Příchod německého investora do obce Jičín a jeho důsledky Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

Příchod německého investora do obce Jičín a jeho důsledky Bakalářská práce

Olomouc 2012

Ondřej Bucek

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

Příchod německého investora do obce Jičín a jeho důsledky Bakalářská práce

Autor: Ondřej Bucek Vedoucí práce: PhDr. Jiří Řezník Ph.D.

Olomouc 2012

Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci/diplomovou práci na téma: „název diplomové práce“ vypracoval(a) samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedl/a jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Olomouci dne. ….………..

Podpis ………………………

Na tomto místě bych rád poděkoval následujícím lidem za pomoc při tvorbě bakalářské práce: Jiřímu Řezníkovi, vedoucímu práce Romanu Kučerovi, zaměstnanci firmy Continental Automotive Czech republic, s.r.o., Jičín Lence Knapové, zaměstnankyni Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně Veronice Folprechtové, studentce Filozofické fakulty Univerzity Pardubice

Obsah OBSAH .......................................................................................................................................................... 6 1. ÚVOD......................................................................................................................................................... 8 2. HISTORICKO-GEOGRAFICKÝ ÚVOD............................................................................................... 10 2.1 HOSPODÁŘSKÉ DĚJINY PO ROCE 1848 ......................................................................................................... 10 2.1.1 Výroba zemědělských strojů v Jičíně ............................................................................................. 11 2.1.2 Další průmyslové podniky v Jičíně ................................................................................................ 13 2.1.3 Tradice Střední průmyslové školy.................................................................................................. 14 2.2 SHRNUTÍ ÚVODU ........................................................................................................................................ 14 3 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA A VSTUP NĚMECKÉHO INVESTORA......................................................... 15 3.1 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA – LOKALITA JIČÍN-VÝCHOD ......................................................................................... 15 3.1.1 Nabídka ITT ................................................................................................................................. 16 3.1.2 Co investici předcházelo................................................................................................................ 17 3.1.3 Stručná charakteristika společnosti ITT Corporation ...................................................................... 18 3.2 Výstavba jičínského závodu ...................................................................................................................... 18 3.3 Continental Teves ..................................................................................................................................... 20 3.4 Rozvoj společnosti až do současnosti......................................................................................................... 21 3.5 Další firmy v nové průmyslové zóně.......................................................................................................... 23 3.5.1 AEG Components ..................................................................................................................................... 23 3.5.2 Kobit ........................................................................................................................................................ 24

3.6 Dílčí závěr ................................................................................................................................................ 24 4. EKONOMICKÉ DOPADY VSTUPU INVESTORA.............................................................................. 26 4.1 Vývoj počtu kmenových zaměstnanců ....................................................................................................... 26 4.2 Míra nezaměstnanosti................................................................................................................................ 28 4.3 Průměrná hrubá mzda................................................................................................................................ 31 4.4 Zvýšení kupní síly obyvatelstva a jeho možné důsledky............................................................................. 34 4.5 Vývoj počtu ekonomických subjektů ......................................................................................................... 35 4.6 Vývoj cen bytů v okrese Jičín.................................................................................................................... 36 4.7 Dílčí závěr ................................................................................................................................................ 38 5. ZÁVĚR..................................................................................................................................................... 39 RÉSUMÉ...................................................................................................................................................... 41 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ................................................................................................... 42 POUŽITÉ ZKRATKY................................................................................................................................. 45 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................................................... 46

SEZNAM TABULEK .................................................................................................................................. 47

7

1. Úvod Svou práci jsem nazval ‚Příchod německého investora do obce Jičín a jeho důsledky‚. Tím investorem mám na mysli dceřinou společnost koncernu Continental AG a.s., která pod názvem Continental Automotive Czech Republic s.r.o.1 působí v Jičíně již bezmála čtrnáct let a vytváří na lokálním trhu téměř 1400 pracovních míst přímo a díky přidruženým podnikům i 200-300 míst nepřímo. Koncern Continental AG je jedním z největších světových dodavatelů komponentů pro automobilový průmysl, který zaměstnává po celém světě zhruba 150 000 zaměstnanců a vytváří roční obrat 26 mld. € 2. Česká dceřiná společnost se výhradně zaměřuje na výrobu brzdových posilovačů. Tato skutečnost pasuje firmu do pozice nejvýznačnějšího zaměstnavatele regionu, který se významným způsobem podílí na chodu města, mimo jiné svými sponzorskými aktivitami, z nichž asi nejviditelnější je sponzoring místního klubu házené, který dosahuje významných výsledků na extraligové úrovni. Abych uvedl skutečnosti na pravou míru, je třeba zmínit hned na začátku, že společnost Continental nepostavila svůj závod tzv. na zelené louce, ale v roce 1998 koupila již zavedený závod od firmy ITT Automotive Czech republic s.r.o. (dále jen ITT). I přes tuto skutečnost můžeme hodnotit investici Continentalu jako klíčovou, protože v okamžiku koupě pracovalo v ITT pouhých 72 zaměstnanců na třech výrobních linkách. Práce je rozdělena do tří větších tematických částí. Vzhledem k tomu, že strojírenský průmysl má v Jičíně více jak stoletou historii (což významně dokresluje i bezmála 140 let fungující střední průmyslová škola), bych rád první část věnoval obecnému historickému úvodu, počátkům a rozvoji strojírenských podniků v Jičíně až do příchodu Continentalu. V druhé části bych rád popsal rozvoj tzv. nové průmyslové zóny v lokalitě Jičínvýchod a především okolnosti vstupu společnosti Continental do Jičína, následnou expanzi podniku a jeho cestu až na pozici zaměstnavatele číslo jedna v regionu. V třetí části, kterou považuji za stěžejní, bych se rád pokusil zanalyzovat dopad investice na regionální ekonomiku. Mezi hlavní subtémata tedy bude patřit změna míry

1

V dalším textu (pokud není uvedeno jinak) budu pro zjednodušení Continental Automotive Czech Republic s.r.o., konkrétně jeho jičínskou centrálu nazývat zkráceně Continental. Název celého koncernu, tj. Continental AG a.s. budu uvádět v nezměněné podobě. 2 Webové stránky firmy Continental, sekce ‚O nás‘[online]. cit. 2012-03-24. Dostupné z: http://www.contionline.com/generator/www/com/en/continental/hr/themes/countries/czech_republic/contact_cz/ccnt_contact_cz. html

8

nezaměstnanosti, vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy, zvyšování kupní síly obyvatelstva a s tím spojený růst počtu podnikatelských subjektů. Za vedlejší cíle si kladu analýzu nepřímého vlivu investice na ceny bytů v Jičíně. Prameny, o které se opírám, jsou jednak regionální literatura jako např. Dějiny Jičína Dr. Jindřicha Francka nebo Jičín: Příspěvek k dějinám hospodářského vývoje města od konce 19. století do současnosti Miroslava Bartoně, dále pak mi byl cenným přínosem studium související bakalářské práce Vojtěcha Horsáka na téma Příchod korejského investora, příležitost nebo hrozba?, kterou obhájil na katedře aplikované ekonomie na FF UP v roce 2008. Dále pak jsem zpracovával data, která mi poskytl sám podnik Continental nebo byla volně ke stažení ze stránek Českého statistického úřadu. V neposlední řadě je třeba uvést, že jsem čerpal z místního tisku, konkrétně z Novin Jičínska a Nových novin. Téma jsem si vybral z několika důvodů. Předně je tomu zhruba čtrnáct let, co Continental vstoupil do regionu, tudíž dostatečný časový odstup na to, abychom mohli hodnotit některé důsledky, které tento příchod vyvolal. Dále pak je mi blízká metodologie práce, tj. kombinace historického přístupu s analýzou základních ekonomických ukazatelů. Výsledkem práce by měl být ucelený text, který by se mohl stát vodítkem při analýze jiných regionálních ekonomik, které se právě potýkají nebo se budou potýkat se vstupem velkého investora.

9

2. Historicko-geografický úvod Obec Jičín leží v Královéhradeckém kraji a měla k 1. 1. 2011 16 8881 obyvatel, jedná se o obec s rozšířenou působností, v jejímž okrese žilo v témže roce 47 8392 osob. Město se nachází v samém srdci jičínské kotliny, ze severu na úpatí ještědskokozákovského hřbetu přičemž jih se již souvisle svažuje povodím Cidliny až k Polabí. Kraj kolem Jičína se ještě počítá k podkrkonoší, ačkoli sám leží více méně v rovině. Jičín byl odjakživa významným kulturním a hospodářským centrem regionu.

2.1 Hospodářské dějiny po roce 1848 Revoluční rok 1848 s sebou přinesl řadu společensko-politických změn, které výrazně ovlivnily následující vývoj. Bezesporu mezi nejdůležitější z nich patří zrušení roboty v roce 1848 a s ním související pozemkové reorganizace, ale nesmíme opomíjet i jiné reformy spojené s revolučním rokem, např. reformy veřejné správy nebo územního členění. V době politických zmatků po nevydařené revoluci došlo během deseti let k celkem dvěma reformám územního členění. ‚Císařské nařízení z 26. června 1849 pak stanovilo, že v čele korunních zemí stojí místodržitelé, že se jednotlivé země dělí na kraje a že nejnižší jednotku představují politické okresy... Jičínská krajská vláda měla ve svém obvodu šestnáct okresů.‘ 3 Jičín se tedy na krátkou dobu stal krajským městem, jehož rozloha v sobě zahrnovala téměř celý dnešní Královéhradecký kraj, malou část Středočeského a Libereckého kraje. Toto uspořádání se však záhy ukázalo jako neefektivní a proto došlo v roce 1855 k jejich reorganizaci (Francek, 2010). Jičínský obvod se zmenšil, avšak stále mu zůstal status krajského centra.

Skutečnost, že se stal Jičín krajským městem jako by vnesla čerstvý vítr do plachet dříve ospalému provinčnímu městu. Počet státních zaměstnanců, začal strmě stoupat zejména

1

ČSÚ, Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2011, [online]. cit. 2012-03-24. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1301-11 2 Tamtéž 3 FRANCEK, J. Dějiny Jičína. Praha: Rybka Publishers, 2010

10

kvůli nově vzniklé administrativě. Později se dokonce ve městě již natrvalo usídlila vojenská posádka. V hospodářském rozvoji hrála v 19. stol. naprosto zásadní roli železniční doprava. Poprvé mohli jičínští přivítat ve svém městě vlak v roce 1871 (Francek, 2010), nejednalo se však o regulérní trať, nýbrž o pouhou odbočku ze stanice Ostroměř, která byla součástí trasy Chlumec nad Cidlinou- Trutnov. Jičín se stává skutečným dopravním uzlem až za dlouhých třicet let, kdy jeho stanice tvoří křižovatku tras Turnov- Hradec Králové a Jičín- Nymburk. Důležitým subjektem regionální ekonomiky se stala Obecní spořitelna, která otevřela své brány již v roce 1861, brzy si získala důvěru místních střadatelů a již za deset let evidovala vklady v celkové hodnotě dvou miliónů korun (Francek, 2010). Jičínská spořitelna, jakožto poskytovatel úvěrů, sehrála nezanedbatelnou roli v ekonomickém rozvoji města. Nelze však opomíjet i její mecenášské aktivity, čímž výrazně zasahovala do sociálního a kulturního života města. Počátky průmyslové výroby v Jičíně můžeme spojit se dvěma jevy: jednak pozvolný přechod od řemeslnické malovýroby k průmyslové velkovýrobě a zadruhé nástup průmyslu, který primárně souvisel se zemědělstvím. Tím byl právě první průmyslový podnik v Jičíně, a sice akciový cukrovar založený roku 1870 (Francek, 2010), který však drtila velkostatkářská konkurence ve vlastnictví šlechty, která měla efektivnější výrobu a tím pádem nižší náklady.

2.1.1 Výroba zemědělských strojů v Jičíně S hospodářskými dějinami Jičína je neodmyslitelně spojena výroba zemědělské techniky, která je ve svých počátcích tj. od sedmdesátých let 19. stol. spojena se jménem Knotek, později po zestátnění přejmenovaná na Agrostroj n.p. a nakonec po privatizaci na Seco Group a.s. Nutno zmínit, že výroba zemědělských strojů trvá bez přestávky dodnes.

Životní příběh Františka Knotka, který se svými bratry Antonínem, Josefem a Václavem vybudoval firmu Knotek a spol. je impozantní. Firma byla založena v roce 18881 a podílníky se stali výše uvedení bratři. V krátké době se podniku podařilo získat dominantní postavení v rámci rakousko-uherského státu a dále expandovat do zahraničí, a jak tomu bylo tehdy v národním hospodářství zvykem, jejich výhradním exportním odbytištěm byl Balkán a carské Rusko.

1

Webové stránky firmy Seco Group, Historie společnosti, [online]. cit. 2012-03-24 Dostupné z: http://www.secogroup.cz/o-firme/historie-firmy-knotek-a-spol/

11

Mezi hlavní vývozní artikly patřily žací stroje, samovazače, obracečky a jiná zemědělská mechanika. Objem výroby se neustále zvyšoval stejně tak jako počet zaměstnanců a průměrná dělnická mzda. Do života společnosti neblaze zasáhla hospodářská krize, která donutila snížit objemy výroby téměř ve všech odvětvích, přičemž průmysl zasáhla nejcitelněji. I Knotkovy závody musely snížit objem výroby na třetinu. Avšak už v roce 1936 došlo k významnému oživení a do začátku okupace počet zaměstnanců setrvale rostl, až dosáhl počtu 750 v roce 19381. V roce 1945 byly Knotkovy závody zahrnuty do tzv. první vlny znárodnění a v témže roce přejmenovány na Agrostroj. Dále se podnik věnoval výrobě zemědělské techniky s vysokou kvalitou, protože bylo zachováno know-how, konstruktéři vyráběli ještě dlouhou dobu podle starých plánů. V následujících čtyřiceti letech se národní podnik Agrostroj stal skutečnou průmyslovou dominantou Jičína. Počet dělníků i průměrná dělnická mzda vytrvale rostly až dosáhly roku 1988 počtu 2665 dělníků, při průměrné mzdě 3200 Kčs.2 V roce 1983 byl podnik přejmenován na n.p. Agrozet, Jičín. 3 Společensko-ekonomické změny po roce 1989 se neblaze zapsaly do historie podniku, protože produkce byla téměř výhradně orientována na trhy RVHP. Neschopnost rychle se přeorientovat na tržní konkurenční hospodářství způsobila, že až do privatizace v roce 1994 počet zaměstnanců setrvale klesal a pracovní týden byl mnohdy omezován na pouhé 3 až 4 dny v týdnu. Protože došlo ke značnému omezení výroby, firma nemohla nadále využívat veškeré pozemky, které vlastnila z dob své největší slávy. Proto se v roce 1993 rozhodla vložit 1,3 ha půdy s výrobní halou do společného podniku s lucemburskou společností Ronal, která plánovala rozjet výrobu hliníkových kol (Bartoň, 2008) V roce 1995 získala kontrolní podíl akcií firma Seco, a.s., Turnov (Bartoň, 2008) a došlo k přejmenování na AGS, a.s., Jičín. Zatím poslední významnou změnou bylo přejmenování firmy na Seco Group a.s. v roce 2002, která se dnes orientuje na slévárenskou a strojírenskou výrobu, přičemž zůstala věrna zemědělským strojům a vyrábí pět základních druhů žacích zahradních malotraktorů, které slaví úspěchy na domácím i mezinárodním trhu.

1

Webové stránky firmy Seco Group, Historie společnosti, [online]. cit. 2012-03-24 Dostupné z: http://www.secogroup.cz/o-firme/historie-firmy-knotek-a-spol/ 2 Tamtéž 3 Tamtéž

12

2.1.2 Další průmyslové podniky v Jičíně Ačkoli měly Knotkovy závody v Jičíně po celou dobu dominantní postavení, nebyly jedinými podniky v Jičíně. Za první republiky vznikla továrna Pegas specializující se na výrobu šroubů a pilníků, která počátkem třicátých let dosáhla stovky zaměstnanců. Koncem roku 1953 byla však výroba zastavena a majetek i zaměstnanci přešli pod Agrostroj.(Francek, 2010). Po roce 1989 došlo k prudkým ekonomicko-sociálním změnám, které, dalo by se říct od základu, změnily ráz jičínského průmyslového prostředí. Až na Agrostroj, který se většinu 90. let potýkal se značnými problémy, většina jičínských průmyslových podniků přežila a ačkoli muselo dojít k razantním změnám v orientaci firem, tyto podniky působí v Jičíně dál. Mezi další významné zaměstnavatele patřil podnik ZPA (Závody průmyslové automatizace) neboli Lisovna plastických hmot, která od roku 1954 vyráběla komponenty pro elektrotechnický průmysl. V roce 1995 bylo v podniku zaměstnáno 247 lidí (převážně žen) a téměř 60 % produkce šlo na vývoz. Po revoluci byl podnik v restituci vrácen původním majitelům, kteří ho roku 1997 prodali panu Manfredu Kernovi ze SRN, který ho zmodernizoval a přejmenoval na LPM, s.r.o., Jičín. Dnes zde pracuje zhruba 120 lidí (Bartoň, 2008). Jičínská výroba umělých zubů ke stomatologickým účelům započala v roce 1950 a byla součástí n.p. Dental Praha-Strašnice. Podnik produkoval výrobky jak z porcelánu, tak i z dentální pryskyřice v závislosti na poptávce. Po roce 1989 se odehrály podstatné majetkové změny, které se ustálily v roce 2001, kdy se podnik přejmenovává na SpofaDental a.s. stává se majetkem nadnárodní společnosti. Dnes zaměstnává asi 270 zaměstnanců (Bartoň, 2008) Z podniků, které působily v Jičíně od roku 1989 do momentu vzniku tzv. nové průmyslové zóny, je asi nejvýznamnější firma Ronal CR, s.r.o., Jičín, která vznikla v roce 1993 jako společný podnik vlastněný ze 70 % lucemburským investorem, který poskytl koncept, know-how, finance a technologie, a z 30 % jičínskou firmou Agrozet, která svůj podíl kryla pozemkem a výrobní halou. V roce 1996 odkoupil Ronal podíl firmy AGS, s.r.o., Jičín a stal se tak jediným vlastníkem (Bartoň, 2008). Díky růstu evropského automobilového průmyslu rostla poptávka po hliníkových kolech a tak Ronal dál investoval a dnes v Jičíně zaměstnává přes 600 zaměstnanců a může se pochlubit i konstrukčním oddělením, kde najdou uplatnění např. i absolventi jičínské průmyslové školy.

13

2.1.3 Tradice Střední průmyslové školy S nástupem průmyslové revoluce dochází nejen v Evropě a Spojených státech, ale i v rakouském soustátí k pozvolnému přechodu od zemědělské produkce k řemeslné a manufakturní výrobě. Tomuto procesu významně napomohlo založení ‚Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách ‘ v roce 1833 1, která si kladla za cíl přispět právě k rozvoji řemesel a drobného podnikání.2 Tato organizace iniciovala zakládání různých průmyslových pokračovacích (dnes by se řeklo nástavbových) škol. V Jičíně sahá tradice průmyslových škol až do roku 1859, kdy byla založena nedělní pokračovací škola pro drobné živnostníky, která se roku 1871 z popudu jičínské Řemeslnické besedy stává stálou. V následujících desetiletích počty absolventů rostou stejně tak jako význam školy a ta se postupně dělí podle specializace na zhruba 30 učňovských oborů. V roce 1925 již na školách studuje na 386 studentů a zájem neustále stoupá. (Úlehla, 1996) Poměry se konsolidují po druhé světové válce, kdy se osamostatňují Vyšší průmyslová škola elektrotechnická a Průmyslová škola strojnická, které byly od škol. roku 1957/58 sloučeny v jednu školu. Od tohoto roku otevírala škola každoročně dva obory strojnické a jeden obor elektrotechnický (čtyřleté maturitní) a několik dalších učňovských (Doškář, 1996). Až na několik dílčích změn funguje škola dodnes, stále se dělí na větev strojní a elektrotechnickou a stále zásobuje region kvalitními absolventy.

2.2 Shrnutí úvodu V historickém kontextu patří Jičín k těm částem českých zemí, kde se začal průmysl uplatňovat poměrně brzy. Zapustil zde své kořeny a spolu se Střední průmyslovou školou vytvořil zázemí pro budoucí podniky jako např. Continental. Strojní průmysl se stal neodmyslitelnou součástí životu zdejších obyvatel. Vždyť bychom jen těžko hledali rodinu, z nichž alespoň jeden člen nepracoval

u Knotků (později v Agrostroji) nebo dnes

v Continentalu.

1

ŠPIRITOVÁ, A. Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách, online]. cit. 2012-03-24. Dostupné z: http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/3_1995/ph_03_01.pdf 2 V této době se pod pojmem průmysl,l rozuměly právě řemesla a živnosti. (Úlehla, 1996)

14

3 Průmyslová zóna a vstup německého investora Hodnotíme-li dnes ekonomickou situaci v regionu v období dvaceti let, které následovaly po roce 1989, nezbývá nám než uznat, jak dalekosáhlý vliv mělo zbudování tzv. nové průmyslové zóny v lokalitě Jičín- východ. Jedná se bezesporu o nejvýznamnější hospodářský počin uplynulých dvaceti let, díky kterému nastala zcela nová etapa v dějinách města.

3.1 Průmyslová zóna – Lokalita Jičín-východ Politické, společenské a především hospodářské změny, které nastaly po roce 1989, výrazně změnily tvář českého hospodářství. Drtivá většina tuzemských podniků se nebyla schopna po otevření hranic a liberalizaci mezinárodního obchodu uplatnit na zahraničních trzích (zejména kvůli její dřívější orientaci na trhy RVHP). Značné problémy nastaly i v domácích odbytištích, neboť tuzemské výrobky velmi často nemohly konkurovat těm kvalitnějším z dovozu. Tváří v tvář novým hospodářským podmínkám mnohé podniky neuspěly. První polovina devadesátých let se nesla ve znamení (nevyhnutelně) zmatené privatizace a následných restrukturalizací (v lepším případě) nebo i krachů (v případě horším). V české ekonomické terminologii se objevil i nový pojem, za minulého režimu sice známý ale neexistující, a to nezaměstnanost. Jičínského regionu se dotkla zvlášť citelně, a to zejména kvůli již zmíněnému snížení objemu výroby v závodu Agrozet. V polovině devadesátých let jsme tedy svědky smutné skutečnosti, region disponuje kvalifikovanou

pracovní

silou,

absolventy

dvou

průmyslových

škol

(strojní

a

elektrotechnické), pro které ale mnohdy není uplatnění. Nejednalo se o pouze o problém Jičínska, tyto rysy neslo víc tehdejších regionů. Nebyla to však pouze nezaměstnanost, která sužovala jičínský region, protože v polovině devadesátých let se Jičín mohl ‚pochlubit‘ jednou z nejnižších průměrných mezd nejen v tehdejším východočeském kraji 1, ale i na celostátní úrovni (Bartoň, 2008). V dalším textu se však přesvědčíme, že tyto negativní skutečnosti však sehrály svou nezastupitelnou roli v procesu výběru vhodné lokality, kam hodlal německý investor investovat.

1

Co se týče administrativního začlenění, Jičín až do reformy v roce 2001 spadal pod tzv. Východočeský kraj. Od tohoto roku je teprve součástí kraje královéhradeckého.

15

3.1.1 Nabídka ITT Všechny výše uvedené detaily, které vykreslují ekonomický profil města v polovině devadesátých let, tíživě doléhaly především na tehdejší městskou radu v čele s prvním polistopadovým starostou Františkem Matějkou. Situace těžce doléhala na město a radnice se snažila nalézt východisko z této nepříznivé situace. Proto se zdála žádoucí ba dokonce životně nezbytná nabídka společnosti ITT Automotive Europe1 (dále jen ITT) zbudovat v Jičíně závod na výrobu komponentů pro automobilový průmysl. Od investice v řádu jedné miliardy si město slibovalo především snížení tolik palčivé nezaměstnanosti a celkové oživení regionální ekonomiky. První zmínku o zahraniční investorovi nalézáme v regionálním tisku 10. 9. 1994 kdy nás Noviny Jičínska informují, že: ‚Žádost o vydání územního rozhodnutí u odboru výstavby MěÚ v Jičíně podala firma ITT Automotive‘.2 Jednání se však neobešla bez komplikací, protože společnost ITT pro svůj budoucí závod požadovala 6 až 8 hektarů stavební plochy a tak velký souměrný pozemek se v soudobém územním plánu města nenacházel. Dosavadní průmyslové zóny byly totiž téměř zastavěny (Bartoň, 2008). Jičínská radnice však prokázala na dnešní ‚přebyrokratizované‘ poměry notnou dávku flexibility a především touhy po novém závodě, že se dala ihned do práce za účelem změny územního plánu a vytvořením nové průmyslové zóny. Celkem výmluvně působí i text Miroslava Bartoně, který popisuje okolnosti vydání územního rozhodnutí. ‚Tlak výrobních problémů ve stávajících podnicích s dopadem na nezaměstnanost byl tak velký, že nastal závod o rychlou přípravu ploch pro novou, velkou průmyslovou zónu. Nejvhodnější se jevil prostor východně od města směrem k Robousům (obec cca 5 km od Jičína, pozn. autora). Musely být urychleně zpracovány podklady pro změnu a doplňky územního plánu v tomto prostoru, získán projektový ateliér, který by vše zpracoval. Také obstarat souhlasná vyjádření mnoha orgánů nebylo snadnou záležitostí. Celý proces, který běžně trvá dva roky, musel být ukončen v řádu několika měsíců. To se podařilo, takže úprava městského územního plánu a nová průmyslová zóna byly v roce 1994 městským zastupitelstvem schváleny.‘3 Z výše uvedeného je jasné, jak moc tehdejší radnice o nový závod stála a jak se snažila, řečeno slovy ekonomické teorie, usnadnit novému investorovi vstup na trh. Není bez 1

Podrobněji o společnosti viz níže MACHEK, R. V budoucnu až šest stovek míst. Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 158, s. 6 3 BARTOŇ, M.Jičín, příspěvek k dějinám hospodářského vývoje města od konce 19. století do současnosti. Jičín: Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, 2008 2

16

zajímavosti, že se radním díky dobrému lobování podařilo získat státní dotaci na zbudování inženýrských sítí, což jistě celý proces urychlilo a usnadnilo (Bartoň, 2008).

3.1.2 Co investici předcházelo Nyní není úplně na škodu prozkoumat pozadí celého jednání pro změnu očima investora. Jsou totiž k dispozici celkem dva dvoustránkové články, které vyšli v Novinách Jičínska v listopadu 1994, které obsahují jak rozhovory s některými představiteli ITT, tak celkové představení firmy, čím se zabývá a co plánuje v Jičíně vyrábět. Dnes se můžeme pouze dohadovat o symbolice celkového rozsahu článků, které čítaly ve dvou číslech celkem čtyři strany. Tehdejší Noviny Jičínska byly totiž rozsahem celkem omezené, většině článků byl věnován pouze krátký sloupek. Na otázku ‚proč právě Jičín?‘ Heinz Wahl (šéf jičínského projektu, pozn. autora) odpovídá: Od počátku našeho rozhodování, kde plánovaný závod v Čechách postavíme, se nám oblast Jičína líbila. Ale velký koncern, jako jsme my se nerozhoduje kvůli těmto důvodům. (...) Leží centrálně (Jičín), není to daleko na východ ani na západ. Do deseti let chceme v Jičíně vytvořit základnu výroby pro východní trh. (...) Nezakrýváme, že chceme využít příznivé mzdové a personální podmínky.1 Právě poslední věta je dle mého soudu klíčová. Dokládá totiž jasnou souvislost mezi nízkou průměrnou mzdou v regionu a vysokou kvalifikací na jedné straně a motivací investora postavit svůj závod právě v Jičíně na straně druhé. S tím souvisí i fakt, že investor při svém rozhodování vybíral z celkem asi čtyřiceti možností2 a rozhodoval se i na základě patnáctistránkového dotazníku, který se týkal školství, zdravotnictví a úrovní služeb (Bartoň, 2008). Ani politické dění v zemi nenechávají vedoucí představitelé bez povšimnutí, vše bedlivě sledují. Ředitel frankfurtské centrály Bernd Herbst uvádí: ‚Zatím jsme museli zavřít pouze jediný závod. Ovšem ne proto, že by neměl, co vyrábět. Důvody byly politické.‘3 Obavy nebyly tak úplně neopodstatněné, musíme mít na paměti, že se tehdy Česká republika nacházela v ‚divokých‘ devadesátých letech, pouhých pět let po listopadu 1989,

1

MACHEK, R. ITT Automotive Europe- světový gigant, který chce v Jičíně příští rok vyrábět. Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 170, s. 4 2 Tamtéž 3 MACHEK, R. ITT Automotive Europe- světový gigant, který chce v Jičíně příští rok vyrábět (dokončení z NJ 1.11. 1994). Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 171, s. 4

17

takže bylo třeba bedlivě sledovat riziko znárodnění, které, jak pan Herbst ve stejném článku uvádí, hrozilo v Jihoafrické republice.

3.1.3 Stručná charakteristika společnosti ITT Corporation Počátky americké společnosti ITT sahají až do dvacátých let, kde má koncern rovněž sídlo. Koncern má celkem sedm divizí, z nichž právě jedna (ITT Automotive) se specializuje na komponenty pro automobilový průmysl. Její evropská centrála se nachází ve Frankfurtu nad Mohanem.1 O ekonomické síle tohoto Giganta nás nejlépe přesvědčí údaje zachycené v Novinách Jičínska. ITT Corporation měl roku 1993 celkem 98 tisíc zaměstnanců a jeho obrat činil celkem 38 mld. marek.2 ITT Automotive, sídlící ve státě Michigan, zaměstnává po celém světě celkem 27 tisíc zaměstnanců a v roce 1993 vykázal obrat 5,5 mld. marek, z čehož 4,1 mld. připadá na ITT Automotive Europe.3 Ze výrobků, které ITT Automotive produkuje můžeme jmenovat především ABSantiblokové brzdové systémy (ty se právě vyrábějí v Ji

číně), dále pak elektromotory nebo

světla. Během následujících čtyř let bude ITT dodávat především automobilkám takových zvučných jmen, jako jsou: Škoda Auto, Volkswagen nebo Fiat.4 Z výše uvedeného je jasné, jak významná společnost se rozhodla právě pro Jičín. Její vstup na český trh byl tedy podmíněn několika činiteli, mezi nimiž rozhodně nebyly bezvýznamné faktory mzdovotvorné a personální.

3.2

Výstavba jičínského závodu

Jak jsem již uvedl, od chvíle, kdy představitelé ITT podali žádost o vydání územního rozhodnutí, nastal závod o změnu územního plánu, aby se co nejvíce urychlil celý proces výstavby závodu. Představitelé města si skutečně pospíšili, protože Noviny Jičínska nás už za devět měsíců informují o tom, že byl položen základní kámen nového závodu. Článek z 21. 6. 1995 mimo jiné uvádí:

1

MACHEK, R. ITT Automotive Europe- světový gigant, který chce v Jičíně příští rok vyrábět. Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 170, s. 4 2 Tamtéž 3 Tamtéž 4 MACHEK, R. ITT Automotive Europe- světový gigant, který chce v Jičíně příští rok vyrábět (dokončení z NJ 1.11. 1994). Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 171, s. 4

18

‚(...) Slavnostními projevy prof. Dr. ing. Klause G. Lederera, prezidenta ITT Automotive Europe GmbH, a starosty města MVDr. Jiřího Lišky byl včera krátce před polednem zahájen slavnostní akt symbolického položení základního kamene závodu ITT Automotive Jičín. (...)‘1 Článek dále informuje, že slavnostnímu aktu byli přítomni ještě minimálně dva subjekty, které je z hlediska tématu mé práce, zajímavé uvést. Jednalo se o dva tuzemské dodavatele, a to: Suter+Suter Praha, s.r.o., který je uveden jako generální dodavatel a Inženýrské a průmyslové stavby a.s. Praha.2 Máme totiž k dispozici i údaj, kolik zhruba činila investice do jednotlivých kapitol projektu. Z celkové sumy více než jedné miliardy mělo na nákup pozemku (celkem 8 hektarů) a stavbu výrobního závodu připadnout 560 miliónů, 380 miliónů mělo stát přemístění zařízení závodu a konečně 200 miliónů mělo připadnout na zaškolení a vyučení nových zaměstnanců. 3

Z toho vyplývá, že už samotná výstavba závodu za asistence výše uvedených dodavatelů musela přinést určitý kladný ekonomický efekt v podobě zaměstnaných dělníků nebo odvedených daní. Dalším důležitým mezníkem v historii firmy byla kolaudace, která proběhla 13. 2. 1996, jak o tom opět pohotově informují Noviny Jičínska ze dne 14. 2. 1996: ‚(...) Zástupci stavebním zákonem stanovených orgánů, organizací, dodavatelů a investora provedli včera dopoledne kolaudaci nového závodu ITT Automotive, s. r. o. Jičín. (...) Podle vyjádření některých členů kolaudační komise je ITT první továrnou v Jičíně příkladně splňující současné náročné požadavky hygieny práce i bezpečnosti vlastního výrobního provozu. (...)‘4 Skutečnost, že kolaudační komise neshledala vážnějších nedostatků a že při výstavbě nové haly se vše řídilo přísnými normami jen dokládá, jak velký byl zájem investora dodržovat všechny tuzemské právní předpisy. Je totiž jasné, že závažnější nedostatky by mohly celý projekt zpomalit a tím navýšit náklady. Ani otázku ekologie nenechávali představitelé ITT bez povšimnutí, v rozhovoru pro deník Noviny Jičínska Bernd Herbst uvádí:

1

MACHEK, R. Základní kámen je položen. Noviny Jičínska, 1995, roč. 2, č. 169, s. 5 Tamtéž MACHEK, R. ITT Automotive Europe- světový gigant, který chce v Jičíně příští rok vyrábět (dokončení z NJ 1.11. 1994). Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 171, s. 4 4 HORÁK, M. Podle kolaudační komise splňuje ITT náročné požadavky stavebního zákona. Noviny Jičínska, 1996, roč. 3, č. 42, s. 4 2

19

‚(...) Nikdy nekoupíme nic, co již bylo dříve zničeno, nechceme v budoucnu platit za škody, které udělal někdo jiný. Nikdy také nedovolíme nikomu, aby vedle našeho závodu něco nebezpečného stavěl. (...) Jsme příliš velký koncern, nemůžeme si dovolit obcházet zákony.(...) ‘1 Po kolaudaci nastal další ze složitých procesů výstavby závodu, bylo totiž třeba instalovat výrobní technologie a náležitě zaškolit zaměstnance. Podle předběžných plánů se měl výrobní proces rozjet koncem března roku 1996.2 O tom, že se vše podařilo, svědčí i fakt, že na začátku dubna téhož roku byl bez zájmu médií spuštěn provoz, který prozatím na jedné lince brzdových posilovačů zaměstnával 56 a v květnu již 72 zaměstnanců. Do konce roku se počet zaměstnanců zdvojnásobil na 141 a i nadále rostl.3

3.3 Continental Teves Jedním z nejvýznamnějších okamžiků v historii závodu se stal přechod divize ITT Automotive Europe pod křídla společnosti Continental AG v srpnu roku 1998. Nově vzniklá divize, vyrábějící už pouze brzdové posilovače, nese název Continental Teves, jičínský podnik od 21. 10. 1998 nese již název Continental Automotive Czech republic s. r. o. 4 Co konkrétně to pro jičínský podnik znamená, vysvětluje v rozhovoru pro Noviny Jičínska 22. 10. 1998 personální ředitel Mgr. Martin Rejhon: ‚(...) Přinese to především další rozvoj výroby. Právě do Jičína by se měla v rámci koncernu Continental koncentrovat finální montáž posilovačů brzd. Dojde tedy nejen k objemovému navýšení produkce- rok co rok ji chceme přibližně zdvojnásobovat, ale enormně se zvýší i obrat firmy. (...) Zároveň předpokládáme, že se současný počet zhruba 250 pracovníků v následujícím roce zvýší až ke čtyřem stům. (...) ‘ 5 Je nesporné, že tato fúze znamenala zásadní obrat v rozvoji jičínského závodu, protože, jak se ještě později přesvědčíme, přinesla do podniku další kapitál, který umožnil tak masivní nárůst počtu zaměstnanců, jak v samotném podniku, tak i v navazujících firmách. 1

MACHEK, R. ITT Automotive Europe- světový gigant, který chce v Jičíně příští rok vyrábět. Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 170, s. 4 2 Tamtéž 3 Web Continental Global Site, Continental buys ‚brake and chassis‘ unit from ITT industries, [online]. cit.

2012-03-29. Dostupné z: http://www.contionline.com/generator/www/com/en/continental/portal/themes/ir/news_adhoc/archive/ad_hoc/ad_hoc _1998_07_27_1_en.html 4 Tamtéž 5 NĚMEČEK, J. Novým vlastníkem divize společnosti ITT, která má závod i v Jičíně, se stal koncern Continental Teves. Noviny Jičínska, 1998, roč. 5, č. 298, s. 5

20

Z výše uvedeného článku se ještě dozvídáme, jaké jsou firemní plány v oblasti výstavby: ‚(...) S výstavbou nových hal se ale zatím nepočítá, neboť budou využity prostory, které dosud slouží jako zázemí pro jednu z dodavatelských firem, zajišťující zásobování. Ta totiž v bezprostřední blízkosti staví vlastní logistické centrum. (...) ‘ 1 Dodavatelskou firmou je myšlen podnik M Preymesser logistika, s. r. o., který se stal významným navazujícím podnikem a který rovněž zaměstnal nezanedbatelný počet pracovníků. V dalším textu o něm ještě bude řeč. V širším pojetí hodnocení této fúze je třeba zdůraznit, že od chvíle, kdy začal závod podléhat koncernu Continental, podniková strategie se upnula na mnohem rozsáhlejší část trhu, to sebou nutně neslo vyšší důraz na kvalitu a efektivitu řízení pracovníků. Společnost si to velmi dobře uvědomovala a již v počátcích působení nového vedení nastínila strategii řízení lidských zdrojů. ‚(...) Spokojenost a pracovní motivace zaměstnanců firmy je pro nás dlouhodobým úkolem. Firma svým lidem nabízí řadu motivačních prvků: od příplatku za nečerpání nemocenské, přes zlevněné rehabilitační programy v městských lázních, výběr jídel po celý den a bezplatnou výuku cizích jazyků až po zajištění dopravy do zaměstnání a zpět. ‘ 2 Uvědomíme-li si, že se nacházíme v roce 1998, neubráníme se dojmu, že společnost používala velmi pokrokové metody řízení motivace zaměstnanců. Jednotlivé benefity v zásadě odpovídají dnešním náročným trendům v oblasti řízení lidských zdrojů.

3.4 Rozvoj společnosti až do současnosti S příchodem nového majitele nastala zcela nová éra v historii podniku, kterou můžeme označit jako období největšího rozmachu. Počet zaměstnanců vzrostl během deseti let téměř pětkrát stejně jako počet výrobních linek, který na konci roku 1998 činil 6, přičemž v roce 2008 již 21.3

1

NĚMEČEK, J. Novým vlastníkem divize společnosti ITT, která má závod i v Jičíně, se stal koncern Continental Teves. Noviny Jičínska, 1998, roč. 5, č. 298, s. 5 2 Tamtéž 3 Zdroj: Interní dokumenty firmy Continental Automotive Czech republic, s.r.o.

21

Názorný růst počtu zaměstnanců demonstruje následující tabulka: Tabulka 1- Vývoj počtu kmenových zaměstnanců v jičínském závodě

Vývoj počtu kmenových zaměstnanců v jičínském závodě 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 17 90 172 248 357 758 1120 1134 1150 1182 1389 1430 1410 1313 1206 1272 1341 Zdroj: Interní dokumenty firmy Continental Automotive Czech republic, s.r.o.

Při bližším zkoumání vývoje počtu zaměstnanců můžeme pozorovat skokový nárůst počtu pracovníků v letech 1999 a 2001. Jedná se o vůbec největší navýšení za celou dobu existence podniku, kdy na konci roku 1999 pracovalo v podniku 357 zaměstnanců a za dva roky, tedy na konci roku 2001 již 1120 zaměstnanců. Jedná se tedy o nárůst o 763 pracovníků. Ve třetí části mé práce bude této skutečnosti věnována zvláštní pozornost, neboť se stane výchozím bodem dalšího empirického výzkumu. Zvýšení počtu zaměstnanců sebou nutně nese i rozsáhlé investice do hmotného kapitálu. Jak jsem již uvedl, nebylo nutné stavět další výrobní haly, v uvolněných prostorech po společnosti Preymesser podnik postupně instaloval další výrobní linky, které se v roce 2011 zastavily na počtu 22.1 Dalším zajímavým momentem jsou roky 2008 a 2009, kdy docházelo z důvodu globální ekonomické recese k meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců. V roce 2008 činil meziroční pokles 7,4 % a v roce 2009 dokonce 8,9 %. Poprvé od vypuknutí recese podnik zaznamenal zvýšení počtu zaměstnanců až v roce 2010 meziročně o 5,5 %. Z výše uvedených dat je zřejmé, že provázanost podniku se západními trhy, zejména potom fakt, že působí jako subdodavatel pro mnoho německých automobilek, způsobily, že podnik byl nucen propouštět již v roce 2008, tj. ještě před nejkritičtějším rokem krize, kterým se pro mnoho českých podniků stal rok 2009. Kromě propouštění však zaměstnanci krizi pocítili i jinak, v lednu a únoru roku 2009 byl pracovní týden zkrácen na čtyři dny, přičemž volný byl pátek. Přes všechna tato opatření se dá říci, že podnik krizi překonal bez závažnějších problémů, neboť v následujících letech 2010 a 2011 meziročně zvyšoval počet kmenových zaměstnanců. Dá se tedy konstatovat, že platí stará ekonomická poučka, že podniky, které krizi přežijí, z ní vyjdou silnější a efektivnější. Dalším významným momentem je rok 2010, kdy se jičínský závod stal kompetenčním místem, neboli centrálou, všech českých závodů společnosti Continental Automotive Czech 1

Zdroj: Interní dokumenty firmy Continental Automotive Czech republic, s.r.o.

22

republic, s. r. o. Jedná se o závody v Adršpachu, Brandýse nad Labem, Frenštátu pod Radhoštěm a Otrokovicích. 1 Jičínský závod v současnosti produkuje 9 miliónů kusů brzdových posilovačů a roční obrat je celkem 10 miliard Kč. Sbírá nepřeberné množství certifikátů kvality a je i hrdým držitelem titulu ‚Společensky odpovědná firma‘. 2 Miroslav Bartoň ve své publikaci uvádí: ‚(...) Continental Teves

3

je dvojnásobným držitelem ocenění ‚Podnik roku‘,

udělovaným Sdružením automobilového průmyslu a v roce 2003 získal ‚Národní cenu ČR‘ za jakost. Patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím podnikům v ČR. (...) ‘ 4 Z výše uvedeného je jasné, že podnik prodělal dynamický rozvoj, a že jeho cesta až na pozici zaměstnavatele číslo jedna nebyla snadná.

3.5 Další firmy v nové průmyslové zóně Že bylo zbudování nové průmyslové zóny opravdu dobrým tahem, dokládá i skutečnost, že záhy ITT následovaly i další dynamicky se rozvíjející podniky, které se rozhodly zbudovat své závody právě zde. Jedná se především o dva větší podniky, které sice nedosahují velikosti závodu Continentalu, ale rozhodně nejsou zanedbatelné, jsou to: AEG Components a.s. a Kobit spol. s. r. o. 3.5.1 AEG Components Je druhým podnikem, který vstoupil na regionální trh. Výmluvně o celém procesu referuje Miroslav Bartoň: ‚(...) Vhodnost území, vybavenost města, kvalifikovaná pracovní síla přivedly do jičínské průmyslové zóny dalšího investora, AEG Berlin. Tento podnik začal v roce 1994 kooperovat při výrobě kondensátorů se ZPA Nová Paka. Úspěšná spolupráce vedla vedení německého podniku k rozhodnutí, že v České republice postaví nový závod. Vybralo si Jičín (...) Pracovní uplatnění zde našlo 110 zaměstnanců. Jejich počet se s nárůstem výroby i nadála zvyšoval. V současné době zde pracuje přes 400 lidí.‘ 5

1

Web Continental Global Site, O nás, [online]. cit. 2012-03-30. Dostupné z: http://www.contionline.com/generator/www/com/en/continental/hr/themes/countries/czech_republic/contact_cz/ccnt_contact_cz. html 2 Tamtéž 3 Zde se autor dopustil drobné chyby. Uvádí Continental Teves, ale má na mysli dceřinou společnost Continental Automotive Czech republic (pozn. autora). 4 BARTOŇ, M.Jičín, příspěvek k dějinám hospodářského vývoje města od konce 19. století do současnosti. Jičín: Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, 2008 5 Tamtéž

23

Mezi hlavní odběratele firmy patří zejména světové elektrotechnické firmy jako: Elektrolux, Miele, Whirpool, Grunfos nebo Bosch. Významným počinem firmy, z hlediska zaměstnavatele bylo, že do jičínského závodu přesunula technické vývojové centrum, kde nalezli uplatnění mimo jiné i absolventi zdejších průmyslových škol (Bartoň, 2008). 3.5.2 Kobit Kobit je společnost, která zaujímá zcela ojedinělou pozici na českém trhu. Závod produkuje bitumenovou (asfaltovou) techniku, od posypových vozů, přes cisterny až po sněžné pluhy. Ačkoli zaměstnává pouze 110 zaměstnanců, tak její roční obrat přesahuje 33 miliónů eur.

1

Podnik je zcela v českých rukou, založili ho v roce 1991 čtyři společníci. Ing.

Jaroslav Nožička se postupně stal jediným vlastníkem (Bartoň, 2008). Podnik by mohl sloužit jako modelový příklad vzorného a efektivního řízení, kdy majitel je zároveň ředitelem, čímž je zajištěna maximální možná zainteresovanost na chodu firmy. Příznačně o poměrech ve společnosti Kobit píš Miroslav Bartoň: ‚(...) Neustálý a dynamický rozvoj podniku jej zařadil mezi největší a nejúspěšnější podnikatele tohoto odvětví. Stojí za připomenutí, že Ing. Jaroslav Nožička je téměř trvale vyhodnocován jako jeden z nejlepších podnikatelů v České republice. Byl opakovaně finalistou celostátního hodnocení o nejlepšího podnikatele roku. získal tituly manažer odvětví, manažer střední firmy a dva roky po sobě se umístil na 8. a 9. místě nejlepších TOP manažerů ČR.‘ 2 Ačkoli je podnikatelský příběh Ing. Jaroslava Nožičky zajímavý, jistě by vydal na samostatnou práci, mým úkolem je hodnotit souvislosti mezi počáteční investicí, rozvojem průmyslové zóny a jejich vlivem na regionální ekonomiku. Z tohoto pohledu je firma Kobit se svými sto zaměstnanci spíš menším subjektem.

3.6 Dílčí závěr Jičínská průmyslová zóna vděčí za svůj rychlý rozvoj především dvěma skutečnostem. V první řadě je to rychlé, flexibilní a účelové jednání městské rady, která se v polovině devadesátých let zásadním způsobem zasadila o urychlení byrokratického procesu, aby co nejvíc usnadnila vstup nového investora. Za druhé je to masivní investice společnosti Continental Automotive Czech republic, která po převzetí ITT v roce 1998 významným 1

Webové stránky Kobit spol. s.r.o. [online]. cit. 2012-04-03, dostupné z: http://www.kobit.cz/spolecnost.php 2 BARTOŇ, M.Jičín, příspěvek k dějinám hospodářského vývoje města od konce 19. století do současnosti. Jičín: Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, 2008

24

způsobem navýšila výrobní kapacity, v důsledku čehož našlo uplatnění množství pracovníků, což pasovalo závod do role zaměstnavatele číslo jedna v regionu. Rozvoj jičínské průmyslové zóny ještě není zdaleka ukončen, stále je k dispozici několik hektarů volné plochy. Otázkou zůstává, nakolik se změnily mzdovotvorné faktory a personální situace po příchodu výše uvedených investorů. I tím se budu mimo jiné zabývat v třetí části své práce.

25

4. Ekonomické dopady vstupu investora V třetí části své práce budu hodnotit dopady, jaké vyvolal vstup investora a jeho postupné navyšování výrobních kapacit. Je totiž pravděpodobné, že tak velký závod, jakým je jičínský Continental mohl uvést do chodu proces změn některých ekonomických ukazatelů, zejména změnu míry registrované nezaměstnanosti a výše průměrné hrubé mzdy. Dále budu v následující kapitole zkoumat vývoj počtu registrovaných podnikatelských subjektů a vývoj cen bytů v okrese Jičín.

4.1 Vývoj počtu kmenových zaměstnanců Díky spolupráci s jičínským závodem Continental jsem získal některá data, která nejsou k dostání ani u územně samosprávných celků, ani nejsou zveřejňována Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ) nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV). K těmto materiálům patří zejména informace o počtu kmenových zaměstnanců závodu od jeho založení až po rok 2011. Následující graf korespondující s tabulkou 1 na str. 17 tento vývoj zachycuje.

Graf 1- Vývoj počtu kmenových zaměstnanců

Vývoj počtu kmenových zaměstnanců 1600 1389

počet zaměstnanců

1400

1430 1410

1341 1313

1120

1200

1134 1150

1182

1206

1272

1000 758

800 600 357

400 172

200 17

248

90

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

rok

: Zdroj: Interní dokumenty firmy Continental Automotive Czech republic, s.r.o.

26

Výše uvedené schéma zachycuje grafické znázornění vývoje počtu kmenových zaměstnanců v závodě Continental mezi roky 1995 (založení podniku) a 2011. Na ose x jsou vyneseny roky a jako hlavní měřítko slouží jeden rok. Osa y znázorňuje počet zaměstnanců od 0 do 1600, přičemž hlavním měřítkem je 200 zaměstnanců. Důležité je, že číslo, které se vždy nachází přímo nad příslušným bodem znázorňujícím rok, udává počet zaměstnanců. Ten pak představuje stav v prosinci, tedy na konci roku. Logicky tedy graf nezahrnuje data za rok 2012. Není vyloučeno, že během roku docházelo k změnám počtu zaměstnanců, předpokládám však, že se nejednalo o masivní výkyvy, nýbrž o změny v řádu jednotek, a tudíž není nutné tyto změny brát příliš v úvahu. Pro další výzkum je klíčové provést analýzu jednotlivých časových úseků a podat k nim náležitý výklad s ohledem na ekonomickou situaci v dané době. S prvním rokem závodu začíná éra trvající čtyři roky (od 1995 do 1999), kdy počet zaměstnanců setrvale roste v průměru o 90 zaměstnanců ročně a tento vývoj nevykazuje významnější odchylky. Na konci roku 1999 tedy počet zaměstnanců dosahuje čísla 357, jak z předchozího textu víme, v tu dobu vlastní závod víc jak rok nový majitel Continental. Naprosto zásadními roky, kdy došlo k vůbec nejrozsáhlejšímu nárůstu počtu zaměstnanců, jsou léta 2000 a 2001. Tehdy Continental instaloval deset nových výrobních linek a během těchto dvou let zde našlo uplatnění celkem 763 pracovníků. Z grafu je patrné, že se jednalo o významný nárůst, který se už neopakoval. Abychom dostali přesnější představu o tom, co toto číslo znamená v rámci okresu, je třeba ho porovnat s průměrným počtem zaměstnanců v civilním sektoru. Tabulka 2- Podíl zaměstnanců Continentalu na celkovém počtu zaměstnaných v okrese Jičín v letech 2000 a 2001 v %

Okres Jičín Continental Zdroj 1.

Počet zaměstnanců v roce 2000

Počet zaměstnanců v roce 2001

Podíl zaměstnanců Continentalu na celkovém počtu zaměstnaných v okrese v roce 2000 v %

Podíl zaměstnanců Continentalu na celkovém počtu zaměstnaných v okrese v roce 2001 v %

22007 758

22297 1120

3,4

5

Výše uvedená tabulka nás informuje o průměrném počtu zaměstnanců v civilním sektoru v letech 2000 a 2001 a dále o počtech zaměstnanců Continentalu ve stejné době. Pokud tato čísla pro jednotlivé roky mezi sebou vydělíme, dostaneme procentuální podíl, v jakém se zaměstnanci Continentalu podíleli na počtu zaměstnaných v celém okrese Jičín. Výsledek je překvapující. Zatímco v roce 2000 to bylo 3,4 %, pak v roce 2001 již 5 %. 1

Jičín- Profil města, Strategický plán rozvoje města Jičín [online]. cit. 2012-04-11. Dostupné z: http://jicin.eu/uzem/jicinprofil.pdf

27

Z tohoto pohledu je významný fakt, že jeden jediný zaměstnavatel dával na konci roku 2001 práci celkem 5 % aktivní populace v okrese. V dalším textu bude těmto dvěma rokům věnována zvláštní pozornost, protože, jak se ještě přesvědčíme, tak výrazný skok v počtu zaměstnanců měl i jiné ekonomické dopady. Následující období mezi roky 2001 a 2007 rovněž závod zvyšoval počty zaměstnanců. Toto údobí bychom mohli zhruba rozdělit na dvě části, kde dělícím bodem je rok 2005. Až do tohoto roku závod nabíral průměrně 20 zaměstnanců ročně, jednalo se tedy o pomalý stabilní růst. Během roku 2005 však podnik vytváří celkem 207 nových pracovních míst, následně v roce 2006 ještě dalších 41. Je zajímavé, že k takovému zvýšení počtu zaměstnanců došlo v letech, kdy česká ekonomika procházela konjunkturou, vysledovat ale přímou souvislost mezi zvyšováním počtu zaměstnanců a regionálním HDP je takřka nemožné, mimo jiné i proto, že Český statistický úřad na okresní úrovni HDP neměří. Jak již bylo řečeno výše, globální hospodářská krize se podepsala i na jičínském závodě Continental. Během dvou let 2008 a 2009 závod snížil počet zaměstnanců o 204, je však dobrou zprávou, že nejnovější čísla jsou příznivá, závod měl v prosinci roku 2011 1341 pracovníků a žádné výraznější propouštění v dohledné době nehrozí.

4.2 Míra nezaměstnanosti

Za pomoci dat, které zveřejňuje ČSÚ, a která jsou k dispozici na oficiálních webových stránkách města Jičín, jsem byl schopen sestavit graf, který zachycuje vývoj míry registrované nezaměstnanosti v ČR a v okrese Jičín. Názorně prezentuje křivky, které mají sice v zásadě stejný průběh, zejména co se týče souvislosti vývoje HDP a míry nezaměstnanosti, ale přeci jenom se liší ve svém sklonu. Tyto dva údaje jsem zvolil proto, abych mohl názorně prezentovat odlišné vývoje obou měr nezaměstnanosti a tím dokázal, že Continental byl pravděpodobně tím důvodem tohoto rozdílu.

28

Graf 2- Míra registrované nezaměstnanosti v ČR a v okrese Jičín

Míra registrované nezaměstnanosti v %

12,0

10,3 9,8

10,0

9,4

8,8

9,6 9,6

8,9 9,4

8,7

8,0

nezaměstnanost

9,2

9,5

8,9

7,5

8,3

7,8

7,7

6,9

6,7

6,0 5,2

5,8

5,9

2000

2001

8,8

7,7

6,0

6,0

6,0

5,8

2007

2008

4,8

4,0

3,5 2,9

2,0

2,8 2,3

1995

1996

1997

1998

1999

2002

2003

2004

2005

2006

2009

rok

2010

ČR Okres Jičín

Zdroj: 1

Výše uvedená graf zachycuje míru registrované nezaměstnanosti v letech 1995 až 2010. Na ose x jsou vyneseny roky, přičemž základní jednotkou je jeden rok. Osa y představuje míru registrované nezaměstnanosti od hodnoty 0 až 12 %. Jako měřítko jsou použity 2 %. Osa x a y se protíná v bodě 0. Křivka, která je vyznačena červeně představuje míru pro okres Jičín a modrá křivka údaje pro ČR. Jednotlivé body grafu představují roky. U každého bodu je znázorněna míra nezaměstnanosti v procentech. Je však důležité rozlišit jednotlivé údaje pro celou ČR a pro okres Jičín. V grafu je to řešeno tak, že údaje pro ČR jsou znázorněny nad křivkou a údaje pro okres Jičín pod křivkou. Tento graf slouží čistě pro ilustraci, proto připojuji ještě tabulku, která však neobsahuje data za všechny roky, ale prezentuje pouze časový úsek od roku 1997 do roku 2003.

1


29

Tabulka 3-Míra registrované nezaměstnanosti mezi roky 1997 a 2003 v ČR a v okrese Jičín v % Rok ČR Okres Jičín Zdroj: 1

1997 5,2 4,8

1998 7,4 6,7

1999 9,3 7,7

2000 8,8 5,8

2001 8,8 5,9

2002 9,8 7,8

2003 10,3 8,7

Jak jsem již zdůraznil, zkoumám především roky 2000 a 2001, proto jsou v tabulce tučně vyznačeny údaje, které se těchto let týkají.

Pokud porovnáme údaje o počtu

zaměstnanců Continentalu s mírou nezaměstnanosti v okrese pro roky 1999, 2000 a 2001, zjistíme, že došlo k významnému snížení této míry v letech, kdy Continental nabíral nejvíc zaměstnanců. Konkrétně tato úvaha má podobu následujícího schématu: 

V roce 2000 počet zaměstnanců v civilním sektoru v okrese Jičín činil 22 007.



Míra registrované nezaměstnanosti v okrese Jičín v roce 1999 - 7,7 %



Continental zvýšil počet zaměstnanců mezi roky 1999 a 2000 o 401 pracovníků, což

představuje 1,8 % všech civilních zaměstnanců v okrese 

Ve stejné době (rok 2000) klesla míra registrované nezaměstnanosti v okrese na 5,8 %,

tedy se snížila o 1,9 procentního bodu Posoudíme-li výše uvedená fakta, zjistíme, že existuje zajímavá souvislost mezi poklesem míry registrované nezaměstnanosti v okrese Jičín o 1,9 procentního bodu a podílem nově přijatých zaměstnanců Continentalu na počtu všech civilních zaměstnanců v okrese, který činil 1,8 %. Samozřejmě je třeba brát tuto podobnost s rezervou, ačkoli jistě není náhodná. Zajímavé totiž je, že na celostátní úrovni došlo sice rovněž k poklesu, ale nejednalo se o pokles takového rozsahu. V roce 2000 totiž v ČR klesla míra nezaměstnanosti meziročně pouze o 0,6 procentního bodu. Tudíž můžeme vyvozovat, že vývoj na okresní úrovni sice v zásadě kopíroval vývoj v ČR, ale v Jičíně šlo o snížení mnohem výraznější. Abychom mohli posoudit skutečný vliv Continentalu, je třeba si připomenout, kdo všechno tehdy na jičínský trh vstoupil. Závod AEG v roce 1999 zaměstnal celkem 110 lidí,

1


30

rovněž Preymesser zvyšoval své kapacity.1 Takže pokud si uvědomíme, že Continental nebyl jediným investorem (i když nejvýznamnějším), zjistíme, že rozhodně nemá absolutní podíl na onom snížení míry nezaměstnanosti v okrese v roce 2000. Je však důvodné podezření, že se na tomto jevu významně podílel.

4.3 Průměrná hrubá mzda Dalším ekonomickým ukazatelem, který jsem se rozhodl ve své analýze zkoumat, je vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd, popřípadě jaký vliv měl Continental na jejich výši. Abychom získali lepší představu o jejich vývoji, dovolil jsem si z webových stránek města Jičína převzít tabulku, která tato data obsahuje:

Tabulka 4-Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru Území

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

ČR Královéhradecký Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. K. Trutnov Zdroj: 2

6869 6409 6853 6202 6064 6431 6201

8166 7480 7955 7192 7127 7678 7153

9679 8839 9425 8390 8369 9060 8541

10696 9786 10283 9521 9374 9859 9527

11705 10619 11094 10334 10183 10734 10439

12651 11537 12024 10925 10951 11808 11577

13484 12312 13010 11727 11489 12303 12411

14633 13183 14015 13004 12115 12847 13252

15857 13753 14733 13334 12707 13576 14499

16917 14751 15837 14159 13519 14736 14452

16722 14718 15685 14248 13735 14624 14316

Tabulka znázorňuje výši průměrné mzdy pro jednotlivé roky 1994 až 2004. Zachycuje data pro jednotlivé územní celky, tj. pro celou ČR, Královéhradecký kraj a nakonec zvlášť pro každý okres, kterými jsou: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Protože jsou pro další výzkum důležitá data za okres Jičín, jsou vyznačena tučným písmem. Dále jsou graficky odděleny roky 1999 až 2001, protože budu opět zkoumat souvislost mezi růstem průměrné mzdy a již zmíněným skokovým zvýšením počtu zaměstnanců Continentalu v těchto letech. Data z tabulky potvrzují všeobecně platný fakt, že průměrná mzda na okresní a krajské úrovni je téměř vždy nižší než její statistická hodnota za celou ČR. Obvykle velká města jako Praha, Brno nebo Ostrava průměr spíš zvedají.

1

BARTOŇ, M.Jičín, příspěvek k dějinám hospodářského vývoje města od konce 19. století do současnosti. Jičín: Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, 2008 2 Jičín- Profil města, Strategický plán rozvoje města Jičín [online]. cit. 2012-04-11. Dostupné z: http://jicin.eu/uzem/jicinprofil.pdf

31

Za povšimnutí stojí, že v roce 1999 byla průměrná mzda v okrese Jičín absolutně nejnižší ze všech výše uvedených údajů.

1

Během dvou následujících let, kdy Continental

zaměstnal dalších 763 zaměstnanců, jičínská průměrná mzda již byla mezi okresy přesně uprostřed, tj. vyšší byla v Hradci Králové a Trutnově a naopak nižší v Náchodě a Rychnově nad Kněžnou. Za dva roky tedy okres Jičín zaznamenal značný vzestup průměrné mzdy.

Protože hodnotím, jaký konkrétní mohl mít Continental vliv na zvýšení průměrné mzdy v okrese Jičín, je třeba přepočítat, o jaké procentní zvýšení (popřípadě snížení) se v jednotlivých letech 2000 a 2001 jednalo. Pro snazší orientaci jsem proto sestavil následující tabulku:

Tabulka 5- Nominální meziroční růst průměrných mezd v % v letech 2000 a 2001 Území ČR Kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. K. Trutnov Zdroj: 2

Nominální meziroční růst průměrné mzdy v roce 2000 v % 6,6 6,7 8,2 7,3 4,9 4,2 7,2

Nominální meziroční růst průměrné mzdy v roce 2001v % 8,5 7,1 7,7 10,9 5,4 4,4 6,8

Tato tabulka znázorňuje nominální meziroční růsty průměrných mezd v procentech v letech 2000 a 2001. Opět jsou v tabulce použita data za ČR, Královéhradecký kraj a následně za všechny okresy jednotlivě. Opět platí, že data pro okres Jičín jsou pro větší názornost vyznačena tučným písmem. Znovu vycházím z faktu, že v letech 2000 a 2001 Continental nabral celkem 763 nových zaměstnanců. Stojí za připomenutí (s odkazem na Tabulku 2 na straně 22), že se Continental podílel na celkovém počtu zaměstnanců v civilním sektoru 3,4 % v roce 2000 a v roce 2001 dokonce 5 %. Je proto zajímavé, že zrovna v těchto letech zaznamenala okresní průměrná mzda velmi výrazný růst. V roce 2000 se jednalo o meziroční růst o 7,3 %, což okres Jičín staví na druhé místo ze všech subjektů zachycených v tabulce. Naprosto výjimečným se z tohoto pohledu stal rok 2001. Meziroční růst průměrné mzdy tehdy dosáhl neuvěřitelných 10,9 %. Při bližším zkoumání Tabulky 4 zjistíme, že

1

Jak jsem již uvedl v předchozím textu, skutečnost, že jičínský okres měl dlouhodobě jednu z nejnižších průměrných mezd v kraji, byla pro nového investora rozhodující. 2 Jičín- Profil města, Strategický plán rozvoje města Jičín [online]. cit. 2012-04-11. Dostupné z: http://jicin.eu/uzem/jicinprofil.pdf

32

podobné skokové zvyšování průměrné mzdy Jičín zažil např. v letech 1995 a 1996. Nutno však zdůraznit, že tehdejší vývoj odpovídal celostátním tendencím, a že se nejednalo o nijak výjimečný jev. V podobném duchu se totiž nesla většina devadesátých let, kdy růst průměrné mzdy byl způsobován vysokou inflací.

O to významnější toto číslo je, pokud ho srovnáme

s ostatními subjekty v tabulce. Ze srovnání jednoznačně vyplývá, že v daném roce hrubá mzda meziročně stoupla nejvíc v okrese Jičín. V procentuálním růstu předčil Jičín nejen ostatní okresy včetně okresu Hradec Králové, ale i Královéhradecký kraj a ČR. Abychom se dobrali přesnějšího výsledku, je třeba data z výše uvedené tabulky tzv. očistit od inflace. Protože ta velmi často představuje významnou složku procentuálního růstu průměrné mzdy. Podle informací ČSÚ průměrná míra inflace v ČR v roce 2000 dosahovala 3,9 % a v následujícím roce 4,7 %. Následující tabulka představuje ne nominální, ale reálný meziroční růst průměrných mezd v letech 2000 a 2001:

Tabulka 6-Reálný meziroční růst průměrných mezd v letech 2000 a 2001 v % Území ČR Kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. K. Trutnov Zdroj: 1

Reálný meziroční růst průměrné mzdy v roce 2000 v % 2,7 2,8 4,3 3,4 1,0 0,3 3,3

Reálný meziroční růst průměrné mzdy v roce 2001v % 3,8 2,4 3,0 6,2 0,7 -0,3 2,1

Předchozí tabulka přináší informace o reálném zvýšení průměrných mezd, což znamená, že se od každého procentuálního zvýšení z Tabulky 6 odečetla průměrná míra inflace za daný rok. Bohužel jsem pro tuto analýzu musel použít míru inflace stanovenou pro celou ČR, protože ČSÚ tuto veličinu na okresní ani krajské úrovni statisticky nezachycuje. Při pohledu na tu část tabulky, která zachycuje rok 2001, je ještě více patrné, o jak významný rok se v okrese Jičín jednalo. Reálný růst průměrné mzdy v okrese byl tehdy vyšší o celých 2,4 procentního bodu než celorepublikový průměr. Dokonce tato mzda rostla o 3,2 procentního bodu rychleji než v o okrese Hradec Králové, který měl s 3 % druhý nejlepší

1


33

výsledek. Asi nejmarkantněji se toto číslo jeví, když si uvědomíme, že působením inflace v okrese Rychnov nad Kněžnou dokonce průměrná mzda klesla o 0,3 %. Z výše uvedených dat se dá usuzovat, že na zvýšení průměrné mzdy v okrese Jičín měl vliv právě Continental, který tak skokově navýšil výrobní kapacity. V dalším textu se pokusím o analýzu skutečnosti, že vlivem zvýšení průměrné mzdy a snížení nezaměstnanosti došlo k nárůstu disponibilního důchodu domácností, který mohl vyvolat určité tlaky na poptávku, což mohlo mít za následek mimo jiné zvýšení podnikatelské aktivity v okrese a ve městě samotném. V neposlední řadě je třeba připomenout, že zvyšování průměrné mzdy se nutně projeví i na výši starobních důchodů budoucích seniorů. Možná znatelněji se to projeví u pracovníků Continentalu, protože je důvod se domnívat, že jejich mzdy, zvlášť na dělnických pozicích, jsou o něco vyšší než u ostatních strojírenských podniků ve městě. Jedná se však o jev, který se pravděpodobně projeví až za delší dobu, a který není momentálně možno statisticky podchytit.

4.4 Zvýšení kupní síly obyvatelstva a jeho možné důsledky Jestliže jsme prokázali, že po výrazném navýšení výrobních kapacit v Continentalu se zvýšila průměrná mzda v okrese Jičín, a zároveň se i snížila míra nezaměstnanosti, existuje důvod, proč se domnívat, že se určitým způsobem zvýšila i kupní síla obyvatelstva. V dalším textu se pokusím přibližně určit, jaký vliv na regionální ekonomiku toto zvýšení mohlo mít. Nejprve je nutné krok za krokem posoudit, jak na sebe budou jednotlivé fáze ekonomické aktivity navazovat. Za předpokladu, že se zvýší kupní síla obyvatel, povede to nejprve k růstu agregátní poptávky v regionu. Bude-li poptávka vyšší než nabídka, může vzniknout nedostatek, který zvýší ceny, tudíž porostou příjmy firem. Bude-li se zvyšovat rozdíl mezi celkovými náklady a celkovými příjmy (tedy budou-li firmy realizovat zisk), bude to lákat další potenciální podnikatele ke vstupu na trh, protože zde uvidí příležitost. Prvním výsledkem tedy pravděpodobně bude zvýšení počtu podnikatelských subjektů. Tento počet se bude zvyšovat, až narazí na hranici, kdy už zisk bude na hranici nákladů, v tu chvíli příchod nových firem ustane. Bohužel nemám k dispozici materiály o mzdových nákladech jičínského závodu, což by mi pomohlo přesně určit, kolik peněz se za jednotlivé roky prostřednictvím Continentalu dostalo do oběhu regionální ekonomiky. Pokusím se ale tento odhad zjednodušit a použiji údaje o průměrné mzdě pro okres Jičín. Ačkoli se bude jednat o značně zjednodušený odhad,

34

můžeme vynásobit počet zaměstnanců Continentalu s průměrnou mzdou, a tím získat hrubou představu o tom, kolik peněz představoval disponibilní důchod zaměstnanců. Rok 2002 1 134 zaměstnanců, hrubá mzda v okrese 13 334 Kč 1 134 • 13 334 • 12 = 181 449 072 Kč Rok 2003 1 150 zaměstnanců, hrubá mzda v okrese 14 159 1 150 • 14 159 • 12 = 195 394 200 Kč

4.5 Vývoj počtu ekonomických subjektů Ačkoli se jedná o zjednodušený výpočet, zejména proto, že nemám přesné informace o mzdách v Continentale, domnívám se, že tato kalkulace poskytuje určitou představu o tom, jakým důchodem disponovali všichni zaměstnanci v těchto dvou letech. Je totiž jasné, že částky blížící se 200 miliónům v jednotlivých letech musely významně ovlivnit ekonomické prostředí ve městě a blízkém okolí, zvlášť pokud si uvědomíme, že jednotlivé domácnosti utrácely části svého důchodu na spotřebu, což mohlo mít za následek zvýšení počtu podnikatelských subjektů v okrese. Následující graf tento vývoj zachycuje: Graf 3- Vývoj počtu registrovaných ekonomických subjektů v okrese Jičín 2003-2011

Vývoj počtu ekonomických subjektů v okrese Jičín

19500

19306 18858

19000

počet subjektů

18619 18402

18500 18183 17901

18000 17599 17390

17500 17093 17000

rok 2003

Řada1 17093

2004

2005

2006

17390

17599 17901

2007

2008

2009

2010

18183

18619

18402 18858

2011 19306

Zdroj: 1 1

ČSÚ, Veřejná databáze- Ekonomické subjekty podle vybraných právních norem, [online]. cit. 2012-04-14. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=ORG5012PU_OK&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktua lizuj=Aktualizovat&cas_1_102=20101231

35

Výše uvedené schéma zobrazuje vývoj počtu ekonomických subjektů všech forem v okrese Jičín od roku 2003 do roku 2011. Na ose x jsou vyneseny roky a jako jednotka je použit jeden rok, na ose y jsou počty ekonomických subjektů, přičemž minimum je v čísle 17 000 a maximum v 19 500. Jako jednotková míra slouží 500 subjektů. Pro lepší orientaci jsem pod graf připojil tabulku, která tento vývoj zachycuje v jednotlivých letech. Z výše uvedených údajů je patrné, že se potvrzuje můj předpoklad, že se v jednotlivých letech po roce 2003 zvyšoval počet podnikatelských subjektů v okrese. Tento růst je téměř konstantní mezi roky 2003 a 2008, z počáteční hodnoty 17 093 na 18 619, tedy o 9 % během pěti let. V roce 2009 nastává pokles, který je v podstatě shodný s vývojem v celé ČR, který byl způsoben hospodářskou recesí. Poslední dva roky, které graf zahrnuje, tedy 2010 a 2011 se již nesou ve znamení opětovného růstu.

4.6 Vývoj cen bytů v okrese Jičín Nyní bych rád prozkoumal souvislost zvyšování kupní síly obyvatel jičínského okresu se zvyšováním ceny vybraného druhu zboží. Jako modelový segment trhu jsem si vybral kupní cenu bytů v okrese Jičín mezi roky 1998 a 2004. Kupní cenu bytů jsem si vybral proto, že na rozdíl od odhadní ceny pružněji reaguje na spotřebitelskou náladu na trhu. Tuto cenu ovlivňuje hned několik faktorů. 1 Před samotnou analýzou vývoje cen bytů se pokusím zhodnotit jednotlivé faktory, tj. které z nich mohli mít na jičínský trh vliv. Politicko-správní prostředí je v Jičíně dlouhodobě stabilní, prakticky nepřetržitě od roku 1989 vládne v Jičíně ODS v koalici s menšími stranami, takže zřídka kdy dochází k politickým střetům, které by negativně ovlivňovaly hospodářské prostředí. 1

Tržní hodnotu nemovitostí ovlivňuje celá řada faktorů, jsou to především:

• politicko-správní vlivy (územní plánování, stavební řád, daňová politika, životní prostředí, bezpečnost a ochrana, veřejné zájmy), • ekonomické vlivy (zaměstnanost, kupní síla, životní úroveň, možnosti financování, hospodářský rozvoj, situace ve stavebnictví, technologie, inflace, úroková míra), • sociálně-demografické vlivy (vývoj populace, velikost rodin, vzdělání, standard bydlení, životní styl, sociální politika), • fyzikální vlivy (poloha, rozsah, velikost, způsob zástavby, topografie, sousedi, doprava, zainvestovanost, architektura, životní prostředí, vybavení, využitelnost, stáří staveb, stav údržby, technická, ekonomická, morální životnost). Zdroj: Oceňování nemovitostí a cenové mapy [online]. cit. 2012-03-24. Dostupné z http://www.dashofer.cz/download/pdf/ncm_ukazka02.pdf?wa=WWW09IX

36

Domnívám se, že ze všech výše uvedených faktorů mají na cenu bytů v Jičíně největší vliv ekonomické faktory. Jak jsem již dokázal v předchozím textu, míra nezaměstnanosti v okrese se dlouhodobě pohybuje pod celostátním průměrem, průměrná mzda a s tím související kupní síla obyvatel trvale roste, stejně tak jako počet registrovaných ekonomických subjektů. Můžeme tedy konstatovat, že Jičín zažívá poměrně rychlý hospodářský rozvoj. Mezi sociálně-demografické vlivy patří mimo jiné i dobrá vzdělanost populace, ke které, jak už jsem uvedl výše, významně přispívá množství středních odborných škol. Fyzikální vlivy jsou zastoupeny např. dobrou geografickou polohou jak samotného Jičína, tak i průmyslové zóny, která leží bezprostředně u hlavního tahu z Trutnova na Prahu. Následující tabulka zachycuje vývoj kupní ceny bytů v Královéhradeckém kraji a v jeho jednotlivých okresech:

Tabulka 7- Vývoj kupní ceny bytů

Kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. K. Trutnov Zdroj: ČSÚ 1

1998- 2000 6618 8025 5620 5967 5939 5191

2000-2002 6839 8954 5634 5676 5433 4507

Kupní cena (Kč/m2) 2002-2004 10821 15233 8444 7382 7205 7689

2000-2004- růst v % 58,2 70,1 49,8 30,0 32,6 70,6

Výše uvedená tabulka zachycuje vývoj kupní ceny bytů mezi roky 1998- 2004, přidal jsem ještě procentní nárůst mezi roky 2000- 2004. Data v jednotlivých tabulkách jsou uvedena vždy pro dva roky najednou, a to proto, že je jinak ČSÚ nezveřejňuje. I tak ale databáze nabízí velmi zajímavé srovnání. Mimo jiné zjišťujeme, že mezi roky 1998- 2002 jednotlivé okresy nevykazovaly prudké zvyšování kupní ceny bytů, dokonce v některých případech byl zaznamenán pokles. Naproti tomu ale mezi roky 2000- 2004 došlo k dynamickému zvýšení kupní ceny bytů. Konkrétně nejvíc v okresech Hradec Králové a Trutnov o více jak 70 %. V okrese Jičín došlo ke zvýšení o 49,8 %, což znamená třetí nejvyšší růst mezi jednotlivými okresy. V rámci celokrajového srovnání je ale velmi zajímavý fakt, že v letech 1998- 2000 byly ceny bytů v jičínském okrese druhé nejnižší v kraji, zatímco v letech 2002- 2004 druhé nejvyšší hned po Hradci Králové. Není překvapením, že ve stotisícovém krajském městě jsou 1

Data převzata z databáze ČSÚ - [online]. cit. 2012-04-12 http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/C900455BD4/$File/520806a234o.pdf

37

ceny bytů nejvyšší, ale je přinejmenším zajímavé, že ceny bytů v okrese Jičín byly v řádu tisíců vyšší než v ostatních okresních městech. Shrneme-li fakta o vývoji cen bytů v jednotlivých okresech a předpoklady, za jakých rostou tyto ceny, zejména ekonomické faktory, dojdeme k domněnce, že na tak prudký růst cen bytů mohl mít vliv Continental, který vystupoval a nadále vystupuje jako nejvýznamnější zaměstnavatel v okrese. Prostřednictvím svých zaměstnanců zvyšuje kupní sílu obyvatel a ta neustále tlačí na poptávku nejen po bytech ale prakticky po jakémkoli druhu zboží. O dalším vývoji cen bytů v okrese výmluvně vypovídá článek na webovém portálu Jičínského deníku z 28. 2. 2008: ‚(...)Potvrdil nám to ing. Zdeněk Mazáček z Reality Jičín. K ceně bytů a rodinných domků uvedl: „Ceny bytů v Jičíně vzrostly zhruba o 30 procent, metr čtvereční se blíží k 25 tisícům korun. Záleží samozřejmě na velikosti bytu, menší jsou v přepočtu na metry ještě dražší než větší. Pro zájemce jsou ale dosažitelnější.“ Cena se také odvíjí od stavu bytu, je nutné přihlížet k jeho stáří, poloze, vybavenosti, zda je po rekonstrukci nebo v původním stavu (...)‘ 1 Z výše uvedené citace je patrné, že i v následujících letech ceny bytů v Jičíně stoupaly. Tento fakt mohl být zapříčiněn některými skutečnostmi, které není jednoduché jednoznačně určit, např. převisem poptávky po bytech nad nabídkou.

4.7 Dílčí závěr Shrneme-li všechny zásadní poznatky této kapitoly, dojdeme k závěru, že Continental, který skokově navyšoval výrobní kapacity v letech 2000-2001, mohl uvést do pohybu některé ekonomické procesy, které mohly ovlivnit pozdější pozitivní vývoj hrubé mzdy a míry nezaměstnanosti. Rovněž se nabízí domněnka, že zvýšení kupní síly obyvatelstva mohlo mít určitou souvislost s nárůstem počtu podnikatelských subjektů v regionu, ke kterému docházelo v letech 2003 až 2008. Zhodnotíme-li faktory, které ovlivňují tržní cenu bytů a posoudíme-li vývoj ‚atraktivity‘ města potažmo celého okresu, dojdeme k možnému vysvětlení skokového nárůstu tržních cen bytů v okrese Jičín mezi roky 2000-2004.

1

JAROŠ, M. Ceny nemovitostí a pozemků rostou [online]. cit. 2012-04-12. Dostupné z : http://jicinsky.denik.cz/podnikani/jicinsko_nemovitosti20080228.html

38

5. Závěr Jičín je město s bohatou průmyslovou, zejména strojírenskou tradicí, která se rozvíjela od poslední čtvrtiny 19. století. Tato doba se nesla ve znamení zakládání nových výrobních podniků, z nichž některé existují dodnes. Jistě významným milníkem v historii města bylo založení Střední průmyslové školy, která ve dvou základních zaměřeních (strojním a elektrotechnickém) fungují dodnes. V průběhu 20. století se počet průmyslových podniků v Jičíně a okolí zvyšoval stejně tak jako i počet pracovníků v nich zaměstnaných. Jejich rozvoj byl přerušen společenskohospodářskými změnami po roce 1989. Mnohé z jičínských podniků zanikly a většina byla nucena omezit výrobní kapacity. V období ekonomické transformace se jičínský region potýkal s relativně vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou průměrnou mzdou. Stejně jako mnoho jiných českých měst, i Jičín viděl východisko z těžké situace ve vstupu nového investora. Tím se v roce 1994 stala americká společnost ITT, která začala s městskou radou vyjednávat podmínky výstavby nového závodu. Pro jičínskou radnici byla tato nabídka více než lákavá a žádoucí, proto se snažila celý proces co možná nejvíce urychlit. Během několika měsíců byla schválena změna územního plánu, která nově zahrnovala i tzv. Průmyslovou zónu Jičín- východ. Za devět měsíců od podání žádosti ze strany ITT byl položen základní kámen budoucího závodu, v únoru roku 1996 byla provedena kolaudace a v dubnu se v závodě rozjela výroba brzdových posilovačů. Významným momentem v historii podniku se stalo převzetí ITT firmou Continental Automotive Czech republic s.r.o. v říjnu roku 1998. Jičínský závod se stal centrálou pro celou Českou republiku, a koncern se rozhodl k významnému navýšení výrobních kapacit. Za sedmnáct let existence jičínský závod zažil pouze dva roky, kdy došlo ke snížení počtu zaměstnanců (2008, 2009), s touto výjimkou počet zaměstnanců se trvale rostl a svého maxima dosáhl v roce 2006, kdy bylo v závodě zaměstnáno celkem 1430 pracovníků.

Pro můj výzkum se staly klíčovými roky 2000 a 2001, kdy Continental vytvořil celkem 763 nových pracovních míst, což v roce 2001 činilo plných 5 % ze všech lidí zaměstnaných v civilním sektoru. V mnou sledovaných letech 2000 a 2001 klesala míra registrované nezaměstnanosti v okrese Jičín, ale i v celé ČR. Zatímco ale v ČR se jednalo o pokles o 0,6 procentního bodu, v okrese Jičín tento pokles činil 1,9 procentního bodu. Uvědomíme-li si, že Continenal ve 39

sledovaném roce vytvořil pracovní místa pro 1,8 % lidí pracujících v civilním sektoru, neubráníme se dojmu, že na poklesu míry nezaměstnanosti měl zásadní vliv. Díky datům z ČSÚ a webových stránek města Jičína jsem mohl zkoumat potenciální dopad tak skokového nárůstu počtu zaměstnanců na průměrnou hrubou mzdu v regionu. Po porovnání s daty za celou ČR, Královéhradecký kraj a jednotlivé jeho okresy jsem došel k překvapivému výsledku. Nominální meziroční růsty průměrných mezd v letech 2000 a 2001 činily 7,3 % a 10,9 %, nejvíc ze všech sledovaných regionů. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se můžeme domnívat, že na tomto vývoji mohl mít opět svůj podíl Continental. Je nesporné, že zvyšuje-li se průměrná mzda, zvyšuje se i kupní síla obyvatelstva, což se může určitým způsobem odrazit na poptávce. Výše uvedené skutečnosti mohly být důvodem zvyšování počtu podnikatelských subjektů v okrese Jičín, ke kterému docházelo mezi mnou sledovanými roky 2003 až 2011, kdy se za toto období tento počet zvýšil ze 17 093 na 19 306. Pokud tedy průměrná mzda stoupala, nezaměstnanost naopak klesala a počet podnikatelských subjektů se zvyšoval, Jičín se stával čím dál tím lákavějším místem pro život. Toto jsou všechno faktory, které určují tržní cenu bytů, a jak z mého výzkumu vyplynulo, mezi roky 2000- 2004 se tržní cena bytů v okrese Jičín vyšplhala na druhou nejvyšší úroveň v kraji hned po okrese Hradec Králové. Cílem mé práce bylo stručně popsat vývoj strojírenského průmyslu od jeho počátků až do rozvoje tzv. Nové průmyslové zóny. Následně okolnosti vstupu investora a jeho další působení. A nakonec se pokusit zanalyzovat ekonomické dopady investice. V oblasti analýzy změny míry nezaměstnanosti a změny průměrné mzdy jsem došel k poměrně zajímavým výsledkům. Stejně tak tomu bylo i v případě změny počtu podnikatelských subjektů a změny tržních cen bytů. Naopak se mi nepodařilo zachytit změny míry inflace a regionálního HDP, protože ČSÚ tato data na okresních úrovních nezveřejňuje. Moje závěry se tedy v této oblasti pohybují v oblasti domněnek a spekulací.

40

Résumé Ma thèse décrit lárrivée de línvestisseur allemand à la ville de Jičín, son développemenet et les conséquences quíl a causé. Il ságit de ITT Automotive (plus tard, après la fusion en 1998 Continental Automotive Czech republic) qui a construit son usine à Jičín en 1995.

Le texte est composé de trois partie, première partie présente l´histoire

économique de la région de Jičín et l´évolution des entreprises industrielles. Dans la deuxième partie, je décris les circonstances de l´édification de la nouvelle zone industrielle, construction de lúsine et l´évolution du nombre des employés. Finalement, dans la troisième partie jésaye dánalyser límpact de línvestissement aux indicateurs économiques régionales. Mon objectif est le taux démploie régional, salaire brut mensuel, nombre des entreprises enregistrées et le changement des prix dáppartement dans le département de Jičín. Pour ma recherche, les années clées sont 2000 et 2001, parce que pendant cette période léntreprise a augmenté le nombre des employés de 357 à 1120, ça veut dire 763 employés en deux ans. En 2001, le nombre des noveaux employés représentait 5 % de tout les salariés dans le département de Jičín. Dans la même période, le taux de chômage a diminue de 7,7 % à 5,8 %, ce qui est intéressant, la réduction de chômage a été plus considérable quén République tchèque. Il est possible, que c´était à cause de Continental. Aussi le salaire brut mensuel a augmenté assez plus, que dans les autres départements dans la région de Hradec Králové. Jái décrit aussi láugmemntation du nombre des entreprises à la suite du pouvoir dáchat plus fort. Le prix des appartements a augmenté aussi, parce que la ville de Jičín est devenu plus attracif. Je nái pu décrire l´évolution de taux dínflation et de PIB, parce que le Bureau statistique tchèque nénregistre pas ces indicateur au niveau de département.

41

Seznam pramenů a literatury Webové stránky firmy Continental, sekce ‚O nás‘[online]. cit. 2012-03-24. Dostupné z: http://www.contionline.com/generator/www/com/en/continental/hr/themes/countries/czech_republic/contact_c z/ccnt_contact_cz.html

ČSÚ, Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2011, [online]. cit. 2012-03-24. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1301-11

FRANCEK, J. Dějiny Jičína. Praha: Rybka Publishers, 2010, ISBN- 978-80-87067-81-9

DOŠKÁŔ, J. ÚLEHLA, J. 125 let průmyslového školství v Jičíně 1871-1996, 1996, Vrchlabí

Webové stránky firmy Seco Group, Historie společnosti, [online]. cit. 2012-03-24 Dostupné z: http://www.secogroup.cz/o-firme/historie-firmy-knotek-a-spol/

ŠPIRITOVÁ, A. Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách, online]. cit. 2012-03-24. Dostupné z: http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/fulltext/3_1995/ph_03_01.pdf

BARTOŇ, M. Jičín- Příspěvek k dějinám hospodářského vývoje města od konce 19 stol. do současnosti.Jičín, Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, 2008, ISBN- 978-80-254-3271-6

MACHEK, R. V budoucnu až šest stovek míst. Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 158, s. 6

MACHEK, R. ITT Automotive Europe- světový gigant, který chce v Jičíně příští rok vyrábět. Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 170, s. 4

MACHEK, R. ITT Automotive Europe- světový gigant, který chce v Jičíně příští rok vyrábět (dokončení z NJ 1.11. 1994). Noviny Jičínska, 1994, roč. 1, č. 171, s. 4

MACHEK, R. Základní kámen je položen. Noviny Jičínska, 1995, roč. 2, č. 169, s. 5

42

HORÁK, M. Podle kolaudační komise splňuje ITT náročné požadavky stavebního zákona. Noviny Jičínska, 1996, roč. 3, č. 42, s. 4

Web Continental Global Site, Continental buys ‚brake and chassis‘ unit from ITT industries, [online]. cit. 2012-03-29. Dostupné z: http://www.contionline.com/generator/www/com/en/continental/portal/themes/ir/news_adhoc/archive/ad_hoc/ ad_hoc_1998_07_27_1_en.html

NĚMEČEK, J. Novým vlastníkem divize společnosti ITT, která má závod i v Jičíně, se stal koncern Continental Teves. Noviny Jičínska, 1998, roč. 5, č. 298, s. 5

Web Continental Global Site, O nás, [online]. cit. 2012-03-30. Dostupné z: http://www.contionline.com/generator/www/com/en/continental/hr/themes/countries/czech_republic/contact_c z/ccnt_contact_cz.html

Webové

stránky

Kobit

spol.

s.r.o.

[online].

cit.

2012-04-03,

dostupné

z:

http://www.kobit.cz/spolecnost.php


ČSÚ, Veřejná databáze- Ekonomické subjekty podle vybraných právních norem, [online]. cit. 2012-04-14.

Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=ORG5012PU_OK&voa=tabulka&g o_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&cas_1_102=20101231

Zdroj: Oceňování nemovitostí a cenové mapy [online]. cit. 2012-03-24. Dostupné z http://www.dashofer.cz/download/pdf/ncm_ukazka02.pdf?wa=WWW09IX

Data

převzata

z databáze

ČSÚ

-

[online].

cit.

2012-04-12

http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/t/C900455BD4/$File/520806a234o.pdf

43

JAROŠ, M. Ceny nemovitostí a pozemků rostou [online]. cit. 2012-04-12. Dostupné z : http://jicinsky.denik.cz/podnikani/jicinsko_nemovitosti20080228.html

44

Použité zkratky ČSÚ- Český statistický úřad HDP- Hrubý domácí produkt ITT- International telephone and telegraph RVHP- Rada vzájemné hospodářské pomoci MěÚ- Městský úřad MPSV- Ministerstvo práce a sociálních věcí PIB- produit intérieur brut (fr.)- hrubý domácí produkt

45

Seznam grafů Graf 1- Vývoj počtu kmenových zaměstnanců......................................................................26 Graf 2- Míra registrované nezaměstnanosti v ČR a v okrese Jičín .........................................29 Graf 3- Vývoj počtu registrovaných ekonomických subjektů v okrese Jičín 2003-2011 ........35

46

Seznam tabulek Tabulka 1- Vývoj počtu kmenových zaměstnanců v jičínském závodě..................................22 Tabulka 2- Podíl zaměstnanců Continentalu na celkovém počtu zaměstnaných v okrese Jičín v letech 2000 a 2001 v %.........................................................................................................27 Tabulka 3-Míra registrované nezaměstnanosti mezi roky 1997-2003 v ČR a v okrese Jičín v %..........................................................................................................................................30 Tabulka 4-Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru ...........................31 Tabulka 5- Nominální meziroční růst průměrných mezd v % v letech 2000 a 2001...............32 Tabulka 6-Reálný meziroční růst průměrných mezd v letech 2000 a 2001 v % .....................33 Tabulka 7- Vývoj kupní ceny bytů........................................................................................37

47

Příchod německého investora do obce Jičín a jeho důsledky Bakalářská práce

Recommend Documents