, ţe institut vypuštěn z odst. 2 § 39c (bod 132) návrhu zákona. MZV

- 19 -



Text připomínky


ţádá předkladatele o vysvětlení, proč institut veřejného zájmu zůstal v § 39b odst. 2 návrhu zákona jako jedno z (obecných) kritérií stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku.

jedině tím lze řešit případné výpadky léčiv na trhu. Pokud podrobné odůvodnění nevyhovění této připomínce zašle MZ písemně do 1 týdne MZV , bude od této zásadní připomínky ustoupeno. Akceptováno Bude do důvodové zprávy doplněno s drobnou změnou – slova „vytýkaný nesoulad“ budou nahrazena slovy „poslední drobné nesoulady“, protoţe většina jiţ byla odstraněna zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů.

Tuto připomínku považuje MZV za zásadní.

K důvodové zprávě

Ministerstvo pro místní rozvoj

K bodu 191

MZV poţaduje, aby do důvodové zprávy v části E byl doplněn následující text: „Navrhovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění v části VI. (pojednávající o regulaci cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely) odstraňuje vytýkaný nesoulad vnitrostátní legislativy v oblasti tvorby cen a úhrad za léčiva se směrnicí Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen a humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění. Proti České republice uţ bylo zahájeno v této souvislosti řízení pro porušení Smlouvy podle čl. 226 Smlouvy o zaloţení ES (řízení č. 2005/4404), které se nyní nachází ve fázi odůvodněného stanoviska.“ Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. Poţadujeme z Přílohy č. 1 k předloţenému návrhu novelizace zákona č. 48/1997 Sb., (Seznam zdravotních sluţeb ze zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek) vypustit poloţky č. 5 Augnemtace a implantace v zubním lékařství, č. 7. Endotické ošetření a výplň zubu, č. 8 Výplň stálého zubu a č. 9. Dostavba zubu plastická. Odůvodnění: Amalgámové zubní plomby patří k základním výkonům v zubním lékařství a nelze je nahradit jiným levnějším úkonem. Rovněţ endodontické ošetření a výplň zubu slouţí k léčbě

- 20 -

Částečně akceptováno Příloha č. 1 bude přeformulována. Zástupce MMR se připomínkové porady nezúčastnil.



Text připomínky


zubu. Proto není důvod k nehrazení těchto sluţeb ze zdravotního pojištění. Tato připomínka je zásadní. Ministerstvo obrany

K bodu 5

K bodu 7

Do ustanovení § 5 písm. a) poţaduji doplnit nový bod 11 v tomto Neakceptováno znění: .MZ nevidí ţádný důvod pro osvobození náhrad mzdy „11. osoby povolané k výkonu vojenského cvičení nebo poskytovaných osobám výjimečného vojenského cvičení, za které je podle § 7 písm. povolaným k výkonu h) plátcem pojistného stát“. vojenského cvičení od odvodů pojistného a jejich Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Dne 1. ledna 2008 nabyla účinnosti novela, kterou vyřazení k okruhu osob, které došlo v § 5 písm. a) k zásadní změně ve vymezení pojmu se povaţují za zaměstnance. zaměstnanec. V podmínkách Ministerstva obrany se tato změna Po vysvětlení bylo od zásadní dotýká náhrad mzdy nebo platu za pracovní volno související připomínky ustoupeno. s brannou povinností vyplácených podle § 204 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce vojákům v záloze povolaným na vojenské cvičení. Od 1. ledna 2008 je tedy Ministerstvo obrany povinno provádět z těchto náhrad odvod pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Zabezpečení včasného odvodu zdravotního pojištění příslušným zdravotním pojišťovnám je vázáno na splnění povinností vojáka v záloze nastupujícího na vojenské cvičení a organizace, ve které je voják v záloze povolaný na vojenské cvičení v pracovněprávním vztahu. Přes veškerá opatření, která byla v rámci Ministerstva obrany přijata, nelze vždy zabezpečit včasnou úhradu pojistného. S ohledem na výše uvedené proto navrhuji doplnit do § 5 písm. a) bod 11 v uvedeném znění. V souvislosti s výše uvedenou připomínkou poţaduji v ustanovení Neakceptováno § 7 odst. 1 písm. h) slova „osoby povolané k vojenskému cvičení“ Důvody nepřijetí připomínky

- 21 -



K bodu 9

K bodu 10

Text připomínky


nahradit slovy „osoby povolané k výkonu vojenského cvičení nebo stejné jako u bodu 5 – výjimečného vojenského cvičení“ Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Jedná se o sjednocení terminologie návrhu novely se zákonem č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. V ustanovení § 8 odst. 2 poţaduji písmeno b) uvést v tomto znění: Neakceptováno „b) u sluţebního poměru den vzniku sluţebního poměru, jde-li o Ustanovení § 8 odst. 2 písm. státního zaměstnance den nástupu sluţby, a za den ukončení a) bude upraveno jinak, zaměstnání se povaţuje den skončení sluţebního poměru,“ poţadavek na sjednocení pojmů se tak stává Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Změnu navrhuji z důvodu sjednocení pojmu „Za den bezpředmětným. nástupu zaměstnance do zaměstnání se povaţuje“ s pracovním Po vysvětlení od zásadní poměrem uvedeným v písm. a). připomínky ustoupeno. V ustanovení § 8 odst. 2 poţaduji písmeno d) uvést v tomto znění: „d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti první den období, na který byla dohoda o pracovní činnosti sjednána a za den ukončení zaměstnání se povaţuje den, jímţ uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána,“ Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Změnu navrhuji z důvodu sjednocení pojmu „Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje“ s pracovním poměrem uvedeným v písm. a) a navrženou změnou v písm. b). Realizace původně navrhované změny zvýší, při opakovaném přihlašování a odhlašování zaměstnanců u příslušných zdravotních pojišťoven, administrativní náročnost. Z navrhovaného znění vyplývá, že

- 22 -

Částečně akceptováno Ustanovení bude formulačně upraveno, avšak ne ve smyslu předloţeného návrhu. Kritizovaný postup plnění oznamovací povinnosti při dohodách o pracovní činnosti zůstane zachován, tj. zaměstnavatelé budou tuto oznamovací povinnost plnit podle toho, zda zaměstnanec bude v příslušném kalendářním měsíci dosahovat či nikoliv



K bodu 15

K bodu 25

Text připomínky


v případě dohody o pracovní činnosti bude nutné zaměstnance započitatelného příjmu. přihlašovat a odhlašovat každý měsíc, ve kterém bude dosahovat Po vysvětlení bylo od zásadní započitatelný příjem, a to opakovaně po celou dobu platnosti připomínky ustoupeno. dohody. Tento způsob bude nutný i v případě, že započitatelný příjem bude v měsících, které na sebe navzájem navazují. V ustanovení § 10 odst. 1 poţaduji písmeno a) uvést v tomto znění: Neakceptováno „a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho Ustanovení však bude ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), upřesněno. oznamuje téţ tuto skutečnost, a jde-li o osoby které se podle § 5 Po vysvětlení bylo od zásadní písm. a), s výjimkou osob uvedených v bodě 8, povaţují za připomínky ustoupeno. zaměstnance pouze při dosaţení započitatelného příjmu v kalendářním měsíci, oznamuje nástup do zaměstnání do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém takové zaměstnání vzniklo nebo skončilo,“ Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Vloţení slov „mimo osob uvedených v bodě 8“ navrhuji v návaznosti na provedení změn v § 8 odst. 2 písm. d). V ustanovení § 11 odst. 3 poţaduji větu druhou uvést v tomto Částečně akceptováno znění: Volbu a omezení volby poskytovatele upravuje zákon „Registrujícím poskytovatelem je posádkové zdravotnické zařízení, o zdravotních sluţbách, nebo a není-li zřízeno, jiné zdravotnické zařízení, s nímţ Vojenská zvláštní zákony. Tato úprava zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování zdravotních nepatří do zákona o sluţeb.“. zdravotním pojištění. S MO bylo dohodnuto, ţe Zároveň poţaduji větu třetí a čtvrtou uvést v původním znění. tato úprava bude zapracována do zákona, kterým se mění Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Registrující poskytovatelé v systému vojenské některé zákony v souvislosti zdravotnické sluţby poskytují zároveň i pracovně lékařské sluţby, se zákonem o zdravotních

- 23 -



K bodu 56

Text připomínky


posudkové sluţby, významně se podílejí i na plnění úkolů BOZP v resortu obrany. Jednou z podmínek výkonu vojenské sluţby je kvalitní zdravotnické zabezpečení, které civilní registrující poskytovatel není schopen poskytnout. S ohledem na text důvodové zprávy k návrhu zákona se v současné době uvaţuje téţ o moţném vypuštění ustanovení upravujícího příslušnost poskytovatelů zdravotních sluţeb u vojáků z povolání v § 94 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, neboť se jedná pouze o odkaz na zákon č. 48/1997 Sb. Je ţádoucí upravit v zákoně povinnost VZP registrovat se u vojenských zdravotnických zařízení, nebo u zařízení se kterým uzavřel velitel smlouvu v případě, ţe není dostupné vojenské zdravotnické zařízení. V ustanovení § 16a odst. 5 poţaduji doplnit za navrhované znění větu:

sluţbách. MO tak od své zásadní připomínky ustoupilo.

„U organizačních sloţek státu, které jsou zřizovateli zdravotnických zařízení ve své působnosti, je regulační poplatek příjmem rozpočtu této organizační sloţky státu.“. Odůvodnění: Regulační poplatek byl zaveden jako nástroj vedoucí k omezení a zneužívání zdravotní péče a jako příjem byl určen pro zdravotnické zařízení, které zdravotní péči poskytlo. Ministerstva obrany, jako organizační složka státu, tento příjem odvádí do státního rozpočtu. Vzniká tak nerovnost mezi zdravotnickými zařízeními, a z pohledu pojištěnců je regulační poplatek v jednom případě použit na rozvoj zdravotnického zařízení a v druhém případě, v rozporu se zákonem, který regulační poplatek zavedl, se stává zdrojem příjmu státního rozpočtu. V souvislosti s výše uvedenou změnou je nutné změnit i zákon č.

- 24 -

Neakceptováno Nejedná se o nerovnost mezi zdravotnickými zařízeními, organizační sloţky státu mají oproti ostatním poskytovatelům zase řadu výhod. Poţadovaná změna zákona o rozpočtových pravidlech nespadá do působnosti MZ ale MF. Po tomto vysvětlení MO od zásadní připomínky ustoupilo.



Text připomínky


218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a to takto: V ustanovení § 49 odst. 7 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

K bodu 114

K bodu 176

„d) příjmy za poskytnuté zdravotnické sluţby, specifické zdravotnické sluţby a související příjmy.“ Tyto připomínky jsou zásadní. Odůvodnění: Uvedená změna umožní všem zdravotnickým zařízením zřízeným Ministerstvem obrany využívat příjmy za poskytnuté služby a související regulační poplatky a přímé platby od pacientů k rozvoji zdravotnických zařízení, která služby poskytla. V současné době jsou tyto poplatky příjmem pouze těch zdravotnických zařízení, která jsou příspěvkovými organizacemi. Upozorňuji, ţe v § 33 odst. 4 a 5 jsou chybně uvedeny odkazy na Akceptováno odstavce téhoţ ustanovení. Tato připomínka je zásadní. Za novelizační bod 176 poţaduji vloţit nový bod 177 v tomto Neakceptováno znění: MZ nevidí ţádný důvod pro zakotvení kontraktační „177. V ustanovení § 46 se doplňuje odstavec 5, který zní: povinnosti zdravotních pojišťoven se zdravotnickým (5) Zdravotní pojišťovny jsou povinny uzavřít smlouvu se zařízením zřízeným zdravotnickým zařízením zřízeným Ministerstvem obrany na Ministerstvem obrany. základě jeho písemné ţádosti.“ ROZPOR Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Bez zabezpečení úhrad za poskytnuté služby, není možné provozovat zdravotnická zařízení zřízená v působnosti

- 25 -



Text připomínky


Ministerstva obrany v souladu se zákonem o zdravotních službách. Návrh novely zákona ohrožuje plnění úkolů Ministerstva obrany, neboť pokud nebude ze zákona zabezpečena povinnost zdravotních pojišťoven uzavřít se zdravotnickými zařízeními zřízenými Ministerstvem obrany smlouvu o úhradách zdravotních služeb, dojde k likvidaci těchto zařízení a následnému znemožnění plnění úkolů Ministerstva obrany.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Obecně

Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny

K bodu 42

V návaznosti na „Plán sniţování administrativní zátěţe podnikatelů do roku 2010“, který byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 21.4.2008 č. 446 a jeho promítnutí do plánu legislativní činnosti Ministerstva zdravotnictví ve formě tzv. „Přehledu dotčených informačních povinností v gesci Ministerstva zdravotnictví“ poţadujeme provést revizi oznamovacích povinností v ustanovení § 10 a 12 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tato ustanovení jsou uvedena v „Přehledu dotčených informačních povinností v gesci Ministerstva zdravotnictví“, jako ustanovení obsahující oznamovací povinnosti, která mají do roku 2010 projít revizí a vzhledem k tomu, ţe v části šesté „Promítnutí plánu sniţování administrativní zátěţe do plánu legislativní činnosti MZdr.“ tohoto materiálu je u zákona o veřejném zdravotním pojištění uveden termín předloţení vládě I. čtvrtletí 2008 poţadujeme, aby byla revize provedena a její výsledky promítnuty do zákona a důvodové zprávy. Tato připomínka je zásadní. 1. § 15b) první větu odstavce 1) poţadujeme uvést v tomto znění : „Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotnické prostředky předepsané za účelem…“ Poţadujeme předloţení přílohy 3 tohoto zákona a případné

- 26 -

Akceptováno Důvodová zpráva bude doplněna v tom směru, ţe MZ navrhuje odstranění administrativní zátěţe tím, ţe některé činnosti z nichţ plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků nadále nebude povaţovat za zaměstnání a plátcům těchto příjmů tak sníţí administrativní zátěţ. Jiné sníţení administrativní zátěţe u podnikatelů z hlediska plnění oznamovacích povinností však provedeno nebude. Neakceptováno Připomínka zřejmě byla způsobena nepochopením. Přílohy č. 3 a 4 zákona se



Text připomínky


rozšíření spoluúčasti řešit aţ v další novele zákona po jejím pečlivém posouzení. Zejména bez posouzení oddílu C této přílohy, která obsahuje další, zde neuvedené podmínky úhrady, přičemţ není z textu zřejmé, zda tato pravidla zajišťují 100% úhradu na alespoň vybrané zdravotnické pomůcky, povaţujeme přijetí takové legislativní změny za zcela nepřijatelné. Toto ustanovení znamená 25% spoluúčast na všechny zdravotnické prostředky předepsané na poukaz. Ţádné nebudou plně hrazené, v případě několika finančních variant (podle kvality) bude spoluúčast ještě vyšší, neboť se bude hradit z pojištění jen 75 % nejméně finančně nákladného prostředku z dané skupiny. Tato připomínka je zásadní.

K bodu 191

nemění (to je uvedeno i v důvodové zprávě) a totéţ se týká i § 15b. Dosavadní právní úprava přitom nečiní obtíţe. Připomínky se tak povaţují za bezpředmětné.

2. K § 15b odst. 2: Bez moţnosti posoudit přílohu 4 nelze tento odstavec projednávat. Ţádáme předloţit přílohu č. 4. Tato připomínka je zásadní. K příloze č. 1 bodům 6 aţ 10 - Zásadně nesouhlasíme s uvedením Částečně akceptováno těchto zákroků v této příloze. Příloha č. 1 bude V seznamu zdravotních sluţeb ze zdravotního pojištění přeformulována. nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek je pod pořadovým číslem 6 uveden provizorní můstek, pod číslem 7 uvedeno endodontické ošetření a výplň zubu, pod číslem 8 výplň stálého zubu, pod číslem 9 dostavba zubu plastická a pod číslem 10 ortodontická konzultace. Jejich uvedením zde i jejich limitací dochází k zásadnímu omezení rozsahu stomatologické péče hrazené z prostředků všeobecného zdravotního pojištění. Tato připomínka je zásadní.

- 27 -

Připomínkové místo Ministerstvo práce a sociálních věcí


Text připomínky


Navrţená novelizace § 8 odst. 2 písm. a) mění okamţik vzniku Akceptováno pojistného vztahu (nově dnem vzniku pracovního poměru, tedy Ustanovení bude upraveno dnem sjednaným v pracovní smlouvě), který by se tak odlišil od tak jak je navrhováno. předpisů nemocenského pojištění (viz. § 10 odst. 1 písm. a) ZNP). Doposud platilo, ţe zdravotní i sociální pojištění vznikalo ve stejný den, a to dnem skutečného nástupu do zaměstnání. Domníváme se tedy, ţe by toto ustanovení mělo zůstat v původním znění, tedy v souladu s předpisy o nemocenském pojištění. Při aplikaci nové právní úpravy totiţ můţe docházet k situacím, kdy zaměstnanec, který uzavřel pracovní smlouvu, ale pak fakticky nenastoupil do práce, bude zdravotně pojištěn, nikoli však podle předpisů o nemocenském pojištění. Právní úprava pak dle našeho názoru můţe způsobovat problémy u zaměstnanců, kteří fakticky do práce přes uzavřenou pracovní smlouvu nikdy nenastoupí a zaměstnavatel jim ani neposkytne ţádný příjem. Upozorňujeme, ţe navrhovaná úprava zvyšuje, oproti dosavadní právní úpravě, administrativní nároky na zaměstnavatele. Tato připomínka je zásadní.

- 28 -



Text připomínky


Právo volby osoby, oprávněné k poskytování zdravotních sluţeb, má v právním řádu výjimky, jednou z nich jsou pracovně lékařské sluţby, které jsou vázány na dohody zaměstnavatele s poskytovatelem. Poukazujeme v tomto smyslu například na ustanovení § 28 odst. 2 návrhu zákona o zdravotních sluţbách či na příslušná platná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb. (např. § 103 odst. 1 písm. d), §106 odst. 4 písm. b) atd). Ţádáme proto, aby i v tomto zákoně bylo zakotveno omezení volby poskytovatele zdravotních sluţeb v případě pracovnělékařské péče například rozšířením § 11 odst. 4 návrhu. Tato připomínka je zásadní.

Neakceptováno Omezení volby poskytovatele je řešeno zákonem o zdravotních sluţbách a zákonem o specifických zdravotních sluţbách. Od zásadní připomínky bylo po vysvětlení ustoupeno.

K bodu 39

V ustanovení § 15 odst. 4 větě druhé poţadujeme slova: „orgánů Akceptováno státní správy" nahradit slovy „orgánů veřejné správy ". Odůvodnění: Zdravotní sluţby jsou podle zvláštních právních předpisů poskytovány nejen na doţádání orgánů státní správy, ale rovněţ na ţádost orgánů samosprávy, které vykonávají státní správu v přenesené působnosti. Jako příklad lze uvést obecní a krajské úřady, které v přenesené působnosti vykonávají státní správu na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Proto je třeba namísto pojmu „orgán státní správy“ pouţít obecnější pojem „orgán veřejné správy ". Tato připomínka je zásadní.

K bodu 47

1. Ustanovení § 16a odst. 2 písm. a) navrhujeme doplnit tak, ţe povinnost hradit regulační poplatek neplatí rovněţ v případě, jde-li o děti umístěné v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc podle § 42 a následujících zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

- 29 -

Částečně akceptováno Bude doplněno osvobození dětí, o jejichţ umístění v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc



Text připomínky


Ve smyslu § 46 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, můţe soud v situaci, kdy je výchova dítěte váţně ohroţena nebo narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo kdy z jiných závaţných důvodů nemohou rodiče zabezpečit výchovu dítěte, nařídit ústavní výchovu dítěte nebo svěřit dítě do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Na základě § 42 odst. 1 a 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, poskytují zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc ochranu a pomoc zejména dětem, které se ocitly bez jakékoliv péče nebo bez péče přiměřené jeho věku, dětem, jejichţ ţivot nebo příznivý vývoj jsou váţně ohroţeny, a dětem tělesně nebo duševně týraným nebo zneuţívaným. Vedle rozhodnutí soudu můţe být dítě do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc umístěno rovněţ na základě ţádosti příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (obecního úřadu obce s rozšířenou působností), na základě ţádosti zákonného zástupce dítěte nebo poţádá-li o to samotné dítě. Ve všech případech umístění dítěte do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je toto zařízení podle § 42a odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. povinno zabezpečit dítěti nejen plné přímé zaopatření (ubytování, ošacení, stravování), výchovnou, poradenskou a jinou odbornou péči, ale rovněţ poskytnutí zdravotní péče zdravotnickým zařízením, včetně primární zdravotní péče. Z výše uvedeného vyplývá, ţe postavení dětí umístěných v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc je z hlediska jejich pobytu mimo rodinu obdobné, jako postavení dětí umístěných v jiných typech zařízení pro péči o děti, které jsou od úhrady regulačního poplatku podle § 16a odst. 2 písm. a) osvobozeny, tj. dětí umístěných na základě rozhodnutí soudu ve zdravotnických zařízeních pro děti do 3 let věku, ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo umístěných k

rozhodl soud. § 16a odst. 2 písm. a) tedy bude doplněn o text: .. „nebo jde-li o pojištěnce umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc“. Nebyl akceptován poţadavek, aby osvobozeny od regulačních poplatků byly děti umístěné do těchto zařízeních na na ţádost obce, nebo na ţádost zákonného zástupce, nebo na ţádost samotného dítěte. V této části přetrvává ROZPOR.

- 30 -



Text připomínky


výkonu ústavní výchovy v zařízeních sociálních sluţeb pro osoby se zdravotním postiţením. Navíc řada zdravotnických a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy má v současné době zároveň i statut zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc, coţ znamená, ţe kromě dětí s nařízenou ústavní výchovou poskytují péči rovněţ dětem v reţimu výkonu sociálně-právní ochrany dětí v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc podle § 42 a násl. zákona č. 359/1999 Sb. Je proto odůvodněné, aby v úpravě osvobození od úhrady regulačních poplatků nebyly činěny rozdíly mezi dětmi umístěnými v různých typech zařízení pro péči o děti a aby se osvobození vztahovalo rovněţ na děti umístěné v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc, a to na všechny děti, bez ohledu na právní titul, na jehoţ základě byly do zařízení umístěny. Navrhujeme proto doplnit ustanovení § 16a odst. 2 písm. a) o text: .. „nebo jde-li o pojištěnce umístěné v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc, " - a do poznámky pod čarou uvést odkaz na § 42 zákona č. 359/1999 Sb. Tato připomínka je zásadní. 2. Dále navrhujeme osvobodit od placení regulačních poplatků rovněţ děti svěřené do pěstounské péče. Pěstounská péče je formou náhradní rodinné péče, kde pěstouni mají povinnost o dítě osobně pečovat, avšak práva a povinnosti rodičů při péči o dítě v pěstounské péči vykonávají pouze přiměřeně, to znamená, ţe nejsou zákonnými zástupci dítěte a nositeli rodičovské zodpovědnosti. Pěstounská péče je vyuţívána v případech dlouhodobějších překáţek v péči o dítě na straně rodičů, zejména nejsou-li splněny podmínky pro osvojení dítěte. Pokud zákon stanoví osvobození od regulačních poplatků pro děti Neakceptováno umístěné v náhradní péči zařízení pro péči o děti, je odůvodněné

- 31 -



K bodu 125

Úř. vlády – odbor kompatibility

Obecně

Text připomínky


a systémové, aby toto osvobození platilo i pro děti svěřené do pěstounské péče, která je tak jako ústavní péče státem rovněţ finančně podporována, ale má ze zákona přednost před náhradní ústavní péčí. Tato připomínka je zásadní. V § 38 návrhu poţadujeme za slova „dočasné pracovní neschopnosti“ vloţit čárku a slova „posuzování, ţe pacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání“. Zahrnutí posuzování zdravotního stavu uchazeče o zaměstnání, ţe není schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce, do hrazených sluţeb věcně navazuje na § 42 odst. 4 písm. b) návrhu zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování. Důleţité je to zejména proto, ţe zrušením vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, by vydání tohoto posudku musel hradit sám uchazeč o zaměstnání a nebylo by hrazeno z veřejného zdravotního pojištění tak, jak je tomu dosud. Zahrnutí bezplatného vydávání tohoto posudku mezi hrazené sluţby bylo ostatně garantováno předkladatelem návrhu zákona při vypořádání připomínek k návrhu věcného záměru zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování. Tato připomínka je zásadní. V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon“) ve znění návrhu se musí do všech příslušných ustanoveních promítnout fakt, že se podle § 14 zákona ve znění návrhu rozlišuje: (i) reţim obstarávání (tzv. in-kind model), kdy má pojištěnec právo na poskytnutí hrazených sluţeb (tj. zdravotních sluţeb, předepsaných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, předepsaných zdravotnických prostředků a

Nevidíme důvod pro osvobození pěstounů od poplatků. ROZPOR

- 32 -

Neakceptováno MZ nemůţe řešit problémy vzniklé v souvislosti se zrušením vyhlášky č. 31/1993 Sb. zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a skutečnost, ţe se uchazečům o zaměstnání podle příslušných předpisů vydávaných v působnosti MPSV nevydává potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti pro účely zaměstnanosti. ROZPOR

Neakceptováno Práva pojištěnce nejsou soustředěna do jediného § 11, ale jsou na různých místech v zákoně. Toto je např. v § 14 a není třeba to znovu uvádět v § 11.



Text připomínky


některých činností souvisejících s poskytováním zdravotních sluţeb, které jsou kryty veřejným zdravotním pojištěním) částečně nebo zcela bez přímé úhrady, a hrazené služby jsou poskytovateli v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem hrazeny přímo zdravotní pojišťovnou pojištěnce1), a (ii) reţim proplácení (tzv. reimbursement model), kdy má pojištěnec právo jen na úhradu nákladů, která vynaloţil na nutné a neodkladné léčení (spadající snad do hrazených sluţeb), jehoţ potřeba nastala během pobytu v cizině, a na další zdravotní sluţby2) čerpané mimo území České republiky. Dle navrhovaného znění by tedy např. pojištěnec v době, kdy není povinen platit pojistné podle § 8 odst. 4 zákona, neměl nárok ani na poskytování hrazených sluţeb (které mu má obstarat jeho zdravotní pojišťovna), ale ani nárok na náhradu výše uvedených nákladů za léčení a další zdravotní sluţby v cizině (které mu má podle § 14 zákona ve znění návrhu refundovat jeho zdravotní pojišťovna). Rovněţ ve výčtu práv pojištěnce chybí vedle práva na poskytnutí hrazených sluţeb (tj. těch, které se ve smyslu § 14 „poskytují na území ČR“) i právo na refundaci nákladů vynaložených na léčení resp. další zdravotní služby čerpané v cizině ve smyslu § 14 věta druhá zákona ve znění návrhu.3) _________________ 1) Reţim obstarávání platí, jak plyne z § 14 zákona ve znění návrhu, pro hrazené sluţby „na území České republiky“. První věta § 14 zní: „Hrazené sluţby se poskytují na území České republiky“. Vzhledem na kontext celého ustanovení by měly být slova „se poskytují“ vykládány jako odkaz na reţim obstarávání (tzv. in-kind). 2) Proč jen zdravotní sluţby, kdyţ pod pojem hrazené sluţby spadají kromě zdravotních sluţeb rovněţ předepsané léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely, atd.?

3) Jiný výklad § 14 by snad mohl být, ţe nerozlišuje jen podle

- 33 -



K bodu 34

Text připomínky


reţimu, ale i na jedné straně tzv. „hrazené služby“, kterými se mají dle § 14 věta první rozumět ty zdravotní sluţby, předepsané léčivé přípravky atd., které se „poskytují na území ČR“, a na straně druhé tzv. „nutné a neodkladné léčení, jehož potřeba nastala během jejich pobytu v cizině“ spolu s tzv. „dalšími zdravotními službami čerpanými mimo území České republiky, jejichž čerpání bylo předem schváleno příslušnou zdravotní pojišťovnou“. V takovém případě by bylo nutné, aby předkladatel upravil bod 1 návrhu tak, aby vymezení předmětu zákona (bod 1 návrhu) zahrnovalo všechny tři kategorie: (i) „hrazené sluţby“ (ČR), (ii) „nutné a neodkladné léčení…“ a (iii) „další zdravotní sluţby čerpané mimo území ČR“ a rozlišovalo oba typy úhrad, se kterými zákon počítá (hrazení sluţeb – reţim obstarávání na jedné straně a hrazení vynaloţených nákladů – reţim proplácení na straně druhé). Dále by bylo potřebné doplnit seznam práv pojištěnce (§ 11 zákona) o právo na náhradu nákladů vynaloţených na léčení či další zdravotní sluţby čerpané v cizině ve smyslu čl. 14 zákona ve znění návrhu, věty druhé. Tato připomínka je zásadní. Pokud jde o hrazení přeshraničně poskytnutých zdravotních sluţeb, léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely atd. z veřejného zdravotního pojištění, nebudou ani tímto návrhem, i kdyţ novelizuje příslušné ustanovení zákona, odstraněny jeho přetrvávající nedostatky. Ty spočívají v tom, ţe není v plném rozsahu implementováno sekundární a primární právo ES (neodstraňují se rozpory s nařízeními a primárním právem, konkrétně s nařízeními v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení a s volným pohybem sluţeb, zboţí a občanů EU).

Neakceptováno Vycházíme z toho, ţe nařízení jsou přímou součástí právního řádu a mají přednost před zákonem, a ţe tedy nemusí (a ani nemají) být inkorporována do národní legislativy. Naopak, převzetím nařízení do

- 34 -



Text připomínky


Soudní dvůr se v jiţ několika rozsudcích vyjádřil v tom smyslu, ţe z práva ES plynou pro občany členských států dvě kategorie práv na přístup ke zdravotní péči v jiném členském státě a její úhradu.

vnitrostátního zákona se vystavujeme riziku nestejné aplikace nařízení mezi členskými zeměmi EU navzájem. (Pozn. § 14 se týká veškeré Implementace nařízení (ES) č. 1408/71 ciziny, tedy i států mimo První kategorie práv plyne z příslušných ustanovení EU). nařízení Rady (ES) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního S rozsáhlejšími změnami zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v této oblasti (včetně v rámci Společenství, v platném znění (dále jen „nařízení“). zapracování judikátů) Pojištěnci, na kterého se vztahuje příslušné ustanovení nařízení, chceme počkat na přijetí náleţí, splňuje-li „podmínky právních předpisů příslušného státu“ Směrnice o přeshraničním (tj. státu pojištění) „pro vznik nároku na dávky“, právo buď (i) na poskytování zdravotních to, aby mu byla v členském státě pojištění, který není státem jeho sluţeb. bydliště, jeho zdravotní pojišťovnou (příslušnou institucí) Co se týká práv pojištěnce poskytnuta zdravotní péče v souladu s právními předpisy státu vyplývajících z evropského pojištění, jako by měl bydliště ve státě pojištění, nebo (ii) na to, aby práva, zdravotní pojišťovny mu byla v jiném členském státě, neţ je stát pojištění, institucí místa postupují podle metodického bydliště nebo pobytu podle jí uplatňovaných právních předpisů pokynu, na jehoţ tvorbě se poskytnuta zdravotní péče, jako by byl u ní pojištěn, a to na účet podílelo i Ministerstvo jeho zdravotní pojišťovny. V pořadí druhé zmiňované právo náleţí zdravotnictví, a principy pojištěnci při jeho pobytu v jiném členském státě, neţ je stát obsaţené v primárním i pojištění, jednak v případě, kdy si jeho stav vyţaduje věcné dávky, sekundárním evropském které se stanou nezbytnými ze zdravotních důvodů během jeho právu jsou zdravotními pobytu, a jednak v případě, ţe získá povolení své pojišťovny pojišťovnami dodrţovány a k odjezdu na území jiného členského státu za účelem léčení aplikovány. přiměřeného jeho zdravotnímu stavu. Obsah práv podle nařízení je odlišný od práv podle § 14 zákona ve znění návrhu, proto je třeba z legislativního hlediska

- 35 -



Text připomínky


postupovat podle judikatury Soudního dvora, z které vyplývá, ţe i kdyţ mají nařízení přednost před vnitrostátním právem, obecnou působnost a jsou závazná v celém rozsahu a přímo pouţitelná ve všech členských státech, a i kdyţ orgány státu postupují v praxi v souladu s právem ES, je nutné odstranit konflikt mezi Odbor kompatibility Úřadu vnitrostátním právem a nařízením (viz např. rozsudek C-185/96 vlády se připomínkové Komise v Řecko). Řešení konfliktu tedy nemůţe zůstat jenom na porady nezúčastnil. zásadě aplikační přednosti, ale ve smyslu judikatury Soudního dvora a čl. 21 Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii je nutné zajistit řádnou aplikaci, výkon a dodrţování nařízení, v tomto případě výslovným provázáním zákona s nařízeními ES v oblasti koordinace systému sociálního zabezpečení. Navrhujeme, aby se tak učinilo např. prostřednictvím následujícího ustanovení: „Tento zákon se použije, nestanoví-li přímo použitelné předpisy ES v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení jinak.“. Domníváme se, ţe bude z právního hlediska přesnější odkázat na zmíněná nařízení v rámci negativní formulace („pokud … nestanoví jinak“), spíše neţ pouţít standardní formulace zakotvené v Legislativních pravidlech vlády – čl. 48 odst. 8 („se nepouţije na právní vztahy upravené přímo pouţitelným předpisem ES“). Koordinační nařízení totiţ bude v mnoha případech poţadovat pouţití dotčeného zákona. Dále je rovněţ v návaznosti na nařízením předvídanou proceduru získávání povolení k čerpání zdravotní péče v jiném členském státě potřebné upravit podrobnosti této procedury. Soudní dvůr ve své judikatuře konstatoval (C-157/99 Geraets-Smits a Peerbooms, bod 90) (viz také např. C-372/04 Watts, bod 116): „aby režim předchozího správního povolení mohl být odůvodněný,

- 36 -



Text připomínky


přestože představuje odchylku od základní svobody, je třeba, aby byl v každém případě založen na objektivních, nediskriminačních a předem známých kritériích, tak aby byl stanoven rámec výkonu posuzovací pravomoci vnitrostátními orgány, aby tato pravomoc nebyla vykonávána svévolně…“. Dále Soudní dvůr uvedl: „Takovýto režim povolení musí rovněž spočívat na procesním systému, který je snadno dostupný a způsobilý zaručit dotčeným osobám, že jejich žádost bude vyřízena v přiměřené lhůtě, objektivně a nestranně, přičemž případná odmítnutí povolení musí být nad to soudně přezkoumatelná.“ Judikatura rovněţ poţaduje, aby členské státy zajistily, ţe povolení bude vydáno vţdy, pokud příslušné léčení nemůţe být v daném členském státě poskytnuto v obvyklé době nezbytné pro získání dotyčného léčení, coţ se má posoudit s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu a vzít v úvahu nejen zdravotní stav pacienta v okamžiku podání žádosti o povolení, včetně míry bolesti a povahy handicapu pacienta, ale rovněž anamnéza (C-385/99 Müller-Fauré a van Riet, bod 90). Úprava postupu schvalování čerpání zdravotních sluţeb mimo území ČR (alespoň pokud jde o jejich čerpání na území jiného členského státu EU, státu EHP nebo Švýcarska) a judikaturou požadovaného „rámce výkonu posuzovací pravomoci“ (který bránil tomu, aby byla vykonávána svévolně), ačkoliv § 14 zákona akt schválení zdravotní pojišťovnou předpokládá, v právním řádu ČR chybí a z tohoto důvodu přetrvává rozpor s právem ES. Požadujeme tento rozpor odstranit. Implementace primárního práva Vedle práv podle nařízení č. 1408/71 vyplývá druhá kategorie práv na přístup ke zdravotní péči přímo z primárního

- 37 -



Text připomínky


práva, konkrétně z čl. 49 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství (dále jen „Smlouvy“), týkajícího se volného pohybu sluţeb, poskytovatelů a příjemců sluţeb, a čl. 28 Smlouvy, týkajícího se volného pohybu zboţí, jakoţ i z čl. 18 Smlouvy, právo na úhradu nákladů vynaloţených na tuto zdravotní péči od své pojišťovny za podmínek a ve výši, které nevytvářejí překáţku volného pohybu sluţeb, zboţí, nebo občanů EU, ledaţe překáţku lze odůvodnit naléhavým poţadavkem veřejného zájmu (nemajícího ekonomickou povahu) a překáţka není diskriminační a je proporcionální. (Soudní dvůr ve své judikatuře zdůraznil, ţe ustanovení nařízení č. 1408/71 nijak nebrání proplácení nákladů vynaloţených na zdravotní péči přijatou v jiných členských státech členským státem ve výši úhrad platných v tomto státě (např. C158/96 Kohll, bod 27). Soudní dvůr ve svých rozsudcích konstatoval, ţe článek 49 Smlouvy zakazuje pouţití vnitrostátních předpisů, které mohou způsobit, ţe poskytování sluţeb mezi členskými státy bude obtíţnější, neţ jejich poskytování čistě v rámci jednoho členského státu (C-158/96 Kohll, bod 33, C157/99 Smits a Peerbooms, bod 61, C-372/04 Watts, bod 94). Rovněţ konstatoval, ţe vnitrostátní předpisy, které znevýhodňují některé ze svých státních příslušníků jen proto, ţe vyuţili své svobody pohybu a pobytu v jiném členském státě, představují omezení svobody přiznané článkem 18 Smlouvy všem občanům Unie“ (C-406/04 De Cuyper, bod 39). Poţadavek „schválení“ čerpání zdravotní péče v jiném členském státě neţ je stát bydliště zdravotní pojišťovnou představuje podle judikatury Soudního dvora, v případě ţe stejný poţadavek neplatí pro čerpání zdravotní péče na území členského státu bydliště, překáţku volného pohybu sluţeb, kterou nelze u nehospitalizačních zdravotních sluţeb povaţovat za odůvodněnou

- 38 -



Text připomínky


naléhavým poţadavkem veřejného zájmu, protoţe u těchto zdravotních sluţeb Soudní dvůr (jednak z důvodu, ţe úhrady nejsou v tomto případě na rozdíl od hospitalizačních sluţeb aţ tak vysoké a platí výše úhrady pouţívaná v členském státě, kde pojišťovna sídlí, a rovněţ z důvodu malé přeshraniční mobility pacientů) neshledal, ţe by v případě neexistence poţadavky povolení byla váţně ohroţena finanční rovnováha systému sociálního zabezpečení (C-385/99 Müller-Fauré a van Riet, body 93 aţ 97) nebo dostupnost vyváţené a všem dostupné zdravotní sluţby (C158/96 Kohll, bod 52). Dále i u hospitalizačních zdravotních sluţeb je v rozporu s právem ES poţadavek „předchozího“ schválení ve smyslu, ţe osoba musí čekat aţ do rozhodnutí o ţádosti, resp. do rozhodnutí soudu o ţalobě proti zamítavému rozhodnutí (C-8/01 Leichtle, bod 57). Ohledně postupu vydávání povolení a o rámce pro výkon posuzovací pravomoci při jeho vydávání platí tytéţ poţadavky, jako v případě postupu pro vydávání a rámce pro výkon posuzovací pravomoci při vydávání povolení ve smyslu nařízení (ES) č. 1408/71. Pokud jde o výši úhrady nákladů, je dle Soudního dvora omezením volného pohybu sluţeb, pokud má pojištěnec nárok jen na méně výhodnou úroveň hrazení péče, je-li mu poskytována léčba v jiném členském státě, neţ kdyţ postupuje stejnou léčbu v členském státě pojištění (C-368/86 Vanbraekel, bod 45), tj. pokud stát pojištění neproplácí náklady vynaloţené na zdravotní sluţby čerpané v jiném členském státě nejméně částkou (nikoli „do výše“) rovnající se úhradě platné pro příslušné hrazené sluţby poskytované na území státu pojištění. Toto omezení můţe být odůvodněno naléhavým poţadavkem veřejného zájmu, např. v případě hospitalizačních sluţeb, které nejsou podrobeny

- 39 -



Text připomínky


poţadavku získání povolení zdravotní pojišťovny (příslušné instituce). Jak ukazuje výše provedený rozbor, zákon bude i ve znění návrhu nadále v rozporu s primárním právem. Upozorňujeme, ţe i v případě implementace primárního práva platí, ţe nelze pouze odkazovat na princip přednosti práva ES a na to, ţe příslušné státní orgány postupují podle práva ES, ale je nutné rozpory s primárním právem ES odstranit (viz rovněţ čl. 19 Metodických pokynů). Poţadujeme proto do zákona (nejlépe do § 14, který se zabývá úhradou nákladů vynaloţených na zdravotní sluţby mimo území České republiky) doplnit speciální úpravu, týkající se služeb čerpaných v jiném členském státě EU, která umožní požadovat úhradu nákladů vynaložených na tyto služby (ve stejném rozsahu jako je rozsah hrazených služeb poskytovaných na území ČR) ve výši (nikoli „do výše“) úhrady takových služeb na území ČR. Tato úhrada ( v této výši) může být podmíněna požadavkem získání povolení zdravotní pojišťovny pouze pokud jde o náklady vynaložené na hospitalizační služby, nikoliv již služby nehospitalizační (C157/99 Geraets-Smits a Peerbooms, bod 81, C-385/99 MüllerFauré a van Riet, bod 82). Nižší úhradu může stát stanovit pro případné hospitalizační služby v jiném členském státě, pro které členské stát nepožaduje získání povolení zdravotní pojišťovny. Úř. vlády – vládní výbor pro zdrav. Postižené občany

K bodu 49

Tyto připomínky jsou zásadní. K § 16 odst. 2 Za písmeno d) se vkládá nové písmeno e), které zní: „e) Osoby, kterým jsou poskytovány sociální sluţby v pobytových zařízeních“. Zbývající písmeno e) se označí jako písm. f).

- 40 -

Neakceptováno Stále zastáváme názor, ţe není důvod řešit případnou neuspokojivou finanční



Text připomínky


Odůvodnění: Přetrvávajícím vážným problémem, na který jsme upozorňovali již při zavádění regulačních poplatků, je úhrada těchto poplatků ze strany seniorů a osob se zdravotním postižením umístěných v pobytových zařízeních sociálních služeb. Jak vyplývá z průzkumu, který uskutečnila Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, řada těchto osob nedisponuje potřebným množstvím finančních prostředků a úhrada regulačních poplatků pro ně představuje další neúměrné zatížení. NRZP formou dotazníku obeslala 400 domovů pro seniory. Na základě zjištěných skutečností vyplynulo, že průměrná výše měsíčního kapesného klientů těchto zařízení činí 1 250 Kč, přičemž z této částky si musí klienti zaplatit další nezbytné výdaje (zejména hygienické potřeby, poplatky za TV a rozhlas a doplatky za léky). Z průzkumu dále vyplynulo, že před zavedením regulačních poplatků zbývalo klientům po úhradě nezbytných výdajů v průměru 614 Kč, po zavedení regulačních poplatků došlo ke snížení na částku 356 Kč. Alarmujícím zjištěním je skutečnost, že více než 20 % respondentům zbývá po uhrazení všech výdajů méně než 50 Kč. Obdobná situace je i v pobytových zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. Přestože zákon osvobozuje od regulačních poplatků osoby v hmotné nouzi, na sociálně slabé klienty pobytových zařízení sociálních služeb se toto ustanovení nevztahuje, neboť dle § 3 zákona 111/2006 Sb. se za osobu v hmotné nouzi nepovažuje osoba, které se poskytují sociální služby v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení. Výše uvedené skupiny osob dostatečně nechrání ani

- 41 -

situaci osob v pobytových zařízeních sociálních sluţeb jejich osvobozením od regulačních poplatků. Jednalo by se o nesystémové řešení. Podle našeho názoru by osoby, které mají nedostatečné příjmy, měly být v hmotné nouzi bez ohledu na to, kde ţijí. Právní předpisy o pomoci v hmotné nouzi v současné době vylučují, aby se osoby umístěné v pobytových zařízeních sociálních sluţeb v hmotné nouzi ocitly, coţ není správně. Zrušení tohoto omezení by vyřešilo problém, na který je zde poukazováno.



Text připomínky


stanovený limit 5000 Kč. Do tohoto limitu se nezapočítávají poplatky za hospitalizaci a za poskytnutí pohotovostní služby, dále se do limitu nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nad rámec doplatku za nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Vážným problémem je zde rovněž skutečnost, že výdaje nad rámec ročního limitu jsou těmto osobám kompenzovány s velkým časovým odstupem (více než tři měsíce), následkem čehož těm nejchudším vzniká problém s aktuálním nedostatkem finančních prostředků. Vzhledem k výše uvedenému považujeme požadavek na osvobození klientů pobytových zařízení sociálních služeb od regulačních poplatků za naprosto oprávněný a odůvodněný. Tato připomínka je zásadní Úřad pro ochranu osobních údajů

K bodu 16

Bod 16 zní: „16. V § 10 se na konci textu odstavce 6 doplňuje věta „Poskytovatel zdravotních sluţeb při vykazování zdravotních sluţeb poskytnutých v souvislosti s narozením dítěte neuvádí pro potřeby úhrady poskytnutých zdravotních sluţeb číslo pojištěnce narozeného v jeho zdravotnickém zařízení.“ Odůvodnění: Předkladatelem navrţený bod 16 je nepřijatelný. Centrální registr pojištěnců má slouţit toliko pojišťovnám. Pojišťovně proto musí postačit od poskytovatele ostatní identifikační údaje novorozence, jímţ je zejména jeho jméno, datum narození a porodnice, v níţ se narodil. Tato připomínka je zásadní.

- 42 -

Neakceptováno Jméno, datum narození a porodnice nejsou jedinečnými identifikačními údaji a jako takové nejsou pro úhradu zdravotní pojišťovnou dostatečné. V praxi stav, kdy poskytovatel není oprávněn získat číslo pojištěnce, za nějţ ţádá úhradu od zdravotní pojišťovny, působí značné problémy a je neudrţitelný.



Text připomínky

Návrh vypořádání ROZPOR

Český báňský úřad

Obecně

1) Důvodová zpráva, resp. RIA, v bodu D konstatuje, ţe roční navýšení výdajů ze systému veřejného zdravotního pojištění se předpokládá v objemu 650 mil. Kč. Toto tvrzení je ale v rozporu s návrhem – konkrétně § 15 a násl., ze kterých vyplývá, ţe návrh předpokládá zúţení okruhu poskytovaných sluţeb i úkonů z veřejného zdravotního pojištění. Pro toto tvrzení např. hovoří citace z bodu D) obecné části předkladu, podle které dojde k vynětí závodní preventivní péče z rozsahu hrazených sluţeb zhruba v odhadované výši 160 milionů Kč, přičemţ stejnou částkou bude zatíţen sektor zaměstnavatelů. Z návrhu lze rovněţ vysledovat zavedení institutů, které budou bránit vyuţívání a předepisování tzv. „drahých“ léků, a naopak povedou k zásadní a důsledné substituční praxi v oblasti lékové politiky. Tyto úkony, k tomu nově zaváděné, nejsou v předkladu ani odhadem vyčísleny. Tyto rozpory, násobené rovněţ tvrzením z dalšího odstavce, ţe další náklady ze státního rozpočtu navrhovaná opatření nebudou vyţadovat, a návrh tedy nemá kromě výše uvedených dopadů jiné dopady na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, a ani sociální dopady a dopady na ţivotní prostředí, se jeví v kontextu návrhu jako zavádějící a málo srozumitelné. V tom spatřuje Český báňský úřad zásadní rozpor předkladu a poţaduje ho řádně vysvětlit. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní.

Neakceptováno Došlo zřejmě k nepozornému čtení, údaj 650 mil. Kč se týká pouze úhrad za očkovací látky pro pravidelná očkování. Od zásadní připomínky bylo ustoupeno

2) Pokud dochází k tak rozsáhlé novele, dalo by se očekávat, ţe Neakceptováno dojde i k řešení často diskutovaných souběhů povinností plateb Připomínka jde nad rámec nemocenského pojištění v zahraničí a v tuzemsku, obdobně tak předkládané novelizace.

- 43 -



Text připomínky


k řešení souběhu plateb nemocenského z dohod o provedení práce a Od zásadní připomínky bylo z pracovní činnosti a ze zaměstnaneckých – tedy pracovních nebo ustoupeno. sluţebních poměrů. V tomto smyslu novela ponechává současný stav. Poţadujeme přijmout legislativní opatření, která by kompenzovala situaci, ţe zaměstnanec, resp. pojištěnec, hradí prakticky pojistné dvakrát, aniţ je jakkoli zvýhodněn. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní. 3) Při tak zásadní novele rovněţ zcela postrádáme alespoň právní i lékařský rozbor uloţení povinnosti podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám a vyvarovat se tak jednání, jehoţ cílem je vědomé poškození vlastního zdraví tak, jak je dosud obsaţeno v dosavadním § 12 písm. e) a g) zákona č. 48/1997 Sb., dosud platného. V prostředí přípravy a přijímání zdravotních reforem, poţadujících odstranění zbytečných návštěv u lékaře by bylo, dle našeho názoru, nutné stanovit i rámec (limit) nutných plateb u lékaře v případech dalších vyšetření, která mohou navazovat na tyto lékařské preventivní prohlídky. Rovněţ zcela chybí mechanismus znevýhodnění těch, kteří si vědomě a trvale – zcela prokazatelně poškozují zdraví – např. notoričtí alkoholici, kuřáci, narkomani apod. V tomto směru poţadujeme ze strany Ministerstva zdravotnictví vysvětlení, event. informaci, jakou hodlá v tomto směru přijmout právní úpravu. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní.

Neakceptováno Nelze sankcionovat pojištěnce za to, ţe nedodrţuje zdravý ţivotní styl – důkazní nouze, nemoţnost stanovení přesné hranice. Od zásadní připomínky bylo ustoupeno.

4) Rovněţ způsob zápočtu a kritérií nastavení tzv. „přeplatku“, resp. kritéria nastavení limitů regulačních poplatků a doplatků na léky – bude dále konkretizováno, je z hlediska průhlednosti a kontroly ze strany veřejnosti, tedy jak plátců, tak pojištěnců, velmi sloţitý. Tuto pasáţ poţadujeme přepracovat. Bude nutné zřídit

Neakceptováno Není třeba řešit centrálně, zdravotní pojišťovny jsou povinny sledovat stav zaplacených regulačních

- 44 -



Nad rámec novely

Text připomínky


jednotný informační registr plátců doplatků, resp. přeplatků, kompatibilní mezi všemi poskytovateli zdravotnických sluţeb a lékárnami, uzákonit moţnost pro pojištěnce i plátce rychlého a jednoduchého způsobu kontroly atd. Tato připomínka bude ještě upřesněna ve vztahu ke konkrétním ustanovením. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní.

poplatků a započitatelných doplatků u kaţdého svého pojištěnce, pojištěnci mají právo na vystavení dokladu poskytovatelem, kterému regulační poplatek zaplatili. Je-li to potřebné (změna zdravotní pojišťovny pojištěncem), zdravotní pojišťovny jsou povinny si předat informace. Od zásadní připomínky bylo ustoupeno.

5) Závěrem konstatujeme, ţe tak závaţný právní předpis, který zásadním způsobem zasáhne průřezově do činnosti podnikatelských subjektů, veřejnoprávních institucí i občanů, nelze projednávat ve zkráceném připomínkovém řízení, aniţ by byla ohroţena kvalita předpisu i zaslaných připomínek.

Neakceptováno Od zásadní připomínky bylo ustoupeno.

V § 7 pod bodem d) poţadujeme upřesnit, a to v souladu Akceptováno s přijatými novelami v oblasti rodinného práva, ţe vedle ţen na mateřské a rodičovské dovolené to mohou být i muţi, kteří jsou na mateřské, resp. rodičovské dovolené. Návrh toto upřesnění

- 45 -



Text připomínky


nepředpokládá. Jsme toho názoru, ţe v tomto smyslu je třeba návrh doplnit za slovo „ ţen“ o sousloví a „a muţů“, protoţe, „osoby, pobírající peněţitou pomoc v mateřství“ mohou být jiné osoby – např. pěstouni, prarodiče, opatrovníci apod., atd., a nemusí se krýt s ţenami na mateřské nebo rodičovské dovolené. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní. K bodu 10

V § 8 písm. d) se opouští dosud zaběhnutá praxe, ţe povinnost platit pojistné nastává vţdy dnem nástupu do práce, v tomto případě dnem, kdy zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci z uzavřené dohody o pracovní činnosti. Z návrhu vyplývá, ţe povinnost platit pojistné nastává „prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaţeno započitatelného příjmu“. Jsme toho názoru, ţe se tak povinnost platby pojistného můţe výkladově posunout o měsíc a ţe je tato formulace velmi nepřesná. Poţadujeme ponechat naprosto srozumitelné původní znění, podle kterého je okamţik náběhu povinnosti úhrady pojistného zcela zřetelný, tedy začátkem výkonu práce po uzavření dohody o pracovní činnosti. Podle současné formulace započitatelný příjem nedosáhne zaměstnanec v okamţiku započetí práce z dohody o pracovní činnosti, takţe např. v případě pracovního úrazu, vzniklého na počátku zahájení prací v první den po uzavření dohody o pracovní činnosti by mohlo docházet k výkladovým nejasnostem, zda pojištěnec svoji povinnost úhrady pojistného splnil a splnit vůbec mohl. Rovněţ tak poslední den uplynutí doby, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána, je termín zcela zaběhnutý a v praxi jasný. Naopak poslední den kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaţeno započitatelného příjmu, se nemusí krýt s dobou platné

- 46 -

Částečně akceptováno Ustanovení bude upraveno tak, aby nová úprava nezpůsobila aplikační potíţe, popřípadě bude ponechán současný stav beze změny. Od zásadní připomínky bylo ustoupeno.



K bodům 17 aţ 28

Text připomínky


dohody o pracovní činnosti a můţe být výkladově nejasný. Protoţe důvodová zpráva nevysvětluje důvod, proč byl dosud zcela srozumitelný text nahrazen, poţadujeme ponechat původní znění. Obdobně tak je v § 8 odst. 1 písm. j) a v § 10 odst. 1 písm. a) návrhu. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní. Poţadujeme doplnit do práv pojištěnce právo na pořízení výpisu o uhrazení lékařských zdravotních sluţeb za určité období vţdy, kdykoli o to pojištěnec z váţných důvodů poţádá. V praxi velmi často dochází ke klamavým výrokům lékařů, kteří se „schovávají“ za zdravotní pojišťovny a zneuţívají neznalosti a neinformovanosti pacientů, proto jsme toho názoru, ţe okolnost, vyplývající z § 11 nově písm. e), ţe „pojištěnec má právo podílet se na kontrole poskytnutých hrazených sluţeb“, nestačí z tohoto hlediska.

Neakceptováno Právo pojištěnce na výpis jedenkrát ročně a bezplatně je zakotveno v § 43. Domníváme se, ţe je to dostatečné. Od zásadní připomínky bylo ustoupeno.

Rovněţ tak ustanovení § 11 odst. 2 je sice zakotveno právo Neakceptováno pojištěnce podat stíţnost podle zákona o zdravotních sluţbách. ROZPOR Vzhledem k tomu, ţe tento zákon je teprve ve stadiu legislativní přípravy, lze konstatovat, ţe tomuto ustanovení zcela chybí právní rámec a je proklamativní. Formální řízení o stíţnosti je třeba dopracovat v tomto návrhu, nebo provést odkaz na správní řád. Poţadujeme proto v tomto smyslu ustanovení § 11 o právech a povinnostech pojištěnců dopracovat. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní. 4) K novelizačnímu bodu 33 - § 13 Z předkladu jednoznačně vyplývá, ţe pohotovostní a dispenzární péče nebude napříště hrazena, rovněţ tak nebude napříště hrazena ani doprava dárců krve. V důvodové zprávě k tomuto ustanovení je

- 47 -

Neakceptováno Jedná se o nepochopení, všechny zmiňované druhy zdravotních sluţeb budou



Text připomínky


naopak obsaţeno tvrzení, ţe věcně zůstává okruh hrazených sluţeb hrazeny i nadále. nezměněn a ţe nová terminologie byla zvolena z důvodu, „aby Po vysvětlení od zásadní nová sluţba, v souvislosti s rozvojem medicínských věd, nemohla připomínky ustoupeno. být opomenuta“. Tento rozpor poţadujeme vysvětlit. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní.

K bodu 63

5) K novelizačnímu bodu 39 - § 15 odst. 4 V tomto odstavci se zdůrazňuje, ţe „ze zdravotního pojištění se nehradí zdravotní sluţby, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky, poskytnuté v osobním zájmu a na ţádost fyzických osob, nebo v zájmu a na ţádost právnických osob, jejichţ cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce“. V té souvislosti tedy není vůbec jasné, zda mohou existovat zdravotní sluţby, jejichţ cílem není zachovat nebo zlepšit pacientův zdravotní stav a jak se tato podmínka bude v praxi naplňovat a prokazovat. Financování úkonů akupunktury je podle § 15 odst. 2 vyloučeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění, není v té souvislosti vůbec zřejmé, zda obdobně toto vyloučení spadá i na homeopatika. V případech pacientů, u nichţ byly vyčerpány všechny moţnosti zdravotních sluţeb bez úspěchu a pouţití metody akupunktury nebo homeopatik, event. dalších, alternativních, byť prokazatelně medicínských metod, jsou jediným a posledním moţným způsobem léčby, tak dochází k jejich znevýhodnění oproti pacientům s tradiční léčbou (alergici, apod.). V tomto spatřujeme zásadní ústavní nerovnost práv a povinností pojištěnců a poţadujeme toto ustanovení ve smyslu tohoto principu přepracovat. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní. K K § 16b - Limity regulačních poplatků jsou de facto v současné době v praxi nekontrolovatelné. Novela vůbec nereflektuje současný

- 48 -

Neakceptováno Do tohoto ustanovení byl převzat stávající stav, změněna byla pouze terminologie. Alternativní metody farmakoterapie nejsou nijak diskriminovány vůči jakýmkoliv jiným – v individuálním správním řízení se prokazuje jejich terapeutická účinnost a bezpečnost /rozhodnutí správního orgánu je přezkoumatelné soudem/To se týká i homeopatie. Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno.

Neakceptováno Limity jsou kontrolovatelné



K bodu 79

Text připomínky


stav, přesto, ţe jiţ je praxí dostatečně ověřen. Kaţdý z poskytovatelů aplikuje toto ustanovení odlišně. Vzhledem k tomu, ţe informaci o seznamu léčivých přípravků, hrazených zcela nebo částečně pojišťovnami s uvedením výše doplatku, započitatelného do limitu, zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví elektronicky – viz ustanovení § 16b odst. 1 poslední věta, jsou z této moţnosti získat informaci vyloučení všichni ti, kteří nemají tuto moţnost, tedy zejména senioři, lidé v hmotné nouzi, dlouhodobě nemocní apod. Poţadujeme proto zakotvit povinnost zřízení jednotné informační databáze mezi poskytovateli zdravotních sluţeb, lékárnami apod. a pojišťovnami s moţností zřízení poradenského informačního servisu pro veřejnost. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní. V § 18 odst. 1 pod písm. a) je zakotvena podmínka hrazení zdravotních sluţeb „přiměřeně“ bezpečných pro pojištěnce. Jsme toho názoru, ţe podmínka přiměřenosti ke zdravotnímu stavu pacienta a účelu, jehoţ má být dosaţeno, je dostačující, přičemţ pro pojištěnce naopak musí být splněna podmínka maximální bezpečnosti. Poţadujeme proto tuto nadbytečnou a zcela zavádějící podmínku vypustit. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní.

zdravotními pojišťovnami i pojištěnci. Seznam léčivých přípravků s uvedením výše započitatelného doplatku nelze vydávat jinak neţ elektronicky, protoţe rozhodnutí o výši úhrady se vydávají průběţně a často se mění. Papírová informace by nebyla nikdy aktuální. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. . Neakceptováno Poskytování zdravotních sluţeb je vţdycky zásah do organismu, o kterém nelze nikdy s jistotou tvrdit, ţe je zcela bezpečný, neboť pojištěnec je individuum, které můţe na léčbu reagovat různým způsobem. Od zásadní připomínky ustoupeno.

V § 18 odst. 1 písm. c) je naopak pouţit termín pro hrazené Neakceptováno zdravotnické sluţby tak, ţe jsou „ekonomicky“ nejméně náročné. Nejedná se pouze o cenu, Doporučujeme zváţit, zda není přesnější termín „finančně“ méně záměrem skutečně je, aby se

- 49 -



Text připomínky


náročné. Jsme toho názoru, ţe se jedná o cenu této sluţby, hrazenou pojišťovnou poskytovateli lékařských sluţeb. Ekonomičnost kalkulace volby druhu zdravotní sluţby v sobě můţe zahrnovat další aspekty – např. rychlost návratu pojištěnce k výkonu práce, rychlejší nabytí a obnovení jeho fyzických i psychických funkcí apod., které budou naopak ve vztahu k ceně rozporné a pro úmysl zákonodárce si protiřečící. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní. K bodům 95 aţ 103 K § 30 - Důvodová zpráva pouze popisuje legislativně technickou úpravu a vůbec nekomentuje věcnou náplň hrazených sluţeb, poskytovaných v rámci opatření proti infekčním onemocněním. Navrhovaný odstavec 2) - hrazené sluţby, neobsahuje ustanovení, které se naopak bez náhrady vypouští z následujícího odstavce 3) o sluţbách, které se nehradí. Není tedy vůbec zřejmé, jak bude postupováno v případech „diagnostiky HIV včetně vyšetření prováděných ve Státním zdravotním ústavu a zdravotních ústavech na ţádost pojištěnce včetně anonymních vyšetření“. Z hrazených sluţeb jsou rovněţ vyňaty odběry materiálů, prováděné v zařízeních léčebné péče na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely v souvislosti s výskytem nákaz. Jsme toho názoru, ţe návrh v této oblasti tzv. „veřejného zdraví“ mění podstatným a restriktivním způsobem dosavadní praxi. Poţadujeme proto vysvětlit, a v tom smyslu dopracovat, zda a na čí náklady, budou tyto odběry dále prováděny, nebo zda Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, ţe se tyto odběry nebudou provádět vůbec. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní. K bodu 114 K § 33 a 34 - V odstavci 2) tohoto ustanovení se lze dočíst, ţe za „léčebně rehabilitační zdravotní sluţby“ se povaţují lůţkové

- 50 -

při posuzování zdravotní sluţby přihlíţelo k její ekonomičnosti a ke všemu, co s ní souvisí. Neprotiřečíme si, je to záměr. Od zásadní připomínky ustoupeno. Neakceptováno Vypouštěné ustanovení je obsaţeno v § 30 odst. 2 písm. b).

Odběry pro klinické účely jsou zahrnuty v léčebných a diagnostických zdravotních sluţbách, budou tedy nadále hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Od zásadní připomínky ustoupeno.

Neakceptováno Jedná se pouze o nahrazení



K bodu 116

Text připomínky


lázeňské sluţby a ambulantní lázeňské sluţby. Naopak v odstavci 6) téhoţ ustanovení je zakotveno, ţe „pojištěncům, trpícím nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví z práce se lůţkové lázeňské sluţby poskytují, jestliţe je doporučil poskytovatel zdravotních sluţeb z oblasti pracovního lékařství.“ Lze tedy konstatovat, ţe za poškození zdraví z práce se povaţuje kromě pracovního úrazu a nemoci z povolání i jakýkoli další zhoršený zdravotní stav, který indikuje tento posudkový lékař ? A dále v souvislosti se zněním tohoto ustanovení se nabízí otázka, kdo bude indikovat a zda budou hrazeny pro tyto osoby „ambulantní lázeňské sluţby“? Jsme toho názoru, ţe pojem „lůţkové lázeňské sluţby“ má být nahrazen pojmem „léčebně rehabilitační zdravotní sluţby“. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní.

pojmů, komplexní jsou lůţkové a příspěvkové jsou ambulantní. Ani u ostatních druhů ambulantních zdravotních sluţeb není v zákoně uvedeno, kdo je indikuje (ostatně to není upraveno u příspěvkových lázeňských zdravotních sluţeb ani dnes). Jedná se o obvyklý medicínský postup indikace dalších zdravotních sluţeb poskytovaných jiným poskytovatelem. Od zásadní připomínky ustoupeno.

K § 35 - Dle návrhu bude toto ustanovení o závodní preventivní péči vypuštěno. Podle tohoto ustanovení byla dosud tato zdravotní sluţba zajišťována ve spolupráci se zaměstnavatelem a hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Jednalo se o „zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci, periodické preventivní prohlídky zaměstnanců v rizikovém prostředí nebo těch, u nichţ je vyţadována zdravotní způsobilost podle zvláštních předpisů, mimořádné prohlídky ze zdravotních důvodů a dále o dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziko.“ Toto ustanovení bylo provázané se zákonem č. 586/1992 Sb., o

Neakceptováno Problematika je upravena zákonem o specifických zdravotních sluţbách a změna financování byla projednána v rámci připomínkového řízení k tomuto zákonu. Změna pojmů je řešena doprovodným zákonem k zákonům o zdravotních sluţbách.

- 51 -



K bodu 132

Text připomínky


daních z příjmu, ve znění platných předpisů, konkrétně § 24 písm. f) tohoto zákona, podle kterého náklady na všeobecné zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů, byly uznatelným nákladem pro odpočet daně z příjmu. Vzhledem k tomu, ţe předklad neřeší změnu tohoto zákona aktualizací odkazů na platné právní předpisy, lze dojít k závěru, ţe napříště půjdou tyto náklady k tíţi zaměstnavatelů dvakrát, poprvé tím, ţe nově budou zcela vyňaty z veřejného zdravotního pojištění a podruhé tím, ţe nebudou osvobozeny od daně z příjmu. V prostředí státní báňské správy tak jednak dojde k zatíţení Českého báňského úřadu jako ústředního orgánu státní správy v případě plateb za závodní preventivní péči u některých kategorií zaměstnanců – báňských inspektorů, báňských záchranářů, a v prostředí těţebních organizací pak dojde k jejich zatíţení jako podnikatelských subjektů. Samostatným problémem pak zůstává výkon a financování tzv. báňské záchranné sluţby a zejména úkony první pomoci tak, jak je dosud upravoval touto novelou rušený § 35 písm. a). Vzhledem k působnosti Českého báňského úřadu a s přihlédnutím k povaze této věci jako průřezové, ţádá Český báňský úřad o separátní projednání tohoto problému a novou formulaci tohoto ustanovení. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za mimořádně naléhavou a zásadní.

Náklady zaměstnavatelů na pracovnělékařské zdravotní sluţby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění budou i nadále daňově uznatelné. ROZPOR

K § 39 odst. 2 - V tomto ustanovení se stanoví základní úhrada v referenčních skupinách velmi sloţitým a nesrozumitelným způsobem. Jsme toho názoru, ţe tento mechanismus je třeba maximálně zjednodušit tak, aby moţnost dalších výkladů byla omezena na minimum. I kdyţ je toto ustanovení určeno zejména pro výrobce léčiv a odpovědné subjekty v této oblasti, bude mít

Neakceptováno Jedná se o reţim, který není nový. Je sice upravován celý text ustanovení, ale nedochází k obsahovým změnám oproti reţimu

- 52 -


Zlínský kraj


K bodu 66

Text připomínky


dopad zejména na pojištěnce jako spotřebitele i na poskytovatele zdravotnických sluţeb. Navrhujeme proto toto ustanovení přepracovat, a to i s ohledem na ulehčení administrativní zátěţe a snazší moţnost kontroly. Tuto připomínku považuje Český báňský úřad za zásadní.

fungujícímu od 1.1.2008. Formulačně zjednodušení obtíţné, ale souhlasíme s věcným zjednodušením procesu, zejména např. zrychlení „srovnávání“ úhrad v referenčních skupinách, zohlednění přání účastníků /ZP a výrobců/ , pokud předloţí společnou dohodu o výši a podmínkách úhrady a tato dohoda neodporuje zájmu na dostupnosti účinné a bezpečné farmakoterapie, jednoznačnější definici pouţití základní úhrady a jejích změn. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

Dle § 17 odst. 2 hradí příslušná zdravotní pojišťovna poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby na základě uzavřené smlouvy náklady na činnost zajišťovanou jeho výjezdovými skupinami a to částkou a) za kilometr ujetý v souvislosti se zásahem výjezdové skupiny b) měsíční paušální částkou na kaţdého jejího pojištěnce. Nemáme námitky ke změně koncepce financování zdravotnické záchranné sluţby. Nicméně přerozdělování paušálních částek prostřednictvím zvláštního účtu u Ministerstva zdravotnictví, jak je

Částečně akceptováno § 17 odst. 2 bude upraven ve smyslu, ţe zdravotní pojišťovny platí paušální částku na pojištěnce na zvláštní účet vedený Ministerstvem zdravotnictví (nikoli přímo poskytovatelům).

- 53 -



K bodu 98

Text připomínky


koncipováno v § 17 odst. 4 a 5, je v rozporu s výše uvedenými ustanoveními § 17 odst. 2, i v rozporu se samotným zákonem č. 48/1997 Sb., - o výši úhrady za péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění rozhoduje třetí (nesmluvní) subjekt – ministerstvo zdravotnictví. Toto ustanovení a celé financování zdravotnické záchranné sluţby je třeba naformulovat zcela jiným způsobem a to tak, aby finanční toky probíhaly výhradně mezi zdravotnickou záchrannou sluţbou a pojišťovnami, bez zásahů ministerstva zdravotnictví. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

Princip přerozdělování byl zvolen z důvodu rozdílného počtu obyvatel v jednotlivých krajích. V navrhovaném reţimu dostanou poskytovatelé sumu podle počtu výjezdových skupin, a nikoli podle počtu obyvatel v daném kraji. Při zvolení druhého zmíněného mechanismu by byly znevýhodněny řídce osídlené kraje s velkou rozlohou. Jako přerozdělovací místo bylo zvoleno Ministerstvo zdravotnictví, jedná se však o nouzové řešení, neexistuje jiný subjekt, který by tuto funkci mohl v současné době plnit. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. Neakceptováno Poskytování léčivých přípravků, jejichţ doplnění je navrhováno, je součástí zdravotních sluţeb poskytovaných pojištěncům, kteří trpí příslušnými akutními stavy. Je to součást

V § 30 odst. 2 písm. a) navrhované novelizace za body 1 – 5 jako další body pod označením 6-10 navrhujeme do plně hrazených léčivých přípravků znovu zařadit léčivé přípravky obsahující tyto léčivé látky: - sérum proti záškrtu - sérum proti hadímu jedu - sérum proti botulismu - imunoglobulin proti hepatitidě B

- 54 -



Text připomínky


antidota (uţívaná při léčbě otrav organofosfáty, těţkými kovy a kyanidy). Jelikoţ se jedná o přípravky k léčbě akutních stavů pacientů, domníváme se, ţe k jejich vyřazení z plně hrazených léčivých přípravků došlo pouze omylem při tvorbě návrhu zákona. Tuto připomínku považujeme za připomínku zásadní

léčení, čili je to hrazeno těm pojištěncům, kteří to potřebují. Navíc by přímé uvedení ţe se tyto léčivé látky hradí aniţ by bylo o jejich úhradě a ceně rozhodováno tak jako je tomu u ostatních léčivých látek by bylo v rozporu s transparenční směrnicí 89/105/EHS. Ostatní zde uvedenépoloţky jsou hrazeny z titulu ochrany veřejného zdraví jako protiepidemiologická opatření. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. § 30 odst. 3 písm.a) - návrh na doplnění – navrhujeme vloţit slova Částečně akceptováno „ …s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm.a) Doplněno a) místo b), tj. b) Zdůvodnění : vypuštěno (odkaz na písm. b) Navrhujeme v § 30 odst.3 písm.a) stávající text doplnit o písm. a) – v tomto kontextu nemá správně tedy „ …s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm.a),b). smysl). Tuto připomínku považujeme za zásadní z důvodů smysluplné návaznosti na text § 30. Neuvedení písmene a) povaţujeme jen za omyl při tvorbě návrhu zákona. Nesouhlasíme s formulací § 39, podle níţ do péče hrazené Neakceptováno z veřejného zdravotního pojištění jsou zahrnuty pouze prohlídky Podle zákona o zdravotních zemřelého pojištěnce ve zdravotnických zařízeních (viz odkaz na § sluţbách přechází zajištění a 82 odst. 3 návrhu zákona o zdravotních sluţbách a podmínkách organizace (tj. i úhrada) -

K bodu 101

K bodu 126

- 55 -



K bodu 176

Text připomínky


jejich poskytování, kde je stanoveno, ţe kraj odpovídá za zajištění a organizaci prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení, přičemţ stanoví, kromě jiného i způsob stanovení výše úhrady za tuto činnost). Z uvedeného však není zřejmé, ţe by měl kraj tyto prohlídky i hradit. Ustanovením § 39, ve znění zaslaném k připomínkovému řízení, dochází k nerovnému postavení pojištěnců zdravotních pojišťoven (a současně plátcům pojistného) zemřelých v zdravotnických zařízeních a mimo ně. Obsah důvodové zprávy neodpovídá předloţené novelizaci zákona. Tuto připomínku považujeme za zásadní. V § 46 odst. 4 navrhujeme nahradit větu „právnická nebo fyzická osoba, která hodlá hrazené sluţby poskytovat“ textem „drţitel oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb“ Zdůvodnění : Dle navrhovaného znění můţe konání výběrového řízení navrhnout i právnická nebo fyzická osoba, která hodlá hrazené sluţby poskytovat (dále jen „uchazeč“). S ohledem na návaznost § 51, kdy při posuzování přihlášek členové komise přihlíţejí zejména ke kvalitě personálního zabezpečení zdravotních sluţeb, věcnému a technickému vybavení zdravotnického zařízení, rozsahu poskytovaných zdravotních sluţeb včetně ordinační doby, dobré pověsti poskytovatele, atd., aby text „právnická nebo fyzická osoba, která hodlá hrazené sluţby poskytovat“, byl nahrazen textem „drţitel oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb“.V opačném případě by nebylo moţno dodrţet § 51, neboť k jakému personálnímu, věcnému a technickému vybavení zdravotnických zařízení by komise při posuzování přihlášek přihlíţela a hodnotila další kriteria v § 51 uvedené, jestliţe by nebyla moţnost iniciace vyhlášení výběrového řízení omezena pouze na drţitele oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb (výběrové řízení vyhlášeno na

ohledání mrtvého na kraj. Předkládaný návrh tak jen reaguje na změnu obsaţenou v jiném návrhu zákona. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

- 56 -

Neakceptováno Ustanovení však bude upraveno tak, aby bylo zřejmé, jakým způsobem bude muset uchazeč prokazovat ţe bude splňovat podmínky pro poskytování zdravotních sluţeb. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.



K bodu 177

K bodu 183 Liberecký kraj

Text připomínky


základě ţádosti zdravotní pojišťovny) Tuto připomínku považujeme za zásadní. V § 47 odst. 1 navrhujeme převedení organizace výběrových řízení na zdravotní pojišťovny Zdůvodnění : Krajský úřad, jakoţto vyhlašovatel a organizátor výběrového řízení, plní pouze administrativní a formální roli (dle § 49 odst. 2 při rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce zdravotní pojišťovny, dle § 52 odst. 2 zdravotní pojišťovna při uzavírání smluv o poskytování hrazených sluţeb k výsledkům výběrového řízení přihlíţí, přičemţ výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou). Z těchto důvodů vznášíme připomínku v tom směru,ţe trváme na převedení organizace výběrových řízení na zdravotní pojišťovny, které jsou dle § 46 povinny zajistit poskytování hrazených sluţeb svým pojištěncům. Vzhledem k tomu, ţe zdravotních pojišťoven je více, bude pak třeba text tohoto ustanovení upravit v tom směru, ţe k vyhlášení výběrového řízení zdravotní pojišťovnou se mohou ostatní pojišťovny připojit. Tuto připomínku považujeme za zásadní. § 51 – pokud nebude akceptována připomínka k § 46 odst. 4, je třeba ustanovení zrušit, event. zcela přepracovat. Tuto připomínku považujeme za zásadní. 1.k § 18, odst.1, písm.c) - v návrhu je uvedeno, ţe jako hrazené se poskytují sluţby, které jsou ekonomicky nejméně náročné v porovnání s případnými alternativami vedoucími ke srovnatelnému výsledku. Ekonomicky nejmenší náročnost sluţby lze vykládat různým způsobem, m.j. i na základě nejniţších cen vstupů (pouţití nejlevnějších léků dané skupiny, zdravotnických prostředků a pod.). Tímto však nemusí být

- 57 -

Neakceptováno Nad rámec navrhované novely, nechceme teď dělat zásadní změny, bude koncepčně řešeno v novém zákoně o veřejném zdravotním pojištění zrušením výběrových řízení. ROZPOR

Akceptováno Ustanovení bude upraveno. Neakceptováno. Navrţenou definici nelze pouţít.



Text připomínky


zajištěna celková efektivita léčby a momentální úspora můţe v budoucnosti vyvolat další dodatečné náklady. Navíc takovéto posuzování, mnohdy v časové tísni, je vzhledem k individuální situaci značně náročné. Doporučujeme proto definovat kategorii „Ekonomicky nejmenší náročnost“ jako „zdravotní sluţby lege artis, zajišťující v konkrétním případě maximální efekt a kvalitu léčby s minimálními náklady“. 2. k § 18, odst.2 - poznamenáváme, ţe poskytovatel zdravotní sluţby nemusí mít vţdy moţnost (např. bezvědomí, polytraumata a pod.) informovat pojištěnce o hrazených sluţbách předem. Domníváme se, ţe by měl být pojištěnec informován o moţnostech volby rovněţ předem, čímţ by mohl poskytovatel získat jeho předchozí souhlas s případným doplatkem, resp. úhradou rozdílu v ceně proti hrazenému standardu. Doporučujeme proto doplnit či zpřesnit příslušné ustanovení pro tyto případy. Začátek druhé věty tohoto odstavce doporučujeme formulovat takto „Poskytovatel je dále povinen ...“.Text návrhu zásadně rozšiřuje prostor pro „spoluúčast“ pojištěnce (ať přímou či nepřímou) na úhradě poskytnutých zdravotních sluţeb. Bez znalosti bilančních dopadů do příjmů poskytovatelů resp. výdajů pojištěnců jej nemůţeme posoudit a závazně se vyjádřit.

Má-li se na mysli to, ţe by pojištěnec předem dával souhlas s nadstandardem pro případ, ţe by byl v bezvědomí, pak je neaplikovatelné „Poskytovatel je povinen…“ – neakceptováno, poskytovatel není povinen nadstandard poskytovat. ROZPOR

Tyto připomínky jsou zásadní. K bodu 102

K § 30, odst.3, písm. a) - vzhledem tomu, ţe je uvedena chybně odvolávka na odst. 2, písm. b) navrhujeme nové znění takto: „a) poskytnutí očkovacích látek s výjimkou uvedenou v odst. 2 písm. a),“. Protoţe v návrhu není uvedeno hrazení mimořádného očkování, zůstanou očkovací látky pro tento typ očkování

- 58 -

Akceptováno



Text připomínky


pravděpodobně ošetřeny dle § 47 zákona č. 258/2000 Sb. tj. budou hrazeny ze státního rozpočtu. Otázkou zůstává hrazení výkonu mimořádného očkování, který není uveden mezi hrazenými sluţbami (doposud hrazen byl ) a je prováděn mimo jiné i praktickými lékaři. Tato připomínka je zásadní. K bodu 174

V § 46 odst. 2 písm. d) je třeba definovat, co se myslí pod pojmem Akceptováno rozsah poskytovaných sluţeb. Pokud se budeme drţet terminologie Ustanovení bude upraveno navrhovaného zákona o zdravotních sluţbách, pak forma tak, jak je poţadováno. (ambulantní, jednodenní sluţba,..), druh (preventivní, diagnostická sluţba,…) a příslušný obor dle zz. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. jsou pojmy definované. V tomto smyslu pak zbývá pro definici rozsahu pouze – výše úvazku. Tato připomínka je zásadní.

K bodu 175

V § 46 odst. 3 – bylo by vhodné přesněji uvést, co je povaţováno Akceptováno za změnu právní formy, zda pouze změna v rámci přeměny Ustanovení bude upraveno. právnické osoby (např. z s. r. o. na a. s.) nebo i změna fyzické osoby na právnickou osobu. Tato připomínka je zásadní.

K bodu 176

V § 46 odst. 4 není jasně specifikováno, co se myslí pojmem „uchazeč“. Z důvodové zprávy vyplývá, ţe je to osoba, která je „nejen poskytovatel, ale i osoba, která se teprve poskytovatelem hodlá stát“, tudíţ nemá oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb. Tato připomínka je zásadní. V § 47odst. 2 písm. d) není jasně určeno, co se „seznamem podkladů“ myslí, nutno přesně specifikovat (vypsat), vzhledem

K bodu 179

- 59 -

Neakceptováno Z textu je jasné, kdo se povaţuje za uchazeče.

Akceptováno Seznam podkladů bude



K bodu 183

K bodu 191

Jihomoravský kraj

K bodu 17

Text připomínky


k tomu, ţe uchazečem můţe být i osoba, která nemá oprávnění upřesněn. k poskytování zdravotních sluţeb. Jiţ zmíněno v důvodové zprávě pod bodem 179: „Vzhledem k tomu, ţe výběrového řízení se můţe zúčastnit nejen poskytovatel, ale i osoba, která se teprve poskytovatelem hodlá stát, je při vyhlášení výběrového řízení nutné předem stanovit, co se po takovém uchazeči poţaduje“. Tato připomínka je zásadní. Bude-li podle § 51 odst. 1 za uchazeče povaţována i osoba bez Akceptováno oprávnění k poskytování zdravotních sluţeb, pak není moţné posuzovat při výběrovém řízení „kvalitu personálního zabezpečení zdravotních sluţeb, věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení, rozsah poskytovaných zdravotních sluţeb včetně ordinační doby, dobou pověst uchazeče, přístup uchazeče v oblasti zvyšování bezpečí pacienta a kvality zdravotních sluţeb“ Tato připomínka je zásadní. Akceptováno K příloze č.1 - doporučujeme poloţku pod. č. 8 - Výplň stálého zubu - z hlediska úhrady přeformulovat nebo vypustit. Jinak by byly amalgámové výplně nehrazeným výkonem bez ohledu na věk pojištěnce; navíc se jedná o základní zdravotní sluţbu v oboru. Liberecký kraj se připomínkové porady Tato připomínka je zásadní. nezúčastnil. K § 11 odst. 1 písm. b) - navrhovaná formulace je jednostranná a Neakceptováno pro praxi konfliktní, neboť v návrhu není uvedena původní Řešeno zákonem o moţnost poskytovatele za určitých podmínek odmítnout přijmout zdravotních sluţbách, pacienta do své péče. Doporučujeme tudíţ ponechat nejen zákonem spádové území jiţ v návrhu vymezenou moţnost poskytovatele odmítnout pacienta do své péče, vypuštěno. ale i to, ţe není moţno odmítnout pojištěnce v případě, kdy se Po vysvětlení bylo od zásadní jedná o neodkladnou péči. Zároveň doporučujeme vypustit připomínky ustoupeno. ustanovení o spádovém území, neboť chybí jeho definice.

- 60 -



K bodu 176

Kraj Vysočina

K názvu zákona

Text připomínky


Tato připomínka je zásadní. K § 18 odst. 1 písm. c) - není řešeno, kdo a jakým způsobem bude určovat a porovnávat výsledky a ekonomickou náročnost hrazených a alternativních sluţeb Tato připomínka je zásadní.

Neakceptováno Počítá se se vznikem standardů (doporučených klinických postupů). Tyto standardy však nemohou být v zákoně, protoţe nemohou platit vţdy, musí být moţnost se odchýlit, v případě, kdy podle standardu nelze postupovat. Standardy budou zveřejňovány ve Věstníku MZ. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. Zatím neakceptováno Nad rámec novely. Od zásadní připomínky bylo po vysvětlení důvodů ustoupeno.

K § 46 odst. 4 – pokud se můţe do výběrového řízení přihlásit právnická nebo fyzická osoba, která ještě nemá oprávnění poskytovat hrazené sluţby (uchazeč), nemá krajský úřad k dispozici ze zákona potřebné informace pro posouzení přihlášek. S ohledem na skutečnost, ţe konečné slovo v rámci uzavření či neuzavření smluvního vztahu má stejně příslušná zdravotní pojišťovna, která ze zákona odpovídá za „síť, bylo by logické, aby výběrové řízení realizovaly zdravotní pojišťovny. Doporučujeme tudíţ, aby vyhlašování výběrových řízení bylo v kompetenci zdravotní pojišťovny a zástupce krajského úřadu by byl členem komise. Tato připomínka je zásadní. Navrhujeme upravit název návrhu zákona takto: Akceptováno „ZÁKON

- 61 -



K bodu 176

K bodu 178

K bodu 185

Text připomínky


ze dne ..............., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů“. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Navrhujeme § 46 odst. 4 návrhu zákona v tomto znění: „(4) Konání výběrového řízení mohou navrhnout zdravotní pojišťovna, orgán příslušný k registraci a právnická nebo fyzická osoba, která hodlá hrazené sluţby poskytovat (dále jen „uchazeč“).“. Doplnění tohoto ustanovení by bylo vhodné především v případě, kdy pojišťovna nemá zájem na vypsání výběrového řízení v místech, kde není dostatek poskytovatelů zdravotních sluţeb. V praxi pak vznikají problémy, kdo vyhlásí výběrové řízení. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Navrhujeme v § 47 odst. 2 písm. a) návrhu zákona vypustit slova „, obory odborné zdravotní péče“. Vzhledem k tomu, ţe odbornost je promítnuta do rozsahu hrazených sluţeb v písm. a), je toto ustanovení nadbytečné. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

Akceptováno

Akceptováno Úprava však bude provedena jinak neţ je navrhováno – bude definováno, co se rozumí pod pojmem rozsah hrazených sluţeb. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. Navrhujeme § 52 odst. 2 návrhu zákona v tomto znění: Neakceptováno „(2) Zdravotní pojišťovna přihlíţí k výsledkům výběrového řízení Nad rámec novely, chceme při uzavírání smluv o poskytování hrazených sluţeb. Výsledek jen odstraňovat váţné výběrového řízení zakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní aplikační problémy a ne měnit principy stávající pojišťovnou.“. úpravy.

- 62 -


Středočeský kraj

Ústecký kraj


K bodu 179

K bodu 14

Text připomínky


Pokud se nadále budou konat výběrová řízení na poskytovatele hrazených sluţeb, povaţujeme za nutné, aby nešlo pouze o formální krok, ale aby výsledek výběrového řízení zaloţil právní nárok na uzavření smlouvy s pojišťovnou. Tuto připomínku považujeme za zásadní. V novelou nově vloţeném § 47 odst. 2 písm. d) písmenu d) navrhujeme upřesnit, jaké doklady budou tvořit seznam podkladů, které bude muset uchazeč doloţit k nabídce pro splnění podmínek pro poskytování hrazených sluţeb. Tuto připomínku považujeme za zásadní.

ROZPOR

Akceptováno Ustanovení bude upřesněno.

Středočeský kraj se připomínkové porady nezúčastnil. K bodu 14. - § 8 odst. 4: Neakceptováno Ţádáme, aby namísto novelou navrţeného textu, který nahrazuje Znění je jednoznačné, jde o stávající část textu ve větě třetí § 8 odst. 4 (nový text„poskytování legislativní zkratku, jejíţ hrazených služeb“), byla vloţena následující slova „poskytování obsah je jednoznačně znám služeb hrazených z veřejného zdravotní pojištění“ takto: (§ 1 písm. b). „(4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je Po vysvětlení bylo od zásadní dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o připomínky ustoupeno. této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na úhradu péče hrazené zdravotním pojištěním poskytování hrazených služeb poskytování služeb hrazených z veřejného zdravotní pojištění. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním

- 63 -



Text připomínky


pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.“ Odůvodnění: Původní novelou navrţené znění (tj. nahrazení původního textu slovy „poskytování hrazených služeb“) povaţujeme za nejednoznačné, nesrozumitelné a zavádějící, neboť by mohlo být vykládáno tak, ţe nebude poskytnuta ţádná zdravotní sluţba. Tato připomínka je zásadní. K bodu 57

Nově navrţené znění § 16a odst. 6 poţadujeme rozdělit do dvou Neakceptováno odstavců (6) a (7) takto: Nepochopení, text je jednoznačný a je obsaţen jiţ „(6) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až c) se platí ve stávajícím zákoně. poskytovateli v souvislosti s poskytnutím těchto služeb. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. d) se platí poskytovateli lůžkových Po vysvětlení bylo od zásadní zdravotních služeb nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z připomínky ustoupeno. hospitalizace, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec hospitalizován po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. (7) Poskytovatel je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku s uvedením čísla pojištěnce (§ 40 odst. 3), výše regulačního poplatku, dne jeho zaplacení, otiskem razítka poskytovatele a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o poskytovatele lékárenských zdravotních služeb též s uvedením názvu léčivého

- 64 -



Text připomínky


přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1.“

K bodu 61

Odůvodnění: Text je nutné pro přehlednost a jednoznačnost oddělit do odstavců, aby ustanovení nepůsobilo dojmem, ţe při hospitalizaci bude platit pacient i za recepty. Tato připomínka je zásadní. Vedle novelou navrţených změn textu § 16a odst. 10 (dle našeho Akceptováno návrhu nově označeného jako odstavec 11) ţádáme doplnit ještě další věty třetí aţ šestou: „(10) (11) Zdravotnické zařízení Poskytovatel nesmí vybírat regulační poplatky v souvislosti s poskytováním hrazené péče, která hrazených služeb, které podle tohoto zákona regulačním poplatkům nepodléhá nepodléhají. Při zjištění opakovaného porušování tohoto zákona této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení poskytovateli uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně. Při ukládání pokuty zdravotní pojišťovna přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.“. Odůvodnění: Povaţujeme za nutné zavést stejný reţim ukládání a vybírání pokut jak pro případ nevybírání regulačních poplatků, tak pro případ neoprávněného vybírání regulačních poplatků s tím, ţe v kaţdém

- 65 -



K bodu 81

K bodu 85

Text připomínky


případě je pokuta příjmem zdravotní pojišťovny. Je třeba nastavit úpravu tak, aby poskytovatel zdravotní péče přistupoval k záleţitosti regulačních poplatků odpovědně a zdravotní pojišťovna měla vůbec zájem se neoprávněným vybíráním poplatků zabývat. Tato připomínka je zásadní. Ustanovení § 22 není z našeho pohledu komplexní a působí zmatečně. Dle našeho názoru je nutné nejprve přehledně a jednoznačně vymezit úhradu jednotlivých forem poskytování zdravotních sluţeb a aţ v dalších ustanoveních uvést další podrobnosti. Je tedy třeba doplnit, nejlépe jako samostatný paragraf předcházející § 22, toto základní obecné ustanovení: „Služby hrazené ze zdravotního pojištění zahrnují zdravotní služby poskytnuté pojištěncům poskytovateli ambulantních zdravotních služeb, jednodenních zdravotních služeb, lůžkových zdravotních služeb, domácích zdravotních služeb a zdravotnických záchranných služeb v souladu s tímto zákonem a s katalogem hrazených služeb.“ Tato připomínka je zásadní.

Částečně akceptováno Bude doplněno slovo „téţ“, jinak je poţadované obsaţeno v § 13 odst. 2. Jsme si vědomi, ţe tato část působí nevyváţeně, ale bylo nutné vypustit ustanovení, která obsahovala pouze podmínky poskytování zdravotní péče, neboť jsou nově upraveny zákonem o zdravotních sluţbách, avšak museli jsme ponechat podmínky poskytování hrazených sluţeb. Novelou nelze dosáhnout zcela konzistentního textu části páté. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. Ţádáme, aby odstavec 1 § 28 byl oproti novelou navrţenému znění Neakceptováno upraven následovně (tj. vypustit text „poskytovanou podle zákona o Bude upraveno v zákoně o zdravotních službách“ a nahradit textem „kterou zajišťuje zdravotních sluţbách. zdravotní pojišťovna“): Po vysvětlení bylo od zásadní

- 66 -



Text připomínky


„(1) Hrazené služby zahrnují pohotovostní službu poskytovanou připomínky ustoupeno. podle zákona o zdravotních službách, kterou zajišťuje zdravotní pojišťovna. (2) Hrazené služby zahrnují činnost výjezdových skupin poskytovatele zdravotnické záchranné služby.“ Odůvodnění: V rámci projednání připomínek k návrhu zákona o zdravotních sluţbách dne 13.8.2008 byl návrh na doplnění pohotovostní sluţby odmítnut s tím, ţe tato věc bude řešena zákonem o všeobecném zdravotním pojištění a pohotovostní sluţby bude zajišťovat zdravotní pojišťovna. Nelze tedy odkazovat na zákon o zdravotních sluţbách, protoţe pohotovostní sluţbu neřeší. Tato připomínka je zásadní. K bodu 114

1. Ţádáme v § 33 odstavci 2 vypustit novelou navrţené znění Neakceptováno písmen a) a b) a doplnit jiné znění takto: V rozporu s typologií zdravotních sluţeb v zákoně „(2) Léčebně rehabilitační zdravotní služby, při jejichž o zdravotních sluţbách. poskytování jsou využívány přírodní léčivé zdroje37), se poskytují jako Jiţ dnes je řešeno a) lůžkové (dále jen „lůžkové lázeňské služby“) a schvalováním revizním b) ambulantní (dále jen „ambulantní lázeňské služby“). lékařem. a) lůžkové lázeňské služby Po vysvětlení bylo od zásadní b) ambulantní lázeňské služby připomínky ustoupeno. c) lůžkové léčebně rehabilitační služby nelázeňské. Odůvodnění: Odstavec 2 je nutné upravit v souvislosti s odstavcem 7 § 33, nelze takto zmatečně definovat ozdravenskou péči (viz.

- 67 -



Text připomínky


následující připomínka k § 33 odst. 7). 2. Navrhujeme dvě varianty úpravy § 33 odst. 7. Varianta A „(7) Dětem od 3 do 15 let zdravotně oslabeným vlivem nepříznivého životního prostředí, dětem se zdravotními problémy spojenými s nesprávným životním stylem a dětem v rekonvalescenci, jejichž zdravotní stav ještě nevyžaduje poskytování lůžkových léčebně rehabilitačních zdravotních služeb lázeňských služeb, se tyto zdravotní služby lůžkové léčebně rehabilitační služby nelázeňské mohou poskytnout na návrh poskytovatele, který má pojištěnce v péči, potvrzený revizním lékařem. Tyto zdravotní služby se poskytují zpravidla po dobu nepřesahující 21 dnů; delší poskytování těchto zdravotních služeb je možné pouze se souhlasem revizního lékaře.“ Odůvodnění: Původní definice ozdravenské péče je zmatečná. Varianta B Dle této varianty navrhujeme odstavec 7 úplně vypustit. Odůvodnění: V současné době povaţujeme úhradu za ozdravenské sluţby za neúčelné čerpání prostředků z veřejného zdravotního pojištění.

K bodu 177

Tyto připomínky jsou zásadní. Vedle úprav navrţených novelou v odstavci 1 § 47 ţádáme provést Neakceptováno

- 68 -



K bodu 180

Text připomínky


další změny, týkající se vyhlašovatele výběrových řízení, tj. Nad rámec novely namísto krajského úřadu by jím byla zdravotní pojišťovna: ROZPOR „(1) Výběrové řízení vyhlašuje způsobem v místě obvyklým krajský úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) zdravotní pojišťovna. Místní příslušnost krajského úřadu zdravotní pojišťovny se řídí místem provozování zdravotnického zařízení místem poskytování zdravotních služeb. Výběrové řízení na poskytování ústavní a lázeňské zdravotní péče lůžkových zdravotních služeb vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví.“ Odůvodnění: Výběrová řízení pro zdravotní pojišťovny vyhlašují a administrativně kompletně zajišťují od roku 2003 krajské úřady (ode dne účinnosti zákona č. 48/1997 Sb. v roce 1997 to původně byly okresní úřady). Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených sluţeb svým pojištěncům podle § 46 odst. 1 tohoto zákona. Měla by tedy pro svou potřebu organizovat výběrové řízení ona. Kraj (krajský úřad) výběrové řízení ke své činnosti nepotřebuje, nemá povinnost zajistit poskytování hrazených sluţeb a ani nemůţe zásadním způsobem ovlivnit uzavírání smluvních vztahů, jedná se o organizování úředního aktu jedním orgánem pro orgán jiný. Vzhledem ke skutečnosti, ţe „výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou“ (§ 52 odst. 2 zákona), jedná se o činnost neekonomickou, nehospodárnou a neefektivní. Tato připomínka je zásadní. V návaznosti na předchozí připomínku k bodu 177. - § 47 odst. 1 Neakceptováno týkající se změny vyhlašovatele výběrových řízení poţadujeme i Viz odůvodnění k bodu 177 následující úpravy v písmenu a) a c) odstavce 1 v § 48 (v

- 69 -



Text připomínky


souvislosti s vypuštěním písmene c) nutno přejmenovat písmeno d)). Úpravy navrţené novelou v písmenu d) (po přejmenování písmeno c)) zůstávají nedotčeny:

Nad rámec návrhu k § 49 odst. 1:

K bodu 191

„(1) Vyhlašovatel zřizuje pro každé výběrové řízení komisi. Členy komise jsou: a) zástupce krajského úřadu zdravotní pojišťovny, jde-li o výběrové řízení vyhlašované krajským úřadem zdravotní pojišťovnou, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení vyhlašované tímto ministerstvem, b) zástupce příslušné profesní organizace, c) zástupce příslušné zdravotní pojišťovny, d) c) odborník pro druh zdravotní péče, která má být zdravotnickým zařízením poskytována hrazených služeb, pro které je výběrové řízení vyhlášeno.“ Tato připomínka je zásadní. V návaznosti na předchozí připomínku k bodu 177. - § 47 odst. 1 Neakceptováno týkající se změny vyhlašovatele výběrových řízení poţadujeme Viz odůvodnění k bodu 177 provést také následující úpravu odstavce 1 v § 49: „(1) Činnost komise řídí její předseda, kterým je zástupce krajského úřadu zdravotní pojišťovny, jde-li o výběrové řízení, jehož vyhlašovatelem je krajský úřad zdravotní pojišťovna, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení, jehož vyhlašovatelem je Ministerstvo zdravotnictví.“ Tato připomínka je zásadní. Ţádáme v Příloze č. 1 – „Seznam zdravotních sluţeb ze Akceptováno zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých Příloha č. 1 bude upravena. podmínek“ upravit znění u zdravotní sluţby pod pořadovým číslem 8. – Výplň stálého zubu takto:

- 70 -


Plzeňský kraj


Text připomínky


pořadové číslo název úhrada ze zdravotního pojištění 8. Výplň stálého zubu Hrazeno u dětí do 18 let Odůvodnění: Pokud nebudou u dětí plně hrazeny ze zdravotního pojištění výplně, lze předpokládat značné negativní následky ve stavu chrupu obyvatelstva, které mohou vést aţ k neschopnosti přijímat některé druhy potravy. Tato skutečnost se následně odrazí na celkovém zdravotním stavu. Poté lze předpokládat značné výdaje ze zdravotního pojištění na léčbu následků na zdravotním stavu celého organismu. Tato připomínka je zásadní. K bodům 176 a 179 Úpravou ust. § 46 odst. 4 se navrhuje moţnost, aby se výběrového řízení mohla zúčastnit osoba, která doposud není poskytovatelem zdravotních sluţeb, ale hodlá se jím teprve stát. Tento postup lze s odůvodněním obsaţeným v důvodové zprávě přijmout. Současně se však tato změna musí projevit téţ v ust. § 47 odst. 2 písm. d), kdy vyhlášení výběrového řízení musí mj. obsahovat seznam podkladů, které musí uchazeč doloţit pro posouzení splnění podmínek pro poskytování hrazených sluţeb. Domníváme se, ţe tento seznam musí být obsaţen přímo v zákoně, a to s rozlišením, zda je uchazeč poskytovatelem zdravotních sluţeb, popř. zda se jím teprve hodlá stát. V případě absence taxativního výčtu těchto podkladů by docházelo k neodůvodněným rozdílům při vyhlašování výběrových řízení v rámci jednotlivých krajů. V případě uchazeče, který dosud není poskytovatelem zdravotních sluţeb, však vzniká otázku rozsahu těchto dokladů. Dle našeho názoru by k posouzení splnění podmínek měl tento uchazeč prokázat splnění všech podmínek, vyjma věcného a technického

- 71 -

Akceptováno Ustanovení bylo upraveno tak, aby bylo zřejmé, jaké podklady bude uchazeč předkládat. Plzeňský kraj se připomínkové porady nezúčastnil

Připomínkové místo Královéhradecký kraj


K bodu 17

K bodům 171 aţ 185

Text připomínky


vybavení. Tato připomínka je zásadní. V § 11 odst. 1 písm. b) chybí podmínky, za kterých můţe lékař odmítnout pacienta (pojištěnce) - mělo by být upraveno i v tomto zákoně. Tato připomínka je zásadní.

Neakceptováno Problematika bude upravena v zákoně o zdravotních sluţbách.

Navrhujeme výběrová řízení zrušit: - jedná se o administrativně náročnou činnost, jejíţ výsledek není pro zdravotní pojišťovny závazný, - při vzniku nové pojišťovny musí opět proběhnout výběrová řízení na poskytovatele, přestoţe jiţ většinou výběrovým řízením pro ostatní pojišťovny prošli, - § 46 odst. 3 - v případě změny právní formy poskytovatele se koná výběrové řízení pouze, dochází-li k rozšíření rozsahu sluţeb. Na základě právního rozboru nám bylo sděleno, ţe se toto ustanovení netýká převodů z fyzické osoby na právnickou osobu provozovatele. Záměrem bylo, aby právě převody z fyzické osoby na právnickou u zdravotnických zařízení, kde se druh ani rozsah nemění, byly z nutnosti projít znovu výběrovým řízením, vyjmuty, - § 47 odst. 2 – výčet dokladů můţe být u kaţdého trochu jiný, uchazeč by se měl sám zajímat, co musí splňovat, aby mohl provozovat zdravotnické zařízení, vše je podrobně rozpracováno platnou legislativou, - § 51 odst. 1 – budeme muset poţadovat od uchazečů potvrzení z finančního úřadu, ţe nemají nedoplatky?, - krajský úřad, oddělení zdravotnictví, přestoţe zúřaduje výběrové řízení, v konečném důsledku nemá informace o tom, s jakým subjektem byl či nebyl uzavřen smluvní vztah.

- 72 -

Akceptováno částečně Připomínka směřuje nad rámec navrhované novely, koncepčně bude řešeno v novém zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Pro poskytovatele, kteří v posledních 3 letech prošli výběrovým řízením, nebude nutnost vypisovat nové. Při změně poskytovatele fyzické osoby na právnickou osobu nebude nutné vyhlašovat výběrové řízení. Královéhradecký kraj se připomínkové porady nezúčastnil.

Připomínkové místo Jihočeský


K bodu 66

Text připomínky


Tato připomínka je zásadní. Ust. § 11, odst. 1, písm. c) – pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených sluţeb, pokud mu byly poskytnuty v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, poskytovatel nesmí za tyto hrazené sluţby přijmout od pojištěnce ţádnou úhradu doplnit za slovo poskytovatel – „který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně“ kdyby tam nebyl tento dovětek, zákon by neumoţňoval přijmout úhradu od pojištěnce těm poskytovatelům, kteří sice mají oprávnění (registraci), ale tím, ţe nejsou ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, nemohli by přijmout za sluţbu úhradu, i kdyţ pacient by byl ochoten sám tuto sluţbu uhradit bez ohledu na to, ţe by šlo o hrazenou sluţbu, měl-li by poskytovatel smlouvu se zdravotní pojišťovnou uzavřenou Tato připomínka je zásadní. Ust. § 17, odst. 2, písm. b) - novelizace zákona navrhuje paušální úhradu 16,- Kč na pojištěnce a měsíc. Toto opatření jasně znevýhodňuje ZZS v krajích s velkou rozlohou a řídkým osídlením. Z tohoto důvodu bychom povaţovali za korektní paušální úhradu vztahovat k počtu výjezdových míst, které musí dle jiných právních předpisů daná ZZS na území kraje zřídit, neboť počet výjezdových míst a posádek je v současné době vztaţen jednoznačně k dojezdu, tedy rozloze kraje a nikoli počtu obyvatel. Poţadujeme zohlednění rozlohy kraje a hustoty jeho osídlení, resp. počtu obyvatel v kraji Navrhujeme tedy přepočet paušální platby na jednotky odvozené od nákladů na posádku RZP, RLP a RV. Tato připomínka je zásadní.

- 73 -

Neakceptováno Jedná se o ochranu pojištěnce. Pokud jde o hrazenou sluţbu, kterou poskytuje smluvní poskytovatel, není důvod, proč by ji pojištěnec měl chtít hradit sám. Pokud jde o nesmluvní poskytovatele, ti nemohou poskytují hrazené sluţby. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. Neakceptováno Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno.



K bodu 175

K bodu 176

Text připomínky


Ust.§ 22, odst. 1, písm. d) – hrazenými sluţbami jsou ošetřovatelské a léčebně rehabilitační zdravotní sluţby poskytované na základě doporučení ošetřujícího zdravotnického pracovníka pojištěncům umístěným v zařízeních sociálních sluţeb odborně způsobilými zaměstnanci těchto zařízení pojem odborně způsobilý zaměstnanci změnit na „zdravotnickými pracovníky s příslušnou odbornou způsobilostí“ odborně způsobilými zaměstnanci je i sanitářka, ošetřovatelka, a to dle našeho názoru neměl zákonodárce na mysli, proto nutné kategorii těchto zaměstnanců blíţe definovat Tato připomínka je zásadní. Ust. § 46, odst. 3 – v případě změny právní formy se VŘ koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených sluţeb doplnit za slova v případě změny právní formy – „nebo v případě převodu poskytovatele z fyzické osoby na právnickou osobu a naopak“ jedná se stejně jako u změny právní formy o stejného poskytovatele, který pouze jiţ nepodniká jako fyzická osoba, ale jako právnická osoba Tato připomínka je zásadní. Ust. § 46, odst. 4 – konání VŘ mohou navrhnout zdravotní pojišťovna nebo právnická nebo fyzická osoba, která hodlá hrazené služby poskytovat pojem hodlá hrazené sluţby poskytovat změnit na „prokáže způsobilost k poskytování příslušné zdravotní služby“ takto by mohl zaţádat o VŘ kdokoliv, i kdyţ nemá v úmyslu si zřídit registraci, coţ bylo úmyslem zákonodárce (aby si

Neakceptováno Je nutné zdůraznit, ţe jde o zaměstnance těchto zařízení. Nečiní v praxi problémy. Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno.

- 74 -

Akceptováno Ustanovení bude doplněno.

Akceptováno částečně Byly specifikovány podmínky pro uchazeče.



K bodu 182

K bodu 183

Text připomínky


nemusel nákladně zařizovat ordinaci, kdyby ve VŘ neuspěl), např. pacient, který bude mít problém, aby se někde zaregistroval nebo jen tak kdokoliv ze své libovůle jde o časově i finančně nákladný servis zdravotním pojišťovnám, tak aby nedocházelo ke zbytečnému zneuţívání tohoto institutu. Tato připomínka je zásadní. Ust. § 50, odst. 1 – uchazeč je povinen prokázat, ţe je oprávněn Akceptováno poskytovat zdravotní sluţby v příslušné formě, druhu a rozsahu a v příslušných oborech odborné zdravotní péče pojem ţe je oprávněn poskytovat změnit na „způsobilost k poskytování „ dle našeho názoru, kdyby tam zůstalo, ţe je oprávněn poskytovat, tak uţ by musel mít registraci, a to neměl zákonodárce na mysli (dle důvodové zprávy chtěl zákonodárce, aby i ty, kteří personálně a vzděláním splňují poţadavky na příslušnou sluţbu, se mohli zúčastnit výběrového řízení, ale přitom ještě nemuseli nákladně zařizovat ordinaci, protoţe ve VŘ nemusí obstát) Tato připomínka je zásadní. Ust. § 51, odst. 2 – po posouzení přihlášek stanoví komise pořadí Akceptováno uchazečů zrušit tento odstavec vyhlašovatel je povinen zveřejnit výsledek VŘ včetně počtu získaných hlasů; v řadě krajů je jen 1 uchazeč, pak pojem pořadí je matoucí; rozhodnutí, zda s účastníkem VŘ bude uzavřena příslušná smlouva, je právo zdravotní pojišťovny bez ohledu na výsledek VŘ, tj. i pořadí dle nás není pořadí rozhodující, bude-li více uchazečů, ve zveřejněném výsledku VŘ je uveden počet získaných hlasů,

- 75 -



K bodu 184

Moravskoslezský kraj

K bodu 67

Text připomínky


ze kterých si kaţdý sám umí vypočítat pořadí, doporučujeme proto tuto povinnost pro komisi zrušit, neboť je to vzhledem k shora uvedenému mnohdy matoucí pojem a jeho neuvedením se nemění nic na výsledku VŘ ani rozhodnutí zdravotní pojišťovny Tato připomínka je zásadní. Ust. § 52, odst. 1 – vyhlašovatel je povinen zveřejnit výsledek VŘ v podobě pořadí uchazečů podle počtu získaných hlasů zrušit v podobě pořadí uchazečů vzhledem k připomínce ad 8) vyhlašovatel zveřejní výsledek VŘ tím, ţe u kaţdého uchazeče uvede počet získaných hlasů, nebude určovat pořadí dle počtu získaných hlasů Tato připomínka je zásadní. Způsob financování zdravotnických záchranných sluţeb „přerozdělováním“ a přeposíláním ze zvláštního účtu Ministerstva zdravotnictví podle ustanovení § 17 odst. 4 a odst. 5 povaţujeme za netransparentní vzhledem k tomu, ţe podle ustanovení § 17 odst. 2 věty druhé zákona hradí zdravotní pojišťovna poskytovateli zdravotnické záchranné sluţby náklady na činnost zajišťovanou jeho výjezdovými skupinami na základě smlouvy uzavřené s poskytovatelem zdravotnické záchranné sluţby. Souhlasíme se změnou koncepce financování zdravotnické záchranné sluţby, povaţujeme však za zásadní, aby způsob financování byl transparentní, v souladu se zákony a zejména aby probíhal na základě smlouvy mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou přímo. Jsme přesvědčeni, ţe lze takový mechanismus v rámci koncepce financování navrhnout a uzákonit. Tato připomínka je zásadní.

- 76 -

Akceptováno

Neakceptováno Princip přerozdělování byl vysvětlen a § 17 odst. 2 bude upraven. Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno.



Text připomínky


K § 39: Zásadně nesouhlasíme s tím, aby za organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení odpovídal kraj. Vzhledem k tomu, ţe prohlídky těl zemřelých jsou pojišťovnou hrazený výkon a vzhledem k tomu, ţe pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče (byť posmrtné) svým pojištěncům, ţádáme o svěření organizace a zajištění prohlídek těl zemřelých v tomto případě do působnosti zdravotních pojišťoven.

Neakceptováno Právní úprava pouze reaguje na návrh zákona o zdravotních sluţbách. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

Úprava ohledání těl zemřelých podle důvodové zprávy k zákonu o zdravotních sluţbách (bod 5 obecné části), která počítá s tím, ţe téţ prohlídky těl zemřelých ve zdravotnických zařízeních nebudou hrazeny ze zdravotního pojištění, ale z rozpočtu krajů včetně vyčíslení nároků na státní rozpočet za tyto prohlídky, je v rozporu s ustanovením § 39 návrhu novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, neboť podle tohoto ustanovení „hrazené sluţby zahrnují i prohlídku zemřelého pojištěnce, není-li hrazena z rozpočtu kraje podle zákona o zdravotních sluţbách,…“. Pokud by prohlídky těl zemřelých ve zdravotnických zařízeních byly přece jenom oproti prohlídkám těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, povaţovali bychom to za nerovné podmínky při financování téţe sluţby. Tato připomínka je zásadní. K bodům 172 aţ 185

Navrhujeme vypustit tyto novelizační body obsahující úpravu Akceptováno částečně výběrových řízení. 1. Cílem navrhované novely není měnit systém Odůvodnění vyhlašování výběrového 1. Jedná se o administrativně náročnou činnost, jejíž výsledek není řízení – bude řešeno aţ pro zdravotní pojišťovny závazný. Minimální síť zdravotnických v novém zákoně o

- 77 -



Text připomínky


zařízení není legislativně upravena a výběrová komise ve zdravotním pojištění. skutečnosti nemá možnost posuzovat dostupnost hrazených 2. Poţadavky na uchazeče služeb, byly upřesněny. 2. § 46 odst. 4 považujeme za diskriminační vůči navrhovatelům, kteří podle dosavadního právního předpisu museli být zdravotnickým zařízením oprávněným poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru a investovali čas a finanční prostředky ještě než vůbec mohli požádat o vyhlášení výběrového řízení. Druhým aspektem tohoto ustanovení je, že lze důvodně předpokládat nárůst žádostí, které budou doloženy doklady, jejichž věrohodnost nebude možné ověřit – např. kopie dokladů o vzdělání, příslib nájemní smlouvy, dále různými projekty, které rozsáhlým způsobem budou popisovat, jak kvalitní péči budou poskytovat. Posuzovat takovéto podklady nestranně a objektivně je nereálné. V konečném důsledku se stane, že to takto budou provádět všichni žadatelé, pořadí se bude stanovovat na základě jakéhosi projektu (příslibu, co všechno pro pacienty budou dělat); člen komise se nemůže za takovýchto podmínek racionálně rozhodnout. Zdravotní pojišťovna s žadatelem uvedeným na 1. místě může smlouvu uzavřít až poté, co se prokáže oprávněním poskytovat zdravotní služby podle zvláštního zákona, ale nikde není stanoveno, do kdy toto oprávnění musí získat a ve svém důsledku první v pořadí může blokovat skutečně nepokrytou hrazenou službu v dané lokalitě a oboru. Jak se má zachovat pojišťovna v případě, že všichni získají stejný počet hlasů? 3. Při vzniku nové pojišťovny je administrativně nesmírně náročný proces organizovat výběrová řízení, přičemž v uplynulém období většina zdravotnických zařízení (poskytovatelé zdravotních služeb) nějakou formou výběrového řízení prošli

- 78 -



Text připomínky


(viz historie od kontraktační povinnosti zdravotních pojišťoven, přes tripartitu, až po výběrová řízení podle tohoto zákona); opakování výběrových řízení s novými zdravotními pojišťovnami považujeme za neekonomické nakládání s veřejnými prostředky. Tato připomínka je zásadní. Svaz měst a obcí ČR

K bodům 3 aţ 6

Navrhujeme následující znění § 5 písm. a) bod 6 Akceptováno § 5 písm. a) bod 6 zní: „osoby, která není členem zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části, městského obvodu územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy (dále jen „obce), avšak vykonává práci v jeho výboru, komisi rady obce nebo starosty obce, zvláštním orgánu obce, nebo okrskové volební komisi, za kterou je odměňována, a tato odměna nedosahuje v kalendářním měsíci částky 2 000 Kč (dále jen „započitatelný příjem“),“ Odůvodnění: Navrhovaný text zpřesňuje předmětné ustanovení (zájmeno „jeho“ ve spojení s výborem, komisí a zvláštním orgánem má zřejmě nahrazovat přívlastek „zastupitelstva“, přičemţ komise ani zvláštní orgán není orgánem zastupitelstva. Legislativní zkratky „obce“ bylo vyuţito jen pro zpřehlednění dalšího textu. Jelikoţ z platné právní úpravy výslovně nevyplývá, ani dosud nebylo výkladem jednoznačně dovozeno, zda mezi zvláštní orgány obce patří i okrsková volební komise, navrhujeme tuto zařadit do taxativního výčtu orgánů, jejichţ členové budou za splnění dalších zákonných podmínek od odvodu pojistného zdravotního pojištění osvobozeni. Vycházíme z předpokladu, ţe cílem navrhované změny bylo vyjmout z okruhu zaměstnanců osoby činné ve výborech nebo

- 79 -


Hospodářská komora


K bodu 32 a 191

K důvodové zprávě

Text připomínky


komisích, tedy orgánech, v nichţ jejich členové vykonávají svou činnost ve veřejném zájmu a za splnění další podmínky (odměna za tuto činnost nepřesáhne částku 2000 Kč v kalendářním měsíci) takřka bezplatně. Tato připomínka je zásadní. Hospodářská komora České republiky nesouhlasí s vypuštěním závodní preventivní péče z rozsahu zdravotních sluţeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a s přesunutím povinnosti hradit tuto péči přímo na příslušné zaměstnavatele, a to přesto, ţe jde jen o zlomek celkového objemu závodní preventivní péče, jejíţ větší část hradí zaměstnavatelé jiţ dnes. Odůvodnění: Byť se můţe jevit navrţené opatření jako systematické, není odůvodněné přenášet ekonomické zatíţení na zaměstnavatele v situacích, kdy by náklady na preventivní péči měl nést (a i nese) stát. Nesouhlasíme proto s tím, aby zaměstnavatel hradil veškerou závodní preventivní péči, tedy i tu, jeţ se vyjímá z veřejného zdravotního pojištění. Odhadované dosavadní roční výdaje zdravotních pojišťoven na závodní preventivní péči jsou cca 160 milionů Kč. Stejnou částkou bude tedy nově zatíţen sektor zaměstnavatelů. Argument, ţe jiţ dnes zaměstnavatelé vynakládají dost prostředků na závodní preventivní péči, nepokládáme za dostačující a ospravedlňující tento nový druh finanční zátěţe pro podnikatele. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Připomínka k bodu D „Předpokládaný hospodářský a sociální dopad navrhované právní úpravy“ Navrhujeme upravit tuto podkapitolu tak, aby bylo zřejmé, v čem spočívá nově navrţená finanční zátěţ zaměstnavatelů, tedy o jaké konkrétní další povinnosti zaměstnavatele jde nad rámec jiţ

- 80 -

Neakceptováno Hrazení závodní preventivní péče – resp. pracovně lékařské péče zaměstnavatelem je obsaţeno v návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách. Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno.

Akceptováno Důvodová zpráva bude doplněna aby bylo zřejmé, o jaké zdravotní sluţby hrazené zaměstnavatelem jde, tj. ty,


Družstevní asociace ČR


Text připomínky


existujících povinností zaměstnavatelů v oblasti závodní preventivní péče. Dále upozorňujeme, ţe vzhledem k tomu, ţe sám předkladatel identifikoval v této části důvodové zprávy dopady na zaměstnavatele, a to v částce cca 160 miliónů Kč, není moţné souhlasit se závěrem obsaţeným v posledním odstavci: „Navrhovaná opatření si nevyţádají další náklady ze státního rozpočtu ani z ostatních veřejných rozpočtů, a nemají jiné neţ výše uvedené dopady na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, a ani sociální dopady a dopady na ţivotní prostředí.“ Předkladatel zjevně s dopady na malé a střední podnikatele nepočítá, nikde v materiálu však není ani zmínka o malých a středních podnikatelích, ani o dopadech na ně, a to přesto, ţe plošné zvýšení nákladů zaměstnavatelů nepochybně dopad na malé a střední podnikatele mít bude. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Zásadně nesouhlasíme se změnou hrazení závodní preventivní péče, tj. s plným hrazením povinných zdravotních prohlídek zaměstnavateli. Bez sníţení sazby pojistného se navyšují dále jiţ tak vysoké náklady na pracovní sílu, zejména se jedná o rizikové profese, kde jsou povinné prohlídky a o zaměstnance nad 50 let – pravidelné prohlídky kaţdé 2 roky. Důsledkem můţe být i nezájem o zaměstnávání osob nad 50 let. Dále poţadujeme jednoznačnou specifikaci, co vše patří do kategorie závodní preventivní péče, která je hrazená zaměstnavateli. Náklady na závodní preventivní péči jsou poměrně sloţitá záleţitost především v důsledku v různých zákonech různě pouţívaných pojmů.

které jsou v současné době obsaţené ve směrnici MZ č. 49/1967 Věst. MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. To, co zaměstnavatelé vynaloţí na závodní preventivní péči, je daňově uznatelným nákladem.

- 81 -

Do dopadů na zaměstnavatele jsou zahrnuty dopady na malé a střední poskytovatele. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. Neakceptováno Hrazení závodní preventivní péče – resp. pracovně lékařské péče zaměstnavatelem je obsaţeno v návrhu zákona o specifických zdravotních sluţbách Druţstevní asociace k tomuto návrhu tyto připomínky neuplatnila. Připomínkové porady se Druţstevní asociace ČR nezúčastnila.



Text připomínky


Konfederace umění a kultury

Obecně

Jsme toho názoru, ţe prakticky všechny zásadní výhrady proti navrţené novele zákona byly předloţené v rámci připomínkového řízení, speciálně pak ze strany ČBÚ a MSP. S těmito připomínkami se ztotoţňujeme a nepovaţujeme tedy za nutné je znovu samostatně uplatňovat. Předpokládáme totiţ, ţe tyto zásadní připomínky budou uspokojivě vypořádány.

Neakceptováno Vyjádření k připomínkám ČBÚ a MSP je obsaţeno v tabulce u těchto připomínkových míst.

Nad rámec jiţ uplatněného si dovolujeme upozornit, ţe neprovázanost návrhu v oblasti závodní preventivní péče s platným zněním zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, resp. vypuštění její úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění nebude mít negativní dopad jen na ČBÚ, Vězeňskou sluţbu, či obecně na podnikatelské subjekty. Pokud by měl být tento návrh realizován, v praxi to bude mít za následek sice úsporu ve zdravotním pojištění, výrazně negativní dopad to ale bude mít do všech kategorií veřejných rozpočtů včetně státního s ohledem na zřizované organizace státem, kraji i obcemi. Jsme toho názoru, ţe tyto dopady nejsou v zájmu nikoho ani ničeho, jsou dokonce v rozporu se záměrem vlády „zeštíhlovat“ výdaje veřejných rozpočtů. Závěrem ještě: Tzv. „balíček reformních zákonů ve zdravotnictví“ nebyl předloţen najednou! Je tedy velmi obtíţné dohlédnout komplexní provázanosti a eventuálních negativních dopadů potenciálně vzniklých děr či naopak nekompatibilních duplicit jednotlivých zákonů. Navíc nám není známo, jak bylo naloţeno s desítkami připomínek k předchozím návrhům, z čehoţ vyplývá, ţe postup MZD povaţujeme za nesystémový a vzhledem k závaţnosti připravovaných změn za neodpovědný, neprofesionální a tedy nepřijatelný.

Českomoravská konfederace

Obecně

Všechny výše uvedené připomínky povaţujte, prosím, za zásadní připomínky Konfederace umění a kultury. 1. ČMKOS předně důrazně připomíná, ţe se předkladatel Neakceptováno uchýlil k rozhodnutí předloţit v paragrafovaném znění do Po vysvětlení bylo od zásadní

- 82 -

Připomínkové místo odborových svazů


Text připomínky


připomínkového řízení izolovaně pouze některé návrhy zákonů ze sedmi vzájemně propojených norem. V současné době probíhající připomínková řízení k předloţeným návrhům zákonů v oblasti zdravotnictví nebyla doposud ukončena, text samotných právních norem je tedy ve fázi přípravné, přesto Ministerstvo zdravotnictví předkládá další novely právních předpisů, které vycházejí z připravovaných návrhů jako by se jiţ jednalo o platné právo. Z těchto důvodu ČMKOS vznáší klíčovou námitku, ţe předloţenou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění a její dopady nelze objektivně posoudit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

připomínky ustoupeno.

2.ČMKOS musí úvodem konstatovat, ţe návrh zákona působí nezvratným dojmem, ţe má docházet k omezování hrazené péče. S tím postupem ČMKOS zásadně nesouhlasí a jakékoliv další pokusy ze strany Ministerstva zdravotnictví v tomto směru důrazně odmítá. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Neakceptováno Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

3.ČMKOS upozorňuje, ţe návrh přejímá pojmosloví zákona o zdravotních sluţbách, včetně pojmu „poskytovatel“. Je však zřejmé, ţe mnoho ustanovení zákona se nevztahuje na poskytovatele, neboť tento nemusí být způsobilý k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, a v případě právnické osoby ani tento poţadavek nemůţe být naplněn. Protoţe např. ustanovení § 12, § 18 a další mají na mysli výkon činnosti lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka, poţadujeme znovu pouţití tohoto pojmu v návrhu zákona posoudit a tam kde je pouţití nesprávné, nahradit pojem „poskytovatel“ pojmem odpovídajícím skutečnosti, např. „ošetřující zdravotnický pracovník“. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

- 83 -

Neakceptováno Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.



Text připomínky


4.Dále ČMKOS nesouhlasí s tím, ţe novela zákona zcela Neakceptováno neodůvodněně ruší valnou většinu nadpisů jednotlivých ustanovení, Po vysvětlení bylo od zásadní coţ se negativně projevuje na systematice tohoto právního předpisu připomínky ustoupeno a na jeho přehlednosti. Zejména v části páté „Podmínky poskytování hrazených sluţeb“ pokládáme zrušení členění právní úpravy za nesystematické. Zachování nadpisů přispěje k snadnější orientaci v textu zákona a k posouzení naplnění podmínek úhrady. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 5. Obdobně jako u návrhu zákona o zdravotních sluţbách, o specifických zdravotních sluţbách a zdravotnické záchranné sluţbě zdůrazňuje ČMKOS, ţe zavedení nového pojmu „zdravotní sluţba“ není na místě, neboť smyslem novely zákona je upravit právní vztahy při poskytování zdravotní péče, tak jak s tímto pojmem pracuje Listina základních práv a svobod ve čl. 31 a také drtivá většina souvisejících zákonů a především prováděcích právních předpisů. Odkazujeme tak na naši obecnou připomínku vznesenou k výše uvedeným návrhům zákonů ohledně pouţívání pojmu „zdravotní sluţby“ a poţadujeme ponechat současný pojem „zdravotní péče“. Tato připomínka je zásadní a skutečnost, ţe další připomínky s uvedenými pojmy pracují ve smyslu předloţeném předkladatelem nemění nic na této skutečnosti. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Neakceptováno Není v nesouladu s Listinou základních práv a svobod, neboť i nadále jde o poskytování zdravotní péče. Pojem „zdravotní sluţby“ je pouze vyjádřením skutečnosti, ţe jde o zdravotní péči poskytovanou osobami s oprávněním pro výkon takové činnosti. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno

6. Pokud bychom připustili, ţe novela zákona č. 48/1997 Sb. má navazovat na přijetí zákona o zdravotních sluţbách (dále také „ZoZS“), zcela postrádáme v úvodním ustanovení § 1 písm. b) návrhu provázanost s dalšími právními předpisy, například se

Neakceptováno Poţadovanou provázanost obsahuje návrh zákona o zdravotních sluţbách,

- 84 -



Text připomínky


zákonem o specifických zdravotních sluţbách (dále také „ZoSZS“) (např. asistovaná reprodukce, posudkové zdravotní sluţby) a transplantačním zákonem (odběr tkání a orgánů a transplantace), a to z toho důvodu, ţe uvedené sluţby jsou sluţbami hrazenými (viz bod 33 – navrhované ustanovení § 13). Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

specifických zdravotních sluţbách, zdravotnické záchranné sluţbě, transplantační zákon, zákon o lidských tkáních a buňkách. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno

7. ČMKOS zásadně nesouhlasí s tím, ţe právní úprava vzniku povinnosti platit pojistné ve smyslu ustanovení § 8 je roztříštěná. Podle § 8 odst. 1 písm. a) vzniká obecně tato povinnost pojištěnci dnem nástupu do zaměstnání a stejně tak vznikala zaměstnavateli podle § 8 odst. 2 písm. a) dnem, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce. Předloţený návrh, který pro pojištěnce stanoví za rozhodující den nástupu do práce a pro zaměstnavatele den vzniku pracovního poměru vede k nejednotnosti právní úpravy a k v praxi bude působit obrovské praktické problémy. Z toho důvodu poţadujeme, aby právní úprava vzniku povinnosti platit pojistné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele byla sjednocena, příp. aby byl vymezen pojem „nástupu do zaměstnání“, který by vyhovoval § 8 i § 10 zákona. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Částečně akceptováno Právní úprava vzniku povinnosti roztříštěná podle názoru MZ není, ale ustanovení bude upraveno.

8. Stejně tak je naprosto nepochopitelná povinnost zaměstnavatele platit u osob vyjmenovaných v § 8 odst. 2 písm. d), j), o), p) a r) pojistné jiţ počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaţeno započitatelného příjmu. ČMKOS s touto změnou zásadně nesouhlasí. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Neakceptováno

9. Právo pacienta na volbu poskytovatele obsahuje i návrh

- 85 -

Ustanovení však bude formulačně upraveno. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno



Text připomínky


ZoZS v § 27 odst. 3 písm. b). a je dále konkretizováno § 28 ZoZS. Dle našeho názoru je bezpředmětné uvádět toto právo pacienta (pojištěnce) ve dvou právních předpisech. Navíc je návrhem ZoVZP právo pacienta omezeno lhůtou u změny registrujícího poskytovatele, právní úprava je tedy roztříštěná. Povaţujeme také za důleţité zdůraznit, ţe je zcela nevhodně garantováno právo pojištěnce na výběr „poskytovatele“. Je zcela nezbytné, aby pojištěnci příslušelo právo na výběr lékaře, zdravotnického zařízení, apod. podobně jako v současném znění ZoVZP. Tento lékař (zdravotnické zařízení) nemusí být současně poskytovatelem, ale „jen“ zaměstnancem (nebo například organizační jednotkou poskytovatele). Poskytovatel mnohdy ani není osobou způsobilou k výkonu zdravotnického povolání. Doufáme, ţe předkladatel neměl v úmyslu takto omezit právo pojištěnce na svobodnou volbu lékaře. Poţadujeme proto provést změnu pouţívané terminologie a na místo „poskytovatele“ zachovat stávající terminologii. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Neakceptováno Bude stanoveno právo na výběr poskytovatele, neboť právo na výběr lékaře např. u poskytovatele lůţkových zdravotních sluţeb je nerealizovatelné. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

10. V této souvislosti upozorňujeme ještě na další důleţitou okolnost, a to, ţe zákon neřeší situaci, kdyţ lékař pacienta odmítne a nejedná se o akutní zdravotní stav. Z návrhu zákona není patrno, kdo v takové situaci pacienta ošetří nebo kdo bude mít povinnost pacienta ošetřit. Poţadujeme návrh v tomto směru dopracovat. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Neakceptováno Upraveno v návrhu zákona o zdravotních sluţbách. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky upuštěno.

11. Zásadní výhradu vznáší ČMKOS k v navrhované novele zákona upravenému právu pojištěnce obracet se na zdravotní pojišťovnu v případě nespokojenosti s poskytováním hrazených sluţeb. Tuto úpravu povaţujeme za zcela nedostatečnou. Předně je

Neakceptováno Právo pojištěnce obracet se na profesní komoru není dotčeno, jak se ostatně

- 86 -



Text připomínky


vypouštěno ustanovení o oprávnění pojištěnce obracet se stíţnostmi na poskytovanou zdravotní péči na příslušnou profesní komoru, eventuálně. na jinou příslušnou profesní organizaci. Pouhým nezmíněním dalších moţností, kam lze podávat stíţnost, nelze pojištěnci zabránit takovou stíţnost podat, jelikoţ pro pojištěnce (na rozdíl od zdravotní pojišťovny, která je veřejnoprávním subjektem) platí, ţe co není zakázáno, je povoleno. Vypuštění profesních organizací jako místa oprávněného řešit stíţnosti pojištěnců můţe mít vliv na relevantnost řešené stíţnosti pro zdravotní pojišťovnu. Nadto zdravotní pojišťovna jako plátce úhrady za poskytnutou péči jistě není nezávislým a nestranným subjektem. Stíţnost upravená v ZoZS také není řešena nezávislým subjektem, ale v první řadě přímo poskytovatelem, případně následně krajem či ministerstvem, bez ohledu na to, zda jsou zřizovateli poskytovatele či nejsou jiným způsobem majetkově zainteresováni. Povaţujeme proto za potřebné zachovat výslovné uvedení těchto dalších prostředků ochrany pojištěnce. Odkaz na zvláštní právní předpis (tj. komorový zákon) v tomto případě není postačující, protoţe tento zákon neřeší jiné profesní organizace neţ komory lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Mají-li zdravotní pojišťovny efektivně zajišťovat své sluţby, tj. pro své pojištěnce garantovat odpovídající poskytování hrazených sluţeb, měl by rovněţ být konkrétnějším způsobem upraven postup zdravotní pojišťovny, v případě, ţe se na ni pojištěnec obrátí. Předně by mělo být stanoveno, o jaké podání se jedná (podnět, stíţnost,…), jaká jsou v tomto směru oprávnění pojišťovny vůči poskytovateli zdravotních sluţeb, povinnost pojišťovny informovat písemně pojištěnce o provedeném šetření, o jeho výsledcích apod. Navrhujeme návrh dle uvedené připomínky

v připomínce uvádí. Řešení moţných stíţností profesní komorou však nemůţe být obsahem zákona o zdravotním pojištění.

- 87 -



Text připomínky


doplnit tak, aby pojištěnec dle právní úpravy věděl, jak bude po předloţení podání zdravotní pojišťovně z její strany dále postupováno a aby byl rovněţ seznamován s provedeným zjištěním a následnými opatřeními. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 12. Dále upozorňujeme, ţe zrušením § 15 odst. 11 ZoVZP došlo k úplnému vypuštění vymezení hrazených sluţeb konkrétně v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Tento postup a zvolený způsob právní úpravy vymezení hrazených sluţeb povaţujeme za zcela nevhodný. Vymezení hrazených sluţeb podle druhu (§ 4 odst. 3 ZOZS) neumoţňuje s jistotou určit, v jakém rozsahu a za jakých podmínek bude péče hrazena v konkrétních speciálních zdravotnických zařízeních – LDN, psychiatrických léčebnách, apod. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

13. Důrazně upozorňujeme, ţe v tomto zákoně ani v ZoZS a ZoSZS není vymezena „pohotovostní sluţba“, ačkoli návrh ZoVZP na poskytování pohotovostní sluţby podle ZoZS odkazuje. Poţadujeme v této souvislosti doplnit do právního předpisu odpovídající vymezení pohotovostní sluţby tak, aby bylo zřejmé, za co se platí regulační poplatek ve výši 90 Kč a rovněţ, co je hrazenou sluţbou podle navrhovaného § 28 odst. 1. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 14. Upozorňujeme, ţe předkladatel pouţívá k vymezení podmínek poskytování hrazených sluţeb v textu právního předpisu řadu zcela neurčitých pojmů, které mohou být předmětem

- 88 -

Neakceptováno Připomínka vyšla z nepochopení navrhované úpravy, ze které jednoznačně vyplývá, ţe se hradí zdravotní sluţby ve všech formách jejich poskytování a bez ohledu na druh zdravotnického zařízení . Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno. Neakceptováno V návrhu zákona o zdravotních sluţbách bude vymezení pohotovostní sluţby vymezeno. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.



Text připomínky


individuálního výkladu a mohou tak vést k objektivně neodůvodnitelné nerovnosti při poskytování hrazených sluţeb. Máme za to, ţe proklamace předkladatele uvedená v důvodové zprávě: „Nahrazuje a zpřesňuje se tak dosavadní vágní a velmi široké vymezení hrazené zdravotní péče, aniž …...“ zůstává jen prázdnou a nenaplněnou proklamací. Příkladem je bod 79, kde předkladatel uvádí, ţe navrţené znění umoţňuje zavést kombinovanou platbu z pojištění a vlastních zdrojů pacienta. Toto však nelze z textu dovodit. Naopak. Z pojištění by bylo moţné hradit pouze nejlevnější léčbu, draţší léčbu by musel celou hradit pacient. Z navrţeného znění nic takového nevyplývá. Jiný výklad by byl moţný pouze, kdyby bylo ve větě první např. doplněno slovo „zcela“ (tj. zcela hrazené sluţby). Navrţený text zákona je tedy v zásadním rozporu s důvodovou zprávou. Buď jde o formulační neobratnost předkladatele nebo o snahu zastřít pravý smysl změn. Postrádáme jakékoli bliţší vymezení vágních pojmů „přiměřenost zdravotnímu stavu a účelu“ a přiměřená bezpečnost“: Navrhujeme doplnit vymezení těchto pojmů, anebo alespoň provést bliţší jejich vymezení v důvodové zprávě. Dále není nám zřejmé, o jaké „důkazy“ ve smyslu § 18 odst. 1 písm. b) zákona se můţe jednat a kdo má povinnost tyto „jiţ existující“ důkazy předkládat? Poţadujeme doplnění a vysvětlení. Kdo bude posuzovat ekonomickou náročnost? Stejně jako u hrazení zdravotnických prostředků upozorňujeme, ţe ekonomicky nejméně náročné zdravotní sluţby nemusí být zároveň nejefektivnější z hlediska celkových nákladů. Za vhodnější proto povaţujeme terminologii pouţívanou v bodě 42. Př. z praxe: léčba AIM pomocí léků rozpouštějících krevní sraţeniny je ekonomicky výhodnější, neţ léčba pacienta pomocí

- 89 -

Neakceptováno MZ je toho názoru, ţe vymezení hrazených sluţeb v předkládaném návrhu je přesnější, neţ je obsaţeno v dosavadní úpravě. Z nově navrţeného ustanovení § 18 vyplývá, ţe při nabídnutí ekonomicky náročnější zdravotní sluţby bude pacient doplácet jen rozdíl mezi výší úhrady zdravotní sluţby ekonomicky nejméně náročné a cenou „ekonomicky náročnější“ zdravotní sluţby, pro jejíţ poskytnutí se sám rozhodl. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.



Text připomínky


stentu v dané situaci. Z hlediska dlouhodobé perspektivy je pacient léčený pomocí stentu, který je v dané chvíli draţší, ekonomicky výhodnější pro společnost. Odpadá dlouhodobá hospitalizace, pravidelné laboratorní kontroly krve, pacient se daleko dříve vrací do pracovního procesu. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 15. V neposlední řadě upozorňujeme, ţe „přechodný pobyt“ jako takový je oficiálně sledovaným údajem jen u cizinců pobývajících na území České republiky. Není nám zřejmý význam tohoto pojmu uţívaného v ustanovení § 36 odst. 1 návrhu. Má-li předkladatel na mysli situaci, kdy k onemocnění došlo v místě, kde se pojištěnec zdrţuje jen dočasně anebo trvale, ale toto místo je v kaţdém případě odlišné od místa hlášeného trvalého pobytu, doporučujeme uvést jiný vhodný termín odlišný od zavádějícího pojmu přechodného pobytu. Ve výše zmíněné souvislosti máme za to, ţe by mělo být posouzeno a zváţeno výslovné zahrnutí i těch situací, kdy k onemocnění dojde na jakémkoli místě, kde se pojištěnec zdrţuje i jen krátkodobě (například pracovní cesta, dovolená či výlet na území ČR apod.). Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Akceptováno Ustanovení bude upraveno tak,jak je poţadováno.

16. Z návrhu není vůbec patrno, jaký je význam spojení „převáţně“ na vozíku? Kdo bude posuzovat, zda se osoba pohybuje na vozíku „převáţně“ nebo nikoli převáţně. Navrhujeme provést úpravu za účelem upřesnění právní úpravy, a nebo alespoň v tomto směru doplnit odůvodnění a vysvětlení v důvodové zprávě. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 17. Přestoţe předkladatel v důvodové zprávě uvádí, ţe

- 90 -

Akceptováno



Text připomínky


ustanovení dává do souladu se zákony o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, bohuţel musíme konstatovat, ţe tomu tak není. Ve výčtu zejména není uveden „zubní lékař“, kterého nelze podřadit pod pojem „lékař“. Jde o dva zcela samostatné pojmy. Jde o omyl nebo jde o pokus vyřadit zubní péči zcela z úhrad veřejného zdravotního pojištění? Dále není zřejmé, proč není uveden „farmaceut“. Doporučujeme k nahlédnutí specializace farmaceuta, farmaceut není pouze lékárník, ale poskytuje např. i laboratorní péči. Není také jasné, jaké důvody vedou předkladatele k odlišení klinického psychologa, klinického logopeda a fyzioterapeuta od ostatních, rovněţ magistersky vzdělaných, nelékařských zdravotnických pracovníků s povinným specializačním vzděláváním (např. klinický fyzik, klinický antropolog, klinický bioanalytik). Z toho důvodu důrazně poţadujeme návrh uvést do souladu se zákony o způsobilosti a skupiny pracovníků odlišit podle typu vzdělávání a náročnosti jejich činností a ještě jednou důkladněji uváţit okruh pracovníků, kteří mohou a mají být nositeli výkonu. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 18. Nové znění ustanovení § 42 odst. 6 ZoVZP umoţňuje, aby revizní lékař vykonával kontrolní činnost v pracovněprávním vztahu ke zdravotní pojišťovně, který je sjednáván na základě výběrového řízení, nebo na základě zvláštní smlouvy uzavřené za tímto účelem. Revizní lékař tedy můţe mít se zdravotní pojišťovnou uzavřenou pracovněprávní smlouvu (zejména zřejmě půjde o smlouvu pracovní a nebo dohodu o pracovní činnosti). Uzavření této smlouvy je podmíněno konáním výběrového řízení. Nově by bylo umoţněno, aby revizní lékař a zdravotní pojišťovna

- 91 -

Částečně akceptováno Zubní lékař byl doplněn.

Částečně akceptováno Bude vypuštěna podmínka poţadující pro sjednávání pracovněprávního vztahu konání výběrového řízení.



Text připomínky


za účelem výkonu kontrolní činnosti uzavřeli „zvláštní smlouvu“, aniţ by bylo specifikováno, či alespoň v důvodové zprávě konkretizováno, o jakou smlouvu se jedná, popřípadě uvedeny alespoň základní náleţitosti smlouvy, zejména například zakotvení povinnosti mlčenlivosti. Není zcela zřejmý účel této nové úpravy. Nadto přináší zásadní nerovnost, kdy zdravotní pojišťovna je při výběru revizního lékaře – zaměstnance povinna konat výběrové řízení, kdeţto při výběru revizního lékaře vykonávajícího činnost na základě „zvláštní smlouvy“ není jakkoli omezena. Z toho důvodu poţadujeme uváţit vhodnost a úplnost navrţené úpravy. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 19. V neposlední řadě poţadujeme do textu návrhu výslovně zmínit lázeňské sluţby, je-li úmyslem předkladatele, aby výběrové řízení na poskytovatele i v lázeňství vyhlašovalo Ministerstvo zdravotnictví. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 20. Podle bodu A. důvodové zprávy se má ZoVZP novelizovat k datu účinnosti zákonů v oblasti zdravotních sluţeb, zejména zákona o zdravotních sluţbách. Předkladatel vychází z předpokladu, ţe zákony nabudou účinnosti k 1.1.2009 tak, jak je v nich navrţeno. Ovšem vzhledem k mnohým nedostatkům připravovaných návrhů zdravotnických zákonů a k jejich nepropracovanosti, není dle našeho názoru jisté, zda k jejich vstupu v účinnosti 1. ledna 2009 skutečně dojde. Právě z důvodu provázanosti této novely s ostatními novými zákony ve zdravotnictví (coţ sám předkladatel potvrzuje), poţadujeme

- 92 -

Neakceptováno Jde o lůţková zdravotnická zařízení a poţadovaná úprava je nadbytečná. Po vysvětlení od zásadní připomínky upuštěno. Akceptováno Účinnost bude sjednocena.



Text připomínky


účinnost novely ZoVZP stanovit shodně s datem účinnosti zákona o zdravotních sluţbách a zákona o specifických zdravotních sluţbách. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

K bodu 4

Neakceptováno Odchýlili bychom se, pokud jde o některé činnosti, které se povaţují za zaměstnání, od úpravy obsaţené Odůvodnění : Požadujeme zvýšit částku 2 000 Kč na částku 5 000 Kč, která v zákoně č. 187/2006 Sb., o je hranicí pro srážkovou daň. Tím by byla stanovena jedna částka u nemocenském pojištění. Po vysvětlení bylo od zásadní malých dohod o činnosti nebo funkčních požitků, která by připomínky ustoupeno. administrativně nezatěžovala ani podnikatele ani organizace typu občanských sdružení včetně odborových. Zejména u občanských sdružení, tj. i u odborových organizací, došlo k této zátěži v souvislosti se změnami v zákoně č. 48/1997 Sb. provedenými zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který zahrnul do kategorie zaměstnanců veškeré osoby s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. V rámci tohoto rozšíření okruhu zaměstnanců však nebylo nijak zohledněno, zda jde o příjmy jednorázové, nebo zda činnost, z které tyto příjmy plynou, nebo mají plynout, trvala několik hodin, dní, měsíců nebo let a jaká je celková výše příjmů.zároveň požadujeme novelizovat § 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. V § 5 písm. a) bod 6 – poţadujeme nahradit slova „částky 2 000 Kč“ slovy „částky 5 000 Kč“.

- 93 -



Text připomínky


V § 10 odst. 6 poţadujeme za slovo „pojištěnců“ vloţit slovo „rodné“. Odůvodnění :

Neakceptováno Nemá se na mysli rodné číslo, ale číslo pojištěnce. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

Jedná se o zpřesňující připomínku, aby bylo i z textu zákona zřejmé o jaké číslo se jedná. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 25

V § 11 odst. 3 - poţadujeme dát návrh do souladu s úplným textem s vyznačenými změnami.

Akceptováno

Odůvodnění : Z úplného znění textu zákona vyplývá, že by mělo dojít i ke zrušení věty čtvrté § 11 odst. 3 zákona. Z návrhu však tato úprava není patrná. Požadujeme vyjasnit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 26

V § 11 odst. 3 písm. a) poţadujeme slovo „jiným“ nahradit slovem „zvláštním“ a text doplnit o odkaz pod čarou s citací zákona. Odůvodnění : Požadujeme slova „jiným právním předpisem“ nahradit slovy „zvláštním právním předpisem“ a ustanovení doplnit o odkaz pod čarou s citací příslušného zákona.

- 94 -

Neakceptováno Text zpracovaný MZ je v souladu s legislativními pravidly. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.



Text připomínky


Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 29

V § 12 písm. d) - poţadujeme zváţit vhodnost pouţitého pojmu „poskytovatel“. Odůvodnění : Podle § 3 odst. 2 ZoZS sestavuje léčebný plán ošetřující zdravotnický pracovník nikoli poskytovatel. Z toho důvodu je nutné přehodnotit vhodnost použité terminologie a uvést ji v soulad se skutečným stavem.

Neakceptováno Je však samozřejmé, ţe léčebný plán bude sestavovat konkrétní zdravotnický pracovník tohoto poskytovatele. Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno.

Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 33

V § 13 – poţadujeme odstavec 1 zcela vypustit a odstavec 2 přepracovat a do uvozující věty doplnit slovo „zejména“. Odůvodnění : Ze systematiky zákona, kterou nepovažujeme za bezchybnou, by vyplývalo, že ustanovení § 13 (společně s ustanovením § 1 ZoVZP) je obecným ustanovením vymezujícím rozsah hrazených služeb. Navazující ustanovení by pak měla konkretizovat podmínky jejich poskytování. Nicméně ustanovení § 13 (stejně tak jako § 1) považujeme za nezdařilé a neúplné, obsahující zcela klamavou úpravu. Předně odstavec 1 § 13 je zcela nekonkrétní proklamací, která nemá své místo v právním předpise. Jako nadbytečnou a zmatečnou ji navrhujeme vypustit. Ustanovení odstavce 2 § 13 je zcela zavádějící. Jak jsme

- 95 -

Neakceptováno Odstavec 1 nelze vypustit, neboť obsahuje obecné vymezení hrazených sluţeb. V odstavci 1 bude ještě doplněno, ţe se hradí zdravotní sluţby, jejichţ cílem je téţ zmírnit utrpení. Pokud jde o odstavec 2 je MZ toho názoru, ţe z výčtu těchto sluţeb ţádná dosud hrazená zdravotní péče nebyla vypuštěna. Jde jen o úpravu terminologie v návaznosti na návrh zákona o zdravotních sluţbách.



K bodu 39

Text připomínky


naznačili již výše, ze systematiky zákona bychom předpokládali, že Po vysvětlení od zásadní výše uvedený výčet v ustanovení § 13 odst. 2 je taxativní (viz rovněž připomínky ustoupeno. důvodová zpráva bodu A., kdy předkladatel sám kritizuje zastaralost a nekompletnost výčtů). Nicméně z obsahu zákona vyplývá, že tomu tak není. Ve výčtu, který téměř kopíruje ustanovení § 4 odst. 3 ZoZS („téměř“ z důvodu, že ve výčtu nejsou uvedeny „transfúzní zdravotní služby“) a navíc obsahuje písm. k) – l) postrádáme například, kromě již zmíněných služeb transfúzních, uvedení pohotovostních služeb, poskytování hrazené péče v dětských centrech, činnost výjezdových skupin ZZS, doprovod průvodce, apod. Jelikož tento výčet pokládáme za pouze demonstrativní, požadujeme, aby do návětí bylo doplněno slovo „zejména“. V případě, že se má skutečně jednat o výčet taxativní, požadujeme výčet doplnit tak, aby skutečně výčtem vyčerpávajícím byl. Dále musíme poukázat na to, že ačkoli jsou některé druhy hrazených služeb ve výčtu uvedeny, v zákoně postrádáme jakékoli bližší vymezení „rozsahu a podmínek“ jejich úhrady – viz návětí. Jedná se o zdravotní služby diagnostické (písmeno b), léčebné (písmeno c) a konzultační (písmeno d). Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Neakceptováno V § 15 odst. 4 – poţadujeme konkretizovat odkaz na zmocňovací Je potřeba ponechat odkaz na ustanovení pro vydání prováděcího předpisu v ustanovení § 17 obě zmocňovací ustanovení. zákona. Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno. Odůvodnění : Požadujeme konkretizovat odkaz na zmocňovací ustanovení pro vydání prováděcího předpisu v ustanovení § 17 zákona, jelikož v jednotlivých odstavcích § 17 je pro Ministerstvo zdravotnictví

- 96 -



Text připomínky


obsaženo více zmocňovacích ustanovení. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 40

V § 15 odst. 5 – poţadujeme doplnit definici pojmu „dětské centrum“. Odůvodnění : V textu § 15 odst. 5 předkladatel užívá pojem dětské centrum. V důvodové zprávě označuje dětská centra jakožto zdravotnická zařízení lůžkových zdravotních služeb… a odkazuje se na ZoZS. Zákon pouze v § 10 písm. f) definuje pojem dětské domovy pro děti do 3 let věku. Definici „dětského centra“ v návrhu ZoZS nenalezneme a není nám známo, že by dětská centra měla oporu v jiném právním předpise. S ohledem na uvedené požadujeme doplnit definici dětského centra. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

K bodu 42

V § 15a – poţadujeme doplnit do textu zákona členění přílohy č. 2 na oddíly a v druhé větě § 15 odst. 2 uvést, o jaký zvláštní typ smlouvy se jedná. Odůvodnění : Ustanovení § 15a odst. 1 návrhu odkazuje na přílohu č. 2 Zákona, která má stanovit skupiny léčivých látek. Dle návrhu se příloha č. 2 dělí na dva oddíly (oddíl A – seznam skupin léčivých látek a oddíl B - seznam skupin potravin pro zvláštní lékařské účely). Nicméně toto dělení a stanovení “seznamu skupin potravin pro zvláštní lékařské účely“ nevychází z textu návrhu a nemá v něm jakoukoli oporu. Doporučujeme uvést tento nedostatek v soulad a doplnit dělení přílohy č. 2 na oddíly do textu zákona.

- 97 -

Neakceptováno Definice je v zákoně o zdravotních sluţbách. Po vysvětlení od zásadní připomínky ustoupeno.

Částečně akceptováno Z odborného hlediska není důvod pro rozdělení přílohy č. 2. Pokud jde o ustanovení týkající se účelné terapeutické intervence, bude formulačně upraveno.



Text připomínky


Ustanovení § 15a odst. 2 písm. c) a d) svým zněním nenavazuje na návětí – druhou větu ustanovení § 15a odst. 2 je nutno upravit. K podmínce uvedené v §15a odst. 2 písm. d) návrhu uvádíme, že se navrhuje nehradit z veřejného zdravotního pojištění léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které mj. nesplňují podmínky účelné terapeutické intervence. Tyto přípravky by podle návrhu neměly být hrazené, a to ani v případě, kdy budou účinné a z odborného hlediska vhodné, pokud existuje jiná levnější metoda péče. Přestože tedy formálně zůstává možnost částečně hradit i dražší léčivé přípravky, fakticky toto ustanovení možnost částečného hrazení vylučuje. Pojištěnec, který se nespokojí s nejlevnější metodou léčby, bude muset léčivý přípravek hradit v plné výši? Tak to vyplývá z tohoto ustanovení, nicméně jiná ustanovení (např. odst. 3) připouštějí i částečnou úhradu. Text je tak vnitřně rozporný a zmatečný. V důvodové zprávě není o důvodech této změny žádná zmínka, není tedy zřejmé, zda jde o záměr a není možno se o důvodovou zprávu opřít při výkladu těchto rozporných ustanovení. Skutečnost, že rozpor byl již obsažen ve stávající úpravě, nepovažujeme za relevantní. Požadujeme proto, aby byl rozpor odstraněn tak, že bude zachován současný věcný a skutečný stav vyplývající z jiných ustanovení, tj. aby léčivé přípravky, v případě existující nákladově efektivnější intervence, byly hrazeny alespoň částečně, tj. ve výši této intervence. Dle ustanovení § 15a odst. 1 poslední věta a § 15b odst. 1 poslední věta návrhu se léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely při poskytování lůžkových zdravotních služeb a zdravotnické prostředky hradí pouze v „základním provedení nejméně ekonomicky náročném“. Použití zdravotnického

- 98 -



K bodům 45 a násl.

Text připomínky


prostředku v nejméně náročném provedení nemusí být nutně nákladově nejvíce efektivní ve smyslu účelné terapeutické intervence. Proto považujeme za potřebné i zde používat pojmy „nákladové efektivity léčby“, nikoli pouze nejlevnějšího zdravotnického prostředku, jehož používání může způsobovat nejen diskomfort pacientovi, ale zejména může být podstatně dražší vzhledem k delší léčbě a následným komplikacím. Ustanovení § 15a odst. 3 písm. b) podbod 3. zavádí jako jednu z podmínek úhrady zvláštní smlouvu, kterou může poskytovatel zdravotních služeb uzavřít se zdravotní pojišťovnou za účelem zajištění hospodárného užití přípravku na nejvyšší odborné úrovni. Z návrhu není zřejmé o jaký smluvní typ se jedná. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. § 16a – regulační poplatky poţadujeme zrušit.

Neakceptováno

Odůvodnění : ČMKOS zásadně nesouhlasí se zavedením regulačních poplatků a požaduje jejich úplné zrušení. Navíc podle předkladatele jde o zachování stávajícího rozsahu, pouze se mění terminologie, nicméně u dětí do 15 let se snižuje limit doplatků na 3 000 Kč za rok, s čímž zásadně nesouhlasíme. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 54

K § 16a – poţadujeme osvobodit děti do šesti let od poplatků i při hospitalizaci, pohotovostní sluţbě a vydání léčivého přípravku. Odůvodnění : Děti do šesti let věku jsou podle návrhu osvobozeny jen v případě poplatků za ambulantní zdravotní služby poskytnuté dle § 16a odst. 1 písm. a) návrhu, nikoliv při hospitalizaci, pohotovostní

- 99 -

Neakceptováno



Text připomínky


službě a vydání léčivého přípravku. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Nad rámec návrhu

K bodům 66 a 67

Za bod 64 poţadujeme zařadit nový bod – v § 16b odst. 11 musí být v důsledku provedených změn upřesněn odkaz na § 17 odst. 6 (nikoliv 3), stejně v ustanovení § 39b, § 39d a § 39f návrhu zákona. Odůvodnění : Jde o legislativně technické připomínky. Tyto připomínky považuje ČMKOS za zásadní. V § 17 poţadujeme následující změny: poţadujeme upravit text tak, aby jednoznačně vymezoval komu pojišťovna platí částku za pojištěnce a komu za ujetý kilometr, poţadujeme stanovit výši částky za kilometr a paušální částky za pojištěnce prováděcím předpisem, zároveň poţadujeme stanovit povinnost Ministerstvu zdravotnictví zřídit zvláštní oddělený účet pro financování ZZS, v § 17 odst. 4 věta první závěr věty zní „…na zvláštní účet Ministerstva zdravotnictví pro financování zdravotnické záchranné sluţby.“, v § 17 odst. 4 ve větě druhé a třetí Poţadujeme před slovy „právní/m předpise/m“ vypustit slovo „jiným/jiný“, v § 17 odst. 5 poţadujeme opravit chybný odkaz na odstavec 3 (správně odstavec 4) a zpřesnit formulaci, před slovo „měsíci“ poţadujeme vloţit slovo „kalendářním“, Odůvodnění : Text návrhu „zdravotní pojišťovna hradí poskytovateli ZZS náklady…“ je nepřesný, neboť dle § 17 odst. 4 zdravotní pojišťovna hradí paušální částku za pojištěnce Ministerstvu zdravotnictví, - 100 -

Akceptováno

Částečně akceptováno Neakceptována pouze připomínka na vypuštění slova „jiným“, s ohledem na Legislativní pravidla vlády.



Text připomínky


nikoli poskytovateli. Doporučujeme text upravit tak, aby jednoznačně vymezoval, komu pojišťovna platí částku na pojištěnce a komu za ujetý kilometr. Ze znění § 17 odst. 2 návrhu doslovným výkladem vyplývá, že zdravotní pojišťovna bude platit každému smluvnímu poskytovateli paušální částku za pojištěnce podle § 17 odst. 2 písm. b). například má-li uzavřenu smlouvu s 5 poskytovateli ZZS, uhradí 5 měsíčních paušálních částek (tj. například při počtu 100.000 pojištěnců 5 x 1.600.000 Kč). Je toto záměrem předkladatele? Požadujeme pro přehlednost zjednodušit odkaz „prováděcím předpisem vydaným na základě zákona o zdravotnické záchranné službě“ a změnit jej na „zvláštním právním předpisem“. Výši částky za kilometr a paušální částky za pojištěnce doporučujeme stanovit prováděcím právním předpisem. Takto se předejde tomu, že v případě změny skutečností, z nichž stanovená výše vycházela, bude nezbytné novelizovat právní předpis zákonné síly. Postrádáme výslovné vyjádření povinnosti Ministerstva zdravotnictví odpovídající ustanovení věty prvé § 17 odst. 4 zákona zřídit zvláštní oddělený účet pro financování ZZS. U jakého subjektu bude účet vedený? A jak bude zajištěna jeho bezpečnost, nezneužitelnost a vázanost finančních prostředků? Předpokládáme, že účet však nebude „vedený“ Ministerstvem zdravotnictví, ale nějakým k tomu oprávněným subjektem. Požadujeme změnit znění věty první § 17 odst. 4 tak, že závěr věty bude znít: „…na zvláštní účet Ministerstva zdravotnictví pro financování zdravotnické záchranné služby.“. V § 17 odst. 4 požadujeme ve větě druhé a třetí před slovy „právní/ m předpise/ m“ vypustit slovo „jiným / jiný“, jelikož z uvedeného vyplývalo, že se jedné ještě o nějaký jiný – druhý

- 101 -



Text připomínky


právní předpis. V § 17 odst. 5 požadujeme opravit chybně uveden odkaz na odstavec 3 namísto správného odstavce 4 a navrhujeme provést úpravu znění. Dále doporučujeme před slovo „měsíci“ vložit slovo „kalendářním“. Všechny shora uvedené připomínky považuje ČMKOS za zásadní.

K bodu 70

V § 17 odst. 9 věta pátá – poţadujeme text zpřesnit.

Akceptováno

Odůvodnění : V § 17 odst. 9 věta pátá návrhu se zrušují slova „bodu, výši úhrad …“ a nahrazují se spojením „hrazených služeb“. Tato změně se nejeví jako logická, neboť ve větě první jsou uvedené pojmy zachovány. Je správný výklad, že zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví pro vydání vyhlášky dle věty páté je užší než předmět dohodovacího řízení? Zmocnění musí být dostatečně přesné, požadujeme proto text zpřesnit nebo důvody odlišného rozsahu uvést v důvodové zprávě. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 78

V § 17a – poţadujeme vypuštění slov „které je podle jiného právního předpisu oprávněna vykonávat všeobecná sestra“. Odůvodnění : Zásadně nesouhlasíme s předkladatelem, ţe jde o „uvedení do souladu terminologie“. Jde o věcnou změnu a nepřímou novelu zákona o sociálních sluţbách. Je zcela zřejmé, ţe rehabilitační

- 102 -

Neakceptováno Od zásadní připomínky ani po vysvětlení nebylo ustoupeno.



Text připomínky


sluţby uvedené v zákoně o sociálních sluţbách neposkytují všeobecné sestry, ale půjde rovněţ o péči poskytovanou fyzioterapeuty nebo ergoterapeuty. Poţadujeme proto vypuštění slov „které je podle jiného právního předpisu oprávněna vykonávat všeobecná sestra“. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 79

1. § 18 odst. 1 písm. c) poţadujeme vypustit a v odstavci 2 větě druhé poţadujeme vypustit slova „s výjimkou písm. c)“. Odůvodnění : Zásadně nesouhlasíme s tím, aby zdravotní služby, kterými je poskytována odborná zdravotní péče, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept a zdravotnické prostředky předepsané na poukaz byly poskytovány jako hrazené jen pokud jsou ekonomicky nejméně náročné v porovnání s případnými alternativami vedoucími ke srovnatelnému výsledku. 2. V § 18 poţadujeme zváţit vhodnost pojmu „poskytovatel“ a doplnit text návrhu za účelem zpřesnění právní úpravy. Odůvodnění : Povinnosti stanovené v ustanovení § 18 odst. 2 zákona bude jistě plnit konkrétní ošetřující zdravotnický pracovník, nikoli „poskytovatel“. Požadujeme zvážit vhodnost použití obecného pojmu „poskytovatel“ a provést uvedení do skutečného stavu. Jakým způsobem se bude například v případě sporu prokazovat, že se pojištěnec rozhodl pro alternativní zdravotní službu? Například

- 103 -

Neakceptováno Nelze vypustit ustanovení odst. 1 písm. c), neboť úhrada stanovená bez ohledu na účinnost a bezpečnost je bezprecedentním plýtváním prostředky veřejného zdravotního pojištění. V úhradě léčiv stanovované na základě tohoto principu Česká republika patří ke špičce evropských zemí, uţívajících moderní referenční systém, posuzující potřebnost léčivých přípravků ve srovnání s cenami jiných zaměnitelných léčivých přípravků se srovnatelným účinkem a bezpečností. Pokud jde o pojmy poskytovatel, zdravotnický pracovník jiţ bylo vysvětleno v rámci vypořádání bodu 29..



Text připomínky


zápisem ve zdravotní dokumentaci potvrzeným pacientem? Požadujeme doplnit text návrhu za účelem jednoznačnosti právní úpravy.

Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

Tyto připomínky považuje ČMKOS za zásadní K bodu 83

V § 26 poţadujeme slovo „vybavení“ nahradit slovem „poskytnutí“. Odůvodnění : Jedná se o zpřesňující připomínku. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

K bodu 110

V § 32 odst. 2 – poţadujeme sjednotit zákonem uţívanou terminologii, tento nedostatek se vyskytuje i v § 39b odst. 7 zákona. Odůvodnění : Ustanovení § 32 odst. 2 návrhu opakovaně pouţívá pojem „lékařský předpis“, který vystavuje „poskytovatel“ předepisující potravinu pro zvláštní lékařské účely, ačkoli z textu návrhu je zřejmé, ţe se i potraviny pro zvláštní lékařské účely vydávají na recept (§ 1 písm. b), § 16a odst. 1 písm. b) a další ustanovení návrhu). Doporučujeme sjednotit zákonem uţívanou terminologii. Tento nedostatek se vykytuje rovněţ v ustanovení. § 39b odst. 7 zákona. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

- 104 -

Neakceptováno Stejné pojmy jsou uţívány v návrhu zákona o zdravotních sluţbách. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

Neakceptováno Pojmy jsou uţívány správně. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.



Text připomínky


Částečně akceptováno K § 33 poţadujeme : Pojem „jiné poškození z práce“ je jiţ v právním řádu v § 33 odst. 3 nahradit slovo „pacient“slovem „pojištěnec“, pouţíván a není třeba ho v § 33 odst. 6 zpřesnit pojem „jiné poškození z práce“, v § 33 odst. 7 vyjasnit, které „tyto“ zdravotní sluţby má upřesňovat. Zdravotními sluţbami v odstavci 7 se předkladatel na mysli. rozumí „ozdravenské sluţby“. Ustanovení bude Odůvodnění : formulačně upraveno. Jaké důsledky s sebou přináší požadavek, že „služby … jsou nezbytnou součástí léčebného plánu“? Znamená to, že musí být předem stanoveny? Jak se postupuje v případě, kdy se vyskytne potřeba poskytnutí těchto služeb neočekávaně, aniž by byly součástí předem stanoveného léčebného plánu? To by znamenalo, že se nejedná o služby hrazené, což považujeme jako nepřípustné! Požadujeme řešení této situace osvětlit, popřípadě provést odpovídající úpravu textu. Víme, že formulace je téměř převzata ze současného znění zákona č. 48/1997 Sb., ale včetně všech nepřesných výrazů. Například není zřejmé, jakým způsobem „předvolává“ poskytovatel lůžkových lázeňských služeb pojištěnce „k nim“ – jako soudní orgán zasílá předvolání? Nebo zavolá telefonem? V případě, že se zasahuje do textu, požadujeme rovněž zvážit vhodnost některých spojení tak, aby bylo zřejmé, co má předkladatel na mysli a jaký je postup před samotným čerpáním hrazených služeb. V poslední větě ustanovení § 33 odst. 3 návrhu požadujeme slovo „pacient“ v souladu s užívaným pojmoslovím změnit na „pojištěnec“ . V ustanovení § 33 odst. 4 návrhu je chybně uveden odkaz na odstavec 4 namísto správného odstavce 3. Obdobně pak nesprávné odkazy v odstavci 5 a požadujeme provést úpravu. V ustanovení § 33 odst. 6 návrhu je použito neobvyklé spojení „jiné

- 105 -



Text připomínky


poškození zdraví z práce“. Požadujeme pojmosloví uvést do souladu s pracovněprávními předpisy (například pracovní úraz). Z ustanovení § 33 odst. 7 není zřejmé, jaké „tyto“ zdravotní služby měl předkladatel na mysli, proto je nutné upřesnění. Všechny shora uvedené připomínky považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 115

V § 34a poslední věta – poţadujeme nahradit slovo „poskytovatel“ termínem „ošetřující zdravotnický pracovník“. Odůvodnění : „Poskytovatel“ není ten, kdo bude hodnotit zdravotní stav pojištěnce a činit zápis do zdravotní dokumentace, ale je jím ošetřující zdravotnický pracovník. Navrhujeme přezkoumat vhodnost použité terminologie a případě nahradit slovo „poskytovatel“ odpovídajícím termínem. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

K bodu 122

§ 36 odst. 3 – poţadujeme zachovat ve stávajícím platném znění Odůvodnění : Z důvodové zprávy nevyplývá, z jakého důvodu byla zrušena úprava hrazení služeb v mimořádných případech. Současné znění § 36 odst. 3 ZoVZP považujeme za významné a požadujeme jeho zachování. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

K bodu 135

V § 39c odst. 6 – poţadujeme : respektovat princip rovného zacházení,

- 106 -

Neakceptováno Pokud jde o pojmy poskytovatel, zdravotnický pracovník jiţ bylo vysvětleno v rámci vypořádání bodu 29.. Po vysvětlení bylo od zásadní připomínky ustoupeno.

Neakceptováno Navrhovaným ustanovením nedochází k ţádné změně pokud jde o úhradu dopravy v mimořádných případech.

Akceptováno Princip rovného zacházení je respektován. Ustanovením se



K bodu 143

Text připomínky


nemíní úprava úhrady jen ve pojem „pacient“ nahradit pojmem „pojištěnec“, zaměnit sled jednotlivých vět, poslední větu odstavce zařadit prospěch některých pojištěnců, ale ve prospěch jako větu druhou. všech pojištěnců takové zdravotní pojišťovny. Rovněţ Odůvodnění : další navrţené pojmové a Ustanovení. § 39c odst. 6 návrhu zakládá nové oprávnění formulační úpravy budou zdravotních pojišťoven upravit výši úhrady ve prospěch pacienta. provedeny. Zásadně namítáme, že ustanovení nestanoví prostředek takové úpravy výše úhrady. Ani důvodová zpráva neříká nic o tom, jaké jsou předkladatelovi záměry, zejména zda zdravotní pojišťovna postupuje takto vůči všem pojištěncům nebo může rozdílnou výši úhrad aplikovat jen vůči některým z nich. Požadujeme aby zde byl respektován princip rovného zacházení. Dále uvádíme, že by pojem „pacienta“ musí být vzhledem k pojmosloví zákona změněn na pojem „pojištěnce. Dále požadujeme poslední větu tohoto odstavce ze systematického hlediska vložit před slova „Ministerstvo zdravotnictví“ jako větu druhou. Všechny shora uvedené připomínky považuje ČMKOS za zásadní. § 40 odst. 6 zní: „(6) Zdravotní pojišťovny dávají podnět Akceptováno ţivnostenskému úřadu ke zrušení ţivnostenského oprávnění podnikateli, nebo nejde-li o podnikání na základě ţivnostenského oprávnění, jinému orgánu, ke zrušení oprávnění k takové jiné činnosti, z důvodu neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění.“. Odůvodnění : Jedná o připomínku zpřesňující povahy. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

- 107 -



K bodu 146

Text připomínky


V § 41 odst. 1 písm. b) poţadujeme definovat pojem „nositel výkonu“.

Akceptováno Legislativní zkratka bude zavedena v v § 40 odst. 5.

Odůvodnění : Již ve stávajícím znění je v ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) ZoVZP obsažena legislativní zkratka „nositel výkonu“. Považujeme za nesprávné, že této zkratky je použito již v předcházejících ustanovení, například v § 40 odst. 5 ZoVZP. Požadujeme definovat „nositele výkonu“ v ustanovení, kde je tohoto pojmu v textu zákona poprvé užito. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K bodu 191

V příloze č. 1 – poţadujeme vypustit poloţku č. 8 a podmínky její úhrady.

Akceptováno

Odůvodnění : Z ustanovení vyplývá, že výplň stálého zubu bude hrazena jen pro děti do 18 let pouze při použití kompozita a jen v rozsahu špičáků včetně. S tím zásadně nesouhlasíme. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K důvodové zprávě – obecné připomínky

1. Je nutno konstatovat, ţe důvodová zpráva je zcela nedostatečná. K mnoha zásadním změnám, které má novela zákona č. 48/1997 Sb. přinést, nenajdeme odpovídající odůvodnění, vysvětlení jejich účelu, principů a nezbytnosti. V případě, kdy se

- 108 -

Akceptováno Důvodová zpráva bude dopracována.



Text připomínky


některé ustanovení zákona č. 48/1997 Sb. novelou zrušuje (bez náhrady), nenalezneme v důvodové zprávě odůvodnění takové změny. Dále důvodová zpráva nepřináší srovnání se současným platným zněním zákona ani platným právním stavem obecně. Důvodová zpráva tak nenaplňuje základní poslání a poţadavky kladené na tvorbu právních předpisů Legislativními pravidly vlády. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. 2. Z důvodové zprávy k bodu 3 není zřejmé, z jakého důvodu by měl zdravotní pojištění státních zaměstnanců hradit pouze a výlučně správní úřad a státní zaměstnanci by byli povinnosti platit pojistné zcela zproštěni, kdyţ byl zákon o státních zaměstnancích znovu o tři roky odloţen. Tím je zaloţena ničím neodůvodněná nerovnost mezi zaměstnanci. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Neakceptováno V důvodové zprávě není třeba odůvodňovat znění jiţ platné právní úpravy obsaţené v § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. Od zásadní připomínky po tomto vysvětlení bylo ustoupeno.

3. Z důvodové zprávy k bodu 4 není zřejmé, z jakého důvodu jsou z ustanovení § 5 písm. a) vypuštěni zaměstnanci pracující na nepravidelnou výpomoc. I v tomto případě poţadujeme důrazně minimálně doplnit důvodovou zprávu. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Neakceptováno Pracovní poměr na tzv. nepravidelnou výpomoc jiţ s ohledem na § 34 zákoníku práce nelze uzavřít. Právní předpisy upravující nemocenské pojištění, obsahující tuto problematiky jsou jiţ k 1.1.2009 zrušeny.

- 109 -



Text připomínky


4. V důvodové zprávě k bodu 9 není obsaţeno odpovídající zdůvodnění, proč se zásadním způsobem mění okamţik vzniku povinnosti zaměstnavatele platit pojistné, tedy nikoli aţ ode dne faktického nástupu do zaměstnání tak, jak je tomu u sociálního pojištění. I v tomto případě poţadujeme důrazně minimálně doplnit důvodovou zprávu. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Akceptováno Den nástupu do zaměstnání bude upraven shodně jako je tomu u sociálního pojištění.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR Obecně Unie zaměstnavatelských svazů

Byly uplatněny stejné připomínky, které uplatnila ČMKOS

Viz vypořádání připomínek ČMKOS

Vzhledem k počtu a závaţnosti připomínek i skutečnosti, ţe pro krátkost času nebylo moţné další případné kolize odhalit, UZS ČR doporučuje odloţit další fázi legislativního procesu a znovu v širší odborné diskusi posoudit základní koncepční východiska návrhu novely v návaznosti na ostatní tři rovněţ pozastavené zákony. Jako vklad do této diskuse UZS ČR předkládá v příloze desítky konkrétních námětů a připomínek zpracovaných jejími jednotlivými členskými svazy. Tato připomínka je zásadní.

Neakceptováno Nepřijetí této připomínky bylo vysvětleno. Podněty obsaţené ve stanovisku UZS budou vyuţity při dopracování návrhu zákona.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů

Byly uplatněny stejné připomínky, které uplatnila Unie zaměstnavatelských svazů

Viz vypořádání připomínek UZS.

- 110 -

Připomínkové místo Ministerstvo financí. Připomínkované ustanovení K bodu 67

Recommend Documents