Příloha 1.8. Výrobci záměrně neregistrovaní (N 1) 1.8.1. Drobné podnikání bez registrace (fušky) je častým jevem. Je ovlivněno řadou faktorů. Důvodem záměrné neregistrace je zejména obava ze ztráty sociálních výhod a vyhnutí se placení daní a sociálního a zdravotního pojištění. Tito "podnikatelé" nepociťují výhody registrace podnikání, necítí nutnost dodrţování určitých "pravidel hry", nepociťují riziko kontrol a postihů. 1.8.2. Odhad počtu podnikatelů na černo (fuškařů) vychází z výsledků bilance práce, kde odhad počtu fuškařů je reziduum mezi nabídkovou a poptávkovou stranou bilance. 1.8.3. V modelu bilance práce (BP) za rok 2010 (tabulka 1) se bilancují údaje o zaměstnanosti ze dvou hlavních nezávislých zdrojů, a to údaje ze strany nabídky práce (údaje z výběrového šetření pracovních sil) a údaje ze strany poptávky po práci (údaje z podnikové statistiky práce) s vyuţitím dalších doplňkových zdrojů údajů. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) poskytuje údaje zjištěné přímo v domácnostech. Podniková statistika práce (PS) poskytuje údaje zjišťované přímo u zaměstnavatele. 1.8.4. Doplňkovými zdroji při bilancování údajů z VŠPS a PS jsou administrativní zdroje /např. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), jehoţ údaje se vyuţívají pro odhad počtu cizinců v ČR pracujících v pozici zaměstnanců/. 1.8.5. Při odhadu počtu podnikatelů na černo se vyuţívá metodické odlišnosti sběru údajů z VŠPS a PS. 1.8.6. Vzhledem k tomu, ţe údaje z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) na rozdíl od údajů z podnikové statistiky (PS) zachycují i osoby v nezjištěné ekonomice (např. pracující na černo), rozdíl metodicky srovnatelných údajů z VŠPS a PS představující osoby v nezjištěné ekonomice je moţné vyuţít pro odhad počtu podnikatelů na černo. 1.8.7. Předpoklad, ţe zjištěné údaje z VŠPS zachycují osoby pracující na černo, vychází z úvahy, ţe lidé při vyplňování dotazníku VŠPS nemají zábrany uvést, ţe pracovali, i kdyţ se jednalo o práci na černo. Tato úvaha vychází z toho, ţe se v dotazníku nezjišťuje, jestli pracovali oficiálně či pracovali na černo a respondenti nejsou za své odpovědi jakkoliv sankcionováni. 1.8.8. Údaje srovnávané v modelu bilance práce odpovídají počtu úvazků po přepočtu na plnou pracovní dobu. 1.8.9. Model bilance práce vychází ze tří předpokladů: 1) Údaje ze strany nabídky a poptávky po práci by se po zajištění jejich srovnatelnosti měly rovnat. 2) Zjištěné údaje z VŠPS oproti údajům z PS jsou úplnější (např. částečně zachycují osoby v nezjištěné ekonomice). 3) Zjištěné údaje z VŠPS se po určitých úpravách povaţují za kvalitnější neţ údaje z PS.
Tabuka 1: Bilance práce -1. krok, 2010 Počet úvazků v přepočtu na plnou pracovní dobu 1. Zjištěné údaje (VŠPS: národní pojetí3); PS: domácí pojetí4))
NABÍDKA PRÁCE (VŠPS)1) Bod
1
Zaměstnanci
Podnikatelé
Celkem
3 929 080
843 353
4 772 433
POPTÁVKA PO PRÁCI (PS)2) Zaměstnanci Podnikatelé
3 881 315
815 220
Celkem
4 696 535
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v přepočtených osobách
3 781 422
3 781 422
Počet dohod na plný úvazek (vypočteno přes odpracované hodiny)
99 893
99 893
Celkový počet pracujících majitelů firmy na plný úvazek
762 997
762 997
Počet spolupracujících členů domácností, pro které byla práce ve firmě hlavní činností na plný úvazek
52 223
52 223
12 958
-15 204
-2 246
2e
10 208
0
10 208
f) Odhad počtu osob vykonávající veřejné funkce11)
2f
7 345
7 345
g) Přičtení učńů a studentů na placené praxi12)
2g
1 386
1 386
h) Přesun podnikatelů z S.11 do zaměstnanců13)
2h
131 251
ch) přesun zaměstnanců do podnikatelů = švarc systém_sladění rozdílu plynoucího z odlišné metodiky sběru údajů z VŠPS a PS14)
2ch
2. Metodické úpravy5):
2=2a+..2j
19
2a
-27 678
-27 678
b) Přičtení nerezidentů pracujících v ČR (převod z národního na domácí pojetí)
2b
58 360
58 360
c) Odečtení ţen na mateřské dovolené8)
2c
-28 951
2d
13 288
a) Odečtení rezidentů pracujících v zahraničí (převod z národního na domácí pojetí)
d) Doplnění podhodnocených údajů za zaměstnance ve vedlejším zaměstnáním9) e) Odhad osob za okeč A za jednotky do 19 zaměstnanců10)
-15 000
12 012
-2 988
12 031
-31 939 13 288
-131 251
0
15 000
i) Odhad zaměstnanců za společentví vlastníků jednotek15)
2i
2 800
j) Opravy ve zdrojích údajů16)
2j
-140 032
116 047
-23 985
800 016
4 694 289
3. Upravené údaje (metodicky srovnatelné pojetí): domácí pojetí
4. Rozdíl nabídky a poptávky = Osoby v nezjištěné ekonomice zachycené ve VŠPS
3=1+2
3 929 099
855 365
4 784 464
3 894 273
4=3(LFS)3(BS)
34 826
55 349
90 174
2.krok
2 800
1.8.10. Prvním krokem v rámci sestavení modelu bilance práce je zabezpečení úplnosti a porovnatelnosti údajů z VŠPS a PS (tabulka 1, bod 3). V rámci zajištění tohoto kroku se údaje z VŠPS a PS upravují dle stejné metodiky, a to metodiky ESA 95, dle které se sestavují ostatní ukazatelé v NÚ. Tyto úpravy jsou zahrnuty v metodických úpravách (tabulka 1, bod 2). První úpravou, která se musí provést, je převod zjištěných údajů z VŠPS z národního pojetí na domácí pojetí zaměstnanosti. Tato úprava je nutná, neboť zjištěné údaje z VŠPS oproti údajům z PS odpovídají ve velké míře národnímu pojetí zaměstnanosti (VŠPS je šetření, které probíhá jen v rezidentských domácnostech). Převod údajů z národního na
1.krok
domácí pojetí zaměstnanosti představuje odečtení rezidentů pracujících v zahraničí a přičtení nerezidentů pracujících v ČR (tabulka 1, bod 2a, 2b). Další úpravou je doplnění podhodnocených, chybějících údajů či odečtení údajů, které dle metodiky ESA 95 do zaměstnanosti nepatří (tabulka 1, bod 2c-2i). V rámci metodických úprav se na straně údajů z podnikové statistiky (PS) provádí i opravy ve zdrojích dat (tabulka 1, bod 2j). Nutnost provedení této úpravy vyplývá z analýzy zdrojových údajů v časové řadě. Úprava poukazuje na problémy v kvalitě zjištěných údajů či jejich úprav nebo obojí (např. neúplné údaje, nedostatečně kvalitní zjištěné údaje). Záporná hodnota této úpravy v případě zaměstnanců znamená, ţe zjištěné údaje za zaměstnance jsou nadhodnocené. Kladná hodnota této úpravy v případě podnikatelů znamená, ţe zjištěné údaje za podnikatele jsou podhodnocené. Hodnota této úpravy za zaměstnané osoby celkem je -23 985 (tabulka 1, bod 2j). Podrobný popis všech metodických úprav je v tabulce 1, bod 2. 1.8.11. Druhým krokem při sestavení balance práce je porovnání metodicky srovnatelných údajů ze strany nabídky (VŠPS) a poptávky po práci (PSP) (tabuka 2, bod 4). Výsledkem tohoto porovnání je rozdíl, který vzhledem k tomu, ţe zjištěné údaje z VŠPS oproti zjištěným údajům z PS zachycují i osoby v nezjištěné ekonomice (např.pracující na černo), představuje osoby v nezjištěné ekonomice zachycené ve VŠPS (tabulka 2, bod 4). Celkový počet těchto osob je 90 174, z toho 55 349 jsou podnikatelé. Tabuka 2: Bilance práce -2. krok, 2010 Počet úvazků v přepočtu na plnou pracovní dobu
Bod
4. Rozdíl nabídky a poptávky = Osoby v nezjištěné ekonomice zachycené ve VŠPS
4=3(LFS)3(BS)
34 826
55 349
90 174
4a=1+2+3+4+5
2 583
48 185
50 768
1
737
737
2
554
554
3
1 148
1 148
- z toho osoby, které lze explicitně odhadnout: N2a: Prostitutky (nelegální činnost)17) N2b:Drogoví dealeři, výrobci atd. (nelegální činnost)18) N3a:Drobní zemědělci - trţní činnost domácností (neformální ekonomika)18) N3b: Domácí personál (např.chůvy) - trţní činnost domácností (neformální ekonomika)19) N5: Registrovaní podnikatelé, kteří nepodléhají zjišťování (např.novináři)18)
- z toho pracující na černo:
4
Zaměstnanci Podnikatelé
2 583
5 4b =4-4a
32 243
Celkem
2.krok
2 583
45 745
45 745
7 164
39 407
1.8.12. Dalším krokem při sestavení bilance práce je odečtení těch osob v nezjištěné ekonomice, které lze explicitně odhadnout (odhad prostitutek, drogových výrobců a dealerů, drobných zemědělců, domácího personálu, registrovaných podnikatelů nepodléhajících zjišťování (tabulka 2, bod 4a) od celkového počtu osob v nezjištěné ekonomice zachycených ve VŠPS (tabulka 2, bod 4). Tímto krokem dostaneme počet osob pracujících na černo, které jsou zachyceny ve zjištěných údajích z VŠPS (tabulka 2, bod 4b). 1.8.13. Třetí krok. Celkový počet osob pracujících na černo, které jsou zachyceny ve zjištěných údajích z VŠPS, je 39 407, z toho 7 164 jsou podnikatelé pracující na černo (tabulka 3).
Tabuka 3: Bilance práce – 3. krok, 2010 Počet úvazků na plnou pracovní dobu
Počet osob pracujících na černo
Bod
Zaměstnanci
Podnikatelé
Celkem
4b =4-4a
32 243
7 164
39 407
N1: Podnikatelé na černo- legální činnost (šedá ekonomika)
7 164
N6: Zaměstnanci na černo - legální činnost (šedá ekonomika)
32 243
1.8.14. Z počtu podnikatelů na černo zjištěných z modelu bilance práce se dále vychází při odhadu jejich celkového počtu (tabulka 4). Vzhledem k tomu, ţe zjištěné údaje z VŠPS zachycují pracující na černo jen částečně (jen někteří se v dotazníku VŠPS přiznají, ţe pracují na černo), počet pracujících na černo zjištěných v modelu BP představuje jen část z jejich celkového počtu. Při odhadu jejich celkového počtu se dále vyuţívají výsledky průzkumu tazatelů VŠPS, dle kterého údaje z VŠPS zachycují kaţdé páté zaměstnání na černo. Celkový počet podnikatelů na černo se tak rovná počet podnikatelů na černo zjištěných z modelu bilance práce krát pět (tabulka 4, bod A). Pro ověření reálnosti počtu osob pracujících na černo se vyuţívají výsledky porovnání údajů o nezaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Tabulka 4: Odhad výrobců záměrně neregistrovaných (N1), 2010 Počet úvazků na plnou pracovní dobu: Celkový počet podnikatelů na černo
Bod
Podnikatelé
A=4a*a
35 820
Počet podnikatelů na černo z bilance práce20)
4a
7 164
Výsledek průzkumu tazatelů VŠPS (údaje z VŠPS zachycují kaţdé 5. zaměstnání na černo)
a
5
1.8.15. Poznámky k tabulkám 1- 4: 1)
Nabídka práce: údaje z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS)
2)
Poptávka po práci: údaje z podnikové statistiky (PS)
3)
Národní pojetí zaměstnanosti: zaměstnanost rezidentů pracujících v rezidentských a nerezidentských produkčních jednotkách 4)
Domácí pojetí zaměstnanosti: zaměstnanost rezidentů a nerezidentů pracujících v rezidentských produkčních jednotkách 5)
Tyto úpravy zahrnují doplnění podhodnocených či chybějících údajů a další úpravy, které je nutné provést s ohledem na metodiku zaměstnanosti dle ESA 95. 6)7)
Úpravy nutné pro převod zjištěných údajů z VŠPS z národního na domácí pojetí zaměstnanosti. Úpravy jsou nutné z toho důvodu, ţe zjištěné údaje z VŠPS na rozdíl od údajů z PS odpovídají národnímu pojetí zaměstnanosti. VŠPS totiţ probíhá jen v rezidentských domácnostech. 6)
rezidenti pracující v zahraničí: Češi pracující v cizině méně neţ jeden rok. Zdroj údajů: VŠPS
7)
nerezidenti pracujícící v ČR: Cizinci pracující v ČR méně neţ jeden rok. Zdroj údajů: Bilance počtu cizinců v ČR sestavená v odboru NÚ 8)
Odečtení ţen na mateřské dovolené . Ţeny na mateřské dovolené (které dočasně nepracují) dle ESA 95 nepatří do zaměstnanosti v počtu úvazků, proto se z údajů z VŠPS, které je obsahují, musí odečíst. Zdroj údajů: VŠPS 9)
Doplnění podhodnocených údajů za zaměstnance s vedlejším zaměstnáním. Jde o odhad počtu těch zaměstnanců pracujících na vedlejší činnost, kteří ve VŠPS chybí. Odhad se provádí z toho důvodu, ţe údaje o vedlejší činnosti z VŠPS jsou podhodnoceny, neboť se zjišťují pouze druhé pracovní poměry, nikoliv třetí a další. 10)
Odhad za okeč A za jednotky do 19 zaměstnanců. Jde o odhad za jednotky nezahrnuté v PS.
11)
Odhad počtu osob vykonávajících veřejné funkce =poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci atd. 12)
Přičtení učńů a studentů na placené praxi = Počet ţáků středních odborných učilišt, speciálních středních odborných učilišt, odborných učilišt a učilišt, kteří ve sledovaném období vykonávali ve zpravodajské jednotce odborný výcvik na produktivních činnostech ke stanovenému datu. Zdroj údajů: výkaz (ÚNP 4-01). 13)
Tato úprava se týká sektoru S.11. Jde o přesun zjištěných podnikatelů do zaměstnanců. (dle metodiky ESA 95 osoby samostatně výdělečně činné mají být jen v sektoru domácností S14) 14)
Přesun zaměstnanců do podnikatelů = švarc systém - sladění rozdílu plynoucího z odlišné metodiky sběru údajů z VŠPS a PS. Jde o přesun podnikatelů, kteří provazují takzvaný ,,švarc systém" a kteří se v rámci dotazníkového zjišťování VŠPS uvedou jako zaměstnanci a ne jako podnikatelé. 15)
Odhad zaměstnanců za společentví vlastníků jednotek. Odhad vychází z odhadu produkce a odhadnuté průměrné mzdy. 16)
Opravy ve zdrojích údajů. Nutnost provedení této úpravy vyplývá z analýzy zdrojových údajů v časové řadě. Úprava poukazuje na problémy v kvalitě zjištěných údajů či jejich úprav nebo obojí (např. neúplné údaje, nedostatečně kvalitní zjištěné údaje). 17)
Odhad osob za prostituci vychází z informací od neziskové organizace Rozkoš bez rizika. Doplňujícím zdrojem jsou informace z ministerstva vnitra (MV). 18)
Odhad počtu drogových dealerů, výrobců (N2b), výrobců bez povinnosti zachycení v registru, tj. osob činných v neformální ekonomice (N3) a odhad počtu podnikatelů, kteří nejsou zachyceni v registru ekonomických subjektů (N5) vychází z odhadu jimi vytvořené produkce a produktivity práce v obdobné vykazované činnosti. 19)
Domácí personál. Zdroj údajů: VŠPS
20)
Podnikatelé na černo zachycení ve VŠPS
1.8.16. Rozdělení počtu podnikatelů na černo do jednotlivých odvětví (tabulka 4) vychází: z výsledků šetření o neregistrovaných formách podnikání provedeného v okresech Jíţní Moravy z výsledků kontrol prováděných u zaměstnavatelů zaměstnávajících cizince v České republice. Tyto kontroly provádí úřady práce ve spolupráci s cizineckou policií z výsledků analýzy údajů o nezaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Předpokládá se, ţe většinu pracujících na černo tvoří nezaměstnaní pracující na černo. Týká se to zejména dlouhodobě nezaměstnaných, kteří mají velkou motivaci si přivydělat. V zájmu zlepšení své ekonomické situace jsou ochotni vykonávat práci na černo navzdory sankcím za tuto práci. Při odhadu odvětvové struktury podnikatelů na černo se bere v úvahu odvětvová struktura nezaměstnaných a jejich poslední zaměstnání. V úvahu se berou zejména údaje z MPSV, jehoţ údaje zachycují pracující na černo ve větší míře neţ údaje z VŠPS. Dále se předpokládá, ţe práci na černo vykonávají zejména osoby s niţším vzděláním. Výsledky analýzy údajů o nezaměstnanosti (vysoký podíl osob s nízkým vzděláním na celkovém počtu nezaměstnaných (70%) a na počtu dlouhodobě nezaměstnaných (kolem 80 %) to dokazuje. Předpokládá se, ţe méně vzdělaní lidé mají větší motivaci a více moţností pracovat na černo neţ lidé s vyšším vzděláním. Nejvíce nezaměstnaných s niţším vzděláním lze zaznamenat v těch odvětvích a zaměstnáních, kde práce na černo je vykonávána nejvíce (stavebnictví, zpracovatelský průmysl, sluţby, řemeslníci a opraváři). z odhadu počtu potenciálních fuškařů v odvětvích, ve kterých lze očekávat ,,existenci“ fuškařů z informací z jiných zdrojů údajů (např. odborné články)
1.8.17. Analýza výsledků výše zmíněného šetření, výsledků kontrol pracujících cizinců, analýza údajů o nezaměstnanosti a informací z odborných článků ukazuje, ţe práci na černo vykonávají zejména řemeslníci a opraváři, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, montéři a pracovníci ve sluţbách. Tabulka 5: Podnikatelé pracující na černo dle odvětví (N1), 2010
Odvětví
Podnikatelé na černo
Podíl podnikatelů na černo (v %)
Mezispotřeba (v mil. Kč)
Produkce (v mil. Kč)
Celkem
35 821
100,0%
3 123
15 587
439
1,2%
36
181
4 266
11,9%
329
1 631
F Stavebnictví
15 807
44,1%
1 389
6 947
G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údrţba motorových vozidel
1 506
4,2%
106
529
H Doprava a skladování
1 104
3,1%
98
491
501
1,4%
32
157
1 204
3,4%
168
836
311
0,9%
33
165
M Profesní, vědecké a technické činnosti
240
0,7%
27
132
N Administrativní a podpůrné činnosti
268
0,7%
28
137
915
2,6%
85
423
2 090
5,8%
189
944
101
0,3%
10
50
7 069
19,7%
593
2 964
A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těţba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi
I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněţnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí
O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů a producentů pro vlastní potřebu
1.8.18. Odhad produkce a mezispotřeby (tabulka 3) vychází ze srovnání produktivity práce fyzických osob-podnikatelů s podobnými jednotkami za malé právnické osoby. Mezispotřeba se odhaduje jako 25 % z přidané hodnoty. Tabulka 6: Výrobci záměrně neregistrovaní (N1), 2010 Trţní produkce (v mil. Kč)
15 587
Mezispotřeba (v mil. Kč)
3 123
